Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 22. DUBNA (APRIL) 1936.
eiSLO24.
HEARST, PAN NA SAN SIMEONU. ALIFORNIE se deli na tri east: San Francisko, Los Angeles a panstvi WilK liama Randolpha Hearsta. tzemi Hearstovo neni site nejkrasnejai, ale je rozhodne nejmohutnefai a nejoriginalnej'Si. Podel more a hor, symbolicky terrier uprostred mezi stredostavovskYm Los Angeles a polofagistickYm San Franciskem, lki temer pohadkove panstvi San Simeon. Zia east). Hearsta stargiho byl to obyeejnY ranch o rozloze 30 tisic akril, li'Sici se od ostatnich jenom krasnou polohou a tvorici spolu s ranchi Santa Rosa a Piedra Blanca velke dobytkarske farmy George Hearsta. Na techto stranich byl William Hearst cviden jiZ jako chlapec v jizde na koni. Honil v lesich a lovil v zatoeinach. Jeho chladne modre oei oceriovaly majetek otcilv a poznaly velmi za.hy, ke je opravdu vi•• ce nd dobrY. Ale v letech dospelosti zabodil jeho zajem na jine pole. San Simeon se nestal, pies celou radu zlepaeni a novYch staveb, jeho stalYm sidlem. Zustaval prijemnou divoeinou, do na se jeho vlastnik prilkitostne uchyloval z chaosu cbchodniho sveta, aby si zde obnovil, Z'ivotem v prirode, vzpominky na sve mladi a zaroveri osvkil sve podraldene nervy. Teprve ye dvacatYch letech tototo stoleti, kdy2 ho rostouci zajem o Hollywood vedl do techto kondin, priael na my§lenku zmenit ctihoclnY San Simeon v pohadkovou vYstredni filmovou nisi. Rozlehla dista krasa dalek, vetry ovivane strane a koruny borovic, zelene louky a 'Sumici potileky, to byly zdedene nadhery San Simeonu. A do 'Leto krajiny, ktera by dovedla umolnit kademu tak dokonale harmonickY .2'ivot, jak vede anglicka, venkovska Slechta, byly zavledeny osobou dne§niho majitele velIce americke sklony k nervosnosti. S moci, ktera, hory pren“i, ktera vaak nebyla virou, nY1x1 bohatstvim, byl zde postaven pottegte nYm stavitelem zamek, vypadajici jako gpanelskY niisionalskY dilm, s jidelnou, pripominajici klaaterni refektorium, dale "cottages", vypadajici jako francouzske zamky; vae, co je zde postaveno, predstavuje ilk° jineho, ne:z dim je ye skutednosti, mimo leti gte, tenisovYch dvorc0, a plaveckYch baserra, ktere -Oak presto v tomto prostredi mnohYch starkitnosti a imitaci stredoevropskeho Z‘ivota vypadaji groteskne a neskuteene. Pan San Simeonu ma nejkrasnejM sbirku • zbrani, jaka je vfxbec na svete. Ma take nejkrasnej gi sbirky praci ze stribra. Sesbiral kde jake obrazy a keramiky, nastenne koberce, zdclony a kostYmy, stare hodiny a krby, ma ve svych sbirkach postel kardinala Richelieu, ma, . . . Bilh sam vi, co Irk v nich jeAte ma. Nej- rOznejai umelecke poklady a starkitnosti z celeho sveta jsou shromaldeny ye velkem museu na San Simeonu. Ale to neni jeate v'Se. Na fipati krasne vyvfaeniny "La C'uesta Encantada" — vge zde ma jenom gpanelska jrnena: "La Casa Grande", "La Casa del Monte", "La Casa del Mar"; 2adne americke pojmenovani neni dovoleno — jsou na pfd mile podel fidoli
cbrovske bedny s dalsimi poklady, pro ne2 se jeSte nenalezlo vhodne misto. Stejne je i v New ` Yorke obrovske skladitte, slouZici k temuZ ucelu. Je v nem, vedle jinYch pokladu, i celY ApanelskY zamek, rozebranY do posledniho kamene (kaZdY z nich je oznaden dislern podle poradi, jak byl ze stavby privodniho zamku vyriat), aby byl zase postaven na azemi san simeonskeho panstvi a stal se tak daljeho kuriositou. Jsou zde nejrfanejai-egyptske, etruzske, apanelske a italske umelecke predmety a velka anglicka knihovna. Prave tak, jako je znam malt' smysl Hearstfry pro celek, je uznavan jeho znaleckY smysl pro jednotlivosti a zvla a- te pro umelecke predmety. Stadi mu ukazat neznamou vazu anebo sochu a rekne yam ihned umeleckou Akolu i dobu, v nia byla vyrobena a tak neomylne, jako nejodbornefal staraitnik z LondYna neba z PariZe. Tato znalost a zaliba je pravdepodobnYm duvodem omezeni jeho estetickeho zajmu na mrtve umeni. Zive umeni, vyjma jeho koketovani s filmem, ho nechava zcela chladnYm. Nema nejrnen§i zajem na Zadnem soudasnem hnutI v malirstvi, socharstvi, v architekture, hudbe anebo v literature; nikdy nehnul ani prstem k podpore jedineho kijiciho umelce. Neni mecenaem umeni, nYbrt pouze ve;SnivYm sberatelem. Hearstovy osobni vYdaje jsou odhadovany na 15 milionu dolara mane, z nich2 vetSi Cast pripada na hoateni nakatevnik0 v San Simeonu. Tento mule, jen2 stladuje jako nejvet§i novinarskY nakiadatel sveta, mzdy svYch zamestnancil a:2 do krajnosti a je v otazce jejich propou gteni bezohlednYm ty-' ranem, ukazuje se v roli majitele pohadkoveho panstvi jako nejvzornefai a nefStedrejAi hostitel. Pravidelne je na San Simeonu stale 50-60 hosti a mnozi z nich obYvaji sami nektere z nadhernYch "cottages". Sktine ye zdich techto obydli obsahuji Upinou "vYzbroj" pro piny i damy a to ke Vaem freeliim a prilkitostem: jezdecke i sportovnl obleky, domaci i vychazkove obleky, vederni abory a p. KablY host ma k disposici stejne vYhody, lake mu muse poskytnout nejluxusni klub anebo nejdra2Si hotel na svate: MO2e pit nejdraHi napoje v dobaru, Oivat slunednich lazni, projitdet se na koni v nadhernYch parcich, hrat v obrovske stredoveke dvorane za.rriku kuleenik anebo ping-pong, lovit zver, chytat ryby, hrat tenis (vlastnik panstvi je ve svYch 72 letech stale jeale dobrYm hradem tenisu), muse se za shinneho odpoledne vykoupat ye velkYch otevrenYch basenech, z nich2 •jeden je naplnen rieni vodou a druhY pak ohratou vodou morskou. Ma-li host zajem o zemedelstvi, mudrilbeli a dobytei farmu. Bavi-li te ho zahradnictvi, mute se odebrat do obrovskYch sklenikt anebo specialnich parkovYch zakouti, v nich'Z jsou sneseny rostliny, kvetena i stromy ze v§ech konein sveta. Zajima-li ho zvirena, zajde si do vlastni zoologicke zahrady, v nit jsou stale 4 lvi, 4 zebry, 4 lamy, 3 kasuati, 2 pumy, leopard a rada slonu, med-
led& ce/a, stada bisona, gazel antilop, .,)liraf a klokanfi. Je- li navtevnik celkem bezvYznamnou osobou, je pi-0sta dovezen po skoneeni v:§tevy autem do San Luis Opispa, vzdaleneho 50 mil; je-li vgak nahodou Bernard Shawem anebo Fred Perrym, je dopraven do San Simronu a po skondeni pcbytu zase zpet velkYm pcstribrenYm letadlem. 0 Hearstove velkolepain pohostinstvi se vypraveji Upine pohadky. Opadne v'Sak se da smele tvrdit, ke ZadnY hrad nebyl tak dokonale strken proti nevitanYm vetrelcUm, jako Hearstovo panstvi. Trojnascbne briny, vzdalene od sebe nekolik mil, brani vstup do San Simeonu. Na detnYch mistech jsou rozestaveny hlidky, v podstate cel• kem zbyteene, ponevad2 bedlivi strakove bran stadi upine na zabraneni vstupu kald.e nevitane osoby. V pripade, ze odpovi pan San Simeonu na telefonickY dotaz, vzdalenY nekolik mil od vratneho zamitave, je pripad vyrizen. Osoba to se nedostane za Zadnou cenu do nitra kralovstvi san simeonskeho. Tato vratnicka lo'de byla pro mnoho lidi jevi' tem trpkych chvilek. Povest rika, de v ni byl jednou zabranen vstup i Arthuru Brisbaneovi. Este vgak je, de Hearstav soukromY sekretar a bYvalY vychovatel jeho deti, kterY byl za sveho pobytu ye Francii po dlouholete verne sluthe nahle beze slova proputen, a kterY prijel z PafiZe a2 do San Simeonu, aby se s Hearstem osobne rozloudil, nedostal se. ani o krok net k tato brine. Hearstova zdvorilost kondi na hranicich jeho vlastnictvi. Neni charakteristickYm znakem jeho osoby, nYbr2 jeho panstvi San Simeon. V San Simeonu je dovoleno hostum delat, co je jim libo. Jenom etyri veci jsou zakazany. Existuji etyri pravidla, jejich'Z prekrodeni znamend okam2ite vykazdni ze San Simeonu. Prvnl zni: "V obydli hosti se zakazuje piti alkoholu." To ov'aem neznamena, de by se vedl na San Simeonu asketickY Zivot. Stale je otevren v hlavni budove bar, jehk bohatstvi napoju je proste nevyderpatelne. Ale Hearst zna lidskou povahu a zvla:Ste povahu lidi v Hollywoodu. Vi, ke je pravdepodobrieji, de padesat osob jsoucich pohromade, zustane daleko spiS"e v mezich poradku a zakona, net kdyby byly po menaich nebo vetaich skupinach samy za zavrenymi dvermi. DrubS predpis je jik diktatorkej§lho 4.azu: "KaZdY host se musi dostavit kaZdeho vedera do velkeho salu La Casa Grande. Zde jsou hoste, je-li treba. vzajemne predstavovani. Obstara to domaci ceremonial'. Drive anebo pozdeji se objevi sam Hearst, pravidelne v prfivodu filmove hereeky Marion Davies, kteza sveho pobytu. na San Simeonu vystupuje vddycky v idoze domaci pani. Pak se jde za zvuku majestatniho pochodu do kla. terniho refektoria, kde jsou host:1m, podle jejich bohatstvi anebo vyznamu, (pravidelne se oboji shoduje) vyhrazena mista. Kdy2 spinili v§ichni haste prani tato formalni vedere, vstupuje v platnost treti predpis. Ten ma ji2 vyslovene (Dokondeni na str. 12.)
Strana 2.
Oddil dopisovatelski Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, neb zfivadne polemiky, potadatel pfedkiada ve smysin stanov Tiskovemu VS'boru k vlastnimu rozhodnuti. NEMOCENSKA PODPORA. Mili bratti a sestry! Nemocenska podpora ode v gech bratti sester v gem nemociVm bratrum a sestram, budil vagim heslem pro pti gti sjezd. Ve sjezdu se to neda projednavati, vzalo by to mnoho easu, proeeti, ptichazim mezi vas prosttednictvim nageho Vestniku. Bud'to nemocenskou podporu jak se patti, anebo nic. Dle nynej giho zptisobu to nevi nielm, co by nekomu prospelo, naopak piinese to velke zklamami o podporu se uchazeti. Tak velke teleso jako jest na ge Jednota, dokaZe mnoho a ani nevite, co ziskame na elenstvu ve vgech odborech, ani cletskS7 cdbor nevyjimaje. Na:se Jednota se uchSrlila a vyjela trochu z koleji a odvratili jsme se trochu od UmysIti nagich zakladatelti, na gich pion3 ru, kteti yetili v podporu v nemoci a vlastne podporu v kaldern ptipade nutnem, a na torn zaklade nam nejenom zalozili i udr Z . eli na gi velkou Jednatu, ale my sarni jsme ji trochu zavedli po nove mode, stare zasadST" jsme odloZili a zaNdili nave pojistky s popla..tkem celoroenim a tak jsme to mladeli sami ukazali, tie si zaplati na cely rok a do schtizi chodit nemusi. Tim zabijime spoikovy livot a obavam se, ai mi staff• odejderne, ze nebude tieba ZadnSrch spolkoqch mistnosti a velke pojigt'ujici spoleenosti nas pohlti jako velkS7 pavouk mouchu. Zavedenim nemocenske podpory ukarleme nagi omladine nee° dobreho, co nagi zakladatele einili hned v poeatcich, a pracovalo to znamenite. A budeme miti nee°, co obchodni spoleenosti nemaji. Nemohu sobe ani ptedstaviti bratrskou jednotu bez nemocenske podpory. Bratti a sestry, dohlednete na to, aby va gi delegati byli seznameni s timto ptedmetem a zasadili se o to, aby nemocenska podpora progla v ptigtim sjezdu. Jak nabudeme fondu pro tento odbor? K(120 clen, pattici do Jednoty i detskeho odboru cla do fondu $1.00; bud'to kaZdSr da $1.00 anebo tady, ktere jsou schopne, poglou $1.00 za kaZdeho elena. V ptipade, le by $1.00 mane' nestaeil, clava se pravo H. Ii. aby vybirani etvrtletniho poplatku ptirazili pottebny obnos ku ziskani fondu. Nemocenska podpora by se vyplacela elentm na zaklade lekatskeho vysvedeeni a odporudeni nemocenskin v3iborem. V leheich ptipadech obdrZel by Glen $1.00 denne a podpora by nesmela ptesahovati 1/, centa na na jen jednou ran& ✓ teZgich ptipadech, kde nutno poslati pacienta do nemocnice, anebo nutna je operace, obdrZel by nemocriS7 1 cent podpory, ale jenom jednou roone. Tedy kdy' by byl nemocn bratr neb sestra 24 dni pod lekatskSrm dohledem obdrZel by $24.00. Kolik dni, tolik dolartt. ✓ ptipade druhem, kde by nemocriST Glen byl nucen odebrati se do nemocnice a nebyla operace ladna, obdrZel by 1/2 centovou podporu, col by einilo pti 15.00 Clenstva $75.00. ✓ ptipade ttetim, kdyz by byla nutna operace, bez ohledu na to jak dlouho nemocrir hvl v nemocnici. dostal by 1 centovou podporu, co'Z by einilo pti shora jmenovane Cislici elenstva $150.00. Vgechny tyto, at' 3/, centovou podporu nebo 1 centovou by mohl dostati Men jen jednou roene; (ne vgak obe). len, kterS7 by pti gel k firazu a byl neschopnS7prace, budiZ mu poskytnuta podpora 1 centova, jen ale jednou roene. Dale, kdy by Glen byl dovezen do nemocnice a tam zemtel, nemocenska podpora odpada, nebot' pozOstali obdr gi umrtni podporu.
V2STNiK Kdyby vg ak nemocnS7 byl odvezen domil a pak zemtel, jest opravnen k podpote nemocenske i Umrtni. Tato podpora by byla vyplacena katidemu, at' bohatSr neb chudST, podporu v gem ode vgech a ptede glo by se delani z bohatS7ch chudaky. Vgichni jsme bohaei, dokud jsme zdravi, ale kdy ptijde nemoc, jsme chudaky. Tedy chuclaku neodeptete pomoc, obzvla gte ne bratru nebo sestte. JestliZe ptigti sjezd neuzna nemocenskou podperu, tak to slovo podporujici milZeme vynechati a staneme se iipine obchodni spoleenosti, takovou jako byly ty obchadni.-spo• leanosti ye Vestniku vymalovany. Clenstvo nagi Jednoty sklada se ponejvice z tfidy teZce pracujiciho naSeho lidu a tento nag lid pottebuje teto podpory, obzvla gte za nynej gich pomera, kdy' nekterS7 glen oriemocni, aby cela rodina pracovala celSr rok aby zaplatila, co nemoc Nemysiete, ze nekdo schvalne bude nemocnS7, aby dostal vas 1/, centu anebo $1.00 denne. To ne! Nag lid jest poctivST a pevne vetim, Ze nikdo nebude chtit nepoctivS7m zpasobem nee() podobneho ziskati. Jsem jistS"7, Ze $1.00 na Mena Uplne postaei, neb za stareho zpilsobu nebylo nikdy vice Zadosti o podporu jako Best prilmerne mesiene, coZ cinilo rodne 72 ;tedy i kdyby jich byloi 100 Po 1 centu $1.00, vystaei, anebo 1/2 cento-vych Fond by byl ulolen u Hl. R., a byly by vyplaten jen na dilkaz leko.tskeho vysvedteci a .odporueeni nernocenskeho v:yboru. Jest jisto, 'le se najdou elenove, kteti budou proti nemocenske podpote, ale to nic, me by to samemu nebylo mnoho vzacne, kdyby se to prosadilo bez oposice. VZdy jsem slygel, tie kdyZ elovek neeeho dokale s namahou, tie si toho vice vaZi. Bratti a sestry, rozjimejte o teto otazce. Jest dilletilta a jsem jisty, Z2 to prosadite ve vagich schtizich, a te gim se, le picigti sjezd uzna, nemocenskou podporu, jestli projevite vas zajem. Vypracoval jsem tento navrh co jsem nejlepe vedel a ma-li nektery bratr lep'Si formulu, necht' se ptihlasi, bude Toto podavam jako navrh pro dobro Jednoty do pti gtiho sjezdu. Jest to na geho tadu usnegeni v posledni Deno v Caldwell, tad Rozkvet Cookes Point Cis. 116, dne 12. dubna 1936. John Luk ga, ptedseda, John toupal, tajemnik. itad Kozkvet na Plains cis. 157. Anton, Texas. 1-ad na g odbSwal schtizi zaroven pti schtzi Slovanskeho Sdruleni a take jsme meli mimotadnou schuzi RVOS. Cis. 37. Zdej gi elenoye. co patti do RVOS. a SPJST., jsou vgichni alenove Slovanskeho Vzdelavaciho SdruZeni (S.V.S.), a k tomuto patti hnedle vgichni krajane, co zde na Plains jsou usazeni, asi 60 mil do etverce. S. ' V. S. odbSwa schtize kaldou druhou nedeli v mesici, zaeinaji ye tti hodiny odpoledne a jsou vkly vetejne, totil otevtenST ptistup pro kaLleho krajana, a ka2d3"7 je viele vitan. Pti techto schilzich se take odlo)-Tvaji a vytizuji vgechny zalaitosti, t3'7kajici se SPJST. a RVOS., ponevadl jsme zde hodne rozhazeni po tech plains, a kdy' bychom se museli schazet pro kalclou schtizi zvla gt', tak by to bylo moo obtand. Pti techto schtizich v2cly mivame spoleenfr °bed a tak to v2dycky dopada jako nejaka mengi slavnost. V teto schtizi jsme vybrali $10.00 (deset dolaril) na eeskou vS7stavku v Dallas. a rozdelili jak nasleduje: za RVOS. $5.00 a za SPJST. $5.00; SVS. jil odeslalo lednove schtizi $5.00 na Cesky den v Dallas. Radi bychom poslali mnohem vice, jenom ze ty nage spolky jsou je gte tuze mlade a v tech pokladniekach velmi malo, taktie se do nich jegte neda, zasahovat. Bratr tajemnik na geho spolku RVOS, pan J. R. Silhan ye schtizi podal zpravu od organizace oeskeho dne v Dallas. NeAteva p. organisatora, by nam tu byla velmi mils, motna,
Ve stiedu, dne 22. dubna 1936. tic by nas tu trochu rozehtal, ale muselo by to bYti v tu dobu, kdy odbSwame nagi Nage ptigti schtize bude odl*Ta.na druhou nedeli v kvetnu, na Den matek. Ac finanene tu na nas nemitZete jil poditat, ale motina tie jegte v ptigti schuzi nejakou eastku pogleme. Pi-ejeme mnoho zdaru to krasne \ed v Dallas a silnou vytrvalost VSem pracovnikiim. Pkijmete srdeenY pozdrav od na,Seho SdruZeni. S Uctou, Jos. Cuba. ViKAZ NOVitCH CLEAT ZA MESIC SikEZEN 1936. Dle MEM, tiitly pojistky, stab a , obnosu pojistky iz á d Stati Obnos Ttida B C D G I 4 29 $ 500.00 4 500.00 36 15 16 1,000.00 1,000.00 20 25 33 21 1,000.00 33 1,000.00 23 500.00 33 17 33 500.00 37 1,000.00 33 18 22 1,000.00 33 17 500.00 33 27 1,000.00 35 1,000.00 36 36 1,000.00 29 36 42 500.00 39 16 500.00 39 500.00 51 47 1,000.00 39 60 1,000.00 26 68 1.000.00 17 70 17 1,000.00 72 46 1,000.00 80 1,000.00 22 80 1,000.00 23 89 1,000.00 16 91 1,000.00 26 91 16 1,000.00 92 1,000.00 16 92 16 1,000.00 92 500.00 16 93 1,000.00 27 95 1.000.00 16 97 1,000.00 28 108 1,000.00 27 142 1,000.00 36 142 1,000.00 20 142 1,000.00 38 142 Pojigteno v ttide B 11 'den& PojiSteno v tilde C 21 Merril Poj gteno v thole D 3 Cleni. PojiSt'eno v tilde G 1 Glen. Pojigteno v tilde I 1 Glen. - Celkem 37. Prilmerne staff. 25 let 9 mesica, mene. Prumerna pojistka $880.00, men& PtipojiSteni. 39 1 130
Ttida F -
38 23
1,000.00 1,000.00
Detsk:y Odbor do 16 let. 2 39 47 1 2 65 1 89 6 Mena. PojiSteno Jsem s bratrskS7m pozdravem, Edward L. Marek. Dne 31. bkezna 1936. Nikctin v mateiskem mlece. Na detske klinice v Duesseldorfu zjistil W. Emanuel, le v mlece kojicich len je znatelne mnolstvi nikotinu, jestliZe kojne vykoutily sedm nebo vice cigaret. Po vykouteni 7-15 cigaret bylo v tru mleka 0.03 miligramu tohoto prudkeho jedu. Jetito kojenec za den vypije asi litr mleka, pfejde do neho udane mnotistvi nikotinu. Tato davka je tesne pod hranici jedovatosti. Hlavni mnoZstvi nikotinu ptejde asi 4 at 5 hodin po kouteni do mleka. Pti vykouteni vice na 15 cigaret nastava u kojence nebezpeei otravy nikotinem.
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936. Temple, Texas. Opet po deli dobe budeme u nas miti divadlo, jak videt z oznamky na jinem miste. Kus "Kdyg ma teta nebezpedna leta", je veselohra a myslime, 2e tadnY tento kus nevynecha. V tomto divadle se dozvite, 'tie i osoba ene•gicka, dost stare., ji g pied 30 lety zanechavajici svYch milostnYch dobrodrutistvi, ma je gte eit a srdce v tele. 2e1 ge se stala ()heti intrik mladYch lidi a tak se stalo, ge ta, ktera sama rada v gemi vladla a bratrovYm detem mimo vena i nevestu a genicha obstarala, eim g jim velkou nesnaz zptsobila, byla vytrestana tak, ge pcprye v givote musela z boje neslavne uteci. Jak se to stalo, to je velmi zajimave pozorovat. Ku ptedvedeni tohoto jsou k na gim ug znamYm hercfun ta g vybrani novi dobti herci, kteti se ptidini vas fipine pobavit. VYte gek hry bude na cestovne sokolskych cvidencil do Dallas a odektivame, 'tie obecenstvo podpoii dobrou Yee. K hojne navgteve vas zvouci Ochotnici. VELKY OSADNI PIKNIK.
Ve prospech Ceske VYstavy a d" eskeho dne uspotadan bude San Antonskymi krajany nedeli, dne 26. dubna v Pape Park. Zadatek v deset neb jedenact hodin rano, v poledne chutnY spoleenY obed, odpoledne volna zabava pit hudbe kapely z Placedo, ktera dovede rozveselit i mrtveho, a veder tanedni zabava pri Placedo orchestra. Toto je vYsledek usne geni ze schfize zastupell vgech deskYch spolku v San Antonio. oeskoslovenska vetvieka zde v San Antonio, ad jen male. a slaba, ochotne ptispiva svou htivnou k natodnimu povzne geni, neda, si ujit tak vzacne ptile gitosti, spojit se s ostatnimi texasskYmi Cechy a ukazat cele americke a jinonarodni veiejnosti, 'tie texasskY Cech je take budovatelem kultury a civilizace zde, gedeskY Texas vyrovna se kulturnim vzdelanim kterekoliv narodnosti v Texas, nebo kdekoliv jinde. 6eskS7 San Antonio chape se ptile gitosti pcdat pomocnou,ruku na tak yznegenY fidel a u.spotada, osadni vYlet za fidelem ziskani ptispevkil do fondu pro Oeskou vYstavku a teskir den a zve vgechny krajany i jinonarodni hosty k fidasti. Krajane z okoli San Antonio piljedte mezi nas se pobavit a zaroveri podivati se na nagi ptirodni krasu ye i mimo mesto. Pape Park je nadherne misto, asi 7 mil ze sttedu mesta. Dostanete se tam, kdy g pojedete po Broadway na sever 0 jednu mili za Alamo Heights High School po Nacogdoches Road 2.7 mile (d ye a sedm desetin mile) severovYchodnim smerem a g k parku, kde a brany budou vyve geny prapory. Jak se dovidame, mimo Dr. Josef KopeckY, promluvi desky i anglicky soudce C. H. Chernosky o yYznamu a nutnosti ifeasti texasskych Oechil pit °slave 1001ete neodvislosti Texasu. Jegte jednou ptipominame a zveme vgechny krajany i jinonarodovce z celeho okoli k Jidla a obderstveni bude dostatek a ceny mime. Hudba jak pies den tak veder znamenita. Nezmeme jednotlivce, zveme cele esady! Potadajici vYbor. Dallas, Texas. Mill brati a sestry! 116 doba ptedsjezdova, kdy ve gkerjr zajem ma sledovat jen oily na gi Jednoty a jejiho dobra, piece jest i tteba trochu to praci narodni se venovati a pro udr geni tech nagich sini a toho spolkoveho givota pracovati. Br. redaktor si steguje, ge ma mak) mista ye Vestniku, ale piece jen my dopisovatele dopisy bombardujeme, neb jest to na ge povinnost. Pry nad ten Vestnik miti vett, nad pry v nem uvetejriovati na ge programy? Vgdyt t pry ho idelnY neete, na farmach ge ho pohodi ihned pog tovni schranky a neb ho upottebi za barnou v "iiiadovni". Tomuto nemohu uvekit, a ad jsem byla posledni dobou ptesvedeovana zcela do opravdy, piece tomu nevetim. Kdo nechce dist, ten neete nic, ani na g Vestnik; kdo vg ak je jen trochu uvedomelY,
VESTNIK ten si ho rad pfeete. A jdeme do desidch rodin, do deskYch osad, vgude uslygite: detli jsme to ye Vestniku. Tedy odpust'te, ge vzdor malo toho mista a tomu neeteni, piece jen jest nutno psati o nagich programech, neb nag fispech moralni i finandni toho ga.da, a jsou dosud mnozi, co to Ctou. Ptatele deskeho divadla mohou se te giti zase na ptijemnY pottek, jeja jim ptipravuje Tel. Jed. Sok. 2itika, Dallas, krasnYm divadlem od Richarda Branalda: "Princezny z fabriky". Vesely obraz ze givota o tfach jednanich. Dej v dne gni dobe ye vile bohateho tovarnika Voriaveho. Jeho d ye zhYdkane dcerugly, ktere se chteji vdati, ale jedna svcji prostoiekosti, druha, pYchou, si to kazi. Vesel y scena jedna druhou stiha, smichem onemocnite. Maminky, ktere nevi jak vatiti ty prave desire gkubanky, maji ptile gitost so to nauditi, husu se zelim peel, a mnoho jinYch dobrYch rad pro domacnost se dozvedeti. Zadatek o 5 hod. odpoledne, po divadle tanedni zabava, dobra jidla a napoje. Posledni divadlo v Sokolovne sehrane, "Rozmysli si Maienko", se velmi libilo. Mame zde hezkY krou gek dobie sehratYch hercA a dobra vedouci, kteii si daji nemalcu praci s nacvidenim divadla. I mezi herd. dobrY vYber runnYch charakternich osob, ktere se pro sve rilohy dcbte hodi, ge souhra 'je ptedem zajigtena. Na ge divadla se dim dal lope libi a jsou hodne navgtevovana, co je jedind odmena, jak hercilm, tak i potadajicimu vYboru. Br. J. Kos, kodovnY cviditel Am. Oboe Sok., jest zde mezi naihi zde v Texasu, kde objede vgechny sokolske jednoty a bude napomocen br. V. Kuderovi, organisatoru, s nacvikem pro program Oeskeho dne zde, pit statni vYstave. Rodide jsou gadani, by poslali sve ditky do telocviden. Dovolte va gim ditkam cvidit se sokoly, nebude vas to nic stati, nemusite bYti dleny, ani platit vstupne, jen pomczte rozmnogit iady sokolske, tak aby nastup psi oslave vyznel nas 6echoslovaku dustojne, a ti, kteti nemohou cviditi, ptihla.ste se ku tandeni besedy. Ani nevite jak krasnY pohled jest to na ty nary krasnYch devirgek a statnYch junakfa Ten narodni, pestie barevnY kroj jim tak slut, rukavce, beloudka suknieka barevna, fertigek bily, kordulka tmava, dervene puneo gky a dome sttevieky, ty na ge devugky jsou v nich jak hezounke panenky. Nemusi bYti ten at drahY; obyeejnd la,tka postai, jen kordulku gijte ze sametu, neb by z tenke latky nepiilehla. Jsem jista, maminky, ge budete nad va gimi detmi pygne, ag je uvidite, jak se vedou par a par ku tandeni besedy. A ag sta neb tisice lidi bude sledovat ka gdY pohyb taneenikti, s tou nejvetgi radosti a nad genim v srdci. A kroj takovY, at' ty narodni gateeky neb sokolskY budou vagimi ditkami uschovane, co drana krasne chvile v nich progite. ha A 0 i jejich lice stall. polibi, budou rad! vzpominat na vas, ge jste jim dovolili se stolete oslavy zfidastnit. Br. V. Kudera, organisator oeskeho sdrutieni, ma s sebou vzor, jak narodni kroj u giti, jake barvy a podobne; zeptejte se ho a on yam ve vgem poradi. Hogi v Ennis pit ()slave otevteni nova sokolovny, pit tandeni besedy men bile ko gile, derveno bile vazanky, tmave spodky a kolem pasu dervenY pas. Velmi pane se to vyjimalo. A tako:vY oblek ka gdY hoch neb mu g ma. Texassko-deska vYstavka jest ji g v chodu a cbchodnici se zbogim deskoslovenskYm by se k ni radi piipojili. Jsou tu panove R. Sticha a E. Svaton z oeskoslovenska, obchodnici se zbogim 'Ceske vYroby, ktet by byli radi finandne na stavbu deskoslovenskeho pavilonu. Panove Machovi z Chicaga zaplatili velkY pene gni obnos za najem ye vYstavigti a pani Jelinkova z Chicaga pi ge, mogno-li pronajmouti kousek mista v deskem oddeleni. Pry ma na sklade vYhradne zbo gi, ktere jine firmy nemaji, jako krajky, veci ku krojum pottebne, vY givky. A obchodnici texas gti se teg hlasili. Posud'te: byl, di je muj hitch tak velkY, g e jsem chtela deskoslovenskY pavilon postavit za 50 tisic? Poeitejte, kolik najmu
Strana 3. mush se dati nyni a kolik by se je gte bylo utrgilo, a my jsme mohli miti svilj vlastni sta.nek, u ktereho by byl sraz na geho lidu skoslovenskeho. My jsme mohli miti na gi budovu, ktera by nas pravern representcvala pied jinonarodovci Dnes, kdy jedna budova za druhou jako zazrakem na vystavi gti vyrustaji, se zadiname tazati, prod my aechotexasane tam ta g nemame svou chaloupku. Ano, prod? Prbe jsme tak velikYmi v maliokostech, a prod tak malYmi, jedna•li se o velke :reel? Nemirgeme-li sami nic dokazat stupme jinYm, neb jim aspori podejme ruky pornocne, by se dilo podaiilo. V San Diego der,koslovenskou chatu prosadily tii geny, geny, ktere mut dovedli oceniti. Ukazali svoji vyspelost tisicum a tisicum nav gtevnik0 deskoslovenske vYstavky, ktere, se tak libila a byla pry jednou z nejpeknej gich. Ano, my se dovedeme ocenit, ale obydejne a g trt je — po-zde.. — Na zdar! Ant. Ondrugkov a, dop. V RUCE OSUDU DOBREHO. V "Hovorech s T. G. Masarykem" (vygly prave v novem ilustrovanem vyclani) lit Masaryk distYm, nevzru genYm zpusobem: "Nekolikrat jsem mel namale. Po nrve to bylo v rode gestnactern, kdy g Stefanik mire smluvil audienci s Briandem. Ug jsem mel koupenY 11stek na lcd' "Sussex" abych jel do Pattie. Ale vtom mne telegrafoval Bene g, abych nejezdil, ze hovor bude pozdeji. To jsem listek na lod' "Sussex" odiekl. Na to ceste byla "Sussex" od NSmcji torpedovana a potopena. Po druhe to bylo, kdyg jsem na caste do Ruska chtel vyplout ze skotskeho ptistavu Amble do norskeho Bergenu. I ta cesta do Norska byla podivne gt'astna. 6ekal jsem v Emble na lod' ale neptijela. Byla potopena. Kdybych byl po ni jel, byl bych minul 8tefanika, ktery se . pra.ve vratil z Ruska a mel pro me zpra.vy. Vratil jsem se tedy do LondYna, kde me 8tefanik deka'. Piijel take Beneg z Patige. Odejel jsem za nekolik dni na lod' do Aberdeenu. Pluli jsme, provazeni dvema torpedoborci. V noci se lod' najednou naklonila a obratila tak rychie, ge dela zapragtela. Rano mne kapitan tekl, ze tak tak jsme se vyhnuli plovouci mine. V poslednim okamgiku lod' obratili. Do Ruska jsem si musel pokiditi novY pas, to se rozumi na fale gne jmeno. Nagel jsem si pro sebe danske jmeno Madwig. Ale Anglidan Sir Basil Thompson mne radii, abych si toho jmena nedaval, prod to u g nevim. Sam mne, navrhl jmeno Thomas George Marsden -,- na to jrneno jezdim po svete podnes. To T. G. M. jsem chtel mit, abych se pit podpisu nespletl. Jegte mi Sir Basil radii, abych si dal dobrY pozor, ge pojedu Svedskem, ge jsou tam nemeal vyzvedadi a tie by me everlske ritady mohly z titulu neutrality k Rakousku vydat, nebo aspori zadr get. Toti kdyg jsem piijel do Stockholmu, ne gel jsem ani do hotelu a prochodil jsem celY den po ulicich s Bohdanem Pavlin kterY mne tam piijel z Petrohradu naproti. Na tu cestu jsem se tadne piipravil; odklidil jsem vgechny znamky sve toto gnosti, vypa.ral jsem ze gatu vgechny krejdovske firmy pragske i londYnske a ttikrat jsem prohledl kagdY kousek papiru a aatstva, co jsem s sebou vezl, aby mne nic neprozradilo. Ale v Rusku jsem naael ye svem pradle limed, na kterem londYnske. pradelna napsala inkou• stem me cele jmeno Masaryk. A tak jsem si zakladal na sve opatrnosti a praktickosti. Meienim &say v oku odhaduji delku Delka tivota se de. piedpovidati metenim do'dv odich. Dokud si CoCka zachovava dokonalcu schopnost ptizpilsobeni se vzdalenosti pozorovaneho ptedmetu, je i nadeje na dlouhY givot. Tato fakta zjistil v Nernecku prof. F. Bernstein z Columbijske university pedlivYmi pokusy na mnoha tisicich pacient0. Poji gt'ovny nyni podle jeho metody zavadeji meteni dodky, aby mohly odhadnouti budouci vek poji6tenSich osob. •
Strana 4. Rad Pokrok Dallas, eislo 84. Dallas, Texas. Ve sve pravidelne schizzi, konane dne 19. dubna, vzali jsme na vedomi dopis bratra Antona Kcsa, tajemnika 15elenneho vYboru pro Oslavu Stoleti v Dallas. ye kteremt dopisu br. Kos tadd na g tad o proptijeeni nati tadove sine ku taneeni zabave veer v sobotu, dne 18. dervence t. r. Jelikot ten samy veder bude ye Forest Ave. Vyggi g kole pfedstaveni divadla studenta eeske fedi na Statni universite v Austin, rozhodnul se na g tad sin na tento veer ponechati zavtenou, y e snaze nesouteliti podniku studentt, kterY pokladame za ptednostni zabayam taneenim. Za tad Pokrok Dallas 'Oslo 84., s bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner, ptedseda. Adolf Jet, taj. Robert Durori, pokl. Vacla y Zastoupil, mistopted. Victor Huff, idetnik. tad Elrnaton eis. 148. Blessing Texas. Cteni bratti a sestry! Timto vim sdeluji, te tadova schiize kvetnova se bude odbYvati at Ateti nedeli, to je dne 17. kvetna, v Ccmunity Hall. Ceske spolky z Blessing a ckoli spojily se k spoleene praci pro potadani pikniku u br. V. L. Kopeckeho, dne 10. kvetna, z eehot ei.stY vytetek bude odeslan: 50% na oeskS7 den a 50% na VYstavku. Spolky tyto jsou zastoupeny nasledujicimi vYbory: za SPJST. eis. 148, M. Zhanel a Fr. Domorad. a KJT., St. Vacek a John Hickel. Za KJ2T., pi. Fr. Hlotkova a Chas. Nemcova. Za RVOS. 'Cis. 138, 1g. Tobola a Jos. Dluhog. Za RVOS. eis. 130, Jos. Zemanek a Chas. Nemec. Za tiedniky techto zdrutenYch vYboril jsou zvoleni. Jos. Zemanek ptedseda, Chas. Nemec taj. a Jos. Dluho g pokladnik. Vybory tyto se sejdou k dojednani pikniku dne 26. dubna. Osadni schtlze v gech krajanti z okoli je svolana na den 3. kvetna do Blessing, a my douvame, te se ji v gichni ziieastni. Neberte si do tato schtze tadnou vodu, o uhaseni tizne bude postarano. Prosim, byste si pamatovali datum katcle schtze. S bratrskYm pozdravem, Jos. Zemanek, taj. tadu. kid gtefinik els. 142. Houston, Texas. Tak zase jedno divadlo mime za sebou. Uulynulo dc hlubin easu a bude to ut jako sen. Knitky do skladu za ostatnimi, kde se jich nasttadala hezka hromada, herci si oddychnou, te je to s krku, to maji volnY jeden tyden netli ptijde druhY a na gim divakiim zbude asi nejvice, ti mail asi nejvagi potitek, pek-nou vzpominku na divadlo "Nanyneiny vdavky." V nem videli lasku, netnost i dobro, odvalne tufty, zklamani a nadeje, a hlavne, te se jim to libilo. A to je na geho retiera ta nejvetgi snaha a ptani, aby dali lidu co nejvice, aby byl spokojen, a jak je to te gi, to vidite po divadle katclY jen Nig milt' yenkov byl zase hodne zastoupen, Pied divadlem oznamila sestra od zabavniho vYboru F. Wallova, te tad chysta nove divadlo na Den matek, 10. kvetna, ktere bude oznameno pti gte, a po divadle to dostanou diti pomlazkove kogiaky. A take dostaly a bylo jich! ftid sam jich ptipravil z pokladny dost, A co jste nektere sesttieky jich ptinesly, a tech vajec co ptinesly! Byly to sestry: Vajove, Baletkova, Buriova, Studniend, Volkova, Petrtelkova, P. Vallova, Undratova, a br. Sebek ptinesl 12 kvartil dobreho mleka a tet sestra Petrtelkova. Srdeene diky! Vite Sebek, te jsme meli strach, te se nam nagi mutgti pusti do mleka misto do piva? Tak je lakala ta smetana na vrchu. Opravdu jsme byli ptekvapeni tou obetavosti na gich sest'er a bratru. Tet dceru g ka pana Schovajse darovala peknou pro g ivanou pokrYvku, kterou vyhral br. Skyvala, Tet dik za delani ko gidkil ses. Studnione, Vl. Kinclove a Ses. Kelarkove ;tet ma-
VESTNIK lYm sleeinkam Eve a Milu gce KlimovYm za prodavani listku a v gem kteti -nam nejakYm zptisobem pomohli. Vypisovat to v gechno nemohu, ale ochota byla velika. Tet pani Olince Hamiltonove za obstarani jejich Tet jsme meli zase jednu novou hereoku, sestry Benegovou. Jeji hra a vYteenost je peknd a velice gikovna pti lideni bereft. Tet nam promotovali z detskYch her mezi velke, dosple herce, byly to: sl. Jitinka Filipkova a sl. Kunetkova. Obstaly vYborne . 0 druhYch nag ich silach psat nebudu neb je to zbyteeno, te se libili a pekne hrali, to sly geli jak obecenstvo tleskalo. Ale o sl. Hilde se musim trogku zminit. Jak Nanynka byla verna a vatna, tak ona byla pravY opak, gravy rozpustilY diblik a pusinka ji jela jako te prostoteke Betince. Tet se ptipravte na to divadlo dne 10. kvetna na Den matek. Kus bude peknY, ptipadnY na ten den. Tak si pamatujte vgecky deti, te vagi povinnosti je ptivest va gi mamineeku na to divadlo! A dne 25. dubna bude pry ptekvapenka u tefanikti, na koho? Bude to v sobotu, tedy na shledanou! Karla Otvrtnikova. Galveston, Tex. Vatena, redakce! Aekcliv nag redaktor ma telkou praci s uvetejriovanim dopitti, jet se hromadi pted sjezdem, a k tomu se druti dopisy stolete oslavy a vYstavy, ktere jsou tet nutne uvetejniti, musi redakce miti trpelivost a postupne uvetejniti tak, aby nam v gem navzajem bylo cti a Uspechem. VYbor sjezdovY potadal potadati sjezd pozdeji, co jest chvalitebne, te bude Casu, by vgechny podniky v tomto vYroonim stoleti byly vgemi krajany dUsledne podpoteny. Jest tak na gi povinnosti! Mame pouze 5 tYdrit ku ctevteni vystavy. VYboru ustanovene pracuji a obetuji Cas i cestovne, shleclavaji pamatky historicke, umelecke, ramie tiskopisy, kulturni prate eeskYch osad, potizuji seznamy a mnoho jine price, jet dovede oceniti jen ten, kdo nekdy byl einnYm v podobne nevdeene praci ye vetejnem tivote. Pan Dr. Kopecky byl piitomen v Houstonu, Tex., 5. dubna v tamnej gi tadove sini tadu Pokrok eis. 88, kde promitacim ptistrojem a ptedna glou vysvetlil podrobne Udel vYstavy a vYznam nagich starch pionYrti v Texasu, Ani jeden cent ze sbirek neptichazi kfun a vYbortim na jejich vydani, neb katdY sebranY dolar bude tteba na vydani vYstavy, kteri, nas bude dristojne v gechny representovati. Osady a jedinci, kde dosud zustavaji neCinni, daji si chude vysvedeeni i pted americkou vetejnosti. VYmluva, ze jsou gpatne easy, neb te se nikdo o to nezajima, jest nemistnd. Neb mime vg ude, po celern velkern statu, schopne krajany, kteti by Ustne i pisemne eel nagi Ueasti na vYstave a 6eskem dni vysvetili, podnikli sbirku v okoli, tet spolky neb jedinci potadane zabavy s eistYm vYtetkem pro vYstavu, a tvrdim, te by se i za neptizniveho poeasi vydatila, neb ze zkugenosti vim, te kdyt nati krajan y chteji nee째 podpotak ueini, i kdy2 se obetuji. Ale tet opak, kde nikdo zaseva podezteni a rozkol, dokite, te vag ina drisledne dobrou vec bojkotuje do krajnosti. Nag e "rakouska" vychovana, nectnost. Na ptiklad uvadim, te kdyt pro dobrou vec mluvime pti ptiletitostech, vtdy se vynajde nekdo z krajardt i zde rozenYch Texasarrd, te uznavaji, te finaneni sbirky jest tteba na prvnim mist& Byla jsem na svatky velikonoeni s moji rodinou v Shiner, Tex., u rodiny F. W. Picha, jent vlastni vzorne farmy, a tet dva tenati synove a vdand dcera, v gichni pracoviti, Cehot ty vzorne obdelane laxly byly drikazem, mnotstvi drUbete, krav, koni, vg eho hojnost na dvote, te tam jsou pracoviti Tide. Rodina Pichova je velka. V gichni mluvi pekne Cesky, odebiraji Ceske Casopisy, dceru g -kajetprcovlaGeston,j lekyni nag ' T. J. Sokol, a byli jsme tudit na jeji svatbe, jet byla odbYvana 14. dubna t. r. v Shiner, Tex. Osada i okoli Cile, obchodni Ctvrt' vetg inou dobte prosperujicimi krajany osazene. Taktet okresni mesto Gonzales chova
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936. mnoho krajanti obchodnikt, v okoli dobre zazarnestnani a prosperujici obchodnici i farTamnej gi ckoli jest ye state Texas historicky polotene, neb tam se odehravaly dejiny Texasu. Zet' p. Pichy, p. Chumchal vypravel, jak jeho bableka, jet teprve nedavno 90ti leta, zemtela, vypravela zku genosti zatite v teikYch poaatcich ye svobodnem state Texasu, jak tu dobu till, byvali v drriakach a log-chatreich, chudYch, bez podlah a nabytku, tadne cesty, jen co pro glapal dobytek a Mexteani. Musime uznati tu vytrvalost, a sebezapteni, tech nagich pionyrt, jet vytrvali a nyni jsou to nejlepe prosperujici osady a krasne prakticky zatizene farmy. Po svatebni bohate hostine jsme jeli 5 mil do sine na tanec. Mne se to zdalo, te to musi bYti nejmene dvacet mil, testa lesem, s kopce do kcpce, pro jednu karu, dye tetko si vyhYbaji, pti gpatnem poeasi pouze na koni a Fordky model T. dokati projeti. Siri prostorna, venkovska, ale pina, venku i uvnitt naroda jako o pouti, aekoliv to bylo ye vgedni den. A kdyt kolem jedenacti jsme jeli dome, abychom se vyspali na druhY den na cestu zpatedni, nikomu ain nenapadlo jiti domu. Byly tti hodiny rano netli se rozjeli k domovrim, jak pravil p. Jiti Picha. Hudebnici hrali vetginou ty nage krasne Ceske melodie, ktere jsou stale krasne a i jinonarodovci tanCi pti nich dokonce si je i notuji, jak si nektere notoval novomantel po ceste Tet finanene p. Picha star gi i synove a zet' ptispeli odkoupenim znamek i knoflikil pro eeskY den, podobne i na sberaci listinu pro vYstavu. jet jsem nahodou vzala s sebou. A mam velkou radost, te main jejich jmena s ptispevkem na sberaci listine, jet bez tikani ptispeli, kdyt jsem se jen tak pti keel. zminila. Ponevadt zde mime dosu,d ;krajany, kteti by ptimou sbirkou ptispeli, sebemengim obnosem a dobrovolne jsem se ptihlasila, prospeti jakcukoliv praci pro vYstavu, tak sberaci listiny a sbirani ptispevkti, jest take nutna price ptedbetna. Kdo by u nas v Galvestone ptal si ptispeti, mute jen telefonem uvedomiti, u g etti chozeni, a budu kvitovati v novinach jakYkoliv ptispevek, kterY ode glu opravnenym pokladniktim vYstavniho vYboru, jet zajiste opet potvrdi celkovou sbirku tostne nati vetejnosti. At dosud na sbirku u rodiny p. F. W. Picha st., $1.00, Frank Picha, ml. 25c; Milton Picha 25c; Jiti Picha 25, Albert Chumchal 25c a nevesta Emily Picha-Hopper, $1.00, celkem $3.00 Touto cestou jim dekuji, vetim, te s radosti ptispeli. Zdej gi ptispevky budu kvitovati potdeji, neb odetlu v ge, co seberu, ku konci kvetna neb 6. Cervna ma bYti vYstava oteviena, tak aby katdY dolar ptispel a vykonal nage pcslani v dejinach a historii Texasu, na gi nove viasti. Pcpisovati krajinu nema idelu neb vetgina krajanU zna, polohu a pridu Texasu, vane kvetiny "blue bonets", podle cest se modraji cele koberce. Texas jest stat krasnY a bohatY idodnou pfidou, lesy i mineraly, hnedle jako na ge stard vlast' "krasnY raj to na pohled"', jak opevujeme. Domti jsme se dostali gtastne, aekbli jsme meli "blow-out", takte se zdalo, te odpoeineme nekde pievrhnuti, ale na ge Frances neztratila duchaptitomnosti a kontrolu, takte jsme koneene g tastne na p1iC cesty zristali stati vgichni dosti ustra geni, ale klidni, ptemelili raf a dojeli bez nehody domu. Toto se nam ptihodilo za Schulenburgem, Tex. Dekuji za pohostinstvi, men jsme se vYborne a libilo se nam u vas, i krajina a Ceske, idulne osady, ale i na g Galveston ma svoji krasu s nadhernYm pobtetim a MexickYm zalivem, ulice vroubene oleandry rilznYch odstint, zdravYm mokskYm, slanYm vzduchem, takte katc1Y z nas, at' tijeme kdekoliv, mame radi sviij domov. Zdar vYstave a v geobecne sejiti se v Dallas na Oeskem dnu nas v gech krajanii texasskYch, ripinY moralni Uspech i finaneni lakeje upilmne H. Stanovska.
Ve stredu, dne 22. dubna 1936. Rosebud, Tex. Nate prace na oslavu stoleti pokraeuje takto: V drobnYch sbirkach ptijato $30.75. 14. jsme odevzdali v Cameron 30 dolarfe Na tento obnos prispeli naSi i jinonarodovci. Pozdeji uvetejnim seznam jmen. Wein srdeene diky. Dne 3. kvetna mame v . Cameron v desk:3 sini bazar. A tak vas temito tadky prosim, byste nan nearin prispeli. Mitre to bYti ledacos, o dem myslite, re by to neco vyneslo. SluSne rerty jsou vitane. Darky mfirete odevzdati nekomu z naei rodiny v sobotu ye meste a neb dovezte je primo na bazar. Dale prosim, dovezte nejake peeivo. Ja za nikYm jezdit nemohu, nemam na to dasu. Slavnost zapoene po jedne hodine. 6esk 3i reenik promluvi k pritomnYm. Veder taneeni zabava. Tak co jeete? Co toto pisi, pekne nam prSi. Daufam, ze prAi i u vas, a 're jste v lepei nalade. To vite, elovek je sam strach. Kdyr 112prgi, chce deSt' a jak zaCne prSet, zase se lacji, ie neprestane. Ale ja jsem jista, ie dobre zaprSi a pri peknem poCasi dne 3. kvetna se sejdeme v Cameron. Agnes Skupin. mimoitADNt USPECH eESlitCH STUDENTU STATNI UNIVERSITY VE WEST. Nedelni divadlo naSich studentri v radnici mesta West melo mimotad-nY rispech. I-Ilediate bylo vyprodano, dostavili se navetevnici z Waco, Elk a sousedicich osad. Sehrali svirnou veselohru povaledne tvorby "Maminka se vzboutila", nastudovanou a Nzenou jejich ueitelern, radcem a pritelem dr. Ed. Miekem. Predehra divadla, novinka vitana, a ptipadna, aekoli v radnem vztahu k deji veselohry, ptijata byla obecenstvem mile. Jakmile se vyhrnula opona, na jevieti stal polokruh ku hre maskovanYch hercil s reriserem na jeho Cele, dr. Pazdral vhodn3-on oslovenim obecenstva a Itvitanim milYch hostn, projevil poteSeni nad rostoucim poCtem student0 destiny, pevnou posici stolice slovansk3'7ch jazykfi pri statni universite, jir si zachovame. Ptedstavil dr. Mika, kterY s yYm strohYm zprisobem v kratSi reel zdfiraznil potrebu neochvejneho nsili prace vkch roduvernYch Cecho.ameridanfi pro zachovani naSi Ceske reel. Po to humornYm slovnim doprovodem ptedstavoval jednotlive ridinkujici; o kardem dovedl iei pkilehavou karakteristiku a obecenstvo bavilo se znamenite. Ve hte Udinkovali sleCny: Milady Kocurek, M. Oerna, Mildred Kotnauer a Lillie Ermis, studenti: Fr. Hora.k, Alb. Vanrura, Joe Sktivanek a Alvin Mardak. Neni mono pro nedostatek mista ref erovati o hie podrobne. Stael prohiasiti, ie rilohy byly ptideleny St'aochotnici hrali velice pane, nenucene, ve spravnem pojeti s yYch uloh. Sleeny prevyAovaly hereckYm talentem junaly, velmi pekne se poslouchalo mluvene slovo, spravnY desky prizvuk, ukaznene rozlikni dramaticky zvinenS7ch seen. V meziakti nadherne koncertni Oslo zahrala na piano Miss Clayton Waco, za nejr sklidila bouti potlesku a byla nucena vykoupiti se ptidavkem. 1:Tspech veCera byl skuteene znamenitY a bude snarivYm putovnikrim s Ceskou osvetou po osaclach Texasu klidem k rozhodnemu rispechu. Hoste dojell k nam busem a po divadle ihned se vydacestu zpateeni. li eEsKA MUZIKA PRES RADIO! V pondeli veer, 27. dubna od 8:00 do 9:00 hodin pies radio stanici W-T-A-W. College Station, Texas, budou hrati velmi popularni Ceti hudebnici ze Snook, vase mile Ceske kousky. Riditei Koval a jeho "Ambassadors" si pteji, abyste se s nimi zdrreli. R. L. S'krabanek, Snook, Texas. G alvest on Tex. Timto se oznamuje, re tad Rozkvet Cis. 62, v Galveston, Texas, potada velice peknou zabavu v Red Men's Hall — 23071/2-C, v sobctu, dne 25. dubna 1936, zaeatek v 8 hodin veder. teinkovati bude Nesvadbova kapela z Rosenberg, Texas, jer bude hrati jak Ceske, tak moderni kousky, tedy o zabavu pro kardeho
IK
bude postarano a zaroveri obeerstveni rozlieneho druhu bude k dostani. Take naSe kolona "Besedy" nam ten krasnY tanec zatanei, proto jsme jisti, ze radnY nebude litovati, kdo se na tu zabavu zminenY veder dostavi. Preto uctive zveme tad Woodrow Wilson Cis. 146, vkchny galvestonske Cechy a ter velice tourime, aby i prespolni eek nas svoji pritomnosti poctili a oblarili dostavenim se na ten nas zabavni veCirek. S Uctou a na shledanou, Zabavni vYbor. Snook, Texas. MilY bratte redaktore! Dnes jir s ureitosti mohu vkm naSim ptiznivcrim cznamiti, ze v rninulem 'aisle vzpomenuta, veselohra "Laska divy tvori", bude naSimi ochotniky sehrana dne 28. dubna. Doufam, re naSi mill bratri a sestry YYSe 11danY den nas veCer v hojnem poetu navStiin, jako'‘,' i okolni krajane z Caldwell, New Tabor, a Bryan, budou nam hosty vitanYmi a milYmi. Jiste okolnosti zavinily,. re predem oznamene datum v Caldwell News bylo nezavinene nikYm, nespravne uclano. Tedy na shledanou v sini • radu Slovan ye Snook 28. t. m. o 7:30 veer, se teSi Vag, Frank J. Fojt, jr. itad Svaz Ceehoslevanfx Cis. 92. Fort Worth, Texas. Mili bratti a sestry! .Jak jste se vSichni men ve velikonoeni svfitky? Deveata namalovaly jste hodne vajec? Ja bych take chtela vedet ,jestli nekdo upleti tatary, ale myslim ie ne, ponevadr by je nemohli pottebovat. V'Sak ja jsem to take nemela rada, ale vady si na ty easy vzpominam. Poeasi tu mame \ame, ne a ne prS'et. Pottebujeme deSte neb vSechno uschne. Nemocnice Sv. Josefa je potad nav'Stevovana naSinci, teprve dovezli ses. Paprskovou domri a ur jest tam zase br, Jiti Baleja operovan na slope strevo. Pfeji vSem nemocnYrn bratrim a sestrana brzke uzdraveni. V sobctu, dne 18, dubna jsme tu meli dve svatby, tak vSichni, kteti byli na svaAbe meli dobte, nebot' vkho bylo dost, jak jidla, piti i hudby, a kdo nebyl, mule litovat. Manrele 8kra gwvi vdavali dceru Francis, brala si Americana, jmeno jeho jsem zapomnela. Jerry Mrlik pojal za inanrelku sled. Florenc Krupkovu, a jak jsem slyeela, vSichni se tam melt mot dobre a zdrreli se dosti dlouho, radnemu se nechce dom0, kdyr se ma dobte. Take vam musim scielit, re zabavni vYbor bude potadat zabavu, dne 26. • dubna a proto vas vkchny zve i vase pratele. 0 jidlo a piti: bude postarano i o dobrou hudbu se postara br. Blarek. Tedy nezapomerite v nedeli 26. dubna v 8 hodin veeer v sini, 2615 N. Houston sir. VzornY potadek obstara zabavni vYbor. Se srdedriYm pozdravem na yeechny, Helena Zichaekova. stava, Operate a podasi.. Podrobuje-li se dries pacient operaci, tor jej netrajai jako drive strach, re se neprobudi z narkosy nebo re operaci neDnes probiha chirurgickY zakrok temer nebezpeei. Komplikace po operaci vSak trvaji: zapal plic, srdeeni slabost, poruchy krevniho obehu a pod. Pri snahach o probadani priein Vechto komplikaci zjistily se, jak pile "Umschau in Wissenschaft and Technik" (Frankfurt na. M.), souvislosti mezi poCasim a Unlit° komplikacemi. Za ureitYch noci bylo lze pozorovati, re operovani meli vyrovnane horeeky nebo dostali silne bolesti. Srovnani s poeasim ukazuje, re 90 procent poonerativnich kemplikaci pripada na povetrnostni rineay. Ze 240 pripadri akutniho zapalu slepeho streva pripadlo 210 na dny se zmenou podasi; kderto jen 30 na. day s indiferentnim poeasim. Take pacienti se zachvaty rlueovYch kaminkn, kteti se jeSte mobil pamatovat na data ptedchozich zachvatti, zjistili, re jejich zachvaty pripadly pravidelne na dny se zmenou • 7 17i7 poeas.i,
Strana 5.
" bezzemkinn Prleinlivym Aida porn e. A 'erne dotazy ohledne zabrani male farN my cd Resettlement Administration, jichr tato vladni kancelat zatidila ar dosud v Texasu v poetu 533 a ktere moino zakoupiti na 40 let umorovani pti malem firoku — ptinaSime nasledujici vysvetleni: Zadatel musi bYti odporuCen okresnim zemedelskYm agentem a okresnim poradnim vYbore-m. Dosud Administrace csazovani ma 200 farem v severni easti stredniho Texasu, 93 v udoir reky Wichita, 120 farem pro belochy a 120 pro negry v Harris okresu. Na techto farmach 71 akrn rozlohy ztizena je modem" residence s elektrickYm osvetlenim a koupelnou jako ye meste. Die predbernYch pctizenYch zernedelskYmi experty, na jednotlive fame usazen y rodina spotrebuje roene: doma yypestovanYch 20 brigfi bramborri, zeleniny a ovoce v cene $75, pro dobytek skrmi 500 buelti korny a sedm tun sudanky, k csevu upotrebi 25 buSlri semena baviny. Cena 15 aka' pastevniku poeita se na $70. Produkce hospodarstvi uhradi v domacnosti spotrebu 200 liber masla, jedno tele, tti vepre, 25 slepic a 200 tuctri vajec. Plodiny a dcbytek v domacnosti za rck spottebcvane udavaji se na cenu $695, eili $58 mesiene. Takova rodina bude potrebovati na ritratu rivotnictr potteb rodne $225 a site: poiivatiny $60. iativo $75, zasoby $10, zarizeni $20, udrrovani dornacncsti $30, Wear $15, osobni potteby $15. DodateenLs. hotove vydani Is obdelani farmy podita. se na $416 a to: krmivo $36, hnojivo $35, zasobnik pro sklizene poiivatiny $30, oprava natadi $20, najmuta prace $75, zverolekat $10, semeno $35, dame $60, pojiSteni $15 a drinovani $35. Karcla rodina na farme 71 akrii bude mit ro.dni vydani $641, dill vy'SSi nei prilmerna farmarska rodina za posledni roky za sklizene produkty strtila. Nei rodiny na farmach administrace csazovani jsou usazeny na nejleppozemku a obhospodatovani planovano jest na zkuienostech, ktere umoini takove rodine vySSI vYterele, nei byla schopna v minulcsti. Faith. se, re nove usazeny farmat bade miti rade Is odprodeji: sedm rokfi baviny v cene $350, t.ri tuny semena za $60, d ye tuny sudanky $18, 90 brithl peanutsii $65. 200 buSln bramborn $150, 12 tun tell $120, 25 kutat na smareni $10, pet vepiri $50, tele $10, bribe $40, masla 500 liber $125, sedm set tuctil vajec $140 — tihrnem prijem $1,138. Z tohoto vSmosu padne shcra vypoejtemYch $641 na rivobyti a obdelani farmy a is tomu roani splatka na zakoupencu farmu $315, kterar suma po 40 letech vyplati celY dluh. Prvnich pet rokfi od zakoupeni vladni farmy zadatednik bade splacot $75 roene na umoreni dluhu za dobytek, naradi a jeSte bude mu prebYvat suma $117. Administrace osazovani venkova ma v pHprave dalAi serie farem, o Cemi bude verejnost uvedomena. Zadatele musi bYti radneho karakteru, obeznali s rolniCenim, muri pracoviti. Okresni agent zernedelstvi pada tazatelrim po zaboru vladni farmy podrobne informace. Uti SE NA Varisit NA RYCHTAftE. V jih/ay ske posadce byl prave skonCen kurs negramotnYch voja.kfi od paiho pluku 31. Kurs navAtevovali celkem 34 vojaci, z toho 30 Rusinu, 3 Slovaci a 1 Oech. Trval 114 hodin. Na svateho Josefa rad zaveredne zkoueky ze Cteni, psani die diktatu a psani z pameti. VSichni si pochvalovall, 2e se na vojne natteiii 'dist a psat. A jednoho nich jsme se tak mezi teei zeptali, co bude delat, ar ted' vrati z vojny domri, na. Podkarpatskou Rus. Odpovedel sebevedome: "AC prildu domri budu u nas rychtatem, protore umim psat. Nae rychtat je nemornyi, ani psat neumi!" Jak vidite, novokttenci rychle dovedou rozeznat, do jake cony stoupli. Pranic se nebudeme divit, re ten vojak vskutku se rychtatem stane. Vojna mu dala peknou ptileritost, aby pri nejmenSim ptestal bYt tak nemornY, jako ten jejich dosavadni rychtat.
VESTNtK
Strana 6.
Zanikle atrakce jarnich pouti. A Karlove namesti v Praze je velka Josefska pout'. Je to tradic:;•ni pralska pout', kterd ptivodne bYvala potadana u kapucinskeho kostelika sv. Josefa na tehdefSim Josefskem, nynejSim namesti Republiky. Pozdeji byla ptestehcvana na namesti Staromestske, pak na sencvalne, nynejei Havliekovo a nyni byva jiz kadu let na Karlove namesti. Jak nila sva mista, menil se i jeji vzhled. Mnohe, bYvale atrakce, na ktere se pratske clett kdysi teSivaly, s pouti Upine zmizely. Typickou figurkou praIskYch pouti bYval prodavz.., 6 pestrYch papirovYch vetrnicku, mu.2 o berlich, s jednou nohou v kolenu ztrnule 0hnutou . Aikalo se mu "Kapsa hoki". Na hlave mei vklycky tvrclY klobouk, kterY se podobal kaktusu. Onely z neho nespoeetne hroty 'tenBujni vYrostci mu toti2 t yrdY klobouk radi nare.2eli na hlavu az pies asi, aby "Kapsu ptimeli k vychrleni spousty originalnich nadayek. Prato si klobouk ozbrojil spoustami hrotti S'pendlikU, ale na S'prYmate ani tim nevyzral. Baba Slavik, matrona velmi rozlotita,, byla vyhlaSeria Sititelka hvizdani na plechove slaviky, z nich kaklY pied prodejem sama ye syYch bezzubYch Ustech vyzkoukla. Dovedla ncjen znamenite na slaviky hvizdat, ale i rozde-vat pohlavky kluktim, kteki na ni poktikovali "baba Slavik" a tvrclili; 2 . e ma einak. Na pouti byl PraZan nejdobromyslnej'Sim tvcrem, jakeho je si mono ptedstavit. — Na yelkem mnastvi pouti se ukazoval "kryelaenY Indian, kterY zakousnutYm kraliktun a holubum krev vypijcl a z Ameriky k nam pkivezen byl." V'Sichni lids vedeli, fe je to S'vec z VroYic, ale chodili se na neho divat a divili se jeho divnYm chutim. Zastupy lidi scaly pied boudou, kde se v temnem vyklenku prochazel maliekY granktnik s velkou hlavou a obrovskou Cepici. Bylo to teliako navleeene na krku skryteho komedianta, ktery mel ruce prostreeny v nohou figurky a jim si yykraeoval po prime. Lids mn na prkno hazeli mince a granatnik si je nohou smetal do zakulisi. Zmizeli s pouti i silaci, kteki si nechavali na hlave drti.t velke balvany, zpevaci s obrazy, na kterYch bYvaly vyobrazeny hrtizostra:Sne mordy s popravou pachatele a pohtbem jeho °bet. telly vzbuzoval take kdysi potaped, kterY na dne dtevene kade Stipal pod vodou dtivi, ktere pak vyplavalo nahoru a sbiral penize, ktere mu lido na dno hazeli. Velkou radosti deti loYvala projkl'ka v malych koeexcich, taknYch kozly. TakovYch ekypai bYvalo na poutich mncho. V kukatkovYch • panoramach, kde byla moano spatkit obrazy cizich krajt, ale hla y -nevjichodeln,vyhrazempou r pany; bYvaly no. poutich velke navaly. Potiti se prochazeli bile obleeeni preclikati, kteti meli sve yYrobky navleeeny na dlouhe tyei. Z ni si kaZdY odlomil preclik, kterY se mu libil. Paolo, podobne dne8nim koboskam, se prociavaly na arSich papiru. V dobe radia by jiste nepochodil muZ" s fonografem. Kdysi se kolem tchoto zazraku na poutich davy a lids se nemohli doekat a2 si budou moci zasunout do u gi gumove rourky a poslouchat hudbu i tee zachycenou na voskovem yaleeku. Fackovaci panaci byli nahrazeni tak zvanYmi boxerskYmi arenami. Ani "brundivati" (male lepenkove vedeeky zayekno svazkem ‘21ni na kiaciku, kolem ktereho se fine otCCely a vyluzovaly brueive tiny) se ji.'2 neprodavaji. Z pernikatskYch bud zmizely i velke finury -pernikovYch generalft se zelenYmi chocholy na hla yach. Koupit si za 20 krejcar0 generala bYvala kdysi nejyyMi touha pra‘ZskYch kluku. Behavali ke vkm strYektim a znamYm s gratulacemi a protok Josefii bYvala pine. Praha, sehnali gratulanti hezkYch par S'estakti na pout. Gratulovat k svatku byla sluSnost, ale dat za, to gratulantovi na pout, byla povinnost. Na kinky bY, Yala na pouti pt'ipravena ruzna jakadlv„. Byly tam 6ervenO, cukrove
Zdravi a historie. cisak od zaeatku valky trayil denne aspon hodinu oseka,vanim klad ve sve soukrome zahrade. Kdyby byl venoval dtevorubectvi trochu Casu i pied valkou, nemuselo vilbec dojit k Valce. Zdravi a historie! Kdo by tivaloval a spojitosti techto dvou \Teel? Nejnapadnejti ptipad teto spojitosti inc2no nalezti u Ivana Hrozneho, jeho2 nemoc mela tak zhoubnY vliv na jeho mozek, 2e to vedlo k nekoneenYm masakrUm. Cele. historie tudorske Anglia byla utN.T atena stra glivou nemoci, kterou se Jindtich VIII. nakazil a pkedal s yYm detem s nevyhnutelnou menecennosti a slabosti. Kdyby bYyali Girondinove pozmenili svoji dietu, mohla daleko (Hive skoneit jejich hrtizovlada. Kdyby byl Napoleon denne trochu cvicil, mohla bYt Evropa dosud kolonii Francie. A kdyby elenoodzbrojovaci konference v 2eneve" bYvali byli nuceni denne rano trochu pracovat v zahrade, byli by vykonali neco docela jineho, opravdovefSiho. Ve dnech tesne pied odchodem Japonska ze Spoleenosti narodii panovalo v Zeneve velke napeti a rozechveni. Cokoli se mohlo ptihodit. Ovzdug jako by bylo nabito elektkinou, ale ye skuteenosti tomu nebylo tak. Prod? Ptedev'Sim panovalo velke horko. Polovina delegatil se potila tak, 2e si nestaeili stirati belostnYmi kapesniky pot se starostlivYch A piece nikoho nenapadlo otefrit okno. Za druhe pro kouf. Za hodinu nebylo mo2,no s galerie rozpoznati tvale diplomats v cl:Vmu z nespodetnYch doutnikii, cigaret a dYmek. Za tfeti pro delegaty samy, ei lope keeeno pro jejich dietu, vetSina jich ptifia pozde od oficielniho obecla. To znamenalo nekoneene sklenky sherry, sauternskeho a likert. Znamenalo to misy humrir a lahudek, kukat v rosclu a dart& Jake 2iraviny se asi tvokily v tech distinguovanYch 2aludcich, zatim co cukrem pfesycena, krev te2ce pulsovala zkornatelYmi tepnami. Jak by taci lido mohli pfinesti svetu tak tou2ebnY mir 9 Oni jidlem unaveni, podrafileni, ba pi-iotraveni muii? Kdyby bylo zakonem ulo2eno v‘Sem elenum vlady dens ztravit hodinu kopanim v zahrade, 2ili bychcm ye St'astnem svete. Nebot' Zeta pracovati v zahrade a chtit pki tom valku. To proste nejde. Nebot' zahradnik je tvilrce. A jako takovY, zna nekoneene bolesti tvofeni. Pomalost vzriistu, jemnost mladYch vYhankii a vitalni dulefitost peee, lasky a trpelivosti. A jak leta mijeji, aplikuje Jekce, jim se nauCil u stromit a kvetin i na lidi. Zaene si uvedomovat, ae civilisace je rovne2 pomalu rostouci kvetina, nesmirne nand a slofita rostlina, kterou mine nav2dy zniCit mraz \Talky. Vi, 2e nelze ad stromu utnout nejmladSi vYhony a odekexat, ze strom poroste. Vi, ze sngovani vzrustu je odborna operate, ktera nesmi bit provadena kulometem. Snad, kdy2 pfijdete po prve do zahrady pa tuhe celotYdenni praci v meste, citite se trochu bojovne. Snad prvni hodinu vreite na zahradnika, fe neprSelo a 2e prudkS7 vitr paidmal nekolik vetvi. Ale kdy2 driite chvili lopatu v ruce, kdy2 yam 2ilami probehla eerstva krev a plice yam osvefil derstvY vzduch, kdy2 yam listi °Mahal° tvar a naslouchali jste Salestu yetru v korunach, zmocni se vas klid a mir. Citite se smiteni s celYm svetem. A chcete, aby ka2dY na svete byl rovne2 St'asten, aby sdilel Yak radost. A kdy2 den skonei a usednete ke krbu, Ctouce noviny, ktere jste pro imavu ye vlaku nedoetli, tu vSechny obavy, starosti a mezinaradial "sensate", ktere se zdaly tak vYznamnYmi, zadnete koneene chapat ve spravnem svetle jako paSetile napady muse, jednajicich jako zli mali hog i, proto2e byli unaveni, podra2deni, pfejezeni a pfiliS vzdaleni sve spoledne matky, Matky Ptirody. EMECK'k
cukrove sirky v krabiekach, papirova virfinka, v kterYch byly cukrove kulieky, ale take se tarn prodavala peeena jablka a peeene brambory, s kterlmi prodava6, chodili i po hostInoich,
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936.
Jak medved Miia zapalil
tepitiku DY2 SE VRACELY legionafske transporty K z Ruska do viasti, temef katclY pfivez1 s sebou na pamatku z Ruska medveda. Tihle legionatki medvedi 112 starnou, nektefi uZ nefiji, ale historky o nich jsou stale five v pameti tech, kteki anabasi TakovY popularni legionalksY medved je MiSa. Kdy2 byl Misa uloven, bylo to jests tahove neahrabane medvide. A poeal it s legiov tepluke. Zahy se skamaradil se vAemi a ti naSi chlapci by ho bYvali za nic nedali. Na co si MiSa nejvice potrpel, byl sladkY CajiCek. Rano chodil se vSemi bra'Sky pro snidani, dr2el v tlapach misku a deka', a2 mu kuchar naleje jeho porci. Jednou si z neho uclelal 'tart a nalil mu eaj hofkY. A tu Mi ga, jen si bold, poeal zlobne mrueet a Skemrat o cukr. MiSa mel vubec rad cukr. Co jednou neprovedl? Kuchaf pozoroval, 2e mu ubYva, z pytle cukr. Ale pytel byl jinak v naprostem paradku. Dal si tedy pozor a vSiml si, '2e obeas chodi do tehle tepluSky MiSa. Jednoho dne, kdyt medvide zase vniklo k zasobam cukru, alou za nim. A ted' vide', jak MiSa popadl do tlamy cip pytle a poeal dumlat pytlovinu. A tak bylo zjiSteno, prod cukr ubYva. MiSa cumlal, mlaskal a pochutnaval si na cukru tak, fe kdyby ho kuchaf bYval nevyhnal, snad by vydumlal celY pytel cukru. MiSa mel tak rad sladkY eajidek, 2e se u2 rano nemohl doekat rozdelovani snidane. Budil vSechny braSky tim, 2e odkrYval na nich deky a lizal jim paty u nohou. Jednoho rana si vfichni v tepluSce fekli, 2e budou delat jako kdy2 tyrde spi, aby Mig u trochu pozlobili, za to 2e je lehta, na nohou. Cekali, co bude MiSa delat. A ani netuSili, jak se bude zlcbit. MiSa je budil a kdy2 se ani nehnuli, zadal fadit. Strhaval a kacel veci a nakonec povalil kaminka. 2have uhli se vysypalo a tepluSka zaCala hofet. To pak bra:Slave hned vyskoeili a museli hasit .A jak tak pobihali po vagone, MiSa myslil, 2e to je zase nojaka, "yztekarna", behal tu s nimi jako pominutY, skakal na ne a teprve kdy2 videl, 2,e vlak musel zastavit a 2e se vali z tepluSky dim, sta.' zkrouSene °pada'. Kdy2 byl alien uhaSen, dalo se znameni maSinistovi a vlak se rozjel. MiSu nechali na trati, tak byli na nej rozezleni. Lokomotiva piskla a vlak se rozjel. Ale co ted' dela' Mga, to bylo srdcervouci. Betel za ujifilejicim vlakem, jako by vedel, 2e ho tu chteji nechat. nakikal a ptimo plakal v torn Silenem iiprku za vlakem. Nezbylo ne2 zastavit a vzit zas Wu na milost. Cola to historic mela jednu dobrou stranku. MiSa pkestal budit braSky olizovanim pat a deka', of sami vstanou. A kdy2 se nekde stalo, stadilo jen, aby se ozval hvizd lokomotivy. Prvni, kdo byl v tepluSce, byl MiSa. A i na lodi zafili s nim legionati iadu vese'Yoh pfihod. Jednou, snad v Singapuru, kde led' kotvila, dostal se na lod' domorodY *prodavae banana. Chodil po palube a nabizel banany. Najednou po schodech kajut vybatolil se na palubu MiSa. A kdy2 ucitil yuni sladkeho ovoce, mitil hned k domorodernu prodavaei. Prodavae, kterY snad nikdy v fivote podobne hunate zvite nevidel, lekl se tak, 2e pustil s hlavy koSik s banany a net se kdo nada', pfehoupl se pies palubu a u2 byl v mob. A tfeba2e dole u lodi bylo sta lodek s jinYmi prodavaCi, piece jen skodil ptesne do volneha mista mezi lod'karni. A kdy2 vypiaval, dostal se na jednu lod'ku a vypravel asi podegene sy Srm druhilm, 2e tam na lodi maji nejake "hunate straSidlo". — Nejlepfim lhafem Ameriky pro rok 1936 je 2ena — pani B. Hallova z Malch Aregon za tuto povidaeku: jsme s man2elem do hotelu a pronajali si pokoj. Byl piny Stenic. Sli jsme si steaovati hotelierovi, ktery ura2e-' ne pravil: "V teto budove neni jedine gtenice." Kdyt jsrne se vratili do pokoje, museli jsme dat hotelierovi za pravdu, V8echrly 8teniee byly toti eriatO a mely ropw,"
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936.
HLIDKA 2EN Dallas, Texas. Mili atenati Vestniku! Ne2 vdednost 2ivota sette z mysli me ten hlubokS7 dojem, Cimz bylo napinene srdce i dude ma v nedeli velikonoeni, pri pkilelitosti otvirani sokolskeho sta,nku v Ennis. Kolem ti-eti hod. odpoledni dojildime v kale s pan a pi. Albert KrutilkovSrmi, muj mug a na,:se nejmladdi dcerka a ja, do nad ybki sokolske sine, kde ul stal hezky poeet kar, z dehot se dalo scuditi na velkou navdtevu. Pled zraky nadimi stoji pekna, rozmerna budova, ktera jako by zvala: pojd' a vstup pod stte• chu mou a bud' svedkein pile to hrstky nadderVch &anti Sokola, kteti v malem site poatu 29 dlenti, nebali se to depresni doby a pustili se s chuti neohrolenou do stavby jejich atvrte sokolovny. Dokazali svetu velkS7m einem tim, 2e je v nich laska k veal sokolske, ke ydemu, co jest spjato se livotem narodnim. Nebali se obeti pro neco, co nezachazi se dnem, ale trva vedne. Timto einem postavili sobe pomnik! Te jejich nenaroane prace jest vzpominano nyni a bude i do budoucna, mladou jil generaci. Jest to krasna, moderne vybavena sin, kde se mladi I stati schazeti motiou k svemu dudevnimu osveleni, kdy2 unaveni celotSrdenni lopotou a starostmi, jet belnSr 2ivot ka,Zdemu z nas ptinadi. Vybudovali jste neco, co ucirli vas ve vdeene vzpomince i u tech, jel" ptijdou po nas. A tato vedorni at' je vain nejlepdi odmenou za vase °bed, za vadi praci, za vadi lasku a prospednost, vdem Cesky citicim potitaje v to i nadi miadel. Po vejiti do budovy, ovane vas pkijemmi zapach aerstve barvy. Rozhlilite se zvedave Mem a z vadich oai a tvate lze vyCisti uspokojeni. Hezk y to to mate, prostorne v peknem slohu zestavene, -a ul se citite jako doma, krajane ennisdti vas vitaji. Prvni, jenl• pravici moji stisknul byl den stavebniho -cr7boru, p. HejnSr, dale starosta Sokola Jar. Zazvorka, nas stark znamSt Dallasak, p. Vytopil, a tu vchazi nas milt' red. Vestniku Fr. Meudka se sy S/m hudebnim nastrojem a mnoho jinSich. Mfij mul zmizel v ptizemni mistnosti, kde Bilk v3Thor napaji ziznive, a ja se rozlalilim po prazdnern miste k usednuti. A tamhle je. A IA tam minim, kdel s milym s ySim fismevem me vita pi. Vac. Lalnovska star., dale starostAlva pi. Zazvorkova, pkijemna. pi. Boudkova star. vita mne slovy: "a vitam 'Vas ninj bobeaku!" Hezky to zni, jenle to jemne jmeno nepasuje ul pro starou matronu jako jsem ja. Program zadiria. Libiva, ouvertura pod tizenim p. Fr. Moudky a za qpomoci a piana pi. Olgy Krutilkove, pekne zvukove ptilehala dim nalim. Nasleduje uvitani hostii a odevzdani knee br. starostovi Jar. Zazvorkovi malou Matenkou Mouakovou a statnS7m, ma1S7in sokolikem Houdkov3im. Cela jeji bytost jako by byla napinena naddenim, zvuenS7m sySrm hlaskem a s pattienSim diarazem ptednesla velmi pekne svoji tea a odevzdala tom klie starostovi Sokola p. Jar. Zazvorkovi. Pan Zazvorka s pohnutim a slovy srdeernYmi kliC ptijima. Zkournavemu zraku neujde pohnuti i slza v oku se zaleskne celemu stavebni-mu vS7boru, kterS7 v ladnem seskupeni mezi sokolicemi a sokoly na jevidti stoji. Mala Matenka byla po -zasluzo odmenena boutlivm potleskem. Po ni ptednesla baseri "Ote yfteni sokol. stanku" sl. L. Petrova, take velice pane, a louden v tomto oboru pokraeovati, vyttibi lepe svuj talent.. Pak nasledovala tee nadeho red. Vf:.:stnikrt br. Fr. Moueky, kterd byla pronesena s naddenim jen jemu vlastnim, ktery je si vedom sveho cile, ze elovek vzdelany a dobin:7 Cech ma 13Siti uditelem a buditelem, a tak jak nam pile pane pojednani a vzpomina velikann dolaynej61 V nOem bratrske;rn by minul
V t S T NiK sopisu Vestnik, pini skutkem sve poslani kulturni. Red jeho zanechava hlubei dojem • a, je odmenen potleskem. Po nem nasledUje tee nakho dallaskeho Fr. Stranskeho star. Jsem za jeviStem a pozoruji bedlive naeho, postavou maleho Stranskeho, jak prikreen sleduje slova br. Moueky a .sam tvori ye sve hlave thema, ktere vain chce ptednesti, aby nezilstal pozadu za predeg13iin vYbornYm reenikem. Br. Fr. S. slovy nehledanYmi struene pripomina: "bud'te straki na lise narodni, bud'te vzory vadi mladeli, z nich2 chcete vychovat pracovniky sobe rovne, kteti by krandell ve vadich 'dlepejich al vas tu nebude"! ke6 jeho byla vdedne vyslechnuta. Nasleduje houslove solo Libude Pavelkove za doprovodu piana jeji ueitelky huby. Nee jsem hudebne vyspela a proto podavam svoji kritiku jen jako milovnice hudby. A mohu smele tici, le vyslechnuti tohoto eisla mne poskytlo nevledni politek. Hrala procitene, krasne. Pc ni nasledovala pisatelka. Lituji, le musim plati sama o sobe, ale dovedu-li posoudit druhe, main dost odvahy se ptiznat, le jsem posluchaee zklamala, moje zpevni solo bylo nepodaten3i- zmar a nemohu se z toho vymanit jedte do dnes. Nevim co to bylo. Asi nedostatek zkoudek i vSiber pisne same. Nezdar pti-• pisuji jen sobe, a doufam, le ennisdti krajane mne poskytnou jedte nekdy ptilelitost k oprave. Pro tentokrat mne to musite odpustit. Nasledovalo cvideni malS7ch 2aInd a 16 sokolic, kteti se velmi libili, obzviadte prostna len, ktere jsou sestavene z hudebniho doprovodu narodni besedy a pekne se vyjimaly. C'vieeni multi na natadi nemam theta, bojim se, le spadnou a ubiilI si a proto je radeji nesleduji. Na ukoneeni programu, 2 kolony, 8 paril, tanai napted svilnou slovenskou besed y a pak i narodni, bezvadne, kterou iidil jakol i cviCeni, nas neunavnk pracovnik sokolsky V. Kudera. Libili jste se mne, ale smim vas mladici o neco pekne poprosit? Nepatram po torn, kdo byl pnvodcem to mydlenky; abyste mall v past' uvazane ty dervene derpy, ale teknu Yam, le varn tc nesludelo a nemelo to ladneho vS7znamu. Pri ladnem kroji narodnim neno71. mull aervene derpy uvazane v pasu, a ani vy si je podruhe neberte, neb se tim zesmeShujete. Prosim vas o to a zaroven mne to nezazlivejte, le vas na to tak smele upozorriuji.. Kdybyste men vsichni. stejne kravaty, treba v kaZde kolone jine, to uZ, by byl ladneji obrazek. Lituji velice, le moje mynenka nevedla ye skutek, kdyl se v lednove schrizi Centennial jednalo o kroj pro vystoupeni na eeskem dni pri tanaeni besedy rortomile v ladiach barvach, umelecky vylite bile bluziCky, ktere vydivaji na Slovensku, a ktere jsem se nabidla objednat. Ne k vuli osobnimu zisku! Toho jsem daleka! Ale mela jsem na mysli, nal vdelijak ne ykusne spla.cane kroje, ktere oku nelahodi svoji strakatosti malo vkusnem sestaveni spi.de zarali nez imponuji, le by takove bluzieky a sukenky ze 2 yard' lathy zdc koupene utvotily rozkodn,Y obrazek, na ktere tak honem riezapcmina, Takova, bluzieka stoji $5; 2 yardy lathy 50c-75c, a je cely kroj sveraznY, a da, se upotrebit k no§eni vychazkovemu do letoZnich hoine no'S'em.ich kostrnii., nab k jakekoli sukni. A pak jsem meta na mysli, Ze by chude Zany slovenske si tim vydelaly vetei skyvu chleba; jsou stejne za svoji ordci Indio odmeneny. A zde by byly ukazkou a reklamou lidoveho eeskoslovenskeho umeni. Objednala jsem jich na svoje risiko 1 tucet a za dva dni byly vS'echny prye a jeke se ,jich nedostavalo. Cla jsem platila $10 ze 12 blitz. Bolelo mne, ze jsem svou nabidku ptednesla elovekn, kterj'' zna moji rieziStnost po dcbu 18-19 let. 1,Tedela jsem, le ben prace a trpkos sti se takova velika objednavka neobejde, ale ptedla jsem druhe trpkosti, ptedla bycla i tu, a blalilo by mne verlemi, ze za cenu me velke prace by se dosahlo krasneho souladu. Vejdete se mnou do obrazarny a pozastavme se tarn a toho velkeho obrazu, kter3"i nas Yyzvift k prohlednutl, PNcha.zite bliZ libi Se
Strana
7.
yam merle, je v hrubem, nevkusnem provedeni, barev nesouladnYch, prace ledabyla. Znechuceni ociehazite a zastavime se tteba a krajinky, ktera se zda nepatrnou, ale aim dele na ni tim vice se yam libi a pritahuje vas svoji razovitou Zivosti, ma zvlaStni raz, vkusn;?, libivy, a ten kdo jej maloval, mel vzdeny smysl pro soulad barev. Odehazite neradi a no, dlouhou dobu mate v mysli vrytou vzpominku , na podobnY obraz. 8koda le nedodlo k uskuteeneni me mye dienky. Pled dudevnim mSrm zrakem vyystal takovS7 obrazek v nedeli v Ennis, jak by takova earl:100 1th Libudka a Modrooka Emilka hezky vypadaly v takovSrch bluziekach a sukenkach. No, ony byly i tak hezky. Vain drazi krajane ennisdti gratuluji k vaIl praci a konCim .slovy velkeho basnika, Sv. eecha: Vette i nadale jen robe, sve naddene praci a pill, vette jen svatemu naddeni vas. vette jen viterstvi slovanske sily, ktera si podeple krajni tu hraz, vette, le narod nas velika slava, s kcrcuhvi lidskosti za lidstva prava dobude koruny velebnS7ch jas! C'tenate srdedne zdravi, Bolena Valeikova. BYL 2IVOT BENIEgiThr.
Edward Bened narodil se 28. kvetna 1884 v mesteeku Kollanech u Plzne jako syn chalupnika, nejmladdi z 10 deti. AC nemajetriSe dal otec dva nejstardi syny studovat na uaitele a ti zase pomohli nejmladdimu do Prahy na gymnasium. A. musil se hlavne sam starat o cbftivu soukromY7m vyueovanim a psanim do novin. Na radu Masarykovu vydal se mead' Bened do Patile — ben penez sice, ale s pevn3'n studijnim planem. Udrlel se tam pteklady a dopisovatelstvim do eeskS7ch denikti a revui dva roky. V dopisech do-mti si nestS7ska, ale take nezatajuje s ySich pomern. "Muslin ovdem pracovat stradne, nemam ani chvilku prazdnou. Je tu draho, lije se teZko, a u nas plati ty honorate bidne . " Jindy pile: "C'ele dopoledne jsem myl podlahu a nadobi, 'distil a pral jsem, vdechen potadek delal . .. . . . ja se tu sotva bidne ulivim .. . " Jako disertadni prace doktoratu v Dijonu napsal studii: "Problem ra,kouskS7 a Ceska otazka". Za stejn3.7ch podminek jako v Patili ztravil potom Bened rok v Berline. Po navratu r. 1909 byl jmenovan profesorem narodniho hospodatstvi na oeskoslovenske obchodni akadernii, za tti roky potom docentem sociologic na universite a za daldi rok na technice. A je;te nekdo to je na koho se nemyslelo, pith Lid. noviny. Pravi: Je to pani Hana Benedova. Nemyslelo se na ni, kdyl se na Edvarda Benede ntoeivalo zbranemi nevybiran3imi; ve vadni boje si lide dost neuvedomuji, le je-li ptedmetem fitoku mttz, je tim zrariovana take jeho lena. Budil dnes ptipomenuto, jaka lena to byla, je2 po sedmnact let nesla s seboo vdecko trpke a zle, ale take vdecko namahave a odpovedne, co bylo nest Edvardu Benedovi. Ticha, jemna a krasna; trpeliva a skromna; krajne sebezapirava, vedle mule tak pketi2eneho praci, jako vldy byl ministr Bened. Dokonala dama ye sniyslu osobni kultury a obetave shiny rodinne i spoleaenske. Kdyl jeji mu ts nastoupil cestu revoluce, byla to ona, kdo za to trpel suro ,nim vezenim mezi zlodejkarni a vralednicemi Bylo to jeji male dedictvi, jimz Edvard Bened financoval zaaatky nadeho odboje., Byla to jeji 2enska laskyplna neha a pokojna trpelivost, co po tolik . let vyvaIovalo to ptem j -u prace a boje, kterou musil Edvard Bened vydrlet. President Masaryk tekl, 2e bez Benede bychom to svou republiku nemeli. Ale pravda svata, je, 2e bez pani Hany Benelove bychom nemeli toho naeho f-,Ziasne houZevnateho, nezlomitelneho a svrehoy ane fispe'eneho Beneee. Nebyl to snadnS7 jirnl musela projit tato plavovlasa, tichd a jaksi pastelova Lena; Yykonala ciao v?like a skryte,, ale za to tim vzaen6j81,
Strana 8.
tifedni Organ Slovanske Podporujiei Jednoty Statu Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. REDAKTOR—PRANTA MOUCKA—ED1TOB, Vydavatele — Publishers ftCHOSLOVAK PUBL. CO., S est, Texas Pfcdplatne 65c ro'ene. Do stare vlasti $1.65 roene. Subscription 65c a year in advance. Europe $1.65 a year. &deny adres zasilaji se do Hlavni taadovny, Fayetteville, Texas. Vetkere dopisy, pi,edplatne, oznarnky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. Nepromarnit piIleiitost vzrustu. NaS' organ obeasne upozornuje krajanskou vetejnost na eeskou nejvetti bratrskou podpiirnou organisaci, jia jest Slovanska Podp. Jednota Statu Texas, ktera jest naprosto lidova, elenstvem spravevand a kontrolovana. Mnozi nati lide nemohou i nechteji si tivedomit, to SPJST. poskytuje natemu lidu vYhodne., moderni pcjistky a zajitteni pojistek vyrovna se kterekoli jine jednote anebo pojitt'ovne. Nate Jednota vystavuje pojistky na aivot deti, den muati die rtiznYch plane pojitteni a na ramie obnosy. Nat lid muse v SPJST. ziskati pojistky na 10 — 15 — 20 rokti placeni, tea na doaivotni placeni, dale 15ti, 20ti lete nadadni a nadadni ye veku 65 let. Pro deti — hochy a divky — vydava. Jednota nekolik druht vy hodnych pojistek. Vtechny pojistky skytaji dientim SPJST. vYhody po ttech letech elenstvi a to: pnjeky na certifikat, zaplacenY obnos pojistky. Neni tedy v ohledu pojistek tteba aby nat lid se obracel k cizim pojitt'ovnam. Poplatky v nati Jednote jsou mime a nemohcu bYti nikdy zvytovany, tkeba ae jisti "pkiteliekove" yam opak chteji namluviti. V ohledu narodnim je SPJST. vady pohotova vykonati svou povinncst, protoae patti natemu lidu v Texasu a vzaia si za Adel: udileti podport). svYrn elentun v ptipade neatesti, pestovati bratrstvi a dobrodinnost mezi s yYmi eleny a pedovati o zachovani eeskeho jazyka. v tato zonal. Nemela by proto bYti spolkem kaadeho roduverneho eschoamerieana? Zajiste! Nat spolubratr pocten dilverou spoluebeanii. Br. F. K. Budek v Iallettsville, zaslouaily pracovnik nateho Bratrstva a ptedseda kadu Karel Ifavlidek, zvolen byl prvni titerY v dubnu t. r. radnim mesta Hallettsville bez jedineho hiasu oposice. Br. Bueek vyudoval na akole KomoriskY pc) dela etvrtstoleti. Narozen a vychovan pri Velehrade, studoval v Baylor universite ve Waco se senatorem Torn Connalym. Po vy dani se ueitelstvi zatidil si grocerni cbchod v Hallettsville, kterY zkvetal a jest dnetkem nejlepe zakizenYm obchodem v tomto meste.. Br. F. K. Bueek slouzil tadu let co tkoldczorce, nati Jednote venoval nejlepsily a schopnosti, na sjezdu nateho Bratrstva mel vady podil v praci tvotive, smetujici k riastu a mohutneni nejvetti 'Ceske bratrske organisace v Texasu. Nate sdruaend rodina SPJST. jest poctou F. K. Buekovi jeho spolu• obeany projevenou skuteene potetena a jemu uptimne gratuluje. KaidY naked na svete ma svoji tee rad, ale snad u addneho laska k mateske mluve neni tak hluboka, bezmezna, jako u naroda eeskoslovenskeho. Asi proto, ae eeska, tee . byla po staleti pronasledovana, tupena a pokotovana. Proto k ni nati otcove i matky atepovali lasku svYm detem a vriuktim, aa koneene po nekoneenem skoro utrpeni a bojich byla Cettina °pet pozvednuta na stolec slavy. Po dosaaeni samostatnosti stala se . opet keel svobodneho naroda a zaujala povYtene misto, jake mela
VESTN f K za dob slavy eeskeho naroda. Tea my Cechoameridane, meli bychom se vespolek spojiti k usilovne praci k zachovami nati teei a natab:3 Cetstvi. At' Bettina je mezi nami mocnon pakou a dokud aijeme, snaame se z jejich pkebohatYch pokladil co nejvice poskytnouti nati mladeai k zutlechteni jeji dute. Necht' se v povaze nati dorfistajici omladiny spoji dva svety — utlechtila citovost spojend s americkou odvahou a podnikavosti. K zachovani nati teei v teto zemi pointiae vydatne deska tkola, Ceske spolky, sokolskY ruch a ochotnicke divadlo, posledni doby v natich 'fadech se utetene rozmahajici. Bude-li nate mlada generate take miti eeskou vYchovu v dcmove, nate omladina bude lepti, utlechtilejAi a zdatnejti, at' u'a ji aivot a osud postavi kamkoli. Kniha, na kterou se Cekalo tem& etyti desitky let, Masarykova "Socialni otazka" vytla nedavno ye tketim vydani. Prvni vydani vytlo r. 1898, druhe bylo nemecke. Tato kniha mela ohromnY vliv na Ceske socialisticke hnuti, jemua pkinesla nejen prvni citikladnou kritiku marxismu, ale temet prvni obsahle poznani Marxova dila a jeho ideji. Ceska inteligence ptichazela k socialismu east() pies Masaryka a jeho Otazku socialni, ktera byla east° i kritizovana, ale vedle nit se dlouho neobjevilo piivodni dilo vyznamu pcxlobneho. Masaryk, jent pojal socialismus jako nauku narodohospodakskou, ale i filosofickou, tu ptedbehl socialisty same a jeho kritika marxismu, otazky, jet k nemu pkipojoval, podnitily nesmirne socialisticke mytleni ve stare vlasti. Po valce odmital president Masaryk vydati Otazku socialni v jeji ptivadni forme, chtele ji prizpusobiti nove socialni literatuke a ptitomnosti viibec. Teprve r. 1933 se vzdal timyslu ji pkepracovat, ale ptesto neni nove vydani pketiskem ptivodniho, nYbra kirtickYm spojenim jeho i pozdejtiho vydani nemeckeho. Jeho kniha i v novern vydani je svedectvim Csl. nejvetti osobnosti c teto zava'tnosti socialismu i dnes. Tlucte a bude yam ctevieno! President Roosevelt promluvii pti oslav y vS7roei narozenin Tornate Jeffersona, pokadane ye zbrojovne pateho pluku v Baltimore, vS7znamnou fee', adresovancu zejmena mlade generaci, z nit vyjimame pozoruhodne vyiroky: "Obracim slova k yam mladSrm, kteti jste pocitili drsnou ruku hospodatske deprese. Touhu pa tivote nikdo nebude a take nesmi yam ptedhazovat, ale tivot, na kterr 'deka, jenom prazdnota, zoufalstvi a marne volani, podlamuje sebevedomi, nisi nadeje. Mate idealy a jiste tile: ptiletitost dob3ivati si tivobyti. zabezpeMt se proti nouzi a stradani v stati a miti take motnost neeeho dobreho ve svem tivote OW, na co mate fipine pravo. Americka vSTroba jest dnes na vyYti, na jake byla pted depresi, net tuto vStrobu stael vytvotit pouze 80 procent delnika, zlaivajicich 20 procent vytadilo z prate zlepteni strojil. Technick pokrok zastaviti neize a bylo by to potetilosti. Stratum naleti china, lidem mytleni a zde naskytuje se otazka, zdali by nebylo motile a spravne omeziti pracujici vek delnika, jak v mladem veku, tak i ve stati. Kdyby skolni vek byl prodlouten at do 18ti let, delnici pH dosaeni 65 let veku dani na odpodinek — kolika lidem by se tim pomohlo k zamestnani? Dodateene velikS7 poeet nezamestnanSlch nalezlo by vYidelek, kdyby pramysl zkratil pracovni dobu pti ponechani prumerne mzdy. Mladet musi se chopiti iniciativy; kdo void sam, nemilte ptektidet mote lidslq. ch hlasii, ale bude-li sila tohoto volani odpovidat sile statisicil lidskSTch hrdel, ne, pak bude rozhodne slytet, i kdyt se mote rozbouti. Nate bohate obdatena zeme pottebuje jette mnohe veci a mezi term je take duch mladi, jaro mladS7ch. Nate valka za neodvislost byla zapasem mlaOch lidi, podobne nate konstituce je 14tvorem mladSrch hlav a mysli. Dekujte Bohu, te jste mladi a chovate spoleene nadeje po lepSim, mate sny a videni v lepti a krasnejti budoucnost Ameriky, kde nebude tak velke chudoby, kde nucend zahalka zmizi, tfidni nenavist latestane, pokoj a svornost za.vladne doma a mir
Ve stfedu, dne 22. dubna 1936. mezi naxody. Je-li vat sen a vase videni v tom smyslu, tedy "Drtte se tohoto idealu, nebot' jest nam ho zapottebi!" Vdeeni Texasane vzpominaji San Jacinto. Dne 21. dubna 1836 nekolik set unavenych, hladovYch a vojensky nevycvieenYch a k tomuiledostateene vyzbrojenYch, za to neohrotenYch a po svobode touticich mute — porazilo v batinate krajine teky San Jacinto armadu generala Santa Anny, eitajici 1,500 muati. Texasantim velel nesmrtelnY hrdina Sam Houston, bitva netrvala dele pul hodiny, jeji 1/7sledek vynesl u neptitele ztratu 630 mnoho dfistojnikil pad1S7ch, 730 mutfl zajaty'rch, mezi nimi sam president Santa Anna a velkou kotist zbrani, munice, zasob potravin a take $12.000 hoto ySich penez. SlavnST den viterstvi hrdinnych ptedkti zabezpedil neodvislost Texasu. Aby se zachovala pamatka dne 21. dubna, statni zakonodarna prohlasila, den tento svatkem celostatnim a letos, kdy ptipadlo ste vYrodi slavneho vitezstvi muati, kteki byli hotovi obetovati sve tivoty pro zajitteni svobody Texasu, stateeni osvcboditele vzpominani budou vdeene vetkerym obyvatelstvem statu i po cele zemi. Sam Houston a jeho spolubojovnici zapsani jsou v historii pismem zlat-Sim a na veky. Farmaki rezhodnou esud zakena kontroly produkce. Podateeni zprava zemedelskeho odboru naznaduje, te v Texasu bude oseto o 15 procent vice baviny proti lorisku. Potrva-li dosavadni nebS7vale sucho, poeet rolnikt podepsavSich vladni program bude se zvytovat, obracene, dostavi-li se v brzku vydatna, vlaha, slibujici dobrcu Urodu, poeet s vladou kooperujicich farmatt bude povaitlive zmenten. A tu hrozi nebezpedi, te nejlepti tmysl vlady pro pomoc zemedelcum ztroskota, ponevadt je odvislSr na pohode sezony a nezavaznosti kfi. Amerieti roinici nemaji tadouci porozumeni pro stavovskou kazeri a solidaritu. Vlada s touto neblahou skutednosti poeitala pti sestavovani zakona AAA, kterY omezovani produkce natizoval a byl, zel, nejvyttim soudem uznan nefistavnim. Na,hradni zakon zaloten jest na podkladu zachovy pildy a dobrovolne kooperace rolniku. Hrozi zemedelcum velke nebezpeei — prozatim oeekavane, zavisle na pohode ptittich tS7dna a rozhodnuti farmatti sa,mS7ch. Prcdloutenim sucha firoda picnin a zrnityrch plodin bude ohrotena, osevne plochy pi dy budou ale stale motny pro setbu bavlny. Beda nam, zaseje-li se ji katdSr kout farmy a dostavi--li se bthem leta Ptiznivejti poeasi. Za,mernST plan kontroly produkce bavlny bude zmaten — temi, pro net byl co napomoc v3nosu baylnaistvi upraven a kongresem schvalen. Picniny a zrno v takovem ptipade budcu drab& bavina nasledkem rirody neoeekavaneho mnotstvi tokil — skoro za babku. A nastane mizerie, na kterou dosud jsme nezapomneli, jejit zhoubne nasledky (ztrata farmy, nakupene firoky z dluhu, uvazle splatky) dosud pocit'ujeme. Velik3-7 naS president Roosevelt to mini s farmail poctive. Nedostane-li se mu cpravdcve kooperace — nasledky padnou na hlavy bavinala neproziravS7ch, neuvedomelS7ch, zaostalSrch . Naxttevy v rcdakci. V pondeli zastavili se u nas na letm3-7 rozhovor mantele John Ondriltkovi a J. Dutkovi z Dallas, vracejice se z taylorskeho bazaru, potadaneho ye prospech oslavy Stoleti. Navtteva bazaru byla pry obrovska, moralni i finandni prospech velikSr. — Rev. J. Hegar z Temple, dlel zde navttevou svS7ch ptibuziach a navttivil tea na g!, redakci. V deltim ptatelskem hovoru probirali jsme ptipravy pro nati oslavu Stoleti a zaletitosti ptitomne doby, na g): rodne haluze nejotehavejti. — Dr. KopeckSi ze San Antonio, feenik nedelniho bazaru v Taylor, vydal se odtamtud jeSte veeer do Dallas v zaletitostech Ceske 347stavky. Ve West zastavil, shledl posledni jednani divadla studentfi v radnici a po divadle zdrtel se na pul hodinky v residenci mantela A. J. MorrisovVch, kde jsme pfettasli jednotliye ptipravne prate ku zdarnemu uskuteeneni nati oslavy Stoleti zahajene. Navttevy nas skuteene mile potetily.
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936.
HIlidka Stoleti, Provolini ! VSEM CLENUM SLOVANSKEHO VZAJEMNE POJISTUJICIHO SPOLKU S. V. P. S. PROTI OHNI, K POVSIMNUTI. Ve schuzi Hi. Utadovny S. V. P. S., odbYvane v Houston dne 29. prosince 1935, vzpomenuto bylo stolete oslavy a Oeskeho Dne v Dallas a usneseno, ae nasledkem toho, ze na g spolek SVPS. neni podetne tak silnY, by mohl frspeg ne se akce sirdastniti, ale ujmou-li se akce nage podetne mnohem silnej g spolky, jako SPJST., KJT., RVOS., ae na g spolek SVPS. s radosti pada pomocnou ruku a pti gni se, by oslava stoleti byla 100% uspegnou. Bratti, kteti jste dleni SPJST, KJT, aneb R VOS., jste jste detli provolani v jejich organech na elenstvo; by se sirea,stnili akce k °slave stoleti a byli v gemotne napomocni tern, kteti pro to jit pracuji, a abychom spoleene ukazali, eint a jak jsme' byli napomocni pti budovani Texasu, jent v obdobi 100 let ptigel na tu vYg i, na ktere stoji dnes, abychom doka,zali, to nag lid, adkoliv mnohdy za velmi tetkYch okoinosti, s laskou pracoval a snatil se uplatniti ye vg ech povolanich a tim pomahal a sireasten byl toho pokroku, ktery ted' oslavujeme elenove SVPS.! My te2 se milteme smele zataditi mezi ty, kteti jit dlouhou dobu let nazpet, udelali prfikop, jet vedl k lep gim a snesitelnej gim pomer-Crm. My pokradujeme dale a snatime se pomery a tivot, jak pro nas, tak pro nage ptig ti zptijemniti. Aekoliv teprve deset let v existenci, podetne ne tak silni, a piece jsme pro na g stat udelali daleko vice netli mnohe silne poji gt'ujici spolednosti, a prod? Ponevadt nage penize zirstavaji zde doma Texasu, a to statu pomaha., kdetto mnohe spolednosti delajici obchod v nakm statu, penize skolektuji a posilaji ze statu yen a tam je ukladaji, a to stat ochuzuje. elenove SVPS, apelujeme na vas, by jeden katdY, bez rozdilu jakeho ptesveddeni aneb povolani jest, sireasten byl akce pro oslavu stoleti, bychom i my 100% byli zastoupeni. Pamatujrne na to, to na g spolek SVPS. jest spolek svepomocnY, kde tkinY Glen se nepta po pi esveddeni nebo povolani Clena, kterY 'Akadu utrpel, ale vi, to necht' to byl kokoliv, ztra.ta jej stejne boll, jako ka gleho Mena jineho, a proto stojime svorne pH sob; a pkanim nagim jest, bychom ted' tak stall s yorne pH oslave odbYvane v Dallas ye dnech yYstayky a to nam da tu nejlepAi representaci. Ne, kolik jest nas, ale jaci jsme. Hlavni \T ed ale budit, bychom se representovali co obearie teto zeme eechoslovackeho puvodu. Akce vytadovati bude tet finaneni obeti, proto kdo mutes pomoz, tteba i malYm obnosem, nebot' kdo z mala dava, dvakrat dava. Za Hlavni ttadovnu SVPS., Frank Aneinec, ptedseda. F. V. Urbish, tajemnik. RADOSTNE ZPRAVY. Piedseda senatu Oeskoslovenska dr. Soukup, senator Vojta Bene g a jini yYznamni haste z osvobozene vlasti pozvani byli tsttedim C. Sdruteni oslavy Texasu na OeskY den 19. Cervence v Dallas Vzacni na yg tevniei dojedou do Spoj. Statil s vYpravou vzornYch drutstev na I. Delnickou Olympiadu v Clevelandu 3. at 5. dervence potadanou a I:Tsttedi vyutilo dane ptiletitosti pozvati drahe hasty k na ySteye Texasu a jeho Csl. haluze. Pozvani udineno bylo cestou ittedni a to konsulem esl. rep. dr. Chas. Hollubem. Kalifornska y Yprava, potadana Skala State Bank v Chicagu zavita do Texasu a zireastni se programu Csl. dne v Dallas. treastnici teto y Ypravy vyjedou z Chicaga 17. dervence weer; smerem lakes Kansas City dorazi do Dallas v nedeli 19. eervence rano. Dopoledne bude venovano prohlidee vYstavy a seznamova,ni se s krajany, odpoledne sifeastni se vela vYprava korporativne celeho programu. 06ekavaji se dalgi y Yprayy; t upa sttedni A. S. 9,
VtSTNfIC chysta yYprayu, Oklahoma a jine staty dnes oznarnuji spoledne yYpravy a velky poeet karavan autoistil. Dle usudku potadatelt nasr oslavy, eeskY den bude nepochybne nejvelkolepej g a nejvetgi manifestaci eechoameridantir dosud v Texasu potadanou. PAMATUJTE NA CESKY DEN! HoustonSti nam ptislibili YYpomoc ve zpevu, do Dallasu jsme prvni piseri poslali, v Penelope hodlaji zaraziti peveckY sbor, v Taylor eviei jit druhou piseri, z tohoto vysvita, ae prate jde site pomalu ,ale jiste v pied. Kdy2 zalotite ye sve osade pevecky sbor, nedomnivejte se, ae by to bylo pouze pro teskY Den, bude to zadatek nove prace pro budoucnost, bude to sesilenim vakho spoledenskeho 21vota a vydatnou yYpomoci pti narodnich bavach. Pi g ze zkugenosti. Skoro jiz tti Leta uplynula od zaloteni Slavie. Zpevaci schazeji se pravidelne katde pondeli, mimo letniho easu, kdy maim dva mesiee prazdnin. Mame site ochotnickY odbor, a mnozi z nagich ochotniku jsou lido snatiyi a at do krajnosti cbetavi. Divadlo v gak nehraje se pravidelne, tudit zkouSky nejsou katclY tYden, kdetto cviCeni zpevu jde pravidelnYm chodem, schazime se tyclne, cvioime, east() rozbirame •duletite ota.zky, yzacna ptile gtost pro vYmenu nazorfr, planujeme programy pro koncerty, a divadla, a zajem dlenstva neochabuje, naopak vzrusta. Mladet po Case poznava„, ae jsou jeSte jine zabavy mimo tance, uei se lasce k nag matetkine, neutone v cizim ovzdu gi a kojime se nadeji, to jednou pkevezme einnost z nagich ruk. Naudte sbor nekolik pisni a jak lehko pak potadati koncert! Hudba se vtdy setene, zahraje se kratka, jednoaktovka, zazpiva se nekolik pisni, po ptipade i dvojzpev, nada pro• mluvi a program jest hotov. Ceske obecenstvo jest spokojeno a tegi se na novY koncert. Zaeatek zda se bYti tetlYm, nemotnYm, ale to jest klamne zdani. Kdy2 aspori jeden neb jedna z vas, umi na housle neb "brnka" na piano, dostaei to, aby sbor eviditi mohl. Jen vice cdvahy! Chceme aby na g OeskY Den setkal se s UpinYm zdarem. 0 zpeyy pike me a sbirky posilejte na adresu: John Ondrifkk, n110 Allen Str., Dallas, Texas. Nebylo nam motno uvetejniti dopodrobna vypracovanY program, ponevadt nedostali jsme jest; odpovedi od nekterYch na na ge yyzvani. Ptiznavarne, to jsou nekteti na ginci, piaci nagi brzdici. ale jest jich malo, velice malo. Jsou lidi, kteti i na tom nejkrasnejtim naleznou chyby, ale takovi neSt'astnici jsou spiee k politovani a spige zaslouti nasi soustrasti net ostre kritiky. Kdo by z vas veal jak zkragliti nag program, prosime pike nam a radi uposlechneme Yak rady. Dr. Geo. A. Pazdral. Ctend redakce Vestniku, bratti a sestry a ySichni etouci tento list a celY na g narode eeskoslovenskY! Jak yarn vgem bylo znamo, osada Taylor potadala bazar ve prospech aeskeho dne a y Ysta yky v Dallas, Tex,. a chci yam ygem oznamit, to se zdatile vydatila. Shromatdeni bylo ohromne a adkoliv nova, sin tadu Praha je velkou, byla do posledniho mista vypinena jak pies den, tak i veeer. Musim podotknouti, ae nag naiad deskoslo yensky vtdy a veude pro dobro a nag krasnou tee poklada dar svirj ochotne ve prospech dobra a krasy. Ncbudu se mot rozepisovat, jen malieko vysvalirn, jak vgiehni bez rozdilu yyznani pracovali a ka2dY se dinil, by svou povinnost vykonal. Fin byla krasne okra glena, takte to vypadala jako v nejake krasne zahrade. Na ge Ceske, obetave maminky, ka gia vypadala jako krasnd rake, a ty stoly byly ptepineny tim nejlepjidlem pro navetevniky nag eho bazaru. Wechna Cest se jim musi vzdati, (neb bez nich co bychom si paean s prazdnYm aaludkern). A ty jejich dceru gky, (no, to teprve byla krasa), katcla pH tom stolu obsluhovala, tu jedna nesla ty ees4 dobre kolaee, ktere .doma pacllystaj.y jejich maminky a obetayaly
Strana 9. ye prospech dobre a krasne feel, tu zase druha to kafieko nalevala a katcla pracovala co ji sily stably. Kdo byl ptitomen na geho bazaru, katdY si pochvaloval a obdivoval to obetavosti nakho dobreho lidu. Pti tom vgem krasnem shromatdeni nas obveselovala zase eeske, hudba pana Joe Mikulaje, orchestr z Taylor. Pak k nam vg em promluvili nasi horlivi pracovnici, Dr. KopeckY ze San Antonio a kapitan Meth. Pazdral, z West, Tex. Po krasnYch a y YznamnYch teeich byla zatandena narodni "Reseda" ttemi kolonami, ktera uchvatila syYm krojem a tandem velke shromatdeni a byla odmenena boutlivYm potleskem. Pak pti g la doba, kdy melo zase bYti obecenstvo pi-ekvapeno, a to byli na g herci, kteti na jeviati ka2dY svoji filohu znamenite vykonal. Mezi divadiem byl krasny zpe y, kterY zazpivali sestry a bratti Cubovi, a byli odmeneni boutlivYm potleskem. Po divadle se rozproudila zabava a katdY se krasne vytaneil. Vg em ptateltm, krajanftm, kteti ptispeli jakYmkoliv darem na nas bazar, jmenem o-. sady Taylor srdeene dekuji a uji gt'uji vas, 2e jste skuteene, svoji na ygtevou a s yYm darem vykonali svoji povinnost, ktera, nevymizi a ktera bude zlatYm pismem zapsana pro pHtti nate pokoleni. Nemyslete si, to snad jlt je to odbyto vg e, ale jen dale pracujme a spojme se v jeden celek, vadyt' ye spojeni le nag e sila. Jit zde jste videli na tom bazaru, ae spoleenim kus prate se vykona. Jen ku ptedu pracujme v gichni ye prospech na g krasne teal a deskoslovenskeho naroda zde v teto nove vlasti. Jegte jednou jmenem cele spoldene osady Taylor dekuji v g em, kteti svoji htivnou spell na bazar a volam: "Zdar eeskemu dni a VYstavky v Dallas, Texas!" K. F. Chalupa, dopisovatel za osadu Taylor. Leeha pih spodiva v torn, abychom ptede ygm ‘ chranili kuai pted zminenYmi ultrafialavYmi sruneenimi paprsky. Lide, kteti maji nachylnost k tvoteni pih, musi se chraniti pted sluncem klobouky, sluneeky a rukavicemi. Nejvhodnefg barvou jest aluta, Cervena nebo hnecla. Krome toho jsou ruzne chemicke latky v podobe masti, ktere pohlcuji y e paprsky a doporueuje se jich poutivati ut v zimnim a jarnim obdobi. Jako jest obtitna, preventiva, tak jest teako leeit a odstrariovat pihy. V obchodech jsou site nabizeny detne leky proti piham, dela se jim obrovska reklama, ale freinek jest nejen problematickY, nybr2 easto velmi gkodlivY. ftedkvieka jest velice zdrava zelenina, zyla.ate pro nemoene na ledviny, jatra nebo pti nemocech moeovYch. Take jest dobrYm a °siredeenYm prosttedkem proti kaki pH pouaivani s postrouhanYm cukrem. ft edkvieka ma dosti velke naroky na pudu. Musi miti zemi vYtivnou a vlhkou a nesmi se vysazovati do poloh otevtenYch, nechranenYch pted vary. V takovYchto polohach velmi east° dte ynati nebo dostava prilis silnY kulovY koten. PHlig nYm zalevanim a ptehnojo y anim hnojivy dusikatYmi zase puka anebo bYva, auto,. Rozmnotuje se semenem, jet zase y o,me od btezna at do eer y na, bud' na, tiroko nebo do tad a pak postupne jak dorirsta., se sklizi. Poutiya se bud' se soli, maslem nebo s hoteici i jinak. Sorty jsou rtizne, bud' kulate nebo podlouhie, dervene nebo bile i strakate. Kapela se propadla. — Hrali prS, tak tethou skladbu. Neeekane byl pteru g en koncert, kterY mistni hudebnici uspotadali v Kuneicich pod Ondtejnikem na Mistecku. Hudebnici sedeli natesnani na jeviki a kdyt v ptepinenem sale nejlepe vyhravali, ozval se praskot a rachot, cele jevi g te se zavalilo oblakem prachu a cela hudba naraz ptestala hrat a zmizela posluchablm s oCI. Podlaha jevi g te se pod tihou hudebnikil prolomila. Skoneilo to vtak pamkne Wasta odteninami a boulerni.
Strana 10.
VESTNtK
R. F. varift.
Loutkifova Sc ovanka Divci romanek
(Poleraeovani) U, je to dost, Ze jste se vratily," praviN la spatkivk MI, a hned zvala Honzatka s Madlou k jidlu. Honzatek hluene pkisedl a s chuti se pustil do jidla. Take Madla stydlive pfisedla a jedla. "Mami, my rname take hiad", ozval se Jozifek. "Vielyt' uz y am to take nesu, nezapomenil na vas", odvetila matka a chvatala pro nave hrnky s kavou. Za chvili jedli v§ichni. "Je to zlY osud nemiti od deseti let nikoho na svete", povzdychla starostova. "Ba, zvlaSte ted', kdy dospiva, by nekoho potkebovala, kdo by ji pkipravil do Zivota", pkitakal Honzatek. "KaIdeho osud neeim potai — nesmi se vaak zaufat", prohodil starosta. Zatim Honzatek vstal od stolu, podekoval jidlo a chtel odejit. Madla mu chtela podekovat, ale litost ji stiskia hrdlo. Honzatek odael. Take ostatni dojedli a starostova uklizela nadobi. Starosta se rozhovail o torn, Ze Madla bude u Podle§alea, kterY svolil pkijmouti ji za plat do rodiny. "Musg tam byti hodna.. Kdyby ti povi§ mi to. Ale poslouchat music a byti obci vele-dna, 'Ze se o tebe stars. Jako s princeznou s tebou nikde nebudou zachazet", starosta a zapalil si dYmku. Madla rada by kekla, .7,e se chce odycleeit, ale velikY jeji zal ji nedal. Odsedla °pet ke kamnum jako ustra gene ptdee. Citila pohiedy deli a pkipadalo ji, jako by byla z jineho sveta. "Jsi tu cizi — cizi! Kde zustala laska?" hueel° ji v mysli. Ale nedovedla na to odpovedet. Pkipadala si ubohou a zavrZenou. Starostova k ni pkisedla a za ni (Val. "Jate jsem si s tebou, dite, ani facine nepopovidala. Copak se stalo mamince, ze tak nahle umkela?" vyzvidala. "Nebylo to nahle; postonavala t2 dlouho. Doktor kikal souchotiny — z prace. Skoro rok le2ela..." tike zahovokila Madla. „ "Nu, a co tvilj tatinek?" °small se k otazce Jozifek. "Nemam tatinka. Maminka mi o nem nikdy nevypravovala", odvetila smutne. "A prod tu bude u nas, v Bytizu?" zeptala se starostova Mara, ktera to nemohla pochopit. "Je po matte naafi pkisluS"nici, a obec se musi o ni postarat, kdy2 nikoho nema", poueil ji otec. "Ale tve, nebaZka maminka se poctive o tebe starala, vid' dite", vyzvidala starostova. "Byla to zlata, maminka", vyhrkla Madla; a oei se ji zarnZily. "Tady mam jeji obrazek", dolaila a vynala z kapsy notYsek a z nal° matainu fotografii. Laskypine na ni pohledla a podala ji panimama. Deti se seskupily okolo matky. I starosta se Pfi gel podivat. "Byla mlada.", uklouzlo starostova. "Meet let", odvetila Madla, berouc zpet obrazek. "Jen nezoufej, dite! Nikdy neni tak zle, aby nebylo opet lepe. Ale ted' jiz pojd', jsi po testa unavena. Ustelu ti na peel, je tam teplo, zahkeje g se", zvala panimama. Za chvili mela Madla ustlano. Panimama pujeila ji Makinu sukenku. Madla popkala clobre noel a od gourala se na pee. Take deti odeMy s matkou do kuchyne. Starosta usecil za still a doeital noviny. Svetnici. se roz1:-. stilo ticho. Jen dat' bil do oken. PO chvili se starostova vratila 11, usedAt.
mu'Zi. Madla sly gela jejich tlumenY rozhovor, ale neporozumela. Panimame pitsobllo starost Madleneino byti u Podle8akil. Take se s tim svekila muti, ale ten ji 'de rozmluvil, • ka: "Zbyteene se strachuje'S. Mival v2elycky obecni (eti LIZ za nebotly sve Zeny a vychoval je tak, Ze se vS'echny dobke zivi. Prod by nevychoval Hatagove?" "Snad jsme si ji men ponechat sami", na povedela. "To tak! Poavat si proti sobe celou obec! Myslili by, Ze touZim po penezich, venovanYch obci na jeji vychovu! Ostatne Podlaak by byl rozhodne proti tomu", namitl starosta. "Je to devee z mesta — jiste se mu bude zajidat naa prostY ., venkovskY "ivot", podotkla panimama. "Vim, ale muss zvykat, osud sam tak rozhodl", uscudil starosta. "Udelam, co bude v me moci. Trpet ji nedame, to mne piece zna'A! Starosta Cermak nikdy nikomu neukkivdil a kkivdy netrpel. Ale ted' jiz pojd'me spat — je pozde a reemi nieeho nenapravime", doloZil a chystal se na Starostova povzdychla a oddla do kuchyne. Starosta zhasl svetlo a ode'S'el za ni. ,Madla dlouho nemohla usnout. Bylo ji tuze smutno a teskno. tive si pkedstavila svou maminku a zahokela po ni 2ivelnou touhou, ji zalem srdce div nepuklo. Neplakala fSak — nemohla, vZclyt' si 111 vS'echny slzy vyplakale. Jen v duchu se ptala, kolik Ze tech noel jefte bude, kdy bude spat pod cizi stfechou. Ale nikdo ji neodpovidal. Jen trna desive nejistoty byla kolem ni... Pozde usnula. U Podldakii. Madlenka bylu jiz nekolik neelel u Podle galei'. Ale nelibilo se ji tam. Neeekala zylaStnich prednesti, ani vkeleho pkijeti. Odchazela tarn s neveselou pfedtuchou. Aekoliv si v duchu uminovala, Ze bude za kaZde laskave slovo vdeena — nedostalo se ji jich. Praia si, aby v ni videli sve dite, ktere se vynasnaAovalo, aby se cdvdeello drobnou praci a pokornou Uctou. Ale zklanaala se vice, ne2 Kdy2 stala PodleS'aleovi tvaki v tvak, probehlo ji mysli nekolik pkedstav o novem domove. Vytahla hubend jeho postava s oblieejem vysedlYch licnich kosti, pichlavYch dernYch oei, ukrytYch v chomaeeich rozcuchanal° obodi, pkipadala ji v prve chvili jako nohatY, zlY pavouk. Bezdeley se skreila do kouta ke kamnam, nebot' si pkipadala jako uboha, bezbranna moucha. Take letmY pohied Podlegakilv, kterY prozrazoval spike kupce, kterY ocenuje nabizene zbozi, neZ" laskavela° pestouna, ji zmatl. Jeji domnenka byla brzy potvrzena, protole prvni jeho slova byla, Ze je cost velika a Ze mohla na ni obec platiti vice. Temi slovy nabyla jeji pfecitlivela due sklieujiciho dojmu. Ani nevedela, jak se vypotacela od oermaku, S1a od nich nerada. Dobracke oei panimamy oermakove Ani nevedela, jak • podekovala, jen to ji uvizlo v parn'eti, Ze ji zvali, aby k nim easto clochkela. Potom zametila s Podlaakem k jeho chalupe. Stala na konci obce Bytizu a byla na spadnuti. V chalupe zastihli Anaku, nejstarM dcerku Podle galeovu. Stala u plotny a vakila. Kdy2 veSli, a Madla pozdravila, ilkosem na ni pohledla, ale nepromluvila. Peclleak likinotne used' za "Tak, tu ji ma s , AneZko, tu ti vedu novY prirustek", zahovokil, a obrativ se k Madle, dodal: "Tak se posad' a dej z ruky ten ranee, u nas ti nikdo nic neukradne. Mnoho v nein nerna, talc jake strachy! Ane'Zka ti to potom uklidi. Hladu nemag, prota±e jsi jiz jedla u Oermakii. Snad se ti tu bude libit. Musi — co jineho ti zbYva. Abys vedela na eem_ jsi, tak vez, ze dostavam od obce na tebe nekolik desitek. Nesmi§ miti velikYch narokii! Z dornacnosti. mi nio nevyna...ej! Mam v torn sve 7.kuerlosti! Nejdflve pkijde takovY zmetek jako vik, a kdy7, se za nejakY tYden pomlouva. Ale toho netrpim! Dozasytl Cerrnakovurn! Poslouchat ‘ Iconce n
Ve stredu, dne 22. dubna 1936. Poslouchaji me deti, music i ty! Pracuji ony — nesmi se an! ty valet — zadarmo to piece nebudu tivit!" To byla Podlega.kova fee na uvitanou. Madla na ni east° vzpominala a 'aim dale u nich byla, tim vice ji rozumela. Podletak nepracoval. Potloukal se po okoli a dohazoval prodej ruznYch veci. Starost o domacnost ponechaval sve osmnactilete dceti Aneice. asto pkgel domil za nekolik dni, a kdy2 — mnohdy v podnapilem stavu — huboval a Utah'. V takovYch chvilich bylo u Podle§akil smutno a teskno k zalknuti. Sotva veak Podleeak ode gel, rozsvetlilo se. Ane'ilta zpivala, maid Bianca si hrala a Tonda vyrazil ven k chlapcilm. S Madlou mnoho nekamaradil. Byl po otci prudkY a na ni hledel jako na privandrovalce. Pracovati musili opravdu veichni. Ane2ka se starala o dornacnost, BaZka pasla husy, Tonik kozy a Madla pomahala domaci prace. Byla ponechana sama sobe, nikdo se o ni nestaral. A piece jeji bytost hledala /Aloha, ke komu by se mohla primknouti. Byla jako svladec, hledajici pavne lodyhy. Praia si miti nekoho, kdo by ji v Zivotnich bojich podporoval, teeil, a nova nadeje doclaval. Ale u Podleedka ho nenalezla. Videli v ni prikvnika a nedovedli pochopit jeji vnimavou duel, ktera, byla vychovana v jinem, priznivejeim prostredi, ozarenem laskou. Madla snakla se navazati s detmi uprimne pratelstvi, ale zahy poznala marnost sveho asili. S poeatku, kdyg jim povidala o svem kvote, naslouchaly ji v adivu, aby se ji pozdeji yysmaly. A Madla tim, .2e zastavala v mysli neustale u sve matky, stavala se osamelou a vzdalovala se jich. A deti videly v ni osobu z jineho prostkedi, ktere ji vtisklo svaj ra.z, kterY jim ji zkresloval v povYgenou nad ne. Aeleoliv samy byly bez matky, nepocitily pki denni lopote jeji nepkitomnosti. Jen Anaka chapala dosah mateiny ztraty a proto se chovala k Madle pfatel§teji. A Madla ji mela proto nejradeji. Zato Tonik svedl na ni y ea, co sam zleho vykonal. Ba i BoZku east() navadel, aby na ni svedla, §patne hlidala, mai° napasla, nenanosila dkivi, vody, a nevykonala uloiene prace. Madly se nikdo nezastal. A Podleg'ak nerozsuzoval, v'idy ji hrube vyhuboval, ba i uhodil. Jedind Anaka nekolikrate se ji zastala, ale byla v2cly od otce zakriknuta, aby se neujimala takoveho — budiZknieemu. "Mysli, 2e se s ni budeme piplat jako jeji matka", kneel obyeejne Podleeak, a Madla radeji utekla yen, vyplakat se. V takovYch okamZicich poznala, co znamend byti bez matky, opuetena, bez prate', jinft by si mohla posteZovat. Jen fotografie drahe neboZky byla nemYm svedkem jeji bolesti. Nekolikrate vzpomnela na Cermakovy a byla na skoku k nim, ale yeas se zarazila — bala se. Obe dal navykly si ji tYrat, yedouce, Ze se Din nic nestane a ukladaly ji nejteZei prace. Branila se, ale marne, nikdo ji nepomohl. A proto radeji rnleela a trpela. "Jen nezoufat, nikdy neni tak zle. " la se starostovSmi slovy. S ostatnimi detmi se stYkala mad° Namela ani kdy. Jen ye 'Skala s nimi trochu prornluvila. Ale piece nekoho naala, komu otevrela alespori trochu sve uzavrene srdce. 13y1 to pan Oita', kterY ji vrele ptijal a k ni promluvil nekolik povzbuzujicich slov. Ale ten nevedel, jak se rna u Podle gakii. Jak rada by si mu poste2ovala! Ale byl tu Podle gak s hrubosti a vyhrakami. Madla nesmela delat to, co .druzi, kterSan se v laskypinern domoye leccos odpustilo. Proto se vaech stranila a radeji cFlala — hospodyriku. Sedala v koute , za sk •ini, kde mela slo'Zeny sve veci z lepS'ich dob. Riizne ty bezcenne tretky byly ji drahYmi ktere ji dodavaly sily, aby se stala kadnYm eloveken-1, jak si to ptala jeji nebaIka maminka. Jen vytrvat, nikdy neni tak sic.
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936. PAVLA DvoRAKovA:
Jen jednou•main ° snice dit. ROMAN
(Pokradovan1.) EDAL ji doinluviti, zakryv ji iista polibN kern. Vichtice letela tehdy jeho Velem a leti mu je g te dnes. "Pros tehdy to neudelalr Ale hued umleuje tu my g lenku. Dnes, jako tehdy pied petadvaciti lety, nemohl by neco takoveho udelati, miloval ji, prahi po ni, ale mohla si ji vziti jen jeho laska, nemohla bYti jeho, aby mu byla dana jako znehodnocend vec. "Jak bych tohle mohl udelat, Helenc?" vzdychl tehdy, kdy ptemohl v sobe tu vichtici zutive touhy a zhrozil se tech slov. "Jak bych mohl tebe tak ponaiti?" A kdy divala se na neho zoufale, snaZil se ji vysvetliti, co citil. Poehopila nakonec, ze ji ma vice rad, nez, aby byl schopen takove veci a rozplakala se. A ad toho dne vidali se jit nepravidelne. On site ptichazival kadou nedeli bud' do parku, do lesa nebo k balm mukam na ktikrvatku polnich cest, kde se schazeli a kde jiz eekavala, chive net pti gel on a vbehla mu vZdy radostne do rukou, ale pak east° se vracel po mueivem eekani k veaeru domt, ani ji uvidel. A na podzim, kdy padalo listi, dostal ten dopis, v nem' se s nim loueila, prosic ho, aby nepodlehla natlaku rodiet. Vdavala se. vdavala se za toho Moravce, jeho nenavidela a s nim' piece odhodlala jiti Zivotem. Trvalo dlouhou chvili, ne2, pochopil. Charvat doged ve vzpominkach a2 k tomu dni, kdy zfitil se zmatek jeho snu, usedl do sve potrhane lenog ky a podeptel hlavu v dlane. Jako by jegte jednou pro2ival hotkost to chvile a dna, je2 pak pfisly. Rozjel se je gte toho dne dome a tti dny eekal na ni. Zaptisahal ji, doekav se, ale utekla od neho — plakala, ale utekla a pak napsala, aby ji vratll jeji dopisy. Nevratil jich. ma je dokud, jak by je mohl vratiti, co2 kaklY z nich nevypravoval mu o tom, 2.e byl mlad a jak byl mlad? Nechal si i sve sty, je2 mu vratila. Charvat otevtel spodni ptihradku psaciho stoiu a vyrial z ni dva svazeeky dopist, pte vazanYch stuZkami, hodne vybledlYmi. A 1 pismo bylo vybledle. S pohnutim dival se na ty dva svazeeky. ptipadaly mu jako dve rakve, v jednom bylo pochovano jeho mladi, to vedel, a v druhem snad jeho i jeji Stesti — ne snad, jiste. Ted' kdy veal ze zemtela, vzpominajic pH sve smrti jeho, byl o tom piesvedeen. Nelhala mu tenkrate, kdy' mu tekla, ze na neho nikdy nezapomene, at' se stane cokoli. Nebyla gpatna, byla jen slaba, nedovedla braniti svou lasku jak by ji byl branil on proti celemu svetu, kdyby byl musil. Hospodyne Marta znepokojena ji2 jeho chovanim pfi obede, vy gla nekolikrate tie Po schodech, aby poslouchala u dveti jeho neklidnemu ptechazeni, kdy v nem ustal a neslygela ani vrzani ktesla, popla gila se a otevtela prudce. Charvat ji v gak neslygel. Stravovan svYm vzpominanim, zaujat smutnYm osudem Heleny a jejiho ditete, pteslechl i jeji azkostlivou otazku, co mu je. Vzpamatoval se teprve, kdy mu polaila ruku na rameno. Vypadal asi hodne podivne, protole Marta se rczttasla a opakovala svou otazku pcdegena. Ptejel si dlani 'eel° a pak se poldivene usmal. "Vzpominal jsem trochu, Marto", tekl. "Jako by yam zemtela je g te jednou vase maminka jste vypadal", oddychla si Marta. "Hued jsem si myslila, Ze ten dopis neptigel k dolaremu." c)d
"Kdybyste nernlUvila, Marta, ten dOpis je VlAdf 1,70.17rovell t snacl s ro, 0119 jeW
TNtK pamatujete", mluvil jit po svem zvyku "Tak on je to ten doktor Vavra? Podivejme se, kdo by to tekl, ze takovY flamendr udele. doktora." Charvat se zakabonil. "Marto!" tekl ptisne. "Vlad'a sem ptijede, ne abyste se mu odvaZila tohle fief? Flamendr, Vlad'a byl jEn-1 trochu veselY, ale 'Zaclny flamendr rozumite?" Marta se zasmala. PeknY veselY hoch, ten se napla gil nee° holek, nezapomnela jsem na to. A co Ze si najednou na vas vzpomnel? Nechce penize?" Marta, ad mela srdce jako z tvarohu, hubovala veene na Charvata, to rozhazuje penize pinYma rukama,ze katdY, kdo se na neho podiva, ho °Sidi a protote s bYvalYmi pfateli mela smutne zkugenosti, vyjela-li na neho: "Neodva2te se tomu chlapikovi nem piljeovat nebo podpisovat. Vite, jak to po kaftle dopadlo." "Marto, Marto", promluvil Charvat karaye. "Vlad'a ode mne nic nepottebuje, je vdZenYm notatem. Ale musim vain neco fici," a Charvat se zamyslil "Marto, umite zachazet s detmi?" S detmi? Marta vytte gtila na Charvata oei. "Marja Panno, milostpane, pros se ptate na tohle?" "Budeme miti, Marto, dite, ne site docela male, tak kolem deseti." Marta zalapala po vzduchu a pak kdy se vzpamatovala, zaeala rozhorlene. "Dite, jake? Kde byste prises k diteti, vim piece, to nemate jit na svete ptibuznYch. Najednou se vtak zarazila. "Poslytte, milostpane, neni to dite snad nejakY vat htitek?" Charvate se usmal. "Vy mate napady, Marto." "No, no, ja jsem s vaxni nechodila, ae myslim, Ze byste nee° takoveho nedokazal." Nebylo vtak jisto, myslila-li to jako uznani jeho podestricsti, ei spi ge jako projev podceriovani. Ale tak, jak se tvatila, podobalo se to tomu druhemu. Charvat si toho vgak nevtiml. "Nechte hloupYch teal, Marto", tekl, "musime mysliti na to dite." "A co je to zae? zeptala se ostke. "Je to, Marto sirotek." fekl dojat a nezvykle mekce. To Martu odzbrojilo. "Chudaeek — Ale fici byste mohi, milostpane, proe se ho chce uj att." Charvat ptetel k oknu a neobraceje se k ni, aby nepostkehla jeho pohnuti, mluvil tine: "Marto, je to dite lasky. Nemohla si vziti nine, protote ji rodiee branili. Umtela. Na smrtelne posteli, desic se, co bude s jeji deerkou, vzpomnela si na mne — a ja, Marto, nemohu nevyhoveti to jeji prosbe. Marte vskoeily slzy do oei hned, jak tekl, ze je to dite jeho lasky, jeho jedine, smutne lasky, o niz dosti toho vedela a jeji' tesknota, jak dobte citila, letela na nem dodnes. "Milostpane", rozvzlykala se, "tohle yam Pan Brih odplati, snad to dite pkinese yam ttesti. Ani nevite, jak se na toho drobeeka te gim. Bude mi tady veseleji a varn take. Ale, milostpane", vzpomnela si, "toho nebottika musite dat pryd." "Prot?" "Prot?" rczhorlovala se, "mate svedomi? Bude tady dite, vezmete si je na starost a chtel byste nechat tady takovou vec, co kdyby dostala to holeteka z toho lidotrouta padoucnici? Ja stall baba, vzpomenu-li si na nello v noel, klepu zuby a schovavam se pod petinu a cot takove dite." "No, nejak to udelame", svoloval. "A ty lebky ze sktine prijdou take prye." "Tech se snad nebude desit." Marta zmetila ho hnevive. "Ut jsem tekla, ze piljdou a proto prijdou."' Charvat si jen povzdechl. "A kde bude bydlit? S vamir "A s kYrn jlnYm, snad ne s vami, vyhazite z pokoje vedle jidelny knihy a zafidite ji bil' pokajieek. A kdy ptijede, milostpaner, jetty dries "Ptiveze it VlOd'O,
Strana 11.
Jak Marta usly gela o telegramu, nedala mu pokoje, dokud neoblekl svrchnik a newel na telegrafni Mad. Charvat odeslal tuto depeti. "Milt' Vlad'o, ptivez Helenku, bude mi milou dcerou, vyfid' ji, te se na ni tetim a rovnet ma hospodyne Marta. Ut ted' ml obraci &um vzhriru nohama." Uvedomiv si, nepite dopis, nSrbrt telegram, skoneil pozdravem. Kdyt se vratil, vybehla mu Marta naproti at k vchodu do zahrady a zaeala ho horlive ptemlouvati, aby jette dojel vybrati zatizeni do detskeho pokojiku. Charvatovi se vaak nechtelo do mesta a bylo to dobte, jak se pak ukazalo. "S tim poekejme, Marto, at ptijedou. d'a mi poradi. Ja takovYm vecem, jako je detskSr pokoj, nerozumim a vy take ne." A Marta to uznala. "To mate pravdu, milostpane." Doktor Vavra neptijel druheho dne, jak eekala Marta, neptijel ani ttetiho dne, teprve za tYden. Za tu dobu zkusil Charvat dukladne. "Jiste jste to popletl, milostpane, s tim telegramem", fikala mu, a kdy se branil: "A neujste nikdy takovou vec? Nepamatujete se. jak jste poslal ty prazdne °balky a jaka, z toho byla motanina, kdyi ti pant, jimt jste psal, myslili si, to nada dopisy jim cestou vykradl?" Charvat dutoval se, ze tentokrate se nedopustil tadne rortrtitosti, ale Marta nevetila a Charvat, aby se zbavil jejich vYeitek, poslal den pied ptijezdem VavrovYm jette jeden telegram. Charvat seal odpoledne ye sve pracovne, ne jit vtak rozhazene, pekne urovnane a (''.iste, kdy k nemu vpadla Marta. jsou jit tady", volala cela u"Myslim, dYchana jit ye dvetich. Charvat vyskoeil polekan. "A pros tak ktiCite?" Marta mu vtak neodpoved'ela a jak ptibehla, tak zase odbehla. Charvat sestupoval, pomalu za ni. Ze dveti se podival na piskern posypanou cestieku, vedouci ke kovovYm dvetim vchodu. Tam Marta mluvila s nejakYm mutem a jit mu otevtela Charvat prohlitel si pozorne pkichoziho. Byl to elegantni etyticatnik, dosti vysokY a mel brYle se tirokou obrubou. Ty brYle ho pomatly, ale kdy zaslechi hias, veal jiz, ze je to Vavra. Ptivital ho silnYm stiskem ruky a uvedl ho do jidelny. "Vent ji?" zeptal se rozechvene, sotva zavtel za sebou dvete. "Poekej az si to prohlednu," tekl doktor Vavra a zadal . si ho drikladne prohliteti. "Tak to jsi. ty, Pane Bate, tos ty?" tekl pak, sprdsknuv ruse. Charvat &val se na neho zaraten& "Hochu, Artuti, slytel jsem, ze jsi trochu zpodivinttel, te mat v hlave jenom svou yedu, ale takhle zplesnivet, takhle zhastrotit, to je hrilza. Ty, ten skvelY chlapec; za nimt blaznila vtechna deveata nateho mesta. Ukat se mi." A doktor Vavra otoeil Charvata, vzav ho za ramena. "Opatky setlapane, kalhoty ottepene, kabat z roku anno domini, a ten tviij pinovous, brr, eloveee, vtdyt' kdybych to potkal, nekde v lese, vydesil bych se. Ze se nestydit, Artuty slavn3"7 a bohatY elovek a takhle vypadat." Charvat rozpaeite se usmival. "Ptiznavam. ze jsem v posledni dobe dbal mak) o svrij zevnejtek. nemam ani na takove hlouposti, jako je moda, eas ani buriky." "No, myslim, ze Helena to da, do potadku", zasmal se najednou hluene doktor Vavra. "Pottebujet proste v dome mladou term, devZe a ne tu svou hospodyni', Charvat provinile ptisvedeoval. "A kde je to deveatko?" zeptal se. "Uvidit ji, uvidit", smal se doktor Vavra, ale nejdfive a nas." jay) jsem se to ani nezeptal, "A11Q, vzpornr4 Cp.arvA, E9
Strana 12.
VESTNIK
Co trden dal. BYvalY teleznY mut Mexika general Calies byl nynefeim viadnim retimem zateen spolu se tremi svYmi hlavnimi racici a letadlem vyvezen do Spoj. Statii. Parlamentni levice obvinila Callese z vedeni protiviadni agitate a pckustt o vyvolani rozharanYch pomeru, aby vynucen byl vojenskY zakrok Spoj. Statil v Mexiku. Statistika administrace nouzovych praci naznaeuje, ae 14,137,502 jednotlivoil je odkazano na y Ydelky svYch tivitelu, zarnestnanYch v 3,820,946 pracovnich mistech, viadou utvorenYch. Viada odhaduje, ze 5,750,000 osob anebo vice je odkazano na podporu lokalni. President Roosevelt potacial kongres o povoleni daleich $1,500,000,000 na prieti rok, cot naznaeuje, ae administrace necieekava podstatnejeiho sniteni potrebnYch lidi v pfietich 12 mesicich. Italie po znaanYch viterstvich nad Habeeany, stavi se na odpor podminkam miru, navrtenYm Anglii a Svazem narociti. Zpravy z dilveryhodnYch pramenil udavaji, to Mussolini trvati bude na pokradovani v postupu do vnitra Habeee, lee by se mu podarilo ziskati podminky, znadici upinou kapitulaci Habeee a podrobeni se italske nadvidde. Perini mareal Badoglio oznamil ve sve zprave, to Italove zaujali poloostrov Gorgora, kterY pronika od severu do jezera Tana, cot vyvolalo v LondYne znepokcjeni presto, to Italie ujistila anglickou vladu, ae bude eetriti jejich zajmti a to nema, tadneho imyslu rozeiriti z4bor s yttj take na Sudan. Die rozhodnuti presidenta Roosevelta nedavno sesazenY velitel osmeho armadniho sboru v San Antonio, general Hagood bude rehabilitovan a stane se velitelem eesteho armaciniho sboru v Chicagu. Diouho veleti pry nebude, nebot' snad jit v lets potada o pensiovani. Bylo mu nabidnuto ocipovedne a dobre platens misto v rediteistvu jisteho poetovniho objednavkcveho domu a misto to pry asi piijme. Delegati locarnskYch mocnosti povetili anglickeho zahranieniho ministra Edena k daleimu vyjednavani s Nemeckem v zajmu vypracovanilneho plant/ k zajieteni miru v Evrope. Francie site projevila iminY souhlas s poslanim Edena pro zabezpeeeni mini, ale soudasne si vyhradila pravo uainiti jakYkoliv krok, kterY uzna aadoucim, jestli Nemecko behem Edenova vyjednavani prikroei v PorYni k jakekoliv akci, jit bude povatovati za neptistupnou. Nemecko zkouma ptidu ohledne vraceni kolonii. Poeita, to u Anglie nejspiee se mu dostane sluchu, nebot' zamerem Anglie je, privesti Nemce zpet do Svazu narociii a ueiniti je eastniky novYch smluv mir zabezpeeujicich a ptipadne i dohod stran omezeni vYzbroje. Nemci oveem to zadarmo neudelaji a budou tadati, aby za tuto dobrou viii dostalo se jim ureiteho slibu stran kolonii. Nekteti pozorovatele maji za to, to nebude to tak hned, kdetto jini soudi, ae s potadavkem ohledne kolonii vyjde se pti prvni priletitosti. V diplomatickYch kruzich se tuei, to nyni, kdy italske armady se bliti ke svYm onion v Habeei, mocna Anglie zakroei na vlastni vrub . v pripade nutnosti, aby nevystavila se pokoteni, to Italie dosahla svYch cili pies sankce Svazu narodu a pros odpor Anglie. Ptitomnost anglickeho valeeneho lod'stva o 500,003 tun v Stredozemnim mori povatuje se za naznadeni, to Velka, Britanie stale poeita s motnosti zakrodeni v zajmu Habeee. V Italii pievlada nahled, to Anglie eeka jenom na vhodncu ptiletitost k takovemu zakroku. Tydenni prehlep obchodu, vydavanY firmou Dunn and Bradstreet v New Yorku uciava, to letoeni velikonoeni nakupy v maloobchodech pribliaily celkovou trtbu k nejveteimu vrcholu v poslednich eesti letech. Obuv, tenske klobouky a odevy, detske eatieky a pctreby k cdevtiim, jakot i mutske obleky byly' feel, kterYch prodano nejvice. Zvfeil se prodtel
hradek, cukrovi, darn, grocerie, zboti sttitni a telezneho. Nejveteim problemem Unie jest nezamestnanost. President Roosevelt v nedavne tedi vyzvedl tuto tetkou otazku a ihned nadhodil jeji motne teSeni: prodlouteni 'Skolniho veku do 18 let, sniteni pracovnich hodin pti ponechani dosavadnich mezd. V zapeti institute "Public Opinion" vydala zpravu o vYsledkli hlasovani, jet se konalo po cele Unii. Slamenou. volbou hiasovalo se o dvou otazkach a sice: jste pro zkraceni praccv. hodin v obchodu a primyslu? jste pro ponechani dosavadni mzdy pri zkraceni pracovnich hodin? Na prvni otazku hiasovalo 76 procent pro, 24 prcti, na druhou 84 proc. pro, 16 proti. VSech 48 state Unie odevzdalo veteinu pro zkraceni pracovni doby i pro ponechani dosavadnich mezd. Farmari odevzdali pro zkraceni hodin price 63 procent Was& pro ponechani mzdy 66 procent. Senatni vYbor zbavil spolkoveho flradu spolkoveho soudce H. L. Rittera z Floridy, jeho shledal vinnym neopravneneho jednani. Soudce Ritter povolil v Upadkovern rizeni pravniku Rankinovi, svemu bYvalernu spoleeniku pravnicke kancelate, prehnane palmare (fleet za, jeho slutby) $75,000 a pak od neho vzal "bakele" $4,500. Liga narodu obdrtela dalei moraini polieek a site od Turecka, jet proti zneni smiouvy mirove obsadilo jim zapovezene Dardanelly ?Ana mezi Sttedozemnim a oernSrm morem), ktere mely ztistati neopevneny. Obsazeni Dardanell zavira 'erne more veem statum, vyjimaje Ruske). Uredni kruhy francouzske obvinily Nemecko. to buduje tajne namotni zakladnu na jednom portugaiskem ()strove v souostrovi Bissagos pri polaketi zapadni Afriky. Nemecko tim chce se ptipraviti pro yYpady na francouzske pristavy kolonii, jestlite by nastala valka mezi nim a Francii. mot NENOSi ARABOVE KOSILE Znalci arabskYch pomerti a arabske historie maji pozoruhodne vysvetleni pro tradicioneini oblekani Arabi, kteti nenosi pod svYm oblekem nikdy koeili. Dokud jests byli Arabove ve Spanelsku, nosili kosile, stejne jako Evropane. Behem osvobozovacich epanelskYch boji od arabskeho panstvi oblehla kralovna Isabella Kastilska Granadu a ueinila ie si neoblekne dtive novou kosili, dokud bude Granada v moci 8panelii. Po tetkem oblehani mesto padlo. Posadce, udatne se branici, byl dovolen volnY odchod. Vidce Aran ye 8panelsku se veak dovedel o prisaze kralovny a ueinil proto take prisahu: tadnY Arab nesmi obleci drive kosili, dokud nebude Granada zase v rukou Arabi. Po sioteni prisahy odiotill veichni Arabove kcsile. Od to doby uplynulo 500 let , Granada jest veak stile jests epanelska a Arabove proto stale jests nenosi koeile .. . RADIOVE VLNY USIVIRCUJI HMYZ. Mlade francouzske badatelce G. Gourdonoy e se podaillo objeviti, to hmyz reaguje na radiove viny. Pti pokusech pozorovala, na ureite vine prilaka vtcly ureitY druh zmene viny objevoval se opet jinY druh metYlti. Tak po nekolikalete tmorne prace se podatilo badatelce poriditi jakousi vinovou tabulku, v nit vyznadila pro katelY druh hmyzu prisluenou delku viny. Potom sestrojila pristroj na komary, jimit byly nektere francouzske kraje prima zamoreny. Aparat se skiada z tenoudke kremenne trubky, ktera, propoueti ureite ultrafialove . paprsky. Trubka je vzduchoprazdna a ma uvnitt dye platinove elektrody. Mezi temito elektrodami pteskakuje elektricka jiskra, jet spolu s oscilaenim kruhem tvoti ureitou vinu, Na konci je upevnen jinY pristroj, kterY ma za hmyz usmrcovati. Je to jednoduchY vyssavae, jent pomoci staleho vzduchoveho tlaku na trubici usazenY hmyz ssaje a poueti do nado`by, napinene smrtici tekutinou. Ptisobivost toticto aparatu je zcela mimotacina a ptsobi na velkou yzcialenost.
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936. IDEALNI PLANOVITE HOSPODAESTVI. Vzrug eni na schtizi dosahlo vrcholu. Rada tedniku, kteti site vlastni zaletitost do potadku uvesti nedovedli, rozvinula obdivuhodne navrhy, jak by mel stat uspotadat veSlerou obdanskou dinnost, aby veS'kere obtite sveta se promenily ihned v obecnY blahobyt. Je pravda, to katdY z tednikil se dotadoval ptiblithe praveho opaku toho, co chteli ptedchozi; v jednom se vAak shodovali vSichni: bYti lidstvo 'At'astno, musi bYti statni zasahy co nejvetei a pravomoc statu nad obeanem co nejrozsahlejei. Koneene vystoupil jako posledni teenik v diskusi mut ponekud seeleho zevnejeku: "Pratele," obratil se ke shromeldeni. "myslim, vim, co vim veem schazi. Predeveim si prejete takove pomery, za nicht by byl katcly zakonne nucen poeinati si tak, jak je to stanoveno zastupci vefejnosti: tedy neutiaeovat druhYch a bYt k nim sluenY!" "Ano, tak jest!" ozvalo se v sale. "Dale by nesmely bYti starosti ani o stravu. ani o odev, pri eemt by pellet a penetniho systemu nebylo." "-Morrie! Bravo!" boutilo to v sale. "Pak by musilo bYt nejake ustredi, ktere by, ridilo veechnu praci katcleho a kde by se price rozdelovala iikedni a statni autoritou!" "Znamenite! Tak jest!" tvali veichni. "Z takoveho mista prave prichazim," pokraeuje reenik. "A odkud prichazie?" pta se jeden pies druhalo. "Z kriminalu," znela odpoved'. HEARST, PAN NA. SAN SIMEONU. (Dokoneeni se strany I.) tyranskY charakter. Veichni hosts musi se totit zileastnit yeeerniho filmoveho predvadeni. Hearst se chlubi, to za poslednich deset let videl katclY veeer jinY film a poklada, z nevysvetlitelneho divodu, za svoji povinnost sdelovat veem pritomnYm vkus a nazor v teto veci. otvrtS7 a nejpozoruhodnejel pkedpis je nejpozoruhodnejei: Za tadnYch okolnosti se nesmi v Hearstove pritomnosti mluvit o smrti. Existuje tpinejei odhaleni vlastniho nitra, zretelnejei ptiznani k neuroticismu a dueevnimu bankrotu? Nejdrsnejei realisticky turnalista, kterY po pil staleti rozmazaval ,ve svYch easopisech nejhroznejei vratcly, velkohuloY viastenec, kterY se pod nejrtiznejeimi zaminkami pokouSel vehnat zemi do valky a ptipravit smrt miliornam jejich synti, tento mu± nesnese •mySlenku, to jej musi jednabo dne stihnout osud spolednY vein lidem. Veilka'Sstvi bYt nedim jinYm net ostatni lids, clvladat je podle svYch naladovYch rozmari a zustat uchranen od strasti a utrpeni, ktera jim pripravil, tato nesmysinost, ktera, byla hybnou silou cele jeho bourlive drahy, nalezla charakteristickY symbol ye zrizeni San Simeonu a ye etvrtem zakazu: Nemluv nikdy o smrti. Nekteri lids tvrdi, le Hearst neni v San Simeonu et'asten. Hosts nejsou jeho ptateli, pokud oveem ma vilbec nejake pratele, pravidelne jsou prateli Marion Daviesove . Oni se smbji, ne on. A behem vecera tem& veichni zapominaji na stareho mute, shrbenYch ramen a vyhublYch tvati, sediciho nekde v rohu mistnosti, drticiho v rukou blok a pleiciho olanek. Tam ilapsal, snad v ptitomnosti Marion Daviesove onen slavnY ilvodnik z 5. rijna 1933 s podpisem "americkY mantel", tadaiici posvatnost domova, ohroteneho nyni zpusllosti filmoveho tivota,. Tam psal sve palie.ske elanky proti americkYm kolejnim profesortim. V rannich hodinach po pil noci void pak sve redakce v San Francisku, Los Angeles anebo v New Yorku, aby je boutil pro neja.kou 11E7.vYznamnou chybu — nikoliv oveem pro chybu samu. nYbrt jen proto, aby si ptipome'l, to ma easopisy v San Francisku, Los Angel:s a v New Yorku, ae neni obyeejnYm elovehom jako jini lids, nYbrt Williamem Randolphern Hearstem, kterY byl neda yno pospolu s Hitlerem a kterY snad pomYeli na to, aby se jednou stal Hitierem Ameriky.
Ve stkedu, dne 22. dubna 1936. MODERNISACE SEVEROVYCH PitiPRAVEK. Npni .tomu davno, co po 55 rokil znama, Severova hojiva mast (Severa's First Aid Ointment) byla vzata ze zelenYch plechovYch krabic a nyni se prodava ve zdravotnieh a itspornYch tubach, podobne se stalo i s pomadou na vlasy a ted' dochazi rada na jednu z nejznamejSich Se verovYch pripravek — ESKO — znamenite to maste na ruzne koLli vyraZky, liAeje a svraby. Esko bylo az dosud prodavano v porcelanovYch kelimkach ale za kratko se objevi v trhu v praktickYch tubach. Severova firma pokraduje s duchem easu a hledi zdokonalovati svoji sluZbu poskytovanou naSim krajanum. VYhoda techto zmen bude razem ocenena kteri si Esko aneb kteroukoliv, jinou pripravku zakoupi. Maste jsou ureeny eastokrate na otevrene rany a bude mnohem zdravotnejSi, kdy2 z tuby se vezme Cast pripravky, ani*Z by se ji dotkla ruka nepovolane osoby. Nagim krajanum doporuaujeme, aby davali pozor nebot' v brzke dobe budou v tomto Casopisu zarazeny 0znamky o tomto Severove produktu, po nem2 zvlaAte ted' na jare a v dobach letnich mesicit jest o, hromna poptavka. Mimo to katdY jeden z etenatil bude si moci dopsat o vzorek maste Esko. Dostane jej upine ZDARMA, kdy2 si dopig e prim° na W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. a
55
, • • ;BALSAM • Yyzkou'e4 5t1; fetrl0
PQ -
, 1.1 V AS ET-10 LEKA Rt1
saivan ■rn
VESTNIK
okresu Wilson.
Vohcum
Preji si zde oznamiti vSem deskoslovenskeho puvodu, jsem rozhodl uchazeti se o Mad okresniho soudce. Jak jest vetgine znamo, po dobu nekolika poslednich let jsem usazen ve Floresville, kdeZto drive usazen jsem byl na sve "ranchi" bliie Falls City. Pied dverna roky byl jsem pocten voila okrestt Wilson a Karnes, abych je zastupoval ye statni legislature a domnivam se, ze jsem ob'eany techto okresil zastupoval spravne a k uspokojeni kaideho jednotlivce. Nyni prichazim a Zadam voliee okresu Wilson, by mne zvolili do ittadu okresniho soudce a slibuji, budu-li zvolen, ze se vynasnalim dati varn slutby spravne a poctive. Citim se, ze jsem dobre schopen tad tento zastati. Predem yam dekuji za odekavanou podporu. yam vdednY, VERNER M. BUTLER. 0
VoliCum okresu Fort Bend.
Straw, 13.
Po Leta ye Spatnern Stavu. August Nelson z Potter, Neb., pi"Nasledkem zacpy a 2aludeenich nesnazi byl jsem po leta ve Spatnem zdravotnim stavu. Nekdy jsem byl tak seslablYm, ze jsem nemohl ani choditi ve sIiem byte bez pomoci berli. Zkusil jsem ruzne druhy pilulek, ale ty poskytly nine pouze doeasnou ulevu. Koneene byla mne dam, rada, abych uZival Hoboko a po vyuZiti tti lahvi, mnj stay se tak velice zlepsil, ze jsem jist, ze moje nesna.ze jsou zaZehndny." Dra. Petra Hoboko oZivuje Zaludeani einnost povzbuzovanim zaZiyaciho odmeS'ovani, nainkuje na stieva, zvy§uje tok mote, a vyluduje nezdrave pkebyteene latky ze soustavy. Neni prodavano lekarniky. Lze je obdrteti pouze od povetenSich m i stnich jednatelti. Pro informace pike: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.
Drs. 0. P. Allen a Thos. N. DeLaney 06Ni LEKARI Br'le spravne ptipravene. Oas dle fimluvy. Telefony: Utadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg. TEMPLE, TEXAS.. SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SIATIBA. V hodine tialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne cent' jsou na§i zasadou. Ambulaneni slufba EDWARD PACE Pohtebni tiditel — elenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.
aneeni Zabava v Crosby Stare Sini (Old Hall)
Prichazim, abych se predstavil volietim okresu Fort Bend, a poladal vSechny voliee eeskoslovenskeho pfivodu o hlas a podporu pri Jaybird Demokraticke Primarni volbe, ktera se bude odbYvati v mesici kvetnu tohoto roku, a kdy se uchazim o Mad 'Serifa okresu Ft. Bend. Narodil jsem se v okresu Austin, po 25 let jsem byl usazen v okresu Wharton a poslednich 14 let bydlim v okresu Fort Bend. Jsem platitelem dani v okresu Fort Bend a po 4 roky zastava.m Mad co "Chief Deputy Sheriff" a citim se, ze jsem ,dobre schopnYm zastati Mad, o ktery Z'adam. Budu-li zvolen a pocten timto dulezitym ittadem, vynasnagm se vgemo±ne, abych Mad tento zastal k VaSernu itpinemu uspokojeni. Predem Vain dekuji za oeekavanou podporu. Vara vdeeny, HENRY BUTLER.
v Crosby, Texas. V nedeli, 26. dubna. Zatopkova Orchestra z Baytown, Texas.
V nedeli, 3. kvetna. Syncopators Orchestra z El Campo, Texas.
✓ nedeli, 10. kvetna. Night Hawks Orchestra z Tu-City, Texas.
✓ neck% 17. kvetna. Ike MichalskY Orchestra z Crosby, Texas.
✓ nedeli, 24. kvetna. Zatopek Orchestra z Baytown, Texas.
6:4paeo.o.Nox.o.wo.roommoinsonaa.c.■■■■■.....isoo•osoorrsoaso..sus,,....swo•wooawnIal. ■•■•■,,w•oliaw,A=94.•(.01.,.a...
Veikolepfr Piknik OSADY SAN ANTONIO Ve prospech ceske Vystavy a eeskeho Dne piti °slave Stoleti Neodvislosti Texasu v Dallas.
BAZAR!!
V NEDELI , DNE 6. DUBNA
V Ceske sini v Cameron
V PAPE PARKU.
dne, 3. kvetna ZAiATEK PO JEDNE HODINE 6eskSi reanik, dost jidla a piti, pekna hudba a dobri pratele. 111•0:1■01•01.0•11.1100■•041.0.1110.01111■1
Vecer Tane6ni Zabava /01.0.1111111-0•1•100111.1.14•11101•111.1•11•11.11110.0.11111
Vyteiek y e prospech Stolete oslavy. VS'ichni vas 3/Secky srdeene zveme. (24-25-pd.)
Jede se po Broadway aZ jednu mili za Alamo Heights High School I na Nacogdoches Rd. 2.7 mile na vYchod. Misto bude oznaoeno praporky. PROGRAM: Zaeatek slavnosti v 11 hod. rano. Ve 12 hod. v poledne vSrbornk obed. Hned po cbede promluvi Cesky a anglicky Dr. J. Kopeck' a soud- I ce C. H. ChernoskY z Houston, o yS7znamu hnuti, Volna zabava a tanec pri hudbe p. J. J. Mikesky z Placedo.
Veeer Tane6ni Zabava rovnei pH orchestru p. Mikesky. Obeerstveni bude dostatek. Krajane z blizka i z dali jsou nami srdeene zvani. Prijd'te jiste I Privedte sve zname, sousedy i jinonarodni. Obedy 35c. Vstupne veCer na zabavu: Pani 45c, damy 35c. VYBOR. it.111■01110.0.10.401.0■HANeoem.......o4m...KNINIKM111,0•1110.0.1,04/aPININNHINIIIIMIIIMPOISMINIIIIIHMINIIMMIIIII.041111*1.10.•110.1111W4,
Strana 14.
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936.
VESTN1K RESOLUCE SOUSTRASTI.
Nage roy As.. Pouze resoInce soustrasti zasilane tidy nvetejimji se zdarma. Oznimeni amrti a dikAvzdani soukromi jakoi i idroeni vzpominky (pub mud Wti nlacenv. RESOLUCE SOUSTRASTI.
My, nigepsany resolueni bYbor jmenem nageho tadu vyslovujeme hlubokou soustrast br. W. J. Drgaeovi a cele rodine nad ztratou mangelky a spolusestry Anny Drgaeove, ktera zemtela 29. btezna po kratke nemoci v San Angelo, Texas, kde take byla pochovana. Vyslovujeme br. Drgaeovi uptimnou soustrast nad ztratou jeho nejstar giho syna, kterY ptedegel maminku o nekolik drul dtive a uptimne citime s Te bou Vladiku v ne gtesti, ktere Tebe potkalo. Vime, ge jsi bratte ztratil dve prase ruce, ale nevzdavej se a bojuj dale. Velice gelime toho, pro vzdalenost nemohli jsme zemtele dati poctu posledniho doprovodu, ale nag duch byl s vami. To nevadi nic, ge zemtela jest pochovana daleko od nas, my v gdycky budeme v dobrem vzpominati, ie byla dobrou spolusestrou, matkou i hospodyni, je g zachovame ku Tvoji pamittce. Odpoeivej v pokoji, draha sestro a zeme at' jest Tobe lehkou! Dario v Caldwell, Texas, dne 12. dubna 1936. John 'I'oupal, John Lukga, John Hovotak, Resolueni vYbor.
My, nigepodepsanY resolueni vYbor kadu 6echoslovan cis. 40. v Hillje, Tex, projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad Umrtim jejich milovaneho man gela a otce a nageho elena Frantala Orsaka, jeng zemtel po kratce trvajici nemoci dne 18. btezna 1936, a pohtben byl za velke rieasti ptatel a znamych v Hillje, Tex. Zmineny spolubratr byl tadnYm a obetavYm elenem a tad zeli jeho pfedeasneho odchodu. Vime, sestro, ge gal Tvrij nad odchodem jeho jest velikY, ale buctig Ti ritechou, Ce i my spolubratti e sestry gelime jeho pfedeasneho odchodu. ZesnulY bratr necht' odpoe,iva v pokoji! Lest budit jeho pamatce! Dano v Hilije, Tex., dne 13. dubRESOLUCE SOUSTRASTI. na 1936. Za tad 6echoslovan Cis. 40. v My, nitiepsanY resolueni vYbor Hilije, Texas. nageho tadu vyslovujeme E. K. HajovskY, ?ortista4rm a cele rodine hlubokou James HradeckY, soustrast nad ztratou na gi spoluW. J. Horeeka, :estry Resolueni vYbor. Anny Pertlove, jenz zemtela po kratke nemoci a RESOLUCE SOUSTRASTI. oochovana byla v Caldwell na htbitove (na Slovakach) za velke My, nigepsanY resolueni vYbor sti ptatel a znamYch. Zemtela byla tadu Nova Morava cis. 23. S. P. J. milovana vgemi, kdo ji znali pro jeS. T. timto vyslovujeme nagi hlu- ii milou a tichou povahu. Uptimne boce citenou soustrast pozilstalemu clime jejiho odchodu a na ge vzpomanieli a ditkam nad rimrtim Vagi minky nevymizi z na gi pameti. milovane mangelky, matky a nagi Odpoeivej v pokoji a eest budig sestry, Tvoji pamatce! Julie Sochove, Dano dne 12. dubna 1936. ktera zemtela na zapal plic dne 17 Za tad Rozkvet Cookes Point cis. btezna a pochovana byla dne 19. v 116. San Angelo na katolickem htbitoJohn toupal, ye za velke teasti ptatel a znaJohn Lukga, mYch. John Hovotak, Zdrava a pina'nadeje do budoucResolueni vYbor. nosti se stehovala se svoji rodinou k San Angelo pied pet mesici, doufajice, ge se tam getrnosti a pill dopracuji lep giho postaveni a tak svYm milYm opatfi bezpeenou budoucnost a lep gi givot. Avgak osud nepoptal ji doekat se vYsledku nadeje. Smrt ji skosila v nejlepgim veku 42 let. Pro man gela a ditky jest to ztrata nenahraditelna, av gak marne Chicago, Ill. "Ug ivam Trinerovo bychcm se vice rmoutili, neb tim Hotke Vino kdykoliv mi galudek bychom nic na skuteenosti nezme- lebo zagivaci organy vypovi slu g nili. gdemu do--buamohjevtlka Zminena sestra byla jen kratkou porueiti. — Mrs. Suzanna Pavlus". dobu v nagem tadu, ale byla etena vgemi, kteti ji poznali. Proto i my. Nezkou gejte gadna jinx projimadspolkovi bratti a sestry 'Zelime ve- la. Ugivejte Trinerovo hotke vino, lice jejiho pfedeasneho odchodu a ktere za uplynulYch 44 rokri doproto budig yam to, man geli a dit- kazalo, ge je nejspolehlivej gim leky utechou,ze citime s Vami zdkern proti zacpe, plynrim, gpatne rmutek va.g. chuti k jidlu, boleni hlavy, neklidOdpoeivej v pokoji mila sestro a nemu spanku a rriznYm jinym poeest budig pamatce Tvoji. Dano za tad Nova Morava C. 23. dobnYm nesnazim. Na prodej ye S.P.J.S.T. v Moravia, Texas, dne 12. vgech lekarnach. dubna 1936. TRINERUV ELEXIR Frank J. OlgovskY, Joe Rektotik, Z HORKEHO VINA John Kahanek, Joseph Trifler Co, Chicago, III 3 Resolueni vYbor.
SEECiK & SKRABAN Caldwell, Texas. Obchod sifignim zbogim, obuvi a tatstvem a v ge, co do toho obchodu path. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rueime Vam za uspokojeni. Obuv "STAR BRAND".
ivadlo na Seaton. V Sint kidu Hvezda Texasu cis.,o 47. Sehrano bude
V NEDELI, DNE 26. DUBN "Kdyi ma Leta nebezpe6ni leta. Veselohra o tiech jednanich. OSOBY: Divig Kaoetik, majitel zbytkoveho statku J. H. Hurta . jeho deti sl. Zderika Pohl Sylva, j Jindra, Ludvik Bartek pi. Albina Stags, Augusta, sestra Kaeetikova Fric Czezcowiczka, jeji synovec Albert Mikeska Stefi Ertepletzova sl. Ellen Klusaeek Lida Olegakova sl. Marie Klinkovska Dr. Milo 8. tovik B. A. Zvolanek Frank Sparihel Spytimir Suchatipa, majitel potulneho cirku Roubik, gaf at J. J. Mikeska Vorgila, jeho gena pi. Anna Sparihel Regii vede pi. Kamila Fojtagek. Zaeatek piesne, v 8 hod. veeer. Vstupne 25c a, 10c. PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA. Kagdeho uctive zve, DRAMATICKY KROUZEK SOKOLA.
2ALUDEtNi LEK
VIELE DOPORUCOVANY
• Older whisky like this is sure to taste mellower! Yet it actually costs you less at 15 months ageing than it did at 12. What's more, Bottoms Up is genuine
Kentucky straight whisky—made from a formula 65 years old! Try it today. By BROWN-FORMAN Distillery Co. At Louisville in Kentucky
1:2 t
p
THE GREATEST NAME IN WHISKY g-
KENTUCKY STRAIGHT WHISKY
Ve stkedu, dne 22. dubna 1936.
ESTNIK
Anton's Cafe a Delikatesy
Nejle0i pivo y e meste. Studene napoje. Nejchutnejk jidla vSeho druhu. Zastavte se u nas pokaale, kdy2 jste v Temple.
Strana 15,
Vohalm okresu Fayette.
Pied dvema tydny Vestnik ptines1 oznameni krajana Gus. Herzika, kde oznamuje, Se byl vybidnut eetnYmi svYmi ptateli, by se opet uchazel o znovuzvoleni za poANTON BRAVENEC slance do statni. legislatury. NaOen Jednoty SPJST. sledkem toho pan Herzik take se No 10. — E Central rozhodl opet se ucho.zeti. Jak jest TEMPLE, TEXAS. krajantim dobte znamo, pan Her46......—............................................ zik udelal dobrou praci, neb hajil zajmy nakho lidu spravne a neatomatiggga0 tt E3 tt tt'it 0 E0 E,® END .401.E stranne. KaklY krajan mel by nejen pro nej sam voliti, ale Usilovne pro nej pracovati, tak by jsme se opet mohli chlubit, to mame take pesky lekat a operater, natince ve statni zakonodarne. Pan Herzik nejen to dela praci dobrou, 711 Medical Arts Bldg., ale s nejvetk ochotou krajane bez HOUSTON, TEXAS. rozdilu kde jsou usazeni, mohou se Telefon fitadovny: Preston 2553. na nej obratiti a on jest vkly poTelefon residence Lehigh 9745. hotov jim poraditi a vypomoci. :04 900 E3_ 0E90 aDt) 000 txE=ECCAINEE Prato pracujme vaichni o jeho znovuzvoleni. ....
CESKOSLOVENSKA RYCHLIK kka. v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do PRAHY bez ptesedani. Nebo cestujte na oblibenYch rychlYch lodich:
Dr. Karel J. Hoilub
RED FRONT Desks jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kog ut, majitel. Telefon: Beacon 31734. Pravidelna jidla a lunge. Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky. Alluvime eesky. Hoboko stale na sklade. ZvItatni stoly pro rodiny.
VoliCum okresu Fort Bend.
C. L. Dutton, kterY jest kandidatem do idadu za Okresniho Soudce okresu Fort Bend, provozoval aktivni pravnickou praksi po dobu poslednich 12 let. On jest bYvalYm Okresnim Soudcem okresu Fott Bend, kterYt Mad zastaval od roku 1928 at 1932, a pied tim zasta.val Mad vYpomocneho okresniho soudce po dobu necelYch dvou let. Po dobu poslednich etyi let provozuje pravnickou praksi, a byl aktivnim mestskYm pravnikem mesta Richmond. Za zminku take stoji, ze vytizoval praci s bondy v obnosu $107,000.00, za kterft obnos byla zbudovana kanalisace a vodarna, anit by za praci tuto nee° poeiCESKt PRAVNiK Office nad NARODNI BANKOU tal. Jelikot povinnosti okresniho Pike dYty, posledni vtile, ptehlib soudce jsou vYhradne vytizovani abstrakty, zastava, soudy vkide. zakonitYch zaletitosti, pan Dutton citi se dobie schopnYm tyto spra y Porady, ptjeky, notatstvi. -nevytizoa,dleprvi,bud-l Texas: -:Yoakum. zvolen, Se bude Utadu venovati plnou pozornost, cot bude k nemalemu prospechu okresu Fort Bend a obeantan tohoto. Zubni Lekat NEJLEPgi MAST NA SVETE. V PARKEROVE BUDOVE Roberts, Idaho, 14. imora 1936. Telefon 353. Velice me bolela zada. Nonat je vy_ BRYAN, TEXAS leeila. Nyni pti odhazovani snehu jsem si v zadech n'ejak ublitil. Posilam pro Nonat, neb vim to opet pontate. Jsem 75 rokil star, ale doznavam, to ze vtech masti na svete Pulivisrix je tau nejlepk. James Riha. Vytizuje vakere soudni Naplast na suche bolesti se pozfileeitosti necha, dokud na tele drti. Prava tr kadovna: 821 Bankers Mortiraze mast' jest s touto Trade Mark: Building. thee nlici nanroti Krest budove HOUSTON. —— TEXAS
EMILLMOTIS
Dr. F. J. Kienek
C.H Chernosky
COLUMBUS HANSA - • DEUTSCHLAND HAMBURG - NEW YORK VYborne teleznieni spojeni z Brem do Hamburku. Informace kterYkoliv agent neb
ABILSRC - AMERICAN LINE ORTH GERMAN LLOYD
515 Cotton Exchange Big., HOUSTON, TEXAS. FigigggftgggRgIlgggggg,EaggiggglilgggEgg-ggskgggg't:g
tt
r,
ve
r.1
ill40 It MI
\- taitost v Houstonu
RAD POI) OK HOUSTONU USPORADA. VE SVE EADOVE BUDOVE. NA STUDEWOOD ZA POMOCI KROUZKU "HLAHOL"
V NEDELI, DNE 3. KVETNA 1936. tttt 1k Et Itti
00
KVETNOVOU SLAVNOST
0
PROGRAM: 10:00 hod. rano — Zapoeeti slavnosti. -ii 11:30 hod. rano — Obed. 1:30 hod. odpoledne — hadovo, schtize. ik 2:45 hod. odpoledne — 1.) Uvitani hosta br. pkedsedou Kalouskem. tg 2.) Solo zpev pi. C. H. Chernoske. 3.) Solo na housle, p. Jindiich IllavatY, za doprovodu prof. Albino Tores. 4.) Rea br. F. Moueky. 5.) Solo zpev pi. C. H. Chernoske. 1k rgi 6.) Solo na housle, p. Jindtich HlavatY, za doprovodu prof. Albino Tores. 4:00 hod. odpoledne — Divadelni piedstaveni
0 0 0 0 0
0
0
0
00
Dem z H r
0 0 0 Opereta o ttech jednanich. Napsala Hela Svehlova. 0 OSOBY: tjg sic Josef Charvat, chalupnik br. Vala 00 Terezka, jeho Sena ses. Svaeinova 00 Anieka, sl. Valova 00 1k IVIatenka jejich den sl. Mendlova 0 Tonioka sl. Dvotakova 0 0 Frantik Waldman. chalupniktiv syn br. V. BilY Jenik Voldtich br. F. Dvotak Martin Kfis br. F. Olexa, st. Jakub Podivitr, Celedin u Voldtichii br. KostomlatskY Baron Ernst Edel z Edelsteinu br. J. Katpar 0 Kamila, jeho chot' ses. F. Olexova, ml. 00 Isidor br. Stareala 00 sluhove Polykarp . br. F. Olexa, ml. 0 br. Kokt, ml. 00 aft u & Far. br. Kadleeek, ml. Cena Nonat jest 50c a $1.00, pobr. M. BUY §tou 55c a $1.05. Ptejte se vakho sl. Kelnarova 0 tekarnika neb jednatele, ale nic jisl. Kalouskova 00 aeho neberte, radeji pike ptimo na tt Chasa aak adresu: tt sl. Marekva 0 tt MARIE LEIBLINGER & CO. sl. G. Kneble Altadena, California P. 0. B. 285, br. Kahanek 0 Lk
0
NONAT
deliMMINOMNI
OZNAMENI! Timto oznamuji vgem ptatel0m, krajantun a zakazniktim, to jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov yam udelat to nejlep§i, a nejrychlej gi praci. STEVE MARINiK, deskY krejei a eistid, Temple, Tex.
(dz.)
GEO.E.KACIR
1ktt
(
Hudbu a zpevy ildi br. F. HlavatY. Relii divadla ma br. R. J. 8 vetr. Po divadle Taneeni Zabava. Baefiv Pfivodni Orchestr. Vstupne: Pani 40c, damy 25c. Srdeene zve, ZABAVNI ViSOR.
0 0 PRA.vrrix 0 Vvtiznie vegkere soudni a 'Brand 0 zfileditosti. abstrakt y. noslednf 0 0 atd. WEST. Telefon 148. TEXAS r.. EliEN3FRE:301E2 44 ,0E3 Ei f.E411. ,4E3,634043E44 • , •
ENB,E44,044,4,0,0 Fri
0 0 0 0 0 0
F4ror 4114 EIE ■ EAFT
Pou!ivejte k oznamovani
Mali Oznamovate r• kid Texaska Orlice v Dime Box potada "Leap Year Dance v sobotu, dne 25. dubna, pti hudby 8iroekove orchestry. Vstupne: ni 25c, damy 25c. VSechny zve, bavni vSrbor. — Druha zabava bude poildana dne 30. dubna. Hudbu obstaraji Burlesionians. ZASTAVTE SVEDENi NOHOU. Jste-li znepokojovani svedenim nasledkem "Athlete's Foot, Eczema, Itch neb Ringworm, VaS'e lekarna Vam proda, Black Hawk Ointment pod ze,rukou uspokojeni. Cena 50c a $1.00.
Ve sttedu, dne 22. dubna 1936.
VIISTNiK
Strana 16.
(24-31)
girl Dallas potiebuje .divky pro domaci praci. Dobte plati. MRS. GOEBEL'S EMPLOYMENT SERVICE, 5454 Belmont Ave., Dallas. Texas. (24) Di/r4 Bratram a prateliim v Yoakum a okoli scleluji, ze jsem pteyzal jednatelstvi olejove spoleenosti. Stavte se u na gi stanice, ktera ej na highway. My vas ochotne obslougme a ja., vana ptedern dekuji za vaS1 nav'Stevu. Mitchell Harbus, Yoakum, Tex. (2445pd.) bltri CESKA UCITELKA hlecla sto vyueovati Akolu na phisti rok. 0 informace plSte na: Miss Della Hejl, 817 So. Main St., Temple, Texas. (2325 pd.) Dar KUitATKA! Barred, White. Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. VAecky druhy zarueene vyzkouAeny. Pike o sni2ene ceny pro dodavku v kvetnu a eervnu. Von Mindens Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz)
air TABAK LISTOVY na prodej It) a 15c lib. nevyplacene. Jerry Buryg ek, Portland, Tenn. (21-24pd) Tabak listov* mam na prodej, 10c -- 15c — 20c libra; po'Stovne neplatim. John. Hradek, Portland, Tenn., Rt. 2. ( (22-24pd. Hudba zvyguje krevni tlak? V LondS7 ne ptedne. el nedavno anglick3", ueenec J. H. Thomson pozoruhodnem vztahu hudby ke krevnimu tlaku eloveka. Ze hudba neinkuje velmi silne na naladu stay mysli, je znamou veci, a ka2it' elovek sam na sobe se o torn z vlastni zku§enosti jiste ptesvedeil Prof. Thomson zjistil, ze tento nek projevuje se take zyST'S'enim krevniho tlaku vgak elovek tute2 hudbu nekolikrat, tu jeho krevni tlak °pet klesne na, normalni svoji miru. Tyto zajimave pokusy provadel zminenST anglick udenec se ttemi zamestnanci jednoho velkeho zvukoveho biografu londSmskeho. Phi ptedvadeni noveho kusu s hudebnim podkladern zaznamenal u nich v2cly zv3iSeni krevniho tlaku. Kdy2 v gak -Leto hudbe naslouchali jiz tSrden, tu se toto zvSTS'eni ji2 nedostavilo. Je to jiste velmi zajimave pozorovani. myslime vSak, ze v tomto ptipade nejen hudba, ale take vice nebo mene vzriAujici dej noveho filmu mohl tento fenomen phivoditi.
OZNAMEN KANDIDATU All political advertisements must be paid in advance. Ni2e uvadime kandidaty, kteii Vas 26.daji o hlas a podporu v demokratickch primarkach. dne 25. eervence 1936. OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora. W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu
Radiove zaieni zeme piieinou epidemii. Americke ministerstvo yefejneho zdravotnictvi uvetejriuje zpravu sveho Seflekate dr. R. R. Spencera, kterS7 na zaklade dlouholetS7ch pokust s rriznSrmi bakteriemi vyslovuje nazor, 2e radiova emanace zeme, ktera se misty meni, zprisobuje epideinicke rozAiteni naka2livS7ch chorob. Te2 zhoubne rozza svetove valky lze slbeni vysvetliti timto zprisobem. Dr. Spencer vykonal pokusy se zarodky tyfu a spaly, ktere ozahil radiem. Po ozateni zjistil, .2e bakteriove kolonie se rozmno2ily ii2asnSrm zprisobem. Po delSim ozateni rychlS7 vy'voj bakterii trval i tehdy, kdy2
Hra tarokri, nejlepai jakosti, nyni za $1.35, pa:slou vyplacene. Objednavky adresujte na: Oechoslo(dz) vak, West, Texas. NejpravdivejSi east kakleho easopisu je jeho insertni Cast.
Divadlo v Dallas
OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative)
DRAMATICKt ODBOR TEL JEDNOTY SOKOL 2IZKA sehraje
v Dallaske Sokolovne, 3700 Carl str.,
v nedeli, dne 26. dubna
OKRES FORT BEND: HENRY BUTLER Za Okresniho Soudce.
divadlo Vesely obraz ze 2ivota o 3 jednanich
C. L. DUTTON Za Okresniho Soudce.
Princezny s Fabriky'
JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vStereiho dani
Napsal Richard Brandl. —Re2ii fidi OSOBY: Florian VoriavS7 , majitel tovarny na inSidlo a umele Al. Sill tuky a "Voila", Mina Ondrffgek Mimi, Jeho dcery Marie Rezek, ml. Bibi, Mira Jureik Max Zajieek, spoleenik firmy Voila Leo Hamrisek Ananas Kralidek, jeho nevlastni syn Lud. TobernS7 Karel Mahan, in2enStr chemie Bill Rezek Vaclav Semenec, sluha u Voriav3'ich M. Vandurove. Karolina Cukova, kuchatka, Dej v dneSni dobe ve vine tovarnika Voriaveho.
OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce. HARRIS MILNER za Aerifa. ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu.
OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisate precinktu eislo 2.
TAROKY!
4■ .....1.1,....wwooes■room.o....awo....1,1r..•71•0•■••■ •■••■■ ••■olmmmonyt.110414•■•■ Howo.ler,.....o....110.
OKRES BRAZORIA: PANI ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika
M. L. ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu.
b a k t e r i e byly transplantovany, Phi ozaleni zarodkri spaly podatilo se dr. Spencerovi vypestiti druh bakterii, ktere se itetelne lisi od privodnich. Dr. Spencer vyslovuje proto nazor, 2e radiove zateni gama pilsobi na jadro bakterii a vytvati variantu privodni formy bakterii.
I
Zaeatek o 5. hodine odpoledne HUDBA VALeiKOVA. — VSTUPNE: 35c OSOBA Spoleend veeete — chutna jidla — fizne napoje. Uctive zve POEADAJICi VISOR. . o......041111 41 0 ,,
.. . 4
0 .00•111, 41.10■0110N.15.0.3, acs ∎ ..■■• ■ ,,....,,,als,,••••,E,a00 ■ •■■■ •.•• ■■ ...-041.10, ■ (,.11s.,:elial.0•111• ■■■•■••041■04
.010.0.0.11110.0.111.00011.0411 ■woolmo..........o ■osiloo■ogolOoompoaNnoo•iipewoOlwAliN•04•111.■•■■•1811...
OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisate,, Precinkt eislo 4,
OKRES WILSON: A. B. CARNES za gerifa. VERNER M. BUTLER za okresniho soudce D. RICHARD VOGES za okresniho navladniho.
TRIM CENY ye Waco, dne 22. dubna 1936.
Rid Pokrok Houstonu Oznamuje potad spoleeenslOch zabav, je 2. od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se b3iti lakavS7m dostaveniekem krajanri a jejich ptatel.
Bavina, str. middling 11.00-11.50c Korna v klasech 47-50c Oyes v pytlich, bu gl 25-27c PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. PSenice, bugl 75-80c Na doptini se jest — 20th and North Main. Jeemen, bug 38-42c Slepice, libra 13c V NEDELI 26. DUBNA — LONE STAR AMBASADOR ORCH. Krocani 12c Kohouti '7c Kuhata ku sma2eni 16c Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25c. Vejce, tucet 14c is * • II ZABAVNi 17YBOR. Selfmade-mani se vyznaeuji neMluv jak mysliA; bud' elm jsi; fistupnosti. plat' vgechny dluhy. •:.11111041111.,■041111■0■0.11.01111 11.1../NSAIII■01.001•11,04•11.111WHINI.O.0110041•1040111.1•09 ■0■1111.01111111.411111.4 tal!IIIIii:IIII!111111!/1111M111111/111IIIIID