Vestnik 1936 03 18

Or art Slovanske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ve stkedu,

(Wednesday) 18. BREZNA (MARCH) 1936.

OSLO 19:

PROC SELHALY MiROVE, SMLOUVY. EZINARODNI system, zalolenY vitezmirni staty y e Svetove valce, zda se byti vaIne ohrolen. Timto systemem nedal se zaraziti pochod Japoncu do tiny, system tento nedovedl si vynutit u Nemat dodrlovani vojenskYch klausuli Versaillesske smiouvy mirove a nezabranil vpadu Italia do Habae.

Velka, dohoda, Kellogfiv pakt, Washingtonske funluvy jsou neplatny v • teich til velkYch mocnosti, ktere vy gly z valky, nejsouce uspokojeny koneenou jeji liky idaci. Nespokojenost techto t • i narodu mohli bychom oznaditi jako nemoralni, abychom ptechodne skryli sve zklamani, ava'ak nemohli bychom trvale potladovati pravdu, le ptieina nezdaru vybudovaneho mezinarodniho miroveho systemu tkvi hlavni merou v nas a nikoliv ye zlobe onech tti nespokojenych velmoci.

V Patili v r, 1919 byla nej yySSi moc, na nil zaviselo rozhodovani civilisovaneho sveta o povaleenYch problemech, v rukou Britanie, Francie a Spojenych Ste,t0. Kdo ma moc, ma take odpovednost. Teto nejvyMi moci bylo vyulito k urovnani, dle ktereho v zasade bohata mista zernekoule ptipadla vitezam a soueasne se odeptelo Nemecku, Italii a Japonsku zakonne i moralni pray ° na vybudovani podobnYch dominii, *Ice, vitezi v to dobe ji2 melt Velka dohoda, Kellogil y pakt, washingtonske elanky daly mezinarodni sankci k existujicim dominiim a postavily mimo zakon vkchny snahy o vybudovani dominii novych. Jinymi slovy: JmenovanYm teem "outsiderilm" bylo , zakazano ptivlastniti si nove drlavy.

Tato Uprava mezinarodnich pomeril vytvofila tti molnosti budouciho vYvoje: 1. Mohla byti uhajena spojenYmi silami spokojenYch vitezil bezohledne proti kteremukoliv odparci. To byla v podstate politika Clemenceaua a Foche. 2, tprava tato mohla vSak tea byti uhajena bezodkladnYm a obratne stylisovanYm kompromisem, ktery oteviremim trhil a uvolnenYm ptistupem k surovinain poskytnutim finaneni y Ypomoci, dohodou v otazkach kolonii a cluslednYm generosnim ohledem na zranenou citlivost onech tti nespokojenych narodu, by u nich vyvolal pocit, le se jim data ptilelitost k rozvoji, o kterY usiluji, jako i pattiena, Acta, je2 je v souhlasu s jejich dejinnou tradici. V to politiku doufali hlavne Wilson, Briand a Stressemann a ona byla ptieinou duvery, soust • edene na 2enevu.

3. T • eti mo2nosti bylo, 2e by mohla byti zvracena cela Uprava povaleenYch pomeril, jakmile by nespokojene mocnosti znovu vybudovaly svoje armady.

Tato tteti manost se dostavila historicky dfilelitYm dnem v zati r. 1931, kdy Japonsko zadalo pochodovati proti Mandlusku, bez ohledu na 2enevu. Selhani povaleeneho miroveho systemu zavinil fakt, le zapadni vitezove nemeli ani Will obhajiti system nasilim, ani dosti moudrosti, aby zachranili system nstupky. Willi ye sva ptani a spolehali na nejaky zazrak, kterY pomuk, aby nic podstatneho nemuseli vydati ze syYch, valkou naby-

lry)

tYch draa y. Ve svete rebelujicich velmoci pokougeli se vitezove spojiti prospech, vyverajici z imperialismu, s vYhodarni, plynoucimi z pacifismu. Spolehali se ptilig na zakony, ktere sepsali, na moralni itslovi a na sve vlastni Uvahy proti zlu a nepotadku, nel aby, byli s to udrleti na uzde ty, kterYm nezamY glelt vydati neco podstatneho na zaklade rozumovYch argumentil Ceho si dobyli zapadni vitezove medem, doufali, le podr21 pro sebe yydavanim protestiI a tim, kdy budou ptilelitostne nedatklivYmi. Ponevadl nebyli ptistupni

rozu-

"Modlitba" za Ochranu naroda.

Svatopluk tech: "A*2 narod piny zpupnosti a zloby, jen loupi jinYm volnost, vlast i 'tee a nad valnYmi zbitYch plemen hroby i na druhe svuj tasi kletY met, as leekou zisku, postrachem a lesti, ku praporOm svSrm ptipne sveta by druhou podrobil sve krute pesti a pak i pomocnikfun pouta skul — Tam nebud', Pane, tam nechat' hnev Tvilj bleskem 'pomsty vzplane I"

movYm argumentiim a ochotni dent se o nabyte dr2avy, nauoili tim chapati nespokojene narody, le rozum neovlada silu a le nespokojencum nelze ocekavati ptilelltost k dosaleni takoveho vYhodneho stavu veci, jakemu se tegi vitezove.

A protol'e nejsou zvitezivsi staty ochotny spojiti se a bojovati, jsou-li vyzvany, poueily nespokojene narody, .2e jest dobte pustiti se s nimi v boj. Vitezove se chovali, jako francouzska Alechta v race 1789, ktere. byla ptillS demoralisovana, ne2 aby mohla obhajiti svaj majetek bojem a ptilig kratkozrake., nel aby einila Ustupky v dobe, kdy jegte situace se dala zvladnouti Tim byla vyvolana situace, ktera, jest ye skuteonosti revoluci, namitenou proti mezinarodnimu tadu, a tato revoluce, jako vkchny jine ptedchozi, jest brutalni a hroziva. Bude uainen pokus o znovnzavedeni mezinarodniho potadku, kterY by umolnil ne,rodtim divot v miru? Kel by ti, kdo se pokusi v budoucnu o zachovard miru se poueili s dostatek z na gi chyby: ze jsme se snalili dosici vYhod miru a potadku, ania bychom chteli platiti cenu za ne. Cenou tou rozumim obranu existujiciho tadu jednak zbranemi, jednak moudte povolovanYmi ustupky, Nechut' k boji a nepohotovost ke kompromisu ptipravuji revoluci a valku, nebot' ye svetovYch vecech zrovna tak, jako v tuzemskYch zalaitostech, da y& kompromis a statni moc vlade pottebnou duraznost. Chybili jsme, ponevad2 jsme se dikali sve mod a soudasne

jsme odmitali kompromisy. SamotnYm nasilim bychom neuhajili mezinarodni tad, ponevadt nemame k tcmu dostatek sily. AvSak mezinarodni tad bychom neuhajili ani pouhymi Ustupky, protok ptivoliti k neeemu, vi-li s2 o nas, 'Ee nemame silu k odporu, znamenalo by zvy'Seni paadavkil do nesnesitelnosti. Ve svetovYch zalelitostech, jak je zname, jest tfeba spra yneho vyvaileni pomeru sily a kompromisu, col jest umenim diplornatii a statnikt.

Tyto dva einitele (silu a kompromis) nelze od sebe oddeliti, a statnicke umeni vy'laduje uaiti jich soueasne v kaldem ptipade ye zvla'St' yhodnem pomeru. Jest to umeni, ktere dosud nebylo ovladnuto ani vojenskYmi diktaturami a autokraciemi, ani pacifistickYmi demokraciemi.

A dokud tento druh statnickeho umeni nebude ovladnut, dotud nelze beekavati trvaleho miru.

Piitomnost a budouci nase LOVEK aije dvojim livotem, nil'Sim a vy'S"Sim. Nizsim 2ivotem rozumime yk, dim tea sve udrlujeme v dobrem stavu. Musime jisti, piti a spat, aby fel° nechtadlo. Tento nisi zivot je nutnosti, protole jen ye zdravem tele je moan' zdravY duch. Ale nesmime se obmeziti pouze na tento nisi divot. PravYm ukolem naSim jest divot vy ggi, smetujici k ustavienemu pokroku mravnimu i rozumovemu eili dukynimu pokroku.

Tomuto mravnimu a rozumovemu dili dukvnimu pokroku kikame obecne kultura, a proto kulturni divot eini teprve divot lidskY vzneknYm a krasnYm. Po strance kulturni muaeme byti hrdi na to, 'le jsme nejen Amerieane, ale i Cesi. Cesky narod, aid malt', vykonal v minulosti velmi mnoho pro vzdelanost celeho sveta. Staei uvest Jana Amose Komenskeho, jej2 celY svet zve "ueitelem narocift". a o nernZ president. Kolumbijske university v New Yorku Nicholas Murray Butler ye sve prati "The place of Comenius in the history of education" (Misto Komneskeho v dejinach vYchovy) napsal: "KomenskY je dnes po 300 letech eten kde uditele se shromeldi a kde jde o vYchovu." Amerika ostatne vysoce cenila tohoto velji2 za drra jeho 2ivota. Roku 1642, keho kdyl dlel v LondYne, pozvan byl KomenskY do Ameriky, kde mu nabidnuto ptedsednictvi Harvardske kolleje. Tato dnekii vehlasna universita v Cambridge, Mass., byla kratce pied tim, roku 1636 ztizena. KomenskY pozvani toho v'Sak neptijal, byv ziskan pro 8vedsko. Nejen vsak minulost, i ptitomnost eeskeho naroda je skvela. 6ati ueenci te gi se nejleiAi povesti po celem svete, Ceska universita v Praze patti mezi prvni university v Evrope, eeska literatura a umeni stoji na stejne firovni s literaturou a umenim nejptednej'aich vzdela(Pokratovani na str. 5.)

eecha

Strana 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jei by obsahovaly neveene, neb zivadne polemiky, poiadatel predklada ve smyslu Tiskovemn yp3orn k vlastninin rozhodnutf.

Wheelock, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Dnes jsem si uminila, to napitu par tadkri do Vestniku. U2 je tomu hezky dlouho, co jsem posledne psala do Vestniku, tenkrat jsme bydleli v Hallettsville. Nevim, jestli muj dopis bude se hodit do tisku, ale aspori zkusim, nebo ja nejsem tadna extra dopisovatelka do novin. Ja radeji etu dopisy net pitu, ale kdyt chceme Gist, tak myslim to musime psat. Ja rada atu dopisy od znamYch, ale malokdy jich uvidet. Prod vy tam z Caldwell nic nepitete?

Ja vidycky rada uvidim zpravu tam odtud.

Dopis pani Rudolf Mikulin se mne libil. Posilam pozdrav p. a pi, Jan KohutovYm a ter na Frank a Albina Kohut. Jak se asi mivate ci? Jak ten eas utika, ut 4. brezna tomu bylo rok, co nate statenka Rozalie Paulova, nas opustila. Nezbylo nam nic, jenom bolestna vzpominka na nati drahou statenku. Dnes, co toto pitu, zase se mraei a myslim, to bude prtet.

Lide maji nyni hodne prate, prave se sazi korna. Nekteti ut mail nasazenou a druzi teprve sazi a jedni teprve oraji. V loni jsme men mokrY rok jak bude letos nevim, ale pilla bych si, abychom udelali lepti rirodu letos. V loni krmiva bylo dost, ale baviny jsme udelali malo. Neudelali jsme dost baviny na doktory, nebot' v loni jsme meli hodne nemoci. Mile hospodyriky, jak mate ktera mot kutatek. jette malo, nebot' slepice nechti seat. V zahradce jsem take teprve zeleninu sazela. Zimni zahradky jsme nemeli letos, o to se pan Severak postaral. Myslim, to uz toho psani dnes necham. Jestli toto pan redaktor nehodi do kote, tak zase nekdy nee° napitu. Motna to to bude zase za 8 nebo 9 rokri.

Se sesterskYm pozdravem jsem.

M. A, Fabian.

Blessing, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, to se ter zaeiname hYbat a doufam, ze se konedne take k nedemu odhodlame. Dne 1. btezna jsme odbYvali tadovou schrizi; ptitomen byl br. V. Kudera, kterY nam svou ptednatkou dodal trochu odvahy a povzbuzeni. Vysvetlil nam vte, co se dosud ueinilo, co se ma &nit, aby se 6eskS7 den a \TYstavka v Dalllas vydatily, pak jakYm bem bychom meli bYti rieastni a jakYm zprisobem bychom tuto akci men podpotit finandrie.

Bylo usneteno, by se pracovalo na teto akci spoleane, vtechny spolky by pracovaly k tomu, by nate osada t. j, rely okres Matagorda se chopily, a spoledne nejakou slavnost uspokadaly, by nate osada nezristala pozadu za jinYmi. Nat tad zvolil dva a site Fr. Domorada a Meth. Zhanela na vYbor a kahlY spolek zvoii dva eleny a tento vYbor pak bude pracovat k tomu, bysme ter nejakYm zprisobem na slavnost "Stoleti Texasu" prispeli. Od katolickYch spolku byli ptitomni: pp. Karel Nemec, J. Dluhot, J. Tobola a tito panove ter slibili, to to ptednesou ye svych spolkovYch schimich a nechaji zvolit z kali:le/10 spolku dva Cleny na vYbor. Dale usneteno, by se svolala na 22. latezna vetejna schrize a tam se ma ujednat, co vlastne podniknem, Doufarn, to se vtichni do schrize dostavi, neb je to nate narodni povinnost. Na zdar!

Meth. Zhanel.

Iad Prapor Magnolia, eislo 65.

Mili bratti a sestry!

V ptitti schrizi budeme mit driletite jednani, tak se dostavte vteci, budeme jednat o zdbavach, neb nekolik nas tam nic nevyjedna.

Tak nezapomerite a ptijd'te 5. dubna do schtlze ye dye hodiny odpoledne.

Pi, Ed. Balcar, taj.

VESTN t t

Ve stiedu, dne 18. btezna 1938.

VYKAZ NOViCH L4 LENU ZA MESIC UNOR 1936.

Die NAM, tiidy pojistky, stall obnosu pojistky ftad Vida Stari Obnos B D C 1 31 $ 500.00 1 41 1,000.00 18 1,000.00 30 1,000.00 36 1,000.00 24 1,000.00 18 500.00 16 1 37 500.00 17 1 16 1,000.00 17 1 28 1,000.00 1 25 16 500.00 28 1 26 1,000.00 28 1 20 1,000.00 28 1 17 1,000.00 30 1 22 1,000.00 35 1 17 1,000.00 35 1 16 500.00 36 1 21 1,000.00 36 1 27 1,000.00 39 1 30 500.00 39 1 38 1,000.00 39 1 39 500.00 39 1 31 500.00 39 1 37 1,000.00 47 1 23 1,000.00 50 1 16 500.00 1 55 17 1,000.00 1 72 41 500.00 1 73 17 1,000.00 1 73 17 1,000.00 73 1 37 1,000.00 84 1 29 1,000.00 84 1 18 1,000.00 87 1 20 1,000.00 1 87 28 500.00 1 105 24 500.00 105 1 27 500.00 108 1 42 2,000.00 112 1 16 1,000.00 123 1 56 500.00 123 1 1,000.00 20 129 1 16 500.00 1 130 32 1,000.00 135 1 16 1,000.00 142 1 26 1,000.00 142 1 25 1,000.00 142 1,000.00 1 23 1 142 22 1,000.00 156 1 30 500.00 PojiSteno v aide B 18 elenu.

PojiAteno v tilde C 28 eleml.

PojiSteno v trade D 3 elenu.

Pramerne stati. 26 let.

Prihnerna pojistka $847.00 merle.

PripojigtenY. 1 63 126 1

46 55

1,000.00 500.00

DetskY Odbor.

Doeasna 28 1 2 36 68 1 87 1 89 2 1 130 142 3 147 1

ftĂĄci

PojiAteno dodasne 12 elenu.

Jsem s bratrskSun pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 29. imora 1936.

Pokrok Sweet Home Cis. 63.

Sweet Home, Tex. Timto davam na vedomost vgem brattim radu Pokrok Sweet Home eis. 63, to budeme odbYvat zvlattni schilzi 21. brezna, a pripada to na sobotu. Schfize zapoene v osm hodin veder ye Sweet Home Akole, a v gichni bratti jsou ta.dani, aby se sehilze zirdastnili, neb budeme mit dalaite jednani. Na zdar!

Joe lieidaker, pied.

SCHUZE KLUBU CECHIE. Z Austin, Texas, se sdeluje, 2e se tam ye stredu dne 11. brezna t. r. konala schilze klubu Ceehie pti Texaske statni universite. Zahajila ji sl.' Milada Kottnauerova, ptedsedkyne a zazpivand byla - jak obvykle - narodni hymna "Kde domov mri.j?" Potom zapisovatelka ptedetla zapis o posledni schuzi, jent byl schvalen. Nasledoval hudebni program, sestavajici z vYriatku z oper, ktere zazpivala si.

Lud. Kopecka s jeji spoleenici s doprovodem na plane. Male deveatko mantelri HuserovYch z Granger pane zahralo nekolik deskYch pisni na plane. Dr, Midek venoval posmrtnou vzpominku sledne Justine SmYkalove, sestte studenta Ben SmYkala z Yoakum, a jeji pamatka uctena byla povstanim. Potom Dr. MiCek ptedstavil hlavniho teenika Dr. Jos. Kopeckeho ze San Antonio, jent promluvil podrobne o chystane Ceske vYstave pti hlavni vYstave Stoleti Texasu v Dallas. Jeho tee' byla vyslechnuta s velikYm zajmem. Po nem mluvil dp. Jos. Barton, fart Cesko-MorayskYch Bratti z Granger, jent vyzYval studenty, aby hrde va2ili si deskeho privodu a pracovali pro zdar 'Ceske vYstavky v Dallas. Take bYv. student, pravnik Roman J. Bartosh z Taylor promluvil. Pak student J. Barton oznamil jmena studentti a studentek, kteti hodlaji pracovati pro Ceskou vYstavu. Na.sledovalo ptedstavovani detnYch host& jejicht ptltomnost nam byla velmi milou. Ptitti program ptipravi sleeny Kutalkovy a student Pagad. Pekna schrize byla zakondena texaskou hymnou. S pozdravem, Rosalie Bila, zpravodajka.

Rad Elmaton, eislo 148.

Nat tad odbYval svoji pravidelnou schrizi v nedeli, dne 1. btezna, kteret" schilze byl ptitomen br. Kudera a take nas poctil svoji pHtomnosti p. Donat, kterY je dlouholetYm jednatelem pana Trinera a je dobte znam mezi natimi krajany. Pan Donal je milt' a uptimnY elovek. Bratr Kudera nam vysvetlil &el natfi oslavy v Dallas a tak bylo ujednano, by ftecky spolky zvolily dvoudlennY vYbor a etvrtou nedeli v bteznu aby se odbYvala schrize na Blessing ye dve hodiny. V natem tade byl navrhnut Josef Zemanek, ale pro naval prate se vzdava, tak byl navrten Frank Domorad a br.

Zhanel. Br. Zemanek slibil, to se schrize zudastni ate bude napomocen co nejvice mu bude motno.

V poslednim disle Vestniku ma br. Steiner pekne pojednani o zriroeeni elenskYch zaloh.

Ct6nY bratte, pozorne jsem tvrij dopis Ceti, ale nikde jsem nevynatel, to bys ses zminil, to nektere bondy nesou at 9 procent, jak br. GajevskY psal. Nevim, kam s tim mail, ale bylo to namitene na ty, co se dovolavaji snizeni tirokri. bratte uvat, na ktere strane to vie boli!

Take se pita ohledne nemocenske podpory.

Mili bratti, to vec je tak stara, jak nate Jednota. U nateho tadu se takova vec projednava jit tti mesice. Nevim, jak mute dlovek jezdit a mit tti t.ebra zlamane, Jedni berou a druzi plati. 2e si musi donest od doktora vysvedeeni, to je mot lehka vec. Mame dost Cienu, oni mysli, to kdyt oni plati 10c ptispevku, ze oni jsou opravneni na 25 dolarti katclY rok.

Jeden z vYboru.

New Ulm. Ctena redakce Vestniku!

Kdyt tak vesele trhame dynamitem skaly a velkY kus se nam podatilo urvat, tak to prohlitime a pozorujeme, aby na nas s vrchu kus nespadl, neb tomu nebylo co vetit; skaly byly velmi ptikre a nettesti stavalo se easto. a proto jsme museli bYti velmi opatrni. Byla sobota. Bosriaci vedle flat tahli na koriich jakYsi naklad, myslim, to to byly sutene hrutky a karlatky. Ostali stat a ptali se, jak to jsme mohli takovY kus kamene utrhnout. My jim ukazali dynamit, ti na to hledeli a pravi, to takova mast' a ma takovou silu.

Tu k nam ptijde od setniny svobodnik a ptinesl dristojnikovi zpravu, ze nas "cug" musi bYti o 5 hodinach rano u kompanie, ate ceig batalion ftinisttii musi bSti o osme, hodin4

Ve sttedu, dne 18. btezna 1936. nedeli rano pohromade. My jsme se hp ptali, jestlite neco vi, prod. Pravil, ae nevi sice, ale jak se trochu domytli, ae nam budou rozdava.ny medailony. Tak jsme u2 odpoledne do prate netli a hned jsme se ptipravovali na rano, bychom skoro "vymatirovali".

Rano jsme se setli s 5., 6., 7. a 8. kompanii, blizko teky Bosny, kde u2 na nas eekala Banda muzikantri. Bylo pekne teplo. Sloaili jsme ruenice do pyramid, na ktere jsme vtechno ostatni naveteli a pak si ka gdY natel chladek a tak jsme si odpodivali. Tu najednou trubae Sobotik zatroubil "pozor!" a tu vidime 2e oberlajtnant ptichazi. Museli jsme se setadit do kruhu kolem neho a on, dabrak start', mel kratkou tee. Pak se obratil na muzikanty a ti hned spustili, as se vtecko kolem ttaslo. On s usmivavou tveli zaeal nam pripinat medailony. Byla to jakasi nevinna radost.

Tea bylo trochu pitiva, piva a rum a kaadY dostal par doutniku. Kapitani napominali kaaaby se neopil. Tea se tancovalo, ovtem ae jen chlap s chlapem a nejvice se 0.11611 "eardat". Obrst chodil mezi ytemi a daval najevo, ae nas ma ytechny stejne rad.

Trubae Sobotik se odvaail tea napominat nektereho kamarada, aby se pamatoval a ne-opil se. Ale co se stalo trubaeovi? No, ptitel Cas, ze jsme se museli rozejit a kaatlY jiti tam, kam pattil. Nat cuk matiroval k Lianici. Zaealo se jia sent a my meli jette hodnY kus cesty do nateho leaeni. Trubad mel vytrubovat do kroku, ale chyba lavky — trubade nebylo!

Aa k samemu ranu dva sapeti sli hledat trubade ,a ua z daleka ho slyteli jak -si potrubuje pochod. Kdy2 k nemu ptitli, tak jeden na neho vola: "Sobotiku, kde jsi? Nu krut', nekrut', he y su!" On na to: "A co ty chcet?" — "No, my to hledame! Mat jit hned do lagru, nebo dristojnik pro tebe pole patrolu. VCera jsi nas napominal abychom dali pozor, a ty dnes nemutet trefit do lagru!"

Jan 8incl.

VYZVANI K BYVALYM STUDENTUM. Byvali studenti a studentky 6atiny od tkolniho roku 1926-27 na Texaske statni universite se addaji, aby okamaite zaslali sve adresy na adresu Dr. Ed Mieek, University Station, Austin, Texas. Vyzvani tYka se tea studentri a studentek, kteti studovali deskou tee v letni tkole zdejti university. - Jedno. se o potizeni ptesneho adresate natich studentri.

S uptimnYm pozdravem, Rosalie Slid, zpravodajka.

Sheldon, Texas. eteni spolubratti a sestry!

Musim to dopovedet, co jsem naeala. Kdyi se ua musi vyphjeit na pozemek,'je-li to nejaka ranch a yyptijei.se tteba $10,000 nebo $20,000, tak to Jednota prijei i na 4 proc. riroku, ale yyprijeime-li si na menti farmu jen 3 nebo 4 tisice dolarri, tak se musi platit 8 proc. a pak 6 proc. Uroku. Je to asi zakon, ale i ten se da upravit, pteje-li si toho vettina. To je tak v trhu, koupime-li bednu o 30 tuctech vajiCek, mame je lacinejti, ale jestli koupime dva neb 4 tucty, musime platit draae.

Red.: Urok na prijeky u naai Jednoty jest stejnY pro male jak nejvetti.

A ted' neco o tech osYpkach. Syn 171etY a dcerka 201eta je meli. Asi v 8 dnech u2 zase byli zdravi, dcerka tla delat a kluk jen po dvote se brousil. Hute bylo s Vlad'ou, ten je 24IetY, dotel a povida, abych je nepouttela yen, do slepiei polevky bych jim nudle neda.vala, radeji ryas, 2e je stravitelna. To vim, oni ty deti po 2 dny zvracely, ale pak jim velmi chutnalo a byly zdravy. Ten syn 2enatY tekl, ae asi ty osYpky take dostane a ve dvou dnech je mel vyraiene po celem tele, take mel horeCku i zvracel, ale co jsem jej pozorovala v sobotu 27. m. m., bylo lope, tak jel do Houstonu, je totia komisat dist. Kdya tam dojel, muselo mu bYt velmi zle, co me povidal p. D. a jini, ae vypadal ptepadlY, alutY a zsinalY, otce ani sousedy nevyzval s nim jet, tak otec ze strachu, by se nekde nezabil, kdyby mu bylo zle, jel za nim. Kdya dojel, bylo mu velmi zle, horeeka 104 stale, klesla, za chvili zase

Vt8TNiK vystoupila. Jeho Zena Francis me ptipravovala, to mute dosat "pneumoniu", ae na to mac lidi umte. Dobre. yYstraha pro me, ae jeji nevlastni matka pani Marie Mikeska z Bleiblerville mela take tu nemoc "pneumoniu", 'ae to mela tak, ae ji natli na zemi shroucenou, 'ae mela stahnuty pas tritirou, a2 se ji ta triUra do tela zatezala. Tak nevim, co je na tom pravdy. ale synova aena mne to tak tekla. No, jestli ta pneumonia je tak siina, aby aloveka zkroutila a aby z toho musel umtit. Francis take tekla, ae ona mod vi, ze delala pro dr. Hrutku. Ja nespala po 3 dni a noci, vlasy mne zbelely, ae za intij cel' vek 54 mkt jsem tak netedivela, co za ty its dni a noci, 'Ala to na nervy. Byl u dr. ilinka, ten mu dal medicinu, aby nemusel stale zvracet, kdy neco snedl a proti katli, ale ae jia ty horeeky a zvraceni ma po pâté ye ttech rocich, as sousedky rikaji, jak je divne a taloa nemocnY, tak jsem byla velmi zestratena. Nea ho ta nemoc mela, on velmi dobte vypadal, vaail 182 lib., ale chvala Bohu 112 zase trochu chodi a nee° dela. On je mlady, ale bude jeho zdravi stale ohroaovano, jen ho nisi, ua je toho mod a eeho mod, vte tkodi.

Ted' zase pine noviny o valce v Evrape. Ten krveaiznivY Hitler jim tam nahani asi strachu, ale oni ho tam asi take zkroti jak toho kajzra.

V Dallas budeme mit vYsta yu sto let Texasu.

Take bychom radi aspori na ten OeskY den.

Neni to tak daleko, vlaky budou levne a kdo ma dobrou karu, ma ptileaitost shlednout nem, co se vice za aivota nas startich lidi ua nebude opakovat.

Pane pozdraveni vtem nemocnYm pfeje„ Rosie Koneend.

Do Ennis a okoli!

V nedeli o 1:30 hodine, dne 22. btezna svolava se velka osadni schrize do Katolicke sine, ve ktere se podaji navrhy, aby mohli Utednici ode vtech spolkii, kterYch je u nas cela tada, chopiti se prate a udelati vec hotovou, kterou by podali jia hotovou organisatoru V. Kneerovi, kterY svolava schrizi na nedeli 29. btezna do Narodni sine, Proto se svolava Bela eeska obec enniska, aby se v nejvettim poetu J. Vytopil. schrize tett) sileastnili.

Crosby, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

2adam laskave za vysvetleni nasledujiciho: Kdo yam dodal seznam ptednatek po osadach br. V. Kudery z Dallas, Tex.? A kdo rozesilal po osadach tajemnikum ta.dri SPJST. jako i taj. RVOS. datum ptednatek, kdya se to neshodovalo ohledne datum?

Ku pt. v seznamu stalo datum pro Crosby: 7. btezna, na minulou sobotu, kdeato nateho tadu Prapor Magnolie Cis. 65 tajemnice eetla v minule schrizi 1. btezna, oznameni one ptednatky br. Kueery, na sttedu 11. bkezna.

A v tom smyslu mela natizeno tadem svolati schrizi na sttedu 11. btezna, cos tea oznamila v dopisu ye Vestniku ze due 5. btezna. — Jelikoa mnoho etenatri si toho nepovtimlo, tak nekteti se dostavili hned 7. btezna, jini zas 11. btezna. Jake vtak bylo zklamani vtech, kdyi na addne datum br. Kudera se nedostavil!

Hned na zaeatku imora mne kikal taj. od tadu sousedniho, br. R. J. Lott'ak, 2e dostal uvedomeni od br. Kueery, at' svola, schrizi do nektere sine, nemYlim-li se, na 11. imora, cot on tea ueinil, ale ani tehdy se br. Kudera do Crosby nedostavil.

(Seznam ptednatek jak dopisy ,tadovYm tajemnikrim rozesilal br, Kueera. Stal se tu nepochybrie omyl. Red.) Tak to yypada, jakoby si z nas br. Kueera udelal, jak se Mica, dobrY den. Udela to tpatnou naladu mezi elenstvem. A ja, mohu smele ae nemusi hledet snad onu chybu napraviti, nekdy pozdeji sem k YOH ptednatce jezditi. Pochybuji, te by kdo na pozdejti ptednatku se dostavil.

Ostatne naa tad Prapor Magnolie els. 65. odhlasoval v minule schrizi bkeznove $10.00 na vYstavu stoleti, a nekdy v Toni v podzimu jsme tea ptispeli na 6eskSr den v Dallas $10.00, eelkern tedy $20.00, cos myslim ae jest na nas

Strana 3. maiy tad, asi 75 elenri, ptimetene. — Prominte, nechci snad nas zde v Crosby chvaliti, neb nevim, kolik druhY tad vetai dal.

Ted' neco o poeasi a praci v poll. V eechoslovaku psal br. Vytopil, z Ennis zpravodaj, ae jako ten "ground hog" letos dobte neprorokoval. ae bylo tehdy 2. Unora, kdy vylezl z diry, zamraeeno. Zde ale u nas pti Crosby bylo tehdy easteene zamraeeno, ale tea i jasno. Die toho u nas uhodnul, neb dnes po testi tYdnech, vlastne od podzimu east() prti a velmi malo rolnikii co selo. Tteba neprti snad ptilia mod, ale zato velmi Casto. Pul btezna bude prye, ale zaseto velmi male, neb nic. To jen co jsou na leheich pridach neco zaseli.

S bratrskYm pozdravem vaem etenattim, S. Kelarek. lazi Dubovjr Haj v Ross, Texas. ✓ posledni pravidelne schrizi byl zvolen nemocenskY vYbor, sestavajici ze sester: pi. Jan Hutyra a pi. Fr. Mrkot, a bratrt: Jos. Fojt, Frank Mach, Karel Kasik, teetni vYbor podal zpravu z ktere yysvita, ae mame dobre a svedomite ritedniky, a taktea zprava zabavniho vYboru svedei o schopnosti a zajmu zvolenYch Br. Fred. Latakovi bylo dovoleno evieiti Besedu v naai sini. Pti Give debate o naai stolete oslave v Dallas, vecne a jadrne promluvil br. ptedseda Fr. Mrkot a naa tajemnik, br. Jos. Fojt. Chceme si koupiti piano a yYboru uloaeno patrati po nejakem yzacnem nastroji, kterY by nestal mnoho penez.

Vysvetleni br. Fr. Vontura, (tad Vesmir 61.), zda se nam bYti nedosta,eitelne. Men jsme ptileaitost mluviti s nekolika dleny, kteti byli na sjezdu v Ennis, kteti byli eleny vYboru na opraveni stanov, a addnY se nepamatuje, ae by o ela.nku, davajicim pra y° jednaci dovYm delegatum, bylo jednano aneb zmena navraena. Vadyt' i "praotec" naai Jednoty, tad ye Fayetteville, taclove delegaty zvolil, (ei snad pod svicnem bYva tma?), ba i nekteti aleni nynejti HI. U. jsou tadovYmi delegaty! Jest nejaka poznamka v privodni zprave vYboru na stanovy? Pochybovali bychom, moana ae se prave tato stranka ztratila, vaecko je moan.

Jestli nekteti delegati na sjezdu v Ennis aive debatovali a brali opravdu Udast pti jednani, to jeate neznamend, ae pro ptitte by se jim mel dat "nahubek" anebo jim naporueeno, aby pekne ostali seat doma. Jette dobte, ae nemame rakouskou censuru ye Vestniku, pak by moana tento dopis nesmel bYti uvetejnen.

Addy plati si tyto delegaty, takae Jednota akodu netrpi a elm vice Na y, tim vice smyslii.

Bylo by naopak addoucno, aby temto delego.trim jednaci pravo bylo alio a o tomto bodu nerozhoduje nekolik jednotlivcri, ale kaadY 'den Jednoty.

Dopis br. Steinera byl vecnY a yeasnY. Rokovali jsme o nem ye schrizi a ptitli k zavereene otazce, nae vlastne mame rieetni vYbor Hl. U nas tento vYbor musi nam pravidelne podavati zpravu, abychom vedeli, jak si finanene stojime, kolik penez bylo van° a k jakemu udelu tyto penize byly upottebeny. Jaka jest asi ptieina, ae rieetni vYbor H. U. addnou zpravu neuvetejriuje? ti snad by to akodilo Jednote? Nebudou piece Cekati as do sjezdu, kde nebude zbYvati easu, aby kaadY glen (a ne jen delegati) mel ptileaitost zpravu pteCisti a v tade o ni rokovati, aby mohlo bYt natizeno delegatrim, jak se v teto veci zachovati mail, ponevada naai delegati jsou natimi sluaebniky, vykonavaji vrili a ptaxii Menu, kteti je tam poslali. Timto snad neni vyslovena neduvera, ale kaadY vi, ae jest to povinnosti tohoto vYboru zpravu podati a to co nejdfive.

Zpravodaj.

Ostrov amazonek. — V techto dnech vyplula ze San Franciska lad' se 200 aenami. Pluji na malt koralovY ostrrivek Panaua u Havaje, kterY si koupily. Na tomto ()strove chteji zatidit osadu tt'astnYch "ten upine bez mute. Celou lod' daly naloait svou vYbavou, k nia path take zemedelske natadi a mnoho zasob. Jsou mezi nimi divky z nejleptich rodin v San Franciscu.

Strana 4.

K UVAZE NUM CTENAittal A CTENARICAM CESKYCH CASOPISt. Corpus Christi, Texas.

Od schulenburgske schiize dne 15. imora t.r., kde jsem ptieel do styku s kraj any, veude .jsem poznal, ae na ge eeska vetejnost neni postaeitelne uvedomena, ohledne naei stolete oslavy • v Dallas.

Nasledovne vyn.asnaaim se podati aspori easteene objasneni. Dne 17. Unora 1935 byla veeobecna schrize v Temple, kde narod vyslovil ptani podileti se na one stolete °slave, a tam zvolil Ustkedni vYkonnY vYbor, kterY mel tuto akci vest.

Uplynul asi rok a nebylo skoro nic ureiteho usneteno a uoineno, to jest co se tyre Ceske vYstavky. Dr. Josef Kopecky ze San Antonio na to poukazal v dopisu a tak velka ozvena, ze vYsledek byl schilze v Schulenburgu dne 15. rinora t. r.

Asi 80 bylo ptitomno, ptedsedove veech CeskYch spolku, Usttedni vYkonnY vYbor a mnoho prominentnich krajanii z celeho Texasu.

Bylo jednohlasne usneeeno, aby nate podileni se na stolete oslave bylo rozdeleno na dye ripine neodvisle akce, to jest at' ristkedni vstbor zvolen v Temple se stara pouze o teskY den. Dale aby byl zvolen novY a ripine neodvislY vYbor, kterY se bude starati pouze o Ceskou vYstavku.

Dr. KopeckY ze San Antonio byl zvolen jednohlasne ptedsedou tohoto vYboru — a v uznani kratkosti Casu a nutnosti okamaiteho jednani byla mu dam ripina, prava ustanoviti si vg echny vYpomocne vYbdry dle jeho ptani, tea jednohlasne ptijato.

Byl jsem tazan, ktmY je drileaitejei, CeskY den neb vYstavka. Inu, bratie, oba! Tato otazka vyaaduje objasneni a abych upoutal vagi pozornost na jeden U.kol, taau se, prof vlastne brat podil na one oslave? Inu je yam znamo, ae jsme podceriovani co narod. VYsledek toho je, ae jsme odstrkovani od ku kterYm jsme opravneni jakoato texasati Tedy je zahodno laa nutno ukazat a dokazat americke vetejnosti, ae nepochazime z cikanu,ze hned ti prvni pionYti sem piinesli sime kultury, vedy, prfnyslu, hospodatstvi a nade vee karakter, vzdor jejich chudobe a neznalosti americkYch pomert. Dale, ae jsme byli hned od prvu uaiteeni einitele ye rozvoji Texasu a ae Texas by nebyl to, co je dnes, kdyby ne nasi Cinnosti.

Dale, ae jsme a budeme verni teto nove vlasti a ae kdy2 nam daji tu samou piileaitost, ae vystoupime tak vysoko jako oni.

Jestli to vee docilime neb aspori z veteiho dilu a budeme aft budoucich 100 let v lepti svornosti, drivete a ficte s na gim americkYmi spoluobeany, tak nam to pkinese tisicero na.sobnou odmenu za naei abet' na one vYstave.

Ale prosim, my Oechoslovaci mame jeete dva dulezite drivody, prof se podilet na one drileaite vYstave. Za prvni, je mnoho dobrYch krajant, kteti maji tak mylnY risudek o americke vetejnosti, jako oni o nas a znaji pouze americke slabosti. Zde mame krasnou ptileaitost se poznati, abychom zili v lepei dohode a nalade to druhe stoleti neali to prvni. Nesmime zapomenouti na americke ptislovi: "Lechtej mne a ja tebe a oba se budeme smat", ale ne "ty lechtej mne a ja se budu smat a tebe bac!"

Zadruhe, my sami sebe nezname, nezname ttidy neb skupiny, ze kterYch je narod sloaen a schopne, spolehlive a karakterni muse kaade skupiny. Z to ptieiny Casto nechame se rozvadeti osobami, ktere slouai pouze osobnim zajrnrim a ne dobru celku, a to zaviriuje, ae netahnerne spoledne.

Podal jsem vam tti drivody, prof 'name brat podil mimo natfi veeobecne obeanske povinnosti. Chopite se to ptileaitosti? Ted' zpatky k to stare otazce, ktera akce je drileaitejei, OeskSr den neb vYstavka? To je asi jako by se O.zal, ktere holky jsou krasnejei, Cerno nebo modrooke? Navetivte nas v Corpus a ukaau y am, ktere mne se lepe libily. To zaleai na osobnim gusto.

Asi nasledovne americkY narod by mohl byti rOzdelen na d y e ttidy: Prvni, sportovni neb

VESTNiK paradni. Druhk studujici neb rozvaine.. Ty prvni ttidy dosahnem CeskYm dnem, kdeato vYstavka bude Ciniti hlubokY dojem na studujici neb rozvaanou ttidu. OeskST den bude trvati pouze jeden den, a kteti tam ten den nebudou, tak nepochopi to akce. Kdeato vYstavka ma trvati kaadY den po celou dobu stolete oslavy. Co se tYee trvanlivosti oeekavam, ae Cesky den udela ptitomne hluenejSi dojem, ale za deset let asi vetaine zmizi z pameti a jiste zhasne twine s odejitim tohoto pokoleni.

Kdeato vYstavka ma potrvati taktka navady.

Jiz ted' se hledaji cenne pamatky, ktere budou uloieny v museu a tam budou uditi nejen dnegni ale nasledujici pokoleni do konce Casu.

Tea se sbira, statistika, ktera bude otisknuta y e krasne upravene broaurce se struenYmi dejinami Oeskoslovenska a jejich potomka zde. Aby byla natisknuta Cesky a anglicky a rozdavala se v naSi vYstavce. A tea aby byla rozeslana na vSechny university v Texas a ty hlavnejei v cele Unii a na vaechny ostatni vyeg i ustavy jako klatitery, seminate, High Schools a zajiste i na v gechny knihovny (public libraries).

Jsem jistY, ae kdya zaalete 10 otiska eeskych a 10 anglickych do statni university, ae za 100 let tam nektere naleznete, a v'Aechny ty miliony studujicich by meli ptileaito,st zvedet, co nag narod znamena. Na statni universite letos je zapsano lakes 8000 studenta a behem Casu bude jich mnohem vice. Tedy je moano, ae 2 neb 3 miliony studujicich bude miti ptilektost seznamiti se s eeskoslovenskYm narodem ptiSti stoleti. A to je pouze na jedne universite, kdeato mame zde sta "High Schools", kolleji, seminata, klagtera a vetejnYch knihoven.

Bude-li se podileti na ‘6eskem dnu 100;000, budu ptekvapen a i kdyby to dosahlo 500,000, jetite je to malidkost za temi miliony studujicich. Jak jsem pravil, eeskSr den dosahne tu hlaholni ttidu, kdetto vYstavka a broaurky dosahnou tu vaanou neb studujici ttidu, a dle meho nazoru ta studujici tiida viadla veera, vladne dnes a bude vladnouti zitra, ale prosim pamatujrne, ae narod si pieje dobrou van veech.

Dale, ta broaurka by nam mela povedeti kdo jsme, co jsme, kde jsme, co mame a co dokaaeme. Pak budeme \Teat pravdu, kterou ted' nevime. Ano, jak jsem pravil, nezname sami sebe. Ted', kdya new Ctu o narodu, tak obydejne polovina je eiste, lea a druha polovina pouhY nesmysl. Jest to nade povinnost, podati pravdu.

Tea jsem byl tazan, kterY podnik vice pottebuje podporu a mnoho-li.

Za Cesky den nemohu mluviti, neb astkedni vYbor nam 2,adne doslovni a ani ptibliane cifry neudal, ale co se tYee VYstavky, to Dr. KopeckY podal hned prvni den ptiblitne $10,000.

Nasledovne: Pozemek stoji od $1.00 do $6.00 etvereeni stopa, ne akr, zajiste bych si neptal, aby nade vYstavka byla na torn nejhortim miste, tedy asi tii dolarovou pfidu a mistnost 24x50 neni velka, 24x50 je 1200 CtvereCnich stop, po $3.00 stopa dela $3,600.00. Sta y -ba,nyteklricosvn$2,40amlad pies $3,000.00, neb ted' v Dallas je nesmirne draho. Tarn bude zapottebi osoby, ktere ty cenne pteclmety budou ptijimati a urovnavati• Prvni ptedmety, jako kostel, gkola, "logsadeit' a podobne z gypsu (plaster paris), velka topograficka a pasmova mapa s 6eskYmi osadami atd. Pojistne tam bude tea drab& poatovne, express, telefon a vae shora jmenovane $1,500.00, nejmene 50,000 braurek $1,000.00 a nejmene 4 osoby po celou dobu oslavy, a tyto osoby musi bYti vzdelane, aby se umely ptizprisobiti vaem navetevnikum, tak aby zpusobily ptiznivY dojern, neb na tom mnoho zaieai. Celkern asi $2,500.00 a diive neb shora udano $8,500. To jest mrij osobni odhad $11,000.00. Jestli mate trochu zku genosti s veiejnou praci tak uznate, ae zde nezbYva ani cent na oekovani neb graft. Sbirani penez a ptedmett po celem Texasu tea vyaaduje malou, ale nevyhnutelnou ritratu.

Dale tem naaim ubohYm novinaltim nejake ohlaSky bylo by slugne. Kouknete, za mnoho

Ve sttedu, dne 18. bkezna 1936. tisic dolarfi oni nam davaji misto v easopisech. Pouze tento dopis by stal pies $500.00 za pravidelne deny. Jestli ta vYstavka ma byti, tak nejmene $7000.00 je zapottebi hued, neb nejpozdeji do 1. kvetna, ale 15. dubna by bylo mnohem vYhodnejSi. Pamatujte, pozemek, ustava, potitovne, express, delnici, broaurky, pojistne, vee je hotoy e neb "cash". Mate na vYber, hotove neb "cash"! Dvete vystavy se oteviou 6. dervna.

Dale asttedni vS7bor ua pracuje pies rok a Dr. Kopeck bude miti teprve mesic 15. biezna, tedy si udelejte sve risudky. Co se tYee schopnosti aadouci sumu sehnati, to by mel bYti ten nejsnadnejtii fikol cele akce. Pot ze dobrou vali a spoleenou akci! 250,000 Cechoslovaka po 5c din' $12,500.00.

O narode! SlySiti hlas stoleti? OzveS se ptizdfistojne, stedte? Neb nechati ty hrozne Ceske slabosti, lakota a zavist, zamrznout tve bohate srdce v tak osudne dobe?

Tech par centa addanYch zda se yam ptilie velka abet' s porovnanim °heti, kterou dal Travis, Crockett, Bowie a Fannin a sta vojinu? Nebud'me, jak ten Ameridan se modlil: "Bone, potiehnej mne, me manaelce, memu synu Janu a jeho manaelce, nam etytem a addnemu jinemu. Amen!"

Pamatujme, ae mame pouze jednou v aivote brat podil v tak alechetne oslave.

VYtie udane odhady, cifry a davody jsou meho nazoru a doufam, ae budou napomocny krajanum pochopiti vyznam naei stolete oslavy. Jestli jsem chybil, prosim o prominuti mateni vaaeho Casu.

V ficte a k dalSim sluabam, Frank Kadanka.

Oznameni nmrti a dikfivzdani.

HlubokYm aalem sklieeni oznamujeme vaem ptibuznym, ptatelfim a znamYm, ae se Panu Bohu, naaemu laskavemu a milosrdnemu otci nebeskemu zalibilo k sobe povolati nageho drazemilovaneho manaela, otce a staketka Josefa Belieka, kterY zemtel dne 29. anora ye stati 69 roka, 4 mesicil a 4 dni.

Vf. ele dekujeme vaem soucitnYm pitAelam, kteti nam svou soustrast dali v Cas nageho teakeho zarmutku. Obzvlatite dekujeme panu farati F. H. Horakovi za slova utechy jak v dome smutku tak i v chramu Pane a na htbitove, jeho manaelce za krasnY zpev, peveckemu sboru a spolku S. P. J. S .T. a nosieum rakve, co pro nas vykonali. Deknjeme vaem &ream kvetin, jakoa i vaem tem, kteti nas slovem neb jakYmkoliv zpfisobem v hodine natieho zarmutku poteaili, volame vaem: "Zaplat' Pan Bah!" Spi sladce, drahY manaeli, otce a stateeku as ku dni vzktiseni, kdy zase budeme spojeni, abychom se vice nerozloueili.

Veronika Belieek, manaelka a ditky.

Rid Svaz eechoslovanit, eislo 92.

Fort Worth, Texas.

Mill bratti a sestry!

Nebudu mnoho psat o Oslave stoleti, ponevada jsou toho pine noviny, ale tolik chci podotknout, ae naa tad se usnesl udelat dobrovolnou sbirku a ptispet co nejdtive dle moanosti. Br. F. J. Blaaek jest ustanoven ku ptijimaul a kvitovani penez, aby co nejdtive je mohl odevzdat, abychom nebyli mezi poslednimi, nebot' bez penez by se zie zadinalo.

Nag ochotnici ptipravuji pro nas divadlo, kdy bude jeate nevim, ale bude to neco, eemu se dost nasmejete. Tak hled'te, abyste mohli vSlchni prijit. S pozdravem na vtiechny zrista,yam, Helena Zichaekova.

ElgEigThAgg Empgaggggggsg XiAggglgif

DULEtITA SCHUZE V DALLAS V nedeli 22. t. m. bude miti v 11 hod. dopoledne v dallaske Sokolovne schUzi tstiedi Sdruieni a v 1 hod. odpoledne zahajena bude schrize mistnich vyboril a zastupct osad severniho Texasu. 61eni vYboril jsou aadani, by se do schtize dostavili ureite, ptedleha Meadte jednani.

A. Kos, taj. dallaskYch vYbora. tri,E3

EV:3E0114BD

.y.

Ve sttedu, dne 18. btezna 1936.

Guy, Texas.

MUST bratte dedaktore a etenati!

V nedeli, dne 29. btezna o 2:30 odpoledne tad naai houslove S'koly budou odbYvati svflj jarni program v Guyske sini a vas i celou ctenou vetejnost k freasti zveme.

Jsou vgeci naai taci synove a dceruaky naSich spolkovYch bratrii. a jejich snateni &it se hudbe by melo bYti povzbuzeno. Tray: s nami pane veeery a nedelni odpoledne v alechtilem snateni a tim, to uei se hudbe a zpevu ye svem mladi, ptipravuji se stati se vynikajicimi jednotkami naai lidske spoleenosti. Prosime vas tedy, byste se, motno-li vana, dostavili a svoji laskavou ptitomnosti tento odpoledni koncert opesttili.

L. 0. Hoaek.

S pozdravem vas, ZVLASTNOSTI ANGLICKE USTAVY.

J. B. Kozak.

Britske. fistava je kuriositou sveho druhu.

Nema obdoby. A piece to je pravzor vgeho demokratismu. Udrtuje nejpodivnejal formy a tradice. Kral nesmi oficielne do londYnske City, leda to mu Lord Mayor symbolicky odevzda, kliee. Heroldove noveho krale najdou ulici zatatenou stutkou a jsou vpuSteni jen na zyla gtni povoleni. Kral nesmi ykroditi do dolni snemovny, nYbrt jen do snemovny lorda.

Pti trunni keel musi panove z dolni snemovny tlouci na dvete a ujistiti, to nemaji s 'sebou meee. Pro naslednika tranu tam maji detskou stolieku. V dolni snemovne se tisni poslanci — je jich nest set a mista sotva pro polovici mluvi vaichni k ptedsedovi,,„kterY sedi na ktesle zvanem pa jakesi nepametne dobe "tok viny". On udili slovo, on debatuje, k nemu neinfite bYti . nikdo nezdvoillY. I nejjedovatejS4 keel jsou spoutany obkadern: poslanec je ctihodnY zastupce to a to easti zeme; zhusta je right honorable, t. j. vskutku ctihodnY. Jeli to vojak, jest to "ctihodnY a udatnY' ptitel.

Podava-li poslanec navrh, de. si klobouk na hlavu, tteba cizi. PteruSI-li jej nekdo, klidne si sedne a eeka at to pfejde. dela ta hra je hluboce valna",. Nebot' katda ta divnfistka ptipomina nejakY vyhranY tapas s kralovskou moci z nejake doby, nebo galantni rytitstvi starch ease. Kral zachovava, pravidla hry, nebot' tim uznava sve povinnosti i meze. A tim vitezi nad katclYm. Ze Shakespearovy hry Jindtich IV., je znamo, jak se rozpustily naslednik trimu, kterY hYtil s Fallstaffem a jeho kumpany, okamtite zmeni a vytene je, jakmile se stane kralem. Byli svetaeti princove diktatoki m6dy, kteki se razem zmenili v nadosobni ptedsta,vitele celku, takova je sila tradice a jejich obtadfr.

KDYi SE TELEGRAFISTA

Pekna historka se vypravuje ve videnskYch divadelnich kruzich. Pfihodila se pied nekolika dny mezi Vidni a Hollywoodem. Jeden videnskY divadelni podnikatel, jehot jmeno je zahaleno roakou tajemstvi, obdrtel z Hollywoodu dotaz, toe by prodal filmova, prava jedne uspeS"ne veselohry. PoteS'enY divadelnik kabeloval obratem "4.000 dolart pro Ameriku".

Jake bylo jeho pfekvapeni, kdyt za dva dny byla odpoved': "NejvYae 30.000, ale pro celY svet". Reditel si sahl na hiavu, myslil, to sni, ale eislice nezmizela, at' si mnul oei jakkoliv.

Jako chytrY obchodnik odpovedel, to tads 32.000 dolart. A zatim co telegram byl na ceste, zjistil. to videriska podatelna se zmYlila o nulu ate ze 4.000 dolart udelala 40.000. Ale zatim ut to byla nova prizniva odpoved' z Ameriky a tak omyl telegrafistew vynesl feditell, 28.000 d.olarti. Jestli se telegrafistovi podekoval, neni znamo.

Odbernik.

Zlatnik: "Jd bych yam neradil, abyste si nechal do prstenu vyr9t slova: "Size drahe Alici — Kdybyste se s ni nekdy roZael, nebudete jej uz moci potkebovat."

"Co byste me tedy radii?"

"Napike tam: "Sve prvni a jedine lasce

** Lida ztrati radeji ptitele net pti.

Strana 5.

VESTNIK

Co tSrden dal.

Pti Wichita Falls zakoupila RRA (Administrace osazovani venkova) dal gich 5.000 alit pudy, jet bude rozdelena na farmieky 511/2 akru velikosti a tyto prodany bezzemkum na dobu 40ti leteho splaceni. Dotyena administrate ma ut 802 klientt, eili tolika poetu rentftfr byla farmieka ptidelena na mirny itrok a splatky.

Odbor zemedelstvi povolil eastku $1,300.000 n9, dalal pokusy smetujici k upottebeni bavlneneho• platna co podklad silnicim. Dosava,dni pokusy vykazaly se aspea'ne, zavedenim utiti bavineneho platna pH stavbe silnic slibuje se patrnY odbyt surove baviny, ji2 jest stale ptebytek.

Porady zastupcfr farmatt s tajemnikem orby Wallacern nevedly k obapolne dohode. Bay lnati tadali vice net obsahoval navrh vlady.

KatdYm dnem oeeka,va se koneene rozhodnuti a tit dnes tada mast hlasi se o okrskoVe schfize, na nicht budou pravidla opraveneho AAA oznamena.

Guverner Allred nemini svolati mimotadne zasedani legislatury, protote die jeho nazoru, bylo by to zbyteene mrhani penez daneplatUstanoveni vyaettovatele zkoumaji dale tadosti o starobni pensi a tato nutna revise vytada, si ureiteho easu. Ptedvolebni agitace o rfizne fitady ut zapodala. Mate-li doma radio, uslyaite nyni dosti east() vice mane zaji'nave keel rian9ch uchazedii. Kampanni fedi nutno poslouchati s jistou reservou a take — kritikou.

Posledni husarsk9 ein Hitlertiv poboukil celou Evropu, Francie a jeji spojenci povalovali vyslani nemeckeho vojska do Por9ni za ein neptatelskY a podali Lize narodu ostrY protest. Francie pohrozila valeenYm zakrokem, Anglie vynalotila yeakere Usili a svilj vliv k zmirneni nastaleho napjeti a londYnska, ze zastupcii Ligy uvatovala o uvaleni sankci proti Nemecku, ktere vyzvano k vyslani sveho zastupce k poradarn delegate Spol. narodie Hitler opakoval prvni ujiat'eni, to obsazeni PorYni znamena mir na dobu 25 let, NCmecko to freastni se porad ale toliko co rovnopravnY elen. Koncem t. biezna konany bu-, dou tiaske volby, jimit Nemci maji rozhodnout, schvaluji-li dosavadni Hitlerovu politiku, Ci nikoli, Jak si veci stoji v Nemecku dnes tyranskern dozoru povestne "Gestapo" (statni tajna policie), kdy odpurci nazismu jsou • stteteni, kaalY jejich pohyb stopovan, yetejne schtze oposice Ci jeji projevy v tisku zakazany — volby nemohou vynesti nic jineho net souhlas s politikou hakoviteho Mite. deskosloveinskY Cleveland bride mitt ye dnech 3. at 5. Cervence ru gne slavnostni chvile.

Delnicke organisace ptipravuji tam I. Americkou Delnickou Olympiadu, k nit dojede ze stare vlasti vYprava dvou vzornYch drutstev — 22 desl. vybranYch borcit mutii a ten — kolem 100 freastnikfr, mezi nimit v Cele ptedseda es. senatu dr. Soukup, senator Vojta Benea, redaktor dtive Americe pilsobici Jos. Martinek a tada dalaich vetejnYch einitelfe Propagaeni yYznam Olympady bude znadnY. Vzorne drutstvo deskoslovenska ptedstaveno bude americke vetejnosti co dirkaz mravni sily organisovaneho delnictva, ktere se podili na ni nova zaloteneho deskoslovenska, a ktere by mohlo sloutiti za vzor pro Ameriku.

Dle odhadu odbornikti navrh presidenta, Roosevelta k opatteni novYch dani k Uhrade vojenskeho bonusu a daLs'ich vladnich yydani k dosavadnimu zdanitelnemu ptijmu 14 bilio• budou pkidany dani 4 biliony novou dani, jit bude postiteno asi 2,800.000 jednotliver, v demt zahrnuto je jen 191,302 osob, jet vyphiuji ptiznani (lane z ptijmu, ale (lane neplati, protote poUivaji zakonem ptipustnYch vyjimek, jet je sproat'uji placeni teto dame. Mnozi, kteki dosud nemuseli vypinovati pkiznani k dani z pkijmu ,budou tak nuceni nyni ueiniti.

Nitai komora kongresu schvalila jednomyslne resoluci, v nit se navrhuje dodatek k vyg ettovani Townsendova, hnuti a jin9ch pojiSt'ovacich plant. Neptiznivci Townsondova

hnuti prohlaguji, to vygettovani ukate, to toto hnuti neni niCim jinYrn net "raketou" a vyvolava, faldne nadeje, cot vede k ochromeni narodni sily. Naproti tomu Townsendovi tele tvrdi, to v9sledkem vySetkovani bude pine ospravedlneni jejich virdce.

Vyznaeni statnici pohliteji na Hitlerem navrhovane smlouvy na mir po dobu 25 let jako na snahu zabezpediti se na zapade, aby celou silu vojska mohl vrhnouti proti Rusku.

Jakmile Francie podepsala s Ruskem smiouvu o vzajemne pomoci, Nemecko obsadilo Poryni, aby se opevnilo proti Francii v ptipade ,kdyby doglo k valce s Ruskem.

Neztizene Utoky na obrodnY plan presidenta Roosevelta, vedenene povestnou "Ligou svobody", jit jmenem Ci pro jeji zajmy kedni rozhlasem pp. Hover a Al. Smith — dociluji pravY opak, eeho tito nadvlastenci chteli dokazat.

Ptizen voliefr schvalujici Nov Y Ude]. roste. Posledni seitani "slamene" volby vyneslo pres.

Rooseveltovi 54.1%, republikantim 49.9%. Zeny, mladet, farmati a delnici nouzovYch praci stoji za syYm ochrancem pevne, neottesitelne.

PitiTOMNOST A BUDOUCI NASE

UKOLY.

(Dokoneeni se strany prvni.) nYch narodir sveta. Je ovSem naai povinnosti, abychom ptedev gim sami stale se seznamovali s pokroky, jet Ciui narod n6.'6 ve stare vlasti a tak sebe ustaviene dale vzdelavali. Na nes vSak tot" jest, abychom seznamovali i sve spoluobeany anglo-americke s vysok9m kulturnim stupnem naroda, jeho, krev koluje v naSich Seznamovani se s Ceskou kulturou deje se Cetbou Cesk9ch knih jak vedeck9ch, tak ke krasne literatuke nalaejicich. V kakle rodine ma b9ti domaci knihovna nejpkednejSi chloubou a neivetSi radosti. Na g]: pkedkove vakli si vkly knih nejvySSi. merou. 0 vyhnancich, kteki pa bitve belohorske opouSteli vlast, mame zapisy, to hlavnim bohatstvlm, jet s sebou brali do ciziny, byly Ceske knihy. U nas ye Spojen9ch Statech dba, se velice o roz'aiteni eetby. V katdem meste je mnoho vetejnYch knihoven, i v malYch mestech jest aspoti jedna "Public Library", Chi vekejna knihovna. amerioti usiluji dnes ye \tech vetSich osadach o to, aby v techto vekejn9ch knihovnach take Ceske. literatura byla dustojne zastoupena, a na mnoha mistech docileno jit krasn9ch v9• K nejpkednejSim naiad "Ceske. knihovna" v New Yorku, jak se zve obecne Ceske oddeleni Webstrovy poboeky new-yorksk9ch vefejn9ch knihoveri na Avenue A mezi 77. a 78. ulici. dteme hodne dobre Ceske knihy a dopltiujme tak ustaviene sve vzdelani! desko-americka literatura jest teprve v poeatcich. Ale jit dnes /name i my sluanY poeet Lesko-americkYch spisovatelt, a poznenahlu poreste i poeet knih, v 'desire Americe vydanYch, uteknou merou. Bude-li se hodne • bude pkib9vati i knih. Za dobrou knihu neni nikdy Skoda penez. Za misky razne, cukrovinky a pod. u mladae a za nerozumne pijeni u velk9ch je Skoda penez. Ale kniha, koupene, pro domaci knihovnu, je velmi prospane uloteni penez. Benjamin Franklin a Abraham Lincoln, kteki ji2 jako hosi za kakI9 nastkadan9 peniz koupili si knihu, jsou Ceskoamericke mladeti nejskvelejim ptikladem. Tito nesmrtelni Ameridane, pravi otcove naai noye vlasti, jen proto dosahli takove slavy, nabyli hlubokeho vzdelani Cetbou. desko-americke novinafstvi dostoupilo velmi znaeneho rozvoje. Mame osm eesko-americkYch dennich (v Chicagu, Ill., New Yorku, N. Y., a Clevelande, 0.), velkY podet tydennikfr a listfi dvakrat tYdne vychazejicich, dale Casopisy dvakrat mesiene -vydavane a nekolik mesienikil. V novinach nikdy nevyhledavejme_ zprav o dennich uddlostech vSedniho razu, rozmanitych vratdach nebo neStestich, nYbrt eteme radeji vYhradne elanky pouene a pane ukazky zabavne literatury, jicht Casopisy ty hojne (Pokraeovani pti'ate.)

Strana 6.

V2STNIK

Sraika v Jogivaie.

Josef Wechsberg O BYSTE fekli, kdyby na naroti Pkikopfi V-r a Vacla yskeho namesti nekdo do vas vrazil a misto aby se zdvotile omluvil, nazval vas velem? Ponecham y am, abyste odpovedeli podle sveho temparementu a nalady. Co mne se tYee, odpovedel bych asi stejne nezdvotile — a mel bych na to pravo — a dalti rozhovor by pak jiz pokraeoval za ptitomnosti stratnika.

2e to vtak mute dopadnouti i jinak, toho dfikazem je ma sratka s Evropanem na naroti velke ulice v jokohamske Jotivate. Nic zleho netute a v mytlenkach se zabYvaje hezkYmi gejtami, ktere tiji za Verna° zdmi, tel jsem svou cestou, kdyt nahle zminenY Evropan v divokem behu zahnul za roh a rovnou do mne vrazil.

Jak by se asi podobna pflhoda skoneila, kdybychom oba byli Japonci? Zcela proste: byli bychom se pill hodiny klaneli a omlouvali. My vtak nejsme Japonci a mfij protivnik nebyl ani zdvotilY Evropan. Jinak by byl aspofi podle mezinarodni zvyklosti tekl zname slovo "pardon!" a ptihoda by tim byla ukoneena. On vtak netekl pardon, nYbrt vYslovne "vole". Ne • ekl po anglicku "idiot", nebo peg francouzsku "imbecile", nybrt eiste po desku "vole".

Co by v Praze na Vaela y skem namesti bylo tetkou uratkou, mute na jotivarske ulici v Jokohame. y e vzdalenosti 20.000 km od pratskeho Vacla y skeho namesti, bYt velkou radosti. Jak dobte, ae nebyl zdvatilY a netekl pardon! Byli bychom se pravdepodobne rozetli a nebyl bych zatil veselY veder v Jokohame ye spoleenosti.

Ale poslytte dale. Kdyt me cizinec pojmenaval "vole", zfistal jsem na okamtik udiveny, rychle vtak jsem se vzpamatoval a zvolal: "Sam jsi via!"

Nyni nastal v nati rozmluve zcela neeekanY obrat, nebot' na jothivarske tide se dva Evropane ptekvapene a radostne na sebe podivali, podali si ruce, objali se k velikemu fidivu okolo jdoucich Japondi, kterYm se to asi zdalo velmi smetne.

Myslim vtak, ae katclY na natem mists by se choval podobne. Dokud je elovek ve vlasti, latch na domov a na lidi — dim dale vtak se z ni vzdali, tim vetti ma radost, setka-li se s kouskem domova.

Po ttech minutach jsem jit veal, to mut, kterY me urazil, se jmenuje Franta, to je Moravan ate se — stejne jako ja — jako ja — jako hudebnik na francouzske lodi dostal do Japonska. Tady v Jokohame uplachl, protote se mu stale potloukani svetem po lodich jit nelibilo a protote mu nejakY lotivarskY podnik uainil vYhodnou nabidku. Z tohoto du a protote si ptal, abych ho v Evrope nejmenoval, budu mu tikat pouze "Franta".

Byli jsme tedy dvojnasobne sptizneni, jako krajane a jako kolegove v povoldni, a usnesli jsme se ihned, te tento historickY veder ztravime spoleene v nektere dajovne. Dik eeskemu muzikantovi Frantovi jsem onoho vedera vide' a poznal mnoho noveho a zajimaveho o japonskYch gejtach.

Pted malou dajovnou, do nit vchazime, visi pestre lampiony a v male zahradee pied domem je vodotrysk. Kvetiny na dvetich, kvetiny v zahrade, vtude kvetiny — obchodni znadka Japonska. Zouvame boty a obouvame pied prahem ptilit male trepky z bileho hedvabi.

Maid mistnost, do nit jsme uvadeni, okouziuje dokonalYm souladem, kterY se jevi v celku i v kat& jednotlive veciece. Na podlaze lerohote, male., ruene malovana papirova lampieka siri tlumene svetlo. OtevtenYm oknem sem vnika vane kvetin. SvetelnY paprsek nahle ozatuje mistnost a hned se zase ztraci ye tine. Je to majak jokohamskeho ptistavu.

Do pokoje vstoupily tti male, netne, bile nalidene Japonky. To tedy jsou proslule jak Nepornern0 risols$, uses cerOcla y10,4

je asi tetke takovY flees udelat a jak take tea jej unest — teme • utlaeuje malt' detskY oblieej. Nemohou bYt stark net nejvYte 17 let, tak detsky pfisobi jejich fisinev a temnY tvar 0blieejii. Od hlavy as k patam jsou zahaleny do vytivanych drahocennYch kimon, ktera neprozrazuji tadnY tvar jejich tel. Zvlattni zeme je Japonsko, zvlattni jeho moralka!

Ptinesly malt' stolek, sotva pfd yardu vysoky, a nekolik podutek. - Sedame si na ne, je to neptijemne pro nohy, je nutno miti jit nejaky trenink, abyste vydrteli seat takto v dtepu. Katdou chvilku 'Clo y& ptesedava, cot de.my velice bavi, vtechno na nas se jim zda nesmirne toporne, neobratne a smetne.

Obtadne se konaji ptipravy k veeeti. Piinateji dva plechove pekade, nekolik velkYch citevenYch podnosii, pinych maliekYch misek. Na nich jsou chutne, vkusne a eiste narovnany ryby, kousky masa, zelenina, slanina, vejce, kateni, vtechno v porcich jako pro ptaky. K tomu v dtevenem bubinku tepid Ole. Pak teplY eaj a horke, ostre, opojne rYtiove vino. Veeeti ptipravuji podle naaich ptani na male plynove plotYnce.

Mistnost je napInena smichem, jena zni jako ptaei cvrlikani. Gejta se musi smat, to path k povinnostem jejiho povolani, a nate prate s tyeinkami je asi zvlatte ponouka k smichu .

2acInSr mistr nespadne s nebe. prfivodce, kterY Nje jit rok v Japonsku, vypravuje o malych, nanYch divenkkh, ktere nes zde bavi a obsluhuji. Jit east° jim na svYch houslich vyhraval k tanci a vi, mnoho-li prace a namahy pkinek povolani gejti: "Jit v nejatlejtim mladi se zaeinaji ueit. se starYm nabotenskYm tandim, onomu houpan' a chveni ye zvlattnim rytmu, ktere se dedi s pokoleni na pokoleni. Musi vazat kvetiny, zpivat, vatit i podavat eaj, vtechno podle ptesne stanovenYch umeleckYch zakonfi. Jsou to hereeky, umelkyne, deklamuji japonskou poesii, musi bYt vtipne a zabavne a musi Lima hrat na kytaru. Gejta znamena Japonci proste aivotni poesii, eajovna je jeho klubem.

Japonec klidne tekne sire tend, to jde veeer do eajovny, moina, to se tam setka s ptateli, to tam budou Pone vznetene a vYznamne osobnosti, ktere tanci gejt hledaji zotaveni od stale vic a vice se amerikanisujiciho japonskeho tivota a jimt je gejta kusem stareho Japonska s jeho kultem a pfivabem.

IWO priivodce zmlkl. Gejti zpivaji a my bezdely 'name oba stejnou mytlenku. Zpivaji japonskou pisen, pti nit nelze nemyslet na pinie a malt' pavilon u vody na Fudti a na male japonske chramy — my vtak myslime na neco jineho, a nestydime se ptiznat k tomu: myslime na domov. Pri jemne japonske hudbe se elovek stava sentimentalni a domov je daleko, tak daleko! Ted' zas ja musim vypravovat o Prate, o Hradeanech, o lidech v (;eskoslovensku, o novinkach, ktere jsou jit pill roku stare.

Odchazime z dajovny pot* velmi pozde.

Gejti tandily, ptedeitaly, ukazovaly nem obrazy, nem nam tet vypravovaly, co mne infij prilvodee ptekladal, takte jsem i rozumel. Celt' veder jsem se obdivoval temto malYm osilbkam, ktere jsou jako loutky, jejich kouzelnemu, neskuteonemu fisinevu, jejich motYlim pohybilm, jejich melodickYm hlaskam.

"Milt' povida Franta, kdyt jdeme, jsouce ponekud rozpaleni rYtovYm vinem, ulicemi noeni Jokohamy, "jsem zde ted' jit rok, vydelam si na tivobyti, vede se mi asi lepe, net by se mi vedlo dcma, kde jit neni mista pro eeskeho muzikanta od dob, co mail radio a gramofony. Hraji, pracuji, a — stYska se mi, chapete to? StYska se mi. Za jedinou milou eeskou holku yam dam celou Jotivaru jokohamskou a tokijskou jests k tomu."

To bylo trochu nevdeene po tak krasnem a na.ladovem vederu, za neja jsme vdeeili gejtam.

Ale Franta, jeho jsem od onoho veera 71ce nespatti) mel pravdu,

Ve sttedu, dne 18. bfezna 1936.

0 Dr. Vratislav Kueera.

-r-NOBA ELEKThrNY je doba nimi jsou nesdetne drabounke kanalky, ktere odvadeji flue do mnohYch vettich a yelikych kanalkti. Teprve tyto se spojuji v jeden jaterni vyvod, kterYm jedna east kidce tekute tludi se vyleva dq dvanactniku a z neho do sttev, kdetto druha, east tidke tludi postranni trubici do tdueniku. Steny tohoto mechYte vsttebavaji z derstve tluei tolik vody, to zesYcha na jednu petinu a v to mazove hustote je pro nahodile zvYtenou pottebu zaNvadel konservovana a uchystana. Jsou-li bud' jen drobounke nebo tvetti neb i hlavni tludovody nejakYm zpUsobem (na pt. zanetlivYm anebo jaternim piskem aneb i kamenkem a jinou ptekatkou toku) tak ucpany, to tlud nemfite volne a trvale do stteva odtekati, pronika do krve. Z ni ptichazi do vtech vnittnich a zevnich fistroji, barvi helm° oeni a kfiti na aluto a misto stolid se vyluduje meal, ktere, nabYva tmave barvy Mute zelene. Zatim vYkal pozbyva pravidelneho hnecleho zbarveni a je tedobily, such). Protote this je vYmet prosycenY jedovatYmi odpadky tela, jit male. jeji piimes do krve vyvolava u dloveka tloutenkou postiteneho rozliene neptijemne pocity at povatlive ptiznaky otravy. NembcnY se citi zemdlenYm, jeho dYchani a srdeeni tep jsou zpomaleny a zeslabeny. Protote za nedostatku tluei ye stkeve nezativa tuky pane potravy, hubne. Zativani trpi take tim, ze sttevo chybejici Mud neni nabadano k vyprazdfiovacim pohybfn, tim zpfisobem zavinena zacpovita stolice mimo to znadne pachne, ponevadt neni Nudi desinfikovana. 2e tlue do krve vsttebana ma jedovatY tainek na nervy, nebo jasneji teeeno na nervove dutevni sta y dloveka, nepozoruje se teprve ted', ale bylo jit lekatfim davnYch dob napadno. ftecke slovo chole znaei eesky flue. Proto ptedpokladali, to cholbrikove jsou Tide, kterYm i z nepatrneho podnetu title do krve se vleva a je pobouti. Naopak o torn, kdo bez podstatnYch ptiein je trvale zasmutilY, se soudilo, :to ma eernou tluit (melan-chole) a byl podle toho take nazYvan melancholikem. Dnetni podivne chut'ove potitky zlozvyky a nepotadky v tivotosprave velice tyraji at ptimo potkozuji jatra .Proto, jak v cele svetove literatute lekatske je p •ipominano, vYsttedne moderni mladet belochfi nema jia cltivejti pfrvabne pleti riltove, je chorobne zatloutla — a nervosni.

Jde do tabora malomocnSrch. — ZnamY britsky cestovatel Franklin Bates, jehot vatni bylo studium tivota na Dalnem vYchocie, nakazil se na svYch cestach nevyleeitelnYm, zhoubnYm malomocenstvim. Jakmile byla jeho nemoc poznana, byl vzat do otettovani, aby se od neho nikdo nenakazil. Ted' jen eeka na parnik malomocnYch, aby byl dopraven na odlehlY astra y v Tichem oceans, kde britske, soustted'uje vtechny nett'astniky tohoto druhu. Nepojede tam sam. Jeho snoubenka, zamestnand dosud jako asistentka u jisteho lekale, pojede s nim. Jmenuje se Gaby Scottboroughova. Provdala se prave za neho v plnem vedomi stratneho osudu a nebezpeei.

Proe jsou mravenci diimysInej gi nei feely?

Jest zriamo, to dutevni vYkony mravencil jsou mnohostrannejti i slotitejti netli vdel.

Vysvetluje se to tim, te mravenci mohou shromatd'ovat zkutenosti, nebot' jejich divot trva .nekolik let, kdetto veela aije jen nekolik mesiefi (nejvYte 8 mesict1). Kralovna veeli ma sice .tivot delsi, nekolik let, ale je prilid jednostranne zamestnana, net aby jejich zkutenosti nova pokoleni mohia nejak zvlatt' pro svuj tivot * * Podivuhodne.

Jedna daina se chlubila na pavladi druhe: "Tak jsem si, mile. pani, koupila egyptsk' snag."

"No, a je tam nee° zajimaveho?"

"Ale ano, dost je to zaJimave, hlavne to, to se tem Egypt'o,nOm za,lo to flame, 00 Om!"

Ve stfedu, dne 18. bfezna 1936. re

HLIDKA ZEN Jarrelton, Texas.

C'tena, redakce a mili etenati!

Zase se chci aspori na chvileeku mezi vas podivat. Jia jsem chtela davno psat, ale byla jsem tak zamestnana, ae mi to nebylo ma'am.

Avaak radeji etu nea piau. Jak ptijde Vestnik, tak prvni hledam, jestli je tam nejakSr znamS7 dopis a pak etu at je vaechny pkeetu. Tot' se vi ze tak einim veeer, neb ye dne neni na to easu, zvlaate letos, kdy jsme se pozde dostali na "plat", tak bylo to prace habadej, nea to elovek dostane vaechno do potadku. Te zimy bylo letos k nevydraeni, no ale nezmrzli jsme.

Dnes je tak teploueko, 'he by dlovek kaki, ze ua je maj. Ale mam strach, ze ta pekna pohoda dlouho nepctrva., ackoliv bysme si to Vlahy je ted' dolt, neb jsme dostali dva pane death', tak ted' jak se da„ dd pole jit, bude pilno set, vaak uz je take na Case. Zahradky take jeate spi, neb letos to bylo bidne, pies tu zimu vaecko zmrzlo. No mak.* ae to ted' pane paroste. Take kuidtka ua je u kaacleho domu videt, takae ty hospodyriky se budou mit eim ohank, zvlaate ktera ma jehte par malSich tak ta si ani neoddechne. Je to tak podivne, to jak ua je elovek starai, tak se zda, he to neni ani moane, aby to ta , aenska vaecko podelala. Ale ja. jsem mela take aest deti, v poli jsem take delala a ye vaem jsem staeila, ale ted' uh, by to tak neko. Ale vite, kdya tak uslyaim pekne zahrat, ach to se citim hned jak colada. No ted' je svatST prist, tak je na chvili pckoj, ale stejn'e hudba hraje stale, neb je v kaadem druhem dome radio, a na jakou hudbu tato nasadite, takovou mate. Ale abych vas netrapila s tou moji dmaranici tak yam povim, co chci. Chci, abyste piijeli vaichni zblizka i zdaleka dne 29. biezna do Cameron do Narodni sine, neb spolek aeska Beseda potada kokekovou svaeinu. Koaitky budou dislovane a v kaadem bude jmeno, ktera kterS7 donese a bude se prodavat po 35c a to vite, ze kaada, tam nachysta nee° dobreho, nebot' kaadSr co koaidek koupi bude jist s tou, co tam bude mit jmeno. Tak pani Staaa, dovezte si take koMeek a tea pani Horriakova. A coa pani Houstoriaci, nechte se tu take violet. Pane Pazdral, maana vain bude atesti prat s nejakou tou sleeinkou si posvaelt, anebo s nejakou bezzubou babkou, jako jsem ja. Pane redaktore, ale teknu to upiimne, Francku, pkijed', posvaeime tteba spolu, nebo jestli se nemSrlim, zname se jeate z detskSTch let. No, to bysme ani nesvaeili, jen si povidali. Ale prozatim to necham hadat, kdo jsem. Ale jestli jsi to ty, tak si moana vzpomenea, jak jsme bSrvali v Lavaca okresu. No, abych nechala take misto pro druhe, tak to ua ukoneim, ale to yam povidam, nezapomerite na 29. biezna, ye 2 hodiny zadatek.

Svadit se bude, jak se koaidky rozprodaji. Tak yam pieji vaem to nejlepai v taint° race a jsem Marie A. Mraz. jako vady, Paz. red.: Bude to zamena osob. V Lavaca poi. neptebva/. Pozdrav! kad F. B. Zdrithek, Cislo 112.

Guy, Texas.

Mili bratfi a sestry!

V dne'g ni schtizi jsme pfijali si. Della V. Batke z Detskeho odboru do pravidelne pojistky, tabulka C, na 1,000. Jaksi rids posledni dobu neptibjlva k naaemu tadu, asi je toho pfieina to mizerne poeasi. Ude jsou cell na nic. Meli by zaeit seti a nemaji zorane, nemohou orat pro mokro, a ut je 8. bfezna. Dnetni schOze nateho fadu byl piitomen br. Jan Kolaja od fadu Cis. 70., jena se uchazi za odhadaiho dani v okresu Fort Bend. Br. J. Kolaja byl zakladajicim elenem naaeho fadu, tak vaichni Cleni opravneni k volbe by jemu meli clati svrij hlas. A nejen spolkovi br. a ses., ale vaichni naknci by meli br. Kolaju podporovat. Nda tad Venoval v dneani schrizi $10.00 na VYstavku stoleti Texasu a $10.00 na teskSt Den, li ge v Dallas pokadane, VYzva byla etena 50c do do-

Vt STN ig laru na Mena, u naSeho fadu to neni mottle.

Mame nekolik elenri, za ktere musi fad platit as do kropu. VS7bor zvolenSr k stolete °slave bude se snakt s vStory sousednich radii vypiljdit nekterou sin a potadat k tomu ridelu zabavu. Sokol zde zamYgi sehrat Pane divadlo Ceske v dubnu nebo prvni nedeli v kvetnu. A vaichni Cleni Sokola nezapomerite na schtizi 22. bfezna. Veera, 7. jsem jela se synem J. H. Mikeskou a zetem Fr. Vrlou navttivit churaveil° tvagra Fr. H. Mikesku v Sunny Side, Texas. Nav'Stivili jsme i nati net& pi. Fr. .' tefka a jeji (lett Ke 8tefkilm za nami pfijela pi.

Anna Kusak se synem, moje davna pfitelka a rodaeka z jedne vesnice. Bali jsme se 'Spatne cesty, ale byli jsme piekvapeni, jake maji ye Waller okresu dobte spravene cesty. Nova silnice od Richmond k Hempstead je vymetena. Kdyt jsme jell pikes ty znama mista, tak mne bylo jaksi divne a rfizne mytlenky se v hlave stfidaly, neb posledne jsme tam byli je,ate vaeci. Pak po tti roky jsem nemohla nikam dale od domova. Bylo nam divne, jak jsme jete na druhem kraji okresu Fort Bend 'dernoSi orali, i y e Waller okresu sem tam lido orali a zde je v poli skoro blato. A dnes zase Mine° na vte strany, po stranach jiste prtelo hodne. Zde jen malinko, obeSlo to stranou.

Ses. Stefkove dekujeme za pohosteni a tvakrovi pieji, by se brzo pozdravil. Na zdar!

Rozi Mikeska.

Galveston, Texas.

Vatend redakce a mill krajane!

Po pfeeteni vSech zprav vateneho vYboru a sante texaske inteligence v Schulenburgu a celeho programu, jet p. dr, Kopeck vypracoval a kterY byl zastupci vtech slotek texaskYch krajanti pfijat, musime vaichni projeviti radost a uznani za toto vefejne vystoupeni, •aby Ceske oddeleni na vYstave melo svoje destne misto a vykonalo sve poslani nati kulturni vyspelosti jak v minulosti, tak moderniho dvacateho stoleti. OvSem, bez finandnich prostfedkii jest nemyslitelne se dustojne representovati. NaSe krajanska veiejnost pochopi, to kdyt se budeme kreiti nekde v koutku, chude zatizeni, nikdo si naSeho vystoupeni nepoy Simne a budou nas litovati, te vtbec jdeme na veiejnost. Nes v Texasu jest ale dosti, abychom se representovali dustojne v katdem smeru, kdyt katdY z nas ptispeje finandnes i moraln'e. Nate Hl. Ur'. S. P. J. S. T. vyala v dela tett) prace, to znaei, to vaichni elenove a vtechny lady stoprocentne pfispeji. Stopadesat tadii, kdyby katdY venoval $10.00, nektere silnejSi i vice, jednotlivci kdyby jen za Todinu jeden dollar, 50 tisic rodin by znadilo 50 tisic dolarii. Nesmime Cekati, naa vYbor vykonati praci, abychom byli od otevteni vYstavy, 6. bervna t, r. na gim oddelenim eestne a diistojne representovani. Vybor zabavni jit den vice Casu ' pracuje dele a ma na deskY celYch 5-6 tYdnit, a k tomu osadni vYbory zajiste vaude pfekonaly nenste poeatky. Ale dobra vale a organisator br. V. Kueera zajezdy posili, opravi a ptipravi fidinkujici pro Ceskir den. Pan Dr. J. Kopeck zaslauti uznani, te tak energicky vystoupil pro vlastni °daleni texaskYch krajanii, a. tak jest na kaidem z nas, aby zde rozeni obeane se nemuseli stydeti za sviij pfivod. Direly by se ye sch9zich pfedisti agitadni elanky pr. Dr. Kopeckeho, p.

Dr. Pazdrala, sl. Kamasove, p. Studnieneho a H. Stanovska. j. Na zdar! kid gtefinik eis. 142.

Houston, Texas.

Tak zas par radku. Jsem na to psani nejak na mekko nalotena. A jak by ne? Obloha je kolem dokola zamradena, moje "sladke dievo" v posteli, ma take tu slavnou chtipku, a k tomu ku vg emu je jette patek 13teho! Neni proto divu, to jde vaecko obracene ,ale do psani jsem se piece dala, neb vim, to udelam radost jedne male, 101ete holaiece, a sice LiduSce br.

Gustava Nally, ktera ete vtdycky dopisy z Houstonu y e Vestniku. Ondy mi fikala, ja. rada etu Vate dopisy, Ja jsem se pfekvapene na ni podivala a v tom jeji maminka mne pravi: "Jiste! Vet, ona pteete cel$ 7 Wstnik!"

Strana 7.

Ze je to hezke, vid'te? Ta jiste nikdy eesky nezapomene. A dnes bude Gist o sve sestfiece, Olince Hamiltonove, ktera adkoli se vdala za Amerieana, piece desky nezapomnela. Ukazala nam to phi nedelnim divadle "Pratska ovoenakka", to ma dobrou Ceskou vYfeenost a uchvatila svYm monologem obecenstvo, to byla odmenena velkYin aplausem. Tea slova pani Suldove byla jako perlieky, jeji hra byla pekna; hned hfala, hned hladila rankle srdedko Julinky. Manacle Svestkovi• velice pane pledsta.vovali parek milencu, men po druhe svatbu.

Ale hodne lituji pana Miteu! Cliudak i kytku si koupil, frak oblekl, ale srdeeko nedostal; mohl milovat jak chtel. Jak mu to fekl br.

Kelarek: "oloveee, rok ma 365 dni a den ma, 24 hodin, a Vy jste si vybral ten nejhorai den a tu nejhorai hodinu!" Pan Beean, ten nam delal poidd laskominy s temi tfeSnemi a jahodami. Ale pa.neeku, piece se ti pani karbanici zalekli, kdya hrali u stolu mariaa a najednou jim tam jako trumf do prostied karet piiletne oaatka s dervenSTm kiiakem poznamenand, pani Pajnochove (hrala ji pi. Kelarkova). Zalekli se jeji vykidilky; hrala ji znamenite. Ale ta naae hlavni ovocnatka, pi.

Buriova, chudadek takovou dlouhou potad bSit na jeviati a k tomu po prve hrala!

Mela opravdu nerv, he se toho nelekla! A sehrala to vSiborne! Jen tak dal!

Navateva divadla byla pekna. Tea zde byl pfitomen ptedseda Hla y. tiadovny, br. Chernosky, kter3"T nas zas za dlouliS7 eas navativil.

Br. Kadledek pkivedl nam tea hosti, pana a pani Marakovi. Naa venkov zase tu byl eetne zastoupen. Br. Kudera z Dallas mel zde kratkou piednaaku v zajmu Stolete v3istavy v Dallas.

Piedsedkyne zabavniho Ariboru, ses. P. Studnidna rn. ela kratkr a jadriV proslov k obecen= stvu pled zahajenim divadla, v kterem objasriovala zabavni Cinnost Stefanikfi. Tet oznamovala nazev divadla na velikonoce, `Vdavky Nanynky Kulichove", nadhernY dej. V tornto kuse hraje pies 20 osob, vtechny ye staromodnich kostymech. Take sdelovala, he deti do 10 let dostanou pled divadlem pomlazku.

Oba teenici, jak sestra Studniend, tak br.

Kudera byli odmeneni aplausem.

Naa bratr Klima daroval krasnS i dort ye tvaru odznaku eeskoslovenske Jednoty, kterS7 byl obsazen na eisla a k'astriS7 byl br. Svestka, kterY ho vyhral na dislo 13! A to, prosim, jsem mu sama poradila, aby si vzal 'Oslo 13, he u mne je neat'astne, tak he u nej bude tt'astne.

A skuteene ho vyhral! Ale take jak ho dostal, tak ho nechal celY rozkrajet a ho rozdal (to by' media kdo udelal), Srdeene diky, jak darci br. Klimovi, tak br. Svestkovi, he men vaichni potitek.

Tet y am musim oznamit, he 28. v sobotu, slavime u 8tefaniku zase narozeniny, a je jich hezka. kada. Tak nezapomerite a vaichni se dostavte! Hrati bude br. Mraz.

Tea se musim zminit o divadle Cesko Bratrske Jednoty "Dama s miliony". Divadlo bylo pekno sehrano a kus byl dosti teakr. Kritiku nemohu podat, ponevada tam hrala moje dcera a mrij zet' a moje sestra. Ale dcera moje chtela, abych neco napsala, ponevada je tea elenkou onoho tadu, tak jsem ji slibila, to noco napisi. Aspori to, he maji brat 'Casten, ne jen jednou za rok! U naSeho fadu 8tefanik je divadlo a dopisovani velkou vzpruhou k ziskavani novYch Clem, cot, je videti z toho: he v ka.ade kadove schrizi ptijimame nove Cleny.

Tak jsem yam, piatele drazi, napsala vaecko najednou, ale smutnou zpravu, kterou jsem se dovedela, neali jsem dopis napsala, tu yam piai naposled, a sice, he nas`i mile sestie od zabavniho vStoru, pani Filipkove, zemiela milovana maminka. Pfijmi nasi vielou soustrast, mila sestro, neb vime vaichni co to je za bolest, kdyt ztratime ten nejvetS1 poklad — svou matieku.

Tea sestra Suldova pry onemocnela chiipkou. Piejeme ji rychleho uzdraveni.

Tak to je prosim, patek a 13. k tomu. Zamradeno ua neni, ale leje jako z konve.

Na zdar!

Karla Otvrtnil(ova,

Strana 8.

Cfedni Organ Slovanske Podporujici Jednota Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUtRA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. co., West, Texas Pledplatne 650 ran& Do stare vlasti $1.65 rata.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavnl etadovny, Fayetteville, Texas.

Valero dopisy, pfedplatna, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Probuzeni jara. Kdy g jaro pfichazi, nernelo by se o nidem jinem mluviti, na nic jineho mysliti, net na ne a na to, co s nim souvisi.

Nadherne chvile jarniho jitra mohou vyleeit vtecky bolesti lidi, vtecka trapeni a vtecky neduhy. Tak hluboko doVka se nitra eloveka jarni vzduch, piseri ptaei a prv3i rozpuk listovi. Tu katdST nezkateiV alovek citi, to ho new void, probouzi, ot • ata jim, jima ho vzruteni. citi se v zajeti to zmeny venku, musi s ni jiti, ptitakati ii, vejit sam celou svou bytosti v ten netutenS7, nevyslovitelnS7 pies! KatdSr zisk a moudrost, ktere kdekoliv jinde mutes ted' ziskat jsou nic, jsou prazdnota a zbyteenost proti tomu zisku a to moudrosti, kterou ptinasi jaro. Jaro jest skuteene nejmocriejti botstvo v rodnim behu ptirody. Jeho kouzlu koti se cela ptiroda. Slytite tam toho ptaeka, jent sedi v zahrade na vrcholku stromu a tak nadtene zpiva? Myslite, to void drutku ate to je piseri jeho lasky? Nikterak, neco daleko vyttiho! To jsou chvalozpevy netneho, nevinneho srdeeka Tvizrci za vtecku tu krasu, za to, to znovu otevtel ttedrou svou ruku a budi nas k tivotu! A prod my bychom nemeli tak dekovat, kdyt dekuje malinkS7 ptdeek, aekoliv mu denne hrozi nebezpeei od surovSTch lidi a hlad v pkirode? Ale on veti, on nevzpomina zla a neboji se ho, nebot' dobro a krasa °viadaji ted' jeho srdeeko. Kdyby Tide tak vetili!

Jarni jitro ovzduti blaha a zapomenuti.

Oloveku se chce zit, poznava., to chybil, ptestaval-li nekdy \r efit ve vytti duchovni tivot, za j a rnih o j itr a odpada, vse hmotne s eloveka jako tupiny, vtechna pfetvatka a nepravSr pomer eloveka k ptirode, chtel by s nahou dui p •edstoupit pied Nejvyttiho a v pladi a slzach, ale s radostnSim Usmevem na rtech prosit jej o smilovani, prosit jej, aby jej phjal za sve dite opet a slibit, ze od teto chvile piljde jen v tlepejich pravdy, dobra a krasna! Nebot' jaro, co je to jineho, net vzktiteni, odisteni, znovuzrozeni? Katt', novy list na strome, katde zateveleni ptaeka napovida.: Raduj se! Nehtet vice! Otev •te vtichni due na volani jara!

Kdyi ptieka lapaji pane mu zpivaji. Lace se obyeejne nevyplaci. Na to jsme poukazovali u:z vicekrate a dnes uvadime novSr doklad, kde tisice dilvetivSTch lidi dalo se zlakati vabnimi nabidkami pojitteni — lacineho. D ye vzajemne ochranne pojitt'ovny ye statu Iowa dostaly se do ilzkrch, komisat pojitteni z mod. sveho ttadu se ptieinil, by dany byly pod spray Poji7-cekonursipdtayelikvdator. tt'ovny vabily pojatence nabidkami vypodtenYmi na jejich oklarnani, pojigt'ovaly osoby vedome nezdrave a potom odpiraly vyplaceni pojistky na zaklade, to pojittenS7 nebyl pri vyzvednuti pojistky zdrav, dopouttely se mnoha jinVch nespravnosti, na net revisoki statniho komisate pojitteni Neni v zajmu natich krajanft, by pti pojitt'ovani na tivot davali pkednost podpfirnSrm organisacim deskSrm? Tisice drobriSrch lidi odvadeli mesidni poplatky

VESTNIK fadu let, stfadali, uskrovnovali se, jen aby udrteli ochranu svSrch milSrch, dnes nedostanou zpatky skoro nioeho. Prod tak mnozi davaji se zlakati planSrmi sliby, prod neptihlazi se k organisaci silne, bezpedne, Maine a svedornite tizene, vyhoVujici pine vaem pogadaarkum statniho zakona pojiSt'ovaciho, jim zajmy pojitenYch Mena jsou bezpeene chraneny? Nate mohutna SPJST. jest organisaci lidovou, vedena zastupci elenstva, volenS)mi atedniky, podtizena dohledu pkislutneho iftadu, ktera vydava tadu rtanSrch plena pojistek na tivot, pine vyhovujicich pottebam nateho lidu p11 poplatcich dokazane levriS7ch! ' Wove poji§teni do $5,000 s vYplatou v pade dotiti (pojistky 15ti, 20ti leta nadaeni, nadadni ye veku 60 let), s vSiplatou v ptipade Umrti (10ti, 15ti a 20ti leta dotivotni), provadi za vS7hodn3"Tch podminek Slovanska, Podporujici Jednota Statu Texas.

Oprava. MinulSr mesic ye Vestniku oznameno bylo, to elenove ye tkide D plati na H. Rad a ne na organ. Cog byl omyl. Oni na H. Pad neplati, ale v jejich poplatcich neni zahrnut poplatek za organ, na kterY maji platit. — J. R. Kubena.

Piedem priskaji bidem Nemci o koloniich, ktere nemaji. V posledni dobe nemeckSt tisk znovu durazne vyzveda nerneckS7 potadavek kolonii (drtav). Vettina easopisil shrnuje sve potadavky jen vteobecne, za to organ tiskoveho odboru strany "hakoviteho ktite" rozviji podrobriSi plan ptitti nazisticke kolonialni spravy. Dle tohoto planu ma, bSrti v ptittich koloniich vybudovan selskST sta y a i kapitalisticke plantate NemeckS7m zamestnancam v kolonialnich farmach ma bS7ti umotneno, aby se mohli oteniti nebo provdati tak, aby ptedem bylo zachraneno miteni ras. Velmi ptiznaene jsou navrhy, ktere se vztahuji na zachazeni s domoroOm obyvatelstvem. Za vtech okolnosti ma laSrti zabraneno, aby se vytvotil svaz barevnSTch inteligenta. Domorodci, kteti by se chovali vyzV'vave vudi Evropaniim, budou "darazne" volani k odpovednosti. Bilemu obyvatelstvu bude ulotena povinnost. aby sve &Ai vychovavalo nemecky. Je neptipustne, aby evropske dite naueilo se domorode 'feel dive, net nemeine.

Na ceskoslovensku si nemecka armada vylame zuby! Bylo to ye XII. (dvanactem) stoleti, kdyt lupie nemeck3i, cisat Lotar si vzpomnel, to by mohl podniknout do tech nejakou loupetnou vSmravu, a ptikl do tech pies Hory KruSne a myslel si to, co Mind v rote 1914, kdyt na Francii sli pies Belgii. Ze pfekvapena zem se nevzpamatuje, a to mot a nasili jde nad pra y°. V r. 1914 Francie nepodlehla, a Lotarovi tenkrate take se podobne dafilo. Sobeslav volal o pomoc k narodu. Ze vtech kondin spechala chasa pod korouhve do Prahy. Z chramu svatovitskeho si vzali kopi svateho Vaclava, nesli je ye vST8i, a u Chlumce se seali.

A paneeku! Tarn to kaiser Lotar se s ySrmi lupidi nachytali, tam jim to naSi natteli! Legendy nam vypravuji, to sam svatY Vaclav se zjevil v oblacich, a to Nemci utikali jako splateni. Nati si zazpivali "Hospodine pomiluj ny!" Skoda, se tuto zkutenost, jako celou tadu daltich (nakezy od 212ky a Prokopa VeliMho) sobe Nemeici, zvlatte dnetni generate, neptipomenou . . . Napadnou-li eeskoslovensko, celY narod jako jeden mu g postavi se jim na odpor! A Francie, Rusko, Maid dohoda chrabre 6echoslovaky neopusti!

NovY roman poeneme uvetejriovati v pi ittim eisle nateho organu a to citupint pro radost a poteteni ten a dospelSrch divek napsanSi roman od nada.ne spisovatelky Pavly Dvotakove: "Jen jednou motno srdce dat".

Zaroveri zapodetim noveho romanu skondi jemna, pisemna prate Kyzlinkove. "BilY kvet" a timto chceme milYm dtenaffim a z ylalte ct. etenafkam sdelit, to mama vybran druhY novY roman povaleene doby — R. F. Vojife: "Loutkafova schovanka": Obe knihy zatazeny byly do knihovny vzorne Cetby ten a divek.

Upoutaji svSrm obsahem, nebot' lief nejkrasnejti Cast tivota — to jest mladi. Upozornete laskave na tyto krasne romany vase ptatele.

Zavdedite se jim!

Ve stfedu, dne 18. bfezna 1936.

Bylo nam vytYkano, se se stavime proti sireni hnuti k uskutedneni t. zv. Townsendova planu, kterY navrhuje $200 mesidni starobni pensi kagdemu kdesatiletemu. Adkoli jsme bez vSrlarady pro statni jak federalni napomoc starYm nemajetnYm osobam, Townsend-ay, byt' poctive myaleny navrh je ve skutednosti blahovy, do dusledkil neuva genY, zkratka neproveditelnY. Posledni dislo listu Fraternal Age, kterY haji zajmy bratrskYch organisaci, soleluje, to pii hlasovani provadenem nekolika velkYmi americkYmi Casopisy 89 procent etenaft hlaiovalo pro starobni pensi net toliko 4 procenta hlasovalo pro Townsend& plan. Redakce seriosniho Fraternal Age dala tento pensijni plan prostudovat odbornikum, kte,fi se vysiovili o nem naprosto zaporne. vodil by stra glivou inflaci (rozmno'geni zlatem nezalogene many — tiskatske lisy chrlily by bankovky o zavod), ceny plodin, tovarn vystoupily by zavratne, dostavila by se takova drahota, to by si pensisti s tak velkYm mesienim pfijmem, jako jsou d ye stovky — nemohli koupit ani pafadnou vedefi. Navrhovana 2 proc. dari z obratu (transakce) zdratila by katdou prvovYrobu nekoneene, proto ge znamend, odvadeni dane za ka gdY pfenos, vYplatu. Ku pkikladu: rolnik platil by dari z obratu na danich, pri placeni splatek na dluh, za nay telefonu, yeaker3ich hospodatskYch Potfeb, zkratka, kdokoliv by cokoliv komukoliv platil — nastal by obrat (transakce) a z toho by platil clari. Va gina ptivrtenct Townsendova plant' nedovede si pfedstavit, Jake ohromne zvytovani cen by nastalo zavedenim dane z obratu a vkho zboti, dopravy, mezd a platii, co by stal obro yskY podet Atednika tuto dan kontrolujici a vybirajici. Toto jsou rozumne, 'Wane neklamne dnvody, prof myMenka snilka dr. Townsenda nenaleza u pfemfalivS7ch obeant podpory, prod v naSem organu, jehot sloupce skoro nedostaduji zpravam o zaletitostech Bratrstva, nemti geme a nechceme ji se venovati.

Pohotovejgi a vyspeleiti technika vyhraje pIltti valku. Ji g y e svetove valce zvitezil nejen technickY davtip ve strategii, ale hlavne mesice trvajici bitva materialu. S rozvojem techniky postoupila i dokonalost valedne vSTzbroje, nebot' technicke vynalezy jsou pfedevaim vyutity vojaky. Technika propujeuje vojsku v boji svuj duvtip. Ona dala pechote a jezdectvu automatickou zbran, motorisovala delostfelectvo, vytvokila novou zbrari — letadla. Kombinaci pancefe a gasolinoveho motoru postavila tank (voznici), kterYm dala vojsku motnost velike prubojnosti i proti zakopanemu neptiteli a umognila nahlost vojenskYch akci. Do sluteb vojenskYch dan automobil a pramysl a cela slaboprouda technika — radio atd. I civilni technik — vedec, musi bYti pohotove, aby novSim vynalezem earn nedcstatku surovin, potfebnYch nejen armade, ale i civilnimu obyvatelstvu. Za valky nebude jen zapoleni v poli, ale bude tu zapoleni na poli techniky, cot vlastne bude zavodem o pfevahu technickYch mozku. Valka nabyla strojniho razu a proto to strana, ktera bude vedecko-technicky pohotovejM a vySkolenejSi, bude miti zfejmou vYhodu a snadnejSi vitezstvi.

Adolf Hitler, clnani "Fuehrer" (vildce) Nemecka, udatnY tluehuba rise "kazne a dobrYch mravn", prodelal velkou Cast svetove valky u 3. setniny bavorskeho zalotniho piuku Cis. 16 — jako poslidek (ordonanz). V roku 1915 u Arrasu a La Bassee konal dobrovolnou hlidku u Fromeles. Najednou pry nada v nejakem sklefrancouzskY rozhovor. Otevtel vrata a v lamane frandine prohlasil "obyvatele sklepu" za zajatce! A ge pry nemecka kompanie stoji nedaleko A zahral si divadlo. Daval mead komanda (veleni), aby ti Francouzave mysleli, to venku stoji "kumpanie". A ti se vzdali. A Hitler "odvedl ku Regimentu" zajatce. Mbyte zajatce! To bylo hrdinstvi! A dostal za to geleznY knit. Tenhle, lidove fedeno "podfuk" .je karakteristickou znamkou nejen Hitlera, ale celeho systemu a nynej'aiho Nemecka. Podfuk, barbarismus, vandalismus — tot' nova kultura nacistickeho Nemecka:

ritteclu, dne 18. biezna 1936.

Hhdka Stoletia K vim, devnie a junici, kteti jste vyzYvini k nacviku cvideni prostnYch a tanci nadherne Besaly, ptip ravovanYm v ramci programu 0slavy Stoleti Texasu haluzi Oechoamerieanti! !

K varn obracim se, kdy chapete neomluvitelnou moralni p ovinnost, byste co potomci deskYch pionYn). Texasu ptihlasili se dobrovolne k spolupraci pro dustojnou oslavu Stoleti "nag i — va81" nove'vlasti v podtu co nejvetSim! Vain ptipisuji nasledujici tddky: Na Oeskem Dnu oslavy Stoleti Texasu deska, haluze Texasu chce pied jinonarodnimi spoluobeany peticipeho statu manifestovati: vielost, obetavost, nezi gtnost a nad geni pro budouci rozvoj, rust a 8testi obyvatehl. Texasu.

Voldme vas k ueasti at' naletite k taboru kteremukoli. Jalde, tatete se, ku praci? Ano, ku praci ktere. bude varn potitkem, jakeho nepoznali jste dosud! Namnoze till jste a byli vedeni temi, kteti bud' nezakusili praveho mladi, neb je utopili v kalnYch proudech potitki). telesnYch. 2ivot °beano, stateeneho byl y am knihou o sedmi peeetich a pra y& radost ze tivota einneho zustavala yam neznamou.

Dnegkem koneene trha, se ptedivo, jimt ovinuli vas pavouci — hlaste se s nami ku zlomeni onech sedmi peeeti.

Hle, prva peeet r, jit vytYkaji na gemu lidu °Wane prominentni: ostYchavost. Dal8i nasleduji: bazlivast, pohodlnost, nedilvera, povrchnost a nestalast!

Nestalost da, nejvice prate, vtdyt' nedostatek vytrvalosti jest vada tkvici v samem koteni haluze. Ma ziistati to jedina pedet' nezlomena, by zavirala varn knihu tivota? Nikoli, prye s ni, at' otevic eme desky, at' na titulni list nahradou vtiskneme peeet' jinou, Peeet' vytrvalosti, ktera jest vtdy a v8ude tajemstvim Uspechu koneeneho. Nute, k tivotu, ku praci!

Hlaste se bez velkeho pobizeni do tad a ktere po ptedbetnem nacviku v osadach za vedeni cvieitela zkuAenYch, vystoupi na C'eskern Dnu 19. dervence v obrovskem stadionu centenielni vYstavy v Dallas. Budete hajit test a dobre jmeno Texasanti csl. ptivodu pied zraky 8iroke jinonarodni veiejnosti. Zkaznene vystoupeni mas zdrave omladiny obeho. pohlavi nemute si dovoliti tadna, jina cizi vetev, pochopeni a zobrazeni my8lenky rodove soudrutnosti, uvedomeni, dovedou provedenim vetejneho cvieeni toliko Cechoslovaci.

Devuge a junaci, volame vas k cilevedome praci! Neosly8te vkzvy uptimne, opravdove!

A hrdinnYm pozdravem, Jena' boutil Sokolstvu vsttic v SedYch skalach Oerne Hory (ph zajezdu sok. yYpravy), vitame vas: Dobro — Voldan.

ZPRAVA ORGANISATORA eESKOSLOV. DNE DO 1. BREZNA 1936.

16. tinora. Schtize ve Floresville. Oznamuji netspech dvou podnikti nasledkem zimy. Pokusi se znovu. 0 neast v prog. ptevezmou elenove Sokola. Veeer tee pied divadlem. Zpet do S. A., kde zireastnim se zabavy potadane Sokol. Jednotou.

17ho. — Odjezdem do Jourdanton zamrzl mne stroj a byl jsem nucen se vratit pozde v noci.

18ho. — Hobson, Tex. Se8li jsme se Ye 8kole a krajane slibuji ochotu spoluprace.

19ho. — Krajane v Kennedy neptipraveni org. vfibec. Slibuji finanene pomoci.

20ho. — Beeville. Br. Mikeska uji gt'uje mne, to schtize ptipravena na druhY den na misto ye Skidmore, ze bude tam. OdjiZdim do Corpus Christi, abych mohl u br. Kosaie rozeslati do dapisy oznameni myth navgter.

21ho. — Vracim se do Beeville, ale nasledkern lijakfr vratil jsem se. Oznamil jsem jim telegraficky nemotnost zajezdu. Ureil jsem den 27ho.

22ho. — Schilze vYborti osad. Oznamuji sluSne vYteticy finaneni pro Adast v programu.

2311o.

Odpoledne taneime prvni kolony Besedy. Veeer apeluji v ptedna8ce na krajany pti divadle v Kat. sini.

litSTNi1C 24ho. — V Kat. sini neast Aesti kolon. Velka navfteva obecenstva.

25ho. — Zajezd do Kingsville. Krajanit milo a daleko ad sebe. Budou spolupracavati s Corpus Christi. Ten samYr den probiram tu samou otazku v Robstown. Pomery ty same. Corpus Christi vezme si na starost tyto d ye osady.

26ho. — Spoleeni ndeviend na Moravia y8ech kolon.

27ho. — Navgteva v Beeville u br. Mikesky, jen jmenem radu ujfit'uje, 2e vet nagi die mo2nosti.

28ho. — Svolani, schuze mela vzajemneho ohlasu a 8mejkal a Mikeska s ptichodem lephho podasi utvoti silnou organisaci a pomoc.

29ho. — Port Lavaca. Ses. tajemnice neoznamila moji tadost nasledkem nemoci, tudit se nedostavil. iho biezna. — Schuze v Blessing. Behem mesice zvoli vYbor a postavi se ftestrannou einnosti a finaneni pomoci pobok nejvethm osadam.

Pozn. pisatele. — Dekuji vgem brattim a sestram, kteti. jakYmkoliv zpilsobem yy8li mi vsttic a nitepsanYm rodinam za pohosteni.

Rodine: Zemankove v Blessing, Mikeskove v Placedo, Kosatove a J. Kru8inske v Corpus Christi, Mikeskove v Beeville, Polahrove v Hobson, Bayerove ve Floresville, Mikulove v San Antonio, Schillerove v Bayersville, Jelinkove v Granger, Pohlove a Sta8ove v Temple, Tex. Upozorneni spolkiim!

V Caldwell, Dime Box, Sommerville, New Ulm, Welcome, Brenham, Beeville, Industry, Bryan, Wheelock a na sever od Taylor, jit v8echny organisovane, nebyly pisemne obeslany pied 1. bteznem nasledkem opozdene dodivky dopisniho materiilu tiskirrtou.

Brath tajemnici: Ueirite co je ve va.81 moci, ma-li vas spolek ut po pravidelne mesieni scherzi. Oznameni rozesilam 11. biezna, net jak jsem mel v programu 25ho unora.

V. Kueera, organisator.

KAM SPEJEME? Klidna hladina nag eho vetejneho tivota poeala se pohybovati za poslednich mnoha meslat' — ptieina — {least Oechoslovakil na 100 lete oslave statu Texas.

Vice jak pied rokem ueinen podatek hnuti, z poeatku pomaleji, jaksi nesmele, pozdeji pocal ureitej81 smer. Objevily se elanky v novino.ch, kde by mela byti umistena cela tato slavnost, tu nastalo prve jakesi napeti. Mesto Dallas udhazelo se o tuto pkiletitost, pozdefh dobou i jina mesta. Dallasu posleze dostab° se teto ptilehtasti, a tim stale se, to cela oslava 1001eti Texasu bude v tomto meste.

Byly dany yYzvy do novin o ustanoveni spoledne schtze, posleze utvoten byl vYbor, pozSdruZeni 1001ete oslavy deji zaloteno " Ceske Texasu". Zvoleni Utednici tohoto teesa v8ern.i neastniky z celeho Texasu (nikoliv jen z Dallas) a v teto schtizi ustanoven Dallas za mists, kde bude potadan 6eskS7 Den a VYstavka.

Po tomto rozviteni v na8em narodnim tivote, nastalo °pane uklidneni — at ptili gne uklidneni.

Ale za to hrstka pracovnika v Dallas chopila se teto ohromne prate, — ac jsme ani zastoupeni v tstiedi neneli, a zaeali jsme pracovati, postupujice die planu, kterY byl ustanoven pro Cesky Den a V'stavku. Oeekavali jsme, ze celY deskoslovenskY Texas ptijde s nami ruku v ruce, a ponrate moraine a finanene ye vykonavani tohoto Ukolu. Tak se i stale, ale nikoliv jak se melo stati, totit 100%.

Pozdeji nastalo hnuti nespokojenosti a tu vznikly tabory dva, pozdeji tabory tti.

Kam spejerne?

Kdyt jsem byl ye Fair Parku ye vYstavni kancelati, dozvedel jsem se smutnou zpravu: Kahle teleso jako Ceske Sdruteni — KatolickY Odbor — Ceskoslovenska vYstava pracuji tpine samostatne od druhYch. Jak na nes Amerika hiedi, kdyt: takto bratrsky pracujeme?

Co se nemilZerne spojiti y jedno teleso s

Strana jednim duchem, a pracovati vespolek bratrsky alespori jednou za sto let?

Jak 'Caste pi8eme o sobe, o bratrske lasce, a poukazujeme na na gi slavnou minulost. Byly doby, kdy Cal a Moravane zvitezili a silnymi byli do to doby — dokud drteli pohromade, ale jak se rorttidili a roz8tepili, vZdy to byl poeatek konce.

Ptatele! — Krajane! Hled'me se dorozumeti, bud'me jedno telo, jeden duch, jen tim zpusobem zvitezime a velke dilo dokateme, iicty a vatnosti celeho Texasu ziskame PiemSrglejte — jednejte! Ceske Sdruieni, KatolickS, Odbor — eeskoslovenska, VS,stava, — v jeden celek na stitni vy:itave v DallaS — pod jednim vedenim.

Anton Kos, tajemnik Dallaskeho Odboru.

Penelope ustavilo si v nedelni osadni schtzi, potadane v sini K. J. T., svoji odboeku pro 0slavu Stoletnice. Za ptedsedu zvolen br. Tom Pkikryl, namestkem p. A. t erno8ek, tajemnikern Anton Galia jr. a pokladnikem Raymond Cernogek. Kolega J. F. Holasek a potadatel byli ptitomni. V kratgich proslovech vodnili nalehavost srazu y8ech krajant pro dustojnou itaast ph oslave, vysvetlili jednotlivosti programu, apelovali k spolupraci. Penelope vykona svaj podil, ustanovene vybory daji se do prate bezodkladne. V patek tento tYden v 8 hod. veder nasledovati bude v tamnej8i sini SPJST. schtze dalsi a po schazi zapoeato bude s nacvikem Besedy.

Dr. Jos. Kopeck' ze San Antonio, ptedseda.

Ceske vYstayky, zastavil zde v patek yeeer, nalezaje se na ceste do Dallas ohledne zajigteni mista pro na gi vYstavku. 8t'astnou nahodou dlel zde za profesionelni zaletitosti na g pravni radce br. Aug. Kacit, jeden z hlavnich asistentti piedsedy vYsta yky a nahodile setkani vyutili jsme k deisi rozprave o nah. akci v Utadovne br. Jitiho Kacite, mimo nejt dostavil se k pratelskemu rokovani kolega A. J. Morris. Dle informaci dr. Kopeckeho jsme zvedeli, to nag lid pochopil dilletitost na gi oslavy, cot dosvedeuji hla gene penetite ptispevky z cele Lady mist, kde jeSte nedavno na gi akci skoro ignorovali. Putovani organisatora V. Kudery po nahch osadach doznava OdekavanY rYsledek, protote v osobnim styku a na osadnich schtizich Ize naS podnik — OeskY Den a eeskou vYstayku — postaeitelne vysvetlit a odirvodnit.

Rada podrobnosti byla ve schilzce diskutovana, doh!. jsme k zaveru, ze oba odbory shoduji ji se v zakladnich nazorech a budou postupovati ruku v ruce. — V sobotu yeeer dr. Kopeck' ph navratu z Dallas stavil se u nas opet, skoro letmo, by oznamil vYsledek vyjednavani s Centralnim vYborem Centennial, ktere meli (do Dallas dojeli k teto intervenci nag ptedseda soudce Chernosky a dr. Maresh) pkedem zamluvene. Misto pro nah vYstayku mame zaji8tene. Podrobnosti oznameny budou Ceske vetejnosti pti8te.

V nedeli dojeli do West mantele John Ondru8kovi s dcernSkou sl. Hedy a br. F. Rendl.

Pokud eas dovoloval pied nahm odjezdem do schtize v Penelope, o nit referujeme vy8e, probirali jsme body programu C. dne a hlavne organisovani mohutne kapely. Dle dosavadnich planu, kapela slotena bude z hudebnikil osad West, Ennis, Dallas a Ft. Worth. Poiadatel, co bYvalY hudebnik z povolani a mnoholetY dirigent kapel jak orchestrti — nabidl se bezplatne kapelu sorganisovat a nacvieit.

Mite stare pamitky, fed umelecke, upomirky na sve rodiee — pionkry Texasu — jako jsou fotografie, knihy ze stare vlasti zene vg elike piedmety, zasluhujici pozornosti?

Prihlaste takove piedmety v Case nejkratiim bud 'osadnimu v-S7stavkovemu v4kboru neibo positovnim listkem oznamte to: Dr. II. R. Maresh, 2416 Riverside drive, Houston, Texas.

Taylor phhlasil prvou jednotku (sopran, mezosopran, tenor a bas) do sboru, kterY se chysta k vystoupeni na C. dnu. Dirigent Slavie dr. George Pazdral tada timto, by dalsi s ky zajednotky hlasily se co nejdtive a ptihla S silali na jeho adresu: Dr. Geo. Pazdral, West, Texas,

VESTNIK

Straria 10.

A

BILY ,VET Divel roman. napsala Marie Kyzlinkova. , (Pokradovani.)

YLI tak zabrani do sve rozmluvy, ae neveB novalyy pozornosti svernu okoli a podivali se na divky, as kdy2 se s nimi setkali.

"Ja feknu pravdu! Nevyddim u2 tohie trapeni! Bud' se zblaznim, nebo si zoufam, a ty me bude mit na svedomi, Vincku!" ktieela vzruSene Sychravova, kdy2 se divky k nim Vincek je spatfil dtiv a uchopil sestru prudce za ruku.

"Mid! Tady jsou!" zasykl ji pkimo do oblieeje Vyhli2e1 v torn okam2iku tak zdeSene, jako by pied sebou spatkil strakdlo.

Sychravova od neho odvratila zrak a jeji oei se ptimo setkaly s Hanir)Sm pohledem.

Hana i Heda slytely jeji posledni vaSniva slova a obe se zachvely hrtzou. Napadlo jim, to rozum pani Sychravova docela jiste neni v pokadku.

Stisnene pozdravily a chtely kolem obou sourozencil jiti dal, ale najednou je k zemi pfimrazil divokSt vS7kfik pani Julie.

"Tady ji mat. , Vincku! P,ekni ji pravdu! Bofizeni nain ji piivedlo do testy! Ja u2 mleet nebudu! NaSe deti stihne - jinaktrest za nasi Vincenc Doldal seviel prudce obe ruce sve sestry a obratil se na divky se smutn3im, zdrcenSrm pohledem.

Wznamne pokynul hlavou a te2ce vzdychl.

"Je to neStesti, mile sledinky! Ma sestra trpi takovou divnou nemoci, ae si s ni nevime rady," fekl vahave.

Pfi tech slovech zdvihl vYmluvne oboei a zat'ukal si prstem na eel°.

Ale Sychravova spatfila jeho posunek a zufive vyjekia: "Jette nejsem blazen, Vincku! Ale stanu se jim, jestli mne neposlechnet a jestli neteknet pravdu o nag vine!"

Doldal ji nasilim -vedl dal a neptipustil ji ug ke slovu.

"Nesmite na jeji fedi dbat, devadtka," mlu vil, obraceje se za divkami, jet zUstaly ztrnule stall na jednom mist& "Ona ted' vilbec nevi, co hovoti. A2 se zas vzpamatuje a at ji tenhle zachvat piejde bude se divit, co vSechno vyvadela."

Sychravova, mavala odmitave rukama, vzpirala se jeho vedeni, ale Vincek nepovolil a piinutil ji k dark ceste..

Obe divky nemohly chvili ani promluviti, jak byly podeSeny.

"Tak vidit, Hedo, 2e tva matka mela pra ydu," vydechla po chvili Hana. "Sychravova je opravdu dutevne nemocna! Nejde jen o lidske pomluvy! Cela se tfesu, kdy2 si ptipomenu jeji slova a jeji pohled. Mraz mne bdi po zadech — —" Take Heda byla vzru'Sena setkanim se Sychravovou a uznavala, 2e jeji rozum neni patrne v pokadku.

"Pojd' radk, at' ut jsme doma, pobizela Hanu. "Bojim se, ae se Sychravova vrati ate na nas zas bude tak divne kkidet."

Pkidaly do kroku, ale silne dojmy, jet prave protily, jim nechtely vymizeti z mysli.

"Ona i on hledeli hlavne na tebe, Hano," pfemitala Heda, kdyt se obe ponekud uklidnily. "Mile si viibec neveimali! Neni to divIli fee" Hana pokreila rameny.

"Sychravoya se divala na me a jeji bratr sledoval jeji pohled. Ale bylo mne v to chvili hrozne fizko u srdce! Oekala jsem, te se Sychravova na me vrhne a ae mne nejak ubliti!"

Kdyt doma divky vypravely, co se jim pii

hodilo, souhlasili mantele Malkovi s jejich minenim, te duSevni stay pani Sychravova je jiste povalivST. ".Jiste ani nevedela v to chvili, co mluvi a s kSirn se setkala," poznamenal Malek. "Jestli se jeji sta y zhorg, musi ji Sychrava dat do Ustavu, proto2e se zda, ae zaeina ohrotovat sve okoli. Je to neStesti, pane Bo2e! Myslivna Libin je zrovna jako prokleta,!"

Pani Marketa vaIne ptisvedoila.

"Vyhli2i to tak, jako by na Libine spodivala zla kletba," pravila zachmutene. "Stesti a spokojenost se myslivne vyhYbaji u g po mnoho let. Julka tam dlouho nebyla klidne giva."

Toho vedera Sly divky brzo spat, protote byly unaveny pc) testa.

Ale rano vstavaly easne a hned po snidani se vypravily k kece.

Nastaly jim pak dny pine radosti — berstaroStne, vesele a St'astne — jakSimi maji Wit ka'-2de prazdniny.

Cele dny travily venku v pkirode: bud' u vody, nebo v lese, nebo si zajely na delk let do hor. V tom pfipade. je doprovazela pani Malkova a nekdy s nimi jel i jeji mug.

0 2nich pomahala Hana pani Markete s vaienim, donesla na pole pkijednanS7m lidem svaeinu a hledela se uplatniti, jak nejlip dovedla. Heda musila nasledovati jejiho du, proto2e sama by se jinak velice nudila.

Brudela site a vreela, ale Hana toho nedbala.

I na poli ochotne nabizela svou pomoc. • Prostirala poviisla, aby vazaekam s1a prate rychieji od ruky a nenafikala i kdy2 si o ostre strmiSte rozpichala ruce.

V takovSich chvilich sedavala Heda nekde stranou ye stinu a hledela na Hanu s netajenou zutivosti.

Zenske na poli ovtem vynately a2 do nebes svou .chvalou Haninu pili. I pied Hedou si vykladaly, 2e Hana je velice mile, itslu2ne, skromne a pracovite deveatko.

"Tu musi mit kdekdo rad," fikaly si se vzacnou svcrnosti. jako slunieko. Srdce se zasmeje, jak se na ni &ova jen podiva!"

Mnohe z nich znaly jeji 2ivotni osudy a neopominuly o nich vypraveti sySTin druakam.

"Jeji mama by zaslou2ila ran, 2e se ji zbavila," sounlasily ye svem mineni. Jakou radost by z ni dnes mohla mit! Byla to asi Spatna 2enska a pro dite bylo vlastne 2e vyrostlo u cizich lidi!"

"Tak je to na svete!" prohlasily posleze filosoficky. "Nekomu dite pfekati a rad se ho zbavi — a . jinde, kde by bylo uvitano radozas neptijde, nebo se stane tfeba i nettesti — jako tehdy u Kueerft! Pani Malkova by dnes ud mela vlastni dospelou dceru a jiste by ji mela hodne rada!" o me se nikdo tak nezajima jako 0 tebe," tekia jednoho dne Heda trochu uStepaene. "Ty si, paneeku, umiS pro sebe oiskat vefejne mineni! Jestli bude v'Sude takhle oblibena, tak se jednou stand i poslankyni, proto2e se nenajde nikdo, kdo by hlasoval proti tobe. Je to opravdu zahada, ae doveda tak pilsobit na sve okoli. Meth., bys mne prozradit, jak bych to mela napodobit, abych mela stejny jako ty!"

Hana se usmala.

"Nevim, pravdu, Hedo! ftekla bych, de ka2d3i — i nejlep gi a nejdokonalejei — elovek na svete ma dost nepfatel, i kdy2 o nich tfeba nevi. ChceS-1i si ostatne ziskat lidi, dosahneS toho snadno, a sice: skromnosti, ochotou a laskou. Musig mit v srdci ryzi krest'anskou lasku k blitnimu a pak nedovedeS vedome nikomu. ubiiait — ani slovem, ani skutkem."

"To jsou nazory, vyetene z katechismu," uSklibla se Heda.

"A myslig, ae jsou proto' epatne, Hedo?" zvolala Hana durazne. `Na svete by bylo bolesti a htichu, kdyby se lide iidili pravidlem, 2e jeden druhemu ma divot usnadniti — ne zti2iti! Lide jsou na sebe zbyteene zli. Kdybys ty na pfiklad byla laskavefti a uptimnej.'H ke sve druhe matte, jiste bys ji .poteSila a usnadnila bys ji divot!"

"Als ty v.techno obratiS ve prospech me ma-

Ve stfedu, dne 18. bfezna 1936. cechy!" vzplanula Heda hnevem. "Kdybychom spolu mluvily o einske cisatovne, prohlasila bys pak nakonec, to by se ji lepe viadlo, kdybych ja, mela rada svou macechu! lit se mne protivi •tahle fee! Chca-li ziistat mou nesmig se mnou o me mace ge ut. mluvit!"

"Nato takoveho ti neslibim, Hedo!" prohla.sila Hana. "Mam tvou maminku rada a neptestanu na to piisobit, abys i ty se s ni sbliilia , Jsi jeji dcerou a ja ji jsem, bohutel, cizi. Tvou naklonnost si tedy bude cenit jiste mnohem vst!"

"Mat radsi ji, nebo me?" vykrikla popuzene Heda. "Eekni mne Upinou pravdu!"

Hana se zarazila.

Chvilku ptemYelela, ponekud zavahala, ale pak zdvihla odhodlane hlavu a kekla pra ydu.

"Tvou maminku mam radk net tebe, protote ona je hodna, spravedliva a mild. Nikomu zbytedne neublituje. Je takova, ja.kYmi by meli vkchni lide a jakou bys mela bYt i ty, tvrdohlava, vzdorovita, Hedo!"

Posledni slova pronesla Hana s usmevem, ale Heda ji odpovedela zukivYmi, vakiivYmi vYkkiky.

"Tak si jdi za mou macechou a se mnou nemluv! Ja o to nestojim! Nechci to ua ani videt f A jed' si nos nemaS ut co pohledavat! Darmo bys macechu proti mne navadela! Reknu to vS'echno tatinkovi, aby jaka jsi faleSna koeka. ChceS bYt na vSechny strany heti* ale ja jsem to ted' prokoukla!"

Heda svitily °di nebezpeenYm tarem, rty se ji chvely a zvuk jejiho hlasu byl nepkirozene chraptivY! Slepa zuiivost ji zbavila rozvahy, spravneho Usudku i klidu.

Nebyla si ani podobna v zachvatu zukiveho vzteku, jent pramenil hlavne v uratene jeSitnosti, to Hana se odvatilarici ji Upinou pra ydu.

"Ma macecha je ji milejsi net ja!" opakovala si v duchu yYznamna slova, ktera ji tolik poboukila.

Hana po HedinYch zlYch slovech zbledla.

Nepromluvila ut, ale rychie spechala napied k Budovu Vracely se s Hanou s pole, kdyt mezi nimi doglo k one pohnute rozmluv y. Zdalo se, de i pkiroda se kaboni nad jejich rortrtkou, nebot' na obzoru vystoupila hradba dernYch z nit rachotil tlumene jeSte, ale vYstratne hlas hromu.

Hana pkidala do kroku, nedbajic, to se Heda za ni opozdila.

Bylo ji najednou hrozne smutno, takte ji do oei stouply hake slzy litosti.

Heda se k ni zachovala opravdu nepekne!

Jeji uelechtilou, upkimnau snahu prohlasila za vypoeitavost a vrhla ji do oblieeje tolik uratek, to se Hana at zachvela, kdy2 si to vSe pkipomnela.

Pkibehla domil cela udYchana., jako by prchala pied hrozicim nebezpeeim, Prvni osoba, s nit se setkala, byla pani Marketa.

Vrhla se k ni, objala ji kolem krku a najednou se hlasite, kkedovite rozplakala, vzlykajic jako dite, jemut bylo tetce ukkivdeno.

"Co pak se varn stalo, Hanieko, pro Panaboha?" polekala se pani Malkova. "Ublitil yam nikdo?"

Hana pfisvedoila pokynem hlavy a pak pierYvane pani Markete oznamila, te musi hned °W et "Heda me yyhani! Nechce, abych to stala. pry s vami spoleena proti ni," vzlykola bolestne. "Musim hued odjet! Nesmim bYt pkieinou ruzrlic ve va gem dome."

Pani Marketa ptivinula divku k sobe a polibila ji na eelo.

"Heda mluvila tak nepkedlotene jiste ye hnevu, Hanieko! Rada vas odprosi a zastydi se za sve chovani. Vy piece, blazinku, 'tete nikde bYt pkieinou ruznic! Kdyby Heda yam byla povahou jen trochu podobna, dekovala bych za to Palau Bohu."

V torn okam2iku se Heda pomalu vplou2ila do pokoje. Mela sklopenou hlavu a vyhlitela jako hrisnik, vedomY si tette viny.

Ve sttedu, dne 18. btezna 1936.

Ze Mita Lesnich Salmi Roman.

Napsal Karel Klostermann (PokraeovanD TSEDLI za still, hospodska. ptinesla pivo.

Piit'ukli a napili se. "Sladne, co?" Bartovec zamlaskal jazykem: Svijanskemu se zda-. lo, g e utapi ubohe vnittnosti patokami, ale netikal nideho.

"Nu, co je noveho ye svete?" tazal se Bartovec; "jak pak ptede vim se yam vede?...

Takhle, podle vzeteni by dlovek soudil, ge jste revirnikem — blahobyt z vas kouka."

"Dobie jste uhodl," smal se SvijanskY, "je tomu tYden, co mne knige pan jmenoval revirnikem v 0 na Krumlovsku."

Bartovec vytte gtil oei, pokud odula vieka dovolovala.

"Stafra, podivejme se, vy mate gtestil 8estadvacet let je mu, a u g je revirnikem. Mne je ted' gestatticet, a dosud jsem ptirueim... Ale, drahY pfiteli, iadna, zavist ze mne nemluvi... naopak! gratuluji yam z pina srdce, te gi me to, tegi z to dug e." Pozdvihl skienici, ptit'ukl si, dopil posledni dougek.

"Vite," pokradoval, bych se hodil za revirnika jako koOka do chomouta. Mne je to takhle jen kdyby toho dteni nebylo s temi kladami, toho poditani, vymetovani, hlidani... Cloy& sotva ttikrat v terndni do hospody si zabehne... A tech gidri, co sem phchazi nyni — Rosenduft, Flekeles, Weiszhut, vgecky je tu mate, ti jsou yam horgi, nea kriroved sam."

A Bartovec se dal do podrobneho vypravovani, jak ptejimaji nakaupene za fatku diivi, a jak on je napaluje. Take pry nekdy mu strdi do ruky. "Nu, prod by elovek nebral?" pravil uptimne... "berou jini, beru ja take... gizeri je potad vet gi, roste jako Hildegardiny deti."

"Kolik jich mate?" tazal se SvijanskY. "6tyri hrom aby do toho!" Ptestavka; Bartovec si nacpal dYmku a gkrtal sirku za sirkou, nemoha gadne rozsvititi.

"Pfig el jsem —" poeal SvijanskY. "Abyste nas navg tivil, dra.hY pliteli, do Furslinka piece neprijdete. Co byste tam alai?

Vagi znami jsou kdo vi kde..."

'Ale —" namital SvijanskY, nedostal se vgak k slovu.

"Ze znamYch v Madru take ua mado najdete. JedinY Haberbichl je tu, pamatujete se, ten tlustY chrapoun, kterY na se braval ritad potadatele domu a vyhazoval °pile sedlaky, a pak zamilovanY ptiruei, kterY se ted' dvoti genam dtevorubcri, a /all takovYch zaletech byl onehdy bit, ge sotva domri se dogkrabal.

Kacafarek byl jednoho krasneho dne pfelogen do Rumburka, Bert vi, kde je to hnizdo.

Odchazel tuze nerad; aspori nam tu zanechal, slednu', ktera dosud vati pro stra g, aekoli se od to doby za pet videriskYch hrabat, jest baronri a sedm set pozladovadri provdati mohla. Je ji strae lito, ta by bez ni hlady pomteIa. Zrzaveho pfirueiho z Hor vite, co hraval zelenou louku s Kacafarkem, toho jsme z jara doprovazeli k hrobu. 8e1 jednou v noci odtud trochu nachmelen domri a spadl nekde pod Antiglem do rokle. Zabil se doeista — teprve etvrteho dne ho na gli, napolo od ligek segraneho... A propos, co pak dela, Kotan?"

"Dopisujeme si obeas. Vede se mu dobte jeho paniece; giji dosud na Chejnovsku. Maji pry rozmileho klueika. Pani pry si pouze la, aby se dostali na Hlubocke panstvi, aby byla matte blig."

"To jsou starosti!" prohodil Bartovec. "A vy?

Jak pak to tehdy skondilo s vygettovanim stran toho poraneni? Mnoho z toho bYt nemohlo, vgdyt' chlap je dnes zdra yejai nea my."

"Co povidate? zdrav je? zdrav? neumfel?" newntel, NOcr 11° v#161 PtP dalt ttg,

U

VESTNIK den jeden z nagich drvogtepri, kterY tam dochazi pro tabo.k."

Svijansky si oddychl; nebeske gtesti zasvitlo mu z oei. "2ije, opakoval, "a na me dugi nelpi vina prolite krve, znieeneho givota lidskeho. Nevedel jsem, ptiteli, co se s tim elovekem stala Je gte jednou mne vyslYchali v Lounech a potom v gecko padlo pod stril.

Nevina ma pied zakonem se dokazala... ale piece jsem klidu nemel, proto ge mi nade vgecko hroznYm pomy gleni, ge jsem tteba beze zleho umyslu givot lidskY utratil."

"S pytlaky je vribec ted' pokoj," pravil Bartovec. 'V lese jest pino lidi; zvei zapla gili, 11krytti pro ni ubylo. Mne je to ostatne jedno; pro mne jich mohi bYt celY pluk, ja se s nimi nerval. Pivo je mi milej gi neg krev; po to netiznim. Ale vy nam tu dnes zristanete? Mame tu opet spolednost. Je tu jeden naddozorce, ktery hraje opery na hteben, kdy g jej ovine hedvabnYm papirem. K popraskani!"

"Odpust'te. Zitra, pozejtti, kterYkoli den pfijdu. Ale dnes muslin piece do Purstlinka."

"A prod? Koho tam hledate?"

"Vgdyt' vite — Katy."

Bartovec v naramnem udiveni vyvalil °di do to miry, ge odula viaka ripine se ztratila.

"Cog pak vy nevite?"

"Co pak?" Ve Svijanskem tajil se dech.

"Vgdyt' Katy je d ye leta vdand; do Bavor se provdala, za toho pat'haveho. Skoda ji, takovY bavorskY chrapoun ji dostal."

"Neni mogna — vidyt' jsem ji tekl, aby vydkala; ag budu revirnikem, ge si pro ni ptijdu."

"Novopeeeny pane revirniku!" ujal se Bartovec slova, a to proti svemu obydeji velmi vagnym tonem. "Dovolte, abych pfi v gi ricte, kterou k vam chovam, yam tekl, ge jste naivni, jako byste gil v dobach apogtolri. Jak pak dlouho takove (levee jako Katy bez mileho vydrgi? Kdyg jste ode gel ,celY rok yam vernost chovala, celY rok, pravim. Nebyla dost hodna?

Potom se provdala, to je to cele. A vy jste to nevedel! Ted' ma d ye deti."

"A Vavruch?"

"Vavruch je tti leta pod zemi. Kdyg. jak to v lese vypada, zadal chtadnout, a g dochtadnul. Lena s rodinou odstehovala se do Tussetu, to patti tu gim, k Volarskemu soudu."

SvijanskY byl hluboce dojat. 2e Katy tak jednala, do du ge ho zabolelo; mel ji uptimne rad, ustaviene na ni myslil, a nyni ptichazel, aby dane slovo spinil. A Katy nevyekala...

Seal tige, hlavu obema dlanema podpiraje.

Celt' svrij givot v Purstlinske samote progil v dui jegte jednou v nekolika minutach. Vgecky struny srdce jeho opakovaly v mekkYch akkordech jmeno to krasne diveiny, kralovny one pougti.

Bartovec ho nechal, z my glenek ho nevytrhoval. Seal klidne, koutil a pil. Venku v genkovne hulakali sedlaci. Ubehlo snad etvrt hodiny, kdyi se Bartovec k mlademu mu gi naklonil a skoro otcovsky k nennu promluvil: "Hite)", pochopuji, ze vas ta vec mrzi. Vy jste jemneho citu, z jineho fladra ne g my tu.

Ale uvagte. je dobte, ge se tak stalo. To devee se k yam nehodilo. Co byste si s ni podal tam u vas? Byli byste oba ne gt'astni. Opojeni smyslri za kratko by se bylo vykoutilo, a pak by byly nadegly gel a litost. A ona, jak by smet! Cog by vam byla vydrdela? A pak, ty spady, co takove primitivni nevzdelane genske mivaji! Vezmete si ptikladne mnou Hildegardu. Cog nechce, abych si dal napsat ripis na ony dva tisice, ktere jsem pied lety svemu revirnikovi 01611? Slygela, ge nevezim v dobre krigi, a kdybych umfel, vymahala by obnos na ubo gakovi pc) me smrti. Vite, ja, start osel, jsem se jednou v opilstvi pied ni problafl — eert by me vzal! Ted' mi huei potad do ugi. A ja to neudelam, nea ne!"

Mluvei bouchl pesti na stril.

"A moje deti," pokradoval, "jsou zde razeny, po zdej gim vychovany. kagde o pet set vice nebo mene, co na torn? To jich nespasi. A ubohY muj revirnik, kterY beztoho starostmi nevi, co poeiti, pfi gel by opine na zmar."

Bartovec se potadna napil. sylianWho Vida pod llama p4111a. Ne"

Strana 11.

Otee parestroje.

I—OSA elektfiny je doba kilowat t Denne vysloviije nada z nas toto slovo. nebot' je to mira tak be gna, jako metr, kilogram, litr. Metime ji pracovni intensitu. Zakladni jednotkou je watt a ta dostala sve jmeno na poeest slavneho anglickeho mechanika Jam es a Watt a, kterY se narodil ye skotskein Greenocku pied 200 lety, 19. ledna 1736.

Patti k tern neseetnYm vynalezcrim, kteti se k svYm diltun nedostali pies odborne a vysoke gkoly, ale jen a jen svou svelou tvrirdi intuici.

Udil se privodne u sveho otce tesatem, laska ke strojrim ho v gak tahla jinarri a tak teprve, jako devatenactiletY mladY mu g vstoupil do ueeni k londYnskemu mechaniku Morganovi, od ktereho po roce pfi gel do Glasgova a r.

1757 stab se mechanikem tamnej gi university.

V Glasgove seznamil se i s narodohospodatem A. Smithem, kterY si Watta oblibil tak, ge ho uvedl do vedeckeho sveta. Watt jako samouk, ne vzdelanY gkolami, ale pouze opravdovou vagni a laskou ke svemu oboru, pracuje od r.

1762 jig jako badatel na studiu vlastnosti pary. Jig rok na to, byl mu dan do spravky parni stroj Newcomenriv, jehog se itgivalo pfi ntednagkach jako modelu k demonstracim. a James Watt nejen ge se venoval jeho spravce, ale Medal i jeho nedostatky. Tak vlastne byl dosavadnimu sna geni Wattovu dan zcela novY smer: podatilo se mu nedostatky tohoto stroje nejen nalezt, ale i odstranit a zdokonalit privodni system natolik, 'ge byl dan podklad k vytvoteni vlastniho Wattova noveho typu parostroje. Opustil misto universitniho mechanika a jako civilni geometr venoval se v soukromi vytvateni sveho vynalezu. Podatilo se mu po ttiletem usili odstranit vstfikovani studene vody pod pist a za dal gi dye beta dogel k velmi dobrYm vYsledkrim pit vyu giti pary i pH stladovani pistu. R. 1772 se spojil s tovarnikem Roebuckem a pozdeji s Boultonem a zalog il tovarnu na parni stroje u Soho. Zdokonaloval vlastni sve vYrobky neustale. Jako padesatiletY mu g sestrojil centrifugalni regulator, kterY znamenal tehdy ripinY pfevrat v dokonalosti parniho stroje. Krome techto objevri obohatil vedu o mnohe jine. Zdokonaleni parniho stroje je v g ak jeho zasluha nejvetgi a proto je zvan "otcem parostroje".

Zemtel 19. srpna 1819 v Heathfieldu u Birmighamu, star 83 leta. Byl, pfesne tedeno, otcem celeho devatenacteho stoleti, nebot' to je stoleti pary a elektfiny. dal se zdrgeti a uhamel brzy potom nazpet do Rehberka. Bartovec pottasal hlavou. "Blazen," brueel, "misto aby byl rad, div si nezoufa.

Mne aby se tohle g testi ptihodilo, mne aby tak nekdo Hildegardu pied nosem unesl! Ta opice onoho blahoslaveneho dne, kterou bych si v radostnem rozeileni opatfill" • • • Piebiral jsem se onehdy ye starYch spisech svYch a nagel jsem za gloutlY listek papiru a na nem slova litografovana: Marie Svijanska, roz. Janotova, Karel SvijanskY, kn. SchwarzenberskY revirnik, novomanaele.

Datum a misto nepovim; mann dosti ptiein domnivati se, ge pani Marie Svijansk y nebyla jinx neg li Maneinka spravcovic.

Liji snad dnes je gte a jsou gt'astni; gije i Kokan a pani Zdenidka, a dobfe se jim vede i detem jejich.

Ale moje 8umava, ta stara Surnava ,jak 13Yvala ta jig negije, a komu tam bYti, te gko dost jest mu zapasiti Ty stara 8umavo, ty ma kolebko! Tve hvozdy lehly, nikdy ji g v stare slave nevstanou. Jen moealy kleei porostle jsou, jak bYvaly, a v podzimnich nocich zahadna, svetla v nich lagkuji, modrave plameny, dug e zemtelYch lidi. A du ge milionii zemkelYch velikanri lesnich, kam ty se dely?

Strana 12.

EPODAlki-LI se /lam," psal nadelnik rakousko- urferskeho generalniho gtabu Conrad von Hoetzendorf zadatkem roku 1917 y e svem memorandu, "rozhodnouti valku na ja pe v na g prospech, miltieme sotva poeitati na priznivY obrat za pomoci tech sil, ktere nam zAstavaji." Conrad von Hoetzendorf citil jiti v te dobe, tie katastrofa je nedaleko, navypne-li monarchie v gechny sve sily, a proto se snatiil dati vecem priznivY obrat jednak ponorkovou valkou, jednak yypetim vgech sil pozemnich. Valeene vedeni rakousko-uherske videlo v te dobe jiti zcela jasne, tie valeena taktika a technika doznaly pronikave zmeny, 'tie velke bitvy byly bitvami materialu a tie se cevalka zmenila ye yzajemne vysiloyani. V torn se skryvalo pro Astredni mocnosti velke nebezpeei, zy latte pro Rakousko, jemuti se na vgech stranach podinalo nedostavati pottebneho materialu.

8esta east velkeho dila "Posledni vaika Rakouska-Uherska", vyclavaneho jiti nekolik let rakouskYm ministerstvern zemske obrany, uverejimje nyni po porve zajimave eislice a statistiky o tehdej gi situaci mocnarstvi. V rode 1916 eitala valedna pomoc monarchie o 150 bataillonii vice neti na podatku valky. Zasoby munice a valedneho materialu byly v te dobe jeg te uspokojive. Zaeatek roku 1917 prines1 vgak zavatinou zmenu, zpilsobenou tetikymi ztratarni. Napor Brusilo yAv na severovYchodni fronte pripravil Rakousko 0 300,000 vojakA. Joao v eervenci einily rakouske ztraty na 167,000 t±sic mun, adkoli ruskk ofensiva byla v te dobe u konce. Doplriovani techto ztrat zpAsobilo desorganisaci. V roce 1916 einily ztraty rakouskYch armad 34,000 clustojnikii a 1,716,000 multi. VetEna roenikt byla jiti dvakrat, ano i trikrat u odvodu a v kvetnu byli odvadeni osmnactileti. Pouze tak bylo Motino

4N

VZTAH SLOVENST/NY K CESTINE.

V2STNIK

Katastrofa c. a k. armady. postaviti je gte v roce 1916 do zbrane 1,400,000 multi. V roce 1917 vgak techto reser y jit nebylo, byly yyderpany. A pki torn civil poeet kteii stall opravdu ye zbrani, pouze tietinu, koncem roku dokonce jen etvrtinu celkoveho stavu. Vgichni ostatni byli odkomandovan! ke kurstim nebo jinYm pracim. Presto musilo Wit k pomocnYm pracim poutiivano jinYch sil, in. j, i valeenYch zajatcii. Koncem roku &inn celloavY sta y rakousko-uherske armady 3,353,000 mutifi, voetne 45,000 civilnich pracovnikA a 301,000 valednYch zajatcti. Za techto okolnosti odhodlalo se valeene vedeni s telkym srdcem k rozkazu, aby bylo sporeno lidskYm materialem. "Lidsky tiivot ma vetgi cenu," rikal rozkaz, "neti deset nejtetigich pum."

Zmena valeene taktiky a systemu kladla obrcvske potiadavky na doda yky materialu.

Byla to predev gim zmena uniformy. Sediva uniforma, ye ktere tahli vojaci do pole, byla zmenena v polni zelen, byly zavadeny ocelove prilby, na misto tornistry nastoupil yak, byla organisovana protiplynova obrana, zavadeny nove, lepgi zbrane. Rakouske vrhade min s nosnosti 300 ati 600 metro byly nemoderni. Na italske strane existovaly jiti vrhaee s nosnosti 1,300 metro. Cele delostrelectvo tiadalo si modernisace a obnovy materialu. Koncem r. 1916 dodavaly rakouske zbrojovky mesiene 850 kulcmetii, 100,000 pugek a 500 del. To v gak nestadilo a proto musily bYti k vYrobo valeeneho materialu pribrany nove zavody. K dosavadnim tovarnam, Skodovce, Steyerwerke a videAskemu Arsenalu, pristoupily dolnorakouskY Boehierwerke, Vitkovice a Regica.

Prace techto tovaren v gak byla brzdena stoupajicim nedostatkem surovin. Tovarny po-

Zajimavosti.

Po prevratu spojil se na g narod, po staleti rozdelenY v rakousko-uherske monarchii mezi dye poloviny rise, a to: obyvatele zemi koruny Ceske pod nemecke panstvi a obyvatele koruny uherske pod panstvi mad'ar,ske — v jeden stat eeskoslovenskY. V davnYch clobach byli jsme jednim narodem, co4 vedeeti badatele jasne dokazuji.

0 vztahu sloven gtiny k ee gtine napsal znamY jazykovY vedec prof dr. Fr. Travnieek podrobnou studii ye sve "Historicke mluvnici jazyka aeskoslovenskeho" My pretiskujeme tuto Avahu, prototie mela by bYti v geobecne znama jak mezi Cechy, tak i mezi Slovaky. Jsme bratri a dosud se dobre nezname a jen proto se gkorpime a podlehame stranickYm a polltickYm agitator-Am, ac mAteme sami poznati pravdu. Prof. Travnieek pravi: Slovengtina se odliguje od de gtiny po mnohYch strankach, ale je potrebi si uvedomiti podstatu a povahu techto rozdilu. Tak predevtim pozorujeme, tie je rada slovenskYch zyla gtnosti pozdniho pAvodu, na pr. neprehlasovane a (du ga), aj (daj), u (du gu), nezidene ie (viera), diftongisace é—ie (mlieko), zachovane it (1-Aka), nedostatek r (tri) atpod.

Slovengtina to vet ginou zachovala star gi stay, kterY byl v delft Csi. jazyce do pozdej gich dab historickYch, anebo zmenila tento sta y ati pozdeji (e—ie).

zapadnim Slovensku i za ie (vira), fa. za (kiln), de te, ne proti stredoslovenskemu de, te, ne. Misty v Gemeru a v Novohrade zmenilo se y v e jako v handetine, y pak v ej jako v Oechaeh, na zap. Morave a na Han& U nekterYch slovenskYch zylaanosti neni prima souvislost s ee gtinou tak docela patrna jako u prede glYch. Ne'ktere z techto jevii byly povalovany za jugoslavismy ,ale neize z nich vyvozovati sarnostatne postaireni slovengtiny vedle de gtiny; tak na pr. dz neni neti zachovani pAvodniho stavu eeskeho, ktere se pozoruje take jinde. A koneene je vyznamne,ze se slovengtina shoduje s degtinou v fade jevii diilelitych pro trideni slovanskYch jazykti.

Proto nemirtie bYti nejmen gi pochyby o tom, tie je slovengtina jazykovY fitvar geneticky, i v svern v:;rvoji tototinY s eatinou, tie s ni tvori jeden celek, nazYvanY jazyk deskoslOvenskY (nebo eeskY). Nelze rlci s mad'arskYm slavistou J. Melichem, 'tie je sloven gtina pilvodne velmi blizko pribuzna s de gtinou, tie vgak jiti v 9. stcleti byli Slovaci a Oen dva rozdilni rodove, sloven gtina pak a de gtina dva saniostatne jazyky. Ani v pozdej gim vyvoji slovengtiny nelze najiti nic, co by ukazovalo na *pine prervani pokrevniho svazku s degtinou.

Dale je clAletiito, tie touti vYvojovou cestou jako slovengtina sla i nektera nareei neslovenska • neprehlasovane a, aj a pAvodni it se zachovalo v natedi mora ysko-slovenskem a v la2Stine; nepkehlasovane u je nejen v techto natedich, nYbrti hojne take v hanaotine. Velika. vetg ina slovenskYch zvlagtnosti je takova, jak prave yyloteno. Pak je arcit' nemotine pokladati sloven gtinu za samostatny jazyk vedle destiny, kdyti s byla tak dlouho tototina a kdyti ma slovenskY vYvoj obdoby v nakeeich eeskYch. Sloven g tina neni jednotna a nektera nateel, zejrnena zapadni, maji vice shod s CeStinou neti nateei ostatni; tak shleclavame na,

Otazka tato byla jiti v lekarskem svete dostatek prodiskutovana a jeji odpoved' vyzniva v ten smysi, tie okolnost tato zavisi na cele rade dinitelt. Tak na pr. dr. Friedenwald v eas. "La medicine moderne" jiti sveho Casu zdtrazrioval, ti'e zdravy elovek s dobre fungujicim tialudkem mtitae po jidle einiti co chce a beze girody. At' odpoeiva nebo pracuje, at' ulehne a treba i zaspi, nema okolnost tato vlivu na jeho procesy travici a zatiivaci. Ale prillg Usiloyna namaha hned po jidle nebo bezprostredni a dlouhY spanek po jidle maji i u zdraveho dloveka a s dobre fungujicim tialudkem vlivy neblahe a easem mohly by i u nich vyvolati ruzne obtitie traveni.

MA SE PO JIDLE ODPOtiVATI9

Ve sttedu, dne 18. btezna 1938. tfebovaly na pt. mesidne 3,000 al 5,000 tun mosazi, pkidel vgak Civil pouze 2-3,000 tun, adkoliv iisttedna kora hledala na v gech stranaeh. I tak zoufala opatteni jako rekvisice kostelnich zvonfi, mosaznYch stlech a hromosvodii vydala do konce r. 1916 pouze 6,400 tun.

I ostatnich surovin byl citelnY nedostatek, jako leleza, oceli a olova. Nedostatek niklu byl jen z easti zmirnen tim, ze byly staleny nikloye mince a nahraleny leleznYmi, Situace byla kriticka. Armady pottebovaly munice, ktere byl jiz nedostatek. Na ruske fronte na pi-. bylo pouze za jeden den vypottebovano tolik munice, kolik ji rakouske tovarny vyrobily za 14 dni. A pH tom einila jejich tYdenni kapacita, pramerne 255,000 nabojil pro delosttelectvo a vice nel 26 milionti kusil pro infanterii. Va.leen& vedeni ladalo v gak tYdenni vYrobu 800,000 kusii munice pro delostkelectvo. Na vgech frontach panoval tedy citelny nedostatek materialu, take vojsku musilo bYti nakizeno, aby sporilo s munici.

Jak jiti uvedeno, bylo Rakousko-Uhersko poeatkem r. 1917 i se s yYm lidskYm materialem temer v koncich. Ati do konce r. 1916 povolala monarchie celkem 7.5 milion y do zbrane, tedy celYch 67 procent v gech zbrane schopnYch mutiii od 18 al do 50 let. Z tohoto poetu jich do konce r. 1916 padlo 700,000, dal gi slutiby neschopnYch bylo 600,000, zajatYch 1,500,000 mutit. Celkem tedy nemohlo bYti poditano s 2.8 miliony vojinft. Bylo jasno, tie valeene vedeni nemohlo jit potitati s novYm lidskYm materialem, a proto se snalilo nahraditi lidskY material, pckud to Eo, stroji. Jak jsme ukazali, byla kapacita monarchic i na tomto poli stale mengi. Neobratne proveden9 diplomatickY pokus cisate Karla o separatni mir skoneil se, jak vime, neslavne a Rakousko-Uherske, monarchic se nezadrtiitelne fitila do katastrofy.

NAPOJ STAR 5000 LET. Profesor J. Grues, specialista v "archeologieke biologii", vydal nyni zpravu o s yYch poslednich objevech na tomto poli a to v oboru vYroby rAznYch potiivatin pied nekolika tisici lety.

Pied nedavnem obdrtel od americke expedite, ktera provadela vYzkumy v Egypte, Alomky a strepy vaz. Na jejich vnittni strane nalezala se hnecla masa, o nil se dlouho nevedelo, eim vlastne jest. Tyto nadoby pochazely z doby faraona Zosera, vladnouciho pied vice net 50 stoletimi.

PeelivYm studiem zjistil koneene Grues, se jedna o pivni kvasnice, cot bylo ize i mikroskopickYm zkoumanim lehce dokazati. Tim byla objevena nejstarM stopa po pive.

Grues po delgim studiu piisel take na sob, jakYm Egypt'ane sve pivo vyrabeli. Nechali vykliciti obilni zrno, pak je lehce povakili a z kage takto vznikle udelali placky. Placky, vloiene do vody, podaly brzy kvasiti a z vody bylo po nejakem ease pivo.

Objev pivnich kvasnic v jinYch nadobach, nalezenYch v hrobce kralovny Merit-Amoun, dokazuje, ze pivo bylo u dvora faraoml oblibenYm napojem. . LIDSKE OKO UKASE DELKU 2IVOTA. O nekolika pozoruhodnYch objevech v lekatstvi, udinenYch v minulem roce, pie posledni eislo "Veda a livot". Zjistilo se na pkiklad, 'le delku llvota lze zjistit podle stavu odni cocky. Lide, u kterYch se drive vyviji dalekozrakost dospeleho veku, maji men gi nadeji na dlouhY tiivot, neti ti, kteri vidi vgeobecne dobte nebo jsou kratkozraci at do vysokeho veku. Takove urCeni je ov gem jen velmi pribran& Jeho platnost ize urea jen u prfuneru velkeho mnotistvi lidi, kdetto pro urecni delky 2ivota jednotlivce je mnohem merle pl'avdenodobna. JinY zajimavY lekakskY objev byl 11 7jnen v minulem roce v torn, 'Z'e moz7k vyila pri sve einnosti elektricke proudy, ktere lze zevne zachytit, a ktere jsou jineho razu; ne2 elektricke proudy tehoti mozku, yydaVane spanku.

y e stiedu, dne 18. btezna, 1936.

Co Zeki Italy zvitezi-ti`v TYJADAIL se o torn Glen Smithsonian In-

stitution, linguista J. T. Harrington, podle Science News. Dr. Harrington studoval alouha leta HabeS, jeji jazyk i psychologicke ptedpoklady ye vYvoji habe gske kultury a nedavno jsme slyseli, v eem je podle jehd mineni zvlaSte hodnotna habeSSka. abeceda.

Tazan, jak to dopadne s habaskYm jazykem a po piipade tez s habeeskym obyvatelstvem, stane-li se Hobe§ italskou kolonii, pravil dr.

Harrington: Dejme tomu, Se Italove se v HabeSi rozSiti tak, 2e tam vyvezou stejne mnoho obyvatel, kolik jich o2 v HabeAi je. Vime, 2e jich tam je nyni deset miliont a Se jsou antropologicky vzato site nejednotni, ale piece jen jednotne barevni, to jest temne ilutohnedi. Podle zkuknosti s Portugalci v Africe a vlastne v celYch dejinach lidstva lze bezpeene soudit. Se se oboji obyvatelstvo pokrevne naprosto smisi. Pies v g echny rozdily spoledenske, naboSenske a mistni je tohle jen otazka easu a jednoho dne bude mit tedy kaSdY z potomkil privodnich kolonistri ye syYch Silach aspori east habe gske krve.

A jeSto toto nove obyvatelstvo, pokraeuje dr. Harrington, bude obeanstvem velke Italie a bude mit k disposici zdokonalene dopravni prosttedky mezi italskS7m poloostrovem a mezi italskYmi horami v Africe, sane se trousit easteene zpet do viasti a zaene tam pfelevat postupne habe'Sskou krev. Proto ize eekat, ae take Italove v Evrope se naprosto promisi. Krvi Habe'Sane nakonec svitezi nad s yYmi podrobiteli, prave tak, jako pied mnoha a mnoha stoletimi zvitezili Italove krvi nad plavovlasYmi a modrookYmi Goty, kdyt gotieti kralove za •adili Italii do vence s yYch dr2ay. Vitesstvi krvi je pomalej6i, ale jistejk a nakonec OpInejSi ne2 viterstvi zbranemi.

Prod se v'Sak tohle nestalo tak Opine na klad .v Jfini Africe? Protote jsou tam podminky zcela jine, pravi dr. Harrington. V Africe bylo domorodeho obyvatelstva velmi Indio. A kdy2 je Burove a Anglieane porazili, melo domorode obyvatelstvo mnoho volneho prostoru, do neho2 mohIo ustoupit. Krome toho jsou Holand'ane a Britove ve sve kolonialni politice i ve svem pomeru k domorodYm rasam docela jini ne2 prave Italove a latinske narody vribec. Holand'ane a Britove se mnohem merle misi, maji ostrou panovaenou tendenci a dovedou take trvale udr2ovat ostrou mez mezi sebou a domorodci. Latin gti narodove to v§ak nedovedou. Tam, kde kolonisovali Afriku a nesmisili se, bylo to jen proto, 2e kolonie byly nezdrove a nemohlo se jich v nich usadit na trvalo mnoho. Museli se tam dasto stfidat a to je pied mig enim zachranilo. Jinde pak .zase klade tomu mez nabbienstvi, sylaSte islam.

Mohamedani se jakemukoliv migeni s nevercem zasadne a fispeAne brani.

Ale v Habai jsou podminky docela jine, a vesmes ve prospech OpIneho smi geni. Zylafte tito einitele by podle dra Harringtona ptiAli v fivahu: Ptedev girn mute bYti habaska horka oblast ueinena tak zdravou jako gvYcarske Alpy. Dale je znaena, east obyvatelstva naboSenstvi ktest'anskeho. Pak by se branili domorodci o2 do posledni kapky krve, kdyby je chtel nekdo vyhanet z jejich tisiceletYch domovii; nejsou to Nomadi, jako byli t •ebas obyvatele v Ji2ni Africe. To vg e by tedy podporovalo vznik smig ene rosy, v ni2 by vnejei znaky Habegan& zy laAte temna barva kfi2e, skadefavene vlasy, zpilsob pohybu, mluvy a posunkri patrne pkevladaly.

Jen prakticky.

Zastupce jedne newyorske firmy mel velmi hluanY hlas. Jednou rano, kdy2 teditel ptigel do kancelate, uslySel htimavY hlas, vychazejici z telefonni budky.

"Kdo to tak I've?" otazal se sekretafky.

"To pan Hill void. Chicago", odpovedela sekretatka.

"Ileknete mu, at' poutije telefonu."

sr Es T /salt

Strana 13.

PuDence.

Nahla limrti zdravSich.

Karel Oapek.

DROBNI(CH zpravach dennich easopisri V kahlou chvili eteme, ze Opine zdravY inladY nebo start' mu2 el Zeno, nekdy bez nejmenSiho zastenani, nekdy s bolestnYm vYktikern skacel se na semi a pies oaivovaci pokusy zristal leZet mrtev. Samo o sobe je to nejkrasnejSi smrt, osvobozena, od ptedeSlYch trap dlouhYch nemoci. A-89,k i ten, kdo tace se aivotem probiji, nerad ze sveta odchazi. Ueelem nasledujicich tadek bude tedy uvesti nekolik zakladnich ptioin nahleho umrti v plnem zdravi. Lidove se mluvi jen o mrtvici. Lekatsky se vSak nejeasteji setkavarne s timto jejim nekterYm vYvinem. Nekdy je to nasledek prasknuti zkornatele tepny v mozku, pti eemS vYron krve rorttiSti v ureitem okruhu nervovem centra ovladajici 2ivotni pochody.

Jindy je to drobet sraSene krve, tak zvana embolle, ktera ucpe nekterou tepnu mozku.

Nahie zastaveni vY2ivy mozku stejne mail jeho einnost jako vYte ovedenY vYron krevni.

Krome teto mozkove mrtvice vznikaji nahla rimrti ucpanim tepny vySivujici srdce, t. j. srdedni mrtvice i mezi laiky malo zname mrtvice plicni ucpanim tepny, ktera vySivuje plice. Vyskytuje se hlavne pa operacich a ku padivu prave po takovYch, ktere svou bezpeenou proveditelnosti jsou pokladany temet za bezyYznamne. Nebylo tomu tak dtive. Teprve malo ptirozenY zpfisob celeho moderniho aivota, hromadne bydleni v ptelidnenYch mestech, zyySend moSnost rozlienYch infekci, snad i nedostatek A vital-Mau v mestske potrave spri.sobily Caste vyskytovani se nahlYch unirti po operacich. Pravim ureite po operacich, nikoli pti operacich. Tieba teprve desatSr den, i dele po zdarne provedenem operativnim vYkonu rekonvalescent po prve opusti hitko at'asten a poi/stone. V torn okam2iku v gak pfepadne jej velikY zachvat duShosti a iizkosti, zapotaci se mdlobou a pies okam2itou lekatskou pomoc v nekolika Indio minutach smith. Pti pitve se pak naleza, ae nahle zeratelY mel hlavni plicni tepnu zcela ucpanou zatkou ze sraSene krve. Ta zastavila ptitok yftivne krve do plic, ptepinila srdce krvi a spOsobila naprostY nedostatek krve v mozku. Sportovni zavody obeznamily svet s nahlYmi fimrtimi zdravYch lidi nasledkern vyeerpani sil srdeeniho svalstva.

NejznamejS1 ptiklady podaly d ye Olympiady minuleho desitileti. StokholmskY vitez marathonskeho behu, kterY podle vzdalenosti z Marathonu do Athen mezi 42 km, pot obdivuhodnem vbehnuti do stadionu hned se zhroutil. V druhm ptipade dobra yule chtela osveSit unaveneho viteze a pustila nan studenou sprchu, ale sahubila jej. Studena, voda razem zatlaeila vakerou krev, v kriti a svalstvu nahromadenou, k srdci a jejimu narazu srdce jig vj,Teerpane podlehlo. Tak si take vykladame utonuti lidi, kteti pochodem za letniho vedra uhtati bez ptedchoziho uklidneni rychle tepajiciho srdce skoei do studene vody. Stejne zeslabuji srdce horeenate choroby a obird mu pruSnosti a odolnosti ztueneni nebo naopak rychle zhubnuti.

ir–%NES, 20. btezna, o desate hodine dopoledne se za mYmi zady rozevtel prvni kvitek forsythie. Tti dny jsem hlidal jeji nejvetgi puk, podobnY drobne slate lusce, abych nepropas1 tento dejinny okamSik; doSlo k nemu, zatim co jsem se dival na oblohu, bude-li prget. Zitra u2 budou pruty forsythii posety zlatYmi hvezdami. Neda se to zadrSet. Nejvic, to se rozumi, si pospfSily bezy; nee se elovek nada, maji nadelano fitlYch a ktehkYch listeekt; bezu se, dloyeee, nedohlida I ribes aureum u2 rozviji sve vroubkovane a ztasene krejzliky; ale ostatni kete a stromky jeSte eekaji na jakesi velitelske "ted'", jea dechne,ze zerne nebo z nebe; v tu chvili se rozevrou vSechny pupence, a bude to tu.

Takove raSeni nale21 k fikazum, kterYm my lide fikarne "ptirodni pochod"; jenZe rakni je skutednY pochod. Tleni je take ptirodni pochod, ale nikterak neptipomind peknY mars; nechtel bych komponovat nejake "tempo di marcia" k pochodu tleni, Ale kdybych byl muzikant, sloSil bych "pochod pupencri"; nejcItiv by se rozbehl lehkY mars bezovYch bataliona; pak by se daly v pochod eety rybizil; do toho by vpadl te2Si nastup pupencu hratiovjich a jabloriovYch, zatim co by mlada trava brnkala a S"tebetala na ve'ech stranach, co by jich bylo Ise sehnat. A za tohoto orchestralniho doprovodu by pochodovaly pluky ukaznenYch pupencil, Senoucich se bezoddySne ypted "nadhernYm nastupem", jak se tika o vojenskYch paradach. Raz dva, raz dva: panebo2e, jak' je to pochod. ftika se, ze z jara se pfiroda zazelend; neni to tak docela pravda, nebot' se take zaeervena brunatnYmi a rfilovYmi pupeny. Jsou pupeny temne nachove i zktehle sardele; jine jsou hnede a lepkave jako smfila; jine jsou belave jako plst' na bf ge ramlice, ale jsou i fialove a plave nebo temne jako stard kuze. Z nekterych se vydiraji cipate krajeeky, Dine jsou podobny prstilm nebo jazykrim a zase jine se podobaji bradavkam. Nektere masite bobtnaji, zarostle chmYtim a zavalite jako Stenata; jine jsou utaSeny v tuhY a hubenY hrotek; jine se otviraji nadepYtenYmi a ktehkYmi chvostky. Rikam yam, pupence jsou stejne podivne a rozmanite jako listy nebo kvety.

Olovek neni nikdy hotov s objevovanim rozdi111. Ale musite si vybrat malt' kousek zeme, abyste je nasli. Kdybych beSel peSky a2 do Benegova, vide' bych menSi kus jara, ne2 kdy2 si sednu na bobek v zahra.dce. tlovek se musi zastavit; i vidite pak rozevtene rty a kradme pohledy, neine prsty i vztyeene 'sbrane, ktehkost nemluvnete i vspurnY rozmach Sivotni yule; a tu slygite tichounce buracet nekoneenY pochod pupencri.

Tak, zatim co jsem toto napsal, padlo, jak se zeta., ono tajemne "ted – ; pupeny rano jegte ovinute tuhYmi povijany vysunuly ktehke 'Splay listku, pruty forsythii zazatily zlatYmi hvezdami, nalite puky hru griove se troche rozvalily a na hrotech nevim jakYch pupinkft jiskti zlatozelene oei. Ze smolnYch Supin vyeouhla mladiala zeleri, tlusta, poupata se rozpukla a dere se z nich filigran vroubkii a fasnidek. Nestyd' se, rumennY listku, rozevii se, slo2eny vejitku; protahni se, ochmYtenY spael; 112 byl dan rozkaz na cestu. Spust'te, intrady nenapsaneho mar'Se. ZablYskejte ye slunci, slate plechy, zadurite, tympany, hvizdejte, fletny, rozlejte svou pr'Sku, neseislne housle; nebot' hneda a zelena zahradka se dala na yiteznY pochod.

Praydiva, povidka.

Sluha diva vhooved'. Zamestnavatel je z toho celY prye, nebot' byl Anton valycky tadnY a pracovit' hoch, a pta se na dilvod jeho odchodu.

"1/Secko by bylo dobte," yysvetluje tazanY. "jenom s milostivou pani nemohu vyjit, at' delam co delam. Nikdy ji neni nic vhod!"

Na to pan s povzdechem: "Oh, Antone, to bych musil dat ja take vboved'!"

Z nasyceni hladoveho y ze§lo Ste's& Valka mezi jihoamerickYmi republikami Paraguayi a Bolivii je skoneena. Na tuto valku Bolivii pujell — lepe teeeno daroval — jedinY mug, don Simon Patino, pet miliard Kc. Patino roku 1905 byl prodavaeem v hokynatstvi.

Tehdy k nemu pfUel vyhladovelY muS. Snedl neuvetitelne mno2stvi chleba, masla, Ora a mieka. Platit nemel eim, ale nabidl prodavaei Patinovi umazane listy s nekolika kutacimi proxy v horstvu Andy. Patino je koupil, zaplatil za ne nepatrnou cenu a se zbytkem syYch fispor podnikl vYpravu do hor. No§el tu velka, loSiska cinu. Ziskal pro financovani podniku britskou banku a do roka byl milionatem. Ku-. poval pak v Bolivii jeden dal za druhYm a dnes je svetovYm kralem cinu. Me. doly, petrolejova pole, Seleznice, lodni spoleenosti, svou banku a mnoho jinYch prOmyslovYch podnikri. V poslednich letech zastupuje Bolivii v Patiti jako vyslanec na vlastni fitraty. Ted' svernu statu dal na valku pet.

Strana 14.

V E S T N 1 IC

GEO. E.KACIR

Voliefun okresu Matagorda 4. precinktu.

PRAVNIK

Pteji si zde oznamiti volietim skoslovenskeho pfivodu, ie se uchazim o znovuzvoleni do litadu okresniho komisate 4teho precinktu. Domnivam se, 2e uznate, ie za jednu lhatu neda se vykonati v§e, ale poctite-li mne a opet mne zvolite do tohoto ilradu, slibuji ptedem, ge ucinim vte, co bude v me eeski jidelna, restaurace a moci, aby okresni zalektosti byly vedeny spravne a aby penezy dapivnice neplatcu nebylo zbyteane mrhano.

714 PRESTON AVE. Jeliko2 nyni mam lepsi zkuknosti Houston., Texas ve vedeni hospodelskYch zalektoJos. Kogut, majitel. sti okresu, bude mi mo'no dati naTelefon: Beacon 31734.

S'emu precinktu lepkho zastupitelPravidelna jidla a lunge. stvi a pro tento okrsek dostati vS'e, Nejlep g i soudkove a lahvove pi- co mu nalet. vo, razne druhy vina a doutniky.

Take si zde pteji nejsrdedneji po, dekovat za podporu a hlasy mi uMluvime easky. &lend y e volbach minulYch a douHoboko stale na sklade.

Mm, ie mne opet poctite znovuZvla g tni stoly pro rodiny. zvolenim do tohoto Vam vkly k slu2bam, M. L. Robinson.

SPRAVNE VYKONANA POSLIABA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni fistav pohotovS, k symPtichazim, abych potadala volipatickemu vyfizeni nezbytee deskoslovenskeho puvodu o Va§i nSt ch jednotlivosti a k vyprapodporu a hlas v nastavajicich volvenf dojemneho pohkbu. Levbach, neb se opet uchazim o fitad ne cent' jsou na g i zasadou. okresniho soudce. Ak 'jest Vam Ambulaneni sluiba znamo, po mnoho let zastaval jsem EDWARD PACE iitad odhadelho dani. Roku 1934 elenem Pohtebni fiditel byl jsem pocten zvolenim do iftadu S. P. J. S. T. — Tel. 3606 okresniho soudce a o fitad tento TEMPLE, TEXAS. opet se uchazim.

Ptedem Vas uji g t'uji, budu-li glEffiggEgggEtRENIKIIIKIDENMEggEt zvolen, ie Mad tento budu zastavati dle nejlep gich svYch schopnosti, DR. N. B. McNutt spravne a nestranne. zubni lekat Pii teto piilektosti pteji si zde ihkADOVNA NAD HARWEY'S podekovati v g em inkm ptiznivciim CHEVROLET CAR AGENCY za podporu mne udelenou v minuCALDWELL, TEXAS. (18-20) losti a doufam, ze mi bude opet do-'Ft.-`7'f' ..g,H7ENIRE,21E,E,r-ggiEgE2TRIZ,EtEEMI voleno Vim sloukti.

Vam sluthovolny, OSCAR BAKER. Poznamka: — Aekoliv pan Baker nema dosud iadneho protivnika, CESHIT PRAVAK Office nad NARODNi BANKOU diva svoje oznameni kandidatury Pik dAy, posledni y ule, pfehli2i do eeskeho listu, a tak nejlepe ukaabstrakty, zastava soudy vgude. zuje, 'te si vak ptizne a podpory obeanti eeskoslovenskeho pilvodu.

Porady, pijeky, notidstvi.

My sami verime, ie takovY mu'Z Yoakum, Texas. podpory si zaslouk ve volbach techto i v budoucnosti.

Vviiznie ve gkere, sundial a nrivr4 zalditosti. abstrakty. nosledni vile. atd.

WEST. Telefon 148. TEXAS

RED FRONT

Ve stfedu, dne 18. bfezna 1936.

Konservovani kamene mlekem.

Sbirane mleko se osvedeilo jako velmi dobrY konservaeni prosttedek. Vnika vYborne do prAlinek kamenu a chrani je pied rozpadem.

Ve slavnem Westminsterskem opatstvi v LondYne natiraji kamenne steny uvnitf kostela mlekem a velmi si tento zpilsob konservovani chvali.

0

Klegte gkvora, ji mit nahani strachu a jest aloveku odpornY, nejsou nikterak nebezpeene, nebot' nejsou opatteny jedovatYmi 'Z'lazami. Pomahaji g kvoru v rozvirani sloktYch ktidel. V uchu eloveka se objevi nedobrovolne a jen z touhy po temnern fikrytu. Byl zato lidmi nazvan "aakem", ad nem jeho ptirozenosti pfebS7vati v lidskem uchu.

teinne Spojeni.

Pan J. Dobish, Wayne, Alta., Canada, pi ge: "Po patnact let trpel jsem revmatickSrmi bolestmi. Od to doby, co utivam Dra. Petra Hoboko a LedivY Olej Liniment, bolest npine zmizela. D'ekuji Vam z hloubi sveho srdce." Dra. Petra Hoboko a LeeivS7 Olej Liniment jsou dva dobou vyzkou gene Waive prostiedky, ktere byly poldivany s pozoruhodnSl m Uspechem sta tisici trpicich lidi. Tyto leave prostkedky nejsou prodavany v lekarnach; m02ete si je opattiti pouze od oprosnenYch jednatela. Pro informace piste Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

TEHAR115111111 Mit EL POO. BROWNSVILLE See AMA MO

Volieiim okresu Matagorda.

EMILIMOTIS

.111111111•11111•111111MMINI■MINIMMIN.

JE KigEt, NEBEZPECNt, Zanedinne nachlazerd a ' kaki mohou mIti viine afisledky. Prod vydived se v nebezpedi? MEJTE HSTOTU a dostaide si liihev teto spolehlive piiprivky jeg poskytla filevu a uspokojeni doleful' pies 50 let. 25c a 50c.

SEVERUV BALSAM PROT' KASLI

..tejte se &live v lelcarne, nei objednate prjmo. Uved'te Ijmeno a adresu isve lekarny.

W. F. SEVERA CO. Cedar Rapids, Iowa D-5

ZL' KASEL. Asi pied 16 roky dostal jsem tak zlY kaSel, *g e i lek proti nema y ank jsem zvratil. Naplast' z NONAT, asi tfikrate obnovend, vyleeila ka gel bez leku. Od to doby ph nachiazeni jineho prostkedku neu2ivam. 3. Unger, 3341 E. 145 St., Cleveland, Ohio.

Na suche bolesti se nedave. nova naplast, dokud prvni na tele dr2i.

Prava mast' je s Trade Mark:

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po55c a $1.05. Ptejte se vaseho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte pkimo na na gi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California

PLAN TO TRAVEL TEXAS DURING

CUTE 111111, YEAR All Texans are traveling this year, seeing and knowing their own state —the real Texas!

Residents of the Rio Grande Valley are finding that the Panhandle and Pecos countries of North and West Texas offer scenic attractions unsurpassed anywhere in the United States. East and West Texans are finding in the Rio Grande Valley a garden spot such as they never realized existed anywhere before.

They're enjoying picturesque San Antonio and her historic missions.

They're seeing Houston, visiting the San Jacinto battlegrounds: and spending happy, care-free days at Galveston, Corpus Christi and other Gulf Coast resorts!

Elaborate Centennial Celebrations make it especially interesting to travel Texas this year! Every section offers interesting attractions—events that come once in a century! Read the calendar printed at the right: For more detailed information, write the Chamber of Commerce at the cities

you are interested in.

g tou

sip TAROK)/ ratiaete opet do-

stati za $1.50 hru, po gtou vyplaeene. Objednit yky posilejte na Ceidx) claOslovik, West, Texas.

TEL!

MUTE 1AL I 12 3

(March 13 through April 28. Revised

to March 1) MARCH 13-22—FORT WORTH — Southwestern Exposition and Fat Stock Show.

MARCH 17—CRYSTAL CITY — Spinach Festival.

MARCH 27—GOLIAD—Pontifical Field Mass.

MARCH 28—AUSTIN—Texas Centennial Relays.

APRIL 2 .4—AUSTIN—Texas Round-up.

APRIL 3—COLLEGE STATION — Centennial Cotton Festival.

APRIL 4—BELTON — Texas Literary Parade (At which 100 Texas writers representing 100 years of Texas will review literary achievements at Mary Hardin-Baylor College.)

APRIL 8-9—PLAINVIEW — Panhandle Plains Dairy Show.

APRIL 10—EDNA—Educational Fair.

APRIL 10. 11— GEORGETOWN — Agricultural and Cultural Fete.

APRIL 12-21—HOUSTON — San Jacinto Association Celebrations. (Ten-day festival, parades, banquets, concerts, and patriotic events, including Catholic field mass of great national importance.)

APRIL 14-16—SINTON-TAFT — San Patricia County Celebration.

APRIL 15—VICTORIA — Field Mass and Pageant. (Commemorating a mass held on the banks of the Guadalupe in 1689

by Alonzo de Leon.)

APRIL 15-21—EL PASO—Schools' Centen-

nial—Portraying the History of Texas.

APRIL 17—RAYMONDVILLE — Texas Onion Fiesta.

APRIL 17—KINGSVILLE—Historical Celebrations. (In heart of world's greatest cattle domain, the King Ranch.)

APRIL 20 -25--SAN ANTONIO—Fiesta de San Jacinto. (Gay festival of San Jacinto. Battle of Flowers parade, April 24.)

APRIL 21—PARIS—"Texas in the Making" Pageant. (Cast of 600.)

BIG SPRING—"Rose Window" Operetta.

BOWIE—Centennial Folk Festival.

KILGORE—Centennial Pageant.

LULING—Caldwell County Centennial Celebration.

BALLS—Crosby County Centennial Round-Up. TEMPLE—Bell County Music Festival.

APRIL 22— CROCKETT — "Texas Under Six Flags" Pageant.

APRIL 25—BAY CITY—Centennial Play Day. APRIL 27-MAY 3—VERNON — Historical and Industrial Review.

APRIL 27-28—CROWELL — Foard County Jubilee Celebration.

For dater beyond April 28, write

TEXAS

State Headquarters CENTENNIAL CELEBRATIONS

Dallas, Texas

ire sttedu, dne 18. btezna 1936.

Volieum okresu Matagorda.

SviSrm ptiznivciim v okresu Matagorda oznamuji, ze se opet ucha,zim o Utad aerifa ye Vaaem okrestt ,do i kterehot utadu jsem byl zvolen dvakrat. Pied tim jsem byl ustanoven deputy aerifem za Ufadovani Joe Mangum po dobu 7 let a 7 mesicri, a po smrti p. Manguma jsem byl ustanoven komisakskSrm soudem za Serifa, bych dosloutil lhritu po zemtelem Serifu.

I Do okresu Matagorda jsem se ptistehoval r. 1909, tudit znam pomery ve vakm okresu.

Budu-li zvolen, slibuji, ze Mad ten budu zastavat spravne a poctiye.

Vynasnatim se loStti ke katdemu stejne spravnSrm, jak jsem vi.dy se snatil dinit. Ostatne mitj minu1S7 rekord jest mSrm nejlepSim odporudenim.

Za vaai podporu piedem dekuji. yam vtdy k slutbam, HARRIS MILNER.

Dr. F. J. Kienek

iN rovy rase ti .10111111111111111111, Pouze resolute sonstrasti zasilane tidy uvefejfinji se zdarma. Oznimeni finirti a dikiivzdani soukroma jakoi i Orodni vzpominky musi h ►ti placeny.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikot se zalibilo Tvrirci Vesmiru povolati z nakho sttedu naiSi spolusestru Veronika Valerian, zesnula sestra byla elenkyne nakho ka,du a povinnosti dbala, my, nitepsanST resolueni vgbor vyslovujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozustalS7m a cele rodine nad ztratou jeji.

Za tad Lechoslovak cis. 141.

Leo Jan, Jos. Ta'Ska, Frank Petrusek, Resclueni vVbor.

Deno v Sealy, Texas, Rt. 1.

—0--RESOLUCE SOUSTRASTI.

Zubni Lela.

V PARKEROVE BUDOVS Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

My, nitepsan* resolueni vSrbor tadu Nova Morava eislo 23. jmenem nakho tadu vyslovujeme naafi hluboce citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou mantela, otce, dedeeka a na geho spolkoveho bratra Josefa Belieka, kterS7 zemtel po dele trvajici nemoPRAvNiK . ci dne 29. rinora 1936. ZesnulV braVytizuje vegkere soudni tr byl svSrch povinnosti vtdy dbalSr zfilditosti fliadovna: 8M Bankers Mortgagt jak ye spolkovem tak v obeanskem Building. ohs ulici nanroti Brest tivote. budovi Proto i my spolkovi bratti a seHOUSTON. — TEXAN. stry telime odchodu jeho, cot budiz yam, pozristala mantelko a ditky Utechou, to citime s Vami a sdiliOZNAMENI! me bol Vat. best buda pamatce jeTimto oznamuji v gem ptatelum, ho; krajantm a zakaznikfim, to jsem Dano v Moravia, Texas, dne 8. ptestehoval maji "Temple Tailor btezna 1936.

Shop" do Professional Bldg., naZa tad Nova Morava dislo 23. proti Arcadia Theatre, a jsem ho- S. P. J. S. T. tov varn udelat to nejlep gi a nejFrank J. OlaovskSi, rychlej gi prat!.

Joe Rektotik, J. H. Drozd, STEVE MARINIH, Resoludni vSrbor. deskS, krejdi a distil, PROJEV SOUSTRASTI. Temple, Tex. (dz.)

C.H Chernosky°

My, nitepsanS7 resolueni vSibor tadu eeskS7 Prapor cis. 24, projetgoorgagg iagagEgmgraggiogagog vujeme timto jmenem tadu poziristale mantelce a ditkam uptimne citenou soustrast, nad rimrtim jejich draheho maniela, otce a nakho mileho spolubratra eesk, lekai a operater, kepana Kaleaka, 711 Medical Arts Bldg., kterST dokonal svou pozemskou HOUSTON, TEXAS. pout' 5. btezna 1936, ye stab neceTelefon Utadovny: Preston 2553. 1S7ch 50 let.

Telefon residence: Lehigh 9745.

Zesnu1S7 bratr byl dobrSim a uRIPIRELTECEEIDitricENEIREIggigtitigifiN ptimnS7m elenem nakho tedu a .t.,.................„) byl vtdy dbalSr svych elenskS7ch povinnosti. Vime, portistala truchliAnton's Cafe a Delikatesy 1 ci rodino, 2e jste velmi zarmouceni nad ztratou vakho mileho, aviaak Nejlepgi pivo y e meste. Studebudit yam alespori easteenou ritene napoje. chou, ze my opravdove soucitime s Nejchutnej gi jidla vgeho vami ye vakm zarmutku. druhu.

Ty, zesnu1ST bratie, odpoeivej v Zastavte se u nas pokaide, pokoji a test budit tvoji pamatce. kdy2 jste v Temple.

Dano v Cyclone, dne 12. btezna ANTON BRAVENEC 1936.

Lien Jednoty SPJST. F. J. Marek, No 10. — E Central Chas. Navratil, TEMPLE, TEXAS. Ben 2abeik,

-

Strana 15.

VESTNI}

Co je korai. Od pradavnVch dob na pro uchyceni se tivota — tak byl povatovan korai za rostlinu vznikaji koralove ostrovy — atoly, mote, jet kdysi zkamenela a jegte podoby kruhovite s kresnVm zelepled dverna sty lety tvrdil kterysi nSrm vencem palem a sladkovodni lagunou uprostted! PravY eervenY vehlasny pati2skY ptirodopisec, objevil dokonce i kvet techto taju- korai dobYva se z more nejvice pinSrch rostlin. Kratce pote ohro- lem pobteti severni Afriky, u Sarmil shromaZdeni slavne francouz- i dinie, Sicilie i kol souostrovi teckeske Akademie jinV Francouz, kterS7 ho a dalmatskeho. Lov provadi se zatitenou siti, ktera je vleeena po prohlasil koralov9 kvet za cha. Nebylo mu uveteno a sam pro- j dne motskem a ulamuje cele vetve slulSr a dobte znamY Reaumur byl kora.lovVch staveb. Vylovene koraly timto tvrzenim tak pfekvapen, ae z se pak ttidi a posilaji do sttedisek obavy pied ostudou nejen sveho koraloveho priimyslu, kteOmi jsou kolegy, ale i cele Akademie, smele Neapol, Livorno a Janov. Nejkrastvrzeni ututlal. Dnes ovem je nejtim zbotim hotovSrm vynika pravda o koralu zjiaena: je sku- zvla S i te Patit. teene produktem ma/Ych malYch nepatrnYch tvort, kteii jsouce podobni drobnYm kvitkUm, vymeSuji ze svYch teliCek vapnitou hmotu barvy bile, eervene, derne nebo hnecle. Tato zvitatka, opattena, mno2stvim drobnYch chapadel, zovou se polypi. Polypove 'tiji v ohromnYch spoleenostech, budujice si podivuhodna dila na dne motskem, jet maji podobu vejitti, trubek, hub nebo desek a vyrUstaji po"Musela jsem jej nutit, aby neco zvolna ze dna motskeho ku pojedl a to, co snedl, nezdalo se Tak vznikaji znarne koralove mit vliv na jeho vahu. Budu vidy jich2 je pino v Tichomoii a v vde6na one matte, ktera mne uIndickem ocedne a o nich2 se vi, pozornila na Trinerovo Hate jsou nebezpeone plavbe lodi. Nejvet- Vino". g takovY utes, skrYvajici se tesne Trinerovo Hake Vino je start, pod hladinou, je "Koralova barie- spolehlivY rodinnY lek, kterk odra" u bteht australskYch, majici stranuje zo.cpu, plyny, nespavost, 1200 km delky a 2000 metro Sitky pachnouci dech, kotni vyraZky a Kolik asi milionu let a jak nespo- choroby zavinene poruchou v zadetne mnastvi zvitatek budovalo Zostfuje chut' k jidlu. MOtuto stavbu! Na vrcholu ritesu ko- Z'ete je dostati v katcle lekarne. raloveho odtimiraji koralove zviTRINERUV ELIXIR tatka, Vela jejich podlehaji hniloZ HORKEHO VINA be a ze zvetralVch jejich staveb Josept Triner Co., Chicago, III. vznika nad hladinou pada, ptihod-

"Miij ma1Si synacek byl tak hubenk. jsem nad nitre plakala"

CiIC SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod sttitnim zbotim, obuvi a g atstvem a vie, co do toho obchodu path. Pfejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime Vam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

-_

Dr. Karel J. Hollub

resolutni v'Sbar,

ESKOSLOVENSKA RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do PRAHY bez ptesedani.

Nebo cestujte na oblibenYch rychlYch lodich:

COLUMBUS HANSA DEUTSCHLA.ND HAM13URG NEW YORK VYborne 'g eleznieni spojeni z Brem do Hamburku.

Informace kterYkoliv agent neb

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

515 Cotton Exchange Blg., HOUSTON, TEXAS, •

VESTNIK

trana 16.

Pou g ivejte k aznamovinii

Mali Oznamovatel Oltr• FRED'S AUTO WORKS, — 749 N. Main, Fort Worth, vysila skou hudbu katdou nedeli od 12:30 do 1:00 hodiny odp. Stanice K.F.J.Z. (19) Fort Worth, Tex. OW"' Na prodej maid forma 45 okra, na vS7hodnem miste, VelkST dtm, vetrnik, staje, vinnV sad, hru g g ta a mlekat-ky,brosve,pkany.Po podle, blizko mesta, v ge se tam dobte proda. Pkidina prodeje jest, to jsem sama. Julie Ptaeek, Box 411, (19-20) Baytown, Texas.

Hledam spoleenika, kterS7 by chtel jiti do pivoveho obchodu.

Mam dobre zatizeni do pivniho obchodu a proto jest-li jest ye vagem meste prazdna budova na dobrem miste, piestehoval bych moje 1,000.00 dolarove zatizeni do va geho mesta a spoleene bychom obchod otevteli. Nasledkem vyvoleni sucha v nagem okresu chci se vystehovat.

Piste na Louis Strako g, N. Main St., (19) Ennis, Texas.'

Prods se zanovni pfenosnST Remington psaci stroj s eeskSim pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo pike na eeehoslovak, West, Te(18-dz.) as.

Dar/ TABAK LISTOVY na prodej. 10 a 15c lib. nevyplacene. Joe Burygek, Portland, Tenn. (17-20pd)

OZNAMENI KANDIDATU All political advertisements must be paid in advance.

Mize uvadime kandidaty, kteti Vas aaclaji o hlas a podporu v demokratickS7ch primarkach. dne 25. aervence 1936.

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES FORT BEND: JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vS7berelho dani OKRES MATAGORDA OSCAR BAKER za okresniho soudce.

HARRIS MILNER za terifa.

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu.

M. L.ROBERTSON za okresniho komisafe 4. precinktu.

ye stkedu, dne 18. lakezna 1936.

LET STRATOSFEROU Z ANGLIE DO PRAHY. Dva prosluli britgti udenci ueinili sensaeni projev. Slibuji nam, ze ut velmi brzy budeme letat ve stratosfete. Ut v nekolika mesicich bude mog'no potadat ye Velke Britanii lety do stratosfery, jet budou tak pohodlne a bezpeene, to jich bude mod zteastnit se kdekdo — pravil J. S. Haldane, profesor fysiologie na university v Oxfordu, jent studuje Mayne otazky dSrchani. A jeho kolega G. T. R. Hill, technik londknske university, dodava: Brzy budou testy stratosferou takovou samortejmosti, jako cestovani teleznici. V kabinach zajigtenStch proti tlaku budeme cestovat rychle a bezpeene. Jakmile bude ziskana cluvera obecenstva, zaene nova doba dopravnictvi. —

ostathe prakticky uvidi, to cestovani stratosferickrn letadlem je sice nesrovnatelne rychlej gi net obyeejnSrm letadlem, ale je tpine stejne bezpeene.

Dvacate stoleti je stoletim stratosferovSlch lett.

Lapake svitla. Ptistroje, ktere by ve dne nachytaly svetlo z ovzdugi a v noci je opet vydavaly, eekaji teprve na sveho vynalezce a bude to nesporne nejvet gi vynalez moderni doby. Zatim bylo nalezeno nekolik latek, ktere skuteene ye dne svetlo pohlcuji. Je to na pt. sirnik vapenaV, kter3i po ozateni ptirozenSirn nebo umelS7m svetlem sviti jegte 12 hodin ye tme. NovS7m osvetlenim se °pet nasyti svetlem, pracuje jako skuteenS7 lapad svetla. Vyclava slabou tat, ktera, stool, aby ptedmety jim nattene ve tme matne svitily. Podobne natery se Profesor Haldane pravi: jegte dale net profesor Hill a vy- zvlagte osvedeuji na vypinaee, schody„ vyenivajici rohy na chodbach slovim Indio riskantni tvrzeni, pravidelne lety stratosferou bude- a vzude, kde hrozi ye tme nebezpeme mit dtive, net mine rok. Pra- di. cuji nyni na techto problemech a SoInSr led. Pomoci "sucheho ledu" mohu prohlasit, to v tomto oboru je mono dociliti mnohem nitgich zagijeme ug v nejbliggich mesicich netugene pokroky. Minim konstruk- teplot, net pomoci ledu z vody a ci letadel, ureenSrch pouze pro lety aby mohly s touto ptednosti konye velkSrch vtgkach. Odekavam vgak, kurovati, podaly tovarny na urneto oficiaini stratosferove lety ne- 1ST led vyrabeti "student led" — t. piljdou do vetgich vS7gek net 20.000 j. led ze slane vody, kterST ochlazumetro. Motory dostanou zvla gtni za- je svoje okoli na mnohem mengi fizeni, odpovidajici zvla gtnim pod- teplotu net normalni, jelikoz jeho minkam stratosfery aby byly vy- hod tani jest 20 stuprit pod nulou. loudeny nehody mane za takovSich Tento led je nutno ziskavati avidokolnosti. Piloti budou obleeeni v gtni cestou, protoge pH normalnim tborech na nicht prave pracuji. a- pcchodu, sul "vymrzne" — t. j. led by byly ptizpilsobovany pomertm neobsahuje sul tadnou. CelST poye velkS7 ch vSTSkach. Nejvet gi ob- chod spoeiva v tom, ze kovove ochla,zene na minus 30 stuprit, tit neni v technic147 ch vecech. V tom ohledu je vg echno uz taktka jsou pokropeny slanou vodou. hotovo a mohli bychom zahalit tak nahlem ochlazeni nema, sus eas vg eobecnou stratosferovou dopra- se vyloueiti a tvoti se vloeky zmrzvu uz ptig ti tS7clen. Chybi nam vgak le slane vody, ktere jsou pod tlato hlavni — penize. Dokud nebudeme mit pottebnSTh penez,.nemtae- kern lisovany do blokt, v nicht pHme mluvit o podrobnostech svSrch chazi do obchodu a nahra guji tak plant. rtzne chladici smesi.

DO BOJE PROTI MLZE. Cerl Koupim — mengi farmieku blizko mesta. Pike pod znaekou: Americke vojenske letectvo kone, "Kupitel", Vestnik, West, Texas. prase uspegne pokusy s odstrario(17-20pd.) vanim mlhy z letigt'. PH pokusech spolupracuje vysoka tech. kola a PAMATUJTE, to nachiazeni na konaji se na letigti v Massachusetts. prsou mute piivoditi zapal plic a Princip nove metody spodiva v torn, koneene i smrt, tedy zaveas upobyly na letigti postaveny na.dottebte toupaluv Liniment a bude by, z nicht byl pod tlakem rozsttidobte. Horke obklady to vezme za- kovan rortok chloridu vapenateho, meziti pichani na prsou a tudit kterSr silne prijima, vlhkost Tim se Pilot y e stratosferovem letadle Olovek, opatrnSr na gro g , je hlunutno upottebiti velkou lahev za mlha tak zhugt'uje, to pada k zemi $6.00. Vgechny Ceske lekarny jej od- ye forme de gte. Ukazalo se, to tim- by z LondSina do Prahy doletel za pak. — Starejte se o halete a koporueuji. Kde neni lekarny pike to zptsobem je mono odstraniti necelSrch dvacet minut. Vetejnost runy se ut postaraji samy o sebe. ptimo a poglete M. 0. na John Tou- mlhu z prostranstvi o stranach 600 pal Co., Caldwell, Texas. (Fb-Mch) yardt, cog pro praktickou pottebu 4:412•Mo0.111.17,1=1.1•■••0•011.0000.1111.....M.,....................1111 ■041.1111.40..........o.1■00011.11■41.11170.04■0•M•041111. pine vyhovuje.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney STATISTIKA 0 STARYCH MLA06Ni LEKAAI DENCICH. BrSrle spravne pripravene.

Oas die tmluvy.

NemeckST lekat dr. Spranger seTelefony: tradov. 3248 — Res. 2639 stavil zajimavou statistiku o sta513-15 Professional Bldg. dich mladencich. Ze statistiky je TEMPLE, TEXAS. patrna znama skuteenost, to nejvice starch mladencil je ve vyggich TRtNi CENY povolanich. Dr. Spranger se zabS T gte podrobneji-va,tou tazkouje ye Waco, dne 18. biezna 1936. a dochazi k zaveru, to jsou i mladenci tak kikajic od narozeni. Jsou Bavina, str. middling 11.00-11.50c ptevatnou vet ginou mezi dtstojni43-45c ky, lekati, umelci a herd.. Z teto Korna v klasech 25-27c skupiny je nemene ne g cela ttetiOyes v pytlich, bu gl 75--80c na tticetiletS7ch, kteti jsou je gte svoPgenice, bu gl 38-42c bodni. Hned za nimi nasleduji pra y Jeemen, bugl 140 Slepice, libra -nizastupc.UvyokSrchAtednik poiad spoleeenskSrch zabav, jet od otevteni jeho moderne vybudo16c je 17 procent svobodnSrch, u Krocani vaneho stanku ukazaly se bSrti lakavSqn dostaveniekem 6c 15 procent. Z pracujicich vrstev je Kohouti 20c jenom 8.7 procent starS7ch mladenKuiata ku smageni krajanfi a jejich ptatel.

13c Vejce, tucet et. Nejvice chuti do geneni maji Znamka umelce: Vadycky never- podle teto statistiky prilvoolei Pogtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. dtivej gi pravi, protote je zany Mezi nimi je jenom 3.2 proc.

Na doptini se jest — 20th and North Main. milovan do nove. — Emil Ludwig. svobodnSrch. * * Nekteti lide pi gi romany, zatim Potlesk je pitemnSr, ale vepti, V NEDELI 22. BilEZNA — SYNCOPATORS. co jini jsou rozeni romanopisci. — chleb, mleko a maslo jsou daleko V NEDELI 29. B1%EZNA — BAtA'S ORIGINAL ORCHESTRA. H. M. Tomlinson. vSrznamnej gi. — Michal Kalinin. * * Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25c.

Oni, jet nazVvame stary'ini, byll Chce g -li mit nejakou vec dobte ZABAVNI VYBOR. ye skuteenosti ve v gem novi. vykonanu, udelej ji sam. — Dye Pascal. hiavy jsou lepgi net jeclna. son•wriromovor womo•sw000s.ow-trowwwwww4arwmaraaw ■MK.NO.41MwealmvillP0eimioNIK.11100111091111140111K11114

Rid Pokrok Housionu Oznamuje 111111!1 ■ IIIIIIMISI ■ 11111111111111111111114