Oran 51ovanskePodpor it"ciJedtioty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at Wsst, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ItOtNiK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 6. KVETNA (MAY) 1936.
CISLO 26.
PODMENKY OSPESNE110 2IVOTA. 01110 co A SAM bych mohl bYti ptikladem, jak mnoho rozhoduje nahoda — chtel jsem byt nejprve knezem, potom uditelem a nakonec profesorem; postupne jsem chtel byt historikem, filologem a pravnikem, a dostal jsem se k filosofii a k sociologii a nakonec do politiky, a doufam, k se zas jednou vratim k profesuke. Toto meneni Zivotnich plan& to neni vrtkavost, to uZ nese tak Zivot s sebou; vkly jsem od mladi podital s tim, ze budu cleat jednou politiku, ale ptedstavoval jsem si to jinak. Da-li se z takoveho pozorovani vysoudit prakticka rada, znamenalo by to: je tkeba, aby mladY 'Cloy& byl ptipraven na zmeny Zivotnich okolnosti, aby se dovedi probit a yetern, aby mel vkly dost energie a podnikavosti, aby neztracel chut' k praci, aby mel zdravY Zivotni optimismus, kterY vzpruZuje v boji o dobro a o lepg. Druhe, zasada, kterou bych zdtiraznil: delat vkly sve veci potadne. 2ijeme v dobe ptevratt1 a revoluci, a jinak se divame na Zivot. Doby sttedovekeho patriarchalismu, stavo ystyi, romanticke XIX. stoleti, kdy se lido divali na Zivot trochu bohemsky, hazardersky, fantasticky, jsou nenavratne za nami. Revoluce zasahla Evropu a celY svet, a nak stoleti je stoleti vedy, vedecke organisace prate, racionalismu, positivni vedy. V takove dot* kdy vladne 'Oda, neni Uspechu bez poildku. Doba sama mluvi proti vkmu bohemstvi a hazarderstvi. Take v hospodatstvi, ye volbe zamestnani, dim dal, tim vice je tkeba denniho soustavneho dobYvani si posice. A to nejde bez prate kona.rie potadne, precisne, bezvadne, nejraci°mini; plati to o vSech oborech, pro delnika. temesInika, rolnika stejne jako pro inteligenta, podnikatele, bankete, politika. Pro inteligenty, profesory, uditele, vychovatele, ale i pro vaechny ostatni, je velmi daleZito, aby byli v neeem skutednYmi specialisty. tada, si toho nejen alba prate, take pracovni metoda. Kdo se stane specialistou v jednom oboru, dovede pak vane a dobte pracovat i v jinem oboru. Takove odbornictvi jedine chrani pied zpovrchnenim a polovzdelavanim. Dnes se to jen hemZi polointeligenty, polovedci, kteti site ovladli fraseologii, ale nemaji fondu, nemaji hloubky. Nebezpedim specialisace je zmalicherneni: pozor, aby se nam celek neztratil v detailech. Tketi zasada, kterou bych stanovil, zni: pH prokradujici specialisaci a precisnim provadeni prate, materialni i intelektualni a ph pokradujici mechanisaci prate sname se o to, co prici dini ne snad zaba you, ale radosti. Tato radost yznika tehdy, je-li prate tyoi•enim; prace ma byt tvotenim. V nej yyS'ai mite je tomu tak u umelet, u spisovatele, u filosof a, vedce, a intelektualti vilbec, pak u podnikate10, bankettia inknYrt, staviteltia mend' Ark,k u terneslnikt, v rolnictvi, u delnikii. Aby to vSude bylo, to je velkS, problem; je v teto radosti
Dr. Ed. BeneS". a tvfirdi praci kus nalezeneho iivotniho Stesti. Dalg zasada se tyka charakteru: Do Zivota je tteba jet ptimo, poctive, nezaludne, je tteba ptijmout odpovednost. Vidime dnes vaude, v narodnim, ye vetejnem '2ivote ritek pied odpovednosti, to je zla vlastnost, dedictvi, zbytek z dob otroctvi, nesvobody. To davam mladYm lidem nejvice na srdce; pti.16..oem.o./....i.C••■■••00.1.04104.0.1.0.117.0411.04.1.(44
Noq meznIk S.P.J.S.T. dosaen byl v mesici dubnu t. r. jeho finandni uzaverkou, ktera, vykazuje, k jmeni nakho Bratrstva pfekrodilo sumu t11 milionfi dolartin
tri jen mesie sehazi do otevfeni dsl. v3'istavky v ramci oslav Stoletnice Texasu v Dallas a nee() vice na dva mesice pro na OeskY den 19. dervence. Dle spra y obou potadajicich vybortia pkipravy posledni doby postoupily poteSitelne, podpora obou caste na g akce dochazi v krajanskYch osadach stupriovaneho vYra.zu bud' penanim ptispevkem, ptihlaaenYmi cvidenci a taneeniky Besedy, a na mnoze obkm. Osada Ennis ptitomne je na miste delnem. J.,...monainwo■Nowo•wo.owts■o.saiwo...m.o.sw.o...r...o.m...r0000s ■
mosti a poctivosti je tteba v politice jako v obchodu. Bez vedomi odpovednosti neni Uspeaneho Zivota. Neeekat na rozkaz, sam se chopit iniciativy, tato obdanska stateenost se musi osveddit i v zamestnani. Jedine to dela sebevedome ptime obdany, vedome s yYch pray, dbale svYch povinnosti, jedine to maze utinit narod silnYm. To mne vede k poslednimu. itika, se o nas, k jsme v srdci Evropy, uprostted mezi vYchodem a zapadem, a u g tato zemepisna poloha nam uklada, Usili o kulturni synthesi. lady zdfirazriuji uz ptimknuti k zapadu, to znamena k Evrope, k celemu svetu. .Musime se osvobodit ode vaeho provincialismu, osvojit si evropske, svetove metody prate; ovSem, zustat syYmi, ale byt pti tom i evropskYmi, to jest Ukol. Pro mne to zaroveri znamena usili o vyrovnaneho dloveka. Ne sentimentalitu a nejake potaceni z extreme do exne jen citovost, ne jen rozum, ale harmonisaci rozumu, citu a vaech duchovnich sil dloveka, kterY se vyhYba krajnostem a pestuje tuto vyrovnanost a uplatriuje ji ye svem povolani a iivotni praxi.
Snad bych mohl neco Mei o politice, hodne bych mohl povedet o p •iprave k ni. NevyzYyam k tonne, aby seslo do politiky. Je to zee temeslo, je v torn mnoho pozlatka, mnoho zdanlivYch kras, ale je ge vice stradani, vnittniho napeti, nespokojenosti, zklamani a neradosti. Kdo dela, politiku opravdove, poctive, udinil ze sveho Zi yota stale clenni take sebeobetovani. Nechci mluvit o torn, co chybi na gm politikern, diplomattim, byrokracii, trvalo by to dlouho; ale na jedno upozornim. U nas costa k profesionalni politice jde od aurnalisty, agitatora pies poslance; nekde snad advokat se cla do sluZby strane a vyslou g si politickou karieru a posici. Je to obvykla testa politickeho selfmademanstvi a amaterismu. Znam vAak narod, kterY si vyehovava sve politiky soustayne a yedome, a na torn byla zalokna jeho sila a vzrtist v poslednim stoleti. Myslim na Anglii. Tam je peelive ptipravovana vladnouci kasta, a zvlaSt' Utednici administrativni; vedouci politici jsou vybirani z ureitYch rocitit a ttid a stavaji se nejprve sekretati statniktia Neni to snad demokraticke, u nas jsou jine pomery, a nelze to improvisovat; ale uvadim to aspoii pro ty, kdo by se jednou chteli venovat politice. Nemohu-li dat mYch rad, upozorriuji je aspori, aby se podivali na to, jak se vycho yavali V XIX. stoleti politikove v Anglii. A nakonec resume: 1. 2ivot je a zustane boj: dovest se destne probit, nikdy nezoufat, mit zdra yk Zivotni optimismus, to je prvni zaruka Zivotniho Atesti. 2. Delat sve fed potadne. V dobe vedy a racionalnich strojti jen takovY precisni pracovnik maze mit uspech. 3. Pro inteligenty: prohloubit se v specialistu v neeem ze sveho S'ir gho oboru. Ubranit se tim povrchnosti. 4. Praci menit ponenahlu ye smyslu techto zasad v tvoteni a tim v radost; v tom je klie k atesti na svete 5. Delat svou praci vkly s vedomim odpovednosti, ptijmout odpovednost, oteytene, poctive. 6. Tim vim vytvatet se v harmonickeho, vyrovnaneho dloveka, v moderniho dloveka synthese srdce i rozumu. 7. Pro nas oechoslovaky to pak znamena vyjit ze stare otrodiny a provincialismu, byt Evropany a byt skutedne to, co Francouzi jmenuji "citoyens du monde": byt dobrymiCechy, 6echoslovaky a pH torn dobrYmi lidmi. To je a take vkly bylo me osobni kredo podle toho krecla snaim se i ja, sam svou praci cleat — a jen tak nachaziiiti v ni uspokojeni. tspech, konednY aspech, maze ptijit jen tam, kde vladne destnost, poctivost, pravdiYost; ale to neznamend, k pravda vital sama. — Devise "pravda vital" znamena, ze pro pravdu jest nam pracovat, ji pomahat, za ni vkly a bez Unavy bojovat. (Vyriato z brokirky "Podminky itspe'Sneho vota", vydane nakladem YMCA. v Prue).
vEss'N tit
Strana 2. brampeanreambe
ro......
o.ttio
Oddil dopisovateIsk Dopisy, jei by obsahovaly nevZena, neb zavadne polemiky, potadatel piedkifida ve smyoln stanov Tiskovemn Vyborn k vlastnimu rozhodnutf. eASOVE tVAHY. (Pige I. J. Gallia, Houston, Texas.) Jak pozoruji, na gi zasloutili pracovnici pro 6eskS7 den v Dallas zasluhuji pochvaly od vgech milovnikti pokroku. Soudim die toho, co etu, ae se jim nejedna ani o osobni zisk, anit osobni slavu, ale to se jim jedna, o ukazani, v aem byli nag inci napomocni vybudovat dnegni pomery y e statu Texas. Necht,' dobrY zdar korunuje va gi praci, mill krajane. Jak by to bylo yYznamne a pouene, kdyby to bylo motne hned po bdbyti 6eskeho dne v Dallas, aby se sestavila drutina. sokolU, s hudbou a mnoha yYznamnej gimi pteclmety, a ruzne drutiny starcti. a mladete — uoiniti °knitni cbjitcl'ku skutedne historickYch mist — v San Antonio "Alamo", pak Goliad a San Jacinto nedaleko Houstonu. Pak po prohlidce techto mist a po vykoupani v Sylvian Beach aneb v Galvestonu, ueiniti sobe dostavenieko a spolame pobaveni v to krasne upravene Narodni sini tadu Pokrok Houstonu. Ov gem takove 0krutni navg tevy by nee° staly, dasu a take nekterY ten dolar, ale kdo je zkuste, co se cia, delat. Pamatujte, to tato je stoleta oslava, jake se jit vice nedoekate. Takova, okrutni objitcl'ka byla by ve vaech americkYch Casopisech opsana, v nich by bylo poukazovano na vyspelost Oechoslovanii v Texas. 25 neb 50 automobilil by se mohlo sehnati. Cteni vYboti, ratite tuto otazku o okrutni projitd'ce projednat a podej te vas Usudek dalgi vetejnosti, zdali by bylo motno takovou objitd'ku sehnati. Volby narodni, statni a mistni, jako take volby a opravy na gich stanov u SPJST. jsou ptede dvetmi, a kterYch by melo byti vgude vecne pojednavano, a katclY opravnenY volie by mel jiti ku kaide volby . Kdo dosud nema obeanskeho volebniho prava, mel by sobe toto bez odtahovani zaopatht, aby se mohl stat hodnYm slouti obeanem teto nejsvobodnejSi republiky na svete. Oasto ptichazim do styku s na gimi lidmi, kteri zde bydli ut pies 40 let, ale posud sob& nevzali obeanske listy. To uznavam za nedbalost odsouzeni hodnou. TakovY elovek je bez vlasti — pa deseti letech do stare vlasti jit nepatti, a kdyby chtel nekam cestovat, tak bude mit tetko dostat cestovni pas. Co se tech ruznYch dekancit na presidentskY Mad dotYee, mnoti se hiasy a katolY hani vge, co Roosevelt delal a co chce Mat. Ale ani jeden z tech eekanon nic lepgiho nenavrhuje, net co Roosevelt udelal. Hazet kamenim do krasnYch staveb dokate lecktery kludina, ale postavit tyto budovy nedokate. Al Smith s jeho Liberty Ligou ukazal se co malt' klueina, kdyt byl na chicagske konvenci poraten, ani nepodekoval tern, co jej podporovali, ani negratuloval tern, co byli zvoleni, jak se na americkeho gentlemana vytaduje a die slugnosti path, ale od to doby po strane einil, co jemu bylo mohieho, aby praci Roosevelta oslabil a pogpinil. Obean a guverner Talmage s na gim John H. Kirbym, co "..rass root" demokrati, a jak sami pravi, zasadni zastanci konstituce, ukazali se bYti ve vleku milionatskYch spekulantti, kteti jako ti prerijni a lesni vlci nechti, aby vlada se michala do tizeni a chraneni stad oveeek a jejich jehriatek, ale chteji vladu takovou, ktera by delala bohate korporace bohatgimi, aby byly chraneny pted pravem to velke vetginy obyvatelii Ameriky, aby oni sami syYmi lobbyisty, dobte vybrou genYmi advokaty mohli delat zakony takove, jake pro jejich nenasytne pytle se nejlepe hodi. Pied zvolenim Roosevelta mely ygechny ptjeovne sdrutene spoleenosti a banky itroky od 6 do 10%, ty co musel pAjeovatel platit, ale
heti zaplatil ostatni vYlohy s p)).jekou spojene, stala jej pftjeka, od 12 do 15 procent, a musela bYti obnovena katdYch 3 neb 5 let, a pak zase to pkiratne s piljekou spojene, zase jej stab() o nekolik dolart vice. Po zavedeni pitjeek na domoviny vladou, plati male vYlohy s opat •enim piljeky a take plati asi jen pet procent neb do 6 prod. a ma ptjeku na 15 neb 20 let a v pe,du potteby da, se tato je gte prodloutit. Dale, chive banky braly vklady od lidu a tyto ptijeovaly na ruzne spekuladni podniky bez obstojne za,ruky, a kdyt se pomery zhor gily, zavtely banky a lid vklady tam vlotene cele zpatky nedostal. Dle dne gniho zatizeni vklady do pet tisic jsou pojistnYm zarueene vladou a jen takove banky ono poji gteni dostanou, ktere se osvedeily, to jsou vedeny spolehlivYmi osobami. Nyni maji demokrati opet novou ptedlohu pted kongresem, die ktere by pracovni hodiny byly zkraceny na 30 hodin tYdne. Tim by se mohlo zarnestnat vice lidu, kde pracuje 200, mohlo by pracovati 300 lidu, tak by se ta nezamestnanost ztratila, i kdyby nedostali celotydenni plat za tech 30 hodin, dal() by to phletitost tern nezarnestnanYm vydelati na svnj chleba, bez almutny, jak se to dnes deje, a ja, doufam, ae ten zakon bude ptijatY — dobrY alovek nechce zahalet ani tebrat, ale kdyt vgecky ptijmy dojdou a nikde price neni k dostani, tak bude tebrat. a neni-li nic k dostani, mnohY se pusti do kradete. Doba ma ginova je zde, a podle dne gni doby musi se viada starat, aby katdY ()bean americkY mohl sam na sebe vydelat, co bylo pied padesati lety, nerd dnes, a take ta "konstituce", co byla dobra pied 150 lety, celkove se dnes pro dne g gem, se jsou v one kon--nipomerynhodi.Ov stituci elanky, ktere nikdy by meneny bYti nemely, ale celkove jako na ge stanovy spolkove, eas a potteba vytaduje, aby eas od easu byly opraVovane a podle pomert zlepgovane. Nag John Kirby zbohatnul z chudeho lidu vYchodniho Texasu, stal se milionatem, postavil sobe obydelni dum, jak mi zdeleno bylo zde v Houstonu, kterY jej stal pies tti sta tisic dolanl. Al Smith je dnes vysoce platen od wallstreetskYch milionatu, aby pomahal pcgpinit praci dembkratti, a snad aby jej re,publikeni vzali za vudce jejich. Pan Raskob, Md. kte,rY byl fiditelem demokraticke kampane, po sve poratce stal se podporovatelem Kirby-ho, Talmage a Company a finanene podporuje Liberty Ligu (Smithovu). To same eini mnoho nagich milionata z Wall Streetu. Od takove sebranky nema na g rolnik a delnik nic dobreho k ocekavani, kdetto Roosevelt se drti zasady, ae katclY elovek a katdo, vlada ma deco delat co uznava za dobre pro celek, a nenili jejich program. prospe gnY celku, to ma bYti zmenen a nahraten jinYm, kterY by byl uzna.van za lepti a tak pokraeovat dale rok od roku, at se ty plany osvedei bYti prospe gne pro celou zem a nejen pro tech par set milionatti, kteti jako ti vlci nechteji, aby ty stada oveCek vlada chranila. Pan Hunter z Wichita Falls ()pet se hlasi do iitadu guvernera statu Texas. Dle v geho, co jsem o nem Ceti v minulYch letech, on by ulepgiho ittednika, net nyni mame. Jeho platforma bude oti gtena v paru dnech. dtete ji a pozorujte, co on bude slibovat. Chceme-li bYti vateni pted americkym dem, musime sobe vgimat politickYch otazek a volit die nageho nejlep giho uznani, bez ohledu na to, co nam ti rtani nahonei budou hledet namluvit pro sve Cekance, kteti jim za jejich praci plati. Nag Allred, (celY eervenY), doposud se drti prohibice, ad lid velkou vet ginou ji porazil. Take na tu starobni pensi docela zapomel. Take na rozdeleni zastupcu do legislatury podle poetu hlasu katcleho okresu docela zapomel, takte ty zapadni such& okresy maji vice- hlasti v legislatute, net jsou die zmeng eneho poetu obyvatelstva opro,vnene, a ty nage vetg i ptimokske okresy jsou zkracene hlasovacim pravem na svilj zvet genY poeet obyvatelstva, takte ta men gina suchYch vladne tu vetg inou mokrYch okresti, majici v legislatute vice hlasu net jim die konstituce path. Ku pt. okres Harris pti dosti vysokYch danich
Ve stfedu, dne 6. kvetna 193e.
musi pies pal milionu dolarit rodnt odesilat jen z penez vybranYch na automobilech za povoleni jezdit (license), a v mnoha jinYch ptipadech podobne nespravnosti se trpi. Lid rolnickY a take mnoho lidi jineho povolani Oka z tech zapadnich okresil, ktere posledni roky byly suchem a piskovou bouti mudene a stehuji se k ptimoti a do yetgich most. Zde houstonskem okoli, na mnoha mil v texasskem ptimoti, mame dobrou vodu v gude k dostani a pada je 'bohata pro ygecky polni plodiny. Za poslednich par let staly se zde velke prorneny v od ycdriovani a budavani dobrYch test, takte zdej gi rolnik, je-li dbalY, ma vge na, fume krasne upravene. Mnozi sem se hlasi ze zapadnich okresti, ale penize nemaji, aby sobe mohli neco zatidit, a na obyeejne delnicke vYdelky ve meste maji zde eernochy a Mexikany, s nimit bilY delnik nerad pracuje, obzvlagte ne za takove platy, s jakYmi se spokoji Mexidan. Kdo zna nejake temeslo, aneb se vyzna v nejakem obchode a dovede se vpravit zdej gi velkomesto a jeho pomery, tedy pii dbale a stale praci mute se neeeho dopracovat po Case. Krejeovina je hodne v tisni, gevcovina se je gte lope plati, kdo se vyzna v to praci a nevyprazdriuje mac toho lihoveho maku, ten prospiva, dobte. Nyni maji zde od novella roku povolenYch staveb pies sedm &lard, cot je tketi nejvet gi povoleni staveb ye Sp. Statech, New York je prvni, Milwa,ukee druhe a Houston tteti mesto v celYch Spoj. Statech, kde se stale buduje. Kdo se vyzna, v zednictvi, tesatstvi a plumbatstvi a jinYch pracich stavebniho temesla ten, ma-li dobre odporueeni, spi ge praci najde. Male obchody (rotni), filling stations, cafes a jine jsou po celem meste rorttidene a mnohym se obstojne vede, v ge zaleti na tom, jak je ten obchod veden a v jakem okoli stoji. Co se narodnosti dotYee pti vedeni obchodu, tide drti ptedni misto a jsou rorttideni po vgech rtznYch obchodech a jinem povolani po celem meste. Ale mezi obyeejne delniky tide nejdou pracovat. Kde prospiva "ge geft", tam je Jejich Uspech spoeiva v torn, to obyeejnY tidovskY maloobchodnik se nikde nemicha ani do politickYch, ani do nabotenskYch otazek svYch zakaznikt. On zna sviij "ge geft", toho hledi a o ostatni betne veci se nestard. On katdemu tekne "Ty ma g pravdu", aneb i kdyby vedel, to mluvi s hlupakem, kterY mlati pate pies devate a mluvil same nesmysly, jen je-li dobrY plated, chvali jej. Kdo dovede sve ptesvedeeni utlumit jak to Ld eini, ten bude v obchode lope prospivat. Podle stare tradice: Sveho pane v'tcly chvali a nehasi, co jej nepali. JinYmi slovy, dobrY zaeatedni maloobchodnik musi bYti ramenkat. tide po veky se v torn nautili chodit a proto mezi cizim dem lope prospivaji a rozdeluji se o obchod po celem svete, bez ohledu na narodnost, politiku neb' nabotenstvi — "k geft" je jejich bohema s celou silou svou a celou dui svou (maji-li jakou), toho cbchodu sobe hledi. Nag rolnik tivi lidstvo a ma silu, kterou nechava dtimat. Kdyby ji vyutitkoval, tak by mohl ovladat celY svet, ale ne tak, jak to dnes eini. Kdo se chce dobte po pa spoleeensku a po krajansku pobavit, u na gich SPJST. spolkach po celem statu Texas takove zabavy najde. Nyni mame cele okoli dobre zavlatene. Lid se smeje, to vg e dobte roste na polich, ov,gem ae jen tam, kde bylo dobte v eas pole ptipravene, v mnohYch polich teprve ofaji. Zahrady jsou pine krasnYch kvetin, kde je dobra, nalada pro krasu Upravy okolo domova, takte ptechod mesice maje shleda v ge krasne jako v basni Machova "Maje". Nejvetgi poeet biskupfi, kneti a obecneho du bylo zde shomatdeno na bojisti San Jacinto tento tYden, jak se posud v Texas nikdy nesegel. Na budove a pamatniku neodvislosti Texasu se pilne pracuje, hlavni yet ma bYti pies 500 stop vysoka a budova ma bYti doSti prostranna pro razne pamatne \ red, jakot i pro navAtevniky ye vetgim poetu. CelkovY naiad ma obnakti milion dolart. I. J. Gallia, Na zdar! Vas,
Ite Wed% dne 6. kvetne, 1936. Caldwell, Texas. Ctend redakce! Minulou nedeli jsme s mYm man2elem &pet jednou navetivili Taylor a slavnost pota.danou tamnim tadem SPJST., a veemi ostatnimi spolky a tady ve prospecla Oeskeho dne a desk' vystavky na svetove vYstave v Dallas. Slavnost byla potadana v prostranne sini tadu, byl to opet jeden ze dna jake jsme vidava•li behem svetove valky, kdy2 jsme veichni pracovali jednim smerern a pro jeden cil, osvobozeni naiel stare vlasti. Tentokrate opet nebylo rozmieek, nebylo katoliku, svobotiomyslnych, evangelikft a tak opet se ukazalo, 2e kdy2 se pracuje pro dobro naeeho riaroda, kterY ma bYti dtstojne zastoupen na vYstave, jsme se opet veichni spojili a zanechali tech malichernYch a nam veem ekodlivYch nesvarti, ktere se vidy po uspechu mezi nami opakuji. Tim jsou east() vinny naee noviny, blearne ty, ktere rady lovi v kalne vode. Takovi novinati jsou nam jen na ekodu a nem'eli by bYti naeim lidem podporovani. Nae lid vedy ukate, ae kdy2 se jedna o dOle2itou vac, v2dy se vzbudi a prohledne, a na faleene radce nehledi. Tak se stalo i minulau nedeli; neb naveteva slavnosti byla, ohromna,„ Jig po mnoho let jsem nevidela tak velke shromaaleni naeeho lido. Doktor Kopeck' zandjil program pteclnaekou a svetelnymi obrazy vrhanYmi na jeviete. Byla to mall ulcazka z toho, co vee bude videti na vYstavia toti2 obrazy naeich prvnich kneel, ueitela a prominentnich lidi, kteti vedli nos lid v prvnich bojich o 2ivobyti v tett) zemi. Tel obydli pr y -nichusedlkt,jarbyikd11 nyni a jine mnahe zajimave veal, jak z pr y -nichdobtakzyej,vudoknal provedeno na vYstave v Dallas. Po ptednaece Dr. Kopeckeho nasledoval ' tanee Besedy, provedenY naeimi evarnYmi de,vadtky a mladenci. Mohcu Wit" na to hrdi, 22 se v tak kratkein Case tuto naueili. Vim, de mnohYm ptitomnYin ph he starch narodnich pisni srdce bla2ene v tele poskoeilo a pak noham se chtelo do tance. Mne same, nohy kdy2 nemohly tanelt, aspon si ptizvukovaly. V mem mladi velice rada jsem besedu tandila, nyni v sedmdesati peti letech to neni u2 mo2-ne, ale rada aspon tu hudbu • slyehavdm. 8aty mely devaatka pane' upravene a te2 hoei s aernYmi spodky a bilYmi koeilemi se pekne vyjimali. Myslim, ae bude Ospech ohromny neb zde taneily jen tti kolony, a jak to bude vyh112et, a,2 bude taneit bud' sto neb vice koIon? Buda to uchvacujici! Kapitan Pazdral ptednes1 tee v zajmu 6eskeho dne na vYstave a vySta yky; jedno doplnuje druhe. Pak pan Stiboiik mluvil v torn samem zajmu a pak o divadle, ktere se veeer ye spolkoye sini hralo. Veeete byla znamenita, jidel bylo hojnost, tee jich rozmanitost, vee bylo pane unravel* tech dortu, masa, zeleniny a veeho, na co si jeden Vzpoinel. Divila, jsem se tomu jak mohly ty 'Zany tolik jidla ptipravit, tolik lidi nakrmit, lid obslou2it, a veaer hrati divadlo. Vim, 2e to bylo velice namahave pro nektere z nich. Ale pro dobrou vec se =oho dokae, jak jsme tam videli. Vence rada jsem se seela s panimi Holy, Zdatilovou, LeSikarovou Ktenkovou ml., On-• drfiekovou, Kaeitovou, Kinclovou a mnoha jinYmi kterYch jmena si nepamatuji, ale tune milYch. Hral se kus od Jos. 8toll,)y "Krejci a evec". Mne byl ten kus zvlaete milY„neb jsem v tom kusu hrala pied tti a padesetti lety v New Yorku u spolku "Zo.boje", kterY dosud existuje. Spolek ten byl zalo2en za Oeelem pomahati naeim chudYm ptistehovaleum, 0-. pattiti jirn praci, byt, nabytek, 2ivobyti a feemo2ne se o ne starati. Myslim, 2e jsem jedinou elenkyni damskeho odboru, ktera je na 2ivta ze zakladatelek. Divadla bylo pekne sehrono, jak bylo videti, ka.2dY z fiainkujicie.h se ptieinil a ukazal, 2e chce vyniknouti, a pH takovem fimyslu musi se kaki* podnik zdatiti. Po divadle jsme chteli dome odjeti ale ne-
ti g STNiit bylo MoZno se pkedniiri vchodem dostati venek, pa delSim eekani jsme se konedne dostall zadnim vchcdem na venek, bylo ji g tam tolik lidi, kteri eckali na tanec. Jak jsem uvedla, byl iispech ohromnY, jak mOralni tak finan'eni. Mam radost z toho, jak ye v§ech osadach pro OeskY den a vYstavku se pracuje, cod zajiste prispeje k iispechu jak finandnimu, tak i ku cti nagehu narodu. Sluei se zminiti o zpevech v meziakti, pant J. F. Mikolaj a pi. Lilian Mikolaj, a Ant. Stibatik. Dale o zpevech v meziakti rodiny Cubaye, portistavajici ze etyt synti a otyt deer, a tito se zvlaete libili. Jak jest to krasnd zabava, kdy2 se v rodin y pestuje zpey a hudba. Ztratili jsme dobrou elenkyni u Melo NovS7 Tabor, sestru Annu Mrnuetikovou. Tato byla pohtbena na Zeleny atvrtek. Budi2 ji zeme, lehkou, a jeji rodine vyjadtuji moji soustrast. S pozdravem na yeediny atenate Vestniku, Marie Wondraeova. Taylor, Texas. Tak letos se bude sjezd Jednoty odbYvati ae: v mesici srpnu, cod se ji g davno nestalo. ale bude to take vhodny eas pro mnohe delegaty, neb tehdy bYva, na farmach volno od prate, l:de jeete nesbiraji baylnu. VYbor na opravu stanov se ma sejiti o dva dny drive, aby pracoval na opravach stanov. Tak tady, ktere maji nejake opravy, tak je musi zaslati tomu VYboru a ja. myslirn, 2e aim vice tadtt zaele stejne opravy tomu vYboro, tim spin tyto jimi budou pitaty a dany do opray. Prato by se tady namely spolehati na jine tady, 2e ony tarn poelou sve navrhy a jine tady zase jine opravy, ale at' kahlY tad pale sve opravy, ktere uzna za dobre. Podle vYpoatti firokft br. Steinera, firoky z ptijeenYch fondit jsou menei net 6 procent, to jest, 2e Jetinotd do fondu neptibYva, jak. by melt) z tomu nejsou vinni veichni alenove. Br. s'ipula take pochybuje, 2e by se dala sniait Orokova stupnice za nynejeich pomeJednoty, ale kdy2 se bude lepei hospodatit umrtnimi fondy, tak je to moZne. Ja, davam navrh, aby byly procenta na pujeky sni2eny na pet procent a aby pujeky na pozemky mely ptednost pted bondy. Mne se to nezarnlouva 2e vYbor na stanovy se schazi Wive net sjezd, neb takto musi ten vYbor bYti jmenovan ittedniky HI. haft., na misto Otedniky sjezdu, a ti si zajiste vyberou takove- vYbory, jake oni chteji toti2 sve stoupence. Vi skoro veichni Mani, 2e mame v JednOte, dye oposiani strany a site eleny HI. fltadovny a jejich ptiVr2ence, druha strana jest, jet si. pteji, aby - Otednici Hl. ikadu byli vymeneni za nova a pak pozoruji to, 2e u2 byl tteti sjezd, co si ta druha strana chtela voliti jineho taj. Hla y. 'Akin, ale nikdy nemela dost silneho kandidata, aby byl zvolen. Buda tomu tak i letos? Jestli ano, tak to vypada. 2e kdyby br. Kubena nahle odeeel, odkud neni navrato„ (neb je take smrtelnY), tak bychom nemeli nahradnika schopneho Jednotu dale vest. 0na ta zmena ptijiti nekdy musi a kdyby se tak stalo jiz nyni, tak by ti start aleni, i br. Kubena s br. eernoskYm spokojeneji opoueteli tento svet vedouce, 2e Jednota. je v dobrYch mukou, dobte tizena, co2 se musi stati. President Masaryk to tak ueinil odstoupil ze sveho mista, aby videl sam, jak novY president bode iatadovati. A za to jest Masaryk chvalen veemi narody. Byl to dobrY ptiklad. V aisle 21. Vestniku, na ptedni stran y jest otieteno povoleni naei Jednot y obchodovati v hranicich statu Texas do 31. btezna 1937, komisatem pojieteni Danielsem. Z toho musime usuzovati, 2e naee Jednota byla ye velkem nebezpeai, 2e to pravo pozbude, anebo mela pozbYti, ale pa nejake naprave Jednot y dal zase pra y° na obchod, ale jen do udane doby. Jest to jia skoro Item elenum Jednoty znamo, 2e tou pkidinou byly velke ztraty nich fondti v bondech, ale jak velke jsou ty ztraty, to mai° kdo vi, ale meli by vedeti aby se zas nekteti nedomYeleli„ 2e jest toho vice. Proto finaneni zprava finaneniho vYboru, br. Oervenky by mela bS r ti uvetejnena.
Strana 3. 13ylo by, tnysliM, nejlepe tomu psikovi ten ocaS utiznouti najednou, nee po kousku, cod pusobi diounou bclest. To jest, 2e kdyt se ztraty Jednay ohlasi najednou, eleni pociti jen jednu bolest, ta se pak zahoji a oni tu ztratu (hell a daji si pak lepSi pozor, aby se tak vice nestalo. Ty ztraty jdou asi do statisicil, neb men§i ztraty by se firednici HI. kadu nebali dati do vetejnosti, aby se nestal ramus. Jsem trochu nechapavY.a mo2na ze i ti nekteti bratti, proto bych si ptal, aby br. tadetnik Marek vysvetIi1 ye Vestniku, prod tolik vydani kaaly mesic cestovneho na bandy, a prod se davaji do vydani pteele troky na bondy. Ja razumim p •eLe, 2e nebyly zaplaceny, tak nemohou bYti poditany do ptijrnti ani vydani; ale za posledni dva rnesice bylo odeetenb z hotovYch fondit $1,430.00, za co byly yydany? Kdyby tyto -Oroky byly pozdeji zaplaceny a ye vydani byly jig odeateny, tak se ony penize ztraci. Ptedem dekuji za vysvetleni. S bratrskYin pozdravem, C. V. Adamek. Pczn. red. — Povoleni k provozovani obchodu dava statni komisat pojieteni ka2de pojiet'avne neb bratrske podpurne organisaci pouze na jeden rok aili povoleni musi bYti ka2doroene abnoveno a v organu uvetejneno. Ohledne proelYch firokti poda pattiene vysvetleni nos tiaetnik br. Ed. L. Marek v aisle ptietim. DO VELEHRADU A OKOLi !
Veem bratrilm a sestram v akoli Velehradu a dela vetejnosti oznamuji, 2e tad Velehrad 19. usnesl se poi•adati dne 17. kvetna piknik ye prospech Oeskeho dne a aeske vYstavy v Dallas. Timto zveme veechny, kteti maji do-brou virli ptispeti, aby oslava dopadla co nejskveleji. To neni slavnost jen pro bra try a sestry, ale vtibec pro veechny echo-Moravany ✓tomto okoli. Zvlaete se obracim na nose my, aby ptispely neeim do kuchyne, \Tee nam bude velice mile a vitane. Ptilo2me ruku k ruce a yea dobte dopadne. 0 dobrY abed a napoje bude postarano. Ted dobra hudba a teenici budou na miste. Cana obeda bude: dospela osoba 25c a ditky 15c. Veeer taneeni zabava. Tedy na shledanou v nedeli 17. kvetna na Velehrade. Tel oznamuji bratrum a sestram, 2e pravidelnd schilze bude jako obyeejne druhou nedeli o druhe hodine odpoledne a ne jak bylo usneeeno v minute schtzi, 2e o 10. hodine dopoledne. Z jistych ptiein piknik musel bYt prelolen z desateho na 17. kvetna. Dostavte se sestry ✓poetu co nejvateim do schtize, doneste nejakcu svadinu a pti tom si pane ujednate. co a jak stran tcho pikniku. Jsou zvane i sestry. Mluvte a jednejte ji g ted' o tom. Ferd. Mieulka. S pozdravem vas, Rosenberg, Texas. Ctena redakce! Dne 19. dubna S. P. J. S. T. tidy z Fort Bend Co, potadaly spoleenou zabavu ve prospech Ceskeho Dne a vYstavky v Dallas. AC naveteva byla slaba, piece vYte2ek byl uspokojivY, cod dokazuje, 2e ye spojeni je sila, neb disteho vYteiku bylo ptes $250, co2 jsme ode-slali na pattiena mista. Bratti a sestry, jen dal a nenechte se odstraeit, 2e by se nedalo nic delat, kdy2 se veichni siteastnime stavby, ne boteni — tak musime do ptedu. A ja timto vyslovuji diky veem vYbortm za spolupraci, obzvIdet' tern starYm harcovnikiim. S pozdravem, 1g. enkytik. Kdysi lide zpivati sborem kolem stolu; dries zpiva. laden elovek z toho absurdniho dilvodu, • dovede zpivati lope. Bude-li vedecka civilisace pokradovat (co2 je velmi nepravdepodobne), jen jedinY alovek se bude smat, proto2e se dovede smat lip ne2 ostatni. — G. K. Chesterton. Ka2dY si mysli, 2(3 nejnotneji bychom poi tebovali trochu vice penez; pravda je oveem, bychom nejnutneji pottebovali trochu vice zdraveho rozumu.
tranft
V STNItt
ilonston, Texas. Ctena redakce Vestniku! Nag e omladina od radu Pokrok Houstonu ptipravuje pekny program na Den Matek, totit na druhou nedeli v kvetnu, na poeest svojich dcbrYch maminek a babieek. Tak ja tirnto dopisem chci zase pozvat v gecky nage mile maminky a tatinky a v gecky nage mile pkatele, jak stare, tak i na gi mlacle g, by vgeci pkijeli mezi nas se pobaviti a svoji pkitomnosti projeviti, ge sobe svojich maminek yak, a zaroveri oceituji snahu na gi zdej gi mladege, ktera se skutedne sna gi oeskou tee sobe osvojiti, cog je lady hodno, neb kolik keel Cloy& mluvi, tolikrat je elovekem. Ka gda narodnost ma sve dobre vlastnosti, ktere jine narodnosti nemaji. Timto nail sna give mladeti vyslovuji srdeene diky za jejich snahu a porozumeni. Proto volam: Vzhilru na eesky program na Studewood na Den matek, druhou nedeli v kvetnu! Zadatek ye dtyki hodiny odpoledne. Po programu bude chutna vedeke pro vg echny maminky, a je jisto, ge take zbude dost i pro tatinky i pro ty ostatni. 0 to se postaraji sledny a maminky, ka gda, neco s sebou phnese na taliti, nejake koldee, paje a dorty. Pry tam v gem bude hodne veselo, neb kde jsou Ce gi, tam je v gdycky veselo. MinulY rok take pkipravila peknou zabavu na Den Matek to nag e mladet a vete, ge pki vedeki se snad kag dY citil jako by byl mezi svYmi bratry sestrami. S pozdravem a na shledanou na Studewood, Vage, Rosalie HlavatST-Kampen. Rad Ennis, els. 25. Ennis, Texas. Ctena. redakce Vestniku! Pkedne yam prozradim. ge dne 10. maje nam pkijedou zahrat divadlo studenti ze Statni university, za vedeni prof. MICka. Je to yeselohra "Maminka se vzboukila". Proto pkijd'te 10. maje na Narodni sin v Ennis, poslechnouti tato divadlo. Zabavni vYbor prosi sestry tadu Ennis, by neco pfinesly do kuchyne, by nam na gi hoste hlady neumkeli. Oni ptijedou asi ye dye hodiny odpoledne, proto pkijd'te v pravY eas, byste jim mchli pkipraviti nejakou svaeinu. Jak pokradujeme s pkipravou na oslavu 1001eteho vYrodi? Dosti dobke. Cvidicich mame dohromady asi 150 na prostna, a besedu se uei tandit asi 12 kolon. Posledne jich taneilo jen 9 kolon v nove sokolovne pro nedostatek mista, a proto se vYbor usnesl, ae se bude tanaiti bud' na sini K. J. T. nebo na sini S. P. J. S T., kde je vice mista a pojme vgechny co budou cviditi besedu a proto pkijd'te vgichni, co o to mate zajem. Jig to vypada trochu veselej gi. neb dostali jsme jig trochu vlahy, misty dostali asi 3 male degtiky, proto je lepai nalada. Prvni zabava na oslavu 1001eti se hmotne clobke vydakila a pkinesla dobrST vyte gek. Divadlo pro ten samY fteel bude pokadano v Sokolovne, dne 24. maje, proto pkijd'te v gichni a pcdpokte dobrou vec. Posledni zabava bude potadana asi 31. maje a to v Narodni sini. Ko-ndim, abych nezabral mnoho mista ye Vestniku, neb o ne bude posledni eas velika nouze neb se bli gi doba, bychom podali dobre navrhy, co by na gi velke Jednote hodne prospely. Proto kdo ma dobrY navrh, tak s nim do vetejnosti, neb doba sjezdu se jig bligi. Jsem s pozdravem, sa tad Ennis, John Hrabina. Blessing, Texas. Cteni bratki a sestry! Pfichazim opet mezi vas, bych s vami selege budeme u nas pokadat piknik dne 10. kvetna ye prospech Ceskeho dne a vystavky. Bude to po prve, kdy osada Blessing, bez rozdilu, vgechny 'Ceske spolky podaly si ruce a ye svorne praci chceme ukazat v gem, co svorna price dovede. Zadame okolni spolky,
ktere nemaji nic na programu by nas navgtivily ten den a uji gt'uji vas, ge toho nebudete litovat. Hlavnimi teeniky budou: br. Krusinsky z Corpus Christi, znamY po celem nagem statu, 177mluvnS7 keenik a horlivS7 spedkovy pracovnik, dale p. Vladimir Malec, re-daktor a vydavatel "Noveho Domova", tet asi vgem znamY co znamenitY feenik. Piknik tento bude odbYvati sea br. V. L. KcpeckYho v Elmaton, ktere gto misto je u cementove silnice cis. 35, tak ge se tam kagdY mute pohodlne dostati. Bylo mi kedeno, ge br. potadatel nema ge se dostavit, Skoda, nu ale mogna at po druhe. Zda se mi, ge zajem o pfi gti sjezd neni velICY, cot je asi nasledkem pkiprav na CeskY den v Dallas. Ale piece neco! V minulem eisle Vestniku maji naertek ohledne nemocenske podpory bratki toupal a Luk ga. Vgecka Cest yam bratki! Jen pokraeujte, v gdyt' slu gna vS7mena nazorti nam neugkodi. Lee,' ja osobne pro to nemocenskou podporu nejsem nad gen. Poditate, ge mogna bychom men asi 6 podpor mesione platiti, v nejhorgim pkipade 100 gadosti o podporu roene. Ale milkm smele rici, ge to bude asi hodne pies 100. Co se tYka lekakskeho vysvedeeni, to je snadno dostati. Pravite,ze na g lid je poctivY; ano, velka vet gina, ale najde se jich dosti nepoctivYch, obzvla gte nyni, kdy g je tolik nezamestnanosti. Vim, ge maji u mnohych radu smutne zku genosti s tou nemocenskou podporou. No, ale zadind se ten dopis protahovat, a mista mnoho ye Vestniku neni. (Te g bolave misto). Tak bratki a sestry, nezapornefite na 10. kvetna a poctete nas navgtevou. Na zdar! Frank Hlogek. Ozna.meni fimrti a dikfivzdani. SvYm pratelUm a znamym v Jednote oznamujeme timto, ge se Panu Bohu zalibilo odvolati od nas magi milou matku a babieku Annu Mrnugtikovu. Narodila se dne 25. srpna 1870 v Zadveticich na Morave. Kdyt ji bylo etrnact let, ptijela se svYmi rodiei Frank a Annou StefkovYmi do Ameriky. Usadili se ph Caldwell. V roce 1889. kdy2 ji bylo 19 let, provdala se za p. Jill Mrnug tika. V2dy bydleli v okoli Caldwell. Ve svem domove, kde zemtela, bydlela 45 let. Mantel jeji, Jill Mrnu gtik, ptede gel ji na vednost 24. kvetna 1930. Jak jeji man2e1, taktet i ona bYvali v2cly elenove sboru Novy Tabor od jeho zalcdeni. Mantel jeji bYval Casto poslancem na sjezdech a take dlouholetY kurator sboru. Ona pattila do spolku Kt. Sester a byla prvni, kterou Pan povolal ze spolku Novy Tabor. Tegila se dobremu zdravi alt do roku 1925, kdy onemocnela na cukrovku. Asi tti tYdny pled svou smrti byla na prohlidce v nemocnici v Temple. Za tYden zalehla a posledni dva tYdny vytrpela mnoho. K nemoci cukrovce se ptidal zapal plic. Zemtela ye sttedu veeer 8. dubna 1936. Pohtbena byla na zelenY etvrtek odpoledne na Narodnim htbitove v Novem Tabole. Zanechava zde 5 ditek. Frank G. Mrnu gtik a jeho mantelka Albina, rozena Maresh v Caldwell, Tex. Vlasta, provdana za F. B. Du gka pri Caldwell, Tex. Lydia, provdana za Jerry J. Otto v Houston, Texas. Milady, provdana za John H. Surovik v Glenrose, Texas a John E. Mrnu gtik a jeho man2'elka Hattie, rozena BlaMk. Take zustava, 10 vnukti. Dve sestry pi. Rosie Mikula gtik v Chriesman, Tex. a pi. Frances Skrabanek v Holland, Tex. Dekujeme v gem, kteti nail milou v jeji nemoci svou navgtevou pote gili, zvlagte dekujeme Kkest'anskm sestram, ktere pies t3"Tden s ni v nemoci sedavaly; dekujeme za doprovod na misto posledniho odpainku, za ty mnohe krasne kvetiny, kterymi rakev byla ozdobena. Bra-Ulm kazatelum F. J. Kostohryzovi a Jos. Bartonovi dekujeme za slova fitechy v dome smutku, v chramu Pane a na htbitove a vabec vSem za jakoukoliv laskavost ji i nam prokazanou, Zaplati varn Pan Bt h 'dem!
Ve stied% driel.'kvetria 193-6. Frank G. Mrnu gtika rodina. Vla,sta B.) Dugek a rodina. Lydie (pi. Jerry) Otto,a ditko. Milady (pi. John H.) Surovik a ditko. John E. Mrnugtik a rodina.
rad Pokrck Sweet Home eislo 61. Nechci zabirat moo mista v na gern organu, ant Casu br. redaktorovi, neb vim, ge ma mnoho na aye hlave pled sjezdem a nail deskOU vystavkou v Dallas. Nag vYbor, jak jsem se posledne zminil pkipravi nam taneeni zabavu v nedeli, 10. maje, to bude prvni zabava v nail tadove sini, a vyhravat bude na tento veder znama hudba pod jmenem "Veseli hogi od Sumavy". .Tak, bratti a sestry, ptatele a znami, jste vgichni zvani, gkaredi i pekni, na tuto taneeni zabavu. V rozmluve s br. pkedsedou nageho faclu jsme se rozhodli, ze pozveme na ge drahe -Polovieky, minim sestry naSeho tadu, i ktere nejsou ye spolku ale jejich multi jsow; at' ptijde ka gcla, gena, neb jak se povidd,: "mezi genami jest po gehnanY". Ne v gak aby jen ptigly, ale take aby s sebou ptinesly nejake koldee, ktere mohou bYt sYrove neb makove, jenom aby byly peCene. Bratti zas obstaraji zmrzlinu a neco k piti. Tak nezapomerite'a ptijd'te vgichni do schtze, neb zajiste se bude jednat o zamYglenem pikniku nekdy v maji a jest velice nutne aby na ge 2enti gky byly ptitomny. Tak bratti a sestry, nezapornente na sehnzi a, po schuzi pak veeer bude tanecni zabava. Na shledanou! a Na zdar! Vag, Joe N. Morris, taj. itad. Svaz Ceehoslavanu Cis. 92. Fort Worth, Texas. Cteni bratki a sestry! Dne 10. kvetna jest viznamnST den matek. Den matek jest velmi pekny den pro ty, kteti jegte maji matku a mohou se s ni pote git, ale tesklivou vzpominku pro ty, kteti ji postritdaji. Zajdete ji navgtivit na hibitov, okrailete jeji hrob a tim si mnoho uleheite. Neni-li to mciZne, uctete ji vzpominkou. Kteri fAak mate ji na vaIte si ji, hled'te ji zptljemnit nejenom jeden den v roku, ale kahlY den, nebot' si to zasloull. Bratti Balejovi jeden za druhYm podstnpuji operaci na slepe strevo. To je ji g tteti; prvni Frank, druhy Jill, kterY se pozdravuje, a ted' bratr Jan. Ptejem v gem nemocnYm brake uzdraveni. V nedeli je pravidelna, schtize, hled'te se dostavit v nejvet gim poetu, nebot' jest iddy hodne k projednavani a bylo by to moc hezke, kdyby se nas hodne seglo. Te't v nedeli, 10. ledna v 8 hodin veeer taneeni zabavu, pri ktere bude hrat kapela Smetanova z Nebrasky, znama z radia. Tak ptijd'te v gichni na ten tanec, vezmete s sebou matieky, at' se take rozveseli. Poeb.si jest ted' krasne, tak ge i vzdalenej gi jsou tani. Sestry jsou Zldany, ktera mute neeim phspet do kuchyne at' jest to kolde, pedinka, paj, v gecko je vitane, za cot jim pkedem dekujeme. Tak nezapomerite na nedeli veder, 2615 N. Houston st., Fort Worth. Se srdeenm pozdravem na v gechny Ctenaa p. redaktora, zustava VaAe . dore pisovatelka Helena Ziehdokova, 3433, 8th Ave. Rad Vesmernost els. 68. Bellville, TeX-as. Cteni bratki a sestry! Timto yam sdeluji, ge schuze naelio tadu dne 10. kvetna zadne v 8 hodin dopoledne. Bratki fteetniho vYboru jsou gadani, aby se dostavili do teto schtze. Veeer jest taneeni zabava a hudbu obstara p. Jos. F. Mikolaj, z Taylor, Texas. S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, tag.
,Are. , WOO,.
dne 6. kvetna 1936.
Zpravy a nesoula vir-boru, 7 pRAvA
freetni podane, va ginou fleetniho vYboru, ze dne 8. dubna nebyla ve skuteenosti tadnou tleetni zpravou a musim tici s dopisovatelem kadu DubovY Haj, de byla to vlastne jaksi vyhYbave, kamuflad. toetni vYbor mel dobrY rimysl podati podrobny vYkaz polotek, ale zristalo pouze pki Umyslu. Mam za to, de zprava neetni nema s valuaeni zpravou co emit a pfehled roeniho hospodateni za minulY rok mel jiz davno bYti podan. Je podivno, prod ridetni vYbor stale se deli na vetginu a men ginu, nebot' i ve sjezdu +- Ennis podaval zpravu rieetni pouze jeden, ad +Star jest ttidlennY. Chce snad kaddY hrat prim? tedy jednotlivec svedomite vypracovanou zpravu, nemYslim, de je povinen tuto ptedkladat ku schvaleni ostatnim d yema dial-Aim a tim mane hlavni fitadovne, nebot' Clenstvo chce vedet jak tato hospodatila. Ge by Hlavni ritadovna nechtela neco dati na svetlo? Vddyt' pan ptedseda br. Chernosky k vuli tomu jmenoval redaktora organu co elena Hlavni 1.Ttadovny, kterY ma se zileastnit katide sonde, tak aby elenstvo bylo tadne informovano. Ma snad nada vet gi vliv? Dopisovatel tadu DubovY Haj take se ptal, kdo vi jak je mnodne dislo od tele a kdo Ctrs' rozumej. Ja jsem Ceti, vim tie mnotine eislo od tele je telata, ale abych se ptiznal, nerozumim v jakem vztahu je 'to s teetnim vS7borem a hlavni iltadovnou. Bratr Robert Cervenka je na fieetnim vYboru jit od roku 1916, jestli se nemYlim, ale toto je prvni teetni zprava poked vim, kde padava, nejake Cislice; nun, aspori jedna za dvacet roku. Abychom ale mohli zpravu tu porovnat se zpravou vYroeniho vYkazu fieetniho, mela take revise bratra oervenky zniti postupne za celY rok a ne pouze za osm mesice. Takto ofgem musi dislice se rriznit, kdyt jedna je za celY rok, kdedto druha pouze za osm meod konce dubna. Za etyti mesice je u 3-milionove korporace znaenY obrat v transakcich. Vzdor tomu, de zprava, br. 6ervenky neni ripina, jevi se zde znaenY rozdil die podavaneho pfehledu ptijmil a vydani za rok 1935, - a vlastne to take tadnY ptehled neni, nYlert jen jakasi michanice. Jak docilil br. Cervenka v souetu ptijmri eislici $394,843.38 • riechapu. Bud'to mu nejake, polotka vypadla a nebo je to chyba tisku? Rovnet asi bude chyba tisku, ze ad br.Cervenka ma zpravu pouze za osm mesice, na/e-ze, se tam polotka — prodej bondri $171,521.64, kteratito polodka v rieetniho ptehledu v ptijmu neni, vidim tam pouze jakousi michanici, pHrfistek v hodnote a vYclelek v prodeji bondil $97,497.38. Jestlite ale byl vYdelek v prodeji, pak katclopadne nejake bondy musely bYti prodany, ale ztrtenY obnos vypadl, tteba v tiskarne? Byly-li jake bondy prodany v obdobi prvYch etyt mesice, do 30. dubna, ovgem nevime, nebot' br. Oervenky rok ma pouze osm mesice, — nebot' pry vypracoval Upinou zpravu die zpravodaje. Ve vYkazu vydani naleza se pak take pialo2ka pfirostenY firok pH koupi bondri $1,613.17. Z toho se °pet, vyrozumiva, jestlite se platil firok pH koupi, ze se miisely zajiste bondy nejake koupit, ale zae byly koupeny, obnos neni zane g en ani v roCnim vYkazu ani ve zpraye menginy teetniho vYboru, ktera pry je pine. a drikladna. Jak pkehled roeniho ptijmu a vydani fleetnika, tak take revise za fiskalni rok ma bYti podana zfetelne a srozumiteme, postupne a Tro potadku. Pfebytek z minuleho roku uloteno tak Ci onak, behem roku ueineny pfljeky ty a, ty koupeny bondy, ktere tfidy a zae, prodaily bandy kolik a zae, vYdelek pH prodeji obnos, zisk stoupnutim kursu ponevadd to je zisk nejistY, pro neplaceni movitosti ptevzaty, kolik; prodano pozemku tolik a tolik a podobne, kaddY ptijem a vydani, tak aby byl opravdoq prebled kolik se v Cen-,
ST behem uplynuleho roku vydelalo a neb proSamozfejme, ‘de revisi fidetni se nevyrozumiva pouze jen mechanicke seeteni Cislic, tfeba, se to poeitalo na stroji, ale zkottmat, zdali jsou polotiky spravne zaneseny anebo jsou-li zane geny vubec. KaddY nekdy udela chybu, ze ptehodi eislice a nebo spoleha se na svoji pamet,' a zapomene tallest. Je-li kdo na vyboru fieetnim jit dvacet roku, tu melo by mu to bYti hradkou, aspori jednou za etvrt' roku podat neetni zpravu, zrovna tak jak se to die stanov potaduje u tacit. Red bych take vedel jak se poeita, ten \TYcreek na bondech. Ve finandni zprave fieetniho za mesic btezen t. r. jest polodka vYdelek splatka bondfl. Abych se ptesvedeil, vzal jsem tudku a podital. Dle finaneni zpravy finorove 'uloteno v bondech $1,365,735.94. V bteznu koupeno bondri za $12,880.00 a pte glY Urok $806.94, cod, pfipodteno a dostaneme sumu $1,379,422.88; odeete se obnos $7,811.79 za bondy behem mesice splacene a zbYva, $1,371,611.09, kdedto die finaneni zpravy dne 31. bfezna ulodeno v bondech $1,367,515.94, Cod cirri $4,095.15. 0 tolik tedy se jevi ztrata a ne vYdelek. Jsem ov gem ze stare gkoly a nyni se to tteba poeita jinak, ale neni pry elovek nikdy dost starYm nee° se 'Ally:Ht. Doufejme, ze na sjezdu se v ge dobke vyfegi. Na pfede glem sjezdu vykonalo se dosti dobrah°, ale take dosti chyb, ktere jsou je gte k napravovani. Jen se nerozeilovat. S bratrskYm pozdravem, Sulda. Z MAJOVE SLAVNOSTI EADU POKROK HOUSTONU. Byla to veru krasna slavnost, opravdova pohadka maje. Krasne bylo v ge, ba vice, bylo to imposantni, ze elovek nevi, o dem by &lye zaeal psati, zda o divadle, di o ptednesu umeld" Pfi gel jsem trochu jid pada, neb ma telesna schranka utrpela jakousi pohromu a me zdravi neni takovYm, jak by bylo 'tadoucno. Zaslechl jsem jen tedy zavereenou Cast tee,: bratra ptedsedy Kalouska. Nage prostorna dvorana byla napinena do posledniho misteeka, kdyd bylo podato s programem akademie. Bratr pkedseda Kalousek ptedstavoval jednoho umelce pa druhem, a jich vYkony, jich ptednesy byly opravdu ptekvapujicimi. Solove zpevy pani C. H. Chernoske byly nasledovany soly na housle panem Jindfichem HlavatYm za doprovodu na p. prof Albino Floresem. Bratr redaktor Moueka je mnohem povolanej gi osobou ku posouzeni hudby a zpevu nedli jsem ja a kdyd ten se zminil v beim sve feel, ze se mu libily, neni tteba od mne dadneho komentake. Zajiste bratr Moueka uCini zminku o slavnosti a vyliCi v ni sve dojmy. Divadlo same, "Devde z her", opereta o ttech jednanich, bylo opravdovou pohadkou maje. V nadherne scenerii jevi gte se odralely kouzelne barvite kroje hercri, pojice se v malebnY soulad a vpadajice s ptednesy hercu v earokra.snou pohadku. Zpevy, dialogy i hudba se vge navzajem souladne doplriovalo, ze si nebylo lze pfati nic len gth°. Zpevy byly delete nacvieeny jako obyeejne a velmi dobte, a finale doprovodu spade vtcly na bedra profesora IllavatYho a sestry Noami KostomlatskYch. Kdybych se pustil do podrobnej giho lieeni, byl bych nucen zabrati hezkou east mista v tomato list& chteje to vylieiti. Bratru retiserovi, bratru dirigentu, prof. F. HlavatYmu, napovedce a hercrim patti opravdove uznani za ejich snahu a praci s jakou vypravili tutu nneretu. Hoste se se gli ze vgech koutil Texasu, jak se dale cdekavati, nebot' na ge slavnosti a zabavy maji dobrY zvuk, jsou ptitatlivYmi, jak svou ckazalesti, tak svou sousedskosti a srdeenosti. Sestry v kuchyni a za barem nemohli si na nedostatek zakaznikri natikati, obchod jim gel clobte jako v sobotu veoer na na gem Main street. Soudce C. H. Chernosky sdelil mi, ze jsou podniknuty v kongresu kroky, aby na gi stall Icteri mad obCanstvi oricielne ne?isknli.
Strana 5. ale kteki zde v teto zemi po del gi dobu till a jsou tudid take de facto obeany teto zerne, byli opravneni k narokfun na starobni pensi. Dr. Henry R. Maresh, mistoptedseda vYboru deskoslovenske vYstavky pti centenielni v3Ystaye v Dallas mel pro mne tat ptiznive zpra,vy, sally mi, tie vgechny prace pokraduji tak pekne, jak si je jen motno pkati a ze fispech nagi vYstavky je zaji gten. Marys planu umisteni vYstavnich objektft je jid hotov a s ostatnimi ptiPravami bude brzo zapoeato. Bratr Tesat mel take pro mne pkijemnou novinku spadajici, ai lepe podporujici na gi eeskoslovenskou vYstavku, odevzdav mi dek na $127.00 jim vybranYch ptispevkfl na sberaci listinu pro nagi vYsta yku, jed odesilam bratru J. R. Kubenovi, pokladniku. Ptehledl jsem upsand obnosy a ptepodital, neb bratr Tesat je v podobnYch vecich velice dbalYm, aby vYkaz byl pfesnym. Jmenem vystavniho vYboru dekuji srdedne bratru Tesatovi za jeho namahu s jakou se podjal teto prace. Je to slu gnY ptispevek, drileditY dinitel pro uskuteeneni nagi vystavky. Vgem neinkujichn na teto majove slavnosti, ktera, se tak pekne yydatila dekuji jmenem tadu, nebot' svou obetavosti a praci vykouzlili nee° fichvatneho, na cod dojmy hned tak z pameti brzo nevymizi. Rovned dekujeme bratru F. Mouekovi za jeho peknou fee a za jeho ochotu, s jakou na gi prosbu vypinil. S. P. StudnienY. fad. DubevY Raj, Cis. 125. Ross, Texas. Nasledkein slavnosti Zdobeni hrobri, odklada se pravidelna schfize tadu DubovY Haj Cis. 125 na tfeti nedeli, 17ho kvetna. Fr. Mrkog , pied. Rid Jan, RosiekS*, Cis. 110. Kaufman, Texas. Cteni bratti a sestry! — Vdera, dne 3. kvetna, jsme nagi schrizi pro de gtive podasi nemohli potadat, a v nedell 10. kvetna ma zase na g e katol. osada pfljeenou sin na oslavu Dne matek, tak to nebude zase modno schrizi potadat, a schrize bude potaddna ad prvni flealo v Cervnu, dne 7. 'derma. Prato pfijd'te v gichni; budete vitani. Frank Urban, ptedseda, Frank Kofnovec, tajemnik. Fetegrafovani datudku. Odeska, stanice pro vYzkum lidskeho taludku provedla zkou gky s pfistrojem, kterY umodriuje fotografovani uvnitt taludku. SveraznY ptistroj, zvanY fotogastrograf, byl zkonstruovan lekatem Feldsteinem a optikem Maxutovem z Leningradu. Na konci obyeejne daludeeni pincety je upevnena fotograficke. komora velikosti naprstku s 8 objektivy a zvlag tni soustavou osvetleni. Desky pkistroje zachycuji podrobnosti daludednich sten. V rfiznYch klinikach v Odese bylo provedeno jid na 200 fotosnimkfi nemocnych daludla Ve vg ech pfipadech diagnosa, vyslovend na podklade ziskanYch snimkri, byla potvrzena nalezem na operaenim stole. Jak se ehriniti pied Omen. Chiadno, mokro nebo vetrno, projeviti nejak gkodne dinky na zdravi, musi prisobiti na eloveka, kterY jiz pfedem v sobe chova nejakou nepovg'imnutou, zanedbanou churavost, ktera tepry e pfisobenim zevniho chladna se stupriuje ye zjevnou nemoc. Mriteme tedy tici, ze chranit se pied tim, co z ochlazeni tela dela, choroboplodneho Cinitele. Taneenici, hluboce vdechujici vzduch prosycenY zvitenYm prachem, tudIC bakteriemi, neztidka druhY den chrapti. Podobne lide, kteti tiji ve gpatnYch zdravotnich pomerech, ktefi dlouhYm ptepinanim telesnYch a dug evnich sil koneene ochabli, kteti vrozenYmi nebo ziskanYmi chorobarni neb i pokroe,.ilYm vekem jsou zeslabeni, jsou nachylni k tak zvanernu nastydnuti, cod bYva, patrno i z toho, ze bYvaji stale zimomtivi. Ochrana pled nastydnutim spoeive predev'Sim v peel odstranit ptecitlivelost proti chladu. Ale nelze toho clociliti otudovanim. Jen zdravY made a ma, se otudovati. K nastydnuti nYchylnY ma se ptedev g im leeiti tak, aby byla zdolana churavost, tvotici zaklaclni 1/19nu pro dalei onernocn'eni,
Strana 8. EJSUCHOPARNEJtilVE suchoparem ye N vtech novinach, ktere maji lest bYti organem nejake organisace, jsou ty sloupce, ktere jsou venovany zpravam z mistnich odboOek, jednot, skupin atd. Vali se jimi tYdne desitky a opet desitky . lokalek, napsanYch s tak beznadejnou uniformovanosti, to si ani ten nejfantastietedi atenat z toho nic nevybere. Vezmeme do ruky organisaeni vestnik nejakeho hnuti a eteme tam: Braila Morayska. Skupina konala schazi, ktere ptedsedal kolega Jarosl. Vlk. Schtizi za/rani v 8 hodin veder v hostinci "U krale Jedminka" za napjate pozornosti ptitomnYch. Uvital ptitomne a podal zpravu ptedsednickou. Pctom kclega jednatel pfeeeti zapis minule sense, kterY bez debaty schvalen, a podal zpravu jednatelskou. Kolega pokladnik podal pokladni zpravu z posledniho divadelniho ptedstaveni. Kolegove ze zabavniho vYboru ptednesli sire referaty, o nicld elenstvo podrobne debatovalo. Po volnYch navrzich byla dridna zabava, ye ktere setrvala vettina kolegil at do pozdnich hodin noenich. TakovYch spra y najdete v organisaenim yestniku kterekoliv crganisace do mesice dvacet, etyticet a tteba i sto. Jsou napsany onou vyjetdenou hantyrkou, ktera, se vytvoiila a zakotenila v natich spolcich davno pied valkou. Vynika tim, ze jednak ucho yava tivot obratiim, ktere jinak v teal obyeejne i v teal spisovne davno ztratily domovske pravo — mely-li je kdy vilbec jednak tim, to nikdo, kdo eta zpravu takto napsanou,.z ni neposna, co se v takovem spolku vlastne deje. Jde to tam k dobremu nebo tpatnemu, ma Clenstvo z organisace radost, nebo je ji otraveno, chce nee° Mat nebo chce mit pokoj — na nic nedava takova, zprava -odpoved'. Pro toho, kdo ji psal, byla jiste velmi dilletitou veci okolnost, ze schfizi ptedsedal kolega ptedseda. Ale meli by si vtichni funkcionati na svete uvedomit, Se katcle schfizi vlastne ptedseda kolega ptedseda, a to na torn neni prave tak nic divneho, jako na tom, 'Se tenkYt stoji za vYeepem, to ty ec dela boty a vojak stoji na varte. Ve vtech tadnYch spolkovYch schtizich se etc zapis z minule salute. A skoro ye vtech se PERSII zije dnes Pada eeskYch lidi, kteti se einne stfastni na budovani ' moderniho Orientu. Jejich zkutenosti, ziskane v no\Tem prostiedi, jsou zajimave. Koncem ledna se vratil do Ceskoslovenska architekt A. Musil, kterY pa dva roky byl zamestnan v Persii pii stavbe teleznice. Dostava ted' mnoSstvi dapisti, v kterYch se fide ptaji, zda by nebylo motno ziskati zamestnani v Persii. Nejvic dopisu ptichazi od kovodelnikii. Svedei to o tom, to toto odvetvi jest z nejvice postitenYch nezamestnanosti. Podle MusilovYch zkutenosti vtak eat kovodelnici nemaji nadeje na ziskani zamestnani v Persii. Prace kovodelnikil tam vykonavaji za velice malt' plat rutti emigranti. Jako iidici vorti jsou zamestnani vesmes Arabove, Turci a domorodi Pertane. Take ti pracuji za plat, s kterYm by Evropan nemohl tit. Stejne tetko vtak by mohli v Persii nalezt zamestnani lids s technickYm nebo obchodnim vzdelanim , Velke stavby v Persii provaden evropske stavebni spoleenosti. Ty si vtak ptivaSeji vtechny sve fitedniky s sebou jako smluvni zamestnance. Dnes je v Persii mnoho Evropanii, kteti marne hledaji zamestnani. V race 1934 skoneila v Turecku stavba teleznice a mnoho Evropantt, kteii byli pti teto stavby zamestnani, odjelo do Persie. Mnozi z nich dcdnes marne hledaji zamestnani. V Persii se .ted' stavi teleznice od jihu a od severu. Za nekolik let se oba teleznice, severni i jdni, sejdou v hlavnim meste Teheranu. Je pravda, to pro tuto stavbu se dosud hledaji zkuteni mineti, zednici, kteti znaji staveti z kamene, kamenici a koveti. Snad by meli naden i stavitele, snail stavby teleznice, zejmena specialists pro stavby tunelti a mostti, kteii dobte avlatiaji zejmena zametovani. 0yS'em podnikatele hledaji lidi, kteii jsou schopni stavbu prakticky vesti a, vysvetliti
Ti7
VtSTNtK
Dopisovatel spolkoq, schvaluje bez debaty nebo jen s malou debakterou zavinuji spolkovi rYnitlove. Tyto veci, ktere se oznamuji stokrat do roka v novinach, zarueuji zpravam z organisaci, ae je nikdo nebude Gist. Kdyby ten, kdo zpravu pro noviny stylisuje, ptitel domti a od teny dostal cta.zku: "Tak, copak tarn bylo?" a kdyby ji zacal vykladat, Se kolega ptedseda ptedsedal a to se tarn Ceti zapis z minule schilze ate byla zprava jednatelska — vdeku by se nedoekal. Zena by mu tekla: "Tak nektapej a povidej, co tam bylo noveho!" V to rozkazovaci vete by byl ptisvuk na poslednim slove. Toto posledni slovo a ptizvuk, kterY by na ne Sena dala, to je to, co na katde organisaeni schilzi to jedine prave. 2e ptedseda ptedseda, to se etc zapis, Se se podavaji zpravy funkcionatil, ae kolegove z toho Ci onoho vYboru podavaji sve referaty, to je pro etenate tee hlucha, prave tak, jako pro tenu dopisovatelovu. dtenat nema ke zprava jineho pomeru, netli ona zvedava, Sena. Je to totit pomer ptirozeny a spravnY, oba chten Veda, co bylo ne to, co se neustale opakuje: Se ptedseda ptedseda, t.e se eta zapis, Se se podavaji zpravy funkcionatu, to nic neni. To nepatti do referatil. Aby se tedy sve teny zbavil, povi ji kolega dopisovatel, Se jednatel vylotil, jak kolega Hlaysa vystoupil z organisace a ptestoupil do organisace konkureneni, a jak to kolegu jednatele dohtalo. Isel a ziskal dva indiferentni, kteti doposud nikde nebyli organisovani. Toho Prokopa a pak Stranskeho. Jinak nic. — Nude, to je to, co bylo tteba oznamit novinam. Ne to, co se deje v katdem mesteeku, v katdem hostinci a pti katde schuzi. Nybrt to, co se v Braid Mora yske stalo zvlattniho. Co se nestalo a nedeje katdeho mesice ye vtech mistech, kde ma organisace sve skupiny. Mela tedy zprava pro noviny vypadat takto: "Braila Moray ska: Skupina ztratila jednoho Clena, za ktereho byli ziskani dva dosud neorganisovani, take je silnejti net byla pied "secesi". Konstantovali jsme to na elenske
w v budovani moderniho Ce Orientu. praci domorodYm temesinikilm. Pertane jsou velice chapavi a zaleti jen na ptedstavenem, jak dovede praci vysvetliti. Bez znalosti veci vtak jest tam elovek ztracen. Nutna je francousttina, po pt. i anglidina. Krome toho jest v zajmu katdeho Evropana, kterY pracuje v Persii, aby se co nejrychleji naudil take tee domorodefi, perttinu, aby jim rnohl vysvetliti praci. Evroptti lido, kteti pkijimaji zamestnani v cizine, zejmena v Oriente, maji take povinnosti ke vtem Evropanfim, kteti tiji v cizine. Museji zachovavati dastojnost Evropanii. Pertand se divaji na- Evropana jako na velmi vzdelaneho a dustojneho mute. Je v jejich oeich "panem". Ptinati to s sebou zavazky: Evropan se musi vtdycky chavati tak, aby touto viru domorodcii neottasl. Musi si take stale byti vedom toho, to jest v semi hastem. Persie jest zemi tropickeho slunce, zejmena na jihu. "Byl jsem na tropicke podnebi zvykly, prctote mam praksi z Afriky," vypravi architekt Musil, "ale vedra na jihu Persie jsem velmi tetko snatel. Kdo jede do Persie, musi poeitati s motnosti nemoci. Je to ptedevtim malarie, V Persii jest malarie dvojiho druhu: Mazanderanska a tropicka. 8tipnuti moskytfi, kteti se veder zaenou rojiti z batin, se nikdo neubrani. Prvni zachvat malarie ptichazi pa 21 dnech. Zachvat trva 24 hodiny. Ulevu site ptinati chinin, ale ten zase neblaze ptisobi na srdce. Nejhorti jest malarie na jihu Persie, tropicka. Onemocneni trva nekolik let a zanechava nasledky: oslabeni zraku, pameti a east() skonei smrti. Leei se injekcemi, ale v Persii lekat i injekce jsou drahe.
Ve stkedu, dne 6. kvetna 1936. schtizi, kterou jsme men v nedeli dne toho a toho." 'Meet takovych spray za sebou, spra y, ktere oznamuji, to v ASA zemkel dlouholetY pkedseda, ze ye Strmilove skupina mela zdatilY yeCirek s pkednaAkou o Havliekovi, to v Bitegi se rozpadla konkureneni organisace a polovina ji pkestoupi/a k nam, ze v EiCanech ham odesli etyti eleni, kdyt jsme je upomenuli o ptistpevky, to v Jimravove skupina provedla sbirku na nezamestnane obuvniky v Posazavi a odvedla ji svemu fieelu — tticet takovYch spray mute podat obraz, jak hnuti yypada, jak tije, co je zajima., kam jde, mute vyvolat v etenati ptedstavu intensity nebo ospalost, maze zkratka informovat. Tisickrat opakovand zprava a torn, Se kolegove ptedsedove ptedsedali, kolegove jednatele podavali zpravy jednatelske, kolegove pokladnici podavali zpravy pokladni, to kolegove ze zabavnich vYbora referovali o svYch podnicich, tticet takovYch spray nemusi rici nikomu na svete vabec nic jineho, net to, Se vydavatelstvo spolkoveho organu mrha papirem na nikomu nepottebne a nudne pseudoreferaty, ze kterYch by nezmoudtel ani archandel Gabriel. Tedy: 1. Nepsat jako zpravu z Brany Mora yske to, co se deje stejne v Aidanech jako Piett'anech, v Batelove jako v Chustu. 2. Psat jen to, co se u rids skuteene stalo, co je skuteene noveho. Dopisovatel, kterY ma na starosti tiskovou slutbu sve organisace, musi si bYt vedom toho, to na druhe strand listu je etenat, ktereho viibec nezajima to, be ptedseda schtizi ptedseda a 'Se jednatel Cte jednatelskou zpravu — proto'te to ma doma ye sve skupine take. Kdyt si to pteate v novinach, nic noveho se nedovida. Jeho zajima, to, co se stalo, co se ptipravuje, co je noveho, co to jests nebylo. Nikcliv veene opakovane formality, nYbrt vtdy nova a nova uddlosti. Ta nejmenti uddlost je vie, net to nejvetti formalita. To si musi katdY dopisovatel z organisace do novin zapsat do pameti. V. Chab v knitce: "Jak se delaji noviny." Zkutenosti krajana, kterY se musel po dvoulete Cinnosti v Persii vratit domti na radu leukazuji tivot natich krajanil v daleke cizine bez romantiky. Ztratili jsme vystehovalectvi do Ameriky. Stehovali se tam vettinou lido bez odborneho tkoleni, nekvalifikovani delnici. Ti dnes nemaji nadeje ziskati vystehovalectvim novou existenci, protote dnes v cizine se muse uplatniti jen elovek s dukladnou jazykovou I odbornou kvalifikaci. Levnych nekvalifikovanYch sil je v gude zaplaya. Je to poudeni pro na S . e mlade lidi: se jak jen nejvice a nejdfikladneji je motno. DEDICOVE SULTANA, ABDULA HAMIDA Dedicove tureckeho sultana Abdula Hamida, jent byl po 33 letech vlady roku 1909 svrten a roku 1918 zemtel. vedou s palestinskou vladou prates o vraceni pozemkii v rozloze 4500 dunana. Byly kdysi zapsany na jmeno sultanovo a novou vladou pak vyvlastneny. Dedicove podle vteho proces vyhraji a pak se budou dotadovat vtech sultanskYch pozemktr, jicht je nekolik set tisic dumanii. Ve vlastnickYch a hospodatskYch pomerech v Palestine by to spilsobilo fipinY ptevrat. Proto jim chce palestinska vlada nabidnout smir a podil na vYnosu zminenYch pozemkti. Neni yyloueeno, to pa Uspechu v Palestine zahaji dedici Abdula Hamida podobne procesy take proti vladam jin'Ych fizemi, jet dtive pattivala k turecke NM, a to Syrii, Iraku. Rozhovor mezi Japonci. "Vinu na habet.sko-italske valce nese jenom Cina, -.4 doufam proto, nejvYte vatenY pane Jogoshino, to budete souhlasit s mYm skromnYm minenim, Se je nanejvYt spravedlivo, abychom ji celou zabrali pro sebe." Velmoci nejsou vlastne nic jineho, net zloden cizich fizenn. James W. Gerard,
L
Ve sttedu, dne 6. kvetna 1936
Finaneni =nava fiCetnika PitIJEM OD RADC ZA MESIC DUBEN 1936. Add Den Za D. 0. Na fnr. H. R. 1. 13. Bkezen $ 193.50 67.29 2. 20. duben 15.60 3. 15. biezen 29.82 -11.45 4. 21. btezen 3.00 231.01 54.30 5. 7. duben 1.80 6. 20. duben 1.00 72.05 .90 7. 16. btezen 155.32 5.40 8. 20. biezen .80 79.90 33.50 9. 25. duben 2.26 230.99 11.40 10. 23. btezen 112.36 1.35 11. 15. duben .50 39.25 .60 12. 15. btezen 31.05 13. 20. Unor, btezen, duben 321.72 36.75 14. 18. btezen 48.20 1.35 15. 30. duben 3.90 156.40 6.90 16. 22. duben 66.12 3.75 17. 15. duben 16.30 398.33 14.25 18. 23. duben .20 8.05 .30 19. 23. btezen 97.76 32.50 20. 28. btezen 1.70 352.79 89.80 21. 20. duben 32.95 .15 22. 16. duben 33.15 .30 23. 15. duben 162.07 3.90 24. 11. 1 Glen 97.61 24. 23. btezen 19.34 596.08 132.55 25. 15. biezen 9.96 326.77 83.60 26. 7. btezen 38.25 12.75 27. 21. btezen 110.34 3.30 28. 2. biezen 4.50 285.45 85.00 28. 28. duben 4.50 285.52 10.70 29. 7. biezen 1.80 226.09 66.60 30. 7. biezen .20 69.92 24.35 31. 21. biezen 76.25 23.05 32. 12. btezen 25.59 1.50 33. 20. btezen .60 106.76 5.10 34. 17. duben 28.44 12.70 35. 15. biezen 3.10 100.82 31.05 37. 17. duben .20 25.61 2.10 38. 27. biezen 62.55 39. 22. btezen 3.10 121.78 4.95 40. 16. duben 2.94 262.68 15.40 41. 16. duben 100.20 1.50 42. 17. duben 41.00 1.20 43. 7. leden, Unor 67.62 1.50 44. 10. btezen 1.67 34.96 1.05 45. 18. btezen 129.56 5.10 47. 22. biezen 4.92 295.96 88.25 48. 11. duben 5.00 136.31 6.30 49. 17. biezen 1.70 99.80 46.45 50. 18. btezen .60 54.18 1.35 51. 17. btezen 1.90 66.74 24.00 52. 22. biezen 73.90 27.00 53. 17. Unor 12.15 53. 23. btezen, duben 24.30 3.65 55. 18. biezen 3.00 70.01 2.10 56. 15. biezen 2.60 9.15 50.13 57. 10. btezen 53.00 16.50 58. 24. duben 42.25 .30 62. 16. btezen 1.80 35.53 7.90 2.00 78.22 63. 15. duben 5.10 64. 12. btezen 48.60 15.45 65. 10. duben .60 82.03 2.35 67. 20. duben 1.57 124.66 1.50 68. 21. biezen 97.35 3.60 2.00 69. 18. btezen .40 1.20 53.70 1.54 70. 15. duben 48.20 7.95 1.00 1.35 71. 23. duben 64.01 72. 18. duben .20 94.56 3.90 73. 15. duben 54.90 3.60 1.00 52.64 76. 30. biezen 13.45 77. 21. btezen 21.65 8.40 2.06 78. 14. duben 26.42 3.00 79. 13. fin. btez. dub. 2.40 142.36 18.85 80. 18. btezen .20 64.08 15.03 2.76 144.22 81. 20. btezen 9.70 42.14 83. 6. leden 3.90 84. 10. btezen 22.41 218.30 38.30 4.80 85. 18. duben 18.83 86. 24. btezen 68.43 22.7:5 88. 27. biezen 20.04 409.64 90.60 3.90 89. 15. duben 1.70 57.29 .90 90. 21. duben 28.33 9.75 174.34 91. 29. duben 6.50 50.75 02, 20. btezen 9.82 20540
94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 103. 104. 105. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 118. 118. 119. 120. 121. 122. 124. 125. 127. 127. 128. 129. 130. 132. 133. 135. 136. 137. 138. 139. 141. 142. 143. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 153. 154. 156. 157.
Strana 7.
1 N1K 2.10 2.10 1.05 3.00 15.75 .75 1.70 1.95 1.05 21.45 1.20 .30 11.40 5.85 29.40 2.70 3.45 .60 8.55 1.05 1.20 2.05 1.95 .30 8.30 1.65 .45 1.35 1.50 .15 11.10 8.50
8. duben 1.40 17. duben .40 23. duben 15. duben 1.80 15. biezen 15. duben 8. duben 14. duben .80 23. finer 15. biezen 28. duben 24. duben .20 18. biezen 3.50 24. duben 8.71 22. btezen 23. leden 27. duben .40 27. duben 7.00 15. duben 15. duben 20. duben 28. 1 Glen 15. duben 6. biezen 1.06 6. biezen 25. duben 16. duben 1.60 7. duben 17. duben 23. duben 20. biezen 21. biezen 21. duben 1.20 14. duben 1.90 11. duben 15. Unor 21. duben 1.98 18. biezen 1.40 21. duben 21. biezen 18. duben 21. duben 27. duben 7. duben 12.82 21. biezen .20 20. duben .80 23. duben 24. duben 5.70 8. duben 11. duben .50 8. duben 4.94 12. biezen 21. biezen, duben 12. duben 5.95 27. duben 1.30 20. duben 4.34 2. biezen 10. biezen 20. duben
88.40 42.90 37.30 71.90 58.14 24.05 48.13 45.90 51.25 49.85 53.85 21.25 31.30 76.78 132.00 48.61 67.91 31.69 139.23 11.66 55.79 19.95 63.45 27.14 46.34 11.80 31.40 51.31 38.43 31.25 39.38 23.65 23.65 28.80 35.57 165.29 21.98 83.84 57.85 32.90 7.00 55.31 28.10 41.45 129.96 42.55 15.05 92.80 58.45 10.63 110.95 26.50 4.52 35.91 14.88 40.59 20.03 8.85
4.45 6.75 1.95 20.55 5.15 1.20 3.90 1.35 7.10 3.50 2.10
$251.19
12,360.06
1,770.05
.15 3.15 12.45 .30 17.05 4.05 12.65 .45 1.05 1.35 2.35 28.40 .60
PitEHLED PRIJMU A VYDANI ZA. MESIC DUBEN 1936. PitiJEM: $12,360.03 Od iadu, na funrtni 11,180.32 Splatky hypotek 1,088.58 Splatky piljeek certifikatii 589.11 1:Troky z piljoek certifikata 3,003.69 T:Jroky z hypotek 10,898.23 troky z bondu 2,000.00 Splatky bondu 146.95 Najemne z majetku Splaceno za praci v piljekach (pravni) 147.74 700.00 Prcdej majetku 19,111.15 Hotovost z minuleho mesice $61,225.83 Celkem VYDANI: $11,250.09 Na Umrti 3,214.28 Na Umrti nedcspelYm dedicilm Urok 125.84 Na Umrti nedospelYm 1,763.41 Piij eky hypoteeni 6,250.00 Bondy 129.88 Urok na koupene bondy 5,299.00 Piljeky certifikatii 210.00 Zalohy jednateliim 34.00 Lekakske prohlidky 696.50 Comm. novi. dleni 6.00 VracenY Urok z piljeky certifikatu 1,117.20 Opravy atd. na majetek 74,42 Cestcvne na bondy
Pravni na majetek 5.75 Splaceno za praci v pUjekach (pravni) 147.74 Splaceno za metr (zaloha u TP&L Co.) 5.00 HOTOVOST V BANKACH $30,896.83 PAIJEM NA HL. RAD -1,770.05 Hotovost z minuleho mesice 1,497.60 Celkem 3,267:65 VYDANI: Najemne z Ukadovny $30.00 Telefon 16.28 PoStovne 69.07 Elektkind. 5.40 Potkeby v fikadovne 43.15 Opravy strojn 18.50 Aktu.ar 575.00 Slu2ne Utednikil 500.00 Slu2ne yYpcmoc 75.00 Vestnik, 6,074 odberatelt 329.01 Vestnik, poStovne .34 Notak 9.00 HOTOVE U POKLADNIKA $1,596.90 DETSKY ODBOR: Pkijem od kadn $251.19 Urok z bondu 105.00 Hotcvcst z minuleho mesice 2,381.70 Celkem 2,737.89 VYDANI. Uspory $11.92 Comm. 2.00 Bondy 1,940.00 Urok z bondu nove koupenYch 7.00 Hotovost 776.97 17 bondil 12,740.00 MAJETEK $13,516.97 PREHLED MAJETKU JEDNOTY: Uloteno v bondech $1,374,040.94 Ulo2eno ✓ piljdkach pozemku 1,098,213.08 Ulo2eno ✓ pujekach certifikaiti 312,989.97 Ulo2eno ✓ pozemku 196,555.70 Ulo2eno ✓ bankach 30,896.83 Ulo2eno ✓ metru 15.00 Ulo2eno u jednateln 1,857.53 Uloieno u pokladnika 1,596.90 Ulnteno ✓ Detskem Odboru 13,516.97 Celkem $3,029,682.92 Dluh nedospelYm dedicum 27,315.04 MAJETEK $3,002.367.88 Jsem s bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek. Dnc 30. dubna 1936. PRVNI DIVADLO BEZE SLOV. V maldm londYnskem divadle Adelphi uspofacial prvni pkedstaveni beze slov sir Richard Paget, jen za svetove valky pracoval v odaleni yYzkumil a vynaleza v britske admiralite. Nebyla to hra pro hluchoneme, adkoliv herci miuvili hlavne rukama. Pied pkedstavenim vysvetlil sir Richard zasady svYch dorozumivacich znameni a pak zadala hra. S podatku men divaci dojem, 2e jsou v blazinci, ale za chvili zadali hie rozumet. Byla ostatne velmi jcdnoducha. Letec se svou snoubenkou musi nouzove pkistat na pustem °strove. Pkijde tam na ne nadelnik lido2routii s blYskavYm °Stepem, ale cid se pfemluvit jejich ukazovanim a skonei to dobie. Zavereenou 'tee dr2i naeelnik lidojedU sam - ov.§em zase znamenimi. Sir Richard pak anglicky vylo2i1, 2e jeho znameni jsou vlastne velmi clule2ita. Mohou pkeklenout mezi lidmi neznalost cizich jazyku, pkispet k dorozumeni a tim k svetovemu Zaklady sve soustavy odkoukal dvema S'impanzum v londYnske zoologicke zahracle, je2 chcdil nekolik let denne pozorovat. TABAKOVE STROMY. Kalifornska universita uspokadala yYpravu do jihoamerickYch And. Vede ji profesor Goodspeed a patra hlavne po neznamYch druzich tabaku. VYprava ted' objevila v Andach piekvapujici odrficlu tabaku, jez roste jako strcm. Na.§1i tam dokonce tabakove stromy, jet dosahly vYSky osmnacti metru. Semena tohoto stromu budou pkenesena do Kalifornie a tam jich pou2iji ke kki2eni se znamYmi druhy tabaku. Odbornici, vYrobci tabakovYch tovaxii, jevi uz o tabakove stromy velkY zajem. Je jen otazka, jak bude tabak se stromu chutnat. Spoluprace je dobra vec, ale vice prate by narn bylo
Strand 8.
vtsTNix
5k AT 5, 5 T.5
't.-€(16 ' OrrAn Slovanske Podportijici Statu Texas. Offjci41- Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. _B D ART° It—FRANTA MOITCKA—EDITOR Vydava.tele — Publishers ('ECLIOSLOVAK PUBL. co., ji est, Texas Piedpiatne 65c ro'ene. Do stars vlasti $1.65 roene. Subscription 65c a year in advance. Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas. Veakere dopisy, ptedplatne, aznamky, bud'tei adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.
POjEky na pozemky.. tItadovna H. kadu ma k piljeeni na vzdelanY pozernek aneb na mestskY• majetek. Pirjeky nemohou piesahovat 50% ptitomne hodnoty majetku. Pro dalai podrobnosti a formy pro t dost plate neb hlaste se v fitadovne H. Radu, Fayetteville, Texas. J. R. Kubena, taj.
Rosteme, finanene mohutnime! Finaneni zprava z minuleho mesice dubna zpiisobi ye sbrati4 enYch tadech radostnY ohlas, poteaeni i povzbuzeni k snateni dalaimu. Fondy naai S. P.J.S.T. piestoupily obnos tii milionu dolart, novi eleni nepterutene ptibYvaji, take DetskY Odbor od mesice ku mesici pozvolna roste. Dne 28. prosince r. 1896 petadyacet sealo se v La Grange a dohodli se zalotiti bratrskou podpfirnon organisaci — naai S. P.J.S.T. Hledice zpet, divime se odvaze; i livosti, obdivujeme vytrvalost techto prukopnikn, oceriujeme rozaafnost, s jakou kladli zdklady k upe yneni organisace, jet behem 39 let vyainula se na ptedni misto v texasskern vetejnem tivote. Behem doby pasobnosti naai S.P.J.S.T. dostavovaly se chvile jasne, jindy zase temne, byly dnove bolesti a trpkYch zkutenosti a zase dnove noye nadeje a povzbuzeni a ty tivotni zkuknosti ueinily zakladatele naaeho Bratrstva moueltejaimi a silnejaimi. Jednota vznikla z nepatrnYch poeatkil, probijela se zprvu pies ruzne obtite a piece vyrostla v mohutnY spolek, CItajici ptitomne 157 lade s poetem 12,000 elent dospelYch a 950 ditek v Detskem Odboru. Budeme-li miti stoprocentni eleny SPJST. hratry .majici v Jednote vgecky ditky, vnuky i vnuelyy — pak dospejeme toho pravelo KaidY Glen budii pametliv _toho, ie S.P. J.S.T. pojigt'uje do cbnosu $5,040 a. ie je nutno, aby elencve, ktefi hodlaji si zvfgiti vzali si pojistku u na gi Jednoty. V duehu presidenta Osvoboditele. Cechoslovaci chteji mir. Ale tY2 president jit roku 1917 napsal do pametni knihy prvniho petal° pluku Mistra Jana Husi: Valka je zlo. Ale neni to zlo nejhorti. Horai je bYti otrokem. HenleinovskY "den" nikdy nepfijde. Pti rozprave o zakonu o ochrane statu, pronesl v Narodnim . shromatcleni Cs1. republiky yYznamnou tee piedseda branneho vYboru poslanec David, z nit ptinatime vYnatek, adresovanY zastupcum sudetsko-nernecke strany (henleinovci, ailhajici pies hranice do "Reichii"). iteenik na namitku uvedene strany, to osnova obrany stat y jde v ptipra,vach piilis daleko — cdpovedel: "../kno, jsme si toho vedomi. Bylo to vtak bohutel nutne. Oekat, at nas nekdo ptepadne, to by nebyla jen lehkomys)nost, to
by byl zlooin. Po staleti tijeme s Nemci vedle sebe. A jedni jsme odkazani na druhe. Vlast nage jest a byla po staleti i vlasti vaSi. Vytrpeli jsme za thstalete poroby tolik, to vime, co je narodni fitisk, a nikdy se ho nechceme dopustiti. Ale na druhe strane musime otevrene rici, te chceme a musime napravit mnoho ktivdy, spachane na nas ve starych dobach. A to se zda east° nekterYm naaim nemeckYm spoluobeaniun ktivdou. Pfejeme si viele, aby mezi nami byl pokoj a mir, ale jak mame yeiit dobre kdyt v pohraniei se giti heslo: Es kommt der Tag (pkijde den). Tim se lide ut zdravi. Vime, co to znameno,. Odpovidame yam — ten den nikdy nepfijde. Ty kraje patti od veldt nam a zfistanou nam. TakovYmito hesly se nag porn& ovaem nezlepai. Take ne tim, jestlite se nate reublika liei jako vYlupek vai apatnosti." Poslanec David vita viele prohlaaeni ludoveho poslance Hakika pro stat a pro armadu. To je nejlepai odpaved' vaem sousednm Slovenska. Tisicileta vaika mezi Nemeckem a Francii. Vtlouka-li se dnes nemecke Hitlerove mladeti do hlav, te Francie je "cleclienYm neptitelem" Nernecka, mute site svet nad tim kroutit hlavou, ale pkihledneme-li blite, shledame, to z historickeho stanoviska tahle fraze ovaem neni tak zcela nespravna; i kdyt to neopravriuje k tomu, aby yychovavala mlade Nemce k mezinarodni nenavisti. Ut v roce 911 ptekrotll francouzskY panovnik teku RYn a dvanact let pote mu to stejnYm zpusobem oplatil nemecky panovnik. V patnactem stoleti bojuji Francouzi a Nemci o dedictvi Karla Smeleho, ani ne o sto let pozdeji dobYvaji francouzska, vojska pod Jindtichem II. Met, Toulu a Verdunu. Ve valce tticetilete ma Francie sve prsty, jeji konec je westfalskY mir, zarodek novodobe nenavisti mezi Francii a Nemeckem. Nemecko je na kolenou, vyeerpane, rorttiatene pod vladou 343 knitat a princt, kteti se haateti mezi sebou. A opet v roce 1689 tahnou voje francouzskeho krale Ludvika XIV. do Nemecka, podrobuji Heidelberg, Mannheim, Worms a 8pSir. V roce 1757. vitezi Bedtich VelikY se syYrni yojenskYmi automaty, v nemt vycepoval sve vojsko, nad Francouzi v bitve u Rossbachu. Pak ale vyvstava, Francii stra gliyY mstitel v Napoleonovi, kterY si telezem a diplomacii podrobil porYnske staty a v roce 1806 dobyl u Jeny straaliveho viterstvi nad Nemeckem. Timto vitezstvim se stalo Prusko temet vasalem Francie. Ale ut v r. 1815 zajigt'uje Bluecher bitvou u Belle Alliance viterstvi pruskYm zbranim a cbsazuje Patit. V roce 1870 opakuje Bismarck a Moltke toto viterstvi rozhodnYm zpiisobem, chrabra francouzska. armada — "lvi, vedeni ovcemi", tikalo se o ni tehda — je poratena, pruske vojsko obsazuje Patit a ye Versaillich vyhlaguje Bismarck Nemeckou risi. Francie tehda dostala svYm zavazkiim, zaplatila v nekolika mesicich obrovske reparace, cot Bismarcka ptimelo k litostivemu vYroku, te mel tadat jednou tolik. V hroznYch letech 191418 zustalo viterstvi v rukou francouzskYch. Tentokrat v gak Nemecko, jak to dosud pro2i\Tame, syYch smluv a zavazkt nedodrtelo. Oprava. V titulnim elanku minuleho Cisla "VYrodi tragicke smrti gen. 8tefanika", jeho rodigte bylo uvedeno chybne — spravne se jmenuje Kogariska. Mluva, eislic nejpadnej gim argumentem. Politicks potyeky mezi vudeimi osobnostmi demokratt a republikant ut zaealy a budou se male stupriovati. Senator Wagner z New Yorku adresoval na senatora Hastingse v Delaware nasledujici porovnani Cislic, jet mluvi samo za sebe. A sice: Za Hooverovy administrace prodeje departmentnich obchodt poklesly o 48 proc., zatim co za jeden. rok Rooseveltovy administrate poskoeil o 43 procent dill $4,500,000 — kolem 1456 bank za Hoovera zbankrotilo a jen 34 bank za nynejai administrace — pkijem farem za Hoovera spadl o stratnou sumu $6,000,000,000 (test bilionn), co za Roosevelta se napravil o tti biliony dolarti — budovani obydli za Hoovera pokleslo o 87 procent, za nynejai vlady napravilo se o celYch sto procent celkova, konstrukce (budOvani)
Ve stfedu, tine 6. kvetna 1938: klesla za H. o 89 procent, za pres. Roosevelta se zlepgila o 278 procent — zahranieni obchod Unie zmengil se za Hoovera o 67 procent, za dobu nynejai adrninistrace se o 48 procent eili $1,300,000,000 — narodni pfijem klesl za p. H. o tticet bilionu &lark by za presidenta Roosevelta se napravil o celYch devatenact biliont dolart. Pan Hoover ye sve kritice toto do oei bijici lep geni se deprese nevidi, videt nechce. Net americkY lid napravu pocit'uje na vlastni. IntZi, a v nastavajicich volbach primarnich, cot hlavnich v listopadu t. r. — da piivodci sviij souhlas a osvedeeneho kormidelnika spolkove yladni lodi poveti naprostou cliiverou. President Roosevelt bude znovunominovan a take zvolen. Nagi v Seaton fadi se do stale mohutnicich tike k Ceske °slave Stoletnice a to spoleenYm podnikem v sini '8efdikove v fiterY, dne 12. kvetna. Dohodli se pro vederni zabavu, pti nit noinkoyati bude dnes popularni Adolffiv orchestr ze Schulenburgu. Pan 8efeik poskytl svoji rozrnernou a v ptitomne teploudkem obdobi idealne vzduanou sin 'opine zdarma. Dle ohlasu z tad mistnich usedliku jak osad okolnich, podnik bude podpoten stoprocentne. A mel by miti uspech co nejvetai, nebot' vi r -teZkjhopiadneucl tkemnjdaletitejai. Sccialni poji gteni v Anglii. Zmena zakona o nemocenskern pojiateni a o starobnich pensich, provedena v roce 1932 mela za nee hlavne sjednati rovnovahu tomuto pojitteni a ptinesti vYhody pro nezamestnane. V mesici srpnu t. r. byl vydan zakon, ktery ptinaai jeate vetai vYhody nezarnestnanYm pojiatenctim. Hlavni myalenkou tohoto zakona bylo, aby nezamestnanYm pojiatencum byla zachovana prava na pensi a na leeebne davky pokud motno po celY Cas nezamestnanosti, v nemocenskem pojiateni pak na vtecky da y -ky,poudnezarst vjdle24 mesice. Zakon ptindai nezamestnanYm zvlaitni 117hodu, te ponechava je v bezplatnem pojiateni po ureitou dobu, ktera, trva at do konce mesice prosince, ktery ptedchazi dvoulete llatte nezamestnanosti. Po celou tuto dobu, ktera cini nejmene 21 mesice, maji pojiatenci pine naroky na davky poji gteni nemocenskeho a na pense. Najde-li pojiatenec misto v dobe, kdy byl takto zdarma pojiaten, ma, narok na dalai bezplatne pojiateni teprve tehdy, byl-li zarnestnan a.spon 8 tYdnu ye dvou po sobe nasledujicich pololetich, jinak bezplatne pojiateni plyne ta.k, jako kdyby pojittenec byl bYval stale bez zamestnani. Jestlite pojiatenec po uplynuti dvoulete doby, v nit je bezplatne pojiaten, prokate, te nemohl najiti zamestnani, podlehajici pojiateni, ma na,rok na dalai rok bezplatneho pojiateni, byili po 10 let at do doby, kdy se stal nezamestnanVm, neptetrtite pojiaten; i v teto dobe je narok na pensi a lekatske oaetteni, jakot i na terapeuticke pornficky, nikoliv vaak na nemocenske, davky invalidni a davky pro pfipad matefstvi. Narok na tyto davky otivne, prokate-li poji gtenec, ze byl zamestnan po 26 tYdnt v obdobi 4 pololeti. T:Jhrada zvYSeneho nakladu bude opattena z nove ztize,neho z ylaatniho fondn, k nemut budou ptispivati pojiatenci i stat. Ptispevek sta.tu odhaduje se v roce 1936 na 100.000 lib. gterl, v roce 1942 jit na 1,100.000 liber aterl. PENELOPSTI PORADAJI SLAVNOST PRO NAM AKCI. V nedeli, 10. kvetna potadaji osadnici- velkou slavnost v tamnejti sini K. J. T., jejit v*te2ek venovan bude do osaclniho fondl y oslavy Stoleti Texasu. Odpoledne bude koncert mist ni skupiny centenielni kapely, pod taktovkou Fr. Moueky, tanec Ceske Besedy mistnimi ko lonami, vystoupeni hostt z Ennis, kteti zatanCi Slovenskou Besedu v narodnim kroji, hry, volna zabava teastnikt. Veeer nasleduje taneeni zabava pii hudbe, slo2ene z westske kapely, pro vystoupeni na oeskem dnu 19. eervence. Kandy krajan se timto zve uctive. Paadajici -011or.
ye stteclu, dne 6. kvetna 1936
Rad. Pokrok Houstonu • I' v I' slavd vyrom sveho V nedeli 5. kvetna vzpomenul 26. vYroei zalog eni druhY .nejvetAi tad na geho Bratrstva a to tad Pokrok Houstonu cis. 88. v Houston, Texas. Slavnost planovana ye vetAim metitku a ye ttech eastech mela mimotadnY uspech. V jednu tiicet odpoledne zahajil l'adovY piedseda br. Joe Kalousek pravidelnou mesidni schazi, ktera s ohledem na odpoledni program oslavy zkracena byla na zale gitosti nejdaleg itejAi. Zprava hospodatskeho vYboru dosvedeovala, ge svorna snaha dlenstva, zvlaAte zabavniho, dramatickeho odboru a nemene kroug ku kuchatinek — vynaAi fictyhodne zisky. Add pustil se do vYsta yby noveho palacoviteho stanku s ptikladnou odvahou a take nadmernYm (jinde) dluhem. U g ho v sluAnych eastkach umotuje, risiko nefispechu pomalu se zmenAuje a bude v dohledne dobe odstrannen° vabec. Jakmile byla schitze odroCena, dole ug vyekavajici obecenstvo poealo piniti hiediAte, hudba Badova (originalni) jala se vyhravati mile se poslouchajici Ceske kusy, ochotnici za jeviAtem se u g maskovali a razem 3:30 ptedseda br. Kalousek vhodnYmi slovy vita udastniky, ptipomina, YYznam dne 1. maje a postupne ptedstavuje fidinkujici v programu. Pani Chernoska, chot' nakho ptedsedy HI. ttadovny br. C. H. ChernoiliYho, peje kultivovanym sopranem vlahou perlidku z narodni kytice pisni. Sklizi bohatY potlesk. Syn br. F. HlavatYho, pan Jindfich HlavatY jr. hraje houslove solo za pianoveho doprovodu prof. Torese. Pan HlavatY je virtuos se slibnou budoucnosti. Ma nadhernY, bohatY ton, °via.da Amytec bravurne, lehce, jeho technika lave ruky je bajedno,. Zajiste, 'ge znamenitY houslista, Glen mistni symfonie a jeji poddirigent — odmenen byl potleskem nadknYm. Potadatel organu mluvil o na gi SPJST. ye vztahu k budoucim iikolum a povinnostem sbrattenYch elenti Oechoameridaml. Pani Chernoska ptednag i dalsi eislo, jeAte pilvabnejAi prveho. Nasleduje houslista umelec s ptednesem chvatneho sextetta (Aestizpevu) z Prodane nevesty, aran govaneho pro housle a piano. Zahral ho s takovYm procitenim a vervou, ge se musel za neutuchajici potlesk vykoupiti piidavkem a tim dovrAil korunu sveho fispechu. Br. F. HlavatY muse bYti na sveho syna hrOm. A opravnene. Solistovi pteji dalAi vaviiny, se. kterYmi dostavi se i uspech hmotnY. Timto eislem prvY oddil slavnosti skonden. Po 15ti minutove ptestavce podina velmi sobiva . opereta "Device z hor". Br. StudnidnY co zpravodaj mistnich tadll pods o divadle pct.drobnY referat, my se proto omezujeme na posudek celkovY. Houston ma v obou tadech a take mimo ne skoro nadbytek ochotnikd vynikajicich, obetavYch a koneene yytrvalYch. Jak jsem v proslovu vyzvedl, houstonAti svoji neutuchajici snahou, setbou aiieni osvety mezi nagim lidem a zvle,Ate mladou generaci jdou ptikladem a dochazeji nasledovnikil v esl. osadach. Ug za tutu dosud vykonanou praci zasluhuji uznani a gratulaci od dale naAi eesky poctive citici vetejnosti. Nedelni operetu br. 8vetr, zkuAenY divadelnik. teinkujici ptedvedli ptidelene ulohy vysti gne, starAi herci skoro bezvadne, mlade shy s obdivuhodnou iistotou. Mlade solistky a devuSky ye sboru hyiily barevnosti krasnYch esl. kroju, okouzlovaly neg nosti, puvabem, krasne rostli mladeneekove dophiovali rozkoAnY soulad hromadnYch bohate a ifdelne vypravena scenerie dodavala he nadech rodneho kraje, ovzduAi na gi horske vesniely, co g jeAte dopinily zpevni vlogky br. F. HlavatY, u piana sl. KostomlatSka). Nedivte se proto skoro posvatnemu klidu, naprostemu kontaktu mezi obecenstvem a hlediAtem. 13y1 to skuteene pog itek mimotadnY, uspech hry naprosty. Dobove kroje dodala kostymni firma Dietrich v Chicagu, Ill. rikledoval tteti dil slavn90,1,
VESTNIK ce yyznavaeft bohyne Terpsychory (tance) nattiskane dvorane. V dolnich mistnostech bylo g ivo, sestry kuchaiky mely pilno, ukajeei giznivych jeAte pilneji, nahoie teAili se a bavi li mladi, dole zase hospodafti, shledavAi se znami a ptatele. K slavnosti dojelo podetne ho= stet z osad blizkYch; pottas1 jsem si pravici s bratry John Holeekem, J. R. Mikeskou, Truksou z Alvin, man gely John HornakovYmi a MendlovYmi z Bryan a tadou jinYch, jichg jmena vypadla z pameti. Organisace vYboril, potadatelska, je tu znamenita, vAe funguje bezvadne. Potadatel mel mo gnost chvili porozpravet s br. ptedsedou soudcem ChernoskYm, dr. Hollubem a jeho choti, dr. J. Mareshem, jen mu &inn laskavost zavezenim ho k noenimu vlaku drahy M. K. & T. Oslava vYrobi mela velkY moralni a zajiste take finaneni uspech. K dalAimu rozvoji tadu, dalAim snaham osvetove — kulturnim uptimno pkani — zdar! Houston, Texas. NejdratAi poklad na svete, je srdce matioky, kdo lasku mateiskou nepoznal, ach, jak je chudiekY. Ano, tak tomu je ve svete a ubohe ditky, ktere ve svem utlem mladi ztrati svoji matidku jsou k politovani. KagdYm rokem v mesici vane a kvetil oslavujeme svatek nagich drahYch matieek, a to je v mesici kvetnu, vgdy druhou nedeli, a take tento rok bude svatek matek oslavovan po cele zemi. Take tad 8tefanik se ptipravoval na den 10. kvetna sehrati divadlo, ale z jistYch ptiein bylo divadlo odlogeno o t'den pozdeji a to na 17ho kvetna, a hrati se bude "Srdce matdino"'. Jig tim nazvem vas divadlo upouta a piijdete-li na divadlo, tam se ptesveddite, co srdce madino dokage. To drahe jmeno "maminka" je to slovo nejkrasnejAi, ktere dovede vykouzliti mil' fismev i u eloveka, kter' zkusil ye svete ze zleho to nejhorAi, kdyg svet ho zavali lavinou neptizne, poglape, odsoudi a vyvrhne jako vec bezcennou a vAichni se od neho odvrati — je tu jedina bytost, ktera, dite °pet piijme, zvedne a rany, ktere zpiXsobil nelitostnY svet, ogetti a nov'mi nadejemi mysi posili. Je to vedne milujici maminka, jeji g lasku k diteti ji ze srdce nikdo nevytrhne, nic ji neuhasi, nic neumrazi. Proto, kdo z vas jeAte mate matidku na givu, ctete a milujte ji tou eistou uptimnou laskou a maminka vase bude nejAt'astnejAi, kdyg do pozdniho stati ji bude Mat vedomi, ge ma hodne a vdeene deti, ktete si ji va gi a jeji lasku zase splaci laskou a vdeenosti. Take se muslin zminit o poslednim divadle, ktere sehrali u 8tefanikil "Vdavky Nanynky Kulichovy", ktere se dobte yydatilo a bylo pekne sehrane. Obecenstvo s pozornosti sledovalo celY dej a i ti malieti se Will na tu krasnou nevestu, dej ten obsahoval dosti yeselYch seen, tak ge se divaci srdeene zasmali a nektere zase va gne, ge slzieky vstouply do coi, zvlaitte pti scene, kde rodide se loll& s ne vestou a udileji pogehnani svoji dceruke a panu aenichovi, tu by nas byla mama Kulichova skoro vAechny rozplakala. Rad 8tefanik Potada, piekvapenku dne 9ho kvetna v 8 hodin veder, ale nechteli mne prozradit na koho, tak se domYAlim, ge mogna to bude na mne. Bude ptipraven malt program, tak se vAichni dostavte a ptesvedeite se sami na koho to piekvapenka bude. Nozapomente na datum 17. kvetna u 8tefanikii na divadlo, pozvete sve ptatele a znarrie neb budete miti zase krasnY po gitek z divadla. SrdednY pozdrav vAem etoucim a na8e srdeene diky panu redaktorovi za uvetenovani tech peknYch a pouenYch povidek a roman)). v nakm milem Vestniku! Pavia Studnidna. Speeialisace.
vy jste namotni leVzdelana divka: kat? :WO) Hog e, jak se vy doktori te!"
Strand 9.
Jak se chrinit pied rymou a zankern krku i ucha. ODI6E a uditele nas opetovne yyzYvali, aR bychom pojednali o otazce v nadpisu uvedene, proto g e pry hlavne mezi Akolni mladeal neobydejne 'east° se vyskytuji rYrny, katary praduSek, zanety mandli (angina) i Pova,glive zanety •sttedniho ucha. Nic pry neni platno z opatrnosti vazat detem aatek kolem krku, ucpavat jim uSi vatou a ptez&kami se starat, aby si nepromadely obuv, anebo kratce tedeno, aby se nenachladily nebo nenastydly. Z toho je patrno, ze neseetnYmi jin'mi lidmi bez nejmenai thony snaaeti chladno, mokro nebo vetrno, ma-li projeviti nejak Akodne Udinky na zdravi, mush pusobiti na dloveka, kterY jig piedem v sobe chove, nejakou nepovAimnutou, zanedbanou nebo Casem navyklou churavost, ktera teprve pilsobenim zevniho chladna se stupfluje ye zjevnou, lehce nebo va gne horednatou nemoc. Mfi geme tedy chranit se pied tim anebo zbaviti se toho, co z ochlazeni tela, tt gas i ptijemne pociteneho, dela choroboplodneho einitele. Za svetove valky tisicilm yojakii v mokrem snehu umrzly cele ruce a nohy. Vice prostydnouti nemohli a piece nenastydli. Nedostali ani rYmu, ani kagel, protote ye zdravem horskem ovzduAi byli prvotne zdravi. Naproti tomu tanednici, hluboce vdechujici vzduch prosycenY zvitenYm prachem, tudi g infikovan' jeho bakteriemi, neztidka drub' den chrapti nebo projevuji obtige modeni pa douAku chladneho napoje. Podobne lido, kteti giji ye ApatnYch zdravotnich pomerech, kteil cUouhYm ptepinanim telesnYch a dukvnich sil koneene ochabli, kteti vrozenYmi nebo ziskanYmi chorobami neb i pokrodilYm vekem jsou zeslabeni, jsou nachylni k tak zvanemu nastydnuti, coti bYva, patrno i z toho, tie bYvajf stale zimomiivi. yedecky jest ji g zjiAteno, ae u osob pfecitlivelYch proti pilsobeni i nevelikeho chladu, tieba jen 10 stup. C nad nulou Po 15 nebo jen 10 minut. Je pozoruhodne, ge nenastava u nich po peerugeni chladu rude,teple ptekrveni kt ge, znama reakce, nYbrg jeji zblednuti zmodrani i zdrsneni, tak zvana husi 'ca ge. Tim se obeh krevni zpomaluje, poeet bilYch krvinek v krvi, hlavnich to hubitelil bakterii rychle klesd, einnost vkch ustroji a jejich bun& zlefiuje a ochabuje, takte piestanou vythbeti dostatek protijedu, ktere vyrabeji nedostatkem bilYch krvinek zbujele bakterie. Vzpomeneme-li nyni, ae v dutine nosni, ustni a kreni stale gije mnogstvi neAkodnYch i velmi nebezpeonYch bakterii, ge lido s nezdravYmi zuby a vlekle hnisajicimi mandlemi a chor'mi prucluAkami pokuckavanim a prskanim chrli do sveho okoli spousty bakterii, vidime, jak lido jig churavi a tim zimomtivi za uvedenYch pomerti pusobenim neptizniveho podasi mohou bYti nahle postigeni zjevnou horeCnatou chorobou. Ochrana pied nastydnutim spodiva tedy ptedevAim v peei odstranit ptecitlivelost proti chladu. Ale nelze toho docilit otuaovanim. Jen zdrav' man ge a ma se otuaovat, k nastydnuti nachyln' ma ptedevAim se leeit tak, aby byla zdolana z ylaStni vlekla churavost, temet nepozorovatelna, ttebas i zdede• nd, tvotici zakladni vlohu pro dalAi onemocneni. Lidove jest oznaeovana slovem "povaha" a pravi se, ae deti nachylne k rYme, kaali, bolestem v krku a ucha jsou vlhke povahy. Lekati oznaduji vylidenY sta y vrozene churavosti slovem diathesa. To zlate videriske srdce. Na btehu dunajskeho kanalu sedi mu g. kouti virg inko a zadumdive civi do Apinave vody. "Copak, copak?" povida kolemjdouci straanik, "stalo se yam neco?" "Eh," zadumeivY mu g odplivuje a ukazuje virginkem do vody. "Koukam tady na misto, kde se utopila moje gena." "No, to je smutne," povida stra gnik soucitne. "112 je to davno?" "Asi c eset tninut," odpovida zadumdivY mu
VESTN1 K
Strana 10.
mezi deti negel, zdalo se mu, ze vedi, co IIR. F. Vajift.
Loutkalova Schovaka Divei rominek (Pokradovani) cDRCHNUL"! zabouiilo ji nahle v nitru. V Uteku se ji zdala spasa. Uteci od techto lid!, kteti ji pripravili tolik zla. Uteci pied Podletakem, kterY by se ji jiste zle odmenil. Ano, uteee! Po tomto rozhodnuti se uklidnila. Mytlenky se zabYvaly zpasobem Uteku. Take Tonik premyelel. Jeho zlY ein a Madlin plae probudil jeho svedomi. "Tys tim zlodejem — Jiddeem — zradcem!" hudelo mu v ueich a on, utikaje pied vYeitkami, odbehl radeji k sousediim, aby zapomnel. "Kam jdee?" ptala se Botka. sousedinn." "Poekej, pfijdu s tebou". Madla. s Anetkotf osamela. Vzhledla k ni uslzenYma alma, ale ta na ni nepohledla. Kdyt potom vyela, aby dala, kozarn, skodila Madla k svym vecem, vstraila pod kabatek ealu a ti-se ze sifiky. Opatrne vykoukia na dvo. rek. Byl prazdnY. Jen z chleva zaslechla Anetein hlas. Nekolika skoky pfebehla dvorek a dala se humny k silnici, ktera jako trnavY had tahla se zeefelou, bilou krajinou. Tulaekou. Kdyt, se Anetka vratila do svetnice, ani se neveimla, Ze tam neni Madly. TeprVe Po p • -choduetilsfponhae,Tk Tonik s Botkou beteli, aby se Po ni poptali. Chlapec jat tlYm tueenim, dobehl az k Cermakoviim, ale nenalezl ji tam. Anetka'se netajila domnenkon, ze utekla ze strachu pied trestem. "Je skoro jisto, ze penize vzala", fikala, ale tim jen zvelieovala Tonikovy vfeitky, ktera se na neho hrnuly jako rozzufene vosy a bodaly a etipaly. "Tys ji vyetval!" hueelo mu v duet PodlY On se mstil krute a bezohledne. Pozde yeeer pfieel otec. Kdyt uslyeel, se stalo, utasl. "Nikdo by nefekl, ze se z ni vyklube zlodejka. Nu, poekame. Ne yrati-li se, oznamim to rano starostovi, at' to pfeda detnikilm, ktefi ji jiste privedou", rozhodl se a zasedl k wee& 6ekali, ze se vrati. V trapnem oeekavani hodiny ubihaly — Madla se nevracela . . . . A nevratila se. Rano to Podleeak oznamil starostovi. U 6ermakil byli tuze pfekvapeni tou zvesti. Z ylaet:6 pani ye sve vrozene dobrosrdeenosti ptimne Madlu politovala, ze se dostala na tak eikmou plochu. "Zitra to oznamim eetnictvu", rozhodl starosta, kterY piece jen doufal, ze se jeete vrati. "Vidite, pane starosto, zdala se bYti jako princezna a zatim ji budeme shaneti detniky. ttyti jsem jit s nebotkou tenou vychoval, ale tohle se mi jeete nestalo", dokladal Podleeak pfi loudeni. Toho dne bylo u Podleeakir jako o pohfbu. Smutno a tesklivo. Vzpominky na Madlu se hrnuly nevolany. Z ylaete Tonik byl zakiiknut — vedel, kdo toho ptivodcem. "Cos to ueinil, cos to udinil!" hudelo mu v hlave a burcovalo svedomi. Zatim se po celem Bytizu rosneslo, to Madla utskla ate chtela ukrasti penize. Zvlatte deti vyzvidaly ye ekcle na PodletakovYch tech podrobnosti. Botka horlive vypravela., ale Tonik, jak by zlata ukrajoval. Na konec prohlasil, to nic nevi a radeji gel, aby mel pokcj. Take pan ,ueitel se zminil o Madle, jak se tetce provinila proti pestountim, i proti dabre snaze cele obce a odsuzoval jeji skutek. Tonda zbledl a byl nesvij pti jeho fedi. Cervenal ' se. ze pan ueitel brzy skonCil. Opoledne.
Zly skutek se mstil. Madla prchala jako ttvana Lanka. Ves byla jit davno za ni, kdy't se zastavila a uvedonaila si jedinou otazku: Kam? Nevedela. Bylo ji to lhostejne. Chtela jen daleko od tech zlych lid!. Pustila se proto silnici nazdarbilh, nedbajic tmy. alo se ji epatne. Nohy klouzaly v mokvajicim snehu. Bytit zmizel jejim zraktim. Byla sama, uprostied usinajici krajiny. Nepomyelela, co podne, kde prespi, kde se naji, pospichala pause, aby byla prye — daleko — daleko. Oekala„ ze se katde chvile za ni objevi Podleeak, chyti ji, odvede k starostovi jako zloclejku, a ji ze nepomilte obrana. Brzy vyela z lesa. Pied ni se prostirala set-meld krajina. Divce nebylo zima. Zahfala se rychlou chiizi. Spiee pocit'ovala hlad a imavu ad spechu. Ale elm se' vzdalovala, Anava se zvelieovala. Proela vesnici. Veude bylo ticho, v oknech rozzafila fluta svetYlka. Velebne ticho, chvilemi psim etekotem rueene, neslo se krajem a. tisnive usedalo do duce. BolestnS7 smutek oputtenYch zalehl Madle do srdce, div ze se nerozplakala. Jijtjit chtela odboeiti a zabueiti na nejblitti vratka a poprositi o noclech, ale myelenka, co by ji tekli yeas ji odvr'atila ad tcho Umyslu. Znovu pridala do krokt. Vy'ela ze vsi. Mesic se vyhoupl nad les a osvetlil okoli. Madle se kradelo. hned veseleji, adkcliv plaeem. zarudle horeene planouci odi bojacne pchlitely na ;pitvorne stiny stromt, tahnoucich se podle cest. Sila yule horeene ji hnala kuptedu. Jak dlouho ela nepoeitala. Ale nezvyklost chirze a epatna cesta znavily jeji telo a siiy, to se sotva vlekla. ji ubYvalo. Myslila, to katdou chvili klesne a zfistane letet uprostied silnice. Zima se hlasila... Pozde k ranu znavena a uetvana doela do maleho nadrati. Svitili tam. Dovlekla se k oknu a nahledia dovnitt. Nebylo tam nikoho. Pro=ties dodala si odvahy a veela. TeplY, kY, ale prijemne milt' vzduch ji ovanul. Zalezla. do koutku, stulila se v nej, aby si odpoeinula. Po probdele noci brzy usnula. Jak dlouho spala, nevedela. Probudil ji prisnY hlas teleznianiho zrizence, kterY vida,. ze nikam nejede, vykazal ji z eekarny, fka, ze ta mistnost neni nocleharna pro tulaeky. Madla hanbou rumena bez odmluvy vyela do studeneho vzduchu. Byla tulaekou... Znovu se dala na bludnou pout'. Na ceste potkala gkolaky, kteti ji podarovali chleb. Nasytila se a s novou silou a chuti se pustila dale. Cestou se rozhodla, ze pUlde ,do Prahy, aby byla nablizku . mamince. Poprosi sousedku, aby ji nechala u sebe. Bude ji uklizet, pomahat. Po celY den se zase stiidaly tytet dojmy. Mijela vesnice, pole, lesy, ale nevnlmala krasy zatnetene krajiny. PremYelela, kde se naji a vyspi... K vederu prituhlo. Mela znovu hiad, valyt' po celY den nemela v fistech. Nezbylo ji, net aby hladova doela k nejbliteimu nadrati a pokusila se v eekarne prespat. Pomalu se ylekla silnici k mesteeku. Bylo ji. mdlo, sotva se drtela na nohou. Musila dasto odpodivat. Ale strach z noci nutil ji vpred. Vzchopila se, aby po chvili opet odpodivala. Jedne chvile se tak zapotacela; div neupadla. Zadala se desiti tmy. Jeji horeekou rozhorele odi videly ye tme matohy, ktere se chystaly na ni vrhnouti. Ustraterla se dala v beh. Ale daleko neutikala. Po nekolika skocich jako podt'ata se zhroutila zrnrz1V snih. Necitila nieeho, jen blat,enost cdpct'inku. Jako v mlhach uzfela jeSte PcdleSakovu tvat a chtela se znovu vzchopit. Ale v torn re ji zjevila twit drahe maminky, ktera ji opet upokojila a uspavala v libe sueV bezvecicmi usinala. A ze ZataZene oblohy rozletly se velike, bivloeky snehove... Za chlebem. Po zasn.etene silnici kodrCal zQlene natte-
Ve stkedu, dne 6. kvetna 1936. nST komediantskS7 vuz, tatenST hubenSrm konikern. Podle vozu gel stakec, vzadu kradela statena. Chvilemi oba tladili, protote vychrtlji konik steti utahl vuz. "Hnedle budeme na miste pteru gil ticho statik, ohledna se po 'ten& "Je to psi podasi", odvetila tena. A zase jeli kus mleky. Jen konik chvilemi odfrkl. Nahle se zastavil. "No, vije, stara, vije " pobizel mut a zakroutil koni bieem nad hlavou. Ale ten ji jen pottasl, ale nehnul se s mista. "Popoteri ho, vtdyt' mame do vsi jen skok, uz je videt svetla v oknech", pobidla starce tem. "Musime mu pomoci", usoudil mut a opiel se s tenou o vuz. Ale konik i po teto pomoci se vzpiral jita dale. "U derta, co to tam ma, ze se mu nechce dal?" zlobil se staroch a gel vpied, aby se podival. Take tena gla za nim. Sotva popogli nekolik krokU, oba ztrnuli. "Bate mUj, nekdo tu let!!" vyktikl statec, ulekem pustil oprati a shS1b1 se k tmave pastave, letici na silnici pied konem. "Devoe!" vysvetlil tene v zapeti. "Rozsvit' lucernu, podivam se, co se mu stalo!" kazal. 2ena odkvapila a v okamtiku se vratila s rortatSrm svetlem. "Posvit' sem!" Oba se schSrlili k divce. "DS7cha!" zvolal po chvlli states a jab se ttiti oblieej jeji snehem. Potom sahl pod kabat, vynal lahev a spustil neco obsahu na zmodrale diveiny rty. "Trochu rumu, v takovem ptipade ne gkodi", vysvetloval. Po nekolika okamticich (levee procitlo ze mdlob. Udivene se rozhledlo a utkvelo zrakern na neznamS7ch osobach. "Bohu chvala!" " za geptala tena, hladic ji pohlaYe. "Tak jak je, maliaka?" Ale ta neodpovidala. • "Dame ji do vozu a odvezeme do vsi", rozhodl statik, a vzav ji do naruee, zanesl ji dovniti vozu. . ena vklouzla za ni a zustala ni. Stakik. seskoeil do10, zatlaeil, popohnal kone a vuz se rozejel. Zatim tena ogettila nalezenou divku. "Jak ses dostala na silnici? Co se ti stalo?" vyzvidala, ale ta na jeji otazky neodpovidala. "Mam hlad", zageptla pouze. "Mam tu od °Weida d ye okorale buchty, tu jsou", pravila tena a podala ji je. Hltave se do nich pustila. "Nu, a jak ti tikaji?" ptala se ji, kdyt se najedla. "Madla Hata gova. Utekla jsem od Podle gaku!" vyhrkla a pohledla k ni sv5ima velikSTma, dilvetivS7ma oeima_ "Utekba jsi?" divila se statena. "Utekla", odvetila Madla a vypravela sve utrpenl. Statenka poslouchala dojata a vzpominala na sve mladi, jak i ji cizi Tide vychovali. A tato shoda osudu vlastniho s ospdem MadlinSr m zpusobila, ze mile na ni pohledla. Razem ji byla V torn vuz zastavil a dvete se otevkely. Pied nimi stab stakik a vesele volal na term, aby vystoupila. "A co s deveetem?" "Ohlasim \Tee starostovi, at' je podle, kam path", odvetil statik. Madla, uslytevei to, skokem byla s vozu dole, klesla na kolena a objimajic statikovy 'why, prosila: "Proboha vas prosim, neeinte tak, musila bych se vratit k tern zlYm lidern! Ne, nechte mne! Pajdu radeji dale! Nic ml uz neni! Jen nechtejte, abych se vratila " Statici toho neeekali. Rozpadite s3 divan druh na druha. "Co tomu rikat?" et'ouchla do mute tena. "Nevim, co delat", pokrell staroch rameny. "Nu. snad by mohla zirstat u nas. Snad by se s nami take najedia", zOala stakenka,
Ve stfedu, tine 6. kvetna 1936. PAVLA DVORAKOVA:
Jen iednou moo srdce dit ROMAN (Pokraovani.) LE PODIVIL se, kdyt misto Osmevu uviA del jiv oeich slzy. "Ale, Helenko, co to?" Usmala se. "To nic, to nic, strYeku, jen ml nee() napadlo." Nefekla mu, ae slzy ji se vedraly do oei, protote si piedstavila, jak sam a sam leta badal — a prod' zustal sam. Marta, pohlednuvei dveimi, zeptala se, ma-li u2 pfinesti svaeinu. Piivedla ji vice zvedavost, net starost o taludky hostfr. "To je ma hospodyne Marta, Helenko," ptedstavil ji. "Ta to bude miti stejne tak rada, jako "A ja ji mam rada jia ted"' a podala Marte ruku. Marta si ji prohlitela nadeene. "Sleeinko, sam PanbOh vas k nam poslal, ted' se tady yea zmeni, u2 to citim, to se yea zmeni. IV. kekla-li Helena Charvatovi, ze ji nebylo vidy dobte, mluvila pravdu. Detstvi mela site radostne, protote tila v dostatku a hlavne nevedomosti jako katde male dite. Ale, jak dorastala, citila nejdfive temne a pozdeji jasne, te jeji domov neni distSan domovern, ae na nem lei neakY tetkY stin, A mela brzy pochopiti, ze stinem tim byl divot jejiho otce. Helenina male hlava byla trochu romanticka a pH tom smeld. Prolezala proto Helena stodolami, odvatovala do ohrady mezi skot i do koniren, litujic pak velmi sve odvatnosti, kdy2 vydesila matku. Bylo ji osm let, kdyt zatoulavei se do poIi, byla ptilakana vysok3im stohem. Byl to stoh vskutku vysokS7 a jen jeho vSreka ji ponoukla, aby se pokusila na nej vylezti. Od Omyslu ke skutku nebylo u ni nikdy daleko a tak se zaeala drapati do vrchu. Spadla dvakrat, ale nedala se tim odraditi a zkusila to po tfeti, ptedstavujic si, ae vyleza na sklenenY. A podatilo se ji ti. Kdyt sedela nahoie, udSichane. a poekrabana, nelitovala namahy. Se stohu rozevicel se pied ni eiroce kraj. Videla vpravo &fir, utopenS7 v stromovi, vitku jejich zameektt, vesnici, v nit etekali psi — videla v &Ice lesy a docela daleko modrS7 hrbatY lem hor. Nevedela ani, jak dlouho sedela. Vyrueilo ji teprve kaelani. Pohledla dole a tit chtela vykfiknouti, poznavk otce. Ale nevykiikla, otec se , choval tak podivne, chodil kolem stohu a dival se stale k zahrade, jako by na nekoho eekal. A bystre Helene neuelo rovnet, 2e se skrYva, kdykoliv se nada ob-jevil i byt' v clake. Koneene v zahrade se neco zabelalo a pak poznala Helena Aneu, dceru poklasneho. Nemela nikdy Arran rada a ted' k ni citila docela i nevrativost. Nespouetela s deveete oei a kdyt ptiela ke stohu, doplazila se co nejtieeji k okraji, nedbajic nebezpeei, ze by se mohla zfititi do10. Zatajil se v ni dech, kdyt uvidela, to otec ji polotil ruku kolem pasu, to Anda, smejic se pritiskla se k nemu. A pak ji otec chytil do rukou, vypadalo to tak, jako by se s ni prat, ale Anea se smala, nebranic se mu. Neco studeneho natekalo ()alma do Heleny, nejaka hruza a odpor. Zavfela °di a odplitila se ad kraje. Jit ji nic netetilo, ani kraj se ji nezdal tak peknS7 m, zatoutila, aby byla j12 doma u rnatky. Ale nemohla, slyeela Jake dlouho smith Anein a hlas ()tell y. Pak °deg!, nejcliiv Anea a kdyt ta zaka, otec. Videla, ae se za ni dival a usmival. Slunce mu svitilo do tvate a tak videla ten nasycenSr, oekliv3i A Helena citila, jako by ten Osmev ji otce naV2dy vzal. Desila se ho a zdal se ji hroznYm,
V t TNIK Jak jinou tvaf mela matka. Mirnou a kdya se na ni divala, jasnou. Svezla se opatrne, kdyt se otec ztratil v hlubokem Ovozu a dala se domfr. Ale, eim pfichazela blite k zameeku, tim ka pomaleji. V jeji detske hlave ujasnilo se to, co pro ni jinak bylo nepochopitelne a ujasnilo se zaroveri, ae nen-rate se matce o torn, co videla, zminiti. A tajemstvi pro detskou dui je vtdy biemenem a Helenino tajemstvi bylo tajemstvim zlYm, oeklivYm. Kdyt ptiela 6=11, veela proti svemu zvyku k matce tak tide, to ji matka nepostfehla. A tehdy uvidela matku plakat. Stela jako ptikovand a dveii a divala se, jak po mateine tvati stekaji slzy a jak se blyskaji ye slunci. NejakYm nedetskym myelenkovYm pochodem pfiela na to, ae ten etc& oeklivY Osrnev a mateiny slzy spolu souviseji a rozbehla se k matce a privinula se k ni s ustraeenYm plaeem. "Neplae, mami, neplae" volala, tisknouc se k ni. Matka ji k sobe prudce pfitiskla a opakovala, neustavajic v "ty muj chuddeku, ty muj chudadku." Od toho dne zakalilo se jeji detsstvi. Nako ji prvni poznani a ukradlo Cast jejiho detskeho raja. Helena zaeala si veimati veeho kolem sebe, jinak net si vemala &l ye a stala se citlivejei k naratkam, jimt &l ye nerozumela. TYkala se jejich rodiet. Byly-li veak namiteny proti otci, bylo v nich vt,dy neco nevatneho, zatim co poznamky o matce byly piny fray a litovani. A tak jednoho dne Helena vedela, to otec neni hodnY elovek, teny, pracujici na dvoie se za nim divaly s smevy nebo strkaly k sc.be hlavy, kdyt pkeeel a vedela 1, ze matka je neet'astna. A vycitila pozdeji jeete, ze matka netrpi jenorn otcovYm aivctem, nYbrt i nejakS7m tajnYm talem. Ale dovedela se, jak to byl dal, az kdy2 otec zemtel a ona jit patnactileta pfiela na zvadlou kytieku jasminu a obrazek mladeho, velmi se ji libiciho hocha. To PI dva roky nebydlely na zameeku, byly v meste v malem byte v fizke ulici, tmave a tak nepodobne eiremu, zelenemu kraji tam, kde. rostla. Kdyt otec nahle zemtel, ranen pH vine mrtvici, nelitovala ho prili.s, bylo ji tfinact rokii a vedela o mnohern temnem koutu jeho tivota, ale to, co pfiSlo, ji &silo. Matka byla tak neet'astna a plakala nad listinami, jet ji dochazely a po navetevach raznYch di, kteti se k ni chovali nekdy velmi nehezky, nebo ktieeli a bouchali dveimi, odchazejice. Pak se dovedela o ptieinach toho yea. Zavolala si ji matka a ttesoucim se hlasem ji oznarnila, ae se musi stehovati. Zarazila se. "A pros mama? Vtdyt' je tady tak krasne a kdyt jsme ted' tady jen samy, bude to jeete krasneji." "Byla bych tady rada, drahoueku," f-ekla ji matka, ptemahajic se, aby nevzlykla, "ale musime se stehovati. Za nedlouho bude nag zameeek a yeechno ostatni s nim patf'iti jinVm lidem." Helena se chvili divala na ni zdeeene, ale pak pochopila. Usedla zdrcene, chtelo se ji plakat, branila se veak stateene Citila, to matka se na ni diva, s fakosti. "Kdyt tady nemateme bYti, mama, odstehujeme se jinam. Bude nam tam take dobie." Matka se odvratila pH tech slovech, aby Helena nezahledla zoufalstvi v jeji tvati. Pochybovala jit, ae se ji podati zachraniti pro sebe a hlavne pro dceru neco vice, net par tisic. Natal Vavra, na nehot si vzpomnela v to tisni jako na bYvaleho pfitele Charvatova, side se ji ujal a vedl jednani pro ni houtevnate, pera se o ka2cIY tisic, ale i jeho pfineslo hubenS7 vS7sledek. Z velikeho jmeni a z jejiho vena sto tisic korun ',fed valkou, zfrstalo ji a dceti neco mai° pies dveste tisic, tedy ani ne tfetina toho, co ptinesla mutovi venem. Kdyt ji podaval o torn Vavra zpravu a zminil se, ze u tech pochybnS7 ch, nesvedomitYch lidi, jimz jeji mantel podpisoval smenky, nedalo se vice pofiditi, podekovala mu se slzami,
Strana 11. v oeich. Nedekala uptimne ani to, desila se, ae zfistane aebraekou. Cot, ji by chudoba ani tak nedesila, ale byla tady Helena a myelenka ta pH vzpomince na ni uvadela ji v zoufalstvi. Ale talchle mohla piece jen klidneji mysliti na jeji budoucnost. Ilelena bode studovati a bude svou pani, nebude museti eekati na nejake takove pochybne atesti, jake potkalo ji a bode moci voliti podie sveho srdce. Najala skromnY byt o pokoji a kuchyni a ptestehovala se, prodavei veecimu zveteelou nadheru zameeku a vzala si do mesta jen nekolik pamatek a to, co potfebovala na zatizeni bytu. S Ozkosti pozorovala prvni dny pobytu v meste, to Helena teskni po domove sveho cletstvi, ale uklidriovala se brzy, kdyt se ji vraeel do oei fisrnev a jeji veseli. Zily spolu prvY rok v meste klidneji a et'astneji, net kdykoli na zameeku. Helena pokraeovala v studiich na gymnasiu a Oen' ji bavilo a tak se zdalo, ae vrati se k ni piece jen atesti. Ale nestalo se to. Druheho roku zaeala pozorovati, ae na ni hloda choroba. Dlouho se pfemahala, tajic se s tim pied dcerou a uteeujic sama sebe, to osud nebude k ni tak krutY jeke po torn yearn, aby .nemohla se dotiti, chvile, kdy bude videti dceru hotovou tenou, nebojici se tivota. A kdyt odhodlala se k prohlidce u profesora, k nemut ji poslal mestskY lekat, vynesl ten nad ni rozsudek. Specielni a dlouhe Wen' nebo smrt. Rakovina. Divala se na neho zdeeene a pak vypravila ze sebe otazku, co by leeeni stalo. kekl ji eastku, jia se zhrozila. Za ty penize mohla Helena studovati kolik let, jak by mohla ji o ty pe-nize okrasti. A tak rozhodla o sve smrti, den aby neptipravila deem o nekalik desetitisic. Choroba jako by ustoupila tomu jejimu hrdinnemu odhodlani, aspori se ji tak zdalo. Ale pfesveddila se, to se mYlila. Zdtirnla jen na eas, aby propukla se zdvojenou silou. Ke konci etvrteho roku nepomohlo ji ut jejiptedstirani, ae ji nic neni. Helena, pczorujic ji, byla den ode dne Ozkostlivejei a donutila matku prosbami, aby se ledila, ae je jiste nemocna. Kdy2 ptieel lekaf, pro nehot doela pies mateiny protesty, poznal jia i on, to jde o pokroeilou rakovinu a odkazal ji na kliniku do Prahy. Mesic musela prositi Helena matku, net' ta svolila, ae pojede. Ale bylo jit pozde. Vrativai se, tajila nejakY eas, co je s ni, ale kdyt bolesti rostly a citila, to nebude jit, dlouho s Helenou, fekla ji pravdu. Byla to kruta rana pro Helenu, zvldete proto, ae citila, •te matka snad obetovala svuj divot pro ni. Marne ji to ta vyvracela. Helena vzpominajic na Ozkost, jia vidala nekdy v jejich oeich, na pohledy pine smutne lasky, nemohla se braniti to domnence. TYden pied svou smrti, kdy jia v tzkosti o dceru poqidala notate Va yru,, aby bude-li mu to moano, poprosil Charvata, aby se ji, Heleny ujal, zavolala si ji a kdy2 usedla, vzala ji za ruku a dlouho se divala oknem, za nim2 se probouzelo jaro. Vzpominala si na jedno takove jaro, kdy byla tak mlada jako Helena a kdy chodila et'astna krajem, jimt vanuly jarni pfedtuchy kvetu a kdy divala se do jednech nemS7ch oei. Ta vzpominka ted' pied branou smrti zdala se ji z yldete krasnou a jeji atesti a mir odrazily se jako tichY frsmev do jeji tvale i do oei. "Helenko, nebude to dlouho trvat a zOstanee tady sama. Neplae, Helenko", stiskla ji ruku. "Eekla jsem ae boded sama, ale tim jsem myslila, ae nebudea miti mne. Budee veak miti misto mne jineho, nejlepaiho elovela, jakeho jsem kdy poznala. Ujme se te, nahradi ti mne i otce. Ale o neco to poprosim, Helenko." Nemocna na chvili zmlkla, jako by hledala slova. "Hlenko, dnes vice, net kdy jindy citim. jak jsem mu ublitila. Zradila jsem ho, byla jsem slaba, ba.la jsem se hnevu rodiefi. bala jsem se bidy — a to byla take zrada. Helenko, tak bych byla rada, kdybys mu mohla aspori trophu pfinesti atesti. Vim, ae neni et'asten, tfebas je aphat a ma jmeno vynikajici,
Strana 12.
Ve stiedu dne 6. kvttna 1936.
VESTNIX
Mcpa, ktera, u mnohYch lidi zpaLobuje velike obti2e, krome &Intel() eiste funkcionalnich, mtAte 1334i zapncmena i faktory mechanickynii razu . Mezi ne patti na priklad zideni Usti koneeniku zbujclYm (hypertrofickYm) kruhov'm ,svalem fitnim, haemorrhoi
("zlatou Zilou"), tlakem na reetum z okoli, vYhtezem koneeniku, infekci sliznice a chorobnYmi procesy v koneenYch purtiich stteva, podr61denim pobiTAnice, dale mechani ckou prekalku to pfisobbi slabe a uvolnene svalstvo brt isni, jako2 i
PIDOSERMOCt
sniZeni organa v dutine bfi gni a t. zv. svislY nebo visutY btich (svisle bricho), rfizne srusty Utrob WMnich a rakovina, zvlaSte je-li lokalisovana v distalnich partiich stkeva a koneeno i zbujeni chlopni HoustonskYch. Nestaei proto vZdy k leeeni zacpy udrZovani diety, projimadla atd., nYbrZ peelivS7m lekaf:skm vy'Settenim nutno patrati, jak po funkcionalnich, tak i po
jmenovanYch medhanickS rch faktorech, zacpu podmiriujicich, proti timto pak v prvni fade vhoefne zakraeiti.
Hra tarokii, nejlep gi jakosti, nyni za $1.35, poRou vyplaeene. Objednavky adresujte na: Oechoslo(dz) yak, West, Texas.
olfuv F rc e tr ZE SCHULENBURG obstan% hudbu
v Sefelkove Sini v Seaton
v liter 12. vetn cisty vYteZek venovan bude
FONDU CESWE OSLAVY
sToLETI 0 dobrY poildek bude postarano
SvYm p •atelfim a znamYm oznamujeme timto, ie se Bohu zalibilo povolati k sobe na gi rnilou martielku, matku a tabieku,
Narodila se z rodiny Coufalove 7. pros. 1886 v Industry, Texas. Otec jeji zem.iel, kdyi ji bylo 9 let. S nevlastnim otcem Jos. Matou gem a matkott, piistehovali se do Bell Co. pied 32 lety. 13. srpna 1908 vstoupila ve sta y manielskY s F. J. A. Markem. Nejdiive 8 let bYvali ph Bean Hill a poslednich dvacet let na sve farme ph Seaton. Vidy se Willa., dobremu zdravi ai asi 16 dny pied svou smrti dostala nachlad a pak se vyvinul zipal plic. Zerniela v nemocnici 1'7. dubna a pohibena byla v nedeli odpoledne dne 19. dubna. Zanechava zde maniela F. J. A. Marka a nasledujici ditity: Rudolf a jeho manielka Justine, rozena Jack; Frank a jeho manielka Adolfina, rozena Jeiek; Emil, Louis, Edward, William, Adolf Lee, Ella, provdana za Frank Machalek, Vlasta Vallie a Lidmila. Take ziistava matka, etyii bratii, jeden polobratr, jedna sestra a jedna polosestra.
.1116.0.1011.04111.3,11R.0.11.1,04711.0.71.1
Vstupne: Patti 40e — Damy 25c
Dekujeme v§em, kteii na§i milou v jeji nemoci nafitevovali, za doprovod jejich poziistatkii na misto odpoeinku, za krasne kvetiny, zpevakitm a viibee v§em za jakoukoliv laskavost ji i nam prokazanou. F. J. A. IVIAREK A DiTKY.
IDE Y
POKAZILA NEJEDNU ROMANCI MLADien LIDI — NEKTEBI TRIP* LETA NESNESITELNtM SVEDENiM, VYRA2KOU A ROZMANITOU OSUTINOU, ANIZ BY ZKUSILI
Formerly Aged 12 Months—Now Aged a Minimum of 15
SEVEROVO
EMMA%
90 PROOF
VYBORNOU CIILADIVOU MAST PitINASEJiCi eASTO OKAZITOU ULEVU. Esko se ted' prodava, v modernich, zdravotnich a aspornYch tubach, jichi praktienost bude vami ocenena!
V kaide rod nitla by bYti tuba ESKO. Ochotne pfiznate, ie to byl nejlepg i investment za 50e,
t. I. VZOREK na pciadani. PiSte jete DNES, pClmo na
Nd WINRI
polente kaidernu etenaii
W
F. SEVERA CO.
GEDfin RAPIDS,
ON'T miss the dividend! Older, mellower whisky—actually lower priced at 15 months ageing than it was at 12! What's more, it's genuine Kentucky straight bourbon whisky. Its formula is 65 years old. Try it today !
ott met,'
'v441,,,A.
:DI LOWEST
WITH IHE
KENTUCKY STRAJG9T WHISKY
By BROWN-FORMAN Distillery Co. :1,
THE GREATEST NAME IN WHISKY
p
Ve stitch', dne 6. kvetria 106. VALET DO iESKOSLOVENSKA
1idi Eugen TeplanskY, Severoneme ckY Lloyd; odjezd 14. eervna. Pan Eugen TeplanskY, vildee letni yYpravy na lodi BREMEN, ktera vypluje 14. derma z New Yorku, je dobte znam u zaoceanskYch cestova.telft. Jako cestovni vfidce pasateru do sttedni a vYchodni Evropy, p. TeplanskY vykonal ji.Z. 82 okruZnich test na lodi EUROPA, sesterske lo di BREMEN a jeho seznameni se se sta muZi a Z'enami, s nimi'Z se setkal pH katde ceste, poskytlo mu neporovnatelnou zkuSenost ve studiu lidskYch povah, jako i poznanim potteb pasaMril, jejich zalib a vyehazeti jim vstkic. Jest cele obeznamen s kontinentalni Evropou a fidastnici jeho vYletni druZlny shledaji nejvY'S prospegnou jeho radu a pravod. Po dobu plavby peduje o tizeni zabavnYch a spoledenskYch podnistara, se o vakere veci elent druZiny, a pH vstupu na evropskou padu jest jim napomocen ye spojeni s eelni prohlidkou a ptevozem zavazadel, jako je i osobne dopravi z Bremerhaven do Prahy. BREMEN, vlajkova, lod' Severonemeekeho Lloydu, nosnosti 51,656 tun, je dobte znama svou rychlosti, nadherou a dobrou obsluhou. Zaiizeni jeji tteti ttidy jest pohodlne, turisticke kabiny jsou velke vzduSne. Dva spoledenske saly, dve jidelny, dye kutarny, detskY pokoj, teloevidna a Siroke vnejSi paluby -- to vge ptispiva k pohodli a spokojenosti cestujicich. Zylaani ,bayne programy budou ptipraveny pro druZinu p. Teplanskeho. KaidY veder budou promitany mluvici filmy a poildana taneeni bava y e spoledenskYch mistnostech. )0( podezteni, stane se vednou pravdon. — Campoamor.
Fred C. 3ewellen za ierifa okresu Bell.
diaMena, tti betonove musty v m6stk. byly postaVeny, kanalisaerii system byl zaveden, severni gkola byla postavena s no.kladem $65,000, a splatky na tuto pro gly mojima rukama. OkamZite , jak ma resignace byla ptijmuta, poZ'adal jsem o prohlidku myth knih, a rada byla tak laskave, a povolila ji. Prohlidka vykazala, ze knihy byly v potadku. Budu-li zvolen serifem na konci jedne lhnty, neboli dvou mkt, necham si knihy prohlednouti, kdybych to mel zaplatiti ze sve kapsy, a uji‘St'uji vas, ze budou bilancovati, jako me mestske knihy. Zvolte mne :Serifem, a slibuji, se vynasnaZim ye dne i v noci, abych udelal vain tak dobreho 'Serifa, jakeho okres Bell kdy mel. Budu si va2iti vaS. ). podpory. V Acte VAS', (Pol. Adv.) FRED C. FLEVELLEN Bah ti dej Stesti, nnily synu; ostatni uz pi• de samo. — De Molina.
FRED C. FLEWELLEN Fred C. Flewellen z Belton ozna• muje jeho kandidaturu za Aerifa okresu Bell a vzkazuje volienm sledovni: "Po nalelitem uvaZeni rozhodnul jsem se uchazeti do Utadu .Serifa okresu Bell. Neuchalim se proti nikomu a take neuchazim se pro dye, tri neb deset lhut, nYbrZ jeo pro jednu 'Mau. Jestli na konci to Ihilty nevykonam sve pine povinnosti, vykopnete mne, ponevadZ si to pravem zaslouZim. Jest-li budu zvolen, slibuji spoludinnost se vgemi fitedniky okresu Bell ye vykonavani jejich povinnosti. Zastaval jsem vetejnY Utad co mestskY sekretat, odhaddi a vYberdi dame mesta Belton po tti terminy. Nebyl jsem nikdy pora'Zen ale vzdal jsem se ze sve.vlastni kdy mi bylo sniZeno komigne ktere bylo jako myth ptedchildct Za dobu me sluZby, skoro Best rokti obchodni Cast mesta Belton byla.
DIVA LO v HOUSTO • Ochotnici sehraji
V SIN! BADU STEFANIK tiSL4$ 142, S. P. J. S. T. NA COTTAGE GROVE
Poteien ITSrsledky. Pani Zofja, Kaczowka ze SouthBridge, Mass., pige: "Trpela jsem zavrati a davenim, zavinenSrmi zUcpou. V Dra. Petra Hoboko naSla jsem vyteenY lek. lined jak jsem jej poeala uZivati, moje stolice byla pravidelna, a zachvaty zavrate a daveni zmizely." Dra. Petra Hoboko jest sloleno z bylin, kotinkit a semen uznavanYch leeivYch hodnot. Posiluje zaZivaci odmegovani ne'inkuje na stteva a odstratiuje nezdrave pfebyteene latky ze soustavy. NeZadejte je od leponevadt maze laSrti obdrZeno pouze od mistnich povetenYch jednateln. Pro informace piSte: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington, Blvd., Chicago, Ill. * * Neni navgtevnika zimnich 0lympijskYch her, kterY by z NCmecka neodchazel s ptesvedeenim, ze Nemecko je nejmirumilovnejS1, nejpacifistietej gi, nejpohostinnejM a nejsna:SenlivefAi zeme Evropy: "New York Times"
4ttio z se picstehujeme do naaho novelio mista ROII 2. ULICE A ADAMS AVE., TEMPLE (Pies tlici od Mcthodistickeho kostela.) Abyehom snail/ na se velke za,soby zboii dtive mill se budemo stehovat, nabizime kaidY predmet, kterY nyni mame za eeny, ktere znamenaji pravou itsporu nyni. Jiste mate neb v kratke dobe budete potrebovat iele:zne zboii, a prilelitost, jaka se naskyta nyrn, prichazi pouze jednou v Pikiii)TE! KUPTE A USETATE!.
OSTNATY DRA
F VYber Keystone, Redbrand, Gulf States, Bakers Perfect, Texas Perfect. Zasoby obou druhul pro vepre neb dobytek. 100 LIBER
KOS-TATA 4 "strand", z dobre slamy, hladke z tvrdeho dieva driadla, pteSite dratern, aby dele vytrvaly. Nejlep gi 30c kog te, joke jste kdy spattili. Nyni pouze clIwpnikovi.)
v nedeli, dne 17. kvetna NA POtEST MATEK Obraz ze 'Zivota, pod nazvem
Ne-
"SRDCE MARINO" od K. Fotta. OSOBY: Tornal Jabarek, mistr truhlatsky .Tereza, jeho Zeno. Rfienka, jejich schovanka Emilie Ctiborova, Steno., jeji synovec Karel Maku, truhlatskY delnik Zatitek ve 4:30 hod. odpol.
br. J. J. Kelarek ses. K. 6tvrtnikova ses. H. Teperova, ses. A. S'vestkova br. Fr. Sedan ml. br. A. .8vestkal
Sekane stejne delky, asi 20 strevic Pres 1,000 strevic na sklade. gELEZ.NE ROURY. GALVANIZOVANE ROURY pal., 100 strevic ..... $3.84 3,{1 pal., 100 strevic $4.04 3/8 pal., 100 strevic $4.04 pal., 100 strevic $5.21 pal., 100 strevic $6.56 1 pal., 100 strevic $9.28 124 pal., 100 strevic ...$12.56 1 1/.."! pal., 100 strevic ...$15.01 2 pal., 100 strevic $20.20 21/2 pal., 109 strevic $31.94
pal., 100 strevic 3/4 pal., 100 strevic 3/8 pal., 100 strevic 1/2 pal., 100 strevic 3/1 pal., 100 strevic 1 pal., 100 strevic pal., 100 strevic 11/2 pal., 100 strevic 2 pal., 100 strevic
Vstup: osoba 30c
PO DIVADLE TANaN[ ZABAVA — MIKUglitV ORCHESTR. mmll...Woo4am.,400.0410..imwmmoko4Mmisoommmummmunkulimuympoomwoymw.soloolM6liwolomwo:
-:-
.$5.32 $5.40 $5.40 $6.41 $7.97 $11.15 $15.09 $18.04 $24.28
TEXAS
Strana 14.
Ve sttedu, dne 8. kvetna 1936.
OZNAMENi UMR.T1 et& 2386. DO 2398. VeETMO. 2386. Aneika P§eneik od tadu Pokrok Plumu eis. 64., zemtela dne 27. brezna 1936, y e stall 64 letech, na vodnatelnost. K Jednote phstoupila 27. kvetna 1906. eislo certifikatu 4200. a die stanov opravnena jest k podpote v eastce $1,000.00. 2387. Katefina Skaldic' od tadu Jiti Washington eis. 22., zemtela dne 31. btezna 1936 y e stall. 79 let, na salost vekem. K Jednote phistoupila 14. tijna 1900. 6islo certifikatu 10020. a die stanov opravnena jest k podpote v dastce $500. 2388. Jan Balusek od tadu Via-stenec eis. 45., zemtel dne 6. dubna 1936, star jsa 61 rokil, na bronchial pneumonia. K Jednote phstoupil 6. srpna 1905. Rolnik. Oislo certifikatu 3139. a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00. ft ,r, •, jr.,1 1114,2EAUF .
...
E•ICACIR
zzogagot 2389. Anna Mrnuitik od fidU NovY Tabor eis. 17., zemfela dne 8. dubna 1936, ye start 66 let, na zapal plic. K Jednote pfistoupila 1. der- Efi vence 1897. 6isio certifikatu 969. a (Ld% die stanov opravnena jest k podProdelav doda.teenY kurs ledeni Pyorrhea (hnisani zubniho pate v dastce $1,000.00. A 10ka v dasni) pod dentisty Dr. Bass and John's na Tulane uni2390. Jan Watipka od fadu yersite a u doktoril Smith a Barrett na John Hopkins universite, Woodsboro cis. 150., zemfel dne 6. specialisoval jsem v Moen' tato valne nakazy zubil y e Ft. Worth dubna 1936, star jsa 66 rokti, po opo tadu let. Jsem pripraven a zpiisobilY pou'i y at nova elektroperaci. K Jednote pitstoupil 1. derleeebne techniky, ktera vyhoji balave dasne bezbolestne, znidi vence 1897. Rolnik. Oislo certifikavSechny hnisava lohska, upevni zuby v dasni, odstrani jejich cittu 2925. a die stanov opravnen jest livost, upevni zdravi. NejilspeAnejAi leeka Pyorrhea dosud veclou k podpote v eastce $1,000.00. vynalezend.
e Pyorrheou.
2391. Anna M. Drgae od fadu Rozkvet Cookes Point cis. 116., zemfela dne 29. bfezna 1936, ve stain 39 let, na Flu a Meningities. K Jednote pfistoupila 2. ledna 1916. slo certifikatu. 6876. a die stanov pravnena jest k podpote v eastce $1,000.00. 2392. Marie Marek od Hutu Dubina eis. 12., zemtela dne 4. dubna 1936, ve stall. 79 letech, na Influenzu. K Jednote ptistoupila 1. eervence 1897. Oislo certifikatu 19825. a die stanov opravnena jest k podpote v eastce $250.00.
PRAVNiK Vytizuje veSkere soudni a pravnl 2393. Fr. gtefka Jr. od tadu Vlazalehtosti, abstrakty, posledni stenec Cis. 45., zemtel dne 14. dubvole, std. na 1936, star jsa 63 roku, na rakoTelefon 146, - •TEkAS vinu. K Jednote pfistoupil 22. zari WEST, NezaleL tak mnoho na velikosti 1904. Rolnik. 6isio certifikdtu 2719. psa, jako na sile bojechtivosti v a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00. nem. 2394. Terezie Marek od tadu OeskY Prapor Cis. 24., zemtela dne 17. SPRAVNE VYKONANA POdubna 1936, y e stall 49 letech, na FiftEBNI sLuisA. zapal plic. K Jednote phstoupila V hodine 2s alu zarmouceni 15. kijna 1910. Oislo certifikatu 1383. naleznou Edward Pace poa die stanov opravnena jest k podhtebni Ustav pohotovY k sympate v eastce $1,000.00. patickemu vyfizeni nezbyt2395. Verenika g ijanskSr od t dem nYch jednotlivosti a k vypraCorpus Christi Cis. 79., zemtela dne veni dojemneho pohtbu. Lev16. dubna 1936, y e start 49 let, by-ne cent' jsou naAi zasadou. la zabita bieskem. K Jednote Ambulaneni sluna stoupila 7. btezna 1915. Oislo certiEDWARD PACE fikatu 4896. a die stanov opravnePohkebni fiditel - Menem na jest k podpote v eastce $1,000. 8- P. J. S. T. - Tel. 3606 2396. J. F. Michna od fadu TEMPLE, TEXAS. krok Kenedy Cis. 127., zemtel dne 20. dubna 1936,, star jsa 82 rokU, na rakovinu. Jednote ptistoupil 17. pros. 1899. Rolnik. Oislo certifikatu 7178. a die stanov opravnen jest k podpofe v eastce $1,000.00. 2397. Terezie Kropp od tadu Navy Tabor Cis. 17., zemtela dne 15. dubna 1936, y e stall 76 letech, na srdedni vadu. K Jednote phstoupila 3. pros. 1905. Oislo certifikatu 10164. a die stanov opravnena jest k pcdpote v dastce $500.00. 2398. Jos. Schindler od tadu F. v PalackY eis. 21., zemtel dne 10. dubis na 1936, star jsa 77 roku, na acute erner ./ne • exacerbation. K Jednote ptistoupil 1. dervence 1897. Obchcdnik na odBEZPECNA v pcd'inku. tisio certifikatu 6619. a RYCHLA die stanov opravnen jest k podpov Castce $1,000.00. od toho nesnesItelneho avedeni, 1,--Yrtilky, drlitidiveho poeitu a oS bratrskYm pozdravem, satiny. TillIel, Thladiel ESKO, vTdecky pDpravend pilpravka J. R. KubCna, Ponlohla Digitalin* - nada by protaj. Hl. to pomoci I yam. Netrpte dee, kilyi el, infisiete zajistiti tent° (-----prosindt treatment za nepatrnou eastku. Dostalite xi Jej dims! ATiii a suche pleti, ktera trpi zvlaAte le trvejte na tom, abyste destall nr.), jafe, musime se ptedevAirn vyJen pfivodul -- ------ - stfiha.ti vSeho, co by zmenSavalo prirozenY obsah tuku v pokoCce. Omyvani vodou mame co mo2ns omeziti, pri rozpukana, bolestive pieESKO na prodej ve vtItirsi pl-,ednleh 'Tidwell. - -d yak jelne zanechame, aspon na nejakY d. as. Plet' eistime neVZOREK lell'LNC ZDARINA 8101 NO DOSTATI DOPSANiitti NA raZdivYm kremem za pomoci vaty, obyeejne veder pied spanim. W. F. SEVERA CO., Dept. DII 15 Plied osfrYm, chladnYm vzduchem Cedar Rapids, Iowa chranime poko2ku slabou vrstvou lanolinu nebo jineho cremu.
truvA
DR. F. M. JOIHINSON, Dentist 207 Wilson Bldg. Nad Hendlers Booterie. emple, Texas
"LET'S SEE
TEXAS 'VISIT THESE INTERESTING
Show Him the Texas He Reads About in School Centennial year is a thrilling, interesting school year for the youngsters. They've held classroom pageants, produced plays and observed various historical celebrations. They want to see more of this big Texas they've been hearing and reading about! What more interesting and educational vacation can you plan than to show your boy or girl the real Texas? Elaborate historical celebrations are now occurring in every section of the state-carefully planned events that depict the Texas of the past and present! Read the calendar at the right! For more detailed information, write the Chambers of Commerce at the cities you are Interested in!
TRAVEL TEXAS! Know Your State! See all of it that you can! Regardless where you go or when you go, you'll find thrilling vacation pleasures right here at home!
TEI1115 CENTE111111IL 1936
CENTENNIAL CELEBRATIONS (May 7 through
June 2. Revised to May 1) MAY 7-WORTHAM-"Colonization of Texas," Pageant MAY 7-UVALDE-Uvalde County Honey Festival. MAY 8-WACO-Centennial Music Festival. MAY 8-BEEVIII F.-Historical Celebration. MAY 8-SAN MARCOS--Pioneer Day and Texas Open House. MAY 8-10-FREDERICKSBURG - Founding Anniversary. MAY 9-10-RIO HONDO-Second Annual Tomato Fiesta. MAY 10-BELTON-Centennial Memorial Celebration. MAY 13-14-BRENHAM-Centennial May Fest. MAY 14-FREEPORT - Battle of Velasco Commemoration. MAY 14.16-BROWNSVILLE - International Pageant of Transportation. MAY 15-DENISON-'The Prairie Trail" Pageant. MAY 15-A MARI LLO - Centennial Pageant. MAY 15-VAN HORN-Centennial Day. MAY 16-GREENVILLE-Northeast Texas Dairy Show. MAY 19-22-GROESBECK-MEXIA- Observance of Fall of Fort Parker. MAY 20-22-HILLSBORO Pageants of Progress. MAY 21-NEW ULM-German Founders' Centennial Celebration. MAY 23-PLAINVIEW-Pioneers' RoundUp. MAY 23-COMMERCE - Centennial Pageant. MAY 25-NACOGDOCHES - Centennial Homecoming. MAY 26-D'HANIS - Historical Celebrabration of Fort Lincoln. MAY 26 .28-PADUCAH--Cottle and King Pioneer jubilee. MAY 28-FLOYDADA-Ploneer Day Celebration. MAY 28-30-SAN AUGUSTINE--Historical Celebration. MAY 29-ATHENS-East Texas Fiddlers' Reunion. MAY 29--SHERMAN-Austin College Centennial. MAY 30-COLLEGE STATION - Commemorative Military Review. MAY 30-GOOSE CREEK-Centennial Memorial Celebration. MAY 31-JUNE 6-JACKSONVILLE - National Tomato Show. MAY 31-JUNE 7-KILLEEN-Birthday and Pioneer Celebration. JUNE 1-2-PORT LAVACA - Centennial Regatta. JUNE l-2-FARMERSVILLE -North Texas Centennial Onion Festival. JUNE 1-DECEMBER 1-AUSTIN-The University of Texas Centennial Exposition. JUNE 2-4-JASPER - Historical Celebration. JUNE 2-5-PAMPA - Panhandle Centennial and Oil Exposition. For dates beyond lune 2 wile, State Headquarters
TEXAS CENTENNIAL cELESERTIORS Dallas, Texas
ale sttettu, dne es k yttna 1930. 16Mloseowsewroaammiumwomoososnonamoomoww04111.
372STNtIZ
Btrana 1$.
kiad vyzatujici paprsky izciunosti sir r 1n nebem, a jak vedie pomoci piimo zazraine. Boil kompresy p, Stiiie mu poDne 16. dubna 1936. mohly.) meste. StudeNejlepki pivo ye Mrij pfitel — doktor mediciny Rev. J. B. Svozil, ne napoje. Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney hlediva s obavou vstfic zime, ne 2604 Green Road, Nejchutnejti jidla vteho OONI LEKARI tak k van svemu zdravi, ale spiee South Euclid, Ohio. druhu. jako pozorovatel zdravotnich poBrSde spravne pripravene. (Poz. red.: StatiekY dp. Svozil, Zastavte se u nas pokakde, meth ye svem oboru einnosti. znamY basnick-Ym nadanim, psal as dle funluvy. kdyk jste v Temple. Zima kruta, jako byla prase mi- jig jednou elanek o radium, jak jej 3248 — Res. 2639 Telefony: tri.adov. ANTON BR AVENEC nuld, pfinak mnoho pohrom v§enasledkem kornateni cev a srdeani 513-15 Professional Bldg. mu Zivemu, ale jeete vice zima moJednoty SPJST. g kra a dny zimni tmave, bez slune- vady naSli zdanlive mrtveho pod No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS. eniho svetla. TEMPLE, TEXAS. .........~...............a........................ Neseetna dobrodini nadeluji lidskemu zdravi a rostlinnemu - DE F3540313 , • MEiE SiE3F: stu paprsky sluneeni, mime teplo F:014 aifillEFBER 'OFR sluneeni. Veda pokouei se vynajiti nahradu za paprsky sluneeni paprsky umelS7mi pomoci elektrickeho Caldwell, Texas. proudu (Sun lamp, infra red, vioa operater, &sick 'ilia. let rays). Obchod sti-Unim zboZim, obuvi a eatstvem a vee, co do toho 711 Medical Arts Bldg., Vaechny tyto paprskove Pfistroobchodu path. Pi'ejeme si, abyste s nami obchodovali a rueime HOUSTON, TEXAS. je pi•edstiZeny jsou veak pornrickayarn za uspokojeni. Telefon ntadovny: Preston 2553. mi, v nichz obsaiieno radium — Obuv "STAR BRAND". Telefon residence: Lehigh 9745. tento nejdraMi nerost — nejdra2ei, ale spolu nejritinnejei a nejpogliKiEgENOHOJAIREDEggrutiff2g(gaggiga hodlnejei. Lampou a paprsky vSiee artav.tra sanamormenal jmenovanSrmi patient p •i neopatr- ...oltswemo.sta.oewoomo.er..o.cessoleas.ocrawoamo.var.....swoon.mo.sso.0..cle ■o•al.oem: ■ olnpa.a.MINI.041111 nosti maze se spaliti, radiovSimi kompreSami veak — (prodava Bernard Stti2, Box 712, San Antonio, RED FRONT Texas) nikdo nemuze bSrti poeko&ski jidelna, restaurace a zen, ale kaalSr, pravim kaZdST, kdo pivnice jich ponZiva, uraite zakusi nejake 714 PRESTON AVE. dobro. 4 4 Houston, Texas V komprese.ch jmenovanSich raJos. Kant, majitel. dium umisteno rozhodne jest, to bylo znalci vyzkoueeno — a blahopotad spole6enskYch zabav, jet od otevteni jeho moderne vybudoTelefon: Beacon 31734. darne rieinky radium — a V techto vaneho stdnku ukazaly se bYti laka ysi-m dostaveniiikem Pravidelna jidla a lunge. Nejlepti soudkove a lahvove pi- kompresach obsaZeneho zkusil jsem krajant a jejich ptatel. vo, ri)2ne druhy vina a doutniky. sam na sobe a mum spolehlive zpra1111;1!:',1 1 I III!: I i11:1!!1 vy od jimich verohodnSTch osob. Mlnvime eesky. y Opakuji: KaZdk kdo jich spra Hoboko stale na sklade. Poetovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. -neprosjvemuzdrai, Zvlattni stoly pro rodiny. Na doptani se jest — 20th and North Main. mnoheho riainkuji oveem poznenahlu. Radium okamMte zazrak neprisobi! ✓ NEBEL!, 10. KVETNA.— OSLAVA DNE MATER — ODPOttenatove znaji zazraene testy, LEDNi PROGRAM. — BAtA'S ORIG. ORCHESTRA kde z Bo21 milosti v okainZiku uCESKit PRAVNIK zdraveni se pilhazi easto: Lourdy, ✓ NEDELL 17. KVETNA. — LICHNOVSKY ORCHESTRA, SCHUOffice nad NARODNI BANKOU ptimluva Bl. Panny Marie, eetnS7ch LENBURG. Pike dSity, posledni yule, ptehliki svot3ich BoZich, sv. Terezieky kve✓ NEDELI, 24. KVETNA. — SYNCOPATORS. abstrakty, zastava soudy vtude. tinky Jeliekovy a east() i piimluva Terezie Neumannove, stigmatisoPorady, pilj eky, notatstvi. ✓ NEDELI, 31. KVETNA.—BAtA'S ORIG. ORCHESTRA. Texas. vane trpitelky v Bavorsku, atd. -:Yoakum. Ale zpravidla elovek, vedom so✓ NEDELI, 7. tERVNA.— 6 PALS ORCHESTRA, ROSENBERG. be sve kfehkosti, neopova'Zuje se oeekavati zazraku, ale kaZdS r nemocnS7, byt' byl i velmi chybil, s Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40C — Damy 25c. Zubni Lelia driverou mute sahnouti ku proV PARKEROVE BUDOVE ZABAVNI ViBOR. sti•edku, kterV' vlastnosti Bohem v nej vlolenou, leei neduhy, zlepeuje Telefon 353. .08.0611.0•1111•0412.041.111....<11111......•11.411■1•0■11.411011.0 ■■•■0.111.• ■•■•■001111.0.0■041!..., krev, odstrariuje zatvrdliny z tela BRYAN, TEXAS (kamenky 2lueove a modove). Anton's Cafe a Detikatesy
SLUNCE A RADIUM L KY BO 1 PitiRoDY.
len
SEFCiK "'KRABANEK
Dr. Karel J. Haub
011IIMI110.1113101MEM
USTONU
EMILJ.MOTIS
Dr. F. J. Kienek
C.H Chernosky PRAVNIK Vyrizuje vetkere soudni siletitosti lfffadovna: 891 Bankers Mortgage Building. ofes ulici nauroti Erase budove HOUSTON. —— TEXAS
OZNAMENI! Timto oznamuji vgem ptatel0m, krajanum a zakaznikum, ke jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov y am udelat to nejlepti a nejrychlejti praci. STEVE MARINIK, deskS, krejei a aistie, Temple, Tex.
(dz.)
Jako v ptirode reky, ptistavy behem easu se zandeeji a je tfeba je prohlubovacimi stroji c.istiti, tak v cevach krevnich (a to jsou ty Zivota) ka2dS7m rokem pilbSrva. usazenin (lekati jmenuji je lipoids neb cholestorol); tyto usazeniny zprisobuji tvrdnuti krevnich cev (Arterio-sclerosis). VysokS7 tlak krve, srdeeni vada, tvrdnuti cev, jest to straene, nesvata trojice, ktera tohoto roku 1936, dle vSipoetu na Zivot pojiet'ujicich spoleenosti, zkosi ye Spoj. Statech tti sta padesat tisic (350 tisic) osob. Budu ja anebo ty, milt' etenati, jednim z tohoto poetu? .. . Proti Boiim riradkrim neni moZno brojiti, ale uZivati prosttedku, kterSr brani tadeni jmenovaiVch tri ran, jest rozumno. Koneim: Radium odstrariuje usazeniny z krevnich cev, zlepeuje krev a jeji obeli a tim sniZuje tlak krve. Rah dal lidstvu svetlo velke na obloze a v fatrobach seine slOtil pa-
SKOSLOVENSKA RYET-TLEK aeka v Bremerhavenu u loth Bremen a Europa, odkud jedete do PRAIIY bez pPesedani. Nebo ccstujte na oblibenYch rychlYch lodich:
COLUMBUS HANSA DEUTSCHLAND HAMBURG NEW YORK VS-borne ZelezniOni spojeni z Brem do Hamburku. Informace kterYkoliv agent neb
HAMBURG - AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exchange Big., HOUSTON, TEXAS.
VT
Strana
Poulivejte k oznamovini
Mall Oznamovatel PitIJME SE Ceske device majici zkugenost vykonavani domaci prate. Dostane stravu a byt a $20.00 mesiene. Mrs. W. Edward Lee, (26) 915 Longview, Texas. Mine se Ceske device k vykonavani domacich praci a s vYpomoci pH vafeni pro malou rodinu na ranchi v dobrem modernim domove. Dobre misto pro spravne devde. Pigte na George Light, c/o. Light Ranch, Artesia Wells, Texas. (26) OZNAMENt TROCHTA'S SERVICE STATION! Oznamuji, ze jsem vykoupil Smith Bros. Service Station na rohu pies ulici od Harvey & Son, a tadam vLechny krajany o podporu. Me ceny budou levnejLi a ma nejlepgi obsluha mou zaSadou. Pro davam Sinclair Produkty. Va ge ptizeri mi bude vitanou. JOHN TROCHTA, Caldwell, Tex. (26-pd.' tor. STARS! MEI (56 r.) hleda praci na farme, nejradeji u starLich lidi, neb mnozi megt4ane maji take farmy a pfeji si spolehliveho delnika na ni. Jsem veAkere prate na farme znalY a pofadku dbalY. Dejte mi pfilelitost. Pi gte eesky na: "Spolehlivr, c. o. Vestnik, (25-26pd.) West, Texas:
ZASTAVTE SVEDENt NOHOU. Jste-li znepokojovani svedenim nasledkem "Athlete's Foot, Eczema, Itch neb Ringworm, Va ge lekarna Vam proda Black Hawk Ointment pod zarukou uspokojeni. Cena 50c a $1.00. (24-31) VIP KUltATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. Vgecky druhy zarueene vyzkou geny. PiLte o snFg ene ceny pro dodavku v kvetnu a dervnu. Von Mindens. Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) PICHANI NA PRSOU A JINE BOLESTI. Sousedka mi poradila Nonat. Po upotiebeni jedne tyeinky ji2 me tak na prsou nepicha. Po glete jinou na adresu B. Stofae, 108 Hayes St., Aliquippa, Pa. — Pet mesied jsem mela velikou ranu na noze a Nonal za $2 ji vyleeila. AZ' jsem 71 mkt Nyni budu davat Nonat na koleno. — Mrs. Jos. Hrdlieka, Otho, Iowa. Vyteka-li z rany mnoho neeistoty, diva se vickrat denne derstva. naplast'. Naplast' na suckle bolesti se ponecha, dokud na tele drZi. Pray& mast' jest s touto Trade Mark:
OZNAMENI KANDIDAT All political advertisements must be paid in advance. Nie uvadime kandidaty, ktefi Vas Zadaji o hlas a podporu v demokratickych kach. dne 25. dervence 1936. OKRES BELL. FRED C. FLEWELLEN za gerifa. OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora. W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES BRAZORIA PANI ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika
Ve st•edu, due. 6, kvetna 1936.
TRiNt CENY Koktini u deti, Koktini se stave u deti ifejrnYm az v tfetim race, ve Waco, dne 5. kvetna 1936. neboti v tomto roce se vyviji schopfast samostatne mluviti a tvotiti Bavina, str. middling 11.00-11.50c vety. V tomto roce vYvoje snati se Korna v klasech .47-50c dite east° vyjadfiti ptili g spegne, Oves v pytlich, bugl 28-32c k demu'Z nema jeLte dostateenYch genice, bugl. 80-85c vyslovovacich moZnosti. V tomto P 40-46c Jeernen, bugl. cbdobi maji byt rodiee a ogetfova13c telky deti zvla gte pozorni a diteti Slepice, libra 12c pomahati ye vyjadkovani, aby s nim Krocani 7c chyba nerostla a nezvet govala se. . Kohouti 16c Vet ginou se vgak setkavame s tim, Kutata ku smaZeni 14c Vejce, tucet 2e se dospeli diteti smell. ZpozoruNikdo pied smrti nernide bYti ji-li se naznaky koktani, mime dizvan gt'astnYm. te v feel ihned zaraziti, nechati je hluboce pfed kaZdYm ta gim sloZa pfieinou sriatku chci si vem vydechnouti a nechati je dopisovati se samostatnYm panem de slovo a vetu pomalu vyslovova- ad 65 do 70 rokii stari. Pike na ti. Nepodati-li se to, pak ma dite Vestnik, pod znaekou "Upfimna". (26-27) vetu opakovati •
Odev do price za levnefil ceny u
OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative)
LER' S
OKRES FORT BEND: HENRY BULLER Za Serifa.
DRY GOODS STORE
FRED KEMP Za Okresniho Soudce.
TEMPLE, TEXAS.
C. L. DUTTON Za Okresniho Soudce.
Pi. F. F. LEg IKAR A Pi. JANIE g IMEK OCHOTNE VAM POMOHOU S ViIBEREM A NAKUPEM.
V bkvalem miste Papa George,
-.....awswoorrousOaressooreak ■
JOHN W. KOLAJA za odhadelho-vYbereiho dani OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce. HARRIS MILNER za 'Serif a. ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu. M. L.ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu. OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisate precinktu eislo 2. OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisaie, Precinkt dislo 4 OKRES WILSON: A. B. CARNES za gerifa.
Stievice do price pro rquie--
If $2 .95
Overalls a Jumpry
a $110
lip Madam deskou, zkugenou, veselou a vYtednou holku k obsluze Cena Nonat jest 50c a $1.00, po- v kavarne, ktera se neostYcha mluttou 55c a $1.05. Ptejte se vaLeho viti s lidmi. Pfilo2te v dopisu polekarnika neb jednatele, ale nic ji- dobenku. Pike na Vestnik, West, neho neberte, radeji piLte piimo na Texas (26) nisi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. Dirt Medi se deska divka k oP. 0. B. 285, Altadena, California Setfovani ditete. Hlaste se neb pike NemdZeg -1i se obleci v Mitt lva, na Mrs. L. Noivell, 2515, 6th Ave., navlekni si aspon Fort Worth, Texas. (26-pd)
Domici
Rukavice
gaty
dimske, vkie od
39c Prints a Broadcloth
muiske, kohne do price, Ora 36-paled silky, yard 6 Oa
tb-rt e
1_ c
Slamene klobouky pro nurie do price, vise od
Lie a
Uteraky 20x40, kus • za—
o lOc
0.0
Kogile do price pro mute (Chambery & Coverts) fSech velikosti —
39e a 69e
Kaihoty a kogile "Sun Tan", stejne, kus-
9 AftW44,h4.7.011.-
10e a 15e
rouiske, stejne jakosti, kus
111111■11111■MIN ON
VERNER M. BUTLER za okresniho soudce ..—..... D. RICHARD VOGES za okresniho navladniho.
Cheviots
na gaty a kogile, yard-
eepice pro mute a hochy, vyge od —
Coveralls, chlapecke, hickory, stripe neb
modre-
39c Stievice
damske oxfords, vy;c ad-
9Sc
"Panties" damske Rayon, kus-
10c
UCP.ITE NAg OBCHOD VAgi STANICI, KDYKOLIV JSTE V TEMPLE. -... 5 .
-'.7[77;■;;;,'