Vestnik 1934 12 19

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W :st, Texas. under the. Act of Congress of August, 24th,. 1922 RIJN-1K (VOL.)

WEST, TEXAS, ve stiedu

(Wednesday) 19. prosince (December) 1934.

VANOtNi A NOVOROtNi POZDRAV HLAVNI ClkADOVNY CLENUM SLOVANSKE PODPORUJid JP)NOTY STATU TEXAS. MILI BRATItI A SESTRY! PETNE se rok schyiuje ku konci a tins pl• chazi doba vanoeni a novoroeni, doba radosti a veseli. Vanodni dobu pokladame za tu nejkrasnejSi dobu v roce, t • eba tu na severni polokouli sluneeko jiz tak nehkeje, dny jsou krat gimi a chladnejgimi.

I zelefi pilrody odum •ela„ ale to .v•Se na krase dobe vanoeni. Prof? Protote pkinag i sebou nem tak radostneho, ptijernne jiveho v na ge srdce.

Doba vanoeni pkivadi alespori easteene o tiveni to krasne, hluboke a u glechtile nauky. jig" hlasal ten VelkY Prorok z Nazaretu a ktr,ra, se tak hluboce na geho tivota dotYka. Je tak prostinka, ale velika v tern, co nam "Miluj sveho bli gniho jako sebe sama!"

A co je cilem to nauky? Uciniti nas lepginn a tim i cele na ge titi zpitemniti. Tu jeji velikost si hlavne uvedomujeme v dobe vanoeni, nebot' tim, ae vzpominame svYch drahYch a znamYch bud' pisemnYm blahoptanim nebo darky, to ji tim uvadime v divot.

Vanoce jsou radostnou dobou zvla gte pro deti. Ty den ze dne paeltaji, kdy jit ten den ptijde, kdy jejich srdce budou oblatena desky jet od rodiel dostanou. Sarni jsme byli takovYmi a s radosti tech dob • nageho bezstarostneho detstvi vzpominame. Deti maji radost, lice jejich same veseli a z oeek jim tipyti ta, eista detska radost. A jests yak radost maji rodiee z toho jejich veseli, z to jejich radosti. A mime take radost z toho, ae jsme vzpomenuli tak i onak s yYch blignich.

Tu shledavarne, ie ciniti dobro prisobi nam radost, uspokojeni a pini na ge srdce blahYm vedornirn, ae einime dobro syYm Ta, nage Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas byla na zaklade tC velke mraIESTE NENI vlastne vanoeni, ale pouhy zelenY smreek nebo jedlieka, pkeneseny z lesa, na namesti nebo ulici mesta. Jest' se tlaei v kupe mezi ostatnirni, se zmaCkanymi vetvemi a jez to maekanice cely polamanY. Nedivte se, neni tomu zvyklY. Vyrostl v krasue volne ptirode, ptaci mu zpiva.li, veverky obveselovaly slunieko ye dne, v noci mesic ho libaly. Najednou ta zmena. Ptijal svilj csud odevzdane, dal se utnout a ptenest mesta, aby zprisobil detem o vanocich radost.

Odhodlal se bYti v6.noenim stromkem. ted' nena •ika, jen napomina a Septa hospodyni, ktera, se zattavila, pied kupou kf' prodeji ureenych: "Prot eeka g a nekupujeg nine? Myslig, ae budu v poslednich dnech levnej gi? Snad, ale nebudu davno tak hezky jako jsem dries, ale otlueenY, pocuchanY, zapra genY. Nebudu jig tolik vonet, jako kdy jsem stal v lese, pryskytice a silice vyvyprchaji. Chtel jsem vonet ve va gem pi'ibytku, by chvile svatveeera byla hodne slavnostni.

Koneene si mne jedna panieka vybrala vite kam mne nese? Hodi mne na hromadu

vcuene zasady, je2 byla pronesena rty syn:: prosteho tesafe. Podpora Lidskost -Bratrstvi — je vepsano v jejimstite, zalolena.

Tyto zasady jscu ji take voditkern, jsou ji provadeny a taky jimi prospiva. VSichni se jimi ridime ,neb stave se j ej imj diehY, bli jsme se jimi se kiditi. Milujeme sve ni, sve pokre yne ptibuzne, sve bratry a sestry Jednoty.

Tu lasku jsme projevili s yYm vstoupenim Jednoty- a projevujeme ji vtdy, kdy platime sve ptispeyky. Je to Wet', ji g klademe na oltat lasky ku svYm blitnim. Co slz bylo tteno, co potechy clan° tern, jimi byl smrti

SW

•-rs

W3

:**(14MOMK41{..

Svatopluk ech: Ptijde eas, lid' v tadu kdy novem volni a rovni v pravde, ne sloven', zakony vSechny nahradi laskou, odloti zbrane, stisknou si dlane s radostnYm klidem Slava bud' veanosti Panu na vysosti, pokoj v gem lidem!

.1;,VAV2ifg . NM REP 2itig vzat tivitel neb nekdo drahY. NebYti toho,. ae zesnulY na sve pozristale pamatoval .ve svem g iti, byli by nekteti uvedeni v teak,; postaveni. A rictu k zesnulemu projevuji je-., ho spolkovi bratti a sestry doprovodem na pcsledni pout'.

Ta .na g e Jednota, tedy, Vy, bratti a sestry, kond jest' vice. Ona je pametliva te • Vagi stare ottiriy, ona ma rictu k narodu z nehot jstc

VanoCni strom gep uhli do sklepa, kde neni svetla, vzduchu, le hodne prachu z mouru. Deti pry'- mne smi videt. To main pak vonet a bS 7 t sve2e zelenY. Prod mne nedali na vzduch, na pavlad, nebo alespori na priclu, kde je svetlo a vzduch?.

Jestlipak me vetve postrikaji, ne2 mne snesou do pokoje, abych nabyl sveN zelene prachu a krasne vonel?

Chystaji mi podstavec, jen aby byl pev-nY a ja, se v nem neklatil. Podstavec mil2e bYt start'. tteba pamatovat kolik generaci, jen kdyt se nemusim bat, 'te se kaldou chvili pfevratim. Kdyby je tak napadlo pokry!, podstavec mechem, aby se mi:zdalo, ae jsem zase doma — v lese.

Jit budu ustrojen! Zase to sklo, cukrovi; ktere se zaprati a pokazi detem taludley, mne tteba za, etrnact dni oeesaji. Nernohla by bYt maminka tak moudra a clat cukrovi radeji na misu ne g je Veget na me vetve?

T

ona ma rictu ku Va gi rodne mluve ku Va'Si narodni csvete. V tech •adovYch nich hlaholi ta 'tee po pi'edcich zdedena, dy maji Ceske knihy ye svYch knihovnach, elenove radu pfedvadi Varn na tadovYch jevigtich divadelni hry v keel. vybrou genej gi. Vy vefite v pravdu velkeho eeskeho hesla — V SkYtate .praci a vedeni je na ge spaseni. dle moanosti podpory studentilm na vysokYch Vase Jednota, tedy Vy, bratil a sestry, pinite i tu svou povinnost narodni.

VS'echno co terni zptiSoby konate je S .lechetnYm einem, jeZ Vam samotnYm radost piisobi.

Vage soudrutna, laska je tim nejtrvanhvejgim pojivem Jednoty.

Progli jsme dlouhYm obdobim hospodatske tisne. V tomto obdobi mnohe pojigt'ujici spoleenosti padly, ale na ge Jednota, zalotena na vzajerrine pomoci, bez ziskuchtiVosti to setrvala, podpory Umrtni pravidelne vyplacela jeSt'e vzrostla v poetu elenstva. To Vain je dosvedeenim, ae Vase Jednota je tou nejlepn ochranou pro Vase drahe, ae sve poslani pini co nejlepe.

V dobe vanoeni si to ptipomelite, vzpomerite si Vagich milYch a blitnich. Nedejte unesti veselim, tak aby tim jste snad ac neradi zprisobili utrpeni neb gkodu syYna blitnim. Kolik automobilovYch ne gtesti by se nebylo pkihodilO, kdyby ., byl bran ohled na nage bliani. Kolika ne gtestim mohlo by bYti zabraneno, kolik tivotti a majetku 'zachraneno, kdyby nas v gdy v nagem konani tidily -ohledy na sve blitni.

Ptejeme Vara v gem vesele ,vanoeni svatky a mnoho Stesti a zdaru v novem rote, dou-fajice, te pti gti rok bude nam v gem ptiznivejgim.

C. H. CHER,NOSKY, ptedseda.

ED. L. MAREK, fleet.

J. R KUBENA, taj.

V lese nemam take na vetvich cukrovi pkece jsem krasnY. Zdobi nine snih, gigky honosi se v slunci zlatem, ye svitu mesienim sttibrem. Kdyby na mne povesili zlate a sttibrne SiSky, posypali mne umelYm snehem, byl bych mnohem krasnejk. Misto tech sklenenYch lalouposti mohli by mne ozatit mnoha a mnoha bilYmi sviekami a libil bych se vgem.

Orechy hezky zlacene a sttibtene bych mel rad na sob'. Take eervena, bacula:ta jablieka, ktera si mute dite obit net do nich kousne.

Snad nechystaji na mne elektricke lampicky? Nechci je, mam mnohem radsi obydejne svidieky, valyt' ji2 dechlm a pradeclum stadily a bylo u nich vice spokojenosti net je dnes u jich pravnukri. Kdyby se vratili k tradici a nechali o vanocich novot!

Jak bych se za • adoval, kdyby kolem mne zazplvali stare Ceske koledy. Mam tolik rad "Nesem varn noviny", "Narodil se Kristus Pan". U nas v lese vypravely o tom stark stromy a te gily mne, ge vge to uslygim, budu prenesen do staveni." Stromedek 'Septa a prosi. Poslechneme ho — spinime jeho praLi?

Strana 2.

Oddil dopisovatelski.

Dopisy, jen` by obsahovaly nevZien6, neb zi vadne polerniky, pohdatel predklada ve myslu stanov Tiskovenm Vyboru k vlastnium rozhodnuti.

Temple. Texas.

Tak zase nee() do na geho Vestniku, ale dries jen pro na ge maminky, ktere ted' maji pino starosti se Santa Clausem. Ja, se na nej take kaldY rok velmi te gim, neb obyeejne ptijdou v gechny moje dal &wail.

Vite, co je. bych si od nej ptala? Aby Dallas se odstehoval aspori do Waco, abych mohla videt easteji moje deti.

Dokud ta maid drobotir4, se batoli kolem nas a obteluje stalYmi obsluhami a tisici p •ani denne, zajiste nejedna z nos ptejeme si aby byly jig velci. Jen2e to radosti je na kratko, ani se neriadejeme a ji2 jsou prye, take si rady vzpominarne na tu dobu, kdy jsme byly zamestnany temi obsluhami.

Nedelejte si, vy mlade maminky, z toho nic, jestli vas ty vase dal zlobi. To jest ta, nejkrasnej gi doba vageho 2ivota, neb jakmilc vyrostou, rozejdou se vam ka2cly na jinou stranu za svYm povolanim. Teprve pak poznate, 2e se yam stYska po tech obsluhach, ktere vas nekdy zlobily. Ale tu se neda nic meniti, to jest adelem v gech maminek, a je jiste, 2e i nam ty na ge bebinka doma nezastanou. Musime se s tim spokojit a bYt gt'astny tim ,jestli se jim dobte daii v jejich poktere si vyvolili.

Pro dne gek nebudu zabirat vice mista, a take nerada pi gi dlouhY dopis a tee mi ani zrak nestouii pii delgim psani, tak je nadeje, 2e budou ode mne mit etenati Vestniku pokoj. Pteji cele etenatske rodine vesele vanoce a St'astnY Novy rok!

S pozdravem, R. Spatihelova.

Somerville, Texas. kid Stovall Cis. 9.

Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, 2e ye schtizi du Slovan, dne 2. prosince nasledujici Mednici byli zvoleni pro rok 1935, bratti a ses.: Ptedseda Jno F. El gik, dozorce Jno J. Foyt, tajemnik Dr. J. H. Kozar, tieetnik Jno. T. 8kraba.nek, pokladnik Wm. F. Rubach, yodel Jos. Kulhanek, vnittni strait Julius Balcar, venkov. stra.2 Ad. Smotek, praporednik Ad. Smotek. MajetkovY vYbor: Frank Orsalt, Jos. Gerzik a F. L. Jakubik. teetni vYAd. G. bor: Jos. Jakubik, Chas. gebesta a Tonn. NemocenskY vYbor Tom Vajdak, Anna Orsak, Jos. Sum gal, Mary Jana& Resolueni vYbor Jos. 8umSal, Frank Jande a Dr. Jos. H. Kozar. Zabavni vybor: Leon G. Tonn, Arnold Orsak, Jos. Jande.

S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

ZA NAS1M PkiTELEM SOKOLEM, eLENEM SL. LEGIE, BR. ALBERTEM TOUSEM. Dog la nas smutne., zdrcujici zvest, ie na veky ode gel nag mil', skromny ptitel legionet Toug.

Dobra do g e, poctivY pracovnik, vernY oddanY ptitel, ochotny 'den sve Jednoty, vidy pohotov a nad miru obetavY. Sei dobrovolne hajit milovanou vlast v eas krajni potteby tine slou2i1 tehdy, pozdeji tak trpel a skonal. — Co jen utrpeni a tragedie skryto v techto mato tadcich a nemam dost slov ,abych dobre vlastnosti Touge vg e jak natal ocenil.

Chci jen 2adati vas s citem ,abyste vtadili jeho jasnou pamatku do Slavina tech, kteti obetovali v g e z lasky, co mono vlasti na oltat slo2iti, a tim, zajistili si nehynouci actu vgech nos.

Pamet' vdeena Tobe bratte na \Tay! Za Tel. Jednotu Sokol v Galvestone: Tvaj ptitel, L. 0. Hog ek, starosta.

vgsmix (ad Fort Worth, Os. 154.

Fort Worth, Texas.

Mili bratti a, sestry!

Jeliko2 jste si v ptedegle schazi zvolili novod dopisovatelku, tedy ja, se musim jegte dopisem s milyni restnikem ;rozloudit.

Tak tedy et. redakce, dekuji yam mnohokrate .'2a uvetejneni myth dopisti a pfeji yam gt'asthe a vesele Vanoce a je gte gt'astnejgi NovY rok!

A ted' jegte neco. Pti gti sehttze odbYvati se bode u br. a sestry F. MerlikovYch, tak se zase Vgichni dostavte.

Mili. broth a sestry a v gichni piatele, kteti jste. priMi nagemu synovi na svatbu ye atvrtek veeer, v gem yam uptimne dekujeme, i vgem, kteti snad neotou Vestnik, i vgern, kteti poslali dareeky. Bylo vas ptatele tolik, 2e nevime ani v gechna jmena. Kdybyste videli ty mlade man2ele, jakou maji ze vgeho radost, z kaideho dareeku, sami byste se potarn. Tedy vgem volam: "Zaplat' Pan Bah!" a p •eji vgechno nejlep gi v Novem rote!

Anna Svitakova, dop.

Sweet Home, Tex. Rad Pokrok Sweet Home, Cis. 63.

Schtize odbYvand 9. prosince, byla detne navg tivena, ptitomno bylo asi 25 Mena, tak to doltazuje, 2e na gi bratti berou zajem v nagich schazich a ve spolkovem 2ivote a uznavaji, co jest poji gteni na 2ivot.

Pojieteni na 2ivot bychom meli miti prvni na paineti toto si koupit, neb svoje poplatky zaplatit nee si koupime neco jineho, bez eeho2 se obejdeme spi ge nee bez pojigteni na 2iVot. Ti nejzamo2nej gi tide maji nejvice pojigteni. Prot? Proto2e uznavaji 2e pojigteni je nejlepgi zpasob spoteni, kde si elovek mute ukladat' svoje aspory pro svoje stare. ?eta.

Majetek mute elovek pozbYti, ale kdy2 ma tak jeho jmeno a aver je v2dy A takove pojigteni dostanete u na gi SPJST. A ted' vg em bratram a sestram na gi Jednoty, ptatelum a znamYm na vedomost dayam, 2e zabavu, kterou jsme chteli potadat na Den diktivzdani, 2adnou jsme nemeli, neb podasi bylo gpatne. Tedy jsme se usnesli, ge budenie miti to samou zabavu dne 30. prosince a v padu gpatneho poeasi na Novy rok, dne 1. ledna. Budeme miti 3.2, a ruzne zakusky. Tak na to nezapomerite. Hudba bude ta sama, jak bylo oznameno, a kapelnik pravil 2e jegte lepsi, tak si na to pamatujte 2e to bude dne 30. prosince 1934, v nedeli; v padu deg tiveho poeasi 1. ledna 1935, v titer*.

Jegte jednou vyiYvain ty, kteti maji pujeky, aby ptigli do schaze druhou nedeli v lednu. Na zdar!

Jos. N. Morris, taj.

Houston, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Pomalu se b1121 doba vanoc, a toto jest asi posledni dopis pied svatky, tedy pteji vgem elentim a etene redakci St'astne a vesele vanoce! yam sestry "Krou'iku sester Pokr. Houstonu", ktere jste nepti gly do schaze dne 13. pros. sdeluji, 2e pti gti schtize bude zase ye etvrtek a sloe 27. pros. Va ge adast jest nutna, neb mime jegte mnoho k vytizovani a ze.rover! budeme volit vYbory na celodenni bavu pti otevteni sine, a to vite, 2e nas bude vgech potteba, neb jen nekolik to nezastane, jelikot oeekasame velikou ne.vgtevu.

Posledni tadovou schazi jsme ji2 odbyvali v nove budove aekoliv nedokoneene, ale piece bylo videt na v gech tvatich jakYsi uspokojenY Osinev. Dosud nevime ptesne, kdy bude sin hotova ,ale na programu ji g se pilne pracuje.

Bratr Rulik se stale usmiva, a said nam, jake krasne jevi gte budeme miti, na eemZ on sam me, velkou zasluhu, neb ziskal v gecky oznamky na oponu. Tak 'doufam, 2e yam brzy oznamime dobu oteffeni.

Redakci prosim za uvetejnen dal gich dare pro bazar: Sestra Hankova darovala celY soubor do

Ve stredu, dne 19. pros. 1934. lo2niee a sice 6 kusti k vy givani, ale ponevad2 sama je stale zamestnana, tedy se nabidla sleena Noemi Kostomlatska, ie to vygije. S diky ptijato. — Ses Rulikova, damske gaty, spodniCku a 2ivatek. Ses. .M. Kneblikova, deeku a 4 ubrousky. — Ses. R. Kampen, zisterku a bonet. — Pi. Kus, visa. — Ses. Zimermanova., markytankii. — Ses. Olexova st., vasu. — Ses. Winklerova, vy gitY polgtatek. — Ses. Brovcova., povlaky na pol gtate. — Ses. Matelova, povlaky a 4 ubrousky. — Ses. Fr. Olexova ml., • poviaky na polgtate.

Ses Malifiakova, 2 zasterky a payamas. — Sled. 0.

Malitiakova, pol gtatek. Slee. H. Malinakova, polgtatek. — Ses. Fr. Pra2ska, deely, 2 kusy.

— Ses. Rucka, deeky, 4 kusy. — Ses. Belunek, pragek a voriavku. — Ses. A. Jordanova, vasu, popelnidek a kosmeticke veci. — Ses. L. Ruvygitou zasterku. — Ses. Oernohorska, pragek, sogku, deeku a spodni pradlo. — Ses. W. Mitcha, vygitY ubrus. -- Pi. 8moldasova, Crockett, Tex., haekovanou kabelku, 'tepee a 2 limedky. — SI. Fr. Mendl Bryan, Tex., povlaky na poretate. — SI. A. Horriak, Bryan, Tex., rudnik a behoun. — Pi. Horriakova, povlaky na pol gtate 2 pary, 2 behouny a detske gaty. — Ses. Fr. Goettsche, lampu. — Ses. A. Hogkova, progivanou deku. — Ses. A. gvestkova, pannu. — Ses. Kalouskova, seeku. — Mendlova, Bryan, Tex., ko gile pro chlapce.

— Slee. Al. Rucka, schranku na pundochy.

Vgem darkynim vzdavame srdeenY dik. Jest..

11 jsme nem opomenuli, prosim o upozorneni, nerada bych slygela to neb ono, neb jsme vgichni chybujici.

Dale jsme obdr2eli listek od bratra J. Koneeneho ze Sheldon, ve kterem nam sdeluje, 2e*nam daruje pal telete do kuchyne. SrdeenY dik bratte! My u2 yam nechame vedet, kdy to mate ptivezt.

Jegt'e jednou srdeene diky vgem!

Ane2ka Svaeinov-i.

Ennis, Texas.

Ctena redakce Vestniku a v gichni etouci!

0 podasi psat je asi zbyteeno. To tuto dobu bere na sebe asi v gude stejnou tvatnost: chladno a mokro.

Pied nedavnem se br. I. J. Galia v jeho vaze zminil o Dominiku Naplavovi. Take si to cti zaslou21, Ja bych se o nem take rad zminil, bude-li pro to mista ye Vestniku, proto ie jsem v nem ztratil uptimneho a poctiveho pritele. Pracovali jsme spolu a ad jsme se znali ne ani celY rok, kdy2 jsme se rozchazeli a ja, svetil jsem pro mne vytidit pene2ni zasilku, pies to, 2e jsem byl jisty, ie se dlouho nebo nikdy vice neuvidime, nebot' jeho ptanim bylo jeti nekdy do New Orleansu nebo nektereho severniho velkomesta. yge mne poctive udelal.

Z. e starou rakouskou vladu nemel v lasce, s tim se pied nikYm netajil. povahy byl vesele a slugne spoleenosti milujici. Tak mne jeho rozhodnuti pfekvapilo, kdy2 jsem od neho uslygel z Kanady, 2e je deskym dobrovolnikem u vojska. Na me ptekvapeni odpovedel: "Ano, ptiteli, vim 2e jsi to ye mine nepozoroval, ie bych se chtel dati k armade, a to jegte dobrovolne. Vet nemohi jsem jinak Mat. Prodelaval jsem veliky boj mezi skou k vlasti a mYin prospechem, ale laska k vlasti zvitezila v onom boji. Vet mne, toho nelituji a litovat nebudu, neb ona idea je ye me hluboko zarostla a to ut pomaie snageti veci zle, ktere na mne snad eekaji.

Postal mne podobenku ye vojenske uniforme z Kanady. Z Anglie snimek dasti eeskych dobrovolnika na dovolene v LondYne a te2 obrazek z kancelate C' ' eskeho Narodniho Sdru2eni v LondYne. Posledni dopis, kterY jsem za nim pos41, o2 nedostal, neb pti gel mne zpet s poznamkou, ie byl zabit. best budit jeho pamatce, a dej2 mu Bah lehke odpoeinuti.

Jak Spojene Stity vstoupily do valky, tak mYm ptanim bylo, budu-li ve Francii, bych se se gel s Dominikem neb Denem, jak jsme ho zkracene jmenovali.

S bratrskYm pozdravem, F. A..Kuban,

Rad RadhoW, eislo 99.

Hallettsville, Texas.

'Nadi bratii a, sestry!

Steluji yam, ze v nedeli byla volba Ukedniku a byli zvoleni nasledujici bratii a sestry: Pkedseda Louis Gerlich, misto pied. F. J. Orsak, tajemnik Eddie Neuvar, rieetnik Rudolf 8panihel, pokiadni Anastasia RainoSek. teetni vjrbor: Josef Dorriak, Jindflch 8panihel a Albina Dorriak. Nemocensky vjrbor: Aug. Hollub, M. Z. Orsak a Anastasie Gerlich.

S bratrskjrm pozdravem, Eddie Neuvar. taj. itad F. B. Zdrilbek els. 112.

Guy. Texas.

Mili bratii a sestry!

Ve schtizi odbYvane 9. pros. byla uvedena nova elenkyne sl. Vlasta Kovatova, dcera naSeho facloveho freetnika. Schaze byla hojne nayStivena obojlm pohlavim, a tak se to jaksi vesele pracovalo a bavilo. Volby se odbyly hladce. Za ptedsedu byl zvolen J. H. Mikeska, za misto pfeds. zvolen Josef Waleik, tajemnik Rozi Mikeskova, teetnik M. Koval, pokladnik Fr. Vrla, pravoclei Loiza Kocurek, starSi pfedseda Frank Kvetori sr. Veetni vjrbor: na misto J. H. Mikesky byl zvolen Wilem Zeman ;dva zastali stall.: L. Kocurek Jan Straiiik. NemocenskY vYbor se bude volit v ptiSti schazi.

Tet byla etena tadost: Pomocna akce pro Sokolstvo, pro naval prate vSak bylo jednani o ni odloteno do pkiSti schitze.

PH teto schfizi nas poctil YiavStevou br. Jan Zemanek od radu Cis. 70.

Odstupujicimu piedsedovi br. Fr. Kvetoriovi a misto ptedsedovi Gotlib Batkovi, jmenem kadu vzdavam srdeenY dik za jejich irtadova ni. — Na zdar!

Rozi Mikeskova.

Rad Magnolia, els. 65.

Mili bratii a sestry!

Ve schfizi dne 2. prosince byla volba nrednikii pro priAti rok ,a byli zvoleni zase vtichni stati iftednici a ti jsou: V. F. Orsay, predseda; Ed. Balcar, misto pkedseda; Albina Balcar, tajemnik; Matej Parkan, ifeetnik; J. E. Svoboda, pokladnik; Vine Balcar, pruvodei.

Pritti schuzi budeme miti zase prvni nedeli po Novem rote.

Pieji yam vgem vesele vanoce a St'astri Nov' rok!

Albina Balcarova., ta.i.

Rid Placedo, Cis. 97.

Placedo, Tex. Ctena redakce, mill bratii a sestry!

Oznamuji yam, ze jsme take minulou nedeli odbYvali schilzi a kadove volby. Za pkedsedu jsme si zvolili br. Tama§ Vanek, mist. pied. J. J. Marek, tajemnik J. L. ElAik, fleetnik Jos. Opravil, pokl. R. J. Migl a prilvodei Lad. Marek. Za neetni vYbor zvoleni: J. J. Mikeska, Lad. Marek a J. T. ElSik. Jine vYbory budou ustanoveny a z v lednove chtzi.

Take varn mam sdelit smutnou zpravu, totii ze jsme ztratili jednoho elena z na geho ka du. V nedeli, dne 9. prosince, asi v 8:00 hodi1 veeer zeintel nat stakiekY br. Jan Mareak, kterY tine skonal po nemoci trvajicl asi etyri dni, ve stab. 76 let, 11 mesicti a 22 dni.

ZesnulY zaneehava zde rozvedenou mantel ku Aloisii Mareakovou, d ye dcery a zda se mi, ze trinact vnukii. a nekolik pravnukft. Jedna dcera, pi. Frank Baluskova a jedinY syn Jan jej pied nekolika lety pkedeSli na veenost.

2e byl br. Mareak hodne znamjr a vatenjr, sveddilo to, ze k jeho poliflau se sjel velmi eetnY zastup lidu, neb on byl take jeden z tech prvnich zdejSich prakopnika.

Zarmoucene rodine vyslovuji uptimnou sou.. strast, a zesnulernu budit zeme lehkou.

Take Wan musim sant, ze nam jit asi deset dni nepr gelo, za to ale severaeky si podavaji dvete, neb jeden druheho stiha.

S bratrskYm pozdravem, Josef L. ElSik.

Strana 3.

VESTNIK

Ve stredu. due 19. pros, 1934.

had

C;cskS,

24.

Temple, Texas.

Pra.por, cis.

Cteni bratii a sestry!

Tak jit marne po to •vYroeni schazi a t6:2 i volby odbyte. Muslin yam tedy sdelit, ktere mame Utedniky pro ptiSti rok 1935: F. J. Marek, ptedseda; H. M. Jakubik, misto pteds.; Chas. Navratil, tajemnik; Ben Zabeik, Ueetnik; M. J. Stepan, pokladnik. Na zahavni vYbor byli zveleni J. F. Martinet, John Hluchar\ a J. W. Marek Jr. DalSi v'bory budou ustanoveny v ptiSti schazi, prvni nedeli v lednu cdpoledne.

Tet sdeluji, ze ye vYroeni schilzi jsme jali 8 mladych &elan do alenskeho ocideleni a 7 do detskeho odboru. Tak po troSe potad rosteme.

Podasi ptitomne mane dosti pane, tak ze jiz katdy za6ina ptipravovat padu pro ptiSti. rok. Nu jit toho pro dneSek necham, az hekdy pozdeji napiSi vice.

Pfeji yam vSem vesele vanoce a St'astnY Novjr rok 1935! By se yam v nem vSechny vase pfani a touhy spinily.

S bratrskjrm pozdravem, Chas. Navratil, taj.

OZNAMENi UMRTI A DiliEVZDANi. HlubokYm talem skli6eni oznamujeme vSem naSim ptatelam a znamym, ze se Panu Bohu zallbilo povolati k sobe naSeho drazemilovaneho tatinka a statieka STEPANA MARTINKA, kter' tie zemfel v nemocnici St. Mary's v Galvestone, dne 21. tijna 1934, dotiv se 75 let, 6 mesica a 21 dni. Pohtben byl dne 23. kijna na vkobecnem hititove ye Snook, Texas, vedle svoji manaelky, ktera jej ptedeAla 24. Cervence, ne ani cele t •i mesice, tak v kratiekem Case nas opustili.

NaSe diky path vdp. Fr. UrbanovskYmu a vdp. Jos. Kloboukovi za vykonani pohfebnich obtada a za krasne dojemne desire kazani vdp. Kloboukovi, ktere ptednes1 v kostele nad naSim drahYm tatinkem a statiakem, ze ani jednoho sucheho oka nezastalo, a vdp. Fr. UrbanovskYmu za krasne anglicke kazani no htbitove. Tet srdeene dekujeme panu a pani Macikovym v Galvestone, co pro naSeho dob_ reho tatinka vSecko udelali a za krasnou kytiaku co mu na rakev darovali, panu Emil Macikovi za vjrpomoc a vSem ostatnim, co nam pomahali po dye noci s naSim drahYm tatinkem a stafidkem a s nami u nej dleli a za jeho dui se s nami pomodlili Dekujeme ten vSem kteti krasne kvetiny darovali a vSem tern, kteti nam dimkoliv byli napomocni a nageho draheho k jeho poslednimu odpodinku doprovodili. VSem volame: "Zaplat' Pan Bah!

Spete naS drab' tatinku a statieku krasr;r sen, po Vas nam zUstala krasna vzpominka jen. My na Vas v modlitbach nikdy nezapomeneme.

Portistali truchlici jsou: FrantiSka, Hermina a Olga, dcery; Josef syn; Frank Pasak, Adolf Pasak, nevlastni synove; Frank Kulhanek, Wilem Kulhanek Delfin 8ebesta, tet'ove; BaruSka, FrantiSka, a Edna, snachy a 9 vnueek a 7 vnukil; dve vnuoky jej ptedeSly. Dario ye Snook, Texas, dne 14. pros. 1034. ita.d Ennis Cis. 25.

Ennis, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Ptedne dam zpravu o naSi vYroeni zi kterou jsme odbYvali v listopadu. Volby Utednika: byli zvoleni pro rok 1935 nasledujici — za pied. Joe HejnY, misto-pted. John HaSkovec, taj. John Hrabina, ueetni F, E. Vrla, pokladnik Edwin Nesuda a potadatel zaba y. Frank Faraizel. V prosinci mi bylo uloteno, bych uvedomil vSechny eleny, co jsou s placenim pozadu, by se v gichni vyrovnali nebo budou bez rozdilu suspendovani. rovers uvedomuji eleny, kteti maji pajeky proii certefikatu, by dali o sobe vedet, jestli budou platit nebo budou obnovovat svoji pajeku. Nektefi bti. maji svoji hodnotu jit vyoerpanou tak budou nuceni platit. Tak bratii pfijd'te, a vyfidte svoji zaletitost sami, neb je to yaSi povinnosti a nenechte se suspen-

dovat. Bratri a sestry, navSlevujte schuze neb je to politovani hodne, kdyt ze 300 elenft prijde do schiize 20 neb 30 a ti ostatni json vtdycky doma. Proto ti eleni nevedi, jake je jednani, a zaroveri nevedi kolik je dluhu mezi Snad kdyby chodili do schuzi slySeli tu sumu co dluhuji, tak by uznali, svoje poplatkY musi zaplatit. Proto ptestanu s temi dluhy a zaCnu new veseleho. bavni vYbor bude pofadat zabavu na den 26. pros. a pfi torn bude nadilka. KatdY neco dostane, ale ne na zada, tak ptijd'te vSichni.

Tohle bude po prve dosti a br. Mouako mej s tim trochu strpeni.

S pozdravem za tad Ennis cis. 25.

John Ifrabina.

Pczn. rcd. Zpravy o einnosti kadove poradatel vtdy radostne do prisluAne rubriky zarazuje. Vitarn stareho dobreho ptitele a jemu i et. rodine pfeji Stastne a vesele Vanoce.

Milt' Vestniku!

Cele naSi mile jednote, vSem bratram, sestram, Hlavni ttadovne, bratru redaktorovi, vydavatelstvu VeStnika, celemu personalu redakci a vSem milym tenatfun myth dopisa pfeje Radostne svatky Vanoeni a 8Vastny nov' Rok. Ant. OndruSkova.

VANOt.Ni RYBA.

Kdybychom si ji celY rok nepoptali, o vanocich snad piece, protote vanoce bez ryby a vanooky nejsou vanoce.

Jakou ryby si koupime? Vime, ze lehceji stravitelne je maso ryb merle tuenjrch. Kou-pine jen rybu s masem tuhYm, pruinjrm a Zerstvou. Kupujeme-li zabitou rybu, vybrat takovou, ktera ma tabry eervene, oei svetiho vzhledu. Jsou-li zakalene, vpaddle, at" kovove tlute, je jisto, ze ryba byla jit davno trhnuta. Nezapominejme, ze maso rybi podleha brzy rozkladu.

Zda-li se nam, ze ryba zapacha bahnem, dejme ji do vody, ye ktere se povaki kousek dreveneho uhli nebo nekolik- kfirek eerneho chieba a zapach zmizi.

Katdou rybu pied npravou oeistime, zbavimesupin. Ryby se sliznatYm povrchem se pouze otrou a tu je dobrou pomuckou nebo drevenY popel. 8upiny nesmi oschnout, proto nechame rybu ye vode do posledni chvile a pak oSkrabujeme od hlavy k ocasu. Ryby Supinate maji, maso leheeji stravitelne, netli ryby hladke. Po oSkrabani se ryba znovu vypere, ale ye vode se dlouho nenecha, nebot' dlouhjrm maeenim pozbYva, chuti i vytivnosti. Kdyt je rozdeleno, na porce, osuSi se, nasoli a necha 1-2 hodiny odletet.

Ryby o vanocich se upravuji na Cerno, rosolovane a smatene. Je v gak mnoho zpasobti Upravy, take o zmenu jidelniho listku neni nouze. Oeska kuchyne ma specialitu kapra na demo, kterjr je skuteenou pochoutkou. Nektere, zejmena mlade hospodyne povatuji to--to jldlo za tvrdY okiSek a proto i letos pkinagime dobrST vyzkouSeny pkedpis.

Kapr na Cerny. Po vykuchani ryby sebere se krev kapra opatrne do kamenneho hrnku.

Vyplo.chne jeSte octem, aby se nit z ni nezmakilo. Ke krvi do hrnce dame na kousky rozlamanY pernik Cerny i bily a povidla Svestkova. Mnotstvi fidi se poetem porci. Na velky kamennY kastrol dame velkou, na platky nakrajenou cibuli, celer; petrel a mrkev.

Do uzilCku zavateme htebieek, nove koteni celY pept, dymian a bobkovjr list. Polijeme octem a vodou. Zeleninu do mekka vatime.

Pkidame citronovou gt'avu i Mini a nekolik kostek cukru. V hrnku vatime pernik s 0-statnim a dobfe rozvatene pfidame k zelenine. Nalijeme k tomu pal sklenice piva svetleho a sklenieku bileho vina a znovu vatime. Mekke prolisujeme na jinjr kastrol a kdyt se to vati, vlotime do tekutiny osolenou rybu, ktiti dole. Musi bYt ponotena a proto je dobte ji ptikrYt hiubokym talitem.

Rybu vatime 10-15 minut, zaleti na velikosti kusu. Kdyt se vati asi 5 minut, vhodime do kastrolu na nudlieky krajene mandle, palky otechovjr ch jader a velke hrozinky. Curu se pidda podle chuti. elm je ryba nyni rozletelejSi tim

Strana 4.

Emllas, Texas.

ZASLANO! Vaiznemu panu Janovskemu, ozveina na l eho dopis nine adresovanY, ze dne 28. listop.

Ja v mem dopisu jsem jinenovala pana Janovskeho a to p. J. uvaz1 v sits pravdy Valeikove, poslal za, sebe p. Steinera k vytizeni: Divirn se, jak p. J. vial na sebe ulohu mllosrdneho Samaritana pro ochranu pi. 0.

Mohla bych poslouFit Vasil pameti laskou k jen F je z Vak stranky jako eervotoany, tak jak je Cesko-dallaska veiejnost znit z dtive net me pravdivc, cliwody vita pi. 0. byly napsany.

0 O. D. a jeho ustanoveni mistnosti jsem napsala tak, jak nine bylo eleny toho vYboru uloteno, jent sestaval vesmes z elenu VaAeho taclu, a site pan a pi. Nestrojil, p.

Vadieka, p. Drobil, kteti potvrdi mou pravdu.

Tim, to jsem to napsala, dala jsem yam ptilektost vyzvednout Va ge zasluhy o D. o Vak praci pro nej, jinak by to ani svet nevedel.

Mam rodinu, -toutim po to veiejnosti zrovna tolik jako Vy a nemam se dosud za co stydet.

Co se tyka to vstupenky, dostali ji vkchni a vFdy veichni ueinkujfcf, tedy i aleni westske Slavie, a ne ja sama. Ale at zbohatnu talc jako Vy, budu nasledovat Vageho Co se tyka vysvetleni pozdejeiho oznameni letokiiho C. D., byla ptieina nerozhodnost vYboru, zdali vzhledem k velmi Spatnym nasledkiim sucha na hospodatske a delnicke pomery, ma vithec C. D. pofadat.

Dale p. JanovskY pie ye Sit'em dopisu, ze mne ma dost od ptedsjezdove doby. ZadnY ze etenaft myth dopisu nikdy neeetl ani nejmenk zminku o osobe p. J. ani Steinera.

Napsala jsem kdysi v jednom z myth pisil VSeobecnou poznamku, ze ne ten, kdo mot pile a mot mluvi, take mnoho povi.

Vzal si ji p. J. die stareho deskeho pflslovi: "Kdo se citi, ten se vtipi? PonevadZ mne pak zaslal kits Oechoslovaka v obalce, kde byly polemiky po-sjezdove, a kde bylo merle- pfipsano: et'ete tento podtrZenY elanek; obrat'to.

Do dnegniho daze nevim. proe to pozornost ke mne ze strany p. J., ponevad2 jsem k ni nezavzdala Zadnou pfieinu.

Westske Slavii jsem nikdy neupirala a neupirarn zasinhy. Vim ze dokazala vice jako my. Se jich 30 (ei • vice) a mail vYborneho sbormistra v Dr. Pazdralu. Nes jest 10-12, ale staeime sami sobe a svemu okoli.

Nemyslete si pane JanovskY, ze mne Vage vYkfieniky neb provokace zkrze pravdu odstrani z prate narodniho Zivota! Jste na to slabY! Jedine Clo y& s dobrYm , svedomim mute jiti za svYm diem bez bazne.

Prosim, byste naloZ11 s mYmi dopisy talc jak ja to Cinim s neetete je! Jen dbejte toho, aby VaFe popularita byla vidy na miste nejvyAgim.

Timto koneim a nechci a nebudu na dalai ntoky na moji osobu odpovidat!

Blah, kdo s eistou du gi v tele matieku vlast miluje, a die pravdy piesne, smele, proti zlostem bojuje.

-Botena Valeikova.

kad Pokrok Moultonu cis. 27• Moulton, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji vysledek naFi vYroeni ‘SerIze, dne 9. prosince. Byla udelana trochu 2mena v naFich iiiednfcich, ponevadZ nas nas neetnik mini opustit, jelikai se mini odstehovat, tedy jsme byli nuceni zvolit jineho. Neradi ho propouStime, neb zastaval sviii ui-ad sveclomit; ku spokojenosti vFech. Nasledkem toho jsme. zvolili nasledujici niedniky na 0164 rok: Pavel Barak, pfedseda; Frank Kramedbaur, misto pfedseda; Josef Zavesky, tajemnik; Jan V. Havlik, neetnik; Josef Datilek, pokladnik; Ferdinand Klozik, prfavoclei; Felix Tileeek, strol.

Pak bylo ujedna.no, abych oznamil ye Vestniku, vAem bratrum, ktefi maji pajeku proti certifikatum, aby se pfihlasili jestli chteji je obnovit a nebo ne. V lednove schuzi se to mu-

VESTNIK si dat tedy prosim bratti vezmete to na vedorni a ptihlaste se, neb U•ednici nemohou vedet co chcete delat. I ti, kteti jsou s placenim pozadu, by se meli hleciet vyrovnat, tak aby novY iteetnik inel pro zaCatek snatk praci.

Ptiki schaze bude jak obyeejne druhou nedell v mesicl lednu, totit budou se ustanovont vYbory, a proto je Facloucna vetei Cast, neb jak posavad, bratti zapominaji schilze'nafeteVovat. Tedy nezapomeiite obzvlak' ti bratti, kteti maji papky, by to melt uvesti do potadku.

S bratrskYm • pozdravem, Joe Zave,sky, BOLESTNA VZPOIV1iNKA. Dne 14. prosince tomu bude rok, co nas musel opustit nas milovanY mantel, otec a dedeZek, ANTONIN SEVOK. U tomu bude brzy rok, co jsi od nas adeLel, ty drazemilovany manteli a otee. Kat dY den dekame, to se nam vratU, jako vFdy, kdyt jsi odegel, talc jsi se vratil, ale marne delcani na tebe. Kamen ye vocie, ten se 0brati, ale ty, milova.nY manteli, ty se nam nevratii. My na tebe nikdy nezapomeneme!

Spi klidne! I my za tebou pajdeme, a2 da na nas ptijde.

Tva, Manielka, Matylda Sevkkovn, Frantitka Sonkova, dcera.

West, Texas.

Dubovy Haj eis. 126.

Ve vYroani schuzi fadu Dubovy Haj Cis. 126, dne 9. prosince 1934, nasledujici iffednici byli zvoleni pro pfiki rok: Ant. J. MatuFtik, pfedseda; Jos. Sketik, misto pfedseda; Josef Foit, tajemnik; J. .

Husak, neetnik; L. F. Hutyra, pokladnik; Henry Grossman, pruvoclei; Frank MrkoS, starFi predseda.

Hutyra, A. .

MajetkovY vYbor: L. tukik a J. P. Cinek.

Nasiedujici bratti byli jmenovani do ritznYch vYboril: treetni vYbor: J. V. Hutyra, Frank Girard a Henry Grossman.

Zabavni vYbor: L. F. Hutyra a Frank Gi rard.

NemocenskY vYbor: Chas. KaFik, J. P. Cinek a Fr. Voleik; sestry: FrantiFka MrkoF Agnes Vileik.

Resolueni vYbor: . Joseph Foit, J. J. Husak a Fr. MrkoS. S bratrskYm pozdravem, Jos. Foit, taj East Bernard, Tex. Mill etenall!

Ja opet pfichazim do Vestniku s nekolika fadky o naFem Oeskem klubu z na gi vefejne vyAF1 Fkoly.

Dne 9. listopa.du jsme odbYvali tifeti schuzi od zaloieni naieho klubu. Letos schilze se zileastnil jeden z na gich Akolnich duvernikO, pan P. V. Urbish, kterY je v2dy ochoten poradit a pomoci kde je toho potfeba. Pan Urbish k nam promluvil zajimave a pouene. .1/ tato schnzi se ujednalo, aby se sehralo Ceske divadlo o jednom jednani a taky, aby se odby'valo uvedeni novYch Mena v pfiati • brie 21. list. na'Si Cati Cleni eeskeho klubu sehrall eeske divadlo o jednom jednani v K. J. T. sini. Od . Festi do sedmi hodin byla davana vedefe zdarma spolky KJT. a SPJST. TeSi nas, le se tolik lidi seFlo a to naFe diva.dlo tak pozoine vySlechli a talc nas v naSi praci povzbudili. Jmenem nageho ✓eskeho klubu Vain vFem vfele dekuji za projev vast ochoty. Na'S dik take patfi spolku KJT. za propfij'aeni sine a dobfe upraVeneho jevike, cot nam uma2nilo lepe nage divadlo sehrati a citit se pak jako doma.

Pfes svatky Dfkuvzdanf, byla vyMi kola zavfena a meli jsme se vgichni Vesele vanoce a Ft'astnY Novy rok Vam pfeje VAF dopisovatel Sylvestr Vaeek,

Ve sttedu, dne 19. pros. 1931 sILI VITR, SKLIDILI BOUM-

lilasevani ba chledne prodlouteni Bankheadova zakona, kona.ne v celem pitsmu bavinu produkujicim v patek 14. t. vyznelo v ohromne veteine, hlasovavei rozhodnYm — 0.110. Vetkna deset proti jednomu z celkove odevzdanYch hlasit rolnickYch vyslovila se pro planovitou proclukci baviny, cot jinYmi slovy jasne naznaCuje, to rolnici jihu koneene . poznali pravou ptieinu jejich novodobeho nevolnictvi, ktere se datuje od r. 1860, a ktere melo oporu v zastaralem, proImilem systemu najemnickern a plantatnim.

Nejvice zubolenYch rentYtti ma bavInove pasma, nejbldnelk 0stavy obydelne jak hospodatske, uvidite ve statech jitnich a prave 21votcni i v dobe prosperity bylo lze pozorovat mezi rentYki polovieaky i z dilu toliko na, jihu. Pokud zamoil mohlo vYmenou Ci za hotove odebirat americkou bavinu a zamotskti osev baviniku byl malt' havinafi jaid tak2 trtili ceny ptimetene, osevne. plocha jeho byla zde zveteovana, proto2e velka Cast producentu hojila chabY vYtetek farmy z levne ceny baviny zveteenim osevu. "Kdyi je letos bavina za 6-8 centil — talc ji naptiSte naseji vice", uteSovali se neproziravi, delni site a ptieinlivi jedinci. Ptebytky sklizni se vetrok od roku sloutily bursovnim spekulantin k udrtovani naskoku ten. Ptika krise, nejen v Americe, ale po celem svete. Zamoif nakupech surove baviny ochabovalo at letos nalcup klesl zavatlive hluboko. Proe?

Cizina nema zlata k nakupu baviny, nabizi za ni vYmenou svoje produkty. Ale my mame 14 milionfi zahalejicich muttl a ptivoz tova • neb polotovar0 by situaci jeete vice zhorkl. Staty snak se tedy ukojiti svoji spottebu baviny dvojim zpusobem: vynalezaji se uruele tkaniny (hlavne v Nemecku), kde kiima dovoluje, osev baviniku je zveteovan. Na nor malni vYvoz nak baviny neni za techto pomerit vilbec pomykeni, naopak, neni vyloueerio, ze leto gni celkovY export bude ptiStim rokem nizsi. Nute, jake vyhlidky rYsuji se amer. pestitelnm baviny, ptipomeneme-li si, Fe z prumerne produkce baviny vyva2eno bylo at' 60 procent a jen 40 procent spotfeboval domaci prnmysl. Co by nasledovalo, jestliZe by dalFi sklizne baviny produkovany byly bezohledne na tyto zavaZna fakta di nebyly brany v fivahu? Bankrot jihu. Zakon zasoby a poptavky srazil by cenu baviny na 3-4 centy, horgi druhy by nebyly vilbec prodejne.

Kontrolovana produkce baviny byla a je jeclinYm vYslednYm zasahem pied hospodelskou zkazou bavinafii. NeFlo-li to pilinYm natizenim vlady, aneb dobrovolnYm rozhodnutim producentn, by osev baviniku byl podstatue zmenFen — musela byti nalezena testa neptima — Bankheadil y zakon. Ten do, sahoval i na neuvedomele rolniky, plantainiky, na jedince hamf2ne, sobecke. Zufiyou agitaci proti tomuto zakonu shill otrokafi ba• - veld pfekupnici, maklefi a vyvozci bavina baviny. Tern houby zaleZelo, jeji producentum 4 Cl 40 centu — jim Flo vIdy o innoZstvi baba. Jejich vYte nazeslouieneho zisku zavisi — kolik Zoku odprodaji a vyve zou. Ti branili se omezeni produkce baviny zuby nehty. Kapitalem vydrZovanY tisk jim vYpoinahal. Najmuti jeclinci kalili pro ne vodu mezi rolniky, v tisku a kde se uka.zala pfilelitost. Bylo to marne! Rolnici situaci spravne pochopili a hlasovanim dali vefejnosti a take temto kumpaniim na jevo, co mini a budou.ainiti. Bankheaduv zak. bude dodatky pfijatelnelk vAem, jimZ bylo letos talc onak uktivdeno a 600.000 malYch rolniku, produkujicich nekolik balu rodne, bude z do,sahu zakona vnbec osvobozeno. Obrovsky sou hlas baylnafil zpusobil v cele zemi' pochopitelne vzru geni. Je dokladem souhlasu s RooseveltovYm obrodnym planem a je vY zvou nepfatel roinictva, to bYvale 2ne, obrovske zisky na fleet farmaft nepravem dosahovane — jsou veci minulosti. Uvedomeli ro•nici svepomoci a napomoci vlady koneene pujdou cestou spravnou a doufejme, vSr -slednou.

Ve_ strcclu, dne 19. pros. 1934. #ad Ennis, Cis. 25.

Cteni bratti a sestry!

Ennis, Texas.

Pfeji yarn vtem. cele Texaske Jednote yef-ele vanoce a tt'astnST Nov ST rok!

Oznamuji, te 26. prosince budeme miti stromek a vanodni nadilku pro vtechny ditky natich navttevnikti, a kdo by si ptal, mute tam dati darek pro jeho p •atele a zname, s jrnenem, komu ma loSti odevzdan. A pti tom bude 'Yana, zabava neb hudebnici si ptipravili mnoho peknSrch eeslYch Vstupne bude pouze, pan 25c.

Tet vzdavam uptimnSr dik za pohosteni, sestram od tadu Jan RosickS7 els. 110, jet se nam dostalo pri hrani divadla 1. pros., neb par uptimnS7ch sester v kratkOsti ptichystaly mnoho rtznStch jidel asi 30 osob z Ennis a jette se jich mohlo nasytiti jednou tolik. A jidlo i zakusky byly vyborne, neb soudim z toho dilvodu, te si katc1V pochvaloval. I navAteva na divadie byla obstojna, pies to, te ut katdy podital, te tam neptijedem, neb jsme moll na pull Ceste maler s karou take jsme prijebi pozde na veder do Kaufman, ale jette jsem zastihi br tajemnika Kofnovce, jen mi oznamoval, te mnoho rodin eekalo, to ptiIKTATORI provadeji veci, o jakS7ch se D obyeejiVm lidem jen zda. Diktator si muse cleat zakony a vVnosy podle sv*ch padii a ptedsudkil a uskuteefiovat svoje ne j -niterjuby.Mapikldostrn trest smrti za vratclu a nappak mule stanovit nej yytti tresty na zloeiny, kterS 7ch se 6sobne desi, jako jsou iiplatky v made -nebo nepozornost v teleznieni stratni slut. be.

Dnetni diktatoti jsou tudit v jednom smeru v-St razem instinktil, dtimajicich v katclem eloyeku, i kdyt je obdanem republiky, udenkm rovnosti, ale podlehajicim touze po nadvlade a tispechu, ktera je stara jako lidstvo samo.

Kdo nekdy nezatoutil 13S7ti nadan torslYmi pravy? Kdo 'by nekdy nedoufal, tieba si pine uvedomoval, te jeho nadeje nebude nikdy vypinena, te jednoho dne bude ti mod zhasnout sousedovo radio o nebo poslat do dotivotniho talate bezbotneho eloveka, kterSr kale na symfonickem koncertu nebo zakazat tenam pod ptisnSlm trestem poutivani lididla na rty? A kdo z nas nezatouiii pomstit ptikoki, ktere utrpel -2 rukou sveho souseda, ttebas podobnSr zdkrok je sam b sobe zlodinem?

Dnetni diktatoki, s jednou nebo dvema vS7.. jimkami, jsou prosti bide, pochaZejici z tak zvaneho "sttedniho stavu", a vzali s sebou na svoje, vlastnoruene vyrobene• trimy, nadeJe a tufty, ptedsudky a idealy sttedniho stavu. KatO z nich je naprosto ptesvedden, te nejen zna potteby naroda, ale i vi, co je pro nej nejlepti. A katdS7 z techto diktatorft zatim, co venuje vtechno svoje Yladnuti • a budovani obrannSr ch posit, aby svoji vladtl udinil absoiutni a trvalou, nal& za soudasne dosti Casu k tomu, aby del sta malidkosti, ktere vyjadiuji vysnene tuiby prostSrch obeant.

Protote diem katdeho diktatora jest podrhdit statu — tedy pravS7 opak stare americke Ustavy, ktera prohlatovala, te stat musi sloutit obeantim — musi nezbytrie vtechno ovladat. 'Tak se stalo, te Mussolini na. ridil, aby ytichni hoti, dostavti jmeno "Kari Marx"' neho "Lenin" a deveatka, poimenoYana "Lenina" zmenila svoje jmena. Hitler prohlasil ptedpovidani budoucnosti za zloCin a-Kemal Poia uveznil lidi, kteti yyslovovali stare • slovo "Allah" misto noveho "Tanri".

Ve skutednosti idealem vtech diktatorii je ovladani elo yeka od doby net se narodi at za hrob. Nadmernmi mladeneckSrmi danemi nuti mute a teny; aby se uchylovali do mantelstvi a plodili statu deti. Narozeni i smrt jsou veci diktatorskeho statu, a ani obean, kterSr za tiva dosahl slavy a uznani, neni jist svou nesmrtelnosti. Hitler rozka-

vtsTNifc j edem, a odjeli, domnivajice se, te u Sc nedostavime, ale use dobte dopadlo. 7re2 dik bt. za obetavost.

Brat a sestry, ptatele • •.a zridn'it'llezapo. indite na den 26. na 8tepana 'a dosta yte 'se ✓ hojnem podtu, neb jest to den, te kakiSr byti yese13,?. .

S pozdravem na celST personal a. v$echny. etouci a pteji.mnoho zdaru a dobreho. zatitt, F4nk..Faraizl. itad San Antonio .cis. .133.

San..Antonio, Tex. .

Tinto zveme vtechny sestry . a bratry naeho a vtech okolnich tadil a celou etenou krajanskou yetejnost v San Antonio . a okoll, k Sylvestrovske taneeni zabave, .potadane patadem v nedeli 30. prosince tohoto roku.

Zadatek v 8 hod. veder v Albert Hall na Wyoming a Indianola ulici. Pfivodne planova.. no uspotadat zabavu na 31. prosince, avtak nemoinost ziskani mistnosti, byli: jsme nuceni popohnat hodiny. o jeden den. Vtichni, kdo se radi krasne pobavi a zatanei, necht' si nedaji ujiti ptiletitost, neb hudbu zase obstara mat George Mieulka z Floresville, a to' ift mluvi samo za sebe. 0 vte bude postarano.

Diktatoii jako fide. zal, aby ve Frankfurte byla odstranena Hetncova socha a Mussolini dal pozmenit napis na proslule sok Garibaldiho a sochu Brunovu dal strhnout.

Dnetni Napoleoni ptedpisuji nejen politiku, nabotenstvi, vychoyu a praci, iYbrt i odev, potravu, moralku a hudbu ba i katdodenni tivot obea,Mi. A vtechno .toto regulovani tivota je provadeno s • fanatismu. Fanatismus ovtem vyintuje smysl pro humor. Sta diktatorskkch ptedpisit se snad zda, svetu sinetnmi, ale doma smrtelne vane. V diktatorske zemi je viibec humor v klatbe. Zalaie a koncetraeni ta1Vry odekavaji ytechny, kteti by si tropili tvandu z retimu a jeho nadelnika.

Kdyt se srbslY kral Alexandr prohlas11 diktatorem, natidil vtem tediteltim tkol ye sve iisi, te museji yyloudit vtechny ktere by pouti yaly dervene na rty a pudru nebo nosily kratké sukne.. Stejne natizeni bylo yydano proti tenarn ve statni slutbe..

Piedtim v kecku diktator Pangalos • te vtechny teny museji prodloutit svoje sukne a nesmeji se napadne strojit a Cit. Tak v zemi Phidiase a Praxitela, 'ktera kdysi vytvittela a uctivala nahe sochy na kaldem naroti a kde i sochy byly east° nati'any derveni, pfetlo staroveke pohanstvi v moderni diktatorske puritanstvi.

Ale to vtechno nic nevi proti Hitlerovu tateni proti tenske parade a licidlum, Ve• vtech veteji-Ych mistnostech milteme videt1, jak nemecke teny jednotne uposlechly Hitlerova ptikazu, kterSr jim dal svSrm provolanim ze dne 7. btezna 1933: "Nernecke teny museji y ratit k typu germanskS7ch matek, tena, behajici no zabavach a nalidena, nenia prava nazdrvati se nemeckou tenou a nemilte se stati narodni soc,•ialistkou."

Jeden z diivodt, pros moderni diktatoti se snati diktovati tenam, jest jejich zajeni. P vojenske veci, aby men dostatednou Zaso• lidskeho materialu. Avtak tadriST diktator nemiite "Natizuji yam, abyste se otenili. Rozkazuji katde mantelske dvojici, aby mela nejmene pet deti." MO& v gak uAr rhnout nesnesitelnou clari na Vtechny svobodne lidi a bs.zdetna mantelstvi a venovati penize tak ziskane mantelfim s eetnVini detmi.

Od dob CaesarovSrch at do devatenacteho stoleti mohl obdan chodit na hti gte neho stati Coma, ale dnetni diktatoti se zmocnili i volneho easu obeanti a rozkazuji jim, jak raaji s nim nakladati a co v nem pestovat. V Nemeeku doportfouji stfileni z pistole na nedelnich v3"71etech a v ,ttalii j e povinna stielba na vtech Slolach.

Adkoli se vtetchny tyto ptedpisy, zakony a

Strain 5.

Hudba Cobra a obcerstveni dostatek, K hoine navtteve zve Zabavni Itacl Vesmernost, 'Oslo 68.

Bellville, Texas, Gteni bratti a sestry!

Tinto oznamuji,. .2e v minule scbfizi jsme rneli yolbu fitednikii na,pritti rok 1035-a jsou jak nasleduji: . Jan P. &aims, ptedseda; Jan G. Mikeska, misto ptedseda; B. W. Schiller, tajemnik; Edwin J. Maret, Udetnik; Edwin L. Stalmach, po -kladni;Jos.Sefk,prtivod;LgcKotenk, strat. teetni vStor: Jos. 8efeik, Frank 8ebesta a Logic Kotenek. Nemocensly vS7bor muZskY: B. W. Schiller, John Surovik a J. I. Minton. 2.enskS7 nem. vSibor: Agnes Maret, Alvina 8ebesta a Mary Sefcik. Resolueni 14bor: B. W. Schiller; Dr. Jan Kroulik a Edwin J. Mares.

Ucetni vSrbon natel knihy br. Ueetnika a pokladnika v potadku.

Nat tad pieje cele Jednote, br. redaktoru a redakci s personalem vesele vanoce a St'astirc, NovS7 rok!

S bratrslYm pozdravem, 13. W. Schiller, taj. zapovedi zda.ji drastickSimi, jejich Ude' je ztejnV: Prvnim zakonem diktatorstvi je poslutnost a druhym mleeni. Hlavnim cilem vtech ptedpisti je pottit politickou oposici a zkidit politickou jednotnost. Ale mnozi bide se budou zvedave ptat, prod diktatoti naNi dosti dasu vinetovat se do zvyklosti, morally a zpilsobil politicky neeinnYch obeant a porldanSrch?

Jedna..,z, odpovedi tkvi y tom, te dikta.toti jsou ptedevtim lide. Totit ptilit jedinci, nadani trochou naddlovedenstvi. A jsouce lidmi, vyutivaji ptiletitosti, o nit se zda, katclemu prostemu obeanovi, totit ovladnout vemir, jej na kusy a stvoiit ho znovu podle vlastnich idealti. A chybi-li takovS7m lidem smysl pro humor, pak se toto rozbijeni a znovutvoteni projevuje podivnSrmi zpilsoby.

Mustafa byl synem celniho pisate. tak bezvS-znamneho, ie nemel ani rodinneho jmena. Bida a hlad byly jeho druhy. A ted' Kemal mute utivati vtech radosti, ktere ye z velke (talky zavidel tt'astnejtim lidem.

Mute hrat poker o ohromne sazky; mute tandit pti americkem jazzu; mute nechat kabarety otevteny celou noc.

KaidS7 moderni lekat vi, to telesnr defekt je east() tebtiekem k velikosti nebo moci. Demosthenes nedovedl jasne mluvit a kdyt se yyleeil, stab se nejslavnejtim tednikem sveta. Byron mel deformovanou nohu. Goebbels rovnet. Goeringovo jmeno se vyslYta v seznamu pacient.0 tvedskeho sanatoria pro dutevne chore. Dollfussovi se small pro jeho malikou postavu. Mussolini silne trpi strachem pied uzavtenosti. Dnes je jeho soukroma nejvetti na svete a nesmi laSit nikdy zamykana. Duce se rad prochazi po mo •skem latehu a 16'0, ve vzduchu! vyhledava neohra,nieene tivly pro osobni uspokojeni, zatim co jive svira nekoneenSimi ptedpisY. Pied „lety , Emerson napsal essay o odvete; dnetrii psychologove prohlatuji pocit odyety za hlavni silu, ovladajici tivot eloveka. Dnetni diktator, prave jako kdysi Napoleon, hleda odtkodneni za svoje stradani a inferiorni citeni, jakot i za utrpeni a inferioritu sveho naroda. Odveta, uspokojeni, mod — to jsou zakladni shy a popudy, bou •ici v lidech, vfidcich lidi a vildcich narodft.

V republice, tvrdi zkoumatele lidskeho potyto shy a popudy vedou k presidentske hodnosti u nektere velike organisace ; di ke svetovSun sportovnim rekordtim, nebo se zvrhaji v kariery Caponti Dillingera. V demokre,cii, nutno pamatovat, ie katdS7 mu2,, kterS7 se dostane na vrchol, mush ustaviene bojovat o svoje postaveni. Avtak v diktatuie, jakmile nekdo dosahne nejvyttl moci, mute si delat co chce. Proto se vtem diktatorurn jejich prate a postaveni tolik libi.

Strana 6.

VES"JrNi.K.

FILiDKA ZEN VANONi.

Uti zase nastaly tjrdny, dny, kdy ze v gulnich ulic stavaji se svateeni, prototie jjmj probihaji lide zbaveni malichernosti a sobectvi, aby till svemu nejpodstatnej gimu ureeni: lasce. Nev gedne sousttedeni spechaji, by ptipravili radost. Dojemni je stars' pan ove genjr balieky, dojemnjr je (Wolk s baliekem v la_ einem obalu a stara pani, ktera pozorne a dilletiite nese kvetinu v kvetindei, jejiti skrovne kvety povidaji, jak fizkostne byla vybirana. Dojemni jsme vgichni, jak se vzrugenjrm srdcem a zjittenou mysli radostne utracime, pfekrodujice rozpodet, jeft jsme "si rozumove povolili, zapominajice, to pa vanocich jest jegte tj'rden do prvniho, v nemt nutno take tedy platit. Jsme srdedni a velkodugni proto- jsou vanoce nejkrasnej gi dni v roce, tie nam obeerstvuji srdce a ducha radostnou vuli k dobru a tie zdetin gt'uji celjr svet.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

Mili krajane, sestry a bratti!

Talc° pisi tyto tadky, neb sdeluji na gi krajanske veiejnosti, tie legionat a na g spolkovjr bratr Albert Tou g rortiehnal se s timto svetem ye etvrtek veeer v 8:40 hod. dne 6. prosince t. r. a na vlastni ptani byl zpopelnen v nedeli, 9. prosince 1934 v 10100 hod rano v v krematorium v San Antonio, Texas.

Pohteb mel dirstojnjr , jak si pine zasloutill.

Americka Legie, jejiti alenem zesnuljr byl od poeatku teto patrioticke organisace, hold bratru a kamaradu ze zakopt, v nicht nage legie pod spojeneckjrmi vlajkarrii spoleene za, svetovou demokracii bojovali. Bylo dojemne rozloudeni u rakve, ozdobene americlqm praporem, a miltieme bjrti hrdi, ze jsme meli mezi sebou krajana jet to vlastenectvi nemel jen na. jazyku a ye frazich, ale dokazal skutky. Sloutil v 21. pluku ye Francii, prodelal vgechny boje s timto plukem, ziskal nekoli vyznamenani, dosud o dva zaslutine ktite se mel ptihlasiti, ale on proste "Konal jsem svoji povinnost k narodu, kdyi tatieek Masaryk a Maffie vydali apel: 'Ted' aneb nikdy!'" Byl mutem Cinu, nikdy netekl "To nemiltie bjrti vykonano!" Za katidjrch okolnosti, katidou praci, at' spolkovou, narocini, a co by nas representovalo co celek, verou a svjrmi schopnostmi, vjrmluvnosti, ptesvedeovani tspechu katide prate a kaZdeho vystoupeni, do krajnosti a vyderpani jak hoarier* tak praci, se ku vydateni obetoval.

Oslavy 28. kijna t. r. aekoliv byl ptipoutan na liiiko, a bylo jet ho talc() ponechati sameho, protival s nami. Zaplatil si vstup, vstupenku si dal za hlavu a pial si by slavnosti tak vjrznamneho dne se sfreastnili v gichni krajane a Sokol aby melt i fispech hmotnjr.

Neb vgichni snad jste jit pfeeetli ten vjrktik teto narodni organisace. Bez podpoteni nasi krajanske vetejnosti neni motino pracovati, a tak na ge prodloutieni v generaci zde rozene propagovati, zdatnost a karakter tech nejlepgich vlastnosti na geho naroda.

Vydkal nas, ati jsme prisli domfi, a opet zklamani lhostejnosti na gich krajanii, vydani finaneni mistniho Sokola s timto spojene, protival opet s nami. Pravil: "Oeekaval jsem to, ale nechtel jsem varn ptedpovedi kaliti naladu". A opet mel povzbuzeni: "Vykonali jste povinnost ku svemu narodu!"

Vtdy litoVal, prod radeji jeho netrefila kule na poli valeenem, vtidyt' stejne ptedeasn,V jeho skon a ta leta ne titi, ale tivoteni, si ptinesl ze zakopri, za svoje ptesvedeeni a lasku ku svemu porobenemu narodu.

Byl ku svoji gkode pravdomluvnjr a tek'. sve mineni otevtene, nikdy se nelichotil do odi a za zady nepomlouval. Neziskal si ptatel, neb pravdu zpravidla nikdo nerad o sobe slyAle tech mai° ptatel, ktere ziskal mel opravdove, kteki ho poznali, to mezi nami jest velice malo tak ptimYch a opra ydovjrch ka-

rakterfi. Nebyl pochopen podle zasluhy a jeho schopnosti.

0 jeho pohteb v miste se starostlive staral p. intenjrr Rudolf Mudrak, taktet v jeho nemoci byl duslednjm nav gtevnikem a povzburoval a dodaval nalady, tie se necitil tak opugtenjr. Ptina gel jak povzbuzeni k ziti, tak rrizne pozornosti, co by ho posililo i fysicky a on za katiclou pozornost a Ptatelstvi byl neskonale vdeden. Celt' tjrden pied smrti, kdyti sousttedil myglenky, tadal, bych nezapomnela po jeho smrti touto cestou podekovati vgern ptatelfim, za jakoukoliv slutibu jemu prokazanou, vtele podekovati, tie vdeden ati do posledniho dechu za tento projev byl. Teti mam vyriditi, tie krajane, kteii mu vedome i nevedome ktivdili, a i neptatelstvi potvrdili, odpustil, a litoval, ze ta dobra, yule a jeho energie nebyla vyutita a pochopena v pravy. eas.

P. F. G. Kupec, mimo obtadil Americke Legie, pekoe promluvil a zdiiraznil, 'tie katidji jeden z nas doekame se, tie budeme tak v rakvi odpoeivati jako ten nebojacnjr br. Toug, a jen ty skutky zristanou na gi pamatkou.

Obtady koneene byly odbjrva,ny v kapli pohrobnickeho advodu v San Antonio, Tex, tamnej gim tadem eis. 133, k nemuti zesnuljr ptinaletel. Brzy pied devatou hodinou ranni, schazeli se bratil a sestry, aby ukoneili posledni akt na geho zemteleho bratra. Br. ptedseda Dr. Jos. Kopecks' promluvil pekoe a jeho einech a zasluhach za svetove valky, o jeho lasce a 'vlasteneckem nad geni, die mineni tednika, bylo fanaticke, coti ale neni vystitieno spravne, neb to ptesvedeeni, lasku v srdci pro svilj utladenjr narod citil od 18. roku sveho veku, kdy jiti tehdy se sfidastnil na vgech projevech ye vlasti narodnich organisaci, v nicht' mluvili o ittisku na geho naroda to doby jegte mladi, pini energie, nagi prOkopnici a buditele samostatnosti pp. prof.

T. G. Masaryk, dr. Krama •, dr. Klofad, dr.

Soukup, a pismem spisovatele, v prvni fade Machar a jini, a proto jeho citeni bylo pochopiti zde rozenjr m krajanfon ,a take krajaniim, kteti se nezajimali, pod jakou vladou tiji, a zdali se uei Cesky di nemecky, polsky neb mad'arsky a tak dale.

Dale za tad Cis. 133, rozloudil se procitenjrm kratg im proslovem br. A. A. Mikula, jehot zesnuljr br. mel uptimne rad a vytadal si jegte pied smrti, by mu tuto posledni slutibu neodeptel. A br. Mikula rad tuto slutibu prokazal, a uspi gil proto, tie by nedokondil; ad' otutiiljr, piece dojmuti se neubranil.

0 desate hadine dojel prilvod na, htbitov, kde v krematorium byl odevzdan oeistrijrM plamentim, za freasti vet giny ptitomnjich krajabratti a sester, jak tadovjTch, tak sokolskjrch, jet vgichni s Odasti projevili posledni tribut rortverou spolubratru.

Dle vjrslovne tiadosti br. T. timto tlumoCim za prokazane jemu slutiby za tiiva i po smrti, vtele diky. best jeho pamatce.

Nemohu pomleeti ani za svoji osobu a moji rodinu projev ptatelstyi, San-antonskjrch sester a bratti pohostinstvi, jako bychom byli na "banketu".

Br. Bernard Stfit nas oeekaval na nadratii, a jeho nand. kara, a on co gofer, jakot znalost celeho gireho okoli, na celjr den k disposici. Pohostinnost br. Mikuly a jeho pi. mantielky, nefinavne a starostlive kuchatky, jest znama v gem krajanum po Texasu, a tie u Mikult se citi katidjr jako doma, tudit i my.

Take bylo mile shledani s celou rodinou p. dr. Kopeckeho, jenti vlastni nadhernou novou residenci, s kolonian a spanish architekturou, v ge Atulne, prakticke. Libi se jim v San Antonio, a tak gt'astna rodina ptena gi na katideho to radost. Teti vjletni misto v lese pod horou u umeleho jezera jest krasne zakouti, vnemt travi chvile odpoeinku. Museli jsme ptijmouti i pohostinstvi, totit pozvani k obedu, coti kdyti jest nas tada, neni tak lehce ptijimati pozvani. Ov gem, to rodina p.

Dr. K. uptimne a ptatelsky jedna vtdy, a to slovanska pohostinnost je asi vrozena, a pi.

Dr. K. si ji jiff osvojila. K tomu si nyni myslete 'eeskou hudbu, zpevy, p. Dr. sam vYbornY hudebnik, tez p. syn a sl, netek pia-

Ve sttedu, doe 19. pros. 1934. nistka; tech rfanjrch eeskjrch pisni, se mile zda jest hotova sbirka. Z takoveho ovzdugi neradi odchazime.

Vgichni krajane, bratti a sestry byli k nam pozorni a kdyby bylo vice easu, v gude bychom projevil ptatelstvi poutiili, a sfdeene dekujeme za vgechny slutby a pohostinstvi.

Jegte se musim zminiti, jak -velebne pfisobi shledpouti historicka mista, jako "Alamo" San Jose Missie a jimich. Je gte nyni vykopavky objevuji, jak dtmyslne se hrdinove opevriovali ,ov gem ptesile mexickjrch vojinu neodolali, ale pro svobodu naroda s heslem na rtech "Padnem, nebo zvitezime!" hrdinove padli. Na oltat vlasti polozili sve tivoty. Zajimave jest, jak ruene pracne pracovali, ti prvni ptistehovalci, a jak bez pornficek modernich, pil. kladiv, cementu, si dfimyslem budovali opevneni. Opravdu to stoji za shlednuti, e se tegi tyto historicke budovy popularite, dokazuje navgteva turistil i mistnich obdanii, neb sotva miltiete projiti ,tolik je v gude navgtevnikfr.

Aekoliv jsme jeli za smutnou zaletitosti, protili jsme kragne chvile mezi bratry a P.:strami v San Antonio, a v gem srdeene dekujeme a zveme, ptijedte v let' do Galvestonu, bychom vagi pozornost a pohostinstvi mohli oplatiti. Na zdar!

Hedvika Stanovska.

Houston, Tex. Sch.rize sester Pokrok 88 ,odbjrvand. dne 6. prosince, byla vzdor neptiznivemu podasi do. sti navgtivena a jako vtdy, pestrjr program byl projednavan tivou debatou. Nejvice snad Zamestnana byla sestra Tesatovo., na ge sberatelka pro bazar, jetito mnoho darkil bylo pHneseno a to ona i my v gichni obdivujeme a ocenujeme tolik peknjrch veci.

Chladne podasi ,ktere nyni panuje, pomaha pekoe sedet u tepla a obirat se nejakou tou ruCni praci, protote venkov nelaka a prate venku take jiz neni, proto i sestry farmakky posilaji darky. Minuljr tjrden do gla na mou adresu krabice plod vy givanjrch a haekovanjrch praci, darek to pro bazar od pi.

Mary Smoldasove z Crockett, Tex. Srdeene diky! Jiste -vzacna to ochota, poZe misto odpoeinku pracuje na darkach pro bazar.

Jegte mame slibenou od sester farmatek rfiznou drtbet do kuchyne na den otevteni budovy a protote ye schfizi• nage sestra Zimermanova, takto mestka farmakka, se ptala, jak to budeme ptijimat, zda-li na nohou neb s petim a podobne, dovolujeme si paddati sestry darkyne, by to pkinesly jit oeistene„ bychom mely, trochu to prate uspoteno, ovgem jen podle motinosti.

V minule schrizi . byl zvolen vjrbor pro nakup kuchyriskeho nadobi, a sestry, ktere to mely na starosti, byly tiadany, - by z math, nakoupily hodne, a prototie toho nedokazaly z tech maljrch prosttedkii, proto v teto bylo usne geno, tie prave to nejnutnel gi se obstara. A co prave nejnutnejAi neni, svolame sprchu, neboli "Shower" ,a tak kdo by nam chtel vypomoci, bude vitan. Kdy to bude, bude je gte oznameno.

Musim teti oznamiti vetejnosti, tie v den otevteni budovy, zahaji tanec jedna z nejstar gich zakladajicich elenkyil a potom jedna z nejmlad gich dlenkyti. Z nejstar gich sester jsou zvoleny d ye: ses. Hru gkova st., ses. Olexova st., obe jsou je gte doposud dinne.

V'etg inou hlast .(1 hlas stoji 1 cent), bude jed. na zvolena kralovnou a druha ov gem bude jeji nejeestnej g i dvorni damou. Rovnet tak hlasy rozhodnou o to mlade kralovne, ktera bude bud' sl. Kalouskova, dceru gka ptedsedy spolku, a druha sl. Tesatova, dceru gka p. a pi. Tesatovjrch. Jedna pravd bruneta„ druha blondjnka ,ale obe krasky a velmi oblibene.

Zveme vg echny elenky i neClenky, by si pHSly v tomto ptedvanoanim ease prohlednout \red ureene pro bazar. Kdo by si ptal jit nyni nee° koupiti pro Vanoce, mritiete do schrize a take i do residence pi. Tesatove, 5906 N. Main Str., ktera rada posloutii.

Ptig ti schfize jest ureena na posledni Ctvrtek v tomto roce. totiti 27, prosince 1934, ye Studewood.

Anna Kostomlatska.

Na shledanou!

St rana

vEsm1

Ve stiedu, due 19. pros. 1934.

DEtski Besidka VANOtNi STROMEtEK. Z lesri i hajit, z blizka i z dali slutby sve nabidly Jetigku, stromeeky urostle, zelene, sveti. itikaly: "V zime zde stale jen sneti.

Vitr je mrazivY do kosti fouka, a v noci hrozive soya tu houka.

Vezmi nos do mesta, odej nas Satem. ptikrej nam vetevky stkibrem a zlatem!

Zanes nos v palace i v chYtky thud., uvidis radosti co bude vSude."

Meta Dudova.

ZIMA JE TU! Hejsa, deti, zima Teti, severak ji tene k nam, veze snehu pine saner, vptedu sedi pan Mraz sam.

Vystavi nam mosty z ledu, klouzaeky nam uhladi, tvate zrudnou jako ride, jak to vetrem pohiadi.

Sype snitek Stedrou dlani, °Sat kraj do bela, snehulaka postavi si detska chaska veseld.

Hejsa, &Ai! Radujte se!

Zima kiepe na dvete, Martin belouSe ut chysta, prosinec ji otevie.

J. K. HlineckY. POLIADKA gTEDREHO VEtERA. R. F. Vrub.

Na pokraji vsi stala maid, shrbend chaloupa a v ni bydlila chuda, vdova se svymi detmi.

Dokud byla zdrava a pra.covala, dotud se jim dobte vedlo. Sedlaci prali vYdelku a nehlede. li na- nejakY ten kus chleba a lot mouky. Ale kdyt vdova onemocnela, a nemoc dlouho trvala, usadila se pod sttechou jejich chaloupky Bida. Bylo zle. Matka upoutana na lritko, talostne pohlitela na deti a east° si poplakala. Nejstar gi synek Vojtech tetce nesl toto neStesti a ptemYSlel, jak by sourozenctun i matce pomohl.

Nejsmutneji bylo v chaloupce, kdyt se vanoce. Jednou kdyt matka usnula, ozvala se mala Madla: "Jsem zvedava, zavita-li k nam ietos Jetikk. Loni u nas byl a nadelil nam!" — "Tak bych si ptal, aby ptitel a maminku nam uzdravil!" pkidal se Lojzik. "To -by bylo to nejvetAi a nejlepSi nadeleni," povzdychl Vojtech a zamyslil se. Touhy nedospelYch sourozencri sviraly mu srdce bolely. Jak rad by jim pomohl a radost ueinil! Ale jak? "Alespori poprosim pana hajneho o nejakY malY stromeeek a donesu ho detem; budou miti radosti za tisice, a svetnieka se jim zkraiali a zveseli", usmyslil si posleze a vydal se do hajovny poprositi 0 stromeeek.

Chute vykroeil z domova a netrvalo dlouho, stanul pied lesem, obalenym v bily voj stkibrnYch snehovYch vlodek. Sotva vykro eil v jell() Sem, spustil se snih. Velike, bile vlodky rortandily se v mraznern vzduchu. Voltech toho nedbal. Stateene kradel k myslivne.

Zekkilo se v zapeti, to nebylo videti ani na krok. Vojtech Sel, ale k myslivne neptichazel, S potatku si toho ani neuvedomil,

ale kdyt hodiny ubihaly, a mysliVna nikde, ulekl se a chtel se vratit. Ale at' delal, co delal, zpateCni cestu nemohl najiti. S hrrizou zpozoroval, to zabloudil. A kdyt se veder snesl do kraje, Unavou ut sotva stal na nohou. Bylo mu zima. Usedl do zavetki a dal se do piade. V lese bylo ticho.

V torn rozSumely se stromy tichym tevelem. Nejmladti jedlieka, ktera rostla nejblite Vojtechovi, nahle sebou pohnula a zaSumela ke sve matce, stare jedli, stojici nedaleko ni. "Maminko, kdo pak to tu je?" Stara jedle zahuCela: "Dite! Zabloudila asi a nevi, kudy by se dostalo domil." Ale mlada jedliCka se tim nespokojila a ptala se dale: "A co dela? Slysis, jak si neco povida?"

— "Ba ne, to natika, — plade," poudila ji star". "A co je to plat?" vyzvidala mlada. "Nu, dite, tetko Je to jako nemoc, kciYi nekoho boll srdce, tetko vysvetlit," vykladala stara jedle. "A ja, bych tak rada vedela, prod tedy natika," ozvala se znovu jedlieka. a poslouchej!" ptikazala ji stars 'jedle zmlkla. Take jedliCka ptestala se vyPtivat naslouchala.

Vojtech celY zkkehlY kreil se pod stromem a taloval tichu na s yttj zlY osud. "Chudak, matieka, co asi dela, kdyt se nevracim. ? A co deti? Jak se ja, ubohY, odtud dostanu? Zemru tady a matieka zitstane doma bez pomaci!"

Mlada, jedliCka poslouchala, ani nedutala. Bylo ji Vojtecha lito. Po chvili naklonila se k matce, stare jedli, a zakptala: "Matieko, mely bychom mu pomoci. Prosim tebe, porad', jak ho vysvobodit?" — "Samy toho ne zmriteme, musime probudit ostatni, aby nam pomohly," ozvala se jedle. "Nute, 'Mattel°, ueitime tak!" ptimlouvala se jedlieka. "Budd," svolila jedle, nahnula se k nejblitSi sousedce a vzbudila ji, kkouc: "Sousedko odpust'te, to vas budim. Pottebujeme pomoci pro dobrou duk." Sotva to dotekla, sousedni jedle se probudila, a net se kdo nada', celY les byl vzhriru a stromy probuzeny. V okamtiku rozneslo se po lese, co se deje, a v'Sude se povidalo o neSt'astnem Vojtechovi.

VSechny daly hlavy dohromady a ptemYSlely, jak by mu pomohly, "Zavolame vily, ktere bydli v naSem lesnim kralovstvi," pravila 130 chvili ptemYSIeni stara jedle. "Ano, ano!" volaly vSechny ostatni jedle.

Zahy rozSumel se les a strom od stromu' nesla se zvest o neSt'astnem chlapci, jakot i tadost o pomoc lesnich vil. A netrvalo dionho, vynotily se z lesnich stint ladne postavy vil nevidane krasy. Brzy stanuly u stare jedle a nejstar gi pravila: "Tu jsme! Ceho tadaS od nas?" Stara jedle povedela. Vila zakYvala hlavou a prohodila: "Vim, jak bychom mu mohly pomoci. Je to bezpochyby chudY hoch, ale bojim se, to jeho zachrana stala by jeden tivot. Nevim, nalezneme-li tu nekoho, kdo by se obetoval." VSechno ztichlo, te . by bylo slySet i vlas spadnouti.

Tu se ozval slabY hlasek: "Ja bych se obetovala pro to neSt'astne dite!" To slabs, mlada jedliCka promluvila. "Tyne bys chte' la?" podivila se vila. "Ano, pro Stesti toho ditete". -- "Nute, pomideme ti! Ozdobime to zlatem a stkibrnYmi kvety, ktere pkinesou Stesti do hochova domova," pravila vila a pokynula ostatnim drutkam. Ty ptistbupily a jaly se snimati s vitkolnich stromil tkpyne stnehove hvezdieky, ktere se pod jejich dotekem menily v zlate s drahokamy. Neese kdo nadal, byla jedliCka promenena v krasbohatY stromek vanodni. "Jak je krasna!"

Septaly vukolni stromy nadtene. "Ano, je krasna za cenu sveho tivota, protote se z lasky obetovala. Jeji ezdoby jsou Carovne, nebot' jen laska se jich smi dotknouti," zahadne napovedela vila.

Potom pkistoupila k Vojtechovi, ktery zmoken usnul, a jemnYm dotekem jej probudila.

Udivene na ni pohledel. "Kdo jsi?" vyhrkl.

"Na torn nezaleti, chci ti pomoci. Vim, to jsi Sel ucielati syYm sourozenctun radost, a vim, co to potkalo, proto ti chceme pomoci a z less to vyprovoditi. Abys vaak ne gel s prazdnou, davame ti vanoeni strome6ek. Doufame, se ti bude libit, Dees na celem s litt e. ' se zro-

eiTANKA pro ikoly

eesko-americke KONE. Kone, kone--konkka!

At' bych mei strakateho, belouie ci vranieka jak bych ji si sed na neho!

Zaqskal bych, sed na nej, zavolal bych: Hatou hej!

Jed', koniCku, eeskou zemi nejmilejii mei viemi, at' v ni znime kaidST kve Ind se dame v siry svet.

SirST svet ma piny svoje, zeme eeski to je moje.

Az siedeme cely svet, do Cech zas se dime zpe piivezeme stiibra, ziataa kde kteri chudi chata, nasypeni he na loket, di laska. I tady se zrodila a Stesti zanese pod vas chudY krov". vysvetlila vila. Vojtech ani svym °dim nevekil, kdyt uvidel tu nadheru stromeCku. Pfekvapen ziral na krasne panny a zlatem se lesknouci stromek. "A to to je moje?" ptal se nedtivetive. Ano, je to dar lesa a nar, ptisveddila vila. "To budou doma koukat," vyhrkl Vojtech a vrhl se ke stromeeku. Sotva se ho dotkl. koteny opustily zmrzlou pridu, to jej , lehounce vytahl. "Oh, ja y am dekuji," ()bran se k pannam. Ale ty nedaly mu domluviti a vyzvaly ho, aby je nasledoval. Na toho vyvedly z lesa. Vojtech se s nimi rozloudil a chvatal k domovu.

Brzy doSel ke vsi. Net co vidi! Proti nemu se belha shrbena, otkliva babka a hned k nemu. "Co to neseS, Vojtechu?" skuhrala koukala po zakichn stromku. "Stromeeek, babieko. A kdo pak jste, to nine znate a ja vas nikoli?" — "Jsem yak tetidka a chtela bych vedet, kdes ten krasny stromeeek dostal; take bych jej tam svYm detem koupila.

Ukat, podivam se na ty krasne veci," huhlaIa babka. Vojtech bezdeene ustoupil na krolz.

BM se ji, ptipadala mu jako sama zavist. Ale jit babka chtive sahala po zlatYch ozdobach. Sotva vSak se jich dotkla, zhroutila se k zemi a nezbylo z ni, net hromadka Sedeho popela.

Vojtech jako smyslu zbaven utikal dolma.

VSichni se jit o nett° strachovali a myslil, se mu nee° stalo. Ale jak se podivili, kdyt pkikl zdrav a tak bohate obdarovan. Ale jeSte vetSi bylo jejich pfekvapeni, kdyt poznali, to vSechny ozdoby stromku jsou zlate, stkibrne, posete diamanty. Tu jejich radost nemela mezi. NejvetSi vSak radost mela mala jedliaka, ktera to vSecko videla. Nelitovala, te se obetovala, kdyt seznala, co Stesti piinesla.

Od tech dob se v chaloupcc Bida neukazala. Jak take, kdyt se dotekem stromku roz padla v popel. Vojtech prodal pak nekolik ozdob ye meste, pozval lekake, ktery ptedepsal leky, a matiaka se uzdravila.

A jedlidka? Po cele vanoce se radovala s rodinou chude vdovy a kdyt das vanoeni u-plynul, zbavena oulob tie hynula a St'astna umirala, nebot' jen lash je schopna takove QOM

Strana 8.

C • edni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOK.A—EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECTIOSLOVAIK PUBL. CO ., est, Texas Predplatne 65c roene. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zineny adres zasilaji se do Hlavni Oladovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Svetia lasky a miru. Vanoce jsou svatky miru. Skuteene je zasvetime jen tak, jen sty budeme opakovat evangelium snagenlivosti "Pokoj lidem dobre vide". ale i dugi zavladne uptimny pocit smiteni s temi, ✓ kterych jsme si zvykli videt jen apatne, a opomijeli jsme jejich dobre stranky. Podlomend dtivera ye vztazich nas lidi, at' ua jsou to vztahy rodinne a osobni, nebo vztah nag elenti mezi sebou a k Jednot y, ma, za nasledek shrouceni vaech na gich snah. Jen yzajeinnOu dobrou vuli, dtiverou a ote ytenosti. spole'dnYmi zajmy docilime zas lep gich pomerte Ptinesme i tu nejtet.gi obet': odpust'me a smitme se i s naaimi neptateli, aby skuteene mi• a klid zavladl v naaich du gich. Ukatme nagernu blitnimu, ae naae srdce neni tak tvrcle, te ✓ nas -hoti plamenek eistYch cite, to nejsme tak bezcitni, jak druzi mysleli. Ne slova — za nas at' hovoti skutky. Uvedomme si, te na. ae nitro by nepoznalo prave radosti pod vanoexiim stromkem, v slavnostnich chvilich svatvedera, kdybychom neprocitili zazrak lasky k blitnimu a nejednali podle toho. V te chvili jegte vie net kdy jindy si uvedomime, te jen ten mute bYt at'asten, kdo nezapomel na druhe. Kouzlo vanoc, kouzlo gtedreho ye. eera ma, pattit vaem. geastne a vesele Vanoce pieji Vam — redakce a Vydavatcle. ty gtedrY vedere... HlaVy gedive a tvate vraseite, nesouci stopy protitYch tivotnich svizeI0, nabudou na StedrY den zase mladieMho lizezteni. Duge poklesle znovu se vzpru tuji, srdce unavena rozezvudi se zase gim tlukem, nebot' gtedrY veder a Vanoce zvestuji vaem bez rozdilu, te existuje ptec jen nem, co rez nekazi, co zub easu nerozhlo• te existuje neco neznieitelneho, co jest nejvetai posilou a nejvet gi nadeji, co jako ye_ ne svetlo vede lidstvo nejsraznej gimi cestami ku metam nejvyggim. Tim neeim jest neskonala, nehynouci, I/6one krasna, veerie usmevava — Laska.

Budii vitro, tisiekrat vitan, ty krasnY, ty usmevavY, ty rozko gnY gtedrY veCer,e! Kyprou zeleni dY giei vanodni stromedky, s nejvagi pedlivosti vyzdobene, stati budou„pted eekajici na vederni osvetleni, aby" svieidek rozlily radost do srdci malYch i velkYch deti. St'astne a rozrad.ostnene rodiny seskupi se opetne kolem nich, aby saki jejich nadYchaly se sladke rozko'se, jet skyta tent) gtedrovederni okarritik. Darky male i velke, bohate i chud gi, avaak za vaech okolnosti z hloubi up •imneho srdce ptichazejicf, dovrgi vespolne pfekvapeni a vespolnou radost, jakou skYta, jen vedomi, te jest tu piece nekdo, jent nas uptimne miluje, jent s laskou na nas pamatuje a jent jest ochoten ueiniti pro nas vge, co jest v jeho moci. Jest to tento okakdy velikost rodinneho gtesti dovede za.tlaeiti do pozadi vae, co prosaiekeho pro nas vgechny tento tivot. StedrY veeer sku.. twine gtedte naplfiuje v gechna srdce hlubo

Ve stkedu chic 19. pros. 1931. kym satiostitreinenim celym domovem vane duch radosti, rozko ge a blahe SpOkojenosti.

Kaidy nag organiSator zije dvaji tivot podili se na zisku Jednoty a nepodili na jeji ztratach.

Smrt na hrobe? Sly gime as prilis easto: Nezamestnanost, bida, hlad . . Ale' prod? dovek zamenil rodnou osadu za mesto, praci za. spekulaci, .starost a odpovednost za radovan ky, farmu za moderni dopravni prost•edera modlitbu za kletbu, pravdu za let a motile by se tak psati do nekonedna. To' zde nejsou htichy otcti, to jsou htichy naae vlasfni. Za katcly Mich se musi pykat, trpet, cot dneg ni elovek nechce a proto sly gi katdy radeji jidag e lhate, jen kdyt se ozyva, zvuk penes — netli mute pravdy, kterY tekne p • g za hiichy. jet jsi sam zptisobii.-ino:Trpi Ano, vaecko toto je pokrOk, jenom pravda je velike zpateenictvi. ttek od farmateni a 1:f-tidy se krute na mnohYch msti, ne proto, utekli od prate, ale od chleba, po kterera dnes podinaji volat a hla,site dotadovat Proto nesmi budoucnost ptekvapit, dlovele na vlastnim hrobe, jeji si nespravnYm tiyotem sam kope. To jsou pheiny krises ktera jeg te nevyvrcholila, nebot' sve chyby jeate nenapravuje.

Zanz-dbani tivotniho pojigteni jest zlodin kdy za provineni otcovo teice trpi ditky a vnuci.

Po tifictern i lenstvi u naafi SPJST ma certifikat katcleho elena jistou nashromatdenon hodnotu, ktera katclYm rokem se zvyguje.

Z teto hodnoty jsou Clentim poskytovany zne vyhody. Ku zobrazeni techto YYhod p •ispeje snad nejlepe urditY ptipad. Dejme tomu; te 25 let mut (anebo term) si vezme pojistkii na tisic- dola.rie Platit po celY tivot nechce ponevadt mate byt tiv tteba 80-90 rokii. Rodina pottebuje ochrany nejmene $1000, avaak dne gni pomery nejsou zrovna skVele. Nejlep gi plan pojigteni pro nej je Zivotni pojistka s placeninle 20 roka. Co se Stan e? Jakmile je p?ijat za elena, ma jeho rodina ochranu v sume $1000 pro ptipad jeho smrti. Tedy v ptipade smrti tohoto Mena bude jeho .dedictim bezodkladne vyplaceno 1.000 dolarte Tim je jehb rodina do jiste miry aspot). zaopattena pro ten nejhor gi ptipad.

61en ten plat mesiane $1.80 jednote, Mehl pak asi 20c mesidne — tedy celkem $24 roene.

Mute se stati, te za 10 roka jej stihne nemoc anebo neatesti nejake a Olen ten zem•e. Zaplatil velkem $240 a rodina, obdrti 1.000. dele netli 20 rokii po svem ptijmuti do SPJST., po 20 letech nemusi vice platit a kdykoli by potom zeintel obdrti jeho dedici $1.000. Za 20 rokt-celkem zaplatil $480. Kdyby tentY2 Olen potteboval rychlou piijeku v padU nemoci v rodine anebo na placeni speVkti., muse si na s ytij certifikat vyptijelti jistou dastku, neptevySujici hodnotu jeho certifikatu v te dobe. Takova hodnota by obna • gela Po 5 letech $60, po 10 letech $276 a po 20 letech $413. Kdyby po fade let se Glen ten rozhodl, te rodina jeho ochrany te vice nepottebuje, a pi-al by si pojistku zru giti, obdrtel by po. 5 letech zaplacenY certifikat.

(Paid-up) na, $191, po 10 letech $456 a po 15 letech $733. JinYmi s:ovy, Olen ten by na vymenenou Paid-up Policy vice neplatil a dotyanY obnos byl by jeho dediciim yyplacer., kdykoli by po te zemtel. To jsou v.Yhody modernich, zarueenYch pojistek naafi SPJST. tyto jiSte si pine zaslouti tadneho uvaaeni u katcleho na geh.o mute i teny. Milteme ci, te skuteene se rtane plany pojistek naafi Jednoty tegi zasloutene pozornosti, cot dosvedduji mesidni vYkazy novych elenta o . rnnoheni. Na ge Jednota je o:gansadi ne.stranou. Nemtite ani jinou bYt — nebot' elenove naai jsou hisneho piesveddeni pies to, je zajiste povinnosti Utednikit Jednoty jrnenem elenstva, za.sahnouti do vetejnYch zeletitosti kdykoli se jedna o jem nag eho lidu a tim o zajem na geho &enstva., at' ut v ohledu hospodakskem di v 0hledu v genarodnim. NemiAte bYti tedelem jednoty propagate toho onoho tabora, vaak te a ma bYti jednotou podporovana katda snaha o zlep g eni tivota na geho drobneho

du, z riejt jednota ease se sklacia. Z toho, stanoviska vychazejice, podporujeme snahy o zavedeni starobniho poji gteni, jakot i 1)07 jig teni v nezamestnanosti. Ze byehom teehto nutne nepottabovali, to snad 'Satiny rozumnY elovek nebude popirat po zku genostech P o -slednichtyroku.Ppjmeinsahy nageho presidenta Roosevelta o menu dnegniho augiagova chleva v lidske Spoleenosti.

Dokud jeho prate bode snietovati ku zlep, geni fivotni tirovne maleho elo yeka, budeme za nim stat pevne, neochvejne. President Roosevelt se ukazal bYti pravYm • muaem na pravem miste a proto jej podporujeme a budame podporovat tak dlouho, dokud bude se snatit udinit tivot lidsky ptijemneTgim pro chudY lid a ne pro politikate ze femesla, zbohatliky, magnaty penetnictvi a prumyslu. Dosti je v naai zemi bohatstvi pro vgechny, kdo poctivou praci k bohatstVi tomu napoinahaji. Trpet bidu, hlad a zimu v zemi, ye ktere je nadbytek vaech tivotnich statkil — tot' twiny blazinec. Zaleti zcela na lidu — na sobe i jinYch — aby byla &Mena zmena lepgimu a rozumnej gimu zatizeni v tivote nagem. A k tomu cili i naae SPJST. musi dle sve motnosti pomahat v katclem smeru. Sta-1 novisko naai Jednoty a smYgleni tteba na ptislugnYch mistech vyjadkit, naae rady by mely ph katcle p •iletitosti einiti dfirazne projevy, te musi bYti ptivodena trvala, zakladni zmena v zatizeni lidske spoleenosti a te nedo-volime zpateeniktim, aby lid byl vracen v hospodatske otroctvi hor gi otroctvi, Negrt.

Co delaji jinn. Vet'Sina vYpomocnYch zavadi novotu, totit poji gteni, jet za jistych podminek zarue-uje splaceni yyptijeeneho obnosu a bude tudit chraniti nejen spolek ale rodinu elena jent ma yyptijeeny penize svilj domov. Toto pojigteni jest poji gtenim na tivot elena jet ma anebo se chce penize vy, dlutiti a vYge splatek jest die statn tadatele. Clen, jent ma' ptitomne• penize vygajdeny, mute tadati, aby ptijeka byla ptepsana na tento navy zpilsob, kterY praeuje. nasledovne: Zadatel jent je schopen diniti pravidelne Mesieni splatky, musi se podrobiti lekat. ske prohlidce, a kdyt uznan schopnYm, mute si• vy-7 brati troji zpiisob splatek, totit dle sve motnosh mute s.platiti svilj dluh v 10-15 nebo 20 letech! Cim del gi doba splatek, ,tirn nitgi jest mesidni poplatek. Splatky vaak nejsou vyggi netli splatky nynej gi a v mnoha ptipadech jsou nizsi. ITYhodou tohoto planu jest, te v ptipade smrti pojiat'. spolednOst'vyplati okamtite zbytek dluhu a odeVzda portistale recline diste vy ylastriujici listiny a v ptipade dasteene neb Upine neschopnosti prate, totit v nemoci a zinrzadeni zarudi splatky.' V 0, bou ptipadech jest claranen spolek i rodina.

Spolku jsou zarug-eny splatky dlutneho obnosu a rodine v ptipade turirti neb neschopnosti nehrozi strata majetku. Tento novY spivsob jest elentun vYpomocnYela spolku libo-. volnY a zaleai na rozhodnuti dluZitele.

Vdek stars. Ucta k stab vznika vaude teprve na vy ggi drovni spoleeenske a hospodatske a je svedectvim kulturniho rozvoje.•Slo vanska pkislovi nom dosvedduji, to stati vane meli v itcte stati; na g lid tikal take: "Drt se starch rady, nedohje g vady". ble praci: "Pied gedinami povstari!" Stati musi budit ktetu take nedim jinym, netli gedinami. Je tfeba, aby stain osvedello vskutku rozvaanost a inelo take porozumeni projevu mladi. Na- druhe strane vaak mladY eloy ell, ma si uvedomiti, te mladi neni tadna ptednost, ani zasluha, te je to , sta y, kterY zavazuje k praci a 'k vytrvalosti a ae, ma-4i .. mladi sveti silu a energii, odvahu a prilbojnost, jsou stati zase zku genej gimi a rozvatnej gimi, te , je proste tteba speluprace mba. ciYch i starYch, aby se vytvotilo dobre • dilo.

Stati ins take sve plednosti: marne -touhy uz neboli, tivot usmiril, uklidnil nitro, elovek diva se s usinevem na kolotani tivota. Ale stati, ktere se protiva, v opu gtenosti a v bide je soufale. Plod starYch lidi je straw lk vec a president Roosevelt udini dobte, obrati-li pozornost ph gtiho zasedani kongresu prave na ty, ktel-i protivaji posledni beta tivota v chudObe a jima starobni -pense by tento zbytek tivota, usnadnila, zpfijemnila.

Vc :;t •odu,

(31).e 1.9. pros. 1934.

v-DY2 gKROUP nap& k pisni "Kde mov rntij?" slotil, netutil, 'te pite hymnu pro narod a tim mene mohl tutiti, ze pieymnu pro budouci samostatny Stat, to jeho piseri jednou bude ptipojeria nerozluthe k hymne slovenske, ze jeji tataktka choralni melodie bude spojena s prudkou, energickou a vYbojnou hymnou s/ovenskou. 8kroupova a Tylova piseri byla vlotena do divadelni lary a zpiva si ji v ni chudY pisniekat. S tim vettim dojetim se divame jette dnes na Tylovu a Skroupovu "Fidlovatku", kdyt uvatime, co se stalo z pisnitty "uboheho pisniakate." Celt' osud naroda od dob obrozeriskYch ztelesnuje tato hymna.

Vime dobie, t,e east° byvaly proti hymne ade'domov mitj?' pronateny i namitky. Tyrdivalo se, te pry text jeji neobsahuje nic specHicky teskeho. Wilde te tumi bory po skalinach, te'vtude huei vody po lutinach a to vtude se skvi z jara kvet. BYvala nate hymna srovnavana s Marseilaisou a jeji ohnivou vyzvou k obtanske statetnosti, s anglickou "Rule Britania" — "Vladni Britanie!" a mnohYm zdala se piseri `Kde domov miij" na statni hymnu prilis lyricka. Snad jen chorvatska. "Ljepa nata clomovina" ma podobne lyrickY rat jako hymna nate.

Ale tato namitka neobstoji. Je ovtem P r av -da,zeijnsoulyvdariket.

Ale jenom ye viasti maji vtecky veci svilj vodni smysl, ye viasti, kde jsme se od detstvi nautili poznavat kvety, vody a lesy. Jenora y e viasti jest pine les lesem, kvetina kvetinou, jaro jarem. A to jestota krasna, zeme.

Kir una seine jest vlast, nejenom pro sve vnejti pfivaby, ale proto, te jest viasti. 0.. statne jeji meickY lyrickY ton jest vyvaten do suable miry ptipojenou hymnou slovenskou: "Nad Tatrou se blYska".

Jest celkem mad° pisni, kde by text a melodie se tak dobie k sobe hodily jako v hymne nag, jet vyjadfuje pine obrozenskou ale zarovefi touhu utlatovaneho naroda vzdati hold sve semi, kteratto snaha s ylattedochazi vYrazu ye strofach daltich. I archaicky jazyk na g hymny dobie vyjadfuje nejzakladnejel potite, s nimit se setkavala obrozenska prate, pti nit bylo nutno zapasit o samy podminky narodniho tivota. Jak tivot skladatele Skroupa tak i tivot Tyltiv illustruji tutu pravdu dostateene.

Tento charakter obou statnich hymen vyzvedl zejmena dr. grobar, zdtrazniv, hymny, jak deska, tak h slovenska., vznikly v dobe politickeho ritlaku Vidne se strany jedne a Budapetti se strany druhe. 810 o to vyzvednout pojem viasti, posvetiti jej v oCich lidu a lid to pochopil, tteba politick JAK VZNIKL BLUES Blues, skuteene jadro jazzu, tivelnY negersky pramen vetkere moderni taneeni hudby, je stejne novY textove jako muzikalne. PtYocini negerske texty americkYch blues isou mysticke, baladicke a smyslne. Jit dvojitY smysl slova "blue — modrY-smutnY, piredpisuje textu namesienou melancholii, kterou vtak synkopicky rat skladby zachranuje pied sentimentalitou a sladkosti. Blues je smutnye nikdy vtak roscitlively; tragickY, rozervany, nostalgicky — ne vtak tesknY, ani uplakanY. Za, east/ otroctvi v jitnich americkych statech byli zemteli dernoti Casto pochovavani tim zptisobem, to jejich tela byla zena do batin, jet obklopovaly plantate. Po Case se vtak mrtvoly vynotily a viivem ttniho chemickeho sloteni bahna zbelely. Tito bill mrtvi stra gli sve eerne druhy. Po• hkeb v sousednich horack kterY by doptAl ldidneho odpoeinku mrtvemu, byl vtak ne.kladnY a otroci umirali bez halete. Tu ostatni dernoti, aby je mrtvY nestratil, se po jeho smrti shromaid'ovali ye stodolach a zpivali to smuteeni choral, prosluly Saint Louis Blues. NeustalYm opakovanim slok ye stale rychleftim tempu se ternoti dostavali do Opine extase, az choral se promenil ye smyslnY ryk a dernoti vybihali do noel: muti za loupeti a teny, aby se prodo.valy. Tak se sehnaly penize na polifeb v horaeh a plan-.

VtSTNIA

Hymna. `Kde domov a jeji tvtircove

Strana 9.

mu

Dnc 21. prosince t. r. piipada ste vS,roei Cs. hymny.

Utlak byl sebe menti, nebo snad prave proto. Srdce narocla bylo ziskano Tylem i 8kroupent Josef Kajetan Tyl, autos textu na g n:4rodni hymny, narodil se 4 imora 1808 v Kutne Hote. Byl dramaturgem eeskeho divadla v Prate od roku 1846 do roku 1851,, pozdeji retiserem koeovne herecke spolednosti, s kterou vykonal velike buditelske dilo mezi lidem teskeho venova, at sam pro sve vlastenecke .smYtleni byl iitady krute prondsledovan a sam ,. se svoji rodinou i se svoji hereckou druzinou hmotne stradal. Tyl, veren svemu heslu "Vtechny kroky nate musi vest laska k narodu a jeho ttesti," vynikl jako horlivY Z., e.skY buditel, zasloutily priikopnik deskeho diva.dla, herec, dramatik i spisovatel, redaktor "Kvetti" a jinYch easopisti v dobe probuzenske. Napsal divadelni hry "Palieova dcera", "Jan Hus", "Pani Marjanka", "StrakonickY dudak", "JitikovO vicleni' a do libretta hry Tidlovatk-a' vsunul onu zpevni vlotku "Kde domov mini?" o dvou-slokach. K pisni te Frantitek 8kroup sloth napev v listopadu 1834, kdyt ponocoval u lote sve nemocne teny. Tyl napsal nekolik knih, z nicht' uvedeme zde: "Dekret Kutnohorsky", "Rozina.

Ruthardova", "Kusy . meho srdce", "Posledni Oech" a jine. Tyl zemtel po deltim utrpeni 11. Cervence 1856 v Plzni.

• Frantitek J. 8kroup narodil se dne 3. 'derv-na, 1801 ve Velkych Vosicich u Pardubic, jako tamniho ueitele Dorninika Skroupa, jent sam jsa vYbornYm hudebnikem, zahy potal sveho na.daneho synka ueit i hudbe. Maly Frantitek chapat se hudby tat, to jit jako osmiletY hoch vetejne koncertoval na fletnu. Posluchaei, uchvaceni lahodnou hudbou, nechteli ani veriti, to hoch tak malt' je tak vyspelYm hudebnikein. Men za to, te chlapee jenom pohyby fletnisty napodobuje a nekdo jinY to za neho v pozadi hraje. Proto hoch vstoupil plimo do sttedu posluchatti, aby p •ednesem jine skladby dokazal, jak dobie nastroj ten ovlacia.Obdivu tehdy nebylo konce. Pardubicky dekan Ignac Kuchyrika, se ujal hocha a postaral se o to, aby jit jako dvanactiletY poslan byl na hudebni studia do Prahy. Dekan Kuchyrika vtak brzy zemiel a mladY 8kroup odebral se na studia gymnasialni do Hrdace Kralove. Zde s spechem zatal se pokoutet o Cinnost skladatelskou. Po skoneeni studii v tomto meste 0debral se do Prahy, aby pokratoval ve stutate byly zachraneny peed stratidlem.

Tento mysticky vznik Saint Louis Bluesu je vYmluvnejti net dlouhe rozbory a ilvaby. Vysvetluje, prof pravY blues, je•li hran skuteanYmi negry, nebo alespori orchestrem, jemut je negersky rytmus blizky, zilstava v zatiade tragickYm i tehdy, je-li ptestrojen sordinkami trumpet a pozounfi a breaky klarinetti v groteskni jazzove eislo.

KOUZLO OSOBNOSTI. Navttevniky presidenta Roosevelta v Bilem dome ve Washingtone bYvaji mutove, kteki zpevnili sve svaly i nervy jako vtidcove velkych prtimyslovYch zaa rodti, velkoobchodnich podnikil a bankovnich firem, lide, ktere od kolebky provazeli dva tuzi druhove: prate a boj. Tito mutove nedaji se jen tak otaliti kulatYmi slovy, s nimi je nutno hovoiiti zcela jinou keel. Jeden • z nick, hlava velkeho prtimysloveho koncernu, chystal se na velkeho presidents v jiste neptijemne zaletitosti. Vypravuje o tom: "Nescuhlasim s nim v nicem. Jsem v opo-• sici s jeho nazory. Nenavidim jeho spitsob teal Jeho pokusy jsou mi nejen proti mysli, ale i proti mYrn hospodatskYm zajmilm. Chy• stal jsem. se 116 mu sve mineni. Ale ten elovele je kouzelnik. Usmal se na mne a byl jsem v koncich se svYmi vYtkami. Zeptal se na deti, na me spolupracovni, na

(faith na universite. 8,tudoval prava .a se vyueovanim hudbe a zpevu. Pki torn vypomahal tet ye sbora ye Stavovskem divadle a behem doby se i dovednYm hercem. to hudebni a divadelni tinnost zaujala jej tak, te zanechal studii a venoval se zcela zamilovane hudbe. Jeho ptitinenim uspotadano bylo ye Stavovskem divadle prvni ske zpevoherni ptedstaveni dne 28. prosince 1823. Byla to Weiglova; opera "Rodina ktera byla do dettiny ptelotena S. K. Machaekem. 8kroup vypomahal v nacvieeni hry tact velice horlive a sam v ni zpival lohu Pavlika. TehdejtI Uspech tohoto prvniho eeskeho operniho ptedstaveni a nekolika daltich podobnYch kusil primely Skroupa k tomu, ze slotil prvni piivodni operu Ceskou, "Dratenik", ke ktere napsal text basnik Josef Krasohlav ChmelenskY. Byl tedy 8kroup take za.kladatelem prvni Ceske ptivodni opery, jet poprve provozovana byla dne 2. Unora 1826. V opete tete) zpival sam dratenika.

Opera mela velky itspech a zabezpetila skladateli dobre jmeno. V roce 1828 stal se 8kroup druhYm kapelnikem Stavo yskeho divadla a v rote 1837 kapelnikem prvnim. Slotil jako kapelnik Stavovskeho divadla jette dve dalopery Ceske a to "Oldtich a Botena" a "Libutin soud", let ty jit nedoznaly takoveho spechu jako jeho opera prvni. 8kroup byl v te dobe vlastne jedinYm Ceskym komponistou . a sloth velke mnotstvi pisni, jet behem doby znarodnely a mnohe zachovaly se v 0blibe lidu at na nate easy. Jmenujeme namatkou jenom "V Oechach tam jsem ja. zrozena", "Tys bratr nat, tys vlastenec", "Luna jasne sviti" a "BYvali Oechove." Nesmrtelne Men° zajistila 8ICTOUPOVi piseri "Kde domay mar.), zpevni vlotka hry "Fidlovaelca".

V roce 1857 byl Stroup clan ptedtasne do vYsluity s rotni pensi 1,050 zlatYch. To nestatilo k vydrtovani jeho tetne rodiny — mel sedm deti — a proto v roce 1860 ptijal misto kapelr.ika u nemecke opery v Rotterdame, kde dopracoval se mnolia, iispechin I zde byl skladatelsky dinnym a z ylatte jeho opera z holandskYch dejin "Der Meergeuse", doznala velkeho iispechtt. Ale v cizine spakojen nebyl, pies to, te se mu dosti dobie datilo. Do Prahy se east() o tom zminoval ye svYch dopisech, v nicht dokladal, te "piece jen tome teska pravY domov mtij." A bylo jiste trpkou hrou osudu, te do milovane viasti se jit nevratil. Zemtel dne 7. imora 1862 v_Rotterdarne a jako cizinec byl pochovan ye spoletnem hrobe na htbitove rotterdamskem, takte se dues ani ptesne nevi, kde jeho telesne pozastatky odpotivaly.

8krop dodkal se toho, to piseri "Kde domov milj" stala Sc narodni hymnou. — ky. Zmohl jsem se jen na to, te jsem odsekl, te se jim dati zrovna tak, jak lze za danYch okolnosti odekavat. Schvalne jsem se mu nedival do °el, usilovne jsem ptivolaval svou rozhoteenost, modlil jsem se, abych mu dovedl vyklopit \reecho° to, co mne naplriuje hotkosti, ale — nebylo to We platno. Vzal papir a pero, posadil si mne do kitesla a net jsem se nadal, bylo podepsano neco, co bude stat mou spoletnost nekolik milionti do:aril a nine nekolik nedel boleni hlavy. Prot. jsem to ucelal? Co se se mnou stalo? At' nine. jestlite to vim. Jen tolik jsem si vedom, te toho mute obdivuji, to ho mam rad, te mu nemohu proste rici ne a to bych to po druhy udelal zase.

Kolibka eeskoslovenska, se men gi. Podle spra y stat. iitadu statistickeho narodilo se roku 1933 v CSR. a 25.329 deti mene net v rote 1932, jent ut sam znamenal pokies proti roku 1931. Je to zjev,.nad nimt se mush katdY obean nateho statu vatne zamyslit vzhledem k malemu pottu obyvatelstva. JedinYm vYchodiskem z tohoto nebezpeCi depopulaCniho je zvYtena starost o zmenteni detske timrtnosti, evropskych state. V Cechach 31.6 procent deti do jednoho roku, na plovensku 14.5 procent, na Podkarpatske Rusi 16.9 procent a v semi Mora yskoslerske 10.3 procent deti.

Stra-, a 10.

VESTN1

.„„._

t i

VICHR -ACE Jan Vrba ROMAN Prvni vydani

Bezodkladne vyslechla vftchny zamestnane a zjistila d y e dulaite okolnosti, ktere dokazovaly Kariovu nevinu. Starek po pravde povedel, le veeer uzamkl vrata i branku dvora, jako bylo jeho povinnosti, a klide mel u sebe az do rana. Oboji domovni dvete zamykala veder Beta, ale ponevad2 pan nebyl dosud dome, nepovesila kliee na jejich obvykle misto v kuchyni, nybr2 vzala k sobe do loft pod poduiku, aby je mela po ruce, kdyby snad byl pan ?<ilea zapomnel a v noci klepal. PMhodilo se jil dvakrat nebo ttikrat, a netrpelivy statkar TupY po kalde hartusil, musil-ii o chvilku del° dekati na otevteni. Odtud jeji opatfeni. To bylo dulezite, nebot' ke vkm tern vYchodiim nebylo dallich Midi"; nemohl tedy Karel v noel opustiti staveni.. .

Starka i Betu vzala druheho . due k soudo, aby vypovecleli. Soudce sloe se usmal a projevil miner , z mohl pan in2emir opustiti sta.veni okocrn. Zvanel vtak, kdy mlynatka pro hlasila, jeke pied palnoci byl Karel ve sve svetni;:cc, ze v tu dobu ulehal ke spanku a dobro dve hodiny pote staveni neopustil, ponevad2 by ho byla musila slyteti, proto2e byla vzlaftru. . .

Neptesvedeila site soudce, tieba ji ujistil, le se prieini, aby zahada byla pokud mo2n3 rychle objasnena, a 2e pan inlenYr bude z zajilt`ovaci vazby propuSten, jakmile bude zjevna jeji bezdtryodnost.

Jeho jistota yl- ak byla ottesena hned nasle• dujiciho dne, kdy vYslechem pokladnika 2ivnostenske banky vyllo najevo, 2e jde o yeal.du loupeanou. Bylo totil v den pied tim vypiaceno v bance mlynati Tupernu skoro osm tisic — a dallim lettenirn bylo zjilteno, 2e toho dne zavrakdeny neueinil ithinS7ch nakupa, ani plata. Zmizela tedy znae-• na eastka penez.

Kaktyloskopicke getteni site objevilo otisky Karlov3'7ch prsta na toparku sekery, ,ale v takovern pololeni, jak sekeru nemohl dr2eti vrah.

A posledni rant' jistote vylettujiciho soudce zasadil uvezneny sam.

Kdyl byl osineho dne znovu ptedveden, dostavil se stejne nezlomenY, jako v ptedellYch dnech, a na poznamku soudcovu o nalezenych otiscich prstu pokreil jen lhostejne rameny.

"Na topiirku sekery mohou byt" — pronasel pohli2eje ptimhoutenSma ma na vys13chajiciho — "ponevad2 sekerku mi podal pan vrchni stra2mistr na miste einu do ruky. Pti torn byla tada lidi ze vsi i se starostou, ktere vftchny mohu vyjmenovati, a mi dosvedei, i kdyby snad pan stra.2mistr zaps el. Ale vedle otcova tela byla nalezena take jeho tobolka, kterou jiste mel vrah v rukou. A na teto tobolce otisky myth prstii zjilteny nebudou, ponevadl mi ji k doceleni dakazu viny zapomnel pan vrchni straZmistr podati. . ."

Zfejrne povSteiV ton draldil mlacieho soud-ce, ale obsah vS7 roku ho znatelne zchladil.

Trochu ho site jeSte matlo, 2e tento elovek od podatku se nemDil v torn, 2e byla na jeho otci spachana , loupand vraada. Bylo mo2no se toho zachytiti ke zdavodneni dalSiho pratahu zajiWovaci vazby — ale citil., davod takovr je trochu slab3'7. Stal proto chvili nerozhodne, ale posleze potrhl von. . .

"Chovate snad podezteni proti nekomu?"

Vys13-7chanS7 zakroutil hlavou. . . " Z Ceho tedy usuzujete na loupe2nou Vr0", du?"

Karel zase ptimhoutil eel a promlouval klidne, ale aseene.

"Tobolka podle vSTroku vrchniho stra2mistra, uoineneho pied svedky, byla nalezena vcdle mrtveho. nalezeni v ni bylo podle ;i tOap .:4. ppme 1.10<pli% set, S tak tit

trnou eastkou vabec otec do rnesta nechodil, a krc.me toho jsem ptesvedeen, le v meste, jeSte ptijal znadnejk penis, ponevadl potteboval k nejbli'2ti v3iplate. To ostatne soud mule zjistiti z belneho frettr v bance. Otec pak mel dabrY zvyk okazaleho placeni, kterY v kaldem nahodivlim se vagabundu mohl vzbuditi zalusk a stati se tak podnetem einu.

Proto nemchu vysioviti podezteni proti ureite osobe."

Odnileel se —a mleel rozpadite i soudce.

Teprve po chvili zahovotil tento, 2e skuteene jen trapna shoda okolnosti zpusobila, ze pcclezfeni bylo obraceno proti nemu. Nebyti one neshody s otcem pro devde, o ktere kakaIdY ve vsi i v blizkem okoli vedel, jiste by se nebylo stala. A ze, sotva vytekl, se zase Karel dotaene naprimil, zahovotit kvapne dal, jako by chtel napraviti, le skutedne prtibeh vyfttkovani mluvi v j.eho prospech, takle jiste zahy bude malno vylettovaci vazbu zruliti.

A byla zruftna druheho dne pate. . .

Bylo k poledni, kdy yylel ze vrat idedniho damn, v jehol dvote byla umistena teznice, a tteba jiz klidne pohli2e1 na vS'e a chapal, ze pti neznamosti pachatele skoro nutne muvzcjiti podezkeni proti nemu, nemohl se zbaviti poeitu uralky. Jelte hate mu bylo, cestou k namesti i na namesti zachytil nekolik udivenYch pohledii kolemjdoucich a dokonce, 2e nekolik lidi se i zastavilo a zahlecielo se za nim, nebo chvatne upozortiova.lo na neho. Podobne, byt' i tlumenejk vzruleni zaviadla v hotelu, kam veftl, aby poobedval. . .

Zhnusen tim, porYpal se v objednanem jidie, a odsunuv ptibor, poladal diSnika, aby mu objednal povoz.

Teprve za mestem ss uklidnil, ale lepe mu zase nebylo. Jako mirra, padlo na neho \redomi, le z podezteni, ktere na nem ulpelo, vldycky zustane stinek, ktereho se snad do smrti nezbavi. Jedine zjitteni a cdsouzeni vraha mohlo jej pine oeistrti. Ze sdeleni soudce vlak vedel, 2e, se detnictvu Ptese vlecko horlive vySettovani nepodatilo zjisti nejmenli stopu. Jak se take melo podatiti, kdyl cele pr y y -nitrdyeblozhacpnikve -nemptsvdni,zerahjvukospravedlnosti. Tahie detnicka a soudcovska ykvedoucriost u2 natropila tolik z1a, le by meta .bYti trestana jako zlodin. . .

Tak byl rozladen, to se snalll nevideti, kdyl proji2del vesnici — a byl opravdu rad, le je koneene doma. Seskoeil pied domovnimi dvetmi, nekolika rychlYmi kroky pteftl chodbu, ale na prahu pokoje se zastavil a mrzute pomradil dela. Toulil pa jedinem — po setkaiil s matkou, aby ji podekoval za pevnou viru. Proti kaldemu jinernu a cizimu oblideji • pocit'ovai al nepochopitelnY odpor.

A hle — za stolem sedel evartgelickY farat.

Zvedl se hned, sotva Karel vstoupil do &Yeti, diskretne podkal, al se syn s matkou objali, ale potom ptistoupil se vztalenou pravici, aby mu jednim dechem vyslovil soustrast nad innetim otce a blahoptal, ze byl oeiSten z tak hnusneho a nesmyslneho padezteni: Povidal je gte cosi o moudrosti boll •a nevyzpytatelnYch cestach Prortetelnosti, co Karel poslouchal na pal ucha, ptirnhutuje cei a potrhuje ustnimi koutky.

VII. 6trnact dni uplynulo, ale u TupYch ye staveni ye mlYne i ye dvote bylo potad dusno jako pied boutkou. Karel chodil, jako by se byl najedl blinu. Ne pro onem vYst'up s faraten-r, na kterY se Snalil hned druheho dne zapomenouti. Ostatne .farat po celou tu dobu na samotu nepti gel, tteba2e, ho stare, pani same navStivila dvakrat po nedelnich bohoslulbach. Sued heal na uraleneho snad. .

Ale to domnenka byla Karlovi ptijemna, neho se mu zdalo, ze tak nejsnaze bude zakern smluvil, i 2ena,tY eeledin se stejnYmi doktere mu viibec nic neni. Ptieina jeho rozmrzele nespokojenosti byla zcela jina.

Na statku i ve mlYne schazela silna ruka nebc2tikova. Viadl do posledniha dne sveho 2:vata — a Karla -- "hvezdate", jak mu tikal, nechava/ stranciu. Ne2Acial na nem, aby

Ve sttedu, due 19. pros. 1934. zaueoval do hospodatstvi, ba i na jeho prici ve mlYne se dival s fismevem jako na chlapecke hrani. Bylo mu proto krueno, kdyi pojednou tu stal sam a sam. Ptipadal si jako koleeko sloliteho stroje, ktere ma site nejlepei van se otaeeti, ale dosud si nenaelo loZisek pro svoji ostr. Ptichalel starek s poptavkami, nemelo-li by se udelati to, nebo vytiditi ono — ptichazel, jako by se byl se starkern smluvili, i tenatY aeledin se stejnYmi dotazy, a poeinani obou ho dratdilo, tteba mu nezbYvalo, nee souhlasit s jejich radami, projevovanSmi tak zaobalenou formou. Dosud site je gte vftcko belelo v navyklem poi-adku, ale on citil,ze i tahle a veecka ostatni koleeka zaenou sktipati, nezapadne-li co nejdtive .do jejich spotadaneho chodu. On veak balancoval, citil, ze balancuje — a to ho draldilo a popouzelo k bezdfivodnemu vzteku.

Klatil se po dvote, ptechazel mlYnem — a byl neustale jako bludna duee. Ani ye sve svetniece y e etitu staveni nenalezal klidu.

Na knihy po celou tu dobu nesahl — a dalekohled stal odsunut od okna, jak jej v one neblahe noci postavil.

Aspon kdyby matka. .

Ta \Teak se jaksi doteene schoulila do sebe, jako by byla uratena jeho vYstupem s faratem. Schazeli se site spolu u obeda i u yeeete, bylo-li sluneeno, vidal ji ptechazeti zahradou, ale jinak jako by bylo mezi nimi veecko zpketrhano. 2e se neptala na hospodatstvi ani na potadek ve mlYne, tomu se ani nemohl diviti. Neeinila tak za nebottika, kterY by byl podobne poeinani pokladal za vmeeovani se do svSich vYhradnich pra y. Ale nyni za zmeneneho stavu bylo by bYvalo tadouci. Videla jiste mnohe, echo si on drive neveimal, a nyni by bylo prospeene. Matka vlak nezadinala, a on se zaeiti ostYchat.

Ne z falelneho studu; vedel, ze by ji podobny dodal odvahy, aby se dotkla tehot, o eem tak net'astne zadal farat. Toho si y.Sak neptal, ponevadt by ho donutilo k jasneinu a ureitemu vyjadteni. Matku by nemohl odaiitnotiti, jako ueinil farati. A odpovedeti ureite by nebylo take motile, ponevad2 k takove odpovedi dosud nenabyl prava.

Od sveho na yratu ze zljiet'ovaci vazby se dosud nesetkal s Rallenou. Zaeel sice tkikrat do panske botiny v obtyklY eas, kdy se tam setkavali, ale nikdy ji nenalezl. Dvakrat prekl take kolem lkoly, ale nezahledl ji. Nedovedl si vysvetliti. Chtelo se uvetiti ze neni doma, ale ani to nebranilo riistu pochybnosti, nad nimit yyystavala otalka — prod by odjela. . .

Otcovo drsne zakroaeni ptielo brzo dtiv, net si otevtene iekli, jak smysl maji jejich schfizky. Bylo tim trapnejei, ponevadt ho zbavilo odvahy, aby ji povedel, jak by byl jinak jiste ueinil. Ale i kdyby se bylo sta.lo: nebylo by nic platne po veern, co se udalo. Znovu by se musil zeptati, nebo jako ra dusila ho myelenka, ani na chvili straenemu podezteni, ktere se proti nemu zvedlo. Proto toutil po setkani, proto je vyhiedaval — ale mune. Jako by zmizela s povrchu sveta. — Ptati se bylo take take, nebot' kdyby se zeptal nekoho doma, yedela by do veeera matka, a to by znamenalo uspieeni netadouciho hovoru. Kdyby se zeptal nekoho ye vsi, nasypal by jenom na koe aby cele to sloteni lidskYch huh, ktc'remu se 1110 dedina, melo co mlit. A vS7sledek by byl stejnYt Kdyt ne tehot dne — do 7t.kka do vedera by jiste vedela matka.

6tvrtek byl — a sklanelo se k veeeru, kciyt zase vySel dvorem ze statku a sklesle se ubiral travnatou vozovou cestou ke s yff'mu dilci lesa, za nirml se rozkladala panska botina.

Po nebi se line vlekly nizko cede tiltke mraky, z nichl chvilemi i lehce Skraplo. Bylo sice jeete sucho, ale nelakavo, poneva hrorilo, ze katclou chvili se mute spusV1.1 lijavec, kteremu hued tak nebude konce. Leda bl3w1 se za, podobne pohody odhodla k delli vychazce. A panska botina byla skoro tti etvrti hodiny cesty od vesnice. . .

(Pokreovani.)

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky • Marne se vzpouzela a jeji vzpouzeni ji samu roznecovalo. Bylo k °sine hodine, kdy opou teli les. Pani doktorova nemohla jeho prosbam odolati a slibila, 2e pozitti ptijde zase u iti krasneho rana, a uXlaciala Janu lovi, aby do to doby rorteeil doma s pani 01gou otazku vena. Dnes sliboval Janula vee, byl v blouznive nalade, a kdyby byla pani Albina 2adala, aby s ni utekl do sveta, byl by slepe Povinnost rozmluvy kalila mu krasnou naladu. BM se sve Zany a u vedomi sve nevery bal se ji dvojnasob. Ona neco tuei, ona bude odporovat a doma se strhne zla vada.

Ted' Milena bude ph matte a Gabriela ve sve prudkosti jen je te situaci zhorei. Musi dcefi nariditi, aby s matkou sama zadala. a potom to uZ pfijde snaze.

8testi mu pill°. Kdy2 se vratil doma, nael u2 bontku, ktera, zvldetni okolnosti byla site prudka, ale kratka. Gabriela, probudivei se brzy. nezustala le2eti. Byla velmi rozailena vedomim, ze je nevestou, a strach chytil, aby nejaka, zla nahoda nerozboutila triin jeji lasky. Milena by mohla 2alovati popuditi matku, a Ambro2 by tteba odmitl sriatek, kdyby nedostal, co mu bylo slibeno.

"Dobre jitro, matinko," pozdravovala matku, upravujici v jidelne v e k snidani. "Tatinek neni doma?"

"Neni, nekam easne rano el; povidal, f•.e se jde podivat, je-li v reviru srnec."

"To je koda, ze neni doma," zivla, upra vujhe si nepokojne vlasy, ktere se ji rozlezaly. "Milena je uz vziniru?"

"Je te neptiela." A chtela odejiti.

"Podkej, neco ti povim, kdy jsme tak my. V sobotu sem ptijede rada Kavina tikat o moji ruku."

Matka se po ni ohledla, aby se podivala, nevysmiva-li se ji. Tuella, 2e ptitomnost radova znamena nejake slali2eni s tou ei onou dcerou, ie by to elo tak rychle, toho netu-

g

g

g

g

g

g

g

"Snad jste se pouze zasnoubili," pronesla vahave, nemajic odvahu •zfrstati lhostejnou, kdyi jeji dite ji oznamovalo takovY krok do tivota.

"Ale ano, zasnoubili jsme se, ale za etyti tYdny mtlj zenith dostane dovolenou a p ijade sem na fadu tYdnfr. V to dobe se vezmeme. Bud' beze strachu, 'tie budu chtiti nejakou hluenou svatbu, to delaji pouze hloupi lido. Dame se oddati a bude po komedii. Rada bych, kdyby ses s tatinkem dohodla o mem venu. Tatinek mne chce odbYti d ema sty tisici, ale to je nedostateene, musim dostati vice."

"Ptala ses mne, aby ses zasnoubila?" tazala se klidne ptemahajic rozhotdeni.

"Dovol, copak se nektere device pta rodieh, libi-li se ji ten ei onen?"

Hlas Gabrielin napinen byl jakYmsi nad hlouposti mateinou.

"Zde nebe2i o libeni, ale o sriatek. Sluene devde, &l e ne2 takovY dale2itY krok podjde napted k rodiairm a ta, e se, nemaji-li namitek, zvIdete kdy od nich chce veno."

"Ptala jsem se tatinka a ten mi svoleni dal," odsekla dcera.

"Prod tedy chodie ke mne o sve veno? Jemu path polovina majetku, at' ti da, co uzna za dobre."

"On zaserika, 2e by musil prodat svou polovici a tie by nemel z dello bYti 2iv."

"At' tedy proda svou poloviaku, ja ji koupim a mute se odstehovati k am. Napted ov em musi take Milenu vyplatiti. Co jste si sami mezi sebou ujednali, take si dojed-. nejte a svemu Zenichovi milZ8 rici, Ze zbytebe, aby ke tral0 v sobotu jezdil."

•

y

-

y

g

g

y

• Gabriela podivala se s ntiasem na matku.

Tohle bylo neco, co neocekavala. Matka neplakara, nevyeitala, nehrozila; ale klidne ji povida, tie na ni poditat nemti2e.

"To povidae ty, matka, mne, sve dceti?" ptala se a rty se ji zlosti chvely.

"A to povidde ty, dcera, sve matte? Domnivae se tie jsem zde pouhou slu2kou, kte-rou mono po leta uratet, posmivat se ji a na konec ji diktovat, co musi dat z toho, co svou neimavnou praci naStfadala?"

"To byl tatinkfrtr dvilr a ne rozktieela se vaenive, "nemae prava o nem rozhodovati!"

"Byl to jeho majetek, nebYti v ak mne, snad by nam tati ani taeka na stte e nepattila. Kdy2 vy jste zahaleli, utraceli a svou matkou pohrdali, ja, jsem bdela, dtela se, SeUlla a zachrariovala tenhle statek. Ani tisic korun by bylo pro tebe nezbylo, nebYti me vysilujici prate. Nejsi-li spokojena, jdi k soudu a tiadej, abych byla donucena dati ti, eeho 2adde. Mam v rukou dUkazy; veechny hely mam schovane„ proto2e jsem tuella, co mne ,odekava. Penize chcee, ale o lasce, na kterou jsem mela u deti pravo, jsi nevedela?

Domniva se, jsem uz turd a nemam ani myelenek, ani pameti, abych si vzpomnelo., co jste mi delavali? Po posmech vam jsem; ptezirate mne pied celYm svetem, aenicha si vyberee, aekoliv jsi polovieni dite, a nenapadne 'Ca, co asi tomu iekne matkaaA.2 kdy zenith chce penize a hodne penez, ptijdee a teknee, ted' abych platila, co ty porouorg.

Nu, dceru ko, darn, co a kdy budu chtiti."

Rozeilila se, vaechno jeji dueevni utrpeni .se v jeji duel provalilo a musila miuviti, aby se nezadusila. Gabriela divala se na matku eiroko otevtenYma odima. Tohle ji nikdy na mysl nepfipadlo, 2e matka vzpomina, a 2,e matka bude jednou neco vytYkati. Strach se v ni zvedl, 'tie sejde se sriatku, a zlost v ni vtela, 2e byla tak razne odbyta.

"Ty jsi krkavai matka a zabiji se, zmatig-li muj sriatek," ktidela vaanive.

"Zab se, aspen bude o jedno neet'astne mantelstvi mane. Ja jsem to u2 jako dceru o2elela, prototie jsi davno se ptestala jako dcera chova'ti."

"Tohle je pti erne," zajektala Gabriela a dlane na spanky si pritisknuver oci vytteetila, "vlastni matka si pteje me Smrti."

"Nel2i a povez, jak jsem to tekla. Hrozila jsr mi svYm zabitim a ja ti tekla, abys to udelala. Ano, svou ptetvatkou jsi v sobe vypestovala ptesvecideni, 2e celY svet musi ti vyhoveti. Misto pokorneho patiadani naela jsi porudnikovani, ale na mne to neplati.

Vdej se, dobte se chovej a ati uvidim, 2e ses polepeila, snad jednou na tebe nezapomenu.'

"Ale on en() mush dostati, on by si mne. nevzal," zanatikala a zlostne se rozplakala.

"Nevezme si to on, vezme si to jinY, nebo zustanea svobodnou. Ne2 zle man2elstvi, lepe samota a poctiva prate."

"Co2 nemaa ani kouska citu? Nevidi , tie ho mam Merle rada?" frpela. '"A on ma eilene rad tve penize. Dobte jsem mu rozumela, kdy k nam veS'el. zamo2nou rodinu, ne zku ene (levee -a pomyslil si, zde 2e by mu mohla padnout do klina te2ka, ryba. Napted si zajistil rybieku, po .lese s tebou chodil, potom to poslal vymoci penize. Nejsem tak zpozdila a tak hloupa, abych na ten lep sedla."

"Tatinek byl s nami, ten vi, tie jsem o 2a,dnem podvodu nemluvhla."

"Ty snad ne, ale pova2ovala jsi za samezfejme, tie matka, jako dosud, bude mleet a platit na rozmary sve dcery a na vYpoety nejakeho pana rady. Opakuji, tie otec, kdy sliboval, mute take platiti. Z eeho bude potorn tiiv, to je jeho vac. Snad. ta vdoviaka se ho ujme. bude ptatelstvi dvojnasobne a ja .nebtidu einiti namitek."

Ucinila pohyb, jako by chtela odejiti, ale Gabriela v nahlem hdesu, tie bude jeji sen zmaten, za ni se vrhla a chytivei ji kolem pasu, zadrtiela ji se zoufa1Ym hsilim.

"Zapfisaham te, matinko, nebud` tak tvrda, vSechno ti nahradim, jen nine neodmitej,

,

U- svi u Chra'm Roman. g

Strana 11.

NIESTNa

Ve Stcedu, dne 19. pros, : 1934.

gg

g

g

g

-

y

g

- g

Spokojim se temi dvema ,sty tisici, kdy mne nevydedie."

"Hle, jak si naala laskava slova," proho-dila matka hotce. Ne vedomi, 2e jsem tva, matka, ke ktere mde povinnosti, ale 2e by ta matka mohla zktisiti tva plany, nandlo to vzpomince, 'tie je take matka tvor, na nejti ma dite vzpomenouti. "iteknu ti uptimne, 2e tvemu ujiet'ovani nevetim, proto2e bylo vynuceno strachem.

Az ti vyhovim, bude horei, ne2 jsi byla.

Kdybys byia 'ke mne ptiela a svetila se m!, byla bych to varovala, byla bych ti tekla, aby sis nematila 2ivot. Nejsi dosud zrala pro 2enu, nerna zku enosti a za nekolik let bude natikat. Byl by se natal jiny mu2, ktereho bys byla znala a jemu2 bys mohla dhvetovati, tie to neoklame. Janulova dcera se nemusila bati, 2e zustane svobodnou. Nic z toho to nenapadlo?"

"Napadlo," povidala a zuby jeji o sabe na jak byla rozeilena. "Ja, uti nejsem ditetem, ja jsem dospela, a musim se provdati. proto2e mne krev pall a pieje si, abych byla vdana."

"Ano, to je krev tveho otce. Snad jsi dokonce u2 svemu 2enichu poskytla mo2nost, aby tve rozaileni ukoriejeil."

"To neni pravda, polibila jsem ho pouze," branila se.

"Od polibku ke htichu neni daleko. Vidima 2e marne plYtvam slovy. Zapalili v tobe potiary a nikdo je 112 neuhasi. Ubohe dite, jak bude jednou na sveho otce natikati. Aspori odlo2 stiatek, aby ses mohla ptesvedditi, jak' elovek to je."

"Je to htednik, ma krasne postaveni a po2iva, velike vanosti. Pan Madas ho dobte zna."

"Pan Madas bydli venku a nevi, co se v Praze cieje."

V tom vstupovaI Janula. Slyeel prudky hovor, nechtelo se mu dovnitt, ale jeho dobrodru2stvi ueinilo ho trochu hazardnim. Veeel, a snate se tvatiti lhostejnYm, vyhYbal se pohledu na 2enu. Ptistoupil ke Gabriele a pohladiv ji po vlasech, ktere byly rozcuchany, podival se ji do oblideje.

"Co, co koaieko, ty jsi plakala?" povidal nezne.

"Maminka mi nechce 2adne en() dat," lovala a znovu propukla v plat.

"Snad to nebude tak zle. Nemela jsi s maminkou o to veci nic zaeinati, dokud bych s ni sam nepromluvil. Myslim, 2e maminka hrozila jen naplano. Je to naae dite. bude se . vdavati a music miti, Olgo, rozum," "Mani jej a proto odpovidam, jak jsem byla 2adana. Mne se nikdo neptal, s takovYm sriatkem, chodite kolem mne jako kolem cizinky, udelejte si tedy take to ostatni, jak uznate za dobre."

"Bo e, zase jsi takova kousava a nevie, jak to na domov rozvraci. Kdy2 ut Gabriela zadala, dokoneeme2 to. 0 Gabrielu se uchazi finaneni rada Kavina. Videla jsi ho, 2e je to uhlazenY, mladY mu2, kterY ma velikou budoucnost. Madas ho zna a maze ti podati nejlepei svedectvi. Gabriele se libil a jemu se libila Gabriela. Mladi lido se neptaji na dusledky, kdy jejich srdce promluvi. Vyznali si lasku a Gabriela chce se brzy vdavati.

Je ptirozeno, 2e ,ktery je ntednikem, Mush dostati veno; nemohl by jinak svou 2enu utilviti. A my, bohudiky, mama tolik, a-bychom sve dceri veno claw To veechno je jasne, a kdy ne nyni, pozdeji by se to musilo take rorteeiti. Jde o to, jak velike veno to ma bYti. Gabriela, jako vaechny mlade nevesty, rada by hned hodne, ale tomu jsem se postavil. Nesmime se ochuditi, proto2e nevime, co nas same je te deka. Reid jsem radovi, tie ji prozatim dame dve Ste tisic. To neni pfehnano a nam to neubli2i. Jsi spolumajitelka a je tedy nutno, abys take souhlasila, proto2e se mi zde., 2e tolik hotovYch pen& nese2eneme a le si je musime vypfijeiti na na e reality. Tak veci se maji. tie vac neni tak stra na a 2e pri dobre kiidu upraviti,"

g

g g

g

g

y

gg

g

v

g

g

(Pokra6ovani.)

Strana 12.

17,1 ranu pied vanoci.

Vastecka- myslivna ztapela se v hustYch mlhach.

Mrzlo.

Lesni adjunkt Horan se probudil a slastne Fe. protahl.. Vzpoinnel si na Evu lesnich, kteyaai veera pozde veeer prijela z Prahy domt na vanoeni svatky. Nechteli, aby se provclala opet do lest a pustin. Chteli, aby byla mezi hdmi, v kraji kde je tivot snalsi a yeC)

Horan vzpominal, jak mu byib pa ni smutno, celia vestecka myslivna jejim odchodcm zesniutnela, lesy zeSedly a kraj jako by zmlki. Sam chodil po lesich a katdY jejich kout, vYmol, stra p i paseka priporninala ma Evino hyti, jeji hnedetmave, yYrazne oei, jeji bil ruce, lokate, svetle vlasy. . .

V.Sude se zachytilo jeji mladi, jeji slava, p.Ina nehy.

Kdo mu mohl zazIivati, te nemohl zapome-nouti.

A Era? Proplahala v Praze nekolik tYdnt, net trochu Zvykla., a net ji velkomestskY tivot a ruaha . Uchvatil, ale neodcizil Horano yi, kterY tam u nich v lesich o ni snil. Naka si vitly clavillaku, aby mu • mohla napsati lilt :Octet a posiati je ridicich Vete,' ktera jako spolehlivY postilion d'amour je odevzda,Ia. a ;One prijala.

A tak Sc take Horan yeas dovedel, te nezapoinnela ze se Vraci. .

Pavkm1 si jejiho placheho pohledu do jeho okra. Vedel, komu Will a byl ji vdeeen.

Snad by dal rozpradal sve vzpominky, kdyby bYval tezaslechl po schodeeh tithe krfleky.

Nak 011 C al.

Zprvu si nebyl jist, ale v zapeti je poznal.

Ne, nemviil so! Byly to jeji...— Eviny! chaval je tate east°, kdyi mu podstrkavala tajna pzanielca pod kvetinao na okno. Vtdyt' tam dodnes stoji. mofska cibule v nem, a je uctivan jako sva.ta relikvie.

Chvili bylo ticho. Krteky zmkly, aby pa zaznely na schodech a zanikly doeista.

Hotan vzrukn, vyskoeil.

Pospieil ke kvetindei a sail pod nej. VyloT vil male psanidko. Bylo od Evy. Prove se s nim chtel speAne vratiti do pokoje, kclyt se pod schpdy objevila 'Stetinata hlava stareho lesnika.

BYL A jit terra, kdyt moru govou aleji pliiil se k fare v Palance mladY irroja.k. Kdyt uz byl pied farou, ohlecil se na v gecky strany, koneene dodal si odvahy a zabu gil na vrata.

Na chiore zakekal pes, po nem •ve vedlej• nim statku druhY, ti strhli ostatni psy a tak v okamtiku byla cele. Palanka jeden gtekot.

Kdo je to? — ozval se za vraty tenskY hlas.

— Vojak z Myjavy.

— A Co si prajete?

— S pafiou fararkou 8tefanikovou chcem hovorit'.

Pfichozi vycitil, 2•,e ho vpouSteji s neciftverca. Zavedli ho do salonti. Aby poekal.

Bylo sly S . eti hlasy, same tenske, koneene. se dvete otevrely a veka pani fararka. Za ni terra, jet mu byla Vitajte! A Co z Myjavy?

— Ruky bozkavarn. Som Kubala .z Myjavy.

Ale idem vlastne z talianskeho' frontu.

— Kabala? Kubala? vzpominala pani fararka. — Nepaznam vas vSak som na. Myjave bola len nakratko.

A tu si ji teprve ptichozi blite vkml, jak zeSedivela za posledni roky i pfepadla se. Ale nebylo divu. Nesla toho na.s yYch plecich dost.

Bla yne cd smrti pa pa farare.

— A miadY pan farar neni sit doma? — a vojin atr..elii eepici a stale neveciel, - jak zaeiti. . I pani faro ice se zazdal podivnY, odsunula lampu trochu od sebe a piimhourila zrak pozarui ic priehoziho.

— Mai syn Igor? Ten je internovanY. Od Mad'arov?

— Nut a od koho? ObtalovanY z vlastizrady v Bakonybelu.

OsTN-hic

topy ve snehu "Hej, Horane, co to, 'te jste je gte doma?

Myslil jsem, ze uz jste davno v lese!" 'huhlal na nehoHoran zrumenil, jak se ulekl, Zabrumlal nee°, .jako te pfijde a zmizel v pokojiku.

"Zas tit new tuSi!" ukclibl se a rortrhl psaniako. Ale hued po ptedteni prvnich vet rozjasnil se mu oblieej a chmury jako by mraz znieil.

Nemohu za sebe, ale musim bYti takova jako jsem. JeSte dnes chci s Tebou hovorit.

Oekam na tebe pied polednem nahore na hrebene lesa u dubu, kde jsi mi prvne raki, te mne ma2a rad: Liba Te Tva, Eva." Hotan zavYskl radosti a potom se • jal strojiti. Net uplynulo gal hodinky vychazel- zadnim v1(7chodem z myslivny do lesa, ani zpet nepodivay.

Tall, '2e ho lesni jiste pozoruje.

A nemYlil se.

Sotva Horan zaSel, jit byl lesni v patach za nim.

Stopy vedly zaa nizkY porost. Zaslechl hlasy. Nekdo se blitil. Nechtel bYti spatren a proto se skryl za nizkY lesik. VzruSenim ani nedYchal. Ale v zapeti zahorel hnevem. Pro•. ti nemu, prove na kraji porostu, se objevil Haan s Evou. Chtel spustiti ramus, vyraziti proti nim, ale kdyt spatfil jak Eva sama Hota.na liba, horoucne se k nemu 'tiskne, cosi se v nem zlomilo.

A jit zaslechl jeji hlas.

"Jak jsem "St'astna zase u tebe, Rank, doma mezi syYmi, mezi lesy ktere mne vidaly vyrtstat, skotaeit, milovat tebe, kterY je ma tolik rad!"

"I ja; Evo, kdy2 tak jimi chodivam, vam, v nich tebe, myslim si, jak bych bez tebe mezi nimi neztistal, te bych musil od nich pryd, ale te bych nikdy nezapomnel.

Jen o tebe mom strach, a o tve, te jsou proti • mne," lekal se Horan.

"Nestrachuj se, Tomk! Ti nevedi, jak se mame radi. M to poznaji, nezabrani. Osud tak bude ehtit i proti jejich vuli. Jsem pySna, ‘te jsem z lesnicke krve, otci i matce vykvetla jejich laska take mezi lesy daleko ad lidi. Tak je souzeno mne i tobe. Nebojim se pro tvou lasku zakouSeti trochu prikoti,"

U gtefinikoyy matky.

(Z romanu "Btefanik" od Zveriny.)

Sena, je2 mu otevrela, si z hluboka vzdychla.

— Tu je jeho tena, Zunka — ukazala na ni pani farafka.

— Tak tedy sama perzekficia? — Nut -a — ja — som — vlastne — a vojak se zacal ohlitet na vkchny strany. Potom sniail hlas: — Motem hovorit bez obavy?

— Pravdate! — zadivila se pojednou pani farafica a nachYlila se zvedave It mlademn voj inovi.

— Prichadzam od Soee, z talianskeho frontu. Pray° je tomu mesiac, co nad nami lietal pan doktor — Pani farafce zasvitily c.ei a chytila se •za srdce.

— Milan?

— Ano a shadzoval nom s lietadla letakA Ja som jedon doniesol -- a to ut si sahl hluboko do kapsy a pedal pani fararce slotenY letak.

— Zunka, preeitaj to, ma,n lepSie oei!

Lehlo ticho, bylo slySet bzukot mouchy na okne, potom v hodinach hrklo a to ut padlc devet znivYch ficiert.

Paul fararka napiate poslouchala. Tu tam hlavou zakYvala, a kdyt prika Zunka k vete, te nadporueik doktor Milan 8tefanik sam ptichazi z Francie do Italie ,aby nad zakopy shazoval letaky, sepiala ruce a z fist ji vyhrkio: - Moj drahy Milan! Tedy tije. Dostaly sme zpravu, ae ho v Srbsku zajali a povesili Tedy tije! Diet'a drahe!

— Ale to spalte! — a vojin se opet chysta' It odchodu.

— A 9 tak chyt•o?

\Te

stiedu,

due 19. pros. 1934.

povzbuzovala Eva. "Nerad bych, abys trpela."

"Nestrachuj se ! Nejsou tak zli, .aby nep9chopili, kdyt i oni sami dosud ye syych dobrStch srdcich citi hoteti ohniely Lasky pra ye a neutuchajici, tak ryzi a nefal§ovane, jako kraj tady okolo nos. Vetim, te i oni pochopi," hovotila Eva pina vnittniho presvedeeni.

Horan neacipovedel. Polibil ji na fista tiskl ji tteji It sobe, jakoby se o ni bal.

V tu chvili stars lesnik se vzpamatoval.

Aekoliv se drive chystal, te na no vyrazi a jim povi, co si byl doma a cestou naStud9val, neudinil tak. Evina pripominka jeho IAsky nedovolila. Jako zazrakem proletla mu mysli vzpominka, ku ktere se vracel jako zahrade snu. Vzpomnel na svou lasku k ien2-: Amalce, kterou si take pied etyriceti lety vybojoval. AZ se mu pri ni oei trochu zarosilyi.

Horan s Evou tak byli zabrtini do svYch starosti, ze starelao lesnika ani nepozorovali. Skoro mu vleteli do naruee. Take lesnik se tvatil, jako by o nich nevedel. Prvni Prerukla ticho Eva: "Tatinku!" vykrikla, rozbehla se It nemu a povesila se mu na kji. V oeich ji zahraly kfiSt'alky slzi..

"Nu, nu. holka, jen mne neumadkej! VlitneS na eloveka jako diva tenkal" huhlal lesni, ale v jeho hlasu, nebylo stopy po zlobe.

A tu sc It jitnemu hrnul Horan a zajikle se chtel omlouvat, ale lesni ho predeel, kka: "Ja.. vim. Ilorane, co chcete Mei, ale je to zbyte6ne. Jako pravY lesnik byste mel vedet,.te• stopy •ve snehu zrazuji i S'kodnou. Nu,- ale stab° se. Tak, a nyni pojd'te, deti, pojd'te, maminka bude s obeciem &kat. Podivi se, koho ji z lesa ptiveclu."

Eva ptekvapena, zahlecila na otce, emu kolem fist zahral SibalskY fismev. Pochopila.

Uchopila jeho starou hlavu a vtiskla mu polibeni do aedinami prokvetlYch youst. la , 2e otec jiz nebude branit.

A Haan? Ten zapomnel si dati klobouk na hlavu a cely zmatenY si uv,edomoval, te mu piece jenom osud Evu prisoudil.

Potom at'astni pospikli It vestecke myslivne, aby nenechali maminku dlouho eekat v' em bylo u srdce nezvykle mile a hrejive.

Mafia Vojifova-Hofmanovi — Uz musim 1st'.

— Ostarite cez not!

— Nie, vyspim se rad gej vo vlaku. Nechcem vas priviest' do podozrenia.

— Veru, mate pravdu. Sme Spehovani na katdom kroku. A teraz budeme, hadazn, egte viac. Tak vam d'akujeme, moj drahy,. a Boh vas sprevadzej!

Pani faratka s tetkYm srdcem se ioueila s donesenYm letakem a s jeke vet2i bolesti kladla na oheri Milanovy listy z Parite, Turkestanu. z Ecuadoru, z Brasilie i z Tahiti kde byla nejaka zminka o politice nebo jmenovany •rlivne osoby francouzske. Nechala s: jen par pohlednic.

A kdy2 vSecko popalila, sedla si ke stolu, slotila pied sebe tilnate ruce a ka ye vzpominkach zpet svYm aivotem.

Me dite nejdratk! Videla ho jako rnaliekeho chlapce, jak spadl se stolu koS'ariske fary, kdy ts chtel letat. Videla ho jako studenta, kdyt mu s prahu fary mavala S. atkem na cestu do sveta, a video, ho pied tremi lety, kdy po pohrlou mutove ji daval posledni sbo hem s rozjitclejiciho se vozu. A srdce ji se= vtela strakia predtucha. te ho jiz nikdy uvidi. Ach, Bate! tikala si, jen mantel La mei toho dotiti. Byl by vide', kdo to Wien() tefanikft nosi svetern. On, otec, s dreVenou Savliekou jako etyfletY chlapec vital rozpra'Sene dobrovolniky a jeho syn, hle na dela novYch dobrovolni,kt. se skuteencu •Savli!

Muj drahY Palko by se snad zblaznii radosti!

Potom sepiala ruce a modlila se: — Miu Bete, ja jit napinila svfij tivot. Jell to tva yule; zkrat' me dny a prodiut dny meho ditete! Sttj pfi nem a dej mu silu, aby mohl dokoneit to. co si prdseyzal!

-- 6, Bo2e, dej mu silu!

Ve stredn, dne 19. pros. 1934.

1---0 0-0 0—U 0-0 0-0 0-.4 0— NA§t POATA. —0 0-0 0-0 0-0 0- -0 0-0 0-0 • Brookshire, Tex. 2e dnes nevim, jak na ge volba dopadne. At' k2 dopadne jak chce orka to neni volba aby rozhodovala a die ni se noel zatidit zakon, pod kterYm bavinovY farma • ma byti posluenY toho zakona. To bude asi v .lednu, ad co nag kongres dela a to zatidi. Dnes mame trest za porugeni Bankehadova zakona $1.000 pokuty, neb jeden rok v Proe, kdyZ nekdo vi, ze kdosi ptestupuje ten zakon, ho neuda?

A jenom o tern pi ge, de kdosi cosi dela.

Nage vlada zavedla zakon na omezeni seti baviny, kdetto ruska vlacla ma zakon set vice baviny, na obdelavani, na zavadriovani, na eisteni semene a pikovani baviny.

Tato vlacla ma trest, jak jsem Ceti v Hempstead Ledger, kde bylo od_ souzeno 6 r bavinovYch farmatt k smrti a 20 jinYch na, dlouho, leta do Zala•e.

A de neni dlouho, co Amerika se tegila svobode. A veil se jen zastav a pomysli na trest Bankead Law. Farmaf uvidi, ze je jen kroa od jednoho trestu k druhemu, ale se je vilkY skok od svobody ku $1,000 pokuty, neb jednohb roku kriminalu za poru geni bavInoveho ptipadu, a de kolo kapitolu eeka. armada profesorii na vYsledek to volby na zasedani ptietiho kongresu.

Vite, nekomu se zda, ze ten neb druhY. tomu nevi zadatek a ani nevi jak to poeitat, neb kdyby to bylo. Nebot' za 50 roku se toho Libra a semeno $4.00 a $6.00 tuna, a zas na druhY rok 'bavina 9V2c 10c libra a semeno $15.00 a $18.00 tuna, a zas ba.vina 7c a druhY rok 14c a 16c a vette 20c ai 40c za libru baviny a $60.00 tuna semene; ale to ui nevim pod kterou vladou to bylo. Nebot' za '0 roldi se toho moo zmeni, a tak dlouho farmuji. Ale to neni (lama, co bavina platila 20e a penez neni.

Koupil jsem si karu a krmivo pro ni, a ostatek se musi reducovat.

S Actou, J. F. Mikeska,sr.

P. S. — Dekuji redakci Vestniku a pfeji Vain vesele Vamoce a et'astnNovY rok!

Lovelady, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Minnie jaro, organisator pan Frank Kadanka nas zde navgtivil a zapsal osm novYch elenii, ale nebyli vgichni hotovi pfistoupiti, tedy se muselo Cekati, MinulY tYden zase pan Kadanka se to zastavil a dovrgil svoji praci, tak ze dne 16. prosince ,jsme byli pocteni nav gteyou z Hl. tkadovny br. pfedsedou a tajemnikem a ve 2 hodiny odp.

(16ho), zaloZili loam novY fad Cis. '14, a jmeno jeho jest "BorovY HEW. Novi elenove jsou: Pi. Anna Green, sled. Anna Omelina, Martin Svoboda, F. A. Snoble, Frank Pfikryl, Jerry Cermak, Joe Vondra, Frank J. Kienek, J. J. Vondra. A dva stall elenove ted stoupli k na gemu novemu fadu.

Radujeme se, ze jsme koneene dosahli Zadouciho cite a jsme nejnovej gi ratolesti nagi narodni Jednoty a doufam, ze budeme pocteni novYmi Cleny, tak aby do roku nase Clenstvo se zvojnasobilo.

S bratrskYm pozdravem, F. A. Snoble.

vEsndic Fort Worth, Tex. Cteria, redakce, sestry a bratti!

Chtel jsem par tadku znovu naemarat,' a ted' prave si nemohu na nic vzpomet.

Tak tedy varn chci zvestovat, naee nova Sokolovna je jiz ve stavebnim proudu, nektefi to jmenuji chalupa, jini zas nejak jinak, ale to nevadi. Bude dosti prostorna, aby nag deskY a slovanskY lid zde se iriohl schazet, a spoleCne se pobavit a pohovotit, o minulosti budoucnosti.

Zajiste jest to mace odvaana.

MnohY Iekne nerozveIna, v tak nejiste situaci dnegka, neco podobneho podnikat ,ale my jsme veichni prisli na tento svet, abychom pracovali, nikoli zahaleli.

Nagi ptedkove rozoravali pudu, staveli domy, kostely, spolkove zakladali ruzne spolky atd., a to yeeChno pro budoucnost, totiz pro nas. Toted musime einit i my, zas pro ty, co p •ijdou Po nas, aby chom svuj dluh splaceli. Nesmime nikdy davat I/elk pozornost minulosti nee budoucnosti, hled'me budoucnosti vstfic. Vzda.me-li se nae, propadame.

Oast° objevi se fadky v eeskYch listech, s jakousi nejistotou, Ze se na g narod odnarodni. Jest to sme g gni doby. T •eba se to-ndpovestdn maze /lady stati, ale pro nas a nekolik generaci (pokoleni) v budoucnosti, jest tato otazka zbyteead a nevYznamna, aspoli zde pro Texas. Od to doby, co ptistehovalec_ ;vi ze stare vlasti bylo omezeno, ;eprve ted' se na g lid probokrzi z vlastenackeho spanku. KalklY se 'orani co mute, aby mu ten eeskY • azyk load° nevytrhl.

Podivejme se jenom tro ginku do let minulych, obzvla gte na venkoy e. Jedine pobaveni na gich krajanii zde v Texas bylo prodleni v sobotu odpoledne ve meste. To bylo eSte pfed prohibici. Rolnici i delnici v sobotu odpoledne jeli do mesta. Tehdy je gte nebylo moc ;ech samohybto de by to mohlo beZet bez oprati a bite. Mnozi jell na vozech, jini na, koearech, jak to zde iikali "bugy'', a tak to bylo veselejei, kdy2 testa trvala hodinu dye, ale co ted', jste tam za pet minut a jig je po radosti. Tehdy ;e lide nejvice poznavali jenom ve meste. MaZeti /lade v salonu a eny zase v obchode se smigenkm .7.boZim; ovgem, ze si take pti torn iejdeni sklepli, no, jak by ne, to je tenska povaha.

A ted' se vracim nazpet x tomu probuzeni. Wive jsme zde nemeli jednot sokolskYch, jen malk poZet, spolkovYch budov bylo take malo, divadla eeska se nehrala. To byla novota, kdyZ se v nektere osade hre.lo Ceske divadlo. A v gimnete si ted'. V kaIdem Cisle Vestniku, nebo jinYch listech, vidite oznamky pro divadla a kdyZ ne oznarnky, tak aspon dopis, ale veude je divo. Vemte si pfed sebe organ SPJST. 'Abed 10 lety a dne gni, a uvidite ten rozdil. Dfive musely bYt " strany ye Vestniku vypineny romany a raznYmi povidkami, proto ze ZadnY nepsal, a malo kdo co oznamoval, aby byly sloupce vy pineny.. Nyni Vestnik zadina byti malt', nektere dopisy museji byti odkladany a nebo zkraceny, pro nedostatek mista. Neni tomu da yno, co br. Moueka se stal redaktorem Vestniku a zaeal vydavat Vestnik ye vetgim pisme i jineho sloBylo mnoho nespokojenYch,

Lald'to k vuli pismu anebo slohu, vgak behem doby se na v ge zapomnelo a zajiste jsou nyni v gichni uspokojeni.

Tak co redaktore? Bude muset asi etyii stranky na ten organ ptidat! Ale chyba lavky! Za ten plat, co dostavag to neni moZne! Kdyby to bylo tak dalece v me moci, ja bych se ul v tom Fayetteville za Tebe piimiuvil, aby ti na ten papir nee° obetovali. To asi dostanee na X-mas!

Doposud yam jeg te nemohu ureitou dobu na otevteni nagi sine, nebot' ted' v zime je poeasi nejiste a samortejrne jest nagim pfanim a touhou, aby v gichni krajane z bliZgich &sad byli ptitomni.

Takta pfedem i vzdalene vyzYvam, komu to bude modno. Doufame, ze i Houston a Fayetteville nezikstanou vgichni doma, Temple, Taylor a Granger, neb pro ne je to jenom malicky vYle•. A trojlistek osad sousednich ptedem yyzkva.m ku spoleene yYpomoci, totiz Dallas, Ennis a West. I Vend, Votruba s Filomenkou, a fagany take seberte sebou. A Venco ty si figtralni rozumy dobte sformYruj, a mohl by jsi narn udelat nejakou pfednaeku z tve pfenaramne rozumne mozkovice. Filomenka asi nezna moc Fort Worth, tak bude miti pfilelitost se seznamiti s temi hovady, nektere museji byti i zavtene v • ohradach.

Nemyslim, de je to pekelnYm htichem, ze zde stavime novou sin, kdy2 zde ji2 jedna je. Jsou zde jine osady, kde jsou az tti spolkove, budovy, na pfiklad Ennis, Dallas, Temple, Houston, tedy piece nejsme prvni ani posledni. Lidu state ptibyva a mlada generace nesouhlasi s tim co nas uspokojovalo.

Jegte laskave pfipominam vgem jednotam sokolskYrn, a jednotlivYm tacifun SPJST., kterYm jsme zaslali pisemne Zadosti o ptispeni na na gi stavbu, pujekou nebo darem.

Jestli nekteti bti tajemnici jste zapomneli ptinest dopis do schuze, prosime, adifite tak a neodkladejte, neb kaZda sebemen gi podpora je vitand. VYlohy se stavbou jsou znaCne, a prosttedky nestaei.

Doufam, Ze nebudete zklamani, kdokoliv jste /lam jiz byli napemocni a ptispeli svou htivnou.

Kvituji penetite dary krome Cek: echoslovak Pub. Co. $5.00, Sokol San Antonio $5.00, Sokol Ennis $10.00, tad Jaro, eislo 130, v Dallas $15.00. Diky Sokolu 2i&a. v Dallas, nebot' nam propiljeil Sokolovnu bezplatne pro na gi zabavu, s celYm zatizeni a yeechno jiZ pfichystane, tak de jsme prisli, jak se Tike, k hotovemu. Mimo toho jeete bi'i sokoli: F. StranskY,st., Fr. Rendl a V. Kueera, 'pracovali v pivnici a sestry v kuchyni a u vstupenek. Jsou to lido nenarodni a ochotni pomoci v kaldem pfipade.

Dekujeme yeem! Zabava se potkala s kaspechem. Kdybychom uspotada.li takovYch zaba y 50, tak by'orn dali 10 jinYch vstup veiny.

Dne 25. listopadu byla zde pofaclana r bi3va odbooky Spolku els. 9, proti ohni a bouti, S.V.P.S., a navg teva byla uspokojiva, neoCekavana. Taktet se tedy potkala s Uspechem. PfitomnY tajemnik Will Nesuda HI. U. pronesl kratke vysvetleni ohledne na geho spolku, poeet Clenstva v roce 1930 a ted' a majetek tehdejS1 a dne§ni. _Taktet br, piedseda Joe Kuban a

Strana 13.

Anton Ermis misto ptedseda, pfed. nesli nekolik padnYch vet.

TakteZ v nedeli, dne 9. prosince, men jsme, zde vzo.crie hosty z West, pti divadle ochotnikka tadu 'Cis. 92, totid dr. Pazdral, Robert eervenka a Ben VanZura. Pana VanZuru jsem drive netnal. Teel mne seznameni.

VYroeni schiize jsou jiz za zady, a tak tedy ted' s chub do place.

Kdo byl neja-kkm tim fitadem obdafen, tak aby si vzal na veclorni, de jej ma spravne a svedomite pinit.

Pro tento rok koneim, a pfeji redakci a veem etenaltim vesele vanoce a gt'astny Novy rok 1935!

A. Tobola. )0( FILEDAJi SE StITATELE 'PRO CENSUS ZEMEDELSTVi. 2adatele o misto sberatele pro blidici se census zemedelstvi musi se kiditi nasledujicimi pravidiy: 1. Musi byti energieti mat Ci deny dobreho karakteru a vlastnosti.

2. Podaduje se nejmene vysvedeni g koly gramarni a schopnost eitelneho jak prostfednee hbitehio psani.

3. Sberatele musi byti vybrani z lidu dijiciho na farme jako rolnici, jejich deny, dcery a syni.

4. Musi byti stafi mezi 25-60 roky.

5. Zadatele musi odeslati svoji Zadost k vfkli prozkoumani schopnosti ihned, doba ustanoveni je ptede dvetmi.

6. Sberatele musi bydleti no, farme a byti skuteenYmi residenty soudniho precinktu, v nemZ o mil sto se uchazeji.

7. 2ada se, by vSichni Zadatele pit podani Zadosti o misto sberatele udali soudni precinkt okresu v nem2 pfebYvaji.

2adosti zasilejte na: Mrs. Marion B. Smith, Distrikt Supervisor, Brenham, Texas.

DO MESiCE NOVA ZAHOJENA Ctena pani! Boli mne koleno v kloubu. Posilam Otho, Iowa. 12. list. t. r. $2.00 na liniment a naam plaste u piedpokladu de mile to pomilie jako se mi osvedei-la Nonat na nohu, kterou jsem mela pies 2 roky bolavou. Nekolikere masti jsem za ten Cas upotiebila, ale elm dal tim to bylo horK Pak jsem Ctla o nonat a to do mesice nohu vyiecila. Je tomu jiti pies 3 roky co mare nohu zdrayou. Je mne pies 72 mkt. Tel si pteji naplaste na kutl oka. Mrs. Josie Brdlieka.

'Vyteka-li z rany mnoho neeistoty, dava se napiast vickrat denne. Na suche bolesti se nedave. ncva 'naplast, dokud prvni na tee dra Prava mast je s timto Trade Mark: WE 00 00¢

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vat.eho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte ale pi gte ptimo na nail adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

NONAT midete objednat od M Divin, Waller, Tex., Rt. 1,

8trana 14.

ViSTN

Pod svielami itedroveerniho stromecku.

V. Klefek. dimkoliv a povatuj jakoukoliv Wua detinstvi — atedroveeerni kouzlo zachvatilo a zachvacuje katcleho.

I milj ten den kdysi bYval. Ne, to by Jei"g ek bYval za myth chlapeckYch let k nem do to vlhke ptizemni svetnieky v Nemeckem Brode ptichazival, ne, .stromeeek tit jako dite strojivaval jsem si sam a Jetiaek na mne zapominal tpine, ale vim, jak ptimo zbotne jsem se vtcly dival do planoucich svidek, jak dYchal jsem rad ten vzduch teply a napinenY vuni lesni pryskytice, proste ma cletska duaieka z tohoto vaedniho sveta v tu chvilku odletela a ja vznesl se kamsi vYte. Zde byl zlatY jas a. pohadkova, omarnna, vime a teplounko, ktere citil jsem i v hlaye i v srdci. A kdyt jsem lacine sve ky zhasl, abych mohl radost svou opakovati v ptiati veeery, bylo mi smutno, jakobych zhasinal samu radost. A to mi nikdo nedaval dar', nieeho; na to rodide nemeli. Teprve u syYch deti jsem te.dne citil, co je to plapol atedrovedernich svidek. Pravda, byly ne kdy obtite s tim StedrYm vederem — ale nakonec piece jen byl. Detske tvatieky oeka byla same. jiskra, co chvili oval se vYktik radostneho ptekvapeni — deli dovedou se radovati z kalde maliekosti!

Byvaly to po leta radostne chvile, ty 80dre yeeery, kdyt zvonek zazvonil, kdy dech se vaem naaim maliekym zatajil a pak ta drobotina jako blesk vletela do pokojika, kam celY den nesmela, a kde Jetiaek nejen ze atanes' cukrovinky, ofechy a jablka, ale stromedek take pekne dekoroval a i ty sviely rozsvitil.

Rok utikal za rokem. A pak ptiala vojna a Tti S. tedre yeeery travil jsem v talatni kobce; pri poslednim — ye videilske "Val Smrti" — opattil jsem si skY stronieeek z papiru a drat' a na nem rozsvitil malininke sviCiCky aspori na chvili. abych vytvotil si nahradu za naladu, kterou ptindai Stedry veder.

Po ttech letech vratil jsem se k rodine. Ale neatesti nechodi po horach, nYbrt po lidech. V prvni StedrY veeer na svobode stal jsem nad mrtvolou nejstaralho syna, vojaka. A za dye leta nad posteli umirajici dcery, ktera ut v agonii divala se na vanoeni stromeeek. . .

Smutne vzpominky mam na Vanoce, na tedrY veeer. Umirani nejdrataich, pohity, hrob pro vlastni krev a pro vaecko, co je smyslem nageho tivota.

A piece zas stojim u stromeeku a dekoru ji jej a shanim a teairn se zas. Po dceti stale male. Milenka, eernooelca a diblik veliky a syn ptijde s druhou Milenkou. Je. mi protote nemohu zapomenout, kdo mi schazi, ale ptec jen tu cosi vYska, a kdy vzpominee_ a music vzpominati tech, kdo ti zemteli, tady bouti kolem mne tivot, nezkatenY, neotravenY, ptirozenY, proste tak jak je. A zde se mi, to vlastne ten intimni, krasny yeeer je vic svatkem nas dospelYch, net tech malielcych. Ty maji radost, to se rozumi velikou, nezmernou, ale hlavni je to, to my dospell mame radost z to drobotiny — Mu, tikejte si, vy maminky a tatinkove, co chcete, jen si tekneme pravdu: my vlastne ten ate-droveeerni stromeeek strojime pro sebe, abychom pH to detske radosti mohli potadne zas zaradovat se semi, abychom s temi mi, smejicirm se a dovadejicimi, mohli chvilku bYt smejicimi se a rozradostnenYmi detmi semi!

Kdyt vidim rodiny, v nich skotaei hroma,dy zdravYch, dervenolicich deti, kdyt ptedstavuji si, jak jiskti jim oeieka ted' pod atedroveeernim stromeakem, jak plesaji a smeji se, — vy nejchudai mezi nami, netalujte. karn vam„ to jste bohaei.

Kdyt jsem pozbyl vaeho, nieeho jsem neztratil, jsem tiv, jako jsem byl tiv pied tim.

Nideho nelituji. nieeho neaplakavam. Bez

BUD Dint) Si

Zivot

Ve .stedu, dne 19. Pros. 1934.

na Volyni.

DOBE, kdy vstoupili prvni deati emigranti do teto poiske zeme, byla docela jinou, net je dnes. Podle popisu pametniku z to doby byla zanedbanou a skYtala desnY obraz pro ty, ktei-i prijeli sem z tak vzdelane zerne jakou byly Cechy. ' Vaechna pole, na nicht' se vini dnes lany obili, byla jeate pied aedesati lety pokryta ze dvou ttetin lesem a ktovim. Zelene ludiny byly v tu dobu batinami. V tomto divokem kraji till ukrajinati sedlaci, pracujici na panskYch pozemeich, v ubohYch chatkach.

Obrazek tivota techto muzika zachoval nejlepe rusky spisovatel L. N. Tolstoj ye spine "Statkatovo jitro"'. Je to site z jineho kraje, ale je to tent temnY lid, tytet zvyky a tatat bide,.

Ukrajinati mutici meli pro celou rodinu jen jednu svetnici, ktera sloutila za kuchyni, lotnici a dokonce i za chlev, nebot' selata zde behala volne a slepice sedavaly na peci. Uvnitt svetnice (spice temnice, ponevadt sem vedly nanejvYae d ye male, okenka skulinkam podobna) bylo vaechno zaeouzene a strop it pine Cerny, protote mutici neznali jeate kominti, a kour z pece plazil se po strope. pak otvory na pildu a odtud otvory ve stteae yen.

Take tito lide byli zanedbani, cell Cerni a ve apinavem odevu, aitem z hrubeho konopoveho platna. Chloubou kakleho mutika byl kotich `z beranich koti, beranice a "pastoly", °buy to pletend z lipoveho lYka. Prichodm OeskYch emigrant' nastala pro mutiky doba lepaiho tivota, nebot' pomalu ptejimali od been zptisob hospodateni • i bydleni. Od Cechu nautili se mutici hnojiti pudu a vzdelavati ji (plait/ ani teleznYch vidli neznali. hnuj vyvateli do ptikopti, altajice jej za pritet v hospodatstvi).

ZajimavY byl zpilsob mlaceni obili, jehot utivali to dobe pokrodilejai pomeaeici. Celt' stroj mel podobu valu, jakeho se utive, k valeni ptidy, toliko s tim rozdilem, to sam vat byl hrube rYhove,n a hrany techto rYh, kdyt val tyl tahan po rozesttenem obili, vybijely zrna.

Za °neck 60 let, co ptijeli do tohoto divakeho kraje ptistehovalci Ceati, zmenil se tento v kvetouci krajinu. Vidime zde nyni krasne osady Cecht, jejicht hospodatske budovy jsou ukryty ye svezi zeleni ovocnych sea, liaici se od vsi mutikti Cistotou a Uhlednosti.

Rozdily techto dvou osad, jet jsou vkly yedle sebe, protote mutici, byvae propuateni z rcboty, usadili se na pozemcich jim danYch, a 6egi ffakoupili od pana ostatni pozemky, uvidime nejlepe, kdy projdeme ulicemi techto vsi. Prekvapi nas, to OeAi maji faude vysazenc jen ovocne stromovi, kdetto mutici, adkoliv mivaji zahrady velice malinke, davaji ptednost vice stromtim lesnim, a to hlavnejasanu. jakY ohromnY kus prate byl zde vykonan za onech 60 let, budeme se divati vtdy jen s Uctou na tyto naae bratry, kteti zde byli prukopniky vzdelanosti a tolik se zasloutili o ohias oeskeho jmena v celem Rusku a i nyni v Polsku.

Mnozi z nich ptijeli jen s holYma rukama, nekteti ptivezli si sve jmeni na voziecich, tatenYch psy, vetaina z nich vaak svou pill a prieinlivosti se vzmohla tak, ze dnes, mluvi-li se v Polsku o ‘6e gch, mluvi se o nich jako o zamotnYch lidech. Nyni ale krise bile, ochabnuti a me neblahY vliv i na Ceske akoly. Ale krajane nezapominaji na svfij narod a doufaji zase v lepai easy. 0 ty se ptieini jmeni milteme zit dal a penize do hrobu nikdo neocIne.,a1. Ale tebrakem je kat'dY, katdY bez vYjimky, kdo ztratil Kdo je mate Va g je atedroveeerni den, den radosti, ktera je molnou jen jednou za rok.

Vette si toho dne a at dojati pohladite viesky syYch maliekYch, na net bude dopadat zate rortehnutYch svieek, myslete si, ze nikdo v ten veeer nevi bohatai, net Vy. A tak tomu je.

Lidove povery VinoCni. TOSPODAAI daruje se na 80(10 veeer 1 atedrovka, ktera znamena ptani, aby hospoder ptiatiho roku mel vaeho hojnost a zejmena, aby se mu na poli zdaiilo obili.

— Co od vedete zbude, (lava se kravam, aby hojne dojily. Kohoutovi dava hospodyne stroutek eesneku, aby byl bujnY a slepicim hodi hrst drachu, aby nesly hodne vajec.

Rybi kosti, jet zastanou od yeeete atedrovederni, zakopavaji se pod ovocne stromy, aby ptiatiho roku byly Urodne a hojne ovoce nesly.

Kost z hiavy rybi se uschova. Trapi-li koho bezesnost, vloti se mu pod podhlavnieku, aby spanek se ptivolal.

Jelikot na StedrY den at do vee'ete zachovava se ptisnY ptist, slibuje se detem, zlate, prasatka, nebudou-li jisti.

Divky prosekavaji led na rybnice o pal noci a po to v hlubine pry uvidi ptiati svilj sud. Chce-li divka vedeti, vda-li se v torn roce, vezme narue ptipravenYch k tomu polinek a spoeita, je; jeli poCet sudY, vcia se, 3e-li lichY, zitstane neprovdana.

Jine, pavers je tato: Na misu s vodou de, se pro keldeho elena rodiny skotapka s rortatou sviekou. Ktera skotapka se nejdtive potopi, ta osoba do roka nejcitive zemte.

Take davaji divky do skotapek na listeich napsane jmeno sve a nekterYch znamYch pea nu. S kterYm jmenem se jeji jmeno nejdtive srazi, toho za mantela dostane.

Od gtedreho veCeru at do svatYch Tti Kra10 ma v dome leteti vanoeka na stole a kaklemu se podati, kdo ptijde do bytu, aby odchazeje nevynesl z domu atesti.

Prvni tii otechy s vanoeniho stolu se maji nosit at do sv. Tri Kralu pH sot* aby pe nine do domu ptichazely.

Po atedroveoerni vedeti vezme divka do zesterky neco lneneho seminka, jdd s nim de zahrady pod strain, nabere do leve ruky neco seminka a ttikrat za sebe je pf'ehodi. Pti tom tika tato slova: "Seji, seji len, at' se mi zde sen, ktery jest rnti.j nejmilejai, at' jest v nem!"

0 kterem se ji pak v noci zde, toho dostane za mantela.

Divka napiae si na etyti ceduliely Ctyii razlidna jrnena asice tech, na ktere si mysli.

Tyto cedulieky zavele do etyt rohil kapesniku a net se ke spani ulozi, zastrei kapesnik pod podhlavnieku. Rano pH prvnim procitnuti vytahne aatek a kterY rtdek &it v ruce, ten rozvale a ktere jmeno je v nem, toho dostane.

Po yeeeti vezme divka skotapky z otechu a slupky z jabiek do zasterky, vybehne pied aim a posloucha, na ktere strane pes zaateke. V tu stranu pry se provda. °pet jine divky hazeji pied domovnimi, dvetmi.sttevicem. Obrati-li se sttevic aplekou ode dveti, vda, se divka do roka, ale obrati-11 se ke dvetim, musi jeate rok eekati.

Kdyt yyzvaneji na pulnodni, ma jiti divka na ktitovatku a pak odtamtud se rychle obratiti a jiti k nejblitai rece na led. Tam' pry sejde se jiste s tim, kterY jest ji souzen a se kterYm vymeni si hedvabnY aatek, ktery si &five s sebou vzala.

JistY American pry si zridil ye svem dome pohyblive schodiate; v noci pry si je pouati smerem dolt/ a to nejvetai rychlosti, aby odradil zlodeje, kterY by se pokusil dostat do prvniho poschodi.

NEOPOMENTE udati Cislo kadu ku kteremu patiite, kdy budete posilat oznameni zmeny vaAi adresy na br. Ed. L. Marka, sleetnika HI. Uicadovny, Fayetteville, Tex. Neposilejte oznameni zmeny adresy na Vydavatele Vestniku, West, Texas, protoie opravy se delaji jen die instrukci br. Marka.

S hr. pozdravem, Vydavatele Vestniku,

Ve str-eclu, dne 19. pros. 1934.

base rovy Pouze resoiuce soustrasti zasilane tidy uvetejiiuji se zdarma. Oznameni iimrti a dikfivzdani soukromi jakoi i vtroeni vzpominky Umrti musi btti placeny.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikepsanY resolueni vStor iadu 6echoslovak dislo 141, projevujeme jmenerii radu upfimne citenou soustrast portstale rodine nad Amaim jejich milovaneho man2e1a, otce, dedeeka, a na'Seho spolubratra, Tomage KiupaIy, kter-jr od nas odeS'el dne 30. i-ijna 1934, nav&iy, k veenemu odpodinku. ZesnulSr bratr byl dobrS7m a povinnosti dbalS7m dlenem a rodine starostlivSrm ochrancem.

Vime, rnila rodino, ze jste zarmouceni nad ztratou vaS1, avgak budii yam ntec'hou, Ze my upflmne citime s vami.

A ty, bratfe naS, odpodivej v pokoji a budi'a ti zeme lehkou.

Usnegeno jeden opis zaslati k otigteni do Vestniku, jeden opis za slat pozastale rodine a do protokolni knihy zapsat.

Za resoludni vS7bor: Jos. Ta.§ka, Fr. PetruSek, Leo. Jan. Dan° v Mixville, Texas, dne 9ho prosince 1934.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsant resolueni vS7bor tadu cis: 40, Hilje, Tex., vyslovujeme uptimne citenou soustrast yam vgem pozustalYm, otci, ditkam a ptateltn, vgem znamYm, nad ztra tou nagi spolusestry Pavliny Badakove, ktera dokondila svou easnou drahu sveho Zivota, po diouho trva jici nemoci, dne 30. listopadu 1934.

K vednemu odpodinku byla uloiena na htbitove v Hilje, Tex., za velke teasti ptibuznYch, pkatel a znamYch. Pohtebni obtady v dome smutku a nad hrobem vykonal vdp. Janskt z Hilje, Tex. Zesnula spolusestra byla °betava, a tadna elenkyne na geho fatly, ku kteremu pattila po dlouhou i•aciu let a vidy pinila sve povinnosti vuei tadu a Jednote.

Pozilstalemu manzea, syntim dceram zesnule vyslovujerne timtc naSi nejhlubgi soustrast a, uji§t'ujeme vas, ze i my, spolkovi bratti a sestry, 2elime nesmirne odchodu vagi drahe 2eny a matky.

Zesnule budii zeme lehkYm poeinutim.

Resolute tato buda uvefejnena ye Vestniku, zane gena do protokolu a opis zaslan pozustale rodine.

Za tad eechoslovan cis. 40.: C. T. Caka, James Hradeck3i, E. K. Hajovskt, resolueni vtbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jeliko2 neaprosna, smrt zasahla v nag kruh a za obet' vyZadala si 'Zivot nageho statiekeho spolubratra Jana Maraka, ktert byl vernSrm elenem nageho tadu po mnoho let a k Jednote pattil taktka od jejiho poeatku, bylo usneg eno projeviti jeho pozilstaUm ptibuznYm na gi uptimnou

10;

`tram 1:j

TNIR

alaWa C enirm krajaniim

soustrast.

Mili poznstaii, prijmete naSi hlubokou soustrast nad ztratou vaeho manela, otce, dededka a pradededka. Necht' jest varn atechou, ye Wharton a Fort Bend Co. Mam jednatelstvi pro ze i my s vami citime, a 2e vas zarmutek jest i na g zarmutek, a Ze s vami upilmne zelime jeho odchodu, neb br. Mardak byl dobrim Bude mne te§it stare zname oba vernSrm dlenem, kterSi v2dy sve sloukt a nove poznat. povinnosti k Jednote tadne spraV. J. KUBICA, agent Wharton, Texas voval.

O. Box 311, Jegte jednou k vam volarne, jmete na§i uprimnou soustrast, a zesnu1S7 bratfe odpodivejl ty v pokoji!

Za tad Placedo cis. 97, SPJST.: A..

•.; Tomag Vanek, Josef Opravil, USKt PRAVNIK, Jas. L. El'Sik, Vykizuje ve*Skere soudni a pra y resolueni vSibor.

-ni yule, atd.

Placedo, Tex., dne 13. proDam v since 1934.

Telefon — Fx. 2345.

Doma telefon — H. 5309 Din TAROKY „m0.2ete °pet dostati za $1.50 hru, pogtou vypla1206 Texas Ave. cene. Objednavky posilejte na Ce- HOUSTON, TEXAS. choslovak, West, Texas. (dz)

Russell Oil Co.

A. LESIKAR

:C.H.Chern0Sk pRAwrfic Vytizuje vegkere soudni zfilditosti tiadovna: 821 Bankers Mortgage Building. Dfes ulici na p roti Kresa budove HOUSTON. TEXAS,

RED FRONT eeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas , Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvla gtni stoly pro rodiny.

dne 24. prosince.

Tato nabidka ZALETE $10C HNED NA

Cock* ir/r7,#.1 -4*•,

Strana 16

vEsTNIK

Pou2ivejia k oznamovini

Oznamovate

PvOytx STUDEN T Tftt tES'TINI 1

LACH ° C_'1 11- NA I ISTAT E ENi jN tUCNIIIV:RITE -TE V TEXAS.

Ve stied, due 12. pros. 1934•

togova, byvala studentka Dr. Mieka a proto se nedivime 'Ze prohla.-gil ve sve feel, oslavu povatuje jeden z nejtt'astnejtich okamiikit ye svem Zivote. Je jiste. loynY na sve studenty jeho nasledovniky. vy a.a2ovani krasnych k.ogiakti osadnici ukazali velikou ttedrost. 'Obecenstvo se rozchazelo s vedomirn, Se nate nezahynula —pfes krute prondsledovani — ve stare vlasti a Se nezahyneme ani v nati nove vlasti, aCkoliv o to usiluji nekteli natinci, ktere spravne nazval Dr. Midek, hrobaki. "Chceme Et!" Je jiste, Se krasneho p1ikiadu osady Granger budou i jina mista nasledovati. a VYPADA "Moja manSelka byla. slaba a nemocna a ztracela na vase," pi:. p. Frank Stoczka z Philadelphia, Pa. "Prvnich nekolik davek Dra Petra Hoboko ji pomohlo a po Stetlem pouSivani moje inanSelka se pozdravila p1ibrala dvacet jed na liber na vase. Tento leeivY pro. stredek zleptil vtestranne jeji zdravi, takSe nyni vyhli'll oproti sv 'm rokam mladti." Tento zasluSne proslaveny bylinnY lek ileinkuje blahodarne na pochod Zalivani a vy metovani a tak napomaha

rode v budovani silneho a zdraveho tela. Neni to obyeejnY pfedmet obehodu; pouze zvlakni jednatele, stanoveni Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill., mohou jej dOciati.

Veknj, listovy tabak — na Soudime, 'Se etenale bude jiste prodej, 10 a 15c libra, bez dopra,- zajimati poet studentti nati ma-TMAVE BRtLE PRO NAMEsitvy. Jerry Burytek, Portland, Tenn. tekske Fedi na jmenovanYch tkoNIICY. (5-8-pd.) lach. Na vytti tkole (High Jeden varla yskY lekat doporuduSchool) v Austin 3 studenty v jedje na.mesidnim osobam, ktere me`,'"*"'' Pii,-!niti delnika pro domaci ne Hide vyuduje sleena Frantitka sieni upinek laka k nebezpednym. puaci na farme. Jen zkutenY a Kamasova. Na vytti 'Skala' Reagan prochazkam po limsach stlepevnY at' se hlasi. Pike na adresu: Houstonu 23 student:1A v jedne chach, aby v nebezpeenem obdobi Hanak, La Grange, Tex., Rt. 3, aide yyueuje Dr. Frank E. Lukta.

Uplfiku poaivali spani ternBox 111.

(5-6) Na vytti gkole v Caldwell v prve nYcli brYli, ktere lekal sam zkonIler. Na prodej bavinene semeno &fide 23 studenty a v druhe 14 struoval.

Aekoli vliv mesice na nastudentil vyuduje pan Edward clruhu Bagley, ktere vydava 40 l'i Balcar. mesicne osoby nebyl dosud vedeNa vygg i tkole ye West v 43 procent vlakna. Cena 110 lib. bez cky vysvetlen, povaSuje zmineny dopravy $3.00; s dopravou $3.30. A- prve tidde 25, v druhe 19 a ye tkelekak za velmi prostfedek dresujte na: Shiner Farmer's Co- ti 9 studentil vyuuje sleena LilpouSivani eernYch brYli, ktere zaian Na vytti tkole v operative Gin & Mill Association. bralmji vnikani mesidnich paprShiner, Texas.

(5-8) Granger sleena Milada Jelinkova skit do oei a'tim nervove draSdeprve tilde ma 23 studentii a v ni, ktere mesieni svetlo u osob s 1 Hiedi se starli is ena k ob- druhe 22 studenty. oeska studenttimto sklonem vyvolava. staravani domacnosti, k vateni a 3.1ca besidka ma 55 'Menu. Na vyggi ikole v East Bernard 7 sttrdentii v .TRESTY SMRTI PRO KUAARY opatrovani jednoho ditete. Pilte a 4 studenty v druhe tkide na W. B. Simmons, 330 N. 30th St., prve OPOJNICH JEDtJ. vyuouje sleena Jirinka Matejkova.

Waco, Texas, a udejte sve zkugenoSaud v Sanghai odsoudil (6-pd.) V deskem studentskem klubu je sti. ku 8angu-fu pro nemirne kouteni 16 elenu. Na a.kademii sv. Ludmily opojnYch jeda k smrti. Rozsudek Eir Stargi vdova ptijrne zamest- ✓ Shiner 7 studentt v prve a 2 v byl ihned vykonan. TY2 soud odmini jakekoliv na farme neb ye druhe vyueuje ctihodna sestra M. soudil dale k smrti etyti osoby s Ludmila.

StudentskY klub Cechie meste. Pike na: La Grange, Texas, odtivodnenim, jde o nevylki(6-pd.) ma 20 &anti.

L. K., P. 0. Box 363. telne kutaky, opia.

Na venkovske vytti gkole .v Sea,..

Patrani po pokladu na ()strove ton u Temple destine v 8., 9. a 10. fide yytieuje pan Frant. Chudej. .>\° 4vAiktmv*.f4mkk,oseAmmmqvAwAvontsm Montechristo.

Ve g kole je pies 100 Sakta. Na yenKorsiati rybati, kteti se vratili kovske yytti gkole v Lost Prairie Vesele Vanoce a St'astnST Nov 'Y Rok s ostrova Montechristo, kama by- u Temple 14 student eettine uei syYm pfiznivcilm pleje li za.hnani bouti, vypraveli, 'ae na sleena Matylda Machalkova. — Na tomto ()strove znamem z Dumaso- Texasske statni universite je zattAD gTEFANIK, cis. 142. S. P. J. S. T. va romanu, nalezli v prohlubni pod sano v 1. roeniku 24, v druhem v jehoS sini ditky sehraji divadlo troskami straini veie nekolik zla- 22, a y e t1etim 12, ye etvrtem 8 a tYch minci. Toto vypraveni upo- ✓ patem 3 studenti eettiny. Vyumina na povesti, o nich*Z se zmi- euje Dr. Eduard Mieek. Studentsky pod nazvem nuje take Dumas, ,2e na ()strove je zakopan zlatY poklad. Nekolik klub Occhie ma pies 50 Clenil. podnikavYch Korsidanti chce se °SLAVA STEHO VYROti NAROD_ nyni vypraviti na ostrov, aby tam Ni HYMNY. §imy, Vanoeni pohadka o 1 jednani od patrali po skrytem pokladu.

OSOBY: P Z Granger, Texas, se sdeluje, Se TRtNI CENY Hovorka, pasty" Karel Sedan i mistni osadni sini konala se pekMrazek, domkat Fr. Kincl 716, a dastojna oslava steho vYroei Marie, jeho 'tem Ev. Kunetkova ve Waco, dne 19. prosince. narodni hymny "Kde domov milj?"

Baena, deer:, Bila Prostorna sin byla napinena do Kulhanek, chalupnik Vlad. BilY Bavina, str. middling 12.95-13.35 .Dosledniho misteeka. Na jevitti ohOipek, hostinskY Stella Valdik Kukulice v klasech, bull, 72c-77c :evil° se mnoSstvi gkolnich devBetuAa, slaka Filipkova.

55c-58c eatek v bilYch tateekach a zazpiOves v pytlich, bull Adam, deledin Fr. Sedan ml 93c-98a valy americkou hymnu a Kde doPlenice, bull Jehlieka, krejdi Jenda Valdik 85-900 mov IMO? Byly odmeneny potiesSeeman, bull 1. Andel Helen Valdik 9e cern. Potom osadni hudba zahraTake slepice, libra 2. Andel, Jane Kelarek 12c la °be hymny a narodni hymna Kurata k smaleni Hudebni doorovod piano 14c yla zazpivana vgemi pkitomnymi.

Hilda 'vestkova, Kruty, 'Cis. 1., libra Zaeatek o 6 hod.

9c Slova ujal se dustojnY pan Jan Va_ 10c Vstup: dospeli 25c — Krocani, Cis. 1., libra Po divadle nadilka detem se stroniku vanoeniho a pak 7c nieek, vlasteneckY knez, kterY so.Krocani, cis. 2., libra taneeni zabava pro dospele.

25c jimave vzpomnel doby pled sto leVejce, tucet y ve stare vlasti a p1edstavil sla y - ..

-ostnihkeniaDr.EdMirkaz exasske statni university, jehoS nazval "apottolem Ceske feel v Te• M dobre hudbe a pled palnoci sehranaasu". Ty2 pkivital pkitomne, po- 2,kt5; Velka tane'eni zabava de bude vesela hra o 1 jednani od Jitiho Baldy Vvtizaie vegkere soudni a Drivnt ' &oval za pozvani, manSellim Vi- vg„.vc zide'Zitosti: ubstraktv. nosledn1 em Ba,rtoSovYm za pohosteni a W. yule. atd. studentu Lott'akovi za dovezeni. ?t& wp,sT Telefon 146.

TEXAS ] ochvalil obeany z Granger, Se se OSOBY: ozhodli pOiadati oslavu stoleteho Bartolomej Koniklec Yroei narodni hymny a procitene Fr. Bedan st.

SPRAVNE VYKONANA POvylicil jeji historii. Dojemne znela Agata, jeho pani Boh. 8uldovA KEEBNi SLII2BA. Zanynka, jejich dcera jeho slova, kdy2 vyslovil pkesvedAn. 8vestkova V hodine Zalu zarmouceni Klotylda. jeho sestra eni, nage draha, eeska. lee, deKar. etvrtnikova naleznou Edward Pace poMetodej Lajdadek, ictvi po natich slavnYch pledcich, St. Valeik htebni ftstav pohotovY k symDemitrius Rok ezahyne, budou-li nate matky uBed. 6tvrtnik nezbytpatickemu vytizeni Jindfich Rok, iti deti, natl. budoucnost, Ceske, Ant. 8vestka njch jednotlivosti a k vypraea Vyslovil poteteni, Ceske Ve 12 hodin behem hry slavi se NovY Rok mezi obecenstvem! veni dojemneho pohitu. LevZaatek v 8 hodin.

Ci uei. se na osadni tkole na vytti.

Vstup: Osoba 30e ne ceny jsou nak. zasadou.

0 obeerstveni bude postarano! 7-- Mistnost vyhkata, plynovc kole, kde vyuuje bYvala studentAmbulaneni sluiba a Dr. Mirka, sleena Jelinkova. topeni!

EDWARD PACE eho lee byla odmenena boullivYm Dekuje za dosavadni a o dalli ptizen zve Pohrebni riditel — elenem otleskem. Velice kraSnY byl Sivj;7 ZABAVNI VtBOR. S. P. J. S. T. — Tel. 3606 ( bras "Libu ge vesti slavu Prahy".

TEMPLE, TEXAS. Abuti p1edstavovala sl, Adela. Bar-

N..

GEO.E•KACIR piavNfir

v

dne 25. prosince

"V

N! STROMEK"

Na Sylvestra, 1. prosince!

"PotKAm A

NA NOVY ROK"

t,1011,. orei

agAPVAPA,A0AAVigrAPIFiliPARA