Vestnik 1936 03 11

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West Texas. under the Act of Congress of August. 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

(Wednesday) 11. BitEZNA (MARCH) 1936.

tiSLO 18.

OJ 0 "BILE ZLATO." RESIDENT ROOSEVELT nedal se ve svem poctivem Usili o zdolani deprese a pozvednuti vYnosno,sti zemedelstvi zviklati zapornYm nalezem nej yyeeiho spolkoveho soudu, jimt byl zakon AAA prohlaeen neristavnim. Bez zbyteeneho ()Olen' svolal sve radce k poradam. na nich yypracovan byl zakon nahradni, majici ristavni oporu na podkladu zachovani firodnosti pfidy, ktera jest majetkem celeho naroda, Aeneroci dneenich jak budoucich. Osnova proela obema domy kongresu pies oposici kongresnika slouticich *imam Wall Streetu. President Roosevelt novelisovanY AAA podepsal, osnova opraveneho zakona veela v platnost.

Koncem min. tYdne konany hromadne schfrze zastupcfr odboru zemedelstvi a farinata, na nich probrany jednotlive smernice dobrovolneho omezovani produkce hlavnich plodin a protote doba setby je v ptimoti Texasu v proudu a postupne odsud na sever zahajena bude nejblitei dny, ba ylnati volani budou do okresnich schuzi, kde se jim dostane informaci, dle nich budou se pti kooperaci k dosateni tadouciho omezeni produkce baviny Planovita produkce baviny jako jinYch hlavnich plodin jest za dneeni situate svetovYch trha s yrchovane dilletita. Jest jedinYm vYchodiskem k udrteni alespori takove prosperity, joke jsme se doekali zavedenim AAA. Nechcerne snad navrat 5c baviny, — kterY je nejen motnY, ale dokazane jistY — bude-li jednotlivY format set bavinik dle sve vale? 0mezeni byt' dobrovolne je nutne, je ve skuteenosti zachranou.

Pro pochopeni nutnosti omezeni osevne plochy baviniku, podavame v ease jiste ptihodnem vYriatek ze znamenite knihy A. Zischky: "Boj o bavinu." Otete pozorne, uvatujte o nem.

Jestlite studujeme boje, vedene o "bile zlato" mezi celYmi kontinenty, musime se bezdeene ptat sami sebe, neni-li to eilenstvim, to na jeclne strane tvoti se z poueti bavinikove plantate, zatim co kvetouci ba ylnikova pole v Americe se amyslne 14. prosince 1934, nekolik dni po prvni sratce Rola. tr, Ual Ualu, kde vznikl prvni boj o to, dostane-li Japonsko bavinikova pole v Africe nedostane, hlasovali 14. prosince v eestnacti SpojenYch Statech majitele baylnikovYch plantati o torn, ma-li byt platnost "Bankhead Cotton Act" o dalei rok prodloutena. Rozhod11, ze tento zakon, kterYrn se vYroba baviny, jakmile ptestoupila 10 miliona balika, zatetovala prohibitivni dani, bude noddle respektovan. Washington prohlasil krome toho, ze ma ptipraveno 100 milionfi dolara jako odekodneni pro ty formate, kteti omezi plochy syYch baylnikovYch plantati.

Od roku 1929 spaluje se v Americe ureite mnotstvi baviny. V roce 1932-1933 bylo jit take docileno, ze plocha bavinikovYch poll. se zmeneila o 9 1/2 procent oproti roku 1931. V letech 1929-1931 bylo prumerne 10 milionfi balika neprodane baviny, ktera pomalu piesnivi v americkych skladech. Ptesto yeak Lord Wallington otevrel slavnostne roku 1932 udolni

pfehradu u Sukkuru, ktera bude irrigaenim systemem zavladovati provincii Sind a promeni 3 miliony hektara pouete v ba ylnikova pole.

Roku 1920 procestovala vysoka komise, slotend, z Utednikil "Cotton Growing Association" a bombayskeho -guvernera Lord Lloyda rotsablou plochu sindske pouete. Odbornici shledali, ze v ni, mezi Sukkurem a Hydeabadem je nejlepei puda pro bavInikove plantate. IntenYti Harrison .a Musto vypracovali plany obrovskeho systemu zavla,tovaciho a na indicke vlade bylo potadovano, aby se srieastnila kapitalove. Ptedstavitele Hindu se zouf ale branili temto vYloham, ale Anglieanam neelo o okamdite prospechy, nYbrt o pozdejei hospodatske vYhody, Lancashire doufal, to tyto obrovske baylnikove plantate donuti Ameriku ke koncesim. A tak provedlo se zavlateni pou'Ste Sindis proti vuli Indie.

ODEZVA PROVOLANI nagi Illavni tiadovny, jimz sbratrene fady vyzvany byly k finanenimu podporeni fonds: pro uspofidani teskeho Dne a Ceske vYstavky na centenielni vYstave v Dallas, jevi se v prvYch zprivich fadovSTch dopisovateln. tlenstvo na gebo Bratrstva chive dosah, dillefitost na gi akce, rady dle poetu sveho elenstva povoluji y e schilzich slugne obnosy.

Roku 1922 pracovalo 80.000 domorodcil za thaveho slunce na obrovskYch kanalech. Nedaleko Sukkur byla postavena velkolepa • ptehrada ze 'duly a betonu, ktera mohla hromaditi dostateane vody k naplriovani obrovskYch kanalii. Nejdaletitejei z nich je ka• RoH ,kterY je o polovinu eirei net SuerskY kanal.

Za deset mkt bylo zde vykopano na 9000 mil techto umelYch vodnich cest. Nemene net 8000 delnikt zemtelo pti torn epidemiemi, rirazy pri praci, vysilenim. Piece yeak vznikaly velke havinikove plantate. Pro transport baviny byla postavena nova telezna draha, yedouci k nejbliteimu ptistavu — Karachi. Brzy se ukazalo, ze piistav nestaei pro mnotstvi dovatene baviny; byla proto stavena nova nabfeti a nova zatizeni pro nalod'ovani.

Domaci obyvatelstvo poznalo, de bavina se dobie vyplaci — zanedbavaji svoje °blind pole. Na pomezi Sindu objevuje se hlad .. .

Roku 1932, pti slavnostnim otevteni posledni komory Adolni ptehrady prohlaeuje vicekral indickY: "Dokonale dilo techniky odstranilo nahodne deete." Zapomina ale ptipojit, spekulanti v Liverpoolu a v New Yorku maji osud zeme v rukou. Zatim co jeete teeni — padaji ceny baviny na burse at k nule. Domorodci, kteri krvi zaplatili nrodu na nov9ch

polich — jsou odkazani na podpory viady.

Pracuji- dnem i noci, ale stale jsou v nebezpeei,ze budou jednoho dne zase hladoveti.

2ivot jejich je horei net divot americkYch otroku pied valkou secesse. Tehdy staff otrok — negr at 2000 dolart — proto katdY plantatnik pedoval o sve otroky nechte ztraceti zbytedne investovanY kapital. Dnes? Za katdeho hynouciho delnika — dostane se jich deset.

A delnici nejsou otroky — proto se take za ne nic neplati.

Ale to tee je vedlejei vac pro Lancashire.

Hlavni vac, de v Indii roste bavina. Sklizeri 3.7 mil. baliku v roce 1915 stoupla na 6.2 mil. balika v roce 1925. Podle navrhu Lloyd George, je jmenovana zyldetni komise"Empire Cotton Growing Commitee" — tedy vladni organ, kterY me za fikol hledati testy, jak by se pesteni baviny v britske iisi mohlo zvelebiti — stava se tedy cim dale jasnejei — "What Lancashie thinks to-day, England will say to morrow."

"British Cotton Growing Association" je ✓ roce 1920 ptemenena na "Empire Cotton Growing Corporation" a vybavena obrovskini statnimi Avery a at hrtzu vzbuzujici moci. Zatim co amerieti f i lmovi operateti potizuji film — kde president Roosevelt odevzdaVa 517 dolora jakemusi panu William Morrisovi, kterY se odhodlal jako prvni pteorati syYch 447 okra bavinikove plantate — na druhe strane filmuji anglieti operated historickY moment: slavriostni sveceni ptehrady Bhakrea v Britske Indii, ktera, promeni rozsahle plochy Punjabu ✓ bavinikove plantaIe. Ziskati novYch firodnYch poll je yeti opravdu nadhernou, a veechna, prace "CottonGrowing Association" zasluhovala by jen pochvaly, kdyby se ji vYroba zveteila. Kdyby dokazala toho, aby ceny baviny tak klesly, de by milionum lidi, ktere jeete dnes chodi nazi, opattila alespori kosile. VYroba yeak nestoupd — meni pouze svoje misto. Zatim co plochy bavinikovYch planted"). v Indii vyrostly od roku 19311934 o 23 procent, zmeneily se v Americe o 26 procent. V Americe od roku 1933 ledi ladem 25 miliona okru kultivovane baylnikove Jedna miliarda lidi na svete chodi bud' na• nebo polonaha. V Evrope neni mnoho lidi, kteti by se mohli pochlubiti, to maji mnoho pradla. Ale naee distribute vazne Nenadli jsme dosud jine metody, net vyrovnani mezi nabidkou a poptay kou. A tak nova plantate v Indii vedou k omezeni plantati v Americe. V roce 1910 byla celkova svetova vYroba baviny odhadnuta na 21 mil. bahkfi, v roce 1935 — eini 25 mil. balikfi. Toto zvYeeni vYroby odpocelkem vyeeimu eislu svetove populace.

• Boj Anglie o neodvislost, bavinatska valka mezi Lancashirem a Amerikou jsou velkolepYm divadlem, ale ph torn naprosto zbyteenYm. A to by mela ptedeveim Anglie vedet.

Zkireenost zda se byt knihou do ktere veichni pieou, ale v nit nikdo neete.

Dnes chce Anglie dostati do s yYch rukou pestitele baviny, tak, jako se zmocnila pied padesati lety vgech pestitelu kauduku.

Strana 2.

Oddil dopisovat Dopisy, Jet' by obsahovaly na yeene, neb Lavadne pole/inky, potanatel predkuuia ve snivalu stanov Tiskoveniu Vyboro k yntatninth rozhodnuti.

ESKOSLOVENSKA VYSTAVKA NA CENTENIELNI vtsTAvE V DALLAS. Na schuzi konane v Sahulenburgu, svolane Dr. Jos. KopeckYm a jinYmi pkedaly natHho spolkoveho Zivota v Texasu dne 15. Anora, za ifeelem projektovani Ceske dsta yky na atoletnici v Dallas, jen bude potaddna tam le!os, seglo se velkC‘ mno2stvi natich prominentnich krajanfi, ktati pine souhlasili s navrten:c'm programem Dra. Jos. KopeckYho a plij all jej.

Jako steZejni bod celeho programu, bylo Poukazano na to, aby nate deskcslovenska yetev zde brala na teto dstave podilu ne jen pouze jako Cachoslovane, ale take jako amerieti obeane a obeane Texasu. Nate narodnost v Texasu ptispna velldm dilem na jeho vybudovdni a tu je. Zadoucno, abychom na tato zava2nou okclnost upozornili nate spoluobCany anglosaskeho pttvodu, aby si uyedomT, mnoho-li ti prvotni Ceskosloventti pkistehovalci udinili pro Texas a take ti jejich potomci. Byla to mnohdy prace Kyklopova, ji g ti nati prvotni aeskoslovantti osadnici. zde vykonali a tim pomohli budovati pe yne zdklady-riaejvettiho statu v Severoamericke Unit. Je nagi svatou povinnosti vzdati Sestnou parnet ternto neohrolenYm zakopnikiim Seskoslovenskeho pfivodu v Texasu, nebot' na postavenYch zakladech, na torn co oni budovati, jejich patomei buduji dale. U porovnani s natim Stem dnes, byla jich jenom hrstka, ale my se musime odbivovat dilu jeS vykonaji, my se musime diviti to jejich houSevnatosti s jakou v torn zapase s rdznYmi a ne malYmi pteka2kami vytrvali. To je jeden z clAvociA, proe si ptejeme, aby nati ameriCti sousede zvedeli, jakali° jadra ti oechoslovane jsou, 'Se byli a jsou velmi iadoucimi obeany tohoto statu. Zvolii si jej 7a svuj domov, svou krvi, praci a potorn mrvili ty jeho tiroke iirodne lany, obracejice pustiny a divoeiny panenske piidy v Arodna lada. Meeem ziskal Texas svou neodvislost, ale prace lidskYch rukou, lidskY urn a hospodarnost, deskemu lidu vlastni, teprve uainily stat Texas tak velikYm a jeho velke ptirodni zdroje zuSltkovaly pro lidstvo. Soudce C. H. Chernosky, jako ptedseda Hlavni Utadovny Slov.

Podporujici Jednoty Statu Texas ye sve keel na sjezdu, jig zde v hrubYch obrysech uvadim, na toto poukazal.

"Doposud nenaskytla. se mi takova ptiletitost k osloveni tak velkeho shromaideni prominentnich osob, tolika °bora lidskYch povolani, sjevtich se sem, na tuto schlizi skoro ze vtech dasti Texasu, panfi a dam, mnozi z nich ptijevti ze znaenYch yzdalenosti. To je pro mne ujittenim, 2e se zajimate o vac, je2 ma, byti projevem Acty a oddanosti ku Vatim ro. diefim, decliim a babiekam, kteti ptitli do tato zerne jako pionfti, ,kteti si zvolili tuto zemi za svilj nod domov. Ucta ku ptedkum, Acta k rodidiim je charakteristickYm rysem slovanske povahy a je jednou z tech nejkrasnejtich cnosti. Ale net aeskoslovenskY narod a Slovane vubec se vyznamenavaji jette jinYmi ctnostmi. Jsme pracovitYmi, ueelivymi a hospoclarnYmi, ale korunou' techto ctnosti, je obetava laska rodiefi k detem. NebYti teto, ye spojeni s onemi yyjmenovanYmi, nemeli bychom v tak kratke doh& neceleho stoleti, die metitka dejin, tolik natich lidi v Texasii, zaujimajicich v obeanskem 2ivote tak prominentni mista, nemeli bychom doktory mediciny, zubni techniky, pravniky, bohoslovce, samostatne Sivnostniky a samostatne formate. A tteba jsou z druhe a tketi generate, nestydi se za svilj jsou dobrYmi Amerida,ny a maji v Acta sve ptedky. Je pravdou, Se ta d anaCna postaveni, jet dnes zaujimaji, nespadla jim sama do klina, museli se tea sami ptieiniti, ale ten

VSSTNIK dobd domov, ta starostlivost jich otce a matiSky jim do znadne miry tu cestieku do iivota vystlala. Ty nate osady zde, mnohde nesouci deska jmena, natimi prvymi Seskosloven skymi osadniky zalotene, jsou jednim z tech nejkrasnejtich pamatnikA na nate prvotni deskosloventke osadniky. A nate tady, nate spolky jsou zase jinYm pamatnikem, pamatnikem jiste pokroailosti, vzajemne podpory a ochrany. 'len deskY Slovak, jeho'S kolebka stela v tech piirodnimi krasami oplYvajicich zemich deskoslovenskYch, osveddil se v to sve nova vlasti nejen jako dobrY rolnik, ale i jako obehodnik, Sivnostnik a elan svobodnYch profesi. Planes/ sem do teto zeme kus sve Ceske kultury, svou lasku ku spoleovani, svou lasku k skym pisnim a take sviij organisaeni talent.

Co vykonaji nati potomci zde, bude snad take nem na co nati krajane ye stare vlasti snad budou s chloubou v budoucnu poukazovati, Se ten velkY mu2, neb velka Sena jsou deskeho plivodu.

Ale nesmime take zapominati, Se jsme take Ameridany, bud' ji2 zde v teto semi rozenYmi, neb obeanstvi v teto zemi ziskaveimi, o ktere jsme sami Sadali. 'foto obeanstvi nam ptiznava vtechna prava jako obeanum zde rozenYm a tteba po nekolik generaci zde dlicim, ale nesmime zapominati, Se nam uklacia take jiste povinnosti. Musime si uvedomiti, Se jsme take Ameridane, tteba lolebka mnolieho z rids stala v zemich deskoslovenskych. Ptijavte obeanstvi tato zerne, musime take nesti jeho povinnosti.

Jako Ameridane a jako Texasane, musime tedy slaviti tuto stoletou vYroeni oslavu osvobozeni Texasu, prohlateni jeho neodvislosti a tu Casteene naartnu slovne Cast to historicke pohnute periody Texasu, kdy jeho osadnici svou krvi a syYmi Sivoty jeho neodvislost vykoupili.

Bylo to dne 1. b •ezna v rote 1836, za chladneho zimniho podasi, v to historicky parnatne dobe pro Texas, kdy se asi kol 125 osadnikA seelo v chatrne stavenem dome ye Washingtcnu, na zapadnim btehu teky Brazos se nal& zajicim, aby se tam sjednotili na projednani a pkijeti pamatneho dokumentu, jejS zveme "Prohla geni neodvislosti Texasu od Mexika".

Byl zvolen petiolennY vYbor, jen2 byl poveten vypracovanim tato listiny. Pkedseda tohoto vyboru George S. Childress pustil se se svYmi druhy s celou duti do tato prace a v jednom dnu byla hotova a touto konvenci bezvYjimeene ptijata.

V to same dobe, kdy Santa Anna se svou vojenskou hordou jig byl pkekrodil keku Rio Grande a dostihna San Antonia, oblehl pevnlistku Alamo, jinY menti vYbor byl zabran do prace ku vypracovani Astavy nova ustanoveneho statu, respektivne pro zatimne utvotenou vladu. Po peti dnech byla Ustava yypracovana a Sam Houston byl jednohlasne zvolen za hlavniho vAcice texasske armady a vyslan neprodlene do San Antonia, na pomoc obleSene hrstce obhajcil Alama. Kdy2 dostihl Gonzales, setkal se tam s pani Dickensonovou, nesouci sve nemluvrie a doprovazene dernotskYm sluhou, od ktere dostal prvou zpravu o padu Alama a o povratcleni zbylYch obhajcil s plukovnikem Travisem. 0 nekolik dnu pozdeji, skoro podobnY osud potkal velitele Fannina a jeho malou armadu. Dostali se do zajeti jeneredo Santa Anny a po nekolika dennim uvezneni, obdrSeli rozkaz k pochodu tkemi rtianYmi smery a na pochodu pak byli zaketne zastteleni a jejich pozilstatky spaleny.

Sam Houston zvedev toto vte, seznal nemo2nost celiti mnohokrate silnejti armada Santa Anny se svYmi ttemi sty dobrovolniky a dal se na Astup vYchodnim smerem, svadeje chaos podeky s pkednim vojem nepkitele. Byly to srdcelomne scany, nebot' k ustupujici armade se pkidruZovaly ovdovele Seny se svYmi ositelYmi detmi, vettinou bosYmi a chatrne obledenYmi a ustrateni, vte prchalo k vYchodu pied mexickou armadou.

Die nektedch zpra y, nekolik jen dni pied tim, neSli Santa Anna dorazil se s yYm vojskem bojitte u San Jacinto, tisnilo se bliZe tohoto mista pies pet tisk starYch murtz, Zen a deti na btehu teky Buffalo Bayou, hledajicich

Ve stledu, dne 11. bkezna, 1936. spasu na druhe strane za kekou. Jelikot tarn byla k pouSiti pro pke y oz jen dve plavidla, trvalo to tti dni a noci, ne2 se vtichni dostali pies feku. Za tti dny na to dorazil ji g Santa Anna k San Jacintu. Sam Houston v gak na Astupu obratil svou malou armadu smercm k Hempstead, bliSe ktereho se utabotil, na velke Groceove plantai. Behern dvou tydnu ztravenYch v tomto tabote, podrobil svou armadu intensivnimu vYeviku, chteje dosici iispe'ichu v oeekavane sratce se Santa Annou. Dne 21. dubna koneene se Wen s vojskem Santa Anny u San Jacinto, kde jej po tvrdotijnem boji porazil. Tato rozhodujici bitva je tazena YojenskYmi znalci meal poCet jedenacti rozhodujicich bitev ve svetove historii. 'Sam Houston projevil v tato bitve velmi vYznaanY vojenskY talent a tato bitva rozhodla ptiznive ()nen zapas Texasant za neodvislost. Po Ala mu pkielo San Jacinto, po zapase neodvislost, odboj TexasanA dospel k viteznemu a Aspeenemu ukoneent Dnes stat Texas, stat osamocane hvezdy, nad nimS vladlo test vlajek, je statem velkym, bohate ptirodnimi dory obdatenYm, na nej2 je kaMY Texasan hrd. The grand old Texas! Domov velltYch hrdinft, domov natich eeskoslovenskYch pionYrii, domov mit a take domov natich deti!"

Chicago melo eeskeho mayora, Texas snad bude miti jednou za guvernera Cacho! Quin sabe?

S. P. StudnienY. Ead Bratki Svobody, eislo 6'7, Schulenburg, Texas.

Cteni spolubratki a sestry!

Jak varn \Teem bylo oznameno bratrem pkedsedou v posledni schuzi, dne 1. latezna 1936, Se nat tajemnik bratr Frank Holub se nam vzdal. Tajemnikem na jeho misto byl zvolen Alois Dybala. Tak ted' kdo bude mit nejake vytizeni pro tajemnika, jeho adresa jest Schulenburg, Texas. S Actou, Frances BezecnY, Adetnik.

SEVU, Ma SE KOPYTA !

P. T. pally tevce, obuvniky a prt'aky, (nevim, kdo tento posledni titul pro ptislutniky poSestneho cechu svateho Krytpina vynalezl, v Praze se toto neptilit elegantne znejici slovo ujalo jako plevel), prosim za odputteni.

Nedee se jich tento nadpis a jak je kaSclemu dobte znamo, neshoduje se to s bon-tonem, nekomu opovrSlivYm neb poni2ujicim zpilsobem naSizovati, co ma einiti. Za tento nadpis je zodpoveden pisatel hry stejnojmenneho nazvu, jit hocila, sehrati othotnicka, druSina krou2ku Hlahol, tadu Pokrok Houstonu. On to ani autor tak ale s tem'. Aevei nemyslel, ale v honu po sensaanim titulu hry se toho chytil jako . thu, racieji o torn porovnani pomleim, je az pkilit pro tisk vulgarnim a svoboda tisku ani v America nejde tak daleko, aby redaktor nechal cos podobneho proklouznouti.

8vec v torn kuse je, ma prosaicke jmeno, Bartolomej Papoutek a spisovatel jej jiS v seznamu osob deje hry tituluje jak se patti, poznadiv, Se je obuynickYm mistrem. A ten obuvnik ma take syna Adolfo. Takovou Yee zakon dovoluje, s jemnYm podotknutim, Se ge ma mut k dosateni titulu tatinka drive otenjti.

2eny tatinky nejsou, to je ale jen vinou nedtslednosti Ceske gramatiky, jeji2 tvurei ji dobte nepropracovali, tatinek 2enskeho rodu by se mohl jmenovati tatinka, tim by se utettila zmena jedne hlasky a nate mluva tak zjednodutila. Nu ale kdyS filologove usoudili, Se maminka, neb matinka, tak to tak nechame. ny filology bych si dovolil upozorniti na jednu nedAslednost v nail Ceske mluve zvlatte do al bijici. Kravieka, ktere, jette neni maminkou, se zove jalovice a jeji protejtek muSskeho plemene se nejmenuje jalovec, ale bYeek. Ale nebudu se tu s nimi poutteti do nejakYch ueenYch polemik. Zderia, modistka, je as sirotek, nepovida se v seznamu, ci dcerou je. Koval je dnes v dobe aut raritou, ale jednoho, jmenem Matej Jelinek, vtelil autor do hry. Mezi osoby hry mel spisovatel potkebu pro bankete, snad chtel bYt fist syYm honoratem. Tihle spisovatele jsou nejak posedli noblesou. Aby to nejak zvudneji znelo, tak tech par zlatek, Si dues v

stredu, dne 11. brezna 1936.

Oeskoslovensku ka.6ek, co Bost anon za naisani zvcu honorarein. Ten banker 32 jrnonu e Baltazar Polikan. Znamka hie je take g ofer, telao jnino. Jan Straka. K lull C. ma tarn ::pit .ovatel'potail an It jaroslava nevim. Kdo b htej ve'd.s t hrra:. ra l is'l b• se et 's -ti r s ra. Jestiita tat Cka toho arch tekta ma povahu cite t:t 617,1 pana a::;!itelt>:LL ru 1K:d ;:., to 31L::0, Ma,) le R mi tt o:::. pod ztely 2vuk. ji i^l la priviiej j pi..sovate13.ni pcyvoi.. :) io nakhdatr-le nc nesta•i, Advokati, jako- agertj s, to nedivto je: najdete v teto hie. Je jim ni';akj".7 Skt'van. Dale in na feznamu Cibule, lee ne ta, jiz hospodynky 0ivaji ku pri-• prave idel, table Cibule, s velkyrn zadateenim C, je ptijin,"ni n:).jakeho profeora. Kalousova, poslubovaeka, je takova, perao subjup:a! a, spi sovatcl y e sve nezdvorilosti ji ani neoznamuje na seznamu osob jejim k'cticim jmanam.

Aby ji bylo pu v gech tech Zivotnic'n gtra.pac:ch vcseleji, tak i ji autor ye sve yrikourlil cicer •u, die jeftet asi ye stari. v kterem deveatka ma.1 joke gtibie a v.":bive tvary, honosit' se zdrobnaYrn imenem. Mar-rka. Spisovatel hry je a.si velmi T:letthetnabo a &brae srdce, vida, jaka panuie vigude nevamestnanost, na getril ve hre csobami a r.o7`tclZaby" o sto Best. Svej seznam osob kondi zase takovYm pariou, Otedtil mu jrneno Vottech a na gel mu praci jako slouZiciho u Karlika. Tim je telY personal hry zakoneen a chcete-li vedeti predstavitele j .ejich. laskave obrat'te stranky, a naleznete oznamku tato hry. Sami dobii herci. Sehraji v nedell, dne 15. brezna v budove tadu Pokrok Houstonu.

A ted' trochu neco osobniho. Bratr Frank Andinec dosti vane ochuravel a je ted' na ledeni v nemocnici drahy Southern Pacific . Prejeme brzke uzdraveni. Sestra Ida Hankova si take vzpomenula, ze lekatska, veda dela, dnes s apendixem kratke caviky a podrobila se operad.. Tu dobie prestala a my se te gime, 2e ji v • brzku v na gi sini zas uvidime. Syn bratra Antona Bileho, stejneho krestniho. i otcovskeho jmena, s pridavkem ml., pustil se bez vesla na more, ale v kriticke dobe na gel hazkeho andilka, jej Z : , mu nebesa seslala k zachrane. Andilek byl Z:enskeho pohlavi a je dosud a tak rukou spoleenou a nerozdilnou, dopravili sve plavidlo do ptistavu ma0elskeho. Jejich prigtim domovem bude pry Kalifornie. Nevim zcela melte jmeno gt'astne nevesty, snad keena Bajerova. Ostatne to bude dist' bratr Anton vg ak on me neb redakci poke opravu.

S. P. StudnianY.

a

El Campo, Tex. Ctend redakce a v gichni. etouci Vestnik a zviaAte Bartogovy pletky!

Jen neco kratce a jak rikame, bez okolkft!

Tak bratr Simon Janeeek take pamatoval na sta. M : 6: 1a Barto ge, by se ion pomel dobie u bratra GajevskYho v eas sjezdu, a to proto aby warn jako bylo veseleji. Dekuji br. Jane& kovi za takove bratrske na me pamatovani. a je videt, 2: e bratr J. nehledi jen sam na sebe, se dobie pometi. Dale zas atu bratra GaievskYho hnedle jako vYeitku, a marn podat vysvetleni, prOe jsem u nich, kdy2 sestry pr!-pravily nazvu to — hostinu, a bratii ten obeerstvujici napoj, a Zia kdyby mne byl jejich radovS7 predseda neptivedl nedal mi do jedne ruky kola a do druhe sklenici, ae snad bych byl jel dome hladov' a tiznivY! -Ted' brati'e GajevskY to vysvetleni. Vet "na lebo" ne, Ze jsem se nemohl na to papanFko ant doekat a deal jsem jen jako prebu, jak jsem u vageho tadu vzacnY ,to mini jako pov;Imnuti hoden, po to jakesi revoluci — co to pletu — minim resoluci, nebo jak bych to nazval, v§ak vite tentonoc, jak jsem byl nazvan zradce! Mam zato, co bylo mezi nami povedenct, Ze neu gkodilo na gi Jednote, ale prospelo. Doufam, Z: e ta bolest, vebec byla-li iaka. nebude vice kvasit! Bratte GajevFkY, kdyby na to rnelo nti i it. a h't va g jm domacim hostcm, zas "ha vet", 2e kdy2 by Tvoje panimaminka neco uchystala, a bratiim Ja-

VtsTNIK n;ekovi a b..catru rcdaktoru to chutnalo. 0 nepochybuji, ale jsem p •esvecleen. 2e i mne by to "Srnakova1o"! Zkratka, ja nejsem vyliilavY a incim jistd v§e.':ko, co je dcbre, ale ka..§1:;ku s mlekcm a k tomu prikusovat ria,:,Irovn i,k, to ze vscho ovoze nejrad g .! Bra' , Janeeku a Oajcvsky, sam "figruji" nekter: def.gaty pozvat k nam, po eas s ezdu na ptenoco'vani, as je to tro ku vzda.1-2no, ale to nic, je to na tvrde hajvej a mute jeti "rein, no re.:n". .air. V\ olrile z Wheelozk, mus me to 0 brat jak tc ta nova vynaleaavost padava. NCktero kr:ism:: stare zvyky se zavrhuii, na iejith misto jsou nove, ktere se nar y_ star!m zprbi,ivuji, ale dermo mluvit; my slati to a neutevratime, kdybychom se na hiavu slaveri.

Tak pi. Anna Zilova, ae z Detroit, Mich., a je gte kdosi, mall vidinu na "mtv'ngpikers" povocInd v Houstonu, a videli jak stars' Bari og s hadiskem v hrsti laza na telegrafni draty, aby jako bez pohromy unikl to hrozitankte vode! Skoda, ze ta vidina na torn obrazka tat honem utekla, sam bych rad byl jak to se mnou dopadlo!

Dil drulaY. Dostal jsem program, FayettevillskYch Ba,eovce, ptes stanici WOA.L, San Antonio. Tentokrate to snad bude na svofm miste. kdyi't jejich program pochvalim, 2:e kidie one stanice, oznamoval v gecko tech, a ne, jak Red Chain Bohemians, proti nim2: je mnoho kovani". Jejich program byl: prvni "Koline", drulaY: "Za kovarnou". Pak vyvolaval vaecky nastroje, jak tikame "inetrumenty". Pak: "vestkova. alej" se zpevem. Pak "Under the Eagle -march. Pak: `Ja jsem mlado, vdova", jak to vyslovil tak to vyslovil, a zavolal, ale anglicky: "Je to tak Mr. Bada?". Pak: "To pisniela deska," se zpevem. Pak znamou nemeckou, byl to asi Nemec, proto2e jim za ni dekoval, to jsem hned poznal. Pak, "Mafenku" a zakoneili "pode mlejnem". Pak jmenoval vkcky hudebniky, o oznamoval, 2e mame dat veal, jak se program libll. Ja mu dal vedet, 2e vgecko bylo "gut"! Muslin jeSte dodat, 2e br. Tonda Kulhanek, s tou-jeho "barborou" se znamenite driel! Dik BaeovYm hochtim za zaslani programu.

Copak. Franti2ku z Robstown, take jsi poetival? Dei vedet! To vi§, FrantiAku, jak oznamoval Oech, 2e ja jsem tleskal. jak jsem ji2 pravil, je moo kykovani proti schulemburgskYm Pavlasum, s tim jejich Bohemians, co oznamuji tu "flauru".

Z Omaha, Nebraska, take oznamuji Bohemians a sami na:sinci. Tak si to vemte! Jo, ono by to bylo orajt, ale jak pi§e br. Vytopil z Ennis, melo se zaeit ji2 pied 18ti roky. Je. mam zato, 2e to pojrnenovani Oech nas lep§i neudele. nee jsme Boheminama! Ja fikam, jen si udr2et svoji dobrou povest, ze jsme dobii pracujici ,a dobfe dluhy platici. 2e to slovo Bohong neni tak poni2ujici, jak nekteki vy'S21 nem chteji na,povidat, a prirovnavati to slovo jako ciganske. Myslite, 2e by ciganske klerky zamestnavali 'na bankach a vetS'ich obchodech, kdyby nas pova2ovali za potupn' narod? Nikdy ne! Na na gich dvou bankach jsou zamestnani v kalde dva bohemini. V mestskern Made je zamestnan take naainec. Na gince county kierka mama, ue bude 20 roke, a na ginec, vYpomocnY Tax Collectora, a naainec akolni superintendent, tak co chcete vic? Meette-li se pochvalit v druh'ch okresich, nebude nic divneho. Myslite, Z : e kdyby opravdu nas povalovali za nizkY narod, Ze by se Ameriaani spojovali sriatkem s nctgincem? Jen malt ptiklad v nagi rodine: Mej synovec ma pinokrevnou Ameridanku, s kterou se ted' ue domluvite desky. Neter ma pinokrevneho Americana; ten je gte nemluvi, ale kdy2 se miuvi, 0 take otevira hubu, jako by chtel cosi Mei! Treti netet ma pinokrevneho Nemce, kter' neumi aprechovat ani nemecky, ani eesky, ale pouze anglicky! Wt.§ Eman, o torn jsem vam file nekolikrat povidal, jeho Evelina pouze mluvi anglicky, a eesky 0 take tak, jak kdy2 ahpe drevo. Wt. n;"!mi sta0mi opatrovane, budou mluvit dobie de-

Strana 3. sky, snad nezapOmenOU Pebo nezaptou, a2 staid zavteme :.a2dY ma svtij nahled, a jak sou ed je jinak "hi-C.1W Mfij nahled je, 2e slovo Bc,..i:.mian se nerds v geobecne pstvratit, ktij bychom se na nchy — halon — chtel jsem . iii na hlavu staveli! Jsma zane2eni na ohCanskYch listech Bohemians, a ted' honem z Ude.iat Cechy. "Of kors", se mnou ta to n.-ni treba "prubovat", neb ja jsem C: 3 eh, ala rag e naamka je fulbluded Moravanka, a to od lio,;..rn-a.ca. Ale kdyby to stall byli nafig.'ovali o SeA mcsi a pozdej, mohia se narodit v teto vlosti. Tak to mate ! Jo, jsem OTh, mama Moravanka, Eman je podia vaeho techomoyavan, ale narozen v Texasu.

Jak jstun jiZ kdysi psal, vysvetlovani. clejiny nagi narodnosti, jinonarodovcem by vice prospno nee ze v gech cleat Cechy. ' Reknete nekteremu Moravci, Z: e je tech, a pak dekejte co y am odpovi, kdy2 on ete i mora yske noviny.

Vypravovali jsme se vyslechnout br. ru, stran 1001ete oslavy, ale dek,' narn venkovnim to prekazil. Nevim, jak vae dopadlo.

Tak vidite, koilk jsem yam toho napovidal. a to bez okoIke; ale v redakci mcdria budou nad tim kroutit hlavou. Vim, L., neni ve Vestniku zbyt kern mista, pro dlouhe donisy, proto jsem to udelal jen kratke. Jestli br. redaktor nebude mit misto mezi maskYini dopisy, at' to hodi do Zenske Hlidky, ja badu za to zodpovednY, oak na tom, kdy2 ja, rano prvni vstanu, zatopim, uvatim snidani, tak si mfi2u i do 2enske Hlidky troufat, ttebas jsem start dedek, nemyslite?

Mejte se hezky a delejte dobrotu, to si pfej a Statidek Jos. 3-3artog.

Dodatek: Ma sestra Tobolova, a vase sestra spolkova, je upoutana na luzko, ranend mrtvici na pravou stranu tela, ue asi 3 tYdny, a lekaf pravi, 2e to vezme od 6 tYdnft do dvou nee bude zdrava.. Pfitornne pri dobrem ogettovani se lep'21.

Pozdrav vkm v redakci a na zdareeky!

J. 13.

PSI NA POHEBU SVEHO ErtiTELE. Na ol§anskYch hfbitovech v Praze mel koncem ledna pohfeb start CelestYn Bendl, byvalY policejni strelnik. U2 dlouha leta byl na odpoeinku. Pro Sir§i vefejnost to byl mua celkem neznamY, ale v kruzich pra2skYch i venkovskYcch pestitela a milovnin psu byl pan Bendl velmi popularni. Sva, posledni leta upine venoval vycviku slu2ebnich Pestitele psti, dobki lide, pfiLli pana Bendla ye etvrtek na posledni ceste vyprovodit do jednoho. Nad rakvi promluvil pfedseda spolku Ph. Mr. 261, po nem WO jinY funkcionaf.

Pozvolna byla rakev spouAtena do hrobu. V tu chvili dal jeden z fieastniku pohflou znameni pigt'alkou. Za hititovni zdi byli shromaldeni vaichni ostatni pra2Sti pestitele psu, kteti pfigli se svYmi etvernohYmi pfateli. Jakmile uslygeli povel piAt'alky, dali psilm rozkaz: "teltej!" NC koilk desitek psu dalo se do 2alostiveho §tekotu a vyti. Byl to posledni pozdrav psich pfatel a vychovancti panu Bendlovi. Nedoznel, dokud rakev nedopadla na dno rovu. Teprve potom na nova znameni pi2t'alkou naraz psi atekot ustal. — V Stekotu bylo tolik zarmutku a pilsobil tak dojimave, 2e ye chvili lido kolem hrobu se neudr2eli a hlasite se v pohnuti rozplakali.

Mark Twain muzikalni.

Mark Twain byl pozvan na jekesi domaci slavnosti, kde synaeek doprovazel na klavir pejiciho tatiaka.

Mark Twain podotkl: "Take jsem kdysi doprovazel tatinka."

"Jak to?" zeptal se nejakY zvedavec. "Take jste hraval?"

"To ne, ale kdy2 byla u nas v Louisiana jednou velka voda, ktera nam strhla dtitm nad hlavou, zachranil se tatinek na prkne a ja jsem za nim plaval na plane."

8trana 4.

New Ulm, Texas.

Ctend redakce Vestniku Nas batalion dostal rozkaz od prvniho pluku zinistu, te vsichni stark zalotnici maji bYt co nejdiive propuiteni a sproiteni vojenske slutby, to bylo 15. lakezna, 1879. Ja bych katiclemu ptal videt tu radost tech, kterYch se to tYkalo. MnohY mel oai zaslzene samou radosti.Nebylo divu ze se radovali, mnohY mel doma rodinu, dy e neb tti deti a k tomu v ubohem postaveni a bide. Ku mne prisel jeden sager, abych jemu napsal psani pro jeho starou maminku. Ja jsem se ho ptal, jestli mam psat, by jemu poslala penize na cestu. On na me hledi, pak ale se vzpamatoval a pravi: "Bote, la mam chudou matku a starost, 2e musi chodit po dobrYch lidech a tak si tivobyti shank.

Dokud jsem byl doma, tak jsem se o ni staral ja.." Pravim: "VA'S podpis?" — "No, vtdycky me volali Josef Prokei." Zakratko jsem musel zas do Maglaje na etapen komando, kam jsem rad chopl. Byl tam start' kapitan Bujet, podle jmena jinorodak, ale on si poeital za velkou test, kdyt si mohi s nekYm oesky porozpravet, a my spolu tak east() tu krasnou deskou mluvu mazali, Dosti easto se me podatilo, te jsem se setkal se iikovatelem HoleiovskYm z Holeiova. Byl tam ueitelem. Byl to elovek, jakeho by musel daleko hledat. Ja jsem ho mel v takove ficte, to bych byl za neho dal viecko. On mel na starosti viechno zapisovat po cele deice, kde se pracovalo. On byl hovornY, ja ho rad poslouchal, a tak vtdycky ta testa nam pospolu utekla, 'te jsme se necitili byt unaveni. On tat byl stariiho roeniku, ale ie jeho moc pottebovali, tak musel nadale zustat. Take jsme jednou potkali oddil reservisat. Tu jeden mut zdvihne eapku a vola: "Adijus, Sind! At ja ptijdu domfa tak nakastu mojim detem, aby se za tebe modlily." Sikovatel se me pta, co mam s tYm reservistou. Tak jsem mu to vypravel, te jsme ho zastali, kdy usnul na strati, ja iel se iesti sapery patrolou a tu jsme ho natrefili, kdyt tvrcle spal; on ale litostive prosil a ja, mel same rozumne kamarady, a tak jsme ho nechali a byli jsme s tim ticho. Bylo to jeate v Case bojovani, tak by byl dostal tteba par rokt tetkY trest. A on se na mne obrati a pravi: "Vy jste meli opravdu ten nejlepii napad, jak mute bYt, tteba, je jinorodak, ale elovek ma bYt ku eloveku zas jen jako elovek." Take jsme tu videli generalmajora Buharta. 0 tom varn povim, jak s nami rad mluvil eesky jeite v Kralove.

Jan Sind.

Houston, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Divadlo taidu Texas cis. 289. Zap. des. Bratrske Jednoty v Houstone, se zdatilo. Souhra byla hezka, a dej, at na male vyjimky se libil navzdoz tomu, te vzat je ze tivota lidi zahaleiye ttidy.

Zobrazuje se ve late 'Dania s miliony", tapas dvou dusi, mutske a tenske. Obe, vedomy svYch ptednosti, ptitahovany k sobe paskou Lasky — nechti ptiznati se k tomu, 2e mezi duSevnim itestim eloveka a jeho spokojenosti hmotnou, stoji zed'. A ta, te je zbudovana na individualni zasade tivota, tudit ye vetiine zustava nerozbotitelnou. Proto tak malo duSevniho itesti a jeite mane hmotne spokojenosti ye veikerem tivote lidstva.

Ve hie "Dama s miliony" veden je tapas rte.kolika lidskYch povah a dej neni eloveku mene hluboko ptemYilejicimu asi dosti zativnYm. Proto nds, samortejrne, velice tesilo, te dej i souhra se libily. Spattujeme v torn dtikaz, te houstoniti i z mesta yen sidlici krajane, jsou schopni vytetiti duievnich potitkil z del spisovatelt vystich vzdelavacich stuprit.

To deskemu Houstonu jiste slouti ku cti.

Ponevadt nai tad, vzdor tomu te ma slutny poeet &ant, nemfde dostateonYm poetem herct k provedeni her poeitati, nucen jest vtdy taciati o pomoc mimo tad Texas. Zde zase slouti eeskemu Houstonu ku cti, te pornoc nelaYva mu odeptena leda tehdy, kdy by snad nekomu nebylo docela motno pro tu jistou dobu tadosti, podobne vyhoveti.

VESTNIK Proto mezi fteinkujicimi byli tat nekteti, lido deny nejsou a jimt path dik naieho tddu Texas.

Byli to sl. Drawe a p. Cerny, mladi unaelci na piano a xylofon, kteti narn darovali krasnYch skladeb k poteSeni ooecenstva.

Za ochotu a dobrou vuli oterna srdeene dekujeme. DruhYrni pak byli, ve he "Dama s millicny", pi. J. J. Kelarkova a p. J. .T.rewra, jimt path naie diky tat. Podobne pi. A. Svaeinove, zname obitave krajance. Pi. Svaeinova, s ochotou yypornohla co napovedka. Edo vi co divadlo da prace, pochopi jak velice rad vSem vdeei za uptimnou ileast jejich pri einnosti Ostatni zdatne herecke sily jsou vesmes deny taclu, tudit neptisluii natemu Zaba y . VYboru o vYkonnosti jejich se rozepisovati. Zvla.Ste kdyt listy maji zde zpravodaje, jemut za povinnost ptipada zpravy podavati. Pan StudnienY jest opravrien stati pozorem pti katdein podnikani, tudit z te pkieiny tat fad Z. C. B. J. v Texasu deka. s dychtivosti jeho zpra.-vy jako viichni druzi.

Navzdor tomu ale povinni se citirne zminiti se o krdsne podanem hudebnim eisle sl.

Svestkovy, nadane mladistve umelkyni na piano. Jako si. Drawe a p. Cerny, ' tak sl. Svestkova obohatila program nad viechno oeekavani potadatelfa Si. Svestkova jest elenkyni tadu "Texas".

Na konec povinni jsme podekovati viem krajantm a krajankam v Houstonu i v okoli — za to, te divadlo faclu Z. C. 13. Jednoty svou navitevou poctili, ochotnosti a dobrou projevili svou ptizeri veal dobre.

Divadlo sehrano bylo ye velike sini "Pokrok.Houstonu" a hru naystiviii v hojnem podtu elenove cbou sesterskYch tacit S. P. J. S. T. v Houstonu a okoli. Za fteast tuto naie diky.

Za zabavni vYbor tadu "Texas" 'Ms. 289 Z. O. B. Jednoty v Texasu, M. F. K. Valova, t. c. zapisovatelka.

Crosby, Texas.

Bratki a sestry!

Doufam, to je dost mista ye Vestniku pro trochu te moji ikrabaniny. Je to poprve, co se tak odvattiji.

Jsem prave doma z nemocnice po nemoci, a tak se mne zda, te jsem doma jaksi ztracenY, kdyt nesmim jeite nic Mat na venku.

Jak se zda, bade letos velice piing rok, jak ta oslava stoleta, tak i volby vielikYch tirednikt. A to je prave ptiletitost pro ty "Czechs" ukazat vetejnosti, co dokati udelat pro tu oslavu, a jake dobre kandidaty lidu maji maji k navrhnuti. Mne se potad zda, te je moc malo tech "dobrYch" navrhnuto. Jestli proto, te ten chudY a dobrY nema dost tech kulatYch aby mohl jiti do nejake vysoke skoly, kde se mute naueit dobte mluvit a i take iidit.

Myshm, ze mezi naiinci se najde • hodne dobrYch mute, kteti by dokazali vic dobra udelat pro vetejnost net ti "sto procentovi".

Nechci tadnemu nic radit, neb sam nic nevim a chci se jenom poueit od stariich, Ale jsem jistY, to v katcle osade se najde vie net jeden dobrY &ova, kterY by byl chvalou deskeho lidu, kdyby byl zvolen do nekterelao tadu, kde je tteba miti spolehliveho a spra y jestli by se nekdo ptal, -nehoslu idu. jestli by se takovi v tomto okoli nasli, bych odpovedel, to i vice net jeden, a te to ani nemusi bYti bohatY. Nekteti ti rentyti by snad dokazali vice net ti vysoce vzdelani. Neni to tak lehko vie udelat jak by se zdalo; kdyt jeden ilk° chvali, tak druzi to zas hani, te to neni dobre.

Na ptiklad: rolnici by se mohli lehko spoleit a svoje vYrobky sami si regulovat, ale snad tadnY nemtate navrhnout eloveka, co by vie spravne tidil? Aneb katdY eeka, at co ten druhY bude delat, a potom bYti proti tomu? Odpust'te, te to tak jaksi pisi, jak kdyby proti srsti, ale viak sami si to rozrnyslite, neni to tak?

Rad bych nektereho navrhnul, co vim, 2e jeho slovo je nad zlato, ale davam pfednost

ye sttedu, dne 11. bi.ezha 1934. tern stariirn a rozumnejiim, aby .oni napted new neb nekoho navrhli.

Pane Bartoii, velice rad etu ty .Vaie dopisy a ty pletky. Jen se "na drtte"! Aaabychorn tak troiku "po zdalia" , poznall. Musim se ptiznat, te jsem jako narozen, di byl "kajsik" EiCampo a Hillje, tak nekdy pied 1900.

Mtj otec byl snad jednim ze zakladatelft S. P. J. S. T. radu na Pierce. ' Snad, jest-li se ta moje nemoc nethorii, tak tarn snad se jeite pojadu podivat, a bude-li eas, tat ptijedu tam k Vam strejeku Bartok, naueit se od Vels delat ty pajntiky ci puntiky.

A jestli budete kdy v okoli naiem, tak nezapomente se k nam podivat, budete u nas vitany.

S bratrskYm pozdravem, Wm. Kueera.

Taylor, Texas.

Osada Taylor pokraeuje velmi dobte ve svych ptipravach jak ku finaneni pomoci, tak take i stdastneni se vYstavky a oslav deskYch potadanYch ve spojeni s oslavou stoleti texasske neodvislosti. Ve schiazi dne 3. btezna byly ueineny definitivni plany a program domaciho bazdru, ktery se bude konat v sini tadu Praha cis. 29, SPJST., asi prvni nedeli po Vetraelem celodenniho bazaru bude ,sehnati pottebnY obnos penez, aby Taylor bylo skuteane mezi prvnimi eeskYmi osadami v Texasu. Bude vieobecnY °bed, ktery ptipraven bude nasimi hospodynkami, Pint v .aele stoji vybor, portistavajici z nasledujicich pani: Rud. Dakikova, Jos. Kubalova, Jos. Kinclova, Marie Stibotikova, sl. Claudie Kopecky, John Svadlehakova, a Jos. Hejlova. Jest zahodno, aby elenove nebb elenkyne viech spolku mistnich, spojenych v osadu Taylor oznamili co nejdtive vYie oznamenemu vYboru ohledrie ptispe y kt na onen abed. Bude pottebi slepic, pak rtiznYch druhti zavateniny a ovoce a v§eho jineho, co jest pottebi k dobrehm obeclu.

Jest nat5.m .cilem °bid tento uspotadat co motno nejlepe a take oviem, abychom co motno nejvice dostali zadarmo, by vYtetek byl co motno nejvetii.

Na, prograrnu odpolednim budou proslovy naiich nekterYch ptednich mutt; dobra hudha, razne hry jako bingo, "country store" a jine. Take bade prvni vetejne vystoupeni na_ mistni mIndete, eeskYch divek a hochti v ptedstaveni naieho ne.rodniho tance Besedy.

Po veeeti bade sehrano krasne divadlo, ktere bude sehrdno vSemi nasimi nejlepiimi herci v Taylor a okoli a po divadle volna zabava.

Cvieeni Besedy pokraeuje velmi dobte, za, cot si zasluhuje dikti pi. Ed. Holly. Divadlo bude cvieeno p. Ant. Stlbotikem, vYbor pro Bingo se sklada z pp. Amos a Lee Pavlika a Alberta Kopeckeho. Vybor pro "Country Store" z pp.

Dan Cuba a John Jansa.

Ve sttedu, dne 18. btezna jest °pet schfize jak vYboril tak i osadnikt za treelem dalii porady k ptipravnYm pracem pro slaynost. Sch0ze bade odb;Yvana v sini K. of C. v 7:30 Veaer.

Piejeme si Mast co nejvetii.

Pracujme viichni spoleene a mejme na mysli jedinY cil: Zdar naieho 0eskeho Dne a nav Dallas. Jsnae vsichni elenove nasi teho slavneho naroda eeskeho a jestli budeme ye svornosti pracovat a take vystupovat,. ziskame si ticty jak Amerieanfi, tak take viech jinych. Vieho zdaru naiemu poeinani ze sdce pteje, Zpr. itad Fr. PalackY els. 21.

Engle, Texts.

Timto varn davam, bratti a sestry ,na vedomost, te se bade odbYvat hromadna sehtlze 15. btezna v Schulenburgu, tak abyste vedeli, te se mate dostavit na 2 hod. bdpolediae. Dostal jsem uvedomeni od br. V. Kueery, abych vas o tom uvedomil, tak to davam . do . ku, neb katclemu psat je moc prace.

Tak nezapomerite a hled'te se dostayit v podtu co nejvetiim, nob jest to pro eeskou vac v Dallas.

ZUstavam s bratrskYm pozdravem, Chas. Jalufka, taj.

vEsmrix

Ve sttedu, dne 11. btezna 1936. ftid Fort Worth cis. 154.

Fort Worth, Texas.

Bratti a sestry!

Nage ptigti schtize bude cc odbS7vat doe 5. dubna, proto jste tia.dani, byste se v nejvelMtn poetu dostavili. Je to veselej gi, kdy je nas tam vice a take se vice udela.

Teti vam chci oznamit, to na ge Ceske, sokolska hudba bude hrat pies radio v nedeli, dne 15. btezna o 12:30 hod. odpoledne na stanici KFJZ. Anna Milan ,dopisovatelka.

DO ROSS A OKOIA! Ponevadt eas kvapi, svolavarn mlaclet i dospele, kteti by se venovali nacviku Besedy pro OeskY Den v Dallas, by se dostavili do sine S. P. J. S. T. v Ross ptiSti OterY, dne 17. biezna, v 7:30 hod. veeer. Nezaleti na torn, pattite-li k nekteremu spolku Ci ne. V gichni jste

Bedfich Logak.

Rad Cechosievan Cis. 40.

Hillje, Texas.

Timto na vedomost davam v gem bratrtim a sestram na geho taclu, tie jsme schfizi neoci.b7Yvali 8. biezna pro gpatne poeasi. Schfize bude odb3ivana 15. btezna 1936, tteti nedeli v breznu. Schuze zaene trochu gpig , neb mime odbS7 vati i schazi R. V. 0. S.. Proto tadarne v:sechny bratry a sestry, aby se v pinem peetu do teto schfize dostavili.

S bratrskYm pozdravem, Emil K. 1-1,ajo yskST, taj. kid Nova Ratolest els. 41.

Port Lavaca, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto y am davem na vedomost, tie schrize je odlotena na ptiSti nedeli, 15. biezna, pro . gpatne podasi. Prosim dostavte se.

Se sesterskm pOzdravem..

Mrs. Vlasta Tucker, Krasna. eis. 90.

Walks, Texas.

Cteni bratil a sestry!

Pooasi na druhou nedeli tento mesic bylo Spatne, a proto tadova schnze se neodbYvala, a bude se konati ptisti nedeli, tett 15ko tento mesic. Ano, zdalo se, te zase bode to vodlCky asi na 16 pai', ale de gt' ustal ye 3:15, ale pak •jiti zdalo se mi do schilze pozde.

Poorano v na gem okoli je velmi malo, nanozi nemaji skoro nic jako jd, 10 tadeakie Tak pamatujme na to schOzi v nedeli!

S bratrskSim pozdravem, John Marek, taj.

Rad Nov Sr Raj Cis. 71.

Penelope, Texas.

Timto se vyz§vaji krajane v okoli Penelope, by se dostavili do schttze v nedeli, clue 15ho biezna, ye dye hodiny odpoledne, do sine K. J. T., za ifeelem oeskeho Dne na vSistave v Dallas. Ptived'te sve mantelky a ditky do teto schftze. Jest to tadoucno, tedy pkijd'te, v g 'clani! Na shledanou dne 15ho btezna!

V;;ibor.

San Antonio, Texas Ctene, redakce a sokolici!

Zvuk polnic hlasa, stoletou oslavu Texasu, sve svobody a neodvislosti. SokolskSi svet tadi se v kruh teto, by mezi lidem americkyrn uskuteenil sve idealy a heslo: "V zdravern tele, zdravSi duch". Pouze od vS7ohodu do zapadu slunce zabere na g eas, na pe heslo v Dallas uskuteeniti a pro tento 'eel se spojenYmi silami .chceme pracovat. Na6e sime je zaseto po nivach Texasu, na mnoha1^'_iCi, jinYch vadne, ale jsouce pod dohledem ostratiteho hospodate, ten jest uspokojiva. Historicky, 116S Sokol nezabird easu ani mista — neneniodi s vY'stavou, ad jest v mnoha, ptip:3,deeh hazen snag v omylnem umyslu s touto do jocliacho koge. V sokolskem gtite a vlajce jscu toliko dye slova: "Pravda vitezi". CeskY' narod ma ptislovi: "Svfij k svemu a vkly die pravdy".

Nat ve1kS7 udenec a bojovnik narodni Havlieek

pravi: "Mal y pravdu, drti se pravdy a bran tuto ati do smrtis" — Tot' postaeitelne dukazy, za jaln;ro diem a neelem na gi sokolg ti vudcove a druZina ma krzleeti, vymknouti se v g emu, co se nagemu heslu priei a ptekatiky budou jiste a pliesne odstraneny. Dal g ich povinnosti katdY dbej — neptatel se nelekej ! Budit sokolskemu din z tisiciz hrdcl volano: "Zdar!"

• L. V. Kallus, namestek.

OPItAVA. Ennis, Texas.

CCend redakce!

Do meho dopisu se nejakSm tipfisobem yloud.i.la chyba, kde stoji — — Myslim, tie v katdem tilde jsou nekteti eleni, .kteti by mohli nejakou pcdporu dat. Melo stet: Radi nejakou podporu dali.

S bratrskSim pozdravem, F. A. Kuban.

POZUSTATKY RESSLOVY ZTRACENY. Pfekvapujici a smutnou zpravu dostala chruciimska mestska rada od intenYra Ressla, pravnuka slavneho vynalezce lodniho §roubu, -Josefa 'L. F. Ressla. Osud byl k tomuto sla y -neauvylzcineobyjkrutS7izajeho tiivota. Og izen o vynalez, 'tifvotil tem& v ,batinach a umiral v Lublani opu gten. Sviaj testament napsal na lekatsk37i recept. Neptizeri zachoval crud k jeho jmenu i po smrti. ye Vidni z jeho pomniku muselo b3it vy gkrabano, tie je pfivodu Ceskeho. V Praze to popletli tak, to chtejice vystavet pomnik vynalezci Resslovi, postavili pomnik obchodniku, botaniku a cestovateli Roezlovi. Jeho jmeno v na&nem slovniku neni. Vynalezce Ressel byl pohite,n na hititove sv. Kri gtofa v jugoslayske Lublani. Hititov se nyni ru gi. Proto mesto Chrudim — Ressl byl tamni rodak — tadalo, aby pozUstatky sine° pkevezt do •Chrudime.

Vynalezciav pravnuk v gak nyni mestu ozneamil, tie misto vyncilezcova hrobu na lublariskem htbitove bylo jiti thakrat ptekopano, ale tadne pozUstatky tie se nena gly. Bud' je oznaeeni hrobu myine, nebo poziistatky z neho byly jiz dtive vykopany a ulokny do spoleeneho hrobu, ania se vedelo, kdy a Kam. Osud odeptel Resslovi i posledni odpoeinek v rodne pude.

UFLAV10E culcaovA CHOROBOU

STAiti?

Laicke kruhy povatuji cukrovku za chorobu stab. Novi vg ak tomu tak! Choroba se vyskytujc cd Utlehe veku do pozdniho stall a podle fidajia v lekatskem pisemnictvi nejsou ani kojenci ug etreni teto choroby. Jsou ptipady velmi vzdene, ale piece se vyskytuji. V detstvi je na Stesti tato choroba vzacnej6i net v pozdnini veku. Diive (pted objevenim insulinu) byla cukrovka mladYch lidi tak zlicubna, to eb:s..tejne, keneivals, smrti za kratkelt dobu. Nyni i detskeu cukrovku rnitteme lispe g n?ri lCCiti, taktic se dal pti spravnem le&sell a dedrtiovani nutnYch lekatskYch ptednormalne vyvinuji a dospivaji. Ve stati je uplavice cukrova nejeasteji a mene nebezpcena svym prribehem. ale za to nebezpeenej-svYmi komplikacemi!

Injelece olivoveho oleje proti rhe'umathmu, rikil a ctrave Tuto nemale sensaCni' leebu doporueili dr.

Fraser a Welsch z university lon4nske, kteii u sv;ich patient' utiivaji pti akutnich zanetech, jak plic, tak i pri akutnim hostei kloubnim Ci rheumatismu, (erysipelu) pti akutnim infekenim horeCnatem onemocneni katie anebo sliznic, vyvolane streptokokkem, ba i pill 0trav6 ke y s — injekci olivoveho oleje. —.Autoti ude.,vaji, tie zcela bezpeene injekcemi olivoveho oleje vyleeili nemocne akutnim zanetem pile. akutnim rheumatismem, rtitii nebo °travel' ke y s stitene a dobre vSisledk.y sveho vysvetluil tim, to olivovi ole.j jednak zabranuje horeece a jednalc pusobi pretizanetlive, jetito na kelcidne rozptSilene kapenky olivoveho oleje cc v krvi kolujici mikrcby ptichycuji a organismus je pak pry snadno svani pkirotenYmi obranne:e.ni latkami zdola.

Strana

Pro6 se princ Waleskk EDAVNO se anglickSt tisk zabSival °tatN kou, prod se WaleskS7 princ neteni. Dries jit prijde o to, otenit krale. Z doby, kdy byl 46,1 jeSte princem WaleskYm, se vypravi, rad vyhiedaval spoleenost krasnych ten. Jeho slabost pro krasne pohiavi byla zriaina- vS'em nav'Stevniktim jihofrancouzskYch lazni Deauville, kam princ jezdil do roku 1932, a pozdeji Biarritzu. Princ ovSem nesnesi doternosti.

V roce 1933 sedela v laznich Biarritzi u vedlefSiho stolku madame Line 'le S., tehdejSi francouzska, kralovna krasy. Princ se nemohl ani v klidu najist. Dotydna dama si podinala tak napadne a vystavovala sve piivaby Pak srozumitelne na odiv, te princ se dal na fitek a nikdy jiti nevstoupil do onoho restaurantu.

Dokud byl ded Eduarda VIII., slavnY kral Eduard VII. Neste waleskYm princem, bylo ho videt vice y e Francii net doma. Byval tam ye spoleCnosti krasneho Leopolda belgickeho — znameho ptezdivkou Cieopold. Byl znamou postavou ve "Folies Bergere" a v "Moulin Rouge" a mliovai vesely Pivot Francie prave tak jako jeji deny a vina.

DneSni kral Angela, Eduard VIII., zdedil po svem dedu zalibu pro Francii. Ale doby se zmenily. Eduard VIII. nebyl viden jen v zabavnich podnicich Patite a francouzskYch lazni, nYbrt ztravil take nejakou dobu na francouzske front& Take se o nem nevypraveji tak ye historky jako o Eduardo VII. V lets 1920 byl princ v laznich Deauville, kde ho potkala maid nehoda. VySel si do hodne vzdaleneho mista. Bylo horko a princ spocen a zaprriten nesl kabat piles ruku a boty mel obuty na boso. Docela zapomnel, to ma v knoflikove dime kabatu studku velkoktite eestne legie. Vtiml si toho vgak Cetnik, ktery se podivai mlacleho mute a domnival se, to neni motne, aby tadnSim zpuiobem ziskal takove vyznamenani mladik bez limce a v botach bez pundoch. "Kdo jste?" zahtmel na neho ptisne.

Princ se ptedstavil. "Cote?" zatval Cetnik, "ja vain dam prince z Walesu, vy tulaku. Piljdete se mnou." A odvedl ho na komisatstvi. Tam se vec vysvetlila a eetnik ma jeSte dnes hodinky a obrazek s vlastnoruenim podpisem Eduarda VIII. v zati Loni byi princ WaleskY na Korsice.

Na koni nebo peSky procestoval cely ostrov. V jedne male horske vesnici potkal stareho mute jiskrnYch odi, do hneda opaleneho a s divokYm vousem. Statik sedel pied domkem a klidne pokutoval z clYniky. "To je podivuhodnY, pravil princ ke s yYm priivodcrim. Statik se pomalu zvedl, vyndal dYmku z fist a pomalu pravil: "To se tedy, vYsosti, mYlite. Ja, jsem malit F. z LondYna." Od to doby fikal princ waleskY: "Francie je velmi krasna zeme. Skoda jen, to jscu tam virde Anglicans."

Princ waleskY byl take znam svou zalibou v divoke jizde na koni. Utrpel take nekolik vatnYch zraneni pri nebezpeenYch padech. Tak se v roce 1925 zabYvala statni rada otazkou, jestli nema princi jizdu na koni zakazat. Namitalo se, to je to teaks, zakazovat princi jezdit na koni, kdyti kral take jezdi. "Piece nemddeme byt picisnejSi na prince net na krale." A pak by to bylo zakonem i pro ptitli prince waleske — tadnY by nesmel jezdit na koni. Tak jednani skoneilo kompromisem: princi bylo zakazarro jezdit jen na ureitYch druzich koni, pro ktere byl prili g lehkY. Princ WalskY byl take znam jako horlivy fi/movY amater. V laznich Biarrizi thine): nevychazel bez male filmove komory a se zvlagtni . zalibou filmoval vYjevy z lazenske promenady.

Nejedna mlada dama je zveenena na princoye filmu. V Biarrizi se take setkal ' s Chaplinem. Chaplin pravil: "Kdyt jsem byl jests makluk z Whitechapelu, snil jsem o torn, abych mohl podati jednou ruku krali nebo korunnimu princi." A princ mu odpovedel: "Posilal jsem za valky vojaky na vase' filmy, aby se pobavili a osvetili. Dekuji yam,. pomohljste nam syYm umenim vydrtet a vyhrat valktV':

Strana 6.

Oddil dopisovatelski.

Houston, Texas.

BRATRSKY POZDRAV STARE VLASTI. (Pokradovani z 8. ledna.)

Konedne nas harcovniky odboje chicagskeho ulotili do autoinobilf" a odvezli na Wabash (Polk Street Depot). Ptatele a znami dobrovolcil nas nasledovali. Nastalo posledni a dojemne loudeni. Ja jen bez znamYch a pkatel, jako kul v plote, stal osamocen a "zpytoval svedomi". Nic netrva vedne a tak i zapisknuti parniho stroje nas uvedomilo o nezbytnosti nastupu a odjezdu do tmave noci.

Z -Chicaga do New Yorku.

Ve vagonu jsme zaujali posici pet 'Attn.

Dva bratti Sabacti (jeden doktor a druhY,evangelickY bohoslovec) probirali se v listinach; dva bratti Slovaci se bavili obiranim Oldfich Biterman (vulgo Ferda) s Cyrilem KoutnYm prohliaeli si obsah pitiva; Holas z Arizony, majitel 'pekarnieky", starsi mladik s mladiakem 181etYm Hlavou, telsky a otecky rozjimal; ja. s Tondou Kofrankem ocerioval krabice s cigaretami, cigara.mi a divil se Tondove labuanictvi' pti mlsnem ochutnavani limburskeho sYra. V Kanade jsme pkestupovali (Toronto) do jineho vlaku, zavazadla nam byla prohliaena.

V jedne kanadske stanici rids zastavil anglickY zupak kavalerista a tazal se nas, kam jedeme. Kdya jsme mu oznamili cis testy, zasmal se uetepadne a kresnl pied naeim civilnim zrakem obraz bitev, jak pry deti. jsou mrzadeny, vYrostkove oslepovani, a ae pry to nevytrhneme: `Sed'te pane, v suchu a nedelejte hlouposti"! dodaval, kdya si eermitsky ptejel holinky rakoskou.

Do New Yorku jsme pkijeli 2. listopadu, v patek, v 8 hodin rano. Byil jsme ptivitani vojenskYm vYborem s prof PiseckYrn v dele. Profesor byl obleden v srbskou uniformu. Pies feru jsme se dostali k elektricke draze a cdtud do Sokolovny na 71. ulici.

V Sckolovne, 71. ulice, N. Y. City.

V SokoloVne jia na nas dekali dobrovolci z New Yorku a okoli. V poledne byl slavnY obed; sedel jsem vedle Franty Broaka a jeho dcerueky na konci stolu ye velke dvorane Sokolovny. Potom se teenilo. Br. Holas z Arizony v dojemne fedi l.ieil, jak zanechal "pekarnidku" v Americe a jede piece pro vlast a za vlast bojovat. Od to doby, (nebud' to nikYm y e zle vykladano), po bratrsku jsme ho nazYvali "naee pekarnidka." Start' Steiner vatne objasrioval cite veikYch dent. Br. Karel Pergler ,opten o hril, se zajmem vnikal v podstatu revoludni mohoucnosti prvnich obetavcri.

Po obede si vyelapli nasyceni dobrovolci (celkern 72) v eiku po dvorane Sokolovny, pki tema byl hledan eikovnY mladenec pro funkci praporednika.

Peed zahajenim anabase se oveem slavnostne popijelo. Pan Bartanek se svYm etabem pracovnikt veemoane se ptidirioval, aby junakflm chutnalo. Veechno pomyeleni a =Are s nebe by jim byl snesl. Pamatuji se, jak vystavil zcela nepokryte na bar dva galony pray e "rock a rye" a pobizel: "Jen s chuti do toho!" Bud' panu Bartrifikovi a veem jemu podebnYm veechna test a chvala za projevy sky k dobrovolcum!

Tehdy vedle p. Barttrika padl mne do oka bartender Knedihans (velkY vlastenec a sberatel historickYch pamatnosti) a Pepik Formanek, jena se k na gs vYprave ptidruail, ad mel rodinu (aenu a tti male ditky).

Odpoledne jsme se dali vyfotografovat nedaleko Sokolovny a byli jsme prohlednuti volenskYm francouzskYm doktorem. Ptespali jsme v Sokolovne a v sobotu po obede jsme se setadili k odchodu. Vfidce Slovakt, vousatY Ambosi, prohliael si s pYchou sveho syna, jena s nami jel do Francie. Babidky s detmi se phbatolily a plakaly. Na nde odchod se divaly stupy nadeenc'e, kteti provolavali "zdar" a dobre potizeni. Na pieru se s nami rozloudil p.

Kopeck a tueim ae i br, Achec, kteti nas vy-

VESTNiK bidli k rychlenau nastupu na lod' "Madonna".

Formanek maval darovanYm nam 6. S. praporem, lod' se hnula a Pa jsme se octli v osudove hie: budee - nebudee; ptijdee - neptijdee!

Vyclani na pospas vichru revoluce jako pravi aebradkove bez protekce doprovodu valednych lodi (jako to bylo u americke armady), temet "postrkem" jsme se plavili do neznama dejin, v nema pied nami svitilo slunce svobody naroda deskoslovenskeho.

NA LODI "MADONNA".

V dobre nalade jsem tednil prod jedeme do boje, nde cil: republika Oeskoslovenska; ukazoval jsem na internovane lodi rakouske s poukazem, ae nam jich 'Cast ptipadne jako povinnY dil z Rakouska, ktere je stavelo z mozolfi a krve dani lidu deskoslovenskeho. S vybojovanim svobody ptipadne nam i koridor k Jaderskemu moti a ptistav v Terstu; v roznicenem zapalu fedi zanesl mi vitr depici do Hudson River (znameni, ae se vratim). S odvatou depici zavaty do boudoucna i nadeje na koridor, Terst i rakouske lodi.

Kandy z dobrovolcit dostal legitimaci: me dislo bylo 59; jmeno, popis, fotografie, ptihldeen (Chicago), rfane znalosti, schopnosti, podpis lekate: J. Jerele - War Department V. S. Poznamka o vstupu na lod'; vstup na lod' "Madonna, 3. listopadu 1917, vstup na lod' kidi Frant. Broaek; podpis 6. S. Narocini Rady; za S. VYbor: Frant. Kopeck3i. Prukaz podepsan generalnim konsulem Francie Noidetem a oveten inspektorem U. S. Customs W. Knappem.

"Madonna" byla lod' prosttedni velikosti; .17 dobe valky byla ptizpusobena k doprave zboal, plodin koai, vina a surovin. Jako kaada, lod' nakladni byla obrnena duly vet& i menei rase a obsluhovana starYmi valeeniky.

Na pkidi lodi bylo misteno nekolik volt a ovci.

Naeich 72 dobrovolcii bylo stesnano v male a smrdute mezipalubni kobce, v sousedstvi pachnoucich koai. V kobce se debatovalo, snilo i spalo, hovotilo i hadalo, jedlo i pilo, a to vee s humorem slavy slavnYch. Za pteplav se poditalo za osobu 55 dolart: Nolo di passagio Dollarj 55.

Zaznamy o aivote na lodi "Madonna" se mne ztratily a zustaly mne jen natere upominky a par noticek. Jini bratti, jako JanskY, Plichta, Honza, Jelinek a j., zachovali si snad clekladnejei zpravy. Jedno je jisto, ae se na Lodi pti veekere mizerii zilo vesele. Plavba sice byla boutliva, ale to nam nit nevadilo, abychom nedoufali v nejlepei ptistani ve Francii. Prvni not urvaly motske viny zachrannY dlun, cele dny se lod' valela z boku na bok, takae kapitan mel kruenou praci, aby situaci Kdya boute nejvic zutila, "velebnY pan" aback drael kazani o posmrtnem aivote a tvrdil, se po dni ptichazi not.

Sedaval jsem na vrchni palube s Lojziekem Choderou a delili jsme se o tabadek a spokojene pokutovali. Slovaci se od nas echti draeli stranou a tlumene si vypraveli o budoucnu; jejich hlavou byl br. Honza a Hugo Sekira.

Mezi bratry se vyskytovalo jia jakesi, ne-li kastovnictvi, tedy tfideni. V rade "intel'gence" br. Plichta, Jelinek, Vohrna, Britie; 8abaeti bratti pro znalost francouzetiny zaujimali poptednostne misto tlumodnike. Doktor 8abackSi mel kajutu pobliae kapitana; velebnY pan, spice jako proletat drael se s nami v jedne posade. Nekteti bratfi men jistY sklon k radikalismu, jini si hoveli v ustalenejeich formach nazirani na tento vezdejei aivot; bylo moano vypozorovati jiste drahy praktikri a idealist' ,dobrYch i prosttedne dobrYch pavah, pti tom veak veech stejne vYborny'ch v jednom nazoru akee, spoledne se bit pro nastavajici osvobozeni S. naroda.

K poteee veech byl vydan lodni dasopis, dobte ilustrovanY, tizenY bratry Honzou, Plichtou, JanskYm a j. Bratr Britie vzal s sebou dubu, jia jsme pokttili na matronu. tuba byla miladkem veech, diperne a hezke zvitatko. jea nam ptipominalo kus aivodiene Ameriky.

(Pokradovani ptiete.)

Ve stkedu, dne 11. btezna 1936.

Poth, Texas.

Bratr dopisovatel tadu DubovY Haj chce yedet, jak se to ma s Venn vyslanci, ktere ta,dy vysilali do sjezdu na sve frtraty, aby tady yedely na dem jsou. Totit chce vedet, jestli tady maji ted' to pravo na sve utraty poslat do sjezdu vyslance. V galvestonskem sjezdu byl ptijat do naeich stanov dlanek a v nem bylo, as e tady maji pram) vyslati do sjezdu vyslance na sve Utraty, kteti men ye sjezdu pram) jednaci, coa znadi, ae meli pra y() ye sjezdu mluviti, ale' nemohli hlasovat a bYti voleni do addneho fitadu. V poslednim sjezdu vYbor na opravu stanov toto pravo do onoho dlanku nedal a sjezd nasledovne kdyi tyto stanovy odhlasoval, jim to pravo odeptel a tady ted' nemaji vice prava aby na sve Utraty posilaly do sjezdu zastupce.

Take br. taj. Kubena se mYli, kdya ve Vestniku upozornuje, se tady maji dle zneni stanov toto pravo..

Zda se mi, ae v poslednim sjezdu tito vYpomocni vyslanci men trochu vice kurdae a sjezdu se to nelibilo, tak ted' mohou zilstat pekne doma a tim ueetti par dolart.

V poslednim sjezdu bylo ptitomno 11 vYpomocnYch poslancil a bylo take mezitim ne dorozumeni, tak ae sjezd ptekrodil naee stanovy, nebot' zvolil za sjezdoveho ptedsedu br.

Dr. Kopeckeho, kterS7 byl jen vYpomocnYm delegatem.

Tolik jsem chtel napsati na vysvetlenou fadfim ohledne tech vYpomocnYch . delegate".

Frank Vontur, za tad "Vesmir" 'Cis. 61.

PitiSPEVKY DO FONDU TEXASSKE MATIVZDELANi. CE ccenY pane redaktore!

Prosim, uvetejnete jmena tech, kteti ptispeli do fondu Texasske Matice Vyeeiho Vzdelani behem mesicu leden a 'Mon Spolky: $2.50 SPJST. dislo 91, Crosby, Texas, SPJST dislo 89, Rosebud 5.00 SPJST. dislo 108, Rosenberg, 5.00 KJZT. dislo 51, Rosenberg, 2.00 KJ2T. dislo 87, Agua Dulce, 1.00 6.00 KJ2T Oslo 30, East Bernard, 2.00 KJT. eislo 57, Cyclone, Jednotlivci: C. H. Chernosky, Houston, Texas, $25.00 5.00 Pi. F. F. tech, San Pedro, Calif., 5.00 R. J. Loet'al, Crosby, Texas, 1.00 Pi. Frances Stiba, Taylor, Texas, 1.00 Marie Stiba, Taylor, Texas, 1.00 F. J. Moravek, Robstown, Texas, $61.50 Celkem za music leden a 'nor Se srdednYm dikem veem clarcilm ye jmenu Matice, zustavam Raymond Prasatik, pokladnik Texasske Matice Vyeeiho Vzdelani.

Pokrok Flatonie, eislo 103.

Bra.tti a sestry!

Timto se yam oznamuje, se plied tadova schnze, 16. btezna, bude zahajena bratrem ptedsedou v 1 hodinu odpoledne, proto ae R. V. 0. S. tea odbYvaji schrizi v na gs sini na ten den, tedy abychom byli dtive hotovi. A zaroveri vain oznamuji, ae jsem byl uvedomen bratrem Dr. Jos. KopeckYm, ptedsedou 6askeho Sdruaeni oslavy, abychom v nags tadove sonzi ujednali, jak se budeme podileti na 째slave, tedy doufam, ae se v hojnem podtu dostavite do schrize. Tea jsem obdrael uvedomeni od br.

V. Kudery, abysme svolali schuzi do naei sine na dtvrtek veder v 8 hodin, dne 19. btezna, tedy doufam, ae se nas sejde hodne a uvedomte veechny vase zname, neb to nebude jen pro dleny naei Jednoty, ale pro veechny techoslovany. Dostavte se vaichni, bratr Kudera bude ptitomen a vysvali nam naei narodni povinnost a tea, jakYm zpesobem nejlepe ptispejem na oslavu a 'Yeast na 6eskoslovenskem dni, dne 19. dervence v Dallas.

S bratrskYm pozdravem, F. J. Fojtik, taj.

Ve sttedu, dne 11. btezna 1936.

FinanCni zorava lieetnika Hlavniho

ikadu

PRITEM OD RADe ZA MESIC UNOR 1936.

Den Za D. 0. Na amrti Na H. R. Pfijem 2. 19. unor 16.25 3. 21. leden 29.52 10.45 4. 20. leden 126.51 639.29 14:10 5. 12. finer 54.12 6. 19. unor 1.00 96.52 1.70 7. 17. 1 Glen 17.95 7. 17. leden 183.31 5.25 7. 26. 3 dleni 37.05 8. 21. leden .80 98.23 1.50 9. 19. unor 2.26 226.93 10.80 10. 26. leden 1.20 141.57 1.35 12. 12. leden 31.05 13. 22. leden 252.94 4.03 14. 5. H. R. 14.85 15. 28. unor 3.90 139.63 6.90 16. 19. unor 66.12 3.75 17. 11. unor 3.60 394.54 14.20 17. 19. 1 glen 16.87 18. 20. unor 26.40 .30 19. 29. leden 97.41 1.35 22. 18. unor 44.45 .30 23. 17. unor 174.44 3.90 24. 26. le den 44.46 2264.91 36.00 25, 20. leden 10.26 791.09 19.35 26. 4. leden 187.59 1.20 27. 22. leden 118.59 3.30 28. 5. leden 4.50 695.80 13.90 29. 5. leden 1.80 1012.95 10.83 30. 17. leden 9.32 • 22t.01 2.2.5 31. 21. leden 76.25 .30 32. 18. leden 84.31 1.50 33. 23. leden .60 98.26 5.10 34. 18. unor 28.44 .45 35. 17. leden 17.40 380.54 4.95 36. 22 derven al it. 339.25 45.25 37. 20. finer .20 27.96 2.10 38. 27. leden 62.55 39. 21. leden 2.80 109.88 3.90 40. 17. unor 5.48 293.04 15.00 41. 21. timer 199.98 1.50 44. 25. leden 1.67 114.02 1.05 45. 21. leden 414.44 5.60 47. 21. leden 4.92 761.80 14.83 48. 8. unor 5.00 117.49 6.30 49. 19. leden 1.70 895.90 7.50 50. 18. leden .90 52.99 1.20 51. 10. leden 1.90 116.42 5.25 52. 28. prosinec 69.20 24.80 53. 17. leden 12.15 55. 19. leden 3.30 72.08 1.80 56. 17. leden 2.60 50.69 4.35 57. 5. finer 53.70 1.95 58. 18. leden 48.55 .30 59. 8. tij. list. pros.

21.15 2.25 60. 17. do ptedu 45.60 62. 18. leden 1.80 57.20 6.95 63. 23. unor 1.40 211.47 4.95 64. 17. pros., led.

693.45 58.05 65. 19. unor .60 84.40 2.40 66. 5. leden 101.58 .60 67. 5. unor 126.36 1.80 68. 17. leden 1.70 207.40 3.00 70. 6. unor 4.96 148.36 7.80 71. 19. unor .70 64.93 1.35 72. 17. unor .20 91.81 3.60 73. 20. unor 141.11 3.60 76. 18. leden 1.00 52.64 1.50 80. 7. leden .20 59.46 2.13 81. 17. leden 1.40 272.13 9.70 82. 11. N., list., 14.10 .90 83. 1. list.

2.10 42.13 3.90 83. 29. pros.

2.40 41.02 7.05 84. 19. leden 12.27 344.78 10.95 85. 20. unor 19.55 1.33 86. 27. leden 276.98 1.83 87. 1. 1 e'en 18.35 88. 25. leden 53.19 1317.40 33.90 89. 22. unor 1.00 48.44 3.30 90. 17. unor 34.68 .90 91. 17. unor 7.40 184.94 9.90 92. 23. leden 9.82 910.93 18.50 94. 19. unor 1.60 83.05 1.95 95. 17. unor .40 44.25 1.35 97. 15. unor 2.10 72.59 2.85

ftati

VESTNIK 98.18. leden 99. 12. unor 100. 8. unor 101. 17. unor 102. 25. prosinec .80 103. 4. leden 104. 20. unor .20 105. 21. 2 eleni 105. 21. leden 107. 19. unor 3.80 108. 23. leden 2.90 109. 21. list., pros.

111. 5. led., unor .40 112. 15. unor 6.80 113. 19. finer 114. 20. leden 116. 4. 1 Glen 117. 1. leden 1.06 117. 28. unor 1.03 118. 4. leden 119. 26. unor 120. 21. unor 121. 20. finer 1.60 122. 12. unor 124. 26. led., fin., btez. -125. 21. leden 126. 25. unor 3.20 127. 23. leden 1.20 128. 17. unor 1.90 129. 8. unor 132. 12. unor 1.98 133. 11. leden 1.60 135. 20. unor 2.28 136. 20. leden 137. 18. unor 138. 17 unor 139. 12. unor 1.20 140. 25. led., unor 141. 11. unor 6.62 142. 24. leden 143. 20. unor 144. 23. unor 5.70 145. 5. unor 2.28 146. 7. D. 0.

146. 19. brier .50 147. 15., unor 7.62 148. 18. leden 149. 20. leden 150. 12. unor 8.73 151. 27. unor 1.30 153. 26. unor 12.88 154.19. led., unor 156. 3. leden 157. 17. unor

Strana 7.

95.29 24.70 34.33 41.45 51.25 198.60 21.25 20.88 31.60 75.53 147.95 96.51 59.49 193.02 13.31 77.34 17.21 47.66 27.14 156.94 2.95 30.80 52.56 40.53 36.15 37.83 80.31 20.50 29.75 33.96 63.59 85.34 77.59 178.82 7.90 54.11 28 10 36.40 42.30 165.99 45.15 15.15 69.32 .12 08 45 27.50 234.83 28.60 10 84 43 67 16.66 106.15 20 11 9.79

441.93 21,564.96

1.65 .75 .75 1.95 16.00 1.20 .30

Pravni na bondy Splatka za praci v pujekach

1.35 5.25 7.50 14.43 120 9.40 1.03 1.33

Celkem Vydani Najemne z -atadovny Telefon PoS"tovne Elektkina Potieby v ticadovne Ocimeny jedna telt/ Cestovne SluZne iltedniktii SluZne, vYpomoc Vestnik 6.038 odberatelu Vestnik, poStovne

.30 .30 2 2) .43 1.35 1.50 .60 2.55 .15 3.03 .30 7.10 3.90 .60 .43 1.03 1.35 .90 2 10 6.73 .60 4.03 6.75 1.95 10 05 2.10 .60 3.93 1.35 10.70 2.40 2.10 672.45

PREHLED PEIJAIti A VYD.iNi ZA MESIC (won 1936.

Piljem $21,564.93 Od tacit na amrti 3.115.30 Splatky not 1.690 53 Splatky piljeek certifikatil 1.810.7) Uroky z pujeek certifikatil 2,134.59 Uroky z ptiljeek pozemku 5,352.00 Uroky z bondtii 96.62 Najemne z majetku 52.46 Splaceno za praci v piijekach 1,079.50 Splatky bonda 220.23 Splatky, prodej majetku (vdelek) 4.644.74 Splatky prodej majetku 45272 0) Hotovost z minuleho mesice Celkem Vydani Na Na umrti nedospelYm dedicum Na nmrti nedospelYm dedicum nrok Piljaky pozemkti Bondy PteS13, fink na bondy Piljeky certifikatu Zalohy jednateltilm Lekatske prohlidky Comm. novi aleni Dan z majetku Opravy atd. na majetku Cestovne na bondy Pojist' proti ohni na majetek Exchange na poulcazky Cestovne na majetek Pravni na majetek

$87,033.84 $10.983.35 318.61 72 90 12,202.70 20,885.40 633.47 11,065.03 315.09 134.00 624.55 380 94 113.59, 125.24 12.37 15.44 6.95 38.50

HOTOVOST V BANKACH Thjem na HI. rtad Od tadil Hotovost z minuleho mesice

$29,050.30 $ 672.45 1,388.74 $2,031.19 $ 30.00 5.15 15.76 7.20 49.98 150.00 70.43 500.00 75.00 328.14 .64

ZBYI.TA U POKLADNIKA DETSKY ODBOR. Pii.jern Od tacla Urok z bondii Hotovost z minuleho mesice Vydani Uspery Lekakske prohlidky Vracene poplatky Comm.

Hotovost 11 bondil MAJETEK

3.00 52.46

$828.83 $

441.93 25.00 1,555.27 44.87 12.00 2.40 2.00 1,960.93 10,800 00

$12,760.93

PREHLED MAJETKU JEDNOTY. Ulaeno v bondech $1,365,735.94 Uloleno v piijekach pozemku 1,099,568.68 Uloleno v ptiijekach certif.

302,919.15 Uloteno v pozemku 193,962.19 Uloleno v bankach 32,972.16 Uloleno za meter 10.03 Uioleno u jednateltit 1,040.60 Uloleno u pokladnika 828.89 Uloleno v detskem cxlboru 12,760.93 Celkem Dluh nedcspelYm dediciim

$3,009,798.54 29,662.50

MAJETEK Jsem s br, pozdravem,

$2,980,136.04 Edward L. Marek.

Dne 29. imora 1936.

Strai hrobil u Verdunu.

Letos o francouzskem statnim svatku 14. eervence bude uspotadana ye Verdunu, kde byly nejlitej61 boje za svetove valky, velka pout' 1:47valS7ch bojovniku. Z Ceskoslovenska pojede k teto pouti velka; vYprava Pouti se zneastni vojaci Vaech state, ktere u Verdunu bojovaly, a jsou zvani take Nem\ci a RakuSane. Vaichni se shromaZdi v meste Barle-Duc. odkud pojedou jako za bojt nakladnimi auty po "posvatne ceste" do Verdunu.

Francouzi a jejich spojenci shroma2di se kostnici u Douaumontu, Nemci odjedou na nemeckY htbitov. Jednotlive delegate ponesou pochodne s ohnem od hrobt NeznamYch vojim1 v Patizi, kime, Praze, Berline, LondYne a cdjinud. Na htbitove se postavi pted ka2c1S7 z 12 tisic hrobn - tolik vojakil tam bylo pocho. van° za valky - jeden bS7valY bojovnik. Po etvrt hodine bude vystticlan jinYm. Budou u hrobn drZet aestnou straw. Po celou noc budou znit s vezi douaumontske kostnice zvony. Vojenske hudby budou tlumene hrat smuteeni pochody. Druheho dne se shromaZdi v'tichni laS7vali bojovnici k spoleenemu projevu. Nahodne vybranY dilstojnik ptette zastupu "ptisahu miru". 13S7valSi velitel Verdunu za valky, maraal Petain, se smuteenich oslav rovne2 zneastni.

Jedna spertovni.

Lekat: "Vy mate nervosni srdce? Jak to?"

Pacient: "Ja jsem sportovec."

Lekat: 'A jakSI provozujete sport?"

Pacient: "Je. se chodim divat."

Strum &

Otedui Organ Slovanske Podporujiei Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A eiation of State of Texas.

REDABTOU—ERANTA MO1JOKA EDITOR Vydavatele — Publishers ECIIOSLOVAK PUBL. CO., Ni est, Texas Piedplatne 65e roene. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subseription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni taadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Neosivite! Cetii jste po dvakrat uvekejnenou yYzyu Hlavni tfadovny, jit sbrattene rady jsou te.dany o ptispevek na akci Ceske oslavy Stoletnice Texasu. Pottebujeme slu gnY obnos na dtstojne provedeni teto oslavy aside: na CeskY Den 19. dervence a 'cleskou vYstavku, ktera potrva behem rady mesicu. Oba podniky zasluhuji naproste moralni a take finaneni podpory vaech uptimne citiciGi dechoslovakt Texasu. VYmluvy na prazdnou fadovou pokladnu, stisnene pomery mnohYch Menu daji se pfekonati dobrou rah, ktera pry divy kona. Oslaya historicky vYznamneho jubilea pkipadla letos, Ilea. se odlotiti na dobu, at dostavi se znovu easy blahobytne — na ge ohdanske. povinnost nas zavazuje, brati pattienou toast i za danych okolnosti a pomerft.

Miitete dobravolne pkispet sebemen gim penizem, inttete uspotadati nekolik zabav neb polnikt ve prospech fondu na gi akce. Nejvetgi Bratrstvo Texasu, vetime pevne, svoji moralni, obeanskou povinnost spini stoprocentne! Sebrane milodary zasilaji se: pro CeskY Den na John Ondrtgek, 2110 Allen St., Dallas, Tex. — pro Ceskau VYstavku na taj. br . J. R. Kubena, Fayetteville, Tex. Co delaji jini. Radiovo, stanice WAAW v 0maze zapaeala vysilati eeskou hodinu, ktera potrva 14 tYdnt. Stanice tato vysila viny 660 Kc (asi 400 mil) a v dobrem poCasi lze ji chytiti i v Texasu. Mohutna, bratrska jednota Z. C. B. J. podili se na tomto rozhlasu, kdy scleluje vYhody a ochrany, poskytovane svym elenum. Potadatelem techto pouenYch, zajimavYch a veselYch programu jest redaktor organ() a Hospodate br. Stanislav 8erpan, teditelkeu hudebni east sestra Eli gka Ragkova a einkujici, sokolskY PeveckY Sbor. Jak jsme nedayno uvedli, take na ge Hlavni ttadovna pkipravuje eeskou hodinku a vyjednavani s rozhlasovou stanici houstonskou je na ceste zavereene.

Osada rodove soudruinosti, tolerance i price spclkove. V nedeli vydali jsme se dela rodina do bYvaleho domova — Ennis. Nav gtivil jsem schtzi velkeho kadu Cis. 25, vlastnici krasne zbudovanou rozmernou budovu, znamou vgem delegattm posledniho sjezdu na geho Bratrstva. Konali mesieni schtizi slu gne navgtivenon, vedenou obezfetnou rukou zaslutneho pkedsedy br. Jos. HejnYho, kterY dovolil potadateli organu ptednesti struenY proslov.

Ptedne pkipominku, 'te blitici se sjezd vytaduje nepiimou teast v geho alenstva a sloe uvatovanim, rozhovory a debatami ye schtzich, co tieba easove upravit, co zavest obracene trait, by dalgi rozvoj na gi S. P. J. S. T. byl zajigten. Pro zdarnY vYsledek Oeskeho Dne a Ceske VYstavky v Dallas, pokadatel ortejmil a zdfivodnil neprominutelnou moralni povinnost katcleho Texasana e'sl. privodu — podileti se, n-aijornahat, by jak nas pen tak na ge VYstavka rn-Olyladouct fispechjtad Cis. 25. vkly radii se mezi nejtelneA1 v , kai.dem srneru, svtj pcdil slibil vykonat. Bude svolana schtize zastupcil

Vt8TNnt, vaech osadnich spolku, ustanoveny pattiene vybory a podan plank uspotadani osadni slay-nest a motna, Bazaru ye prospech fondu 0bou Odborti naai akce. K navrhu br. W. 3. 11;:jnYho fad uspokada k podpote na gi akce tadovou zabavu po Velikonocich. — Neni snad csady, ktera by se mohia honositi tkemi spolkavYmi stinky rozmeru, teelnosti, unaeleckYm provedenim jako je bohate Ennis. Rad Ms. 25.

S. P. J. S. T. me, pa,lacovitY stanek, spolek K. J. T. ma, na hranici mesta rovnea citstojnou a moderne uvnitt vypravenou budovu a koncem tnora t. r. ptibyl stanek novY, Sokolovna Cis. IV. (Dye vyhotely, tfeti zdena nasledkem povahy Cernice vytadavala obeasnYch opray.)

Loni na podzi m shledli jsme kastru budovy, v nedeli pak dilo hotove. Klobouk dolt, bratti!

Nelieeny obdiv a test yam! Obdiv nad vernosti myglence Tyrgove, test nad pfikladnou obetavosti, drutnosti, vytrvalosti. Mate hnizdo tulne, prostorne, nesporne v katclem ohledu prakticke — tekl bych honosive — net Sokol je a musi bYti — ni zisk — ni slivu Ani jste nedali do vefejnosti zpravu, ze vase dobre dilo se podatilo. Sokolovna jest take domovem kadu Volna, 6chie Cis. 135. Slavnostni otevfeni nove Sokolovny matetske jednoty Texasu, Karel Havlieek BorovskY -- Ennis, Tex. — stanoveno na Velikenoce. V nedeli bude slavnost otevteni, v pondeli yeeer akademie. Podrobnej gi popis krasne budovy, stavene dle planu kontraktora br. Karla Mauelcy a jeho asistenta br. V. Hejnyho — pfineseme ye zpraye a velikonoeni slavnosti. Osadnici v Ennis tiji ye vzajemne tete pokud se tyre taborove pfislugnosti, maji se radi, pracuji v osvetovekulturnich snahach polanovite, souladne.

Smi se, ei nesmi? Tato otazka tane na mysli milohYm baylnaffim a netteba velkeho di vtipu k porozumeni — "co se vlastne smi nesmi cleat?" Sazet bavinu dle libosti, cot jineho! Neni dnes tadnYch kontraktt, talon AAA byl soudem zruaen, nahradni nerna klausule donucovaci. Bavinati jako pestitele obili a korny maji omezovat (za nahradu °pet) dobroyolne. A v teto vatne, svrchovane vatne chvili sekretat orby Wallace a fiditel bavinoyell° odboru Cobb varuji farmake slovy strohYmi: "jste volni, miltete oset ba ylnou tfcba celou farmu, net nastojte — neuposlechnete-li poctive minene rady, nedate-li si rici, byste kooperovali s vladou pro omezeni osevu bavlny — vina padne na vase hiavy. Budete pozde pykat, vase neptedlotenost, neuvedomelost pfivodi yam navrat 4c baviny. Nepkatele a kotistnici farmakt skryte zrazuji ad omezavani baviny, jim nezaleti, bude-li jeji cena 4 ei 12 centt, jim jde o vlastni profit, vlastni bezednY tok!" Podavame tuto vYstrahu zaveas a pied rozhodnutim katcleho ze statisict baylnakt.

Jsou jedinci, nechapajici osudovost dnegniho rozhodovani, jsou jini, pastradajici tadouciho rozhledu o svetove situaci trhu, nedbajici sve moralni jak stavo yske povinnosti — drtet za jeden provaz, spoleenYm iisilim a dohodnutYm planem postupovat po ceste, vedouci k dosateni yynosnosti zemedelske. Jak pry si kdo ustele, tak si lehne!!

Lidski price neni znehodnocena. Price znamenala svobodu a samostatnost, prava na praci byla nad v gechna prava ostatni. Pracovitost vedla k blahobytu a posledni staleti zaznivalo jen hymnou prate, vYroby. Led no se prilis rychle a pkilig daleko. Dobu nouze vystkidala doba nadbytku, ale je to nadbytek bez radosti a bez potehnani, nebot' zptsoby, jimia toho nadbytku je dosahovano, odsuzuji delniky k neradostnYm ilkontm strojavYm a nadto vyhazuji z prate stale Mei zastupy di, protate na jejich misto se vedral nelitostnY •soupet: stroj. Tovaren pkibYva, ale ptibYva i lidi nezamestnanYch. Vira v pokrok, piseri vYroby slabne. Je pravda, ze stroj vytlaeuje davy delnikt z dilen, ale delnictvo jako spoleeenska vrstva nebo tfida neodevzdava se trpne beznadeji, nYbrt hledi z technickeho pokroku ueinit slutebnika sveho idealu spoleeenskeho vypro gteni. Neni navratu k primitivnej gim zptsobum vYroby. Ale ani delnictvo se nemute zastavit na ceste sveho pokroku spoledenskeho. Stupnovana vVroba aada novo or-

Ve stteda, , Brie 11. btezna, 1936.,

ganisace distribueni a spottebni. Price neni hodnota v tpadku: Je snad v doeasne krisi, ale svoji ua na ceste i novemu uspatadani syeta.

Mato je opevnenim Polska, bida jeho poslanim Polsko vedene protirusky, protidesky, 1[0ketujiei s pru gackYmi nazisty, stava se jednou z nejchuaich zemi na svete. Geld spotteba cukru, tun a ovate jest men gi, net spotteba ttimilionovelio Danska. Neznalost etenia„ psani roste v Poiskn,, jako druheho miliont deti nechodi do obecnYch akol. Tato velmoc se scvrkla na, malt', vojensko-tkednicIcY ostrtivek, obklopenY motem bidy a beznadeje. Desatnik pechoty (kapral) ma, plat dvakrat vetai net ueitel. Opevnenim Polska je blato a Spatne testy, po nicht nernecka armada, kdyby mela pies Polsko ttodit na Rusko, se nikam nedostane. Nedavna amnestie (amilostneni) se stala kletbou pro tisice vezrit, kteki byli v time propu gteni z yezeni do bidy svobody.

Nezdar a zklamini udi nas moudrosti. Nebot' teprve z chybnYch cest a netspegnYch praci milteme poznati spravnou cestu a zptsob prate, ktera nas jiste k toulebnemu cili Z dejin zylagt' lze poznati, ae nejvetgi vynalez a neju glechtilej gi myglenky vznikly ze zku genosti, vyttibenYch kadou chyb a omylt. tspechy stavaji se lido marnivS7mi, chybami se uei opatrnosti.

Cechoslovici jsou narod povYknY nad to, aby zili jen pro sebe v tzkem sobeckem patriotismu, ye syYch vlastnich hranicich. Nyni budou hrati i mezinarodni Ulohu jako tlumoCnici mezi velikYm slovanskYm svetem vYchodu a velikYmi narody zapadu a jako delnici o spoleenem dile — ye6116m miru lidstva.

V teto zemi, jak se zda, myslime, se kdy mame masy a velikost, muteme Wit z toho tivi.

Ale nahle poznavame, ze prive ty maliekosti, ktere jsme prehliaeli, znemoanuji nam jiti ku ptedu.

Henry Ford. gtesti. Tote slovo objevuje se ye vaech dech feel dnes a denne, je obraceno se vaech stran a stale se idealem. Zasadou, vedouci rodide na svizelne ceste vYchovy je zpravidla pkani: aby se deti mely dobke, aby byly at'astne. 6im dal, tim tsilovneji jsou mlade generace vedeny ku gtesti. .te se tim dim dal, tim vice vzdaluje skuteenosti, nespoeiva v nem, ale v nas. Mame mad°, velmi malo gVastnYch lidi. KatclY si pfeje gtesti, touaebne po nem void a bell za nim, ale pouhY zlomek z celku dochazi cile. Navykli jsme si, myslet na atesti, jaka na ureitau vet. Skuteenost, kterou bychum do rukou uchopili, kolae, z nehoti bychom si mohli ukousnout. Jako diim s prosttenYm stolem, poukazkou na dotivotni dtchod, jaka na pkedmet, kterY dostaneme, zd'edime, najdeme, budeme ho mit, pevne svirat, nepustime, uschovame a budeme se na nej chodit divat. Takove gtesti ovaem marne hleciame. gtesti neni vet, gtesti je vlastnost, schopnost objevovat kladne stranky aivota. MladYm lidem staei ke etesti Yzajemno, ptitomnost.

Matce tsmev jejiho ditete. Pramenem gtesti je prate ,kterou keno, 'novel rozumnY za lidskYch podminek. Stesti je ovgem opravdu hledat, ne vaak mimo elaveka, nYbrt v nem.

Hodnocenim dennich drobnYch radosti. Vedamim zdravi. A nutno k nemu pkispivat: dobrau vtli, uptimnosti, sna genlivosti k jinym.

Ochotou pomaci pottebnYm. Takovo, je testa ke gtesti, ktere pazna jen ten, kdo je hleda sam u sebe. tectnik br. Ed. L. Marek 2ada. byste zmeny vaai adresy pro zasilani naaeho Vestniku neposilali na vydavatele do West, nYbrt ptimo jemu do Fayetteville. A nezapomerite uvesti Cislo tadu, k nemua pkinaletite. Spinenim teto tadosti ugettite jak YYpraveimu tak spravci spolkoveho adresafe zbytednou praci i po gtovne.

Moderni demckracie existuje sotva gal druh6ho stoleti, kdetto monarchie existovala tisicileti: demckracie je v zaeatcich, je nehoto, va a teprve se vyviji; musime miti trpelivost.

Demokracie jsou nedokonale, protok °Wane jsou nedokonali. Jai pan, takovSr krim. -Masarylt.

Dernokrafcie zarukou miru, _

Ve,istfedu, dne 11. btezna 1936.

VESTNtIC

Strang, 9.

ALIFbRNSKA Pacificka Mezinarodni vYK stava. v San Diego, byla znovuotevfena letog niho 12. finora. Dle zprav tisku bude se na vYstave konati opet OeskoslovenskY den a to dne 26.. srpna. Loriska manifestace dechosic:Nan mela mimotadny fispech, o nem2 proka lichotiva zprava tiskem dale Ameriky.

Radostna ozvena ze sousedni Oklahomy.

Popularni dopisovatel Amerikana a Svornosti, eeska du ge ryzi a pro vge nagi haluzi pottebne v2dy napomocna, br. Peter Rab gtejnek z Oklahoma City byl tsttedim O. Sdru2eni ustanoy en kiditelem agitadniho Krou2ku pro Oklahomu a staty severni. Jak se odekavalo, start' harcovnik bezplatnou a jiste dosti easu vy2adujici funkci ptijal. Zde podavame jeho neptimou, za to mnoho slibujici odpoved: "Diky za poklonu nam od bratti z Texasu, jiste, nagi lide z Oklahomy pfekvapi svoji eetnou navg tevou nag e krajany v Texasu, — 2e dela' karavany automobilfi budou "supati" z Oklahorny do Dallas na OeskS7 den, kterY konati se bude dne 19. eervence. Ze v gech nagich osad v Oklahome jest dobra silnice at do Dallas. Z Oklahoma City, Yukon, Prahy jest to Best nebo 7 hodin jizdy. Vim, te ptipravuji se krajane z Kansasu, z Nebrasky a jinYch state. Bude to nejvetgi sjezd nagich lidi, jak kdy v historii teto zerne Cechoslovazi na zapade melt Bylo by to pane, aby zajezd z Oklahomy byl hromadnY, na nekterem mist y sraz a pak spoleene cela vyrn. ava by jela, lee to da, se spige uskuteeniti po vlaku, — ale na gi lide pojedou automobily, neb budou se chtitrrozjeti po skem dnu po Texasu, je gte do jinYch osad a tak proto bude lepe, kdy2 kalelY pojede svou cestou. Mladi na gi lide ueini dobte, kdy si vybetou svfij prazdninovY Cas v druhe polovine mesice eervence. — Budu pilne sledovati dalgi a Cas od Casu uvetejnim podrobnosti v techto sloupcich. Oas vybran velmi dobte, nebot' v ten Cas i v Nebrasce jest po inich a tak zbude Cas na vYlet do Texasu. A zajed'te dal, nespokojte se jen s vYstavou — dal na jih, do Houstonu,. Galvestonu, San Antonio a Corpus Christi a mezi temi misty projedete i jinYmi deskYmi osadami. Bude se yam onen vYlet libiti. Nagi krajany zastoupeni v potadajicim vyboru na spoleene schtizi v Dallaske Sokolovne, vzpomneli na nas v Oklahoma, a uptimne nas zvou, nic na nas ne2a.claji, pouze nas zvou, abychom se ptijeli podivati na jejich Oesky den. — Jiste, 2e pozvani jejich jest nam mile, a bude sty na gimi krajany ptijato, a ti pojedou do Dallas dne 19. dervence."

Ptedseda O. Sdru2eni kapitan Method Pazdral pozvan byl teskou Besedou v Cameron na vefejnou schuzi tamnej gich osadnikfi, kde svYm ptisobivYm zpusobem rozvinul akci nagi oslavy Stoletnice. Z Cameron oznamuje se silna napomoc jak pro O. Den tak VYstavlsu.

zfreastmli schfue radii Slovan ye Snook. Prvne jsem uvidel jejich krasnou novou sin, tato je prakticky zatizena, rozsahla. Mohou byti na ni nagi bratti ye Snook hrdi, maji skutedne peknou sin, a ph tom tee peknY dlou2ek na ni. Ale bratti tadu Slovan jsou z dobreho materialu, die Nerudy: kdy jednotlivci jsou z ktemene, jest celY spolek z kvadru.

Rad Slovan usnesl se v nedelni schfizi venovati padesat dollarti na vYstavu v Dallas, toti2 petadvacet dolarfi pro OeskY Den a petadvacet dollart na stalou vysta yku. Diky brattim za jejich obetavost. Snook se vkly vyznamenal jako ptispivatel na na ge vgechny podniky a ani tentokrate nezfistal pozadu.

Jejich ptiklad jest nasledovani hodnY 1nYmi sbrattenYmi fady.

Rad nav gtevuji Snook neb jest tam tolik uptimneho lidu a radi se s moji mantelkou s nimi schazime. Minulou nedeli melt spoleenY obed v nova sini, a ptipadalo mile to jako kdy2 se sejde jedna velka rodina spoleene dohromady. Ptednesl jsem, 2e vystavka bude stati mezi deviti a desiti tisici dollary jak planovana, a ptedseda fadu John E El gik pravil, by to byla hanba, aby tti sta tisicovY na g narod v Texasu tu aneb vet:si eastku nesehnal dohromady. A skuteene, kdyby v gude panoval takovY duch mezi nami, bylo by hraekou jakoukoliv eastku sehnati, neb dobra Artie mnoho Uvedl jsem, 2e kdyby nekdo mel nejakou pametni, historickou aneb umeleckou praci, obraz aneb cokoliv, co by stale. za vystaveni, at' mi to ptinese ,tak abych to mohl poslati spoleene na vYstavu, toti2 Dr. H. N. Maregovi, Houston, Texas, a v Dallas se postaraji, aby vge bylo pattidne umisteno na vYstave.

Dnes povolil tad NovY Tabor, padesat totia pet a dvacet dollart na OeskY Den a pet a dvacet dollarti na stalou vYstasku. Diky brattim za dar. Oznamil jsem tai, aby jestli kterY ken ma nee° pro vYsta yku, aby mi to doncsl ,tak aby to mohlo bYt poslano na vYstavu.

Jak oznameno br. V. Kueerou, ptijede k nam do Caldwell 21. t. m. v zajmu Oeskeho Dne na vYstave, bude to v sobotu. Bylo ujednano, aby schtize byla potadana v soudni budove v Caldwell, a v gichni flak lide v Burleson a okolnich okresich jsou zvani, aby se teto schfize zireastnili.

Nage ostatni fady v Burleson okresu upozorriuji, aby neopomenuli pfispeti na na g spoleenY podnik na vYstave, neni mono vgechny neb mame schfize ten samY den a tu samu hodinu.

Penize na 6eskS7 den zasilejte na John Ondifigek, pokladnik, 2110 Allen St., Dallas, Texas, a penize na stalou vYsta yku bud' na J. R. Kubenu aneb na Ed. Marka, vYbory, Fayetteville, Texas.

S pozdravem v gem etenattim, Jos. Wondrash.

du v Schulenburgu nebylo mi mono fge spravne zanesti.

Jeliko2 eas kvapi, je tteba nutno rychle jednati a shledavati kde je 'lade deco bi.storicky cenneho, aby to mohlo bYti vystaveno v deskoslovenskem oddeleni na vYstave. Poohlednete se ye svYch domacnostech, tatte se svych znamYch a sousedil a domnivate-li se, 2e by to mohlo bYti vystaveno, za glete popis techto veci Dr. Henry R. Mareshovi, 2416 Riverside -drive, Houston, Texas. V gechny ptijate Yee' budou jak mi sclelil Dr. Maresh peelive opatrovany. Snad se naleznou veci, ktere budou velice cennYmi a jet by mohly pozdeji bYti umisteny v museich, jako v ptikladne projektovanem museu u monumentalniho obelisku v San Jacinto u Houstonu. Dr. Maresh a jini nagi ptedni einitele ve spolkovem' iivote snail se, aby co nejeltive podobne historicky cenne Pfedmay byly uchovany pted zkazou, neb ka' dYm rokem hodnota podobnYch ptedmetu je historicky cennej gi a mely by WI zachovany pro budoucnost. Hovotil jsem o tom se zesnulYm panem J. J. Frnkou a s jinYmi na gimi pracovniky a je na Case, aby byly podniknuty kroky k uchovani toho, co lze jette ziskati.

Pisatel dostal za fikol sebrati pottebnY material z oboru novinatskeho, stare easopisy, noviny a ptipadne i bro2ury v desire veci, vydane v Texasu, cim stark., tim vitanej gi. Kdo by cos podobneho mel doma, mute mne o tom uvedomiti bud' listkem, neb dopisem na adresu: S. P. StudnienY, 803 Bankers Mortgage Bldg.

Na jednu hlavni vac v gak nebud' zapomenuto a to je obstaravani pene2nich prosttedkA rfiznYmi zptsoby. Bud 'zabavami potadanYmi ye prospech desire vYstavky, sbirkami a dobrovolnYmi ptispeyky. Bud' vgak bran zfetel na to, aby se ptede glo snad nedorozumenim, je-to pro eeskoslovenskou vYstavku, jelikoi zde stavaji v Texasu dva odbory, jeden pro potadani Ceskoslovenskeho dne, dne 19. eervence a druhY vYbor pro potadani deskoslovenske vYstayky po dobu celeho trvani centenielni vYstavy v Dallas. eeskosiovenska vystavka, trvajici po dobu trvani vYstavy bude pfirozene vytadovati vetgiho penaniho vydani. Neopomerite toho a pomorte v gichni, aby deskoslovenska vystavka na vYstave v Dallas byla co mo2no nejtmlnejAi a dfistojne a markantne ukazala, co ten eeskY elovek pro vYvoj Texasu vykonal, uka2me tim nav gtevnikilm jeho kulturni vYgi, s jakou se v2dy mohl pted cizinou pochlubiti. Ukakne jim,ze ten eeskY elovek dovedl s htivnou mu svetenou dobte hospodaVYstaykou prokateme take poctu tern nagim prvYm eeskoslovenskym osadnikum v Texasu, jich2 potomci je gte dues 2iji ye slugnem poctu v Texasu a kteti jsou zdarnYmi syny a dcerami svYch °tar a matek. Vykonali velmi mnoho za danych pomerft a zaslonti si pre.vem ficty.

S. P. StudnidnY.

Caldwell, Texas.

S velkYm freastenstvim stopuji na gi freast na Svetove VYstave, ktera bude potadana v Dallas ,tento rok. Jig se zdalo, ie na ge fieast bude bidna aneb docela 26,dna, na gi hrobati se ptieinovali, by nagi .cast bud' ptekazili aneb frpine znemo2nili. Diky nakm ptedakilm a vfidefim, 2e se oni vzchopili a zajem mezi nagim vzprukli a zpfisobili, na ge noviny berou zajem, vlastne jen ty, ktere to s nagi narodnosti uptimne mysli a ktere hledi ,aby nage narodnost v oeich jinYch narodfi se povznesla a ne se snikla. Ty dve schfize nageho lidu y Schulenburgu a ye West zajiste rozvivg eobecnY zajem. Mame nekolik kenu v nagi lidske ,spoleenosti, kteti berou velkY zdjem, aby byl nag narod na vYstave dfistojne zastoupen, panave: V. Kudera. Dr. Jos. KopeckY, C. H.. Chernosky, Dr. Geo. A. Pazdral, Method. Pazdral, S. P. StudnienY, Jos. Vytopil, J. KruginskY, doktoti Mare gove a mnoho jinych berou velky zajem, neni moano vgechny zde vyjmenovati, pak na gi redaktoti nagich eeskYch novin zasluhuji na ge diky za zajem, kterY befou, aby na ge .Cast na yYstave byla titstojne 7,astoupena a jinYmi narody uznAna. Minulou nee= Arne se s znoji roapIelkr‘lz

tESKOSLOVENSKA VtSTAVKA NA CENTENIELNi visTAVE V DALLAS. Pri porovnavani myth zapislefi a zapisku sleeen stenografek a Dra. Henry R. Mareshe a jeho choti shledal jsem nekolik opomenuti pti jmenech &anti ruznYch vYbort. Dr. Joe KopeckY, 205 Camden Street, San Antonio je ptedsedou celeho vYstavniho vyboru a Dr. Henry R. Maresh, 2416 Riverside drive, Houston, je mistoptedsedou.

Do oznamovaciho vyboru byli opomenuti v 'onom seznamu: Redaktoki a vydavatele vgech eeskYch novin v Texasu. Do podtadneho programoveho vyboru nebyl v seznamu zanesen jegte Dr. Eduard Mieek, University Station, Austin. Do vyboru pro statistiku byla opomenuta sl. Mildred Jelinek, Granger, a sl. Mary Parma, Wallis. Ve vyboru pro styk s Micah byl opomenut Dr. G. V. Pazdral, Somerville, ve vyboru pro styk s pravniky pan J. V. Frnka, Columbus, Texas. Do vyboru pro styk s telstvem byl opomenut Dr. Eduard Mieek, University Station, Austin. V poradnim vyboru opomenuti John Hurta, zastupce RVOS., Temple, a Marie Habarta, zastupkyne K‘ItT, 2adam timto laskave o prominuti, neb nava.tolika latk7 a pti prttl?Ohy., jednani na sjez..

MISTO POPRAVY DAVKY BACILLI. V techto dnech budou ye SpojenYch Statech propugteni na svobodu dva zloeinci, odsouzeni k smrti. Kratce pted Casem popravy dostali dotaz, zda by se nepodrobili pokusu vedeckeho razu. Lekat, kterY pokus ptipravil, je upozornil, 2e jejich 2ivot bude v nejvet gim nebezpeei, 2e se mohou nakazit souchotinami.

Bylo jim to ovg em lhostejno, kdy2 je eekala tak jako tak smrt na elektrickern ktesle. Pokus trval deset mesicfr a zale2e1 v tom, 2e 300 dni dostavali odsouzenci pokrmy s taelnYm ptimeskem bacilli tuberkulosy. A tito bide pH tom neutrpeli nejmen gi trjrny. Naopak. Phbyli na vane. Lekati 2asncal a nedovedou si to nijak vysvetlit. Jen vezentti dozorci to odbyli ptislovim: "Kdo ma viset, ten se neutopi."

Hlidka StoletI.

V administraci se tuhle hemtil jeden pan, kterY 2ada1, aby mu v liste tfikrat otiskli insert s timto textem: "Je mi 25 let, mam 800,000 KC a slakie mesiene 3000 KC, mimo to jsem majitelem tti domt. Nevesta mute bYti chuda!"

"A tenhle insert, 2e mame otisknout tlIkrat?" divil se administrator. "Pane, to ne — 0aM jednou, budou nabidelt pine XoteP,

VESTN/K

Strana 10.

BILY KVET Dive! roman. napsala Marie Kyzlinkova.

(Pokradovani.)

YLA v te chvili s profesorem Kalousem saB ma v pokoji, a tu si najednou Pavel vzpomnel na onen jeji , podivnY v37,stup s Hanou.

Neodolal a °tam' se ji, co vlastne tehdy s Hanou mely za spor.

"Ted' ut nine mutate kid, prod vas vlastne Hana uhodila," pravil s fismevem. "Odjitdite — a ja vase tajemstvi zachovam. Nemohu pochopit, co jste Haile provedla, te se na vas tak podraldene vrhla. Je to devee mirne jako ovedka a takovY vYbuch zutivosti je u ni jiste ohrcmnou zvla gtnosti. Jako pedagoga by me zajimalo, co jste ji kaki% Urazila jste ji nejak,Vm zpiisobem?"

Vlasta zardela a nemela se ptili g ochotne k odpovedi.

"Ne! Vilbec jsem ji neurazila!" •ekla pomalu.

"Hm. -- Ale ona vas tehdy uhodila do oblideje, to ano? Nemela jste bolest zulati, co?"

"Ncindla! Hana se hrozne rozeilila a uhodila md. Sama se lekla, co provedla, a lined litovala, te se p •enahlila. A ja jsem ji rada odpusfala, protote jsem mela vinu na jejim podratcleni. Snad ji nechcete ,proto domluvit, pane profesore? Musela bych pak litovat, .te jsem y am tekla pravdu. Hana je dobra kamaradka a ja, bych ji za nic na svete nechtela ublitit!"

"Nestarejte se! Nechci va geho sdeleni vyutit Prot: Hane! Opakuji, te jen z vychovatelskeho za.jrnu bych znati chtel ptidinu takoveho neobvykleho chovani sve takyne. Mluvte tedy se mnou docela up •imne. Co jste }lane tehdy provedla tak hrozneho, te se na vas vrhla jako furie?"

Vlasta se pokusila o vytaeky ,ale nedovedla dobte That. Po nekolika dal gich PavlovYch otazkach pohodila hlavou a pokreila rameny.

"Koneene, prod bych yarn ne •ekla pravdu, pane profesore?" tekla. odhodlane. "Sao jen o tert a vy jiste neniutete bYt takovSrm tertem uraten!"

"Ja.?" utas1 Pavel. "Co jsem mei ja s tim poliekem spoledneho?"

"Bylo to tak —" prohlasila Vlasta, jit zittegi odjezd z Erbenova dodal odvahy tici Upinou pravdu. "My jsme vgechny mely raCost, te vas budeme mit na matematiku, na lysiku a na chemii misto stareho, mrzuteho profesora, — ale — ale —" "No — jen mluvte uptimne!" povzbuzoval ji Pavel. "Kdyt jste me poznaly jako profesora, larozne jste se ye mne zklamaly, cot?"

Vlasta chvilku vahala, ale pak durazne pok-ynula hlavou.

"Ano! Zklamaly jsme se ye vas, pane profeacre! Byl jste ptisnej gi a neptistupnej gi net vas ptedchildce! V gechny jsme se tehdy bour• ily prcti tomu, jak jste se nam ptedstavil ut pin prvni hodine jen Hana se vas zastavala!"

"Vida!" podotkl Pavel se Zajmem. "Ale proto vas nernusela uhodit!"

-Ona me uhodila proto, te — te " Vlasta si rozpadite cdka glala, ale pak rychle dokondila nadatou vetu.

"Ja jsem se ji vysmivala; te se do Vas zamilovala a te vas proto tak chvili. A to ji tolik podratdilo, te se na me vrhla se zat'atYini pastrai."

Pavel Kalous se na Vlastu diva! chvilku Upine nechapave, jako by jejim siovum nerozumal. " Ylite. pane profesore," zpovidala se poety e Vlasta. "Ja jsem se Haile smala, te se pro takovou nevinnou poznamku tolik derti, lsein ji, -2o pro pravdu. sa lide nejvic hneva.ji — a —a ut jsem ji meal" "Co — ei koho jste mela?"

"Facku — ze se nine at hlava zatooila!"

Pavel neodolal — a najednou se hlasite, yesele rozesmal.

Vlasta se smala s nim, protote jeho &bra nalada zaplatila jeji nejistotu a jeji rospaky.

Teprve za chvili Pavel zas zvatnel a tentokrat promluvil zase jako ptisnY profesor.

"Neslugi se, aby patnactilete tabky vedly takovC pravil cdmetene. "Jste je gte deti a namely byste vubec mluviti o lasce vyjimaje lasky k rodidtm, k sourozencum, k vlasti — a k blitnimul" vpadla mu do fedi Vlasta.

Vyhlitela pti torn nevinne, ale v oeich ji svitilo gibalstvi.

"Vy tedy, pane profesore, vlastne schvalujete me Hana uhodila, te ano? Myslite si, te se mne stalo po zasluze," pravila potmee gile.

Pavel zrudl, ale na gtesti nemusil 'Vlaste odpovecleti, nebot' mantele Kalousovi se vratili do pokoje a Vlasta se s nimi hned zadala Pavel ji vyprovodil at do parku a net ji petdal ruku na rozloudenou, ptipomnel, aby se.

Hane o jejich rozmluve vubec nezminila.

"Bylo by to pro ni asi trapne, kdyby mela vdclorai, to jste rime o te veci tekla. Proto radSi Byl to ov gem tert a neni tteba se jegte dal o nem gititi."

Vlasta, slibila, te bude mleeti a take dodrtela hrdinsky slovo, t •ebate ji jazyk dost svrbe!, kdyt druheho dne jela s Hanou a s Hedou kus testy spoleene.

Na ktitovatce drah se divky rozloudily — a pti torn loudeni padlo i dost slzidek.

Hana si ptipomnela v torn okamilku svfij nekdejSi spor s Vlastou a jegte jednou ji Codatedne odprosila.

"Zachovala jsem se k tube tehdy ogklive, Vlasto!" doznala kajicne. "Doufam, te se ut pro tu vec na me nehnevat!" _.Vlasta ji srdedne polibila.

"To vig, te se nehnevam, blazinkur tekla pravdive, "Vtak ja taky nejsem andel a mela bych to odpro govat za svou prostotekou pusu.Na to " 'pohlazeni" obe zapomeneme, vid'?

Ale jinak na sebe budeme dasto vzpominat!

Musite mne psat Po prazdninach do Prahy, deveata. Adresu yam poglu do Erbenova."

Posleze se rozloudily, protote musily nastoupiti k dal gi jizcle.

Hana a Heda byly tentokrate oeekavany v Praze pan! Marketou. Jeji mantel mel v hospodatstvi hodne price a tak vypravil ji, aby jevstiric. la • Kdyt divky vystoupily v Praze a kdyt se setkaly s pani 11/Ialkovou, vrhla se ji Hana vstt!c s radostnYm yVktikem.

Chtela ji zlibati ruce, ale pan! Marketa ji ptivinula k sobe a polibila ji na Asta.

Heda se s nevlastni matkou nevitala tak srdeene a radostne jako Hana.

Nechala se netedne od ni obejmouti, ale ani shl ykem, ani pohledem ji nenaznaella, te by ji jejich shleclani tegilo.

Hana dobte Pozorovala, te se pan! Malkove. v oblier eji objevil rys zklamani shleclani s Hedou. Stale se tedy jeji nevlastni dcera nesmitila s.e skuteenosti, te je jeji matkou!

V Budove byla liana ptivitana panem Malkem stelne srcledne jako Heda.

Obe divky mely pro sebe ut ptipravenY pokoj a jakmile smyly prach a nee° pojedly, vybtbly si yen do poli a k lesu.

Bila myslivna nahote poi lesem vyhlitela v z•lenem ramci lesa a ovocnSTch stromu neobydejne privabne.

Hana se na ni zahledela s obdivem.

"Je to krasne zakouti a mohl by to lait dcmov! A piece tam neni gtesti!

Tva matka tarn prolila hodne slz a pH torn vytrpela muka, o jakYch si ani neumime delat spravnou pi-edstavu. A ted' zas tam bydli nespokoenost. Sta y pani Sychravove je pry stale vatnej gi, jak mne dnes tikala tva maminka. Je pry nejak dug evne nemocna a nechce se to obratit k lepgimu."

Heda pokreila lhostejne rameny. Ji nezajimaly osucly obyvatel Libina, protote se nerada

Ve stfedu, dne 11. bfezna 1936. obirala smutnYmi mySlenkami — a pak — ze by musila uvaZovati i o trudne minulosti sve macechy.

"Pojd', ptijdeme se podivat k tece," navrhla "Ut se te gim na koupani! Tady je Vltava je gte &sta. a letos je dost vody, takte ani nemusime chodit daleko a mideme bYt dale dni u teky."

Obe divky zamitily dolti k tece. 81y po cestiece, vedouci k Budovu a k Liskovu vedle teky, a pti gly tak k mistu, kde se podle Juldina vypraveni ptihodilo ne gtesti male Marketce Kuderove. • Cesta tu vedla podle same teky a bteh byl dust podemletY vodou, jet byla v tech mistech hluboka a tvotila tu nebezpedne vary.

"Tady se to stalo, te?" vydechla Hana a zastavila se.

Heda ji rozumela, co ma na mysli. Pokynula souhlasne hlavou.

"Ano"!

"Bate, jak je asi tve mamince, kdyt tu jde kolem!" vydechla bolestne Hana. "Ale, te ani telidko ditete nena gli? Ani dcerugoin hrob pan! Kueerove nezustal!"

"Podivej se na ty balvany v tece! A tehdy byla velka voda! Zanesla telieko ditete hodne daleko. Jiste se rortti gtilo o balvany. Ale ut o tom nernluv! Je to smutna historie a ted' chci by'rt veseld! Mame pted sebou prazdniny a jsme docela volne, Neeeka nas tadna, povinnost — jen zatava! kekni, jest!: neni na svete, krasne, je-li &ova mladY, zdravY a nema-li nouzi!"

"Nech si sve vedne "ale", ty tkarohlide!" vyktikla vesele Heda a zatodila se, at ji sukenka zavIala kolem tela.

Hana se zasmala a popadla ji za obe ruce.

Take ji se zmocnila tivelne silna radost ze tivota. Zazpivala vysokYm, jasave hlaholicim hlasem a potom se pustila s Hedou na tray -nateml hutekydoance.

"Nejsem gkarohlid, ty zle„ Hedo!" rozjatene. "Mam rada tivct a mladi a odvahu a vgechno krasne jako ty! Nam mladYm piece path svet!"

"Aspon ted' o prazdninach, vid'? tekla ji gkadlive Heda. "Ted' milteme horovat o svobode a nafukovat se pYchou, te je svet kY nag. Po prazdninach na ge sebevedomi splaskne jako mSrdlova bublina a budou z nas zas poslugne pokorne holtieky!"

"No, ty an! ve Skolnim roce nejsi moc paslugna, a pokorna holdieka," ttepala odmitave rukou Hana. "Tva maminka by mohla, panedku, vypravovat, jaka je to svizel, kdyt hodna macecha je t3irana zlSan sirotkem. Jaktiv nikdo neslytel o takol:e zvracenosti! Dtiv se pisniaky skladaly o zlYch maceehach. "Kdyt notieky myla, o gkopidek bila. Kdyt ma chleba dati, ttikrat jej obrati!" Takovou macechu na tebe, ty tvrdohlava! Pak bys zkrotla!"

"-Ja, bych se bit nedala," smala se Heda. "A chleb mne mac nejede! Mam rad gi kus dortu!

Divky se za veseleho gkadleni loudaly k Budovu.

Nespechaly, protote byl krasw;7 letni veer a na \Toth bylo je gte dust easu.

"Za chvilku budou tne," poznamenala rozhlitejic se znalecky po polich, na nicht se ut zadinalo belati tito.

"Budeme pomahat v hospodatstvi," prohlasila cliirazne. "Ve tnich nema na statku nikdo zahalet a nam telesna namaha neutkodi."

"Bodejt'!" broukla Heda. "Ja se ti budu citt y e vedru na poll! Mat rozum? Ty si asi stavujeg , te je to zabava. Ale teredne by s-i zmYlila! Pracovat na poll, kdyt slunce pr ti — v potu, v prachu a o tizni po takove zabave moc netoutim."

"Ale tviij tatinek musi s lidmi na poll pracovat! Ten nesmi natikat na vedro, a maminka musi chystat jidlo pro v gechny i v nej setgim horku."

"Zas ut kites!" u g klibla se Heda. "Z tbe, bude jednou znamenita kantorka."

Blizko Budova potkaly divky pan! Sacheavovou a jejiho bratra.

Oba spolu Lye, vzru g ene a skoro vagnive rozmlouvali. Zdalo se, te se spolu hadaji a take jejich posunky tomu nasveddovaly.

Ve stfedu, dne 11. bfezna 1936.

Ze Sieta lesnich Samot I

Roman.

Napsal Karel Klostermann

(Pokradovani TAVRUCH, kdyt mu povedeli, co se pfihodiV lo vzptimil se na liftku svem. Mel pry 'srdce kamenne a nicmene zaplakal jako dite; zvest zla na nej neinkovala podobne jako na Maleho, jen ze citrim s yYm slovy prechodu neddval. Po didennim mleeni pravil pouze: "Bude to krasa! Z lesn udelaji se girotire pastviny, a polovice Savor bude tiva z natich stad. Valyt' vyhrali nad Francouzem; kdo pak jim zabrani, slavnYm vitezrim, aby nekra.dli nateho dobytka?"

Otyii dni po one vichfici, ktera zvratila hospodatske zaklady cele 8umavy, pfihnaly se na Purstlink snetne mraky, a zima nastoupila vladu svou, dlouha, stratna zima se spoustami snehu.

Na nebi objevila se ruclo, puhlocni zaf, v krajine to nikdy nevidana. "Konec sveta!" vettil nejeden prorok, a Nany ze strachu ani nevychazela, ve dne v noci naslouchajic, zda neuslyti hlahol trouby archandelovy.

Pak nastal rej vlodek, mlha, tma i nuda, tim horti, funornejti, ze i kdyt pfituhlo, kdyt mraz cesty upravil, nebylo Ize pomY gleti na obvykle prate dfevafske, jetto neseisIne zaseky zamezovaly pfistup do-lesa. • Jaka nalada zavladla v myslivne, netetko sobe pfedstaviti. Revirnik byl zdrcen; pani Zdenieku opustilo temet Upine spani; nedostatek pohybu, vedna tma, trudne beznadejne fedi, ktere bez pfestani ucha se dotykaly, komyslna, nalada mantelova, kterY oeividne chtadl a starnul: to vtecko rozrutilo eivy jeji v mire vrchovate. Kdyt pak ji sen piece rndla vieka zavfel, desily ji hrozne vidiny; slytela hukot vichrice, ktera prostfed lesa ji pfekvapila, slytela deskot vyvracenYch z kofene dke y, videla vekovite velikany, any v padu svem k ni se chYlily...

Ztratila chudinka rritovou plet' svcu, eerna kola sevfela ji cci hluboko v drilky zapadle i buclata, pind postava chtadla, vacila, at smutno bylo pohledeti.

Tak ripine zaujala mysl obou mantelri posledni nevystovne, pohroma, ze upominky na vtecko, co predchazelo, tem& z parneti jich vymazany byly. Sratka Svijanskeho s pytlaky, noeni navtteva techto, txtek pfirueiho — co to bylo vtecko proti teto katastrofe? Pouhe nic, nestalo to za fed. Kdyt tu a tam jmeno Svijanskeho jednomu z nich na rty, vyslovovali je nikoli bez zavisti; bylo mu lepe net jim, nekoneene lope jako vtem, kdo nevid.eli posledniho boje, jemu v obet' padla bYvala, star& 8umava.

Po celou tuto dlouhou zimu Purstlink byl lupine od sveta odlouden: cesta do Mddru i stezka do Kvildy detnYmi zasekami, jet vY yraty utvokily, staly se naprosto neschridnYmi. Ani jedinY list, ani jedinY pfipis fifedni, nedotel; kdyby nada byl onemocnel, kdyby zasoby jim byly dotly, bez pomoci byli by zilstali, neody ratne osudu svernu ponechani.

Teprve v dubnu ptispell jim Hehbertti, ChYnieti a Madertti na pomoc, odstranili pfekatky a jakes takes spojeni upravili.

Prvni cesta Karam:Iva vedla do Dlouhe Vsi na vrchni lesni Idad; podal referat o tom, co se bylo stalo na sklonku podzimu, a zaroveri nalehavou tadost k fisttednim mistfn, aby ho jinam Pravil doslovne v tadosti te:".

Pohled na hrozne spustoteny les v pokofe podepsanemu srdce rve a vtecku silu i energli mu odnima. Nastavajici nutne a piIne prate, tYkajice se zpracovani a vyklizeni polehleho dfivi, fiditi musi elovek, kterY nevidel, co drive bYvalo. V pokofe podepsanY, jent les sobe svefenY Dade lite milcvai, nema k tomu dosteteenYch sil..."

Koncem kvetna zavital do Purstlinka jednoho dne mladY mut asi tficetiletY a peedstavil se Kotanovi jakotto nove jmenovany

Vt8TNtK revirnik Purstlinsky; zilstal ut na miste a ubytoval se prozatim v pokojiku, jejt byl obYval SvijanskY. Druheho dne dotlo Kokana idedni vytizeni jeho tadosti v ten smysl, to tadosti to se vyhovuje ate revirnik Emil Kotan ustanovuje se v tete hodnosti a s vyttim slutnYm do S... na Chejnovskem panstvi.

Pani Zdenieka, ktera, v poslednim Case v neme, trudnomysIne oddanosti do neodvratneho osudu bez naitu, bez slz dni sve travila, dala se radosti do usedaveho place; revirnik sam byl hluboce dojat, teticY balvan spadl mu s prsou.

Za malt) dni ut potah vole za potahem odIrately jeho nabytek, a kdyt posledni odejel, manacle vydali se peaky do Madru, kde eekala je pfiletitost ze Sugice objednand. Wive net odetli, rozloudili se vaude, zejmena s Vavruchem a jeho rodinou. Start hajny nad miru zmekl; slza za slzou kanula na revirnikovu ruku, ktera dlouho pravici jeho tiskla.

Pani Zdenieka polibila dvakrat Katy, krasnou jako vtdycky. "Dekuji vam za vtecko," pravila poloteptem, jako by se trochu styclela, hued po nemoci mantela sveho tak neueiniIa. "Psal ti SvijanskY?" tazal se na naspu Kotan ctivky je vyprovazejici.

"Prot by psal? Vtdyt' neumime dist; vaak prijde, bude-li moci."

Katy chtela revirnikovi polibiti ruku; nepfipustil toho, pohladil ji po tvari, polib.l na eclo. "Dej ti Brih ttesti, devde."

Na noveho revirnika, s nimt se dohodl o pfevzeti dobytka, Kofan vznesl jen jedinou tadost: aby podrtel u sebe starou Nany, kte.ra tak verne jemu sloutila.

Chtela chudak jiti s nim do c i ziho kraje, on vtak ji to vymluvil, fica: "Nany, stare stromy talc° se pfesazuji."

Jak tetce stafena se loueila, o tom netfeba se tifiti.

Kdyt mantele vystoupili na vYtinu nad myslivnou, jette jednou se rozhledli Plan pied nimi bujne se zelenala, LuznY zvedal osnetenou dosud hlavu svou do modreho blankytu, a jako drive bYvalo, tak i nyni halil temeno jeho fialovY zavoj z lehkYch mraekil a lesnich par utkanY. Ale les na svazich stareho vehkana z velke east zmizel, a kde Cruel v dobach polominulYch, belaly se kmeny na zemi uprostked rezave rudYch skvrn jehlici na vetvich schnouciho.

V pravo i v levo, na stranich Marberka i na svazich 8picberka tat spousta i zmena. A jak paprsky ranniho slunce padly na mohutnY zjev odchazejiciho pana teto samoty, to i zmenu, ktera, se s nim uclala, napadne ly: bile nitky, ktere nedavno jen fidce prokvetaly tmavou bradou, rozmnotily se, ba nabyly pfevahy.

Mladou pani jen jedna mytlenka ovladala: Pryd! daleko pryd! Jemu pak, deba byl sebe trpei zkoutky v kraji torn pfestal, zvlhly oei, tak ze dlanema je zakryl: zanechal tu kus srdce.

XVI. Jit tfi beta, a snad i vice, zapadla v klin vednosti. Jednoho krasneho letniho dne ubiral se po bidne silnici, ktera vede z Rehberka likes CrYnice-Tetov do Madru, mladY tvarnY mut v mysliveckem havu. PrutnY byl jeho krok, a piece gel pomalu, dasto se zastavoval, v pravo v levo zraky obracel, jako by v gecky pfedmay podle cesty ho zajimaly, jako stareho znameho jej vitaly.

V levo, as tisic krokri nedaleko a dosti hluboko pod nim, hudela feka Vydra, nesla nesmirne spousty polen, ktera misty v dive smesi padila, jinde, kde lineji tekly vody, se stavela a houstla, tak to eistY, granatove hnedY proud ripine zakrYvala.

Na protejtim — pravem — bfehu Hely vypinala se Preisleitenska syte zelena strap, skoro Upine bez lesa, jent druhdy pokrYval.

Tu a tam na vysoke, dosti srazne to strani, staly drobne chaloupky, po jedne, po dvou, malinke staje, stodrilky a krilnielty o sobe. Stfitky byly skoro vesmea aspori. a easti none kryte a bile tindele leskly fit v zafi slunOne, ze. daleko je bylo videti.

Strana 11.

Cesta sama byla neobyeejne otivena; de.;.;et, patnact povort za sebou, samYmi caste oloupanYmi kmeny nalotene.

"Odkud?" tazal se mlaclY mut tu toho, tu onoho z "Z Madru!" "Z Podroklani!'"Z FilipskYch Huti!" — davano mu v odpoved'.

"Je toho tam jeate mnoho?" ptal se jakehosi startiho eloveka, kterY mel nalotenou jedinou obrovskou klaclu, ad i to byla sotva dvacatY dii ohrorrineho lesniho velikana z pokoleni smrkil.

"0 je!" odvetil tento, "tfi leta vyvatime, a jako by jich ani neubYvalo. A co lidi pracuje ✓ lesich! Jak tiv bych byl nefekl, to je tolik lidi na svete. I Vlati jsou tu."

"Z Purstlinka se nevyvateji kiddy?"

"Z Purstlinka?" odvece vozka a griupl si ze zname sklenene lahvidky, "jak by z Purstlinka vyvateli? Vtclyt' se tam teprve stavi silnice. Hy!" MladY mut dotel, kde silnice pfilde spadd do Maderskeho ndoli. Rozhled je tu earokrasnY na tti strany, ale ach! tenkrat byl smutnY. Les, kterY troji tdoli vroubil, na pfemnobY mistech profidl, ba zmizel, a na jinYch rezaye skvrny, z tmave zeleni vystupujiei, you, zdrcujici mluvily keel. Kiirovec brouk • eeho stratna vichfice utettila, dravy hnie a za obet,' sobe tiadal. VYvratilv byly miliony. . piece bide nestadili kaceti stromy, stitene nakazou.

Na sterYch mistech vtude po tirych hveedech hotely ye dne v noel ohne, pot:rniici MladY mu g jda oloupanou kiiru stou. vtude videl kroutici se Om, a cirri Gele do stare 8umavy vnikal, tim hroznej, leji tklebila se na.neho zahuba staletYch hvoe • Na miste, kde stab, dost ji oko prehleelo — ale co to bylo proti hrilzam tivnitt Sico irYch revirri. oelo jeho se zakabonilo, hlava k prsrim sklesla.

Segel se svahu, pfetel most pies MullteteY potok, °betel syeici pily a zdlouhave stow? al po kamennYch schodech vedoucich • na. nFi. ep pied hospodou u tti sluk.

A jak naspu dotel, kiobouk seal, pot s Ccla si utiraje, vystoupila ze dveri znama narn postava Bartovcova. Filipskohu•t'skY jak pfichoziho spatfil, spraskl rukama nad hlavou, a co nohy staeily, padil mu v Ustrety.

"SvijanskY! Mrij Bate, kdo by fekl?" zvolal, a tit ho drtel za ruku. objimal ho, libal.

SvijanskY — laskavY ctenaf ,jiste ho poznel — byl v pravde dojat. Po dobu pobytu svelio na Purstlinku dloveku tomu spite se rehYbal, netli by byl spoleCnosti jeho hledal. A ten elovek mu zachoval takovou naklonnost! 0petoval srdedne pfivitani, podival se na neho Byl to tY2 Bartovec, ale jette vice setlY, mnohem vice nadukelY netli drive, kttice vice jette profidla, lice chabe, svisle na krk, bled& nos modrav', oci v nabubtelYch kach temek se ztracely. A cot teprve zevneitek jeho. Kazajka Gtrimela, usmolena, rukavy prodtene, na veste schazela dobra polev'ce knoflikii, a nohy vezely v zrzavYch juchtdch neeernenYch, nemazanYch. "Nu, pojd'te pfiteli, pojd'te si zavdat," pobizel; "mne site onehda lekat fekl, 2e bych nemel pit, to pry mam ledvinovou nemoc; net varn k vuli jich vytahnu deba dvaeet. 0statne, demu pak rozumeji ti mastielcall? A kdyby!... SchatzenvialdskY revirnik ji mel pry uz pied dvaceti roky, a piece teprve Ion! ee upil... Nevidano, jednou tam musime tak tak jako tak."

Vstoupili. — V tenkovne bylo hlueno, vadil byl vaedni den. Selskeho lidu dost; se, hrali.

"Ti chlapi maji easy ted'," vece Dario-me. zavadeje Svijanskeho do kumbalku, jemut se rikalo panskY pokoj; "vydelaji nehorazne penize doeldvanim povort a ptiprete. Za to je mate videt, =ha! Ani byste .nefekl, jak tu jeden takovY klacek z Rehberka, kter:y si zapaluje doutniky zlatkami."

Strana 12.

VESTN1K

Co tiden dal.

RESIDENT Roosevelt doporuoil kongresu P dariove poselstvi, jeho2 deelern bude opattiti $1,137,000,000 k Uhrade vYdajti ye spojeni s vysloutileekYm bonusem a novYm zemedelskYm programem a koneene k iihrade jinYch pottebnYch pravidelnYch yYdejil. Tento navy clanovY program zahrnuje: 120 mil. dolarfi novydh dani po dobu deviti let k Uhrade vypla.ceni bonusu; pui bilionu dolarti trvaleho roeniho zdaneni k vyplaceni nahrady zernedelcilm za omezeni produkce; pet set milionu dol. zdaneni na tii roky k Uhrade ptijmu, plynoucich spolkove pokladne z dani manipulaanich, jestlik nedojde k soudnimu rozhodnuti stran zemedelskeho za.kona. Posledni sumu bylo by lze ziskati na dani dilchodove, jet byla zpracovateltim potravin vracena a byla skuteenosti jejich neokkavanYm ziskem. Tato dari mute vynesti od 250 do 300 mil. dolarti.

President odhaduje naklad na zernedelskY program v letech 1936 a 1937 na $1,017,000,000.

Dale navrhuje president zavedeni dame na nerozdelene korporadni zisky, jet' by mohla vynest $1,614,000,000 roene. Dariove poselstvi vyvolalo poplach u demokrata i republikant, protok mime rok narodnich voleb a zavedeni novYch dani je vZdy choulostivYm tikolem.

NovYrn zahranidnim ministrem Ceskoslovenska jmenovan presidentem dr. Benekm jeho dlouholetY pomocnik, dosavadni ptednosta presidia esl. ministerstva zahraniei, dr. Kamil Krofta. Nastupce dr. Benek bude pokraenvati ye smernicich dosavadni csl. zahranidni politiky, totit politiky miru a spoluprace s Malou Dohodou jak Spoleenosti narodt.

Samozvani bohati republikani otevteli v New Yorku volebni*kancelat, jejil ukolem bude sebrani dvanacti milionu dollarti do volebniho fondu k poreIce presidenta Roosevelta. Neptatele noveho iidelu a mas pracujicich ttid troufaji sebrati ohromnY fond, nejvetai v historii americke politiky. Heslem vydano bylo heslo: "Dvanact milionu k poralce Rooseveltove jakYmkoliv republikanem!"

Guverner Allred vydal proklamaci — "Tyden dejin." V tYdnu od 15. do 21. btezna maji se Texane venovati detbe a rozjimanim dejin sveho statu, by byli ptipraveni podat navatevnikfim Texasu behem osiav Stoletnice pattidne a veruhodne yysvetleni.

Na schtizich zastupc0 farmatil. v Memphis a Chicagu vysvetlil sekretat orby Wallace plan, dle nejZ by novY zakon zem'e'delske obrody mohl bYti provaden. Bonus bude placen za omezeni osevu a tee za seti krmiva. Hlavni podminky k dosakni bonusu byly navrteny zemedelskYm odborem a to: rolnik osadi krmivem nejmene etvrtinu jim obdelavane dy; baviny bude set jen dle pkikazane kvoty; pro domaci spotiebu musi set ruznYch plodin nejmene tolik co Toni. Bude poladovan zaznam, kolik akru pozemku bylo oseto plodinami na prodej a kolik pro domaci spotiebu. Za pozemek osetY bavinou bude bonus a2 $11 akr, za pozemek na krmivo od 50c do 1 dolaru akr.

Nejmene deset milionu akrti musi bYti vyiazeno z osevne plochy baviny a tyto osevy budou krmivem k zachovani iirodnosti pAdy. Rolnici nesmi sazet vice baviny a jinYch plodin k prodeji nee cinil prilmer let 1931 at 1935. VIAda vezme zaklad k yYpoetu u kalde farmy vyplodin, eili kolik se na ni sklidilo si Zoku baviny, korny a ostatniho. RentYti z dilu dostali by east bonusu, rentYti najimajici za hotove, dostali by celY bonus. Bonus platil by se toliko za vytazenY pozemek osazenY hlavnimi plodinami. Farmat, kterY sazel 30 akril baviny a dle planu zmenail by osev o pet akru, dostane bonus za tyto akry a eim tirodnefai pozemek, tim bude sazba na akr vyaai.

Evropa Zije v horeece. Od loriskeho roku zaeala se vetejne provozovat mueiva hra s nervy zkruaene Evropy. Zaeala od okamZiku, kdy Nemecko oznamilo vzpouru proti vojenskYm ustanovenim versailleske mirove smlouvy. Nasledovaly testy britickYch statnikti do Berlina, do, Moskvy, do Varaavy a do Prahy, v zapeti svolana schtize tri zapadnich mocnosti do Stressy, nasledovalo podepsani smluv o vza-

kamencich.

ilueovich Dr. Vratislav Kudera.

r7E ZAZNAMD velikYch nemocnic a piteven vychazi najevo, k v evropskYch zemlch asi petina veakereho jejich obyvatelstva ma Zlueove kamenky. Ale tim neni teeeno, Ze temto vaem lidem Zludove 'kamenky vyvolavaji citelne obtlice a2 i krute bolesti. Byli pitvani stall lide, zemteli nahle po dlouhem pineho zdravi, na pt. na prudkY zanet prildukk, kteti za sveho celeho 'Zivota o jatrech anebo Zludniku taktka nic nevedeli. Teprve pitva ptinesla pravY obraz o jejich celkove zdravotnim stavu, kdy se pti otevteni Zdueniku vysypalo z neho na 50 i vice ZlueovYch kamenkt jako zrna kukuiice pane 2lutYch, hladkych a pravidelne vyhranenYch. Naproti tomu bylo jiz operovano na tisice lidi, kteti Po Leta trpeli straanymi bodavYmi bolestmi, ktere pronikaly zpi'edu do taludeeni jamky hluboko do zad a yysttelovaly al do praveho ramene, naael se vaak jen jeden jedinY kamen na povrchu drsnY, tmavohnedY, podlouhle vejeitY. Take nekdy po stejne kratkYch bolestech riebYva ye 2ludniku nalezan \Tubed ZadnY ZhidovY kaminek anebo kamen. V nemocnicich a sanatoriich Karlo yYch Vart, kde operace zastaralych ptipadil chorob jater a Zlueniku jsou na dennim potadku, se pozorovalo, Ze u cele ttetiny vaech domnele MaovYmi kamenky trpicich Zadne iludove kamenky se nenalezaji. Nachazi se jen do velikosti maleho vejce rozaitenY, zatvrdlY 2lueni vaeek, z ktereho po naiiznuti yyteka pouze apinave Zlutozelend husta, tekutina. Z toho vysvita, ze Vaechny bolesti 'Zludniku maji svilj pfivod ptedevaim v jeho zanetu, kterY vznika infekci, zavledenou do neho bud' cestou krevni (nejvice z hnisavYch mandli a nebo postupem ze zaIivadel. Bolesti 2lucniku, obsahujicich - kamenky, bYvaji vaak take pilsobeny ktedovitym stahovanim se vaekovYch sten, kterYinZto zptisobem telo se snaZi — arci vetainou marne samo se zbaviti kamenkti jejejich vytlaeovanim do Zludovodu a do stkeva. vaak ponekud objemnY kamenek v pomerne trzkem lludovodu, vznikaji bolesti jeate, krutejai a ukazuje se Zloutenka. Male eiste kamenky mohou vaak neinfikovanYmi ZludovYmi cestami odchaleti do stteva tteba po celY Ziyot dloveka. U nekterYch lidi se tvori jig v prvnim detstvi, nebot' se obeas nalezaji i u zemtelYch novorozencii. Pies to obteZuji mladistve lidi jen velice zfidka. Stave, se to jen mladYm Zenam v dobe od 20 do 40 let, kdy jejich tehotenstvi velmi usnadnuje u nich vznik rozmanitych jaternich poruch, t. je nejen zanetu Zludniku nebo kamenkt, nYbrZ i zvraceni, svedivost a j. Teprve od do= spelosti muZil a Zen u obou pohlavi stejnomerne od 45 do stall. 60 let stoupa, poCet nemocnYch trpicich obtikmi ZlueovYch kamenkti. jemne pomoci mezi Francii, eeskoslovenskem a Sovety, na to Anglie uzavtela dohodu s Nemeckem o namotnim zbrojeni, Polsko poealo stupflovati svou nenavistnou kampari proti ceskoslovensku a Litye a zami •ilo i proti Rumunsku. Dne 3. iijna padly v Habeai prvni vYsttely. Hned se vedelo, Ze jsou to vYsttely osudove. Nebylo jistoty, Ze nejde jen o Habea, o nekolik divokych a polodivokYch kmenu, nYbrZ o soubor sloZitYch zajmu, o zajmy svetove britske veletiae. Italie ohrozila spojeni s KahYrou, rozraziti chtela celou anglickou organisaci v Africe, chtela zbaviti Velkou Britanii nadvlady nad Sttedozemnim motem.

Reeni, Ze Nemecko prohralo valku a vyhralo mfr se uskuteetiuje. V sobotu nemecke vojsko obsadilo PorYni, jet dle mirove smlouvy melo zustati pasmem neutralnim t. j. bez yejenskych posadek a ope yneni. Francie v 'eti vyslala na sve vYchodni hranice 125.000 muff". Napeti v cele Evrope je touto uddlosti kriticke.

Valeene operace v Habe'ai byly zastaveny.

Vyjednavani o podminky miru toho ptieinou, jako zapodala, sezona lijavca, znemoZilujici yojenske operace vtibec.

ye stfedu, dne 11. btezna 1936.

Na sever

vyvolena zerne.

y OfISKEHO roku navativilo nekolik pra21.-J skYch turista v Rumunsku divokY hor, .514' kraj, lezici na sever od ' eleznYch vrat dunajskych. UZasii, kdyZ v teto pustine zaslechli deskS7 hovor. Mla.dy muS, kterST je pozdravil, propadl zbo gnemu zaniceni, kdy slyael Oeskoslovenska. Dovedl je k starostovi obce, odkud Sit k eeskemu ueitelt v obci Pigaru. VSude vtele vitani velmi chuOmi, ale stejne dolarYmi lidmi. Ceske noviny, ktere s sebou turiste prinesli, kolovaly jeSte t92 den z domu do domu. Nove pfekvapeni. TJprostted kraje analfabeta lide, kteti znaji Gist a stoii kulturne znaene vysoko. Tito hrdi, tili horale v Rumunsku byli Cechy.

Pied stopadesati lety, za Marie Terezie a Josefa II. vystehovalo se z tech a Slovenska mnoho set eesky'ch rodin do janich Uher a Sedmihradska. Natal proto, ze byli pronasledovani pro sve bratrske naboSenstvi. Oast techto kolonistu se uch!nila do horskeho kraje u Zeleznych vrat na Dunaji a zustala tam zapomenuta 150 let. Po celou tu dobu all tito lide bez spojeni s viasti. Ale pradedove, kteti prisli z tech, pc) dlouhYch veeerech vypraveli synum, vnukilm 1 pravnulthm o Cechach, ktere leaf daleko na severu a kde se narodili. Misto pohadek taily balaieky vnoueata povestmi o slavne minulosti eeskeho naroda. Neni divu, Ze nekolik tisic ldi, na ktere se koloniste rozrostli, 2!lo starou eeskou tradici, verno nevidene a nikdy nepoznane viasti.

Cechy rostly jim v myslich na zemi vyvolenou a posvatnou.

Mluvite-li tu ted' s temito lidmi, uchovavajicimi si stale svou rodnou tee, ptekvapi vas eistota jazyka. Chranili jej jako vzacnr poklad. 6etli Ceske knihy, pokud se jim dostaly do rukou, a pujenvali je do sousednich skYch vsi. Turiste, kteti kraj navativili, f-ikaji, Se se jim zdalo, jako by videli do noveho sveta. Lide jsou krasni a zdatni, Zeny urostle, rasa podivuhodne dista. Vysvetleni je ptekvapujici. Za celYch 150 let nevzal si pry jedinY z kolonistt za Zenu Rumunku, Mad'arku nebo Srbku a kaSda OeSka se opet provdala za Cecha. P •ilnuli vaichni k sobe tak uzce, zajimavY narodnostni ostrov.

"Bylo nam e,2 bolestno," prohlasil jeden z elenti vYpravy, jak nas tu srdeene vital. Ta dtivera, to 0Sasna ficta k nam jako k nejekS7m vyslancinn ze zeme, vyvolene a svate, z Oeskoslovenska. VSichni nas chteli hostit, vaichni chteli bYt s narni. Bylo nam e,2 hanba, jak jsme se zdali nedokonalYmi proti temto uSlechtilYm, v cizi daldke zemi zapadlYm vlastenctim."

Nekolik let po pievratu bylo navazano spojeni s touto eeskou rnenSinou, nejzachovalejaeskjqn ostrtvkem na celem svete. OeskoslovenskY zahranieni 1:tstav zridli nekolik deskYch akol a posila tam eeske knihy a Casopisy. Lid vi o republice, ale SadnY z nich neni tak bohat, aby se mchl do ni podivat.

Posvatnou fictu, kterou vaichni cliovali k Ceeham, ptenesli nyni na ce2e, Oeskoslovensko, ktere je nazvano semi vyvolenou.

Je to jako legenda o neznamSTch krajich. 0 Ceske menaine se temet ncvedelo, jejich vsi v horach byly odtiznuty od sveta, do kraje nevedla tadna draha ant testa. Nyni oeskostovensk3'7 zahranieni nstav propaguje nayStevu techto nekolika eeskS7ch vsi. Chce tim posilit viru nekolika tisic vernYch vlastenet, Se eeskoslovenskSY narod na ne nezapomina.

Chvilema Wva, take velke (Item= . .

Maminka postonavala a tak musel2 Etestileta Evieka sama oblekat thleteho bra§ku. Na neStesti mu kalhoty oblekla obracene, to co ma bSrti vptedu, bylo vzadu. Potom 51: yen ra, rrnchazku, ale brzo se vratili. MaliekY t y jako by ho na nok brah a Evieka se r7:Lechvene ptala: "Maminko, co main delat: vptedu Wieek nentHe a vzadu necked!"

Ve strectu, tine Ir. brezna.193b.

V1S1N tit

VW' TAKU.K.X muzete opet ea stati za $1.50 hru, pottou vyplacene. Objednasky posilejte na Cechoslovak, West, Texas.

Idz)

EMILJ.MOTIS CESKt PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pie dyty, posledni vide, ptehliti abstrakty, zastava soudy vkide.

Poratty, pajeky, note tstvi.

Texas.

Yoakum.

-:;.,....o..........—.0....,..x.,,,......,...o.....,-........,..— Anton's Cafe a Delikatesy

Nejlepti pivo ve meste. Studene napoje.

NejchutnejSi jidla vaeho druhu.

Zastavte se u nas pokatcle, kdy2 jste v Temple.

ANTON BRAVENEC Jednoty SPJST. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS.

g len

pErggy_g.-arggg)-E.07:Frou4nfilrg)nozargtax

Dr. Karel J. Haub eesltY likat a operAter, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon tradovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745.

RECIag_tEz%41111;AgEt-iriCIDItgEtLehrgiNNEE

C.H ChernoskS7 PRAVNIK Vykizuje veekere soudni zalegitosti friadovna: 821 Bankers Mortgage Bnildine. ores (ilia nanroti Kress budove

ln

TTIITTRT e

TRY A a

—

—

• OZNAMENI!

Timto oznamuji veem ptiteldm krajandm a zakaznikilm, Ze jsem pkestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov vim udelat to nejlepei a nejrychiejei praci.

STEVE MARINIK, deskY krejai a distie, Temple, Tex.

(dz.)

iD BAS . vyzktAii UNA .

SL1 ,

d

p09

/04.."'a LC \ ,F.,N61,c(‘ • ,.06 V) t i,,Z, .... OA ....e.•

J sr z

1 .. .,

. ..., -

• O. . AS

e.

im .

A:

%.,...d

\

"I-

..

X

.„.„r

\\,,,

916 0I'Vi

Straria 13.

Kolik stoji let kolem sveta? Le- padek, eim2 by se zajiste vydatne 1 to jsou vYsledky pokust tak ciychtitecki, spolecnost Imperial Airways pomohlo cukernimu prtmyslu. Pro- ve oeekavany. v Anglii pripravuje lety kolem Sveta z LOndYna pies Egypt, Indii, Siam, Oinu, TichY ocean, San Francisko, Novy York a zpet do Evropy za 2,500 dolart.

SEFCiK SKRABANEK

Kolik lodi se do roka ztrati. Za celY rok 1933'potopilo se podle spolehlive listiny ztrat, kterou vydava Lloyd Register of Shipping, 311 lodi, z toho najelo na pevninu 154 lodi, 65 lodi se potopilo, 27 plavidel shorelo, 26 vzalo za sve nasledkem sraZky, 16 lodi bylo oputteno mu'Z stvem, 22 lodi je nezvestnYch a 1 lod' byla objevena na tirem moti s mrtyYm mtdstvem na palube. Nejvice lodi ztratilo flecko (celYch 20 proc. sve tonaIe), pak ptichazi 8vedsko a na ttetim mists je spanelsko. * * Vtechny poietilosti a chyby, jet. jste delali, se jasne objevi, 2;2 cele zatou&te po pravd y a nechate ji vtechny sve nervy a vSechny buriky prosvitit a jeji sltdbe se oddavate. Drtdkou a vernou shdebnici pravdy je jednoduchost a prostota provazena, laskou a krasou. VSechno, co je pravdive, je jednoduche a krasne a pri torn velike i ye syYch nejmentich podrobnostech.

• • Kultura nevznikala na severu, jak tvrdi hitlerismus, pravi prof. dr. Bedrich Hertz SkandinaySti praehistorikove pripoutteji, ie nordicka praehistoricka kultura je mladtiho data. Nejde vtak ani tak o primitivni kulturu, jako o kulturu vytSi a ta pochazi jiste z vYchodu. VelkY vliv na nak kulturu melo krest'anstvi. Ktest'anstvi vtak neni zcela arijske. Vzniklo v t'idovstvi vlivem helenismu, kterY je opet smesi kultury tecke a vYchodni.

Jsou vtak v krest'anstvi i prvky iranske a babylonske. Proto dfisledni antisemite krest'anstvi zavrhuji.

Pojmy nordickY, indogermanskY a arijsky se nesmeji zameriovat, jak to dini apottolove rassisriau v NCmecku. Germanske jazyky jsou velmi vzdaleny od ptvodni indogermanske reel a ptsobily na ne cizi ja2yky. Mnozi narodove vymenili I nekolikrat svou tee a proto pribuznost fedi nedokazuje jests pribuznost rasovou a naopak. Indiani v Americe tvori nesporne jednu rasu a presto mluvi asi tisicem jazykt, ktere lze shrnout ye stopadesat skupin. V Evropy jsou dodnes zbytky nearijskYch narodt (Ligurt, Ibert, Fint atd.), kteri se smisili s arijskym obyvatelstvem. I slovo `deutsch" je pry finskeho piivodu. * * Slazene vapna. Jen nahodou bylo objeveno, 2re pridanim cukru do vapna stoupd znamenite pevnost vapna a tim i malty, ktera je z vapna zhotovena. Vedecke laboratore nodnikly ihned obsahle pokusy a mereni, ktera ukazala Skuteene pfekvapujici vYsledky. NepatrnYm prida ykem cukru do vapna zvlaSte stoupa jeho pevnost v tahu, at' ji'Z byl pridan cukr distY nebo inelasa.

Vliv cukru na peynost y.tlaku.neni jiz tak znathaY. Zatim je poku, sech pokraeovano, nebot' nejdide2itejAi bude vliv cukru na trvanlivost vapna a malty, co'Z se neda tak rychle zjistit. Ptidavkem melasy do malty naeel by se znamenitST odbyt pro tento OUltrOvarractSr od-

Caldwell, Texas.

Obchod strilnim zbotim, obuvi . a Satstvem a vte, co do toho obchodu path.. PiTjeme si, abyste s nami obchodovali a rueime yam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

,

.

...••■■■■■••■oliwoo.no.,ww.o am.ost000mia,m•o•Nowixelmaoalwomm•oso.1•< a.,

0.11■1•04111111k1.11111.1.1Mocll ■II■0•1111.0..(1.111.1.•,:.

d Pok©k liou. enu Oznamuje porad spoledenskYch zabav, jel od otevreni jeho moderns vybudovaneho stanku ukazaly se bYti laltavYm dostavenielem krajant a jejich ptatel.

111111,111111P0111,111111BIIIIMIM

Poetovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

El:;;H:1=1:1 ■ 111 ■ Pli1:1:1;!11111‘111111III

✓ NEDELI 15. BEEZNA — BAtA'S NEW DEAL ORCHESTRA. ✓ NEDELI 22. BikEZNA — SYNCOPATORS. ✓ NEDELI 29 BREZNA BAEA'S ORIGINAL ORCHESTRA. Vstupne na taneeni zabavy: Pini 40c — Dimy 25c.

ZABAVNi ViBOR. 0:,,so..wo.....o.on•smovcomaso•otwo.moeloos.amaollimmmiwoow•=1.4s.o•so.•1111.• ■■■ anoo.o.ovas•oftopm,ammolin.

■■■■•,(1.011.0.1111.1.11•1......".."..........1111.111.11111.0.1111111.041111111.0411111.011111.0.1111111,0•1.041M.411111.0.11*1.11111■011111111.11■11.0■0■11.0.11111•04•11

Divadelni Krouiek "Hlahol" sehraje divadlo v kidove budove

Pokrok HousiGnu C. 88. na Studewood V NEDELI, DNE 15. BlIEZNA 1936. pod nazvem

Sevee, dri se kopyta Lidova hra o trech jednanich od Jiti Baldy.

OSOBY: Bartolomej PapouSek, mistr obuvnickY Adolf, jeho syn Zdena, modistka Matej Jelinek, jeji otec Baltazar Pelikan, banker Jaroslav Karlik, architekt Matylda Razna, jeho teta Vlasta, jeji dcera Vlad'a Skrivan, doktor pray Cibule, profesor Kalousova, posluhovaeka Marenka, jeji dcera Vojtech, slouZici u Karlin

br. Ad. Walla br. Alv. Hotek sl. A. Wallova br. F. Olexa st. br. J. Katpar br. F. Olexa ml. pi. W Kelnarova pi. M. Kelnarova br. F. Urbit br. T. KostomlatskY pi. A. Wallova sl. B. MareSova. br. R. Vivra

ZAEATEK VE 4 HOD. ODPOLEDNE. Relii vede br. J. KatPar. $

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA. Hudba

Fr. Baea New Deal Orchestra.

K hojne navgteve zve

ZABAVNi VtBOR. IIIIIKA111101111641111111W0111•01Muelea ■ a•IMI•t,•=1...411111,11,1111111.11.4

Ve sttedn, dne 11, bkezna 1936.

VESTIOK

;::11 aria 14.

N:..1.1ude Nikdy Bez

IVI6stske auditorium v Galveston6 propideeno

Paul A, Dondero, Seattle, Wash., pile: "Pfeji si y am dopsati ohledne obdivuhodnYch vYsledkfr; jichi jsem docilila uZivanim Hoboko. Trpeia jsem v2cly zacpou, byla jsem i:rvosni a nemohla spati. Po trig leku, sla jsem pravidehre dvakrate denne na stranu a spala jsem dobie. Nechci nikdy bYti Hoboko a budu jej odporudovati vkm svYm ptatelfim." Dra. Petra Hoboko pravidluje stteva, povzbuzuje zaZvaci odme govani Zalutiku, zvy g uje tok more a odstranuje jedovate neeistoty ze soustavy. NcZadejte, o nej lekarnika; jellko2 mii2e bYtt opatteno pouze od opravnenYch mistnich jednatelii.

Pro informace piSte Dr. Peter Fahrney Sc Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. ZLY KA8EL. Asi pied 16 roky dostal jsem tak zlY kaSel, to i lek proti nemu uiivanY jsem zvratil. Naplast' z NONAT, asi ttikrate obnovena, vyledila kaSel bez leku. Od to doby ph nachlazeni jineho prostkedku y am. J. Unger, 3341 E. 145 St., Cleveland, Ohio.

Na. suche bolesti se nedava nova naplast, dokud prvni na tele- dr2i.

Prava mast' je s Trade Mark:

NONAT hcr.W

Propujeeno laskavosti Galveston News Tribune.

GalvestonskY tisk venoval prominentnl misto a dlouhe zpra,vy o ptiprave galvestonskYch nasincu k deskoslovenske ()slave stoleti Texasu. Mimo toho most o Galveston proptljoilo bezplatne sve mestske auditorium, ktere Videti nahote, k taneeni zabave a progra mu na den 15. b • ezna, z dehot distY vYtYZek bude y enovan na Lesky den dne 19. dervence . v Dallas a na r eskou vYstavku. • Zabava tato bride . potadana spoleene v'Semi Gechoslovaky v Galvestone s dvema tady S. P. J. S. T. Galvestonske easopisy ptina.Ai krasne vysvetleni ohledne naSi oslavy stoleti Texasu a zminuji se o Vaclavu Kueerovi, jen2 v Galvestone dlel za organisadni praci a ma zasluhu o spojeni se tamnej§ich krajaza freelem pomoci v na§em hnirti.

Ph zabave v auditorium bude frainkovati Baruv orchestr. Na po • adajicim vYboru jsou: za tad Rozkvet Cis. 62. Frank Vento, Adolf DuS'ek st. a Emil J. Denke; za tad Woodrow Wilson Cis. 146. Victor Frank, pi. Jennie 6oCkova, a J. Kalula. Mimo techto vYboril, pi. Marie Jaterka Nicholsova vypornaha za neCleny.

Cena Nonat jest 50c a'$1.00, Po§tou 55c a $1.05. Ptejte se vaAeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi g te ptimo na naSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285.

Altadena. California

Nebud'te otrokem neziiivnosti Trinerovo Hoike Vino GEO. E.KACIR PEAVNIK vas maze osvoboditi.

Vviiznie veakere soudui a Draw/ "Musim y am podekovati za Triahstraktv. ooslednf nerovo Hake vino. Vice net rok by: y ule. atd.

WEST Telefon 148. TEXAS jsem trapen nezalivnosti — v'Se cc jsem snedl vyvinovalo v Zaludku plyny. PIT& ttemi tYdny videl jsem Vak oznamku, koupil jsem si od prvni polite 12iCky me Zaludedcii obtiZe zmizely. Bylo to jako roz&ski jidelna, restaurace a A'eeni hffinemu muZi. Moje vnittpivnice aosti nyni pracuji jako hodinkovy .troj a mohu jisti co je mi libo. V 714 PRESTON AVE. tokonale tete, Wallace A. Combs.".

Houston, Texas Trpite•li nezaZivnosti, 'Spatnou Jos. KoSut. majltel.

3huti k jidlu, zacpou, plyny, bolesti Telefon: Beacon 31734. nervositou, nepokojnYm Pravidelna jidla a Lunde.

4:)ankem, nadbyteenou tinavou, !vejlepSi soudkove a lahvove p1:upte si Trinerovo Hotke vino; uNo. razne druhy vim a doutniky Avejte je pravidelne, 12iCku pied Viluvime &sky.

U NiSech drogistfi.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Diktatura je jako velka btiza — I Wdycky bud'te spravedlivi. Tim krasna na pohled, ale nic pod ni se nekterYm lidem zavd'edite a pile Mark Twain.

Stanley Baldwin. ohromite, neroste.

RED FRONT

TRINER'S ELIXIR OF BITTER WINE

••■•■■■■■••■•••010...

SHIA VNE VYKONANA • POH kEBNI SLU2BA. V hotline Zalu zarmoucem naleznou Edward Pace pontoon' Ustav pohotovY k sympa tickeniu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypravein dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou naS1 zasadou.

Am bulaneni sluiba EDWARD PACE Pohtebni hditel — olenem S P .1. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

Joseph Trifler Company, Chicago. ttig

DR. N. B. McNutt zubni lekat tikADOVNA NAD HARWEY'S CHEVROLET CAR AGENCY CALDWELL, TEXAS (18-20) 1.-.11Fg5IglEciPAEE=LE:ItENgE.1151;.17;:grgIgNAA:i, PPOIRICINC KALENDA172.

Ma.m.e v zasobe ien nekolik Pekalendata, kter: vynro1 4 r.

1r Ild 7 s,.b1S'..

r 0, T)ra'Odelna cena 60c. PiSte na Oe ro

0.0

chosloval, West, Texas.

(dz)

GET THE BONUS IN BOTTOMS UMW LDER, riper, smoother than ever before— O every drop extra-mellowed by 25% extra ageing in deep-charred oak! Yet at a new low price! That's the rich double bonus in every bottle of Bottoms Up, now aged a minimum of. 15 months.

Enjoy its richer, riper, mellower flavor today!

BROWN-FORMS Bottom:

BROWN-FORMAN Distillery COMPANY At Louisville in Kentucky

Makers of Famous

OLD FORESTER •

Kentucky straight whisky-4 years old. Bottled in bond under U. S. Government supervision. America's finest whisky since 1870.

Ve stiedu, dne 11. btezna 1938.

Strana 15.

V ESTNI

Je chybou kritiky, jestMe vytYOZNAMENI UMRTI OS. 2362 DO Tajemstvi citit se ubohYm zale2374. — Tobiai Vanous, od tddu urnelci, ze ztroskotal v torn, v 237( VeETMO. Bratrske Spojeni cis. 128, zemtel zi vtom, miti dosti , easu, abychom dne 11. fmora 1936, star jsa 41 ro- Si mOhli lamat hlavu jsme-li c- eeril nikdy necht'el miti Uspech.

2362. — Terezie Mikulas od iadu 101, na srdeeni vadu. K Jednote pti- pravdu St'astni ei nikoliv.

Ivor Brown.

Hvezda Texasu cis. 47, zemtela dne stoupil 10. btezna 1917. Rolnik. Cis7. fmora 1936, ye stati 53 letech, lo certifikatu 6835, a die stanov ona zapal pile. K Jednote ptistoupila pravnen jest k podpote v eastce 3. list. 1907. Oislo certifikatu 10737, $1000.00. a dle stanov opravnena jest k pod2375. — Adela Sladek, od tadu pore v eastce $500.00.

Alamo cis. 131, zemtela dne 23. ft2363. — Jos. F. Martinets od du KomenskY els, 20, zemtel dne 9. nora 1936, ye stall 70 let, na zapal finoia 1936, star 'jsa 70 roku, na ra- plic. K Jednote ptistoupila 18. dubkovinu. K Jednote ptistoupil 1. na 1907. Oislo certifikatu 5702. a dervcrice 1897. Obchodnik. 6islo cer- die stanov opravnena jest k podpotifikatu 1191, a die stanov oprav- l'e v eastce $1000.00.

3 nen jest k podpote v eastce $1000.2376. — Aug. Woitmann, ad ta0,;. au FIvezda Svobody els. 87, zemtel ItYCHLIK eeka v Bremerhavenu u lodi Bremen a 2364. — Terezie Kotrla, od tadu dne 18. kijna 1935, star jsa 67, na Europa, odkud jedete do PRAHY bez ptesedani.

KomenskY els. 20, zemtela dne 10. sauzieni sttev. K Jednote ptistou Unora 1936, ve stati 57 let, na kra- -il 25. dubna 1910. Delnik. Oslo ni neduh. K Jednote ptistoupila 11. certifikatu 9385, a die stanov oN4 Oo cestujte na oblibenSich rychlYch lodich: Unora 1904. 6islo certifikatu 4408, pravnen jest k podpote v eastce a die stanov opravnena jest k pod- 4000.00. pote v eastce $1000.00.

S bratrskYm pozdravem, 2365. -- Jos. Spaeck, od itadu KoJ. R. Kubena, taj. Hl. Nadu. menskY cis. 20, zemtel dne 12. U.nora 1936, star jsa 63 roku, byl raSTYborne teleznieni spojeni z Bram do Hamburku. nen mrtvici, K Jednote ptistoupil Informace kterYkcliv agent neb 14. dervence 1912. Rolnik. eislo cerZubni Lekar tifikatu 663, a die stanov opravnen jest k pcdpote v eastce. $1000.00.

V PARKEROVE BUDOVE 2366. — Jan Pusajovskk, od tadu Telefon 353.

Slay. SdruZeni els. 90, zemtel dne 515 Cotton Exchange Blg., HOUSTON, TEXAS. BRYAN, TEXAS 13. finora 1936, star jsa 41 rbkft, byl nahodou zasttelen. K Jednote ptistoupil 5. ledna 1913. Rolnik.

Oislo certifikatu 5470, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

2367. — Jan Franta, od tadu Pok. Texasu els. 1, zemtel dne 15. anora 1936, star jsa 75 mkt, na zapal pile.

K Jednote ptistoupil 1. eervence VE STAREM MISTE PAPA GEORGE. 1897. Rolnik na odpoeinku. Cislo certifikatu 1477, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

Nage zasoby, pozilstavajici z novYch jarnich late k, obuvi, odevu a damskYch gatti, jsou nyni 2368. — Jul. A. Bock, od tadu Pi. F. F. Leg ikarova, a pi. Jennie Simkova oc hotne vain pomohou zasobiti se k Velikonocim.

Touha cis. 125, zemtel dne 13. fino--' ra 1936, star jsa 61 rokii, zastkelil HEDVABi — Nove jarni stejno- POKRiVKY NA POSTEL — 80x KALHOTY — nove jarni, svateese. K Jednote ptistoupil 18. dubna a Si ni pro mu105, barvy raZove, zelene, barevne i a CA A ft 1919. ftiditel dtevaskladu. Cisio cerae, vYSe od u C modre neb slate, kus "prints", yard tifikatu 7212, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

DAMSKE KABATY a "SWAG- "LACE MATERIAL" latka na sa- SPODNI KOSILE A KAITI-TOTY muZske Rayon, ty, 36 pal., nove jarni 2369. — Razina Pokorny, od tadu GER" obleky, nave 9C Kopernik cis. 2, zemtela dne 18. U.5c kus barvy, yard jarni vzory, vY ge od nora 1936, ve stall 66 let, na zapal muiske modre, Dainske DETSKE SI 1:1EViCE, svateeni, OVERALLS RAYON PANTIES plic. K Jednote pk ; stoupila 8. fino"Sanforized" proti do bile neb ozdobne trimovane, ra 1903. Oislo certifikatu 10038, a sraleni, pouze $1 eerne C kus 10 die stanov opravnena jest k podpote v eastce $500.00. damske PONOZKY — truiZske, svateeni HEDVABNE SATY BROADCLOTH SHIRTING 2370. — An. Martik od itadu PoRayon do nove PRINTS, nove jarni, krok Texasu eis. 1, zemtel dne 20. para larni 36 pal. silky, yard 1 finora 1936, star jsa 75 ran, na seglost vekem. K Jednote ptistoupil STOLUVKA — 46 pal. silky, DAMSKE STkEViCE — Novo KLOBOUKY — Nave jarni, svasvateeni, bile neb derne, teeni pro mute a mlade mute 21. pros. 1902. Rolnik na odpodinku. stejnobarevne a ozdob6islo certifikatu 3116, a die stanov ne vzory, yard C ad opravnen jest k podpote v eastce l l ra do SHEETING — bilene, 9/4 nej$1000 00.

NOVE OBLEKY — Obleate se k COVERALLS a OVERALLS — lepgi jakosti, (6 yarciti 2371. — Veronika Valerian, od Velikonocim, ceny od detske pouze limit), yard LiU C tadu oechoslovak els. 141, zemtela za •49c dne 22. anora 1936 ye stall 69 let, CURTAIN SCRIM — barvy na srdeeni vadu. K Jednote 2ova, zelena, modra, brio, KOSILE — do prate pro mute, a vYge. cstoupila 12. list. 1905. oislo certizlata, orchid a ecru, yard jC modre, dobre, teZke jakosti fikatu 103 ,25, a die stanov opravneCHLAPECKE OBLI✓ KY — Nova na jest k podpote v eastce $500.00.

DOIViESTIS — nebilenY, 40 pal. jarni, take tma y .e k prvni kona girokY, dobre teake jakofirmaci, vYge 2372. — Fr. J. Hubaeek, od tadu sti (10 yd. limit) 10 yd. JU C od SLAMENE KLOBOUKY — Maine Ennis eis. 25, zemtel dne 24. 'Mora velkou zasobu 1936 ,star jsa 44 rokil, na rakovinu.

DETSKE ANKLETS — CEPICE — pro hochy, vYg .

K Jednote ptistoupil 12. kvetna navYch acistinfi, vY ge od 1 0C nove jarni, vYge od C 1912. Rolnik. Oislo certifikatu 1610, ZACLONY — zhotovene, barvy SVATEtNI KOSILE — pro mu- FUKAVICE — Pro mute, kolene a die stanov onravnen jest k podposlate, modre, rfaove, zed prace ae, nova jarni te v eastce $1000 00. lene a orchid, kus poara za th)C kus _ a ZPU 2373. — Vine. Kuroak, od tadu echoslovan cis. 40, zemtel dne 20.

Mame na sklade apinou zasobu "Star Brand" st tevicii do prate, pro kaMeho elena rodiny, za finora 1936, star jsa 60 rokfi. na zanejlevnej gi moZne ceny. duch. K Jednote pTistoupil 9. dervna 1"12. R lnik. 6isio ce-vrkitii 2578, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

'[1

ESVISLIVEASKA

coLurts

BUS HANSA — DEUTSCHLAND HAMBURG — NEW YORK

Dr. F. J. Kienek

HAMBURG - AMERICAN LINE " raii GERMAN LLOYD

Nipravte se na Velikonoce v

Hendler's Dr Goods o e TEMPLE , TEXAS

no

98c

C

$4.95

• 00

$1 (5 1.95 .$3.95

1.49

c

$1.95

95

10c

98c d ° $2.95

$9.95 do $13.95

rn

$4.95

49c 69c

25c - 15c

en

C 98c

,

49c 49

11111110M11011•MJIMEMIMMOEMINCIMMIM1601■

FOROVNEJTE

NAsE

CENY DRIVE NE2LI KOUPITE

Strana 16.

e streciu, dne 11. btezna 196.

VtSTNIK

Poutiveite k oznamovini

Mali Oznamovatel Svobodrui divka piijme misto ye deni domacnosti, vyzna, se ve vegkere praci. Pike na Vestnik, (18-pd) ye West, Texas.

Proda, se zanovni pfenosnY Remington psaci stroj s eeskYm pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo pigte na echoslovak, West, Te(18-dz.) as.

Dr' Kdo by si chtel otevtiti pivnici? Nasledkem vyvoleni sucha v nagem okresu, musim stehovati me zatizeni do pivnice, ktere ma cenu $1,000, a jest velice dobre. Jestli ye vagem miste je prazdna budova a nekdo by si ptal jiti do takoveho obchodu, tak pigte na: Louis Strakosh, 207 N. Main st., Ennis, Texas.

(18) TABAK LISTOVY na prodej. 10 a 15c lib. nevyplacene. Joe Burygek, Portland, Tenn. (17-20pd) mengi farmieku OWN Koupim blizko mesta. Pigte pod znadkou: "Kupitel", Vestnik, West, Texas.

(17-20pd.)

NABILDNUTI K SRATKU. Vdovec ptal by se seznamiti s vdovou do 55 let, ktera by byla 0chotna bydlet na farme. Jsem 60 let, zdravY a jeden syn bydli se mnou Pigte na "Vernost", Vestnik.

West, Texas (17-18) PAMATUJTE, to nachlazeni na prsou mate pfivoditi zapal plic a koneene i smrt, tedy zaveas upotfebte toupaluv Liniment a bude dobte. Horke obklady to vezme zameziti pichani na prsou a tudii nutno upotfebiti velkou lahev za $6.00. Vgechny Ceske lekarny jej odporueuji. Kde neni lekarny pigte pfimo a po glete M. 0. na John toupal Co., Caldwell, Texas. (Fb-Mch) Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06ift LEKARI BrYle spravne pkipravene.

6as dle inluvy.

Telefony: Ufadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS. TR2Ni CENT ye Waco, dne 11. hiezna 1936.

Bavina, str. middling 11.00-11.50c Korna v klasech 43-45c Oves v pytlich, bu gl 25-27c Renice, bugl 75-80c Jeemen, bugl 38-42e Slepice, libra 14c 160 Krocani Kohouti 6c Kutata ku smateni 20c Vejce, tucet 131/2c

a

Nove delo proti letadlum. Nove protiletadlove delo stfili do vYge 6,000 metro sou.easne z osmi hlavni. Granaty vati asi kilo a mohou bYti hotlave nebo vYbu gne. Delo je rychlopalne a tadne letadlo nemate uniknouti jeho pal)* Vybuchujici stfely vytvofi opravdoire peklo plamena a ocele. Delo ma take znamenite zametovani, pii dern.2 sttelee vidi letadlo na matnici docela jasne. Protiletadlova dela tohoto druhu jsou ut postavena na nekollka kfitnicich anglickYch.

OZNAMEN1, KANDIDATO

Mojim

piateliun ol3eantim v ledenactem kongresnim distriktu.

All political advertisements must be paid in advance.

Nite uvadthe kandidaty, kteti. Vas tadaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach. dne 25. eervence 1936.

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES FORT BEND: JOHN W. KOLAJA za odhaddiho-vybereiho dani OKRES MATAGORDA ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu.

TechnickY pokrok a jeho nesnaze. Nesnaze, se kterYmi se setkava technickY pokrok, jsou skute.one east() nedekane. Na svete je dnes na tisice dobrYch, ba motno Mei i reyoluenich vynaleza, ktere jiste jsou schopny tivota a ktere piece odpodivaji v tresorech velkYch vYrobnich a spottebnich koncernt.

Je tomu tak proto, to nekdy znamena novinka, ze by se znehodnotilo velmi nakladne a nove potizene zafizeni, anebo to by nejakY obchodni pfedmet, jemut probojoval koncern s velkYm tsilim reklamnim a jinYm misto na obchodnim slunci, na.hle zastaral. Prato se deka, i nekolik let, at se umoti kapital, kterY je investovan do ptedmeta nyni vyrabenych a teprve pak se uvede na trh novinka. Je mnoho ptiklada, to dokonalej gr vYrobek nebo vynalez musi eekat, at se dostateene vyutije kapital investovanY do vYrobku dosavadniho. Tak zhotovila americka strojirna stroj, kterY je kombinaci nekolika stroja na \TYrobu obuvi, ale nedala jej na trh Jan proto, to by tim ohrozila odbyt svYch betnYch obuvnickYch stroja.

Nebo jindy sestrojil nekdo lepgi groubovou matku. Ale pak by se spottebovavalo mnohem merle groubovych matek, a tak by byl zisk vYrobcu z noveho vynalezu pochybnY. Podobne se neza,chytavaji kdychtove plyny z vysokYch peci a nevytapeji se nyni v telezdfskYm pramyslu pece, ani se nepohaneji motory. Nebot' kdyby to hutnY koncern einil, spottebovavali by mnohem merle uhli v telezarne a zamestnavali by merle svaj vlastni dal.

0

Telefon v autu. Podle italskYch zprav podatilo se italskemu fysiku Mastinimu vytegiti problem kombinace rozhlasoveho pfijimade a telefonu. Objev Mastiniho, vyzkougenY v praksi na automobilovYch radioptistrojich, nema nic spoledneho s radiofonii, lee to urnotriuje ptijimade jako telefonniho ptistroje. Umo2nuje piijimati telefonni hovory a dokonce take volati iibovolneho teastnika telefonu, tedy umotriuje i hovory mezimestske. Principem objevu je: v oka-

W. R. POAGE Pied 12 lety jsem oznamil, to se uchazim do ttadu Statni legislatury. Obeane metro domaciho okresu poctili mne zvolenim do tohoto 11tadu a dali mi ptednost pies velmi dobreho mute. Od to doby jsem byl pocten povY genim, a po Poslednich gest let representuji svaj distrikt ye Statnim Senate. Skorem tfetinu meho tivota protil jsem ve snemovne, a pied tim iadu let ptipravoval jsem se k teto pirsobnosti v akademickem gkoleni v Baylor a na statni universite. Domnivam se, ae jsem zpasobilYm nastoupiti dalkrok a to do spolkoveho kongresu. Mam dostatek zku genosti co se zakonodarstvi tyde, cot mi umoz. iiuje uzitecnym zastupcem lidu a to mnohem spige, net kdokoliv jinY bez techto zku genosti a koneene, jsem mlad a vYbojnY. Jsem narozen v tomto distriktu pied 36 lety. Bude tomu sto mica co jsme prohlasili nagi neodvislost od Mexika, ptesto na g distrikt az doposud nebyl v kongresu zastoupen svYm rodakem. Stoletnice jest ptihodnou dobou ku zvoleni domorodeho kongresnika.

Ve statni zakonodarne zkougel jsem slou2,1ti lidu distriktu, jet zastupuji dle sve nejlepgi schopnisti.

Setrval jsem v teto snaze, rievynechal jedineho dne behem roka co senator. Vedl jsem boj, mnohdy ojedinele, smetujici k zamezeni zvYgeni vYdaja statni administrate.

Usiloval jsem o tlevu zdaneni majetku a podporoval obe ptedlohy — osvobozeni Bane z domoviny, a opugteni od navrhovane statni ad valorem dame. Nabidnul jsem pfedlohu, jet by pfesunula vetginu dani

na vYvozce nagich piirodnich zdroja, time ulevilo by se daneplatcum a zaroveri ziskan byl fond k vypla ceni starobni i)eme, pro kterou sem hlasoval a ktera by mela byti vyplacena uznale co nejdiive. Byl jsem jeden z tech, kteii sepsali t. zv. "State road assumption" zakon, jim2 ugetteny poplatnikam meho distriktu miliony dolara a spclupracoval jsem na katde osnove Brazos River Act's, ktera pti pattiene podpote Washingtonu, ptinese nagemu okrsku dalgi miliony. Tyto ptedlohy dle prohla geni souda uznany byly tstavnimi. Kratce tedeno, myslim, to jsem prokazal svoji schopnost v zakonodarne a vetim, bych byl utiteenYm i v kongresu.

Nemyslim, to jsem nepostradatelnYm pro narod, stat, distrikt zajmove skupine. Do teto kampane byl jsem ptinucen. Ne3inim tadnYch finanenich obeti vzdanirrk se sveho mista v senate abych mohl kandidovat, net kdybych nevetil ye sve zvoleni, svaj Ufad bych neskla,dal.

Dosud byl jsem s lidem tohoto distriktu. Me nazory na vetejne otazky jsou v geobecne zname. Nehlasam radikalni zmeny. Jsem demckrat. Souhlasim s presidentoqm poctivYm asilim pro navrat brzke a Alpine hospodalske obrody.

Vetim v pinou vladni napomoc zemedelstvi, pti nejmen gim stejnomernou, jit se dostava, jinYm pramyslu. Vetim, to tato napomoc mate bYti tstavne zavedena jakmile se kongres otazce bude moci venovat s rozvahou, protote nemohu veriti, by vlada mohla dle tstavy chraniti jeden obor pramyslu a uptiti to same farmati.

Maj soukromY tivot jest dobte znam nagemu lidu. Nejsem zamoinYm, net doufam, ze mohu bYti zvan eestnYm mutem. Nemam prostfedkil k thrade girokeho oznamovani a budu nucen spolehati na-pomoc svYch pfatel, bych byl schopen nraditi vydani moji kampane. Nebudu jim moci za pomoc zaplatiti spolokovou slutbu. Mam Indio penez a mnoho ptatel net budu miti volnYch mist k obsazeni, net jsem *pine pfesvedeen o velke vetgine ()Want ye vgech eastech distriktu, kteti si pieji kongresnika, znaleho zakonodarstvi, jemut budou ku zvoleni pomahat. • Utivam tohoto prostfedku k oznameni sve kandidatky do kongresu za 11tY texasskY distrikt. Budu kaidemu vdednYna za pomoc a ptimluvu.

W. R. POAGE. Senator Poage jest Menem S. P. J. S. T. ....1•■•■=11110••■■■■

mtiku, kdy je eislo abonenta telefonu volano, uvede specialni zatizeni, jimt je telefon dopinen, v nost vysilani a promeriuje proud ye vinu, kterou pfijimad zachyti, at' je kdekoliv (patrne ov gem musi laYti stale zapjat). Rozhovor se neHAI nijak od normalniho telefonniho hovoru. Skondenim hovoru automaticky nastane vypnuti vysilade a pfislugne telefonni eislo je opet volne pro jina volani. Volani libovolnYch eisel deje se tak, ze vytodeni volaneho 6isla se stone u rozhlasoveho ptijimade (tedy o to-

to zafizeni je -ptijimad rozgiten).

V torn okamtiku provadi vlastne volani telefonu v byte (tteba jeho sluchatko je zave geno) a je ovgem po celou dobu obsazen. A vola.ni se tedy deje normalni cestou telefonni siti.

•

IL

Pokyn nerneckYm divkam: Dilte se hrnce, smetaku a plotny a potorn snadno najdete mute. * Umelec tvoN jako Bah tvoH, ze sveho vlastniho. Ja a ke sve vlastni podobe.

Sheldon Cheney.