.lilntered as seeond olass mail matter, January 3rd, 1933 at w~st, Texas, under- the Act of CongreSl'l of A;giist, 24th, 1922 ROČNÍK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve středu,
·----
-
(Weciiies&i~;) fo.'Ie'dna _,.
o
(,Talutaťy) 1936.
-
-ČÍSLO--io~ -
,_.,
""
CO Si AMERIKA VYPUJCIL/.i OD AFRII(1t. TYKÁ-LI se více národnostních skupin mezi sebou s vlastními zvyky, mravy a tradicemi navzájem, přejímají je zpra vidla částečně do sebe. 'I'ento úkaz je velmi sřetelně patrný v Americe, kde styk černochů s. bělochy měl podobné důsledky. Nestranné studium amerických poměrů u kazuje jasně, že negří, dovezení do Spojených Státií i do ostatních krajů Nového Světa, v nichž kvetlo kdysi otroctví, pocházejí většinou ze západní Afriky, kde žijí poměrně vysoce vy vinuté civilisace. Č:11Jt z této civilisace předali svým pánům jako náhradu za. to, co přejali sami z tradicí evropských. Mnohdy patřili tito černoši k výkvětu svých kmenů a jejich vliv na bělošský svět - ač nepozorován - byl značný. Toto pole nebylo dosud probádáno a chce me-li se podívat blíže na tak zvané ařríkanís my ve zvycích amerických černochů a tím ta ké samozřejmě i v životě bělochů, je nutno býti poněkud informován o původním životě čer nochů v Africe. Potom možná že najdeme snadno onu hlízkou souvislost mnohých zjevů v hudbě, v řeči, v chování, v kuchyni i v nábó ženských zvycích. Africko-americká hudba, Dva různé typy v americké hudbě - jazz a "spirituals" - mají samosřejmě původ neger ský, ačkoliv to nemusí přímo znamenati afri cký. o splrítualech můžeme řlcl, že [sou výsledky negerského hudebního výrazu, aplikované na themata, která si negří vypújčili od svých bí lých pánů. Proti tomu namítají mnozí odbor níci, že synkopovaný rytmus, stl'.-ídání duro vých a molových stupnic a solový zpěv neuka zuji na africký původ, právě tak jako že pěti tónové intervaly jsou celtického původu a ne negerského. To však je mylný názor, protože jsem pi·i blížším studiu 'shledal, že na př. ve zpěvech A
šantů je mnoho vložek sólových zpěváků, v Dahomeji mají zpěvy v durové stupnici a jinde opět pětitónové intervaly. Je nemožno mluviti o jednotné africké hudbě, právě tak jako není možno mluviti o nějakém africkém jazyku. V Africe je právě tolik musíkálních ídíomů jako dialektů a dokonce lmždá eívílžrace má několik torem zpěvu. V západní Africe je možno slyše ti zpěvy, které velmi připomínají spiritualy. Ostatně spiritualy jsou jen nepatrnou části americké negerské hudby. Negerská chrámová hudba se silně mění a některé její formy jsou spirituálům velmi daleko. Negl'i mají své pra covní zpěvy, zpěvy satirické, taneční n milost né - a tyto formy, ač nejsou tak známy jako spírítualy, měly větší vliv na stvoření jazzu. V rytmu jazzu, v jeho melodickém spádu a v je ho disharmonii, můžeme hledati hudební dě dictví Ařríěanů, předané Ameríěanům. Stačí, když necháte zahrát originální africkou hud bu před -skupmou mladých lidí ve věku, kdy láska k tanci je největší, a na podvědomých pohybech jejich těl a výrazu jejich tváří po znáte, že jejich všechny smysly podléhají její mu rytmu a melodii.
Srovnáme-li to s účinky jiné primitivní hud .. by, na pi·. hudby amerických indiánů, shledá me, že je jim cizí.. kdežto africké zpěvy poslou chají s pocitem uspokojení jako něco, co je jim známého a blízkého. Jazz je americkou specí alítou, ačkoliv bychom mohli o tom pochybo .. vatí, když slyšíme jazzový orchestr anglický, francouzský nebo německý. 'I'aké všechny sna hy t. zv. seriosní hudby využiti této formy hu dební ve svů] prospěch, vedou nakonec i k čer pání z původní africké hudby. Africké vHvy na řeě v Amerfce, Všechny zvláštnosti v americké mluvě, a zvláště v anglické výslovnosti Američanů z Jižních •.,tátťl, ať černých či bílých, mají také africký původ. K tomu je možno podati ná sledující vysvětlení: Negl'i; přlvedení do Nové ho světa, patřtll různým kulturám, hovoNcím ruzným nářečím, tnkže si navzájem mnohdy nc:rozmněll. Otrokál"i zúmyslně oddělili od se·· be členy téhož kmene. takže tito byli nuceni naučiti se jazyku svých pánú. Učili se nová slo va anglická, španělská, portugalská nebo fran couzská, ale vyslovovali je s pNzvukem, vlast ním v západní Africe. Tento pl'izpítsobený slovník přecházel do gramatických a idiomnti ckých forem afrických. Negl'i n111ohdy vycho vávali děti bělochú a zvláště v jižních státech mnoho bělochťt učilo se mluvit od svých čer ných chť1v. A foč Jihoam,eričanú nebyla ovlivněna ne- gry pouze foneticky. Je známo, že lidé''z Jihu mluví velmi hudebně - jejich mluva má ka denci a melodickou linii. A právě v západní A frice našli jazykozpytci to. co je možno na·· zvati "výrazovým tonem". Tohoto zvláštního prostředku je užíváno v mnoha jazycích na světě, tak na pr·. u Číúani't a zvláště u ameri ckých indiánů a to tak, že vyslovením téhož slova v rúzných toninách (výškách hlasu), je mu dáván různý význam. Ve Spojených Stá tech smysl tónu výslovnosti zmizel, ale zůstaly jeho stopy v modulaci, ltterá činí řeč Američa nťl z Jilm tak hudební. NC;gcrská zdvořilost. Jiným charakteristickým zjevem života na Jilm je dilležitá úloha, kterou hrají "dobré mravy". Pi'íjemný život a roztomilost, o níž se · tolik mluví ve spojení s Jihem, je úzce spjata ':. . touto zdvofllostí. Kař.dý národ má svoje pra vidla chování a jednání s druhými.. Co by tedy na tom, co vidíme na jihu bylo tak vysloveně nfrického? J'edná se hlavně o význam, který se chování pflkládá. - A tu je známo, že Afričané jsou pi·esvědčeni, že by nebylo možno udržeti soci ální vztahy, bez pi'.'ísného dodržování zákoní\ zdvořilosti. Africká zdvoi·Host je až extremní a· jsou známy pi'íklady, že vznešený Ašant spá chá sebevraždu, prohi"eší-Ji se těžce proti pra vidlúm dobrého chování a slušnosti. kdežto domorcdec z Haiti, kterého někdo nazve nevy chovancem, bude hájiti svou čest ranami pě sti. Dobrá ncgcl'ská kuchyně. .Ještě nikdo ndJrovnával rfizné detaily v ku chařském umění amerického Jihu a Spoje11ycl1
Státi!, které .jsou tytéž jako na. Karnibských o strovech. Kuchyně Nové Anglie jest mnohem bli~ší tradici pi'eclkťt z Anglie než kuchyně o b;rvatclú Charlestonu a Savannah. One11 ele ment, který vyrovnal rozdíly, byl právě afri ckého púvodu. Tai~ na pi'.·.: když v jedné rodině na Jihu one mocněla bílá kuchařka a nahradili ji pťávě r,í·<•d nedávnem pl'ivezenou černou otrokyní 1bylo to ještě za čnsú otroctví), shledali, že ta to. ač nikdy neval'ila bělochům, phpra vovala jídla pdobným zpi\sobém, na nějž byli zvyklí. To nepí·ekvapí nikoho. kao zkusil, jak se vafí v západní Africe, kde rádi vaÍ'Í a pekou v tulrn a pfipravují smažená jídla.
Na čem spočivaji výpočty pojišt'ovacich ústavů~ pro případ narození dvojčat, které slouží k lehčímu vydržování nečeka ného pflrťlstku v rodině, existuje v Anglii už dávno. Prémie činí 5 procent z pojištěné část ky a je vyplácena 1 pl:·i narození trojčat. Nezvyl{lé pojistky jsou uzavírány i pro l'uz né zvláštní druhy povolání. Tak na pi"íklad o.. chutnavač čaje dal si poj!.1Jtit svťtj jazyk, ka deřník své zručné ruce, odborník ve voňavkář ství sviij nos, aby pl'i pflpadné rýmě dostal od škodněni. Slavný klavírní virtuos Paderewski má pojištěny své prsty. Tanečnice Mistinguet měla pojištěny své nohy na milion dolarfi, prá vě tak jako Charlie Chnplin pojistil své šmať havé nohy. Pěsti.telé vzácných psú a koček mohou si dát pojistit svá zvffata na schopnost, že budou míti potomstvo. V Americe jsou pojištěni pro pi'.'ípad únosu dětí. Proslulý francouzský pflrodní badatel Buf fon ztrávil celé dny tím, aby zjistil pravděpo dobnost pN hození mince do vzduchu. Při 4040 hodech shledal, že "panna" paella 2048krát, te dy skoro pi'esně vždycky pN druhém hodu. Podivuhodný pfipad pro stanoveni tohoto málo známého zákona pravděpodobnosti je tento: V nádobě se promísí 100 černých fazo lí. Pak se dá táhnout člověku se zavázanýma očima vždy po dvou rázolích najednou. A sko ro pl'i každé takové zkoušce bylo zjištěno, že bílé a černé fazole vyjmuty v 11á1.,ledujícím po měru: 25 párú bílých, 25 párfl černých a 50 pári\ po jedné čemé a jedné bílé! Týž zákon pravděpodobnosti určitého poměru se projevu je ve všech obdobách života. Rok co rok na pNldad u bílé rasy se rodí na 104 chlapcťt 100 děvčat, dvojčata pflpadnou na každý stý, a trojčata na sedmitisící porod, čtverčata na 370,000 porodit Ze sto narozených dětí dosáh ne 79 tl'iceti, 39 sedmdesáti let, dvě pak jenom. se dožijí devadesátky. Každý rolt postihne každého sedmého oby vatele Spojených Státťt úraz. S tím počítají · pojišťovny. Právě tak je pojištění na pr·íklad sportov ních podniltú proti dešti. Povětrnostní stanice (Pokračování na str. 13.)
P
•,
OJIŠTĚNÍ
Strana
2.
·-Oddíl .· , - ·-·-·-·-·-···-···-···-·-·-·1 dopisevatelský !
1f-1-DWP-~-~-O-W~-C-l_I.
Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu rozhodnutí. OSLAVA NOVÉHO ROKU ŘÁDEM POKROK HOUSTONU.
Maně zalétám občas vzpomínkami na ty vánoční doby ve staré vlasti, z nichž jednou nejzajímavějších jejich částí byla sylvestrov ská oslava v různých těch hostincích a hos půdkách, tehdy s tím životem v Praze tak úzce spjatých. Kdo jen trochu mohl, šel oslavovat Sylvestra do těchto místností. Byly to zábavy srdečného a přátelského rázu při dobré chme lovíně, protahující se až do časného rána. Řád Pokrok Hot~3tonu také uspořádal syl vestrovskou zábavu a poněvadž to byla prvá oslava příchodu nového roku v nové budově, byla opravdu okázalou. Stále nové a nové zástupy se hrnuly do síně a než se přiblížilo rozhraní nového a starého roku, byla budo va pravém slova smyslu "nacpána" veselí eímí se návštěvníky. Bratř! v šenkovně se či nili o sto šest a také sestí·ičky v kuchyni se to čily jako na obrtlíku, z čehož ovšem kynul značný finanční prospěch pro řád, či vlssstně pro budovu. Bratr Tesař promluvil moudré slovo se zástupci pivovarů, dodávajících nám pitivo s výsledkem, že nám také daly ten "Christmas present". Bratr Tom Hošek se svou Čhotí vzpomenuli síně pěkným peněži tým dárkem. Houstonská odbočka Slovanské ho Vzájemně se Pojišťujícího Spolku darova la dluhopís na stavbu síně v obnosu $100.00 jako vánoční dárek a vzpomenula i řádu Šte fánik sumou $50.00, což jsem zvěděl v prvé měsíční schůzí nového roku. Bratr předseda řádu Pokrok Houstonu poděkoval ve sehůzi za tuto milou vzpomínku všem dárcům, vzpo menul velké obětavé práce sester ženských výboru, práce ochotnického kroužku Hlahol a všeho členstva, jež přínesla za uplynulý rok tak krásné a zářivé výsledky, s přáním, aby i v novém roce pracovali s tak pěknou snahou a nadšením pro dobro řádu jako v u plynulém roce. Po 'schuzi pak měla solo naše omladina, seft hravší veselohru o třech jednáních v anglic kém jazyce pod názvem "Love Incorporated". Zajeda po schůzi domu. mínil jsem zajeti zpět do síně, ale necítě se dobře, ulehl jsem si na chvíli a také jsem usnul a tak nejsa hře při temen, nemohu o ní referovati, ale kdo četl jména herců, muže tušiti, že byla dobře se hrána. Zábavní výbor projektuje velkou o slavu na prvé výročí otevření řádové budovy a koná již přípravy, aby slavnost byla opravdu okázalou. Než jsem opustil prostranství u síně, gratuloval jsem br. A. Bílému, majícímu tam na -starostí parkování aut, že má tak či lou dcerušku, jež nyní studuje na texasské státní universitě v Austínu a je posluchačkou českého oddělení Dra. Ed. Míčka a která za klub tamních 'českých studentů podává častě ji zprávy do našich českých novin o jejich činnosti. S. P. Studničný.
v
RODINNÉ SHROMAŽDĚNÍ.
V neděli, dne 22. prosince stala -se zámečko vá residence soudce. C. H. Ohernoskýho, před sedy Hl. Úřadovny SPJST. dostaveníčkovým shromaždištěm mnoha členil široce rozvětve né rodiny Chernoských, kteří pořádají každo ročně někde svůí abych tak řekl sjezd k utu žení vzájemných pásek. Letos byla hostitelkou choť našeho předsedy SPJST., paní Vlasta Chernoský, dobře známá naší české veřejno sti z dob osvobozenecké akce. Slavnostní sjížď ka konala se ve znamení rodinné 'slavnosti, provázené obědem, při které zápalnou obětí byl americký posvícenský pták krocan s přísluš nými suplementy jiných dobrých věci.
vssrx s
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
í
Slavnosti sůěastnllí :;e následujlci členově a příbuzní: E. E. Chernosky, ředitel Liberty Loan and Building Association s chotí, A. A. Chernosky s rodinou z Rosenberg, M. E. Cher nosky s rodinou z Austin, paní Theo Luecke meyer s rodinou z Brenham, paní J. J. C'hadil s rodinou, Fred Felcman s rodinou z Rosen berg, F. J. Juřica s rodinou z Rosenberg. Aby každý z účastníků měl památku na tento den, dali se všichni společně fotografovati před průčelím residence, jež se nalézá na boule vardově ulici zvané Calumet drive v čísle 2502. Přejeme všem ůčastníkům ještě "Many happy returns!" S. P. Studničný. Z VÁNOČNÍCH DOB ČESKÉHO HOUSTONU.
a llapjetim. Pi'l takovém množství llercú za bralo by to hodně místa, kdybych se zmiňo val o výkonech jednotlivcú, ale, že. všichni, i ti malí adepti hereckého cechu hráli velmi dobře, což návštěvníci, kteří zabrali každý kou.. sek místečka jistě dosvědčí. Těšilo mne, že jsem se po čase z~t'Je sešel s bratrem A. Vajou, starým kozákem a tak jsme si spolu mohli přátelsky porozprávěti. Po ukončení hry hodlal jsem ještě zajeti do síně Pokrqk Houstonu, ale poněvadž jsem asi dvě noci před tím mnoho nespal, změnil jsem svuj úmysl a tíhl domu. Byl bych tam pl'išel dosti poz<:tě, ježto pouliční dráha měla trochu loudavý jízdní řád. Člověk musí jeti v Housto nu napřed do 'střední části města ku přesed nutí na jinou linii a to je nepraktické. S. P. Studničný.
Naše česká osada v Houstonu letošní vá noční dobu oslavila ve větším měřítku jak jiná léta a oslava byla opravdu překvapující. Řád Moravan čís. 42. Na Boží hod měly oba ř·ády, Pokrok Housto Sunny Side, Tex. nu a Štefánik pěkný zábavní program, každý Ctěni bratři a sestry! jiného rázu. Tímto oznamuji výsledek volby, odbývané v prosinci. Zvoleni byli následující úfodníci Přijda brzo odpoledne do síně řádu Pokrok na příští rok, totiž 1936: Houstonu. zastihl jsem tam již několik sester Pfodseda Frank Řepka, místopfodseda br. v pilných přípravách pro vánoční slavnost a Jan Šťl!'Jtný st., účetník br. Steve Štefan, po jak jsem později zvěděl, byla zvláště pěknou, kladník br.. Chas .. šťastný, tajemník br. John jsouc zpestřena dětským divadlem, různým! Machač. Nemocenský výbor a účetní, budou výstupy a básničkami, přednesenými dětmi. jmenovány v příští schúzi, totiž dne 12. ledna. Název hry sehrané dětmi byl "Za maminkou". Pořádáme schůze vždy druhou neděli v měsí Mezi dětskými přednášeěí byli dva hosté a sice Hornákových Aninka a Lillian z College Sta- . ci. Poslanec do sjezdu jest br. Chas. Šťastný a 11áhradníkem jest br. Frank Řepka. tion. U našeho řádu Pokrok Houstonu budeme Přeji všem bratrúm a sestrám šťastný a ve musiti asi si pořidítl knihu hostii, neb nás ob selý Nový rok! čas. navštíví hosté ze vzdálených krajů. Také S bratrským pozdravem, na tuto vánoční slavnost zavítalo hodně vzdá John Machač, taj. lených návštěvníků, nevím, kteř! tam byli, neb jsem byl nucen dříve odejíti, ale měl jsem Crosby, Texas. radost, že si na nás vzpomenul strýc Sam, dav Ctěná red. Věstníku a čtenáři vespolek! se zastupovati prozatímním adeptem admiral! Jelikož br. Štěpán Valčík, st., z Alief, Tex., ských epaulet, synem bratra Frank Ančince, z vyvolal debatu nedávno ve Věstníku uveřej námořní báse v San Diego, v Kalifornii. Bylo něnou, ohl~dně snížení úroku na půjčky po vidět, že moi"ský vzduch a jižní kalifornské zemkfi a domovin, chci se též připojiti, ku slunce mu jdou dobře k duhu a on sám nám mnoha bratřím, co se o tom již rozepsali, že sdělil. že se mu služba na válečné lodi libí. s tím též souhlasím. Vzdor tomu, že od nás z českých zemí je dale Proč bychom my členové S. P. J. s. T., Jak ko k moří, měli čeští némořnící ve starém ra stai'í, tak mladí bez rozdílu, kteří máme půj kouském válečném loďstvu chvalnou pověst. ky, buďto na certifikáty, nebo na domoviny, Slavnost byla pak korunována mikulášskou měli platit .Jednotě větší úroky nežli ~e platí nadílkou a jeho mikulášská eminence zvláště na ruzné ty bondy, které jsou mnohé více pečlivě se starala o tu malou drobotinu. Dárky pochybné, nežli naše domoviny? obstaraly řádové sestřičky za povolený jim Ve staMvách stojí: že mají býti všechny obnos. řádem a ještě k tomu uchystaly hostinu. Řád Pokrok Houstonu šel letos pěkným pří peníze Jednotou zúročeny nejmérrě 4 prO·· kladem .na před jiným řádům svou novoroční centy. Kdeito my, kteří máme pújčky na po zemky, mtjsíme zaplatit prvním rokem až 7% gratulací členstvu a návštěvníki\m zábav u veřejněnou ve Věstníku. procent a pak 6 procent až do doby, jež má býti dluh zaplacený. Proč neplatí z bondú prv Večer jsem pak zašel do síně řádu Štefánik, ním rokem 7% procent? Ale ještě v mnoha právě před zahájením hry "Cikánka a její dě případech Jednota na ně platí premii. A je ti". Prvým ze vzdálených návštěvníků jež jsem ště jsem nečetl, aby některé nesly 6 procent spatřil byl br. Morávek z Robstown s jeho pa úroku, ale většina nenese myslím sotva 5 pro ní. Pak tam byl br. Konečný ze Sheldon, cho cent. A na mnohé se musel úrok prominouti. vající nadějnou ratolístku rodiny jeho dcery, chlubil se cizím peřím, zkoušeje, zda-li ještě Co se týče piijček na členské certifikáty, ne část oteckých povinností nezapomenul. Br. mohlo by to býti upraveno v příštím sjezdě Truksovi jsem ještě pří setkání vyslovil sou takto? Který člen má ku př. $200.00 pujčky strast nad úmrtím jeho manželky Hedviky. na svuj certefikát, aby nemusel platiti na ony S bratrem Matelou, nyní již trojnásobným dvě stě dolarú úrokft, ale členský poplatek tchánem, jehož poslední větev, dceruška Žo aby platil na celý tisíc. Po svojí •smrti byl by fie měla svatbu na vánoční svátky jsme si ale oprávněn jen na $800.00. Myslím, že těm "pagavárílí" po rusku, strávíl];' · hezkou dobu starým členům, kteří jsou v Jednotě přes 25 v staré carské imperii a shodli se v názoru, že roku, aspon tolik by Jednota pro ně mohla u člověk může si na titul dědečka počkati. Pak činit! jsem potřásl si ruce s paní Valovou, jež po Rozepište se o tom bratři, a dejte instrukce přestálé operaci vyhlížela o hodně mladší a vašim delegátum, aby se o to zasadili ve sjez gratuloval ji ·k jejímu uzdravení. o Me samotné lze řícl, že byla pěkně sehrá du. na a dekorační výprava byla velkolepou. Hra Teď něco z naší osady Crosby. Jak všem byla obraz ze života a motiv byl autorem vel známo, letos je přestupný rok, a tak svatby se mi úspěšně zpracován, tak že hra byla plna budou rojiti, neb staří bečláci a. bečlářky, půvabů. Cikánské kroje svou živou barvitostí vdovci a vdovy, budou hleděti dostati •.se pod upoutávaly obecenstvo a tak celek vyzněl vel čepec. Nu, a těch mladých ovšem nevyjímaje. mi pěkně, hlavně ovšem, že representantky Tak vám všem odporučuji k těm svatbám cikánek byly samé pítvabné ženské zjevy. Hra zdješi českou kapelu Ike Michalskýho, která "Cikánka a její děti" je značně výpravnou se skládá ze samých dobrých lludebníkfi. A hrou pro menší jeviště, vyžadující k prove všichni jsou československého puvodu. dení 26 osob a k tomu je v ní hodně dětských Abych nezabral moc místa ve Věstníku du úloh a proto vyžaduje dosti námahy jak se ležitěJším zprávám časovým, tak končím s strany hercu, tak i režie, ale všem hercům to přáním všem čtoucím všeho dobrého v tom šlo jak na dátku a obecenstvo dávalo stále na to roce! jevo svou spokojenost, sledujíc llrn se zájmem š. Kelárek.
·-
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
Vf:STNfK
VÁNOCI~ U ŠTEFÁNIKU. Setkání se s Janem Touškem večer na Wash ington ulici. Jeník do mne vrazí: "nu kam zítra na ryby? Jo, ryby se teď nechytají, jest po povodni a voda jest sladká, ryby 'neberou', tak se nejede. Jsem pozván na divadlo ku Šte fánikům. Pravím: "Honzo, já mám moc pa rádní auto, pojď také a vezmi mne s sebou, neboť v mojí Dáčce vozím pouze moje zední ky a černochy. Ta se nehodí mezi české lidi. Janek se usmál, dal mně za pravdu a fold: "O. K." Já na to: "Budu čekat"! a s tím jsme se rozešli. Na Boží hod vánoční ráno vutanu, posnídám a jdu líznout, jaké to zbcži jsem dostal pre sentem, Líznu kapku, druhou, pak šlůček a mordyje to pálí, jak roztavené olovo. Inu, ko hila! Ke třetí hodině mně kdosi dupe po scho dech nahoru, naslouchám, .není- li to policajt, a zatím - ejhle, člověk, neboli chci i·íci: dru hý můí bratr Josef Kašpar a Janík Toušek, v plné kráse a velikosti, každý jako panna. A pak byla řada na mne, hodit se též do pucu. Pane, to sebere kousek práce. se vyfiknout, když člověk už 5 rokli nikde nebyl, jen na vodě, to si myslí: člověče, kam se hrabou v papučích mezi našince. Tak hoši mně pomoh li a něco ta 7. svátost a za půl hodiny jsem vyhlížel jako Honza z pohádky, "O. K. hoši, tak jsem hotov, nu kam teď? Prý na divadlo. Dobře tedy na divadlo. Nased li jsme tedy do Fordky, tej se však neříká auto; to jest jen plechovka. Zavrčela a už se jelo na západ od města, za dráhu. Ptám se Jana: "Potřebuješ mapu města, nebo tam trefíš? "Ovšem že trefím, jen se nestarej ! Kdo by netrefil na Gottagegrove?!" Pí·ejíždíme želez niční koleje a aut jak by nabil. Pravím: "Ó, tam jest plno!'' A skutečně. Po zaplacení vstupného, byla naše trojice odsouzena se uvelebit v zadu u dveří, ale to nic! Myslím si. že bude-li zle, máme aspoň blízko ven . .,šum, jako když nabije, tváře vět šinou cizí, hosté většinou ze vzdálenějších sad. Lid dobrý, nefalšovaný úsměv a 'Jpokoje nost už samo sebou. Nevím, neb se mně to jen zdálo! Nebo jsem neviděl tak hojný počet na šeho lidu již dávno. Pozoruji a rozhlížím se po síni. Jest vybarvena a čistá jako klícka. vy zdobená ob~·azy naších velíkáuů, na které jsme velmi hrdí - jen že se podle nich neří díme. Nu, pěkně se mně to hoši líbí, jen tak dál O. K. V očích se mně zablýsklo, kdo tu ne ní jako náš pan žurnalísta a vším možným naplněn, jen ne ničím dobrým: pan Staňa Studničný. Pravím: "Stáňo, buď mi. vítán a pfojl ti veselé vánoce!" A zvu jej, by se uvele bil mezi výkvět národa. To je výraz, co? Po dosti dlouhém čekáni opona šla nahoru. Pane, dech <t:e tají, že by jehlu bylo slyšet padnout. A našinec vypouští hlouposti z hlavy, octnuv se v rodném kraji, a prožívaje dobu mládí, které se nevrátí více. Hoši! Jeviště a zákulisí bylo náderné, všechna čest vám! Vi děl jsem ledacos, ale souhrn dekorace, musím řicí, že byl k nepřekonáni, o hercích a prove dení celého děje, jest zbytečno se rozepisovat, třebaže mnozí herci začátečníci, tak i staří, provedli vše dokonale, takže spokojen mohl být každý leda ti, kteří nepřeji úspěchu. Tak se páni hraje divadlo: v přestrojení a kroje! Ne mít na sobě dva roky starý obnošený o děv. Tak že jakmile vystoupíš, každý v tobě vidí Petra nebo Pavla. Vaše kroje byly nád herné! Za'!:lechljsem mladší slečnu Američan ku, která šeptala svojí starší družce: "Ti óe coslovácí mají krásné šaty v domorodém kra ji!" Což jsem s povděkem pi'ijal za pravdu. To nešťastné pití! - Uchopilo mne tam ně kolik bývalých přátel sokolu, kteří by mě byli radostí utopili, pitím, které nenávidím. Ze zásady nepiji a z úcty k příteli se nerád otra vuji, neboť nemám v tom žádný požitek, leda bolení hlavy. Vy všichni, kteří se mne ptáte, proč jsem ven ze spolkových činností . odpovídám pouze toto. Neboť nechci vůbec dělat žádnou polemiku. Houstonská českosl. veřejnost uznala. za vhod né nahradit starší pracovníky mladými. Pm to jsem já venku. Vůle lidu, -· vůle Boží. Tak
o
Strana
ted' sl to přečtěte a více se mne na to ne ptejte, ať neopakujeme starou historii. Po zatančení několika kousků se známými dámami, v 10 hod. jsme se brali k domovu. Tak, pánové, zase na shledanou, tak někdy za role, možná že déle! Váš v úctě, Jan Kašpar. Řád Bol'ový Háj čís. 74.
Lovelady, Tex. Ctění bratří a srntry! Tímto vám dávám na vědomost, jak nám volby dopadly. Řádoví úředníeí byli zvoleni všichni steří, Za poslance byl zvolen br. F'rank Kadanka .náš organizátor. Víte, on rád jezdí a rozumí tomu neb má hubu také prořisnutou na pravém místě. Za náhradníka byl zvolen Frank Snob!. Abych také napsal do našeho Věstníku, jak se tady bavíme. Stále čtu jak i'ády pořádají zábavy a divadla, a proto i my zde u řádu Borový Háj jsme zahráli divadlo pod názvem "Zavadilka vdává dceru", což se kažkíému návštěvníku líbilo. Podnět k pořádání divad la dal náš bratr předseda Frank J. Křenek, který svou snahou a příčíněním sehnal tolik těch kulatých, abychom si mohli zi'ídi,ti jevi ště. Budiž mu všechna čest za jeho snahu. Teď můžeme hráti divadla dost čsesto, jen aby nám letos moc nepršelo, neb jsou cesty k nám v ubohém stavu. A tomu všemu je vinen br. Bartoš s těmi jeho hadísky. Ten jich v loni musel pobíti mnoho a navěšet je na fence, a teď to víme všichni, co to mělo za následky. Už jich tolik nezabíjejte, neb byste zase způ sobil takové potopy. PÍ'eji všem bratrům a sestrám SPJST,. Šťa·· stný a veselý Nový rok 1936! S úctou Martin Svoboda, taj. Řácl Slovanští Bratř! čís. 34.
Caldwell, Texas. Milí bratří a sestry! Na vědomost vám dávám, že schůst bude me dobývat druhou neděli v lednu, tak že ti, kteří si chtějí zaplatiti poplatky na celý rok, musí pl'ijít do schůze. Někteří jste si nezaplatili staré dluhy, tak bych si přál, abyste si to za platili v lednové schůzi. Též vám musím nechati vědět, že jsme měli volbu úředníků v prosincové schůzí, a .zvolili jsme si následující bratry: Vlad. Mynáí·, předs., Frank Porubský místo předs., J. G. Oharanza, taí., Albert Mynář, ú četní, Frank Longlotz, pokladník, Frank Bar toň průvodčí. Účetní výbor: Frank Shupak, Luk. Kazmíř, Frank Porubský. Nemocniční výbor: Joe Pražák, J. G. C'haranza a Frank Popek. Za delegáta do sjezdu: J. G. charansa a zástupce Frank Langlotz. Některý bratr je zvolen, co ani nebyl ve schůzi. Jestli se vám to nelíbí, tak jste měli býti ve schůzí, neb jsem psal co a jak budeme dělat. Tedy na shledanou druhou neděli v lednu o 1 hodině odpoledne. Pi'eji všem šťastný a veselý Nový rok u zú stávám s bratrským pozdravem J. G. Charanzn, taj. Řád Veselí čís. 14. Wesley, Texas. Chápu ·se zas jednou pera, abych zas do Věstníku něco zvěstoval. Výroční schíizi jsme odbývali až dne 22. prosince na místo 8ho, jak jsem byl ve Věstníku byl oznámil, a to pro ne pÍ'Íznivé a deštivé počasí. úi·edníci byli zvole ni pro tento rok aklamačně, zítstali jsme zase staří, totiž: Frank Surovík, pfodseda.; Karel Ripple, mí stopi'edseda; Ed. G. Vavra, tajemník a účet ník:, Jos. Mikeska, pokladník. Účetní výbor: Lad. Jones, Jos. F. Bača a Edm. A. Bača. Další výbory a 'Jtrážníky již nevolíme. Též chci oznámit, že ještě někdy dostávám od jiných i'ádú žádosti o podporu, ale jsme již po několik let žádné nepodporovali. Bude lépe tajenmíkům u jiných í•ádů si toho povšim nout!, že ani pi'íště nebudeme dávati žádné podpory. Neťad píši těchto pár slov do tohoto
4:.,.
a.
dopisu, ale 11e11í možno jilmk, a tak alespoň chci ušetl'it jiným řádúm poštovné. Poměry iimmční jsou u nás hodně slabé, ale douťám, že tento nově nastalý rok bude pro celou naši j'ednotu lepším, nežli byly posledních pár let. Kráčejme ku předu s nadějí že vše zas smě htje Im kolejím blahobytu. Hleďme budovat z ponaučení chyb učiněných v minulosti. Krá čejme kroky vážnými, rozhodujme, uvažujme svědomitě otázky, které nám v tomto novém rc:ie zajisté pl'ijdou vstí'íc. Zajisté některé o tázky budou neočekávané, ale buďme pl:·ipra veni •;es i1imi setkat. Jistá věc jest, že budeme míti horkou politickou kampaň v národním 1~01itickémpel!, mezi demokraty a republiká ny. Otázky "New dealu'' budou pi'etí·ásány od Kanady až po Rio Grande, od Atlantického moi'e až po pobřeží Pacifiku. A co nastane ve · státním poli, jest ještě k očekávání, a ani mně nenapadá prorokovat. S bratrským pozdravem všem čtenái·ům, zů stávám váš Ed. G. Vávra, taj. a polcl. Caldwell, Texas. Ctěná redakce Věstníku! Tímto chci ctěným krajaniim pl'ipomenouti, že v pi'.'íštím semestru, který začne kolem 20. tohoto měsíce, bude se vyučovati čeština v prv .ní ti'ídě na caldwe~.3kévyšší škole.. Tak volám k našim milým krajani'un, aby kteN mají dítky v osmé, deváté neb desáté ti'ídě, které se ještě neučily češtinu, aby je pi'i měli k tomu, aby si nechaly češtinu do příští ho semestru zapsati. Neb jestli se nepřihlásí aspoň dP-set dětí, které by se chtěly v první tNdě češtinu učiti v příštím semestru, tak če ština na naší vyšší škole zanikne. A to se pi·e ce nesmí státi. Byla by to velká potupa pro český národ, kdyby zde, kde jest tak velká čt"Jká osada, se čeština na naší vyšší škole neudržela. Rodiče a učitel mají svým dítká.m vysvět liti, proč se mají češtinu učiti. Školní dítky je. ště nemají ten rozum a rozhled, aby mohly věděti jak velice v pozdějším životě mohou če štinu poti'ebovati a jak velice pro ně bude u žitečná. Tady podávám některé pNčiny, proč já my slím, že se naše dítky mají češtinu pilně učiti. Na prvním místě z úcty k svým rodičum, a našim hrinným pi'edkíim, kteří za nás tři sta let hrdinně bojovali a svou krev prolévali. Ne býti našich slavných předku, tak dnes bychom tu ani my nebyli, neb naši nepí·átelé by nás byli dávno do posledního vyhubili. Tak aby chom byli hodni svých slavných pi'.'edků,má me se aspoú českému jazyku naučiti na jejich věčnou památku. Na druhém místě, •3lovanský národ má před sebou velkou budoucnost. Slovanů jest přes dvě stě milionu. A česká foč jest klíč ku všem slovanským jazykí1m. Kdo má vzdělání v če- štině, velmi snadno se naučí všechny slovan ské jazyky. Tak až se poměry v Evropě obrátí k lepšímu, a obzvlášť v Rusku, bude mnoho vynikajících povolání čekati na naši mládež v češtině vzdělanou. Na třetím místě, jen člověk neuvědomělý a bezcharakterní opovrhuje svojí mate1•3kou ře čí. Kdo mluví dvěma. neb třemi fočmi, vždy snadněji dostane dobré zaměstnání, než ten, kdo mluví' fočí jednou. Kolika řečmi mluvíme, tolikrát jsme člověkem. Těší mně to, když vidím ty mnohé dopisy ve Věstníku, od naších studenti.\ a exstudentů:, psané v duchu národním. Slečna Rosalie Bílá a pan Raymond Prasatík měli zajímavé do pisy, dýchající láskou k svému národu a řeči mateřské. Pan Roman J. Bartosh správně pro testuje proti tomu, aby Adolf and his Gold Chain Bohemim1's se nazývali Bohemians. Ale zdá se, že všechny ty protesty jsou málo plat:.. né. Pan Bartosh mezi jiným píše, že Češi by nikdy neměÍi dovoliti, aby je američtí lidé na zývali Bohemians. Já s nim v tom úplně sou hlasím, a divím se, že jest ještě tolik našich lidí, co se sami stále ještě nazývají Bohe mians. Asi před třemi lety, jeden český řeč ník mluvil na slavnosti v Novém Táboře a mezi jiným pravil, že něktei'í naší lidé se teď
ltr$n&: 4;
nl\zývaji Czechn a nebo čechoslovaks, a že Ame1,1čané·to pak ani vysloviti nemohou, že pref něho jest vždycky dosti dobré Bohemian. Tak, když jeden z našich vůdců udělá takový výrok, nemůžeme se. ani. těm. méně vzdělaným diviti, že oni se tak nazývají. Nemyslím, že Bo hemian se snadněji vyslovuje než Czech. Ale pokud se. Čechy budou v. zeměpísu nazývati Fro:v.incBohemia, tak bude těžko [íncnárodov ce přesvědčiti, že my nejsme Bohemians, když oni ví. že naši předkové přišli z Bohemia. Mě li by někteří vlivní a vzdělaní krajané poslati do Čech žádost na presidenta Beneše, aby se změnila: Provine Bohemia na Czechie. Název Bohemia Čechům žijícím v Čechách tak ne škodí jako škodí Čechům žijícím v Americe, protože všechny evropské národy Čechy dobře znají a ví, že nepochází z cikánů. Ze všech e vro1,Mkých států jsou studenti na Pražské uni versitě a proto znají českou historii i kulturu, a proto ví, že český národ jest kulturní, vzdě laný a ne cikánský. Ale zde v Americe, myslím, není ani ze sta ba spíše z tisíce jeden Ameri čan, aby znal českou historii. Oni o nás vi jen tolik, že jsme Bohemians. Tak proto by se mě la poslati žádost na presidenta Beneše, aby ue Provine Bohemia změnila na C'zechii. Nemy· slim, že jen proto, že Bohemia a Bohemians jsou termíny v Anglii a Americe vžité a známé, si ten název. který nám tolik škodí, musíme podržeti. Když již máme Czechoslovakii, mů žeme míti i Czechii. Nedávno mně pravila jedna paní, že mno hým krajanům se to nelíbí, když se dávají stipendia studentům bohatých rodíěů. Pravila, že jí někteří našinci pravili, že oni by na ty stípendíe ani na Matici již nic nedali. že v no vinách se píše, že jest to pro chudé studenty a že zatím se dávají stípendíe bohatým. Sti pendie -se dá každému studentu, který se chce učiti češtinu, ať jest chudý nebo bohatý. Již proto, že mnozí studenti, kdyby nedostali tu stipendii, by se češtině neučili; ale k vůli té stipendii si seberou češtinu. A až se v češtině vzdělají, stanou se z nich horliví národovcí, třeba se před tím o nic českého nezajímali. Texasská Matice byla založena za tím účelem, aby půjčovala peníze chudým studentům, ale když některý bohatý otec jest moc lakomý, neb neuvědomělý, aby svým nadaným ditkám pe.. níze na vzděláni daroval, tak já. v tom nevi dím nic zlého, když Texa!f.,ká Matice takovým dětem peníze půjčí, neb ty děti za to nemohou, že mají lakomého otce. Hlídku Století vždy pilně čtu. Mrzí mne však, že jsme se nemohli poslední schůze sůčastní ti. Jsem též pro dobře připravené hromadné vystoupení pl'i českém dnu. Máme-li při o slavě Století Texasu vystoupiti, tak to musí býti vystoupení důstojné. S pozdravem, Paní P. P. Mikesková. P. S. -· Ještě chci poděkovati všem přáte lům, kteří nám poslali vánoční a novoroční lístky, za laskavou vzpomínku. My nikdy žád né lístky neposíláme, neb poslati lístky všem svým přátelům si nemůžeme dovoliti a tak abychom žádného neuraztll, tak nepošleme žádné,
· Té~ srdečně děkuji všem dopisovatelům, kteří učinili pochvalnou zmínku o mojích článcích. Velice si vážím jejich laskavého po vzbuzení. Snook, Texas. ciění bratři a sestry! Přicházím zase mezi vás s krátkým dopi sem. Přeji všem bratrům a sestrám a celé na ší Jednotě a redakci Věstníka mnoho zdaru v tomto příštím roce 1936! Jak sleduji dle dopisu ve Věstníku, ty vá noce byly všude dost veselé. U nás na Snook bylo také hodně radosti, neb jak už mnozí asi víte, že jsme zde měli slavnost při otvírání na ší nové síně. Vše se velmi dobře zdařilo. A na starý rok, totiž na 31. prosince zahrálo několik našich mladých lidí divadlo. Po divadle jsme měli společnou zábavu a všichni, kteří byli přítomní, se výtečně pobavili v tom posled ním roce 1935. . lln.e 17. ledna, v pátek večer, hodláme zde 1ahrati pl'l příznivém. počasí divadlo, které se
VISTNiK
Ve středu,,.d~e 15. ledna 19~6.
jn1enuje "Rúžová pouta": v tomto divadle čínkuje několik mladých lidi, ktel'i už několí kráte se o něco podobného byli pok~,sili, a jsou to: Henry Škrabánek, učitel z vyšší ško ly ve Snook, sleč. Lydia Dressler, učitelka ze školy Snook, Arnold Orsák, učitel ze školy Snook, sleč. Hermina Fojt, učitelka ze školy Washington, sleč. Lillie Kulhánelt, sl. .Albína Kovái·, sl. Milady Gerzik. Karel Orsák, pí. Ella Orsák, pi. Clara Orsák, li'rank Fojt [r., a Julius Lukša. Na toto divadle se už mnoho bratrů a sester těší. Divadlo započne přesně v 7:00 ho din večer. Po divadle bude taneční zábava. Na taneční zábavě, jakož i při divadle bude ú činkovati orchestra Kovářova.
ši sinl, tak,si ·všichni dostavte, neb žízní trpět nebudete. Počasí máme pořad většinou jakési uplaka né, avšak· dnes, co toto píši, jest pěkně a dosti teplo.· Nu, již· toho pro dnešek nechám, neb spě chám, abych ještě chytil póštu. Tak se mějte všichni dobře. S bratrským pózdravem, Chas. Navrátil, taj.
ů
VÝKAZ NOVÝCH ČLENŮ ZA MĚSÍC PRO SINEC 1935.
Dle řádu, třídy, pojistky, stáři a obnosu pojistky. Řád Třída Stáří Obnos
Tak zveme všechny z blízka i z dálí a uji šťujeme vás, že toho nikdy nebudete litovat, že jste byli na divadle ve Snook, 17. ledna 1936. S pozdravem, Juliu~ Lukša.
B
4 4 9 9 9 15 15 20 20 23 29 45 45 47 48 48 48 49 54 66 66 68 68
Řá(l Woodrow Wilson čís. 1<16.
Galveston, Texas. Ctěná redakce, mill bratřt a sestry! Přála bych vám všem šťastný nový rok, ale už je po něm. tak nebudu radě] přátí ale zato vás pozvu na zábavu, dne 19. ledna do Red Mans síně na 23th Mechanic ulici, kterou po řádá fad Wodrow Wilson. Vyhrávat bude 8 hudebníků, tak si namažte dobře podešve, ať můžete dobře tančit, tak až se bude za vámi kouřit. A vy mužíčkové nezapomeňte vaše ma minky doma, a kteří je nemáte, tak '.:li také ně jakou doveďte. Hudbu chválit nebudu, ta se pochválí sama, jen přijďte všichni ať je plná síň. Také zvu členy od řádu čís. 62, a všecky přátele z blízka i z daleka. A ještě vúm musím něco zdělit. A sice, že ve čtvrtek. dne 16. ledna bude na síni Red Mans síni hromadná schúze, pl'i které bude hlavním i'ečníkem pan Kučera z Dallas, Tex. Schůze bude konána ve prospěch českého dne. Milí krajané, žádám vás, abyste se ve velkém počtu do schilze dostavili a vyslyšeli p. Kučeru, neb jest to naše povhmc.'.,t a pak je to jen jednou za sto let. Tak nezapomeňte na den 16. ledna, na schuzi, která začne v 8 hodin večer. A pak 19. ledna na zábavu. Tak na shledanou 16. ve schúzi a v neděli, dne 19. nf!, zábavě! Na zdar! Jennie Čoček, taj.
. 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1
1 1 ' 1
71
81 81 81 1 81 84 86 89 1 92 1 92 1 92 95 1 106 108 1 108 1 108 108 108 112 126 1 148 Pojištěno Pojištěno Pojištěno Pojištěno
ftád český Prapor čís. 24. Temple, Texas. Ctění bra tí'i a sestry! Musím za'.3e s troškou do mlýna. V minulé schůzi našeho řádu byly pro rúzné výbory u stanoveni následující: Majetkový výbor: F. J. Marek, H. M. Jakubík, Chas. Navrátil. Účetní výbor: J. M. Bartek, Ray J. Marek, John Klinkovský. Nemocenský výbor bratrů: M. J. Štěpán pro Ocker; J. F. Závodný pro Cyclone, W. T. Schiller pro Me eks, J. F. Martínec pro Red Ranger, Rudolf Martinec pro Novou Osadu, Steve Dřevojanek pro Oscar, J. H. Kamas pro Seaton a Ratiboř. F. J. Marek pro Temple. Nemocenský výbor sester: Cecilie Štěpán pro Ockér, Lidya Zá vodný pro Cyclone, Rosie Schiller pro Meeks, Louisa Marek pro Red Ranger, Anna Martinec pro Novou Osadu, Marie Klinkovský pro Sea ton a Ratibol:·. Bratři a 1.;;estry našeho í·ádu, tímto vás upo zorňuji, byste si dobfo zapamatovali kdo jest na nemocenském výboru ve vašem okolí, neb v pádu onemocnění jest vaší povinností uvě domit o tom váš nemocensky výbor, by on pak vás navštíviti mohl. Jestli nemocenský výbor není uvědoměn o nemoci člena a v jeho ne moci jej nenavštíví, nemá pak právo podepsa ti žádost o nemocenskou podporu. Proto vezmě te toto upozornění na vědomí a přesně se dle toho řiďte. Pak se předejte všemu zbytečné mu debatování a mnohdy i nemístnému zlo beni ohledně nemocenské podpory. Ret.mluční výbor: F. J. Marek, Chas. Navrá~ til, Ben Žabčík. Též musím sdělit, že v této schí.izi jsme ta ké odhlasovali koúpiti povolení na čepováni piva. Tak. nyní, jak bude něco pořádáno v na-
I
C D H
1 1
1
1 1
1 1
44 37 28 20 27 20 39 37 29 21 20 21 23 21 41 27 21 33 19 26 24 18 21 16 33
500 500 1000 1000 1000 500 1000 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 lOOÓ 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500 1000 500 1000
a.i
1 1 1
1 1 1 1 1
1
46 24 16 16 16 39 45 24 26 40 59 49 33 20 36
.moo
16
1
v třídě B v tříd C v třídě D v .třídě H
.41 19 14
20 9 1
1000 1000 500 1000 500 500 1000 1000 500 500 1000 1000 1000 1000 1000 1000 člent't členťt člen člen
Celkem nových členů 44 Prťim,~rné· stáři - 28 let, 9 měsíci.\, méně. Průměrná pojistka - $875.00. Připojištění 24 1 42 24 1 77 81 1 31 81 1 35 1 108 39
2000 500 .500 500 1000
ODBOR Di:TSKÝ.
Do t6 let doě. 26-letá dož. Řád Obnos 1 .20 1 24 1 47 1 85 1000 87 1 94 1 126 2 13.0 2 130 1 1000 Pojištěno v třidě. do 16 let dočasné 9 členil Pojištěno v třidě 20-leté doživotní 2 členi: Jsem s bratrským pozdravem, Edward L. Marek Dne 1. ledna 1936~·
•;
v~: středu,
dne 15;: ledru~d936;'
Moscow, Texas. Ctěná redakce Věstníku! Přicházím zas s párřádky, Předně.přeji vám a všem. lidem dobré vůle šťastný a:.. veselý no vý rok, a aby se všem vyplnilo to, co si kdo' přeje. Snad to bude letos lepší, ,že nebudeme tak vázáni a budeme si sadit eo chceme sami. Bankheadův zákon nebude náts 'Qčiti řarmo vat. Bylo to věru smutné, když far~áfi byli tak odměňováni za svou dřínu. Jci; pro plan tažníky to bylo dobré, ale ne pro nás malé farmáře; až hanebně to bylo rostříděné, a to tf okresní agenti dělali. Dovezli papíry - · a tam to podpiš - se řeklo, ale o jiné se už ne staralí;: jestli co uděláte neb ne. Jestli jste -u dělali o nějaký bal více, tak jste museli kou piti lístky tax a zaplatiti hned, jinak žádnou bavlnu jste nesměli prodat. Ale my farmáci, kolik měsíců jsme museli čekat, než nám vy plátili naši rentu. To také nebylo správné, a: ještě se jich našlo dost, že to chvállí jak je dob ré. Jo, jen kdyby to bylo potrvalo, však byste věru kleli ale ne to chválili. Kdyby si lidé na seli dost korny a sena a zahrádky, iak by ne bylo třeba žádných zákonů a šlo by vše dobře. Ale máte takových dost, že si doma nic nesadi a jen se spoléhá na obchodníka, prý je tam už hotové. Je takových dost, že co by si měl zahrádku pohnojit, tož to dá raději pod ba vlnu ani pod komu z "peny" hnúj nevyveze, jen pod bavlnu. A kdyby mu chtěla růsti, i pod "porč" by ji nasel, ale tam ona růsti ne chce a to je chyba. · Kdyby tam ti páni nahoře hleděli raděj od hodit clo a navázali obchod kde jen je to možné, jistě by nebyl přebytek v ničem. Bouří do světa, že všeho je přebytek! Jo jel Národ chodí otrhaný a hladový a vláda musí lid ži vit, tak kde jsou ty přebytky. Kdyby sám pre sident uviděl tu bídu a ty pány na těch ce stách, jistě by se zamyslil nad tím. Ale on nic nevi, co jeho sluhové činí. Národ si musí pomoci sám, a ne se jen tak spoléhat na vládu. Ve všem se dějí samé ú skoky i mezi těmi ,co tu podporu dostávají. To vše nic jiného není, než dělati větší daně pro farmáky. Na nás farmáky je moc každý chyt rý a my mlčíme. Ale přijde doba, že se ozve me také, neb i ohledně půjček a úroků od na ší Jednoty ':';e začínají hlásit, že by to nemělo býti takové, že když chcete půjčku, tož práv ník vám to spraví vše a nadělá vám vydání, až se vám hlava zatočí. šest procent musíte zaplatit na Hl. Úř. a sám právník si započítá 1112 procenta z každého sta dolarů, tak že má plat dvakrát, Jednota mu platí a vy zas, ale my uděláme jen jednu úrodu za rok, ne dvě, to se také neshoduje. Je na čase, aby se o tom ve sjezdu rozhodlo, aby byly nižší úroky na půjč ky na farmy. Bratře š. Janečka, souhlasím s vámi, nejen aby se ten článek vyhodil o práv ních výlohách. Sestra R. Špaňhelová píše, že je podívno, že je moc odporu proti návrhům, aby měla Jed nóta svůj domov. Nic se tomu nedivte a 'nechte raději Čagan ležet, nepřišel ještě čas, vždyť snad všichni víme, že nyní je doba zlá na něco takového. Kdo by to platil; zase Jen členové, a to je vám asi dobře známo, že kolik je členů, co mají půjj:lku proti certifikátu. Né, tím by se dnes neprospělo celku, neb by hodně členů vy stoupilo, na to je času dost. Bratře Kadanko, slíbil jste mně, že budete něco psát do Věstní ku, a tak jste kd~Ji potichu. Pište zas!A co vy, staříčku Bartošů, tož kdy přijedete na tu slí benů besedu, či až ty borové šišky uzrajú? To 'se mám načekat, fo? Zdravím všecky čtoucí, L. Zvonek. Řád Pokrok Pierce čís. 5~. Ctění bratři a 1sestry! Musím vám sdělit volby úředníků našeho řádu čís. 50, které se odbývaly první neděli y prosinci. Ovšem byla to povinnost starého 'tn: jemníka br. Bartoše, ale ten ~se nám tak 1ia1,p;ržel, že nám ani do lednevé schůze nepřišel ki'J.ihy odevzdat, jen. kblhy poslal, Zvoleni by li následující: . . , .: · · · · ~ ' . : :i?ř.eds.~da, ;ro~ Peťtfrka: 'mistopi•edseda Vinc.
Hubeňák; tajemnice pani Jqe Peterkl:\i úoe~µik
ViSTNÍK
atratia' í 'íl
Fra11k Rod; pokladník J. J. Rod. Do sjezdu za. vyslance zvolen byl Joe Peterka, za náhradní ka Frank Rod. Bratři a sestry, prosím, příjd'te všichni do příští schůze, první neděli v měsíci únoru, a bychom mohli zvottu výbory, které byly odlo ženy v prosincové schůzl pro nedostatek času. Také nás navštívllt následující bratří od řádu z East Bernard: br. Vašíček, Domin Ne zval, Urbísh, Fojtík a Pesl, a dále br. Frank Churaň od řádu čís. 40, Hillje. Se srdečným pozdravem přeje vám všem šťastný a veselý nový rok, Mrs. Joe Peterka, taj. Galveston, Texas. Vážená redakce a milí krajané! Zajisté jste všichni s potěšením přečetli zprávu ze schůze, celcstátního výboru, ze dne 29. prosince 1935, že rázně příkročílt k činu. Jak všichni uznáváme, měl to býti Houston, kde taková historické slavnost se měla odbý vati, neb bitevní pole u San Jac!nto, a generál Sam Houston, jenž diplomacií dokázal, že za živého násilníka Santa Anna, co výkupné, bu de žádati pro Texas úplnou svobodu od nad vlády Mexica. Též San Antonio má mnoho vzácných památek, jež několik rokú před roz hodnou bitvou, Amcrič:ané se bránili násilí, a Alamo, přímo posvátné místo, l<de všichni hrdinové podlehli pfosHe a byli do jednoho povražděni. Však zrníte asi všichni tuto hi storii Texasu. Ale když státní výbor 'Se rozhodl pro Dallas, musíme i my se podi'ícliti, a svorně pracovati na celkovém úspěchu. Zájezdy o všem budou jisté, neb Houston m:i dostati pří děl 50 tisíc., nH úpravu válečného pole a něja... ke museum. kde by SC sebrf!.lypamátky: histo rické., válečné zbraně, rukopisy a jiné památ ky. Též San Antonio na opravy historických pa mátek dostane pi'íděl 50 ti.sic dol. Galveston měl příděl 14 tisíc, ale naše městská a okresní rada vyslala mluvčí do Austinu, takže dostane příděl 25 tisíc dol. Též chtě.ii sbírati historické památky a PL'Jtaviti muse,nn za tím účelem. A co hlavní město Texasu, Austin, jež je po jmenováno po pi'vním vládci či presidentu (Otci Texasu l Stepl1en F. Austin? Též by měl miti míti přednost. Proto všichni pracujme, aby český den vy niknu! a tím si získáme i respekt od jinoná rodovcú, též i 'hlavní pofadatelé aby bylť pře kvapeni, že když neuznůva,ií žádný pflděl pro náš český den. že pi'ece máme odvahu, a na vlastní útraty tuto manifestaci, na počest na šich prúkcpníků, pohiclati. Všichni, co žijeme v této době, více takové stoleté slavnosti neu vidíme, ba ani naše děti, co vše se vykoná za sto let, úža'Jný pi·evrat, pokrok, věda a j. Kde máme ještě výbor na uspoi·ádání vý stavy? Rukopisy, staré památky, knihy, jimiž je zachycen začátek v Americe různých osad níkú, na pí·. v Galvestoně rodina Reymesho ferova. Když pi:·ijeli v roce 1854. Zajisté sl. Clara R. má nějaké památky. kdyby to byl jen denník, zkušenosti. Též múj bratranec a legio nář Frank Halas, má pí·!pravené knihy v krás11~ umělecké vazbě. ovšem pro výstavu, kde poutavým slohem líčí ty svoje slasti, prožité v Americe, neb z new-yorské metropole. Proce1,,toval hnedle všechna velkú města, až na ko nec se dostal clo Arizony zn bratrem, kde té doby hlavní město Phoenix bylo dosud vesni.. cí, kamž když já a tetinka jsme pl'ijely, roku 1908, jsme ještě pomáhali č.istiti hloži. A těch hadií prvním rokem jsme se natloukli. Byli krotcí, tak že byli vsude, mt dvoi'e, v kurní cích, ve sklepech a to všeHjací jedovatí. A což ty tarantule, všal, jsme bez motyky ani ven nešli. A těch stromú ovocných, 1,trýc a tetinka a všichni jsme sázeli, by ta arizonská poušť dostala vice stínu. Vinohrady byly v o kolí vysazené několika Francouzi, ačkoliv to bylo 3 míle od ~tí'edu města. Pod námi byly ponejvíce pustiny, hh vní cest.1, sedmá ulice vedla pfos foku do ind.iánské reservace. Ttt do bu jezdívali s nrnJými indiánskými kof1mi ve voze, celé rodiny. Junúci v sedlech. navštíviti děti Vů 1M,tni iík()le do no.koupiti o. proct~1.t1 Jejich výrohky, 07,ť!obné vi.\ci r. l~oróJ.. 1
kť't, deky, houně macason, hliněné nádol:>i. f?!i!: dělL na chodnících,. prodávali a neobtěžpyi;i,U žádného, jen když se někomu něco. zalíbilo1 odkoupil. · Posmrtní vzpomínku za mým: strýcem:' J; Halasem, své doby Čechoslovák přinesl, že: ·Ve Plioenix zemi'el starý krajan, jen:ž přispěl těž,.; kou prací ku okrť!13e i prospěchu okolí. Také zde ty české osady jsou okrasou okoli,· a , je všude viděti. ty české pracovité ruce, kde kl'a jané jsou usazení. To ti stoprocentní Jižané se dí u roztrhané "kuče" povalují se děti špinavé, hladové, a tak jen aby nemuseli pracovati, jen ten "kor11ák.", a chudou kravičku, která si musí shánět živobytí sama, "razoback" též jen co si nahledá nějakou zvěl'inu, neb rybaří a o více 'ne nestarají. Též mezi jinými svazky má pěkně upravený svazek z naší osvobozovací akce, z Arizony, proti Rakou1skn. Nepíše za honorář, pouze ja ko člověk stížený záduchou a neschopen těž ší práce, - invalida - krátí si čas a uchovává pro budoucí doby, začátky starých průkopní ků, neb více méně jsme zde všichni zakusili všelijaké příhody, a též historie osvobozova cího hnutí, a dobrovolců ve světové válce u· chována. Každá kniha jest dt1kazem vyspělosti národní, zobrazený náš život, jest cennější nežli vybájené obrazotvorně. Čistý výtěžek z knih připadne Leg. Obci v Brně. Máme též různé knihy vědecké, kulturní, na šich profesorů, odborníků a spisovatelů vúbec. Pana prof. Eduarda Míčka měly by míti první místo, z nichž čistý výtěžek věnuje •.:ie na sti pendie, ve prospěch studentů. Proto by měl býti ustanoven výstavní výbor na uspofadání umělecké výstavky, neb na .po slední chvíli se těžce shání, aby to byl přece umělecký stánek, a ne snad nějaký "jarmareč ní". Neb stejně ameri.cl,á kritika hledá chy by na všem, jak za tím nestojí 100 procentní. Proto hleďme všichni, abychom mohli býti hrdi na naši výstavku a též na náš český den, pi'i stoleté slavnc~ti. Schůze svolané organisátorem, by měly bý·· ti zastoupeny stoprocentně všemi krajany, ať patří ku spolkúm či nikoliv. časopisy vycházt'l jí vstříc, a bylo by jen spravedlivé aby byly odměněny; zatím konají jen tu povinnost ku svému národu. Proto každý z nás vykonejme jen za sebe povinnost, a úspěch bude zajištěný. Na zdar! H. Stanovská. Řád Fol't Worth čís. 154. Milí bratři a •sest.ry! Starý rok máme za sebou a nový nastoupil svou dráhu. Proto vám všem přeji hodně zdraví a všecko dobré, co si kdo přeje. . První letošní schůzi jsme měli v neděli,, 5. ledna, ve které jsme si zvolili zástupce do sjez du, a sice br. Antona Tobolu a za náhradníka br. John Bečana. Druhá schúze bude v ne,- . děli, 2. února, ve 2 hodiny odpoledne. Bratři a sestry jsou žádáni, by se všichni do schťize dostavili, neb máme něco dl1ležitého k pro jednávání. Teď máme též velkou práci před f.3ebou, proto bychom se měli spojit a praco vat společně. To heslo: bratrství - si máme vzít k srdci. Mnoho zdaru přeje, Anna Milan! dol?· ~~~~~~~~ SOKOLSKÁ HLÍDKA.
Ctěná redakce Věstníku! Tělocvičná Jednota Sokol Taylor odbývala svoji pravidelnou schťťzi a jelikož byla málo navštívena, bude schf1ze dne 19. ledna o .1 hodině po poledni a proto jsou všichni bratři a sestry sokoli zváni, by se do schúze v hojném počtu dostavili. · Také vám dávám vědět, že řád yšehrad čís. 48, a Tělocvičná Jednota Sokol Taylor budou pořádati "Maškarní ples," dne 22. ledna. v sí.. ni řádu Vyšehrad na Bayersville. Proto vás, drazí pfatelé a krajané, zvu na 11áš pleši·'V pádu špatného počasí o týden později. ... ,.;,: Za 'rělocvičnou JeclMht Sok~l Tl\ylor, : ~'s
Nv. ~dfttl Jf'lem
.. _, ii K, li'. OhEtl\tpa, dop. $dkola, >, ~ , 'i 1:L~~ I
4;
.:
,' ',
'
:
Strana 6.
VtSTNiK
"S LÍTOSTÍ
a '.smutkem vyslechl dne 14. · prosince 1935 národ zprávu tlumočenou v rozhlase ministerským předsedou: že presi dent T. G. Masaryk, jenž vešel do dějin s čest ným přídomkem "President-Osvoboditel", se vzdal své řunkce." Tak nějak to bude stát.jednou v učebnicích dějepisu: lítost a smutek - to zůstane v ti štěném herbáři knih ze všeho toho, co bylo včera. Ale litost a •.mrntek národa v dějepise a v dnešku, to jsou dva úžasně rozdílné dojmy. V dějepise to bude kousek věty z líčení politic kých dějů prvních 17 let československé re publiky, ale včera to byl slzami p1·erývaný hlas telefonistky, jež spojovala lánského zpravodaje s redakčními stenografy. V sobotu to byly chvějící se rty mužů, kteří jinak jsou zvyklí jen rozkazovat a jejichž sta si včera šeptem opakovala: "Řekl: dá-li Búh, budu se ještě chvíli na vás dívat, jak ... " A ústa nedomluvila. V sobotu to bylo hluboké ticho v mraven čích stoupách, zvaných kavárny: když amplio ny hlásaly slova z ministerské rady. A dlouhé ticho. když ampliony dozněly. O zamilovaných se l'iká, že po šťastném vy znání lásky následují věty, jež všechny začí nají: "Víš ještě, jak tenkrát ... " Miliony o tázek začínaly v sobotu: "Víš ještě ... ? Víš ještě, jak [sme ho potkali? Jak poděkoval na pozdrav? Jak byl fotografován s těmi dětmi? Jak přijel do Prahy v prosinci osmnáct? Víte ještě, jak tenkrát před válkou, v roce dvanáctém, vstal a řekl ... ? Miliony láskyplných otázek byly včera vy sloveny. Myšlenky milionu obracely se k tomuto mu ži, jehož podp~:;pod zákonem vynutil respekt zákonu. Pro jehož jméno byli klidni otcové i matky vojáků ve zbrani i v zálohách: až T. G, M. podepíše mobílísační rozkaz, muže jít jenom o svatou válku. ú
NAKLADATELSTVÍ Humanitas v Cmy
V chu vyšla před několika týdny pozoruhod
ná knížka Will Schabera: "Kolonialwaare macht Weltgeschichte". Je to vlastně historie bojů o nejdúležitější suroviny od pravěku až do poslední doby. Zvláštní pozornost je věno vána příčinám konfliktu s Habeši. Uvádíme několik zajímavostí z této knihy. V polovině prvního století pro Kristu byla v římských divadlech sedadla aristokratu polé
vána šafránovou vodou. Při hostinách Heliogabalových byly polštáře na sedadlech plněny květy růží, fialek, hyacint a narcisů. Falšování šafránu bylo ve středověku krutě stíháno. Roku 1449 byli obchodník Jot~t Frie dekem, 1456 Hans Koelbell a Líenhardt Frey upáleni, jejich pomocnice Else Pragerln za ži va pochována. Roku 1499 byly Hannsenu Bo esoví, obchodníku v Norimberce, vypíchnuty za falšování šafránu obě oči. Ferdinand Cortez píše španělskému císaři o vlastnostech kakaa: "Jediný šálek tohoto dra hocenného nápoje stačí, aby byl muž svěží při celodenním pochodu." Dvě století měli Španělové v rukou kakaový monopol, který jim vynášel obrovské zisky a nemalý byl výnos, kterého dosáhl Filip V., když roku 1728 prodal monopol mezinárodní společ nosti. Magelhaesova cesta kolem světa byla podní cena touhou po pepři. Když Alarich •;;tál před branami Říma, pro jevil ochotu ustat v jeho obléhání. bude-li mu dáno výkupné, mimo jiné také 3000 liber pe pře. Roku 1602 byl to pepř, který dal vzniknout pramatce moderních akciových společností: holandská východoindická společnost byla za ložena s kapitálem 6,440,200 zlatých a jejím
První den 1'.. G" Masarvka na. odpočinku, Pczději večer a včera byla už srdce klidněj ší. Je skoro ostych tu a tam, jaký je po výbu chu sobectví. Nám bylo dobře, dokud by nad námi. Jak bylo jemu? Jak bylo šestaosmdesá tiletému, jenž. těžce pracoval od svých desíti let? A jehož úkcl rostl příkře vzhůru s přibý vajícím věkem. A vzrostl do nadlidských roz měrů v těžké době pc.•;ledních tří let. Jak bylo jemu? Jméno "Masaryk" to bylo, jež dodalo slávy titulu presidenta v těchto zemích. Oběma ru kama lidé drželi 'Jmeknutý klobouk, kudy šel a jel. Jediný vážný člověk v těchto zemích dospěl k názoru, že Masarykovy síly nerostou již úměrně rostoucím nárokům, Tento člověk byl T. G. Masaryk. Odešel, aby zůstal - a toto vědomí se u platnílo v dnešním smutku. Odešel, aby zůstal, a zůstavil ručitele svých zásad, zásad Masa rykových, jež vybudoval stát: ne knihu, ne psanou Iíteru, či náznak. c:e1ou vahou svého tisíckrát a miliony lidí blahořečeného jména označil před tváří státu 13tátníka, jemuž by chtěl svěřit správu věcí československého státu. Není nejasností. Nám. kteří nezasedneme ve středu ve Vladi slavském sále, nezbývá, než řílrnt si potichu něco podobného, co Nelson dal vyhlásit vlajka111~ před bitvou: "Československo očekává, že ve 'Středu kaž dý splní svou povinnost!" Nám všem, i těm, kteří ve středu zasednou jako volitelé, zbývá ještě jedno: přát! "veliké mu starému muži Evropy" tam v jeho Lánech pohodu klidného večera. · Den nejslavnějšího muže na odpočinku. Dozněly fanfáry hradní stráže. Dozněly po vely, dirigující čety do kasáren. Ještě tu byly návštěvy. Odpoledne pak profesor T.. G. Ma.. sai;yk nařídil, aby někdo zůstal u radia, a aby ~~~~
Koření příčinou válek.. předním účelem bylo dovážet do Holandska pepř. Války osmnáctého· století byly v koloniích vedeny především o koření. PH tom chránily jednotlivé státy kultury před vývozem. ·Na vý voz byl uvalen trest smrti. Skofice byla na pří klad takto chráněna na Ceylonu a teprve, když ostrov přtpadl Angličanům, zachránili Holan ďané skořícový strom na Sumatru, Javu a Borneu. Francouzský místodržící na ostrově Mauri tius vystrojU roku 1770 expedici, jejímž jedi ným účelem bylo z~4.skat hřebíček, na jehož vý voz byl Holanďany stanoven trest smrti. Expe dice se zdařila. Francouzové uloupili drahocen né semeno a Holanďané vyslali na jejich pro následování celé loďstvo, které se však vrátílo s nepořízenou. Tak monopol hřebíčku, který měli Holanďané, byl rozbit. Monopol muškátových ořechů rozbila sama příroda. Jeden druh holubu, který se těmito o řechy krmil, roznesl jejich semeno i do jiných, než holandských ostrovu. Nejslavnější je historie čaje. 342 beden ěaíe, které v bostonském pfa;tavu sedmnáct mužů naházelo do moře jako protest proti anglické celní politice dne 16. prosince roku 1773, mělo za následek osvobozovací válku Spojených Stá·· tů proti Anglii. 342 bednám čaje vděčí národ americký za své zrození. Roku 1764 dovezla Anglie 3,870,000 liber ba vlny, roku 1800 již 40 milionu liber. V roce 1813 v jediném anglickém Yorku bylo 17 osob popraveno pro rozbíjení bavlnářských strojit. Roku 19~4 bylo za podpory vlády zniče no 10 mílíonů bavlněných vřeten. Na počátku mhn1lého století byl to pl'ichod strojů, dnes je
Ve středu, dne 15. ledna 1936. ho upozornil, až ministerský předseda začne mluvit. Stalo se. Ještě je taki·ka. presidentem - a třeba není, ale toto je jeho vzkaz a je to po prvé, co někdo jiný tlumočí z jeho příkazu jeho přímou řeč. Tak tedy je púl ·sedmnácté a z amplionu za znívají první slova premiéra dra Milana Hodži. President vážně naslouchá - když šéf vlády a nyní i nositel nejvyšší státní moci skončil tlumočení přímé f'eči, přikyvuje profesor Masa ryk svým charakteristickým: "Ja, dobře!" Jsou povoláním kolegové - mluvčí i poslu chač, oba universitní profesofi: dnešní poslu chač se stal docentem v roce, kdy se jeho bra i'1.'lavsk.ýkolega, dr. Hodža narodil (r. 1878). Masaryk se stal profesorem, když dr. Hodžovi byfo. čtyři leta. Tak tedy profesor Masaryk poslouchá svého kolegu. Premiér domluvil. Hraje se hymna. Tomáš Garrigue Masaryk, nyní občan každým coulem, uctivě povstává. Stoje vyslechne celou hymnu. Toto je známo. Neznámé dosud ,je, že teprve v tuto chvíli se president cítil soukromníkem. Usmál se, přil{ývl hlavou a řekl: "To je fajn. Teď jsem svobodný." Bez '.5entimentalfty, bez pathetického .slova pfokročil T. G. M. hranici mezi nejvyšší funk ci a naprostým soukromím. Kdo muže vědět, nač všechno myslil. Snad i na to, že je jedním z mála, z velmi mála nekorunovaných hlav státu, jenž může jít do soukromí a zustat na ž.ivu, ctěn a vážen. Odpočinek 1>0 76 letech.
Odpoledne si vyjel na procházku. Dnes si přispal. Do desíti hodin. Místo do sedmi. Po snídaní vyjížďka. Po obědě "na chvilku" spat. Potom si dal předčítat noviny. Potom kapitoly z nějakých knih. Potom zase trochu na vzduch. Slabá reakce na včerejší vzrušení z posledního úředního ú konu načisto zmizela. Na zítřek zase na programu pol'ádně se vy spat, nemyslit na starosti, mít radost z toho, že "je to fajn" bez úí·edních povinností. První den největšího našeho muže na odpo činku minul. to jejich odchod, který zpúsobuje nezaměstna nost. Valorisace není vynálezem dvacátého století. Roku 1760 byly k zadržení poklesu cen spáleny blíže am~terodamské admirality muškátové o řechy v množství 8 milionů liber. V téže době bylo spáleno 16 milionú liber skořice. Dva dny hořely plameny a celý Amsterodam byl zaha len mraky aromatického koufo. Bedřich Velký omezoval spotf'ebu kávy v Prusku, ježto nechtěl, aby peníze za tuto po choutku odplývaly za hranice. V pNslušném nai'.'izení se praví, že "Jeho Veličenstvo samo bylo v mládí živeno pivní polévkou, která je daleko zdravější než káva." Dvorní chemik Marggraf dostal příkaz vyrobit náhražkovou kávu. Pokoušel se vydobýt ji z bukvic, ze žalu dů, z kaštanu, ale bez úspěchu. Daleko větší štěstí měli Francouzové, kteří už v sedmná ctém století pražili náhražkovou kávu ze žita. Roku 1838 vyslal čínský císař svého komi!'.mře do Kantonu se stručným rozkazem zastavit cbchod opiem. Bylo zničeno 20,000 beden. Ale angličtí obchodníci zmobilisovali Londýn, kde bylo v tomto omezeni obchodu opiem spatřo váno porušení zásady otevřených dveří. Anglie vypověděla Číně válku. Dva roky později dik tovala nankinskou smlouvou poražené Čině své podmínky. O opiu se sice nemluvilo, ale o no ve skutečnosti slavilo svúj triumf. Až 70 procent své denní mzdy věnuje kult na cpium, které ničí jeho zdraví. Snaží 1.se v tom to omamném jedu zapomenout na denní život, který je peklem. Opium, jehož obchod je většinou stíhán me zinárodními zákazy, prodává se pod různými jmény. Kilogram heroinu, který se prodává do Egypta, stojí v Evropě 25 egyptských liber, v Egyptě se prodává za 60 liber, grosista jej prodává detailistovi za 85 liber, konsiunento~ vi zn 300 až 6000 libei-.
~,
,·tsTXtJL
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
~· HLÍDKA ŽEN ~
.,
.
I
~=-==---===Y
VE VZPOMÍNCE 15-LETÉHO VÝROČJÍ ÚMRTÍ DOBRÉHO ČLOVĚKA, ANTONÍNA KULHÁNKA.
Houston, Texas. Milý br. redaktore! Bude mi dovoleno prostřednictvím Věstní ku zbaviti se slibu, povinnosti a mimo toho projeviti jisté potěšení? Nerada bych přišla nevhod. Domnívám se, že dost dlouho Jste vši chni ode mne měli pokoj. Následkem mé ne s:;..1áze v ramenou poslední dva roky a minulé ho leta choroba vnitřní obrhezilyveškerou mo ji činnost. Je.iich příčin zbaviti mne mohla pouze věda lékařská a operatérská schopnost doktorů medicíny.Sťalose tak teprve před ně kolika týdny. Dnes moje nepatrnost cítí se tak dobře jako kdysi, před 16-20 lety. Go takové pocity znamenají, pochopí každý, kdo nucen byl zříci se styků s mnoha lidmi ve společnosti i scukromí. Též veškerá práce a zaměstnání, jež jsou mou potěchou a silicí. Takový bezna dějný stav nepřeji nikomu, kdo miluje dnes ži vot, práci a lidi rád má. Takový život není nic jiného nežli nežádaný trest na rodinu a postrach sousedství. Zvláště mizí-li i ta naděje, že vůbec je možným, aby vrátila se příležitost obcovati opět s dobrými lidmi, a že pryč je příležitost pěstovati a ko chati se v libůstkách člověku milých. Dnes, vyjma práci v zahrádce a některých doma, mohu zase zabývati se mnohým. Též psáti, nebo bolt•.;tz rukou zmizela - "a když také psáti, tak psáti budete, jak jste nám dáv no slíbila!" pohrozila mě sestra od řádu. K ní přídalí se druzí, jako by jiní takové povinno sti vůbec neměli! A povolanější k tomu nebyli! Což,ono o to psaní není, ani o předměty k ně mu by nouze nebyla. Otázkou jest, zda dopiso vatel mého druhu by byl redakci Věstníku ví taný. (Zajisté. Postrádali jsme Vaše pěkné úvahy. - Red.). Ač polovinu věku lidského jistě již mám za sebou a na zkušenosti i choroby bohatého, pře ce ony názory, kteréž dány mě byly v úděl ži votní, zůstávají nezměněny. Stává se, že člo věk někdy v mládí myslí a jedná tak a ve •stáří jinak. Mě se však dosud tak nestalo ~ proto: Otče, spi klidně. " - Ne ta řeka plyne a věcí podružnou je všecko jiné, co náhodně se k proudům jejím viže" praví někde český básník Machar v úvaze o "smyslu života". Lidé nechtí býti šizeni, ale poctivosti nepře jí. A? - Když psát? Tak psát by se mělo vždy dle skutečnosti, že ano? To věřil, tvrdil a hájil otec můj. Proto, s dovolením redakce, tento krát bude to pěkné. Části slibu zbavím se, když povím, jak zdařílo se poslední divadlo a zába va "u nás", to jest "u Štefániků". Neočekávaně dobře. Naši ochotníci dávali dojemný obraz ze života opuštěné ženy a mat ky - domnělé cikánky, pod názvem "Cikánka a její děti", od E. Peškovy. Milí čtenáři, byla bych vám přála, abyste byli bývali všichni toho odpoledne,dne 25. pro sínce zde, u Štefánikt"I.Sama nemohu porov nati ani souditi, poněvadž v běhu dvou posled ních roku nucena jsem byla odříci si i té nád herné hry: "Dražba na nevěstu". Proto porov návati nemohu, ale dle úsudku diváku, posled ní divadlo "u Štefániků" v provedení, zvláště v předehře a úpravě jeviště, rovna se všem zde provedeným hrám za poslední doby. Mají "Štefánici" znamenité ochotnické síly a zna menitý vkus při úpravě jeviště. K tomu ten sr dečný, upřimný tón zábav. Ovzduší,v němž se nemůže udržovati nic nasládle zkaženého. Na zmíněné zábavě z očí všech zářila radost. u přímnost a přáte'!'Jtví.Viděla jsem tam mnoho cizích a jistě též plno známých. V tom množ ství však nebylo možno se všemi se sejíti a po radovati. Kdo všechno hrál, psát nebudu. Byl tam p. S. Studničný, zpravodaj několika listů.
Strapa 1.
Jistě, že podá svou kritiku a jména zaslouži lých ochotníků. Čeho bylo líto mé osobě, bylo to, že není možno se rozděliti. U řádu Pokrok Houstonu prý měly zase dětt nějaké divadélko nebo vý stupy. Je to člověku nemilé - každý podnik vezme čas a jistý náklad, nežli může se obe censtvu předložiti. Proto je zr,'Jloužilýpozor nosti a podpory. Nedost.ane-li se jí vždycky, neznamená to lhostejné přehlédnutí, ale na prostou nemožnost se súčastnítí. Bylo nás mnoho, kdo jsme té hloupé náhody, že tak ne příznivá byla litovali. ,Jakélrnlivdětské zá bavy a divadla, jsou podnikem těžkým a pro to jistě vždy hodným podpory. To znám ze zkušenosti, když před lety s dětmi české letní školy, jsem zkoušela hry, básně a tance. Dou fáme. že podruhé to "trefí" vždycky tak, aby chom mohli vždycky•.,e súčastnítl všech podni ků bratřími a sestrami od Jednoty provádě ných. Nuže- nyní jsem u posledního bodu: vyslo viti ono potěšení, o němž se zpředu zmíňují. Jak lze pozorovati, nejen v Houstoně, ale též i v jiných osadách, krajané zasazuji se o pro vádění zábav ušlechtilejšího druhu, najmě di vadel. Toto je zjev radostný, zjev osvěžující. A vůbec v celém světě - nezdá se vám, přá telé, že všude pozorovatelný jest nástup k po chodu za vyššími cíly? Též, že úkoly počínají plánovati se umoudřeněíší a rozdílejí se pozor něji mezi opravdu schopné činitele? že vše po číná se díti lidštěji, -skutečna vědomější? Ne zdá se vám, že dnes už opravdu počíná se smysl zodpovědnosti a svědomitosti. probouzeti a svých lidských povinností si uvědomovati? A· to vpravdě tam, kde toho lidský pokrok za o světu duše potřebuje? V řadách davu? Však je, věru, na čase! Maličko ještě a člověk hnedle byl by ztratil svcu víru ve věčné síly :vývoje,též v postup a neodklonný chod vývinu veškeré ušlechtilosti lié'Jké. Hnedle byl by víru tu ztratil i navzdor ternu, že ví, že není žádné moci, aby tuto sílu mohla zmoci; ona trvala, trvá a trvati bude. Vždyť je životní podmínkou všeho, tudíž také Jsoucností člověkovy. - Avšak nesmí nikdo zapomenouti, že člověk až dosud, stojí vždycky jenom sám, jako kůl, strom větry a bouřemi o klestěný. Stojí sám v poušti lidské duševní tmy - lidské mravní bídy. - Ať učiní krok tam nebo jinam, vždy narazí na některý pro dukt lidské nevědomostí a - často také na hromadné výrony vášní lidských. A jsa jenom slabý tvor - zda·liž by měl kdo právo mu vy čítati, že víru svojí ztratil?! Zvláště když během posledních 3-6 let ztreskotaío se několik krásných společenských útvarů. ač státi tak se jistě nemuselo. Idee, které dávají a daly - podnět k budování, září dnes zrovna tak jasně snad i krásněji, jako v ty minulé dny, když jsme ce k práci slibem zavazovali. Člověk neztratil by svou víru, protože dával vše co nejlepšího měl, aby konečně ta neb jiná idea stala se blahou skutečností - rado stí a spokojeností davů. Těch davů, které hle dají něco o čem však neví co to vlastně jest. On však víru svou ztratil v beznaději, vida, že fady -slepých, rozumově neschopných, líných a rvavých zůstávají stále ve velikých číslech. A mimo toho odvažují se v té jejich ubohcst; o vládu nad celým světem, vnucujíce se tam, kde vésti a podpírati slabých, ubohých a tr pících, měl by vždy a pouze, duch rozumné zodpovědncstí a' ne osobní zájmy. Dnes, kdy každý jednotlivec může dosáhnou ti vědomostí o věčném zákonu svědomí a pra vidlech přírody - ten má svobodu tak učini ti. Tisíc a jedna cesta vede tam. Z ní kdo splodil a kde zrozeny byly a jsou všechny idey, • které dnes jsou už skutečností plnou požehná ní 1.:ilabýma trpícím. Když ale náhodou člověku je dovoleno po zorovati ten lidský chaos, zpozoruje, že ona nekonečná síla vývoje i v těch oslepených davech působí. Půscbi nemilosrdně, bez slito vání, kompromisů - jakýchkoliv odchylek. Kdo opravdu nechce se poddati vědomí své.. ho lidského poslání na svět? Ten odumře a s ním odejde překážka těm, kteří chtí dále -
<;
za opravdovým lepším. Ovšem odumříti lidské společnosti musí i ten nejlepší člověk-snažl vec a dělník na rolích osvěty. Ale takový, bez jakýchkoliv nároků na nějaké posmrtné od měny .zanechal svým bližním zde zářivý pří klad ryzího člověčenství.Všichni ti, kteří dnes vědomě už, a více těch, kdo nevědomě nuceni jsou jíti jednou z těch tisíc a jedné cest, jdou v šlépějích takových [ednotlívců, vzoru lid skosti. I když je nenávidějí. Na tom nezáleží tak dalece - už tolik jako kdysi v 15., 16. a 17. století, že těch slepých jest ještě mnoho. Hlavní jest, že jsou už tak blízko těch t...Jíc a jedné cesty. Oni opravdu už nemají žádného vyhnutí - musí dál odchylek už není. A toto nové poznání víru člověka opět vzki'ísí. A také pečet správného vlastního života a počínání přitiskne na "diplom člověčenství." Odznak čistého svědo mí. Nežli tato úvaha byla dopsána, přišel náš orgán a s ním článek "Do Nového Roku 1936." Až do té chvíle jsem váhala tohleto o deslati. Avšak po přečtení "Do nového roku 1936", přece aspoň k posouzení br. redaktora tak učiním. Kolik pak asi, z naších členu, si tu úvahu br. redaktora přečetlo? Kolik se jich nad ní zamyslí? Nebo psal to někdo jiný? Ať to byl kdo byl, napsal snad více nežli chtěl. Mezi řádky nacházíme více ještě zajímavého nežli to, co černé stojí na bílém! A jen následkem toho, dovoluji si více nežli na začátku úvahy. Aby mně přáno bylo podě kovati veřejně všem. kdo za poslední dva ro ky mého vlastního utrpení, projevili pochope ní a pak pomohli. Bez prošení, bez lichoceni - vyšli vstříc potřebě. která dolehla nejen na mou osobu, ale i mé milé. Jsou to dr. a pí. Chas. Hcllubovi, právník Hrdlička, dr. Míček, Tex. M. V. V. Dr. H. Maresh, správa hospitálu Hermannova, pak jednotlivci: ppí. P. Studnič ná, Šulová, Volková, Starčalová, Galetková, švestková; sleč. Kinclová, Taubrová. Pí. Ant. Hošková, Čtvrtníková, Kelárková, Pražská, Dlouhá a jiných více, jako pp. Němec, Dlou hý, Studničný, Hamůsek, Winkler, Janíček, Pražský, Koí·ínek a švestka, zde v Houstoně. Za pomoc, oběti a úč,':'Jtv nemoci mé mamin ky (od prosince 1934 až do září 1935), vyslo vuji mé vroucí dílcy dr. McWilliamsovi, dr. Mareshovi, pí. Frant. Bílé a jejímu manželi, švagrové pí. Vlastě Kulhánkové, br. Jos. Kul hánkovi, celé té veliké řadě přátel a známých v okresu Waller a jinde. Mé dcerušce Libuši, synu Jardovi a jeho ženušce a na konec též mému manželu, děkuji za vše, co mé matce a csobě mojí dobrého prokázali. Pomoc v čas, a ta účast nevyprošená, nevy poklonkovaná, jak vidíme, měla blahodárné výsledky. Zdravý lidský rozum, pochopení; ó, jakou cenu mají pro člověka v neštěstí! Krás né jsou cenné kytice na hroby a rakve, kla dené. Krásnější a cennější jsou rozum lidský a účast jeho. Toho '.si koupiti, (často!) nemft že ani ten největší boháč, protože jeho. vlastni rodina se už těší jak dobře se poměje za jeho peníze vydi·ené, vyšizené a vyskomlané na slabších. Všem výše jmenovaným a celé řadě jino národních lidí, s0usedům a známým, zde pře ji všechno dobré v příštím novém roce a vše mu lidstvu vyprošuji, aby nový rok přinesl mu tolik porozumění, účasti a pomoci jako dostalo se jí už v roce uplynulém. Vždyť to jest onen úkol člověka, k němuž na svět je povolán, a d.0bročiniti má cílem býti každé ho lk~1kého stvoření! Pochopí lidstvo? Pochopí .. :1 ToLéžpevně věřil, tvrdil, slovem i písmem hájil náš. tatínek. Zatím přeji úspěch, zdar a dosti síly všem, kdož o to poctivě, upřímně, svědomitě a silně zasazují se. S pozdravem na všechny, Marie F. Kulhankova-Valová. Palacký praví doslovně: "Rozumná mrav ní vzdělanost musí u národa našeho uvedena býti na vyšší stupeň ... " Tedy podle Otce národa největší naší vadou je přepych a lé kem je rozumná mravní vzdělanost, všecky ostatní prostfodky jsou nic.
.
· Stí·ána
s.
VĚSTNÍK
. ()'řední Orgán Slovnueké Podporující Jednotj · Státu Te:i:as. Official Organ of Slavonie Benevolent Asso,.. elation of State of Texas. REDAKTOR-FR.ANTA MOUůKA-EDITOR '-·----··----- . -¥-··--~--- ·~-Vydavatelé Publishers ČECHOSLOVAK PUBL. CO,, ~ 'est, Te:x:as Předplatné 65e ročně. Do star6 vlasti fl.65 ročně. Subscription 65c a year in advance. Europe $1.65 a year. --,•-.---~M. -·~-•••-,,~.__, Změny adres zasílají se do Hlavní Úřadovny, Fayetteville, Texas. Veškeré dopisy, předplatné, adresovány na Věstník.
oznúmky, buďtež West, Tex&ll
Věstník has the largest circulation of any Czechoslovak Wcekly in South. ~-'
~··"- ... _ .
'""-
O NÁS PRO NÁS. Cílevědomé úsilí přínáší vždy ovoce. To nám stvrzuje zpráva pi. Mikes.. kové, sdělující potěšitelnou událost. že totiž u nich v Caldwell se bude na vyšší škole vyučo vati čeština. Jde to, jde, třeba semknutí uvě domělých Jedínců, dohodnouti se na cíli, pře vzít úlohy a zahájit akci. Naše gratulace a vděk caldwellským l - Z letmého rozhovoru s bra trem J. F. Táborem po schúzi řádu Svaz če choslovanů ve Fort Worth, můžeme naší bra trské veřejnosti oznámit, že také u nich se ni přípravy pro dosažení vyučováni češtiny na vyšší škole. Žákú by měli dostatek, počáteční kroky v tom 1••nněru jsou prý slibné. Jen další ho úsilí třeba bratří, my vám dle možnosti o chotně pomůžeme! - Výkaz nových členů a dítek za minulý prosinec je sice nižší oproti li stopadovému. ale přesto [e uspokojivý. Kdyby byl jen takový býval dosahován měsíčně v le tech před zavedením soustavné náborové kam paně -- v téže době zemědělství vynášelo, lid ve městech vydělával slušně - naše řady měly vykazovat číslice mnohem vyšší. Doháníme, co ~..;me promeškali a naše snaha vykazuje ú spěch. Do sjezdu nemáme už daleko. Napněme síly, přlčíňme se každý dle nejlepší možnosti, by předsjezdová lhůta vykázala se co neívět ším počtem nových členu a hlavně dítek! česká kniha to byla, české divadlo to bylo. kte ré udržovaly mateřštinu a národní cítění po robených čechoslovákú. česká kniha, tisk, ško ly a divadlo udrží nás i zde v Americe. Proto vítáme a vyzvedáme snahu každého řádu, kte rý má či utvořil divadelní kroužek. Řád Slovan ve Snook zahájil v novém svém stánku velepo třebnou osvětovou - národní činnost zalo žil si ochotnický kroužek, který už podstoupil •..;vůj křest na divadelních prknech. Zdar vaší ušlechtilé snaze, nechť hojné návštěvy vašich divadel jsou vám částečnou odměnou! "Prodaná" v St. Paul - kdy konečně v Te xasu? Krajanské kruhy v St. Paul a z příleh lých čs. středísk prožily chvíle radostné a vzác né při m1mofadné kulturní událostí - totiž při provedení věčně svěží, věčně krásné, typicky české zpěvohry nesmrtelného Bedřicha Smeta ny - "Prodané nevěsty". Byla provedena St. Paul Civic operním. sdružením v Metropolitan divadle ve dnech 11., J4.. 15. a 16. ledna. Ne.. máme dosud zprávy o výsledku než nepochy bujeme, že "Prqt'.lgná" měla další pronikavý úspěch, dobyla nové vítězné mety jako až do sud všude, kde byla provedena. N€.l.m1rtel11é ry ze české dílo "Prodaná" řadí se k Mozartové o peře "Kouzelná Flétng" a Beethovenovu "Fi delíu'', Cizina po světové válce konečně správ ně chápe genialitu Smetanovu, jako obdivuje a cení originalitu, svéráz a strhující rytmus hudby Dvořákovy,Jrmáčkovv. - Jaké ohromné popularitě se těší "Prodaná", uvádíme, že je dině ve zlaté kapličce nad Vltavou, v Národ niit1 dlvaclte, byla uc! své pr<'mléťy dávána až po (h1e1.J lem. éh1llhý1n celému čsl. čí
···::-·
''Prndm1en
je s
provedení a při vyprodaném divadle. Dočká me se provedení "Prodané" v Texasu? Je to možné! ovšem nikoli našimi silami. Chicag ská operní •.,pclečnostmohla by nám jí pl'i pří štíru zájezdu clo Texasu předvésti. Byla by to událost prvého řádu v Dallas, Houston a San Antonio, vydatný kus propagandy čsl. hudeb ního umění a Československa, znamenitá po sila nás Čechoslováku v Texasu. Polit.ické 1>řič.iny dnešní krise, Kdyby nebylo politiky mezinárodní, nebylo by patrně už krí so. Slecluj12me-litotiž světový vývoj poměru, pozorujeme, že už v roce 1932 začnlo dosti rychlé zob.i.vovánihospodá~~.:;tví, Jevící se jak ve výrobě, tak také obchodu a na úvěrových tr zích. Do toho jako bomba vpadly německé volby n. vítězství Hitlerovo.. Od té doby je E vropa v neklidu. Střední Evropa, t. j. celá e vropská pevnina od Francie až po Rusko, žije v naprostém politickém neklidu, v nejistotě budoucího vývoje. Politika Německa nutí všechny státy, které se cítí ohroženy Fran cii, Rusko, Belgii, Dánsko, Rakousko a Itam: - k zbrojeni. I zbrojení se jeví jako oživení hospoclái'sM činnosti, ale bohužel je to jen o živení zdánlivé. Nebot' výroba, tot' pfoce čin nost produktivní, směfojicí k získání hospo ctái'ských •:tatkít, které mají ukojit nejrůzněj ší potfoby. Zbrojení je - s hospoclúfakéhohle diska. - činnost neproduktivní. Tím, že jsou velké obnosy peněžní vázány potfobami zbro·· jení, nedostává se jich pro vel:-ejnéinvestice, zpúsobují nedostatek a drahotu úvěm, brzdí zkrátka pravidelný hospodái'ský život. Mezi národní pujčky byly obvyklé v dobách klid~ ných n hledaly je nejen státy chudé, nýbrž i státy bohaté, které měly kapitálu nadbytek. Pro Francii, Anglii, Nizozemí bylo výhodné umístit peníze za hranicemi, protože vynáše ly větší úrok než dema. Ale což pújčí někdo do sth::dní Evl'Opy,o které neví, zda nebude zn několik měsícú '!itržena do války? V jediné Francii leží za více než 30 bílionú franků pe něz bezúročně v punčochách! Domníváte se, že je pro francouzského sthí.clala nějakým zvláštním potěšením nedostávat ani nikl úro ků? A přece peníze clo Evropy nepújčí, protože je mu milejší ztrácet úrok než pi'ípadně ztra tit kapitál. Za této situace, kdy domácí pro dukce kapitálová je spotřebována zb1·ojením, kdy ciz1n::t nepújčí, protože má strach, má podnikatel vyrábět, to jest vypočítat tak, 9.Qy neprodělal, · aby v ceně dostal domů to, co clo zboží dal, se slušným ziskem. M~Í-li prínnysl ník investovat, t. j. má-li stavět a kupovat no vé stroje, musí mít alespofl tol(k dúvěry v pl'Í ští vjvoj, že se nemt't.ií obávat, že jeho inve stice budou zničeny válkou. Nadto se zavádí mnGhá výroba naprosto nehospodárná. Jestli že Německo dnes vyrábí z rúzných náhrad ních surovin, pfoclevším z cli·íví, umělá tkani va, která jsou horší a pl'ijclou dráže než kdyby byla vyrobena z bavlny čl vlny, to je snad odt"t vodněno snahou po nezávislost.i a soběstateč·· nosti v pflpadě války, ale hospocláiískéhoodú vodnění to nemá. jak vidíme, vesměs politické clúvody, které ochromují výrobu a prodlužují kr!ilJi.
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
Beneš r<..ttl; při vší vázanosti umluveným pro gramem postupoval v provádění hlavních úko lú velmi ·samostatně.· Jeho iniciativnost byla znafa1á a pracovitost neúmorná. Oběma nám prcspělo, že jsme měli tak zvanou trpkou zku· šenost životní; probili, propracovali jsme se z chudých poměrú, a to znamená nabýt praktič nosti, energie, odvážnosti ... Bylo nás málo, ale apoštolú také nebyly legie: jasná hlava, znalost věcí, odhodlaná vi'tle, žádný strach ph:d smrti - to je ohromná síla. Nejednou jsem četl výsměch, že profesofi Wilson a Ma saryk, že profesoi-1a učenci Beneš a Štefánik rozhodují o 1:,větové politice - profesorství tu nemá významu. Jsou profesoři a profesoři! Rozhodující bylo, že jsme se aspoň my tři, k svému profesorství a k svému postavení probili prací a pracovitostí. Ve skutečnosti Beneš fi nancoval začátky naší revoluce . . . Viděl jsem, že bere věci za· praktický konec. Ve Švý carech jsem ho poznal blíže; a i'íkám vám, bez Beneše bychom republiku neměli ... Jednou pi·ijel za mnou z Pal'iže do Anglie; referoval, <;o dělá, jak se naše věci vyvíjejí, jak se naše věc pomalu uskutečňuje - tehdy jsem mu na to řeld: Beneši, budeme přáteli. Ii'.<lyby snad zítra nebo později - četli jste nebo slyšeli skryté rozklady ohledně Nového údělu, a nastávající dobou těchto rozborů bu de při.bývat, dávejte dobrý pozor, kdo a proč je rozvádí, snaží se šíl'iti. Nepřátelé a škiidci rc·lníků jako pracujících vrstev lidu vůbec, po užívají dávno osvědčené taktiky: rozděluj a panuj! Čili pn~.:;tě i'ečeno: mezi lid bude ti skem a agenty provokatéry šířena nespokoje nost nad zavedením plánovité produkce plo din, nad komandováním byrokracie, nespráv ným pi'.'ídělemkvoty bavlny, omezováním práv státu a .smnospravy, zkrátka zlehčování po ctivého a patrnými výsledky se ukázavšího ú.. sili o vybřednutí z deprese, započatého a po stupně prováděného dnešní administrací. Naši 11epřátelé mají ohromné fondy a nebudou li tovat peněz, žádoucích k šířeni jedu, matení veí·ejnosti. Rolníci sami nechť posoudí, co znamenalo pro ně bilion a sedm set milionu, jež jim byly vládou na pronájmu půdy, pří platcích na zemědělskou produkci během Roo ~.eveltovy administrace vyplaceny. Kde jsme měli. býti pod vládou milionái·ské administra ce Hooverovy, která chránila mocné, lidu sli bovala a žel jen slibovala. A pi'eclstavte si le tošní podzim bez omezení produkce plodin a při pohodě příznivé. Záplava, pyramidy vše ho, bavlny, obilí. korny. Ceny v tom případě spadnou na minimum. A po farmách znova za vládla by peněžní tíseň, nuzota, i dosti sk\t tečné bídy. H: takovým koncům vedla by vol nost hospodáfaké produkce ... Na štěstí, u vědomělí farmáři Ameriky ve své ohromné většině stojí zn svým :oresidentem. Mají v něj duvěrn a věi'i jeho poctivým snahám. Kdyby snad zítra nebo později - vaše dítvěra ve vašl'hc presidenta byla někým, někde oslabo vána - pi'esvěclčte se, kdo a z jakých po lmútek tak činí .... Cesta vedoucí k stejnému cíli - nalezena. Porady administrace s předáky farmářských 0rganisaci a čelných nároclohospodářú vyne T. G. Masaryk G Edvardu Benešovi. Uvádíme sly dohcdu označenou co sedmi bodový pro několik výrokt''t,které napsal president Osvo.. gram, který nahradí zálwn AAA, nejvyšším boclitel Masaryk o svém ne.ibližším spolupra soudem za neústavní prohlášený. Nový pro covníku Edvardu Benešovi, kterého clopomčil gram vyhoví námitkám soudního nálezu, je čsl. národu jako svého zástupce a který byl Ná ho opora bude spočívati na záchov:ěúrodno rodním shromážděním také zvolen. Masaryk sti půdy - úhořenim - a bude-U kongresem píše: Hned na začátku těchto pamětí musím schválen, vláda bude moci provádět kontrolu promluvit o dru. Benešovi. Do války jsem ho produkce zrovna tak anebo s menšími změna osobně znal málo. Po vypuknutí války přišel mi, jako činila dle zákona zeměděl~ké obro a hlúsil se za. dobroYolníka v "Čase", tu jsme dy (AAA). se vídali čG.'Jtěji. Jednou jsme se potkali na ZMĚNY ADRESY - posílejte nikoli redakci Letné, když byl na cestě ke mně - patrně neb výpravčímu m.1.šeho orgánu do West, nýbrž měl něco vážnějšího; a měl: podle jeho roz n:i adresu í1ěetníka Hl. Úřadovny, bratra Ed. pGznání se nemůžeme na válku dívat neteč L, 1'farka, Fn71ctteviUe,Texas. Při oznámení ně, musíme něco dělat: nemá pokoje, chtěl by Zlll$IlY l:ulresy,ic velmi důležito udati číslo řá býti činný. Na to jó.: Ano, já už dělám! ... du, k němuž <1oi~'čný patří, llrotože bez udání Dr. Beneš pfopočítnl své jmění a slíbil hned čísla řádu hr. Marek má svízelnou a jistě zby~ několik tisíc kon:n ... Spoluprúce s drem tc:,čnot1 práci vyhledávati v seznamu řady ti~ Bem,šem byla snndnú a účl.nná. Nebylo třeba :,!,cil Jmen to V~nnjte tomut<>upozo1·ně· nuwho byl pr.Eticky a historicky tal~ změny br. l\'I!:tťlmvi do v l)odrn1m0,,,,tech ni Ut:OIHlll!l\.:U~tl tiři tmrt ntll\ti ~í!llO a ntov,~ctl. br:·::Y dovedl postui.xwtit o
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
výborů. s ú zpracovala .během dvouhodinového Jednání řadu dúležltých zále žitostí. Kolem lL hod. dopol. předseda mist .nich výborů br. Převrátil schůzí zahájil. Pří temní 'skoro všichni členi výborů hospodář ský, ubytovací, podvýbor technický - za ú středí předseda kap. Pázdral, tajemník F. Moučka a pokladník John Ondrůšek, Taj. vý borů br. A. Kos čte zápis schůzí těmito výbo ry pořádaných, jež přijat.
fi\;S'.l.'NiK
NED:if:LNÍ střednou č. Sdružení schůze
dallaských
Organísátor br. V. Kučera přednáší podrob nou zprávu o své činnosti od nastoupení své funkce 1. ledna t. r. Uvádíme ji zevrubně ní.. žejí.
·
Usneseno, požádati redakce a vydavatele te českých časopísů o poskytnutí místa pro zprávy Sdružení pro oslavu Stoleí Te xasu, Protože naše akce je plánována celou ha Iuzí, očekává se pochopení a podpora všech čsl. novin. Řády našich podpůrných organisací Jako další naše spolky budou organísátorem poštou požádány pm svolání mímořádné schůze, do níž dotyčný se dostaví a přednese poselství o hledně naší akce. Organísátor objede uaše o sady pt"',.;tupně dle předem v tisku oznámené ho pořadu. K vůlí ušetření výloh cestovného a zároveň času, schůze musí býti svolány na den, označený organísátorem, Nemůžeme takovou schůzi odkládat na měsíčně připadající, proto že jen naše Bratrstvo má 157 řádů, což KJT., RVOS., ČMB. atd. Psali jsme posledně a nabá dali, že v osadě možno schůzi pořádat společ ně. Bratřl úřednící dohodnou se o této důležíté schůzi a jistě zařídí, by měla žádoucí účast mzstních sourodáků. Hudební sbory nechť se organisuji a pilně cvičí neodkladně. Každá osada může si přivéz ti svojí kapelu. Pan Cmajdálka z Fayetteville má dozor nad hudbou a jeho zpráva uveřejně na bude příště .. Tajemníku Ůstředí uloženo dopsati na Hlav ni Ůřadovny českých spolků ohledně nápomo ci morální i finanční. Co představitelé, vůdci našeho lidu, měli by v záležitosti 110.ši oslavy Století, jež je otázkou všenárodní a dalekosáh lou, státi na místě čelném a z moci svého úřa du nabádat členstvo k patříčné účasti. Severní okrsek zahrnuje r!'..sady Dallas, Fort Worth, Ennis, Kaufman a West; Příští schůze dallaského širšího výboru s Ústředím pořádá ny budou první neděli v měsíci v 10 hod. clop. v dallaské Sokolovně. Jmenované osady jsou zvány k účasti a je každé povoleno mílové na jeden automobil čili, z každé může se do schůze vydati 4--5 zástupců, majiteli motoro vého oře hrazena bude cesta 2c za míli. Ú;tfodí konati bude nadále svoje schůze v Dallas a to po schůzí širšího výboru. Účty během měsíce vyplácí se vždy ve schůzí společné t. J. 1. neděli v měsíci. Zai'ízení informační kanceláře odloženo do schůze příštl. Řada podřadnějších otázek vy řízena a v 1 hod. odp. předseda br. Převrátil sehůzí odročuje. Fortworthští bratři stáli vždy na svém místě, kdykoliv šlo o věci národní. Pomáhali vždy vy datně, bez pobídek a velkého prošeni, zkrátka, jsou tam rodáci uvědomělí, vzorní, Také k o·· slavě Století přihlásili se mezi prvými a roz prodej knoflíkú a nálepek s. šel tam hravě. čest [lml Následkem přehmatu v rušném prů běhu všekrajanských echůzí v Temple a Tay lor, přihodil se incident, nemající mimo Fort Worth významu, jenž zpúsobil mezi jejích spol ky nedorozumění a dočasný nesouzvuk. Už byl v nedělní schúzi řádu Svaz čechoslovanú sla děn a doufáme, že trvale. Bratři měli pěknou schůzi, četně navštívenou, jíž prťtběh vedený obratnou rukou předsedy br. Bártka nesl se v bratrském souladu, práci svorné. Pofadatel tě, šil se z náhodného setkání s řadou spolu'!Jester a bratl'.-í í·ádu čechoslovan, jehož dalšímu rft . stu a snahám šlechetným - zdar! Pi'edseda a pořadatel znovu děkují manže lům V. Kraftovým za pohostěni a 1mmželú111 Pi'evrátilnvym za pfovoz do Fert Worth a zpět. Pohoda nN!élnl.!10 odpoledne bylrt nádherná, · · VyjilU!'lrn, v ifosticilyndrovém auťáku br. Pře~ xasských
č
••
č.
vr~t!ln pfekl'Aaml, Večel' mohl :nám l~ompas
S.trana
Hlídka Století. dobf-e sloužiti. Nemohli jsme nalézti správné cesty do Irwin, kde zanechali jsme kapitána u jeho syna a snachy a večer jej měli vzíti zpět. Mnoho cest prý vede do Mekky .... a z Dal lr}J clo Fort Worth také. Pro informaci uvádím, že manželé Převrátilovi pfobývají v Dallas te prve dva roky a mistr panské mody,. zdatný spolkový pracovník nezná dosud komunikační síť nejfrekventovanější části severního Texasu. ZPR.tÍ VA ORGANISÁTORA
Č. S.
2. ledna. Schůze 15 členného Technického Odl:tnru. Br. tajemnJk podává zprávu ze schúze Ústředí ve West, Te:x., dne 29. pros. Prv ní záležitost jest: organisátor a jeho určení ce sty. Na to br. Kučera podává podrobné vysvět lení a určování jeho cesty po Texasu. Br. Renell odporučuje, aby Tech. Odbor určo val muěr cesty jeho a dával zprávu ústředí. Br. Kučera podává nástin jeho cesty: 3., 4. a 5. v Ennis; 6. ve Fort Worth, 7. v Dal las, 8. v Kaufman, 10. a 11. ve Fort Wort.h a 12. opět v Dallas. Na den 25. bude nácvičná v Dallas. Je tfoba organisovati nejbližší osady, které budou tvo f·iti jádro. Jsou to: Dallas, Ennis, Fort Worth a Kaufman. 27. odjíždí do Houston na jih a okolních o sad. Dále oznamuje, že byl ve Fair Parku a pi'islíbeno mu bylo připuštění bezplatně účin kujících při prqgramu českého dne. Oclporuče- no, by cesta organisátora byla řízena Tech .. . Odborem. - Zprávy byly posílány 14denní ú stfodí i Dallaskému Odboru. V pádu nutndJti a okamžitého vyi'ízení, tajemník a předseda vyfldí cestu jeho. Utvořen okrsek osad Dal las, Fort Worth, Ennis a Kaufman. Odporuče no, by v novinách byla oznámka: "Nácvičná v Dallas 25. ledna" a osady, které si přejí orga nisátora, nechť dopíší taj. Ústředí, který opět na.píše taj. Odboru v Dallas. Otázka Inf. kanceláře odložena na společ nou schúzi dne 12. ledna. Další dúležitá otáz ka jest: cvičící úbor pro dorostence pfos 9 let: tričlw a krátké (khakil kalhoty. Děvčata úbor žáček. Odporučeno, by pouze přes devět let (mládež) pi·ipuštěna ku cvičení. Úbor pro mu že: bílá košilka a bílé kalhoty, což by bylo 11ej .. lacinější. Národní kroje nechť každá Wada i'eší dle libosti a finanční stránky. Ty, co ne mají žádný kroj a budou žádati informace, bu de později uveřejněn v novinách vzorek, kte rý by vyhovoval oboustranně. Doprovod hu dební ku prostným bude se muset nechat roze psat a br. Kučera osobně s p. Cmajdalkou z Fayetteville tuto otázku vyřídí. Dále nutno, jak velký hudební sbor bude buď jen z Fay etteville !1 okolí, neb z celého Texasu. Na to po lm1tším rozhovoru schfize skončena. 3., 4. a 5. ledna. Nácvik prostných a Besedy v Ennis. Schůze Sokola. Žádost o utvořeni jed notné organizace a celé osady a pořádáni zá bav ve prospěch českého dne. 6. ledr::a. Fort Worth. Neshoda mezi spolky. Návl'l1 na urovnání. Řeč 1% hod. Slib pfltom ných k spolupráci. Peníze vydělané zašlou. Re01 ganisace bude provedena 24. ledna. Žádají moji přítomnost. Obsílka rodičú pro pátek, cvi čeni a Beseda.
7. ledna. Veřejná schúze v Dallas za účasti velkého počtu krajanú. Nastíněn směr, kterým se nutno bráti v této osadě, požádavek v úča sti programu, pov!nosti a odpovědnost rfizných odború. Apel na pÍ'Ítomné k vyvinutí agitace na dosud nečinné členstvo a získat jich pro ú čast v programu. Rozbor vyučování dle doho dy v osadním výboru bude prováděn v obou si.; nich pro Besedu i čísla tělocvičná. Započato tančení Besedy a nácvik tělocvicných čísel po čne 14. ledna.
8. ledna. Zájezd do Kaufman minul se svého následkem přestěhováni se taj. br. Kof novce. nsi 12 mil od českého sti'edislca. Ozná meni Jenrn µošton clodáno pozdě. Zajel jsem s br. ~m br. stiu-ostou Urbanem, ktem
ry
bydlí tam v tu stťa11u. Sjednán <\&li 20.
v neděli Vf> 3 b9(J, a~ti,ole~h1e1 ~í'.\y
9.
':'~tavím. Dnes jsem dostal dopis ocl br. Kofnov ce, vysvětlující celou náhodu ne(tspěchu. V. ledna. Změna pravidelného veěera na čtvr telc učiněna ve prospěch osady Fort Worth. V Národní síni za účasti velkého počtu mládeže obého pohlaví. Nacvičována poi'adová cvičení pro defilé a nástup; prostná a cvičení mužú a žen, žákyní a. žákt"t.. Osada. také stoji v popře dí všech osad v počtu mládeže, navštěvuje pra videlně cvičeni a taneční večery. Proslov před nesen před a po skončení večera. 10. ledna. Pr-I poslední návštěvě ve Ft. Worth slíbena agitace k získání tanečníků. a zvětšiti fady cvičících neminula se účinkem. Pěkná řa da žáků a žáký11 postaví Ft. Worth osada v brzkém ča1.3e po bok Enniské. Beseda zatanče.:. na staršími, dává pevnou naději k ziskání mladších sil. Na síni druhé tanči tři kolony mládeže rť!zného stái'í. 11. ledna. Sobota určena. též pro tuto osadu, ale nebylo možno získat účast následkem pra covních hodin dlouho do noci. Odejel jsem do mú, kde jsem byl nucen učiniti přípravy k od jezdu na jih, opatí·iti poti'eby k spolehlivé jíz dě, dokud obchody otevřeny. Pro odjezd pon dělní do okrsku jižního na 14 dni byl: jsem rád, že jsem měl sobotu volnou, vše si připra vit. 12. fo<lna. V 10 hod. ráno v neděli, schťtze ústi'ed. výboru s dall.t<Jkými výbory. Podání zpráv organisát.ora, oznámení dalších návštěv v osadách do konce ledna, pořad návštěv pro únor a systematické oznamování v novinách. Žádosti o rúzné tiskoviny, pamflety, agitační nmteriál, proposice na uspoí·ádání prfivodu, crganisacc hudebních sború do průvodu a pro clcprovoclpi'i programu. Výběr významných O·· Bob státních, pi'edákú organisačních a pod. Sbor pěvecký bude nutno centralisovat. Všech ny žádosti od orgnnisátora na taj. všech spol kú bez rozdílu, nutno svědomitě vyk~nati v ur čený den a čw. Výběr agitačních pracovnikú žádoucno vykom1,tjiným zpúsobem. V 1 hod. odpoledne mtmím odejet clo schůze osady Enniské v Národní síni. Po dobu návštěv v osadách severního okrs kn pí·iprnvil jsem dosti materiálu cvičebního, že místní vedoucí mohou sami pokračovati v zdokonalování do doby mého návratu a osad ní výbory mají pi'íleži.tost dané sliby uvést ve skutek. Návštěva osad do konce ledna: 13. ledna. Schúzka pi'eclákťt Houstm,•.,kéosa dy. 14. ledna řád č. 142.--88. a všechny ostatní místní spolky v Houston. 15. ledna. Ř,ád čís. 91. a 64., buď v Crosby neb Sheldon, Te:xas. 16. ledna. Rád č. 62. a místní spolky v Galve ston, Te:xas. 17. letlna. Řád čís. 112. a mistni spolky v Guy, Texas. 18. ledna. Řád 81. a 70., bttď v Needville nebo v Guy den pfodcházejícímu. 19. ledna. Řád čís. 60. a Sokol v East Beť nard, Te:xas. 20. ledna. Řád čís. 96. v RCJ'.,enberg, Texas. 21. ledna. Řád čís. 108. a 114. v Richmond, Texas. 22. leťlna. Řád čís. 111. v Sugarland, Te:xas. 23. ledna. Řád čís. 139. a 149., Danbury a Al vin, Te:x., společně dle možné dohody žádané před€m. 24. leclna. Návrat do JJ'ortWorth k opětné ve i·ejné schúzi tamní osady. 25. ledna. Společ11ánácvičná Župy Jižni cvi čitelú jednot sokolských v Dallas. 26. ledna. Účast ve vyroční schuzi Župy Již ní a odpoledne zájezd clo veřejné schftze v Kaufman. 27. a 30. ledna. Návštěva v ústfed. výb. a.. ve řejná schí\ze všech osad v okolí West, Tex, neb dle dohody v každé osadě. , 31. ledna do 2•. nora. Temple, Texal.5 a okolní i,polky. l\lléko kosmetickým prostředkem. Americké mlékárny získaly několik filmových 11.vězd, a by se. myly jejich mlékem a jeho zkfašlovácí úé!n.ky byly talt skvělé, že teď mlékámy za~ velkou t>ekl!urrn a Mbfaeji speciáh'.lě pf'l..
ltoi:irnet11JkYnt Meíťtn1..
Strana
vts-r:sia
10.
-·
BÍLÝ VĚT Dívčí román. napsala Marie Kyzlinková.
-------~
ny! Představ si, jak budeš vypadat; jestli se a u stavičně bručící jako špatné naladěný kolo vrátek! Brr! Až mě jímá hrůza, když si po myslím na tvou budoucnost, Hano"! "Slečna Jírová je nemocná, ~edol" odpově děla vážně Hana. 'Proto je hubená a žluté ple ti a proto nemůže být veselá jako my! Vy o statní se jí vysmíváte, ale mně je jí srdečně líto. Víš. Hedo, mládi je krásná věc! Ale nic na světě netrvá věčně - a nejrychleji uply ne člověku mládí! Teď se slečně Jírové vysmí váš, ale měla by sis uvědomit, že ona byla kdysi stejně mladá jako my, a my že bude me jednou třeba mít ještě horší stáří než ona! Člcvěl-: nikdy neví, co ho v životě čeká, a tu pravdu by si měl uvědomit už v mládí!" ''J'c vidět, Hano, že stále žiješ ve společno stí svých tet. Už jsi příjala jejich usedlé ná zory, třebaže ony mají život za sebou, kdež to na tebe teprve život čeká!" Cesta clo Prahy oběma dívkám rychle ubě hla. Na nádraží už je pan Málek netrpělivě oče kával a radostně Je uvítal, když je spatřil .. Heclu objal a políbil a Haně stiskl přátelsky jí jednou budeš podobat: scvrklá, žlutá
~.:
(Pokračování.j VĚT za zdí Erbenova jí pžípadal jako nebez
S pečné bludiště, kde číhá na člověka pokuše
ní a neštěstí. Bála se toho světa, třebaže jí byl
úplně neznámý jako země, která čeká svého objevitele. Než odjela, rozběhla se ještě ke Kalouso vům, aby se s nimi rozloučila. Byl tam od ma lička její druhý domov a měla oba stárnoucí manžely ráda jako milé příbuzné, K nim se je jí city nezměnily. Jen Pavel se v poslední době jaksi vymykal z oněch pi·átelských vztahů. Doufala však, že se s ním nesetká! Pavel byl však doma a choval se k ní docela vlídně. Když o tom později vyprávěla Hedě, řekla ji, že se Pavel k ni choval "po Ildsku", ne "po prořesorsku ! " "Šťastnou cestu a šťastný návrat, Haní ěko!" pf·ál jí s úsměvem. "Bude se nám po vás stýskat! Letos nám ani nezahrajete, ani neza zpíváte u vánočního stromku staročeské kole dy. A o půlnoční mši neuslyšíme v naší lrnpli váš hlásek. Pan děkan Sysel říká, že zrovna o mládne př! vašem zpěvu. a je to náš nejstarší pensista v Erbenově! Jistě budete zpívat i jin de, ale na nás nezapomeňte! Vraťte se nám zdravá a veselá!" Hana se rděla, když stiskl její pravici a cítila ten stisk ještě dlouho potom, když už od Ka lousu odešla. Tety se s ní věru těžce loučily. Měly ji jako vlastní dceru a obě se bály. že jim bez ní bude smutno. Měly však na paměti její prospěch ,l uznávaly, že jí pobyt v cizím prostředí dobře poslouží. Před cestou jí dávaly ještě poslední rady, jak se má chovati a obě slzely, když časně ráno .ii doprovázely k autobusu, který pro odjíždějíc! chovanky objednaly, aby se dostaly na nádraží do Kostelce. ' Cesta do Prahy připadala Haně jako krásný sen, třebaže se dlouho nerozednívalo. Znala sice Prahu z občasných návštěv, i v divadlech už byla v Praze na studentských představeních, ale nikdy ještě nejela bez tet ~ jen tak odkázána sama na sebe! Sestry Erbenovy dbaly, aby jejich chovanky dobře poznaly Prahu i její historické památky a každoročně se svými svěřenkami podnikaly zájezd do hlavního města, kterého se ovšem i Hana zúčastnila. I výlety konaly s děvčaty v létě, takže Hana znala dost ze své vlasti. O všem - její znalost "světa" se omezovala jen na tyto zájezdy! Seznámila se s příroduímí krásami a s hístcrlckýml památkami, ale li dé jí zústali cizími! Toho dne se vlastně tedy po prvé ocitla sa ma ve světě a byla opravdu ráda, že zkuše nější Heda je jí průvodkyní. Vlakem, jímž odjížděly z Kostelce, jelo sice víc chovanek z Erbenova, ale na nejbližší kří žovatce drah zůstaly Hana s Hedou samy. Měly s sebou jen dva malé kufNky, protože větší zavazadlo si poslaly napřed. Obě byly v dobré náladě a vesele spolu ěva tlaly, pochutnávajíce si občas na zákuscích, které dostaly v Erbenově na cestu. "V Praze na nás bude čekat tatínek a ji stě nás zavede k cukráří," libovala si Heda. "Bude si mě předcházet, abych se slušně cho vala k maceše, ale at.' sí mysli, že se dám pod platit kusem smetanového dortu! Pochutnám si pěkně, ale macechy si stejně ani nevšimnu!" "Nemluv tak, Hedo, nebo se vrátím!" hrozí la jí Hana. "Byla by to pěkná reklama pro Er·· benov a pro mé tety, kdybys opravdu byla tak nezpůsobná k nevlastní matce: Vždyť bych se za tě musila stydět!" "Abys ty mě nenapomínala!" ušklíbla se He da. 'Jednou z tebe bude jistě kantorka a sice asi tak protivná, jako je naše učitelka němčí-
ruku,
"Jste hodná, Haničko, že jste přijala naše pczváni," pochválil ji. "Má žena se už na vás těší. protože si z Hedlných dopisu a z mého vyprávění o vás utvořila velice pi'íznivý ú·· sudek .."
"Jen abych ji pak nezklamala!' řekla Hana s úsměvem. "Byla by ráda jela se mnou, aby vás obě uví tala už tady v Praze, ale .:» Málek se odmlčel a pohlédl stranou na He clu. "Jen řekni, že se mne bála a budeš mluvit pravdu!" zvolala se zadostiučiněním Heda. "Před Hanou můžeš mluvit docela otevřeně, protože ona zná mů] poměr k tvé ženě!" "Poslouchej, Hedo, chceš-li jet domu s ta kovou, pak se můžeš radši hned zas vrátit do Erbenova!" zvolal prudce Málek, zrudlý zlostí i studem, že před Hanou s ním dcera mluví tak neuctivě. "Matka se na tě upřímně těší, chy stá pro tebe už dávno dárky a všelijaké mlsy a ty bys nám chtěla svou tvrdohlavostí otrávit nejkrácnější svátky!" "Heda si dá i'íci, pane statkáři," pravila Ha na a nenápadně rýpla Heclu hezky citelně pod žebra. "Ona ví, že se hned vrátím domú, jestli se nebude slušně chovíl.t k matce. Viď, že mám jet dál? Či se mám vrátit už odtud, abych si ušctí'ila zbytečnou další cestu?" Hecla si udržela ruku na místě, kde se jí dot kla Hanina pěst, protože se jí až dech zata jil bolestí, ale odpověděla docela klidně. ··Jen pojeď se mnou, Hand! Já bych bez tebe stejně domu nejela!" "A budeš se chovat k matce slušně?" "Ale ano! Nejsem přece nevychovanec!" ře kla neurčitě Heda. V Praze musily čekati na další vlakové spo jení a proto zašli všichni tři do města. Málek otsti:i.ral ještě rúzné nákupy a pak dívky za vedl na Hedino pl'áni k vyhlášenému cukráři. Koupil jim zásobu mlsek i do vlaku, aby se měly čím zaměstnávati při daÍší jízdě. Hana se mu jako Hedina přítelkyně líbila stále vie. Každé její slovo svědčilo o rozum ných ži.votních názorech a prozrazovalo ryzí, nezkaženou povahu. V duchu cítil lítost, když si uvědomil rozdíl me7.i vlastnostmi obou dívek. ''Kdyby má dcera byla jako Hana!" vyzdychl tcužebně. ''Jak bych byl pak šťastný a spo kojený!" S Hedou se ještě několikrát 'snažil zapřísti hovor o matce, ale ona odpovídala úsečně a neod10tně a schválně hned obrátila řeč jiným směrem. ' Hana měla opravdu obavy, jak dopadne shlédání nevlastní matky s Hedou a tušila, že se stejnými myšlenkomi obírá i Málek. Ten· posléze umlkl, když zjistil, že Heda si neph?.ie o matce mluviti. Nebyli v oddělení sami - a před cizími po sluchači se nechtěl s dcerou příti, zvlášť, když dobi'e znal její ostrý jazyk a její umíněnost.
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
Žil se svou druhou ženou teprve několik týdnů, ale už jasně poznal, že s ní bude š.ťast ný.
Byla mírná, tichá, pracovitá a nenáročná. Životní rái1y ji těžce zkrušily a dovedla si vážiti klidného pi'ístav:u, kam ji zahnala -zlá bouře osudu. "A ona doufá nalézti v Hedě náhradu za vlastní dítě!" pomyslil si Málek hoi'ce. Zatím, co se trápil těžkými starostmi, jak se utváří jeho rodinný život, chroupala Heda spokojeně čokoládové bonbony a vyhlížela z okna na zasněženou krajinu. "'U nás jsme už blizko Šumavy. Budeme mít jistě dost sněhu pro lyžai'ení," řel~la Haně a· obrátila se pak na otce s otázkou po sněho vých poměrech v Budově. "Dost sněhu je! Ani nemusíte daleko jezdit a múžete užít sportu u nás doma hned za obcí!" "Ale Hana nemá Iýže a ještě nikdy nejezdi la! Jak to zai'idíme?" řclda Heda otci. "Nestare.i se! Už jsem na tu věc myslil, hned, jak jsem k nám Hanu zval. Napadlo mě, že asi ještě nejezdila na lyžích a u nás že se může přes vánoce trochu zaučit." "Ty jsi zlatý tátn !'' zvolala nadšeně Heda, ale otec se na ni ani neusmál. VI.
Když naši cestující vystupovali na nádraží v Lískově, začalo hustě sněžiti. Velké vločky sně hu vířily ve vzduchu v radostném reji jako bí- lí motýli, váhající snésti se k zemi. Heda radostí nad novým sněhem křičela Ja ke malé dítě a nastavila obě dlaně, aby na ně zachytila bílé, chladné vločky sněhu. "Tohle jsou vánoce jak se sluší a patří," li bovala si, když v saních, vystlaných houněmi a kožišinami, ujížděli k Budovu. "Loni bylo místo sněhu o vánocích bláto a na Štědrý den lilo jako z konve. Letos se svatý Petr přece trochu umoudi'iL" Heda byla zřejmě v dobré náladě. Ustavičně žvatlala a Hanu ani nepřipusti la k i'eči. Vysvětlovala jí všechní dilležitostí krajiny a když pi·ejížděli most přes Vltavu, ukázala jí, kde se pl'i koupání topila. "Jsou tu víry - stáhnou tě dolil dí·ív, než i·ekneš "švec"! Však taky, panečku, se tu už pi'ihodilo kolik neštěstí! Otcova žena by mo hla povídat, 'jaké má vzpomínky na tohlé mí sto!" Saně zatím zajely kus od řeky, ale Hana se obracela uděšeně zpátky. "Tvou matku tu tedy potkalo neštěstí?" za šeptala vzrušeně. "No! A jaké! utopila se jí tu v těchto mí-· stech holčička! Stalo se to při podzimní po vodni a přes všechno pátrání nenašla se ani mrtvcla dítěte! Voda tělíčko zanesla někam daleko. Tatínek i'íká. že tělíčko dítěte se asi vozilo o kameny v řece a bylo zničeno i dří vím, které s sebou voda unášela s hor." Málek seděl na kozlíku vedle kočího a ne slyšel tudíž., o čem dívky spolu rozmlouvají. "To je hru.za!'' vydechla Hana. Rty se jí za chvěly a v očích se jí objevil výraz upřímné účasti s osudem nešťastné matky. "Teď rczumím, proč tě maminka má ráda, a proč tolik touží· po sblížení s tebou!" vyde chla po chvíli. "Proč?" otázala se jí Heda úsečně. "Chce v tobě nalézt náhradu za · svou hol čičku! Koll.k bylo tehdy dítěti let, když se při hodilo to neštěstí? Je to už dávno?" "Hodně dávno! Já jsem byla maličká a ani se na to nepamatuji. Maminka vždycky říkala, že jsme byly s Markétou Kučerovou ve stej ném roku narozeny, já v březnu a Markétka v červnu." "Ubohá, nešťastná paní! Jediné dítě se ji utopilo a muže jí zastřeli.li pytláci! To je stra·· šný osud!" "Je! Ale Kučera byl moc přísný na pytlál{Y," řekla lhostejně Heda. "Proč jim nedti.l pokoj! Nic by se mu nestalo, kdyby včas přimhonř:l oči! Dát se zabít pro pár cizích zajícft je pře·· ce jen nesmysl!" "Konal svou povinnost, ,Hedo!" zvolala du razně Hana.. "Ctí ho to - protože vlastně padl jako voják v poli!"
"'
....
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
Ze Sveta Lesních Samot Román. Napsal Karel Klostermann (Pokračováni.>
R
ANO Bůh dal krásný den, tak nádherný.
jak se jich do roka málo nad Šumavou roz klene. Chladné bylo jitro, ale jasné, plné zlaté záře; i ty drobné řídké mlhy a páry, které z le.. sů vystupovaly, třpytily se v lehounkých du hových barvách. Rychle, rychle kráčely malé nožky travou ve stříbrné rose se skvoucí, tak rychle, že dvě ženštiny, které provázely paní čku a nepatrná její zavazadla nesly, sotva jí stačily vysoko vykasané. Přes černý potok mu :;:ily ji přenésti, ale potom nic už nebylo, co by ji bylo zadrželo. Bořily se jí nohy v ošemetném černém bahně, zapadaly v bezedný mokrý mech, vázly ve staletém rumu setlelých stro mů, ale nebylo zdržení, nebylo ustání, ač se jí ňadra dmula, a dech vycházel rychlou chůzí, Skákala jako srnka po křivolaké stezce z klac ku mostěné, která vede přes Vogelsteinský mo čál, ač kdyby jí byla noha na slizkém dřevě sklouzla, v bezedném bahně, ustavičnými dešti rozředěném, snad úplně by byla zapadla, tím spíše, ana daleko byla před průvodkyněmi svými, které neustávaly volati: "Pozor, paní· čko, pozor! pro Boha - bahno ji zalkne!" Ne slyšela, nedbala: přeběhla, ženštiny byly [edva v polovici. Nebylo ještě deset hodin, když kráčela přes násep Puerstlinské myslivny. Sáhla po klice v tom se dvéře otevřely, a před ní stanula Na ny, v desateré sukně oděna, tak že v šířce své sotva skrze otvor dveří prodrati se mohla; hla vu měla zabalenou ohromným černým vlně ným šátkem s pestrými kvítky na krajích. "Mů] ty Spasiteli!" vzkřikla stará-hospody ně, uchopívšt paninu ruku a horoucně ji líba jíc - "naše milostpaní! ... A to nepůjdu, ta dy zůstanu! Naše milostpaní!" "Jak je mu, Nany?" promluvila panička, so tva dechu popadajíc.. "Jak je mu, milostpaní? Jakž by mu bylo? Zle je mu. Doktor ničemu nerozumí, a mne k němu pustit nechtějí, mne starou, zkušenou, jako bych ho chtěla otráviti - .iá, svého do· brého pána!" Proud slz a hlasité štkaní přeru šily další výklady, deroucí se přes ohradu druh dy zuby omezenou. Panička na smrt zbledla. "Co povídáte? Pusťte mne k němu!" A odstrčivši vzlykající Nany, vstoupila do jídelny, měřic přímo do ložnice. Nany za ní. U raněného dleli Svijanský a Katy; zasle chli. šum kročeíů - přiruě! otevřel dvéře: už před ním stanula. "Jak se mu vede?" tázala se dušeně, a modré její oči plné smrtelné úz kosti. na rtech jeho utkvěly. "Ticho, prosím! Lépe - spí." "Ba lépe - vy to víte!" broukala vzadu Nany. . Přiručl vstoupil do jídelny, dvéře do lož "'0" o;m si>hm1 zavřel. 'Vítám milostivou paní," šeptal, pozdvihuje ke rtům její ruku; "lépe je, rozhodně lépe. Horečky nebylo, pouze dechu ještě nemá. Lékař nařídil absolutní klid; pro to by snad bylo záhodno, abyste prudce nev stupovala: bude dobře, přípravíme-Ií ho. Buď Bůh pochválen, že jste tu; bez přestání po vás touží." Mladé paní se ulehčilo: "Díky tobě, Bože!" šeptaly její chvějící se rty. Ale Nany svou dále vedla, neustále toužíc na převrácené lé čeni, až Svijanskému došla trpělivost. Osopil se na ni: "Přestaňte konečně! Není pravda, že je hůře ! Vizte milostpaní a patřte na ni, jak jste ji polekala svým škemráním!" "Tož vidí milostivá paní, jak tu se mnou nakládají," naříkala stařena, "právě jsem chtěla odejíti, navždy dům ten opustiti -" "Jděte se svléci, Nany," přerušila nářek její paní Zdenička, "není pí•íčiny, abyste nás opou štěla."
u;ea, už nepomýšlím 11ft odchod ..,.., ~e til Z!:\"'
Strana 11.
JIS'l'N!JE se naše paní, bude jinak brzy, však milost paní se přesvědčí, nemám-li pravdu," odtuši la Nany, oči sobě zástěrou utírajíc; vyšla z pokoje. "Musím k němu, pane Svijanský, moje mí sto jest u něho, tohoto práva nesmí mi ni kdo upírati," vece paní Zdenička, ukládajíc klobouček na křeslo. "Snad přece raději vyčkat... " Ale paní už stiskla kliku, lehounce ložnici otevřela: spatříla Katy v hlavách nemocné ho; neměla tušení, že by tu byla. Tázavě o brátily se modré její Oči k mladíkovi, jaký si mrak přeletěl jí přes bílé čelo. Nemocný spal. "Co tu dělá Katy?" zašeptala. "ošetřuje pána se mnou. , ." "Není už třeba - to je mé místo, jiná k němu práva nemá." Svijanský se až zarazil, cítě hrdost těchto slov. Katy se byla obrátila; tahy krásného její ho nbličeje neprozrazovaly ni nejmenšího pře·· kvapení. Paní pokynuvši jí vrátila se do jídel ny a pravila jí: 'Dobře, Katy, mt'lžete jíti, už vás třeba není. Vaše místo, rozumí se, zaujmu já ... " Ani slovem jí nepoděkovala, ba ni ú eměvem; přísně zněl její hlas, jako by ji vy háněla. A Katy, takto propuštěna, odešla, ti še, beze slova, právě tak, jak byla přišla. Hned potom i Svijanský byl propuštěn. Mla dá paní vyzula zablácené botky, v úbor domá cí se pfistrojila a tiše k hlavám lužka use dla. Pak že prý ženy v konání dobra nezápolí! Ba právě že tak činí., a řevní a žárlí jako v lá sce; vždyť skutky samaritánské v srdci se ro dí, a ženy srdcem žijí. Hněv i nejlepší z nich na hlavu oné se snáší, která tíhne ku předmě tu, na nějž právo výhradní mají, nebo se mí ti domnívají. Zdenička od té chvíle Katy sko ro nenáviděla. Jakým právem dralo se to děv če k loži raněného, na smrt nemocného jejího manžela? V kuchyni. svlékala stará Nany celý šatník sukní, do kterých se k""dochodu byla přistro .iíla. Viděla oknem hajných dcerku, ana od cházela. Vnitřní hlas jí pravil, že Katy k ne mocnému se již nevrátí. To by také bylo pěk né! Je tu manželka! I tišily se vlny v nitru je jím burácející - když ne ona sama, tedy a spoň ať ta také ne ... Paní, to je• něco jiné ho. Ta má aspoň právo, třeba tak nerozumě .. la ... Nemohla si pomoci: zamávala pohrdli vě rukou za odcházející a zabručela: "Jdi jen, jdi, slípko!" ~ Drahnou chvíli seděla Zdenička, nasloucha jíc těžkému. zajíkavému dýchání spícího mu že, zkoumajíc upřeným okem zapadlé tahy jeho. Slza za slzou leskla se jí na dlouhých, hedvábných řasách a tiše zapadala do klína. Kom;čně nemocný sebou pohnul. "Katy!" zašeptal; sípavě, pracně dral se mu zvuk z prsou. "Co pak, muj zlatý?" Zachvěl se doj mem hlasu, otevřel oči, u'zřel milovanou tvář -· blesk nevýslovné radosti ozářil mu prudkým nachem celý obličej vztáhnu! obě ruce, a le znse je spustil, snad slabostí, snad že dom níval se, že by marně zadržeti se snažil luz11.ý přelud horečně rozpálené fantasie. Ona však uchopila ruce jeho a tiskla střída vě k oběma rty své. Tu uznal, že neklame ho slndká vidina - zaplesalo srdce i zašeptaly rty jeho: 'Zdeničl.w, má Zdeničko!" Od té doby neopustila lužka jeho; ve dne v noci ho ošetřovala, i ve sněni slyšic každé hnutí .ieho. Nepi'.'ipustila, aby kdokoliv jí po máhal. Doktor, který vždy za čtyři dni přichá zel, pl'i každé návštěvě jevil se spokojenějším, a mladé paní dostalo se z úst jeho nejpo chvalnějšího uznání. Přítomnost milované že ny sama o sobě, ani nehledíc ku péči její, nade všecko lépe na nemocného účinkovala. Neděle a měsíce uběhly. Převrátilo se léto, míjela jeseň, dlouhé noci, mlhy, sněhy a tmy zase zavládly, a Kol'án pořád ještě připoután byl ne-li na lúžko, aspoň na teplou ~větnici. Pcmalu nabýval však opět sil, i přímilo se o pět mohutné jeho tělo. Dobře by mu bylo po sloužilo, kdyby byl zimu stráviti mohl pod mír·· nějším nebem; není.také pochyby, že by k tomu byl dostal dovolení. Dokud však toho pohoda dop<,>11štěla,. nebylo lze ho nikam do"l
praviti, a tec!', když stav zdraví jeho by to ho byl dovoloval, odloučily sněžné spousty Pmstlink ode všeho světa. Zdenička zapom něla na všecku nudu a stesk, jak se manžel zotavuje, a srdce její plesalo. Zpěvy a smkh každým večerem se vracely. Tkaln. panička plány, jak život muži. osladí, k Bohu vroucné rr.odlitby vznášela, aby jí ho vn'Hil, .iakýin býval, v plné síle, třeba rozmohly se bílé nit.. ky v tmavém jeho vousu. Svijanský t,rávil skoro všecky večery u haj ného. Od té doby, co viděl Katy tak neúnav nou kolem raněného svého pána, skromnou rt tichou, odcházející bez reptání, žádných ná·· rokú nečinící, žádné odměny se neclovoló.vají ci za péči a bezesné noci, tim těsněji k ní pfil nul. "Je dobrá. hodná!" plesalo mu srdce. Mluvil 1-: ní něžně jako dNve nikdy. Osud chtěl, aby se za něho dostala - oddával se hez rep tání, bez boje osudu t.omn. Považoval dívku za svou, netajil se tím pí·ed nikým, ani pi'cd rodiči jejími, ldei'í ovšem ničeho nenamí1;nli. Bývali dnové dříve, kdy .ieclnu jediná myšlfin.. lm. jím ovládala: dostat.i se daleko pryč z Purstllnka. Jak se nyní věci měly, ani mu ta myšlénku nepi'ipadla. Bude Lu léta, dlouh'i lé ta, bude žíti, jako nyní žije, až kníže pán ho ustanoví revímikem a kdekoli; pak si vezme I{aty, ·nť svět mluví cokoli. . A Katy bývala samý smích, jako tenkrát, když ho vedla do Kvildy. Když .ii v takové nó. ladě viděl. nacel se nejednou k dr-ívějšímu svému úmyslu: poněkud ji vycvičiti. Ale v té pi'íčině vše se jC'vilo marným: ani s nejmen ší ochotou s její strany se nepbtkal. Neroiu měla mu vúbec v tom ohledu, i ustal pokazdé, vida, že darmo by se .namáhal. V revíru, co pytlúkil n skotokradu se týka lo, bylo ticho po celé dva měsíce, které násle dovaly za poraněním revírníkovým. Bavorské úřady energický zakročily proti pohraniéné čeládce. Chlapi:,ko, které revírníka po:;tfoli lo - mimochodem i'ečeno, sotva 17letý výl'O·· stek - lapili četníci a odevzdali jej soudu, jenž uznav ho vinným poslal Jej do Passov i::ké pevnosti. Wmzmuller Egidi však, jehož ctftm v noci četníci obstoupili, prchl, :,:v.střeliv četníka, a utekl se do neschl"tdných končln pralesních na vzniku vody řeč.ené Reschwasser, mezi Luzným a Siebensteinkopflem - laska vý čt.enář snad se pamatu,je, že jsem mu vy pravovnl o kraji tom, když jsem Vavmcha do- provázel na výpravě jeho proti skotákftm, kte í·í pfocházeli s dobyt.kom svým české nomezí. Tam tedy uchýlil se Wurzmuller Egidi a po·· Uouknl se v nedostupných lesích a roklích, nemaje příst.i·eší, leda tu a tam boudu slm tákú. četníci několikráte proti němu vytáh li, však nepodaÍ'Ílo se jim pl'istihnouti ho, pro tože jednak znal nejskrytější brlohy rt útulky, Jinak varován býval od skotákft, ktel'i mu i potravu donášeli. Vavruch byl o této ochotě bavorských skotákft pi'esvědčen, a kdyby on byl rozhodoval, všecky by jl' byli úfadové mu sili posti'ílet dle náhlého práva. Když pak sežloutly v mrazných nocích Ji.. sty bukft a jnvorú, když bílé jíní potáhlo ve škeren les, a skotáci svěřený jim dobytek do mft de stájft odehnali, pi'išla zlá psota na psonce. Tajirě, v tichosti noční, musil sobě do· cházeti pro potravu do obydleného kraje, pro tože příbuzní a pi·át,elé, bedlivě sti'eženi jsou ce, stěžka s ním se mohli stýkati. K tomu ne hcst,lnný les, chlad. déšť i burácející větry rovnodenní. Úžeji. vždy úžeji stahoval i;e ko lem něho kruh, jenž vždy blíže k českému po mezí ho zaháněl; pnk úfady bavorskými vy zvány byly pohraničně stráže rakouské, aby honu na zbujníka se sftčastnily, a kdyby hra .. nice pi'ešel, jeho zmocniti se hleděly. ObJevili se, v Purstlinském revíru pomezní dezerci Máderšti, známí naši z hostince "n tří sluk", objevili se tři četníci. Vavruch pl'idal se k nim s velikou chuti; stal se duší nemi lcsrdného toho honu. Ve dne v noci byl ven.. ku, ba i na bavorskou púdn pfocházel, aby udržoval spojení a dorozumění mezi rakouský mi a bavorskými pronásledovateli štvaného vraha. Jako pes krvák vyslídil jeho· stopu a pi'ivedl na ni bavorské četníky, ukazuje jim přecnázky jeho. K.c:lyř, pak napadl první sníh,
'
""
~'fa·
Oddíl dopisovatelský! New Ulm, Texas. Ctěná redakce Věstníku! Bylo za námi posláno šest četníků, aby tu za stávali patrolní službu. K nim byl přídělen je den zdejší muž, který byl zde narozen, aby je vodil po kuťách, aby odzbrojovali Bosňáky, povstalce a odejmulí jim všechnu zbraň, jako pušky, nože a handžáry. Ten pl'idělený Bos:ňák byl vystrojen [aíco obyčejný Bcsňák, jen že ne- měl na hlavě červenou čepici a hrubého mo sazného orla blýskavého, takže ho bylo zdale ka pozorovat, a on také si hrdě vykračoval, ale bohužel ne dlouho, brzo je našli za Lišnicou pobité, četníci měli hlavy uřezané a Bosňáka \Jkalpovali a na strom pověsili, a co pří sobě měli, vše jim pobrali. My jsme jim to dříve prorokovalt, a také se tak stalo. Začala se blíži.t zima, noci začaly být chlad né, my jsme mysleli, že nás pošlou zpátky do Krakova do kasáren, ale my jsme se přepočí tali, museli jsme zůstat nadále v tom chlad ném pekle. Pršelo ve dne v noci, blizard pří cházel jeden za druhým, my promoklí, každý se třást zimou, kus suchého dřeva nebylo a při tom ohni ze zeleného dřeva jsme se bídně za hřívali. Mnchý proklínal, že je na tom světě tolik zneuzuání a trápeni nevinného lidu. Vel mi mnoho jich onemocnělo a ti museli ležet ledakde, jako nějaké hovado, žádný si ho ani tuze nevšímal, protože měl každý sám se se bou co dělat. Oberstlajtnant Herman byl se šestou kom panií asi míli od nás. Já tarn musel za jakým si řízeni. Právě jsem přišel, když stála kupa žínlstů u foky a cosi se radili. Já natrefil šiko vatele Holešovského a ptám se ho, co se tam děje. Šli jsme se tam spolu podívat. jak jsme přišli blíže, tak jsem viděl jednoho žtnístu se dět na kamenu uprostřed řeky, jeden reservní kaprál jel se dvouma saperama pro slámu na druhou stranu, naložili pár vázánek a jeli zpátky, ale najeli na slepý kámen a loďka se převrátila a oni museli hledat záchranu v plo vání. Kaprál a jeden sapér se dostali na břeh, ale jeden, který neuměl plovat, sůstal na ka menu sedět, kterýž kámen trčel z vody. Zima byla citelná, proto se žádnému nechtělo do vo. dy, tu najednou vidíme na druhé straně' Bd.3ňáka, který na nás volá, abychom čekali, že on ho přiveze. Hned vsedl na jeho loďku a ži nístu přivézt chtěl hned zpátky, ale obrst roz kázal, že ho má hejtman Macháček usebe po držet a čekat na další rozkaz. Jak jsem později slyšel, dostal pěkný metál a k tomu ještě..tro chu peněz a že při tom plakal, když mu obrst metál připínal. Tu vidíme, že vždycky mezi zlý mi se najdou dobří lidé. Později vám povím, jak jsme světili svátek císaře Francka Josefa a [eho panování v Maglaji na místě, kde bylo 70 našich husarů a hrabě Korinski zabito. Jan Šincl.
:ViS1'NÍK
Ve středu, dne 15. ledna·· 1936. · ·
Doufáme, že naší sousedé, řád Svaz čecho slovanů čís. 92. si také zařídí zábavy s rozhod nutím smímým pro obě strany. Dále oznamuji všem členům řádu Ft. Worth čís. 154., že naše schůze se budou odbývat kaž dou první neděli v měsíci, ve 2 hod. odpoledne v Sokolovni. Zároveú vyzýváme do pi'.'íští nchůae řádu čís. 154., by se všichni zúčastnili důležítého jedná ní, které vám bude zděleno až ve schůzi, dne 2. prosince 1936. Hleďte, byste se všichni schůze zúčastnili, ať ani jediný neschází. Konečně váznoucí a nejistá, anebo nedbalá činnost našich krajanů vůěí representaci na šeho lidu na oslavě Století neodvislosti se hnu la v běžící kolo. V pondělí, dne 6. ledna večer, zavítal k nám br. Václav Kučera, organisátor pro nácvik pro gramu na české vystoupení při oslavě. Sešla se hrstka krajanú, jen asi 20, měli jsme menší poradu a zároveň čteny záznamy ze schúzek již di'ívějších, ačkoliv s menším po čtem jsme toho večera nic nepodnikli. Br. Kučera nám stručně vylíčil potřeby, s jakými jest započíti, bychom se potkali s ú spěchem, a doufám, že jeho slova padla na pudu dobrou. Nařídil nám, bychom se opět se šli o pá té hodině k večeru dne 10. ledna, kdy nás br. Kučera opět navštívil, a výsledk byl uspokojivý. Sešlo se blízko čtyřiceti cvičenců o bého pohlaví, žáctva, dorostu, !;okolek a soko lťi. Ten samý počet' návštěvníků byl přítomen. Br. Kučera započal prostné cviky se žactvem, pak dorostem a ostatními sokoly. Pak seřadil jednu kolonu národní Besedy a zbývající při .. hlíželi. Zájem byl dobrý, doufáme, že všichni budou ochotni ku práci. Drazí pi'.·átelé, je nevyhnutelně třeba, by chom se spojiU v jeden celek, jednotlivec ne znamená nic. Lid shromážděný ve větším počtu tvoří krás ný obraz, a ještě krásnější ve stejnokroji. Po dívejte se na skupiny vojska! Povídá se ale, že voják je krásný, ale zdaleka. Vyzýváme tedy všechny ochotné krajany, ktei'i 'Je m0hou lehko naučit prostným cvikil.m, které Americká Obec Sokolská sestavila, zvlášť pro tento účel, které jsou lehčího slohu, by se jich mohl každý bez jakékoli námahy nacvi čit; toto platí zároveň pro pohlaví ženské. Tato cvičení mladíci a děvčata ve 40 a 50 letech mohou lehce ovládati. Snad se bude mnoho našeho lidu domnívat, že Sokol chce mít na tom největší zásluhy a podílu. Nikoliv pl'átelé, uplynul celý rok od té doby, kdy byla lconána první schůze a dopo sud se žádná organisace nepřihlásila, aby dílo započala. Teď zbývá jenom pět měsicú, a nechceme-li utržit hanbu, když bylo burcováno do veřejno sti s počátku, co všechno se bude konat, a do posud nic se nekonalo, J•.,me nuceni aspoň po lovinu vykonat z t0ho, co bylo předvídáno. Prozatím budeme nacvičovat Besedu každou středu večer, v 8 hodin. Cvičení prostných kaž dý pátek v 8 hodin večer. Br. Kučera nás opět navštíví dne 24. ledna a bude chtít vidět vý sledky .. Bylo usnešcno za pi'ítomnosti br. Kučery, bychom dopsali všem zdejším spolkum a orga nisacím, by yyslali své zástupce do schůze, kte rá bude svolána v krátké době, byste ty trny, které vás jaksi píchají, oc~3tranili a nahradili rúžemi. S pozdravem na čtenářstvo, A. Tobola.
Fort Worth, Texas. Ctěná redakce, -i;estry a bratří! Přicházím znovu, ale jaksi s obavou, jako když chodec přtjde na rozcestí a neví, která je ta příčka pravá, aby nezabloudil. Jedině přeji naší Jednotě SPJST. spoustu nového členstva, zdar a uspokojeni všech v příštím sjezdu, by nebyly stálé pochybnosti o vedeni a řízení tohoto velikého slovanského tělesa. Zároveú redakci. trpělivost s naší škrabani DOLLAR JE ČESKÉHO PŮVODU. nou, mnohdy nepochopitelnou a čtenářstvu Nedávno }Jem četl ve "Věstníku" článek kazení si očí při čtení těch bílých řádků ve Vě "Peníze v Habeši". Pisatel (nepodepsaný) tam stníku, neboť těch černých si mnoho našich vykládá, že v Habeši dosud užívají "Dollar členů nevšímá, a pak jsou výmluvy, že to neb španělského původu ze 17. století. To je v če ono nevěděl. No, kam to zw.;; lezu? Málem bych ském tisku. V americkém jsem zase četl člá zalezl až do Habeše. nek, "Money making in U. S. A. by Aletha M. Oznamuji vám všem sokolskou zábavu v ne " Bonner. Mezi jiným píše: "Just here it may be děli, dne 19. ledna v 8 hod. večer. Hudba br. mentioned that the evolution of the "dollar" Frank Blažka. O zákusky a občerstvení bude is an interesting story in itself. According to postaráno. Tedy si vyjeďte znovu na výlet na. record the word had its origin in the term kopec, "Joachynsthaler" a_ coin issued at Joachynst · Zál'OVeň bylo v naší výroční schůzl rozhod hal, Bohemia <now Czechosloválda) atd. nuto, že· budeme pořádat naše zábavy Jako v Ted' •.:ii povíme vice z dějin "dollaru" ·-- po ·rb;e minulém, toti7; IHJ.ř.ťlou první n třetí neť(~·· česlm. R. 1518 dvJ hrabě Šlik v Jachymově v v měsící. čechef\ch rnzlt penii. Poněvadž Jťi,chymov iná
-----
.
německé. jméno Joachymshal Němci .si ,tQ z Joachyms-thaler skrátili na "thaler": Ho landsko a Belgie ho nazvali "daler" Konečně Anglie ho pojmenovala "dollar". Ve Sp. St. uživuli napřed španělský "pesso" až r. 1786 razili peníz a nazvali ho "dollar"; Tedy "dollar" není španělského púvodu a ze VI. století. ale českého z r. 1518... A jak se říká, "že když Columbus pl'ijel do Ameriky r. 1492; Češi mu vyhrávali - tedy moc nescházelo, že i náš český "Jachýmovský tolar" ho mohl u vítat! Cl518l. Zajímavé je. že my o našem "dollaru" neví: me a Američanka ano a ještě píše, že je to velmi zajímavé. Zdá se mi, že obzvláště letos, bychom měli na tu oslavu století - ven ?1 tím co máme dobrého a kulturního, uměleckého a j. Ovšem my vidíme největší - výkvět naší kultury v těch tancích a p. - o tom lepším nás mají poučovat Amerikáni? - k:dyž my o tom nechceme vědět. Vidíte, ona pisatelka hned opravuje Bobe.:. mia ( now Czechoslovákia l a my sami i přes radio se nazýváme pořád jen "Bohemians". Tak co si z toho ti Amerikáni mají vybrat? My sami před naším dorostem Českoslo vensko pomlouváme (samá bída, samé směšné obyčeje, samá němči.na at:d.) nic se nedozví z našich dějin nic pěkného nctt'sly.;. ší - pak se nedivme, že ča1>to nad naším češ stvím - ohrnují nos. Kdysi jsem se tázal, proč se někdy neza hraje i nějaké vážnější divadlo ze života či dě jin a tu mi řekli: "mladí by tam nešli a že se musí hrát proto jen samé veselohry" (někdy až pochybné hodnoty). · Za nějaký čas na to, přijeli z Chicaga s "O· brázky" a ukazovali první ·den, resp. večer "H a v 1 i č k a" - drnhý večer na to jakousi "velkou veselohru". A víte, co se stalo? Někte ří staÍ'Í první den 1!'.:.tali doma, 'nechali si to 1ia zitf'ek" zatim mladých bylo plno, hned první večer. Po onom druhém představení "Trampoty pána (zapomněl jsem jméno) sly šel jsem skupinu výrostkít o těch obrázkách debatovat a ptám se jich (mi.schváll "jak se vám to líbilo, že to dnes bylo pěknějš1?" .a oni: "O né, to o Havlíčkovi bylo moc pěk nější a dojemnější - takové by se nám líbilo české divadlo. Tak vidíte, oni mají dobré jád ro a vkm, ale my jim nic kulturního neuká žeme. Lud. Vanduch. OD NAŠICH STUDENTŮ.
Pravidelná schúze klubu Čechie byla koná na dne 8. ledna. Členové klubu zazpívali čes kou národní hymnu. Zápis byl přečten a při jat. Potom nám Dr. Míček mluvil o stém vý ročí neodvislosti TexQ•Jtt, zvláště o pfipravách konaných našimi na tu oslavu. Vysvětlil, že budeme míti samostntnou oslavu, což je dfl·· ležité, protože naši krajané byli mezi prvními pionýry. Klub se rozhodl, že si přeje hráti če ské divadlo v Dallas na český Den. který bu de konán v červenci. Potom klub zvolil dvě dívky jako nejkrás nější pro universitní ročenku Cactus. Jsou to slečny Fannie Bell Ondřejová a Eillen švadle úáková. Dr. Míček nám pi·cdst.avnje potom hosta, pana Tydlačku, který bydlí zde v Austinu. Schúze byla ukončena zpíváním "The Eye~:; of Texas''. Rosalie Bílá, zpravodajka. :Ítá<l .Tan Rosický čís. 110.
Kaufman, Tex. Ctěná redakce Věstníku! Předně pi'ijměte ode mne srdečné přáni No vého roku 1936! Dále bych vás žádal za uve řejnění naši zábavy. Rád Jan Rosický čís. 110 pořádá zábavu dne 18. ledna v naěí síni v Kaufman a zveme tímto všechny naií:o bratry a sestry a všechny okolní pl'átele, také ennis:. sl,é a dallasské bratry a sestry, aby :':0 pi'ijeH s námi pobavit. Hudbu budeme míti 1nna Vi to-,•.;kého 7, Dallas. Vstupné bude .iHkri obyčejně. "_. Tak vás všechny prosím, abyste nezapom,<1}1.i na den 18. ledna a nás .iisté navštiv:li; V pádu špatného počasl o týden později. ~ :-i
S úctou
Zúlmvní, 1výbor•
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
Nad otázkami současných dnů. v celé řadě států projevili nad FARMAl~I nálezem nejvyššího soudu ohledně AAA prohlť:.:iivšíza neústavní tuto veledůležítou in stituci - bouřtívé protesty. Předací farmář ských organisací vyslovlll boj na nůž nepřá-: telským zájmům a mocný pokus o vytvoření náhrady za obrodný akt, pro který rolníci hla sovali více než v poměru 6 ku 1, kdy o něm ne dávno rozhodovalí, Vůdct amerických země děleů se vyslovili, že masy rolníků nepodnik nou nějaké násílné čl nezákonné kroky, že res pektují nejvyšší soud ale nikdy a za žádných ó1>.olností nepřipustí, aby průrnyslnící je znovu srazili pod svá kola. Nejzarytějšími útočníky p1·ot.1 AAA jsou průmyslnící, kteří' těžili a tě ží z ochranných cel, na což dlouhou řadu -let těžce dopláceli řarmáří. šest členů nejvyššího soudu Sp. Státu pro hlásilo a přiznáte, že z příčin politických, po mocnou íarmářskou vládní organisaci za ne ústavní, nezákonitou. Nač tedy národ volí kongresníky a senátory jako své zástupce a mluvčí? Nález nejvyššího tribunálu je morální facka kongresu, presídentoví i jeho demokra tické administraci. Členové nejvyššíao soudu jsou republikáni a posledním nálezem o AAA se postavill proti pres. Roseveltovi, aby mu v letošních volbách uškodili. Pamatujete dobře, kdy za republikánského presidenta nejvyšší soud ani nedutal a jen přikyvoval všemu, co dělali republikáni. Neby la tu vyslovená politická chyba, kdy p. Hoover poskytnul Německu moratorium, a mlčelo se? Jiní národové - dlužníci v Evropě mohli prá vem prohlásiti: "Když nemusí Americe platit dluhy Německo, proč bychom je platili my?" Mílíonář Morgan svaloval před vyšetřujícím výborem kongresu odpovědnost za benevo lentní povolování ohromných půjček Anglii během evětové války na nebožtíka Wílsona, který ovšem se už bránit nemůže. Morgan byl pl'i výslechu dohnán k přiznání, že sám (jeho firma) přl pi\jčkách vytěžil devět a půl mili onu dolarů. Penězoměnci posílali do Evropy zlato nikoli na "záchranu demokracie" nýbrž k vůli ohromným zlskům. V nálezu o pomocném plánu AAA soudce Roberts prohlásil, že "není v základě svém do brovolný, - účel je závazný - a l;:dyby i byl dobrovolný, nic by to na věci neměnilo". Jiný mi slovy šest členů neívyš. soudu Unie sou dí, že vláda nemá práva ujati se vedení věcí zemědělců i kdy ohromná [len většina s nápo mocí vlády dobrovolně souhlasí. rrí·i ze soud ců vydali nález, že vláda to právo podle zně ní ústavy má. Většina v demokracii platí. Ná lez tedy zastavil působnost AAA a ve Wash ingtonu bylo a je horečně pílno. Hledá se vý chodisko z nastalé kalamity než jedno je dle prohlášení osvíceného presidenta Roosevelta jisto, administrace necouvne, spravedlnost a práva mas lidu budou před zákeřnými výpady jistých skupin - chráněny. Americká Liga svobody, skládající se z mílío .. nářů a zásobena penězi zbrojaři Du Ponty, od soudila výroční poselství presidenta Rosevelta, pronesené ve společné schůzí kongresu, jako "nejnebezpečnější řeč, jaká byla kdy pronesena presidentem Sp. Státú". Zpráva vyšla bez o značení autora a nesla se tonem až za hranice •.,llušnosti,neboť nejen, že obžalovala presiden ta, že "pohrdá ústavou" a hledí "poštvati jed nu třídu proti druhé", nýbrž i řekla, že "prosti tule svůj úřad politice". Dalo se očekávati, že skupina kořistníků lidu ráznou obhajobou své ho obrodného díla jako přímou výzvou presi dentovou, nechť kritice místo potírání jeho úsilí podají určité návrhy, vedoucí k. ozdravění hospodářské krlse ·--- příjme s pocity smíšený mi, t. j. odmítavě. Některé z posudků presidentova poselství: Senátor Thomas, demokrat z Oklahomy: "Dal nám j::J.mý obraz našich posledních tří let a základ demokratické politické kampaně". Senátor Byrnes, demokrat z jižní Karoliny: "President postavil se tvái'í v tvái:Jidem, kte H vedou boj proti jeho admínístraeí'",
Stran~~ ~"..:t."' .13,.'. : ~; ·:
VIS'I'NiB: Náš senátor Sheppard: "Byla to báječná, odvážná a útočná řeč. Vrhá světlo na. oposici. Demaskuje ji a odhaluje její charakter. Presi denotvy poznámky ukazují nebezpečí admini strace za vlády republikánu a osud amerícké ho lidu, kdyby si zvolil nastoupit jiný směr." Senátor Couzen, republikán z Michigan: "Byl& to velká řeč a jestliže v ní mám rád ně co, pak .Ie to "žádný ústup". Senátor Nye!, republikán ze severní Dakoty: "Byla to velmi pěkná výzva a hození rnlm vice staré gardě republiká111akéstrany." Aby se napflště odvrátila možnost, kdy nej vyšší soud na základě suchých právních fakt rozhoduje o ústavnosti zákonťt, schválených nejvyšším zastupitelským tělesem lidu a ruší je - senátor Costigan pi•ipravuje dodatel~ k ústavě Sp. Státtí, dle něhož je kOngres opráv něn k úpravě pracovní doby, mezd, produkce u prfimyslu.
. Rozličné revma. Dr. Vratislav Kučera. ROSTÍ lidé naprosto mylně pokládají něja ké, tfobas i málo pocítěné nebo vi'tbec ne pozorované ochlazení těla, tak zvané nastyd nutí nebo průvan, za .strašně nebezpečnou pi'í činu všech vleklých· bolestí hlavy a. údíí. Stej ně nesprávně nazývají všechny tyto bolesti jedním slovem revma. Mají revma v hlavě, chytají průvan do uší, mají revmatické suché lámáni v šíji, v zádech, v kříži u v nohách, ma jí revmatické otoky v kloubech velikých i ma lých. Promluvíme v prvé řadě o kloubech a u kúžeme, že zi·íctka kdy lze pl:'ímoviniti chlad z jejich onemocnění, takže jen pramalý počet onemocnění kloubií možno pokládati za rev ma nebo rhemnatisnm1., nebo česky hostec. Proto moderní lékařství, které chemickými zkouškami moči, bakteriologickými nebo sero.: logickými zkouškami krve a roentgenem již pfosně poznává základní příčiny převážné vět šiny rozmanitých vnith1ích i zevních chorob, navrhuje, aby se ve vědeckých spisech slova rheumatismus viibec pfostalo užívat. Zánět každého ústrojí se vyznačuje těmito čtyřmi pi'íznaky: zvýšená teplota, zduření, bolest a porušená činnost. Podle toho i:heumatický zá nět kloubú také musí míti tyto čtyři znaky. A le často vidíme, že někdo se domýšlí, že .má revmaticky bolestivý kloub a pfoce to není ani z nť.13tydnutí, ani revma. Dejme tomu, že ně-: která z žen všemožných povolání od 16 let do vysokého stái'í chce být obdivována a k dosa žení krásy nosí také malé střevíce. Udělá si tím velmi bolestné otlaky hlavně palcú a malí kú nohou i kni·i oka mezi prsty, nadlehčuje sl , pak pl'.·i chúzi šmaťháním, až konečně tako vým nesprávným zatěžováním kloubů kolen ních, aneb i kyčelních jejich jemné chrupav:, ky pohmoždí. Takové dlouhotrvající úrazy kloubú mají pak za následek jejich bolestivost a znetvoi·ení, degeneraci. Znetvořené klouby nejsou při pohmatu horké, také nejsou zduře né, chybí jim dva pÍ'Íznaky zánětu, nejsou tedy ani z<:tnícené. ani revmatické. Sportovcům se objevují nerevmatické, nezánětliv:é bolesti klo bou po častých malých nárazech tvořením se bolestivých výrflstkú, jakýchsi lwstěnnných bradavic na ókrajích kloubů nebo natržením kloubových pouzder. Nezánětlivé nerevmati cké, ale velmi rozsáhlé bolestivé změny, až ú plné zničení kloubů bývají vyvolávány nemo.,. cemi míchy. Avšak ani záněty kloubú, náhlé i velmi vleklé nemohou býti nazývány revma tickými, víme-H nad veškerou pochybnost H·· stě, že jsou dodatečným zjevem provotniho o nemocnění tyfem, difterií, spálou a poměrně nejčastěji zánětem mandlí, okostnice zubní, tuberkulosou i kapavkou. - Také špatná vý měna látek v těle, zjevná podle množství cu kru v krvi a moči, t. ,i. cukrovkou, nebo nad bytkem kyseliny močové a dnou, po případě nedostatečná činnost krevních žláz, jak vidí me u lidí volatých neb u žen v přechodu a po něm vzbuzují vleklá onemocnění kloubť't. Možno se o všech těch zchromlých lidech do mýšleti, že se někdy "mt~Jili" nastydnout? ·
P
Umělá sti•:.wa. Pokusy s výživou umělými látlmmi se poda l'ily. Prozatím sice pouze na domácích zvířa tech, na pi·. na jehňatech, která byla hned po odstavení živena pouze umělou chemickou po,. travou. Byla krmena pilulkami, obsahujícími kasein, škrob a celulosu s pfimísením vitami nu a soli. Po šesti měsících byly "teoretické" ovce lépe vyvinuty, než jejich součastnice, kte ré se pásly na louce. Pokt~.3 ukázal, že bude-li možno jmenované látky vyráběti v laboratoři, bude také umožněna čistě chemická strava, a niž by to mělo nějaký škodlivý vliv na vývin, vzrůsta a vývoj tvoru.
~--------------
Desinfekční význam slin. Prof. Dr. Dolt v Tubingach přidával ke kulturám bakterií sli ny a nalezl, že v kultmách s čer•.,tvými slina mi bakterie brzo přestaly rústi. kdežto kul·· tury bez slin za těchže podmínek rostly dále. Ve slinách dospělých lidí byly dokázány lát ky, jež ničí bakterie tyfu, paratyfu, sněti sle zinné a záškrtu. Ježto pak tyto zárodky často dostávají se do těla ústy, je patrna velká u žitečnost slin jako látky desinfiknjící. Zároveú je patrno, že pud zvífot čistiti si rány jazy kem je velmi užitečný.
~------~--~~
Ekonomická kruhová sušámá na ovoce. Jan Větrovec., pomolog v Unhošti, vynalezl kruho vou sušárnu na 1.mšení všech druhů ovoce. Vy nález spočívá na cirkulaci horkého vzduchu, jenž založené ovoce nejprve odpafoje a pak suší. Produkt je trvanlivý, vláčný .. Celá su šárná má dva metry v pri'nněru, muže se po staviti v zahradě, kolně. Možno na ní sušiti švestky, hrušky, jablka po ~rnlifornském zpi:t scbu atd. Jednotlivý násyp činí 160 kg ovoce. Doba sušení 3 až 5 hodin. Topí se koksem. Po hon na 24 hodiny čil'Íí 25 Kč.. NA ČEM SPOČÍVAJÍ VÝPOČTY POJIŠ'l'O VACÍCH ÚSTAVU. <Pokračování ze str. 1>
se v předpovědi počasí mohou zmýlit. pojišťov na však při •.,výchpropočtech na základě pravděpodobnosti nikoliv.. · Potíže s těmito výpočty rychle rostou a pfi- bývají řadou čísel. Na příklad: Stůl je pro sti-en pro osm osob. Kolik je možností zaseda cího pořadí? Překvapující odpověď: 40.320. Ve veslařském klubu, který má výběr 50 zdatných veslařťt pro osmú, číslice rflzných kombinací je úzasná: 21,646,947,168,000! Není divu, že pojistní statistikové, kteří mají co čl.. nit s čísly 1.,totisícovými, musí pi%rat na po moc vyšší matematiku. Zásadní rozdíl mezi životním a věcným po jištěním vede mnohdy k nedorozuměním. Je li někdo pro případ fmrtí pojištěn na 100,000 dol., pak jeho dědicové dostanou skutečně vy placeno 100,000 dol. - Má-li však někdo požál' ní pojistku na di'un, která zní na 100,000 dol., dostane někdy jenom 70,000 dol., možná jen 30,000 dol. Proč? Věcné pojištění nezakládá se na výši v pojistce jmenované částky, ale na vý lohách, které jsou poti'ebi k zhovuvybudová ní nebo novému pořízení pojištěného pi'edmě tu. - Dtí.m nebo nábytelt v době, kdy byla po i'ízena pojistka, stál snad více. Dnes se však dá opatl'it levněji. Proto je účelno pojistit věci vždy s udánim pořizovacích nákladft.
čcslrnslovcnští vojáci v záloze presidentu OsvcbOclitdi zaslali tento projev: Pane presi dente-Osvoboditeli! Svaz čs. záložníků a býva lých vojáki\, sdružující čs. záložníky bez rozdí lu hodnosti, v hlubokémpolmutí vyslechl zprá vu, že po mnohaleté vysilující práci pro blaho republiky a jejího lidu _jste se rozhodl vzdáti lie úfodu presidentského a..tím také nejvyšší ho velitelství čs. armády. Naše krásná řeč ne má slov, kterými bychom Vám vyjádřili svoji vděčnost za to, že jste pro příslušníky armády a pro celý národ vykonal. My, záložníci, Vám slibujeme, že budeme vždy a za všech okolno stí hájiti vše, co jste vybudoval, abychom toto svaté dědictví odevzdali potomkúm. Budeme pokračovat v práci v duchu Vašem a legií! Pro1mg·acemléčných výrobků. Ve •státě Wis:. consinn je zákonem pi'ikázáno, aby majitelé jídelen pí•odkládali ke každému jídlu, stojici mu více než 25 centi.i, kousek sýra s máslepi jako propagaci domácich mléčných Výl'ob'ki1,
Sl.
$trana
it
V~STNlK
Každý, kdo zneklidňuje co nej méně lidí, je nejlépe vychovaným člověkem z celé společností.
ŽALUDEČNÍ LÉK VŘELE
DOPORUCOVANY Chicago, Ill. ''Užívám Trinerovo Hoi·ké Víno kdykoliv mi žaludek nebo zažívací orgány vypoví služ bu a mohu je vřele každému clo.. poručiti. - Mrs. Suzanna Pavlus", Nezkoušejte žádná jiná projimnd la. Užívejte Trinerovo hořké víno, které za uplynulých 44 roků do kázalo, že je nejspolehlivějším lékem proti zácpě, plynům, špatní, chuti k jídlu, bolení hlavy, neklid · nému spánku a různým jiným po- I dobným nesnázím. Na prodej ve I všech lékárnách.
TRINERŮV
El..EXiR
__ z _HOŘKÉHO VINA
Jose11h Tl'illt::l' Co, Chicago, Ill 3
GEOoE.KACÍŘ PRÁVNfK Vvl'izuie veškeré soudní a nrávnl záležitost.i. abstraktv, noslední vůle, ate}. WEST. Telefon 146. TEXAS
EMIL J.MOTIS ČESKÝ PRÁVNÍK
Office nad NÁRODNÍ BANKOU Píše dýty, poslední vůle, přehlíží abstrakty, zastává soudy všude . Porady, půjčky, notářství, Yoakum, -:Texas
J.W.Juroška Krejčí od roku
18980 Temple, Texas, Telefon 4692 <8-161
Pl1
Naše rovy
I
Pouze resoluce soustrasti zasila.né řády uveřejňují se zdarma.. Ozná· mení úmrtí a. díkůvzdání soukromá jakož i výroční vzpomínky úmrtí musí býti placeny. PROJEV
SOUSTRAST.I.
My, nížepodepsaný resoluění vý bor řádu Bílá Hora čís. 16., projevu
[eme tímto jménem řádu pozůsta lému manželi a ditkám a ostatní rodině naši hluboce cítěnou sou strast nad úmrtím vaší milé man želky, matky a babičky a naší 'spo lusestry Veroniky Vojtek, kte1á dokonala svojí pozemskou pout' časného života po několik tý dnů trvající nemoci. Zemfola dne 30. prosince 1935 ve stář! 67 let a dne 2. ledna 1936 byla uložena ku věčnému odpočinku na hřbitově Vsetín v okresu Lavaca. Pohřební obřady vykonal pan řarář F. H. Ho ták z Caldwell, Texas, za hojného účastenství příbuzných, přátel a známých. Zmíněná sestra byla horlivou ělenkyní, vždy měla na zřetelí, aby spolkové povinnosti byly řádně za praveny. ó kéž by bylo více tako vých následovníku! Protož vy, pozůstalá rodino, ví tne, že váš zármutek jest veliký nad ilrátou vaší drahé bytosti. avšak budiž vám útěchou, že my soucítí me s vámi ve vašem zármutku. Zesnulá sestra nechť odpočívá v pokoji. čest budiž její památce! Za řád Bílá Hora čís. 16. Vinc. Melnar, Frank Melnar, Jos. Dušek, Resoluční výbor.
Ve středu, dne 15. ledna 1936,
Obleženi Troje je z větší části bá
býti už 60 let stará, když se do ní Paris zamiloval. jsem ta místa 'Nonat Mount Líní na pravé straně v bříše. Namazala Vděčný Otec. mentem, a pi'iložila náplastě z NoArpad Kanter, Cleveland, Ohio, nat~ z.a p3Ír dní poznala z~ovna zá " . " . d ,... M k't •• zracny ucinek neb bolesti zmizely. p1se. Mo~e cer.,, ar e a vyuz.;- Synovi bolelo na prsou, že nemohl vala dvě lahve Hoboko a ono zme- ani vydechnouti. Po pi'iloženi ná··. nilo její úplný stav. Nestěžuje si již 'plastě · z Nonat v krátkém čase již více na zácpu a žaludeční nesnáze. tl~chal dobfo. ~oles~ pi·estala. K~ž Jej í chuť k jídlu jest dobrá a dob- demu .po~obne t~Pl?~m~1. tyto. leky . , ,. . . odporucu31 neb delaJ1 primo zazra·· ře spi. Tento neporovnatelny by-: ky. Mrs. T. Mančal." Chicago Ill. Jinný léčivý prostfodek účinkuje na • . '.,.. ' střeva, posil~tje v~~om:~ostžalu~_ku; A povzbuzová111mzaz1vac1ho octmesoA vání žaludku a odstraňuje jedovaté ... ,.. nečistoty ze soul'>tavy, prokazuje tím blahodárný účinek na všeobec-; -.- ....... ""'... • ný stav zdraví. Nežadejte O něj lé- ! • Cena Nonat jest 50~ a $1.00,.po· . 'k . ,, /! b, t' t"· . stou 55c a $1.05. PteJ te se vaseho k arm a, _mu~e. Y 1 ~pa ;en~ pou- lékárníka neb jednatele, ale nic jize od opravnenych m1stmch Jedna- ného neberte, raději pište přímo na telit Pro informace pište Dr. Peter naši adresu: Fahrney & Sons Company. 2501 MARIE LEIBLINGER & co. Washington Blvd., Chicago, Ill. 1 P. O. B. 285, Altadena, California
----
'T
1· ·11i..10N· r,w
I
•
-·-•
-----~-.-
••"
~"•¥'~"
--
'
'"
•--~~•"
'"~"
_,.,.,
•
••• ,_. .. _._
.. _
.. ,,
•
••• ~~-
~· m
> -
~,
~
v
Rád Pokrok 1-Ioust:onučíslo 88.
Pořádá v neděli 26. ledna v
;
MASKARNI PLES pl'i hudbě
Bačova původního
orchestru
TŘI CENY BUDOU MASKÁI\'I ROZDÁNY.
Vstupné: Páni 40c - Dámy 25c. .._..i.-.•l.-,,._.,,_.,,.-,.cl.-.11-.1~1•
Nevynechejte tuto přiležitcut veselého holdu princi Karne valu! - O občerstvení, pohodli a pobavení ná:vštěvníkií bude náležitě postaráno.
-0---
Zábavní výbor.
, RESOI,UCE SOUSTRASTI.
nížepsaný resoluěni výbor řádu Bedřich Smetana čís. 39. S. P. T. S. T. v Bryan, Tex., tímto vyslo vujeme upřímně cítěnou soustrast všem vám pozůstalým nad ztrátou vašeho manžela, otce, dědečka a našeho spolubratra Jnsefa Matouše, který zemřel po kratší nemoci dne L ledna 1936. Náš řád ztrácí v něm upřímného spolubratra a Jednota vzorného člena, · Pohřben byl za hojné účasti li du, ač počas! a cesty nebyly tu právě nejlepší, na hřbitově Smetana, vedle syna a dcery, kteř! ho přede i:li na věčnost před více roky. Ze snnlý dožil se téměř 70 roků věku. Budiž čest památce jeho! . Dáno v Bryan. Tex., dne 5. ledna 1936. J. J. Holík, Steve Němec, Jan Homola, Resoluční výbor.
BOLEST NA PRSOU A V ZADECH. "Bolelo mně na prsou, v zádech a
jí a podle Homéra musila by Helena
My,
---o---
PROSLUI,É LŽI Z DĚJIN.
Nemilosrdné obrazoborectví mo derního vědeckého bádání rozptý ' llo mnohé báje světových dějin a dokázalo, že jsou to pouhé smyšlen ky starých dějepisců, které stálým »pakováním se staly skoro h!'3toric kým! fakty. Hannibal nepřekroěil Alpy tím, :í".c octem rozrušil vápencové s,ltály. Voda prokázala, že je to vyložený nesmysl.
'~
-
Rád Pokrok
ttt
Houstonu ltrt
t
'YSW
tWPft
oz11amuJe• pořad společenských zábav, jez od otevi'eni jeho moderně vy budovaného stánku ukázaly se býti lákavým dostaveníčkem krajanfi a jejich pl'átel.
•• ••
Poštovní adl'essa 1140.. Robbic str. - Telefon: Taylor 0458 Na doptání se jest - 20th amt North l\'Iai11
19. ledna. -Nesvadba.'s Orchestra. 26. ledna. - Bača' s Original Orchestra
Ve čtvrtek1 30. ledna - Nesvadbova Orchestra . Vstupné na taneční zábavy: Páni 40c -
Dámy 25e.
ZÁBAVNÍ VÝBOR.
..:.;.
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
Vil:STNltt
OZNÁiVIENi ÚMlt'l'Í I dle stanov oprávněn jest k podpoře čís. 2323 do 2342 věetmo. :1 v částce $1,000.00. 2323. Jan Bartoš od řádu Bratr2327. Anna Barton od řádu Dubo ská Podpora čís. 43. zemřel dne 27.: vý Háj čís. 126., zemřela dne 26. li listopadu 1935, stár jsa 71 roků, ná- : stopadu 1935, ve stáří 72 letech, na sledkem sešlosti věkem. K Jednotě srdeční vadu. K Jednotě přístoupí přřstoupíl 10. března 1906. Rolník.! la 10. října 1909. Číslo certifikátu Číslo certifikátu 3960. a dle stanov: 11248. a dle stanov oprávněna jest oprávněn jest k podpoře v částce · k podpoře v částce $500.00. $1,000.00. 2328. Marie Bordovský od řádu 2324.Estelle Olson od řádu Wood- Nová Ratolest čís. 41., zemřela dne row Wilson čís. 146. zemřela dne 19...1 25. října 1935, ve stáří 68 letech, na listopadu 1935, ve stáří 51 letech. cukrovku. K Jednotě přístonpíla 10. Příčina smrti: nahodilé utopení. K prosince 1905. Číslo certifikátu Jednotě přístouptla 7. června 1931. 10411. a dle stanov oprávněna jest Číslo certifikátu B· 722 a dle stanov k podpoře v částce $500.00. · oprávněna jest k podpoře v částce 2329. Jan Macak od řádu Pokrok $1,000.00. Houstonu čís. 88. zemřel dne 6. pro~325. Elizabeth Skladaník od řádu since 1935, ve stáří 55 letech, na o Woodrow Wilson čís. 146., zemřela travu krve po operaci. K Jednotě dne 19. listopadu 1935, ve stáří 16 přžstoupí! 13. dubna 1912. Tesař. letech. Příěíua smrtí: nahodilé u- Číslo certifikátu 4541. a dle stanov topení. K Jednotě přistoupila 11. oprávněn jest k podpoře v částce srpna 1935. Číslo certifikátu C-2694. $1,000.00. a dle stanov oprávněna jest k pod2330.Ant. Polášek od řádu Pokrok poře v částce $1,000.00. F'latonie čís. 103., zemřel dne 6. pro2326. Jos. 'l'rojáček od řádu En- since 1935, stár jsa 63 roků, na vod nis čís. 25. zemřel dne 4. prosince natelnost, Číslo certifikátu 5435. 1935, stár jsa 73 roků, na srdeční Obchodník. Dle stanov oprávněn vadu. K Jednotě přístoupll L Iísto- jest k podpoře v částce $1,000.00. padu 1903. číslo certifikátu 1673. a 2331. Chas Sehuerer od řádu Veselí čís. 14., zemřel dne 27. listopa du 1935, stár jsa 55 roků, na nemoc ledvln. K Jednotě přistoupil 8. srp na 1909. Rolník. Číslo certifikátu Zubní Lékař 824. a dle stanov oprávněn jest k V PARKEROVll: BUDOVll: podpoře v částce $1,000.00. Telefon 353. 2332. Anna' Pertl od řádu Cooks BRYAN, TEXAS Point čís. 116., zemřela dne 14. pro -------------, since 1935, ve stáří 43 letech, na raI
Dr. F. J.. Křenek
-
-~
v
.,.
SEFCIK & SKRABANEK Caldwell, Texas. Obchod střížním zbožím, obuví a šatstvem a vše, co do tqho obchodu patří, Přejeme si, abyste s námi obchodovali a ručíme Vám za uspokojení. Obuv "STAR BRAND".
111· .
..
.-
il
--
DIVADELNÍ KROUŽEi{ "HLAHOL", V HOUSTONU, TEXAS sehraje
I
v řádové síni Pokrok Houstonu čís. 88
v neděli 19. ledna 1936. frašku o třech jednáních, pod názvem
RADOSTNÁ UDÁLOST OSOBY: Karel Dražický, br. w. Bílý Jaroslav Letek, br. J. Kahánek Božena, jeho žena, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . sl. B. Marešová Tlamích,. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . br. A. Kadleček Helena, sl. N. Kostomlatská Mr. Novotný, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . br. J. Kašpar Pí. Zemánková, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . pí. M. Janáková Režii vede br. J. Kašpar. Začátek o 4. hodině odpoledne.
K hojné návštěvě zve
Výbor ..
kovínu. K Jednotě pflstoupiia 4. června 1916. číslo certifikátu 11274. B, dle stanov oprávněna jest k pod poře v částce $500.00. 2333. Rozalie Drgáč od řádu Nová Ratolest čís. 41.,. zemřela dne 24. li stopadu 1935, ve stáří 80 letech, ná sledkem sešlest! věkem. K Jednotě přlstouplla 12. března 1905. číslo certifikátu 10414. a dle stanov o právněna jest k podpoře v částce $500.00. 2334.Jan H. Sčasta od řádu J. Ro sický čís. 110., zemřel dne 16. pro since 1935, stár jsa 42 roků, na ra kovinu. K Jednotě přistoupil 4. čer vence 1921. Obchodník. Číslo certí fikátu 15383. a dle stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1,500.00. 2335. Homer C. Owens od řádu Svornost Jihu čís. 15., zemřel dne 17. prosince 1935, stár jsa 37 roků, byl zabit truckem, K Jednotě přt stoupíl 13. ledna 1935. · Dělník. Číslo certifikátu B-1272. a dle stanov o právněn jest k podpoře v částce $1,000.00. 2326. Anna i\:fal'eš od řádu Ve směrnost čís. 68.. zemřela dne 16. prosince 1935, ve státí 58 letech, na zápal plic. K · Jednotě přistoupila 10. ledna 1904. Číslo certifikátu 10812. a dle stanov oprávněna jest k podpoře v částce $500.00. 2337. Anna Mikeska od řádu Mo ravan čes. 42., zemřela dne 17. pros. 1935, ve stáří 71 letech, byla raně na mrtvicí. K Jednotě přístcuplla 13. ledna 1901. Číslo certifikátu 10203. a dle stanov oprávněna jest k podpoře v částce $500.00. 2338. Jos. Bravenec od řádu Rů žový Dvůr čís. 89., zemřel dne 17. prosince 1935, stár jsa 35 roků, na nemoc jater. K Jednotě přístoupíl 10. července 1921. Obchodník. Číslo certifikátu 11491. a dle stanov o právněn jest k podpoře v částce $500.00. 2339. Jan šu1>ák od i'ádu Nová Morava čís. 23., zemí-el dne 22. pro since 1935, stár jsa 68 rok(i, na zá pal plic. K Jednotě pfistoupil 13. srpna 1911. Roli1ík. Číslo certifiká tu 1315. a dle stanov oprávněn jest k podpofo v částce $1,000.00. 2340. J. J. Fmka od i'ádu Brati'i Jihu čís. 59., zemí-el dne 15. prosin ce 1935, stár jsa 71 rokú, na Hypo static pneumonia. K Jednotě pl'i stoupil 6. dubna 1902. Obchodník. Číslo certifikátu 3937. a dle stanov oprávněn je8t k podpoi'.'e v částce $1,000.00. 2341. Emil Barta od l'ádu Prapor Svobody čís. 8., zemřel dne 23. pro since 1935, stár jsa 52 rokú, na ná- hodilé otrávení. K Jednotě přistou pil 10. ledna 1909. Obchodník. Čí\3lo certifikátu 4106. a dle stanov o právněn jest k podpoi'e v částce $1.000.00. 2342. I{híl'a I{rhovják od i'ádu F. Palacký čís. 21., zemi'ela dne 22. prosince 1035, ve stáÍ'Í 68 letech, na prútrž. K Jednotě pí·istoupila 19. května 1907. Číslo certifikátu 1257. a dle stanov oprávněna jest k pod poře v částce $1,000.00.· S bratrským pozdravem, J. R. Kuběna, taj. H. Řádu.
--o--
Hudba Nesvadbova z Rosenberg . _I
U;.
$tru.na rm:r
wa
w:
¢:....-
tu
SPRÁVNĚ VYKONANÁ PO HŘEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni naleznou Edward Pace po hřební ústav pohotový k sym patickému vyl'izení nezbyt ných jednotlivostí a k vypra veni dojemného pohřbu. Lev né ceny jsou naší zásadou. Ambulanční služba EDWARD PACE Pohřební řiditel - členem S. P. J. S. T. Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS. ~!•~....O._tHlllDt~u..-.0.-0._.u
..
n..,_.1.,....0_.
•;•
I
Anton's Cafe a Delikatesy Nejlepší pivo ve městě. Stude né nápoje. Nejchutnější jídla všeho druhu. Zastavte se u nás pokaždé, když jste v Temple.
I1-
ANTON BRAVENEC Jeclnoty SPJST. No 10. - E Central TEMPLE, TEXAS.
Čfon
•.•--.1,......--..,ca...1: ....... t<=0t•._.t,,.._.t•.....,(1·-.:>...,o~•:•
-
1
~
RED FRONT česká. jídelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Košut, majitel. Telofon: Beacon 31'734. Pravidelná jídla a lunče. Nejlepší soudkové a láhvové pi vo, rfizné druhy vína a doutníky. Mluvíme česky. Hoboko stále na skladě. Zvláštni stoly pro rodiny. ~~~~~~~~~~~~ {Il:;IBF.~Jl:)J;,l!,:)t.:)t:l.!.:l!,~!::.!l.')(,)J:[g',:t,:itil:iltl~[Rm;'!lt!i;:;!C
Dr Karel J.. Hollub li
český lékař a 01>eratér, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon úfadovny: Preston 2553. Telefon residence: Lehigh 9745. íll:i;1:g:l!)íi'!i.i:'.lll[fi:~.i:i!~'.lm~í;:}_:J1ci1(.i1:J!Tiii;:iiil!]í1l!i:iYJll
OZNÁJ.\'IENÍ! Tímto oznamuji všem přátelům, krajanům a zákazníkúm, že jsem pfostěhoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., na proti Arcadia Theatre, a jsem ho tov vám udělat tu nejlepší a nej rychlejší práci. STEVÉ MARINiK, český krejčí a čistič. Temple, Tex.
(dz.)
C.H Chernoský
Za dnešního rozsahu technické výroby mohli bychom snadno od PRÁ'VNÍK straniti chudobu; my to ale i.,tále Vyřizuje veškeré soudni odkládáme, bojíce se hledati prav, záležitosti du a nalezneme-li ji. nemáme od" vahy jí hájiti: až do konce. Proto u Úřadovna: 821 Bankers Mort11:a11:e nás ještě pravda. nevítězí a proto Buildin11:. vřes ulici navroti Kresa budově se nemúžeme zbaviti krisí, jež jsou HOUSTON. TEXAS. ...... důsledkem m.odemí choroby.
-
VJ!STNfK
Strana 16.
e· k aznamováni Po ..u£xlr"e··1·1· " v
a 1 y·, . o znamovatea
~odina je ~ákladní složkou obce,
li
státu. Jsem. clenem rodiny a proI to musím nejvíce dbáti o to, aby : moje rodina byla vzorná. Každý zl
ší,
1
.:gr, Přijme se -
starší žena k vykonáváni lehčí domácí práce a . k opatrováni malých dětí. Mrs. F.' J. Musil, Stanford, Tex. (8-10-pd:2_
~
~~·-
l~ .~ ·~
t''CtrWftUiWC.m
•
Nová choroba světová. Z celého 8Věta se ozývá naříkání a volání: Kdo mně pomťtže? Ztratili jsme ví·· l'U V Sebe, ve SVOU práci, ve SVOU hodnotu - pi'esunujeme povinno sti záp:;>!J!t s překážkami na jiné každý sobec chce jen klidit ovoce. Lékp roti chorobě? Zjištění prav divěl10 stavu jedincú, zda prncovi tý pravdivý, či pr-ízivník.
a
po·
...-'"''-'·-·u.
awww..
~~""~.tYV*-~rt
....,.,.,...,,.""'""'"'·"""''"""""'"'""""'"'-"~r:r:~~iM"'<:._,:::;;:;.--;:: . :~;;_~~~-11 am~ - .... -~-- ,, o ..
~í)
,
ovorocn1
ka
POUZE PRO NOVÉ ODB£RATE1.E A ČLENY S. P~ J. S. ~r. !
nl spojení mezi pevninami, odděle- : nými mořem, obstarávají kabely, i je~ jsou kladeny 11a mořské dno. ! Jsou to svazky měděných drátú, u .. : loženě v pouzdfo z hmot isolačních. : Dráty jsou baleny impregnovaným : papírem, který jest vložen do olo věné roury. Tato jest omotána as faltovanou koudelí a vše jest vlo- ; ženo do železné roury, opět na po- , vrchu ovinuté asfaltovaným l)rova-: zem. 'fi'.·eba jest kabel tak· opa· ' ti'en, přece se vstává, že jo,~t pi'! prudké mořské bouři pfotržen. Jak mile nastane porucha, vypraví ka belová společnost 1·ychlou lod' aby ji opravila. Místo poruchy sc- zjistí přesnými měřicími pflstrojl podle množství elektrického núhoje v 1 km drátu .• Tell moi'e klidné, jest oprava snadná a rychlá. Na l't)Z boui'eném moi'i musí však lod' vyč kávati, až se moře ztiší. Poškozený kabel se vynoN nad vodu, kde je : opraven, spojen a pak se ponoří opět do vody.
•
RUDOLF VAVREČKA, ST.,
svojí pozemskou pouť, delší nemoci, dokonal. Zesnul.v Pá11u, 'V kruhu svojí rodiny ve čtvl'tck, 2. ledna o 5 hodhtě ťáno, vel stáří 69 roku. Pohřební obřafty byly konány v sobotu, 4. ledna 1936, o 9:00 hod. ráno v clomě smutku v Sngal'land a potom v katolic kém kostele i ua hřbitově v Rosenberg, a pochován je na kat. hřbitcvč tamtéž. Tímto vzdáváme '\'Šem,kteN v našem bolu nám nápomoc ni byli, všem dárcům kl'ásných věnců a květin a všem, kteN: se v tak hojném počtu k jeho pGslednímu doprovodu dostavili, srdečné díky. Děkujeme všem členům řádu Ja~. Vl'chlický čís. 111, kteréhož řádu zesnulý byl dlouholetým členem, za jejich hoj nou účast při pohřbu. Nejvřelejší dík vzdáváme cliist. 1>, fa1·áři Ty<llačkovi z Rosenberg za vykonané pohřební obřady, a v kostele za do jemnou řeč nad jeho ťakví . Dáno v Sugal'land, 7. ledna 1936. FLORENTINA VAVREČKOVÁ, truchlící manželka; Rudolf, Vincenc, Antonín a Karel, synové; Cecilie, Marie, Julie, Andělina a Anežka, dcel'y; Mary Iio1>ecký, "sest1·a;Jos. Ulrich, Jos. Janečka, Vladislav Tl'uksa, ze ti; Albina·, Hermina a Albina, snachy; Bennie, Marta, J. V., Clara, Olean, Jan, Jos. Albert, Dorothy, James, Esther Lee, Fra:ntišek, Lillian Marie a Josefina, vnou čata.
v
ve Waco, clne 14. ledna 1936. :Bavlna str. middling 11.00-11.40 Kukul'ice v klasech, bušl. . 40-45c Oves v pytlích, bušl , 22c-24c Pšenice, bušl 80-85c Ječmen, bušl . . . . . . . . . . . . 38-45c Těžké slepice, libra , . . . . . . . . . 13c Kufata ku ,:,mažení . . . . . . . . . . 13c čerstvá vajíčka, tucet 17c Krocani, libra .... , . . . . . . 14c-18c
Hlubokým falem sklíčeni, clávámc tímto smutnou z1mí vu, že náš milovaný manžel, otec, děcleček a bl'atr
·x~.
TRŽNÍ CENY
Co je podmořský kabel. Telefon-
Oznámeni úmrtí a díkůvzdání.
nás buď charakterem . pmím-tí své povinnosti v rodině, vykonám svou práci, budu čist na těle i du pravdivým a pilným .... budu se starat, aby naše okolí bylo lepili. Ale napřed sám, naše rodina, náš , dům. * • Duch či hmota? Přírodozpytci zjistili, že tělo člověka sestává z I milionů buněk, jež neustále pracuji: i žijí a odumírající se vyměňuji no výmí. Za sedm let vymění se buňky,·• fl, tak by se mohlo říci, že ve věku : 70 let člověk vyměnil své buněčné· tělo sedmkrát, Opakuje se tu věč• " t · I d d k ny zivo , Jaw en za nem, ro za •10k · di j k 0• "b • k lid e;;1• Je rn~c. a un .a. v • - , stvu se vymem - lidstvo ziJe več- : • J a k a I e t o, ze . ·1 ěk k d "i , ne. . • t. . t j c ov b, po t'u z - : Je, zus ava se nou oso nos 1, po- 1 nechává si jasné upomínky z mlá-] clí, i když buňky staré byly vymě něny novými ... Je jisto, že žije me ve věčnosti již nyní ... a věří- , me, že život duše trvá nezměně- , ně .... • • . • • Az bude zase válka, mely by se do ní poslat ženy, aby přestaly u. • . . ct1vat válecmky a vyprovázet Je do boje mámáním šátků.
;{JIF'! TABÁK pěkný listový na prodej, za 10 a 15c libra, nevyplaceně. Charlie Nesvarba, Rt. 5, 11~ran·· klin, Kentucky. (10-12pdl KUŘÁTKA! Malá kuřátka - od nejlepších druhů slepic, mající vysokou produkci v snášení vajíček. 12 popu· Iárních, druhů. Schváleny Sp. Státy. Vybrané a krev podrobena zkoušce proti nemoci "Pullroum" vládním inspektorem. - WHEAT'S HATCHERY, Belton, Texas. (10-13) '""""""• N d ·, _ Zelové saze.,_. a. 1>ro CJ· dr h "E .1 Jer·sey Wake·· nice ru u ar Y field a Early Flat Dutch". 200 . . vypláce45c' 3k00- t 60c,. •600_$1 ' RobeI't · 00 ' J · Koě 11 Ja os zarucena. . ·. Texas no-l3l vář, Fayetteville, · ·· _... Na. pl'odej - levně 431 akrů po $30 akr, bude-li pozemek koupen ihned. Asi 75 akru lesa, zbytek preríe, z části černíce a něco pťl.dy lehči Mile od Long Point Sulphur dolu . ve Fort Bend okresu. Na po· • ti 1aálezu oleje a zemku JS0:1 mosnos • • sir·y P1·oda se na lev11e podmmky. · , čtvrtina hotově,. zbytek na 10 rokťl.. A. A. Chernosky, agent, v Rosenberg, Texas. (9-12)
Ve středu, dne 15. ledna 1936.
Čechoslovák n
ok
ZA
• PRAVIDELN CENA $2.00 •• .,.
Využijte této pi'iležitostl a zašlete $1.00 ještě dnes.. :.... Zajistěte si nestranný časopis, který pl'ináší všechny zprávy Státní Americké - Zahraniční a který hájí zájmy čechoslovanťí v Americe.
V
~:1
••
Cechoslovák Publishing Company WEST,
-::-
TEXAS
~1
@r~
r~--..:
''-'tl_~
f ť\ ~'l:l,;.::i
I~