Vestnik 1936 04 08

Entered as second class mail matter: Jannai7 3rd, 1933 at West, Texas, ander the Act of Congress of Angnst. 24th, 1922 ROeNiK (VOL.) XXIV,

WEST, TEXAS, ye stkedu,

(Wednesday) S. DUBNA (APRIL) 1936.

OSLO 22.

CENY MUM DOLCJ. TATISTICK-k Mad SpojenYch Statil ureil si pied tfemi lety filcol zjistit, S jaka je skuteena v;;a:obni kapacita americkeho naroda. I kdyl jsme vzali vedecke ohledy na klimaticke einitele, pilsobici na piitok surovin a poptaniku po vYrobcich, konkursy a jine normalni poru geni hospodakske vYmeny, nedostatek pracovnich sil a pkilekitosti, zjistili jsme, le ve v gi vYrobe zemedelske, prfimyslove, hutni i jine, vYrobni kapacita SpojenYch Statt byla v roce 1929 znaene vyggi net' kapacita skutedne poukita. Vyuliti vYrobni kapacity einilo v onom roce priimerne 80% eili zhruba odhadnuto, celkova produkce zboki Cinila 81 bilion-0 misto 96 bilionti dolard. i Proto odpoved' na prvni otazku znela: Prakticka vYrobni kapacita SpojenYch Static i v normalni dobe pkevy guje vYrobni kapacitu skuteene vyulitou. Tento zaver vynesi okamlite druhou otazku: Prod je 20% vYrobni kapacity SpojenYch Statft trvale nezamestnano?

Prot°le prilzkum vYrobniho Ustroji neobjevil ladne zavaknej gi nedostatky v metodach vYroby, prodeje nebo financovani vyrobniho procesu, bylo nutno hiedati odpoved' jinde.

Zvlagte bylo nutno obratit pozornost k celkove distribuci.

A vYsledkem zkoumani v tomto smeru byl roku 1934 poznatek, le Amerika netrpela fysickou neschopnosti zkonsumovati techto pkebyte6nYch 20%. Dakaz toho byl docela prostY. Rodiny, majici rani duchod mengi nek 2500 dol. spotfebuji parkticky vgechny svoje pkijmy na hole kivotni nezbytnosti a nemohou si proto doptat kadnYch luxusnich veci ani vymokenosti. Protole i v roce 1929 bylo v Americe skoro dvacet milionti takovYch rodin, eili 70% vgeho obyvatelstva, vyplYva z toho, le skoro d ye tietiny obyvatelstva si nemohly doptati luxusnej gich veci. A proto 12 miliont z techto 20 milionkt melo v roce 1929 pkijem pod 1500 dolara rodne a 6 milionii meld pkijem pod 1000 dolart, je pravdepodobno, '2e mnoho z techto lidi si nemohlo dopkat ani nezbytnYch livotnich potkeb. Teprve rodinam s pkijmem nad 5000 dolarti, kterYch bylo v Americe pouhYch 8%. bylo mokno prodati vedle nezbytnYch potteb i veci a potieby luxusni.

Z toho je zkejmo, le americka spotieba je znadne vyggi nek byla skuteena, vYroba a ke nedostatek celeho systemu tkvi v prvku, kte rY oboji kivelne spojuje — to jest v kupni sile. Jestlike jen docela -nepatrna va gina obyvatelstva mela pkijem vy ggi nel make utratit a velka vagina mela piijmy tak male, 'le si nemohla ani koupit dello nezbytne potkebuje, potom spotieba i vYroba musela byt mengi nel by mohla byt. Bohati obraceli v fispory penize, ktere nemuseli vydavati za zboki.

Zde jsme vgak narazili na prastarY argument, le zpusob, jakYm se pkijmy deli na utraceni a ukladani penez, nem6, ladneho vlivu na stupen, v jakem jsou produkeni zdroje vy'alit/any; je-li ukladano vice penez, je vytva-

keno vice zakladnich statkft, je-li utraceno vice penez, vyrabi se vice konsumniho Proto je Uplne lhostejno, poked se vyuliti vYrobni kapacity Ojee, je•li narodni pkijem stejnomerne rozdelen mezi obeany, nebo jest-li dye procenta (to jest obaane, majici pkijem vy,;S'i 10.000 dolarti) dosta.vaji 50% vgech rodnich pkijinti a ostatni se deli o zbytek.

K prozkoumani teto namitky bylo • nutno poloziti si tketi otazku: JakYm zpilsobem jsou fispory jednotlivet obraceny v novY produkdni kapital. Struene jsme na, tuto otazku odnove-

CLENtal S. P. J. S. T. A CELL KRAJAN'4 TEXAS. SKE My, Clenove Hlavni tkadovny S.P.J.S. T. tiinto vyzYvame vgechny na ge sestry a bratry a vabec v gechny krajany, v Texasu, aby svorne a sjednocene pracovali a podporovali jak moraine tak i finandne piipravy k °slave stoleteho vYroal neodvislosti na geho statu Texas na gi deskoslovenskou haluzi, jel maji za Ukol uspokadati OeskY- den 19. dervence a eeskou vYstayku v Dallas.

Nevidirne kadneho rozdilu mezi organisacemi pro OeskY den a pro vYstavku, ponevadk obe d ye sdrukeni pracuji pro dobro nageho deskoslovenskeho lidu, pracuji proto, aby na ge vetev se destne representovala pied celou americkou vefejnosti a aby ukazala loyalitu na gi noye vlasti, vyspelost a pokrok na geho naroda.

Uznavame, ze obou odvetvi jest nutne tfeba, abychom docilili Uspechu a proto si •okejeme a apelujeme na na ge sestry a bratry — aby jestli snad stava nejake nedorozumeni — by bylo zapomenuto a )dstraneno, bychom pracovali svorne jak pro CeskY den tak pro vYstavku. Pamatujeme na to, le v gichni, bez rozdilu pochazime z jednoho naroda, kteremu chceme projeviti test pied celYm svetem.

Dana ve Fayetteville, Texas, dne 28. bfezna 1936.

Za Hlavni T:Tfadovnu S.P.J.S.T.: C. H. Chernosky, pied.

J. R. Kubena, taj.

deli takto: Uklaciani penez samo o sobe nebudi popta yku po zakladnich statcich. SkYta pouze prostfedky, za nek prilmyslove a obchodni podnikani make platit praci a material pki budovani novYch tovaren a obchodu, se jejich roz giteni vYnosnYm. Av ga.k postupem doby velke rozg ikovani se stane vYnosnYm pouze v obdobi velke popta yky. Avgak nage schopnost vyrabeti konsumni zboli byla chronicky vetg i nek kolik jsou konsumenti s to odebrati s trhil: a tuto situaci mono pkieisti na vrub rostoucimu mnoistvi celkovYch pkijmO, jez je obraceno do spokitelen.

Zjigtenim tohoto faktu jsme se oeitli pied jasne vyznadenYm problernem. Byli jsme oPesveddeni, ze neschopnost v3;-roby uspokojiti potkebu byla zavinena gpatnyrn usperf.i.thinlm distribuce kupni siiy. A pro ieSeni tohoto problemu jsme navrhli tuto cestu: Ma-li americky nared dosahnouti Zadouciho livotniho standartu, potom musi byt zvYgenEt narodni vYroba zbeli a slukb. Ale ke zvYgeni teto vYroby nutno nez'oytne z yYSit i efektivni poptavku. I je problemem rczhccinout, lze-li tok pkijinfi do roll?.inYch spoleeenskYch skupin tak upravit, aby progresivne zvygoval efektivni pcptavku pa zboki a tak vyvolaval i vetgi objem vYrobni. Jak ma byt veden Utak na tento problem a v kterem sineru nejpravdepodobneji bude nalezen hospoclakskY pokrok?

Zde se nesrnime clat svest s rozumne testy belnYmi terminy jako je `nadprodukoe", "technologicka nezamestnanost", a `.`rozdele7 ni bohatstvi", ktere nesnesou cliikladriejgiho priakumu.

Jednou z nejaasteji probirannYch metod lepgi distribuce okijma je danoveho -Ustroji za tim iteelem. Ale, an/1,, bychom chteh snikovat socialni ukiteanost aetn:;7ch nouzovYch praci, podniknutYch vladou v lobe krise, nutno uznat a vytknout, ze lido by mai radeji lep gi potravu, gat, obuv, pfibytky a domaci pohodli ne'l vice parki n a pomnikct a vice silnic a drah. Nadbytedne vetejne sluCby zpravidla neuspokojuji zakladni lidske potieby. A dal ove bfemeno, nalokene na bedra prumerneho poplatnika se stalo uz prills yelikym a ustavidne roste. Zdaneni snad lze postupem dlouhe doby poulit jako prostkedku pro rozmnoleni vefejnYch sluZeb, volne obe• censtvu pkistupnYch, av gak jeho molnosti v oboru distribuce pkijmu jsou prozatim velmi omezene.

Z prostfedkii, majicich zdolati problem zvYgeni pkijint a zdalo se mnohYrn lidem nejsnaz'gim a nejireinnefSim zv.fSeni rnezd. Je nutno priznat, 2e zvSAerri peneLtYch mezd slouzi nekdy za prostredek z ySTeni pMjrn.0 obyvatelstva, procujiciho za denni mzdu, ale zyYS'eni skuteanYch ptijmit delnictva tirnto prostredkern bylo v2dycky pomale a neplynule.. Hlavni priaina toho tkvi v okolnosti, 2e tento sob po§kozuje individttalni soute2ivost. Mimo to maji z neho zisk jen ti delnici, kteri jsou pevne organisovani.. Neorganisovani museji zpravidla platit vyssi ceny jako dek vy.'.;tich mezd crganisovaneho delnictva, ani2 by men prospech z jeho vy'S'Mch prijmt.

Tim jsme dospeli Is navrhu, kterY se mne zc16.1 nejslibnelSim pro zdolani tohoto problemu. NemfiZ'eme-li oeekavat zvYeni materielni existenani irrovne girokYch mas zyYS'enim rnezd, pak.zbSiva jen jedind rnokrost, to jest dasahnout teho'2 cile sni'2enim ten. Tato alternativa ma to vYhodu, 2e spi ge prospive. ne Akodi systemu soutHivosti.

Teorie souteNveho systemu poeaa s faktem, ze vydr2i jen ten podnik, kterY =he proda(Pokraeovani. na str. 9.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zfivadne polemiky, pofadatel pfedkifida ve smyslu stanov Tiskovemn VYborn k vlastnfmn rozhodnutf.

VDAVKY NANYNKY KULICIIOVE. Jo, jo, tohie Zeneni a vdavani. Kdo tuhle bezbolestnou (?) spojovaci operaci vynalezl, to po htichu nevime, leda spokojime-li se vYkladem z bible, pravicim, to se panu Bohu je Adam samoten v raji. Neni tarn tedeno nic o tom, mel-li Adam nejakou tu zy ladte vyvinutou, totid onu, neptilid to velke telisko, jed vhani lidi do tenatek Amorovych. Olovek neni v torn ohledu sam, tieba je nejvyvinutejSim tvorem v nisi ssavcri, (prod jej tadime do tie ssavcri vynajdete si v biologii) i Ustrojenci jinYch nisi divoaTS'stva jscu stejnomerne postideni a podobnou dlazou opatteni. Ignat Herman ani o tomto modernim poznatku vedy ve sv'ch dilech, kde namluvy a svatby rekri a rekyil jeho romo,nri y zatYch z pratskeho divota ani necekl, ale popud k namluvam, ku svatbe a ostatnim co potorn nasleduje obesttel krasnym rouchem sancta simplicatas, svate prostoty, di nevedomost a nevinnosti. Vite, jake osloviny provadel denich Vejvara, kdy jette chodil za Pepidkou a ta svatebni, ouha, tady ptestanu, aby se hezounke damy nemusely rditi; v torn zabehl Herman trochu do intimnosti, jed maji byti utajeny. Co by tomu tekla Pepieka, kdyby se o torn dozvedela?

Tak ted, ta Nanynka, Kulichovic se vdavala.

To je v denskem divote velmi vYznamna episoda a site z nekolika drivodri. Ma irtedni povoleni, de smi legalne traviti pod jednou stiechou s mudskou osobnosti. Ta legalisace se pak vztahuje jeSte na nee° jineho, ale i v tornto ohledu uSettim damam rozpaky. Pak ji to diva, pravo, de, de a Ze, bude-li ji osud ptizniv, stane se mamiekou a bude obdatena takovYm baculatym bejbinkem. Nekdy se rortrhne pytel, jako u mama Diones v Kanade a dostane pet najednou. Ale nedoufejte ne ydane damy zbytedne, ze snad nektere z vas bude poptano miti paterdata, to byla jen tidka nahoda. Jestli Nanynce Kulichove pied svatbou vitily v hlave podobne mySlenky nemohu tici, ale deny podobne \Teel zachovavaji v tajnosti a Ignat Herman se v torn ohledu take zachoval diskretne a netekl nic.

Tak tyhle vdavky, pod titulem "Vdavky Nanynky Kulichovic", pamatoval-li jsem si dobte nazev teto veselohry, sehraji ochotnici du S tefanik v nedeli, dne 12. dubna. Obsah hry nevim a je to zbyteeno cos podobneho napied dychtivemu obecenstvu povidati, ad by si to mnozi ptali. Tim bych je zbavoval mileho ptekvapeni. Jen tolik teknu, to nevesta, ta Nanynka Kulichovic, bude miti obvykly svatebni zavoj. Na tuhle vec dtive nevesty kladly zvladtni driraz, snad aby skryly zvedavym zradkiim kamaradek ty modre kruhy pod °dima, ale ne od plade. Pak mivavaly nevesty take myrtovY veneeek, na drikaz divei panenske zachovalosti. OvZem mnohe z ptitomnYch dam na svatbe se o tomto emblemu divei cudnosti vyslovovaly uStepaene a posmeSne, tieba samy nebyly jako lilium. Zenisi nikdy veneaku nenosili, prod a z jakych drivodti, zristava, za.ha dou.

0 svatbe samotne nelze se tak jen lehce vysloviti, svatebni obtady jsou rtiznYch druhri, bud' civilni aneb nabodenske, ergo cirkevni, Mela-li Nanynka Kulichovic svatbu v kostele nevim, nevim take jmeno jejiho aenicha a ani nemohu fief, zda-li se vge skoneilo die podadovanYch pravidel. Take doufam, to v teto nebude snad na scenu, bude-li tarn ptedvaden nejakY vYjev ze svatby, ptivledena nejaka, prostorna malovana kolebka s jemnYm pokynem pro novomandely, to bude zaleZeti na nich, aby tento kousek nabytku byl dasteji poudivan.

Dnes jia, bohudik, toho neni tteba, ponevadd je lidstva na svete dost a lido nevehazeji ve

VtSTNIX 8vazek mantelskY aby svet zalidnili, ale deg se piljemnejdiho ptikazani Milujte se vespolek! — Pan raiser tohoto kusu take seznal opravdovost pfislovi, ze "Cloy& mini atd.", nebot' vybrav si personal pro tuto hru, netutiil, to se mu jedna z darn hereckeho ensemblu rozstiine. Po pani Studnidne, dlenkyni tadu Stefanik, jet byla uvraena na delM dobu na lade krani a plicni chorobou, rozstonala se i pani Suldova, majici rilohu pani radove v kusu 'Vdavky Nanynky Kulichovic' a tak pan rediser byl nucen najiti nahradnici pro tuto hu v osobe pani A. Buriove. Ptejeme pani dove brzke pozdraveni, doufajice, to nemoc ptekond jako pani Studnidna, tieba je tato jedte rekonvalescentem.

Nu, neni tteba, abych se dele o teto hie zmirioval a vtahoval etenate do vdech tech tajemnristek svatby, ani tieba pou gteti se do nejakych vedeckYch argumentri k vysvetleni to zahady, prod se lido vlastne neni a vdavaji, neb jsem piedem jit podotkl, to die bible stelelo se Hospodinu, ae je Adam v•raji tak osamocen a malidkou operaci, po uvedeni spanku na Adama, vyrial mu jedno debro a vykouzlil prop svtidne denske stvotenieko. Od to doby se udrdel nazor, to deny maji o nejake to debirko merle, cod ale bylo vedci popteno. Kdo tcmu snad jedte neveti, at' spoeite, nektere dame podet debirek, nebude-li tuze lehtivou a dovoli-li ma to v zajmu vedy.

S. P. Studnient C'ESKOSLOVENSKA ViSTAVKA NA CENTENIELNI VISTAVt V DALLAS. Posledni dva t'dny byl jsem dosti pilne zamestnan a jsa neja.k churav neb postiten tou velice rortiikenou nemoci vlahYch jarnich pro nit je zlatinisovanY nazem lenorum veris, anglicky zvana, 'spring fever', usinal jsem jit po veeeki a dal psacimu stroji trochu odpoeinek. Z tohoto pak padneho dilvodu nezminil jsem se o to nak oeskoslovenske vYstavce v Dallas. Lee pfehledna noviny tohoto t'dne, natiel jsem v nich peknY clank z Ora Dra. Jos. KopeckYho, ye kterem informuje etenate blideji o podrobnostech na gi v'stavky. SouCastle zvedel jsem od soudce C. H. Hhernoskyho o schtzce ye Fayetteville, jet se steastnili krome nej jetite Dr. Jos. Kopeck', Dr. C. L. Kopeck', Dr. Henry Maresh, reverend Klobouk a J. R. Kubena, ye ktere se projednavaly tpravne prate pro vYstavku.

Nyni co je vlastne vYstava. VYstava je nem jako tikolni zprava, historickY vYkaz naroda, za ureitou dobu jeho byti. Na vYstave v Dallas bude as znazornen pokrok Texasu udinenY za dobu sto let, totit od doby, kdy ziskal po bitve u San Jacinto svou neodvislost. Tam bude ta historicka, etapa rozvinuta jako panorama dejin v barvitem provedeni a my v mysli mtteme se toulati temi dobami, od poeatku, kdy ta hrstka kolonistt anglosaskeho puvodu si dobyla svou samostatnost. V dejinach lidstva, od tiereho davnoveku podobne zmeny vlady byly vkly v denniku dejin zaznamena.ny pismem to nejdratSi tekutiny, krve, obetovanim lidskYch aivotu. Tak tomu byli i pri ziskani neodvislosti Texasu. Nebyla to jen jedna pohroma, jet pkikvaeila na Te,as a jeho obyvatele, neb za etvrt stoleti rozpoutal se zukivY zapas mezi 'Severem a Jihem.

Jaky podil maji Oechoslovane, totit pkistehovalci a jich potomci na vybudovani Texasu? Mtteme fici, to znaenY, ne-li velikY. Nema.me zcela urditYch zaznamt, kdo byl prvnim eechoslovanem stanuvtiim na Ode teto zeme, dosti motno, ae pied Antonem Dignowitym byl tu jit nejakY 6echoslovan, jedinec, neb malo lidi se snadno ztrati v mori jine narodnosti. Po bitve belohorske a po krvave tryzne na Staromestskem namesti odebralo se hodne vysoce inteligentnich eeskYch lidi do ciziny, jako pkikladne velkY pedagog a udenec Jan Amos Komensky a z historie vime, to desti bili se u Kketidaku ye Francii se slepYm kralem hrdinou Janem Lucemburskim, prohlasivkm okkidlene prosloveni: 'Toho bohda nebude, aby desk' kral z boje utikal!' Zahynul tam a po boji prim WalleskY

Ve sttedu, dne 8. dubna 1636. sejmuv tti derna pera z jeho pfilbice, pravil: 'Dnes zemtela koruna rytifstva' a pkijal je za svilj rytifskY odznak s heslem 'Ich dien'. To je jedna ukazka, te jsme v jistem smeru take spjati s anglosaskYm plemenem, ale podobnych dokladt je jedte vice, nahledneme-li bride do historie. Dost motna, ze nekterY z tech deskYch rytift bojujicich u KkeSeaku zustal ye Francii a behem doby jeho jmeno mohlo byti pofraneteno. At do nedavna se melo za to, te kdy Cechoslovane pfitili do sveho nynejkho bydliSte v zemich deskoslovenskYch, ze ona zeme byla opuStena keltickYm kmenem WO, Ale die nov'ch archeologickych a ethnologickych objevt tomu tak nebylo a nejake zbytky Bojt sidlili jeate v tech krajinach, kdy se tam Cechoslovane usazovali.

Skotove a Ireane jsou take Keltove a Anglosasove v dobach kdy zaeali kolonisovati severni Ameriku, byli jit hodne promitieni krvi jinYch narodt, hlavne severnich germanskYch kment, jsoucich v tesnem sousedstvi se Slovany. A tak mohl byti mezi temi kolonisty, bojujicimi za neodvislost Texasu take tech aneb takovy, v jehot tilach trochu deske krve bylo..Vite, co se o nas Cesich pravi, ze nas najdou v katclem koutku sveta, i ten tertovnY poukaz, to kdy Kolumbus pfijel do Ameriky, nalezl tu jit d' echa. AvSak mime ureite zaznamy, to Cechoslovaci dli v Texasu hezkou fadu let, jit dlouho pied obeanskou valkou a my tou vYstavou, sniitikou nekterYch tech pamatek vzdame zasloutenou lest temto odvatnym zakopniktm, usadivkm se v onech dobach v Texasu.

Nebyl tou dobou Texas takovYm jako je dnes, misty byly to jen pustiny a divoeiny a ted' si pkedstavte, ae ti natii prvni pfistehovalci ptisli z AtulnYch dedin a visek do takovehoto prostfedi. Z pospoliteho civilisovaneho tivota do mist z daleka neodpovidajicim jejich pkedstavam o vytoutenem raji. Kolik tech mamenek zaplakalo, kolik si jich talne postesklo v ustrani, kdy se octly v jinem prostiedi, v zemi, jejit fed jim byla neznamou a kde zpusob tivota byl jinYm net v jejich ne. Ale vytrvali ti pionYki, vpravili se do zptsobu jineho tivota, tieba tetce, ale pied. Z prate jejich mozoln'ch dlani a phi strohem a strastipinem tivote vyrustaly tu jejich domoviny, z ptdy jim potem zrosene vzchazely trodieky, poskytujice jim dostatek potfeb pro ten skrovniekY a odfikani pinY divot jakY vedli. Nemeli chudaci tech na gich modernich vymotenosti, vettiina price byla konana namahave a odmena za to, co ze svYch polieek ziskali, byla take sporou.

Co je tail° co vlevalo trochu jasu do jejich uporneho tivota? Byl to desk' zpev a 'Ceske. hudba, sousedske talky a ty jejich kosteliky a tikoly. Ano, desk' 'Cloy & vtdy pamatoval na tikolstvi a jeho touhou bylo vedy, aby jeho detern se dostalo leptiiho vzdelani. Nezapominali sve stare vlasti, tech milYch visek, luht a lest, tu lasku pfenesli i sem a vtitepovali ji svYm detem. Tim, zpilsobem se stalo, to se zde uchovala eeska, mluva po nekolik pokoleni, tivena soudasnYm pospolitYm stykem tivota, kde vice naSinct bylo pohromade. I deska jmena udelili nekterYm sidliim a tfeba po sta letech udrii se tu ta slovanska jmena v Texasu. Vykonali mnoho a mnoho vykonali i ti jejich potomci, dtkaz. to Cechoslovane byli vedy dobr'mi a zdarnYmi obeany teto zeme a velmi tadoucim pkistehovaleckYm aivlem. Jsme na jejich potomky i na ne hrdYmi, co vykonali za neptiznivYch podminek a v cizim prostkedi je dilem velkolepYm, dilem ptimo hrdinskYm a 6echoslovane by se mohli vedy dobke osvedeiti jako kolonisatoki. Dnes je psana historie podobne velke emigraeni etapy v jinni Americe na pustinach Chaca, v Brasilii a Argentine a pkijde doba, to i oni budou po zasluze oceneni. Ti, co tam zustanou, budou pionYry, o nicht si budou dejiny vypraveti. „ Co do to vYstavky v Dallas sneseme, bude zaleteti na nas vSech, na takovem velkem dile je zapotkebi spoluprace katdeho z rids, vice tarn cennejtiiho sebeteme a vystavime, tim to bude lepgi pro as, tim to lepe ukate, kdo a z jakeho jadra jsme my Ceqhoslovane,

Ve stredu, dne 8. dubna 1936. recte eeskoslovehati pristehovalci v Texasu jejich potomci. Dokaime jim to! Sbirejme co je cermet)°, ale zakete popis drive Dru. Henry R. Mareshovi, nebo Dru. Joe KopeckS r -mu,bysephoznrmuistaohlo vystaviti to nejlepk.

Poradejte sbirky a zabavy ye prospech Ceske vSfstavky, kal. d3 haler a kaZdS7 centieek je vitan, neb 'bez penez ani do hospody nelez', di stare Ceske prislovi a poradani vS7stavky na menk rozloze vyada, si znadneho penaniho nakladu. V dele vSistavnitio vStoru stoji nak krajane, prominentni muk v eeskoslovenskem spolkovem Zivote v Texasu a potornci starch osadnikil. Vachny prate ye prospech deskoslovenske vSista yky pokraduji utaene vpred a proto vkchni bez rozdilu podporujme toto zaslu'ine dilo.

Nasledujte prikladu radii a spolkt, ktere se jit aby zal5oeate dilo se stalo skutkern.

Apropos! Na mou vStzvu, abych byl uvedomen o starch eeskSich novinach, jet by mohly b'ti umisteny do kulturniho oddeleni Ceske vSistavky v Dallas, posud jsem neobdriel niceho. Nejsa si ureite jist, nebudu-li meSkati v kralke dobe mimo Houston, ridte vse na soudce C. H. Chernoskyho, 821 Bankers Mortgage Bldg., Houston, Texas, neb na Dra. Henry R. Mareshe, 1308 Shell Bldg., Houston, Tex. S. P. StudnienSf, 5innost echoslova.kit v Texasu v zajmu Dallasite Centennial VSrstavy.

Fort Worth Texas.

Jak znamo, budeme miti •letoSniho roku v Dallas, Texas, vSistavu, ktera, ma nazev Centennial Central Exposition. Pamatka stoleti osvobozeni Texasu od Mexika.

C' ' eskSt narod ze v gech koutt slunneho Texasu dela velike pripravy k teto velike uddlosti, a hlavne nam jde o to, sbliliti se se v'Semi rodovci na S . eho pfivodu z cele Ameriky.

K tomu usporadame Ceskoslovensky den 19. eervence. Verim, ze Cechoslovaci z cele Ameriky prispechaji, aby se na ten den s nami radovali a pomohli nam oslaviti tuto pamatku pied ()alma jinonarodovca ditstojne a representativne. Vy'stava bude v kaldem ohledu velkolepa. Administrate se postarala o *de, co moderni doba jenom dati mute. My 6echoslovaci budem miti te2 na vS7 stave sve oddeleni — exhibice, kde budou vystaveny veci historicke i umelecke, Moravantt i Slovak() zde v Texasu usazenSrch.

Zvlate sokolstvo, ktere prvni uhodilo na pravou kliku, pilne stall se o zdar eskeho dne, due 19. dervence; nas organisator V. Kueera, vratil se nam z test, kde navkivil vS"ech:ny Ceske osady v celem Texasu, a tim pripravil vkchny do pilne prate narodni. Doufejme jen, ze prate tato, nebude nadarmo a jen dobre ovoce prinese. Na.'S spoleenSr cviditel Obce Sokolske, br. Jos. Kos, ji2Z take se dostavil, kde prevezme dalk pripravne prace v jednotach sokolsk3ich; za tim . tdelem jest na ease, by jednoty sokolske a osady rtiznSlch mistnich spolkt dobre sobe uvedomily, by moZno-li jim, posilaly sve ditky do Sokoloven ku cvieeni prostnSTch a tance Besedy, cvieeni zpevu a hudby.

V nedeli, dne 5. dubna byla prvni zkohAka hudebni v Ennis, kde se sjeli hudebnici z Dallas, Ennis, Fort Worth a West a snad i Kaufman. Tedy prate jde ku p • edu, bez bazne, s dobra'rm pochopenim, ae klacky hazi se pod nohy, ale to jsou klacky shnile, ktere se lehko zlomi.

Popisovat vSrstay ku; jak vite jest v rukou jinSrch, a br. Jos. Kopeck' podava Casto zpravy, ktere sledujeme s velkSan zajmem, vec dobra, ale trochu pri gla pozde. Pral bych si, by i tato se vydatila, by ty tisice dolara nepriSly nazmar.

Dne 7ho brezna prijeli na vS'7stavu pan Mach a jeho synove, deki importer). z Chicaga, aby se tea stdastnili Dallaske vS 7stavy a k tomu teelu zakoupili misto v budov y Varied Industries. Misto jest velike, velice vS7znaene, nebot' jest zrovna na proti hlavniho vchodu teto budovy. Oddeleni toto ponese jmeno "Czechoslovakia". Misto toto bude vyzdobeno

VtSTNIX deskosiovenskyln zbotim se vS'ech koutti skoslovenska.

Pani Machove na ystivili mnoho krajany jak v Dallas, tak i ve Fort Worth usazenStch a mei prilektost videti Ceske divadlo v Sokolovne v Dallas, ktere se pane vydatilo.

Siri byla prepinena a herci /Iran velice oekne.

Po divadle se Machove zdrZeli i na zabave, kde men prilektost se vSemi krajany se seznamiti.

DruhSr den nas pp. Machove na ystivili ve Fort Worth, kde jsme jim ukazali nak Sokolovnu, ktera se jim velice libila, jak sta y im oko--bou,takvnirmzateni pkS lirn. Pp. Machove na upcminku nechali si namalovat jejich firmu na oponu jevike.

Ziskati misto na Dallaske vS7stave neni lehkou \red, nehot' v'stava jest takika u stredu mesta a mista aekoliv jsou dosti prostorna., jsou vgechny obsazena a proto jest ku podivu, ae se jim podatilo takove v9'znaene misto dostati.

Pp. Machove po vytizeni jejich zalektosti odjeli zpet do Chicaga, aby si zaridili pripravy k tomu taelu. Oba synove, kteH ridili zastoupeni 150 firem Ceskoslov. na vS7stave v Chicagu a loriskeho roku v San Diego, Calif., vrati se k nam v polovici kvetna, aby se podjab tizeni podniku, kter' se bude zvati "Czechoslovakia".

Tak tedy mame se na co taiti, a pral bych pp. Machilm, by podnik jejich se vydaril. Co vAechno pp. Machove budou miti, to asi — jak mne pravili — daji sobe oznamky do vSech deskSrch novin v Texasu.

Tak co tedy chceme vice? Jenom hiavy dohromady, trochu si je piirazit, nelikt se jeden od druheho, jiti cestou jednou, pravou a tern uliekam se vyhnouti.

Zdar a vytrvalost V J. F. Houivieka.

Needville, Texas.

Tesil jsem se, ze na svatky velikonoani se podivarrie s nakm zetem na St. John. Ma tam statenku, ktera ji.Z‘ dlouhST eas 2ije v Texasu, cd roku 1874. Tak jsem se tail, 'ze se od staienky nee() dozvim a kvotopis jeji Ale stalo se jinak. Po piilnoci, dne 27. biezna ptijel zet' k nam, ze dostal zpravu, 2e starenka zemiela, ze jede na pohreb, abych jel s nim. Prosim, synku, bled' jak dopadam, zarostenS7 jak start' plechae a Casu nazbyt neni, na se trochu darn do poradku. Ale mama, to to hned rozlu§tila. — Takova, stard mrt'afa se pottebuje strojit, snidat nepottebuja a tahni, atd. — Vyjeli jsme od nas od Long Point o dvou hodinach po pulnoci. V Rosenbergu jsme vypili kaidS, koflik kavy a jeli bez nehody az na misto, kam jsme dorazili v pub Seste hodine rano.

Starenka Rosinka Orsakova byla narozena r. 1850 v Novem Hrozenkove na Morave a do Ameriky prijela se svSim manielem Pavlem Orsakem r. 1874 do okresu Lavaca. PM Moravii zakoupili sobe farmu, na ktere bydlela plnSTh 54 rokil. Mantel jeji zemrel pied 39 roky. Po celST ten eas ztstala vdovou.

• e do posledni Jak jsem sam videi, mela v S chvile pfi hospodarstvi v tom nejlep§im poradku, zahradku sama v ge ruene pripravila, zelove sazenice, d ye kravy, slepice. V takovem veku, 86 rokt, prate prim p nadlidska, bSrt vzorem dne gnimu mlademu pokoleni.

Zanechava po sobe: 2 dcery, 2 syny, 15 vnukt. a 10 vnudek, 33 pravnukt a pravnueek.

Pohreb mega krasnS, Dp. Gruber pohrebni obiady vykonal v dome smutku a dp. v kostele na St. John pronesl krasnou rec. Na Zadost syna a naSeho zete, bych podekoval vaem darctun kvetin a vtbec vS'em, co pro starenku dobreho vykonali v Cas nemoci i pohrbu, einim takto prosttednictvim techto. radku.

Tak jsem piisel o prilektost, dozvedeti se nee() ze Zivota starenky, ktera, tak dlouhou do. 54 bu zila v Texasu na jednorn /Taste, toti Z rokt.

Jak z rozvetvene rodiny na§i Slovanske Jed-

Strana 3. noty je videt, takta I die podtu elent, to br. redaktore bude jeke dlouho 'Edit Vestnik, ne2 vAichni zanikneme, a pak nas hlava Met nebude.

Je.§te jedenkrate vzdavam dik jmenem cele rcdiny Orsakt, yam, kteri jakankoliv zpilsobem staience jak v nemoci tak pri pohtbu S pozdravem, Jan 8' ilhavSr. Had Krasna, els. 96.

Wallis, Texas.

Cteni bratii a sestry!

V nedeli, dne 12. t. m. na" rad bude odbvat schtzi a sice o 2 hod.' cdpoledne. Bude-li gpatne poeasi, tak o jeden tOen pozdeji, totit 19. Mame tu zase Velikonoce. Jest zde sucho a velike hroudy na ()rani v polich. S br. pozdravem, John Marek, taj.

POZVANii ku zabave 109-leteho jubilea statu Texas, ye prospech eeske vSistavy v Dallas.

Zabava, ktera se bude odlaS7vat v Rosenberg, v sini pana Stibony, v nedeli, dne 19teho dubna. Zadatek v 9:00 hodin rano. Pan C. H. Chernosk, p. J. R. Kubena a p. Ed. Marek, budou co tednici. SpoleenS7 kobasovS7 °bed; 2 kapely budou teinkovati, a to Nesvadbova z Rosenberg a Pekarova z Damon. Vstupne ku tanci 55 centii, damy maji vstup voln.Sr. Addy: Rosenberg, Needville, Fairchilds Guy se spojily k usporadani teto slavnosti.

Za velkou navAtevu uctive Zacia, Zahavni vS7bor.

Taneeni zabava bude pciidana v sini S. P. J. S. T. v Dime Box, na VelikonoCni pondeli, due 13. dubna, psi hudbe Al. Martin Orchestra ze San Marcos. VSechny zve, VS7bor. kad Bedrich Smetana els. 39.

Bryan, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Timto vas v'Secky uvedomuji, ze radcva schtze se nebude odb3ivat dne 12. dubna 1936, ale bude se odbS7vati az fret nedeli odpoledne, dne 19. dubna 1936. elenove jsou Zadani. aby se v hojnem poet» dostavili do schilze.

Dopisem dcery br. W. J. Hajka se mne oznamuje, ze br. W. J. Hajek jest vaZne nemocen. Prejeme mu, aekoliv jest ji2 hodne stare pczdraveni se! Pritomne bydli v Beaumont, Tex. Pritomne tu mame dosti sucho, bylo by tieba deSte, baviny, nebyly sety drive, ted' seti se nedaji, a co byly sety a vylezly, tak vtera pomrzly. VSe ostatni vypada. dob•e.

Ta schilze se preklada, za pridinou ae na 12. dubna piipadnou velikonoeni svatky.

Jan Homola ,taj.

Company No. 5220.

Certificate No. 2296.

THE STATE OF TEXAS. (Seal)

Board of Insurance Commissioners OF THE STATE OF TEXAS. Austin, Texas, March 16, 1936.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT SLAVONIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION, INC., DALLAS, TEXAS, has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions ; cedent to its doing business in this St• and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1937.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

R. L. Daniel, Chairman of the Board.

Strana 4.

RAO Volna techie Os. 135.

Ennis, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Na blitici se velikonoeni svatky vam oznamuji, jak se dodtete na jineme mist y tohoto disla Vestniku, ze u nas budeme poradati slavnost otevreni nati nave. postavene'spolkoy e budovy, ve ktere odbYvame svoje tadave schuze a ktera path naSi telocvnne organisa.ci sokolske. Nate sokciska jednota Karel Havlidek BcrovskY timta zve vSechny vas, jak domaci, tak prespolni hosty bratry a sestry, jak . cd tadii Jednoty spolku S. P. J. S. T. ,tak od jednot sokolskYch. Jednota naae otevird a adevzdava v nedeli moderni budovu vzdelavacimu, jako divadlihn, cvideni, zpevu a nezbytnemu tanci. V budove teto se jd pilne cvidi k programu Leskeho dne v Dallas, dne 19. Cervence, a jest*to radost piijiti do naai nove Sokolovny po Cas cvideni, kdy je to v ni jako v itle veel, neb dlovek nevi na ktere druZstvo cvidicich se ma divati. A pri torn moje injtlenky leti zpet na zaSlou dobu mladi, kdy ye stare vlasti zrovna tak bYvalo Zivo v telocvidnach .sokolskYch. Nate budova neslcuai jen k tanci, ta je ureena k vytSimu ku vzdelava.ni naai Ceske middeie po strance zdravotni a pa strance narodni, kde usljtite deskY hlahol, de,skY zpev.

A proto rase telocviany budou dlouho baStou pro udrZeni „nati Ceske fedi.

Proto piijd' ka, ZdY se podivati v nedeli na bohatY program, kterY zaane Q .3. hodine odpoledne, kterY bude bohaty, jak vidiS" v oznameni. Prijd'te se podivati na, tu slovenskou Besedu, kterou zatancuji naai 'tvarni junaci a devuchy. Veder pak nati ochotnici sehraji na podest navStevnikii pekne divadlo, peknou veselohru pod wa, zvem "Na§e tchYne odzbrojuje". Zadatek o 7. hotline ,aby se prespolni haste mohli sneastniti. Ptijd'te se podivati na praci naAeho bratra stavitele Karla Moud-, ky a tesait bratru Vaclava HejnYho, Fr. Darika a ostatnich bratti, kteti svorne pracovali na teto stavbe.

Pottebovali bychom u nas vydatnY dest', neb - dne 6. dubna to bylo jiz etyti mesice, kdy jsme dostali dobrY deft', a proto katdy u nas totdebne deka, kaZdYm dnem deft'. A ono misto neho prileti vitr a rve itechno, a vysukije je'Ste drobet to vla,Zieky. V patek pomrzly na niMich polohach korny, brambory a ovoce, tak ze ten rolnik jest tou ptirodou za svou cliinu S'patne odmeriovan.

S pozdravem, Jos. Vytopil.

Cameron, Tex. Ctena, redakce a etenati Vestniku!

Dopis od A. Jaterkove z Galvestonu byl velice zajimavy, jen akoda to nebyl v anglickYch novinach. Ale jak vidim, my 6e g i se potad hadame, to nas druha narodnost jmenuje Bohemians. Mne se zda., to kdybychom psali takove dopisy do anglickYch novin, tak to by moZna, spi g zmizelo to slovo Bohemians. Nestane se v'Sak tak, kdy' druha narodnost o torn nikde neete a nevi, ze pojmenovani takove nits ura21.

My zde mame Cesko narodni sin a ta ma nadpis "Bohemian National Hall". No ;a dali tento nadpis napsat sami dolati oe§i. Prod?

My Oe'Si si to sami delame a potom se jeden s druhYm hadame, '2e to melo bYti tak neb onak.

Neni tom udavno, co jsme hrali pies radioy ou stanici v Corpus Christi. No ,a kdy pan bychom Roman Barton psal do novin nikdy iikat si Bohemian, ale to mame iikaz 6ech, tak jsem si povidal: aby se lido nevadili, budu rikat tedy 'tech. Tak dobie.

Ptehrajeme jeden kousek, a tu se mne pta ten elovek, co oznamuje pies onu stanici, jak se nate orchestra jmenuje. Ja povidam: "Majek's Czech. Orchestr". On na nine hledi a fika : "Co to povidat?" Ja jsem vedel, mite nerozumi a tedy jsem si povidal, to co si ti posluchadi pomysli, to se hadame? A tak jsem mu musel lici, to Bohemian 'Orchestr, a on hned rozumel.

VESTNIK de Pravda, y e Skole se ne.m jinonarodni ,deti vysmivaly, to jsme Bohemians. No, motna, ze kdybychom my byli v nati Ceske zemi a byl tam piny narod, bychom byli take takovi.

No. otoeme list a nejakou tu zpraviaku.

Ted' pra.ve zatina.me set tu kralovnu, ale nevim jak to dopadne, neb tekame kat'd9 den. aby aspon trochu zaprS'elo ,ale marne.

Hned prSi pisek a neb fouka severak tak studenY, to by se mohly stale zabijet prasata — jenom kdyby byly nejake. Korny mame tu krasne.

Take y am chci sdeliti, to Cameronsky divadelni krouZek sehraje divadlo hned po Velikonotni nedeli, ye stiedu, dne 15. dubna v Cameron, v Narodni Ceske sini. Kus, kterY budou hrati, jmenuje se "Posledni ratolest".

Jest obraz ze tivota, o 5 jednanich s promenou. Kus je velice zajima y9, vesel9 a misty zas mac smutnY, ze se neudrtite, abyste neslzeli. Tento obraz zadina, jak si (levee Vojte g -kamuselvzit hoca,kernmilvala, neb mela rada Jarku, ale rodiee ji donutili si vzit, ktereho nechtela. Anton, v hospode vaechno propil a kdy dome doael VojteSku bijaval. Kdyt ho jednou naSli zabiteho a tin byl sveden na Jarku, kter9 kdysi s Vojteg kou chodival, tento byl nevinne dan do Zalate. A jako je gte bolesti musila profit VojteSka ,to vSe uvidite at ve stkedu 15. dubna.

Dojed'te v§ichni, nebudete toho litovat, at tato krasne divadlo uvidite.

Take dne 3. kiretna budeme zde miti velkY Bazar v Narodni Ceske sini v Cameron .Bazar bude ye prospech Oeskeho dne v Dallas. Tak dojed'te z daleka i z blizka, at' je nas hodne pohromade. Sly gel jsem, to tam budou miti i makove koldee, paje, kejky a rohliky. No a pivo take neb v Cameron mame vic beeek net v pivovare maji oni. Vy, pane redaktore dojed'te take se jednou podivat, jak my tu mame raj.

Take se zde udime tandit Ceskou narodni Besedu, a kdyby snad 'tad° v okoli chtel se ji ptiudit, necht se necha zapsat u pani Zalesky.

Zitstavam s pozdravem, Julius Majek.

Pozn. red. Diky za pozvani. Tann se na shledani s Clenstvem S.P.J.S.T. ye vaai osade pti blizke priletitosti. Pozdrav!

Floresville, Tex. Ctend redakce:— Timto oznamujeme atone vetejnosti, to divadelni kroldek Sokola Floresville zajede v nedeli, dne 12. dubna, a pohostinne sehraje v Narodni Sini ph Corpus Christi divadlo pod nazvem "Man2elem snadno a rychle" anebo "Kdo se smeje naposled, ten se smeje nejlepe' Zatatek je stanoven pkesne na 7:30 hodin veder. Po divadle nasledovati pak bude taneCni zabava. Oznamka od pokadajiciho vYboru v Corpus Christi jit byla jednou uvetejnena ye Vestniku.

Den tento ptipadne na den Velikonotni, kdy ji2 kaZdY rad si nekam vyjede, neb jaro ji2 nastalo. OchotnickY kroulek se teal, to se shlecla s ptateli zase po deltim Case, a do Corpus Christi v§ichni radi jezdime.

Tedy na shledanou v Narodni sini pki Corpus Christi, dne 12. dubna 1936! Na zdar!

Ochotnici.

Rid Dubovy ilaj v Ross, Texas.

V pravidelne schilzi na geha tadu byl eten dopis organisatora V. Kudery, jakot i provotstredi Stoletnice, podepsane pied. kapt.

Pazdralem a taj. Fr. Moutkou. Ptispeli jsme jit sluktou destkou na tento 00 a die motnosti jate i vice prispejeme. ZdejS4 tad RVOS. potiadal o propiljeeni sine, aby mohli potadati zabavu pro tuto oslavu. Jejich Zadosti bylo na navrh br. Hy. Grossmana ochotne vyhoveno. Polovidku eisteho zisku ze zabavy mohou venovati pro narodni iicel, druhou polovidku zatle nas tad mistnimu pokl. br . M. Mazanci na, uhraleni mistnich vYloh, atd. Nati Cleni byli, jsou a vkly budou stoprocentni, kdyt se jedna, o narodni podnik.

Pant( Kohutovi bylo povoleno $6.25 na opra-

Ve sti:edu, dne 8. dubna 1936. vu piana, (ac toto bylo jiz pied easem odhlasovano). Pan Kohut, kdykoliv jednalo se o nejak9 dobrY ridel, bezpla.tne hrai a takto nekolikrate nam vypomohl, za cot budit mu Cost!

Cvideni Besedy zapoone po svatcich.

Dovidame se, ae pouze Ctyli Cleni HI. U. jsou sjezdovYmi delegaty, ostatni vysilaji dy, a nekteti nejsou vribec delegaty. Z toho vysvita, to zmenu stanov v tomto ohledu nikdo nepamatuje a rozliodne aadame o uvetejneni teto zmeny, neb zajiste do sjezdove zpravy zaneaena byla. Tato vec nebude jen tak lehce odbyta nsmevem a pokrCenim ramen.

Nemtfteme ovaem timto kici, jestli v tomto aisle bude uvetejnena zprava atetniho vYboru, ale ptedem prohlaSujeme, to nedame se odbYti nejakYm povidanim a radami, aby nektere tady lope platily, chceme "tislice". Jestli stat chce zavesti nejakou zmenu v bondii, to je krasna vet. ale aspori at' rieetni vy'bor uveiejni, s jakou ztratou nebo ziskem byly bondy prodany. Jestli tak neueini, opatkime si to sami a udelame to za ne, a v padu to by tyto ridaje nemohly byti v naSem orgarai uvetejneny, poSleme je na vlastni ritraty tidetni vYbor jest od HI. U. neodvislY, Cleni taint byli zvoleni lidem (delegaty), jsou to revisor SPJST. a jestli nemohou konati svou povinnost, motna to zmena bude zdrava.

Br. Robt. Cervenka, pry, ripinou zpravu sveclomite vypracoval (nezapomerite na to ye sjezdu!), ale jeho zprava nebyla schvalena. KYm? HI. 1:I'.? Dvema Cleny atetniho vYboru? Kdo vi, jak jest asi mnotne Cislo od "tele". Kdo Zpravodaj.

Cte, rozumej.

(Opetne upozorriujeme Hi. to naSim dopisovatelem jest Dr. Pazdral, kterY piSe jen o torn, na tem se elenstvo tadu usneslo.)

Ross, Texas.

Mili bratti a sestry!

Od tadu HvezdnatY Prapor Cis. 55. v Tours, kteii jste vzdaleni a kteli jste nebyli ptitomni ye schrizi v nedeli, dne 3. blezna, varn oznamuji, ze jsme se usnesli na aadost zabaviiiho vYboru potadat spoleene se spolkem Praha C. 106. RVOS. zabavu ye prospech oslavy stoleti.

A proto spolubratti a sestry na geho tadu a take na eleny spolku Praha apeluji, abyste vS1chni komu bude motno, na tuto zabavu se do stavili, neb na tato zabave budeme mit dobre pivetko a hudebnici Westske kapely budou nam zdarma hrat a take zabavni vYbor bude zdarma obsluhovat, aby byl vYtetek co nejvet'Si. A take bylo usneseno potadat blizke sousedni tady, aby na tuto nedeli, dne 3. kvetna zabavy nepokadaly a pkiSly se s nami pobavit v pottu co nejvettim a my zas varn to oplatime, kdyt pozdeji budete pro ten sam ritel zabavu potadat. Zajiste, ae kat'dy tad i spolek si pfeje, aby na sve zabave co nejvetAi obnos vytetil, proto je tleba se dorozumet, abychom pro ten fitel zabavy jeden druhemu nekazili. ale svorne jeden druheho podpotili, neb jen tak natemu narodnimu sdruteni v okrsku naSem nejlepe prospejeme. Tot se vtichni aby nat okrskovY pokladnik br. Mazanec mohl brzy naSi pokladnu napinit.

Take jsme v teto schfizi debatovali ohledne ptittiho sjezdu, ale byla to jen debata, neb navrhri do Vestniku tadnY at na nekolik jednotlivet dosud nedava a proto to jsou jen hlasy jak volajiciho na poutti. Tot jsme jen probrali ten navrh na sniteni riroku z pozemkovYch pujtek a na certifikaty a o zvetteni nateho Vestniku a byl svorny nahled vaech, aby nati zastupci vSemotne se ptitinili, aby to bylo sjezdem ptijato. Co se tYde mne, ja jiz o torn sniteni firoku psat nebudu, neb jsem intj nahled jit dvakrat projevil, zacot jsem obdrtel od .mnoha spolubratril pisemne i ristni znani, ale rad bych jeate pled sjezdem poultazal na ty ptedsjezdove strataky, neb jeden straM, to dostanem do rist kroutky, abysme nemohli mluvit, druh9 zas pite, ze pry se musime drtet stanov a statnich zakont a co vtechny ty vYbory pied sjezdem upedou, to to musime snist a jit domil. A tted zas pile at z Chicaga, to pry do sjezdu se pufdem prat ate to bude valka sever proti jihu. No a to je piece jasne, 2e takoveto piedsjezdove avahy

ye stfedu, dne 8. dubna 1936. mnohe delegaty nepovzbudi, ale spi ge zastragi, a kdy by gadnY proti tomu nevystoupil aneb nenapsal, to by mnozi tomu skuteene uvetili. Prato tea chci napsat, jak ten pfigti sjezd si predstavuji. To je piece pfirozenO, ten, co nekoho stra gi, ae sam ma strach ten nejvetg i a proto si pfeje, aby se ball v gect. Jo, jo, do novin si mfige napsat kagdY co chce, na to ma, pravo, a ja take chci toho prava troSku vyntit a napsat nee° pro povzbuzeril a tem spolubratrilm, co nas mail za tak hloupe, tro g y tomu spolubra--kuchizrtsova.Tnejpr tru, co se boji tech faciovkch delegatu a chce jim dat nahubek, povim jenom tolik, ae kdo jinemu jamu kope, sam do ni spadne, a jine poznamky k tomu netfeba. A tomu s tenni stanovami a jinYmi zakony fikam, ae my je take zname a motind je gte lope, a take se budeme opravdu podle nich fidit a nedovolime, aby jeden nebo dva aleni celemu sjezdu rozkazovali, co smi a co ne, tfebas by to byli nejchytfejsi neb my jegte v nagi mile Jednote diktatora nemame. A tomu, co psal do Hlasatele, ae se do sjezdu piljdem prat, odpovidam, to si s temi ji gany podame pot bratrsku ruce a budeme vtichni svorne pracovat pro dobro nasi mile Jednoty. MnohYm a take mne je zna.mo, ze nektefi bratti by si pfali, aby v pfiStim sjezdu nesvornost byla, aby mohli z Who tegit pro syllj zajem a prospech, ale je. doufam, ge se tak nestane, neb katidk zastupce je si yedom sve povinnosti, ae tam jde pracovat pro dobro elenstYa a Jednoty a ne se prat. Take jsem nem zaslechl, ae fleetni vYbor Hi. Eadu se boji dat do velejnosti svilj rozpoeet nejakYch majetkovYch ztrat a proto take aadam, aby to pied sjezdem doll do Vestniku a to co nejdfive, neb ka gdY vime, ae ztraty byly, jenom ae doposud nevime, jak velke a kdo na for nese vinu. Jednou to piece musi pfijit yen a elm dkive, tim lepe, zatajit se to neda a dim dole se to taji, tim vet gi nedtvera mezi ele.nstvem roste a Jednote to gkodi. Kdyg druhe jednoty se ji g k sv3im ztratam pfiznaly, to nage Jednota take mute s pravdou yen, a pak ye sjezdu se udela naprava, aby se to v budoucnosti neopakovalo.

To to by ug bylo asi vgecko prozatim, co jsem mel na srdci a jestli me ua nic dtle gitejgiho do sjezdu neptekvapi, to varn u g dam pokoj a pak ye sjezdu si vgichni o tom promluvime a ty nahubky nepitmem. To g jegte tobe, br. Jeniku GajevskY dekuji pekne za dopis, kterY jsem obdr gel a promiri, ae jsem ti neodepsal, neb mam ted' moo, pilno, neb jsem memu syncvi Jcsefovi daval budovy do potadku na, jeho forme a ted' zas mam pilno vrtat zfidelne studne na me forme, neb nam tu nechce prget, tog ua letos druhou studni vrtam. No, vgak ja ti brzo odpisi, jak jenom tro gku budu mit e;as, neb rnam duleaite zpravy z to nagi Os•ravy. Tc g s pfanim mnoha zdaru pibigtimu sjezdu zustavam s bratrskYm pozdravem jako vady vas stark bedlak, Simon Janeeka.

Oznameni!

VSem nagincum v okoli Robstown as po Talton. Tex. se oznamuje, ae de gti studenti s prof. dr. Miokem z university v Austine, sehraji v Osadni sini ph. Robstown, krasne Ceske divadlo a sice veselohru "Maminka se vzboutila". Vgeci jste uctive zvani a tak na shledanou dne 12. dubna veder.

Rid Corpus Christi, els. '79.

V minulem aisle Vestniku jsem detl, ae floreviilsti sehraji v Narodni sini ph Corpus Christi o Velikonodni nedeli yeeer deske divadlo. Zprava tato me teSi a doufam, ae krajane odmeni floresvillske ochotniky hojnou navgte,. y ou. Hrati budou veselohru ."Mangelern:'snacle,e, no a rychie" . Mohu rici, to jest' to povedend tagkatice, neb tu hru jsme kdysi hrali, kdyt jsem jeSte zUstaval pH Penelope, a ja jsem tehdy pti tom hral toho KleofaSe Mrkvieku.

Meli jsme pH for hodne Svandy. Zde v Corpus jsme s divadly jaksi pomalu, potfebovali bychom asi takoveho re gisera, jakYm byl dosud je br. Tom Pfikryl v Penelope. Snad bychom se pak take rozhoupali.

v2

TNiK

Na eeskou oslaevu ph Centennial v Dallas se chystame. Asi 5 kolon omladiny umi jig shig ne tanditi Besedu. Na kiieten pldnujeme druhou celoosadni slavnost pro tY g udel. V Sokole doufame, tie cvieitel br. Kos, nyni v Texasu meg ka.jici, nam hodne yypomide a zajern Tegime se jig na nej.

V •pOlni praci mime tento tS7den dasteene odpodinek, neb baviny a krmivo jsou zasety a yzegle, na pfekopavani vgak dosud male. Viahy spodin je dosti, povrch v gak vysuguji rychle jarni vetry. PfiSti tS7den bude asi nejlepe planovati, jako to udinili br. Kru ginskS7 st. a jeho syn Tondo. Bylo mi po nich smutno tfikrat jsem se k nim rozjel, ale v gdy jsem jei zpet s nepotizenou. Sestra KruSinska, mela pro me stejnou odpoved': "Ty , ted' doma nechytite, jsou kdesi na rybach." Pojedu tedy take. Na zdar!

Chas. Holasek.

Rad Hvezda Miru cis. 33.

Beliville, Texas.

Cteni broth a sestry!

Timto davam vsem elentun a elenkynim vedet, g,e pfigti schtzi budem odbYvat v nedeli, 12ho dubna 1936, na jednu hodinu odpoledne. Tet budeme uvadet nektere dekance a dekanky do nageho fadu.

Tedy nezapomerite na tuto nedeli a dosta y -tesvconjetSimpou.

Zirstavam s bratrskY* in pozdravem, Jos. F. Mikeska, taj.

ZPRAVA teETNI110 ViBORIT. V polovici ledna, pled etvrtletni schtizi Hlavni tiladovny, konal irdetni vS`rbor svou pravidelnou prohlidku knih. Ureil si k tomu celY tYden, ale ph nejlep gi snaze nebylo mo g gech tetn, za--notekraunitprohldkuv znamil a pologek. Proto se stalo, ze lednova prohlidka zristala zeasti nedokondena a bylo pokradovano v ni as v bkeznu, pied posledni schrizi, a tim se te g vysvetluje, prod zprava za leden nebyla pociana.

Ph revisi rimrtnich poplatku od jednotlivYch fadri shleclano bylo vge v poiadku. treetni vYbor dovoluje si pouze upozorniti na okolnost, ae nektere lady nejsou pravidelne v odvadeni penez. Kdyby kairlY fad platil presne za be gnY mesic, knihy by byly pfehlednej gi a tea vedeni bylo by snadnej gi. Pfigti sjezd mohl by pozmenit v torn smyslu zneni stanov, aby kaidS7 tad poplatky kolektoval i odvddel za beanS, mesic.

Jednota ma nekolik maliekSrch a zakrne1.5:7ch tacit, jea jsou zbyteenou ptiteai pti vedeni knih. tretovani nepatrneho obnosu od tadu, kter3i ma jen Best, sedm, osm ei devet vytiaduje u Hlavni titadovny stejnY das, stejnou pozornost a korespondenci, jako netovani a kvitovani ptijmu od slu gnej giho fadu. Phpominame, ae vzdor agitaci a chvalitebne dinnosti organisatorir i mistniho dlenstva, piece jeSte mame 48 fadt, kde od 1. ledna 1935 neziskal se ani jeden novk glen.

Stale se opakuje, ze v mlade gi je nage budoucnost, ale zda se, ae u nekterYch Melt bud' aadne deti se nerodi, nebo elenove o detskem cdboru nevedi, nebo o poji gt'ovani syYch deti elenove nestoji. TakovYch tacit mame 64, krome toho je 27 dal gich fadu, kde maji v etaskein odboru pouze jedno nebo d ye ditky. Bude zajirnave, jakYm zprisobem tuto neeinnost u syYch fadil delegati na sjezdu omluvi, a g elsla a jmena jejich fan budou vyvolana.

Splatky not na pozemky, Uroky i nove pitjeky byly drikladne prohlednuty. Listiny, vztahujici se k temto pujekam, nalezeny byly v uspokojivem stavu. Prijely byly uoineny na 322 farem, 82 resindenci, 26 obchodnich budov, 9 spolkov3'7ch sini, 8 eistiren baviny a 1 hotel.

Pro nezaplaceni dluhri Jednota byla niacena ptevzit nektere majetky a nasledovne nyni vlastni 36 farem a 9 mestskYch majetkil. Ph seateni ve gkereho pfijmu z techto majetkil a pti poroynani s yydanim shiedano, Se opravy, dame a pojiSteni za minu1S.7 rok pfevygovaly ptijem v okrouhle sure jednoho tisice dolarir.

Investovani penes Jednoty v bondech bylo clakladne prozkoumano a zisk i ztraty vypoeitany. Ueetni vStor mel v Umyslu podati podrobnk vStaz techto polo gek, av gak shleclano

Strana 5. bylo, ae statni department poji gt'ovam peal si zavesti nove ceny bonda die sve, vice konservativni stupnice: Jakmile tento dopinek bude die ptani statniho komisate proveden, podana bude elenstvu celoroeni zprava s UplnYmi eislicemi.

Will A. Nesuda.

Stephen Valeik,

kid

Woodrow Wilson cis. 146.• Galveston Texas.

Cteni broth a sestry!

Poda y am varn spravu, abyste vedeli jak se u nas pracuje na tom narodnim poll, totit ted' mame vSichni zajem o ten C' eslo3i den a vYstavlou, katc1S7 pracuje jak se old.

Rad naS na vYzvu br. ptedsedY Chernoskyho a br. dr. Kopeckeho, odpovedel tak, 'Se dal $25 na vYstavlou, to bylo ye schilzi 8. btezna, a nasledujici den eek br. J. R. Kubenovi zaclan.

Je to 50c za, elena, takSe kdyS by vSechny tady v porneru for darovaly, tak by bylo $6.000 no tak by byla yYstavka zajiStena, a doufam, ze se tak stane.

Ph for ptipominam, ±c, tad jit pied \ranocemi zasial $8:50 p. J. OndrilSkovi do Dallas, kdy se vSeobecne rnyslilo, ze bude eeskS7 den a vYstavka, rozumejme, jeden vYbor.

15. lokezna byla potadana zabava v City Auditorium, jak jiSt vSichni vite, z ptedeS1S7ch spray . Ta byla planovana nekolik nedel pied, za soueinnosti obou mistnich tddit, els. 62. a 146., a ySech naSincit v Galvestone. Vydafila se znamenite, jak se nechalo odekavat, ph svorne a obetave praci. CistS7 yS7teSek rozdelen byl takto: Na vYstaYku $75, zaslano br.

J. R. Kubenovi; a na CeskY den $50, zaslano br. J. OndritSkovi.

Nyni neco stran toho, co v ptiStim sjezdu by se melo &nit, stran to nemocenske podpory, de.mu nekteti tikaji t yrdS7 otiSek, ale v celku ho delaji tyrdSi net je. Na Enniskem sjezdu se to vzalo se vSech mo5nS7ch stran, a byli mnozi delegati, kteti nestranne posuzovali vSe, a jen pro dobro celku, totiS pro dobro vSeho elenstva, byli pro to, aby se to ponechalo samotnYm taclum k rorteSeni. Taft, jest-li si pteji nemocenskou podporu, tak at' si na ni plati, sami si to tidi, jejich penani sta y je stale pted °alma elenii.

Kdy2, ale by se ustanovila povinna nemocenska podpora, fizend z Hl. R. ittedniky, tu bychom ani nevedeli u fadC, jak sta y finaneni stoji, proste by se zaslalo yysvedeeni nemocneho, podpora by pkiSla, a tak by to Silo dal, at by ale doSla v HI. R. zaloha, tak co potorn?

Presto by se muselo pkestati vyplacet.

Piece z Umrtniho fondu nelze brat, a jestli nejakY ptebytek je, ten zas kryje nahodile ztraty, lotere se Ito:1y musi ptihodit. jako i v for nejlepSim hospodatstvi se ptihodi.

A cot', bratti a sestry, tikate tomu dtvrtletnimu? Tarn by se mohlo snad need, delat. jestli mame velkou reservu, tak prime by se inelo jednat o etvrtletnim, jest-li by se mohlo z to reservy platit, anit" by sta y celkovY, toti2 fond funrtni utrpel.

Na nejake staveni velkSich litado yen phi techto pomerech je moo odvalne. OvSem, at Jednota se tak zvetSi, aS toho bude nezbytne nutno! Ale ted' jak sta y alenstva je, neni v clohledne dobe ani pomy gleni na nejake lwpodniky, totit stavby.

Doufarn, Se v ptiStim sjezdu vSe se rortegi k dobru a spokojenosti Y geho elenst ya a hlavne k dobrernu stavu finanenimu naSi mile Jednoty.

S bratrskYin pozdravem, J. Vesely, taj a UC:et.

Rad RadeckSr els. 109.

Weir, Texas.

Mill bratti a sestry!

Davam yam na vedomost, ae na:se pravidelnd faclova schitze bude se cdbYvat 3. nedeli v dubnu o jedne hcdine odpoledne, a Veetni y Ybor at' se sejde o 9. hodine rano. Take Saddm eleny, kteti jsou s placenim poplatkil pozadu, aby jste se hledeli vyrovnat.

S bratrskS7m pozdravem, Fr. Kokes.

Strana 6.

CELA pravein bylo teeeno a mnohdy 01-4 pakovano, 'te stati neni metitelnY pojen lety ei easem. Jsou mladi starci, seeli a vyeerpani, jsou sveti stafi lido, s chuti k tivotu a velkou pracovni vykonnosti. Neni mezniku, kterY by rozhranidoval stall, a mladi.

Neni stall a mladi, je jen zdravi a nemoc, tekl kterYsi stars' filosof.

A ptece po lekatske strance nelze ptehlednouti rozdil mezi prabehem nemoci u mladYch a starYch. Mnche nemoci, i kdyt se vyskytuji i v, pomernem mladi, jsou ye stateckern veku tak Caste, ge si pravem vysloutily titul nemoci stati. Ktere choroby jsou to?

Jednou z nejeastejeich chorob stati (veku ptes 60 let) je arteriosklerosa (kornateni cev, take jinak sklerosa cevni). Podstata cevni sklerosy neni sama o sobe nemoci. Podle lady badatela vznika ukladanim vapennYch soli y e vnitini vYstelce cev, hlavne velkYch (srdednice, ledvin, mozkovYch, stievnich, venditYch cev srdeenich), Toto ukladani postupuje posleze i na sttedni vrstvu cevy a zevnejeek. Prvnim dasledkem jsou poruchy krevniho kolobehu v cevach, silne postitenYch tim, C roste tieni krevniho proudu, zpomaluje a ztetuje se obeh a ptichazeji ptiznaky, ktere jsou razne podle toho, kde platy skleroticke jsou a kterY organ je nejvice postiten. Je oveem vzacnou vYjimkou, ze sklerosa postihne jedinY organ. Vyviji se pak o braz Casto velmi pestrY, pro diagnose i leeeni velmi obtitteeitelnY. Neni vzacnosti, ze prvni znamky cevni sklerosy najdou se u rodieek, tedy ye veku jiste pomerne mladem. Prave v torn 'tkvi nemocnost tchoto deje, eloveka v rozsahle ante nebo ye veku prilis mladem. Je zajimavo ,ae neni vadycky rozsah sklerotickYch zmen UmernY potitim, ktere zpasobuje. Nezkidka vidime pii pitve na cevach zmeny u Cloveka takoveho druhu, ze bychom oeekavali za aivota uaasne potite. A piece tomu tak valycky neni. a opadne.

Tvrdi se, ae sklerosa cevni se stava choroheti eastejel, ze stiha, stale mladei a mladei vek. Je tomu tak, nejen proto, ze se to deje, ale take proto, ae jsme se nautili poznavati sklerosu a vetiti, ae i v mladem veku mute se vyskytnouti, 1E TOMU prave letos celYch 200 let, co zet, mtel Stefan Gray, mut, kterY prvni poutil vYrazii 'elektricke vodiee' a 'nevodiee' (isolatory). Zda se nam to jiste hodne davno. Ale elekttina ze veech totem energie nejpozdeji vstoupila do elovekovYch sluteb. Ne ae by se nebyla dost ztetelne projevovala. Vtelyt' ut pied pal tietim tisiciletim teckY filosof Thales objevil vlastnosti tteneho jantaru. A Indiani od Orinoka znali snad jeete dtive ptitahovani lehkych Ulomka. Jen misto jantaru velkYch suchYch iusku, jak pravi cestovatel Humboldt, kterY tyto hry u nich A blesk byl piece take napadnYm zjevem.

Prod tedy asi tak dlouho unikala elekttina pod prsty dlovekovYmi? Povi nam to historie.

Vzpomerime, ae teprve roku 1698 Anglican Wall pa prve spattil umelou elektrickou jiskru. A teprve tento dlovek take prvni pkirovnal ji k blesku a hromu. Pravi vYslovne: 'Zda se mi, jako by toto svetlo a praskani jaksi ptedstavovalo blesk a hrom'. Bez umele jiskry sotva by byl na tuto souvislost Cesta za dobytim elekttiny byla cestou experimentu, i kdy experiment nemel pavodne ztetel vyslovene praktickY. Proto take jen experimentatoti mohli mit aspech a proto jej mel i Stefan Gray. Byl pravodne optikem a elekttinou se zaeal zabYvat at v poslednich letech sveho tivota. Bylo toho velmi mai°, co se do jeho doby o elekttine yedelo; ae elekttina se cla vzbudit ttenim nekterYch hmot, ktere DI William Gilbert, telesnY lekat kralovny Altbety, nazval latkami 'idioelektricke', naproti hmotam 'anelektrickYmi', ktere se mu nepodatilo zelektrisovat. Veal° se take, 2e tajemnd sila pomoci sveho 'fluida' piltahuje vCechny hmoty bez rozdilu,

STNilt

Sklerosa nemoc s ari.

MUDr. J. Kazil. ftekl jsem, ze ptiznaky sklerosy cevni mohou bYti velmi razne. Sklerosa cev ledvinnYch a srdeenice zvyauje neobydejne krevni tiak.

Sklerosa cev mozkovYch pasobi potite nervoy e, od zavrati, nespavosti, stave vzrueeni as k vYlevilm krevnim do mozkove tkane a jejimu rozbiti (jak to vidime pfi popularne zvane mozkove mrtvici). Sklerosa cev sttevnich, kolikovite bolesti sttevni, sttidave potite, prajmy, zacpy, bolesti. Sklerosa cev modoveho mechYte, potite pti modeni, nuceni k modeni.

Koneene sklerosa cev kondetin, pocity brneni, paleni, at k tvoteni Ze projevy zevni jsou razne, vidime denne.

Tak trombosy (ucpani cev) pti sklerose jsou velmi Caste. Zanety ail u sklerotika jsou temtt pravidlem po craze nebo jinem mechanickem vlivu. A abychom byli upini, nesmime ptejiti tilni sepse, u starch sklerotika velmi Caste.

Dasledky sklerosy jsou znadne. V prvni de zpasobuje zveteeni leve poloviny srdeeni, east° dokonce na akar jeji sily a rortatenim chlopni srdednich jejich nedomykavost. Stiha-li srdednici, nevyhne se chlopnim, ktere se deformuji, krouti a stavaji mene vYkonnYmi. Ucpanim drobnYch cevek v kuzi, ledvinach, srdci dochazi k chabemu krevnimu obehu, k podvfiive tkani. Pak slabne slid svalir, takovYmi cevami zasobenYch, tvoti se t. zv. nekrosy, odUmrti. — Ve svalu srdeenim tvoti se mozoly, mista mendi odolnosti. V ledvinach zahaceni, po kterem nasleduje oddmrt' vlastni pracovni tkane a nahrazuje se nevykonnym vazivem. V mozkove tkani, v mite, tvoti se na miste jakostnich bunek a vlaken nervovYch dutinky nebo splet' vlaken vazivovYch, samoztejme bezvYzriamnYch nebo dokonce ekodlivYch pro vlastni Cinnost nervovou. Telesne vazivo ztraci na sve prutnosti a ridrtnasti tim, ae neni takovYmi malo prutnYmi cevami dobte vythrovano.

Vime-li to veechno, stane se nam dobte pochopitelnYm onen ohromnY poeet ptiznaka, jimit se sklerosa cevni projevuje pled odima

Elektiina pied 200 lety, jen dosti lehke. Od Gilberta, kterY ail od roku 1540 do roku 1603, pochazi nazev 'elektricka sila'. Jeho spisem z roku 1600, kterY byl vabec prvnim vedeckYm pojednanim o elektkine, byl podnicen k pokusum i magdeburskY purkmistr Otto Quericke, znamY vynalezce vYvevy. NovYmi pokusy, ktere konal podle sveho zvyku y e velikem metitku, objevil elektricke odpuzovani, vedeni elekttiny a sv'etelne fikazy pti vybojich. A zase Querickeova kniha z roku 1672, nazvana 'Novo pokusy', vedla Roberta Boylea k objevu vzajemneho pasobeni toles elektrickYch a neelektrickYch Boyle take zjistil pomoci vYvevy, te elektfina mate bez ptekatek prostupovati vzduchoprazdnYm prostorem. Roku 1709 Fr. Hawksbee vysvetlil svetelkovani y e vzduchoprazclnem prostoru Torricelliho rtut'oveho tlakomeru jako akaz elektrickY. Elektfina vzbuzovala se tehdy jen ttenim skla, siry, jantaru, kotieiny a pod. Dlouho bylo jeete do galvanickYch elanka a dynamoelektrickYch stroja.

TrpelivYmi pokusy nekolika let objevil Gray rozdil mezi vodidi a nevodiei a sam take tyto latky tak pojmenoval. Zjistil, ae o vedeni nerozhoduje sila niti, kterYch se tehdy k pokusOm uzivalo, nYbrt povaha latky, z niz je vodiC Prvni vedl elekttinu kovovYm dratem. Gilbertovy latky idioelektricke nazval potom nevodidi, latky anelektricke nazval vodiei. Grayovo oznadeni se take udrZelo podnes, ponevad2 bylo vYraznejdi, Gilbertovo zaniklo. Gray veal take ji g, ze i vodie da se nabit, isoluje-li se nevodidem od zeme. Pokusy provadel i ye vetdim a skoro divadelnim metitku s chlapci, ktere zavedoval od stropu na afrt ry, nebo stav'el na smoln4 kotouCe a j a-

Ve sttedu dne 8. tlubna 1936. laika. Hned mame vysvetleni, prod' dudevni hbitost starych trpi, prod jsou nepohyblivi a prod jejich funkce (spanek, nohy, jidlo, traveni) je zdlouhavejdi a obti2nejdi. Prod jejich soudnost je mnohdy porudena, prod zmeny v jejich /Wade jsou tak Caste a nam nepochopitelne. Prod easto mladYm se zda vdechno jejich konani podivinske a nelogicke.

Slovem — neni ptiznaku, kterY by nemohl byti vyvolan sklerosou, neni veak take davodu, prof bychom katelY chorobnY sta y u stareit() smell svesti, na sklerosu. Zmizely doby, kdy lido umirali statim. Ve skuteenosti je smrt pravYm statim, seelosti vekem, nesmirne vzacna., ba Verna neznama. Zemteli na pt. stated zapalem plic, nezemtel proto, ae byl star, ale proto, ze byl nakaten bacilem prave tak, jako Nov& mladY. Ze oveem sklerosa ptipravuje padu fade nemoci, je znamo. Tak protidle lalaaky plicni pro nedostateenou vYtivu cevami jsou nevyrovnatelne ptiznivou padou pro plicni zanety, vyschla sliznice pruduaek velmi vitanYm polem pro chronicke zanety, sttidave ptekrvend a nedokrevna sliznice nosni a hrtanova tirodnou prsti pro rYmy a zanety, u starch lidi nebezpeene prase tak jako u kojenct, je znamo.

Ruzne choroby v3i2ivy a latkove vYmeny (cukrovka, dna, chudokrevnost) zhorduji se ihned, jakmile objevi se skleroticke zmeny cevni. A opadne, mohou bYti v podstate sklerosou zgasobeny.

Konec zimy a ptechodna doba jarni je tetkou zkonekou sklerotikt. Jejich vlekla, onemocneni plicni (rozedma), zanety prildudkoye, ale zejmena mladYm nedkodne chtipky a katary hornich dYchadel jsou starYm nebezpeCnou chorobou, Proto take funrtnost starYch v teto dobe tak roste, proto jejich svizele zvetSi se mnohdy tak, te stavaji se nemocnYmi prave v teto dobe.

Mnoho bylo napsano o tom, co sklerosu zpasobuje. Veechna mineni jsou vice nebo merle pravdepodobnou domnenkou. Toliko je jisto, ze lido se stildmYm, pravidelnYm tivotem, mall jedlici masa a lahadek, zejmena pak odparci lihovin vykazuji mnohem tidei a melte rozsahle zmeny skleroticke a tedy take menei obtite ye stall. ko tive vodiee je nabijel elekttinou. Podatila se mu take potud neslYchand vec, uchteti elektrickY naboj po celY mesic.

Jeho soueasnik Francouz Dufay objevil roku 1733 dva druhy elektkiny. A je zajimavo, te Gray sam uznaval objev Dufayilv proti mnohYm jinYm fysikarn, kteti houtevnate popirali dva druhy elektkiny, oC mohli kdykoli jeho ptesvedeive pokusy opakovat. Vidime, ae ani v 18. stoleti nepronikl jeete experiment 'do krVe' badatelt. A piece jedine na nem zdviselo, zda se kdy otevrou brany lidskeho aivota take elekttine. Vtclyt' jeete celYch sto roku musilo uplynout, neali byl sestrojen trochu praktietejei telegraf. Byly to site veechno pavodne pokusy, abychom tak fekli, jen zvidaye. Ale byly to nutne stupne vYvoje, po nich se teprve mohlo postupovat dale. Sotva kdo ze prave tyto neprakticke pokusy zrneni lidskY divot tak, ae by tomu jejich 1317p/odd dnes snad ani sami neuvetili.

Smyslem Ceske historie jest lidskost. 6eskSr

elovek jest nejsilnejeim, kdy je nejlidetejeim, a nejslabaim, kdy se uei obmysInemu chytractvi a kdyt podlelad mstivosti. Pochopi-li eeskY elovek lidskost, pochopi tim sebe sama a sve ptirozene poslani na zemi; tehdy take bude opravdu osvobozen, nebot' ke svobade telesne a statni je tteba svobody a samostatnosti kulturni.

Ratova barva, jsoue barvou kvetoucich stromu a kvetouciho mladi, je vtdycky spojovana s pocitem vane a lahodnosti, krasnYch reta a tvati.

V pte,telstvi neni mista pro drsnou kritiku ani nalezani chyb. Vezmeme merle od pfitele ne't pd nekoho, kdo je nam lhostejriST,

Ve sttedu, dne 8. dubna 1936.

EDNIM z nejeastejeich ptiznakti nemoci je J zvraceni. Je to snad viibec nejeastejei projev, kterYm se nemoc hlasi. Mnohdy i tehdy, kdy jine okolnosti nemoci nenasvedeuji.

Jit z toho mideme souditi, Ze nelze katcle zvraceni posuzovati stejne, te neni katde stejneho y Yznamu a dosahu.

Zvraceni vznika tak, to normalne probihajici stahy jicnu a taludku od fist smerem k vYchodu ze taludku (t. zv. vratniku) obrati svilj surer a dopravuji obsah taludku smerem vzhfiru, nikoli od fist k taludku. od taludku s Tim vraci se do Ust taludeeni &Vasa, hlen, potrava, samortejme nestravend, jicnovY hien a sliny. Sines tato tvoti vydavenou hmotu blinky. Jeji chut' je obydejne kysele., pachne z y ldetnim, typickYm zpirsobem. Mnoistvi vydaveneho taludeeniho obsahu je rfizne. Postupne se opakujicim zvracenim ubYva mnotstvi obsahu vydaveneho, stave. se hustei a ma temnejei barvu, oloVykle tlutozelenou. Pohyby, ktere ptedchazeji zvraceni, jsou oveem bolest y e. Nuceni ke zvraceni, lekatsky zvane nausea, je velmi dilletite pro posouzeni pilvodu zvraceni.

Nejeasteji projevuje se zvracenim ialudeeni porucha. Normalni sloteni taludeeni et'avy, z dilu kyseleho a zasaditeho, mate bYti porue'en° bud' stravou tetko stravitelnou nebo zkatenou. Jidla zkatena nebo jedovata vyvolaji ptekrveni aaludku, prudkou einnost taludednich tlaz a zvYtene vymeeovani taludeenich et'av do to miry, to dratdi se sliznice taludedni a vznike, zvraceni. Mechanicky mute bit tento sta y ptepineni taludku (hlavne u jinak chemickYm vlivem ramie latky dratdive (kyseliny, zasady, jedy rostlinne i tivoeiene, mineralni). Pokud se jidla tYae, hra-je velmi dilletitou roll zvyk. Tak jidlo, tteba dratdive, ale easto potivane, nemusi vyvolati zvraceni u toho, kdo je na ne zvyklY. Nej y Yznathefeim pr • kladem toho je alkohol. Kdetto pijak nezvraci ani po alkoholech velmi koncentrovanYch a velkem mnotstvi, nenavyklY zvraci Po nepatrnYch east() davkach.

V Senici, velke a bohate hanacke obci, je ui od minute nedele pozdviieni. "Lojza Navratihi vehral 25 tisicovek a jen tak, za takovy obyeenY rikaele. Ani findo ho to nestalo. To by elovek nerekl, ie to v tym ecskYm Stove meslele doopravdc a ie v tern nebelo iadny cegalistvo."

TNVALIDA Alois Navratil, et'astnY 1 herce I. ceny vanoeni soutete Melantricha, je oblehan zveclavci i prosebniky. Ti se hlasi jit z celeho okoli. A nejsou to jen chudaci. I bohatei znami jsou najednou k rozeafnemu invalidovi napadne kamaradeti a. radi by si z velke vYhry odnesli nee° na pamatku. Chudak Navratil se toei v chumlu zavistivcil: "Tot vite co? Tobe darn jedno delo postele, tobe drohji a vam katdymo bodnice". A ma pokoj.

Novinate, ktefi mu ohlasili svuj ptijezd, vita bojacnYm fismevem: "Vette, celou noc jsem nespal. Tak mne tlouklo srdce. Ani z to vYhry jsem nemel takovY strach jako z vas." Z tmavYch oei sada horeeka, s tvate nedovede ani ()stilt mraz settit chorobnou taut'. JedinYm pohledem poznavame, te i tentokrat hlavni vYhra soutete Melantricha znamend krasnou pomoc muti, kterY ji pottebuje a skuteene si ji zaslouti. Rozhovor v aiste kuchyfice Utulneho domku na senicke na y si nas v torn poznani utvrzuje.

Staff 40 let. Nejstarei ze 14 deti, pki patnactem maminka zemtela. Nebylo ji jeete 38 let. 7 sourozencia nasledovalo maminku do hrobu. Alois se udil obchodnikern. odtud ne zaliba ,ale frpina vateii pro - teklamu. !'ehtel jsem bYti knihkupcem. Ale nedoelo k tomu. V druhem race \Talky jsem byl odveden. Jak jsem se dostal v 15. landverakam, ani nevim.

Od nas se chodilo vice k tkinactYm. Od kadru do etapy a pak hned na frontu. U Sokalu mne zmrzaeili ruku. Ranu do nohy jsem dostal nadavkem. Po ptevratu mne vzali jako valeeneho poekozence do statni slutby. Byl jsem na nekolika mistech u vojenske spravy,

VESTNIK

Zvraceni.

Nemene dastYm je zvraceni u chorob taludku. Ternet katda choroba taludeeni projevi se dtive nebo pozdeji zvracenim. At' je to katar taludeeni, zmena polohy nebo formy taludku (sniteni, rozeiteni taludku), nebo koneene velmi tetke choroby taludeeni (vied, nador), projevuji se zvracenim. Tu je velmi diiletite, kdy (po jidle, na laeno- zvraceni pkichazi, jak east() a s jakYmi pavodnimi ptiznaky.

Nemoci sttevni vlekle projevuji se zvracenim velmi easto. Z nich pak nejspiee vied dvanacterniku. Pak zvraceni dostavuje se dele po jidle, dve az tti hodiny.

U deti, ba i u dospelYch je zvraceni pr y -nimebodasYptzkmrievch chorob infekenich, nakatlivYch, prudkYch. U mnohYch z nich (zaekrtu a spaly je tak eastYm, ze je rozhodujicim ptiznakem pro ureeni nemoci. Ale katda choroba akutni, spojene, s vysokYm vzestupem teploty, ma zvraceni za velmi Casty ptiznak a nelze tudit tici, ze pro to kterou nemoc je zvraceni typicke. A zase deti to jsou, ktere zvraceji pti katde sve nemoci.

DYchaci choroby provazi zvraceni neobyeejne easto tehdy, jsou-li spojeny s kaelem. torn nemusime mysliti ani hned na davnY (Cerny) kaeel, kterY se prave zvracenim vyznaeuje, I prOste zanety hrtanu spojene s hlenenim a polykanim hlenu, zanety prtiduenice a prildueek, spojene se suchYm kaelem a oveem i zanety plic a pohrudnice y e stadiu sucheho kaele ,neobejdou se bez zvraceni.

Zachvatove choroby ledvin a jater (ledvinne a tlueove kameny) vyvolayaji zvraceni v akutnim zachvatu vidycky. Mnohdy, jeete pied propuknutim zachvatu, dojde k zvraceni — zachvat se hlasi.

Nervove choroby akutni i vlekle nejsou chude na zvraceni. Jsou znamy piipady onemocneni mozkovYch blan deti tuberkulosnich, kteQ...0-Thr19

kterST vyhral 25.000 Ke ale onemocnel jsem na plice a tak dva mesice pied definitivou jsem byl propueten. Bez pense, bez odekodneho. D ye existence byly pohtbeny. Ztistala mne to tketi, nejubotejei.

ValeenY invalida 34 KC mesiene renty. Kdyt jsem se vratil domil do Senice, kdosi mne "pti telsky" "Ztistanee do smrti na krku rodine". Bolelo to, ale take mne to postavilo na nohy. Zadal jsem se se tivotem rvat. Kdysi za lepeich emu mne koupil tatinek domek.

Mel jsem tedy sttechu nad hlavou. Zkoueel jsem veelicos, i s poesii jsem to zkoueel. roku se mne vracely bashe ze veech motnYch redakci, ale nakonec piece jedna spattila svetlo sveta. Byla uvetejnena v Rozkvetu a ja hrde ptijal prvni kralovskY honorat — 6 KC 30 h. To by mne bylo oveem neutivilo.

Vratil jsem se ke stare lasce: k r ekl am e.

Dnes mne v torn oboru znaji jit hodne daleko. Hlavne se venuji reklamnim sloganiim. Povatuji je za nejlepei zpilsob reklamy, zylaete jsou-li protkany humorem. Z novin Ctu \Tee, co mne ptijde do ruky, ale odebiram jen Ceske Slovo a Pr. II. Zpravodaj. Tato dvojice mne dokonale informuje o veech novinkach ze veech oborii tivota, lidske prate a vedeni.

Moje heslo: Chleb a Ceske Slovo denne!

Miluji knihy, nejradeji etu tivotopisy knihy dobte ilustrovane. VYhra mne ptekvapila a poteeila. Nemyslim na krasne ceny soutete, ale te gi mne uznani, myslim, co bych zas noveho napsal, tak jsem svou praci zaujat.

Nejlep6i reklamou pro me dal gi trace je pra.ye I. cent Melentricha. Tfi leta piai reklamni slogany. Hlemytdi rychlosti, ale vytrvale."

"Jak jste se dovedel o vYhte a jak na vas zprava pUsobila?"

"Jeete net ptielo v nedeli Ceske Slovo. dostal jsem blahoptejnY telegram od praiske firmy TrefnY. Ale z neho jsem se nedovedel, kterou cenu jsem vyhral. Chvel jsem se ho• edkou, kterou trpim skoro denne. Poslal

Strana 7. re se projevuji pravidelnYm, nahlYrn zvracenim bez nuceni, bez nausey. Ale jsou neurotikove nejruznejeich typti, kteti zvraceji ternet na zavolani. Jen z tohoto easteho zvraceni vyvinula se ptedstava laicky definovane aludeeni nervosy, pro kterou lekati dosud marne hledaji ptesnY a cbjektivne zjistitelnY obraz.

A zvraceni po zachvatu migrenosnim je velmi blIzko — nasleduje po prudkem zachvatovem boleni hlavy bez ohledu na jidlo. Norvoveho privodu je take zvraceni pti motske nemoci, vyvolane podraldenim zakoneeni bloudiveho nervu Zaludku a snad i v solarni pleteni, podle jinYch autorri podraZdenim centra nervoveho jednOtvarnYm kolebanim lodi. Zvraceni z tremy, zvraceni po namaliavch pochcdech a zavodech neni pravdepodcbne jineho pnvodu. Samcztejme, Ze take rirazy nervovYch sttedisek a ottesy mozkove vyvolaji zvraceni, trvajici podle mohutnosti narazu. KaZde nahle onemccneni (Uraz) maze zpriscbiti zvraceni rilekem (nervovYm shockem). Tak zlomeniny, pady na napjate koneetiny, hYtde a zada, bticho.

Vehni Castou ptieinou vlekleho, chronickeho zvraceni jscu chcroby 21az s vnittnim vymeaovanim Tak tehotenske zvraceni neni niCim jinYm net jakousi ctravou latkami ze zmenene vYmeny la.tkove, nastale tehotenstvim, Zvraceni pri nemoci Basedowove je jiste zavineno krome vlivu nervoveho take vlivem jedovatYch latek v organismu se zdrZujicich. Nemoci nadledvinek dovedou vyvolati zvraceni.

Vidime, Ze neni temet nemoci, ktera by nemohla zvraceni vyvolati. Zvraceni je take jednim z ptiznakt, kterY jednou pteceriujeme.

Jednou myslime na zanet mozkovYch blan tam, kde jde o pokaZenY Zaludek, jindy zanedbavame nemoc valnejai, myslice, Ze jde o zkaZenY Zaludek. Ale nejvice chybujeme tim, Ze povaZujeme zvraceni za nemoc, zatim co jde v2clycky jen o ptiznak. K ptiznaku patti nemoc. Jen najdeme-li tuto, mriZeme zvraceni a odhadnouti jeho dosah.• jsem svou dritku, aby donesla Ceske Slovo.

Tlouklo mne srdce. Bal jsem se pfekvapeni.

Proto jsme si smluvili znameni. Je-li to prvni cena, dcnese druZka jedno pivo, je-li to tteti, donese piva tii. Vyhlilim netrpelive z okna. ted' u2 vychazi z budovy — nese jen jedno pivo. Ale to mne jiste klame. Bylo ji asi lito penez. Dostal jsem jiste nekterou z poslednich cen, to by musela toho piva donest a vi, ze ja nepiji. Teprve kdy Ctu sam site jmeno na prvnim miste, zaeinam vetit. V dome je blazniva radost. Vette, ptielo to jako na za-volanou. Byl jsem chudY, nemohl jsem se tenit. Ted' bude vae jine. Moje druZka plate u2 od ned8le radosti. V duchu rozestavujeme nabytek. Marne v ptizemi dve prazdne svetnice, my si je sami zafidit nemohli. Jen z toho radia main skoro strach, mum apatne nervy, nejradeji bych je vymenil za knihy. Ale pan poatmistr mne to rozmlouva. — tot nevim. Na nabytek by ut byli kupci, ale mne by to bylo do smrti lito, nechci z toho prodat nic."

Vladu ve svete ziskaji ieny. Na sjezdu americkYch biologti dokazoval profesor D. Cosey, Ze muti ve svete vymiraji. StatistickYmi Cisly dokazoval, ae vytrvale kaZdYm rokem ubYva muZil a ptibSrva, Zen. Brzy cvladnou svet a mujakoZto slabsi, budou Zit v jejich poddanstvi. Vysvetleni tohoto zjevu je obtiZne. Jedna teorie tvrdi, Ze muti vlivem sve prate pornalu degeneruji, cot se projevuje jednak vzrristem poetu muff.) slabaich a merle odolnYch. Profesor Casey poukazuje na \TM ze C. Ivcta i ze statistik. 2ena vytlaeuje mute z povolani, jet bSrvala dtive vyhralena jen muZrim. Vinu na torn vaak mail pry muZi, kteti radi ptenechavaji narnahavou praci Zenam a v zavedeni c praci se davaji Zenami ptedstihnout. Profesor Cosey pti torn upozorriuje, Ze je stale vice zZenatilS7ch muCU, kdeZto naopak stale vice Zen ma muZske rysy, dokonce i vousy. A je ptesvedeen, ze svetu budou ut brzy vladnout teny.

trana

VESTNIK

Og,InStoven3:4

51j11

Cliedui, Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

RBD AKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECIIOSLOVA.K PUBL. CO ., West, Texas Nedplatne 65e roCn'e. Do stares vlasti $1.65 ro6n6.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zrneny adres zasilaji se do illavni tifadovny, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, piedplatne, oznamky, adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Asi nevito, ze ptidinlivost na gich bratra organisetora vynesla naeernu Bratrstvu neodekavank vksledek, jen zpusobil vzrust elenva, zaloteni sedmi novkeh kadil a naskok v Detskem Odboru. Die ochotne infcrmace Uectnika br. Ed. L. Marko. nat Detskk Odbor zahrnuje 990 certifikatt, dospelkeh pojistek vyclano bylo do 1. ledna t. r. celkem 12.282.

T:Thrnne suma pojitteni obnati $11,700.318. dina tento obnos jscu eleni a-ditky u S. P. J. S. T. pojitteni. Nate Jednota dostala vtdy svkm zavazkilm a do 1 ledna t. r. vyplatila dedicUm eastku $1,916.746 mimo sumy $35.000, ktere drti ztroeltelne pro nedospele &dice.

Mimo vyplaceni uvedene Umrtni podpory Jednota venovala znaene obnosy na podniky kulturni, narodni — pinice i v tomto poslani svoji zaslutnou einnost.

Wasne upozcrneni. teetni vkbor podal v posledni atvrtletni schuzi Hlavni T.Tfadovny clatirnou zpravu z nit za podklad teto nvahy vyjimame ofehled o stavu na.teho D. Odboru. vettina kadil pamatuje na budoucnost nati bratrske organisace a dba o /list sveho Detskeho Oddelcni; u 27 fedit maji v D. 0. 1 at 3 eleny a 67 fedn doposud tento velmi daletitk Odbor zaloten — nebyl. Zatim co celkovk ptirustek na elenstvu i v D. Odboru je potetiteink, nezvratnk fakt o 67 kadech, nemajicich zalchy pro nezastavitelnk odchod starker' elenn — pUsobi zarative. Jsou pkipustne omluvy mnolakch, jimt zasahem nekolikalete deprese neni motno za.vazati se k novernu mesienimu placeni pfispevkil za svoje ditky, net jsc-d nepochybne dosti eetni, kteii by mark obi:0s na pojitteni svkch ditek platit mobil.

A ptes obeasne vkzvy v organu, pies agitaci natich organisatort, takovk potet fadil zaloteni D. Odboru odklada. Bez staleho mladkch, bet dopinovani Menu zemfelkch a vyloueenkch (techto je celkove male procento), budoucnost kterekoliv organisace jest ohrotena. Co stoji, pravi yam stare pfislovi, jest ocikazano k hnilobe, zaniku. Zodpovednost tu ne pade na net: dorost, nkbrt na jeho rcdiee, na stare eleny nadeho Bratrstva„ si neuvedomili svoji moralni povinnost ku svemu spclku, lido ve crganisaci na gi, deske — ktera mimo hmotne ochrany svkch &en)% skyjim posilu moralni v usili o zachovani rodne fedi. Zdarne dite poslechne rady rodiet, pfihlasi se do spolku, zaloteneho svkrn. °teem a v mnoha pkipadech dedeekcm. Pevna yule a rozhodnuti zmobou jakekoli pkekatly, neni dosud pozde net zUstaneme-11 v tomto abledu stele neeinnkmi, Ihcstejnkmi — pozde pry bycha honiti! ,Tiraskiiv "Gero", historicka bra napsana r.

1904, mela by bkti enema politiktun cele Evropy. Prave dnes, kdy smele Hitlerovo poruteni versaileske mirove smlouvy obsazen.im vyhrateneho pa,sma porkiaskeho vojskem nemeckkm, poboufilo Evropu i staty Ligy naroclU. Drama Jiraskovo nabylo nahle vkznamu a dosahu svetoveho svou postavou fiskaeneho a krvaveho germanskeho uchvatitele z desa-

teho stoleti Gero kterY lidenou ?Antalskou smirnosti vlaka tticet slovanskych knitat a rodovjrch starostt na svuj brad k hastine, aby je tam dal povratdit hordou lotrovskYch MeziborskYch. Co mu jsou smlouvy, zavazne sliby, ptisahy a eestria provolani! Nejde u2 toliko a Pternyslovce proti odbojnYm VrCovcUm nYbxi o nemeckeho nasilnika, jent si chce podmanit v gecko Slovanstvo a nettiti se k tomu ucelu tadne verolomosti a rnrzkosti. Po vyvratdeni knitat pfijde ye etvrtem dajstvi take jette scena, kde zradnk stodoranskk Tugomir pkijme na kolenou z rukou Gerovkch korouhev manskeho lena a vasalstvi. Tent° vkjev zpracoval drahk mistr Al. Jirasek na svetodejnou uka.zku bezmezne nemecke panovadnosti, jet si neda pokoje, pokud vtechno Slovanstvo lsti a moci nezapfahne do sveho jha. Kdyt Jirasek svou historickou hru psal, byla to jen vkstraha pro eeskk lid, vkzva k tvrdosti, sjednocenosti, ostratitosti, ale dnes je to kus dejin svetovkch, kterk daleko do vekt osvetluje duti, tutlay a cile Germanstva.

Nagemu dorostu k uvaieni! Proziravi plonyli si podpiirnY spolek, kterjr je mel chraniti pro ptipad neoeekavaneho negtesti.

DobIi hospodati zaeateenici pamatovali tak na katelou nahodu a rozhodli dobte. Kolik dobra vykonala ku pt. nage S. P. J. S. T. za dobu sve 39 lete misobnosti. Co znamenal skY spolek tem naSim prvnim usedlikam, usadivSim se v cizi zemi, mezi cizi lid, jeho2 keel neznali. Vte bylo proti nim, pomery, prosttedi a i to ptiroda. Tehdy jezdilo se do k dovkch schtzi vozmo a na mile cesty. Schtze byla tehdy rodinnYm Shromatdenim, v nemt sjeti rodaci se pote gili, osvetili a posilili v citech vlasteneckYch. Z malYch vzrostly velike, nave a nove ptibYvaly, dnes jen S. P. J. S. T. slueuje 157 mall s poetem 13.000 elent.

Dnegni generate vzrostla zo pornert daleko lepgich, ona nepoznala teakosti zakladateln nagi Jednoty, nezatila svizel a stradani, jake prodelavali jeji rodieove. A nechape dosti Welost, vernost rodiat k na gi lidove organisaci, ktera, v dobach zljrch jim poskytla iitechu i hmotncu podporu. Je proto tieba mladYm indne vysvetliti, to z Ucty.k Jednote, kterou zalotili nagi pionfti a ktera starala se peelive o sve eleny, melt by se stati jejimi eleny. Nage S. P. J. S. T. vydava dne gkem iadu vYhodnjrch pojistek, z nicht si lze vybrat. Poplatky jsou mime, levnej gi net u cizich pojigt'oven, dostojnost (solvence) Jednoty jest nad zakonitou hranici.

Rolnici mohou se pkihlasit o pomoc. Resettlement Administration buduje farmalske osady, v nicht rodiny mohou si koupiti mengi domov. Pro takove osazovani vybirany jsou rodiny ptidinlive, nemajici motnost ziskani tiveru k pokraeovani ve farmateni anebo jimt larozi ztrata farmy (forklosovani) a koneene, ktere jsou na seznamu podporovanYch o. rady by rolnieily. Nejlepe jest ptihlasiti se v nouzove stanici, jejit utednici tadost ptedaji Usttedni kancelati do Dallas. Domovy prodavaji se na male splatky a nizky itrok. Vladni Utednik pomaha novousedlikum odbornou radon a tet dohliti na ptieinlivost jednotlivjrch rodin.

Se moino ctinsti fa gismem? ItalskY fagismus dovedl na rtizne nety rozdati tolik chleba, zabezpeeit tolik existenci a se svYm vlastnim osudem svazat osud tolika jednotlivcin. to v cele Italii neni snad jedineho mista, jet by nebylo ovladano nejvYsostriej gimi fatistickkmi zajmy, ktere Upine pronikly celYm vetejnYm i soukromYrn tivotem. Na ptimY ti.;et statu a jeho bilionovYch roenich schodku vydrtuje si fagisrrins .pies 640 tisic SvY• ckr lidi: ye:, statni spray& A to je polite MalY:dil..DalgiMi: statisici oylivriil fa gism,us s-tatni,l; pologtatni podniky a Ustavy, uplatnil svuj vliv i do vgech rodin. Fatismus, i kdyt jej zjednodutime, na zaletitost vkluene chlebovou, me v Italii tolik spolehlivkch stratct, to v jejich siti neni motrik ani jeden nepozorovatelnk pohyb. Tim mene by bylo motile nejake veal skupeni fatistickkch odpurct, ktere by bylo schopno v61nej gi akce. Fagismus bude asi nalehavYmi nutnostrni dohnan k tomu, aby spoleeenSky

'Ye stkedu, dne 8. dubna - 1936. zahnul na novou smeleigi kolej a aby pfekvapil svet jednou z nOVych raznYch situaci, v jejicht utvateni je mistrem. Takoyy pronikavY obrat jo snaz motnjr, net se ye svete mysli.

0 nas pro nas Na ptedni strance t. eisla zaladili jsme usneteni nateho' tstfecli, jednomyslne prijate v pravidelne etvrtletni schtzi, konane 28, btezna t. r. ve Fayetteville. Nate Bratrstvo sdrutuje ve 157 sbrattenYch kadech ptes ttinact tisic cl.enit, je protb nejvetti . krajanskou organisaci v Texasu a aekoli nechce a take nema • mandatu poroueet vtem taborum texasske esl. haluze, co bratrska podpUrna or ganisace nestranna, majici v kadach sveho elenstva pkislutniky odlitnkch tabort, chce jiti ptikladem, usiluje k dosateni lep gilao zdjmu rodne haluze, aby taast Cechoslovan Pfi °slave Stoletnice Texasu doznala naprosteho Uspechu. Nate S. P. J. S. T. ptispela do fondu nati akce prvnim znatelnkm pkispevkem stovky dolarctl. lIstkedni vkbor Ceskeho Sdruteni oslavy Stoleti Texasu planoval ut loni na vefejnk projev ukaznenkch Texasanii esl. vodu pit Ceskem Dnu i uskuteenenim nati vkstavky, Oba podniky nemohly vtak lokti pojaty v ramec zarueeneho provedeni nasledkem nedohody, vlatneho stanoviska natich osad od Taylor k pilmoCI. Teprve ra.znk projev dr.

Kopeckkho ze San Antonio udinil v polovieate planovitosti radikaini zmenu a po vtekrajanske sehtizi v Schulenburgu dosateno bylo napravy a dohody. Dnetkem cela rodna vetev je setikovana pro °be akce na gi oslavy. A obe budou mitt zdar, iispech. Aby pro vgenarodni prestyt Uspech oeskeho dne i vkstavky byla pfedem zajittena, nate IlTstkedi vydalo shora zminene prchlateni a kdekoliv dosud bylo opravnene i urnele vyvolane nedorozumeni, timto jasnkm oznamenim praveho stavu veci kondi. Nag dobrjr , ptieinlivY a loyalni lid — nag e eeSka haluze v Texasu zadrti se i letos, jako se zadrtela pti historicky pamatnem odboji proti cizackYm utlaeovateltm na gi stare vlasti, degenerovanYm Habsburkum.

V nedeli 12. t. m. velika a bohata osada v Ennis ma svuj svatek mimotadne dfiletitosti. dosahu i vjr znamu.- Tamnej gi Sokol, jehot oleni jsou takokka vesmes eleny ta.du Yolna S.P.J.S.T., slavnostnim obtadem odevzdaji novou Sokolovnu svemu ucelu. Historie enniskeho hnizda Sokola, matetske Jednoty v Texasu jest pestra, pohnuta. Je a mela by byti ptikladem. Hrstka ptistehovalcu let devadesatYch a pozdefg ich, rozhodla se k zaloteni Sokola, cot na tehdejti dobu bylo einem revoluenim, Prvni na tu dobu nadherna Sokolovna shotela, druhe. behem roku znovu zbudovana opet shokela, tieti zdena, vyhovovala svemu itceltt mnoho let, net nasledkem pova-. nedosti hlubokkm hy eernice, ktera v kladum tint netadouci, vrtochy praskanim, cot zdivo odnati kazy, vytadujici stale opravy — loni dlenstvo rozhodlo se k naprave trvale. Stara budova byla strtena,, ze zachovaleho a pkikoupeneho materialu postavena byla Sckolovn.a dtvrta, moderne planovana a skoro uvnitf pfepychove vybavend. Na velikonoeni nedeli zvou ennistti Sokolici k slavnostni-• mu otevkeni sveho nove zbudovaneho hnizda krajanskou vekejncst mistni i okolni. Bohatjr a pestle sestavenjr program naleznete na jinem miste t. eisla. Dallas, Fort Worth, Kaufman a West ohlasily poaetne navAtevniky.

Slavnost slibuje ut pfedem taciouci Uspech.

Nag im dopisovatelfun! V Udobi ptedsjezdovem ptednostni misto v na gem spolkovern organu musi miti a maji fivahy, rozbory, vecne polen.iky zastojti na geho Bratrstva. ladsme .proto dopisovatele Vestniku,. by tutu puipominkuyzali'laskave ku vedomi a die Iii se' naFig te ptedne o dosud zinitienkch • • rik(Trzi•dh kit le pseni nag i dale o.". dinnosti tadove, osadni a v mite co nejrnenti• o vecech osobnich, rodinnkch. Nat Vestnik rozrUstem poetu facia ut nedostaeuje, do sjezdu rortiken bkti nemute, pomorte proto pokadateli, by nemusil utit censurovani mnohdy dobrkch plsemnkch pkispevku obsahu povgechneho, nikoli vg ak ye vztahu k problemtin nagi Jednoty, Za tAda,nou spoluprici pfeclem deltujern.e,

Ve sttedu, dne 8. dubna 1936.

Co Virden dal.

"Mesic boje proti tuberkulose" na duben vyhlaSen byl zvlakni prordamaci guvernera Allreda. Zaroveri texasska spoleenost pro potirani tuberkulosy podnikne behem dubna rokou kampari, v niz veiejnost upozornena bude na pottebu ochrany Akolaka a studentil pied nebezpeeim nakazy touto nebezpeenou 11 emoci.

V patek, 3. dubna v 7:45 popraven byl nemeckY tesai Bruno Hauptmann, odsouzenY k smrti v elektricke tiidli pro trios a vratidu Lindberghova ditka. Jeho poprava byla pavodne ureena na 31. bfezna ava'ak vyskytl se jistS7 Wendl, kterY se zprvu ptiznal k adasti na zloainu ale potom pfiznani odvolal. Hauptmann zachoval klid do posledni chvile. Oeekavalo se, 2e v poslednim okamiiku pied smrti otinadi svoje spoleeniky - nemeckY granatnik vaak tato otekavani zklamal. Jeho popravou konei se jeden z nejsensaenej gich zloeina, kterY vyvolal rozruch po celem svete a stal akady obrovske atraty.

Ceskoslovenska Narodni Rada v Chicagu vydala svYm hakladem novou udebnici eekiny pro studenty na vyMich Skolach, kolejich a universitach, kde ttidy pro studium eeskeho jazyka byly zavedeny. Nese nazev "Progressive Czech", sepsal ji ueitel vyMi gkoly Morton v Cicero - Bohumil E. Mikula. Obsahuje detne elanky, vztahujici se k esl. narodu, jeho historii, umeni a literatufe, jako i pane ilustrace. Cena vYtisku je $2.50 a pti objednavce nejmene 10 vYtiskft jest cena snitiena na $2.00 za knihu. Objednavky na ueebnici "Progressive Czech" vytizuje: Czechoslovak National Council of America, 2345 So. Kedzie Ave., Chicago, Ill. Nacisticke Nemecko vyslovilo "Wider Hitlerovi pH nedelni volbe naprostou oddanost, nebot' skoro 99 procent odevzdanYch hlasa schvalilo Hitlerovu zahranieni politiku. tidam nebylo dovoleno hlasovati.

Zvldetni vyeetkujici vSrbor senatu zjistil vS7 slechu vudcu Townsendova pensijniho pianu vysoke platy a dividendy jet' si odhlasovali a oveem brali. Bylo seznano, ze pHjmy hnuti stoupaly v posledni dobe velmi rychle. Na zaeatku roku 1934 zfizena byla jenom chuda maid, kancelat v Long Beach, Cal. a v nasledujicich desiti mesicich sebrano bylo na pHspevcich $43.295. Prace kancelate rostla a bylo nutno hledati mistnosti prostornejk. Take platy organisatora stoupaly. Sekretat Clements, jehoti ptijmy za rok 1935 einily $12,585 (jeho mantielka za stejnf7 rok $1.475) - je 41 roka star. Do slutineho atednikt hnuti nepaitaly se "vSr cieje" na organisaeni einnost.

Statni fiditele Townsendova hnuti dostavali 40 procent vS'ech vstupnYch poplatka a 20 procent celkove sebranYch ptispevka. Jeden statni organisator prisel si od $1.800 do $2.100 mesiene. Kluby Townsendista jsou skoro v katidem state a v katidem vet gim meste a maji od 100 do 22.000 Mena.

AfgskS7 "'Mice" Hitler zamitl ye sve odpovedi locarenskYm smluvnim mocnostem vSechny francouzske potiadavky a navrhl etykmesieni "pkimeti" za iteelem dal giho vyjednavani. Vojska v PorSr ni zastala by v pkitomnem stavu, nemecke by nebylo rozmnotieno ani posunuto blitie k francouzskYm a belgickYm hranicim. V mezidobi ma se vyjednavati o petadvacetilete mirove smlouve mezi Nemeckem, Francii a Belgii. Anglie a Italie mohly by bYt.i ruditeli anebo iteastniky tato smlouvy. Hitlerova odpoved' je nyni pedlive zkoumana.

Po dlouhem a svizelnem vyjeclnavani podepsalV Sp. Staty; Anglie a Francie novou namcifni :stillouvui kterott se nahrattje 'washingtonskV a lonOnskS7 pakt • 8ignatati nova smthuvy vyslovili nadeji; tie se k ni pozdeji ptipoji Italie a Japonsko. Dle nove smlouvy po dobu 'testi let nebudou se stavki tiadne ktitiniky o 10.000 tunach vYtlaku a omezi se na 8.000 tun s dely, ktere nesmi bYt yak raze net 6.1 palce. Ponorky jsou omezeny na 2.000 tun a 5.1 palcova dela. Obehodni lod'stvo nesmi ptipravOvino k ozbrojeni, krom zesileni palub, aby unesla palova (161a v

VESTNIK pripade valky. Nova konference 13ude svolana r. 1941, jet bude projecinavati "omezeni a sniteni namorniho zbrojeni".

Ptedpisy noveho zakona AAA byly v techto dnech na farmatskSrch schtzich podrobne vysvetleny. Omezeni produkce hlavnich plodin -- na jihu baviny - diti se bude naddle na podklacie zachovani, zlepSeni arodnosti pady a rolnici za tuto snahu budou federalni vladou placeni. Dle dalYch zprav je patrno, 2e bavinati pochopili poctive minene asili nynejk administrate k napomoci zemedelskemu stavu, a budou v tomto planu spolupracovati.

Institute of Public Opinion provedl po celem narodu hlasovani o inflaci (rozmnotieni bankovek bez zalotieni zlatem), ja vyznelo 27 procent pro a 73 proc. proti. StejnY asi v nkorech o tuto otazku obratii se v kongresu, kde dam zastupca je temet stejne rozdelen v otazce, mall bYt inflaeni ptedloha Frazier-Lemkeova vyvolana z vYboru pro pravidla pied plenum nitiai snemovny. Stoupenci tato pfedlohy tvrdi, 'tie avobodi miliony farmata "z hospodatskeho otroctvi" tim, tie opatfi "greenbacks" na refinancovani (znovutpravu) markyda. Odparci piedlohy odpovidaji, tie nebude motino zastaviti tisknuti penez, jakmile vlada s jejich vydavanim zapane, dokud ceny nedosahnou zavratne se.

SovetskY premier Molotov prohlasil v interviewu francouzskemu zpravotlaji patitiskeho Temps: "bude-li Francie napadena, Sovety Verne spini sve zavazky z franko-ruskeho paktu bez chledu na polske stanovisko. Molotov pravil, tie nemecka, vojenska okupace PorYni a budovani opevneni na zapade =amend nebezpedi pro nemecke sousedy na vYchode. Rudd armada udeti na Nemecko bez ohledu na polskou "neutralitu" v ptipade, tie by Francie nebo eskoslovensko byly Nemeckem napadeny.

Obrovska vzducholod' "Hindenburg" vydala se na svaj panenskY let do Jitini Ameriky. Veze krome 70 mail posadky 30 cestujicich, ma na palube 2,900 liber nakladu - mezi jinYm i celY automobil. Velitelem letu nova vzducholodi je kapitan Ernest A. Lehman.

PORAD PUSOBNOSTI BEE. ORGANISATORU 2. dubna - Cvideni tactva a elenstva.

- Ft. Worth. Salute a cvideni.

- Ptipravy programove. Veder schtze.

5. - Schaze tacit" Jaro.

6. - Skladba cvieeni zvlaStnich.

7. - Nacvik zvlatitnich cvideni Dallas. Kos, Ennis - Kudera.

8. - Schaze Tech. Odboru.

9. - Schaze T:Isttedniho vVboru.

10. - Zkoueky s hudbou v Ennis.

11. Schaze mistnich vStora.

12. - ftizeni programu v Ennis. Vystoupeni sokolske a otevieni sine.

13. - Galveston V. K. - Houston br. Kos. 14. - Rosenberg Beseda Kueera - Guy Sokol Kos. 15. - Needville. Beseda V. K., Guy-br. Kos. 16.- Sealy. Beseda na FrYdku V. K. - East Bernard br. Kos. 17. - Blessing - V. K. - Placedo Kos. 18. - El Campo - V . K. Placedo Kos. 19. - Corpus Christi. Beseda na Moravii V. K. - Corpus Christi Sokol Kos. 20. - Corpus Christi na Moravii V. K. Corpus Christi Sokol Kos. 21. - Jourdanton Beseda a Kat. Sokol V. K. - Floresville, Kos. 22. - San Antonio Beseda a Kat. Sokol V. K. - San Antonio Sokol Kos. 23. - Hallettsville Moravie V. K. - Beseda a Kat. Sokol V. K. Floresville Kos. 24. - Hosty'n Beseda a Kat. Sokol V. K. San Antonio ' br. Kos. 25. - Fayetteville Beseda - Fayetteville Kos. 26. - Snook Beseda V. K. - Taylor br. Kos. 27. - Wheelock Beseda V. K. - Taylor Kos. 28, - Granger Beseda V. K. - Seaton Kos. 29, - Cameron Beseda V. K. - Seaton Kos. 30.

We Besecip, V. PnOope Sokol, Nos,

Strana 9.

lad Rozkvet Zapadu cis. 107.

Floresville, Texas.

Sestry a bratti!

Na vedomost yam davam, ze pried schuze se bude odbS7vat tied nedeli v dubnu, dne 19ho, misto druheho; pridina jest Velikonoeni svatky a zajezd na.eich ochotnik5 do Corpus Christi, kde budou hrat divadlo dne 12. t.

S br. pozdravem, E. Mioulka, ta.j DO DALLAS A OKOLi: Pravidelna sokolska schaze Tel. Jed. Sokol 2i2ka v Dallas, jest pkelotiena na den 19. dubna o 4 hod. odp., nasledkem spoleeneho zajezdu do Ennis, na slavnost otevieni nove Sokolovny.

Anton Kos. jednatel.

CENY MUSE DOLt. (Pokradovani se strany 1.) vats za minimalni ceny. Tato okolnost skYta velke povzbuzeni pokroku, nebot' pro vitezstvi v soutai je nezbytne nutna stale se zdokonalujici metoda vYrobni a prodejni. Propueteni delnici se ihned umisti v novS7ch podnicich rostoucich, s rozeikujicim se trhem, kterV• je nezbytnSim clUsledkem ustaviene klesajicich cen. AvSak v praksi je prehlitena jedna velmi zavatina okolnost: tie spotieba zavisi pouze na skuteene drovni pkijmu obyvatelstva a tie dokud ceny vytrvale neklesaji nebo mzdy nestoupaji, odbyt nematie vytrvale stoupat.

A v tom prave metoda sintiovani cen ukazuje svoji nacitadenost nad ostatnimi metodami: svS7m pasobenim automaticky rozaituje svoje blahodarna teinky na vtiechno obyvatelstvo. Metoda zvytiovani mezd by se nemohia dotknout 54,000.000 Amerthant, tiijicich na farmach nebo mesteekach. Neprospela by take 20,000.000 mestskYch tiivnostnika a maloobchodnika. Ava'ak snitiovani cen nejen tie se blahodarne dotkne i techto vrstev, zvySivk jejich odbyt a kupni silu, nYbrt odstrani soueasne konflikt mezi obyvateli venkova, ktefi tou21 po levnYch pramyslovYch vYrobcich a mestskYmi delniky, kteti tiadaji vyS-61 mzdy, ktere maji obratem za nasledek vy'Sk ceny.

Technologicka zdokonaieni, ktera zvYaila za poslednich dvacet let vYkonnost lidskYch rukou asi o 18%, mohla umanit znaene snitieni cen. AvSak zatim je tendence k tomu velmi slaba. Ceny ye velkem trochu poklesly, ale cony v malem rabec ne. Mzdy se sloe zvYkly do jiste miry, ale spotiebovaly pouze 40% zisku vyplYvajiciho ze zdokonalene vYroby Zbyteene vysokou stabilisaci cen motino pkieisti na vrub teem hlavnim typtim pramyslove organisace. Ptedevkm unifikovane monopoly vYrobni nebo pramyslove slotiky pod jednim vedenim; za druhe kartely nebo "kolektivni monopoly" ovladane souborne za teelem stabilisovani cen; a za tfeti obchodni organisace, ja se snatii stabilisovati ureite podminky v ureitYch pramyslech, ani by nejak zasahovala do vS7robniho procesu. Cilem techto veech monopolu jest udetovati cony na vyeei firovni net je nezbytne tfeba a vyfazovati z beim zakladni mechanismus, na nemi domnele ma spodivati kapitalistickST system. Zdo. se, ze obchodnici prave jako narodohospodaketi statnici zapomneli, ze postupne snitovani cen je nezbytne jako prostkedek ke zvyeovani kupni sily a rozeirovani odbytu. A piece nelze uniknouti zaveru, ze dokud bude pracovati o stabilisaci cen, bude vtidycky pasobit jako pfekatika vktii distribuce ptijma, na niz zavisi trvala a postupna hospodafska prosperita.

Studium statistickYch else] za poslednich deset let ukazuje, tie by nititii ceny konsumniho zbotii byly mane nejen se stanoviska zvYS'eni hrubeho i eisteho zisku, nYbrti i proto, tie by zvYSend vYroba pomerne snitiila retiii a nehybrie poplatky, zatim co zvY'SenY odbyt, podminenY snitienim cen by nesporne ye vaech prumyslech zvysil procento zisku z celkoveho obratu a vloteneho kapitalu.

Myslim, 2e toto je nejvy'znamnefei problem, kterSi v nekolika ptietich letech rozhodne o budoucnosti a prosperit6 amerIcktho ()hdlg., du a prtanyalu,

Strana 10.

VESTNIK

BILY KVET Divei roman. napsala Marie Kyzlinkova.

(Pokraeovami.)

"Vincek mlUvi pravdu! Vi docela dobte, z deho se vini. At vtechno uslySite, porozumi to mu."

Obratila se pak na pani Marketu a oslovila ptimo jen ji.

"Pani Malkova, sednete si. UslyHte zpravu, jakou nemUtete vyslechnout klidne a lhostejne. Je to pro vas zprava radostna, ale i radost mute nekdy eloveku ublitit!"

Pani Marketa skoro proti sve vuli uposlechla. Posadila se — a zadivala se na pani Sychravovcu ztrnulYin, utaslYm pohledem.

"Vy si myslite, ze vak dceruSlca Marketka je mrtva, ze ano?" pravila pomalu a durazne Sychravova.

Pani Marketa pokynula mleky hlavou. Nemohla promluviti, protote mela hrdio vyprahie nesmirnYm napalm.

"Vyslechnete me ted' klidne, draha, pani," tadala ji Sychravova. "Vak dite — neni mrtve!"

Pani Marketa se pokusila o vYkkik, ale hlas ji Upine Selhal. Z hrdla se ji vydralo .jen zasipeni.

Take Hana byla nesmirne vzrukna. PHskoeila k Sychravova, uchopila ji za obe ramena a zattasla ji.

"Co to povidate, tenska? Vy jste se s bratram zblaznili! Jak mutate pani Malkovou takhle muoit? Cim chcete sva, slova dokazat?"

"Svou zpovedi," vzlykla hotce Sychravova.

Svezla se pak na tidli proti pani Markete a zadala trhanYm, nejiste a vzrukne se chvejicim hlasem vypraveti sve Utasne doznani.

Kdyt lesni Kudera zasttelil jejich otce; oba sourozenci pNsahali pomstu. Pani Marketa netuSila, kdyt Julie svolila jiti k ni do slutby, ze tak ueinila na bratrav natlak ate se tehdy ut oba ptipravovali na pomstu.

"On nam vzal tatu a my mu vezmeme dite!' tyrdil Vincek.

Presvedeil posleze sestru o opravnenesti takoveho skutku a domluvil se s ni jak vae ptovedou, aby dab zmizelo.

Kdyt po dlouhYch deSlich stoupala voda, Vincek sestru navedl, aby s ditetem pfitla k fete a aby tam sehrala komedii, ze se utopilo. Byl tehdy prave propuSten z vojny skrYval se po nekolik dni v lese u Libina,, aby sestte mohi pomoci pti jejim podvodu.

Dite od ni vzal, zanesl je hned na vzdalenou teleznieni stanici a jel s nim od Prahy. daval je za, netet a z opatrnosti mu koupil nova pradlo a 'tateaky, aby podia nich nikdy nemohlo bYti poznano.

Sestra pkijela za nim, dite od neho pte yzala a tu se radili, kam je mail dat, aby ho zbavili. Toho dne 'Oath v novinach o Erbenove. Domluvili se, ze Julie dite doveze do Erbenova a tam ze je nenapadne opusti.

Kdyt .Sychravova dona ve svem vypraveni at sem, Hana vykkikla a vrhla se k pani Markete.

Nedovedla si jeSte uvedomiti piny dosah a vYznam vypraveni, jet, slykla, ale citove byla puzena k pani Markete. Vrhla se ji kolem krku a hlasite se rozplakala.

Pani Marketa byla zsinale bleda. Rty se ji chvely a oei ji planuly horeenYm aarem.

Co slykla, bylo tak iftasne, ze se ji zmocnila zavrat'.

Sn.atila se sama sobe namluvit, ze Julie a jeji bratr patrne trpi jakousi dukvni pornchou, ale co slykla, shodovalo se Upine s vypravenim sester Erbeno ✓Ych. A pak promluvil Vincek.

Potvrdil katcle sesttino slovo.

"Sleena Hanieka je vak dcera IVlar•Aa,

pani Malkova" pravil ku konci sve fedi. "Zachranila nakho Jarou§ka prave na torn mist& kde jsme schrali s Julkou tu S'erednou komedii!"

Pani Marketa koneene nalezla motnost napeti svych nerve hlasitym vyktikem.

"Marketka! Ma Marketka!"

A Ilana — Marketka ted' nahle pochopila, proe mela tuto tenu od prvniho pohledu tolik rada, jako nikoho jineho na svete!

Vtdyt' to byla jeji — maminka!

"Marninko! Ah, ty ma draha„, jedind maminko!" vydechla blatene, tisknouc hlavu na mat6inu hrud'.

Obe se k sobe vinuly a obe prolevaly slzy radosti a Stesti.

Protivaly nejkrasnefSi chvili, sveho tivota a zapomnely na vte kolem sebe.

"Je to jako neuvetitelne intsnY son", vzdychla posleze pani Marketa, kdyi se ponek.ud vzpamatovala ze svYch prvnich silnYch dojmii. "Ale — ut vetim, ze jsi ma dcera, Marketka! Proto jsem to mela tolik rada a proto tys mela rada me! Byl to hlas krve, dite drahe! Protila jsem muka, ale tahle chvile me Upine smiiila i s mou nett'astnou minulosti".

Obratila se pak na oba sourozence a se zaHaim pohledem jim pokynula, aby ptistoupili blit k ni.

"OdpouStim vain, ttebate jste se na rids hrezne provinili!lj mut chudak, se nedotil table chvile —ale snad rids ted' piece jen vidi, ze jsme se naSly! pmiral v ptesvedeeni, ze se na vednosti sejde se svYm ditetem zatim jeho dite silo!"

Vincent Doletal, tiskna v rukou eepici, pHstoupil at k pani Malkova.

Nepohledel ji do oei, ponevadt jeho tpatne svedomi mu v torn branilo, ale miuvil k ni docela jasne a srozumitelne.

"Kueera, vas prvnl mut, veal, k jeho dite tije a ,kde tije, kdyt umiral," zamumlal.

"Jak je to motile?" utasla pani Merketa.

"Ja jsem mu to tekl!"

— vy jste byl u nebo, kdyt umiral?"

"Byl! Ja jsem ho zastkelil! Pytlaail jsem jako tato, — snad ut jsem mel tu negt'astnou yak"i7 v krvi! Potkali jsme se s lesnim — oba jsme si rekli, to jeden z nas se z lesa uz nevrdti tiv! Sttelili jsme soudasne, ale trefil jsem jen ja. — Lesni jette til, kdyt jsem se k name — A tu. jsem mu rekl, ze jeho dite zije a k je asi v Erbenove! Chtel jsem mu uleheiti pbsledni chvilku tivota. Byli jsme spelt' vyrovnani. On zabil v sebeobrane meho tatu. ja zabil v sebeobrane jeho! Ted' vita voechno! Zitra plijdu k soudu a udame se."

Pani Marketa zdetene zalomila rukama, ale net mchla promluviti, oba sourozenci oddli.

Matka s dcerou klesly si opet do nexuee.

Opiakavaly obe smutnY osud sveho otce a mantela, ale skuteenost, ze se nalezly, mirnila jejich spoleenY Pani Marketa hued vyhledala fotografii sveho prvniho mute a Hana-Marketka drahY obrazek vrouche zlibala.

V tech clivilich zapomnely na celY ostatni svet. Vtdyt' si mely tolik vypraveti a eas jen letel!

Obe se uleknute vzptimily, kdyt najednou vpadla do pokoje Heda.

"Co tady delate tak dlouho, Kristaeku!" ktitovala se rozhoreene. "Za chvili bude eas vault veeeti a my jsme ani dues jette nesvadill! IVIne uz hlady kruei v taludku, ale damy si tady prohliteji rodinne album, jako by namely nic dtletitefSiho na praci!"

Pani Marketa se zasmala.

Jeji smich znel jasne, vesele a uptimne, jak se jiste ut nezasmala po kolik let.

Heda utasia.

"Co je ti k smichu maminko? Snad ne mtj hlad? Dovedla by ses skuteene vysmivat hladovem.0 ubc2aku?"

Ted' se zasrnala i Hana stejne vesele a uprimne .fake jeji matka.

Phskoeila k Hede, vlepila ji hlasitou hubieku a pak se s ni zatoeila po pokoji.

"Holka zlata! Rueim ti za to, ze hned to prejde vechen hlad„ az ti povim jistou no-

Ve stledu, dne 8. dubna 1936.

vinu!" kkidela radostne, Heda sotva popadajic dechu klesla na nejblitSi zidli a vykulila utasle "Jetigil Vy dye se tvafite, jako ztelesnend tajenka! Ale ja 'Spathe latim hadanky, tak byste nernely takhle napinat mou tensky opravnenou zvedavost. Jestli vas do tehle plivedla Sychravova, pak abych se bila, ze tu budeme brzo mit filialku bohnickeho stavu."

"Ty tabo prostoteka, tuhle tee si nenecham od tebe libit a vytaham to za vlasy!" zvolala Hana. "Mam k tomu ted' prave, protote jako tva, sestra se s tebou smim °bens ptatelsky poprat!"

"Jak — jako co?" zakoktala Heda. "'rya sestra!" zdfiraznila Hana. "Site jen nevlastni, ale piece jen sestra!"

PoslednI slovo vykiikla vysokS7m jasave zladenYm hlasem a zas Hedu prudce zlibala.

"Kriste na nebi, tratim ja nebo ty, Hano?" zvolala Heda a chytila se za hlavu. "Zrovna je mne at mdlo z leknuti!"

"A hlad to pre gel, co?" tertovala Hana.

"Ptegel! Nemam ted' na jidlo ani pomygeni a nevezmu do lust ani sousta, dokud nebudu mit jistotu, ktera z nas dvou je blazon!"

"Ani jedna, ani druha!" prohlasila slavnostne Hana Merketka. "Hezky poslouchej a my s maminkou ti rekneme fitasnou novinu!"

Obe si pak prisedly k pani Markete a liana zadala vypraveti, co pfedtim uslySela od Sych ravove.

Kdyt domluvila, Heda vyjekla a zadala pak po pokoji provadeti podivne skoky podobne divokkernu tanci.

"Lidioky, tohle je novina!" krieela, z pinYch plic. "Ja mam sestru! Hana je ma sestra! ne — Marketa je ma sestra! Jeti'Sku, ja mam radost, ze bych nejradSi delala kotrmelce!"

Hana s matkou ji nechaly, aby se vybou ilia, a teprve, kdy2 se ponekud upokojila, zas na ni promluvily.

"Budd mit Merketku stejne rada jako Hanu?" otazala se ji pani Malkova s fismevem.

"Budu ji mit jette radAi! Takovou sestru jsem si vtdycky ptala, a Panbith spinil moje ptani!"

Divky se objaly a pani Marketa pti tom zaslzela 'ttestim.

I Hana a Heda sizely dojetim.

A prave ye chvili, kdyt si vkchny tti otiraly oei — ptikl domil pan Malek.

Kdyt veal do pokoje, zixstal stati u dveti a dival se nedfivetive a uaasle na poclivnY vYjev.

"Vtechny tri zas bredite jako veera, kdy2 jsem priael domir!" zvolal pfekvapene. "Je tohle snad nejaka nova damska moda ,takove rozbredene trio? Copak se dues ptihodilo svetoborneho, ze jste to musily svorne oplakat!"

"Tato, ty budd, paneeku motna taky breeat, az ti to povime," Odpovedela Heda a povesila se mu na krk jako "Jiste? No tak budeme mit pak u nas ubreeenY kvartet! Jaka pomoc!" tertoval Malek.

Pani Marketa mu pak vypravela, co,se ptihodilo a ptedstavila mu Hanu jako svou ztracenou dceru Marketku.

Byl opravdu dojat, takte se spinilo Hedino proroctvi, nebot' v oeich se mu objevily slzy, kdyt se ho jeho terra tazala, bude-li mitt jeji dceru rad.

"Mani ji ut dam) rad jako by byla mou, dcerou!" zvolal Malek. "Kdyt uvatim, jak pfiznive pusobil jeji vliv na Hedu, jsem gt'a-; sten, ze tad' bude pattit k nail rodinel" Polibil Hanu na eelo a prohlasil, ze mu musi fikati "tatinku" jako Heda.

Zprava o nalezene dceti pani Malkova a o mine sourozenci DoletalovYch se roznesla jako blesk po celem kraji. soudu Sychravova a jeji bratr se sami a hole svorne s jejich pokanim souhiasili.

Sestram ErbenovYni Malek telegrafaval, o by ptijely do Budova, ae Hana nalezla svou matku.

Obe ptijely ihned — a obe sve pale saefence uptimne blahoptaly.

"Budeme se s ni tetce loueit," vzlykla Anna a Marie ji jako obvykle ptisvedeila.

Ve stiedu, dne 8. dubna 1936.

PAVLA DVOMKOVA:

Jen jednou min° srdce dit.

ROMAN

(Pokradovinli "Nechcete, tikala mi to", iekla upiimne.

"Tak to jste tedy vy?" iekla pak a obhlitela si ho zveclave. "Vite, vtechna deveata kikaji o Vas, te jste hroznk kalabus, ale nevypadate na to, opravdu na to nevypadate. Nejste ani dost malo zamraeenk."

Charvat si vzpomina, te tehdy mu bylo velmi nevolno, kdy se na neho divala. Mel sto chuti uteci, ale nemohl. Jako by ho ty jeji oei piikovaly k laviece. Ale pak se mu uvolnilo a mluvil .s ni, jako by ji znal od malieka. Nebyl ani v rozpacich, kdy ji doprovazel pied ()alma, tasnoucich spolutakt. A gel s ni, anit ho vyzvala k tomu. Zdalo se mu to tak samortejinkm, kdyt vstala, to vstal take a kdy se brala k odchodu, te se pkipojil k jejimu levemu boku. A samoziejmSim to bylo i ji, nedivila se, divala se i cestou na neho jasnkma, upiimnkma oeima.

To jit veal, te se jmenuje Helena Kovatoye., ze jeji tatinek je okresnim hejtmanem, byla tit roky v pensionate a te se teprve \ Teera vratila domt. Vypravovala mu vesele o torn, jak v pensionate Lila, vzpominala na tagkalice svkch drutek, na to, lak easto o gulily pfisnou keditelku, i na to, co se navzpominala na mesto a zvla gte na park a sve zamilovane misteeko v nem. Charvat ji poslouchal a rostlo v nem nejake nad geni. Nedovedl pochopiti, te ta mild a prosta divka je jedinou dcerou pani okresni hejtmanove, te hrde damy, jit znal od videni. Helena nepodobala se matce ani jinak. Byla gtihla a dcsti vysoka, jako jeji matka, mela v gak ruse vlasy, pod nimit tak zvlagtnim kouzlem pfisobily jeji tmave oei. Jeji matka v gak byla brunetka ostie iezankch ryst a statne, tem& robustni postavy.

Prochazejic mestem, postiehli udivene pohledy, sledujici jejich piatelskk rozhovor. Helena zachytila nekolik nevrativkch pohledil deveat a Charvat se podival do zavistivkch oei nekolika mutt.

Mezi spolutaky roznesla se pak to udalost jako sensate prveho iadu. Charvat, pti ged rano do thdy, byl uviten huronskkin poktikem, a Vlad'a Vavra, nejveselej gi kopa oktavy, vtipnk a obratnk teenik, vytadav Si ticho, pronesl k neniu proslov.

Charvat vzpomina na to, co mu Vavra Byly to studentske nesmysly, ale je gte nyni citi zase ten zmatek, jent ho popadi, kdy ten veselk komediant konee svou fed, daval mu ye jmenu tidy potehnani k lasce ke krasne Helene a uji gt'oval ho,ze v gichni mu z toho srdce pfeji nejhezei device mesta, protote vedi, to katcla, ctnost se doeka ptimetene odmeny a jeho — Charvatova. ctnost — byla vticly mimo pochyby. A k veseli thdy slibll, se zavazuje jiti prvemu jeho klukovi za kmotra.. 'Znanie te vgichni,' kekl, 'a vime, te ty, nejakou divku, bude g si myslit, musig s ni jit pro tu hubieku k (AWL a ja, tvtj nejvernejAi kamarad nepochybuji, te nebude dlouho trvati, snad jen co se nekolikrate nage stare slunieko vyspi, .a ty tu nejakou divku polibig. Nebude-li se ti dostavati snad k tomu hrdinskeho poeinu odvahy, postara se jit krasna Helena, abys ji dostal. Dival jsem se vdera velmi pozorne na ni a myslim, maliny tvkch lukovitkch rtii se ji zdaly velmi vhodnkm mistem k odpodinku jejich rtikt.

Volam tedy tobe i ji, crescite et multiplicamini!'

Po te skvele teal rozpoutala se v tilde boufe a do te bouie vrazil jejich Zahromoval, ale v gichni znali jit ty jeho hromy a nebali se jich. Ttidni byl -dobrak a lidsick dlovek, dlovek stale dosud nezkostnadvacetileVm kantoteram, By1 milovah

vTNiK vgerni tialcy i tam, kde ani neueil. Uti giv boati, vyhledaval jeji pheinu. Neu glo mu, te zatim co vgichni se vesele zubili, jedink Charvat byl jako by apaienk.

Ttidni mel Charvata rad, nejradeji ze vgech.

Libil se mu jit od prve thdy a jeho zalibeni zesilovalo rok ad roku, at se promenilo skoro ✓ lasku a obdiv. Imponoval mu tento tichk, vytrvalk, nejvk g destnk hoch, z ylatte nepiedstiranou skromnosti, neobvyklou u prvniho taka thdy, opravdovkmi znalostmi, daleko pievygujicimi gkolske znalosti takoveho oktavana, a pomraeil se, mysle, te nekdo z ttidy si z neho ztropil nevhodnk tert.

'Co se stalo, Charvate?' zeptl se ho mime.

Charvat vstal, ale midel jako zatezank, sthdaje bledost s rudnutim.

'Jen mi to povezte, Charvate', pobizel • 'Jiste nekdo z tech klackt na vas udelal nejakk nejapnk vtip, znam je piece.' A nedo'okay se odpovedi, obratil se k thde a spustil do ni hnevive: "Styd'te se, misto abyste si takoveho spolutaka, jen jednou bude crzdobou vageho roeniku, jako je ua dnes, vymkglite si same hlouposti k jeho znepokojovani.

Jeho slugnost a opravdovou u glechtilost pokladate za ticho glapectvi, protote na vas plati takhle nejakk hec a plechova huba.' Ttidni byl rozzloben a to se stavalo zfidka kdy, bylo mu tieba vec vysvetliti a toho nesnadneho diplomatickeho tkolu se podjal Vavra. Zvedl ruku a odhodlan eeliti hnevu tfidniho, eekal, at bude pobidnut, aby mluvil.

'Co je, Vavror zeptal se zamradene ttidni.

'Vy asi od toho chechtotu nejste daleko."

Vavra se v gak nedal splesti.

'Pane profesore, ktivclil jste nem, kdy jste si a nas myslil, te bychom mohli si delati blazny z nageho Charvata. Neptehanim, teknu-li, to mezi nami neni ani jednoho, jen by ho nemel uptimne rad. To, co jste sly gel, pane profesore, to byla takove, male, rodinna slavnost."

Vida byla jedink veselk tsmev, jen tvai Charvatova byla ne gt'astne.. Ttidni rozhlednuv se, usmal se trochu. Dovedl 'dish v tvafich svkch takil a vedel, te to bylo veseli a Wizen, jet vyvolaly ten tsmev.

'Jake, rodinna slavnost?' zeptal se ptisne, ale 1 tuhle pfisnost thda znala.

'To nemohu tic!, pane profesore,' odmitl adpovedeti s fismevem Vavra.

'Prot?'

Ut jsem kekl, te to byla rodinna slavnost.'

'A co, ja nepatiim do te rodiny? Nejsem vas tatar rozeiloval se bodie ttidni, zveclav, co se stalo.

To jit tfida se nemohla udrteti a jeden pies druheho mluvil o Charvatove prochazce s Helenou.

'Kluci', ulevil si ttidni, 'a pro tohle tolik ramusu?' Zvonilo vgak a byl konec zabavy.

• vgak neuglo, te ttidni celou hodinu pokukoval po Charvatovi, jen zabran do sebe, nezvedal ani hlavy, ani to, te ho nevolal, ac jindy Charvat musil doplriovati svkini odpovecl'mi nedostatek vedomosti volankch.

Charvat dival se do zelene desky lavice, protate citil pohledy profesorovy a nernel odvahy pohlednouti mu v ocl. Smich, 'fee Vavrova a pak to, co pti gla ph ptichodu tfidniho, hluboce se ho dotklo. Zvedal se v nem hnev, te mohli zatahnouti jeji jmeno do sve zabavy, zvedalo se v nem v gak i vedomi, to ta ne getrnost k ni se ho dotkla jako k ne'eemu drahemu, jako by se small jeho matce nebo otcovi.

A tohle ho poplagilo. Zapuzoval proto katdou vzpominku na Helenu, ale nedatilo se mu to.

Jako by se mu vzpominka na ni zadtela do srdce.

0 velke pkestavce vzal ho ttidni na chodbe pod rukou a vyzval ho laskave, aby s nim gel do jeho kabinetu.

Tohle stavalo se dosti 'east°, ale tentokrate hned napadlo Charvatovi, ze ho profesor zve pro tu vderej g i prochazku. A nemklil se. Sotva za nimi zapadly dveie a oval je path klihu a barev z map, odlotil profesor tiedni tvat a pohlednuv na neho piatelsky, zeptal se ho: 'Je to pravda, Charvate? Ne, neptim se vas jako vat ttidui, ptim se vas, protole vas man

Strana 11, rad a pieji yam to nejlep gi ' Charvat oddechnuv si, fekl mu upiimne vge.

'Jsou to blazni', kekl ttidni s nejakkm ulehdenim, jet mu neuglo, %la myslil, to jste se zamiloval."

Charvat se zardel do krvava.

Profesor posttehnuv to, dival se na neho chvili a pak ho pobidl, aby si sedl.

'Sednete si, hochu, myslim, te bychom melt piece jen si promluviti."

A kdyt Charvat usedl a zadlval se na neho nevolne, meal "mime. Charvat je gte ted' citil pohnuti, vzpominaje si na tu rozmluvu. Zklamani a leta naueila ho moudrosti a proto dnes vi, co laskavosti a usrintene trpkosti, jet znala svet a lidi, bylo v srdci tkidniho. Cele. ttida tugila, to jejich dobrk, usinevavk profesor, jeli sam, ma jegte jednu tvat, tu soukromou a te ta tvat neni usinevava, to snad na ni smutek.

V celem meste bylo znamo, to jeho manaelstvi je vgim jinkm, net gtestim. 8uSkalo se, te ho jeho dosud hezka Lena podvadi, vypravovalo se, te ji dokonce ptistihl s mladkm porueikem od dragount v situaci velmi choulostive.

'Charvate', zadal, jakoby nemluvil se svkin takem, nkbrti s mlad gim bratrem, a Charvat uvidel tu vgemi tugenou druhou jeho tva.r.

Byla povadla a kolem fist neco hotkeho, jen col zatily ,smirne.

'Charvate, musim vain neco fici. Jste phlig mlad a piing opravdovk a jste at hicane nesobeckk. Hochu, jste takovk jako jsem byl ja a main strach, abyste si nepiipravil takovk tivot, jakk mam ja. Neveite hezke tvaii, nedejte se omamiti peknkm Velem, bojujte proti tomu vgemi silami. Ja vim, te je to take. Katdello mladika deka. ta chvile, kdy ho zaskoei tcygalebne touteni, jemuti tikaji basnici laska.

Ale to neni, hochu, vtdy laska, to je nejeasteji mameni krve, jet nas oslepuje tak, te nevidime stint a kazil na obraze te, jet nas k sobe vabi jako kvetina vabi k sobe hmyz. Veit°, hochu, ze, milujeme-li koho, meli bychom se vtdy ptati jinkch, co mysli a lene, jit mame radi, protote na g soud podoba, se soudu blazna." Profesor mluve to, pkechazel kabinetem.

Zastaviv se, pokraeoval, hlede na Charvata.

'To device neznam, znam v gak jeho rodiee, zvlagte jeho matku. Je to py gna tend, na pochybnk glechtickk predikat sveho otce a je v ni malo ducha a malo u glechtilosti podle toho, co se o ni mluvi mezi jejimi slutkarni' a profesor se usmal. 'Hochu, ne nadarmo se tika, to hrdina piestava bkti hrdinou pied svkm komornikem, a prave tak se ukate prava tval tenina pied odima slutky.

Kdyby hrala sebe dokonaleji filohu uglechtile clamy, pied svou slutkou katcla takove, piestane bkti damou, katclk z nas zapomina ptedstirati malidkosti a neptetvatuje se pied lidmi, jit podle jeho soudu jsou hluboko pod nim. A ani otec toho deveete neni o mnoho Je to tvrdk &ova, jemut kariera je nade vge a jit v sobe obetoval vge trochu liclgtejsi. ,A vite, te u nas na venkove se fika, jak step, takove jablko. Nechci tim tics, te by tak musilo by• ti vtdy, ale Wive, tak obyeejne. Ze soviho hnizda nevyleti sokol a vleice nemtte vrhati jehriat.'

'Kdybyste ji videl, kdybyste s ni jen chvili mluvil, pane profesore', meal ji braniti rotechvene. 'Je tak prosta a mile,. Vite, na tohle, co jste mi ted' fekl, jsem myslil take, ale ona je jine., nepodoba, se v nieem matce.'

Profesor se jen shovivave usmival.

'Nu, dobte, vefirn yam, te mute bkti takoyou, ale cot jeji rodiee? Na ty nemyslite? Nemyslite na to, co by asi iekli, at by se dozy& deli, te jejich jedinadek chodi s vami? Neznate, hochu, takovkch lid!, nedovedete si tedy piedstaviti, kolik je v nich pkchy a domk glivosti, od jsou lepgi net takovk poctivk sedlak, jako je vas otec a oe tedy pievy guje jejich dcera vas, obyeejneho selskeho synka. Co jim je do toho, jakk vy jste, kdybych jim vykladal, te jsem piesvedeen o tom, te ye vas roste haA1 miade historicke ved6 siMS, duch, vysmali by se mi,

Ve stfedu, dne 8. dubna 1936.

VtSTNIK

Strana 12. tad

g tefinik

cis. 142.

Houston, Texas.

Vdavky Nanynky Kulichove.

Kus tento bude sehran na Velikonoani nedeli. ji2. 12. dubna, pfesne ve 4 hodiny, ponevad2 kus je ellouhY a divak musi pozorovat cd zadatku, dins2 se , stava divadlo velice zajimavS7m a napinavYm. Budete videt nejen pekne divadlo, ale take peknou damskou medu ze starch east, kdy .se jeSle nosily turniry na stranach i vzadu na, oblecich. A pak takovcu milouekou, ne2nou nevestinku, ceiou bilou, jak se laudi s maminkou a s tatinkem, a jde za svYrn nejmilej2im do jejich hnizdeeka. Kousieek opravdu peknY. Nemyslete si, to snad chvalim k vuli tomu, 2e hraji! Kdepak! — to ne — ja jsem jenom zaletla vzpominkami par let zpatky, kdy jsem svoji dcerugku provdala, a vzpornela na VSechny ty maminky, ktere to proLly a maji to za sebou, a na ktere to deka. No, ja to mam odbyto, a ted' budu 2enit ty moje hochy. Az je po2enim, to si oddychnu! To jsou yam ulianici cha-chacha! Bole, kam jsem se to zas dostala — z divadla aZ do moji familie.

Musim yam je'Ste podotknout, 2e detieky dostanou hned pa divadle velikonoeni koieky s vajiaky. Musime ty na ge malieke nejak ziskat, aby pfivykali tomu naSemu Ceskemil 2ivotu. Kcly2 hned male budou rodiei vodeni do deskYch sini a budeme-li jim tu sladkou deskou fee do jejich srdeeek z mladi vStepovat a tu nagi mategtinu slyget, snad se neeeho dopracujeme. Nasilim s ditkami nic nesvederne, nejlepe hned ad mladi je ucit. Nada kekne, 2e jim to Skodi, kdy2.se na ne mluvi dvoji fedi, ze pak neumi spravne 2adnou. myslim, 2e ne. Kdy2 je dite trochu nadane, neuSlodi mu ani fedi tfi. Kdy2 tak nekdy o torn uvaluji, jak tomu bude za nekolik let, al naSe matefStina nadobro vymizi, je me do place a proto pkatele drazi, nezapomente a

podporujte aspori ta, jedina naee daska, divadla, ktere kalde cla praci, starosti a trpelivosti, a odmena tech hercil jest? — Kdyi je sin zapinend do posledniho misteaka Tedy ruku na srdce a fekneme si: tedy v nedeli u Stefanikil se sejdeme! Po divadle bude hrat Rudy Dybala z Ganado.

Na zdar!

Za zaba yni vYbor: Karla Ctyrtnikova.

SLAVNOST VE PROSPECH CESKOSLOVENSK V.V..STAVKY V DALLAS, PORADANA I.ADEM POKROK HOUSTONU. V nedeli, dne 5. dubna mela deska osada v Houstonu slavnostrif den, neb fad Pokrok Houstonu usporadal velikou slavnost ve prospech Ceske vYstavky v Dallas se zvla gte obsalnYm prograrnem. Na slavnost pfijelo mnoho hosti z okolnich i vzdalenYch osad.

Program slavnosti byl zahajen elenem du. a Hlavni ttadovny SPJST. soudcem C, FL ChernoskYrn, kterY pfedstavil ptitomnYm pkedsedu yYstavniho vYboru Dra. Jos. KopeckYho ze San Antonio, jen promitanYmi obrazky a feed pkitomnYm nastinil, co vge bude v naSi deskaslovenske vstavce zahrnuto.

Budc to dosti obsa2ne a pine vystihujici, ✓ im nag CeskoslovenskY lid k vybudovani Texasu, recte k jeho vYvoji. Kdy2 Dr. KopeckY skoneil sue vysve'tlivky, dostalo se mu bourliveho potlesku za jeho praci a snahu pro uskuteeneni na gi deskoslovenske yystavky. Pak nasledovalo divadlo a solove a trojhlasne zpevy. Nebylo mi popfano slYSeti zpev sleeen Bohumily StudenYch, Irmy Smithove a. Normy Myerovee, jsa nucen doprovoditi dye • na ruidra2i, ale zvedel jsem, ze zpevy byly velmi pane a libily se. Slygel jsem pak✓ meziakti chot' soudce CliernoskYho, pani Vlastu ohernosky a byl jsem pkekvapen vySkolenosti a hloubkou jejiho soloveho zpevu

Nenavidim vzacne iismevy. MiMiluji penize; bYti v jedne mistluji smich. nosti s milionafem, eini mne merle William Blake. , opugtenYm.

naSich narodnich pisni. Divadelni hra "Tulacke dobrodrutstvi- byla sehrana skoro strne a pillehave, ze si autor nemohi ptati lepSib° pfedvedeni hry. OvSem takova herecka. chasa, slo2ena se sester Fr. Olexove ml., Anny Kelnaroy e, E. Kalouskove, Marie Kalouskove.

M. Kelnarove a bratki J. Ka g para, Jim Kincla, F. tirbiSe, Joe Kalouska, Tim KostomlatskYho, A. A. Wally. ji2 neco suede. R,ezii vedl br. V. Kelnar ml. a napovedkou byla sestra R. Hanusova. Zpevy doprovazela na plane sestra.

Noemi Kostomlatskych. Lituji, ze jsa churav, byl jsem donucen odebrati se po ukoneeni divadla domt. Za Hlavni I.Itadovnu byli ptitomni je g te br. J. R. Kubena a E. L. Marek. Z Galvestonu dostavila se pani Stanovska s cletmi, doprovazena si. Pichalovou ze Shiner a pani Chumchalovou z Galvestonu. Ze San Antonia se dostavili ten hoste, je2 mi vS'ak krone pana Stic i2e nebyli znami. Krome 'Ike& sedy vYstavniho vYboru a jiZ jmenovanYch, dlel na slavnosti Dr. Henry R. Maresh se svou choti, jen2 mi sdelil nektere podrobnosti souvisicimi s pracemi pro eeskou vYstavku.

V nedeli zajda do Ufadovny Liberty Loan and Building Association. shledal jsem se v Utadovne soudce C. H. Chernoskyho s bratry Morrisem a Holaskem a jejich chotemi. Litoval jsem, 2e se nemohli dele zdr2eti a siteastnit se slavnosti. Zajeli sans na vS7sta,vni konferenci a tak jsme si trochu popovidali. , S. P. StudnienSs VS7 robni naklady nejsou nic pevneho. Kdo o nich rozhoduje? SvetovY trh. Jestlile Choi delat svetovY obchod, nemam na vybranou.

Musim se dostat k takovYm vYrobnirn nalladtm, kale se podakilo dosahnouti tomu konkurentu, kterY svetovY obchod u2 ma, nebo jej pro sebe buduje. — (Z pkedna gky J. A. Bat. v Industriellen Club).

TR2N1 CENY ye Waco, dne 8. dubna 1936.

Byl bych radeji ve spoleenosti mrtveho, ne2 neptitomneho.

Lord Chesterfield.

Bavina, str. middling 11.00-11.50c Korna v 4 klasech 47-50c 25-27c Oyes v pytlIch, bull 75-80c Pgenice, bull 38-42c jearnen, bu gl 14c Slepice, libra 16c Krocani 6c Kohouti 21c j Kutata ku sma.'2eni 14c 9 Vejce, tucet PECIRKUV KALENDAit.

Mame v zasobe jen nekolik PeeirkovYch kalendatt, ktere yyprodame po 50c, dokud zasoba staei. * Prayidelna cena 60c. Pi gte na Ce(dz) . choslovak, West. Texas.

Jeden den ztravenY na venkove ma cenu mesice, protiteho v me-1 ste.

Christina Rossetti.

4,

sss

i,-EE VOW EXPERT KENTLTICA, ARE NON BY EiGI TFOMS (11.1KLITY (-NNE hundred thousand Kentuckians Vass, can't be wrong about whisky! "Amazing," they say, "to find such good whisky at such a low price!" Bottoms Up is genuine Kentucky straight whisky. The formula is 65 rears old. What's more, every drop is .geci a minimum of 15 months.

5yEROWN-FORMAN

Distillery

co.inarkv„2

GRZATEST NAME Ord WHNSKY

KENTUCKY

aneeni Zatiaiva VE STARE SiNI V CROSBY, TEXAS

THE P -PY ST

STRA!GH Wi-USKY

1. Velikonoeni nedeli, 12. dubna — Ike Michalskfr a jeho orchestr z Crosby.

Z. -- V nedeli, 19. dub. — Rudy Dybala a jeho orchestr z Ganado, TexaG. 3. — V nedeli, 26. dubna. — Zatopk_fw orchestr z Baytown, Texas.

Ve stiedu, dne 8. dubna 1935.

4.,......................---------...

Anton's Cafe a Belikatesy

Nejlep6i pivo ye meste. Studene napoje.

Nejchutnej gi jidla vS.eho druhy.

Zastavte se u nas pokakie, kdyg jste v Temple.

ANTON BRAVENEC Clen Jednoty SPJST. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS.

1

ffiBEZEETERIKEICKggE•YDIE mamma

Dr. Karel J. Haub

Volieum okresu Fayette.

acska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos Kosut, majitel.

Telefon: Beacon 31734. . Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove p1vo, rOzne druhy vina a doutniky.

Mluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaStni stoly pro rodiny.

Jsa svSrmi ptateli vybidnut, achych se uchazel o znovuzvoleni, chci je ujistit, 2e s pote genim chci: jejich 2adosti se podtiditi. Chci vas ujistit o me vdeenosti za krasnou podporu me venovanou v minulosti. Dovolte mi poukazati na tut° skuteenost: jsem nyni lope bilY yam sloukti, maje zakonoclarnou zkugenost.

Pral bych si v tomto oznameni uvest, kolik dille2itYch zalektosti ptiglo pied nos a nahrne se k lavaham ptigti zakonodarne, ne2 omezenost mista nedovoluje rozebirati je nyni, budu je vgak probirati v nastavajici kampani.

Jsem dobie obeznamen o te2kostech a btemenech girokSrch mas lidu, proto2e vetginu meho 2ivota zil jsem mezi nim. V2dycky zkougel jsem sloukti svernu lidu dle nejlepgi schopnosti, destne a nestranne.

Znate mtj rekord minulY. Schvalujete-li ho a zamfglite znovu mne poctit timto destnYm a dAve.rnYm Utadem, zavazuji snakti se ptinesti tomuto uradu ve gkere usili, bych pinil sve povinnosti vS7sledne, destne, poctive, jako jsem einil v minulosti.

Budu-li zvolen, nebudu to povaeESKt PRAVNIK 2ovati za osobni viterstvi, ale vitezOffice nad NARODNi BANKOU stvi zasad, je2 zastupujeme.

PiAe dYty, posledni yule, piehlili Jsem skuteene vdeanY za vase abstrakty, zastave. soudy vaude. pratelstvi a radostnou podporu.

Porady, piljaky, notaistvi.

Budu hluboce pote gen va gim hlaTexas. sem.

-:Yoakum, Vag poslugnY sluha, GUS. HERZIK.

EMILLMOTIS

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekaf V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

C.H Chernosk' PBAvNtK

Vykizuje vegkere soudni efileiitosti tiadovna: 821 Bankers Mortgage Building. Dies ulici nauroti Kress budove HOUSTON. —— TEXAS nom..

OZNAMENI! Timto oznamuji vg em piatehlm, krajanum a zakaznikfun, 2e jsem piestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov yam udelat to nejlepAi a nejrychlejAi praci.

STEVE MARINIK, eskY krejei a distie, Temple, Tex. ....

1111•Misamemegmew

(dz.)

Pqa -•?ri tra

411

Nebud'te otrokem nezazivnosti Trinerovo Hoike Vino vas nTaie osvoboditi

"Musim y am podekovati za Tri-1 nerovo Hake vino. Vice flea rok byl jsem trapen nezakvnosti vae co jsem snedl vyvinovalo v 2aludku plyny. Pied tiemi tYdny vide]. jsem Vagi oznamku, koupil jsem si lahev, I a od prvni pokte 12ieky me 2aludeeni obti2e zmizely. Bylo to jako rozhte geni htignemu muk. Moje vnittnosti nyni pracuji jako hodinkovY rtroj a mohu jisti co je mi libo. V dokonale Ucte, Wallace A. Combs."

Trpite-li nezakvnosti, gpatnou chuti k jidlu, za.cpou, plyny, bolesti hlavy, nervositou, nepokojnSun spankem, nadbyteenou Unavou, kupte si Trinerovo Hake vino; uaivejte je pravidelne, 12ieku pied iidiem. U vgIech drogistfi.

TR/NER'S ELIXIR OF BITTER WINE Joseph Triner Company, Chicago.

1111 I

-&-Ire AI-

i

--di- arel

HAS TAYLOR

Uchazeje se o znovuzvoleni nim nasledujici prohlageni:

Byl jsem jmenovan do nekolika eeskj, likai a operater, dulektYch *c/rboru a ptitomne sloukm co ptedseda "Claim and Ac711 Medical Arts Bldg., counts" vYboru. V minulYch letech HOUSTON, TEXAS. naroky proti statu dosahovaly miTelefon Madovny: Preston 2553. liony dolart a ja jsem rad mohu-li Telefon residence: Lehigh 9745. lid, 2e jsme byli schopni tyto naroky udilet pod sumu $30,000.

EffIGIME.rgigYrggE:EL=1,11EdErgOgEgE

RED FRONT

Strana 13.

VEST N

v sini

Praha, Cis. 29, S. P. J. S. T.

TAYLOR, TEXAS

ladubna ye prospech

eskeho Dne a Ceske Vkstavy v Dallas, slave Stolefi Texasu PROGRAM: 11:00

— Zahajeni slavnesti hudbou kapely p. hod.

Jos. F. Mikolaje.

11:30 hod. depol. — BohatS, °bed v piizemi sine.

Volna spoleend zabava, hrani Bingo, Country Store a j. zabavy.

Odroledne: 2:30 hod. odpoledne. — Ptedna gka o vYznamu nagi vystavy a Ceskehe Dne, Dr. Jos. KopeckYm ze San Antonio.

3:00 hod. odpoledne. — Ptedvedeni narodniho tance Besedy krou2ky na gi mlade2e z Taylor, okoli a Bayersville.

6:30 hod. odpoledne. — Veeete.

VeCer: Krasne divadelni piedstaveni

'Krej0 ei a Svee Fragka o 3 jednanich od Jos. 8 tolby DSOS Y: Sebestian Knejpek, obuvnickY mistr Katerina, jeho manaelka Fanynka, jejich dcera Zelenka, tovaryg u Knejpka Pepik, ueednik Nitka, krejei Petronila Voptikove., jeho teta Nanynka, jeji dcera Sleena Sekaekova, Nitkova ptibuzna Martinek, truhlat Kozlik, bednat Barbora, jeho aena Sykora, klempit Jerenna g Drbohlav, vystavovatel vzacnosti Pantaleon Vgudybyl, majitel zverince Sklepnik Preclikat Uzenkat

John Pavlik pi. Ed. Holly si. Vilemina Kincl Jerry Chalupa Amos Pavlik Lee Pavlik pi. Fr. Drozda sl. Lucille Kubala sl. Albina Kubieek Louis Boudn Ed. Holly sl. Marie Adamek John Kubieek Jos Hrna Jos. Kurec Fr. Volek Fr Drozda.

John Zak

Policajti.

I. peveckY sbor: Mikolaj, pi. Lilian Mikolaj, Ant. J. Stibotik.

II. peveckST sbor:— sleany, Alice, Jarmila, Sylvia a Vlasta Cubovy; panove, Dan, Arnold. Edwin a John Cuba.

Lid. Mezi jednanim svetelne obrazy v zajmu Ceske vYstavy v Dallas, promitane Dr. Kopeckm ze San Antonio. — Zpevy a vYstupy.

Cena obedu 35c. — Vstupne na divadlo: Dospeli 30c, ditky 10e.

Po divadle volna zabava.

Vstupne na zabavu po divadle pouze: pan 25c, — Llama 10e.

ZACATEK DIVADLA PRESNE V 7:45 HOD. VECER Krajane z Taylor a celeho Texasu jsou srdeene zvani, by tra.viii s nami tento den a krasne se pobavili. Bude to nejvetgi schtzka na ge ve stiednim Texasu. VYta'ek bude pro oslavil a zve6neni na geno eeskeho jmena a eeskeho lidu v Texasu.

Prijd'te liste!

ViBOR.

r.)trana 4.

San Antonio, Texas.

Ctena redakce!

V zajmu statistiky pro 6eskou rYstavu prosim o uvekejneni seznamu dinnS7ch uditelt a uditelek deskeho ptvodu v Texas a tadam zname a pkibuzne techto, aby nam byli napomocni v sestavovani co nejspravnej giho 'seznamu a sice, aby nam ihned poslali na po gtovnim listku nasledujici opravy: 1. Jmena, jet jsou na seznamu opomenuta.

2. Opravu nespravnSlch adres.

3. Nespravne slabikovani.

4. Jakekoliv jine opravy.

Seznam sestaven byl z adresafti Ufednich a z informaci ochotnYmi uditeli a uditelkami nam zaslanYch. Dekuji Jim za veasne odpovedi na nage dotazy.

Za VYstavni VYbor, Dr. Jos. KopeckY, pfed., 205 Camden, San Antonio, Texas.

Austin County.

1. Bedica, Miss, Bellville.

2. Mathias, Ester L., New Ulm. 3. Pafenica, Viasta, Bellville.

4. Petrigek, R. J., New Ulm. 5. Petraek, A. J., Sealy.

6. Ripple, Mr. &. Mrs. H. A., Bellville.

7. Ripple, Mr. & Mrs. H. C., Bellville.

8. Shoppe, Mr. Frank, New Ulm. 9. TUSka, Isadore, Sealy.

10. Vern, Henry, Sealy.

11. Wotipka, Gladys, Bellville.

Bastrop County.

1. Rundus Frank, Smithville.

Bell County.

Burlington.

1. Marek, Laura, RFD 1.

2. Matulik, Angelina, RFD 3. Pagach, Mrs. A., RFD 1.

Rogers.

1. Bada, Lydia, RFD 2.

2. Laikar, James, RFD 2.

3. 8imek, Mrs. Edwin, RFD 2.

Temple.

1. Bartek, Clara, RFD 4.

2. Chudej, F. W., RFD 3.

3. Dievojanek, Annie, RFD 3.

4. Hejl, Louis W., RFD 3.

5. Hejtmanek, Lillie, RFD. 4.

6. Hut'ka, Charles, RFD 3.

7. Junek, Anna K., RFD 3 8. Juren, 0. H., RFD 4.

9. Laikar, Albina.

10. Lekkar, Ella, RFD 4.

11. LeMkar, Joe, RFD 4.

12. Machalek, Lillian, RFD 4.

13. Machalek, Lydia, RFD 3.

Bex-ar County.

1. Slavik, Henry, Univ. Prof., Milam Bldg., San Antonio.

Burleson County.

Caldwell.

1. Balcar, Mr. Edward.

2. Dugek, Miss Lilly.

3. Drge.d, Miss Annie L., RFD 3.

4. Knesek, Mrs. Lydia, RFD 4.

5. Marek, Miss Rosa.

8. Maresh, Frank.

7. Novosad, Raymond, RFD 2.

8. Orsag, Miss Leona, RFD 1.

9. Pinter, Miss Albina.

10. Pinter, Miss Viasta.

11. Prasatik, Mr. A. J. 12. Skfivanek, William.

13. UrbanovskY, Alvin, RFD 2.

14. Veiss, Mrs. Viasta.

Chriesman.

1. Valigura, Miss Marie.

Deanville.

1. Kflยงtof, E. D. 2. Lacina, Miss Mildred.

3. Pavlas, Mrs. Edwina.

Somerville.

1. Bravenec, Mr. Eddie.

2. Fojt, Miss Minnie.

Vt STN1K Snook 1. Dressler, Miss Lydia.

2. Du.S'ek, Miss Marjorie.

3. EISik, Johnnie.

4. Ektik, Mr. Willie.

5. Fojt, Mr. Frank J. 6. Junek, Mrs. Joe J. 7. Kovarek, Tom. 8. Orsak, Arnold.

9. gebesta, Mr. Julius.

10. gkrabanek, Mr. Henry.

Lyons 1. HruAka, Miss Lydia.

2. Knesek, Mrs. Lydia.

3. Phillips, Mrs. Ella.

Brazos County.

1. Fridel, Victoria.

2. Fuller, Mrs. Mary, RFD 5, Bryan.

3. Gorzycki, Miss Frances, College Station.

4. KoSarek, Emma, Port Lavaca.

5. Merka, Mrs. Ella, Bryan, Rt. 5.

6. Schovajsa, Miss Julia, Bryan.

7. 8ebesta, Annie, Bryan.

8. Vytopil, Miss Mary, Bryan.

9. Zemanek, Mr. Anton, Bryan.

Colorado County.

1. Beeica, Miss Frances, Columbus 2. Hrndif, Mr. Richard, Weimar.

3. Hrneit, Mr. Louis, Nada.

4. Hobizal, Mrs. Louis, Weimar.

5. Krchovjak, Mr. John, Weimar.

6. Sister M. Frances, Garwood.

Comal County.

1. Sommers, Marcedes, Dittlinger.

Dewitt County.

1. 8imeeek, Miss Ethel, Yorktown.

2. Slavik, Cecelia, Nopal.

Ellis County.

1. Hogek, Pauline, Crisp.

2. Kudera, Mary, Ennis, 907 Gaines St. 3. Novy, Barbara, Ennis, No. Clay.

4. PlaSek, Antoinette, Telico.

5. Zazvorka, Emelia. Ennis.

Fayette County.

1. Bednarek, Mary, Engle.

2. BezecnY, Amelia, Engle.

3. Coufal, Mr. Benjamin, Fayetteville.

4. HrachovY, Mr. Adolph, Fayetteville.

5. Hrndif, Mr. L. L., Fayetteville.

6. Jochec, Mr. Gilbert, La Grange.

7. Jochec, Mr. Jessie, La Grange.

8. Kahanek, Miss Olga, Ammannsville.

9. Kutad, Mrs. Vlasta, Flatonia.

10. Nikel, Miss Delores, LaGrange.

11. Pechadek, Mr. G. J., Engle.

12. Petrusek, R. J., Fayetteville.

13. Ripple, Miss, La Grange.

14. gulik, Mr. Alfred, La Grange.

15. 8ulik, Mr. Frank, Plum.

16. 'papal, Miss Vlasta, Fayetteville 17. Wecheta, Mrs. Fannie, Ellinger.

18. Wotipka, Mr., Flatonia.

19. Zaruba, Miss Viasta, Ammannsville.

Schulenburg.

1. BezecnY, Miss Millie.

2. Gallia, Hilda.

3. Hrndif, E. L. 4. Schwartz, Mrs. Joe. 5. Schwartz, Joe. 6. Sister M. Margaret.

Fort Bend County.

1. Hardin, Mrs. Luther, Needville.

2. Janda, Mrs. S. E., Wallis.

3. Jeemenek, Mr. Richard, Wallis.

4. Kamas, Mr. Lee Roy, Wallis.

5. Kolaja, Mr. John, Richmond.

6. Kopeck', W. M., Wallis.

7. Kubricht, Mrs. John, Wallis.

8. Lehman, Mrs. W., Rosenberg.

9. Loudeckee, Laura, Orchard.

10. Parma, Mary A., Wallis.

11. Peter, Bessie, Wallis.

Ve stkedu, dne 8. dubna 1936.

SEFCiK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod striznim zbcdim, obuvi a Aatstvem a vge, co do toho obchodu path. Pkejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime yam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

DIVADLO V HOUSTONU Ochotnici sehraji

Stefinik Cis. 142. S.P.J.S.T. v sini V NEDELI, DNE 12. DUBNA Obraz ze 'tivota drobnYch Pralanri die romanu Ignata Herrmana.

VDAVKY NANYNKY KULICHOVY Zdramatisovala, ye tti clejstvi, promenu a dohru Rfittena Pohorska.

0 S 0 BY: pi. A. Buriova.

Pani Angelina Knedlhansove. p. Fr. Beg an st.

Stanislav MyslikovskY, majitel domu pi. Pavia Wallova Jeho chot' pi. Lui Hamilton Klotylda, sl. Hilda 8vestkova Amalka jejich dcery p. Bedfich 6tvrtnik Bartoloej rn Kulich, domovnik pi. Karla 6tvrtnikova Jeho 'g erm sl. Irena guldova Nanynka, jejich dcera p. Anton 8vestka JindHch NoVak, poduditel Sledna Agata Pazderkova, maj. svadiir, dilny, pi. Anna gvestkove. pi. Silvie Kelarkova Betyna vadleny v zavodu Teryna pi. An. Doleialova Gustyna sl. M. Benegova Malta, udednice sl. Georgie Filipkova p. Gustav Walla st.

Chrystomus Dundr, spravce zastavarny Max Pfetrhlo, sochat p. Fr. Be gan -ml.

Nohejlova, fantafka pi. Krista Volkova BaruSka, sluZka u Knedlhansri sl. Evelin Kunetkova Neznama, pi, M. Klimova Zadatek o 4 hod.

Vstup osoba 30c.

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA. HUDBA DYBALOVA. VEBOR. Uctive zve

DIVADLO V CORPUS CHRISTI! DRAMATICKt ODBOR TEL. JEDNOTY SOKOL FLORESVILLE sehraje

I

v Narodni Klubovni Sini a Velikonocni nedeli, 12 dubna 1936 I "Manielem snadno a rychle" aneb โ ข "KDO SE SMEJE NAPOSLED, TEN SE SMEJE NEJLEPE" Veselohra o 3 jednnich.

Relii fidi Josef Bayer.

OSOBY: Josef Bayer KleofaS Mrkvidka Anton Svoboda Emil Vesely, jeho synovec.

Jaroslav Bayer Jaroslav Kratochvil Francis Lichnovska Julie, jeho 'term Mary Svobodova, Maria, sestra Julie Raymond Tkad Otakar Pokorny Eleonora Roemer Verunka, chtiva u Kratochvilt Joe Pavliska Matej, sluha Jan Pavliska Kodi, Zadatek v 7:30 hodin veder.

PO DIVADLE TANEC Kaideho uctive zve

Poieldajici vSrbor.

Ve stiedu, due 8. dubna 1936.

12. Petter, Mr. J. H., Needville.

13. Sefeik, Miss Elda, Needville.

14. Slovadek, Mr. Jerry. Needville.

15.. TaSka, Gordon, Wallis 16. Wageek, Mr. Walter, Walter 17. Walzel, Mrs. 0. C.. Beasley.

Goliad County.

1. Nedbalek. 0. L.. Charco.

Guadalupe County.

1. Kubala. Frank, Seguin, RFD. 2. Migl, Frank L., Seguin, RFD. Harris County.

1. Douglas, Mrs. R. J., Houston, 1918 Rosewood.

2. KopeckY, H. 0., Hiuston, 1109 Paschall.

3. LukSa, Frank, Houston, Heights Blvd.

4. Schulda, Stella Marie. Houston.

5410 Darling St. 5. Stasney, Mollie, Highlands.

6. Wotipka, Lillian, Houston.

Macatee Hotel.

Hunt County.

1. Frnka, Henry. Greensville.

Jackson County.

1. Janica, Miss Daisy, Ganado.

2. Parenica, Miss Albina, Ganado.

3. Patenica, Mr. Charles. Ganado.

4. Patenica, Miss Millie, Ganado.

Jim Wells County.

1. Demmer, Mrs. Viola 8ime6ek, Orange Grove.

Lavaca Ciunty.

Moulton.

1. Kocian, Ben. 2. Kocian, Jerome.

3. Kotrlik, Joe. 4. Parma; James F. 5. Parma, Mrs. James.

6. Paek, Mrs. Lillie.

7. PustejovskY, Evelyn.

8. Sralik. Miss Minnie.

Shiner.

1. Chovanetz, Charles.

2. Chovanetz, Mrs. Charles.

3. Datilek, Aug. V. 4. Datilek, E. E., RFD 3.

5. Hrneit, Matt J., RFD 3.

6. Kocian, Frank. RFD 3.

7. Hodinek. Miss Agatha.

Schovajsa. Emilie.

9. Schovajsa. Mrs. F. L. Halle ttsville.

1. Bueek, Irene.

2. Franta. Mrs. Gussie.

3. Hrneit, Richard, RFD. 5.

4. Janel, Annie, RFD. 2.

5. Kraft, Frances.

6. Lanek, Margaret, RFD 5.

7. Marek, Frances, RFD 1.

8. Pustka, Antonia, RFD 2.

9. Pustka, Marie, RFD 2.

10. Schoppe, Miss Grace.

11. Strauss, Annie.

12. Strauss. Charles.

13. Strauss. Richard Jr. Sweet Home 1. Datilek. A. W. 2. Faykus. Mrs. Letha.

Yoakum.

1. Kocian. Geo. Lee County.

1. Hejtmandik, R. C., Co. Supt., Giddings.

2. Ktenek, Mr. E. E., Dime Box. 3. Malifiak, Miss Josephine, Dime Box. 4. 8efaik, Miss Ann, Dime Box. 5. UrbanovskY, Mrs. Arnold, Dime Box. 6. UrbanovskY, Arnold, Dime Box. McLennan County.

1. Barnes, Mrs. Mayme Zahirniak West.

2. Blagek, Miss Leda, Ysleta.

3. Fiddler, Mrs. Paul, West.

4. Kostohryz, Libbie, West.

5. Kostohryz, John, West.

6. Kolaya, Bessie, West.

7. Kubala,- Mrs. John, West.

Strana 15.

NTESTNI•E-:

8. Nerneeek, Mrs, John, West.

9. Pazdral, Olga, West.

10. Poop, Mrs. John. Crawford.

11. Schiller. Miss Josephine. West.

12. UrbanovskY. Lillian. West.

Matagorda County.

1. Balusek. Frank J., Cedar Lane.

2. Bohuslav, George F., Midfield.

3. Chadil Anna, Elmaton.

4. Havlik, Oscar F., Elmaton.

5. Karia, Fred J., Blessing.

6. Marek, Miss Julia, Elmaton.

Milani County.

1. DuSek, Agnes, Cameron.

2. Schiller, Dorothy, Cameron.

3. Svetlik, Miss Rose, Buckholts.

Nueces County.

1. Blahuta, Mr. Jaro R., Robstown.

2. Eineigl, Miss Gardina, Corpus Christi.

3. Havelka, Mr. & Mrs. E. E. Corpus Christi.

4. Hollub, Miss Edith, Violet.

5. Kadanka, Mrs. Frank, Corpus Christi.

6. Rektotik, Jerome, Corpus Christi.

7. Rektotik, Miss Sylvia, Violet.

8. Mrazek, Miss Josie, Agua Dulce.

Nolan County.

1. Kodytek, Mr. C. A., Sweetwater Ref ugio County.

1. Gallia, Mrs. V. L., Woodsboro.

2. Mareak, Gardina, Tivoli.

3. Mardak, Ruth Ann, Box 27, Austwell.

4. VranovskY, Mr. Ernest, Woodsboro.

Runnels County.

1. KopeckY, C. W., Rowena.

2. Shiller, H. H., Rowena.

3. Schiller, Mrs. H. H., Rowena.

4. Vrba, Sister M. Theonilla, Rowena.

San Patricia County.

1. Schiller, Mrs. Willie, St. Paul.

Smith County.

1. Pte.eek, Julia, 707 Spring St., Tyler.

Somerwell County.

1. Surovik, Glen Rose.

Travis County.

1. Midek, Dr. Edward, Univ. Prof., Austin.

2. Pazdral, Miss Josephine, Austin.

Victoria County.

1. Baass, Miss Frances, Victoria.

2. Hellums, Ned, Victoria.

3. eernoSek, Mr. Stanley, Victoria.

4. Fridel, Miss Bernardetta, Placedo.

5. Kalina, Henry, Victoria.

6. Kandler, Mary, Victoria.

7. Lala, Gladys, Placedo.

8. Lala, Sadie, Placedo.

9. Lab., Miss Lillie, Victoria.

10. 8majstrla, Miss Agnes, Victoria 11. Wood, Frances Marea.k.

Wharton County.

1. Andel, Wm. A., Bonus.

2. Beal, J. F., Co. Supt., Wharton.

3. Brownshadel, Laddye Lee, El Campo.

4. Chovanec, Albert, El Campo.

5. Chovanec. Alice, El Campo.

6. Hajoy skY, Martha, El Campo.

7. Jurajda, Adolph, East Bernard.

8. Labay, A. J., Taiton.

9. Lala, G. 0., El Campo.

10. Kallus Lillian, East Bernard.

11. Kral, Pauline, Wharton.

12, Mach, Edna, El Campo.

13. Mach, Joseph, El Campo.

14. Mazoch, Miss Emma, , East Bernad.

15. Malik, C. J.. East Bernard.

16. Naiser, Louis, Hungerford.

17. Novosad, Martha, Hungerford.

18. Novosad, Alice, East Bernard.

19. Novosad, Georgia, East Bernard 20. Novosad, August J. T., East Bernard.

21. SabrS'ula, Christine, Wharton.

22. Supak, Charles W., East Bernard.

Williamson County.

1. Bartosh, Adella, Granger.

2. BuCek, Velma, Granger.

3. Cervenka, Alice, Granger.

4. DuSek, Clifton, Granger.

5. Holubec, Elsie, Granger.

6. Jelinek, Mildred, Granger.

7. LeSikar, Johnie. Taylor.

8. StuchlY, Adele, Taylor.

SPRAVA VYKONANA POHftERNI SUMBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. La y nal ze.sadou. -necnt'jsou Ambulaneni sluiba EDWARD PACE - eleneM Pohkebni S. P. J. S. T. - Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney Ofti LEKARI BrYle spravne ptipravene.

PRAvNfx eas dle Umluvy.

Vvfiznie veikerfs sondni a nrivri Telefony: ttadov. 3248 - Res. 2639 zeiditosti. abstraktv. nosledni 513-15 Professional Bldg. vide. atd.

TEMPLE, TEXAS. WEST. Telefon 146. TEXAS

GEO.E.KACiP

..„

OSLOVENSKA

DO

RYCHLIK deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do PRAHY bez ptesedani.

Nebo cestujte na oblibenS7ch rychlSrch lodich:

0 IA U B U S HANSA. - DEUTSCHLAND HAMBURG - NEW YORK C

Vyborne 2eleznieni spojeni z Brem do Hamburku.

Informace kterYkoliv agent neb

0-AMERICAN LINE HAN GERMAN LLOYD. 0 515 Cotton Exchange Big., HOUSTON, TEXAS. :4 1

<>.111■041:■0•11111.0

0

0

0.111•00219.0•1291.040..,

0

0•1111•0411•1.0•101.0.1•0•111•00•10.0

0

0

0.00.0.1111.11.1111.11110:.

Rid rook Houstonn Oznamuje potad spolaenskS7 ch zahav, je't od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se hS'iti lakavSrm dostaveniekem krajant a jejich pfatel. li;17.::.!!1]111]IiIi111,1111111i1;:11:1;:r:

Pog tovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest - 20th and North Main. ✓ NEDELI 12. DUBNA - BACA'S ORIGINAL ORCHESTRA ✓ NEDELI 19. DUBNA BAeA'S ORIGINAL ORCHESTRA ✓ NEDELI 26. DUBNA - LONE STAR AMBASADOR ORCH. Damy 25c.

Vstupne na taneeni zahavy: Pani 40c ZABAVIsli VYBOR.

Strana 16.

VLST.N1K

Jos. C. Hlavinka, kandidat o o kresniho kornisaie v okresu Wharton Texa

Poufiveite k cznameliaril

Oznamil CESKIC UCITEL s nekolikaletou zkuSenosti a skoro se stupnem mistrovstvi, hleda misto k vyudoIrani. 0 informace piste na "OeskY uditel", c./o. Vestnik, West, Texas.

(21-22pd) P •ijmu delnika na praci, na celY rok. Sirotek bez domova ma, ptednost. Pike na Karel Karia, East Bernard, Tex., Rt. 2, Box 82.

(22-24-pd.) gfr KIJAATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. Weeky druhy zarueene yyzkou4eny. PiAte o sni gene ceny pro dodavku v kvetnu a eervnu. Von Minden{ Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz)

OZNAMENI KANDIDATU OINNISIOJIMINIONSIMMO

All political advertisements must be paid in advance.

Nile uvadime kandidaty, kteti Vas 2aclaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach. dne 25. eervence 1936.

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

W. R. -NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES BRAZORIA: PANE ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative) OKRES FORT BEND: JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vYberaiho dani OKRES MATAGORDA OSCAR BAKER za okresniho soudce.

HARRIS MILNER za gerifa.

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisaie 3. precinktu.

M. L. ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu.

IiIIMMI.,1117■111SMISIO

OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisaie precinktu eislo 2.

OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisaie, Precinkt eislo 4.

OKRES WILSON: A. B. CARNES za Aerifa.

Ve stfedu, dne 8. dubna, 1936.

NSEEIRISHOWNIMININSBEIZEireENISM'

Nase rovy mow.

Ty. sestro nase, odpodivej v pokoji a budg Ti zeme lehkou!

Za gad Jiff Washington Cis. 22.v Cat Spring, Texas, Edw. Batla, Jake Jousan, Alois Kircin, Resolueni vyb,r. )0( BOLEST V ZADECH. "Pies 5 raft bolela mne zada, jsem chodit nemohla. Kdy't jsem sedla, nemohla jsem vstati. To byla stragna. bolest. Nic nepomahalo.

Odhodlala jsem se zkusit Nonat a to pouze 4-krat prilolena pomohia.

Nyni mne boleji kolena, proto posilam pro jinou Nonat a vetim, opet pomftZe. Mrs. D. Liska, Hazleton, Pa., 636 Arthur Street."

Na suche bolesti se nedava nova naplast, dokud prvni na tele dr2i.

Prava mast' je s Trade Mark:

Pouze resolute soustrasti zasilane tidy uveitejfiuji se zdarma. Oznameni iitr.rti a dikiivzdani soukroma jakoi i vYroeni vzpominky musi bfrti placenv.

Nemysliin, ze je mi treba dlouze a siroce se predstavovat yolidum RESOLUCE SOUSTRASTI. druheho obvodu. Vyrostl jsem na farme s yYch rodiet pH East BerMy, naepsanY resoludni vYborj nard, kterou jsem po nich prevzal a na ktere se svou rodinou bYvam radu Mr]. Washington cis. 22. proa kterou po jedenact let s dobrYm jevujeme timto jmenein radu uprospechem obdelavame. Te2 jsem primne citenou soustrast pozastale zamestnan v mistnim drevoskladej recline nad Omrtim jejich milovane Farmers Lumber Co. ji2 leta a my- I rnan2elky a matky a na gi spolu-1 slim, 2'e jsem ka2deho uspokojil. sestry Katherina Skalik, Mam dobrou znalost pomerii a potreb celeho obvodu, kterou v tak ktera, od nas °deka nav2dy ku fee- j dale2item firade mohu ve vas pro- nemu odpoeinku. Zemrela 31. brezspech uplatnit. Nejsem nikomu ni- na 1936 a pohrbena byla 2. dubna elm zavo.zan a budu-li zvolen, chci zastavat drad svedomite a spra- v Cat Spring, Texas, za velke fieasti vedlive. Prosim o vagi prizen a va- pratel a znamYch. podporu pii volbach si Cena Nonat jest 50c a $1.00, poZesnuld sestra byla dobrou Clennemyslim, 2e vas sklamu. kyni 'na geho. radu. Vime, mild po- kou 55c a $1.05. Ptejte se vaeho lekarnika neb jednatele, ale nic jiJOS. C. HLAVINKA. zfistala rodino, 2e zarmutek Vag cello neberte, radeji pike ptimo na Pozn: - Pti neskeve mesta East jest veliky, avgak budl2 vain Ate- nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. Bernard, melt jsme Best poznati chou, 2e my opravdu citime s VaAltadena, California P. 0. B. 285, pana Jos. C. Hlavinku. kterY zde 0- mi. mamuje, 2e se uchazi o firad okresniho komisaie a 2ado, krajany o podporu pH volbach. Poznali jsme v panu Hlavinkovi, 2e jest mu2ein schopnYm zastavati tento dule2itY &ad. Jest si dobre vedom, 2e prate okresniho komisaie jest vice ne21i pouze spravovani test, ale take sprdva vgech financi a vedeni celeho okresu. Krajane v ka2dem pade mei by podporovat svoje lidi.

Panu Hlavinkovi prejeme, by volO TkETI 'IODINE ODPOLEDNE bu vyhral velkou vetginou.

PROGRAM: Za vydavatele, 1. Hudba - Overtura.

Jos. F. Holasek.

2. Uvitani hostil a odevzdani klide starostovi - mala sokolPtitelova Rada. ka, M. Moudkova.

3. Proslov - redaktor Vestniku, br. Fr. Moueka.

Mathias Christensen z Atlantic, 4. Proslov Zupniho zastupce - br. Fr. Stranskk, z Dallas.

Iowa, pig e: "Po tri roky tripel jsem 5. SborovY zpev. modovYmi nesnazemi. Poulival jsem 6. Houslove solo - ses. Libu ge Pavelkova. razne leky a nedocilil jsem.

7. Zpevni solo -_pani Bo2ena Valeikove..

Jeden z myth piatel poradil mi, ases. L. Petrova.

8. Basal: Otevteni sokolskeho stanku bych pou2ival Dra. Petra Hoboko.

9.

Prostna ieny Vyu2ival jsem lest lahvi ve trech 10. Skupina. mesicich, a od to doby se muj stay 11. Cvideni na natadi - Dallas. znadne Dra Petra Hoboko 12. Slovenska Beseda Ennis. otivuje Cinnost 2aludku, fidirikuje , Po programu volne. zabava, prohlidka budovy a •spoleCna na stteva, zvyguje tok mode a odveeete. stranuje prebytedne latky ze sou-j Vstupne odpoledue 10 cent& - ditky zdarma. stavy. Hoboko se neproclava v le- ,J karnach . Lze je dostati pouze od mistnich jednateld. Pro informace pike: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Veselohra o ttech jednanich * * Zaefitek divadla o 7:00 hodine, aby mohli nav gtevnici z jinYch: Jsem jist, 2e diky tomu, 2e jsem; osad se stleastniti. v2dycky pine pou2ival rozumu, neslygel mne nikdy nikdo se smat.

0 S 0 B Y: Antonin Fialka, uzenat z Prahy br. W. F. La2novsky Lord Chesterfield.1 pani Marie La2novska.

Leokadie, jeho manaelka TABAK LISTOrk na prodej.

BoZenka, jejich dcera ses. Libuge Pavelkova.

10 a 15c lib. nevyplacene. Jerry Bubr. W. Herzan Dr. Jaromir BoreckY, komisat zem. fitadu rygek, Portland, Tenn. (21-24pd) br. Slava Houdek Martin Lopata majitel mlYna Radosti" ses. Libuk La2novska Lidka, jeho dcera Tabik listovY mam na proVaS'ek Kudrna, mladek ye mlYne, br. K. La2novskY, ml. dej, 10c - 15c - 20c libra; pogtov-, MUDr. Tobia2 Kolbaba, lekat br. Jos. Vytopil ne neplatim. John Hradek, PortDej v dneAni dobe ye mlYne "Na Radosti" v Podhoti. land, Tenn., Rt. 2. ((22-24pd.)

znitheal Siagnosti Otevieni

Sokolsrce Sine" Jed. Karel Havii6ek Borovskfi, v Ennis, Texas

v nedeli doe 12. darn 1936•

Veeer pak divadelni pi edstaveni "NAE TCHINE ODZBROJUJE"

TAROKY! Hra tarokt, nejlepsi jakosti, nyni za $1.35, po:slou vyplacene. Objednayky adresujte na: 6echoslo, yak, West, Texas. (dz)

V pondeli veeer velka tane6. zabava pti dobre, fizne hudbe.

Uctive zve VYBOR SOKOL. JED KAREL HAVLitEK BOROVSKY.