Vestnik 1936 04 01

•

tini.ered as second class mail matter, January 3rd, 1033 at West, Texas, under the Act cf Congress of August, 24th, 1922 RO5NIK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 1. DUBNA (APRIL) 1936.

eisLo 21.

PRESIDENTOVA PRACE RESIDENTSKt fikad SpojenYch Sta.tri neni vice snadnou praci, jako kdysi' p bjrval. Za onoho easu ndeelnik statu musel pouze dopoledne ztravit n'ekolik hodin v kancelati, pkijmouti denne nekolik navttev a vyjma v dobe voleb, pronesti do roka asi pal tuctu napsanYch keel. Avtak ty doby se zmenily, jak jasne dokazuje zkutenost, ad okamiiku, kdy do Bileho doniri: vstimpil Franklin D. Roosevelt.

President Wilson pracoval s mentim ttdbem, net' jak ted' vyfizuje zaletitosti Bileho domu i v mrtve letni sezone. President Hover zvettil sekretariat Bileho domu na tki osoby a padesat pomocnYch sil, kdetto dnes presidentska kancelat eita 150 lidi, kteti vytizuji kupy potty, jet denne dochazi diky mnohostranne einnosti presidenta Roosevelta.

Nekteki iikaji, 'le to dckazuje presidentovu lasku k povinnostem, jini, 'te p •epjal svrij vliv na tizeni vlady Spojench Statri. Ale ZadnY z techto vYklactri neni spravnY, aekoli pan Roosevelt zkejme je ptesvedeen, ze je dobre mitt vetti vliv net jeho pkedchridci na tizeni osudu americkeho naroda. I nejsilnejti osobnosti jeho kabinetu jako statni sekretat Hull a sekretat vnitra Ickes, jednaji pouze s jeho vedomirn a souhlasem i v betnYch vladnich problemech, kdetto ostatni elenove kabinetu jsou vettinou jen pouhYmi sekretati, vedoucimi pkislutna ministerstva pro presidenta.

Takove ptime ovladani betnYch veci, nemluve o dlouhe •ade rriznYch agend, zdalo by se nemotne a skuteene by nemotne bylo, kdyby president - Roosevelt nebyl tak ritasne pilnYm pracovnikem. Jeho pracovni den zadina ut kdy rano v posteli snida. Potom nastava jeho osmihodinovY pracovni den, kterY zkidka kdy mine, aby neptijal patnact at pade sat navttev, jednotlivc0 i celYch deputaci. Za techto navttev president ustaviene poutiva telefonu, diktuje desitky memorand a dela si nespoeetne poznamky tutkou na listky, rozlotene Uhledne po psacim stole, z nicht katclY ma vytittene zahlavi, oznaeujici, pro ktereho elena kabinetu je ureen. Alespori styli veeery ze sedrni venuje konferencim a korespondenci. tetni president! SpojenYch Statri sloutili etyki nebo csm let, anit by byli provedli jedinou akci tak tirokou jako je plan presidenta.

Roosevelta, kterY vtak nema. 't adne zakladni spojitosti s NRA. Ale o presidentu Rooseveltovi musime iici, ze i kdyby nebylo hospodakske krise, jiste by mel nejakY program na zdokonaleni obci a prrimyslu, take by jeho ka.nceUM prochazel stejnY poeet navttev jako nyni a svetla v presidentske kancelati by hoiela stejne dlouho do noci.

Uvatime-li vtechny ty velke plany a akce, oznadene symbolickYmi pismeny — NRA, PWA, AAA, HOLC a EHA — pochopime, pros kdysi tak dynamicka osobnost, za jakou byl povatovan plukovnik Theodor Rosevelt, se zda pouhYm pensistou vedle synovce Franklina. Ale to neni vie, nebot' nynejti president SpojenYch state vzal na sebe nejvft obtitnY rikol

a zodpovednoSt za vedeni betnYch vladnich veci, jsa patrne rozhodnut vedet o vtem, co se kde deje. Na svYch tiskovYch konferencich je vtolycky hotov diskutovat i o nejvzdalenejtich regionalnich otazkach.

KattlY president je ustaviene oblehan pestrYm davem • lidi, od vysokYch ritednikri a vynikajicich jedincri, kteti s nim ptichazeji porozpravet o ureitYch problemech, az po blazny a tecretiky, kteki jsou ptesvedeeni, F''rtAEMAJArfertA/zAAPAIATitriBAAAAAAAAAAA 0 • SJEZD nageho Bratrstva stanoven byl a usnegenim Hlavni tkadovny na den 3.

• srpna a dny die petieby nasledujici. 5f1 • Stanovni vjrbor sjede se v East Bernard • dva dny a ffeetni vjrbor den pkedem. f7

tt

SLOVANSKA Podporujici Jednota statu Texas vyplatila az dosud 81,916.'746 (skoro dva miliony) umrtni podpory.

Ei HODES

cg

APAAFIRIAAPAANDCAlc

by mchli rortetit vtechna zla sveta, kdyby jen dotla siuchu u presidenta. Tito lids se vyhYbaji ptedpokoji Bileho domu a pcsilaji telegramy a dopisy, jejich poeet dosahuje denne tisicoveho mnotstvi. Mimo to dochazeji ustaviene tadosti presidentovi, aby se sileastnil odhaleni nejakeho pamatniku, aby telefonoval pozdravy rriznYm sjezdrim nebo navitivii politicks " • problem bylo by mono odstranit neTento kolikerYm raznYm odmitnutim podobnYch dosti a vytYdenim nekolika ptedpisri, jet by AEAAAEAAAEgCIKAEIEAAAAAAAAAAAAAAAAA Spoke. cis. 8220 Certefiltat Cis. 3808.

ODBOR POSISTENI STATU TEXAS Timto se stvrzuje, SLOVANSKA PODP. JEDNOTA STATU TEXAS, Fayetteville, Texas spinila die ptisetneho vYkazu vgechny ric potada yky vztahujiciho se zakona a timto se ji dava pra y° provozovati obchod bratrske podpurne jednoty v hranicich statu Texas pro rok koneici 31. biezna 1937.

Na svedectvi eeho2 ovekuji svilj podpis fx a pkikladam svoji fikedni pedet' v Austin, Texas, tohoto dne 26. btezna 1936.

R. L. DANIEL, komisak odb. pojigteni. ftt EREAAAAAAAAA12AAAAAAAHADAAAAEIARA

znemotnily vyutivani presidentova easu. Avgak SHY dam je konec koncri politicks ztizeni a ti, kteki kidi jeho zaletitosti, od presidenta dole, museji umet mime odpovidat, aby odvraceli hnev lidi. Dale nutno katclY tYden vatne uvatovat o rovnomernem rozdileni politicke ptizne, nebot' uprazdnena vladni mi-

sta museji Ip tt obsazovana presidentovYm jmenovanim.

ZadnY president jests nemohl fidit svilj tad jak by chtel a mel podle toho driverne radce a ptatele, east() bez ritedniho postaveni, k nimt se mohl kdykoli obratit o radu. Mut, nejblitti presidentu Wilsonovi, odetel z einne slutby letos v zime, kdy onemocnel Louis McHenry Howe.

Bezprosttednimi presidentovYmi pomocniky jsou Marvin H. McIntyre a Stephen Early, z nicht' katclY ma titul sekretate Bileho domu.

Pan Howe je prvnim sekretakem. McIntyre vteobecne zodpovida za bezprosttedni navttevy presidentovy a vede jejich seznam, zatim co pan Earle dohliti na vSter budoucich nattevnikti a udrtuje styk s dopisovateli Avtak pcvinnosti pana Earlyho se tak znasobily, ze nedavno byl ke ttabu Bileho domu ptibran William Hassett, bYvalY novinat, jent ma pomahati ve styku s tiskem.

Vedle toho je v Bilem dome tada pomocnYch sekretatti, kteti vykizuji bane zaletitosti a spousty potty, ktera katdodenne dochazi.

President Roosevelt vic net dva roky vedl svoji kancelak neu.spotadanYm zptisobem, protote chtel ptesne vedet, co ktera kancelat dela. Proto jeho pracovni den byl vypinen konferencemi s vYznamnYmi Utedniky. Dnes se snatl zbYt vettiny takovYch konferenci, aekoli jejich poeet jette nebyl znatelne sniten.

Nebot' tak dlouho, dokud rrizni neodvisli einitele budou provadeti dalekosahlY reformni pr.ogram, president musi udrtovati fizkY csobni styk s jejich diedniky. Oini tak prostiednictvim kratkYch zprav, jet pravidelne dostava. Tyto zpravy nejsou rikednimi dokumenty, nYbrt jen struenYmi memorandy.

Jsou odevzdavany presidentovYm tajemnikilm, kteti je ukladaji do velkeho drateneho kcte na jeho psacim stole. V okamticich cddechu je p rohliti a na konci pracovniho dne jsou odneseny presidentovi na noani sto-lek, aby si je proeetl, at se odebeke na lritko.

Co neni obsateno v techto memorandech, president zpravidla najde v nekolika novinach, ktere pan Roosevelt prohliti net rano vstane.

Protote ma stejne dobrY rich po zpravach jako skvelou pamet', zpravidla si sam vybird ritedniky, s nimit chce toho dne uvaZovat.

6asto tento seznam, napsanY presidentovou rukou je tak dlouhY, ze jeho sekretariat musi vraceti senatory a jine, kteti citi, ze maji pram) presidenta kdykoli nayttivit, Kdyby president mel kdy hrati tennis nebo jezditi na koni, potom historie jeho vlady by se byla docela jinak utvatela. Avtak jeho pottebu pohybu a cviku dokonale kryje kratke plavani a masat katcleho veeera; a jedna nebo dy e kratke automobilove vyjiterky tYdne patrne uspokojuji jeho ptirozenou touhu po riniku z Bileho domu. Jinak vyhledava pouze dutevni povzbuzeni a to naleza v praci.

Necht' je koneenY risudek o presidentu Rooseveltovi jakYkoli, ti, kteti blizko neho (Dokondeni na strane 12.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelski Dopisy, jei• by obsahovaly nefeene, neb vadne polemiky, poiadatel piedkiida vo smyslu stanov Tiskoveruu Vyborn k vlastnimn rozhodnutf.

Rad San Antonio, els. 133.

Pfigti nedeli, 5. dubna budeme potadat pravidelnou •adovou schrizi a 2e se blili doba sjezdu, myslim, 2e by bylo zahodno, by se probraly nektere body, tYkajici se na gi Jednoty.

Tel jsem nee° zaslechl, vYbor, kterY ma na starosti pilpravit nejaky program zabavni pH ka2de schrizi, ma nee° za lubem, neco tajne kuje, jakesi ptekvapeni pro v gechny, proto necht' si nikdo neda ujit pkile2itost a kus to tajnosti urvat pro sebe.

Dale dodavam. Koho jmeno bude vyta2eno, dbstane $4.00, jestli bude pfitomen; jestli pHtomen nebude, octane na pfi gti tah $5.00.

Jak fad oslavil sve devatenactilete vYroei zalo2eni tadu? Daroval na eeskou VYstavu $100.00 a e'eskY den, dodateene $25.00. Necht' druhe fady nasleduji.

Louis Dressler, taj. flid Cechoslovanii cis. 92.

Fort Worth, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Timto vas upozorriuji, 2e na ge pravidelna schtize se bude odbYvati o tYden &l ye, a to prvni nedeli, 5. dubna, jeliko2 druhou nedeli jsou svatky velikonoani a elenove si pfeji, aby mohii tu nedeli u2it pro .sebe a hledat malovand vajieka.

Dale zaroveri yam oznamuji, 2e na gi herci se tu2i a chteji nam sehrat p'ekne a vesele divadlo na tu samu nedeli 5. dubna, tak se pkijd'te mezi nas pobavit, litovat toho nebudete. Dal gi vain vysvetli divadelni v'bor.

Proto neopomerite a dostavte se v gichni do schrize i na divadlo.

S bratrskS7m pozdravem, Alb. "ilhavY, taj Rad Hvezdnaty Prapor Cis. 55.

V Tours, Tex. Cteni bratfi a sestry!

Oznamuji vain, 2e schrize v dubnu se bude odbYvati 5. dubna, prvni nedeli v mesici, neb druhou nedeli nam pfipadaji Velikonoce. tak by se ZridnY do schrize nedostavil. ✓ bfeznove schrizi jsme pfijali do fadu ses.

Anna 8embera a Albina Svadinu, kterY latestoupil z detskeho odboru. nebylo by jig na ease, aby Hl. 'Ufa• dovna oznamila hospodafskY sta y Jednoty a spravu ridetniho vfl3oru za rok 1935? Z mesienich zprav br. rieetnika H1, ftaciu si nic nevybere, jen je v2dy uveden obnos vSidelku z bondri, ale ztraty ye vYmene nebo prodeji tam nejsou 2adne, a tech ztrat, jak mnohYm znamo, bude za loriskY rok dosti.

Po druhe napi gi o to veci vice.

S bratrskYm pozdravem, Louis Svaeina. taj.

Rid Woodrow Wilson els. 146.

Galveston, Texas.

Bratki a sestry!

Pravidelna schrize fadu Woodrow Wilson odbYvana bude prvni nedeli v dubnu na misto druhou nedeli ,neb na druhou nedeli v dubnu pkipada Velikonoeni nedele. Tak se dostavte do schrize prvni nedeli, 5. dubna, ye 3 hodiny odpoledne.

Jennie oodek, taj.

Rid eechoslovik eis. 141.

Timto stvrzuji pfijem nemocenske podpory pro nyni ji2 zesnulou sestru Veroniku Valerian. ftdd Cis. 24, $2.00. Po $1.00, i-ad Cis. 122 a 92; tad els. 97, 75c. Po 50c, kady Cis. 30, 133, 150, 145, 94, 101, 90, 95, 146, 13, 62 a74. Po 30c, tidy Cis. 99 a 123. 6islo 73, 45c; els. 121, 35c.

Po 25c, tady Cis. 153, 3 a 147.

VESTNiK Podporu jsem vyplatil pozristalSrm, ponevadt sestra Valerianova skonala drive, net jsem pro ni podpory obdrtel. Jmenem stale rodiny srdeene dekuji.

S bratrskYin pozdravem za fad 6echosloyak Cislo 141: Jos. Tatka, taj. a pokl.

STUDENTSKE DIVADLO. Z Robstown, Texas, se oznamuje, ze studenti de gtiny na Texaske statni universite v Austinu s jejich profesorem Miekem sehraji ve velikonodni nedeli, dne 12. dubna v osadni sini v Robstown v 7:30 veder krasnou, dosud v Texasu nehranou veselohru "Maminka se vzboutila", o ttech jednanich. Odekava se yelika jako v letech ptede glYch. Povezte ptatelrim a znamYm o divadle a ukaite studentrim, to jste s nimi. V mladetii je nage budoucnost. — Na shledanou se te gi studenti.

MILUJ SVEHO BLiZN1110, A KDYi MU ES — HO! Ceti jsem elanek "Radium" od dr. L. P. Netarduse, zubniho lekate, jakot i elanky Rev. A. Ragky z Amansville a Rev. Jana Margalka, kde tito dpp. haji pana &Me a kompresy jim prodavane, ktere tolika lidem pomohly.

Dle techto Mann lze soudit, to dr. N. ma namiteno proti StfitovS7m kompresam. Prod'?

Protote p. Stfit je moitna katolik a dr. N. snad te2? Nebo ponevad2 p. S. je destnYm mii2em a uptimnYm vlastencem a dr. N. tat eeskeho privodu? — Nebo mysli dr. N., 2e vgichni co v novinach za uzdraveni dekuji zminenYm kompresam a je proto odporuCuji, jsou lhafi a podvodnici? — Ja jsem byl po tficet let trapen revmou, nejvice za zmeny poeasi a v zime, at jsem v pikovaece nadobro ulehl, museli mne i krmit, a jelikot vie, co jsem u2ival a zkougel selhalo, koupil jsem od p. Bernarda Stfi2e, Box 712, San Antonio, Tex., v zafi 1928 radiove kompresy a 4. listopadu 1928, kdy na Ermisove platforms nagi senatoti pp. 8ulak a Mansfield feenili pro zvoleni Al. Smitha za presidenta, — jsem tem• to panrim a vgem druhYm pfitomnSrm pfedstavil pana Strize, kterk tam nahodou 2e jemu mam co dekovat, ze jsem ji g mohl vgechnu praci konat, ale vzalo to jests dalgi dva mesice, net jsem se citil docela zdravSrm a jsem jim dosud. Ma 'Zeno, trpela 2alUdeenimi potitemi a syn, nyni chernik, upinym vysilenim nasledkem namahavYch studii a oba se brzy uzdravili (jsou dosud zdravi), cot jsem tehdy Utedne odptisahl. Cele giroke okoli vi, to je to pravda, v gichni se divili, jak brzy jsem v gechnu praci konal. Kdyby kompresy nebyly dobre, nemohl bych den ze dne, ode tmy do tmy pracovat. Koupil jsem je tehdy na nalehave odporuCeni znamYch, (je nas zde vie, co nedaji na kompresy dopustit).

Ja bez nick nikdy Wit nechci a °pet je trpicim odporuduji.

Kdyt redakce uvefejnila elanek dr. N., zajiste neodepfe auto skuteenou pravdu !pro dobro trpicich otisknout. P. Sttitovi dovoluji toto co oznamku v jin'ch Casopisech uvetejnit, ale v'lohy za uvetejneni v jinYch novinach musi hradit dasopisiim p. Sttit sam.

S pozdravem, Frank Krejci, Rt. 3, Weimar, Tex. Pozn. red. — MnohYm dtenattim jest asi z deskYch i anglickYch novin zna.mo, to tti p. Krejeiho byli vkly nejlep gimi studenty jak v High School tak na universite. Jeho syn je chemikem, slotil s vyznamenanim zkougku mistrovstvi vedy, (Master of Science) a dalgich vyznamenani se mu dostava.

(20-21) Robstown, Texas.

Zminka br. V. Kueerou, udinena ye Vestniku, to jako Corpus si vezme Robstown na starost, neptijimame, my jsme v stavu o sebe a n.age zaletitosti postarat se sami.

Dne 15. btezna jsme konali na ge tadove schrize a to SPJST. a RVOS. a nisledujici nedeli men jsme schrizi osadni. PH techto schrizich byly povoleny obnosy na Ceskou oslavu pH VYstave v Dallas, a sice: ftici Robstown 61s. 117. MIST. $10.00, dtive povolil a bylo 0-

Ve stkedu, dne 1. dubna 1936. deslan0 $2.50, tedy $12.50. Nag tad ma jenom 24 &eau, a to jegte jsou nekteti, kteti zilstavaji s plaoenim hodne pozadu. Spolek Robstown Cis. 105. RVOS. povolil $25.00 a Osadni spolek, jsou to vetginou vtdy tyte2 lido, $20,00. Celkem tedy $57.50, cot je vice netli jsem sam odekaval. Je videt, to ten narodni duch s. hrdost jette v nas Zije, alespori u vettiny.

Br. Bartoti, to vi g, to poslouchal, oni hoti na me taky vkly s oznamenim pamatuji, za cog jim dekuji.

Tak zaseto ut je, bavina se zaeind hezky tadkovat. Ti, kteti zaveas nemohli zorat sva pole, budou natikat brzo na sucho. V sobotu nas opet navgtivili na ge dye dcery a zet' p. J. Peter ze Sheldon, te gilo nas. V pondeli, kdy jsme jeli dome, videli velikY oheri, mezi Houston a MiSsouri City. Hotela velka klubovni sin, znama pode jmenem Loma Lindy. Na F. J. M. zdar!

ZPRAVY Z OKRESU BELL. Temple, Texas.

U nas se nejak pro oslavu Stoleti pomalu rozmYglime. Byl tu organisator a tet tajemnik Ceskeho Sdruteni, na g mil' redaktor a v obou sinich tu pfednesli peknou a procitene ptilehavou tee, proe je tteba se pied americkou vekejnosti ukazat, ale zda se, to jsme si to nevzali k srdci. Jsou spolky, co pfispely na oba ridely, take se budou ye vgech sinich potadat zabavy, jejicht cel' ptijem ptipacine ye prospech Centennial, ale to je gte neni dost, zde je potteba svorne prate, a to hodne. Kdo chceg se podilet na 6eskern dnu, jak'mkoliv zpusobem, ptihlas se u vYbort. Pro zpev anebo tanec 13esedy musi bYt v gichni zapsani do Velikonoc, aby se potom ut doopravdy zadalo s udenim. Wbor zase by mel zkusit sehnat penize na dovoz jak zpevakil tak taneenikri do Dallas, aby tito nemuseli sami tolik obetovat.

Kdyl budou jezdit do zkou gek a obstaraji si obleky nebo kroje, pak osada a spolky by se jim meli obstarat aiespoii o cestovne, motna pak by se jich vice hlasilo.

Sokolska, Jednota Seaton ut nacviduje prostna, pro oeskY den v Dallas, jehot se mini srieastnit, poked motno, v pinem poetu.

Divadelni ochotnici se udi peknY kus, kter' mini nekdy na Velikonoce sehrat. Je to kus "Kdy2 ma Leta nebezpedna leta". Je to nevinna, veselohra, ktera se bude libit jak mladYm tak starYm; proto pozor na oznamku, ktera bude ye Vestniku.

Dne 4: dubna, tedy tato sobota je dnem voleni gkolnich dozorcii. Techto voleb by se meii sridastnit v co moino nejvettim poetu a to proto, ponevadt pH techto volbach y ou se tat okresni tkolni vYbor, "County Board", a na tikete za cell okres je krajan A. J. Sodek z Ratibote. Protote prate tohoto vYboru se tYka na gich venkovskYch akol, je tteba abychom se postarali o to, aby tam byl jedenkrat zvolen tat krajan. Pted dvema lety jenom nekolika mak) hlasy jsme to pro'Ash, to br. Frank Mare g nebyl zvolen. Proto pojd'me v gichni k volbe. Do prava tohoto viborn spade.: Mani zmen v distriktech, na tadost volied meneni hranic distriktu, spojovani v tak zvane consolidated district, povolovani ptenosri, "transfer", ptenos statnich fondri pro akolaky, kteti nav gtevuji high school v Priem distriktu net jsou zapsani, povolovani penez na dovozne tkolakii po "bus" atd. Maji pravidelne schrize Ctvrtletni, mimo 8 motnYch mimotadnYch. Myslim, to uznavame, to toto misto si zasluhuje tat jednou bit obsazene krajanem, eehot dosahnem, prijdeme-li vtichni k volbe.

Na konec jests chybi nam zde dett', kde ho J. K. nadbkva, poglete sem.

Zubni lekat je jednim z male hrstky mute, kteti dovedou tens porueit, kdy smi otevtit anebo zavtit rista. * * Nadeje se podobe, muzi, snaticimu se zachranit tonouciho. Kdo se ji chytne ptilit pevne, utopi se i s ni.

• • • jak umiraje byl bys si peal Mi.

Ve stieclu, dne 1. dubna 198G. AJISTE mnoho nakch lidi, bud' z nepraZ Yeti° pochoperri neb z lhostejnosti ku

vtiemu, co se bez finaneni abet neda provost, klade si tuto otazku, ale jen tajne, pro sebe.

Povaiuji to za zbyteene vyplytvani tisict dolart, jen aby se tim pomohlo k lesku nekolika lidi, kteti jsou snad v dele hnuti, a nevidi v tom pro tiirk vetejnost nejakeho vYznamu, a proto se chci pokusit kaZdou takovou domenku vyyratit a dokazat fakty 'tie ti, kteii jsou v 'Cele hnuti, maji z toho tu Utechu, maji pfilaitost zadarmo se nastarat, nashe.net, upracovat a ten finanene obetovat, aby upozornili za pomoci ostatni Ceske veiejnosti celou jinonarodni, hlavne arnerickou veiejnost na POV8ECHNOU VYSPELOST TEXASSKYCH NA8INCM Tedy pro dobro vtiech!

Zaletneme si v mytilenkach neb vzpominkach na doby a pomery, ktere vladly pied padesk', tiedesati a vice lety a pajdeme ye vzpominkach na dobu valeenou a dnetini.

Ti stall ze zkutienosti si na tu dobu vzpomenou, mladtii z vypravovani a easteene zkutienosti.

Kdyt jsem pied dvacetietytmi roky ponejpry vstoupil na texaskou pevninu, citil jsem v sobe zvlatitni radost, ze jsem se ocitnul z dosahu rakouske knuty, v zemi, kde je pina volnost, volnost slova, tisku atd., rovnost a bratrstvi, ale brzy jsem z yypravoyani starch ptistehovalca sem tam vypozoroval, ze vtie to o 'dem jsem snival, neni pro natiince, tem ae se to svobody pinou merou nedostavalo (jejich vinou).

Kdyti prvni ptistehovalci rortroutiene usazovali se po rovinach texaskYch, byli to vettiinou Tide z venkova, rakousko-nemeckou rozpinavosti zaktiknuti a s nevelkYm tikolnim vzdelanim, a a2 na male vyjimky, vyhledavali tiche., nejradeji dale ad americkYch usedlika. Hledeli si jen prace a zase prace a pro zmenu dkiny. Sem tam schazeli se u kostelieka jednou za Cas v nedeli, neb obeas mestedkach, a zase stranili se americkYch sousedt, eimZ je na sebe upozornili a Americana pak z opraynene zvedavosti vyptavali se pH.stehovalcil startiich, ale nemeckYch, kteti od nepametna vyznaduji se doternosti, co ae jsou to za cizinci? A tu Nemci vystihli situaci, vy• stihli vhodnou ptilektost ukazat tern dobrYm deskYm ptistehovalcum svou nenavist a potadne je pied Amerieany olakovali a ubotii natiinci v dobe pazdejtii, neznajice tee, na razne naralky od syYch americkYch sousedii se jen dobrosrdeene usmivali a ptisvedeovali a tim se svou nesmelou skromnosti se pied oeima americkeho lidu poniZovali. JiZ co jsem S3 zde octnul, nekolikrat jsem si ,tr prvnich dobath vtiiml, ze nekdy hioueek natiinca pfijedtiich do mesteeka, hovotili na ulici a jaksi rozpaeite ztichli, ptitiel-li na blizko jinonarodovec. Ovtiem, stavaly se vyjimky.

Vypukia svetova valka, napjeti jako blesk na tuto stranu oceanu. Naknci samoziejme piali spojencum, Nemci Nemcum a Amerika, alespon zprvu tem, kteii vyhravali, a ze zprvu ty valedne uspechy se piesunovaly z jedno strany na druhou, tak se stfidalo nadtierii americkeho lidu, as kdy nemecka bezohlednost a surovost byla patrna a dokazana, mineni americke vetejnosti se zmenilo v neprospech Najednou eeskYm tiskem proletla zprava, k profesor T. G. Masaryk tajne ujel do LondYna a brzy po nem Eduard Beneti do PatiZe a ze se nee° stroji, coZ vyvolalo mezi natiinci yak napjeti a rozruch a Zive se rokovalo na ulicich, v salonech a u katcle piilelitosti a zase upoutali na sebe pozornost svYch americkYch sousedO, kteii pies vtiechnu snahu Mincu v dobach dtivejtiich, drtiet ty nenaviOne Cechy obarvene na demo, poznaliali, ad zvolna, dobre vlastnosti natieho lidu a vypozorovali, k ti natiinci nejsou navAimaY1, tie nejsou zpatednici, za jake byli jim piedstavovani a piipadali jim takovi lido, jako jsou jini.

Zase eeskY tisk piinesl zpravu, ze prof. Masaryk a p. E. Beneti hiedi ziskat spojenecke vlady k uznani Ceske samostatnosti a Ceske.

Amerika Zadana o finaneni pomoc. Brzy

V2STNilt

Proe vlastne , chcenie VST stavku a Ceskir Den v Dallas?. dana sbirka dark a hodne vetsi (jestli se nemylim $100,000.00) co/ chicagskym krajanam bylo mnoho a dali provolani v Ceskern tisku, by cela Ceske.. Amerika se sorganisovala do Lesko Narodniho SdruZeni, (ktere hned prvni yYzve prof. Masaryka v Chicagu bylo zalotieno), za Udelem zahranieni protinemeeke propaganda a poildani sbirek k financovani hnuti a tu zase Amerikani koukali na ty natiince, co 'tie se to s nim i deje, jetite pied nekolika mak) lety jen se kreili a ted' same. schtze, ruzne podniky a co hlavniho, 'tie se jim nevyhYbaji, ze dovedou debatovat, zvlatite se syYmi nemeckYmi ptately, kterYm dovedou mluvit do duk.

Ted' zase dostavali informace o taktice nemeckYch ptiteliaka o atevieli oai dokotan, by videli zcela jasne, ze ti natiinci jsou lido dobii, uvedomeli, k maji nejleptii vali a snahu spolupracovat s nimi, ze houfne podporuji A. C. K., kupuji bondy Svobody, zueastriuji se vtiech hnuti s nimi a mimo to se jetite organisuji k odboji proti Rakousku pro dosaZeni samostatnosti zamotskYch krajanti, a natiinci v jejich oeich vysoko povyrostli. Tim dobyli si natiinci uznani a ficty v odich zde rozenYch Americana, ze pii vstupu S. S. do valky natiinci vZcly pii kaZde ptilektosti drtieli s americkYmi sousedy za jedno.

Natiinci nebe.li se ZadnYch obeti, pomahali svorne zamotskYm krajanum k vydobyti samostatnosti. Ale pomahali jsme jen s yYm zamoiskYm krajanam? PiemYtilejme okamZik! Nepomahali jsme take sobe? Neptispelo to hnuti zde a v zahraniei, k jsme na sebe upoutali pozornost celeho sveta a tedy i Ameriky? Nepiispelo to hnuti k tomu, ze ti, kteii pied nekolika, roky tehdy nevedeli o nas skoro nic a to co vedeli, nebylo pro nas lichotive, otevieli odi a videli v nas lidi vyspele, zadali si nas vtiimat, vait, vyhleda.vat natie piatelstvi?

Ano ! draha Ceske. vefejnost! To vtie jsme tehdy vyziskali u tehdy tipatne informovanYch natiich americkYch sousedu. Pomahali jsme vedome zamoiskym krajanam a nevedome jsme tim ohromne moraine ziskali.

A ted' zase se tab: Prae chceme vYstavu a 6eskS, den?

V dobe, kdy si nas Amerika zaela vtiimat, a2 do dnes, nepiedvedli jsme pied zraky jejich tu celou vyspelost natii, Ci neni jimi pine pochopena a uznana, a ted' se narn naskyta ojedinela ptilektost pri °slave Stoleti Neodvislosti Texasu.

Jsou jetite ti dobti natiinci vlastenci, kteii v dobe valedne tak obetave ptispivali k osvobozeni sy Ych zamotskYch bratril z podruei rakouskeho na Zivu, Ci jsou ji2 vtiichni vymieli?

Coti, kteii tehdy ochotne pkinatieli abet pro jine, ne y yslytii vYzvy piedakii natiich, by ptinesli obet pro sve dobro, by texaskY natilnec pravem zataden byl na &oven vtiech kulturnich narodu z Texas zastoupenYch? Vtiimneme si, jak jine narody jako lavina, sopka chrli zlato na razne propagandy, mnohdy nam neptatelske a tikodlive. A my tu budeme stat a tieba se hadat o to neb ono?

Budeme potad neteene pozorovat namahu nekolika lidi, jak Wee tahnou celou titii hnuti Texas Centennial?

Piehledneme tu okolnost, ze CeskY den a vystava nejsou pod jednou spravou, ze je tieba tahnout za dva provazy misto za jeden.

Spojme oba provazy v jeden, stoeme je dohromady a pajde to tak jako by to byl jeden. Bylo by nespravne tvrdit, ze OeskSr den by se neobetiel bez vYstavy a vYstava bez teskeho dne; Alo by to, ftiak nebylo by to upine. Potieba obeli° a potteba na oba pfispivat. Je zde pkilektost ukazat cele Americe a celemu svetu pokrok a vYvin deskeho ptistehovalce za prvni stoleti. Co budeme delat, budeme se hadat, tie to nebo ono je tak a mei° bYt onak?

Nechme svarO na dobu jinou, nechme osobni

Strana 3.

nenbosti stranoui ChopIne se prace, sahneme do kapes a dejme die libosti neb jet lope die moZnosti; neeekejte a't k yam nekdo piijde se Zadosti o pkispevek, sami nabicinerne sve, at' jest to malo neb mnoho. Kdo dava, die sve motinosti, clava stejne; ten kdo je vie obdafen pczemskYm statkem, de. kolik mono, kdo ma mene, da rovne2 kolik muae, tedy davaji oba stejne.

KatidY vtiak mel by bYt tolik ohledupinY k vYznamu hnuti a-- mit tolik sebeacty a neomlouval se vYmluvou, neb pomery mistni jsou zname vtiem v miste .a pomery jednotlivYch lidi jsou piibiiane zname a proto takova omluva vyzni uboze, proto apeluji znovu: Da.vejme kaZdY kolik mtiteme a obnos pottebnY k tak yYznamne representaci snadno se sebere a AZ po letech budeme- vzpominat toho Oeskeho dne a VYstavy, milZeme s eistym svedomim si Het i pied druhYmi: UCinil jsem vtie, co mi bylo mane. V .kaZde osade je nekdo, kdo ptijima pkispe yky..0bratte se na nej a •eknete kolik davate na CeskY den a kolik na VYstavu, nebo ptimo posilejte pfispe yky na.

VYstavu a adresujte na: J. R. Kubena, Fayetteville, Texas, neb kterehokoliv Ofednika H. E. S. P. J. S. T. Ptispe yky na CeskY den na adresu: John Ondratiek ., 2110 Allen St., Dallas, Texas.

Ani VYstava, ani CeskY den neni jednoho neb dvou lidi, nybrZ NAS" !

Na zdar!

L. Dressler.

CHVILE, KDY UMIRAJICIM JE Et DOB1tE.

Piipady klidne smrti jsou tak Caste, ze se popird bolestnost vlastniho umirani. Dutievni stay eloveka pied smrti je pry tak zmenen, tie umirajici se km citi daleko lope, neti ti, kteii jsou kolem neho. Chirurg prof. dr. Jirasek se vyptaval ranenYch po pofieske katastrofe, co citili ye chvili zraneni. Jeden z,nich slytiel hluk, jinY videl, ae se s nim naklani podlaha. 0 bolestech Urazu vtiak nevedel z tiinacti ranenYch nikdo. Milosrdna tma nevedomi, ktera je zahalila, zbavila je bolesti.

Mono pkedpokladat, ze takovY nemocnY umira Vojentiti lekati take zjistili, ze smrt stielnou ranou do mozku je bezbolestna. To proto, ae projektil leti asi 500 metro za vtetinu, kdeZto bolest se v lidskem tele tiiii rychlosti jen 30 metro za vteiinu. Piedbehne tedy letici kule bolest a elovek ji2 nic nepociti. Vrozenou silou povahy nebo raznYmi okolnostmi nesou nekteii lido svou smrt s lehkosti pro jine piekvapujici. Lekat Henry Green, president Kralovske koleje chirurgii, sledoval klidne sve umirani a zapisoval sve poznatky o nem do posledni chvile. Osobnimu lekati kekl, ukazuje na srdce: "Naval krve" a po chvilce poloZil prsty leve ruky na prave zapesti a sledoval slabnouci pubs. Posledni jeho slova byla: "Pals se zastavil!" Pak shaslo vedomi a byl konec.

Umirajici americkY senator Daniel Webster zavolal k sobe rodinu Zivotopisce. Pak doslovne na smrtelne posteli promluvil dlouhou fee k senatu a skondiv, otazal se kolem stojicich: "Byla tato 'tee hodna senatora Daniela Webstera?" Pfisvedeil a senator zemiel.

SlavnY majitel cirkusu a zakladatel moderni rekiamy Barnum byl na smrtelne posteli pola.dan newyorskYm Casopisem o Barnum& nekrolog diiv, neZ zemie. Barnum souhlasil: "Beze vtieho. To mne bude jen tekt." Casopis otiskl celou stranu o Barnumove smrti a Barnum, umiraje, si ji jetite pfeeetl. "I jobte to a mne napsal, chlapici," kekl s iismevern. Ve vtefine nato Take v Praze ail pied valkou lekat, kterY dostal netit'astnou nahodou zlou nemoc, suet' slezinnou. Sledoval prubeh nemoci aZ do tragickeho jejiho zaveru a zapisoval vtiechna pozorovani o jejim postupu, ani by se vZival do sveho konce.

Kdyby bide tekli zkratka, co chteji a byli si navzajem pravdivi, nebylo by tieba tolik stran. * * * 6im vice stran, tim vice rozumu, ale tim /Ilene rozumu.

Srana 4.

Galveston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Tak mi to necia, abych neala a nepovedela y am, jak se nam zabava vydatila, kterou jsme pota.dali 15. btezna v City Auditorium. Vae se nadmiru yydatilo a poaasi jakoby bylo take s nami souhlasilo, bylo nadmiru hezky. VYteSek nam zbyl hezky, jako nikdy pied tim. Jak by take ne, vidyt' to bylo ye prospech stolete vystavy a Oeskeho dne. Pti teto ptileiltosti bych rada podelrovala vaem, kteti nam napomocni byli. Piedne panu Kuderovi za zorganisoyani rids, neb jak ten nas desky lid je v2dy, deka ai ho nekdo iduchne, jako my zde.

Byl zvolen vYbor z obou tacit, mime zde dva tady. Tedy z kaideho tadu dva. Take jeden venkovni, kterY nepatti k iadnemu taclu. To proto, aby tady do toho nebyly pleteny a aby pracoval celek. Pozdeji se nam podatilo dostat jeate jednoho, take nekolik jinYch a vybor tento svorne pracoval.

Pan Adolf Duaek ml. obstaral mestske auditoritim, ktere nam bylo k pouSiti clan° zdarma. (Ovaem ke kdo nevi, co toto zdarma znamend. To vi jen ten, kterY a to pracuje.) Pak obstarani povoleni k prodeji piva, coi se nepodafilo jeate Sadnemu, aby v mestske radnici povoleni k prodeji piva dostal. Pak dale obstaral, ze nam bylo jiste procento Magnolia piva a sodovky dano zdarma. Panu Frank Vento patri take dik. Dale pani Nichols-Jaterkoy e a panu Cordray za obstarani spra y , obrazku a oznamek do Galveston News and Tribune. Dale pi. doekcve za podavani spray do eeskYch easopisti Vestniku a eechoslovalu.

Dale panu Viktor Frankovi sa obstarani hudebnikil a za sehnani prvnich k taneeni Besedy. Panu Denkovi a pi. Ovesne za cvieeni Besedy. Take taneeniktim Besedy za jejich namahu jezdit do cvieeni, nekdy ph, tak apatnem podasi. Jejich maminkam za potizeni krojti. Dale panum pti prodeji piva a jine prace, kterou obstarali pri zabave. A take path! mflj dik nekolika elentim taciu Woodrow Wilson za rozdeleni penes eisteho vYteiku ze za.bavy a o jejich zajem o ne.

Tak se vec nad odekavani vydafila. Galv ston tech vYbor jest nad svoji praci hrdY a spokojenY. Moje malidkost jen pokluzovala za ostatnimi.

Take nekolik elenti tadu Woodrow Wilson jsou se svou praci a rozdeleni penes spokojeni. Tak nalada je vYborna. Tanec Beseda se vaem velmi libil, ptivedl velkou navatevu. Nda lid byl nadaen a take jini jinonarodovci nad krasnYm tancem, o tom svedeil ten velkY boutlivY potiesk. Proto nemame se za co stydet, ale indieme bYt hrdi na nas narodni tanec.

A tak nejsme jeate s naai praci u konce.

Nairn pfanim je, pokraeovat ye cvieeni Besedy. Tak kdo se o to zajima, ptihlaste se. A poslat kolonie do Dallas na OeskY den. Ale k tomu je tteba kulatYch, na rentovani mistnosti ku cvideni. A pak nemdieme Sadat po tech, kteti budou vybrani, aby jell representovati galvestonske Cechy na deskein " dnu v Dallas, aby si vaecky vYlohy sami hradili. Proto ptatele a cele. eeska vetejnost v Galvestone a okoli, dekujeme yam vaem, kteti jste nam napomocni byli, pomoci a zireastnenim zabavy. AC bylo mnoho protestil, ke zabavu potadame v dobe postni, ale Cas kvapil, nedalci se Cekat, penes tteba. Je to jen jednou za sto let a vice se to nestane, ne abych ja pH torn pornahala. Proto ted' bude tteba par tolarti. A ja, prosim aby, az -zas ye prospech toho budeme nee° potadat, pi-ijd'te a podpotte /Ida podnik a pomoite nam vac ptivest at do konce.

Vank az budeme nee° potadat, dame yam jiste vedet. Kdyi vYbor zaeal pracovat na nu potadat zabavu, nemeli jsme v pohotovosti ani rezaveho centu. Od iadneho jsme penes neaadali. S tim jsme byli od poeatku srozumeni, abychom tady do toho nepletli. Penize, ktere jsme do ptedu k tomu tireelu museli platit, dodaval nas obetavY pracovnik p. Adolf Duaek ml. ze sve ka,pse. Proto doufam, ke i ted' ptes vaechny ptekalky pfejdeme a nekolik tech centlku seienem, aby vec zaeato. byla

V2STNIK dokoneena. Jestli jsem nekoho opomenula, prosim za prominuti.

Jsem s pkanim zdaru Ceskenni dnu a Ni*stavce v Dallas a vaem pracoNnikum celeho Texasu.

Fanka Kalusiova. cis. 92, Fort Worth, Texas.

Mili bratti a sestry!

NaSi herci ptipravuji hezke divadlo pod no.svem "Kdyi mladenec, tak veselej". Jest . to Itcusek opravdu peknY, veselY a dojemnY, mate se na co teait. Ferda, ten kujon, ten umel smitit ty dva rozhnevane sousedy, kteti o takovou malichernou hrualcu tolik hadek mell, koneane objevili, ke je . No ui dost, neb malem bych yam to tekla, ale tolik yam povim, ie to divadlo se bude hrat 5. dubna v 6:30 veeer. Ty, Jaroai, dej si pozor, az polezea pies tu zed' za Hedon, at' si nezlama krk. Tak hled'te vsichni ptijit a nebudete litdvat. Jsem ptesveddena, se se yam bude vaem libit a nasmejete se dost, neb herd se znamenite drii.

Mame nove herce, kteti se snail, aby vas vaechny jak se patti rozesmali.

Vaine nemocna sestra Paprskova jest na ceste k lepaimu, coi ji vaichni ze srdce pfejeme. Tet sestra Bedanova, se uzdravuje, a pani Konednou tri maji tei doma po operaci. Tak ted' jen bYt opatrni a budete zase vaichni zdravi a veseli.

Tak ut musim pfestat, at' vas neunavim, a at' se vaichni v co nejvetaim poetu i se vaemi ptateli dostavite na naae divadlo, neb myslim, to to bude asi posledni. Vaimnete si naai oznamky na druhem misty. Tel zveme vaechny ptespolni z blizka i zdali. Pozdrav na vaechny a na shledanou v naai sini, 2615 N. Houston Street.

Stefana Mikova. kid Jan RosickY, eislo 110.

Kaufman, Texas.

Cteni bratki a sestryS radosti oznamuji vaem vzdalenYm dienum, kteti se minule schtize tadu nemohli dastniti, ae v naai bfeznove schtizi byla uvedena do naaeho fadu sestra Anna fteznidkova, mantelka naaeho zakladajiciho elena tohoto kadu, Louis J. keznidka, kterY jest usazen v blizkem meste Terrell, Tex., asi 10 mil od naai sine S.P.J.S.T. a vlastni tarn jit dlouha leta obehod pekakskY a pki torn ma i restaurant, a cbchod die jeho zdeleni mu jde dobfe. Zminend sestra se nechala pojistit u naai Jednoty na $1,000.00, a byli jsme vSichni radi v natem kade, ze jsme zase tu nedeli do naaeho sttedu novou elenkyni uvedli a ja doufam, .e se naai sestte Anne ftezni6kove,bude mezi nami libiti a dlenstvi u naai SPJST. ji bude testti, a ty naae schtize bude s radosti se svYm mantelem a naaim bratrem Louis J. fteznidkem navatevovati.

A nyni, protote ten Cas nezadriitelne ubihe, a ten sjezd naai S. P. J. S. T. bude tu co nevidet, a jak jest asi vaem naaim elentm znamo, to dle zneni naaich stanov, 9 (deviti) elennY stanovni vYbor se sejde letos v East Bernard dva dui pied sjezdem a te kady, ktere maji nejake navrhy k dobru naai Jednoty smekujici, tam maji svoje navrhy na tajemnika tamnejaiho kadu, k dodani stanovnimu vYboru poslat, aby ten stanovni vYbor navrhy upravil, seznal a mohl si udelat Usudek, co si tidy a jejich alenstvo pteje iia. letoanim sjezdu ye stanovach a fizeni riall-V P. J. S. T. zmeniti, Ci nee° novella zavesti a do stanov pfidati, aby vaecka prace toho letoaniho sjezdu a ty novoty co se tam zavedou, byly naai Jednot y ku prospechu a byly vaemi Cleny pkijaty s radosti, a smekovaly Ica zlepaeni a zmohutneni naai S. P. J. S. T. Proto tadam vaecky Cleny naaeho kadu Jun RosickY v Kaufman, Tex., aby se do ptiatimal,,, si fadove schiize 'dne 5. dubna 1936 co v nejvetaim paetu dostavili, a prosim, kterY mate nejakk navrh Ci navrhti vice, pkijed'te a tarn radi uslyaime, co myslite te by bylo dobre na sjezdu zavesti, promluvime si o vatich navrhach a pak dame pfitomnYm dlentim k odhlasovani. A povinnosti va geho delegata do sjezdu jest ty navrhy naaeho eadu sepsat, co on s radosti udela, a peed sjezdem pone je v

Ve stkeclu, due 1. clubna, 1936. zalepene obalce na tajemnika kadu Karel Jonas -eis. 28, k doclani stanovnimu vYboru v East Bernard, kde bude sjezd odbYvan. Taktei se mete rozhodnout, a dat vaaemu vyslanci do sjezdu natizeni, jak ma hlasovat o navrhach, ktere ui byly v naaem Vestniku probirany, a jiste na hlasovani ye sjezdu ptijdou. Jsou to na ptiklad: sniZeni uroku na piijaky na farmy a mestske majetky, pak ta navrhovana, • nemocenska podpora, stehovani neb staveni hlavni titadovny, platy nas.ch •ednikti, zvetaeni naaeho arganu Vestniku, a snad se tei bude nekdo hlasit o nejaky Mad do hlavni fitadovny, nei toto ptijde do tisku. Zkratka dejte vaaemu delegatovi instrukce a natizeni, jak ma na sjezdu hlasovat a pracovat, aby vas vaecky v naaem fade Jan RosickY els. 110, uspokojil a pracoval pH torn i pro dobro nam vaem mile Jednoty S. P. J. S. T. Tedy v nedeli, dne 5. dubna 1936 nezapomente a pfijd'te vaichni do sense.

S bratrskYm pozdravem na vaecky, jsem, Frank Kofnovec, taj.

Portland, Tennessee.

Cteni etenati Vestniku!

Musim °pet nekolika tadky dat o nas v Tennessee vedet, ze jsme jeate nezmrzli. Meli jsme zimu tuhou, kolem nule a pod nulou, to ui u nas v Tennessee je nee° zvlaatniho, ale letos to nebylo. I snehu jsme take meli dost, take letoani zima nas dosti vytrestala, jsme museli topit pokadne. No ale ut to mame za sebou. Jaro je tady, prace v poll zadina, jen ze nam zase potad prai. Jahody ut jsoir nasazene, jarni ovsy take. Paenice vyhliti pane, asi ta zima ji neuakodila, aekoliv zeme byla zmrzla, misty at 21 plot. V zahradce ut main cibuli a hrach nasazene. Take v imam jsem zkusila naset mak, tak nevim, jak se mi vydati. Slepic mam 115 a nesou mi vaechny, take tYdne prodam at 32 tuctii vajec, jente jsou pouze 16 centu tucet Kutat mam 300, 260 odchovanYch a ostatni svoje, 6 slepic main nasa.zenYch. Slepice mam michane, ale vetainou bile Wyandotky. Prosila bych naterou etenelku Vestniku, jestli vi nejakY prosttedek proti nemoci slepic. Slepice najednou Peestanou trat, chodi smutne, trus ma fluty a kidkY, ai vyschne a pojde. Uz jsem zkusila vaelicos, ale nic to nepomohlo. Nada kika, jsou to "gizzard worms". Ktera zna lek pro tuto nemoc, tu prosim aby mi napsala, za cot pfedem dekuji. Maria, ze tam u vas v Texasu mate neco, co by mYm slepicim pomohlo, neb ja na tu nemoc ztratim mnoho slepic kaideho rokt.

Prosim redakci za prominuti, ze jsem se tak Christine Burytek. hodne rozepsala.

Vyzovice, eislo 114.

Cteni bratfi a sestry!

Davam y am vedet, ie dubnova schtize bude konana prvni nedeli, to jest 5. dubna odpoledne, nebot' na druhou nedeli pkipada nodni nedele. Tak se hled'te vaichni dostavit a sve povinnosti zapravit. Take se musime dojednat o to zabave, ktera se bude pokadat v.

Rosenberg v New Lodge Hall, ve prospech eskeho dne a vYstavky v Dallas. Pan Stibora v Rosenberg jest tak laskav a propujei jeho sin ku potadani zabavy 19. dubna, proto je potteba, aby se katdY zireastnil, komu bude jen trochu moano, neb vaechen vYtetek bude ye prospech osiavy stoleti Texasu.

Se sesterskYm pozdravem a na zdar!

Marie Kaderova, taj.

Vesmernost, els. 68. bratti a se 0X L , „ Timto y am davam na vedomost, ae v mesici tiubnu nebudem pokadat schtizi.

Tedy v mesici kvetnu budeme pokadat schtzi druhou nedeli v 9 hodin dopoledne.

S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, taj.

Kdo chce v noci spat na eerstvern vzduehu, staii se ponoenSqn.

Ve stkedu, dne 1. dubna 1936. !tad Dubovy Haj v Ross, -Texas.

Dr. Pazdral byl zvolen zpravodajem nageho kadu, a • toto bylo oznameno ve Vestniku na zadatku roku. Oznamujeme toto opet, aby se podruhe u getkilo eerveneho inkoustu a nemyslelo se, te by se pod timto jmenem chtel tajne skrYvat. Koneene, zpravodaj pie to, na eem se Clenstvo usneslo. Bude-li tkeba, budeme tento fakt i jmeno opakovati v kaidem dopisu, nebot' vime, ze jsme aide kkehci a mnozi z nas trpi slabou pameti.

Kdo vi, jestli v tomto eisle bude jit jednou uvefejnena zprava freetniho vYboru Hl. U.?

Neni jiz nejvyggi eas, aby se tak stalo? MnohY by si pral vedeti, kolik mame prvotiidnich, druhotticlnich a tretitticlnich bondil na ruce.

Jake ztraty byly za potledni Ctyry roky a koneer* jak vydelek. Te gime se lit ptedem na "tpinou" zpravu, opattenou podpisy v gech t11 elenti ifeetniho vYboru. Tak se to piece slu gi a patii. Uverejnenim tohoto "dokumentu" odstrani se vgecka kritika, a budeme tak dlouho psati, at Upinou zpravu dostaneme. Jsme vgichni podilnici, a tudit /name pine pra y°, tohoto se dotiadovati.

A co ti kadovi delegati? ei snad, chud'a.si, budou jen haste, jsouce donuceni zachovayati "hrobove mleeni"? Kde je ta stranka z pfivodni zpravy z Enniskeho sjezdu, moind nekde pod stclem, nebo vitr ji odnesl. A jestli neodnesl, prod nedostavame odpoved'? Br. tajemnik vzkazal tuto novinu po br. teetnim a pak se k tomu nechtel jaksi hl'd.'sit a proto Podrobne vysvetleni bylo by vele-vele-iadoucno.

Motna ze pry delegati budou rozdeleni podle okresti, to se asi nejspi.ge natahne provazek kolem katcleho distriktu, aby se nepomichali, totit jestli to delegati schvali.

Zpravodaj. (Jrneno jest shora uvedeno.)

Skolni volby v Crosby.

Ptedne dekuji za uvetejneni myth dopisfi ohlagujicich kandidaty do gkolniho vYboru v na gem distriktu v vas gkolnich voleb po poslednich pet let. Pracovalo to znamenite, neb vgichni, bet vyjlmky byli zvoleni a byt' i sami trpeli Casem i dosti citelnou osobni gkodu ,-vtdy pracovali neanavne pro dobro celku. Od te doby, co si volt& u yedomili, ze si musi ptiznive kandidaty vybrat, po pkipade "udelat" a postavit se za ne svYm hlasem, klape yge k nejlepgi spokojenosti ohromne vet giny. Takto vybrane vYbory za posledni 4 roky nejenze snitily Bane o pinYch 60 proc., ale zaplatily pkes $9,000.00 dkive "na getteneho" mimotadneho dluhu, doplatily jeden bus, koupily a pine zaplatily tu gim 3 nave, velke moderni busy.

Bondy a arOk jejich jest pravidelne zapravovan. Co chceme vie? Nemyslete si, jako pked easy — muj hlas to nezmeni, neb — v gak se to bete me take skonei, (ale jak?) a dostavte se v sobotu, dne 4. dubna do High School budovy k volbe a dejte hlasy vase vysloutilcam zasloutilYm va gi podpory: C. J. Garbs a R. J. Lat'ak. Zmilteme se na vyudovani eegtiny prigtim rokem v na gi vyggi gkole? g 's g's'Alo by to? PkemYglejte. Jsem hotov vypomoci kde a jak se dd. Do cele na gi gkoly chodi jen asi 1 neb 2 Mexikani, ale gpanelgine se vyueuje, kdetto deti eechti, kterYch na ge gkoly navgtevuje asi 140 r,';-, (yes, 70% eecht; ostatni jsou Moravci?), jsou nuceny. pro neznalost matekskeho jazyka sobe i jinYm nadavat anglicky.

Frank Cream, Crosby, Texas. kid Ennis, Cis. 25.

Ctena redakce Vestniku!

Ccenemu elenstvu Mein Ennis Cis. 25. se aznamuje, te schrize bude konana prvni nedeli v mesici, pcneyadt na druhou nedeli nam phpadaji svatky velikonoeni, tak si schrizi odbudeme na prvni nedeli, by katclY ve svatky mel nedeli pro sebe. Tedy nezapomerite na 5. dubna a pkijd'te do schrize. Schfize bude odpoledne c 1:30. S pozdravem jsem za tad Cis. 25.

Joe Hejny, predseda, John 1r birm, tajmniX,

V

STNiK

Mart, Texas.

Zadny nepige z na geho okoli do Vestniku.

Tak ja aspori par radkfi napigu, te nag stkedni Texas je doposavad suchY, neb je ut zapotfebi de gte. Rolnici by radi self bavinu a co je zaseta, z to asi nebude nic, je malo ylahy a vary porad fuel z katcle strany, jednou od jihu, podruhe od severu. Ut jsme nemeli velkeho degte jak kdysi v prosinci.

Tet davam vedet na gim bratrdm a sestram od tadu Bratrske Spojeni Cis. 128. v Mart, .te, pkigti schfize nam pkipadne na 12. dubna. ccz bude Velikonoeni nedele, a za druhe nam to trefi na ten den co nas tad byl zaloten, asi tii dni pozdeji bude tomu 20 roku. Tak by se men vgichni bratii a sestry do to schrize dostavit, neb jestli by se usnesli, mohlo by se dojet do mesta pro beeieku piva, a nekteki bratri hraji domino, tak by rnohl nekdo s sebou pkivezt domino, tim bychom se po schfizi trochu pobavili. S bratrskYra pozdravem, Frank Vanek. kid Hvezda Texasii, eis. 47.

Timto yam zdeluji, ze jsrne ptijali do ta.du noveho. elena, br. Albert Vinc. Heli. Do pkigti schuze mame °pet. jednoho ,eekatele k uvadeni a tea jedna tadost do Detskeho Oddeleni.

Tak se dostavte v co nejvet gim poetu, aby nas bylo aspoil trochu vice jak minule schtizi, kdy na g rad navgtivil br. Fr. Moudka, redaktor a jeho mantelka a br. Holasek, tak shledali, te nas tam bylo asi 5 procent Mena nageho tadu.

Bratti, kteki jste piatili riroky na pajoky, tak se ptihlaste pro stvrzenky.

Poeasi v na gem okoli mame hodne suche, stale nam pr gi pisek. Korny ut vypadaji hodne bidne a nadeje na cle gt' neni. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, taj.

DO CORPUS A OKOLP. Na Velikonoeni nedeli 12teho elubna 0chotnickY kroutek z Floresville sehraje v Corpus Christi v Narodni klubovni sini divadlo, veselohru o ttech jednanich pod nazvem "Mantelstvi snadno a rychle" aneb "Kdo se smeje naposled, ten se srneje nejlepe. Nage vetejnost jest uctive zvana z blizka i z doll.

Zaeatek ptesne v 7:30 hodin veeer.

S actou Pokadalici vYbor.

Ozmimeni schfize.

Ross, Texas.

Pfeji si .zde oznamiti, te na ge ptigti schuze kadu DubovY ,Haj OS. 126: SPJST. bude odbYYana prvni nedeli, dne 5. dubna, na misto nedeli druhou, .neb na tuto pkipada, nedele Velikonoeni. Vgichni eleni jsou tadani, by se schtiJos. Foit, tajemnik. ze tete, saeastnili.

Rad Tioga Cis. 5.

Mili bratti a sestry!

Timto yam davam na vedomost, 2e se nage se/lute bude odbYvati dne 5. dubna, misto 12., neb na .12. piipadaji velikonoeni svatky, takte by se nekteii 61eni nemohli dostavit do schrize, tak jsme ji pkelotili na prvni nedeli v dubnu, u br. predsedy Mich. Pkihody.

S bratrskYm pozdravem, Chas, HejnY, taj. at

TULACKE DOBRODRUZSTVL Kdy2 mi bratr Vine. Kelnar tekl, 2e si 0chotnickY krouZek Hiahol tadu Pokrok Houstonu vyvolil pro zabavu ye prospech Ceske vYstavky hru "Tulacke dobrodrutstvi", domnival jsem-se, te je to zdramatisovana, epcpeje •onoho rtiman.ku Onech dvou figurek z "Dvou • malYch Minil jsem si tu knitiku pkeeisti, Ale byl jsem pkilig zaneprazdnen a tak nevim obsah teto fragky. Nemohu se pi-eta rozepisovati o ni, abych snad bezdeky nesvedl atenake na scesti. Snadno by se mohlo stati, tie by pak nekdo se vyjadkil, te delam teto fragce barnumovskou reklamu. Ale dnes, kdy se bez reklamy nic neobejde, je nutno oznamovati i tu nejlepgi Yee a tu specham tea, abych tak pekne fraece poskytl alespoft trochu reklamy, A pak, v2dyt' bude sehr,na za velmi

Strana peknYm fieelem, ye prospech neeeho pekneho, ve prospech na g deskoslovenske vYstavky v Dallas. Nahledna do oznamovaneho programu ye Vestniku, shledal jsem, 2e to bude tentokrate neco zvla gniho, neb divadelni program je obohacen o mnoha, pekna dodateena Cisla Zaslechl jsem jiZ dfive, Ze chat' na.Seho pfedsedy Hlavni tfadovny SPJST., soudce C. H. Chernoskyho, je velmi dobrou pevkyni a z uvefejneneho -programu vidim, ze bude miti pH teto zabave zpevni solo. Krome pani C. H. Chernosky jsou na programu je gte tri jine zpevni hvezdy a sice sleeny Bohumila Student', Irma Smith a Norma Myers. Sleenu Boh. Studenou znam velmi &bre, je dcerou maht10 StudenYch, kteri dcmenuji v pekarne na North Shepherd drive. V jeji Zilach koluje trochu te . ultra starodeske krve, neb jeji rodiee pczhazi z roudnickeho kraje, tam kde se tYei k nebestim opevanY kip, Tam die povesti stanula noha praotce eecha, kdy't pkevedl ty Ceske kmeny rifts troje hory a troje ieky v tento krasnY kraj a rozhodl se zde s nimi se usidliti, nebot' die jeho slov byla to Zeme vyvolena.

Neni divu, Ze se jim tak za.libilo v teto zemi, tehdy zajiste porostie mocnYmi hvozdy a protkane tclika rek.ami a zureicimi pottitty. V tech hvczdech bylo nespoeetne zvete a ptactva a kol iek a v Udolich byla je ge panenska a firodna zem, dychtici po piuhu deskeho rolnika. Anc, zemskY raj to na pohled! Dale zvidam z programu, ze pfedseda vYstavniho \ TYberu, Dr. Josef KopeckY ze San Antonia zavita k nam a na teto slavnosti promluvi. To zavane na tuto slavnost dech tech Site a delky neznajicich sibitskYch step!, tak girokYch a prostYch jako ta du ge ruskeho eloveka a nage vzpominky zaletnou mane na ty na ge deskoslcvenske hochy na Sibiki, prodelavalicich odyseu ve velke svetove valce, protloukav gi se Sibiti od Uralu at ku btehilm Pacifiku. eegti drutinnici, travivgi svoje strohe dny v tech dobach bud' v teplju glach neb na egelonech.

Vitame Dra. Jos. Kopeckeho do na gi sine a jsme jisti, te se mu bude mezi nami libiti a ze si odnese od nos ty nejkrasnej g dojmy, Jiz jmena herc0 svedei, te hodlame ye prospech to naai eeskoslovenske yYstayky vge co infiteme. Na g'i ochotnici jsou vesmes dobki here!, ale je nekdy celY soubor aloh hry vytyckene autorem, jet dayaji herci pkiletitest zvla gte vyniknouti a tu po pkehledu aloh a rierci:i pro ne vybranYch jsem pfesvedden, te tato- fra gka bude z ylagte dobte sehrana a tie se bude navatevnikum libiti. Na gi lido nejsou zvykii delati neco jen tak na polo, jsou. drislednYmi a jsem jist, te tato siavnost bude opravdu veikolepou, hodna nOele, za kterYm je petadana. Na g vYstavni vYbor pro Ceskou vYstavku v Dallas chopil se to krkne a zaslu2ne veci s pinYm pochopenim a vervou a jak jsem se dozvedel, teal se Uspechu.'

Ze nose sestfieky tea neco uchystaji, o torn nepochybuji, znaje velmi dobre jejich °betavast a pracovitost, po kterYch mame v nag krasne tadove budove fadu Pokrok Houstonu neseetne pamatek. Je jen zapottebi, aby krajane v Houstonu a okoli projevili svou vgevou, Z.e jsou vgchni nacleni pro tu Ceskou vystavku v Dallas, Ze maji pochopeni pro toto krasne dilo, pro tuto my genku. Nagini vYstavami v Praze jsme dokkali, ze eesky elovek neco dcvede, 2e deskY elovek byl vZdy platnou jednotkcu vkide, kde se usadil. Tak na shicdanou na slavnosti, poradane ye prospech Ceskcslovenske vYstavky v Dallas v sin! tb.du Pokrok Houstonu, v nedeli, dne 5. dubna.

Pkijd'te brzo, zaeatek ye 3:30,. vzhledem ku velmi obsa'-2nemu programu. Ptedseda vystavniho vYboru, Dr. Josef Kopeck a ostatni elenove vYboit sdeli yam, jak prate pro Ceskou vYstavku v Dallas zdarne pokraeuji a co jit" v'Se bylo vykonano. Ptijd'te, ptijd'te, ptijd'te!

S. P. StudntenY. Jeden americky jokey ma ten zvyk, Ze si pfi zavode prozpevuje. Toho by si mely pov gmnout spoleenosti proti tYrani zvirat. Nema toho takovy ktri Bost, dostizioh, div Se nestrha?

Strana 6.

YL JSEM tazan nekolika bratry od rilzB riYch tacit's, ze dekaji brzo-li zadnu, a prod dosud nepodavam 2adne nahledy na opra ys' stanov a zlep geni Jednoty, ad doba sjezdu je nedaleka. To a ono 2e, by nemelo bYt, jine zase to by bylo dobre, co o tom soudim. To chce bYt kaalY hezkY na vkchny strany, povidam, a ja si mam palit prsty co nespokojenec? Ze pry ne, k piSu veers& strueno a srozumitelne a kdyby psal od katdeho tadu jeden, to k tomu Vestnik nestadi, die poets' tadis.

Razne nazory byly, jsou a budou vtdy, na torn jak se kdo na vec diva a co v ni vidi, a ja, take neodekavam, k by vSichni se mnou stejne smysleli, jako ja rovnet s druhYmi vtdy a ve vkm nesouhlasim, dokavad mne n.eptesveddi, k jeho riazor je spravnejSi. Br. L. 0. Hoek do jednoho eisla Amerikana v jeho zpravach z Texasu take napsal, jako by zde narodni pracovnici byli ubijeni a kacetovani, pied minulYm sjezdem to bychom se byli skoro potloukli, a po sjezdu pottepavali rukou.

Na severe kdo Ceti onu zpravu a nevi, oe se jednalo, zajiste se domnival, kdovi jaci jsme zde neurvaici. Zale2itost tekni otazek Jednoty jest vec eiste domaci, kterou nemel rortrubovat za hranice statu, a pak nikdy a nikde, pokud vim, nebylo nikomu ublitovano, anit ptikoei clinen6 Debatovat a nazory vymeriovat peed sjezdem, a po sjezdu bYti zticha, myslim to jest zcela spra y's& nebot' se neda zase nic napravit ,dtive, netli at zase na sjezdu.

VYtky a navrhy ku vet.§1 obeZtelosti peed minulYm sjezdem dines* byly odavodene, a take to bohutel dosti citelnou ztratou dolotene. Ze to v Jednote na S"kodu nebylo, dokazuje ease podet dienti novYch, od doby sjezdu stouplYch. Piny kredit za ziskani tohoto elenstva dava se jednateliim, a zde jsme u jednoho bodu, kde se nazory razni. Jsem jist, to bylo ziskano dosti novYch Menu, ani by mel pti torn jednatel vetSi zasluhu netli to listinu podepsat, cot bylo nutno die zavedenYch pravidel. Jako tichY pozorovatel byl jsem ptitomen dvema schrizim jednatelri a jeden z nich zcela poctive pravil: jeden velkY tad je, kde se nesmim ukazat, a prospiva, dobte. Myslim, daletitou roll pti ziskani elenstva hrala prakticka aprava a zavedeni novYch pojistek, ba jsem si tim jist, nebot' mi tak tekli ti, kteti vzali pojiSteni jinde, jetto u nas tech vYrhod tehdy nebylo. Jsa peitomen jedne schazi pied minulYm sjezdem, slykl jsem jak steloval si tajemnik Hl. fit bratr Kulaena, to yYpodty novYch pojistek nemifte od aktuara dostat a br. ptedseda pravil, prod' se nenajme jinY. Hlavni fitadovna rnela pinou moc nove pojistky zavadetajake za dobre uzna a samozfejme, kdyt kupujici nemohl dostat pojistku s vYhodami, jakou chtel u nas, se1 jinam. Pojiaeni nekupuje se na tYden ani na mesic a ztrata tins zgasobena..neda se vie nahradit. NebYti to zajiste nebyly by zde zakladany rady Z. e. B. Jednoty, vyjma tech, ktere vzali pojiSteni u spolednosti.

Do sjezdu ptines1 aktuar nektere tabulky vypracovane, ale proti jinYm bratrskYm jednotam i pojiSt'ujicim spolednostem zase pomerne vysoke. KatclY neptedpojatY iseastnik, kterY siedoval prisbeh jednani, uptimne musi dcznat, to bratr Steiner mel dosti dlouhou debatu s panem aktuarem, jemut podal nezvratne dukazy, to vi o eem mluvi a podal mu je eerne na, bilem tak, 2e konedne tY2 doznal, 2c se mYlil a Steiner to me. pravdu. Pan aktuar ovSern vysoke tabulky cdavodrioval tim, to cim vySSi poplatky, tim vet$1 kapital 2e se nashromatdi. To jest vSak samortejme, Ce nikdo by pojistku nekupoval, kdyt ji mate dostat jinde lacineji, ad pod ochranou toho sameho zakona.

Studovat zakony pravidlujici tizeni bratrskYch jednot a systemt risznYch ye vedeni techto, jest jakYmsi koniekem bratra Steinera, kterY zajiste venuje tomu hodne easu, jako snad malokdo. A zde °pet jeho yYpoety a matematicke elanky jednem se libi jako cenne a pollen& kde2to jinYm se z tech eislic todi hlava, a nekterYm se nelibi a je proti mysli, to pry dava moc na jevo, 2e vi vie netli oni.

VESTNiK

Piedsjezdove tivahy a ruzne nazory.

Jak ut ye svete tak bYva, co se jednomu poeita za zasluhu, u druheho to same je ziodin a poklesek.

Nektere bratry ptekvapilo take to, to ze stanov vypadnul odstavec opravriujici eddy ku vyslani delegata na tadove istraty, cot ze na sjezdu ujednano nebylo, demut ja, se nedivim pranic, nebot' ze zakoniku statu Texas z rcku 1925 vypadlo dokonce odstavcil stopadesat a tadnY je nepoheetil at letos. 6Ianek di odstavec Cady opravriujici delegata na sve irtraty vyslati, vtazen byl do stanov o sjezdu Galvestonskem roku 1916. Rad, jehot prave peedsedon jsem byl tou dobou, zvolil si jit tehdy druheho vyslance na eadove irtraty, ad die stanov k tomu opravnen nebyl. A ja maje za to, to povinnosti ptedsedy jest hlavni vec dbati, aby pravidla a ptedpisy byly zachovavany, 0deptel jsem povetujici listinu podepsat, ale bylo zle. Dojel si na mne pravni radce do CCdove schaze a butil do mne; co pry je to za potadek, te to nechci podepsat a pravil: ten bratr neni hoden, aby byl va'Sim ptedsedou, jcstlite se zdraha, podepsat to, co jste si odhlasovali a stare potekadlo to pry je, co to nepall, nehas. Po stran y v'tak mi pravil: budeSli steikat proti vetru, vtdycky budet. mokrY. Bratr tajemnik Hlavni tfadovny poslal mi pak dopis, to mi tak nenatizuje, ale nejlepe to udelam, kdyt to podepi gu, cot bylo vtdy zvykem, oni to pak hlasy rozdeli. Zaslal jsem tehdy do obzoru protest, jsa toho nazoru, 2e stanovy nebyly vypracovany snad jen proto, aby byly vytisknuty, zaplaceny a rozdany mezi elenstvo, nYrbrt abychom je zachovali a jimi se ridili. Ovkm to dopis byl tehdy skonfiskovan. easy se ale meni a lidi s nimi, a dnes se bratr tajemnik odvolava na stanovy. Podle nynejSich stanov tedy take iftednici snad nemaji tadne slane, nebot' i ten elanek ze stanov vypadl a o platu tam neni zminky. Stanov nebylo dbano na sjezdu v Ennis take, kde obchazen zakon. Odstavec ve stanovach znel a zni dosud: itady jet by ptedepsane spolkove povinnosti piniti opomenuly, pozbYvaji prava hlasovaciho. Pray° to jim &no, ac je to zmena tYkajici se stanov a: katide takove usneSeni nabYve. zase die stanov platnosti teprve od prvniho ledna nasledujiciho roku. Nazor, to by delegat na istraty tadove vyslanY nemel bYti volen ptedsedou sjezdu, mam za to, 2e je take mylnY, nebot' stanovy &five pravily: Vachni idednici Hlavni teadovny jsou voleni sjezdem ze &Lents Jednoty a nikde nestoji ze zastupca fan, tudi2 kterYkoliv Glen Jednoty mate bYti zvolen. 0 volitelnosti ptedsedy siezdoveho a sjezdovYch ittednikt stanovy se nikdy nezmiriovali a nezmiriuji, proto mam za to, 2e plati to sama pravidia jako pro volbu atednika Hlavni teadovny.

Otazku ohledne zavedeni nemocenske podpory vysvetlil jsem jit jednou. Stale se tvrdilo, aktuar, nas. radce nam to neodporueuje, a proto ta.dal jsem, aby ye sjezdu ptitomnY pan aktuar podal sve dobrozdani o yypracovanem planu zavedeni teto. A ku podivu tento prohlasil plan jako nem velkolepeho, dimt je peekvapen, 2e jest to nejen mo2ne, ale vYrborne.

AySak nasledkem tvrzeni, to nam to aktuar nedoporueuje, mnohe eddy daly s yYm zastupcism instrukce hiasovati proti a proto to padlo Tak aspori se nekteti vyjadtili; je. to uznavam. je to krasna vec, ale muslin hlasovat proti, ponevadt mi bylo tak natizeno. ZastaralY zvyk cdhlasovani daru jako nemocenskou podporu nebyl spravnY, nebyl demokratickY ani spravedlivY. Jetts) my nemame tadnY zalotni fond, tedy veSkere dary, ptispe yky na representaci, stipendia a odmeny za ziskani na, jsou placeny z fondu na vydani, ponevadt z fondu ismrtniho se brat nesmi. 61eni, kteti jsou pojateni die tabulky B — C — D, ti neplati tadne etvrtletni poplatky, ,je2to maji retijni poplatek zapoeten v pojigteni, to jest v'Sak na vydani pravidelna. Vydani mimotadna, jako jsou podobne ruzne dary, platime pak my

Ve sttedu, dne 1. dubna 1936. stab elenove v tabulce A mimotadnou kou na etvrtletnich poplatcich. Proto zaloini fond mel by se znovu zase vybudovat, a site jistYm procentem zisku z kaidorodniho hospodakeni.

Reyna' se hojne ozYvaji hlasy o sniieni z ptljeek, ale ja nemyslim, ze sta y dovoli obe, nemocenskou podporu, a sniteni Aroku.

Moine by bylo sna.d pouze jedno, a to zavisi na torn, mnoho-li bondil bylo vyhandlovano.

Drive piece jsme se obeas neco dozvedeli.

Schfize Hlavni ttadovny bYvala ptedem oznamena v organu, kdy a kde bude a &ova mohl jako tichY pozorovatel jit pozorovat cvrkot. Z neetnich zprav zvedel, co a me bylo koupeno a jak ktera zaleiitost vytizena. Nyni jsou Ueetni zpravy piilis kuse. AC po schtizi udini se zminka, to schilze byla tam a tam, a zaleiitost stiinosti vyfizena, ale v jakem smyslu nevime.

Nedavno poukazoval jeden bratr na znadnou polotku cestovneho ve vydani. Bylo sliben6 peitte vysvetleni, ale dosud jsme tadne ne&tn. Domnivam se vSak, to asi jela cela Hi. teadovna tahat ty vodni bondy, jet' jsou napolo rozmodeny, z vody, nebot' vaude je letos ptiM mokro. UCetni a dozorei vYbor nyni 2adnYch zprav nepodavaji, drzi v ge pod pokliakou a bratr redaktor asi dostal na.hubek take.

Wive byl rovnet ve stanovach velice dobrY elanek: KatdY Glen dozordiho vYboru jest piavinen, bez ptedbetneho oznameni dilkladne prohlednouti knihy, listiny a vetkerY majetek fondovY i zpusob vedeni a potadku tehot. Vyrozumival se tim tedy take majetek movitY, pozemkovYr. Jestlite se ale ptate elena vYboru toho na ten neb onen majetek, jestli je pronajat, komu a zae, nebo jestli spravne najem plati, nevi tento nic. Dle nynej§iho zneni je to vYbor pouze pro dluhopisy, ktere ma prohlitet, a ne farmy a budovy. Pak take on jinak vydela S'est dolarn denne, a zde dostane pouze pet, ktere pti torn skoro utrati, tak se tomu nemuze venovat.

V Hlavni ttadovne, jestliie ptibYva ptibYva prate. VYpomoc je tarn stale tteba.

Prod' nespojit to vYpomoc s fitadem pokladnika, takte byli by tti ntednici stale pohromade, eimi by se vytizovani velice snadneji a rychleji provadelo?

Zvyk ten pak, to nektere rady vaiou svYm delegatilm race natizenim, jak maji hlasovat, jest nepraktickY. Delegat ten stava, se tim pouze jakYmsi hlasovacim strojem, a v torn paclu je to plYtvani easu a penez, ktere sjezdy stoji, nebot' by to spravily tti centy poslat to po pogte. Prabehem jednani mnohdy elovek nabude ptesveddeni, to vec ma se jinak netli si pkedstavoval a die instrukci musi hlasovat proti svemu ptesveddeni. Je tkeba uvaiovat, neptedpojate uvaiovat.

S bratrskYm pozdravem, Jan 8ulda.

Nova metoda k potirani morske nemoci. Jak znamo, vznika, motska nemoc za neklidneho more nebo jezera, kymacenim lodi a jinYch dopravnich prosttedkii, k nii jsou nachylni hlavne lido jizdam nezvykli. Hlavni symptomy teto nemoci jsou: prudke boleni hlavy, iiporne a opakujici se zvraceni a teika nevolnost. Byly hledany ty nejraznejS4 prosttedky proti teto nemoci, ktera mnoha cestujicim ztrpeila tak krasnou jizdu po mai; nektere prosttedky selhavaly izpine, jine pissobily jen dasteene nebo individualne. Zda se, to nyni, kdy byl avynalezena Nolleova metoda, ma lekatska \recta velice aktivni a pilsobivY prosttedek proti teto nemoci, jet u mnohYch cestujicich vyvolava i tetke poruchy. Jako ochranneho prosteedku potje se totit pti odjezdu lodi jeden miligram atropinu, po palhodine pill miligramu a po dani palhodine se vezme zase nova palgramova davka. ()Mem potivani tohoto alkaloidu, obsateneho v ruliku a semenech durmanovYch, je bez ptedchozi lekatske rady krajn enebezpeene. ti'spech je ditetem dvou prostYch rodia: dochvilnosti a peesnosti. *

*

Naiod je strom, jent zjvi mnoho housenek.

Ve stiedu, dne 1. dubna 1936.

Galveston, Tex. Ctena redakce Vestniku a mili dtenati!

Tu a tam se nine dostane do rukou Vestnik, ktery rada Ctu a adkoliv nejsem odberatelkou, piece prosim ct. redakci o uvetejneni meho dopisu. tetla jsem dopis p. Barto ge, kde ma velice zajimave pojednani o Moravanech a tegich.

Pan ten jest, jak videti, velice moudrY a zdroveri diplomatickY, a souhlasim s mnohYm. Pig e, ze nezalcti zda-lisjsme tesi neb Bohemini, jen abychom byli potadni Tide — cot jest pravda, ale proto se nemusime odchYlit od potadku, budeme-li se nazfrvat v anglidine jinych cizich teeich vYhradne na gim pravYm jmenem tegi.

Tai mdm vlastni zkugenosti, nekteti Moravane nechteji pkipustiti, ze jsou t e gi a racleji se prohla guji co Bohemini. Kdy tedy nemaji radi to slovo tech, prod tedy nekelmou: "I am a Moravian?" Vtclyt' to slovo Bohemian se od slova Moravian prave tak jako od slova tech. Prod vlastne nenavidi to slovo tech? Vtclyt' tech byl praotcem jak techri tak i Moravanri; podle stare tradice pry Morava byla sestrou oecha a usadila se v sousedni zemi. Ovgem neni to hist'oricky dokazano, neb tehdy se o historii nestarali, ale pra y se zove Mo--&setopdba,neo pameti rava sestrou techt.

Slygme zde piseri Moravana, jak opevuje sve Ceske bratry: Ptichazim pkimo z Moravy, sem k yam do Ceske zeme, do vlasti, sily, oslavy, mile mi jeji pleme.

Mile mi jest a Moravan, od 6echa jest vtdy milovan.

Jednoho tela oudove, od davne jsme pamatky, jsme bratii, jsouce synove, nagi slovanske matky! tech sldvy syn i Moravan, od jedne matky pestovan.

Ano, my narod jsme jeden a jedno pleme silne; jeden koten, jeden i kmen, my vetve nerozdilne; ten strom slovanskY narod jest, z nas katclY — jeho ratolest.

Svatou my jednu mame tee, jeden jazyk mluvime, atd.

Kde zapasil deskY lev, morayska vlala korouhev, atd.

Kdy zavznel k bitve Oechil zpev, i rids se vojska lekla, kde tech pro vlast vylival krev, i krev Moravce tekla.

Milujme se, jsmet' jedna krev, to heslo me a rmaj to zpev. • A nyni slygme ftryvky pisne, kde tech opevuje svou sestru Moravu: 1. Moravo, Moravo, Moravieko co z tebe pochazi chasa uglechtila.

4. . . .te jsme my t echove tvoji vlastni bratti.

5. Moravo, Moravo! tva, orlice pestra, byla nageho Iva vtdy uptimna sestra.

6. Vtdy uptimna sestra, budit ji i dale ...

7. Moravo, Moravo, vtdyckys pki nas byla, ty jsi s nami kalich. Pane pila.

8. Kalich Pane pila slavu vojny nesla atd.

Pravda, meli jsme zadit s tou zmenou hned po valce, ale tehdy jsme byli tak nad geni prohlagenim republiky teskoslavenske, ze jsme nemeli pro to smyslu, ale lepe pozde net ni-

VESTNiK

kdy. Znam ale mnoho nagincti, kteti jmeno Bohemian ut davno odhodili, ba znam jednoho pima, kterY psal jistemu Casopisu pied 20 roky, ta.daje redakci, aby se zminenY easopis nazYval v pkekladu "tech paper".

Nedavno jsem byla v jedne zdej gi grocerii a majitel se me tazal jak se vyslovi cosi in Bohemian, a ja ho opravila, ze ma tici in Czech, a dala jsem mu struene vysvetleni. A stal tam jeden obchodni agent a kekl mi: "Ale dovolte, ja jsem velice znam okolo mesta Brenham a tam jest mnoho Boheminri a vgichni se hlasi k tomu jmenu". Ja fekla toto: K tomu jsou tti pkidiny: 1. zvyk, 2. nedbalost, 3. nevedomost di neznalost historie, cot se mite omluviti tim,ze v katclem narode se najdou nekteki lido, kteti neznaji svou vlastni historii,. Ani v gichni Americana neznaji historii sve rodne zeme." On tekl: "To ovgem uznavam, ale jak mne vysvetlite to, ze tedy sami degti novinati — uditele svYch etenatil maji v pkekladu Bohemian paper?"' ftekla jsem, to i na to Casem dojde, jen ze liknavost je tou brzdou, te jeden 'deka na druheho, ale ten zvyk ze jest u nas tak zakokenen, to pujde pomalu, ale prijde to pied. Dala jsem mu ptiklad, ze kdo ptijde z Anglie jest Anglidan, z Italie — Ital, ze 8vedska — 8ved, z Ruska — Rus, atd., a nasledovne kdo pkijde z tech jest tech a ne Bohemian; kdo z Moravy — Moravian, vidyt' to same slovo ut !lam pravi, to to jest nets docela jineho.

Nesmime si myslet, to jest piing pozde opravovat co jsme tak dlouho zanedbavali, neb 'Ave snad nedekame, ze ut bude konec sveta?

Mame piece deli a musime upravovat cestu pro ne a mimo toho jsou zmeny ye vgem, at' se podivate kam chcete, co se zdalo samortejme pied lets', jest nam obtitne nyni.

JakYsi pan psal, to to o tech cikariech jest jen v nagich hlavach a ne ye skuteenosti, tedy podam jen dve z myth mnoha zkugenosti ohledne to Za dasu valky jsem bydlila s mou dcerou v jednom dome, kde zristavala na das jedna mlada clama, pkijete. z Francie, jet byla na testa z kterehosi severniho statu do Mexika, aby tam zastavala mists guvernantky u bYvaleho presidenta Mexika. Jett° nemohla dostati hned cestovni pas, byla zde nucena dekati nejakY das.

Jedenkrate se me tazala jako jsme narodnosti a ja podle zvyku, ie jsme Bohemini a ona kekla: "Ale Vy, ani Va ge dcera nevypadate ani v nejmen gim jako Bohemini". A ja se ptam, jak podle jejiho mineni vypadaji Bohemini a ona tekla: "Jsou tmave pleti, skoro jako dernogi a tiji divoce, ponejvice v lese, atd." Tu jsem si vzpomnela, ze uz jsem sly gela, to ye Francii kikaji Casto cikanrim Bohemians, a pravim: "To vy mluvite o cikanech"!

A ona, ze ne, ale ze ve Francii se vetginou kika Bohemians.

Kdyby toto kekla osoba nevzdeland, nedivili bychom se, ale dama ta vyueovala Iran• couzsky, anglicky i nemecky, mimo to i hudbu a to nam jen dokazuje, jak velice jest rozgikeno mineni, ze Bohemini jsou cikani.

DruhY pkipad: Bratr muj pracoval ye stejnem obchode s jistYm Francouzem ;ten si jej dasto zpytave prohlitel, at koneene si dodal odvahy a tekl bratrovi: "Prosim nehnevejte se na mne, ale teknete mne pravdu: pochazite vy z cikanri neb ne? U nas ve Francii se Mita cikanrim Bohemians." Ovgem jej bratr vyvedl z omyiu a takovYch ptipadri znam mnoho, ale nechci zabirat pkili g mnoho mista, cot ut se stejne stabs a prosim p. redaktora za proininuti a trpelivost.

Ovgem vim, to se tak nedeje napotad, neb kde jest usazeno hodne na gincri, vi jinonarodovci jak' poctivY, pracovitY lid to po vetSine jest, ale v mistech a zvla gte zde ye mes stech na g inci malo obsazenYch, deje se to Casto.

Stale se pi g e mnoho o udrteni Ceske kedi a myslim, ie kdybychom to .slovo Bohemians ftpine odlotili, pokradovali bychom lepe. Znam pkipady, kde ye gkole jinonarodni deti se posmivaji nagim detem, to jsou Bohemini a spojuji to s cikany a dal se casts vyslovi, to by

Strana 7. • nedbali bYti zvany Cechy, ale ze nechteji bYti Boheminy-cikany.

Zde jest vysvetleni, ktere nam podav4 The Secretary's Desk Book, vydanY 1932, by the John C. Winston Company: Bohemian: One who is indifferent to the conventions of social life, or a gypsy.

Tak pekne prosim, snatne prosim vas Moravany, nechcete-li bYt zvani Cechy, tedy se prohlagujte -vg,ude za Moravians, neb to jest jmeno krasne, fictyhodne.

A ted varn dam hadanku: Kdo uhodne, zdali Moravka nebo egka? Abych vagi zvedavost nenapinala, jmeno Jaterka pochazi ze Sviadriova u Mistku na Morava, tak proto budu asi Moravka.

S pkatelskYm pozdravem, Augusta Jaterkova.

Houston, Tex. CtenY pane redaktore!

Prosim o laskave uvetejneni myth par neb chci touto cestou podekovati mYm p • atelfim za jejich pozornost a navS'tevy v the nemoci, aim nine velice Byla jsem dosti vatne nernocna, ale ta zubata s tou kosou mne tekla, ze nine je g te nechce. Tet dekuji moji dceti a na gi schovance VlaSte s jakou laskou a peel nine oSetrovaly ve dne v nod., proto moje choroba se katclY den o trogieku lep gi, tak doufam, ze budu brzy fipine zdrava, bych se mobla zileastnit toho krasneho divadla, ktere sehraji u 8" tena Velikonoce, 12. dubna. Budou hrati krasnY a poutavY kus "Vdavky Nanynky Kulichovy". Kus ten byl sepsan Igpacem Hermanem a pro divadlo ho zdramatizovala Ra'2ena Pohorska, a jeliket dej se odehrava pied 50ti lety, tedy bude sehran dej v staromodnich krojich. Ptatele, nenechte si ujiti to ptiletitost videti krasne divadlo a ptivedte sve ptatele a zname. A ty vase malieke vezmete s sebou, neb pro ne bude ptichystana pomlazka. Tedy nezapomerite na den 12ho dubna u gtefanikt si dati dostavenieko.

Prase jsem se dozved'ela, ze sestra 8uldova je va;tne nemocna zapalem prridu gek; lituji velice, ze mne neni merino sestru 8uldovou navgtivit, ale touto cestou ji pteji brzkeho uzdraveni.

Sestro Filipkova! Vam vyslovuji moji uptimnou soustrast nad ztratou Va gi drahe matieky neb vim jak to je, kdy Clo y& ztrati to nejdrat gi na svete — to zlate srdce matky.

Vgem etenatkarn i etenatrim pieji hodne zdravi, coA je to nejhlaNnejS1, by je ta zla nemoc, ktera kadi na v gech stranach, minula.

Se srdednYm pozdravem.

Pavia Studniena.

Temple, Texas.

Sestro Valeikova! ted' prave bych nemohla jegto ptijet, neb niam nasazend kutatka a zdrtuje se zde hodne vran a na ty musim vat pozor. Ale kdyby sestry pottebovaly moji pomoci s tim hoblem, to bych se je gte obetovala. Souhlasim s nimi upine, ze by se neco melo udelat uz skrz ty moje desitky. Budete-li si ptat zavodit v behu, s radosti vyhovim a dam vdm ptiletitost pohnouti sadlem.

Srdeene zdravim v gechny sestry z Kroutku, a teSim se na shledanou o Ceskem dni.

R. 8parihelova..

Kdo byl chytiejii? V mOrayske obci pkeli se dva dobii mann. MUDr a MVDr. (zverolekat), kdo z rich lepe ledi. Zverolekat tvrdil, ze diagnosa (rozpozna.ni) nemoci u dobytde7 te je tet gi vzhledem k tomu, 2e zvite nemrite tici, co mu schazi, kdetto nemocnY eloVek lekaki svoji nemoc poclrobne vypovis Kratce pote vzkazal zverolekat Micah, ze je nemocen a prosil ho o nav gtevu. Lekat pti gel a na otazku, co mu schazi, dostal odpoved': "BC".

Lekak ihned pochopil, prod si ho pritel pcval, nerekl na to ani slova, sedl si, napsal recept a ihned se odporudil. Zverolekar po jeho cdchodu vyskoeil z postele a prekvapene Ceti na receptu: "Porazit a zakopat!" Rozumi se, ze -se ihned uzdravil a s pritelem lekatem od td doby se ut nepiel.

Strana 8.

Otedmi Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assocjation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. co., 'tii -est, Texas Pkedplatne 65c roene. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $L65 a year, Zrneny adres zasilaji se do Hlavni ufadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pkedplatne, oznamky, bud'tet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

SCHUZE HLAVNI tRADOVNY. V sobotu 28. btezna pfesne v 9 hod. rano zahajil ride piedseda soudce C. H. Chernosky pravidelnou dtvrtletni- schtizi Hl. ttadovny v jeji kancelafi ye Fayetteville. Ptitomni veichni uiednici. Cten zapis schtize posledni, po jeho schvaleni ihned pfikrodeno k vyfizovani doelS7ch Zadosti o pujeku V tomto fidabi usnageni uveden do schilze bratr Hrna, kterST prednes1 svoje svizele a hospodakske teZkosti, pfivodene roky deprese, nemocemi v recline. Lade o prodlouZeni lhuty hroziciho mu — forklosova-ni — majetku, slibuje odprodat east toilet°, by takto nabytS7mi penezi uplatil east hypoteky a vaznoucich trokii. Br. Hrria je ptieinliqm spolubratrem, po uvaleni jeho nezavinenS•chnehod 'Zaciosti bylo vyhoveno. Pki tete pkilelitosti :yeba opet zdfiraznit, Ze Hlavni tfadovna vychazi veem elentm, jscucich nasledkem hospodatskSich takosti s edvadenim pfisluenS7ch splatek na piljeku i na.stalj7m Urakem pozadu, do krajnosti vstiic, net ona spravuje nashromaZdenV majetek elenstva, je mu tail zodpovedna a koneene, musi se kiditi natizenim zakona. JinS7mi. slovy: jakmile dlutitel iadu let zustava s placenim pozadu, tstredi nema, prava, poskytnout shoveni, na co2 nekteki zapominaji. Bratrske ob.ledy a shovivavost kfai to paragraf zakona a pkisnS7 dohied koreisate pojieteni. Do schilze se dostavil redaktor Cechoslovaka a spcluvydavatel naeeho Vestniku br. Aug. J. Morris, ktery pa obdrZeni slava referuje ohledne pfiprav na vyclani slavnostniho Isla orga.nu k naeemu sjezdu, ádá dodani fotografii elenti tstfedi k potizeni etoekfi, ptisluene "nacionale" jedn. Ufednikfi a jine padrobnosti. Uvedene aisle bude bohate vypravene jak graficky tak obsahove. Bude jakSrmsi pamatnikern soueastnikfim i generaci mlade, bude agitaanim mediem naei rostouci Jednoty. Po rozbovoru zalelitost vyiizena kladne. Pokraeovan° v uvOlovani o piljekach a takita veechny schvaleny s vSthradou dodateeneho schvaleni odhadeiho vy'rboru i pravniho radce. Tajemnik br. Kubena navrhuje stanoveni doby sjezdu. Pokladnik br. Vavra navrhuje 22. kveten, br. R. Cervenka odporuduje konec e'ervna. V nastale debate pketfasaji se vVhody jak nevtithody navrtenS7ch dna a koneene usneeeno, stanoviti zahajeni sjezdu na den 18. kvetna s vVhradou, tato doba pkijatelna sjezdevemu v:cboru facia v East Bernard, ktei'i budou v ecipoledni schfizi pkitemni. Po pcledni pfestavce piedseda br. Chernosky uvadi na pieties osiavu Stoletnice, referuje o desavadni pflpravne praci pro nail vSrstavkii CleskSr den, scleluje ohlas a pochopeni doelSrch pro akci z krajansk3"7ch osad i tacit naeich, odporueuje, by Hl. tfadovna v zastoupeni dvanacti tisic sdruZen3ich Texasanu esl. postavila se za akci veekerort va.hou i svSlrt vlivem. Projevy bki 8tepana Valaika, Hurtyi Eng. Jelinka 11"*.vody br. pfedsedy se8.110, jedrionlysIn usnOeno, avliOtriim /am.

VAST14fIC hlatenim pHznive stanovisko Hl. trradovny oproti /mei akci oslavy Stoletnice sbrattenym Maim jako cele nail rodove sptiznene oznamit. Jedna se znovu o sjezdu: tadovi tajemnici necht' neodkladne oznami Hl. trt. jrnena zvolenYch delegatt. Volebni hlasy poeitany budou die stavu elenstva dnem 1. eervence. Deviti elennY vYbor na opravu stanov jrnenovan bude ze zvolenYch delegatil a to: atyti bude jmenovat piedseda br. Chernosky, tfi prvni mistoptedseda br. Jos. Mikeska a dva druhy mistopi. br . Eng. Jelinek. Vybor na stanovy sjede se do East Bernard dva dny ptedem, itcetni vYbor jeden den pied zahajenirn sjezdu. Usneteno by bratki organisatoti pokud nejscu delegaty a dosabli v poslednim kontestu nektere ceny, byli ku sjezdu pozvani a hrateno jim cestovne j denni dicta.

Delegate z East Bernard, vedena bratry John Holei:kern, J. GajevskYrn a F. Urbishem, dostavila se do schtize a jeji mluvei sdeluji, to nasledkem opozdene polni place nebudou schopni dokoneiti ptipravy pro sjezd, stanovenY dopoledne na den 18. kvetna, tadaji jeho odklad nejmene na konec der yna ei zadatek eervence. V delti debate navrhuji se rtizna data — jedno at pro tijen — uvatuji se okolnosti, koneene dochazi k obapolne dohode a parlamentarnrin postupem dopoledni usneteni zmeneno na den 3. srpna. Delegati dekuji za bratrske vyhoveni, slibuji zhostiti se sveho tkolu co nejlepe. taetni v slbor podava podrobnou zpravu, scleluje jednotlivosti, ktere byly k jeho dfivejeimu odporudeni vykizeny, udava procentni zlepteni polotek — dal ma, dati — elk ptijmil uroku, splatek na ptivodni piijeky majetku a certifikaty. Zprava teetniho vYboru ptijata a bude ye zkracenein zneni uvetejneha. Pravni radce opoutti zaseani pro duletite kizeni v Houstonu, podobne z nutne ptieiny odchazi dozorce br. J. Hurta.Jenny' vYbor po urovnani "refinancovani" bondii v distriktu Hidalgo podava zpravu o dosud vykonane praci. VYbor paveten zaletitost skoncovati. Dostavili se jednatele prodejen bonchl. Byli po sobe ptedvoldni, ptedlotenY seznam k prodeji jsoucjch bona. zkouman a po porovnani (za jejich neptitomnosti) menu east zakoupena a timto einem pracovni program schtze dociela.n. Br. piedseda ociroenje schrizi AT 6:45 P. M. Zakon o socialni hezpeenosti jest prvnim zakonitYm opattenim ye Sp. Statech, jimt ma bYti eeleno nezamestnanosti a zajittena spoleeenska spravedlnost. Sam president Roosevelt pH podepisovani tohoto zakona prohlasib, to ho povatuje za nejduletitejti opatkeni, ktere bylo provedeno od to doby, co vykono.-. va svilj triad, nebot' zarauje ureitou hospodatskou bezpeanost osobam, ktere pro stati budou vytazeny z prate a ochrani je tak pied bidou. Timto zakonem jest uveden v tivot system starobnich rent, ktere budou ptiznany pH spineni jistYch podminek vtein osobam od dosateni 65. roku, pokud pracuji za mzdu.

Vyriaty z teto zasady jsou nektere tkidy zamestnancti, jako zemedeltti delnici, zaniestnanci state, v domacnostech a pod. Starobni diichody budou vyplaceny v mesidnich splatkach, jejicht vie bude se pohybovat od 10 do 85 dolarri a bude zavisla na patu pracovnich let pied dasalenim 65. roku a na vii pracovniho ptijmu. Prve ditchody budou vyplaceny od 1. ledna 1937 Ufadem spolkoveho pokladu.

Prosttedky, nutne k Uhrade techto vYplat, budou opattovany jednak every, ktere budou katcleho roku zatazeny do rozpoetu spolkove vlady a jednak zavedenim novYch dani, ktere jsou uvaleny na zamestnance i zarnestnava7 tele. Obe dame dosahnou postupne v r..1S'49 nej yytti vYte 6 procent z pracovniho pfijmu toho ktereho zamestnance — 3 procenta strhne zarnestnavatel se mzdy a 3 proc. hradi-ze, sveho. Pti statni pokladne bude zkizen "ti--;et zaloh pro stall, kterY bude penetni prosttedky spravovati a vtechny volne penize, pokud nebudou nutne pro beta vyplaty, umist'ovati v zirroditelnYch bondech, cennYch listimach. Dane budou vybirany jako ostatni vnittn1 piijrny a odvadeny. pokladu Unie. Ditohod mute bStti zastaven balm tech rnesictl, kdy dtchotiee

pracuje za tnzclu.

Ve sttedu, dne 1. dubna 1936. nekterYch ptipadech bude vyplaceno ureite procento z pracovniho pkijmu najednou jako odbytne (na pi-. adjourn). Zakon o socialni bezpeenosti pama.tuje rovnet na zdravotni pedi o matky a deti nedutive, na ochranu deti a odbornou ptevYchovu. Dosud tyto druhy pede obstaravaly jednotlive staty podle vlastnich zakonti. Finaneni tetkosti, ktere v atsledku krise a zrneritenYch vYnosil dani se v mnohYch statech vyskytly, zpusobily, to velky state byl nucen zmentiti nebo Upine zrutiti tuto peel. Zachrana jit zkizenYch instituci a obnoveni jich einnosti by nebyla na bez spolkove ne.pomoci Zakon proto pamatoval eastkou $3,800,000 roene, jet budou rozdeleny mezi staty, postitene velkou bidou, k vybudovani a zdokonaleni peee o matky a kojence, dale sumou $2,850,000 pro peel o nedutive deti, jicht podet je odhadnut na 300 at 500,000 a ktere by mohly bYt veasnYm zakrokern zachraneny pied trvalou invaliditou. Na ochranu deti oputtenYch a bez domova a 70,000 nemantelskYch deti, jet se katclorriene v Soustati rodi, pamatuje zakon easti $1,500,000 a na odbornou pkevYchovu invalidu $2,000,000.

Spravou spolkoveho systemu starobnich rent a zkournanim podminek pro ualeni pkidelu jednotlivYm statum je povetena — Rada socialniho zajitteni — kterou zakon ztizuje. Tato rade. jest Upine nezavisla na federalni spra.ve a sklacia se ze tki elentit, ktere jmenuje president a schvaluje senat. Rada nesmi miti vice net dva 'deny, patkici do tete politieke strany. Rada ptiznava a propooitava dilchody, schvaluje jednotlivYrni staty zavadene zakony v cboru socialni politiky a studuje nejireinnejti zpiisoby k dosateni_ hospodatske bezpeenosti. Zakon o socialni bezpeenosti ptedpoklada, to k provadeni jit stavajicich nebo pozdeji ptijatYch zakont, kterYrni staty samy budou pedovati v mezich sveho trzemi a zvlattnich potteb o hospodatske zajitteni techto osob, bude spolkova vlada poskytovati podpory, ktere do konce spravniho roku k 30. eervnu 1936 dosahnou: u chichodu starobniho $49,750,000; u diichodu matek $24,750,000 a u dUchodu slepcil $3,000,000.

Deviti soudcum nejvyttiho soudniho dvora SpojenYch Statt je dohromady 640 rokii. Jednornu je 80 let, druhemu 77, pak ptijdou tti pani se 74 lety a jeden se 70. Tti posledni jsou skuteend "nemluvriata" mezi 60 a 70 roky.

Benjaminkovi Nejvyttiho dvora je 61 let. Celkern je ternto "ctihodnostem" 640 let, takte priimerne je katclemu 71 let a 1 music. Je zajiste ztejme, to od techto soudcir, kteti dosahstati — ledate by to byli genioli ye — nelze tadat, aby s mladickou hybnosti dovedli se ptizpilsobit v pohnutYch dobach krise, kterou Soustati prodelava. Bida a svitele 12 milionu dosud nezarnestnanYch, a miliony farmatti, ocitajicich se nasledkem ubohe vYnosnosti zemealstvi nad propasti bankrotu — nedovede attest mravni rovnovabou scuddl nejvyttiho soudniho tribunalu, neznajiciho hmotnYch starosti. HatclY Glen dostava, roene dvacet tisic dolaril, a za tuto jiste vysokou dastku vynateji soudcove obeas rozsudek a katiclY rok maji nekolik mesict prazdniny, aby se mobil venovat v klidu a miru o botskem a lidskern pravu a aby se zotavili z narnahy sveho vzneteneho poslami. Jsou jrnenovani dotivotne, jsou nesesaditelni a dnetkem vettina soudcti jsou "republikani".

Za cela tti beta Rooseveltovy vlady nebyl nahraten ani jedinY 'Olen Nej yyttiho soudu, a je zcela ptirozene, to republikantti soudcove ne souhlasi s pclitikou demokratickeho presidenta, jehot testy k obroa hospodatske krise povatuji za "protiUstavni", zatim co mentrna sonticil je uznava za "ustavne oclUvodnena"., protote slouti "vetejnemu biahu". Z poslednieh Nejvyttibo soudu neni motna dobfe-roZlito'vat, kdy zaeinaji duvody pravnicke a kde politicke. Ve skuteenosti je dues krome presidenta, ba dokonce nad nim a kongresem demokratir tteti mocnost, vlada deviti stare-a, ktera haji stanoviskb republikanske oposice. (Povestna Taiga Svobody, testy kapital a sadelni zbohatlic1.1 Tait to= Je ye skute4n9sti,

Ve stkedu, dne 1. dubna 1936.

Hlidka Stoleti, PitIPRAVUJME SE NA tESKI DEN! Jegte neco malo pies tki mesice a eskY . Den jest zde. V patek veder meli jsme na West detno navg ivenou schtzi a kol tkiceti spolku bylo delegaty zastoupeno.

Organisator br. Kudera pronesl jadrnou povzbuzujici ked, ktera s velkou pozornosti byla vyslechnuta.

Zadala se cvieiti Beseda a sokolovani takoy e, co nejdkive zapoene. Br. Jos. Holasek cviei Besedu a do aeho se on pusti, setka se valy se zdarem. Br. Chudej a Strmiska budou cvieiti prostna, sbor Slavie se tet tuZi, take v ge jde zdarne ku piedu. Skutedne uznani zasloub nag inci v Penelope, mezi tamnimi krajany bylo v'gdy prave pochoneni pro deskou vec.

Ktera osada pilla by si pfi zpevu vypomoci, prosim at' tak ueini co nejdfive, a napige Zpevy jsou lehke, slolene ze znarnYch narodnich pisni, ye slohu snadnem, take nebude tadnYch obtiii se je nauditi. Ale eas kvapi a i ta nejlehdi Yee pod sluncem vyiaduje cvideni a proto pkihlaste se co nejdfive.

MoZna *te pro jinonarodovce nebude miti eskY den zvla gtniho yYznamu, ale za to bude veledfilditYm pro nas. Prod zakladame Ceske tilay na vyggich Skolach? Prod pokadame eeska divadla? Prod jsme eleny eeskYch spolkt?

Prod existuje Sokol v na gich osado.ch? Pfidina jest na snade. Na g im pfanim jest, aby nage matefg tina nezanikla! A bohda ze nezanikne, kdyz. kaZdY z nas bude konatilvou povinnost.

Bratti a sestry, pracujte s dvojnasobnou pinenechejte se odstra giti nejakou obeti, ztratou Casu a povzbuzujte jeden druheho i tech, kteh se je gte neprobudili. Zasilejte pfispevky na pokladnika br. Johna Ondrt gka, 2110 Allen St., Dallas, Texas. Porad'te, jak zlepgiti prOgram, aby oslava na ge dopadla stoprocentne. Jest pravda, ze Texas je statem ohromnYch rozmert a na ginci jsou rortrou geni, ale v kalde osade najde se alespori jeden dlovek, kterY mute vzbuditi nad geni, a pkiklad tahne! KaZdY jednotlivec musi vytditkovati ven mu svekenYch a pracovati s neamornou pill. Pak bude zdar zajigten.

JakY malebnY pohled to bude na ty na ge joflaky a devu gky v narodnich krojich, na gvarne sokoly, sokolice i kariata! A ten eeskY zpev, a ta Ceske hudba!

Dr. Pazdral.

Pkigel — videl — snazil se a take pomohl.

V nedelni schfai Ihtfedi v Dallas podal organisator V. Kueera ob girnou zpravu o sve agitaeni testa po na gich osadach behem ledna, finora a bfezna t. roku. Celkove shrnuta, jest pkizniva. Nad odekavani dobra. Na g lid mnohdy potiebuje del gi Cas, nei se pro tu onu dobrou vec nadchne a ji podpoti, za to, zaujme-li se o ni, postavi se za ni pevne, vytrvale a dokonce. Bratr V. Kueera pki gel behem sveho" cestovani do styku se zastupci a Cleny 525 deskYch spolkt. Nekde vysvetloval planovanou vYsta yku a teskY den v hojne navg tivene schuzi, jinde mezi delegaty spolkt, easto v kroidcich zajemct a koneane s mnoha jednotlivci. VYsledek tete, jiste finavne a nervy vyZadujici misie (cestoval v neodekavanem ease nepohody, ujel tisice mil, "bogoval na blativYch cestach, mrznul behem jizdy do schtzi piedem svolanYch) mohin shrnouti: ftada osad bude napomahat cele na gi akci finanene, v telocviku i Besede; fada toliko finanene a v Besede a zbYvajici nasledkem rortroug enosti, nedostatku omladiny a jinYch mistnich pkekaZek jen finandne. Na gi Ude zasadne jsou pro, oba na ge podniky, uznavaji, .2.e se vzajemne doplriuji a proto je budou podporovati. Zpraya organisatorova byla skuteene obg irna, v mnohern pouena, informativni a bude o ni a k vfili ni fada fivah dle potfeby naertnuta. Co toho bylo od loriska uz v eeskYch novinach o na g i oslave napsano. N.elde to eetli a sledovali a nekde nikoli. Tuny tiskovin by nebyly vynesly vet giho taitku ne2 tato objdcl'ka osad a slovni podani o tom, co se pHpravuje, Co bychom meii co Texasane k oslave Stoletnlee vykonat. T je v tom .odkiadu, neFAiMI POrAdlnoSti napIVR: FtWdeme

TNIK stati stranou pti vzpomince a oslave historicky velepamatne udalosti, jakou je ste vYrodi svobody Texasu. Jiste doby hrozici nebezpeCi, ze nage haluze nezmfde se pH takove celostatni oslave na akci vetgiho stylu a scvrkne se na podniCky lokalni, je zalehnano. ceskk den jak eeska vYstavka budou provedeny zamerne, budou mit odekavanY fispech. To jest 'conednY vYsledek prvni okrldni testy V. Kueery.

Setba takto zaseta uZ zadala kliait, vzejde a pfinese trodu.

Nyni o sehtzi postupne. Za omluveneho ptedsedu kap. Pazdrala schfai zahajil tajemnik T:Tstfedi a pfedsedajicim zvolen dr. Pazdral, kterY po fivodu vita mileho hosta br. A. Kosa, koeujiciho cviditele Amer. Oboe Sokolsite, vyslaneho do Texasu k napomoci hnizsokolskYm pro ptipravu k 6. dnu i praci organisaeni. Br. Kos bude pilsobit toliko v mistech, majicich sok. jednotu. Jine osady navgtevovati bude planovite br. Kueera. Br. organisator podava zpravu o ni2 zminka shora. Jeho referk nasleduje deli debata, podrobujici kritice jednotlive easti thmesieni testy. Po to zprava pfijata a bratru Kuderovi vy sloveno uznani. Na g host pfedna gi svtj nahled ohledne pyogramu C. dne. Znamenite pokyny br. Kosa vzaty ku vedomi a budou opornYmi body ph stanoveni programu, co't se stane behem dvou tYdnfi. Br. F. B. Steiner Cte zpravu za finaneni vybor, kterY zrevidoval polo2ky pfijmu i vydani. Zprava fin. vYboru uvefejnena bude v dubnu. Cviditele. A. Kos a V. Kueera vypracuji si plan pro nav gtevy osad na dobu nejblitgi a Predloti tento ku schvaleni mistnimu vYboru do schtze 5. dubna. Delegati z Ennis: Jos. Vytopil, Jos. HejnY a V. Lanovsky jr. podavaji zpravu o jejich pkipravach, pkimlouvaji se za svornY postup obou odborfi oslavy. Tajemnik tstfedi sdeluje usnegene prohlageni Hl. fliadovny S. P. J. S. T., ueinene ye schfizi 28. t. m., struene podava vznik, zadatky, postup v Dallas zapoeateho a v Temple ustaveneho Geskeho Sdruteni oslavy Texasu, zdtraziluje nutnost ukaznene, svorne spoluprace k zdarnemu provedeni cele akce. Br. Rendl vyslovuje pfesvedeeni: pevnou Overt' v fispe gnY vYsledek oslavy a jrnenem pfitomnYch konstantuje naprostou shodu, vtli k vzajemne napomoci k uskuteeneni pfedseyzatYch podnikt oslavy. Sleena Evelyn Goeblova povekena zasobiti mistni anglickY tisk i fakedni organ Centennial agltaenimi elanky o nagi akci. Pkigti schtze tstkedi konana bude etvrtou nedeli v dubnu. Nasledkem divadla Sokola v 5 hod. odpoledne, schtze ye 4:30 odrodena.

Organisaeni sraz hudebniku. V nedeli 5. dubna ve d ye hodiny odpoledne zahajena bude v nova Sokolovni v Ennis schuze hudebnido kapely severniho distrikku, tu pro teinkovani pit teskem dnu v Dallas.

Kolegove piivezou sebou s ytj nastroj a hudebni pult, protole po schtzi nasleduje zkou g -ka.Bud'teochviln,pfa'Ztorda, hodinka a pfil orientaeni zkou:slcy. gent.

ROZUMEJME Si !

Motto: "Nenavidi Hospodin toho, jen rozseva rtznice mezi bratkimi."

Je jistY neduh u na gi rodne haluze, nekdy odfivodnenY, Casto domY glenY — neduvera k to Ci one osobe vedouci, skupeni einovnikt obetavYch — nejednou zrna distal°. Nedfivete teto podaki se east° rozjitkiti svaxy a ruznice mezi mane soudnYmi krajany pro malidkost.

Z komara udela velblouda, po gtve druha proti druhu a dim svar horgi, tim pro ni lepe.

Chybou jest, le nastanou- gi neshody nejake, nejlepgi z naginct, hiedice na v ge piilig tragicky, ztraceji hlavu. Jedni s celou silou va g -nevrhajispot."rYaln,estoukvapujice y e volbe vYrazii ("feel sve zadduje mu.t: umelY", vYstralne pravi Salomoun) a pfilevaji oleje do ohne jednanim nepfedlolenym,, druzi zas odhazuji zbrari a ustupuji vubec s pole. Obe jest chybou. . Prosttedkern nejleptlm, ba jedinSmi, jest . 4a pravdy a spravedirsorozhodnuti na 4.441 $ti, 441'4 pr y z'kein:so. proriteji; ja by ted!,

Strana 9. rozmetaly barikadu, jeji zakladni kamen snad pravdou, ostatek v gak rtzno nahazena sines smyglenek, 12i a klept? Jisto jest, ze valnd 'east rozbrojt v na gich taborech povstava obyeejne z nedorozumeni. Tomu Ci onomu glaplo se na kuti oko a ji2 oheri na stte ge, o tom slygel druhY a tieti neco zvonit, dtvrtY a patY k tomu neco pfida, gestY a sedmY z to lasky krajanske nemfde to tak nechat, a nee to dojde k padesatemu, je z toho vela hrozna historie, neopatrnY provinilec, jemut nit zleho na mysl nepkiglo, zavilYm Sktdcem krajanske soudruZnosti. Tu tieba razne vystoupit a ukazati, co se vlastne stalo, pak ti, kdoi ochotne otevieli sluchu sveho kleptin nejhlubSim, podivi se, jaky to Skvar jest pravYm jadrem 'creel a sami feknou: "Tote kfiku pro takovou maliekost", a bude pokoj.

Klepaistvi, ktere tolik fa.di ye spoleenosti, nemelo by miti mista v na gich spolcich. Co proto hokkYch svart, kolik neptijemnosti a griltek! Nestoji vfibee v gecko to klevetnictvi za pohorgeni, je2 vzbuzuje. Nevydavejme se proto, 6echoslovaci v gech nagich spolkt, na tuto "valeenou stezku" — starch habit, neplet'me se temto sudiekam do femesla. V nastavajici piaci k oslave Stoletnice Texasu hled'me zacpati prameny klevet, sinefujicich k nesvornosti, kyselostem, ochromeni na gi akVoldan. ce.

TAK TAKE ZA(.iNALA VALKA SVETOVA. Zcela stejne, jako to zadina dnes, zaeinalo to par rokt pied svetovou valkou Historic je znama. V roce 1911 podnikla Italie — take tehdy mela primal prvnich vYstkelt! — znamou valednou vYpravu do Tripolska. Zbranemi site nedobyla ani celeho pobfe21, ale lausanneskym mirem v roce 1912 ziskala na. zchkacilem Turecku celou dne gni Libii. V tu dobu byly jiz pkipraveny balkanske staty — jejich dne gni aloha se dnes opakuje! — aby vyuZily pkileNtosti a vrhly se na fig', ktera vychazela z tripolske valky nejvY ge oslabena: zadala balkanska valka, zapas balkanskYch narodt za svobodu.

Tripolska a balkanska valka byla ptimYm tvodem k valce svetove. Byla to obdobne. ptedehra k budoucim vet gim vecem, jako se ji zdaji dne gni udalosti v Africe a na figske testa napfi g Stkedomokim. Je to obdoba mo fataini.

Kdo by chtel valky s Italii? Kdo by chtel valky viibec? Z narcdt, ktere proZily valeene hrtzy let 1914-1918, byla to vlastne Italie, ktera prvni vedia sve mlade lidi do novYch strag livYch utrpeni, ktera prvni zapomnela, ze kag da valka bez rozdilu, at' je jeji fidel jakYkoli, je vkly velkYm negtestim pro v gechny zfidastnene staty a narody.

Zajiste. Katida valka je ne gtestim, je stra g -livouhekatmbrju,hoznYm tornadem zkazy a nieeni. My v gichni, kteii jsme prozali neblahe etykleti 1914-1918, mame stale na mysli zavratnost eisel, jimiZ je vyjadiena velikost lidskYch i hmotnYch ztrat, padlYch za valeenou abet'. Ptipominame si: 10 miliont mrtvYch, 15 miliont zmrzaeenYch, 30 miliont ranenYch a za 10 bilient znidenYch hodnot!

Dovede si kdo &Mit spolehlivou pfedstavu o zavratnosti techto Cislic? Pydsta yme si 10 miliont mrt yYch, deset miliont rakvi jedna vedle druhe; tiicet miliont stenajicich ranenYch, lfdko vedle ltZka; vkly tit zakrvacena ltZka a vtdy jedna rakev — bylo by to stra glive pasmo obeti, ktere by objalo kolem rovniku celou na gi zemskou kouli!

Latity na obuv ze skla? Vedouci Engelhardovy laboratoie v Newarku, N. J. prohlasil, pokusy, vyrobiti z rortopeneho skla nejjemnefti vlakna, zdakily se tak, ze primer docilenYch vlaken cirri dvacetinu prumeru lidskeho vlasu. Vaha vlakno Cirri pit tom jen jednu polovinu vahy umeleho hedvabi. Mimo latek pro obuv, mail bYti ze sklene'nYch vle.ken vy., ribiny tak4 pugoohy,

VESTNIK

Strana 10.

BILY KVET Div& roman. napsala Marie Kyzlinkove..

(Pokradovani.)

D YL KUS napted a kdy2 teta na neho zavolala, jen se zasmal a dal se do prudkeho behu.

"Jarko! Stfij! Poekej na me!" slySely divky prudke vStilky pani Julie.

Hoch se obratil, vykkikl na tetu a ubihal dal — k fece.

"Chyt' me!" volal pH tom jasave.

Sychravova, nechala kodarek se s yS7rn ditetern stat na testa a pustila se Uprkem za synoveern.

Volala pin torn na nej, ale dite bylo patrne pfesvedeeno, 2e teta s nim jen 2ertuje a 2e si s nim hraje na laonieku, jak se ua dasto stalo.

Utikalo tedy jeate rychleji a pH tom se co chvili podivalo pies rameno dozadu po tete, jestli ji unikne.

Obe divky sledovaly se sveho mista celj;‘' v jev s podatku klidne. Usmivaly se dokonce eipernemu kluoikovi.

"Z toho bude jednou zavodni beZec", chvalila ho Heda, v ni2 se probudil sportovni zdjem. "Vtclyt' ten kluk mrriaya uz dnes pelaSit jako Nurmi' Jen se na nej podivej!

VSte;rne! Hip — hip — Nedej se, ja ti dr2im palec!" vclala na hocha, adkoli ji nemohl slySet. Hana se usmivala, ale najednou ji fismev ztuhl v oblideji a z fist se ji vydral priduSenS7 vSrldik.

"To dite beti docela slepe pkimo k timi!" zvolala, zdeSene.

I Heda zvaInela a najednou zbledla, protohoSik opravdu se nazastavoval, ale utikal tfebaZe byl u2 v same blizkosti teky.

Hrtizou Upine ztrnula, Ze nebyla schopna ani slova, ani pohybu.

Jen pfivitla °di — a zacpala si usi, kdy2 uslySela dva straSlive Pani Julie i Hana vykfikly soudasne, nebot' hoch se zatim ocitl na samem pokraji feky a marne se snail couvnouti zpatky.

Ani hrtizou nemohl vyktiknouti — a bez hiesu zmizel v hnedave hlubine, jea se nad nim ihned zavfela.

Hana zatim dobehla na misto neStesti. By-la zsinale bleda, a chvela se jako v zi mnici Zahledela se na okam2ik na desivou hiadinu prudce padicich vod, trochu zavahala, ale pak se poznamenala kfilem a vrhla se do tune.

Vir ji uchopil a stahl ji na dno, ale ihned ji zas vynesi nahoru. Otevfela oei, nabrala si co mo2na, nejvetai da yku vzduchu do plic a opet se ponokila, tepajic rukama kolem sebe ve snaze zachytit telo uboheho hoSika.

Musila se po chvili zas vynofit a tu spattila primo pied sebou drobnou, zat'atou detskou rudku. Vir dite vynesl nahoru, nea je mohl ftpine pohltiti, a v torn okam2iku Hana po nem sahla a zadr2ela je.

Musila pracovati vSemi silami, aby se ucir2ela na povrchu, ale podakilo se ji koneene dostati se z viru a tim byla zachretnena.

Dala se proudem snesti dole, a2 se posleze i s bezvedomS7m ditetem dostala na lafeh.

Byla fmlne vysilena. Neschazelo mnoho a byla by ziistala v fece i s malS7m Jarkou!

Hela se zatim ponekud vzpamatovala. Zachyivala se site posud zdeSenim, ale kdy2 spatriIa i dite, vrhla se k nim.

"Urnele cIS7chani!" vydechla teace Hana, ukazujic na chlapce.

Heda ji porozumela.

V Erbenove niely take pfednaSky o prvni pomoci pii rrizmich nehodach a Heda si tudi2 vedela rady, jak ma postupovati, aby dite yzkfisila. Hana ji nemohla b3"7ti v jejim dile mipomocna, nebot' stale jeate byla hrozne vysilena.

V nejbli2Sim okarntiku se pak k diykam prihnala pani Julie. Vlasy ji divoce valy kolem.

hlavy a z fist se ji draly sideky nepodobne lidskemu hlasu.

"JarouSek — JarouSek — " blabolila tetce — ale v tom spatkila hoSika a divoce vyjekla.

"Ona ho zachranila! Bote, smiluj se nad nami — " Z jejich sloe . se ozvala radost, ale zaroveri i nezmerna hrtiza.

Dite zatim otevfelo oei a dalo se do place.

"Je aiv! 2i y !!" spinala ruce Sychravova.

"Panbtlh soudi spravedlive, ale milosrdne!

Nechtel dite trestat za, tatovu vinu! Dal nam jen qstrahu! Praire ona ho zachranila! A na • kde zadal naa Mich!".

Sychravova vyr6.2ela tyto vSrkfiky z hrdla trhane a nesouvisle, ale divky rozumely katdemu jejimu slovu. Jen2e smysl jeji fedi jim byl nepochopitelnS7. Podivaly se na sebe a poMadam si naznaeily, 2e pani Julii asi zase prepadi zIV zachvat jeji duSevni nemoci.

"Kde je yea hoSieek?" pravila Heda vlidne, aby cbratila nejasne. mySlenky vzruSene .2;enti. jinj7m smerem. "Mohlo by se mu neco stat.

Poekejte na nas, my s Hanou se ustrojime a doprovodime vas do Budova. Jarkovi svlekneme kalNitek a koSilku. Mti2e si nechat na sobe jen kalhotky. Jsou take mokre, ale nenastydno, proto2e je hezky teplo."

Sychravova se opravdu jejimi slovy ponekud upokojila a Ma za s yjr. m ditetem, ktere klidne spalo v kodarku na testa.

Heda zatim domlouvala Jarkovi, aby neplakal. Dala mu kus koldee, ale Jarka byl po latestale hrtize jeate tak vycleSen, 2e ztratil vSechnu chut' k jidlu.

Prestal vSak plakat a dal se ochotne svleci.

Hana zatim se take vzpamatovala. Rychle se s Hedou ustrojily, vzaly Jarku za ruku a spechaly za SychraVo you, ktera na ne dekala.

"Tetieko, ja uz nebudu nikdy zlobit!" proJarka, spinaje pied ni rudhlasil ky. "Ne2aluj doma! Ja ted' budu docela jiste posiouchat!'

V to chvili myslil Jarka jiste sve sliby naprosto valne a opravdove.

Sychravova vzlykla a pritiskia ho k sobe.

"Neboj se, JarouSku! Nic se ti nestane. Andel straZee to chranil a tuhie hodnou sledinku taky, Pane ji podekuj! Ja ji ptijdu jeate dnes podekovat i s tvSan tatinkem!".

Sychravova se Upine uklidnil. Znel neobydejne jasne, dfirazne a jaksi odhodlane.

"Neni treba, abyste nine z ylaSt' dekovali," branila se Hana. "Umim plovat, v pensionate u nas doma jsem se Ulla, jak se maji zachranovat tonouci, a tak vlastne bylo mou povinnosti skodit pro Jarku."

"PH tomhle stavu vody to bylo od tebe hrdinstvi. Hano! Jen nebud' tak pfiliS skromna!" zvolala Heda. "Ja bych se tam neodva2ila skoeit ani za vSechny poklady sveta! Neschazelo ostatne mot a mohla ses utopit i s ditetem!"

"Jste hodna sledinka," pkisveddil Jarka, adkoli pine nechapal, jakou slabu mu Hana prokazala. "Tetieka kika, abych yam podekoTak yarn pekne dekuju a dam yam pusu • za to, Ze jste me vytahia z vody." liana se usmala a polibila kluoinu, kteremu se zas u2 vracela dobra nalada.

V Budova na silnici se vSichni rozloudili. Pani Julie jen jeate pfipomnela, aby odpoledne ureite ziistala doma a aby doma zadr2ela i pani MCikovou.

"Mam cosi riot chile2iteho vytidit take s ni!" pravila zahadne Sychravova.

Hana pokrella rameny, ale slibila, 2e budou tedy odpoledne doma.

NeZ se pfibli2ilo . poledne, mluvilo se po tale obci o Hanine hrdinstvi a katiclji divku za jeji stateenk skutek.

Malkovi se polekali, kdy2 si uvedomili, v jakern byla hroznem nebezpeei, ale musili se ji iposleze obdivovati zaroveri s ostatnimi.

Heda se pfieinila, aby zdtiraznila kaMou podrebnost one vzruSujici chvile a aby nada • 2ite vyniki krasnS7 din jeji mile pkitelkyne.

Pani Marketa pii to pfile2itosti zas podlehla sinutn.ST m vzpominkarn.

"Prod it',ehdy pied lety se nanaSla tam u vo,dy takova ,edva2na Hanidka? Me, holeidka by

Ve sttedu, dne 1. dubna 1936. tu dnes mohla b't se mnou."

"WS piece me, maminko!" prihlasila se honem Heda a jeji slova vykouzlila v obliCeji pani Markety vlidnSr, jasnY fismev.

Po obede pani Malkova divky vybidla, aby Sly na prochazku do lesa. Chodivala obytejne na misto, kde nalezli jejiho prvniho muNosila tam kytice na kriz, pote stavenY tu v upominku na neSt'astneho lesniho Kuderu.

Hana si vSa*k teprve nyni vzpomnela na slib, dank pani Sychravova.

"Nemame odchazet! Odpoledne sem ptijde pani lesni se sySrm bratrem. Maji pry cosi daleiiteho vyfiditi i s vami, milostiva pani, a tak jsem slibila, 2e nas naleznou doma."

Pani Marketa se zachmutila.

"0 dem by se mnou chteli jednat? Jsem radSi, kdy2 je ani nevidim. Ptipomina,ji mne jen mou neStastnou minulost!"

Protoge vSak Hana dala slib i za ni, vyhovela ji a zfistala doma. VSechny tri si vzaly rueni prate a sedly si na zahrade do besidky, kde byl pfijernnS7 stin.

Pilne pracovaly, ale zaroveri spolu pfatelsky a vesele rozpravely.

Pro pani Marketu bylo poteSenim, 2e se Heda na ni usmiva a 2e s ni mute mluviti srdeene a uptimne jako s vlastni dcerou. Chlad mezi nimi tpine zmizel, jsa zaplaSen teplem pfatelske naklonnosti.

ChSdilo se ke tteti hodine, kdyt slutebna pfitla oznamiti, 2e na Hanu a na pani kovou dekaji v pokoji Dole2al a jeho sestra.

"Mohli pfijit sem," poznamenala pani Marketa ke slu2ce.

"Aikala jsem jim to, ale nechteli sem jit. kCohuterji mluvit jen s vami a se sleenou Hanle"No — ja bych jim tu nepfekelela a Sla bych prye," ozvala se uraiene Heda. "At' sem jen jdou!"

Zdvihla se k odchodu, ale matka ji zadriela.

"Jen tu zilstari, Hedo! My s Hanou s nimi promluvime a hned se vratime. Myslim, 2e nejde o tak eitile2itou vac, 2e bychom se dlouho zdriely. Asi chteji Haniece jeate podekovat, ale k demi pottebuji mit pki torn me, opravdu nevim! Pojd'te Haniekor Hana ji poslu gne nasledovala.

V pokoji nalezly oba sourozence v iivem, vzrugenem rozhovoru.

Oba umlkli, kdy2 je spatfili, ale jejich vzruSeni se nezmirnilo.

"Mluv!" pokynul Dole2al sestfe.

"Jen mluv ty! A nejdriv podekuj sledince, 2e ti zachranila hocha!" odbyla ho sestra.

Dole2al si odkatlal a pfistoupil pomalu k "Dekuju yam, sledno!" zamumlal chraptiye "Nemel bych ted' u2 hocha, kdyby nebylo vas!"

Hana mavla rukou a chtela odmitnouti jeho diky, ale on ji nepfipustil ke slovu.

"Zachovala jste se ke mne tak krasne — a ja. — ja jsem yam tolik ubli2il! Sam Panbuh dnes dal pokyn, abych aspori Castedne napravil svfij hfich! Sestra me u2 no nutila, abych pfiznal pravdu, vyhrotovala mne, .2e promluvi ona sama o naSem zlodinu, budu-li mleet ja — ale ja jsem ji ustavidne branil, aby nic neprozradila Uz tehdy o vanocich, kdy2 sem sleena ntijela, 2adala na mne Julda, abych kaki pravdu. ftikala, 2e je v torn tizeni boti, 2e Heda se dostala do Erbenova a Ze ji sem privezla. Ale já se Jaranil! Ma vina je horSi nez Julcina — a buchi za ni hodne pfisne potrestan. Ted' ale u2: nesrilim mloet! Uznavam, 2e sam Panba r62hod1,- abych podstoupil trest za svoe htichy!"

Hana a pani Malkova, hledely na Vincence Dole2ela jako na Silence. Nerozumely nidemu z jeho slay a domnivaly se, 2e sam nevi, co mluvi. Halle napadlo v torn okam2iku. 2e Dole2alova rodina je jaksi dediene zati2.ma.

Julie Sychravova uhodla asi mySlenky obou 2en, nebot' k nim pfistoupila a ujala se sama slova.

Ve stfedu,•dne 1. dubna 1936.

PAVLA DVOAAKOVA:

Jen jednou moino srdce dit.

ROMAN (Pokradovani.)

A PHOTO se mi lehaeji dycha, kdyg pfistu.-

puji k vlastnimu obsahu sveho dopisu.

Tedy, jak jsem jig napsal, Helena podlehla natlaku rodiaa, kdy g se objevil ten velkostatkat Moravec. To, ge mel dear, padesat krav, je tak zaslepilo, ge nedbali nepeknYch teei, jeg o nem a jeho vlastnokech kolovaly.

Helena, hochu, mnoho gtesti s nim neugila a co Atesti psati — byla to testa utrpeni.

Byla sice tehdy trochu rozrnarna, jako kagda hezka gena, a ona byla k tomu zbogriovanY jedinadek, ale byla piesto jemna duSe a trpela jiste hodne v torn man gelstvi. To via -slugky, geny, pracujici na poli a v lese atd. atd. K tomu Moravec nebyl prave dobrY hospacial a tak kdy2 pied peti lety ho ranila mrtvice, zjistilo se,ae jeho majetek je tak prodlugen, ge ho neni mogno udrget. Tehdy ptigla ke mne — dostal jsem se prave jako notat sem — vzpomnela si, ge jsem byl TvaJ piitel, abych se ujal jejich spletenYch zalegitasti. Udelal jsem, co jsem mohl, ale zachranil jsem pro ni malo. Cog, ji 15y to samu nemrzelo, ale mela dceru, sladke, mile dite — a jiste ji srdce bolelo, kdyg si pomyslila, co s nim bude, ag zemte. A citila ji g tehdy konec v sobe. A jeji starost rostla a vim, jak ji mudila v poslednich dnech jejiho givota. A tehdy, nevedouc ke komu by upiela nadeje, protoge nemela nikoho, na koho by se obratila, vzpomnela si na Tebe.

Start' hochu, drahY Artu gi, kdyg jsem citil, jak je prosakla jistotou, ge ji vyhovig, nemel jsem odvahy v tech jejich poslednich hodinach vziti ji tu viru. Snad uz tu gig, oe jde Ano, start hochu, prosila Tebe umirajic, aby ses ujal jejiho ditete, abys je .chranil pied svody sveta, nic jineho nechec. Helenka ma piece neco, takge by nezatigila Tvilj rozpoeet a je tak mile., ge by s ni, Artugi, pfiglo do tveho zaprageneho givota trochu slunce."

Charvatovi sklesly ruce a dlouho seal bez hnuti, hlede do prazdna. Na co myslil? Tvat jeho byla zjihla a kolem rtfi nar'sovalo mu cosi jako teplY gal a i ()di byly pokaleny.

Tak ho nagla Marta. Pfichazela zhurta rozzlobena, ge Charvat nejde k obedu, kdy2 vgak ho nagla v tak hlubokem zamy gleni a v jeho oeich nem co se ji zazdalo pladem, zapomnela na svou zlost a zeptala se poplagene, co se mu stalo.

Dival se na ni chvili, na g si uvedomil, na co se ho tale.

"Nic, Marto, nic", iekl a vstal, aby segel do jidelny.

Ph ()Ude choval se jinak, ne g jindy. Ne jednou s vidliekou v ruce, zapomnel jisti a zadival se oknem do zahrady a zase se mu objevoval v odich stin toho smutku, jen g ji znepokojil tam nahoke.

Neodvag ovala se ho v g ak zeptati a nezeptala se ho ani, kdy g odchazel do sve pracovny. A kdyby byla ho videla potom tam naho• ke, byla by jiste jig docela znepokojena.

Charvat mekil svou pracovnu kfi gem kragem, nevyhYbaje se ani stfeptim a haraburdi, a vypadal zprvu velmi ne gt'astne a tak rozmekle, jako by ho lamalo silne pohnuti.

Charvat si vzpominal na sve mladi a hlavne na svou jedinou smutnou lasku.

Pochazel z Polabi, kraje rovneho, prot'ateho stfibrnYm ostiim teky, zalesneneho tu a tam tmavYmi borovYmi lesiky a jasnejgimi plochami korun dubs, bun, bfiz a javora, z kraje hlubokYch pad, osivanYch pgenici iipou. Cukrovary po kraji svitily s yYmi budovami, bohate a vYstavne vesnice byly navledeny na silnicich jako perly na snare. Lide v tom kraji, kde slunce dela s ysti, jak jinde, kde givOt je Snagg i neg jinde, jsou veseli

Vf.STNtK trochu lehkomyslni, ale v Charvatovi kolovala po otci polovinou krev tvrd'ch a hougevnatYch horaka. Pfi genil se otec do kraje, do matdina statku. Charvat vidi zase pied sebou otce jako tiveho. Dosti vysokeho, hubeneho, sukoviteho, jasnYch poctiv'ch A Charvat vzpomind i matky. Usmivala se stale, ragova, a pekna je gte ve stati, rada zpivala a milovala verne sveho mute -a sve tti deti, z nich2 v gak ji zastal jen on — Artu g, stargi Jan a mlaclgi Lidmila zemieli pied svYrni deviti.

Charvat vzpomind si, ge neb'ti matky, byl by nestudoval. Otec nemel rad studovanYch lidi. Byla to snad zdedena nechut' k lidem s mekkYma rukama, kteii po generate poroueeli jeho dedum robotnikfun a bylo to snad proto, ge citil, ge studovan' syn sedlakilv je pro zemi synem ztracenYm. A v Charvatovi byl turd' sedlak, zamilo yanY do ptcly a uctivajici ji, jako by byla anti a vedela o jeho citech.

Ale matka ho tak dlouho piemlouvala, dal svilj souhlas, a tak malt, slab' Artu g dostal se do mesta na gymnasium. Ano, Artug jako jedenactiletY chlapec byl nejaky takovY nepodatenY, poslablY a pobledl', jako by ani nebyl bratrem JanovYm, jen g byl osmahlY a silny, nejsilnej gi mezi svYmi vrstevniky. A ani povahou nepodobal se bratrovi a ani jinYm chlapcam ze vsi. Zatim co chlapci prohaneli se spolu po lukach, vymY glejice diyoke hry, trhajice kalhoty pielezanim cizich plota, Artu g sedaval nad kni gkou nebo dival se ye vdeline na hemieni veel. A nejen to, vyhYbal se i praekam, tedy chlapcum. Matka, pozorujic toho ticheho hocha, mirnYch modrYch odi, myslivala jig od jeho detstvi s nepokojem, jak mu byl te2kY givot nekde v chalupe a my glenka, aby ho dali studovati vzklidila v ni jegte drive, neg ji fidici zadal k°-tomu pfemlouvati. Nebot' nevynikal-li Arta na louce, o to tim vice vynikal nad ostatni chlapce ye gkole. A jako byl dobrYm kern ye stare vesnicke tkole, tak byl vynikajicim studentem. A studovani jako by mu bylo dobrYm jidrem, vytahl se, zesilil. V sedmnacti letech nezadal si v nieem s ostatnimi vyrostky z rodne vsi aspoii, co se tYkalo jeho postavy. S tvati to bylo jine. Zilstal mu mekkY jeji vYraz, temek divdi a mime, v gdy a ke kaidemu laskave odi. Jeho spolu gaci mu proto piezdivali "panenka". K teto piezdivce meli jeg te jeden davod. Jemne, tvat, oramovand eernYmi vlasy a zy Yraznend modrYma oeima, zadala brzy piitahovati k sobe odi devdat. A smelej gi odvagovala se vymYgleti si nejdivoeejg i zaminky, aby s nim mohla promluviti. Artug vg ak pied nimi utikal, rozpaeitY a zarde1Y. Jeho ostych ztstal dlouho utajen a staff se terdem vtipt spoluZika. Pro dorastajici gabata stydlivY mladenec v ka gi oktavana stal se vg ak jette zajimavegim. Ale distal() jen ph to zajimavosti, g adna se nemohla pochlubiti, byt' jen jedinYm vYznamnYm asmevem. Kdyby tedy nekdo jim iekl, ge ten chlapec, vyhYbajici se v gem genam, se zamiluje horoucne s celYm srdcem, byly by se mu vysmaly A piece se to stalo. A Charvat si vzpomina, pfechazeje svou pracovnu, jak se to stalo. Byl tehdy prave tak krasnY, rozkvetlY duben, jako je ten za okny jidelny.

RozsahlY zameckY park vzkii gen jarem, hYie kvety, vfmemi laical do s yYch zakouti v gechny mlade lidi z maleho mesta. Na laviekach, zakryt'ch kiovim zaeinaly studentske lasky, nejdiive fismevy, rozpaeitYmi slovy, a net bezy odkvetly, polibky. Park 'alai i jeho — Charvata jako ka g cleho jara. Ne, nechodil tam jako jeho spolu gaci, aby eekal na nekterou mestskou divku, ostra gite se obligeje na v gecky strany, neuvidi-li nektereho vg eteeneho profesora, jen g zapomnel, ze byl take jednou mlad a chodil take tak na dostavenieko. Ne, Charvata laical park sam a jeho rozkvetla krasa. Ale toho roku ji g od prveho zavanu jarniho vetru citil ge se s nim neco deje podivneho. Jako by byl pin netrpeliveho eekani, neklidu a rozechveni. A citil, ze i jeho vyhYbani deveatam je jine ne g dii-y e. Jako by do jell() pla<c)aps9 misila Se roz,

Strana 11, kog a touha. Piistihoval se, ge diva se za nimi, jako by byl k nim ptitahovan a poplagen rdel se, jak by byl piisti gen ph nejake Apatnosti Ani knihy nedovedly ho zcela phpoutati k sobe a zaplaliti mueive piedstavy, vhanejici mu krev do tvafe.

A v takove chvili rozechveni setkal se s Helenou. Seal na laviece v opu gtenem, zanedbanem koutku parku, kam malokdo ptisedel odpoledne s knihou rozevtenou na kolenou, ale odima jinde. Syte zelenY bteet'an na mohutnem kmeni buku je prilakal, paprsek vodotrysku tryskajici z ruku baculateho amorka, jen g se '6elmovskYm fismevem mifil na belostnou Venu gi, cudne klopici odi a zakrYvajici si zavojem svou nahou krasu. Kolikrate videl to rozko gnicke sousogi a piece nevidel v nem nikdy to, co dnes. Bohyne jako by otivla a prospivala iasami na neho vabivY pohled. Jeji fisme y, zahadnY a rozru gujici citil ve svem srdci jako slastnou bolest. A tehdy se z eista jasna objevila Helena. Byla v ra2ovem, v girokem klobouku, pod jehog 0krajem zanily tmave a vlahle odi. Spatfivai neznameho miadika, zarazila se na chvili, ale pak vtimla si rozevtene knihy a usznala se. V Charvatovi se zachvelo srdce. Helenin pohled i fismev byly pohledem a tsmevem kamenne Venuge.

"Nerugim?" zeptala se ho, popo gedgi k nemu.

Nechovala se tak, jako jine, cle ydata z mesta. Byla prosta a mile. a kdy2 si ho prohlig ela ptimYm eistYm pohledem, iekl si, je to velmi hezka a asi velmi hodne, divka a usmal se na ni. Bez rozpaka a bez uzardeni a piece v to chvili citil, jak mu srdce Dyne v tele. byste mi pieka gela, spige asi ja". podival se na ni tazave. Nenapadlo ho, snad, aby se tady s nekYm se gla a to pomygleni bylo mu pojednou velmi neptijemnYm. Vyeetla snad neco z odi, proto ge zavrtela hlavou, al se ji rude tfe gne na klobouku rozkYvaly a fekla gelmovsky.

"Ptigla jsem se podivati na sve zamilovane misteeko, ne g jsem odjela do pensionatu, byla jsem tady den co den, od jara a g do podzimu. Nevim, dim se mi tak zalibilo," rozhledla't se dokola a pak pokradovala. "Ale bylo mi tady vgdy pane. Piedstavovala jsem si, g e jsem v jinem svete a v docela jinem ease.

Kdybyste Ode', co jsem si v gechno piedstavovala", zasmala se.

Charvat hlede na ni se stale vet gim zalibenim, myslil, kolik ji je let. Podle feei a cho\Tani hadal by ji dvacet, ale jeji tvai a postava dosud nerozvita ukazovaly, ge je mladieka, snad asi sedmnact.

Zpozorovala jeho pozornY pohled a trochu se zardela a odvratila odi, ale hned je vratila jeho, a Charvat si uvedomuje, ge tim pohledem zaeala jejich laska. JakY to byl pohled, takov' krotk' jako mivaji nekdy 'Zany a stejne tak hlubokY a krasnY. Jako by se do toho pohledu vedralo srdce a on je eiste, ale vzru g ene a prave tak dekajici jako jeho.

"Mohu si sednout?" zeptala se trochu vahajic a kdyi kvapne odsedi, usmala, se na neho dekovne. "Co to studujete?" ukazala na knihu a naklonila se trochu. Ucitil teplo jejiho ramene a °vela ho vane jejiho tela, a trvalo chvili, ne g mohl ji odpovedeti. "To je kniha", iekl malo duchapine.

-"To piece vidim", zasmala se, ale nebyl v tom smichu posme gek, jen veseli.

Rozesmal se rovne g a pak se ji piedstavil.

"Ja jsem jig o vas sly gela", tekla, prohli gejic si ho dakladne. "Vypravovala mi o vas Lidka Kueerova."

Zamraeil se. Lidka Kueerova byla jednou z tech, jet' mu nadbihaly a to jedna z nejvytrvalej Bich.

"Nemate ji asi rad, jak vidim", zeptala se vesele.

"To neni, sleeno, to", iekl, kdy g chvili uvagoval, mysle, je-li to jeji plitelkyne, le mohl by se ji dotknouti. "Ja ji malo znam, skoro plc."

Strana 12.

VESTNiK

Heil Hitler! v koncentraenim taboie.

Z. knihy Zajatci moealu, Heidi neebydejne p tesvedaive a zajimave givot v koncentraenim ta.bote Boergermoor; napsal W. Langhoff, ptel. M. Montoy a, naklad. Jan Laichter, Praha.

OTO JE ptibeh mute, jen nechtel tikat "Heil Hitler!" Byl elenem nabogenske sckty, spoleenosti "va g nYch zpytatelti bible".

Buil mu zakazal provolavati Hitlertiv pozdray.

Jmenoval se Frank nebo Franke. Povolanim byl jakYmsi ingenYrem.

A ponevad g mu Bilh zakazal uctivat Hitlera, nemohla ho g adna svetska, mod k tomu pohnout. Nebot' va gni g pytatele bible byli f anatikove a byli verni sy Ym niternYm ptikazanim. Rikal kdekomu, at' to chtel di nechtel slyg et: "Hitler buduje svou iisi v krvi." A ponevadg nalegeli k °nem etykiceti tisicum, ktepo nove potope sveta vejdou do raje na zemi, bylo jim snadne trpet bclesti a odtikani a chuclobu pozemskeho byti.

Pkig el do Lichtenburku a stal se na gim kamaradem. Ncmluvil mnoho a na ka gdeho hiedel ptatelsky. Mel tidke, jemne zvinene plave vla.sy, ktere mu splYvaly na hladke delo, velke modre oei, riig ove tvate, genska, Usta a a g trochu piing malou kulatou bradieku. Bylo mu asi atykicet let. Neiinavne zametal celu i sin, donagel vodu a byl ke ka gclemu soma ochota.

Ale nezdvihal pa gi a nepozdravoval. Netikal: "Heil Hitler!"

Kdyg he mug na strati po prve zpozoroval, zavolal si ho zpet.

"Prod jsi nepozdravil?"

"Proteg e mi- to Bilh zakazal."

Stratici se zdalo, ge dobte nesly gel. Nechapave na neho vyvalil "Chce g se mi posmivat?"

"Z ktere stanice jsi?"

"Z tteti."

Veder ho odvedli. Do temnice. Na tYden.

Vratil se.

S °ohm podlitYma krvi.

"MO rozum," kekli mu kamaradi. "Co u g na torn sejde, tekne g -li "Heil Hitler!" Delej to jako my. Viclyt' my to taky Mame jen tak."

Zavrtel hlavou. Pti gtiho dne si ho °pet vgimli. Zavkeli ho do temnice. Na etrnact dni.

Kdyi se zase vratil, ani jsme ho nepoznaii.

Ale ruku na pozdrav nezdvihl.

Nyni si uminil tlustY Zimmermann, ge pozdrav do neho vtluee. S pet' musi SS ho vyvedli na dvorek.

"Pa gi vzhtru! Pa gi vzhilru! Pa gi vzhtiru!"

Velitel se dival.

"Pagi vzhilru!"

Zutive se na neho vrhli. Upadl do zamrzlYch lougi.

"Pagi vzharu! Heil Hitler! Heil Hitler! Bude to!?"

Tak to pokraduje, ag zastane bez vedomi 'eget. Jeho krev mrzne na t yrde pude.

Zaptisahame ho. Nic naplat. Jeho cbbeej ztuhne, objevi se na nem detsky uminenY vYraz. Nepozdravuje. Jsme zoufali.

Nyni he od nas oddelili. Zavteli k zlodinciim z povclani. Oblekli ho do trestaneckYch KatidY den poklusem vlede zachodove kbeliky.

Ma od Who ruce samou krev. Stkida galak s bitim a s eistenim zachodn.

Kdykoli ho potkame, kYvame na neho. Septern mu domleuvame. Vztahujeme pa ge a ukazujeme mu pozdray.

SS uzavira, sazky.

"Bude pozdravovat, nebude pozdravovat?"

Za mnoho tYdnU ptichazi opet na stanici.

Pevne, se dr gi pH zdi.

Jig v sini ho potkava mug SS. Jeho prava pa ge se neobratne zdviha. Ruka, pokryta okoralou krvi, se naptahuje. Septa: "Heil Hitler!"

Ncjvzacnej gi u eloveka je vlastni

* * *

Emerson..

Jedine ti, kteil nit nedelaji, se nikdy neR, Rolland, anyli.

PRESIDENTOVA PRACE. (Poktaeovani se strany 1.) vedi, ze za svym proslulYm itsrnevem nosi sobs pine vedomi nesmirne zodpovednosti sVe prate. Nemaje trpelivosti s Utednim postupem, y ydava nekdy nahla rozhodnuti, ale to jen probe-, ge tou gi co nejoltiv dosahnouti onoho mihaveho socialniho cue — "bohat giho givota". Jeho ptatele tikaji, ge si vgdycky dovede najit pulhodinku, aby naslouchal plarrum pro zdokonaleni soeialniho hospodatstvi, ie se vgak stave.. nej yyg netrpelivYm, kdy jej pogadaji, aby rovnal rozmi gky ye vlade. Ale pies to u g mistrne urovnal nekolik takovYch rozport mezi vedoucimi funkcionali, je g ohrogovaly zda.r jeho hospodatsky-politickeho programu.

Vetejnost si ztejme uvedomuje rychle tempo udavane panem Rooseveltem, nebot` se ustaviene vraceji povesti o jeho chatrnem zdravi. Je toti g prastarYm lidskYm omylem domnivati se, ge usilovna, prate nezbytne nernoc: Okolnost, ge president °boas trpi neptijemnym, ale jinak bez yYznamnYm nachlazenim, nerneni nijak fakt, ge se tegi dokonolemu zdravi. Ov gem, je east() unaven a vrasky na jeho oblieen se oast° prohlubuji, ale nikdo nevi lip net pan Roosevelt sam, kdy je ptepracovan. A kdykoli dosahne urditeho stupne Unavy, odebete se na kratke prazdniny.

President Spojenych Statu, at' je jim kdokoli, musi vykonavat tri ptesne vymezene funkce: Musi ureovati politiku a zasady, ktere se maji ptedkladati kongresu a vekejnosti; musi bYt agresivnim vficicem, , jeng prosazuje a soudasne obhajuje tuto Politiku; a musi bYt administrativni hlavou nejvetSiho Ui•cdniho Ustroji, jake svet kdy pOznal. U pana Roosevelta byly v gechny tyto tri fikoly nalehave a bezprosttedni. Nekdy se na okamgik zda, ge dosahl pkestavky ye vyvoji sve politiky, oaken nikdo neveti, ge by se zastavil trvale.

A tento rok jej eeka hlavni fikol hajiti v ge co vykonal, budovati, priSti program a ukazovati lidem slovem i skutkem, prod yeti, ge jeho program je lepgi neg kterYkoli jinY, jeji by bylo mono vytYdit. Pti teto praci tedneni hraje hiavni filohu a neni oboru, v nem g by pan Roosevelt byl vice doma.

Jeho nejvetgim nehmatatelnYm zdrojem politicks moci je pravdepodobne jeho osobnost, kombinovana s pilsobivYm hlasem, jak =Zile nalezti jen u male hrstky slavnYch teeJeho kedi -se yyznaeuji kratkosti a strohost! vyrazu. Osloverli "Moji ptatele" je jeho vlastnim vynalezem a ye svetle jeho osobnoi lze miti za to, ge je spige projevem vrozene pka,telkosti ne g ptipravenYm politickYm gestem. On je v gak docela pkijemnYm tednikem. Zticika kdy pozdvihne sveho hlasu a nikdy nemluvi afektovane ProstY zpilsob keel je vernYm odrazem jeho osobnosti, nebot' stejne rad ma proste pokrmy, gaty a zpiisob givota. Nenavidi ptimo okolnosti, kdy se musi oblekat do Utedniho tboru.

To vta1z: ani zdaleka neznamena, ge president by byl nejistY ye syYch stycich s vetejnosti, nebot' jeho nejbli ggi o nem .vecli, 'g e dovede "myslet ye stoje". Jeho nejlep gi keel dekuji za sycji slavu my glence, ktera, jej nahle napadla pti eteni rukopisu. Ostatne se nikdy pi'esne nedrgi napsaneho textu teei, vkladaje do neho cele odstavce, ani g by norugil jeho smysl a jednotu. Kartoteky Bileho domu obsahuji dva texty ka gcle jeho teei: oficielni text jak byl napted ptipraven, a stenografickY zaznam o skuteene pronesene feel Jen jednou, u prile gitosti nay.Stevy Washingtonovy university a jmenovani eestnYm doktorem, president Roosevelt pronesl neptipravenou a nikYm neoeekavanou, za to vgak „skvelou tee, pH ni g srovnal neohro genou pra, ci americkYch prtikopnikil se socialnimi priikopniky dneSka, kteki budi lepgi formu givota.

Jinak ov gern jsou vgechny presidentovy feel peelive ptipraveny a opraveny ptislugnYmi malei i z kruhti mimontednich.

Za veYch politickYch kampani, pH nicht le i'ednen: hlavni rnUnici, president ovgeM

Ve sttedu, dne L dubna 1936: slouti za 'AVelkY kanon". A jak kampari pokraduje, kabinet se zpravidla rozjede na pedlive pfipravene testy do krajti, kde kaidY then ma nejvet gi politicky vliv, Kandiciati poslanectvi jsou pri. katclYch volbach nejdriletitejk slotkou ptednlch UtoenYch tad, nebot' jejich zvoleni zpravidla zavisi spiSe na oblibenosti di neoblibe presidenta.

Wechno, co budou demokratieti kandidati mluvit v rote 1936, bude naladeno podle tonu udaneho presidentem Rooseveltem. On sam bude pravdepodobne stale vice spolehat na radu svYch vyzkong enYch politickYch ptatel, generalniho poStmistra Farleye, generalniho navladiiiho Cummingse a sekretate obchodu Ropera. Tento jeho "mozkovY trust" vypracuje navrhy na socialni a hospodaiske zmeny, aVtak politicks mozky — jeho nevyjimajic, nebot' jeho povolanim je politika — povedou vefejne tiny a fedi presidentovy a budou pHmo oviadati argumenty, pronaSene mnotstvim Avgak jeho vlastni kedi budou miti zvlag tni "pellet", nebot' katcla, z nich bude specielne "naladenYm" prohlkSenim, ptipravenYm a pronaSenYm s pinYm vedomim, ge bude otiaena y e vSech listech zeme, rozgifena pfatelskymi organisacemi a mikroskopicky zkoumana oposici, jestli v ni nenajde nejakou skulinu, do ni2 by bylo mokao vniknout a rozdrobit pracne ptipravenY celek.

Jak se leei dnes otylost. Zakladni ledbou je dieta. Ta se kidi podle spotfeby kaloril. Tun a uhlohydratri se smi jist velmi mad°, patient musi pojidat hlavne stravu bohatou bilkovinami a stravu rostlinnou, vody a soli si musi odpirat jak mono a misto soli utivat nahratek, ktere brani aby se voda, v tukove tkani nezadrtovala. Fysikalni leeba, masat, gymnastika a slatinne lazne dobte spolu pomahaji. V druhe dasti lefty musi pak optrne podavat pacientovi jeden z preparatt Hazy "Stitne. To je• v'Sak zakrok dosti nebezpeonY, jetto hormony, stitne Hazy rozpouSteji nejen ptebyteenY tuk, nybrt take cenne bilkoviny. V poslednich letech se utiva nebo lepe tedeno utivalo ye Sp. Statech misto §titnYch preparatil dinotrefonu.

O jeho tdinku nemame v g ak zde dosud veciecky propracovanYch zkuknosti. Zato jest varovati kaideho, aby se chranil uHvat jakYchkoliv odtueriovacich prostfedkri, jet obsahuji u nas skoro vtdy vYtatek ze Stitne Hazy, bez rady lekarske, nebot' tato leeba je skoro vtdycky dvojseena. Mute se stat, te dlovek odtudni, ale easto soueasne utrpi tetkou fijmu na nervove soustave a zvlaSte na srdci. 8titna ilaza neni vtdy pnvodcem teto choroby, a proto ani jeji vYtatky nemohou byti vtdy pHmerenYm lekem.

Company No. 5220.

Certificate No. 2296.

THE STATE OF TEXAS. (Seal)

Board of Insurance Commissioners OF THE STATE OF TEXAS. Austin, Texas, March 16, 1936.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT SLAVONIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION, INC., DALLAS, TEXAS, has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this off en-, titling it to do business in this State fir the year ending February 28, 1937.

Given under my hand and my seal office at Austin, Texas, the date firsi, above written.

R. L. Daniel, Chairman of the Board.

'fie stiedu, dne 1, dubna 1936.

v2sTNirc

NovY tlumie hluku pro motory.

Jde o to, aby proud plyn y , 2enouci se z vYfuku spalovaciho motoru, byl rovnomernY, nebot' prave jeho nepravidelne a nahle narazy do okolni atmosfery jsou hlavnim zdrojem hluku. Lopatkove kolo male vithy, umistene v kterekoliv east vflukoveho potrubi, umani, aby jeho setrvaenosti se stal proud plynu rovnomernY. Mimo to, dik teto setrvadnosti, se odssavaji plyny z potrubi v dobe, kdy vyfukovY yentil je uzavten, take protitlak pti poodtku vfluku je nepatrnY. Nove magneticke oceli ziskany byly z oceli, legovanYth titanem a kobaltem. Magneticka schopnost nost techto oceli jest nad pomyeleni znaend a tak se docili a2 13krat menei vahy magnetti pro tent vYkon, nee bylo tteba pii ocelich stareich druht. ZvYeenim magnetionosti zmeneuje se vaha strojii a zmeneuje vaha poutite medi na elektromagnetech, take tyto novodobe elektromotory i generatory mohou ptinesti nova ceny elektricke energie, cos prospeje °pet f* ade novYch prinnyslu a jinYm konsumentiim elektricke energie.

TAROKY! Hra tarokil, nejlepei jakosti, nyni za $1.35, poetou vyplacene. Objednavky adresujte na: echosloyak, West, Texas. (dz)

JE KA8EL NEBEZPECNYl ' Zanedbane nachiazeni a kagel mohou miti vaine nitsledky. Prod vy. *Wad se v nebez. peel? MEJTE JIS. TOTU a dostaide si lihev teto spolehlive piipravky jei pos. kytla ilevu a uspo. kojeni tisicinn pies 50 let. 25c a 50c.

SEVEROV BALSAM PROTI KASLI

Strana 13.

Nov' zinisob voskovani. ChemiSlitina ieleza nahrazuje platinu.

A2 do dneeka bylo pki vzduchotes- kove lesnickeho vS7zkumneho ustanem vtavovani kovovYch kontak- vu y e Wisconsinu vynalezli zpusob, nebo elektrod nutno pouZiti pla- jak je mo2no napustiti voskem pctiny, nebot' tento ke y ma, jak zna- dlahu nebo nabytek. Piedmet, ktemo, ptibliZne stejnY koeficient roz- ry je tieba navoskovat, podrobi se taInosti jako sklo. Zjistilo se \Teak, nejdfive zvldetnimu chemickemu Ze slitina Zeleza a 25% chromu ma procesu, aby byl propustnym pro Pan Will C. Stern oznamuje, vosk. Pak se vosk vtladi do dieva, tutee vlastnost a proto maze dobie take pronikne a2 do poslednich je kandidatem za komisate v prenahraditi platinu, a to dokonce i cinktu Cis. 4, v Taylor a okoli. vlaken a dini je nepropustnjim voWill C. Stern je rozenY a vycho- tak j emnYch ptistrojich, jako jsou de i odolnSrm proti borceni a pukavany v Taylor okoli na farme. Po- roentgenove vYbojove trubice. ni • sledni 4 roky byl dohlleitelem pod komisatem Stilsem na cestach, na kterou praci byl volen zdejeim komisaiem. Jelikot se nynejei komisat Stiles vzdava — a na na.tlak mnoho ptatel rozhodnul se uOchotnici sehraji chazet o komisakstvi.

Will C. Stern byl take ustanoven posledni 3 roky na komisi podparne akce (relief work), pii ktere praci pomohl rnnohYm. Obraz ze 2ivota drcbnYch Pra2anii dle romanu Ignata Herrmana.

Za posledni rok pomohl syYm vlivem nekolik projektil PVA uskutednit. Je znam co poctivY a Zdramatisovala. ye tti dejstvi, promenu a dohru spolehlivY mua. Se zkueenostmi, Rt2ena Pohorska. ktere nabyl ye vetejnem zivote, tak i praci a svYmi schopnostmi udela, OSOBY: dobreho komisate, bude-li zvolen.

Pani Angelina Knedlhansova pi. A. Buriova Zde podavam svoji platformu.

Stanislav MyslikovskY, majitel domu p. Fr. Bedan st.

Jsem uchaZed za okresniho komi- 1 Jeho chot' pi. Pavia Wallova sake precinktu Cis. 4, ye WilliamKlotylda. j. f pi. Lui Hamilton son Co. v ptieti volbe.

Amalka ) jejich dcery sl. Hilda 8vestkova Ja vetim pevne v eetrne .. zachaBartolomej Kulich, domovnik p. Bedfich ttvrtnik zeni v administraci, co se tYee'bJeho Zena pi. Karla etvrtnikova kresu a vetim ,abych vee za kaZdY Nanynka, jejich dcera sl. Irena Suldova dolar, kterY pro okres utratim Jindiich Novak, podueitel p. Anton Svestka dostal.

Sleena Agata Pazderkova, maj. evadlit. dilny, pi. Anna Svestkova Vetim, aby se okresni obchod Betyna pi. Silvie Kelarkova. vedl nestranne. Take vetim, aby 8vadleny v zavodu veechny . hlavni a postranni cesty Teryna pi. An. Dole'Zalova byly vyeterkovany, tak brzy, jak Gustyna sl. M. Benegova tomu pomery dovoli.

Maika, udedni ce sl. Georgie Filipkova Vetim, aby cesty vedouci do TayChrystomus Dundr, spravce zastavarny .... p. Gustav Walla st. lor byly opravene.

Max Pketrhlo, sochat p. Fr. Bedan ml.

Vetim, ze taxy z majetku by meNohejlova, fantakka pi. Krista Volkova ly bYti sni2eny, kde a kdy to bude Baruek Neznarna, sluika u Knedlhansa sl. Evelin Kunetkova moZno. a pi. M. Klimova Jest-li budu zvolen za komisate, Zaeatek o 4 hod.

Vstup osoba 30c. ptieinim se veemoine, abych pro PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA. HUDBA DYBALOVA. vas — koho se to tYee — vypinil Uctive zve VISOR. vee co slibuji.

Jestli mne zvolite, budu vam za to vdeenY. WILL C. STERN. P. S. — Will C. Stern je elenem kadu Praha, a zaslouZi si hlasil a podpory veech 'Clem) Jednoty S. P. J. S. T., usazenYch v jeho precinkOCHOTN/Clck KROUZEK EADU SVAZ CECHOSLOVANU tu. sehraje PECIRKI:JVC KALENDAit v jejich sini na 2615 N. Houston Str. Mame v zasobe jen nekolik oirkovYch kalendatti, ktere vyprodame pa 50c, dokud zasoba staei.

Pravidelna cena 60c. Piste na Oechoslovak, West, Texas. (dz)

Will C. Stern za okresniho komisaie precinktu Cis. 4., v Taylor, Tex.

DIVADLO V HOUSTONU v sini tefinik cis. 142. S.P.J.S.T. V NEDELI, DNE 12. DUBNA

VDAVKY NANYNKY KULICHOVY

DIVADLO VE FT. WORTH

- tejte se diive v lekarne, net

Uved'te objednate piimo. ,jmeno a adresu sve lekarny.

W. F. SEVERA CO. Cedar Rapids, Iowa n-s

V NEDELI, DNE 5. DUBNA 1936 "Kdyi mlidenec, tak veselej"

Slavnostni otevieni nova Sokolovny

NA NEDELI 12. DUBNA OZNAMUJE TEL. JED. SOKOL KAREL HAVLICEK BOROVSKY

ENNIS, TEXAS „I ■ If V NEDELI odpoledne slavnostni akt otevteni Sokolovny, phslueny program, veder lidova. veselice. V PONDELI divadlo dramatickeho odboru a po to taneeni rej. PodrobnY program bude oznamen pkiete.

II

III

. I fltI II

Spolehame na bratrskou podporu osad sousednich. 0 uhosteni navetevnikU bude nale2ite postarano.

ZABAVNI 'ViBOR.

Vesela fra.eka ye 3 jednanich Napsal Karel Fort.

OSOBY: Emanuel Slezinka, bYvalY velkouzenat Jim Janeeek Jaroslav, jeho syn Willie Botik Melichar Dalamanek, bYvalY velkopekat Jan Beeka Rosalie, jeho man2elka Annie Chaloupka Heda, jejich dcera Emilie Zichadek Karolina Variaskova, jeji ptitelkyne Sophie Zichaeek Ambro2 Komar, profesor ved ptirodnich Vlad'a Heil Ferda MazanY, kamelot Frank Pfasliela Fanda, slu2ka u Dalamanka Mary Zichaeek Napoveda — Nelli Beeka.

Dej odehrava se ye vile Velke Prahy.

Zaeatek v 8:00 hodin veder.

0 tune napoje a obaerstveni, jako2 i o potadek se postard vYbor.

HUDBA BRATRA BLAZKA. VSTUPNE: 30c OSOBA K hojne naveteve z okoli i vzdalenejei zvou

Ochotnici.

Strana 14.

ADRESAft TAJEMNIKU RADt. Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Hlavni Utadovna: C. H. Chernoskt ptedseda, Houston, Texas. ptedseda, Wesley, Tex. Jos. Mikeska, Eng. Jelinek, misto-pfedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Ed. L. Marek, ildetnik, Fayetteville, Texas.

Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Udetni vYbor; Robt. Cervenka, West, Texas; Will A. Nesuda, Dallas; Step. Valdik, Houston.

DozOrei vYbor: J. H. Hurta, Temple, Texas; T. H. 8krabanek, Ennis; F. Andinec, Houston.

Tisk. vYb.: Karel Latnovskt Ennis; John OajevskY, Orchard; Jos. Kruginskt Corp. Christi.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrugka, Rt. 2, FayetteVille, Tex. &haze 2. nedeli v inesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schuze se kond 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. A. J. Mika, Moulton, Route 1.

4. Karel Havlidek. J. G. Konvidka, Hallettsvile, Tex., P. 0. box 340. Schtize 2. ned. v mesici.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Moravgti Bratti. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtize druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Du gek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schaze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schilze druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schdze prvni nedeli v mesici.

10. Texasky Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtize druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtize druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schtize druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 1, Brenham, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buck16. Bile, Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., holts, Tex. Schtize druhou nedeli v mes.

Rt. 1. Schtze tteti nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Se/raze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schiize prvni nedeli v mes.

22. JIM Washington: Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli kaki* tketi mesic.

23. Nova Morava. John Trlica, Rt. 5, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesici.

24. Cesky Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. &Mize prvni nedeli v 1 hod.

25. Ennis John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schilze druhou nedeli v mesici.

28. Slova.n Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28-Kare1 Jona g. John Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schilze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Frank Kolenovskt R. 2, Box 43, Taylor, Texas. Schtze prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskY, Taiton, Tex. Se/lute 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovand. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schuze 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naginec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Mini. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schdze druhou nedeli v mesici.

34. Slovangti Bratti. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schdze druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

36. West. Jos. Holasek, West. Druhou sttedu.

37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Solidze 1. fiterY v mesici veder.

39. Bedkich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schdze 2. ned. v mes. v 1 hod. _40. Cechoslovan. E. K. Hajovsky, El Campo, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Mrs. Vlasta Tucker. Port Lavaca. Texas. SchAte druhou ned. v m.

42. Moravan. John Machae, R. 1. Brookshire.

Schuze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Cetti Bratti. Fr. Langer, New 'Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. Elgik, R. 2, Yoakum, Tex. Schilze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchan, Box 354, Sealy, Texas. Schilze prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple. &Mize prvni nedeli v mesici.

48. Vygehrad. Anton Michalik, Box 165 Holland, Tex. Se/lute prvni nedeli v mes. odp.

VESTNIK 49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, R. 1, Rowena. Schtize druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. &haze 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schaze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schuze druhou nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Solvate prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelope, R. 1 Box 55. Schtize 2. nedeli o 2, hodine odpoledne.

56. Anton J. Cermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schilze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Oleic, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtize prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matutek, R. 1, Wharton, Texas. Schdze prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Texas.

Schtze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Vatina, East Bernard. R. 1, B. 86. Schtze 2 ned. katde 3 m.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Scirdze prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schilze prvni stkedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtize druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, Rt. 1, La Grange. Schtze prvni nedeli v mesici.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanske, Lipa. Jos. Narovec, 111 So. 4th Str., Waco, Texas.

67. Bratti Svobody. Frank Holub, R. 7, B. 16, Schulenburg. Schfize 1. ned. v mes. o 2 hi 68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtize druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Du gek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schdze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville. &Mize prvni nedeli v mesici.

71. NovY Raj. Tom Ptikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v 73. Sam Houston. Joe Watek, R. 3, Seymour.

Schtze druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schtze prvni ned. v mes. katdy 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Ktitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota John Dornak, Jourdanton, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schilze prvni nedeli v mesici.

80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rdte. August Teykl, Needville.

Schuze druhou nedeli v mesici.

82. Cechd Domov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis.

Schtze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schdze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulik, Rt. 1, Wei.nert, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. 1.1,, H. Heil, N. 2nd Str., Temple. 2. dtvr. v mes. v At. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtze 1 ned. v mes.

89. Rutovy Dvdr. Anton Ulienik, R. 1, B. 101, Rosebud. Schtize druhou nedeli v mesici.

90. Slovanske Sdruteni. Frank Pustejovskt B. 76, Tuxedo. Schtize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Lott'ak, Box 306, Crosby. Schuze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz 6echoslovana. Albert 8ilhavSr, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. &Mize 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schilze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schuze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Ant. Holub, Bomarton, Texas.

Schtize druhou nedeli v 96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtze druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. Elgik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schtze druhou nedeli v Ines.

98. Vitez. Wm. Janata, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schfize druhou nedeli v mesici.

99. Radhott'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtte druhou nedeli v mes.

102. Hvezda Mladete. Jos. F. Machd, Box 44, Coupland, Texas.

Ve sttedu, dne 1. dubna 1936.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schuze tteti nedeli v mesici.

104. Texasgti Bratti. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schtize prvni nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. SchOze druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schtize prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Midulka, Floresville.

Schtize druhou nedeli v mesici.

108. Jiti Podebradsky. J. J. Vyvial, Richmond.

Schdze prvni nedeli v mesici.

109. Gen. Radeckt Em. Fojtik, R. 4, Granger.

110. Jan Rosicky. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufman. Schuze prvni nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. O.B. 105, Sugarland, Tex. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrdbek. Rozi Mikeska, Guy, Texas. &haze druhou nedeli v mes. 0 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Lukatik, George West.

114. Vyzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Boutka, Garwood.

Schtze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schdze 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schuze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. F. J. Elgik, Kingsville, Texas.

119. Slovanska, Ptiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schilze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi ner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, â&#x20AC;˘ Wallis, Texas.

123. Vteslovan. Dom. Vydrtal, Flatonia, Rt. 3, Schtze druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Lukat, Box 36, Westhoff.

Schtze druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Mardak, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schfize druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Frank Ziket, Wheelock Texas. Schdze prvni nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. BouSka, 5536 Richard St., Dal las, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schuze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe Kott'ak, R. 3, Waller, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schilze 1. ned. v m.

134. Bratkejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schuze prvni nedeli v mewl.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtze prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schilze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtze druhou nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Tatka, R. 1, Sealy, Tex. Salute prvni nedeli katdeho ttetiho mes.

142. Stefanik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Street, Houston. Schtze prvni nedeli v mesici.

143. â&#x20AC;˘Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schdze prvni nedeli v mesici ve 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Mrs. Jennie Codek, Rt. 1, Box 355, Galveston, Tex. Schuze katdou druhou nedeli v mesici ye 3 hod. odpoled.

147. Vesela Osada. Tom Ventrdek, Jourdan-ton, Rt. 2, Box 66. Schdze prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

149. Toma g Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele 150. Aug. Haidugek. Mrs. Antonie Strouhal, Woodsboro. Schiize prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Miss Leona Hole govsky, B. 513, Wharton. Schtize prvni nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt. 2, Box 116, Alice. Schtze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview Mrs. A. F. Bosak, Bennview, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Frank Janeeek, 1213 Garden St., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Martin Cuba, Rt. 3, Levelland, Texas.

Strana 15.

v Z STNIti^

Ve stiedu, dne 1. dubna 1936.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. Delaney Po Sedmi Leech Utrpeni.

Frank Arvay ze Stephentown 0ONt I Center, N. Y., piSe: "Po sedm let trBryle spravne ptipra vene.

PRAVNIK pela moje tena revmatickVini bole(.;as dle fnluvy. stmi. Bolesti Meld, v nohou a koleVviizuie ve gkere soudni a oraval . nech. Utivala vdemotne 'Rive pro- Telefony: Tilladov. 3248 — Res. 2639 j zalehtosti. abstrakty. nosledni stiedky, ale taxinSr z nich ji nepo513-15 Professional Bldg. yule. atd. mohl. Od to doby co utivala Dra. TEMPLE, TEXAS. WEST. Telefon 146. TEXAS Petra Hoboko a Ledivt Olej Liniment, bolest zmizela." Hoboko a LeeivS7 Olej Liniment jsou dva led.ye prostkedky, ktere byly poutivany s pozoruhodriSrm zdarem, etykmi generacemi trpicich lidi. Nejsou prodavany v lekarnach; miltete si je opatkiti pouze od °prosnenSlch mistnich jednatehi. Pro informace pitte Dr. Peter Fahrney Obchod stfiZnim zboZim, obuvi a tatstvem a vS'e, co do toho & Sons Co., 2501 Washington Blvd., obchodu patti. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime Chicago, Ill. Vam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

GEO. E.KACIR

RED FRONT deski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejle$i soudkove a lahvove pivot rOzne druhy vina a doutniky. /Viluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaitni stoly pro rodiny.

Caldwell, Texas.

EMILJ.MOTIS

Mal ROZTOMILI" HOSitEK NYNI PAPA JAKO VEPRIK .

ESKt PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pae dYty, posledni y ule, ptehlit abstrakty, zastava soudy vgude.

Porady, piljdky, notatstvi.

Texas.

Yoakum.

"Byl tak slabST a nemel tadnou chut', a byla jsem u konce s radou, co marn Mat." Matky pravi, Trinerovo Hake vino jest prase prostkedek pro slabe ditky podvViivou trpici. Jeho pkisady jsou nejlepti jake medikalni Veda zna proti nezdtivnosti, Apatne chuti, bolesti hlavy, nespavosti, plytifun, pachnoucimu dechu, kotnim vyratkam a obtitim spojenVin s nezativnosti. Jest pkijemne k utivani a je to dobrt spolehlivV rodinnV prostiedek. Maji jej vtichni drogiste.

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

C.H Chernos4 PRAVIft

Vytizuje vetkere soudni zfilegitosti #tadovna: 821 Bankers Mortgage Buildin g . ass ulici nanroti Kress budove HOUSTON. — TEXAS.

DO

Nebo cestujte na oblibenYch rychlYch lodich:

COLUMBUS HANSA DEUTSCHLAND HAMBURG NEW YORK

TRINER'S ELIXIR OF BITTER WINE

-..PAPIalCAN LINE

••■••■•■•■■•••■••

"Pies 5 rokil bolela mne zada, ze jsem chodit nemohla. Kdyt jsem sedla, nemohla jsem vstati. To byla strand bolest. Nic nepomahalo.

Odhodlala jsem se zkusit Nonat a to pouze 4-krat pkilotend pomohla.

Nyni mne boleji kolena, proto posilam pro jinou Nonat a vekim, °pet ponitte. Mrs. D. Liska, Hazleton, Pa., 636 Arthur Street."

STEVE MARINili, (dz.)

C TH GERMAN LLOYD

515 Cotton Exchange Blg., HOUSTON, TEXAS. oalo.1,41110.01p.o.sloo.p.o.ososo.orio.o.o.o.as.o.essolosovown.1110.o...o• ■■•now.t.111..01101.40• ■■■••..ssonaIell.0...),Inwital 0.4

Na suche bolesti se neddva nova, naplast, dokud prvni na tele drti.

Prava mast' je s Trade Mark:

gICEIEREENNEPTLEHEERNEEtEREPlit

Dr. Karel J. Hollub 6eskY lekai a operater, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon Utadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745.

ElEOPEIERRNEDEEBBEEREgElEIRENE to••••■•■•■•oaloodm.amwoom.swoowNewoismoWig.

Anton's Cafe a Delikatesy

Nejleps'i pivo y e /nest& Studene napoje.

Nejchutnejti jidla druhu.

Zastavte se u nas pokade, kdyi jste v Temple.

ANTON BRAVENEC Clen Jednoty SPJST.

No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS.

VS7borne teleznieni spojeni z Brem do Hamburku.

Informace kterVkoliv agent neb

BOLEST V ZADECH.

OZNAMEN1!

Timto oznamuji v§em ptatelum, krajanfun a zakazniktm, ze jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov y am udelat to nejlep g a nejrychlejAi

ESITISLOVENSKA

RYCHLiK aeka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do PRAHY bez ptesedani.

Joseph Triner Company, Chicago.

deskS, krejai a distid, Temple, Tex.

SKRABANEK

SEFLIK

1

NONAT ow.usrr.Cie

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poitou 55c a $1.05. Ptejte se vateho tekarnika neb jednatele, ale nic jinth° neberte, radeji pidte piimo na nadi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California SPRAVNE VYKONANA POHHEBNI SLU213A. V hodine zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni *sta y pohotovS, k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne cent' jsou naSi zasadou.

Ambulaneni slutba EDWARD PACE tlenem Pohtebni tiditel S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

e

P okito k HeliStOini

Oznarnuje 1 11 potad spoleeenskych zabav, je' od otevteni jeho moderne vybudoRid

I 1 i

vaneho stanku ukazaly se loS7ti lakavSrm dostaveniekem krajanii a jejich pidtel.

1

Pogtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

I

11 1 1 1 / 1 1 1 / 1 / 1 1 1 1 / 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 /1 11111M EElt

IV NED1ELI 5. DUBNA — ILSE'S !

0

.ORCHESTRA. NEDELI 12. DUBNA —BACA'S ORIGINAL ORCHESTRA V NEDELI 19. DUBNA — BACA'S ORIGINAL ORCHESTRA V NEDELI 26. DUBNA — LONE STAR AMBASADOR ORCH. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Dimly 25c.

ZABAVNi ViBOR.

1 1 1 /

i.,.......to.............................................................4

Strana 16.

VIISTN K

Ve sttedu, dne 1. dubna 1936.

4.1.01111■0■11101111111.14110. ■ 0490.420.01.011111004111■ 041111.4110.1/00.0•1■ 04/110.41111.0411.04111■111110.11111.0111111.011.04/1/004111110•14

Poufivejte k oznamovdni Ma! Oznamovate

Nase rovy

AMINIREK RESOLUCE SOUSTRASTI. r+ ESKY' UtITEL s nekolikaletou zkuS'enosti a skoro Se stupnem My, niaepsanY resolueni vYbor, mistrovstvi, hlecla misto k vyudovani. 0 informace plate na "Oesky jmenem tadu vyslovujeme hluboce c./o. Vestnik, West, Texas. citenou soustrast pozustalYm dit(21-22pd) kam a ostatni rodine nad ztratou vaSeho otce a na geho spolubratra HLEDA HOSPODYNI na farVincent Kulaka, mu, od 35 do 50 rokil stall.. Sam jsem star 55 rokil. Mam 80 akro- jen2 zemtel dne 20. imora 1936, a you farmu, a pestuji drilbe2 a do- pohtben byl dne 22. Unora 1936 v jim nejake kravy, bavinu nepestu- Hillje, Texas, za velke teasti ji. Jsem sam bez deti a ptibuznYch, tel a znamYch. V zemtelem spolubratru ztraci proto ktera germ by chtela mit dojeho rodina dobreho a obetaveho mov a nevy2adovala by velkY plat, !jeho po ptipade by mohia mit neja.ke otce a tad jednoho z tech elent, dite, mil2ete psat o darg dorozurne- kterY vedel co znamena heslo: ni desky neb anglicky. C. Foral, Li- 1Podpora, lidskost, bratrstvi, a kte(21—chg.) rSr byl v2dy hotov pomoci radou i bu'ae, La. skutkem, a za jeho vedeni jako Tabak- listovY — mam na piedsedy na g tad pokradoval v2dy prodej. Kdo by si ptal vzorky, do ptedu. zdarma. 10 — -5 — 20 centil libra.

Vime, drazi portistali, 2e zarmuDovozne platim. Domaci deky ne- tek vas nad ztratou vaSeho otce je beru. John Hradek, Portland, Tenn. velikY, ale budi2 yam Utechou, 2e (20-22pd.) i my spolubratti a sestry Belime jeho odchodu a 2e vzpominka na 211tr, Vymenim za cokoliv — Frid- neho nevymizi nikdy z na g nameair motor, 1 1/2 k. s. a spoleni, coils. ti!

Dale stroj na mleti masa, Daytor Odpodivej v pokoji, drahY spovYrobek 1/2 k. s. Oboje zanovni. Neb lubratte a Best budi2 Tvoji pase prods lacino. dechoslovak Pub. matce !

(20-21-pd.)

Co., West, Texas.

Dan° dne 8. btezna 1936.

Za tad 6echoslovan dislo 40: James HradeckY, Emil K. Hajovsky, I. H. Vyvial, resoludni vYbor.

•111■.1111.1.1111W

OZNAMEN KANDIDATU

Pckovovini hlinikem zavedl americkY prof. Fink tim zpilsobem, ze ZeleznY ptedmet (drat a pod.) se nejprve zbavi mastnoty kyselinovYm rortokem 1:25, nade2 se zavede do komory s dusikern. Fred vchodem do komory se samozrejI me tadne oplachne vodou, aby pozUstatky kyseliny sirove nepusobily korosi hlinikoveho povlaku. Takto odistenY drat se zahteje do der' venal° 2aru, kterY2to aar ma schopnost drIeti na povrehu 2eleza dusikove eastice, dima se zabrani okyslieovani. Takto ptipravenY drat prochazi hlinikovou lazni a pokovi se na 2adanou silu vrstvy, ktera se dariditi zvlaatnim elm zalizenim. Metoda tato jest velkou novinkou, nebot' galvanieke pokovo yani hlinikem a vylueovani hliniku z vodnich rortokii elektrolyticky bylo vylondeno. JedinY dosavadni zptsob pokovovani posttikem (Shoopova metoda , ktery byl velmi vyhledavan, jest kon- 1 kurendne ohroaen, ponevad2 povlaky v ohni docilene budou hutnejai ne2 dosti poresni nanosy postti- 1 kern.

All political advertisements must be paid in advance.

Nile uvadime kandidaty, ktetl Vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickYch prima"kach. dne 25. dervence 1936.

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES BRAZORIA: PANI ETHYL E. CORRIGAN • za, okresniho pokladnika OKRES FORT BEND: JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vYb'ereiho dani OKRES MATAGORDA OSCAR BAKER za okresniho soudce.

HARRIS MILNER za serif a.

011111■111•101101■36131•1101

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika

TABAK LISTOV' na prodej.

10 a 15c lib. nevyplacene. Jerry Bury'Sek, Portland, Tenn. (21-24pd)

G. A. HARRISON za komisaie 3. precinktu.

M. L. ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisate, Precinkt eislo 4.

OKRES WILSON: A. B. CARNES za terif a.

TRLNYCENY ve Waco, dne 1. dubna 1936.

Bavina, str. middling 11.00-11.50c 1 Korna v klasech 47-50c !Oyes v pytlich, bun 25-27c i Inenice, bugl 75-80c Jeemen, bugl 38-42c I Slepice, libra 14c 16c j Krocani l i Kohouti 6c 1 Kuiata ku sma2eni 20c Vejce, tucet 14c A

DIVADLO V CORPUS CHRISTI! DRAMATICKt ODBOR TEL. JEDNOTY SOKOL FLORESVILLE sehraje

v Narodni Klubovni Sini lil o o rni nedeli, 12 dubna 1936 "Manielem snadno a rychle"

n

aneb "KDO SE SMEJE NAPOSLED, TEN SE SMEJE NEJLEPE" Veselohra o 3 jednnich.

Regi tidi Josef Bayer.

OSOBY: Josef Bayer Kleotag Mrkvidka Anton Svoboda Emil Vesely, jeho synovec Jaroslav Bayer Jaroslav Kratochvil Francis Lichnovska Julie, jeho 2ena Mary Svobodova, Mafia, sestra Julie Raymond Tkad Otakar Pokorny Eleonora Roemer Verunka, chava u Kratochvila Joe Pavliska Matej, sluha Jan Pavliska Kodi, Zaeltek v 7:30 hodin ve6er.

PO DIVADLE TANEC Kaideho uctive zve

Poiadajici v bo ..11111.4101011.0111.0411111.1411111.14110.0.100

NW.

DIVADELN1 KROU2EK "HLAHOL" V HOUSTON, TEXAS pota.da

V iiclove sini Pokrok Houstonu cis. 88.

V n.edeli, dne 5. dubna 1936 VE PROSPECH P

SKE VirSTAVICY V DALLAS PROGRAM:

zpevni eislo sl. Bohumila Studena, sl. Irma Smith Trojhlasne zazpivaji sl. Norma Myer's Za doprovodu sl. E. Muogron zpevni solo SI. Studena zpevni solo Pani C. H. Chernosky Dr. Kopeckeho ftee Pani C. H. Chernosky

Pak nasleduje: 11/111111111,11111TITICI

Divadlo pod nizvem "TULACKV. DOBRODRUZSTV Fraaa o 3 jednanich od Karla PiSkote OSOBY: br. J. Kaapar Vojtech 8edivSr, soukromik ses. Fr. Olexova Alma, jeho 2ena Anna Kelnarova Cecilie Trakova, ptibuzna br. Fr. Olexa, ml.

JUDr Pleva br. Jim Kincl Alois Bartak, tovarnik ses. Kalouskova Matylda, jeho 2ena br. Urbia Rudolf, jejich syn br. Kalousek Rorejs br. KostomlatskY Vincek, tulaci ses. M. Kalouskova.

Pepka ses. M. Kelnarova Julea, slu2ka br. A. Valla Retii vede br. V. Kelnar, ml.

ZAtATEK PILESN)E VE 3:30 HOD. ODPOLEDNE

HUDBA — ILSE'S z La Grange VEeER TANEC. — VSTUPNE: PANI 40c, DAMY 25c.

Uctive zve

VSibor.