Vestnik 1936 02 12

Entered as second class mail !natter, January 3rd, 1.933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROC1ST1K (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 12. T.:JNO11A (FEBRUARY) 1936.

tiSLO 14.

ABRAHAM LINCOLN. ASTO SLtCHAME tvrzeni, ae ye dvou nejtaivejSich krisich v teto zeini stali C v eele naroda dva nejslavnej§i president' — Washington a Lincoln. Dnes, kdy narod oslavuje vYrodi narozenin Abrahama L'ncolna, ma lid zajiste na mysli ty vlastnosti, je2 Lincolnovi vyslouLly po celem civilisovanem svete uznani a naz yu vynikajiciho mui;e.

Abraham Lincoln narodil se pied stodvaciti dvema lety y e sruboYe chats v icentucky. Jeho otec byl fipinYm analfabetem, jeho rnatka umela site eisti, ale ne psati. VSeobecne se o ni tvrdilo, 2e je neman2elskYm ditetem. MladY Lincoln dochazel do Skoly vSeho vSude jeden rok. I pies detne pfekaky propracovati se svou vlastni pill a2 k nej yyS'Simu postaveni y zemi a stal se jednim z nejseetelejSich muZii sve doby. Jeho spisy a fedi jsou jests dnes zapoeitavany mezi perle anglicke literatury. Lincoln byl krome toho 1 vYbornYm pravnikem.

0 Lincolnovi mono Mei, ae byl v kaZdern ohledu muZem z lidu. Vekil v moanost nraktickeho uskutedneni teorie a lidske rovnosti.

Mluvil fedi ptimou, lidu snadno srozumitelnou.

Byl milovnikem 'tertu a byl snaSenlivY k nazorum jinYch, pti torn se vSak nikdy nesnaLl pilzpiisobiti se pov'technYm nazoram, byly-li tyto nazory v rozporu s jeho vlastnim poctivyrn pfesvedeenim.

Za LincolnovYch dnu byla nejaehavejSim americkYm problemem otazka otroctvi. HospodafskY system Jihu spodival na praci detnYch otrokn. Sever zamestnaval delniky svobodne. Nejakou dobu nebylo mezi Severem a Jihem v tomto ohledu ladnYch nesrovnalosti.

Kdyt vAak se podalo jednati o zavledeni otroctvi i na zapad, kde le2ela obromna., a2 do tehdej§i doby neobdelavana fizemi, zadaly silne rozpory mezi tabory, tvoticimi se jak pro tak proti tomuto navrhu. Lincoln byl od prvopoeatku proti zavadeni otroctvi do novYch fizemi.

Roku 1858 byl Lincoln donucen udiniti jedno z nejvYznamnejSich rozhodnuti sveho Zivota; vYsledkem tohoto rozhodnuti bylo, 2e severni staty podaly si uvedomovati ryzost cha.rakteru tohoto neobydejneho mute. Toho roku kandidoval Lincoln na misto senatora statu Illinois. Jeho odpurcem byl Douglas, ktery jako dobrY diplomat a statnik nikdy pine neobjasnil sveho stanoviska ye sporne otazce zavedeni otroctvi do tehdejSich teritorii. Lincoln vyzval Douglase k fade politickYch debat a hned ph. prve z nich — nehlede na radu svYch politickYch radca — otazal se ho i na jeho stanovisko k otazce otroctvi. Douglas byl vehnan do fizkYch a byl nucen objasniti sve postaveni; bylo zjevno, ae se kloni ke kompromisu, dovolujicimu obmezene rozSiteni otroctvi, jak si toho pfalo vefejne mineni v Illinois. Je pochopitelno, prod' Douglas byl zvolen, a Lincoln pora2en. Lincoln opustil volebni kolbiSte s ptesvedeenim, 2e obetoval svou politickou karieru svemu pfesveddeni.

Roz'Sifeni otroctvi pfidilo se v'Sak nazornm y ettiny severnich statfi. Lincolnovy debaty a

fedi, v nich't poukazoval na ohavnost lidskeho otroctvi, ueinily z neho vildce hnuti pro odstraneni teto ski/my ze Stitt( americke ci.vilisace. Z jeho tehdejSich projevii citujeme z easti tyto: "Svobodna prace naleza svou inspiraci v nadeji. Pozoruhodna je sila nadeje na lidske sna"Zen! a West!. Otrok, jehoa milZete bieem donutiti, aby vyvochloval sedmdesatpet liber konopi za den, vyvochluje stopadesat liber denne, slibite-li mu, ae mu zaplatite za vSechny libry, je'Z /idea lakes 100 liber Nahradili jste hirl nadeji: A pti torn si snad ani neuvedomuMEcg.gggrtiffgRaragg raig )E1 gEggigg3.]:ggggggil ' t?=

Jak se urnistili.

Koncem ledna uzavken byl kontest na.eich bratrii organisatoril a jednotlivi snazivi vysli z uSlechtileho zavodu postupne jak nisleduje: Ign. Scnkyfik, Fr. Kadanka, Jos. Franta, K. Navratil, Emil W. Popp, J. KlinkovskY a J. IL Bartek. (Spoleenici Seste ceny), J. H. Siptak, V. Kind, John Urubek a Stepan Vakik.

Kontest vynesl 336 novYch elenfi a no veho pojiSteni v sums $268.000.

Rosteme, na'Se sbratiene Siky mohutni!

Pkijrnete bratii organisatoii, vitezove i vy, kteki z rfiznYch priein zestali jste pozadu, za yak snahu vdek a uznani od nas vespolek!!

tysburghu, j&Z se odehrala 1. eervence 1863, byla jednou z prvYch rozhodujicich sraZek, jeZ" skondily viterstvim svobody nad otroctvim.

Cast Gettysburghskeho boji'Ste byla oddelena na narodni htbitov pro padle. Pfi pkileLtosti vysveceni tohoto posledniho mista odpodinku pronesl Lincoln ttiminutovY proslov, jent ,se svcu literarni skladbou i city, v nem yyjadtenymi, stal se uznavanYm klasickYrn dilem.

Lincoln byl znovu kandidovan a znovu zvolen presidentem. 6tvrteho bfezna 1865 pronesl svou druhou inauguradni fee, je2 je uznavana za jeho nej yYznaenejSi vefejnY proslov.

Obdanska valka blizila se ke svemu konci. Deva.teho dubna vzdala se konfederadni armada generala Lee-ho. VSeobecne nadSeni a radoSt nad ukondenim dloulieho zapasu promenily se vSak brzy v 'talost, kdy'2 o pouhYch par dnii pozdeji, toti'Z 14. dubna, president klesl smrtelne ranen kuikou poloSileneho fanatika John Wilkes Booth-a.

Abraham Lincoln a Anna Ruthledaeova. xl 11.; E#1

8 gggggOggggggggggggggggfggggggggr_tggZl

jete, ae jste tim do jiste miry nahradili system otrockY systemem svObodne prate."

"Z prohlaSeni neodvislosti nevyrozumivam, ae se v nem chce fici, ze vsichni lids jsou stvo1-eni sobs rovni v kaldem ohledu. Oni (dernoSi) nejsou s nami stejni barvou; domnivam S 3 v'Sak, ze se tam tim chce prohlasiti, ze vSichni. lids jsou si rovni v jistych smerech; jsou si rovni ye svem pravu na "Zivot, svobodu. a vyhledavani Stesti." Zajiste zc dernoch nam neni raven barvou — snad ani ye mnoha jinYch ohledech; pies to vAak, ye svem pravu, do fist chleb, jeho'i si sam praci s yYcli rukou vydelal, v torn je roven kaZdemu jinemu eloveku, belochu nebo eernochu." otroctvi nespravne, pak nevi nespravneho nic."

Republikanska strana kandidovala Lincolna. na Ufad presidentstvi a roku 1860 byl zvolen.

VYsledkem jeho zvoleni bylo, ze Jih odstoupil od Unie. Mnozi Sevetani bYvali by s radosti nechali jiti Jih jeho vlastni cestou; netak Lincoln. VSechny jeho einy od okamZiku, kdy se stal presidentem, az pc) tragickou chvili jeho pfedeasne smrti, smetovaly k zachraneni a zachoy ani Unie. Lincoln vkly znovu opakoval, ze narod nemit-Ze vedne zustati "z poloviny otrockY a z poloviny svobodnY". Prveho ledna 1863 veSlo v platnost jeho prohle.Seni emancipace, jim..2 se otroci osvobozuji. Bitva u Get-

OKU 1834 byl v illinoiskem mesteeku New R Salem poRmistrem 251etY dahoun, jen2 ye sy Ycli volnYch hodinach studoval prava a hral v mistni politice svoji idohu. A vedle toho vSeho mel dosti easu, aby se zamiloval do milenky jineho dloveka.

Tim mladYm poStmistrem byl Abraham Lincoln. Divkou tou byla Annie Mayes Ruthledgeova, tketi z deti mistniho hostinskeho. stareho Jamese Ruthledge. Anna byla mistni krasavici. Mela mnoho napadniku. Zprvu se zdalo, po torn nevzhlednem mladem mu'Zi ani odkem nehodila. Jeji srdce bylo zadano zamo2nemu cizinci John McNeillovi, jeho2 osobnost byla zahalena jakYmsi talemstvim. Nikdo nevedel, k-Ym jest a odkud pfgel.

John poladal Annu o ruku a divka mu dala slovo. Svefil se ji, ze se nejmenuje John McNeill nYbrZ" McNamar a ae ze sveho domova na vYchode odeSel po rodinne hadce a ze si dal jine jmeno, aby mu nemohli pfijiti na stopu.

Take ji fekl, ze se jiZ s rodinou smith, a ae se brzy odebete dome, aby svoji ovdovelou matku odvezl na farmu, kterou ji koupil blizko Salemu.

Loude se se svoji milenkou tekl: "AZ tam vyfidim vSecky svoje zale'titosti, vratim se sem, a ty bude,§ moji zlatou Zentthkou."

S timto slibem odejel na vYchod. Asi dva neb tfikrat Anne psal, ale pak ji dopisovati pfesta.l.

Anna spechala na poStovni idad pokaale, kdy2 doSla poSta z vYchodu. A tam se dim dal tim lip a vice seznamdvala s Lincolnem, jemu2 se take svefila svoji laskou k McNeillovi a obavami ohledne jeho navratu. 0 ty obavy sdilel se s ni celY Nov) Salem, a kdy'Z McNeill neptichazel, podaly o nem kolovati povesti, ae to byl lupie, uprchlY trestanec a dvoj2enec.

(A nebyl Z'adn)m z nich. Co byl Anne vypravel o sobs, bylo Pravda. Ze divce nepsal, toho (Pokraenvani na str. 9.)

VESTN1K jak jsme pracovati, bez rozdilu nabotenstvi jsme rozlienYch nahledt a nezapominati, vtichni Oechoslovane.

S pozdravem na etenate Vestniku, Jos. Wondrath.

Dopisy, jai by obsahovaly neveene, neb ze.vadne polemiky, potadatel piedkiadh, y e smysin stanov Tiskovemn Y§bora k vlastnimn roahodnuti.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce!

Se zajmem etu velmi rad ten na g Vestnik, je v nem tolik rozlienYch zprav a nahledil, ktere east° delaji eloveka ptemYtleti. Nekteti pisatele radi by staveli, jini opet borili. Jsme rozlidnYch nahlecla a rozlidnYch povah. S velkym zajmem jsem detl dopis br. Dr. Jos. Kopeckeho, ye Vestniku ze dne 22. ledna t. r. Jsoa v nem obsateny zdrave nahledy, a opet ye Vestniku ze dne 29. ledna jsem Ceti dopis bratra I. J. Gallia, kde dava navrh, jak bychom meli dtstojne a spravne oslaviti zastoupenim nas Caehoslovaka na stolete pamatce osvobozeni nageho statu Texas na svetove vYstave v Dallas pfigti leto.

Br. Gallia dava navrh, abychom brali obrazy zavodt nageho lidu v Texasu. Jest zavoda vlastnenYch natinci mnoho a bylo by ukazano, jak je nas. lid zastoupen ye vtech oborech prace, jak ye vYtvarnem umeni tak v rolnideni a obchodech. Vim, to ye vettich mestech mama mnoho trinket ve vtech odborech. Ptipomind mile to na uddlost pied nekolika roky. Jeli jsme s mantelkou do each, na nav gtevu do Prahy. Tenkrate zavadeli v obrazkovYch divadlech mluvici obrazky a zajimave bylo, to to byli naai fide z Clevelandu, ktefi tyto mluvici obrazky tam zavadeli. Byla to tenkrate novinka a zde v mentich mestech jsme je dosud nemeli. Jest z toho videti, kdyt Americana poglou na tak velkou vzdalenost a plati jim cestovne a velke slutne, naai lido musi vynikati nad druhe. Vim, to tyto nati lido byli poslani i do jinYch mast v Evrope za tou samou zaletitosti.

My na venkove nemateme delati programy pro oslavu Dne Neodvislosti, schazi nam lid a prostfedky, bychom neco kloudneho mohli provest!. V mestech jako ku ptikladu v Houstonu, San Antonio, Waco, Dallas, Fort Wort a zvlaAte ye West, kde je spolednY zajem, se da, neco prove:Ai, co my mateme delati, je jen finanene ptispeti.

Jak jsem uvedl, navrh br. Gallia se mne bi, jest v nem mnoho zdraveho nahledu a smyslu. Bylo by pilhodne ukazovati tive obrazy, jak pied lety bylo v obyeeji na severu a v Evrope. Tyto by ukazovaly ptijezd nateho lidu do Galvestonu, jejich cestu do vnitrozemi, tu tetkou praci, kterou museli provadeti, jejich potahy, sane, voly, neb jineho potahu nemeli, jejich bydligte v podatku, pak jak bylo s nimi naklaciano v obeanske \Take, jak byli okradani, a jak vzdor tomu piece jejich prate zvitezila a oni se domohli blahobytu. Konedne by mohlo nasledovat sokolske cvieeni a pak zpevy a Beseda mohla by bYti taneena.

Nevim, jestIl maj navrh je ptijatelnY, .stalo by to mnoho prate a vydani. Jestli by se to nedalo provesti v tivYch obrazech, dalo by se to provesti fotografiemi. Katda osada by musela flesh vydani pro svaj dil a jsem si jist, to katclY natinec by sobe schoval pro sebe a sve ditky podobne obrazy na pamatku. Melt bychom neco trvanliveho pro budouci pokoleni.

Ve vg em souhlasim navrhem br. Gallia a myslim, to dobrou vuli bysme mnoho dokazali, co se nam zde, nyni neproveditelne. Mame tolik schopnYch bratra a sester v flak Jednote.

Tito by meli dati svoje nahledy a navrhy, jak dastojne oslaviti stoletou neodvislost nateho statu, a kdyt by se nekomu z nich tak nailed nelibil, nemeli by nati kopalove takoveho hned zakfiknouti a na neho se vrhnouti, neb katclY zajiste to mysli uptimne s jeho navrhem. V gechny navrhy by mely bYti uvateny a ty nejlepti by mely bYt ptijaty. Men bychom se spojiti tak, jak jsme byli spojeni ye svetove valce, kdy jsme pracovali spoledne pro neodvislost pat stare vlasti. Meli bychom pracovati tak,

AKADEMICKY KLUB CECHIE NA STATNI

UNI% Lai SITE. Austin, Texas, 1. dubna 1917.

VatenY krajane!

Jak Vain ze zprav easopiseckYch main°, zaloten byl ph Oechii na statni universite PodparnY Fond, z nehot kratkYmi ptjekami paskytovana pomoc v tisni se nachazejicim studujicim. DaletitY nabeh tento za neelem podpory chude naafi mladete na gkolach ueinen byl jit pted nekolika roky, net po deli dobu nebylo motno pro vec tu vice vykonati. Zmena okolnosti a udalosti poslednich dna rids vtak opravriuji k podniknuti daltich kroka v zajmu Studentskeho Fondu. Snaha naae totit setkala se s uznanim a podporou eeskeho tisku jakot i valne easti v geho leptiho tivlu mezi krajany v Texasu. Mimo to od mladYch nadanYch lidi touticich po vzdelani a phprave k utiteenejtimu tivotu dochazeji nas dasto dotazy, jak by i nemajetnYm bylo lze dostati se na gkoly. Nepochybne i ye Vatem okoli jsou mladi bide, kteti by prospeli lidstvu a povznesli Ceske jmeno, kdyby jim byla uvolnena cesta na vzdelavaci astavy. Je dokazano nade vsi pochybnost, nejfetti naai mutove pochazeli z rodiea chudYch a na studiich oast° zaviseli od pomoci druhYch. Z to ptieiny zaloteny byly ye stare vlasti razne fondy a nadace, a v teto zemi Nemci, Ameridani a i eernoti zaklada.ji yYpomocne fondy pro chude studujici u vedomi, penize takto ulotene pkinateji nej yytti troky, a to je to nejlepti cesta k vlastnimu povzneseni. Nemci zvyaili o Best tisic dollart obnos katdoroane venovanY studujicim nemeiny na statni universite, a mezi na gimi spoluobeany anglickeho ptivodu sbira se prave na studentskY fond, kterY ma dosahnouti vfge sto tisic dolarill. Jest to novY dirkaz stale rostouci snahy, aby chude mladeti Jana byla to sama pfiletitost ku vzdelani, jakou maji deti bohdea. Doufame pak, to budete spolugasobiti s nami, aby narod, z nehot vy gli "uditele narodil" nezastal v torn ohledu poslednim v Texasu. V ptesvedeeni, to i Varn povzneseni eeskeho jmena na srdci, obracime se k Vam se snatnou tadosti o pfispevek na StudentskY Fond. VYbor Fondu idcla Vas tea snatne, abyste se o veci to zminil Vagim znamYm a zylatte tlumodil tadost naai v ptitti schtzi spolku neb taclu, jabot jste Olehem. Spolkove naae organisace se postavily za C. N. S. v akci osvobozovaci a neni pochyby, by jejich podpora nemalo pruspela i na poll vzdelavacim.

Cilem natim jest dopomoci aspori desiti nemajetnYm naaincum na statni universitu. Ujigt'ujeme Vas, to bude dbano, aby prosttedkii Fondu nedostalo se nehodnYm, ale tet aby phjemce podpory nebyl staven na pranft. Nikomu nebude vytYkano, ae pkijima, almutnu. Heslem natim by melo bYt "Narod sal* natod sve mladeti" a pomoc poskytnuta bude nikoli z milosti, nYbrt z narodni povinnosti.

Sebe men gi ptispevek bude vetejne kvitovan a spravne poutit. V padu, to by vzrast Fondu opravrioval nas k zaloteni Texaske Matice Vy g -MhoVzdelani,buvtkryaSdensky Fond povatovany jako ptispevky na Matici.

V p •esveddeni, 2e se materna naditi Vateho souhlasu a pomoci znamename se za PodparnY Fond StudentskY, K. Knitek, ptedseda.

Frank Chovanec, taj.

F. A. Somer, pokladnik.

Pozn. red. — Tento elanek zaslal nam k uvefejneni naa pravni radce br. Aug. Kacit z Temple. Je v nem vylieen vznik Podparneho fondu pro podporu nemajetnYch nadanYch studenta naaeho pavodu, eili dne gni Texasske Matice Vyggiho Vzdelani, ktera behem let sve blahoclaxne pasobnosti poskytla fade chudych studenta motnost dosici vysokeho tkoleni, cot v mnoha ptipadech bez zapujeky z fondu T. M. V. V. by nebyli dokazali. Ma'am 20 let insti-

Ve sttedu, dne 12. Anora 1936. tuce, umoinena 8tedrou rukou uvedomelych Cechoamerieana pini sve poslani a bude ho piniti i male, dostane-li se ji dalti pomocne ruky jedincil a spolku. Je to naae pomocna instituce pro naae snative studenty.

Krajanske verejnosti pti Temple.

Bratr Vaclav Kudera, organisator Oeskeho sdruteni pro Texas Centennial nas navkivil 31. ledna v tadove sini na Seaton v 8 hodin weer a pfednes1 celY plan, jak mini Usttedni vYbor die dosavadnich usneteni tuto oslavu spotadat. Jsou ochotni to zlep git, nebo snad jakymkoliv zgasobem zvettit, ale ovaem budeli vgechna krajanska veiejnost chtit se ye vetaim sireastnit. Proto navrhl pro vaechny spolky v okoli, aby si zvolily ve syYch schtzich vYbory 2-3 z katcleho a tyto vYbory aby se sesly tteti nedeli odpoledne, to je 16. &lora v sini tadu Cis. 47. na Seaton, protote je to asi stied osady. Do vYbora techto mame voliti takove, kteti jsou k tomu ochotni. Die dtivejtiho rozvrhu mel zde br. Kueera bYti v nedeli 2.

Unora v tadovych schtzich S.P.J.S.T., ale musel se ten Cas saeastnit schtze asttedniho vyboru. Slibil nem, to se postara, aby do bteznovYch schazi natich tada pti gel vae ildne vysvetlit. 6touci Mani jsou tadani, pozvete do techto schtzi sousedy a zname. &haze u tadu Cis. 47. na Seaton treastni se tednik 1. btezna ye 12:30 a schtze u tadu 6eskS7 Prapor Cis. 24., tea 1. btezna, ye 2:30 hod. odpoledne. Ptitomne tajemnikam fada psal, a tea v teto schtzi se nekteti ptihlasili, to to v raznYch tadech ptednesou, aby byl zvolen osadni vYbor jeate tento mesic a povinnost tohoto vYboru by byla, prvne vynajit, zda v okoli byla by nadeje new samostatne provest, to je Upine die osadni vale, anebo neco, co poradi texasati pfedaci, ku ptildadu dr. Kopecky a jini. Dal gi povinnost toho vYboru, aby udinil soupis tech, kteti jsou ochotni se jakYmkoliv zpasobem zireastnit a nebyla-li by v (made nalada pro nic samostatneho, tak vYbor aby pomohl sepsat mladet pro tanec Ceske Besedy. Nati mladete 75 procent tandi a tak snad nebudou proti tomu, aby ye prospech naai veci vystoupili. Tuto Besedu br.

Kudera ut pied schuzi se dvema kolonami zatandil a protote mame v okoli mnoho krajana co ji urni, oeekava se, to nebude-li se ad nas jineho potadat, bude tato Beseda tandena mnoha kolonami. Pro ten Cas net vYbory rozhodnou o miste a dne ureeni toho tance, me se ho pii ■sokolskem evideni katclY patek \radar v tadove sini na Seaton. Br. Kueera slibil dodatedne ukazati nektere zmeny br. John Stagovi kterY, protote tanec umeI, bude dale uditi. TV/ nom pravil, te adastnici toho zajezdu na oslavu litovat nebudou, uvidi tam veci, ktere tak snadno v tivote neuvidi, ph malem vydani, a to co se snad ku pfedstaveni nauei, nebude nikomu ku akode, ani to nebude new nepekneho. Z toho ohledu by se nemelo odporueovat ku pfikladu "Zpe y Indiana a fe y cowboya", toto piece jsme nikdy neumeli a tak me to pfedna get a se podobne veci ueit. Tento zajezd je planovan, aby nebyl nakladnY a vae, co k tomu je tfeba, je dobra, vale a shoda cele naai vefejnosti. Tel' se ocekava, ae v katde (made nebo spolku bude potadana zabava ye prospech teto veci. Telocviena Jednota Sokol v Seaton ut ,se usnesla na potadani podobne zabavy, tfebate nemarne sve budovy, doufame, te nam to tad dovoli. 0 tom, kdy bude potadana, uvedomim pozdeji.

Tet na cvideni do Sokola vas mam pozvat, jak vite, Sokol ma slotene lehke eviky prostna (ne na natadi), ktere mini na oslave pted-' vest a takove cviky se snadno katdY mladik nebo (levee mate naueit. V tomto ohledu citim, ze nam zde neco chybi. Ja jsem jit ptitomen nekolik let a mohu fici s eistYm srdcem, to na Seaton v Sokole neni nic, co by mohlo nekoho jakYmkoliv zpasobem urateti v jeho citu nebo pfesvedeeni. Pamatujte rodiee, to Sokol da vasim zabavu a to utlechtilou, proto na shledanou na Seaton v patek na cvieeni, berou se ditky od 9 let nahoru, vae co pottebuji jsou tennise a deveata abor, v nemt hraji ball.

S nadeji, to okras s nejvettim poetem Mena nejlepSlho spolku dokate svou svornost jsem, John Klinkovsky.

Ve steedu, dne 12. imora 1936. itad Bratfi Svornosti Os. 60.

Wallis, Vocas.

Cteni bratfi a sestry!

Musim yam oznamit vYsledek z vYroeni schtze, ktera se odbYvala dne 12. ledna. itadovi irfednici na rok 1936 byli zvoioni opet staki Frank 8" arman, piedseda; St. Koval., mistopeedseda; Inocent Minks, ireetnik; J. M. Va g -na,tjemik;S.KovlpadnteiYbor: St. Bubela, J. F. Mikeska a Ladislav Bielec. NemocenskY vybor: Frank Kopecks' a St. Bubela.

Za delegata do sjezdu zvolen byl Inocent Minks.

Ted bylo ujednano, de sclulze se budou odbYvat ka2dY tfeti mesic druhou nedeli. PeiSti sande nam piipadne na 8. beezna, a te2 bych si peal, by se do teto schtze ted dostavil tdetni vYbor. Cteni bratii a sestry, v po3ledni schtzi nas bylo velice mai°. Peal bych si bude-li yam mo2no, abyste se v hojnem poetu do schtize dostavili a kaklY sve nahledy a nejake navrhy br. delegatovi podali.

S bratrskYm pozdravem, J. M. Vagina, taj.

El Campo, Texas.

Kapitola druha.

Tak jsme povzbuzovani s bratrem Fojtikem, bysme dtendestvo dale pobavovali s tem), pletkami. Pied nedavnem jsem dostal telegram, 2e strYc Jos. Hodanek ye Flatonii zemeel. Tak jsme se vypravili k doprovodu jeho k po •Jlednimu odpodinku. StrYc se clo2i1 Uctyhodneho veku skoro 81 rokt. V teto nave viasti 2i1 pies 60 rokt. Byl elenem na g Jednoty od zaeatku.

Uloden byl na flatonskern hibitove vedle jeho prvni man2elky. Nad rakvi promluvil br. 8vasta a dva jinonarodni pastofi. VelikY doprovod a mnoho kvetin dokazovalo, 2e byl cten a va2en i jinonarodovci. 211 ji2 mnoho mku v meste na odpoeinku. Zanechal 10 ditek, 34 vnuku a 12 pravnukt. Budi2 mu zeme lehka! Ph onom doprovodu jsem se seSel s mnoha znamYmi. Br. Rudolf Vrana, cl2inaf z Dobrowolski, zet' strYce nebo2tika, mne peipomel a povedel na mne, ph velkem shroma2deni, jak jserci kdysi u neho v d2ine hledal praci, ja tvrcle, 2e me 2ena vyhnala. Malka .sesteenice me nepoznala a Rudolf me nikdy nevidel. Snad se na to nekdy dostanu a popiSu mtj prvni trip do Jourdanton, okres Atascosa. Pak mne take D2im Barta peipomel, jak jsme za clavnYch Cast ye Flatonii sokolovali, i na to se troStuji nekdy popsat, bude to zajimave. Kdy2 tak rozmlouvam s bratrem Frantou Fojtikem, s kterym si slibili a podali ruce, jako na usmifenou,ze na sebe nejakY Cas piestaneme povidat, co kdysi kdesi a cosi, kdy2 se peiSmatle br.

PospiSil a pravil, 2e se tomu zasmal, jak jsme vezli ten soudek s tim kamaradem Korbelem na kobyle. Jo i my jsme se small, jak byl ten soudek prazdnY. Bratr PospiSil by se podle jeho fedi mezi nas rad pfipletl. Kam by se hrabal mezi nas, takovy holobradek, bez zkuSenosti. Nemohl jsem poznati br. Jana Badu, kdy2 ho tak okukuji, kdo by to tak asi mohl bejt, ad mne peipomel, 2e jsem mu byl ph jeho v a d be za drnibu ei mladence, to ut jsem byl doma, a prominuji mu, ale vlastne jeho Soferce, 2e do nas dvakrate v prilvodu do zadku drcla s karou. Toto Ctete jako do na g kary zadku, ale ne jinak. Kdy2 jsme tak byli ye Flatonii, byli jsme zvani na nekolik mist i zajeti do Shiner k peateltm, ale ja odfikal, 2e pojedeme hned k domovu. Sedame do kary, kdy2 nag. povidaji, 2e slibili k pfateliim Frank Hantim na farmu na veeefi. Na veeefi, to me uspokojilo. Of kors, domt jsme pfijeli, ale pozdeji ja jsem figroval, a bylo to take gilt! Dne 25. ledna jsme take doprovodili k poslednimu odpodinku souseda bratra Aloise Vaekafe. Byl ranen mrtvici, star jsa 63 leta. Poheben byl na taitonskem katolickem htbitove za velike lidu. Tam jsem se saki s mnoha kdysi znamymi, ktere jsem nevidel pees 45 roku. Br. Juflea z Coconut od Shiner, takeka kapitalista, snad mi promine ten nadev, kdyt elovek vlastni kolem tisice akrin a tisice sem a tarn, si to mute nechat libit. Br. Jufica me peipomel kdy-

VESTNIK si legraci na Velehrade na pikniku, ale to jsme byli jeSte ogafi, a juAll br. Fojtik o tom nevi, tak to na, nas nepovi. Take se seSel s bratrem nebo2tikovYm Frankem Vaekafem, ja mu zas peipomenul, jestli jeSte pamatuje to legraci s Frantou Trojaakem, v torn Fojtikovern pastke.

Bratee Franto Fojtiku, bylo to ye vaSem pastfe, a tak vis o torn, tak yen s tim, a to hned z gruntu, jak se to vSecko utentovalo. Se gel jsem se take s bratrem Vaclav Patkem, kterY me zavedl k jeho man2elce, jestli mne jako jeSte poznava. Nepoznala, ani ja ji, ale pamet ma jeSte dobrou, pripomel jsem ji, jestli jeSte pamatuje, jak k nam peijela kdysi lejtharsky na koni, na troSku poSprechovani. Tenkrate devde aui 17 jar a ted' id 65, tak blajvaz a yypoetete to, kolik to ukade, totia jak je to davno. Jsme stejneho stafi, ona v listopadu 1870 a ja, take, spateili svetlo sveta, ja ye stare viasti, a ona v teto zaslibene zemi. Bratr Patek je muj rodak a teSilo ho, kdy2 jsem vzpomel na Ceske Budejovice. On snad pracoval na PeeState, je to asi hodina cesty od Budejovic. Jo Vaclave, tenkrate kdyby byla pracharna na torn Peetate vybouchla, z tebe by nebyly ostaly ani cucky.

Peedpovideno, 2e by polovic Budejovic bylo rozboi'eno. Jo, to by nebyl Spas, kdy by tolik prachu vyletelo do povetki. To bych moZna ani ja, tenkrate v Budejovicich, dnes tady nesedel pH zheivaku a toto tady emaral. Na pozvani, at nekdy pojedeme do San Antonio, bysme se u nich v Gonzales zastavili. Slibil jsem!

Kapitola teeth Bratfe Jan Holeaku, Ceti jsi ye Vestniku, jak se ten budejovickY vojensky deskY pluk ph to afefe parkove zachoval? Jestli, jednako jako Budejovidak a stars' vojak, jsi vypjal prsa. jsem byl na ty hochy pei tom Cteni hrdY a Povidam mame, herdek ja tam bejt, ja bych jim byl jeSte jinak ukazal! Takove atenieko, to ja, main rad, ani bych jisti nemusel. Br. Holeaek zna. dobke Budejovice, to aby ne, kdyt se tam narodil. Peiznal se mi, jako kluci, co vyvedli mestskemu tulaku, byl znam pod jrnenem Babahus, ale kdybych to chtel povedet, musel bych to zaokrouhlit, jak eikame sokolkami, aby to lope vypadalo. Cetli jsme asi peed Ctyimi roky, 2e ten Babahus zemeel, star jsa pies 80 rokt. Vide jsem ho jedenkrat, jak vyskoeil z putyky v zime, °teas se a fekl brr, to je zima a dodal k tomu, trp telo, kdy2 jsem dal do sebe, nemtdu dat na sebe, a 'g el do stohu slamy za mesto. Jedenkrate take veeer pfepadl meho otce a natahl na neho sukovici (ht1). Otec ho chytil, prasknul s nim na hromadku kameni ph silnici, on vyskoCil a povidal, holt, ja jsem se zmejlil. Vime, on takovY byl 2iv vet gi na to za dva krejcary ode zdi ke zdi, sila nikde, byl jako paperka. Take jsem se ptal bratra Holed"ka, jestli pamatuje jak se go z Lineckeho peedmesti pees most, pees teku Mal g , na samem bfehu, eikali tam na nabee21, mela tam takoy ou budku jakasi Nana, prodavala ledajake drobnosti. To se vi, 2e ja ne, ale kluci, ji tikali Nanabeezi, ale rd se museli brat. Br. Holedek pravil, 2e ji dobis e pamatuje, a nic bych za to nedal, 2e on byl mezi Venn klukami. Br. Holedek se chvalil, 2e se mel v to Mal gi i'ece utopit.

To to Jane pan BaZant piec jen bitnul, ten tvrdi, 2e byl on jeden z tech utopencti. Vetil bych tomu, neb tenkrate, jak je z vody vytahli, aC byl mladY, 11. " mel jakasi chmtifi na sobe. Jo, keka Male byla moje a kluka radost, v lete kdya jsme nebyli ye skole, byli jsme tam, ale toho viru pod tou 'Slajsnou, nebo jezem, jsme se chramili, jinak by to s nami bylo dopadlo jak s p. Ba2antem.

JeSte toho mam mnoho na srceti, ale aby se nefeklo, ten puntiekak si mysli, de je restnik jen pro neho, proCed koneim, ale doekejte, nee udelam puntik, Peknu yam, ze dnes rano v tek, co toto dokoneuji, teplomer sedi na 25.

Posledni zimu jsme meli 22 stupria. Dnes nejvetS1 bilY mraz tuto zimu.

VSechny Ctouci tohoto pekne pozdravuji a davam na zdar. Ted' ten puntik a dost.

Jos. Barta.

Bez loueeni bychom ani nepoznali, jak drazi jsou nam ti, kteti nas opouAteji.

Strana 3.

Oznameni iimrti a dikiwzdani.

Oznarnujeme sy Ym mnohYm peateltim a znamYm po celem Texasu, 2e se vSemohoucimu Bohu v Jeho nevyzpytatelne rade a moudrosti zalibilo odvolati od nas do toho lepkiho domova, jak vetime, naSi milou manielku, matku, babidku a prababiaku, Pi. FILOMENU MARKOVU. Zvednela se narodila v 6ermrie v 6echach z rodiny takte2 Markove, dne 17. hjna 1854, a zemiela ve svem rodinnem domove v Temple, kde od roku 1927 travila se svYm man2elem podveder sveho 2ivota, v patek, dne 17. ledna t. r. o 6:50 P. M. Do2ila se veku 81 let a tii meTelesne jeji pczustatky byly ulcdeny k vednemu odpoainku na Oeskobratrskem hititove v Ocker, v nedelli odpoledne, dne 19. ledna.

Obeas trpela mirnou zaduchou. Posledni asi 'aye). dni ji mimo vSe nadani vypovedely slu2bu ledviny. Zesnula tie v klidnem spanku.

V roce 1882 pei g a do Ameriky se svYm mal,r12elem br. Josefem R. Markem a s jednim synein Josefem L. Markem. Usadili se napeed pei Industry, Austin Co. a po deviti letech (1891) ph Barclay y e Falls Co. V roce 1894 si zakoupili svoji vlastni farmu ph Cyclone, kde peebYvali at do r. 1927, kdy se odebrali namdpoeinek do Mesta Temple, kde2 si zakoupili pohodlnY domov. Od roku 1902 byla Clenkyni S. P. J. S. T., fadu OeskY Prapor, Oslo 24.

Zanechava, zde svelho man2ela Josefa R. Marka, dva syny, Josefa L. Marka pii CyclOne a jeho mandelku Ludvinu, roz. Pomykalovu, a Franka J. Marka a jeho man2elku Annu, roz.

2abeikovu, 9 vnukt, 8 pravnukt, dva bratry pei Rosebud, Josefa F. Marka a F. J. E. Marka, dy e sestry, Ludmilu, man2elku Karla Ripple ph Seaton a Teresii, mardelku br. P. B. P. Schillera ph Travis.

Pei teto peile2itosti dekujeme vSem, kteei ji v jeji nemoci svou navStevou pote gli, *dem, kteki nam byli napomocni pfi vypraveni jejiho pohebu, za doprovod na misto posledniho jejiho odpodinku, za ozdobeni rakve i hrobu kvitim, Zpevaktim za jejich zpevy, kazatelum br. far. F. J. Kostohryzovi a br. far. J. Hegarovi, za jejich slu2by a vtibec vSem za jakoukoliv laskavost ji i nam v 2ivote prokazanou. Zaplat' Pan Bah vSem! J. R. Marek, mantel, Jos. L. Marek a rodina, Frank J. Marek a rodina.

San Antonio, Texas.

Ctena, redakce!

Pfedne, peijmete srdeene diky celY personal redakce za vfele peijeti ye VOA kruh, ye West, z na g cesty z Dallas donna, ktera tak smrdute skonaila — tati2 brute). Kallus a Dressler si chteli uSeteiti Skrabani ledu se skla, tak koupili cibuli a namazali "vindshild" a pak vlezli do kary, — v ktere se zakratko rozlila take aroma, 2e jsem plakat musel u kola ad domti.

Te2 dekujeme vSem DallaskYm za srdedne pfijeti a trpelivost, kterou s nami SanantonskYini meli. Diky a zustavame Va gimi dlu2niky!

Timto tee zdeluji ctene vefejnosti v okoli S. A., 2e na 2adost mnoha ctitelt Sokola, budeme opakovat Sokolskou veselici a zabavu, ktera se posledne tak dobee povedla. Zabava se bude poeadat v nedeli veder v 8 hodin, v sini S. A. Athletic Club, 227 Nacogdoches ulice. Hudbu obstard jig znama kapela br. MiCulky z Floresville. kterou si posledne tolik 2e se bojim, aby to jeho umeni nepfechvalili ,tak si ptejeme opakovat.

S bratrskYm pozdravem: Na zdar! a na shledanou 16ho Unora.!

Albert Mikula, jednatel.

DO ROTH, THREE OAKS A OKOLi !

Timto jsou Mclani vSichni krajane, aby se dostavili do vetejne schtze, ktera se bude odbYvati v nedeli 16. Unora ye 2 hod. odp. v Sokolske sini ye Floresville. Br. V. Kueera, organisator z irsteedniho vYboru oeskeho Sdrudeni pro oslavu stoleti Texasu, slibil mi dopisem, se tam dostavi a k nam promluvi.

S kraj. pozdravem Fr. Vontur.

Serana 4.

DIVADLO VE FLORESVILLE. Ochotnici Sokola Floresville se chystaji hrati fra gku o ttech jednanich pod nazvem "Mantelem snadno a rychle", aneb "Kdo se smeje naposled, ten se smeje nejlepe". V tomto deji mladY fitednik, pan Emil Vesely, si dint, vedlice bezradne, jelikot east() pied tim obeistival sveho strYce, a najednou strYdek se u nej ocitne.

Ulohu pana Emila Veseleho, kterY musi mit "genu za katdou cenu' , piedvede br. Anton Svoboda. Br. Svoboda jit nekolikrat na naeem jevigti vystoupil pied nekolika roky, a Vt'dy se dobie zhostil sve tlohy. fflohu jeho stryce, pana Kleofage Mrkviaku, ptedvede br. Jos. V. Bayer. Br. Jaroslav Bayer pted yadi sochate, pana. Jaroslava Kratochvila, a jeho man2elku Julii sehraje ses. Frances LichnovskY, ktera poprve vystupuje na jevieti a dle ptedbeZnYch spray zhosti se sve filohy znamenite.

Maim, sestru Julilnu, sehraje se. Marie Svobodova, ktera take jiZ' nekolikrat vystoupila v divadle, a skuteene pana Emila Veseleho skoro utrapi, jak si tento natika, jenZe ji yeas zachrani jeji zenith, pan Otto Pokorny, int'enYr, navrativge se z dalne ciziny, kde byl po yaIovan za ztraceneho. Br. Raymond Tkae sehraje tlohu intenYra Pokorneho s prospechem.

Sluhu Mateje u Kratochvilii a kterY by "mohl bYti ministrem od hodiny", sehraje br.

Joe Pavliska, a chtivu Verunku zase sehraje ses. Eleonora Roemerova. Koehn bude br. Jan Pavliska ml. Celkem celY dej je velice veselY, takte budete se smati neustale. A smith pry je pro zdravi.

Zadatek je stanoven ptesne v 7 hodin veder, proto by si mel kaZdY pospieit. Kus bude sebran v nedeli, dne 16. finora 1936 ye Sokol Hall pii Floresville. Vstupne bude levne, lide ye, pre stavajici pomery ptizptsobeno.

Po divadle nasledovati bude sokolska veselice, druhu "Holland Dance". Na takove zabave maji damy stejne pra y() s muZi po celY yeeer, a tedy si mohou jiti pro tanednika kdykoliv chteji, rovne2 panove. Je to veselejei d.ruh zabavy neZli vYhradne damske zabavy pro peestupni rok, anebo obydejne zabavy s maskYm pravem. Kdyt tieny chti rovnopravnost s tak at' ji maji aspori na tete zabave. Kdo jeg te se takove zabavy nezteastnil, tak by mel ptijiti na tuto. Timto se take fictive zve kaZdY, aby se steastnil jak divadla tak i zabavy. Take z okolnich osad Poth, San Antonio, Jourdanton, Hobson, z okresu Gonzales a odjinud, jsou vitani.

Tanditi se bude od 9 hodin aZ do 1 hodiny ranni.

Vag e hojna ptizeri zajiste povzbudi naee ochotniky k data praci na poll narodnim. Tak Kritik. na to hledi, New Ulm, Texas.

Cteng. redakce Vestniku!

Nyni chci napsat, jak nas vdely prohnaly, kdyi jsme hledali za Lignicou kteii nam zabili tti nage husary, kteii nam vozili poetu na konich. Jeden den k nam pti gli do leteni dva mladi civilisti a nam oznamovali, to od nageho leteni asi dye mile byli zabiti tti vojaci a co meli, vgechno to jim pobrali. Zprava se diistojniktm zdala bYti pravdivou, proto hned bylo ujednano, Ze tam musi jit patrola, portstavajici z osmi mutt, a bud detat nebo desatnik , dtstojnik po me zatoeil °alma. Ja hned vedel, co tim mini, tak jsem se hlasil, e jsem hotov tam jet. Pravil me, bych si vybral z cuku osm mutt, a ti dva chlapici musi s nami nam ukazat, kde se to stalo. Ale hued mne dtstojnik natidil, abych si vzal s sebei tetizky, nahodou kdyby nas chteli zradit, abychain je spoutali a po ptipade i odklidili z tohoto sveta.

Tak jsme vykrodili, ale pill mile od museli jsme ptebrodit potek, pak jsme kradeli kus po louce, a2 jsme prisli mezi same kopce.

Ted' nam oznamili, ze jsme na miste, kousek v levo u male cesty v donne' to se to stalo. Ja postavil jednoho tinistu trochu jako vYee na kopec, aby mel dobrY rozhled, kdyby neco pozoroy al, aby hned vypalil ranu, a my ostatni "jsme gli hledat. Tu jsme na gli kus mantlu, tu

VESTNin

zas tri lebky lidske, ale tu rana z "kveru", hned tam spechame a ptam se, co je? Zinist pray?, ze videl se need blyskat na to ceste , kudy my jsme Tak jsme sydzali ty dva junaky. Chudadi se ttasli strachy. My pozorovali, jak se bliti, bylo jich mac vic jak nas, ale my jsme je v torn ktovi nernehli dobte poznat. Ja, dal rozkaz, dtive nestfilet, at budou asi Ctyii sta krokii. Tak jsme se ptichystali, ja si vzal ptedniho, druzi hned ptedni tadu, ale tu oni vyle zeu na malou lcuku, ale pet set krokt od nas; a my je pozne. yame. "Na mot duel", pravim, "to je lajtnant Tupaj!" A byl to on, a s nim tticet 2inistt. Meli z nas strach, tak nam Sli na pomoc. Pravil jsem jemu, 2e, ma z pekia etesti, to jsem na nelio dobte mail, ale jsem rad, ze jsme yeas poznall, net jsme zadali Prohodil: "Teremtete, tu jsem mohl bYt zabit vlastnimi kamarady.'

Pak jsme chlapce Bosriaky rozpoutali, a ti byli radi, to to nebylo horei. Jdeme kus na kopec, tu byla kut'a, tak jsme tarn zaeli a ptame se stareiho Bosriaka, jestli o torn neco vi. Pravil, 2,e nevi nic, a tu najednou takovY ktik yenku, 2inisti naili na strome ul s yeelami. tak hned se dali do rabovani, ale vaely jim ukazaly, ze ony se umi take branit. Chlapi s kvery, ale veely nedbaly a pichaly jak zbesile.

Take yam poyim, jake jsme meli velikonoeni svatky v r. 1879: Jan Sincl.

OPRAVA. Krou'tek CeskYch Zen ptispel na sbirku pro pi. C. do kuchyne elenky 100 procentne. Z pokladny povolen obnos $5.00. Nejmenovana pani $1.00; po 1 dolaru: pi. K. Blatna, F. Kartouzova, Skotakova star., man'2ele Slovadkovi; po 50c: pi. Goebloya a Sramkova.

Pak na, miste, kde stoji, to se nedovedu nadchnout, melo stati, Ze se neurnim nabidnout.

Nadchnout se pro neco neni tadnYm umenim, to dokaIe snad kaldY, ale nabidnout se k yefejnernu vystoupeni, jest pkiletitosti Klub matek: T. G. Terry School si mne pozyal, abych jim 2 Cis. zazpivala na den Washingtona, 22. finora, bez meho vlastniho nabidnuti. Nejsem vytkolena side, ale nebude to poprve, co tarn budu zpivat. Znaji u2 moje skromne schopnosti a vyhovuji jim. Vybrala jsem dye skiadby od deskYch skladatelt, a sice od Ant. Dvotaka: "Prod nine stard mat: zpivat udivala" desky, a . ed J. Zameanika: "Napoleonska noc", anglicky.

Srdeene etenate zdravi, Baena *Valdikova.

Taylor, Texas.

Tak se zda, Ze uplynul sotva tYden od Noveho roku a on III uplynul tYden druheho mesi, ce. Tak ten das rychie ublha, 2e se ani nena dame a doba sjezdu Jednoty bude za dvetini. Preto by meli Cleni a delegati podavati do Vestniku navrhy na opravu stanov; ale betas je posud ticho, jako pied boutkou. 6i nepotrebujeme tit ZadnYch ()pra y v Jednote? Pied miniilymi sjezdy o tomto easu se uC dile debatovalo 0 opravach. Delegati by meli sve nahledy na opravu stanov a tizeni Jednoty podati ye Vestniku, aby si jini mohli udiniti tom doma sviij fisudek, a do sjezdu si pak nesli hotove rozhodnuti. Ve sjezdu uC nebude dovoleno 0 opravach talc volne debatovati jako ye Vestniku.

Teel mne, to nekteti bti. podporuji navrh na sniCeni trokove stupnice a z yldete mein radost z razneho dopisu v tom smeru, v poslednim cisle Vestniku, br. 8imcana Janeeky z Ross.

Tak je to do'ote br. J. Psal jsem jiz take v tom smeru dopis, aby procenta na piljeky od Jednoty byly sni Z • ene ze 6%, a nyni Zadam yeechny delegaty. aby to u yalili a sve rozhodnuti pro sniZeni si ptiyezli do sjezdu, neb jest toho nutne tteba pro tlevu bratrt a sester, kteii si musi si penize pajdoYat a z yldete na certifikaty. Ty te2ke pomery, jake mame nyni, se tak honem nezmeni v dobre pii nynejel zadlaenosti lido, okrest, state a ylady. Slyeel jsem, to v poslednim sjezdu v Ennis byl podan navrh na sni2eni trokt na pfijdky, ale 7. ".,e ten navrh byl zamitnut proto, t'e valuta certifika-

sttedu, dne 12. imora tt neni dostatedna, aby se na ne mohly piljdovat penize na nit gi procento.

Myslim, ze Jednota jednak neptjauje penize na cert., ktere je gte nemaji ceriy, a ktere jit cenu maji, tem se piljei obnos jen do vY'se to ceny a nic vice. Jestli se stane, te by kterY Glen vystoupil aneb byl vylouden pro nemotnost dale platit sve poplatky a distal jednote na certifikat dluten, tedy by Jednota ztratila jen to, co mel certifikat ceny. Ale takovYch ptipadt by bylo asi mad°, a jestlite by se nekterY pi'ipad takovY stal, tak by ten dlen z toho nezbohatl a Jednota by neztratila ani zblizka tolik, co ztratila na bondech, ktere take nemely valuty a nepiinesly ani procenta.

Kdyby byly procenta sniteny tteba na 41/2% jak ma Katolicka jednota, tak by si farmati vice od Jednoty piljdovali na pozemek a nezbYvalo by tolik penez na kupovani bond& nesouci male troky, tedy by bylo vice penez pt.jdenYch na vy ggi procenta, net bondy nesou.

Kdyby bylo ztrodeno po 4 1/2 % jenom 2 1/2 milionu dolart Jednoty, tedy by to pkineslo Jednote skoro $115,000 na Urocich rodne. To by byl znadnY pkirtstek fondu, takte by pti tom Jednota mohla dobte zfistati solventni bez ptiratky na poplatcich. Jest tteba jen vice opatrnosti a getrnosti.

Ve vydani uvetejnenem dne 8. ledna, je polotka: cestovne na bondy $329.67. To vypada, Ce Jednota kupuje bondy kdesi v Oregonu, kdy2 to tolik stab°, nebo si ti cestovatele vyhodili potadne z kopejtka. To je maid getrnost, to museli eleni doplacet na bondy, to jest, ze ty bondy o tolik vice staly.

Ve stanovach by mel bYti elanek, by ptijdly na pozemek mely vtdy piednost a teprve at by nebyly tadosti o piljeky na pozemek, a pe nize by mely letet bez uroku, pak tepr y jich upottebit na zakoupeni prvottidnich bondy.

Pozemky v dobrYch okresech jsou nejlepgi zarukou a zvla gte jsou-li brane v nynej gi eerie, ten zustane vt'cly tam kde jest, a bude muset bYti vgdy ptipravovan aby nesl pkijem takovY, aby se vyplacel. Piljeky na pozemek i jine by mel pravnik pro Jed. vykizovat zdarma, ale mel by mu bYti urden za to rodni plat, a kterY nejschopnej gi pravnik by to udelal pro Jednotu nejlacineji, ten by praci tu obdrtel. Na to by mohl bYti vypsan konkurs. Tak by na ge Jednota byla pro bratry a sestry lacinej gi. Uva±ujte o torn.

S bratrskYm pozdravem, C. V. Adamek.

Pozn. red.: Cestovne v eastce $329.67 zahrnuje nahradu miloveho dlentm Hl. Ur. do okresu Hidalgo k osobnimu vy getteni pomer y a hosp. moinosti a dale cesty k vfili jednani ohledne refinancovani (nove Uprave) bondU, vlastnenYch Jednotou. 0 piljetach na pozemky ptineseme pojednani ptigte. — Pozdrav! tADOST KU BR. TAJEMNiKUM. Cteni bratti tajemnici!

Mam za to, Ce volby u v gech tacit jsou odbyty, a proto vas bratti tajemnici laskave Cadam, totit kteii jste ye Vestniku neoznamili jmena zvolenYch delegatti do sjezdu, byste mne poslali jmena vagich delegatil a nahradnikt. Jest to tadost v zajmu sjezdu, kterY bude letos u nas v East Bernard. Ptedem yam za vagi ochotu dekuji. Za glete na moji adresu, pogtovni listek posted.. S bratrskYm pozdraJohn Holeeek, taj., vem, Route 1, Wallis, Texas.

CANE VE1ZEJNOSTI! Naslecikem velkeho zamestnani pfehlednul jsem posledni novinovou zpravu, ktera byla chybne uvetejnena a kterou dnes opravuji.

Ptigti tYden dam tpinY vYkaz ptijrnt a vydarii, 'cot necham tet dvema sveclky ptehlednouti, by ct. vetejnost vedela, jak si finanerie stojime.

Ptatele! 2aciam vas, neposilejte nam nalepky a knofliky zpet. Jeden kahlY z vas hied' je rozprodat, neb mate na to dasu je gte 5 mesicii, a zaroveri vas prosim: penetni poukazky ku ()slave deskoslovenske posilejte jen na moji adresu, jinak nejsem za spravne vedeni zod= poveden!

Jan OndrUek.

Ve stiedu, dne 12. iinora 1936.

VALKA V 1111RU. John GajevskY. Kdyi jsem Ceti v prosincove etvrtletni zpraye tajemnika na gi H. U. oznameni timrti, byla tam udano: due zabiti v automobilovem negtesti.

Pak v mesici unoru casopis Cechosslovak po, &sal elanek, tie v minulem race bylo zabitti ye Spoj. Statech AmerickYch 36,000 osob V automobilovYch ne gtestich a pies 560,000 osob bylo zraneno, ale ne smrtelne. Jak oznamuje Traveling Insurance Co. To jsem pojal innysl napsati take deco do naSeho Vestniku o to moderni vratide. A tu se mne prave hodi pojeclnani o rychle jizde, aneb moderni hra ts ivota se smrti, ktere bylo uvetejneno v Hospodati minuleho roku: "Mile za minutu".

"Rychla jizda automobilem neni nebezpeena, eteme prave v redkeni tivaze deniku z Ohio, nagim denikem ptetisknute.

"Jizda rychlosti 60, 70, ba ani 80 mil za hodinu neni nebezpeend, za ptiznivYch okolnosti silnice, podasi, stroje a ridice . . . Ale spech je nebezpeenY, nebot' pro spech se povoluje opatrnosti . . . " S timto nazorem v gak patrne by se nesrovnaval Harold G. Hoffman, guverner statu New Jersey, kterY byl pet let komisatem motorovYch vozidel a v srpnovem &isle American magazinu napsal znamenitY dlanek, nikoli s dohady, spekulacemi a nakarkami, ale s fakty vedecky opodstatnenYmi. Kaldemu etckterY tidi auto, doporuenjame, aby nasle dujici fakta jim zji gtena a sebrana, pozorne ptedtl.

Hoffman sam pravi, to jeho eisla a fakta nejsou pro "nedelni jezdce", ale pro hierarchii motorist& kteti jezdi ut dele pet let, znaji sve kary "jako knihu", kteti by v gem jinYm "blaznivYm jezdetim a zejmena tienam a tididum truck& zakazali jizdu po vetejnYch silnicich — zkr3.tka tento elanek je pro vtecky "zku gene jezdce, ktati zavifiuji 85 procent automobilovYch negtesti".

Hoffman nekatie proti rychle jizde. Musime jit ku ptedu ye vs'em a proto mame moderni kary, ktere dini jizdu rychlosti 60, 70 a 80 mil za hodinu "vgedni" . . . Ale netili "ptiglapnete" na gas, pfeetete si toto prohla geni vei•ejneho Utednika, jiZ dva roky stare: "Zavody na Indianapolis speedway ptedstihly v gecky fysicke meze bezpeene jizdy na zavodni trati, dle nazoru vgech titednikti, vezmeme-li v iivahu smrt peti jezdeil pti nedavnYch dostizich, v nicht' vitezem byl jezdec s prtimernou rychlosti 104 mile za hodinu' . Nutno pH torn mit na, pameti, to se zde nemluvilo o obyeejnYch lidech, Petru a Pavlovi na obyeejne silnici, ale ozvlagte postavene zavodni trati, se zvla gte konstruovanYmi zavodnimi auty, zvla gte silnYmi, se zvlagte cvidenYmi jezdci. A proto kdy2 nekdo pige o jizde rychlosti 100 mil za hodinu na otevtene silnici — mluvi po americku teeeno, "skrz svaj klobouk", eili — placa. Ve skuteenosti, dle nazoru guvernera Hoffmana, my, kdo jezdime rychlosti 60, 70 a 80 mil za hodinu, Mame neco, co je daleko pies na ge hlavy.

Malonas je telesne nebo citove schopnYch nedeho takoveho. A je gte merle je nas, kteti mame lifted poneti, co vlastne Mame. My vime jen, ze motor v autu ma silu, to na ge Idra jede pohodlne a tie to rychlost se nezda bYt nic vetgi ne2 pied 15 lety se zdalo 35 mil, a dale jiti neptemY glime. Slygite nekoho rids, nebo etete: "Je zcela bezpeene jeti rychlosti 60 mil za ptiznivYch podminek." Nutno v gak piiznati, to takova rychlost je opravdovou specialitou a takova rychlost je ptili g velka., nee aby za ni bylo mono v nahle potiebe bezpeene zastaviti, protole tidici zatizeni na nagich osobnich karach, i brzderti, je zatizeno na "parkovani" a ne na zavodeni. Na zavodni trati nutnost takoveho prudkeho zastaveni je iidka, na silnici vgak je vgedni a nevyhnutelna. Na to slYgite odpoved : "Ale ja mam znamenite brzdy. mohu zastaviti na desaku." 2e ano? Sir Malcolm Campbell ma take znamenite brzdy, a nekolikery na jedne kate. A ptece mu to vezme pet mil, neZli z nejvetM rychlosti sve auto : zastavi. A . adriSi z nas neni Campbell, a nae atita nejsou "Blue", jalit m4 Campbell,

VESTN1K Ale dejme tomu, ze ty znamenite brzdy na to yagi kate jsou dOkonale. Povezte: . jak rychle, rmAZeta zastavit jizde 50, 60 nebo 70 Mil za hodinit? Zkuste to, hadejte a pak se pathvejte na tabulku (sestavenou tovarnikem automobiloySTch brzd) a piesvedete se, jak daleko jste byl od pravdy.

PH rychlosti 30 mil za hodinu ujede auto za vtefinu (sekundu) 44 stop. Okamtik, v nernt hale auta reaguje vudi nebezpeei (kdyby okamtite shlednuv nebezpedi, Hapnul na brzdu), trva prtinnerne th etvrte vtetiny, tedy rychleji net co ieknete: "Jedna", a behern nej ujede auto 33 stop. Pki teto rychlosti s dobrYmi brzdami zastavite auto ye 40 stopach.

Celkem tedy od okamtiteho . 1a.pnuti na brzdu ujede auto 73 stop. PH rychlosti 40 mil za hodinu ujede auto za vtetinu 59 stop.

Belem okamtite reakce ((tti etvrti ytetiny) ujede 44 stop. Zabrzdenim zastavi v 71 stopach. Celkova, vzdalenost ujeta od okamtiteho zabrzdeni, 115 stop. PH rychlosti 60 mil za, hodinu ujede se za vtekinu 88 stop. Za okamtite reakce ujede 66 stop. Zabrzdenim zastavi ye 160 stopach. Celkova vzdalenost od okaratite reakce zabrzdeni, 226 stop. Pki 70 milich za ho dinu ujede se 103 stopy za vtetinu. Za okantite reakce ujede 77 stop. Zabrzdenim zastavi ye 218 stopach. Celkova vzdalenost ujeta od oe kamtite reakce a zabrzdeni 255 stop. VS'imriete si znovu pozorne: Okarntita reakce. To znamena, onen okamtik (mtiknuti oka y , !:;eheni nebot neco spattime a hned mame aloha na brzde.

Ten okamtik tr ya tti etvrti vtetiny. Nekomu to vezme i dele . . . Ten okamtik, merle net co tekneme jed—na, je velice kratky, ze ano? Ale za ten okamtik co teknete jed—na, pakli auto jede rychlosti 60 mil, ujelo S'esta.S'edesat stop, eili vice net co meti delka etyk automobilti stojicich za sebou. 8esta s edesa,t stop a elovek nema jate nohu na brzcle. Teprve kdyt je ujel, zadina, brzdit! Kdybych bacil do to -yea ktera se najednou objevila ptede mnou, netli jsem zaeal brzdit, tedy silo,, kterou do to kary., nebo eloveka, nebo dobyteete na Ceste uhodim, se round. shozeni auta se stiechy 12 patrove budovy. Anebo jinYmi slovy, tento tter, silo, itderem vyhozend, by zvedla 40 takov3.7ch automostopy od zeme. Zde mate ptieinu, proe rychle jedouci coupe dokate ptevratit 10 tunovS7 truck. To je ptieina, prod mnozi tidtei automobilu pii sratce maji ridici kolo (volant) — proratene hrudi a nohy rozdrcene na ka•SI, kdyi motor je vraten skrze "dashboard'. Ale nechme toho. ftekneme. ze jste okamtite Hap-nul na brzdu. Co pak? Tento "malt'" problem, zabrzdit karu vatici 3;500 liber, jedouci rychlosti 60 mil za hodinu, studovali intenYH ye dne v noci cele mesice. Nutno si uvadomit, ze samo brzcleni vyvinuje energii rovnajici se vice net 208 koriskrn silam, eili skoro ttikrat tolik co je maximalni, udanY pohon va gi kary.

Tuto energii nutno zabrzdit pomerne malSenn etytmi brzdo yYmi pruhy. Tuto energii nerntiteme proste odvrhnouti, zahodit, muss se nejak spottebovat Brzdy tudit tuto energii promeni v teplo, denim brzd a rychle se toeici bubny na kolech, a toto tteni vyvine teplotu 1.400 stupriti F.! Je zde nemirne mnotstvi volne, nevazane, betici energie, a kdybychorn poutili najednou cele teto sily, prudkem glapnutim na brzdy pinou silou, tedy by tidia nebo ten, kdo sedi vedle nej, prcletel ptednim sklem, a to zcela bezpeene nove auto by ptelitlo u sil.nice pies plot. Ale i kdyt eloYek brzdi mina, postupne a obratne, ma zde 208 divokch koni, ktere ma ve vzdalenosti 226 stop zastavit!

Odpust'te, mili etenati, ja se ale dnes s temi korimi trapit nebudu, neb mama jit je nastrojena a vyfinteria a pravi: "No, tato, ut je das!" Jedem totit dnes na rna gkarni pies.

Tak jest-li mne nekdo, a nebo ja se sam nezabiji, v ptikim disie budu pokraeovat.

Tak ut to jede, stroj hrei, mama brei a ja, sobe zpivam moji zamilovanou pisnieku: A ja svoji Terezku, • znam celou tadu let, ja bych yam tu tabu hezko.

Medal za defy vet,

strani.

Nezna sic, jak se va.ti, neumi sit a prat, umi vSak v potu tvati, aZ do rana tancovat.

Neb jegte malYm prckem byia, a kratke sukne nosila, a my jsme spolu taneili, pti flaSinetu kroutili.

Prototi at hudba hlaholi, po lente hlava neboli, a my, kdyZ mame nouzi, hlad, jdeme tancovat.

Pojd Terezko, pojd' Terezko, pojd', ach my budem tandit dnes, neb je ma gkarni pies!

Mame se nic neohlida a na mtij zpev odpovida: Ja, nernam Zadneho, jen Honzu hloupeho, Honza, ten je hioupy, ton nine vSecko koupi.

Ea XI!" Jen kdyt ma za co!

Rad Pokrok Sweet Home, eislo 63.

Sweet Home, Texas.

Timto na vedomost davam vgem bratrtiin a sestra,m naSeho tadu, ze jsme schnzi neodbS7vall 9. tinora pro :6patne potasi. Schtze bude cdbS7varia 16, Unora 1936, tteti nedeli v imoru.

Proto tadarne vS• echny eleny, aby se v pinem poatu do teto schtize dostavili, obz ylaW eleni, kteh ptijaky berou na sve certifikaty, aleni co jsou vzdalenl, co jsem jim poslal noty na podpis, aby rand' jej obratem poky poslali zpet. Na zdar vas, Joe N. Morris, taj.

Fort Worth, Texas.

Bratti, sestry a ptatele osady Ft. Worth!

Bylo mne uloteno v na S . 1 schfizi pro Stoleti Pokroku (Centennial) ze dne 2. Unora, bych podala zpravu o naS•1 dalgi einnosti a spolupraci.

Jak jest vam znAmo jit z poslednich zpray, ze osada Fort Worth odbYvala tuto vetejnpu schtizi, za ptitomnosti organizatora br. V. Kueery, bysme ueinili zadostiudineni nekterYm na ghn nedavekujicirn a proto provedla se ba vi-ech novYch Utednikii za plitomnosti zastupcti vi-ech mistnich Za ptedsedu zvolen p. Ant. Ermis, mistoptedsoda Jan Chaloupka, jednatelka pisatelka techto radku, pokladnik br.

Dalgi pkisedici vYbor sklada se ze zastupcii, za tad Cis. 92. J. eihdeek, za tad Cis. 154. A. Tobola, za Tel. Jed. Sokol J. F. Holdvieka, za Kat. Jed. Frank Kuban, za Kat. Jed. Louis Belota, za Kat. Jed. Zen pi. A. Ermis.

Tento vYbor ma no, starosti podavani spray a .pokynti ye svYch spolcich a schtize odbYvati kaLlY tYden a to dle potteby.

I-Ilayni jednani; zapoeati s praci ihned a proto zastupci maji na starosti ye svSrch spolcich vybjdnouti VSechny ty, kteti se chti nagi nosti sileastniti bud' tancem Besedy aneb siieastnit se cvieeni prostnYch. Beseda se jiti tandi, ale jsou v ni nektere chyby a proto za tim fieelem Zadame vas, byste ten kdo se o taneeni Besedy zajima, dostavil se ye stkedu a to katdou sttedu do sine ta,. du Cis. 92. a ten, kdo se chce stidastniti vetej.neho cvieeni, dostav se do Sokolovny katdSr patek.

• 2adame vas bratti a sestry bez rozdilu, te se u s yYch zastupcil neb sv3.7ch spolku, ze chcete podati ruku spoleene ku praci a tim vypinime na, Te Poslani, eas kvapi a prate jegte hodne. Cin me k yam tuto YYzvu yetejne: dostavte se; • nejdele do 1. btezna ueirite Yak pH., hlaAku, at' vime, jak moc osada Fort -Worth • ude jinde dini se jit pHbude zastoupena. V S pravy; ue'lrime je take ditkladne, at' jsme mezi prynimi. Ku spoleene praci zdar!

Fanda HoutViekova, •jedna,tella: Br. S. P. StudnienY — Houston. Tvilj obgirryY dopis dogel ati v uterY rano a nemohl misten pro fadu krat gich iadov,Ych • oznament g a dvou ozri6,rr,ek, doss B ch tOnet-v titer Alrav!

Strana 6.

Oddii dopisovatelsky. kid Jiti PodebradskY cis. 108•

Rosenberg, Texas.

Kdyby vgechny tady byly dopisovatelsky tak dinnYmi, jako tad na g, mohl by smele br. redaktor uvetejriovati o dva romany vice.

Tedy, abyste vedeli, to take zde tijeme, neco o nas. ttednictvo tadu bylo zvoleno to same, at na zemteleho br. A. A. Urbishe, jehot misto zaujal mistoptedseda br. Cvreek.

V finorove schrizi byl zvolen vYbor agitaani a v'bor zabavni. Protote pkedsedOu zabavniho vYboru zvolen byl br. 8enkyrik, pevne yetime, to skuteene budeme miti vYbor zabavni a ne "zabavnY." Sarno sebou, to vYbor agitaeni je zvolen tak bystte, to stehovani Hi. ttadovny, bude-li jako, bude jenom do Rosenbergu, ktery v gestranne vyhovuje. A agitate jin'ch mast a mist, ktera neposkytuji ani poloviny vYhod, jak pro Hl. tJtadovnu, tak pro eleny, hledajici sluteb tato, zilstane jenom "hlasem volajiciho na pougti."

Dale v tete schfizi podan navrh na zakoupeni (totit na zaplaceni zakoupeneho jit) jisteho daru tadem, cot by byvalo stale) katdeho elena kolem deseti (!!!) centfi. Navrh podanY byl volbou zamitnut, ale o neco pozdeji podanY navrh na zakoupeni beaky piva byl aklamaene (!!!) ptijat, cot stale) katdeho plitomneho alena 25 centri.

Nag tad by rnohl byti vzoiem v gem brat:skYm tadtm vfibec a ja jsem gt'asten, to jsem jeho elenem. Schilze jsou taktka nabity, (koutem), z Menu kolem sta, vtdy se dostavi 20, (die toho je-li beeka piva) a prribeh sonze, to jit je samo sebou bezptikladnY potitek.

Jednaci potad, to je jedna radost; v ge plyne jako vodenka, tadova disciplina jedineana, podane navrhy, jak stylem, tak fraelem, tak jasne, to nevime, mluvilo-li se o ementalskern 'sYru a nebo o gestagedesate valce.

Placeni ptispevkri, to je u na geho tadu nee° tak precisniho, to stroj tech nejjemnejgich hcdinek je hadr. Vetim, Fe na g tad bude asi jedinY, kterY se mate pochlubiti, to mu Monoye nedluti ani eerveneho centa, 'pies 500 doll.; jenom asi tech pouh'ch pet stovakt.

Co se zabavni einnosti za minula beta tYee, ta byla bajeend, a prozrazuji to s obavou jinYm Maim, ale necht'; at' vedi, jak snadno a lehce jsme dovedli naplriovati jit beztak latepinenou tadovou pokladnu.

Vgak je nas kolern jednoho sta elenri a samo sebou se rozumi, Fe tak velkY tad nespal!

Nevim uraite kolik zabav use potadalo a kolik vynesly do tadove pokladny, ale byla to einnost jedineena a pile mravenai. Diky za to vgem —!

Divadelni kroutek "Plavem" sehral nekolik frchvatnYch her, o kterYch se dlouho mluvilo.

Byl to zvlagte kus "Such' hadr na dne motskarn, kterY zanechal hlubokY dojem, dale pak detektivni kus "Zaklet' p guk v lucerne".

Tento kus byl strhujici a kroutek "Plavem" byl zvan at na 200 mil do okoli, ku sehrani tehot.

Ve Ft. Worth, kde onen kus byl rovnet hran pohostinne na gim kroutkem "Plavem", zpfisobila bra takovY rozruch, to malem by bYvalo bylo z toho ne gtesti. Jeden gvec se po divadle z rozrugeni ve gel na temeni, ale semen se s nim utrhnul a tak on honem 'etal a ten semen omlatil tidovi o hlavu, to mu prodal temen tak mizerne jakosti, kdyt ani neunesl 140 liber.

Tak ho chudaka je gte zavfeli pro ubliteni ne. tele!

Tedy to byla, einnost na geho tadu za paoledni beta. Nyni, kdy se stal takov' pterod u tadu, zvolen zabavni vYbor s br. 8enkyrikem v eele, vetirne, to ainnost bude je gte intensivnej gi a nag tad se stane perlou mezi vgemi.

Tak a nyni na adresu memu fadu! Zvolili jste si dopisovatele! Onu strnulou neeinnost nageho tadu jsem popsal zprisobem legraenim, cot vgichni jiste chapete! Nebyla tacina — naprosto Fadna,!!! A kdyby byla, bYvala aspon

VtSTNIK takova, jak ji dopisovatel vY ge ironicky vybajil, byla by piece lep gi, net to naproste — "NIC"!

Vetim, to i pouhe d ye taneeni zabavy do roka a nejakY ten piknik, ptinesly by do prazdne tadove pokladny nekolik Slibil jsem si v duchu, to ihned v prvem dopisu einnost tadovou potadne "pojezdim" 1 pies to, to se vydavam v nebezpedi "soudne stolid" tadu, — Dopisovatel.

East Bernard, Texas.

Ctena redakce!

Zadam Vas, je-ii to motne, dat tento obrazek, kterY Vam posildm, do na geho mileho Vestniku, neb jest to vzacne, doekati se 4. pokoieni. A tak na tadost na gi spolusestry Frolentiny Vavreekoye, neb jest to jeji matieka, ho zasilarn byste ho otiskli. Na torn obrazku je tedy pani Josefa Va ginova, a jeji dcera Frolentina a to zase dcera Marie a tato zase dye ditky.

Nag e matieka — neb je to te't metro mantala matiaka — ma ut 90 midi, ale dosud jest zdrava a Gila a je gte i deti opatruje. Jeji cely tivotopis nevim, ale jako mnoho jinYch- ptistehovalcri meli fake zaeatky a tak i oni se usadili pied 50 roky v °sada Frydek, Texas, ale nasledkem nefirody po nekolik rokt, odstehovali se do okresu Fayette, eehot ale at padues lituji, neb' kdyby byli setrvali; byli by se doakali lepgich case. No, ale jak se tike„ to katdy ma na svete svuj osud a tak i na ge statenka. Vim, te, mnoho rnusela ptetrpet, a jen to je mne nekdy divne, to ona na to stall je tak zdrava a je gte si i v inovinach pfeetou.

A tak Vas i ja prosim, byste jejih podobenku dal do Vestniku.

A jest-li potadujete nejakY popiatek, tak nam dejte vedet a pp,ni Vavreekova Vam milerada po gle, neb ja to pro ni pi gi, neb ona by si ptala, by byli ye Vestniku.

Tak odpust'te moji Akrabanici a opravte me chyby, koneim s ptanim v geho dobra, a znamenarn se Ludmila Vagina.

Poth, Texas.

Doba sjezdu se bliti a sestry a bratti zadinaji podavati sve nahledy a navrhy v nagem organu.

V poslednim sjezdu bylo usne geno, to 9ti elennY vYbor z delegatil bude ustanoven, a ten ma upraviti vsecky navrhy na opravu stanov pro sjezd. Proto myslim, Fe ut je na Case, aby eleni podavall sve navrhy, aby na gi vyslanci mohli pa.k v tomto ptipade se zatidit a sve navrhy, ktere uznaji za prospe gne nagi Jednota, tomuto vYboru pak zaslati. Mame svrij organ, y e kterem mriteme sve nahledy podavat, o rfiznYch opravach debatovati, aby pak nag i vyslanci vedeli, jak mail ve sjezdu se kiditi, by tadouci opravy byly provedeny.

Jak videt z dapisU ve Vestniku, to ta nemo-

Ve stkedu, dne 12. Anora 1936. censka, podpora bude opet ye sjezdu probirana a take by mela ut jednou bYti uskutednena. Ano, zdalo se, to v minulem sjezdu se tak stane, men jsme na to zvolen' Sti elennY vYbor. a sloe bratti: S' ulda, Socha, Navratil, 0lexa a Kutel. Tento vYbor vypracoval nejlepAi zprisob jakYm by se mela nemocenska podpora zatidit a vyplacet, a sloe: Ptijmy do fondu: 1. 10% z pfebyteeneho eistall° zisku kakeho roku. 2. Pravidelne e'enske ptispevky 3 centy mesiene. 3. Z vyplaceni odmen za ziskani elena, necht' plyne 35% na podporu v nemoci. Z tohoto fondu by se platila nemocenska podpora a sice jeden dolar Jenne pti doma.cim ogettovani a dva dolary pti ogettovani v nemocnici po 12 mesicil.

Tedy jak videti, sestry a bratti, meli jsme dobrou ptiletitost nemocenskou podporu zavest jit v minulem sjezdu. A take uznate, to neni lepg iho zpiisobu jakYm by se tato podpora dala zavesti ku uspokojeni v geho elenstva.

A co se stale), to tato nemocenska podpora byla zase na eas odbyta, take yam vysvetlim.

Jeden bratr vyslanec povstal a Metal za vysvetleni, co stane se potom, kdyt tech penez v tomto fondu chybi. Tu vyslanci zristali jak omradeni, snad ze strachu, to elenrim by se zvygily poplatky, a br. F. A. Marek dal navrh, aby tato zprava nemocenskeho vYboru byla polotena na still. Pro navrh na poloteni na stuff bylo odevzdano 245 a proti 159 hlasil a zprava nemocenskeho vYboru byla poratena.

Jak pozoruji mesieni zpravy br. fieetnika Hl. tadu, to na ge Jednota by mohla at dodnes nemocenskou podporu vyplacet bez zvygeni spevkri na Mena. K tomu je gte tady by mohly snitit tadove poplatky, nebot' by nemusely nemocenskou podporu vyplacet. Skorem v gechny jednoty maji zavedenou nemocenskou podporu a nevidim ptieiny, pros na ge Jednota by nemohla ji zavest take. Tak, jak to ted' mime, to neni ta,dria, podpora, to je almutna, ktera nam eenrim elentim nepostaauje a ktera nikterak neodpovida na gim heslum: "Podpora, Lidskost a Bratrstvi". Usne geni nemocenskeho vyboru z posledniho sjezdu, necht' je znovu uvaleno, opraveno a piTatimu sjezdu pfedlo2eno. A sestry a bratti, necht' ye svYch schrizich o teto podpote jednaji a sv'm vyslanciim odporudi, aby pro zavedeni nemocenska podpory ye sjezdu pak hlasovali.

Dale, nag organ by mel b'ti zvet gen a necht' se uvetejriuji elanky v anglicke teei pro nagi mladet. Dnes atou Vestnik jen star gi elenove a ty mlade, at na male vYjimky, nezajima. Ba jsou nekteti eleni, kteti jakmile jej z pogty vezmou, tak jej zahodi, proto to neumi eesky dist. Take mladet by jej aetla, kdyby v nem byly anglicke alanky a snadneji bychom je do nagi Jednoty ziskali. Jednou na to ptijde a dim spige se tak stane, tim vice na ge Jednota tim' ziska. My stall. to vane nebudeme, oni piijdou po nas, oni budou tuto na gi Jednotu spravovat a tidit. Podivejme se, co na gi bratti na severu aini? V jejich spolkovych organech uvetejriuji elanky i v anglidine a tim ziskavaji svou mladet, aby oni jednou ptevzali jejich mista a zachovali to, co oni zbudovali.

To jsou me ptedsjezdove navrhy a doufam, to budou pochopeny na gim elenstvem, nagimi bratry clelegaty a budou pracovati k jejich uskuteeneni.

S br. pozdravem, Fr. Vontur, taj. tadu Vesmir, cis. 61.

ITALSKE DETI MAJI NOV* OTtENAg.

Balilla, fagisticka organisace hochil a deveatek ad Sesti do etrnacti let, dostala novY oteena g. Budou se jej modlit pti katelem spoleenem jidle, potadanem organisaci. Modlitba zni: "Otte na g, dekujeme ti za chleb, ktery nam denne dava g , a za vzneSenou pomoc, jet te gi nag e srdce. Milt' Bote, ochrafiuj nagi vlast a na g e vojaky ve v'chodni Africe, kteti s timskou civilisaci svetlo Kristova kiae.

Ochrariuj na geho duce a zachovej ho co nejdole, Italii, kterou jsme po staleti milovali jako svou vlast. Amen." Balilla rne, asi pet mai-

Ve sttedu, dne 12. imora 1936.

EST si tteba ptipamatovat, ze kratce pa valJ ce neodvislosti, tech ttinacti state utvofilo volne upletenou Usttedni vladu zvanou "The Articles of Confederation". Kongres, zastupci state nemohli delat vie neki ueinit odporueeni, ktera vtak byla bud'to schvalena a nebo zamitnuta, dle ruznosti zajmu. Ve skutednosti vtak, byla to vlada pouze podle jmena, nebot' staty trvaly na Uplne neodvislosti a samosprave svych vlastnich zalettosti a iadnY nemain easu starosti o souseda. Pomer mezi temito byl povahy "kdo z koho, ten toho" eili jak se v americe HU, cut-troat nature. Tyto rozharane, skoro anarchisticke poznery, je2 existovaly, ptimely majitele pozemkt sloueiti se s obchodniky a prilmyslniky k utvoteni jakesi Ustavni formy federalni ci Usttedni vlady, ktere, by mimo jine schvalovala jich jednani.

V ptipadu pozemkovYch majitelf se jednalo 0 zajitteni pozemkt povettine uzmutych Indiantm, a druhYm zase pravoplatnost k ruznYm praktikam a triktim pochybneho druhu. Bylo to vtak utvoteni trval y m.eny, a to bylo hlavni veci.

TakovY stay byl rok pied podepsanim konstituce. Ku nepravidelnostem ekonomick'm ptibylo nebezpedi spoleeenskeho rorttiateni a to se nemohlo ignorovat.

Toto vzbouteni, ktere v Masachusetts vypuklo, zadinalo bYti nebezpedne a ruklo vetejny pokadek jak prave staval. Uvalovani velikYch dani mofilo te2ce tu chudti tfidu lidu, a jette k tomu drahe zivobyti, obzvlatt' v osadach a mestech, podporovalo vzrilst aespokojenosti.

Curtis v jeho Constitutional History of the United States pravi: "A leveling, licentions spirit, a restless desire for change, and disposition to throw down the barriers of private rights, at length broke forth in conventions, which first voted themselfs to be the people and then declared their proceedings to be • constitutional. At these assemblies the doctrine vas publickly broached that property ought to be common, because all had aided in saving it from confiscation by the power of England. Taxes were voted to be unnecessary burdens, the courts of justice to be intolerable grievances and the legal profession a nuisance. A revision of the state (Massachusetts) constitution was demanded in order to abolish the senate, reform the representation of the people and make all the civil officers eligible by the people".

V eeskem by to znelo asi: Duch nevazancsti ve velkem rozmeru, smefujici ku vyhlazeni a odstraneni-barikad soukroma prava hajici, zavladl na konvencich, ktere dtive odhlasovaly, *te oni jsou lid a jich usneteni maji bYti Ustavni. V techto shroma2denich siren vetejne nazor, 2e majetek ma bYti vteobecnY, jeliko2 vaichni ho pomahali zachranit od toho, aby si ho Anglie ptivlastnila.

Dane, bylo odhlasovano, ze jsou zbyteene btemeno, soudy a spravedinost utiskujici a nesnesitelna, a pravnictvi ze je zlotad. Poiadovana revise iistavy statu (Massachusetts), senat aby byl zruten a zjednana naprava v zastoupeni lidu a civilni ttednici vtichni aby byli lidem voleni.

V takovem padu mono si pomysliti, 2e sestavovatele konstituce si byli dobte jisti, 2e podobne nazory rortiteny jsou i ye statech jinYch. Madison konvenci varoval s podotknutim: `te ad dosud se agrarni strana o nic nepokoutela, znamky hnuti nespokojenosti v jistYch etvrtich dostatedne nasvedduji o mi:Anem nebezpedi."

Je si nutno uvedomit, ze podpisovatele konstituce byli ponejvice mut zarno'tni a majetni, a proto na konvenci hlavni ztetel byl soustteden ku zabezpedeni a zachovani majetku, a za tim feelem mimo jine byl take ptijat navrh na majetkovou kvalifikaci volidstva.

Nebylo zapomenuto na dulette zatizeni, ku ochrane privilejovanYch, jeho hlavou je nejvytti soud. Nekolik historikt-autorit, mezi ∎nimi Charles A. Beard, tvrdi, ze ad nekteti delegati na konvenci projevili nahled, ze nejvyttimu soudu by se mela dat moc v rozhodovani o itstavncsti zakonii, ze jako urditY navrh to podano nebylo a proto take ne o torn hlasov a-

VESTNiK

UP stava Spojeqch State a Nejvyiii Soud.

(Dokondeni z eisla ptedminuleho tydne Jan '8 ulda no. Avtak po petadvaceti letech Chief Justice Marshall prohlasil, ze konstituce diva nejvyttimu osudu moc zrutiti usneteni kongresu, jestiie jsou v rozporu se zakladnimi zakony.

Zelladni zakony jsou nepochybne dlanky konstituce.

Toto rozhcdnuti sudiho Marshalla jest prvni vyklad, kterY konstituci rortifil a udinil nejvytti soud velikYm zastancem soukromeho majetku. Historik A. F. Hadley pi'Se o theoretickern postaveni majetnin pravi: "The fundamental division of powers in the , Constitution of the United States is between voters on the one hand and property owners on the other. The forces of democracy on one side, divided between the executive and the legislature, are set over against the forces of property on the other side with the judiciary as arbiter between them; the Constitution, itself, not only forbiding the legislative and executive to trench upon the rights of property, but , compelling the judiciary to define and uphold those rights in a manner provided by the Constitution itself."

Zakladni rozdeleni moci v Ustave SpojenS7ch State jest mezi voliai a vlastniky majetku. Sila demokracie na jedne strane, rozvriene mezi exekutivni, t. j. vSTkonnou a legislaturu, t. j. zastupce lidu, ktere stoji proti silam vlastnika majetku na strane druhe, a soudni jako prostkedek mezi temito. tistava samotna nejen Ze zapovida vY"konne a legislativni sahat na prava majetku ale nuti soudne rozhodnout a stanovit prava, o ktere jiZ jinak v Ustave bylo postarano.

Od doby sveho pi• eti, die pravniho vSzkladu konstituce rostla ohromne. Chief-Justice Marshall nebyl spokojen liberalnim vSrznamem a znenim dokumentu toho, povinnosti nejvyMiho soudu ureujici a dle Usudku jeho nejvy'Sk soud byl hlavni autoritou uroujici co jest pro obecnS7 lid to nejlepSi. Tvrzeni, Ze konstituce je posvatna, nezmenitelna, jest snadno zvraceno, pflpomeneme-li sobe, ze rozhodna usnekni o fistavnosti eini nejvyMi soud hiasovanim vetZiny ptisedicich a otazky zakona luAteny jsou die nazoru jedOsudy a,merickeho lidu jsou tedy urtovany hlasy pet proti etytem. Rozdilne jejich nazory v mnoha ptlpadech mono si vysvetliti tim asi, ze soudcove tito jsou jmenovanci a co je take dinette, 2e nalet k oboru, kterY zvettiho dilu je ptedurden ku ochrane majetku a zachovani starSTh tradic.

Take mono ptipomenout, Ze jedno rozhodnuti nejvyMiho soudu bylo z vetkho dilu zodpovedno za obeanskou valku, a to bylo rozhodnuti Dred Scotta r. 1857. Chief Taney prokongres nemble konstituene zrukt v Azemich otroctvi. Abraham Lincoln ale byl ptesvedeen, ze toto jest politick' trik, majici za ucel uvesti ye zmatek ptedsevzeti nove utvotene strany republikanske a prohlasil on a jeho strana respektujice moo kongresu nad otroctvim, rozhodne zamita nazor soudce. Pak dokonce zmukle pravil: "Familiarize yourselves with the chain of bondage and you prepare your own limbs to wear them. Accustomed to trample on the rights of others, you have lost the genius of your own independence and 'become the fit subjects of the first cunning tyrant who,rises among you. And let me tell you, that all these things are prepared for you by the teachings of history, if the elections shall promise that the next Dred Scott decision and all future decisions will be Quietly ucquinesced in by the people".

A pH svem nastoleni opet Abraham Lincoln tekl: "Kandy rozumn ob6an muss uznat, jestliZe tizeni vlady v dflettYch otazkach, tYkajicich se vaeho lidu, ma bYti neodvolatelne urdovano

Strana 7. rozhodnutim nejvyttiho soudu, jsou tim dineny okamtte d ye sporne strany docela obyeejne v osobnich zalettostech a lid ptestava, bYti svYm vladcem, slokv vladu do rukou toho nejvyttiho tribunalu."

Heywood Brown psal o ptedmetu tomto nasledovne: "But most of the testimony of American history indicates that the court has grown very far away from the conception intendet by the founders. The Supreme Court itself was a revolutionary body, in that it took over rights which most certainly were never in the mind of Jefferson and which Alexander Hamilton himself hardly countemplated.

"Indeed it seems to me that the whole balance of executive, legislative and judicial forces swing out of plumb so long as the courts has the power to set aside the clearly expressed will of the representatives of the people. The president veto power is triffling in comparison to that held by the nine old men.

To override their "Nay" it is necesary in many cases to amend the Constitution. Moreover the fact that judicial power is greater than executive or legislative strenght in our scheme of things has far-reaching tendencies. In congres and State Legislatures many bills are strangled at the start, because some lawyer — like fellow advises his comrades sternly, that the masure before them is unconstitutional."

V deskern asi takto: "Skoro se mi zda, ze shy exekutivni, legislativni a soudni pfijdou upine z rovnovahy, jestliZe scud ma pravomoc zrukt viili lidu jeho representanty jasne vyjadtenou. Pravomoc presidentova je nepatrna u porovnani s tou, jakou ma devet starct. Ku zvraceni jejich "ne" jest mnohdy zapottebi dodatkil k Ustave. V takovem ptipade pak, je-li moc soudu vetZi netli nebo legislativni, tu ma ovtem pak dalekosahly vliv a nasledky. V kongresu a statni legislatute jest mnoliSr navrh a mnoha ptedloha hned v zarodku uduAena, ponevadi nekterS7 skoro-advokat radi svS7m kolegum datklive, ze vec to je nekonstitudni.

"Mnoho diikazu v arnericke historii nasvedduje, ae soudy daleko se uchDily od ucelu, zakladatell jim urdeneho. NejvyMi soud byl sam teleso revoludni, kdy2 osvojil si pravo, ktere zajiste Jefferson na mysli flexilel a co Alexander Hamilton asi take sotva minis."

Bylo pociano nekolik navrha na dodatky k Ustave, o kterSrch ma se letc's na podzim hlasovat. Nemel by nikdo opomenout zajistiti si volebni pram) a podporovat takove, ktere jsou pro dobro vetkny a ne menkny lidu.

NAHLA STRELA Z NEBE. Znamy britskY pilot J. W. Duggan zatl v techto dnech podivne dobrodruistvi. Zkoutel jako tefpilot letecke tovarny nove sportovni letadlo. Byl asi 600 yd. nad Turnbridge Wells, kdy2 pod jeho letadlem zablYskl oslnivY blesk, nasledovanY hromovYm rachotem. Letadlo bylo tiakem vzduchu yrteno stranou a pilot se nekolik vtetin viibec nemohl 'vzpamatovat.

PIistal pak na tovarnim letitti a zahajil trani. Ukazalo se, v to dobe v Zirem okoli nestiilelo 2adne del° a nikdo nevypalil ani raketu. Nekolik udencil vyslovilo pfesvedeeni, pod DugganovYm letadlem vybuchl meteorit.

Veda jako proti hadimu jedu? FrancouzckS7 badatel v AlZiru dr. Etienne Sergent scielil s francouzskou Akademii ved velmi zajimavS7 poznatek a soudasne ut ledebnou metodu proti hadimu uttknuti. Konal pokusy na mytich, ktere dal uttknout jedovatYmi hady ke svemu pokusu zmiji a chtestYtt,) a ihned nato vstkikl mytim destilovanou vodu.

Nate', ze hadi jed ztratil jakoukoli itdinnost.

Sergent kona nyni serie novYch pokusu s ruzne odstupriovanYmi davkami jedu a vody clavanYch v ruznYch easovYch odstupech od doby uttknuti (provadeneho umele injekeni sttikadkou, aby davka jedu mohla bYt odstupnovana,) a konedne zavadi pokusy na vettich zvitatech. To jsou pokusy, ktere budou tvotit ptechod ke konednYm zkoutain na opicich pozdeji na lidech.

Strana 8.

tJiedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assoelation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOV.A.K PUBL. CO ., West, Texas Piedplatne 65e roene. Do stare vlasti 411.65 rang.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year,.

Zany adres zasilaji se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Vakere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Velikost Abrahama Lino:dna ptipoueti cely svet, a jeho misto ' y historii jest zajieteno.

Aveak pro /las ma vYznam a daleSitost, ktere nemuSe miti Sadny jina) narod. Je nemoSno pteloSiit nejakou slavnou basal bez poekozeni jeji hodnoty, bez nesetteni pelu s ni, jirnS se y yznamenava v pirvocini reel. Takovou basni jest Abraham Lincoln . a biseri to mluvi svou mohutnou fedi jen k jeho a nikoli k jinemu narodu. To, co Lincoln mluvil a konal, jest jen easti naeeho narodniho Sivota a naei vlastni myelenky. Nic se nikdy nenaelo, co by mohlo nee° vrhnouti nejakou skvrnu na jeho Sivot.

Je nesporno, ze Abraham Lincoln jest nejvetei osobnosti, zrozenou moderni demokracii, je2 nastoupila svuj pochod od mastku v Concordu.

Zil-li nekdy muS, ;lent miloval svuj lid a rozumel 'svemu lidu, kteremu obetoval svuj Sivot, byl tim muSem Abraham Lincoln. V nem nema nikdo monopolu; on je ted' vlastnictvim ka2de strany. Jeho slava je dedictvim lidu SpojenYch Stata a jak Stanton tekl, kdy2 staff u jeho smrtelneho laSka: "A Lincoln patti Vektim."

Tajemnik br. J. R. Kubena sdefil nam po br.

Ed. L. Markovi, kterY dojel do West v nedeli, ze die zneni naeich stanov tadovi poslanci nemaji ve, sjezdu hlasovaciho ni jednaciho prava a mohou se snemovani tadnYch vyslancil — delegatil — teastniti toliko co hoste. Sjezd v plenu maze °yearn vyiazeni tadovYch vyslancil rehabilitovat dill piiznat jim pravo jednaci z ptedpokladu, Se kadovi vyslanci jsou do sjezdu vyslani na iitraty jednotlivYch tada a zinnoSuji zastoupeni elenstva pti daleSitem, •pravoplatnem rozhodovani sjezdu, kterY jest pro naee Bratrstvo zakonoclarnou.

Organisatoti jsou hybnYmi silami Jednoty.

Oznameni o vitezech kontestu, poetu ziskanYch elenri a sumy pojieteni dosvedeuje makave, Se zdroj prilivu dienstva do _naei S. P. J. S. T. nutno ptidist k dobru naeim snaSivYm zastUpciim, kteti. byli Hi. Utadovnou najati a jsou smluvrie za svoji praci odmeriovani. Naei pionyti-zakladatele z let devadesatYch by se podivili spasobu, jak Jednota je dnes vedena, prase tak' jako se divime a posuzujeme die skrovnYch zaznamil einnost jejich. Oveem pomery se od tehdejeka k dobe ptitomne naramne zmenily. Zelena, vina ze stare vlasti dodavala Jednote stalY ptirtistek Mena, hlasicich se do eeskeho spolku pudove, die skateene citeneho reeni: svuj k svemu. Dnes piistehovalectvi Sastaveno, pole pasobnosti rozrastem jinYch podpurnYch spolku a cox teprve pojiWoven, se site nezaZilo, nez konkurenee, vztahy taborove, zajmove a pod. dobrovolne piistupovani taktka Upine zastavily a bylo tieba zatiditi se die poSadavkil. doby: Zavedli jsme okrskove organisatory, pomoci krateich kursa zasvetili je. do tajri a vedomosti, nezbytnYch k praci na, poll pojiet'ovani a roShodli jsme spravne,. Novota se dsveddilet; organisatoti jsou bybnou ilcu, jinel ,W i4ljer110 tady, nova r,a0. 0 al

• VET:t4 fic

Kolik lidi se denne . rodi kolik jich umira?

Jednini z nojpozoruhodnejelch odha.dri, statistickYmi propoety ziskanYch, jest odhad dr.

E. M. Easta z Harvard University, kterY uclava, 2e ptibliSne se kalcieho tine narodi 150.000 lidi, satin' co 100.000 lidi kaSdodenne umira. Udava se ptibliSne Se na celern svete aije kolem 2,000.000.000. lidi; bude-li stoutaat populace tou merou, jak se jevi v dobe soudasne, budou za 65 let Siti na zemekouli asi etyti biliony di. Jednou z nejlidnatejeich semi je Asie, kde 2ije 950,000.000 lidi, v Evrope 550,000.000, v Ji2ni a Severni Americe celkem 150 miliona a v Australii jen asi 7 miliont lidi.

Bcz misla to miiieme vydriet, bez pueek ne.

Nem. ministr propagandy Goebbels.

Kdyi mozek nemysli, Co jazyk povida. Plan dr. Townsenda pro vyplaceni starobni pense lidem 60 let stati v obnosu $200 mesiene doznai u ptevalneho poetu stareich lidi pochopitelnY souhlas a podporu. Snad Sadne hnuti v posledni dobe nevyvolalo takovy SIvelny zajem mas lidu, jako plan Townsendriv, kterY by oveem stareim lidem skytl velikou alevu a za.jistil jim spokojenY podzim Sivota — kdyby kyl proveditelnY, mohl bYti uskuteenen. A tu vezi kamen arazu, nebot' kaSeld vec jak znamo, ma svuj rub i lie. Plan tento zvYeil by nynejei vladni vydani o 20 bilionu dolara mend, jak vypodita.la First Nat. Banka, z Bostonu. BanketUrn se oveem vent nemusi, ale mohou se brat za bernou minci jine spolehlive eislice, v nichl se obydejni aide nemohou dopoeitat, jak by vyplaceni takoveto pense bylo moine. V cheirnem rozboru uvedend banka uvadi, Se na zaklade narodniho p•ijmu v sume $50,000.000.000 ptijmuti townsendova planu by znamenalo, Se 8,000.000 lidi, "dill 6.3 procenta yeeho obyvatelstva 'Unie by dostavalo po $2,400 roene, kdeSto na zbYvajicich 120,000.000 lidi neboli 93.7 procenta obyvatelstva by ptipadalo jenom Po $250 roene. V rozboru se take popira tvrzeni hlasatela tohato plenu, Se obchodni, priimyslove a finandni transakce roku 1935 zahrnovaly $1,200,000.000.000, nebot' skuteenY obncs, jak se jevi v bankovnich diuzich, byl pouze $500,000.000.000. To znamena, Se by nestaello pouze 2 procenta, jak navrhuje a vypotitava dr. Townsend, nYbrS Se by bylo zapottebi nejmene 4 procent. Shora uvedena banka vYpoukazuje, ze tento plan hrozi se stati politickYm nebezpedim nasiedkem zapalu horlivosti jeho bojovnikil a toho, Se ,je tak sradnY pro stare lidi a nikdo at' se nekoji raSovYmi nadejemi. aby pak nebyl tin trpeeji zklaman.

Vysokakolske vysvedeeni neznamena v myth oeich pranic — dokud jsem nepoznal, ie jeho nositel s nim neco dokaie. — H. Ford.

Fiedcluidci Kolumba. AmeriCti historikove dospeli ye svem badani o pavodnim americkern obyvatelstvu k zajimavYm zjietenim. Dr. Ch. Wesley z university Hovard tvrdi, Se 'demobyli v Ameri ce dtiv nea ji objevil Kolumbus.

Byli pry pravdepodobne zahnani vetrem a motskYmi proudy na svYch kanoich pies jiani AtlantickY ocean k semi, ktera je dnes znama jako JiSni. Amerika. Zjistilo se take, Se indianska pojmenovani pro nektere piodiny, povaSovane az pavodni americke rostliny, na pt. pro tabak, bavinu, podzemnici olejnou (burske otieky, peanuts), jsou ptivodu africkeho.

Hodnotime-li eloveka, neni jeho nadani to eista, inteligence je jen malt' vSrsek z celkove osobnosti a posuzovati eloveka jen podle jeho chytrosti, je ialostoSr piedsudek.

Tyeinky na rty u dneSnich divek. Student university Vv'isconsinu sestavil nezvyklou statistiku o "ohnivYch" rtech s yYch kolegyri. dal jich nekolik, aby ptitiskly sve rty na papir.

Podle vice mene ztetelnYch otiska si pak vypodital pramernou plochu. rte. Posorovanim u kolegyri zjistil pak zveclavY student, Se jedno devee si plebe tyeinkou rty pramerne 32 krat do tYdne. Vypodeti pak, Se derven, kterou 2875 jeho kolegyri spottebuji do roku, pokrylo by asi devet dtvereenich mil. Moda jest svrchovanym viacicein u neSneho pohlavi, jemuS se toto poddava pies namitky, vystrahy lekata, brudeni tutu resp. manaehi, nad mrha.nim penes k opatreni novinek mody do trhu danYch at' 0100,0, mob911i) ; ito$meti attl,

Ve sttedu, dile 12. atiora 1936. va barva rta nasobena je zallbou a raznYm yekern. Ve stall od 19 do 24 let byl seznan podstatriSr Ustup v pou2ivani rudYcla tydinek. Ve veku od 24 do 32 let Ustup pokraeuje a hYteni barvou klesa na tti denni pouSitis. S ka2dYm rokem ptibYva tu u nekterYch 'Zen a divek pramerne jedna denni davka — jedno naderveneni rtu denne nejvic. U daleich roenika nelze brat pramer ani pfiblizny. Utivani tyeinek prilis kolIsa, nekdy odpada \Tithed, !lady se stupriuje, nekdy zastava pii slate sttedni ceste: dva, tti, etykikrat — a dost. Nebot' v tu na mnoha okolnostech.

Na valku denne 40 milionii. NewyorskST eaopis nedavno zpravu o posledni italske ministerske rade, kde se jednalo hlavne o finaneni situaci zeme. Ministram byla podana zprava, ze rok 1935 se skonei statnim schodkem 2.760 mil. lir. Do rozpoetu je zahrnuta Castka 1.950 mil. lir, kterou t3i vyZadalo valeene taZeni v HabeSi. Nedavny odhad americkeho obchodniho ataee v Rime uvadi, ze italskS7 statni schodek dela 3 1/., bilionu lir, z eeho't za posledni tti mesice se venovalo na habaske taZeni celkem 2 1/2 bil. lir. ttedni rozpoeet na letoSek nema poloaku na valedne vyclani a pamatuje se v nem pouze na arokovani biz uskuteenenjich pajeek. Jako tajna se udrZuje zprava, kterou nesmi zvedet sirsi italska, vetejnost, Ze valka stoji denne Italii tticet az Ctyficet miliona lir. V posledni dobe stouply v Italii ceny potravin. Krome tovaren, vyrabejici valeene potteby, nemaji podniky dost prace a surovin, aby mohly zameutnat vSechny delniky a nasledkem toho neobyeejne vzrfista nezamestnanost. Zpravodaj uvedeneho listu si klade otazku, zda bankrot neudela brzy konec valce. Odpovida si na ni sam ptisvedeenim.

(Italska lira ma cenu ?? centi)).

Co je to kazeii. Kazni rozumime obyeejne posluSnost a zachovavani spolkovSTh usneseni.

Kazni je vSak take ptesnost a dochvilnost. Jak nedochvilne zadiname na pt. tadove .schaze, ochotnicka, divadla! Proe ma bSti ku pi. zkaznenr bratr trestan za svou dochvilnost tim, ze musi eekat pill hodiny nebo i hodinu, a se nezkazneni sejdou do sehaze? Dochvilnost je krasna vec; v naeich tadech by mela bS Tti neaim samortejmS7m.

Vladci se hrozi hiasu lidu. KdyZ se hakenkrajcleti ujali moci v Nemeeku, slibil Hitler, ze kaZdj%m rokem provede vSeobecne hlasovani, aby lid tekl, zda vlada vladne spravne nebo ne.

Roku 1933 si pro toto hlasovani lidu zvolili otazku pret3tiZe v zahranieni politice a vystoupill ze Spoleenosti narodt; roku 1934 se hlasovalo, Ze Hitler ma nastoupiti na Hindenburgovo misto; Toni byly volby do tiSskeho snernu.

Letos je situate takova, Ze se vedouci Ude Nemecka vSeobeeneho hlasovani boji. Hospodatske pomery se zhorSily. Nemecko ma kanony, letadla a valeene lodi, ale nema masa, masla, sadla, ba ani margarinu. Pies yeechna natizeni se ket'asuje jako za valky a div ae nestoji Cetnik pfi dojeni kahle kravy. Mzdy klesly, ceny stouply, lido ziji hut. 'Stroke masy lidu jsou nespokojeny a davaji to najevo. Proto letos nebudeu mit v Nemecku v8eobecnS 7ch voleb.

Dobry Bah dal Americanism, jen jim, tyto tfi nesmirne vzicne dary: Svobodu slova, svobodu svedomi a moudrost Zadne z techto dvou .Mark Twain. svobod nepouiivati.

NavStevy v redakci. Ve Ctvrtek min. tYdne navetivili nas haste z Corpus Christi a to: br.

Fr. 8ijanskSi s manSelkou a synem a sledna Betty Holaskova. Dojeli do West a Penelope k naveteve ptibuzn.Ych. — V nedeli a to u2 v 9 hod. rano dojel sem br. Ed L. Marek, nae ridetnik Hl. U1., by vytidil v redakci nekolik sale,i.tosti a pokradoval v ceste do Fort Worth, ptehliSet nejake nemovitosti na ne2 jsoti Zadany piajdky. V mrazive pohode br. Marek nemel jiste cestu nejpitemnejei. Dovedl si veak vypomoci i usadil v uzavtenem auto olejova zahtivaci kaminka a toto zaonadeni pry mu vydatne posnohlo. — V iitery nav'8"tivil redakci br.

Torn PMkryi z 1 frn.elnpe, NAIIWITY rilL5

Ve sttedu, dne 12. fmora 1936.

Hlidka Stolett SESTAVA ViBORt1 A ODBORU CESKEHO SDRUZEN1 TEXAS CENTENNIAL. Usttedni vYbor: Method Pazdral, ptedseda; Ign. Parma, mistopfed.; L. J. 8ulak, mistopted.; Gus. Herzik, mistopfed.; J. J. KrutinskY, mistopfed.; Dr. Ed. Midek, mistopfed.; Frank Moueka, taj.; John Ondrfitek, poklad.

Dva zastupci od SPJST., dva zastupci od RVO S., dva zastupci od katolickYch spolku, dva zastupci od Sokolske tupy, dva zastupci od Damskych sboru, konsul Dr. Holub, Houston, Tex. Odbory VYkonneho VYboru.

Skladaji se ze zastupct: DallaskYch vYborii a osadnich vYbort: Ft. Worth, Ennis a Kaufman. Schfize katdou 4. nedeli odpoledne v Dallas, v Sokolovne, 3700 Carl St. Ubytovaci: Ubytovani, registraeni (plan mesta a turistika). Hospodafsky: Uvitaci, najem budov, doprava natadi a pod. Zaba y ni: PofadatelskY. Finaneni: TechnickY: ProgramoYY. VYstavni: Informaeni a agitaeni: -.

Ubytovaci vYbor. (Kutil, Kraft a Jureak) 1. Upravit ubytovaci dotaznik. 2. Soupis vttevnikfi v osadach a hromadne yYpravy.

3. Ubytovani zdarma pro cvieici. 4. Ubytovani za plat. 5. Ubytovani v hotelech a apartmentech. 6. Pronajem tkol. 7. Kancelat pro registraci vtech navttevnika a odtamtud dovoz ubytovaci. 8. Potidit si od mesta prfivodce mestem. 9. Pro turisty plan statu a historickYch mist.

Vybor hospociliskS7.

1. Rozmer y e Field Stadium pro Besedu a cvieeni. 2. Zhotoveni plakard die pfihlatek osad. 3. Dovoz nakadi. 4. Zjednat budovu pro 0perettu (dva dny neb podobne). 5. Filmovani programu. 6. Podium a rozhlas pro peveckY sbor. 7. 8atny. 8. Kroje. 9. 8koly k ubytovani fleastniku na potadu.

Finadoni odbor.

1. Soutet osad y e sbirkach. 2. Soutet jednotlivct. 3. Potadat Hla y . tfadovnu des. Org . o finaneni podporu. 4. System a soutet na prodej knoflikii. 5. Volba revisniho vYboru (dtvernici). 6. t adost k prominentnim obeanum, bankam, obchodnikiim, Obchodni komote a podobnym o podporu.

TVOU, MISTRE, STOPOU! Pate jit desetileti vrti se od chvile, kdy posledni vzdech Tvlj zaniknul ve htmeni ledovYch vod zbesile Achy. Nikdo nebyl svedkem skonu Tveho, salt jedinY prostfed majestatu Alp odetel jsi v nisi stinu. Tak umiraji geniove . . . Ge byl jsi geniem, o tom hovoti k nam dilo Tve slovem plamennYm. V fitvar Sokolstva jsi bohatstvi vehlasu vlastniho, v srdce tech, jimit obsadil jsi tvrz naroda, Ykoicenil jsi nevYvratne tre cnosti bohatYrskYch: Viru ve vlastni silu, nadeji v koneene viterstvi pravdy a lasku bratrskou. Od skonu Tveho tisicove mutt i junii eeskoslovenskYch vystfidali se y e slutbe idei sokolskYch, ale ti, kteti verni zustali, neztratili viry, nepohtbili nadeje, nezapomneli lasky. Prva je silila v dobach pochyby, druha, jich nezklamala ye • trudu, tfeti pak, nejkrasti v trojlistku, svornym udrtela tabor, jehot radcem zustal jsi podnes.

Neni motno jinak, nebot' kdyby Sokolstvo zpronevetilo se zasadam, ktere jsi zakladem • tu chvili by pfestalo bYti tYlem utlechtile hrdosti mane, jakYm jsi je chtel miti na vtecky Casy. A pevna vet, kterou jsi postavil, ✓ zakladech by se otiasla, jakmile by posadka jeji v jine se dala, slutby, net Ty jsi ureil, Mistte. Kliden bud', neni schopno zrady Sokolstvo Tvoje; odchazeji jen slaboti a ti, jicht choutkam nehovi tabor bratrskY, za to vtak z yytene pracuji oni, jimt jsi vzorem 6echoameridana i dloveka.

Tys povelel: Sloutiti narodu i jeho zamofskYm haluzim sloutirne nazi americke vetvi bez ohledu na strany a zajmy.

Tys vytYeil: Prospech naroda a, jeho zamotskIl ett haluzi Anaha 1:r.4)k, do bri.1 j A jicb rte ±..

VESTNIK Tys hlasal: Laska k vlasti, narodu a jeho haluzim v cizine! - my neodchYlili se od pfani Tveho, Jak bylo by mono zraditi Tve udeni, pokud pevne se drtiime napomenuti Tveho: "Nate Yee neni pro strany, nYbrt pro narod a jeho zamotske haluze, nepodleha, zmene, jako nahledy politicks a nabotienske, alebrt jest vedne pra y diva a duletidta i stoji v tom smyslu povznetene nad spory doeasnYmi." Jak bylo by mono slotiti chabe ruce v klin, pokud jest nam vedoucim vyrok Tvuj: "Prate jest zattita, prate jest spasa nate. Bud'inet einni, budoucnost naleti einnerna a smelernu; stojata voda v hnilobu pfechazi, kdo nejde ku ptedu, ztstava, skromnYm, nevyutitkuje pHletitosti, zustane zpet ye svete, jen fisilovne vpfed se ubira". Tyto zasady stetejne tfimame tim pevneji, elm vice v dobe dne g ni rortriAtenosti americke haluze proroci faletni ueeni T y e, Mistfe drahY ,obraceji na ruby. Ba, dovolavaji se Tebe proti nam, kterYm se nechce do poutte jejich . . .

Chystame se v dohode s jinYmi rodove uvedomelYmi tabory k mohutne °slave Stoleti osvobozeni nati druhe vlasti, na geho Sireho Texasu. Jsme taborem nejmentim ale mame nejlepti vuli, schopnosti a koneene pevnY podileti se na teto historicky pamatne oslave stoprocentne.

Na pokraji poutte rodove neuvedomelosti je mnoho stop: do tmy teplYch °veinal jedny vedou, k doupatfim takalim druhe a v kalitte tlustokotce tfeti; my pfidrtime se stopy lvi.

Tvou stopou ptjdeme, Mistte, dal a take v fieasti na °slave Stoletnice Texasu!

Voldan.

VYKAZ PRIJMU NA OSLAVU STOLETI TEXASU. Ode dne 15. listopadu do 24. prosince 1935. $ 10.00 Rad HvezdnatY Prapor 3.50 Spolek sv. Cyrilla K J T 3.50 Fred Cernotek, La Grange 2.00 Rad Praha Cis. 29, 3.50 Rad V Boji za Svobodu Cis. 139 10.00 Rad Karel Jonat Cis. 28, Karel Lupic 8.00 Add Karel Jonat Cis. 28. J. Holeeek 2.25 Rad Bedfich Smetana Cis. 39, 3.55 Rad Slovanske Sdruteni els. 90 1.75 Willie Marek, Elgin 50.00 Spolek R. V. O.S. Ennis Cis. 51, .25 Fr. Vantura, Floresville 5.50 Rad RosickY Cis. 110 4.75 Spolek NovY Domov Cis. 98 5.00 Dallas .

Jednota, Sokol titka, 5.00 2upa Jitni, Dallas 12.50 Jos. Wondrash, Caldwell 14.00 Add Elmaton Cis. 148 2.15 Joe PlaS'ek 1.85 Chas. Hrugka 5.00 Rad Pokrok Sweet Home thrnem

$154.05 Jan Ondrig ek, pokladnik.

VELKA 3/A g KARNI ZABAVA kterou porlda fad 8tefanik na Cotage Grove, Houston, Texas, v sobotu 22. imora, v 8 hodin y eeer, bude stati za to, neb 3 ceny budou udeleny maskam a site nejhezei, nejkomietejti a nejtkaredejti, tak hled'te, abyste se vtichni dostavili. Vite, ze posledni matkarni zabava byla 'ana a tato ji jests pfedei.

Tet jmenem zabavniho vYboru dekujem br.

Klimovi, za ten ohromnY peknY dort, kterY daroval jmenem tadu Stefanik • vtem elenum, kteti slavili narozeniny dne 8. finora. Bylo jich 16 ,a vkch 16 jmen bylo na dortu napsano.

Vyhraval nam pfi tanci br. Mraz, do 2 hodin do /Ana. Zabava byla domaci a srdeend.

Nyni fad cvicii divadlo na nedeli 8. bfezna, kdy se bude hrat "Pratska ovocnarka". Jiste v'Sichni navkevnici na'Sich divadel sledovali csudy matky Kthemerky na jevfati nebo v romane. Co tu bylo srdeeneho veseli, co tu bylo projevu sympathie. Nyni uvidite jinou tenu pratskeho, lidoveho typu, jest ji pratska ovocnarka z trtinice, hra z prostfedi dobreho 6eskeho lieu preibkeho, hfejlOho 1.10 vM,zu dramatlektIto t iefin

Strana 9. jake v poslednich letech byly sem ze stare vlasti importovany. Tak se mate, drazi pfatele, na co trait. Ja vim, ktefi jste videli divadlo "2abieky pana profesora," to jste se zasmali od pile, neb kus byl peknY, poudnY a veselY. Co takovY mrzkY klep dovede, rozvra,tit celou rodinu, anebo slova, kterYm jeden nerozumi nebo to dobfe nepochopi, jako v tomto kuse, nett'astna Andula povatovala slovo tabieky za holdieky, kdetto oni na venkove nazYvali tiabiekami "kuriky neboli ropuchy. NaSi herci se cinili zna.menite. Chvaliti je nebudu, neb by se keklo, tie chvalim nak herce, ale ono se jim dostalo chvaly, velke chvaly od sameho obecenstva. Tleskot' a smith se stale ozSrval salem.

Tet dik pant= reznikum za udelani jitrnic!

Byly vSteene! A kuchafinkam dekuji tet!

Tak na shledanou!

Za Zabavni vYbor: Karla dtvrtnikova.

ABRAHAM LINCOLN A ANNA RUTHLEDGEOITA. (Dokondeni se strany 1.). vino nesla nebezpedna a dlouha nemoc, kterou byl stiten za testy na vS 7 chod. Po mnohSrch neodvratnSrch odkladech se skutedne vratil do Noveho Salemu a privez1 svoji matku s sebou.

Bylo v g ak jiz pozde.)

Anna naslouchala kleptim a pomluvarh sousesvem nepritomnem milenci, ale jate pozorneji naslouchala LincolnovVm netnSrm sloyam soustrasti s jejim talem. A Casem dovedia zapomenouti na McNeilla a zamilovala se do mute, kte0 ji tak dlouho a tak beznadejne zbotrioval. Za rok po odchodu McNeillove byli Lincoln a sledna Ruthledgeova, snoubenci.

Lincoln v'Sak tenu utiviti nemohl. Byl bez centu a zadlut'en a s nepatrnSrmi vyhlidkami do budoucnosti. Byli oba mladi - on Cital 26 a ona 23 rokii. Lincoln oeekaval, to do roka dostane pravnickSr diplom, a s Annou se domluvil, to se s ni oteni hned, jakmile to dovoli pravnicka prakse.

Tito nadeje pini milenci byli nejakou dobu 'St'astni pies to, to byli chudi. Dlouho v'Sak pied tim, netli se mohli vziti za sebe, Anna onemocnela. Odividne schazela a lids fikali, to ma byte. Lekati na, venkove byli tehdy velikYmi nevedomci. Anne pomoci nemohli a ona dne 25. srpna 1835 poeala pracovati k posledni hodince.

Lincoln, jen metkal mimo mesteeko a pro ktereho bylo poslano, vratil se do Noveho Salemu *Ste y eas, aby mohl u lote sve mllenky ztraviti hodinu pfed jejim skonem. Ze svetnice, v nit skonala, vykl Lincoln s tim melancholickYm vYrazem, jen mu Ift z oei do smrti Upine nevymizel.

Jeho ptatele se po nejakou dobu obavali, to ho zarmutek pripravi o rozum. Cele dni a y eeery potuloval se pa lesich dumaje o Anne a mnohou hodinu prodlel u jejiho hrobu na newsalemskem hitittivku a odrikal se jidla, piti a spanku. Trvalo to drahnou dobu, netli se mu do mysli, do dude a do srdce vratil klid a mir, a jests po letech, kdyt jednoho bounty& ho y edera hovotil se s y Ym ptitelem Wm. Greenem, nahle si oblieej zakryl rukama a day se do usedaveho pidee zvolal: "Pomytleni, to clett' a snih :slehaji hrob to ubohe divky, je k nesneseni."

A kdyt ho jednoho dne jests pozdeji jeden pfitel zastal na htbitove Concord, plaeiciho u Anina hrobu, Lincoln vstav a ukazav na zarostlY travou hrob fekl: "Zde je pohiteno me srdce."

Jette za obeanske valky, kdyt mu bylo nesti brims hroznS7 ch starosti, Lincoln mluve jednoho dne se svS7m pritelem o sve prvni milce rekl: "Miloval jsem ji. Do dne'Sniho dne miluji jme-• no Ruthledge."

Svobodna prate tvori bohatstvi - svobodna my'Slenka vede k pravde.

DT-1.1 (Al"

t0.6 odpoYecInc./ .1:,

vk S TNi K

Strana 10.

N

owrimilIMMOR

4111511W

..40

BILY KVET Divei roman. napsala Marie Kyzlinkova.

(Pokradovani.) r7fTstala leteti ye snehu a marne ce pokouSeZ-4 la postaviti se na nohy. Prava, noha byla zlomena v lYtku — a teaks poraneni zpfisobilo, ze Hana omdlela.

Heda, udeSene ktieic, se k ni vracela nejrychleji, jak bylo moans a svYmi vyktiky ptivolala i ostatni lytate.

Hanu v2ichni cbklopili a vSichni se snatili ji nejak pomoci. Byl tu i studujici mediciny, meaajici na prazdninach u rodiet v Liskove, a ten ihned uplatnil sve vedomosti.

"Udelejte nositka z holi a z lyti. A . jeden z vas at' tined beti pro doktora do Liskova. To (levee ma zlomenou nohu a samo se nemitte pohybovat."

Hedvika zoufale natikala, ale myslila lined no, pom GC. "Jdete k narn do Budova," tekla jednomu z hocht. "Maine .sane a doktora fined ptivezeme. Ptejte se na Malkovy a tatinkovi teknete, co se stab. Hanu zatim doneseme do myslivny. Tady Zfistat neintte a k /lam bychom ji takhle nedopravili. V myslivne ji,xm7uae doktor dat prvni obvaz a pak ji dopravime na sanich domt. At' vezmou petinu a houne, aby sane byly mekce vystlany!" tzkost o drahou ptitelkyni villa Hede do ail neobyeejnou energii.

"Vy jste mondra, sleeno Hedo," pochvalil ji medik — Jarka Novak, syn obchodnika z Liskova. "Z vas by byla znamenita doktorka."

Heda se nad chvalou hezkeho, sviZneho studenta zardela. Sklonila .se vgak rychle k aby skryla sve rozpaky a svilj rumenec.

Hana byla bleda a kdyt ji pohnuli, aby ji ulotili na primitivni nositka, procitla ze mdloby nesnesitelnou bolesti. Ka2dY nepatrnY pohyb ji pfisobil skuteena muka. Musila zatinati pevne rty, aby nektidela bolesti.

Dva mladi lids !Jaen napted do myslivny potadati o ptijeti poranene lytaity.

Kdyt tekli, co se stab, vybehla pani Sychravova, yen pied myslivnu a volala na slutku, aby 2la pomoci ulotiti ranenou na divan v obytnem pokoji, kde bylo ptijemne teplo.

U Hany zfistali jen medik Novak a Heda. 0statni lytati odeSli, protote jejich pomoci tu ut nebylo t'teba.

Teprve nyni si pani Sychravova uvedomila, koho ma peed 'sebou.

"Bote, to je Heda Malkova!" vydechla utasle. "Vy jste tit velka! Je z vas dospela, sledna!"

Na takove vYktiky fidivu byla Heda jit zvyPtipadaly ji hrozne smetne, nebot' dospeli fide aasli nad prostou samortejmosti, ae i dal dospivaji.

I ted' se usmala, ttebate ji nebylo nad HaninYm neStestim prave do smichu.

"Je to opravdu tolik z yla2tni, to clospivam?

Myslim, ae by bylo jests mnohem zvlaStnej2i, kdybych byla den ze dne menSi. a slab2i, ne?" tekla tertovne.

Ihned vSak zvatnela, protote z HaninYch bledYch rtu uniki hiasitY sten.

Naklonila se k ni, sundala ji eapku a svlekla ji opatrne kabat.

"Mle, Hanieko!" taila ji, hiadic ji mateksky po 7.flasech. "Doktor tu bude co nevidet a, nohu ti splavi, ae bude pak nevi/MAL net ON." Medik Novak zatim hledel zmirniti Haniny bolesti tim, ze poranenou nohucsetril nejlip, jak bylo moans. Rorttihl nohavici lytarskeho cbleku Hanina a prilozil ji prvni prozatimni obvaz z eisteho rueniku, kterY mu ochotne pani lesni pfinesla z pradelniku.

"Kdo je to sleeinka?" dotazovala se Hedy.

"Ani ji neznam! Z Budova neni a z Liskova asi take ne! Doma se leknou, ae ji potkalo takove neaesti! Ale je mlada a noha se ji

hoji. Jen si trochu polezi, vid'te, pane Novaku?"

Medik pokYvl vaine a ueene hlavou jako vedator, kterk . ma za sebou uz mnoho let zkuknosti a jemu tisice lidi dauje za vracene zdravi.

"No — par nedel musi letet v klidu, ale pak bude behat jako dtiv. Ziomenina je dista, hladka a da se snadno srovnat. My, dok toki, umime spravit horSi pohmoideniny! Tohie nic neni!"

Hana zasykla bolesti. V duchu si pomyslila. ae stateenk medik by mel bYti na jejim mists, kdyt jeji utrpeni dovede hodnotit kem "nic".

Heda si asi pomyslila nee° podobneho, protote po medikovi blkskla posmeSne ()alma.

"Olovek by z r yasi -feel soudil, ae na svete nevi ptijernnejSiho pocitu nad "distou, hladkou" zlomeninu nohy!" tekla jizlive. "A2 budete jednou opravdu doktorem, ani sve pacienty nepolitujete! Zato jich budou litovat jini, co?"

"Odvolavam, ae jste moudra," odpovedel ji s fisme'vem'student. "Pani lesni se mYlila a ja take; nejste dospela divka, ale jste tabec s jedovatYm jazykem! Ale ted' se spolu nesmime ptit! Sleena Hana musi mit klid a obtelovalo by ji, kdyby mela poslouchati na,S1 vYmenu nazort. Otitatne — ani jste si neuvedomila, ae jste pani Sychravove ztstala dlutna odpoved' na jeji otazku. I ja bych si pral, abyste rids vzajemne seznamila se svou ptitelkyni, o nit zatim vim jen tolik, ze je u vas na, navSteve a ze se jmenuje ktestnim jmenem Hana."

"Vy jste u Mandl na navSteve?" tazala se dychtive.

Hana, majic oblieej zktivenY bolesti, pokynula name hiavou.

"Ano, je u nas," ptisvedeila Heda. "A ted' u nas rnusi ziastat, dokud ji nesroste kost v nose! Ja zustanu doma s ni. JeSte dnes rano litovala, ae mame kratke prazdniny — a zatim je budeme mit hodrie prodloutene."

"Ja jsem medik Jarka Novak," pravil student a uklonii se uctive piked Hanou, kdyt marne deka', ze ho Heda ptedstavi.

"A ona se jmenuje Hana Erbenova.," poznamenala Heda.

Na tvati parli . Sychravove se objevil sousttedenY yYraz zajmu.

"Sleena s vami piijela z pensionatu?" tazala se ptitlumene Hedy.

"Ano".

"Z Erbenova?"

"Z Erbenova!"

"Ale je to divna, nahoda, to se sleena jmenuje Erbenova! Ci je nejak sptiznena s majitclkami pensionatu? Jsou to pry sestry — stare panny, ueitelky — a jmenuji se Erbenove!"

"Jsou to Haniny tety," odpovedela Heda.

Zdalo se, ze jeji odpoved' zatim upokojila aspori na chvili zvedavost pani Sychravove.

Protote Hana al ga wizen, odbehla ptipraviti ji citronovou limonadu.

Novak a Heda se zatim snatili Hanu upokojiti a pote2iti.

Trvalo vSak dlouho, net se koneene venku na (este ozval bias rolnieek a net ptijel oeekavanY lekat.

Vefi ho sam Malek, kterY se velice polekal, kdyt usly6e1 o Hanin y firazu. Byl yyde2en stejne jako jeho te:na.

Ta, ho vlastne pkinutila, aby pro lekate do Liskova a pro Hanu do Liblina, zajel sam.

Byla zdrcena a zoufale lomila rukama.

"Za mnou jde v2ude po svete nettesti," natikala beiestne. "11110j °and je zrovna, prokletk!

To deveatko by se neporanilo, kdyby nebylo pra.ve mYm hostem!"

Malek ji musil vymlouvati jeji utkvelou myglenku, trebaZe jemu take nebylo volno okolo srdce.

"Jela bych s tebou, ale bude lip, kdyZ tady doma v gechno pripravim," rekla muZovi, kdyZ ho vyprovazela k sanim. "A do Liblina stejne bych nerada ykroeila! Ty vzpominky jsou hrozne — a pak —"

Ve sttedu, dna 12. imora 1936.

"Co man na mysli?" otazal se ji Malek, kdyt ut seal v sanich.

"Nechci se setkat s Julkou — totit s pani Sychravovou!" pravila pani Marketa.

Jeji mut pokynul hlavou na znameni, ji rozumi a prudce zatahl za °prate.

Kone, odpodate ted' v time, bujne vyrazili kuptedu, at kolem nich zaviril oblak snehu.

Doktor byl na 'Stesti doma a tak ptijeli do Liblina v nejkratSi mottle dobe.

Za pomoci medika Novaka lekat Flame nohu srovnal a obvazal, ale ostatni (Aetteni musil vykonati at v Budove.

Uloaili Hanu potom do mace vystlanYch sani, Heda usedla vedle ni — a rychle se rozjell dolt k obci.

Pani Marketa je uvitala stateene.

Ua neplakala a nenatikala. Snatila se opanovati vgechny sve city, jen aby Hanu povzbudila a potegila.

Mela rada toto mile, privative a hodne eatko a umiriovala si, ae bude Hanu sama ogetrovati, aby se co moans nejdriv uzdravila.

Heda vgak prohlasila, ae o milou pkitelkyni bude peCovati ona a nalehala, aby Hana byla ulaena v jejim pokoji.

Pani Marketa namitala, ae by mela Hana vice klidu v hostinskom pokoji, ale Heda proadila jako obvykle svou Kdy2 prvni vzru2eni trochu pte2lo, uveclomil si Malek,, ae musi do Erbenova poslati zpravu o nekesti.

Udinil tak ihned.

Napsal zevrtibnY dopis, v nernt vylieil, co se stab a ze Hane nehrozi vatne nebezpeei.

Dopis poslal express, aby byl dtive na mists.

Za dva dny se v Budove objevily obe sestry Erbenove — ustraSene a vzrukne, takte je nebylo motna ani hued upokojiti.

Teprve, kdyt spattily Hanu, klidnou, usmevavou a veaelou, nabyly klidu.

"Hrozne jsme se polekaly," vykladala teta Anna. "Baly jsme se, ae pan Malek pied nami taji tpinou pravdu a ae Hana je nebezpedne poranena. Po prve v tivote jsme se vlastne opravdove pohadaly!"

"Jak to?" tazala se Hana se zajmem. "ftekly jsme si, ae do Budova pojede jen jedna z nas — ale vfibec jsme se nemohly dohodnout, ktera, mame jet. Chtely jsme totit jet obe — a tak jsme koneene obe prosadily svou vtli."

Hana se usmala a sahla po rukach svYch tet.

Ptitiskla si je na lice a blatene se s nimi polaskala.

"Zasloutim si vlastne tolika lasky?" tazala se, upirajic na drahe tety zrak lehce ovlhlY pohnutim.

"OvAem, draha holeieko, ae si zasloutite lasky nas v2ech!" zvolala s tpinYm ptesvedeenim pani Malkova. "Kdo by vas mohl nemit rad?"

Sestry Erbenove se v Budove zdrtely at do Nova° roku, ale pak musily odjeti, protote je volaly jejich povinnosti.

Odjitdely ostatne klidne, protote docela urCite poznaly, ae Hana je v dobrYch rukou. Hede dovolily, aby zustala doma, ale doporuaby nezahalela. dily "Po2leme vain knihy a rani prate, abyste mohly spolu pracovat a abyste neztstaly pozadu za ostatnimi deveaty," iekla teta Anna.

Jeji sestra sice namitala, ae Hana se rn.:smi mot namahati, ale Anna ut zas byla kliclna jako dobrk vtdce a vedela 'bine latesue, co dice.

"Hana nemtte ustaviene neeinne letet! Byla by ji hrozne dlouha, eh vile. Heda s ni bude studovat, bude ji ptedeitat, mchou se trochu zabYvat lehkou rueni praci — a dny 'lane spig ubehnou."

"Ty man v2dycky pravdu," pfisvedeii odevzdane teta Marie, zvykla, 112 pitimati sostrinu vffli za svou. Jen v pripadech dacela mimoradnYch — jakYm bylo na p •iklad Hanino zraneni — houZevnate se SnaZila uplatniti sve vlastni prani, ale pak se nepoddala.

Kdy2 tety odjely, Hana se Ilea svekila s ohromnYin tajemstvim.

Ve stfedu, dne 12. imora 1936.

Ze Svita Lesnich Sarnot Roman.

Napsal Karel Klostermann (Pokradovinf.) ftiZENEC TENTO vice a vice poeinal videti tetitte povolani s ytho ye v e c e c h eiste lesnickYch; desetkrat pfemetil katdY skacenY strom, katdou hranici polen a pilne zaznamy v torn ohledu sobe delal. Zaletitosti honebni jako by pro neho nebyly, leda ke tu a tam zastfelil vranu nebo sovu, kteretto Obeti vitezoslavne domt pfinatel, nic jinak se netvafe, net jako by ,vet hroznYch Aktdcu byl zbavil, a dive se nemalo, kdyt revirnik mu zapovedel dalti dinnost tohoto druhu.

Pfetlo prvnich deset dni mesice zafi. Pohoda skvela, les i hory piny nevYslovne krasy — kdo vide, nezapomene.

Jedncho takoveho vedera vytel SvijanskY smerem "k modremu sloupu", aby vedle zeni chefa sveho zastkelil srnce pro pana Bienerta v Madru. del, jineho na mysli nemaje, obydejnou stezkou, anit hledel se jakkoli krYti; vtdyt' pytlakt nebylo. 2e pak smell bylo dost, a on t3tanovitte i pfechazky jejich znal, byl jist, te s kofisti se nemine, jak nastane tero. Doted pod gpicberk uchYlil se do kledin, na jejichtto protejtim kraji znal • vYhodne misto na eekanou, odkud bylo lze valnou east travou a nizkYm kfovim porostle plane pfehlednouti.

Po reznYch zachazkach, jicht ratelinata, bahnita Vida vytadovala, dostal se na_ono misto a eekal. Vitr val od vYchodu a pla:ri otvirala se na jih, zvet nemohia ho vettit. Stoji, stoji, ani sebou nehYbe; tlutava trava, hnede brusini, zaeervenale kapradi kolem neho i pted nim.

Bim, barn, znely zvonce; jednou jen dorazil k jeho uchu temnY praskot padajiciho stromu kdesi daleko, v bavorskYch hvozdech. V pravo od jeho stanoviska pada trochu stoupala, tvofie nizkY hitet, jehot ovtem nemohl pfehlednouti; znal ostatne dobfe ten terrain, byl trochu skalnatY, dosti holy; jedva tisic krokt za hibetem tahla se hranice zemska a za ni hvozd na pfikrem svahu.

Slunce zatIo; nebe na zapade rude vzplanulo, a ttepotave paprsky jako stfely mihaly se po zelenemodre obloze. Byl Bas, kdy se objevovala zvek. SvijanskY natahl oba kohoutky sve dvojky a pfihotovil se; za pet minut se museli srnci ukazat, pfechazeli se zhusta z Bavor.

Nei:1MM vtak; za to zarachotila rana docela na blizku, bezprostfedne za zminenYm nizkYm hitetem, jedva dve ste krokt od jeho stanovitte. Zarachotila, zahoukala desateronasobnou ozvenou od strani gpicberka, Luzneho i blizkYch vYsokYch lest.

SvijanskYm to trhlo. Nebylo pochybnosti, tu byli, poblite neho, tak dlouho hledani pyPrava, horeeka se ho zmocnila, at mu zuby o sebe klapaly. Tie a piece co motna rychle plan se ke hitetu, pa hitete nahoru, putku maje k rane pfichystanou. S podatku ho kryla kled, pak trava a houtti; lezl do vYplaze se po zemi, mezi rulove balvany.

Za tfi minuty byl nahofe, mtikem vte pfehied', Padesat krokt od neho kleeel podle stfeleneho srnce chlap pouze v kotene spodky a retnou kotili odenY; putka letela vedle neho; prave se chystal vyvrhnouti kotist. Byl do toho tak zabran, ke ani myslivce nezpozoroyal, kterY pfilotiv zbrari ke tva,fi v cele vYti sve se vzptimil.

"Stfij! vzdej se!" vzkkikl. Na to zavolani pytlak vyskoeil, sahaje po puke. "Neopovatuj se, sic je po tobe veta!" zahtmel hlas middenPytlak pustil site zbrafi, v torn vtak zablesklo se v kfovinach asi dvacet krokii za nim stojicich, zahoukla rana a — Svijanskemu zafidela kulka prase vedle ucha. V nasledujicim okamtiku stfelil tento, mite na misto, odkud oheri vytlehnul. Slytel bolestnY vYkfik; mut pak, kterY vedle srnce byl kleeel, dal se do skoku, i zmizel prve. net kouf ranu

doprovazejici se ztratil, z4staviv valcu 1 srnce.

VESTNiK To vte sbehlo se mnohem rychleji, net tuto vypravovati =trio.

Pfiruei slytel praskot v kfovinach i dusot utikajicich; v prvni chvilce chtel za nimi vystfelit. vzpomnel si vtak pfec, te by vypale druhou ranu, byl bezbrannY, proto spokojil se tim, ke betel k mistu, odkud rana na neho vypalena. Stopy krve, ktere tarn natel, nasvedeovaly tomu, te se nechybil. Nabil vystfelenou hlaveri a pustil se za stopou, kterou siedoval at k samYm hranicim. Pfitlo mu na mysl stihati pytlaky dale; ut se chystal piekroditi hranice, tu vtak chladnejti rozvaha, nabyla vrchu; fekl si, te by bylo tilenstvim vydavati se na cizi tzemi, i vratil se k mistu, kde zastfelenY srnec a putka lezely, vzal obe a ubiral se k domovu.

Kdyby se byl pustil do bavorskeho hvozdu, za pet minut by byl dotel mista, kde jeden z prchajicich mutt tetce dYchaje k zemi upadl.

DruhY ho vzal na zada a po krkolomne stezce dale s nim tahl.

Doted do Purstlinka zastavil se SvijanskY nejprve u Vavrucha I vypravoval mu, co se mu pfihodilo. Vavruch na to: "Nepovidal jsem?

TITfady! Tu to mate, co tfady potidi! Ubotaky, ktefi tu a tam par niAti chrasti z lesa odnesli, smolatili nebo dale v kraji oko na koroptev ty vypatraly a odvedly; za to arcilumpove chodi volne po lese. Ja odjaktiva povidam: elovek si musi pomoci sam. Jen jednoho dbejte: ti pani od tfadu do tech veci jsou vpleteni — cot dtive nebYvalo; zvecli-li o poraneni toho lotrasa, budou potahovati vas, na to bych ptisahal. Na vatem miste bych proste zapiral. Nepomohou-li, neni tfeba, aby yedeli."

Katy plakala; netajila si, ke vojna nyni do pravdy zaaata povede se dale; otec jeji tivota ji vedi urputne na tivot a na smrt; zvitezil bezohlednosti svou, ktera nejkrajnejtich skutkii se nelekala. Strach z neho gel takovy, to cele okoli pod dojmem hrtzy te jeji k stejnYm krajnokilo. Odhodla stern? A neodhodla-li se, zda bude miti sily a dovednosti, zda tolik ttesti, aby vtem straham unikl? 0 mravni strance boje toho prosta divka, dcera divYch lest, surove pkirody, ovtem nerozumovala, nepfemitala. Vedle jejiho n6.zoru ficty hoden byl ten, kdo vyhral; ale tenske srdce se nezapfelo: mela strach o toho, k nemut laskou lnula.

Vrhla se mu na prsa, objala ho kfedovite, nejsladSi slova mu davala; on byl zasmuten, v srdci divne skliden; sladka slova i vatniy e celovani v dui ohlasu n e n a c h a z e l y.

Hued po einu, kdy mu krev jate vatnive kypela, neozYvaly se je gte city ty — ale nyni fedi ptisnou mluvily. Krev, krev lidska, jim proli.... Vide ji v rudodernYch skvrnach, videl ji na tedYch kamenech naspu, na bile kotilde Katine, na sobe — v gride, vtude. Branil se, vymlouval se, te ho jen poranil, ke sebe nemel — nic na plat: hlas v nitru neumlkl. Nemel stani a pfec bal se jiti dome. Mesic vytel, stromy vrhaly eerne stiny: bylo mu, jako by po nem sahaly sterYmi rameny.

Konedne se vypravil a padil 'do vrchu k myslivne, at se mu dech tratil. V myslivne vtecko spalo; on sam ulehl, ale spani neptitlo; slytel v dali hafani jakehosi psa, ktere vitr nceni z chat dtevorubct at sem donatel. Proklinal to zvlte, davaje mu za vinu, to beze snu na luaku svern se povaloval.

Rano ohlasil vtecko revirnikovi; ten se velice ulekl. "Pane nadeleni," pravil; "zde zbYv6, jen jedna vec: dojdete jette dnes do KatperskYch Hor a vte soudu oznamite; na tom stojim."

"Bude potahovani..."

"Pane SvijanskY, tijeme pod zakonem! Jinak nelze. BYvale doby ptetly; co se del° za mato ptedchridce, nesmi se opakovati .. krve teklo dost."— SvijanskY svesil hlavu; jak stra§ne jest yedomi, te 1pi na rukach lidska krev, citil ptedobte; neodmlouval, byl by se Ael udat, i kdyby o tivot bylo No; provinil se, pevne o tom 1)Y1 PteSvedden, tt0a jen svetio vlastrliho ti,

Strana 11. vota hajil. Tragicka byla vina, ale vinou byla piece.

Rozmluva obou mutt' vedla se ve slutebnem pokojiku, na levo v chodbe, v fade s delednikern a kuchyni. Zdenieka pfitomna nebyla, anit o cele udalosti vedela.

Revirnik prochazel se mleky pc) pokoji, co SvijanskY u dveibi stal. "Pfijdu tedy, pane revirniku," pravil.

"Dobte; udejte vtecko dle pravdy. Pfekrodilli meze dovolene sebeobrany, ponesete nasledky. Ja nejsem va gim soudcem." RevirmekkYm, soucitnSrm hlasem. Starlit' nik pted ptirudim, do odi 'se mu dival.

"Brih mi svedkem," vece tento, "te jsem nehledal beztivoti toho dloveka, ale straS- ne je to piece..."

Revirnik podal mu ruku. "UbohY hochu", pravil, "vetim yam — ale sam nahlitite, pomery ty musi ptestati; svepomoc vede k desnYm konctim."

Ptirudi mel se k odchodu. "Je gte Novo, pane SvijanskY. Vrat'te se co mottla brzo dnes ovSem ut nebude ize, ale zitra vas eekam.

Musime se uradit. jak se zachovati. Netajim se yarn, ze .se obavam odvety. Take to mam na. srdci, to lepe bude, nezvi-li o uddlosti te strachuje se ptilf6... nezmimantelka riujte se..."

"A ostatni? a Nany?" odvece pfiruei. "Jsem pfesvedeen, to Nany uk vi..."

"Promluvim s ni a zapovim jim pravil revirnik.

SvijanskY tel. Nebylo jit tak krasne jako dne ptedeNeho; po nebi honily se Bede mraky, a podzimni vitr v listech ttihlYch buku hudl svou piseri. Dlouha byla testa, bez konce zdala se mladikovi v te naproste samote, kterou se ubiral.

Byly etyti hodiny s poledne, kdy vchazel do radnice KaSperskohorske. Ptedstoupil pted sudiho a povedel, co se bylo stalo. Sepsan protokol dilkladnY, velice vecnY. Ale kdyt byl hotov, a SvijanskY ho podepsal, zmizela vtecka ittedni odmetenost s oblideje pana sudiho.

Poklepal ptirudimu na rameno a pravil tonem naprosto netragickYm: "Z toho mraena. nebude &At', panadku. Skolil jste' proste 0trapu, kterY yam sel na tivot; byla by jen Skoda, kdyby tivotem vyvazl. Co se nas v pocledni ti chlapi tit nazlobili! Vrat'te se pekne dome, slibte mi, to bez vedomi soudu z Purstlinka neodejdete; vyeettovani cvSem se zavede a na nekolik vYslecht se mittete ptipraviti. Nepochybuji ovtem ani dost radio, te nevina vak brzo i vecne se prokate, jako ja osobne o ni jsem ptesvedden."

Slova ta site byla leeivYm balS'amem na chorou dui mladikovu, nicmene vtak odpovedel: "Ach, pane sudi, prod se tak muselo stati? Ja toho dloveka z pameti neztratim, tfeba jsem tvate jeho nevidel. Kdyby dal, aby distal na tivu!"

"Aj, mel jute se snad nechat zastfelit?"

"Pane sudi, lidska krev!... Kdo nezkusil, nevi!"

Soudce se zamyslil, pottels1 hlavou a podal Svijanskemu ruku tka: "Mate pravdu... nu doufejme, te se chlap z toho vyliza."

XIV. Sotva odekl SvijanskY z Purstlinske myslivny, rozptedl se mezi revirnikem a starou Nany nasledujici hovor.

"Nany, jste jaksi rozeilend — slytela Iste neco?"

"Och, milostpan vi! Je to hrtiza! Ale ja to vtdycky povidala: mladY pan peeenY vatenY u toho krvaveho, ktereho jednou nediste nodni za tiva odnesou jako Bablonske svatokradetniky, kteil ted' v Roklanskem jezefe mekotaji jako ktzlata a do soudniho dne mekotat budou. Nmu pak se tam mohl mla.dY pan naudit?"

"Pomalu, Nany..."

Ale Nany byla v proudu. "Stfilet na lidi se naudil mladY pan, ktereho ta mlada earodejnice ma, ripine ye svYch sparech. Jako bych nevedela, te vdera zastkelil dva ubotaky!"

"Mlate, Nany! Jednoho poranil, a to pytla.ka, kterY napfed po nem stfelil..."

Strana 12.

VESTN1K

Co tSiden Nemecko nepottebuje die prohlaSeni dr.

Gobblese, ministra propagandy, maso a maslo, vejce, ale pottebuje kolonii. Pkijde eas, kdy je bude poaadovat. Zatim polka, jak dopadne Italie v Habeg i. Nedostatek surovin a devil (smennYch papira) je teakou \ Ted, ale to pry bude ptekonano do btezna, jak nem. vlada oeekava. Nernecko bez masla it mute, ale bez ptdek a del nikoliv .. .

Kongres zru S s il na aadost presidenta Rooseevlta zakony tYkajici se produkce baviny, tabaku a brambor, ktere po zrukni nejv. soudem. AAA jia namely y Yznamu, nebot' byly jeho doplrikem. Nahradni zakon, opirajici se o zachovani pady, odporueeny ptislu§nymi vybory dolni sn'emovny a senatu, bude asi schvalen ptiStiho t'dne. Koncem min. t'dne napadlo y e Washingtonu 16 palcit snehu, coa ochromilo poulieni dopravu a kongres se odroell do pondeli t. tYclne. Zakladni my glenkou nahradniho zakona je stkidani pady pro osev obili, baviny a pod., vykazeni vyaileho pozemku k zalesneni. Tim se pada nejen zotavi, ale docili omezenY ()sa y °bill, baviny, korny. Vlada bude platit rolnikam najemne, jet jim vynahradi ztraty, vinikle: merdim osevem.

Stati miadenci a panny vystaveni jscu nebezpeei zdaneni. Sociolog F. Dickinson navrhuje, aby byli zdaneni a vYnos ptipadl do fondu k y yplacrni starobni pense. Stati mladenci a stare panny tell pry se rovnevmu dilu z jmu, ale ncnesou stejnYm dilem potadbvane udraovanim naroda. Ma-li se pomahati starYm lidem, necht' Cast btime padne na dospele osoby, ktere nemaji potomstvo.

Detroitsky rozhlasovY knez Coughlin prohlasil, ze jeho svaz pro socialni spravedlnost zahaji kampari, aby cena buSlu pSenicp byla zvfg ena na $1.50, korny na $1.00 a baviny na 20 centil libra. Hlavni paktu v teto kampani bude die Rev. Coughlina ptedloha Frazier -Lemkeho, v nit je opatteni, aby odbor pokladny vydal tti biliony dolara papirovYch penez pro refinancovani osmi biliona dolarit, kterya obnos tvoti morkyee na farmy, jicha spiaceni neni moano, 'alma by se osvobodilo 32 mi'joint obyvatelstva.

Kandidati politickYch atadt ua se poeinaji objevovat. Kter'si kdesi objevil d ye libiva slova "miadi vpied" — a ua je toho mnohde pino. V statni zakonodarne mama detne mladYch Solana a nekolikere zasedani dalo svedectvi, co ti miadi svedou a — svedli. Mladi opted! Dobra! Ale kteki miadi vpied? Vgichni?

Opravriuje mladi k tomu, aby mohlo vest!, aby bylo piikladem, vzorem? Zname jedine yhodne heslo: Schopni vpied! Ba, musime se opraviti! Nejschopnej g vpied! At' jsou to bide miadi ei stati. Je chyba, davame-li vAude a ye \dem ptednost stab, ale byla by nemenSi chyba, kdybychom je dasledne nehrazovali mladim. Je pravda,ze je silne a pruane, pine planu a east° i dobrych, mySlenek, ale chybi mu tii y otni moudrost a zkuknost. A ty se nedaji nahradit boutlivYmi slovy, nieim.

Byvaly mistopresident Charles Curtis zemtel nahle u veku 70 let na srdeeni vadu v nedeli ye Washingtonu. Jeho telesne pozastatky byly ptevezeny do Topeka, Kans., kdea v aterY t. tydne pohiben byl za nej yydgich poet.

Vdova zavraadeneho senatora Longa sloaila ptisahu co senator statu Louisiana.

MinisterskY piedseda beskoslovenska dr.

Hodza ptedloail v pondeli francouzske vlade smlouvu, uzavtenou 'Yeti nastupnickYmi staty, zv. Duna,jskY pakt, zavazujici Rumunsko, Jugoslavii a e eskoslovensko k yojenske pcmcci v paclu, ae by Rakousko bylo napadeno Nemeckem. Smluvne staty zavazuji se k vzajemne hospodatske kooperaci k dosaaeni neodvislosti cd state mocnYch. Obavy pied atokern Nazista ptimelo dotyerie staty k uzavieni dohody. Nedavria cesta kanclete dr. Schuschnigga ao Prahy byla nepochybne zavereenYm aktem tohoto paktu.

Ptesvedete se a vette, ze je vyssi spravedlnest, net j.e lidska. a .budete lehdeji snaSet1 pfekaaky tivota.

Dime Box, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Take se pustim do toho a napdi neco od nas.

• Co se tYee spolkoveho iivota, tak jdeme kupiedu. Novi olenove ptibYvaji a sin mama dost velikou a pohodlnou pro na pe okoli. Zabavy, ty tu mama jen jednoho druhu (bez malYch vynainek), to jsou taneeni; na divadlo, myslim, tady neni ani pomy geni, aspori o tom nevim.

Jest tomu asi dvacet let, co zdefSi mladea — ted ua jsou tatinkove a maminky — hrali divadlo v naSi stare sini, a to jenom jednou. A tak jsme ho krasne zahrali, ae od to doby vice zdejM okoli si netroufa zahrat divadlo. Maji asi strach. Ale jen se nic nebojte, vy miadi, a pust'te se do toho a potom az budete starSi, tak budete na to radi vzpominat, tak jako ja", nebo

Prvni iada sedici jsou oslavenci: ; r an Kohut a jeho mardelka; druha tada oa leva: Fr. Kohut, Alois Kohut a Josef Kohut; tieti 'facia: Henry Kohut, Anton Kohut, Jan V. Kohut.

Ale co nam tu na Dime Box chybi, jest deStina. Na rok tu budeme mlti High School, tak prod by se nemohlo ueit deskemu jazyku, radeji net to apanelske fedi. Moje dcerka bere letos kpanelStinu, a ta mlad gi bude na rok, jest-li postoupi do desate tfidy. A jak by to bylo dobre, kdyby mohly brat .de gtinu. Kdo se boji, ae eettina brzo zahyne, ten se hrozne Kdya aila tolik let jsouc utiskovana, tak bude it i dal, byt' mnohy tech i to jmeno si zkomolil, tu krev v tech ailach pa otcich zdedenou, tu si nikdo nezkomoli. Jest-li je tech, tak ma i eeskou krev a ta se ohlasi nekdy i na posledni den.

V nedeli, 12. ledna bylo prave Ceske pobaveni u pana Jan Kohuta a manaelky jeho Veroniky, v Milano, Texas ,okresu Milam. Slavili statiaktm KohutovYm zlatou svatbu, neb tomu bylo padesat let, co jsou spolu ye stave manaelskem, a za padesat let si elovek nem zaslcuai, kdya vychova, pest sync. Tech sync nevesty se na ne naleaite ptipravily. Kaada piivezla velikY kog jidla a misku. Jak bylo jedenact hodin dopoledne, ua se zaeali stoly prohYbat pod tihou jidel, a ty nadivane kraty zaealy uz pekne vonet a jelikoa hoste se sliadeli ze viech strata, tak nastala ptiprava zasedat k obedu. "Zlati manacle" a jejich Seat syna a nevesty tech sync a rodina zasedli pr y -ni.Neszaloutji,nesrdvCka sled'. Agnes Kohutova, dcera Frank a Albina KohutovYch z Buckholts, mela kratSi proslov k tomu neelu ptipravenY, kter' zni takto: K to svatbe zlate dnekai, jsme se tu tak vkchni jest to padesat let co jste spolu, za ten Cas piejde mnoho radosti a bolt!.

'8 est

sync jste vychovali, dra.hY °tee a mat!, jak se yam jen odplatiti /name, kdya ten eas se tak trati.

Co starosti a prace jste si s nami dali, mluvi yak aediny, jak se Vam jen odplatime, vi sam Bah ledinY.

Ve stiedu, dne 12. anora 1936.

Necht' Vain slunko jasne sviti, po to pouti pozemske, same raze necht' yam kvetou, v teto lasce manZelske.

Abyste tu jeSte dlouho s nami byli, aspori petadvacet let, abychom mohli s tou diamantovou svatbou piekvapit celY suet.

To yam pkeji Vagi synove, s manaelkaml a ynoudaty.

Slavnosti zlate svatby se streastnli nasledujici hoste: Syn J. V. Kohut s rodinou z Burlington, Tex., druhY syn Anton Kohut, kterY je ted' doma; tieti syn Josef Kohut s rodinou z BurlingtOn, Tex.; etvrtY syn Alois Kohut s rodinou, z gars, Tex.; pat' syn Frank Kohut s marrael kou a dceruSlou Agnes, z Buckholts, Tex.; aesty syn Henry Kohut s rodinou, z Dime Box, Tex. Ten jest "baby", ale nejvy -di Kohut. Pan a pi. Jno. Tomakik a rodina, p. a pi. Jos. Vajdak, p. Matej Provazek z Buckholts, p. a pi.

Tom Luk'Sa: p. Wm. Marburger, sled. Stacy Jakk z Burlington, p. a pi. Frank Sefeik a rodina, p. Josef Urban od Caldwell, p. a pi. Jos. efeik a rodina od Chrisman, Tex., p. a pi.'

John K. Sefcik od Rockdalle, Tex., p. a pi. F. .

S. Mikula.Stik a syn Jerry od Chrisman, p. a pi.

J. R. 8 efeik od Milano a statenka Doletalova, p. a pi. F. D. Simek a rodina, p. a, pi. Josef Ktenek a dcertdka Lillian, p. a pi. Rudolf Mikulin a dcery Olga a Clara, z Dime Box, p. Frank PustejoyskY, p. Barta a UrbanovskY od Caldwell.

Aby statieci Kohutovi mes h nejakou pamatku ze zlate s yatby, tak se nechali fotografovati, kterY2 snimek prosim redaktore, dejte do Vestniku.

A potom synove Kohutovi se bali ae bude i aizeri, neb samo nebe dalo na to odpoledne ykcku svoji krasu a bylo teplo tak, ae se chtelo i pit!. A kdesi cosi, a ua se aizen zahanela asa do pulnoci.

Lituji, ze pisatelka musela vas tam opustit, net byl veder, neb cesta byla domft daleka, a tak doufam, ae jste nam to prominuli, a ae jste se dobie pobavili.

Tak y am, statidci Kohutovi, pieji mnoho zdravi a atesti na, sklonku techto let!

Jsem v ficte, Pani Rudolf Mikulin. itad Karnes, eislo 93.

Hobson, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Davam vam vedet, ze dne 18. Unora weer v 8 hodin tu bude pan V. KuCera. Bude teenit v Arnold akole. Vae bude ptichystano. Pozvete vSechny naaince, aby ptiSli posbouchat p. ru z Dallas. On nam vSe pekne vysvetli, co mame delat, abychom nebyli pozadu na to stolete vYstave v Dallas. PtijecIte vSichni, aby ids by lo co nejvice, mista bude clost.

F. L. PustejovskY. S pozdravem, aid Karel Havlieek, Cis. 4. v llallettsville, Tex. NiZe uvedene vYbory byly ustanovny v lednove soh-Uzi. NemocenskY: Karel Holy, Joe Mises. Snajdrova, Jno. Sralik a Fr. ZabranskY st. teetni NTr bor: Wm. Pavia, Bruno Cohn a Jno. Boeek. Resolueni vYbor: Bruno Cohn, Jno. Sneak, V. J. Prakk. Pohiebni vYbor: J. J. Svala, Jno. Boeek a F. K. Budek. NO.'S tajemnik jest J. G. Konvieka a ne J. Konvieka, Jno. jest jeho otec. Zmerite to v adresati. VAS, F. K. Bueek.

HASIeI U MRAVENCU. Mravenci konaji nejen sloaite pudove pra,ce, ale dovedou se ptizgasobovat i tic-'7;m z:1tuacim tak, ae to as eini zdani intele s: T. TaU•• ke na gi mravenci (na piiklad obyeejn__ hu mravenec rzivy) vynikaji touto Dovedou si pomoci i v takovem nebezpeei, kdya je ohroauje rozaata svieka, posta yena do mravendte, nebo oharek cigarety. Vylezaji aa k okraji svieky a vystkikuji na hotici knot kyselinu mravenci. Natal mravenci ph tom zAhynou, 9.1e ostatni zapasi se aivlem, jinak jirn neznarnYm, tak dlou110, ati jej udolaji,

8trana 13.

Vt STNilt

Ve, stredu, dne 12. Unora 1936.

Na g e rovy

....neAss.........

Pouze resoince soustrasti zasilane tidy nvetejlinji se zdarma. Oznimeni iimrti a dikiivzdini soukroma jakoi i *oai vzpominky limrti musi WU placeny.

RESOLUCE SOUSTRASTI. NiZepsanY resolueni vSibor radu Jaromir ads. 54, ye West, Texas, vyslovujeme hluboce citenou soustrast manZelce, detem a vnuktim nad zratou jejich milavaneho manaela, otce a dedeeka, Fr. Hlavatkho, kterSi dokoneil svou aivotni pout' ye veku 65 let pa derSi nemoci. ZemfelST byl tadnSrrn elenem nakho radu a vady verne pinil ay e povinnosti. test budi2 jeho pamatce a pokoj jeho popeli.

Za tad Jaromir, cis. 54: Hugo Freund, E. Baaant, Jim Tobola, resoludni vStor.

0 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepodepsanY resolueni vS,bor radu Pokrok Flatonie„ els. 103, S. P. J. S. T. ye Flatonii, Texas, timto projevujeme jmenem vYee jmenovaneho radu na gi uptimne citenon soustrast, maaelce, detem a vnukrim, nad ztratou jejich milovaneho manaela, otce a dedeeka, Josefa Hodamka, kterSi dokoneil svou aivotni pout'. dne 14ho ledna, 1936, ve veku 80 let, 9 mesicil a 25 dni a pohtben byl na mestskem htbitove ye Flatonii Pohtebni obiady vykonal Rev.

Lane a za tad bratr Frank 8vasta.

ZemtelSr byl tadnim 'Menem na geho radu a ftdy verne pinil sve povinnosti, a byl v2dy cten a velen, jak od spolkovS7ch bratrff, takta i ode vSech kdot jej znali. best budiA jeho pamatce a pokoj popeli jeho.

Demo ye Fla,tonii za tad Pokrok Flatonie els. 103 S. P. J. S. T., tohoto dne, 20. ledna, 1936.

L. J. 8andera, F. J. Fojtik, Louis Pospgil, resolani vrbor.

svira se bolem, kdy2 vzpominame na vas sirotci. A budit yam Utechou, • NI • ae na vas Bfih nedopusti vice, nea milkte snesti.

Dano v Seaton, Texas, dne 10. 6- , nora 1936.

J. -F. 'Sefeik, H. W. Hejl, J. T. Junek, resolueni vYbor.

"Musim vam podekovati za Tri0 nerovo Hotke vino. Vice net rok byl RESOLUCE SOUSTRASTI. jsem trapen nezalivnosti — v ge co My, nizepsany resoluani vS7bor jsem stied' vyvinovalo v aaludku du Karel Havlidek Cis. 4, v Halletts- plyny. Pied tiemi tSrdny videl jsem ville, timto vyslovujeme uptimne Vai oznamku, koupil jsem si lahev, citenou soustrast nad ztratou yob a od prvni paite rgieky me aaludeemilovane matieky a na gi spoluse- ni obtiZe zmizely. Bylo to jako rozstry htegeni hfignemu muai. Moje vnittAnny 01Aovske, nosti nyni pracuji jako hodinkoq ktera zerntela po del gi nemoci a po- stroj a mohu jisti co je mi libo: V chovana byla na zdej gim katolic- dokonale ficte, : Wallace A. Combs." kern htbitove, za velke ifdasti lidu.

Trpite-li neza givnosti, gpatnou Vime, bratte, ae tvuj zarmutek chuti k jidlu, zacpou, plyny, bolesti nad finirtim tvoji drahe manklky hiavy, nervositou, nepokojnYm jest velkST, avgak budit" ti fitechou, spankem, nadbyteenou unavou, ae i my spolubratti a sestry tadovi kupte si Trinerovo Hake vino; uten zarmutek sdilime s tebou.

Zivejte je pravidelne, 1Ziaku pied iiDam) v Hallettsville, Texas, dne diem. U vaech drogistri.

30. ledna 1936.

Bruno, Cohn, Julius Bueek, WINE Erwin J. Budek, resolueni vStor.

Joseph Trifler Company, Chicago.

Nebud'te otrokern nezazivnosti ninerovo Hoike Vino vas intik osvoboditi.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanST resolueni vSrbor, jmenem radu Mora yska Orlice 145 v Penelope, Texas, vyslovujeme hluboce citenou nal soustrast br. Viktorovi Jankovi a jeho manZelce Frantigce Janek nad ztratou jejich syna William Robert Janek, kterY ode-gel do to yeene vlasti, ye stati 20ti let, -po etyt denial nemoci na zapal plic.

To yam budi2 fttechou, ae se s nina shledate tam u tn.:mu milosti, vas Pan odvola!

Dan°, dne 3. fmora 1936, v Penelope, Texas.

F. W. Beseda, Ludvik Vanduch, Zapal slepeho streva je podle noFrank Hegar, velSich lekatskYch vzkumfi oneresoluani vSibor. mocneni, jehoa vznik datuje se Persimmon Grove PROJEV SOUSTRASTI. mnohdy jiz z prvni doby aivota noMy, niZepodepsanY vStor radu vorozenete. Chronicka zacpa nebo OeskS7 Prapor els. 24, projevujeme prtijem ditete zaviniti mohou zapal timto jmenem radu uptimne cite- trilepeho stieva. RozSiteni zapalu Vg echny druhy ovocnSrch stronou soustrast pozustale manklce. ptenese se pak snadno i na ostatni mu a ozdobn3ich ketft, za ditkam a ostatnim ptibuznSrm, nad vnitini organy, cimz ptivozuje se prodejni ceny: ztratou jejich mileho manaela, ot- u ditek men g vzdornost pri leeeni 2 roky stare riliove keke.. 15c ce, pribuzneho a nakho spolubratra soueasne vyskytnuvgich se nemoci a f/jma v telesnem vYvinu. U ditek "Privit" kere.... 3c, 5c a 10c Antonin& Hudce, kteil7 dokonal svoji pozemskou pout' dostavi se i porucha vnittnich orCeny tyto, kdy 2 . si pro tyto 25. ledna 1936, asi po 5 mesica tr- ganfi pohlavnich, jeZ u deny ptivoptijedete, neb. pfiplatte 25c vajici nemoci. Zemiel ye staff sko- diti make i neplodnost. Funkce slena patovni objednearky. peho stieva neni jeate dnes dostarem 63 let. teene znama; v akutnim ptipade Zesnul3"7 bratr byl dobrYm elenem Prodejna dva bloky od konce nakho tadu a v2cly sprayne sve zachrani nemocneho zapalem sleElm ulice, na Corsicana-Mexia Vviiznie vegker6 sondni a nravat spolkove povinnosti konal. Byl dob- peho stteva operate. V ptipade silnici. zfilditosti. abstraktv. nosledni rYm vlastencem a v2dy byl hotov chronicke disposice k omezeni villa. atd. netem slepeho stieva nezbSrva„ nea pfispeti na narodni podniky dle TEXAS WEST. Telefon 146. amputa.ce jinak postradatelneho tomanosti.

Vime, pozUstala rodino, ae zarmu- hoto organu. kIDITEL PRODEJNY 2)--tek vas nad ztratou vakho mileho se SpartanskYm rodieum, tazajicim Hlavni akolka 2 mile od Waco, jest velkSr, avSak budiZ* yam alespori se ho: "Nmu by se meli naei synona stare Mexia testa. — Rt. 7. dasteenou fitechou, k my, elenove ye &it?", moudrST kral poradil: "At' na geho radu, soucitime opravdove se uei tomu, eeho budou moci jako WACO, TEXAS. (46-dz) s vami ye vagem zarmutku. Zesnu1S7 muaove pottebovat." stz bratr nag at' odpodiva v pokoji a budi2 test jeho pamatce.

Dario v Cyclone, 1. fmora 1936.

F. J. Marek, Chas. Navratil, Telefon 4692 Ben 2abeik, (8-16) resolueni vStor.

0 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vStor du Hvezda Texasu cis. 47 v Seaton, :,Texas, vyslovujeme timto uptimne citenou soustrast ditkam, rodietim, bratram, sestram a ostatnim phP buznrm nad Umrtim jejich milovas., Z.I ;li' t ne matinky, dcery, sestry a na gi mi• 1'1'2 '$ .. 0 . , ■ le spolusestry OZNAMKOVEMU Terezie VYADAVATELSKE SPOLEeNOSTI OECHOSLOVAKA, ktera je§te v mladern veku 53 let, WEST, TEXAS. A 4, g. dokoneila svoji pozemskou pout', v -a ..-;'' (:)\'''% t.''' patek, rine 7. fmora 1936, po kro,tkS7 ,::.:'1‘ ,V , ‘`..0 ‘ g. ., ‘• c eas trvajici nemoci.

Pkijmete tento kupon jako moji ptihlaSku do prate co C. Vt a '',. . ' , Vime, pozustala, rodino i ditky, ae prodavaee oznamek do z ylatniho eisla Vestniku a zastupce '4 I ir zarmutek ve.'g nad odchodem vai 6echoslovaka. mile matinky jest velkST, a co Ute,S t. \ t = -^ chu srdce sveho mirnete tal svuj, JMENO vedouce, ze neni vyhnuti zakontim %), I' ptirodnim, uerne se podrobovati se ',.Li- , ADRESA ', r t u AS-Efto* urn a pokoj nezvratitelny usidli se v naSich srdcich, neb srdce nak

TRINER'S ELIXIR

Nursery

Mc-

GEO. EKACI-R

pRAvNfK

J. B. Adcock

J. W. Juroska Krejci od roku 1898.

Temple, Texas.

1•1••■C•11••:••••••••

Chcete si pfiwydelati penize.

JEST-LI ANO,

a poil

uveden# kupon ho jeite fines.

Strana 14.

FinanZni zoriiva iketnika Filavniho kidu

pram,' OD RADU ZA MESIC LEDEN 1936 Rad Den Za D. 0. Na Umrti Na H. R. 1. 13. prosinec .50 817.47 63.65 2. 13. leden 33.92 3. 17. pros.

29.52 .45 4. 15. 2 cleni 30.09 5. 22. leden 4.56 30.75 6. 23. leden 1.00 163.46 2.65 7. 17. pros.

194.24 5.25 8. 20. prosinec .80 277.85 31.15 9. 22. prosinec 2.26 393.27 10.80 10. 20. prosinec 3.48 406.64 1.35 11. 17. leden .50 56.40 .60 12. 17. prosinec 31.05 14. 28. prosinec 202.85 1.35 15. 3. prosinec 170.11 3.90 37.20 15. 28. leden 3.90 244.43 7.00 16. 22. leden 140.40 3.75 17. 22. leden 3.60 666.78 13.80 18. 25. leden 8.25 .30 19. 24. prosinec 120.81 30.20 20. 23. prosinec 1.70 304.65 83.45 21. 21. leden 45.96 .15 22. 16. leden 44.45 .30 23. 18. leden 238.27 4.05 24. 10. 3 cert. .75 24. 17. prem.

99.92 24. 24. prosinec 25.42 598.00 127.05 25. 22. prosinec 10.26 339.20 77.40 26. 3. prosinec 72.17 11.50 27. 22. prosinec 346.84 3.15 29. 8. prosinec 1.80 222.28 63.15 30. 9. prosinec 69.44 22.10 31. 22. prosinec 76.25 21.05 32. 23. prosinec 137.57 1.50 32. 30. 2 eleni 25.08 33. 25. prosinec .60 137.34 5.35 34. 22. leden 129.11 1.10 35. 17. prosinec 3.40 102.36 29.90 37. 21. leden .20 134.53 1.95 37. 21. 1 elen 3.96 38. 30. prosinec 62.55 39. 29. prosinec 2.80 580.67 3.75 40. 17. leden 311.59 14.95 41. 17. leden 219.84 1.50 42. 14. leden 49.15 1.20 43. 25. list., pros.

71.79 10.00 44. 24. prosinec 1.14 125.27 .90 45. 23. prosinec 154.56 5.10 46. 1. tij., list., pros. 91.95 5.85 47. 23. prosinec 4.58 348.03 16.25 48. 21. leden 5.00 529.85 6.30 49. 20. prosinec 2.00 125.66 44.25 49. 25. 1 elen 15.18 50. 16. prosinec 103.81 .90 1.20 51. 14. prosinec 1.90 240.54 23.75 52. 23. listopad 63.30 1.30 54. 28. listopad 27.29 169.40 8.55 55. 22. prosinec 3.30 80.06 2.05 56. 17. prosinec 2.60 61.27 9.00 57. 8. prosinec 64.75 17.85 58. 17. leden 88.05 .30 60. 17. led., fin., bi.

106.76 10.85 61. 7. pros., led.

1.80 90.64 11.05 62. 22. prosinec 1.80 29.73 3.45 63. 21. leden 1.40 379.98 4.95 65. 10. leden .60 202.44 2.50 65. 15. zati, tij., 1935, 1.20 153.83 24.90 66. 20. prosinec 43.90 13.80 67. 17. zati., tij., list.

351.72 40.40 67. 22. 1 elen 19.19 67. 28. leden 136.36 1.80 68. 20. prosinec 1.10 481.44 3.75 69. 22. leden 52.30 1.20 70. 17. leden 30.77 390.92 8.40 71. 14. leden 1.30 64.96 1.35 72. 28. leden .20 257.79 3.60 73. 20. leden 52.33 3.15 74. 8. leden 3.30 75. 13. leden 55.21 .15 76. 24. prosinec 1.00 52.79 12.25 77. 7. prosinec 25.50 .75 77. 29. do pt. plac.

76.08 8.10 78. 17. leden 1.86 39.30 3.00 79. 23. pros., led..

1.60 75.74 13.70 .20 80. 13. prosinec 66.46 13.60 81. 18. proisnec 9.38 487.19 8.55

♌ I S TN I IC 83. 11 tijen 41.17 4.60 84. 6. prosinec 181.52 28.52 85. 20. leden 249.12 72.07 86. 30. prosinec 147.59 87. 30. prosinec .40 -373.38 88. 28. prosinec 25.19 89. 22. leden 496.42 1.00 27.93 90. 15. leden 91. 15. leden 8.20 177.86 286.96 92. 23. prosinec 9.82 93. 16. leden 76.29 94. 22. leden 83.05 1.60 95. 17. leden .40 93.27 81.20 96. 17. pros., leden 97. 3. prosinec 2.10 89.89 176.56 97. 22. leden 2.10 128.88 98. 20. prosinec 99. 17. leden 34.81 100. 7. leden 29.83 100. 7. 2 eleni 9.35 101. 17 leden 45.90102. 23. listopad 52.90 104. 24. leden .20 73.15 23.20 105. 17. prosinec 106. 25. tij. list. pros. 160.11 107. 3. prosinec 4.10 48.15 412.25 107. 23. leden 18.36 193.10 108. 23. prosinec 2.90 109. 23. tijen 119.24 110. 1. prosinec 87.84 110. 28. leden 111.70 111. 7. prosinec .40 53.34 112. 17. leden 6.80 227.77 113. 22. leden 10.01 116. 7.1eden 47.20 118. 1. prosinec 58.04 119. 23. leden 80.75 120. 3. prosinec 31.70 120. 20. leden 104.33 121. 7. leden 46.37 1.60 122. 24. leden 93.86 123. 20. 1 Glen 22.72 123. 24. pros., led.

136.38 125: 17. prosinec 76.49 126. 20. prosinec 3.20 100.83 126. 28. 1 elen 17.85 127. 24. list. pros.

49.40 128. 17 leden 1.20 29.75 129. 9. leden 1.90 53.17 130. 31. prosinec 210.92 131. 4. tij., list., pros. -49.05 132. 20. leden 21.83 133. 20. prosinec 63.08 456.03 134. 9. 3 eleni 54.76 134. 31. 2 eleni 29.40 135. 17. leden 1.60 210.99 137. 17. leden 13.05 137. 23. do pt. plac. 4.56 147.16 138. 18. leden 132.77 139. 15. leden 213.80 141. 7. leden 82.70 142. 24. prosinec 129.18 6.62 143. 28. leden 8.18 100.85 144. 23. leden 15.15 145. 10. 1 Glen 20.11 145. 14. leden 133.16 5.70 146. 23. leden 116.37 147. 11. leden 22.81 .30 148. 20. prosinec 4.84 200.56 149. 20. prosinec 111.29 149. 30. 1 Glen 16.53 150. 1. 2 eleni 38.60 151. 28. leden 5.95 36.13 152. 30. leden 41.12 153. 20. leden 1.30 13.08 155. 29. leden 7.56 156. 16. prosinec 20.11 157. 26. leden 10.86 401.12 22,469 38

Ve stfedu, dne 12. Anora 1936.

3.90 38.50 1.35 22.10 17.10 93.25 3.30 .90 10.00 47.20 2.10 1.95 1.35 13.75 17.10 2.85 14.60 .90 .75 1.95 1.20 .30 10.45 16.80 5.50 23.55 24.90 2.70 16.20 3.30 9.50 9.15 1.05 1.80 9.55 11.05 .70 .75 1.50 1.20 11.05 23.40 7.75 .15 3.00 31.65 5.50 .30 16.40 3.60 .45 1.05 1.35 2.10 24.45 .60 4.05 7.00 1.95 20.95 3.00 3.90 2.10 1.35 1.20 2.10 1,661.55

PEEHLED PitinliJ A VYDANI ZA MESiC LEDEN 1936.

Piijem Od ta,d0 na $ 22,469.38 Splatky hypotek 17,895.81 Splatky pujeek certifikan 3,434.37 Uroky z pnjeek certifikatn 2,636.13 Uroky z pilfeek proti pozemku 7,651.11 troky z bondy 1,332.73 Najemne z majetku 1,427.75 Splaceno za praci v pujekach 412.77

Splatky bona).

Splatky bondn. vS7delek Ptenos z detskeho odboru Hotovost z minuleho mesice Celkem Vydani Na fimrti Na pd. up cert.

Na splatky nedospelS7m dedicum Na firok nedospelS7m dedictim Pujeky pozemku Pujeky pozemku Bondy PteS1ST firok na, bondy Pujeky certifikatn Zalohy jednatelum Lekatske prohlidky Comm. novi eleni Dari z majetku Opravy atd. na majetek Cestovne na bondy proti ohni na majetek Pravni na pujeky pozemku Prohlidky majetku Comm. prodej majetku trok ptij. cert. vracen Splatka, prate v pnjekach tmrtni poplatky, vracene Pravni na majetek Pravni na bondy HOTOVOST V BANKACH rtijem na Hl. Had Od radix Hotovost z minuleho mesice Celkem Vydani Najemne z Atadovny Telefon P(Atovne Elekttina Potieby v fitadovne Notat Express Telegramy Cestovne SluZne fi•edniktim Sluthe, vS7pomoc Vestnik, 6,048 odberateln Vestnik, poStovne ZakVA U POKLADNIKA DETSKt ODBOR. Piljem Od fac10 Hotovost z minuleho mesice

13.500.00 910.77 38.00 58,007.68 $129,716.50 $15,388.89 385.00 701.27 162.16 21,585.34 4,420.00 23,575.20 498.28 15,483.30 300.00 95.00 686.20 23.29 317.07 26.51 3.00 34.93 139.28 125.00 1.80 412.77 2 12 18.00 60.00 $45,272.09 $1,661.55 1,128.60 $2,790.15 $

30.00 25.97 125.12 7.00 45.57 4.50 1.15 .92 257.90 500.00 75.00 327.60 .68

$1,388.74 $ 401.12 1,195.07

$1,596.19 Celkem Vydani 1.92 $ Uspory 1.00 prohlidka Lekatska 38.00 Lekatske prohlidky, p•enos do Amrti 1,555.27 Hotovost 10,800.00 11 bondu $12,355.27 MAJETEK PHEHLED MAJETKU JEDNOTY. $1,345,930.04 Uloiteno v bondech Uloleno v piljekach proti pozemku 1,089,955.03 293,754.74 Uloleno v pnje. proti certif.

197,296.99 Uloleno v pozemku 45,272.09 Uloleno v bankach 10.00 Uloleno za meter 725.60 Uloleno u jednatelt 1,388.74 Uloleno u pokladnika 12.355.27 Ulo2eno v Detskem odboru Celkem Dluh nedospelVm dedicum

$2,986,688.57 29,647.80

MAJETEK Jsem s br. pozdravem,

$2,957,040.77

Edward L. Marek, Dne 1. fmora 1936.

Vite, ja bych chtelpejska, aby byl jako jezeveik, ale aby byl strakate j a mel chlupatej ocasek.

Raote prominout. Takove psy my nevedeme. Ty topime!

Ve stfedu, dne 12. timora 1936.

VESTNTK

Strana 1

Kdyt se pied 2400 lety otazali Themistokla, jednoho z nejvetkch vlastenct stareho ftecka, dovede hrat na loutnu, odpovedel: "Nedovedu brnkat, ale dovedu promenit mesteeko ye velikY stat."

Potelen VSYsledky.

Koneene, abych ji pfimel zmenit Ignaz Mattes, Cincinnati, Ohio, chovani, po'Zadal jsem ji, aby se po"Moje aena i ja pouMvali jsme sadila. To je nejlep gi zprisob, jak razne skondit tragicke vYstupy, ne- -WA lek Hoboko pro nepravidelnou bot' jakmile se posadite, stane se einnost strev. Ona trpela po mnoha to vSechno komedii. — Gorgauch. leta zacnou, ale od to doby co bere Hoboko, jeji stay se znaene a jest nyni dosti uspokojivYm. Ja jej rovne potdivain co projimadlo a jsem velice spokojen." Dra. Petra Hoboko bylo uZivano jako rodinnY iedivY prosttedek etyrmi generacerni. Jest to bylinnY leeivY prosttedek vgeobecne uznavane ledive deny. teinkuje na stieva, zvYS'uje tok mode a blahodarne prisobi na ZaObchod stfiZnim zbo'Zim, obuvi a S'atstvem a vAe, co do toho ludek. Neni prodavano lekarniky, obchodu path. Pfejeme si, abyste s nami obchodovali a rueime nYbr2 mute bYti opatteno pouze ad Vam za uspokojeni. opravnenYch mistnich jednatelri.

Pro informace piSte Dr. Peter FahrObuv "STAR BRAND". ney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

SEFdK SKRABANEK Caldwell, Texas.

Pesteni Cluie se vyplaci.

Crystal Wax Bermuda a Yellow Bermuda se dobte rodi v teto krajine. eas k sazeni jest kdykoliv po 15. lednu.

Mame na prodej pouze nejlepSi "Certified" sazenice, vypestovane ze semene 1935 urody.

Zasilky o 6000 kusech v jednom kok.

6 koS'il yypestuje vYk od 100 buS10 po akie cis. 1. cibule, pig normalnim stavu, kdy't tato jest sazena do fadktii 36 paid' od sebe.

12 koki vypestuje 200 buSlii neb vice cis. 1. cibule po akfe, kdy tato jest sazena do fadku 18 palcii od sebe.

Cena $1.75 za koS (6000) sazenic nevyplacene z Big Wells, Texas.

Pike o zvla:kni ceny pro velike objednasky.

Ceny mohou bYti zmeneny dle trhu.

Sazenice tyto jsou vypestovany v Big Wells, znamy kraj "Wintergarden", kterY ma jmeno v pesteni nejlepk Bermuda cibule v Texas.

Pig objednavkach udejte druh, Crystal Wax, (Bila) neb (Yellow) 2luta,.

PiSte de(sky neb anglicky.

DAVID & SK I ENICKA Big Wells, Texas.

.

0 6•100■111■04610.0101,04/0000.11.41111114.1•00.1•0411M ■ C.

Anton's Cafe a Delikatesy

Nejlepgi pivo ye meste. Studene napoje.

Nejchutnejk jidla fAeho jj druhu.

NACHLAZENI V UNORU JE ZVLAZastavte se u rids pokalde, STE NEBEZPECNE! kdyz jste v Temple.

S blitIcim se jarem, kdy nastavaANTON BRAVENEC ji ostre ptemeny v podasi i teplote, tlen Jednoty SPJST. nachlazeni jest zvlaSte nebezpeene No 10. — E Central a proto je nutno oe pied nim chraTEMPLE, TEXAS. niti. Tisice lidi vdedi Severovu Balsamu proti ka'Sli a Antisepsolu za to, ze se jim nachlazeni, rYma, ka.

Sel a chfipka vyhYbaji. KaZdeho rana a pied spanim vyplachuji si hrdlo SeverovYm Antisepsolem a v pravidelnYch davkach betou Balsam &ski jidelna, restaurace a proti kasli, kterY ma lahodnou chut' pivnice a zvlaSte deti jej maji rady. Za obema ternito ptipravkami stoji jrne714 PRESTON AVE. no "Severa" a 55 rokri poctiveho obHouston, Texas chodovani. Nedekejte a2 bude pozde Jos. Kogut, majitel. dostarite si Antiseptol a Balsam Telefon: Beacon 31734. proti kaSli jeSte dnes a budete vdedPravidelnd jidla a lunee. ni, ze jste tyto fadky ye Vakm easopisu neptehledli. Kdyby se stalo Nejlepg i soudkove a lahvove pl.vo, rfane druhy vina a doutniky. a vas lekarnik je nemel, pfSte ptiMiuvime Zesky. mo na W. F. Severa Co., Cedar RaHoboko stale na sklade. pids, Iowa. a Zvlag tni stoly pro rodiny.

Blahopiejte si, udelali-li jste neco zvlakniho a vysttedniho a porutili tak jednotvarnost povznekgggiElf,W5r.TrEggigElglrlagEEE(gErg neho stoleti. — Emerson.

RED FRONT

r.

DIVADELNI ODBOR TEL. JEDNOTY SOKOL FLORESVILLE sehraje V

POHREBN1 SLIT2BA. V hodiny ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vyfizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu. Levne ceny jsou nak zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohtebni. tiditel — elenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS. SPRAVNE VYKONANA

Sokol Hall ph Floresville, Texas

v nedeli, dne 16. anora 1936

Karel J. Haub

BOLEST POD IEBRY. Old Glory, 10. ledna 1936.

Trapila mne nekolik rokri bolest "oeskY /ekai a operater, pod *gebry na prase strand. Co jsem 711 Medical Arts Bldg., zadal prikladat Nonat, citim se o HOUSTON, TEXAS. mnoho lepe. Ze Nonat vyledi potezani bolaky a jine rozliene bolesti, Telefon iftadovny: Preston 2553. jsem se davno ptesvedeil. J. E. Bu- Telefon residence: Lehigh 9745. bela, Box 12. fillEtgiggEgETEEEELTEEzEggEg:AlLefat Prava mast' je s Trade Mark

fra§ku o tech jednanich, pod nazvem

"Manieem snadno a rychle

V

("Kdo se smeje naposled, ten se smeje nejlip") OSOBY: Kleofa.§ Mrkvidka, statical.

Jos. V. Bayer Jaroslav Kratochvil, sochai Jaroslav Bayer Julie, jeho manZelka Frances LichnoVska Emil Vesely, synovec Mrkviektiv Anton Svoboda Maria, sestra Juliina Marie Svobodova Otto Pokorny, inZenYr Raymond Tkad Matej, sluha Joe Pavliska Verunka, chtiva pi. Eleonora Roemerova.

Kodi, Jan Pavliska, mi.

Zadatek piesne v '7:00 hodin veeer.

Po divadle sokolska tanedni veselice druhu

HOLLAND DANCE Tanditi se bude od 9:00 as do 1:00 hodiny ranni

Hudba E. Mieulky VSTUPNE: DIVADLO, 15c OSOBA — ZABAVA, 25e.

K hojne navaeve uctive zvou

Ochotnici.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po§tou 55c a $1.05. Ptejte se va'Seho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piSte piimo na na'Si adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. Altadena, California P. 0. B. 285,

OZNAMENi: Timto oznamuji vSem ptatelrim, krajanrim a zakaznikum, 2e jsem ptestehoval maji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotc■v yam udelat to nejle01 a nejrychlejS1 praci.

Dr. F. J. Kienek

STEVE MARINIK,

Zubni Likaf V PARKERO'VE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

eeskS7 krejei a distie, Temple; Tex.

EMILIMOT IS

(dz.)

"..,

C .H

Chernoski

PRAvNIK Vytizuje vdkere soudni Office nad NARODNI BANKOU zfileiitosti Pie dYty, posledni yule, pfehlili tiadovna: 821 Bankers Norteaxe abstrakty, zastava soudy vgude. Bnildinz. ties nlici nanroti Kress Porady, piljeky, notatstvi. budove Texas. HOUSTON. Yoakum, TEXAS, ESKY PRAVNIK

Strana 10.

VtSTNIK

Podiveite k oznamovini

Mail enamovate Nrm Dobre jdouci jatka do prodeje. Adresujte: F. K., Box195, Ro(14-16pd.) senberg, Texas.

PAMATUJTE, to nachlazeni na prsou =Ate pkivoditi zapal plic a koneene i smrt, tedy zaveas upotkebte toupaltv Liniment a bude dobte. Horke obklady to vezme zameziti pichani na prsou a tudit nutno upotiebiti velkou lahev za $6.00. Vg echny desk& lekarny jej odporueuji. Kde neni lekarny pigte ptimo a pog lete M. 0. na John taupal Co., Caldwell, Texas. (Fb-Mch)

rir NA PRODEJ dobra Yellow Dent

kukutice na semeno, make, s dlouhYmi zrny, suchu vzdorujici, dobte doleta a zvla gt' vybrana. Bu gl $1.75 nevyplacene. Take mam na prodej 65 buglu cukroloveho semene (Red Top) za $1.75 sto Tiber nevyplacene. Piste na: R. M. Machu, Taylor, (13-14 pd) Texas, Rt. 5, Box 97.

ZDRAVi NADE VgE! Mem na sklade dr. Kauckeho by linnY eaj. Po zaslani 55c za balidek ugetkite Cas v utrpeni. Dal gi navod k poutivani jest ptiloten. Objednejte tento je g te dnes od: L. V. Kallus, 2227 So. Brazos St., San Antonio.

(12-15) Texas.

Egr HLEDA SE spoleenik do dobte zatizene jatky v dobrem eeskem meste ye stkedni dasti statu Texas.

O podrobnosti pi gte na: echosloyak Pub. Co., West, Tex. (12-14pd.)

DIP TABAK LISTOVI mam na prodej. Vzorky zdarma. Cena 10, 15 a 20 centt libra. Dovoz neplatim.

John Hradek, Portland, Tenn.

(11-14 pd)

r

11. 81l ' TABAK LISTOVT na prodej.

10 a 15c lib. nevyplacene. Joe Burygek, Portland, Tenn. (11-18 pd) Tabak a rakovina. Pied nedavnem se zabYvali lekati otazkou, zda koukeni tabakovYch vYrobku ma vliv na vznik rakoviny u eloveka Tehdy byly publikovany zpravy, 'te tabak je jednou z dtletitYch ptiein rakoviny. Dnes vg ak ptichazeji na vetejnost pokusy gvYcarskeho badatele Schuecha z Curychu, ktery zkoug el ptsobenim tabakoveho ex-1 traktu na krysi organismus, a zjistil, to latek, ktere by mohly miti vliv no, vznik rakoviny u eloveka, je v tabakii tak malo, to naprosto nestaCi vyvolat ani nejmen gi jeji znaky

Velka Maikarni Zabava itadu gtefanik, cis. 142 NA COTTAGE GROVE Houston, Texas

v sobotu, 22. imora v 8:00 hodin veCer Pro tanec bude vyhravat Orehestr p. Rudy Dybaly pekne ceny tkem maskam, iejhezei, nejkomietej gi a nejogklivejgi.

Vstup: pani 30c, darny 25c

OZNAMEN KANDIDAT All political advertisements must be paid in advance.

Nite uvadime kandidaty, kteki Vas 2aclaji o hias a podporu v demokratickYch kach. dne 25. Cervence 1936.

OKRES FALLS, LIMESTONE, MCLENNAN A MILANI. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

PitiSEME DOSVEDCEN1.

Stat Texas okres DeWit Ja Matej Start', sidelni °bean Yoakum, okresu Lavaca, Texas timto dosvedduji, te jsem trpel po nekolik mkt bolesti v nohach, v patach, a vzhtru at ku kloubum, at se bolesti dostaly do ramen. Zkou gel jsem mnohe leky a mnoho chiropraktickych trytmentt, cot pomohlo jen na kratkou dobu a pak se bolesti zhor g ovaly. Moje mantelka tet mela krute bolesti v kloubech, ye htbete atd., a kdyt v ge co jsme zkou geli ji neulevilo, obratili jsme se na, Bernarda C. Sttite, P. 0. Box 712, San Antonio, Texas, od nehot jsme pied ttemi roky koupili Radionve Kompresy.

Hlavni ptieiny muteme udati pro nage koupeni tech R,adiumovych Komprest a je shrnouti takto: Nejprve mnohe doporuCeni od jinYch, let je uzivali, a zvlagtni ptipad pi.

Richard Vinklarkove pti Hochheim, kterou jsme dobte znali, kdyt byla tetce nemocna, a ktera nam tekla, kdyt jsme se s ni po vyledeni setkali, 2e ji kompresy vyleeily, kdy2 jejim lekattm se to nepovedlo. pad pi. Vinklarkove byl znam, co beznadejnY a nevyhnutelne, smrt' se zdala bliziti, jak jeji pkisetne dosveddeni v novinach dokazuje.

Tito nitepsani citime, to po utiti techto ptipravek a dasateni takoye ulevy, jake, se nam dostalo a ted' citeni se dobte, ze vetejnost me, se o torn uvedomiti. Kdykoliv nada nagi rodine neciti se dobte, nebo si ubliti, my jen utijeme tech ptipravek a bolesti zmizi. Tyto Wive veci se asvedeily velice utiteene v nagem celem ptibuzenstvu a nemtterne je vychvaliti nebo tici ptilig mnoho o RadiumovanYch Kompresech.

Dosveddeno nagimi podpisy, dnes, 22 .ledna, 1936.

(Vlastnorueni podpisy): Matej Stark a mantelka Josephine Starj, Odpkisahnuto a podepsano ptede mnou 22. ledna 1936. (peeet' notate).

E. J. Motis, notat pro okres DeWitt, Texas.

(Adv. paid.)

Neviditclne letadlo. V anglickYch namotnich leteckYch dilnach stavi se nyni letadlo, ktere ma bYti ye vetgi vYgi neviditelne. Pozorovano se zeme, jevi se obrysy letadla jit v male vYgi jako volne se vznagejici zavoj, takte letadlo neposkytuje utoeneho eile pro neptatelskY fitok. Letadltm pak, ktera poleti nad timto novYm letadlem, nebude maim rozeznati je od zeme. Dosavadni pokusy ukazaly, 'te neni maim take pokiditi si fotograficke snimky What() letadla.

Ve sttedu, dne 12. imara 19:A.

Ve veka od 30-40 let je tviirei sila lidi nejv&til • Profesor Harvey C. Lehman z university v Ohiu ptedlotil americke psychologicke spolednosti vYsledky sve statisticke prace, v 'nit zjistil, v kterem veku umelei a ueenci stvotili sva nejlepgi a nejvetgi dila. U basnikt je to podle prof. Harvey Lehmana doba mezi 25.-35. rokem, u romanopiscti 30.-34. rok tivota, u fysikt 30.-34. rok, u chemiku 29. a2 39. rok. Matematikove ueinili nejvetgi objevy ye veltu 28-40 let, vynalezei projevili nejmocriefSi tviir61 silu mezi 30. a 35. rokem Zivota. SlavnY Toma,'S Alva Edison ptihlasil ye yeku od 33 do 36 let 312 svych vynalezt, to jest vice net Ctvrinu vyna-

lezt, jet udinil za eelY sviij Podle teto statistiky svedei zralY vek nejlepe fispe gne Cinncsti hvezdaft, kteti dokazali nejvice meal , 40. a 45. rokem sveho tivota.

TR2NI CENY ye Waco, dne 11. firma 1936.

Bavina, strict middling 11.10-11.40 43-48 Kama v klasech 24-26c Oves v pytlich, bugl 80-85c Pgenice, bu gl 38-450 JeCmen, bugl 15c 3lepice, libra 16c Krocani 7c Kohouti 13c Kutata ku sma2eni 17c Vejce

q

11111111111=M11.1.41111.1110•011

o■■• ■■••■■■•••■ omo. name. omm• ■■■•■ oso.m000ms.e.....unlowwwo•m .mwo amo.o.or °am raw low o■•■■•■■•:.

AD TEXAS, CIS. 289, ZAPADNI CESKOBRATRSKE JEDNOTY sehraje

v neder dne 23. 1936

DIVADLO v Sing tadu Pokrok Houstonu cis. 88.

"DAMA S MILIONY' veselohra o 3 jednanich, napsal Miroslav Babka OSOBY: Nina Jilska, vdova ses. Helena Tepera Karel Vavra, tovarni delnik br. Jos. Tepera 1114. JasanskY br. Jan Kahanek Fridolin Servac, bohaty soukromnik, zvany tet pan 'Tentononc" br. Robert Sveter Amalie Servacova, jeho pani ses. Front. Bile, Karel Kurz, bohatY soukromnik br. 0. S. Vale Tereza Kurzova, jeho pani ses. Silva Kelarek Vojtech Radinsky br. Vlad'a Bily Panska u vdovy Jilske ses. Lilie Sporn Meziakti bude vypineno zpevnimi a hudebnimi Cisly.

PO DIVADLE TANECNi ZABAVA Vstupne: Pani 40c - Dimly 25c K hojne fidasti v gechny krajany zve it AD TEXAS, Z. t. B. J. V HOUSTONU. 7,

4111•41.111111.01.0.1110.411111.0.01.0.111.314.11.041M0..0411111,0411110.000011.0■ :).......0...111■4011.041111111.410.1.11•■0■11..111•11..•

d Pokrok Houstonu • oznarnuje poked spoledenskYch zabav, jet ad oteffeni jeha moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bSiti lakavym dostaveniekem krajanfi a jejich pfatel.

Po§tovni adressa 1140 Robbie str. - Telefon: Taylor 0458 Na doptani se jest - 20th and North Main

V sobotu, l5o tinora. - Gold Chain Fa-

mous Orchestra.

V necleli, 16. imora. Baea's Orig. Orch V nedeli, 23. inora. - Jolly Boys Orch Vstupne na taneeni zabavy: rani 40c - Wanly 25c.

ZABAVNI vimoR.