Vestnik 1936 04 15

Entered as second class mail matter, Januai7 .3rd, 1933 at 'West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROeNIK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, y e stiedu, (Wednesday) 15. DUBNA (APRIL) 1936. tisics 23.

ri

l EDAVNE velke objevy ptinesly nadeji, ze chtipku — tuto nejohavnejSi ze veech epidemii — bude mono pottiti.

Chtipka zahajila roku 1918 tak mohutne valedne taIeni proti lidstvu, ze v jedinem roce zabila dvacet miliontil lidi — dill polovinu mnoistvi, ktere bylo zabito ve etytech letech valky. A potom jakoby kouziem skoro npine vymizela. Aveak ani nejmouthejSi udenci sveta nemohou iici, jestli ptiSti zhoubna Adria chtipky ptijcie za 10 nebo. 20 let, di uZ toto jaro.

Teprve v poslednich nekolika mesicich do:spell anglidti a amerieti lovci chiipky k jisto7 to — 99 a 9 desetiri procentni jistote 2e se jim podatilo yypatrat tohoto nejzhoubnefeiho vraha ze yeech mikrobu. Tate ptede dverha lety byla naee neznalost epidemicke chtipky idasna. Jedno veak bylo skoro jisto: ze micka chiipka neni sama o sobs smrtelna nemoc, nYbr2 jen otvira dvete smrti.

• Tato zahadna choroba zdanlive ptichazi odnikud, aby za nekolik mesicfi.pronikla do veech koutii sveta. Do zlatYch dohe jih.oafrickYch, mezi Eskymaky, do LonciYha; po celem svete veechny druhY lidi, od einskYch kuli a po mezinarodni bankete, onemOchely no.hlou horeekou. Miliony byly nemocny tYderi a zase se uzdravily. Miliony jinYch se dbmnivaly, se uzdravuji a tu — -- — A tu se dostavila smrtonosna, hrtiza. Ocl: Moskvy as po San Francisco nebylo dostatek ohledaett mrtvol. Sedlaci, divici se, ae uz nekolik dni nevideli svoje sousedy, veeli do jejich staveni a nalezli je veechny mrtvy. V mestech klesali mrtvi lids na ulici a na hititovech byly spoueteny dlouhe tady:rakvi do dlouhYch sachet, vyhloubenYch rhOtoroyYmi drapa.ky pii fantasticke velkovYrobe Tito neet'astni milionove byli napadeni ye svem, chiipkou zeslabenem stavu streptokokern di pneumokokem, krvemilovnYm bacilem doktora Pfeifera — obyee.jnYm mikrobem, kterY dasto Zije bez thony v hrdle eloveka, dokud je zdray. Ale tento mikrob se nahle stal zhoubnYm milionum, stiZenym chiipkou, kte•ra je sama o sobs neekodna, usrnrtiv no, celem svete kaEcleho steho eloveka; ne2 vybil svoji vralednou nenavist.

Pak uplynulo patnact let. Ptes eest malYch chtipkovYch epidemii, ktere v letech 1920 aZ 1929 zabily ye SpojenYch Statech 250 tisiC di, ohavna epidemie byla zapomenu•a vyjma nekolika lova" mikrobti. A tito lovci chiipky pracovali bezuspeene, pfehliZejice jednu nit, ktera je mohla dovesti k uspechu.

Kdy2 roku 1918 zukila v Iowe • epidemie -chtipky, vladni zverolekat J. S. Koen si vAirnl, ze vepti dostavali ktedovitY kaki; meli horedku a byli tak zmalatneli, 2.e se nehnuli ani kdy2 do nich kopl. Koen tikal, 2e to je chiipka, kterou vepti asi dostali od lidi, vyslou2iv si za to boutlivY vYsmech i od samotnYch rnikrobil.

Zatim vgechny laboratorni pokusy nakazit nejake zvite chiipkou nevedly vtbec k tad--

LOVCI Paul de Kruif. nYm vYsledkum. Az jednoho dne roku 1933 dr. Laidlaw, znamenitY Anglidan, jen pottel psi vzteklinu, 10431 nekolik kapek hlenu z hrdla londYnskeho abeam postiZeneho chEp'cell, do nosu nekolika fretkam, Konedne po tolika letech marnYch pokusil se dostavil Uspec-h! . Fretky dostaly rYinu a horednou slabest, ktere, nemohla bYt nidim jinYm ne2 lidskou epidemickou chiipkou. Ale byla to skutedne chtipk.a?

Aby se o tarn ptesvedeili, Laidlaw s asistenty Andrewsem a Wilson Sithem, udelali kaei ze ZanicenYch sliznic vzatYch z nosu onemocnelYch fretek. A tuto kaei protladili blancu tak hustou, ie jejimi pory nemohl projiti ZadnY mikrob. A dird tekutina, kterou ziskali, me-la stale tajemnou schopnost vyvolavati u fretek chtipku. Obsahovala virus di mikroba, nalezajiciha se pod hrahici viditelnosti. To byla pray & to vec, kterou lovci chiipky hledali, ale nenalezli!

Byla tato nemoc fretek totoZna s lidskou chtipkou? Zajiste, nebot'. Wilson Smith dostal chiipku od s yYch nakaZenYch fretek. A z jeho hrdla . Laidlaw vzal hlen, kterY zase u fretek vyvolal chtipku. Aveak pro Laidlawa to nebyl dostateenY diikaz.

Byla-li to skutedna, epidemicka chiipka, potom krev lidi, kteti prave pfekonali chtipku, rnela miti schopnost zabijeti tento neviditelnS7 virus, kterY vyvolaval u fretek rYmu. Lovci chtipky vzali krev deseti takovYm dem a kaZda z nich mela schopnost zabijeti virus chtipky fretek.

Dal'Ai pokrok byl udinen roku 1934, kdy2 Laidlaw se , svYmi pomocniky zjistil, ze tuto chiipku fretek mono ptenesti i na my gl, ktere jsou levnejei a lze s nimi snaze experimentovati nea s fretkami. VYsledkem techto pokustii bylo mocne serum proti chiipce, ktere bylo mama vyrabeti po celYch litrech vsttikovanim chtipkoveho viru fretek konim. LeZ ani to nestadilo. Nebylo totiZ nejmeneiho dukazu o tom, ae chtipkova, epidemie z letceniho roku je tat, jako epidemie z roku lonskeho, nebo roku ptietiho. A jestliZe existovalo vice druhtii chtipky, k demu bylo tak pracne ziskane serum?

V b •eznu 1935 dostali zpravu o peti ptipadech chtipky v jecline rodine. Hien odebranY z hrdel techto pacientfi vyvolal chtipku u zdravYch fretek i myei. A tato nova chtipka byla rapine shodna s chiipkou loriskou. Pretky, ktere piekonaly chtipku roku 1934 byly immunni 'Vaal chiipce i v roce 1935. Pusobive serum z roku 1933 zabijelo chtipkovY virus v race 1934 i 1953.

A potom doely z Ameriky jeete povzbudivejei zpravy. Tomas Francis mladei. z Rockefellerova Ustavu, zabijel fretky a myei chtipkovou pneumonii, je2 pochazela z hrdel lidi, onemocnelch roku 1934 v Puerto Rico. A Francis dosahoval naprosto stejnch vYsledu fretek a mygi chtipkovYm virem, odebra-

nYm z hrdel lidi, ohro2enYch ehripkavou epidemii ye Philadelphii roku 1935!

Laidlaw poslal Francisovi trochu sera ze sveho kone, kterY byl imunni vudi anglicke chiipce. A soudasne Francis poslal Laidlawovi nekolik sklenenYch trubidek, napinenYch tajemnYm jedem z Puerto Rico. A pokusy dokazaly, ze virus lidske epidemicke chtipky je Upine stejny, at' je bran odkudkoli.

Byl to veak virus chtipkove epidemie, jet vraadila lidi po celem svete roku 1918? Tento mcr se vytadil roku 1919, nezanechav ZadnYch zbytkil, aby je mohl nekterY lovec chtipky prozkoumat. Ale tu ptispechaly lidstvu na pomoc oni vepti z Iowy. Chiipka veprtiz, kterou pozoroval zverolekat Koen, propukia v Iowe rok co rok, as po deseti letech byl odkryt jeji prisobitel. Nakapnuy virus teto chtipky veptft do nosu fretkam a myeim, Laidlaw dokazal, ae virus lidske a veptove chiipky jsou pokrevnYmi bratry. Proto marne veechny dtiiYody ptedpokladati, ze hromadnYm vrahem lidi v roce 1918 byla chtipka.

Se yeemi temito vedomostmi mohou dnes naei lovci chtipky rici, ae yeechno je ptiznive nalezeni frainneho sera nebo vakciny, ktere by rads ochranily pied epidemickou chiipkou. yedi, ae kdy2 praseti vstriknou do svalii ZivY virus veptove chtipky, misto aby mu jej nakaply do nosu, prase neonemocni ,nYbri vyvine se v nem okam2ita imunita vadi veptove chiipce. Lze proto douf at, ze co plati o vepiich, bude platit i o lidech.

CiatipkovY virus molno pestovat v neornezenem rrinoZstvi v plicich fretek, myei a vepth, cos znamend neomezenou zasobu vakciny. A diky petadvacetilete badatelske praci dra Willlama J. Elsera, dovedeme dnes udrZovati malidkeho mikroba chtipky na Zivu a vyrobiti, z neho v ptipade potteby okamZite vakcin y . Dosahuje se toho zmrazenim mikrob pod bed mnazu, nade2 se zmrazeni ye vakuu vysuei.

Takovym zptisobem moZno je snad libovolne dlouhou dobu udrZet ye stavu pozastavene votnosti.

Naei lovci chiipky vedi, ae kdyby se nahodou nepodatilo vyvolati vakcinou v naeem tole ochranne latky proti chiipce, zbYva jeete nadeje dodasne ochrany od sera, ziskaneho z krve koni nebo lidi onemocnelYch chiipkou.

I kratka ochrana, poskytnuta kaZdemu jedinci, by zkrueila epidemii. Toto serum take mo2-no uchovati libovolne dlouho.

A ted' byste ten, ze se dostavil das jednat a vyrobit spousty protichtipkove vakciny a sera. To by se skutedne stalo, kdyby svet nebyl eilenY a finandne nezhojitelnY. Tak se stalo, ae v detske nemocnici ve Philadelphii, kde byla organisovana stanice pro vYrobu tohoto protichtipkoveho sera, lekati nebyli s to opattit si pottebnou eastku, misernYch 25.000 dolartir — — — — To je hlavni dfivod, prod se musime obavat druheho ptichodu tete) nejzhoubnejei lidske nemoci.

Strana 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jeg by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, poiadatel ptedkiada ve smysin stanov Tiskovemu Vflooru k vlastnimu rozhodnuti.

El Campo, Texas.

Ctena redakce a vgichni etouci Vestnik!

Mam uminek bez okolkii, ale znate mne, za sebe negarantiruji! Tak pi. Baena Valeikova pide: pane Bartok nebyl byste od to dobrcty, a nevypodet1 nam_ pki torn kolebani toho vadeho vnouedtka. Ano tak mluvime, ale bylo by spravneji, byl-li by jste od te, tiebas s pliday kem zatrapene dobroty, a vypoeet1 nam atd. Neminil jsem okolky; ale jid jsou tady, ale to jen k vuliva tomu, aby se keklo, ten start Bartod piec jen neeemu take rozumi.

Tak k lied: To vnoueatko u2 nekolebu, neb mu ud tahne na tteti rok, a tak jen vartuji a day am pozor, aby ce1Sr hauz neptevratili nohama hare, anebo si nekde vaz nezlomili! Toto se tyee i vnueky, ktera u2 je etytleta., a ph fu-trovani kutatek, grenina jako prava ruka!

Ted' jako piijde to hlavni, oC jsem Z'adan, Z"e jako abych vyrechnoval, kolik celkem tech popkorna na to dece bude, a na jak velikY flak pole bych tolik korny nasazel, a jak dlouho by to vzalo. Mila pani, tot'd je pro mne odpovecl', kdy2 ud v poll nedelam, ale Eman, ten by to s jeho Diandir trektorem naflancoval velikY flakanec anjc cvaj, vite, kdyt naraz dva tatiky! Dale, kolik je toho vgeho sakumpak dohromady, co sestra Mrlikova, ses. Toberna, ses. Krop, na vdech dekach? Sestra Rezkova, kdy to hazi jen obtadek jednu, a to ani nespejsuje, to se mi zda, 2e je to jakasi fudarska prate, ale nepravte ji to, nerad main se denskYma trubl! Jo, ono se tekne, vypoditej to, ale toho rechnovani by pkidlo na nervy! Napadlo mi, abych neostal v brynde, bych paadal br. Francka Steinerojc, by to vytentoval a poslal mi to, jako na moji zasluhu, ale mam za to, ze on, asi Francek, nema Casu na takove vejpoety, a je asi zamestnan s nejakou ptedsjezdovou veci, pro dobro nadi Jednoty. Bratte Steiner, nemejlim se? Pani Valeikcva, vekim Z'e je to v ge pane na tech dekach, neb nade mamka ma takove deky dye, radcst se na ne podivat, ale co to da prate, ale ja tikam tomu piplani, a ja bych pti takove praci sfanfrnel. Ne, 2e bych to netrefil, to ne, ale koukali byste, jak by takova deka vypadala! Takova deka, to je legrace proti tern gatim latani, jak jsem kdysi jiz povedel, v tak nedikovnem miste, de nebylo lza, a byl by to kumdt udelat dikovn3i cidab. Pi. Valeikova, to sa vi, to nebudu tak tvrcleho srcete a ptijedu k yam do Dallas na tu 1001etou vejstavu. To poedstnuti, na to bych se tail i na ten nejaky souvenier, ale sam uznavam, 2e kdy2 jsem nechtel napinat nervy, tak ‘Ze asi budu odvaten.

Pro ochranu, 2e main s sebou vzit maminku.

2adne strachy z nebezpeoi, cod by mi ktera mohla, vdak main nohy, a ttebas bych na With ledva stal, kdyby ptidlo zle, je gte bych utekl, Co se dotejee nadi mamky, ta asi musi ostat doma, vartovat vrany. Pi. Valeikova, to by byl v tom rarach, podle takoveho popisu va gi osoby, abych vas nepoznal.

Kapitola druha.

Prvni nedeli jsme odbYvali schtizi nadi EspidZiesti, a schilze dosti navdtivena. kad nag Oslo 50. povolil $10.00 na OeskY den, a mluveno o darovani vice, z kteresi zabavy. Ptitomna schtzi ma sestra a vade spolkova, sestra, Anna Tobolova, ktera byla ranena mrtvici na pravou stranu tela, ud po mnoho tYdnil, a ted' chodi pomalu o berly a rukou dosud nemule vladnout. — Tedila me vzpominka br. Wm. Kudery z Crosby. Pamatuji maleho Vilemka, vice neg pied 30 roky. Mohlo by se o tvem otci napsat, o jeho neunavne praci spolkove, praci pro tad Bratrska Podpora Cis. 43, a pak pro tad Pokrok Pierce Cis. 50, jen tolik podotknu, ted' takovi bratti, pracujici pro spo-

VESTNIK lek bez zisku, se u g nerodi. Vileme, tviij otec byl i velikY milovnik ovocnYch stromu, a je-li tam na to farme pamatka po nem, nevim, ac to neni od nas daleko, tudy nejezdim. Diky za vzpominku a tekla by me i tva navgteva.

Bratra Vaclava jsem videl pted nekolika roky, kterY sem dojildel z Houstonu vyueovat taky hudbe. Z Galvestonu pani. Jaterkova pige pekne a uznava Barto ge za velice moudreho a diplomatickeho. Mila pani, podekoval bych za takovou, jak bych to nazval, tentonone, jako zaamajchlovani, ale rad bych, kdyby jsme si mohli o tech te gich i Moravanech vice pogprechovat. To mi nejde do moji makovice, dala jste pfillad: kdo ptijde z Anglie, je Anglican, z Italie — Ital, z Ruska — Rus, z tech — tech, of ors to jo! Kdo z MoravyMoravian, pigete to to same slovo u g nam pravi, ze to jest neco jineho. Co ja vyrozumiyarn, jako moudry diplomat, techove a Moravane ka gdY jinY narod, nemam recht? Krasnd ona pisefi. Moravana, (kterou jsem rad east° zpival), budu citovat jen z jednoho verge: Lech Slavy syn i Moravan, od jedne matky pestcvan. Br. gulda mel pravdive pojednani o nas Oegich a Moravanech a ptiklad o Nemcich. Je gte jednou opakuji, to slovo tech nas lepgi neudela, net jsme Boheminama, a tikejte si co chcete. Sly gim-li Moravana tici, to je Lech, tkebas i hodne vy gkolenY, vidy to slovo jde z neho tetko a jako ptes zuby. co g se mu nem:12=e divit. Tak jak to pozoruji, s tou naai narodnosti, misto svornosti zadinime se hagtetit. Nekdo asi tekne, tys na to gab, vgak to mame v krvi. Nage mladeg mluvici spravne anglicky, neni opovrhovana jinonarodovci, jak kdysi se deo, a toho jsme si byli east() sami vinni a sami se zahazovali. Sedel jsem v sobotu celY den pki gkolnich volbach, mel jsem dosti dasu pkehlednouti a ptedisti ye gkolnich knitikach, kdei stab° vet ginou Bohemia — Bohemian, take jsem pfisel i na Czech, ale bylo vysvetleno piece jeki jako Bohemian, jinak by se nevedelo, co jsou ti Czechs za narod. Vite, toto bych yam vgecko nepovidal, nebYt moudry a diplomat. 0 tomto ut bylo dost, a tak delam zatim puntik.

Kdo byl pied nejakYm easem v Pierce, Texas, 6 mil od nas, ticho jab() v /trot*. Nyni olejovY burn a olej teee u g asi z 15 studni, a co chvile nejakou ptivedou. Na them `sYriOvci, Joe Tobcla fame (Markove) olej toeee...0dporudoval bych delegatum, az budOu ptitomni na sjezdu v East Bernard, zaskodini se podivat a obdivovat nage sirove pole, ja yam za to rute to nebudete litovat, to je podivanit na ty stroje a jak ta sira teee. KaidY z na.v gtevniku dle ptani obdrii vzorek siry, i s ochotou yam va gi fotografii na vzorek ptilepi. To se deje ze siry vaticb. Na g okres je dle v geho na siru nejbohatgi, nejen z celeho Texasu, ani z celYch SpojenYch Stith, ale snad na celem svete. Jen New Gulf Co. je, neb ma odhadnutell° majetku v taxu v nagem okresu pkes 22 miliony dolar0. Loriskeho roku prodala siry, ve sloveeh, jeden milion d ye sta tisic tun siry, v eerie 24 miliony, nasledovne i my daneplatci poznavame, ge nage dane jsou snigovany. Ja platii u2 roku 1934 men gi dari, 1935 jeSte nitgi, a jestli to tak bude pokraeovat, tak, jak nag bratr L. C. Wychopeii se vyslovil kdysi, to jeate naposled budeme tahnout dividendy. Jestli budou tak nage dane snigovany, tak bych netekl ani dvakrate to ne. Mesto El Campo ma dye obrazkova divadla a nyni praye dokoneuji tketi, a to moderne zatizene. Neni to pokrok na tak mlade mesto? Vime,ze i nag okres Wharton ma nejvet gi poeet daneplatcil na geho narodu z celeho velkeho Texasu, to na vette!

Mnozi pocit'uji a volaji: s hadiskem na fenc! ale my mame spodni vlahy dostatek.

Nage kobzale v zahradce jsme zavodnili pine tadky vody, a tak ty nemohou natikat na such°. V nedeli, kdy jsme jell do schtze, pfejeli jsme s karou hadisko. Eman povida, na fenc s nim, ja kku, snad bys nechtel zmoknout, ani nemag tetazky!

Tait jsem vam toho napovidal za chvili habadej, a tak ted' puntik a dost.

Ve sttedu, dne 15. dubna 193g.

Pozdrav 'dem etoucirn tohoto, a nemejte me

za zele, jsem yam toho tolik, a nee° i zby-

teeneho napovidal. Na zdar!

Statidek Jos. Barton.

ZA SESTROU JULH SOCHOVOU. V givote hdskem. kterY jit sam o sobe je tak pro nas male lidi dost tetikY o na gi existenci, o tu nagi denni skyvu chleba, piece neni na tom dosti, neb pkijdou na eloveka takove take chvile, take dny, kdy elovek klesi, pod ranami osudu, kdy srdce i rozum vypovida shigbu. A tu mane pkichazi otazka: Prod je o.strd nnekdy tak krutY, tak nemilasrdnY a na eloveka ‘dopada nekdy jako Wary tegkeho kiadiva? Proe stiha eloveka rana za ranou, podlterYmi elovek bezmocen klesa?

TakovoU- hroznou ranou osudu, negmernYm bolem postig en byl nas bratr, ptitel Bedfich Socha a jeho ditky. ZminenY br. Socha odstehoval se' tady od nas od Velehradu na podzim do San Angelo v nadeji lep gi budoucnosti. Neg ,bylo mu souzeno jinak. Zaketna nemoc rozkotala v par dnech jeho rodinny divot a zanechala jen Mad a gal. Prvne, po kratke nemoci zemkela jim nejmlad gi dcerugka Irenka, ve staki tfi let. Deveatko jako obrazek, ktere jako nettle kvitko spaleno mrazem smrti pro ktere kvili cela rodina a obzvlagt' o neine srdce matetske. Pak cela rodina upada v nemoc a tu matka ogettuje vgecky se 'ZranenYm srdcem po sve dcerugce, ag sama tratarana, zmueena, upada na Mika, aby s nehci 'Vice nevstala. Skonala dobra du8a, dobra matka a dobra, mantelka. Sestry Julie Sochove neni vice.

Zminena sestra gila jen pro svou rodinu, v ktere se vzhlitela, a pro kterou ji gadna. °bet' tegkou nebyla. Na jeji mile tvati vidy trunil tismev a pro svoji vesebou povahu a dobrotu srdce kagdYm calla a milovana.

Sestra Soehova byla rozena Julie kubogova, dcera znarrieho, stareho osadnika Frantigka Kuboge od Velehradu. Narozena 20. kvetna 1893. Provd.ala se za Sedticha Sochu 5. Cervna 1917 a zemiela 17. btezna 1936, a pohtbena jest na katplickem hibitove v San Angelo.

Ce1S, jeji divot byl Jen v take pravi, starosti a utrpeni. Vicly s tictou a laskou bude vzpomineb fikol ve svem givote, jak ke sve rodine,.tait k lidem dobte spinila a svilj pozemskY boj dobte skoneila. Zanechava zde galem zdrdeneho man g,ela a ditky. Vim, ge tab) v talOvem te gkem zarmutku Wit, ale jestli mono trochu zmirnit Vag bob, tedy vette, ge dlime t vami Casto v my glence a vzpomince, neni dne, abychom na vas nevzpomiSlzy vtele, zaslougene na jeji hrob kanou, lee hlas parnatky drahocenne, z daily vola, na shledanou!

Tuto posmrtni vzpominku k ucteni pamatky sestry Julie Sochove a It Ute ge ptitele a br.

B. Sochy a ditek, venuie -Ferd. Mieulka a rodina. kid Vygehrad `cis. 48.

Taylor, Texas.

Ctine. redakce Vestniku, bratti a sestry!

Ptichazim zase s trogkou do mina ,a tak tadam redakci, by to semlela jak bude chtit, na hrubo aneb na drobno.

Nag hid Vygehrad els. 48, na Bayersville, odbYval svoji pravidelnou schtizi a jelikot bylo hodne bratrt a sester pkitomno, v ge slo hladce. Vet nag tad daroval 20 dollarU na vYstavku, ktera bude otevfena v Dallas, Texas na Centennial. Take se tad rozhodl, ge zase oslavi svatek "Den matek" na pti gti mesic. Co vge bude, dam pozdeji vedeti.

Tag vam muslin dati veal, de kdo mate radio, tak si ho kaidou nedeli odpoledne o 5:15 hod. ptipravte, neb usly gite pravou deskou muziku hrati z Austinu, Tex., ptes stanici K-N-0-W., kde hraje na ge Ceske. kapela. pana Joe Mikulaje ,orchestr, z Taylor, Tex. Skutedne budete ptekvapeni, neb vicera, t. j. dne 5. dubna jsem ji sam poslouchal, a mohu Het, 2e kriont hrall. Prato bratti a sestry,

Ve stfedu, dne 15. dubna 1936. pfaeld a krajand, kdo mate doma radio tak se pfipravte katdou nedeli odpoledne o 5:15 hodine, na program, vysilanY stanici v Austin, Texas.

Tet, brat a sestry, bude tento rok sjezd nati mile Jednoty S. P. J. S. T., a proto clavejte navrhy, jak bychom na gi Jednotu zvelebili, co bychom nati mladet do ni dostali. Je mnoho o eem pfemYtlet a rczebrat, a pak tet tvettit na g' organ Vestnik. Bratfi a sestry, eas se bliti a proto neadkladejme az na posledni chvili, ale jit zaeneme hned, neb katdY delegat, kterY bude vyslan do sjezdu mel by vedet co si jeho fad pieje. Nejvice aby bylo dbano toho, aby na ge Jednota byla skuteene bratrskou, a te2 aby byly pujeovany bratrUm penize na pozemek na men gi procento, neb by vice nag e Jednota tim ziskala, net kupova.nim bondA. Kdyby byly pujeeny penize ffeba na 4% neb 5%, ja myslim te by bylo vice penez a vice by to vynatelo netli kdyt se bandy kupuji. No necham toho a doufam, to vice o tom budou psati druzi.

S bra.trskYm a sesterskYm: Na zdar! jsem K. F. Chain pa, fadovY dopisovatel.

MAMINKA SE VZBOUitILA. Z Austinu, Texas se scleluje, to se o stejnojmennou veselohru jevi znaeny zajem v krajanskYch osadach v Texasu. Prof Midek dostal jit nekolik tadosti, aby se studenty jel a ptedvedl pane divadlo.

Prod se maminka vzbouilla? Bylo toho hodne. Bylo toho tolik, to koneene i ta trpeliva a snageliva maminka nemohla nepozorovati, to ve gkere. shovivavost je nemistna a jen 0stre vystoupeni mute svesti rodinu se tikme plochy na ceste do zkazy.

Maminka cela dlouha leta byla nucena hrati podfizenou fdohu v rodine, pozorovati jak dorfistajici dcery se ji odcizuji v zatope modernich prouclu tivotnich, jak celou poesii domaciho krbu zameriuji za chladnY mechanismus strojA di za pfemrttene gesto umeleckeho diletantismu. Sem tam ov gem upozorni, napomene jako katcla matka, ad pfedem vi, to jeji hlas bude hlasem volajiciho na pougti. Posleze nezbYva nic jineho net trpeliye &kat at neocivratna boute se pfivali. A ona se pfivali drive netli se kdo nadal. Snad seihal nekde mechanismus tak peelive sestrojenY, snad prasklo nekde nejake koleeko — ne.jednou to rupne — bum. Tata vedator v louti a s nim tarn pekne spadly tet dceru gky. A nyni, mamo, pomoz. Maminka, ta opomijena a odstrkovana maminka se vzboufi, ale pomute pfec. Jak —o tom nam povi pekna yeselohra stejneho nazvu, kterou Ceti student pod fizenim profesora Mieka sehraji v nagich osadach v Texasu. Tam ,kde se o provedeni studentskeho divadla zajimaji, meli by co nejdfive napsati na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas.

Taylor, Texas.

Kdo jen trochu vec pozoruje tak vidi, to devadesat pet procent natich deskYch ueitelu a uditelek je odkazano na Ceske osady a Ceske venkovske distrikty, aby uplatnili sve volani. 2e tato poznamka je pravdiva, to nejlepe potvrzuje situate v na gem okresu Williamson, kde se pokladame za dosti silnY deskY okres. Zije zde nekolik tisic natincfi, mame zde eeskY easopis, tti katolicke kneze, jednoho farafe eesko-mora yske cirkve, celou fadu deskYch spolkfl a dokonce i eettinu na Granger High School. Jake v gak mame zastoupeni na vefejnYch gkolach mezi ueitelstvem? V Taylor tadne, a take zde jette nikdy tadne nebylo. V Granger ted' vyueuji dye Ceske ueitelky a jedna tarn vyueovala pied tim, tedy dohromady tfi. Nutno je vgak poznamenat, to Ceske ueitelky se tarn dostaly, at silne Ceske zastoupeni na gkolni rade jim k tomu dopomohlo. V jinych vettich mestech v nagem okresu jako Round Rock a Georgetown bylo by to nemotnou veci pro eeskeho uditele dostat zamestnani. To v ge dosvecieuje, ze nagi uditele a Uditelky dostanou jen v te gkole zamestnani, kde na ginci jsou dobfe zastoupeni na gkolni rade. Venkovske gkoly

litSTNIK hraji zde dUletitou Ulohu, protote vagina nag eho lido tije na venkove, kde si ovtem mohcu volit nejvic tkolnich dozorct.

Za druhe, vettina natich deskYch ueitela jak zaenou udit, nernaji jette universitni diWorn, kterY je vyZadovan mestskYmi tkolami ode vtech ueitele, a jsou tedy nuceni vyueovat na venkovskYch tkolach a pies leto doplriovat sve studium na letnich gkolach a universitach. JinYmi slovy; na gi ueitele z nedostatku penez na fmlne studium, a nemotnosti dostati zamestnani na tkolach kde nejsou naginci zastoupeni na gkolni rade, jsou fipine odkazani na venkovske gkoly, kde maji natinci vliv. Proto je to velmi nutne, aby nat lid se thine ziteastnil vtech tkolnich voleb a dosahl patilenou representaci na katde gkolni rade. To v gak neni vge. KatdY tkolni dozorce nagi narodnosti je povinen hledeti dcciliti toho, aby na ge narodnost byla spravne zastoupena mezi ueitelstvem. Neupirat prava jinym narodnostem ve tkolnim distrikt y , ale take hledet, aby jeho narodnost nebyla zanedbavana.

Mnoho nagich lidi, kteki by udelali dobre dozorce, se s tim nechteji dopalovat, neb z ostychavost se s tim nechteji zabyvat, a tak se stava, to v distrikt y ,kde -je vetgina vyuduji jinonarodovci, tiji z na gich penez, a nag uditele nemaji mista, a tech bude dim dale, tim vic. Nagi ueitele jsou tak schopni jako ueitele jinYch narodnosti, to yam dosveddi rekordy kaide university a koleje.

Na statni universite v poslednim semestru nati studenti docilili neobyeejnYch Uspechu, a to same asi plat( pro pile fistavy.

My nejsme narodem, kterY pozustava jenom z "darm god farmers", jak to Casio zaslechnete jinonarodoyce fici; protote mame svou inteligenci, ktera se necia. pfecleit.

Proto se chopte price ye syYch gkolnich distriktech, zvolte si co nejvice gkolnich dozordi, a pak dejte nagi mlade generaci to nejlepti zastoupeni mezi svYm ueitelstvem.

Roman J. Bartosh.

Houston, Texas. ✓ Hlidce Stoleti, mezi jinYm "Prot' zakla.dame Ceske tfidy na vy ggich gkolach" podepsanY Drem Pazdralem, jest tfeba navazat deli a fieinnou debatu a tu dovolim si odpovedet tern, kterYch se to tYka, tech, kteii chodili do eeskych tiid a i do Sokola, a mezi sebou dorost jen anglicky se dorozumiva, se tazi — nae to vgechno. Co jsem udelal abych vypinil podet v Ceske tide a co jsme se pro Sokola a Tamburage najezdili a kde to dnes jest vtechno? Moje Ceti jsou jak ty druhe, mluvi Cesky jen kdyt mne vidi, a nevidi pfikladu u jinYch aby si vzali pfiklad.

Bratfe Franto Moudko, pekne jsi svemu synu kladl na srdce odkaz. test!

S pozdravem, A. K. Hamusek.

rtid Nchoslovik Cis. 141.

Sealy, Texas.

Stvrzuji dalg i pfijem nemocenske podpory od jinYch fad& pro zesnulou jit sestry, Veroniku Valerian ftad eislo 89 — $1.00; fad Cislo 155 — 502.

Podporu jsem vyplatil pozfistale rodine.

Jmenem faclu Oechoslovak Cis. 141. a poz0stale rodiny, srdeene clekuji v gem faclilm, co se na podpote podilely.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Tatka, taj a jack'.

PkEKVAPENKA U RADU gTEFANIK. kad 8tefanik uspofacial v nedeli pro natere sve eleny pfekvapenku, jak je jit u tohoto fadu zvykem, na oslavu jejich narozenin, spojenou se sousedskou zabavou. Nasledujicim 0slavenciim bylo blahopfano ku jejich jmeninam a sice: bratru a sestfe efeikovych a bratru F. Petrtelkovi st. a dvema snoubensestfe Marte Winklerove a bratru Marshall Wallovi. Pro neptiznive poeasi a pro nemoc nemohli se nekteki oslavenci dostaviti a tak jim to bude pinou merou vynahrazeno ptitte. Bratru Mrazovi, oficielnimu harmoni-

Strana 3. kafi dostalo se je g te mimofadne gratulace krome ku jeho jmeninam za tu jeho hudbu a tak se odvdedoval co jen mahl a tdimal mechy to jeho harmoniky heligonky o sto test a bez pfestani. Chutna vedefe, ptipravena sestfiekalni dodavala zaba ye jette pfijemnejg iho razu. Tak jette jednou gratulace vgem a mladernu parku.

S. P. Studniend.

Rad Vesmir, cis. 61.

Poth, Texas.

Pcdle tcho, jak videt z dopisft ve Vestniku, ten na g pfigti sjezd bude hotovY Babylon. Delegat nebo nedelegat, vtichni budou mod. mluvit, hlasovat a volit. ptam se vas, naC jsme volili ye yyroenich schuzich ty na ge delegaty? Prod ja tam budeme posilat do sjezdu, kdyt tam clacc.me poslat jine delegaty, aby meli tytet prava jak ti tadni delegati. Piece stanovy nate pravi, to sjezd SPJST. pozustava z delegattl zvolenYch ye yyrodnich schilzich tadovYch. Vy, bratfi dopiso yatele, nebalamut'te Clenstvo tim, ze pitete, ze vy take znate stancvy chcete se dle nich fidit a nedovolite, aby jeden nebo dva eleni rozkazovali celemu sjezdu. Ja se tech yYpomocnYch delegatfl neboa jim, anit kopam pro jineho jarnu tim, to jsem napsal do Vestniku vysvetleni ohledne tech delegatii, kteki byli vysilani na sjezd na Utraty kadu. Kdyt Witt sjezd °pet tern yYpomoc• nYm delegatfim poskytne to pravo, jako meli totit pouze pravo jednaci, take bude dobfe. Ale kdyt tito vyslanci budcu chtit take hlasovat a volit, pak to dobke pracovat nebude a nage stanovy budou pfestupo yany. Rad bych vedel, jak prospech mely ty sjezdy z tech yYpomocnYch delegatt, ktere rady vysilaly na minule sjezdy. V galvestonskem sjezdu promarnili jsme zbytedne , eas, net jsme urcvnali spor delegatfl od houstonskeho radu.

Oba dva trvali na tom, to maji stejna sjezdova prava. ye sjezdu v Temple main chybelo, 2e by se byli dva delegati chytili za vlasy. A v poslednim sjezde byl piedsedou sjezdu yYpcmocnY delegat, a kdot vi jestli take i nehlasovali. Kdyt br. taj. Kubena v galvestonskem sjezdu oznamil, ie sjezdu jsou pfitomni take bratfi ad tadu vyslani na sjezd na Utraty sy Yrch iadu, tu bylo rokovano, jak ma sjezd rozhodnout v teto veci. Po deli debate dal jsem navrh, aby oni bratfi byli pfiputteni na sjezd co y Ypomocni delegati a dano jim bylo pouze pravo jednaci ye sjezdu. Navrh tento byl podporovan a piijat velikou vettinou hlaJa jsem si to hned tenkrate myslel, to to s terni delegaty y e sjezdech spravne pracovati nebude, a jak videt z pfipadu shora uvedenYch, take jsem se nemylil. Tolik jsem chtel napsat jette kadiim na vysvetleni ohledne techto yYpomocnych delegatil.

ITr;')) Fr. Vontur, tai.

Company No. 5220.

Certificate No. 2296.

THE STATE OF TEXAS. (Seal)

Board of Insurance Commissioners OF THE STATE OF TEXAS. Austin, Texas, March 16, 1936.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT SLAVONIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION, INC., DALLAS, TEXAS, has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1937.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

R. L. Daniel, Chairman of the Board.

Strana 4.

V2STN1lt

Temple, Texas.

Mile sestry a etenati na gi Zenske Hlidky!

Nemam prave nic jineho na praci, tak vas budu zas nudit mojim dopisem.

Jestli letos nenastane brzy nejaka zmena v pkirode a budou foukat stale jen tyhle velke vetry jak posavad, tak ani tadne prate tento rok nebude. A to jest-li potom vtechny sestry zaenou dopisovat do Zenske Hlidky, to ut najisto nat. Vestnik musi bYt zvetten. Take dobra Alec. Nate 2enska Hlidka je nam dobra pro Utechu ve chvilich, kdy se nam zda, to slunko tak jasne nesviti, pfijde teskliva nalada, kterou papir pfijme vtdycky.

Nektefi lido tvrdi, ze Cetba jako povidky a romany jsou jen smytlene povidani, cot neni pravda. KatdY spisovatel bral tiryvky ze tivota, a kdyt pozorujeme nas tivot kolem sebe, katdY bychom mohli napsat takovou povidku, jen kdybychom men to nadani, jako ten spisovatel, o kterem tvrdime, to to co napsal, je smytlene. Lide obyeejne nechti a ani se nesnati divat na twat, tak jak je ve skuteCnosti tije, ale posudky ty se dovedou rychle utvofit.

My starti, katdY z nas mame za sebou fadu let tivotni tkoly, ktera, nam dala bohatou zkutenost poznani, to plany, ktere jsme si v zaaatcich namalovali, byly potom docela jine netli rfitove. A jsme dnes radi, to se mfrteme s uspokojenim podivati za nami na praci a vysmati se do tvate nepkijemnemu ,.„ osudu. kika se, to kahlY je si sam tvarcem sveho ttesti a ja, vefim, to v mnoha pfipadech ano.

Ovtem lidi vidi ttesti v rozlienYch vecech, nektefi v penezich, jini zase v neeem jinem; katdY die sve povahy, takte je potteba na svete mnoho rotlianeho ttesti, aby mohli byti vtichni spokojeni. Nekdy lide tvrdi jinak to nemohlo bit, ze museli. Ja zase myslim, ze elovek nic jineho nemusi, kdy nechce. Jen zemfit.

Jednou mne vypravovala moje dobra telka tivot jedne svoji sousedky, s kterou byly driverne pfitelky, a sdelovaly si svoje denni bolesti. M nekdy mne bude zase dlouha chvile, napiti o jejim tivote do nati Hlidky.

Neumim to napsat pffilis vybrane, jen tak, jak kdy se dojde na besedu.

Srdeene zdravi etouci, Sparihelova. kid-Ennis Cis. 25.

Ennis. Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Podavam zpravu, jak dopadla osadni sch0ze, ktera se odbYvala v nedeli, y Katolicke sini. Vybory byly zastoupeny nasledujici spolky: Spolek KJTt., pani Aloisie 8parihelova„ pi. Filomena Litkova, a pi. Riftena Patakova.

Spolek KJT.: Frank Sparihel, Ignac Parma.

I. U. J., Joe Slovak a Stanislav Kfitka. KD., Joe Vrana a Henry Parma. Sokol HavilCek BorovskY: Karel Moueka, Frank LatnovskY, Frank Peter. SPJST. fad 135: Karel Latnovsky a Frank LatnovskY; RVOS.: fad Petra§ Wesley LatnovskY ml., Karel . LatnovskY a Joe Kudrna; RVOS., fad 51: F. B. Vrla, Frank Patak a Josef Pavlaeka; SPJST. fad 25: Joe HejIV a J. Hrabina. Vtechny spolky byly zastoupeny, jenom KS. a ZOS. a fad eechnv Domov, ponevadt nemaji schfizi at 2. nedeli v mesici, a proto nemely svoje zastupce zvolene.

Pfikroeeno k volbe idedniku. Zvoleni byli: ptedseda Joe HejnY, zapisovatel Joe Odion a pokladnik F. B. Vrla. Dole prikroeeno k taletitosti, jak by se nechal sehnat velkY poeet cvidicich a taneicich Besedy. Bylo ujednano, by se enniska, osada rozdelila na etyki precinkty.

Byl zvolen vYbor, kterY objede svilj precinkt ad domu k domu a udela soupis tech, ktefi budou nay ttevovati cvieeni. Zaroven ten vYbor bude sbirati \reci pro vYstavku. Pro jihovYchodni stranu jsou zvoleni F. Sparihel, Karel Moueka, Karel LatnovskY a Joe Slovak; pro severovYchodni Stanislav Kritka, John Valek a Ignac Parma a pro zapadni stranu jsou to: John Lanidek ml., Joe HejnY, Josef Paviatica a J, Hrabina.

debata, jak by se sehnalo co nejvice pen& pro tyto froely.• Bylo ujednano, aby se pofadaly osadni zabavy a sice 1, zabava por. a.dana dne 26. v K.J.T. sini. Prato se dcstay te v hojnem poetu a padporte dobrou ye°, by se hodne tech dolarcti sehnalo. Druha zabava pro ten podnik bude potadana v Sokclovne. Tam se sehraje pekne divadlo : ale neni jette projednano kdy a jak' kus bude sehran.

Ale to vite, to bude to nen krasneho, ontote resit& Sokola umi vybrati same krasne kusy pro divadlo a take jich obsadi dobrymi herci. Proto budeme miti z divadla krasny potitek a zaro y en podpotime utlechtily podnik.

3. Pro ten podnik bude se pol-adat zabava v sini S.P.J.S.T. ale neni jette ureen den, kdy to bude, bude vtak pozdeji oznameno, at bude ujednano, kdy se tato zabava bude paiddati. Prato vyzyvam celou osadu Ennis, by katdou zabavu a divadlo na yttivila a tim finance trochu podpokill, ne aby to deal" jen ti vybofi, ktefi zastupuji ty spolky. Dela to cela enniska osada, a proto pfijd'te vtichni.

Vstupne bude nizke a proto pfijd'te katd.Y, kdo mute. Jednou si mirteme fici, to jsme se zatahli za jeden 'provoz, a tak se dopracujeme kYteneho irspechu. Jette volam jednou: Pracujte vtichni pro jeden celek!

S pozdravem, John Hrabina.

Anton, Texas.

Ctend redakce, bud'te tak laskavi a uve.fejnite techto par kadkii. Take ilea) o tech rilznYch nahledech o tom jmene. Jedni chti aby se fikalo eech eili Czech a ne Bohemian, a nekteti zase pravi, ze co na torn, kdyt se po yidalo Bohemian, tak at' se povida, Bohemian dale, at' ut je to cikarnske jmeno. Co na tom zaleti? A kdyt nekdo vyslovi, ze je Moravec, anebo to to Cetl v mora yskYch novinach. tak se zase kfiei ze to je hrozny pitomec, kdyt ani on nevi, jak to ma fici a opovati se fici "maray ske noviny", vadyt' Moravane nemaji adne mluvy a take tadne pismo. A tu zase pile p. Kokinek v Texanu, take k poznamce na to mora.vske jmeno, ze Moravani tadni nejsou, to kdy praotec eech se usadil na Ripe v chach, techove se rozetli na Moravu a do Slezska. Ale tu zapomnel, nebo nechtel podotknout, anebo nevi, to Morava, Slersko a Pannonie byly obydleny Slovany jit asi 400 ran pied Kristem. (Pannonie je Cast Uherska). A kdyt praotec eech se usadil na Ripe, Morava mela jit svoji vladu nekolik set rokt. A dnes, co nevidet, bude to jit poeitano za velky hfich vyslovit to jmeno Moravan.

Mill bratfi a sestry, ja vas volam: pajd'me dont)) a nehattame se o neprava jmena! Take se tak hattetivali kdysi jit davno Nemci ohledne tech jmen a pisma, ale brzo poznali, ae to k nidemu dobremu nevede a ze tak nic nedokatou v to rozharanosti, a tak se setli dohromady a fekli my jsme Nemci a ode dnetka budeme Nemci a pismo nate bude nemeek& A tak se stalo a Nemci jsou dnes jenom Nemci a nic jintiho a jsou nejmocnejti zemi. A tak bratti a sestry fekneme si: my jsme Sloy ane a nate pismo je slovanske a nic jintiho, a tu pfestane vtecko hattefeni.

S krajanskYm pozdravem, Jos. Cuba.

Brookshire, Texas. dnes je mezi tfi a etyfi tisice pfrjeek na certifikaty a ze 25 procent z toho poatu mute laYt po easu vyloueeno, o tom nemusi tadnY pochybovat. Jinak by katdY zustal elenem S. P. J. S. T., platil by na tolik, co by jeho certifikat ukazoval. a to by bylo nic net jen bratrske. 2e Jednota nic neztrati, spit yydeld, kdy takovY Glen musi bYt vyloueen, to vim, ale to neni take bratrske. Tak kdy yypiljoi celou hodnotu jeho certifikatu a jeho neb jeji staroba, nemoc a jine nesnaze, kterymi je potfebnY stihan, a pak jeho irrok neb interes nemute neb nema jak platit, tu nasledky jsou a musi bYt, se katdY takovY pozbYva jeho certifikat a take neni vice elenem SPJST. Jinak kdy by se vyplatilo tern nutne potfebnYm starYm, prate neschopnYm, fekneme $400, neb celou hodnotu jeho neb jeji certifikatu, pak certifikat zmenit na sumu, ktera by dlenu zbY-

Ve stredu 15. dubna 193t. vala, a pocile toho by .platil mesieni poplatek, a ne jak je to veil, fekneme, ma yyptifeene $400.00, pbati do pkedu 6 procent, interes ...a mesieni poplatek na $1,000.00. Onehdy br. G-ajevsky psal, to se Zadn3i nezmini o 9 procent Uroku, co Jednota dostava z piljeek, • to poCitej, hr. G., a jestli tu to neni 9 procent, tot-le to jette vie. 2e jsem minule ye Vestniku Ceti, ze jsou ta,koye spolky, co vyplaci eastku irruptni podpory za aiva. Ctouci nemysli, to ja: to tak chci pro sebe; chceme-li, aby nate: maminka SPJST. byla .eistotna a ku vtem: jejim detem stejnou lasku. Pak jestli vidime ni jake smeti : tak s nim s ni pryd. ,Pozdra y, mejte se dobie at do konce.

J. F. Mikeska.

Houston, Texas.

Ned5)lni zabava, kterou poradalrad Pokrok Houstonu ve prospech vYsta yky v Dallas, se y ydafila nad oeekavani dobie. Divadlo se libilo a bylo dobie sehra,no, divaci udriovani v napjeti at do posledni chvile. KaidS7 asi byl zvedav, jak to dopadne s temi tulaky. Dostali se z toho dobie.

Zpevni eisla byly ten pekne, zvlatte ty Ceske Aisne, ty natemu sluchu lepe lahodi, ponevadt jim rozumime. — Sestry zasobily kuchyni kavou, cukrem, koldeemi a mlekem Zde uvadim jmena: Sestry Drabova, Olexove. st ., eernohorska, Lisey, Kalouskova, Hankova, Olexovit ml., rodina p. Student, sestry Draweova, Syptakova, Dvofakova, rodina F. Nemec. sestry Tesatova, Svaeinova, Winklerova, Rucka, Pratska., Brovcova, Hotkova, rodina Zimmermanova, sestry Kelnerova ml., pi. Kostomlatska, pi. Maresh. Zvlattni dik rodine p. Bobalika z Crosby. Vtem jmenem tadu srdeene dekuji. — Dale sestry nezapomente na den 19. dubna. Ve schuzi bylo ujednano, aby sestry poradaly nejakou zabavu. Ponevadt mame pfestupnY rok a sestry dosud nevyutily tak tedy na toho 19. dubna se pfijd'te podivat, co se to deje. Bratrum davam YYstrahu pfedem, aby se za harem zabarikadovali, neb nejsem jista, jestli vas sestry nepotlou do kuchyne a samy zaujmou vase mista.

Kdyt maji mit teny pravo, tak at' je Zaroven oznamuji, ze pfitti schilze sester bude odbYvana ve stfedu, dne 22. dubna.

Pfijd'te zase v hojnem poetu, neb jest to pOsledni schitze pled majoyou slavnosti, kde bude potfeba se uradit, neb jak vite, tato slay.r nost bYva celodenni.

Jette jednou vtem srdeeny dik. Jsem vase, A. Svadinova., itad San Jacinto Cis. 91.

Crosby, Texas.

Oznamuji vtem elenUm nateho ktefi nebyli pfitomni v dubnoy e schfizi, to jsme se usnesli davati odmenu, abychom vzprutili naarttevu schnzi a site: Ead da jmena vtech elent na listky do bednieky a v katcle schtizi se vytahne jeden listek. Koho jmeno bude na tomto listku, dostane $1.00; nebude-li elen pfitomen neobdrti i odmenu a v pfitti schuzi fad pkida zase $1.00, cot se bude opakovat katdY mesic. dY elen ma stejnou ptiletitost na odmenu, tak Pfijate v co nejvettim poetu. Kdo bude prvni?

Na sve ceste do East Gate na yttivil nas ye schazi br. neetni Hl. tn. E. Marek. Dekujeme.

S pozdravem.

R. J. Lostak; taj.STUDENTSKE DIVADLO VE WEST..

Z West, Texas, se oznamuje, student- ee: ttiny na Texaske statni universite V At.rstiritt s jejich profesorem Miekem sehraji v nedeli dne 19. dubna v n-restske radnici ve West 7:30 hod. veder krasnou, dosud v Texasu nehranou veselohru "Maminka se vzboufila" o tfech jednanich. Oeekava se velika naytteva.

Payette pfateltm a znaanYm o divadle a ukatte studenttim, to jste s nimi. V mladeii je na7 se budoucnost a studenti i s jejich profesoreM degtiny se na shledanou velice tegi.

Ve Skedu, 15. dubna 1936.

Co tkden dal.

A MERICKA tajna slutba odhalila yyzvedad111 skou organisaci, jet po leta docla yala japonskerno generainimo Stabil zpravy. TYkaly se YYzbroje• valeenYch lodi, technickYch no yinek a obra-nnYCh °pat:rani na americkem pobketi. Hlavni japonskY agent zmizel, poll ie zatkla jiSteho T. Thompsona a nekolik jinYch dlenft vyzveciadSke • Nej yytti spolkovy scud vydal dalti nalez, jimS postavil se za velkokapitalistu E. Jonese, kterY odeptel dostaviti se pied senatni vYbor, vytetkujici manipulate tpektilantil s akciemi.

Zakon o pravde v jistotach byl schvalen r.

1933,-Jones prohlasil, to je neristavni a z toho dibr odu odeptel poslechnouti. Federaini di• striktni solid v New Yorku a drolly cirkuitni soud odvolaci uznaly zakon za platny a uznaly za prove), ze Jones musi svedeiti. Nejvy s! tribunal uznal vtak 6 proti 3 hlasrim, to Jones ma pine pravo odeptiti tadost vYboru, aby se clbstavil k vYslechu. Soudce Cardozzo ptedeti mineni meneiny soudu, jimt zakon S E C uznava, se zakonnYm prosttedkem k odstraneni podvodit phi prodeji akcii.

Velmi bohata kanadska provincie Alberta ocitla se pied bankrotem. NeproveditelnY son premiera Aberharta, die nejt katdY ze 400,000 dospelYch lidi v provincii met dostavati $25 mesidne, a na kteryt plan Aberhart byl zvolen, ukazal se pouhYm snem - utopii. Provincie neurate zaplatit dozraloopiljeku $3 200,000, nema tiveru, jeji finance jsou ye tpatnem stavu. Aberhart navrhoval plan, aby vtechny stavajici Vijay byly shrnuty v stalou ptijeko, aby byly y ydany statni penize nebo skriby net kanadske provincie nemaji pra y° vyda.vati penize s platnosti za svYmi hranicemi a tak by to nebylo nic platno, protote obchodnici v Alberto musi 'nakupovati vettino zboti v jinYch provinciich a nemohli by zari piatiti bankovkami, jet by obdrteli ye svych obehodech.

Vudei delnictva utvotili "Nestrannou delnickou ligu", ktera bude stati za presidentem Rooseveltem, jehot snahy pro Obrodu americkeho hospodatskeho systernu naprosto schva• hije. Prvnim einem Delnicke ligy bylo rozeslo.ni tislcu dopisft delnickYm uniovYm vridcrina v nicht poukazuje se na snahy presidenta Rcosevelta. k odstraneni nezamestnanosti a deprese.

Minuleho • tYdne test jitnich state - MissiSsippi, Georgie, Tennessee, Alabama, Arkansas a Jitni Karolina postiteno bylo znovu zkazonosnYm tornadem, boutemi, prodkYmi lijavci a zaplavami. Oa,sti mesta Gainesville v Georgii •a Tupedo v Mississippi zristaly v rozvalinach, na 500 osob bylo usmrceno, tkody na majetku udavaji se na 30 mil. dolarri. President Roosevelt phalli $2,500,000 z fondu pro vladni nouzove prate na okamtitou pomoc postitenemu obyvatelstvu. Marne to letos prapodivnY rok. Na jihu tadi tornado, a povodne, v SkaliskYch horach a Nebrasce pada snih, stkedni a zapadni Texas trpi suchem. Na ha mistech ut po etyki mesice pota.dne nenamoklo, zasete plodiny trpi nedostatkem vlahy, setba baviny vyekava, na dett'.

Francie trva na zavaznosti locarnsk.e =ionvy a Nemedko zachovavanim teto ma dati na jevo svoji dobrou via Jestli Nemecko zamitne tyto riavrhy, Francie bude tadati, aby proti nemu bylo zakrodeno razne zpilsoby, jet buddu uznany za nejteinnejti. Anglie sice nesouhlasi s francouzskYrni navrhy, ale usiluje o dohodU a tVlatte o navrat Nemecka d6 Svazu. narodri. :Velka-Britanie soudasne pokraenjo k rieja-ke doh6de stran itaisk6-,habeteke' v:kterem2 pkiPade • dotio by k 'odVolani samicet a Italie .einne by se mohlapeciiinti io urovna-• ni evropskYch zaletitosti.

Sestina wYdeledne taintstnanYch lid! Sonstati here plat z viadni pokladny. Je rozdelena nasledovne: pravidelni zkizenci rriznYch viad•-• nich cdborti 816,185; zak.onodarci a otizenol zakonodarny (kongresu) 4,975: soudy a jejich zamestnanci 1933; armada a lod.'st yci 285,673; Vojengti pensiste 50,442; zamestnanci na veton$7ch pracich, financovanfth viAcic,m - 206,-

K 256 zamestnanci na notizovYch pracich 3,086,718 a ptijcmci jine viadni podpory 5,720,017.

Jinymi slovy - pies jedenact miliontii lidi ma ptijmy z vladni pokladny.

OeskY kongresnik Adolf J. Sabath siouti jit 30 rokfrjako zastupce v kongresu a je nejstarelm ze svYch kolegii. V ptedveder jeho 70. narozenin dostaio se mu od jeho kolegri zviattni potty: elenove nitti snemo yny povstali a tieskali po nekolik minut aedoviasemu poslanci, kterY za tuto poctu v pohnuti podekoval a mezi kratei keel pravil, ae bylo vtdy jeho cilem od sveho vstupu do kongresu, aby byl prospeenym sve vlasti. A. Sabath narodil se 4. dubna 1866 v Oeskosiovensku a pkieel do Ameriky co 151etY hceik. Vlastni pili probil se podatednimi pkekatkami noveho prosttedi, vystudoval praVa, dostal se v mladYch letech do kongresu, kde byl vtcly neOhrotenYm zastancem lidu a zylatte ptistehovalcti.

Snook, Texas. /Ally bratte redaktore!

Sliby se slibuji atd. Tani jsme se na s vaml. se sejiti, i na mnohe jine, neptitel veak jenom br. OernoskY a br. Marek. Vtak nezazlivaine nikomu, bylo aeredne podasi. Veak podriihe yam jit to tak neprojde.

Jestli yam bode 20. t. m. cd 8 do 9 hod. veeer dlouha chvile, tak si prosim naetemujte radio na stanici WTAW v Colle ge Station a uslyeite ifeco ze Snook. Zazpiva lade peveck3;' sbor pod fizenim br. J. Slavaaka. Bode nas tetiti, kdyt podate vy, jako znalec. svou kritiku.

My se chceme Oft a cvleit. Nezasloutena chvala ytak nekdy vice ekodi.

Na vase svYm easem ye Vestniku povzbuzovan! o zakladani u jednotlivYch tacit ochotnickYch divadelnich kroutkri, s pctetenim maho oznamiti, to : vate yYzva, jak vidno u mnohych tadti, se uplatriuje, cot jiste i vy s patetenim pozorujete. I u nateho tadu Slovan cis. 9. miadi eleno-ye se Sin!, die svYch sil a motnosti. Dle doslechu ()pet snad v kratkosti nam zde sehraji krasnou veselohru pod jmene,m "Laska divy tvoki", na cot se hodne Ude zde i v daltim ckoli teei. Doufam, z opet budon nati mill hoste pine se souhrou uspokoje• ni. PtesnY den bode oznamen 14. t. m. Ve hie teto ileinkuje 15 osob, 11 novaekti a 4 jit ostfileni pionYti na jevitti. Proto ptatele pekne a Siste zabavy, pczorujte dalti oznameni, aby °pet nate nova sin byla. napinena.

S pozdravem vat, Frank J. ,Fojt Jr. Fez. red. Mizerne podasi odradilo nas od zajezdo k Vati yYznamne °slave. Zpra ya o otiveni osyetove einnosti u Vaeeho tadu je radostna.

Jcn v zapodate snaze vytrvejte, ptinese neinkujicim, alenstvu a potatmo cele osade zdarnY vYsledek. Pozdrav!

Rad Dur bovS, Haj, Cis. 126. v Ross, Texas.

Kdyt, jsme byli mall, nate stard babieka, aby se zbavila naeich otazek, po yidavala nam bajky o zakiete princezne a statednemu princi, kterY ji yysvobodil.

A takovou bajkou na uspokojeni elenstva, zda se nam byti zprava neetniho vYboru Hl. U. At postavime Ceske museum; tento doku:merit bode uloten mezi pamatne historicke listiny. To ma bYti finaneni vYkaz Jednoty, jejit majetek pet! se skoro na tfi miliony dolarti!!

Otcovske rady elechetnYch dvou Siena TeatMho vYborti, aby elenrim tadix rodilo se vice dtti, male ta,dy to jsou na obtit, do po yinnosti tohcto vYboru yribec nepatki, a nejspite siouti to jen za vypineni mista a prrizradnYin zakrYvanini skutednYch fakt. Vezme to potadribu porci Nude a. odvahy 'POdobne "ekriptum" • podepeat.. •' .SOhazi ta rsi Veak jeden podpis; kam se padel br.' Cervenka? Jestli zpravu odeptel pode• psati is on tak to znamena, Se s vYkazem riebyi spokojen. aneb dokonce za ne-,- pra g nect jej uznaval. 7e pry ani v btezno nebyli se vtim h.otovi. To je divne, vtclyt' br.

Oervenk. a, postal -bine vypracovanou zpravu °bourn Slant= ridet. vyb. 17. *flora, a nejen ho jeho kollegove neuznaii hodna odpovedi, ry3;opak pal zasedAni 151, U,, zpravy byla sice

Strana pfeetena, ale neptimo neuznana. Zprava br.

Oervenky byla svedomite yypracovana, a byla by uspokojila nate elenstvo. Nebyly v ni site tacine rady, aby eleni meli vice deti, ale nalezaly se v ni "dislice" a nektere pfekvapujici zpravy. Vzdor to je v menAine, br. Cervenka met by tuto zpravu tivetejniti a dienstvo bode mu povdeeno a hiavne, bude za nim stati.

Skoda, to tenkrate na to schrizi ye Fayetteville yec byla "na oko" vyrovnana, \ Teak jistY 'Oen, kterY to poctive myslel, byl odmenen dernYm nevciekem. Inu, kdy'S diovek vyvazne z nesnazi se zdravou kriti, lehce zapomina.

Rady, ktere jette nezvolily tadove delegaty, mely by tak udiniti, aby nas bylo vice. Na sjezdu nebudou rozkazovati jednotlivci, ale "demokraticka" veteina.

Pozdeji budeme psati vice. Neni pottebi rozvidenych diouhYch dopisti, lope se Ste a vyrezumi, kdyt latka jest struene podana. K vrili "zachoyani stanov" ptipominame, Se Dr. Pazdral jest natim dopisovatelem.

Zpravodaj. /tad RadeckY, cis. 109.

Granger, Texas, Cteni brath a sestry!

Timto yam oznamuli, a.byste se dostavili v pinem poctu do ptitti solarize, ktera se odbYKa ptitti nedeli, dne 19. dubna, neb mama mnoho cinietiteho jecInami a zvidete ti, co jsou pozadu s umrtnimi popiatky. Bratti, hled'te se ptijit Yyrovnat, neb jinak• budeme nuceni tiditi se die natich stanov. Tak na shledanou pkitti nedeli o 1 hod. cdpoledne.

S bratrskYm pozdravem, Em. Fciftik, tajemnik-tteetnik.

Ikdal Hvezda Texasu, cis. 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam scieluji, Se v minule schuzi jsme ptijali do naeeho tadu br. J. W. Juroeku. Tet bylo usneteno, aby katdY 'den Melo Hvezda Texasu cis. 47., kterY ma nejakou myelenku na opravu stanov neb kterehckoliv dlanku ye stanovach„ by o torn nodal zpravu do ptieti schtze, ktera bode odbYvana, 3. kvetna. Jestli se do schrize nemtitete dostavit, tak navrh podejte pisemne. Tak vas laskave tadam, abyste o stanovach ptemYtieli a shledate-li nejakou zmenti, co by prospelo pro nati SPJST., tak zpravu podejte osobne neb clOpisem.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik.

PREHLED VYDANi NA VESTNIK, 1111ESteNt V ROKU 1935, die: poeet odberatehl a obnos, pact eisel na jednatele a obnos a pogtevne na karetky od pagtmistrii.

Jednatele Mes. Podet Obnos Cis. Obnos Poet. Celkeni listky Led. 5,985 $324.19 500 $6-.25 $1:39 $331.83 .49 326.30 Kvet. 6.015 325.81 tilnor 5,993 324.62 1.03 325.67 .79 325.25 Btez. 5.990 324.46 .33 325.66 Dub. 5.999 324.95 30 .38 .12 '325.66 Cer. 6,010 325.54 .66 327.05 Ce'c. 6,014 325.76 50 .63 326.03 Srp. 6.019 326.03 .78 330.35 Zati 6,029 326.57 240 3.00 328.61 Rij. .59 326.52 120 1.50 6,028 327.63 .73 List. 6.035 326.90 .46 328.01 Pros. 6,047 327.55 72,164 $3,908.90 940 $11.76 $7.39 $3,928.05 K pevgimnuti vSem Cienum ka.du Pokrok Sicvanil Cis. 31. S. P. J. S. T. v Yoakum, Tex. Za rieelem prodeje kadoveho majetku, pozristavajiciho z dvou alma pozemku, sine atd., ph Yoakum, Texas, kterYt prodej byl odporuSen majetkovYm vYborem, za vYhodnou nabidku, a na- Sadost dostateeneho poctu alenti tohoto tado, timto svolavame zviattni schrizi ta,clu na 26. dubna 1936, v tadove slni, o dvou hodinach odpoledne.

John V. l oiezai, pfedseda.

Z. E, Bushek, 01-00

VESTNIK

Strana 6.

Dieta

revmatismu a dne.

p ri

Dr. Vratislav Kueera.

TLEKLA kloubni onemocneni reymaticka V a clnava jsou si na pohled velice podobnd, 2e podle vklijakYch zdutenin, otokfi, zhubnuti a jinYch zmen neni mono je od aloe odlikvati. Diagnosa se tedy deli podle pfieiny vzniku choroby, podle eehoZ take jest jedine mono zavest fteelne leeeni a spra y -ncudit.Vme1:y,avlkrhumtismus ma svuj ptivod v nejake infekci, kdysi ptekonane nebo dosud trvajici, a 'Ze dna je nasledek Spatne vYmeny latek, snadno si z tcho vyvozujeme, Ze pro obe tak rozliene nemoci neinfiZe se hoditi tatal dieta. KaZda, infekeni nemoc zeslabuje telesne Ustroji, proto on pottebuje, jakmile yysoke horeaky se zmirni, potravy site snadno stravitelne, ale velmi yYZivne. Pro pflpady vlekleho revmatismu, poneyad2 je nasledek infekce, hodi se tedy yydatna strava masita, nevyjimaje z ni ani lehce stra yitelne a v rozmanite chuti a pcdobe upravitelne vnittnosti: mozek, brzlik - a jatra. Nekdy je ptimo radno povzbuzovati chut' se:Sleho revmatika dobrou hover! poleykou. Naproti tomu jsou pro nemocneho (Mott v'Sechny prave v.vedene pokrmy nejnevhcdnejE Primo se zakazuji, proto'Ze obsahuji pomerne znaene mnoZstvi purinft, t. j.

16.tek, z nich2 po poZiti se hned tvoti modova kyselina, ktera ptechazi do kiire a z ni se pak usazuje u lidi dnavYch na pouzdrech kloubnYch, slachach i v samotnYch chrupa ykach a kostecl.i kloubfi.

Toto nebezpeei neni u revmatikfi, ti nemaji krev kyselinou moeovou 'ptekyselenou, i kdyZ jedi potravu purinovou. Revmatik mute s ni ntihodn6 nabkvati sil, kterS7ch se. mu nedostava k pfekonati 'Skod jeho telu bakterie7 mi a jejich je.dy zpfisobenS7ch.

Nernocni dnou zhorkvali by silnou purinovou stravou sve ptekyseleni krve a jim piisobenY svaj chorobnk sta y. Maji yfibec stfidme jisti, co je .pot yrzeno neseetnYmi zkuSenostmi ze svetove valky, kdy pro ykobecne omezene mnc2stvi potravin vein &l ye trpevSim dnave bolesti se zmirnily nebo vubec vymizely. Posffteni dncu mohou tedy nabYvati pkijemneho pocitu najedeni jen hojnYm pojidanim malo maStene zeleniny a derstveho, po ptipade du'Senim zmekleho ovoce. Sama ptiroda vede re ymatiky a dnave k rozdilne diet& Re ymatikove mivaji aZ do stati ruby pevne, schopne kousati pomerne tuMi masite pckriny, kde2to dna y.Vm lidem zaeinaji se ruby na pohled fipine zdrave viklati, pri zkousnuti boleti a brzy yypadavati, vzhledem k demu2 jsou odkazanl yet'Sinou na make moudniky a zeleniny.

Co se tYde napojii, je pottebi hlavne mestske revmatiky a dnave lid!, kteki ztidka kdy se za pravidelneho behu sveho Mvota pkirozene zapoti a dostanou pkirozenou wizen, nabadati k tomu, aby zvykli si vypiti za den aspon litr vody nebo domaciho eaje, proto'Ze akcdne latky a soli jsou z tela yyplavoyany nice!. Alkohlicke napoje, ttebas i lehke pivo, vyvolavaji revmatismem i dnou nemocnSim pccit ztuhnuti kloubfi.

LINCOLN A ROOSEVELT V MARYASI. Cas od dasu se objevi fantastove, kteti mermomoci chteji miti ylastenecke karty. I v 6cchach se vyskytl banalni napad, nahraditi aaludskeho krale Jitim PodebradskYm, kuloveho 2i.zkou. eeryeneho Husem a zeleneho sv.

Vdclavem. 2e nemaji lids gpatnY napad jen v Cechach, dokazuji zpravy, ktere ptichazeji u mks. Zde se pry zabkvaji vS7robci hracich karet mySlenkou, nahraditi zastarale obrazky na kartach modernimi figurami. Misto dosavadnich figur chteji dati obrazky vynikajicich mukl Spoj. Statil a pro krale jsou jia yybrani etyti president:: Theodor Roosevelt, Wilson, Washington a Lincoln. Americana chteji dokonce jit tak daleko, .2e budou pry vyrabeti rfizne karty pro jednotlive staty, s figurami vybranYmi z jejich historie.

Piemy'slejme spravedlive.

ODAVAME

naS1 bratrske vetejnosti _zajima yST elanek, vystiine psanou vzpominku zasloutileho spolkoveho pracovnika br. Petra Rabg tejnka z Oklahoma City, na potatky mohutne bratrske organisace Z. C. B. J., dobro je:'t na g emu lidu behem sve pasobnosti vykonala a dosud kona. VYvody pfedniho eeskoamerickeho dopisovatele hodi se doslovne na akol a poslani naSi stale rostouci S. P. J. S. T., elanek je proto zajiste easovY. — Red. Co bylo by z nagi eeskoslovenske \rave v teto zemi, nebYti eeskeho tisku, bratrskych podpamYch spolku, DamskYch Jednot a So-. kola?

Vime jak smutno bylo pied lety v tech osadach na zapade, pokud tam nezaloten rad bratrske Jednoty neb Sokol. Jakmile uveden v einnost fad, okamtite se probudila einnost narodni, nebylo to jen to poji gteni na kvot, co slueovalo ty naSe prvni pionery v nagich fadech, bylo to vice z vlasteneckeho popudu.

Dosud v duchu vidim ty fady voza a koearka chudYch, kolem tech na gich sin!, kam sjitdeli se nak lido do schazi.

Po celotYdni lopotne praci nalokil celou rodinu a jel do schaze — tfebas d ye, tfi hodiny cesty —, a zase pozde veder prijeli na tu jejich farmu, osveteni a pote geni, te seki se s tolika znamYmi a vedeli dobfe, ke kdyby tu jejich rodinu stihlo negtesti, tak by ti bratti a sestry je neopustili. Vedel ten chudY zatateenik, 2e kdy by neaprosna smrt jej nebo jeho aenu pfecleasne skosila, ke jeho male ditky nezastanou bez prostfedka — anit bude uvalen dluh na jejich chudou farmu — na zaplaceni leku, lekafe a pohitu.

To vgechno byly ty nage bratrske spolky pro toho vaSeho otce, matku, vy kteti jste dorostli a nepoznali jste co jest to opravdova bida —stradani — a prate do apadu. A proto, kdy jit ani ne k van tomu poji gteni, alespofi z acty k onomu spolku —radu kterY v dobach zlYch poskytnul Va gim rodietim takoyou atechu, men byste se stati eleny a pfihlasiti VaSe ditky. Pamatujte, k Zapadni eeskoBratrska Jednota ma dnes v zalotnim fondu pfes PET MILIONU DOLARU. Kdy2 bude stale pfibYvati mlade elenstvo, tak ona ohromnd suma poroste rychle, a zde co odkaz tern mladYm po vas ziistane. VYkazy poji gt'ujicich spoleenosti vykazuji, jak velike sumy pojigteni zamotni obaane sobs befou, kdeato my mnohdy zapominame na to, te i my mame bYti vaichni fadne pojigteni.

Mluvime-li s inteligentnim Amerieanem, tak se mu mideme pinYm pravem pochlubiti, se zatizenim naai ZeBJ — o zpilsobu a druhu pcjikeni a hlavne lacinemu vedeni. Ten kdo pfichazi do vaaeho domova a nabizi yam elenstvi v ZeBJ, ten je Va g dobrY pfitel, kterY yam udeluje velmi cennou radu. Nefikejte ja, neb maj syn-dcera maji je gte easu dost.

Ne, moana, ze za mesic — rok bude pozde, ze potom budete litovati. Tisice mladYch lid!, katti rok klesa v chladnY hrob, nasledkem nahodilYch araza.

Proto trochu \Takla° pfemYSleni neuakodi nikomu. Velmi male procento obeant — i nagich lidi bychom nalezli, aby nemeli poji gteni proti ohni, bouti atd. na jejich domov a to neldraik katde rocline — divot — easto nechava se bez poji gteni. KaalY Men ye VaS-1 osade, o kterem jest Vam znamo, ae jest elene,m ZeB Jednoty Vain rad na po24dani poda, dalgi vysvetleni — a postara se Vam o vgecko, abyste se mohli stati eleny nejbli261ho radu ZeBJ. Mohu uvesti sta pfipadt, co mnohdy zavinila lehkovernost odklad — v mnohYch rodinach. VYsinechu se nem i dostalo od lidi, kdy2 jsme jim upkimne radili, aby se stali eleny ZeBJ —, as pozde — mnozi poznali jejich chybu. PAEMt8LEJTE SPRAVEDLIVE! P. Rabgtejnek.

Jak se do lesa vola, tak vyleze hajnY a napati ti pokutu.

Ve stfedu, dne 15. dubna 1936.

Radiovi poklad v panceii z olova.

YLI JSME vadycky nemalo hrdi na to, ae B jsme vlasti radia a ae pan! Cukieova vyrobila radium po prve prave z jachymovskeho smolince. Na ge radium je take lepk, ryzejk a hodnotnej g i net preparaty z cizich zemi. stavali jsme vaak stale pozadu za cizinou, pokud se tYkalo moanosti vyutiti ledebnYch vlastncsti radia. Teprve ted' jsme cizinu dostihli a snad i pfedstihli, kdy ua je takfka hotov RadioleeebnY astav pfi vefejne nemocnici mesta Prahy na Bulovce.

Pied tficeti lety, dve leta pied prvnim americkYm pokusem o lekatske poutiti radia, byl naaimi vecici zaloten "Spolek pro ledbu a vYzkum nadora". AvSak teprve pied etykmi roky se mohl tento spolek pokusiti o uskuteeneni sve (Jayne myglenky na zfizeni leeebneho radiologickeho astavu. Bylo tfeba pfekonati velke obti2e. Jen stavba sama stala etyfi miliony KC a vnitkni zafizeni (lath!. dva miliony.

Ustavu byly pro zadatek venovany etyfi gramy radia. Tyto etyti gramy radia pfedstavuji hodnotu pet milionti Ke. Nakonec se piece jen podahlo pfekonati v gechny obtite a v techto dnech opou gteji budovu radioleeebneho ustavu na Bulovce posledni femeslnici.

Pokladem iistavu jsou ony etyti gramy radia. Je to poklad blahodarnY i nebezpeenY. Ve due i v noci vyzafuji troji paprsky: heliove atomy, elektrony a elektromagneticke viny.

Jsou to paprsky hojive v rukou opatrneho a zkugeneho lekate odbornika, ale pki nejmenk neobeztetnosti i vratdici. Jsou proto take skryty v nepropustnem olovenem tresoru. Byla take ueinena vaechna opatteni, aby bylo na nejmengi miru snIteno osudne risiko pro lekate a oktkovatelky.

Lekafi budou miti po race obsahlY arsenal pro potirani nadora. Videli jsme laboratote na pfesne aplikace radia: voskove mulate, konstruovane pfesne podle tvaru ohrokne easti tela; inhalatoria, kde bude vdechovan v pfesnYch davkach podle lekalskeho pfedpisu radiovY plyn spolu s kyslikem; radioaktivni kcupele, takte2 pfesne odmefene a koneene radiove bomby, ostfelujici soustfedene napadenou das organismu. K tomu pfistupuje jeate kombinovane leeeni s therapeutick'm rcentgenem a nezbytne chirurgicke zakroky.

Nejtetk operate budou ov gem provadeny na chirurgickem oddeleni nemocnice, ostatni vaak ptimo ye vlastnim operaenim sale, vybavenem vSemi vymotenostmi modern! chirurgie. Budolt zde vaak potirany nejen nadory, zhoubne i nezhoubne, ale budou zde ledeny i jine choroby (revmatismus, ischias, lupus, stavy po mczkove chfipce atd. atd.), u nicht' mute konati divy jeate radium.

Avgak mozkem radioleeby bude vYzkumny astay. Tady budou hledany nova cesty. Odtud se budou Sifit vedeckYmi publikacemi i lekatskYmi kursy vYsledky eeskoslovenskeho vedeckeho badani do celeho sveta. Zaujima. cele !eve kfidlo 2. poschodi a skrYva, ye svYch laboratctich mnoho podivuhodnYch zakizeni. NejpcdivuhodnejSi a nejblahodarnejk z nich bude ovgem laboratot, kde bude serologicky vygetfovana krev onemocnelYch nadory a to jests &iv net se nador projevi zjevne. Jelikot bude toto oddeleni sloutit nejen vede, ale i air`si vetejnosti, a jeliko2 je katdY nador tim snare a jisteji vyleeitelnk, cim dfive je objeven, meli by toto serologicke oddeleni vyhledat y eas nejen Pratane, ale na pf. i ti venkovane, v jejich rodine a mezi jejicht pkedky se objevily zhoubne nadory.

Leeba bude ovaem i ambulantni. Rada ptivetivYch eekaren bude sloukt pfechodnYm pacientam a jedna z nich i prirvodcam deti, ktere budou nuceny vyhledat pomoc Ve tfech poschodich pak bude umistena vlastni nemocnice.

Tak dlouho se chodi se dtbanem pro vodu, as se pfinese pivo.

* * *

ido rychle dava, pak nadava.

Ve stkedu, dne 15. dubna 1936.

Finaneni nwava uge Hlavniho Rack.

Piti.JE/V1 OD ZA MESiC 114E/EN 1936.

Aid Den Za D. 0. Na cmir. H. ft.

1. 10. leden, Unor 5ke.62 14.40 2. 16. bkezen 15.80 7.40 3. 17. imor 32.12 .45 4. 21. *nor 2.70 226.98 14.10 5. 17. bfezen 1.80 3.25 6. 24. bfezen 1.00 70.35 25.35 7. 14. unor 151.52 35.50 8. 21. unor .80 1.50 84.90 9. 18. bfezen 2.26 231.24 69.50 10. 18. unor 1.20 139.83 42.55 11. 12. unor, btezen 1.00 83.79 14.65 12. 12. *nor 31.05 11.95 14. 5. leden 48.54 1.35 14. 10. unor 47.86 1.35 15. 30. btezen 3.90 144.13 38.95 16. 17. bkezen 66.12 22.10 16. 19. 1 dlen 18.35 17. 12. btezen 3.30 414.42 105.00 18. 12. btezen 176.89 6.40 19. 25 unor 9.7.41 1.35 20. 2. leden 1.70 786.97 9.00 20. 31. unor 1.70 301.21 9.00 21. 2. unor, btezen 88.25 13.50 22. 10. bfezen 11.45 45.15 23. 12. btezen 119.84 43.75 24. 21. unor 32.07 566.26 36.00 25. 17. unor 9.96 328.82 19.75 26. 6. *nor 1.20 55.81 27. 23. Uttar 104.04 39.50 4.50 843.04 28. 2. unor 9.90 1.80 226.09 29. 5. (mot.

10.85 2.25 .20 65.39 30. 3. unor 31. 21. unor 76.55 23.59 10.50 32. 18. unor .60 106.16 25.55 33. 20. *nor 28.44 .45 34. 17. btezen 99.07 5.25 3.40 Z5. 13. unor 11.81 36. 2. 1 Glen 8.73 36. 9. 1 Glen 6.10 38.71 .20 37. 20. bfezen 21 20 38. 29. unor 6255 2.60 116.90 40.50 39. 17. unor 58.30 2.74 246.19 40. 17. btezen 94.24 30.45 41. 17. unor 79.65 13.75 42. 12. unor, bkezen 47.44 11.00 44. 29. fluor 142.32 45.40 45. 12. unor 90.70 7.18 46. 31. leden. unor, bfez. 4.92 296.12 15.10 47. 24. unor 30.60 5.00 117.59 48. 17. btezen 9.00 1.70 189.49 49. 18. unor 13.65 .90 78.27 50. 20. unor 5.25 63.59 1.90 51. 20 unor 2.35 1.60 225.33 52. 14. leden, unor 50.60 11.34 332.00 54. 2. prosinec 71.21 19.95 3.00 55. 17. bkezen 4.35 2.60 50.37 56. 17. unor 53.70 1.95 57. 6. unor 14.05 41.25 58. 18. bkezen 2.90 23.70 59. 30. led.. unor, bkez. 10.00 54.07 60. 12. dub., kvet., derven 9.69 60. 16. 1 Men 11.90 69.00 1.80 61. 6. unor, bkez.

3.45 35.53 1.80 62. 19. unor 35.10 2.00 162.27 63. 23. btezen 4.35 50.20 18.25 64. 16. unor 22.35 84.45 .60 65. 16. bfezen 14.90 90.30 66. 18. unor, bfezen 37.00 128.27 67. 17. btezen 38.35 1.70 184.73 68. 17. unor 17.20 .80 110.00 69. 20. *nor, bfezen, 29.40 1.54 171.03 70. 10. bkezen 18.35 1.00. 63.86 71. 19. bfezen 89.16 31.10 .20 72. 17. bkezen 11.45 53.72 73. 13. btezen 7.00 84.42 74. 18. do pkedu p1.

6.'75 38.60 75. 19. unor, bfezen 52.64 1.50 1.00 76, 24. *nor 1.50 45.30 77. 17. leden, unor 4.12 81.12 15.20 78. 19. unor, bkezen 2.10 80. 10. unor .20 62.96 42.60 81.13. unor 1.40 149,12 82. 4. pros., leden 2.75 35.73 82, 29. unor, bkezen 2.95 10.98.

Strana 7.

VESTNilt

84. 9. *nor 85. 16. bfezen 86. 29. unor 87. 2. leden 87. 31. Unor 88. 29. Unor 89. 13. bfezen 90. 12. bfezen 91. 24. btezen 92. 13. Unor 93. 5. Unor, bfez.

94. 6. bfezen 95. 12. btezen 96. 29. imor, bfez., 97. 14. bkezen 98. 12. unor 99. 13. bfezen 100. 4. btezen 101. 12. bkezen 102. 23. leden 103. 6. *nor 104. 21. btezen 105. 16. unor 106. 3. led., unor, bfez.

107. 13. bfezen 108. 23. unor 109. 21. prosinec 110. 2. unor 110. 18. btezen 111. 13. btezen 112. 13. btezen 113. 17. bfezen 114. 14. unor, bfezen 115. 29. 2 &en/ 115. 31. 1 Glen 116. 12. *nor, bfez., 117. 30. likezen 118. 3. unor 119. 25. bkezen 120. 20. btezen 121. 4. bkezen 122. 19. btezen 123. 12. unor, bkez.

125. 13. unor 126. 18. btezen 127. 25. unor 128. 12. bfezen 129. 17. btezen 130. 6. leden 131, 21. leden, 131. 23. unor. bkezen 132. 17. bfezen 133. 17. unor 134. 17. 4 dleni 135. 6. bfezen 136. 12. unor 137. 17. btezen 138. 12. bfezen 139. 12. bfezen 140. 23. bfezen 141. 3. btezen 142. 16. unor 143. 17. bfezen 144. 30. btezen 145. 4. btezen 146. 14. bkezna 147. 14. bfezna 148. 12. unor 150. 4. bfezen 151. 25. btezen 152. 13. unor, bkez.

153. 23.

153. 18. btezen 155. 30. unor, bkez., 156. 30. (mar 157. 19. bkezen

226.63 11.25 5.41 10.60 5.40 63.13 5.40 313.90 5.40 66.09 34.70 448.52 18.70 53.05 9.30 27.83 44.00 6.50 195.29 17.55 9.82 243.59 8.40 83.20 14.50 24.75 1.40 138.99 13.50 41.75 .40 75.80 15.05 18.59 86.58 1.80 1.65 59.29 8.10 25.25 10.55 31.38 8.65 41.45 1.05 51.25 .80 1.20 53.40 8.85 33.50 .20 1.35 114.25 2.20 314.86 19.40 25.95 80.88 7.80 8.31 144.78 9.05 3.30 65.96 16.50 67.91 9.85 .40 31.69 29.15 7.00 160.78 2.20 28.87 16.90 110.22 21.30 9.00 15.20 93.40 8.90 27.14 1.06 2.55 26.81 1.85 2.95 12.25 23.70 51.31 14.75 1.60 10.75 38.43 12.45 104.30 .60 39.63 78.11 3.00 3.20 23.65 9.95 28.80 1.20 11.65 3564 1.90 12.45 97.95 524.33 6.60 15.00 28.96 7.60 22.16 6.45 83.84 1.98 155.20 18.45 57.80 1.40 .60 32.90 19.59 5.70 55.31 17.50 10.85 27.35 18.40 5.40 .60 -41.45 13.15 7:75 6.62 114.63 .40 48.65 .15,50 5.45 15.23 19.55 5.70 67.97 58.45 10.45 4.35 10.63 .50 9.90 5.44 253.26 1.20 4.52 3.90 38.79 6.25 5.65 42.02 4.65 --6.00 1.30 10.23 3.70 2455 2.40 20.11 3.45 33.11

5.37 10.69 .60 .60 .60 19.90 1.50

$370.59 16,829.05 2,164.75 1117.11LED Pitinft A. VYDANI ZA

111ESiC

BREZEN 1936.

Mein

Od Mat na umrtni Splatky hypotek Sp/atky pitjeek certifikatil Uroky z ptgek certifikatil Uroky z hypotek Uroky z bondu Najemne z majetku Splaeeno za praci v pfijdkach Vracena clan

$16,829.05 3,573.43 527.80 1,360.39 3,593.95 3,080.00 198.88 105.74 27.69

7,811.79 800.00

Splatky Splatky bondfl (vYdelek)

$37,908.72 Celkem 29,050 30 Hotovost z minuleho mesice Vydani $ 7,794.62 Na umrtni Na umrtni nedospelYm &diets= 338.56 Urok 148.08 Na umrtni neciospelYm 327.00 Na umrtni pd. up certifikaty 16,150.01 Pujeky hypoteeni 12,880.00 Bondy 806.94 PkeSlY . nrok na bondy Ptijeky certifikatfi 7,102.00 Zalohy jednatehl 907.76 119.00 Lekakske prohlidky 290.85 Comm. novi eleni 20.00 Vracen firok z piljeek certif.

649.05 Opravy atd. na majetek 129.98 C'estovne na bendy 19.83 Pojisteni proti ohni na majetek 20.08 Prohlidky na majetku 11.29 Pravni na hypoteky 9.00 Pravni na majetek 10.90 Pravni na bondy 108.77 Splatka za praci v piljekach 4.15 Telefon a telegramy HOTOVOST V BANKACH Pkijem na Hl. Bad Od kadil Hotovost z minuleho mesice

$19,111.15$2.164.75 828.89

$2,993.64.

Celkem Vydani Najemne z Ukadovny $ 30.00 4.35 Telefon 40.18 Potitovne 5.30 Elektkina 21.00 Potkeby v Utadovne 21.00 Pdvoleni cd oddeleni pojiSt', Austin 280.37 Cestovne 687.50 Slutine Ukedniku 75.00 Slutine; vYpomoc 328.68 Vestnik, 6,068 odberateln .66 Vestnik, poStovne 2.00 Notak $1,497.60

Mt-VA U POKLADNIKA DETSKY ODBOR. Piijem Pkijem od Mar Urok z bondil Hotovost z minuleho mesice

$ 370.59 82.50 1,960.93 $2,414.02

Celkem Vyclani Uspory Comm.

Hotovost 11 bondti

$

28.32 4.00 2,381.70 10,800.00

$13.181.70 MAJETEK PREMED MAJETKU JEDNOTY. $1,367,515.94 Ulogeno ✓ bondech 1,107,517.02 Ulotieno ✓ pUjekach pozemk u 308,798.35 Uloteno ✓ ptjekach certifika to 198.555.70 Ulotieno ✓ pozemku 19,111.15 Ulotieno ✓ bankach 10.00 Ulotieno za meter 1,647.53 Ulotieno u jednateld 1,497.60 Ulotieno u pokladnika 13,181.70 Uloti,eno ✓ detskem odboru Celkem Dluh nedospelYm dediciim

$3,017,834.99 30,529.32

$2,987,305.67 MAJETEK Jsern s bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 31. bkezna 1936.

LETECK' VYNALEZ. V kongresu byl ptedlotien navrh zakona, kterY ádá finaneni podporu pro vynalezce Hardina z Greenville. Hardin vynalezl vzduchokombinovanou s letadlem a tvrdi, Ze je to nejbezpeenefSi letadlo. Zejmena pkistavat se da s jeho strojem lehce i za nejteMich okolnosti. Odbornici se vyslovuji o vynalezu pilznive.

6trana 8.

fitedni Organ Slovanske. Podporujici Jednoty Stitn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Am). elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOU(KA— EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO ., West, Texas Piedplatne 65c roene. Do ea/4 vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tjtadovny, Fay etteville, Texas.

Vetkere clopisy, ptedplatne, oznamky, budlet adresevany na Vestnik. West, Texas Vestnik haQ the lar g est circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Bud'me na strati! Loni uvedli jsme na tornto mist* tajne vedeny Utok na bratrske pod-; pUrne spolky, podniknutY v zakonodarnach nekolika statt, jeho snahou je zdaneni bratrskych organisaci. Politjkati misto tadouciho tetteni s penezi poplatnictva vynalezaji nove a nove politick* "dtaby", na net neni Uhrady a pakcuSi se proto o nalezeni-tdroje ptijma novYch, j et by y e zpilsobu dame nalotily na spolky nevYdeleene, na bratrske podpiirne organisace. Ve statu Illinois dne 13. btezna t. r. guverner podepsal zakon, dle nejt nektere spolky v Illinoisu dosud ptisobici budou zrueny, jine donuceny k sloueeni, mnohe pak budou nuceny zdokonalit svoji ptsobnost, aby delily konkurenci. Zakonem tim budou pry famrtni poplatky mnohYch jednot zvykny.

(Zde je patrnY zasah pojitt'oven, kterYm poplatky bratrSkYch jednot nebezpeene konkuruji). V Oklahome ut dva roky pokouti se skupina advokatil na svtij nakiad vyhrati talcby na tadu bratrskYch organisaci ye statu neinkorporovanYch, net uvniti jehO , hranic obchod provozujicich na obnos dani za celou dobu sveho ptsobeni v Oklahome. Bud'me proto na strati! Nate Jednota jako fine path do spoleencsti nevYdelednYch, konajicich poslani humanni, podparne. , Staty nalehaly na bratrske spolky, aby byly solventni (dostojne) a inky zakonitou zalohu, vydavaly pojistky s vYhodami, fake poskytovaly pojittovny. Nyni obratili a poutivaji to proti bratrskYm organisacim. V natem Texasu mame zdroj novYch dani v bohatstvi ptirodnim: olej, plyn, sira a pod. Kdyby se flak soloni usnesli na rnetenem zdaneni tohoto ntasneho ptirodniho bohatstvi — vYnos staeil by na ithradu statni matinerie, vYplatu starobni pense, umotovani statniho dluhu.

Na slovieko. Je velmi dffletito, bychom v nastavajici piedvolebni kampani tadali od katdeho kandidata do statni legislatury jeho stanovisko ohledne zdaneni oleje, plynu a siry.

Dnetni btemeno zdaneni je ut nesnesitelne, thstatisic starYch mute a ten vyekava horeene na . $15 mesieni starobni podpory, zakonem site schvalene net nasledkern prazdne pokladny dosud jim neposkytovane. Mezi 60 at 93 procenty vytetenYch mineralti jde na trh mirnostatni, dill zdanenim techto produktii jich cena stoupne, avSak 60-90 procentne bude zaplacena cizinou. Statni pokladna ziska- pkimetenYm zdanenim cleje, plynu a siry skoro 100 milione dolaru roene. Timto naskokem dosavadni zaplatovani statniho schodku bude zastaveno, stat ziska pottebne fondy, pensiste jich pkidel a chromna vetaina daneplatcil pozvcinou itlevu na danich. Je to motne?

Zajiste! A zarudene. OvSem, do zakonodarny tieba zvoliti zastupce — lidu. Nikoli rilznYch Nevolte tkole odrostle chasniky, neznajicich Hvota., postradajicich zkutenosti scudnosti. Kdo ma g.troke lokty, velkou "hu.bu", dryaanicke napady s, pinny, nemusi bYti oby600 0,10 neni zpOsokiiSlu h pact zA

VtSTNiK konociarne. Take se katdeho kandidata, on pohliti na otazku zdaneni ptirodnich zdrojt a tadejte zavazek, ze bude chraniti vase zajmy, zajmy tirokych the lidu.

Alasaryk odeg el s prekdentskeho mista picekrasne; necht' se diva na nas jest* dloidio a zije v nas navidy, podoben muss z baje, jent samcten svitil pOehodni bloudieim na cestu.

Jelic pochoderi po nem rortibajk jini. Dr. Mb. Plata k.

Co tikaji Rooseveltovi prctikan•idati? Senator Borah slibuje provedeni techto opatteni: podporovani nezamestnanych spolkovou vladou; vyrovnani rozpoetu tkrty ye vYdajovYch polotkach; podpora zemedelstvi omezenim monopolii; ochrana domaciho trhu pted dovozem cizich produktii; ptesne dodrtovani hranic pravomoci federalni vlady, jak jsou vymezeny dstavou a vzdalovani se vtech evropskych zapletek. Guverner Landon ptedstavuje se voliedm timto programem: obnoveni a yery k &en a k dolaru; opatieni prate nezamestna.nYm; zlevneni administrativy peee o nezamestnane; boj proti Rooseveltove akci "noveho &Mu", protote z yYteni statniho dluhu bilionovYmi pujekami je velmi nebezpeene a vedlo ke zmene statnich ptijmu; obnoveni vYnosnosti pady, vydani zakona o pomcci pti za.plavach a opatteni k zamezeni zemedelske nadvyroby, ktera stlaeuje deny; ptesne dodrtovani Ustavy. Frank Knox tads: statni pojitteni starobni a proti nezamestnanosti; vyrovnani rozpoetu; podporovani zemedelstvi; podporovani nej yyMiho soudu pti vYkonu prerogativ (prava ptednostniho), protote za Rooseveltova fitadovani uchranil narod pied fitednickou samovladou; ptisne provadeni zdkona proti trustilm; pronikave sniteni spra y -nichvYdaj;boprtzSnivladyo soukromeho Podnikani. — Naproti temto ptedvolebnim slibem veliky president Roosevelt ma program, kterY je namiten ptede- vtim proti zastaralYm bodum spolkove Ustavy, ktere davaji soudfun east() az nebezpeene rozsahlou mot, jak jsou toho dokladem neda y yyttiho soudu o zakonech "no--no alezynej vett° tidelu". President dale tada, boj proti nekonee'ne inflaci, avtak opravneni k dark devaluaci dolaru; darai vyplo.ceni podpor nezamestnanYm z prosttedku spolkove vlady; dalsi a dame k ziskani prosttedku na yYpomoc nezamestnanYm; dark vyplaceni podpor farmatum za omezovani produkce; poukti 500 mil. dclarti roene na vefejne prate, na talesnovani a poskytovani prosttedka na uskuteeneni projektit obrovitYch vetejnYch praci, jako je pritplav na Florid*; pojitteni proti nezamestnanosti; zostteni vladni kontroly soukromeho podnikani; posileni armady a lod'stva, pit tom vtak opatrnou a zdrtenlivou zahranieni politiku a kontrolu tiverove politiky bank spolkovou vladou.

Nebude revoluci, nebudou-li je chtit zero* samy. Stalin dal americkemu noviriati R. Howardovi k poutiti svilj velkY projev o Porneru Ruska k demokracii, jent byl rozkten ruskou tiskovou kancelati. Howard se Stallna tazal, zda se Rusko vzdalto plant a .inyslit provesti svetovou revoluci. Stalin odpovedel: "TakovYch plant. a ihnysili jsme nikdy nemeVYvoz revoluce je nesmysl. Hada zeme, bude-li chtit, provede svou revoluci a nebude-li chtit, nebude tam tadna revoluce. Rusko chtelo provesti revoluci a provedlo ji. Ted' buduje bezttidni spoleenost. Tvrdit, ze my chceme provest revoluci take v druhYch zemich a vmetovat se do jejich tivota, to znamend tvrdit nee°, co neni, a co jsme,nikdy,nehlasali."

Zajimava, jsou slova o sodalisniu. Staiih --Pravil: "To, co je v Rusku; neni statni socialismus. Sovetska spoleenost je proto cka., ze bylo zruteno soukrome vlastnictVi Pokud jde o tovarny, zavody, pudu, banky a dopravni prostiedky. Na jeho misto nastcupilo vlastnictvi kolektivni (spoleene). Spoleeenskou organisaci, kterou jsme vytvotili, lze oznaeit jako sovetskou socialistickou organisaci, ktera, neni jest* *pine dokoneena, ale ye svein jade je socialisticka. Arnericka demokracie a sovetski soustava mohou pokojn6 g out6ilt, tart4 F ni gh se Yedle ,Sebe trVat

Ve sttedu, 15. dubna 1936. vtak nemide promenit v druhou. Sovetska -Soitstava se nezmeni vYvojem v americkem demokracii a take americka, demokracie se nezmeni v soustavu sovetskou.

Rusko doStane novou fistavu. Tato nstava zavede navy volebni tad. Volby budou provedeny na zaklade vteobecneho, rovneho, ptimeho, tajneho volebniho prava. Kandidaty postavi nejen komunisticka strana, nYbrt i rtizne spoledenske organisace, kterych je v Rusku na sta. Volebni pravo bude vSeobecne, protote vSichni obeani budou opravneni volit a volenu bYti, s vYjimkou tech, jimt volebni pray() ocinaly soudy. Po Uspechu revoluce v Rusku byly cltivejti tidy zbaveny vetkerYch vYsad. Zato dostala vYznaene vYsady ttida delnicka. Bylo to ptednostni zasobovani vetaim mnotstvim potravin a za levnejti cenu, ptistup do tkol, do vojska a do clastojnickeho sboru. Stejne tak hlasovaci pravo. Stalin soustavne rutil vYsady delnicke tidy a dospel tak ke spoleenosti bezttidni, Vyvrcholenim tohoto vYvoje bude nova ruska, dstava. ikaditm a krajanske vetejnosti ve West. — V nedeli 19. dubna student dettiny na texasske statni universite v Austinu se s yYm profesorem dr. Ed. Miekem sehraji v auditorium radnice mista West v 8 hodin yeeer krasnou, dosud v Texasu nehranou veselohru ,`Maminka se vzboutila" ,o tiech jednanich. Prve letotni vystoupeni studenta melo bYti 12. dubna v Robstown. Nasledkem onemocneni jednoho z iteinkujicich muselo bYti odloteno a tak ye West bude premiera (prve sehrani) pitsobive veselohry. Ned a v meziakti zahraje orchestr Slavic eisla obveselujici. Dostavte se easne, zajistite si tak sedadlo, iteast studentskeho divadla bude velika. Studenti si ji pinou merou zasluhuji. V mladeti jest nate budoucnost.

Nae Adolf Hitler zapomina. ViAce nacistil pcdie vSeho provadi osamoceni Nemecka, jehot se dle vlastnich slay neboji, jemut se vtak od sveho ptichodu k mod snatil stale zabranit. Dle rozboru londYnske situate vychazi na jevo, te LondYn nemitte nadale mastati na prostted testy mezi Berlinem a Patiti v domnele *lone rozhodeiho. LondYn se ptiklani k protinemecke strane. Hitler se dopustil to velke chyby, ze zapomnel na jednu podrobnost: v rode 1914 Nemecko vpadlo do Francie a do Belgie a ptinutilo spojence vest etyti leta krvavou valku. Nemecko nieilo nejen vojenskou silu spojencti, ale nieilo take hospodatske zdroje. Zaplavovalo doly a nieilo tovarny. Je jiste, ae kdyby Nemecko vyhralo valku, vnutilo by spojencum mnohem t yrdti podminky, net Nemecku ulozila versailleska smlouva. Nemecko prohralo a musi platit poratku. Mmecko musi take snesti, ze ti, kteti byli ptepadekdysi, z opa.trnosti dbaji, aby Nemecko znova nezaealo. Na to, jak se zda, fitskY kanclet Hitler zapomnel! esk7:, cvieitel (teach) footballu ma dobrou ptilektost ziskati misto pro ptati akoini rok na vySsi tkole ye West. 0 dark informace te na: Vestnik, West, Texas.

DravY tivel trial stanck fadu S. P. J. S. T. v Buckhclts. Smutna zprava oznamuje se z BUckholts, kde v patek ve 2 hodiny rano oheii vzniklY z nezname ptieiny stravil sin mistniho tadu nakho Bratrstva, jednu to z neivettich. Shotelo vtechno at do zaklad0. Blitti drobnosti nettesti ptineseme ptitte.

Lincolnova. Jest doKratka kandidatni bite ptipomenouti si — prave ted' pted jak kandidoval ye svem 23. rote. tivota .do sboru zakonoclarneho Abraham Lincoln. Pronesl tehdy auto "cbsahlou" fee: "Panove. a spoluobeane! Ptedpoklada.m, to me znate.

Jsem ponitenY Abraham Lincoln. Natele me abych kandidoval do legislatury.

Muj politicky program je kratkY: jsem pro narodni banku, pro soustavnou vnittni kolonisaci a vysoka cla. To jsou moje zasady. Zvoliteli trine, budu Yam povdeden. Ne-li, bude take dobte." Hlavni bylo, b Lincoln iivot v6noval pilot pro, narod, malo e ni — jell() tiinV rduvily lePe,

Ve stfedu, 15. dubna' 1936.

Slavnostni dny Enniskeho Sokola, miriula nedele a pondeli byly dva velke sva,tedni clny pro Telocvienou Jednotu Sokol Karel Havlieek BorovskY — Ennis, Tex., ktery slavil otevieni nove, dtvrte uz Sokolovny. Cila agitace organizaeniho vYboru vyvrchelila v mimotadnY aspech. kterY pfedstihl veechno oeekave.ni. K sokolskemu svatku se sjeli hoste z West, Dallas, Fort Worth, dokonce at z Tuxedo (br. Neuman s rodinou). Osadnici pfirozene tvotili kadr navetevnika a byli tu sousede, pfatele, pfiznivci myelenky Tyrgovy veech mistnich tabora.

My dorazili ku hnizdu sokolskemu ye dve hod. odpoledne. Zrovna na Cas, bychom si mohli novY stanek dobfe prohlednouti pled zahajenim slavnosti, stanovene na tfi hodiny.

Budova rozmeril 45x85 stop, na cementovem zakladu. vznosna, vzdu gna ,majici tadouci poCet velkYch oken. Prteeli Celi k nove konkretove silnici, zadni budova rozeifena bodnimi kfidly, v nich na pravem naleza se v ptizemi vYeep, v prvem poschodi sborovna; na levem kfidle v pfizemi kuchyne, nad ni gatny pro herce, budoar pro damy. Pod jevi gtern dostatedne misto pro kuledniky, spitirna, skladigte kmenove scenerie. Elektricke osvetleni, savedene dle nejnoveleich metod odbornikem synem starosty Jaroslava Zazvorky intenYrem Jar. Zazvorkou, za,phata jest na 11nii Texas Power Co. a kona zamerne osvetlovani. Na jevieti nalezame velikou isolovanou sktiri pinou spojek, pak, podivnYch kontrolnich a bezpeanostnich zatizeni, jim pochopitelne nerozumime. Akustika Sokolovny je znamenita. Bylo nebezpeei, ze nova hmota (drcene s asbestem promichane dfevo, vyrabelie v rozlienYch tabulovYch vzorcich o rozlienYcvh barvach), pokrYvajici vnitfni stony, pak deka a vYeka dvorany ,poekodi akustiku (jasnost zvuku), novota se osvedeila, pfi programu i veeernim divadlu v nabitem hledigti bylo rozumet katdemu slovu. Nad hlavnim vchoclem budovy zafizena byla uvnitt prostorIA, do formy lomene podkovy keeena galerie.

Plany nakreslil a donor nad stavbou vedl br.

Karel Moudka. Jemu pomahali bratil V. HejnY a Frank Danek. Dojem nad celkovou budovou i vnitkni apravou pasobi moon& Ennisosada ma nyni tfi velke, krasne, moderne vybudovane spolkove stanky. Jsou ozdobou pfisluenYch facia, cele osade 'a potatmo nak texasske haluze. Nikoli by se jimi ennis gti honosive chlubili, Ci se ve staveni sini ptedstihovali, proste, oni pro kulturni, spoledenskY t* ivot na svou poeetnost pottebuji a take sobe zbudovali stanky dneenim potadavkam vyhovujici a chcete-li, representadni. Naleti mezi csadniky pfidinlive, hospodarne a zamoine.

Tfeti se blitila. Nadvoti zapineno automobily, jet fadili pofadatele bit V. TupY, Fr. LuCan a Rud. Hrnerf. Dvorana obsazena. Sok. orchestr notuje overturu a tit jde krasne vymalovana, opona vzharu a pied zraky obecenstva skytana jest pasobiva skupina — tivY obraz — utvokena cviCenci. Za potlesku pada opona, by se v jedne minute znovu vyhrnula a vidime nove skupeni: v palkruhu na jevieti rozestaveni borci a sokolice, pied nimi za pfedsednickYm stolkem zaujali mista po obou stranach starosty br. Zazvorky Cleni zakladajici — brat/1 K. Moudka, Fr. W. Peter, V. Lat.novskY sr., Slava Zazvorka, Jaroslav Houdek, Vaclav TupY, Vilem Boueka. Pfedstupuje hezounke deveatko, Mafenka Mouekova, milYm, jasnYm hlaskem pfedna gi peknou basnieku a prostYmi slovy ptedave, bratru starostovi klie nove Sokolovny. V zfejmem pohnuti kratirskY akt tento zpasobil rozbu geni srdci Toastnika — starosta br. Jaroslav Zazvorka, nejstark starosta Sokola pokud se tYka delky doby starostovani vita obecenstvo, dekuje za tak viditelne projevenou adast, podporu a pfizeri kraiana idei Tyreove, snaharn mistni Jednotv. nabada dlenstvo k daigi vytrvalasti, ne71etnt4 brae/ ocilly;44v6, noV stOos v7aec 011114 44eht,

VES'TNIK Pofadate/ organu v del gim prosiovu rozvedl terra TelocvienYch spolka je mnoho, ale Sokolstvo usilujici o eloveka volneho, silneho teem, duchem a srdcern, vyrostle v nejteteich dobach deskeho naroda, je na celern svete jen jedno. Zakoneil pak pi iporninkou: "v gude ye svem tivote hlasejme to jsme Cleny Sokola, kde do mysli vetepuji se ptime zasady a bratrstvi, o silnem tivcote Mem, duchem i srdcem, kde se 'eline nehledati ni zisk, ni slavu. Nage sokolske svedomi budit nam vidy nejvy g -eimsoudcem."

Nasledoval tupni vzdelavatel br. Franta StranskY sr. PfilehavYmi slovy ptipomenul pavinnost rodida, by dbali o zachovani na g feef a vedomi rodove pfisluenosti u svYch ditek.

Musime jiti svYm ditkam pfikladem, distym a spokadanYrn tivotem bYti jim vzorem k nasledovani. Sokol zve na g dorost do sve ochrany a gkoleni. Za t'upu Jitni gratuluje Sokolu Ennis k dilu zdarne dokonanem, slibuje bratrskou spolupraci i napomoc trvalou.

Br. Joe Vytopil Cte dopoledne "Special delivery" doelY ptipis od zaklaclajiciho elena br.

L. 0. Hoeka z Guy, v nemt projevuje radost nad nove dosatenou metou materske sok. Jednoty v Texasu, vzpomind bratry Jos. Houdka sr., J. Hertla, Jos. Herzana a Frant. Petra, ktefi opustili sok. hnizdo enniske, dokonavee svoji pout' tivotem. Gratuluje a dalei praci vyslovuje zdar.

Nasledovala eisla bohateho programu. Sokolice Libuee Pavelkova, zahrala krasne eislo na housle za pianoveho doprovodu pi. 01gy Krutilkove. Libuee ma neklamnY talent, slugnou pokrodilost v ovladani nejteteiho na.stroje, jimt jsou housle. Pani Botena Valeikova zapela svYm lahodnYm sopranem vlahou nagi piseri, rovnea doprovazend pianistkou pi.

Kurtilkovou.

Sokolice a talentovana, hereeka Libu ge Petrova pfednesla procitene sokolskau baseri, pHjatou hluenYrn potleskem. RaznY pochod uvadi kariata. Zacvieili lehei prostna velmi zdaOdstupuji za hlahoiu pochodoveho temp, a nesleduji je sokolice, ktere pfedvedly v malem podtu ukazku prostnYch, chystanych pro na g CeskY den v Dallas. Sklidily za pfesne zacvieene eislo velkY potlesk. Cv'ei se na hrazde.

Pfekvapuje pokrok borca novadka. Dallagti co stark. otu gili a pokroeilefei cvidenci udivuji mnohe ze svYmi slotitYmi a telkYmi ukazkami dovednosti cviku natadoveho.

Osm part dill d ye kolony v no.rodnim kroji pochoduje k nastupu pro tance slovenske besedy. Sokolice maji krasne kroje, bohate vYgivky na lemu rukavca, na zasterce, tivatku, hog i dlouhe derne spodky, bilou kosili, gerpu kolem pasu — kosarek chybel a astroj vlastne kamuflatoval kroj narodni. A ut sverezne, misty tarne melodie doprovodu rozlehaji se dvoranou, "deveata v suknici rude, gvarni gohaji v eigmach" ( dle slov BezrueovYch) piedvadeji pestrost, malebnost, vervu a bujarost tance lidoveho. Osm hezounkYch, tivotem kypicich pare sledovan je behem tance etyt addilu slovenske besedy pfimo ladne. A odmenen bouflivSm potleskem. Po 15ti minutove piestavce stejni tanednici tanei 6eskou Besedu; tanei ji dle nove apravy a skoro bezvadne.

Zase sklizi pochvalu. Timto eislem pofad slavnosti byl vyeerpan. Nasleduje vzajemne, zabava, seelYch se pfatel, nektefi ubiraji se k yevetg ina domacich odjitcleji k "poklizeni" v hospodatstvi.

Na veeerni divadlo dostavila se navgteva skutedne obrovska. Hlediete bylo zapineno do nejvyg ei kapacity. ftady opozdelYch navetevnika musely se spokojiti stanim. Maji tu vybornY kroutek dramatickY pod vedenim zkueeneho divadelnika bratra Joe Vytopila. 0mezenost mista nedovoluje podrobnY referat pekne sehrane veselohry, ktera mela naprostY aspech. Vedle osvedeenYch herca Joe Vytopila, mantela Wesley LatnovskYch a Stan, Houdka, mlade sily — V. Herzan, Jar. LatnovskY, Libug e Pavelkova a Libu ge Latnovska slibuji do blizke budoucnosti mnoho. Maji nespornY talent, evlaclaA 6ettinu spritvne, jsau na jevlitt, hybni, pcylin4ji si nenileen6 t, j, hraji Stireiy 4jx a lilavni poPtdavel{ ftloh

Strana jsou to zjevy sliene, junaci pak " gikovni". 0beeenstvo behem hry nevychazelo ze smichu a veselosti po divadle nasledovala taneeni zabava.

V pondeli veder byla potadana taneeni veselice, ktere, mela znovu velikou navgtevu.

VYznamne, slavnost enniskeho Sokola mela zasloutenY aspech moralni i finandni, na kterou pitemne vzpominky utkvi trvale v pameti nejen elenstvu nYbrt i adastnikam.

HOSPODAESTVI V HABESI. Je dosti tetko udelati pfesne zavery o hospodafstvi v Habe gi. Zemedelstvi je zde pomerne velmi primitivni a dostaduje sotva vlastni spotkebe. Pause produkce kavy umothuje vyvoz, mnohdy at 20,000,000 kg. Dornaci bavlna je pestova,na na severu a je take zpracovana v tuzemskYch pfadelnach. Slab pramysl, kterY je soustfeden ponejvice kolem Addis Abeby, je vetknou v rukou cizinct. Jsou zde zavody na vYrobu oleje, mYdla, testovin, pivovar (pod nemeckYm vedenim), kterY snail znadne dovoz piva do Habeee: Mimo to jsou zde vyrabena lana, tapety, orientalni koberce a jine zbota. Nejvetei procento pramyslovYch podnika tvofi velke pily, ktere zpracovavaji nesmirne bohatstvi lest na jihu a v okoli jezera Tana.

Mimo kavu, kate a kotieiny, vdeli vosk a maslo, jsou vYvoznim artiklem pgtrosi pera a slonova kost. V dovozu je na prvnim miste pcdle vahy sal a podle ceny tkaniny (bavinene latky).

Budoucnost zeme je zaji gtend mot-ne„sti mnohonasobneho zvY geni tetby surovin a minerala a motnosti velkeho odbytu pramysloveho zboti. Dosavadni tetba zlata (rYtovanim) je terrier. bezvYznamna. Za to taloa platiny v Kaffe, kde se vytetilo v loni) na 200 kg, slibuje pane vYsledky. V zemi bylo zjieteno dostatek mist, vhodnYch pro teteni teleza a medi, a na mnoha mistech jsou uloteny bohate zasoby uhli jak eerneho, tak vysoce hodnotneho hnecleho. Odbornici-mineralogove tvrdi, ae zeme chova velke mineralni poklady — petrolej, draselnate soli atd. Na nekolika mistech jsou take naleziete diamanta. Pro vyutiti v geho pfirodniho bohatstvi stoji v ceste pouze neptizniy e pomery pro vybudovani spojovaci site, nedostatek kapitalu a schopnYch pracovnich sil.

MRTVI — ZACHRANCI iIVOTA.

Ve "Foliu" sdeluje dr. Rath o metode ruskeho prof. dr. Judina, kterY provadi transfuse krve z mrtvol. Prof. Judin je pfednostou chirurgickeho oddeleni Skifasovsky — astavu pro prvni pomoc, kterY dnes se 160 lekati a 78 auay pro nemocne bdi nad celou Moskvou. Podstatou jeho metody jsou pokusy na zvifatech.

Psi, kteil vykrvaceli at na 7 procent haemoglobinu, byli rychle a apine pfivedeni k tivotu transfusi krve z mrtvol.

Poclrobne pokusy v laboratofi ukazaly, ze krev skuteOne, tak jako mnohe jine telesne tkane, pfetiva smrt organismu a te v prvnich hodinach po smrti zachovava svou schopnost pkenag eti kyslik. 23. bfezna 1930 provedl ve yelikem poetu zdatilYch pokusu na zvitatech Judin na intenYrovi, kterY po pokuse o sebevratdu byl doclan jit v bezvedomi a bez pulsu, po prve transfusi se 420 ccm krve, pochazejici od zraneneho, kterY nekolik hodin pied tim zemfel. Pokus setkal se s pinYm aspechem. R. 1930 bylo provedeno sedm, r. 1934 jit 705 a v minulem roce jit vice net 1000 transfusi s krvi mrtvol. Jake zdroje krve poutiva se pouze hie zemfelYch osob, v prvni fade obeti poundnich &att. Krev pied poutitim je podrobena pfisne kontrole a odnime, se 2 at 3 hodiny po smrti. Pramerne mnoastvi ziskane krve eini 1 a pal litru. Krev uklada, se v sterilnich tmavYch lahviekach v obyeejnYch lednicich a vydrti at 30 drii. Moskevske depot krve, ktere udrtuje na sklade veechny potfebne skupiny krevni, nezasobuje jit jen hlavni !nest°, nYbrt cloclava krev letadly a drahou i na vzdalenosti tisice kilometre. Metoda sleduje pfani, stati Fe nezavislYm ad krvodarce, ktereho nelze vtdy .pltamtlt6 zastihnentl. V eizln6 pot} l y4 9e thtg metody pvge 1,1 Argentin&

Strana 10.

VESTNiK DOSLOV.

KVET

Dive' roman. napsala Marie Kyzlinkova.

(Pokraeovanl.)

ANi Marketa je vtak upokojila.

"Zustanente jejimi dra,h3imi tetami a dovolite-li, budete jimi i pro nos. Nedovedeme yam slovy podekovat za vtechno, co jste vykonaly prO me dite, ale do smrti vam budu vdedne, a budu se za vas modlit. Heda i Marketka" zfistanou stejne jette u vas v pensionate: Nikde by nebyly tak dobie pfipraveny pro divot!"

"A Hana — ei Marketka zustane piece jen nati dediekou", prohlaslla s uspokcjenim Anna Erbenova. "Heda se s ni nemusi o nic —jen o vati lasku! Vid', 2e mom pra ydu, Martite?" '"ry in vzdycky pravdu, Anno!" pravila Marie Erbcnova, durazne, ale tentokrat bez ironic. "Hana zustane sluneenim paprskem natcho stati. Pflpada nine jako eist3"7, bil3"7 kvet. A my d y e jsme ten kvet vypestovaly a budeme jej dal chi-atilt!"

"BilY kvet!" iekla pcmalu Anna, hledic na zlatcvlasou hlaviOku sve drahe schovanky. "Je to dobre ptirovnani, Marutel- Tentokrate mat zas ty pravdu!"

P

R. F. VOJitt.

Loutkifova Schovanka Diva rominek (Pokradovani) Na obec.

YLO ke konci podzimu.

B 8edjr, chmurnY soumrak se snatel do kraje ze zachmufene oblohy naposled probleskly sirove 2lute p aprsky unaveneho slunce. Na chvili p ronikly, aby se eget schovaly za tedou clonu mraku, pinS7ch (lett& Ale neprtelo jig . Z brazd, z ptikopil i rozje2denYch test. pinYch Apinavy. ch kaluti, ditelo vlhko a chlad.

Umokle stromy trdely mrtve a unavene podle testy, a vetrem se chvejici vetve ztetelne se zatezavaly do zsinale oblohy. Na obzoru se rSr sovaly tmave lesy, jejich barva splSrvala v dalce s tedivou oblohou. Celt' kraj dYchal neskonal3im smutkem, jej toile lety vran jette zvettovaly.

Po rozmokle ceste se ubirali dva chodci — mu2 a (levee. Kraeeli rychle, jako by pospichali pied dettem, tkeba2e ji2 byli promokli. statiV padesatnik, jehot prYniky ozdobene, eepice prozrazovala obecniho stra2nika, kraeel stale o nekolik krolth napied, opiraje se ph kahlem kroku o silnou sukovici a pokuiuje z kratke umoulane clSrmky. rake, okovane boty mu dovolovaly, 2e se nemusil vyhStati louzim. Zato devee, jdouci podle jeho boku, prozrazovalo ji2 fmavu. LehkS7 kabatek, chatrne taty a tpatne botky napovidaly chudobu a bidu. Jen eervenY obtceenj7 okolo krku, byl jedirn.:7rn teplSim kouskein odevu a jakSrmsi naznakem leptich dab.

Devoe pokulhavalo za mu2em, sotva mu stadie.

Sli mlaky.

Stra t. nik vzpominal na domov, na teplou jizbu a pfal si, aby ji2 byli u cile. Devoe nevzpominalo niOeho. Neteene pohli2elo do strni vajici se krajiny. Nemohlo ji2 mysliti na to, co bylo — a byly to same smutne mytlenky — nS7br2 na to, co pfijde: novY. domov. S po eatku po mateine smrti se toho strachovalo, ale ted' si ji2 pfalo, aby se ten neznamS7 kruh oteviel, aby bylo zbaveno mueivS7ch doha-,

Hana-Marketka a Heda zustaly v Erbenove do ostnnacti ron.

Byl to das play ttesti a radosti, pilne prace i sladkeho odpoeinku.

Detstvi bylo za, nimi, ale jejich divot nebyl proto mono krasnSi. Nadetla jim doba rfdovych sntl a slibnYch nadeji, doba touhy po novem, neznamem ttesti a po vysokem 21votnim V to (-lobe si nebyly jen ptitelkynemi a sestraml, ale i davernicemi, nebot' si svetovaly tajemstvi svSrch srdci, ona potetila tajemstvi prvni 16,sky!

Hana-Marketka shledala tot,i2 jednoho dne, ke ma rada Pavia Kalouse docela jinak, ne2 jako pkitele nebo kamaro.da.

Pavel byl tehdy uk, profesorem na hradeckern gymnasiu, ale pti svSrch zajezdech domfi po ka2cle si u2 nalezl piihodnou chvilku, aby se setkal se svou bkvalou 2akyni.

A pak jednou o prazdninach, kdy g HanaMarketka ptijela ke svSrm tetam uz jen no, navttevu, dodal si odvahy a pniadal ji, aby se stala jeho 2enou.

Rdic se rozpaky i ttestim, svolila k jeho 26.dosti a on jette teho2 dne po2adal tety Erbenavy o jeji ruku.

Svolily, ale doporuOily mu, aby si zajel-pro souhlas i do Budova k Haninjm rodieum. Nabidly se, 2e pojedou s nim i s Hanou, a jejich nabidka byla ovtem vdeane ptijata.

Ptimluva tet ErbenovSich samortejme staOila, aby v Budove bylo hned oslaveno zasnoubeni mlade dvojice.

Detli na rozcesti k boZim mukam, kdy2 mu2 pkerutil Litho.

"U2 budeme doma. Sebehneme lesem doh). — a uvidit svuj no14 domov", prohodil a may]. hall k doline.

Device pohledlo nazna6enYm smerem, ale nepromluvilo. Jen fiZeji se zahalilo do chatrneho kabatku.

"Je ti zima?" povtiml si prtivodce.

"Neni", zateptalo device a ptidalo do kroku.

Pcmalu schazell do fivalu a brzy vkroeili do borcveho lesa. Dalo se znovu do dette. Brzy spattili dotkove stiechy s bilYmi podezdivkami, ktere se ostke odraely od tedive barvy krajiny. Nekolik vettich usedlosti vynikalo nad ostatni dotkove chaloupky, ktere byly rczlo2eny na svahu jako bile krabice.

DevOeti se otevtelo hrdlo.

NovY Domov!

Smutne vzpominky zliovu zalehly do jeho nitra. Bylo by se rozplakalo, ale vedomi, 2e se nesmi poddat, 2e musi vytrvat a stateene snatet vte budouci, dodalo mu sily, 2e patlaeilo slzy derouci se do odi. Ne2 se nadalo, minuli prvni chalupy. Zetefilo - se. Nepotkali nikoho. Deveeti to bylo vhod. Pfipadalo mu, 20 se vkrada nekam, kde bude na obti2, kde to, aekoliv za to nemohlo, a strachovalo se, ze mu 1 ten jednou vyetou. Byt' by si aby 1 za ten se mohlo txlvdediti.

Z techto neutetenYch mytlenek vytrhl je prfivodce, kterY nahle zaboeil se silnice k statku.

"Jsme na miste!" prohodil, otadeje se na dev6e.

"Tedy tu je snad novy domov", pomyslila divka., a pokud ji tem dovoloval y, rozhledla se po staveni. Ale rancho neshledla.,Musila za pravecicem, kterS7 j12 na ni volal, aby si pospitila. Vstoupili do sine, a odistifte si 0bnv, vet11 do osvetlene svetnice. Byla prazdnes.. Na prostem stolu bez ubrusu stela petrolejova lampa, ktera vrhala matne svetlo na start', eervotodivY nabytek. Starosvetska kachlova kamna ptijemne htala Sava vkroeili, vyeel z pfistenku starti, statnY mu2 a se zajmem se podival na device.

"DobrY veder, pane starosto, ua jsem tady a tuhle je to devae", hlasil strelnik, postreiv je pied sebe.

"DobrS7 veoer", pozdravila divka a s neklidem v oeich se zahledela na starostu.

"Nu tak, ty jsi Madlenka Hataeova?" zaeal

Ve stfedu, dne 15. dubna 1936.

Heda mela tehdy u g take va gnou znamost a site s Jaroslavem Novakem, kterY kdysi uplatrioval sve lekatske vedomosti phi Hanine zraneni na Byl uz lekatem, ale Heda se za neho nemohia provdati, pokud se nebude moci zatiditi samostatne.

Oekala veak ochotne a Hana — Marketka ji slibila, ge take ona s yrij stlatek odlogi, aby mohly miti svatbu ye stejnY den.

A posleze oncn den nadeeel — Byl asi prove takovY, jako yeechny dni ostatni, ale pro dva pixy mladYch mangebi znamenal mnohom vice, net pro ostatni smrtelniky.

Kdyg bylo pa hostile a rozproudila se give, zabava, vzpomnel si Pavel na jistY vYjev z Erbenova, kdy g tam po prve vyueoval jako yYpomocnY profesor.

Naklonil se ke sve genuke a iekl ji phtlumene o tajemstvi, ktere mu kdysi svetila Vlasta 2d'arska.

"Ted' ut bys ji neuhodila za podezteni, ses do mne zamilovala, co, Marketko?"

"Ty vie?" podivila se jeho gena, rudnouc rozpaky. ,`Ano. A byl jsem ti opravdu tehdy tolik protivnY. , i.e ses tak rozhnevala na Vlastu?"

Usmival se — a Hana-Marketka se smala s nim.

"Vie, Vlasta tehdy tekla, i.e pro pravdu se mela pr.avnejvic Tide hnevaji — a — a KONEC. du!" starosta a zadival se na ni soucitne. Ale jen okamg ik trval zpytavY ten pohled. Kdy g (levee uptelo nan sve hluboke, Cern& smutkem zastkene °di, obratil se k stra gnikovi. ika: "Promokli jste, Honzatku, zrovna takovY neeas!"

"Co pak ja., ale to zkusila," pravil Honzatek uznale, zavadiv pohledem o Madlu. Pate odlogil eepici, vytahl ze zariadti modrou, ritedni obalku a podal ji ptedstavenernu, ika: "Tady jsou holeina lejstra."

"Posad' se, a vy, Honzatku, take," pobidl oba starosta a plikrodiv k ptistenku zvolal: "`Bareo, dojdi pro matku, ge je tu Honzatek s deveetem!"

Potom piisedl ke stolu, rozeviel obalku eetl, co mu piei ittady stran Maldy Hataeove.

Madla s Honzatkem usedla na lavici ke kamnum. Mezitim vstoupila do svetnice starostova gena a zvedave pohledia na Madlu, ktere„ v milem teple zeervenala jako rri gidka. Kdyg spattila jeji promoklY odev, pobidla ji, aby se svlekla z kabatu a sama ji jej povesila na bidlo nad kamna.

"Jak ti iikaji?" zeptala se a pohladila ji po hlave.

"Madla Hataeove.", odvetila divka a pozdvihla k ni sve tmave oei.

"Nu tak, mile dite, doufejme, i.e bude zase dobie", pravila a usmala se na ni laskave.

Zatim starosta pfeeet1 listinu a otodil se k gene, ika. "Tak, matko, schystej jim new k snedku. Jiste jim cestou tadne vytravilo."

Madle zabueilo srdce. To snad je tedy jeji nova maminka —! Ale v zapeti pohasla tato jisktieka nadeje.

"Tak ji nepovedu k Podleeakovi?" zeptal se v torn Honzatek.

"AZ zitra. Dnes je ji g pozde, ale rano pro nehp •dobehnete a ptivedete ho sem. Sam mu device ptedam", odvetil starosta.

V diveine mysli °pet se rozlezl neklid 0dekavani. Zatim odeela starostove, schystat yeder'. seHonzatek rozhovoiil se o ceste. dela zakiiknuta a neteena k okoli.

V tom se vhrnuly do svetnice z`.n,rostovy deti. Kdyg spottily device, o kterem j . 2 slytely, usedly ztichle ke stolu a zveda • O na no pohligely.

Netrvalo dlouho Olg a panimama a pt;nesla hrneeky teple kavy.

Ve sttedu, dne 15. dubna 1936. ( PAVLA DVOAAKOVA:

Jen jednou mono srdce fit.

ROMAN (Pokraeovani.)

OCHU, ti, mysli-li na genicha pro svou dceru, pkedstavuji si ho jinak ne g jako vas, takhle nejakeho vycpaneho dOstojnika nebo plegateho, podagrou trapeneho glechtiCe. Nevedlo by to k nieemu, kdybyste si to (levee zamiloval, jen k trapeni, ale kdyby nebylo tdchto vg ech davoda, mt:sim vas je gte na nem upozorniti.

Je y am devatenact a eekani kadou Zenu unavuje — zklamala by vas, hochu, vette, 2e by vas zklamala — a snad by ta rana se ye vas nezahojila nikdy. Hochu, vklyt' vas znam, jste tak prUhlednY, g e vidim as na dno va geho srdce. A tak', tekl pojednou profesor velmi vag ne, 'si myslim, ze nemate ani prava na takovehle veci. Dostal jste prvorozenstvi a nesmite ho prodat za misu dodovice, nesmite se dati cdvesti genou s testy, kterou vam urdilo rag e naddni. Mate, hochu, sloutiti narodu a narod je vice nea i ta nejlibeznej gi gena a slutba narodu je v gdy obeti.

Tohle jsem y am musel tici jako pfltel — ted' jdete' — a podal mu ruku.

Charvat odchazel dojat a rozhodnut, ge se Helene bude vyhYbat a skutedne sve rozhodnuti provadel. Ne gel ani do parku, vychdzel za mesto do luk nebo do lesa a dostavil-li se stesk po ni, odhanel jej, ptivoldvaje si profesorova slova. Tak bylo etrnact dna, a vzpominka, jeg sotva zapustila kokinky, podala blednouti, ale aby nevybledla nadobro, o to se postarala Helena. Zalibila-li se Charvatovi, udinil i on na ni stejne hlubokY dojem, ba snad jegte hlubg i. TYden chodila do parku na 'sve mistedko' a kdy g se ho nedodkala, citila se pckctena stejne jako ne g t'astna. Dva dny si pak zavzdorovala, posmivajic se tomu 'modrovousovi s divdi tvati.', ale pak se nenapadne zadala vyptavati znamYch na Charvata.

Dy e, tri ho videly vychazet na mestska luka, a Helena se rozhodla, ge ho tarn jako nahodou vyhleda. Draidilo ji jeho amyslne vyhYbani a ae je amyslne, o torn nepochybovala, dovedela se, ae Charvat chodil kagdodenne do parku, dra gdilo a trochu vzru govalo svou napovedi, ge se ji vyhYbd, snad ze strachu — aby — ano, aby — usmivala se, kdy g odpoledne rnirila kolem flaky y e stinu odkvetajicich stroma. Val proti ni ji gni vitr a ptina gel vain lesa a poll, kukadka toho roku snad po prve volala odkudsi. Bylo v ni z toho vgeho radostne g asnuti a zdervenala vzru genim, kdy2 uvidela Charvata. Sedel na patezu na kraji lesa a dival se zamy glene do kraje. nespoug tejic s neho odi.

V torn svem hlubokem zamy gleni, jea jeho jemne tvati dodavalo vanosti a potahovalo ji lehkYm stinem smutku, zdal se ji zajimavej gim a milejgim.

"To je nahoda", zavolala, kdy do gla k nemu mezi stromy na pet krokii. Trhl sebou a vytke g til na ni odi. Vzpominal prave na ni a spatkiv ji tak najednou, myslil, 2e ma, halucinaci.

"Prcsim vas, co se tak na mne divate? Vypada. to, jako byste se mne diikladne polekal, jako bych byla stra g idlem. A kdy se nedoekala odpovedi, zeptala se durdive: "Co jsem vam udelala, ge mldite jako ryba." A pak litostive: "Vy jste mi peknY, dekala jsem v parku tolikrat a vy jste se neukazal."

Charvatovi nalieila krev tvake pane do ruaova. "aekala na neho, eekala na neho," znelo v nem jako by stfibrne a dival se na ni nadg ene. Ponechavala mu odi v jeho a ty odi se k nemu lichotily, sladce mluvily, slibovaly. A i jeji asme y byl jinY, neg tehdy v parku, nebyl ji g zahaelnY, jakoby se obnagil a zpokornel,

FJ

VitSTNi1C Charvat cite, ae se mu srdce dere do hrdla, sklopil odi.

"Nemohl jsem, sleeno", tekl pti gkrcenYm hlasem.

"2e se nestydite takhle lhat, nechtel jste" a neeekajic na pozvani, sedla si vedle neho.

Nebyl to pfilig girokSr patez a tak, sedla, dotYkala se ho bokem. To popletlo Charvata nadobro.

"Prod jste nepti gel?" zeptala se tike, jako by zapomnela, ze si jig na tu otaku dala sama odpoved'. "Sly gela jsem, ae pry se yam pak small", kekla vahave.

Opravdu slygela neco o torn vitani ye tti:. studenti nemleeli a tak se to rozneslo mezi deveaty.

"G'o to bylo, povezte mi to", •ekla prosebne, dotYkajic se ho rukou.

"Ale to byla takova hloupost, vite, ani si nedovedou nikdy nic rozumneho vymyslit", miuvil v rozpacich. Ale slova, jako by z neho vynesla neklid a odvail se na ni pohlednouti a usmati.

"A budete ted' zase choditi do parku? Kdybyste veal, jak je tam krasne. Kvete tarn hloh a zadinaji kvesti ug i jasminy — ae i tady je krasne", rozhledla se krajem. Mesto vystupovalo pied nimi ze zeleneho kruhu jako detska stavebnice. Ve g gctickeho chramu trdela do hlubin modre oblohy jako svice. PozlacenY vrcholek rata jako plamen.

V dalce zahvizdal vlak.

• "Ano, je tady krasne", vydechla, "nechceli se vam do parku, mohl byste mne sem vziti nikdy s sebou, ja budu hodna — opravdu hcdna. Ja myslim, ge vabec jsem hodna, matinka mi ovgem tika, ae jsem hloupa. A vy zase ug mldite! Nebo jsem yam protivna?" zeptala se vane.

"Vy?" vydechi, " jak muiete si nee° takoy ell° mysliti? Jak byste mohla bYti nekomu protivna? Jste, jste takova mild, je mi jako kdy jsem sedaval s na gi Lidkou."

"Sestra?" zeptala se ti ge, postfehnuv g'i v jeho odich stin.

"Ano, zemkela loni v tuhie dobu, kvetl bez a zadinaly kvesti jasminy."

"A vy jste ji mel rad, vid'te?"

"Jak bych nemel. byla to jedina sestra a byla hodna a vady vesela."

Oba zvarneli. V Charvatove tva •i objevil se bolestnY stesk a v Helenine vtelY soucit.

"Vy jste mod hodnY chlapec", tekla po chvili.

Prcbral se re za.my gleni a zeptal se: "Prot mySlite?"

"To ja poznam." A zase bylo ticho.

"Prave proto bych se rada s vami seznamila", promluvila, jako by pokradovala nahlas ve svYch myglenkach. "Hned, jak jsem vas uvidela, vedela jsem, ge vy nejste jako ti ostatni." "`Ostatni?" zeptal se a pohledl na ni znepokojene.

– To jsou ti, co chodi k nam, nejvice dustojnici. Zprotivili se mi ji g za dva dny, mluvi se mnou bud', jako bych byla malYm deveatkem, ktere si hraje jeate s panenkami a proto s nim se rnusi mluviti jako s ditetem — to jsou ti star gi — nebo mi stale tikaji jak jsem krasna. A ja, pokaZde citim, ze to kikaji kade, ktera se jim libi. Sedela podeptena trochu o neho a divala se k mestu. Pokukoval po ni kradmo a vial, jak se zmenila.

Zvelnevgi, jako by zestarla a jeate vice zkrasnela co vystoupilo z ni do ryst. tvate a prosvetlilo je myglenkou. "`Vid'te, *Ze vy byste nedovedl nee° takovehe kikati ka gde divce."

Zavrtel hlavou. "Jiste ne, sledno. Snad bych to vabec nedokazal a kdyby —" Nedcmluvil vgak kdyby?" zeptala se dychtive.

"Asi bych to tekl jen jedine — a nikdy ug druhe", tekl a nebyl to ji g chlapec, byl to mug, jen promluvil.

ZadYchala se, slygel to a zachvel se.

"Nedivim se, ae deveata po vas tolik blazni."

"To nepovidejte, sledno, to neni blazneni, je to, myslim, docela Ygedni 'Yee. Protote jsem se jim vyhftal, staraji se o mne vice, neg

Strana 11, ostatni. To je vady."

"A prod jste se jim vyhYbal?" A pak zasmavgi se nervosne, tekla: "Vid'te, ja vas zpovidam jako knez."

"0 dem bych s nimi mluvil? Ja neumim mluvit jako druzi, mam rad tohle", machl rukou do knihy — a to by je asi nebavilo. Mne je nejlepe kdy g jsem sam."

Zesmutnela. "To mi tikate, •ge nine nemtiete potfebovat ?"

"Ne, ne, s vami je mi dobte" ocipc,vedel ji kvapne.

Rozjasnila se a stiskla mu ruku.

II. Tak zaealy jejich prochazky. Charvat vzpominaje jich, citi, ae se mu svira srdce steskem a galem a ge je mu jako vyhnanci, vzpominajicimu na sin-1j rodnY kraj, z nehoi byl vypuzen. Jaka krasa byla v nich a s nimi na travnatYch cestach, v lesnich prusecich, kdy zeme byla kvetouci pisni nebo bilou pohadkou ze snehu. Ne, netrvalo to dlouho, kdy nejen poznali, nYbrZ si tekli, ae a jak se maji radi.

Charvat vidi pied sebou jeji rozhotele jeji fismev, rozmeklY nehou a gtestim, citi jeate vlahe, teple jeji rty jako hedvabne pohlazeni gtesti — jak tenkrate horce a oddane spoeinula mu v naruai, citi vuni jejich tu vuni, jea ho pak prondsledovala jegte kolik roku, kdy ji ztratil.

Bode, to bylo gtesti, dnes to vi, vedel to tehdy a bude to vedet vady. Zapomnel na sebe, ail v ni jako v Zlvem zrcadle a stejne tak Gila i ona.

Tak chodili spolu do maturity, po maturity dochazel kadeho dne do mesta — a to byly ty d ye hodiny chute pro jeho lasku — a tak chodili spolu na podzim a v rime, kdyg jig byl v Praze — pak ovgem jen v nedeli.

Jak mu byl dlouhY kagdY ten tYden cdloudent Vida ji, citil, jako by se v nem rodila laska vady nove a silne. Pro ni zapominal na matku, otce, pro ni by byl zapomnel i samotneho jeho. Myglenka na ni dodavala mu vytrvalosti a nezdolne pile v praci. Svou yedou chtel slou2iti ji a jenom ji, nebot' jen ona byla jedinou ctiaadosti. ,Ale pak pti gly mraky. Matka Helenina, tiebas vedela, ae dcera se schazi s nim, dovolovala ji to shovivave, myslic, ge je to obvykla studentska laska, jakou i ona mela za sebou.

Kdyg vg ak zjistila, ae Helena ma toho selskeho mladika uptimne a z to due rada, 0bratila a zadala ji braniti. Charvat dlouho o tom nevedel, prote ge tajila pied nim azkostlive kag dou sebemen gi znamku starosti a smutku. Ag jednou na podatku druheho jara, kdy rozmluvil se o s yYch planech a o g testi, jake bude citit toho dne, kdy si ji povede do sveho domova, vytryskly ji z oei sizy.

Polekal se tim a pohledl na ni zdegene.

"Helenko, co se ti stalo?" zeptal se ji ttesoucim se hlasem. Rozvzlykala se mu v rukou jako dite, jemuZ bylo ublaeno.

"To, to bude, Artu gi, ag za th roky — a ja, se desim, tolik se desim —" "teho?" vyrazil ze sebe.

"Ze tak dlouho nevydrZim, muei mne, kdybys Ode, jak mne Charvat zbledl na platno.

"Vagi?"

"Otec, ale jeate vice matka. Ji g dva mesice k nam jezdi velkostatkat Moravec a ja musim se •tvatiti libezne a chovati se k nemu laskave, vykupuji si tim na ge schilzky.

Nechtela jsem ti to Mci, Artu gi, ale music to vedet, aby sis nemyslil, ae na tebe zapominam — kdybych nekdy nepki gla. Ja na tebe, Artug i, nikdy nezapomenu, nikdy, Artu gi, at' se stane cokoli."

V Charvatovi ledovatelo srdce.

"Heleno, prod mi kika g , at' se stane cokoli?" ptal se rozechven, divaje se ji itzkostliye do oei. "Vi g piece, ge nemohu to ztratit, kdybych to ztratil, ode g lo by ode mne navgdy Stesti."

Ptimkla se k nemu tak tesne, jako by s nim chtela srasti "Artugi", g eptala bleda vzru genim. "vezmi si mne, prosim to o to, vi g , pak by mne ten

nechtel a matka —"

Strana 12.

•IT STNIK

Hlidka StoletiL CAS KVAPi PRACUJME !

Pevecka jednotka z Taylor po2a.ciala rads zaslani druhe pisne na OeskY den. Jest vial-, bratti a sestry v Taylor pracuji poctive pro zdar .inageho podniku. Ne sliby -- ale prate.

Byl jsem po2o,dan, abych poslal pisne do Dallas, kde tat chteji neast na programu Jeg te dnes veder yam to opigi. Prace jest nad hiavu a zbYva, mne opravdu jen eas v noci.

Jak jste seznali, 2e zaslane pisne jsou v lehkem slohu a tak nemusite se obavati, 2e se je v das nenaudite. Doufejme, 2e se najde vice deskYch osad, ktere budou nasledovati plikladu TaylorskYch krajanri! Kdo chce fidinkovati no, Oeskem Dni, necht' me laskave oznami co nejdfive. V nedeli veder (19. dervence), chceme potadati Oeskou Akademii; jestli nekdo z vas, drazi krajani, nadprosttedne °viada nejakY hudebni nastroj, a chtel by ptispeti "solem", necht' se plihlasi. Nebude to koncert nekolika jednotlivcri, ale v gech Oechoslovan v Texasu! Kdo jest dobrYm pevcem neb pevkyni, kteti by sami mohli zazpivati, neb nejakY dvojzpev, kvarteto, at' ji2 zpevne neb hudebni, atd., prosime, abyste nam, toti2; progr. vYborta vypomohli.

Nag i lidi jsou obetavi. Mali jsme schrizi delagabu a na g piedseda (mistni) hr. Robt. Oervenka, mel na schtizi II. T.J. ye Fayetteville.

Nelenoval si do tato schfize se dostaviti, a tu samou not °pet odjel, a Fayettevile jest od rids skoro d y e ste mil vzdaleno! Tomu se Mk& obetavost! Bude-li kaaly brat takovY jem o OeskY Den, tak setkame se s netugenYm zdarern.

Prof. Eduard Mieek, nad genY a obetavY pracovnik napsal nam, 2e de gti studenti zahraji divadlo v sobotu veder, 18. derv. I z toho mame radost. Jest to na ge omladina, v ktere soustiedeny jsou na ge vg echny nadeje do budoucnosti, ktera jednou zaujme na ge mista, aby dale vedla zapodate dilo. Diky!

A tak vidite, 2,e na ge prate pokraduje zdarno v pied. Jen trochu dobre yule, zjednoteni se, obetavosti, zapomenuti starych zapomenuti svelio ktere nam tak dasto stoji v testa a brzdi na g e jinak dobre a poctive snaky! V Dallaske schuzi byly eteny dva dopisy, od dvou chudYch deskych lidi, doufame, are vYbor Ueetni tyto dopisy uverejni. pouze g artem, ale tento malt' darek bylo asi vg e, co mohli obetovati. Bylo Ire vycititi z ka2dello slova techto prostYch dcpist, la.sku k 'Ceske veci a prave pochopeni.

Dr. G. A. Pazdral.

Nasledkem odekavaneho pfijezdu br. Jos. Kosa, neohla guji aadne navg tevy dosud pro duben.

Po spoledne dohode a vyhotoveni nutn'ch plipravnYch praci Po mem pfijezdu do Dallas, a podani zprav z organisadni cesty-3-mesidni.

Nyni zadne lepg i pohoda a doufam, 2e ye vgech osadach svemu slibu dostoji a se2enou nam cchotnou miadea, ktera, by nami byla zpraeovana do dinne ridasti v programovYch eislech v pli g tich 3 mesicich. Na co2 spoleham a jsem jist, 2e krajane si uvedomi svoji povinnost a uvedomi si, 2e vydani na organisaci jak osadnich vYborti tak i pro vYcvik do programu nebude osobni pohodlnosti nevyu2itkovan.

KaklY krajan a krajanka men by si u sveho tajemnika spolkoveho koupiti "knoflik" symbolujici nad g eneho pracovnika a podporovatele uspotadani des. Dne a VYstavky.

Znaniky, vydavane sdru2enim, nesou madku: "Pigte — PremYg lejte — Mluvte" Czech Texas Centennial Celebration 18, 19, 20 July, 1936 v Dallas Prod nemii2eta si kaZdY odkoupit jakYkoliv podet techto znamek? . . . .

"PISTE" svYm znarnYm krajanrim a prate kdekoliv v cele America, a pozvete je na OeskY den aavYsta y ku 19. dervence, 1936, a na dopis plilepte "na g i" znamku pogtovni.

"PitEMt8LEJTE" Co dobreho tim vykonate?

Pozvete-li je nyni, a oznamite den, kdy nage;

slavnosti budou, oni si potiada,ji-o dobu .prazdnin, by nas mohli navg tivit a oni si toho budou vaiit, by navg tivili stat, kterY byl nejmene turisty jinych statu nav gtevovan a je nejvet g im a nejbohatgim statem ye Spoj. Statech.

"MLUVTE" o torn se svymi krajany, vy s tim vg ichni budete prospivat. oeekavanYch 10 milionti nav gtevnikri, prijde vetgi prosperita v g em tridam lidu, nebot' vg ichni musi jist, rolnik bude mit vetgi odbyt na sve produkty, proda se vice v geho, vetgina bude jezdit v autech a tak bych mohl "popsat — mluvit plemyglet" — o hlubokosahlem vyznamu letognich oslav a krajane ten dolar, ktery venuji na OeskY den bude jim prospegne nekolikrate vracen.

Proto, kup si ka2c1Y knoflik 100ti vYstavy, ka2, 2e jsi nad geriY stoupenec Oes. sdru2eni.

Kup si znamky a po gli znamYm ,a ty i oni budete: "PSAT — MYSLET — MLUVIT" o eeskem dni 19. dervence, v Dallas, Texas.

V. Kudera.

NARODNi SVAZ CESKI/CH KATOLIKU PRO CESKt DEN V DALLAS. Distriktni schtize Narodniho Svazu OeskYch Katoljkin odbYvand ye Weimar, dne 5. t. m. osadni sini sv. Michala. — Dp. P. P. Kagpar, ptedseda svazu svolal schrizi ve d ye hodiny odpoledne. Schtze sriaastnili se delegati a navg tevnici z rianYch osad z celeho ji2niho Texasu. Jednim z nav gtevnikii byl kapitan M. Pazdral z West, pledseda organisace pro Oasky Den na stolete ()slave v Dallas v dervenci t. r. Kapitan Pazdral byl vyzvan pledsedou, aby oslovil shromaZdene, co2 ihned udinil. Kapitanu Pazdralovi dostalo se hlueneho potlesku od posluchadia ktell s nad genim prijali jeho proslov. Mezi jinYm kapitan Pazdral 2adal svaz, aby si zvolili reenika pro oeskY Den na stolete vYstave. Po ukondeni jeho iedi senator L. J. Sulak byl zvolen jednohlasne, aby plednes' fed, co zatstupce N. S. O. K. a deskeho lidu Schfize usnesla se spolupracovati s kapita,nem Pazdralem a jeho organisaci, aby OeskY Den byl nejvet gim v dejinach na geho statu.

Pc, schilzi seradeni byli delegati a nav gtevnici k fotografovani co pamatnik schrize. Kapitan Pazdral, co host schrize, byl poiadan a s ochotou sadastnil se dru2iny pro obrazek.

- Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratli a sestry, a vgichni dtouci tento list!

Osmeluji se napsat par ladkri ohledne nagi velke oslavy a pamatky stoleteho trvani statu Texas. Jak je v gem znamo, bude to velkolepa oslava rids 6echoslovakt, kterou proukalem svYm plijetim na Oeslci den do Dallas.

Ptatele a krajane, nenechme si ujiti tuto prilelitost a kdo mute, obetujme dar na na gi nova vlasti a na gemu deskemu narodu.

Zanechme a odhod'me jedenkrat to na ge nedorozumeni a tu na gi nedriveru a spojme se v jeden celek, neb ye spojeni je na ge sib.. Jen .si, piatele a krajane, vzpomerime, jak nagi ptedkove byli v lasce spojeni a kolik jich - 2ivot polo2ilo na vydobyti na gi neodvislosti.

My dnes 2ivoty nemusime obetovat, ale je napovinnosti bychom plispeli si tYm darem na na g 6eskSr den a vYstavku. z toho drivodu mama obetovat dar a poukazat jinemu narodu, 2e jsme z naroda deskeho, a 2e z na geho naroda vy glo mnoho obetavy'ch muau a 'Zen. A proto se nemame stydeti a svYm cletern zde rozenYm mama vykladati co nag narod vytrpel, kolik slavnYcla.muiri se obetovalo, a jak piedkove na gi pracovali ve svornosti a lasce.

Nage osada Taylor pokraduje ku pfedu a dne 19. dubna bude velkY bazar ye prospech nagi oslavy ceslieho dre a vYstavky v Dallas a doufam, ze v gichni lide deskoslovenskeho privodu budou pfitomni na geho bazaru.

Svatky velikonodni jsou ji2 zde a proto s chuti do prate na gi ,a vybizim nagi mlade2, by co v nejvetS'im poetu se nacvidila tanec "Besedy", ktera bude se na Oeskem dni tan-

Ve stied% 15. dubna 1936.

• Cit. Tet vybizim vg ecky krajany a platele, by nezapomneli a ka2clY ptispel peneiitYm da, rem na oslavu Oeskeho dne a vYstavky. 0tevtete svoji Stedrou pravici, a tim prokaiete, ze ve vagich 2,11ach koluje deska, krev.

Bazar, kterY bude ve prospech deskeho dne a vYstay ky, bude dne 19. dubna v sini ladu Praha, v Taylor, a vybor, kterY je ustanoven, vas vg ecky obslouZi. Bude to neco, co zde nebylo. Proto vtichni bez rozdilu, mladi, stall, plijd'te ,a nezapomerite na ten den.

Kondim a volam v gem: Na zdar!

K. F. Chalupa, dopisovatel za osady Taylor.

MODERNi MESTO NA OCEANID• Nejoputtenejaim mistem sveta bkval do nedavna ostrrivek Midway v Tichem ocednu. Nekolik aka' pisdiny s nekolika palmami, asi 5,000 mil od bieht Ameriky a skoro 6,000 mil od btehil Asie. Az v poslednich letech si letci, ze tento ostruvek je prase v pnli testy mezi San Franciscem a Kantonem. A tak -se zadala jeho slava. Dnes uZ" tam americ10 dolar vykouzlil velke moderni mesto. Dlouha hraz brani proti ptiboji ptistavi§te hydroplau btehia je velka letecka stanice s obrovskS7mi hangary pro letadla na trati Oina. Ostatni ostrov byl zmenen unelS,rn zavodnovanim v zahradu, v ni2 byly postaveny elegantni domky a vily. Arterske studne opattily pitnou vodu a krome toho ji vyrabeji velke stroje z motske vody. V gechny ostatni potteby museji ovAem dovaleti lodi a letadla.

Ostrov ma u2 dnes znaenS7 podet obyvatelstva, proto'Le jsou tam velke letecke dilny, sklady soueastek a pohonnS7 ch latek. Podnebi je tam Prilmerna teplota je 22 stupiiii Celsia a kolisa ye dne a v noci i v rime jen nepatrne. Cele mesto se vynotilo z vin Tichaho oceanu teprve loni. Dnes je odhaduji — se stavebnimi misty — na sta miliontit dolaril Poklada tam nena gli, ale ka2cla hrst pisku ma jako stavebni misto cenu zlata. Zastavuji tam zatim pravidelne tri letadla, jet obstaravajia dopravu ze San Francisca pies ostrovy Havaj, Midway, Wake, Guam a Filipiny za gedesat hodin. RychlYm parnikem to trva asi dtrnact dni. VelkY podil na vybudovani ostrova way ma tea americka vojenska, sprava. Poskytla bohate subvence s podminkou, ke v ph: pade valky bude americke letectvo pou2ivat vgech leteckYch zatizeni ostrova. Bude tam, jedna z piednich americkYch stroll proti neklidnemu Japonsku.

ZMENIME SI CIZI JMENA? 0 ptipravovaiV zakon o moanostech amen jmen se projevuje velkSr zajem. Mnoho eeskSrch lidi ma nernecka, nebo vSelijak zkomolena jmena jeSte z dob josefinske germanisace. I tak deske jmeno, jako je Dvolak, se psalo do matrik nemecky Dworzack, Sktivanek Skziwanek, Oi2ek 02jtek atd. Tato jmena se musi i dnes psati tak, jak jsou zanesena v matrice a jejich zmena na desk pravopis je pomerne obtand. V novem zakone bude ustanoveni, podle ktereho si muae Oechoslovak zmenit jmeno tak, aby znelo deskoslovensky.

Ji2 se vyskytly navrhy, aby zakon byl dopin'en v torn smyslu, aby nositel pravopisne zkoino!., leneho jmena mohl jmeno zmenit za pouhe kolkovne a bez zvlagtni 2adosti. JinYm, stejne rozumnYm doplrikem je navrh, aby rozveclena aena po rozluce nabYvala automaticky zase diveiho jmena.

VE2 V PISE PADA. Proslula Sikma, vta v Pise je znovu v nebezpe& Oct_roku 1911, kdy oni zatali mit Italo-: y e po prve obavy, _sleduji soustavne jeji v#4. chylku. Vet se katdSrm rokem naklani o jeden; milimetr. Je 45 metre vysoka a =amen& to tedy, ze za patnact let se naklani o jeden stu peri. Pled etytmi lety ji zabezpedovali, jeji zaklady a zajistili proti spodni vode.

V posledni dobe se zjistilo, 2,e se ve2 nalfaini dvojnasobnou rychlosti, budou proto jeji ziklady jeate jednou zabezpeeeny. Pro stale pozorovani byla ve veai ztizena pozorovatelna, 8 velmi pfesn$,Ini ptistroji.

Strana 13.

vESTN

Ve stredu, 15. clubna. 1938.

40....k.m.....•0..,..0.............k

2381. Marie genk od radu KrasOZNAMENI i1MRTI Cis. .2377" DO na ais. 96, zemr6la dne 11. brezna 2385 VCET1V10.

Anton's Cafe a Delikatesy 1936, ye stall 69 let, na asthmu. K Nejlepgi pivo ye meste. Stude2377. Aug. Karasek od tadu Tex. Jednote pristoupila 25. unora 1911. ne napoje.

-Mir els. 10., zemkel dne 24. Unora aislo certifikatu 651 6, a dle stanov Ii Nejchutnejti jidla ygeho 1936, star jsa 60 rokil, na srdeeni opravnena jest k. po dpoie v eastce druhu. vadu K Jednote pfistoupil 11. pro- $1000.00.

IZastavte se u nas pokalde, 2382. Frant. Orsak od kadu since 1904. Obchodnik. oislo certikdyi jste v Temple. fikatu 2167, a die stanov opraynen choslovan els. 40, zemrel dne 18.

ANTON BR AVENEC brezna 1936, star jsa 66 rokfl, na jest k podpoke v eastce $1000.00. zapal plic. K Jednote pristoupil 11.

Jednoty SPJST. 2378. Matej Peiek od fadu Slo- prosince 1910. Rolnik. 6islo certiNo 10. - E Central vanskS, Dilworth els. 124., zemfel fikatu 4074, a dle stanov opraynen TEMPLE, TEXAS. dne 25. fmora 1936, star jsa 74. ro- jest k podpote v eastce $1000.00. na zaduchu. K Jednote pkistou2383. Fred Staacke od tadu F. t Egg2 pol 9. imora 1908. Rolnik. Cislo ffilitICANNEttggi:a_ziftEtitidroaf:,7.5eMEEI3 PalackST els. 21, zemfel dne 11. brezcertifikatu 10305, a dle stanov opray nen jest k podpote v eastce na 1936, star jsa 33 rokfi, na srdeeni vadu. K Jednote pfistoupil 4. $500.00. pros. 1927. Rolnik. aislo certifikaeeskS, lekaf a operater, 2379. Jos. Belieek od fadu Nova tu "paid-up" 173, a dle stanov oMorava cis. 23., zemfel dne 29. U- pravnen jest k podpote v eastce 711 Medical Arts Bldg., nora 1936, star jsa 69 mica, na za- $190.00.

HOUSTON, TEXAS. Telefon idadovny: Preston 2553. pal plic. K Jednote pkistoupil 10.

2384. Julie Secha od kadu Nova fijna 1909. Rolnik. oislo certifikaTelefon residence: Lehigh 9745. tu 1835, a dle stanov opraynen jest Morava els. 23, zerntela dne 18. bfezna 1936, ye stall. 42 let, na zaROgRaKlEITEYEEEMOOLUDEEC:121ggg k podpoke v eastce $1000.00. pal plic. K Jednote pfistoupila 12.!

2380. St. lialeak od fa.du OeskS7 list. 1933. eislo certifikatu B-899, Prapor els. 24., zemfel dne 5. bfez- a dle stanov opravnena jest k pod-1 na 1936, star jsa 50 rolcil, na sou- pole v eastce $500.00. chote. K Jednote pfistoupil 15. led2385. Ella Janieck od faclu RN/6zna 1914. Rolnik. 6islo certifikatu da Texasu cis. 47, zemfela dne 17. eeski jidelna, restaurace a 1447, a die stanov opra ynen jest bfezna 1936, ve stall. 32 let, po popivnice k podpote v dastce $1000.00. rodu. K Jednote pkistoupila 15.

714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kosut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelne. jidla a lunge.

Nejlepki soudkove a lahvove pivo, razne druhy vine a doutniky.

Miuvime eesky.

Hoboko stale na skied& Zvlaktni stoly pro rodiny.

l'

elen

Dr. Karel J. Hollub

RED FRONT

EMILIMOTIS CESKit PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pike dyty, posiedni vale, pfehlai abstrakty, zastava soudy vLude.

Porady, pujeky, notatstvi.

Texas.

Yoakum,

Dr. F. J. Kienek Zubni V PARKEROVE BUDOV8 Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

S bratrsk3"nn pozdravem,.

J. R. Kubena, taj. Hi. ftdu: Drs. O. F. Allen a Thos. N. DetaneY oeNt LEKARI Brie spravne ptipravene. eas dle fimluvy.

Telefony: T:Tfadov. 3248 - Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TE

SPRAVNE VYKONANA POBEES/kit SLUtBA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotovSi k sympatickemu vyfizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu. Levceny jsou naM zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohtebni tiditel - dlenem S. P. J. S. T. - Tel. 3608 TEMPLE, TEXAS.

"Vase auto potiebuje bfrti piivedeno do poiadku."

"Ano, vim® Ujel jsem s nun pies 20,000 mil a vypozoroval jsem, nejede tak lehce jako &s ive. Piivedle jej do poiadku".

PEVINTIr automobil, zhotoveiVdle pfisnST eh mechanickYch pravidel, vykazuje obeas men§i poru:chy, potfebuje men g ieh opraveni tu a tam potfebuje bYti pfiveden do pofadku.

06 vice jest to pravdou o lidskem tele, ktere j est nepkirovnatelne slo21tej2i. Seznate-li, 2e mechanismus va.s- eho tela nepracuje tak lehce jako pracovaval, pak pozorujte pfiznaky.

Teiite se dobremu zdravi, nebo se citite unaveni a sklieeni? Trpite

C.H ChernoskS7 PRAVNIK Vyfizuje vekkere soudni Efilekitosti tiadovna: 821 Bankers Mortgam Building. Dies raid riamoti Kress budove HOUSTON. TEXAS

OZNAIKEN1!

Timto oznamuji vs- em Oaten= krajanam a zakazniktn, ze jsem pfeste'hoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional. Bldg., na proti.Arcadia Theatre; a jsein hotov yam udelat tu nejlepki a nejrychiejki praci.

STEVE MARINIK, deskY krejai a eistie, Temple, Tex.

eervence 1931. Cislo .certifikatu C-1428 na $1000.00 a ':paid-up" 58, na $137.00.

Nespavosti nebo Ztratou Chuti k Jidlu; Obyeejnkmi nachlazenimi, Bolenim Hlavy, Nervosou, Nepravidelnou Stolid , Koinimi V yridikami, Zacpou zavinenS,m

chybrOn vylueovartirn ? Pak - potiebujete byti pfiveden do poeadku- Pouilvejte

DRA. P

Tento start', spolehliVy domaci ledivS7 prostfedek jest prvni pomoci pfi obyeejnSrch chorobach vyskytujicich se v kadodennim 21.vote. BlahodarnS7m tleinkem na zaivnost a vyludovani pomaha pfirode obnotiti- pravidelnejSi zdra votni sta y . Ctyfi generace lidi pou2ivaly tento leeivSr prostfedek s vYbornS7mi vS 7 sledky. Lide poznali, 2e jest nebezpeeno nevg imati si varovani, pri rodou tak hojne poskytovanSrch.

Dra. Petra Hoboko neni Z obyeejnS7 pfedmet. Jest Naiddka: prodavano v y hradne mistnimi jednateli. Jestli2e nam za'Siete Jeden Dolar a kupon, obditite, baliekovou po§tou, pogtovne vyplaceno jednu 14 uncovou lahev tohoto leku.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co. (dz.)

KO

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. V Kanade jest dodivano beze cla.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co. Kupon els. 2830 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. V ptiloze naleznete Jeden. Dolar. Prosim za glete mne zkuS'ebni Mile y Dr. Petra Hoboko.

Jmeno Adresa Poetovni titadovna

Na e rovy g

ptibuznYm, kteti nam v eas nemoci nagi matky byli napomocni, aHra tarokil, nejlep gi jakosti, ny neb jakYmkoliv zpiisobem v nagem zarmutku nas pote,sili. V gem vola- ni za $1.35, pogtou vyplacene. Objednavky adresujte na: techoslome: Zaplat' Pan BOh! (dz) Vy, draha nage maminko a sta- y ak, West, Texas. tenko, odpoeivejte v pokoji, neb nage srdce je pine litosti ye vzpomince na Vas. S Bohem, na shledanou na nebesich.

Vage dela, rodina Jos. Kovacevic a dela, rodina Jos. Valerian.

TAROKY!

Pouze resoluce soustrasti zasilant tidy nvetejfinji se zdarma. Ozni• meat funrti a diktivzdani soukroma jakoi i Mani vsponanky lintrt ulacenv. mnsi RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu VlasteRESOLUCE SOUSTRASTI. nec Os. 45. vyslovujeme hlubokou My, elenove tadu Aug. Haidugek soustrast poz(istale man gelce, ditkam, pravnukam a ostatni rodine Lis. 150. projevujeme timto uptimnad urnrtim Va geho mangela, otce ne citenou soustrast portstale rodine nad umrtim jejich milovanea dedeeka a na geho spolubratra ho mangela a otce a na geho spoluJana Baluska. kterY zemtel po del gi nemoci dne 6. bratra Jana Wotipky, dubna 1936.

ZeintelY spolubratr byl zaklada- kterY od nas ode gel navgdy k veenemu odpodinku. Zemtel dne 6. jicim Menem tadu Vlastenec 45. a vidy pinil sve povinnosti, do- dubna 1936 a pohtben byl 7. dubkud byl zdrav, az pfed nekolika le- ; na y e Woodsboro, Texas, za velke ty onemocnel a jeho sta y od roku Udasti ptatel a znamYch. ZesnulY bratr uyl dobrYm Menem do roku se horgil, az jej 6. dubna smrt vysvobodila, a 8. dubna jsme nag eho tadu. Vime, mile pozustala jej za velkeho iieastenstvi bratti a rodino, ze zarmutek Va g jest velky, sester a ostatnich znalnYch na je- avg ak budit Vam fitechou, ge my citime s Vami. ho posledni ceste vyprovodili.

Vime, mile spolusestro, ge Tvfij Ty, bratte, odpoeivej v pokoji a bol nad umrtim Tveho ,draheho budit Ti zeme lehkou! mangela jest velkY, av gak budig Ti Za tad Aug. Haidu gek Cis. 150. aspen dasteene Utechou, ze spolu ve Woodsboro, Texas, spolkovi bratti a sestry tadove ten Pi. Anton Strouhal, zarmutek sdilime s Tebou, a ty miPi. J. S. WranovskY, lY spolubratte odpoeivej v pokoji.

Anton Strouhal, Demo dne 8. dubna 1936.

Resolueni vYbor.

Za tad Vlastenec cis. 45.

Nove ponorky. Jak londYnske John Lukag. sty oznamuji, byly podniknuty u oEdvard Vincik, strova Vancouver v britske KolumFrank Schovajsa, pokusy s novou britResolueni vYbor. bii skou ponorkou, je g nepottebuje Oznameni Umrti a dikfivzdani• gadne posadky a je tizena z vetgi HlubokYm galem sklieeni ozna- vzdalenosti radiovYmi vinami. V mujeme vgem ptibuznYm a zna- ptipade valky budou tyto ponorky mYm, ge se Panu Bohu zalibilo k sae povolati na gi milovanou ma- slougiti jako ficlitelne torpedove steely, je g elektrickYmi vinami v minku a statenku mori uzaftenem minami mohou Veroniku Valerian, byti fizeny do neptatelskYch ptiktera zemtela dne 22. unora.

Vtele dekujeme v gem ptatelam, stava.

4 ,

tie stfedu, dne 15. dubna 1936.

VESTNIK

-Strana 14.

,

401•1■0•111• 1•1111 04•111104111•0■10 011100■11.04N•0411111.)

04110.1111.1.1110,01.1111,0••••041■041111.4011.4■0■4

Rad Pokrok Housionu Oznamuje potad spoleeenskYch zabav, je g od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniakem krajanii a jejich ptatel.

SUCiK SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod stfiklim zbo21m, obuvi a Aatstvern a v ge, co do toho obchodu patti, Ptejeme si, abyste s narni obchodovali a rueime yam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

BRIM TEEM, 501ITH TERMS,

EAR itsrrifr

Centennial year is travel year in Texas.

An opportunity for every Texan to know his own state; its scenic beauties, historical background and amazing resources!

The month of April is especially eventful. Houston, San Antonio, Kilgore, Taft-Sinton, Victoria and other communities invite you to interesting historical celebrations: observances that will be cherished and long remembered by patriotic Texans.

Make your plans to attend these celebrations and other observances to be held throughout the year.

Pack the family into the car, go by train or bus—really SEE Texas.

You'll and Texas offers every vacation pleasure—and it's all right here in your own state.

See the calendar at the right. Write the Chamber of Commerce at the various cities for detailed information on events you are interested in.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

IIII11111/111111111/111M111/11(1f/1,1/11;1/1

ZABAVNt VIZOR.

5OUT GO 110

Travel Texas, Know Your State during

1111:1111111/1/1111111(11111111///1/11IIIIIII11110

V NEDELI 19. DUBNA —BACA'S ORIGINAL ORCHESTRA VESELICE PttESTUPMHO ROKU. (LEAP YEAR DANCE).

V NEDELI 26. DUBNA — LONE STAR AMBASADOR ORCH. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40e — Damy 25c.

PaiftlaTV KALENDAR. Mame v zasobe jen nekolik PedirkovYch kalendatii, ktere vyprodame po 50c, dokud zasoba stadi.

Pravidelna, cena 60c. Pi gte na ee(dz) choslovak, West, Texas.

MIAS CENTENNIAL 1939

THESE &ST ERVATIMG

(April 14 through April 21. Revised to April 1) A?1iIL 12-21—HOUSTON—San Jacinto Association Celebrations. (Ten-day festival will include brilliant parades, banquets, concerts, and patriotic events. A public ball will be held the night of April 20 on Main Street at site of old capitol of Texas.)

APRIL 15-21—EL PASO—Schools' Centennial. (Historical pageantry and panoramic exhibition devised to stimulate interest of school children in Texas history.)

APRIL 17—TEMPLE — Bell County Music Festival. (Miss Central Texas and her court of honor to be acclaimed in splendid presentation.)

KINGSVILLE—His tori I Celebration.

(South Texas city in heart of world's greatest cattle domain, the King Ranch, turns back the pages of history.)

RAYMONDVILLE — Texas Onion Fiesta. (Harvest festival will acquaint Texas visitors with another of State's great products.)

APRL 17-18—DECATUR — Wise County Centennial Carnival. (Schools and civic organizations contribute in two-day colorful celebration.)

APRIL 18—GEORGETOWN—Agricultural and Cultural Fete. (Economic and educational advancement portrayed in histoxic Texas community.)

FORT WORTH—"Texas Under Six Flags" Pageant. (Pageant, featuring massed chorus of 3000 voices, presented at T.C.U.) APRIL 20-25—SAN ANTONIO — Fiesta de San Jacinto. (Gay festival of San Jacinto annually attracts many thousands of visitors. Climax comes in the Battle of Flowers parade on April 24.)

APRIL 21—Anniversary of Battle of San Jacinto observed in colorful Celebrations in: KILGORE—Centennial Pageant and Celebration.

SAN FELIPE DE AUSTIN — Colcnial Capital Centennial Celebration.

BOWIE—Centenial Folk Festival.

DENTON—"Texas Through the Years," Pageant.

PALESTINE—"A Century of Texas" Pageant.

BIG SPRING — ''Rose Window" Operetta.

BALLS — Crosby County Centennial Celebration.

SNYDER—Heart of West Texas Centennial Pageant.

LULING — Caldwell County Centennial Round-Up. For dates beyond April 21, write

State Headquarters TEXAS CENTENNIAL CELEERATIONS Dallas,, Texas

VESTNI

Ve stiedu, dne 15. dubna 1936.

GEO.E.KACiR

WAND Witfi-iivii^fieViriiiiTiCieVItfiftrisiciriWaiil ■-■

Voges zada o znovuzvoleni za okresniho navladmIo.

AKA SLAVNOST S TAYLOR

PR AvNis ve kere sondnf a mini zileiitosti. abstraktv. noslednf D. Richard Voges, navladni okrevale. atd. su Wilson posledni etyti roky, oWEST. Telefon 146.

TEXAS znamuje rostkednictvim easopisu Chronicle—Journal, ze se bude v NEJLEPk MAST NA SVETE. dervencovYch primarkach uchazeti Roberts, Idaho, 14. imora 1936. o znovuzvoleni.

Velice me bolela zada. Nonat je vyZnamY po celem okresu i statu, ledila Nyni pii odhazovani snehu slouZil u soudil a jinYch iftadt, kde jsem si v zadech nejak ublilil. Po- statni navladnictvi prostiednictvim silam pro Nonat, neb vim ze opet okresni divise vymaha zachovavapomtlie. Jsem 75 rokii star, ale do- ni zakontl, pan Voges udinil si S'iroznavam, ze ze vkch masti na svete kou znamost. U distriktniho soudu je tou nejlep'Si. James Riha. ptisobil co pkirudi statniho 'Zalobce Naplast na suche bolesti se po- a jeho rekord nyni ptedklada kvanecha, dokud na tele drZi. Prava lifikovanYm whet= k uvaZeni. mast' jest s touto Trade Mark: Kandidat jest synem Richarda Vogese z Poth, vychovan a vyrostlY mezi deskYmi a nemeckYmi osadniky tohoto okoli, kteti si ho oblibill pro jeho dobre vlastnosti. Voges studoval prava na Cumberland Cena Nonat jest 50c a $1.00, Po- universite v Lebanonu, Tenn. a pottou 55c a $1.05. Ptejte se va'Seho prve byl jmenovan do Madu pro lekarnika neb jednatele, ale nic ji- nevypr'Selou lhutu dvou let po reneho neberte, radeji piSte ptimo na signaci tehdeftiho navladniho C. naafi adresu: L. Pattersona. Od to doby byl po MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California dvakro.te znovuzvolen. Bude-li zvolen slibuje vykonavati svtj Mad ,.. nestra.nne, destne a poctive. Za laskavou podporu a pomoc v dervencovYch primarkach ptedem srded(Pol. adv.) ne dekuje.

V vfizuie

g

p

v sini radu Praha; cis. 29, S. P. J. S. T.

v ne eliy 19. dubna e prospech

eskeho Dne a &Ski Vistavy v Dallas, pH ()slave Stoleti Texasu PROGRAM: 11:00 hod. dopol. — Zahajeni slavnosti hudbou kapely p.

Jos. F. Mikolaje.

11:30 hod. dopol. — BohatY obed v pfizemi sine.

Volna spoleena zabava, hrani Bingo, Country Store a j. zabavy.

Odpoledne:

Vee'er: Krasne divadelni ptedstaveni

Krejci a

udinil novY vynalez. Jde o prosttedek na ochranu proti plynu. Profesor Oberth vykl z principu, ze v zavtene mistnosti se mffZeme ubraniti plynu, kdyi atmosferickY tiak uvnitt je silnej§i nez ten, pod kterYm byl plyn z venku do mistnosti pl tenY. V ptipade plynoveho into- I ku stadi zavest do mistnosti, kam , zadina plyn vnikat, stladenY vzduch, kterY snadno maze vytladit eterieke pary. Objev profesora Obertha, tak genialni e sve jednodUchosti, udini hermeticky uzavtene betono- ' e Ifryty zbytednYmi, protae bude stadit opattit byty zasobou stladeneho vzduchu. Vynalezce jiZ" dal svuj navrh k disposici.

Fra'Ska

y

y

RYCHLIK deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do PRAHY bez ptesedani.

Nebo cestujte na oblibenYch rychlYch lodich:

COLUMBUS HANSA - DEUTSCHLAND HAMBURG - NEW YORK VYborne Zeleznieni spojeni z Brem do Hamburku.

Informace kterYkoliv agent neb

HAMBURG - AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exchange Big., HOUSTON, TEXAS.

Svec

o 3 jednanich od Jos.

OSOBY: ebestian Knejpek, obuvnicky mistr Katetina, jeho manZelka Fanynka, jejich dcera Zelenka, tovaryS 11 Knejpka Pepik, udednik Nitka, krejei Petronila Voptikova, jeho teta Nanynka, jeji dcera Sledna Sekadkova., Nitkova ptibuzna.

Martinek, truhlat Kozlik, bednat Barbora, jeho Zena Sykora, klempii Jeremia'S Drbohlav, vystavovatel vzacnosti Pantaleon VAudybyl, majitel zvetince Sklepnik Preclikat Uzenkat

g

dESKOSLOVENSKA

II

2:30 hod. odpoledne — Ptednaka o vYznamu naafi vystavy a oeskeho Dne, Dr. Jos. KopeckYm ze San Antonio.

3:00 hod. odpoledne. — Ptedvedeni narodniho tance Besedy krou2ky naSfi mlade2e z Taylor, okoli a Bayersville.

6:30 hod. odpoledne. — Vedete.

l' atij malt' synacvek "Ni byl tak hubeny - ze Ochrana proti valeenkm plynum zmenou atmosferickeho tlaku. Profesor J. Oberth delal velmi zajimajsem nad nim ye pokusy v oboru letectvi a tyto pokusy vyvolaly y e vedeckYch kruplakala" zich N y e diskuse. V techto dnech

Josept Triner Co., Chicago, Ill.

cA

TAYLOR, TEXAS

NONAT ........„....,

"Musela jsem jej nutit, aby new pojedl a to, co snedl, nezdalo se mit vliv na jeho ve.hu. Budu vkly vdedna one matce, ktera, mne upozornila na Trinerovo Hake Vino".

Trinerovo Hake Vino je start, spolehlivY rodinnY lek, ktery odstraftuje zacpu, plyny, nespavost, pachnouci dech, kani vyralky a choroby zavinene poruchou v zativani. Zostkuje chut' k jidlu. Miltete je dostati v kalde lekarne.

TRINERUV ELIXIR Z HOrtKEHO NINA

Strana 15.

•

99

8 tolby ••1

John Pavlik pi. Ed. Holly sl. Vilemina Kind Jerry Chalupa Amos Pavlik Lee Pavlik pi. Fr. Drozda sl. Lucilie Kubala sl. Albina Kubidek Louis BoudnY Ed. Holly si. Marie Adamek John Kubidek Jos. Hrna Jos. Kurec Fr. Volek Fr. Drozda John yak

Policajti.

I. peveckY sbor: — J. F. Mikolaj, pi. Lilian Mikolaj, Ant. StiboHk. II. peveckY sbor:— sledny, Alice, Jarmila, Sylvia a Vlasta ubovy; panove, Dan, Arnold. Edwin a John Cuba.

Lid. Mezi jednanim svetelne obrazy v zajmu Ceske vYstavy v Dallas, promitane Dr. KopeckYm ze San Antonio. — Zpevy a vYstupy.

Cena obedu 35c. — Vstupne na divadlo: Dospeli 30c, ditky 10c.

Po divadle volna zabava. — Vstupne na zabavu po divadle pouze: pan 25c, — derma 10c.

ZAtATEK DIVADLA PRESNE V '7:45 HOD. VECER Krajane z Taylor a celeho Texasu jsou srdedne zvani, by travili s nami tento den a krasne se pobavili. Bude to nejvet§i schilzka rase e sttednim Texasu. VYtelek bude, pro oslavu a zvedneni nakho deskeho jmena a deskeho lidu v Texasu.

Ptijd'te jiste!

VYBOR.

y

VAAPY.-401,4)V

di

•

Straria

ve stfedu, 15. dubna 1936.

vEsTNIX

16.

Poulivejte k oznamovini

ovatel

Mali

OW( ZkukanY reznik a azenat, odbornik a obchodniho ducha, hlede, stalou praci v Texasu. Mluvi dobie eesky, anglicky i nemecky.

Pike na Josef Smerda, Ravenna, Nebraska.

(23)

tor

eESKA UCITELKA hleda misto vyueovati tkolu na p •iki rok.

O informace pike na: Miss Della Hejl, 817 So. Main St., Temple, Texas.

(2325 pd.)

111r , Piijmu delnika na praci, na celY rok. Sirotek bez domova ma pfednost. Pike na Karel Ka.ika, East Bernard, Tex., Rt. 2, Box 82.

(22-24-pd.)

air KURATKA1 Barred, White.

Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. V'Secky druhy zarudene yyzkou geny. Piste o snitene ceny pro dodavku v kvetnu a eervnu. Von Mindens Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) fir TABAK LISTOVY na-prodej 10 a 15c lib. nevyplacene. Jerry Burytek, Portland, Tenn. (21-24pd) Tabak listovY mam na prodej, 10c — 15c — 20c libra; patovne neplatim, John Hradek, Portland, Tenn., Rt. 2. ( (22-24pd.)

TR2Ni CENY ve Waco, dne 15. dubna 1936.

Bovine, str. middling 11.00-11.50c Korna v klasech 47-50c Oves v pytlich, butl 25-27c Ptenice, butl 75-80c Jedmen, buk 38-42c Slepice, libra 14c krocani 16c Kohouti 6c Kukata ku smateni .20c Vejce, tucet . 14c Kamna z plasticke hmoty. VYkonnost kamen, sporaku, peci a kothl lze z yytiti utitim nove ohnivzdorne plasticke hmoty jako obloteni vnittnich sten. Tato hmota nepuka, vzdoruje narazum, erosi, teplotam at 1700 st. C, ani praska nebo se tavi. Zyytuje spalovaci teplotu uvnitk peci, snikuje tvokeni se kouie a popele a zvykije htevnost topiva.

— — Plnici Dim s vodou. Je to nosy vynalez, kterY prave ptiSel v Americe na trh. Na pohled per° — je pouze uprostied trochu bachratejti ,cok mu ostatne dodava, i vznetenejtiho a pro prsty pohodlnejSiho uloteni. NovY typ ma uvniti malou komrirku, napinenou tuhYm inkoustem. Pod ni je jimka na vodu. Pod jimkou je gumovY vadek, opattenY malou vzprukinkou, kterou se stlaeuje a povoluje. Kdyk se voda nassaje do pera, piijde ve styk s inkoustem, rozpusti ho ureitou east a per° je pfipraveno ku psani. Mimo to je pero opatieno zvlaknim zatizenim, ktere zabrariuje, aby se inkoust nerozpouttel. kdyt se jej neutiva. Vynalezce tvrdi, ze takto napinenYm perem je mono psati po eelY rok a stale jen pomoci vody.

"VeenY- creyon". Creyon podol3ajici se pinicimu peru, kterY vta.k na miste tpiely ma droboudkou 0takejici se kulidku z velmi tvrde, ukechtile ocele. Telo creyonu je napineno zvlattni, tiskarske barve se podoba.jici masou, ktera, pi psani se nanak na otadejici se kulieku a s kulidky na papir, kde okamtite schne. Timto modernim v nejleptoho slova smysiu creyonemperem, ktere vynalezce nazval "Rolpen", mono zhotovovat celou iadu kopii, nebot' na ocel ize tadne pkitlaeit. Je jim mono vyplriovat i pottovni poukany a pod. tiskopisy jako perem nebo inkoustovou tuakou a celkem k ni =trio mit 6 rriznYch barev a dokonce i jednu barvu snimaci pro hektografovani. Jedna barevna naplri vydrki po 6 mesicri. pii 16hodinovem upottebeni denne, nova, napin je za obnos nepatrnY. Vynalezcem vyborne novinky je eeskY intenYr Vaclav Klimek

OZNAMEN KANDIDATU All political advertisements must be paid in advance.

Nite uvadime kandidaty, kteii Vas tadaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach. dne 25. eervence 1936.

Optofon, stroj, kterk sam etc knihy. Je to bajedny pkistroj, jemut, se pkedloti kniha, dopis nebo spis a kterY hlasite a zfetelne pteddita.

A pfi tom to neni ani novY vynalez, nYbr't je vetejnosti neznam jedine pro vysokou cenu. Pkistroj byl poprve zkonstruovan Francouzem Fornierem d'Albe v r. 1912 a nazYve, se optophon. Ptistroj sestava z kamery a telefonu. Pkistroj funguje tak, ze svetelne dojmy jsou karnerou zachycovany a telefonem piemeriovany ye zvuk. Jestlike tento ptistroj znamena pro zdraveho dloveka velke pohodli, protote mu uSet •i namahu se etenim, je pro slepce pravYm dobrodinim a nejlepk nahradou zraku. I kdyt je velky podet slepeckYch knih piece jen stale zristava nejvetk east literatury sleperim nepkistupna. Pro tuto kolnost take britskY ristav pro slepce se rozhodl zakoupiti nekolik optophonri. Po dlouhYch pokusech se nyni zdatilo zlevniti vYrobni cenu optophonii a v LondYne je jich jik vet gi poeet v dinnosti.

Erg _JEXpacgEtEccgAlgoRIXONEXXigaEX eta'

tt tt

14)

JE KASEL NEBEZPEtNi. Zanedbane nachlazeni s kaki mchou miti value nisledity. Pro vydavati se v nebezpea? MAHE .11STOTU a dostante si Utley teto spolehlive pifpravky lei poskytla elevu a uspokojeni tisiciim pies 60 let. 25c a 50c.

SEVERUV BALSAM PROTI KASLI .iejte se diive v lekarne, nei

objednate piimo. Uved'te ■ jmeno a adresu bve lekarny.

W. F. SEVERA CO. Cedar Rapids, Iowa 1)-s

••MEI

C' XXXE2AXEcILAM3gErgg'

Kvetnova Slavnost v Houstonu itAD POKROK HOUSTONU USPOR,ADA VE SVE RADOVE BUDOVE NA STUDEWOOD ZA POMOCI KROUZKU "HLAHOL"

V NEDELI, DNE 3. KVETNA 1936.

KVETNOVOU SLAVNOST

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative)

PROGRAM: 10:00 hod. rano — Zapoeeti slavnosti.

11:30 hod. rano — Obed.

1:30 hod. odpoledne ftadova schaze.

2:45 hod. odpoledne 1.) Uvitani hostti br. piedsedou Kalouskem.

2.) Solo zpev pi. C. H. Chernoske.

3.) Solo na housle, p. Jindtich HlavatY, za doprovodu prof.

Albino Tores.

4.) ftee br. F. Moueky.

5.) Solo zpev pi. C. H. Chernoske.

6.) Solo na housle, p. Jindfich HlavatY, za doprovodu prof.

Albino Tores.

4:00 hod. odpoledne — Divadelni pkedstaveni

OKRES FORT BEND: JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vYberdiho dani

Devoe z H r

OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce.

Opereta o tkech jednanich. Napsala Helm gvehlova.

OSOBY: zj Josef Charvat, chalupnik br. Vala id Terezka, jeho tens, ses. Svadinova Anidka • sl. Valova tt Matenka jejich deti si. Mendlova Tonidka sl. Dvotakova t.

[41 br. V. Bily Frantik Waldman. chalupnikav syn Jenik Voldtich br. F. Dvokak Martin Kus br. F. Olexa, st. [#1 Jakub Poodivitr, deledin u Voldfichri br. KostomlatskY tt!

Baron Ernst Edel z Edelsteinu br. J. Katpar Kamila, jeho ehot' ses. F. Olexova, ml. ttl tt Isidor br. Stareala g1 sluhove .} Polykarp . br. F. Olexa, ml. br. Kotut, ml. br. Kadleeek, ml. br. M. Bily 13 sl. Kelnarova Ll Chasa si. Kalouskova sl. Mardova IR" sl. G. Kneble br. Kahanek im Hudbu a zpevy kidi br. F. Hlavaty.

Rekii divadla ma br. R. J. 8vetr. tt Po divadle Taneeni Zabava. Baotiv Piivodni Orchestra Vstupne: Pani 40c, (limy 25c. tt tt Srdeene zve, ZABAVNt VYBOR. 0 fatii tE EagEi ESEJIME•2 9•E4•4.30ME4,t Ei L9E4 0E2E4E1E3 tri ir.2 Ei

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES BRAZORIA: PANI ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika

HARRIS MILNER za terifa.

uj

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisaie 3. precinktu. ee M. L. ROBERTSON za okresniho komisaie 4. precinktu.

OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisaie precinktu eislo 2.

OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisaie, Precinkt eislo 4.

OKRES WILSON: A. B. CARNES za D. RICHARD VOGES za okresniho navladniho.

ul

[g]

Ll t