Vestnik 1936 03 25

Oran Slovanske Podpor itct J ednoty Stahl Texas.

entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West; Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

(Wednesday) 25. BAEZNA (MARCH) 1936.

OSLO 20.

JAN AMOS KOMENSKt A den 28. biezna ptipada vYroei narozeni nesmrtelneho uclit e le narodu in Jana. Amosa Komenskeho.

VSichni 6echove a s nimi vSechen vzdelanY svet vzpomina s iictou velike osobnosti Komenskeho. V eem spocliva prava velikost eloveka? V dejinach honosi se nazvem "VelikY" obydejne kralove, kteti rozmetali nekolik tiSi, pcdmanili si sta, ba tisice etvereenich mil zeme, panovnici, kteii svuj kralovskY purpur vymachali v potocich lidske krve, jejicht slava plynula na moil slz. Davno a davno jsou jejich hroby zasypany piskem poutte nebo zavaleny zticeninami jejich mast, davno a davno zmizely jejich tiSe, jejich dilo. Jenom dejiny vlekou jeke jejich jmena s py'SnYm ptivlastkem "VelikY".

Ne, citime, to to neni to prava velikost.

Chteli bychom, aby dejiny videly velikost jinde. Tam, kde mulove Usilovne ptemYSleli, kterak prospeti pokroku lidskemu, kde bojovali a zapasili o mySlenku, o povzneseni due a srdce v§ech, kdot s nimi tiji, i tech, kteti pHjdou po nich. Prava velikost spoeiva v praci eloveka.

KomenskY nepattil jen cleskemu narodu, ale eeleinu svetu. Velice usiloval o mir a pokoj mezi lidmi a hotce toho tielel, to za jeho veku lide mezi sebou ukrutne bojovali, jakoby vSechno zahladiti chteli. Ptal si vice snaSenlivosti mezi lidmi. Nejkrasnej gi vYkvet Jednoty Bratrske a posledni jeji peelivY a ueenY past Jan Amos KomenskY svoji snaSenlivosti nad rozkacenY a nesnaSenlivY vek svnj vysoko vynikal. Snahy jeho vychova,telske i naukove smetovaly k napraveni veci lidskYch, ku sjednoceni ktest'aml, k dosatieni miru a pokoje mezi lidmi. Dobte porozumel u glechtile mysli Komenskeho jesuita Bohuslav Balbin, napsav b nem tato vYznamna slova: "Velmi mnoho spisy vydal, avSak pranic, co by eelilo proti cirkvi katolicke. Ano, etoucimu spisy jeho videlo se mi vtdycky, to psal s takovou rozvahou, to tadnemu nabotenstvi ani ptednost davati, ani odsuzovati a odpuzovati nechtel." — Tak napsal mut z opaeneho O.bora o uSlechtile snaSenlivosti Komenskeho, kterY sam trpce v givote svem zakouSel neinky zloby, nesnaS'enlivosti nelidske a necitelne.

Jan Amos KomenskY jest velikYm alovekem, jeho velikost byla seznana pozdejSimi pokolenimi. Kalich hotkasti, jejt Casto velici mutove musi vypiti do dna, byl jemu uchystan a napInen at po kraj. "Na vSecky strany zle: ukrutnY, krvavY mee hubi mou milou vlast," vzdycha a zda se mu, to se vypliniji slava pisma: "Obeli muj zanicen jest nyni na okrSku zemskem, anit ptesta.ne, dokud nepapali zaklaclii zeme."

V takove dobe putuje KornenskY zememi evropskYmi, jako vyhnanec, jemu je zakazano uzliti juste nikdy milovanou vlast. Kolik dobrYch, poctivYch 'C' echti zapadlo v tech smutnYch pobelohorskYch dobach v cizine, jako kamen zapadne ye vocle, aby nezanechal po sobs stopy?

Ale Jan Amos IcomenskY, vystavev si ye sve dui svfij "ptepevnY, nedobytelnY hrad", bloudi cizinou a pracuje pro lepSi budoucnost sveho lidu, sve vlasti, vSeho lidstva. Pracuje pro lepAi vYchovu a vzdelani eloveka, protote v nem tive hoti nadeje na lepS4 doby, nadeje v pokrok zbloudileho elovedenstva. NeStesti mute zkruSiti eloveka a pokotiti narod, ale

Pravidla ohledne emczeni osevu baviny, vY'Se nahrady za akry vyfazene k z,aslany byly horeni, obohaceni telcgraficky sekretaiem orby okresnim agentiim. Rolnicke schilze svolany budou tyto dny.

Povodne ve vYchednich statech, snehoye vanice, a ternada zpiisobily straine gkedy. UtonulYch dosud 165, bez stiegi kolem 200,000 osob, ikoda na majetku piei se na $300,000,000.

Pravidelna etvrtletni schilzc nail HI. tiadovny je svolana na sobotu 28, t. m. do Fayetteville.

jsem vkly touzil. 2ivot intij byl pohostinstvi mezi jinYmi, ne vlast. Pro mnohe promeny nikdy jsem staleho bytu nemival. Dosti jd let umeni meho. Vetim v ptejlti vichtic hnevu Bo2iho. Vetim i ja Bchu, 2e vlada veci tyYch k tobe se zase navrati, o lide. CeskY! Co't nikdy jiz nespainu uprostted sveho naroda? Jd. kterY jsem veiil a duchovnim zrakem budouci staleti vide, ja, kterY jsem jeho slavu a samostatnost veStil? Dtivetuji, ze spoeinu zase a nav2dy uprostied sve vytotdene, nyni jiz osvobozene vlasti." — Chvile velebneho ticha.

Mane zvedate hlavu. Ano, pted vami skuteancst: Komenskeho hrob!"

2ivot Komenskeho jest praci, jest cestou za svetlem, za pravdou a spravedlnosti lidskou. At' ho osud zaval kamkoliv, nikde se od teto testy neuchYlil. Starce pohtbili tam v cizine, ale jeho duk, velke jeho dilo, aije doposud mezi nand vsemi, v celem vzdelanem svete. Necht' nezdobi pomnik jen jeho hrob, ale kolik Cechu, tolik budd vystaveno pamatnikil v jejich srdcich z mySienek velikeho nude, na geho Jana Amosa Komenskeho. —

Piitominost a budouci nage bezpravi nemute panovati veene: jednoho dne bude smeteno, aby ustoupilo pravde a spravedlnosti. Motnost napravy vidi KomenskY v lepSi vYchove a vzdelani mladete, jak Svatopluk Oech v jedne sve ba.sni o nem napsal: "I mluvi k starYm a vSemu lidu hlasa: Jen v srdci detskem ptiSti zdar a spasa!

Svou lasku cele obetujme jemu, skvost moudrosti a dobra mnotme v nem, ku vlasti lasku, lasku k lidstvu vSemu a touhu k jasnYm pravdy v*sostem, by vzrostlo pa nas pokoleni nova, jet veSlo by v to St'astne Kanaan, kam letaly jit toutni moji snove, kdyt lid maj hynul ve tmach uSlapan.

Aj, zora jittni mrakotu mou mu zkvetla a prchnou bohda chmury posledni: ye veku ptikhn, veku pravdy, svetla, nad viasti mou se pine rozedni".

KomenskY zemtel 17. listopadu roku 1670 v Holandsku a hrob jeho objeven byl y e valonskem kosteliku v Naardenu. Tento kostelik darovala vlada holandska vlade a narodu deskoslovenskomu a nyni se tam ztizuje "Museum Komenskeho". Hrob Komenskeho nav§tivilo pevecke drutstvo prat.skYch ueitelft a Vaclav Kantorek o torn takto piSe: "Otevten byl nam valonskY chramee..'ek a vstupujeme dovnitf. Bezprosttedne pied mi jest otevtenY hrob. Zde tedy odpoeiva yehlasnY tvtirce knihy "Brana jazykil otevtena.", jak v zapise Umrtnim 0 Komenskem poznacleno. Mate podivnY pocit u srdce. Mizi pled vdmi rozpjeti easa i dob. Duch jednoho z nejvetSich syn0 naSeho naroda jakoby volal: "At sem odvat jsem byl ze sve vlasti, kterou jsem miloVal, po niti jsem tolik pracpval a po nit

(Dokoneeni z minuleho Cisla) ESKO-AMERICKE umeni je rovnea v poeatcich ,ale s postupem deskeho tivota v Americe poroste i Cesko-amer. hudba a umeni vYtvarne. Jiz dnes mame to nekolik znamenitYch fnelcn, talde na pt. pomnik Karla Jonav Racine, Wis., jest dilem Cesko-americkeho umelce a take desko-americke kn i hy mohou jiz vychazeti v umelecke yYzdobe domacich nagich umelca. Jest vSak take naSi povinnosti, seznamovati Amerioany s CeskYm umenim y e stare viasti, a toho druhu prave jsou pomniky nejveg iho eeskeho skladatele Bedficha Smetany, jent ma bYti umisten v Central Parku v New Yorku, a nejvetSiho eeskeho turnalisty Karla Havlieka, postavenY v Douglas Parku v Chicagu, kteratito obe umelecka dila jsou vYtvory umelce ze stare vlasti.

Zaroveri take prave tak jako Weald, Spanele, Francouzi a jini spoluoboane ve SpojenYch Statech mame i my obeasne ptedvadeti Ceske umeni stare naSi viasti vetejnYmi vYstavami; i v to ptiaine provedeno jit nekolik menS'ich pokusti, jet vesmes ptispely ke cti eeskeho jmena v Americe.

Vedle rodiny, v nix ma otec i matka horlive peenvoti o zachovani eeSstvi svych deti, hlavni podporou pesteni narodniho citu v Ceske America jsou Ceske Skoly. Katda osada deskoamericka ma miti eeskou Skolu a ma ji venovati nejvetSi peel. Kdo ma nadani, tomu radicle maji poskytnouti motnost daThiho vzdelani, prototie Cim vzdelanejAi elovek, tim lepg iho postaveni v tiivote unite dosici. 6e gi americlti mohou se Rz pochlubiti peknYm pa(Pokradovani na strane 5 M.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelski.

Dopisy, je2 by obsahovaly nefeene, neb vadat polemiky, potadatel ptedkiida ye smyslu stanov Tiskovemu VS7boru k vlastnfmu rozhodnutf.

Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Byla jsem poZldana horlivYm pracovnikem a zakladatelem eskYch dnu pH statni vYstay e, p. J. G. Bubakem, abych etenatiim Vestniku podala vYsledek sobotni porady v pravnicke irtadovne pana Bubaka odborem vYstavnim potadane.

Pan Bubak byl poveten na hlavni schuzi v Schulenburgu potadane, aby se poohlednul po mistnosti, ktera by Ceske vYstavce vyhovovala. NaSel jednu, ale Zadal v'bor o Usudek a dohodu.

Dostavili se panove pied. vYst. vYboru Dr. J. Kopeck' ze San Antonio, soudce ChernoskY a Dr. H. N. MareS s choti z Houstonu. V prtivodu p. Bubaka sli si mistnost prohlednout, ktera, jest 500 etvereenich stop velika. Libila se jim, a po vzajemne parade ji na dobu 6 mesicu za $3,000.

0 budovu je tedy postarano, celkove vyclani s touto v'stavkou ma stati kolem 15 tisic dol., jak me bylo zdeleno. Ptipravne prate jsou v pinern proudu. Ja vetim, le se toto velkolepe dilo naSi Ceske inteligenci podati uskuteenit, neb jdou smele za svYm cilem, nestrachujice se pteka.Zek jim v cestu stavenYch. Ptikladu hodnYm einem jest dar tadu Slovan ye Snook, kterY daroval 50 dol. a rozdelil stejnYrn dilem, $25 na vYpomocnou akci s OeskYm dnem spojenou a $25 dol. vyst. v'b. Takta velmi eestne se zachoval tad Nov' Tabor v Caldwell, kterY rovne2 ptispel po $25 na oba dUldite pcdniky. Jest to ein velmi peknY a slouZi yam vSem ku cti narodni a prozrazuje, ze mate ye svem sttedu cilevedome Clenstvo.

Mnoho zdaru teto praci z pina srdce pteje, Bolena Valeikova. kid Rozkvet, 'Oslo 62.

Galveston, Texas.

Ct'eni broth a sestry!

Timto cznamuji vYsledek volby tadovYch iikednikti na rok 1936: Frank Vento, ptedseda; Philip Anderson, mistoptedseda; Mary Cordvay, tajemnice; Dave Knapp. ileetnik a Adolf J. DuSek, pokla.dnik. tfeetni v'bor: Philip Anderson, Leon Knapp a Adolf DuSek. NemocenskY v'bor: Dave Knapp, Adolf J. DuSek a Eva Doslich. MajetkovY v'bor: Frank Vento, Henry Monych a Mary Cordvay. Vyslanec do sjezdu zvolen Mary Cordvay a nahradnik Joseph J. OvesnY. Mary Cordvay, taj.

Houston, Texas.

Tisic Sokolfi by mohlo cvidit prostna na oeskem dni o stolete vYstave v Dallas. StarSi i mladi, a neuSkodilo by to nikomu, zvlaSt' na zdravi. Piceeitam "Sokol AmerickY" a jest po pfeeteni jeho na eem ptemYSlet. A toto jsem si myslel, kdyby sem do Texas dojeli dva evieitele a aby osobne k_aMeho bYvaleho sokola proe se necviei, vysvetlili, a zadalo by se s novou chuti, jako za doby Havranka. Pted tim tez jsme meli Sokola a zase to dostal dohrornady a mohlo by to bYt zase, ale musel by to Wit nekdo jinY ne'Z domaci. Vim, ze by to pracovabo v Buckholts i zde u nas, znam osady a v nich lid.

Br. Jos. Oermak skuteene jest vytrval' sokalskY pismak, v kaZdem Cisle hodne pro katcleho, kdo sokolsky citi. Kdy2 br. 6ermak se musel vzdat starostenstvi A. 0. S. neni ale, aby byl mrtvY, pracuje dale, a takavY by mel bYt sokol a to kaZdY. Tedy, kolik bude chybit do toho tisice? Dr. Pazdral te2 to dobte mysli, aby bylo co nejvice zpevakii. Tedy cvieeni, zpev a Beseda.

A. R. Hamusek.

S pozdravem,

VnSTNIK RADIUM. Radium bylo objeveno mladou polskou diveinou, Marii Sklodovskou, ktera utekla z Polska do Patite ye Francii. Nejprve byla zamestnana v laboratoti v Sorbonne co umyvadka lahvi a take sestavovala aparaty na chemicke zkoumani. Byla take pozdeji ustanovena pamocnici chemikovi Pierre Curie, a roku 1895 on ji pojal za manZelku, tak ona se stala Madame Curie. TehoZ easu Roentgen vynalezl X-paprsky, a roku 1896 Henry Becquerel, take z PatiZe, vynalezl Uranium paprsky. Madame Curie roku 1898 objevila zivel, kter3 nazvala Radium.

Radium ma. symbol Ra., atomickou vahu 266.4 a vypada jako ktiSt'alova hmota Sede barvy. Mala v'roba radium ze sve rudy dela radium velmi cennY produkt a zaroveri proces, kterYm jest odlouden ze sve rudy, jest tak teZkY a zdlouhavY, ae jeden gram radium stoji tisice a tisice penez, ne2 jest ze sve rudy vyroben. Radium jest vyroben zlomeenYm hlazenim (fracitonal crystallization) a jest vyrabeno v Denver, Colo. z carnitite rudy, jak podava Bureau of Mines ye spojeni s National Institute. Jakou cenu ma raditun? Jeden gram radium, (zde lze podotknout, ze jeden gram jest 15 grains, to jest jako 15 rYbavYch zrniCek), sta.' roku 1915 $36,050 ve SpojenYch Statech, a v evropsk'ch krajich toho sameho easu stab $140,000. Dnes jest nekolikrat tak drahY. Vezme to nejmene 27,000 liber to nejlepSi rudy odloueit jeden (1) gram radium.

Mr. Moore, Chief Chemist SpojenYch Statu Bureau of Mines podava toto: Asi 100 gramil radium bylo vyrobeno v naSem kraji, ale dnes sotva mame pohotove vice jak 20 neb 25 gramti radium. (Journal A. M. A., strana 1115, 17. dubna 1920.)

Radium byl oddelen co kov, ale kdy2 jest uaivan na zkoumani, tak jej nazYvame "Radium Salts", kterY se deli na d ye ttidy, Bromides a Chlorides. Velice zajimave fysiologieke &inky maji tyto d ye ttidy radium. Radium stale vydava osvetleni a zati, ze paprsky jsou velice pronikave a pusobi divne na veci, ktere jsou na blizku. Vezmeme malou lahvidku a do ni uzavteme 0.7 gramu Radium Bromide, tak shledame, ze teplota v to uzavtene lahviece jest o 37 stupiiii vySSi teploty pkirozeneho vzduchu. Take muZeme radium zabaliti do dtevene nebo Z'elezne nadoby a dati blizko dobte zavtenYch lidsk'ch oci, tak tu shledame, ze main° videti denni svetlo. Tedy radium ma ty same ptiznaky jako maji Xpaprsky. PtiSte napiSu, jak radium teinkuje na lidske Vela.

Dr. L. P. Netardus, Yoakum, Texas.

Rosebud, Texas.

Dne 17. t. m. byla v Cameron scheme. Shromaklili se zastupci 12 spolkti z okresu Milam, aby pojednali o tom, jak motno nejlepe prospet Ceskemu dni v Dallas.

Ujednano bylo asi toto: KaldY spolek aby povolil nejmene 10 dolaril na zminenY Teel.

Prvni nedeli v maji bude v Cameron bazar.

Na torn budeme vaichni spoleene pracovat. Ja jsem ustanovena pro Rosebud a okoli, bych ptijimala clarky a penize, tak na me, prosim, laskave pamatujte. V sobotu odpoledne budu ye meste, aneb poSlite nebo ptijed'te k nam.

Jestli se sami neptihlasite, pak vas jiste vyhledam. Na bazaru bude pani Mrazova vatit a prodavat kavu a my mame doziest peeivo, koldee, snad makove, kejky, paje, krekerse.

Tent den veder je taneeni zabava, na tu uz ted' prodavaji vstupenky Frank Ulienik a Emil Skupin. Vy pak, moji mill, jste byste v ten den nikde zabavy nepotadali. Ptijedte vSeci do Cameron, to jest v nedeli, dne 3. kvetna.

Na schtzi byl vypracovan bohat' program, ale ja pisi jen co se tYka mne a moji prate.

Tedy moji drazi, pomoZte obohatiti tuto stoletou oslavu, ptispejete na to jen jednou, ponejpry a naposled, Adresa: Mrs, Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Texas.

Ve stiedu, dne 25. btezna f936.

Clenum fadu Pokrok Dallas, 'Oslo 84.

V minule schiizi naSeho tadu byl eten dopis evieitele V. Kueery, svolavajici vetejnou schtizi vSech dallaskYch krajanti do Sokolovriy na den 30. btezna, Bylo tudit odhlasovano, upozorniti naSe eleny na tuto schiizi a jsou timto jmenem tadu uctive Zadani tett) schilze se sireastniti.

S bratrsk'm pozdravem, Frank B. Steiner, pteds.

Adolf Jez, taj.

BRATRSICE POZDRAV STARE VLASTI. (Pokradovani.)

12. listopadu 1917 odpoledne. — Mote klidne, lodnici umist'uji zachranne lod'ky po stranach Madonny, kdyby byla torpedovana.

Udili jsme se francouzsky. Brolek cvieil nastup Cet (vojna jako semen).

14. listopadu 1917. — Pasmo ohrolene ponorkami, natizeno nesvitit a nezapalovat cigarety, naprost' klid udilovat. V dite se debatovalo o spiritismu, hypnotismu, unionismu, socialismu, o kapitalismu, o lupieich, JanskY s Koutn'm meli hlavni solo.

Deset nakladnich anglickYch lodi plulo opodal ad JiZni Ameriky. Rebelie ptedkladany deskYm Zaludkum nezvykle a protivne ryby; emisati vyslani do kuchyne a potom ke kapitanovi, jen slibil napravu a na udobteni pkikazal nam Ude jablek a otechti. eetati rokovali, ma-li se jit z lodi v kolonach nebo ve etytstupech. Vec padla jako ptedeasnY napad.

16. listopadu. — Spor mezi dvema bratry ptedlolen soudnimu tribunalu, jemu2 jsem ptedsedal jako tich' pozorovatel. Zajimave jest, ze se i nad sopkou, uprostked nebezpeei potopeni ponorkami, zilo vesele jako na pevnine a soudilo se zle.

17. listopad. V sobotu v jednu hodinu rano vzbudil mne br, Steiner, objevily se prvni majaky a btehy Evropy a Afriky. Asi ye 4 hodiny rano octli jsme se u Gibraltaru, same pevnosti a reflektory. Ve skalach pozorovaci aka a obranne i iitoene skrYSe. Po prohlidce anglickYm dustojnikem, jen2 ptiplul v Clunu, spell jsme dale kolem lateht Katalonie.

Wilde videt plachetniky, rybatska, mesteeka, strme htebeny hor se pnou z mote. Na palube zpivalo se bujare. Brolek se zastal Kofranka, jemu2 bylo vyt'kano, ze psilis silne popevuje. Psal jsem v zajmu br. Formanka pi. Dvorske do Ameriky.

18. listopad. — Tteti nedeli na, moti. Kolem pino rybatskYch elunti a barek, v povzdali se pnou k oblaktim dva hrady a majak na vysoke skale, mijime Barcelonu, pral jsem kaili a Satky.

19. listopad. — VSichni si ptivstali v ()dekavani blitici se Francie, davali jsme se do "pucu". Po obede jsme spattili francouzskou vzducholod', byl vyveSen francouzskY prapor na Madonna. Zimai venku, mote rozbouteno. Kapitan nam dekoval za dobre chovani a 061 echoslovakfun mnoho zdaru pro vec svobody, viterstvi Francie proti Huntim. Vyzval nas, abychom Sli s lodi s rozvinut'mi prapory. Slovak Ambrose anglicky podekoval kapitanu. Blilime se k btehtim a k ptistavu, perspektiva hor se objevuje, vzducholod' se vznapted nand smerem k Marseille. Z dali nas vita. socha Madonne de la Mer a kostel, vysoko se vzna.Sejici nad mestem, Ptistani v Marseille ve Ctvrt na d ye odpoledne. NaS prvni revolueni americk' eeskoslovenskY prapor vynesen br. Formankem na palubu. (Pepik praporem mava s bohatyrskYm gestem). KaZdY deka, ze celY Marseille je vzhilru nohama nad naSim ptichodem, a zatim ono nit — nikdo o nas nevedel, co jsme to za hrdiny. Rozearovani a trapne usuzovani: "Je to moZne? PHjdou? Je tu nada, kdo nas zna, chce nebo vyzvedne?" Nic naplat, musili jsme ptes nac na lodi ptenocovat. Ke vSemu jeSte sklieene mysli hlaSena vulgarni krade2 kabatu; obvinen jakYsi einskY ei gnik, vzeSel z toho nemilY paprask a postaveny straZe nad spicimi.

V Marseille.

20, listopad.

Rano misto drubdek a pa-

Ve sttedu, dne 25. btezna 1936. nen z mesta pti gli pro nas bratii Srbove. Policie marseillska„ byla totia uvedomena o nag em pfichodu, a ponevada se domnivala, jdeme posilit nove se tvotici armadu jihoslovanskou, uvedomila komando srbske, ktere z rana bezodkladne poslalo pro nas srbske vojenske policisty. Po vystoupeni z lodi jsme se seg ikovali do etytstupu, rozvinuli prapory deskoslovenskY a americkY a pod velenim srbskYch tatikt jsme se ubirali za zpevu do kasaren okupovanYch Srby. Cestou jsme potkavali umazane a zapra gene delniky, kteti nad nami kreili hlavami a divne si nas prohliaeli.

V kasarnach se zatim cela pohotovost ptipra vovala na nage uvitani, a kdya jsme ptitahli s prapory, ptijali nas jiz bratii Jihoslovani do sttedu oty •hranne vojenske formate; pochodovali kolem nag, obtadeli nas se vgech stran a koneene k nam zapalne recnili, jak jsme hodni, ae jsme je prisli at z Ameriky posilit.

Dalo to hodne prate a vYkladt (z ylagte Broakovi), net jsme jim mohli vysvetliti, ze nejdeme k nim do armady, nYbra do na gi eeskoslovenske, ktera leaf v Cognacu v poetu 40,000 muati. Nad tim se ov gem bratii Jihoslovani rozpadite pozastavili, neb o nidem podobnem snad dosud neslygeli, a oznamili vec policii; ta telegrafovala do Cognacu nebo do Patiae a teprve se pti glo otazce na kloub. Pti vyklada,ni brattim Jihoslovantm, ae k nim nepattime, namitali, ae je "sve jedno", Slovan jako Slovan, jen abychom se nerozpakovali se k nim ptidat. Zpozorovav ge svuj omyl, nezhotkli, nybri chovali se k nam.pohostinsky a bratrsky. Obstarali neon °bed a eervene vino, a dali nam volnost pohybu, na nadvoti kasaren jsme debatovali s Chorvaty z Ameriky, kteti horovali pro svobodu slovanstva a pro republiku jihoslovanskou, v kantYne bratii bohatyrsky peli. SdilnY gikovatel srbsky horoucne hovotil o deskYch muzikantech eiakovi, Vladimiru 8tYrskem a o Svobodovi, kte'ti teinkovali ve vojenske kapele srbske armady. Kasarna marseillska jsou pamatna tim, ae se v nich udalo slavne sbratteni jihoslovanskeho vojska s prvni deskoslovenskou americkou vYpravou. 21. listopadu v 10 hod. rano pti gli pro nas francouz gti dtstojnici. Po rozloueeni s bratry Slovany nesli jsme se k nadraai, kde jsme museli dekat na vlak as do 7 hod. veder.

Byly nam rozdany konservy a po bochniku chleba. Z Marseille jsme jeli do Tarascome a ptestupovali na vlak k Nimes, kde jsme prodieli as do pet hodin rano 22. listopadu. Doprovod francouzskY byl na nas ptisnY, po etytech muaich bylo dovoleno odchazeti si pro kavu a na zachod.

Ze zapiskii jsem vyrial nekolik suchYch dat a podobne i o cele zajimave ceste z Marseille do Bordeaux zminim se dale jen poygechne.

Vlak se s nami tahl ptes Montpellier, Frontignan Cette, Aide, Rouone, Capendu Carcasone, Castela, Audory, Avignon-Net, Villa France sur Lauracu; Ville Noville, Mont Laur, St. Quins, Toulouse, Castelna. V Bordeaux jsme se ocitli v pet hodin rano 23. listopadu 1917. General francouzskY s druainou dustojnikil nas uvital a ptal zdar na gi svobode. Z Bordeaux jsme vyjeli v 6 hod. 45 min. a jeli pies St. Andre de Culzac, Bazaac, Fontaine Azilac, Jouzac, Ponz, Beillant, Brivec, Cerac, Le Perat, Meopins, a v 10 hod. 30 min. rano jsme slavne vjeli do mesta Cognacu. Po htejivem uvitani bratry ruskYmi dobrovolci byli jsme uvedeni do studeneho a tmaveho skladig te. V mistnosti bylo nas utaboteno asi 30 6echtii, druha polovice Slovakt s na gi inteligenci zaujala posice v Cinema u parku. Vyfasli jsme deky, napinili si slamniky, vedle mne se uhnizdil Pepik Formanek.

24. listopadu. — V Cinema proveden soupis americkYch dobrovolct, v seznamu jsem byl oznaden eislem 102. Bratti z ruskYch nas navg tivili a ptali se, z kterYch krajt pochazime.

25. listopadu. — Volno. 26. listopadu fasovali jsme torby. Dopsal jsem psani sestke do Ameriky a zde jeho Cast, pokud pojednava o nagem pobytu v Cognacu: (Pokradovani ptigte.)

S bratrskYm pozdravem na vgechny, Jerry Baletka.

V t S TNIK

New Ulm, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Jak pozoruji, Vestnik bude brzo malt' pro vgechny dopisy do neho, proto moje dopisovani o nee° zkratim, az zas pozdeji budu dodelavat, co jsem vynechal.

Tak yam povim, jak jsme se zaeali loueit s Bosrialy. Damy o nas nestaly, ty k nam ani na blizko neptigly, ty se nas trochu baby, muse bYt ae jenom pod plachtou, co mely vady pies hlavu nataaenou. No a my jsme take o to tuze nestali, meli jsme jine starosti, kdy u'a vymagirujem. A ono to ptiglo z nenadani, jeden den jsme dostali zpravy od na geho obrsta, Karel rytit von Koeu gko, V Olomouci na Morave nam tu zpravu poslal, ae se mame zas nastehovat do Krakova. No, to jste melt videt, nekterY ainist tak zajuchal, as se toho sam polekal. Pak jsme muselii v gechno nechat jak je to a dale se nachystat na dlouhou cestu as do Chorvatskeho Brodu, a to zase "cu fits" (pegky). Cestou jsme meli je gte praeku a to s divokYmi prasaty. Dtistojnik Ribid mel s sebou psa Floka, ten zabehl u Deryentu do lesa, ale zpatky z nim hnalo velke stado prasat. On se schoval mezi nas a vepti tea mezi nas. Nastal ktik. Jak to obrat usly gel, nechal batalion stat a pta, se, co je. Jak mu tekli co je, tak rozkazal svine pobit. To bylo kvikctu, bodali kde trefili, a pak jak vypadali, to muse kaadY vedet. Za par dni jsme: ptimagirovali ku tece Save. Ptes teku byl novY most, ohromne vysokY. My jsme ho pfekrodili a dostali jsme se do mesta, ua ale byla tma, vgechno bylo ku podivu ticho, ani nikde pes nezaatekl. Dostali jsme kaadY jakousi houbku, nanweenou snad v octe, do fist a museli jsme ostrYm krokem za mesto Brod. Tu na nas kala lokomotiva, my museli hned nasedat a pak to glo co nejrychleji odtud. Pak jsme se dozvedeli, ze cele 'nest° je zatiaeno jakousi nemoci, snad cholerou. Jeli jsme zas na Slavonii a rano jsme ptijeli na uherskou rovinu.

Tam bylo mai° obydli, ale za to stada dobytka rtznYch druht, tu a tam chlapisko v koaichu srsti navrch, takae vypadal jako hrozny medved a daval nam na jevo, ae ma velkou radost, ae jsme dobyli Bosnu a Hercegovinu. To bylo ptani Uhrt, na tom jim velice zaleaelo, aby dostali kus acme. Na ktest'anech jim tak moo, nezaleaelo, ti se mohli tteba hned vystehovat. Jak jsme pozorovali, Bosriaci byli s tureckYm zatizenim spokojeni, ale Mad'ary nenavideli.

Letos tu mame podivne poeasi, jsou mOc velke vary, tak je obava, ae korny budou gpatJan ne vzchazet.

Bryan, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Jak po delg i eas pozoruji dopisy elent nagi Jednoty S.P.J.S.T. a jak vidim, mame mnoho dobrYch a zdravych nahledu a navrht. Doufam, ae vge se dobte vypracuje ye velkotadoye schtzi ye prospech cele na gi mile Jednoty.

Velice rad eitavam dopisy br. I. J. Gallie, neb on ma vady dobrY a zdravY tsudek o vgem a dobte vady to v g em povi, at' jia jest to stran bratrstvi spolkoveho neb aivota vetejneho neb soukromeho, aneb lidskosti a podpory. On vady pokaade poukazuje na ty na ge ptedky, jak oni se men radi vespolek a jak sobe pomahall, jak byli dbali vg eho, co by prospelo naai narodnosti a jak se starali, aby ta na ge mladea, neb lepe tedeno ta mlada, generate byla pehliaena na sebe Amerieany s vetai Actou nea byli ti ptistehovalci, totia ti naai ptedkove. Co oni musili sebrat ustrkil a posmechu, to ti nasi mladi nevi a nemaji ani poneti, jak to mnohdy bolelo. Ted' ale kdyi to tak dalece dopracovali, ae vlastne se nedelime v aadnYch shromaadenich neb zabavach, tak ta nage mladea se nejen stydi, ale v mnohYch ptipadech opovrhuje temi starou gky, co tak houaevnate pracovali, aby tem rriladYm ptipravili lepg i budoucnost. Tedy vy mladi elenove nasi Jednoty vas vybizim, abyste si vzali na ztetel a mezi sebou se usnesli, ae ukalete tem nag im starouSktm, ze uznavate tu jejich namahu a ae se vynasnalite, abyste jich daleko ptedstihli a ae se ptidinite, abyste dokazali vic

Stra.ria

ilea oni.

Chci poukazati na jednu velm i daleaitou vec, ktera, zasluhuje dobrou tivahu a pav gimnuti a ta jest, jak nasleduje.

Zaoneme prvne, jak ziskati eleny do nagi mile Jednoty. Bratti a sestry, vec se ma takhie: Prime, jak moje vlastni pozorovani mne ptesvedeilo jest, ae ta na g e mladea jest tak vychevand, ae kdya vejde do obchodu neb tam, kdekoliv jest zamestnan na ginec, takae se stydi hlasit se ke svemu krajanu a aby promluvili tu na g i krasnou eeskoslovanskou fedi, ale on jde okolo a ptimo k tomu Ameridanu, a tteba ani dobte anglicky neumi, jen aby nemusil svou keel promluvit. Vlastne neni to jen ta nage mladea, ale jsou to ti naai eleni Jednoty, kteti davaji takovY pkiklad to nagi mladeai.

Vy rodiee, vy mate toho trochu lepe hledet, aby ty vase deti ctily lepe tu naai krasnou 'tee a za ni se tak nestydely. Pohled'me ku ptikladu na ty Mexikany, oni nikde se za svou tee' nestydi, vg ude ji volne, beze studu uaivaji.

Bratti a sestry, jest velmi dtileaitYm abychom se navzajem podporovali a vzajernne se milovali. Co jest vzajemne se podporovani a milovani? Jest to, kdekoliv jest na g Glen neb krajan (alenkyne neb krajanka) zamestnan, abychom ho uznavali a ho podporovali. Podporou minim toto: Clen naai Jednoty jest zamestnan v obchode neb v nejake titadovne, tedy na g e povinnost jest jiti za nim a vady hledet na to, aby on yam poslouail. Tak ukalete, ae si vaaite na gi Jednoty a ae davate ptednest svenau krajanu a spolubratru. A tak bychom si tea ziskali vetai a vic ticty od jinonarodovet a pohliaeli by na nas vady s lep gi tictou a take bychom vice dokazali v ptipadech, kdya bychom o neco potadali.

Tea kdya by ta na ge mladea vedela, ae ta na ge Jednota ma takovY vliv, tak by se bourne k nam pkidavali, neb by vady meli nadeji, ae se mohou spolehnout na bratrskou podporu a v padu, ae by dostali nejake zamestnani, a tea by to kaademu prospelo, neb kdya boss by videl, ae se obchod zlep gil, tak ten delnik ma jistejai praci a zaroven pa ptipade lepgi mzdu a tedy by byl lepe schopen si tu pojistku vydraovat a take by si lepe yeail to naai Jednoty a tea by hledel pro Jednotu, neb vice &exit, tim vetai nav gteva v obchode, neb kdekoliv Glen jest zamestnan.

Jegte jedenkrat vas upozorriuji, ae kdybychom to na ge bratrstvi tak pestovali, tak ae ta cizi narodnost by na nas s tctou pohliaela a ae kdya bychom neeeho pottebovali prosadit, tak ae bychom o to nemuseli desetkrat addat a to jegte s prosikem. Pamatujme, ae spojena, sila mnoho dokate.

Mohl bych jette mnohem vice psati, ale prozatim bude dost a aadam bratry, aby podali svtij tsudek a kritiku, aby se rozepsali a poujestli jsem nee° neobjasnil dobte neb dobte nenapsal.

Jedna vec jest jista a ta jest, ae pottebujeme vice bratrskeho a yzajemneho uznani, ky a vzajemneho se podporovani a poueovani.

Tedy koneim s pozdravem na v gecky dleny a elenkyne to na g i mile Jednoty. Znamenam Jos. F. Zak. se ve v gi tete, Oceloq muZ se pomstil. — NewyorskY inaenYr Henri May sestrojil robota, jena je podia posudku odbornikil skuteenYm zazrakem sveho druhu. Kolik rtznYch strojt a ptistrojt je smestnano v pomerne malem prostoru lidske postavy, tolik rtiznYch vYkonti robot svede. InaenYr May jezdil se svym robotem po vYstavach. V San Diegu v Kalifornii poslednim eislem programu robotova vystoupeni byla sttelba do teree. InaenYr vlotil robotovi do ruky revolver a natidil mu, aby sttilel do teree.

Robot udinil malt' obrat, zamiril revolverem na inaenYra misto do teree a sttelil. InaenYr byl teace zranen a zapasi v nemocnici se smrti.

Jeden zdivakt ptiskodil k robotovi a porazil jej, talde ostatni rany byly vypaleny ptimo do podlahy a nezptsobily g kod. V mechanismu robota byla pak objevena konstrukani vada. jek zptsobila negtesti.

Strang 4.

Rad Pokrok Houstonu, eislo 88.

Rad mat oznamuje jeho tie ptitti schfize, ktera se bude odbyvati v nedeli, dne 5. dubna 1936, bude zahajena o 1 hodine odpoledne, nasledkem divadelniho ptedsta yeni, ktere sehraji ochotnici kroutku Hlahol ye prospech VYsta yky stoleti Texasu. Ve bude projednano to nejnutnejti a nalehave zaletitosti, a pak bude solarize odrodena. Ptispevky motno platit po cele odpoledne, jelikot pc) celY ten das br. adetni bude piitomen. Tedy na shledanou ye schrizi a hromadne pti divadle.

Da informace pada, asi br. Studnieny.

Za tad Pokrok Houstonu, Fr. Olexa.

Houston, Texas. ftáci 8tefanik ptipravuje hezke divadlo, "Vdavky Naninky .Kulichovy", na yelikonoce v nedeli, tedy t2. dubna. - Bote, Nanynka se vdava, jedind dcerutka domovnikove, to je k neuveteni, zatim co dcerutky domacich zristavaji na ocet, a k tomu s uditelem. 8t'astna Nanynka! Jeji ptitelkyne, tvadlenky, ji to pieji, co tat= ony budou stale Mt, a bavit se s ,..)apoutkein, net nejakY ten vyvolenY se na j de Je to obraz ze tiivota maleho pratskeho du, sepsany podle rcmanu od pana Hermana.

Je to dej z to doby, kdy se jette dcerutky dervenaly, kdy maminky sti-adaly testadky do hrnedku na vYbaYu dcerutek, kousek opravdu peknY, veselY a dojemnY, mate se na co teDnes jsem se do yedel, ae nate sestfidka. pani Studniend je dosti vatine nemocna.. Prosim vas, ty nemoce nejsou pro nas chudobne, ty jsou pro bohate! A kdo by nam, sestrc, vatil, kdyt bychom nemeli hlavni kuchatku?

Tedy se hled'te uzdravit, at' nam na to divadlo neco dobreho uvatite!

A pani 8vestkova, byla tea nemocna. To asi onemocnela z toho koupani, ae byla vice ye Vltave net na suchu! No, jen kdyt ua je zdraA ted' musim napsat neco o tech narozeninach, a to, ae budou 29. biezna • v nedeli, misto 28. v sobotu, ponevadt katdou sobotu ode dnetka, se budou odbYvat zkoutly na divadlo, a to je nutna vec. Proto yes jeate jednou upozorriuji, ae se ty narozeniny budou odbYvat 29ho biezna, tedy v nedeli. Tak na shledanou toho 29. biezna!

Za zaba yni vYbor, Jan Schovajsa.

UPOZORNENI NASIM gKOLNiM DUVERNIKUM! Z Austinu, Texas, scleluji nam nati deal studenti Bliti se des, kdy nati tkolni drivernici v krajansk§ch osadach budou zjednavati uditele a uditelky pro jejich tkoly. JO to tikol dosti tetkY, protote jako uditel, takova, tkola, takove, vYcho ya deti, v nicht je nate budoucnost Upozorriujerne, ae na zdejti statni universite je nekolik dobrYch studentri a studentek, kteti se hodlaji venovati uditelskemu povolani. Radi by udili v krajanskYch osadach. Nati tkolni dilvernici se znovu upozorriuji, ae net profesor Ceske teal jim rad doporudi vhodne uditele a uditelky. K tomu doclevame, ze tuto slutbu kone, katdorodne 0.chotne a twine bezplatne - z lasky k veci.

Jeho adresa je: Dr. Ed. Midek, University Station, Austin, Texas. Napitte mu co nejdtive, protote katdorodne dostane vice tadosti o uditele a uditelky, netli ma uchazedii o tato mista. To svedei o torn, ae nati studenti se osyeddili, a ze jsou oblibeni a take o tom, ze nati studenti a studentky se nemuseji obavati, ae pro ne nebude mista.

Take yyzYvame tkolni driverniky, aby oznamili uditelfim a uditelkam, ae jako v letech minulYch, tak i letos, bude se o prazdninach -OW Ceske fedi v letni tkole Texasske Statni university v Austinu. Ueitelkam a uditeltim, Ceskoslovenskeho privodu, naskytuje se vYborna. ptiletitost OW se Ceske IT& o prazdninach.

Za dettinu dostanou stejnY kredit jak za jine jazyky a za tti mesice studia obdrtii. studenti kredit za celY rok. Informace o kursu eekiny

V2STNIK ochotne poskytne Dr. Ed. Midek. Zajem o Cettinu v letni tkole zdejti university je jit nyni znaonY. Redakci tohoto dasopisu srdedne dekujeme za ochotne uvetejriovani natich zprav, a krajany a krajanky srdedne pozdravujeme.

Take musim prozraditi, ae nacvidovani deskeho studentskeho divadla dobte pokraduje, a Ce jit ptichazeji tadosti z krajanskYch osad, abychom jim zahrali nate divadlo. Tetime se na shledanou. zajem o studentske divadlo, napitte co nejdtive Dr. Midkovi, kterY je ptipravuje.

Rosalie Bild, zpravodajka.

Taylor, Texas.

V nedeli, dne 15. htezna, po schrizi R. V. 0.

S. spolku 8vadlefiak 'Oslo 14, jsme zalozili politicky kiub za acelem seznat lope kandidaty, a za druhe, snatit se dostat zamestnani pro nate mlade lidi, kteti maji tkolni vzdelani v fitadovnach, jak tteba na pt. "County Agent" a podobne.

Timto se yyzYvaji krajane v okoli Taylor, by se dostavili do schfize v nedeli, dne 15. dubna, ye iii hodiny odpoledne, do sine Vytehrad, eislo 48, hned po schrizi SPJST. Ptedsedou klubu byl zvolen J. -H. Letikar.

J. V. Hejl, taj.

ZPRAVA ORGANISATORA CESKOSL. DNE. Od 2. do 13. biezna.

2. biezna. - &lulu v El Campo zmatena celodennim dettem. Dostavil se pouze br.

Dressler a p. redak. Svobody, Slovadek.

3. biezna. - Guy. oekali jsme s br. Vrlou u sine, ale pro dett' celodenni,nikdo z farem se neukazal.

4. - Prove tak v Needville, stale pis"'. P. farat Vilt bude spolupracovat s vYborem.

5.. - Schrize v Rosenberg. Pfitomni jevi velkY zajem. Utvoti osadni vYbor. Dohodli se uspotadati 19. dubna zabavu pro ten Teel. Dp. Tydladka tada v zajmu kat. strany jiste YYhrady. Budu se snatit ziskat pattidne informace, kolika fidelfun moje agitace a ptednatky mail sloutit.

6. - V East Bernard lakes to, ae mistni vYbor ptipravuje se pro sjezd S.P.J.S.T., udini vte mane ye praspech vYstavky a 6eskeho dne. Krasne upravene jevitte. Cele, budova ptekvapi sjezdove bratry tvoji ripravou.

7. - Je zvlatt' nett'astnY den. Sestra Balzarove, oznamuje ye V., ae tam main bYt 11. biezna, ten den mam bYt v Sealy. U sine Magnolia. eekal jsem as do 10 hod. v noci. Nikdo neptijel. Vratil jsem se do H. k p. hotelieru Hlavatemu.

8. - Odp. ye 2 hod. schtize svolano, konedne zahajena ye 4. Melo, syrij uspech po strance vYmeny nazorri, dime domenky a tpatne pi-edsudky odstraneny. Veder mluvil jsem v sini u 8tefanikt po divadle. BlitSi popis obou schrizek k rozumnemu popsani ponecham p.

Studnidnemu.

9. - Svolana nacvidne. pro H. Salo se 6 divek a br. Chladek, dirn't nam byl znemoinen jakYkoliv podatek a ponecham na pozdejti dobu, kdy ptitomna Cinnost pro umoteni dluhu na budovu, kdy je tteba vyutit zimni sezony, nedava nam motinost postupnYch ptiprav pro teskSr den, ale v zajmu vYsta yky uspotada 5. dubna zabavu mistni tad.

10. - V Galvestonuorg. vYbor jiz v lednu se tuti a mely by si ostatni osady z nich vzit ptiklad. Udil jsem je Besedu ten vecer a budeh me mOtne, budu ptitomen 15. v City Auditorium, 11.- V Sealy bylo : rni- znemoineno bYt na cas nesIedkern odplavene "ferry" pies Biazosi. mezi Brookshire a Sealy: Ptijel o 1 hod.-pipz-' • Jak jsem se tam konedne dostal, nevim sam, ale tuto cestu bych neodporudil svemu nejvettimu neptiteli.

12. - V Nelsonville dostavili se dva krajani.

Po hodinovem dekani jsme se rozetli. Oni domri a ja jel do Fayetteville do znameho hotelu.

13. - Ve Fayetteville zkoutim Besedu s BadovYmi archestry. Vytizuji dotlou korespondenci.

Ve st •eda, dne 25. btezna. 1936. kid Ennis Cis. 25.

Ennis, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Timto dopisem yyzYyam vSechny by v nededne 29. biezna jste se dostavili do schrize v Narodni sini, neb tam bude ptitomen organizator br. Vaclav Kudera, kterY nam vysvetli jak druhe osady se shosti sveho tikolu. Proto ptijd'te ytichni do schfize a vyslechnete br.

Kuderu a potom zadneme pracovat, by nate osada nezristala za druhymi. A ja vetim, ae Ennis jette nikdy neostalo pozadu a svfij kol vykond tak, jak jine osady neb jette lope.

V nedeli, dne 22ho jsme meli schrizku na, sini K J T , a tady at 1. nedeli v dubnu .budou miti schrizi a zvoli si svoje zestupce, a budou pracovati spoledne s ostatnimi vYbory.

Jelikoa shoda je dobra, bude i vYsledek dobrY. Proto nezapomerite a ptijd'te vtichni v nedeli do schrize na Narodni sini a vezmete s sebou i svoje sousedy. Schuze zapoCne asi y 1:30 hod. odpoledne. Udelejte si besedu v Narodni sini.

Jette .jednou volam: vtichni do schrize dne 29. biezna!

Za tad Ennis Cis. 25, jsem, John Hrabina.

Houston, Texas.

Cteni brad' a sestry! ]tad Pokrok Houstonu cis. 88 vas zve vtecky mezi nas na den 5. dubna, kdy potadame velkou zabavu ye prospech vYsta yky a 6eskeho dne v Dallas. tad sehraje pane' divadlo pod nazvem "Tulacke dobrodrutstvi". Pied divadlem promluvi pozvany host Dr Kopecze San Antonio. Tet jsou na programu zpevni Cisla. Pi. C. H. Chernosky zazpiva solo, a sl. Boh. Student' tea solo. CelY program bude oznamen ve Vestniku. Ptatele, zveme timto celY deskY Houston a okolni osady, aby jste prisli mezi nas, abychom ukazali, ae my v Houstone nejsme tak liknavi, jak jit bylo kdysi o nas smYtleno. Houston nikdy neztistal pozadu, kdyt se jednalo o vec dobrou.

Pamatujete se jiste mnozi, jak se zalotilo Narodni Sdruieni? Pracovali jsme vtichni svorne a nikdo se neptal co kdo jsme, jestli katolik nebo evangelik a neb svobodomyslnY. Meli jsme: vtichni jeden cil, pomoci nati drahe vlasti. Tedy prod bychom se nemohli ted' zase spojit a pomoci kde je toho tteba, vtdyt' vite, tie ye spojeni je sila.

Ve schrizi kroutku sester se sestry nabidly, tie katda nedim ptispeje do kuchyne, abychom meli vets' vYtetiek, neb i tento ptijem bude darovan stejnemu TCelu. Tak kdo by nam chtel nedim ptispet, s radosti ptijmeme a ptedem diky.

Tak nezapomerite na den 5. dubna v sini Pokrok Houstonu Cis. 88.

Zdravi vtecky dtenate, A. Svaeinova.

CESKiM INZENtRUM, JEJICH RODICUM, PitiBUZNtM A PEATELUM! Jiti brzy budeme mit to poteteni spattit vYstavu, ktera, bude znazorriovat pokrok, ktery udinil flat velikY stet Texas za sto let. Tam spattime pokrok, kterY uCinili lido v katidem zamestnani ,povolo.ni a profesi. Mtij zajem jest o ptesne technickou profesi, totit intienYrstvi a prototi na programu pro Ceskou vYstavu v Dallas byl jsem den, abych neco obstaral pro toto oddeleni. Abych mohl vykonat o cog jsem tiadan, pottebuji jmena ytech Ceskych intienkrri, ktefi bydli a nebo studovali ✓ Texasu, protoi prosim tyto intienYry, jejich rodide, ptibuzne neb ptatele, co toto budou dist, aby byli tak laskavi a sdelili mi pottov: nun listkem jmena ceskych intenYrri, ktere zififif " :Moje a ctreria--je: Arnold Fetter; Bay 'City, Texas.

V Texasu bydli velkY podet lidi deskeho privodu a kdyti katidY mu g, tena a dite ptinese obet' dle sve motinosti, penetitY darek, praci a veci pro vYstavu, pak zajiste bude rispech takovY, tie budeme mod bYti hrdi nejen my, ale i flak potomci budou na nas s hrdosti vzpominat. Pamatujme, Ce nyni marne dobrou pille2Itost poudit jinonttrodovee o eeskem

Ve stfedu, dne 25. bfezna 1936. du' v Texasu, ate tyto udalosti budou zaznamenany v naSich dejinach. NaSi ptedkove phnesli velke obeli pro na g deskY narod a zajiste ze my jejich potomci jsme hotovi ptinest malou obet' pro povzneseni naSeho skeho lidu v Texasu. Kdyt koname svou povinnost vuci svemu eeskemu narodu, tim vzbuzujeme tau k sobe u jinonarodoven, o torn jest ptesvedeen, bYvalY student eeftiny, Arnold Petter.

MILUJ SVEHO ItLiiNIHO, A KDYZ MUZES — RIZNI HO: eet1 jsem dlanek "Radium" od dr. L. P. Netarduse, zubniho lekate, jakot i elanky Rev. A. RaSky z Amansville a Rev. Jana MarSalka, kde tito dpp. haji pana Sttite a kompresy jim prodava,ne, ktere tolika lidem pornohly.

Die techto elankt lze soudit, ze dr. N. ma riamiteno proti SttitovYm kompresam. Prod?

Protote p. Stift je molna katolik a dr. N. snad tea? Nebo poneva& p. S. je eestnYm mutem a uptimnYm vlastencem a dr. N. tet deskeho pfivodu? — Nebo mysli dr. N., te vgichni co v novinach za uzdraveni dekuji zminenYm kompresam a je proto odporueuji, jsou lhati a podvodnici? — JO, jsem byl po tHcet let trapen revmou, nejvice za zmeny poeasi, a v time, at jsem v pikovadce nadobro ulehl, museli mne i krmit, a jelikot vSe, co jsem utival a zkonSel selhalo, koupil jsem od p. Bernarda Stfite, Box 712, San Antonio, Tex., v zati 1928 radiove kompresy a 4.'list,opadu 1928, kdyi no. Ermisove platforme nag senato •i pp. S'ula.k a Ma.afield. feenili pro zvoleni Al. Smitha za presidenta, — jsem ternto pantm a vSem druhYm ptitomnYm ptedstavil pana Stfite, ktery tarn nahodou — ze jemu main co dekovat, ze jsem jit rnohl veechnu praci konat, ale vzalo to jefte dalgi dva mesice, net' jsem se citil docela zdravYm a jsem jim dosud. Ma tena trpela taludeenimi potitemi a syn, nyni chemik, npinYm vysilenim nasledkem namahavYch studii a oba se brzy uzdravili (jsou dosud zdravi), cot jsem tehdy fitedne odptisa.hl. Cele Siroke okoli vi, ge je to pravda, VSichni se divili, jak brzy jsem vSechnu praci konal. Kdyby kompresy nebyly dobre, nemohl bych den ze dne, ode tray do tiny pracovat. Koupil jsem je tehdy na nalehave odporueeni znamYch, (je nas zde vie, co nedaji na kompresy dopustit).

JO, bez nich nikdy bYt nechci a opet je trpicim odporueuji.

Kdyt redakce uvetejnila elanek dr. N., zajiste neodepte tuto skutednou pravdu !pro dobro trpicich otisknout. P. Sttitovi dovoluji toto co oznamku v jinYch easopisech uvetejnit, ale vYlohy za uvetejneni v jinYch novinach musi hradit easopistm p. Sttit sam.

S pozdravem, Frank Krejci, Rt. 3, Weimar, Tex. Pozn. red. — MnohYm etenatum jest asi z eeskych i anglickYch novin nzamo, p. Krejeiho byli vkly nejlep'Simi studenty jak v High School tak na universite. Jeho syn .je chemikem, slotil s vyznamenanim zkonSku mistrovstvi vedy, (Master of Science) a dalSich vyznamenani se mu dostava.

(20-21) Mila Besidko a vAichni jeji &tenth!

Tak halo! Ut davno jsem s vami nebesedovala. Stale je to nate Besidka tak smutna.

Deveata, co je s vami? PfSte! Ci snad jests ty kvilty stale proSivate? Kolik jich ktera mate a jake? Zajiste hezke, vid'te! Ja jich letos nenatila, ted' delam jakYsi "friendship" eili "dinner plate", to mne ale delaji "blaksi" sousedky a zname. Skoda, ze nejste nektera, take bych yam dala, abyste me. udelaly.

No zase zadina jaro, bude ted' jind pram, valit mYdlo, kopat v zahracice,,pak kutatka, a tak dale stale to pujele. Jak se ktera teeite na. Velikonoce na zajieky.

No a vite co? Ted' se claysta divadlo zde na Seaton. Bude to podatenY kousek, tak se ptipravte a hodne se nasmejete. Nazev hry je: "Kdyt ma teta nebezpeena, leta".

Prozatim ukoneim a teSim se, to podruhe vas bude vic psat, deveat i chlapcA. Tak na shledanou!

VaSTIliK Devdata, ktere, mate hezke mu2Skaty, po t. lete me sazedku, ja vim oplatirn jinYm, co zase vy nenaate. .

Tak baj baj! Pane redaktore, to je chyb, vite, musite me odpustit a trochu opravit.

Ellen Klusatek, Rt. 3, Box 76, Temple, Texas.

Rid IVIoravAi Brath Cis. 6.

Cteni bratti a sestry! Davam yam vedet, dubnova schnze bude konana prvni nedeli, t. j. 5 .dubria, nebot' na druhou•nedeli ptipada Velikonoeni nedele.

S pozdravem, Frank Pibil, taj.

DAL MODE PATENTNi IJZAVER "ZIPPS" A A NEMA Z T0110 ANI HALERE. Do titadu pro zprostfedkovani prate v Curychu ptigel mut, kterY 'ptedlotil nejake plany a tadal, aby mu byla, poskytnuta podpora k jejich provedeni. BY1 to dr. Sim Frey, mut, kterY vynalezl'fines nejpopularnej gi vec na svett. K jeho 51 rirznYm vynalezum, na net mel vice jak 200 patent v raznYch zemich, 'patch tali take patentni. zdrhovaci uzaver, zvanY u nas vSeobecne "zipps", jen je v nejnovej gi patitske mode nep-ostradatelnou pomAckou.

Frey se narodil ye Aldrcarskern kantonu Solothurn, jako syn strojvndce lokomotivy. Stu,doval gymnasium a mei bYti knezem. Postavil si hlavu a ode gel do telegrafniho ntadu. Ze svYch nspor zkonstruoval pak prvni upottebitelnY vyssavad prachu, kterY zaslal nemeckemu cisafi a ruskemu carovi. Jednoho dne, bylo to na zaeatkn roku . 1914, podal delati prvni pokusy s patentnim uzaverem. MySlenka patentniho uzaveru jej napadla pti navSteve varietniho ptedstaveni, kde neinkujici se meli rychle vymenovati barevne obleky a kombinovati je s jinYmi latkami, cot delali pomoci slotiteho graroveho zatizeni. Trvalo to dosti dlouho, net se Freyovi podatilo pomoci kovovYch lamel sestaviti uzaver. Pak se pokouSel patent prodat ye etyficeti gvYcarskYch tovarnadh, ale VSude byl odmitnut s podotknutim, ze yea je site pekna, hraeka, ale nema, praktickeho vYznamu. Zneehucen prodal pak svfij patent do Ameriky. Obdrtel za nej etvrt milionu dolarn Za tyto penize si koupil v Berline dam, ktery kdysi pattil take generalu Ludendorfovi a vlastnil take luxusni jachtu.

Znaena Cast jeho pen'ez byla vtak znieena nemeckou inflaci.

V roce 1934 music Fery opustit, donucen k tomu politickou denunciaci, Nemecko a vratil se do 8vSrcarska, npine bez prosttedkt, protote jeho majetek byl skonfiskovan. V dobe sveho vyhnanstvi pk gel opet na nekolik vynalezn, novY benzinovY motor, parni turbinu, znaene zlep'Senou, novY Die.selfry motor, kornpresor a nekolik jinYch, ktere ma vesmes naCtrtnuty jen na papite, protote nema prostkedku k jejich uskuteeneni. C'uryAskY fitad prate mu dal k' disposici starou tovarnu, kde maze na svYch vynalezech za pomoci nekolika nezamestnanYch, ktefi mu budou pomahat skriteetrovat jeho velke plany. Vynalezce patentniho zdrhovaciho uzaveru je tedy znovu tak, jako uz jednou: s holYma rukama.

Rok ptipravy na d ye minuty. — Letos 19. dervna bude zatmeni Slunce. Ueenci mnoha zemi se ut dlouho na to ptipravuji. At 19. eervna vstoupi Mesic mezi Slunce a Zemi, objevi se jeho stin v severovYchodni Africe, de Sttedozemnim rnotem na Sicilii, Recko, pfes eerne more severne od Kaspickeho mote, na.ptie Sibiti, Mandtuskem, severnim Japonskein a do Ticheno oceanu. NejlepSi ptiletitpsti k pozorovarsi budou v severnim Kavkaze a Tu ut se ucene vypravy ptipravuji. - Budou pozorova,t, fotografovat a merit svetelnY kruh kolem Slunce. Pro sve pfistroje museji si dat yYpravy vykopat hluboke :achty a postavit vysoke vete. I'vletici a fotograficke ptistroje mush postavit ptesne na zlomek milimetru. Pti tom zatmeni trva jen dve a pal minuty a neni jisto, zda je opravdu budou videt. V poslednich desiti letech si Slunce s u"Cenci nekohkrat zahralo. V rozhodujici chvi-

Strana 5. li jim zmizelo za mraky, take phpravy a naklady byly marne. Pti katdem zatmeni jde ueenctm o diikaz nejake vesmiroye teorie.

Na politicke sehfizi. Anglicky statnik Lloyd George mluvil proti volebnimu pravu ten. A tu jedna ze shrernaldeni zvolala: "Kdybych byla vadi genou, nasypala bych varn do jidla jed!" Lloyd George pohledl na nespokojenou tenu a odpovedel: "Kdybyste byla mou tenou, tak bych to jidlo snedl!"

PRITOMNOST A BUDOUCi NASE tKOLY. (Dokondeni se strany 1.)

Item krajan y, dobyvdich si zna6neho jmena v utenem svete americkem. Mame Ceske uCence i profesorY na nekelika vynikajicich americkYch universitach a museich, zejmena • na statni universite iowske, minnesotske, michiganske a nebraske, na teto posledni i zvladtni stclice pro dedtinu a Ceskou iiteraturu.

C'edtine vyueuje se ptitomne take na texasske statni universite a na nekolika vyddich dkolach.

I kdyg jsme vydli ze dkoly, stale musime se vzdelavati. Svet deli rychle pokroky, kdo Se s nimi neseznamuje, nezUstava toliko stati, ale jde ptimo zpet. Vedle knihy je tu hlavni pomfickou ptednadka vzdelavaci. Americke obce vydaji rane rancho pen& na pouene lidove a takove "Public lectures" teSi se hcjxVin navdteva.m. Take Cedi amerieti Cast() Potadaji pouene ptednadky v Ceske tedi, a navdteva jejich -ptinese nam nejen poudeni, ale i zdckonaleni v Ceske feel. Proto necht' katdY z nas, a g dospeje zralejdiho veku, stane se elenem jen takovYch CeskYch ktere vedle Udelti..podprirnych neb zabavnYch pestuji i neely vzdelavaci . a potadanim ptedna.:4ek ptispivaji k povzneseni obecneho vzdelani.

Po strance hospodatske Cedi amerieti vaji pro svou ptiainlivost a spotivost ve mnohYch statech nadi Unie velmi dobreho jmena.

Jest na nas, abychom tuto dobrou povest, ktere nadi otcove Ceske Americe dobyli, my jen dovedli jsme zachovati ,ale i rozhojniti.

V kagde vetch osade Ceeheve postavili si jednu neb i vice CeskYch spolkovYch budov. Narodni budovy, tadove sine a sokolovny jsou shromagclidtem geskych spolku na vlastni pride a ti .m zarukou slibneho rozvoje pro budoucnost. V nekterYch mestech maji Cedi i vlastni htbitovy, Z techto nejvetdi jest Oeskonarodni htbitov v Chicagu, vykazujici roku 1930 jmeni pies jeden milion dollarri. Vedle Cesko-americkeho zemedelstvi, je g dopomohlo mnohym krajantim k velke zamognosti, take Lesko-americkY prilmysl a obchod stale mohutni. Ceske tovarny ruznYch oboru, 'Ceske pivovary, Ceske velke i drobne obchody, Ceske banky a spotitelny jsou svedectvim hospodatskeho zdaru nas Cecho-Ameridanil, kterY nam v oeich ostatniho spoluobeanstva americkeho je velice na prospech. V poslednich letech PtibYva utedeni'f, i mestskeho majetku CeSkoamerickeho. V nekterYch mestech tomu yelice napomahaji vYpomocne spolky (Building and Lean Associations) . Jen v samotnem Chicagu je 100 techto CeskYch spolk y , jejich jmeni v roce 1910 einilo 9 milionu dollart.

S rczmachem hospodatskYm porcste stale vice i nas vYznam politickY. Meli jsme ji g v dtivejdich letech jednotlive krajany, kteti dosahli vysckYch vetejnYch Utadfl. Karel Jonas byl na ptiklad mistoguvernerem statu Illinois. Nyni 'name ji g v nekterych statech nekolik Cechil ve statnich zakonodarnach, mdme ji g i Cecha v Dome zastuperi kongresu Spojench Statil Povinricsti ka gdeho ptistehovalce jest, aby ihned opattili si tak zvanY prvni papir a tim si zajistil'co nejrychlej g dosateni obeanstvi teto republiky. Jako -obean mute pak teprve hlasem svYm spolurozhodovati o vetejnYch vecech a ptispeti zdarnemu vYvoji tohoto scustati a zaroveri ptieiniti se o povzneseni Ceskeho jrnena v kruzich politickYch. Budeme-li tadnYmi a vzdelanYmi americkSrmi obeany, budou nas ctiti na6i spoluobeane i jako Occhy,

Strana 6.

A 81 . NEKTEkt fide jsou velice rozhoteeni N nad tim, 2e na ka2dodennim rozhlase

jest ze Schulenburgu ohla govan hudebni program pode jrnenem "Bohemian Gold Chain Orchestra"( nebot' nazev "Bohemians" pova2uji za pokokujici).

Otazka, zda v anglieine mime podr2et nazev Bohemians, anebo jej zamenit za slovo jine, rozvitena byla ji2 roku 1919 v lednovem aisle mesieniku "Czechoslovak Review", profesorem Nigrinem. Profesor jako odbornik v nazvoslovi, tehdy tot,i2 navrhoval, by na miste Bohemians psalo se "Chehs", colt pry by asi byl nejptibli2nejSi vYraz a vyjadteni nazvu v teei anglick y, kde2to slovo "Czech" 2e je sob vyjadteni, kterY se v Ceske fedi nikdy nevyskytuje vribec.

Dr. Joseph 8tYbr zase ale nazor ten vy yracel tim, ze a2 do doby Husovy se psalo v2cly "Czech" a Jan Hus 2e to byl, kterY vypustil ze slova souhlasku "z" a na "c" dal hadek, jako zavedl i jine znadly phi upravoyani noveho pravopisu. Jestli ge vgak 2actame, aby Amerieon nebo Anglidan vyslovil "Czech", 2e ka2dopane tekne "zek". A aby nabyl jistoty, jak by se osveddilo slovo "Chehs", ktere navrhoval profesor Nigrin, tak po2adal nekolik lidi pouze anglicky mluvicich, aby to slovo vyjadtill, a tito jaksi nerozhodne ze vyslovili "des". A proto on 2e radeji ztistane Bohemian z Bohemie, neZli aby se stal pochazejici z "Nchie".

A2 do doby ptevratu proti naz yu Bohemians nikdy nieeho nenamital. Meli jsme zde "Bohemian Review", official organ of the Bohemian National Alliance, jeh02 byl informovat nagi druhou generaci a jinonarodovce o narodu deskem. Za tim samYm ucelem vydany rtizne knihy a bro2ury jako "The Position of the Bohemians", "Bohemia Under Hapsburg Misrule" (Thames apek), "Why Bohemia deserves Freedom" (Prof. Boh. 8imek), "The Bohemian Character" (Prof. Will I. Monroe), "The Bohemians and the Slavic Regeneration" (Prof. Leo Wiener), "The Bohemians as Immigrants" (Emily C. Balch), "Heart of Europe" (K. Pergler), "The Voice of the opressed People" (T. G. Masaryk) a jine.

- Povinnosti ka2cleho z nas bylo, starati se o to, aby tyto informace co nej vice mono dostall se do rukou anglicky mluvicich spoluobdant', aby tito vedeli, co jsou Bohemians a Bohemia. dinili jsme to a byli na to i hrdi. Kdy v dobe valky zde v Houstonu vystupovala sla y ykyne Shuman-Heink, tu take k novi--na,pe na •skym reportertim prohlasila: ja nejsem Nemka, ja jsem "Bohemian", rozena .v Praze a otec muj byl gtabnim dristojnikem v rakouske armade.

Napted jsme se sna2ili, aby americka vetejnost vedela, 2e jsme Bohemians, 2e mame pravo na existenci a ted' se ma.me za to stydet? Nedinime se tim detinskYmi a smegnYmi? Roku 1911 byla vyclana nakladatelstvim firmy L. C. Page & Company v Bostonu kniha pod nazvem: "Barbora, Our Little Bohemian Cousin", autorkou Clara Vostrovsky Winlov.

Kniha vydana byla tki roky pied valkou svetovou a nevim, jak dalece byla roz gitena a dorostem na gi druhe generate etena. Proto nebude snad na gkodu, uvedu-li zde aspori ptedmluvu spisovateleinu v one knize, ktera, opattena peknYmi ilustracemi a verne vystihuje zemepisnou polohu, dejiny, kulturu, zvyky a obyeeje naroda deskeho. AC kniha psana pro ci6je se tak zajimavYm a poutavYm zptisobem, 2e i dospelY ji se zajmem pteate a no.

Bohemians pak zajiste pohli2i s obdivem a respektem, tak jako spisovatelka sama, vzdelana Anglidanka.

Dear Children: If you look carefully on the map you will find Bohemia, the country in which Barbora lives, in the very centre of Europe. It is now a state of the Empire of Austria-Hungary, but was once an important kingdom in whose dramatic history its inhabitants take great pride. This little country, only the size of our states of New'Hampshire and Vermont combined, is surounded by high chains of mountains which separate it from its German neighbors. Only where it joins the Slav state of Moravia, whose histo-

VE7STNiK

Jest nazev Bohemians pro nas uraikou?

Jan '8u1da. ry has almost always been united with its own, are there no such barriers.

Bohemians, or Cechs, as they are properly called, are one of the divisions of the great Slavic race, while the Germans, as you know, belong to the Teutonic. To understand the history of Bohemia it is necessary to keep this in mind, for it is one of brave absorptions by the more powerful Germans.

In this history certain characters stand out of an alluring charm. There is the warrior, King John, representing the pattern of the chivalry of the Middle Ages, who spent most of his time, like King Richard the Lion-hearted of England in crusades and adventures away from home, and when already blind, met death at Crecy, bravely fighting for his friend the King of France. When the French were retreating, and he was urged to save himself, he uttered words that afterwards became a Bohemian proverb: "So will it God, it shall not be that a king of Bohemia flies from the battlefield". When King Edward of England, against whom he fought, heard of his death, tears, we are told, sprang to his eyes and he exclaimed: "The crown of chivalry has fallen to-day; never was any one equal to this King of Bohemia."

There are many other heroes — and heroines too, — some legendary and some real, as full of interest as any to be found elsewhere in the whole broad fields of history or romance.

King John's son was the Emperor Charles IV., called lovingly by the Bohemians "the father of his people". He founded the university of Prague (Praha), the first institution of higher learning in Central Europe and made Bohemia one of the foremost countries of his time.

Then too we have the moral and religious reformer Master John Huss, whose life was one of unusual beauty and his endeavor, and who, rather than swear falsely to what he did not believe, met death unflinchingly when, through the efforts of those whose evil lives he had exposed, he was burned at the stake.

His death was the direct cause of the long and bloody Husite wars in which John Zi2ka, inflamed by the treachery through which Hus met death, became the leader of his indignant countrymen and through his genius and brilliant generalship, kept all of surprised Europe at bay. This Husite mar was followed by the Thirty Years'War, during which, in the battle of the White Mountain, Bohemia lost its political independence.

The country of Bohemia is one of natural beauty, with plenty of mountains, rivers, forests and wide, highly cultivated plains of unusual fertility. Wherever there are mountains, casteles are still to be seen. many of them partly built out of the rock on which they stand, emblems of a strange past glory.

There, too, are beautiful churches, ancient monasteries, and old-time fortified cities that carry one back to an age long gone by.

In appearance the people are not unlike many other European types: they are both tall and short, but with an average of more short people than has the Anglo-Saxon race; and both dark and fair, but seldom as fair as most of their German neighbors. In character they are independent, hard-headed, industrious and thrifty, with a great love for music, and considerable artistic talent.

While the hope of playing a more important part in the governing of their own country is by no means dead, they now believe that the best way to attain this is not through force of arms, but through the spread of education and industrial activity.

Clara Vostrovsky Winlow.

V povidce zase mezi jinYm pike: The Bohemians are natural musicians.

Ve sttedu, dne 25. btezna f936.

Hans Andersen says that they can produce melodies on one string alone.

Richard Wagner in his novel "The Pilgrimage to Beethoven" relates a story of a young musical enthusiast who traveled from Paris to Vienna to meet Beethoven. In the woods on the Bohemian border he met a group of wandering Czech musicians who played for him Beethoven's Septed with such profound understanding that he pronounced their performance the -best he had ever heard.

Jestli2e de gti hudebnici maji takovou reputad, pak se nekomu divte, 2e kvrili reklame poueiva naz yu Bohemian orchestr. V2dyt' se tika, 2e kdy2 Kolumbus objevil Ameriku Ceti gumati ei Bohemian wandering musicians ji2 mu ptigli naproti. A jetto hudebnici SchulemburSti jsbu dobte sehrani, melodie se pane poslouchaji, proto nemyslim 2e by nam delali ostudu, ale naopak siri slavu na geho naroda.

Ovg em, 2e ka2cIY z nas musi v2dy rozhodne odmitnout nazor, ze slovo Bohemians by znaolio cikany, jak se omylem stale sveho dasu ed. Francouzil, kteti nelamali sobe hlavu tim patrat a ptesveddit se o pravde a skutednosti a nebo sve hlouposti.

Slovo Bohemian jest v gak stargi ne21i jejich omyl, jest to jmeno eestne, ktere povstalo z latinskeho "Boemi" "Bojemi" Sohemi" jak pravi historie. Zemepisne, historicky a -veciecky jsme Bohemians a mama namaha to vymazat. Nestyd'rne se za nazev Bohemia a Bohemians, a v ptipadu 2e narazime nekdy na eloveka tak nevedomeho, kterY by sobe nazev mylne vykladal, tu laskave osvetleme zatemnelou jeho mysl.

Zernepisne jest na ge stall vlast zane gena co "Republic of Czechoslovakia", jen ma ye svem gtitu znaky etyk zemi: Bohemia, Moravia, Silesia and Slovakia. Ka2dY ma pravo a maze bYti hrdYm na svilj rodriSr kraj.

Ve smyslu jazykovem, neni v gak spravne fici mluvim po mora ysky anebo dokonce ja odebiram mora yske noviny. Morayske noviny mohou bYti jen v tom smyslu, ze snad byly na Morave ti gteny, ale to take mohou byti nemecke, polske neb dokonce hebrejske.

Oeska tee' je v gak jedna as plizyuk je rriznSi, • Nemec, die kraje. at' mluvi nateeim tim nebo onim, hochdeutsch anebo plattdeutsch, at' je to Bavorak, Sas, Badenak nebo Pru gak, ten v2cly hrde tekne: ich bin ein Deutscher, ja jsem Nemec. Proto take kaalY na ginec mei by miti tolik sebevedomi a prohlasit: jsem Cech! a kdo je vie?

Poznamka: V poslednim mem elanku ffstava Sp. St. a nejvy ggi soud, nedopattenim stala se snad tiskova chyba: jeden yard platna stal sedmnact pet dol. Spravne melo bYti: sedmdesatpet. — Pan Ba2ant v Amerikanu na to naraIel, 2e nevi gacInS7 kolik je to.

S pozdravem , Kdy vyhynuli polabgti Slovan y? Lutici, sidlici mezi Labem a Odrou (v Meklenbursku a v Braniborsku) byli ponemdeni ji2 v13. a 14. stcleti. Roku 1404 zemtela na ostrove Rujane posledni ktera, mluvila slovansky. Dele se udreeli Bodrci, kteti sidlili phi dolnim toku Labe. Poslednim z Bora', kteti znali jazyk syYch ptedkil, byl Jan Vorad, kterY zemhel r.

1798. Veoniearie z okoli Lueneburku, kde slovansky jazyk Bodrcti se udr2e1 a2 do 18. stoleti, i po ripinem ponemeeni uchovali si vedomi sloyanskeho privoclu a phi seitani lidu r. 1800, r.

1900 i pozdeji nechteli se hlasiti za Nernce, riYbr2 za Vendy. (Vendove je nemeckY nazev pro pclabske Slovany). Po jazyku Bodrcii zristal jen slovnik, svatebni pisen, etvero tikani a otdena g. Hitlerovci marne se snaai o eiste nemeckou ra.su: v 2ilach tisicu Nemcri proudi aspori zdasti slovanska krev!

Bude-li mit evropska kampari "neobchodujte s Italii" takc yY iispech, jako sveho dasu kampari "neplat'te Americe dluhy", bude to itspech clokonal .

Ve stredu, dne 25. brezna 1936.

HLiDKA ZEN Dallas, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

• Dramaticky krou'Zek Tel. Jed. Sokol Dallas sehraje dne 29. biezna krasnou lidovou hru o 3 dejstvich, "Rozmysli si Matenko" neb "Kmotr 8mocircha", sepsal Frant gek Cimler.

Dej se odehrava, ye vesnici. VYprava hospoda, v pozadi zahrada, kroje, obydeje vesnieanii.

ZamilovanY pa.rek, Matenka — Jenik, prekalky v lasce, dohazovae, ktery svou neptekonatelnou vYmluvnosti i nezamilovan4 pary vede k Cela, scuhrd jest velmi veseld, takova jina jako obyeejne veselohry jsou. Promisena, eistYm, tiznYm humorem nateho vesnickeho lidu a kdo z vas si pamatuje toho starokrajskeho dohazovaee, kterY dovede chromeho, slepeho zasnoubit, kravu, kone, zadlutenY grunt prodat, sveho vlastniho bratra podvede, jen kdy jsou za tim penize, ten .se ptijde v nedeli na divadlo podivat a nebude toho litovat.

TeZ bude v tom deji pro vas mnoho poueeni, kdo jest v dome panem, kdy je Zena mu& nejnebezpednejk a kdy mu g nejhloupejk. Toto jsou takove delikatni otazky, ze mnohY z nas si tim lame hlavu po celY Zivot a ne a ne to uhodnout, ale hle, jclete na divadlo a tam se to hezky beze vSeho dozvite. Ulohy jsou v rukou dobrYch hercu,,vedouci hry br. F. Rendl. Zaeatek o 5 hod. odpol. v Sokolovni na Carl ulici, jen 3 bloky od vYstaviSte. Nova upravenY sal, chutna jidla a napoje, dobra hudba.

Posledni divadlo sehrane v Sokolovni "V cizim kabate", se velmi dobte vydatilo, souhrou i navAtevou. VYpraya jeviSte, zvlaSte k tomu deji vybavend, herd, obleky, salonni tabor.

KrasnY pohled na celou souhru, ktera byla bezvadna. K tomu pekna, navSteva mistnich i ptespolnich ptatel, coZ bylo nejlepSd odmenou herctm i potadajicimu vyboru. Diky ptatele drazi.

Na svatky velikonoeni se planuje velkY hromadnY zajezd do sousedni 'Ceske osady Ennis, ku jejich slavnosti otevteni nove Sokolovny.- Blahoprejeme yam ku stanku tak peknemu a praci yak pfejeme pineho zdaru.

Pri poslednim divadle byli navStevou i panove Machovi z Chicaga, importeti deskoslovenskeho zbok, jejich2 zavod ma povest tu nejlepSi po celYch Spoj. Statech. Radi by uspotadali vYstavku eeskoslovenskeho zboM i na vYstave stolete zde v Dallas, a nejradeji dohromady, neb jen vedle vYstavky stoleti eecho-Texanti, tak2,e by se tyto dve vYstavky navzajem doplfiovaly. MySlenka jest to krasjen ore ZadnY z nas jim nemohl dati pottebne informace.

Historie jest pry ueitelkou lidstva, tak jsme byli udeni ye Skolach a tak jsou ueeny naSe (let. Zivot ale nas uei jinak, Historie jest jen mrtvou literou, kterou se ohani ruzni reformatoti tak, jak se jim pkilektost naskytne.

Amerika se sklada vetSinou z lidu vypovezeneho, duSevne nepochopeneho kterY, kdy se otevtely briny noveho sveta, stehoval se do nth° s velkou duverou,ze zde si vytvori svet sve duSevni prace, zde na troskach stare historie, Ze postavi novou, celou, nerorttidenou.

Cteme-li nas: eeskoslovenskou historii, tak bohatou na rtizne uddlosti, kdy pro malt nesvar tripe], cell narod, kdy byl zdeptan, pokoten, aZ skoro k fipinemu vyhubeni, v tu chvili se nas yznaand jaksi odboj v duSi a my si pfejeme bYti lepsimi, uprimnej S . imi, snatenlivefdimi, cheerne vytverit no vou historii, v ktere by nebylo stran, straniCek, nadvlady, podtizenYch. Jsme dosti silni, abychom to dokazali?

BohuZel nejsme. Jsme dosud temi malYmi, sobeckYmi bytostmi, jakYmi byli na g): ptedkove.

Nejlep'Sirn dukazem toho jest, 'Ze, jsme se za tu dobu tech 3-4 sta let ani trochu nezmenili, nynej§i eeskoslovenska stoleta oslava. Jsme Oechoslovaci, Cecho-Texane, katolici, neverci, evangelici, stoprocentni Americana, jsme

Vt STNt K

strany, stranieky a ne narod celistvY, narod slovansitY, jednotnY, uvedomelY. Vitam vYstavku stoletou, bylo to i moje vrouci ptani, ale je v ni trn, kterY boli.

Rodine Jan Hajokove a Hrozove v Ennis vyslovujeme naSi uptimnou soustrast nad maim jejich mileho elena rodiny Jana Hajka.

Cas nejlepSi lekat, snad i vas: ranu yam trochu zhoji, Ant. OndrilSkova,, dop. Sokola. ceskSTch Zen v Dallas.

Cas kvapi nezadrktelnYm tempem. PteSla zima a jaro nastupuje svoji vladu. Stromy a kete jsou obaleny kvety, vypadaji jako nadherne kytice. Ruch jarni prace v zahradkach i na poli zaeina, sazi se seminka v nadeji na hojnou firodu. To jest vSak otazkou pkirody.

Bylo me v posledni schfizi ses. pied. uloleno, abych upozornila sestry krout'ku, aby se v plnem poetu dostavily do vYrodni schuze, ktera, ptipadne na 2. dubna. Kdo ptijde bude rad a kdo ne, bude litovat, neb mimo voleb chystame vain ptekvapeni. Ptedleha vam volba tednic, ktere budou pro dobro vase i vetejne zdarne pracovat ptittim rokem. MoZna, ze bude ut i ten nas ptatelskY kvilt do to doby hotovY, a zaruduje yam jedne z nas nadeji k vYhte.

Z Krodiku Sdruicni

Ses. 8panelove zdeluji, aby se na ten doskok k nam hneci ptipravila. Nezapomefite do kuftieku piibalit ty ocelove htebiky (ei jsou dratene?) na podesani to kralovny Texasu, neb znstane po torn Cesani jako by vy'Sla ze salonu krasy, beloueka, a jako nadYchana, jeh,ly niti, naprstek. Dokazala jste nam v loni na pikniku, .te vas v zavodech behu tak brzo nikdo neptedei, kdy si k tomu obujete ty vase 10 a heslo "furt se jde, sousede", bude u nas prave na Cas k tomu SW. Bude se yam u nas libit, neb Sokolovna je pane spravena, vybarvena a vypada jako vykoupand panenka.

Sestry z krouiku se chystaji, Ze ji trochu paradi nejakYm kanYrkem neb zaclonkou, aby nezustala za modou pozadu.

Sest. pilne schaze navStevuji a pane pracuji. Ses. Holotikova hlasi, Ze III ma deku na postel hotovou. Druha je ses. Rotrekova, ktera svoji zhotovila za 3 mesice. My mestske Zeny nemame site 'any pole, ale kornu ptece sazime, toti'Z haekujeme.

Ses. Rotrekova udela na jednom etverci 560 popkornii, a je tteba tech etvercil 3 tucty na jednu deku a sebere jeden takovY Ctverec zhotovit asi 14 hodin.

Pane Barton, nebyl byste od to dobroty a nevypoeet1 nam pti torn kolebani toho vaseho vnoueatka, kolik celkem tech popkornti na cele dece bude, a na jak velikY flak pole vy byste tolik korny nasazel, a jak dlouho by yam to vzalo?

Vite, my ty popkorny dela.me tak: Do jedne dirky zasadime 5 sloupkti jednYm oakem, prosmYknem a je popkorn hotovY. A tak jsme se jedna od druhe nakazily, je nas vie a ty popkorny sazime na Ctverce a hvezdieky.

Ses. Mrlikova je nasazi 90 na jednu hvezdu, ses. Toberna, a pisatelka po 48, ses. Krop. 36, 300 kusii udela jednu deku, my to napted nadrobime a pak to &same dohromady. Kajicne se ptiznaxam, ze ja k to me paci mam dobrovolnou partnerku. Kterasi ze sester prohodila, .te ja bych s tim sama byla hotova tak do druhe stoletky. Ba jO! Ale to ja, uz tu nebudu. Ses. Rezkova, ta to hazi jen ob tadek jednu a to ani "nespejsuje", ale dava cela zrnka, za to na jeji deku bude potteba asi 800 kusti.

To pane BartaS, kolik je toho vSeho dohromady, minim tecia popkornfi na vS'ech dekach.

Pekne je to, jen co je pravda, a zajiste se yarn to bude samemu libit. To jako doufame, Ze nebudete tak tvrdeho srdcata a ptijedete k nam do Dallas na tu stoletou vejstavu. A tak varn za ten vYpodet a rorteSeni slibuji dobre poeastnuti a na ptidanek nejakY souvernier.

Nezapomefite vSak vziti maminku sebou, pro samotneho by to bylo tteba nebezpeene, a pak jak jsem vytukla, pochazi vase maminka tam od nas z Vala§ska, a tak si spolu dobte po-

Strana '1.

rozpravime. Ale mezi StihlYmi me nehledejte a mezi mladYmi take ne, ale vnoueatka take jeSte na me nevolaji "grenma". Tak dle tohoto popisu me zcela jiste najdete, to jako kdy se budete hlasit o to poeastnuti.

Ses. Filipcova, na tu jeji ptikrYvku nesazi kornu, ma tam nakreslenou kvetinovou zahradku a perad kolem tech kvitek picha a vytahuje, ale neptetrha, jen usttihuje (to ona asi pleje).

Ses. pied. ma ted' velmi ptijemne zamestnani v krouZku, chova maleho vnoueka JarouSka. Zaueuje ho od mladi mezi ZenskYmi, aby se jich nebal aZ doroste. Ses, poklad., ta zas toho sveho nosi jen na zabavy, aby se naudil brzo tancovat. Ale ted' take naSe pi. pied. hadkovala krajku, prczradim jakou, tu muaete delat i bez vzorku, 5 nahodit, 5 vynechat, do jedne dirky zasadit 4 sloupky a ne2 se nadate yard je hotovY. Ses. Mal. dela jeSte 5 do vzduchu, 6 natoeit na Meek, jeden prosmyk pichnout do prvniho odka a co se na ni divate, je take yard hot•ovY. Tak damy, ktere hodlate vYstavu u nas navStivit, nezapomerite si ptibalit hadek s klubkem nite na rtizne ty vzoreeky, rady ukaZern a vypomffZem. Zajiste ore nas v Sokolovne poctite navStevou.

Za posledni dopis, cc jsem yam z krouZku napsala. dala jedna sestra navrh, aby me za to daly hobla. Ja uZ se taila na ten ptijemnY pocit, tak ze strany na stranu se pohuSkat, podivam se na ptitoinne, ale vSechny klidne sedi. Ale veil nevim, jestli to bylo z velke ky, anebo se body nadteni, tak ten hlas zfistal hlasem volajicim na pouSti. Da kxcu2ku nam ptibyly d y e nove elenky a sice pi. A. Jurdakova a pi. Zden. Skakalova.

Jen houSt' a easteji!

Do pokladny ptispely pi. JeZova 40c, pi. Kubalova 25c. 13. Stransky st. $1. Ted' nevim. zda radcsti. Ze rids 18 elenkyri vide' se bavit pane pohromade. anebo to bylo v ramci toho dobreho kafidka. ktere on tolik rad, a tech dobrYch rohliku slanYch, mastnYch, makovYch i jineho peeiva. At' uZ to bylo jakkoliv, teg ilo nas a za ptispevky vSem pekne dekujeme. TO se naSe ses. pokl, radostne usmivala, ona rada ptijima, ale nerada vydava, co'Z pry budeme mit -vie, aby pokladna neztistala prazdna.

Mela bych vam jeSte zdeliti, Ze nas kroidek ptipravuje navStevniktim vYstavy drobne hezke veci, ktere si budou moot navStevnici koupit za malt peniz. 0 tom vice pozdeji.

Vim, Ze sestry me za toto moje povidani budou chtit odmenit, a proto vyk trestu si sama stanovim a prosim, bud'te ke me uptimny a dejte me ten nejlehei trest a to jest neZne vyhczeni z meho dosavadniho fitadu . To si pteje vase dosavadni tajemnice a dopisovatelka krou2ku.

Ku konci jmenem celeho krouZku vzdavam nejsrdeenejk diky za neaistne uvetejriovani spray z Krou2ku SdruZeni CeskYch Zen redakci Vestniku. Srdedne etenate zdravi, Bolena Valeikova.

Stamford, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Ptilolene naleznete poukazku jednoho dolaru co ptedplatne na easopis, Ci nas Vestnik.

Adresa zustane ta sama jako ted' je, pro nejakY Cas. AZ ptiSte zdelim novou adresu, jak pojedu do Sagerton. Me bydleni zde je jenom dokud ditky meho syna Emil Slovaeka chodi do High School. S tou deStinou zde je teZko ten lid ptemlouvati. Oni jsou jaksi uvykli na jrneno Bohemians. Ten Vestnik, co je v nem ten krasnY elaneeek v anglicke keel tiStenY, jsem poslala do High School tern profesorfn.

Kdy2 by bylo yam memo uverejnit vice tak podobnYch elaneekil v feel anglicke, obzvleite o tatieku Masarykovi, o jeho tak N/zacne pani choti, to by ty panicky aspori zajirnalo. Ty radio ohlaSnji vic a vice ty Boheminy, to jsou asi nemeeti; ti by men u2 take jednou s t'emi Bohemians prestat.

Dnes se prihnal severak, to radeji de'Stik by nam byl vitanej S • im. Obiliny jsou zelenoneke, pase se na nich dobytek, Pozdrav!

Anna Slovdeek.

E.4trana 8.

Vt STNtK

fj =.edni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas /--edplatue 65e rodne. Do stare vlasti $1.65 rang.

Subscription 65c a year in advance.

Europa $1.65 a year, Znieny adres zasilaji se do Hlavnf Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Ve;;kere dopisy, pfedplatne, oznainky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Jam na horich.

Jos. Prchal.

Zas hudi vody po kdekdo slyti — jaro se diva v tvoje ze vtech skrYti. Kytieku plate podava ti, fisiney — slunce ji hladi, liba, zlati v katcle chvili.

Nad polem sktivan ttestim vzlyka, pisne seje — vim, v mezi stfevlik zas sttevlika rozesmeje .. .

Zas hit& vody po zeine Asa — jaro se diva v tvoje a s nim krasa.

Mrichovedne (pansoficke) snahy Komenskeho. Arcinditel narodii, povzbuzen neobyeejnyrn Uspechem "Brany jazykii otevtene", Chtel vydati dilo, v nemt by byly obsazeny vSechny znalosti vecne. KomenskY zabral se do bedlivYch studii mnohovednYch, mnoho den a ze vteho si delal poznamky. Tak poloten byl zaklad k jeho snaham mnohovednYm, jimit se obiral z dtivodil vychovatelskYch. Na ptimluvu ueence Samuela Hartliba byl KomenskY poZvan parlamentem do Anglie, kde by mohl dojiti sVYch drift. Boufe valeene vaak trhali jeho tutby a pfani. Tisnive pomery a ochabujici sily mu zabranovaly praci. Na pobidku anglickYch pfatel vydal "Pansophiae diatyposis" (Nakres vtevedy). Neutetene pomery, dolehajici na Ceske bratry, kdyt byl jejich biskupem, zabrariovaly mu v praci rnnohovedne, kterou vyvinul teprve r. 1651, stay se uditelem v Sarytskom Potoku v Uhrach.

Mnohovedne snahy a nadeje Komenskeho se Upine nespinily. Nelze se tomu diviti. Ve stinu sve stavy vlekl tivotem bidu, hote a tai — a nestadil sam na tak obrovskou praci. Ale nejvetti jiskra jeho zasad vychovatelskYch, aby vzdelani bylo vteobecne, vyplynula prave z techto mnchovednYch zarnert.

PanasijskY sen Japcncu. Po skoneeni ayetove valky, kdyt sily 'druhYch byly skoro u konce, ptedstavilo se Japonsko svetu jako velmoc prvniho tadu, ktera se povatovala povolana roz8ifiti svoji nadviadu nad celou Asii. Dries uchvacuji Japonci Oinu kus po kuse a pronikaji stale hloub do asijskeho vnitra, kde se nachazi ki-:12.ovatka velkYch imperialistickYch motnosti: na sever leti citliva pate: sovetske Sibife, na jihu se oteviraji cesty do obou Indii. jsou to v podstate tyt0 cesty, o

Ve stkedu, dne 25. bfezna f936.

se k obeanstvu nefiadoucnej girnu, nepostradanicht blouznil Napoleon, kdyt se vydaval na telnemu. Ti "sto procentni" meli by a budou neblahou vYpravu do Ruska. A jsou to tyta na tyto duvody pattione upozorneni. Nute k cesty, ke kterYm je nabiten novY berlinsky 'tied. Naai lido hospodatili promytlene, :Ono"Drang nach Osten" (Tlak k vYchodu), chyvali se mimo baviny take chovu dobytka, drristojici si prulom naptid sovetskou Ukrajinou. bete, picnin a ani na, zahradku a ovocne stroAle i Japonci Cekaji na svoji ptiletitost a na my nezapominali. Nati se prace nebali, oni svtij eas. Japonci jsou v podobnem postaveni, pracovni hodiny protahovali dle potteby od jako je dnes Italie, ktera se vydala za pfetmy do tmy. Usilovna prate, tetrnost, ci/eveludem velkeho drtavniho panstvi na dobrodomost hromadila Uspory k zakoupeni vla.stdrutne taaeni do vychodni Afriky. Stejne janiho domova. VatlY dluh byl uplacen, v mnoha ko Italie, i pfelidnene Japonsko, obdafene vice p •irodnimi krasami a pfirodnimi katastrofapfipadech zakoupen lan dalti a tato vaeobecna pfie,inlivost vynesla venire vetaine hospomi, net pfirodnim bohatstvim, mute se diidarskou samostatnost, v nejmentim (kde nevodne odvolavat na to, te fitodria valka je pro moci, neatesti nezpilsObily nefispech) nati lide ne valkou "celeho naroda, valkou chudaku, vymeli k svemu podzimu tivota nee° v zaloze. dedencri a proletaffa" kteiji nebojuji o nic jiRoky deprese o y8em pfinesly eetne ztraty, stineho, net o vetti poeet zrnek pro svou skrovtily uplaceni vazleho dluhu na farmach, mnonou tpetku svateeni rYte. A v dejinach lidzi pfitli o vYsledek mnohalete prate a aetrnostva bylo jit mnoho takovYch udalosti, ktere sti — farmu pozbyli — a zaeinaji poznovu, tel, razem pfiblitily na pouha desetileti to, co se dnetkem vYnosnost farmafeni je nizka. Kdo zdalo vzdaleno na cela, staleti. ma na majetku dluh — tento se tetce splaci.

"Kdyi jsem byl ve veku, kdy se zaeina, lidPfesto, naSi lido jsou majetkove na tom daleskimu rozumu ukazovati rozdil mezi dobrYin ko lepe, net druzi. Prato je procento eeskYch a zlSm, vida rozdilne stavy, povolini lidi, pritadatelfi pense ponlerne nizke, k &mut dlutno ce a piedsevzeti jejich, zdala se mi nemali pfipoditati ty, kteti oddalovali tadati o °beanpotieba, abych se dobie rozmyslil, ke kteremu stvi a dnes nejsou k pensi dle zneni zakona houfu lidi se piipojim. Natrape se dosti sam opravneni. Katdopadne, guvernerova otazka v sobe, na tote jsem abych nejdfive dala nam vYbornY argument proti nenavistvsecky lidske fed, co jich pod sluncem jest, nemu vital nam postoji — nadvlastenc0, z prohledl, a teprve jedno s druhym rozumne nicht eetni nezasloutili se o budovani Texasu srovnavaje, jistY sta y sobe vyvolil a sve veci a jeho dalti rozvoj Bohatstvi bud' k utivani pokojnehe tivota pane' nejak uspozdedili, Ci je die dosavadniho kotistnickeho fidal". — Hle, jak krasnY rtavod dal nam systemu — naket'asovali. A ponejvice na tech ueitel narodil, nas slaynk Jan Amos KomenpfehlitenYch, podceriovanYch ptistehovalcich. skY. Redakci detlo. Pekna pohlednice se slovy: Duch mute se vyeerpati, vaak mluva srdce "SrdednY pozdrav personalu Vestniku posila je nekoneena.

Frances Ktemenkova, z Reynosa, Mexiko."

Vic dnes neznama: rodinnY still. Vetejnost Diky za milou vzpominku. — Miroslav Mouebyla posledni dobou vzruaena nekolika stra-t: ka poslal otci tadu jasnYch kodakovYch snimnYmi zloeiny. Dopustili se jich mladi Tide, kfi z Manily, kde dli ve slutbach strYce Samoktefi se dostali na cestu zloeinu, sotva vy81i va vaieene mariny. V deltim dopisu sdeluje, akolu. Proto se znovu hovoti o problemech vY te prodelal kurs mechanika aviatiky s prospechovy v rodine. 8kola na vaechno nestaei. chem 94ti ze sta dosatitelnYch bodri, pfi poTam se ueitel nemilte venovati katdemu jedslednich manevrech pfi protiletadlove stfelbe notlivci tolik, aby mohl vyzkoumati a podumistil se co ostrostfelec (cot u valeeneho nachytiti vtechny stranky detske duSe, dobre i motnictva nese $30 premie), v Wti t. r. dorazi Apatne. Dnes socialni a pracovni podminky do Sp. Statti a teti se (jak by ne) na shleciani zmenily rodinu tak, ze start patriarchalni typ s rodinou, kamarady a — jakY materialism — rodiny v mestech temet vymizel. Ne proto, te na deske knedliky. Protote net Slava dostava by se lido stali hortirni, ale proto, ae tivot je Vestnik i eechoslovaka, posilame mu tyto tetti, chvatnejti a te v jeho shonu neni tettdky: "Bud' zdrav, stale se pfinduj, posloumet Casu na driverne posezeni rodiett s detchej svYch pfedstavenYch, strati se tpatnosti mi u jednoho stolu. Take o mladYch lidech a svodu tivota, vystupuj gentlemansky vtdy nelze rici, te by byli hor81 net bYvali mladi a vkide a nezapomeri na tee, kterou Te milude dfive. Jak mnoho lidi, kteti jsou dnes veljici zesnula maminka naueila. Vzpominame mi vateni ye svem okoli, ma vzpominku na Te east°, tetime se na Tviij brzky navrat do neco nepekneho, Ceho se v mladi dopustili. I Unie a navatevu domova. Tata, sestry Elitdnes, jako dfiv, jsou vaak zloeinci vYjimkou. ka, Libute a Vlasta, bratr Oldfich a nevlastni Uditele vaak neseetnekrat jit upozornili na matka." — Br. Peter Rabttejnek z Oklahoma mnotici se pfipady chorobneho romantismu City, poslal potadateli organu vlahe tadky, (dobrodrutnosti) mladYch lidi, kde od prosdelujici jeho ptioineni pro tifeni agitate k steho ulienictvi, ktere napravi pohlavek nebo zajezdu oklahomskYch krajanti na d'eskY den rakoska, poutita v pravY Cas, je easto krteek do Dallas. Radostne sdeleni oznameno bylo ye k uvaznuti v siti zakona. Rodina je nejlepai schrizi tstfedi a bratru Rabttejnkovi zas/an ochranou v pfipadech, kde je nebezpeei, te bude dekovnY ptipis. dobrodrutne ulienictvi dostava, nebezpeenY Paul R. S. Katda, vec Ci cennY pfedmet prosklon ke zlu. Odstratujicim pfikladem jsou piljeenY pro Ceskou vYsta yku bude ptislu8nYm pomery ye mestech. To eemu my fikame v navYborem pfevzan se zarukou, te se neztrati a tem smyslu rodina, to zejmena u lepe postato bude neporutenY vracen dotyenemu venYch vrstev pfestalo existovat. Za to velke teli. Pitte si o podrobnosti na: Dr. H. R. Madeniky maji denne mnotstvi zdrav o stratresh, 2416 Riverside Drive, Houston, Texas. nYch Cinech deal proti roclidrim a ten proti Br. Jcs. R. Nikon. Nate vystavka bude zahrmantelrim. Je snaha naudit na akolach deti novati vtechny tabory, Cili jinYmi slovy, neco nejvice takovYch praktickych veci. Zapobudou vYstayky dye nebo tii alebrt jen jedna, mina se, co mravni zaklad znamena naudit obsahujici pamatnosti, upominky na prvni aloveka chapat nehmotne krasy ukryte v hudpionYry esl. pfivodu, ptehledne doklady o nati be, poesii, v krasnYch obrazech, v porozumeni soueinnosti v budovani Texasu i jejim stave pfiracie atd. dnetnim. Chcete-li v teto zaslutne a pracne Nezraly plod slad' cukrem, jak chce8, zralejptiprave bYti napomocen, dopitte na: dr. J. 8im proto nebude.

KopeckY, 215 Camden St., San Antonio, Tex. Otazka nikoli malicherna. Z verohodneho Do West a okoli'. V.patek dne 27. bfezna bupramene dovidarne se o vYroku guvernera All-- • de konana v mestske'radnici ye West, poeinareda, pronesenem jistemu prominentnimu je v 7:30 veeer schrize zastupcil okolnich krajanu pti navateve jeho fifadovny. Gu yerjakot i vtech vYborti pro oslavu Stoleti ner vyslovil podiv, pros tak male procento naTexasu a eeskou vYstavku v Dallas. Je to velteho lidu hlasi se o starobni pensi, kdy phmi schfize a proto prosime, nezaposlutnici jinYch haluzi a z ylatte ptivodu anglomente se dostaviti. "d as rychle kvapi, jest nutsaskeho zastoupeni isou v podanVeh Zadostech no pracovati a se pfipravovati, S krajansk*m o pensi procentem daleko vyeeim. Vysvetleni pozdravem, je snadne! Je zaroven pa.driSrm davodem pro Rob. ervenka, pfedseda; tvrzeni, 6 naei pionftl a jejich potomci lath Aug- 3. Morris, ta g , mistni odboaky,

ye sttedu, dne 25. btezna 1936.

Hlidka Stoleti. tESKA VtSTAVA V DALLAS. Diky praci, obetavosti a naciteni tech vYborn a jednotlivcu na na g i akci pracujicich, eska VYstava na Stoletnici ztraci sve mihave vzkezeni a rychle bete ureite obrysy a tvar, tak ze dnes jest velmi motno dati texaske Teske vetejnosti jiste zajimave Podrobnosti. trdEL. teelem Ceske VYstavy jest verne a spravne representovati nat. podil v budovani Texasu a ukezati svetu, to jsme dues ve vtech ohledech na firovni s obeany nejvyspelejtimi piwodu anglosaskeho a jinYch a tedy zastoupeni ye vtech y rstvach moderniho statu.

CAS A MISTO. VYstava na g e zadne 6. eer y r.-na1936,budetrvaio29.lstpadu Umistena bude ve vYstavitti v Dallas, y e Varied Industries budove, 'east F, mistnost 8, y elikosti 20x25 stkevic, Mi. 500 dtvereenich stop.

Plat se $6 za dtvereeni stopu a pti tak vysokern najmu, musime se spokojiti s nejmengim mistem, jet by vyhovelo nagemu PLAN A OBSAH. Aby ptedstavila svetu nage pionYry, vYvoj eeskYch Texassand a jejich stupeh a vYznam dues, ma vystava representovati nas v rilznYch stupnich nateho vYvoje.

I. Nati pionfti. Z odkud, prof a kdy co byli zae, Ake vlohy a idealy sem ptinesli. co zde nalezli, jak s tim zapasili a vykonali sy dj podil v ptetvoteni texaskYch divoein v moderni stat. Chceme ukazati svetu, to idealy a dedictvim nebyli pozadu za Anglosasi.

II. Vyvoj na gich v Texasu a jejich yYznam dues.

1. Domacnost a zemedelstvi.

A. Primitivni pomery zemedelske.

B. Nastroje, nadini, atd. na gich pionYrd farmatd.

C. Parnatky z dob prvnich farmatt.

D. Prvni bydlitte natich pionYrd. E. Domovy, sila a yYznam natich zemedelcil dnes.

2. 8kolstvi, vYchova, povolani, umeni a veda.

A. 8kolstvi a vYchova mezi pionyry.

B. Nati pionYti uaitelove.

C. Prvni tkolni budovy.

D. UCebni methody mezi pionYry. E. Vliv beskYch easopisii.

F. Sta y a vYznam dnes. a. Nati studenti na vy ggich ueiliWeb. b. Nati v povolanich. c. Vyudovani eettiny v texaskYch statnich gkolach. d. Nati v umeni a Ode. 3. Nabotenstvi a nabotenska vYchova.

Zde dlutno vysvetliti te, ma-li tato east vYstavy bYti spravna a representadni, musi informace o to ktere cirkevni skupine ptijiti od vatted to cirkve v Texas, ate po vysvetleni toho bodu, katolici i protestanti ochotne nabidli sve slutby spolupracovati a tadouci formace a statistiku nam paskytnouti. Prave tomu mame co dekovati, ze plany pro toto od-; Mani nati vYstavy pokraCuji rychle ku ptedu a slibuji aspech. Chceme, aby pro katdou cirkev vYstava ukazovala nasledujici: A. Misto prvnich bohosluieb.

B. Prvni kaple nebo kostely.

C'. Prvni duchovni sprayce.

D. Postup.

E. Sta y , silu a vYznam dues. a. Osady, kde jsou ty cirkve zastoupeny. b. Podet duchovnich sprayed. c. Kostely a cirkevni akoly. d. Podet studentil deskeho puvodu v cirkevnich kollejich. e. Ana zajimava fakta, 4. Obchod, prumysl, atd.

A. Pionfti, B. Pokrok.

C. VYznam dnes.

5. Obdanstvi a politlka.

A. NaAi politicti pionSik B. Nail co obdano,

a, V min,

N'ts

Strana 9.

14 X

b. Ve valce.

C. Nati v fitadech. a. Statnich. b. Okresnich. c. MestskYch. d. JinYch. 6. Nat tisk.

A. PionYti novinati.

B. Prvni Ceske noviny.

C. Pozdejti dasopisy a jejich vliv, a. Ve vyudovani b. V politicks vYchove. c. V nabotenske vYchove. d, V praci narodni a osvetove.

7. Nate spolky.

V zajmu vYstavy pracuje ted' nekolik tuctd obetavYch a nenarodnYch natincd v mnoha rozmanitYch oborech, jako ye sbirani statistiky, na programu rianYch ocIdeleni, v kolektovani historickYch ptedmett jako knihy, dopisy, obrazy, nadoby, nastroje a podobne. Tet bude potteba pot/II:leek jako mapy, tabulky, fotograficke snimky, kresby, atd. Dilo vytaduje at odstratujici spoustu prate a zkoumani zapisu a htednich listin v tuctech okresnich sidel a v Austinu. Prace vtak jde ku ptedu rychle, proto to — at na malinke vyjimky — v gichni ti, na ktere jsme se at dosud pracuji pro vYstavu obetave a s nadgenim.

Na zdar!

J. KopeckY. Price jednotlivSrm vyboriim C. due pfibkva.

Nedelni schuze ptedsechl rady vYbord, majicich na starosti uspotadani programu Ceskeho dne, zahajena byla v dallaske Sokolovne v 11 hod. dopoledne. tIsttedi C. Sdruteni zastoupeno bylo ptedsedou, tajemnikem a pokladnikern. Prvnim usnesenim bylo, potadati v nedeli veeer dne 19. eervence totit na CeskY den — akademii v auditorium vytti tkoly.

Program akademie obsahovati bude tadu Oise' zpevu sboroveho, sola pevecka i instrumenptednes orchestru, ukazkove cviky vybranych cvidencd, snad i vystoupeni studentil statni university, kteti by sehrali jednoaktovku, o 'demi se prave s dr. Miekem vyjednava. Probirany podrobnosti programu C. Dne a konedne rozhodnuti odloteno at do ptijezdu br. Kosa, cvieitele A. 0. S., kterY vypracoval prostne cviky a dodelava symbolickou scenu, jit by program Dne byl zakonden. Br. Kos dorazi do Dallas koncem t. m. Organisace silne kapely svetena bru. F. Motiekovi a dana mu pinomoc k opatteni pottebnYch hudebnin, stanoveni mista a Casu zkou gek. Hudba 40-50 mutt slotena bude s oeskYch hudebnikti osad West, Ennis, Dallas a Fort Worth, bude miti letni stejnokroj a bude nacvidena prvottidne, by i v tomto ohledu delala nam east. Redniky pti zahajeni programu budou: guverner Allred, mayor Dallas, konsul Oeskoslovenska dr.

Hollub, zastupce krajand ze severu a koneene vtdci krajanskYch spolk y . Proslovy budou co nejkratti, by nezabraly mnoho Casu. Odpoledni schfize zahajena byla ye 2 hodiny. Ptitomni skoro v g ici 'Men' vYboru: hospodalskY, ubytovaci, programovY, agitaeni. Ptedseda br.

Ptevratil po zahajeni 'tads od jednotlivych vYbort zpravu vytizeni agendy. Za informaCni kancelat referuje br. A. Kos. Posila deskYm dasopisdm tYcienni zpravy, navativil redaktora vYstavniho Ctrnactidenniku Centennial a zajistil natim zpraa r am pattiene misto. Sleena Evelyn Goeblova ptevzala tadouci sirens publicity do tisku anglickeho. Br. Jos. Kutil za ubytovaci vYbor ptednati vYsledky sveho vyjednavani s ptedsedou tkolni rady ohledne pronajmu dvou tkol — pro potadani akademie a dale ubytovani cvidencd a taneenikd Besedy — jent slibuje zdarnY vYsledek. UrCitou zpravu poda y e schilzi pristi. Za hospodatskY vybor sdeluje br. F. B. Steiner, to vyjednaval s oznamkovYm odborem Centennial dodayku agitaenich plakatt, na net bude jeho vYborem potizen desky text — slovni vYklad a vY zva k nav g teve centenielni vYstavy a ovgem, v prve 'fade na g eho Oeskeho Dne. Zajitteni jedne resp, dvou vyMich Altol pro na§i potkebu zde, se ui dnes jistd. Dr. Pazdral ptedvAdi strudr4 potad akademie. Jeji program muss ryg, ilkmini a natiprtmernf. h,0411,oty

melecke. Studentilm bude dana ptiletitost sehrat divadlo v sobotu veCer akademii delti divadelni hra pro nedostatek easu je nemoina — ale budou vitani, nac ylei-li pro akademii kratti jednoaktovku. MilYm hostum — vzornemu drutstvu Zupy Sttedni dana bude ptiletitost, podati pti akademii ukazku sokolske telovYchovy. Br. Jos. Vytopil co zastupce Ennis sdeluje postup ptiprav v jeho osade, ptimlouva se pro svornou spolupraci s vYsta ykovym odborem. Ptedseda -Usttedi kap.

Pazdral eta• ptipis odeslanY tajemniku vYstavky bru. Studnienemu, a podepsanY Cleny vtech vYbord, v nemt Usttedi C, Sdruteni nabizi vetkerou napomoc y e vYsta y kovem vedeni, jehot zdarne uskutedneni ptedsevtate vYstavky bude velikou cti cele nati haluze. Byl ustanoven finaneni vYbor a to: F. B. Steiner, Josef Goebl a V. Kraft. Fin. vYbor provede do ptitti schdze revisi dosud dotlYch ptispevkit do fondu C. Sdruteni a poda svoji zpravu. Br. pokladniku Johnu Ondrakovi 'Aldan pomocnik a site br. J. F. Boutka. Nasledovala kratgi schtize tThttedi, v nit vytizeny betne zaletitosti, vystavovany Ceky na dotle fifty a dalti rozhodnuti ponechany do schuze: V nedeli 29, bfezna odpoledne v 1 hod., do nit se dostavi organisator br. V. Kudera, poda podrobnou zpravu o sve Cinnosti, ptednese odporuCeni a bude-ii y e schuzi ptitomen br.

Kos — pitsobici tyto dny v Oklahome — program C. Dne bude ptesne vypracovdn a oznamen natl. vetejnosti. Kolem pate hod. schdze byla odroCena.

Do Dallas! Ve etvrtek v 8 hodin zahajena bude v sini tadu Pokrok els. 84. nacvidna zkou gka zpevu sboroveho, Dostavte se -vtci, kdot mate hlas schopnY do nektere skup:ny smiteneho sboru a chcete spoluptsobit ve snaze utlechtile, osvetove. Kartous.

Clork trnaslik a olovek obr. V "Hovorech na Caji o pate y e skalach", mIuvilo se o tom, jake by to bylo, kdyby se nahle vtechny rozrnery eloveka zmentily na polovinu. Snedl by jen pet devitin toho, co snedl dtive, Hdte by na torn v g ak byl dlovek, jehot vtechny rozmery by se zdvojnasobi/y. Kdyby byl drive meril centimetre a vatil 80 kilogramt, narosti by sice "jen" 360 centimetre, ale vatic by 640 kilogramd. Podia belgickeho biologa Rouze by mush jist vic net petkrat tolik, co chive. Musil by daleko rychleji travit, nebot' povrch jeho stfe y byl by jen dtytnasobnY, a pti torn by byl nucen stall se vegetarianem: jeho vnittnosti by totit pojaly osminasobnY obsah a musil by se proto tivit tak, jako nejvetti zvitata, stravou rostlinnou, ktera obsahuje hodne latek nestravitelnYch. Nejhorti by to byla s kostmi. Mely by site etytnasobnY prdtez, ale nasty by osminasolanou tihu. Znamena, to, to by se dvakrat snaze zlomily.

KatclY narod chape jinak poslani sportu.

Pro Ameriku je sport — obchod. Pro Anglii — snaha po prvenstvi. Pro SSSR. — tivotni narodni propaganda. potteba. Pro Nemee vybiti temparamentu. Pro Pro Spanelsko Italic — uplatneni fatisticke sily. Pro Franzabava. Pro 6eskoslovensko — zisk z cii dani.

Havorna. — Jos. M. Wi g se v letopoetu. V Prate bylo biskupstvi tit r. 973, biskup Detmar mluvil eesky. fti ge Velkomora yska za Mojmira, Rostislava a Svatopluka obsahovala Moravu, Opa ysko a Slovensko at k Dunaji.

Br. K. R. — ProslulY vYrok Komenskeho: "Jsem rodem Moravan, jazykem each, povolanim bohoslovec" padne dosvedeuje, obracene ptikazne porati mYlnY nahled, ie jsme (sice) rodem Moravani, Cesi, Slezaci avaak nesporjsme jazykem — 6eM. Lipa, jejit haluze ptesahuji do sousedova dvorku a take na ulici zdstava lipou. Cechove usadili se v Oechach, na Morave a ye Slersku, ergo, kmen usadil se y e ttech oblastech a zachoval si svtij jednotnY jazyk, vlastnosti, tradice. Rada mistnich natedi (targonu) na faktu zhola nit nemeni. Mind maji nakeei daleko vice a zkuste ku BavorAku namitnouti, to 44mcem

neni, Ohradi ge Wan r9z1100!

VESTNIK

strolls; 10.

(Pokradovani.) ptivitala ptisnym, vyeita.1- vYm pohiedem.

"Pomt120.,§ Haile sbalit zavazadla, Hedo," tekla odmetene. "Aekla mne, jak jsi ji uraziIa a chce hned odjet."

Heda zdkene vytteS'tila oei — a pak se vrhla k Hane.

"Nehnevej se na . me, Hanieko! ZUstari tu!

Odpust' mne ma zla slava! Solna nechapu, ?Ze jsem mohla bYt k tobe tak oskliva. Mam to piece rada, — nejradM po tatinkovi a ty zristat aZ do smrti mou ptitelkyni! fZekni, Ze se nehnevas a Ze tu zristane'& pekne to prosina!"

Ve sve Azkosti Heda pied Hanou dokonce sepnula prosebne ruce.

Hana se naptimila a divala se sve ptitelkyni dlouho, uptene do clef.

Potom se zahledela na pani Marketu. Spattila v jejich oeich smutnY stin, jemu2 dobte rozumela.

"Mam to po tatinkovi nejradM," prohlasila pied chvllkou Heda, ned'oanc, Ze jeji slcva se bolestne zarYvaji do srdce pani Morkety.

"Dobto, Hedo! Zaistanu, tu a odpustim 'a — ale jen pod jednou podminkou!" zvolaia najednou liana Zive a durazne.

"Vkchno udelam, co bude'S chtit, jen se uZ na me nehnevej!" slibovala radc,stne Heda.

"Jiste? Tak tedy ted' hned obejmeS pane maminku okolo krku, das§' ji pusu a tekne§ ji, ze ji rna'S rada! Ale nesmfa pH tech slovech lhat, Hedo! DoltaZeS" nee° takoveho?"

Na smutnem oblieen pani Malkove se objevil vYraz piny napeti.

Heda pied Hanou mane ustoupila, jako by byla jejimi slovy udetena.

Divala se pH torn na ni nedevetive i vyeitave.

"Jak mne mazes navrhovati neco tak naprosto nemoZneho!" mluvil pH tom jeji pohled.

Ale Hana minila sva slova docela vaIne. "Mnou opravdovou ptitelkyni mutes bYt jen tehdy, jestli se vynasnaZi2S zmenit svou povahu," rekla Hede. "Dnes jsem se jasne ptesveddila, ze si nikdy neporozumime, dokud nebu, des hodna ke sve druhe matte. V2clycky by mezi nami byly spory a nak ptatelstvi by nikdy nemohlo bYt uptimne, protok ja mam tvou maminku rada!"

Pani Marketa Vz/yka, nebot' oddanost Hanina ji silne dojirnala.

"Hanleko, Pan Bah yam da, jiste v Zivote gtesti, protok jste opravdu hodna divenka!" pravila, otirajic si usizene Pak se obratila k Hede a podotkla se smutnym, trpkYm Usmevem: "Je Hanina podminka opravdu tak zla, Hedo? Neni moZna, abys ji spinila? elm jsem ti vlastne ublilila, Ze me nena.vicliS. ? Kdybych tu nebyla ja, musel by si sem tatinek pfivest nnou Zenu. Nejsi uz dite a, mutes tedy pochopit, Ze takove rozsahle hospodarstvi nemriZe, zristat bez hospodyne. I3ekni mne uptimne, jestli by se ti jina macecha lip zarniouvala a jestli by to mela racIS'i net ja. Vidfs, dite, ja„ jsem poznala na svete mak) ‘Stesti a dovedla bych si va2it laskaveho Usmevu a vlidnelao slova! Tvilj tatinek na 'Stesti je ke mne hodnY a ja pevne vetim, Ze i ty se jednou ke mne zmen g . Jsi jekse mlada a neviA, co to v Zivote aeka. Snad budes§ jednou take negt'astna a pak tecr y pozna'S cenu uptimrieho, odclaneho snice — tteba to bylo jen srd• ce macechy!"

Citila v to chvili, Ze ji kolem krku objimaji dye SHble dfvci pate a na ruce 2e ji kdosi tiskne horke polibky.

NevzhleOla vS'ak.

THe, hotce plakala a jen s namahou pronesla nekolik slov.

"Ja vim. Ze me mate rada, Hanieko! Ale Heda till nikdy rash, mit nebude!"

"Ale v2dyt' ja to mam rada, maminko zlatd!" ozvalo se ptimo u jejiho ucha drirazne jasave, Pan! Marketa tdasle vzpiimila hlavu.

AZ do to chvile si tiskla na odi kapesnik a teprve nyni shledala, ze ji neobjima Hana, ale — Heda! ''Je — je to pravda,. Hedo? NepodlehaA jen pi-ani a \Tali sve ptitelkyne?" otazala se posleze Hedy dritklive.

"Je to pravda, maminko! Mam to rada! Byla jsem zaslepena vzdorem, ale dnes jsem prohiedia! Hann u2 jsem odprosila a ted' i tebe musism. odprosit. Nehnevej se na me a mej me .stejne rada jako dosud. Ja ti slibuji, Ze se vynasnaZirn, abych se aspori trochu svou povahou podobala Hane. UZ ted' chapu, prod ji and kaZdY rad! Ona je hodna a nikomu SnaYSli s kaZdYm dobte a proto neraiti nepi.atel." "_redo! Koneene jsme se naRy!" pravila dcjate pan: Marketa. "A za svuj smir dekujeme jen Ha,niecel" Venku se zatim strhla zla, letni boute, ale tii Zenske bytosti, proZivanci vzacne krasnou chvili bla.Zeneho stestf, o ni ani nevedely.

Teprve, kdy2 do pokoje vekl pan Malek, promoklY a. hladovS7, uvedomily si v'Sechny tri sk,uteonost.

"Svata dcbroto! Copak se s vami deje? VS'echny tri jste ubreeene a piece se tvatite, jaIto byste prave vyhraly v loterii nejmiri milion!" zvolai Malek ulasle.

Heda se mu s • jasotem vrhla kolem krku.

"Maminka je andel, tato drahY! A Hana je taky andel! Ale ja, jsem Malek spraskl radostne ruce.

"Ty bys mohla bYt jen 'deft, Hedo"! zvolal vesele a zatahal ji za ucho. "Ale dnes mluprve v Zivote pravdu!" vis X. Toho veeera bylo u Malkri oslaveno smiteni Hedy s matkou a Hana pH torn sklidila, hodne diku. ktere skromne odmitala.

"Kdyby Hedina druha maminka nebyla tak hodna a mild., ani ja. bych Hedu neptemluvisla, aby j. i mela rada,' branila se uptimnYm dikim pana Malka.

Ten zaril gtestim, protole Hedin vzdor ho stale tilil a leZel na jeho domacnosti jako chmurnY stin.

Take pan: Marketa se toho dne dasten usmala. Heda sedela vedle ni a u4aviene se k ni obraceia zanedbavanc v to chvili i Hanu. "lkikejte si, co chcete, je to vase dilo, Hanleko!" pravila pani Malkova vdeene. "Nikdy neza.pornenu na vaS1. laskavost. Ptipada mne, Ze jste k nam ptinesia Stesti a polehnani."

Toho vedera ulehaly divky pozde, ale hned ne.usnuly.

Diouho jeSte hovotily o zakteich toho dne a Leda kajicne doznavala, ze zbyteene trapila osoby ji nejbliZSi. 'Wechne, se ted' zmeni, Hano," slibovala slavnostre. "Udelam mamince pomy'Sleni, abych ji dokazala, ze chci bYt jako ty!"

Druheho dne svitilo 112 zas slunce a obe divky si hued dopoledne za gly k rece.

Ciately se vykoupati, ale voda 2lutave kalna, nebot' pit veerej gi bouri asi v horach, spadlo hcdne date.

"Na koupani dnes neni ani pomy gleni," prohlasila Heda. "V tehle Spine se piece nebudeme koupat!"

"Ale domii se hned nevratime," poznamenala Hana. "Trava 10.k. osycha. Mil2eme se tu .7d se claci do Erbenova vratit Cerna, loko ekankese"

BolestnY P16.6 pterval pant Marketa dali tee.

Ptitiskla si kapesnik na oei a snaEla se utlumiti vzlyky, jimiZ se ottasalo cele jeji t6lo„

Ve vrbo. vYch kiovinach na brehu mely svou ,;";a1;-,.: za chvilku se u2 v plavkach not:ranee jedna druhou ma-.

...

...

Bill KVET Divei roman. napsala Marie Kyzlinkova.

DANt Marketa

Ve stkedu dne 25.

bkezna 1936.

sti proti spaleninam.

"Icdy2 se peee husieka, must se taky potirat omastkem, aby pekne zhnedla," vykladala Heda, kdy2 na Hanina zada nana gela vrstvu tuku, ktery pak vtirala dlanemi do poko2ky. jak se mne ted' hodi kucharske predpisy! Musim to opatrovat, aby ses nespalila!"

Hana se zasmala.

"Vgak husy jsou nekdy moudrejSi ne2 Udila ses piece ve gkole, ze zachranily iimskY Kapitol, 2e ano?"

"Hm. — Ale elm vlastne zachranily Kapitol, to nepovidag, vid'? 8tebetaly hodne — ale to dokale nejen husa, ale i mnoha, 'Zenska!"

"Ana! Sna2i g se mne to hued nazorne dokazat!" gkadlila ji Hana.

Obe divky mely tt reky 1.12 sve misteeko — nerugene, ale polo2ene tak, aby se tu nemusily bat zlYch lidi.

Nedaleko vedla testa k Budovu a silnice od Liskova a na polich kolem bylo stale dost di. Mohly tu tedy traviti Upine klidne a bezstarostne cele hodiny, ani2 je nekdo vyrutoval, nebo obte2oval.

Take toho due tu byly samy. Chodivavala, se sem site koupa.ti i omladina z Budova a z Liskova, ale to mela u2 sve ustalene koupaliSte ni2 na rece. Toho dne tu v gak nebyl nikdo, proto2e bylo jegte dost brzo a pak take gpinava, hlinita voda nelakala prilis ke koupeli.

Divky tu byly toho dne neru geny hlasitYmi vYkkiky, jet se tu jindy okolo ozYvaly, a proto se obe mohly v klidu zabrati do eteni knih, ktere s sebou pkinesly z domova.

Pani Marketa ov gem nezapomnela je opatilt take dirkladnou svaeinou, protole vedela, 2e u vody mlade 2aludky z ylagt' dobre travi.

Slunce vystupovalo vfge a jeho paprsky byly stale teplejgi.

"Je teplo! Ale do vody se mile piece jen nechce," promluvila Heda, jiz eteni brzo unavilo a nudilo.

"A je dnes hodne vody," poznamenala Hana. "Podivej se, jak ji je gte pribYva. Na ge kanapieko v rece bylo je gte videt, kdy2 jsme sem prigly, a ted' uz po nem neni ani pamatky!"

"Kanapieko" byl velkY, prohloubenY a hladce omytY kamen v 'rece, kterY divky pokftily podle jeho tvaru. S oblibou k nemu v2dycky plovaly pies hlubgi vodu a pak na nem adpodivaly jako na skuteenem kanapieku.

"Voera asi v hcrach hodne pr gelo," pravila Heda, hledic na vzdutou hladinu reky. "Myslim, Ze voda bade je gte pofad stoupat. Ani bych se ted' do ni neodvatila, i kdyby byla eista. Podivej se, jak rychle proudi! Te2ko by se v ni plovaly. Ty by ses tam mohla spig odvaZit, protole jsi lep gi plavkyne ne2 ja, ale myslim, 2e bys ani ty v tomhle proudu mot neporidila! Ucila ses piovat u vas doma v rybniku a tam je klidna voda."

"Ale plavu u2 od gesti let! Jsem ye voda jako doma a dovedla bych si i v tomhle proudu poradit. Ofgem, zbyteene bych tam nelezla!" podotkla Hana.

Hnede gpinave, voda una gela s sebou drobne vetevky, kusy drev a hrsti sena a slamy, jak je kde urvala.

Obe divky se prave pustily do svaeiny, kdy2 spattily, ge od Liblina jde pani Sychranova s knearkem a s malYm Jarkou Dole2alem.

81a asi na nav gtevu k bratrovi do Budova.

Jarka nejspi g zas v Libine prespal a teta ho ted' vedla domit. Sveho maleho synka vzala ph torn s sebou, aby prigel na derstvY vzduch. pomalu a co chvili volala na Jarku, kterY kolem ni vesele pobihal Hned byl daleko vpi• edu, lined zase se opozdil a poskakoval si jako kuzle, radujici se z volneho pohybu.

"Pojd' sem!" sly g ely ji divky volait clura-ne na Jarku, kdy2 se bli gila k face. "Vez :nu to za ruku. Nesmit sam behat! Mohl bys s_ladry:ut do reky!"

Klueinu v'Sak ani nenapadlo, aby rnosle a aby sal vaZne vedle tety jako dospeld osoba, kdy2 v tele mu hral ka2dY sval givelne silnYm pudem po pohybu.

Ve sttedu, dne 25. biezna 1936.

PAVLA DVOItAKOVA:

Jen jednou moino srdce ROMAN (Pokradovani.)

I.

ROFESOR ArtukCharvat, ttebas nebyl jeP ete starYm dlovekem, vypadal dosti nevzhledne. Bylo to zavineno jeho notoricky jit znamYrn nedbanim o zevnejeek. Mezi jeho posluchadi vypravovalo se, to nosi kalhoty jiste jit dvacet let, aspoli nekolik generaci filosota pamatovalo ty jeho proslavene, oblYskane, znamenite take a bytelne kalhoty z dob veednich jako z ptiletitosti slavnostnich. Kabat• nedelal rovnet neeest svemu kalhotovemu sousedstvi. Rukavy jeho se leskly, jako by byly z kovu, zada se blYskala jit z dalky a ptimyslime-li si jeete vazanku malokdy tam, kde ma bYti — nekdy se zatoulala o deset centimetre nalevo ci napravo — rozcuchand, na skranich proeedle vlasy a polamanY sktipec, nepodivime se, to vatenY profesor Charvat vypadal jako rytit srnutne postavy ate vzbuzoval y e svYch studentech a jeete vice studentkach znamenitou chut' k smichu.

Jedine, co bylo na nem podle soudu posluchadek, krasne, byly jeho odi. Temne modre, p • emitave a vtdy laskave at divaly pies skkipec nebo bez skel, neporukny ye svem vYrazu malou kratkozrakosti.

Kdo Charvata neznal, mohl si mysliti, ze je to Setrnost, ktera ho vede k takove prostote, kdo by si to \Teak myslil, velice by se mYlil.

MnohY z posluchadii filosofie byl jednoho dne zastaven Charvatem, a ten, kdy se ho vyptal na majetkove poinery, vtiskl mu do ruky papirek, kterY pro studenta znamenal mesic tivota — a neeekaje, at se takovY pkekvapenY mladenec vzpamatuje a vychrli na neho pkival dekovani, rychle odchazel.

Charvatovo dobre srdce bylo skoro prave tak proslaveno na universite jako jeho kalhoty, a proto, vzbuzoval-li smith, nebyl to posmech, nebot' Charvat byl opravdu milovan veemi, jet vedl na cestu dilstojneho badani o Zivote nadich praotct. Byl profesor Charvat vehlasnY archeolog, tedy mut, hrabajici se v temnem davnoveku, v kostech skrdencil, v sttepech popelnic a snad timhle starobylYm zajmem se dal vysvetliti jeho nezajem o takove malichernosti, jako je at a menive rozmary mody. A krome toho Charvat byl starYm mladencem, nemel tedy rozumnYch citvocit, aby se snail bYti elegantnim, protole takova snaha by nadla male pochopeni u je-hc hospodyne Marty, dedesatilete bodre Zeny, niZ ani dvacetiletY pobyt v Praze nedovedl vyhladiti jeji venkovanstvi.

S ni obYval Charvat v tithe ulici na Smichove, hodne vysoko nad bloky tovaren i v blizkosti parku a poll, hezkou vilku, obklopenoa rozsahlou zahradou, promenenou podle jeho vkusu v takovY malt' prales, kterY byl jem ptactva z celeho °Icon. Vila samotna vdak nebyla sedla, neteklo do ni rozbitou sttechou, opadand, omitka neobnalovala zdiva, jak by nekdo mchl souditi podle Charvata, byla pekne deda, zvenei i uvnitt upravena, ne sice zdsluhou Charvatovou, nYbr2 ptieinenim MartinYm. Dole v ptlzemi byla znadne velika a vysoka, ptedsiri, vpravo kuchyri, koupelna a dve male komurky, o jejicht existenci Charvat snad ani nemel tueeni, vlevo dlouha, svetla jidelna, jejit steny byly do poloviny vfeky obloteny leetenYm kavkazkYm ofechem. TetlY hlazenY nabytek, stul, sktine, kamzidi kuti potatene bronz kovani a lustru doplilovaly kou nadheru jidelny, jet by nedelala nedest panskemu sidlu, ale v nit se vyjimal profesor Charvat velmi podivne. Vedle jidelny byly j eete dva pokoje, loZnice a zaroveri pracovni pokoj hospodyne a druhY pokoj pro hosty — jak iikala Marta z dAvodt Charvatovi zaha:O=

yEserNIK nYch, protote hosta nevideli jit od dob, kdy strYc Charvatilv, vehlasnY chirurg, rozloudil se s timto slzavYm udolim, svemu synovci Artueovi odkazav diive krorne vily tit domy na Vinohradech, nejake panstvieko kdesi u Ptibrame a peknou sbirku vkladnich knitek.

Frye poschodi zabral Charvat zcela pro sebe. Z byvale pracovny strYcovy, ktera nebyla menei jidelny, udelal si domaci museum. Pod skly vitrin svitily kostene a kamenne nastroje, vedle se leskly bronzove spony, naramky piedhistorickeho eloveka, v sktinich hnedly, dernaly se popelnice, eklebily se lebky, na zemi v dilkladne truhle letela v prsti kostra, ktera desila stale Martu, ad si za pet roku mohla na ni zvyknouti. "Milostpane, to tu hroznou vec nevyhodite", tikala mu. "Jiste to byl ne'jakY pohan a vy ho mate pod sttechou. Ottesu se pokatde, kdy sem vejdu." Charvat malokdy nee° na to povedel, jen nekdy se usmal a tekl: "Marto, pohan sem, pohan tam, ten Clove< til tisic let pied narozenim KristovYm, nemohl proto bYti ktest'anem, ale byl to lidotrout."

A kdy Marta spraskla ruce a s odporem se divala na kostru, upozorrioval ji na charakteristicke znaky lebky, zvlaete &list a mocne, temet zviteci zuby.

Byl-li v teto mistnosti dokonalY potadek, nebylo tomu tak v sousednim pokoji, Charvatove pracovne. Ta budila v Marte nevolnost, pomyslila-li jen na ni, pak, pokoukla se o ni mrtvice. V pracovne Charvatove to vypadalo jako po zemetteseni, nebo jak tikala Marta, jako by derti tam slavili veselku. Po stole, po zidlich sttepy, kosti, knihy, papiry, hotova. spouet% A nepomohly prosby, domluvy, ktitovani se, nic. "Barak si ttebas obrat'te vzhilru nohama, Marto", tikaval Charvat, "ale tady se mi neodvatte na nee° hmatnout. V tomhle se vyznam, ale jak se vy pustite do urovnavani, je po ptehledu. ' Marta, ptesvedeivei se, to v teto veci Charvat je nenapravitelnY a tvrdohlavY jako jankovitY ken, vzdala, se svYch dobrYch umyslu a omezila se na stirani prachu, jehot bylo v pracovne vtdy habadej.

Byl teplY dubnovY den, etepy v zahrade Charvatove rozkvetly za posledni dva dny a podobaly se riltovYm drutiekam. Petrkliee tloutly na vYsluni a v stinu kvetly fialky, dYchajice viini. Snem vrabcil tval jako vzrueenY parlament a nekde za stromy sadu ozYval se kohout. Bylo motno si pkedstaviti, vila je /lade u lesa blizko vsi a ne na kraji velkomesta.

Marta eukajic kuchyni, divala se co chvili na hodiny. Bylo jit, pul dvanacte a Charvat jeete se ncvratil, ad jindy ptichazel pied jedenactou.

Aby tak nekde se naSly nejake popelnice a- on se tam rozjel, neudelaly by to poprve, jednou byl prye celY tYden. Ut ho chtela dati hiedati policii.

"Jak ho to posedne, necha, v'Seno, pro jeden ten naktapnutY hrnec by jel at do horoucich pekel. Skoda, to se nectenil", dostala se k svemu cblibenemu ternatu. "Rozumne Zeny by tady bylo tteba", povzdechla, "ta by mu DI vyhnala ty brouky z hlavy a udelala z neho nee° potadneho." Na ni, svou hospodyni, nic neda. Co se mu namluvi, ttebas: "pane profesore, ty kalhoty uz nemfiZete nosit. Oblejskane jsou at hanba mluvit, dole se ttepi — a vy jste piece takovY vaZenY pan a universitni profesor", a co on ji tekne? "Marto, co mate potad na tech kalhotech? VZdyt' jsou dobre." A ta jeho vazanka, uZ, tti roky ji nosi, hadr je to, udinenY hadr a novou si nevezme. Ma to s nim kti2, Bo2,e, ma to trapeni, Marta zabrana do mydlenek ani nevidela ten krasnY den venku, neslydela hadteteni vrabct, vytrhlo ji teprve zazvoneni. Myslila, to je to ji2 Charvat, to si zase zapomnel knee, byl to vdak listonod s expresnim dopisem.

Ptevracela ten dopis, myslic, kdo to asi Charvatovi pike. Doktor Vavra, to jmeno ji ptipadalo poveclomYm. Tak ji zastal Charvat, jenZ prave "Mate tady nejakk dopis", podavala mu dopis, mradic se, protole dole v meste rozhou, kaly se toyarni sireny, blasice poledne.

Strana 11.

Charvat vzal dopis, pokSivnuv a zastreil jej do kapsy svrchniku.

"Je to expres, milostpane."

"Dobte, dobte, hned si to pkeetu."

"Posila to nejakY doktor Vavra", upozornila Marta.

To jmeno zpozornilo Charvata. Kdo?" zeptal se a vytahl dopis z kapsy. Hned ho napadlo, nepise-li mu mu snad jeho bYvalY spolutak z gymnasia, divokY a veselY Vlad'a Vavra. Ale pismo na dopisu neptipominala mu pismo Vlad'ovo. Ten tehdy psal prave takovYm divokYm, neurovnanym pismem, jako byl sam. Toto pismo bylo veak dristojne a uhlazene jako dobte tijici a na sve blitni ptisnY mut.

Charvat• neodpovedev na Martinu otazku, kdy sejde k obedu, namitil do sire pracovny.

Svrchnik odhodil na bednu, v jejicht iltrobach se skrYvaly illomky a sttepy z popelnic, odsunul na pohovce hrornadku knih a usednuv, rortrhl obalku. Nejdkive se podival na konec. "Tedy piece je to Vlad'a", podivil se, ptedet: "A protote si myslim, ze jsi dosud stale ten elechetnY Arta a to delae lest svemu jmenovci krali, jent se ujimal sirotku a vdov, doufam, to ta, protlukle, vec se da nejak vyfiditi. Odepie mi co nejdtive. Dekuji Ti a tisknu Ti slovutnou pravici. Tvilj Vlad'a."

"Co Ira chce", znepokojil se Charvat. "Prod piee o tech sirotcich a vdovach?" A aby si vysvetlil tu zahadu, meal dist od podatku.

Dokto7 Vavru mu psal: "Mil' Artuei, ad odeelo do mote vednosti dvacet rokil od toho.dne, kdy jsme se naposledy videli, jsem jist, te sis zachoval sludnou vzpominku na mne ye svem dobrem, starem srdci, prave tak jako ja, na Tebe. tivot nas site rozvedl, ja jsem se plahoell po vlastech nadich jako ubohy koncipient advokatt a nakonec notatt a tys byl dobrYch sedm 1t v cizine. Sedli jsme si s (del, myslim vdak; is nikoliv s mysli. ACkoliv si asi mysia, star-J. medvede, co asi ten lump ode mne thee, Ze jde na mne takhle kolem rohu. Chci, chci, ale ne pro sebe. Je to takova podivna, historic, Ze ani kloudne nevim, jak do toho a jsem latece natal a rovnam rozvadene dedice a robins svatebni smlouvy pro sedlaky! Ale jaka pamoo, kousnouti do toho jablka musim. Jestli-pak sis nekdy vzpominal, slovutnY archeoloct, na sve mid:di a Wa yne na zamecky park?

V tomto miste se Charvatovi znatelne zachvely ruce, ale Ceti dale: "A ovtem v prve fade na Helenku Kovatovic. Myslim, ze ano, vid podeztival jsem v2dy tak troche, Ze to nebyla jen Tva veda, ktera Te nedovolila oteniti se, to to byla spike Tva romanticka laska k Helene a jeji zrada, kterd Ti , zprctivila, nadobro teny. Nevim, je-li jeSte v 'robe hotkost zklamani, myslim vdak, 2c ji2 vyvetrala a Ze se na vde divas jinak, net tehdy. Helena Te, hochu, mela opravdu rada — ne, necukej se — jako bych Te vide). — he — he — mela, milovala Te at do sve smrti."

Charvat vytteStil oei — "smrti, 13o2e, smrti!

Cot zemtela?"

"Podlehla vdak natlaku svYch rodiefe, psal Vavra, "piece jsi znal ty lidi.

Oil zkostnatelY, malichernY byrokrat, c. k. rada, a jeho Lena, nezapominajici, to jeji papa si s plukovnickou hodnosti vysloutil dlechtictvi. Jak by ses mOhl diviti, to Ty, syn nedosti zamoZneho sedlaka, nezdal ses vhodnou partii pro jejich jedinou dceru. Ovdem, kdyby byli vedeli, Ze podedid po strYci tolik mrzkeho mamonu, bylo by to jine. Jak vidis, start' hochu, vim o Tobe skoro vde. Studovalo z me ho mesta u Tebe nekolik mladenct a tak jsem se jich-vyptaval na Tebe a Tvoje zvyky. Ptiznam se Ti, to jsem byl hodne ptekvapen, kdy2 jsem zjistil, to se z Tebe stal nejakY takovY vedec, jakYch jsme se desili ye svkch studentskYch ptedstavach. Potedilo mne vdak to vSichni svorne tvrdili, to zmenil-li ses na vrchu, nezmenil ses uvnitt, Ze mat zlate srdce. To je jejich vYraz, ne

Strana 12.

e

Ti DYZ se lend' mleo stane, sedne si a piaIX.. de. A . kdyt neroni slz, je aspon hluboce zkrugena a zklamana.

Mut za stejnYch okolnosti vyrazi nekolik kleteb nebo kopno do tidle, az pteletne pokoj.

Ic.dyt deck° ptijde domii ze 'S . koly se 'Spat113-1 M vysveddenim, matka se je snati poteSit a dodat mu odvahy, zatim co otec vezme do ruky zakon v podobe rakosky a deck° ztresta.

Kdyt se cizi mut usmeje na pramernou tenu, ona se rychle podiva, jinam a zrychli krok, aby se od neho co nejrychleji vzdalila. Ale kdy2 se cizi tena usmeje na prAmerneho mute, narovna si vazanku a vra.ti ptatelskY ftsmev.

Ka2dY zajiste vi z denni prakse, to muti a teny se chovaji za podobnYch okolnosti ne. Led prod?

Veda pasbirala mnoho podivnYch fakt o torn, jak muti a teny spolu souviseji a jak dospivaji, cot osvetluje mnohe z onech rozdilft obou pohlavi.

Neni nahodou ,ani htidkou pkirody, to mutove a teny jednaji tak rozdilnYm zptisobem, jakmile dosahnou dospelosti. Ptieiny byly namnoze urdeny ut pied jejich zrozenim, p11 taJupinem vYvoji kosti a tkani, jet pkedstavuji kostru vSeho jednani Itatdeho jednotlivce.

Nektere povrchni rozdily mezi muti a tenami ma ov8em na svedomi vYchova, zvyky a etiketa, ktere ptimo veil, aby se obe pohlavi chovala rtizne. Ale nejvetSi rozdily jsou teny na zakla,dnich a vrozenYch rozdilech kosti, svalte tiaz a nervn. , Zde je vaak nutno hned na zadatku si uvedomit, ze v zaklade nejsou muti ani teny stejni, prave jako v ptirode neni dvou stejnYch tvorti ani & yarn. Musime proto vziti v tivahu prinnerneho mute a prOmernou term a uvatovati o rozdilnosti jejich povah. Rozdil mezi mutem a tenou byl ptedmetem ut starovekeho studia, jet dospelo k mnoha podivnYm vertim. Aristoteles na pkiklad byl pfrvodeem povery, trvajici pa nem mnoho stoleti, to teny maji o etyki zuby min net muti. Dospel k tomuto pkekvapujicicimu poznatku tim, to spoeital zuby sve hospodyni a jednomu otroku. Otrok mel o dtyti zuby vie a cela staleti nikdo nepochyboval o spravnosti pozorovani tohoto, jinak uptimneho filosof a.

Altak moderni doba se svYmi jemnYmi piistroji, chemickYmi reakcemi a zkuSebnimi metodami zjistila s matematickou piesnosti mnoho z techto zakladnich rezdiln mezi muiem a tenou.

Moderni slotitY drobnohled ukazal na pkiklad, to tenska, krev ma znadne jine sloteni

2

CAMBRIDGE, v Massachusetts se oznamuje: Astronom Dr. Loring B. Andrews ze Stabu harvardske observatoke prave vetejne prohlasil, to podle nejnovejSiho pozorovani a mekeni atmosfera na Marsu ptilit mai() kysliku, aby v ni mohli titi tvorove, podobni pozema'antim. — S timto nejnovejSim dementim tivota lidi na Marsu Casove souvisi jubileum prvniho "pozorovani iidi na Mesici".

Kdyt prave pied sto lety se na ulicich objevilo ranni vyclami novin "New York Sun", lido je ptimo rvali kamelotum z rukou. Na tit ulni strance hlasaly velke nadpisy, 'te v tomto Lisle dtenat najde prvni autenticke zpravy o ekuteenem pozorovani lidi na Mesici.

Byla uvedena svedectvi a jmena nejlepSich mezinarodnich vedcti, astronomft a biologfe Asi za dye hodiny byl naklad listu "New York Sun" rozebran. Tisklo se dale celYch 24 hodin. bez ustani. — Nakladatelstvi nikdy neudelalo lepSi obchod. tivodni odstavec na titulni strance tree tak to: "VelkY astronomickY objev, kterY prave znamY astronom sir John Herschel. Uvetejriujeme vytah, kterY Herschel napsal pro "VedeckY Journal" v Edinburghu. Jsme at'astni, ze meteme nejdkive svYm etenattim a yegkeremu eivilisovanemu svetu podat zpravu o tomto ntasnem objevu, jena bude mit zajiste

vEs T N i 1:

Rozdil Povah mute a Zeny. net muaska. Katdy krychlovY milimetr jeji krve ma o milion krevnich telisek min net krev mutova. 2eninu krev tvoti z 80 procent vecla, kdetto mutovu .jen ze 75 procent.

O dervenYch krvinkach motno rici, to dodavaji kyslik a energii telesnYm burikam.

ProtOte Lena jich ma aspori o 20 procent mend' net mutesnadneji se unavi, adkoli k tomu napomaha iada jeSte jinYch Omdlevani je charakteristickou znamkou ten; jen Indio mutt' omdli. Pkieinou teto vlastnosti je hlavne sloteni krve, nikoliv tesne anerovacky nebo dusne mistnosti, jak se kdye si leka •i domnivali.

Bile krvinky jsou ternet twine stejne u mute. jako u ten a prOtote ony slouti hlavne jako obrana proti nakatliVYm nemocem, vYsvetlime si, prod muti i teny jsou stejne scielnYm nemocem, aekoli teny se rychleji unavi.

Ut pied narozenim je rozdIl v tepu deti mutskeho a tenskeho pohlavi; podle toho lze nekdy rici, bude-li to hoch nebo deuce. V Poslednim mesici pied narozenim chlapcovo srdce dela 124 at 147 tepti za minutu, kdestto srdce deveete 135 at 154 tepti. Zdrave srdce . dospeleho mute dela 72 tepfe dospele terry 80 tepu, To znamena, to kdyt tena umird v 70 letech, jeji srdce udinilo .0 300 miilonfr vie tepu net mutovo. Tyto fysiologicke rozdily nejsou vaak vYsadou jen lidi, nebot' setkavame se s nimi u vetainy ssavcii. Tak lvovi bug' srdce 40 krat za minutu, kdetto lvici 68 ktat.

Tyto rozdily jsou ptisobeny neviditelnYmi rozdily ve funkci duletitYch teleSnYch Gretna, jejicht Cinnost take ptisobi, to muti miluji teny a teny Mute. V tomto stoleti se zjistilo, to tajemne, nepatrne, ale pti torn vetmi moene popudy a vjemy pkichazejiei od svala a vnitknich organt k mozku jsou zakladnou, z nit se vyviji lidska osobnost. V nemod se tyto popudy a dojmy men' a podle toho se men' i na'Se osobnost.

Men' se rovnet, kdyt potijeme alkohol, opium nebo jine omamne jedy a podle toho se meni i naSe chovariL Statistikami je dokazano, ze threcivY mechYt 'ten vyluduje svoje zativaci St'avy mnohem rychleji net muiskY a to nemoci tlueniku jsou a ten tki at otytikrat eastejSi, net u mutti. Dale se zjistilo, ae tlueovYm chorobam podleha.ji nejvice ti muti, jejicht, telo nese charakteristicke znamky ten.Ptiroda chtela patrne vyrovnati tuto nevYhodu, daV'Si tenam vetai taludek, jak vi katclY mladY mut, kterY vzal svoji divku na vede-

Kouzelnii. daiekohled Sira J. Herschela. nesmirnY vliv na dalSi duchovni vYvoj lidstva Byl spat -en prvni homo vespertilio, prvni mesidni olovek, prvni oktidlenY elovek. — Cesta do Vesmiru je proratena!"

Nato na.siedovalo vysoce zajimave a pkekvapujici, naprosto vedecky znejici vylieeni ge-• nialniho &nu astronoma Johna Herschela, syna onoho vetSiho sira Williama Herschela.

Podle neho se mu podatilo sestavit obrovskY teleskop, tedy nebeskY dalekohled. Potom se mu vaak pry podatilo zachycenY obraz v teleskopu aline osvetlit, zvetSit projekenim aparatem a koneene eoekou mikroskopu pozorovat jednotlive east tohoto zvetaeneho obrazu.

Laik si snad v prvnim okamtiku nepovtimne, to obraz hvezd, jak jej lze yid& v teleskopu; neni realni vec, kterou by bylo lze svetlem zvetAit, nYbrt to to je prave svetlo, ktere mtite bYt svetlem nejvYSe znideno.

Pomoci mikroskopu Herschel vaak pry videl na mesici okticilene lidi. Behaly tam bytosti, ktere se navies podobaly eloveku a piece byly jinak uzpilsobeny. Byli tam oktidleni btivoli a ovce, behajici po dvou nohou, Zdalo se vaak, to ti oktidleni lido a dvou-

Ve stkedu, dne 25. btezna f936. s nekolika desaky v kapse. Zaludeeni vkedy jsou dastejti u mutti ne g u ten, ba dvakrat eastejAi net iludnikove choroby u gen. Kdykoli se u teny vyvine galudeeni vied, bYva. ,tu zpravidla gena, jeji telo nese nejake charale= teristicke znamky mute.

2ena ma nejen vets' galudek, nYbrt i ledviny a jatra. Deveata maji easteji hlad ne g hog i a proto snesou celY den jist, jak mute potvrdit ka gdy cukrat. Snad proto se geny Nre novaly vateni, aby pod zaminkou, to museji okougeti ptipravovana jidla, mohly ustavidne jist.

Kagdy jiste zna, glazu Stitnou, ktera podleha nervovYm vzruchilm. 8titna glaza geny je vetaia einnej gi. Ona pusobi, ze geny maji hebkou pokog ku, make vlasy a jsou heel Mu-.

Ona kidi rychlast, jakou se v tele spaluje potrava a telesne tkane, tidi vYmenu latek V. burikach a dodava genskemu oku nadherneho lesku.

Tato glaza ma na svedomi vetai nervositu geny a mogna, take pusobi, ze gena se musi posadit a plakat, kdy g ji neco zleho potka. SkYta, ji doeasne vice radosti ze glvota a nadgeni,.: kterou vaak v zapeti zkru gi nedostatek nYch krvinek v krvi.

Tim se asi vysvetluje, pros gena je na za-. eatku veCerni zabavy dui spolednosti, ale, brzy se ji zaene zmocnovat Unava, zatim co nalada mutu s pokraCujicimi hodinami stow-. pa. tinnost Stitne glazy skYta lidem nahlou, nikoli vaak trvalou energii. innost Mazy gtitne ma lifted hlubokY vliv, na chovani a my gleni gen. V Americe byly podniknuty pokusy se vsttikovanim extraktu "Mazy Atitne podratdenYm divkam s nejlepgimi vysledky.

2162a stitna nam rovnet prozrazuje, prod' se man g ele zpravidla nemohou dohodnout o drobnYch domacich problemech. Tato glaza dale fidi ukladani tuku pod nil, davajic ho vice aenam ne g mutUm, aby jejich telo bylo krasne oble. Protoge tuk hieje, mohou geny chodit lehce obledeny, s rozhalenYm krkem a v tenkYch pundochach i za te gkYch mrazn, zatim co mugi se cell zabaluji do vinenYch kabatU a 'SAN. Veda nemtig,e tvrdit, to by jedno pohlavi bylo menecennej g'i druheho. Pouze se nesmirne od sebe lig i a to je vae, co mo gno o nich tici bez chvaly a bez kritiky. P •iroda funyslne chtela, aby mu gi a geny se od sebe v mnohem aby nedostatky jednech byly vyvageny dobrYmi vlastnostmi druhYch. Mii geme se proto divat na lidskou dvojici jako na dobre, promyglene dilo ptirody. nozi buvoli byli velmi inteligentni. Nebot' tam nahoie byly krasne domy, ptiporninajici, temply. Kratce: zdalo se, ze Herschel odhalil tajemnY, kouzelny svet.

Za 14 dni bylo odeslano do Evropy na 10.000 vytiskil zvlag tniho vydani listu. Zprava o kolosalnim objevu byla ptelogena do vaech tivYch jazykfi. Sensace, ji g nebylo revile! — Byl ueinen znamenitY obchod.

V Jig ni Africe vaak seal osamele v horach, ozbrojen jen svYm novYm teleskopem, kterYm vaak naprosto nebylo lze videt — mesieni obyvatele, John Herschel a pozoroval hvezdy jig niho nebe, jen nejsou videt v Anglii.

Kdy2 dostal do rukou fantastickou stran-ku listu "New York Sun", nejprve se sma,.

Potom .vaak mu ye tiech dnech zeaediveiy via= sy. A krome toho lekat zjistil, ge glouten-. ku.

Co mu bylo platno, ze tiementoval . . .?

Zurnalista ':Richard Adam Locke si vymyslil celou to historii spoledne s francouzsim a- stronomem, u nehot mel Herschel jakYsi vroubek.

JeSte po letech se ptavali Herschela, kdyt ho chteli pozlobit, co delaji jeho mesioni Richard Adams Locke se vaak stal -- . Sefredaktorem listu New York Sun". To je A"merika, proti tomu se neda nic dela . .

Ve sttedu, dne 25. biezna 1936.

Co Oden dal.

.

DRESTO, ze verejnST vladni dluh koncem t. r fmora dostoupil vase $30,519,660,000 (tilcet a pill bilionu), a nepratele nynejei administrace Utodi tiskem, rozhlasem proti Novemu flan, obeand vyslovili vlade dilveru piste nejdiirazneji: vladni pujeka $1,250,000,000 upsalm byla sedmkrate, din vlada mohla si ad veritelfi vypiljeiti sedmkrate tolik, nett 26,dala.

Nesledkem usili administrace k eetteni vSrdajti, poet CCC taboril bude snaen a v Texasu bude zrueeno 23 taborfi. Poeet mladikft sniien bude na puvodni sta y 300,000.

Zkazonosne povodne zasahly patnact state a tel east Kanady. Jarni tani snehu a dette rozvodnily reky a jejioh pfitoky, stoupajici voda zpasobila katastrofu, nemajici pametnika, nebot' desitky tisic rodin pripraveno o stfeei. Mnoho osad odfiznuto ad . spojeni s ostatnim svetem. Doprava pferutena, po2ary v detnSrch mistech zvfeily hrtizu utrpeni, hiad a nemoci nasledovaly. Poeet utopen*ch denne stoupe., ekoda na majetku odhaduje se na tti sta milionu dolarfi a jeji vase bude daleko vyeM. President Roosevelt vydal k narodu Zadost o sebrani pomocneho fondu ye vS7ei. $3,000,000, mimo toho jim ustanovenST pomocn* vSrbor ma k disposici veekere vladni odbory. CervenS7 Kfiz ihned pfevzal pomocne zakroky posti2enSTm rodinam a jemu je veude k ruce armada a skupiny delniku ad- nouzovStch praci.

Valeene mraky nad Evropou zastaveny byly kornpromisnimi navrhy Anglie, Francie postupne povoluje od razneho zakroeeni proti Nemecku, Hitler prijal pozvani do sehilze rady Ligy narodu, a krajne napjata situate znenehla povoluje. Hitler prirozene trva, na rovnocenosti "Reichu" a furiantsky opakuje, ze uzavreni smlouvy Francie s Ruskem, bylo porueenim paktu v Locarno podepsaneho, do nehog byl take vtelen elanek stran demilitarisace PorYni. Technicka vyspelost i spolehlivost budou znovu doloieny centenielni vystavou v Dallas.

V lednu t. r. zelo obrovske prostranstvi vYstavigte prazdnotou. Vet gina bYvalYch budov sbourana, rumi gte skYtalo pohled ubohY a neskugenemu pozorovateli padla otazka: "zde bude 6. dervna otevren4 vStstavy Stoleti Texasu?" Sousedici etverce residenci byly prave bourany, mimo auditoria a easti automobiloye zdene budovy, veude hromady zdiva, jainy, hlina, haldy plechu a zbytkii Zelezne konstrukce. A dnes? Tahle moderni technika, pia.novitost! Vidite palace dostavene, jine peed dokoneenim, cementove testy hotovy, na veech stranach byt' v nedeli pracuje se horeene, ye dne v nod, o zavod a v usili, dodrZeti kontrakt, dohotoviti vee k slavnostnimu otevfeni vS7stavy, nejvetei na jihu dosud poradane, skutedne imposantni v pomeru bohatosti, rozmeru Texasu. VStstava bude skutedne nadherneni litovano penez na vS7zdobu umeleckou, na opatteni veeho, co nutno k usporadani pfehledu stavu dneeni techniky, prfimyslu, umeni atd. Dallas pripravuje se k patrienemu uhosteni statisicfx navetevnikii, cele mesto se uklizi, cisti, parky okraeluji, obchody a podniky planuji ui dnes vSTzdobu svSrch v zkratka, horeery ruch paZi i mysli panuje dnes v Dallas u veech jeho vrstev. VS Tstava, to je jiste, bude miti odekavanSr Uspech moralni yak finaneni.

Tajemnik orby Wallace oznamil v kon-ferenci s novinati plan noveho AAA, kterST se opird o zachovani Urodnosti pudy. Statni direktofi a yfidci rolniku provedou organisaci okresnich sdru2eni a idrboril. Rolnici pfi podemi 2;adosti nebudou vedet, kolik dostanou za _Ma vytazeneho pozemku, kterat nahrada bude prumerne $10 za aid a. bude- se rfiznYch oblastech zeme a za ruzne plodihy. trOdY budou rozdeleny na tri druhy a sice iirody piidu vykvajici, pfidu zachovavajici a pudu obohacujici. Rolnici neobdr21 tactile nihrady, jestliie nespini minimalni podminky pro iirodu pudu zachovavajici. Nahrada za omezeni baviny bude pet centu na libru merne trody z kaideho akru vyilateho z rody, a nebude placers vice net za, 35 pro-

Strana 13.

VESTNIK cent celeho prtimerneho osevu baviny na jednotlive farme eili, pii omezeni presahujicim 35 procent dotyenSr rolnik dostane nahradu jen za omezeni 35 procent. Podrobnosti nahradniho zakona zaslany byly telegraficky okresnim zemedelskSrm agentum a budou nasledujici dny na hromadnSTch schtlzich oznameny.

PH °slave I7, vS7rodi zalo2eni faeismu, nezmarnSr Mussolini zrukl poslaneckou snemovnu a veLkST prilmysl byl clan pod statni spre.vu. Prostfedni a malt prilmysl ponechan nedoteen. NovSr zasah 2elezne pest odfivodnil Il Duce slovy: "postupujeme do Adobi, kdy te210 soukromSr prinnysl musi vyrabet vS7hradne pro brannesily naroda".

Sestra guvernera Allreda pi. Stokesova jr., zabita byla pri sraZce jejich auta s gasolino*dm truckem ph Mineola. P.idie trucku nasledkem dlouliS7ch hodin sluZby cestou podfimoval a tak zavinil neetesti. Byl vzat do vazby bez pripueteni zaruky.

SesazenS7 velitel osmeho armadniho sboru general Hagood obdrZel trimesidni dovolenou, behemi ni rozhodne se o jeho budoucnosti.

Bude asi povefen vysokSim iftadem y zahraniei.

NA DOBREHO CLOVEKA KRASNE VZPOMINKY. -

Bylo to nekolik let po prevratu. V DomaZlicich nastoupil k hranidarskomu praporu na posledni cvieeni ye zbrani vojin v zaloze Karel Rais. V tu dobu byl jeden mladei dfistojnik poveten Akolem, dokoneiti v kratke dobe jistou pisemnou praci velkeho vojenskeho vS7znamu a velkeho objemu. Potteboval k tomu pomocnika,, znaleho kancelaiskSrch praci, pridelili mu vojina. Raise. Zminen5i thistojnik nebyl tomu zrovna red. Tehdy si Neste armada a narod dost nerozumeli. Zde to znamenalo mit vedle sebe politicky dinneho socialistu a antimilitaristu. Poklada armadu za zbyteenou, diistojnika za zpateenika, diva se na \Tee kriticky, nem se mu nezalibi, za chvili to bude v novinach. Zaloinik Rais se rozhliiel na vojne velmi kriticky, vklyt' za Rakouska tolik zkusil za sve presvedeeni. Ale jen nekolik dni panoval v kancelati chlad, net se dustojnik pfesvedeil, ze Rais je velmi inteligentnim elovekem, z neho2 vyzarovala eestnost a poctivost, jeho vystoupeni bylo velmi sluene. A protivy se sbli2ily. Po nekolikahodinove pilne praci udelala se male. pfestavka a dtistojnik hovoril se zalanikem. Oba si mohli hodne Pict, oba znali svet z jinVch polt, oba byli ii-de a oba to dobfe mysleli s narodem. Uplynulo drahne let. Kde by si byl dilstojnik vzpomnel na zalo2nika Raise, kdy ka2dV rok pozna, sta novS7 ch lidi. Vidyt' se tak east° stave., ze obean jde kolem s ynth° loVvaleho dustojnika, ani2 by si ho poveiml. 0 manevrech u Rakovnika zlomil si nohu etabni kapitan K., posluchae vysoke tkoly valeene, leZel osamocen, ba opueten v tamni nemocnici. Rodina daleko, vyhlidka snad trvale invalidity .. Ale nebyl opueten. Prieel pan v obeanskem eatu, voj. v zaloze K. Rais, nyni reditel nemocenske pokladny. Opattil spoustu hodnotn3'7ch kni2ek, radio, prines1 ovoce, peeivo, ale hlavne ovzduei mileho, hodneho eloveka. Vlastni bratr nemohl by Wi t posti2enemu chistojniku obetavejjako pan reditel Rais. Byl to kus socialismu v praksi. Proto truchli dnes major Cs. generalniho etabu uptimne se stranou a rodinou. A v srdci tohoto dustojnika je hluboce vryto poznani, ae vojak je take elovek, ze je nutno priblikt se dui es. vojaka Armada, kde se sbliti vojak s dtstojnikern, dokaZe zazraky, bude-li toho tfeba.

"Jendo, tu man jablko a rozdel se se svou sestriekou. Ale bud' pH tom zdvorilSr — tie se galantnosti."

"Jak se mam rozdelit zdvorile, maminko?"

"Dej veal kus druhe osobe."

Jenik: "Aneo, rozdel to sama."

Bohyne iirody a hojnosti od Znojma.

TE Starem :taste u Uherskeho Hradi gte je V V vykopano slovanske pohrebi gte ze sedmeho az devateho stoleti po Kristu. Nalezy tam uCinene zajimavYm spusobem dokresluji obraz o minulosti Slovan0, jak ji li gi =demi veda. Ukazuje Slovany jako narody, ktefi s vojenskOu zdatnosti spojovali neoby dejnou kulturni vyspelost. Hroby, vykopane na pohfebieti Stareho Mesta ukazuji, 2e do nich byli pochovani Tide znadne bohati.

V hrobech, krome bohate zdobenYch nadob, jsou bronsove a slate gperky, naugnice te a drahe prate byzantske, naramky zdobene orientalnimi vzory, skvostne jehlice atd.

Pohrebiete prozrazuje, ze He velkomorayska, z jeji doby pochazi, mela rozsahle styky s vS7chodem. Styky obchodni i kulturni. Payola"ni verozvestti Cyrilla a Methoda z Byzance nebylo nahodne. Neprieli patrne sami, ale s proudern jinS7ch ucitelu, kteti prieli jiZ pied nimi a prichazeli i po nich. S Byzanci byl 19 obchod. Dlouhe karavany, dobre stre'Zene ozbrojenci, vyvaZely od nes kOtieiny a zemedelske v'robky a privately k nam eperky, drahe latky a prepychove zbrane. Na pt. 'nee kniZete Vaclava byl dovezen z vStchodu. Zato 2elezne mete a zbrane, jichi se u2ivalo ye skuteenem boji, se vyrabely u nas. Wzkum vykopavek v Starem Meste pokraduje poma-= lu. Je to jednak proto, ze jde o velike pohrebike o poetu nekolika set hrobil a take proto, ze veteina hroloft je pod dneenimi ulicemi, zaklady dome a v zahradach. Presto mistni museum ye Starem Meste se stave., dik nalezum v tamnejeim pohrebieti — evropskou zvlaetnosti.

V okoli Znojma a Mora yskSrch Budejovic vykopavky provedl fidici ueitel Vildomec, kterVmi byly odhaleny jedinedne poklady stanich dob naeich zemi. Nalezy tyto ukazuji, ze ✓ mladei clobe kamenne byly naee kraje jii velmi silne osidleny rolnickSrm lidem, jehoZ predkove k nam pfieli 3 tisice let peed Kristem z Male Asie. Naboienske nadoby nalezene u Znojma jsou pornalovany a ozdobeny skvelSimi plastikami. Hojne jsou na nich vyznaeeny Zeny prekypujicich telesnSrch tvart, velmi podobne bohynim plodnosti z Mezopotamie. Veechny soeky maji po orientalsku 2ehnajici ruce. Nektere soeky jsou samostatne a patrne zdobily pribytky pradavnStch obyvatel kraje. Jedna z nich je vysoka 36 cm a krasne zachovala. Jedna velike. sbirka zdobi jt2 Zemske museum v Brne. fticlici uditel Vildomec me 500 nadob, z nichz mnohe jsou zdobeny lidsk3imi a jine zas zvirecimi hlavami. Nektere postavy jsou ryte do sten nadob a zachycuji east tehdejeiho kulturniho AZ bude ce1S7 tento ohromnSr material • zpracovan, bude znamenat dark proniknuti do minulosti naeich semi.

Jin)"7 obraz o praveku naeich zemi je skryt ✓ mladeeskSrch jeskynich u Litovle. Nyni tam bude pravdepodobne znovu prozkouman naplay ve vstupni sini "Domu mrtvVch". Je tam asi 4 metry hlubokSr nanos, skladajici se vetknou z drobneho eterku, promiseneho hlinou.

Podle odbornikti je to jedno z nejdOlettejeich evropskSrch pravekVch naleziet'. V hloubce pul druheho metru bylo nalezeno popeli"Ste s mno2stvim rortfietenSrch zvirecich kosti. V naplavu je take obrovske mnoistvf zbytku malVch zvifat. NaleZeji rtizri Sirn: 1Vm hloclavetim, draveinn, ptakfirri, rybain, Zabam a hrabos`um. V mladedslOcli jesky:-: nich se ted' pracuje na zpfistupneni nich pater. V techto jeskynich bYvala krepnikova vVzdoba, ale v davnch dobach byla, nejakS7m vodnim privalem zniCena. Tvoti se veak u2 krapniky nove.

6im •ii r ee se kdo mravne postavi, tim vice

Co nepriteli chcee zatajiti, nesmie ptateliim vypraveti.

mu sedi v giji druhS7. Jen neodsuzujme nikoho!

Nenavist je vysvetlitelna, je-li nenavisti ke L, N. Tolstoj. zlu, Mere nalezam u lidi.

Na eem hlavne zale2i, tot' eista, vzneeene snaha a neustale usili vuli v dirt prome'niti.

**

8trana 14.

VESTNtK

TAROKY. Hra taron, nejlep g jakosti, nyni za $1.35, poStou vyplacene. Objednavky adresujte na: Oechoslo(dz) yak, West, Texas.

GEO. E.KACI ra,Alnifs Vviizuie veAkere soudnf a Drawl abstraktv. nosleduf vide. atd.

WEST. Telefon 148. TEXAS

RED FRONT aeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepti soudkove a lahvove. pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime Eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaAtnl stoly pro rodiny.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06Ni LEKAH,I Bryle spravne ptipravene. tas dle rimluvy.

Telefony: 1:Ttadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

.

2 ALUDEtNi LEK VlIELE DOPORUCOVANY Chicago, Ill. "Utivam Trinerovo Hotke Vino kdykoliv mi taludek nebo zativaci organy vypovi slutbu a mohu je vtele katdemu doporuditi. — Mrs. Suzanna Pavlus".

NezkouSejte tadna jina, projimadla. Utivejte Trinerovo hake vino, [dere za uplynulYch 44 rokri dokazalo, te je nejspolehlivej§im lekern proti zacpe, plynrim, Spatne chuti k jidlu, boleni hlavy, neklidnemu spanku a rriznYm jinym podobnYm nesnazim. Na prodej ve VSech lekarnach.

Pokroky omlazovani. Omlazovaci metoda at do nedavna byla vyhrazena ruskernu Micah Voronovovi, kterY k tomu ridelu ma zatizenu na Riviete zvlaStni opidi farmu. Ve skutednosti vSak pokusy o tak zv. omlazovani nejsou nove a utivalo se odedavna prostkedkri nejrriznejSich. Nyni vgak dokonce uz, zda se, je Voronov p •ekonan. Jeho "omlazovani" je trochu drahe. Omlazovaci metody roku 1936 jsou mnohem fieinnej4 net ty, jicht se utivalo pted peti lety a rrizni se velice od tech, jicht se utivalo pted deseti lety. Rok 1935 obohatil nes ripine novou metodou. NanejvYS pi'ekvapujici vynalez dne'Ska je omlazovani ultrakratkYmi radiovYmi vinami. Jejich rieinnost jest jedinedna, temet zazradna, ponevadt nejen omlazuji, ale mail to vYznamnou vlastnost, to oslabuji, ba nisi nektere druhy choroboplodnYch bakterii v lidskem tele. Ultrakratke viny prochazeji tkanerni tela podobne jako paprsky X, ad ovgern jsou jineho sloteni. Ptidita se jim, to ptimo stimuluji dinnost tkani, jimit prochazeji. Mimo to pfisobi na krevni cevy takovYm zprisobem, to nastava zlepSeni vytivy.

Jate pted 15 lety mnozi meli za to, to omlazovani zristane navtdy pouze snem lekatske vedy. Dnes o omlazovani mluvi se Indio, ale zato tim vice se pracuje. Dnes se tit take utiva vhodnejSlho slova "reaktivace". Velka vet gna tech, kteti se podrobuji omlazovaci Wipe, posud dini tak potajnu. Ale jejich podet katdYm rokem vzrilsta tak, to net uplyne doba nekolik let, armada "omlazenYch" vzroste na ohromne mnotstvi. Dosuci vtak "nemocni" vyhleclavaji lekate, podrobi se ledbe, jet v 80 procentech jest ridinna, lekate zavaZi k mldeni a jdou svou cestou. Obavaji se risme gkri tech, kte • i o pravem stavu veci nemaji nejmenSiho poneti. Nasledkem toho, to reaktivace mate v mnoha p •ipadech prodloutiti zivot, dostavi se ureite dtive nebo pozdeji akutni socialni a industrialni problemy a tak veda podava svetu novY, ttrdY oti'Sek k rozlousknuti.

Skutedne omladnuti v'Sak neexistuje. Sedmdesatileti nemohou se stati tficetiletYmi, aspori ne ted'. Ale zprisob omlazeni roku 1936 mate prodloutiti lidskY vek o deset at patnact let. Zvitata, na nicht se konaji pokusy s omlazenim, tiji o dtvrtinu &le jejich pramerneho tivota.

Kdo nema, odprircri, nestoji obyTRIlsIEROV ELEXIR dejne za mnoho.

Z HORKEHO ViNA Joseph Triner Co, Chicago, Ill 3 Nejvfge Uspokojive.

Jacob P Calsbeck, Orange City, Iowa, pige: "Utival jsem nekolik leeivych prosttedkri proti zacpe, avgak musim kid, ze Hoboko jest nanejvY'Se uspokojivYm. Kdyt uZivam Hoboko jdu pravideine na stranu a mohu dobte spati." Dra. Petra Hoboko pravidluje stteva, posiluje vYkonnost taludku a odstraiiuje jedovate nedistoty ze soustavy, prckazuje tim blahodarnY ridinek na vS'eobecnY sta y zdravi. Neni prodavano lekarniky a mate byti opatkeno pouze od mistnich jednatehl. Pro informace piSte Dr. Peer Fahrney & Sons Company, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

Ve sUedu, dne 25. bfezna f936.

Mozek pracuje i kdyi spime. H. M. Johnson, profesor psychologie na universite statu Washington, zjistil, to naudi-li se nekdo nedemu nazpamet a usne pak, ze si, procitnuv, vec mnohem rychleji a uspotadaneji vStipi do pameti, net kdyt se tete filoze pane OW, anit mezitim spal. Studenti, s nimia se pokusy konaly, vzpomneli si lepe a take se znovu lope nautili riloze Casteene zapomenute, kdyZ se mohl osm hodin vyspat, net kdyt se k ni musili po kratSi ci deli dobe bez spanku zase posadit. Rozdily byly az 40 proc. ye prospech spankoveho oddechu. Dr. Johnson vysvetluje zjev ten tak, ze si mozek vnucenY

ilkol ye spanku rovna, ze si to vSak dlovek neuvedomuje ani v polospanku, kterY ptedchazi usinani a kterY se dostavuje pki procitani.

Teprve kdyt je dlovek -bine bdelY, jakoby se rozpomnel na svilj fikol a tak vlastne pokratuje v to chvili praci, v nit ani ye spanku neustal.

—)0( PEORKUVC KALENDAik. Mame v zasobe jen nekolik PeeirkovYch kalendatil, ktere vyprodame po 50c, dokud zasoba stadi.

Pravidelna, cena 60c. P gte na te(dz) choslove,k, West, Texas.

oao

DIVADLO V DALLAS DRAMATICKY ODBOR TELOCVIt. JEDNOTA SOKOL ZIZKA sehraje

1

v Dallaske Sokolovne, 3700 Carl str.

v nedeli dne 29. biezna 1936 divadlo

Rozmysli si Maienko Vesela, lidova hra o 3 jednanich Napsal: Fr. Cimler — Retii tidi Fr. Rendl.

0 S 0 B Y: , Alois Vojtech tech, sedlak a starosta oboe Frances Kos Matenka, jeho dcera Leo Hamousek I Kmotr 8' modrcha, dohazovad Oldfich Parma Jenik Budil a Lud. TobernY Matej Kadaba Marie Vaneurova Kadabova, jeho 'tem Josef Fritz, spravce velkostatku 1 Evelyn Goebl Betka z kovarny Josef Jurdak Francek, chasnik Dej odehrava, se ye vesnici v soudasne dobe.

ZAtATEK V 5:00 HODIN ODPOLEDNE Spoledna vedete chutna jidla a tizne napoje.

HUDBA: VALtIKOVA — VSTUPNE: 35c OSOBA Uctive zve

1

Poirada ici vSrbor.

•:Coololoo■le.o■tHow.10.0•••■■•••■•o•■■ ,<I1Wo.wileoellooss........wttaso•••■■■■■oamo■o■wril•11101,■.•■•■oos.1.t.. o•Nomowovolor.o.anwoomo.s..",..o.i■oamoviown.s.olswolsewoalwo•Imipsw.empo ■o••••■:•■•■o•moo•so•otssq»)

ip

No"

Rid Pokrok Houstonu Oznamuje pokad spoledenskYch zabav, jet od otev •eni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanfi a jejich ptatel. puivisiloommoun Patovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

a

i

✓ NEDELI 29. BIA,EZNA — BAtA'S ORIGINAL ORCHESTRA. ✓ NEDELI 5. DUBNA — ILSE'S ORCHESTRA. ✓ NEDELI 12. DUBNA — BAtA'S ORIGINAL ORCHESTRA ✓ NEDELI 19. DUBNA — BAtA'S ORIGINAL ORCHESTRA ✓ NEDELI 26. DUBNA — LONE STAR AMBASADOR ORCH. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Dimly 25c.

ZABAVNi VYBOR.

•WuNINKIMNNAIIMIKNIIMPIA•11.0111111.1•11.60.4=WNENI1111111. ■.11111.01•1111.0111.0111.41•14,4■10.4111.01M11.41111,0111111.0111111.2111111•01111111114

VtSTN1R:

Ve sttedu, dne 25. btezna 1936.

Neodhodlanost je horSi ne2 neeinnost.

sraAvNE VYKONANA PO HrtEBIsli SLUZBA. V hodine *Zola zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni astav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne cent' jsou nail zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE elenem Pohtebni tiditel S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

E MILIMOTIS CESKt PRAVN1K Office nad NARODNI BANKOU Pise dYty, posledni yule, pfehlili abstrakty, zastava soudy vgude.

Porady, pljeky, notaistvi.

Texas.

Yoakum,

Dr. F. J. Ki'enek Zubni Lekai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

C.H ChernoskS, pRAvNtic Vytizuje veSkere soudni Ealeiitosti tiadovna : 821 Bankers Mortgage Buildin g . Dies 'did nauroti Kress hadove HOUSTON. — ?Emu,

OZNAMENfu Timto oznamuji vAem ptatelum, krajaniim a zakaznikfun, 2e jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov y am udelat to nejlepS1 a nejryehlej gi praci.

Volieiim okresu Brazoria!

PAN! ETHYL E. CORRIGAN oznamuje svoji kandiclatku o nrad okresniho pokladnika.

Svym deskYm ptatelam a ptiznivcum timto oznamuji, le se uchazim o tad pokladnika okresu Brazoria do primarni volby Unie daneplatett, stanovene na den 2. kvetna 1936.

Nemela jsem dosud ladnY ntad v okresu nez die svYch zkuSenosti co ueitelka citim se zpbsobilou zastavati *tad vydatne.

Jsem vdova s hatikem chodicim do gkoly. Po dvaadvacet rokti ptebYvam v Brazos Co. a mam zde mnoho ptatel mezi eeskYmi usedliky.

Za vas hlas a podporu ptedem dekuji.

MRS. ETHYL E. CORRIGAN, Angleton, Texas.

-0 Ude s obratenou polohou nosti. Nedavno jistY anglickY lekat zjistil u sveho pacienta, ze ma srdce na prave strane. Lazne Podebrady oznamily, ze v laznich se ledil nemocnY z Moravy, ktery mel rovnet srdce na opaene strane. Nyni dr. P. z Ch. vyS"ettoval 341etou nu na bolesti llueniku a pti torn zjistil, ze ma srdce vpravo, rovnel laludek, pfechazejici zprava do leva a jatra pod levYm obloukem Mbernim. RoentgenologickYm vy'Setfenim byla obracena, poloha vnittnich orgaml pine potvrzena. Dokonce roentgenove prosviceni ukazalo, le se u nemocne i sttevni klidky toei obracene, takle slepe sttevo je vlevo. Jde o anomalii, odchylku na podklade chybrieho vYvojolitho zalozeni. Je zajimavo, le pacientka nemela pied tim ladnYch

Strana 15.

Eeditel veznice (k trestanci praL "A jakou mate chut' k y e propukenemu): "Nyni vas vra"Velmi apatnou, pane doktore cime opet lidske spoleenosti" — mne nechutnaji ani jidla, ktera Trestanec: "O, ja jsem se mel ye jste mne zakazal!" vak take dobl'e!

SKRA, Al"

SEFCiK

Caldwell, Texas.

Obchod stfiZnim zbotim, cbuvi a 'Sa.tstvem a v ge, co do toho obchodu path.. Pi'ejeme si, abyste .s nami obchodovali a ruelme Vain za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

BNi DO

VENSKA

RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u loth Bremen a Europa, odkud jedete do PRAHY bez pkesedani.

Nebo cestujte na obliben:;7ch rychl'ch lodich:

COLUMBUS HANSA DEUTSCHLAND AMBURG NEW YORK VS,borne Zeleznieni spojeni z Brem do Hamburku.

Informace kter3ikoliv agent neb

IANl LINE AMBURC NO TM GERIV.:',1 LLOYD

515 Cotton Exchange Blg., HOUSTON, TEXAS.

BOLEST V ZADECH.

"Pies 5 roka bolela mne zada, Ze jsem chodit nemohla. Kdyt jsem sedla, nemohla jsem vstati. To bydeskY krejel a eistie, la straSna bolest. Nic nepomahalo.

Temple, Tex. (dz.) Odhodlala jsem se zkusit Nonat a to pouze 4-krat ptilolend pomohla.

Nyni mne boleji kolena, proto posilam pro jinou Nonat a vetim, cbmggNgggggi-,egJggggrg.7:-f:,7gys.g opet pomft2e. Mrs. D. Liska, Hazleton, Pa., 636 Arthur Street."

STEVE MARINIK,

■•■••••■••■■=MI.I.

Dr. Karel J. Hollub ZeskY Nita a operater, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon utadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745. goggiggaglitigg.

EilE3E3

I:1E3M

4.0.∎■••■■■•••■■■.Impo4so►.ewoONIK.sioa.oalwes.waor.

Anton's Cafe a Delikatesy

Nejlepgi pivo ve meste. Studene napoje.

NejchutnejSi jidla vgeho druhu.

Zastavte se u nas pokahle, kdy2 jste v Temple.

Na suche bolesti se nedava nova naplast, dokud prvni na tele drE. Prase. mast' je s Trade Mark:

"aaa V.& I. ONO

Cena Nonat jest 50c a $1.00, Poitou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike ptimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California )1Ls.; igggE:EIND113 DR. N. B. McNutt zubni lekat I.TRADOVNA NAD HARWEY'S CHEVROLET CAR AGENCY CALDWELL, TEXAS. (18-20) E3E3.E3E2 gEg

liDECEt

ANTON BRAVENEC glen Jednoty SPJST.

No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS. 611110~901,9111NMINIPeamosisso•set•Fideliadtelle910114).

•

tip Older SiSirej tastetw like tder this is ishi Yet it actually costs you less at 15 months ageing than it did at 12. What's more, Bottoms Up ; s genuine Kentucky straight whisky — made from a formula 65 years old! Try it today.

By BROWN-FORMAN Distillery Co.

,----

At Louisville in Kentucky

THE GREATEST NAME IN WHISKY

KENTUCKY STRAIGHT WHISKY

Strana 16.

Poufiveite k oznamovani

Mali Oznamovate listovy — mam na 1!E'! prodej. Kdo by si ptal vzorky,

ase

v2sTNtic °pet za ierifa rovy okresu Wilson.

eftv.ttigh."

Pouze resoluce soustrasti zasilane radq uvefejnuji se zdarma. Ozni• zdarma. 10 — -5 — 20 centn. libra. meni nmrti a dikfivzdini sonkrema Dovozne platim. Domaci deky ne- iakoi i Omani vzpominky beru. John Hradek, Portland, Tenn. musi bYti placeny.

(20-22pd.)

RESOLUCE SOUSTRASTI, My, niZepsanY resoludni vYbor.

Dorf Na prodej maid. farma 45 akru, na vyhodnem mist • VelkY tadu Hvezda Texasu els. 47 v Seavetrnik, staje, vinnY sad, hru:s-- ton, Texas, vyslovujeme timto u ky, broskve, pekany. Ponta a mlekak ptimne citenou soustrast , manpodle, blizko mesta, VSe se tam dob- Zen, ditkam, otci, bratrum, sefe proda. Ptidina prodeje jest, 2e stram a ostatnim ptibuznYm nad jsem sama. Julie Ptaeek, Box 411, nmrtim jejich manZelky, matinky, (19-20) dcery, sestry a nak mile spoluse• Baytown, Texas. stry Ella Janieek, 'Dr TABAK usTovit na prodej. 10 a 15c lib. nevyplacene. Joe ktera jeke v mladem veku 32 let, BuryAek, Portland, Tenn. (17-20pd) dokoneila svoji pozemskou pout' dne 17. biezna 1936.

Vime, pozilstala rodino, ze zdDIP Koupim — menk farmieku blizko mesta. Pike pod znadkou: rmutek vas nad odchodem yak mile matinky jest velikY, avAak bu"Kupitel", Vestnik, West, Texas.

(17-20pd.) dit vam alespoil dastednou irtechou, 'Ze my, elenove na'Seho kadu, soucitime opravdove s vami ye vaair PAMATUJTE, 2e nachlazeni na ::;em zarmutku, neb resoludni vYprsou maze piivoditi zapal plic a bor v peti tYdnech vypisuje drukonedne i smrt, tedy zavdas upo- hou soustrast, a jedna bolestnejttebte toupalt y Liniment a bude neZ druha; v prvnim ptipade dobte. Horke obklady to vezme za- zilstalo 9 ditek, kteti nemaji otce meziti pichani na prsou a ludi2 ani matky, a po sestie Ella Janinutno upotiebiti velkou lahev za dek tti: Helenka lileta, Martieka $6.00. Wechny Ceske lekarny jej od- 7leta ,a Eduard 4 hodiny start'. Vyporueuji. Kde neni lekarny pike vkchni, kteti jste byli sirotci, vite, ptimo a pokete M. 0. na John tou- co jste vystali ,ale tyto detieky to pal Co., Caldwell, Texas. (Fb-Mch) teprve °dekavit, tteba je to otec, dededek, pradedeeek i prababidka, ale co je to platne, kdyt ten mate ein htejici klin schazi. A tak volame: "Na shledanou, sestro s tebou jiz se loueime, s bolem v srdci, slzou v oku, ztraty tvoji All political advertisements KratkY eas jsi byla s nami, must be paid in advance. nable podt'at iivot NIZe uvadime kandidaty, ktepteddasne odchazi g od nas, Vas it ioc khicahs appriom d pa ro r u ✓ odpodinek vednY, synj.

1171 ad se m"o dk ar ai ✓ kratkem Ziti ka'idY kach. dne 25. eervence 1936. pinit jsi se snaaila, OKRES FALLS, LIMESTONE, a tak v spolednosti nal, nadarmo jsi nekla.

McLENNAN A MILAN. J. B. (Bert) FORD ✓ upomince mile vklycky za statniho senatora. budeme tebe chovati, a kaIdY synj fikol Verne, W. R.' NEWTON tak jako ty konati. za senatora z 13. sen distriktu

OZNAMENI I KANDIDATU

OKRES FORT BEND: JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vS7berdiho dani OKRES MATAGORDA OSCAR BAKER za okresniho soudce.

HARRIS MILNER za gerifa.

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu.

M. L.ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu.

.11111■11•01•Mir

11■IMININSMINa

OKRES WILSON: A. B. CARNES za gerifa.

OKRES BRAZORIA: PANt ETHYL E. C?ORRIGAN za okresniho pokladnika

A vy ditky, kterYm matku smrt tak nahle odjala, a vas title jeji lasky, pede verne zbavila, neztracejte mysle, hled'te veelijak zde prospivat, by vas otec i dededek i pf•atele, mohli se z vas radovat."

Dano v Saton Texas, dne 20. bkezna 1936.

J. F. 8eMik, H. W. Hejl, J T. Junek, resoludni vYbor. "aedulko, be-2 do loZnice, v pradelniku ye tteti ptihradce od spodu je klubidko zelene viny, dones mi ii." Jenda poslechne, otevte pradelnik, podiva se na klub ko, zavie a okamkte hlasi: Maminedko, at tam ja nedosahnu."

"Dobte Jenidku: coz kdybych • ekla, ze je v pradelniku dokolada?" — "To bych ti ji pf•inesl, ptistay!l bych si stolidku"

A. B. Carnes, serif okresu Wilson po 18 rola'', oznamuje, 2e se bude uchazeti o znovuzvoleni do tohoto utadu v demokratickYch kach v dervenci.

Jeho dlouholeta zkugenost, co nadelnika vymahani zakonii tohoto okresu a jeho dinnost co fitednika po celem okoli, jest tak znama, nepotkebuje Zadneho dalkho seznamovani se s lidem tohoto okresu, kde ztravil celY svilj aivot.

Carnes byl jmenovan S'erifem v prosinci 1917 na misto vysloukleho fitednika, kapt. W. L. Wrighta, jen2 byl 'Aerifem po mnoho ran a jen2 se vzdal sveho ntadu, aby nastoupil co hlava novezorganizova# ne kompanie texasskYch rangern.

Do to doby 'serif Carnes slouZil co priruei serifa a po 4 roky byl kresnim komisatem 2. precinktu, nea tento byl rozdelen. Dobte obeznamenY v okresnich zalektostech, co komisat a vymahae zakonn, s nabytYmi vedomostmi ye sluthe ntednika, stal se jednim z nejznamej gich oficialn tohoto okresu.

Kdyl byl tazan o jeho fisudek pti

Ve stiedu, dne 25. bfezna f936. iikednim oznameni jeho kandidatury za gerifa, pravil: "Sloan jsem lidu meho okresu diouho, abych podaval neje,kou platformu aneb sliby. Lid zna mnj zivot, rekord a touhu sloukti spravedlive a nebojacne v tomoto dfilektem fitade, do ktereho mne volil v minulosti • einim pouze jeden slib — 2e budu vykonavati sve povinnosti dale bez obavy a nestranne, a budu zachazeti s jednim a kaidYm stejne ye vykonavani me sluiby. Nemam 'Zadnych zvlaknich pl•atel, abych jim nadrioval, a 'AadnYch neptatel, abych je trestal, ale jestli uznavate, ae bych mel bYt °pet zvolen za Aerifa, vynasnaim se dle nejlepSich schopnosti, abych pinil povinnosti zakona a poskytnul vam v'aem slutbu, kterou mate pravo ode mne °dekavati. Pfirozene,ze budu si aktivni podpory a hlasu voliett i volidek tohoto okresu ,a aadam, abyste o me kandidatute laskave a nalekte uvaiovali."

(Pol. Adv.)

ti

HIP Vymenim za cokoliv — Fridair motor, 1 1/2 k. s. a spojeni, coils.

Dale stroj na mleti masa, Daytor vyrobek V2 k. s. Oboje zanovni. Neb se proda lacino. 6eehoslovak Pub. (20-21-pd.)

Co., West, Texas.

DIVADELNI KROUtEK "HLAHOL" V HOUSTON, TEXAS pofada

V radove sini Pokrok Houstonu cis. 88.

V nedeli, dne 5. dubna

1936

VE PROSPECH

ESKE VirSTAVKY V DALLAS PROGRAM: Pani C. H. Chernosky

zpevni eislo sl. Bohumila Studena Trojhlasne zazpivaji sl. Irma Smith (Si. Norma Myer's Za doprovodu sl. E. Muogron Sl. Studena zpevni solo Pani C. H. C'hernosky zpevni solo Dr. Kopeckeho Pak nasleduje: 111111111111(1111111/1111P/11

Divadlo pod nizvem

"TULA= DOBRODRUZSTVI" Fraka o 3 jednanich od Karla PiSkote OSOBY: Vojtech 8edivy", soukromik br. J. Kapar Alma, jeho 'Zeno. ses. Fr. Olexova Cecilie Trakova, ptibuzna Anna Kelnarova JUDr Pleva br. Fr. Olexa, ml.

Alois Bartak, tovarnik br. Jim Kincl Matylda, jeho Z.ena ses. Kalouskova.

Rudolf, jejich syn br. Urbi§ Rorejs br. Kalousek Vincek, tulaci br. KostomlatskY Pepka ses. M. Kalouskova Julda, slaka ses. M. Kelnarova Oetnik, br. A. Valla Relii vede br. V. Kelnar, ml.

ZA5ATEK Pi%ESNE VE 3:30 HOD. ODPOLEDNE

HUDBA — ILSE'S z La Grange VEER TANEC. — VSTUPNE 40c Uctive zve

Vkbor.