Vestnik 1934 12 12

gariSlovartskePodpor itciJednoty Std u Texas.

ka

T

e0

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W3st., Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROONIK (VOL.) XXIII.

WEST. TEXAS ve' st:r.edu (Wednesday) 12. prosince (December) 1934.

ESKOSLOVENSKOU AME

e4._

A. VELICcr ZIT EK.

Rudolf Nekola.

06ATKY nagich lid! v Americe byly

P

male a velmi pfizemni. Krajane ne-

ptichazeli tam jako vYkvet naroda, ani jako bohatYti ducha , nybr2 jako nejnit-N sila, ktere bylo zapotiebi pki hospodaiskem a prilmyslovem rozmachu Ameriky. To neni Fadnou hanbou. Uplatnili se a jako chIsledek jejich prate pfiFlo zlepFeni,,jejich ilvotniho standartu. V novem prostiedi, v zlepFenYcli tivotnich podminkach, nemohli se spokojiti s osudem, se kterSrm 'Sli do Amefiky. 'Jest pHrozenYm zjevem, Fe touNli, aby jejich (tett nemely tak telkY Fivot. 2 ivot pfistehovalce sam sebou je Fivotem, kterSi se podobal itivotu ''tvari.e zvete. Osudy prvnlch pilgrims -a pionyrti mnohdy nedaji se srovnati se zapasy pfistehovalcii. TiebaFe vSechno bile obyva.telstvo Ameriky jest piistehovaleckYm, tim povYFeneji jednaji prvni pfistehovalci a jejich potomci s phstehovalci pozciejFimi.

Pfichod esl. p •istehovalc* spada do doby podcenovani pfistehovalcal, z ylaFte tech, kteri ptichazeji ze slovanskYch zemi. Doti naFich lidi mnohem trpeeji nesli osud svych _rodieft. kteii, i kdyi v zemi Fill desitky let, nemohli a nestali se docela Ameridany. Z neuveclomelYch hofkosti mlade generace, potomkta pristehovalcal, vyriasta teF neoceneni rodid al a podceriovani jejich prace. Proto druha generace tak ost •e se postavila proti s yYm vlastnim rodidam. Pro ni to byl svet menecennY, neamerickY. Nectnosti Evropy zdedene po rodiCich spojily se s odposlouchanYmi nectnostmi Ameriky a tak se stalo, Fe sociologove tak nechutne se vyjacitovali o druhe generaci pfistehovalc*. Namnoze se stale, ze prosttedi pfistehovalcu stahlo i &Ai ziozene v Amerke a osud jejich byl jako osud jejich ate& Tim veai byla hotkost v &tech a tim cizejAi byly deti k tem, kteii je zplodili a vychovali. Tam, kde uF v prvnim kolene se podatilo dosahnouti blahobytu, pfistehovalci chystali syYm potomkfun sna2S1 existenci. DUI naFich lidi poealy piniti americke Fkoly. V nich — pokud byly na poeatku kultury — dovidal se o vzneFenem poslani Ameriky a skuteenYch Ameridanil. Pokud deti byly doma, mluvily keel rodiet, jednaly jejich cestami mygleni. Americke Fkoly formovaly nave lidi pro sve.; uaely Menecennost Fivlu, z nicht vyAly deti natich lidi v plenkach vAeobecneho vzdelani, zaeala se jeviti jako hanba. Proto tak Caste sly geli jste a slyFite natky rodieft na deti, jak se jim odzizuji. Doti mluvily anglicky a fee rodied bidne ovladaly a ani se nesnaFily nauditi se ji tolik, aby se se s rodiei domluvily. Nepottebovaly toho.

Mezi prvni a druhou generaci vzrostla propast.

Druha generace, povFechne vzdelana, pielaliFela generaci prvni s obvyklou, nevkusnou povYFenosti nedoulal a parvenu. Vysmivala se jejich nedostatkum ve znalosti teei, jejich porn& ru k zemi, z na vyFla, nepochopitelnemu 1peni na, zvycich a na obyeejich pfivezenYch ze stare vlasti, ktere druhe generaci byly prazdnYm pojmem. Jest pfirozenYm zakonem, Fe elovek touN po lepFim a tak druha generace

chystala s yYm patomkdm je'Ste snaMi minky existence.

Potornci naFich lidi se podali objevovati na vyFFich Fkolach a universitach. A to prase v• (lobe, kdy sociologie podala bYti duleFitau 810.kou americkeho Fivota. Stoprocentni . AmeriCane Masan sve "America First". TfebaFe toto hello ma hodne trhlin, piece jen mei° jeden dobrY dusledek. V sociologii objevila- se snaha: uctivati dedictvi otcu. PoCalo se mluviti o vYznamu ptedkft, o hodnotach; ktere. vyriistaly z jejich prace; byt'. prace jen rukou..

IviladYm Ameridanfim podala se oficielne vStepovat laska k ptedkfim. To znamenalo i pro - • hloubeni iivota a zlepFeni nazoru na rodiee, kteti namnoze byli poznamenani FlutYm Ito leekem. Mladi paean se zajimati o einnost svYch rodidt. Kluby inladYch, kluby dorosteneft, iiCast mladSTh v organizadnim Fivote je. toho dokiadem. I kdy se natika. ie mla cle2e ve spolkovem Fivote ubYva, - ye skutednosti neni tomu tak. VSimnete si,statistiky,spolkft uvidite, ze mladi se organizuji. vstupuji do dorosteneckYch klub y . Mezi nimi objevuji se jedinci s vysokou duSevni firovni, s vysokoSkolskYrn vzdelanim, ktefi pro gli branami hesla; uctivejte dedictvi otcu. -Ohledy a sta.rost o dorost nutily •dospele, aby zreformovali sva hlediska k celemu organizadnimu Fivotu. V fade ptipadil cely Fivot zasahnutim inladYch nabyl jine podoby, zrychlil tempo a — zvroucnel. Heslovitost a prazdna slova spolkateni rozbila se o svou nefidelnost. tivot se zamerikanisoval, misty jazyk zamenil se za anglickY, ale vnittne zUstal veren nove vyrftstajici tradici: uctivati dedictvi otctit. Svet starchv anglidtine poznal hlavniho neptitele. Sve oeFstvi pojimal jen lokalne a tak, doFlo na nekolika mistech k vefejnemu stfet T -nutisarchmldY.Obetnysvou pravdu. Ale ze vFech tech pfehanek dalo se souditi jedno: kdyby mladi nemeli zajem o veci, ktere se tYkaji stare vlasti, nevenovali by jim tolik pozornosti. I kdyF se ptou, i kdy jsou v riiznYch mistech kyselosti, znamena to, Fe maji zajem o zaleFitosti svYch ptedku a spory, ktere existuji, jsou znamenim, Fe mladi rostou a neztrati se. Pracuji, a to je to hlavni. eska Amerika odbojem . za svetove valky vydala mnoho ze sve sily. tnava a lhostejnost, ktera ji zaplavila po svetcive valce, byla a je jen ptirozenYm vYvojem pochodovYna. Nafek, Fe deska Amerika umira., neni tadnYm novYm steskem, to uF rlkali nafikalkOve v 70. letech minuleho stoleti a tenkrate vlastne oeska Amerika neexistovala. Nafikalkore Fiji dale a pokles celeho Fivota po valce paskytl jim mnoho vdeeneho materialu. Hospodalska krise, ktera ztemnila mysli cele Ameriky, data jim za pravdu. Lee dneFni era, kterou deska Amerika prochazi, jest viastne etapou po yypeti a pied novYmi tiny. Prvni ptistehovalci promluvili velike slovo v odboil. Jejich deti se tiny teprve uCinl. Interegnum je nabito. beznadeji a nikdo se. heohledne kolem, aby uklidnil deske Ainerieany:

Fe existence Ceske Ameriky jest stale yellka a bude nejen veal., ale hlub gi a rozsahiejF!. kterSlin deska Amerika Fla, tomu nasvedduje. Podestnost jest vklycky jell zevproblemern, ale ani v tomto ptipade Ceska. Amerika nemusi miti obay.

Kdyby bylo pravdou, co natikalkove daji, pak by dnes v Arnerice nebylo ani jedineho Oechoslovaka. A piece je to cola tteti. etvrta generace, na kterou piece jen bude mo2no se spolehnouti. Arcit', Fe jeji prace bude jind ye forme a zpiisobu postupu i v jednani, ale v zakladech bude eeskoslovenska v2dy pa.metliva toho, Fe ji konaji potomci tech, ktefi pfiFli z na gich zemi.

Oeska. Amerika odvaFuje se na podniky, ktere jsou zjevnYm dokladem dostatku sily piiE:tehovaleckeho Fivlu a znamenim, Fe mlade generace rovna pracuji se s yYmi otci. Zyla.Fte rok 1933 byl bohatSr ptekvapenimi. Kdyby deska Amerika mlela jiF z posledniho. bezpodminedne by i sebemensi podnik ztroskotal. A piece ten rok ukazuje, Fe deska Amerika zaujima dosud yYznadne postaveni bee a Fe je schopna Fit a uFivit i SokolskY stet v Chicagu v Cervnu 1933 byl obrazem clumyslneho organizovani narodniho deskoslovenskeho Nvota. To nebyla jen piehlidka prace sokolske. NaFi krajane nemohott si dovoliti pfehlidky nic nefikajici.

Byla to manifestace, kterou bylo moFno mejak hluboko a jak Firoko je deska my§lenka vklinena do Fivota mladYch a do jaIce miry stalo se dedictvi TyrSovo majetkem mladYch Ameridanft. Nebylo by motno odvaFovati se do takovYchto slettit, kdyby kaidit jednota, to nejmenFi, nekonala pine sve poslim!. A slet v Chicagu dokazal, Fe se nic nezmenilo, nic neubylo na nadAeni, na yedomi Ceske Ameriky. Byla to ukazka slotena z nekoneene tady drobnYch prat!, ktera vyznela v obrovske slavnosti representujici nasi vetev jako zelenajici se a slibne rozkvetajici.

Svetava vYstava v Chicagu nebyla jen pod-rikem Ameridanii. A kdyby byla, byla by troskou, odsouzenou k velke zdrcujici kritice. — Cele Chicago si podalo ruce a techoslova.kfam dostalo se nemaleho uznani, uF jen tim, aby nagi lido hroli v organizaci vYstavy znainnou roli. NIS prtimysl, obchod, kultura a cely Fivot jest zde dobfe representovan.

Ceske Chicago zorganizovalo silny vYsta.vni vYbor, kterY spolupracoval se vFeini sloikami narodniho Fivota v Americe a vytvotil di-lo obdivu Cesta senatora dra. Fr. Soukupa, pfedsedy senatu Narodniho shromakleni republiky eeskoslovenske, jest dalFi ukazkou, Fe deska Amerika ma mnoho sily a chuti k Fivotu. Za jima se stale o starou vlast, o jeji osudy a zve representanty naFeho Fivota, aby jim povedeli, co se u nas deje, hledaji nove vzory pro svou praci, ye svYch Usilich. Velika cesta poslance Vojty BeneFe v rote 1928 a nyni cesta dra Soukupa sveddi o stalem roz(Pokradovani na strane 9.)

Strana 2.

Oddil dopisovateiski.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zfivadne polemiky, pofadatel ptedklada ye smyslu Tiskovemn Vftoru k vlastnimu rozhodnuti.

Cicero, Ill. Ctena redakce Vestniku!

Nemam k tomu dasu ani slohu, napsati do Vestniku podekovani dvema mYin bratrilm, J. J. Michalovi, Flatonia, Tex. a J. N. VAvrovi, Caldwell, Tex. za nav gtevu po dobu konvence C. S. A. u me bydlicim, co2 mne tegilo miti oba bratry u sebe. Inu, je gte vetgi radost mi zplisobil p. J. J. Michal 25ti libernim krocanem, co mne poslal na posviceni, za co2 mu mnoho krate dekuji. co2 glen od roku 1910 a2 do dries, posledne jsem ptestoupil do tadu Nov' Tabor cis. 17, mam velkou znamost po Texasu. Proto Vas Zadam za otisknuti ye Vestniku k yefejnosti, dle Va geho rozhodnuti, a ptedem Vam dekuji. Aekoliv zde na severu jsem usazen tadu let; co pekatskY obchodnik, doufam, Ze moji 2adosti vyhovite.

Zustavam Vag, Thomas Myna t, 1235 So., 50th, Cicero, Ill. Pan Thomas Mynat jest dlouholetY Glen nagi Jednoty SPJST., dobie znamy po Texasu, nyni po tadu let vede pekatskY obchod Cicero, Ill. Br. J. J. Michal, z Flatonia, Texas, jest yYpomocnYm obchodnim ptimeim v tamnej gim meste.

Crosby. Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Timto oznamuji dobrovolnou sbirku pro nemocneho spolubratra 'Stepana Skrlu, kterY jest jia pies 3 mesice v nemocnici. Nasledujici jsou, co darovali: Ktenek Bros $3.00; po $2.00 — R. J. Logtak, Farmers Gin Co., pi. 2ofie KratkY. Po $1.50 — pi. Geo. Holy, W. C. Lord, C. A. Fortner, 0.

0. Hare. $1.25 — Mrs C. A. Gustofson. Po $1.00 — 0. A. Reidland. Dr. C. S. Coker, A. H. Garbs, Harman Dunks, pi. Agnes Franta, Arthur Wilson, W. E. Deewes, Frank Vlha, J. J. Shimek, Victor Logt'ak, C. F. Garbs, V. J. Kuba.la, Mrs. Theo E. Reidland, V. D. Hare, C. J. Garbs, R. C. J. Kenning, T. L. Anderson, J. T. Hare, F. E. Ramsey, Arthur Logt'ak, H. 0. Niemeyer, J. A. Stalsby, J. H. Peters. Po 75c — Sim Bergdahl, R. C. Jay. Po 50c — J. D. Stisby, F. M. Harvey, S. P. Gentry, Bennie Strawbridge, T. C. Remkes.

Lerners, Frank Slovaeek, Frank Chalupa, I. P. Ktenek, Frank Ko gina, D. D. Smith, Ike MichalskY, Joe Lee Harvey. John Nemy, G. L. t t`stnY, pi. M. 8eveik, Theo Sonka, pi. Rosie Hurta, Edwin Sahlen, Miss Annie Clawson, Emil Sonka. S. C. Vacek. Po 25c — Fr. Kulak, Johnie Franta, pi. Millie 8t`astnY, Leo Ressler, Henry Hurta, Ed Vlha, J. Krystinik, Wm. Kudera, J. F. KratkY, Adolf Holy, W. T. Halugka, pi. Rosa Clawson, J. J. Stalmach.

Joe N. Elgik, A K. Pevoto, Mrs. D. C. Canon, Mrs. A. Sralla.

Jmenem nemocneho bratra Stepana vzdavam temto shora udanYm srdeenY dik!

S pozdravem, Marie Logt'akova.

San Bernardino, Calif Mile etendity, musim si dodat odvahy a napsat, do nam mileho Vestniku.

Pfedem srdednY pozdrav na redakci a v gechny etenate a ptani, vesele Vanoce a St'astny Nov' rok!

Vestnik nam dochazi v potadku, dik vtele moji ptitelkyni pani Valeikove z Dallas; ktera nam jej objednala. Jsou to noviny, skrz ktere si posteZujeme, kdy2 nas neco tiai, poradime a popovidame si o na gich starostech, zkug enostech a blaZenostech. Tak i ja ptichazim dnes, jeliko2 chci sdelit dojmy, ktere jsem letos Dne 28. Unora se nam mlad gi syn oienil a jeho pani mama navrhla, by se to oslavilo

VESTNIK cestou automobilem do Texasu. Byla porada mezi nagimi syny, a nejstar gi syn Josef na bidnul mi platit peneZni vyclani a tak mne pfemluvili, ae jsem jela.

Dne 15. dubna jsme se yydali na cestu. Pani Ethel McCuttough, pani Vera Purdum a j6..

Dojmy z testy vypisovat nebudu, nebot' jest jich mnoho a dopis bude i tak dlouhY, ale snad mohu vypsat cestu po Texasu. 19. dubna jsme ptijeli do Schulenburgu. Jak jedeme hlavni ulici, vidime nadpis nad jednim obchodem: W. Hajek-. Zastavime, a mua, jen2 Wide ze atoru, byl sam pan W. Hajek, vlastni mfij bratranec, kter3•7 nam laskave vysvetlil cestu do Moravie.

Po ptijezdu do Moravie, jsme zajely k se strain pani Anna Valga, s kterou jsem se nevidela 23 let, pani Albina Kahanek a Pi. Marie Venglaf. S Omit° jsem se nevidela 19 roku. Jake bylo jejich ptekvapeni, kdy2 jsem se tam tak z nenadani objevila! To do smrti nezapomenu. Nav gtivila jsem jejich dcery a syny, kteti vgichni bydli na Moravii. Vgechny sesttenice a bratrance nebylo mi moano navgtiviti pro kratkost easu, ceho2 srdeene lituji, neb kdy2 si jeden vzpomene, 2e tak blizko jest a tak dlouho se nevidi, a je gte neni moan se videt, tak to boll.

Dne 22. dubna sestra Albina ptipravila skvostnY °bed na moje ptivitani. Co tam bylo jidla, radosti a keel, aZ se mi radostnYm po-hnutim srdce chveje, u pomy glent 2e to vge jest ku me pocte.

Pak 24. dubna milY gvagr Kahanek nas sestry Albinu, Marii a mne zavezl do St. John na htbitov, kde naai rodiee odpoeivaji poko! vednY. Ach, to na ge draha matieka, kdyby tak nas mohla videt pohromade, jak jsme ii ptigh navativit, jeji hrob, jiste by se spokojene usmivala. Co vzpominek, za nam milou, na airem svete jedinou maminkou, leti. Neb jen srdce matky jest to, ktere pro rids vady a stejne vtele bije a je dokotan otevteno ,a laska nezna konce, vady ochotno ptispet a odpouStet. Ted' je mrtvo,' ale ten 'gar cite, jen2 vysilalo, aije a Zit bude ve vzpominkach na-gich. Otec zemtel 1901 a matka 1927.

Dne 26. dubna jsme na htbitov v Moravii. Jest to krasnY htbitov, na kterem jest pochoyano jia mnoho myth ptitelkYri meho veku, ktere v prilmerne mladem 2ivote do hrobu smrt sklatila. test budi2 jejich pamatce.

Na to drie 29. dubna sestra Marie Venglai yystrojiia obed na rozloneenou. Sestry mile a ptibuzni moji a znami, ja yam ze srdce za vie dekuji a vzpominka na dobu s vami proiitou, bude mi svetlou pochodni na trati meho aivota.

Dne 30. dubna jsme se rozloueili. Dojevgi do Schulenburgu, zajeli jsme do zmineneho jia atoru pana W. Hajka. Jeho matka pi. Klara Hajkova jest moje tetidka, kterou jsme se zastavili navativit a se s ni pote git. Odtamtud jsme jeli do Galvestonu, tam jsme se vykoupali a dne 2. kvetna jeli jsme do Dallas, k pani Adam Jessick. Dale jsme naavativili p. a pi. August Malikovi, p. a pi. Josef Valeikovi, p. a pi. Vaclav Rezkovi, p. a pi. Frank Kanvalinkovi, p. a pi. Josef Ondru gkovi a p. a pi.

Alois Sillovi. Ptatele drazi, vaem yam srdeene dekuji za uptimne vase pohosteni!

Dne 13. kvetna nas zavedli do mistni Sokolovny, bylo to na Den Matek. Co vie jsme tam zaaili. bylo toho mnoho a musim xici, ze to bylo krasne, kaidY se tu2il see sily staeily ku zdokonaleni celku. 15. kvetna jsem se se vaemi rozlonalla a vsedla do kary, na zpatedni cestu k domovu.

Krasne kraje mijely den po dni, as koneene etvrtSr den jsme pfijeli domil do Califor nie. Doma jsem shiedala vie uklizeno a ptichystano, bych si po ceste odpoeinula a naaim o Texasu vypravela.

Kdyi jia jsme byly doma, tak moje pfitelkyne Helena Batakova se mi svetila, 2e chteji jejim rodidam neinit letos ptekvapeni a mne zvala za spolundinkujici. Bylo to za krasne nedele listopadove, dne 11., kdy jsme se salt a pfekvapili p. a pi. Batakovi k °slave 40 leteho jubileum manaelskeho. Bafakovi jsou rozeni v Texas, ye Fayetteville a vsto• pill do stavtrmangelskeho r. 1894 a till v Te-

Ve stied, due 12. pro 1934. xasu v okoli St. John, al do roku 1922, kdy odjeli do San Bernardino, Calif. Maji 5 deer.

4 syny a 5 vriuktl. VSichni byli pkitomni sildastnili se prate na pfekvapenku. Ze znam'ch se dostavili v ureenou hodinu: p. a pi.

Vaclav Fojtikovi, p. a pi. Jiti Badovi, p. a pi.

M. Vivialovi, p. a pi. G. Durig ovi, p. a pi.

Vuzikovi, p. a pi. J. Trojanovi s detrni, p.

J. Trojan ml. a sleena. Pavlina Trojanova, p. a p. H. Reckeffellerovi a pani Latuginova, pi. Kuchafova, p. a pi. Josef' Hlubikovi, dale p. a pi. K. Krkog kovi (Olga Batak), p. a pi.

D. E. Casterovi( Helen Bakal) , p. a pi. Jaromir Batakovi, p. a pi. W. Batakovi, sleeny Lidie, RUZena a Libuge Batakovy ,a mladenci JIM a Robert Batakovi a sl. Lillie Krkogka.

Bylo ptineseno mnoho daril a kvetin, a stoly se prohybaly pod ritznYmi jidly a pitim.

Ale jake bylo pfekvapeni, kdy2 pan Vaclav Fojtik vstal a zvolal: "Mili ptatele!" — Tu vaichni ztichli a poslouchali jej, jak lidi Zivot oslavovanYch, an pravil: "Kdy narod - yzpomind padlYch bojoynin ze svetove valky, my jsme se zde seali, bychom zdali Best bojovnikilm 2ivYm, p. a pi. BatakovYm, obveselili je na dalgi cestu, posilnili je naaim pfatelstvim.

Pfatele, oni 40 roku ruku v ruce bojovalt pfekonavge tak mnohe svizele a ptekanof aivotem jim kladene. Pro2ivti svoje jaro-mladi v lasce a radosti, ale ye stalem shonu za ptikvapilo jejich teto aivota se sYYmi bouiemi a pfehankami, v aivote lidskem se vyskytujici, avaak dobrou vuli pti vzpomince na svoje deti, yydrZeli. Kdy2 si piedstavime jejich 40 rokii pouti, ye ktere oni pospolu pluli po vinach aivota, jsouce zmitani bouteini a vetrem spoleeenskYch Askokii, pfetvatky a pod v gelijakSmi nastrahami jim bylo projiti nea dospeli k tomuto 40 milovemu mezniku. Dnes to stoji pied nami a nam za ptiklad. Pan a pani Batakovi mohou b3./ti hrdi pohledem na svoje potomstvo, co vy-, chovali a na nas, ptatele, jest u povaleni vgeho toho, projeviti na ge ptatelstvi podanim ruky a Oki jim, at' aiji mezi nami po mnoho dalgich roku. Ja jim provolavam moraysky: Na zdar!"

Po skondeni ptistoupiv k panu a pani BatakovYm, pottas1 jim rukou a 0'6.1 jim zdravi a radost na dal gi cestu, coa bylo nasledovan° ostatnimi a pro pohnuti nemohl ani promluviti, ale slov nebylo tteba, city mluvily.

Pak se rozpoutala zabava a mu2Sti shroma2dill se v krou2ky polemizovali o politice a my aenske zase o detech, kuchyni, zahradka,ch atd. Zabava se protahla do pozdnich hodin yeeernich a , kaaly opou gtel oslavence s blaZivYmi pocity.

Parnatce Texasu vzpominam: Zajela jsem do Texasu, ac nemela jsem mnoho easu; svoje mile navativit, a se . nimi potegit.

Jidla, vgeho dosti, a coa potom to radosti; vaak konec radovankam udinen. navrat k domovu byl natizen.

S bohem, ray Texase; kolebko meho mladi, s firodnou zemi i se vaemi haji, budeg mi vzpominkou i po Case!

Frantigka Hlubikova.

BOLESTNA VZPOMINKA. Dne 14. prosince tomu bude rok, co nas musel opustit na g milovanY mantel, otec a dedeeek, ANTONiN SEVOK. Ua tomu bude brzy rok, co jsi od nas odegel, ty drazemilovami manaeli a otee. Ka2-eekani na tebe. Kamen ye vode, ten se odY den eekame, 2e se nam vrati g, jako vady, kdy2 si odeg el tak jsi se vratil, ale marne brati, ale ty, milovanY manaeli, ty se nam nevratia. My na tebe nikdy nezapomeneme!

Spi klidne! I my za tebou pujdeme, as facia na nas pkijde.

Tva, Manielka, Matylda t'ev'eikova Frantigka tonkova, deera.

\r('

Houston, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Pied nedavnem jsem zaslal do Vestniku zpravu o einnosti na geho Odboru Omladiny zde v Houstonu, jen byl na mou gadost uvefejnen v pUvodnim anglickem zneni. Teto ochoty si velice vagim, uznavaje, ge jste meli zajiste obtige dosici dovoleni uveiejniti Vestniku dopis v anglicke fedi.

Pohnutky a dfivody vedouci k zalogeni kiubu omladiny, (Junior Club) zdaji se mnohYm nejen nepochopiteln'mi, ale nebylo jim nejen neporozumeno, ale byly i mylne vykla.daily a vzhledem k tomu, aby etenati Vestniku byli pine obeznameni s na gim einenim, dovoluji si tadati redakci o oti gteni tohoto dopisu v feei na gich otcil a dedt.

Dovoluji si nejprve sdeliti, ge tech vYtek a argumentil a debat ohledne zakladani bu omladiny bylo hodne, zvlagte od stargiho Clenstva Jednoty mistnich tacit a nekterYcb dlouholetYch Clenu na g i Jednoty, shodujicich se s vYvody pani P P. Mikeskove, uvefejnenYch ye Vestniku ze dne 28. listopadu. Pravi, to jednani v nagich schrizich je vedeno v anglidine . Dovoluji si tedy upozorniti, ze stanovy a pravidia klubu omladiny pravi, ze jed nani ye schuzi mute bYti vedeno bud' Cesky neb anglicky. Je-li dan spravny vyklad tomu to zneni na gich stanov, je vidno, ge v nich neni nideho, co by nakazovalo, ze jednani ye schtizi musi se diti v to el one i.e & . vYhradne. V onem elanku pravidel je dam) na li Clenstvu, pfeje-li si vesti schnzi eesky nebo anglicky. Pii vyprac9vani stanov a pravidel nemeli jsme na zfeteli jen pkitomnost. nevypracovali jsme stanovy jen pro krattak• Cas, bud' pro rok neb dva, ale pro dal gi bupki torn anglickYm doucnost; kidice pravici, ge dUm je tak pevnym jako jeho zaklady, sna gili jsme se proto, ueinit: ty zaklady co nejsolidnej gimi pro piigti byti nagi organisace a na gi velke S. P. J. S. T. Jednoty, tak abychom povzbudili o ni zajem nageho mladeho Clenstva po celem Texasu.

Domniva-li se nekdo, ze hlavni pohnittkou neb jen pouhou my glenkou pro zakladani klubu omladiny v na gich tadech, bylo, jak uvadi pani Mikeskova ye svem dopise, zatahovani anglieiny do na gich fade' a v jejich eineni. je tato domnenka mylna a od nagich pfilig se odchylujici. Prod ji g po mnoha a zvlagte nyni sna gi se stargi dlenstvo Jednoty vzbuditi zajem u mladYch lidi o ni, a nyni. kdy hledame cent a prostfedkii, my mladgi alenove, jak bychom je k nam ptipoutali, aby se stali Cleny Jednoty, prof jsme kritisovani a nage dobre snageni zneuznavano.

Neminim uvadeti nee° na obranu anglickeho jednani ye schilzich na gich klubu omladiny, neb jinYch schuzich v te ge feel vedenYch, jen si pfeji pouze podotknouti, ge ta doba neni daleko, kdy bude v na gich radovYch schrizich jednani anglicke. A na ge povinnosti v prve fade poutaji nas k teto zemi a jeji feei a neni spravnYm podceriovati prava na pougivani to ei one teal, je g je totogna s tou i onou zemi. A bylo-li by to hanbou, ze behem nekolika generaci potomci eeskYch rodiett zapomenou-li mluvu davnYch pfedkt, bylo by to rovne g hanbou i pro potomky jinYch narodnosti, ae poamerikanisovali se? Stall-li se obeany teto zeme ji g svYm zrozenim zde, zajiste, ge maji v prve fade povinnosti k teto zemi a je na nich gadano, aby fee sve vlasti dobfe ovladali. Lee neminim vice zatahovati do debaty onen bod, v jako feel maji b'ti schtze odbYvany, je gto to nebylo pohntitkou vedouci ku zakladani klube mlade'ge.

Na g e S. P. J. S. T. Jednota existuje ji g pa mnoho roku, vgak vzdor tomu jsou lido, stojici mimo Jednotu. lido prominentni, kterym nieeho znamo o ni, neni-lit to pravda? Je jim znamo, jaci lido tvoki neb jsou eleny tohoto telesa? Mohu fici, to ne. A to ze zkugenosti ,vyjimaje mimotadne pHpady. Jelikag jednani ye schnzich byla po leta eeska a pak vzhledem k tomu, .ge pani Mikeskova zdrirazriuje ye svem dopise pogadavek, to musime v prve fade si osvojiti dobrou znalost Ceske feel a v to vesti na ge spolkove jednani, tak abychom .byli vageni a cteni ostatnimi obyvateli, prod se nam stale vysmivaji a se--

VESTNIK gmegriuji nas, zvouce nas Bohunks?

P •eji si pcukazati na nektere neopravridnosti vYtek einenYch pani MikeskoVou nagi naladegi, nagim rriladYm lidem. Die meho pozorovani, dne gni mladi lido maji vice °Ovally neg pfedchazejici pokoleni cd doby prvYch zakopnikti tete Zeme. Maji vice podnikavosti, jscu snativejAimi a vyznae'ujici se vlastnostmi gadoucich k viideimu vedeni. Je tfeba jen trochu rozhledu a spatfime, ze jsou to po vetgine. mladi lido, jeg byli povolani na mista, pfevzav gi na sva bedra zodpovednost a 'Nine se sna givgi vesti nas v pied, k pokroku. Clovek si ueini jinou pkedStavu o nagi mlade generaci, nav gtivi-li ty veeerni gkoly uzii v nich ten velky poeet mladYch lidi obeho pohiavi, kteti ye dne pracuji, aby se ugivili a veeerni Cas venuji ku svemu Vzdelani, jimg hodlaji svou existenci si to lenost, nedbalost Ci flamendrovani? Pohleclnerne na telesa, jako jsou obchodni kOmory, obeanske dObrodinne organisace a jina podobna telesa obtanske spravy a sezname, ze v nich rnladi Tide zaujimaji velitY poeet zodpovednYch mist. ClenstVo na gich fadn nemtige pochopiti, proe jeho mlad gi dlenove nebefou vice zajmu na v gech spolkovYch zalegitostech, prat se vyhYbaji Ufadtrn a einnosti, ale pokusili jsme se uveSti nove idee, noveho ducha, de g by byly vzpruhou nagi einnosti? Zkorigime stale dosud vest v ge ve vyjegdenYch starch kolejich, tak jak tomu bylo na zaeatku pii zalogeni Jednoty? Na ge mlacleg dues pogaduje svou vlastni iniciativu ye vgem a to ji musi bYti dovoleno, jinak pozbude zajmu na nagi spolkove einnosti z toho dilvodu, ze ji nebyla dana pfilegitost uplatniti se, ge nebylo brano zfetele na jeji iniciativu a sna givost v .einnosti a vedeni. To zneni, ze by meli star gi vedouci einitele pozvolna ptedavati vedeni aby oni dokazali co dovedou. A kdyg snad nekde• pochybi, neb ueini omyl, tu zajiste se neopomenou obratiti pro radu ku starSim vildciim. V fadu Pokrok Houstonu, Cislo 88., meli jsme tento rok ve sboru einovniku tfi mlade Cleny. Mladi musi a geny se einne podileli na pracich s budova.nim sine souvlsicich, jet je nyni hotova laome vnitfni price a pochybuji, ze by se byl jevil tak velky zajem ye vgi nagi fadove einnosti, kdyby bylo mlade elenstyo nepiisobilo. Nage mlacleg, nagi mladi elenove se take pilne podileli na vgech divadelnich hrach a jinych zabavach.

Nag klub omladiny nebyl snad zalo gen pouze za tidelem pofaclani tancti a veseleni se, led kdyg vgechny jine prostredky selhaly, cog se musi doznati, sahnuto k tomu, co by &Anil() jich seznameni s na gimi cili snagg im. Byl to zaeateeni pokus a je dosud v zadatcich, lee jsme seznali, ze pokus ten se setkal s dobrYm vYsledkem, ma Uspech a my stale ziskaveme nove Cleny pro na gi S. P. J. S. T. Jednotu. Abych podal pfiklad. co jsme ji g dokazali„ podotknu, ge &lye jsme vidavali v elenskYch schrizich pouze dva neb tri mladi eleny, kdegto nyni byva piitomno schilzim kol dvaceti naladYch dlent a easem i vet gi poeet.

Zapomerime na Cas ten zapas o jednaci fee a biji-li na ge srdce pro na gi velkou Jednotu a jeji zachovani, mfi geme smele zapopomenouti o obratiti v gechno na ge risili a snahu a venovati na g eas ku jejimu zmohutneni a ku zfeteli, jak vzbuditi pro ni a jeji einnost zajem na geho dorostu, na geho mladeho pokoleni. Neminime se staveti v cestu praci nagi omladiny, jeg koneene vyzni ye vetgi a mohutnejti organisaci na gi Jednoty.

Bude-li nage Jednota stale omezovati sve Clenstvo pouze na elenstvo eeskou fee ovladajici, kde spolkove jednani bude vYluene Ceske, kdy v nagich stanovach neni ueineno gadne opatteni pro zmenu, je g by vyhovovala ntun zde zrozenYm, jak dlouhe trvani bude miti nage Jednota v dobe, kdy se pooina nova generate 'uplatriovati? TakovY spolek jako je nag, musi miti stale Pliny mlacleho &en-stva ma-li setrvati a ma-li mohutneti a .prospivati, v ktere g veci Min podaji nejlep gi vysvetleni aktuati pojigteni. Nebylo by lope, radeji opustiti fee na gich pfedchudcri, ye spolkovem vedeni Jednoty, bylo-li by to nutno ku zachovani Jednoty, net ji nechati upadnouti?

Strana 3.

Ackoliv jednaci fee na geho klubu omladiny je anglicka, hodlame potadati divadelni pfedstaveni v Ceskeredi, vynasnatime se vesti Ceske hovory a propagovati ji kdekoliv mono a jakYmkoliv zgasobem, ale dtive musime v inladem Clenstvu vzbuditi zajem o ni.

Nemame v Umyslu zavadeti rozkol neb rozmisku v tady elenstva S. P. J. S. T. Jednoty, nage pohnutky a cile smetuji pouze k vybudovani jejimu a ku praci pro jeji budoucnost.

Vefim, ge cil jeg jsme si vytk.li je spravnYm a budu se jej drieti a jeho ideu vidy leda, ze bych seznal, to je mylnYm, o demi' jsem dosud nebyl pfesvedden a dokud pfesvedeen nebudu, budu hajiti klub omladiny a prop pracovati.

SbratrskYm pozdravem, A. A. Legikar. itid San Antonio cis. 133.

San Antonio, Texas.

Tak se mi potad gado, to Christmusu nedoekame, a zatim ut kde jak' obchod, 'dude jsou nalepene, nave gene a i jine Santaky, cog je neklamnY dukaz, to Christmas je za dvetmi. Vichni bez rozdilu, stali i mladi, jig Planuji. Mladi v radostne nedoekavosti, jak se ho dodkat, stali zase, jak ho pfeekat, neb co jen trochu Christmasem neb Santa Clausem zavani, to u2 mini vydani_ a easy nejsou jegte tak nejlep gi na oslavovani.

Presto vgak vgichni se na vanoeni svatky tegime, at' jig u toho Sant'adka mame nejakou zasluhu 17. odekavani Ci ne. Neptinese-li nam jine radosti, radujeme se alespoii z toho, ze se ti St'astnej gi raduji a nejvet gi radosti pro nas mute byt, vidime-li ty malidke zdrave a gt'astne, coZ je pro nas tim nejvetgim darem.

Nagim sestram a brattim a v gem sestram a brattim v Jednote, Hlavni ttadovne a Vydavatelstvu Vestniku pteji vesele vanoce a St'astnY Novy rok! Nechte s ptiehodem noveho roku ptibude ji vice prosperity, vice ptijmil a merle vydani!

Nag tad v nedeli 2. prosince provedl volby a to velice snadne a rychle, neb vgichni stall Utednici byli znovuzvoleni a sice. ptedseda, br. Dr. Jos. Kopeck'; mistoptedseda, S. C. Bundil; tajemnik, L. Dressler; teetni, ses. Marie Vanek; pokladnice, ses. S. C. Bundil; pruvoddi ses. Sophie Maly; tadovY lekat, br. Dr. C. B. Kitowski.

Do tadu uvedli jsme d ye nove elenkyne a site pani Mary W. Bueek a sleenu Bettie Vanek. Tfeti, kterY mel bYt te g uveden : nedostavil se k lekatske prohlidce, tak tfeba bude uveden ye schrizi lednove.

Usnesli jsme se uspotadat Syivestrovskou tanedni zabavu, v gak ge nebylo na tu noc k dostani taneeni sin, udelame si tedy zabavu o den &iv, tOtrz v nedeli, 30. prosince ye 'der v 8 hod. zaeatek, a zase v Albert Hann na Wyoming a Indianola ulici, ku ktere vgechny tidy v okoli na gem, a v gechny krajany z blizka i z deli zvu.

Podrobnosti pods zabavni vYbor v pozdejgich Cislech.

S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj.

Rosebud, Texas.

Zhusta slygime rozumovat o lasce, tedy co je laska?

Lasko. pry je klam smys10. Pod zagtitou lanky deje se mnohe, co neni mcdne laskou zvat. Piti je nee° jako ta laska. Pijte jen tehdy, kdy2 mate 'Ezell, napoje, ktere neomamuji. Pak se nemusite obavat, ie se za vas nekdo stydi.

Stehovani Hlavni tfadovny. Ja se nerada stehuji. Kdo nemusi, at' se nestehuje. Zesnu-lY soudce Haidu g ek kdysi napsal, ge naginec se ye velkem meste trati jako gpendlik v kope sena. , Knigita o paidani schrizi a uvideni eekanct by mela bYt opravena, tfeba hued. Na tuto praci bych navrhovala bratra Gajevskeho.

Pteji yam vg em vesele vanoce a zdravi v novem meet Agnes SkupIns

Strana 4 Alief, Texas:.

Ctenemu etenatstvu VestniktO Vestaiik se stal zajimavym, ptinagele, jimave rozbovory o dinnosti spolko ye ..a odni vilbec; minim deskoslovenske narodnL. kdo se hlasi k svernu pilvodu, jiste se nexaue si ani jincnarodovec Styclet za takoveho elov eka, tfebas se mohou vyskytnout i nahodi4 yjimky.

Za,ehovani vYznaenosti toho ktereho roda, p • edpoklada zachovani jeho rnatetSkeho jazyka, a razu narodni vychovy, a za chowani jmen typickych, tomu kterernu rodu.

Co se tyke na gi narodnosti, pozorovanim jest zaloten muj nahled, to na ge narodnosc zde se hodne uchYlila od narodniho citeni aspen co se letestnich jmen tyke. e nepigi do vetru, mute se katclY snadnc ptesvedditi. Jen si ku ptikladu ptehlednete adresat Vestniku. JinY dasopis, tteba kostelni, hlasici se dle jeho programu ku staro eestvi, ma v seznamu pokftenYch velkou vetginu latinskYch jmen, naletejicich zemim staratimskeho cisatstvi. ..Jako by sloyanskY lid nemel svych typickych jmen. Podatky rozkladu nebYvaji vtdy hrube pozorovatelny.

JistY mudre z davna napsal vetu: “Odpirej zla poeatkam; marne jest leeiti nemoc, at jest ji cele telo zachvaceno.” V mite nemengi jest tuto co emit!, poeatkem rozkladu ratite bYti nedbalost, a skoro se citim naklo nen tvrditi, ze tomu tak vtdy, zvla gte kdy se jegitnost k tomu pride_ V iizeni spolkovYch zaletitosti jest tc to same, a- mute vesti k velkYm-rozbrojilm.

Mohu pouleizat na nektere veci, majici za.klad v nedbalosti o spolkove zaletitosti, kde g len hledi pouze svYch zajmu, i ku gkode Jednoty. Motna, to to tak nemini, ale vYsledek je ten sam, jako by to chtel.

Hmotna g koda se da easem napravit, ale mravni g koda zpetsobena nedilverou, se tetce napravuje, jestli se vklbec cla napravit.

Onehdy mi jeden na g elen pravil svou zkugenost u advokdta na gince. Ptigel k nemu se tadosti o poradu, jak by mohl zachovat sve penize pfijeene do koupe pozemku• a zdali by to bylo vhod drtiteli zarukove noty, v padu torn, to by ony noty vyplatil, a aby ptevedl vlastnictvi farmy na toho elena. ZrainenY pan advokat to jej ani neposlouchal co mu ten glen pravil. a eital mu $2.00, pry za poradu. Zdriim se osobniho posudku.

Co se tyke ueeni se (led fedi rodieil, jest povinnosti rodiet, aby dbali toho, by Ceske nebo vtlbec slovansk y deti doma slovansky mluvily, a vgtepovat jim fictu k matefske teI. Ku ptikladu: sestina prava je jednotna tee, schopna vyjadtoy at pojmy o vecech bez pomoci cizich slov, jako an_glieina je smite• ninou asi 4 starch jazyku a natedi, slovane gtina toho nepottebuje. Utiva-li kdo v rozmluve cizi slova, bud' se opiei po jinYch, anebo neme. dostateenou znalost sveho jazyka.

Zakladni znalost deskeho jazyka by melo miti katcle Ceske ditko doma od rodieft Ale jest vatna otazka: Cot, jestli rodiee sami tuto znalost postradaji?

Tu jest na mists, aby si rodiee tu chybu ptiznali, a nechali sve ditky nabYti teto znalost tam, kde ji nabYti mohou: v Ceske tkole! A podporovat tu narodni snahu mravne i skutkem. Nikdo rime priva vgecky takove rodide hazet do jednoho ko ge s lhostejnYmi, nebot' nemaji v gichni stejne vlohy, a ani stejne ptiletitosti, a velmi male je mulal ien, jet bez ptiletitosti vynikli v nekterem oboru. ueenost je vgak gkodliva, ' jestli jeii majitel je naklonen povahou k sobectvi.

Mame toho ptiklad v nynej gi dobe, kdy tech udenYch je "tank, at je - taviraji kainic. .

Ani nechci se nijak dotYkat jinYch aborit udenosti jako uditelstvi. ledebne vedy a filosofie, ale /name v teto dobe tuze mnoho advokat4 ku mravni Skode lidske spoleenosti. Potad same zloeiny a soudy, a kdo ma elm mazat, vyhraje, i kdyby byl makave vinen; kdo je thud a flexila elm dobte z piedu tze zaeatku namazat) must uttit nos a jit po myth, byt' se mu i ktivda dela. Nynej gi vysoke Akoly peer. atuji jen ehytrost, useni zakladum mravhasti

vtsTNtit

jc .nich vyloueeno. Proto je vice mravni hnilotiy mezi ueenYmi, net mezi "hloupymi".

Jsou slcei mezi nimi nesvaxy a tet, spina, ale zde ,se vetgine ptipadil uplatriuje potekadlo:. pkikiady. tahnou.

Nejlepgi • je na. torn mravne ten, kdo elle ptikazu $otiho do neho vloteneho pini sve lidske i narodni povinnosti, jda pravou stezkatt kdokonalosti, a nedlaa ptemetii vnitinich zevniho sVeta, i kdy by nejakou rani tim utrpel.

S dikem za tapelivost, Stepan Valdik.

Itad Jaro Cis. 130.

Dallas, Texas.

Z vfroeni sebalze tadir Jaro Oslo 130.

VYroeni schaze tadu Jaro dne 2 prosince byla zahajena za velike nav gtevy elenstva, o etairte hcKline odpoledne, aekoliv jsme zvykit vtdy i v letnich mesicich odbYvati schilze . za hojne riav gievy, piece ileast na teto schuzi byla radostne ptekvapujici. Litujeme, to bylo jests mnoho eleml, kteii ac radi by se byli jednini nemohli tak udiniti, ponevadt ptieiny vytadovaly jejich ptitomnosti na jinem mists a nebylo motno rano/4m dele se zdrtieti, netli co vyrovnali site povinnosti k tadu a Jednote.

Ptedseda tadu br. Ant. T. Rotrekl, zahajil • projeviv srdeenou radost nad velkou navg tevou a prat si, aby opetne v pti gtim roce podobne nayg tevy se opakovaly. Nasledovalo eteni protokolu ze schuze listopadove, tento byl dosti dlouhY a nasledkem novYch ptedmev tit() schuzi elenfun k ptemY gleni podanYch, v zajmu dal giho trvaleho rotlevetu nageho tadu, zahrnujic v sobs i revisi faciovYth poplatku, tento ptedmet dovolim si pozdeji • Organu podrobne rozebrati, pojednani o teto ptedloze v protokolu bylo tedy ponekud technicke, doufam, to v gak katclemu srozumitelne„ celY protokol byl se zajmem vyslechnut a ptijat bez zmeny neb opravy.

Nasleduje eteni dopisu, near atd. Se zvla gtnim zajmem byl &ten dopis z tstiedniho vy bore, 2npy. Jiini, Pomocni Akce Americki Obce Sokolski, tento dopis byl tit zaslan tajemnikilm vgech tadu SPJST a jest tit uvetejnen na strance 13. v organu ze dne 5. prosince, nebudu tedy zabYvati se jeho obsahem zde. V souhlasu s myglenkou na nit Sokoletvo se zaklada, a v uznani neute genYch, telkYch hopodatskYch pomeril, za kterYch jest a bylo v poslednich letech nutno Sokolstvu pracovati, a dale v nadeji, to jini budou nee sledovatti v ptikladu, 'tad Jaro SPJST jednohlasne povolil obnos $25.00 na pomocnou ake Sokolskou. Sestry a Bratti! kteii jste tento dopis detli, jestli jest nekdo, kdo jej pfehledl, vyhledejte a pteetete si jej je gte dnes. PtemYAlejme vgichni o teto otexce, ve pti gti schtzi vageho tadu, jednejte v tete, zaletitosti, povolte na tuto akci obnos dle va gich pomerd a schopnosti. Nezapomefime to v nagich • stoji dries a sta dobrych Cleat Sokolsvem pro nas ptipravenYch, to vgak neni jests vge! Rozhledneme se je kolem sebe, na vgech stranach jest videt, to mnohem vice jich jegte stoji podle nag'ich tad, v podobe deti a dospivajicich mladYch lidi, vy o nick vite to ano? Stale se onich v gude miuvi, to se nam odnitrodnuji, to nemaji smyslu . ni zajmu pro nagi vec, prase naopak, oni mail smysl i velkY zajem o na gi vec, postradaji vgak v mnohYch ptipadech na ge pochopeni jejich zajmu, jest na giin Akolem, abychom se postarali a rozvinuti tohoto zajmu, jest nutne tteba mnoho dalgi vYchovne prace, nenarathe prace, kterou ,zajiste dobte vykonava, Sokol.

Obnos;:kterY nartento Adel povolite, neni vy danim, ze ktereho nemate utitku, prase nac• pak, sestry a bratti,' v katcle pti gti generaci, penize takto investovane jit nam nesou Ciroky a v budoucnosti ponesou dal gi firoky a dividendy v podobe novYch elenu vagemu du a SPJST. Doufame to s no,mi budete souhlasiti a budeme se zajmem sledovati vsrsledlty vageho jednani.

Dale jest eten dopis od br. J. G. Bubaka, ve kterem jest dekovano elenstvu te du Jaro za 4dast peveckeho kroutku na geho tadu'na letogni vYprave 6eskeho dne,

Ve sttecl, dne 12. pros. 1934.

Navrhovani novYch diem): Byly eteny, 2-,adosti o elenstvi a tit dve nove denkyne dries .jednani pti•omne uvedeny byly niky tacit" do Jednoty.

Volby Utednikil: Ustanoven plat iltednihum ptigtiho roka a ptikrodeno k volbe, nasledujicim bylo sveteno vedeni zaletitosti dovSrch na pti gtich 12 m'esith: Anton T. Rotrekl, ptedseda, J. F. Bougka, tajemnik, Alois Sill, st., misto-ptedseda, V. J. Ondrugek, freetni, Anton Kos, prtivoddi.

Ustanoveni rilznYch vYboril ponechano do schilze lednove, ustanoven byl pouze vYbor nemocenskY, kterY pozustava z nasledujicich vgem clobte znamYch sester a brattl: Marie Filipec, Marie Parma, Baena Valeik, Will A. Nesuda, John Ondrugek, Wm. J . Rezek, St. Zvoleni Ntednici pteji si elenstvu podekovati za dilveru v ne vlotenou a uji gtuji vas, 2e vynasnati se , vtdy teto dfivery si zasloutiti. Doufame, to opetne tento rok elenove vtcly budou nam napomocni radou i skutkem, ptedlehe. nam zvla gte mnoho ptipravne prace, neb ptigti dva roky stanou se sveclky mnohYch udalosti a bude nutne tteba obetovani se katdeho z nas.

Volne navrhy a nove zaletitosti: Tento ptedmet byla otazka representace na geho 11du v roce 1936 na 100 letem jubileum osvobozeni statu Texas. Usneseno podporovati tuto vec stoprocentne, aby uskuteeneni teto myglenky bylo ku cti a prospechu Oechoslovanil v Texas, jest odporudovano potadani poradnYch schtlzi a- zvoleni einovniku a vYborft, kteti svedomite by Cinili dal gi ptipravy k tomuto freelu. V pti gti schuzi tadu bude ustanoven zastupce neb zastupci, kteti v zajmu teto veci techto schilzi by se sueastnili.

Tim vyeerpano bylo jednani a schuze skoneena o pul osme hodine weer.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Bougka, taj.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Dne 28. listopadu pan a pani Wondragovi, jejich vnuk a vnuoka, muj gvakr J. W. Skrabanek se tenon na g syn Albert a ja, vydali jsme se na cestu do Austinu, bychom se sitdastnili schilze spolku teskoslovenskch Exstudentil a Texasske Matice. A veeer oslavy stfibrneho jubilea Klubu eechie.

Schfize byla velmi slabs nav gtivena jako, obydejne. Zazlivana panu redaktoru, to posledni dopis uvetejnil at po schuzi. Dopis ten jsem psaia prase proto, ze kdyt jsem se nekoho ptala jestli pfljdou do one schilze, tam mne tekli, to oni nejsou ex-studenti ani eleny Texasske Matice. Tak proto jsem to vysvetleni ye svern dopisu podavala. Kdyby dopis bYval byl uvetejnen pied schuzi, tak motne, to by to schilze bYvala byla lope na vgtivena. Vim, to milj dopis by! ye West hued 18. listopadu, tak nevim z Jake ptieiny ho pan redaktor zadrtel.

PrObeh schuze popisovati nebudu, proto te jsme do schilze pozde. Pan Kacif psal, to selulze se bude konati Statni universite, ale netekl v ktere budove a kdy je tam tech universitnich budov tak mnoho, bylo tetko nalezti budovu, v ktere se schfize konala, a tak jsme se myslim vice jako o hodinu opozdili. Velmi jsem se divila, to ani jeden z nagich CeskYch novinatil se one schlIze nesfieastnil, a ani tadneho zastupce za sebe neposlal. Dr. Mieek iikal, to v gem poslali zylaStni pozvani. A komu jinemu ma na torn vice zaleteti, aby se zde des. jazyk udrtel, jako nagim novinatilm. Myslim, to prave oni by se o takove narod. schfrze melt nejvice zajimati.

Ne, jen v novinach pro deskY jazyk horliti a pak takove narodni schuzi se vyhnouti.

Prave v to schuzi je jich nejvice potteba, aby nas jit svou ptitomnosti povzbudili. Tit mnozi jini narodni horlitele v to schtlzi schazell.

Jest potteba vice spo/upttsobeni, vice ski-:

Ve stkedu, clne 12. pros. 1934. teeneho-Zajmu'a viee skutedhYdh ,dinil a, inene plane tea '• Banket byl navgtiven nad oeekavani.•Jestli se nemYlim, vstupenek ' bylo ptedem prodano, 160 a : al v posleani chvili se clostavilo ho,stit pieS dye ste, tak tie se inuselo stolri•ptidaytti.

Asi o osmi hadinach zadali haste nastupovati na sva, mista pri stole, a kdy vtichni haste nalezIi sva mista, pan picedseda potiadal hosty, abysnie spoledn'e zazpivali americkou hymnu "Star Spangled Banner", a pak eeskou hymnu "Kde domov map" Modlitbu piednest farat KlobOuk. PH hostine nejdfive k tram promluvil Dr. Kopeck *a pak soudce ChernoskY. Obe ptedna gly byly dobre, ale malo povzbuzujici. Proto tie oba teenici byli toho nahledti, tie ta:.ge tee musi v teto zemi dtive nebo pozdeji zaniknouti. Slova takova by nemela bYti nikdy pronegena, aspori ne tam, kde jsme nabrati nove sily, naveho povzbuzeni k dal gi prat'. Nevim, prof nekteti nagi vudci stale miuvi o tom neodvrat nem zaniknuti na geho jazyka.. Proroctvi takove jest jedem pro na gi mladeti. Ja sama kdybych takovemu proroctvi vetila, byla bych hned hotova ptestati pracovati. Neb nad se namahati, kdy jig napted vime, tie nikdy sveho cile nedosahneme? Ale ja nevetim, tie zahyneme, my nesmime zahynouti, nesmime dovoliti by zanikla tee, pro kterou na gi drazi ptedkove svou krev prolevali. Ale kam jsem to a ye svYch myglenkach zagla? Chtela jsem jegte napsati, 'tie pak k nam je gte krasne promluvili Dr Midek, farat Klobouk a pan Edward Ktenek. Jejich teCi •byly vice optimisticke, neb v gichni byli toho nahledu, tie nezanikneme, tie budeme ziti i za tisice let. ,Po veeeti krasne vyhravala Badova kapela, pH ktere se dobte tandlo. Mezi ptestavkami, pod vedenim doktora Kopeckeho a jeho sestry Ludmy, krasne zpivalo nekolik dam a pantl; ktere jsem neznala, vesele staroeeske pisnidky.

Jegte chci poclotknouti, tie soudce ChernoskY ye sve teei nabadal mlati gi studenty, aby oni pracovali pro eeskY narod,. aby psali do deskych easopisil a jinak pusobili. Pravil, ti starg i studenti maji moc prate, 'tie oni potad jen pracuji a zase pracuji. Ale ja, doufam, tie tim neminil Mei, tie oni jsou jiti moc stall, aby konali narodni praci. Myslim, elovek neni nikdy moc start', aby pracoval pro narod. Is.ausime si sebrati piiklad z pana a pani Wondra govYch; oni oba jsou jiti pies 70 let stati. ale duchem velmi mladi, neb stale se o netodni veci velmi zajimaji a hornye pro natod pracuji. Musi se doznati, tie na, 'LINED DRUI-1 den, sotvate se trocha 1 vzpamatoval po caste torpeclovkou do Brindisi a vlakem do Pima, nav gtivili 8tefanika u jeho Iritika ye vojenske nemocnici za Traja,novym Forem ital gti a francouzgti turnaliste.

8tefanik zatu gil, tie je to vlivem kapitana Paulhana.

Byl konedne rad, tie mohl podat tisku ver nou informaci o srbske tragedii. Ale i c hrdinskYch Cinech francouzske eskadrily, jeti ustaviene pracovala se srbskYm hlavnim Nesledujiciho dne, kdy nemocnieni sal byl svatedne bilY a na slunci oktivali tide i veci dole namestim pfechazely hudby a ye vedlejgi mistnosb gramofon vtiskal starou aril z Rigoletta, oteviely se vysoke dvete a v nich stanuly dve damy. Za nimi lekati a o gettovatelky.

V jedne z nich, stargi, vysoke a uglechtileho vYrazu poznal 8tefanik okamtite italakou kralovnu Margaretu. Men gi, eerna tiiva bruneta, byla dejme jeji Prrivodkyni.

Ktlyi ptigly damy do prbstted saki, °bra tila se kralovna k primati nemocnice a cos! se ho tazala.

Lehlo ticho, i gramofon, clovtiskal svoji aril a tak 8tefanik dobte zaslechl svoje jmeno Co ae? Jig i ony o nein . Vedi?

A to jiti primal ukazal do rohu k jeho Kralovnina prrivodkyne vzala od jedn og ettovatelky velkou kytici rritii a zamitila spoil! s kralovnOu ptirnoak nemu.

Vt.STNIIK vaecke praci, co se v natant •Okresu'vYkoriala a vykonava, maji oni nejvetgi podil.

Onehdy jsem s dvema dathami.

Jedna pravila, se ona jednod' se svoji Pfitel; kyni tiadaly o zamestnani, a ona • tie- sve jnika no napsala desky, kdettO jeji piitelkYn arn: glicky. Vysledek byl, tie jeji Pigtelkyne clostal: la zamestnani a ona ne, jen' 'protO, tie -jeji: jmeno znelo cize. Tak pravila,-tieakdyti nam to nagi novinati a jini vridebire Stale 'prora=. kuji, tie musime dtive nebo pozdeji zaniknotiti. tie kdovi jestli by nebylo lope pro na ge deti, kdyby jsme je hned nechali deskou tee zapomenouti a hledeli je dostati do americke spoleenosti. e motind by pak Indy lep gi pHletiitost dostati dobre zamestnani. Nikdy pted tim jsem a torn neptemY glela, 'nevedela, jsem lined co kid. kekla jsem jen, tie inne se id.a, tie by byl latich odhoditi eeskon 'tee, kilyti ii rodieove na ni tak 1peli a tolik milovali:' Ale kdo vi, jestli to cize znejici jmeno by/o ptieinou. tie ona nedostala zamestnani. My-' slim, ze to byla jen nanoda. Ted', kdy panuje. nezamestnanost, jest pro katicleho tetiko stati zamestnani, ale ja, vim, tie pted depresi nail lido aspori v naSem meste vtidy snadrieji dostali zamestnani netili jinonarodovcia ne snad proto, ze by nam ti jinonaroclovci tak pkali, ale proto, tie mezi nand na gli vice lidi pracovitYch, poctivYch a spalehlivYch. Ja, myslim; 'tie ati deprese pomine, tie kdo bude pra,covitY, poctivY, spolehlivY a schopny, zamestnani snadno dostane at' je jakehokoliv privodu. A pak si myslim, tie nemriterne byti tak nizkYmi, aby jsme jen k vrili lePtimu zamestnani si znetvotili svoje jmeno, nechali po sobe glapati, sami sebou pohrdli, odhodili vie, co bylo na gim ptedkilm svate, tak drat* za, co oni sve tiivoty obetovali. Tteba. nagi Ameriku milujeme a ctime. proto tie jest to nage vlast, tak proto se ptere mriteme hrde hlasiti k svemu pilvadu, aby jsme sve drape ptedky zapiranim neuratieli, a sami sebe pied jinonarodovci nesnitiovali.

Pani P. P. Mikeska.

S pozdravem, Markham, Tex. Mill bratti a sestry!

Po pfeeteni Vestniku ze dne 28.- list., mu sim, a jsem povinen, podekovat bratfim T. V. Urbigovi, neetniku od tadu Karel Jona§ Cis. 28, Thos. Kadieekovi od tadu Hvezda Miru Cis. 33, John J. Zemankovi od tadu Cis:' 70, jako i staremu Joe Barto govi, tajemniku od tadu Pokrok Pierce els. 50. Opravdu yam bratii dekuji za hiejici slova uznani, nebot' jste mi dali vzpruhu k dark praci pro nagi milou Jednotu. Bratti a sestry, jezdim tim

Niviteva .kralovny.

(Uryvek z romanu " 8s tefinik" od Zvetiny.)

— Porutik 'Stelanik? — otazala se ho kth-, lovna francouzsky.

Ano, Vage Velidenstvo 8tefanik'•Se naptimil v Iritiku, na rtech energii i bolest; v oCich radost i Usmey dite'te.

— MarkYza Benzoniova — podala mu ruku kralovnina prrivodkyne. Ktehkou, vlaenon produgevnelou ruku. etly jsme dnes o vas, pane porueiku 0 hrdinskYch elzavedla hovor kralovna. nech francouzske eskadrily. ' Ja pak zylagt varn dekuji za pomoc a obeti, ktere jste nesli memu drahemu a tak tetice zkougentsniu narodu.

— Co se mnc.: tYda, byla to Moja slovanska povinnost jemne odmitl 8tefanik tvate mu lehce zrritiovely. Nadhodil zUrnysIne sve slovanskC ptislu g enstvi, vada dobte, ze laraa lovna je dcerou desnolaorskeho krale.

- Jakte? Vy nejste Francouz?

— Jsem Slovak z Uher.

— Slovak? Slovak?

— To jsou Ceg i, bydlici v Uhrach.

A.; Oeg i — znam, znam. StatednY Biih vam tedy oplat' dvojnasobne va gi pomoc • a abet'.

Posledni slova pronesla kralovria srlisky" . a podala s fismeVem tefanikovi rilku • na rozlomenota

Strana 5.

Texa,sem jiti druhY rok pro na.gi Jednotu, totit pro vas, nebot' jsem vas delnik, ale tak dobrehe, jisteho a la,chieho spolku jsem nikde nena gel • jako je na g, a take jsem ptesVeddI a zrnenil 64 certifikatt, co meli lido a'airuhYcli spolanosti, ale oni uznali. ae my jsme lepgi a jistej gi; tak ty svoje, jak se tika "zkeiovali" a vzali si pojigteni u nas.

Jenom brat1g a sestry, vy byste meli jak F. V. Urbig pige, toniu vagemu delnikovi byt napomacni, neb dim ja„ mam vet gi Uspech, tim lope pro Jednotu. A kdo je Jednota?

Jsme to zase jenom my. A prat() Tide deskoslovenskeho privodu, nenechte se jak se tika, leda,jkYm mluvkou balamutit, a berte pojigteni, kteremu rozumite ,a mate pra y° mluvit a zeptati se, demu nerozumite. A jestli se earn zda, tie k yam dlouho nejedu, jenom poglete kartku a ja, vas obsloutiim s radosti.

Nag dobrY pracovnik br. Kadanka pile vecne, kdyi podotYka, tie den, ktery je vylouden, aby nebyl uvetejnovan ve Vestniku, neb nam to jiti nepomilte, naopak gkodi, a vyloudenemu se na cti utrha. 8kodu tim jenom on sam trpi, kdy't pou gti dobre pojigteni jako je u nail Jedrioty. Take bychom meli ,hledet vyloueiet elena jenom v krajni nutnosti, nebot' vyloueit Mena je lehke, ale ziskat ho zpet je neco, co by si jedni Cleni men dati za. ugi. Clan se ma, uvedomit slu gnYm zprisobem, tie je dlutien batik a tolik ,a aby se co nejcItive vyrovnal. Ale ne: "Ilonzo, jestli to nezaplatia, tak to vyloudim!" Takovy dlovek se citi uraien a zasadne miuvi proti nam.

Jelikoli vim, tie Vestnik bude mit moc ji nych zprax, tak se nechci rortahovat.

S br. pozdravem, Ig. •Senkytik.

Houston, Tex. Po dlouho dobe, kdy na ge sin byla rozbourana, nemeli jsme od nageho kroutiku Hlahol schrize, az veera br. retilser svolal schrizi, ku ktere se nes segel takovY poCet, co nikdo pit takovem dativem podasi nedekal. Vim, tie katiclY s radosti specha k tomu na gemu navemu stanku, na kterY s hrdosti pohlitiime. Br. Kalousek mel pro nas ptekvapujici zpravu,adkoliv schrize byla teprve svolana mel vybranou divadelazi hru, ktera byla kroutikem ptijata a v kratkem Case bude oznameno, kdy se bude brat na otevteni na gi sine, neb br. Kelarek pilne se dini, by to bylo co nejditve.

V teto vYrod. schrizi kraut'. Hlahol si zvolil nasledujici fitedniky: pied. br . Langer, taj. ses, Hanusova, retiiser br. Kalousek, misto reti. br. Kagpar, hospodat br. Kind. Se ardee. poRriti. Hanusova. zdravem, jak chapal neast kralovninu na °suit* sveho naroda! Vticlyt' prase v ty dny doily zpravy a tpine kapitulaci Cerne Hory.

MarkYza ktera celY hovor napiate sledovala a oei nemohla spustit s pomnenkove moctrYch zrakfi nevzhledneho a piece eimsi hned na prvY pohled okouzlujiclho letcehvezdate, podala 8tefanikovi nadhernau kytici - Dekuji, markYzo, ze srdce pketekajiciho radosti dekuji!

OCi markkzeiny se roz gitily, rty se usmaly za ne, a lot/ 8tefanikovi podavala ruku, bylo mu, jako by se to ktehke ptade ychoulilo do* jeho drsrie mutiske dlane.

Kdyti kralovna s markYzou ode gly, dohrnuIi se novi novinati, potom pti gel i kapitaEl Paulhan.

USinival se jako ten, jemuti se arantim5 dobte vydatilo.

- Vy! Vy! pohrozil mu tiertem t- tefanik.

— Vita, milY ptiteli, ja, iniuvit neuraira Vy jste tak napolo.basnik. Major Vitrat mi to kladl na srdce; abyphom zainteresovali italskon turnalistiku o osud Srbska a hned myslel na vas.

No. kdyi je to tedy tak, pak je vie potadku. A ted' bychom si mohli dat partii gachu.

VYborne, ale ty kralovske rule dame si stranou a-, a kapitin Paulhan chtel kytici rftpo-staviti vedle na 'Ne ne! Ty mi nechte to u hlavyl

Strana 6. ;.-rininrrinra-rinnt

HLIDKA 2EN LIST MATKY. Josef Prchal.

Mrij synu! Ruka se mi trese, snad nepreeteS to dnes ut po mne ani — a piece . Jsem jak ptake v lese, jet marne vzdycha, marne hlavir sklani, neb jeho prosba nikam nedoleti — b, deti! Mt! V svet odetly jste. Jsem tak opuStena.

Dnes ke mne mluvi jenom bile, stena, dvorek je tic1V — hledim do zahradky a delcarn, dekam, zdali vejdet vratky a v okna hledneg, jsem-li sama doma. . .

Hle, pripravena je ut ruka chrome,, jet tolikrat Ti vlasky hladivala, kdy ptaci pen, chaloupka se smala — a rety zvadle take eekaji Te — d, prijd', jen prijd', me milovand dite, by jeke jednou, snad ut naposledy se rozezpival ten rnrij koutek ble0, by jeSte jednou, netli padnou k zemi, chaloupka naSe vzkvetla liliemi. .

Nemohu dale. . . Oci se mi kali. .

Schoyej to psani! Jiste by se smali, jak baba piSe, jako chyby dela — ja nikdy, hochu, mnoho nevidela. .

Tak jenom prijed', chlapee, pi g zkratka, tak jiste prijed' otevru Ti vratka a zulibam Te. . .

OpuStena matka STAkENKA HOVOiti S NtMOU TVAEI. "Na, eieidi. . .no, tuma,S, stark, vem si, vem. . . na, mlieko, no pojd'. ." Shrbena babka stoji na silnici u statku. Je nevlidna, podzimni pliskanice, snih a blato — S• patnS? fijen.

Slunieko sviti jen spore a k veeeru 13Srva notriS7 mrazik. To tam z eeskoFnora yske vysoeiny fici uz zima k nam do roviny a takova babka, suSka, hodne pies sedmdesat, ta se klepe i ve svSrch pet suknich.

"No tak pojd', pojd', Micko!" vole, starenka a skoro poklek1a na silnici, u plotu. Nahore s vykSrie se sesmekia rezata koeka, jako male, pantherice. Prutne se zavinila v hubenS7ch bocich, skok. . . druhS7, mirnS7 poklus — a ut je s druhe strany u plotu. Z kouta za chlivky plavn3im krokem cvala. ko• tour. Ma zelene jiskrne oei a lidova mluva, ktera rada nadsazuje, by o nem iekla, to je veliky jako tele. Neni velikS7 jako tele, ovSenl, ale mohl by se sme/e merit se statnSrm zajouchem polriakem, to ano!

A treti koeka Se jeSte tene na babino eieo\rani, ta je cela, eerno., oei zlate, jen je posadit nosate, rozcuchane arodejnici na rameno!

Babka namahave povstala, at ji stare klouby zapraskaly. Nejprve sundava, tlustou, -v1nenou rukavici a pak zvede, patery sukne. Na spodniece teprve ma schovanou Iahvieku s mlekem. "A vy mrSky, a vy mrSky," brepta blatene, "to vy tak, studene mlieko vy byste mi nebumbaly. . a vy potvrirky. . na, el. . to vy jen tep1ST mlieko. . . a to ja, pa. neeku, vetim. .. to verim. . to si poknaknete.

Z kapsy vysouka malou, plechovou misku a kousek chieba. Skrz plot nejistou, stareckou rukou prostrkuje misku, drobi nepoddajne krirky, na ktere jeji dasne tit nestaei, a leje opatrne vlatne mleko.

Kooky sedi v radce, v pozoru, odi s ni ne,spusti. Jen promluvit, jen ji !'Zaplat' Panbrih. babko, to jsou hodna!" !`Tak koeiely, tak moje eieinky, pojd'te bumbat mlieko, no, pojd'te. . ." Kooky se olizuji, chlmtaji mleenou kak s misky, jedna druhou odstrkuje a chvilkama stoji zase svorne vedle sebe. Babka doleva, dokud je v lahviece jen sliieka mleka. Pak stoji a vypravuje koekam, jak ji je , smutno v chudobinci, bez nich, jak jim alespori ten kousidek chleba co vytebra, katdST den rada nosi. A kdy setene nejakSt krejearek, to to ona jim }to(MItam, ttebas i butta ye mestO koupi,

VESIN Kooky se na ni divaji. "To se divate, to vetim, vy potvarky, to yam gmakovalo, paned" ku, to yam to gmakovalo! Je gte, 2e mi painmama dovolila. abych si vas tady nechavala ptes noc. Co ja bych si s vami byla podala?

Kampak ja bych vas byla dala? Tuhle si hezky ptespite na pude, mlieko ja Yam den co den nosim, mate se tu jako baroni!"

Babka spokojene kouka na tti kodky, rezatou, mourovatou a dernou. "A ty, Macku, ty jsi nejakY hubenY! Toula g ty se asi cele noel po sttechach! Koeiei srdce ti nedava, spat!

A to je zlY, to je zlY, Macku!" iteklo by se, 2e Macek opravdu hledi zkrougene, jako pokarany syn-flamendr. "A ty Micinko rezate., jestlipak ty nebude g mit ko Vatka? Pojd' sem, pojd' bli2, at' si maknu, mag briSko jako cejSku. . . A copak z tohO??

Beztak ti je utopeji, to via, to jinak nejde.

A ty, Satanku, ty jsi ale eernej, jakoby to ko• minem protahl .. jen tak svit' terna, oeima, to via, to se to neleknu! Na, radii se jeke nabumbej, jestli tam nem zbylo. . . To viS, panimama, mne dovolila, abyste tu byli, ale do statku ja nesmim, kdepak, to bych si vas musela ()driest, kdybych ja, ji takhle zaeala obtetovat. To jen tady za plotern, kdy nikdo nevidi. .. Ja jen jdu stare srdce s vami potait, vy kodieky!

Jo, panimama — je to site moje dcera -ale copak se starou zchromlou mamou v takovem statku? Kdo pak se s mute zdrto vat? Takova mama tit jen do chudobince. .

No, jen kdy si vzala ty kooky! Jen kdy si vzala ty kooky! To je to hlavni, kam ja bych je chudinky dala? . . . JeSte by je nekedo zabil! Takhle, dokavad ja na tom svete budu, to ja, ut jim vyprosim.. .

Statenka se louei, skrz lat`ky plotu hladi kaidou koeku po hi:tete. Zvirata se k ni lisaji. .. "Pozor Macku, ty divochu. . ." brani se babieka blatene, "koukej, Micko, jak mne Macek Skrabl, na mou to duchu, at mi krev teee z tvare. .. vidia, vidiS, no ja vim, tes to zle nemyslel, to ty jen samou laskou, tys byl vtdycky takovej!" Odchazi babka, shrbenk nejistSrm krokem, v ruce prazdnou 16.hey a papirovy sadek od chlebovich krirek.

Hlavou pokyvuje a pored se zastavuje, aby si odpodinula a aby se ohledla. Na vyzdenem, cihlovem rohu plotu sedi tri kooky, rezata, mourovata a derna. Divaji se uprene za starenkou. FZeklo by se, to povidaji: "Sbohem, babieko, a zitra nashledanou!"

Bila Pachnerov, MARTA GLAROVA. Zeny hraly dale2itou roll takokka v ka2dem oboru lidskeho snateni a prate,_ a to, 2e se chapaly i zbrani, jednalo-li se o uhajeni vlasti proti neptiteli„ svedei zajiste o stated"nosti jejich pohlavi vlastni. Od nejstargich (lob, kdy se bojovalo v krunYti a brneni a kdy kopi a gip byly jedinou zbrani valednott, at do doby dne gni, kdy se valka vede spUsobon zcela "modernim", brala term N ye iteasttenstvi pti vedeni valek k obhajeni vlasti yedenYch. Ne posledni misto mezi hrdinkami takovYmi zaujima, jiste Marta Glarova, obyeejne„ pastYkka ye gvycarskYch Alpach, ktera roku 1798 prokazala sve vlasti obranou gvYcarske svobody neobyeejne slu2by. Tato gvYcarska, hrdinka nemela 26.dnych videni jako kdysi Johana z Arku, jinak panna Orleanska zvana; nesly gela. 2adnYch nebeskYch hlast, ale za to byla v srdci jejim hluboce zakotenena laska k svobode a duch Vilema Tella rozohiloval jeji nad geni pro vec svobody.

Francouzi hrozili vpadem do SvYcar. Bylo to v one dobe, kdy Francie ohro2ovala svobodu cele Evropy; neodvislost 817S7 carska byla tehdy ye velikem nebezpedi se strany viteznYch vojsk francouzskYch. Stejnym spitsobem trpely Rakousko, Italie a Nemecko.

Hluboka izdoli alpska, jindy ticha a klidna, zachvivala se nyni zvuky valeenymi, a mirumilovnY vesnickY lid teptal si mezi sebou o nebezpeei a strastech, Jake kaRla valka nntn'e sebou pS ina i. Mutt zameehavall pinhy

Ve stied, dnc 12. pros. 1934 na, svYch polich. Past 'ti opouSteli sva stada pasouci se na svazich a stranich horskSich.

S' avle a med nastoupily misto kosy a pluhu, a mime tithe my glenky venkovaml ustoupily vzrugeni valeenemu.

Zprava o francouzskych viterstvich se jako prerijni polar po celem 8ySlcarsku.

Vgichni rnuZi postavili se do zbrane; jino gi i chlapci je nasledovati; a pak chapaly se zbrani i 2eny a divky aby zaujali mista tech sv'ch ptibuznYch a znamYch, kteti padli rukou postupujiciho nepritele. Bylo to posledni nede"li fmoru roku 1798, prave za soumraku, kdy slunce bylo zaglo -za vednYm s snehem vendene alpske velikany, kdy se Marta Glarova setkala se syYmi krajankami pied kostelem sve osady. Veeerni bohosluthy mely Wit praye zahajeny, a slabs, jemnY zvuk varhan nesl se ji2 z maleho kostelika do nejbli2 giho okoli, nad nimt se ponenahlu sna gela ticha noc. Stojic na schodech vedoucich do kostela hovorila Marta s ostatnimi tenami, vykladala„ to ma-li b3iti svoboda jejich milovane zeme zachovana, musi teny zaujati sva mista na poli valednem — nikoliv jako cg ettovatelky nemocnYch a ranenYch, ale to musi se postaviti po boku s yYch man2eltt a bratrii ate, bude-li toho vy2adovati nutnost, musi k zachrameni cti a dobreho jmena sveho obetovati na oltat vlasti i 2ivoty sve!

"Dcery Vilema Tella!" zadala svoji nad genou tee. "Nyni prave nade gla doba, kdy se ujste-li hodn'mi slouti potomkynemi tohoto hrdiny, tohoto otce, tohoto osvoboditele sve vlasti."

A po techto tivodnich slovech nasledovala fee tak ohniva a tak nadSena, to srdce jedne katcle ji poslouchajici teny napineno bylo duahem bojovriSrm. Spartakus jiste nenadchl sve gladiatory do to miry jako tenkrate nadchla Marta Glarova proste, ale vlastenecke teny SvSrcarskeho venkova. Jeji slova byla easto prehluSovana vS7kriky "Do zbrane!"

"Dejme se na pochod!" a ku konci teto nesmrtelne a pamatne reei byla jedna kaida tem.. teto osady pohotove nasledovati Martu Glarovu kamkoliv by ka. "Zviteziti nebo zemriti, titi nebo zahynouti zaroveri se svobodou a neodvislosti nisi mile hornate vlasti! "Ta slova znela dlouho katcle tene v uSich. A po vykonane modlitbe bylo 260 ten hotovo nasledovati Martu Glarovu do bitvy!

Vypraveni maleho jejiho vojska nebylo yeci snadnou a lehkou. Ale vojenskSr genius v Marto Glarove drimajici nedal se zastrakti 13teka.2kou, jakou byla tato. Vyzbrojila svilj pluk matek, ten a deer, naeet spechala na bojiSte. Ona sama byla jit babiekou, a jeji dye , dcery zapomenuvSe na veSkere domaci a rodinne svazky zaujaly misto po jejim boku. Prave jako mu2i zanechali kosy a phi hy, tak zase ony zanechali kolebky a kolovratu.

V tilach Marty Glarove neproudila 2adna modra krev; proto v gak piece honosila se 2enskYm glechtictvim v pravem toho slova smyslu. Byla dcerou, babidkou, man2elkou, sestrou a matkou pastYtil. Ti v gichni byli lidmi zcela chudSrmi, zvyklSimi take a namahaye praci. Jeji fysicka, sila byla ji znadne ku prospechu behem cele teto valedne kampane.

Zcela, na rozdil od ostatnich kraloven ona nebojovala, aby se stala mocnou a slavnou, nybr2 proto, by uhajila vYsadu Zit a praccvati pod oblohou, na nit lesknouci se hvezdy hlasaly svobodu!

Ze 260 Zen, ktere ylastenectvi Martino tak velice nadchlo, zahynulo jich 180. Mnohe z nich podlehly Atrapam valeenYin, ostatni byly usmrceny. ZbYvajici teny odneseny byly z bojigte poranene. Behem bitvy u Frauenbrunnu, svedene due 3. btezna roku 1798 vides, Marta Glarova, jak jeji mantel, otec, bratr a dva synove padli v °bet' fradeni Iran couzskeho ohne. At do konce vydrtely jeji dve dcery a tri vnueky, z nicht nejmladgi eitala teprve deset let, bojovati po jejim boku.

Ale i je potkal stejnY osud, a, posleze .padla hrdinnou smrti take i Marta Glarova sklesnuvLi pod avii franeouzsiteho vojska!

Ve sti'edu, dne 12. pros. 1934.

Delski Besidka FRANTI8EK PALACKY sync NARODA. Ceske mladeti napsal Karel '<dial. rho rodiite a mladi. liked lety tili v Praze dva mu2ove, xtere kattlY Pm:tan znal,kolni dite i kmet. Kdykoli nekterY z nich kraeel po ulicich, zastupy du ustupovaly, s utajenYm dechem smekaly a hluboce se uklanely. Jeden ten mut byl z nadherneho palace, druhY z nizke chaloupky: prvY byl kral Ferdinand DobrotivY, druhY FrantiteklackY, kral duchem.

Povezme si neco o to nizke chaloupce.

Znam ji dobke, bezpoetukrate jsem v ni byt a pokatde se hluboce zamyslil i v srdci zachvel. Najdete si na mape Moravy Vala2tske Mezitiei a Navy Jiein. Mezi temito mesty jest dedina Hodslavice a tarn je rodna, chaloupka Palackeho. Stoji na aliment svahu opodal testy. nizka a tindely pokryta. Napied vstoupime do jizby vetti. nizke, to be2.7mala stropu dosahneme, z ni pak vejdeme do svetnieky hodne menSi, jell asi tki kroky roke a pet, test krokil dlouhe. V teto se narodil Frantitek PalackY, Stoji tu kolebka, o nit se pravi, to v ni kolebali malinkeho Frantitka. Take je tu start' still a v koute visi ka na penize a listiny; to jsou pamatky po rodine PalackYch. Zachovana jest i pane vytivand Avodnice, v ktere pry nesli Frantitka ke kftu. Do rodne jizbieky dany pozdeji kniby, jet PalackY sam napsal. anebo ktere vyleho kizenim. Ve veal jizbe leti na stole pametni kniha. do nit se podpisuji host& kteki rodnY domek Palackeho Prvni je tu peknou rukou podepsan Dr. Bohut Rieger, vnuk Palackeho. V druhe polovici chalouPky, na pravo od vchodu, je nyni druha tkida evangelicke tkoly. Za mladi Palackeho byly tam komory; chlev je sboken.

Chaloupku tuto yystavel otec Frantika Palackeho. 0 nem varn tet musim neco povedeti.

V Hodslavicich byvali C etti Bratki k. nim% patkili take pkedkove Palackeho. Sve nabo tenstvi musili vaak utajovati a proto schazivali se k modlitbam do lesa, kde meli i by ukryty. Kdyt cisak Josef 11. vydal 1781 za.-kaz pronasledovati nekatoliky, byla v Hodslavicich velika radost. Ale cisat dovolil znavati se k cirkvi evangelicke a nikoli k jednote teskobratrske. Tu se Hodslay! eti F3ti‘i rozhodli pro cirkev evangelickou augtpurskeho vyznani a zalotili si 1783 cirkev (farnost). Mezi sebou men eiperneho mladika, kterY umel Cist. psat a poeitat, byl mravnY 'a zbotnY a toho si 1784 zvolili za ueitele. Byl to Jiff. PalackY, to doby testilactiletY. Ten po letech vystavel si chaloupku, vpkedu jit popsanou, v nit i vyueoval, a to v to ptedni vetti setnici. Maje dvacet let otenil se s Annou Ktitanovou. UeitelskY plat jim k yytiye nijak nestaeil; zdelavali polieko, chodili do lesa na dtivi, chovali jednu nebo d ye kravy, mimo to Jiff. PalackY byl obecnim pisakem, vydelaval neco i krejdovinou a skupovaval po dedine maslo a zasilal do Vidne. R. 1798 dne 14. Cervna narodil se jim synadek Frantitek. Zdat se naddli, to se jim narodilo dite, z nehot doroste nejvetti tech XIX. stoleti? Zdat se nadali, ae za sto let ptijde na na tisice Cechtv, ae pkijdou i Polaci, Rusove, Slovinci, Srbove i Bulhaki, aby obhledli prostidkou kolebku, malou jizbieku a chudobnou jejich chaloupku? Zdat se naddli obeane Hodslavieti, ae ve kale jejich narodil se celemu narodu uditel a vfidce a ae dedinka jejich stane se Ceskou Mekkou? Frantitek PalackY hrave naueil se eisti, michaje se mezi tkolni deti a jia v peti letech pkeeital bibli. Otec jeho byl pkisnY, ale deti vroucne miloval a pH .vii chudobe odhodlal se dva syny sve dati na studie. Frantika poslal napked na dva roky na 'Skolu nemeekou, aby se pripravil do vySSieh gkol, jet byly u nas v dobe to toliko nemecke. Ale Frantitek na ;,nj C.111 'r& -y ytM koiy n6mecke n:M;

8tratta 7.

VESTNI ti na tkolach evangelickYch a proto jej zavez1 do Treneina (na Slovensku na kece Vahu.) kde byla evangelicka kola s latinskYm Yytteovanim. Tu potrval Frantitek t •i roky potom se odebral na vytti gymnasium do Pretpurka (tet na Slovenku, kde se Morava v/elid do Dunaje); i toto gymnasium bylo latinske, ale udilo se tu i eettine. Po Ctytech letech vstoupil na akademii v temt meste, kde po dva roky studoval filosofii. A tak 1818 dokondil tkoly maje 20 rola Tu vidime Palackeho jit jako maze vysoce vzdelaneho a duchem narodnim prodchnuteho. Chodil zajiste do dobrYch tkol, myslite si, ale mYlite se. V to dobe tadna kola, at' u nos nebo na Slovensku, nevychovavala v duchu deskem ani slovenskern. Tu a tarn vyskytl se uditel nebo professor narodne uvedomelY, ale celkern tkoly tehdejti ponemeovaly a na Slovensku vyudovaIo se mrtvou latinou a beznarodne. Je tedy zajimavo vyslechnouti, jakYm zpusobem probudilo se v Palackem eeske narodni yedemi. Nute, slytte.

R. 1813 vracel .se Frantitek Palacky z prazdnin od rodiell do Pketpurku. Cestou - zdrtel se na celY tYden v Trenoine — nebot' byl stalY dett' — a to u mett'ana. Bakote. To byl otec nejmilejtiho spolutaka Frantitkova, kdyi jeate studoval v Trenaine. Bakot byl vzdelanV elovek a mel nektere dobre Ceske knihy. I pujcii Palackemu zvlatte Labyrint sveta, Jungmannovu Atalu a Hromadkovy noviny.

Kakot nekterym novodeskYm sloviim nerozumei, proto potadal Palackeho za vysvetleni.

Ale brzy se ukazalo, to PalackY rozumel jeate mene. Zastyclel se velice a uminil si cvieit se v dettine, aby se mu nestalo cos takoveho jette po druhe. Pkited do Pketpurka, dal sobe zaleteti na matetttine sve. Za nedlouho dostal do rukou start' roenik easopisil Hiasatel z r. 1806. Tam natel vYbornY dlanek od Josefa Jungmana. nadepsanY: Rozmlouvani o jazyku eeskem. Jungmann byl yrouci naro(loved a vYbornY znatel jazyka eeskeho; proto bclestne nesl, aQ krasnY. jazyk deskY je na sve vlastni Ode tak zneucten, ze tkol i du vyloueen. A ye dlanku onom lief velmi dojemne tuto horouci lasku k jazyku i yellkou bolest svoji z jeho poniteni; vytyka dy nam einene, vyrnytlene na zahubu nateha naroda.. Tento elanek roznitil v Palackem upkimnou vlasteneckou horlivost. "Jsem tech", kekl si a srdce se mu chvelo. Tenkrate bylo Palackernu 15 let. Od to doby s horlivosti se vzdelaval v jazyce eeskem a rostla v nem vidy mocneji a mocneji snaha, potlaeovanemu a duchone zbedovanemu narodu pomoci, vzkflsiti ho a vest k viterstvi. Vtak si o torn jette povime ye elancich nasledujicich.

(Pokraeovani.)

Temple, Texas.

C1-63-.Y pane redaktore!

Ptedne se Vam musim pfedstavit. Moje jmeno jest Elsie Haluza- a moje sestra jest Helen.

Byly jsme s maminkou a tatinkem na Cyklon Ye schilzi S. P. J. S. T., kdyi- tam meli spoleenY abed. Po obede hr-la muzika, pak mluvili tednici, demut my jsme nerozumely ,ale jsrne stejne poslouchaly.

Pak nam bratki dovolili zazpivat Ceskou pisnieku, tel to to byla jen jedna a to- "Kde domov Stejne ri g s to potAilo, to jsrne dostaly uznani a pochvalu, za kterou jsme yam vdeeni, a tat yam za.ni,srdeene dedekuj eme.

Moe pozdraru na bratry a sestry, Detskou Besidku, od Elsie a Helen HaluzovYch. NEOFOMENTE udati eislo iadu ku kteremu pateite, kdyi budete posilat oznameni zmeny ak adresy na br. Ed. L. Marka, nika Hi. Ukadovny, Fayetteville, Tex. Neposikjte oznameni zrneny adiesy na Vydavatele Vestniku, West, Texas, protoie opravy se dedie instrukel br. Marka. laji

y

y

S b . pozdravem, Vydavatele Vestniku.

eiTANKA pro Akoly Cesko-americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, neitel a ptedseda Jednoty ueitelske v Pram

Krava.

Koupili jsme kravu. Je velika, eeryena s bil and skvrnami. Rikame A straka. Ma ipieate rohy a frith prST jimi, kdyi seyozhneva.

Je uvazana ietezem ku Oabu v chleve (kraviine.) Do Oahu ji diva deveeka iezanku, jetel, travu a k piti naleje ji tam mnoho vody.

Kdyi ma naie straka hlad, buei. Take ialostne bueela, kdyi ji ieznik odvedl telitko. Bylo male, take strakate. Kdyi se naie krava naji, lehne si jako by spala, ale pri torn poiad hubou To pieivykuje znova. co snedla. Aby bylo v chleve cisto, casto ji deveeka slam o u podestila a neeistSr hniij vyhazuje na hnoiiite.

Rano a na vecer se krava doji a diva mnoho Kdyi mleko necha se v kradele stat, usadi se na nem nahoie rnastna sinetan a. Ze smetany tluee s e

maslo a z mlika sraii se tvaroh. Farmaii ponejvice prodivaji mleko `aide ra-

no do rnislarnv a sirarnv, tvaroh jmenuje se siTr. Reznik prodiva z kravy matso hovezi, z telete maso teleci, Z hovezi delaji se podeive, z teleci stievice a boty. Voli nedivaji iidneho mlika, ale tahaji vozy a zabiji se na maso.

Strana 8.

arESTNIR

lottova,s14PolgArpzilet,..,-.Srttu Tmea

Credni Organ Slovanske Podporujiel Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—PRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOV.LK PUBL. CO ., West, Texas Piedplathe 65o mane. Do stare viasti $1.65 robe.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni tiadovny, Fayetteville, Texas.

— --___---_------Veekere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Tutu& has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

OZNAMENI! tetoini Vanoee paipadaji na poeatek ty dna. a proto vydame bane eislo Vestniku o dva dny ptedem. iadame timto bratry firedniky i dopisovatele, by piipadne spolkove zpravy el naleha.ve oznameni odeslali piedem, by nas doily ne.jpozdeji v pondeli dopoledne 24. t. in.

S bratrskjm pozdravem, redakee a Vydavatele. mute start' musi. Jednou z nejduletitejeich nutnosti v tivote kaideho z nas je zajiste pojistka na divot. Zivot nas je tak nejistY, to jenom jedno je jistYm o katclem z nas a site, ae katdY z ads jiste zernte. Kdy a jak — nikdo nemaae vedet a proto pravdive je stare potekadlo: "mlacia matte a start' musi". A ar e i mlade lidi smrt stiha veichni vime ze zkueenosti. Koupime-li si obydli, neni nal prvni starosti, aby toto bylo pojieteno proti ohni anebo jine tivelni pohrome? Jak poeetilarm by bylo miti pojiateni na obydli, ktere moina nikdy neshofi a zanedbati pojistku na divot, o nema s ureitosti vime, do jiste doby jiste skonei. Jake bedne nasledky mohott povstati pro pozastale elery rodiny a zel, uz i takove paipady ye vaeena okoli se snad piihodily, kdy zivitel rodiny zeinte bez pojistky na divot co utrpeni, astrkil a bidy mohlo bat takove rodine ueetteno dostateenou pojistkou na aivot. Dosti dasto se naeim organisatoram dostava vymluv, ze neni zbyteenYch penez, ti-eba dluhy uplacet, nejnutnejei veci nakoupit, cot sloe pravdou net paese Yee, aivotni pojistka jest veci nejnalehavejei. Vee mete dohonit, pojieteni na divot veak nikoli. Az vas nemoc ei neetesti navetivi, potom oveem pojistky ne dosahnete. Na tuto moanost mnozi zapominaji a nebezpeene s opatfenim si aivotni pojistky odkladaji.

Sylo ale ui neni. Ty easy, kdy stars i mia.dY si brali emahem stejna druh pojistky a kdy dokonce veichni stejne platili, jsou krasnou pohadkou, ktera se nikdy nevrati. Dneekem je nutno ve vlastniria zajmu toho ktereho aadatele, hledeti k tomu, aby pojistka jeho mu poskytovala nejen apinou ochranu pro jeho mile v padu jeho smrti ale i moanost hashromaadeni jisteho kapitalu pro nahoclile potkeby jeho rodiny v budoucnosti.

Jinak reCeno aby nemusel umrit drive nelli valiodY z pojistky sve (pajeovni hodnotto by- rnohl pro sebe anebo pro svou rodinu you ziti v padu autne potaeby. Takove pojistky vyclava naee S. P. J. S. T. a kaadY na g kraaan mute si vybrati takovou pojistku, jaka pomeram jeho nejlepe vyhovuje a neni tfeba hledati pojistku u cizackYch kapitalistickach pojist'oven.

NeemylnY recept na svetova mir. Ovzduei je dues dusnefM, net pied vYbuchem svetove valky. Ili se ani nepiedstird to neuptimne mavani palmOvarni ratolestmi, ktere dosud Inelo zaStirati vahled na tanky, letadla a de-

la. Ne, testa k miru nevede pies konfereneni saly, kde katdY mysli jen na to, jak by dii -ty druhe; ne, ona vede jinudy: 'od Cloveka eloveltu. ChceS valku? Ptipra irujeS ji?

StveS do ni? 'RozhodujeS" o ni? Pak do ni take jdi — a v prvni Lade sam! Tak veli zdravy rortim a mravnast, jen e, bohutel, pra„.ye tyto d ye slotity jsou pri rozhodovard o vaice zaelapany v prach. Jak neskonale vySoko staly v tomto ohledu nektere divOeske kmeny, jet mely o odpovednosti za valku docela jine, mnohein logietejAi poneti. Pii ave prvni plavbe koein sv iAa narazili epaneleti • moieplavci na narildky, jeate nezkatene mravnimi zvracenostml " moderni civilisace".

TajnY pisat Karla V.; Maxirnilianus Transsylvanus, zanechal o torn velmi pouenou zpra-vu z r. 1522. Pik v M: Borneo je nejvYznaenejeim mezi ostrovy, ktere eapnel gti plavci navetivili. Obyvatele jsou pohane, uctivaji sluice a mesic; zbotnost •a spravedlnost plati u nich rnnoho. ObzvlaSte si vati miru a kltvalek nemtvidi. Sveho krale uctivaji jako boha, ze.jmena tehdy, jestlite jeho smeitje k udrteni miru. Jestlite veak chce vaiku, neustanou, dokud ho neodstrani. Kdy se nikdy kral rozhodne pro vedeni valky postavi ho jeho podani do prvni kady bitevni, kde musi yydrteti naraz neptatel. Dovedili se, ze jejich kral padl, bojuji s pohrdanim smrti, nebot' nyni se pro ne zaeind boj za svobodu a za noveho krale. Nikdy se mezi nimi nevyskyti vladce, jen by sam nepadl v bitve, kterou meal. Proto se jejich kralove stteai valky. Piedeveim povatuji za bezpravi. nasilim zvetSovati sve Uzemi. Z toho du peduji hiavne o to, aby se vyvarovali tokil na jinY kmen. Jsou-li vSak sami napadeni, brani • se Uporne, ale pies to se snati dosahnouti miru co nejcitive. Prositi o mir povatuje se u nich za velmi eestne, a neptitel, jent sea mir dava prositi, je pilmo v opovrteni. Hanebne a hodne nenavisti je u nich, jestliae nekdo mir odpird, i kdy byl pied tim sam napaden tteba bezdilvodne. — Panovnici lit nevodi vojska do pole. A nevedli by je ani diktatoki. Nanejvae by si davall hlasiti do bezpeeneho a Pohodineho hlavniho sta.nu kolik poddanYch di ovladanYch za ne zase polotilo aivoty. . .

Nepaiehazi-ii prospekt k yam, bratri organisatoia, hledejte cestu k riernu. Veimejte si, kdo vaeich sluaeb my inohl pottebovat a nabidnete se vlidne a vhodnYm zpUsobem. Nenatikejte, ae si vas mnozi nev gimnou, kdy je upozornite, elm by jste jim mohli posloutiti. A jestli na nekolika mistech se nesetkate s aspechem, neztracejte jiz chut' a odvahu. Premaelejte, jak svou nabidku zlepeite, postupem Casu nabudete zkueenosti. A date-li si zo.letet, ae vase agitaeni prate bude nejlepei, bud'te jisti„ ae ti. ktere jste uspokojili, radi vas doporuel jinYm a to •je klad vaeeho rozvoje a rilstu. Mate zarueene dobrou vec k nabizeni. Pojistky naSi SPJST. jsou naprosto zabezpeeene, levne a naeemti lidu nejvhodnejei. A mimo toho, jsou to pojistky naee, naei Ceske bratrske-podpurne organisace. Nettomerite veudy zdaraznit, dneeni dobou heslo: "svaj k svemu" by melo bYti roduvernYmi krajany dodraovano. Telly — zkusite to?

Nelenit, nenarikat na krisi! Ta krise je mis, vyrostla z naaeho strachu, z neduvery v sebe, z nevelmavosti k vatnYm mySlenka,m.

Pozorujeme, jak malo je chuti a ochoty vna.§et do lidu virti v sebe, zvedat pokleslou mysl.

Penize, penize! slyeite vSude. To 'nejdratiei se za penize nekupuje — blud penez zavedl - do krise a ze sta. jeden sotva pochopi tuto pra ydu a cirti se.jej dale. .. Pry:: s bludy. Klavu Vzhttru! Chtejme tit na slunci, ne tivatit!

-. Za hodinu pritee dcnne matae mut prnmerneho nadani Si osvojiti celou vedu; v desiti letech mate- se pri hodince pile stati z nevedomce elovek vzdelanY a veciouci; za hodi nu denne mohl by miadik nebo divka pozorne dvacet stranek, dill sedm tisic stranek — tedy osmnact svazkil.za rok. Za hodinu denne mohlo by se proste zivoieni zmeniti a §t'astn, tivot. late se sve-

ye stied, dne l2. pros. 1934. to neznalnY elovek vySinoutl aa.,k pros4ulosti, mate se ittiteen.Y. clovek 'stati clObrodincem 11di. Kolik motnosti SitrS7va, se y e dvou, etytech, sesti hoclina.ch, ktere rniadet . klidne„ itenne odhazuje v rnarne touze .po.zalaave .a zmene.

0 nas pro nas. Dopf.s pi. P. P. Mikeskove, zatazenY pfisluSne rubrice t.. obsahuje nekolik stitnosti ci vYtek, adresovanYch mimo jine i poiadateli. Za redakei uvaclime: uvetejtiujerne dopfsy postupne. jak dojdou; delk pojedna.ni neensove v 'Attu navalu spolkovS7ch oznameni odkladame az vyrnezene misto pro dopisy dovoli. 0 chystane oslave stilbrneho jubilea klubu. O' echie ptindAell jsme ochotne agitaeni dopisy tadu tYdna. pkedern.

Dostal jsem zylaStni poz yani k *east, net V den schtize a banketu 6echie byli, jsme na pohrbu tchYne moji manzelky . a cidpoledne melt expedici Oechoslova-ka. Mimochodem dovoluji si poznamenat. jsa okolnostmi ,Yyprovokovan, i,e byt' jsem naei Ceske veal nekompromisne veren a jsem kdykoli a kdekoli ochoten k napornoci, hmotna ocimena me funkce nedovoluje eastach vyletu, itea,sti pti banketach a pod. — Mane napada nil skyostna baseil: "Or am, maim, oram ...." Kaidy na torn poli narodnim mel by tahnouti jedna brazdu. Die sve dovednosti, umu a uVedomeni.

Jeden pomaha brkern, jinY slovem, ttefi organisaane, dalei jak mate a z rodove vein°. . krise tasti je ochoten. 6eati 'novinaki behem parnatuji natrpeli nejhare. Na noviny posled. Jak jsme nedusledni a divni k tomu!

2alujeme na imadek eeestvi, zkonlirani drahe matefetiny a na nejdfileattejel elanek toho udraeni naei mluvy, ducha, a tradic -Ceskych novin — mame kapsy uzavaercyatloyek a jiste ni deska nova-tat nernilie ze vzduchu. Cot aby mei na zajezdy a vstupne k hostinani. — My v Texasu•budeine. jcete stovku let, i kdyt pohodlni 'fedinci a ESTekove to i tarn labutirn zpevem iiOukatuji na na g. zanik. K tato oaeha ye otazce vratime se v brzku a vicekrate. — Je zbyteeno; : hanlitak vo meniti Ceske prijmeni. duce vlatne, bezzasadne, malo yerne -a Male.

Svetove uznavana ueenec dr. Hrdlieka,- ktirator anthropologickeho oddeleni Snaithson-ova astavu, ovlada eeetinu chabe, aveak presto hrde se hlasi k svernu ptivodu a 'Aisne Poiaduje, by jeho vedecke elanky byly podepsany v ryze aeskern oznadeni dr. Hrdlielta. Nikoll c, nYbra c (s haakem). Slavrra virtuos" na housle Jan Kubelik nikdy neptipustil, by jeho kfestni jmeno bylo v kterekolia . feetptelo'ten°. V kaki& zemi oznamky, plakatya .airkulare musely nest jmeno Jan a nikdy pfeklad na John, Johan, Giovani a pod. Jedna . z- trojhvezdi aeskYch hudebnich genia -- Smetana — Dvorak — Fibich — a to dr. Antonin Mo.. rak, tvarce nesmrtelnYch skladeb a nadtittne americke symfonie "Z Noveho sveta"; kterti dala podnet k potomni tvorbe americkach skladatela a ael, i z yracenostem divoeskeho jazzu (dneekem ua ukazneneho a stravitelneho), trval nekompromisne na torn, aby 'adice avydanit jeho komposic nesly jeho jraino pavodni: Dvorak. Nad r haeek eili naee kateta k jeho prinosu krasaam umenam, zeta, obdiv a koneene vdeenost, co . Dvotaka americkemu hudebnimu umeni dal — .vitie -dne'eni novinake, by uvadeli jeho prijmeni spriviae eesky a mluveim rozhlasu (radial zpiisabitie nemale nesnaze v znatelnem usili, vysloviti Ameridanam straene jmeno Dvoadk. Kualate se p11 naslouchani radia • zaomoleninam: Dvoraak, Dvorsak, Dvoriak a pod. A to jsou jedinci, dosahnuvei y . elfin& uznani, ficty slavy. Oni se za svuj pavodt nestydeli. Cbt, obeanku ty pro.staa v jadru jiste dobra plachaa snad ne dosti rodove uvedomely — ty lays elate' hanobit, prznit pactive, razavite jmeno svYch ptedka, prisluenika naroda soya, Komenskeho, 2Y2ky9 Delka lidskeho iivota nemeri se poitem let, ale usilim v hiedani pravdy a hodnotou utiteene prate. 2ivot neuaiteenY, taeba 'trial.

100 let, je yady jen pouhYm aivotenim. LenivY bohde neni o nit lepei, net lenivY Chuda.k.

2ivot techto lidi charakterisuje francouzprislovi: "— minulost me oklamala, ptia tomnost me sou: 1 budoucnost me deaf,"

Ve stkedu, dne 12. pros. 1934.

PRO HOUSTONSKE OTENARE CESKtCH KNIH. Mani radost, ze bratr redaktor zavedl v organu rubriku "Struene o knihach" a timto pochva.lnYnt zpiisobem chce elenstvo informovati o • novinkach na knitnim trhu. Mam to radost ze zpraVy sestry OndniSkove, be sc kolska knihovna v Dallas byla obohacena o celou tadu novYch knih, cob znamena, • doiud jsou lido, kteti povatuji dobrcu knihu za tivotni nezbytnost.

•I. eeske oddeleni mestske knihovny v Hou stonu se zmaha, rozktuje se a ptibYva. Je§te pked rokem mel' jsme nefipinYch pet tad knih, dnes jich 'name devet. Zajem o knihy :je- tat uspokojivY. Lofiskeho roku yypiljeeno bylo okrouhle patnact set svazkit eill tnern kaldy svazek byl by koloval petkrat do roka, nebot' jsme meli asi tti sta svazkft.

Letos "jdou" knihy na odbyt o nee° pomne leji. Do konce tijna bylo vypUjeeno asi dva nact set svazku, lee ptinosem novYch zap.inaVYch knih v nedavnYch dnech zajem knihy se zajiste zvYk a letoSi cirkulace knih Mite bYti celkove lepSi net loni.

Na,ei Ude Ctou hodne a jsou narutivymi etenati. Otou v.§ak ponejvice noviny. Maioktera domacnost krajana zdejSiho je bez nekolikerYch novin. Bez novin pry nemohou bit, chteji byt informovani. 0 tom by se damnoho rnluvit, avb,k vSlmneme si jen jedne yeti. Lida, kteti mezi nami dovedou vtdy tic.i nice. dtiletiteho, co jini z nas nevedi nebo 'co jine z nas ptekvapi, nejsou pouze etenati novin, ale jsou hlavne a na prvem miste eteknih. Jen oni dovedou lici deco nedekane noveho, neco zavatneho, nebot' vedi o vecech, ktere se dotYkaji kotenu tivota. Otepl, novin je eteni chvilkove, povrchni, jen pro zabavu, Cemu Americana tikame "idle curiosity", nebo Cesky tedeno jen pro uspokojeni `fiche zvedavosti", takove Cteni. na ktere se zapomina, v nejbliik minute. Cteni novin je studium, ktere neme, vetSi hloubky nein koultani z okna.

Byl jsem nekolikrate od mnoha zdejSich etenan. potadan, abych referoval o novYch doclavkach knih do knihovny prosttednictvim Vestniku. Mnozi stark etenati posilaji si pro knihy sve deti, ktere v gak ptinesou jen to, co Jim rodide teknou. Popik tedy nektera nova dila, ktera byla do knihovny dodana v ne(Layne dobe. fteditelstvo knihovny zakoupilo samo nektere Ceske knihy. Krome osmi svazkit pohadek pro deti, zpracovanych deskYmi spisovatell, jsou to ponejvice anglicke pfeklady do eatiny. Za zminku stoji klasickY roman "Robinson Crusoe" v deskem nezkracenem vydani. Pamatuji se, jak kdysi jsem e'en se zatajenYm dechem neuvetitelne ptihody Robinsona, a jeho sluhy Patka na osamelem ostro ve, ale tenkrat jsem nevedel, ze existuje pokraeorani toho romanu. At letos na jate, kdyt objednal jsem zasilku knih pro tad C. 28. v East Bernard, Texas, ponejpr y uvidel jsem druhY svazek "Robinsona" a zvedel jsem to hrdina se jeSte jednou vydal na testy a nafttivil svUj ostrov. Celt' tivotni roman velkeho dobrodruha, jeho slava dale net po dvou stech letech ani v nejmenkm nepohas la, znovu ilia pied mYma oeima a znovu mne uchvatila ptihodami, o nicht jsem dosud nestyg el. Mimochodem podotYkam, to spolkova knihovna v East Bernard je asi prvni deSkou knihovnou v Americe, ktera si potidila rt6vY nezkracenY deskY pteklad "Robinsona".

NaSe.houstonska, knihovna pak nasIedovala.

Dale se. ziniiiuji a knize "Kapitan Sorell a syn" ad anglickeho spisovatele Warwrick Deepinga. Oct vat do vekt opevovana je laska milencu, od vekti do veku slavena jr) laska matetska. Ale zvedniti v dojernne kre slenYch kapitolach vrouci pourer mezi otcem a synem, to Cekalo, at kdyt byl napsan "Ka-. pitan Sorell a syn". Film, vytvoteny die tohoto romanu, nenechal jedno oko suche.

Otenati, kteti videli film "Americka tragedie", jiste sahnou po deskem ptekladu tohoto romanu. Je to kniha od arnerickeho soratele Drelsera, s nameten1, kterj7. lahodi

Strana 9.

VESTA& dnetnimu vicusu obecenstva. Je to Vlastne krirninalin ptibeh povrchniho nestaleho , slabeho. charakteru, na, nehob yYchova jeho chucleho potulneho kazatele, nemela badneho vlivu. Zevrubne se MI chlapcova ptechodna tamestnard a jeho prvni chlapecke milkovani. Autor xravdive vylieii, jak rnaterialisticke ovzduSi sploSt'uje a defOrmuje, jak slabc§sky mladik bene se jen za veenym cilem. penize a beny, beny a penize. Je to cilouhy, misty ab unavujici roman ve tiech svazcich.

Maio knih pUsobi tak silhYm dojmem jako roman "S bohem armada", od americkehc spisovatele E. Hemingv,, ay. Byl tat zfilmovan pod syYm ptivodnim naz yem Farewell to Arms. Jadrem deje je vaS'en mladeho ame rickeho dobrovoinika, pkideleneho italske ambulanci v Gorici, k anglicke oSettovateice, jejich spoleenY Utek na S yYcarskou ptidu a krat • ke St'astne soubiti, jeb kondi smrti milenky po'cisakskern tezu. Cele dilo je omezeno na fizkou animalni Skalu valeiciho eloveka, zemdleneho, na, smrt unaveneho, kterY ma dinou touhu — ukojeni zakladnich biVoCTSnYch potteb.

Jina kniha z valeeneho ovzduSi, "Spor o serZanta Gril;t1" od nemeckeho spisovatele A. Zweiga. je hroznou obbalobou kde stroj vojenske spravedlnosti uchopi do syych iltednich spare prosteho vojaka, nevinneho uprchlika, zajateho na fiteku pied desem valky. Kniha byla v Nemecku skonfiskovana a palena. Autor je vyhnancem. Kdo jednou knihu pozorne pfeete, nikdy nezapomene na to dobromyslnou slovanskou ruskeho vojaka GrfSu, bezmocneho y rukou nemeckYch oficira.

Rad Pokrok Houstonu daroval letos °pet obnos $25.00 na zakoupeni norYch knih. Zminim se jen o tech nejlepSich, ktere by kabcIY otenat mel si pfeeisti. Na prvni misto kladu novY roman Ivana Olbrachta (vlastnim jmea nem Kamil Zeman, jeho otec je znam cc' spisovatel pod pseudonymem Antal StaSek) dilko, nesouci nazev "Nikola 8uhaj, loupenik". Je to ptibeh kratkY a prostY, ale die kritiky, jeden z nejlepSich za posledni dye tti leta. Dej zaeina se kdesi v zapadle rokline Podkarpatske Rusi. Tam pastevec 01brachtovi vypravel o 8uhaji loupebniku, jehob baba-earodejka namazala, aby se stal nezra,nitelnYm. Nikola Suhaj se vyhYbal yojne. O. deSel do hor, utekl tam detniktim, kteti . po nem tam sam, pokojnY a tiehY, °pesovans, dolinou, nezranitelnY pan krajiny, postrach bohatYch bid!) i kupeti, ale ptitel chudiny. Dye leta byl marne pronasledovan Cetnictvem mad'arskYm, pozdej deskoslovenskYm 8uhaj zahynul v srpnu 1921.

Jinou knihou z Podkarpatske Rusi, tat dar raclu Pokrok Houstonu, je t! apkova kniha "Hordubal". Z Ameriky vraci se udteny, vavYm potem havite vyderpanY Slovak, Juraj Hordubal, vraci se s fisporami. pin nadeji, ke sve bend a dcerce. Osm let byl v Americe, osm let "robil", ne pro sebe, ale pro nekoho druheho, pro benu a dcerku. Ale Cas a lidska rczenost dosadily zatim na jeho misto mladSiho mute. mad'arskeho Celedina. Start' Juraj Hordubal stane se bene nepohodlnYm a Cele.clinovi nebezpeenYm. "Tento ptibeh," autor, "aekoliv se v jednotlivostech opira o skuteenou uddloSt, jest a chce bYti jen fikci.' si vSak pochvali, ze krasnon fikci (smySienkoul a krasnou knihou Kdo Ceti "Na kresach" od Sokola-TUmy, nebe jeho "Celibat" a "Vala'Sskou svetiet", jiste radosti sahne p0 ttisvazkovem Bile 'Zvanem "V zati Je to rovnee dar takdu Po krok Houstonu..

Nesmim vSak zapomenouti knihy s titulem "Obeanku, a co ted'?" 0 teto knize byly popsany cele stohy papiru. Daleko pies hranice 14emecka, kde byla napsana Hans Falladou nisi se yYznam teto knihy. Je to kniha lidstvi a path lidstvu. Knihkupci hlasili, be nebylo ub davno knihy nad tuto hledanejSi. A to nejen v Nemecku, nejen v oeskoslovensku, kde prvni vyclani bylo rozebrano v nekolika tYdneeh, ale I zde v Americe bylA tg0,

kniha pted rokem jednou a nejbledanejtich.

Ale v -tom je jen Cast jejiho . Uspechu. Pravy joji fispech tkvi V. torn, to v chladne d'ob6 obehodni vypoeitavasti zapalila hranici, ktere si vaichni ohtejeme zktehle ruce. Je to roman nezamestnanosti, v nemt mladY mut ktcrY se otenil s deveetem, pozbude kratc.e po svathe sve misto. MladY mut a mlada Lena nemaji rile krome shaneho srnYSleni. Maji jen jeden druheho a nadeji na ttetlho.

Vtedni pkibeh, na kterem vtak spoeiva prazvlakni kouilo, jet at do posledni stranky drti etenate v zajeti. Myslim, to tuto knihu budou milovati ptedevSim zeny, Nt echny beny. Nekdy se zaleknou, nekolikrat Jim pokatde se budou mod °pet pousmati. Usmevy se slzami, jit to je mnoho, jib to je velkY dar.

0 daltich p •irusteich knihovny napik — 8* Valeik.

OESKOSLOVENSKOU AMERIKU CEKA VELZITREK. (Dokoneeni ze strany 1.) machu. Tyto ptipominky k them podniktn, ktere si dovolila eeska, Amerika,, sokolskY slet, neast Oechoslovakt na svetove vystave a cesta dra. Soukupa jsou ukazkami tivota Ceske Ameriky. Nelze mluviti o vbech oinnostech Ceske Ameriky. Ut jen spojeni podpArnYch jednot, ruzne koncerty a umelecke. vystoupeni, Uspechy naS- ich vedeckych pracovnikil atd. atd. otivUji a ptipominaji: Vadyt* my bijeme stale velkYm a plodnYm tivotem.

Ceske Americe path zasluha, be jeke dnes dovede potadati velike projevy razu vSenaroclniho.

Oeska Amerika tije. Prace mozolnYch rukou prvnich krajant nebyla mama. Ptizem-, ni svet narodniho tivota Pfeil' se do vy&kch forem a zhodnotil se. Amerika ut uznala dilo OecheamerieanO. ZbYva jen, aby sami nag krajane jeSte uznali, be nekonaji marnou praci a be jejich dilo mladYmi bude pfechovan° dalSim generacim a be nabikani jest jen ctriosti tech, kteti nikdy nepfilozili ruku k dilu. Tam v Americe pak by se osyedeila. slova Sv.. Oecha: Slab jenom ten, kdo ztratil v sebe viru a malYm, kdo malt' ma cil! ** • Rudolf Nekola, ueitel stravi/ v Americe pine dva roky, jednak jako spolgredaktor chicagsite "Spravedlnosti." jednak jako ueitel na eeskYch :skolach. Studovai zde Ceske Skolstvi jeho potteby, a sestavil vYbornou eitanku zvanou "Radostne eteni," ye ktere je zvlaSte cennY oddil pro ueitele, s ueebni osnovou a navodem zejmena jak ptekladanim z anglldilly do eeStiny a opaene, lze nejlepe (Teti Redakce. naudit rozumet eeskemu jazyku. kid Praha, els. 29.

Taylor, Texas.

Bratti a sestry!

Ve vYroeni schuzi, dne 2. prosincc byly odbyvany volby fitednikil a rtznYch vYborti a vYsledek je jak nasleduje: Tom Drozda, ptedseda; Tom ig ikuS. nnstontedseda; Frank KolenovskY, taj.; Jos. Mohel. neetnik; Jos. Nedbalek, pokladnik; Frank Drozda, prilvodei; Frank Kotrla, cluvernik.

MajetkovY vYbor: . Frank Kind, Robert Ko• riatik, Jos. Mucha, Jos. Kind a Jos. Neneik.

Zabavni vYbor: Frank Svadletiak, Frank Kotrla, Jos. Mahe', Frank Drozda,. Ed. Lightner, .

Jos. Milcug a Jan 2a,k.

Sestry si tyto Atednice: Paulina Kind, pted.; Marie Mucha, mistopted.; Marie '8vadlefiak, taj.

Do tadu ptijati novi elenove: Henry J. Zak, Ray. F. Zak, Charlie C. Hurta, Anton I. Koval*, Carrie Hurta, Fannie talc, Mary Holan.

DalSi stvrzeni sbirky pro krajana L. Cernocha: fZad Cis. 13, $5.00; Cis. 118, $5.00; Cis. 123, $6.00; OechoslOvak Publ. Co. zbytek sbirky, $36.34.

S bratrslkyni pozdravem, Frankle ONe,k'', 1 •

Strana 10.

VESTNIK <le

VIC Jan Vrba ROMAN Prvni yydani

Nemeli Veak zvlatt' nakvap. Lekat jeete obhlitel misto, na kterem byl zavratdeny nalezen a pronaeel struene poznamky o tuhern smrtelnem zaparsu Naslouchal soudce, soudni pisai, vrchni sttatmistr, starosta a dva dlenove obecniho vYboru, kteti zustall pii komisi jednak proto, aby jim nic neuniklo, • jednak take: z jakesi aredni didetitosti. Veichni byli klidni jenom vrchni stratmistr nedoekave pteelapaval a obao..s stkelil pohledem pa soudci. Ten veak naslouchal doktorovYm vetam a mleky pokutoval c'garetti, Posleze se lekat nabatil a vystoupil z piikopu na, cestu. A tehdy se koneene vrchni stratinistr doekal.

Soudce odhodil oharek cigarety na cestu, ptielapl jej dizlezite epiekou boi ..y a obrat,11 se k eetnikovi.

"Nu, a pachatel?

Nebyio snad vysloveno nejake podezteni?"

• Vrchni stratmistr ekubnutim ramene nadhodil putku — a lit pro .naeel vahave, jako by se mu nechtio do veci kousnout. . .

"Tady pan starosta proceVil mineni. ."

"Co pak jd" — durdive Se ozval oznatenY. "'Ace se miuvi, a pivo se pije! — Veichni, jak jsme tu jsme usuzovali a hadali, kdo by mohl spathat. Nebottik bi1 v miru a v pokoji a katclYrn Sircko daleko v kraji. Jako pana Si ho chvalila i veichni zamestnani ye Z tech tedy tetko nekoho podezirati.

Jinak se, pemvda, TupY neteeil zvlaetrii oblibe, ale take nemel nepkatel a, s nikym netil na atm Jeno•ri mezi nim a mladYM — jako panem intenYrem — nebylo od zimy veecko v p p -fadku.Pni'teS/rsmlzaokidch sieenou — a staremu nebylo po chuti. I vYstup z toho byl ye mlYne, a vyneslo se. Povidal pry tenkrat, be dokud bude ziv, nilademti nepovo31. — Joky tedy div, ze si lido vzpomneli, kdyt se stoic..."

Oba ptitemni sousede pkikYvli starostovi souhlaS. Ano, tak to bylo povidalo se, hadalo se, kdo by mohl bYt, a pro torn pa:dia to zminka. Chran Veak Buh, aby • nekdo vyslovil takove podezteni. Nikdo si nemtite vzit 11-9. SVed0/11i.

Soudce odkaelal a podival se uptene na stratmistra.

Ten poekubl ramenem a prohlasil, be sloe nechtel bez rozkazu nic podniknouti, ale ze at do rozhodnuti soudni komise porueil obeina zavodeim dotyerieho sttetiti.

I soudce ztejme zavahal. Vyelapl 'gem' krtieky naptie cesty, potom vytahl hodinky a podival se na ne. . .

"Skoeito cam a vyzvete pana intenVra, aby se pa . jedenacte hodine dostavil no, obecni "Sotva budeme hotovi" — zahueel lekat. .

"Poeka, tedy" 4pcItutil okresni soudce a rnalieko se povytahl do VYee. Vrchni stralmistr zasalutoval a obratil ke inlYnu zatim co zbyli se hnuli ke vsi, kam pied nimi jib dochazel zastup s mrtvin. . .

Zatim co se toto telo 4 venku, vzrilstala v Karlovi nepotlaeitelna touha po samOte. Hodinku jib sedel s matkou, kdyt ji zaeala ptemahati Unava. Noeni nevyspani, hrtizne ind!cbc, — to vecchno zpasobilo, ze posleze zadala hlava klesati k ramentim. Byla sedic. v pohovee, usnula. Nemohla zapriti, a proto se odhodiala uposlechnouti opakovane synovy ra.dy.

Uieheilo se mu, kdy2 vy'Sel z pokoje a thud cal do sve svetnieky v podkrovi.

NedoS'el vsa.k dab, ne2 do chodby, kde div do neho nevrazila zhrozend Beta, ktera mela jib plat , na krajieku. . .

"Oeka no vas na v'rrO<M_ t;L spustjle, do breku.

PrudkY naval hnevu ho ptemohl. Napti, mil se, stiskl rty a vyeel pied staveni.

Sotva ho spattil vrchni stratmistr, ptistoupil k nemu nekolika rychlymi kraeky, davaje katdYm pohybem najevo, to ho chee ueetriti veoch neptijemnosti. Znervosneleho pochopitelne urazila neuptimna protekeni blahovide chlapika, kterY by byl jeete veera uctive zdravil na delei, net atedne piedepsanou vzdalenost.

"Co si pfejete" — zeptal se °WeVrchni stratmistr Se mtikem promenil, jako by byl prasknut bidem. Narovnal se stejne pevne proti nemu -- a oznamoval zvuene hlasite, co pavodne chtel pOvedeti eeptern: to pan okresni soudce vzkazuje, aby se k jedenacte hcdine -dostavil na obecni fitad. . .

Byl by sice v to chvili nejradeji pandekovi ukazal, co mate. "kiztahnouti ruku- a zahovofiti jmtnem zakona. — Ale to mohl rano pied ptiehodem soudni komise. Povedel soudci, co veal, ten veak zatYkaciho rozkazu nevydal.

Nebylc a proto dobte motno-. V zapeti veak litoval jeete vie, ze rano neudelal.

IntenYr TupY si ho zmetil prave tak od hlavy k pate, jako rano no miste einu, a stejne hlasite, jako on, odsekaval: "Nsni tieba dekati do jedenacti, piijdu yam' lined. aby nevzniklo nebezpeei, ze bych mchl porukti pravdomluvnost , svedkif, pokud jich mad ze mlYna bude tteba k vyeetteni zloei-nu. Do podezteni jste mne tit uvedi tim, ze jste ke mlYnu postavil dva detniky.

Skoeim si jen pro kabat a klobouk — a miltete jit se mnou, abych ani za tu chvilku nemohl podniknouti nic nedovoleneho."

StraImistr zadrmoli cosi o povinnosti ptikazone zakonem, ale Karel neposlouchal. 0bratil se k nemu zady a zatel do staveni, nehot za pouhe tti minuty vyeel Upine ptichystanY na cestu. Ueklibl se, kdyt videl; ze na neho neeeka pouze vrchni stratmistr, nybrz t •i aetnici. Beze slova vykroeil mleky eel at do starostova bytu. Vzbudil ten prilvocl ye vsi pozornost — a eumot doletajicich slov poueil stratmistra, ze piece asi bylo z Utedni horlivosti trochu ptestteleno. . .

U starosty usedl Karel za still, a zavodel na lavici a kamen, sviraje putku s nasazenYm bodlem mezi koleny. Stratmistr sam s druhYm detnikern odeeel za soudni komisi.

Jako vednost dlouhe byly ty tti hodiny, ktere se vrekly :hlemytdim plazenim do ptichodu komise. Pies chvili nakoukl nekdo oknem, aby ho vide]. stketeneho. Sedel a mleel.

Sedel a mleel take zavodei. Takova ironickd samota, ye ktere ',Teak bylo naprosto nemotne o eemkoli pternYtleti. Rostl v nem hnev at k zavrati.

Proto take prudce vybuchl,, jakmile do mistnosti vstoupila soudni komise.

Jeho ton vtak poboutil okresniho soudce, jako &five eetnika. Byl rozladen ut tim ,te pitva trvala dole, net ptedpokladal, a be taludek se hlasil o sve pravo. Zatatianim prosttednim prstem uvolnil si tesnY limeeek a skoro vysmeene potadal o prominuti, ze byl a jetee Dude nucen provesti zabezpeeovaci opatreni, ktera v takovYch pripadech natizuje zdkon. iCetniek, stralmistr, slySe to, se jaksi dustojneji a rozioZiteji postavil u dveri — a Karel poehopil, '2e vSecko rozeilovani je zbytene a darme. Pbsadil se zase, ale ptese jelio vzrueeni rostlo. chen ptedstiranY Slyeel diktovani protokoll', slytel posudek to vratda se udala kolem pulnoci, za,vadila mu o sluch i veta, tc jedine podezieni bylo vysloveno proti nemu, kterS7 jiz po ludo. mesiett '21.1 s otcem v neshode.

Trhl sebou, kdyZ se ho znenadani soudce cc mtLe uveSti k svexnu obhajeni, a-1e hued. prchlasil zs byl od veera at do rand doma. . .

"A mute vain nekdo tote alibi prokazati?"

Pokreil rameny. . .

Nato zahovotil soudce nad pottebu uchvatane, to je ptesvedeen, to vyslovene podezteni se jiste ukate bYti liche, ale ze pies to za danYch okolnosti podia zakona je nucen na neho zajitt'ovaci. vazbu.

Karel se mu upf.ene zahleciel do oei na dlouho pctom nil: ky pki1c3v1 hlavou.

Vie stied, dne 12. pros. 1934.

A jit bylo rychle skoncovano. Soudce mu taktne nabidl misto v koadru, a on po kratkem zamyeleni phial. Sedl na nizke sedatko "po konich" vedle soudniho pisate, stratmistr na kozlik vedle kodiho — a jib se kodar hnul.. "tit ho mail!" zajedel nejakY kluk, prdve kdyt ptejiideli na ys' kolem ekoly. . .

Karel jen vtiskl zuby do svrchniho rtu a ptimhoutil Bylo mu. v to chvili, jako by mu nekdo zasadil surovY polieek. .

VI. Neuplynul tYclen, a Pt se ukazovalo, hlas lidu nemusi jette byti hlasem botim.

Podezteni, pojate proti Karlu Tupemu, se rozplYvalo jako dubnovY snih na slunci. Provedene daktyloskopicke gotten' sice zjistilo otisky jeho prstil na toparku sekerky, jib byl zloein spachan. ale to bylo iodine, co svedbilo proti nemu.

Naproti tomu veak se hromadily dukazy, dosvedeujici temet s jistotou, ze ein spachati nemohi.

Nejzavatnejei svedectvi vydala pied soudem sama matka uvezneneho.

Kdyt do mlYna doela zprava o fatten', "mladeho pana", zmocnilo se \leech zdeL4ii.

Bylo po druhe s poledne — a mlynatka jeete spala. I sebehla se eeled' i veichni zamestnani ve mlYne a sestreili hlavy dohromady, aby se uradili, kdy a jak ji maji zpraviti druhe hrozne udalosti. Veichni vedeli, jak se rano zhroutila, a proto se chlvodne obavah, aby neblahY den nebyl vyvrcholen joke daleim neetestim. Dlouho stall bez rady, aZ" posleze starek projevil mineni, to nejlepe by bylo vzkazati pro farate, aby ji eetrne zpravil. Po htichu veak jeho rada ptiela ptilie potele, aby ji mohlo bYti Oita.

Zevnitt staveni se ozvalo volani, ktere zmrazilo hloueek na dvote. Pani se probudila. — Trhla sebou Marie, eeptala k astatnim, aby chvilku poakali, ze jim ptijde iici — a jib chvatala dovnitt.

Ale sotva vstoupila do dveti lotnice; tadala ji mlynatka, aby zavolala Karla.

Marie, tot' se vi, zustala stat cola htiena a teprve po chvili vydrkotala, ze mladY pan nen' doma, ze jel do mesta. . .

Mlynatka se posadila na posteli, na dlouhou chvili se na ni uptene zahledela — a potom otazkou vykekla, co se ji bali povedet.

Co mohla Marie jineho net ptikYvnout, kdyt ut to bylo venku.

A ku podivu se nyni ukazala pani mnohem statednejti, net rano. Beze slova vstala z loto a zatala se oblekati. Marie stala u dveti a divala se na ni. Ut byla skoro obledena., kdyt se ji zeptala, co hodla poeiti. Otodila se k ni mlynatka, jako by se probouzela ze sna, a nakizovala, aby aeledin neprodlene zapkahl ze pojedou do mesta. Ptekrodila Marie prah, aby vytidila ye dvote, ale z prosttedka kuchyne se vratila, aby upozornila pani, nebude-li pozde, net dojedou. Mlynatka otodila hlavu po hodinach a kYvnutim potvrdila spravnost namitky. Bylo pal etvrte, takte nezbyvalo, net odlotiti cestu na ptieti den. . .

Zato ptekvapila veechnu sloutici ve mlYne i ve dvote. Naproti veemu oeekavani nejen se nezhroutila pod novou ranou, nYbrt ztuhla se naptimila a jednala tak, jako by byla inalne zapomnela, to mrtvola jejiho mute loll v marnici na hititove. Zeptala se sice, ale odpoved' pkeela mleenim. Zde se do veci vmisily iltady, a ona rozhodla se vyekati, ji starosta sdeli, co by v to yeti melo bYti vykonano. — Snad bylo pro ni i etesti, to mohla, svilj zajem v nejkrutejtich hodnath dole nouti k osudu synovu.

A nutno ptiznati, to si podinala razneji a chez-fele% net sam vy:tietfujici soudce.

(Pokraeovani Agitatoti by meli znati to, proti C. mu agijtuji, prohlasil jistY spisovatel. Jak by to dopadlo s temi, kteti agituji proti trestu smrti?

Filmovi producenti pry hledaji nee° originalniho: cot aby jednou udelali tYclenni turnal, v nemZ by nebyl Mussolini, -pkehliteii.ei armada?

Nit! etrec7u, .due 12. pros. 1934.

..

Chram Twit' Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky

Zastavila se a odstrariovala jeho ruku se sveho pasu. Doeli prave k prtseku v lat'overn lese, kde byl polostin. Prusek se klikatil a byl ponoten v 'bine ticho. Sem Janula chvel se nedoekavosti a najednou se pani Albina yzeptela.

"Ale ano, ptemohu se, ale vy se s nim ne-; smite schazeti," domlouval, znovu ji za ruce chytaje.

"Budu se schazeti, s k'm budu chtiti," tekla ureite a malieko se zamraeila, "Jsem volna si ptedpisovati. Dojde-li /lady snad k tomu, ae pochybuji ze budeme si pied svetern nale2eti, potom klad'te takove podmin-ky, ale do to doby nedam si poroudeti, s kym a kde se mohu ci smirn sejiti. Kdybych mluvila s Madasem, take bych nesnesla, aby zakazoval s vami se stYkati. Mate jests volnost, mil'ieme se jako dva ptatele rozejiti a vas nebude aspon drazditi, Ze snad jsern k nekomu laskava."

"Vy jste tyrda a nechapete, jak vas zbo2riuji," zanatikal.

"Vim, te se yam libim Ze jste tenat a Ze byste rad proZil nejake male dobrodruZstvi, prive jako ja, nic nenamitam 'troche se rozveseliti ve svem vdovstvi. 0 nejake velike lasice neda, se milj mil' miuviti. Jsme si sympatioti, mame spoleene zaliby a to nam dostaei. Neni vyloueeno, Ze za nejakY eas byste sam touzil po uvolneni, a kdybyste byl mou drY, vital byste me zasady. Nu tak, jak jstc se rozhodl. Slibite mi, od Zadam?"

Pousmala se koketne a kiepla ho prsty pies jeho ruce.

"Jsem vaeim otrokem, musim delati, co si ptejete. Slibuji yam to tedy."

"Na svou muZnou Best?

"Na mou muZnou Best. A ted' me jiZ nesutujte, hlava se mi to& a iiznim po vaei blizkosti."

"Nesmim vas tedy trapiti, na posileni vaeich nervt yam dam polibeni."

Nei' se nada.1, nahnula se a polibila ho na rty. Chytil ji obema rukama a drave ji k sobe tiskl.

"Zde ne, melte rozum," domlouvala rychle. take podlehajic vzrueeni. "Je sem vid'eti a nairala bych strachem."

"Pojd'te tedy rychle, nemohu se opanovati a netrapte me nioim vice."

Zase ji v pase k sobs ptitiskl a vedl do pruseku. Ale neSel uZ pokojne; sotva, je skryly steny vysokeho, husteho mlazi, zastavoval se a libal ji boutlive, pki eem2 jeho prsty dychtive se ji dotYkaly. Branila se, chytala jeho ruce, ale on byl silnejei a jeji odpor zemdlival. Kdy2 doeli na misto, kde prusek padal do male propadliny, do ktere nebylo odnikud videti, objal ji a donutil, aby usedla.

A to i v ni vzplanula vdeeti, strhujici ekraboSku s jejiho nitra a jako dva faunove zmlkli v polaru naruZiveho vYbuchu. Pani Albina rozumela umeni stati se Zadouci a napiti se rozkoee k zemdleni. U2 to nebyla ostYchava, vdova, ktera, se boji jiti za hranice.

Sama nyni drave se doladovala veeho, co by jeji krev rozpalilo.

"Jsem velmi zemdlena," pronesla po chvili, ktlyt upravila trochu svilj flees a odev.

"Maio jsem se vyspala a zde je tak rozkoene.

Jiste sem nikdo neptijde?"

"Nikdo. I ja toutim pohovotiti si s vami takovem rajskern klidu. Dovolte, abych smel b'ti hodne blizko vas a mohl se na vas di. vati."

"Jests jste se mne nenasytil?" durdila se. ale vlhkY jeji zrak prozrazoval, ze je ji to mile.

"Jak je moano se jednim sOustem nasytiti.

Ani snack same netuilite, jak jste svtdna 3ak'S, mitts deroonick75' v11 17 »a IntOe "

Strana 11.

VESTNt "Jste galantni a tek mne, ze jsem se vam neznechutila, jak to obyeejne mai, kdyz dosahnou, deb° si piali, eini. Ale neznepokojujte mne!"

"Budu se snaliti tiditi se vaeim ptanim, adkoliv mi .ukladate velikou °bet% Jake mate ptivabne nohy i ruce a jak jste belounka jake divei mate formy."

"Nemela jsem deti a neliftila jsem, jak jsern si snad ja nebo jini povidala spokojene. "2 eny riemivaji tela pravidelna, jak se na prvni pohled zda. Nejlepe se to v 162nich objevi, kde jsou teny mezi sebou a odlok odev. MnohY by byl, kdyby je videl, roz: earovan a spattil by nem co by jej z jeho sladke zavrati vyleeilo. Snad mate take , to.kove zkaenosti, Ze?" Mluvila lehce, bez velkeho ostYchani Nebylo, podle jejiho Usudku, tieba hrati si p•ed.

Janulou na nevinnou a byla ptilis zkaend., aby posoudila, ze Janula proZil mnoho, co jini mutoye potize z naznakil znaji. Chtelo se ji o tech vedech ho yo •iti, protole Ye siren' nitre byla prave tak yaeiliva jako jeji navy pHtel.

"Nechodil jsem nikdy do darriskYch lazni, ale videl jsem ye 8vedsku a v Rusku ,kani jsem jednou jel jako mlady porudik, damy, koupajici se bez plaveckYch Uborti. Nektere strhovaly s yYm zjevem, ale fine byly velmi ubohe."

'To si myslim, hezke to neni, aakoliv, kdyby u lads to hioupd moda koupacich oblekt ptestala„ bylo by lope. Katda tena dovede p •ipoutati pozornost mithavu a mti.de to nit Adinneji naznakem, ned celou pravdou.

Mne ostatne toho pottebi neni. Nejsem sice ZUdna, krasavice, ale za svou postavu se sty deti nemusim. Nepokoaejte, vtdyt' mne znovu celou rozcuchate a ja chci miti klid."

"Je to rozko8ne moci se dotknouti vas, elektrisuje mne to ptimo."

"Mne ,dosud ne," tekla pleskajic ho po rude, ale potom ruku pohiadila a rortoaene se na neho zadivala. "Kdo by mi to byl mohl prorokovati, Ze se poblaznim jako mlade devde. 0 vas jsem nemela ani potuchy, ale pti prvnim setkani jsem si tekla. Ze jste nebezPeanY muZ." "A ja si zase tekl, Ze jste takova svtidna krasavice, Ze vas musim doslci."

"A dosahl jste. Sama sobs se divim. Ze jsem se dala tak omamiti; to zpusobila yak bezohledna, vYbojnost. Gabriela ma mrioho z Ya k povahy. .8testi. Ze mfij bratr je zdravY a rozve.ZnY mut. Kdyby dostala nejakeho chladneho nebo churaveho mae, byla by mu za mesio po sliatku neverna. Obavam se, aby ho nesvedla jests pied siiatkem; to bych nerada videla, nemiva to dobre nasledky."

"Oni se shodnou, Gabriela je nezkueend a pies svou prudkost podlehne jeho vedeni.

Jak povahou je pan rada?"

"Myslim. ze dobre. Arci, nezkaenY hoch to neni. Ve velkem meste narali inladY mut na stale pokueeni, je tam mnoho Zen, ktere4 ptimo ladneji po dobrodruZstvi, a bYvaji to obvykle vdane pani, ktere jsou velmi rafinovane a jdou za svYm diem. dokud ho nedosah nou. Bote, jak jsou mai slepi! Domnivaji se, te oni spi• daji intriky a dobYvaji pevnczti, a zatim jdou, kam je neviditelne nitky vcdou. Na venek vypadaji tyto ctnostne panieky jako svetide, ale maji sve zkaenosti a mezitim, co jejich maove sedi v kancelatich nebo obchodech, drahe polovice se bavi."

Zasmala se, ruce za hlavu slokla a poloZivei na ne hlavu, divala se yzhiiru do spletl alone, jet se nad ni klenula.

"Ve ineste je piece jen veselejei tivot na hloupe vsi," povzdychl si a pattil na ni, jak oddychovala. "Zde, kdyby se eloyek k nektere Zene p1iblkiil vi se o tom po celem okoli."

"Vidite z toho, Ze musite bYti opatrny a de se riesmime stYkati. Pkiki tYden pojedu Gabrielou do Prahy a pojedete s nami. Gabrielu nechame v hoielu a pujdeme k nam nebo naopak."

"A to byste nine chtela odsouditi, abych se zde 8 vami riestkEti? Nesnesl bych ho"

"Musite, okolnosti to veli, zvlaete nyni, kdyZ se Gabriela s bratrem zasnoubila. Pova2te, jak skandal by z toho byl, kdyby se v.§.2 prozradilo. Ne, ne. ulotte si ptist neb vyye to mine bez zlYch nasledku, ale po druhe pepajdu. Jsem poverdiva, rim.ze napoplye to mine bez zlYch nasledkfi. ale pi drulie, by se /lam to eeredne vyplatilo. kikal jstc uZ doma neco sve pani? ,"Nebyl k tomu jests eas, bude to velmi neptijemne a ponechavam Gabriele. aby ona zaeala. Dcera valy u matky vic dokale net, mut a Gabriela je razna,, nekdy razna."

"Pozorovala jsem to :.ale Ambro2 ji zmirni. Jak to je s venem?"

"To je take bolestna kapitola. Veera na, nine 2a.dala pill milionu, Povalte sama, je to nesmysl. Statek sice ma peknou cenu, chce-li si vak elovek yypfijoit, nebo kdyby0. jej musil prodavat, stlaei se cena. Mileria by chtela toteZ, a co by zustalo nine a tens? A do3de-li k rozvodu, nemel bych tolik, abych mohl tici. Ze aivim sebe i Zenu, kterou jsera si vybral a ktere musim zajistiti blahobyt.

Myslim, '2e dye ste tisic je pro zaeatek dost."

"Pro zaeatek ano. Tolik by byl bratr takL!, jinde dostal, ale zde bezpeene .poeita, ze jecimu polovina va'Seho majetku." nau "Take ptipadne, ale on prozatim , tolik. nepottebuje a nal majetek v Ratyni se neznehodnoti, ale jeke zvetei. Me„ miti penize ulo2,eny v zalotne nebo u lids? Co pro doinde • nost bude pottebovati, to od nas dostane, mohou tedy bYti velmi dobte "Jen aby byla Gabriela dobrou hospodyni a mnoho nerozhazovala."

"S. poakku, ne2 jaksi se uklidni a novemu zpilsobu Zivota zvykne, snad bude diniti vetei naroky, ale potom ji to pfejde. Je uZ nyni dr2greke, shani pro sebe a s Milenou se o kald.Y krejcar nebo o sebe menk vYhodu ekorpi. Ta nic nevyhazi, a budou delat penize. lec Ze by snad rada vic spotteboval."

"Bude to s nim jako s Gabrielou. Nekdy si vyhodi z kopYtka a nada', kdyl zaeal se o nekterou daniu zajimat, ne gettil, aby ukazal kavalira. Ale sam prO sebe mnoho nepottebuje, jedlik je malt a jinYch nakladnYch valni nema. Gabriela ho k domovu ptipouta; ma vgechny vlastnosti, .0 kterYch bratr v2dy blouznil. Je hezka, ale bude jeke hezei, jen jednou trochu zesili. Na prvni pohled jsem ji odhadla, 'te se k bratrovi hodi. Milena zdf!, se valnefei, adkoliv moudrY muz mfde, si ji navesti, jak by si ptal. Slibila jsem ji svatosvate, Ze ji najdu Zenicha, a musim dostati slovu. Byla, kdy2 jsem ji. oznamila. Ze se bratr pro Gabrielu rozhodl, vela smrtelna, bala 'Gem se, aby si smrt neudelala. Ani nevite, co jsem s ni zkusila, ne2 jsem ji ukiidnila."

"Ona neni jests ani ted' •uklidnena." souhlasil Janula. "Nemluvi, do prazdna se diva 1 chvilemi se zachveje, jako by ji zimnice lomcovala. Zle asi trpi."

"Asi. Tak to je s nami Zenami„ podlehneme sve krvi a pti tom se dOmnivame, Ze prvni pani je nejlepk. A neni to pravdp..

Myslivala caem si, Ze doktor Pekila je nejkrasnej'L pc4rtie, , jake jsem mohla- dosici, a 8eredne jsem se zklamala.h "Nebyl dost laskavY." "Ani to ne, byl jemnY elovek, ale dival se na mne jako na mrtvolu, jake pti s yYch studiich kezal. Nic ho nevzraovalo. nale styky beze vsi rozkoee, a kdyZ zadal churaveti, ani jsem se k nemu neptibli2ila. Tehdy jsern. byla hodne hloupa, bala jsem se nahraditi jinde, co jsem doma nemela, a , kdy2 jsem zmoudtela ,kolik let naprazdno uteklo. Proto si dobte rozmyslim, ne2 novy si atek uzavru„ a musim si nahraditi, oe mne osud pravil.. Nepokoueejte zase," branila se jeho laskani, ale jeji odpor nebyl ptikry.

"Nejsem slept' a jako vy i ja jsem tadu let prohl bez radosti. Kdo mi tedy mtiZe zazlivati, jsem-li nyni dychtiv dohoniti, jsem byl take ja ptipraven!'

"Jsem unavena, bud'te aspon chvili klidnY. abyehom si dopovedeli, co jests mame."

(Pokrnr;orAnt ) 11

etrana 12.

Raft Svaz

Ve stied, dne 12. pros. 1934.

STNIK

echeslovanfi, eis. 92.

Fort Worth, Texas.

Mill bratti a sestry!

Tak ten eas leti, to jit jen par dni nas deli od doby vanoeni. Dovanoeni, nejkras.nejai to svatek v roku, Naroze.ni Pane. A cot ten atedrY veeer, co kouzla a poeie v sobe taji. Mysl nas innohYch zaletne do berstaro.stneho mladi a detstvi, co teaeni a radosti bylo ze. s'uomeeku, jet milujici a obetavi rodiee svYm ditkam A tak se tato historie opakuje od pokoleni do pokoleni. Zde, se nem, fie tcmu nedavno, co jsme byli temt berstarostnYmi detmi, a zatim, jit to robotina kolem nas, jinde ditky dcspivajici, a zase je to itkol naa. iinde naaim milaeknm radost ptlsobt. . a radost jejich je i radosti na$i.

Take tad Cis. 92 se usnesl potaciati ta..;;ovY radostn* veeirek strorneeku pro zdejai ditky. Tyto se jit piin g cvidi basnieky, Ceske nglicka a zpevy, a jde jim to jed-

na. radost. I velci eviel piseri notni, kterou zazpivame vaichni spoleete. Bratti a sestry a vaichni krajane ve Fort Worth, rad 'Cis. 192 vas vaechny srdeene zve na tento vedirek. Prijd'te vaichni .bez rot' dila a ptivedle svoje ditky. Sv. IMikulaS bude rozdavat ditkam naI dilku, jako: ovoce, otechy a kendu. ! Kdo by si ale ptal pkinesti, pod stromeeek nejakY darek pro sveho, milaeka, maze tak ueiniti. Jmeno komu 3e tento urcen, namste na daI rek, a bud'te jisti, to ptijde do pralvych rukou. Jelikot • ye •svatky • damn, svem rodinnem kroutku, bude tento veeirek poradan drive a to v nedeli 16. pros., v 8 hod. veeer. Vstup volnY. Prato ptatele, nezapomerite na datum a dostavte se s ditkami po6tu co nejvetaim.

Aid Karel Jonag cis. 281 kroutek radu Cis. 92 dekuje tim- ; to vaem navatevniktim a slibuje Wallis, Texas. zase peknY kus sehrati na ptiate. Cteni bratti a sestry!

Jest pa volby vaaich Utedriik4 Zylaate dekuje br. organisatoru z Dallas, br. J. F. Bouakovi a Wil Ne- na rok 1935. Volba byla provedenasudovi, kteti byli iteastni i tadove velmi hladce, vesmes zvoleni Ufedstati, coti hlasa, .ze jste !NTSTro6. schtizi a ve'der pti divadle.

Dale srdeene diky patti naaim kra- spokojeni s praci, kterou va g firedjanin a milYm navatevnikum z nici konaji. a proto bud'te bratti West a to br. Rob. t ervenkovi a a sestry ujiateni, te jedenkatd* jehtl° pani, Ben . Vanturovi a jell& Atednikti bude hledet k tomu, by pani a dr. Pazdralovi a zvlaate za jste ye sve dtvete nebyli jeho vlastenecky prociteny pro- A zaroven nemejte za zle, kdyt Vas slov, kterY k nam mel. Teaila nas ten neb oven iikednik upomene vaechny tato navateva a budeme se na to neb ono. Oinime tak vtdy ve vas prospkh, neb i my, va gi Uteait na obapolne styky dalti. Vgena tednici jsme povinni drteti potar_, brattim a sestram na gi mile Jed- dek s knihami na:Si Hlavni nay a celemu personalu Hl. Ur., br. downy.

Jmena Utednikil a vYboru nflr redaktoru a ct. redakci, at'astne a rok 1935: svatky vanoeni pieje -s Karel Keprta, ptedseda; Josef Marie Juranova, dop.

WaSiegk, misto ptedseda; John 0 Veerejai sehrani divadla naSimi Holedek, tajemnik; F. V. Urbish, ochotniky, potkala se s aspechem. mt-' TAROKY mete ()pet do- iketnik; Albert Lupik, pokladnik; Navateva byla pekne, a herci se dr- stati za $1.50 hru, po:stou vypla- Josef 11/likuS, knihovnik. fteditele: tell vYborne a to yam budit vzpru- cent". Objednavky posilejte na 6e- John Waaidek, Fr. Pildik, Vine halt pro divadla dalai. Ochatnicky' choslovak, West, Texas. (dzi Fojtek, Jo. F. Novosad, Ed. Novosad.

VYbor nemocenskY; Ed. Sklat, Fr. Vakk, Ig. IlranickY; sestry: Karolina Kubena, Francis -Wagidek. mel dva oblikje, O Janusovi bylo tedeno, VYbor iteetni: Jind. Novosad, Ecci dial° won moinym, hledeti soueasne do mil Faitisek a sestra Lidia, Kubena. minulosti a budoucriosti.

VYbor resolueni: John GajevskY, John WaS'ieek, John Mayer.

VYbor stitni: Ben Kubena., Ohyeejny mu nemnie einiti jako Janus, aBrandl a 8t. Valeik, st.

VYbor majetkovYch knih . John vgak zkuknost ho poueila Holeeek, Martin Brzak a Petr Joched.

Vybor knihovni: Fr. Peal, Martin Brzak, Rich. Vrana.

Jmenem vkch Akednikh a vY7 borti pfijmete ptani veselSrch vanoenich svatkil a gt'astneho Novella roku.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek, taj.

Rad Pokrok Dallas, 'Oslo 84.

Cteni bratti a sestry!

Tin to jmenem tadu uptimne zveme vaechny naSe dleny na Poprsi kimskeho Boha Januse deli dne 16. t. m. do vYroeni schh ze, ktera se bude odbyvati o 3 hod. odpoledne v kadove sini. PiipadaJe-li poutivano bezprodlene a tacine ji nein volby tadovYch voleni rozlienYch vYbort. ruzna letita jednani, pti kterYch by meibYti katelY mistni Glen ptitomen., Take brath a sestry, kteti jste ift davno nemeli co k vyjednavani bude shledano utiteenYm v leeeni s br. neetnikem, pfijd'te, rad vas uvidi, 'deka na vas katdou schfizi, proto udelejte mu to radost a prekvapte ho.

Na, shledanou a s br. pozdravem za jmenovanY rad, Fr. Vodieka, taj.

Nepatrna onemocneni, za nedbana v minulosti, Casio se vyvinou ve vainou a vleklou nemoc v budoucnosti.

raetra

boko

Obyeejnkch Nachlazeni Slabeho 2aludku Nepravidelnosti Stiev Nestravitelnosti k'yeeistot Pokoikv Beiesti Wavy Zkeove Choroby eelovSich Nesnizi

Nespavosti Nervosy ?acpy Unavy

a mnohokrate jest dostateenYm k obnoveni pravidelneho stavu.

Tento starodavnY bylinnY lek stal se proslulYm pro jeho blahodarne na pochod zativani a vymeaovani. aiati• te si zasobu pro rodinu, — ueifite tak dnes, — a bud'te ptipraveni pro piipad nutnosti.

Ueinkv

Dra. Petra Hoboko neni oby6ejnY ptedmet• obchoHabidka: du; pouze mistni jednatele mohou jej dodavati. Zvlakni Zkuaebni Lahev, obsahujici 14 unci leku, bude Vain zaslana, pattovne vyplaceno, za jeden dolar a vedlejai kupon.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co. Kupen tis. 2830.

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Za pkilotenY obnos jednoho dolaru zaalete jednu zkuaebni lahev Dra Petra Hoboko, poatovne vyplaceno.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co.

Adresa

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. V Kanade jest dodavano bete cia.

Jmena

Poatovni T.:Tfaslpyrla

GEO.E.KACit PRAVIkTfIC Vvrizuie vegkere soudni a Drfivni zfileiitosti. abstraktv. oosledizi yule. aid.

WEST. Tel pfon 146.

TEX!, A

Ctenkm krajanilm ve Wharton a Fort Bend Co. Mam jednatelstvi pro

Russell Oil Co. Bude mne teait stare zname obsloutit a nove poznat.

V. J. KUBICA, agent Wharton, -Texas P. 0. Box 311,

Vetredu, dile 12. pros. 1934.

PteEli

vtsnctic

vy, pligti firoda bude vetgi li letoani! Neni to do oei bijici biZaslechi jseni jednoho rolnika, dactyl? Vldyt' neustale pigi a m/ukdyi 'pravil jinemu, le bade Ma- vi proti, omezovani — a tu najedsovati proti omezeni. Bavina, pry nou maji strach z vet gi trody! je- 13 centa, tak prY to j/2 nepoV easopisu Farm and Ranch bytiebujeme. Ten druhY se s nim '.c jib, nekolik elankt, ye kterych proto vadil. sou rolnici varovani pied jedovaPied nejakYm easem rnluvil jsem ,:ou propagandou tech, kteil maji s . blizkYm piibuznYrn toho rolni- na zieteli jen svoje vlastni zakaa zlobil se na neho, 2e v loni my ku gkode rolnika, a le jen nevyoral vge co mel vyorati, a le- na nich samYch zalezi chteji-ll tos date' dostati 400 liber na akr, zase 5 nebo 4 centy za bavinu. a nikdy pry neudelal vice ne21' Wallace take prohlasil vekejne, ze alera jeden bal. Byl pry tak, jednim z poslednich nezh mel pa- le ty sobecke zajmy a jejich napiry v poiadku, neustale pry se honei a jimi ziskani "ekonomiste" small nee() vysiditi, ae mu to nic v torn atvani rolnika proti tomu onepomohlo. Proto pry je proti o- mezovani poukazuji na to, 2e vYneezovani. A to, myslim, mluvi sa- voz je letos o jeden milion a etyil sta tisic bait pozadu za vyvozem mo za sebe.

Z jedne zpravy zemedelskeho lonskYm, ale le jim nefeknou, odboru vysvita, 'le 60% rolnika ra- cizi zeme kupuji nagi bavinu za do a dobrovolne bylo pro omezeni; dolar, kterY ma proti cizim valu30% jich-nebylo pro to nadgenYch, tam jen 59 mita dtivej gi ceny, jim cena nagi baviny nestoup_ ale uznali, ze peticentova bavina je ,zahubou pro ne i pro cely jih. la tolik jako zde pro nas. A is a le vlada je nemini zotroeiti, :•olnikam take nefeknou, ze ame nYbrt jim pomoci, a to jedinou ce- :icke pramyslove produkty a \ TYstou: Kdy2 svet je v tak bidne si- robky maji odbyt mnohem hor. tuaci, le pladelny a jine podniky nelli bavina, ae nemaji v cesta! nepottebuji tolik baviny jako v 2adne omezovani. (lobe normalni, je nutno Prizgaso oasopisy Cotton Digest a Cotton biti osev to nizai poptavce. A zby • Trade Journal (pro kupce a vY-lYch 10% se pilmo znalilo ,Tozce baviny) se tell, ze rolnici si vladu a svoje sousedy vgemoZnYm ;en Bankheadtiv zakon sami porazpilsobem. Jedine proto, ze byl kon- H, a proto jil tlaei cenu future;-! gresem odhlaSovan ten Bankheadav no, ntigti &Oft, iijen a prosinec, zakori, aby i techto 10%, mezi niJaka cena by jim nebyla to miz mnoho plantalnika, ne- iy "ptilia vysoka," kdyby ten zamohlo nekalYm zprasobern 'eon pada a kdyby nyni nebylo to Skoditi tern, kteii omezenim ose lvanacticentove pajoky? A zaa by vu pomohli It usnileni stareho pie- bylo semeno? bytku, a tim ku vy ggi cane.

Kdysi jsem Ceti take v jedne kniOfgern, malo ktereho rolnika tele "mezi nejbidnej gi kreatury si produkce. Zde vgak na svete path take ti pravnici, je nutno uvaziti kdo je nejvice kteti podvadeji a okradaji svoje proti omezovani. Krome onkh 10 vlastni klienty a vdovy a sirotky.! nebo 15 procent rolnika a hlavna a i ti, kteti olupuji mrtvoly a lidi plantazniku jsou to ti, maji ejichz majetek hal". Kam zaiaprospech z vysokYch &ad; neni diti ty rolniky a plantalniky, tieba je jmenovati, a take je domaji vetgi prospech z toho omestatedne znamo, 'ae rolnici z vy- .:eni a vygi tim ceny, a je gte se sokYch arod mall jen vice prate inaN osev zvYgiti, a ty, kteii nea tkody. 0 tom bylo jiz dosti psa- dosta.li eestne kontraktu a podved•no. Ale nejlepe to vyjadtil necla y i nejen vladu, ale i svoje sou-nYexprsidtHovjhY- sedy? kern v dobe, kdy byl sekretaf bem obV Dallas News psal jeden farmer chodu: "Na svete jsou dva druhy Thy ti rolnici, kteti snad mini hla--1 lidi, rolnici —, a ostatni lido; to sovati proti Bankheadovu zakonu,1 vgak je jil "bad luck" rolnika". napied uvaziti jake byly pomery Jak neurvalY a vYmluvnY to via pied nastoupenim nynej gi vlady; rok! Rolnici se tedy maji yeen a le vaichni ti bez rozdilu, kteti ,plahoeiti a otroeiti, aby vgichni bavinu nepestuji, nemaji lacineho ostatni se meli dobie. orava do toho co mluviti a zasahoSekretal Walace nedavno pro- vati; a dale aby ten zakon alespon lilasil, le daji-li se rolnici obala- jegte pro pfigti rok, dokud se pomutiti a oklamati proti zakonu tnery dostateene nezlep gi, byl neBankheadovu, 2e vlada ma pod- jen ponechan, ale je gte dostateena. pisy 85% rolnikii, kteii se zavazali zostien. ku spolupraci i pro rok 1935; a le Jeden exporter z Arkansasu pra- ! je tedy v jejich vlastnim zajmu vii na jiste schtzi (v kijnu) "At' aby hlasovali pro ten zakon, a tim nam vlada zaruei 5 until odmeny tak, donutili onech 15% ku spolu- na ka2dou libru baviny, beze v geprici k udrieni vygg i ceny. 'ao omezovani produkce." Tedy jim!

KaldY, kdo sleduje trini zpravy, Ind vlada zarueit pet centa oda !eta easopisy exportera a kupct many za libru. Na 8 milionech baviny vi, jak se tito lido namavyvezenYch do ciziny by vydelahaji stlaeiti cenu dolt, v dem‘l jim lehounce 200 miliona, a brink jedine ona 12centova pajeka, `bez omezovani produkce" by to 1 jejii pomoci je va gina arody dr- bylo jegte vice —ale pro rolniky tena z trhu. V Casopisech jejich je bankrot. A takovi vici v rou ge be-i neustale brojeno proti one pajace, ranCim gtvou proti omezovani! A a le pry nynelgi cena je piing vy- my se mime nechati v jejich prosoltd. PiemYglejme o tom dobie co Tech, a obohacovani se z na gi pre,to mini, totil to jejich tvrzeni, ce a otroeiny, oklamati, a sami na-i nynejti cena je pfili g vysoka. vleknouti smyeku na krk? Kdo A kdy sekretai Wallace poprve neni s nami, je proti nam, nag oznamil, le pti gti troda, male 13Y- -1kadce — at' je kdokoliv. &tame ti o nem vyggi ne2li to letogni, tu `,! edy pti vlacle, ktera jedina nam v trknich zpravach fined stalo, pomaha, a chce nas zachraniti. et cena spadla o 19 both& prY E. Batant HLASOVANiM.

Strs.na 13.

x'RQ^f NI SCIUJZE AMER,ICKE- , ze. Kdo by se nemohl osobno doHO tESKOSLOVENSKEHO sta-vit, male ndvrh pisemne podat, SDRUZENI 'na ni2e uvedenou adresu, a bude ve schazi piedlolen.

V nedeli, dne 13ho ledna 1935 Do schaze teto dostavi se piedsvolava, se vYroeni schaze Americ- soda a tajemnik Texas- Centennial keho 6eskoslovenskeho Sdruieni Commission a vysvetli nam poiad do Adolphus Hotel, Dallas, na 2:00 jejich planu na. Texas Centennial hodiny odpoledne. a die toho maZeme se fiditi pal Pkedleha nam volba Utednikat a potadani na geho prograanu ria 6evedoucich pro oesky den na Stat- sky den 1935 a deskoslovenske vyni Vystave v Dallas v roce 1935 a stoupeni na Texas Cenntenial v oeskoslovenske vystoupeni na Te- roce 1936. xas Centennial v race 1936.

Na shledanou v nallas, v nedeli, Vgichni jsou Zadani, by dne 13. ledna 1935, ye 2:00 hodiny se dastavili. odpoledne.

Kadde. osada je zadana, by si vyJohn G. Bubak. pied., slaia nejrnene jednoho zastupce. 319 No. Tex, Bldg., Dallas, Texas.

KatclY bez rozdilu jakehokoliv Will A. Nesuda, taj., ptesvedCeni je vitan do teto scha- 3522 Frank Ave., Dallas, Texas.

•

Dry Goods Store TEMPLE, TEXAS. ti vii roiri a redvanoini v9:rov Nyni v proudu Ve stare m miste "Papa George. ', Kupujte zahy, a u g etite. — Nile uvadime pouze nekolik kdeito v obchode naleznete mnoho jinYch. Muiske kolene "Suede Jackets Cossak" 9 tb rrnady, kus UJI

Kupte si novY zimnik k Vanocina, mulske za—

Muiske gnerovaci boty do take. prace, para za-

150 damskYch hedvab. Sat ► v cane 3.95 novYch e: VZOrtI nyni A

Muiske vinene ponoi do bot, para za.2

Damske "Suede Jackets" vgech barev, kus za$1

$3 45

.49 aa..---

Muiske spodni kogile a ka1hoty, kus

C

za

Muiske ozdobne sviteeni a do price penally para, zaMuiske Broad Cloth svateeni kogile

49c, 69c a 98c Muiske Slip Over a Coat Style Sweatry take chlach/apecke

49c a 98c Muiske a pro mlade mule aerne svateani nizke strevice, para t6 1

.75

.St

$5,00

Muiske .Kolene ruicavice de -prate ne prave prvo-29! para za— C Chlapecke pIa,ste do degte, Blanket Lined za-

$1 95

Dimske Kabity, Zerne jine barvy svateeni a Sport vzory

$5.85 a $8.85 Jeden still Cretones a Outing, 36-palcia take jakosti 36 pal. Suiting, Yard, za---

luc

39 paL hedvabi, stejnobareN ne a plaids, yard zaQ.0 Dimske sviteeni nizke stievice, pumps, straps, ties,

$1.49, $1.69 a $1.95 Dimske suede moccasin domici stkvice, para za—

9c

Dimske sviteani Sweatry, coat a slip vzory

69c a 98c Manic na -skiade aphiou zisobu hraeek, A vYge ad . a kb

Pani F. F. Le gikarova a pani Janie Simkova s ochotou budou Vam nanomocny s vYberern Va gich Vano?_,nich dark.a.

8trana 14.

Finan6n1 zpriva tieetnika Hlavniho itidu od 1. do 30. listopadu 1934.

Det. Na Hl. Na umrti Cislo Odd& Pad za mesic tadu .25 — 1, za certefikat 2, tad Ms. 6.30 230.89 15, 'tad els. 1, umrti za then .45 49.19 16, tad dis. 3, umrti za then 2.40 34.80 207.89 19, tad els. 4, umrti za then 2.10 -5475 15, fad eis. 5, funrti za listopad 1.30 .90 75.30 8, tad eis. 6, umrti za then 1.30 69.90 30, tad Ms. 6, umrti za listopad --4.05 .05 140.08 15, tad eis. 7, umrti za then 1.00 .90 73.30 16, tad eis. 8, umrti za then 2.72 10.97 233.59 21, tad Ms. 9, umrti za listopad 1.50 1.65 115.63 19, tad eis. 10, umrti za then .20 .60 44.04 12, tad Ms. 11, iimrti za listopad ---.25 6, tad cis. 12, za certefikat 31.05 — 15, tad cis. 12, umrti za then .60 5.10 182.05 22, tad eis. 13, umrti za then a listopad 4.20 6.40 151.45 19, tad eis. 15, umrti za listopad 3.55 619.9197 3.

21, tad Ms. 16, ilmai za listopad — 6, tad els. 17, fnrti. za 1 Mena 2.20 12.70 391.54 15, tad Ms. 1 , umrti za listopad 18.35 26, tad cis. 18, umrti za 1 elena .75 96.25 23, tad eis. 19, funrti za then 85.75 292.12 1. tad Ms. 20, umrti za zati 8.40 286.68 26, tad Cis. 20, umrti za tijen 20.00 6, tad Cis. 21, tmrtni .45 27.25 6, tad Cis. 21, innrti za listopad .30 15, tad 'Cis. 22, imirti za listopad 2.50 — 0 0 2454 2:53 15, tad eis. 23, umrti za listopad 13.32 33.20 610.80 21, tad Cis. 24, umrti za then 42.34 22.95 430.64 28, tad cis. 25, umrti za tijen .90 — 35.65 15, tad eis. 26, umrti za then 2.70 .40 106.03 26, tad Ms. 27, timrtrza then 3.10 7.90 221.44 27, tad cis. 28, umrti za listopad 3.90 202.58 8.35 6, tad Cis. 29, umrti za then 1.95 — 95.24 19, tad Cis. 30, umrti za then — .30 76.25 21, tad eis. 31, iimrti za then 1.50 — 32.92 17, tad Cis. 32, funrti za tijen 4.20 .60 183.59 23, tad eis. 33, iimrti za then .45 — 28.40 21, tad Cis. 34, umrti za listopad 7.24 — 6, tad Cis. 35, umrti za 1 Mena 4.00 5.10 96.10 15, tad Ms. 35, umrti za listopad .20 1.80 31.45 17, tad Cis. 37, funrti za listopad 65.15 — 26, tad Cis. 38, umrti za then 3.70 110.01 3.45 21, tad Ms. 39, umrti za then 2.44 '13.30 198.74 15, icad 'Ms. 40, umrti za listopad -4.20 20, tad els. 40, umrti za listopad 1.20 --86.89 15, tad M s. 41, umrti za listopad 48.25 1.05 ----14, tad Cis. 42, tmrti za listopad 36.30 1.00 — 17, tad Cis. 44, umrti za then 4.75 -133.40 17, tad Cis. 45, umrti za then — 60.32 6, tad Ms. 47, umrti za 1 Mena 2.10 14.95 271.92 23, tad eis. 47, umrti za then 3.80 6.15 149.54 15, tad cis. 48, umrti za listopad .70 4.35 129. 35 17, tad Cis. 49, umrti za then 1.05 .90 58.50 15, tad Cis. 50, umrti za then .75 — 6, tad 'Ms. 51. za 3 certefikaty 4.00 92.14 5.25 16, tad eis. 51, umrti za then 25.40 83.10 19, tad eis. 52, umrti za zati — 30.18 20, tad els. 54, funrti za 1 Mena 5.46 248.74 6.45 23, tad Cis. 54, umrti za listopad 7.24 6, tad Cis. 55, umrti za 1 Mena 3.30 1.45 78.15 22, tad eis. 55, umrti za then 2.10 -87.80 10, fad Cis. 57, umrti za th en 44.81 -23, tad Cis. 57, iimrti za 2 eleny .15 -41.30 21, tad Ms. 58, ilmrti za listopad .15 25.10 17, tad eis. 60, umrti za listopad 2.00 3.75 36.33 21, tad Ms. 62, iimrti za kijen 3.00 .80 71.29 24, tad eis. 63, tnirti za listopad 68.10 4.50 — 12, tad Ms. 64, ilmrti za zati 2.10 80.53 .60 6, tad Cis. 65, iimrti za then .60 — 86.60 20, tad eis. 66, umrti za then a listopad 19.19 6, tad Cis. 67, umrti za 1 Mena 115.85 33.20 7, tad eis. 67, funrti za zati 140.28 2.85 .70 15, tad Cis. 68, t mrti za then .70 1.20 54.07 17, tad Cis. 69, iimrti za then 6.00 1.84 152.69 9, tad Cis. 70, umrti za listopad .20 2.55 84.35 •, 22, tad Cis. 72, umrti za listopad — 2.70 57.70 `',.,..19, tad Ms. 73, ii mrti za listopad 6.90 55.50 —r 6, tad Ms. 75, umrti za tijen, list, pros.

—.8053.88 1.05 is. 76, iimrti za th en 20, tad Cis. 25.50 .75 21, tad Ms. 77, umrti za then 2.85 .20 33.49 15, tad Ms. 78, funrti za listopad 2.40 17.05 17, tad eis. 79, iimrti za zati, then a list. 0134.51 — .30 1404..1956 0 16, tad Cis. 80, umrti za then 3.45 -umrti za then 15, tad M s. 81, umrti 14.80 2.65 — 10, tad Ms. 82, umrti za zati a then 7.25 41.32 2.80 23, tad Cis. 83, umrti za zati 8.40 132.86 8.70 6, tad eis. 84, umrti za then 1.20 — 17.05 22. tad Ms. 85, umrti za listopad — 60.55 15, tad Cis.. 86, umrti za lelena 1.50 .30 70.70 22, tad eis. 86, umrti za then 3.60 .50 66.07 21, tad Cis. 87, umrti za then 17.95 50.20 24, tad eis. 87, umrti za 2 dleny 13.21 551.01 29.50 19, tad eis. 88, funrti za then 2.85 1.30 44.23 15, tad Cis. 89, umrti za listopad .45 — 3135 16, 1• Ad cis. 00. iimrti za listopad Den

Vc sited, dne 12. p1O . 193.1-

YESTNiii 1, tad Cis. 91, umrti za then 30, tad Cis. 91, trarti za listopad 16, tad Ms. 92, umrti za then tad eis. 94, za certefikat 12, tad Ms. 94, tnuti za listopad 15, tad 'Cis. 95. umrti za listopad 16. fad Cis. 97, umrti za listopad 24, tad Cis. 98, funrti za then 19, tad Cis. 99, iimrti za listopad 15, tad els. 101, iimrti za listopad 22, tad Cis. 102, Umrti za then 17, tad els. 103, umrti za then 24, tad eis. 104, Mufti za listopad 21, tad Cis. 105, Umrti za then 21, tad els. 107, iimrti za listopad 19, tad Cis. 108, umrti za men 22, tad els. 109, Umrti za listopad 26, tad Cis. 110, Umrti za listopad 22, tad eis. 111, Umrti za tijen 16, tad Cis. 112, umrti za listopad 19, tad Cis. 113, Umrti za listopad 15, tad eis. 116, Umrti za 1 elena 24, tad Cis. 117, umrti za listopad 6, tad cis. 118, umrti za then 22, tad Cis. 119, umrti za listopad 21, tad els. 120, funrti za listopad 7, tad Cis. 121, funrti za listopad 21, tad Cis.' 122, umrti za listopad 27, tad Cis. 123, umrti za listopad 22, BA Cis. 125, funrti za then 21, tad Cis. 126, funrti za kijen 15, tad eis. 128, funrti za listopad 7, tad Cis. 129, umrti za listopad 28; tad eis. 130, umrti za then' i6, tad eis. 132. Umrti za listopad 26, tad Cis. 1'33, funrti za then 10, tad Cis. 134, Umrti za 2 eleny 19, fad 'Cis. 135, umrti za listopad 15, tad Cis. 136, umrti za then 16, tad Cis. 137, umrti za listopad 15, tad Cis. 138, Umrti za listopad 19, tad Cis. 139, umrti za listopad 20, tad eis. 140, umrti za listopad 14, fad, Cis. 141, Umrti za listopad 26, tad els. 142, Umrti za zati a then 15. tad els. 143, Multi za 1 Mena D. Od. '23, tad eis. 143, umrti za listopad 20, tad eis. 144, Utrati za listopad 6, tad Cis. 145, Umrti za 2 eleny 6, fad Cis. 145, Umrti za filen a listopad 21, tad Cis. 146, umrti za listopad 16, tad Cis. 147, Umrti za listopad 22, tad els. 148, urnrti za then 19, tad els. 149, umrti za zati a then 15, tad Cis. 151, funrti za listopad i5, tad Cis. 152, Umrti za listopad 16, tad eis. 153, -Multi za listopad 21, tad Cis. 154, Umrti za listopad 27, tad Ms. 86, Umrti za 1 Clena

179.94 186.84 185.45 79.70 42.50 68.65 57.34 28.45 45.15 52.85 51.15 26.70 19.60 62.65 99.12 53.31 102.01 26.70 172.94 9.39 16.87 26.00 43.31 12.30 32.30 41.35 41.63 37.00 36.67 77.58 30.60 35.94 191.48 21.60 123.61 12.60 57.15 27.35 13.05 67.80 32.14 18.55 37.26 166.86 49.55 18.40 9,78 108.66 62.09 5.10 93.68 27.20 40.01 13.98 7.72 52.15 18.77 13168.49

8.50 8.50 4.80

9.45 9.45 16.70 .25 1.95 1.35 2.70 15.15 1.80 1.95 1.30 .60 .30 .90 6.30 1.80 2.70 3.35 .45 7.80 1.65

.80 .20 3,50

.40 5.90

2.40 .30

2.50

1.20 .60 .45 2.25 .15 3.00 11.45 .15 7.05

1.30 1.20 1.90 2.54 6.50

3.30 1.05 .60 .75 1.50 .30 1.35 24.90

1.60

.65 2,40

.45 8.80

7.50 6.15 1.65 10.20 4.60 3.75 11.95 1.05 3.90

.30 4.60 5.15 1.30 3.64

128.62 247.22

VYDANi NA H. R. ZA MEW LISTOPAD 1934. datum, komu, za 1, American printing Co, 100 listu do knihy 1. Houston trunk* Co. aktovky Southwest Phone Co., za then 6, Eng. Jelinek, cestovne 7, Jos. N. Vavra, cestovne 9. G. Barnard Co, 5 ledgers 13, C. E. Goen, pravnik na majetek 16, Robt. Cervenka, cestovne 17, Will A. Nesuda, cestovne 17, Will A. Nesuda, dar 'Menu eis. 101 17, Pokrok Pub. Co., tisk a mace 25, Frank Mouaka, cestovne 26, T. P. and L. Co, za listopad 30, Cechoslovak Pub. co, 5950 odberatelu 30, Oechosiovak Pub. Co.., 400 Cisel na jednatele 30, Cechoslo yak Pub. Co., poS"tovne 30, Frank Moueka, sluZne za listopad 30, J. R. Kubena, sluZne za listopad 30, Edw. L. Marek, sluZne 30, Joe R. Kubena, yYpomoc za listopad 30, Farmers Ntl Bank, najemne za listopad 30, J. R. Kubena, patovne 30, J. R. Kubena, exchange 30, J. R. Kubena, potteby v fitadovne 30, dan na deky CELKE1VI

obnos 1.50 3.00 4.10 15.92 9.50 45.69 7.00 18.12 19.87 7.00 36.00 13.12 5.45 322.30 5.00 .59 100.00 200.00 200.00 50.00 30.00 20.36 1.50 .95 .38 $1,117.35

Pft.EHLED PiliJMU A VYDANI ZA MESiC LISTOPAD 1934.

Na Umrti Na splatky not Na splatky ptjeky certefikatt Na troky z piljeek na ma.jetek Na troky z pujcek na certefikaty Na troky z ptjeek na bondy Na naj emne Ptipug tene za praci v ptjdkach Vracend clan na Ceky

$13,168.49 8,768.39 420.26 10,301.18 696.42 3,211.25 477.92 135.00 •04

celkem Hotovost z minuleho mesice CELKEM Vyclani Na nmrti Na interes nedospeV7m declicAm Na piljeky pozemkil Na pfijeky certefikatu Na zalohy jednatelum Na lekatske prohlidky Na commission za nova elem., Na pujeky bondt Na interes pujeky bondfl Na dan na majetek Na Poj gteni proti ohni na majetek Na cestovne na majetek Na cestovne na bondy Na cestovne na pfijeky pozemku Na opravy atd. na majetek Na dmn na aeky ZBYVA HOTOVOST v bankach Prijem na H. 1%.

Od radb.

Hotovost z minuleho mesice CELKEM Vydani ZBtVA U POKLADNIKA Dask:ti, odbor Ptijem Od radu Hotovost z minuleho mesice CELKEM Vydani Na tspory Na commission za novehtf alena Na vracene poplatky Na dari na eeky ZbY'va hotovost v bance 6 boncitt MAJETEK DETSKEHO ODBORU PEEHLED MAJETKU JEDNOTY Ulo2eno v bondech Ulo2eno v pfijekach pozemku Ulo2eno v pujekach certefikatil Ulo2eno v pozemku Ulo2eno v bankach Uloteno za meter U162eno u jednatelti Ulo2eno u rentfru Ulo2eno u pokladnika Ulokno v detskem odboru CELKEM Dluh nedospeWm dedictun flub za praci v piljeka.ch MAJETEK Jsem s br. pozdravem, Dne 1. Prosince 1934.

A. A. LESIKAR41 eESKi PRAVNiK,

zatidil si kancelat ye 1206 Texas Avenue.

Vyrizuje vekcere soudni a pra yni zdlezitosti, abstrakty, posledni vale, atd., kdekoliv v Texasu.

Telefon - Fx. 2345.

Doma telefon - H. 5309 HOUSTON, TEXAS.

RED FRONT ieska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

NejlepAi soudkove a lahvove pivo, rezne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvliatni stoly pro rodiny.

Strana

VESTNIK

Ve All'edu,'ene 12. pro. 1934.

37,178.95 Z TF,XASICE STATNI UNIVERS/- ‘Jmenem departmentu slovanskS7ch jazykil i jmenem obdarova23,067.25 SITY V AUSTIN. mich studentu a studentek ee§tiny 60,246.20 Pcdekovani krajanskSrm spolkiun srdedne dekuji za stipendia §lechetnSrm krajanskSm spolkum, za 10,161.11 za darovini stipendii pro studenty podporu na§i matefske feel, a sou.e.egtiny.

203.10 easne touto cestou pieji v§em kra13,490.00 janum a krajankam v Texasu i 4,189.00 Pro Skoini rok 1934-1935 tyto, redakci tohoto easopisu. veselVch 1,665.00 ctene krajanske spolky venovaly vanoc a v§eho dobra, - hlavne 162.50 438.41 peciporu na stipendia (scholar- zdravi a spokojenosti v novem ro7,960.00 ship) pro studenty destiny na nak ce.

133.33 statni universite: Hlavni UradovS krajanskYm pozdravem, 765.39 na Slovanske Podporujici Jednoty Ed. Mieek, 16.75 3tatu Texas 300 dolart, dramatic- Assoc. prof esor slovanskSrch jazykt.

15.47 kS7 •odbor klubu Cechie z vY-te2ku 0 --47.27 divadel 330 dolarti, 6eska Rimsko--' DO MESICE ZAHOJENA 31.36 Katolicka Jednota Texaska 150 doOtho, Iowa. 12. list. t.

76.20 eeska, ftimsko-Katolicka JedCtena pani! Boli mne ko-4.26 nota !en TexaskYch 90 dolaril. leno v kloubu. Posilam $20,887.C. Od lofiska zbylo v reservnim fon$2.00 na liniment a nadu $451.29, take celkem bylo $1,- '4 "°"'" plaste u piedpokladu 2e mne to ponifi2e jako se mi osvedei728.62 321. 29.

Stipendia, letos po 25 doiarech, la Nonat na nohu, kterou jsem 1,769.55 abdr2eli tito studenti a studentky mela pies 2 roky bolavou. Welton2,498.17 destiny: Vine. F. Krejci z Flatonia, kere masti jsem za ten eas upo1,117.35 Eduard W. Slavik z Runge, Evelyn! trebila, ale aim dal tim to bylo Koemel z West, Viola Huser z' a to 1,380.82 Granger, Eileen Svadleriak z Tay- hor'Si. Pak jsem etla o nonat do mesice nohu vyleeilo.. Je tomu lor, Frances Kamas z Brenham,' jiz pies 3 roky co roam nohu zdra247.22 Mildred Kottnaur ze Saginaw, you. Je mne pies 72 rokn. Te2 si 1,659.97 Mich., Lydia Siptak z Caldwell, Er- preji naplaste na kuti oka. Mrs. nest Martiriak z Austin, Gardenia Josie Hrdliaka.

1,907.19 ,Krenek z Dime Box, Albert JanovVyteka-li z rany mnoho neeiskY z Holland, Earnest E. Pecha..eek stoty, dava se naplast vickrat den9.01 z Flatonia, Margaret Hnatek z Da ne. Na suche bolesti se nedave, no2.00 Costa, Henry Chovanetz z Fayette-, va, naplast, dokud prvni na tele 1.50 vile, Daniel B. Korczynski z York- drk. Prava mast je s timto Trade .06 town, Frank Humpola z Rosen--i Mark: 1,894.62 5,470.08 berg, Bertha Novotn' T z Austin, Libilge Cerny z Houstonu, Hubert' $7,364.70 Jureeka z Robstown, Joe E. Labaj z 'Granger, Georgie Hejtmanek $1,400,430.71 Palacios a La Trelle Atchison z 1,046,714.67 Taylor.

Cena Nonathest 50c a $1.00, pia217,874.32 g tou 55c a $1.05. Ptejte se va2eho Celkem obditelo 22 studentft 169,682.97 lekarnika nebo jednatele, nic ji20,887.04 studentek ae'Stiny stipendia po 625: neho neberte ale pike primo na 10.00 takie stipendia letos vydano $550.- nagi adresu: 4,257.83 00. - Proto2e na stipendia bylo MARIE LEIBLINGER & CO., 655.00 ”,321.29 a vydano bylo $550.00, Altadena, California.

1,380.82 na novY Skolni rok 1935 zbS/va v NONAT in-Oete objednat od M. 7,364.70 reservnim fondu $771.29.

Divin e Wailer, Tex., Rt. 1.

2,869,258.00 1111TETTIT 29,892.17 1,009.00 C $2,838,355.99 Edward L. Marek

C.H.ChernoskS7 pRANNIK Vyrizuje vakere soudni zfileiitosti afadevna: 821 Bankers Mortgage Building. Dies ulici nanroti Kresit budevii HOUSTON. TEXAS,

SPRAVNE VYKONANA POBREHM. SLUZ"BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace poebni Ustav pohoto ySt k sympatickemu vyrizeni nezbytnS7ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohrbu. La y -nect'jsounakzdou.

Ambulaneni sluiba

EDWARD PACE Pohrebni tiditel - alenem S.P.J.S.T. Telefon - 3606.

TEMPLE, TEXAS.

VALASSKIg PAPIICE

Vlastni vYroba papudi z prave ValaAsko-Klobucke houne s koleiVmi podeSvemi a nizicSimi gumov3imi podpatky.

CENA NiZKE PAR $1•85 VYSOKE SNEROVACI PAR 2.50 Zasilam pokou yyplacene.

JOS. HRADIL SEALY, TEXAS AAJLA n. w R o lf 11111.111.111 S

CIILILLJULIUSJULJUILIMIUIAA.

epq'i Zubni Price Rychlejsi Sluiba jaka mute lcdrti oeekavana pouze od delnSrch zubnich lekaril ye .velkYch mestech, Z ceny, ktere si muzete doza voliti zaplatiti.

Bezbolestne trhani zubil od 50 centO do $1.00. -Cfpin, chrup nejlepk jakosti zubfi, za ka2cle patro zubit $12.50.

1,11 Velmi pane, trvanlive runky a milstky, za zub $5.00 a vS ge. Vyplriovani za zub $1.00, zubn, od $1.00 do $2.00. "Pyorrhea" a "Trench $1.50, $2.00. eisteni s Mouth" Upine. Uleva za, velmi mirnY poplatek.

NAS rekord 22 let provozova.ni prakse v okresu Bell jest vaSi zarukou, nasi schopnosti vykonavani dobre zubni prate,

Drs. Poindexter a Massey zubni lekaii, TEMPLE, ■OSIMS11.0111w5eamaer,,,c,sleawae

TEXAS 1231261.26LICamiramos,

Wtrana 16

Poll/NOW k oznamovini

Mali Oznamovatel

vi]sTNIK

d

, Budieek, (p. Joe Batik. ml,) dela! pocisti, ze jc na tom v Inuvhv l(r velmi (WOO dojem, Skoda, 2e jsem, pe za nynejsiho zakona nel byl nejakou to titialu neptinesl a 0red dvema roky. boliatil jeho sbirku hmyzu a podobBeath zemeryjci, podivejte se na ne haveti. Milada (sled. Sofie , wiut=r,:nis": rok 1932, kdyt jsern °distil sbal bachadek), vyjirnala se rozkoSne na Dime Box, Texas viny a nechal semeno v Clue za jeviki. Akoda, ze si toho negt'ast-i odisteni baviny, tak jsem je$t koneho profesora vzala, na gli bychom Ctena, redalcce Vest,niku! iikrat likes dolar dopla.cel 'a .iba.vinu ji "§tandopede" tucet uverejnete vSechnu jsem prodal za ;•za Justa, (ses. Binie Bartek) komor-1 .Bud'te talc, lasltavi libru. Podivejme se na to i-Epe, na Gusta, hrala upine dle naSeho! ins teclito par radkil. ale brejii nevi tteba, na rok 1934. "gusta". Hake Eman (p. Jim JaPi-att.:1e bratti a sestry, painanedek) svou hrou prozrazoval sku- tujte na 14. prosince,a rozhodne Nekteti dostali a2 ptes 14c za libtedne vlohy. Ano, Emane, pravdu volts pro ankheadtv zakon. Pra ru, a po za.placeni balu na Oink 1-3 si del, Z'e tak mnohY naknec jen tele", tent° zakon nam nejvice po- zbylo mu a2 $16 i vice disteho •za po cizim ball a co je nateho je mu, mohl a je::tli bude zvolen, jegte ' semeno, to podie toho, v jakC ccne bylo semeno. Ptam se vas bratsproste. Ludek, 'tp. Joe Mrlik, v c- potiZe. rn H zerneryjci, nyni, co mate lepSi: lose zamilovaneho "fotografa" i Divim so velice, Ze se jegte naj- obmezeni baviny a cenu 12c i vimaharadk "cum laude" obstal.

Za jevikem seki jsme se s pi.: dou takovi pitomci, a to je gte far- ce, a neb porazit nynejk zakon Juranovou, samortejmo kde se' mail, a pracuji ruby i nehty, aby, 5c za libru a 6 a nebo 8 dolard za tunu semene? . e 'Ceske 'zajmy, jest pi tento zakon padl. Tito chudi jedna o na S chem radeji napikuji 50 bald a; Juratiova na prvnim miste.

Proto pratele je gte jednou volam Fort Worth-Sti maji vYbornou Prodaji po 5c • libru, a ja zase ra- k yam: nezapomente na 14. pros. a deji napikuji 20 bald, • kdyZ nine: hudbu, tugim pod vedenim, pans prinese 12 a 13c za libru, a budu i kdyby ohen s nebe padal, beite Bla2ka. a voice pro Bankheaddv zakon!.

Dik vSem brattim, za "bratrske" je gte na gemu Bankheadovu zako-j S pozdravem, nu do snirti blahoreeit.

Divim se ptijeti.

Jos. Mikulin.

Dr Pazdral• velice, Ze si to mnohy nemne vy11111 nn.11!"

1111:1111Mi:

$1111{:1:1!Ift ,„

Pehny listovY tabak na

prodej, 10 a 15c libra, bez dopravy. Jerry 13ury'Sek, Portland, Tenn.

(5-8-pd.)

'Ear PIiJniu delnika pro domaci praci na farme. Jen zku genY a pevnY at' se hlasi. Pike na adresu: Hanak, La Grange, Tex., Rt. 3., (5-6) Box 111.

DIP ZDARMA HARMONIKA, za rozprociani 25 ballad semena po 10c balidek. Po rozprodani odekete $2.50 a my yam po§leme ha.rmoniku. Hudba jako 3 hudebnich nastrojt. Pike o semena. Farm Mail Order Seed House, Pisek, N. Dak., (5-pd.)

Dept. 2. '' Na prodej bavinene semeno clruhu Bagley, ktere vydava 40 al 43 procent vlakna. Cena bez dopravy $3.00; s dopravou $3.30. Adresujte na: Shiner Farmer's Cooperative Gin & Mill Association.

Shiner. Texas.

(5-8) Nabidnuti k sfiatku. Stark mug hlecla touto cestou hospodyn, od 45 do 60 let a jen ta, ktera nema domova neb dobrYch ptatel, a uptimne to mysli, at' se Blasi.

Pike pod znaelcou: "DobrY domov" na Vestnik, West Tex. (4-5 pd.)

TRW( CENY e 'Waco, dne 12. prosinee.

Bavina, str. middling 12.96-13.31 Kukutice v klasech, bust, 72c-77c Oyes v pytlich, 550-58c Ptenice, 93c-98e Jeemen, bull 85-90o Te/Ice slepice, libra 9c Kutata k smaieni 12c Kruty, dis. 1., libra 14c Krocani, Cis. 1., libra 9c Krocani, Cis. 2., libra 7c Vejce. tucet 25c

,::ni

Nabidka

DIVADLO VE FORT WORTH. Bratti B. J. Vaniura, Robt. Cervenka a pisatel melt jsme pineiitost zadastniti se divadla, ktere i.-ehrano bylo v sini tadu "Svaz Slovand", Cis. 92. 'it nedeli, due 9ho prosince.

Srdeenou pohostinnosti manieltl Houf-,vidkovYch dostalo se nam vyborne ptipravene vedefe. Vytedne Ceske rohliky zachutnaly br. tervenkovi takou merou, 2e jim vypoveciel boj na tivot a na smrt a chuclaci "rohlici" mizely jeden po druhem, takie jsme byli jati °bayou, 2e na nas nic nezbude.

Povaii-li se, ie polovidka hercd poprve v iivote hrala, byl vYsledek opravdu ptekvapujici. Spravna Ulna, dobra souhra, a prosim, here' umeli sve alohy a nespolehali se na napovedu,: a to neco inamene.. Na nektere sceny, mohli by 13S(ti i stati zkuSeni ochotnici hrdi.

Kondelialcovy trampoty a jeho zaletne ehoutky znamenite podal p.

J. R. Bartek, teditel krou2ku. Jeho amazonska polovice, (pi. Anna Chaloupka), vkla se pine do 'sve Illohy a kdyi se rozktikla, tak nejen hercflm ale i mne "jezdil" mraz po zadech. Rusalka, (sled.

Millie Zichadek) zhostila se vY.. borne sve ulohy. Mudrc Jakota (p.

Fr. Pkaslielta), muses zajiste jiz vicekrate hrati, nebot' jeho hra byla vice net' ochotnicka. Profesor

pio 1934.

Pouze pro none odberatele a za oven= deny S. P. J. S. T. 9

for

a

Zajiste e s° Vano6ni eislo pristi tirden ZMLETE $1.00 HNED NA

tth.

TEXAS