Vestnik 1934 12 26

aitcliednotyale.tu texas.

g

Entered as second class mail matter. January 3rd, 1933 at W ROPNIK (VOL.) XXIII. ■•■■•■•■■,,

WEST, TEXAS,

g

y e stiedu,

Texas.

Imdwr the Aet

of Congress of August, 24th, 1922

(Wednesday) 26: prosince (December) 1934.

CISLO

tASTIsli" A VESEL'i NOVi ROIL. 1935!

MILE BRATAI A SESTRY! RO vetginu lidi je dfilelitYm Nov• rok tim, ze podine. ye znameni sibil P a dobrYch Umyshi. Lido, ktefi si utvofili jakYs takYs 2ivotni plan, dovedou toho dne posoudit, jak jde jejich vYvoj, zda dosahuje vyteeneho tile, nebo ne, jakYm sinerem se nutno pustit, aby z toho male schopnosti, jei elovek si pfines1 na svet, bylo pro dobro lidstva vytvofeno co moZna nejvice, jakY program nutno sesta y.it, aby Zivot byl obsainY vrchovate.

Svet se nezmenil mnoho, ma sve krasy stale, je tak mladY, jako bYval piked tisici lety. Rok pro nej neznamend nic. Touto mirou metime jen smrtelnY Zivot. Je to malieke, meta, k ni2 chceme dojit, abychom pak gli o rok dale a zas. Plan na celY 2ivot Ize delat teZko. Na rok to jde. Staei jen zamyslit se, zaposlotichat se do 21vota, opustit pfilignou bazlivost — a dovite se, 2e i dnes moth() it pro nejeist gi idealy, molno najit Uspech, lze se veselit, ize bYt Menem lidske

spoleenosti, ktere. neeeka uplakane, az ji nekdo cizi pomfiZe, nYbr2 si sama lame hlayu, rozdird si ruce a probiji si cestu. Je zbyteeno dekat. 2e nejaka tajemna, mot najednou odvali balvan krise a svet bude najednou vykoupen. Ne, do tisne jsme se dostali sice, aniZ bychom yeah jak (to proto, ze jsme o torn neuvaZovali nikdy), ale z ni se musime prokousat sami. Kdy 2. se elo yek octne v jake-koli krisi, musi si sam najit vYchodisko, nechce-li padnout. Cizi mohou jen poradit ani na to nelze v2dy spolehat. A v tisni .se pozna, co je v eloveku. ToteZ plati o lidske spoleenosti.

Tedy do noveho roku s chuti. Jsme piece pini sily. Mame schopne mozky! A ruce dovedou hbite pracovat! Necht' novY rok nalez-ne nas v odhodlanosti a pohotovosti It pre.ci pro sebe, rodinu a tady na gi mohutne S. P. J. S. T. Na prahu roku 1935 pfichazime vam s upfimnYm ptanim, aby dal gi neutuchajici nadg eni a laska k praci spoleene rozhostily se v tadech na gich, aby ease naboro-

CO OtEKAVAME OD E VESTNIKU ze dne 12. prosince t. r. byl uvefejnen elanek s ohlavim "CeV skoslovenskou Arneriku deka velky zitfek", psanY Rudolfem Nekblou. Clanek je vyjimkou nejen tim. ze spravedlive a jasne vystihuje pomery Ceske Ameriky, nYbr'Z je nadmiru zajimavym svym proroctvim, jakou U.lohu bude miti eeska, Amerika v budoucnosti.

Obyeejne se setkavame s pesimistickYm nazorem, Ze Ceske Amerika pomalu doklepava.

Oteme o 'tom v easopisech, sly gime o torn pii slavnostech, ba i pH' banketu deskYch stn.denta zni tyto pohfebni keel. Jakoby desko.

Amerika dokonala svilj tikol za 'c reaky lvim podilem na osvobozovaci akci, jakoby pfinesla, sve posledni ovoce, a nyni nic jineho ji nezbYva ne2 spokojiti se s rychlYm a neodvratnYm umiranim, tim rychlej gim, kdy ph.stehovaleckS7 iivel byl zastaven.

Nekdy to vyhlili jako umele vyvolavani smuteeni nalady, aby se posluchadi sami nad sebOu rozplakali, aby sami sebe politovali. A tide radi podlehaji sentimentalne romantickYm nizorfirri jen kdy to trochu zavani bud' osobnini hrdinstvim nebo kouzlem osobniho utrpeni.

Clanek ueitele Nekoly je tedy vzacnou vYjiinkou. Vysvetluje nam, ze neni dilvodu It podobne trudnomysinosti. Jde o pfirozenou pternenu ameridlcYch eechtt v dobro Ameridany. Toto vza.jemne splynuti deskeho duchovniho bohatstvi s americkou demokracii je nejen pfirozene, nYbrt i nutne a prospegne.

Musime v uptimnosti pfiznati, ze do Ameriky stehovali se vetginou nagi lido z deskeho venkova s prilmernYm, ba nekdy i podprOmernYin vzdelanim. Nebylo to jejich vinou a nemilie se jim to vyeitat. Neni to tedy sni2ovani nas ptistehovalcii, — jsem take

eESKOA /l

va kampan, ktera behem uplynuleho roku vykazala se vYsledkem zaloteni dal gich novych fadou stovek noveho elenstva a potegitelnYm pkirustkem do na g eho Detskeho Odboru, neochabovala, naopak, by nage spoleene dilo a cil, stalY rozvoj a rust nagi Jednoty pokraeoval a nacre S. P. J. S. T. — deskoslovenske podpiirne Bratrstvo Texasu, sdru2eni naprosto neutralni (nestranicke), m.ohlo si udriet dosavadni dobrou povest a zvuene jmeno jako jedna z nejpfednej gich a nejlepgich podpurnYch jednot bratrskYch. Slibme si , sestry a bratti, 2e s' tim opravdovYm ptedsevzetim pajdeme do noveho roku, ze druh podle druha a vaici spoledne usilovati budeme o dobro a prospech na gi Jednoty. yam vespolek pfejeme ze srdce — aby po obdobi let hubenYch, zavitaly It Vam a trvale se usadily dny svitu a radosti.

Mnoho zdaru a Stesti v novena rote pfeje yam REDAKCE

a .7,CKftfl DETI.

jednim z nich — je to pouze upozorneni na nevy yratitelnou skuteenost. Stara vlast byla nagi kolebkou, ziistala v na g ich nejvnittnejgich pojmech trvanlivYm , poutem, nag i jedinou pravou vlasti. kdeZto Amerika byla jen mistem, kde jsme leheeji a tvobodneji Tvorili jsme si v Americe, tak radi jsme fikali "v cizine", narodnostni ostriivky, kde se ptirozene omezovali na nejmen gi styky s Ameridany, ponevadZ bez znalosti jazyka an glickeho nemohli jsme se s nirni dorozumeti jako rovni s rovnYmi.' A dokud jsme si neosvojili jazyk zeme, nemohli jsme zaujmout v americkern Zivote Zadneho vyznamnehe sta.

Musime te2 pfiznati, 2e tato ptistehovalecka, generace pomalu vymire, a jeji misto zaujime, generace druha, tfeti, ba ji g i dtvrta.

Samortejme, ze je rozdil mezi temi, kdo pHjeli v dospelem veku a tenni, kdo zde rostli od detstvi. Generate, narozena v Americe, a vychovana americkYm gkolstvim, ma docela jine pojmy, ne2 jake ma generace vy gle, z obecnYch g kol deskeho venkova. Tech, kteti. do Ameriky pfigli s vysokog kolskYm vzdelanim, je velmi potidku. Ovg em, musime ptipustiti, 2e detem zde narozenYm bude uz eegtina vedlej gim, tak trochu cizim jazykem, pone vadi se v americke gkole naueili mysleti a vyjadtovati anglicky. To v gak bych nepova2oval za pfilis velke ne gtesti, nebot' musim uznati, ze deti ziskavaji jinym smerem.

Uvedu pfiklad z meho soukromeho Zivota.

Jak jsem ji2 kekl, jsem take jednim z ptistehovalcit posledniho etvrtstoleti, tedy z doby, kdy zaeala se projevovati neZadoucnost imigrantu. Progel jsem pouze obecnou gkolu v zapadle dedince Vala gska, kde pfijal jsem klady jen toho nejnutnej g iho. NejvYznamnejM, co ptivez1 jsem si z Ceske gkoly do Ameri-

ky, byla jakasi nep •emoiitelna va gefi po _eetbe, po knihach. Kdy2 pfijel jsem do teto zeme, byl jsem- asi toho veku, jako je nyni maj nejstargi hoch. Vgak musim pfiznati, ze gkolnich vedomostech byl jsem daleko omezenejgi. Hoch se nyni uei algebte, geometrii, dejinam statoveku a sttedoveku, kdeZto ja jsem v tech letech gtipaval v lese dfivi. To bylo by vgak vedlej g i, lee ptekvapuje mne, 2e hoch zadina miti take girgi rozhled v ohledu. specielne &skein. Pfikladne, vysvetloval mi vdera, ze bude mit ye akole v hodine destiny zkougku o Nerudovi, Vrchlickem a Jiraskovi.

Chtel miti podrobnej gi vysvetleni o basnich "Satanele" a "Hilarionu" od Vrchlickeho, ptal se na "Kosmicke pisne" a "Arabesky" od Nerudy.

Pozoruji, ze jiz u druhe generace docha.zi ku zmene, ktere, neni eeske veCi na mu. Mti se udi na vy ggich gkolach eegtine jako jinYm modernim fedem, jako francouzgtine, nemeine a gpanelg tine. Snad nikdy nedojde u nich k jazykove plynnosti, snad jejich deska, vYslovnost bude miti cizi pfizvuk, ale' vzdor tomu nauei se dosti, aby degtinu povaiovali za literarni jazyk, za neco vice ne pouhY dorozumivaci prostiedek jejich v kuchyni a na dvofe. A take musime si zde pfiznati, a netteba to zakrYvati ani zapirati, ze v mnoha ptipadech de gtina nas pfistehovalcii byla a je dosud uboha e Cast° udrZujeme si sve vlastni natedi„ deti to vedi nebo tu gi, a proto tim spi ge pougivaji nerozdilne anglietiny i v Ceske spoleenosti, jen aby ugetteni byli figklebku z nate& red!-CO. Jak kterYsi pozorovatel poznamenal, 2e deStipa pfistehovalcii, kteti byli vetainou bez vyggi jazykove kultury, byla ee gtina pragpatnd, degtina katdodenni, promichane, dechi(Pokradovani na str. 5.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy' , jet by obsahovaly nevecne, neb zivadne polemiky, pofadatel pfetikhida ve slu stanov Tiskovemu Vkboru k vlastnfmn rozhodnutf.

Rid San Antonio cis. 133.

San Antonio, Tex. Adkoliv jsme odekavali, te smutna zprava nada na sebe dlouho dekat, piece jsme se ne tak blizko jest a psi ptichodu jejim, psi zprave. ze na geho bratra Tou ge neni vice, te svou ulohu dokoneil, citili jsme, kdo jsme se s nim osobne znali, opravdovou bolest a litost.

Neznal jsem br. Tou ge. jako mnozi jini men ptiletitost poznat, poznal jsem v nem vg ak eloveka. kterk se nerozpakoval ani 0kamtik svleci svaj kabat a podat jej tome, kdo jej vie potteboval. Bylt' schopen katcle °bet. obzvla g t' pro svaj narod, pro svou starou vlast.

Vtdyt' kdy zutila svetova valka, kdy Narodni Rada svolavala dobrovolniky pod deskoslovenskou vlajku, mimo obeti finandnich, aC jit byl star gi velem, fze by nemusel do armady, poslechl hlasu sveho deskeho, bohatkrskeho srdce a vstoupil do Legie, odjel do Francie kde prodelal v boji s na gim ithlavnim neptitelem mnohou teakou chvili a otravnk plyn zasadil mu smrtici rang. Pfijel zpet do sve nova vlasti s podlomenkm zdravim a net:vove ottesen, vgak pin radosti a nadgeni dobyte svobody a hotov k dal gi praci naroclni, ktere se venoval s celkm zapalem, mnohdy yystupriovankm at do krajnosti, eimt proti sobe obratil i sve pto.tele. Bylt' on z tech. kteti co maji na srdci, maji na jazyku. A spravne tekl ye sve fedi u rakve na g br. pfedsada Dr. Jos. Kopeck'. kter' jest jeden z nejlepgich znalca jeho povahy: "Dopustil-li se chyby, stab se tak, jen z lasky ku stare vlasti a , narodu, z lasky narodni!"

Bratr Tou g brzy no valce usadil se v Galvestonu, kde s vkjimkou nekolika mesict, ktere stravil zde v San Antonio u br. Mikuly, setrval at do skonu. Posledni mesice sveho iivota byl ubytovan u mantelti Stanovskkch, kteti se o nej jako o Clena rodiny bezni.rodne starali a skuteene samaritansky v nemoci ogettili a at sem ku spopelneni doprovodili.

V pohrobnicke kapli Zizik Kearns, promluvil krasne a dojemne br. ptedseda Dr. Josef Kopeck' a br. Albert Mikula, bylit' oba dlouholeti ptatele zesnuleho a nejlepe znali jeho stranky.

Ptanirn br. Tou ge bylo, by jeho telo po smrti bylo spopelneno, demut bylo take vyhoveno.

Zemtel ve etvrtek, 6. prosince, dopraven sem po S. P. draze v nedeli 9. pros. ku spopelneni. Bylo po deviti hod. rano, kdy jsme doprovazeli pozustatky jeho k oeistnkm plamentin na Mission Htbitov. best budit Tve pamatce!

Louis Dressler.

Houston, Texas.

K obrane pi. P. P. Mikeskove v Caldwell, Tex. Ano, mile, pani, pravdu mate upine. Vtclyt jsme tfeba v chumadi sami besi 5-6, a 2 budou ti mladgi a vgichni spolane budou mluvit desky a ti mlad gi se'mezi sebou budou domlouvat anglicky a to jest ta v'hoda?

Jak i pig ete, te soudce Chernoskk v Austine promlouval k shromatdenkrn a vyz'val, by Cesky dopisovali do novin a pod. Cot jest spravne, kde ja tfebas main deti dorostene a rad bych aby s1i do spoleenosti a chci aby hovotily eesky a ani vidi, ze ti jini tak nemluvQak si mysli, prof jsem tak na ne pHs_ nk? Nemame se zaC styclet, minulost ma Ccsky narod bohatou a proto bud'me hrdi, jsme begi a mluvme Cesky. Nechceme podeg tit Ameriku a tvrdim, ze jsme lep gimi obeany net ti, co nedbaji jak mluvi.

Vag, Hatnusek„

visudi llad Karnes eislo 93.

Hobson. Texas.

13ratti a sestry!

Pfeji yam ptedne gt'astne vanoce a veselk Nov' rok!

Tak yam musim nem napsat o tom nagem faclu.Karnes, abyste netnysleli, ze ut ani neem.

V nedeli 8. prosince jsme men tak veselou schttd, ze ut dosti dlouho jsme se tak pane nepobavili. Bylo nas dobte the tketiny. Segli se bra,tti i sestry, i take jsme meli tu nekolik Menu z druhkch hada. Z Poth, Tex., tu byl bratr, a sestra Joe Mafrakovi, bratr Ernest Kalus od Engle, tat tu bylo nekolik na gich pfatel z-;Okoli ilobson a Karnes a nekteti z Charco. Vgechno glo pekne po potadku, jen te br. tajemnik nemel svoji knihu, neb byl se svoji rodinou na no.vgteve u sve rodiny v Hallettsville, tak ze ut nemel eas jeti pro knihu, ale v gecko se odbylo v torn nejlepglm potadku.

• Tet musim se zminiti, te ta schaze se tak dobte odbyla, toho ptieina jest na g' bratr Rudolf Pragek, neb on neco daroval na Krismus nagemu tadu, Tak . Rudolf e. jen se drt.

My na Tebe nezapomenem!

Bratti a sestry tadu Karnes jsou vgichni zvani, aby se dostavili do schtize v lednu, druhou nedeli roku 1935. Pfijd'te v g ichni bratti a sestry!

Tet tu byl bratr Kadanka asi pied dvema mesici a ziskal dva nove aleny. Byl to p. Ernest Hong a Edward Ondtej jr, a ja jsem tet dal zapsat sveho syna Louis F. Pustejovskeho. A tet jsem dosti jist', ze zas budeme uvadet jednoho noveho elena v lednu. Bratte Kadanka, jestli budete Cisti tento dopis, tak vam Scleluji, ze jste tet pozvan, a jestli budete moci ptijet, tak ja pozvu co nejvice tech mladkch lidi. Motna., te bychom nem dokazali. Tak jestli byste mohl ptijet, tedy nechte mi vedet.

Tei se tu vrta pro olej. Tak si dejte pozor, aby to nebyla jen dira do zeme; tu mame jednu takovou dint, ale oleje neni.

Volba, afednika. Vgichni stati fftednici jsou zase znovuzvoleni: Ptedseda Jacob Shortner, misto ptedseda Victor Brat, tajemnik F. L. Pustejovskk, nik Etl, J. Ondtej, pokladnik Richard Linhark.t pruvoder Frank Li gka, Arai' Rudolf L. Pra gek. teetni v'bor: Victor Brot, Rud. L. Pre.gek, Louis F. Pustejovskk.

S bratrskkm pozdravem, F. L. Pustejoyskk, taj.

Rid BM flora Zislo 16.

Sublime, Texas.

Oznamuji,ze v minule schazi, ktera byla kona.na dne 16. t m., nas tad potadal volbu Utednika pro ptigti rok 1935. Byli zvoleni následujici Atednici: • Adolf Dugek, ptedseda; Jan Kovatik, mistoptedseda; Frank Melnar, tajemnik; Vine Molnar, fieetnik; Jos. Du gek, pokladnik.

Nemocenskk v'bor: Vilem Wojtek, Frank Fojt a Jos. Postavajski. teetni v'bor: Jan Wojtek, Vilem Wolters a Vilem Wojtek.

Dale uvedomuji bratry, kteti maji pajeku proti certifikatam, aby se hledeli vyrovnati v lednove schazi.

S bratrskkm pozdravem, Frank Molnar, t

tad Nova Viast 'Oslo 37.

Sealy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas laskave tadam, abyste se do pkigti sehtze, ktera se bude potadat` dne 6. ledna, vgichni dostavili, neb marne mot ditletite price k projednani. Kdo se bez pattiene omluvy nedostavi, tak podleha pokute 50 cenTak bratti, aspoti vy nezapomente, neb tenskkch se pokuta netkka. V'jimka je jen jedna, kdyt by bylo velmi gpatne poeasi, tak schtize bude o jednu nedeli pozdeji, ale ut jisto, neb je nekolik dent, kteti si chteji platit na calk rok ku ptedu.

S bratrskkm pozdravem, J. M. ZapalaC, taj.

Ve st±edu. dne 26. pros. 1934.

Pail Cechosiovanu cislo 92.

Fort Worth, Texa.,, Z y krodni schuze tadu Svaz bechoslovanu Cis. 92, ktera s konala 9. prosince, v 1:30 odpoledne za velke neasti elenstva. Bratti a sestry. jen dale nav gtel,ujte schUze tak jak byly posledni eas nav gtevovany, a i vy, kteti. jste se po del gi eas ye schfizich neukazali, ptijd'te a zadastnete se tet na jednanick ye schfizich.

Abych popisoval potad jednani vkroeni schaze, mysljm, te by zabralo mnoho mista, a proto uvadim jen volby atedniku na rok 1935. Aekoliv bylo navrhovano a podporovan° aby stati fitednici byli zvoleni aklamaene, bratti atednici to zamitli a tadali, by bylo navrteno a voleno listky. Zvoleni jsou: J. R. Bartek. pfedseda; Joe Botik, misto pfedseda; Alb. 8ilhAvS7, tajemnik; Rud. Koei, fteetni; Frank Obal, pravodei.

Majetkov' vkbor: Frank Kratkk, Joe Juran ml., J. W. bihacek, Frank Blatek. f.Tdetni vkbor: J. W. bihacek. Frank Prasliaka, Frank Blatek.

Za tadovou dopisovatelku zvolena sestra Juranova.

Jelikot by zabralo mnoho mista oznamovat eel' zabavni vkbor, tak jenom (tavern feat, te zvoleny jsou dva zabavni vkbory. Jeden vkbor stargich elenu a druhk vkbor mladgich alen0.

Mili bratti a sestry, v gichni vite, te zvoleni Utednici nageho fadu jsou zodpovedni za atady ktere zastavaji a maji pracovat pro zuglechteni spolkove prate. jako divadla aneb zpev a jine lied. Ale zde jest nejdOletitejgi bod, aby vgichni dlenove vypomahali, tak aby ti co pracuji, mohli se Casem vysttidat a tim men zas vet gi chut' do prace. kdyt neni ptepracovan.

Zarovett zvoleni Ufednici delsuji v gern elenum za daveru jim prokazanou a budou hledet si katclk svtj &ad spravne zastavat..

V poslednim disle Vestniku den jsem dopis od Dr. Pazdrala z West, ye kterem popisuje u nes sehrane divadlo na gimi ochotniky. Net meal° divadlo, Dr. Pazdral mel krasnou tee k obecenstvu a doufam, te jeho slova se neminou freinkem.

S bratrskkm pozdravem, Alb. Silhavk, taj.

OZNAMEN1 UMRTi A DilaNZDANt. My. nine podepsana rodina oznamujeme vgem ptatelam a znamkm, te na g milovank mantel a otec EMANUEL KRUPA, jsa seglk ctihodn'm vekem 78 let, ukoneil svoji pozemskou pout', skonav v Panu, dne 6. prosince r. 1934.

Zesnulk narodil se 30. prosince roku 1856 v Ratimove ve Slersku, tam se mu dostalo uditelskeho vzdelani, ktere tam nejak' eas provozoval. Jak mnoho jin'ch, tak i on zatoutil po teto nove vlasti. Byl v prostkednim veku, kdyt opustil svoji rodnou vlast. Po ptijezdu do teto nove ten* usadil se ye vkchodnim Texasu mezi krajany slovanskeho ptIVodu, a mezi nimi provozoval svoje uditelske povolani. Po kratkern pobytu v teto zemi zamenil svaj svobodn' sta y za sta y mantelskk. Vyvolil si mne za spoleenici y e svem 2iti. Moje divei jmeno bylo Mara Pola gek. Po dlouha leta jsme spolu svorne sdileli slasti i strasti.

Ale nic netrve, na svete vedne, ani na ge spolutiti. Tato posledni vtefina spolutiti ma na, rodinu zdrcujici adinek, nevyjimaje ani nagi. V teto smutne chvili elovek je jak smyslti zbavenk. Proto citime se povinni touto cestou vzdati nage uptimne diky vg em, kteti jakkmkoliv zpasobem nam byli napomocni doprovodit v Panu zesnuleho k veenemu odpodinku.

Dekujeme velebnemu panu Pokludovi za slutby Boti v chreanu Pane i u hrobu zesnuleho. Dekujeme darcum kvetin a vgem, kteti nam pomohli jakkmkoliv zpilsobem v teto trudne chvili.

Srdeene diky vzdavaji je gte jednou vgem.

Vlasta, Olga, Ema, dcery; Emil, Edward, Hugo, synove; a manielka Klara, v Farm zesnuleho Emanuela Krupy.

Ve sti du, dne 26 pros. 1934 STRAN zALE2ITOST1 MINULEHO CESKEHO DNE V DALLAS, TEXAS. Cteni pratele a etenafi na g eho eeskoslovenskeho tisku, tento minulY Ceskyy den zacina zajimavY. Je to zajiste radost. to v tom vice lidi zaeina mit zajem, cot jest jen minulYch letech byla to tetka prate, vypracovat Ceske dni, aby lide .se o twajimali a brali v torn take podil. Ted' jest cesta k tomu vydlatdena, ta.k zvem celou eeskoslovanskou vefejnost ,aby s3 pridali k teto narodni akei.

Ja pigi tento elanek pouze proto. aby jiste veci a zaletitosti vysvetlily a aby lide nebyli oklamani, by vedeli a byli o yeti dobfe obeznameni, ja, jsem si jist, ze at me dtikazy ukati, to lide budou spokojeni a budOu vedet, kdo ma pravdu.

Bylo psano v nagem tisku zde v Texas, ze minulY oeskY den byl pozde oznamovan, ale v myth dopisech a zvlagte v dopisu ze dne fijna 1934 ve Vestniku, bylo oznameno, pros tento OeskY den byl oznamovan pozdeji, net Pita leta. Jelikot ale vYbor statni Centennial, dal zpravu, ze v Dallas se bude slavit stoleti pokroku v roce 1936, potom se na g vYbor usnesl, to budeme miti CeskY den. Tato nespravna a nepravdivd kritika nemusela bYt, a zajiste by take nebYvala byla, kdyby ten elovek, co ji udelal, mel ve svem zvyku si na pfed vec rozmyslet net o ni mluvi ci Pi8e, zvlagte o veci, ktere nerozumi, a o ktere nieeho nevi, pouze se mnoho chvasta s yYm rozumen-.. tot' cela jeho price ye vgem.

Nektefi lidi take fikaji, te— Bubak dela to a to, ale '2e nedela spravne, a 2e veci ty ony by mely bYti tak Ci onak jim dearly ji-nak, ale proe tito rozumkove nemaji sami tolik kurate, vlastne poctivosti a vtipu, by tedy sami podali neco dalekosahleho ei Jepgiho, a nebo aspon o veci promluvili s Clove-kern tvafi v tval. Davaji na. yrhynekde za peci, po strane a kdyt jsou zavolani do schilze, tak nikdy neptijdou. Tito lide by nemeli mit 2adneho prava, nekoho kritisovat, a mudro-vat kdesi pod vousy, jsou to pouze mudrlanti, po kterYch nic neni, s tim nieeho na veci nespravi a nepomohou, ale pokazi. To ano.

Take by tito lidicky nekritisovali ci vlastne nerYpali, kdyi by men tro gku vtipu a si irk napted dobfe rozmyslili. My snad vydime veci ze stejneho stanoska, ale nedelame stejne, ale obe myglenky by byly snad dobre, kdyby byla dobra yule, ale ta schazi. Nekdo, kdo o veci nieeho nevi a snad take ji nerozumi, nema podrYvat praci jinYch. Katdy mate najit chyby, katdY mute kritisovat, spravne tedeno rYpat, ale jelikot, kdyt nekdo chee kritisovat, musi vedet napfe sam neco lepgihd a podat to v nvahu to se jmenuje spra y -nekrita.Ksovtcipra odin, jest nadmiru snadne, ale dat v nahradu neco lepgiho, to ut jest neco •jineho.

Ja main rad kritiku vecnou, spra.vnou, ovgem od oloveka, kterY jest dobfe o veci informovan a dovede take neco vice netli botit.

KaidY a kdokoliv mute bourat. To dokate katdk za par minut ,ale postavit, to vezine cela leta lidmi, ktefi skuteene na veci pracuii! Lide kritisuji Mussoliniho, Hitlera a presidenta Roosevelta, proe by nemohli mne?

JA nejsem o nic lep gi net oni. Spravna kritika pfijde pouze od eloveka, kterY sam veci dobfe rozumi a jest o to el one veci dobfe 0beznamen, eloveka, kterY veci nerozumi a neni nikterak o veci obeznamen, o kritiku takoveho eloveka jest nejlepe se nezajima.t a vfibec si ji nevgimat.

Nektefi lide maji pouze sve my glenky a napady, ale nevidi nechteji violet my glenky jinYch. S takovYmi lidmi se poctivy elovek ani neobira a jest nejlepe ani take lidi do schtte nezvit, vgak etenatiim jest asi znamo, koho tim myslim. Podobny elovek, kdyt jeho sla y -nYelmrsav hpdne,tkz zaujatosti, lepe feeeno ziosti, nepomilte provest navrhy jineho, lepsi, ktere byly vetginou uznany za spravne, ba je gte nedestne vec kazi a gtve jine.

Ja uznavam, 26 ja nejsem tadnY profesor v feet deske a tea uzno.vam, ze jsem mel vtdy

VESTNIK jednu osobu, ktera mne ve psani vypoma hala, kdyi jsem psal do deskYch easopisu me dopisy stran CeskYch dnU, i ted' kdyt tak tadam etene redaktory by mi chyby poopravili, uznavam, ze jsem zde v teto zemi ze etvrteho pokoleni a, to jsem na to hrdY, te se inohu Cesky domluvit a ze dcvedu trochu eesky psat. Ale vgelikdy si fikam, co ja bych dokazal, kdybych byl schopen na geho deskeho jazyka, tak jako nekteti o sobe tvrdi, ze jsou schopni ovladat eeskY jazyk pismem i slo vem, ale pfes to niaeho nedelaji, pouze nal& i prazdnou slaniu.

Take bylo psano v jistem eeskerri easopisu, zdall ja si myslim. to na g lid zde deskoslovenskY se bude pofdd jen chodit divat pouze na, me Ceske dni. K tomu doclavam, ze kdyby bylo aspon d ya-nact lidi, kteki by pracovali, tak jako ja, jakou pak velkou nav:gtevu bysme meli pfi Ceskych dnech. Ale nezapomente, to zde v Dallas jsou take lidi. kteti vidy s radosti vypomohou, kdyt jsou to paadani a v jinYch mistech Texasu no6 °bile.

Jedep jist elovek v Dallas, ktery nosi dve jmena, v jednom jeho dopise psal. 2e, by vefejnost rada vedela, on si mysli , to asi on sam jest ta vefejnost, pros nebylo 26.clnYch programil pit Ceskem dnu. To bych ja sam take rad vedel, ale O.. myslim, to by snad yefejnost rad gi vedela, proa on nosi d ye jmena..

Ja jsem netikal nikomu, 2e za Auditorium se muselo platit, proto to to neni pravda. jsem tikal pouze, to nekolik poslednich let chteli poeitat, ale pies to jsem to ja, vidy smluvil zdarma, ale at letos, kdyt jsem tadal k OW Auditorium a jevi gte, tak to lit bylo drive umluveno, to se mush tohoto roku platit a tak se musel jist poplatek zaplatit.

Proto se muselo neco vybrat za odznaky.

Ja jsem mnohokrate pravil, a zase pravim, to tento rok jako take jina leta., ja jsem tadal za Auditorium a jevi gte pro Ceske dny, a nikdy mne to nebylo odepteno; na to se maze kdokoliv zeptati na miste a to u spravy vYstavigte, kdo o tom rad chce neco mluvit.

Ted' chci uvedomit celou vefejnost, ktera cesta dopis toho eloveka z Dallas, to jsem Auditorium a jevigte nemluvil o teto zaletitosti psala pi. B. Valaikova, ktera se zminovala, ja Auditorium a jevigte zamluvil. Pi. Valeikova byla spravna a psala podle pravdy jako jindy a na ni se rmAtete vtdycky spolehnout.

Ja jsem zaeal organisovat pro Cesky den v roce 1926 a vtdy po celou tou dobu jsem udelal s radosti v ge, co jsem neivice mobi pro ten ilcel, jak katdY vi, a v2dy mne to stalo hromadu penez. Nikdy ani centu jsem nedostal a at ted', jak se mile zda. zaeinajj mne nekteti lide platit pomlouvanim, jak ostatne to tit maji podobni lide ve zvyku. Ja nikdy jsem na nic nenatikal a pracoval jsem a rad, pro tento ifeel na poll narodnim.

Pfateltim, ktefi mne znaji a maji mne ra di, tern neni tfeba vice vysvetlovat a tern, kteti mne nemaji radi a nesouhlasi se mnou, tern bych mohi vysvetlovat vec do nekoneena a je gte poild budou rYpat. Zdali jegte ted' po tomto bude nekdo neeestne podrYvat a gtvat, taclam sve pfo,tele, by virbec na nic neodpovidali a negpinili se. Kdyby snad to byla nejaka vet gi uratka, osolani, tak se to spravi jinYm zpilsobem.

S krajanskYm pozdravem zilstavam Vag pisitel, John G. Bubak.

Rad SlovanskY Svaz Zislo 86.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

NA'S' fad si zvolil fitedniky pro pristi rok: Jan Maruna, pteclseda; Jiri Labaj, misto pfedseda; 0. V. Vanidek, tajemnik; J. D. Jet, irdetnik; Jno. F. Jet, pokladnik a Joe Vanieek, pruvodci. teetni vybor: Otto Kritinik, Jiri Labaj a Joe Vanieek.

Do fadu byli uvedeni: Vlasta Jet a Leroy Vanidek.

Pfeji vesele yeandeni svatky cele na gi Jednote!

S bratrskYm pozdravem, 0. V. Vanieek, taj

Strana 8. it d Hvezda Jihu eislo 30.

Talton, Texas.

Cteni bra,tki a sestry!

Timto yam oznamuji, to vyroeni schnze odbYvana dne 9. prosince, byla slabe navRivena, tak se volba ntednikn odloilla na lednovou schuzi. Tedy bratfl a sestry, dostavte se v poetu co nejvet&im, dne 6. ledna ,aby se ntednici nemuseli volit sami.

Pfeji vAem bratrum a sestram vesele svitky vano6ni a S't'astnY NovY rok!

S bratrskym.pozdravem, Edward PolinskY taj.

Rad Slovanskk Svaz eislo 86.

Temple, Texas.

Laskave Vas tadame za otisknuti techto par faclek.

A zaroveri by jsme sobe ptali vedet, z ktereho stanoviska sobe dovoluje Hlavni tkadovna vyplacet za vYpomoc v nfadovne elenskYmi poplatky. Jestli pottebuje vYpomor-• necht' sobe ji plati $200.00 mesieni slutby.

V poslednim sjezdu nebyla tadna tadost poda.na pro zvlaStriiho vYpomocneho.

Za, tad SlovanskY Svaz dislo 86: Jan Maruna, ptedseda, J. H. Bartek, misto pteds.

Jill Labaj, neetni vYbor.

Rad Hvezda Texasu Cis. 47.

TeMple, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Podavam vam vYsledek z vYroeni salute, ktero, byla odbYvana v nedeli rano 9 prosince 1934. NavSteva schilze byla ctosti dobte zastoupena a tea jsme pkijali do ladu 5 novych elenkyfi: Agnes Dana, Alice Schnieder, Elvera Schnieder, Adela Coufal a Frances Hejl.

Do Detskeho oddeleni byli pkijati: Eugene Chupik, Annie 0. Dana, Doris Hejl, Louis C. Schnieder a Lessie L. Schnieder.

Tet byla odbyvana volba fitednikfi pro rok 1935 a zvoleni jsou jak nice uvedeni: J. II.. Hurta, ptedseda; V. J: Hejl, misto ptedseda; Jerry Dana, tajemnik; Wm. J. Mikeska, neetnik; F. E. Hejl, pokladnik; J. T. Junek, prftvodei a John Mikeska, strat.

Na sinovY vYbor zvoleni jsou: e. J. J. Mikeska, V. J. Hejl a J. H. Hurta.

Na ucetni vYbor jmenovani jsou: J. J. Mikeska, Frank Mara a Joe Coufal.

Resolueni vYbor: J. J. Hejl, Jos. F. Dana a Emil Hejl.

Podasi pfitomnou dobu mime zase dative a orani se trochu opozdiva, ale doufam, to to zase dobfe dopadne.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik Shiner, Texas.

Ct. redakce Vestniku a vkchnLetenati!

Jelikot je do krysinusu jen 8 dni a tohoto roku -15, tedy v g em mym ptibuznYm i neptibuznYm, ptatelum i neptitteltm, vin§uji ci pteji vesele Vanoce a §t'a.stny Novy rok 1935!

Totet pfeji redaktoru orgatu Podporujici Jednoty Statu Texas, a dekuji mu jmenem naSI Jednoty za ranohe a mnohe povzbuzujici Manky od redaktorskeho stolku. To Ti budit easteenou vzpruhou a odmenou k dal gi einnosti. A ne nejposledy Te pro,sim, totit budome-li oba Clvi, abys mel i se mnou trpelivost. Za prvni: pravopis, to ani nevim co to je, earka to vim co to je, to je tak, a puntik nevim kde udelat, leda at napi gu posledni slovo. Za druhe: ja nedoslYcham, tot pi'Sti hlava nehlava ,bez earek a bez puntiku, jenom na klicky dam pozor Jak jsem se vfge zrninil, je tech dni tohoto roku jen nekolik. Co jsme protili vime, a co nas jate techto a budouci rok 'deka, nevime.

Snad se ani toho pti gtiho roku vg chni ode dnaka nedookame: start musi a inlady mate.

J. ale doufam, ba vetim, to budeme tit at do smrti, a po smrti at' je tfeba potopa.

Barta piSe: puntik a dost. Ja jak udelam puntik to nepigu a dost. Ku ptikladu povesim hada na fenc.

Jan Luka8.

Strana 4.

Houston, Texas. etena redakce! " vychazi moje fedjelikot se blizi doba, ze pla,tne na Vestnik, tedy specham si pfedpia: tit, aby mne nebyla dodaska zastavena. Vestink nine spravne dochazi a nemohu se 40 nikdy doekat at pitde, neb se mne libi nynej gi aprava Vestniku Kdyt ut jsem k yam zabehla do Jedakce, tak si ten dovolim se zminit stran nati ratio= ye budovy, ktera speje velice rychle ku svemu dokoneeni, neb neni doba daleka, ate bude odevzdana svemu ileelu, a ze budeme oslavovat otevfeni na gi krasne budovy, na kterou, materna bYt v gichni opravdu hrdi, tegime se vgichni a doufame, ze budeme mitt v ten den peknou nav gtevu. Doufame tat, ze nebude nikdo litovat, ze se saeastnil to sla y -nosti,ebj dnarostepdiva,jk elenstvo obojiho pohlavi pracuje s neanavnou, mravenei pill, co jim sily staCi. Jak vidno ze v gech dopisu od nageho fidu, aby byl katclY nav gtevnik uspokojen, kaki* navgtevnik bude mit pfiletitost videt uvaa dent velkeho poetu Clem, pak pane divadlo a bazar, kde uvidi mnohe krasne veci, vetSinou rani prace, a rfizne jine veci. Nechci to vge chvalit napted, ale at se stleastnite one slavnosti, tak uznate, ze Clenstvo opravdu a s chuti pracovalo, neb jak se Mica: ben prace nejsou koldee, a myslirn, ze i tech tam bude dost.

Mello by nas pane redaktore, kdyby i Vy jste nas nav gtivil ph one slavnosti.

Pfeji Vam St'astne a vesele Vanoce i NovY rok a mnoho zdaru ve ,Va gem podniku, aby jste dostali hodne novYch odberatelti!

Znamenem se s krajanskYm pozdravem, Marie 6ernohmka.

Pozn. red. Tann se na slavnost otevfeni Vageho _stanku, chci bYti pfitomen. Pozdrav! ttad Fort Worth els. 154.

Fort Worth, Tex. Ctena redakce, sestry a bran!

Jest to raj , prvni dopis, a tak asi nebude velice, zdlouhavY. Chci jenom .dat vefejnosti zpravu o pasobeni na geho fadu od zaloteni, za tu kratkou dobu. A sice, zakladajicich a novYch dospelYch elenti mama 20. PfestouplYch &anti od fadu Svaz Cechoslovant Cis. 92 mime 13; od fadu Oslo 47, Hvezda Teaxsu 1; od fadu els.

130,1aro, v Dallas 1; celkem 35 Menu, ye tfide C 15, ye t •ide B 14 a ve aide A 6. V Detskem Odboru mama take 20 elena, mlad gich do 10 let. deset od 10 let vYve take 10. TakovYch ditek nad 10 let, bychom meli ziskat co nejvice, neb ti budou brzy za •azeni mezi elenstvo dospele. Doufam, ze za tech 6 mesica jsme znathe pokroCili. Na gim pfinim_by bylo, abychom se v druhYch 6 mesicich zdvojnaSchfize jsme take jenom odbYvali v domovech, ale ted' jit to bude lep gi, neb pfigti schazi jiz budem asi odbYvat v nove sini. Tam bude dost mista i pro 300 alentl, tak se budu phairiovat, abychom ji jednou napinili.

Vtdy jsem si pfal, aby jsme meli jednou nejaky domov a Sokol take, a tak pfece se to jednou spinilo, aC pomalu. Ale lep gi pomalu a. jiste Jegte piapominam v gem okolnim fadurn SPJST., te az budeme pozdeji konat- obfady otevfeni nove sine, • by nas laskave svou vatevou poctily. Zaroveri zveme atedniky Hl. Budeme se snatit ziskat vet& fadu novYch 'eland a pak je. v gechny formalne uvedeme ,a tu test davame einovniktun HI, tfadovny.

Ted' jeg te oznamuji afedniky fad•.eis. 154, pro rok 1935, a ktefit jsou Pfedseda John Vitasek, misto pfedseda Joe J. Mrlik, tajemnik Ant. Tobola, fieetni Joe Svitak st., pokladnik Joe F. Pola gek. Dalgi vYbory nebudu vypisovat, nebot' ony se pak svoji praci sami ukatou na svetlo. Za dopisovatelku byla zvolena Marie Paul.

Toto je asi pro zadatek postaeitelne.

Pfeji redakci a etenifstvu it'astnY novY rok 1935!

Joe F, Polagek, taj•

VISTNIX Wheelock, Texas.

Cterla redakce Vestniku!

Od posledniho meho dopisu se tu u nas mnoho zmenilo; tenkrat jsem psal, ze nam to mil° prgi a orati se nada., ted' je vlahy nadbytek pluhy zahali, protote je mokro,.. Pofa,'d nejaka vada. Zahradky jsou ye g liatnern. potadku, podizmni sazeni zernaka seIhalo, .zeli a jine zeleniny tadne. Oves, kterY jsem nasal skoro do sucha, dostal dve male rosy, a tak se piece svetu ukazal a roste, nadbytek nynej gi vlady mu dosud negkodi, ale pfitivuje se tam na nem cizi statek, a to miatriaene gkodi. A tak zkaza meho pheineni je v oeekavo.ni — toho ranneho krmiva nasledkem toho mi asi hodne pochybi.

Nage taneeni zahavy v fadove sini poslednim dasem maji slabe navgtevy, vzdor malemu vstupnemu,. ktere vybirame. Je gte jsme sice neprodelali, ale take mnoho nevydelali tudit pokud'nejakY vkdelek, pfece s nim zabav se bude pokraeovati. BYvaly tu eetne navgtevy z Hearn, Franklin, Normangee, Bryan a nekdy i z Kurten, ba je gte ze vzdalenej gich mast a osad, ale to v gecko ut path prozatim minulosti.

Nate *Yroeni schaze byla slabe navgtivena a tak volba atednika fadovYch se odlotila do pfig ti schfize v lednu. tmrtnich poplatka se malo seglo a tak br. pokladnik sumu potfebnou z pokladny dolotil. Je ov gem lehko dokladat pokud je z Ceho, ale at prachy zmizi v prachy, co potom? Nenechme tudit nag.: pokladnu vyschnout at do zaklada.

Sestra Anna Fabianova, dlouholeta fra§e elenka, zijici pfitomne v Hallettsville, Tex., vzala si pfestupni listinu k tamnimu tadu Karel Havlieek els. 4. Na g fad na rozloueenou vzdava zminene sestfe diky uznani za to, ze aC ut davno se s rodinou svou vystehovala z nagi osady a usadivge se trvale v Hallettsville, Tex., piece zastavala stale na gi Clenkou a patfiene poplatky nam odesilala. Pad Cis. 4., ziskava v sestfe Anne Fabianove dobrou a apolehlivou Clenkyni. Pfejeme sestfe Fabianove mnoho g testi a zdravi v dal gim jejim tivote.

Ponevadi se jeg te dosud jevi jakesi obavy pled pfijimanim Americana do na gich bratrskYch fade, chci tu podat kratkou zpravu o tom, jak to pracuje u nas. Mame pet elena americkeho pirvodu a dobfe se snaSime, nemajice nejmeng ich obtiti s nimi. Plati si sve amrtni a fadove poplatky at dosud nekolik mesica do pfedu a jsou s nami a my s nimi docela sPokojeni; tadne vady, tadne nedoro zumeni nestava a v na gem eeskem jednani nam ve schazich neptekati. Mame-li nee° duletiteho v prObirani a jsou-li ye schazi phtomni, tedy se jim to pfeloti do anglidiny pak hlasuji s nami pro ei proti.

Ja jsem pro to, aby Hlavnimu ftadu bylo delvoleno zakkidati nove tady z na gich dorostenca, ktefi eeskeho jednani a teei nejsou schopni, s jednaci keel anglickou, tak se nam asPoii neodcizi docela a na g pc.eet se tim v Jednote zriathe zvY gi. Dale mYm nazorern jest zavesti anglickou stat' v na gem Vestniku pro deskY dorost. Ditky na ge navatevuji pouze anglicke gkoly s nepatrnou vyjimkou nisledkem toho Cesky myslet a psati nedovedou, nechapu ,z jakYch pfiein bysme jim nemeli jiti vstfic a podati jim pfatelsky ruku naznaeiti jim, ze i tak jsou nam mile, kdy v nag em sttedu se udrti. Vestnik by tu byl vykonavatelem fispe gneho prostfednika. Nedekat s tim at do sjezdu, ale at' • to zavede Hlavni 'Clfadovna v nejkrat gim motnem easu. Nag i organisatofi by se pak mchli pustit do prace a zkusit nove pole sveho pasobeni, kde jak, dOufam, by se jim dobfe vedlo.

-V-minulYch:primarkach v na gem pricinktu byl zvolen za, smireiho sudiho krajan Adolf KopeckY, dostal dastajnou vet ginu hlast.

Myslelo se, ze tato pfedvolba rozhodla ye prospech na g eho krajana, ale zklamali jsme se. Voilci zmenili svaj amysl v listopadovYch volbach a pan Kopeck propadi. Nam nephznivi Ameridane to zavinili. V ge se sehralo Oe§ti volt& nevedeli o zrade, ktera, za naghni zady byla, nachystana az posledni den volby. Tak se stalo, ze mnoho deskYch

Ve st •edu, dne 26. pros. 1934. volicii k volbe neglo. Kandy rnyslel, te kdy pan Kopeck v pfedvOlbach pro gel, ze je zvolen — to stadi. Amerieti obea.ne, ktefi pfedvolbach volili celY demokraticky listek, tento ye volbach listopadovYch zradili a sveho -tajneho dekance pro atad smitdiho soudce vypisovali na neodvislY listek. Lee tato zrada nemela tadneho vYsledku, nebYti mezi nami to liboville at' to dopadne jak chce. Protikandidat dostal pouze 13 hl su vetginy, etyfi von& hlasovali neopravnene zbYvaio tedy devet opravnenYch hlasa vetginy. 6ati voliei zaspali neb mnozi se pfiznali, ze o volbach nevedeli a ti, ktefi li nehlasovali taky. Tak jsme pozbyli dobreho a uznaleho soudce, krajana, na gi vinou.

Vystreila tu opetne ratky tajna organisace o ktere se myslelo, ze uz je docela za.nikla a dalgi Cinnosti neschopna. To bysme melt dobre easy, my pfistehovalci, netteba ani pfipominat, kdyby tito zakuklenci, kteti se boji botiho svetla a jen v nod druhdy krute pfisobili, nabyli °pet sve bYvale zloeinne moci. Snad se jim to vice nepodah, toho si pfeje, Jindfich Blatek. had Svaz

hoslovanii cis. 92.

Fort Worth, Tex.

Mili bratil a sestry!

Zabavni tenskY vYbor vas timto uctive zve sa Sylvestrovskou zabavu, ktera pfipadne no, pondeli dne 31. prosince. Zatatek v 8:00 hod. veeer a konec? Nenajdeme domil at rano, at bude bilY den, a prof ne? 0 jidlo a piti bude dobfe postarano a pfi hudbe br. Blaika se hezky vytaneite. Palnothi scena, kdy starY yladce s noVym, Si vymenuji sva mista, sehraji nagi divadelni ochotnici. Doufam, i nagi pfatele a pfiznivci nas hojnou nav gteyou pocti. Vstupne jako jindy. Ctene sestry jsou tadany, by nejakYm peeivem a neb co ktera matete, pfispely do kuchyne, vgechno vdeene bude pfijato.

Nedelni detskY program ph stromeeku, vydafil se nad oeekavani dobfe. Ditky se dilely znamenite, za co byly odmeriovany boutlivYm potleskem obecenstva. Nejvet g i radost ale mely z nadilky a darktl, ktere jim sv. Mikul'ag a Bert. nadelili Vg ichni, lyeri jste nam jakoukoli praci vypomohli, yam jmenem fadu srdeene dekuji. I yam, maminky, path na g dik, ze jste s ochotou svojim ditkam vypomohly a Je ueily.

Vesely novY rok a k tomu zdravi a hodne tech kula.tYch, pfeje v gem i ctene redakci, Marie Juranova, dop.

Itad Pokrok Dallas Cis. 84.

Dallas, Texas, dne 21. pros. 1934.

V minule schazi na geho fadu, konane v nedeli dne 16. pros., usnesli se na gi eleni pofadati na den patrona v gech veselYch a tance milovnYch lidi, mladYch i starYch, "Sylvestrovskou. Zahavu", na rozloueenou s rokem Devat. E. Nact Otyfiatiacet. Zaeatek bude hned jak se sejde nekolik pare taneenika, a konec at na pfesrok, takhle nekdy o , pate hodine rano, az nam budou kohouti prozpevovati na cestu dome. Na g kapelnik.

Jarka HoupY a jeho hudebnici jsou pfiptaveni vyhravati pokud bude jen jeden neprogoupanY stkevic v sini, a vy vita jak to nage hudba umi nutit lidi do kola. Jedini co pri teto hudbe nebudou taneit jsou ta.kovi, ktefi maji obe nohy lave, — a k tem • pattIm v prvni fade ja.

Zveme timto v gechny pfatele a pfiznivce nageho fadu a v gechny nage dleny aby se k nam pfigli s tim starYm dedeekem vesele rozloueiti. 0 dobre obeerstveni bude naletite postarano. Vstupne — pani 35c damy 25c.

Zaroveri pfeji v gem elenum Jednoty a vgem my pfatelam a znamYm v ge dobre v Noyem Roku, a na gi Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas aspoil Jeden Tisic Devet set Tfl-: cat Pet novych elena, samYch mladYch a hezkYch, a aspoii Th Tisice Deti do nageho Detskeho odboru.

Za fad Pokrok Dallas eislo 84, Frank B. Steiner (JanovskSi „ pied.

VC !..j,..1..tedu, dile 26

tsTNift

1

Lid KomenskY eislo 20.

Granger, Tex. Mili bratti a sestry!

Musim yam oznamiti, ze zase jsme v nagi pravidelne schazi, ktera byla odbYvana dne 9. prosince, ptijali 6 norYch elent, a jsou to: M. B. Colbert, Joe E. Mikuleneak, Ignac Zaleski, Louis M. Marek, Emanuel Zett', a Johny H. Janak.

'Dale vam oznamuji, le take v teto schazi jsme si zvolili nova atedniky pro ptigti rok 1935 a jsou to: Raymond F. Holubec, pkedseda; T. 0. Dugek, misto pkedseda, Jno P. Trilea, tajemnik; J. H. Huser, teetnik; August Vitek ,pokladnik; Vinc Martinets, prtvodei.

MajetkovY vYbor: Lad. 'J. Kubala, Joe L. Gaida a Frank RozackY. IThetni vYbor: John W. Cervenka, Aug. W. Holubec a Joe V. Kvetori.

NemocenskY vYbor: John P. PustejovskY, I. J. Mazoch, F. R. Oervenka, Jos. Batla, Anton Machu, Rud. RozackY, Emil Janak, Henry RozackY a Albert VolnY. Bratti, kteti jste jakYkoliv atad na sebe pkijali, pracujte a delejte kaldY svoji povinnost a aby v gichni akednici byli v kakle schu. zi ptitomni, A nejen atednici ale take vgiehni ostatni eleni, aby v pinem poetu navgtevovali tadove schaze, nebo kdy ze pine zastoupena, tak se to mnohem lepe pracuje.

A tak vas. v gecky uctive zvu do lednove schilze, ktera se bude odbYvat druhou nedeli, due 13ho. V teto schazi budou atednici uvedeni do jejich Pteji yam vgem vesele 'i.i' anoce a gt'astnY NovY rok!

S bratrskYm pozdravem, Va g jako vldy, Jno. P. Trlica, taj.

Elmaton cis. 148.

Blessing, Tex. Drazi bratii a sestry!

Jeliko2 je to jegte moje povinnost, bych vain, kteti jste nebyli v posledni spol, schtzi ozna mil vYsledek voleb atednika pro pki gti rok, o-znamuji vYsledek: Ptedseda br. Fr. Domorad, tajemnik br. Jos. Zemanek, fieetnik br. John Spurny, pokladnik ses. Andelina 8enkykik. toetni vYbor: Fr. Domorad, Henry Huff, Henry 6ihal a ses. Martha Zernanek. NemocenskY vYbor: stars', al' pro Blessing. kde na ses. Huff a mojc malidkost.

Vgem novym atedniktim pkeji zpina srdce ten nejlepgi aspech v pti gtim rote. A ostatnim elenarn a vtbec v gem bratriim a sestram pteji to nejlep gi v nastavajicim rode. Hlavne si uvedomeme, 2e mime v gichni svorna pracovat a pestovat to prave bratrstvi a nestay& na prvni misto to svoje "ja.". Nekdy se mi tak zda, 2e ten na g spolkovY livot pada, zvlagte na ge bratrstvi; ale to jsou jen okamilky. Ovgem uchYlili jsme se od tech 1dealt techt na gich starch zakopnikii, kdy je:Ste smysl slova bratrstvi se pojimal opravdove.

Ale ptigla nova doba a v ni mnohe zmeny, kterYini bychorn se marne branili, jest"! chcemc bYti aspegni. No, kde pak mne al to pero zabehlo? Chtel jsem psati jen o vYsledku nisi volby, a ono se to poeind natahovat, kdelto v pti gtim Cisie nebude misto.

Ale jegte nem Nekdo sobe zapomnel tady pytel lesniho mechu, asi na vanoeni stromek, at' se o nej hlasi! Jo, jo, infij soused tika, k kdo ma se mnou co doeineni, je kaldY hrozne zapomenuty a je, jil podina.m vetit je to pravda.

Bratru potadateli Vestniku pieji vesele svitky vanodni a gt PastnY novY rok!

S bratrskYm: Na zdar! jsem Frank Hlokk.

Brookshire, Texas.

Ctena, redakce Vestniku. West, Texas.

Bud'te tak laskavi a uvekejnete techto par tadku. Spolek "Holik es. 18.", se usnesl odbYvat. mimotadnou sena 2. nedeli v anoru, pkedlelui dulezite jednani, je tteba ptitomnost vgech. Cleat.

Pkeji Vam veselY krismus a gt'astnY Nov B, Mikeska, taj.

traria 5

_Rad Rozkvet Rule Cis. 81.

NeedVille; Texas.

Cteni bratti a sestry: Minula schfize byla vYrodni a byli voleni atednici pro rok 1935. VySledek byl jai nasleduje: Pied Anton Pe gak, mistoPted.*Josef, .tajmnik 'a Vydrlal, pokladnik. W. J. Wojtek. domovnik Aug. Teykl, fieetnik, Josef Stra2L Hurta. nicks'; fieetni V3)bor: Aug. Filla, Pegak. NemocenskY VYbor: Oswald Valka, Frank Sitta, J. J. Hurta, Anna Vilt, Rosie Valka a Aloisie Vydrial. 1."Teetni vYbcir, je la-clan, aby vykonal svou povinnoSt pied ptigti schfizi, due '13. ledna v 8 hodin :rano.

S ptanim veselYch vanoc a . St'agtneho Noveho roku.

Aug. Teykl, taj. had Laskavost,

Cis.'

Needville. Texas.

Mili bratii a sestry!

Ve schazi odbYvane 2. prosince byli .uvedeni nasledujici novi eleni: Karel Stupka:' a Vincencie Stupkova, Lille 8efeikova, Emil 8ilha.vS7 a Jos. Malad. V one schazi bylo usnese no, aby pro rok 1935 byla pronajnia od br. R. Foss-a, na Guy, na odbYvain schtzi.

Tak br. a ses. ptigti rok budeine' .odbYvati schtze v one sini, kaldou prvni nedeli v sici o 1 hodine odpoledne. Winn se, le salt-ze budou lepe nav gtevovany jak minule, aspofi nebude vYmluvy, le nevedel, kde se . schtze odbYvala.

Mame nekolik clams, kteti si prati-na rok lednove schtze. do piedu. Tak se pkihlaste Br. L. Hogek od tadu 112, sueastnil se nagi se/laze, ale pro dative poeasi , jsme museli 6chazi zkratit, neb kaldY pospichal doma.

Tak mill bratii a sestry v gech fade, pteji yarn vgem ten nastavajici rok ,aby yam vgem vynahradil co postradate, a tobe br. redaktore krome toho je gte velikY kog trpelivosti.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

Damon, Texas.

Ctend redakce!

Ji2 je na Case, abych o knitni zajem podekoval, nebo -jsem take u2 od detstvi stilen tim knihovYm "chrobakem", tak ze. pojednani opravdoveho knihomila, vklycky no, mne plijemne ,ueinkuje. Jest to price dosti nevdeend pojednavati o pisemnictvi, neb moder-ni short za, penezi ani vilbec nedovoluje nekterYm, co v gechno v deskach knih je ukryto a jak blali kdyl pozname ony vznety jen2 rtzni spisovatele u2 od pradavna ku rozjimani zanechali. Pottebovali jsme, jiz . davno nekoho, kdo by nas z netednosti ku knize, bur-. coval, nebo i v Bibli, Salamoun v Pkislovi pravi: "Kdo miluje cvideni, miluje .umeni; 12--1,". Jiste 2e bez ameni du gi neni dobte, 19-12, pak apo gtol Jan v kapitole 5-:39, pi"Ptejte se na pisma", tak i v tech dobach bylo potkebi nejakeho povzbuzovini.

Jen tqlik zazlivam br. Valeikovi, kdy2 tit o Komcnskem 'Labyrintu" pojednaI,- to • nas s poutnikem zanechal na nimesti, a -nedovedl EaS tteti ulici mezi udene, nebo tarn je o-a pravdove pojednani a rortkideni dtenak knih, nebo priivodel V gezved docela po kamaradsku mu pravi: "Milk brachu, •pekna, vac peknou miti biblioteku"' a - v kap.

10 psano "Jit — ja mysli Tve rozumim 'kam to tabitc", a po vejiti do biblioteky snad sine ncmysleli 2e jsme v nejake 'apatece. Proto Komenskeho "Labyrint", je kazen mezi dila nejptednejtich svetovYch klaSita, nebo ac seps.an pied ti sta ptece:hlubokost spina musime obdivovati i dnegni doby, tteba v nekterYch kapitolach, je dosti vtipne bah 2ivota eloveka posuzovan. • Pfivodne mel br. Valeik v arnyslu popsati obSirno dila svetove, literatury, vgak se obayam kdy2 ono pole je tak rozsahle; jak Mark Twain se kdysi vyjadtil "le by. , Musel zaCit pied sto roky chteje b't dnes hotov. Jsem (10sti jistY ze i br. redaktor se mnohym zavdekdyg 6tenakstvo s novYrni spisy bude se-

znamovano. U vYberu knih tkeba dbati chce melt pro zabavu, jako: Romany, novely povidky; nebo odborne jako: Hospodatske, lekatske, nabotenske, obchodni, prinysIne, pravnicke, strojnicke a technicke a pak nu-udna 'dila, jako: Slovniky, encyklopaedie ptirodovedecke, cestopisne, dejepisne, zemepisne; , Pro mla.de2: Pohadky a obrazkove knikky a „Pak: Kalenclate, snake a planetate.

Take doufam 2e br. Valeik, nekdy pojedna neer) o nauenYch dilech, tak aby jsme neco se zvedeli co noveho v oboru torn, nebo ad povidkova pisernnost jest dosti vzletna, pte ce jen je to vice obrazotvornosti spisovatele, a v praktickem a v tom neustalem spechu je tteba nee° vecieti va2neho.

Vgak v nynej gi dobe je nerno2no upoutati zajem ku knize, nebo Cloy& je potad neeim rozrugen aby mohi venovati vice easu ku Cetbe; radiovY rozhlas, motorova jizda a starost o budoucnost, eloveku nedovoluji soustkediti myglenky ku dteni vyjma kdyby byla kniha mechanickou nebo automatickou aby mobla svaj obsah projevit.

S actou a bratrskYm pozdravern, Josef Gritzrnan.

CQ OCEKAVAME OD CESKOAMERICKYCH PET!"

(Pokraeovani ze strany 1.) sovanou anglidtinou, die vzoru `vadoval, jak se fajtovali na sabojku". eskoslovenskou Ameriku :deka lep gi zittek. Hlavni v'eci je, aby e"eskoamericke deti nezapominaly sveho slovanskeho ptivodu, hlasily se k nemu, chovaly k Slovanstvu sve sympatie, aby pomer deskeho Americana k Oeskoslovensku byl tak citovY jako je -pomer Amerieana nemeckeho ptivodu k Nemecku nebo anglickeho potomka k Anglii. Toho mame ji2 nyni pekne ptiklady. Pled Casem napsal americkY spisovatel Henrick Van Loon velmi popularni, knihu "Geography". V tornto dile podany byly jiste nespra.vne adaje ohledne Ceskosiovenska. Pled americkou yekejnosti poukazal na chyby autorovy elovek Ceskeho pfivodu, George Rebec, pedagog a filosof na oregonske universite.

To je prave, kde deskoslovenskou Ameriku eeka lepg i zitkek. Dokud ptistehovalec musel se rvati s ptirodu a s pomery o livotni netnosti, nemohl si dovoliti dal giho sebevzdelani. Kulturne stal tarn, kde ho umistilo jeho skrovne vzdelini. Jinak je to s dal gi generaci. tivotni podminky, dik mozoltun starostlivYch °tot a odtikajicich se raatek, jsou pro Ott zde rozene snadnej gi a pkiznivej gi, talc:2e ce Casu i penez mo2no venovati na vy ggi vzdelani. Jaky to neuvetitelnY pokrok v tomto sineru byl jiz vykonan. Jen zbelne vzpominam nektere vynikajici postavy deskeho pfivocly na zdei gich vysokych gkolach: fysik Kovakik, jen2 je profesorem na slavne universite Yale; fysik ZelenY, na to same universite; jeho bratr, Charless ZelenY, zoolog na minnesotske universite; a tteti z bratii ZelenYch, A . ZelenY, rovne2 fysik; dale E. Novak, gynekolog z John Hopkins Hospital; bakteriorog F. NovY; inknYr lueby, L. Mikeska; to jsou lide, kteki se jil z valne easti poamerikanis,ovali, splynuli s americkYm zivlem, patti. k elite americkYch intelektualt, ale to jsou prase lide pro nas nesmirne cenni.

Otekivame, le Ameridane, potomei deskYch ptedkii, kteti se domohli svYin nadanim uznani od americke vetejnosti, a pki torn neztratili vedomi sveho pflvodu, vedomi tradice, postaraji se, aby na americkych universitich byla de gtina a Ceska kultura zastouperia do to miry, aby to odpovidalo podtu a kulturnimu vYznamu Ceske vetve. Vklyt' iadny American nenrak dues miti za zle potomku deskYch ptedkii, 2e vazi si svYch otcu a jejich cenneho kulturniho dedictvi.

A jako je puritanskY potomek hrd na to, le jeho ptedkove byli soueasniky ShakespearovYmi a BaconovYmi, tak potomek americkYch Oechfi mule stejne bYt hrd 2e jeho pfe sk 6ho dkoye byli krajany Jana Rasa a KoxnenS, Valk

btraria e.

VYKAZ NOVYCH eLENt ZA MESIC LISTOPAD. dle iidii, feidy pojiiteni, stali a obnos pojiiteni. eislo Tfida Stiiii Obnos tadu BCDEFGH 1000 40 1 1 21 1000 4 1 16 1000 4 1 500 31 4 1 1000 36 4 1 500 33 4 1 19 500 1 8 18 1000 1 9 1000 20 9 1 1000 18 9 1 1000 17 1 9 1000 17 9 1 1000 48 1 13 500 42 1 13 1000 22 1 17 1000 20 1 18 1000 31 20 1 1000 52 20 1 1000 40 20 1 1000 33 1 20 1000 221 1 20 1000 25 1 20 1000 39 1 20 45 500 23 1 1000 45 23 1 500 43 23 1 1000 17 1 24 19 1000 24 1 1000 21 1 24 1000 16 1 24 1000 17 1 24 1000 46 25 1 1000 49 28 1 1000 28 1 28 1000 25 1 28 1000 36 l 28 47 500 28 1 1000 28 1 29 1000 19 1 29 1000 44 29 1 47 1000 29 1 1000 29 1 29 1000 42 29 1 500 36 29 1 1000 45 33 1 500 23 V.3 1 500 53 33 1 1000 38 33 1 1000 45 33 1 500 20 1 33 500 26 33 1 1000 31 1 33 500 33 1 33 1000 32 1 40 500 19 1 45 1000 18 47 1 500 17 1 47 1000 19 1 47 500 18 1 47 1000 22 47 1 1000 22 1 48 1000 19 1 54 500 19 1 54 500 17 1 54 1000 19 1 54 1000 25 1 54 500 34 54 1 1500 36 54 1 1000 18 1 54 1000 31 1 54 500 19 1 54 500 17 1 54 1000 23 1 55 1000 21 1 56 500 46 56 1 1000 18 1 56 1000 25 1 61 1000 22 1 67 1000 29 1 67 1000 26 1 67 1000 21 1 68 1000 20 1 70 21 1000 1 70 500 52 70 1 500 55 70 1 25 1000 1 70 500 47 70 1

VESTNIA 72 72 72 72 81 86 86 87 87 88 88 88 88 88 88 88 88 92 107 107 107 109 109 109 112 112 116 118 118 130 130 130 130 133 133 133 135 141 145 148 148 152

1 1

Ve sttedu, dne 26. pros. 1934.

28 30 26 28 40 16 21 26 28 21 16 23 48 17 19 22 46 17 17 20 16 25 28 40 41 17 16 33 29 16 23 22 18 18 20 46 44 24 17 27 36 21

500 500 500 500 1000 2000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500 1000 500 500 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 1000 $114,000

37 71 18 11 Pojigteno tiida B 37 Pojigteno tide. C 71 Pojigteno tfida D 18 1 Pojigteno tiida G Pojigteno tiida H 3 Celkem 129 elenii.

Prilmerne • stali 28 let, mene pramerna pojistka $884.00, mene.

Detskti, odbor Onos tad doda. 16 201ete, 4 3 24 6 4 29 33 1000 47 54 88 3000 97 112 126 143 148 154 Celkem 33 4000 Plipcjisteni fRád 1B 24 53 let 1000 112 1B 500 47 let 154 1B 500 47 let Celkem 3 $2000 Jsem s br. pozdravem, Edward L. Marek Dne 1. Prosince 1934.

ZEMSKi RAJ TO NA FOULED! Minulou nedeli za gel jsem si ()Wile na Cottage' Grove, do sine tadu Stefanik, kdr tamni herecka, dratina sehrala veselohru z venkovskeho tivota v Oechach. Hra meia losalni aspech na cele date, jak katti tomnt po ukoneeni hry definoval. Jedna postavidka jako druha byly tak verne do detailii herci zkreslovany, to divaci zrovna katdS7 jejich pohyb a slovo hltali. Sestra Karla etvrtnikivk hrajici seiku a tenu starosty se zas na to po svem zvyku obula a podala jeji personifikaci ve v gech detailech s pravoti bereck011 routino0. Pr: g'vestka. Antonin

vsunul svou celou eleganci do postavy Frank Dlabaei, ptijedv giho americkeho oecha. Bratr Svestka dovedi dosud v gechny alohy jet hill trefne pojati, bud' je pilne studuje, neb svaj talent pine uplattiuje, cot vidy pkina gi mu na prknech aspech. Vi, jak to "holt" zaonacit.

Irenka Schuldove., adeptka cecha balerin, vklouzla na jevigte jako naciejne poupatko rodiny SchuldovS7ch. Rozumi se samo sebou, to ma v sobe take jeji hereckou krev, cot bylo pozorovatelno z jejiho . podani Fandy, dcerugky starosty Dlabaee. Jako naivka, dovedla na jevi gti uplatnit tenskou gracii a to znadi mnoho. Sestra Kristina Volkova, ptedstavujici sousedku Hamatovou take 'dobti: pochopila, co jeji 'aloha vytaduje. Pro ty pc).stavy venkovskSrch ten ma mimotadne nadani, dovedouc v ge vyjadtiti, co autor hry potaduje. Jenik Valoikii, typisujici vesnickeho kludinu, syna starosty Dlabaee pochytil hodne z tatinkoveho talentu a dobte jej upat-nil ye sve Mote. Bylo videt, to ma kuratie vic net dolt pro jevigte.

Bratr Frank Bedan ma take obory, v kterch jeho talent slavi triumfy a tentokrat mel zase filohu pro p jak stvotenou, hraje starostu Diabade. V gedne teeeno, aloha mu pasovala a on toho do krajnosti vyutit.

Bratr Jan Kelarek, takto v civilu kontrakto • prima kvalifikace, neni na jevi gti novadkem. Postavil osobu Antonina Dlabade, starosty ye vernSr ramec se vgemi pilslugnS7mi efekty. Ptirozena mluva a minika. Vladimir Bi1S7 je take jun si jit na prknech zvyknuvgi a vi, co aloha na jejim ptedstaviteli vytaduje, cot je definici, to roli Vaclava Berkovcil hral zdatile. Br. Jan Kahanek zaeine. se velmi pekne uplatriovati na jevigti.

Neni tomu dlouhof co jsem jej videl jako no-, vicianta a jit hraje jako start herec. Podanim role Lojzy, deledina, to nejlepe dosvedeil.

Bratr Bedtich Otvrtnik path k hereckSrm velieinam. Nechal jsem si jej k posledu, jako jam dceru gkfti, pani Helen Teperovou, nebot' souhra obou mela velmi peknSI nadech realismu. Bratr otvrtnik hral dededka Diabadfi a hezounka, pani Teperova Nanu, deveeku. Bratr 6tvrtnik ty dededkovske pohyby a jeho barvu hlasu tak hezky dohromady zformoval, to to byla jedna radost. Pani Teperova, jit znam od deb, kdy byla je gte mi-. minkem vypudela v hezounke tenske stvotenidko a v prvottidni heredku. Paneeku to se vyzna, na jevi gti, to by ji mnoha hereeka musela vyseknout poklonu za jeji tvotivS7 talent. Po skondeni hry, vzal jsem si je oba na stranu. Bratra Otvrtnika jsem mime a jemne upozornil na nebezpeei hrozici jeho dceru gce z tak realistickeho podani dedeekovske illohy, pti eemt se pani Teperova at po ougka, kryta bajnS7mi kadetemi AN,ifila a se sklopenS7m zrakem jedva geptla: "Kdyt jsou tatinek a maminka tak dosud mladSlini a hezk3imi, tak nechci aby se stali dededkem a babielou." To je piece ohiedupinost.

Bratru 8uldovi slu gno vzdati vgechnu test za vedeni hry, za jeji vS7pravu a vS7zdobu 3evi gte. SvSrm gtetcem vypravi scenickou staI at verne dle intend autora a take dba peelive toho, by ve hru byly sneseny v gechny efekty, tak aby cela hra vyznela ladne, cot se mu ph teto hie velmi dobte vydatilo. Herci i on mohou bSr ti aspechem nedelni hry vice net spokojeni. V obecenstvu gla od fist k astern nelidend pochvala cele hry. Bez Pochlebovani Ire uptimne vgem fidinkujicim Patti velmi poolivalne uznani. nit ‘ A ted' je gte neco! Sestra Otvrtnikova sd'elila, to budou potadati v sini tadu 8'tefanik vanoeni za.bavu na Boti hod, dne 25, prosince, kde bude v sini paradovati stroineeek se v gemi ptislugnSrmi ozdobami a dal:ky pro deti a ty to sehraji hezkou jednoaktovou hru. Tak se chystejte!

S. P. StudnienV. Nezamestnani zamestnavaji vladu vice, netli vlada zamestnava nezamestnane.

KatdS7 mluvi o nutnosti vet gi statni autoritr, tle nikdo nechce pc; lotlehnt.

Ye st •edu, dne 26 pros. 1934 11111.••■•■•••••••osc.m.o.em.o.w....worosecwar,.....o.oKr

Strain 7-

V•STNIE t.

IDees CI Besidka FRANTISEK PALACKt OTEC NARODA. Ceske mladeli napsal Karel Kalal. je ho rodEste a mladi.

KOZ PalackY ye dvacatem rode veku sveho dolcondil studia, znal vetZinu evropskYch feel, zvlatte: deskou, nerneekou, latinskou, francouzskou, keckou, anglickou, srbskou, ruskou, vlalskou, Apanelskou i portugalskou. A-• le nejen zereei ty znal, on i hodne knih v tedech tech pietetl, z ylaZte basnicka dila zapadoevropskYch nea:oclii. On se ueil a vital v2dy vice, ne2 mu Zkola ukladala. Skola jeho duchu nikdy nestaeila. Ve dva.catem roce byl take hluboce vzdelan v mudrctvi tfilosofii). Po dokoneenYch studiich Zkolnich byl vyehovatelem u jiste uherske Zlechtieny, pti eem2 se ustaviene vzdelaval. Nejvice se v dobe to zabYval krasovedou. Sveddi to o jeho alechtilosti: kdo ma dobre srdce, ma take zalibu v krase.

V fmoru 1823 opustil misto vychovatele v Uhrach a odebral se do Prahy, karn2 dne 11. dubna 1823.

PalackY byl nejen velikYm dejezpytcera, ale tei vYbornYm statnikem. On toti2 z dlouholeteho hloubani v dejinach a pozorovani 2ivota pkitomneho vyrozurnel, jak se ma stat spravovati. Nemohu yam ‘vyloZiti v gecku jeho statnickou Cinnost; as dorostete, hled'te se sami z jeho dila, "Radhost" zvaneho, pozdeji "Spicy drobne" pojmenovaneho, poueiti, co vykonal jako2to statnik e'eskY a jake mel statnicke zasady. Tu povim aspon tolik, kolik pochopite uZ dnes.

Wind snatili se povZdy odtrhnouti Cechy na Morave od Cechh, v techach. Vite na priklad, kterak Bediich RudobradY, cisai nemeckY, ueinil Moravu samostatnou, to nikoli z Lasky k Moral* ale proto, aby si Nemci osamocene Cechy a osamocenou Moravu snaze podrobili. Na Morave do nedavna Nemci ueili, se Moravan a tech je rozdil, majice v mod Zkoly, toto ueeni vstipili nesmirnYra zastupum Cecilia Pied tficeti lety slychal jsem jeZte na Morave vyrok: Ja nejsem tech. ani Nemec, ja jsem Moravec.

Mluvili tak :tide deskeho privodu, kteti umeli Cesky, ale nemdine davali piednost, von!! nemecke poslance, nemecke zastupitelstvo obecni, eesicY narod urateli a kde mohli, mu Zkodili. Byli to odrodilci. PalackY varoval pied takovYm ueenim. V piedmluve syYch dejin pravi: "Muj frmysl byl .odjaktiva, nerozludovati, co Will spojil, a nedelati tam kde jich neni od piirody: pevne zajiste mam o torn piesveddeni, se jsa rodem Moravan, jsem narodem tech. Ale pohkiehu, jsou aneb byli aspoli take muii, die kterYch2to smyslu vlastenectvi morayske melo by, tubYti protieeskYm."rezme to tedy a vats de vyznavejme, se kdo je Cech, at' bydli kdekoli, tteba v Ameriee jest Oechem. CeS1 -v Ceehach, na Morave a ye Slezku jsou jede narod deskY, jedno narodni teleso.

PalackY mel heslo: Svilj k svemu a v2dy die pravdy. Do hesel vkladaji lide cele sve nitro, to jest heslem vyjadiuji sve smYSleni, sve nejvroucnejZi tuthy, cil sveho Zivota. Heslu Palackeho tak rozumejme, 2e Cech ma se vtcly drutiti k dechu, 2e jedinci eeskeho roda maji se navzajem milovati, podporovati, pornahati si a nikdy se neopou gteti. PalackY trail nas lasce ku vSem Slovanftm, jeho heslo zahrnuje nejen Cechy, ale Slovany 1ft:bee. I jest nam potiebi v lasce se vS'emi Slovany 1ako2to bratry svYmi. PalackY nas dale porteil, se zeme Ceske (Cechy, Morava a Slersko) tvoii jednotu, se path pod jednu korunu eeskou, svatovaclavskou. TinYmi slovy, se mame pravo na desk3,) stat, ye state Rakousko-Uherskem eili 2e mame statni pray°.

ZaiivY piiklad Zloveka.

PovZhnneme si take povahy Palackeho. riste ti p . jak vroadne miloval svfli

,pomoci rod. Cely jeho Zivot bylo dychteni narodu k viterstvi. "sem hotov i iivot poloza narod, kdybych mu tim mohl prospeti. Tieba mi i vyhnanstvi kynulo, ptijali by mne, kde jsem jim milt'. At' jen svorne kraCite'v boji, viterstvi je blizke. Nexxraie to jii ciloho trvati, co nam po pravu patti mi jest svecikem." — To jsem skoro doslovne opakoval, co propovedel PalackY roku 1875 v mem pusobisti. Na smrtelnem lidku poslednim tem& dechem_promluvil PalackY k zeti svemu: "Riegie, pomahejte vitkiti!"

JestMe elovek ve smrtelnYch bolestech ducha sveho uz u2 vypou gteje, vzpomiria jeSte na vlast a narod a touZi po jeho viterstvi, 6, ten zajiste miloval narod celou dusi, ka Zdou kapkou kiare. Bud' nam Palacky v sce k narodu vzorem!

Ne2 povZimneme si, jak'm zpasobem PalackY narod svuj miloval.

Nestadi milovati narod svitj pouhYM horovanim: horovani beze skutkd jest nicotne.

Prace,. prate a zase prace! Tak ucil PalackY a sam byl nejlepZim ptikladem pracovitosti. Mesic pied jeho smrti uspotadali narodove! na ()strove 2ofine slavnost na pamatku, ze jsou dejiny Palackeho Wastne ukondeny. PalaekY se ovaem take slavnosti eastnil a naposled tady k narodu promluvil.

Citil bli2iti se smrt a pravil, ae stoji ui jednou nobou v hrobe, a ae prona gi k narodu posledni slovo. I prosil, abychom byli vaichni dobrYmi Cechy a vlastenci netoliko sloven, ale hlavne skutkem, nebot' jen pilnou a dfikladnou praci pojistime narodu svemu budoucnost. Co nam schazi na poetu a velikosti, to musime nahrazovati praci, zvlaAte pak vzdela.vanim sebe.

Kterekoli dilo Palackeho jsem eetl, v kaZdem jsem vystihl ducha mravnosti. Bylo mi vady jakobYch Ceti napomenuti: Narede 2ij mravne! PalackY vetil nezlomne v Boha a Bohu se kohl. Jedna piedmluva k jeho dejinam konei: "Ja, jen z to dir ge pteji a Pana Boha prosim, aby milovanemu a po v gecky easy nad jine tace zkouZenemu narodu nafsemu co nejciiive dostalo se verneho zrcad-la vekere jeho minulosti, ku pouCeni, vzpamatovani a otuaeni se v byti svem, by v2dy kratel pc) cestAch pravdy a prava, i aby nepyZnil se ye zdaru, ani kdy zmalomyslnel v protivenstvil" Druha, polovice jeho hesla pravi: a vady die pravdy." Pravdu to myslil PalackY i naproti narodu cizimu. PH \TM vroucnosti k narodu svemu byl PalackY prost zaati k rodtm jinYm. Rekl jsem u2 ire Palacky pevne veril ve viterstvi Slovan y, ale doufal se jakoZto vitezi budou se chovati k neptatelam spravedliveji a alechetneji, nein einill Mongol. Mad'ar a Nemec. Bez mravnich ZaItlachl — tak uvaauje na jinem zase miste — hyne ka2cla spoleenost i narod. ZOStaftme spravedlivi i k cizim narodum, jinak bychom na slabem zaklade budoucnost svou stavell.

FT smime take byti nespravedlivi k jitiover-cum.

1-Iney rodi zase hnev, msta rozmnotuje a veenY mstu, za ranu zase rana, spor neni fikolem lidstva. V lasce dloveka k eloveku, naroda k narodu, ve vaeobecnem miru nachazi elovek odPo&nek, ittechu, Stesti. Mluvi-li PalackY o viterstvi deskeho naroda, nepovzbuzuje to narod do zbrane, nYbr't mini viterstvi price, viterstvi vzdelanosti viterstvi pravdy. Takoveto jeho smY:geni uznavali i poctivi Nemci. Tak pravil jeden o Palackem: "Byla to povah y veskrz vzacne zalo2ena. VSe sproste, nuke, bylo mu cizi a leZelo hluboko pod nim. Vedome nikdy nikomu neukiivdil. Vzneaene snateni, jeniu2 on zasvetil svilj sivot, naphiovalo jej celeho."

Palackemu fikalo se jeZte za iivota otec naroda. Aikalo se mu tak pro jeho lasku a starostlivost. Ale PalackY, jako dobrY otec. vytkl narodu svemu i vady jeho a varoval jej. Poslechneme vlastni jeho slova: "tho. ny a vady mravni naroda naaeho jsou rozlidne, ale jedna z nejpiednejZich a nejgkodnej.

Sich jest jiste ta, ktere pa eesku temet a-nj irnenovati • neurniMe. aekOli ona jit od ve%

eiTANKA pro 'S'koly eesko-americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, Otte a pledsoda Jednoty neitelske v Yraz.e.

HRAD Mam z zidli hrad, v nem sidlim rad, jej vystavim si kaicIST" den, a uklizi-li, vidy ze vsi silt' jej hrinim, nez je rozboien.

To hrad je muj! ak, pevne shij!

Sem nepustime nikoho: en Slava mala is hesla znale a vejde se sem do toho.

My nechcem boj viak ten se stroj, kdo sal by na hrad milenv A prapor nag at kaid:y zna Je Cesiq cerveny. ku ztira same koieny spoleeenskehZ) zivota naaeho: minime luxus v nelairSim toho slova smyslu. tech a Slovan vubec urni mnohem lepe chovati se v neatest! nail ye 'atesti, jest jemnY a schopny, ptieinlivY a damyslnY, horlivY a neastupnY; ale take smyslnY a marnivY. nepeelivy o budoucnost a nestalY, bujnY a baZnY. Mnohem snaie podati se jemu nabYti jmeni a zbo2i, nezli nabyte pti sobe drZeti a uchraniti. Dndni vy- delek jeate dnes se promrha, ne-li dnes, tedy 'zitra. teskST prilmysInik urni vydelavat, ale neumi pH torn aettiti poetu a miry; sotva se se stab majetnikem nevelikeho jmeni, hned na na si hraje, po lahodach prahne, nadhery stroji k vyaSim stavam podliza, and vice mysli na nehody, ktere snad na nett° jii Cihaji a jej tteba hned zitra do louZe uvrhnou. Zvla..46 pak Zenske neumeji ditet na uzde marnivou aperkovnost svoji; neni snad na rem svete krajiny, kde by bohyni Mode tak horliva modloshdba se konala, tolik obeti se ptinaaelo, jako v echach; kdokoli s otevfenyma odirna po Evrope cestoval, nemohl toho nepozorovati." Dale pravi PalackY, ie takovato z15, vlastnost eeska jevila se ut za staroclavna. Prvni Dalemil a -posledni KomenskY odvozovali pad naroda eeskeho od marnivosti a bujnosti. Kral JiN marne bojoval proti tomuto htichu ptisnYmi zakony.

(Pokrae'ovani) Stcsti jinYch prospiva, i nam, a pohromu, jea stihla jine, muaeme uciti i my. Dati-li se bliZnimu dobte, teSim se z jeho aspechu zdravi, nebot' roZZitujeme kruh dobra, v neni 2ijeme; i na mne, tieba dlouhou oklikqu, z toho muse padnout svetlY paprsek.

Te • , kdoi pigi do easopisti a hovoti k lidu, radii zkuaenY anglickY spisovatel: Chcea-li vyniknouti, bud' strudnY; se slovy je to jak.) s paprsky slunce; elm vice isou sousttedeny, tim vice pali,

Gfrana 3.

11,4

priznivY obrat a upravi se snesitclneji nage pomery.

Blahociarna soutei na gich brat-CI organisatorii obrazi se ptesvedeive ve vYkazech noqich Clem, jet jsou posledni doby mesiene br. Ed. L. Markem uvetejtiovany. SvedomitSrm pia inenim ria gich zastupc0 zalot'eny byly behem naborove akce nove tady, ziskano nekolik set novYch elenti a dosti Clem Det. Odboru. DOsavadni vYsledek mute nas opravne-potegit. On zaroveti naznaeuje pochopeni nag eho lidu a dava dukaz, ze neni tieba aby "nagi"? Modell pojistku u cizackYch kapitalistickYch poji gt'oven — kdy mame vlastni, eeskoti jednotu, .ktera path v gem svSrm elenum a ktera vydava vYhodne a zarudene po-. jistky rtiZnYch planii a mnohdy za lepgich platebnich podminek neZli u cizakti. Krajane v g irern, Texasu meli by z moralni povirinosti podporovat krajanskou domaci bratrskou organisaci, jakou je na ge S. P. J. S. T., ktera dle motnosti podporuje rtizne vlastenecke,dobrodinne a osvetove nage podniky.. Za po, sledni d.obu ruch v na gich tadech neobyeejne ozivl. pracovalo se a jistYrn jest, bude se v Novena roku je gte usilovneji pracovat. sledky mluvi a ty na v gech stranach jsou pa-,. trny. tivo je v na gich tadech a z toho mame radost a nejvet gi radost vgichni jiste mideme mitihlavne z toho, to na g lid ku svemu vlastnimu pros-pechu dava ptednost sve vlastni jednote, skladajici se z na geho lidu a piisobici v zajmu v.gech elenu nerozdilne. — lechetne poslanina gich bratrt organisatort korunovano bylo uspechem, blahodarna souteZ", vynesla jim a take Jednote na pomery sko. ro neoeekavanY- kladnY vSsledek.

• Butl'ine svoji! Zadn;c7 narod germansk nebo romanskY nernii2e Jsme svoji. Tu hradu maji jen Slovane. Jsme svoji, tot' je vice, net kdybychom Jsme spoleenici, jsme piatele, jsme ptibuzni. A co2 je to, co nani pravi, to jsme• svoji? Jest to ptedeveim na g jazyk, jazyk slovansk, jent hne hlavou i srdcem naeim. Jazyk, verny tlumoenik cite a myelenek, eini nas jeden narod. A my jsme narod. Cokoli stone se jednomu mezi nami, stane se nom v gem. Slasti a strasti na ge jsou nom spoleeny, fitecha, jednoho je fitechou vg ech, Zal a atrapa jednoho talem a atrapou lads veech. Svoji k svemu, t. j. Oechosloyak k Cechoslovalcovi, echoamellean k ec..hoa.merieanu, ale take ke Slovanovi, at' ph Tatrach nebo ph Uralu nebo na'Balkane nebo v Americo. Ale k heslu ptipojeno jest "a vtdy die • pravdy". Nejsme svoji jako nasilnici k nasilnikam, iaStrt jsme svoji dle pravdy, die prava; die spravedlnosti. V gak co jest pravda?

Pravda jest nom v gim, je to netoliko pravda logicka a nadsmyslna (metafysicka), nSrbrt Pravda mravni. Pravda je ,opak ktivdy. Bud'me tedy svoji k svemu podle prava a spravedlnosti, cot nom vynese hojnY vespolnST titek.

SC

Ckedni Organ Slovanske Podporujiti Jednoty S t4tu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of. Texas.

REDAKTOR—FRANTA, MOUCKA—EDITOR Vydavatelii — Publishers ECHOSLOYIK PUBL. CO., West, Texas P •edplatne 65c roe'n6. Do stare vlasti $1.65 roe'ne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasflaji se do illavni tfadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, piedplatne oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. riljde? Kdo? Nu — to "etesti", pro ktere jsme jit popsali tolik papiru, jet posilame ji-' nSian a sami stejnou cestou dostavame. "RadostnS7, et'astnS7 NovS7 rok" — pieeme ye spechu na ahledne papirove obdelnieky a obyeejne nemyslime na vYznarn techto slov. Jen rychie jeSte tomu nebo onomu abychom na nikoho nezapomeli. 'Myslite, to by o nas bylo skvele postarano, kdyby to byly opravdove poukazky na etesti, jet bychom si na ureitem miste mohli vymeniti, kaaV7 podie sve volby? Mnozi by chvatali do banky pro toutebne odekavanou hromadku pellet a zaCali by si doptavati veeho, co za penize motnokoupiti. Za cos by oveem byli potom tak unudeni, to by je jit nic nezajimalo, meli by v nepotadku taludek, nervy a kdo vi, co jeete.

Nemoei, zkraceni 2ivota by bylo •zakondenim. tohoto "etesti". Takold7ch "et'astriS -7 ch" by bylo nejvice, nebot' skoro kde kdo touti, aby mel mnoho pellet. A je jen mai° • tech, ktei'i jich dovedou spravne utivati. Jsou veak na Stesti mezi bohatjimi take lide, kteii vidi kus sveho etesti v torn, mohou-li roznititi ohnfeek radosti ve smutnS7ch 'oeich. Vtclyt' veichni ti stradajici jsou take flak spoluobeanr_s.

• Nemate penez, abyste takovSrm zpasobem. vytvateli etesti? Nute, penize nejsou jedinh,a einitelem. Marne tieba pine srdce yeelidske lasky a mateme mnoho dobra zpusobiti -dohrSrmi slovy na pravem mist& a easto tieba jen vlidnhn pohledem nebo asinevem. NCkdy byste nekoho ucinili et'astnSrm, kdybyste dovedli vyhostiti ze sveho srdce zavist, nenavist, jizlivost, tvrdost . . . . Kolik etesti by to ptineslo i yam. Katde vyslane dobro se vraci, prove jako vyslane zlo. Ano, etesti piijde pro veechny, at je zadneme vytvateti vzajemnou spolupraci, pomahanim si nayzajem . . Oa by svet mohl bkti kdybychom veichni svorne lepeimi chteli jej uelniti!

S novymi nadejemi. Je to veru s podivem, to alovek, byt' i zaZil v uplynulem rote mnoho nepitemneho a trapneho, na tsvitu nove. ho roku pohliti s klidnou mysli a novjimi no.dejemi do budoucnosti. A tieba se i tato bu-doucnost neobjevila hned v ratov.Vch barvach, doufa, piece na zmenu k lepSimu. UplynulY rok, tak uvatuje katclji, piines1 mi male) poteeitelneho, ale ten novr rok vaecko opet napravi. Jednou koneene musi nastat ptevrat. Jednou opet vrati se k nani tivot se Strjhni svetljimi strankami. A to je prase to nejlepei a nejcennejei, to nom no y ST rok doclay& nove sily a vzprutuje na gi van, abychom snadneji podstoupili boj se tivotem. Nechme tedy na pokoji uplynu1S7 rok. Zapadl jit do minulosti. Dob ts e ueini, kdo uvite. notj' rok s tim nejlepaim nmyslem, 2e bude ye prospech struj a ve prospech celku praeovati s napetim veech sv3ch ail. Jdeme do noveho roku a odhodlanou myali a a chuti k &l am a to nas v nadell ge dlive nebo pozd6ii dostavl

Nejen opravovat, karat, porotteet a trestat, ale rodide meli by ptedeveim patrat po hlubeich pheinach chyb a poruch mlaclete; neptipisovat yeecko na fleet detskeho charakteru, co snad tkvi jen ye vS7vojove krisi di, neb co jest jen neobratiVm vYrazem coniVch sil charakterovch. Kolik na pt. ueitela hned no zadatku ztroskotava, protote pova,tuji mladickou zpurnost, jet bS7va, east ') jen jednostrannosti charakteru deti, meli by osti a pod.. -za revolucionatskou vzpouru a jdou, na ni s valcen .STri soudem! Na takove jednostrannost icharakteru deti men by ove'em sami rodiee ueitele sqch deti, a to uZ prvaen, upozornit, aby nebylo tieba teprve chybami se udit. Chlapci jsou zvidetni bytosti; nevinni jak andele, hrdi jak knitata, smell jak hrdinove, jeeitni jak pavi, umineni jak osli, rozpustjli jak hhhata a dratdivi jak mlade divky. Mnoho ize u nich dosahnouti dobrotou — nezasloutena tvrdost je temet v2dy Co jste dobreho zaeali, dakone'ete! Jsou de, kteti rotryji trochu semi, odhodi lopatu se slovy: To je nadonieina, a nechaji veeho; to jsou nadeniei. Druzi kopaji, kopaji, dOstanon se al ke skale, a to si i'eknou: Dale• ne-

trul geine, to l' sWila: to ison sloboAl, Ale tteti,

Ve sttedu. dne 26. pros. 163-4 kciyk, se dostane na skalu, ptinese si dlato, kladivo a dynamit! A tomu path .poklad.

Nig doroste! Vitej nam, nas mladY svete, chute rag a pile a tkvitej, v pinem blesku junyeh vidin k nejsmelejkm claim vzletej!

S.,. eech, 0 nas pro nas. Otehavou otazku ei problem dneeka — a joke ureiteji vysloveno — zakladani juniorskSr ch tada v naei Slovanske Podp. Jedn. St. Texas s jednaci reel anglickou — probira, inteligentni dopisovatelka pi.

Mikeskova v ptesvedeive ertanem dopisu, zakadenem v Hlidce Zen t. eisla.,Potadatel ganu od podatku ptevzeti sve funkce byl si vedom, to tato nemalo duletita zaletitost vyvstane katdou chvili a ptirozene, rozvichti mezi elenstvem proudy nevule i souhiasu. Neni to problem neteeitelnSI , zajmy naeeho Bratrstva t. j. rids elenstva nakazuji rozvainost, proziravost. VyzSr vame tirnto k vecne deba-" to a podani nazoril jedinct uvailivS/ch, nestra.nickS7ch. Pike jak skuteene citite, srnS7elite a o easovem problemu soudite. K volne diskusi je pravin mistem na g' spolkoil or Om. Redakce pochopitelne podleha diktatu veteiny olenstva net vyhratuje si v zasade souhlasici s povolenina, ureitSr ch astupku mlaslovo zavereene. — Zaslano br. G. Bubaka, ptedsedy vStbora Cesky"ch Dna ph dallaske vS7stave potada= iVeh, zaiadili jsme do t. eisla die osvedeene-• ho pravidla "stejnS, loket vg em. Odekavame.

'2"e v zajmu na gi cti a hlavne zdaru faeltrajanske ileasti ph texasske Centennial — zne kyselosti, nesvary a neville budou *dude vgemi podtizeny naproste — Kazni. Nechme neshod, nejitieme zabojene ti napolo zahojene rany, "co jsme si, odpust'me si", deka nas tolik ptipravne prate, ehceme-li bychom se na historicky pamatne oslave representovali v pomeru na nak poeetnost, zdatnost a schopnost — eestne a pattiene.

Kdyi mluvi BeneS — nasloucha cela Evropa. Ptiloha jednoho z nejvjiznamnefeich americk rch delanikt — New York Times — nesla poslednim Lisle pod shora uvedenSm nadpisem z pera S. Stonea obeirnS, a zejmena pro americke etenate velmi pouenS7 elanek 0 zahranienim ministru dr. Bendovi. Z obeirneho dlanku, vyjimame oceneni es1.-statnika, joke snad dosud 'nebylo ye Sp. St. napsano: Bend — faudybyl.

Ve svetovYch listech zaeinaly se objevovat zpravy o tom, to Bend se objevil hned v Ze neve, hned opet v .Patiti, v Praze, v Mehrade; pak opet v Praze a joke jednou v Fatal.

Kdekoliv mei° bjiti udineno xialetite rozhodnuti, tarn byl dr. Bend. Korespondenti svetovYch tUrnala ze veech techto mist telegrafovali nebo posilali kabely, to obratnost, klid a umirnenost dr. Bende prokazovaly ye vyjednavani velikou cenu. Pies to, to rozhote'en' proti Mad'arsku k vuli marseilleskSrm vraZdam bylo veimi ostre, Male dohoda nettratila hla,vu. Bez jakS7chkoliv ceremonii dr.

Bene g se pustil ihnki do prate.

C`eskosiovensky zahranieni ministr ma svoje temeslo v malieku. Atkoliv je jen 50 let starYm, zastupuje svoji semi na rnezinarod--. nim poll od konce svetove valky a diploma-cie mu pronikla at do morku kosti ut nekolik let pied tim. Dneeniho dne, jest malo muta,, kteti se s nim mohou utkat ye hie, ktera :SC hraje u zeleneho stolu: Dr. Bend tak mistrno ovladl techniku diplomacie jako Heifetz ovlada housie."

Po to lie: Stone achvatnou krasu starobyle Prahy a sidla, bjnia13.7clo deslq.7 ch krala HradCan, kde naleza se atadovna zahranfeniho ministra. Av(ak "pies tuto stkedavekou are. chitekturu atedniho mista Bendova je es. zahranieni ministr do nejvyeei miry modernim mutem. Vypada jako aspeeny obchodni tiditel. Jeho zpitsoby charaiterisuj j mute, kterjr se neboji ucinit rozhodnuti a kW-S r ma dtveru v aspech stich akci. Promluviti s nirn u jeho pracovniho stolu a slyeeti jeho y ou mluvu znamena ziskati bezprostkedni dojern mocne osobnosti. Neni tadneho medu v jell° slovech, Jeho siova profezavaji se plimo k JAdttl veel,

Ve stkedu, dile 26 pro:;, 1934 0 VANOCiCH, v den svatku apostola svateho Talmage, ptijel Tomat Masaryk.

Bylo to v sobotu 21. prosince 1918. Mrzlo, prakk snehovY nastlal na praiske ulice leh ky" koberec. A tivot tarn byl, jako kdy2 V le raj- k vyletnuti se chysta. Ji g nekolik drill a noci viaky chrlily venkovske hasty as ze Slovenska, a kdy slunedko, tehdy pozde, od Zitkova do Prahy nakouklo, byly ua spolky s oveneenYmi prapory a jasavou hudbou na ulicich,. mladea ekolni s uditelstvem na Vaclavskern namesti, Sokolstvo pied WilsonovYrn nadratim. u Musea zahon sveiich eivYch kvettl divaich slovenskYch, frajeredek, mora y -alOch odskYchevu.Vtornmaziku byly ye vykvanYch rukavcich, tvate seaehle vetrem, nosiky namodrale, ale nic si z toho nedelaly, vklyt' ptiely uvitat prvniho presidenta nova vaktiseneho nateho statu, presidenta, ktereho Jekeek nam nadelil.

Bpi() po poledni, k jedne kdy se ozvaly ratty z dela. Rally radostne, des nektici, ale radost zvestujici "Nesem yarn noviny, pozor clejter Rany z dela hlasici, as e prvni vlak s narodnimf.vojskem v tunel pod Vinohrady vjel, a v nadrati Wilsonovo vjiadi. Mote hlav se zavinilo, pied nadraaim snemovani lidu ztichlo. Poslouchaji rany z del, a ji g zaslechli narodni hymnu.' Rany z del dale vzduchem chveji. Za prvnim vlakem druhY vjiadi, ma lokomotivu ovendenu, chvojim, kvitim vyzdobenu. Nevestu slavnou vezou, krale Jitiho ptedki). slavnYch Pravdu vitezici. Sokolo legionati stoji jako pevna hradba destnou: strati. Tomas Masaryk vjiadi v nadrak Prahy co Hiava statu, synek chudeho panskeho kodiho vitezem je nad Habsburgy! Vivat! Dr. Kramat stoji u koleji, by prvni ptijal a uvitad nadelnika statu, vyhnance k smrti pro velezradu odsouzeneho. Veecko klape, veeck-o ptedem stanoveno — ale kdy2 vlak zastavil a z neho svete Masaryk vystoupil, ozval se vYktik, ptetrhl to tkanivo oficielni etikety a tatoiri do naruee leti dcera Alice. C' ' tyki leta ho nevidela, v rakouskem kriminale si posedela, a byla by tam dlouho zfistala, kdyby /aska, americkYch sester za vedeni Miss McDowellove ji nebyla osvobodila. Nemohla se dodkat, a2 tata, drahY tata, o nem2 Rele Kotikove do vezeni listy krasne posilala a2 ten tata vyslechne oficielni uvitani. Skoeila mu na krk, a jen bylo slyeet vYktik: "tato!"

Hlavu na jeho hrudi schovala, a v radostnem plaki se zachvela. Masaryk ji seviel, sklonil ,se,k ni, a pohladil ji, pak se ale korektne zrak jeho zaletel k panstvu dekajicfmu, dcerku zbelne polibil, ruka slzu vtirayou setfela, a ji g spechal objat dra Kramate.

Zahledeli se v sebe ti dva vzacni lide, vzacni viastenci zrna nejzlatejeiho, oba zutivi nepratele Habsburga, obranci veci svate, rodni. Co tici si chtell, ti dva k smrti odsouzeni, tekli si jen kratce a letmo a Masaryk sal provest prvni obiadnou povinnost hiavy statu, ptehlidku eestne setniny, a odcha.zi do salonu, kde jej vitaji zastupci vlady lidu, ktera po ttech stech letech se vratila v ruce naroda, jak KomenskY ptedpovedel. Krasna,, dnes jig na veky uklidnena hlava statnika Antonina Svehly, sedlaka, jehoa jmerio je spi:AO s dejinami na g zeme, a jeho2 srdce narodu pattilo. Dr. Rakn, genialni narodohospodat, take zatti a ignoranci uetvanY bila hlava Habermannova, Srobar slovcnsky, a irif byli mezi dleny to prve vlady.

Dr. Benee byl jeete v Patik, Milan Ratislay 8tefanik jeete na Sibiti, Stefan OsuskY take v cizine, ale my glenkami s Prahou spojeni.

Pozdraveni kratinke, srdeene. Masaryk hiedl obec spisovatehl, vedenou kralem Jiraskern. Byli to oni, kteti svym historickym manifestem a ptisahou velepamatnou podrazili Cervotodive nohy triinu Habsburskeho, v dobe, kdy renegatskY hrabe Otakar Czernin, a neproziraq, natrkly hrabe Jindtich Clam Martinie prohlatovali, Ze a Prahy nezbude kamen na, karneni, hne--11 Dlouho ruka rAskova hyth, spoJena 8 tultOu MaStz,rykovon, iz pera revoinnAfern kvit, ism em $pigovsatelt‘ irtgricio

VESTNII

PraiskST Jeiiiek pied 16 lety. viteze, ktereho Praze nadeluje a postal Jekeek.

A Praha se nemohla doCkat. Kdo ty vanoce peed patnacti lety v Praze neprodelal, ten si neumi ptedstavit co se tehdy dela, a jake dojmy chvely dueemi. Jak vzduch se chvel ottesy a jak Praha se ttasla v zakladech mnohavelYch. Byl Masarykovi nabidnut hi storicky kodar s koly zlacenYmi, ale odmitl, vstoupil do demokratickeho vozidla s ptedsedou Narodniho Shromaadeni uelechtilYm socialistou Tomaeltem. Kolem vozu kraeela destna stra2 legionatil z francouzske a italske fronty — ze Sibite hoei tehdy jeete doma nebyli — a Sokolove, oveem jen east, veteina Sokold hlidala nemecke budovy. aby je rosezleny lid nepaeltodil. A jelo se krokem. Od Wilsonova nadrak. k Narodnimu Museu. Historikove pisi, ae lid jasal!

U Musea pohled jeho zavadil o ten ohromnY, na, rampe rozprosttenY pohyblivy pestrY zahon 2enskYch poupat a kvetfr, namrzlYch, ale iozjasanYch etestim, a rozehtatYch radosti a krasou. Masaryk zdravil ty kvety lidske, pak se zahlede k sok patrona Vaclava Sva• teho, a zase se zahledel k moti lidi. Usmival se. Tornatek ho chytal za rukav a ukazoval mu na balkon naroaniho domu Brumlikova, tarn ptimo na balustrade stala d ye decka, aeima rozeitenYma hltala tu ohromnost vodu, a etyti rusky male posilaly polibky. To ynoudata, zdravila slavneho, milovaneho dedoueka, sirotci Herberta Masaryka! Ti Snad meli najradostnejeiho Jekeka, jejich nadilka byla nejbohatei. Ustka jejich se pohybovala, ale nebylo slykt v to vtave to nedoekave volani "Dedo, ado!" Vadyt' lid kneel "tatidku tatieku!"

U Narodniho divadla nahle zaznelo jC1save kvarteto lesnich ran, fanfary Smetar.ovy Libuee se nesly promrzlYm vzduchem.. V to chvili kde kdo mel slay v odich. Masaryk ncmluvil, Tomatek plakal. . . Tkpytily so mu slay na tasach i ye vousu, kdy2 u radnice Prahy se zastavili. Tam Masaryk eel, poklonit se Alma mater, duei mast, matiece Praze, eel stisknout ruku novemu primatoru dru :_4a.rnalovi, a eel si trochu odpodinout. Tam, kde 2. btezna 1458, tedy pied etytista a eedesati lety, panove Zdenek ze 8temberka a Jan z Roaemberka pied panem Jitim z Podebrad a Kunetatu klekli a provolali za ohromneho sotu: "Vivat, Jiri kral 6eskS7," tarn, kde ke konci minuleho a zaeatkem tohoto stoleti ihave plapolal plamen nesmlouvave narodni a rozhodne neptatelskY dynastii i Habsburske i monarchii Rakouske, rozdmYchavanY primatory Sokoly drem Tomatem C'ernYrn a drem Janem PodlipnYm, tam se zastavil' vaz Masarykay.

Na kratkou chvili, a pak se jelo do NArodniho Shromatdeni.

Zvony kostela tYnskeho, ty, ktere nebyly ukradeny, volaly jasave k Zikmundovi na ve• al chramu Svatotovitskeho nejveteimu avant' Prahy, 2e pkijel ten, kterY z vide naroda sidlet butte na tirade kralu 6'eskYch! Nesem, nesem noviny! Radostne! Narodni!

V historickou snemovnu vchazi vitez nad Habsburgy, aby sloail slib presidentskY v ruce ptedsedy Narodniho Shromaadeni, synka z chude rodinky, Frantieka Tomdeka. mate cizich viteanYch mocnosti, haste, representanti naroda, ueenci, eekaji na slavnostni akt. Pkijel zktehlY, od poledne je na testa, ale pfieel klidnY, byt' i dojat.Y. A zase se historicka snemovna ottasala potleskem, psali neastnici. Bylo to tam jak o bakm Hode ye velikem chremu. Slovensky biskup Janoeek, ho uvital, ale nemohl mluvit pro vzlyk a nevidel pro slay. Tor-nett& hlas se ttese, slabne, Masaryk klidne, jasne odpovida.: "slibuji."

A zvony stale zneji "veselme se, radujme, se!"

Na hradnlns nadvori pied vchodem do ehrziniu. evatovistkeho, totiz vchodem. kde jej elites riaprou goAe svaV ohroimV -oz t?

Strana D. Jeliek na Tirade nadeluje. Tornagek jednou napsal, "2e pkijel na IIrad domaci pan pfebirat byt", ale toho noveho domaciho paha nadelil 'Praia na g Je2itek.

Veder na stromeeku tisic 2arovek se rozza-filo, kdy Masaryk na Hrad ptijel. A tide sc nehYbali, cbteli viclet aspon stin. Neyideli, Protote dornaci pan, kdy *deck° do potadku dal, a \leech representadnich povinnosti se zhostil, postrannim vchodem ihned odjel do Velesla yina, havetivit tu, ktera mu svetila aivot, a dala mu svou lasku, eel ji pozdravit, a Mei, 2e Jekeek ji zdravi da, eel ji podekovat 7a jeji silu a odolnost, eel ji rici, 2e ji ochr y-ni a s laskou oeetilCharlotta Masarykova byla mueednikem, manael s dcerou Olgou odjel do sveta, dceru Alici rakouska policie poslala jako vezne do Vidne, syn Jan byl na vojne tYran, a dru hY syn Herbert, umiral. V nejhortich dobach byla Charlotta sama, opuetena, vyclana nemilosti mueiteha. Usou2ili ji. Ale o vanocich 1918 piece okla a dornit se vratila. Byl na Hrade veselY Jekeek. A v Praze cele. Na Staromestskem namesti a jinYth mistech postaveny byly ohromne vanoeni stromy, a Ceske Srdce tam chystalo "Jelieka" chudYm detem.

V to dobe, o vanocich pied eestnacti lety vlastile nebylo v Praze chudYch deti, yeecky dostaly "bohateho Jekelta." Na Hrad s10 weer malostranske uditelstvo s mladek zpivat satroeeske koledy. Prvni byla "Hajej, dadej nynej," tak zpivala matka synadkovi. . . A tak take zpivala Praha "tatidovi". . A Chodii bard pfeslavny, Jindfich Baar napsal no-you koledu: "Do jesli Ti prosby kladem, netrestej nas nouzi, hladem, poskytni nam mouky, chleba, k 'tivobyti aeho tfeba, milosti svou shledni na zem, nedej trpeti nam mrazem, udel vSechnem pokoj praNY: trpelivost; silu, zdravi, vrat' zas stare easy Wall& naei Ceske vlasti drahe, pokot, udr2 svobodu, aeskemu zde narodu!"

T. Brazilska..

Kde vSude na svete mono se domluviti rusky? Ptedeveim na rozsahlem imemi sovetskeho svazu, obYvanem krome Rust detnYmi narody. Dale v bYvalem ruskem Pol. sku, Litve, Lotyesku, Estonsku a ve Finsku, kde do revoluce byla ntedni 'fedi ruetina, nebot' tato uzemi byla soudasti carskeho Ruska. Dorevolueni emigrate ubirala se ptes Sibii do Mandauska a Japonska a odtud do Australie. Hlavne do Sydney, kde se proto mono dohovotit rusky. A porevoludni emigrace rusks se odebrala do Jugoslavia, CSR., Francie a Ameriky, kde tvoii silne kulturne vyspele ruske meneiny. (Ve Francii 2ije asi 400.000 Rust). Dokonce jeden cs. obchodni cestujici tvrdil, ae se na svYch cestach po dalekern °dente (Sanhaj, Singapore) veude domluvil rusky. Z toho ztejme vidite, 2e ruetina nebude jen dorozumivaci tedi Slovanu, nybra 2e v blizke budoucnosti zaujme i destile misto svetove, dorozumivaci tad..

Valcenici jsou pehromou svita. Lida, dobrodinci, udenci, pracuji po ceiy svuj bledajice, co by mohlo pomoei a brattim uleheiti. Nefmavni ve sve einnosti, doclavaji denne inteligentam nova vedeni a silu. Tu pfijde valka. Za par roltu zniei generaloye dvacet rokil usili a trpelivosti genia.

Rezvaini tide shoduji se v tisudku, 2e rozhedne neni bezpeenejeiho zabezpeeeni rodi. ny nad iivotni pojigteni.

Vdova mine pochopit a ocenit votniho pojgteni daleko vice net' kterS,koli muz odjakiiva.

Viak Emu a pfileiitosti nema, zadniho wow yatonpi:i vektodiL Chatte=11 gt; dvemi

Strana 10.

VICHRICE Jan Vrba ROMAN Prvni vydani

Hluboke ticho, jako vladne za bezvetti, ho obklopilo, sctva veeel do lesa — a ona zvla Stni jiStctea, samoty, ktera nejsdilneji se potuluje mezi kmeny dospelYch stojalefe mu sklonila hlavu v zarayeleni na prsa. Stoupal zvolna pkikrou strani, jakYch bylo v rovinatern kraji malo — a pomalu zapominal, prod' sem vlastne see. Na vreku strane se zastavil a zahledel se dolU. Byl prave uprostied sveho lesa. Dobrcli eedesat hektarii ho bylo; majetek v tcanto kraji vtacnY i v rukou statkate, pondvadt lest' tu vesmes pathly panstvi. A byl to kus zachovaleho lesa, nebot' ani otec, ani ded z neho nevzali o kmen vice, net by-;o tteba pro vlastni . spottebu. Na cele pieta, nebylo teme • mlaziny. Sama statna kmenina, ktera volala po pile a sekcte. Veucle borovice jako svice, jenom tady nahote ploelia etyt nebo peti hektarie na ktere mistc bcrovic rostly pok •ivene parkosy dernYmi zasrnolci po kmenech. Nezdravy neduti.vY les, ale nebylo uhodnouti ptieinu zjevu. nebot' ptidou protatela t yrda eernd, skala, na ktere . nebylo stop vetrani.

Potrhl rameny v ficlivu, to praktickeho nebottika ctce neptep7dla myelenka, kterd, ho ✓ te chviii piimo udetila do temene hlavy.

— jedirlY kloudnY lom na dobrY eterkovY kamen eirck.o daleko v celem kraji ma panstvi nodaleko odtud na druhem sklopu vreku ✓ botine. A kdyt okres, nebo oboe pottebuji, co je tu ceremonn jako by elo o udelerii mi-iosti, a ne o prodej. Zde spousta kamene na dobre stoleti. Kus ceste bude tteba vykdeet: snadno by tedy byla ztizena ptifpojna vozovka, aby mohl bYti Otevten lom. .

Zamnul si ruce, a skoro ho v te chvili zamrzelo zo je otec pod zemi, to ut ho nemute ptekvapiti tak praktickou myelenkou on, o jehot schopnostech vtdycky tolik pochyboval. .

A prave to myelenka zpilsobila, te vykroeil razneji k panske botine v tu stranu, kde zel mezi kmeny okolniho porostu eiroce oteftenY lom. Netrvalo dlouho a stal na jeho okraii. Bylo v nem ticho. 8ecle eerne stony t yrcleho kamene se divaly slepe vzhiiru a na dne atyti etvercove hranoly vyrovnaneho a oclmeteneho kamene tu Cekaly, at se panstvi uraei nekomu je prodati, aby z nich byl natlueen stork. I to se mu zdalo hloupe, nebo pro veteinu kupcu by byla ptihodnejei vYroba hotoveho eterku. Tech nekolik hromad hrubeho lomoveho kamene pro stavby by i tak mohlo bYti ponechano v zasobe. A jak byl zajat ve svem ptemitani, seeel dolti do loran, aby si prohledl zblizka.

Ale prave v te chvili byl vyrueen hiasit'm pozdravenim.

Zvedi prudce hlavu, sttelil pohledem v to stranu odkud se hlas ozval — a zamtikal ptekvapene odima. Clo y& v jeho letech, podle podoby oblieeje kdosi, !ebb° inel znat, ale za svet si nemohl vzpomenouti.

Odpovedel proto rozpaeite — a nezna,mY, jako by uhodl, zahlaholil srdedne. . .

"Mne sc zda, Karle, te mne nemiftee poznat!"

Jen oelovenST ptisvedell, hrnul se druleS, nemu do lomu, a vztahuje ruku k podani, protekl: "Petr Brotek." — vydychl Karel a klepl se leh"Boi"e • dvema prosttednimi prsty pravice do Cela. . . "Kdo by si take hned vzpomnel. Leta jsem CC nevidel — snad od te chvile, kdy isme se rozeeli z °beetle ekoly."

"Oba, jsme se vie poBrotek iulovall svetem, net byli doma. Ja jeete vec, ty; aad etytikrat jsem za ta, leta sem i„ reto vtdycky ienom na skok. A jsem tu 1.0

visls psi r)(kcie ltranicenit. Jak by tedy mohlo byti jinak."

Odmleel se, a mleel take Karel. Nebylo vu — — seeli se nahodou dva bide, kteti sice jako kluci sedali v la.vicich jedine ttidy, ale kteti po uplynuti tadky let nemeli si co povedeti. Soudil tak aspori Karel, kteremu byla ptitomnost druheho neptijemna.

Ten vtak po kratkem odmIdeni navazoval znovu hovor. .

"Vyhlitie si tu snad kamen?"

TupY zakroutil hlavou a usmal se. V zapet vtak prudce zvedl hlavu, nebot' clavni) spoluttk zahovotil, jako by Cal v jeho my-elenkach.

"Skoda. protote bych ti byl povedel o lacinejeim a jeete lepeim, net, je ten zde. Praye vdera jsem se zatoulal do vaeeho lesa -do -te parkosoviny tuhie par krokil nahote a tekl jsem si tam, te je zrovna htich nechat takovY kapital letet ladem. Kdyby pattilo jinemu, net TupYm, dayno by tam byl lom otevten !-- ale Tupi maji dost, a proto nechavaji hnit."

Karlovi bylo v te chvili pkijemne, te slyei potvrzeni sveho napadu, ale neptijemny byl mu ton, jimt bylo proneseno. Proto pokreil rameny a zahovotil jakoby ledabyle "Ne proto; nebottiku otci, myslim, bylo to lesa. Ted' vtak dozral ke kaceni, a ptieel take das, kdy bude motno nejlepe vyutitkovati. A jak" — obratil se ptimo na Brotka — "jsi na tu vec ptieel; kamen jsi piece nelamal?"

"Jak tomu rozumim, jsi se chtel zeptat" -zasmal se Brotek. . . "To je lehka, vec! Byl jsem etyki roky stavitelskyni kreslidem — a potom at do letoeka jsem vedi hradeckemu architektu Baleankovi kancelat, kde jsem mel na starosti i nakup a kontrolu stavebnich hmot. Zaueil jsem se za ten easek, te tomu postaeitelne rozumim. Letos ale pfiela bida na zedniky. Zamrzbo tak dokonale, neni do deli° kousnout. Proto take jsem doma na delei nucene dovolene. Veak jsem se jit chystal k tobe jit s popta ykou, nepotteboval-li bys pies leto silu, abych tu zrovna nezahalel. Zmmila se mi pani ridici. ."

P11 posledni vete zamtikal Karel oeima a citil, te rudne v tvati. Vynalotil veecko aby zfistal klidnY. .

"Cot potteboval bych nekoho. aby mi vedi knihy. Za nebottika otce jsem delal sam, ale nyni se nil nedostave, Casu; prate je nad hlavu. Mohl bys tedy zkusit; a kdyby se ti zamlouvalo, ujednali bychom spolu dalti. Be-ztak bude prave za tYden prvniho."

"Dekuji ti opravdu ze srdce a ptieinim se, abych pracoval k pine spokojenosti" — radostne a uchvatane hovotil Brotek. "'Teak je to pro mne udinena trefa. Kde by nine take napadlo, te bych se tu mohl uchytit. Jeete dnes musim podekovat pani iidici, to mne upozornila. . ."

• "Co je noveho ye ekole?" — protekl zase se strojenou ledabylosti Karel.

"Co by bylo — leda, te mail ted' sleeinku z domu, ale o torn jiste vit.."

A to bylo odpovedi zavrteni hlavou, hovetil dotazany ptekotne dal. .

"Jo v Chocni na NeYpomoc ye ekole. Jedna ueitelka, dostala zdravotni dovolenou, kterou ztravi v Prate.

Do prazdnin tedy sledinka jiste na jejim rniste zUstane. ale po prazdninach kdovi, kde pry ji zase bude kus. Oni s temihle vypomoenYmi silarni hazeji, jak se jim prave hodi a zlibi. ."

Za jeho teei bylo Karlovi, jako by mu ti ha padala s ramen. 6eho on se nedomYelel — a zatim tak prosta vec. A podivno; prave proto pojednou mu byla dvojnasob ncptijenind ptitomnost druheho. Zatoutil po samoty.

Vztahl proto ruku k Brotkovi a protekl, aby tedy zitra rano ptieel, te mu veecko ukatie. Nebylo tteba vice, aby byvaly spolutak. pochopil. Jeete jednou podekoval a jit ztracer mezi kmeny panske botiny.

Karel se pustil v opaenou stranu, a proto musil ptejiti orlon kamenitou parkaa.;.1. sem .-ere `i;!.

Ve :Aredu, due

1934‘

jai — a le tiPro ti'eci. .eert pokidvenYch kminkit a klikatYch vedi mu padla chmura no Ano, veechno by bylo pekne, jenom kdyby nebylo tak tuze citit prsty pani tidiei. Nejak brzo zaeino, — a prave ona, ktera by meta zilstavati pti veem hodne pozadu. Mela by si uvedomit, te je v cele veci jediny kamen drazu. Jenom pro ni se nemohl smititi s my'1.enkou otec — a take matka se bude t.62ko smitovat. , . Prave proto bude nutria klep noutieji pies prsty. A on ji take klepne! -Naptimil se, jako by nabyl sib tim odhocilanim, a raznYm krokem schazel strani k domovu. Ticho bylo kolem neho mezi statnymi kmeny, vitr nezaeumel v korunach.

Kdyt vyeel z lesa, smrakalo se jit nad krajem i nad statkem — a po nebi se -vlekly • Bede mraky nabobtnale vlahou, ktera hrozila katcle chvile spadnouti dlouho trvajicim a hustYm cezenim.

VIII. Nikomu. ani matte se shivkem nezminil, kam • Nedeli si vybral jednak proto, aby Rfitene snad neptekatela tkolni povinnost. jednak take, aby jeho neptitomnost doma byla co nejmene napadna, nebot' v ptipadu nezdaru melo zfistati ptikryto mleenim. Ji sice napsal. ze ptijede, potadal ji take. aby ho oeekavala na nadrati, ale o pricine nebylo v nesmelem dopisu zminky. Dotkl se v nem pouze sve nejistoty o jejim srnYeleni po \Teem, co se v posledni dobe uclalo. Nevytadal si ani odpovedi. a proto ji neobdriel. Ostat ne tetko by byl mohl, nebot' dopis odeslel dva dny pled svYm odjezdem. .

Jel proto skoro na slepo; zachtelo se mu tak jeti. Cestou si pak Bude-li eekati na nadrati, je to dobre znarneni. Ptes to vtak ei praVe proto jeho neklid vzriistal az ke chveni, kdyt rychlik dojitclel do choceriske stanice. Vystoupil z vlaku, rozhledl se — a zarnrazilo ho. Na nastupieti ktitovatkoveho nadrati byla spousta lidi. ZnaenY poeet, cestujicich se vyhrnul z rychliku -- a znaiin:;, podet se hrnul k nemu. TakovY chaos, v norm snadno lze ptehlednouti jednotlivce. Pfeeel rychlYm krokem koleje, zastavil se na nastupike ale tteba se rozhlitel velmi pozorM,. nezahledl ji. Potom se rychlik znovu rozejel a zmizel v tunelta aby pokraeoval v ceste do ' Ceske Ttebove. Nadrati se uklidnilo, ale Rftteny na nem nebylo. Zakroutil hlavou asel k vYchodo. jako by mei nohy svazarre.

Ale jen vyeel z budovy, spattil ji nekohl: krokti pled sebou sveti a Usinevnou. Pozdravil a ptistoupil k ni. "tit jsem myslila, te jste neptijel" zahovofila.

Jen se tech nekolik slov zatetelilo. spadla s neho razem veecka, tiseri. Pochopil, te so setkdvaji tak„ jako by se byli rozetli Ne, nic se mezi ne nepostavilo. A tot s ulehdenim vysvetloval na omluvu. te ji hledal na nastupieti a tale se zdrtel.

"Prave proto, abyste nemusil dlouho dot, jsem eekala zde. My zdejei" — a v hlasu zazvonilo veseli, pramenici z vedomeho ironisovani mistniho patriotismu — "vime. jak byva, na nadrati chaos o ptijezdu rychliku do naeeho velkomesta, a proto ,jsme si zvykli eekati na zname u vychodu."

To jit eli kolem parku k mestu, a ponevadti bylo nedlouho po poledni, dohodli se rychle cestou, Co zajdou do hostince, kde se Riltiena stravovala. •Ptijal nabidku s radosti, poznaMenav jen, nebude-li ji snad neptijenine vzhledem ke znamYm. Ale ona se smichern. tie tarn obedva nekolik svobodn;;Tch fitedniko a tti drutky ze ekoly, pled nirnit si mute be' nebezpedi prozrazeni zahrati na jejiho t e atrance. — • Kdyt vtak vedi do mistnosti. ukazalo se. te u spoleeneho stolu zbyla, jit jedina uditeliee, ktere, clivatne dojidala, ponevadt i ji 1617:1 pekne sluneene odpuldne do ptirody. dnili ni jen nekolik slov. Riitena ho slemee ne ptedstavila jako sveho bratrance. co ovaIa druhe. uCitelka s tak veticim fsrnev?m. ee se sam nedovedl zdrteti fismevue Odc:§la •• • ea,k, zahy a ani oni se dloulie eraei:;!., -1i,

Ve stiedu, due 26 pros. 1931

Chram U- svi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-BrodskS, Odmidel se a podival se na term, sam sgm gkladern spokojen. vena nejevila 2adneho rozeileni a byl sam v sobe ptesvedeen, to bude vtechno hladce a kratce odbyto.

"Prod ne, mute se vte upraviti." tekla suSe. "Kladu vaak podminku. To veno bude pojikeno na, tve poloviece. sama penize za vhodnYch podminek opattim."

"Ale dovol, co je to zase za podivny rozmar," mrzel ae. "Gabriela je snad prave tak tvoje jako moje dite a bude jen spravedlivo, kdy2 ji apoleene yen° poskytneme!"

"Za jinYch okolnosti bylo by to samortejme main vaak sve dtirvody a obavy. Mne jste se na, nic neptali, dcery jsou sgm celYm jednanim a chovanim mne bdcizeny, a nevim, co se stane v budoucnosti. Kdyby nebyla Gabriela ptitomna, miuvila bych srozumitelnej1, ale ty mi i tak porozumit. Nevetim detem a nevetim tobe. Ptedvidam, te se stane nejake nettesti, a musim dbati, aby _potom bylo z majetku tolik zachraneno, co by mile a po ptipade detem staello ke slutnemu uhajeni tivota. Po cele mantelstvi jsem na nic• jineho nepamatovala„ net na praci a tetrnost, a abych k staru mela trpeti ,nouzi, toho neueinim."

"Rad bych znal tve obavy," povidal kysele..

"Snad vtechno rozhazime a uteeeme od tebe?"

"Skoro je to takove! Ty aspori jsi na skoku odtud, tobe neni majetek milt', a kdyby te nedriely obavy to jsi uti stars' a te mat deti, hledal bys jinde, dim sve nervy vybiedvati, a abych ja ke sve vlastni zkaze vala, bylo by tilenstvi. A dcery? Kdo mi zarudi, ze te nebudou nasledovati, nebo to ti, ktere si vyberou nerozhazeji jejich vena a nepatlou je potom na krk rodiefam? Dokud zde bude ma polovi'eka, budu miti jistotu, zkazu zastavim. Znehodnotime-li obe ani ja bych tadnYch zazrakil neudelala a zhrouceni se majetku neubranila. MVhm-li se ve sarYch obavach, bud' " bet obav, is ani tobe, ani detem nedostatku nedam trpeti. Nejsem, jako jsi ty sam, kterY by s lehltYm srdcem mne jako nepottebnY ptedmet odhodil. Nenutim te, rozhodni se, jak bude zajedeme nektereho dne k notati, on vec provede. Sama se postaram, aby nam byla piljeka na tvou polovinu povolena; znarn nate penetite i majetkove pomery a v nekolika dnech bude vtechno skoncorano."

"Myslil jsem si, to aspori k starti zmoudfit a bude pamatovati na vatnost tete, chvile."

"Nejsem jette stard," zavolala prudce. "Jsem o kolik let mladti net ty, a hrajet-li si ty na mla,dika, mom ja, pine pravo poukazati na to,ze I ja nejsem jeate statenou. Pravda, y eOle tebe tiji jako statena, adkoliv line teny ve svem nejleptim veku protivaji radostnY a berstarostnY tivot. Usychala jsem vedle vas a nikdo z vas se mne nezeptal, mela-li bych nejake piaini a toutim-li po tro p e radosti a Wavy. Marne bychom se dale pi'eli; co jsem rekla, to jsem iekia a nesouhlasit-li, udiri co uznaS za dobre."

"Sam° sebou se rozumi, to sve dite nedam znic'itt," vyjel podratidene.

"Nebetil o znideni, jde o vyhoveni jejimu rozmaru. Ani ja sve di* neniaim, pamatujic na neznamou budoucnost. M se jednou uka.tie, te me obavy byly riche, ukati, ze rozumim svym povinnostem jinak net ty. Nenecham pro sebe kapitale, mne k memu tivobyti staei zcela malt), tad bys ty ani dva roky nebyl Ostatne je zbyteeno o takovych y ecech novotiti. Rekia jsem ti sve a tad' mat. ty priletitost ukazati, jak mat sve Ceti rad.

Rozmysli si to dobte a budet-li souhlasiti, inrileme treba zitra zajeti k notate Jima bys niarn6 na nine dolehal, a ti-elcti mite dust starosti, abych vedla zbyteene ho\-ce . y. K-Zotta

vls TNts. ceka. j a uf snidala, a snidejte tedy beze Otoeila se a nedekajic, bude-li jette neco povidati. vyka ze dveti. Janula chvili se za ni ke dvetim diva', zamradenY a zlostnY, a potom se obratil ke Gabriele, ktera, take zamrcteene sectela na tidli a divala se pied sebe.

"Co tomu kileat?" ptal se gsmetne..

"Nic!" • utrhla se. "13udu rada, at z takoveho pekla odejdu. Pro mne se hadejte s maminkota jak chcete, nic jineho nedovedete. ale ja, penize dostat musim. Kdyt mi je nada ona, clat nal je ty, kdybych mela do eel& ho sveta vyktidet, co se u naz deje. A tady na nadvoti se obesim. abyste nemohli zapirat, jaci jste."

Janula s ritasem se na ni podival a thystal se take vybuchnouti. Ale najednou mavl rukou a vynutil neptirozene znejici smich.

"Oim dale tim lepe," povidal patheticky.

"2ena se me ziekia a deti, k vrili nimt jsem se vlastne se tenou rozeael, se inne take oda iikaji a jette mi vyhrotuji. JinY mut na mem miste by z takoveho domu utekl, vzal by si. co je jeho, a zil by neltde v pohodli sam. Ja jsem vaak poctig mu g , ja to zlo na sebe vezmu. Udinim, jak Olga chce, a jsem zvedav, jak se mi za to deti odslouti."

Oekal, te Gabriela vyskoei a bude ho svou laskou ujiat'ovati. Kdyt videl, to zastala lhostejna a te jde, ania si ho vtima, kte stolu, aby snidala, zasmal se tezave a naleval si take kavy.

VII. Poeatkern srpna don() ke sriatku Gabriely s Kavinou. Neminulo se to s novYmi gstupy, ktere byly nyni v zameeku na denaim potadku. Vend pro Gabrielu bylo yeas a hladce opatteno. Notat slibil, te d y e ste tisic brzy opatti. Poskytla ji domaci zalotna. ktera sviij potadavek na polovine Janulova. majetku zajistila. Janula nepatral, jak doko k takovemu hladltemu urovnani a nebylo mu, napadno. to tena den po spoleene navtteve u notate ala do Syrakova sama.

Cinivala tak obeas, chodic sama do mesta na vetai nakupy. Co s notatem hovotila. nikdo nevedel. ale v'sledek byl. ze tti dny nato byl Janulovi doruden gmer, ae jsou penize prori ptipraveny a te je mute kdykoliv si vyzvednouti. Notat ve svem ptipisu podotkl, te snad by bylo s vyplacenim vena dobte poseakati at do podepsani svatebni smlouvy, kterou jiste. vzhledem ke znaeneinu venu, da snoubenci udelati.

• To zavdalo Gabriele nog dilvod k geitItem a gstuprim. Protestovala proti omezovani sveho volneho nakladani s penezi, a teprve Kavina, neochotne sice, ale piece jell souhlasil, aby smlouva byla ujednana.

Janula byl stale jako v ohni. Tutil, te nedavera tenina je stale Elva, a lekal se prozrazeni, byl vaak nyni y e vleku pani doktorove, ktera v nem vydratclila slepe se oddani jejimu kouzlu. Nevzpouzela se valne schtizkam v lese a pouze asi dvakrat svolila, aby ji navttivil v Houdrove, ale sam si ptal miti schrizky v lese, vida, jak je doma ve svem letnim bytu uStratena, jako by se desila nejake nenadale navatevy.

Pan! Albino, nebyla spokojena se zpilsobem, jaltYm bylo y en° pro Gabrielu opatteno, a neskrYvala se nenavisti vriei pani Olze, pro kterou mela slova a grafy pine pohrdani a posmechu. Take Janula musil vyslechnouti podratclene vYtky a pokorne se musil dovolavati jeji ptizne. Odmeriovala ho za jeho trpelivost gbuchy sve narutivosti a napadalo ho nekdy, te snad pi'ichylnosti. Ale tyto chvile rozkote einily ho slepYm a dim pozdnejti byla jeho vaaen, tim thavejtimi plameny ho zachvacovala.

Do Ratyne nechodila ani ona, ani Kavina a tam piece, pani Olga se ani neukazala. Jasne a bezohledne povedela hned pia ptichodu raclove., kdyt aadal o ruku Gabrielinu, sve mineni a netajila se tim, te sriatku nepteje a s nim nesouhlasi. Marne ta.dal o cluvody a snatil se ji pfesvedeiti, te ho ke Gabriela pouta uptimna laska. Neposmivala se mu sice, ale v jejich oeich a grata bylo tolik chlacineho pteziran: a u.:slechtilelatt '2c2

iteuetv6fll ocIpo-eovati.

8trana 11.

VYbavu opattovala pan! doktorova, Setric pri tom napadne a poueUjic Gabriella, co je zbyteene a co nutne. Nejhorti gstup se odehral, kdyt se jednalo o pobyt mladYch po sfiatku v Ratyni. Gabriela boutlivel tiadala, aby Kavina ztravil nekolik tYdnal v jejim domove. Kavina ptipouftel, tc by do volenou si mohl prodloutiti, ale pan! Janulova, se tomu se vai rozhodnosti optela.

"Nebudu zde hostiti tolik navttev, nastava velmi pilna bolni prate, ktera vytaduje vekery me pozornosti. Abych byla doma a shanela pohotteni, hynulo by hospodatstvi, a nemam komu starost o domacnost svetiti.

Me dcery matte nepomohou a tadaji, aby matka posloutila jim. At' si Gabriela hned od poodtku uvedomi, ae pkevzala povinnosti, at' jede do noveho domova, zaCiti se ptieirioV at."

"Snad by piece aspori nekolik dni mohli zde zustati," ptimlouval se Janula, kterY by se byl nerad louoil s pan! Albinou. jet ho optedla svou svildnosti a ovladala ho, te byl v jejich rukou povolnYm naS"arojem. "Dal bych sem poklasnou, to b'vala y e meste kuchatskou, a zastala by te."

"Nikoho si do domacnosti nepustim!" odbyla ho ureite. "Cizi elovek by nahlecil do natich pomeril a je dost toho, co lide ze vzda'lenosti pozoruji."

"Nemo.t opravdu trochu matekske lasky," prohodil jizlive.

"Snad se to zda, je,nie ja nemam ani trochu detinsite lasky. Gabriela bude vdana, at' se snail a vait aby byl s ni spokojen. Ostatne, chce-li uaiti jeate pohodli, v Moudrove maji dost mista. V jedne svetnici je pani doktorova, a y e druhe mohou bYti mladi mantele."

Gabriela site zufila, ale v posledni dobe se matky jaksi bala. Vycit'ovala, te se matka nada zviklati a te na ni jeji plat, geitky a vybuchy nefleinkuji. A v koutku sveho srdag, se bala, aby neptitla o nadeji ptittiho vena, stale jeate doufajic, ae po Case matka se udobti a jeji y en° zgti.

Navrhovala Kavinovi, ae zristanou v Moudrove, to vaak rada odmitl. Take byl rozzuten, dovedl to vaak zasttiti zevnejti uhlazenosti a prohlasil, to po sriatku hned do Prahy odjedou.

Po celou to dobu Milena stala jaksi Upine stranou. Bylo at napadno, jak nyni samotatsky Lila. Se sestrou se vribec nestYkala, na- prochazku chodila sama v opadnou stranu a vyhYbala se stykfun s ostatnimi domacimi. Malieltd zhubenela a jeji goat jako by zptisnel a zkamenel. Nekolikrate matka sama. ktere zmena Milenina neuala, ji oslovila, snatic se bYti k ni maliCko srdeenejti, ale ani to nerieinkovalo.

Janula, veda. co je ptieinou Milenina samotatstvi, nechaval ji v pokoji. Walc ona, at prvni- naval bolesti mine a at mladi mantelo odjedou, jiste ottvi a merle se shaneti po nejake znamosti. Spolehal na sub pani doktorove, te ji vhodneho napadnika najde, a nekolikrate to pani Albine ptipomnel.

"Co jsem slibila, to udelam!" odpovidala dost neochotne. "Lituji ostatne, to jsem se it neeemu takovemu vazala; velmi jsem se v Milene mYlila. Neni tak hodna, za jakou jsem ji povatovala, a jsem velmi rada, to si bratr vybral Gabriela. Milena je vernYm obrazot vati teny, take je tak protivna, domYtliva a spoledensky neotesana. Mut, ktereho si yesme, bude miti notnou praci, net ji trochu vycepuje."

"Je dosud colada a nezkutend a musila Ambrote miti veinal rada," pokusil se Milenu "Devoe, kteremu je skoro celYch devatenacte let, neni ut nevedomYm ditetem. Povaha to je v jadru tpatna a neni se co diviti, kdyti ji takova matka vychovavala. Stale jsem Se domnivala, ae snad jste, nee svou tienu, lakehanel, ale vidim, te jste ji vla,stne jeate velmi ghodne lieil. Nemohu pochopitl. ze jste mohl takovou tadu let s ni titi." tedy to jsem byl politovant hoden."' poy zdyclal si usookojeue.

(PolcraZ"!ovAni.)

etrana 12.

VESTNiK

HLIDKA ZE &&&&&& 11•0

KONEC ROKU.

Za 18m horstva slunce zapada, soumrak vzrusta., hvezdnYm kvetem puei dalna nebes krajina.

Zem se derna. V stintv hlubinu klesa, tetce den, rok stars skonei za nejakou hodinu. tzko je mi. . . Kam nas zaveje stragna perut' pti gtich dejin? vstava Utas, hyne nadeje? tzko je mi — zda nam souzeno kit, di zerntit? Kdy a kterak?

Oi dtiv Stesti na ge znieeno?

Oerve, nevyzvidej vgeteene!

Doufej! Bith jest laska, otec, odpoug ti a tehna odveene.

Irma Geisslova.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Timto odpovidem na elanek pana A. A. Legikara, z Houstonu, kterY byl uvetejnen ye Vestniku eislo pet.

Pan Le gikar pile, to ta doba neni daleka, kdy bude v nagich tadoyjrch schtzich jed nani anglicke. Myslim, to v torn padu se pan Legikar ve)ice mYli. Js'em jista, to jsou a vtdy budou, mezi nami bratti a sestry, kteti nedovoli, aby eeska tee byla z na gi Jednoty vyhozena. Piece tee' na gi Jednoty jest peeevati o zachovani slovanskeho jazyka v teto mini a vgeobecne povzneg eni spolurodakt nagich jak v mravnim, tak i du gevnim a blahobytnem ohledu. Tedy na ge Jednota byla zalotena za tim iteelem, aby zde na ge tee byla zachovana. A Vy byste ji chtel z na gi Jednoty vyhoditi? Nemyslite, to tim by jste zneuctil zakladatele na gi Jednoty? 81apati po tom, co jim bylo svate? A dim by jste ten Udel nahradil? Nage Jednota jest to jedine sdruteni, kde se je gte 'desk& kee udrtuje, proto drazi bratti a sestry, za tednou cenu ne smirne dovoliti, aby byla z na gi Jednoty vyhlazena. Pan Le gikar pige, ae bude-li spolkove jednani vYluerie Ceske, kdyt ye stanovach neni ueineno tadne opatteni pro zmenu, te'pak dlouhe trvani bude miti na ge Jednota v. dobe, kdy se poeind nova generate uplatriovati.

Tak, kdyt to opatIeni ve stanovach neni, tak ja bych rada vedela, kde Junion Club nabral pravo stanovy meniti a piipsati si do svjrch stanov, to jednani mute bYti v teei Ceske neb anglicke.

Dale pan Le gikar pige, ae bylo-li by hanbou, 'te behem nekolika generaci potomci eeskYch rodiet zapomenuli mluvu davnych bylo by to rovnea hanbou i pro potomky jinYch narodnosti, to se poamerika.-, nisovali? Zajiste, to ano. Kdo nedovede ctiti, vatiti si svYch ptedku a zap •e svilj pilvod, ten by zapiel i sve rodide. A proto jest to zrovna tak velika hanba pro jine narodnosti, zaprou-li sviij ptivod jako pro nas. Ale tadnY, kdo jest jen trogku uvedomely, stalj puvod nezapird, a nauei se spravne mluviti svou mateiskou tee. Prot, kdyt anglieti poutnici "Pilgrims" ptig li do Hollandska a jejich ditky zaealy mluviti hollandskou fedi, se jim to nelibilo a honem se stehovali do Ameriky, aby jejich ditky nazapomely anglickou tee? Z tolfo mitteta- posouditi, ae ani Ameridane by nechteli, aby jejich ditky zapomnely svou arnateiskou Protp. vzde;aanjr American to po'rtas--ani: necjace i ba-anaopak,idivi-se tomu, -ale;stlia Ceske; ti4ko nedovede ,4es16t mluviti.

'WA praVelate •jsoti'licle: :-Stojici mimo Jedniatit; Ale` tO neni proto; je schtzich Yedriani aeske, rijibrt- protO; jsme nenieli 'Poj-iStky takove, rrinozi- ptali: A proto se nemusel Zavadet JuniOra-Club,aaby rfe k : narn 'dostal, neb na- :to mame • organisa-, tory, aby dostali dOarectil otYt0h!). -410 k Faun =eat;• newai•.

Sotihlasim s ,panern Legikarem, ze povinnosti v prvni fade nas poutaji k taco zemi, a tet vim, ae se 'name naueiti spravne mluviti anglickou fee, by jsme mohli udelati dobre obeany SpojenYch Statt, ale proto, ze chceme mluviti spravne a.nglicky, nemusime zapomenouti eesky. PolskY virtuos na piano Jan Paderevsky miuvi gesti teemi, ale ne, to by se jen v gesti feeich domluvil, nYbrt dokonale je ovlacle.. Ale ph torn ztstava, svemu narodu verny a hrde se k nem-u hlasi. Nemysli si, kdyt tak vysoko vynikl, to se musi poamerikanisovati, tak jak to nekteti na ginci delaji.

A tadna, ta tee mu neni na gkodu, ba katdou jit, bezpoetukrate velice d o b te upottebil.

Proto mite se vtdycky zda, to elov'ek, kterY ma ptiletitost se nauditi fedi d ye, ale nechce, to nemOte miti v gech pet pohromade. Piece elovek rozumnY se chce v gestranne zdokonaliti, touti po vedeni, a v gemu se chce nauditi, co jest jen tro gku v jeho moci.

Pan Le gikar se pta, to proe se nam AmeriCane vysmivaji a zvou nas Bohunks. Jen proto, ae se za to stydime a hnevame se, to nas tak nazvou. Kdyby jsme se v gichni dobie naueili znati dejiny naroda eeskeho a nautili se spravne mluviti anglickou tee, abychom byli schopni se sami sebe hrde zastati, tak by se nam taelnY neposmival, ba naopak, hledeli by na nas hore. Kdy by jste tekl Amerieanu "You American you", myslite, to on by se na to hnevai? Zajiste ae ne. Proto, ae on jest hrdY na svuj narod. Ale kdyt Ameridan iekne na ginci: "You Bohemian, you", tak misto, aby se sam sebe hrde zastal, tak se skrei, zakervena se, a honem tekne: "I am not Bohemian, I am born in America". Ale kdyby tomu Ameridanu tekl, to on neni Bohemian, ale to je Oech a to jest na to hrdY a vysvetlil mu, to tieba na g narod jest malt', ae universitu mel dtive net jeho ptedkove Angli-Cane, a ae mel tak dolare vojevildce a jine velke mute jak jeho ptedkove, a tekl mu ,ae my se nemame za co stydeti, ale to jsme hrdi na sve ptedky, tak by se vice neposmival. Nikdo nema pravo nas nazYvati Bohemian, ten ndzev nam nepatti. My jsme se mezi sebou vtidy nazyvali Cechy a ted' jsme Oechoslovaci.

Nejsme piece potomci Bojt ani cikant. Bojove byli docela jinY narod. Jen bych si jeSte ptala, aby ta Provinc Bohemia s mapy zmizela a byla nahratena Cechii. Kdyt se nas American zepte. jakeho jsme puvodu, mame mu fici, ae jsme ptvodu deskeho a ne to jsme Bohemian. Tet se tomu divim, ae nekteti naginci si na sve sine stale jette davaji napisy "Bohemian Hall', neb kdyt by tam napsali "Czech Hall, by to mot lepe vyhlitelo a nedavalo by to tomu mistu ponitujici dojem. Kdyby pak v to sini byl sebelepg i potadek, tak Amerfaan to neuzna, jit Proto, ae proti slovu Bohemian ma gpatne ptedpojeti, kdyt to slovo ma tak nepenY vYznam. Nektefi na g inci tikaji, to kdyt teknou Ameridanu, ae jsou Czech, tak to on nevi co to je. Piece kdyt mu teknete, ae vaai rtedkoye prisli z Oechoslovakie, tak tomu musi po rozumeti.

Pan Leg ikar poukazuje, ae jsem udinila neopravnene vYtky na gi mladeti. Ja nevim, jak starym lidem pan Le gikar rika mladet.

Je, povatuji za mladet deti od gestnacti let do 25ti, a tieba at do tticeti let, neb obyeejne to miadYm lidem zebere tak dlouho, net trochu zvatni. Ja neznam aadne lidi pod tiicet let, aby nejake vyznaene misto zaujimali.

Vim, ae u nas nechteji ani divadlo hrati ani Sokola zalotiti. Tea z jinYch mist jsem slyad a, panicky si stetovati, ae mladet se nechee zajimati o divadlo ani o zpev. Tak jestli Houstenu mate mladet ochotnej gi a snativej g i, tak tadam za prominuti. Neminila jscm, ae v g echna mladet jest neochotna, ale kclyt vet:Si-11a se o nie lep gilto nezajima, tak jeden neb dva nemohou nic delati. Ale tea si kdyby -houstonska mladet byla Yclice snativa, to by mela aspon tolik ` energie a etitadosti, aby se naucila spravne ey sky mluviti, aby rozurnela Ceskemu jednani, ,*y Iarrnk16,dat1 .Tunior Club.

Ye ,-ilredu due 6 pros. 1934.

Main toho jeste liodne na srdca ale ted' Pfed svatky jest mnoho prace, ledva jsem mela eas toto napsati. Ale dtive net ukoneina chci srdeone podekovati pfateltm, kteri poslali slova uznani a povzbuzeni v soukromYch dopisech, rada bych jim odpovedela tea soukrome, ale neni easu.

• Preji yam vaem mnoho zdravi v nastavaji-cim rote a aby jste se doekali to dlouho oeekavane urosperity!

S pozdravem, Pani. P. P. Mikeskova.

Sovety a sedlici.

Dr. JAI Beneg ZTAH RUSKEHO sedlaka k sovettm nev ni -stalja Meni se podle toho, zda sedlaci od sovety dostavaji, nebo zda sovetinn musi platit. Na podzim sedlaci dostavaji traktory a pluhy k °rani, dostavaji zrno na seti °alma a sovety mail jen jedinou starost: aby se skutedne zoralo a zaselo tolik poll, kolik bylo slibeno. V time se sedlak o sovety mnoho nestara a snad v thisledku apatneho potasi ani sovety se mnoho nestaraji o sve sedlaky. Take na jate je pomer dobrjr. Sedlak pottebuje jarni seti, stroje k jarnimu orani, dokud neni trava pottebuje pici pro dobytek a to vae sovety davaji. Sovety ne aadaji nic jineho, nea aby zrni bylo skuteene potadne zaseto. Je proto moan() aiti v dobrem. Po anich vSak nastavaji noprijemne starosti, spojene s pkirozenou sna-hou, nedat se ogidit.

V sovetskemu Rusku jsou tii druhy sed16.etvrtY druh, pome geiki ( glechtieti statkafi)• byl znieen Upine. Prvni druh, velci sepracujici s najatjani silami (deputatniky,) to je nejnenavidenej gi stay v Sovetskem svazu. Jsou to tak zvarif "kulaci", kteai byli skuteene znieeni jako tzida, ale kteti jednotlive stale jeate existuji, adkoli sovetska vlada i komunisticka strana se opravdu snati, aby je znieila bud' ptimo, nebo danemi, konfiskacemi a pod. Druha skupina jsou "jedinolieniky." Jsou to mali sedlaci, kteri na polich sami pracuji, ale kteti se neptipojili ke kolehozum a zUstali samostatni. Maji v podstate stejne postaveni jako kolchozy. P-lati pribliane stejne dane, dostavaji rovnea obili pro seti, rovnea jim okresni organisace traktorove pUjeuji stroje a rovnek plati statu po anich nahradu v obili. Nikdo je ptimo nenuti do kolchoz y, ale hospodaia sky mail kolchozy pied nimi ptece jen.'urcite vj'hody a kolchoznici jednotlive nenesou osobni risiko podnikani. Proto jedinolianikt stale ubYva a ptibYva kolchoz y. Tteti skupina sovetskYch zemedelskYch -hospodatii. jsou kolchozy. Kolchort je dnes 255.000.

Jsou to v podstate drutstva, jejicht Cleny jsou sedlaci z teae vesnice. Organisaene jsou nejruznej gi •formy: Je to bud' forma pravniho spoluvlastnictvi k pude a k prosttedktm, jimit se Vida vzdelava, nebo je to artel, muse to vaak byt i zcela volne sdruteni a pod.

KaidY kolchoznik ma sam v sOukrorneni vlastnictvi staveni, kus pole, zahradu, driL. bet a sovety nyni nakupuji ohromne mnoastvi telat, jet jim prodavaji na tver, aby spinil Stalintv plan a aby kaadS7 kolchoznik mel take svou vlastni kravu. Jinak pole, d(,bytek, kone a pod. jsou v spoleenem -vlas,nictvi. Po anich se vYnos kolchozu rozdel.

Z katdeho hektarii kolchoz je povinen -0t1vest ureitY — hodne velikST — podil statu.

Tento podil tvoti nahradu za zrno dodane sedlektm na seti, proptjeene stroje,' postave ni stodol a pod. Ste,jne se °d yadi i doby're: na maso. Zbytek trody a zbYvajici pleb_ el: clobytka nad pevnSr sta y pripada 1:-) 7 0-10-nikum a rozdeluje se jim podle pracoaniCh.cln Vypodite. se podil na jednoho eloveltai icden pracovni den a katclY statek dos ;7;11,c tolik podilu, kolik lidi z neho a 'k&k 3-=covnich drift pracovalo.

A zde prase nastivaji sovetilm starost.j. za SallaCj jednaji asi tak, jako jednali kdyt jim rakowlsa viado, Zo.birala 0-

Ve sttedu. due 26 pros. 1934 bill a lirozila rekvisicemi. BektarovSr vynos se oznamuje co nejnicag i a bylo zjitteno sta p •ipadn, kdy sami komunittidti sekretafi a tunkcionati podpisovali potvrzeni, ae p genice dava 7 centil z hektaru i zatim co skutednY vYnos byl 13 hektarti, to sta y dobytka v kol.. choze je 200 kusti, zatim co je tam ye skutednosti 350 kusti a pod. Sovety nechteji se davat sfdit. Zrfdili tak zvane mezirayonove komise. VYnos kolchorti urduji funkcionafi z jineho rayonu, kteri z o gizeni statu nic nebudou mit, ale kteri budou na mnoha leta zavfeni, jestlite se zjtisti, 'te iimysine nebo z hrube nedbalosti umotnili potkozeni statu.

Sediaci se brani zase jinYmi prostredky, nebot' je znamo, to sedlak je v techto vecech vidy velmi chytrY. Kolchoz s poetickYm jmenem "Ohynek", kdesi na Ukrajine, dal si u mlatieek zjistit nos, odvedl svilj podil a pak katdY, kdo mel ruce a nohy, vrhl se na pole, kde sesbirali 150 centri pgenice. 1:JmysIne rozhazovali klasy po polich a po odchodu komiSe je sbirali, jako je sbiraji husopasky. Kolchoz "Komitern" posbiral takhle 320 centri, to jest prave ce= ly cent z hektaru. Kolchoz "Zovtneva" oznamil„ to 1,100 hektarri obili mu zaschlo, take bylo tfeba pole preorat. Nezaschld 0vgem nic a vYnos si rozdelili kolchoznici, V Charkovske oblasti bylo zjitteno, te v 15 rayonech (vettich okresech) pfipravili kolchozMei stat o 80.000 centri ptenice a tita. A takovYch pripadti je sta a sta. Jak reeeno, yenkovtti komuniste nedelaji vYjimky, naopak, vgechno toto se deje vettinixt s jejich sou.. hlasem nebo za jejich vedeni. Proste stat je jim porad jegte cizi. Co je clan° statu, to je pro ne ztraceno. Stat musi dat na seti, ale tirody : se mu old jen tolik o kolik se neda, otidit. Sovety se ovtem nedaji. Generalni prokurator Akulov vydal okamtite dekret vtem prokuraturam, aby s nejvetti prisnosti stilialy katclY takovY pripad, jako podvod proti statu. V dekretu se primo pravi, to ani jezminka v novinach, ani jedine oznameni kohokoll nesmi zristat bez nejprisnejtiho vygetreni a o katclem takovem pripadu musi bYt podana generalni prokuratute podrobnd zprava.

Druhou nejvetti nesnaz dela, sovettim Pt i

-rozenaskutdh,lpoenm poll dela merle, net na vlastnim. Primo oeno, to dela, jen tolik, kolik nezbytne mbsi.

Ale to ut neni jen zemedelska starost sovetd. To je jejich zakladni problem. To je vlastile problem socialismu: 6im nahradit onen popud k praci, kterY dava touha po soukromem zisku? Nejrriznejti pokusy delaji savety, od socialistickeho zavodeni, ridernictvi, do osobni odpovednosti a prim° k drastickym trestrim za jeji nespneni, ale piece jen jegte nelze rici, to se jim podatilo touhu po zisku nahradit neeim lidttejtim, socialnejBa nelze ani rfci, to se vtibec nedim ji podarilo nahradit.

Statistika silatkit a rozvodii dnegni — 0 sriatcich dne gni mladete byla prave dokondena zajimava statistika. Tak mame v republice 21 etrnactiletYch mantelek! PatnactiletYch je jit 159. Pres tri etvrtiny techto mladiekYch mantelek tije na Slovensku.

Nemene zajimavY je i pneet vdovcri a vdovidek do 20 let. TakovYchto mladYch vdovcu u nas celkem 8, vdov pak, ktere jeAte nepfekrodily dvacitku, je jit -- 242! Z toho lze souditi, te je vetti funrtnost u mla dYch 'g en. Lvi podil na techto eislicich ma opet Slovensko, kde z techto 8 vdovcri tije 6, a z 242 vdov 108 ten. V 6echach bylo na-, poeitano 63 vdovieek a 1 vdovec, mlad gich 20 let. Zcela Pm) pomer je ye statistics rozvedenSrch a rozioueenYch. Tak 'name do veku 20 let v republice 11 rozveclenYch muttl a ten 259! Z techto jedenacti mladYch rozvedenYch mutii pripada jich na.samotne Oechy 5, rozvedenYch ten je pak pouze v Oechach -128! Tedy vzhledem ke Slovensku, ktere vykazuje vetgi podet mladistvfrch sriatkri, je poorer rozvodtt obracent

vEsTNIK

Milan Ratislav Stefinik.

L. N. Zverna., (Uryvek ze stejnojmenneho romanu.)

Salon pani Boas de Jouvenel na saintger7 mainskem bul ydru byl jednim z tech paritskYch salonu, kde se osnovaly plany a uvadely v tivot akce vteho druhu. Politicke, bankovni i umelecke. Chodili tam politikove, jako Briand, Berthelot a Poincare, chodili tam redaktori jako Sauerwein, Louisa Weissova, obchodnici se starotitnostmi uzavirali tam sve obchody, bankeri chystali ritoky na bursu a umelci hledali cestieky k svYm 1180chum.

Dui salonu byla pani Boas de Jouvenel. ena, belu ga po okouzleni, okouzlujici a sama stvorena k okouzleni. Obchodnik, diplomat i basnik v jedne osobe. Ale predevgim term.

Dovedla se tak upraviti a dati si takovou masku opravdove mladosti, to se pfihazelo navgtevniktim, ae pkiali do rozpakil a nevedeli, komu drive sloth pokionu: to rozkotne brunet& francouzskeho typu a charmu, jet byla jeji tajemnici, di urostle blondYne vybrane elegance, v nit jen intuici bylo mono odhadnout de.mu starti a tedy pain domu.

Sem zameril prve kroky z nemocnice v Neuilly Milan 8tefanik, aby se podekoval za vzacnou laskavost, ktere se mu prase zasluhou pani de Jouvenel dostalo za jeho skeho pobytu.

Nagel pani de Jouvenel s jeji sekretakkou sleenou Rappaport a redaktorem Sauerwelnem.

— Nevyru guji snad, me damy? — s ostYchavou jistotou pronesl 8tefanik.

— 0, nikoli, jste vitan. Ostatne, tolik jsem jit o vas slytela, pane doktore, ae uz nam nejste tak docela cizi.

Pa;ni de Jouvenel zadivala se nan prozpythe a, hle, pies skepsi, s nit prijimala vtecky ty zpravy o jeho einnosti, ale pre-devgim o jeho kouzlu, jimt si dovedl ziskat i nepritele, musela si priznati, to zvlattni fluidum No z krehkeho jeho tea, zvlattni magnetismus vystreloval z jeho osobnosti, v nit tvrda, energie harmonicky se spajela s milosti ptimo detskou — takte si i ziskal tee heed na prve setkani.

A po chvilce hovoru vycitila, to vgechen jeho privab tkvi v jeho povahove povYtenosti, v mravni jistote, jit dava, jen sila velkYch myglehek.

— Ne, nedekujte mi jia tolik! — odmitala jeho diky. — Radeji mi reknete, mohu-li yam prospeti i v nedem jinem! Marcelo, dejte donesti kalitky!

Stefanikovy prrizradne odi, jet ,tiroke obrvi zdalo se jette vice rortifovati, zazatily nadej Pronesi proste, ale jiste: — Pomoete mi osvoboditi mou vlast!

— Ukatte mi cestu! Je libo? — a nabidla mu eitku cognacu.

Dekuji — ale eitku postavil na roh krbu, A to jit vydal mapu Rakouska-Uherska a eadal na of zakreslovati ptipadne hranice noveho statu deskoslovenskeho. Dovolaval se prava historickeho, dovolaval se sebeureeni narodii, pripomenui rok 1871, kdy jedinY snem v celem svete protestoval proti nespravedlive anexi Alsaska a Lotrinska, presy edeoval, vykladal, Utoeil, maje pied syYmi dutevnimi zraky jen svtij sen, jen svilj plan.

— Ale ted' konkretne — co tedy chcete predeg im od nas FrancOurti?

Dejte nam svoleni ke zrizeni samostatno armady! Dejte nam zbrane! My si jig svobodu vybojujemp.

— Tu je prave haeek — potkrabal se v zatyli Sauerwein. — Jeden z natich nechci ho jmenovat, operoval nedavno proti vati akci slovy: Ale viclyt' je to hotove tilenstvi zarad'ovat Raku gany do vojska, bojujiciho proti Rakousku. To nikdo nikdy neVtdvt' to pobolifi verejne mineni franc.oueske!

Strana 13.

A.le•t,e.W.-tik bile(' mei politJLoye,..;ve: — A co francouzska revoluce? Ta netvoiila cizinecke prapory, jet potorn bojoValy v armadach republiky, aby ,syrhly tyrany svjich zemi?

— Bravo! To mate pravdu! vpadla pant de Jouvel. — videt, te znate dobie na ge dejiny.

— My hvezdari se nediva.me jen po nebi, ale i pa zemi.

- Vidirn, vidim.

A ptedl hovor dal, at koneene' Stefank pin jistoty pronesl tvari v tvat pani de Jouvenel: Citim celou svou bystosti, to mi budete pomahati v me praci, jit venuji nyni vgecky sve shy spolu s profesorem Masarykem a se syym pfitelem Bene gem: osvoboditi svou zemi. Spoleham na yes a dekuji yam jit predem za to.

Pani Boas de Jouvenel se usmala, hlavou hYyla na znameni souhlasu, a jak se tak usmivala, ten rismev mu pojednou pripadi tak stragne znamY. Ano, to byl rismey pani Rriteny Svobodove. Tat hra oei, svolujicich v pratelskem odevzdani.

— Ta vase jistota, pane porueiku, to mi vyvolala prave jednu vzpominku. Jette pied valkou, asi v desatem roce hodne pied valkou, navStivila jsem s maminkou yak krasnou vlast. Jely jsme automobilem a u pratskYch bran jsme se ptaly na cestu. Abychom lope poridily, ptaly jsme se nemecky. Kdyt nam * neodpovidali, otazala jsem se francouzsky sve matky: jakou reef to musime mluvit, abychom se dorozumely? A to dama a -pan, jicht jsme se ptaly, se k nam obratili a v nejvetti rortomilosti pronesli: ale francouzsky, damy! Odpovedela jsem, to jsme dojaty touto pozornosti, ale to nas prekvapuje, to nemluvi nemecky, kdy jsou piece Cechy ve svazku s Rakouskem. A vite, co nam rekli?

—9— Ze jen proto nemluvi nemecky, aby potvrdili odvekost sveho snu o samostatnosti, ktera pry musi prijiti. Prohlasili to s takovou jistotou, te jit tenkrat jsem si iekla: tento narod sve svobody dosahne. A tae iistota zavala na mne z vaSi teCi, pane doktore. Jsem vase, mate mou pomoc celou a valy.

Podala mu vlaenou svou ruku. Elegantne ji nadnesl ke rtilm a oddane polibil.

Kdy2 potom ode gel, pani de Jouvenel chtela poznati i risudek ostatnich.

— Tak co mu fikate?

Zvlattni elovek — i-ekla sve prva, sleena Rappaport — nevzhlednY, nepekny a piece tak okouzlujici. Poslouchala bych ho do rana.

A viditi — pfigel ke mne redaktor Dumas a varoval mne pied nim, ae je to dobrodruh, blazen. Abych ho neposlouchala. zadne hovotiti o samostatnosti sve zeme. To to je jeho manie, utkvela idea. Ale vedle teto slabosti, to je to matematik prveho obratila se k Sauerweinovi. du. No a vy?

— To je, madame, apogtol. Vtimnete si jeho oei! Zda se, te trpi halucinacemi, ale halucinacemi jasnYmi a i ta nejohnivejti fantasie je u hello kontrolovana co nejchladnejti vuli. Zvlattni elovek, opravdu.

- Ne, at' si fika kdo chce co chce, ja jsem jim okouzlena. Pomohu mu, kde jen budu moci. Ale vy nic nepijete, milt' redaktore!

A vy, Marcelo, vezmete si papir, nadiktuji vam pozvani pro Brianda a Berthelota. pozvete i 8tefa,nika.

NEOPOME&TE udati eislo aft ku kteremu pattite, kdyi budete posilat oznameni zmeny vasi adresy na br. Ed. L. Mario., fleetnika HI. iliadovny, Fayetteville, Tex. Neposilejte oznaineni zmeny adresy na Vydavatele Vestniku, West, Texas, protoie opravy se &lag jen die instrukei br. Marka.

S br. pozdravem, Mnoho lidi stray' svuj tivot, ale malo jich jej protije. * * Nejlepgi vedeni je poznani vlastni nevedo mosti, — Laoce,

titrana 14.

ADRESAR, TAJEMNiKil Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Hlavni firadovna.

C. II. Chernoskc, , pfedsedi, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, mistopl'edseda, Wesley, Tex. Eng.. Jelinek, mistopFedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Tex. Ed. L. Marek, iteetnik, Fayetteville, Tex. Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Kacit, pravni rildce. Temple, Texas.

Ueetni vS, bor: Rob. Cervenka, West, Tex.; Will A. Nesuda. Dallas: g tePan Valdik, Houston.

Dozorei gbor: J. ti. Hurta, Temple, Tex.; T. H. Skrabanek, Ennis,; F. Ancinec, Houston.

Tisk. v0.: Karel Lainovsk:(7, Ennis • John ' Gajevsk§, Orchard; Jos. Kru ginskS, , C. Christi.

Fayette1. Pokrok Texasu, Jan Hornak, ville, Tex. Schilze se komi 2. nedeli v rues.

2. Kopernik, Jos. Pokorny, Fayetteville, Rt. 1, Tex. Shfize se kona prvni nedeli v mesici.

3. Novohrad, A. J. Mika, Moulton, Rt.1., Texas. Schfize se kona prvni nedeli v mes.

4. Karel Havlieek, Anton Holy, Hallettsville, Tex. Schuze se kona prvni nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Mor. Bratti. J. A. Hegar, Abbott. 2. nedeli 7. Rovnost, Frank B. Dudek, Caldwell, Rt. 1., Box 152, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobodv. Adolf Barta. Schulenbure. Rt. 7. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

9. Sloven, Dr. Jos. H. Kozar, Rt. 2., Somerville, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

10. TexasI4 Mir. Aug Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici 11. Svojan. Aug. Jalufka, Rtl B. 159. Schulenburg, Tex. &Mize 2 ned. v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex. 13. Texaska Orlice. Vine Marek, Dime Box, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 8. Brenham, T xas. Schfize 2. nedeli v me'sici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 3, Rogers, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

16. Bile Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., R. 1. Schfize 3. nedeli v mesici 17. Nov Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schuze 2. nedeli v mesici.

18. Jan 2iilca. Wm. Marek. El gin. Texas 19. Velehrad. E. V. Gallia, Italletsvilie, Tex., Rt. 6. Schfize 2. nedeli v mesici.

20. KomensV. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schfize 2. nedeli v 21. Fr.., Palack. Chas. Jalufka, Rt. 4., Box 159, Schulenburg, Tex. Schuze 1. nedeli.

22. Jiti Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schfize 2. nedeli kadY 3. mesic.

23. Nova Morava John Trlice, Rt. 5. Schulenburg, Tex. Schfize 2. nedeli kaMSr mesie.

24. CeskY Prapor. Chas Navratil„ rt. 3, box 47, Temple, Tex. Schitze, 1 ned. v 1 hod.

25. Ennis. W. J. Hejny, R. 2, Box 129, Ennis, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schfize 1. nedeli v 27. Pokrok Moultonu. J. Zavesk.S,, R. 3,Shiner.

23. Karel Jona'. John Holeeek, Rt. 1, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mes. o 2. hod. odp.

29. Praha. Frank KolenovsktiT, R.2, Box 43, Taylor, Tex. Sehfize 1. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskS-, Taiton, Tex. Maize 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovanii. E. E. I3ushek, Nat'l. Bldg., Yoakum, Tex. Sehfize 2. ned. kai. 3. mes.

32. Na ginec. F. J. Shiller, R. 2, b. 78, Victoria Schfize druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

34. Slovanki Bratti. J. G. Charanza, Rt. 4, Calldwell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

36. West. Jos. Holasek, West, Tex. 2. stiedu.

37. Nova Vlast. J. M. Zapalae, R.1, Sealy, Tex. 38. Sven°. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schuze 1. ater:c, v mesici veeer.

39. Bedtich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schfize 2. ned. v mes. v 1 odp.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovsky", El Campo, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Vlasta, Charbula, Port Lavaca, Tex. Schuze 2. ned v ales.

42. AloraN an. John. Machae, R. 1, Brookshire, Tex. &Mize 2. nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. Fr. Dressler, El Campo 11. Ceti Brati• . Fr. Langer, New Ulm, Star Route, Tex. Sehnze 2. nedeli v mes.

OSTNiK R.2, Yoakum, Tex. 45. Vla,,tenec. J. H. Sehfize 2. nedMi v 16. Volno6t. 2olie l.iluchaii, Box 351,Sealy,

Ve stredu, cane 26. pros. 1934.

97. Pluce(io Jou. L. Elsik P.O. Box 105 Da Sk.'11.C.1-ze 2. ned. v Costa, Te-as.

9S. Vitt. z. Ant. B. Smejkal, lit. 1, Box 311,

Victoria, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

99. Radhog e, Eddie Neuvar, Halletsville, Tex..

Tex. SchSze 1. nedeli v mesici.

Rt. 4. Schfize 2. nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple, 100. Pokrok Milideie. Torn Eleik, R. 2, SomerTex. &Mize 1. nedeli v mesici. ville, Tex. Schfize 1. nedeli v Ines. v 1 h.

48. Vyeehrad. Anton Michalik, Box 165, Hol101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, land, Tex. &Mize 1. nedeli v mesici, odpol.

Gainesville, Tex. Sehilze 2. nedeli v mes.

102. Hvezda Mladeie. Jos. F. Maehii, Box 44, 49. Pokrok Roweny. Vacla y Kvasnieka, Rt. 1, Coupland, Tex. Rowena, Tex. Schilze 2. ned. v mesici.

103. Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia, 50. Pokrok Pierce. Jos. Bartog, Taiton, Tex. Tex. Schuze 3. nedeli v mesici.

Sehtize 1. nedeli v medial.

104. Texasg ti BratCl. Aug. Cernota, R. 2, York51. Vernost. Petr Poneik,T R. 2, Fayetteville, town, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

105. HO Slovane. John Pliteek, R. 1, Box 104, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas Chrisman, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Schfize 2. nedeli v mesici.

106. Cechomoravan. Frank Doeekal, La Grange, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

53. teskS, Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New 107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville, Ulm, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici Tex. Schke 2. nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott, 108. Ji11 PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond, 55. HvezdnatS7 Prapor. Louis Svacina, PeneTexas. Schuze 1. nedeli v mesici. lope, Tex., Rt. 1., box 55. Schfize 1 nedeli.

109.

Gen. Radecla7 Em. Foitik Rt 4 Granger 56. Anton J. termak. A. B. Janog ek. Clark110. Jan RosickY. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufwood. Schfize 2. ned. v mes. ye 2. h. odnol. man, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

57. Jan Hus. Jakub CI ek, 214 St. Paul Str., 111. Jaroslav Vrchlic14. Stepan Valoik, Alief, Gonzales, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

58. Columbus. A. L. MatuSek, R. 1, Wharton, 112. F. B. ZdrUbek. Rozi Mikeska, Guy, Tex. Schuze druhou nedeli o 1. hod. odpo.

Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

113. Svepomoc. J. F. Luka gik, George West, Tex 59. BratH Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Tex. 114. Vyzovice, Marie kadera, R. 1, Box 42, Schilze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

Richmond, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

60. Brati• Svornosti. J. M. Vagina, Wallis, 115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point. W. J. Drgie, H. 3, 61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207 A., Caldwell, Tex. Schfize 2. ned. v mes. odp, Floresville, Tex. Selifize 1. nedeli v 117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown, 62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Tex. Schuze 2. nedeli v Galveston, Tex. Schilze 1. stredu v mes.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet, 118. Kingsville. F. J. Elgik, Kingsville, Tex. Home, Texas. Schfize 2. nedeli v 119. Slovanska, Pf• lditost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire, Tex. Sehfize 1. nedeli v Ines.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, R.1, 120. Pokrok Deauville, Jos. Balear, R. 1, CaldLa Grange, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.. well, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balear, 121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, rt.3, Shiner, Sheldon, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

Tex. Schuze I. nedeli v mesici.

66. Slovanske. Lipa. Jos. Narovec, 122. S. 4th, 122. Novil Doba. Jos. F. Feleman, R. 1, Box 84, Wallis, Tex. Str., Waco, Texas.

123. Vgeslovan. E. V. Janeeka, Cistern, Tex, 67. Brati• Svobody, Frank Holub, R. 7, Box Rt. 3 B. 56. Sehfize 2. nedeli v Ines.

16. Schulenburg. Schfize 1. ned. v Ines. 2 h.

124. Slovanski, Dilworth. Anton Hanzalik, DilTex. Sclifize 1. nedeli v mesici worth. Texas.

S. Vesmornost, B. W. Schiller, R. 3, Bellville, 125. Touha. Louis Luka:a, Box 36. Westhoff.

Tex. Schilze 2. nedeli v mesici dopoledne.

Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

69. Nova Osada. Hy. Dudek, Roger. 2 • nedeli.

126. DubovS7 Hai. Josef Foit, R. 1, West, Tex. 70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville, 127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Tx. Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

128. 13ratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 71. NovY Raj. Tom Piikryl,Penelope. 1. ned.

Mart, Tex. Schfize 2. !lean v mesici.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt.1. Cameron, 129. Ladimir KI6cel, Frank Zikee, Wheelock Texas. &Mize 2 nedeli v mesici.

Tex. Selifize 1. nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wagek, R. 3, Seymour, 130. Jaro. J. F. Bougka, 5536 Richard St., Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Dallas, Tex. Schuze 1. nedeli v mes.

131. Alamo. Ily. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, 75. Svoboda. Joe Paeha, R. 3 B. 18. Bartlett, Thrall, Tex. Sclifize 2. nedeli v Tex Schfize 1. ned. v mes. kaidy 3ti mes.

132. Svatopluk. Joe Kogt'iik, R. 3, Waller, Tex. 76. Ncodvislost. Chits. Kiiian, 2409, 8th Str., Schtize 2. nedeli v Wichita Falls, Tex!) Schfize 1. ned. v Ines.

133. San Antonio Louis Dresler, 122 Dulling 77. Hvezda Praporu. Raymond Pribyla, R.2, Court, San Antonio, Texas. Schizze 1. ned.

Bomarton, Tex. 134. Brattejoy. Chas. Machae, Crowell, Texas.

78. Dobrota. Mrs. Hermina Vrana, Dobrovol135. Volna Cechie, Jos. Vytopil, Ennis, Tex. sky, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

Schuze 1. nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek Rt. 2, CorFrant. Kalenda, R. 2, Dayton, 136.

Liberty. pus Christi. Tex. Schilze 1. nedeli v mes.

Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Tex. 137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise, Texas.

Schuze 1. nedeli v mesici.

Schilze 2. nedeli v mesici 81. Rozkvet Ride. August Teykl, Needville Tex. 138. Vytrvalost. C. M. Srubal.. Ganado, Tex. Schfize 2. nedeli v 139. V Boji za,Svobodu. Miro. Svoboda, DanbuS2. Ceehu Domov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis, ry, Tex. Schke 2. nedeli v mesici.

Tax. Sehtize 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. Y. Michna, Halletsville 83. Srdce Jednoty. Jos. HrubY, Columbus, Te141. Cechoslovalc. Jos. Taeka, Seal y. Rt. 1. Tex. xas. Schfize 2. nedeli v mesici.

Schilze 1. nedeli kaide mesice.

84. Pokrok Dallas. Frant. Vodieka, 2107 2nd 142. Z5tetanik, J. J. Kelarek, 5348 Nolda Str. Ave., Dallas, Tex. Schfize 3. nedeli v mes.

Ilouston, Tex. Schilze 1. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Adolf , Havran, Rt. 1, Knox 143. Piimoi i. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. City, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

Schfize 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskS, Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Tem144. Slavic, Robert Skuca, riada, Texas.

4, Temple, Texas.

Selifize 2. nedeli v mesici.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, 816 N. 145. Morayska Orlice. Frank Hagar, Penelope, Second St. Temple, Texas.

Tex. SchUze 1. nedeli v mes., ye 2 hod.

88. Pokrok Hooustonu. Frank Olexa, 252 146. Wood. Wilson Amalie Macik, 1102 38th., Malone Ave., Houston, Tex. 1 ned. v mes.

St. Galveston, Tex. Schuze 1 ned v mes.

89. RUov:si Dvfir. Anton Ulienik, R. 1, Box 147 Vesely Osada. Torn Ventreek, Jourdanton, 101, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli v Ines.

Tex., Rt2. B. 66. Schtlze 1, nedeli.

90. Sloyansize Sdruieni. Frank PustejoyskSr, 148. Elma ton. Frank Hloiek, Blessing, Tex. Tuxedo, b. 76, Tex. Schuze 2. ned. v mes Schtize 1. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Lo gt'ak, b. 306, Crosby, 149. Tom. Jefferson. Fr. Truksa, Alvin. 2. ned Tex. Schfize 1. nedeli v mesici dopoledne.

150. Aug. HaiduSek. Mrs. Antonie Strouhal, 92. Svaz Cechoslovanfi. Albert Silha yST, 2218 Woodsboro, Tex. Schfize 1. ned. v Ines.

Loving Ave., Ft. Worth. Schilze 2. nedeli.

151.

Miss Leona Holesovsky, Wharton, Tex. 93. Karnes. F. L. Pustejovsk, Hobson, Tex. P.O. Box 513. Schilze 1. ned. v mesici.

Schuze 2. nedeli v mesici 152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt2, 94. Dennice. T. J. Peeena, Wheelock, Texas. box 116, Alice, Texas. SchUze 1. nedeli Schuze 1. nedeli v mesici.

1F:3.

Pokrok Benview. Alb. V. Franek. Benview, 95. CesV Den. Ant. Holub, Bomarton, Tex Schilze 2. nedeli mesici Texas.

154. Fort Worth. Joe Pola.Sek, Rt. 6, Box 426, 96. Krtisml John Marek, R.1, Rosenberg, Tex. Fort Worth, Teas Sehnze 2. nedeli v

vESTMR

Ve sttedu, due 26 pros. 1934 CiTILA. SE RiDNL Pan G. Zano ze Starkville, Colo., piSe: -moje manklka byla velice nervosni; nemela Zadnou chut' k jidlu a nemohla spati ani nalezti odpodinku v noci: stdovala si na v gechno a citila se velice bidne. Dra Petra Hoboko ji znacpe take nyni se opet ze iivota." Tento nepfekonatelnY bylinnY lek povzbuzuje einnost, Zaludku. podporuje dinnost zvykije chut' k jidlu a zaroy en pravidIuje stkeva a zvySuje tok co jsou pdadavky pfirody k liybiadovani silneho a zdraveho tela. Pro datAi informace piste Dr. Peter Fahrney And Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, 011inois.

0 Le dOvCOVe bludig te v podzemi.

V techto dnech byly v Bielske jeskyni ve VysokYch Tatrach dokondeny ptipravne prate k umelemu zaledneni. PfepaZkami byly vchody do jeskyne a jeji chodby tak praveny, aby do, jeskyne proudil studenS, vzduch a aby bylo zabraneno vnikani tepleho vzduchu. Tim bude podle dosavadnich pokust docileno, aby ye spoclnich Tatrech jeskyne zadal narristati ledovec.

Poeita se s tim, ze pet let budou obrovske podzemni prostory ske jes,kyne v dolej§ich patrech na stenacih. Upine pokryty ledem a ze se take na stropech vytvoli mohutne ledovce. VYzkiimnYmi pracemi, podnikanYmi letos v let& bylo zjiSteno, ze dosud zname Bielske jeskStne jsou pravdepodobne jen soudasti velkeho, dosud neznameho podzemniho bludiAte. Budeme topit sluneeni silou? v posledni dobe venuji hodne pozornosti otazce vyuZiti slunedni energie. Ve stfedni Asii, kde suche podnebi dava v tomto smeru zvla'at' pfiznive pod• minky, doslUtli pozoruhodnYch rispechri. V heliotechnickern Ustave je uz deni dobu v chodu zyla§tni p •istroj, kterY za nekolik hodin usuAi zeleninu a ovoce. V TaSlenstu podatilo se vgak zfidit celY obytnY dima, kde je vkeko v pravem slo va snlyslu pohaneno slunedni e-

RED FRONT jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, rrizne druhy vina a doutniky.

Alluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlakni stoly pro rodiny. ceska

jiz doTady se "sluricem- vari, to- partment nabitaa„ , aby se bureo- vozidel ye vzduchu sviti, ohtiva se voda a pumpuje valo vefejne mineni poukazem na sahl koncentrace pro eloveka se do nadre na stiek. A rati in- to, ze "kotdovy pfikrov", prosti- travne. zenyri se dal. Na bfdich rajici se obvykle nad na g mi mesty, Uralskeho jezera chystaji se zbu- neni pkirodnim zjevem, jejZ jako dovat slune'eni elektrarnu, ktera nevyhnutelny by snad musilo 0- ; ma dodat 30.000 kilowatts'. Za ho- byvatelstvo bez reptani snakti. dinu ma toto zafizeni uvest v po- Prikrov je naopak nasledek toho, PRAVNIK hyb 4000 krychlovYch metre vody. ze se uhli neodborne spaluje. VzniVyfizuje veakere soudni Slunedni energie je obrovska. Ze- ka kout a kolem drobn3sTch Castezalditosti me ji zachyti tisickrat vie, nez ko- d'ek koufe, rozptYlenYch ve vzdu- tTiadolrna: 821 Bankers Mortgage iik se ji vyrobi ve SpojenYch sta- chu, sraZi se voda v kapielry ml- Building. Dies %Old nanroti Eresa budove tech z uhli, oleje a vodni sily do- hy. Odstraniti tuto mlhu znamena TEXAS, hromady. Je jen otazkou, jak slu-1 tedy jen pfedev gim odstraniti kouf. HOUSTON. nedni energii zachytit a vyuZit. V I A ten mute bYti odstranen tom tkvi hadek. Nejlepgi dosud I li einitele pedovati o nazname metody ji zachyti sotva dve qTodni zdravi. Zprava, departmentu procenta. upozorriuje dale, ze obyvatelrim 0 Wharton a Fort Bend Co. Neastoty ye vzduchu. V Depart- 'nest s vetSim poulienim ruchem Mam jednatelstvi pro ment of Scientific and Industrial §kodi plyny motorovYch vozidel, Research vyktfovali, jakY vztah ,jrnenovite v ptepinenYch ulicich a jest mezi mlhou a mezi nedistotou na kfiZovatkach. Pfi nedokonalem spalovani vznika toti2 kyslienik u- Rude mne tait stare zname obv atmosfete. Zjistili, ae v krychlovYch yardri vzduchu musi helnaty. plyn krajne jedovaty a z sloutit a nove poznat. ktera department prova- I bYti rozptYleno vice nd 2.63 libry V. J. KUBICA, agent nedistoty, aby vznikla mlha. Me- del, vyplynulo, ze na nekterYch I P. 0. Box ?I1, Wharton, Texas feni provadeli tak, ae vzduch pro- mistech v 'nest& hromadi se kyslia_ ssavali automatickYm filtrem. De- nik uhelnatY z vYfukovYch plynri -

C.H.Chernosk

C enfirn kralarifirn Russell Oil Co.

Poenete Nov Rok 1935 SPRA NE Odbireite

Cechoslovak PRODLITiUJEME NASI VANOeNt NABIDKU DO 10. LEDNA 1935.

Pouze pro nove odberatele a zaroven eleny S. P. J. S. T.

Pravidelna cena 52.00 ZaAete hued_ a dosud obdrZite Vanodni eislo Oechoslovaka o 24 strankach.

VyuZijte teto posledni Na poiadani zaleme dislo na ukazku zdarrna.

A, A. LEgIKAR,

PilikifiViSakirg

CESKt PRAVNIK, Vyrizuje vdkere soudni a pra y -nivu/e,atd.

Telefon — 2345.

Doma telefon — H. 5309 1206 Texas Ave. HOUSTON, TEXAS.

dechoslovak Publishing Co. WEST, TEXAS. • s4e.T..v.: ••v,"roiaikikikkikbOrid

AAr.

gtrana

VESTAK

Ve

dxfassimedwir. rime resoince soustrasti zasilane rally nverejfiuji se zdarma. Ozni meni funrti a dfkiivzdani sonkroma iakoi i vtroeni vzpominky firartf mug placeny.

naaese vrstv.a, poz ci z teZe kaudukove smesi, obsahuj ci vlakna. Jako vlaknitYch latek pou'aije se viny, dtevene nebo ker'2ni mou'eky a pod. Povrch se potte kaueukovYm rortokem, obsahuji jeelm vlaknite latky a pokud Ste povrch tohoto nateru lepkay. posype se rozmelnenYmi, vyee u' vedenYmi latkami.

RESOLUCE SOUSTRASTI r, ran,* listovSt tabak na prodej, 10 a 15c libra, bez dopraNil.epsany resoludni vybor tadu vy, Jerry BuryAek, Portland, Tenn.

(5-8-pd.) Taromir Cis. 464, projevuje jmenem S' du uptinine citenou soustrast Na prodej baylnene semeno portistale rodine nad Umrtim jeelruhu Bagley, ktere vydava 40 aZ jich milovaneho man'iela a otce a 43 procent vlakna. Cena 110 lib. bez nag eho spolubratra II F. Kramera, dopravy $3.00; s dopravou $3.30. Adresujte na: Shiner Farmer's Co- kterY od nas odael nahlou smrti operative Gin & Mill Association. nav'ady. Mill pozitstali, ptijmete hlubokou soustrast a budi2 vam (5-8) Shiner, Texas.

Itechou, ze i my s vami citime Lelika atletika a krevni cukr. vas zarmutek jest i nas zar-Meythaler a Droste zkoumali, ko- mutek a ze s vami uptimne lik je v krvi cukru po atletickem adchodu vag eho draheho. vYkonu. Na'Ali, 2e po namithavem, Resoluce tato budiZ uvetejnena kratkem vYkonu, ttebas po t e Vestniku, zane'Sena do protokobehu na kratke trati, cukru v 'u a opis zaslan pozustale rodine.

Za rad Jaromir Cis'. 54.: trvi nepatrne ptibYva. Mezi treG. E. Kacit, novanYmi a netrenovanYmi nebyF. J 2Coeek, lo rozdilu. Jestlae se vYkon brzo Rud. Troubil, nekolikrat opakuje, ptibYva cukru resolueni ‘vYbor. v krvi neevieenYch vice nei v krvi 0 cvieenYch. Po del gim behu, 400 21 800 m, ptibYya krevniho cukru vitiftADOVNY POMOCNE AKCE ce ne2 po kteremkoliv jinern sporA. 0. S. tcivnim vYkonu. Je to tedy vYkon patrne nejnamahavejS1 pro treTimto se potvrzuje ptijem, od novelle i nefrenovane. Oba se , ednotlivcil, 'facia SPJST., a SpolvAak ruz. zotavuji. Cvidenemu atleRVOS., na VYpomocnou Akci tovi vraci se krevni cukr rychleji emericke Obce Sokolske jak na,na normu net netrenovanemu. Phi ;leduje, do dne 23. prosince 1934: dalekem behu ptibYva trenovanetad Jaro Cis. 130, Dallas. $25.00: mu cukru v krvi jen mak> a hued Slovan. Vzajem. Poj. Spolek Cis. 5 po vYkonu klesa na normal. Ne- Dallas, $15.00; Will A. Nesuda trenovanemu ptibYva bud' znaene, :;12.50; Tel. Jed. Sokol tilka, Dalas, $25.00; Aug. Kacir, Temple nebo naopak ho silne ubYva. 32.00; Jos. Franta, Hallettsville '1.00; rad Praha, Cis. 29, Taylor, 33.80; rad Hvezda Texasu Cis. 47, Temple, $10.00; rad Pokrok Moul,on, di. 27, Moulton, $5.00; rad KomenskY, Cis. 20.. Granger, $5.00; :. ad Karel Jonda cis. 28, East BerNaplaste na kuti oka.

Ptejete si zbavit se kutiho nard, $5.00; rad Pokrok Gainesviloka? Za pouhYch 25ctft. le els. 101 Gainesville, $5.00 rad Elmaton, els. 148 Blessing, Tex., dostanete 35 Nonat plasti, ktere vas ptesveddi $5.00; rad Nove Kvety Cis. 35, Axo Ueinku. je va st lekarnik tell, Tex., $2.00; RVOS. Spolek Dayneb jednatel, jine neberte, ale po- ton, Texas $1.70; Tel Jed. Sokol, alete 25 ctu na naafi adresu. Budou San Antonio $5.00; tad Volna .C" e;hie, cis. 135, Ennis, $10.00; RVOS. vain obratem po:Sty zaslany.

3polek cis. 51, Ennis, $10.00; R. V. CO., MARIE LEIBLINGER & ). S spolek 'Oslo 77, Circleville, 285, Altadena, California P. 0. Box Weir, Texas, $3.00; tad Pokrok Rowena Cis. 49, Rowena, Tex,, $3.00; tad Pokrok Dallas, cis. 84, Dallas. $5.00. Soueet $159.00.

Pomoc tato sloldi k veci dobre, PRAVNiK aby z naSich eeskYch deti vyrostli Tvfiznie ve gkere soudnf a uromni zdravi lide, vzdelani a obetavi obabstraktv. noslednf ?iane, uptimni Oechoslovaci a Amerieane. vine. atd. tstredni VYbor 2upy JiZni A. WEST. Telefon 148. TEXAS 3 S. a vYbor Pomocne Akce dekuje vaem darcum za prispevky zaslane, SPRAVNE VYKONANA POa pevne doufa, 2e i ostatni spolky BREBNI SLU2BA. a lady v ptigtich jejich schfmich V hodine zalu zarmouceni svou htivnou ptispeji. naleznou Edward Pace poSe sokolskYm: Na zdar! za VYhtebni Ustav pohotovY k symbor Pomocne Akce: Patickerau vytizeni nezbytWill A. Nesuda, pokl.

0 nych jednotlivosti a k vypraUmela surovina pro vYrobu oveni doiemneho polarbu. Levbuvi. VYrobek pozitstava z nekoline ceny jsou na gi zasadou. ka vrstev. Vrchni vrstva tvotena Ambulaneni sluiba je z vhodne tkaniny. Na tu se naEDWARD PACE valcuje kaueukove, srnes, ktera obPolitebni riditel— elenem sahuje vedle kaueuku take kyslieTel. 3605 S. P. J. S. T. nik zineenat, sin ttrychlova'ee TEMPLE, TEXAS. to vrst \-1.1 se pak vulkanisacc Na tuto

gaty. ze skla. Anglieti vS7robci se chopili noveho odvetvi a vyrabeji Saty ze skia. Latky jsou z jernnYch sklenenych niti, jet jsou optedeny bavinou, vinou, nebo hedvabim a jsou velmi prakticke. Jan sklo je velmi pruZne, moino odew v kufru svinouti a ptec po roz• inuti je jakoby eerstve vy'Z'ehlen.

Odev netlaei, nYbrI ptilne ke \Teem zahybfim tea. "Vytlaeena kolena" panskYch kalhot jsou odstranena.

VYroba se deje tak, ze se niti ptedou z rortaveneho skla. Latky jsou porovite, v 160 chladi a v zime hteji. Velka vYhoela jest, ze kaZda skvrna, se da smYti. V Sheffieldu zase konaji zkonaky s jinYm vynalezem. Kovovou strikadkou se ..ozpra guje kovovY pra gek, jimZ mu;e bYti kaZda latka pokryta, tak;e latka nabude barvy zlate, sttibrne, medene atd. Tento vynalez bontit iii sklenerie 'Saty otvira tem, teri ureuji modu, fantasticke perspektivy.

0 AutomatickY biograf. V LondYne Jude otevteno zazraene kino, prve toho druhu na svete vfibec. Je vyh.razeno toliko platicirn navAtevnikum, z obvykleho personalu nena do neho vstoupiti nikdo. Nebu:le tu slcany pokladni, ani usrnevazych a ochotnYch biletatu, vie obJtara, do nejmenSich podrobnosti fumysiny aparat. V'Se ma bYti automaticke, od ptedvadeciho pti.troe aZ ke kontrole obsaZenYch nist. U vchodu nad pohadkovYm podnikem, kterY bude v zabavni etvrti londYnske West Endu, bud€ turniket propouatet divaky, kteti si v pokladnim automatu vyzvedli vstupenku, kovovY peniz pro turniket. Ceny v tomto kinu budou ovaem jednotne, cod manipulaci znaene ulehci. Jakmile vaechna mi. sta v biografu budou obsazena, zavre se samoeinne pene'-2ni automat a turniket prestane fungovat. Otevre se zas automaticky po skondenem predstaveni vZcly pro tolik osob, kolik jich zadni turniket automaticky propusti. Hrati se bude nepretilite pinYch 24 hodin, vZdy po 2, nedy i trech, hodinach vystrida se program. Projekpristroj mute rozvinout samoainne film aZ o 5000 metrech.

0 Nalcz nejstarai bible sveta. VidefiskY universitni profesor dr.

Junker, kterY jest throve* redite lem nemeckeho archeologickeho tistavu v Kairu, objevil dosud neistarai fragment bible, psane na paPY rn. Dr. Junker koupil od jed.noho obchodnika 3 velke a 5 ma1.Ych fragment* eVangelia sv. Matouae. AnglickY znalec potvrdil jeho domneni, ze se jedna o exemplar nejstaai bible sveta a nabizel mu ohromnou sumu za tuto bibli Papyrus techto zlomku neni sto-e'en, nYbrZ je k sobe svazan jako u nagch knih. Kde byla tato bible nalezena, neni znamo, ponevadZ obchodnik se zdraha, udat, misto nalezu, aby nebyl pronasledovfin egvntskymi fitacty, -- Podie rfizn:cTell znamek byla tato

Poutivejte k oznamovini

Math Oznamovate Hledite doinov? — Prinnu stargi term nebo divku na vypomoc v dome, v male rodine na farMe. Plat die Umluvy. Udejte vage podminky. Mrs. John J. Zemanek, (1-8pd.)

Needville, Tex.

GEO.E.KACIR

'rase rovy

bi-

stredu,

tine 20. pros.

1934.

asi zakopOna ve starem kla‘,tef:t2. Bible ,pochazi z druheho stoleti po Kristu. Stane se nyni majetkem Narodni kiiihovny ye Vidni. Jeji pravost mt,si byti ovAern ovetena jeg te jin*mi baclateli. n••■•■•■•

Myaleni, zachycene na fotograficke desce. Profesor Walter Cannon predvedl p11 zasedani kongresu, americkYch chirurgu sensaeni pokusy, jet umol'nuji viditelnost a slyaitelnost elektrickeho zateni cede mozkove hmoty. Toto zareni, zachyeene na fotograficke desee, lze prave nazvati fotografosane a slyaitelne myaleni. Profesor Cannon zjistil, ze aetia mozkova hmota vysila rytmicke elektrickifviny. Phi pokusu priloiil na lebku lidskeho pokusneho objektu elektrody a nekolikamilionovYm zest lenim rytmickYch emanaci podafilo se mu zachytit toto kmitani na fotografickou desku a ueinit je Phi zaftenYch oeich pokusneho objektu bylo zjiateno 10 ai 15 vYkyvti za vterinu, pit otevrenYch oeich poeet vYkyve stoup' na 40 za vterinu. Totet bylo konstatovano phi stimulaenich pro -stedcih.Jelka2mozekjayrnsi zvleAtnim postupern meni zvukove viny v uchu na elektricke viny, tvrdi prof. Cannon, ie jeho objev ptispeje k leeeni hluehoty.

Prof. Cannon vYslovne zduraznil ve svem referate, ie predpoklad, ie myaleni pozustava z jakehosi elektrickeho procesu, je pouze hypotetickS7.

TRINE CENY y e Waco, dne 24. prosince.

Bavina, str. middling 12.95-13.35 Kukutice v klasech, bual, 72c--77c 55e—,583 Oyes v pytlich, bug' 93c-98c Ptenice, busl 85-99c Jeemen, but).

90 TeZke slepice, libra 12c Kurata k smaZeni 11c Kruty, Cis. 1., libra 9c Krocani, cis. 1., libra Krocani, Cis. 2., libra

or

, TAROKY mfiZete °pet dostati za $1.50 hru, patou vyplaeerie. Objednavky posilejte na te(dz) choslovak, West, Texas.

TISKOVE amammumummmuwmmmuil

RACE P101114111BURIMLIIIIVIUtithii. ■:.:;;:;in

1

Vi§EHO DRIIHII vykonavame velice levne, zvlaite pro Ufeduilry a pro iady S. P. J. S. T. 11110111111111111/1111111111111111

Vgechna tiskove, price jest u nas zhotovena rychle a vknsne. ginimumminamiti Poilete nava Offal objednimbi a piesvel6te se.

1111111111111111111111114111tha

Cechoslovik WEST, TEXAS. assgalaAAAAAlitrntlxiAAAWLuLOWBAA,