Vestnik 1936 02 05

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 RO(N1K (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ye strodu, (Wednesday) 5. UNORA (FEBRUARY) 1936.

tiSLO 13.

BILE ZLATO, AFTA je mnohdy nazYvana "dernym zlatem", bavina zase "bilYm zlatem". n My zname toto "bile zlato" velice dobre; je podstatnou soueasti naSeho bohatstvi.

Neumeli jsme dobre vyukto toho, kdy byla po nem velka poptavka a progivali jsme trpke chvile, kdy jeho cena klesla.

Jeg te desitileti bude bavina pro nas nejdaleg itej§im vYvoznim produktem a-proto je zajimave sledovati jeji cestu starYrn i novYm svetem — cestu, o kterou je svaden velikY boj.

Vgechny zapletky a rozuzleni tohoto boje zachytil y e sve knize A. Zischka. Jeho kniha je pozoruhodnYm dilem, ale presto nebudeme se Atilt o kapitolach, ktere by nas provadely da y yani je--nouhistrajednichozdknal ji vYroby a pramysloveho zpracovani. Budeme mluviti pouze o tom, o dem pojednavaji posledni kapitoly, to jest jaka. je situate baviny nyni. .

V boji o bavinu hraly nejveti filohu dye hlavni osoby: Gualino (italsky finandnik) a Loewenstein (belgickY finanenik), jeho g za.hadna smrt byla dlouhou osnovou mnoha elanka novin celeho sveta.

Kdysi slavila ba ylna velika, viterstvi nad vinou a hedvabim, dnes v§ak stoji Belem proti velmi nebezpednernu nepriteli — umelemu hedvabi. Od roku 1886, kdy Chardonnet je vynalezl, ag do r. 1925, kdy strojo ya vYroba umeleho hedvabi zadala miti hospoddioky yYznam, hodne lidi v tomto oboru pasobilo rozruch, ale nikdo se neproslavil tak, jako Gualino, kteremu dal prizvisko "hospodatskY Cagliostro".

On vybudoval tovarnu "Snia Viscosa" a zakoupil malou francouzskou tovarnidku, soudasne s patentem.

Svoje podniky roz'Sifil a zdokonalil tak, ge vyrabely 200,000 liber umeleho hedvabi denne.

Zamestnaval sveho easu 80 tisic delnika. Jeho soukromY majetek byl odhadovan na 600 miIlona lir. Na miliardy investovaneho kapitalu v Evrope a Americe byly pod dohledem tohoto muge, jen se narodil jako dvanacte deck° maMho hodinate v Biella.

A piece to nebyl elovek, kterY by pomahal ohromnemu rozvoji svYch zavodu tiftenim novYch a novYch cennych papirt. Sam rikal: "Tajemstvi fispechu zale gi v torn, vystihnouti konjunkturu o dtvrt hodiny drive ne g protivnici." Ale tato teorie byla, ptidinou jeho pada, nebot' jeho dilny vyrabely 200,000 lb. umeleho hedvabi za den a on nestadil prodati ani 120,000.

VelkSr boj proti umelemu hedvabi vedly anglicke pradelny v Lancashire, proto ge videly v nem nejvet‘Siho nepritele ba ylnenYch vYrobka, na neg byly zatizeny.

Gualino zalogil na 300 filialnich zavoda v celem svete. Kdy g akcie Snia Viscosa zadaly klesat, zadal ohromnY shon a v gechno skondilo skancialem Oustric ye Francii, po nemi se Gualino dostal na Liparske ostrovy.

Ale pied svSrm padem byl jeden das panem sveta, svetovYm finanenikem nejvet§iho formatu, velkYm politickYm einitelem, kedrYm

mecena‘Sem, majitelem skvele sbirky °brazir slaymich mistru, zakladatelem moderniho divadla v Turine. Postavil krasny zainek na Riviefe a veliky hotel u Turinu. Dnes Zije blaho-bytne ve vyhnanstvi, do neho2 byl deportovan na pet let, spoleene s politickYmi vezni.

DruhY velkY bojovnik proti bavine — Loewenstein — neni ye vyhnanstvi. Ten skoneil tajemnou smrti, pro kterou Zischka uvadi tyto prieiny: Jakmile se setkal tento boha.tY finanenik s umelYm hedvabim, poznal okamkte velike modnosti, ktere jsou v nem skryty, (zakladni material pro vYrobu umeleho hedvabi je modno jednoduAe pretvoriti v hroznou vYbuSninu), a vrhnul do tohoto podniku v gechny svoje penize.

Organisoval velikY trust a zmocnil se te posice tim, ze z vlastnich prostredka paskytl pomoc na zachranu "British Celanese".

Zaroven vSak byl vedouci osobnosti francouzsko-belgicke .spoleencsti "Tubize".

Loewenstein stal se priliS mocnYm, prilis nebezpeenYm. Kdy g mu vyloupili jeho vile v Bigonil, pri derri g mu bylo ukradeno za 17 miliorra franka diamanta, nepomyslel ihned nikdo, de by krade g byla jenom zasterkou pro ty, kteri se chteli zmocniti kompromitujicich papira.

V eervenci 1928 bylo jeho osobni jmeni odhadovano na d ye a pal miliardy franka.

V Croydonu nasedl do sveho specialniho trimotoroveho letadla a vzal s sebou stenografku Paulu Bibalon, sveho anglickeho sekretare Hodgsona, Miss Clark — anglickou steno:grafku a sveho osobniho sluhu Baxtera. Letadlo jeden z nejlep gicla anglickYch pilota — Drews. Kdy g letadlo pristalo v Dunkerque, Loewenstein v nem nebyl — jeho mrtvolu nagi ad za 14 dni potom v Kanalu.

Nedlouho potom byl pri "nehode" zabit pilot Drews, Baxter zahadne zemrel a Miss Clark je nezvestna.

Loevensteinova smrt vSak zachranila glvoty jeho protivnika.

Jak bude vypadati boj o bavinu za nekolik desitek let?

Prozatim se mldky bojuje, hromadi se a ztraceji ohromna, jmeni a vS'echny boje jsou to jen proto, de neni spoleeneho realneho plant).

Je skuteene tolik baviny? V'Sude jsou misto bYvalYch pustin zakladany nove planta ge — v SSSR., Habek, Nigerii, Sudanu — a ph torn 13 miliona &Ica baviny le gi na sklade.

Je ji vSak mnoho? Neni! Vgdyt' vice neg miliarda lidi chodi temer naha, nebo zmira, zimou pro nedostatek odevu. Na svete kje pies 2.000 milion0 lidi a bylo by zapotrebi jeSte 42,000.000 2okfl baviny k jejich obleeeni. Je tedy radio baviny.

Farmaki maji nadbytek — konsumenti nenedostatek. Na plantaZich je pino povstani a revolt. "Bile zlato" se stava nyni socialnim nebezpeeim, jak to dohte tika, pisnieka vznikla na mexickSrch plant6Iich, ktera nyni tahne svetem.

Cele toto drama "bileho ziata" ma nasle-

dujici dilvody: stahovani penez do jednech rukou velikch finanenin a zbidadovani producenta a pracovnikii, zamestnanYch vYrobou, S'patne rozdeleni produkce a konsumu, k mud nyni pristupuje daiSi a nejhrozivejk nebezpedi a nepritel: japonskY dumping. Japansky pramysl, skvele organisovanY v nakupu i prodeji, podporovanY siine ,statem ve forme vyvoznich premii majici zcela jine — vYhodnefk vYrobni podminky, ne g pramysl celeho bileho sveta, zmodiuje se pomalu 'Lerner v'S'ech trht, "Evropa bojuje pomoci ochrannYch celnich tarifa, ktere jsou prave tak bezfidelne jako bojkot" — prohlasila jedna yYznamna, anglicka osobnost. Dosud nic nemohlo zabranit Japoncam, aby pronikli vkide. aponci oblekli z &Asti tinu a nyni zadinaji odivati Hindy.

Dvacet milionu lidi na svete nema vet§iho odevu ne g pasek kolem beder, osm set miliona lidi, kteri nepottebuji ani 14 yarn tkanin na osobu mane, bylo by veru dobrYm trhem pro evropske pradelny. Ale Japonci zabiraji toto pole pro sebe. Nyni podinaji dobYvati Afriky.

Instalovali temer ye v'Sech pristavnich mestech velike sklady a jejich agenty je mo gno najit vSude. Nyni se nitky japonskYch siti stahuji take nad Mexikem, Brasilii a Peru.

Kdo iidi tyto skvele plany? Vlada a dam Mitsui, jehod znadka M. B. K. (Mitsui BushanKaisha) jest majetnikem nespoeetnYch podnikt, tovaren, bank, cukrovaril atd atd. Tato znadka jest vitezem nad Evropou a je skutednYm dobyvatelem sveta.

Mitsui jsou nyni Rockefellery a Deterdingy "bileho zlata".

A jak t. e brani Evropa, ktera jest dosud zdkaznikem egyptske baviny,jejich naporu? Bohudel, neni vabec, jak se branit a v'Sechny staty, misto aby se spojily k spoledne zachrane svYch trht a tim i hospodarske existence, vedou spolu boj na divot a na smrt.

Co tSrden dale Sedmy brezen bude v 6eskoslovensku statnim svatkem. Senator F. Plaminkova prediog ila esl. senatu navrh zakona, aby den narozenin presidenta Masaryka Osvoboditele, 7. brezen, byl prohla§en za ka gdorodni statni svatek. Podobne jako demokracie americka oslavuje narozeniny Lincolnovy, tak i demokracie deskoslovenska, chce uctiti narodnim, i statnim svatkem pamatny den, kdy poprve spatril syetlo sveta tvarce republiky a sjednotitel naroda — T. G. Masaryk.

T a j e m n i k zemedelstvi Wallace pronesl rozhlasem silnou obdalobu proti rozhodnuti ncj yySkho soudu o vraceni 200 miliona dolara procesni done tern, kteri ji neplatili (mlynaiam, jatkartm, textilnikam). Mezi ohnivou reel p. Wallace pravil: "Mysli, pravnicky vyScolene snad je to Opine logicke, ale prostemu obeanu, kter3i o torn uvaZuje, to flea, 'ZacinS7 smysl. V pripade Hoosaac Mills nejvySS1 soud rczhodl, de vlada nema pravo vziti penize z kapes jedne tridy lidu a dati je tride druhe. 4 y (Pokradovani na strane 9.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jei by obsabovaly nevecne, neb vadm1 polemiky, pofadatel piedkifida ye smysin stanov Tiskoveran YYborn k vlastnfmn rozhodnutf.

HLAVNI ilkADOVNE A VSEM ZASTUPCUM DO SJEZDU K UVAZEN1 Ross, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Aekoli nerad pik dvakrat jedno a to same, jsem nucen tak ueinit a psat znovu o to tiadosti sniticeni firoku na pozemkove prijeky. Psal jsem nedavno o tom ye Vestniku a take jsem potiadal br. R. tervenku, aby v ptiki schrizi 111. Radu uvedomil hl. ritedniky, aby tuto nagi ids:last vtelili do sjezdoveho jednani, coti br.

Cervenka ochotne ueinil. A kdy po schrizi jsem se ho ptal, jak dalece Hi. Ur. s tim souhiasi odpovecrel, 2e hl. ptedseda i tajemnik s tim nesouhlasi, 2e kdyby to pro glo, museli by zvSrAit rimrtni poplatky. A ted' se vas br. hl. ttednici ptam, kdy budeme mit same bondy ttl ati yet proc., kde potom vezmete, aby nam zaloha nepadla? NezvVSite potom poplatky?

Takove straSaky nam nestavejte pied oei. Snad si nemyslite, tie my farmati jsme tak ubozi a pitorni, tie jiti docela nieemu nerozumime? TakovS7mi stra gaky nam odi nenlepite. Ja aspori jsem si jist, tie takoveho straAaka se tiadnS 7 nag zastupce ye sjezdu nepoleka, neb my take umime traktu poeitat a vime, co mute bS7t a co ne a jsme Upine ptesvedeeni, tie nam I nagi Jednote to jen prospeje. Jen si ty stra2Saky nechte a racieji uvatiujte, v jake vfk by firoky z ptijoek na pozemky i na certifikaty mohly bS7t, a bSiti pied sjezdem na to ptipraveni, neb tento navrh ye sjezdu dan bude jiste a take pevne doufam, tie bude vet§inou zastuperi ochothe podporovan i ptijat. JeSte si dobte pamatujeme na ty malery s temi bondy a vime dobte, 2e to nebyla tiadna maliekost. ti ma se to snad opakovat? Toho jiste na gi zastupci nedopusti, neb dobte vedi, tie jen oni jsou za to odpovedni, jake pristi stanovy budou a tie jen jednou za etyti roky ma elenstvo pravo o osudu Jednoty rozhodovat. A proto apeluji na vgechny zastupce i Hl. Ur., aby jiz ted' o tom dobte tivatiovali a sve nahledy do Vestniku napsali, jak na tu vec pohlitite, abyste do sjezdu na to byli nalette ptipraveni a nedali si namluvit, tire by to na gi Jednote uktodilo. Ja jsem pro slevu Uroku na pet proc., a pravni vklohy at' zaplati si katicISt sam, a jsem si jist, tie katidSr Glen, kterSr plati firoky, bude se mnou souhlasit, neb katiclemu je dnesni dobu tetiko tak velike firoky shank a tem, kteti je shanet nemusi uclam eislice, kolik jsem za 16 let do me farmy penez dal. Zajiste uznaji, tie jsem nelenil a take mi nebudou zazlivat, 'tie se branim a tiadam niksi firok. Farma je 98 akrii, koupena za 60 dol. akr. Spiatil jsem $3,000, troky $3,000, stavby $3,500, dame $900, riroky ze staveb do zaplaceni $350. To eini dohromady deset tisic sedm set padesat dolarri. A ted' kdy jsem ptedloni obnovii u Jednoty prijeku, ta br. R. Cervenka musel na fume odhadnout katic1ST htebik i qtypli", aby bylo suma sumarum dohromady Best tisic, by nrilj margie na tii tisice mohl bSrti obnoven, a to jeSle nejsou do toho zapoeteny opravy a pak co jsem vyeistil okolo etyticeti akrti lesa, dal jsem do ni take svoji silu i zdravi a ted' po 16 letech nevlastnim na to fume docela nic a kdy nebudu moci rirok zaplatit, toz mi Hl. Ur. jiste farmu vezme a bude potom radeji na ni doplacet k nazi a Jednoty Akode, nea by mela radeji snikt rirok. Proto se branime pro nak i Jednoty dobro a kdo s mi bratrsky citi, ten jiste s nami pujde do zdpasu na sjezd a take se ptieini, aby snitieni bylo sjezdem prijato. Doufam take, tie i mnozi hlavni ritednici piljdou s nami a tem, kterS7m se to nebude libit, mohou se vzdat Ai- adu a zvolime misto nich mute takove, kteti umi lepe poeitat a nebudou se bat, 2e se musi rimrtni poplatky zvY git a kteti take dovedou trne, poctive a spravne na gi milou Jednotu k

VESTNIK Veaimu vzrustu a rozmachu dale vest, neb /name v nazi Jednote zasloutillSich, schopriSTch i poctivSrch muki dost. Toti prozatim koneim a pfeji jeSte stateekovi 8inclovi S'testi a zdravi k Vakm osmdesatS7m narozeninam, abyste jeke mohl dlouho sve vzpominky z Bosny psat a kdy budete hotov. toti zaenu zas psat ja z Hercegoviny a take neco z Bosny, ale v Bosne jsem dlouho nebyl, jenom asi 4 mesice v Banjaluce, neb Vy jste tam vkcko to kameni nerortloukli, toti my jsme to tam museli jet doMat. Ta pfeji sjezdu ripinV zdar a jsem v2dy vaA spolubratr a stars' beelak, Simon Janeeka.

Itad MoravAti Bratti, 'Oslo 6.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, to ye schrizi odbS7vane v prosinci byli zvoleni nasledujici ritednici pro rok 1936: John Hegar, ptedseda: Victor Svadek, mistoptedseda; Frank Pibil, tajemnik; Albert Pinter, rieetnik; J. E. Sumbera, pokladnik; Joe Pavlas, prrivoclei. John Pavlas, poslanec do sjezdu; John Lednickr, mistoposlanec.

Schfize se odb3ivaji katidou druhou nedeli v mesici. S bratrskS7m pozdravem, Frank Pibil, taj. kid eislo 66. y e Waco, Texas.

Byla vVrodni schrize a na.S' tad trochu pozmenil ritedniky. Ptedseda zristal Roman Parma st., mistopredseda Wm. Milberger, tajem' imeik, pokladnik Vaclav nik a rieetnik Jan S 2ebro. NemocenskS7 v3ilsor: Joe Narovec a Frantigka Parmova. UCetni vVloor: Vaclav Zebro a Frank Chamrad. Do sjezdu zvolen byl Jan 8im' ebro. Na g tad odbS,dk a nahradnik Vaclav Z va schazi tteti nedeli v mesici v 2:30 odpoledne u br. Jos. Narovce v "tailor shop" na 4. ulici a vkchni elenove by se meli dostavit do katide schrize. V posledni schrizi jsme prijali dva nove 'deny, Frank Parma a Jerry Parma, ,synove naSeho ptedsedy, a jakmile to "deprese" trochu pkejde, snad bude i vice alenri nasledovat br. Parmu a budou hledet dati deti mezi nas.

Bratti, je pied sjezdem a kdo by si ptal neco, o dem by se melo jednat ye sjezdu, tak at' ted' zaene o torn rokovat, po sjezdu se to tetiko meni. Tak vkchni do schrize a hodne "kibicovat", to dela schuzi veselejk. Na zdar a na Jan S' imeik, taj. shledanou v priki schrizi.

ZABAVNI VESTNiK RADU POKROK HOUSTONU. Co nevidet, budeme brzo oslavovati vSrznam. ne prve vS7roei otevreni naSi kadove budovy a bude to oslava clustojna a okazala. K tomu cili se hezka zpevohra, pod nazvem "Muzikanti z Ceske vesnice", jeji2 dej se odehrava v kraji S' vandy Dudaka, na Strakonicku. Rehry vede br. Tom Hoek a zpev a hudbu bude riditi bratr Frank HlavatSt. Jak mne ujistil bratr Hokk, zpevy jsou velmi krasne a budou se vkm navttevnikrim libiti. Vim, tie br.

HlavatS7 je velmi dobrSun sbormistrem a proto o rispechu teto zpevohry nelze pochybovati.

Noma hry je velmi pekny a ze seznamu hercri ize souditi, 2e rilohy se octly v dobrStch rukou.

My Houstoriane jsme meli se zpevohrami vtidy rispech, diky dobremu vybrani her, jich nacvieeni a sbormistra a ty .se vtidy tally velke navSteve. Zpevohra je v divadelnictvi jako v obyeejnem tiivote vyparadena spanila diveinka, jeti jsou timto zprisobem poutavejkmi a vdbivejkmi. Dej hry je vlo2en v dobu povalednou, kdy mezi nakm narodem a narodem srbskSim byly bratrske styky valeenVmi ntrapami jeae vice ututieny. Maji-li Srbove sve "guslary", mame my Oechove sve muzikanty, oni maji sve krasne narodni pisne a my tea, pisne jako perlieky, vyzpivavajici vaechny ty nalady make a dobre slovanske duk. Ten eeskS7 narod nebral nikdy to slovanske sourueenstvi na lehkou vahu, jeho laska ku druhS7m slovanskSim narodiim nebyla platonickou, ale laskou obetavou, jak to dokazali Ceti molodci na srbske a ruske fronte v dobe svetove valky a kteti svS7in zasahem pomohli splesti kalkulace berlinskeho a videriskeho valedneho Atabu; ti na ptiznive vSisledky valeeneho miru pro slo-

Ve stfedu, dne 5. imora 1936. vanske narOdy meli nemaleho podilu. Jako zistupce hotly jugosla yske rise, Iva Conte Mitrovide, zjevi se nam v jeho zosobneni bratr Frank Dyadic, jen se take sridastnil valeene vtavy a kterY na gi fadovou budovu vySperkovava, pane provedenymi plakaty. Sestra Dorothy KostbmlatskYch a sestra Fr. Olexova ml. jsou dalgi kvetinky v teto zpevohfe s peknYm hlaskem. Stars' "cuksfira" od jedenacteho "jegrpatalione • dotahl to v teto hie az na jenerala, je jirn bratr Frank Olexa st. a ponevade je jiz dedeekem, byl pro tyto zasluhy dan do pense. Br. Tim KcstomlatskY se nam zjevi s ptiveftem JUDr. jako notat a brath J. Stareala a A. Walla jako zastupci cechu muzikantskeho a jich stralnYm andelem na teto divadelni pouti bude sestra A. Starealova. StraitnYm andelem vSech hrajicich bude sestra R. Hanusova, napovedka. Nebude na ne dohlaeti s vin nadoblaenYch, kde je mythicke rejdike cherubri, ale 2 podsveti jeviSte. V pfiStim disle Vestniku budu moci sdeliti neco blizsiho o hie, jsa pozvan jako censor na zkonAku na titers' veeer. Zmiriovati se, 2e sbor naSich sester kuchafinek je take pro tuto sla y -nostag2vjezbyno,apdfileNtosti jsou vtdy uchystany. Kapela Nesvadbova z Rosenberg dopini ostatni program slavnosti hudbou a bar je obohacen o mnohe druhy revove St'avy. Zaeatek divadla o 4. hodine odpoledni a nezapomerite, ae to bude v nedeli, S. P. StudnienY. dne 9. rinora.

MAgKARNI PLES RADU POKROK HOUSTONU. Jeminaeku, to je videt, ze lide vedi, ze je masopust a 'te my, fad Pokrok Houstonu mame jeden z tech nejkrasneftich taneenich salti v Houstonu. Po schodech to SW od 8. hodine yederni jako procesi, maskovani i nemaskovani A kdyi. spusti Badova kapela, tak kdo odolati aby se nevrhnul do taneeniho reje, obzvlatte ti mladi, obeli° pohlavi.

Masek tarn byla cela spousta, jedna hezei net' druha; tu se kroutili v kole dva mexieti "caballeros", trochu dale hezounka diveina v narodnim kroji vzna gela se jak andel po podlaze se svYm tanednikem, vedle mne se mihla ruska krasayice ye vysokYch juchtovicich. Onde S'oural se po podlaze imitator Charlie Chaplina, trochu vysokY. Ejhle, tu je parecek mladYch novomanielti, o abyste nebyli v pochybnostech poueuje vas cedule na zadech tenicha upevnend, oznamujici svetu, ae jsou "Just married". Valne, jak plujici labut' vznaM se do salu representantka apanelske dueny, tu je zas hailekYn, tam zas deva v eervenYch pantalonech pelete, onde representanti moufeninske rasy a pino jin'ch. VSichni se veselili o pfekot a nea byly udeleny ceny vSem maskam, shlukly se tyto v taneeni dvojstupy a za zvukt. hudby kraeely kol soucicri, kteti men opravdu teikou praci, kterYm maskam z tolika mnohYch masek phi-knout tri ceny. Prvou cenu dostala sestra Helen Mendlova, ona divdina v krasnem narodnim kroji. Druhou cenu ten pareeek "Just married", jimia byly sestry Sophie a Marie KelnarovYch. Tfeti cenu obdriela jedna Ameridanka, ustrojena za typickou americkou farmatku. Ruskou krasavici jsem pak ztoto2nil jako sestru Vilmu Kelnarovou.

Slaelo ji to, zrovna jako mnohYm jinYm, nea pro nedostatek mista uvefejniti nemohu. Na tento maakarni pies vyslal Sheldon deputaci skoro v poetu poloviny sveho eeskeho obyvatelstva. Diky za navatevu a pfijd'te se podivati na tu slavnost v nedeli 9. imora. Bratr V. Kelnar mna si radosti ruce nad tak velk'm poetem navatevniku, rade se o neeem s bratry Kalouskem a Tom HoSkem, jen tak letmo mi sdelil, ze v sobotu, dne 15.. imora bude hrati v naafi fadove budove "Gold Chain Orchestr" a 2e nestaei zodpovidati dotazy ohledne onoho veeirku a to same mi scleloval bratr Tesat. Na svete jsou pfece jeSte dobti lide a tak abych nemusel v easnYch hodinach rannich v nastavS1 studene sprke evachati se domri peSky, bratr E. E. ChernoskY dal mi k disposici jeho auto a pfivetiveho Sofera, jeho chot', doprovazenou pani Tesafovou, zustav sam u barn. Srdeen" dik za tuto ptatelskou ochotu!

S. P. StudnienY,

Ve stfedu, dne 5. unora 1936.

Houston, Texas.

ViZena, redakce a mill etenati!

Jest tomu hodne da yno, co jsem posledne psal do Vestniku, nyni vgak, to se citim, to k tomu mam pheinu, pigi zas. Dovolite-li co redakce a pkejete . li si co otenate, chci projednavati o ptedmetu v geobecnem a nas se zaroveri tkkaj icim.

6elime dnes mnoilkin objemnkm a nesnadnkm Ukolum, s kterkmi budem muset poditat a jid poditame. Vestnik, jako organ Jednoty S.P.J.S.T. jest ureen k tomu, aby se v nem pojednavalo o zajmech Jednoty a jest to pote gitelne 'dish o to praci, ktera jest vyvozovana ye proi.3pech povznegeni to myglenky obsatene v ramci S.P.J.S.T. Mame pied sebou mnohe jine myglenky a idedly, ktere pottebuji na gi pozornosti a na geho podepteni, aby byly pozvednuty a uplatneny mezi nami v narode americkem, neb jedny idealy neb my glenky nejsou mane bez zvelebeni idealu jinkch.

Ideal Jednoty S.P.J.S.T. zavisi na idealu spoledenskeho upraveni. Tedy dnes volim se phznat, to hodlam pojednavati s dovolenim a ptanim redakce i etenata o idealu upraveni a ustaleni spoleeenskkch pomerti die planu Dr. Townsenda.

Vgichni citime, kde nas bota tladi, a vgichni ptiznavame nespokojenost; doznavame si valiciho se problemu, jent jest jid vrten do nagich rukou a stave, se dilem spadajicim na east lidu a ne celku a podobne.

2e vgak vidim v planu Dr. Townsenda motnost napravy a za koneenem opakovani se stisnenosti, vedouci k uspotadani a zaji gteni phjemnkch pomera v lidske spoleenosti, volim tuto my glenku ptedvadeti pied etenate Vestniku, aby byli co nejptesneji poueeni o torn, co se neekava s takoveho uspotadani, jak jest takove zatizeni mane a prod dnes myglenka v planu Dr. Townsenda vabi podporovatele na vgech stranach, a dries vae nasvedeuje k uskuteeneni teto my glenky. Nedavera se ztraci a jest nyni rychle nahralovana duverou a urditkm vedomim, te to bude pracovat, 'de jest to mane, ye prospech nas vgech.

Budu-li mit tu lest varn o planu Dr. Townsenda psati a mluviti, chci yam ptednest jen pravdu a dfikazy, ktere jsou dnes mane ye vkpootech die dislic. Vim, ze jste hatovi pro napravu pomert. Jsme k n i m opravneni, zasloutill jsme si je. Nechame-li vae tak jak to dosud jde, vede nas to k ptemk gleni, co ted' a co dale. Doufam, ie budu mit tu lest a ptiletitost yam o planu Dr. Townsenda psati i mluviti, jsouce si pevne toho 'Odom, 'de budu s vami mluviti, neb s vami probirati jednu z tech nejvznegenejtich idealu lidske spoleeposti. Za tut() myglenkou se tadi nejen na gi dedeekove a babiely, ale lidi, kteti zasvetili sva leta k obohaceni se vedomostmi, lid postaveni uznaleho, lid kterk vi co dela, kdyt se zajima o uvedeni myglenky v planu Dr. Townsenda do lidske spoleenosti americkeho naroda. Vice dnes nebudu psati, lee byste mne dali na srozumenou bud'to s ptanim aneb odmitnutim. V teto myglence a otazce jsem varn k slut)* tedy bude to mojim potegenim, kdyt ad vas v gech uslyAim. Ptiznivci mohou mne povzbudit ye snaze.

Kteti byste volili odporovati, stdvate se mojimi bratry, neb k varn mne povinnost vale, mluviti a psati a s vami navazati styky v geobecnou laskou prodchnute. Ned o vas zase jsem vas ye shine v duchu idee Townsendova planu.

A. V. Mikeska, 1135 Walling St., Houston, Tex. Taylor, Texas.

CA:end redakce Vestniku!

Ptichazim zase s par radky a chci vypsat nag vklet do tupni schtize v Dallas.

V sobotu, dne 25. t. m. o 6:30 hodine ranni hned ja a br. John Leshikar jsme ptisedli a prijel bratr Joe Shiller a sestra Rozie Shiller a jiz jsme uhaneli pro bratra Richarda Batlu, kterk nas jid odekaval. Tedy jsme katdk pohodlne usedl a Pt to glo ku pkedu. Cesta nam za zpevu krasne ubihala, takte bylo 10 hodin a jit jsme si ye West u eechoslovaka, s nagimi Oaten a bratry pravice pottasali. Byli to: br. redaktor Vestniku, Frank Moudka, redaktor

VESTNiK techoslovalca, br. Morris a br. Ho1asek. Par slov jsme si promluvili a PI zase jsme pospichali, neb se nedalo rychle jeti pro hustou mlhu, ktera toho dne byla.

Do Dallas jsme ptijeli o 3. hotline po poledni k sini Sokol Zitka a jit tam vesele cvieili, tak bylo vitani a seznamovani jeden s druhkm.

Bratti sokoli v Dallas maji krasne svoji budovu zatizenou, a aekoliv bylo venku dosti chladno, v budove bylo teploneko, neb maji zatizeni zahtivaci zavedeno v katcle mistnosti.

Veder bylo o nas dobfe postarano, o nocleh tad, takde byl kaldk jako doma. Ja dekuji rodine Sildove za jeji ucteni, neb skuteene se o nas starali a kralovsky nas uctili.

Dne 26ho rano -se katdk sjitdel zase do Sokolovny, by byl katdk v eas na svem miste.

2upni sonde byla zahajena o 9:30 hod. rano, a aekoliv bylo hodne prate a vytizovani, a nase kuchaity jit pro nas mely jidlo hotovo — sonde odrodena na 1:30 hodinu odpoledne.

Sestry v Dallas skuteene se staraly, by katdk ptitomnk byl obslouten a abed katdemu znamenite chutnal. Diky varn, sestry, za vagi obsluhu.

Schilze byla ukondena okolo 5 hodine a tak kaldk se ku svemu domovu ubiral. My tet jsme "nakrmili" naai Lizinku a uladneli k domovu.

Ale prvni nale zastavka byla ve West u rodiny bratra Franka Mikesky. Aekoliv na ge pkani bylo je ptekvapiti, piece nas trochu oeekavali.

No a to vite, jake bylo uvitani a pak jejich dceru gky se ptedbihaly, by co nejspi ge bylo na stole nachystano. Bodine bratra Franka Mikesky srdeene dekuji za pohosteni a za nocleh.

Dne 27. rano jsme chteli skoro vyjeti k nagemu domovu, ale oni nas nechteli pustit po kralovskem obede. Pak nebylo jin gi pomoci d' my skutedne se vydali o 1 hodine po poledni na naai cestu. Ve West jsme zase zastavili v redakci 6echoslovala, ale tadrik redaktor nebyl ptitomen. Tedy jsme se dlouho nezdtteli a jit zase za zpevu "Koline, Koline" uhaneli k na gemu sladkemu domovu. Stare potekadlo je: Wilde dobre a doma nejlepe. Po etvrte /Iodine jsme byli jid doma. Vg em, kteti se o nas peelive postarali, srdeene diky a ph .ptiletitosti zase se uvidime.

Zpateeni cesta byla dobra at do Bartlett a ad tamtud at domtiu trochu pr gelo a zaroveri to i mrzlo, takte jsme museli co chvili stati a sklo "vindshildu" utirati.

Kdo vgichni schtzi Sokola v Dallas byli phtomni ,jsem jejich jmena zapomnel a doufam, ze sestra Ondrilgkova to vice objasni v dopisu.

Na zdar! a jsem Vag' K. F. Chalupa, dop. Sokola.

Z CALDWELL DO SNOOK! Cekal jsem, ze se nekdo jink zmini v nagem Vestniku o einnosti na gich bratrii a scster na Snook, ale jelikot jsem nic neuvidel, tak jsem se pustil do psani sam.

Jak yam znamo, bratrskk tad na Snook postavil si novk domov, vae nakladne zatizeno a prostory pro vgechny, a take sehrali pekne divadlo pod nazvem "Ratove. pouta, pod tizenim bratra Sumsala. Blahopteji br. Sumaalovi ku jeho Uspechu a cele jeho drutine, nebot' vae bylo mistrne sehrano a zvla gte se libily zpevy v meziakti, jet br. 8um gal doprovazel zpevaky na Kubelikovkch houslich.

Poprve jsem zvedel, 'de br. Sumaai hraje na housle a vypadd to, ze na Snook v katdern koute vezi umelec. Osada Snook jest vzorem nagineckkch osad, maji asi nejvet gi poeet domacich sil uditelskkch, mnozi maji statni universitu. Vetginou se stave. v osadach, de domaci dobti uditele a ueitelky jsou nuceni hledati mista jinde, ale na Snook jest tomu jinak.

Tam jsou domaci milejai nail cizi.

Take spolkove sestry vddy se ptieiriuji a jsou hrde, kdyi kuchyne ptinese nejakk uaitek a poeinaji si jako opravdove obchodnice.

Kdo by si myslel, ie na g jazyk neni pestovan na Snook, ten by se zmklil velice. Na Snook maji dobrk koten zapu gtenk v hluboke dernici a dati se mu dobte. Vgechny obchody jsou obsazeny naginci i pogtmistr jest naainec a v gichni jsou hrdi na svtij pfivod.

Stra,na 3.

TaiM se, 2e zase co nejdkive budou miti site divadlo a slibuji, ze rad mezi vas zavita.m.

Jsem s pozdravem Vas pkitel a bratr, J. T. NEMOCENSKA PODPORA. Cteni bratti a sestry!

Jest potegujicim, te na g e mils Jednota taste, ca jest diikazem dobreho vedeni a nezi gtne prate organizatort a hlavne porozumeni pro dobre a dilledite pojistky (jet nam dava nacre Jednota). ze strany elenstva. Jak vam znamo, bude letos odbkvan sjezd, kterk bude miti na starosti nejenom udrgeni toho co mame, ale zlepgiti to, co se dd. Jak jste davno slyg eli, ptedstavujeme si naai Jednotu jako mohutrik strom, kterk ma velke a male vetve a pak listy, to vae vezme, aby til ten mohutnk strom. Jestli ale na strome vadnou listy anebo male vetve, tu ten strom neporoste jak by mel.

Tim stromem jest minena na ge mile Jednota. Ty vet g i vetve jsou velke tady, ty menai vetve jsou male tady a listi mini elenstvo.

Velke kady maji velke sine, hojne alenstva a tudit take vet g i ptijem oproti malkm tacit= a tim v ptipadu podpory nemocenske ani nepoznaji, kdyt nejakou tu podporu vyplati; kdetto malt' tad, kdyt vyplati d y e podpory roene, jiz nic v pokladne nezbkvd, a ttetimu nemaji co dati.

Katdk ale ten malt' tad jest schopnk dati do nemocenskeho fondu $1.00 za alena roene, eimt by se ziskal velikk fond, z kterehot by bylo man° vyplaceti opravnenkm elentim podporu v nemoci a ani bychom nepoznali, ae jsme nee° dali, a zamezili bychom konkurenci velkkch tadti tem malkm.

Nemocenska podpora jest 'Cash na gich Kesel, ktere jsme si ptivlastnili ph vstupu do Jednoty a jestli uplatnime tuto nemocenskou podporn, bude to tim nejvetaim organisatorem naai velke Jednoty. Jestlite na g e jednota dita, 12.000 &mil, tedy by pti glo do toho nemocenskeho fondu 12 tisic dolaril a pfil centova podpora na Mena by ptinesla $60.00 dati nemocnemu alum $1.00 denne v leheich pkipadech, a jestli by byla nutna operace, dati dlenu podporu, jet by nepkesahovala $120.00, cot by znamenalo 1 cent na Mena jednou rodne. Tedy podpora by nebyla vet g i nail 1 cent na elena ran& Jak mi znamo, kdyby k varn nekdo phg el a chtel 1 cent pro nemocneho souseda, zajiste byste neodmitli a timto spojenim muteme vykonati tak velke dilo.

Stark zpilsob nebyl dobrk, jedto se east° vice utratilo za M. 0. a po g tovne net)" obnagel ptispevek pro nemocneho bratra nebo sestru; ale takto, kdyt by to bylo spojene a spravovano Hl. 1:Ttadovnou, by se vykonalo mnoho dobra nejenom eleniun ale i cele Jednote. Znam pHpady, 'de onemocneni elena, tivitele rodiny, bylo ptidinou, to byl dluten z poedtku Mai a nasledkem nekolikalete nemoci byl i nucen vystoupiti aneb byl vyloueen z Jednoty a ztratil vg e, co do Jednoty dal a koneene nebylo ani pen& na pohkeb. Timto zpilsobem by byl katclk schopen udrteti poji gteni a pak zajistiti po smrti malk ptijem jeho rodine, cod' jest iimyslem nas vaech, kdyt si beteme pojigteni na divot.

Bratri a sestry, rozjimejte o teto otazce. a nebudu se hnevat, kdyt byste nekdo mel lepgi navrh neb jink rozpoeet a zdali se to bude elenum zamlouvat, jsem ochoten dati uraitk siner i tozpoeet pro rilzne pkipady, jako ureitou vec predloditi na g emu sjezdu. 26.clam br. tajemniky, aby tuto zpravu pfeeetli ye schtizi, aby elenstvo mohlo uvadovati o tomto navrhu.

S bratrskkm pozdravem jsem Vag, John Toupal, taj. tadu cis. 116.

Na svatebni ceste. keditel prodeje k cestujicimu prodavadi: "Jak dlouho chcete bkt na svatebni ceste?"

Prodavad bazlive: "Nuke, pane — pak dlouho byste myslel?"

Aeditel: "Cot ja vim. Viclyt' jsem nevidel nevestu!"

Strana 4.

Campo, Texas.

Ctena redakce a v gichni etouci Vestnik!

Jednako si asi myslite, ae ten El Campsk3"r pletkat a puntiokat uZ zapomel c:13 .chat, kdya o sobe ani muk! Vette ha lebo ne, to uz mnoho nechybelo, a mel jsem za to, t3 se toho krismusu nedotkam.

Abych yam to, jako vytentoval, abyste tomu porozumeli, na ten "start" tej moji choroby, musi. bejt kapanek okolkh. Tak nam; ale zaeatek byl je gte lonskeho roku.

Prosince, a to prvniho a prvni nedeli jsme odbSrvali nagi Espidaiesti schtizi, ve ktere jsem byl jegte tajemnikem, ale bohutel uz nejsem.

Ptate se asi proe? Ejnu, kdyt pti glo k volbe, "of kors" byl jsem navrten, to minilo jako jsem konal svoje povinnosti orajt. Ja se phznava,m, to jo, at na to, do schtze jezdeni. Tak jako kdyt jsem byl navrten, ja se postavlm a zaenu: ja tku, bratti a sestry (sester bylo vice net "hef end hef"), vite, ja nt jsem stall a znam po celem Texasu, a zvan ledande na pikniky, a kdyt vrazi na ge schtze do toho, ja poglu knihy, a pak je pfi torn tro gku "kykovani" proti mne, proto si zvolte nekoho jin giho, jako lepgiho! To jsem deal, jak kikame drahotu ,a myslel jsem, to me budou prosit, a myslel jsem ze proti me nikdo se neodvati letet, ale geredne jsem ae zmejlil.

Navraena proti me sestra Peterkova, a vette ha, ze jsem si ani nepomyslel, ale ut jsem byl "gar" jist,S7, ze at ptijde k rozhodne volbe, ae mne hodi do kola, a take hodila! Aby to bylo dobre vysvetleni, ja ne gt'astnik dostal jen 7 hlast, a ona, jako sestra Petereena, 13.

Vtdy jsem mel za to. to 13tka je negt'astne "numero", ale kdosi pravil, ze i sedmieka je "unlucky number". Kdybych to byl veal, byl bych vi dal sam sobe hlas, a tak bych byl mel "vosum". Schtze byla celkem 'Dana a zajimava, jidla i toho peniveho bylo hojnost. Navgtevu jsme men z East Bernard, br. Jan Vagieek, br. Urbish, Francek Pe gl, kandidat tenitby, br. Domin. Nezval malit, Fojtik, s ktertm si pohovotili o starem Velehrade, vgichni z East Bernard, ptijeli v zajmu sjezdu, by nagi elenove vypomohli k ubytovani svVeh ptatel, dle motnosti, cot laskave ptislibeno.

Take pfltomen Francek Choran od tadu Hillje a nezapird, kdyby se mu tak neco ptitrefilo, to by mohl udelat jeg te nekterou St'astnou.

Tak to je asi vg ecko, po to zajimave volebni -schtzi. Je gte ten tejden po to schtzi, do mile sedla jakasi choroba, tak tak, to jsem se udrtel jegte pH dSrgeni, ale dalo mi to co proto!

Tak ted' nevim, bylo-li to po to negt'astne volbe, to jsem tak gpatne jel, a nebo ze ptecpo,ni jit naloupanS7 ch pekant. Doktor mne posilal do Victorie k specialistovi, ten ze pozna vice za 5 minut net on: obyeejni za mesic. Ja neposlechl, a co jak a kterak, ze jsem byl jit Ina druh3", den 0. K., bych povedel, kdo by si to ptal vedet.

Ge je sedmieka take ne gt'astne numero vetim, neb sestra nova tajemnice, ut na mne y e Vestniku povedela, to jsem ani do schtze neptigel knihy odevzdat, jen je nechal po synovci Ladlkovi "dolifrovat". Ono vime, na takovou volebni poratku se tak hned nezapomene! Jo, jak jsem jiz kdysi psal, za starVch, davnSich east, dokud bylo to bratrske lasky vice net nyni, jelo se pii jakemkoliv i neease do schtze, a to lejtharsky na koni, ja nekdy jel i na kobyle, a na gineeptijel ze schtze a tegil se na ptig ti. Jo ubohe nyni to bratrstvi! Co se to nyni deje tim pokrokem, ze vkly pied nekolika roky pii ()slave neb pti doprovodu Mena na misto, odkud neni navratu, byla pocta prokazana odznaky g erpy a nyni to vgecko odpada. Ono vlastne ted' odpada ledaco, ovg em neco pro dobro, jako ceremonie ph uvadeni. Nyni y am tam hodi agent osobu ainc cvaj, bez rozdilu, ani ji neznate, a musi to bSit "gfit". Ovgem, kdyt je osoba eestna, na to by mel organizator dat pozor, v takovem pade je to hlasovani a odtahovani zbyteene. Mame jegte u nag eho tadu certifikat, od Hl. Ikadu, pro osobu, o ktere jsme nic nevedeli, at na raz, ale ona osoba se nedostavila, tak to bylo vge jak Mame, apasem. Nadelano HI. R. zbyteene prate, pro nic za nic, a agentovi mluveni.

V2STNIK Timto ukoneuji tuto kapitolu a doufam, nage sestra tajemnice, bude lope podavat zpravy o na gem tadu, jak co, a kterak.

Jos. Barton. itad Pakrok Roweny cis. 49.

Rowena, Texas.

Cteni bratti a sestry, kteti jste nebyli ptitomni lednove schfizi, vas uvedomuji, byste se dostavili do unorove schtize, neb bude v ni jednano o velmi dulelite veci. Ale aby i eleni, kteti bydleji mimo stat Texas a path k nag emu tadu eislo 49 zvedeli o eem bude jednano v teto schtizi, tedy asi toto: Roku 1927 byl zde taloten Sokol, v ge vypadalo krasne, neb neni krasnej giho smVgleni nad uptimneho sokola. alenstva bylo hojne, takte nag e stara, sin byla maid k jejich teesnemu cvieeni, V nagem rade jest mnoho Menu, kteti patti tea k Sokolu. Tedy v kteresi schtzi bylo navrhnuto sine pristavet, ale to nebylo tak snadne, neb to neukazovalo, kde by bylo nejlepe zaeit a kde piestat, aby budova mela nejakSt vzhled. NekterS7 Glen dal navrh, aby se stars sin prodala a postavila nova, cot se take stale, vge glo velice hladce at na ty hmotne prostkedky. Nova stavba stala $6,000.00 (gest tisic), ktere mel tad obstarat ,mezi oleny. Z toho povstala mezi eleny nernila nalada, takte kohec koncti, ze stavebniho vStoru, jena tidil stavbu, utvotil se klub KcmenskST, a eleni tohoto klubu sin zaplatili as na malt obnos, kterST na teto budove na g tad vlastni, eastku $600 a rolnickS7 vzajemne poji gt'ujici spolek RVOS. ma v to budove $300. Tyto phjeky maji za to vVhody, ze katdS7 fad unite odbVvat svoje schtze v teto sini zdarma. Je-li nejakS7 eistS7 v3itetek ze zabav, jest rozdelen na kaadS7ch $100, tedy i na g spolkovST dil. Ale vady se najde nekdo, jena je v bourani odbornik a ma trochu delgi prsty, a i zde se snad takovSr odbornik vyskytl a to ma na celek zhoubnSr neinek. Tedy eleni klubu Komenskeho se usnesli sin prodat na gemu tadu za eastku $4500.00, v gecko zafizeni, dva loty zeme po jinni strane sine stalo tento klub $1,555.19, celkem to stoji tu sin zbudovat $7,555.19, Ted' bratti a sestry, zaleai na nas, jak my se k to matiece Cechii zachovame, tu jeji matefskou tee udraet v tomto okoli. Nelekejte se, ze budete nuceni na to platit, na to nemyslime.

Nagim ptanim je, komu bude moano, by z dobre yule na to ptispel, ne mene jak eastkou $25.00 nebo vS7 ge. Uskuteeni-li se tato vec, bude pracovat, bude-li motno ty penize po ease vratit. Bratfi a sestry ,nebud'me jak svetem jdouci tito etyti tulaci: KulhavV, hluchSr, start' a slept, nahodou nagli zahonek fepy.

Hladovi jsouce, chteli ji miti, glo jim o to, jak ji dobSti. Nenapodobujme tuto etyt-elennou spoleenost a ptispejme na toto dilo dle na gi moanosti, komu neni moZno hmotne, tedy aspori duaevne pracovat, pro dobro radu, na tomto podniku.

S bratrskS7m pozdraveni, Vaclav Kvasnieka.

Dime Box, Texas.

Dobfe, to se uvetejriuji jen tivotopisy sla y gich lidi, kteti byli obdafeni-nSrchaAt'snej miliony, a tak si ziskali slavu svetskou. Ptatele, co kdyby se mel uvefejnit aivotopis nateOch chudakh, kterST se narodil v bide, a k tomu, kterS7 trpi od sveho narozeni mrzo.etvim a nebo i bolestnou chorobou, a gtestena se -od neho nadobfe odvratila, musel by takovSt aivotopis 13S7ti pain slzami.

Pisatel techto tadkh byl tea narozen na to negt'astne planete, neb hned v mladi ztratil svou nejdratgi matieku, kterou ani nepoznal, a je prondsledovan doposud nemocemi a nehodami, a jeho sourozenci ye stare vlasti tet.

Prave na Nov ST rok, prvni den v rote dostal

Ve ∎stfedu, dne 5. imora 1936. smutnY dopis od sve sestry za stare vlasti, neb pti eteni onoho dopisu se nemohi udrteti bez .31zi i se svou lepg i polovici.

Dopis zni takhle: Olomouc, dne 16. pros.

Nejmilej gi brattieku, gvagrova a ditky!

Zasilame mnoho srdeenS7 ch pozdraveni se vzpominkou ad nes vgech.

Bratfe, nezlob se, ae jsem ti dtiv neodepsala, jsem nemocna, trplm hroznou nervosou, mnohdy se mne zde, ze v,g e doma rozbiji a to se zabiji. V dubnu jsem byla ye gpitale na paprskach, lekati mne povidali, ae mom plyskyte na taludku a k tomu jin gi jakousi nemoc, ate musim b'ti operovana. Ja ale nechtela, tak mne poslali domt, a lekati mne naporueili lehkou .stravu; kde ji ale vzit, kdyt mfij je bez prate, a jinde neni od nikud tadna pomoc. tiji jen na pra gkach a oleji, co mne lekati naporueili.

Dne 9. dervna na svatodu gni pondeli, ja byla v kostele, a mfij nebyl doma, v torn Case zasahlo auto naAeho pet let a tfi mesice stareho chlapce, odhodilo ho asi metry na asfaltoyou silnici, hlavu mu rozbilo tak, to mu lekati museli vrch hlavy odebrat. Chlapce mame nyni doma, lekati mu tadnou platenku na hlavu nedali, ze pry je mladSr, ae se mu to zaroste. Poslyg , brattieku, ja myslela, ze tenkrate to nepteliji, a moje nemoc se tehdy velice zhorgila. Poslyg , bratfe, jakou ale chlapec potfebuje opatrnost. Chlapec nesmi na silnou zimu, nesmi na silnej gi horko, a aby nebyl nejak silneji do hlavieky uhozen a neb i tlaeen, Bratfe, ty via asi nejlepe, jak to se mnou asi nyni dopadne, jak bych si to 15tala jeg te jednou uvidet, ale ptani me se jit nespini. Deti to potad vzpominaji, ae by te-rady poznaly, a sve bratrance a sesttenieky, a jen potad by rady za yam! do Ameriky, ale to se jim tet nespini.

Urodu jsme meli peknou, ale co elovek kupuje, je vae drab& a nic k lep gimu se to neukazuje. Bate, je to tivot pro chudV Ed! President Masaryk se nam vzdal trunu, myslim, te's o tom jit eetl. Sestra Rosie z Uh. Brodu mne nepige, a bratr Cyril od Pferova ptijde jednou za rok, pfenocuje a to je vae. Z Lideeka mne aadnSr. nepite a tak nic nevim, a nemohu ti nic sdeliti. Bratte, co mysli g, bude valka nebo ne? Co myslig o Habegi a Talianech? Nemyslig , to by pattilo nalotit Taliarrtm dobfe na zada, aby jim zaala chut' na dal gi valeeni?

Dcera na ge vygla tteti megt'anku, rada bych ji dala na neco ueit, ale jak, kdyt penez neni. Rodiee meho mute byli okradeni; tebrak tebraka okrada. Jak ty, bratte, citi g se lepe?

Byl jsi jia operovan?

Ukoneuji, nemohu psati, motna to to ani nepieeteg. Pfejeme yam vaem vae dobre v rote 1936 a nejvice zdravi! S Bohem!

Frantigka eechakova.

Pfatele, kolik takovSlch chudakt je odsouzeno na smrt, svou nezavinenou chudobou, a kolik by jich mohlo Wit tivotu zachovano, kdyby jim prosttedky dovolovaly. Necham teto smutne zpravy, a at po druhe chci neco sant jingiho.

S ptanim v:aem bratrfon a sestram vgeho dobra v tomto race a hlavne toho zdravi!

Jos. Mikulin.

Tioga, 'Oslo 5• Ctena redakce!

Musim zase jednou zavitat mezi vas, abyste videli, ze jsme dopusud nezmrzli, aekoliv to zima je neptijemna, jeate to je sucha. Tet nam zde napadlo trochu stiehu, jenfe bylo mot \retro, takte misty byly zaveje dosti velike a misty zase nebyl tadn3..

Tak mili bratti a sestry touto cestou yam davam vedet,;'ze, triorova schtze se bude odbSrvati u br. Willie Jureeky druhou nedeli v imoru o jedne hodine odpoledne. Tak hled'te, mili bratti a sestry se staastnit schtze v co nejvetgim poetu, neb minula schtze byla mac tslabe navgtivena, aekoliv byla krasna. Nedbejte na to, ze mate nekterS7 daleko, kdyt je pane, tak kara dobehne. S bratrskYm pozdravem, Chas. Hejr4, tajemnik,

VESTNiK

Ve stkedu, dne 5. imora. 1936.

VELKOLEPA PREKVAPENKA NA MANiELE KUBENOVI Z FAYETTEVILLE U RADU OSLO 88. V HOUSTON. College Station, Texas.

Rada bych popsala milemu atenatstvu podrobnY popis teto piekvapenky, ale nejsem pine zasvecena do vSech tajii teto oslavy. Byli jsme pozvani a tedy jsme piijeli a tak jen z ,vetSich obrysti podam svrij asudek.

Nemyslela jsem si pti prvnim setkani s mantely KubenovYmi, a to bylo v Ennis pit sjezdu, to budu ja a milj mut ptitomni jejich oslavy 401eteho spolutiti. Net tak jde beh tivota. jaka pfekvapenka! Die meho citeni bylo to cosi, co rista a per° nepovi — jedine srdce cats nejlepe.

Cele. ta slavnost nesla se v priibehu vanem a vtele ptatelskem. KatdY snad citil v sobe kus obdivu, ricty a lasky k aslavencum. Doufam, to vgichni chapeme, cam bratr Kubena byl a je pro naSi. Jednotu.

Poiad slavnosti zadal kol 8 hod. veeerni.

Snad si pomyslite, jak houstonSti to upravili, aby nic netuSici mantele Kubenovi dostali do sine Meal C. 88? Bratr soudce ChernoskY a jeho bratr, teditel od Liberty Loan and Building Association vedeli, to na den 21. ledna ptipada schrize a volby Utednikir do Liberty Loan a ponevadt bratr Kubena zastaval ittad ye vYSe jmenovanem — dostavil se a teny bratril ChernoskYch jit to jaksi Sikovne zatidily a ses. Kubenovou pozvaly k sobe za zaminkou, to u sester tadu C. 88. maji jakousi ,eabavu, tedy aby se tet zaastnila a pobavila. Sestra Kubenova, i &jejich dcerakou dostavily se na toto pozvani ke zminene sesterske zabave.

Okolo 7 hod. veeer zaeinali se schazet fidastnici obtetkani dobrotami. Kdyt se dostavili naantele Kubenovi i s dcerakou, stoly byly jit odeny v rouse bilem, s krasnYmi bilYmi karafifty zdobene, a pod tyto kvety pinily se stoly vim manYm. Lidu ptibYvalo vic a vice, i toho obtetkani. Velice mile jsem byla piekvapena, kdyt mezi jinYmi uvidela jsem mantele WondraSovi z Caldwell. Podasi bylo pramizerne — a tito staroakove se piece dostavili, jejich east potaila vSechny ptitomne. Kdyt se dostavili mantele Kubenovi do tadove sine — po uvitani navzajem se vSemi zasedli jsme si kol kamen a bavili hovorem, abychom nestali v cest6 pilnYm sestram pti Uprave stohl svatebni hostiny.

Okolo 8 hod. vSichni ptitomni se ztratily z jidelny, Sli nahoru do salu, jen neco mak) zristalo rids dole v jidelne. Pak nada ptijde k nam a pravi: "Pojd'te take nahoru!" Tedy jdeme a u hlavniho vchodu nas zastavi, to poekat chvili. A tu sestra Kubenova pravi: "No stale jsem nic nevedela., co toto je — ale jit mne zaeind svitat". Jeji mut staff u protejSi stay s bilYm karafiatem ptipnutYm, jako tenich. A sestra Kubenova mi pravi: "A proto toho meho tak vystrojili!" A v torn jit stoji drutieka v riltovYch Sateekach a koSiekem zdobenYm v hlavnim vchode vedoucim nahoru do seat — sype listky kvetti v cestu a bratr soudce ChernoskY se tadcsti k doprovodu, bete nevestu sestru Kubenovu pod pati a svatebni priivocl se bere nahoru do saki. Kdo bratra-tenicha Kuberm vedl nevim, neb to se stalo vSe, anit bych sama chapala, jak hezky meli celY plan prOvodu dopiedu vypoeten3i.

Nahoie v sale, na jeviSti bylo svetlo soumraku. Oslavenci byli usazeni na mista jim ponechand. Drutidka jinx v bilem frboru ptedstoupila pied oslavence a podala pani neveste nadto tu hernou kytici bilYch karafiatti se c kytici ji daruji sestry od iadu. (Velmi dojemne. — Potlesk.) Pak se ujal slova soudce ChernoskY v keel anglicke. Kratce objasnil, pros jsme se sesli a pak hned v fedi deske peal Pm s poteSenim k teto tak krasne:Chvili. Pak ptedal slovo bratru Aneincovi. Bratr Aneinec kratkou srdednou keel objasnil, proe jsme se seSli a hlavne poukazoval — ne mrtvYm bojovnikfun a dobrYm lidem — ne po smrti volat slavu k jejich hrobrim, ale za tiva mama si dat uznani a lasku lidskou, bratrskou, cot jsme mu my 13osluchaei za pravdu dali. Po srdeenem tornto proslovu bratra Aneince, vystoupila na jevi.

Ste chot' soudce Chernosteho a slee. KOst0Slovy,

mlatska zasedla k pianu.

Nevim, jak bych tento vYstup mela popsati.

Pti osvetleni denniho 'Sera vyjimalo se toto vystoupeni velmi malebne, neb pani Chernoska byla odena eernou rcbou a jeji jit bily vlas dodaval jejimu vzezieni cosi velmi mileho a vatneho. To byl zjev, kterY upoutal oci vSech. JeSte vetsi pozornost a napeti zmocnilo se nas, kdyt sleena Kostomlatska spustila prvni akordy piedehry a pak padl hlas pevkyne k doprovodu piana. Posluchaei byli ptimO magnetit)ovani hlasem a slovy pevkyne. Po dopeni pisne potlesk boutlivy a musela nam jeSte jednu piseri piidat. Jeji hlas se tak krasne posloucha, to vSichni jsme byli ptekvapeni jejim umenim.

Mne jen mihlo hlavou — takove naciani — prod nepoteSila jit chive nady libosti sveho hlasu posluchaestvo. A pak jsem si myslela — snad je i tak dobie, alespori mantele Kubenovi byli prvni pocteni timto vysteupenim. druhe: Trojlistek veselych hazounkYch divek. *Tit toto vystoupeni stejne odenych deveic dalo nam tart cosi veseleho, vonici mladim. Byly to dye sestry Kostomlatske a ta tieti, at' mne odpuutim, nevim jeji jmeno. Mne neznama jmenem mistrne doprovazela na plane sestry Kostomlatske k pisnim eeskym "Pod naimi okny tede vodieka". Ja pisnieku tuto rada zpiyam, ale tyto deveice ji zazpivaly zcela jinak net humorne a umele. A cot kdybyste slySeli tu jejich "Svestkovou alej". Ta jejich "Svestkova alej" je docela jinaei a docela i jine Svestky musely tam rust. Jsou obe tyto devdee hudebne nadane, take umely tu "Svestkovou alej" naStepovat novYm ovocem zmenou not a misty i notu. Ony dcbte vedely, to pro tuto slavnost musi mit neco noveho.

Tteti eislo. Jak bych toto ptirovnala.? Snad mladi a podveeer tivota l Dye develtka v rozpuku tivota. Dvoji Ustroj. Bilk oblek netne objimajici divei telo. Cerny oblek halici postavu mlade divky. Tyto obleky ptipominaly mne mladi a vek starSi. Zpivaly dvojhlasne. Hlas soprana znel v uSich jako hlas veseleho mladi v rouse bilem. Hlas druhY v rouse dernem dumave se chvel a ptiporninal boje tivota. AC diva tvatinky kypely mladim, hlas jejich znazornil promenu let tivota. Byla to sleena dcera od teditele ChernoskYch a druhou sleanu opet neznam. Po tomto eisle soudce ChernoskY vybidl pana tenicha k ,.31ovu. Tento s rozechvelYm hlasem ujal se slova podekevanirn a vYzvou k nam ptitomnYm, bude-li kdo pomoci od nej pottebovat, velice rad pcmae. (Potlesk.) Pak i pani neveste udeleno slovo. Deti mile, ja, se lekla misto ni tak znenadani dali ji slovo, ja myslela, ze poplave. Ale zmYlila jsem se. AC ptemotena .dojmy, povstala jako prava nevesta, ozdobena kytici bilYch kvettl, srdeene podekovala vSem za tak uptimne ptatelstvi — a tak hezky zvuene plynula jeji tee.

Skoneen program a svatebni pruvod hnul se hezky v ride dolil do jidelny k svatebni hootine. Jaka byla hostina a jidlo, je zbyteeno popisovat. PodotYkam jen, kdo dole v houstonske jidelne byl, tedy tarn byly dverna tadami stoly pies celou jidelnu. Napted meli ptednost k sednuti starSi, a tak se zasedalo ttikrat ke sto10m, a jidel stale dost. Mantelam KubenovYm byl darovan deft velkeho rozmeru. (Kdo jim ho daroval nevim.) Vyzdoben byl umelecky.

Venec kol neho se vinul z betunkovYch vSech barev a odstinri a vyzdobene svidieky na dortu.

Po stolovani cslavencti byl jim dorueen dar od iadu els. 108. z Rosenberg, stfibrnY rozmer.nY tic se zlatYm pismem venovani. At byli vSichni nasycen, nahote v sale vyhravala svatebni veselice. Soudce ChernoskY pak vyzval vSechny tandici, by se rozestavili v kruh a pustili y staro-novomantele k taneeku. Ale dlouho je spolu nenechali v kole. Jit se hoSi k pani neveste ,se s ni zatoeit a deveata zas tenicha provadela, takte sii zenith s nevestou z ruk do ruk, mladi i start ptatele chteli se alespori jednou v kola otodit. Au i. nas proslulY eeskY lekat dr. Henry Mares s jeho pani nenechali si ujit tuto ptiletitost a provedli rase oslavence v'kole, z eehot my ptitomni meli velkou rad.Ost. Doufame vSichni, co jsme se zaastnili teto oslavy, ze rnantele Kubenovi ocichazeli z kruhu

Strana 5. svYch poteSeni. A my vetime, to v srdcich jejich zustal zatnY paprsek radosti nad tim, to tolik ptatel se zileastnilo a jeSte mnohem vice piltel je rortrouSeno po Texasu a at budou Gist moje drty, to se uptimne poteSi z toho, ze HoustonSti jim uspotadali tuto srdednou piltelskou besedu ate do jejich cest.tivota ranYch bojti a bolu zasvitla ptec laskaa uznani. Ptejeme jeSte jednou hodne zdravi, sill a teSime se na vaSi zlatou svatbu, jak vein bratti teenici pi-ali.

A vy vSichni potadatele, bratti a sestry houstonSti, promirite mne, zdali jsem neco opomenula, aneb Spatne udala. Vite, to jsem daleko od vas a nebyla jsem v nic zasvecena. A kdyt jsem doslechla, to vas zpravodaj br. StudnienY se nemohl dostavit, tedy jsem se pokusila pcdat SirSi vetejnosti, at" jen kuse, ale piece podat zpravu o vaSem krasnem einu.

S pozdravem na vSechno etendiotvo, Anna Hortiakova.

Rad Pokrok Moultonu, aisle 27.

Moulton, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Kdyt tak prohlitim Vestnik a etu od rozlienYch tadir dopisy, jak kteti zvolili ltedniky, delegaty, vYbory, atd, na tento rok, tak jsem si myslel, to by neSkodilo naSemu elenstvu, zvlatte tern co nechodi do schilzi, aby vedeli, ktere maji Utedniky. Nast zUstali skoro vSiehni staid. Byli zvoleni nasledovne: Pavel Barak, ptedseda; Frank Krametbour, mistoptedseda; Jan Mladenka, starSi ptedseda; Jos. ZaveskY, tajemnik; Jan V. Havlik, ucetnik; Jos. K. Dar-flak, pokladnik; Jan MikeS, prtivociei; Felix Tyledek, strat. teetni vYbor: Fr. Jilek, Emil Bailk, Emil TouSek. NemocenskY vYbor: Ed. Batey, Jos. ZaveskY a J. V. Havlik. Za delegata byl zvolen Jan V. Havlik a Jos. K. Datilek nahradnik. Po schai byli Utednici nastoleni, neb uvedeni, pak se poslalo pro soudek veho, kterY se za, veseleho rokovani brzo vyprazdnil. Melt jsme i hosta br. Karla J. Havlika ze Sweet Home, Tex. byl mezi nami, cot nas velmi tesilo. Dekujeme jemu za navStevu. PHjed.' brzo zase.

Nova.° tu mot neni. Bylo tu celY tYden Spatne, chladne a deStive poeasi, ledu a mrazu dost, tet dcst chilipky a nachlazeni mezi lidrrii.

Lekati maji prate dost. Letos mame tenskY i volebni rck, tak zabav je a bude na vSechny strany dost. Tat i na g sousedni tad ve Flatonii bude mit vebikou taneeni zabavu v nedeli 9. flcra. Ma jim tam hrat Havlikova hudba z Moulton, totit na geho bratra br. J. V. Havlika, ktera jest zde velmi oblibend. Tak nezapomerite, aby vas ptijelo co nejvice, aby br. F. J. Fojtik byl spokojen, nebrumlal a met o eem psat.

Na zdar! S bratrskYm pozdravem vSem, Dopisovatel od nas.

VSEM BRATRSKYM SPOLKUM S. P. J. S. T. VE STATU TEXAS. Vateni krajane!

Valna schae 2upy Jitni, jet konala se dne 26. ledna 1936 v Dallas, Texas, vyslovuje yam srdeene diky za kadou pomoc, jet jste naSim sokolskYm jednotam poskytli a za vSe, co jste pro vec sokolskou vykonali.

Jest naSim uptimnYm pianam, byste i v budoucnu -ptizeri svou nam zachovali. Diky!

Za tsttedni VYbor 2upy Jiani, Vac. Kraft, starosta.

V. Kuderova, taj.

Dallas, Texas.

Bratte redaktore!

Valna schtze tupni, jet konana byla v Dallas, Tex., dne 26. ledna 1936, vyslovuje Varn svfij srdeenY dik za uvetejnovani zprav o jeji einnosti a i za vSe, co jste pro vec sokolskou v rcce minulem ueinili.

Doufame, ze i v budoucnu sloupce VaSeho vazeneho listu nam budou otevtenY: Ptejeme Vam v novem voce mnohn zdar a..

Za Ustredi 2upy Vaclav Kraft, starosta.

V. Kuerov4, t

t

Strana 6.

T ExAftsKE doktriny a metody se ustaviene 11 ye 'svete opakuji. Hippokrates znal a popsal &tile moderni chorobne stavy a jejich leeeni a zasada ochranneho oekovani byla znama ifiantim tit pied deviti stoletimi.

Lekafovo nadani pozorovati se nezmenilo v prabehu staleti. Nati pfedkove pozorovali piIrodu stejne jako my a mame dukazy, ae vedeli, jak si pfi torn poeinat. GeV rozdi mezi lekatskSrmi generacemi spoeiva ye zpfisobu, jak3im interpretujeme zjevy, pozorovane pfed tisiciletimi. Mytlenky a tivahy vedce dvacateho stoleti nejsou o nic vznetenejti net avahy Aristotelovy, ma pouze k disposici take vSTzkumne prostfedky, jaky. ch se Aristotelovi necico.stavalo a jet mu umotfauji odhalit vnittni povahu ureiteho zjevu, jimt si stall marne lamali hlavu.

Nejnovejti z leeebnSrch metod je leeeni umelou horeekou, neboli pyretotherapie. V poslednich letech bylo podrobeno dakladnemu badani a zda. se, to dobie pfestalo vtechny zkoutky. V nekterS7ch ptipadech sk3ita pozoruhodne v3isledky a jiste ma skvelou budoucnost. Choroby, pied nimit vecla stala iipine bezmocna, bude motno v budoucnu potirat touto novou metodou. Je to rozhodne jeden z nejpodivuhodnejtich objevu soudasne mediciny, ale zmentovali bychom zasluhy svSich pfedchadkdybychona jej povatovali za naprostou novinku.

Latinske Uslovi "febirs accedens spasmos solvit" dokazuje, to stati vedeli dpfiznivem ku horeeky na spasmodicke projevy. Hippokrates popsal jeji neinky na psychosy a Galen se pokoutel leeiti melancholii malarii. Horke lazne a podobne zasahy, jet zvytuji teplotu tela, byly velmi oblibeny nejen u ken a kimanti, nflart i u Egypt'ana, 2idu a jiiVch naroda. V patnactem stoleti po Kr. lekati radili Ludviku XI. francouzskemu, aby se nakazil bahenni horeekou a zbavil se tak padoucnice.

A jeden stfedovekS7 Mica!' pry prohlasil: "Dejte mi prostfedek jak vyvolat horeeku a ja vyleelm vettinu nemoci."

Za vtech dob a ye vtech zemich lidova moudrost a empiricke lekatstvi uznavaly blahodarne adinky vysoke teploty na vYvoj ureitch chorob.

Sy'stematicke pokusne badani na tomto poli trva teprve nekolik let. Je zasluhou videriskeho neurologa profesora Wagner-Jauregga, jent

r'

ADOST vSirobca svieek, svicnu, lamp, stinitek, kratiknott, dale vSTrobca loje, petroleje, uhli, lihu a vabec vtech pomticek ot;vetlovacich." V teto petici steauji si vSfrobci prostfedka osvetlovacich na nekalou soutet slueeniho svetla, vyrabeneho zadarmo za hranicemi a dodavaneho do Francie (pa.trne na podnet perfidniho Albionu)) za podminek, s nimia nemiite konkurovat tadnY domaci vSrrobce svetla. Proto tito tadatele se obraceji na vladu s aadosti o zachranu svSth tivnosti a existenci. Lze jim pomoci velmi snadno: Necht' talon naiidi, aby se pies den zavirala okna, dvefe, vyhlidky, vikke a vtelike jine otvory do dome okenicemi tak, aby nemohlo do mistnosti vnikat sluneeni 3vetlo. Jakmie se znemotni dodavka tohoto zahranieniho svetla, stoupne poptavka po svetle francouzske vS7-• roby. I nastane rozmach nejen pramyslu svi eek voskoqch i lojovVch, lamp a lustre ze skla, z kora a ze dteva, ale povznese se i francouzske zemedelstvi; vzroste poptavka po loji a vosku . a nastanou lepti easy dobytkatstvi a veelatstVi: teaba uhli a dfivi vzroste a zvSrti se ruch dopravni po souk i po vode; z noveho rozmachu francouzskeho osvetlovatelstvi bude mit i prospech umeni — sievaestvi a kovotepectvi, umelecke truhlatstvi, fezbafstvi atd.

Na vtech stranach pfibude prate nejruznejtiho druhu, prate kvalifikovane a neodkladne.

Ta se dnes nemtite rozvinout pod neslchanou souteti zahranieniho svetla. Necht' povati ti tuzenitti i4robci, kteti si stetovali na nizke deny svS7ch zahranienich konkurenta (na pt. pti vyrobe tkanin nebo j.), ae francouz gti vYrobci c-x5vOlovni maji vydOet 6

VESTNIK

Floreela jako lek, dcfinitivne stanovil pozoruhodne vlastnosti horeeky jako lediveho einitele pri potirani ureitVch, dosud neleditelnSTch nervoqch poruch, zvlatte pak vteobecne paralysy. Wagner-Jauregg zkusil leeit nemocne paralysou neoekova.nim malarickeho viru. VYsledky, dosa gene touto metodou, byly skuteene pozoruhodne. Pacienti pfibYvali na vaze; jejich fee byla jasnel gi; charakteristicke tieseni zmizelo; mysl se vyjasnila a nabyli znovu schopnoisti sebekritiky. Duletite zmeny byly rovnea pozorovany v mini tekutine, takte v nekolika pfipadech byla dokonce negativni reakce BordetWessermanova.

Ptirozene, to tyto uspokojive vSTsledky byly dosateny pouze v 25 procentech leeenS7ch pfipada, zatim co jine jevily jen slabe znamky zlepteni a nekolik se zhortilo. Ale uvedomimeli to vteobecna paralysa byla jette pfed deseti lety povatovana za zhola nevylkitelnou, nemateme neobdivovati tento iispech moderni vedy. Malaricka therapie je nepochybne jednim z nejvettich viterstvi mediciny.

Kdy2 vetly ve znamost vSisledky tohoto objevu, vznikla pfirozene otazka, nebylo-li by motno touted metodou Wit i jine nemoci nervoveho pilvodu jako cukrovku, Parkinsovu nemoc, padoucnici, poliomyelitis, jiste dutevni poruchy a j. VS...31edky techto pokusa byly ad celkem povzbudive a mateme z nich dospeti k zaveru, to malaricka, therapie je meoda, kterou nesmime pfehliteti zvlatte tam, kde zklamaly vtechny ostatni metody.

Soueasne zvidave mozky zaealy hledati prostiedky jak vyvolat umelou horeeku bez oekovani malarickS7mi zarodky, ktere se neobejde bez nepiijemnosti zvlatte tam, kde jsou pacienti zeslabeni chronickou chorobou.

Chemie a fysika ted' skStaji Micah mnotstvi prostfedka k dosateni stejneho adinku Techto prostiedkii je vlastne tolik, ae praktickemu lekati je nekdy talc° si v nich vybrat.

Z biologickS7ch metod se mateme zminit injekcich toxinti a vakcin, zvlatte takovSrch, jet obsahuji bacillus prodigiosus a tuberkulin, a organicke substance jako mleko nebo kasein.

Jsou oleje, ktere dovedou vyhnati telesnou teplotu prudce nahoru, jako sulforovS7 olej. Jeho poutivani k tomu ucelu je velmi rortifeno v Evrope a Jitni Americe, protote zachazeji s

Veilepejichklasikii. ktera, sve sluZby dava, francouzskeinu konsumentu zcela zadarmo!

Za takovSrch pomera solidni podnikatel tuzemskS7 nemate vydelat ani na done. JedinST kratkS7 zakon o zavirani oken by mohl vyvolat ohromnou ptiletitost k praci a vS7delkam ye vtech motmich oborech.

Podle vteho tento genialni navrh Bastiatav nedotel zaslonteneho oceneni u soudasnSrch aspoii se nedochovaly tadne spolehliy e zpravy o zavirani oken v dilnach a toVarnach francouzskSth. Pokud se zavirala okna v tamejtich ministerstvech, nebyl asi celkovV vSr sledek dosti vydatnV k povzbuzeni francouzske vS7roby a obchodu.

A tak Batiat, neilmorne spekulujici, jak rozmnotit narodni blahobyt, ptitel o rok pozdeji (1846) s jinou "petici ke krali". Vychazi pfi ni ze samortejme pravdy, ae eim vic elov'ek pracuje, tim vie bohatne, a ae elm vic pfekatek musi pfekonavat, tim vice pracuje. Z eehot plyne zaver, to eim vice pfekatek elovek musi pfekonavat, tim vic bohatne. Uvedomime•li si tuto hlubokou pravdu, pak cesta k praci a k bohatstvi je ut otevi-ena dokofan.

Necht' je zakonem zakazano pracovat pravou rukou! Povatme, jak iitasne klesne v3i .kon katdello femeslnika, kdyt bude smet pracovat pouze levici. Jak vzroste potieba lidi, kteti by dopinili pottebne mnotstvi pracovnich v3ikonu. To nutne povede k velikemu vzestupu mezd a chudoba zmizi ze zeme jako zadarovani. Vzroste poptavka (a tim mzda) nejen u MP Well (1611111* ale 11 yep, 8vadlen, pra-

Ve stiredu, dne 5. imora 1936. nim je velmi jednoduche. Za gest nebo osm hodin po injekci zaene teplota stoupat a za etrnact hodin dosahne maxima, naeea se za etyfiadvacet hodin zase vrati na normal. Je piimo zazraene, jak zachvat asthmy, vzorujici vtem jinSP.m metoclam, rychle ustoupi po tomto zasahu.

Stejne mnoho je fysikalnich prostfedku pro vyhaneni telesne teploty do vfge. Prodlou2ene harke lazne, elektricke svetelne lazne a infradervene paprsky maji tento teinek, tfebas jejich kaloricka, energie pAsobi pouze na Nacpak proudy vysoke frekvenci prohtivaji organismus do hloubky. Nejoblibenej gi je metoda prohtivaci (vinami del gimi 100 metro) a kro.tkYmi eterovYmi vinami (pod 30 metro).

Obe metody jsou vYsledkem d'ArsonvalovSrch obSevii.

Objev pyrogenickeho pilsobeni radiovYch yin byl nahodnY, stejne jako mnohe jine objevy. Roku 1929 si vsimli v laboratotich spoleenosti Gen. Eelectric, to operatefi , obsluhujici radiove generatory se east() nalezaji v horeenem stavu. Skoro soudasne Bell a Ferguson zjistili tYt zjev-u radiovYch operatert na velkYch lodich. Systematicke pozorovani vedlo k zavery , ae kratke eterove viny nebo radiove viny jsou skuteene nadany touto vlastnosti a ad tohoto objevu byl jen krok k sestrojeni zvla.Atniho pfistroje k leaebnm deelum Tento pfistroj vytvati v tele za poi hodiny teplotu 41 st. C a jakmile je vypjat, teplota pfestane stoupat. Navrat k normalni teplot y nastane prtunerne za dve at tfi hodiny.

Pro svoje snadne utiti pyretotherapie se•stala oblibenou pro leeeni akutnich infekci jako netita a revmatickch tank& jakot i kotnich nemoci jako je psoriasis a ekcemy.

Jak se vlastne dosahuje techto v3isledka, je dosud zahadou. Horeeka nepochybne v5-7znamne zmeny v telesnSich tt'avach nebo zvytuje piirozenou odolnost tela. Je vtak zjittenS7m faktem, ae dakladne prohfati lidskeho i zviteciho tela ma za nasledek zrychlenou dinnost srdce a plic, nitti krevni tlak, zvftenS7 metabolismus, vetti procento eerveny'ch krvinek, cukru a moeoviny v krvi. oili kratce fedeno, ma vteobecnS7 a vtemotnS7 teinek na telo.

At' bude budoucnca3t teto nove leeebne metody jakakoli, zustane jednim z nejobratnejtich a nejodvatnejtich pokusa ,na tomto poli. dlen, vytivadek, krajkafek atd. Zmizi nezamestnanost, zmizi bida a prostitute. Je ovtem to se nekteki utopiste spoji k tateni za svobodu prove ruky, ale ize doufati, to Associace na ochranu prate rukou levou (Sinistrites) pfesveddi vetejnost o blahodarnosti teto politiky ate pravaci (Dexterites) to prohraji.

Tyto dy e petite Bastiatovy, jet vyhrabavame z prachu zapomenuti, jsou neocenitelnSrm pokynem pro souea,snou protikrisovou politiku. U nas se nedavno nekteti politikove domahali "zavery" nekter3ich aivnosti, t. j. omezeni podu samostatnS7ch podnikatela v tech kterSich oborech, cot by vedlo k omezeni poetu Off" a tovaryta pro ne, snad i k omezeni poetu takii v odbornSrch tkolach atd. Co vtak je tohle vtechno proti kolumbovske mytlence Bastiatove: m y& vtechny tivnosti, tovarny, byty, tkoly a Utady — proti svetlu sluneenimu!

Mae je ohromnSr gaivanickST elanek.

Zname hromadne tahy nekteOch motskS7ch ryb, na pt. sled'ii, pokouti se novS7 m zpasobem vysvetlit ruskST biolog int. Mironov. Podie pokusd ryby v elektrickem proudu se orientuji v2dy srnerem ke kladnemu polu. meficimi pfistroji int. Mironov zjistil, ae v mofi vznikaji pfirozene stale proudy elektricke. rutriVch smera a sily, ale pfevatne tak, to kladriST poi je u pevniny, taktie ryby udrtuji na svem tahu smer k pevnine v souhlase se smerem techto proudu. Badatel se domniva, se neinkem moksk3"Tch elektriclOch proudu na organismus daji se vysvetlit nejen tahy ryb, nS7b0 zvlaatni zpilsob aivota 1 nelcterfth jinych motaSich tivoaehA,

Ve stiedu, dne 5. unora 1936.

HLIDKA ZEN Atenta Karel Novy.

Ze stejnojmenneho romanu, jen vygel nakladem Melantriehu.

NE 'gNA Hohenberkova, v to chvili schazeK la s prvniho poschodi radnice gpalirem musulmanskYch gen, jen volaly pozdravy a nashledanou. — "Zmerite program cesty, pane polni zbrojmistie. Jedu do nemocnice. — Hlaste zmenu osobne," sydi naslednik a opet ztraci rozvahu, vide, zbabele odi generala. "Zone mela pravdu, to mu vetila jenom na pill!" myslil si.

PokotenY vojeviidce hleda zastupce sveho zraneneho adjutanta a natizuje mu, aby gofer jel piimo k vojenske nemocnici nabteiim, co nejrychleji! Ptesto'ge poklesava v kolenech, jsou jeho gesta stejne arogantni, jako vidy.

Ptibiha policejni teditel Gerde a div se nevrhla na kolena: "Zmena v programu, Excelence pane polni zbrojmistte?"

"Jedeme!" pronese kratce Potiorek a odvraci se od policejniho teditele. Ani ted', a prave nyni nemiIte Sef zemske vlady a nejvy ggi vojenskY velitel bosensko-hercegovsk3ich provincii nedochtet rozkazu, jejt sam vydal: civilnim iitadum neni zhola nic do zajezdu generalniho inspektora branne mod habsburske monarchie.

Knetna se temet potaci. Kti2nje se.

"Pojedeme rychle, jizda trva d ye minuty, knigeci Jasnosti," pravi Potiorek.

Zone ho neposloucha, jde za svYm man gelem. Nasedaji, a ptibiha hrabe Harrach, majitel auta, aby jel s nimi. Z ktere strany padla bomba? Od teky. Hrabe stoji na stupatku na 'eve strane auta, aby chranil svYm telem habsburskeho naslednika a budoucnost ti ge v nem.

"Pojedeme velmi rychle, hrabe. Abyste nespadi," pravi cisahike, VYsost a klepe mu na ruku: "JedinY mua ye smedce bab!"

"Myslim, ae dostaneme jegte nekolik kulidek, Zofie, uboha one!"

Knegna mu tiskne koleno.

"Neni mogna, VaSe cisatske Velidenstvol Sarajevo piece neni pine vrahil!" stone. Potiorek.

Dal znameni k odjezdu a skrdil se, jak mohl.— "Ttinact vteiin!" tikal si Trifko Grabe2. Ste.1 nepohnute, a kdy g zahledl na radnidnich schodech vysokou postavu arcivevodovu, bledou a zelenou habsburskou tvat nad chumlem cylindr5, a fezil a holYch hlav zastupcti cirkvi, ,sevtel nemilosrdne rty.

Jit zni motory aut, a prvni se mihlo a druhe a — pozor!

Avgak Trifko nevidi nee, zdegenou tvat deny, bolestne stagenou do hrsti vrasek. Zofii Hohenberkovou, a jeho prsty stahla kted. Bezmocne pohledl za paclicim vozem a vydechl z hloubky ptete2kYch dechem. V jednom jedinem okaingiku pocitil i radost, ail nezabil tienu, i hrtizu z nemohoucnosti zabit mute. Jako by ho byl udefil pies hlavu a do odi andel peruti.

Automaticky s druhSuni vbehl do jizdni drahy, ted' jit volne, a betel s hochy a divkami za prtivodem aut.

Prvni auto, v nem'2 sedel policejni teditel Gerde a jeho Mednici, a druhe, v kterem je starosta mesta a ithstske, honorace, titi se zpatky nabteg im, cestou podie prograrnu do ulice Franti g ka Josefa. Ulice byla ptepinena lidmi a policejni strelnici teprve delali misto. Pug ara s Principem, kteii se tu jit octli, byli zahnani na druhou stranu a stanuh pre,ve na vrubu chodniku, kdy g se ptihnalo druhe auto, a jig je tu tteti a v nem arcivevoda a Potiorek. Harrach se dr gi ktedovite vozu na leve strane, prave, strana je odkryta.

"Stat. Jedeme g patne!" zaival Potiorek a u• defil do ramene gofera, neznajiciho Sarajeva.

Vjel slepe do tesne ulice za civilnilni auty, po-

VESTNIK die rozkazu Potirkem neinformovanmi, a nyni stab a chtel couvat zpet na nabieti. Stoji tii okamtiky tesne u obecenstva, v nemt je Princip. — — Dye rany! Prvni do arcivevody. Trefila. Ga• vro videl, jak se mu kule zaryla nad generalskou distinkci do krku. A druhou na psa Potiorka! Ale kdosi mu zavadil o naptatenou ruku, kule dostala jiny smer a jit nastal zapas o revolver, jejt si obracel pod bradu.

"Zabte ho!"

Detektiv Ante Vella, tYt, kterY mu zavadil o ruku, lit mu vyrval zbraii a konfident Small Spahovie, stojici tii kroky od neho, zasahl ho do hlavy holi.

Je stragna vtava.

"Puma vybuchne! Pozor!" ivou aide. Samba leti na chodniku.

V fitasnem zmatku a kiiku 'g ofer couva, nemilcsrdne yen z chaosu na nabteti. ,Na bombu jit nemel Princip ani zlomek easu, jen ji odgroubovanou pustil podle Vela na chodnik, aby ho rozmetla, at z revolveru.

Nyni zbraii tu leti a Tide se desi, 'te vybuchne a prchaji od ni, av gak jsou tlaeeni zbesilYmi vinami sbirajicich se k ni zpatky, tvou poulice gilene Ve zmatku Small Spahovie byl odraten od Principa, a 'Dugan, se vrhl na Velide, kopl ho do taludku tak prudce, te ho pustil a chytl se za bticho.

Princip je volny uprostied chaosu!

"Utec!" kfidel Pugara.

Net Utodnik mel jen 6as potit cyankali. — A jit se na neho znovu vrhli a smYkli jim.

Nebe a dlatba, ulice, most, kde stal a sttilel 2erajid, domy na druhe strane teky ,s prapory a koberci v oknech, celY svet se pohnul a gilene se otati v PrincipovYch oeich. Zprava, zleva rany, zezadu, zpiedu, major Hoeger, major Huettenberg z arcivevodske suity, baron Rummerskirch, hrabe Boos-Waldeck tasi gavle a biji Po nem pies kreici se smeeku lidi, ktera ho vleee. ttoenik ma rort'ate temeno a tvat, a z Bela mu prYg ti krev a leje se mu pies odi.

Krvava tma ho obklopuje.

KrvavYm zavojem pohledl pied sebe sinerem k Alifakovci, ale ut ho srazili do vrat domu na nalaketi, do budovy policejniho tiditelstvi. — Na druhou atranu pies LatinskY most chce jeti Harrachovo auto. Arcivevoda je vztyaen, vevodkyne rovnet, a Potiorek se vzmutuje; jako by do teto chvile byl ztracen na dne auta, ani Harrach, ani gofer ho nepostiehl, Az nyni vysunul hlavu: "VelikY Bate, jsme zachraneni!"

Net arcivevoda ma krvavou penu na rtech, a opefenSr klobouk mu sedi na strane lebky.

"Co je y am, cisatska VS7sosti!" nachyluje se, k nernu Harrach.

"To nic neni. To nic neni . . .

A nyni, jak auto zabralo, knetna se sklonila na klin sveho mantela,, jeho trup se razem zvratil dozadu.

"Jed'me rychle! Lekati! Lekati!" Indira zbesile rukou hrabe.

Vuz leti, beai pies most, policii uzavienY. Na miste, kde stillel a padl Bogdan 2eraife, s gileneho automobilu se svezl mar galskS7 klobouk arcivevodtiv a ziistal tam ti ge leteti.

V oka,mtiku ji g gofer brzdi pied konakem a vynag i velikeho a tetkeho naslednika. Krev z jeho chropticich fist se tine pc) bilem plagti mladeho mute, za pomoci lelea.fil a vratneho velike telo sklada na stub pkizemni kancelo.te.

— Rozfizli mu limec, aby mohli k ran& Kreni tepna je rortti g tena, tivot nezadrtitelne uni- Srdce je g te vyskoei a slabe se zachveje, nadet zcela zmlkne. Naslednikovy vodove modre °el hledi vytie g tene do stropu, a vedle stolu na pohovce s rukama pies tivot leti jeho tem.

Dallas, Texas.

Ctena, redakce, bratii a sestry!

Vzhilru, cha so veseld, na ma gka.rni se chyt3tej. masku sale, paruku, vousy, pfichystej.

SukYneeku kratiekou ramie obnatene, tvat vgak 'Aisne zastienou, odmena to nemine. Jsou k asi vybrane txi krasne ceny, co v uponlinku

Strana 7. na krasne stravenS, veder pii magkarni zabaye, dne 9. imora veeer v Sokolovne. Dobra hudba, chutne zakusky, tizne napoje, krasne upravenY sal, pro zabavy milovne hotovY raj.

Divadlo "Ferda gefem" se vehni dobte vydafilo ,a po celou dobu se sal smichem ottasal.

My teny, obyeejne plademe ph hre srnutne, ale tentokrat mnozi plakali od smichu. Herci velmi pekne hrali. Ludvu Toberneho, Vanduroyou, Jurdaka -a Drobila neni tteba chvalit, to jsou herci rozeni, ale z Mirky Jureika se stave, dim dal lepgi umelec. Pied nekolika lety, kdyt meal prvne na na gem jevigti hrati, tedy mu byly sveiovany Wohy jen hrubeho razu, byl takovY neobratnST ; mnohdy jsem si mysiela: z tebe' asi herec nikdy nebude. Ale v teto sezone mu byly daily hlavni filohy a zhostil se katcle k to nejlepgi spokojenosti. Matenka, Vagik Rezkovi, 0. Parma, mlada chasa, hezky se drgi, jen trogku vice smelosti. Ale i to easem ptijde, jest tteba si dobie zvyknout, nedbat easem trochu toho vYsmechu, my lide ut jini nebudeme, at' dobii di zli, v ge kritizujeme.

Tedy vgem navgtevnikilm, zvla gte piespolnim, .:rdeanY dik!

Pa dva dny bylo v nagi sokolovne jako, ve vdelim Ulu V sobotu nacviena pro OeskY den.

Siteastnily se ji vgechny jednoty sokolske v Texas. Omladina cvidila prostna a taneena Beseda. Stargi dlenstvo melo tupni vYrodni Udast pro CeskY den zadina aim dale, tim vice nabYvat pevne phdy. Zaeinaji mnozi chipat, to jest to na ge povinnost. Sokolstvo bylo vtdy na svem mist& ad neni z tadneho stareho historickeho vydani, nikdy je gte se nestalo, aby Sokolstvo odieklo svoji iteast, kde glo opravdu o deskoslovenskou narodnost. Od pr y gniho dne,-nihozalteSkosvatdne bylo Sokolstvo mezi prvnimi, at' k obhajobe 6eskoslovens.ka neb udrteni, podpoteni narodnich podniku. Sokolstvo vtdy bylo na svem miste a byt' by ho jen hrstka malieka, bude i pfigte, elenove z kadil na gi mile Jednoty SPJST. chapou tea, ac jest nutno melt co nejdfive, vychazi velmi pane vstkic br. organisatoru pro nadvik Ceskeho dne. Jejich iteast pti nacvidne byla at piekvapujici, tady i na gi mistni, vyslali sve zastupce, tedy je nadeje, to v ge pujde nyni hradkou, a nebude tieba posilat zvlagtnich psani, dotaml, progeni. KatdY od teto chvile pochopil sam sebe a bude pracovat. A praci zdar!

Ant. Ondrti gkova, dop.

Nikotin v mataskem mlece. Na detske klinice v Duesseldorfu zjistil W. Emanuel, 2e v mlece kojicich ten je znatelne mnotstvi nikotinu, jestlite kojne vykoukily sedm nebo vice cigaret. Po vykouieni 7 at 15 cigaret bylo v litru mleka 0.03 mg tohoto prudkeho jedu. Jetto kojenec za den vypije asi litr mleka, piejde do neho udane mnotstvi nikotinu. Tato davka je tesne pod hranici jedovatosti. Hlavni mnotstvi nikotinu pfejde asi 4 at 5 hodin po kouteni do mleka. Pri vykouieni vice net 15 cigaret nastava, u kojence nebezpedi otravy nikotinem.

Tato nebezpeei ovgem eeka, kojence "modernich" matek.

- Volska, krev poutita pro transfusi eloveku.

Po prve v dejinach lekatstvi bylo pou2ito volske krve pro transfusi Cloveku. Po dlouhS7ch pokusech pouNl teto metody profesor N. A. Bogoraz na klinice university v Rostov& Nyni scieluje, 2e nemocnemu mute bYti vehne.no do U. at dy e ste kryhlovYch centimetre volske krve bez nejakYch komplikaci. V mnoha ptipadech je pry dokonce transfuse volske krve pro eloveka zdravelg i, net krev lidLedebnY fidinek se projevil zejmena u taludednich viedil a podobnYch nemoci.

HospodarnST. Pfitel navAtivil pana Brockmeiera. Pan Brockmeier kleeel na podlaze a zamestnaval se tim, ze cpal do gterbiny mezi prkny dvacetimarku.

"Snad nechce g schovavat pod podlahu penize?"

"To ne," odpovedel pan Brockmeier, "ale spadla mi do g terbiny dvoumarka, tak k tomu jegte nee° ptidarn, aby se mi to vyplatilo, at IS vOii to= dam vytrhat podlahu,"

Strana 8.

Ciedn1 Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA k1OUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO ., West, Texas Picdplatne 65e merle. Do stare vlasti $1.65 ro6n6.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zany adres zasilaji se do Hlavnf triadov-ny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, oznarnky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak- Weekly in South.

Budovat je tieba. Sjezd na geho Bratrstva se pomalu UK V eadovYch schrizich melo by se zadit s probiranim, debatami ohledne zlepgeni, oprav, vyttibeni jednotlivYch otazek na gi rnohutnici Jednoty se tYkajici. Nic pry na svete neni trvaleho, jest tieba stale budOvat, zlep govat. Tak zvana drobna, net piece .velka prace dela se prave v eadovem probirani •:,-tanov; vyskytlYch se problemri, ku pr. otazka nemocenske podpory, zvet geni spolkoveho organu, sniteni rirokove sazby prijeek na nemovitosti, reorganizace slutby agitadni a pod. Zpravy o eadovem projednavani techto otazek posilejte laskave k uvetejneni do na geho spolkoveho organu,Podobne jednotlivi bratti pi gte vase nahledy, navrhy pro obeznameni na gi bratrske rodine. Maji dnegkem ptedn.ost peed v gim jinYm. Odekavame ov gem, ze budou psdny Yeene, struene a vt.cly formou jemnou, bez jakehokoli napadani, ostrYch posudkii kohokoli .

Vg ak nam rozumite a v takove situaci choulo'stye postaveni poeada,telovo usnadnite.

Novinky v pejit'ovani. Sest vedoucich pojiWoven v Unii poda.lo od novella roku vydavati pojistky, kde spoleenost mute pojistiti eve itkedniky a zeizence za jeden dolar na obnos $1,000, ale nejnitgi premie jest padesat cot vztahuje se na pet osob po $10,000 katda.

Opatteni toto bylo zavedeno pro povzbuzeni cestovani vzduchem. — Cestujici vzduchem mute koupit poji gteni: jeden at dvacet letri sumu $50,000 — na 21-40 vzdu gnYch cest sumu $30,000 a na 91-100 cest sumu $15,000.

Pees 100 cest vzduchem poji gt'ovna yyda, pojistku pouze na sumu $10,000.

Neco k piemYaleni. Zivot mute staki 30 let ma obchodni cenu $48,000. 2ivot v gech mutti tohoto stall ye Spoj. Statech jest dle vYkazu rodenky svazu pojig t'ovacich Ustavii pojigten na obnos $1,500,000,000,000 (patnact set bilionri) — dill asi Best procent jejich "hodnoty".

Hodnota strojove garnitury tovaren, automo, bilit a pod. naproti tomu jest poji gtena na 65 procent. Stroje mitteme nahradit a poji gt'ujeme je vice — lidskY tivot yeak nahradit nelze.

A jsou dosud jednotlivci, kteti nemaji pochopeni pro driletitY vYznam ochrany tivotni pojistky, pomoci nit by zabezpeeil sve drahe a to za, mime mesieni poplatky. Takove vYhodne pojistky nekolika zpriscbu vydava. na ge S. P. J. S. T., bratrska podptrna organisace pro Cachoslovaky Texasu. Je to organisace "naae", spravovand, vedena Ueedniky zvolenYmi eler:stvem prosteednictvirri sjezdovYch zastupc0.

Vzhfiru do Houstonu! V nedeli oslavuje fad Pokrck Houstonu prve vYrodi otevteni sveho moderrie. - a- roZmerne zbudovarieho ,stanku. fad tento vedenY snativYmi einovniky eadi se mezi nejoinnejei a na osvetove. a jine podniky nelplOdnejeL Jeho ptikladne snateni ma pine pochopeni nejen elenstva, obeanri neeleriri, 'nYbrt i osadnikft .'elrokeho okoli, jimt taclove pOdniky; vyznadujici se vysokou 'Urovni m.irnoreproclvtiOnj , jak potadateisknn,

VESTNTK

tacine duaevni • potitky, ualechtilou zabavu.

Skoda,ze vzdalenost mezi Houstonem a West spojena je nemalou ztratou easu i flan. Budeme v duchu protivat krasne chvile prribehu slavncsti, jit pfejeme zdar naprostY. Farmati se odstrkovat nemaji. Patnact set farmadt ze v gech east: Texasu shromatdilo se koncern tYdne ye Waco ku taborove schtzi, syclane peeds. rolnicke organisace J. Lucasem z BrOwni.vood. tdelem teto schrize bylo zaujeti stanriviska rolnikri ohledne zavrteneho AAA. PoWitelnYm eikazem obrovske solarize bylo jednomysIne nazirani ueaatniku, vyslovene zaporem proti nalezu soudu, jet odmitnut vYrazy co nejsilnej gimi. Pramik Tirey v hnive teal pravil doslovne: "Nalez nejvyggiho soudu oznadovan je rnnohYmi, to ma politicke pozadi. Pravim varn a jsem si vedom sveho tvrzeni, nalez je eiste politickY". Usneseno, by texas gti kongresnici podileli se na novelisaci (riprave) ndhradniho zakona obrody a tern, kteti se budou v teto snaze uhYbat, prohrozetiO raznYm bojkotem. Je na Case, by spoldeni farmati meli v kongresu i zakonodarne svoje zastupce. Jak man() odekavati poctive usili k ochrane zajmil zamedel •stvi od mladencri sotva gkolu vyg lYch ei politicaft ze temesla?

ITYstiel na slepo. NeuznanY yridce demokraticke strany Al Smith vybarvil se svoji neda y -nouPediahkvs—Lgyobd sdruteni nejbohat gich — tiravou kritikou nynel g i administrace, ktera dle jeho soudu zra- pry — zasady a zavazky demokraticke strany, na nicht v poslednich presidentskYch volbach kandidovala. Palidska tee' vyvolala hotove teekeni, jasot a souhiats u — republikanti, peedaci demokratri a peiznivci statedneho iresidenta Roosevelta jednomyslne ji zavrhli a na m vrhii pattione svetlo. Al Smith dle dokladri z jeho kandidatnich teal — ye skutednosti sam porati, sam vyvraci co v peedvolebni kampani k ziskani hlasu odpOrudoval a sliboval. Tak tit je svetabeh promen tivota jedinca. Pan Smith se nechal zvoliti do eiditelstva obrovske poji gt'ovny, dotitava tudne tantiemi (honorate) a znate prastare reeni: "koho chleba jida g, toho pisen zpivej!" Masy americkeho lidu se na velidku vice chytit ne• daji!

Velikk, neocenite1n dar pro farm.ate bylo zamitnuti zakona AAA nejvy ggim soudem pro jeho neristavnost. Nalez je znamenitYm poudenim. Ve stare vlasti ti, jet udrteli grunt ye svem rode aspori 100 let eikavali, to chybami se dlovek udi. A udrteli sved grunt, protote se dali poudit. V na gi Americe eineny byly peed desitkami rokil vice mono zdatile pokusy k organisaci rolnikii. ZakMali je proziravi muti, znaii cen a vyhod spoledneho postupu pti produkci tak odprodeji. Znali a byli si vedomi lily, vlivu — jake by spoldeni farmali dosahli jednotnYm, dohodnutYm, zkaznenYm hajenim syych pra y, domahani se vYsad, jakYch spoleenYm usilim dorriohl se prrimysl, penetnictvi a obchod. 810 to v ohledu organisovani rolnikit tetce, stra gne zvolna, byly v zalotenych drutstemach rolnikri detske nemoci a byl zutivY boj nepeatel. Na jihu jsme v drutstevnictvi kulhali desitku let za severnimi staty, od zaeatednich drutstevnich trtnic, malYch, mengim procentrim bavindett podporovanYch se dekaly hotove zazraky a kdyt se neukazovaly (jak mohly poi nepatrnem por:..tu elenstva a nastrahach.bursianit?), z rnaleho poetu dru g -stevnikrmoza ystupvli.Codrstevnictvi v Dansku, Irsku a jinYch statech vykazuje vYborne vYsledky, sta americkYch drutstev peekonajice poeateeni nemoci, mute se vykazati uspokoji yYmi z'23ky svym dlenrim, celkove ameridti farmaei a ba ylnaki-ut dokonee nezmer.nY vYznam drutstevniho podnikani nepochOpili, neuzuali a z toho ant neprovadeli.

Produkce baviny nesla se heslem: kdo s kohO. Bezohledne na odbyt, na svetove trhy, zkratka, zavladio hotove soupeieni, kdo sklidi vice Dostavila se doprese. Cena baviny a dalgich ohromnYch zasob plodin klesla hluboko pod cenu vYrobni. Bylo zle. Bankrot mnohe postihl, na zbYvajici dekal. Tot na vladu. At' nas zachrani peed potopou. Sarni sobe ponechani, rolnici by nikdy zakla,drn chy-

Ve sttedu, drie 5. itnora 1936. bu a jedine mokiou napravou — omezeni osevu, planovitou produkci die dame :;ituace. President Roosevelt slibil peed s yYm zvolenim ndpcmoc delnemu lidu a ptede ygim farmattim, kteti jsou pateti struktury spoleenosti. Pomoci zakona AAA a Bankheadova zakona v kontrole osevu behem dvou a pal roku farmati se mohli postaviti na nohy. Nepadaji tuze na vdhu ptizna.ne nedostatky obrodneho planu a ptehmaty podtizenYch 0tednikil faktem stava — to v udane dobe ptijem farmatu byl zykg en na dva biliony -dolart a tento umcdnil podstatne oaiveni prumyslu a obchodu. Nejhorai bylo ptekonano, dalai lepaeni se pomeril mei° nasledovat — nebyvae zasahu deviti, vlastne aesti ptisedicich nejvyaaiho soudu, kterY rozhodnutim 6 proti 3 zakon zemedelske obrody uznal netistavnim. NeslYchana, a v jinYch statech — Anglii nevyjimaje — nemo2na, vec udala se v Americe. Pfes usneseni lidem zvolenYch a jemu odpovednYch zastupct v Kongresu — zakon timto itsttednim sborem usneaenY k zachrane a napomoci milionu zemedelcil — neuznan byl (anulovan) aesti kmety, do vysokeho idadu dosazenYmi, lidu za sve nalezy neodpovednYmi. Celt' civilisovanY svet nad timto kouskem americkeho soudniho dvora Z'asl. A kladl si zaroveri otazku. Ma americkY lid prosttednictvim svych 460 kongresniku viadu pro sebe, sve zajmy a potteby dneaka, ei devet starcu rozhoduje nad blahem a atestim 135 milionti obyvatel? Ze pry Magna Charta (iistava) tridni zakon neptipouati, zakon AAA nadr*Zuje theta jedne (rolnicke) proti tfidam druhYm, zanahuje do samospravy statu.

150 rokt1 stall aplikuje se . (vyklacia, jeji litera) na pomery dneaka. Cele hcspodatskeho Osvoboditele presidenta Roosevelta bylo soudnim nalezem zmateno. Nejvyaai soud uatecitil vaak zemedelctim Arneriky dar nesmirne deny. Pobidnul je k poznani skuteenosti, praveho stavu veci. Konstituce zarueuje ochranu, blahobyt a atesti vaemu obyvatelstvu. Nikoli jen tilde nice nejmenai net na statky nejmocnejai. Te bylo napomahano, cele generate ji davany privilea, meteno delaim lcktem a na ukor mas delneho lidu. Tato skupina podplatila si tick, zkorumpovala vysoke akoly, dostatek zakonodarcu, naoeirovala zmatek ye vetejnem mineni — a hromadila statky do pyramid. Ctyti petiny veakereho bohatstvi vlastni nekolik rodin. At k temto konctim dospel individualistickY kapitalisrn — a bylo to itstavni. Nejvyaai soud nevidel vykotist'ovani vaech ttid lidu jednou a to nepatrnou poeetne.

I3ohatYm ptibYvalo zavratne — mali 1.12 pomalu a vlastne v dobe deprese skuteene umirali hladem. K poznani, uvedomeni je pry tteba dob zlYch zkonaek, utrpeni. Zemedelci Ameriky k tomuto poznani, co by melt k zachrane a udileni vYnosnosti farem za napomod vlady uainit — nalezem nejvyaaiho soudu koneene Zavr2eni AAA zapusobilo Po americkem venkove jako rana blesku z eista. jasna. I ti pomali, torte chapajici prisli k poznani, to to nastal zasah, zakrok — neptatel, kotistnik0 a ptiN.vniktr. A co nebylo pted nekolika roky neuvetitelnYm, stale se skutkem. Rolnicke organisace svYmi vedoucimi, rolnicke tabory svSrmi resolucemi dali najevo eve smfaleni a rozhodnuti. Protestujeme co nejcitirazneji proti zavrt. eni zakona zernedelske obrody, 2adame kongresniky za okam2itou akci smetujici k uzakoneni opravene ptedlohy, jet' by namitkarn soudu vyhovovala. Zavazujeme se slavnYm slibem, 2e spoleane a nekompromisne domahati se budeme stejneho lokte vladni ochrany i napomeci, jake se Wally v minulosti i dnes skupiny prumyslu a obchodu. Centou pokoje a v mezIch zakona domahati se budeme spineni svYch potada ykri at do koneeneho viterstvi a ti kongresnici, stavici se proti nam, ptisluhujici naaim vykotist'ovateltim, budou postaveni do praveho svetla a budou oznadeni KainovYm znamenim. Rolnici Ameriky netadaji zvla gtnich vysad ni dehokoliv na rikor vetejnosti. Potaduji toliko svilj opravnenY dil, poctivou odmenu svoji prace.

Ramus nit riedokazuje: Caste slepice, ktera snesla pacbriouci vcjce, kdalta, jako by snesla hvezdu, Marls Twain.

Ve stkedu, dne 5. unora 1936.

Hlidka Stoleti.

SpalkavY organ Vestnik musi davati ptednat dopistun a zpravam, tYkajicich se nageho mohutneho Bratrstva. Jak sami podle obsahu t. eisla seznate, pfival dopist se netenei, naopak zveteuje a nasledovne museli jsme vyneehat Hlidku Stoleti, protote pro ni nebylo mista. Pro informaci flak dtenatske obce uvadime, to zajem o naei akci pro oslavu Stoleti byl poslednimi fivahami rozviten merou netugenoti. Redakce dostava denne ptispevky pro i proti, — pro mail obrovskou pfevahu. Nejsme rozhodujicimi einiteli, net musime uvesti fakta, jak si stoji dues: navrhy dr.

Kopeckeho byly tstfedim C. S. uznany a k jejich provedeni zavedeny pfisluene kroky. V ptietim eisle naee krajanska vefejnost bude uvedomena, to nedostatky v programu nag akce budou napraveny a tspech zda se bYti zajieten. Osady posilaji Ustfedi ptihlaeky k aeasti. Planuji se osadni podniky ye prospech na gi oslavy Stoleti. Dle sdeleni registraeni kancelafe Centennial v Dallas, prvni pfihlaeka neasti jinonarodni skupiny Texasant Cechoslovakt — nasledovana byla skupinami daleimi a to: 8 vedy, Norveeany, Sytany a Skandinavci, jiche Den stanoven na 26. eer y -na.PosledichjvTxu6.0aplnjivyStoupeni okazale, slibujici spoluileast 50,000 souradakil ze veech koutt Unie. Nemci planuji toast v rozmeru pfisluenem jejich poeetnosti. Litujeme, ze omezen,oet mista neptipoueti delei pojednani o ptipravach jinYch skupin pro samostatne vystoupeni pri ()slave Centennial. Podame je pfiete.

VgEM KRAJANUM V TAYLOR A OKOLI! Bratti, sestry, pfatele!

Jak yam asi veem znamo, deji se pfipravy za neelem oslavy Stoleti a 6eskeho dne, dne 19. dervence, a jelikoe k-nam zavita organisator eskeho Sdrueeni, V. Kudera, svolavame timto vefejnou schtzi pro veechny krajany, bez rozdilu politickeho neb nabotenskeho smYeleni do sine tadu Praha 'Cis. 29. SPJST. v Taylor, Texas na nedeli, dne 9. unora ye 2 hod. odpoledne. Veechny okolni lady a zvlaete lady Cis. 131. a 102. jsou eadany, by se v pinem poetu dostavily. Take jsou eadany veechny katolicke spolky v okoli, by se na tuto vefejnou, yeekrajanskou schtzi dostavily.

Tom Drozda, pfedseda.

Frank KolenovskY, tajemnik.

Rad Vyzovice, &silo 114.

Richmond, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Zdeluji yam vYsledek volby Utednikt pro ptieti rok ze schtze, jene konana byla 15. prosince 1935. Josef Kadera, pfedseda; Josef 'Sebcsta., mistopfedseda; Marie Kadera, tajemnice; Milady Walenta, ridetnice; Alfred Walenta, pokladnik. Jan Kameneak, Jiri Zurek a Josef Walenta, fidetni vYbor. NemocenskY vYbor mueskY: Frank Walenta, Herman Peendik, Josef 8ebesta,,Josef Walenta. NemocenskY v:ybor tienskY: sestry Marie 8ebesta, Marie Kadera a Marie Walenta. Za poslankyni do ptietiho sjezdu ses. Marie Kadera, nahradnik br. Josef Ra g g' tad bu--ka.Tevinozamuj,deschtzina de potadat devateho unora odpoledne. Do tot° schtze jsou veichni uctive zvani bez rozdilu, neb bude jednat o ()slave Stoleti Texasu, neb je jie eas, aby se o tom jie jednalo. Minuly tYden nas navetivil br. organisator V. Kuaara a br. Ig. 8enkftik ohledne to oslavy Stoleti Texasu. Ted' snad bude to podasi jiz lepei, ale v padu epatneho podasi bude schtze o tYden pozdeji. Tak na shledanau 9. unora v sini na Fairchild& Se sesteTskY'm pozdravem, Marie Kaderova, taj. iftETNiK br. Ed. L. Marek tada, byste zmeny vagi adresy pro zasilani na geho Vestniku neposilali na vydavatele do West, nYbrt p•imo jcmu do Fayetteville. A nezapomente uvesti eislo iadu, k nemui pfinaletite. Spinenim teto eadosti uktfite jak vSipraverinu tak sprivci spolkove,ho Ores* zbyte&rou wad i pogtov7 ne,

VESTNiK CO ADEN DAL.

(Dakondeni se strany 1.) tomto pfedani dvou set miliont dolart, jet pHod spottebitelt do kapes jedne tfidy, spatfujeme nejhorei ptipad vykotist'ovani ye prospech nepatrne skupiny. Je to pravdepodobne nejvetei, zakonem pot yrzena kradee v americke historii."

Guverner Allred nehodla, prozatim svolati zakonodarnu k zasedani a to, jak se vyslovil, protoee nevidi toho nalehavou pottebu. Poslandim rozeslanY obeenik, eadajici o jejich bled ohledne svolani zakonodarny vynesl chaos; jedni vyslovili se pro, jini proti, nekteti byli pro svolani ihned, dalei at v dobu pozdejei.

Starobni pense vejde v neinnost 15. (Mora, net na jeji vYplatu zakonadarna neptidelila tadnYch penez. Guverner prohlasil, de soupis k pensi opravnenYch obeant a dale vyeetfovani dokladt k dosateni pense eadoucich, vezme jisty das a teprve potom Wilde jasno, kolik obea• ke starobni pensi je die potada yku zakona opravneno a kolik bude tfeba penez k jejimu vyplaceni.

Bonus vojintun ze svetove valky mel die ptivodniho planu bYti vyplacen at v roce 1945, avgak patnact let trvajici boj o jeho okameite vyplaceni doznal letos viterstvi. Presidentovo veto bylo kongresem pfehlasovano a administrace neprodlene uvedla vladni stroj do chodu, aby naroky 3,578,000 vojint ze svetove valky mohly bYti vyrovnany co nejspiee. Na tuto praci bude zapottebi kolem 3000 klerkt, coe si vyeada vydani $7,000,000. Vlada k thrade vYplaty bonusu yyda, bandy v denominaci $50, splatne ✓ roce 1945, eili po deviti letech. Tyto bondy ponesou 3 procenta troku a budou datovane 15. dervna 1936. TakovY bond bude mono promeniti na poete nebo v narodnich bankach.

KterY vojin promeni bond pied 15. dervnem, 1937, neabdrei eadnY trok. Americka Legie ma ✓ kaedem statu, okrsku, meste svoji odbodku.

Tyto odbodky poskytnou vojiniim pomoc, radu, kterak si k dosa geni bonusu podinat. 2adatele musi pkinesti a sebou svilj certifikat a jestli se na nej neco vyptjeili, tedy take predloditi listek jim pri pujece vydanY a mimo to take sytj propoueteci list (discharge) z armady.

Zatim co riepfatele Noveho fidelu zahe.jili tetkou kanonadu, lomice rukama nad bohapustYm — pry — mrhanim vefejnYch penez, cot nikam nevede mimo hromadeni vefejneho dluhu "HospodatskY Obzor" podava americke vefejnosti dtkazy, die niche celkovY obchod je pry nejlepei od roku 1930 a jest jiti.

73.8 procent normalni. Jen vanoeni obchod byl ✓ pet set miliont dolart vetei nee rok pfedeMY. V mnohYch oborech priimyslu a obchodu jest nejlepei od r. 1929. ZlepeenSr pIijem farmatt ptivodil oeiveni obchodu i prtmyslu. Kdo se zasloueil o napravu vYncsnosti zemedelstvi — NovY Adel — ci dneeni jeho zurivi protivnici? Oten.a.fi sud' semi!

Z africkeho bojiete hlasi obe strany viterstvi. Mareal Bodoglio oznamuje fzimu proraeeni fronty, ztraty Habe gant na 5000 mat prcti 1,000 na strane italske. Sbor eitajici 40,000 mutt prvni linie, pod rasem Kassem a rasem Seymounem pry zniden a prcha ye zmatku ke Gaela v zapadni Habe gi. HabeeskY nejvyeei stan opet oznamuje, to tisice italskYch vojint bylo bud' zabito, poraneno nebo zajmuto na severni fronte u Makale. Utkani se s Italy na tomto Useku je prohlaeovano za nejvetei bitvu ✓ pfitomne valce s Italy. Makale die habeeske zpravy, kam Italove at dosud pokroeili, je obklieeno a odfiznuto od spojeni s hlavnimi vojsky faeistil, tisice vettelct bylo pobito a voznice, dela a kulomety zabrany.

Pill milionu uhlokopt usneslo se pro podporu snah presidenta Roosevelta,-coe v pattiene resoluci bylo oznameno do Bileho domu jak cele vetejnosti.

Il Duce s obavy pled bliticim se bankrotem Italie vyvozuje svoji faeistickou armadou obrovskY napor na hlavni mesto Habe ge — Addis Abbebu. Pondelni zpravy oznamuji zu•ivY utok velkYch jednotek vetfelct smerem k sidelnimu mestu, pied nimit domorodci stale nstupuji• SnaleMQ.3t narodu mezitim svSmi

Strana 9. bory a podvYbory dava studovat motnost poutiti ostfejeich sankci, cot ea, se, je pouze kamuflag pro thesi: silnejei slabeiho vedy pozfe .. . kid Nova Osada, Zislo 69.

Ctena redakce Vestniku!

Podavam toto k uvefejneni do Vestniku, Frank L. Slovak a Antonie Slovak byli v lednove schtzi suspendovani. Cekal. jsem dva tYdny, dostanu-li zpravu ohledne placeni fadovYch poplatkt. Dosud jsem nic neobdreel.

S bratrskYm pozdravem, J. A. Dudek, tajemnik.

Houston, Texas.

CtenY bratte redaktore!

Prosim o laskave uyefejneni techto nekolik fadek.

Po nejakou dobu zde v Houstonu se spolkova dinnost po strance potadani zabav a hrani divadel oe fadne rozmohla, takte to vypada jako by ty spolky ye smeru torn einily navzajem zavody.

My U. nageho fadu Texas, Z. C. B. J. jsme se take rozhodli ku sehrani divadla, a site na nedeli 23. t. m.

Budeme brat veselohru pod nazvem: "Dama s miliony". Pfedem ujiet'ujeme, to onen kus jest pedlive vybran a to s podanirn tehoe budou navetevnici pine spokojeni. Divadlo sehrano bude v budove fadu "Pokrok Houstonu".

Co mnohe bude zajimati i radost miti budou, jest to, to v kusu teinkovati bude nage mila sestra Frantieka Bila, ktera pied easem utrpela zraneni jedineho zdraveho oka (na druhe pied tim jit nevidela), to znamend, to stay jeji se jie dosti zlepeil, cod je ji jen srdeene pfati.

Poveimnete si oznameni onoho divadla v pfietim eisle t. 1., a timto pfedem zveme krajanskou vefejnost podivati se na "Damu s miliony". Zve Vas laskave ttad Texas, Zapadni C' esko Bratiske Jednoty itad Pokrok Moultonu, eislo 27.

Cteni spolubratti a sestry!

Jste zvani, byste se dostavili do ptieti schtze 9. unora. Mame opet uvadet jednoho dekatele, tak je zahodno, by se opet bratti v nem poetu dostavili. Jest to syn naeeho spolubratra Jana Mark.

Take musim oznamit, ktere jsme zvolili ttedniky na rok 1936. Jsou to vlastne veichni stab, pouze priivoclei jest novY, ale pro jistotu je piece napigi, neb nekteil eleni nevi, jake maim iffedniky y tiabec. Pfedseda Pavel Batak, mistopfedseda Frank Krametbauer, tajemnik Josef ZaveskY, prirvodei Jan Mike g, .fieetnik Jan V. Havlik, pokiadnik Josef K. Datilek. NemocenskY vYbor: Jan V. Havlik, Rudolf Filip, Pavel Bafak. teetni vYbor: Frank Jilek, Emil Toug ek, Emil Balk.

Tak bratti nezapomerite na pfi gti schtzi dne 9. unora a v padu epatneho poeasi o tYden pozdeji. Ale jestli to potrva, tak, jak jest to co to-to pig u, tak nevim, jestli aspen se to kdy vyeasi, ale snad se to pfevrati, musime doufat v lepei. S bratrskYm pozdravem, Joe ZaveskY, tajemnik.

Rad Svaz eechoslovanii, eislo 92.

Fort Worth, Texas.

Mili broth a sestry!

Musim y am zdelit, to nde zabavni vYbor se usnesl uspotadat Valentinovou zabavu dne 9. unora a mini dat odmerm za nejpeknejei Ustroj. Proton zveme veechny naee bratry, sestry i s jejich ptately, aby se co nejvic zudastnili a vespolek se pfatelsky pobavili. 0 zakusky a pit bude postarano. Hudba p. F. J. Blaeka. Zadatek v 8 hodin veder.

O ()slave Stoleti z Fort Worth nam poda zpravu pani Franti g ka Houeviekova. Tak sledujte a pracujte veichni, at' to jde leheeji ku ptedu. ✓ nedeli, dne 9. unora ptipada na ge tadova schtze, dostavte se v g ichni. Zadatek jak obyeejne o 2 hodinach.

Se srdednYm. pozdravem na p. redaktora na v g echny , ;etenate ztstava vase dopisovatel, Helena Zielladkova.

17,1

r.--, arana la.

VESTNIK

BiLli KVET Divei roman. napsala Marie Kyzlinkova.

(Pokradovani.)

TA JULKA re tenou nynej giho lesniho

Libine?. Jak fa to motne?"

"Ma macecha — tehdy tena lesniho Kuderyi — byla pry hrozne rie gtcastna, to jeji mut za-vinil smrt eloveka — tiebate se to stalo vi cebeobrane. Vyhledala Julku a nabidla ji, se o ni postara. Julka ji pry rreidtiv ukazala. dvete a ani mluvit s ni nechtela, ale pak &data, Videla asi, ze se nikde neuchyti, kalia, Pei:1161a, kdo by se o ni staral a tak:ra-tla konedrie• nabidku lesniho teny, aby k n sla slouzit. Jente ye slutbe se mac /Ie.-, osvedeila:, protege: ona vlastne zavinila svou: neopatrnastf ne gtesti male Marketky!" `jak to?"

"Sla s ditetem h a prochazku — a dite za--behlo k rczvodnene Vitave. Spadlo tam — a vg echno patrani po nem bylo marne, ttebate.: Julka hued vzboutila celY Ruda y. Jen cepie-na ku Marketeinu na gli lide zachycenou face Ve vrbach. Julka pry chteLa za' ditetem. zaagkodit dG lady, takte j i Ede musili drlet)'' "A co pani lesni.? A jeji mut?" zageptaa,Ipo-:hnute Hand*.

"Ti byli hrozne Zdrcenil Ona stonala a dlotv-ho se a ni pochybovalo, iestli tu ranu ptestojt. zdravYm rozument."'

Julka?" d zfrOzela z Budova. iiikaIo se, ze ✓ Pra:ze. Ma geltila si tam penize a pak se sem: pkijela jedneitt Kidivat za bratrem Vinckem..

Ten je tady v Bacl0ve tenatY na dcat pane chalupe. Pozvai Sestru na posviceni a ona se! pri taneeni zabave seznamila s novYm iesnim Sychravou. Vero mela, lesnimu se libila a si ji vzal."

"A jak ptig el lesni Kudera o fiVatr.

"Byl zasttelen v lese pti abchtize'a7pachatele dodnes nenag li. Jiste ho zabil pytlak, ale nika-ho neusVedeili a tak jeho smrt zastalw neobjasneria. A ted f vig vgechno. Jsi s mYm vypra7.

Ignirxt spokaj end?" "tote, Redo, jak mazes tak klidne mluvii: o tofitia lidskYch Munch!" zvolala "Tva matia mela hroznY 'if vat — a la se ji nedivim, ze tolik touti po trog ee Lasky! Co pak: tebe jeji osud nedojima? Necitie touhu, abys. ji vynahradila svott laskou aspon, east jejich. muk?"

"Nejsem bez citu!" hatila se Heda. "Meta, /sem pani Kueerovou rada iako vlastni litovala jsem ji — ale ona me zklamaIa Neniela mne vzit otce a ja bych- se k ni Ste nezinenila!"

A

"S tebou je take. tee," vzdychla Hana. "J-si zrovna hlticha a slepa, ke v gemu okokesebe:!?"

"Tak se mnau mluv o neeem jinem T ne me mace g e!" odbyla ji Heda. "Ted' sjederne. dolt' a pajdeme k Obedu. Mani hlad jaka sto vzdtt041,1 hezky travi, paneyin! Pohyb ekaq."

VII. Pa Hedifie vypraveni pocitila Hand k pani Market:6 je gte inocnej g i naklonnost net dtiv.

Zbotriovala ne g t'astnou pani a zdalo se, to ji chce nahraditi v g echnu Hedinu neIdslai; a chladnost svou oddatiOU ptichylnosti.

Heda vskutku zarlila, te se jeji mild ptitelkyne venuje vic jeji mace ge net ji a neoporninula ji to vytknouti.

Ale Hana se branila proti jejim vYditkam.

Tvrdila, ze by v Budove vtibec nezastala, nebYti pani Markety. Jen aeast .s osudem ubohe pani ji tu zadrtela, kdyt Helena tak gpatne splnila sviaj slib, ze bude k druhe matce laskavd.

Na 8tedrY den se v Malkove domacnosti zachovaval pkisnY past.

I obe divky se postily, aby veeer uvidely "zlate prasatko", Strojily spoilt stromek a po

poledni si zajezdily na lyzich, na nicht Hana. jeg te stale nebyla dolt jista.

Nutkala Hedu, aby se brzo vratily dome, pomoci pani Markete s Upravou vedete u stolu.

Heda si koneene dala tici, kdyt ji Hana domluvila, aby aspon nejkrasnej gi a nej yYznamnej g i den roku nekazila svou vzdorovitosti a, j izlivosti.

"Aspori dnes bud' k matce laskava! Kdyt utnemag ani trochu ohledu k ni, pamatuj na otce a koneone i — na me! Nesmi g nam zkazit gtedrovederni naladu! Jinak budu litovat, jsem radgi nezilstala v Erbenove!"

"No tak dobra!" souhlasila posleze Heda.

"Ptes svatky vyhlasim "bell mir" a uzavtu s. macechou ptimeti!" `Nemluv o takove vatne veci posme gne," karala ji Hana. "Ne gkodilo by ti, kdybys zachovdvala bozi mir po cely rok!"

Vratily se pak doma, ptestrojily se a obe do kuchyne, kde jejich vYpamoc byla ptijata. opravdu s poydekem.

Pani Malkova byla radostne ptekvapena, i Heda se chape prate a pohledla vdedne na.

Hanu. Uhodla, ze je to hlavne jeji zasluhou.

Svetila pak devdattm apravu stolu a obe: byly svYm tikolem nad geny. Vykramatily nejlepgi nadobi, sklo a sttibrne ptibory a vykoutlily na stole umelecke dila s pomoci jedlovYch vetvieek a jmeli.

Pani Marketa byla s jejich praci apine spokojena a nit na ni neopravila.

Veeeteli sami, ale dobte se vespolek bavili..

K rozdileni clarka byly zavolany i d ye slutebne a kclyt na stromeeku zazatila svetla, ptisedla Hana ke klaviru a zazpivala sborove s 0statnimi "Narodil se Kristus Pan".

Pfidala je gte nekolik staroeeskYch koled,, ktere zpivala sama eistYm, stillorne hlaholicim hlasem a sklidila vgeobecnY potlesk.

Darky dostali v gichni — i Hana, ttebate ut. byla bohate obdarovana dtiv.

Pani Malkova byla dojata jeji pozornosti zlibala nejen svou nevlastni dceru za jeji darek, ale i Hanu.

Po rozdileni darn se zas v gichni vratili ke: stolu, na nernt staly sladke zakusky a ovoce.

Byli vgichni spokojeni — jen pani Marketa se v nestketene chvili zahledela do neureita za pteludem smutne vpzominky. Zvlhl ji na okamtik zrak, ale v tom ucitila pevne sevteni, jimt; Hana stiskla jeji ruku.

"Dries nesmite bYt smutna, milostiva pani." za geptala Hana, ktera jedina si vgimla teskne zamygleni sve hostitelky. Pan Malek s Hedou v to chvili -se sklaneli nad knihou, jit dostala Heda od Hany jako vanoeni darek.

Hrali pak spoledne domino. Po jedenacte hodine se teple ustrojili a vypravili se v gichni na palnodni.

Noc byla jasna a mraziva. Hvezdy na obloze se jisktily jako yzacne kameny, zasazene do koruny vesmiru. Srpek mesice svitil sttibrnou zati, jet se odratela od krystalka snehu a ledu, menic je v drahocenne diamanty.

Snih pod nohama sktipal a vrzal zvlagtnimi vysokYmi tong, o nicht se na venkove tvrdi, zni jako zpev sktivanka.

Hana se tomu ptirovnani smala.

"Nechapu, kdo mate v techhle zvucich slyget sktivandil piseri," tekla Hecle, vedouc se s ni tesne zave gena, aby se spi g zahtaly "Kdo pr y gi hod--nivyslotak:hrznoule,byasinu ne natvrdlY! Sktivanci by se meli proti takovemu bezpravi ohradit a meli by stavkovat."

"Je videt, ze mac moe zjemnelY hudebni sluch a proto nemag porozumeni pro zakladni prvky zpevu. Moderni hudebni nastroje jsou utvateny prave tak, aby vyjadtily prvotni zvuky, z nicht se pak vyvinula hudba vy ggi iirovne."

"A pros se tedy vracime z to "vy ggi" iirovne zas zpatky k primitivnim jejim zakladtim? Je to moudre?" namitala Hana.

"Ne! Ale je to — moderni, draha Hano! A tim je teeeno vge!"

"Hm — ptijde na vkus", zabrudela Hana.

"Na g e hudba byla taky stvotena z lidovYch prvka — ale je libozvuena a umelecky cenna!

Zakladem ji byla narodni piseri, kdetto moderni hudba povstala asi pti tanci lidotroutt,

Ve 'sttedu, dne 5. imora 1936. kdyt si pekli k obedu misionate. Ale sliny se pti ni nesbihaji — " V kostele si Hana radostne a od srdce zazpivala.

Jeji hlas se ztetelne odratel od prosteho, neg koleneho zpevu vesnidana a vzbudil v geobecnou pozornost.

Te noel ulehaly divky pozde a Hana si v duchu vyeitala, ze se ji tak malo stYskalo po tetach.

Psala jim hned po svem ptijezdu do Budova -a pozdravovala v gechny obyvatele Erbenova.

Ani na Kaloitsovy a na Pavla nezapomnela.

"Ty prazdniny mac rychle ubihaji," postetovala si Hana po svatcich Hede. "Za par dni mame NovY rok — a musime se vratit k nam!

Skoda, to prazdniny netrvaji i v time dva mesice."

"Tak se ti u nas libi?" tazala se ji vesele Heda.

"No! A jak!" zvolala Hana durazne. "Ty ses me tu site ut hodne natrapila — jen na lytich co jsem ut tady zkusila! — ale tva maminka je zrovna ze zlata! Den ze dne ji mam rad gi a budu se s ni opravdu tetce loudit!"

"Holka, ty pichak jako jetek!" tekla Heda, stahujic kysele rty. "Tva laska k me macege je moc napadna. Myslim, ze ji ptede mnou amyslne tolik vynagig , jen abys me hodne dopalilo. Takova neuptimnost neni zrovna pekna a ptatelska!"

"A ne! V tomhle se hrozne mYlig, Ja mam tvou matku opravdu mac rada," branila se Hana. "Ty sama music uznat, ze je hodna a mild! Jen tviij vzdor to je gte zdrtuje, ze nechce g ptiznat otevtene pravdu!"

"Povidali, ze mu hrali," vysmivala se ji Hadar' "Ty mac utkvelou my glenku, ze musim macege padnout kajicne kolem krku, ale to myglenka se ti nespini! Mate g mile otcovu 'term vymalovat jako vteleneho andela, pro me je, bude a ztrstane jen macechou! A tim je domluveno a to veci mezi nami! Budeme radgi hovotit o neeem jinem: tteba, to je dues krasne a le by se to pekne jezdilo na lytich! Co tikag memu napadu?"

"Inu, kdybych i ja mohla mluviti o "jizcie" na lytich, jako ty, byla bych t yYm navrhem jiste nadg ena," odpovedela Hana. "Ale ja potad jegte vie padam, net jezdim — a tak vlastne neni ad stat! Darmo mne ptibude modtin a bouli! Main uz telo jako rozbite."

"Jen pojd' Tohle v gechno musi ptekonat katdY novadek," lakala ji Heda. "Den ze dne jezdig lip a net pojedeme do Erbenova zpatky, bude z tebe ut ostfilena, lytakka!"

"Chce g snad "otlueena", ne? Ten vYraz by byl vYstitnej gi," tekla Hana, ale uposlechla a dala se ptemluviti k vyjitd'ce.

"Ani se mne dues nikam nechce," tekla Hede, 'net vygly. "Wm tugeni, ze se dries ohromne nabouram! Mela bych se rad gi vratit!"

"Ty zbabelee!" karala ji Heda. "Nestydela

by SE :3, ze jsi tak' choulostiva? Nevidano o nejakou modtinu! Ty ut ptinaleteji k lytatskemu sportu jako sal — ci spi g maslo k chlebu!"

"Tobe je ted' snadno delat hrdinku, kdyt zaeatky mac davno za sebou," vzdychala Hana, odevzdavajic se ye svaj osud.

Zamitily pak opet na stra p pod les, kde se prohanelo nekolik lytata a lytatek z okoli.

Hana dvakrat sjela bezvadne a tim byla znaene posilena jeji sebedavera.

"Vidig, does prave jezdi g nadherne!" pochvalila ji Heda. "Z tebe bude na chvili zavadnice a ja se ti ani nevyrovnam!"

-"Jen nechval dne pied veeerem, holdieko," natnitala moudte Hana. "Jd -svYm noham moc nesmim davetovat, protote na prkYnkach mne east° odentely poslugnost."

Ukazalo se, 'le Hana, spravne prorokovala a take jeji neblaha ptedtucha se bohutel spinila.

Pti nejblitgim sjezdu zajela jaksi pulls stranou, chtela surer za Hedou vyrovnati, ale lyta se ji stoeily, zapletly se do sebe — a ona upadla.

Tentokrat v gak jeji pad doprovazel vYktik bolesti — nebot' svoji nehodu nezaplatila jen novou modtinou nebo novou bouli!

Ve sttedu, dne 5. enora 1936.

Ze beta Lesnich Samot Roman.

Napsal Karel Klostermann (Pokradovant.)

A TO na8e1 misto, kde ptedetleho jitra srZ nec pychu v obet' padl: rozdupanou pedu, tratolitte eerne, vyschle, rosou opet rozmoeene krve. Stopy dvou mute vedly k blizkYm hranicim, kde pada v ptikrYch srazich padala smerem k rokli zvane Teufelsloch. Oekal, eihal, zda by snad opet ptitel; nehnulo se nic.

Vratil se, °betel Upati Luzneho, pak se dal ptimo k severu smerem k Marberku; tam pracovali dtevorubci; setkal se s novYm hajnYm, kterY mu ohlasil, ze slytel ramu smerem k Moorkopfu, to pry se tam ihned vydal, to vtak nideho nenalezi, jetto pada je skalnata, ponejvice hustYm kiovim pokryta. Kdyt se dome navratil, mnoho do poledne nechybelo. Rekli mu, to Katy, kdyi se nevracel, tla do lesa ho hledat, vtecka jsouc podesena; ani nepojedl, tel ji v ustrety a nate' ji ytecku uplakanou.

Mela ho patrne rada; bylo by mu to s velkYrn uspokojenim.

Od to doby SvijanskY ka2dY temet den chodil eihat na pytlaky, ale vtecko jeho namahani bylo marno. Ptitel jim dosti east° na stopu, ale dopadnouti jich se mu nepodatilo. Zakousal se v pravem toho slova smyslu do toho pronasledovo,ni, nic jinak sobe neveda, net jako by tivotnim bylo jeho ukolem udiniti konec fadeni nezvanYch hosti. Jedna mytlenka pak u neho vtecky druhe ovladala: byl pfesvedden, to Zwiehofler Luizl pytladi take. S tim chtel se setkati, znieiti ho. Jak ten mizera sinel uchazet se o Katy? Nebylo ho pfec tajno, to jest 0 jemu zadana. ftevnivost k neyypsani se ho zmocnila, vetti jette net proti onomu hrabatku, jet by byl malem zastfelil, Zatim revirnik y ratil se z dovolene; zvesti o pytlacich, ktere mu bez odkladu byly sdeleny, nemalo ho znepokojOvaly. Pobytu jeho bylo tu bohda na kratce, i doufal, ze klidne tu dobu ptedka,. Sotve, plbyi, jit bylo jisto, ze mu bude podnikati nove boje; mlada pani dokonce div nezoufala, kdyt slytela, jak .se veci maji. pak vec byla Yana, toho doklad dal 0 druhY den, kterY navratu mantele na.sledoval: novY hajnY vratil se onoho yeeera z obchtzky sve stavu hrozne zubotenem, bez putky, sama krev, sama rana, maje hlavu samou bouli, at - rozedranY. Setkal se pod Plattenhausenem se ttemi pytlaky a ti mu tak zahrali; ptepadli ho z nenadani, stloukli ho, vzali mu putku a da y'Se mu na cestu pane fedi, poslali ho dome, aby pry vytidil, zaC je toho u nich loket, at' pry se pan pfirudi ma na pozoru, jemu to se jinak nestane, dopadnou-li ho.

Ve Svijanskem vtecko Vtelo, kdyt to uslytel.

"Nu, ja se s nimi sejiti!" zvolal "vtak uvidI ta holota Bud' oni, nebo ja — mezi narni je boj na tivot a na smrt!"

"Pomalu, pane SvijanskY," konejtil ho revirnik — "prod na tivot a na smrt? Konejte svou povinnost, to je vte, co se na vas tadd.

Jen tadne pfenahleni, ktere by mohlo miti zle nasledky, Rozvatte, co potidite — jest jich patrne nekolik. Ostatne promluvime s etady."

A revirnik dotel si do KatperskYch hor i udal tam, co se deje; podalo poznovu vyjednavani se sousednimi bavorskYmi fitady, a i na Ceske ,strane Cetnici dosti east° obchazeli. Zdalo se, to pytlaci dostali vitr — ztichli, po nejakou dobu se neobjevovali.

Nejvetti radost z toho primeti mela pani Zdenidka, ta vilbec, co tu opet byli, pokojne chvile nemela. Kdykoli revirnikovi bylo opustiti domaci krb, loudivala se s nim, jako by ho naposied videla, byla vtecka rozeilena, nervosni, i y e snu mivala desne vidiny, i neustavala opakovati: "Jen pa tomhle letu aby uz bylo!

Jen kdybychom uz byli odtud pryo!"

Kdy2 se revirnik pri obchezkach o hodinu opozdil, jit jit Cekala, e ho phnesou na marach, plakala, rukama lomila, a stare. Nany PQM44414 p h tom, §tOr4t J i pnu scene vy,

VESTNIK pisujic, kdyt tehdy pana ptinesli, a z pravidla dodavajic: draha, panidko, tady je te, tady prase v Puerstlinku — jinde .se s tou chasou nervou. Ale to vtecko ten Vavruch zavedl — ten jim vypovedel vojnu, a od to doby vojna trva, MladY pan je take takovY, tomu tam u Vay ruche, kde ye dne v noci se zdrtuje, uearovali. Vavruch mu toho namluvi, a mlady pan mysli, ze: to udelat musi; potom to nat dobrY milostpan odstfine! Tak se stane, milostpani uvidil" Panieka div rozumu nepozbyla. Jednoho dne ptimo se obratila na Svijanskeho, ttesouc se chudinka jako osyka: "Pane ptirudi, prosim vas pro Boha, mejte se mnou slitovani a pfestarite vystupovati proti pytlakilm . . . 0 jen na kratko jsme v koneinach techto; ye dne v noci nemam klidu samYm strachem, to se jette na rozloueenou ptihodi nee° stratneho."

"Milostpani, povinnost," namital mladik.

"Povinnost?" odvetila, "mate pravdu, irkedne tomu fikaji povinnost, adkoli nenahlitim, pro koho tech srnce hajite — ale dobte, phpouttim, ze je to povinnost . . . proto yam take niilj mut nieeho nemete fici . proto vas prosim ja, pane phrudi, smilujte se .flade mnou!"

Tak netne prosila, tak hezka byla, takove souteni ziralo z jejich velkYch modrYch oei, hedvabnYmi tasami vroubenYch. Mladik byl hluboce dojat. Tetil ji, ujitt'oval, ze je snad bez toho ut konec, to .snad piece kombinovane zakrodeni titan v obou statech netvaru ptitrt udini.

Jak ut praveno, zda,lo se, ae pytlakilm se znechutilo temeslo ate dali pokoj; ani jednou ut se neobjevili. Nekolik nedel uteklo, a na Puerstlinku panoval svatY mir, ru'tenY leda letnimi boufkami, ktere onoho roku stra8ne tadily na vysokYch planinach, tak ae vedle pytlake nejvettim se staly postrachem pani Zdeniece.

Ve svem usili o zacho yani miru natla pani Zdenidka spojence v osobe ptirudiho Bartovce z Huti FilipovYch. Kdy2 se jednoho vedera objevil SvijanskY v Maderske haspode, kamt ostatne dosti zfidka dochazel, podal si ho Bartovec nasledujicim zgesobem: "Kollego rozmilY! Ptijmete vYraz hluboke me soustrasti!

Vy patrne trpite nebezpednou chorobou blan mozkovYch — ut odpustite."

"Jak to myslite?" tazal se SvijanskY. "Inu, eert aby si to nemyslil. Hlasovali jsme tu onehdy o tom ptedmetu a jednohlasne j'sme se na tom ustanovili, ze yam to ph ptilelitosti povime. KterY pak kozel yes ponouka k tern rvanicim s pohranidnou sbeti? Co pak je yarn do nich? Snite vy toho srnce, jehot onino na aivu ponechaji? Ani vy ani knife pan ho nesni, a vedne tiva zvet zustat nemilte t0 jim tu pedeni ptenechte, nota bene, nemate-li sam nani laskominy jako ja, kterYt ji sobe Casem popfaxam — mimochodem teeeno, nynejti dobou ma jedind starost v reviru, ma jedina pre,ce, kterou pouze obetava moje sympatie ke cti• hodne strati a jejimu zde ptitomnemu vehlasnemu veliteli rozmnotuje, kdy2 o to WM, aby do jeho kuchyne ptitlo trochu zmeny; neni-li pravda, Kacafarku?"

PtitomnY respicient zamlaskl jazykem po zpilsobu labutnickem, a Bartovec pokraeoval: "Vidite, priteli, tak ja sobe vedu, a nepoptete mi, to toto pojimani veci memu nadani ke cti slouti. Po mem soude souhrn \TM moudrosti svetske leti ye vete: kdo vice pracuje netli naprosto musi, je bud' blazen aneb hlupak. Ph pfedetlem sezeni nateho slavneho spolku dal tuhle vatenY nat pan ptedseda o vete to vzhledem k yam hlasovat, a slouti2 yam k vedomosti, to spolek jednohlasne se prohlasil pro prvni ze dvou mOinosti, ba i tento ochrnelY ochlasta — " Bartovec ukazal na epine spileho dozorce Haberbichla, kterY maje hlavu na stole polotenou, chrapal spankem spravedlivYch — "i ten hlasoval s nami, aekoli obyaejne nevi, oe se jedna."

SvijanskY, od ptirody dobrak, neVedel, ma-li se smati nebo zlobiti. Kdo Bartavce vide, nemohl se flan hnevati; toto lehkomyslne pojimani povinnosti se mu veak do to duee protivilo. "Ptiteli," odvetil, "co tu povidate, je dobrt Vt iP, a z a ten YOP P tiP rn4nli rae znen ,.7011TI

Strana 11. to neni blaznovstvim hajiti statke a zajme toho, kdo nam chleba dava. Jsem ostatne ptesvedden, ze i tu plati pivo se pije, a teei se povidaji, a ae i vy ptes feel tyto dobte rozumite povinnostem syYm; vtak jsem jak jste z jara &el u Haeupelske nadrtky; zkratka jste mnohem lepsi, netli se Mate...."

Bartovec vyskodil, machaje pinou sklenici: "Nejsem!" zvolal, "ph esam tento trunk, nejsem!" A jako mane vylil Cast piva na hlavu spiciho Haberbichla, ktera, porostla jsouc' kratce hustou, pristfitenou kttici, silne se ohromnemu kropadi podabala. Ten se vzptimil, vjel si rukou do vlasir a zachroptel: "Herr Gott, prti!" Tato interjekce, jakot i nesmirne blbY vYraz v tvati opilce, ze sladkeho spanku vyruteneho, vzbudily boutlivou veselost, ani SvijanskY se ji ubraniti nemohl.

Kdyi se smich a hluk ponekud utisily, uchopil se opet slova Bartovec lira: "Tot' mej sob, zaaehnavati hne y a nelad. A ted' k veci.

Jedna, se o vas, SvijanskY. Jste jinak dtrvtipny mladeneeek a ptijimate ponaueeni s ochotou a dobrYin yYsledkem, dirkaz toho, 2e nazory vateho pana chefa se yam hiuboko vtiskly do dute. Ten pan dela, vice, net musi, a dotel za pheineni sve veru kralovsky odmeny: pul lotu olova mezi zebra za to, to sedlakilm vyvazoval dobytek; nebylo \rem jeho vinou, to zase, chodi po reviru tryznit drvate. Nu, za to i milastiIra vrchnost se jemu kralovsky od.menila: neche, ho na Puerstlinku, aekoli si tada, dale, a panieka samou nudou mu utekla."

"Prosim . knife mu slibil, ze ho pteloti jinam."

"Lary lazy — nevCtim. Knife mini a pan dvorni rada, pan vrchni lesmistr a jind velka zvitata meni. Pteloti ho do Rehberka na htbiz toy, at ho zastfeli pytlaci, ktere vy, pane SvijanskY, mu ttvete na krk. Radime yam .pfatelsky, abyste chasy to nechal na pokoji. Ja, kdybych je potkal, pozval bych je na pivo."

Ostatni ptisveddovali. "A co vy delate s pateraky?" namital SvijanskY, abraceje :se k stratniktn.

"Nu, my musime," tvrdil respicient, "to je jina."

"Houby s octem," smal se Bartovec. 'Nevette; ty krotke a hloupe schytaji, na ty jsou ptisni jako vtickni Certi, ale tech nebezpednYch ani nevidi!"

"Nu, nestydata, pa8tiko!" brueel respicient.

Bartovec vida, to by snad z hovoru toho nevele povstati mohla, ihned obratil. "A propos", pravil, "co dela yak znemilejti? Kvete poild? Ze nam ji neptivedete jednou? Ale vy pry ji hlidate jako Argus. iteknete, je to pra y -da,toseniuchzlZwfrLKingenbrunnu a vy ze od to doby tarlite jako Turek? elovede, vy mate ttesti! Miuvi se o tom po, cele hranici at do Stubenbachu... Kdyby ae nekdo o mou Hildegardu uchazel, na kolenou bych ji prosil, aby mi dala kvinde. Je to vtak Marne: o mou Hildegardu se nikdo neuchazi."

SvijanskY nemohl jinak net se smati. S takovYm elovekem jako Bartovec nebylo lze vatne jednati. Ubiraje se pozde v noci dome a oddavaje se mytlenkam sy Ym, nemohl potlaeiti vnittni jakYs h1as, kterY neptestaval se ozYvati y e prospech toho, co Bartovec v pricing pytlakti mluvil. Take pani Zdenidka tive mu tanula na mysli; netajil se, to v prosbach paniedinYch bylo mnoho sobectvi — o neho ji nebetelo, leda pokud klid jeji vyruten byl, kdyby se jemu neco ptihodilo; nemohl se s ni pine smititi od to chvile, co veci Katine obe tavosti tak divne se zachovala. Kdo vtak odola dojmu prosby, jet z krasnYch first vychazi?

Den za dnem se yystfidal. V reviru potad panoval klid a mir, i srnci byli opetne merle plasi. 0 pytlacich ani veci; bylo by se mohlo souditi, to jich vele neni, a to tim spite, kdyt bavortti iitadove sebrali nekolik chlapike nekale povesti. Jediny Vavruch nevetil a k einnosti etade se stanoviska velmi pessimistickeho pohlitel. V to pheine se mu podobal jedine novY hajnY, kterY od to doby, co se mu ptihodila, znaina nam nehoda, pilne toho dbal, aby z veer o nebylo videti na rnistech, kde se PEPet

Ortovaii,

Strana 12.

VESTNiK

Oddil dopisovatelskl!

Ross, Texas.

Bratti a ' sestry tadu HvezdnatY Prapor 55. tadam vas, byste se v'Sichni dostavili do schfize druhou nedeli dne 9. Unora a take vS1.chni ptivedte sve mlade ratolesti a sve ptatele, neb do schaze ptijede br. Robert Cervenka., kterY nam vysvetli, jak si marne poeinat, aby nd'S tad mohl bYti clustojne zastoupen na stolete ()slave. Schfize teto se mohou zaeastnit i neelenove z okoli Tours, ti, kteti maji zajern na torn, aby nak vystoupeni v Dallas vyznelo diistojne. Mame bYt br. a ses. na to hrdi, to naS tad ma jmeno HvezdnatY Prapor, tot budem muset si nejakY potidit, abysme mohli cely westskY okrsek vesti do Dallas na tu oslavu.

To ptijd'te vMchni do jednoho, at' nezustarie me pozadu za linYmi tady, abyste katclY vedel, od se jedna, a jest to take nali svatou povinnosti'ukazat jednou za sto let na gi vyspelost.

S ptanim, aby kalclY bratr a sestra byli na svem miste v teto dizletite schazi, jsem vas spolubratr, Simon Janeeka.

New Ulm. Texas.

Ctend rcdakce Vestniku!

IKclyt tak kradim po ceste k Maglaju, dne 9. btezna 1879 zamySlen, kde bych zas n'ejakou civilni pomoc sehnal, tu mne ptijdou oei na cosi neznameho. Picidam do kroku a elm blite ptichazim. tim me to vice zajima, tolik lidu jsem posuci u Maglaje nevidel, co se tam cleje?

Koneene ptijdu at mezi ne, ptam se, co se tu stalo. Tu jeden infanterist pravi, to dnes ptijede lokomotiva od Doboje. Byl tarn jen jeden batalion od nemeckeho regimentu Bangati, ale ter par set Bosnaka obeho pohlavi, jente damy mely tvate zakryte plachtou a vSichni s napalm eekall, at ten d'abel ptijede. Ve mne ter pracovala kaZda Lila, ut devet mesica jsem nevidel tadnY stroj ujildet, tak jsem se na to sam tesil jako malt' kluk.

Aha, hural. zaeali nekteti volat, ut jede! 0pravdu jel. Malieka rokomotiva a par malYch vozikfi, v prostted sedela na jednorn vozu Bosfiaeka, vzadu tti vojaci a tak se ptiblitovali k nam, potichounku. To bylo prohliteni, kde ten d'abel ma nohy, to mute tolik utahnout. Ach, to bylo chytrosti, nekteti se na toho d'abla hmatat, a on tadneho neukousl. To jim bylo 1110C divne. At tu najednou tak pronikave zapiskl, teprve pak vkchni hledell, kde ma hu-

Ve .sttedu, dne 5. imora 1936.

bu, ale strojnik byl etverak, pustil paru na 0be strany, to byla poClivana, vkcko utikalo a valel se jeden pies druheho, at se dostali do lesa, tu se nekteti zastavili a hledeli, jak zas pH tom volali a prona geli: "I nema kone, i nema, vola a jede, jak to jen mute bYt?" Oni chudaci cosi podobneho nikdy nevideli, tak se jim nebylo co divit.

Zaealo bYti veseleji, take poeasi bylo ploueke, takte si mohli ledakde sednout a trochu si odpoeinout. Ale nemocn*ch bylo mnoho, mnoho jich ter odeSlo na veky. Jak ale zadala lokomotiva jezdit, tak zaealy ptichazet nejake leky a neco lepSiho k jidlu, i dobre houne nam poslali, ktere jsme uC nepottebovali, staeilo tornlstru pod hlavu a kabatem se ptikr3it, kdo ho mei. Nekteti men takoveho uC jen pul, drumu v mime shotela, jak se ptitlaeil k ha ohni. Pozdeji yam povim, jak nas veely proJan Sind. hnaly.

SEZNAM DETI, KTERE TENTO ROK PitESTANOU BYTI POJISTENE NA DOtASNOU POJISTKU DO 16 LET. Pojistka Jrrieno dojde ditka radu Poslednihe 1 Ludmila M. Gajdukk kvetna 1 Johnie Hortlak ledna 1 Olga Kristinik srpna 4 Alice Sralik rijna 11 Vlasta Michal Cervna 15 Jane 'T. OndrUCek dubna 15 Sylvia Zajieek dubna 17 Robert C. Siptak ledna 25 Evelyn Bobalik srpna 25 Arnold N. Vrla ledna 28 Clement H. Novosad ledna 28 Liddie Fojtik listopadu 29 Lillie T. SrnenskY zati 30 Rudolf Fiala dubna 35 Oleene BordovskY imora 35 Robt. A. Kubitza listopadu 35 Jaroslav Galnor listopadu 40 Victor Kresta zati 47 Bokna Aneinec prosince 47 Lorena Hurta Cervence 48 Edmond A. Michalik dubna 48 Bessie Schiller btezna 48 Vlasta Cuba rijna 51 Arnold Divan srpna 51 Martha David Cervence 51 Gussie L. Hru'Ska kvetna 52 Elsie A. Kalina btezna

eislo

V NOVE UPRAVENE SOKOLOVNE

"Velkou Maikarni Merendu" Tel. Jed. Sokol 2iika v Dallas, Tex.

v nedeli, dne 9. kora 1836 v Dallaske Sokolovne 3700 Carl St, MASKARAM 3 HLAVNI CENY

54 Willie Klaus zari 54 Martha LichnovskY rijna 54 Kristina Slovak eervna 55 Adella 8majstrla ledna 69 Lillia npukk zati 81 Benj. K. Pekk srpna 81 Albert SabrSula dubna 83 Margaret L. Frnka btezna 84 Baena Kopeck zati 84 Adolf G. Jet Cervna 87 John F. Juro'Ska btezna 88 Marie Kelnar prosince 88 Betty P. Brovec zari 91 Robt. T. Grabs eeryna 91 Wilson 8ta'strIST prosince 91 Stepan Skrla jr. srpna 92 Emily Ellich imora 93 Hermina Brot Imora 93 Lydia Ondtej kvetna 94 Elsie Novosad btezna 94 Louis A. Seasta listopadu 97 Evelyn 0. Sklarimora 102 Edward Sladek listopadu 107 Alois Novak Cervna 107 Edwin Svoboda dubna 112 Daniel Kolat prosince 112 Viola Mae Mikeska srpna 112 Dorothy Lee Suchma listopadu 112 Adela V. Batke anora 121 Mary Steinocher prosince 128 Lillian M. Vanek prosince 130 Hedvika Ondrfikk rijna 130 Milton Vrla eervence 133 Vincent Kitowski Cervence 133 Gilbert 8rubait srpna 135 Libuk Tupy finora 135 Josef Vytopil Cervna 142 Helen Valeik listopa.du 142 Vlasta Walla prosince 142 Josef CilnY ledna 145 Emilie Svoboda dubna 148 Miro Spurn kijna 148 Jerry M. Hanys srpna 148 Della Jurek Cervna 154 Vlad. F. Hejl rijna 154 St. Macio listopadu 154 Eva Ann Milan Cervence Bratti tajemnici:— Jestli se stal omyl u valeho facia, prosim uvedomte mne, abych mohl udelat opravu.

Jsem s bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne, 1. ledna 1936.

d Pokrok Houstonu oznamuje potad spoleeenskS7ch zabav, jet od otevfeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bSiti lakavYm dostaveniekem krajana a jejich pfatel.

Pogtovni adressa 1140 Robbie str.

Telefon: Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main

V nedeli, 9. imora. Nesvadba. Slavnost.

.111.0•161.0.11.•0•111.3.111.7.00.0.11.1

Zaeatek v 8:00 hodin veder Vstupne: maska 25c — nemaskovani 50c. tizne napoje.

Chutna jidla V ptiprave div. ptedstaveni, dne 23. finora: "V cizim kabate".

6.111,NNBNI.O.NYO000000.111

Valeikova Uctive zve

Poiadajici VSibor.

V sobotu, 15. anora. - Gold Chain Famous Orchestra.

V nedeli, 16. tinora. Baas Orig. arch V nedeli, 23. linora. - Jolly Bo y s (Yeah Vstupne na taneeni zaba yy: Pani 40c — Da-my 25c.

ZABAVNI Vt130R. •

Ve stiedu, dne 5. imOra 1936.

Vft STNIK

CHCETE SI VYDELATI ZVLA§TNI VARUJTE SE PEED NACHLAZENIM PENIZE? BUDE VAM DOBEE ZAPLACENO ZA VAg CAS V PEIV tuto dobu nutno se miti zvlage ATICH NEKOLILKA MEna pozoru 'cited nachlazenim a kaSICICIL gem, nebot' k zapalu plic jest jen malt' krok. ZvlaAte deti jsou vystaNezale2i na torn, kde bydlite, ny- veny tomuto nebezpedi, nebot' vyni jest ptihodna doba, abyste po- behnou rozpatene ze skolnich tiid slali Zadost o praci na zvlagnim a timto ostrStm ptechodem z tepla Centennial a sjezdovem vydani do zimy nachladi si trubice a kagel Vestniku. Dostanete za svoji praci jest tu! — Nejlepgim osveddenYm vyplacene komi§ne a v tett) praci prostiedkem a ochranou pled ka,gem a nastuzenim jest Severiiv Balvas vycviei nas oznamkovY p. Rudolf, a co ziska s vami, dosta- sam proti kaki (Severa's Cough Balsam), kterST po 55 roka jest vynete za to zaplaceno. raben dle stejne formule a ptina§i Toto neni 2adn3"7 kontest, nybrZ kdy2 ziskate oznamku, dostanete za rychlou alevu i v zastaralejkch ptipadech nastuzeni. Neeekejte dele a to zaplaceno v kcmikiem.

Tim se stanete zaroveri nagim dostarite si v lekarne labev tohoto pravidelnYm zastupcem k ziskavani ptipravku. Jest dvoji velikosti, za 50c a 25c, ale trvejte na torn, abyste a kolektovani na Cechoslovaka. dostali jen pavodni Severay.

Vyplrite nas kupon v tomto lekarnik a nemate-li pro Vas t. 1. a pogete nam ho co nejdtive. dostat, objednejte ptirno od W. F. SEVERA CO., Cedar Rapids, Iowa.

GEO.E.KACIR

SEFCiK SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod sttiZnim zbaim, obuvi a 'gatstvem a v'ge, co do toho obchodu patti. Pfejerne si, abyste s. nami obchodovali a rueime Vam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

Pesteni Cibule se vyp aclo Crystal Wax Bermuda a Yellow Bermuda se dobie rodi v teto krajine. Cas k sazeni jest kdykoliv po 15. lednu.

Mame na prodej pouze nejlepk "Certified" sazenice, vypestovane ze semene 1935 arody.

Zasilky o 6000 kusech v jednom kok.

6 kokl vypestuje vYte od 100 bukti po akie cis. 1. cibule, pti normalnim stavu, kdyZ tato jest sazena do tadkii 36 palcii od sebe.

12 kokA vypestuje 200 bugu neb vice eis. 1. cibule po aide, kdy2 tato jest sazena do HAIM 18 palca od sebe.

Cena $1.75 za koS (6000) sazenic nevyplacene z Big Wells, Texas.

Pike o zvlakni ceny pro velike objednavky.

Ceny mohou bYti zmeneny dle trhu.

Sazenice tyto jsou vypestovany v Big Wells, znamY kraj "Wintergardcn", kterS7 ma jmeno v pesteni nejlep gi Bermuda cibule v Texas.

Pti objednavkach udejte druh, Crystal Wax, (Bila) neb (Yellow) thita.

Pike ee4sky neb anglicky.

TRZNI CENY

PEAVNIK ve Waco, dne 4. iinora 1936.

Vvfiznie ve gkere sondni a orfivnf j Bavina, strict middling 11.10-11.40 abstraktv. oosledni I Kukutice v klasech, bug .. 43-48c atd. . 24-26c Oves v pytlich, bu g WEST. Telefon 146.

TEXAS Pgenice, 80-85c bug.

38-450 11111■Ingsmagonsmammommy Jeemen, bug 14c Take slepice, libra 13c Kutata ku smaleni PerSiMMOn 14c Cerstva vajieka, tucet

Grove Nursery

SISe echny druhy ovocnSrch stro mu a ozdobnSrch keti), za vS7prodejni ceny: 2 roky stare riiiove keke.. 15c "Privit" 3c, 5c a 10c C'eny tyto, kdy2 si pro tyto pkijedete, neb ptiplat'te 25c na poStovni objednavky. irs■simosom '

Prodejna dva bloky od konce Elm ulice, na Corsicana-Mexia silnici.

J. B. Adcock

ftIDITEL PRODEJNY Hlavni gkolka 2 mile od Waco, na stare Mexia ceste. — Rt. 7, WACO, TEXAS. (46-dz)

v teas Potieby.

Pani Asunta di Tulio, Leominster, Mass.; pge: "Nasledkem nesprav, neho vymegovani, trpela jsem zacpou, Zaludeenimi nesnazemi, bolestmi hlavy a revmatickSimi bolest, mi. Zkusila jsem mnohe Wive prosttedky, avgak ZadnY z nich mne neposkytl Zadnou alevu. Potom mne ptitel odporueil Va Ss e Hoboko a LeeivST Olej Liniment. Poeala jsem je uZivati a vYsledek jest napro,sto uspokojiv3"7. Budu miti vZcly po ruce zasobu techto ledivS7ch prosttedkir." Hoboko a LedivS7 Olej Liniment jsou dva dobou-vyzkoukne leeive prusttedky, ktere byly poidivany s pozoruhodnYm zdarem etytmi generacemi trpicich lidi. Nejsou prodavany lekarniky, nybr2 mohou pouze opatieny od mistnich jednatela. Pro informace piste Dr. Peter Fahrney & Sons Company, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

=========

DAVID & SKLENICKA Big Wells,Texas.

Oznameni midi a d'kuvzdini

HlubokSrm ialem sklieeni oznamujeme vsem pfibuznS7m, piatelinn a znamjim, ie se Panu Bohn, nakmu laskavernu a milosrdnemu Otci nebeskenm, zalibilo k sobe povolati nas'i

4

VE ONIKA WORE(

Chcete si ptivydelati penize.

JEST-LI ANO,

ilyphite niie uvedeni kupon a poilete ho jeite does.

milovanou manielku, maminku a babieku ktera zemiela dne 30. prosince, ye staii 66 rola', 9 mesicii a 29 dni.

D.A!

OZNAMKOVEMU EIDITELI VYADAVATELSKE SPOLEtNOSTI OECHOSLOVAKA, WEST, TEXAS. Ptijmete tento kupon jako moji ptihlaS'ku do prate co prodavate oznamek do zvlakniho eisla Vestniku a zastupce Oechoslovaka.

JMENO ADRESA

Strana 1.

• •• • • •• • • • •• •

Vide dekujeme v gem soucitnym pfatelum, kte •i nam svou soustrast dali v eas nakho teikeho zarmutku. Obzvligte dekujeme faraiovi F. H. Horikovi za slova fitechy, jak v dome smutku, tak i v chrimu Pane a na hibitove, jeho manielce za, krasnjr zpev, peveckemu sboru a spolku S. P. J. S. T., co prO nas vykonali. Dekujeme vkm darcum kvetin, jakoi i fgem tern, kteili nas slovem neb jakSankoliv zpilsobem v hodine nakho zarmutku Spi sladce, draha manielko, maminko a babieko, ai ke dni vzkriseni, kdy zase budeme spojeni, abychom se vice neloueili.

Wm. WOYTEK, MANZEL, A DETI.

ยงtrana 14.

ADRESAE TAJEMNIKU itAL41.

Slovanske Podporujlei Jednoty Statu Texas.

Hlavni Ufadovna: C. H. ChernoskY, ptedseda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, misto- ptedseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, misto-ptedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Ed. L. Marek, fidetnik, Fayetteville, Texas.

Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Udetni vYbor: Robt. Cervenka, West, Texas; Will A. Nesuda, Dallas; Step. Valdik, Houston.

Dozorel vYbor: J. H. Hurta, Temple, Texas; T. H. Skrabanek, Ennis; F. Andinec, Houston.

Tisk. vYla.: Karel LatnovskY, Ennis; John GajevskY, Orchard; Jos. Kru6insky, Corp. Christi.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hru6ka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v inesici.

2. Kopernik. Jos. Pokorny, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. A. J. Mika, Moulton, Route 1.

4. Karel Havlidek. J. Konvidka, Hallettsville.

Schtize se kond druhou nedeli v mesici.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. MoravAti Brat& Frank Pibil, Abbott, Tex., Route 1. Schtze druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. DuSek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schtze druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska, Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schtze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 1, Brenham, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtze druhou nedeli v Ines.

16. Bile, Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schtze tteti nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schtze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schttze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze prvm nedeli v mes.

22. Jiti Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli kaidY tteti mesic.

23. Nova Morava. John Trlica, Rt. 5, Schulenburg. Se/laze druhou nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Se/laze prvni nedeli v $ 1 hod.

25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtize prvni nede i v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jona.A. John Holedek, Rt. 1, Wallis.

Schtize druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Frank KolenovskY, R. 2, Box 43, Taylor, Texas. Schtze prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. Edw. Polinsky, Talton, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovant. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtze 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Na6inec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

34. Slovan6ti Bluth. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

36. West. Jos. Holasek, West. Druhou sttedu 37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schtze 1. tterY v mesici veder.

39. Bedtich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HajovskY, El Campo, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Mrs. Vlasta Tucker. Port Lavaca. Texas. Schtte druhou ned. v m.

42. Moravan. John Machae, R. 1, Brookshire.

Schtze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Cati Bratti. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schfize druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. ErSik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Scheme prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple.

Schtze prvni nedeli v mesici.

48. Vykhraci. Anton Michalik. Box 165 Holland, Tex. Schtze prvni nedeli v mes. odp.

49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnidka, R. 1, Rowena. Schtze druhou nedeli v mesici.

VESTN1X 50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtze 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schfize druhou nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelope, R. 1, Box 55. Schtze prvni nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

56. Anton J. Oermak. John. Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matueek, R. 1, Wharton, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Texas.

Schtize 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Va6ina, East Bernard. R. 1, B. 86. Schilze 2 ned. katde 3 m.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schtize prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Se/laze prvni sttedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, Rt. 1, La Grange. Schtize prvni nedeli v mesici.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. Jos. Narovec, 111 So. 4th Str., Waco, Texas.

67. Bratti Svobody. Frank Holub, R. 7, B. 16, Schulenburg. Schtze 1. ned. v mes. o 2 hi 68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova. Osada. J. A. DuSek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtze prvni nedeli v mesici.

71. NovY Raj. Tom Pfikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wakk, R. 3, Seymour.

Schtize druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crocket, Texas, Rt. 4.

75. Svolooda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schtize prvni ned. v mes. katdY 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Ktitali, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schtze prvni nedeli v mesici.

80. Tyra. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Mate. August Teykl, Needville.

Schtze druhou nedeli v mesici.

82. Cechil Domov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis.

Schtze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas. Frani. Vodidka, 2107- 2nd Ave., Dallas. Schtze tketi nedeli v mesici.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Wei nert, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

88. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str., Temple. 2. etvr. v mes. v ur. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtze 1 ned. v mes.

89. RtitovY Dviir. Anton Ulienik, R 1, B. 101, Rosebud. Schilze druhou nedeli v mesici 90. Slovanske Sdruteni. Frank PustejoyskY, B. 76, Tuxedo. Schtze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. LoSt'al, Box 306, Crosby. Se/raze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz 6echoslovant. Albert Silhavy, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schtize 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Ant. Holub, Bomarton, Texas.

Saline druhou nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, , Rt. 1, Rosenberg.

Schtze druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. ElSik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schuze druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtize druhou nedeli v mesici.

99. RadhoSt'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladete. J. S. Sepesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtze druhou nedeli v mes.

102. Hvezda, Mladete. Jos. F. Macht, Box 44.

Coupland, Texas.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schtze tfeti nedeli v mesici.

Ve stiedu, dne 5. imora 1936.

104. Texaati Brat& Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schilze prvni nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal LaGrange.

Schtze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Midulka, Floresville.

Schtze druhou nedeli v mesici.

108. Jiti PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond.

Schilze prvni nedeli v mesici.

109. Gen. RadeckY. Em. Fojtik, R. 4, Granger.

110. Jan Rosicky. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufman. Schtze prvni nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. O. B. 105, Sugarland, Tex. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrithek. Rozi Mikeska, Guy, Texas.

Schtze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Luke61k, George West.

114. Wzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou6ka, Garw Schtze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. W. J. Drgae, R 3, Caldwell. Schtze druhou ned. v mes. odp.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Seth:me druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. F. J. Eleik, Kingsville, Texas.

119. Slovanska, Pkiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schtze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi โ ข ner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova. Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. VSeslovan. Dom. Vydrtal. Flatonia, R. 3.

Schtze druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Luka.6, Box 36, Westhoff.

Schtze druhou nedeli v mesici.

126 DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Martin Cuba, Rt. 3, Levelland, Texas.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vella, Rt. 5, Mart. Schtze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Frank Zike6, Wheelock, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. BouSka, 5536 Richard St., Dal las, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schtze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe KoAt'ak, R. 3, Waller, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schtze 1. ned. v m.

134. Brattejov. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtze prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schtze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtze druhou nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslova.k. Jos. TaSka, R. 1, Sealy, Tex. Schtize prvni nedeli katdeho tietiho mes.

142. Stefanik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Street, Houston. Schtze prvni nedeli v mesici.

143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schtlze druhou nedeli v mesici.

145. Moray ska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtize prvni nedeli v mesici ve 2 hod.

146. Woodrow Wilson, Mrs. Jennie Oodek, Rt. 1, Box 355, Galveston, Tex. Schtize katdou druhou nedeli v mesici ye 3 hod. odpoled.

147. Vesely Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schttze prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

149. Toma6 Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidukk. Mrs. Antonie Strouhal, Woodsboro. Schtze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Miss Leona Holet'ovskY, B. 513, Wharton. Schtze prvni nedeli v mesici.

- 152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt. 2, Box 116, Alice. Schtze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Alb. V. Franek, Bennview, Texas.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava, Texasu. Frank Janeeek, 1213 Garden St., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains Martin Cuba, Rt. 3, Levelland, Texas Jinak mineno.

Jeden poslanec: "PoslySte, pane kolego, vas jt;em jeSte nevidel v parlamente otevtit DruhY poslanec: "Ale to se divim; ja pfece vtdycky zivam, kdyt vy mluvite."

yEsTNtIt

Ve stiedu, dne 5. iinOrS, ioae.

Strana 15.

BOLEST POD

J.W.

Juroika

Krejci od roku 1898.

Temple, Texas.

Telefon 4692

CAR-.

•

11111..,

Cena Nonat jest 50c a $1.00, Po'Stou 55c a $1.05. Ptejte se vateho lekarnika neb jednatele, ale nic lineho neberte, radeji pike prim° na naafi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO.

Altadena, California )0( USTEI2ENt KUS PRSTU.

P. 0. B. 285,

Zanedbane nachlazerd a kaki mohou miti vaina nfisledky. Prod vydavati se v nebez4, ReZi? MAHE JISTOTU a dostaiite si

lahev teto spolehlive' pIIpravky jet' pos kytla ilevu a uspo, kojeni tisicitm pies 50 let. 25c a 50c.

SEVERDV DAISAM PROTI KASLI 1, tejte se (Wive v lekarne, nez objednate piimo. Uved'te Ijmeno a adresu fsve lekarny.

W. F. SEVERA CO. Cedar Rapids, Iowa

Nat 111etY hoch stroll prst do koleaka, druhy kolem zatoeil a hezky krx, prstu ustfthnul. Hoch ptibehl domfi celY zakrvacenY a hned omdlel. Byla jsem cela rozruend, co honem na to dat. Na Stesti, jsouc jednatelkou Nonat, tuto mam stale v zasobe. A tak pod Nonat, kterou jsem rano a veeer obnovovala, za 3 tYdny prst hezky narostl, Vy matky, ktere mate male deti, mejte Nonat stale v dome, by v padu potieby hned byla po ruce. Zabrani otraye krve, zastavi krvaceni, neni potieba ranu vymYvat. Da se hned naplast', kdy't krvaceni neptestane, naplast' se obnovi, tfi, nejvYS etyiikrat obnoveni postadi. Nonat je to nejlepM mast' na revmatism. Mrs. Terezie Irvin-sky, Banner, Okla., jednatelka Nonat.

..7■111011•1.

4

•

V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovS7 k sympatickemu vyfizeni nezbytnSich jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohthu. Levne ceny jsou nal zasadou.

Ambulandni sluiba EDWARD PACE

RESOLUCE SOUSTRASTI. Rad Rozkvet Rfiie.

(8-16)

JE KASEL NEBEZPECv Ni ?•

SPRAVNE VYKONANA POSLUEBA.

Old Glory, 10. ledna. 1936. nekolik mkt bolest pod Zebry na prase strane. Co jsem zaZal ptikladat Nonat, citim se o mnoho lope. Ze .Nonat vyledi poieza.rouse resoluce soustrasti zasilane ni bolaky a jine rozliene bolesti, jsem se davno piesveddil. J. E. Bu- iady uveitcjiiuji se zdarma. Oznameni ttmrti a dikiivzdani soukroma bela, Box 12.

Prava mast' je s Trade Mark jakoi i !drain vzpominky iimrti musi byti placeny.

.

•HNIN. / 1•11..11111• •11111. ,11111. AM. 1.1111■ =l• 111111. 411101 ni0OW0NI. S.O./..Oi0.01040.4....0....0...0....0i0iO4...

PRVNI Vi. 110eNi OSLAVA

I

NOVE EADOVE BUDOVY itADU POKROK HOUSTONU tiS. 88.

DNE 9. ON ORA 1936.

Zveme vtechny settry, bratry, ptatele a zname z mista i tirokeho okoli, aby pkiki a s nami oslavili net vYroeni den.

DIVADELN1 KROUZEK HLAHOL SEHRAJE KUS POD NAZVEM:

"MUZIKANTI Z tESKE VESNICE" Hra se zpevy o ttech jednanich od Richarda Branalda.

S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS. 4111118.0.111.041111111.0.1.10■041MIKNNA.0.111■1.11004.1111104

Anton's Cafe a Delikatesy

Nejleps"i pivo ve meste. Studene napoje.

Nejchutnejt1 jidla vkho druhu.

Zastavte se u nas pokakle, kdy2 jste v Temple.

ANTON BRAVENEC Glen Jednoty SPJST. No 10. — E Central

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, niZepsanY resolueni vYbor vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozastale manZelce a ditkam a ostatni rodine nad Umrtim va'Seho man2ela a otce a na geho spolubratra Emil Barta,

kterY zemrel dne 23. prosince 1935 a pohiben byl na katolickem h •bitove ye Weimar, Texas, dne 26. prosince.

Bratr Barta pati'il do nakho du 26 let a vkly byl dobrYm elenem nateho fadu. Nat idd projevuje timto pozfistale rodine upkimnou soustrast a jemu veone odpoeinuti.

Za tad Prapor Svobody, Cis. 8. ye Weimar, Texas.

Jan L. Mo2iSek, Adolf Barta, Josef Janak, Resolueni VYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, niZepsanY resolueni vYbor du Bratrske Spojeni, cis. 128. v Mart, Texas, projevujeme timto jrnenem tadu pozfistale manZelce a ditkam a piateltim nak liluboce citenou soustrast nad Umrtim nateho spolubratra

TEMPLE, TEXAS. .:4411111.0•111.1.111■04011.411•11.111M.Olswo.....0.0■0■ Mai

RED FRONT Aeski jidelna, restaurace a

pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlepg i soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlatni stoly pro rodiny. ffiDEIDEE:E=ECEMO 0E3E3

HEIRICIEENA

Karel J. Hollub deskSr lekat a operator, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS.

Telefon fitadovny: Preston 2553. kterY dokonal svoji pozemskou Telefon residence: Lehigh 9745. pout'. Zemtel dne 24. prosince v nemocnici v Chicago, Ill. ZesnulY byl EPEEOggEggRigh'ECCIEDEggiggaiN dobrYm alenem nakho fadu.

Frank Vanek, C. R. Wakk, OZNAMENi: Alfons Moris, Resoluani VYbor.

Timto oznamuji v gem piatelfim, krajantm a zakazniktm, ke jsem Je velmi teZkY ukol, podchytit ptestehoval moji "Temple Tailor upadajici povest.

Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hokteii dobie Becla yam, tov y am udelat to nejlepti a nejo vSech lidech. rychlejti praci.

Josefa Kolate,

itINKUJiCi OSOBY:

Strejda Fabian Vopieka, zvanS 7 S- . vanda j Muzikanti br. J. Stareala br. Adolf Vala Horymir Konikiec Cecilie, Zena Vopiekova, kapelnice gumayske bandy ses. A. Starealova ses. Fr. Olexova ml.

Andula, jejich dcera No Conte Mitrovie, namorni porueik lod'stva kralovstvi br. Fr. Dvokak Jihoslovanskeho br. Fr. Olexa ml.

FendryS Kken, jeho sluha Alice Douglasova, dcera plukovnika armady ses. D. Kcistomlatska Spojenj•Tch Statti. br. T. KostomlatskY J. U. Dr. Vyklimal, noted Alfons Isidor, byv. hrabe Dunay, general bYv. c. k. br. Fr. Olexa st. rakousko-uherske arroady, na pensi Dej na Strakonicku v techach.

Zpevy a hudburidi br. Frank HlavatY. Rekiiridi br. Tom Hokk.

•

S.

Dr. F. J. Kienek Zubni LOW'

V PARKEROVE BUDOVE

STEVE MARINIK,

eeSkY krejei a distie, Temple, Tex.

(dz.)

Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

Zaeatek ye 4 hod. odpoledne.

Pied i po divadle fieinkovati bude kapela

EMILJ.IVIOT IS C.H Chernos4 PRAVNfK

Nesvadbova z Rosenberg.

VEtER TANEtNi ZABAVA.

0 pohodli navStevnikil nalekte bude postarano. VYteena kuchynee K hojne navAteve uctive zve, VtBOR. I4•01•1•4•11•1■0••••••■og000•molln•cm••01•00.01111.■0111MOIN•o•■■■•••■

Pohtebni riditel — dlenem

My. niZepodepsanY resolueni vYOor timto vyslovujeme hluboce cite'nou soustrast pozfistale rodine Josef a Baeice.

ZesnulY byl vkly kadnYm elenem, pc) mnoho let zastaval firad piedsedy a jinak byl vkly einnYm spolubratrem. Jeho odchodu Zell cele zdejk okoli, proaeZ bud' mu zeme tehka a eest budii jeho pamatce!

A. Pe'Sak, J. Stra2nickY, A. Teykl, Resolueni VYbor.

34•OHN/M0•1•1•4•1•011•64,011•04•1•01111111•1110.0•110•110*

tESlit PRAVNiK Vytizuje valtere soudni Office nad NARODN1 BANKOU Bankersmortgage Pita dSity, posledni vale, piehli21 tiadovna: 881 abstrakty, zastava, soudy *dude. Building. vies nlici nauroti Brest Porady, pfijeky, notaistvi. budovi Texas. HOUSTON. — TEX.&& Yoakum,

VASTN1

Utrana 16.

'Aid Novi Kvety v Elk. Naa fad pada, dne 9. rinora schrizi,•proto bratfi'a sestry vas 2adam, abyste se dostavili a pfinesli sebou knihy, ktere mate yyprifeene, obzvlaate je '26.cloucno vaechny enniske, abychom je mobil vratit, neb me br. Wesley La2novskY z Ennis o ne 2ada. Kdy2 u2 jsem v tom, tak bratti a sestry take jste slyaeli anebo vite,, 2e naa zaba,vni vYbor potada, ma'alarni zabavu a budou peneini deny. Proto nezapomerite na 9. imora. S br. pozdravem vas; freetni.

Pouiiveite k oznamovini OZNAMENI KANDIDATO

Mali Oznamovatel alp PAMATUJTE, 2e , nachlazen i na

prsou ruble ptivoditi zapal plic a koneene i smrt, tedy zaveas upotkebte toupalriv Liniment a bude dobte. Rorke obklady to vezme zameziti pichani na prsou a tudiZ nutno upottebiti velkou lahev za $6.00. Vaechny 'desire lekarny jej odporueuji. Kde neni lekarny plate prima a poalete M. 0. na John 'Nupal Co., Caldwell,. Texas. (Fb-Mch)

All political advertisements must be paid in advance.

Nite uvadime kandidaty, ktefi Vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickYch kach. dne 25. dervence 1936.

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAAI J. B. (Bert) FORD za, statniho senatora.

DIV, NA PRODEJ dobre, Yellow DenL kukutice na semeno, mekka, s dlou hymi zrny, suchu vzdorujici, dobte doleta a zvlaat' vybrdna. Bu g $1.75 nevyplacene. Take main na prodej 65 bualii cukroloveho semene (Red Top) za $1.75 sto Tiber nevyplacene. Plate na: R. M. Machu, Taylor, (13-14 pd) Texas, Rt. 5, Box 97.

Jsou bradavice nakailive? Bylo to potvrzeno ji g mnoha odborniky.

Jeden z nich vypravuje o ptlpadu, kde devde, jei nikdy nemelo bradavic, dcstalo jich velke mno2stvi na svrchni strane ruky, kdy2 poutIvalo k utirani tehot rueniku, jim2 u131lr, PRIME SE eeska neb nemecke. tirala se kuchatka, ktera jich mela 2ena, majici zkuaenost prakticke o- znaene mnoistvi na techte mistech. aettovatelky. Stale misto. M. Harris, 1415 Summit Ave., Ft. Worth, Der TABAK LISTOVt na prodej.

(13pd) 10 a 15c lib. nevyplacene. Joe BuTexas. ' ryaek, Portland, Tenn (11-18 pd) PRODAM zatizenY obchod, cihelna budova na rohu, grocery, — meat market, 4 svetnice. mOaerne 3 zafizerie, v dobrem sousedstvi, 5 etvercri od nove Ceske sine. Mime podminky. Pfieina: jsem hudebnik a musim do Dallas. F. Roman, 1025 East 26 St., Houston, Tex. (12-13)

Ve stfedu, dne 5. imora 1936. elovek bez adresy je tulak. dovek s dvema adresami je prostopaanik.

0

MUJp?ZTOMILY" HOSiC,EK NYNI PAPA JAKO VEP(iK .

"Byl tak slabY a nemel iadnou chut', a byla jsem u konce s radou, co mam cleat."

Matky pravi, Trinerovo Hake vino jest prase prosttedek pro slabe ditky podvf2ivou trpici. Jeho ptisady jsou nejlepai Ake medikalni \ reds, zna proti neza2ivnosti, apatne chuti, bolesti hlavy, nespavosti, plynrim, pachnoucimu dechu, ko2nim vyralkam a obti2im spojenYm s neza2ivnosti. Jest pkijernne k u2ivani a je to dobrY spolehlivY rodinnY prosttedek. Maji jej vaichni drogiste.

Kalni mo'e' dela mnohYm lidem starosti, 'Ze maji ledvinovou nemoc.

Moe bYva kalna po duaevni a teesne namaze, pfi horeece, nedastatednem spanku a pod. Obsahuje obyeejne soli, ktere ji eini kalnou neb zbarvuji do orankva. Ledviny pri tom bYvaji docela zdrave. Naopak zase mute bYt moe docela sta a mule obsahovat bilkoviny, je2 znamenaji onemocneni ledvin, nebo cukr. To mute poznati jedine lekat chemickou zkouakou.

Neni divu; 2e na universitach je tolik vedomosti — novatkove stale ji trochu pkindaeji a absolventi Joseph Triner Company, Chicago.

2adnou s sebou neodnakii.

TRINER'S ELIXIR OF BITTER WINE

MMIMMIUMMEMOMMUNIIMEMMOW

,V4■ 04111.0000.04MWO4MWOMM.04■ 04.1104MOIMM.Onqmommr.mwo

Posledni Prileiitost ZVLATNi N A B I D K A eECHOSLOVAKA

B4r^' Pf2IJIVIE SE na pravi zkuaenY a '3 polehlivS7 pekaf. Musi mit odporudeni a bYt samostatnY. Stale, prate. Pike na: Mrs. Rudolf English, Box 172, Corpus Christi, Texas.

(12-13pd)

KONti JI2 11. UNORA

ZDRAVI NADE VgE! Main na sklade dr. Kauckeho by-linny daj. Po zaslani 55c za balidek uaettite eas v utrpeni. Dalai navod I k pou2ivani jest ptiloten. Objednejte tento jeate dnes od: L. V. Kallus, 2227 So. Brazos St., San Antonio.

(12-15) Texas.

HLEDA SE spoleenik do dobfe zafizene jatky v dobrem eeskem meste ye stiedni east statu Texas.

0 podrobnosti piste na: Oechosloyak Pub. Co., West, Tex. (12-14pd.)

Zaplati predplatne za Cechoslovaka na jeden rok.

gar, TABAK LISTOV' mam na prodej. Vzorky zdarma. Cena 10, 15 a 20 centri libra. Dovoz neplatim.

John Hradek, Portland, Tenn.

(11-14 pd) ZACHOVALY VDOVEC, 65 rokti start', majici vetai farmu a domek v malem meste, pfal by se seznamiti s vdovou ad 50 do 60 rokti starou, bezdetnou, s dobrou povesti.

V padu dohodnuti sriatek. Plate na "Domov", c. o. Vestnik, West, Te xas.

(11-13) KURATKA! Male, kutatka — od nejlepaich druhri slepic, majici vysokou produkci v snaaeni vajidek. 12 popularnich druhri. Schvaleny Sp. Sta.ty. Vybrane a krev podrobena zkou2ce proti nemoci "Pullroum" vladnim inspektorem. — WHEAT'S HATCHERY, Belton, Texas. (10-13) Na prodej! — Zelove sazenice druhu "Early Jersey Wake- ' field a Early Flat Dutch". 200 -45c; 300-60c; 600—$1.00; vyplacene. Jakost zarudena. Robert J. Ko(10-13) vat, Fayetteville, Texas.

0...000.01.041aiwollin 1.041•11.0.4.0411110.1.10.0.1111.10■0411111■ 041101.41.041.11•11111.0.111.11:111 ■0101111.10.

1

PRAVIDELNA CENA $2.00) • • Nabidka tato plati pouze pro nove odberatele a deny S. P. J. S, T. • •

Zailete $1 00 jeite dnes na

eechosloviik Publishing Company WEST,

TEXAS 4111111111111=■•