Vestnik 1936 02 26

Oran Si ovanske Podp or iici e cinoty Statu Texas. etx

4)

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNIK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ye stredu,

(Wednesday) 26. UNORA (FEBRUARY) 1936.

OSLO 16.

LIDE MILUJI VALKU.

my ESTE NIKDY v historii lidstva nebyla

tip

pacifisticka nalada tak vVrazna a rozgtend. A piece, pies vkchny krasne keel., idstrahy a vS7klady nedovedeme zastavit pruditS7 spad materialnich ptiprav — a co je je§te nebezpeenej§i — naiad, jet vedou ptimo ke druhe katastrofe. Z toho plyne mravni naudeni, ie valka chova hlubokou psychologickou ptita2livost pro eloveka. Jeji zisky zvraceji rozumne vS7hody mirtrOili; abychom postavili v ee/o teto tivahy axiom: Lide miluji valku.

Z toho neplyne, 2e ptieinou valky je lidska zvracenost. KaIdV, kdo studoval ptieiny poslednich valek, vi, 2e byly v sazce velke veci.

Nelze pfehli2et a podceriovat zapas o trhy.

Nikdo nemii2e ignorovat illohu jemnejAich vlivii: vojenske kasty, zahranidnich atadti, tradic a one smesice hysterie, povS7Senosti a chamtivosti, kterou nazSrvame nacionalismem.

ZadnV obraz valky neni tipinV bez to nidemne historicke trojice: ziskuchtivosti, osobnosti a zaujatosti. Ale to veechno nevyvraci axiom Lide miluji valku.

Valka znamend daleko vic net krveproliti, stradani a hruzu. Valka chova pro lid slib, 2e budou ukojeny jejich tu'2by a impulsy tak hluboko zakotenene v osobnosti eloveka, '2o k nim nevnikne ani nejsilnelei moralisticke nebo rozumove htimani. LidskS7 primitivismus se chveje volanim militarismu, nebot' v nem tuS1, 0'dem podvedome, pkile2itost k vra2deni, sadismu a nasilnosti, olovek je velkST vrah. Kdyby jim nebyl, nemohl by nikdy vraidit. To je samortejme a dokazuje to statistika vrald celeho sveta. Clovek je psychologicky opravnen vra2dit za jistSich okoinosti. V ka2dern kratiekem obdobi, kdy povoli "mravni ventil", kdy zmizi socialni odsouzeni a zmizi hrozba trestu, tu vytryskne ptival nieive energie, jet aihala kdesi ye struktute osobnosti eloveka. "olovek", fekl jeden slavnSi psycholog, "je mravnejSi net si mysli a daleko nemravnejei net tu'Si.."

To se snad zda neuvetitelne groteskni, ale hledejme dfikazy toho v prostem eloveku, u tak zvaneho "normalniho eloveka", dobreho °beano a milovnika domova. Mluvime-li s vojaky posledni valky, brzy pozname, '2e pro vetAinu z nich byla valka hrdinskou a rozechviVajici. Pouze neobyeejne citlivi lido, jako Eric Remarque, videli ye -crake jen nekonednou 1-adu hrtiz. Jednim z omylii pacifisty je ptedpoklad, *ge taci vojaci byli typiati pro posledni valku.

Mnoho vojakii vzpomind s rozkai na to, jak "rozparali toho Huna". AC se nam toto ptiznani zda ii2asnS7m, nezapominejme, 2e jeho obdoby se ka2dodenne opakuji tisicerVm zprisobem. Vella veteina l i di se s radosti diva na pestni zapasniky, jak se biji do krve nebo si s gustem uhodi na schtizi do protivnikovy hlavy.

Valka, podobne jako lyndovani a pogromy, skStta, uspokojeni a odmeny, ktere jsou v miru nemo2ny. Valka ptina gl muff= kamaradstvi v nejvetthn metitku, zbavuje je starosti o 2ivo-

PROVOLANI VSEM BADUM S. P. J. S. T. Jeliko2 ve schtzzi konane dne 15. rinora v Schulenburgu, Texas, Za ridelem zvoleni vS7boru pro vypracovani a sestaveni eeskoslovenske vVstavky pti oslave stoleti v Dallas, byl vybran a jednohlasne zvolen dr. Jos. Kopeck ze San Antonio za ptedsedu, a bylo jemu dano neobmezene pra y() na jmenovani a ustanoveni vkch dalSich vSrpornocnVch pracovnikti ve boru, s ninn2 by potidil vS7stavku die planu jim ptednaeneho, kterV2to plan byl celSim shromaklenim jednohlasne schvalen a ptijat; a jeliko2 die onoho navrhu by eeskoslovenska, vVstavka stela i s pronajmutim mistnosti a vkrni vedlejeimi nuti*ni vSrlohami od 'Yeti do desiti tisic dolart; a jeliko'2 vkchny Ceske spolky mimo jednoho byly zastoupeny a timto celkovSim shromaldenim, representujicim vkchny tkidy a vrstvy deskoslovenskeho lidu v Texasu, bylo jednohlasne usneeeno, by idednici raznSTch jednct a spolkil po2adali sve dotyene tady a odbodky o zajem, iidast a pene2itou podporu tohoto yelice vSrznamneho podniku, proto my, podepsani Utednici SPJST., Cinime toto provolani na veechny mistni tady, by tomuto alechtilemu podniku byly napomocni.

Pine schvalujeme tuto velkolepou myglenku, kde by se ukazala prate a vzrtist eeskoslovenskeho lidu v Texasu od tech nejprvnejeich davnjr ch zadatku at po dneSek, a doporudujeme, by naik tady postavily se za tuto ideu eeskoslovenske vS7stavky bud' jednotlive nebo spoleene s jinymi eeskS7mi spolky. Bude nutno sehnati v dobe co nejkrath pattionou pengni hotovost k zajieteni mistnosti a nutriVch potteb spojenS7ch s vS7stavkou, bud' potadani yezabav a divadel, nebo dobrovolnVini sbirkami, Upisy, dary a jinS7mi cestami. rSechny pene2ite ptispevky bud'te2 zasilamy na jednoho z techto pokladnikti k tomu zvolenSrch: J. R. Kubena, Fayetteville; A. J. Kallus, Hallettsville, Rt. 2; Ed. L. Marek, Fayetteville, Texas; E. E. C'hernosky, Houston, Texas.

Dale upozorriujeme, 2e dne 19. dervence pokadan bude v Dallas statni eeskS7 den, a pi'ejeme si, by i na tomto podniku podilela se dela, deska vetejnost, jak finanene tak moraine.

Jakekoliv dastky pene2it3ich ptispevkt ureenVch pro celostatni eeskV den posilejte na adresu pokladnika risttedniho eeskeho vStoru: Jan Ondrrikk, 2110 Allen, Dallas, Texas. Oba podniky, statni deskST den i vVstavka, jsou uelechtile, oba jsou umisteny do Dallas, jest pouze ten rozdil, ze vS7 stavka bude otevtena po celou dobu oslavy, kdetto deskS7 den bude urCen na ureite datum a skonei o 12. hodine weer. Mistni oslavy deskeho dne v jinVch osadach, jet budou potadany jednotlivS 7mi spolky jen pro mistni okoli, nejsou do techto planti zahrnuty.

C. H. ChernoskV, ptedseda; J. R. Kubena, tajemnik; Ed. L. Marek, tieetni.

byti, gaty, ptistte gi a plat, co2 je zvla gte v nynej g dobe velke nezamestnanosti okolnost velmi v3iznamna. Armada skSita eloveku rozechveni pestrVch uniforem a vyznamenani za stateenost. A potom tu omamnou rozko'S, kterou jeden spisovatel nazval nejveteim neptitelem lidstva: vojenskou hudbu. Dale nasleduje melodrama praport, pfehlidek, teeneni a obdivu ptibuzm'ich, milenky a obecenstva, vroubiciho ulice. Je te2ko odolat, kdy2 celV narod Asa a sklani se pied hrdinou.

Nemusime loSt ani velkmi psychology, abychom pochopili, e dokud mu2i budou praco-. vat na vkdnich mistech v dilnach, obchodech a j., valka bude skSTtat jedinci osobni osvobozeni a slavu. Kandy poslieek, ka2d3i utlaeovanV mantel, ka2d.V tovarni delnik vidi se velkVin hrdinou ye velke narodni veci. Vyhlidka na potty, povVeeni a slavu — mo2nost veiltelskeho postaveni a omamneho pocitu sily — to vkchno jsou mocna lakadla. A kdy2 k verbitskVm kampanim ptistoupi jeSte vlast, pravo a povinnost, potom na stranu pokueeni dopadne i vaha moralky.

Valka je rinikem z vnittnich krisi, jet jsou nesnesitelne. Ve svetle tohoto poznani je mnoho hluboke moudrosti v epigramu Bernardo Shawa: "VS'echray armady se skladaji veteinou ze zbabelcii." Vlastenectvi ma east() velmi malo spoleeneho s dobrovolnSim vstupem do armady. Tisice mual, tou2icich zbavit se vnittniho napeti, naleza omluvu pro uvolneni zapovezenVch impulsti a volaji k Bohu o krev neptitele ye jrnenu lidskosti nebo Vlasti.

A co2 svedomi, otale se nada, jet by melo zabranit takove zvracenosti? Svedomi, jak kdosi stateene prohlasil, 2e onou east psychy, ktera se rozpoufti v alkoholu. Vodka je daleko omamnejS1 net kotalka.

UhStame svemu svedomi s vedeckou mistrnosti. Nebot' vSimnete si, 2e my nikdy nechceme jiti do valky, ale neptitel nas vidycky "nuti" k tomu neptijemnemu rozhodnuti. Podlehame sadismu teprve, kdy2 jsme podplatili svoje svedomi vlasteneckVini tlaehy, kterS7mi nas zasobuji naS1 statnici a propagandiste.

Kalda valka je vedena za nejak3'm "vyegim rieelem", za nejake svate pravo — oveem na oboe stranach. Kaiser i nevereckV Clemenceau vzVvali Soho o pomoc.

Je rovne2 nutno pamatovat, jak nesmirne mocnou ulohu hraje propaganda — to moderni kejklitstvi, jet uspava svedomi a rozum, aby se divoeske sily mohly rozvinout a stat se skuteenosti. A piece v hloubi duie neda se Cloy& tolik "svadet," propagandou, jako ochotne per:11611a svym podvedom3im svodtim.

Pacifistovi -Mika znamend hrrizy, narodohospodati poS'etilost, filosofovi barbarstvi; ale pro masu lids ptedstavuje tadu dralVch veci: romantiku ubohVm, Cinnost omrzelS7m, moc neschopnVm, odmenu nepov'SimnutS7m. Lide rozumove zatracuji valku, ale psychologicky, v nejtajnejeich hlubinach sve osobnosti — lide miluji valku.

Je tuda to dilemma nerozhgtitelne? Nemt2e laS7t trvaleho miru? Nemfz e, neobohatime-li (Dokon6eni na str. 5.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelski Dopisy, jet' by obsahovaly neveene, neb zivadne polemiky, potadatel pfedkikla ve smyeln stanov Tiskovemn :Vftoru k vlastnimn roshodnutl.

Upozorneni bratram a sestram na nemoeenskou podporu!

Rowena, Texas.

Bratti a sestry, ktefi patfite k na gemu MI:1u 'Oslo 49., vas uvedomuji, ze jsme v anorove schazi velkou vetginou hlasa suspendovali penegitou nemocenskou podporu. Tedy bratti a sestry nageho faciu, v padu nemoci yam fad tadnou penetitou podporu vyplaceti nebude.

Toter .plati pro sbrattene tady, kteti se v nemod podporuji. Odpust'te bratli a sestry techto fad& ae tak einime a z va geho dobroeinneho kruhu vystupujeme. Mame k tomu vagne drivody, prvni jest, nag fad kagdou aadost ktera nas dogla dle uznani podporoval. Nektere tady jsou tet chvalyhodne. Ale zde uvedu jeden phpad. K tomuto ptipadu musim pou git jmeno bratra John toupal od faclu Cis. 116. Ptedem, prosim, odpust'te ze tak dinim, ale mam-li psat ryzou pravdu, jinak nemohu. Ceti. jsem Vag dopis ye Vestniku, vydanem 5. rinora pod nazvem nemocenska podpora, jsem si pfeeet1 a ptem9glel, neb se mi zamlouva. ten dvanacti tisicovY fond. Dle dopisu, jena nese tento napis jsem soudil, ae Vas tato nemocenska podpora zajima. Chtel jsem zvecleti, zda-li Vag fad je v kruhu techto tacit, jen se navzajem podporuji. Otevfel jsem knihu a etu protokol, ze schuze dne 20. iinora roku 1927, etu dale a nine jest v nem psano: gadosti o podporu eteny jak nasleduji eisla 62, 88, 58, 17 a 116. gadosti 2, tyto tadosti ka gda, byla_podporovana 50 centa. Jelikot jsem vyfizoval 2 gadosti pro nase teice nemocne eleny, mam zaznam obou, prvni gadost byla v roku 1932, druha roku 1935, mam pfesne zaznamy, ale po Va geni eisle ani pamatky. Tedy odpust'te, ae zavrhujeme dalgi podporu. Bratr Vontura od faclu eislo 61. pige, ze navrhem bratra F. A Marka nemocenska podpora byla pololena na stul. Nemejte mu za zle, neb veal, co cirri. To by stalo ohromne penize 2 dol. denne pro elena, kterSr by leiel 12 mesica v nemocnici, to je eastka $730.

My jsme meli tyto dva roky etyti eleny *Ice nemocne, prvni byl br. Jan 26,1c, leZel ce19 rok; druha sestra Anna Dorotik, nemocni 5 mesiet; tteti Jan Kohutek, leZel v nemocnici 3 mesice; dtvrta ses. Marie Sklenatik, le gela cell rok; zemteli v gichni. Tedy uznate, Ze nemocni byli. Ti by byli museli ty 2 dol. dostat, kolik by to stalo, sami uznate. Neprubujte ze stare hubelle kravy udelat dobrou dojku, neb nam pohiti tuto tuenou kravku. tlenam poplatky nemaZete zvy govat. Pohlednete na majetek Jednoty, tam jest psano: uloleno v piljekach proti certifikatiim $293,754.74; tito eleni musi zaplatit nrokt, je-li to spravne, $17,525.20. Mnoh9 ma jiI ka2d9 cent vypiljeen9 na svoje poplatky, tedy ho nut'te, at' plati na nemocenskou podporu.

Muj nahled je, kdo chce at' se do toho da, at' si na to plati a podporu bere, a kdo nechce nemusi. V kaZdem tade zapsat jmena, kdo by si to pill a vyslanci je na sjezdu odevzdat, poznadit kakleho staff, neb to v torn bude brat velikou ulohu. 61ovek unite jen jednou, ale mnoh9 onemocni vicekrat. Tito nemocni eleni, jena jsem naznaeil, men stall mezi 60 a 70 roky. V torn stali na ge Jednota ma Menu mnoho.

Budou-li na to platit, musi svoje dostat, at' maji majetku sebe vice, oni nemohou trpet za toho, jena uZiva svetsk9ch rozko gi vice, ne't mu jeho hmotne prostiedky dovoluji. Takov9 main ja usudek. Tedy odpust'te, ze mnoh9 jest proti nemocenska podpote. Dal gi ptieinu zavrhnuti nemocenska podpory vypi gu ye Vestniku, vydanern druhou stiedu v mesici bteznu.

S bratrsk9m pozdravem, Vatlav Kvasnieka.

VESTNIK ltad eechoslovan, Cislo 40.

Hillje, Texas.

Cteni bratti a sestry!

NiZe uvedene v9bory byly ustanoveny v Maorove schazi. Nemocensk9' Jan Orsak, Frank Lukag , Jan Dornak a sestry Zofie HradeckSr, Rosie HajovskY a Josefina Strnadel. Udetni: L. C. Wychoperi, G. Hafernik a Albert Scotka.

Nahradnici za delegaty: Vine. Kuldak a Josef Rubeg.

V lednove schazi byli piijati do na geho tadu s ptestupnimi listinami: Louis Bueak od C. 43. a Pavel Hradeck9 od tadu cis. 28. V imoroy e schazi byli uvedeni do na geho tadu Zofie Barak a Albert Bada.k.

S bratrsk9m pozdravem, E. K. Hajovsk9, tajemnik.

Podekcvani &calm HAM eechoslovan Oslo 40.

Hillje, Texas.

Timto dekuji v g em elenam tadu techoslovan v Hillje za test mi prokazanou, Ze mne zvolili do ttech atadt teeeneho fadu. Velice poteg ilo toto vyznamenani od bratril a sester, a vynasnaZim se a budu konati spravne v gechny sve povinosti ku spokojenosti v gech dlent a elenkyri.

Emil K. Hajovsk9, tajemnik faclu Cechoslovan C. 40. v Hillje, Tex. Ennis, Texas.

Ctena redakce a v geci etouci!

Zimni doba, dava nam ralnikum vice dasu na eteni, a ae letos bylo pekne podasi, take s praci jsme popiedu, tak zas jdu obteZovat s ciopisem, jestli br. redaktor bude moct neco z toho vybrat, jak ne, tak 0. K. Se zajmem etu dopisy stran nemocenska podpory a dopisy faclovYch ritednika. V nich jsou oasto naiky na slabe nav gtevy schazi a prazdne kase. Tam je to chyba asi. Myslim, v tcm by se neco dalo udelat, jen ae neni tech penez. Kdyby v kase bylo nekolik stovek a u vetg ich facia tak, tisicovka, potom elenfim to oznamit, kdo ma certifikat s pajeovni hodnotou a potfebuje-li na krat g i dobu, ze mu pajdi (ale jen na pog adani) to pod arok ptimefenSr. Kolik by to asi mohlo bit, 10c nebo 15c z ka g -delomsinhpatku,bezrodilyby to jen na mesic nebo na 6 mesict, a v prosinci at' se kaic19 vyrovna, kdo nenniZe, at' sobe udela pajeku proti certifikatu. Pak by ntednici mohli jednat ptesne podle stanov bez 'ohledu, ae by nekdo sobe steZoval, ae byl suspendovan. To by odpadlo, kald9 by veal, Ze jest to jeho vina kdy vedel, Ze by pomoc dostal a o ni neZadal. Tim by bylo u getteno trochu atednikam psani toho napominani do Vestniku.

Tu nemocenskou podporu, myslim, ptigti sjezd nejak upravi, a jak ne, tak bychom o torn mei vice ptem9 glet, to je o torn, co mame. Nevim, jak mac je tech pfipadu, kde Glen se obraci o podporu na v gecky sbrattene tady, myslim, Ze tech ptipada neni tak mnoho, a jegte se nektere lady ohraluji udilet podporu do druheho tadu. Ano, je to take spravne, kdy takove tady neZadaji odjinud podpory, ale kdyZ' to neni nucene udilet podporu do druheho tadu, tak je to i zbyteene se proti tomu yefejne ohra govat. 2acinSr si to asi nepamatuje dlouho, co kterS7 fad ma zavedene, by v padu potfeby mohl ugettit to po gtovne na zbytednY dopis. Myslim, ae v kag clem fade jsou nekteti kteki by mohli nejakou podporu dat, ale posilat to jednotlive ka gc1ST, to nejde, a udelat dobrovolnou sbirku ve schazi, to by take nemelo gadouci vS7sledek, jelikog schuze jsou slabe navgtevovany a to ponejvice temi samYmi 'deny. Tak nejvS7hodnej gi v tom by bylo asi, kdyby vgecky lady daly v takem ptipade podporu die poetu elena, 1/2c neb lc za elena. Vga,k by to bylo k oeekavani, v padu potteby ae to dostane kagdY tad zpet.

To jsou jen me nahledy a radeji ua toho necham neb vidim, Ze ye Vestniku neni mot mista. Ten "ground hog" musel letos je gte nevylest, kdy je stale zima.

S bratrskSrm pozdravem, F. A. Kuban.

Ve sttedu, dne 26. nnora 1936 kid Karel Joni§ cis. 28.

East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

Proto, ae na g Petr prohlasil den 8. btezna, kdy ptipada na ge schuze, bez de gte a chladna, rozhodli se vagi utednici vas opet pohostit, a proto jste.b.dani, byste se v pinem poetu teto schtze steastnili. A ae kuchyfiske ptispevky od vas spolusester budou vitany a pkedem s diky ptijaty, se poptit neda. Neastavejte do ma ani tehdy, kdy byste dostali nav gtevu, ale vezmete je do 'Leto schtze, jsou na gimi vitanymi hostmi, at' Glen neb neelen.

Jak z dopisu ve Vestniku vidno, jest Zadano, by se podalo s podavanim nahledu a opray nagich stanov a tedy sobe dovolim podat trochu maxi nahledu.

Predne se podivame na na gi pojistku ditek.

Pojistka nagich ditek, dle meho nahledu, neni nijaka, a proto bych odporueoval, by tabulka detskeho oddeleni byla zmenena asi takto.

Vyplacena Poplatek. pojistka. $100.00 25 centa 2 roky 150.00 25 canto 3 roky 200.00 25 centil 4 roky 250.00 25 centa 5 rok roku 300.00 25 centu 6 rokil 350.00 25 centa 7 roku 400.00 25 centt 8 roku 450.00 25 centa 9 rokt 500.00 35 centii 10 rokt 500.00 35 centt 11 roku 500.00 35 centn.

12 roku 500.00 35 centil 13 mic a 500.00 35 canto 14 roku 500.00 35 centa 15 roku 35 centil 16 mkt 0 Dle nynej gi tabulky ditko pojigtene ve5st0a9t0i dvou let, v tomto stati zemtele, pozastali obdill $34.00 a ai ye stall 14ti let $500.00. tmrtni fond detskeho oddeleni jest $12.000.00 (dvanact tisic), a proto main zato, Ze podobna, tabulka, jak naznaeuji, by byla dosti spravna, tteba by byla o 5 centil zv9 gena na poplatku.

Dale bych navrhoval dodatek ku Hlave IV., clank 3., kter9 by znel takto: ani ten, kter9 neni obeanem anebo se kdy prohlasil co neptitel Spojen9ch Statti Americk9ch.

Dodatek tento navrhuji z toho dtivodu, ye stanovach Hlava VI., elanek 1., vyladuje, by hlasici se o elenstvi: `Musi b9ti obeanem Spojen9ch stata", a proto by se melo dbat o to, by fitednici Hlavni Utadovny byli obeany a Oaten Spojen9ch Stant. Mon zakazuje neobeanu drtet jak9koliv aind od konstebla nahoru, a ja main zato, Ze na gi fitednici Hlavni titadovny nesou pro na gi Jednotu vetgi zodpovednost ne2 kongtebl. UvaZujte.

S bratrsk9m pozdravem, John Holedek, taj ftad San Antonio, eislo 133.

San Antonio, Texas Ptig ti nedeli, prvniho btezna potadana bude etvrtletni tadova schuze. Schaze zapoene jako obydejne ye tti hod. odpol. v sini W.O.W. Ptig ti mesic osmnacteho, ptipada 19. v9roei zaloieni tadu. Skoro se to zda nemcdne, Ze by od zalaeni tadu uplynulo 19 dlouh9ch let, a ptece tomu tak.

JiZ pin9ch 19 inn tad p okraduj e na testa Podpory, Lidskosti a Bratrstvi a 'aplatimje toto krasne heslo jak podporami v nemocich, tak dary na neely vzdelavaci a narodne propagadni a zakladatele i ti, kteti pozdeji eleny se stali, smele mohou b9ti na v9sledek einnosti a prate za dobu existence tadu hrdi. Jegte vetg ina z tech prvnlch zakladatela jsou v nagich tadach einn9mi, nekteti ptestoupli neb odstoupli a nekteti odstoupli navaly tam, odkud se nikdo nevraci. test budi2 jejich pamatce! Rad tento rok v9roei oslavovat nebude, paseeka aZ na 20. v9roei, ptigti rok. Po schazi v gak uspotadana bude svaeina, pro kterou sestry opatfi zakusky a bratti chut' k jidlu. Pamatujte, sestry a bratti na den schuze, 1. btezna ve tti hod. odpol. a po schazi • svaeina. Na zdar!

Louis Dressler, taj.

Ve stiedu, dne 26. rinora 1936.

Strana 3.

VESTNIX

Rad Spravedinost, Zislo 121.

Shiner, Texas.

Mill bratti a sestry!

Oznamuji yam, te jsme v imorove schrizi pkijimali 3 nove eleny a sice: Jos. J. Wagner a jeho mantelku Ludmilu, a pak pi. Edna oulak.

Melo bratrri a sester se schrize srieastnilo pro chladne podasi a proto jsme se ye schrizi usnesli, bychom si na druhou schrizi v mesici bieznu prvni nedeli udelali trochu svaeinu.

Sestry se maji postarat o za.kusky a bratti zase o zapiti, a tak se veichni dobre pobavime.

V padu epatneho podasi na druhou nedeli. Tak na tu schrizi nezapomerite a dcstavte se co nejvic do satirize.

Kdyg ua jsem tak v tom psani, tak si musim elapnout na spolubratra Honzika Mikie. Veteinou pokatde, kdyt jel kolem moji kovarny, tak zastavil na slovidko, ale ted' nejakY eas nezastavil a klobouk na prase strane, abych na nej nevidel. Nevedel jsem, co se asi stab째, az ptijel ke me jeho evagr, tak jsem se jej ptal, co se asi stalo Honzikovi, ae ted' u me nezastavi. On se zasmal a pravi mi, to se mu nediv, neb jim dap pfines1 pekneho kludika a on si na torn moc zaklada. No tak tit jsem yedel, jak se \Teel maji a proto gratuluji, aby ten kludik hodne rostl, aby z nej mel tatik radost.

Honziku, jestli si ty kftiny neoslavoval, tak to mritem oslavit prvni mall v mesici bieznu po schrizi v Dickson ekole. KatclY te rad uhlicia, obz ylatt' kdyt bys ptivez1 bedulku toho peniveho. Jsem jistY, te tvril soused a spolubratr Jos. K. Datilek by se take naSi,schilze zridastnil, te jo, Daiile?

Tak ut toho necham, te ekrabanice a jeete jednou vas veechny zvu do schrize. S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad.

New Ulm, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Nae tfeti cug byl poeinut ku Lienici. Na levo stala dost ithledna kut'a, na pravo pies cestu byl han (hostinec), ale prazdnY. My jsme se men do neho nastehovat, nam se ale nechtelo do neho, ball jsme .se, te bychom mohli bYt v nod piepadeni a od povstalcri pobiti.

Byl music biezen a dost teplo, tak radeji piespali jsme na travniku blizko one kute. Dostali jsme dobre houne z bile viny, katclY mut jednu. Ty jsme slotili a pod sebe poloaili, aby nam bylo od spodku teplo. Ale netrvalo to dlouho, houne byly brzo eerne, neb do nich nalezlo tolik blech, te s nimi hYbaly jak dervi kusem shnileho masa, zato ale vypudily veechny vii, ktere nas sutovali. Tak jsme si trochu oddechli, vei byly vypuzeny a houne zaroveri s blechami jsme odtahali kus dale na hromadu a nechali jsme je hnit. Bylo jich ekoda, to ale nez vast kapse, tak nas to nebolelo.

Tet rids chvilemi navetivil pan od one kute, byl mohamedan. My bychom nebyli vedeli, ale on se nam sam s timi pochlubil. No ale nic se nestalo, pfijali jsme ho jako pfitele, ale jen proto, ae nam obstaral kra yske mleko. DruhY den, kdyt jsme Olen do lagru, tak ut nam naproti a pravil, te mritem mleko dostat, ale te dnes ne dost pro veechny, at dale te ho bude dost. Tak se jich nekolik sebralo a ell se ealky at k same kuti. Tam bylo male okno, poklop na okne se zdvihl a tu slyeime jemnYin hlaskem zavolat, za kolik krejcard chceme mleka. Prvni byl kapral Beranek, zavolal na ni, aby mu dala za dtyki krejcary: Ona hned vystreila peknou pestenou ruku, na ni zaveseny naramek, on ji dal ealek, ona chtela take hned krejcary. Mleko dostal hned a tu se flak adi zadivaly na mleko, zdalo se nam dobre a bylo chutne a derstve. Tak nam prodala veechno co mela. Trvalo to tak dale katdY den a mleko bylo dim dal tim lepsi, tak jsme si drivetovali, oni nam a my jim. Ale ta vira mezi nami delala pokad velkY rozdil. Kdyt jsme od kute odeeli, tak pan Mohamed vzal kadidlo a yeechno poildne vykouiil, aby ten zlY duch tut odeeel, z ktereho meli mohamedani velkY strach, a to clean jen jejich poblazneni kazatele.

Jak jsem za tech 13 mesicri pozoroval, lido tam byli dost dobti a uptimni, ale musel s nimi zachazet jak sobe rovnYmi, pak lepeich

piatel nemusel hledat. Povstalci byli veteinou pobiti a co zristali, ti ua byli s nami vice spokojeni. Oveem ke darebak se najde i mezi dobrYmi, koukol veude a vtdycky reste.

Pozdeji odpovim na ten dopis, kterY jsem obdrtel.

Jan Bennview, Texas.

Ctena, redakce a veichni etenaki Vestniku!

Aekoli nejsem todnym dopisovatelem, piece jsem se advatil par fadkri napsat. Kdyt prohlitim Vestnik, tak se zaeinaji vyklubavat nahledy, co by prospelo yeem 'dentin SPJST. Ale pardon spclubratii a sestry, marne naee namahani a PfemYeleni, kdy2 my nic nerozhodujeme. Bratii delegati pozor! V poslednim eisle Vistniku (els. 14.) bylo oznameni taj. HI. Ur. bra. Kubeny, die neja fadovi delegati budou na naeem sjezdu jen haste, a nebudou moci vclit ani podileti se v jednani. Sjezd te pry jest zakanodarnou a ja nejsem tadnY novadek SPJST. Tali se br. Kubeny, kdo jest to zakonodarne tees째, ale musim s pravdou na venek. Dle meho nahledu ti zakonodarci jsou u HI. tfadovny.

A protoZ bratti delegati ut vite, jak se mate fiditi, to jsem si nemyslel, ae fadovi delegati jscu ye sjezdu jen haste a na obtit zakonodaraim. Br. Kubeno, takove rozhodnuti te's vynaeel v nakch stanovach? Jestli by tam stela, tak musi yen. Prato bratii delegati shod'te masku s oei a prohlednete, ktere zakonodarne tees째 je silnejel vas, 186 delegatri.

Vam je dobte znamo, jak tetko jsme ty miliony fondri stia.dali a ted' by chtelo par jednotlivcri poroudet. Naei rifednici jsou naei slutebnici a maji na kateleho elena hledet stejne.

Musim take napsat, co by bylo dobre pro nasi Jednotu. Podporuju, bratti, co tYka se lacinejeiho riroku. Co se mne tYka, ja jsem jeete nernel tadne prijeky ad naei Jednoty, ale die meho nahledu je vysokY. Bratte redaktore, mej trochu trpelivosti s moji ekrabaninou, mam ruku tak tetkou jak kovaiske kladivo. Kdybych umel psat, tak toho mam moc na srdci, to je muj prvni dopis za dvacet let. S br. pozdravem, John Kudera. itad V BO za Svobodu, cis. 139.

Pan V. Kudera, Dallas, Texas.

Cte,nY p. Kueeta!

Jak jsem Vam slibil, pfednes1 jsem v nak iddeve schrizi dne 9. rinora Vase pfani. Jsem nucen, vlastne naeim kadem povefen, Vam sdelit asi toto:

Mistni odboeka R. V. 0. S. ma vtcly schrizi za 3 mesice, cot pkipadne na 3. nedeli v bieznu (t. j. 15. biezna). Ale zaroveri jsem yarn nucen sant, te na vetei podporu zde tete poeitati, nas fad odhlasoval 10 dollarri, a to same bude asi u R. V. 0. S. Zde nejsme tak podetne a ani finanene tak silni, a ti, co by mohli darovati, ty k tomu nepfinutime.

Prato jsme se usnesli, to kdyby jste v ten eas byl vzdalen, te by s Vaei cestou jste mel vYlohy, ktere by daleko neodpovidaly vYsledku Vak testy a prate zde. Myslime, te by bylo ridelnejei, paklite tech 20 neb 25 doll. pokerne pfimo na pokladnika Vaeeho sdruteni.

Jest mi to velmi lito, ke tak mak) mriteme ale zde opravdu jest to velmi take. Jinde, kde maji svoji sin, mohou potadati k tomu rieelu bud' zabavy a neb divadla, ale zde nemarne k tomu mistnost. Snad budeme letos neco mentiho staveti, ale to neni jeete jiste.

Tedy mnoho zdaru!

Vat, V. Landa, taj.

Galveston, Texas.

Citena, redakce, bratfi a sestry!

Tak zase jdu trochu mezi vas si poklepnout, neb ut mne jazyk svrbi, tak musim si jit nekde pobesedovat. A tak jsem se rozhodla psat do Vestniku.

Na veechny strany se pile a mluvi jen o 6eskern Dni a Centennial v Dallas. Nekteti to Dallasu zavidi a jini zase pfeji. Podle me-

ho zdani je to i v Dallas dobre, jen kdy2 se eskY Den vydati a nak vystoupeni. To je to hlavni. ACkoliv ja bych si ptala, kdyby se Centennial odbYval zde u nas v Galvestone, neb to bych byla jista, 2e bych se 6eskeho Dne zrieastnila, ale v Dallas, to nevim. Veak uvidime, jak ten slept' pravil. Ale moje pfani je, aby se 6eskS7 den yydafil a uskutednilo se pfani yeech.

Nat galvestonskY vYbor se take ptieiriuje co mute, abychom nezaspali, tak spolky, totit cis. 146 a 62 ae'ei zde zdarne pracuji, neb budou potadat zabavu na den 15. biezna v City Auditorium, ph hudbe Baeove. Jestli se nemYlim, tak od -roku 1916 nebylo nic deskeho v City Auditorium pokadano. Takte vYbor ma, pine ruce prate. Ale jak jde ta prate hezky od ruky, kdyt se vYbor ye veem hezky snati a veichni hledi vYboru vyjiti Tak mill krajane, nezapomerite na nas a pfijdte mezi nas se pobavit, neb vime, te litovat toho nebudete. Take bych si rada vyzvedla dovoleni na pozvani pana Bartoee, aby dojel se na nas podivat, veak jinde vandruje.

Makovniky asi miti nebudeme, ale za to si mute zatancovat od podlahy pii hudbe Baeoy e. Take redaktoti, Vestniku a Oechosloyaka i jejich dhoti by nemeli schazet. Take vy, z Fort Worth, Dallas, Taylor a West a krajane z Houstonu a okoli, dojed'te veichni! Budeme vas radi videt,neb zabava jest poiadana ye prospech Czech Centennial v Dallas.

Kdo odebird Galveston News neb Tribune, ten asi vi jak zde pokraeujeme, neb zdejti noviny pochvalne o nas taich pint, taktet obrazky Badova orchestru byly v novinach.

Tet od vYboru City Auditorium jsme obdrteli dopis a pfeji nam zdar naei praci, kdyt se tak zajriname a podporujeme svrij narod. Tak, milt krajane, neslotte ruce v klin ale hezky pracujte s vYborem, tak jak at dosud a uvidite, te zdar bude zajieten. Tedy si aidelejte uzel na kapesniku, abyste nezapomneli' na 15. biezna.

Mladenci a beelaci, ut ted' yam davam radu, abyste si udelali "date' s nejakou hezkou holkou neb vdovou. A kterY nebude moci najit partnerku, tak pfijd', veak se nejaka najde at v sale: A vy mutidkove, hezky s sebou vzit tenueky; koupit jim nove slaty a stfevice a hezky pitjtt. No, ja se toho naporoudim, te?

Ale ja to piei jen proto, aby jak to mrij mutidek uvidi, at' mi honem koupi nove eaty.

'Teak mu neiikejte, te jsem to psala ja! A sve detieky take doved'te neb budeme miti scdovku, tak aby ji mel kdo pit.

Rada dtu dopisy pi. Ondrilekove, R. Mikeskove a Bartoee a jine. Piala bych si, abych mohla tak hezky dopis sloiit, ale ja, mam tvrdou melonu na nee째 takoveho napsat. Tak jen piste zas.

A co Vy, Vajdakova v Caldwell, Tex., dela.te? Take dojed'te, ano?! A co pan V. Kueera?

Take at' se ukak u nas.

No, ut asi ukondim, neb se bojirn toho koSe. Jestli se toto objevi na svetle, budu psat zas. zdar!

Za vYbor: Jennie 6odek,.

VYznam sleziny.

Slezina bYva povatovana za nadr2ku, kde se zadr2uje krev a cdkud se v ptipade potteby pouSti do krevniho obehu. Vyneti sleziny nemelo zkejmYch natledkri, ledate elovek bet sleziny byl nachylnefei k zapalu plic. Nyni oznamuje "Umschau" (cit. podle eas. "Veda a tivot), te dr. Schliephake natel ye slezine kterou pojmenoval prosplen a prohlaeuje o ni na zakiade syYch yYzkumri, te ma vliv na regulaci krevniho tlaku. Po vyneti sleziny reaguje Vela jen nedokonale na adrenalin, kterYm se tlak krve zvyeuje, ale i na cholin, kterY prisobi klesani krevniho tlaku. Vstkiknutim prosplenu tyto nedostatky se veak daji effektivne napraviti. Prosplen krome vlivu na regulaci krevniho tlaku ma vliv na kyselost taludeeni et'avy: snituje pfilienou kyselost taludedni et'avy, ale zvyeuje ji, jestlite je maid. Prisobi pfiznive pri taludeenich viedech a pit asthmatu a jinYch chorobach z piecitivelosti di pit chorobach allergickYch,

'Strang 4.

Orchard, Texas.

Bratte redaktore bud' tak laskav a uvefejni tuto moji omluvu.

Dne 10. imora jsem obdrtel dopis od br. pfedsedy H. f.T., v nemt mne vyzYval, abych se dostavil do schilze, kterou svolava, br. Dr. Kopeck' do Schulenburgu, a site v sobotu, 15. finora o 1 hod. odpoledne. Nasledujici den zase jsem obdrtel dopis od br. Fr. UrbiSe, ye kterem mne einil nabidku, ze jestli chci jet do S. at' pfijedu do E. B., ze br. Ed. Novosad mi (lava, pfiletitost se s nim svezt.

Same krasne a uptimne nabidky. Ale co je to vg e platne, kdyt ja jsem dostal vzacnou navSlevu a nemohu se z domu hnout.

Tou navStevou nine poctili, start mfij pHtel — ne, ne, chci kid neptitel Reuvmatismus a pani Flu. Net destne slibuji, jak soudci Chernoskemu, tak dr. Kopeckemu, ze jestli mne do toho Casu, net se bude vYstava pofadat, br. 11rbg nenabalsamuje, ze pfispeji na tu v'stavu nejakou rueni praci.

Nyni odpovidam memu milemu pkiteli a spolubratru S. Janeekovi, ze jeho nabidku jimam a po Cas sjezdu se o nej postaram, by hiady a gzni netrpel. Br. J. pile, ze bychom sobe pozvali br. redaktora a stakieka Bartoge, aby nam byle veseleji. Ja doufam, ae Tebe a br. red. by moje kuchatka uspokojila, net nevim, zdali br. B. by byl u nas spokojenY. 2e beelaci.nejsou vybiravi, to katdy vi. A jakot blen T V , mam nekdy pfiletitost nahlednout do redaktorovy kuchyne„pak vidim jaka potrava se jemu podava, pOdle toho soudim, red. musi mit dobrY taludek, aby to stravil.

Net br. Barta, nevim; bud' je stydlavY a neb vybiravY. Neb kdyt fad K. Jonas potadal spolednou schuzi, ktere se zileastnili bratfi a sestry od okolnich facia. Br. B. byl take pHtomen ,a kdyt po schfizi sestry pfipravily svadinu a broth obeerstveni, a kdyby na g f'adovY pfedseda nebyl pfivedl br. B. ke stolu a nebyl mu dal do jedne ruky kolae a do druhe skienici, byl by br. B. jel domil hladovy a tiznivY. Proto tadam br. B. o vysvetleni.

Co se tYee tech vysokYch inokt z pfifeek na farmy, jinde o torn soudi ti, ktefi pfijeku od Jednoty maji a jinde ti, ktefi pujeky nemaji.

Net doufam pevne, to pfi gi sjezd onu otehayou otazku rozfeSi k oboustranne spokojenoSti. Bratfi, kteki potad poukazujete na nizkou firokovou stupnici z bond0, prof take nepoukatete na to, to mnohe bondy nesou at 9 1/2 procenta, firokt. Kdyt poukazujeme na stinne stranky, nemeli bychom zapominat take na stranky svetle. Kdy2 jsem pfeeet1 ye V. ze dne 20. finora pojednani br. S. V. ml., kde rozebire, Masarykovu Basel, tu jsem sobe vzpomnel na Utedniky H. U. Teti a etvrtY faclek one basne zni: kdyt podezfivan, pevne, v sebe avgak neviniS sv'ch son z bezpravi, Net odpust'te br. a se. neminim s timto zastavati se H. U., neb tam mame dva pravniky, kteti jak doufam, pomoci nepottebuji. Ja jsem to jen napsal jak ja, na to hledim. Dale br. V. pig e ve tfetim sloupci 11 fadka: "Cela kapitola mohla by se napsati o na§em vzteku, o na g. protizaSti, o nedostatku sebevlady, sebekazne, sebezapfeni, shovivavosti a velkomyslnosti". by byl u nag Jednoty nekdo zemfel na vzteklinu, neni nine znamo! Net s tou velkomyslnosti, br. V. trefil hfebik na hlavieku, neb v nag ch fadach mame skuteene nektere, kteti y to tak zvane protizaAti jsou velkomyslni, nadouvaji se, vzharu nosi bradu, a za katdou cenu by se chteli dostat do nejakeho idadu.

Dale na 9. strance v pokraeovani, icldka 6: Jak mefig ty, etenati, sve minuty? Sedesati utiteenYmi y tefinaini nebo dvojim lin'm zivnutim Ci dvema tahy z cigarety?

0 tom zivani a koufeni, by se take dala napsati kapitola, ovSem to k tomu se musi vzit rfi► zne okolnosti. Napfiklad, kdy2 elovek, kterY tije z mozol0 svYch spoluobeant, a sede v houpaku neeinne, sobe pokutuje, a z dlouhe chvile ziva, na toho se ta poznamka vztahuje.

Jsem ale jistY, k v nal Jednote takovYch Sidi nemame a 'Mice pochybuji, k kterY ta-

V tSTITtlt kovY cizopasnik nas Vestnik ete. Proto ta poznamka je fipine nemistna.

Kdyt ale sve doby slavna mati techie a praotec Cech, prostfednictvim Masaryka VyzYvali deskoslovenske junaly aby pomohli osvobodit starou vlast od germanske nadvlady, a ti mnozi a mnozi hosi uposlechli a sli, a kdyt se octli na valeene fronte v tech zakopech, jsem jistY, to unaveni a nevyspani, take zivali, a tu ta cigaret y delala pfimo zazraky, neb udrtovala ty obetave junaky od spani. Alla se, ae zvyk, je telezna ko'gle, a ja tomu vefim. Pak, kdyt jit mnohY na to zvykl a ted' sobe po praci neb pfi nejake zabave onu cigaretu vykoufi, ja bych mu ji nezavidel a nevyeital, obzy laSt', kdyt jsem mu na ni nic nedal.

Kdyt jsein jig DM tech Legionatich, odporudoval bych, abychom na ne pamatovali volbach, neb kdyt uposlechli yYzvy tatika Masaryka a bojovali pro eeskou vec na bitevni fronte, budou take poctive pracovat v Ceske Jednote.

John GajevskY. Rad gtefinik cis. 142.

Houston, Tex. "PRAZSKA OVOCNARKA". jest nazev divadla, ktere bude sehrano 8. bfezna u Stefanikil na Cottage Grove. Jit nazev divadla dava poznat, ae to bude kousek cpravdu yeselY a hodne deskY. Jako katda ovocnatka, ma pani Anna veene pketopenY temparament, cot tedy div, ze vSe pracuje easto y e smeru zcela obracenem net jak jem rodiny vytaduje. Jak snadno stava se, matka v uptilignene horlivosti je pfekatkou na ceste ku 'Stesti vlastniho ditete, toho dokladem jest dej nedelni novinky, kterY jiste dovede ziskati srdce katdeho z divakil a zanesmirnYm a vyrovnanYm koncem ten nejlepSi dojem.

Titulni iioha je v rukou pani Buriove, kterd jak postavou, tak svoji tivou letorou je jako pro ni stvofena. Hra je pina hfejiveho humoru i silneho vyrazu dramatickeho.

Pfatele dobreho eeskeho divadla neopomenou navg iviti toto pfedstaveni zajimave yesele novinky dramaticke, jet pine zaslouti si nejvetg pozornosti, jak pro svilj pfivod a zpracovani, tak i pro sveti a pietni provedeni.

Jest si zajiste jen pfati, aby premiery pfivodnich novinek na na gch jevigich desko-americkYch byly naletite oceneny. VSechny hy jsou dobfe obsazeny, tak jen si pfati, aby bylo zapInene hlediSte. Po divadle nam bude vyhravat Rudy Dybala z Ganado, Texas, Tak na shledanou 8. bfezna!

Karla Otvrtnikova. tad eegti Bratri els. 44.

Industry, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Musim y am oznamit, ze nas fad bude odbyvat schfizi prvni nedeli v bfeznu. Vtdy b'vala druhou nedeli, ale nyni jsme to zmenili na prvni nedeli v mesici. Bude to prvni schtze dle teto zmeny potadand, tedy bratti nezapomefite, to to bude prvni nedeli a ne druhou, v mesici bfeznu. V padu gpatneho podasi odb'vala by se schfize na druhou nedeli, ale kdyt bude pekne poeasi, tedy prvni nedeli v bieznu, odpoledne.

S bratrskY mpozdravem, F. J. Langer, tajemnik.

K POV gIMNUT1 tESK1tM OBeANUM V OKOLI TAYLOR! V posledni schuzi mestskeho gkolniho vYboru, nas vYbor pro zavedeni ee giny do yy'Sgch Skoi pfednes1 tadost, aby ee gina byla zavedena na Zdej gi vyggi Skole pro 'Skolni rok 1936-37. 2adame krajany, ktefi jsou obeznameni s Cleny gkolniho vYboru a "superintendentem", aby ihned osobne apelovali: la - techto jednotlivcil ve prospech teto veci. Je to velmi dfiletite, aby tito panove yeah, ze, za touto tadosti stoji dela. deska vefejnost a ne jen nekolik jednotlivct.

Za vYbor: Roman J. Bartosh.

Ve stiedu, dne 26. iinora. 1926.

2ENSKE PRAVO V DALLAS ..

Ptichazi to na nas, — nevim, mam-li "Zaplat' Panbilh" nebo "8koda, to ne easteji", ale ptichazi to na nas jenom jednou za etyki roky. Letos jsme se tomu dosti dlouho branili, ale na minulou schtzi se nam nahnalo tolik sester, ze ty nage liknave bratry ptehlasovaly, a vkchno braneni vzalo konec. Vyhraly to na cele cafe, a tak tedy to na nas zase letos pfijde, jako to bylo jit po nekolik pfestupnYch roku.

Na prvni nedeli v mesici bfeznu, budeme mit ph nagi obvykle prvonedelni zabave — 2ENSKE PRAVO. — To znamend, ze katcla navg tevnice na§i zabavy bude tuto nedeli miti pray ° dojiti si pro kterehokoliv muZskeho navAtevnika v to zabave ptitomneho a ten chtej-nechtej musi jit taneit. A jak to dopada, jen aby radeji kahlY kl, protok se milk stat, ae si nektera ta ptisluS"nice -netneho pohlavi vzpomene na ten dobr' starokrajsk' mulskY zvyk, pkinesti tomu, jen'Z odepte tanCit, KOSTE. A paneeku, my tech kat'at v na g sini mame nekolik, tak pozor na vlak. Ten, kterY ma do toho tance, `obe leve", jako je mel kmotr Strouha, kdy 2 . ptijel do Chicaga na zabavu, at' si jednu z tech levYch "zahandluje", aby to bylo do paru, protok ten veder asi sotva bude mit Casu na sezeni. A nebude snad gkodit podivat se na sta y podrelek, a jsou-li trochu tenke, tak je radeji je gte v sobotu nechat vymenit, protok stava podezteni, .2e se bude z podrelek potadne koufit, a tenke by se propalily.

Tak tady to mate vkchno as tak ptibli'Zne vymalovane, Ze bude pane, zabava, o torn snad nikdo nebude pochybovat, protok nate sestry se v torn potadani tech 2ENSKtCH PRAY vyznaji lepk neki nekterY advokat. nam slibily, k budou miti nee° dobreho v kuchyni pro ty, kteti tou turou vyhladovi.

Kde to bude, to snad vite, — v sini tadu Pokrok Dallas Cis. 84, na Floyd u Cantegral, zaeatek jako obyeejne, a vstupne teZ jako obydejne: Zenske 25c a muZki 35c. Melo by to bYt vlastne tentokrate obracene, 'Zenske by mely platit vic neki muati, ale ti nak bratfi si na to pti schuzi nevzpomneli, a tak to musi zustat pti starem. Nu, snad to nejak piljde.

S bratrsk'm pozdravem, Frank B. Steiner.

"TRI DCERU gKY NA VDAVANi." Fort Worth, Texas.

Ctena redakce a etenati!

Ptichazim yam oznamiti, ze nas Ochotnicky krouZek Sokola sehraje divadelni ptedstaveni, veselohru o tech jednanich, pod nazvem "TM dceraky na vdavani", napsal Jiri Saida. Zaefitek v 7 hodin veeer ptesne, doprovazeno dobrou hudbou. UCinkujici osoby ptedstavuji sledujici: Kajetan Dlabae, domovnik, John BeCka; Jenovefa, jeho 2ena, Anna Chaloupka; Mila, Emilie, Zich, Fanea, Mary Milan, Gieka, Rallena HouZvidka, dcerukcy Dlabaeovi; Emerencie, teta, Frances Hlas; Vojta amid, stralnik, John Chaloupka; Alois Pentlieka, Cisnik, Walter Hejl; Ronauld emuchanson, polarni cestovatel, John Kamas; Eduard Svoboda, jeho asistent, Fred Mrlik; Dr. Otto Jandera, profesor university, Joe Mrlik, ml.; obecni ztizenec, Ant. Tobola; Knirsch, soudni rada, J. F. Houivieka Dej se odehrava v Praze za nakch dnu. K hojne naligteve uctive zvou ochotnici.

V ptiprave druhe divadlo o new pozdeji. Doufame, k nas v pinem poetu navkivite, byste pffdali chuti stale nov'm a novym hercum, ktere ziskavame, bychom v budoucnu nemeli o herce pota.

Dnes jit mame zase trochu teplo. VAichni reptaji-na tu zimu. Ja myslim. .2e je to jenom na posmech nynefsi mode. Ono to netne pohlavi se smegne stroji, zabalend k nevidet ani nos a sttevice na nohou a bez puneoch.

Pro tentokrat toho muslin nechat, k vuli zdjezdu do schtize Stoletky, ktera se odbYva dnes o jedne hodine odpoledne v Sokolovne v Dallas. Take mame schuzi sokolskou tupy jiini.

Na zdarl A. Tobola, clop. Sokola.

ye sttedu, dne 26. unora 1936.

Ennis, Texas.

Ctenti redakce Vestniku!

Byl jsem vybidnut, bych podal zpravu z okoli Ennis. Ptedne davam vedet, to se budou odbYvat volby, jestli na g okres mute prodavati pivo nebo ne. Volby budou dne 29. Unora, proto katdY kdo ma zaplacenou hlavovou dari, aby gel k volbe, nebot' tato ptiletitost je posledni, co bude okres hlasovat. Proto volam: jdete vkchni volit dne 29. Unora, ne latekit at po volbach, jak to vetSina nakch krajanu umi, volit nejde, ale latent potom nejvic. Proto nezapomente na pkiki sobotu.

Asi pied 14 dny stala se krajanu Edy Tro,jadkovi nehoda, vrazil se svoji karou do trucku, karu rozbil a sam se velice potloukl, ze byl asi tYden v nemocnici, ale jit se mu vede. lepe.

Co se tYee nakch pkiprav na oslavu Staleti, jde to pomalu. Prvne nas zdrtuje tpatne poeasi, potad je velka, zima a hodne nemoci, nachlazeni, mumps, male osypky a take nejakY zapal plic. Proto cvidicich polovina se nemille dostavit, jsou nemocni. Ale at se to podasi ustall, tak to bude pokra'dovat lepe. Proto vyzYvam rodide, by svoje deti nechali zapsat do cvideni v8echny.

Dne 18. imora odb'vala se veselka nageho spolubratra Louis Nov'. Je to paslecini syn John a Antonia Nov'ch. Veder potadala se veselice v Narodni sini a bylo dosti zima.

Protote je nas Vestnik dopisy pkepinenY, jit pfestanu. SrdednY pozdrav na br. Moudku a dlenstvo nak Jednoty SPJST. jsem, John Hrabina.

TA NASE PISNItICA eEsKA .

Mezi disla programu C'eskeho Dne 19. dervence v Dallas - planuje se vystoupeni silneho sboru peveckeho, jehot jadrem bude westska. Slavie. Touto cestou nitepsanY sbormistr cini dotaz a vYzvu faem, kteki jsou schopni zpivat a chteli by ye sboru spoluudinkovat.

KterY hlas zpivate? Soprano, mezosoprano ( geny a divky), tenor di bas (muti)? Mate sebemenk znalost eteni not? Jste ochotni cvidit se dle zaslanYch parted]. (noty a slova)? Jste svolni dostaviti se pozdeji k nekolika zkou8kam?

Oas kvapi, nacvik nutno zapoeit co nejcItive.

PkihlaSky jednotlivcfi, skupin a kroutkt laskave pokete na adresu: Dr. G. Pazdral, West, Texas.

DO TAYLOR A OKOLI! V aterY veCer, 3. btezna, jest schtze v8ech della vYboru osady Taylor za fidelem vypracovani podrobneho programu pro osadni Bazar, kterY bude potadan za Udelem ziskani potkebneho kapitalu pro eeskS7 Den a VYstavu ye spojeni s potadanim deskYch oslav pti slavnostech Stoleti v Dallas. Scheme bude konana v sini K. of C. nad HafernikovYm obchodem. Zadatek v 7:30 veder. - Jest tadoucno, aby jak vYboki, tak take i osadnici se dostavili v poetu co mono nejvat8im. - Organisace osady Taylor pokraduje ute8ene ku pkedu, avSak musime pracovat stale, abychom docilili Uphieho Uspechu. V nadeji, to pflati UterY schtize na8e bude ta nejlep8i, jsem Anton Stibokik, ptedseda osady Taylor. fad Pokrok Jihu cis. 72.

Cameron, Texas.

Cteni bratti a sestry!

K vedomosti y am davam, abyste se dostavili do schuze, ktera se bude odbYvat prvni nedeli v bteznu, totit 1. btezna, v Narodni sini.

Nebude to schime spolkova, nYbrt ykobecna.

-Kapitan Pazdral mini nas navkivit s peveckYm spolkem Slavie. Kapitan Pazdral take k nam prcmluvi, jak se mame zachovati k ()slave Stoleti, ktera se bude odbYvat Dallas, Texas, a Slavie nam zazpiva. .,$ Prodet vas ta,darn, abyste se vklohni, komu je to motno, dostavili a •vyslechli nejlepkho narodovce a tednika nak narodnosti a doufam pevne, to toho litavati,nebudete.

Schtze zadne o 2 hodinach -ocIpTaledrie v Narodni sini.

R. J. Guzner,

Strana 5.

VESTNIK Smutna vzpominka.

Se srdcem zarmoucenYm vzpominame dne g -nihode,bjtmupravok26.i 1936, co zemtel na g drazemilovanY mantel a otec, STEPAN SKRLA, kterY nyni vednY spanek dtima.

Tobe se tam sladce alma, nam se tady srdce svira. Kdyby bylo mono k Tobe, kdy plademe jeke, aspbri jedno slovo promluvit a na8e srdce potekt. T ye mile tvate vice nespatkime, Tvtij hlas vice sly8et nebudeme.

Spi sladce na g tatinku a manteli drahY! Tuto milou vzpominku Ti venuje Tva smutna, mantelka s TvYmi drahymi ditkami.

Blatena Skrla, mantelka; Zdenka, Jitinka, dcery; Steve, syn. kad Svatopluk cis. 132.

Podavam vysledky z v-irroeni schtize. tad jest malt' a k tomu Mani daleko rortrougeni, takte jsme byli skoro jen sami Akednici schtize ptitomni, a tak jsme zvolili zase jen stare fitedniky a site: L. Mikulenka, ptedseda; Jos. Kokak, tajemnik a pokladnik, J. C. Kulhanek, Vyslanec do sjezdu, L. Mikulenka a J. J. Kulhanek nahradnik.

Tak bratr John Holedek ut bude vedet, koho tam v East Bernard ma odekavat, totit jestli do to doby budu zdrav a 'tiv, ale mam za sebe dobreho nahradnika. Trochu jsem se vymlouval, to jsem jit star', ale bratti mi ten ukol svekili.

Bratti, bude das, byste podavali sve nahledy, co by se mei° ye sjezdu zmenit a pro dobro 118ech Menu ucinit. Souhlasim, to by se mohl snitit trok ze 6ti na 4 a pill procenta, pro dleny, kteti maji pujaene penize.

A na to nemocenskou podporu utvotit fond, neb to tebrani za moc nestoji.

Bratti vyslanci, uvatujte a pkemY8lejte o *dem, co chcete na sjezdu prosadit, neb terra planYmi debatami se hned sjezd o jeden den prodlouti a to stoji hodne pellet a katdY musi za to platit.

S bratrsk'm pozdravem, L. Mikulenka. ita,d ecchoslovan els. 40.

Hillje, Texas.

Bratti a sestry!

Dostavila se to nevitand smrt do nageho tacit' a vyvolila si na geho milovaneho peedsedu. Bratti a sestry, jsem zakladajicim nem tohoto kadu. Toto jest prvni Glen, co si smrt vyvolila od na8eho iikedniho stolu.

Bratti a sestry, v8em yam je znamo, ze v lednove schuzi jsme odbYvali vYroeni schtzi, ktere bylo ptitomno hojne clams, take bratru ptedsedovi to dalo dosti namahy, aby v8e driel aspori trochu v mezich stanov. Bratr se drtel znamenite a vae mu to ko od ruky. Vgak sam stakieek Barto8 by to potvrdil, neb byl to schilze ptitomen, i br. Marek hl. fieetnik.

Bratr ptedseda nam bude Vatic° nahraditelnY a tat ho bude nas lad dlouho postradat, neb bratr ptedseda byl mirumilovnY elovek.

On byl jeden z tech, co stavi a nebouraji. Nezapomenu na nej, jak jsme stavili nak nynejk sin, jak nas stavebni vYbor povzbuzoval, kdy se nag praci vyskytly pfekatky, on nas vtdy povzbudil v nesi praci, dodal nam nova sily a nedovolil ani krok dozadu, ale jen stale do ptedu.

Tak bratki a sestry, jak jsem se jit byl ptedem zminil, je to prvni bratr co nam odetel od fitedniho stolu, po dobu jeho Utadovani.

Mame do schilze je gte tki tYdny, a tak pkemY8lejte, jakou poctu mu udelame na rozloudenou. Bratti, tuto Akrabaninu delam na luzku na kterem mne ta zpropadend flu drti jit 6 dni, a ani jsem se nemohl pohtbn bratra pkedsedy sileastnit. Bratti jak mne sdelil zet' to mu bylo sdeleno, br. pkedseda zemkel, to si nedovedete pkedstavit, co -jsem citil; to se neda, ani perem vypsat. .Byl mne- clnes navAtivit br. tajemnik, kterY hledal mistoptedsedu a kdyt jsem se mu zmi-

nil o mem planu, hned s nim souhlasil a kikal, to se o v8e postara a v8e zakidi.

Tak statieku Bartok, co jsem s tebou byl u bratra Horeaky, kdy jsem si ti stetoval to ma,m flu, tys jsi pravil ze jsi tat mel ate jsi myslel, to to bude tvilj konec, ale tat jsi z toho vyvazl.

Vaak si to vSechno povime ati se shledame.

Puntik. Se srdeenYm pozdravem, F. A. Knebel.

ViKAZ VYPLACENYCH (PAID-UP) CERTIFIKATU, DLE ikADtT, POCET CERTIFIKAI1J A OBNOS FOJISTENi. Podet Obnos tadu certifik. $3,034.00 8 1 438.00 2,234.50 511.00 1,535.00 1,452.50 4,251.00 9 10 2,579.00 10 4 2 989.00 12 7 3,639.00 13 740.50 14 3 1,836.50 5 15 1 302.00 16 17 10 2,532.00 19 639.00 2 760.50 4 20 6,063.00 21 14 22 3 1,891.00 648.00 23 3 24 23 3,877.00 25 14 4,675.50 26 2 1,153.00 1 88.00 27 28 10 3,646.00 29 3 1,029.00 31 13 6,200.00 34 1 360.00 35 3 572.50 37 1 473.00 38 2 756.00 39 1 239.00 40 1 521.00 41 2 774.00 42 1 139.00 45 3 236.00 47 13 1,618.00 49 1 439.00 51 12 5,936.50 52 5 1,747.00 1 58 345.00 60 1 100.00 61 5 1,722.00 62 7 2,507.50 63 8 3,100.00 65 3 488.00 67 1 225.00

Podet Obnos kadu certifik.

659.00 68 1 534.00 70 85.00 72 95.50 74 223.00 75 1,272.50 76 958.50 77 520.00 78 81 1,587.00 818.50 84 85 1,261.50 375.00 86 349.00 87 893.00 88 273.00 92 93 625.00 402.00 97 1,926.00 99 270.00 102 6,633.75 103 10 510.00 104 1 3,722.00 106 10 107 313.00 1 375.00 108 1 109 2 183.00 2,503.00 111 10 687.00 112 2 114 1,367.00 4 117 2 817.00 118 2 255.00 119 42.00 120 543.00 123 1,757.00 125 527.00 126 190.00 129 833.00 130 767.00 133 131.00 135 446.00 136 93.00 140 972.00 141 428.03 143 1,075.00 148 246.00 347

$118,903.75

LIDE MILUJi VALKU. (Pokradovani se srany 1.) tivot v miru tak, aby nas vzruchove uspokojoval. Dokud je mir charakterisovan hospodakskou nejistotou, bidn'mi tivotnimi podminkami, jednotvarnou praci a vAeobecnYm pocitem beznadeje, potud bude nam vtdycky vitano melodrama valky.

Dnes mame miliony nezamestnanYch, mzdy jsou nizke, bide zoufali. NacionalisMus stoupa jako horeeka a v desitkach zemi pochoduji ledne dety. Nezdokonalili jsme tadne leky na zla miru. A horda rortrpeenYch a zoufalYch di je zarodkem armady, ptipravene aklamovat Mute na koni.

Rozumni lido museji zapasit, aby zakonbdarstvi odrialo valce zisky, aby kontrolovalo vYrobu zbrani a stkeliva, aby znarodn i lo v8echny mute a v8echen material, aby znemotnilo zasilky zbrani a pod., protote to jsou ty podpurne sily, jet dini druhou valku tak nalehavou.

Ale dokud spoleenost nebude mod udinit mir vzduchove bohatYm a vyznamnym, dotud jsme odsouzeni snit o jinYch lecich.

Lida miluji valku. To je y Yzva, s nit se musi utkati vedci a socialni intenYki, motna kteresi budouci spolednosti, ma-li se zapadni civilisace zastavit na svem vojenskein p ochodu ke konedne zkaze.

Strana 6.

Blahodar4 hmyz.

ODLE tvrzeni nekterYch entomologil prop hravame pomalu, ale jiste zoufalY boj s hmyzem, jsouce jim obleteni na v gech stranach. Nage troth je jim nieena, nage domy podtirany a na ge zdravi, ba i tivot ohrotovany. 8kody, zgasobene lidstvu hmyzem, jdou merle do neodhadnutelnYch miliard.

Ztraty na potravinach, zpasobene hmyzem, eini ye SpojenYch Statech dvakrat vie net naklady na vojsko a locPstvo.

Moli a brouci napadaji na ge gatstvo, nabytek a potraviny. 6ervi nekterYch much se vyvijeji pod kilti dobytka, vyvolavajice u nej take choroby a nieice jeho kuzi. Moskyti jsou nejzhoubnej g im neptitelern lidstva. Moucha domaci ptenag i tyfus, dysenterii, choleru a tuberkulosu; ve g ptenag i skvrnity tyfus a sttiday ou horedku; moucha tse-tse rozna gi spavou nemoc a podle nedavnYch zpres jedna moucha, opattend 2000 drobounkych vlaskovitYch g upinek, ma na svedomi detne ptipady asthmy.

Z toho lze snadno odvozovat, ze hmyz k nejzhoubriej gim tvortim sveta ate bychom men proti nemu zdvihnout bezohlednY boj.

Avg ak toto rozhodnuti brzy poklesne, kdyt si uvedomime, to z 500,000 znamYch druha hmyzu jen asi 300 druha je rozhodnYm neptitelem dloveka. Co na torn, jestli hmyz zniei 10 procent na, gi trody, kdyt-bez hmyzu, zprosttedkujiciho opyleni, by nebylo vlibec tadne iirody?

Musime bYt hmyzu po ydedni za nideni mrtvYch a rozkladajicich se organismti, ktere by jinak brzy pokrYvaly celou zemi. Bylo stanoveno, to tii mouthy, diky svemu rychlemu rozmnctovani a dinnosti, portou mrtveho kone stejne rychle jako lev. A nebYti einosti vrtajiciho hmyzu, trvalo by staleti, net by samy 'tivly odstranily s povrchu zeme zbytky tvrdYch tropickych stroma. etrie druhy hmyzu byly poutivany od biblickYch dob k vYrobe barviv. Za pokost dekujeme rovnet hmyzu. Teto latky, vyludovane malidkYm hmyzem se roene vyveze ze sttedni Indie petadvacet t!Isic tun v eerie pies dva miliony dolartit. Vyre.bi se z ni nejjemnej gi pedetni vosk a g elak, jent je duletitou soudasti vgech Abyste videli, Mice mueednictvi postupuje hmyz pro lidskY pokrok, nav gtivte nekterY stay , dizenY pro studium rakoviny a najdete tam eetne druhy hmyzu vedle jinYch neobydejnYch pokusnYch -organismd jako dolka, rakli a cibule. Rakovina je v zasade problemem rustu a mnoteni bunek. Utrhnete hmyzu nekolik nohou a vylotte rychlY rust nove tkane a mnoteni, aby nahradily utrtene east a ziskate zakladni poudeni, jet by pomohlo vylotit podobnY spontanni rust bun& pti lidske rakovine.

Samieky blanokkidleho hmyzu kladou vajidka do rostlinne tkane a tstvolt. Dospeli, vykonavg e svoji tAvotni funkci hynou a mladi zaeinaji tivotni zapas ve stoncich rostlin. Avgak y e stoncich nebo v listech je malo potravy a tu larvy zadnou vyludovati nejakou latku, jet nuti rakolni balky se silne mnotit a tim ziskaji nadbytek potravy. Co je tato povzbuzujici latka? Jaky bude miti jeji ,nalezeni vliv na nag boj s rakovinou?

Kaidemu je jiste znama leeba revmatismu vdelim iihadlem, jet nekdy docili pravYch zazrakli u zastaralYch, zdanlive ut beznadejnYch ptipada. Protote v gak veeli jed ma vedle blahodarnYch teinkii take vlastnosti kobiiho jedu, strychninu a belladony, je nutno toto Weeni provadet pod peelivYm lekatskYm dozorem.

K odstraneni motne infekce byly ut vyrobeny sterilni extrakty yeeliho jedu, jet •se vsttikuji pod kati a maji tu vYhodu, to je lze poutivati pa celY rok.

Ve 'cr ake o Gran Chaco jeden americkY bystrY lekat si v'Siml, ze u vojati, rozbitYch grandty, jet ptivately ambulance z fronty, nastavala prudka infekce od znedistenYch ran a potom procento umrtnosti bylo stra gne YysOke. Av444 u ptipan, jet lotOy bez po pwel rAgzt za-

VESTNIK kopy nekolik dni, kdyt nebylo mono ptiblitit se k nim pro palbu, lekat nenagel ani stopy horeeky, ba jejich sta y se dokonce zadinal Kdyt opatrne odstranil s otevtenYch ran roztrhane gaty slepene krvi, spattil pod nimi pin fitasu spousty hemticich se mu gich derva a tkari kolem ran v podivuhodne dobrem, hojicim 'se stavu. Oervi totit twine odstranili mrtvou tkari a jemne rortti gtene kosti, takte k zanetu vabec nedoglo.

Po svern navratu do Spoj. Stata zaeal delati pckusy s laboratornimi zvitaty, poutivaje k og etteni jejich umelYch ran, eistYch tivYch derJeho vYsledky byly tak znamenite, to zacal teto lefty i u lidi. Diky jeho spechrim lze dnes v detnYch americkYch nemccnicich nalezti stalou zasobu sterilnich mugich larev pro ogettovani urditYch kostnich infekci a podobnYch chorob.

Nedavno dva Micah, delajice pokusy s eervy pro ledeni zjistili, to dervi nejen odstrariuji mrtvou tkari, nYbrt i vyluduji latku, zabijejici zhoubne mikroby v ranach. I vyrobili z nich extrakt a vstfiknuvge jej osobam, trpicim temito kostnimi neduhy, dosahli pozoruhodnYch v5 aledku. Je proto motno, to v blizke budoucncsti ptipojime mugi larvy k yYznadnYm dobrodejtm eloveka.

Slygeli jste /lady o molu, kterY tacii v Ulech, tak zvane veelomorce? Uz od case AristotelovYch je povatovan za gloadce eloveka. Je to malidkY, drzY dareba, jent se v noci vpliti do Ulu a jehot potomstvo v kratku promeni celY O1 v hromadu smeti. V gichni vdelati sveta s nim bezohledne bojuji. Ale nav gtivite-li nektere vedecke iistavy, najdete tarn tohoto gkadce peelive ogettovaneho v teplYch specialnich lihnich.

V proslulem francouzskem biologickem iistavu tento hmyz poskytl velmi ptesvedeivY dilkaz dlouho posmivane bilogicke pravde. Podle nynej gich nazora se vgeobecne uzna,ve., to ziskane vlastnct3ti se nentenagi na ptigti generaci. Avg ak vstfikujeme-li tomuto hmyzu po nekolik generaci ureite badly, ziskaji imunitu pied nimi, kterou potom mohou ptena geti na svoje potomstvo.

Obrana dloveka 'cited Utoky bacilli, vnikajicich do tela, zaleti mimo jine v nideni techto zarodka bilYmi krevnimi telisky a vytvateni ureitYch chemickYch latek, jet zne gkodriuji a nidi tyto maliake neptatele. Av gak pfi detnYch chorcbach byva telo ptemoteno rychle se mnoticimi choroboplodnYmi vettelci dtiv, net bile krvinky mohou odrazit jejich Utok a net chemicke slotky Vela mohou bYt uvdeny v einncrst.

Lze-li telo v takovYch kritickYch okamticich podpoiit injekci ut hotovYch chemickYch tek do krevniho obehu, mono Utoeici bakterie znieit nebo aspori udrtovat v gachu, net padent rozvine vlastni telesnou obranu.

Kde jsou chemicke steely pottebne pro takove kriticke piipady? Jsou tak slotite chemieke povahy, to tadnou z nich nelze vyrobit v nagich chemickYch laboratotich. A katdY mikrob je zranitelny jen specifickou kulkou. Proto jsou v laboratotich chovana pokusna zvitata, jejicht tea jsou vYrobnami techto ochrannYch latek. Vsttikneme-li jim totit spravnYm a bezpednYm zplisobem urdite zarodky, Vela techto zvitat zadnou proti nim vyrabet obranne latky, jet se jim hromadi v krvi.

Az dosud se nepodafilo vyrobiti ochranne serum pro ledeni tuberkulosy, jedne z nejzhoubnej gich neduhti moderniho eloveka. Nebyla dosud nalezena tadna tivouci tovarna, jet by se Bala imunisovat a potom vyrabela *dinncu protil'atku proti smrtonosnemu zaroclku.

Je vg ak jedno malidke zvite, ktere ut leta pied dlovekem skrYva svoji zazradnou schopnost dokonale imunity pied bacilem tuberkulosy — a timto podivuhodnYm zvitetem je prave ona, lit zminene. vdelomorka. Vstfiknete ji tolik tuberkulosnich badlu, to by zabily celou laboratot moreat a badly jsou v jejim tele okamtite znieeny. Veelomorka ma v tele vzacnou pasobici okamtitou zkazu tuberkulovYch ktera v tele dloveka je velmi vzkna, DQ vibes

Ve sttedu, dne 26. Unora 1936

Cechy Indy vyvozni mvsl v praveku.

PRAVEKEM tivote v na gi vlasti mame dcsud ptec;stavy velmi kuse a strohe. Byl to vg ak tivot podobnY na gemu, ttebate daleko prostg i. VYznamna svedectvi o tivote nagich pray ekYch'ptedchtddl podavaji nam vykopa,vky mohylovYch Z doby mnoha set a tisice let pied Kristem objevujeme v nich medene ozdoby. Med' se vg ak v 6echach a na Mcrave nikdy nevyskytovala. Musela bYt ptivezena a koupena vYmenou za jine zboti. Patrne za zviieci kote. Dnes vime, kudy se vozila.

Zjigteni je zajimave: Na. nekterYch mistech byla pod velkYmi kameny a v nepatrne hioubce pod zemi nalezena cela skladi gte bronzovYch spiral, jehlic a jinYch ptedmettl. TakovYm mistam se 'Mk& "depot". Kodujici obchodnik, kterY byl zaroveri temesinikem (asi jako dneg ni kotlafi), ulotil na ceste east sveho zboti do tem& Hrozilo mu patrne ptepadeni, nebo chtel pokradovat v ceste s mengim nakladem.

Pak bud' zahynul, nebo zapomnel misto, kde mei veci uloteny. V jednom takovem skladigti se naglo 216 bronzovYch kust. Spojenim mist techto skladi gt' poznavame dnes smery tYch obchodnich stezek. Vime, to jedna vedla podle Labe a Vltavy do pratske kotliny at od/laud z pobteti Baltu. Wive se objevitele takovYch naleza domnivali, to v gechny brozove spiraly a kotoude jsou ozdoby. Dnes vime, to byl obchodni tvar bronzu, tak jako se dnes telezo prodave, v tyeich, prutech, plechu. Dokonce byly dohady, to bronzove ku gy jsou ye,teny. NovY teditel prehistorickeho oddeleni Narodniho musea dr. NetistupnY zvatil 800 takovYch kovovYch kusa, aby ovetil tento dohad. Avgak vaha byla rtizna.

Zvlagtnim dojmem na nas pasobi, kdyt mezi naramky z bronzu a zlata a ozdobami ze skla najdeme Berne, krasne naramky z kamenneho uhli. Objevuji se najednou nekolik stoleti pied Kristem jako ptechodna moda galska. Byly objeveny dokonce tti velke dilny s nekolika tisici ukazek. Jedna byla u Zehrovic, druha u Pdsut, tteti nedaleko Honic v kladensko-slanske uhelne panvi. Pochazeji asi ze druheho at tketiho stoleti pied Kristem. V dilnach byly takove spousty naramkt, ze slo jiste o exportni zboti do dalekych krajti. Vime jit, to se jimi zasobila dela, stkedni Evropa. Jedna dilna zpracovala take 8 tisic kusa naramkii z uhli. PHglo se i na postup prate. Z ptitesane plotny kamenneho uhli byla vyselana koledka, z koleeek pak dargi sou,stkedna koledka, takte vznikl neopracovanY obroudek. Ten se pak brousil na hrubYch, potom na jemnej gich piskovcovych brusech a po opracovani byl'zdoben rYhami. Teprve po vylegteni byl naramek hotov.

Zda se, to to byla vYroba vYnosna, protote se takove naramky snadno rozbily a byly kupovany znova. Podivne je jenom to, to jit tenkrat lido neobjevili, to se uhlim necha topit.

Byly totit nalezeny cele hrornady odtezka, ktere by jinak jiste spalili. Ale kdo- To lze jit tetko Het Pravdou v gak je, ze naramky z uhli jsou nejstar gi znamY doklad o dolovani uhli.

Nalezy v hrobech potvrzuji, to mOda uhelnYch naramku byla dodasna. Jejich majitele museli bYt na ktehkY naramek hodne opatrni.

Tim se vysvetluje, prod na p1. v jednom hrobe je tteba dvacet naramkti z bronzu i zlata, ale jen jeden z uhli. Nc'sitel koupil novY, kdyt stare rozbil.

Ulovili torpedo. — Dangti rybati ulovili v Skagens - Hornu, nejsevernej giho danskeho mysu, nedekanY Ulovek. Kdyt zatahli site, pozcrcvali, ze zabrali neco neobydejne tetkoho.

Mrzelo je to, protote to obydejne znamena potrhane site, a pomalu tan. Pak videli, to maji v sitich torpedo, asi pet a pal metro dlouhe a asi dvacet metraku tetke. Nalada se jim ihned spravila, protote ulovene torpedo vynese vice net nejlep gi inovek ryb. Ztejme je to torpedo, jet letelo na motskom dne od svetoy e valky, tedy kolem dvaciti let. Bylo ut Opine pokryto mu glemi a kormidlo i vrtule byly slo• nop ypcloq iip140" rozetany,

Ve stfedu, dne 26. imora 1936.

HUDKA ZEN Detroit, Mich.

Vatend redakce a etenalstvo!

Pleji yam vesely novY rok 1936, a hodne novYch tient" do na gi mile Jednoty!

1)&1.0 ze srdce moji dcefe Marii a jejimu muti R. I. 8vecovi z Caldwell, Tex., za krasne darky vanoeni. Tet dik mamince 8vecove za darek. To jste toho Mikula ge obrali! A co tech pekanri! To byla pochoutka. Je gte jednou diky!

Libi se mi dopis Jos. Barto ge. On ma pravdu, to Wind si nic nenechaji libit, co by jim bylo jen trochu ke gkode. Oni jsou razni, proto jdou kupfedu. NAO' narod vady ustupoval, neb nemiloval nesvary, a vady si nechal mod libit.

Ale jak pravi p. Barto g, razne zakrodit, kde se jedna o na ge narodni pojmenovani Bohemian, cot je na ge pfezdivka. Bylo to 500 let pled Kristem, co se nastehovali do na gich krajti narod Bojove. Pak s nimi meli boje Markomani Nemci a vyhubili tyto. A prod se Neinctim tak nefika, oni byli prvni pa Bojich. Proto se to zem jmenovala Bojohemum, z dehot povstalo latinske a tea anglicke pojmenovani Bohemia. Tet ode gil ti Markomani a teprve se tam usadili 6e gi a pojmenovani tu zem t echami. Ve starem kraji jsme ani a.Bohemians neslygeli at zde v Americe. Ale kdo se o to zasadil, aby nage jmeno tak zostudil? Je to i na gi vinou, to si to necheme libit, ale na g lid je jit na to jmeno tak navyklY, to se sam tak jmenuje. Asi katclY, kdo neznal keel anglicke, si myslel, ae se tak skutedne jmenujeme. Ale ted' to vime, tak se mama branit, jak pie pani Mikeskova. Nejlepgi by vlacia deskoslovenska udelala, kdyby jmeno nageho naroda spravne napsala jednou provtdy. My podle prava se mame jmenovati techoslovane — ani tech, ani techoslovak — neb my zde mame narody, kteli jsou nagi bratti, Slovani, jsou to Chorvati, Srbove, Bulhati, Polaci, Rusove ,a to je nag narod slovariskY. Kdyt budeme utivat jmeno techoslovak, to se zastavi jen na Slovensku, a my musime pojmout do nageho pojmenovani vgechny slovanske narody. Nemyslite? Dejte o torn svoje mineni. Cech, to bychom byli zase jenom my t e gi sami, a kde jsou jine narody? To bychom pak nebyli celek. To prave by mela vlada deskoslovenska napsat a zaslat zde na na gi vladu, to se jedna o velkY omyl, kdy nas tak jnienuji.

Ale to by zase musel nada z Ameriky deske vlade napsat, aby protestovala a pak zde se sami jmenovat tak, jak nam prislusi. Je gte je toho mod mezi na gim narodem, co kali nage Cegstvi.

Kdyt jsme plijeli do Texasu pled 30 roky, asi za dva roky jsem byla u jednech sousechi.

Prigla fee, jake bereme noviny. Ja kikam, ja beru deske. Ta tena mne rika, ja zase moraysiv5. Myslela jsem opravdu, to jsou to nejake jine noviny ,a pravim: "ukatte mne je".

Piinesla Hlasatel. Pravim: `Tticlyt' ja mam tet Hlasatel". Ona pravi: `V gak my nejsme deg, my jsme Moravci", To vidite, to je zde tfeba vysvetleni.

Jiti je tomu hezka doba, co jsem psala do Vestniku a snad jsem nic zleho nenapsala.

Ale dostala jsem dopis s otazkami, to kdybych na vg echny mela odpovedet, musela bych unit slov hrubYch a to ja nerada dinim. Podepsal se nejmenovanY. A my mame doma kocoura, a ten ma. d ye Mena jako nenieckY cisaf, a ten jistY nema jrnena. Ptal se mne, jak poznam 6echa od Moravce. Je to vYsmech pro nas, co? Tak mu odpovidam, to tech ma nos mezi ()alma a Moravan zase ma, nos uprostfed oCi. A ted' ja mu zase dam otazku: "Kde ma bot samidku?" Ale body mame v gelijake: mame bod varu a tet bod mrazu, ale toto jsou boty z kilte! Neb chytremu napovez a hloupemu dom. Tak bot ma samieku v oechach, neb tegi iikaji bota, a my na Morave tikame bot. A boty, icy postavite tu 0.$kow botu vedle

VESTNIK je to hezka para bail a neroznate, kterY je z tech a kterY je z Moravy. A tak je to s temi Cechy a Moravci. Kdyt se ee g i usadili v zemi Ceske, jak se rozmnotili, nechteli bYti tak pa. hromade, a proto polovice si jich zvolilo sveho vadce dili starostu a g li na Moravu. Tak postali moravgti 6eSi. Pak tu 'name slerske Cechy a na Te ginsku, jen ze ti jsou jit hodne ponemdeni.

A mame zde v Texasu lidi, co jim iikaji Valag a tet jsou te gi. TeZ" se pled davnYmi easy, tam kolem Vsetina a Vyzovic usadili Vla gi a pasli stada dobytka. Jelikat tarn nebyl mod kraj iirodny tet se vystehovali a kdyt se tam nag lid usadil rikali jim Valag i, tlebas se jim to lope vyslovovalo net Vla g i. Tez ti Vlagi nesli s sebou olechy a tyto nasadili a ktere na Morave zdomacnely a tak se jim podnes Mica vlagske o •echy. Tak jsem to tomu be ztoho jmena vysvetlila.

To je takova otazka, jako kdyt se jeden Hanak ptal Slovaka: "Poslochete, jak hu vas kokadke kokajO?" "U nas kukaCky kukajir: kuku". "Hu nas taky: ko-ko. Tak ko-ko jako koko" — A zase jeden Hanak se ptal druheho, co so to za ledi, ti Ceti?". — "No to so ledi jako me, jen to SO drobatko hlope gi. Ja bych rada vedela, kde se ti Hanaci vzali. Jsou v rodnej g imi kraji Moravy a katdy jim lekne: hlaupY Hanak. Ale co je hor giho, to ja jsem tet z Hanakti. Tak nevim, jsme-li opravdu tak hloupi, a nebo tak vypadame.

Onehdy jsem se se gla s jednim dlovekem z Texasu. Povidam: "Je tam hodne 6echa usazenYch, kde vy zustavate?" On na to: "Tam nejsou tadni te g i, tam jsou sami Moravci".

Tak to vidite, to ten lid ma jakousi myglenku, to ti Ce g i jsoU nas Moravanii nepkatele. Tak my Moravani se mame nazYvat Cesi, neb my jsme Ce g i z Moravy, vtdyt' jsme jedne matky tic/ave. Kdyi tekla krev deska, tekla i mora y -ska.ldytMorvnesCchpib, jako vlastni bratli. Tak se nesmime tiidit na dva narody, ale na jeden, neb vnitini sila naroda zoleti na jeho vzdelani!

Tet se y am musim zminit, to jsme tu meli sokolskou akademii, deti od 6 do 9 let velice krasne eviCili. Kdybych yam to vg e mela vypisovat, zabralo by to mod mista. Program byl velice pestrY, tie se libil v gem. Meli jsme tu dobreho feenika, zastupce Ceskoslovenske dy, konsula z Clevelandu. Ten se velice pochvalne vyslovil o na gem narode. to vlast na g e Ceka jak s ni nalotime; neni tu jen vlast, je tu narod a to je lid, kterY ma pracovat aby na g e vlast nezahynula, zvla gi' v to dobe zmatku, ma lid pomahat. Tet vzpomnel Jetig e, jak on lekl, kdo chce g bYt velikYm, bud' slutebnikem. Red byla zakondena, a phjata s potleskem.

Tak vidite, nekdo nechtel k Sokolu, to to je proti vire, a piece kaki* vi, to Kristus byl nas uditel, ate ho lid cti, to videt, to byl vzpo' by byl Sokol proti vile, neni tomu menut. Ze tak, neb tam se nikdy nemluvi o vile, jen o zdravem tele a Cistern duchu. To snad vi katdY, kdo tam posila deti, neb Kristus tet fekl: "Nechte malidkYch piijiti, neb jejich je kralovstvi!" Ana, je jejich, nebot' oni jsou nage budoucnost. Tak je na nas, abychom je doble vychovali, tak aby mchli po nos plevzit to, co my jsme zapodali a zbudovali, aby hledeli na narody slovanske bratrsky, kdyby nam chtel neplitel ublitit, aby nam bratli Slovani gli na pomoc.

V sokolskYch jednotach telocvienYch zdokonaluji si cvidenci nejen B ye telo a jeho zdravi, ale pestuji jeho silu, obratnost, krasu a Ica,zeri, pfesnost a hospodarnost, odna geji si domu radost ze tivata a silu, aby mohl odralet ritcky, kdyt se po na gem narode blatem hazi. To si zachova katidY sokol v katclem ohledu. tije s katclYm bratrsky, neb je tak vychovan.

Vg echna Cest nail mladeti, to se nestydi za sytij pilvod a obleka se do narodnich UvedomelY Ameridan nas jen pochvali. Jen pokradujte v programu, neb se i na severu lido plipravuji do Texasu na tu oslavu. Narodni kroje a tanec je v celYch SpojenYcsh Sta.tech nadg ene vitan, a tet katidY uvedornelSr Ceth by to rnel podporovat, neb kdo necti

Strana 7. svoji narodnost, nezna, ani ctiti jine. A kdo dice o nag em narode mluvit, mel by si Usta vymYt, neb na g narod je distY a slavnY. Byla jsem v obrazkovem divadle, kde jsme videli tu hroznou povoderi v Houstonu. Jeden mutskY v modlakach lezl z hausu na elektricke provaz v ruce. Voda se tak odratela vinila. Muselo to bYt hrozne. Tu sly gim za mnou: "Podivejte se, jak stall/ Barto g s hadiskem v ruce. leze na draty. Chce se dostat co nejrychleji dorrrO po telegrame, neb vi, co by ho Cekalo." Net jsem se mohla lepe podivat, obrazek byl pryd.

Tak vidite, i zde na severu vidime sve mild z Texasu. P11 tom zde mame zimu, mrzne, to nemriteme zahfat domy. No ,je Hromic, kterYch se cikani nevice bah, neb oni men pastavenY jen stan, jen slaba plachta, daleko za vesnici, kolem zaveje snehu a kdyt gel sedlak kolem, cikan se ptal: "StrYde, jak je tam na venku?"

Zase nekdy napi g i piseri Moravana, Pan redaktor, snad je skladatelem not, neb jo, notu neznam. Pleji mnoho zdaru!

Anna Maya, 3584 Maybury, Detroit, Mich.

TIHA MORSKYCH HLUBIN. Zkoumani molskYch hiubin neziistalo jen jen pli loriskem vYsledku zoologa Wiliama Beebea, kterY se po prve spustil ye zvlagtnim "hlubinnem balone" do hlcubky 900 metrri, kde ziskal i jedinedne snimky novYch tvort.

Pontkud jinak zalidil si to badatel dr. Rouxy.

Dal •ai zhotovit celou sklenenou mistnost americkYch rozmert 8x8 m z nerozbiteho skla 10 cm tlusteho. Tento ktehkY, ale dokonale svetlY podmoi .3kY pokoj, opattenY lotnici a spiti, potlebnYmi ptistroji, leCivy, telefonem, psacim strojem a ov g em mohutnYmi reflektory o sile 40 tisic sviCek, spustil pak v techto dnech parnik "Oakland" u pobleti honolulskeho do hloubky temef 500 m. Dr. Rouxy chtel konat podmotska pozorovani co nejdele. &Salm kysliku vzal s sebou na cele dtyli nedele.

Zda se, jako by dobrodrutnemu podniku dra Rouxyho mohl katdY zavidet. A ani on sam jiste neoeekaval tak mimotadne pfekalky, ktera, na diouho zarazila v gechny pokusy. Nervove zhrouceni, vznikle z unavy neustaleho pozorovani, fotografovani a zaznamenavani i z osamelosti v nezvyklem prosttedi, pfemohlo konedne vedeckou ctitadost a vytrvalost jit po peti dnech a pet nocich. A chybelo jen mai% aby velkolepY podnik, jehot naklad asi 10 mi./kir-1U KC, neskondil tragickY. Na sklonku pateho dne zaznel na parniku, ktery nad podmotskYm pokojem kotvil, signal k rychlemu vytateni. Ale na telefonicke dotazy dr. Rouxy neodpovidal. Kapitan "Oaklandu" dal proto "podmolskY pokoj" bez me gkani vytahnout. Trvalo to dela tli hodiny a dra Rouxyhc nalezli leticiho ye mdlobach, pfemoteneho bezejmennou hrOsou ticha a osamelosti v mof,..ikYch hlubinach, ktera se neda srovnavat s pomery v ponorce. Kreslil, fotografoval a psal at do posledni chvile vedomi.

Zatim nemame je gte krome poznamkovYch zapisu plimeho liceni podmolskYch zatitku techto pet dna. Des hiubin zpasobil nejen mdloby, ale i tetkou nervovou poruchu. Dr. Rouxy je v sanatoriu a Micah doufaji, to alespori do nekolika mesicti natolik se pozdravi, to se bude moci upamatovat na sve pocimofske zatitky a plijmout pak nabidku nektereho z nejvagich nakladatela na vydani knihy o svYch peti podmotskYch dnech. , Miliony z diungle. — Spisovatel Rudyard Kipling, kterY v techto dnech zemtel, zanechal podle prvnich odhadd jmeni ye vYSi 750.000 liber (asi 76 a ptil milionu KC.). Je to nejvetgi jmeni, jake kdy spisovatel nashromatdil. Pouze slavna Kniha citungli vyna gela Kiplingovi rodne 10.000 liber na autorskYch honorafich.

Pro jistotu upozrriujeme, to takova, jmeni mohou zanechati opravdu jen svetovi spisovatele, aby snad na g e berni spravy z tong nevy• vazpvaly

Strana 8.

lakedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Pfedplatne 65e roene. Do stare vlasti •1-65 roene.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilaji se do Hlavni "Cfadorny, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, piedplatne, ozniunky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Ozriameni bratrum fieetnikiim! Otvrtletni poplatek v mesici hreznu pro eleny ve tfide A, kteti die stanov maji spolkovy organ odebirati, bude 45 cent(' na elena. Clenkyne v to tfide a pak vgichni elenove ve tkide D budou platit 25 centu. S br. pozdravem, J. R. Kubena, tajemnik Hl. tliadovny. elenstvi u S. P. J. S. T. znamend, Ze krasne heslo "Sviij k svernu" chapeme a take provadime, cox je nam zajiste bez rozdilu tak zapotfebi. Co je nas v Texasu. Kdybychom si vedomili, ae spojenim se v silnou bratrskou organisaci dokazali bychom na gi velikou silu, ktera po strance hospodatske, spoleeenske a koneane i politicks velikou by byla oporou naaemu lidu. Clenstvi u S. P. J. S. T. znamend, ze podporujeme nave narodni freely, spoleeni pod vlajkou na geho Bratrstva snaaime se udr2eti na gi nadhernou ee gtinu, tradice a krasne vlastnostl na gich pionyru. Mnoho by se dalo psati o teto strance bratrskeho pojigteni, Clenstvi v bratrske podpurne organisaci. Zijeme v dobe pozvolneho pievratu, kdy kapitalisticke dnegni zatizeni bojuje urputnY boj o sve udrZeni vzdor tomu„ Ze kolem nas vidime dfikazy toho, tfida privileova-nYch uchyatila narodni bohatstvi pro sebe na frkor mas pracujiciho lidu. Ma nag uvedomelY muZ a Zona podporovati cizi spolky na jedne strane a na druhe strane vest hroznY boj se stejnYmi zajmy? Jiste nikoli. Nage Bratrostvo se sklada z drobneho lidu a jiste si zaslordi podpory vgech. svou vlast, sviij na,rod a jeho zamoiske haluze, nemusIS o. tom mluvit, ale udelej neco kloudneho; o nie jineho nejde.

Masaryk.

Co delaji jini. Mezi pfedsjezdove debaty v nagich tadech slouZi g co thema nasledujici resolute, ptedlolena, okrskovYm vYborem silne Ceske jednoty statnimu sjezdu okrskovYch zastupcil. Jest vecna. easove Zadouci i pro nas a zni doslovne: "Detske Odbory aini na gi Jednotu nesmrtelnou, je to jakesi pokraeovani nagi budoucnosti a studna, ze ktere mono stale Cerpat priliv Clenstva a z toho dfivodu Cinime povinnost kaleleho fadu ve statu "X", aby mel s yfij detskY Odbor a tento pti kalde pfilditosti budoval. OkrskovY vYbor necht' timto odborem potada nejmene dvakrat do roka nejakY program a podle moZnosti necht' uspotada detskY vYlet v pfihodne doh& Zdilrazfruje se dale, aby v osadach byla zrizena letni deska kola pro ditky a pestovan tak desky jazyk, jak mezi ditkami, tak i mezi dospivajici mladai". tim vfge se kdo mravne postavi, tim vice mu sedi v giji druhY. Jen neodsuzujme nikoho!

Zaeatek noveho ladobi svetovYoh bavinenYch trhfr nastal rozsudkem nejvy ggiho spolkoveho soudu, kterYm AAA byl prohla gen za nefistavni. Podle zneni Usta yy vgechny podpory spolkove vlady za neobolelanou pfidu uznany soudem za neptipustne, pattici do pravomoci jednotlivYch state. President Roosevelt nedal se

VtSTN I K vgak ye sve zernedelske politice t'akou poralkou zastavit, neprodlene s pomoci s yych radcu kongresu, nahradni zakon, sesta,y eny peelive a opirajici vyplaceni nahrad dobrovolne se prihlasivgim rolnikum na zaklade zachovani frrodnosti pudy, kterY byl koncem min. tYdne kongresem schvalen. Nahradni zakon bude pfisobit do roku 1938, do ktereZ doby jednothve staty uzakoni pfislu gnou regulaci produkce hlavnich piodin na podstate zachovani pudy, jinYmi slovy teeeno, planovita, produkce baviny, obili a korny potrva trvale a cestou Ustavni. Rooseveltovo postaveni v nastavajicim volebnim boji bylo rozsudkem spolkoy ell° soudu posileno, pkevaha obeanti musi ptiznat, ae presidentova obrodna testa vedla k Uspechu, ptivoclila patrne zlep geni ye vaech oborech obchodu a prilmyslu. Rozsudek spol. soudu nemel v Americe ani na ostatnich bavinovYch trzich oeekavanYch Skodlivych nasledkfi. V pfigtich mesicich bude bavina hrat dfileLtou filohu v americke vnittni politico, co2 jiste zvysi zajem spekulace o svetove trhy baviny. Valny obchod a spotfebitele budou zachovasat nalelitou opatrnost, dokud nebudou koneene rortegeny vgechny hodne sloZite pra y -niapoltckszy,rhdnuimovvstale. Zaeatek noveho zajimaveho udobi svetovSich baylnoyYch trhil bride pravdepodobne vysttidan klidnYm vYvojem af2 tehdy, jestliZe president Roosevelt uhaji svou zemedelskou politiku a jestliZe bude Taboo podruhe zvolen.

Za stavu veci vetejne mineni odpovida na obe otazky kladne. Planovita produkce dnes srostla ptilig tesne s celYm americkYm hospodatstvim a jeji dobre vYsledky pro zemedelstvi a pi-C-flys' jsou ptili g zjevne, net' aby obrodnY plan za dne gni svetove hospodatske situate byl zamenen nejakym novYm pokuseni.

Svedove kdysi dobyli tech, naCe nesmrtelny KomenskY dobyl Svedska. Komenskeho dill) tam trva. Je videt, ie duchovni vYboje maji trvalejei cenu, nein valeene.

Nisledek zajimaveho a jedineeneho zakona.

Nasledkem neseetnYch 2adosti o povoleni rfiznych vYprodejil (Bargain Sales), vlada Holandska se rozhodla k raznemu opatteni: vaechny vYprodeje museji bYt provedeny v dobe trech tYcinfr. VelkY obchod ohlasil nekolik dni pied zahajenim vYprodeje, Ze bude prodavat chlapecke obleky za cenu od 1 centu vYge. Zrovna tak mohly bYt obleky rozdavany, ale to zakon nedovoloval — a tak se rriatky tlaeily v zastu.pech pied vchodem obchodu. Obchod s obuvi nabizel boty, ktere staly drive 10 hol. zlatYch, po 50 centech. Ve vYkladech obchodil bylo videt ygechny veci, jea nemohly byty poslednich letech prodany. Hospodyne byly nadgeny zboZirn, jeho2 "nepatrne" vady snadno ptehledly v radosti nad nevidanYmi cenami.

V Holandsku je 400,000 nezamestnanYch, ale take spousty kapitalu, jenZ leli ladem. Kdo ma penize, nechava je leZet. Bohati i chudi vrhali se laone na zboZi vYprodejfi: po ya t. ovali se stejne za postiZene a za stejne gt'astne v nenadalem raji lace. Po uplynuti doby yYprodejil lido si znovu uvedomili, Ze ziji v dobe krise.

Sklady se yyprazdnily i za cenu ztrat. Zilstava otazkou — pomohia tato obet k aiveni vYroby?

KaitlY hospodafskY oties zaplati lid. Jegte nikdy se nestalo, aby hospodafskou tihu doby pine zaplatil kapitalismus. Proto ti, kdoZ vyvolavaji dne gni nespokojenost nad poctivYm frsilim presidenta Roosevelta, kdo zneklidnuji, Zivi spory, chteji boje spoleeenskYch tfid, prociluiuji krisi, hazeji klacky do testy obrodnYm snaham ptitomne administrate. Kdo2 jsou oni nespokojenci, ktere organisace zatracuji pomocne. vladni prate, stojici sice viadu miliony penez av gak poskytujici zaniestnani nekolika miliontm delnikt, ktere soukromY kapital vyhodil na ulici, houby dbaje, pomfou-li hlady. Proti administraci nejzutiveji broji: Obchodni Komora Unie (700.000 Cent)); Narodni hospodatska. liga (250.000 elenfi); povestna Liga Svobody (85.000 Mena); Narodni sdruZeni prtmyslnikti (65.000); Americka federace in yestoru (60.000):Americka, liga daneplatcti (12.000); Kti2aci (10.000). To-

Ve sttedu, dne 26. iinora 1936. to jsou organisace, ktere zavrhuji vladni pomocnY program, kterY je pry naprosto neamerickY. A co odporueuji sami? At' prY si z ny. e ka&ly sam! Dovedeme nej gi tisne pornti 2 si ptedstavit, co melo nasledovati, nebyfge zakroku vIady? Miliony delnika nucene zahaleli, jejich rodiny trpely nevYslovne, deti zmiraly podyStivou, nespokojenost se rozmahala, vteni v lidu mohutnelo. OsvicenY Roosevelt ptigel v hodine svrehovane dulezite. Odvratil mo2nou katastrofu, vede narod z hospodatskeho htbitova a masy lidu jsou za nim!

O nas pro nas. Nage aadost by dopisovatele uaivali mengi format (rozmer) papiru a psali pouze po jedne strane papiru perem anebo tuakou mekkou, byla — skoro — spinena. Dekujeme za tuto kooperaci a oaekavame, 2e take malinke tit jen procento, dosud yYzyu ptehlednuvgi ci nemajici dosud mo'tnosti k opatteni si Z'adouciho psaciho papiru, pera neb mekke tOky — budou nasledovati!

Rodaci v Taylor meli by se dohodnout, spojit a iisilovne pracovati k dosaeni vyueovani eegtiny na vyggi akole. Pravo, narok maji na sve strane, tteba sebevedome, nekompromisne on se do2adovat. VYsledku zdar!

Opakujeme, lope teeeno, ptipominame dopisovateltim zodpovedne a v ptedsjezdovem obdobi zylagt' choulostive postaveni potadatelovo — pokud se tyre tpravy dopist. Kahl* Glen na geho Bratrstva ma pravo, ba ma i povinnost, kritisovat vedeni, spravovani, metody Jednoty. Ne't kritika nesmi utocit osobne, nesmi bYti v zasadnim rozporu v pojmu bratrstvi, nesmi bYti posme gna, nYbri vYhradne vecna, tvotiva.. Proti citivodu stuj2 zase &We'd, doklad, eislice. Polemika pry nema bYti psana v rozeileni, podraldeni. Nejlepe napsane nechat den dva — ule2et — pak ptedisti dopis znovu. Tato metoda se dobte osvedeuje. Uchranila mnohe od neptedlo2enosti, ukvapeni. Pracujme v gichni pro dobro, zlep geni a dalrozvoj na gi drahe S.P.J.S.T. Prof. Masaryk, potkal na zaeatku valky ye Vidni rakouskeho generala, kterY mu pravil: "Pane poslanee, vaai vojaci jsou divni lido: pti mobilisaci rukuji jako berankove, s neptitelem se biji jako lvove a kdy2 prohravame, maji radost jako male deti." V tech slovech lezi cola velikost dug e deskeho vojaka za svetove ky.

Pro spolupraci s podpfirnSrmi Jednotami. Ve schazi listtedniho Vzdelavaciho Odboru Amer.

Obce Sokalske, konane v lednu t. r. v Sokole Chicago, schvalen byl nasledujici navrh br.

Kosa: Bylo by ve prospech veci sokolske i narodni, kdybychom ve gli v u2gi, styk s nagimi podpinnymi Jednotami, ktere se vykazuji mohutnYm poetem Clenstva. Je bezesporne, ae Sokclstvo vychovava mlade't po strance moralni i narodni a tim ji vychovava nejenom pro sebe, ale i pro v g echny organisace a spolky 0statni. Proto Sokolstvo si zaslou2i to nejvetgi pozcrncsti ad naaich organisaci, a naproti to-mu A. 0. S. chce pine pracovati a vyjiti vstkic kulturni vYchovou a vaemoanou mravni pomoci temto Westin'. Hlavni podminky jsou: Uvedomit organisace, C A A, Z C B J, J 6 D a.

S P J ST o kulturni spolupraci a vejiti s nimi v pisemnY styk, ptipadne domluviti se o schilzce zastupcii jmenovanych toles Kde zaklaciany jsou mlade tady, necht' soudasne zalOteny jsou sok. jednoty, pokud jia v mists nejsou.

Organisatoti Wes at' spolupracuji s cvieiteli A. 0. S. Olenstvo jednot sok. bude aadano, aby se pojig t'ovalo u jmenovanYch organisaci a Clenstvo tacit opet aby podporovalo Sokola.

Hoverna: — Jos. N. Starobni pense vyplacena bude toliko obeantim. Vyzvednete si bezodkladne novY prvni list, jelikot vas uz davno propadl. Okresn 1 klerk Vain ochotne poradi, ptislugnou tadost vyhotovi. Ptineste mu doklady o Vaaem ptistani do Ameriky, kftici list atd.

Tazatel v T. Federalni berni odvolaci rada rozhodla, ae pojistka v ktere poji gtenY ponechava si pravo vyzvednouti hotove odbytne bez dovoleni jmenovaneho dedice, path do pozilstalosti pojiateneho a naloZ1 se s ni jako s jinYm majetkem poji gtence, zanechal-li tento pri sve smrti dluhy. Rozhodnuti toto netYka se pojistek bratrskYch podpinnYch organisaci.

Ve stkedu, dne 26. imora 1936.

Co tSrden Stoprocentni kruhy, nenavidejici pkistehovalce, podaly kongresu novou pkedlohu namikenou proti cizincfn. Navrhuje, aby v'Sichni cizozemci se dali registrovati v patovnich ftkadovnach podinaje dne 1. dervence 1936.

Pkedloha omezuje dosavadni kvotu pkistehovalcu na jednu desetinu, navrhuje deportaci cizincti usvedeenYch ze zlotinu aneb tajneho noSeni palne zbrane.

Nitdi snemovna kongresu schvalila rozpodet pro armadu v sume $545,000,000 — nejvetAi ze vS'ech let v dobe miru a poslala pkedlohu do senatu. Dle rozpoetu ma. bYti zvy'Sen podet pechoty, delosttelectva a jizdy, rozmnotena obrana Pacifickeho pobketi.

Nahradni zakon AAA, spolkovYm soudem prohlaknY nefistavniim, scjnvalen byl koncem tYdne nitgim domem kongresu a byl preclan spoleenemu vYboru k urovnani odchylek, pkijatYch senatem neb dolni snemovnou. Dle na.hradni ptedlohy: tajemnik zemedelstvi jest opravnen vynalotit kolem 500 milionti dolard k rozdeleni mezi inmate, kteti vyhovi potadavktim o zachovani trodnosti pfuly; rolniktim bude poskytovana odmena za zachovani furodnosti pudy a spravne stkidani plodin za tim Teelem; zmenaeni nehospodarneho zpOsobu farmakeni, kterYm je zbyteene pozemek vymrslan, jehot trodnost jest povatovana za majetek naroda a nikoli jednotlivce.

Vladnich fonda lze utiti k znovtrzk i zovani a udrtovani nakupni schopnosti rolniku, na pomoc k ochrane odplavovani ornice. Prvni dva roky bude sekretat orby jednati s farmaki pkimo a po 1. lednu 1938 vejde v platnost trvale zakizeni, t. zv. "trvalY plan", kterf bude nutno v katclem state schvaliti, aby rolnici v takovem state mohli miti prospech z takoveho pomocneho opatteni. Staty mohou "trvalY plan" pkijmouti a tak si zajistiti vYhody kdykol po dye leta jeho prozatimniho trvani.

Jakmile stat ptijme pomocnY plan, bude jeho provadeni a vykonavani svekeno statni administraci, kterd vaak bude podrobena schvaleni spolkoveho tajemnika orby. Dle pokizenYch odhan, tento plan zmenai osevnou plochu hlavnich plodin o 20 at 30 milion akrft.

Tyto plochy budou osety travinami a plodinami, zvyaujicimi firodnost ptzdy, Kde bude potadavku vyhoveno, bude rolnikum poskytovana vladni odmena za takove omezeni produkce a tato odmena bude vyplacena dle toho, v jakem procente bude jednotlivY farmak s pomocnou snahou vladni spolupbsobit, cot bude stanoveno dle pravidel, kterd budou pkedem oznamena zemedelskYm odborem.

NovY program pro vYstavbu nenakladnYch domft v nahradu za brlohy mast a residence nevyhovujici zdravotnim potadavkilm, schvalen byl presidentem Rooseveltem a ma bYti proveden v obdobi desiti let. Obcim a mesttm poskytlo by se vladni poji gteni hypotek at do 90 procent odhadni ceny pki nejniMim Aroku.

Kongres bude vy gettovat nespravnosti a die tvrzeni demokratickeho kongresnika L. Bella ze statu. Missouri, eachry vedoucich elent Townsendovy ligy, slibujici starYm lidem vymoteni pense $200 rnesidne. Vadcam teto ligy se Made za vinu, ze si pkivlastriuji statisice dolard, ktere skolektovali od pkistouplYch jet byly od techto nemajetnYch starch osob vylakany na zkizeni organisace, ktera jim k aosateni starobni pense pry doponite. Bell oznadil pkedsedu National Old Age Pension Association — dr. F. E. Pope-a — za hlavniho obrodnika, trestandho jit vezenim, pro zneuzivani poety k podvodnYm &alum.

Koncem ledna t. r. zahajeno bylo v zatoce Bizerta na africkem pobteti bourani posledni jednotky bitevni fiotily ruske ride, ktera. roku 1920 po poratce Wrangelovy armady uprchla z Oerneho more. Po dobu 15 let kotvilo zde sedm ktitnikti, jeden ledoborec, nekolik torpe dovek, torpedoborcil a ponorek. SvehO easu zkotunala sovetska komise sta y techto podivnYch "vystehovalcii" a zjistila, to jsou pro ndmorni potkebu nepouktelnS7 a naridila jejich

VESTNIK

Hlidka Stoleti.

ZPRAVA BR. ORGANISATORA tESKOSLOVENSKEHO DNE 100-TE VtSTAVY. (Mesic tinor.) iho a 2ho. — Jel jsem do Dallas ke schUzi. — Schuze tistkedniho Vyboru. — Potad schtze a jednani uvekejni tajemnik. Hned po schazi odjitdim do Ft. Worth k zvoleni osadniho VYboru dle nave formy.

3ho. — V pondeli odjitdim do Buckholts.

Pied pkijezdem do Temple k vederu tit several gcarede utahuje. Automobilovou nehodou phjel jsem trochu opozdene do schtize. Do sclattze dostavil se p. Slavik, kterY ujiat'uje, "6eska Beseda" v Cameron, spolek zabavni a vzdelavaci ochotne na8im potadavktim vyhovi. Zada menS'i vysvetlivky a bete na sebe kol osad. VYboru dopineni od ostatnich spolkti, ktere nebyly zastoupeny nasledkem rychle. zmeny podasi nad bod mrazu.

4ho. — V Holland druhY den jeate mrzne a krajane mistni rune ujistili, abych neeekal, ae je to marne, dokud takova zima. — Jel jsem ptimo a2 do Taylor, ten den, zastavkou v Granger jsem uvedomil tajemnika, to ptijedu zpet, by oznamil a udelal agitaci. — Na gi tajemnici u spolka a radii nebyli jate poudeni, to je nekdo od "Narodniho Telesa", aby pisemne a neb fistne svolali "Vekejriou schtizi" pro narodni podnik, potadanY v'Semi a pro vaechny; to to mini aby i on za ten svfij spolek totet vykonal anebo se poradil s pkedsedoit, jak to tadosti vyhovet, a neco udelat, aby zbytedne nebyl maken eas a vyclani, na ktere tat pkispivaji.

5ho. — Prijel jsem zpet do Bartlett, kde jsem seznal u pied. br . Majstroviee sta y elenskY, a je nemotno spolehat se na jakou pomoc mimo finandni.

6ho. — V Granger seael se kroutek krajana a hlavne ptedakti spolkovYch a obchodnich.

Zvolen vYbornY pracovnik br. Jos. Maresh, pied., s pravem utvokeni a vybrani si pracovnikti pro `Osodni VYbor, a uji gtenim, to Granger bude v poptedi osad vtestranne. Tet pkitomnY p. farak Barton, referuje o chystane "VYstavce", ktere "Ustkednim VYborem" nebyla venovana naletita pozornost a kterd jak se etenat doate na jinem miste, byla dftsledne provedena v Schulenburgu. Zadal jsem vYge jmenovaneho p. farake, by ten KechetnY ideal pkednes1 tstked. VYboru, kterY rad to uskuteeni, — a nevim zda to ueinil, nebot' jsem tutil,ze jeho pkitomnost mela sytj Teel.

Od 7ho do 10ho. — Schtize kraja,nn cvieeni Sokola Taylor, velkYrn poetem navtivena dokazala, to kde je povinnost brana valne s doslovnYm vYkladem co slova "dobrovolna kazeir a povinnost znamenaji a uskuteenovany ptinaAeji dobrYch vYsledku. Sokol se eini znamenite a vetim, to bude velice cennou sloZkou. Schfize na Bayersville znemotnena tadsledkem -zimy. Vetejna schtze za velke fleasti kraj anti, zvolila pana Ant. Stibokika, redaktora R. V. 0. S., za ptedsedu osady Taylor, poeitaje vaechny slotky spolkft v Bayersville, Thrall, Coupland a Taylor. Jsem ptesvedeen, to br. Stibotik vykona, za spoluprace ostatnich, ktera mu byla slibena, ohromnY dil v pro 0" eskY Den. jsem p. Bartoge, pied. ex-studentt, by si vzali na starost provedeni vYsta yky ph Centennial, ktere usne geni-bylo mi dam hutmoeit jemu osobne a ptedat tomuto sboru k provedeni. Slibuje, to tak ueini po pisemnem dorozumeni s doktorem KopeckYm. Belem dni a vedertOM Schtne nekonany, dinim soupis spolku a MIEcii navatev v bkeznu.

Odesilam 60 dopist na . spolky nav§tivene mnou osad v lednu a fmoru.

Navfteva ye schfizi, klubu Cechie". Za.daji o motnost souhry pekneho divadla u pkilelitosti oslav a Oeskeho Dne. Slibuji ygemoZnou podporu a ochotu spoluprace v prog. Oeskeho rozebrani. Ptipad je zajimavY tim, to v nYch koutech sveta netrei jen zbytky nekdejSi bile armady, ale i tak velke jednotky bitevni, jako byla zde v Bizerte',

Strana 9.

Dne. Prof. Mi6ek sestavi statistiky des. Studentfi pro VYstayku.

Za pomoci p. Kohuta umGzriena mn6 autiience u p. guvernera Allr pda, a naviadnqw McCraw, kteH s ochotou f!ast na Ccs. Dni a bud= pi tltdisaai iceniky za stk.

Do 13ho. — V San Antonio s yolana sahaza hojne nayStivena za ptitom.nosti dr, Kopeckyho a Mokkovskeho, mela Yzajemneho aspechu a dotazy ptitomnych vysvetiony uspahojtve a dr. Kopecky oznamuje chystanou, pte,dean projednanou a svolanou schilzi do Schulenburgu v§ech profe,sionelnich inteligentti a nredakt eeskYch pro Teel utvotcni odboru Cesk6 vYstavky ph ()slave a VYstave Stoleti sta.tu Tex xas. lerno — Cvieeni jednoty a nac yik Desedy.

Detailni vysvetieni sveho dopisu a jeho UCeitt; yetim, to bude popsan v novinach viivnejSimi pismaky, kteti s vttsim zajmem yysvetli net by bylo vzato ode nine.

15ho — Ihast na schnzi v Schulenburgu, referat schtize vzbudi pozornost v S . eha fldu a jsem ptes yedeen o jistem -aspahu v.;'stayky, kde pouze prolesionelni lice jsou schopni provest.

— Schtize, Ye Floresville za slabe krajana. Po vysyetieni, spinomacneln br.

• pted. stavajiclho VYboru dopinit zastupci spolica z °kali do Osa.dniho Tv'Yboru, tak aby zajem a povinnost byla stejnoprav Potadaii zabavu pronaS Uesi, ale poeasi. zma-hi° Uspech. Veeer pied divadlem, pronesl jsem kee pro CeskY Den a VYstayku.

V. Kueera.

Schfize vS-borit a ilsttedi U. S. konala se za teasti delegatt z Ennis a Fort Worth v nedeli o 1 had. odpoledne v dallaske Sokolovne.

Tajemnik Ustkedi nahlym nastuzenim dostaviti se nemohl, scups usneSeni proved" dr.

Pazdral, podrobnY zapis schUze vedl tajemnik mistnich vYborti br. Kos. StruenY narys nedelni schtize zni: p•edseda Usttedi poveten poz yati stuclenty klubu Nchie sehrat eeske divadlo v sobotu pied CeskYrn dnem; uvetejnit v Cs, Casopisech vYzvu k ptihlaSkam jednotlivcin schapnYch zpevakii, k Ueinkovani ye ,,sbaru; aZ bude Yypracovan ptesnY program C. Dnu, tento uvetejniti v novinach; velkY hudebni sbor sorganisovan bude z °sad West, Dallas, Ennis a Fort Worth; guverner _Allred a asl. konsul dr. Holiub ptislibill UCast co tsenici O. D. a hr. Steiner paveten, poladati o etejnou slufou mayora mesta Dallas; dr. Pazdral naveZe v y jedntvdni s Cinovniky Americio. Legle, jejit Ueast ph naSi akci byla by vitana; bude nutno nY seznam iteinkujicich v Sesede, cheani, • atd. °Mediae ziskani yolnYch vstupenek. froast A. 0. S. pti Oeskom Dnu if). Lervcnce ✓ Dallas, portstavati bude die dosa y adniho oznameni: vzorne drutstvo rnula Zupy Sttedni nebo A. 0. S.; velka vyprava od Zup Sttedni — Chicago, Jihozapadni — Caldwell, Kan-. .sas a Zapadni -- Omaha. Vzorne drutstvo hodid pa to navttiviti nekter6 velke osady, kde jsou sokolske jednoty a tam propagaene vystoupit. V itvahu ptipadaji: Houston, Taylor a Floresville. Pokladnik zaSle zaschu knoflikti a nalepek naSi oslavy organisatoru br. Kueerovi, by ji v mistech doeasne nasobnasti biodel scitazi rozprodat. Organisator budit v ptitamen.

Tajemnik Z Strecii di pate da Oklahomy ahledne spcluprace tarrnajiali lao.jant: pro akci. Br. Rendl Yyzvan, by scpsal ro.,T:rnorandun). pro VYstavni Odbor, v EL=rafs uveCe. prostou solidezitu, pomoc Ustkedi ku zdarne, mu uskuteeneni is. vYstavky. Pripis bude podepsan eileny rtech yYbor7:',.

330,nel i'oay, slutnt a .micr, ,e. crganitoraso mtsie unor pcukazLiy CL:ra C. S. p:.7o, 610-:7:1 ag:ta6rii 1:czt-,, 15:ne anglickch easernsu.

• • kancelafe svekcno bylo ratru: Ant. Nos, 3011 Grand Ave., Dallas, Texas.

ESTNIK

Strana 10.

Bin KVET Divdi roman. napsala Marie Kyzlinkova.

(Pokraeovani.)

LE JEJi mut }lane ptisveddil.

PI "Jen ji nech, at' se zachova podle sveho ptesvedeeni", iekl dtirazne. "Zdvotilost nikdy neni na ekodu a Hanieka ma pravdu, to chce v Libine vykcnat navetevu. Ja ti rozumim, Marketo, to nemeses zapomenout na Juleinu necpatrnost, ale to veechno patti ua minulosti a my na, skuteenosti neumime nic zmenit!"

"Hana tarn rozhocine must zajit hned odpoledne!" souhiasila Heda chirazne s otcem — jencm proto, aby odporovala maceee. "Ja pitjdu s Hanou. Pant Sychravova je moc ma. 01ovek by ani v ni nehledal bYvalou slutku a dceru pytlaka! Na me pasobila ohromne ptiznivYm dojmem!"

"Ty mid!" oktikl jt. ctec. "Takova taba jako ty se jeete moc nevyzna v lidech a ma, bYt opatrnejet v Usudku. Hana do Libtna site ale aby nejak pant Sychravova lichotila, to jiste neudeld!"

"Kdyby si vase pant ptala, abych tarn nechodiia, itcptijdu tam," ozvala. se Hana. "Jsem vas host a na vas mne zalett vie; net na to pant!"

Pant Marketa se veak u2 zase klidne usmivala.

"Jen tarn jciete, holeieko, kdy2 si myslite, je to vast povinnosti!" tekla laskave. "WO mut ma pravdu, ze zdvotilost nikomu nem:12e Iekodit!"

Po druhe hodine se tudit obe divky vypravily na cestu do myslivny.

"Dlouho se .tarn nezdr2ujte," napominala je pant Marketa. "Zitra rano odjitdite a my vas jeete chceme unit!"

Odpovedela ji jen Hana — Usmevem i slovy.

"Ptijdeme brzo, milostiva pant. Veder si veichni jeete dost porozpravime."

Kdy2 divky doely do Libina, zastihli doma i lesniho Sychravu.

Byl to hodnY lesak a srdeene je uvital, jako by je 11" davrio znal, adkoli s Hanou se setkal po prve.

"Ptichazim vast pant podekovat, ze se mne tak laskave ujala pri mem Urazu," vysvetlila mu Hana pkidinu jejich navetevy.

"Ale to nestoji ani za, tee, draha sleeinko," smal se Sychrava. "Ma stard piece vi, co se sluei a patti! Bude ale stejne rada, ze jste pHPojd'te dal. Mame tu hosta, ale s tim si jiste dobte porozumite! Je to kiuk jako tihadlo — a u nas se mu libi vie net doma."

Za keel. otevtel Sychrava clivkami dvete obYvaciho pokoje a posunkem je pozval, aby vstoupily.

Jeho Sena sedela u kolebky a konejeila sve dita — hoeika, kterY se ji narodil koncem stcpadu a s nimi se po prve divkam nemohla pochlubiti, protote v lotnici tehdy klidne spat.

Ted' byl malt' Jenik vzhfiru — a nehodlal zase zaspati navetevu oboe divek. VydatnYm ktikem se domahal, aby. ho mama zdvihla z kolebky a aby ho hezkYrn mladYm sleenam ptedstavila.

Pant Julie divky ptivitala a posie,chla eltrazneho hlasu sveho syna.

Vzala ho na ruku — a v tom okarntiku hoeik ptestal ktieet. Usmival se dokonce a obe ritiove bu.elate rueky natahoval po clivkach.

"Vidite ho, darebaka," srnal se lesni. "Ut ted' se zrovna ttese na deveatka!"

V pokoji byl jeete jeden hoelk — asi etytletY, hezky jako obrazek.

"A tchle je nae host. — Jarka Doletalt od vas z Budova! Jeho tatik je bratrem me 'Zany.

Jarka je jedindeek a doma ho maji jako oko v hlave. Veak ani nevypada, jako venkovsky kiuk z chalupy, co? Ma, tena ho stroji pansku a je jako jelac druha. mama. Myslirn,

2e ho ma stejne rada jako nateho Jenika a o mac vie net me, co maminko?"

Pani Julie se usmala.

"Ty se zbyteene namluvie, Jendo!" brouIda. Hana ji pak tekla prod ptiela, podekovala ji nekolika prostYmi slovy a chtela se vzdaliti.

Ale pani Sychravova, divky peinutila, aby odlo2ily plaete a dapky a aby v Libine ly na svaeinu.

Heda uposlechla ochotne, ale Hana se dost vymlouvala, pamatujic na slib, danY pani kove.

Heda veak zUstala a proto nebylo mo2na, aby Hana odeela sama.

U Sychravil bylo ostatne hezky a Utulna.

Kamna ptijemne heala, kava byla vYborna, a chleb s maslem a s medem znamenite chutnal po zdrave prochazce.

Lesni po svadine odeeel na obchtlzku do lesa, ale divky pant Sychravova, jeete zdr2ela.

Jenik zatim piece jen usnul a malt' Jarka si hral na podlaze se starYmi obrazkov3.7mi easopisy.

"Bete, to je hezky klueina!" vydechla ptitlumene Hana, pozorujic ho. "Vlasy ma jako ze zlatYch prstYnka a oat modre jako letni obloha! Vyhliti jako andilek od malikky Fischerove-Kvechove. Ja. vim, 2,e ho rodiee maji hodne radi!"

"Mail", ptisvedeila pant Julie. "A ja, ho main rada jako by byl mtj. Andilek to :Ace neni — spie nekdy ptipomino. eertika — ale je to nae miladek! I muj mu2 se v nem shliti.

Ani jist by mu nechutnalo, kdyby Jarku par dnt nevidel!"

Hoeik na podlaze byl hluboce zabran do sve dule,21te einnosti a neslyeel tudi2, co se o nem mluvi. Rozpravel sam se sebou polohlasite hrozne vYznamnYch vecech a nestaral se pHc zaletitosti dospelYch lidi.

Pant Julie nekolikrat za hovoru se zminila o Erbenove.

Zdalo se, se ji velice zajima 2ivot divek v pensionate a dotazovala se Hany posleze i na jeji tety.

"Jsou to ptibuzne se strany vaeeho otce, ze ano?" tazala se Hany. Vy jste take Erbenoyd. Vae otec byl — ei je — bratrem sleden ErbenovYch, vid'te?"

Haile bylo site dost divne — a dost trapne — ze se jt pant Sychravova, dotazuje na jeji rodinne pomery, ale odpovedela jt uptimne "Sleeny Erbenovy viibec nejsou me ptibuzne," tekla pravdive.

"2e — se — nejsou vase ptibuzne?" zakoktala pant Julie.

Oblieejem se ji v to chvili rozestkela zsinala, bledost a rty se ji ktedovite chvely.

"Ne", pravila Hana klidne. "Sleeny me pHjaly za vlastni!"

"A jak se to stalo? Ztratila jste rodiee? Je to ue davno, co jste v Erbenove?"

Otazky pant Julie byly pkidueene napetim • vzrueenim.

"Na podzim tomu bylo dvanact rokft, co jsem se ocitla pied vraty Erbenova jako — opuetenY nalezenec," vzdychla Hana.

"Vypravujte mne o tom," paddala ji pant Julie. Onech nekolik slov vypravila z hrdla s nesmirnou namahou, ale Hana nepozorovala jejiho vzrueent.

Ileda v to chvili si hrala s Jarkou a nestarata se, o sem Hana mluvt s pant Sychravoyou.

Hana, tedy vypravela kratkou historii sveho ptichodu do Erbenova tak, jak o ni slyeela od tet a od Kaloust.

"Bylo to za sychraveho, deetiveho veeera na pcdz,im. Nekdo zazvcnil prudce u vrat Erbenova a kdy2 Kalous sal otevtit, nalezl peed vraty asi dvoulete deveatko. Byla jsem to jd.

Sestry Erbenovy si me nechaly. Daly mne jmeno a vychovaly me. Sve rodide jsem nikdy nepoznala a patrne tit je nikdy nepoznam."

Temi nekclika slovy vylieila Hana celY sviij eivotnt ptibeh.

Kdy2 domluvila, pani Sychravova najednou vyskoeila od stolu a bet omluvy vybehla z p0koje,

Ve steedu, dne 26. imora 1936 Zustala venku hezky dlouho, takte obema divkam zadala bYti jeji neptitomnost ut trapnou.

"Prod tak najednou odeela?" divila se Heda. "0 dem jste miuvily? Snad jsi ji nejak neurazila?"

"Co to napada!" branila se Hana. "Vypra.vela jsem ji na jeji 2adost, jak jsem se dostala do Erbenova. Tim jsem ji piece nemohla urazit! asi si najednou vzpomnela na nejakou neodkladnou praci a ela za slu2kou do kuchyne."

"Ale 2e nic neeekla? Ani se neomluvila a je u2 chvili pryd," eeptala Heda.

Hana pokreila, rameny a zdvihla se se sidle.

"Ptijdeme, Hedo! Vie, co jsem slibila tve mamince."

"Abys ty ustaviene nepamatovala na mou macechu!" ueklibla se Heda a obratila se na maleho kludinu.

"Jarko, jdi tIci tetiece, ze uz musime jit donakazala mu. "Nebo ji sem zavolej, ano?"

Hoch se na ni podival a pokynul hlavou.

"Jo! Zavolam ji," peisveddil, ale peilie nespechal se spinenim sveho slibu.

Vratil se at za chvili — a teta mu eta v patach.

Vyhli2ela najednou ptepa,dle a omlouvala se, 2e se ji udelalo hrozne nevolno od 2aludku.

"Musite odpustit, deveatka, 2e jsem vas nechala o samote. Ale peepadly me taludeeni keede — a nemohla jsem se yam ani omluvit."

"A je vain u2 lip?" tazala se Hana. "Zavolam slu2ku, aby zustala tady u vas, nechcete? Vyhlaite opravdu epatne."

"Ne — ne! Ted' uz je zas dobee! Tuhle svou nemoc ja u2 dobee znam. Uz mne nic neni," mluvila rychle, jako udYchane pant Julie.

U2 veak divky nezdr2ovala v odchodu a 0chotne se s nimi loueila.

Kdy2 odeely, peistoupila k oknu a dlouho za nimi hledela, majic oblidej keedovite stateny hrtizou.

Teprve, kdy2 malt' Jenik se probudil a zr.'plakal, odvratila se od okna, na j'eho2 chladnou tabuli tiskla horke Belo.

Uchopila prudce dite, ptivinula je k sobe — a z fist se ji draly hotke vzlyky, jet vzbudily dokonce pozornost i u maleho Jarky.

Ten nechal hry a ptibli2i1 se k tete.

"Ty pladee, tetieko?" tazal se ji u2asle. "Co to boll?"

Peivinula ho druhou rukou k sobs a polibila ho na dela.

"Nic me neboli, Jaroueku! Jen si pane hrej Dnes u nas zustanes do rana. Tatinek si sem pro to rano ptijde."

"A co mne dad papat, tetieko?" staral se Jarka.

"Usmalim ti svitek se zavafeninou," slibila mu teta, znajic jeho mlsnY jazYdek.

Upokojila ho tim slibem, tal2e za chvilku na jeji slzy zapomnel a zabral se opet do hry.

Hana s Hedou zatim doely do Budova.

Maly dost prate s peipravami na cestu a take- man2ele Malkovi se chystali, 2e zitra rano cbe divky doprovodi a2 do Prahy.

Veichni musili brzo vstavati, ale presto yeder dlouho besedovali, net se ulotili ke spanku.

Hana si sedla vedle pant Markety a stale se k ni obracela slovy i pohledy. Zittejet rozloudent s milou pani se ji trpce dotYkalo, ttebate, ut bylo jiste, ze o hlavnich prazdninach ptijede zas do Budova. Vedela ptedem, te tety ochotne svoli, az je poprosi, aby mohla jeti na prazdniny s Hedou.

Ptedem u2 pant Markets a jejimu mutovi dekovala za \Tee: za jejich pohostinstvi i za laskavcu peel s nit se k ni chovali.

"Budeme se twit ted' na prazdniny s van* deveata," pravila pant Malkova s fismevem.

"0 velikonocich Heda neptijede, pretote meta ted' dlouho prazdno a moc zameekala. Ale pak si feechno vynahradime. V tete je tu krasne jako v rail. Budeme chodit do lesa a easem si zajedeme na delei vYlet na 8umavu. 3.1 nas je sice v tete vie prace, ale trochu volneho easu si u2 pro vas najdu. abych vas mohla doprovoclit,"

Ve sttedu, dne 26. imora 1936.

Ze Svita Lesnich Samot Roman.

Napsal Karel Klostermann (Pokradovani.)

"Teen ji, domlouval: "'Upokoj se, ma draha, — nedostanou ho, nesmi se ut vratiti; poglu za nim posla, to hruzy je nazbyt. Neplae, ty jedina!"

Marne bylo mluveni, te geni. "Nenajdou ho, vymsti se na tobe-... a jak bez tebe obstojim?"

V torn zase nekdo bral za kliku, ale z lehounka. "Kriste na nebi! Vratili se!" zanpela panidka cela se chvejic.

Revirnik vygel do priljezdu; pani Zdenieka slygela, jak se tazal: "Kdo je to?" Pak zdalo se ji, jako by ttesouci se iCenskY hlas zvenei odpovidal. Revirnik odstreil tetkou zavoru.

"AL Katy — co to sem vede? videla jsi snad, rci!" — "Ach, zle je, pane . . ." Ta slova pani Zdenieka zaslechla, i chtela se zvednouti, vyjiti .. . nohy ji neunesly, sklesla nazpet na pohovku. Objevila se v jizbe s revirnikem Katy, Cerny gatek v tYle, bujnY vlas po skranich i giji se ji vinil — bosa, v kratinke sukniece, bez kazajky v lehke kogilce, ktera lepe tvary Vela sotva zakryvala.

"Ach, pane, zle je!" opakovala divka.

"Cot pak se stain, (levee? Vypravuj; vtelyt' jsi vgecka podegena."

"K nam ptigli tri, vgichni pytlaci — otec je zna. Vali do prtichodu, do svetnice — vgichni ift jsme spali. Ja spala na pude . . . slygela jsem hlasy, kleni. Sbehnu dolt. Tu uz men rogatou loud, a ktideli na otce, kterY se hnouti nemnte: "Tys to, kterY sttili po lidech? vgak se dnes s tebou vypotadame! A ten kluk myslivecka, kde to je? Otec neodpovidal; v torn me zoeili: `U tebe bYva, (levee!' Musela jsem s nimi na pficlu, hrozili, ze zapali, budu-li se vzpirati. Prohledali v gecko, arci ho nenagli.

Potom opet do svetnice, kde chteli otce zabiti. Nevim, co by se bylo stalo, v tom v gak pHgel etvrtY — Zwiehofler Luizl — a ten nedal, domlouval, aby otce nechali, k je chorY, bez vlady, k by to byla hanba. NebYt jeho, tit by bylo po otci; on v gak se zastal: 'Nechte ho! co bylo, je pohtbeno!' A oni: `Vtelyt' ti zasttelil tatur On pak: V to ptidine ja, se s nim spravim!' Na to ode gli s desnYmi hrozbami proti panu ptirueimu. Luizl pak v prujezde, kam jsem za nimi vy gla, ke mne pravil: "To k vuli tobe, Katy, protok to main rad'. Ja ho ptese vgecko nechci, ale pan ptiruei se nesmi sem vratit, zasttelili by ho. Ptede dnem jegte pnjdu do Kvildy a podkam si na nej — musi nazpet, a daleko odtud prye, aby ho nenagli."

"Ty jsi stateene devee, Katy," vece revirnik; "pro ptipad, to by pies Ziegenruck a Mader se vratil, vypravime do Ma,dru tet posla. bratr tam milk doskoeit. Ty pak jdi do Kvildy, a sejde g-li se s nim, vytid' mu s me strany, aby ihned gel do Dlouhe Vsi a tam vydkal dalgich natizeni."

Pani Zdenieka mldky poslouchala; divka se ji site zdala byti rozeilenou, v gak ani jedine slovo, am jedinY pohyb nejevily, to by srdci jejimu krugno bylo z nastavajiciho loueeni s mi/Ym. Odchod Svijanskeho byl nutnY; dobte; ale jak osud ji se utkaval, jaka ji budoucnost kynula, at ho tu nebude? zda pomYelela?

Sejde se kdy je gte s tim, jehot jit za sveho mute pokladala? Zapadne v hluboke, nekonedne more jineho sveta . . . zda se kdy navrati?

A ona tak chladne, rozumne mluvila, tak jak by odvraceni v tu chvili hroziciho nebezpeei jedinou bylo jeji starosti. Zda to rekovne odtikani, zda nedostatek vgelikeho citu?

Kdyt Katy ode gla, skromne ji ruku polibivgi, ptedlolila tu otazku manklu svemu, sve vlastni city, sve konani s tim srovnavajic, co z fist divky byla slygela.

Revirnik se zamyslil, hlavou pozattasl, "Kdyby citem ovladat se davall, jakt by obstali?

WI povirm.* .mv911; ttebo, grcice tep10,

17tSTNiK bylo, hlavu chladnou zachovavaji. Do nageho citeni vpraviti tak malo se dovedou jak my do jejich. Svijanskemu jine spasy neni netli -Cita z tohot kraje, do nehot navrat na dlouhe doby jest mu zamezen. Katy ho o torn lepe ritesvedeiti milk net kdokoli jinY. Ptesveclei ho, uvaruje ho. Co dale bude, v ruce boti jest. Divka bude dekat, trpelive, bez reptani — a nedoeka-li se, nezoufa, si, jinde iitechy i nahrady naj de."

"Je to stragne, stragne," pravila mlada pani, "ja, na jejim mists bych si zoufala —vt'dyt' ho ptec miluje .. ."

"Ty jsi z jineho sveta, duginko."

Kdyt rano den se serif, chmurnY den bez sluneCniho svitu, piny mlhy a gedYch lesnich par, ubirala se Katy znamou stezkou ke Kvilde. 0dena byla jako tenkrat, kdy mladika doprovazela ponejprv, v riitove kvitkovanou suknieku, eernou kazajku a Cerny gatek na hlave; na nohou kiapaly citevaky jako tenkrat, ale rychleji, rychleji . .

Tenkrat byl pekny, teply letni den, slunedni svit a vlatnY vzduch; dnes bylo syrovo, chladno i tma. Tenkrat si mladika zamilovala, tenkrat se smala, plesala — dnes se Ma rozlouCit. A gla mnohem rychleji net tenkrat. 6im dale od Puerstlinka se s nim setka, tim lepe pro neho. Nevetila Bavorakum: mand dost, k podle testy, kterou se prave vracel, fiskodnik se skrYval.

Les midel jako girogirY hrob: vettik t'adnY negelestil v haluzich, ptade tadne necvrlikalo.

A-Katy Ma — cupy cupy, klapy klapy, narakly citevaky na koreny a kameni, dunely kroky na houpajici se ra geline. Pte gla VogelsteinskY moeal, Cerny jako Acheron, prodrala se nekoneenou lesni hou gtinou, ptebrodila se pies mladou Vltavu, aC temne vody jeji byly stune jako led. Lehdeji, potad leheeji si oddychovala, kdy nepotkala ho v to liduprazdne pouRychle ubihala po silnici do Kvildy, dogla tam, pteptavala se — nebylo pochybnosti, neclagel sem jegte. Sebrala se tedy a bez rozmY gleni dala se znovu na pochod smerem k Innergefildu, a kdy tam ho nenagla, na Hajdelskou plan.

Poledne davno minulo, kdy spattila ho, an pomalu v iistrety ji ptichazel. "Karle! Karle! a u't mu letela vstfic.

Nevetil odim, vida ji. "Katy? Pro Boha, stalo se neco?"

"Ba stain — pti gli dnes v noci pro tebe . prohledali vgecko, a jetto to nena gli, ptijdou °pet. Nesmig ji2 k nam!"

Vzptimil se, hrde dokladal, to se neboji. 0na vge do podrobna mu vypravovala, neustavajic opakovati, to se nesmi jiz vratit. "Zastteli to na jisto — a co ze mne bude? Toho bych neptedkala, a milostpani mela by z toho smrt — chudinka, ttese se jak osyka! Pan revirnik ostatne natidil, to musi g do Dlouhe Vsi .. . tam vyekag, co se dale natidi."

Mladik svesil hlavu; trapne my glenky ani na chvili ho nebyly opustily; vzpiral se proti odchodu z Puerstlinka, zdalo se mu, to v boji, ktery nevyhnutelne vzplanouti musil, udusi se onen hlas pinY vYeitek, kterY v dui jeho bez ustani se ozYval. D ye noci nespal; bylo mu, jako by dve stoleti zdlouhavYm ptepliMla se krokem. Marne bylo, to se ukonej giti hledel, tka scbe: "V obrane sve jsi tak ueinil" — hlas stale opakoval: "Krev eloveka jsi prolil, krev bratra sveho . . ." Bude bojovati dale —. lepe tedeno, nebude se vyhYbati rane, proti .nemu namitene. 2ivot je btemeno.

A nyni pied nim stala divka — strach ji hledel z oci. Prosila ho, aby ten strach a t'al od ni odvratil. Klidna domacnost, kterou jeho chef tak draze si vykoupil, nanejvy g byla ohrokna; citliva, nervosni paniCka sejde zou, povede-li se dale boj zapodatY. "A ty, Katy — co bude g delat?" tazal se tige.

"Vratim se domil, abych nemusila v noci pies VogelsteinskY moeal; vtdyt' den je kratkY" "Pojd' se mnou, Katy!"

"Pozbyl jsi rozumu? Co by si podali doma beze nine? Matka slabne , . , A pak, Co bys se mnoika,rn bys Irtn,e dal? dal? VNytt ney141

Strana 11. to ustanovi . . .

Neodpovedel; nahlitel, to vyzvani jeho nemelo smyslu. Polotila mu ruku na rams, podivala se mu do oei zrakem pinYm nehy: 'S Bohem, bud' zdrav", za,geptaly rty, a nee° jako slza vkradalo se ji do dlouhYch hedvabnYch tas.

"Budu ti psati, Katy . .

"Neni tteba — u nas by nikdo psani neptedetl. Take bych ti nemohla odpovedet."

"Zachovej mi svou lasku, devee — az nadejde doba, ptijdu si pro tebe, bude g mi dobrou ienou, vid'!

Ptivinula se k nemu, pocelovali se dlouhYm polibenim, podali si ruce a roze gli se; on pomalu ubiral se strmou, kamenitou cestou dohi k Vogelsangu, ona pak, co chilze stadila, zpatedni nastoupila pout'.

Tak se rozloueili.

Katy za Sera veeerniho dostala se je g te pies VogelsteinskY moeal; hned na to Paella tma tmouci, drobnY, jemnY sypal se de gtik, kterY, net se domt dostala, celou ji promoeil. svlekla a zula se i gla po sve praci, jako by cestu dvanacti hodin nebyla vykonala, jako by se nic nebylo stain.

Zda v noci tvrcle spala, zda eerne oci nepla kaly, nelze mi tici; hrube povlaky podugek neprozradily .. .

SvijanskY prodlel as d ye nedele v Dlouhe Vsi. Lesmistr ihned vec ti sttednimu uradu oznamil, a ten mladika ustanovil za ptirudiho nazpet do rodneho jeho Lounskeho kraje.

TYint Casem doglo revirnikovi uvedomeni, bude mu zimu jegte v Puerstlinku traviti, jetto nelze revir svetiti zcela novemu personalu.

Pani Zdenieka usly gevgi zvest tu div neomdlela. Na domluvy mantelovy, k v uvateni diivodu toho vec rozumne ani jinak vytiditi se nemohla, neodpovidala leda usedavYm pladem a ktedovitYm vzlykanim. "Je gte jednu zimu v 'Leto pougti!" patikala, rukama lomic.

Venku krouNly tekave mlhy, ktere LuznY i druhe hory v gedY zavoj sviij pojaly.

XV. Mesic then ke konci se chYlil. Hory vroubici planinu Puerstlinskou v bilY ptiodely se plagt', mrazne vetry honily se po del gi dobu pies otevtenou plan, ledovYm svYm dechem nidice zbytky rostlinstva, i zdalo se, to zima neobydejne tuha nastoupila vladu svou.

Dtevorubci, jim nepohoda zla, dilo v lese hatila, sedavali °pet z vedera v kroutku, jako jsme je videli na poeatku sveho vypravovani.

Ze stareho zvyku schazeli se je gte u Vavrucha; v pravde radi ho nemeli, ale laYval jich druhem po tolik let, sna gel s nimi vgelike fitrapy a citeni, a kdy o bYvalYch tech svizelich se rozhovotili, trefoval jim do noty. Take nejnovej gi politicks udalosti nachazely v nem vYmluvneho a neomylneho tlumoenika, a vYklady jeho idasem je pinily. Zutila tehdy nemecko-francouzska valka, a Vavruch vedel, prof ten Bavorak 'Aida' se k Pru gakilm, a jakYm divem se stain, k jeden kral uz druheho cisate ptemohl.'

Ba seal Vavruch na posteli sve a povidal: "To mate tak. Ten Bismark je neurvalec, kteremu je to jedno, at' baci sem, at' baci tam, a ti cisatove jsou jako na g pan revirnik: jen tadnou krev! A to uvatujou, ten tohle a cnen zase tohleto;'aby z toho nebylo ne gtesti a zatim ten sticeli jako bavorskY pytlak. Ptedejit tteba ranu, potcm se vyhraje!"

A vnkol souhlas a kyvani. Wady kdos prohodi: "Jests neni konec, kdo vi jak to dopadne'.' Na takovou namitku odpovida, Vavruch: "A ja vain povidam: konec je! Z Francouzii je kag e, ut se nezmohou. Mne je pouze lito, to to bavorska holota se k nim nedala, byla by na kagi s nimi. Takhle berou podil na viterstvi, a to mne mrzi, protok vzpychnOu a zpupni, Ze Cert s nimi nevydrZi. Prosim vas, co pak byli dosud? Nic. Kdyt nekdo ye svete tekl: jsem cisatskY% Best mu vzdali, vatnost pied nim Melt a §111.011, Ale 1051 nekdo pravil: `Ja jsem 3ao by 171 tal; `Ja 3sem ictoeicy

Strana 12.

VESTNIK

Ve sttedu, dne 26. (mom 1936.

D W. R. Newton edne oznamuje Pro t eskoslovenskou vSistavku za statniho senatora.

• na Centennial Vi.istave v Dallas. Prominentni kandidaturu lekak, danep4atec a drem Edward Rischa.rem, oblibe-

Jeliko'2 mnozi krajane chovali Jako v kalde akci, tak i v teto, piedni obean okresu Milam uchaptani, aby na centennial vYstave v jsou z jednou hybnYch pak penize zi se za senatora. — Jest pro sta-' Dallas potidila se dilstojna vYstav- a ty musi bYti opatteny, aby mohla robni pensi, jest podpfircem Rooka„ zobrazujici jak na gi krajane bYti pine provadena. Na yYzyu k spell a ptispivaji ku zbudovani Te- neastnikam v teto schazi bylo upsasevelta, pro farmaie a organizoxasu a zylagte ti prvotni deskoslo- no pies pet set dolara a zastupcove vane delnictvo. venIti ptistehovalci, byla na popud jednotlivYch spolka v Texasu nekolika prominentnich krajana slibili pola.dati jejich dleny o finansvolana schaze na, sobotu, dne 15. eni ptispeni rtiznYmi zpasoby. NeUnora do Schulenburgu. Na schiazi in ptesne welt sumu, jeZ' bude vyse sjelo mnoho nasich krajana z Zadovana, ale vYbor doufa, 2,e nali raznych mist Texasu, z dehcd bylo krajane se jiste vynasnali, aby tato patrno, ze na propagovane akci be- vYstava eeskoslovenske narodnosti kou znaenY zajem. v projektovanem rozmeru byla uSchazi samou, odbYvanou v Sen- skuteenena, je't po c lou dobu trvagelman Hall, zahajil pan BezecnY ni centennielni vYstavy bude za nas navItevnikam vystavy, a po jeho tvodu byl zvolen za piedsedu jednani kapt. M. Pazdral, kte- poukazujicim na to, jak platne deryz po osloveni freastnika a vysvet- sky elovek ptispel k vybudovani Teleni idelu sjezdu, ptedstavil pkitom- xasu. Pkispevky budtet zasilany na nYm Dra. J. KopeckYho ze San An- J. R. Kubenu, tajemnika Hlavni 11tonio. Dr. J. Kopeck po to pkedlo- tadovny Slov. Podp. Jednoty v TeZ.11 pekne vypracovany navrh, jeho xasu, Faytteville, jerd byl zvolen jednotlive easti byly zdetailovany za pokladnika. Snahou tohoto \TYprojekenim pkistrojem. Dru. J. Ko- stavniho vYboru je, aby spravni vYpeckYmu sluZi vzdati dik za vIech- lohy byly omezeny na, nejnien'Si minu to ptipravnou pravi a snahu s ru. jakou se tohoto Ukolu podjal a coz Soudasne jsou nasi krajane po ceDR. W. R. NEWTON pomohlo ku zrychlenemu provade- lem Texasu laskave Zadani ku vyni cele akce, je2 se zvolene vYbory hledavani a sbirani vlech historicDr. W. R. Newton z Cameron, daujmou a ve ktere doufaji bYti pod- kYch pamatek, jsoucich nejak leko a Wok° znamY lekak a demoporovani nasi celou eeskou vetejs delinami eskoslovenske kratickY vadce, je kandidatem za nosti v Texasu. Pkitomni shledali, vetve v Texasu. Mohou to bYti raz- statniho senatora z 13. senatorielze je celY program vYstayky ne dokumenty, noviny, fotografie niho distriktu. Svoji kandidaturu Drem J. KopeckYm pedlive vypra- a staroZitnosti, je'2 budou velmi vi- oznamil Utedne v pondeli za zdefli covan a ze neni tteba nieeho na nem tanYmi. Dalsi podrobnosti budou navltevy. meniti. Vzhledem k tomu byl Dr. J. Indsledovati v ptiltich eislech, ale tohoto zapasu vstoupil. kdyZ Kopeck zvolen za hlavu cele akce jelika je doba kratka, je nutno, by poDo j nekolik bylo jeho meno a zvolen ptitomnYmi za ptedsedu se shanelo Yle jak nejrychleji mo2- v obehu cotYdna medneho kandidata a deskoslovanskeho vYstavniho vYb. no, aby prate s tim spojene 'My pak na yYzvu mnoha obeant ze a jednohlasne byla mu ptislibena zdarne ku ptedu. vlech dasti distriktu. spoluprace vlemi ptitomnYmi, aby Nutno vgak zdfirazniti, ze VYbor Dr. Newton narodil se na fame jim vyteenY cil byl dosalen. Nechci pro potadani deskoslovenske vYnedaleko Harrison, okresu Boone, v zabirati mista lieenirn celeho jed- stavky a VYbor pro potadani eeskenani, jen si dovolim nastiniti nekte- ho dne na centennielni vYstave v Arkansas. Vylel vylli lkolu v Harre hlavnejli body, aby cela akce Dallas jsou dve odligna, telesa a aby rison, pozdeji ueil Ikolu po lest mkt v Arkansas, neZli vstoupil do lebyla objasnena. v torn ohledu byl na obe akce bran katske kolleje v Memphis, TennesHlavni cil cele akce vysvetlil v pattienY ztetel, ac oboje si zaslouti see. Byl chudYm hochem z f army, keel desky i anglicky soudce C. H. pozornosti a ptispeni nali cele ee- kopcovite Ozark krajiny, a proto se Chernosky, jako zastupce Slovanske ske vetejnosti v Texasu, jak bylo na musel sam sy Ym ptieinenim probiti Podp. Jed. Statu Texas, prohlasiv, schazi v Schulenburgu prohlaleno. 'Z'ivobyti za studii v lekatske kolleji, ze ad lituje, ze centennielni vYsta- PtiSte uvedu podrobneji jmena kde slo2i1 zkoulku lekat'e v roku va nebude odbYvana v mestech hi- vlech einovnikt Vyboru pro pokada- 1899 v Memphis Hospital lekakske storicky k ni opravnenejlich, jako ni deskoslovenske vYsta yky na cen- kolleje.

San Antonio a Houston, ze Dallas teniel vYstave v Dallas, omeze se otec, zesnulY major George je take v Texas a 2e my jako Te- nyni na poukazani, ze ptedsedou W.Jeho Newton byl konfederaenim vojibyl zvolen Dr. J. KopeckY, pravnik xasane jsme ji2 lojalne povinni se nem pod generalem a bojoji siieastniti a 2e je to vlastne chy- A. Kacit az sberatele statistiky, J. val v pamatne bitve vPricem Missouri, kteR. Kubena za pokladnika, pisatel ba obeana obou must, ze se dali byla jedna z nejzajimavejlich ptedejiti v torn mestem Dallas. za tajemnika a dopisovatele do no- ra najezdii jizdy cele historie Missouvin, Soudasne poukazal na to, ze musi S. P. StudnienY. ri. BYvalY statni senator Seth P. bYti nali snahou ptispeti a spoluMills z Waco, sloulil v konfederae)0( pilsobiti, aby projektovanY deskY ni armade co vojin batalionu majoden na centennielni vystave v Mucha, Leta Shiiby. ra Newtona. setkal se s Uspechem a sloldil --V roku 1900 dr. Newton, jako mlaku cti nali deskoslovenske narodPani Barbara Feikert, Petalume, nosti v Texasu, ku jeho vybudova- Cal., pile: "Od sveho detstvi (diva- dY lekat, pkistehoval se do okresu ni nasi cesti ptistehovalci tak vel- la jsem Vas leeivy prosttedek Dra. Milam a usadil se v Buckholts, kde kou merou ptispeli. Po tomto pro- Petra Hoboko. Mole rodiee vkly dr- zahajil lekakskou praksi. Za, jeho v dome Val lek a nazYvali jsme pobytu v Buckholts, dr. Newton zabral east dejin z pohnutYch dob Texasu, davllch zaklad k tomuto jej "naS domaci lekat". Poidivala dal se zajimati o vYvoj obchodu v nejvetlimu statu v Unii a zobrazil jsem jej jako leeivy prostkedek jeho made. ZaloZil a zorganizoval Zivot nalich prvYch eeskosloven- proti zacpe a vYsledky byly takove. Buckholts Statni Banku, ktera doskYch ptistehovalca v Texas, kteti ze Vam budu iddy vdeenou." Dra. sud jest v obchode, coz svedeilo o v tech kruAnYch dobach polozili zd- Petra Hoboko jest ptipraveno z by- , jeho'obchodnim vadcovstvi. Takta klady k nalemu narodnimu 2rivotu lin, lista a kotenn uznane leeive de- zalczil Buckholts Mercantile Comzde a jimZ jsme povinni jak vdee- ny. Povzbuzuje zaZivaci odmegovani pany. Kratce na to take vlastnil a ncsti tak i eestnou vzpominkou. Zaludku, pravidluje stteva, zyyl'uje vedl nemocnici v Buckholts.

V roku 1913, uznavaje nutnost Budu-li miti misto, uvedu pozdeji tok mote, odstranuje jedovate necelou tee oblirneji, jeao byl v ni eistoty ze soustavy a tim dava telu velke nemocnice v okresu Milam, zahrnut kus historie Texasu a nail dakladne yydisteni. NeZadejte o nej ptestehoval se do C'ameron, kde vy'Ceske emigrace v nem. Krome nej lekarnika. Mfde bYti opatkeno pou- stavil nemocnici na tti poschodi, miuvili jeste jini keenici a schtze ze od rnistnich jednatela. Pro in- rnoderne vypravenou a ohnivzdorbyla zakoneena na podnet kap. M. formace pilte Dr. Peter Pahrney & non s nakIadem asi sto tisic dolaPazdrala zapenim hymny "Hej Scns Co., 2501 Washington Blvd., ra. Po dohotoveni nemocnice v roku 1914, vstoupil do spoleenosti s Chicago, Ill, Slovanel"

nYm ranhojidem.

Dr. Newton jest Menem a bYvalYm ptedsedou Lekatske Spolednosti okresu Milam, elenem Texas Central Medical Society, elenem Texas State Medical Society, elenem American Medical Association a elenem American College of Surgeons. Pograduadni stUdie vykonal v New Yorku a Chicagu.

Dr. Newton zcl,edil silnou demokratickou viru a jest bYvalym ptedsedou vYkonneho demokratickeho vYboru okresu Milam. Za poslednich deset rokil byl elenem lkolni rady v Cameron a nyni slouZi etvrtou lhatu za sebou co zdravotni lekat okresu Milam.

Jako davnY propagator starobni pense, dr. Newton pravi, 2.e tato musi bYti placena, a ze ZadnY pravoplatnY Texan nesmi bYti o ni ptipraven. Placeni starobni pense jest jeho jednou ze zasad. Dr. Newton ma zato, ze texasSti demokrate by mei nasledovati presidenta Roosevelta a podporovati jeho administraci. Jeho sympatie s farmati a ptatelstvi k organizovanemu delniku budou mu diktovati v podpote jakehokoliv zakona ye prospech techto dvou.

Za dobu jeho 361eteho pobytu v okresu Milam, byl v blizkem styku s obchodem a farmatenim. Kdy2 mu chvilka v jeho lekatske praksi dovolovala, jiZ spechal podivati se na svoji rand ye vYchodni dasti okresu Milam, nebo eel na svoji farmu zaseti plenici a jine zrni. AA do nedavna dr. Newton met zalibu v chovu psis, kteti mu ptinesli nekolik odmen ye statni souteK Jest Iiroko znamy sportovec a jeho ptitel rev. B. B. Crimm, miluje, jeho povahu. V nabolenstvi dr. Newton jest baptista a jest elenem First Baptist kostela v Cameron.

V roku 1906 dr. Newton pojal za man'Zelku sl. Matildu Mondkikovou, dceru krajana Josefa Mondkika st., stareho usedlika a farmate okresu Milam. Maji lest dot, dr. W. R. Newton Jr., lekate a surgika v Cameron, George Mayo Newtona, diena statni legislatury z okresu Milam, sl. Mary Newtonova, studentka statni university, ktera ma letos graduovati, Frank Newtona, studenta Schreiner Ustavu v Kerrville, sl. Nancy Newtonova, studentka kolleje pramyslovYch umeni v Denton, a sl. Josephine Dreis Newtonova, studentka Yoe vylli Ikoly v Cameron.

Dr. Newton jest rradem nich nahledu, ptitel mas lidu, jen'Z bete zajem a blaho sveho statu za sve, a proto ee S. ti voliei by men o jeho kandidatute dobte (Pol. adv ) o KagdY despotismus je 'IpatnY, ale nejhorli je ten, jenZ pracuje s strojim svobody. — Junius.

ClggatglzlivErtigffifEETff.fffaffEgiL#

)r. Karel J®

llub

ter i ,LEtop;:grztag.a d'es kk lelak zucctrnu,mva 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon incadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745.

Ve stiedu, dne 26. imora 1936.

VtSTNYE:

Sedmy div sveta bude znieen t;:askavinami.

Patrne ua pti tim rokem zmizi Eiffelova vet, jet byla pies 45 let nejvy im bodem mesta PatiZe. Pi3jmy kiesaji, vet se nevyplaci, jsou dokonce obavy 0 jeji pevnost. K tomu potaduje organisadni vYbor svatove vYstavy, ptipravovane v Patit pro rok 1937, aby vet byla odstranena, protote potfebuje jejiho mista k jinYm budovam. Eiffelova 1.02 byla postavena pro svetovou vystavu roku 1889. Hned pfi tiho roku po vYstave mela bYt zbotena, ale

naval a zajem cizincu byl tak ky, te ji zachovali. Tehdy ji vytYkali, te hyzdi obraz Patite. Nejprud im kritikem v torn ohledu byl malif Manet, jent denne jezdival na nejvy i platformu vete. Kdyt mu to Eiffel jednou vytaital, ae odsuzuje jeho vet a denne na ni jezdi, odsekl Manet: "Protote je to jedine misto, odkud neni tu hanebnou vet violet." Za svetove valky ji ua dal patitskY pOsadkovY velitel general Gallieni podminovat, aby se nejvy i vysilaci stanice sveta. nedostala 'Vernet= do rukou, kdyby obsadili Patit. Potom v ak se viterstvim na Marne situace nahle zmenila, kdy general Gallieni eel* armadni sbor patitske posadky poZubni Lekai sadil do taxiku a objevil se s nim V PARKEROVt BUDOVt na boji ti. Vet byla podruhe zaTelefon 353. chranena. Nyni ji ua hrozi velmi vane nebezpeei. Palac Trocadero BRYAN, TEXAS byl ua vyhozen do povetti a jen malo pafitskYch lista se je te Eiffelovy vete ujima. Kdysi bYvala nejOZNAMENI! vy i stavbou sveta, ale ted' ua ji Timto oznamuji v em ptateltim, davno pfedstihly americke mrakokrajaniim a zakaznikiim, ae jsem drapy, ba i nektere stotary vysilapfestehoval moji "Temple Tailoi cich stanic v Evrope.

O Shop" do Professional Bldg., naLeecni nachlazeni chlorem. Polyproti Arcadia Theatre, a jsem hotov vain udelat tu nejlep i a nej kliniky a ambulance Leningradu zaved.ly poprve hromadne leeeni rychlej i praci. nachlazeni chlorem. Mestske zdraSTEVE MARINIK, votni oddeleni otevtelo v katclem mestskem rayone chlorovou komodeskY krejdi a distid, Temple, Tex. (dz.) ru. V praksi se chlorove komory neobydejne osveddily, pokud nachlazeni bylo v podatednim stadiu. Hned po prvni nav teve je pacientovi podstatne lope. Zmizi vysoko, teplota, rYma, kagel,atd.

• Muj Slunce leci zi krt. Jest znamo, Ze jest slunce nejvet im neptitelem 'oakterii. Dr. Raschdorff dokazal svYmi pokusy, ze za krtove bacily ztraceni na slunci svoji virulenci, t. j. tivotni silu. Podle toho lze take vysvetliti tu okolnost, ae onemocneni za krtem dosahuje sveho vyVr"Musela jsem jej nutit, aby neco choleni v dobe zimniho slunovratu, pojedl a to, co silk'', nezdalo se kdy je- slunce nejslab i, prave tak, mit vliv na jeho vahu. Budu vady jako v noenich hodinach. K piedvdedna, one matce, ktera mne u- chazeni za krtu doportfouje se tu pozornila na Trinerovo Hake di2 vystavovati deti co nejvice slunVino". ci, nebo alespori dennimu svetlu i v Trinerovo Hotke Vino je starY, zimnim obdobi. spolehlivY rodinnY lek, ktery odUSTIWEA KUS PRSTU. strariuje zacpu, plyny, nespavost, Na ' llletY hoch streil prst do kopachnouci dech, kotni vyratky a leeka, druhY kolem zatoeil a hezky choroby zavinene poruchou v za- kus prstu usti ihnul. Hoch ptibehl aivani Zostfuje chut' k jidlu. Mri- &mu cely zakrvacenY a hned 0tete je dostati v katde lekarne. mdlel. Byla jsem cela rozru end, co honem na to dat. Na testi, jsouc TRINERiN ELIXIR jednatelkou Nonat, tuto mam stale Z HORKEHO ViNA v zasobe. A tak pod Nonat, kterou Josept Triner Co., Chicago, Ill. jsem rano a veder obnovovala, za 3 tYdny prst hezky narostl. Vy matky, ktere mate male deli, mejte No• "v-v 1 nat stale v dome, by v padu potteby hned byla po ruce. Zabrani otrawe krve, zastavi krvaceni, neni potfeba ranu vymYvat. Da se hned naplast', kdy krvaceni neptestane, naplast' se obnovi, tri, nelvY etytiBALSAM krat obnoveni postadi. Nonat je to lexivoarn vylkouieni, 5 ...r, • nejlep i mast' na revmatism. Mrs. Terezie IrvinskY, Banner, Okla., jedCERA natelka Nonat.

Prava mast' je s Trade_.Mark 5 P '` 40:.‘614,.stik's yell

g

g

gg

gg

gg

g

g

Dr. F. J. KIenek

Strana 1f1. 'kid Cesky Prapor, eislo 24.

Temple, Texas.

C;teni brat i a sestry!

Timto vas uvedomuji, byste se dostavili v hojnem podtu do schtze na eho tadu, to jest pfi ti nedeli dne 1. bfezna odpoledne. Pozvete do teto schrize v echny na e eechoslovaky bez rozdilu, jestli path do Jednoty neb ne. V teto schtzi nas nav tivi redaktor na eho Vestniku br. Frank Moudka, kterY k /lam promluvi ohledne oslavy 1001eteho vYrodi osvobozeni Texasu. Pamatujte tedy jisto na pti ti nedeli a dostavte se v hojnem poetu.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, tajemnik.

Prieina ochromeni nervil v loktech. 8ofeki a kolati dasto trpivaji zvla tni nemoci, ochrnutim nerve v loktech, jet se nejprve projevuje svedenim a slabosti 4. a 5. prstu. Po novem zkoumani bylo zjigteno, po kozeni nervu nespoeiva, v tlaku, ale je zprisobovano otfesy jima je ner e svem kanalu pfi 'Caste jizde vystaven. g

•

y

g

g

g

g

g

y

g

g

PECIRKUV KALENDAft. Maine v zasobe je te nekolik PedirkovYch kalendatt, ktere vyprodame po 50c, dokud zasoba stadi.

Pravidelna cena 60c. Pi te na Oechoslovak, West, Texas. ridz.) g

'

g

g

.,1Firoftil4"Lor

g

Divadio v Houston

g

Ochotnici sehraji

v sin g i-adu Stefanik cis, 142. SPJST.

gg

g

Karla Piskofe veselohru o 3 jednanich pod nizvem

"PRA2SKA OVOCNA1kKA" v nedeli, dne 8. biezna

.

g

g

NIMMINIMIMIN.

g

maly' synieek byl tak hubeny - ie jsem nad !vim pla.kala"

"

g

44

OSOBY: Ane2. Burl Komarkova, ovocnafka J. J. Kelarek Komarek, jeji mua A. Svestkova, Julea, jejich dcera Boh. 8uldova Soltysova, majitelka dome Ant. Svestka Rudolf, jeji syn Petrasek, zahradnik Fr. Bedan, st.

Trousil, agent poji t'. kancelate Luise Fr. Mitcha Silv. Kelarkova Pajnochova, ovocnaika Hilda Luskove, Hamilton Zaeatek e 4 hod. Vstup osoba 30c. g

y

g

Po divadle taneCni zabava

g

brat bude

RUDY DYBALA Z GANADO. Uctive zve,

Zabavni VSibor.

g

g

A tt

g

g

c

g

g

g

g

i., .

..

esc,.- 6\-.4 ,:z sn 4, va,,szc..' $A . ' I

\

0

•

L. fle. Orff

0

1, vyq

tlt: ,U 1.03610 PEOCRNii< A .

....,

kteri odpoeiva na Nelsonvillskim hibitove.

Ty sice v hrobe spi , ale my, opu tene ditky a maniel no/ Tebe stale vzpominame. Vika je nam pH vzpomince na Tvid tak nahlY edchod od nag, ale marne na e my lenky dli stale u Tebe. Byla to hrozna, rana, prof nas opugtene velikY bol nam Tviij odchod. Srdce na e krutym bolem se sviraji a oei slzami se zalevaji v zarmutku. Co v ak lun zeme pojme, nikdy rienavrati. O, jak radi bychom se s Vami jegte jednou se li a hledeti mohli ve Va milcva,nY zrak. Marne v ak na e touhy a hledini, neni Vas vice mezi nami.

O, drahe oei, verne srdce, neblaiite nag jiz vice, stYski nam mac pa Tobe. Spi sladce, na e draha maminko a manielko, diimej slad/4 sen, my na Vas nikdy nezapomeneme.

V klidne luno zeme vloiili jsme poklad sladliY, tam jiz bouke ani vinek neru i Va sladkY spanek., Dnes kytieku vzporninek na hrob Va kiademe na dukaz, ze vidy na Vas stalou vzpominku chovitne. Co Vim mifieme jineho p ati! Jenom telu zemi lehkou a du gi lehke oipceinuti. Spi sladce, draha maminko a manielko, bud' s Bohem, nikdy na Tebe nezapomeneme.

To Vam g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

,,,NO

,s.

V kii

Frantiika Bravenec,

g

•

, .

Se srdcem zarrnoucenYm vzpominarne dne gniho tine, 27. *Mora, ie jest tomu prave rok, co s nami se razlotieila na ge milavana a nezapomenutelna matka a manielka

g

V

N. .

xl.i.i

BOLESTNA VZPOMiNKA

IN-09'4

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po§tou 55c a $1.05. Ptejte se vageho 'ekarnika neb jednatele, ale nic jizeho radeji pi te ptimo na I na i adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. O. B. 285, Altadena, California g

g

OPUATENt MAN2EL A DITKY. •

Strana 14.

ADRESArt TAJEMNIKt Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Hlavni Ufadovna: C. H. ChernoskSit ptedseda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, misto ptedseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, misto-ptedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Ed. L. Marek, teetnik, Fayetteville, Texas.

Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Kacik, pravni radce, Temple, Texas.

Ueetni vYbor: Robt. Cervenka, West, Texas; Will A. Nesuda, Dallas; Step. Valeik, Houston, Dozorei vYbor: J. H. Hurta, Temple, Texas; T. H. Skrabanek, Ennis; F. Aneinec, Houston.

Tisk. qb.: Karel LatnovskY, Ennis; John GajevskY, Orchard; Jos. Kru ginskY, Corp. Christi.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hru gka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. C'has. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schuze se kon g. 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. A. J. Mika, Moulton, Route 1.

4. Karel Havlieek. J. G. Konvieka, Hallettsvile, Tex., P. 0. box 340. Schtze 2. ned. v mesici.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. MoravSti Bluth. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtze druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Dudek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schtze druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schfize druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaske, Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schuze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 1, Brenham, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtze druhou nedeli v Ines.

16. MU Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schtze tketi nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schtize druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze prvni nedeli v Ines.

22. Jiff Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli kaRlY tketi music.

23. Nova Morava. John Trlica, Rt. 5, Schulenburg. Schtize druhou nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schtze prvni nedeli v 1 hod.

25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jona g . John Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schuze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Frank KolenovskY, R. 2, Box 43, Taylor, Texas. Schtze prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskY, Talton, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovant. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schuze 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naginec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellvile, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

34. Slovangti Bratki. 3. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schuze druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axteil, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

36. West. Jos. Holasek, West. Druhou stkedu 37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. &yeti°. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schtze 1. Atery v mesici veder.

39. Bedfich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schuze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HajovskY, El Campo, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Mrs. Vlasta Tucker, Port Lavaca. Texas. Schtte druhou ned. v m.

42. Moravan. John Machae, R. 1. Brookshire.

Schuze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Cegti Broth. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. El gik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple.

Schtze prvni nedeli v mesici.

48. Vygehrad. Anton Michalik, Box 165 Holland, Tex. Schtze prvni nedeli v mes. odp.

VASTN1K 49. Pokrok RAweny. Vaclav Kvasnidka, R. 1, Rowena. Sehtze druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtze 1. ned. v Ines.

51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelope, R. 1 Box 55. Schtize 2. nedeli o 2, hodin'e odpoledne.

56. Anton 3. Cermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schtize druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matugek, R. 1, Wharton, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Texas.

Schtze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratfi Svornosti. J. M. Va gina, East Bernard. R. 1, B. 86. Schtze 2 ned. katde 3 m.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schuze prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q Galveston. Schtze prvni stkedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtize druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, Rt. 1, La Grange. Schtze prvni nedeli v mesici.

85. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Scheme prvni nedeli v mesici.

66. Slovanske, Lipa. Jos. Narovec, 111 So. 4th Str., Waco, Texas.

67. Bratti Svobody. Frank Holub, R. 7, B. 16, Schulenburg. Schtze 1. ned. v mes. o 2 hi 68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Dudek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtze prvni nedeli v mesici.

71. NovY Raj. Tom Pkikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wa gek, R. 3, Seymour.

Schtze druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75, Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schtze prvni ned. v mes. katdy 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Kiitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schtze prvni nedeli v mesici.

80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Mite. August Teykl, Needville.

Schtize druhou nedeli v mesici.

82. Cechti Domov Vaclav Strunc, R. 6, Ennis.

Schtze druhou nedeli v 83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schtze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Wei• nert, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

86. Slovansky. Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str., Temple. 2. etvr, v mes. v itf. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtze 1 ned, v mes.

89. RtitovY Dvar. Anton Ulidnik, R. 1, B. 101, Rosebud. Schtze druhou nedeli v mesici.

90. Slovanske Sdruteni. Frank PustejovskY, B. 76, Tuxedo. Schtze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Logt'ak, Box 306 Crosby. Schtze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Cechoslovane. Albert 8ilhaq, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schtze 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Peeena, Wheelock, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Ant. Holub, Bomarton, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtze druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. El gik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schfize druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici.

99. Radhogt'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtzs 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schuze druhou nedeli v mes.

102. Hvezda Mladete. Jos. F. Machu, Box 44, Coupland, Texas.

Ve stkedu, dne 26. unora 1936 103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schtze tketi nedeli v mesici 104. Texastti Bratti. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schfize prvni nedeli v mesici.

105. Hej Slovene. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schilze druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schtze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville.

Schtze druhou nedeli v mesici.

108. Jill PodebradskY. 3. J. Vyvial, Richmond.

Bonze prvni nedeli v mesici.

109. Gen. RadeckY. Em. Fojtik, R. 4, Granger 110. Jan RosickY. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufman. Schuze prvni nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. 0.B. 105, Sugarland, Tex. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrilbek. Ron Mikeska, Guy, Texas.

Schuze druhou nedeli v Ines. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. P. Luka gik, George West.

114. VYzovice. Mrs. Marie Kadera, R 1, B. 70, Richmond. Schtize druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood.

Schtze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schtize 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown, Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schtze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. F. J. Elgik, Kingsville, Texas.

119. Slovanska Pkiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schtze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi • ner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

Vgeslovan. Dom. Vydrtal, Flatonia, Rt. 3, Schtze druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Lukag, Box 36, Westhoff.

Schtize druhou nedeli v mesici.

126. DubovY. Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Martin Cuba, Rt. 3, Levelland, Texas.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schtize druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Frank Zike g, Wheelock, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. Bou gka, 5536 Richard St., Dal las, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schtze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe Kogt'ak, R. 3, Waller, Tex. Schfize druhou nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schtize 1. ned. v m.

134. Bratkejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna, Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtze prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schtze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubak, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schuze druhou nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Ta gka, R. 1, Sealy, Tex. Schtze prvni nedeli katdeho tketiho mes.

142. Stefanik. J. 3. Kelarek, 5348 Nolda Street, Houston. Schtze prvni nedeli v mesici.

143. Pkimoki. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schilze druhou nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtze prvni nedeli v mesici ve 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Mrs. Jennie C- oeek, Rt. 1, Box 355, Galveston, Tex. Schtze kaidou druhou nedeli v mesici ye 3 hod. odpoled.

147. Vesela Osada. Tom Ventrdek, Jourdan-ton, Rt. 2, Box 66. Schtze prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schuze prvni nedeli v mesici.

149. Tomag Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidugek. Mrs. Antonie Strouhal, Woodsboro. Schfize prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Miss Leona Holeg ovskY, B. 513, Wharton. Schtze prvni nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt. 2, Box 116, Alice. Schtze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview Mrs. A. F. Bosak, Bennview, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Frank Janeeek, 1213 Garden St., Austin, Texas.

156. Pokrok. Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains Martin Cuba, Rt. 3, Levelland, Texas

C.H Chernosk pRAvNix Vykizuje ve gkere soudni zfileiitosti tiadovna: 821 Bankers Mortgage Buildin . Dies nlid neural Kress budove TEXAS. HOUSTON. g

•MMI■laMI.

Strana 15.

VESTNIK

Ve stkedu, dne 26. Unora 1936.

Nase rovy 44111111.111111■ Pouze resolute soustrasti zasilane radq nvekejauji se zdarma. Oznimeni imirti a dilavzdini soukroma jakoi i vtroeni vzpominky Mufti musi byti placeny.

EMILLMOTIS

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2tepsanY resoludni vYbor vyslovujeme hiuboce citenou soustrast pozdstale man g elce, ditkam a ostatni rodine, nad ilmrtim VUSeho manZela a otce a na'Seho spolubratra Jana Henry PustejovskYho, kterY zemtel dne 13. imora 1936 a pohiben byl dne 15. finora 1936 na Stamfordskem htbitove za velke UPRAVNIK aasti ptateld a znamYch. Pohiebni Vviiznie veAkere soudni a Drav-a( obiady byly vykonany vlp. Pau Mosahstraktv. noslednl lerem ze Seymour v Ceske feci a vii/e. atd. vlp. H. Kniferem z Abilene v angliWEST. Telefon 1413. TEXAS eke tea v katolickem kostele Stamford, Texas.

ZemtelY bratr byl V2dy tadnYm elenem na g eho tadu a Valy pinil sve povinnosti. Vime, sestro, ieski jidelna, restaurace a Tvilj zarmutek nad unirtim Tveho pivnice draheho manZela jest velkY, udak 714 PRESTON AVE. buda Ti Atechou, ze i my, spolubraHouston, Texas tti a sestry tadovi, ten zarmutek sdilime s Tebou.

Jos. Haut, majitel.

Odpoeivej v pokoji, milt' bratke!

Telefon: Beacon 31734. nano dne 17. imora 1936.

Pravidelna jidla a lunge.

Za tad Slovanske Sdru2eni 6. 90.

Nejlepsf soudkove a lahvove piJosef A. Hilscher, vo, ruzne druhy vina a doutniky.

Frank J. Musil, Mluvime eesky.

Frank Poladek, Hoboko stale na sklade.

Resoludni vYbor.

ZvlaLtni stoly pro rodiny.

CESKt PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pike dYty, posledni y ule, pkehli2i abstrakty, zastava soudy vSude.

Porady, piijeky, notatstvi.

Texas.

Yoakum,

nost nemocneho od ptipravy k operaci a od ostatni neptijemno podivane, pc:Q.1)2110 se v nemocnici v Locarnu zvlaUniho triku. Patient dostal sluchatka a pti operaci slySel

hudbu, jeja obsah byl volen podle jeho vzdelani a vkusu. Wichni operovani byli s timto zatizenim velmi spokojeni a nekteti prohl<sili, ze proZili operaci v pkijemnem opojeni.

SEFCIK SKRABAN K Caldwell, Texas.

Obchod stkOnim zbo2im, obuvi a 'Satstvem a vS'e, co do toho obchodu patti. Pfejeme si, abyste s narni obchodovali a rueime Vam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

GEO. E.KACI

RED FRONT

J.W. Juroika Krejci ad roku 1898.

Temple, Texas.

Telefon 4692 (8-16)

SPRAVNE VYKONANA POlikEBNI SLUM. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni Ustav pohotovY k sympatickemu vyiizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohltu. Levne ceny jsou naSi zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohkebni kiditel — elenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS. 6:4.111.041■ 0•11M.11111.1■4111111111..0.0.11). 040. 04101.0411111■00

Anton's Cafe a Delikatesy Nej/ep gi pivo ve 'nest& Sttidene napoje.

NejchutnejM jidla vgeho druhu.

Zastavte se u nas pokakle, kdy2 jste v Temple.

ANTON BRAVENEC tlen Jednoty SPJST. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nflepsanY resolueni vYbor tadu Frant. PalackSi els. 21. v Engle, Texas, timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozdstale rodiny nad Umrtim VaSi milovane manZelky, matky a babidly a naS1 milovane spolusestry Kliry Krehovjakove, kterd tak nahle zemkela po operaci v Shiner nemocnici.

Vime, portistala rodino, ze zarmutek Vas nad odchodem VUSi milovane jest velkY, av g ak budiZ Vam 'alespon dtechou, 'te my, alenove nag eho tadu soucitime s Vami ve vaSem zarmutku.

Zesnula sestra necht' odpoeiva v pokoji. test budi't jeji pamatce! nano v Engle, Tex., dne 17. imora 1936.

Za tad Frant. PalackY cis. 21. v Engle, Texas, Chas. Jalufka, Alois KusY, Frank ‘86,dek, Resolueni vYbor.

Hudba uleheuje operovanemu.

Znameniti operateki a vdbec lekatska veda zabYva se stale otazkou zdokonalovani operate tim zpdsobem, aby nalada operovaneho nepropadla sklidenosti, kterYao duSevni sta y ma neblahY vliv na fysickou disposici operovaneho. ny ptipravy k operaci nemocneho velmi vzruSuji. Proto vymYSleji chirurgove rdzne prosttedky, jimi'A by naladu operovaneho povznesli. Nyni se to zkouSi take hudbou. Shledano bylo tatiz, ze pri operacich s mistnim umrtvenim je pacientu nejmene ptijemno, ze site neciti bolesti, ale vidi v g e, co se pti operaci deje. Aby se odvrati l a pozor-

d be Ready for them

Texas is on parade! Millions of citizens from other states have accepted our invitation to see and know Texas! They'll be traveling through every part of the state!

The impressions our guests take home with them will depend upon individual TeXans! Clean premises!

Growing lawns! Colorful flowers and landscaping! New paint! All those efforts by individual citizens will make the impressions favorable to your town arid to Texas! loin in this state-wide crusade for a cleaner. more*, becv_ qiful Texas!

Lot's every one of us do our part!

TRAVEL TEXAS Kno

t

ot

r State

Make your plans to ationd the various celebrations ever the state.

You'll find Texas every vacation pleasure—and it's all right here in your vs:a state. See the calendar al right: Write the Chamber of Commerce at the various cities for information on events you are interested in.

TEMIS CEEITE11111111.

1A7,

(March 2 through May 3. Revised to February 12.)

MARCH 2-6—SAN ANTONIO — Celebrations from Independence Day to date of Fall of the Alamo.

MARCH 2—HOUSTON — Independence Day celebration at site of old capitol of Texas Republic.

HUNTSVILLE — Ceremonies honoring Independence Day and Sam Houston's birthday.

BRENHAM—Historical celebration at Washington-on-Brazos.

GONZALES—Texas Centennial Stamp Celebration.

MARCH 7.11—SAN ANGELO—Stock Show and Rodeo.

MARCH 17-22—FORT WORTH—Southwestern Exposition and Fat Stock Show.

MARCH 17—CRYSTAL CITY — Spinach Festival.

MARCH 27—GOLIAD—Pontifical Field Mass.

APRIL 2-4—SEGUIN—Historical Pageant and Music Festival.

APRIL 4—BELTON — Texas Literary Parade. (At which 100 Texas writers representing 100 years of Texas will review literary achievements at Mary Hardin-Baylor College.)

APRIL 6-3—PLAINVIEW — Panhandle Plains Dairy Show.

APRIL 10—EDNA—Educational Fair.

APRIL 10-11—GEORGETOWN — Agricultural and Cultural Fete.

APRIL 15-21—EL PASO—Schools' Centennial—Portrayin g the History of Texas.

APRIL 17—RAYMONDVILLE — Texas Onion Fiesta.

APRIL 12-21—HOUSTON— San Jacinto Association Celebrations. (Ten-day festival, parades, 1.,anquets, concerts, and patriotic events, including Catholic field mass of great national importance.)

APRIL 14-16—SINTON-TAFT — San Patricio County Celebration.

APRIL 15—VICTORIA — Field Mass and Pageant. (Commemorating a mass held on the banks of the Guadalupe in 1689

by Alonzo de Leon.)

APRIL 17—KINGSVILLE—Historical Celebrations. (In heart of world's greatest cattle domain, the King Ranch.)

APRIL 20-25—SAN ANTONIO — Fiesta de San Jacinto. (Gay festival of San Jacinto, Battle of Flowers parade, April 24.)

APRIL 21—PARIS — "Texas in the Making " Pageant. (Cast of 600.)

KILGORE — Centennial Pageant and Celebration.

BOWIE — Centennial Folk Festival.

APRIL 21—BIG SPRING—"Rose Window" Operetta.

APRIL 22—CROCKETT — "Texas Under Six Flags" Pageant.

APRIL 27-MAY 3—VERNON — Historical and Industrial Review.

MAY 1—SAN MARCOS — Centennial Pageant.

MAY 1-2—DEL RIO — Historical Celebration.

For dates beyond May 5 write State Headquarters TEXAS CENTENNIAL CELEBRATIONS Dallas, Texas

Strana 16.

V t STNix

Powilve e k out movini

rifle4 Lnefflowatel doska divka hieda mistio co "Beauty operator" Ochotno. pracovati kdekoliv, Rae no.

"Re t..7 oPeratc,r", Vestnik, ve (16-pd) West, 7.,DARMAa J1: 1' Felton:3y zdarma pill.darne za 'call-Chu semen po 10 • rozgfoLlan.l. okurky, i. etkv.letezprodani odenote ky sul f:.l.t. $3.50 a ray ,.;din zaleme naluvict 1. rekordy zdarma. j stroj a 10 sem-..r.a: Fann. Mail Order FiSte Seed Rama, Dopt. 14, Fisek, North (16-pd) Dakota.

Pi-MIME SE DEUCE k vykondIrani dcmaci prate pro rodinu s jed,nim ditetem. PR e na Mrs. Scott (it-pd) Reed, Groesbeck, Texas.

• •.

OZ NAME N. i ANDIDATO All political advertiseinerits must be paid in advance.

NiZe uvaclime kandidaty, kteti Vas Sadaji a hlas a podporu clemokratickYch primarketch. due 25. eervence 1936.

RES FALLS, LIMESTONE, MCLENNAN A- MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES FORT BEND: JOHN W. KOLAJA • za odhadelho-vYbereiho dani

Cukr usp5va.. $e v obvyklern reeni "sladkY spanek” netaji se jen poesie, nYTbr2 i neco videcke pravdy, o torn sveddi zajimave pokusy, provedene na universit y v Colgate. Dr. Laird, piednosta psychologickeho oddeleni teto university, provedl s doktorem Klinem ze skidmorske university colgatske a 136 studentkami skidmorske university pozorovani o jakosti spanku. Dospeli k to-; muto zajimavemu vYsledku: Za prye se zjistilo, 'Ze studenti musili byti rano dvakrate buzeni, kdato divky ji2 p t prvnim zvoneni budiku vyskoeily sve21 s posteli. Za druhe, 2e spanek divek byl o 15% vydatnejS1 ne2 u hochu. Zvlake dobie spaly divky, jejich2 dieta byla bohata na

Ve sttedu, dne 26. dnora 1936. cilia a uhlohydrity. Divky, ktere zkonsumovaly nejvice cukru a uhlohydratu, lhostejno v jake forme, v kave, cukrovinkach, koladich nebo dortech, spaly klidne, hiuboce a beze snu. Jak je vedecky dokazano, zasobuji uhlohydraty velmi rychle znavene svalstvo krevnim cukrem, kterY je nejptednej§i potravou sva10.

Salk brzdi rust. Podle anglickeho lekate dr. Shawa hlavkovY salat obsahuje pry latky, jet — brzdi rust. Nazorne sviij vYrok aplikuje na Francouze, kteti jsou vet g inou stiedni postavy, nebot' od nepameti jedi salaty.

:04111110011110.0 ■■■•11100.11■00•111111.0 ■11.0•1101.0.11.■0■111041.0,1■04111111,"411.0•10.0410.1 ■ 0411M0411.1.34110.:11111111.411111.0•1•111011161m

PRODAM LACINO — Frigid air motor, 1)/2 k. s. a spojeni, coils.

Dayton qrobek strej na mieti maca, 1/2 k. s. Cboje Zanovni. Pifte na: Cechoslova.k Pub, Co., West, Texas.

(15-18 chg)

Veda jako lek proti hadimu jedu?

FrancouzskY badatel v AlSiru dr.

Etiene Sergent sdelil s francouzskou Akademii ved velmi zajimavY poznatek a soueasne uz ledebnou meL;odu proti hadimu ustknuti. Konal NA FRODEj. Dare koval'ske za- pokusy na my'Sich, ktere dal i6ttizeni, v Ceske osade. Pfile'Zi- knout jedovatYmi hady (uSil ke tost pro eeskeho kovare. Dobr; 7 do- svernu pokusu zmiji a chtestY gi), a m .& k abyaanI. II]aste se na: Frank lit ed na to vstkikl mySlm destiloVitek, Rt. 3., Rosebud, Tex. (15-16p) vencu vodu. Nasel, ze hadi jed ztraHLEDA aEsvobodna divka mezi til jakoukoli ifeinnost. Sergent ko18 a 25 lety, vesti demadnost. Pm- as nyni serie novYch pokusii s rt.zcovita, spolehliva divka, ktera un-Li r6 odetupnovanYmi davkami jedu a dobie val•it a drZot dorndenosti v vody davanYch v ruznYch easovYch debrem poLdku, necht' se zrovna cdstupech od doby latknuti (prohlasi osebne u pan) J. W. Skraba- „T {cleneho umele infekeni stfikaenek, Caldwell, Texas.

(15-16) kou, aby davka jedu mohla bYti ad; s i-uptiovana), a koneene zavadi poLw"LEAP YEAR NABi`DKA. — V kusy na vetSich zvitatech. To jsou prostrednich lete • h vdovec hleda pokusy, ktere budou tvatit pfechod spolednici (robrou a upichnnou ke leoneenYm zkouSleam na opicich marielku), pro nedostatek easu a a pozdeji na lidech. * * malo Occhoslovanft v okoli — touto Lokaiska veda bojuje se 'ilutou casto," pill by si so seznamiti se 2Iuta zimnice je jednou z svebodncu divkeu nob bezdetnou vdovcu do 85 rokil stal. Musi via- nejzhoubnej g ich epidemii tropt. stnit hotov:;' majetek od 61,000. Mu- Kosi skoro Sedesat procent nemocsi mit obcbodni nadani a lat, do- nY. ch, a kdy2 byla pienesena na brou, spo • ivou hospodyni. Vlastnifn Kubu, stoupla tam iimrtnoSt svfli &Am y e dobi'e jdouci obchod. clvcu na 33 procent. Zapadni AfriPike na: F 42, .6echoslovak, West, ka je jeji pravou vlasti. Nositeli jsou moskyti. Za Aest dni pate Tcx ,:r1 (18-pd) co moskyt bodl, 'Clo y & ochuravi a ;41°1;6 jatka do pro- nemoc maze bYt ptenesena hmydeje. Adresujtc: F. K., Box105, Ro-• zem, kter3i bodne nemocneho po asenberg, Texas.

(14-16pd.) churaveni. Pou§t' a vnitroafricka vysoeina byly dosud pfirozenymt .Ds-,F"PAPAATITJTE, ze nachlazeni na hradbami, ktere omezovaly zamozene DtivejS1 dopravni proprsou muSe privoditi zapal plic koneene! smrt, tedy zaveas upa- sttedky nepteriesly moskyty pies ttebte Toupolf:v Liniment a bode p(-.irozene ochranne pasmo. Letadla dobi-e. Rorke obi lady to•vezme za- vSak zmenila situaci. Moderni letameziti •piehdni no peccu a tudi'2 dio pfeleti snadno za den 2000 km zapadniho k vYchodnimu pobtenutno yelkou lehev cc I riky a ve etyticeti sedmi ze sta VSeelmy eeske lekarny jej od- , iirehliSenYch letadel, jeS ptistala ye porueuji. lekarny piHmo a ponete M. 0. na John tau- ychodni Africe byli nalezeni mopal Co., Ca„ldwell, Texas. (Fb-Mch) skyti. To je . nebezpeei velmi Zdrovotni sluSba v anglickYch TRiN! CENY is dcniich snail se proto epidemii ochrannYm ookovanim. y e Waco, due 20, linorot, 1926. %;i::t!lo se totiS, ze kdo jednou ".lutou zimnici, stava se imun7 Latin?, str. middling 11.05-11.50c .o_nn pro ceV. zivot. Pokusy take ze serum ptipravene z krve Korna v klasech 41-48c Edi, imunisuje proti Ores v 25-27c leoranialni PLenice, bun 80-85c cloufaji : Se brzy piipravi seJeemen, bu o 38-450 kterm bude lze spolehlive Libra Ric Kohonti Ruimta ku sma i-2,eni Vejce, tucet

16

TAROKY mfdete opet 7c tail za $1.50 hru, pattou vypla17c cone. Objednavky posilejte na Oe15c ,..hoslovak. West, Texas. idz)

Rid Pokrok Houstonu Oznamuje poi-ad spoleeenskSTch zabav, jez od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukezaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanii a jejich ptatel.

Poratovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

I

✓ PATEK, 28. UNORA — GOLD CHAIN ORCHESTRA. ✓ NEDELI 1. BftEZNA — ILSE'S ORCHESTRA. ✓ NEDELI 8. BEEZNA — BACA'S ORIGINAL ORCHESTRA. ✓ NEDELI 15. BEEZNA — BACA'S NEW DEAL ORCHESTRA. ✓ NEDELI 22. BftEZNA — SYNCOPATORS. ✓ NEDELI 29. BilEZNA — BACA'S ORIGINAL ORCHESTRA. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25e.

ZABAVNI VYBOR.

5

Vykona Steinou Praci 'aka

$100.00 Zda se to nemotne, ale jest to pravda. Kdybyste si ptali zaslati pouze lc poStovni listek kaSclemu odberateli Vestniku, tedy poAtovni listky, tisk a adresovani by Vas stale , pies $100.00 a mnoho prate a starosti. Nyrii ale mtSete stejnou zpravu dati do Maleho oznamovatele a vysledky jsou stejne, neb kaSclY ate Maleho oznamovatele y e Vestniku.

Cena oznamek jest nyni sniiena, pouze

2c

za slovo, za kaide uvetejneni.

50c zvlagt' za znaeku, kdyi neuvedete svoje jmeno a adresu.

Po g ete oznamku na:

WEST,

VESTNiK TExAs