Vestnik 1936 05 20

Page 1

Entered as second ROiN1K (VOL.) XXIV.

class mail

matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of

WEST, TEXAS, y e stkedu, (Wednesday) 20. KVETNA (MAY) 1936.

August, 24th, 1922 eiS1,0 28.

BAVLNA A TECHNIKA. HEMICKA technika je v novejei dobe zavisla piimo vkhradne na kolonialnim C zbo2i; jeho spojitost se strojni technikou neni o nic menei. Stroj pkedpoklada urditou spottebu, zvkeena spotteba vynucuje si zlepeeni stroja — a zlepeenk stroj podnecuje znovu spottebu. Tento kolobeh se v dejinach techniky stale opakuje. Kolonialni zboFi a strojni technika: v dejinach baviny je tento pomer 2v.16,St' vkraznk Uvedeme tu nektera dale2ita fidobi z vkvoje tohoto pomerti. Z Indie ptichazi bavin y ye stale rostoucim mno2stvi do Evropy. Podatkem osmnacteho stoleti ztraceji latky na, kartouny raz zbog ptepychoveho a .iii se z azkkch kruha elechtickkch mezi lid. Technika sna2i se vyhovet zvkeene pottebe zlepeenim vkrobnich metod. John ,Kay zdokonaluje v r. 1738 tkalcovskk stay. Od to doby vyrobilo se na stavu dvakrat tolik zboFi na pied tim. Ale ani toto zykeeni jeete nepostaduje. Sklizeri na bavinikovkch poli je vetei, ne2 kolik technika mute zpracovat. Ponevad2 vkkonnost stroja pokulhava, omezuje se umele vkroba suroviny. Na mnoha mistech musi bkt pesteni baviniku zruSeno. Nedlouho no,' to se veak technika zavratne rychie vyviji. Vynalez stile, vynalez. NejdilleFitejei z nich je stroj Ameridana Whitneye, kterk neobyeejne usnadnil oddelovani semen od vlakna. Jedink jeho stroj nahradil 360 strojii. "Churkas", jich2 se pro tuto praci pouiivalo pied tim. V pomerne kratke dobe byly poloFeny zaklady mechanickeho ptadelnictvi a tkalcovstvi. Duch techniky nejen Fe pokradoval stejne s hmotnkmi mo2nostmi, nkbrF je dokonce ptedhonil. A nyni nastava obracenk pochod: duch pkipind ktidla hmote. Stroje v anglickkch bavlnalskkch stkediscich povzbuzuji vkrobu suroviny. Na jihu Spojenkch Staff" rychie stoupd podet pestitela baviniku. Anglie zvyeuje pravidelne dovoz baviny. Stroje laeni po surovinach, jedna tovarna roste za druhou jako houby po deeti. Je to hodina zrodu moderniho pramyslu. Zatim co v r. 1764 dovezla Anglie 3,870,000 liber baviny, stoupl tento podet v r. 1800 na 40 miliona liber. Jen Lancashire na pt. zpracoval v r. 1792 pouhkch 138,000 liber suroviny, o osm let pozdeji yeak u2 18 miliona liber. Tento ve/kolepk rozvoj bavinakskeho pramyslu byl veak pouze jednou strankou tohoto vkvoje. Druhou jeho strankou byla nezamestnanost, ktera, nasledovala, po zavedeni novkch stroja. V delnictvu nastalo velke jitteni; muselo ptihliFet k tomu, jak neme, ale silne stroje zaujaly v tovarnach jejich mista a jak tu pracovaly nekolikanasobne ykkonneji. Uminili si, Fe se pomsti na obtanem soupeti — na stroji. Podnet k rozbijeni strojil dal Nedd Ludd. — Okolo jeho osobnosti je tajupine eero. Veteina kronikata o nem pravi, Fe to byl slabomyslnk pletad pundoch, kterk jednoho dne ze vzteku yaei majiteli tovarny, v nit' pracoval, rozbil pletaei stroj. Nelze ptesne Mei, kdy se to stalo

a jake jsou dalei podrobnosti z Luddova Jiste je tolik, Fe Ludd dal podnet ke zjevam, nad nimi2 se po dela desitileti zaraFel dcch anglickkm pramyslovkm krajam. Rozbijeni stroje, nazkvane podle sveho ptivodce "neddluddovani", bylo tehdy yeednim zjevem. Do textilnich tovaren pticha.zely skupiny lidi, kteti se ptedstavili jako zmocnenci "generala Ludda" a bez daleiho vysvetlovani yeechny stroje rozbili. Zadalo to v Nottinghamu. V bteznu r. 1811 vypukla tu po sniFeni mezd velka. stavka. Za jedink veder bylo v sousednim Arnoldu znieeno eedesat stroja. Po tri dny zutila v kraji tato boute, za nix bylo znieeno mimo jine i 200 stave na pleteni pundoch. Odtud pteNodilo hnuti do hrabstvi Derby a Leicester. Nasleduji ktvave boje a zatkkani, rozsudky do vyhnanstvi. Pariament stanovi na meeni stroja trest smrti. "Neddluddovani" nebralo veak konce. Toyama W. Cartwrighta v Liversedge byla ye opevnena a obsazena vojskem. Pii nodnim Utoku byli "luddiste" odraieni a poraFeni. Mncho Utodnika zaplatilo tento Utok Fivotem. V Hutetrsfieldu zasttelili "luddiste" jednoho tovarnika. Ve Stockportu zaloFili ohne, v Sheffieldu ptepadli dokonce zbrojnici. Vlada zavadi nahle soudy pro odsuzovani strojoborca. Kati mail pino prate . . . V lednu 1813 bylo jen v jednom meste poveeeno 17 "luddiste". "Karieru" baviny zadala tak po prve oznaeovati krev. Je jiste, Fe hnuti "generala Ludda" omlouva jedine nedostatek kritickeho politickeho vzdelani a ubohe hmotne pomery. Valednk prapor "luddiste" byl v pozolejSich letech odloFen. Delnici pochopili, Fe zkazu neptindeeji stroje, nkbeF nespravna organisace strojniho pokroku. Ba dokonce zapustilo pevne koteny pkesveddeni, 2e stroje jsou velkkm poFehnanim, a Fe budovani pkieti svetove kultury budou stroje nezbytnkm vydatnkrn pomocnikem a prosttedkem. Poznali, Fe stroj ma osvobozovat eloveka, aby lide mohli vykonavat sve lidske poslani; poznali, Fe stroje pomohou odstraniti tisicilete delitko mezi telesnou a dueevni praci. "Luddiste . se svkm rozbijenim stroje zmizeli v dejinnem museu z ylaetnOsti. Ale jen dodasne. O stoleti pozdeji vynotil se znovu "general Ludd". Najednou byli tu °pet "luddiste", kteii zahajili rozbijeni stroja. Na rozdil od prvniho luddistickeho hnuti bylo yeak nyni rczbijeni stroja uvitano jako hospodatska nutnost. Nebyla to u'F po ystalecka anarchie, nkbrF promyelena, planovitost v nieeni. Vksledek noveho luddistickeho hnuti pfekonal pak tisickrat, ba milionkrat vksledek taFeni "generala Ludda." Behem let se fronty obou odparcri. vystfidaly. JestliFe dtive s rozbijenim st roje zadali delnici, vstoupili nyni do tad strojoborca nekteti pramyslnici. Lze y eak Nei, Fe to, co pked sto lety bylo eilenstvim, je nyni projevem rozumu a moudrosti? Velka sttediska bavInatskeho prfirnyslu v

Anglii proZivala po svetove valce dobu velke konjunktury. Po tuctech vyrustali v Lancashiru tovarnici ze zeme. Veechny stroje pracovaly bez zastavky, aby nahradily omezenou vkrobu za valky, aby odevy z kopkiv a z papiru nahradily odevy z normalniho materialu. Padesatsedm milionu vteten bylo tehdy v provozu. Aveak pozdejei vysoke celni hradby jednctlivkch state a konkurendi pramysl jinkch zemi sniFovaly vkrobu v Lancashiru stale citelneji. To yama za tovarnou zadala omezovat a zastavovat vkrobu. Asi jedna petina vteten byla z provczu vytazena. Ani toto omezeni nepovatovali 'Teak tova.rnici za postadujici. Proto koncem r. 1934 zaloFili organisaci ba ylnatskkch pramyslnika, ktere. si vzala za rikol podnikat naptiete planovite. Planovite hospoclatstvi znamend v techto kruzich omezovani. BavInateti pramyslnici se dohodli, Fe zniei deset nriliont nezamestnankch vteten. Zakrodila policie proti ternto novodobkm "luddistam"? Doelo ke krvavkm sraIkam, k zatkkani, k soudam a k trestam jako pied sto lety? Byla snad 'lade postavena eibenice? Nikoliv. Anglicka vlada naopak vydala zaken, podle neho2 zvlaetni "vketenova komise" upravuje podrobnosti o nideni stroja. Tato komise je opravnena opattiti si pro svou nieiyou pasobnost Avery az do vkee dvou liber. Nove strojoborce odmeriuje stat. Znovu jsou delnici bez zamestnani a bez chleba. Pted sto lety byl to ptichod stroja, nyni je to jejich nucenk "odchod", kterk vytazu-; je delniky z vkroby, Ponevac1F nyni jeden delnik kontroluje 2,400 vteten, zbavilo nove luddisticke hnuti jen v Lancashiru 30,000 delnika prate. A velka Cast lidstva v teFe dobe je 'Dana nedostatedne. Bavina, ptivaend ze zamoti., je za naeich dne velmi hledankm zboFirn. Ale spottebitele mohou vydavati na oeaceni jen velmi mak) penez. Proto jejich kolegove v Lancashiru hladoveji. Proto Fiji v nouzi delnici v americkkch a indickkch bavinikovkch plantaFich. PrOto miliony vteten putuji do stareho 2eleza a proto americkk president RoOsevelt omezuje plochu pro pestovani baviniku. Je to d'abelsky zadarovank kruh. — Neni veak ptirozenk. Lze jej prolomiti: svetovou hospodatskou spolupraci. Takova svetova hospoda.tsko, spoluprace by objevila, Fe veechny dosavadni ptadelny by mohly miti znovu praci v ptedeelem rozsahu. Mimo to by poznala, ze vkrobni aparat v dtivejeim rozsahu daleko nepostadi krkti celou skutednou spotkebu baviny a bavineneho zboFi. Bylo by tteba zavesti miliony novkch ten, aby se vyhovelo poptavce, ktera, by oveem byla pak spojena se zdravou kupni silou. Jenom tak lze rozumne odstraniti protiklad mezi zboFim a technikou — v natem ptipade mezi kolonialnim zboFim a stroji. Jind testa, podle receptu "generala Ludda", (ktera, vrcholi navrhem poskytnouti "strojni moratorium") znamend krok zpet, imadek, bidu a stkedovel..


Strana 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jea by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, poiadatel ptedklAda ve smy61n Tiskovemu VYborn k vlastnfmu rozhodnuti. NAVOD PRO t ESKt KROJ.

Sleena Emilie Zazvorkova, ueitelka vySSi Akaly v Ennis — v eeskem narodnim kroji. Podavam struanY navod k uSiti levneho, pekneho eeskeho kroje, elm chci usnadniti taneonicim Besedy pro na g 6esk7 den 19. Cervence starosti s porizenim kroje, nekter:;7mi Udinkujicim.i vyslovene. 2 yardy spodni sukne Siroka, druha spodni sukne 2 3A yardu Siroka, kanYrek 5 palcil SirokY a k nemu paliakovana krajiCka, vrchni sukne latka satin, Siroka, 3 yardy je Sita na delku latky, seSita, jen do sebe a nechat vysozalo2eni celou latku jak je dlouha, ze pii tanci se nehrne nahoru, zustane lezet, toei se kolem 2 pasky na sukni, jsou 2 coule giroke, Larva sukne dervena, modra neb ridova jedno barevna, pasky, dostanete-li, tak barvy satin, neb pentli satinovou aneb sametky na sukni dervene modre pasky, na modre sukni eervene pasky a na, rfdove modre barvy. Blitzieka je dlouha od ramen 26 inclul neb se vyhrne nahoru, ruka,vce jsou dlouha 21 Siroke 15 inchtl, mohou se udelat i z delky Stykovani, ktere se dostalo pied lety tak Siroke a neb na kraj dat krajeeku, tak stejnou ke krku na kanYr Pak je sametova, derna vestieka, je Snerovand Cervenou pentli a visi Maly eepeeek se Stykovanim, bile latka organdy slo'Zena dvojate ye vazanku, bile zasterka dole v rohach vySita Cervenou a modrou pkizi a vzadu gentle zavazena, 3 inche Siroka, takove barvy jako jsou pasky na sukni, derne stlevice a tervene puneochy. Na zdar! A. Zazvorkova. Sealy, Texas. Napomenuti etenym poslanciim pfi gtiho sjezdu, at' se nedopusti na nagich starch peedacich cti kralleie. Drazi pfatele! Po Ctvrt stoleti meho idadovani nedoSel jsem 26.(Irleho uznani, nee faleSneho podezkivani, tak jsem se eestne vzdal. s 2e se vice do spolkovYch zale2itosti michat nebudu. Ale nynejSi zaletitosti, jak vetejne, tak spolkove jsou hodne rozharane a tak mne svedomi neda pokoje, abych do toho nepoSpe.ral. Ve vekejnem 2ivote 6e gi va1Ci, aC je jich, tech stoprocentnich jen male hrstka, ale chteji podeStit celou Evropu, a i Spojene Staty. Tak to je na tomto svete, to menSi jsou u vesla. Na g' narod se sklada s par tucta nitedi a podle presidenta Masaryka jsou jen the nate& uznane, a to jsou e gi a Slovaci. Prod

VESTNIR

Ve sttedu, tine 20. kvetna 1930.

tb twesident nespojil, aby v tom nemel 'iadnST piedni mist°. Tak kde jsou Moravane, Hanaci a Siezaci? Nechci byt soudcem, ale ja bych tento migany narod pojmenoval bud': Naginci nebo Slovani. Toto ponecham panu statidkovi Bartogovi pti El Campo, necht' on o tom rozhodne, ktere slovo je spravne pro ten na g narod. Pokud on to nerozhodne, potud ja se nehlasim k aidnemu, neb ja nejsem Evropan, ani American. Moji rodiee pochazeli od Noveho Hrozenkova ate byli oddeleni od tech ostatnich velikYmi horami, to jim nadavali Zahotani. A ja jsem na tento svet pti gel pti maliekern mesteeku Ellinger. Ale, drazi, nemyslete, to jsem ptigel v gumaeich! To ne! jsem se tam ptikulil po bti ge! Ate tam tedy byly same hory, tak ja nejsem tech, ale s hrdosti se hlasim, le jsem EllingerskY Zahotan. Proe se nechci hlasit, to jsem 6ech neb naginec? Jen proto, to neni snad na svete ndroda, aby si tak zavidel, jak si na gi jeden druheinu zavidi. Jest-li ma nekterY to trochu vyggi postaveni a tiebas mnoha leta poctive pracoval, to se mu neda za to iadny kredit. Ptikladne na g tajemnik hnedle 39 let poctive pracuje, ale aadne uznani. Prye s nim! Kdyby byl spiskl nekterYch sto tisic, moh bYt fines texasskYm guvernerern a byl by sla y -nYmelovkem. No, abych nezapomnel na to napomenuti tern poslanctn. Drazi ptatele! Jak vidite, kde jest hrstka tech na gincii, vaude chteji miti tu Hlavni ttadovnu, ale na to nehledi, to nemaji aadne zasluhy. Bluth poslanci, zapamatujte si na redakeni dlanek ye Vestniku, ze dne 6. kvetna, kde stoji: "Dne 28. prosince r. 1896, 25 prilkopniku se glo se v LaGrange, aby se dohodli o zaloieni na gi S. P. J. S. T." Tak, bratii delegati, mate tu smelost a tu odvahu, techto 25 prfikopniku, na gich drahYch ptedakt, okrast o jejich zasluhu a jejich Cest?! Pii vzpomince na to, to by nage Hl. ttadovna mela bYt postavena nekam jinam nea kde je, a skuteene patii, kaadeho americkeho obeana by nad tim srdce zabolelo. Ameridane jsou narod na celem svete velmi respektovanY a vysoce volenY. A prof? Jen proto, to oni si velice vati sVYch ptedakfi, tak jsou take opravneni, aby si jich lid vatil. Kdo necti sve ptedaky, take cti neni hoden. Tak, bratii delegati, nepo gpifite tern nagim drahYm prilkopnikum tu jejich zaslouailou Cest, a spojte se s va gimi silami a postavte tem na gim drahYm ten jejich zaslouailY pornnik. tu Hlavni tttadovnu v La Grange, at' na rok 1937 oslavime 40ti lete jubileum na gi S. P. J. S. T., prvniho Cervence a take zaroveri posviceni vlastniho domova na gi Jednoty. Citim se unaven, tak koneim tu moji gkrabanici. Holt, je gte musim dat panu Bartogovi jednu hadanku: "Jak se stal z echa Slezak?" Zkusme se vespolek milovat! EllingerskY Zahotan. Poz. red.: Va ge poznamka, to by te gi (snad 6echoslovaci?) chteji poeatit celou Evropu ba dokonce Soustati jest — mime tedeno — hrubY omyl a dokonce zaraaejici uraaka, vyjadteno, ptislugnikem rodneho kmene. 6echoslovaci naopak branili se po staleti a brani doposud, by nebyli vyhubeni jako Slovane polabgti a pobaltidti. Odkud mate vane znalosti historie, jak jste se k tomuto nazoru dostal?

Nag pravnik, p. Emil J. Motis je teditelem oeskeho dne v Yoakum, a vYbor nyni jit odhaduje, ze zde bude na ten den na 50,000 navgtevnikil, z niche bude vice nea 30.000 nagich rodakti z celeho Texasu. Bude na 6eskST den, dne 5. Cervna v Yoakum velky prOvod mestem, kontest eeskYch orkester z 12 okresii na hlavni ulici po prilvode, pak se zatandi Beseda, tea na hlavni ulici hned po kontestu, pod tizenim vldp. Klobouka z Fayetteville. Bude se podileti na 20 kapel, ktere tea, budou v prtivodu a vaude budou hrati samou Ceskou hudbu. Maly Jerry Dobbs, vnuk pravnika Motise tea zazpiva. Veder pak bude korunovani kralovny, jeji tanec, a pak velky tanec na hlavni ulici, pti Ceske hudbe, kde budou vyhravati kapely, ktere obdrai ceny v kontestu eeskYch orchester p. Motise. A zas muteme smele tici: to bude Ceske hudby, Ceske veselosti, eeskeho tance a kde se otodite, vaude uslygite Ceskou tee v Yoakum. Tea zde budeme miti velke radiove orkestry ze San Antonio, Ft. Worth a odjinud, ktere se povezou ye velkYch okra glenYch truckach v pravode. A to, co se jeate v Texasu nestalo, budou velke Ceske programy na radio na vgech velkYch stanicich, ktere budou davany na pooest teskeho dne v Yoakum, dne 5. 'dervna. Bude eesky zpev, Ceske hudba a Ceske tee na radio a p. Motis se vynasnaail, aby letogni 6eskS7 den nejenom byl obrovskY, ale tea aby na poeest eskeho dne v Yoakum byl upozornen lid jinde, co v Yoakum Mame, ptes tyto velke radiove stanice v Texas. Dne 31. kvetna pies WOAI, KPRC, WFAA a WBAP uslygite pozdrav 6eskemu dni v Yoakum, samu deskou hudbu ye 3:00 odpoledne a zas dne 4. Cervna pies velkou stanici WOAI v 7:30 rano usly gite celY 6eskY program, eeskou hudbu a Ceskou tee na podest 6eskeho dne v Yoakum dne 5. Cervna. A jia byly tyto nasledujici pozdravy: 14. a 15. kvetna pies WOAI, KPRC, WFAA, WBAP, KVOO, KTHS a WWL ye 12:30 po poledni a slyg eli jsme pozdravy teskemu dni v Yoakum. Tedy kaadY se 'WI na stoletou slavnost v Yoakum pti Tom-Tom a na na g t eskY Den v Yoakum, dne 5. eervna. Budou tu i Indiani z reservaci. Emil J. Motis.

Yoakum, Texas. Ukazka na skvelou Modu je nyni velice dobra, neb mime dobrYch kaadYch 10 dni a vie vyhliai nyni velmi krasne. Nejenom kukutice a bavina, ale i rajska jablidka, ktere zde jia pestujeme 9. rok. Prave se zaeinaji obalene, zelene zasilati na cele teleznieni kart' do severnich trhil, a dle nynej gich zprav, bude z tohoto pasma odeslano nejmene 2,000 aeleznienich vort, jak zelenYch, tak i mnoho zralYch se zde upotiebi v zavodech, kde je nakladaji do plechovYch krabiCek. Tedy katdY ma veselou tvat a te gi se na letogni Arodu a prave jsme pied na gi To-Tom, vyroeni to slavnosti rajsk'ch jablieek.

Hvezda Texasu, eislo 47. Temple, Texas. Cteni bratii a sestry! Timto yam bratti a sestry fadu Hvezda Texasu Cislo 47. oznamuji, to schtize nebude komama prvni nedeli v mesici Cervnu a eervenci. Schtize jsou odloieny na tteti nedeli v mesici Cervnu a dervenci. Tedy nezapomefite a dostavte se, tteti nedeli v mesici do schilze • v jednu hodinu odpoledne.

Prvni den, dne 5. Cervna bude nejvet gi a nejokazalej gi 6eskSt den v celem Texasu, na gi stolete slavnosti Tom- Tom v Yoakum.

BLAHOPRANi K STRiBRNE SVATBE panu a pani Janovi Havlikovi z Moulton, Tex., konane dne 20. maje 1936. Mile tetidko a strYeku, v tento slavnY den svazek vas byl uzavien. Ale at' vas neklame nadeje gtesti, jet stale yam ptejem, a v torn atesti abyste se doekali svoji zlate svatby. Pteji Varn na dlouhY Cas, at' se vaecka radost vrati, ktera kdy teaila Vas. Starost vaak, co tivot krati, at' neptijde nikdy zas! Dekuji za pozvani. Buh yam za to aehnej a odmeti blaienYmi dny aivota i v gim, co yam mute radost ptisobiti. Co mne se tyke, ja povady budu se snatit, abych yam dokazala, ae jsem vdeena a milujici Vage netei. Ruby Faltisek, Rowena, Texas.

Tea y am oznamuji, to v minule schfizi 3. kvetna jsme ptijali do tadu br. John Frank 'Jurogka a ses. Annie Dukatnik. Do ptigti schtlze mime °pet Cekatele k uvadeni. Podasi mime ptitomnou dobu hodne mokre. Jestli se to nezmeni, tak budeme delat seno misto kopat bavinu. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik,


Ve sttedu, dne 20. kvetna 1936

Slovaci meli pied 60 lety smutnSi rok.

VgSTNiE

Neza.pomehme diabetickych deti.

F. Loubal.

MUDr. Vladimir Kubelka.

AbAkI velmi east° se sna21 dokazat sveM tu, 2e za sveho raimu joked valkou nikoho v Uhrach narodnostne i politicky neutladovali. Maji velmi kratkou pamet' a domnivaji se, ze podobnou ma i ostatni svet. A piece prave pied 60 lety zruSenim jedinych slovenskych sttednich Siml a rozpukenim Slovenske matice ve%ai, 2e zarazili posledni htebik do rakve slovenske. 15. dubna r. 1874 zvolenskY pod2upan Bela Gruenvald na zasedani 2upniho v'boru aby slovenske sttedni koly byly zruOeny, ptipadne zmeneny na mad'arske stkedni Proti tomu se postavil banskobysttickY advokat Ludovit Turzo jako zvolenY zastupce Slovakft, ale morn& Koncem roku 1874 bylo zrukno slovenske gymnasium i v Martine a pied tim take v Klakete pod Zniovem. Proti tomu ozval se tenkrate dokonce i mad'arskY list "Magyar Allem", kter' napsal: "Vlada konedne rozhodla zavtit i turdanskosv.-martinsite slovenske gymnasium. A dint tak nyni, v ostre zime — (bylo to 30. prosince) — rozehnala 98 ubohYch slovenskych hocht, pro nee jsou v takovem ease ptinuceni xodide jiti, aby jestli2e jest to mane, jinam je odvedli. 21 slovenskych profesoril zustalo tenkrate bez mist. Ale na torn nemel mad'arskY raim dosti. Rozhodl se sahnout take na Slovenskou matici, ktera byla 6. dubna 1875 rozpuftena a jeji jment zabaveno. Slovaci se nechteli dat a proto se rozhodli po tomto mad'arskem dinu, k vySlou do VWne deputaci k panovnikovi. Byli vyslani dr. Jos. Hurban a Viliam Pauliny T6th, kte •i site dojeli do Vidne, ale audienci u panovnika nedosahli. Kdy2 se nedostali k panovnikovi osobne, tedy zanechali v kabinetni kancelati pro panovnika prosebne memorandum, v nem2 svoji bolest vylidili a 26.dali za zru.kni zakazu Slovenske matice. Ale marne eekali Slovaci do konce roku 1875 i dali rok panovnikovu odpoved' na svoji prosbu. Jul. Botto spravne na to ve s yYch dejinach Matice slovenske poznamenal: "Franz Josef, cisa.r rakriskY, kral' deskSr a uherskY, zakladatel' Matice slovenskej, zatvoril dvere pred Slovakmi a Rumunmi — nal/My." — Tak osud slovenske Matice i tti slovenskych gymnasit byl zpedeten. A tak vzpominajic tohoto roku marneho boje Sloy6.kft pied 60 lety za uhajeni syYch rodnich pra y. musi si umet ptedevOim dnes Slovensko vela vAeho toho, co mu pkines1 pievrat roku 1918, kterS/ poStavil take Slovaky narodne i politicky na nohy.

YLY to take doby, si myslime, kdy nebylo modeznich zbraiii proti onem zaketniktim lidskeho konani, jet nazyvame nemoccmi. Za 100 let si budou podobne mysleti o dnekii dcbe. VSak pohled'me, jak lidskY duch zvitezil nad neduhem, jeho jmeno vyvolalo husi lat2i pti vyslovent: tplavice cukrova u ciitete. Neni to tak dlouho, ani ne tak cilottho cd skoneent valky, kdy lekak zjistiv u vadncuciho ditete itplavici cukrovou, polekal se nad s‘lm zji§tenim, nebot' vide' osud sveho . maleho pacienta zpedetenY. Takove decko podalo nahle , chhidnoutii, Jeho dukdka vkk zdrava a Gila, ale nebylo pomoci. Osud zlomil nad rim hub, nezvratn:Nj konec byl v dohledu. Tu objevili dva rnladi bide, jeden byl jek,e studentem, insulin, vEda oslavila velk' triumf. Tito dva mladi lid& dr. Boating a pan Best, dali 2ivot mladYm diabetikilm. J12 neni nad nimi zlamana hub, budou 2iti, budou rust, budou dinnYmi dleny lidske spolednosti. Divot dal vAa.k tento dar 2iti s v'hradou. To se jevi.' nefiprosnou nutnosti dodr2ovati piisnou dietu , a vstiikovati injekce insulinu. chylka cd ptedepsane 2ivotospravy znamend nebezpedi 2ivota, doCir2ent vAak zajiSt'uje zdravS/ vzrtist a vYvin. Ditti bYvaji talentovane, musi se jim venovati nejvetk pede. Pokrmy musi bYti vybirany a odva2ovany, injekce se vstiikuji nekolikrat denne, Uchylky mohou ptivoditi take stavy jako je diabeticke koma. Proto znamena diabetes cleti vain' problem pro rodide a stava se socialni otazkou pro ye•ejnost, ktera nesmi se uzaviiti pted • tak tace postiknYmi, jak jsou diabeticke deti a jejich rodide. Prvni pochopili v3:/znam teto otazky Ameridane. Jejich piedni diabetologove jsou Joslin, John atd. vytvotiii iadu instituci, je2 sinefuji k left& vYchove a uspoiadani spoleeenskehe 2ivota mladYch diabetikri. VYchova jest prave to nejdUlehtejk. Uskutednena jest jednak pii pfechodnem pobytu v ncmocnicich, jednak ye zy16.Stnich 2kolach a posleze v letnich taborech, kde dosahuje nejvetkch itspechu. 2ivot diabetickeho ditete jest §kolou discipliny a bedlive telesne hygieny. V tom smeru musi kaMY diabetik b'ti ptikladem. Zije ye moment sebezapirani, ovbadani se a prate pro zit •ek ptehli2eje nicotne pohtky dneSka. Ji2 tadu. let mohOu rodide v Americe posilati svcje diabeticke di*" do prazdninovYch tabor-en aby Sarni mohli uhti zaslou2eneho oddechu pc, rote starostlive pede o svoje dite. Tam ptijdou deti z domaciho ovzduSi, dostanou se yen, 2iji s cletmi sptiznenYmi stejnYm csudem.

SVET ZKOUg i NOVE VALENE ZERANE. Italske valedne lod'stvo zavadi ye velkem rozmeru zbrari, je2 se osveddila za svetove valky, tak zvane kluzaky. Jsou to velmi rychle mfflorove lodice s malYm ponorem a posadkou dvou 0.2 tii mu2U. Takov'm kluzakem vnikl na vlastni pest za svetove valky jeden italskY in2enSi r s &km, kamarady do piistavu Pulje a potopil tam torpedern velk3i 0brnenec, nada unikl. U erythrejskeho pobteii uspotacialo italske valedne lod'stvo minus' *den evident, v nem2 bylo kluzaku pouhto. — V noenim ritoku znidily kluzaky skoro polovici velkeho lod'stva — ovSem jen °brazil& Pii torn evident y yzkou§elo lod'stvo take nov' druh granatt. Rusk' tisk ptinak zpravu o nove francouzske zbrani, oslepujicim paprsku. V ohnisku svetlometu se elektrickou jiskrou zapali chemicka hmota, jeji2 slo2ent je jadrem tajemstvi. Vznikne tim svetlo, je2 kaideho dloveka i zvite na velkcu vzdalenost oslepi a na nejakYch deset, patnact minut Upine ochromi. Svetlo hoti dvanact vtetin. — Bude to zbrari zejmena proti letcum, kteii — zosa2eni — ztrati vladu nad letadlem.

V cele tabota stoji lekat, v jeho dinnosti ho podporuji zkukn& o gettovatelky a dietni asistentky. V posledni dobe se projevila snaha, aby k Cerrito Ukolfun byly voleny jen sily samy cukrovkou trpici. Pciadani her stkida se se :6kolou. Maly diabetik, pokud neni ji2 dostatedne samostatnY, udi se vySettovati si mod a podle nalezu propoeitati si dietu a vstiikovati si sam insulin. V tomto ovzduk solidarity to nikomu neptipada, takYm. Letos byl podobnY tabor s velkym Uspechem uskiitednen v Anglii diste ze soukromYch finandnich prosttedku, deti tam pobydi byly vetknou nemajetne. Take v Oeskoslovensku podobneho itkolu se podjala Gs. pede o diabetiky v Praze. Snad ji2 ptikiho roku bude moci ptikroeiti k uskutednent podcbneho socialniho programu pro diabeticke dite. Fond k tomato Adelu zi izenY naSel ji2 sve ptiznivce a bylo by dfikazern velke socialni vyspelosti, kdyby tam skutedne vznikl prvS/ letni tabor pro diabeticke deti na kontinente.

Strana 3,

PI iklad z Anglie. MNOITkCH britickS7ch listech ,dteme kavou y Yzvisi: Kupte si"rodinny domek za 11 6'ilinkft! Jsou ovkm take domky dra26i: za 17 nebo 19 silinku. Abychom rozumeli: tyto dastky, ktere v nak mene znamenaji $3 e2 $6, jsou tYdennimi splatkami na nabizenY rodinny domek. Pti placeni techto mirnYch t9dennich splatek jest dtim za 21 let vas. •Splatky jsou vlastne velmi mitnYm najemnYm za peknY rodinnY domek o 4 o2 5 mistnostech. Jak jest to najemne di vlastne splacent vlastniho dernku nizke a y kobecne pit atelne, uka2e ncjlepe srcvna.ni vYk t3idennich splatek s tYdenni mzdou nekterYch kategorii zamestnanZsdnik vydela za t'den ph normalni pracovni debe prUmerne 65 klinkt, kvalifikovanY truh16.1; 68, rudni sazed 73, kvalifikovanY obuvnickY delnik 54, trat'ovY 2eleznidni delnik 43, pruvoddi poulidni elektricke drahy 60 Sinnkt1 tYclne. Jedenact silinku tYdne za dinh vlastne na splaceni vlastniho domku maze jiste venovat kaMY anglickY delnik, nebot' i naprosto nekvalifikovanY delnik (nadenik) ma prumernou tyderini mzdu nejmene 40 2iTajemstvi vysoke britske konjunktury jest prave ve staveni techto domkt. Dfflaite jest, 2e se v tomto ptipade nejedna o statem subvencovane stavebni podnikani. Behem r. 1934 bylo v Anglii bez statnich subVenci postavenO 300,000 rodinnYch domkin vybaven'ch telefonem, letos nebude jich jiste men& Piedstavrne si, co znamend pro ohveni v'rcby stavisa, takevYch 300,000 rodinnYch domicil. To znamend 300,000 telefonnich ptipojek, pii nejmenkm stejne tolik telefonnich ptistroju (v Anglii ma telefon skoro ka2clY delnik a tidednik), mibiony vodovodnich kohoutku, zatizeni 300 tisic koupelen a stejneho podtu kuchyni, milicny kamen, miliony stole, skiini, kobereft atd. To v26e jest objednano, vyrobeno a dodano v nekolika mesicich. , LondYnske obyvatelstvo se o tyto domky v provem slova smyslu rve. V cele Anglii neni levnejS'ich. Za 11 a.2 19 klinku tYclne, tedy za peniz, za kterY nelze v cele Praze sehnati ani jednctlivou mistnost, opattuje si britick' delnik slugne bydleni. Ka2dY Glen rodiny ma vlastni pokoj, hvotni firoveri cele rodiny se pozoruhcdne zvykije. Anglie ukazuje, jak cila soukroma podnikavost mute ohviti hospodatskY 2ivot celeho statu. Nikoliv horeenou vYrobou zbrani a stkeliva, nYbr.'"; prospeAnYch a 2ivot zlepSujicich zaiizeni. Nebylo by mane pkiklad Anglie napodobiti take u nas? VYSTAVA MECHANISACE ARMADY V USA. Ve statu Washingtone na biehu Ticheho ocednu byla otevtena v'stava, podavajici obraz vSech vymoknesti v odboru mechanisace vojska. Na vYstave lze spattit v gechny druhy zdokonalenYch modernich zbrani: ohromna pobte2ni a. namoini sdela s nosnosti 40 mil, hmo2dite na otravne plyny, letadba, shazujiei 1000 liberni bomby, bezktidla autogiro, neobydejne rychle tanky, automaticke rudnice a jine. VYstava byla zahajena vYsttelem z moderniho 16-palcoveho pobtaniho dela, je2 vystkeli naboj o vaze jedne tuny na vzdalenost 48 mil. Kdy2 tato sttela opustila hlaveri, pukale sklo na okolnich budovach. Pak byl piedveden tank, dosahujici rychlosti 65 mil za ho dinu. V tomto tanku je sedmidlenna posadka, ozbrojena pet kulomety a delem. Rovne2 to bylo mo2no, spattit Utak letecke eskadry, shazujici bomby vaici 300 2.2 1000 Tiber. Ph Utoku vytvohlo letectvo soudasne kcutovou clonu, ktera je chranila proti zasahu od protiletadlovYch del. Pluk protiletadloveho delostklectva piedvedl ukdzku rychle a ptesne stkelby do tette, zdvikneho letadlem do vY§e 2,500 yard& KatdSr naboj vybuchl v blizkosti teree. Mimo rtzne zbrane je na vYstave vystaveno celkem 125 vojenskYch 1 civilnich letadel nejruznejAich typt.


5trafia 4. itad Woodrow Wilson cis. 146. Galveston, Texas. Mill bratki a sestry! Nag tad bude pckadat taneeni zabavu v nedeli, dne 24. kvetna v sini I 0. 0. F. na 20te a E. Zaaatek v 8 hod. veeer. tleinkcvati bude Nesvadbova kapela z Rosenberg. Zveme timto bratry a sestry kadu Rozkvet eis. 62, a veechny naeince v Galvestone, a veechny ptatele pkespolni, by se s nami vytaneit a pobaviti po ptatelsku. Vstupne, pan 45e, claim 25c. Minulcu nedeli jsme pki schnzi, v ktere jsme uva.deli novou sestru, meld pane pobaveni. Sestry se postaraly o zakusky, bratki zas o zavlaaeni, tak kaademu se to libilo, a hlavne, ae lad pekne pokraduje, kdya kaadY necha sve osobni zaleaitosti stranou a pracuje ve prospech celku. Kdya au ye Vestniku nektere dopisy, tak se pozastavim nad tim, jak bezohledne nekteki, ania by sobe dost malo uvedomili, nal; Vestnik etou hcdne neeleni, kteki pak sobe z toho si delaji asudek, kterY pak neni k dobru cele naai Jedncty. Proto kaadY bratr a sestra meli by bYt opatrnejei a ne jeri psat vee, at' jia je to k dobru neb ke ekode celku. Pak nekteki chteji vetei Vestnik, ale ja si myslim, ae na spolkove zpravy je dost velkY a pak mime tea Ceske easopisy, tam si milae ua vice napsat a tea je tfeba je podporovat, aivate. neb any udrauji to naai vetev S bratrskYm pozdravem, J. Vesely, taj. Tdacl Pokrok Sweet Home, eislo 63. Vzharu bratki a sestry Oechoslovaci, ptatele a znami, zviaate okolni tady SPJST.! Jste veiehni -active zvani, abyste pkieli s nami se pobavit 31. kvetna. Budeme pokadat slavnost otevfeni nova sine. Jak jsem se minule zminil, ae jsme koupili sin od Herman Sons. tedy chceme tuto naai sin oslavit ditstojne. Budeme mit zvIdetni platformu zbudovanou pod stromy a dost velikou. Hudba bude znamenibude vyhravat Havlikova kapela z Moulton, bude to 8alenna, kapela. ObzvlaSt' vybirime nacre drahe polovieky, aby nam pkinesly nee() k jidlu, jak to obyeejne na pikniky pHnakji. Chceme mit velkolepY piknik, abychom mohli kaacleho nalealte obslouait. ftearnei budou znameniti, pied. H. U. C. H. CherneskSr, Franta Moueka, redaktor Vestniku, senator '8ulak a jini okresni Take bude uvadeni novYch elent za pomoci iikednika H. 1J. SPJST. V padu nepkizniveho poCasi o tYden pozdeji. Na zdar, vae Joe N. Morris, taj. ZASLANO. Br. rede.ktore: — Posilam k uvetejneni do naaeho Vestniku elanek z organu ZOBJ., jehoa smysl v celem obsahu se hodi do nastale polemiky ohledne dvou spra y meal° adetniho vYboru. S br. pozdravem — SpravedlivY Glen vuei obeli stranam. Jos. N. "Omaha, Nebr. — Sotva jsem piijel damn ze schaze HI. tkadovny, konane v Celar Rapidsich, k projednani cluleaitYch zaleaitosti, tYkajicieh se investovani penez na g Jednoty, oeekavalo mne pfekvapeni od naeeho redaktora br. Serpana,, a site addost za vysvetleni bodu v dopisu br. Dejmla z Wilber. Uznal jsem za nutne, abych hned vysvetlil nektere \ed v dopisu onom doteene, tak aby Clenstvo vedelo na jakem zaklade vla,stne ukladani naeich pen& se deje a aby nepanoval o tom klamnY nazor. Veteine naeich elena je znamo z clkivejeich oznameni v Br. Vestniku, ze byl zkizen zvlaetni odbor na kolekci Aron a bonda pH Hi. 'atadovne, kterY zaroveri zkouma razne nabidky novYch bonda, clkive flea se o koupi techto bandit' v HI. Tjkad. jedna.. Tento iikol byl sveken br. Chas. Cackovi, clkivejeimu organizatorovi a mohu smele potvrdit, ae se souhlasem a spolupraci finaneniho vflaoru a ostatnimi dedniky Hl. fikadovny, ae tento investieni odbor kana itspeenou sluabu. Prave v nynej gi dobe to nevime jak dlouho v budouenostl to potrva., z ptitiny velice

VESTNlit nizke sazby firokov6 na bondy) je velka obtit dostat bondy "prvotfichai", jak br. Dejml naznaeuje, ktere byi neslylarok, kterY se die nag ich stanov odekava, t. j. 4-procentni; To je holau nemoanosti, nebot' takove bondy, jako by si br. Dejml ptal, die jeho znalosti a zprav, ktere od kohosi dostava, neni motno koupit s veteim vynosem net 2nebo 2 1/2 %, a takove koupe by , ovgem ublizily nagemu celkovemu vynosu nagich investic. Proto ale nechci, aby si kdokcli myslel, ze Hi. ttadovna pustila se ztetele ve gkerY rozumnY 0sudek a to se kupuje vgecko, jen kdyt to nese vy ggi firok. Naprosto ne. Chci jen aby kaidY etenat veal, ze tak jako oscbrie si nemilte vyptljeit na bance penize na stejne vysokY Arok, nekdo je dostane na 5 proc., zatim co jinY musi platit 6 at 8 proc., a snad i vice, na stejnY obnos, podobne se deje i v koupi bond& KaZdY musi uznat, ze na pt. obec male musi platit vet gi trok na sve dluhopisy neili obec velka, ne snad proto, ze by jeji schopnost platebni nebyla tak dobra jako je velke obce, ale ten rozdil byl a vtdycky bude v torn pomeru. Tim ale neni dokazano, ze by ta male, obec nebyla tak dobra k abdrteni pujely, jako neni ten men gi elovek, kterY musi take platit vet gi firok na svoji piljeku, aekoli mnohokrate kapital je u toho maleho dlutnika v lepgich rukou net u toho velkeho dlutitele. Na tomto zallade bylo kOupeno nekolik blok0 bonde mengich abci v Nebrasce a Dakota, ktere dosud nemely tadne obtite s placenim svYch zavazkii a pakli br. Dejml dostal v torn ohledu nespravne informace, tedy se nezakladaji na pravde. Dalai bondy, jak uvedeny se sratkau v cene ve Vestniku, ktere nejsou splatne v pinem obnosu, nebyly koupeny k vUli nejake spekulaci, ale byly vlastne zameneny za bondy koupene pled lety, ktere se zdalo, ze by Jednote mohly zpusobiti nesnaze. Jelikot ale je nutne je tetovat, aby se vedelo 0 vgech ptenosech ruznYch bandit, bylo nutno je uvesti jako nova bondy. Tim se ale pouze nage postaveni zlepgilo, nebot' tyto bondy dnes mohou bYti prodany za vice, net zae byly vzaty. Tim se zmirni nage ztrata, kterou bychom pri dospelosti takovYch bondu museli ptijmout, krome dal giho zisku uroku, jet se dostanou z vymenenYch bonc10, kdetto kdybychom byli drteli puvodne koupene bondy, jicht jsme se ted' zbavili, byla by kolekce Arovelice pochybna. Jsem jist, ze katclY Glen s rozumnYm itsudkern musi ptiznat, to tento smer je chvalyhodnY. Tyto zmeny byly schvaleny vaemi eleny finaneniho vYboru, i vgech fitednikii Hl. Ufadovny, ye schuzi konane v Omaze v dervenci minuleho roku, a proto ta zmena byla ueinena. Tvrzeni, ze vYbor ustanoveny na poslednim sjezdu nema tadneho vYkonneho prava dle stanov, je zcela sprosne, cot ale neznamene., ze by HI. ttadovna, nebrala tadneho ohledu" na pokyny kterehokoli elena onoho vYboru. Naopak, vim zcela urdite, ze pakli by nekterY Glen z vYboru vyslovil nejake pochybnosti o kterekoli objednavce bona, HI. T:Jtadovna se hledi die toho zachovat a vim, ze se nyni pracuje souladne. — Mnoha nedorozumeni calve se pkihodivei byla vyrovnana a na schuzi, kbnane ye dnech 18. a 19. dubna, jit byli ptitomni br. K. Smrha, J. J. Novak, J. R. Luke g, co finaneni vYbor (sjezdem ustanovenY), vrch. lekat dr. Smrha, na g pravni radce br. Jos. Melata, ja sam a vgichni ostatni elenove HI. Irtadovny; jednalo se svorne ve prospech Jednoty, v jakem smeru se nia dale pracovati. Ve schtzi v sobotu a v - nedeli kanane byla udineno dtletite usneseni, ze se ma snitit arok na pOjeky pozemkove, a v torn smeru se bude pracovat, aby byly ziskany pujeky pozemky, ktere budou uznany za dobre. Dnes se jednomyslne uznava, ze ptjeky mohou byti provadeny s lep gim fispechem, tteba na mensi trokovou miru, nebot' je lep gi zaruka ,za nimi, protote ceny pozemk0 nejsou dnes tak ptehodnocene, jako byly pied easem. Pakli potadovana ptijeka na pozemek piehnane vysoka, v pomeru k odhadum majetku, tedy je povatovana za dobre uloteni na-

Ve sttedu, dne 20. kvetna Alch perieZ: V - torn smeru bylo uoineno rortiodnuti &ly e net se dostal pokyn br. Dejrn),O'do rUkor u 1:TtadOvny. Jedno si musi naai bratti uvedomit, a_ lice, ae nage Jednoty chce delat Vijay na pozemria stejnem zaklade, jako jine spoleenosti, a site podle schopnosti splaceni, a podle vYnosu farrny, a ne jak se mnozi bratti domYgleji, ze pakii path k Jednote, ma miti pravo pate,dovat vice net by mohl dostat kdekoli jinde. V kaZdem takovem padu bratrstvi odpada, musi se jednat obchodne, nebot' jine eesty neni, chceme-li se uvarovat ztratam v budouenosti. Nevim, odkud br. Dejml dostal statistiku pomeru ptjeek k obnosu banal, ktere jine spoleenosti vlastni, ale jsem ptesvedden, tomu asi nevenoval dosti pozornosti, nebot' mime podrobne statistiky poji gt'oven v rukou a tento porn& jevi se jinak, net br. D. uvadi. Vim jen, ze pujely na farmy &lane v dobe kdy farmy byly pfeceneny, ukazaly se bYti velice chybnYmi a zpilsobily spoleenostem velke ztraty, a mail ted' na rukou mnoho farem jim za piljeku propadlYch, kterYch se nezbavi ani za obnos, kterY na ne ptijeily, a pH tom musi platit dame z nich, ani by dostaly nejakY 0rok z obnosii na ne pujeenYch. To se ptihodilo i nam, ae jen v malem rozmeru. 0vg em, ze jak ptiznano &five, men jsme jiste ztraty na bondech, ale pakli se uvati vY ge uroku, kterY se po leta dost'aval, proti Arokum, ktere by se byly dostavaly na ty same obnosy na nitgi Arok, tedy ten rozdil by nahradil ztraty taktka 0pine, coti ovaem se nemfite kid je ate dues closlovne, nebot' mnoho tech pokleslYch bondu dries je zase v pine hodnote a iiroky se plati spravne. Jak se budou pomery finandne lepgit, tim rychleji se urovnaji podobne nesnaze. Mam za to, to br. Dejml je Zcela opravnen vyslovit sve mineni, ale v mnohYch bodeeh potteboval vysvetleni, ktere jsem povatoval za nutne, jak svrchu uvedeno a jsem jist, to sudek jeho se zmeni po pfeeteni myth tadek, a to se ptedejde posuzovani rtznYch zaletitosti, o kterYch nema velka vetaina na gich Menu dostateeneho pochopeni. ACkoli die pfitomneho zatizeni neobstarayam tadne doporudeni koupi bond0, ani pajdek, povaioval jsem za povinnost jako pokladnik Jednoty, dati toto vysvetleni a doufam, vgichni etenati pochopi surer myth slov a -uznaji, to jsou podana ye prospech nas vgech. Bohumir Horadek, pokladnik ZOBJ " Rad Svaz teehoslavanii Cis. 92. Fort Worth, Tex. Cteni bratfi a sestry! Pficho.zim °pet s par tadky, abyste sleli, ze jsem na vas zapomnela a nebo ae jsem ling. Nage posledni zabava, pri ktere ileinkovala hudba Smetariova, se nam dobre vydafila a proto2 jmenem zabavniho vSrboru yam vgem, kteri jste nas na ystivili, z blizka i zdali, srdeene dekujeme. Tei Smetanova kapela dekuje v gem navgtevnikam a bude-li to moZ- ne, ze ptigti rok nam pfijedou zas zahrat. Zabavni vYbor dekuje vgem, kteti vypomohli s praci a sestram, ktere piispely jidlem do kuchyne. Take jsem doslechla, ze nam zabavni vStor chysta nejake pfekvapeni, ale snad ne jedno, ale -asi tri v -kratkem Case, tak se mate na co *Mt. Jegte nevim co, ale jak se zdovim, tak yarn to :lined -darn OAR, V nedeli, dne 24. kvetna mame zabavu, kte.re bude AdinkoVat -hudba br. Blazka. Ta.k vaZ Aigtchtiy bratrY;" -s-esstry i s va gimi ptatell tVerrie: Ptijd'te,Iielkijte se tizne a hladu, neb bude peniveho i rOzneho obeerstveni a tot zakuskil dost. VStupne: pani 40c, damy 25c. Zaeatek v 8 hodin veeer. Toto pozvani jest ten pro v gechy krajany, kteti si udelaji vYlet do Fort Worth, aby se seznamit a pobavit v sini na 2615 N. Houston Str. S pozdravem na vteehny zOstava Helena Ziehatek.


Ve stfedu, dne 20. kvetna 1936. Pokrok Gainesville els. 101. Gainesville, Tex. Mi bratti a sestry! Bylo mne ulotieno napsat par tacikt do Vestniku, neb se nam blizi vYroei zaloteni natelro radu. Bude to ul 251ete vYrodi, tak byste se meli vSichni dostavit, radi bychom uvitali vSecky zakladajici dleny na geho fadu i ty, co jsou vzdaleni. Schtze bude u bra.tra sestry JiraskovYch, jak byla pfed . 25 roky, kdy br. Farek pfijel, aby na g' fad jako novou vetev pfijal do Jednoty. Schaze bude 14. dervdopoledne, a pak budeme nit spolednY 0bed. Marne slibeno, ze nam piljde zahrat orchestr z Tioga, j a myslim, le se jmenuje Kubalav orchestr. Take zveme nal sousedni fad Tioga, aby se bratil a sestry dcstavili a tak nam pomohli oslavit to etvrtstoleti, a my jim zase radi prileaitosti oplatime. Tak bratti a sestry, pfijd'te komu bude moino. 'sestry, naplrite kotiky a boxidky dobrYm papanim a bratfi se postaraji o liznive. Doufame, le se dostavite v gichni i ti, ktere jsme ut davno nevideli ve schazi, neb se doba sjezdu a tak dejte kaldY dobre navrhy, neb po sjezdu bude pozde. Tak na shledanou se v gemi 14. dervna" u Jiraskt Agnes Paclikova. PEEDSUDKY 0 PSECH. Mezi lidem koluje mnoho pfedsudku i poo psech. Tak mnozi Tide jsou pfesveddeni, ze denich psa je neomylnYm barometrem psiho zdravi. Je-li vlhkY student', povauji to za znamku zdravi, je-li naopak such a horky, soudi podle toho ze pes je nemocnY. Velky znalec psa Ameridan Paysene Terhune, popird vSak spolehlivost tohoto pkiznaku, nebot' existuji docela zdravi psi, jichl denich nicmene je velmi east° such a horky a mule bYt tfeba pes v poslednim taleni a ma pH torn eenich student a vlhky. • Je-li pes zdravY di nemocnY, pozna se vgak velmi dobte podle barvy jeho dasni. Je-li bleda a nalloutla, sveddi o torn, le psu neni dobte, kdelto sve21, zdrava, ralo yeeervene, barva je dobrYm vysveddenim pro jeho zdravi. Nekteti lido Oki, ae distokrevnY pes se pozna podle toho, ae neji ryby a le vzacni psi nemaji nikdy v flame patro dervene, nYbrt naeernale. V obou pkipadech jsou to pfedsud• ky. Je ovSem pravda, Ze psi nektere rasy — jako na priklad einSti "chow-chow" — jsou pozortihodni tim, se maji namodralY jazyk, vyskytuje se to vAak prase pravidlem jen u nekterYch ras, kdeito u jinYch nelze to povaiovati za thefitko eistokrevnosti. DalSi povera je, le psi mlade musi devateho dne prohlednouti. Naopak, east() se stave., le Atene otevfe odi as jedenacteho ei dokonce etrnacteho dne. Mnoho budoucich peknYch psa pfiSlo o divot nekde v potoce nebo v rybniku jen proto, ae si dost neposp gili otevfit v pfedepsanY das oei. Sladkosti nejsou vabec potrava pro psa a nikdy se mu nemaji davati, nebot' kazi jeho zuby a laludek, kterY na traveni At'avy cukrem bohate neni zafizen. Take kosti nemame psu nikdy davat ye velikem mnoZstvi, kdyby je jedl sebe rade% nebot' mu mohou zpasobit taludedni obtile a vyvolat i zvraceni. Kdy je pes nebezpeenS7? Ne, kdyl se k yam Will. se Stekotem a s . pozdvi2enou hlavou, nebot', kdyby videl ye vas neptitele, instinktivne chranil by sve hrdlo a nenecha je takto obnatene. V nebezpeei pokousani jste jen tehdy, se k yam pes s vreenim,, se ....sehhutfan ocasem a hlavou, smefujici k zemi s hrdlem chranenYm. V takovemto -de east° se osvedeuje zastaviti se bez , :pohnwti, s Tukama- pfitisknutYma na prsou. Kdo.•se takto zachova,, sotva bude psem napaden. Hrozive pohyby rukou nebo pokus o titek rozdraIdi vAak psa v takove situaci tak, *te jiste se na cizince vrhne. — Ja nemam o =Nth pfilis dobre mineni, kdyt za neco stoji, tak se ne'teni a kdy se otent, tak za nic nestoji.

VESTNiK

Devetaayiicati stat v USA. Tz- DYKOLIV protiivaly ye starSich dobach Spojend Staty nejakou hospodatskou krisi, vtidy znovu byla uvedena automaticky v pohyb velka vina, zahnati ,nepokojene a bidou nejvice postitiene tiivly na zepad. Velike themi, v rozloze Nemecka, byla tak postupne osidlena temito "pionSTry",jichti' dlouhe vozoy e kclony tahly podel Santa-Fe-Trailu a Oregon-Trailu, neschadnYmi zernerni, dalekYrni preriemi, pfes stepi Indiana a dale rozbrazdenSr mi srazy Rocky Mountain a Sierry Nevady, as konedne dosahli Ticheho oceanu. V posledni a nejtetiei krisi Ameriky otiiva nyni opet start pionS7 rskS7 duch, adkoliv cele rozlehle fizemi SpojenSrch state jest jia osidleno. Vzpcmneli si na Aljaeku, velike teritorium SpojenSrch State na dalekem severu, kterou od materske zeme oddeluje britska, drtiava Kanada. Na Aljatice s jejimi 586 tisici etverednimi milemi je asi 100,000 'etverednich mil, ktere mohou bYt hospodaisky zutitkovany. Sice musi tam lido v tuhYch zimach poeitati s dvacetihodinovou nod, avaak . v lete sviti tarn prave tak dlouho slunko. Kdy nav*Stivil v minulem 160 narodohospodatskY tajemnik Roper AljaSku, uzral v nem plan, kterY je nyni uskuteenovan. Farmafske staty Minnesota, Wisconsin a Michigan, kde skill mnoho nemeckYch a skandina yskych vystehovalca, maji pramerne teploty v zime stejne s AljaSkou. Ve stfednich fizemich je bezpodtu nezamestnanYch, kteti se soustfed'uji stale silneji do velkYch mest, ponevaa jim zemedelstvi neskYte. jia chleba. Mezi temito nezarnestnanYmi propagovala washingtonska vla;da novS'r plan, kterY ma ziskati ptivrlence pro osidleni AljaSky. Vaichni uchazedi jsou podrobeni zkorfSkam o s yYch povahovYch vlastnostech, je zkourna.na jejich minulost a jejich samostatnost v jednani. Lekati urei, jsou-li elenove techto nezamestnanYch rodin take skuteene v kaldem ohledu zdravi a hodi-li se pro osidleni tohoto severskeho teritoria. Pak jsou vypraveni apine vladou. Obdrai zdarma listky na lod' a l'eleznice. Po dobu peti roku jsou zaopatfovani potravinami, Satstvem, na,-* fadim, vabec v'Se co pottebuji, obdrli od dy. V dobach svobodneho americkeho individualismu nestaral se nikdo o tyto pionYry, afAak easy zmenily se i v Americe. Vlada dona tyto pokusy osidleni AljaSly pfisne. Jil pfed nekolik mesici vylohly parniky transporty nezamestnanYch, kteti byli do to doby umisteni v pracovnich taborech. Pod dohledem vladnich idednika odstrariuji ifaechno cifivi a porost z pady, ktera ma b't vzdelavana pfistehovalci. Pro kolonisty bylo zatim zfizeno mesto ze stana. Pozdeji maji nezamestnani staveti pro ne i domy. Katida rodina obdrtii dun o kuchyni, cbytne mistnosti a lotinici, jichti poeet bude se fiditi dle mnotistvi deti. Pozdeji bude vystavena iskolni budova pro 400 deti, obecni dam s dilnami, zotavovny a spolkovS7 dam, mlekarna, nocleharna a byty uditela. Do zaeatku zimy ma lorti vtie hotove, pole zaenou se obdelavati as na jate pfiStiho roku. Pfed nekolika t'dny byly expedovany ze San Francisca prvni lode s nekolika sty kolonisty. V Matanusce je pfideleno kalde rodine 40 akrii pady. Ve zvlaStnich kursech jsou poudovani, kterYmi plodinami a jakYra zpasobem nejlepe svefeno uptidu obdelavati. Pada je velmi vYnosna. S vYjimkou kukufice, lze pestovati vSechny druhy obilnin. Pcnevadl AljaSka dovati kaldorodne za milion dolara potravin, budou miti kolonisty pozdeji velmi dobre odbyt,iete pro polni plodiny. Po pet letech rnusi zapoditi s vYkupem pady, budov a fiveru poskytnuteho jim vladou. Jedna se o pfiblane 3,000 dolara, aroeenYch 3%, ktere musi bYt do 30 let splaceny. AljaSka ma nyni asi 60,000 obyvatel. Washingtonska vlada doufa, de toto eislo v kratkern Case ztrojnasobi. Pak bude moci Washington prosaditi sve pfani, aby se z teritoria AljaSky stal 49. stat USA.

Strana Temple, Texas. Cvieeni Besedy v Seaton je pravidelne katdou nedeli ye 2 hodiny odpoledne v tadove sini. K vali tomu, aby se nemusely zaeatky pofad opakovat, jsou ladani ti, kteti se chteji jegte pfidat, aby se dostavili tuto pfigti nedeli 24. tohoto mesice. Penize na dovoz tandicich uti mame ptichystand, tak at' nas co nejvice jede. VStor. Dallas, Texas. Ctena, redakce, bratti a sestry! Na ukondeni divadelni sezony Dramaticky odbor Tel. Jed. Sokol t'i2ka, Dallas, sehraje poutavou hru z venkovskeho tiivota o 3 jednanich, "Tatinkovy mozoly" neb "Mateneino veno", napsal Jifi Balda, v nedeli 31. kvetna. V teto hike jest zobrazen divot ne bohate rodiny, ktera svou tietrnosti a laskou snaai se dopomoci sv3im ditkam ku vzdelani. Ve he vystoupi p. a pi. A. Jetiovi, dobti stati herci ze sousedniho tadu Pokrok Cis. 84. Ostatni Ulohy vesmes jsou v rukou dobrch herca. Zaeatek o 5 hodin y odpoledne. Ku otevteni 147stavy, dne 6. eervna, jest v sokolovn y ptipravovan krasnV veeirek ku ucteni hosta, kteti ptijedou v ten den do Dallas. Vstup volnSr. Po uvitani hostii a malem programu tanedni zabava. KatidS7 jest uctive zvan do sokolovny na Carl ulici Cis. 3700. Jen 3 bloky od vS7stavititd. Jed'te po 2. Ave., za vSrstaviSte. Za zabavni vSrbor: Ant. Ondratikova. .1•11.3.1111.0.10041111.41M1.0.10.0.11.0.•.■1•0.1.0•110,0•11EWO11111.4■ 0.111•0411111.4..

vk s tudio Nad J. C. Penney Co. Plivodne "Lackey" TEMPLE) TEXAS. (28-31) 1•1111.141111.0.0111,0 ■0.11•0411■11.0,1111WAMM.0.11111■0011,0■0•14111•041111.1111111.0•111•041111111.1

*41.401 ■■•11■■■■■•••■■ •=sq,.....o•reweowo.wiro•mr.0lowrolowomsso••• ■........

1

dela nam dobreho ierifa a zaslouii si 1 Vag podpory!


Strana O.

Peklo na Emdenu. Admiral Robert Witthoeft. PRVNICH mesicich svetove valky byl neV meckY kiltinik Emden poStrachem Tichola° a Indickeho oceanu. Pracuje sam a bez jakekcli namotni zakladny, maje proti sobs lod'stvo celeho sveta, napadal dohodova lodi s neuvefitelnou odvahou. Vyplul z 6iny, kde byl v dobe vypovezeni valky, blokoval transparty anamskYch vojakti do Francie, bombardoval britske naftove zasobarny v Madrasu a potopil za $10,000,000 lodi, kdyti byl z nich nejdtiv cdstranil nebojujici posadku. PH jednom takovem typickem najezdu se za tisvitu vpligil do ptistavu Penangu a vyhodil do povetti jeden rusk ktianik, zasypav jej degtem granatt, kterY ptekvapene posadce ani neposkyt1 moancist bojovat. Av gak sam byl naopak ptckvapen 4. listopadu 1914; kdy g vysazoval na bteh posadku, aby znieila britskou kabelovou stanici na Smerovem °strove. Kapitan Emdenu von Mueller spatfil prvni blitici se neptatelsky ktianik. Dal znameni a zaznela polnice. Bylo sly geti dusot muastva, spechajiciho na svoje stanoviete. Zacvakly &love uzaverky a Emden za naprosteho mleeni vyplul neptitelt vstkic. "Vypacia to jako Newcastele", pravil kapitan, pozoruje bliaici se lod' gterbinou v oceloye vet. "To neni tak zle. Snad ma trochu silnejei dela nel my — ale ja mam posadku Emdenu. Plnou parou vpied!" Emden zahajil palbu asi na vzdalenost 9000 yardta pluje soube gne se zahaclnan britskYm ktignikem. Tieti ranou zasahl jeho palubu, z ni g vyrazil sloup Cerneho cIS7mu. "Prvni krev!" vyktikl delostteleckSi clustojnik Gaede. "1.1g mama jejich dosah. A ted' jim to dame." Zatim s druhy lodi vyglehl oranlovS7 °hen, jak vysttelila se v gech del. Kolem Emdenu zaealy dopadat huste granaty, vyhazujici vodu az na jeho palubu. "Ted' jsme v ka gi," tekl kapitan von Mueller klidne". Je to daleko teat lod' nez jsem pceital." A obratil se k navigaenimu dtstojkamarade, nikovi, dodal: A Emden zamitil ostte k nepiiteli, aby zkratil dostiel, zatim co jeho granaty ustaviane zasahcvaly neptatelskou lod'. Ale i kolem Emdenu dcpadaly tesne granaty. Koneene jeden zasahl radiovou kabinu, z ni g v okamliku zbyla jen zkroucena, ocelova kostra. Verni operateti, ktcti tak dlouho spojovali ktianik s vnejgim svetem, byli znideni. Tesne pots jeden granat vybuchl pled ocelovcu vet. NekoIlk okamtkil v gechno ztichlo, naCe g se czvalc bolestne volani ranenaich a umirajicich. Na ptidi zbyla hrtizna spougt'. Gaede povolal reservni posadku a kapitan opakoval svilj rozkaz: kamarade, blitie!" Ale zatim ua videl, 2e Emden nema nacieji na viterstvi. Vet gi neptatelska lod' se zaeala vzdalovat a majic teat dalekosttelnej gi dela, byla ve ztejme vYhode. Na ptidi vybuchl dalgi granat, jen znicil ptedni delo a zabil jeho posadku i s porueikem Zimmermanem, poraniv lehce kapitana von Muellera a jednoho clustojnika, jen takto vylieil pozdeji svoje dojmy: Potom byl zasalen ptedni komin a zhroutil se na palubu. Ptedni ste gen byl ptera gen a padl do mote, vzav s sebou i Cast posadky. Naligaeni dtistojnik Gropius belel na zed' podivat se, co je s kormidlem. Palba zaaala slabnout a Gaede opustil ocelovou vet aby zjistil prog . Neug el daleko, kdyl jej zasahla granatow.' streepina. Klesl umiraje na palubu, maje bilcu uniformu promdeenu krvi. Potom byly zasaleny dva zbYvajici korniny a naklonily se nad palubu. Nanle se ozval stra g livY vYbuch nelede uprost •ed lodi a calk paluba se prohnula do vY ge. Postranni delo vyletlo do vzduchu a kolem bylo videti letajici zmet' lidi, ocelovYch desek, lavic z jidelny a prken. Vg echno jako by byl zachvatil Grcpius byl zatim na zadi s nekolika kieti zustali na aivu, obsiuhuje zadni delo. Byli tak zabrani sttelbou, 'tie si nevgimli,

VESTNtIC

plameny postupuji na zed', ati je obklopila ohniva stem. Pokusili se ji proniknouti, seSedg e na spodni palubu, ale tam to bylo jako v rozpalene peci. Krok za krokem byli nuceni ustupovat, at se ocitli na samem zabradli lodni zade. Plameny je rychle dohanely i vedeli, to je konec. Gropius provolal ttikrat slava Vaterland, ale net s tim byl hotov, vedle vybuchl granat a odhodil je v gechny do mote. Nahofe v ocelove vet jsme s kapitanem von Muellerem osameli. Na ge dela umlkla, nage stielivo bylo vycerpano. Na ge lod' byla bez kormidla. "Je zbyteano pokraeovat, Witthoefte," telci kapitan. "Tohle jsou jen jatky. Musim zachranit zbytek mutistva, ale led' bych jim nerad vydal. Podivejte se, tamhle rovnou pied nami je North Keeling Island. Pokusim sc tam najeti s lodi na meleinu." Zatim co nas Anglidane doslova zasypavali sttclami, jsme pinou parou ke btehu, davge signalem znameni posacice ye strojovne, aby vylezla na spodni palubu. Emden se strag livYm rachotem projel fizkou prfirvou mezi kcraloy mi fitesy a zastavili se asi 100 yarcia od btehu, hctici troska hrde kdysi lodi. Nage ktitivet testa byla u konce. Kapitan von Mueller tekl tern, ktefi se kolcm neho shromaldili na horni palube, to se mtiaeme pokusit doplavat na bteh, chceme-li. Nekolik se o to pokusilo, ale jen pet mulfi. dosahlo btehu. Ostatni byli rozdrceni na sech. Kapitan rozkazal, aby zbytek posadky se shromeadil na pornerne bezpeene ptedni palube. Polovina cifistojnikti byla mrtva. Palubni a delosttelecke mulstvo bylo znideno. Zbylo jen muastvo ze strojirny a topirny. Nekteti jsme gli doleogettit ranene. Ze vgech myth livotnich zalitkfr tento byl nejprigernejt. Dole v podpalubi sem a tam blikala sYieka, zvy gujic jen hrfizu. Zapach hoticich visutYch lfilek a choteleho lidskeho masa nam zdvihal galudek. Na chodbach leiely zbytky zohavenSich neuvetitelne. Dole panovalo Upine ticho, vyjma hukotu piamenfi. Na ptidi byl sta y ranenYch politovanihodn. Volali po vocie, ale vodni 'lath& byly rozsttilcny. A k dovtgeni nageho zoufalstvi sneslo se na palubu hejno dravS7ch motskYch ptaku. Kdyl jsme opustili jediroho bezmocneho raneneho, abychom gli ke druhemu, vrhali se na nej, aby mu vyrvali odi a kusy masa. Pokusili jsme se je zahnati klacky, ale protok nevideli nikdy lidi, nebali se rids. Nage situate se stavala nesnesitelnou a bteh se zdal tak blizIcS7 — sotva 100 yardii. Na ge zachranne Cluny byly rozstfileny nebo shofely. Polcou geli jsme se dodati lidem na btehu zachranne entry, ulotiene v bednach, lee bez frspechu. Zatim neptitel — byl to australskSr Sydney — odplul, aby zajal na ge mugstvo, jel jsme vylodili na Smerovem °strove. A tak jsme se ptipravovali na pekelnou noc, obklopeni ranenymi druhy, pro net jsme nemohli nic trcleat a ohrokni stale zuticimi plameny. Na Usvite zaeinal nag druhy den plriSr muk. Mnozi a ranenYch u2 blouznili. jsme, jestli se Sydney nevrati, vgichni zahyneme. Odpoledne jsme vgak spatfili blitci se Sydney. Nagim ranenYm kynula nadeje na adAnglicans nas jdou chranu. Mysleli jsme, po nas stkilet jedzachranit, ale nahle nu salvu za druhou. Jejich granaty dopadaly do Emdenu, znovu pilsobice polary. jsem jednoho topiae, jak klesl na palubu, maje hlavu otevtenu stfepinou granatu. JinST vyktikl ye smrtelnem zapase. Kapitan dal °pet svoleni naskakat do vody. Opet se nekolik mutt pokusilo dosahnout bi-ehu, aby byli zapeti rozdrceni na Utesech. Avgak kapitan zustal klidne stat mezi svS7m muestvem. Jeho tvat prozrazovala, trpel jejich bolesti i utrpeni. Dival se na neptitele s vYrazem hlubokeho opovr geni a potom natidil, aby byla spuetena nemecka vlajka a vztykna bile. Nato palba okamaite ustala. Potom nam poslali dva zachranne eluny a chistolnik, jena jim velel, prohlasil, le posadka Emdenu bude vzata na palubu Sydney,

Ve sttedu. tine 20. kvetna 1936.

June svobodni? Mil. RychlovskY. NOZI lido" si ptedstavuji svobodu jako M nevazanost, pravo delat, co se jim zlibi bez ohledu na jine. Je to svoboda, kdyt v mem byte vypukne spala a fitad mne zakatie chodit mezi lidi? Musim-li do gkoly, kdyti se mne chce jit na prochazku? SvobodnY, naprosto svobodny byl jedine Robinson. Ponevadl byl na ostrove sam, mohl si delat, co chtel, ania by mu kdo branil. PtedF.tame si v g ak, tie by se na ten pustST ostrov ptistencval jests jeden elovek a to by tam byl ncdostatek vody. Bylo by mo gne, aby se jeden koupal, a druh3", aby name z Ceho vakit? Nikoliv! Musili by se domluvit, jak se o vodu rozdeli. Za podobmich okolnosti asi vznikl prvni &ikon. Mon je nutnS, proto, aby stanovil, kam at jde moje pravo a svoboda, a kam tvoje. Moje svoboda jde tak daleko, aby neubirala tve. Ude jsou v gelijaci: dva ptatele by se snesli i v sudu Diogenove, dvema neptateltim je malt', celSi svet. A ponevadt lidi pHb3T va a vztahy mezi nimi jsou stale slolitejgi, je potteba je regulovat. Jednomu vesnieanu uteee roj do sousedova lita. Co ted'? Ovoce jednoho hospodate spadne pies plot na zahradu Smi si je druhy sebrat? Zakon fekne: Ty si smiS jit pro s ytij roj i do sousedova lita, ale musi g nahradit gkodu. Ty smig netoliko sebrat ovoce s ciziho stromu, jet dopadne na tvilj pozemek, ale mutes i oksat vetve ptesahujici tvfij plot nebo je i utiznout. Take smig usekat koteny, ktere jdou na tvoji louku. DTtleaita filosoficka otazka je, elovek svobodnou vuli. Bez boliho doputteni nesejde pry ani vlas s hlavy. Toto lidove pfislovi pine vystihuje filosofickY surer, to v gechno na zemi i nag divot se dela ptesne podle planu napted stanoveneho. Proti tomu lze zcela °pra yIlene namitnout, Ze by i valky, loupeie a vraldy pattily do nesmirneho planu. Pak ovtem by gpatni Ude za zle skutky nemohli. Ka g4 je sveho gtesti strtijcem, pravi ptislovi . . . Je tedy &oil& od ptirody svobodnY nebo neni? Je i neni! Je jiste, ze Prozfetelnost dala ptirode jistY fad, zakony, ktere plati i pro' nas, a teprve v ramci techto zakonti je dlovek svobodNa pt.: piji-li, znieim si zdravi — to je ten zakon ptirodni, kterY mne zcela jiste postihne, provinim-li se proti nemu. Ale ja jsem na tolik svobcdnY, Ze pit nemusim, a tim ujdu i trestu tohoto zakona. Jsem tedy svobodnY, ale to svoboda, noma-li mi ptinest zahubu, vyaaduje cde mne zodpovednosti. Tak je to stanoveno samou ptirodou, nebo chceme-li Prortetelnosti, Bohem. A tak to take must bYti ye spolednosti, mali se normalne vyvijet a fungovat. Svoboda, ale s ni zaroveri odpovednost. Ne tedy: delej, co chcet. Ponevad2 nejsem na svete sam a Ze svet neni jen pro mne, musim v zajmu ostatnich, v zajmu celku a na konec zase jen ye vlastnim zajmu zfici se svobody absolutni a spokojiti se jen se svobodou v mezich zakonti ptirodnich i spoledenskYch, statnich. — . ... a vyplatime tisic KC tomu, kdo porazi nateho mistra v zapase fecko-timskem. — Alois, pfihlas se; koupit mi za ty penize j arin kostymek. — A co kdyZ on porazi me? — Tak si koupim tateeky za to, co dostaneme z trazove pojitt'ovny. jestlige kapitan von Mueller (la destne slovo, as jeho mu2stvo nepodnikne gacinr nepratelsky tin. Potom postal elun pro hrstku kteri dosahli ostrova. Byli dopraveni zpatky zpola Sileni lizni a hladem, nebot' ostrov byl -bine pustY. Na palube Sydney byli brit gti namotnici sama laskavost. Nast raneni byli dopraveni do operaeni sine. Sampariske nas vzprulilo a okusili jsme prvni sousto potravy po 48 hodinach hladu a lizne.


Ve sttedu, dne 20. kvetna 1936.

HLIDKA ZEN v.-. Fort Worth, Tex. Ctend redakce na geho mileho Vestniku! Prosim o uvetejneni meho dopisu. Dnes je Den matek. Na ge sokolska, kapela hraje katdou nedeli ye 12:30 hod. ptes radio, a i dnes meli peknY program, a ja jim dekuji jmenem vgech deskYch matidek, zvla gte br. Joe Merlikovi za to krasne blahoptani matietam. Jen hrejte, te gime se na vas program katdou nedeli. Tet ze Schulenburgu nam 'Acne hraji. Dnes jsou ye Ft. Worth Smetanova orchestra z Nebrasky. Hraji v sini tadu 92. Skoda, to musim bYt doma; nechala jsem jit deveata a syna, at' oni se bavi, neb jsou mladi. Take jsme tu meli nekolik svateb, bylo 0pravdu veselo. Nejdtive se vdavala Rritenka Vystavilova, brala si Franti gka Zalegaka z Walls, a meli peknou svatbu. Nevesta byla dlouho nemocna, chuddeek, stale se bala, se ani nevystime. Ale Pan Brih vysly gel jeji mcdlitby a dnes jest zdrava a gt'astna a jeji rodiee s ni. Dnes, co tento dopis pi gi, jsou mladi mantels ve Walis. Ptijmete mnoho pozdravri od nas i ter Franti gkova rodina. Tet mela svatbu Franti gka Skragkova, cot ut nam Mrs. Paul vypsala. Me svatbu na Sokolovne hodne veselou. Brala si Amerieana. Ptejeme jim ter hodne gtesti. A jests jednu svatbu, kterou meli Florenc Krupka a Jaroslav Merlik a meli svatbu v kostele Panny Marie. Nevesta mela bile atlasove gaty, zavoj, a v ruce bile rate. A tenich take hezkY, v eernYch tech. Potom drutieka, na ge dcerugka Anetka, cela zase rritova a rUtove ride v rukach, a Staria Matula, co mladenec v dernYch gatech. Bylo to opravdu krasne a dojemne, kdyt varhany spustily tu svatebni a velebnY pan je oddaval. Veder ter meli u maminky, pani Merlikove hostinu, bylo jidla i piti dost, a obe maminky zatily gtestim a novomantele ten. Nevesta dostala ter hojnost lerasnYch daredkri. Napsala bych toho vice, ale bojim se, to zabiram mnoho mista; az zase po druhe. Nage mild, krajanka, pani Botikova, odjede tento mesic na nav glevu do stare vlasti. Ptejeme ji gt'astnou cestu a zase veselY navrat mezi nas a hodne zdravi. Take tu byl br. cviditel V. Kudera z Dallas; to detem zasvitily oci jak ho uvidely. Tet se Beseda tandi. Ale ted' uz opravdu musim piestat. Jejej! Na to hlavni jsem zapomnela. Dnes jsme totiti krtili s panem a pani Joe KubariovYmi nage prvni vnoueatko, kloueka. Tak jsme dedeekem a babiekou, a ut se nebudu zlcbit, kdy ti mi nekdo tekne baba. Jo, jo, ten eas utika. Srdeene zdravim ctenou redakci a vgechny etouci! Anna Svitak. Caldwell, Texas. Ctend redakce Vestniku! Mcc mne pote gila zprava, to majetek nagi mile Jednoty pfekroeil samu tti milionri dolarri. Ale mrzi mne to, to na ge Jednota utrpela tak ohromne ztraty na bondech. Doufam, fie ptigte budou fitednici Hlavni trtadovny opatrnej gi a dtive net bondy koupi, se napted dobte ptesvedei jsou-li to bondy dobre nebo *pine bezcenne. Tet nemyslim, de jest to spravne, kdy se tolik kupuje, ktere nesou tak male troky, a pak kdyt nektery thud' Glen, kterY Jednotu podporuje, chce na farmu penize vyprijeiti, se jemu neprijei. A ti eleni. kteti maji penize od Jednoty vyprijeeny, musi platiti tak vysoke troky. Myslim, ze cleni, kteti maji na farmu penize vyprijoeny, by nemeli platiti vice jak etyti neb t proc. rirokri. Protote na farms Jednota penize ztratiti nemrite, leda tehdy, kdyt jsou nespravedlivi odhadei a odhadnou farmu za vice jak ona stoji. KagdY 'tad si ma zvoliti

VESTNIK spravedliveho a rozumneho odhadeiho a pak Jednota na farmach penize nikdy neztrati. Kdetto na bondech stale penize ztracime. Tet bychom si psali, aby ty finaneni zpravy byly podavany ztetelneji, tak aby tomu mohl i obydejnY dlovele rozumeti, ne, jen advokat a neb teetnik. Slytela jsem tici lidi, kteti maji obchodni vzdelani, ze oni tomu rozpoetu, kterY Hlavni ttadovna nyni podava, nerozumi, tak jak tcmu ma rozumet elovek, kterY obchodniho vzdela.ni nema. V nedeli, tad Nov' Tabor konal pravidelnou schrizi, a bylo usne geno aby se poiadala taneeni zabava v Novem 'Mote dne 21. kvetna ye prospech Ceske vYstavky a ceskeho dne. nekolikrate jsme chteli potadati zabavu ye prcspech stoletnice, ale vtdy bylo gpatne poeasi, iakte se vtdy na ge zabava setkala s nezdarem. Doufam, de 21. kvetna bude krasne poeasi a to se dostavi mnoho lidi od vgech z nageho okresu, neb vgechny tidy jsou zvlagte zvany. Nechtejme, aby okres Burleson, kde jest tolik eeskeho lidu, ostal pozadu za okresy, kde jsou naginci mene osazeny. yam se, to se nesetene dost velke, suma penez, abychom mohli eeskou v'stavku v Dallas celYch sedm mesiciz vydrtovati. Proto myslim, to by se melo brati male vstupne do Oeske vYsta• ky. Ne vice, jak deset centu od osoby. Motna, to i pet centii by postaeilo. Kdyby bylo vstupne 15 neb 25 centii, tak mnohY by tam negel, ale 10 neb 5 centii by katdY rad dal. Oeekava se, to na Texasskou v'stavu se dostavi aspori deset milionri lidi. Kdyby na gi vYstavku navgtivilo jen etvrtina toho lidu, pc/ peti centech by se utrtilo $125.000. To by bylo vice net dosti zaplatiti v gechny vYlohy. A co by zbylo, by se mohlo venovati Texaske Matici a na stipendie. A ty stipendie by mohly bYti vetgi jak pouhYch $25.00. Aspori sto. To by pak vice tahlo a snadno bychom dostali sto studentri na Statni universitu. Doktor Midek by dostal asistenta a nemusel by sam tak namahave nad sve shy pracovati, a sve zdravi si podryvati. Musime dostati sto studentri na. Statni universitu, chceme-li miti dva uditele. Ve Vestniku dislo 20. mel bratr Jan 8ulda dlanek: "Jest nazev Bohemian pro nas uratkou?" Zadny na ten alanek neodpovedel, a tak mne to flea. pokoje a musim se o nem jegte rczepsati, neb na torn tuze mnoho zaleti, abychom nedovolili, by na nas bylo pohliteno jak na Bohemians. Divim se, to tak seetely elovek jak jest bratr Sulda, chce zristati Bohemian. Ja nevim, prod bychom se po desku men nazYvati ✓egi, a po anglicku zase Bohemians. Piece American se ye vgech tedich nazYva. American, Francouz je ve v gech teeich Francouz, Japan zase Japan, tak prod' my se marne po Anglicku naz'vati Bohemian. Piece Bohemian a Oech jsou d ye docela rozliena slova. Prod nekteti na ginci chteji zristati Bohemian, kdyt to slovo ma tak gpatnY vYznam? Kdyt se podivame do anglickeho slovniku, co znamena slovo Bohemian, tak takhle nam to vysvetluji: Ze jest to elovek, kterY byl zrozenY v echach, elovek kterY se zajima o umeni a literaturu, ale throve' tam stoji, to jest to elovek, kter' nebere ohledu na zvyky spoleeenskeho tivota a ukazuje divokou a potulnou povahu. Take to jest to cikan. — Tak ja myslim, ze se meme za co stydeti, kdyt nas nekdo nazve Bohemian, ate jest to pro nas uratkou. Protcte my nejsme cikany ani nejsme divoleYna narodem. Dale bratr aulda pile, ze napied jsme se snazili aby americka vetejnost vedela ze jsme Bohemians, ate ted' se za to stydime. Ja nemyslim, to kdy nekomu na torn zaletelo, aby americka vetejnost vedela, to jsme Bohemians. Ba spig e ty krasne knihy, ktere byly psane v anglicke fedi, byly psany proto, abychom dokazali, to my Bohemians nejsme. Ze my nevedeme tivot divok', lehkY, potulnY neb ' ulda uvadi Aryvek z cikanskY. Dale bratr S knihy Clary Vostrovsky Winslow. V tom iiryvku pisatelka pi ge, ze spravne se ,nazYvame Cechs. Tak z ta) videti, to i ona svou knihou chtela Ameridanrim dokazati, to my jsme Cechs a ne Bohemians. Tak kdy Cechs je spravne a Bohemians nespravne, pros by-

Strana 7. chom se nazyvali Bohemians. Ci snad jen proto, to rani nepiatele si pteji, aby nam ten ponitujici nazev zristal? Sestra Augusta Jaterkova podava nekolik ptipaclii, ze se zajiste necitila ptijemne, kdyt byly takove poznamky ueineny o Bohemians jejimi ptitelkynemi, kdyt ony ji znaly jako Bohemian. Kdyt nekdo o Bohemians takovou poznamku ueini a nepta se nas na vysvetleni, jen se zlomysine usmiva, tadnemu se nechce skoeiti a tikati: "to slovo se mne netYka. Moji piedkove pti g li z Bohemie, tedy ja jscm Bohemian, ale nejsem cika.n, jsem pirvodu oeskeho.". I kdybychcm jemu dali to nejlepgi vysvaleni, on tcmu stejne rozumeti nebude, kdyt o nas nic nevi a naei historii nezna, tak si stejne reknc, kdyz tvoji p •edkove ptisli z Bchemia, tak ty jsi Bohemian. Proto to neni myslim ani jeden Amertian z tisice, aby nazi historii znal. On se jen podiva do anglickeho slovniku co slovo Bohemian znamena, a podle tcho si o nas udela fisudek. Proto pripady takove, jak sestra Jaterkova popisovala, jsou na denniin poradku. Preto Ceai jsme, a ne Bohemians. Neni nic potreba, jen zmeniti Bohemii na Nchii, a v'Sude so nazYvati Cechs nebo Czech a pak se brzy na Bohemians npine zapemenc. Nekteri clopisovatele psali, to Americans nevi co tech jest. Mame piece Cechoslovakii, a kdy jim reknerne, ze nazi predkove prisli z Oechoslove.kie a to zkratka .si rikarne echs, tak tomu musi porozunaeti. keknete jim, aby stud.ovali zemepis a historii, ate pak budou vedeti. co Czech jest. Stariekovi Bartc§ovi chci jen Hci, ze slovo eech nas neudela lepsmi, ale jinonarodovec Si neuclela tak 'SpatnY usudek o echs jak o Bohemian. V nedeli, due 3. kvetna Dr. Midek se svYmi studenty sehral krasne divadlo "Maminka se vzboutila", v Dime Box, Texas. Kus byl peknY a pouenY. Nemohla bych rici, kterY ze .studentri nejlepe /Ira" proto de YAichni sve hy dobte pochopili a dokcnale je sehrali. VYslovncst meli tak dobrou jako by jinak nemluvili, jen eesky. S pozdravem, Pani P. P. Mikeska. JIM WASHINGTON BY DNES PROPADL.

Letos budou presidentske volby a president Roosevelt bude zase kandidcvat. asopis "The Living Church" v Milwaukee si pri tom dal otazku, zda by mel letos nadeji na zvoleni JIM Washington, jen byl prvnim presidentem SpcjenYch Statti. A list usuzuje. Ze by Washington propadl, protole by mel proti sobs tyto ainitele: "Americkou legii a veechny konservativce, protole byl vykrieen jako revolucionat. Novinoveho krale Hearsta ze stejneho diivodu. Rcosevelta a .jeho stoupence, protole by Washington jiste byl proti jeho zasaham do soukromeho hospodarstvi. Atheisty, protoZe chodil pravidelne do kostela. Katoliky, protole byl svobodnYm zednatem. Komunisty, protole byl kapitalistou. Kapitalisty, protole hlasal rovnost prey pro veechny obeany. Cer nochy, protok tiezru'gil,otroctvi. Pratele Spoleencsti narodii, protoie byl proti vme§ovani do politiky jin'ch statiz. Senatora Boraha a jeho stoupence, protole presto uzavrel spojenectvi s Francii. List poznamenava, Ze by Washington mel odpfircil snad jests vice. A konei povzdechem: "Chudak Washington! A jests vet gi chudale Roosevelt!" Poznamky z derniho shcnu.— Vyklada kamaradu jeden desk' privrZenec hitlerismu: "Kdybychom Zili s Nemeckem v pratelstvi, v'g echny penize, ktere davame na armadu, mohli bychom dat na ekoly!" "Mad, recht," souhlasi kamarad horlive, "musili bychom je v'8echny dat na ekoly, n a nemecké." Posloucha mud, rozhlas a povida: "To tam jiste mluvi Hitler." "Prod myslite?" ptaji se ho. "No pro:, , — protole mluvi poi ad o miru."


Strana 8.

VLSTNtx

17tedni Organ Slovanske Podporrdici Jednoty Statu. Texas. OEficial Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. R.. AKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO •, West, Texas Piedplatne 65c ro e . ne. Do stare vlasti $1.65 roene. Subscription 65c a year in advance. Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny, Fayetteville, Texas. Veakere dopisy, ptedplatne, oznainky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Nadieni je nirn tieba, Josef Prchal. Nadeeni je nam tteba, velkY je cil — nadSeni je nam tteba vice ne g sil. Nadeeni je nam tteba srdce vzniti, z nioeho umi divy vykouzliti. Nadgeni je nam tteba, vzacnY to dar — nadeeni, jea nam nese vadycky jen zdar . . . . Ptipcminka, tajemnika HI. ILitadovny. V nekolika poslednich eislech Vestniku byly uvefejneny dopisy clone, kteti vyslovili bud' nevedoinky neb zUrnyslne podezteni, ge elanek jednajici o delegatech byl po sjezdu pozmenen, neb east vynechana. Aby tomu koneene byl ueinen konec, vidim se nucena ptipomenouti delegatam minuleho sjezdu, co jim vyelo jig z pameti a pak elenstvu virbec, nasleciujici: VYboru na stanovy k usnadneni prate byl podan naert neb potatdek na Upravu novYch stanov, tak jak nyni jsou sestavene. Forma k tomu byla yypracovama sdru genim komisaM do posledniho sjezdu rfane rir hlavy byly rozhazeny. Nova stanovy podinaji nejvyekm telesem sjezdem a pak postupne na dale. VYbor na, stanovy tento naert pkijal s menSimi zmenami a pak sjezd take k tomu neco ciodal. Samortejme se vyrozumiva, ze o deleg,atecli tadovYch nebylo jednano, neb bylo jednano o novYch stanovach a v tech nebyla g acInd zminka o nich. Kdy g tajemnik vYborn na stanovy eetl doperueenY elanek o delegatech, br. Steiner podal tento navrh: Ktere kady maji mane nea 25 elena, by 4 tady se spoPly a poslaly pouze jednoho delegata do sjezdu. Navrh pora g en. Pak br. Olexa podal tento navrh: Aby ka g dY delegat, kterY bude velen, by navStevcval tadove schilze. Take poragen. Tyto dva navrhy jsou v protokolu sjezdu a ptipsanY rukopisem br. aerveriky, tajemnikcin sjezdu. Die toho protokolu tedy elanek jak • podan vYborem na stanovy ptijat byl bete g merly a jest nyni easti stanov dosiovne jak tam se naleza. Jscu-li y e stanovach odchylky nekterYch olankfi, neb si cdporujici, to se stab tim, nekdy sjezd pkijme jistou east stanov a pak zase nekdo poda k tomu dodatek, ten take ptijat, anig by navrhovatel dodatku se peesvedeil zdali si ty alanky neodporuji. J. R. Kubena. Vysvetleni bratru Aciamkovi jako g cele naobci. PteSlY rirok pogadcvanY Si koupi bondil jest Cast Uroku vzeela od dne splatnosti Urokft (vystaveni bond(1), ji g• musi

kupitel pti odkoupeni bonchl zaplatiti. Ku ptikladu: firoltY z bona/ se splaci jednou di dvakrate do roka, tekneme 1. dubna a I. tijna. Vetainoti se spied jednou roene. Koupirne-li bond, na kterY se plati firok 1. tijna as 20 prosince, kupitel musi zaplatit nastalY firok za, dobu od 1. tijna do 20. prosince. Tento ebnos jest pak kupiteli bondu zaplacen 1. dubna roku nasledujiciho a takto splacene obnosy se udavaji ye finaneni zprave co pteelY Urok na bendy koupene. S br. pozdravem Ed. L. Marek, fidetnik HI. tltadovny. Podnikavost ducha. General Foods Corp. uvedla, na trh mra gene potraviny, jako zelenY hrach, kornu, fazole, chtest, rtizne druhy masa a drabe ge, ovoce pod jmenem Birdseye. Zelenina a ovcce jsou mra geny ihned po sklizni a v tomto stavu vydr gi po nekolik mesica. Pogivani techto potravin se rychle roz8itilo zvlaSte ve velikYch mestech. Zaeina se u pestitele, kterenni uvedend firma dodava semena nejvhodnejS'ich druhfi pro mra geni (zmrznuti). Plodiny jsou pak doclavany do Cpraven, kde se ttidi a kde jsou odstrariovany neu gitkove Cast jako pocky, slupky atd. Z masa a drubege, se odstrariuji kosti a ptebytek tuku. PtenosnYm mrazicim strojcm se pak potraviny konservuji a dopravuji do most. 2eleznice take neleni, nebot' uvedly do obehu nove vagony z lehkYch kora, ktere jsou od 5-6 tun lehei proti normalnim. Jsou vybaveny co nejmoderneji, takge se hodi i pro sebe choulostivej g ptepravu. Lze je prave tak dobte vytapet jako chladit a udrgovat neprodyane uzavtene. Z techto vagont se sestavuji z yldetni nakladni rychlovlaky, dosahujici velkYch rychiosti. Tyto nova vagony maji konkurovati rozmahajici se doprave nakladnich automobilil a ziskati geleznicim zpet zakazniky pro rychlou a moderni dopravu zbogi. Tern, kteti pkijdou po nas bude mo gna tak samortejmYm koupit si par ktidel na daleke lety, jako si my dnes kupujeme cestovni boty. — Josef Glanville (1665). Shine dobry tisk. Na tticet pismen ma abeceda. Seskupovand v slova a vety slou gi sidelovani mySlenek lidi pitemYSlivYch druhYm. Slougi trpne pantim dobrym i zlYm. Skoda, to neni v jejich mod yzeptit se v gdy, kdyg bide vzdelani, ale Indio karakterni nebo zli, zneu givaji jich sobecky a mazane k mateni lidu zastiranim pravdy, k rozeatvani jednech proti druhYm, k pesmechu lidskosti, k lieeni nizkYch pudil a vaSni, k ubijeni lidi nepohodinYch a zaslou gilYch, k brzdeni pokroku. Beda, ale jsou takovi bide. Dobra kniha a dobrY Casopis maji take, ale krasne poslani, znemo g gbu zlu lidi nepoctivYch, neod--riovatuoslu povednYch. Nieit plevel a byli, zasivane do horn Indio soudnYch duSI etenatskYch, pomahat vitezit pravd y nad 121, svetlu nad tmou. Dokud nebude tento souboj protilehlYch idei vybojovan ve prospech tisku dobreho, dokud bude mogno beztrestne SpatnYm tiskem 'SAM a klamat lid, dotud suet nevyjde z myelenkoveho a hospodatskeho zmatku a mocni budou mcci utiskovat slab& Apatni vladnouti dobrYm. Co delaji jini. 8kolu organizatorskou absolvovali v dubnu zastupci sesterske Z. C. B. J. v Cedar Rapids. Ve dvoudennim kursu vyslechli organizatoti zpravy iltednikt HI. *Citadovny o nekterYch strankach bratrskYch pojistek, o zpasobu jak se pojistky vystavuji, jak je vedena Ulna price v tsttedi, tak aby rozumeli prod a jak se nekdy nee° zdr gi, nebo jak by se mohla price usnadnit a urychlit. Nayzajem organizatoti sdelovali nektere sve zkuSenosti, z nich by rnohli druzi derpat poueeni. Jeden veder meli organizatoki schfizi celou HI. tItadovnou, k pclo geni plana na lepei agitaci v budoucnosti. Bla yne jim bylo v'Sem kladeno na srdce, aby nikdy nepomlouvali gadne cizi bratrske jednoty, ani deske, ani americke, ale aby se starali, aby ka gdY eekatel elenstvi mel pojistku spravne vysvetienou. Staei 'lady jen jedina, krasna minuta uvedomeni si pravdy vedneho tivota, aby jako pod dechem slunce mizi snih, zmizelo i zlo z due eloveka.

Ve sttedu, dne 20. kvetna 1936. Ncjde jen o to, aby vgichni lido byli zamestrdni, ale a,by kaidY dobre a poctive pracoval. Rczdelit nutno lidi: na ty, kteil si chteji a clovcdeu sami pamoci, a na ty, kteil chteji, aty jim romahali jini — ptitomne vlada, okres, osada. Valka — kouzla zbavena. Motivy valek nejscu vgdy ye shode se zajmy state a narodfi, ktere valku proti jinym vedou, nYbr g jde vgdy vlastne o organisovane mocenske nebo hmotne zajmy a • praktiky jedinct di vladnoucich skupin, na jejich g hazardni valeene hry dopiaci jimi ovladana lidska, spoleenost pteruSovanim i pfechodnYrn nieenim kultury a jateenim pobijenim nadejneho dorostu. Nadeje na viterstvi di cena kotisti v techto pochybnYch "hrach o Usbechy" jsou ve skuteenosti velmi pochybnYmi a nefunernYmi, ba moano ztra.ty maji obe valeici strany. Dospejeme-li k temto poznanim — pak teprve dojdou uskuteeneni a uplatneni mirove snahy vzacnYch jedincil — lecitelu lidstva, a ve gkere vYsledky o utvoteni ze sve vlasti ostrova klidu a potadku na rozboutenem ocednu svetovYch dejin a ucialosti jsou dosud pouhou medovou neplasti, rozplYvajici se nezadrtitelne v torn okamtiku kdyt silnejSi objevi nedostatky slabSiho. Pozvolna se vytvoti na zemi lepSI divot a pokoj vSem lidem dobre yule. Chtejme znat pravdu. Stitinosti, ae Menstvo a zylaSte mladi nenavStevuji schtze, nemaji zajmu o spolkovY divot, maji tea svilj koten take v torn, ae mnohY spolek je fizen neschopnYmi. Spolek, kterY ma v ptedsednictvu dobre a osvedeene pracovniky, miva schnze detne na yStiveny, protote vAichni 6dastnici vedi ptedem, ae ptitomnost na schuzi jim pi-inese z.7 titek. Je to pochopitelne. Prod bych chodil na schuzi, o nit vim, te se tam jen mluvi a nepracuje, to se tam "zabiji" volnY eas? Radeji zustanu doma a vykonam neco utitedneho. Na Utednicich mnoho zaleti. Jake je ptedsednictvo, takovi jsou i ostatni dlenove. Mnoho jednotlivet ma krome sveho zamestnani 3-6 jinYch idadft, take jeden Utad pfekati druhemu. VYsledkem toho pak je, te se tadne nezastava tadnY ui-ad. "Dvema panUm nelze sloutiti", rikali flak ptedkove Dnes ma toto ptislovi velikou platnost. Kdo pracuje svedomite ye svem povolani, nezbYva mrr mnoho dasu a hlavne sily, kterou pottebnje k pineni povinnosti, ulotenYch di ptevtiatYch nekolika Utady. Zamysleme se nad touto skuteenosti! Upadek einnosti tadove, slaba na.vSteva, schUzi zasluhuji zamySleni a pak — napravu. Stale se raitivi a piSe o hospodo,fske krisi. Mohli bychom o ni mluvit tenkrat, kdyby rely suet byl postiten neitrodou a nebylo nejpottebnejSiho k tivotu. Jsou-li ale na jedne strand pfesyceni a jinde hlad a nezamestnanost, jinde pfepinena skladiSte urody a zboti se nidi, aby se z yYSila jejich cena — je to zlodin, lzterY politikati a narodohospodati kryji nazvem: tetika hospodalska krise. Zistni lido, aijici v nadbytku, vytvotili dogma (elanek viry) o krisi hospodatske, aby zatemnili jasnou pravdu: je jen jedna krise, a to krise mravni, vlada lg i vykotist'ovatehl a dobyvatelu, imperialismus. Pokud nebudeme chapat demokracii jako vladu skuteene pravdy nad mod, budeme od vykotist'ovatelti biti — pravda a spravedlnost nezvitezi, nebudeme-li lidova prava hajit. Chapete jit, 'tie na katcle dui aby byla pravdiva. Nejen nekdy, ale stale, katdV okamtik, vytrvale. Tuto povinncst lidskou musime si tedy uvedomiti a jako nezbytnou pro divot ji ptijati.

Puicky na pozemky. ttadovna H. kadu ma k piljdeni penize na vzdelanST pozemek aneb na me stskSr majetek. Pbjeky nemohou ptesahovat 50% ptitomne hodnoty rnajetku. Pro dalSi podrobnosti a formy pro 26.dost pig te neb hlaste se v Utadovne H. ftadu, Fayetteville, Texas. J. R. Kubena, taj.


Ve sttedu, clue 20. kvetna 1936.

Co tSrden dal. Dny 4., 5. a 19, eervence budou letos oslavovany v nekolika oblastech Spoj. Statii. Severni Zupa Amer. Obce Sokolske potada, slet v zapadnim Wisconsinu, v Chippewa Falls na den 4. dervence, dne 5. dervence bude hlavni vystoupeni delnicke Olympiady v Auburnu, Ohio, kde g to v New Yorku v Madison Square Garden bude Sokolstvo potadat slet za teasti slovenskYch i eeskYch spolkt, na oslavu 40. vYrodi zalo2eni Slovenske sokolske jedncty v New Yorku. Hromadne sletove vystoupeni bude spoledne aeskeho i slovenskeho sokolstva a bude to jiste vystoupeni mohutne. A dne 19. dervence bude na.S velkolepy Ce' skY den v Dallas. Sjezd obchodni komory Spoj. stata ptesvedeil americkou veiejnost, 2e toto sdru geni prtmysInikt a obchodniku se nepoudilo z udalosti poslednich rokt a zustava ye svem nejhlubS'im ptesveddeni zpateenicke a vtdi masam pracujiciho lidu neptatelske. Panstvo se usneslo, 2e za pomoc k poskytnuti zamestnani zahalejicim neb na vladni podpote odvislYin milionum delnikt, potaduji od vlady — UpinY navrat ke staremu (kotistnickernu) potadku tomu potadku, kterY piivodil bohate zemi nejstranejk krisi a to behem Hooverevy (milionatske) administrate. Lid na tuto opovatlivou yYzvu da, svoji odpoved' v letoenich narodnich volbach. ChudYm man2eltm KasparovYm v New Jersey nadeleni v podobe- narozeni zdravYch avereat, ptineslo mimo svetovou popularitu take tsrne y Stesti. Jsou haspodatsky zabezpeCeni, dary dtvereatktm (tti kludici a devadtko) hrnou se ze vS. ech koutt Unie, sedmadtybeet lety delnik v 2eleznidnim skladieti asi praeti kiadivem, svleCe pracovni fibor a zadne se svoji 2enou 2ivot blahobytnefSi. Vzducholod' Hindenburg ptekonala dosavadni rekord v rychlosti eestovini vzducholodi, neb na zpatedni caste z Lakehurst, N. J. dorazila do Frankfurtu v Nemecku za 49 hodin a 19 minut. Cesta do Ameriky vy2adala si 61 hodin a 50 minut. Je to zajiste pozoruhodnY Uspech nemecke vzduchoplavby a padnY dtkaz o mane pravidelne vzduchoplavecke doprove mezi Evropou a Amerikou. Federalni G-mani prokazali posledni dobou svoji vynikajici schopnost, spolehlivost. Unosci, Robinson, Mahan a Campbell, po nich bylo patrano po eels zemi a skoro dva roky — dopadeni byli federalnimi agenty a bez jedine palne rany zateeni. Frazier-Lemkova ptedloha, dle ktere zemedelske dluhy mely bYti znovu financovany za teelem oddlu2eni farmatil, pora2ena byla v dome zastupcil 235 hiasy proti 142. 0snova vy2adovala vydani tii bilionfi "novYch pcnez" (bankovek ziatem nezarudenYch), cot by byl podatek nebezpeene inflate, o ktere ndrodohospodati se vyslovuji, 2e je toto2na se splagenYm oiem. President Roosevelt v tisili zamezit pyramiclovani vetejneho dluhu byl proti teto piedloze a tim byl jeji osud zpedeten. Z tspornYch din/0dt personal vladnich zkizenct, zamestnanYch v administraci vetejnYch praci, sni2en byl z natizeni sofa tohoto odboru H. L. Ickes-e o celYch 25 procent. 0mezeni toto znadi propueteni 2.000 in2enYrt, pra vnikt a kancelatskYch zfizenct. Svaz narodii dostal se do slepe ulieky stanoviskem Italie, ktera fisty sveho diktatora IlDuce trva na svem pravu k obsazeni Habeee. Italsti delegati odejeli ze 2enevy, odeptevee spolupracovati ve evropskYch otazkach, nebude-li ptipojeni (anexe) Habeee Svazem narodt uznana. Rada Svazu bez ohledu na odchod italskYch zastupcii pokradovala ve svem jednani. Prozatim nehodla vyhoveti Italii a ptitomne sankce ponecha, v platnosti nejmene je§te rnesic a jednani o veci italsko-habeeske bylo odlohno do poloviny Cervna. NovY diktator ptibyl k dosavadnim — Mussolini, Hitler a Stalin — a to v Rakousku, kde kanclet Schuschnigg vypudil z vlady kni2ete Starhemberga, vUdce t, zv. dentaci obra-

Strana 9.

VESTNIK ny vydr2ovane jeho penezi. Schusnigg jest odptrcem faSismu, nesmititelnYm RakuSanem vtdi zamertm Nemecka pilpojiti zbytek 11.8e Hamsburkt. k Reichu. Senatni vYbor pro veal zahranieni schvalil min. soboty londYnskou namotni smlouvu, upravenou letos delegaty namotnich velmoci a platnou do roku 1943. NejvyAgi spolkovY soud uznal gest proti teem hiasum Guffeyho zakon regulace taby uhli netstavnim. 61anek zakona upravujici ceny zasahuje die nalezu soudu do samospravy state a tuda celY zakon nejvy88im tribunale,m zavr2en. Ironii vyvolava po eels zemi skutee-nost ,kdy sedm statt. (Pennsylvania, Illinois, Washington, New Mexicot, Indiana, Ohio a Kentucky) podalo nejvyMimu soudu 2adost, by Guffeytiv zakon byl jim schvalen, na co2 veteina stareeint rozhodujici instance nebrala 2adneho ohledu . HODINA MA 3600 VTEEIN. Mnoho lidi si nedovede piedstaviti, s jakYmi te2kostmi bojuji Casto mladi, snaZivi lids. Nedovedou si piedstaviti, 2e mladY elovek, vstupujici do aivota bez prosttedkt, musi bojovati velmi te2ce o kaklY krok Uspechu. Dneeni doba vy2aduje ptedeveim praci a vykony. Vysvedeeni pozbylo bYvale ceny. Ciro dale tim vice plati vYkon. Mnoho mladYch mu2t yeti a spoleha na "strydka", kterY jim pomfige do ticadu. Ale Cim dale tim vice se toto strfekovand odsuzuje. V soukromem podnikani ttt vtbec neexistuje. Je to pkirozeny ndsledek krise, kdy kaklY zamestnavatel, ka2dY podnik chce od sveho zamestnance vYkon, za ktery ho plati. Oast° se nepaZaduji ani vysveddeni, ani reference, staci ukazky schopnosti. Ku ptedu se nedostane dlovek, jen2 se naani elovek, jent se naudil vAeucii mu, co by mohl pottebovat v dotydnem podniku. Dnes je hledan dlovek, kterY se dovede ptizpitsobiti, kterY spravne chape hodnotu easu a je dost prilbojnY a dtkladnY na to, aby svou praci konal nejen svedomite, ale i lepe, neZ ji delal lidera; a net ji delaji jini. Mnoho fispanYch lidi si toto uvedomilo. Sledujete-li pracovni zptsob nekterYch veilkYch mu2t, Forda, Carnegieho, Kruppa, Tomdee Bati, uvidite, 2e rozumeli svemu temeslu, 2e svou praci delali rychle a dtkladne jako prvni odbornici sveta. K tomu jests jednu jednoduchou vlastnost, stale hiedali zptsob, jak svou praci Hcdina ma 3,600 vtetin. Kdyt si toto Cloy& uvedomi a pomysli, 2e za tuto hodinu uleti letadlo prtmerneho vYkonu 100 mil, a Moll& pied 50 lety ujel pouze 7 mil, vidime, 2e i naAe prate musi bYti vYkonnefei. tspeeni podnikatele zaiidili 2ivot a podnik v tomto duchu. Fordovy zavady, americke ocelamy, Bat'a a vetkna anglickYch firem urychluje i bilancovani a na misto bilanci jednou nebo dvakrat za rok bilancuje tYdne, porovnava, vYsledky eerstve minulosti tYdne a ma kaModenni pracovni plany s hodinovou kontrolou vYkonu. Henry Ford a Toma.2 Bat'a men na svem psacim stole hodinovY plan kdy co maji vykonat a vykonali to ptesne. Jejich snahou bylo dcsahnouti jests rychlejiho vYkonu, ne:z nu pied tim a lepeiho, svedomitejeiho vYkonu, neit vdera. tspeeni lido poditaji s minutami i vtetinami, ale nejen tehdy o2 dosahli sveho tspechu, nYbre poditali s Casem i v dobe, kdy byli jests v zadatcich. Setiili Casem, rozhodnouti se rychie bylo u nich vrozenou zasadou. A chceme-li dosahnouti uspechu, nemt2eme pracovati a jednati jinak. Za malo pe-nez: "Propana, dlovede, vy jste me namaloval s docela holou hlavou!" — "No, a? Za tech par eestaku yam snad budu delat trvalou ondulaci!?" Jenom vyhovett Soudce: "Ob2alovanY, mate jeete co iici?" Ob2alovanY: "Ano, velmi mnoho, date-li tune k tomu dosti Casu." Soudce: "Dobra, Aest mesict,"

Hlidka Stoleti, Z kancelate tajemnilia CM. Sdruiern oslavy Stoletnice. Vzorne dru2stvo DEllnickYch TelocvienYch Jednot eeskoslovenskYch zdr2i se v Americe asi 14 dnt a mimo vystoupeni na I. Delnicke Olympiads v Clevelandu zajede do Detroit, Chicago, snad i do St. Louisu a Cedar Rapids. Dru2stvo. bylo nag im Ustiedim pozvano na OeskY den 19. e, ervence, ne2 pro nedostatek easu jeho teast jest dosud pochybna. Za to naveteva ptedsedy senatu Na.rodniho shroma2deni eeskosiovenska dr. Front. Soukupa je k C. Dnu skoro jista. Urdite oznameni deka, Ustiedi od generalniho konsulatu v Pittsburghu kaZdYm dnem. Organizace a pripravy na teskSr den 19. eervenee ' Ceske Sdru2eni oslavy Stoletnice Texasu ma Ustiedni VYbor, v nem2 zastoupeny jsou v gechny sickly nag i haluze. red administrativni, vdetne celkove publicity jsou v rukou Usttedniho vYboru. Technicka, Cast pro na§ Den spada do pt sobnosti vYbort: technickeho, programniho, hospodatskeho a ubytovaciho. Tyto vYbory jsou slo2eny z Clem) v Dallas pfebYvajicich a nesou pinou zodpovednost za telocvidnou Cast C. dne. Pokladnikem C. Sdru2eni jest p. John Ondrileek, 2110 Allen St., Dallas, Texas a veekere milodary, sbirky pro C. Den jest nutno zasilati piimo jemu, protage jedine on je za sebrane penize zadpoveden. Informaeni kaneelai vyrizuje dotazy ohledne ubytovani, 2eleznidniho spojeni, orientate mistni, zodpovida, dotazy razu soukromeho a tyto nutno zasilati na adresu: A. Kos, 3011 Grand, Dallas, Texas. tisttedni vYbor kona s dallaskYmi podvYbory, pracujicich na ureitem vYseku ptiprav pro C. Den, dle programu, kterY je nyni u2 ustayen, schtze kaldou Ctvrtou nedeli v dallaske Sekolovne. ZnadnY je problem ubytovaci a dopravni, nebot' jsou ptihlaeky ze vS"ech skoro krajanskYch osad, dale poaetne vYpravy ze state severnich a znaena, ze sousedni Oklahomy. Jsou pi-itomne veechny nadejne ptedpoklady ku zdaru 6eskeho dne 19. dervence v Dallas. Ptiroda sama piizniva je dosud naafi akci, pelme vyhlidky na dobrou itrodu ptivodily radostnY zajem o velkolepou manifestaci 'Cachoslovakt Texasu no V§ech Csl. osadach. Spolednon podporou, tea.sti — bude jiste zdatila. Schtze Ilsttedi C. Sdru2eni oslavy Stoleti zahajena bude v nedeli v 1:30 odp. ptesne v dallaske Sokolovne. ttednici tohoto vykonneho telesa uvedomeni byli o teto schuzi pisemne u2 zaeatkem t. mesice a timto jsou znovu na nedelni schtzi ptipomenuti. Pednik tadu Morav2ti Broth v Cottonwood, potadanY min. nedeli ye prospech fondu oslavy Stoleti se vydaiil opine. NaVateva byla yedistY zisk bude znadnY. Ve prospech fondu noel akce potadana buden taneeni zabava RVOS. a jinYmi okolnimi spolky pti Ross u2 tuto nedeli 24. kvetna. Bude to y e skuteenosti "Battle Dance" za Udinkovani orchestrt Kohutova a 0. K. Dle dohody osadnich spolkii, jina zabava teto nedele notadana nebude. West pro Stoletniei. V pondelni schuzi stupcn mistnich spolku bylo usneaeno potadati osadni slavnost ye prospech oslavy Stoleti prvni nedeli , 7. Cervna. V patek veeer 22. t. m. svolan je zabavni vftor do sine radu Jaromir, by vypracoval poiad pro odpoledni a vederni slavnost. Podrobnosti teto slavnosti piineseme ptigte. JistSr prostredek. — Jak zamezite vnikani mikrobt do tea, zptsobene pitim vody?" — Napied vodu uvatim. — Ano. — Pak ji sterilisuji. — Spravne, a co potom? - POtom se napiji piva.


Strana 10.

VESTNIK

R. F. VOJ1R,.

Loutkifova Sohn a a Diva rominek (Pokraeovani) 12,06KOVE meli toho dne vSude o eem. povidat. tsrriev gtesti. Celt' Rodkov tive ptettasal, kdo chtel asi Havlovce vypa.lit. Ale brzy se zvedavci uldidnili, nebot' eetnici za nekolik dni s urditosti vypatrali propueteneho eeledina a usvedeili ho. Madla se zatim pomalu pozdravovala. Letela ve svetnici proti oteftenemu oknu, kde kvetlo pino bazalek a muekatil a panimama Havlovcovi ji ceettovala. Rada ji videla u sveho lote. Za tech nekolik dni zvykla si na ni. Zdalo se ji, ae v jejich oeich Cte tajnST smutek. Take Havlovec, statriS7 mut, vVrazneho obliteje, pokud mu tne dovolovaly, postal u jeji postele, aby se poptal, jak se ji dati. Madle se zdalo, ea, se ji vraci ony blahe chvile za matdina aiti. Pastel, petiny, zaclonky v oknech, mile pchledy demaireich, sladke slovo a polaskani budilo k aivotu davne vzpominky. A Madla zavirala odi a ptala si, aby tak dlouho, dlouho jeete trvalo . . . Bylo krasne odpoledne, kdye cvakla klika a k Madle se do svetnice vsoukal stars' Kalina. Chodival k ni na navetevu vady k vederu Madla ho vady oeekavala s radosti, ale tentokrate si ku podivu pospieil. Madle to bylo hned divne. Kdye se na neho podivala, neusmival se jako jindy, ale tvatil se velice vaane. "Vitam vas, dedeeku. Co tak brzy dneska?" vitala ho. "Ptispleil jsem si nejak.. Natal to to?" ptal se, popotahuje svou kozi bradku. "Jak by mne to neteailo! Vtdyt' vita, ae vas Imam rada!" uptimne odvetila divka. "Jak se ti daki?" "Dekuji, dobte. Jsem ut zcela zdrava." "To rad s13 aim. Vtdyt' ua jsme tu take etrnact dni. Musime dale." Teprve nyni si Madla uvedomila, ae staroch p • ieel za nedim zcela jinSTI — a proto ptieel tak zahy. "Loueite se, chcete odejit bez mne!" vyhrkla a usedla na posteli. Misto odpovedi vhrkly starci do oei slzy, ktere byly neklamn3.7m dakazem, jak mel Madlu rad. "Pujdu s vami!" rozhodla se Madla. "Nepujdee, devee, neptjdee. Tady zristanee, a bude to pro tebe jen dobte. Co s nami? Potloukat se po svete? Jaka to budoucnost? Potkalo to etesti — neodkopni je. Pantata Havlovec to u sebe ponecha. Doti nemaji a tvoje ohetavcst se jim zalibila. Budd tu chodit pokadne do ekoly, naudie se veemu pottebnemu pro tivot. Vet, meli jsme to se aenou radi, jen z Lasky k tobe to tu nechavame pro lepei tvoji budoucnost. Jsem et'asten, aes naela tak hodne lidi a neboaka maminka jiste by to schvalila. Vid', ad. tu zristanee — ad. mi to, Madlenko. udelae k vrili", Humane hovokil Kalina, hlade ji ruku. "Zas nov3.7 domoV!" zaeeptala Madla a zesmutnela. Nahle veak upkela na starocha odi a zaeeptala: "Musi to 1Vt? Declec:tu, musf se tak stat?" "Musi, dite, pro tve etesti — musi!" Sklonila hla.vu a nepromluvila. Ale tu staroch lakoby se rozpomnel, pod kabat a polall pted Madlu — princeznu. "Na vzpominku! Ta take v p ohadkach mnoho zkouei, net ji print v y svobodi — a tys take takovou neet'astnou, chudou princeznou. Venni si ji na pamatku, na nas, abys nikdy nezapomnela", huhlal dada. "Jak bych mohla!" vyhrkla Madla a pavesila se mu na

Tak je zastihl Havlovec s panimamou a Kalinovou. "Tak, devee, jen se rozlud, zristanee tu u • Doufam, ee se ti tu bude libit. Ua jsem to s Kali/icyStrni vSecko smluvil, a do Bytizu do• aby yeah u koho jsi," zahovotil Havloved. Madla vecchno trpne ptijimala. \Wela, 2e ji csud trha od tech, ktere mela rada, ale nemc7.21a tomu zabranit. Teece se s Kalino .Omi loueila, a po jejich cdchodu uscdl ji do duee nov:;7 smutek. Druheho dne rano odjeli Kalinovi z Roekova. Kilkata cesta potulnSTch komediantri vedla je cpet do sveta za tvrd9m chlebem. Madla na ne vzpominala. Smutne pozirala k oknu a v duchu si piedstavovala jejich pout. Tak ji piekvapila panirnama a s ni ji • prvni paprsky vychazejiciho slunce. "Vzpominae?" zeptala se ji. Usma,la se na ni a ptisvedeila. Parrna.ma ji veak polibila na Colo a pravila: "bezel jich, veclyt' ja to budu miti take rada." Madla zUstala u Ha yloyal, kteti se chteli o ni poctive starat. Byli bezdetni, jedin9 syn padl ye valce. Panimama se nemohla dlouho po to rand. vzpamatovat a dlouho pro neho truchlila. Proto rada ptijala mut& Umysl vziti si Madlu k sobe, zvlaete kdye i ptibuzenstvo bylo zamoene. Pantata podle slibu cdeslal do Bytizu obeirn:7: dcpis, v neme vyliCil, co se stalo a ee si divku u sebe ponecha. Take rodkovskS7 starosta se podepsal a ptipsal,.2e bude v dobrS7ch rukou. Za nekolik dni veak ptiela z Bytizu °apevdd', ea obec nideho nenamita proti tomu, ale slarcsta v ni vylicil, jak se Madla dostala z Bytizu. Tiste newel v irmyslu ji ublieiti, ale pantata Havlovec se polekal. Nechtel miti v domacnosti zlodeje. Marne mu panrinama rozmlouvala jehc obavy. Sledoval Madlu a to zdhy si toho poveimla a tato nedrivera se strany Pantatovy ji bolela a otravovala laskave souVedela, ee se tak stalo po psani do Bytizu, a proto se u nich necitila doma. Ncjv'etei radosti a vzpruhou bylo psani od Kalinovch, kteti ji psali skoro ze veech zastavek. Tak vedela, kde se zdreuji. A proto jednou, kdye se ji opet zastesklo a pantata znovu na ni penize nalicil. koupila si tajne dopisni papir a napsala ye ekole Kalinovrim dopis, v ktcrem vylicila vaechny svoje domnenky. E.;tareho Kalinu pfekvapilo a nahnalo mu cpet pino strachu o Madlinu budoucnost. "Musime se take zastavit v Bytizu, a podivat se tarn na Podleedkovy. Kdo vi, co zase napovidali starostovi a ten Havlovcovrim", polnyslil Kalina a hned se rozhodl. Za nekolik dni zahreel jeho zelen9 vtiz po bytizke naysi. A starosta Oermak se velice podivil, kdyt se mu Kalina prohlasil, ae je ten, kterST se ujal Madly Hataeove. Dlouho spolu tenkrate mluvili a kdya se loudili, byl starosta ptesvedden, ee Madla byla naitnuta nevinn6. "Uvidite, pane starosto, ze pachatele, kterS7 jeji test tak poepinil a na ni podezteni nakydal, vypatram. Chci ho hledat zde v Bytizu, ✓ Podleeakcve rodine. Nemejte mi ve zle, jiz ted' podezIram, ania bych se ptesveddil, ale mam pro to zavaene duvody. Ostatne lige se , vysveth," konell Kalina, vychazeje od starosty, kterY jej vyprovazel kus cesty. Veder pi ptedstaveni, kdyt se vyhrnula opona a KaSparek eel uvitat deti i dospele, bylo cbecenstvo u vytraeni, nebot' maliekS7, sotva ee se uklonil, spustii, ee vaechny pozdraruin od. Madly Hatatove, i toho, kdo na ni :::71 ukrarTa penize. Divili se veichni, a tiabc bylo jako v kostele. Kalina 171 spokcjen. Ptestal jiz o Madle a zadal hru. Druheho due Kaeparek opet vaechny pozdza.voval, i toho, kdo Madlu naiikl. Tcnda byl ptitomen, bledl a hotel zaroveri. Litoval, ee eel do divadla a v nitru se mu usadil strach, ad. jiste ten stars' komediant nee°

Ve sttedu, dne 20. kvetna 1938. Uminil si, ae do divadla vicekrate negajde, a neSel. Jednou si Kalina na Tonika podkal pted gkolou. Kdy't. vykl Tonik a spattil Kalinu, hrklo v nem. Zbledl, ae by na nem krve nedotezal. "Nu, tak, hneku, chodie ke mne na divadlo? Nelibi se ti Kaeparek? Neni ti proti mysli, ae si Madla vzpomnela? Vis, spachal-li nekdo na nekom htich, zpusobil-li mu ekodu, musi ji nahradit. A try, jak se domnivarn jsi ji velmi ublitil. Ty vie, a ja, take! Co chcee v torn udinit? Mluv, rozhodni se kratce, zkusila jit pro to dolt!" ptisne koneil Kalina. "Ja, — ja nevim!" koktal Tonik. "Ostatne prod to, prod? Ja piece nic neudelal! Jaktrn pravem vy!" chtel obratit, jako by mu loutkat Ale Kalina se nedal zmasti a pokraeoval: "Jen se uklidni, vim bezpeene, kdo ukradl penize a svedl to na nevinnou. Poradim ti tedy! Napie psani panu Havlovcovi do Rodkova, poctive se pkizriej. Nikdo o tom nezvi. Uklidnie si svedomi a vykonde dobrS7 skutek. NeuCinieli povi to zitra Kaeparek celemu Bytizu, cos provedl. Pamatuj, co povidam a pomni, ae zbyteene nehrozim!" koneil Kalina a bez pozdravu odeeel, zanechav polekaneho chlapce uprostked silnice. Tonik ani nevedel, jak se dostal domil. Loutka • ovo ptani ho vzrueilo. Jeho vina byla prozrazena. Kalina dosti napovedel. Co ted'? Byl v kleS'tich. tak, zvi o torn kamara,di, eermakovi, ctec . .. Bylo mu z toho ink°. Cele odpoledne o tom uvatoval, ale vVchodiska nenachazel. "NezbSrva, net poslechnout a psani odeslat," uteeil se, kdyt se k tomu odhodlal. Jeete tehot vedera napsal Havlovearn dopis, v neme se kajicne ke veemu doznal. Ulevilo se mu. Musil za humna ke Kalinovi, aby se mu pochlubil, ad. ua je zase dist a bez viny. Kalina jako by na neho dekal. Sotva ho zahledl u vozu, jia ho volal a ptal se, vykonal-li, co mu ulotil. "Ano, ut jsem psani postal," zeeeptl Tonik spokojene. "Nu, dobra, p •esveddim se," usmal se loutkat a zmizel ye voze. Za nekolik dni odjel Kalina z Bytizu. Nikdo nezvedel, co se stalo mezi nim a Tondou. Kalina vzal to s sebou do sveta, a Tonik se s tim nikcmu nepochiubil. Kdyt Havlovec dostal psani od Tonika, podivil se Ani uvetit tomu nechtel, to je to pravda. Ale bylo to jasne tedeno. Ostatne denni s Madlou davalo mu za pravdu, to nebyla zloclejkou. Nideho se nedotkia a chovala se k nim s opravdouvou uctou, laskou a ochotou. Pantata poznal, ae ji ktivdil a byl rad, ae alespori aena ukazala ji uptimnou naklonnost bez vei ptedpojatosti. I hledel to Madle vynahraditi. Madla tally poznala nahlV obrat v panto.tove chova.ni a nevedela, Cemu to ma ptidisti na vrub. Panimamu si zamilovala jit od prvnich dnu a nyni vykvetal v jejim srdci i druhS7 kvet — pro 'pantatu. Stesti ji naelo. Madla naela novS*7 domov a byla za dal vdeena. Havlovcovi stararali se o ni jako o sve Cite. Byl k ni laskavi, a Madla jim delala, co jim na oeich videla. Nezahalela, kde mohla, pomohia. Odvdedovala se laskou a praci. Ale uprostted toho more etesti byly i ostrrivky smutnYch vzpominek. Jednim byla vzpominka na maminku a druhYm na Kalinovy. Ptala si, aby ji videli, jako dobre pestouny nalezla a v duchu prcsila Prortetelnost, aby bylo takovYch dobrS7 ch lidi na zemi vice. Kdykcliv vyriala v prazdnS/ch chvilkach plinceznu, bczdeky se ji vybavil pied odima zelenS 7 vu:, kterS7 byl prvnim mostem k jejimu f-Aesti. Take Kalinovi nezapominali na Madlu a Casto ji posilali vzpominky z cent. Tak dni ubihaly Madlence. Nepoeitala jich. Kdo by podital slunne dni po utrpeni!


Ve stfedu, dne 20. kvetna 1936. PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou mho srdce dit. ROMAN (Pokraaovani.)

r-NHARVAT mohl se ptesvedditi o torn, to dosud je hezkym mutem, kdyby si byl vMmal na ulici pchledil ten. Ty, jet ho snad y e ptechazely nevtimave nebo s fitrpriS7m pohledem, posilaly mu, potkavajice ho, fismevy. Ale Charvat nedotel jette tak daleko. Zmenil-li se jeho zevnejtek, nezmenil se sam v sobe, zfistal dosud rortrtitYm, jen o svou yedu dbajicim mutem s tou vYjimkou, ze dovolil do sveho srdce vstoupiti Helene a sedati v nem hned vedle clustojne archaeologie. Ba, byl jette rortrtitejtim. To bylo zavineno tim, to v novem fiboru nebyl zcela jistYm a hlavne, g e mytlenky na Helenu dasto se zapletly s mytlenkami na vedu. Stavalo se mu to nekdy i v prednatce a v takove chvili ocimleeni objevoval se na jeho tvati jemnY fisme y. A deveata, jet vedl k tomu, aby jedinYm pohledem poznavala rozdily hrnct, jet sloutily lidem v desatem stoleti od hrncti ze stoleti pateho, ovtem pi. Kr., poznexala V torn fismevu tak podstatnY rozdil vyvolany v tech etrnett dnech, to nevahala ho podezirati, to se zamiloval. Nejrozhodnejti z nich, filosofie kandidatka Vera Mentikova, uminila si, to cele •e veci pkijde na kloub a ptemftlela tak dlouho 0 zamince, jak by se mohla dostati k nemu do jeho neptistupneho hradu, at ji napadlo, by ho mohla pcprositi o radu k nejake praci. A tak jednoho dne, kveten se chylil ;tit ke konci, zvonila u vrat jeho vily. Marta prohlitele si ji dilkladne, otvirajic ji. "Aha, jeho hospodyne", tekla si, uklonivti se pozdravila ji s fimyslem podplatiti ji: "Rukulibam". Marta se vtak na ni zle zamraeila. "Delejte si ze stare tenske blazny. Ruku libam. Co si pfejete?" zeptala se ostie. "Rada bych mluvila s panerti profesorem, jsem jeho posluchadka, pani." Marta zmirnila pohled i hlas. "Jsem svobodne., sledinko. Tak s natim milostpanem chcete mluvit? A prod? "Rada bych ho poprosila o nejakou radu", zpovidala se Vera. "Nu, tak pojd'te", pozvala ji dal a Ma pted ni. V ptedsini doekala se Vera piekvapeni. Ne, Deco takoveho neeekala. Jejich slovutnY a vatenY profesor stal s nejakYm deveetem, ktere vesele mu neco tikalo, upravujic mu Ye, zanku. "Ty se mne, strYeku, natrapit s tou vazankou. Nepovoluj si ji piece." "Kclyt se v tom dusim, kotile a limed' jsou jiste male." "Nejsou, jsou prave takove, jake maji byt, ale ty sis zvykl na takove nehezke obojky. Delo to Vete hodne prace, net ptemohla chut' k smichu."Milostpane, je zde nejake, sleena, vase studentka", hlasila teprve nyni Marta. Pozorovala jako Vera Helenu a Charvata, byt' ne tak jako Vera, se zalibenim. Charvat spattiv Veru, zrudl, pohlecil pak pies brYle a poznav ji, zeptal se nevrle: "Co si pfejete?" "Odpust'te, pane profesore, 2a se odvatuji vas obtetcvati ve vatem soukromi", zadala Vera nesmele. "Kratce, kratce", znelo to jette nevrleji. "Ale strYdku, nektie na ni", iekla Helena, jet si prohlitela pozorne rem. Vera, drand biondYnka, se smitly v oeich, na prvy pohled tenska a veseld, se ji libila. Charvata popletl ten zasah Helenin, odkatlal rozpaeite a zeptal se mime ji g : "Co si tedy ptejete, sleeno?"

vtsTNtrt "Rada bych, pane profesore, si vybrala za disertaeni praci neco z archaeologie", tekla odvatne, nemohouc si vzpomenouti na neco vhodnejtiho, desic se, aby ji netekl s radosti, jak ho teti jeji umysl. Oddechla si proto, kdyt na ni y yttettil oei. "Zblaznila jste se? Vy a disertaeni praci z archaeologie? Vtdyt' vy nic neznate?" Helena myslila, to to °levee, jet se ji libilo, se zardi rozpaky, ale misto toho uvidela v jejich oeich fisinev. "Neradite mi tedy neco podobneho?" zeptala se, ptedstirajic sklidenost. Hlenu vtak nezklamala. Pohledla proto na ni ostte. Klieilo v ni podezteni, to ptitla docela pro nem jineho, net pro tohle, co tikala. Jeji uptimnY oblieej ji vtak upokojil. Charvat mezitim mluvil: "Radii, jak bych y am radii. Prcsim vas, co byste mohla vy napsat? Nechte takoveho nemotneho napadu, dopadlo by to talostne." V poslednich slovech ukazalo se, to jeho nevrlost nebyla tak zcela uptimna. Prokouklo jimi jeho dobractvi. Vera, spckojena, te to ta kdopadlo, te nevzal ji za slovo a piece se dopatrala ptiainy, jet zmenily Charvata, chystala se k odchodu. Helena ji doprovazela. Pted dvetmi do zahrady zastavila se a zeptala se s fismevem: "Nemohla byste mi, sledno, kid, prod' jste vlastne ptitla?" Vera se zarazila, ale pohlednuvti na Helenu, zasmala se. "Reknu yam to, ale povite-li to svemu strYci, ttebas je velikY dobrak, vyhodi nine od zkoutky. Vite, byla jsem hrozne zvedava, co vlastne ho tak zmenilo. Podeztivala jsem ho, to se zamiloval." "Jste z Prahy?" zeptala se Helena. "Rozend Pratadka, cot to neni na mne Vida?" zasmala se. "Libim se vam?" "Libite," ptiznala s iismevem. "Nevyznate-li se v Praze, budu yam rada prilvodkyni", nabidla se Vera. "StrYc jiste ma pro yes rnalo easu a nedovedu si dosti dobie pt • dstaviti, to by s vami chodil do divadel nebo nekam taneit." "Nemchu taneit", tekla vatne Helena, "zemtela mi pted dverna mesici matka. Ale za vati nabidku yam uptimne 4:161°0", a tiskla ji ruku. "Myslim, te vas budu miti rade," tekla ji jette a Vera odetla. Helena vracela se, usmivajic se. Myslila na to, co ji tekla Vera — hlavne na to, to podeztivala Charvata ze zamilovanosti. "Ne, nepovi mu to — snad by mu to bylo neptijemne — a touti uchraniti ho katcle nemile veci. Je tak milt', tak dobrY. Je jette lepCi, si ho ptedstavovala: Jak mohla matka cpustiti ho, nutili ji, ale ona by se nedala nikdy donutiti k tomu, aby opustila milovaneho mute a takoveho mute, jakYm je a jakYm byl. Neutla-li posluchaetim pronikava zmena, jet se stale s Charvatem k jeho prospechu, nemohla ujiti Helene. Zaratene se divala na neho, kdyt se ji ptedstavil v novem. "StrYeku, tys tak hezkY", tekla mu s obdivem, "vtdyt' vypadat jako mladik. Uvidis, to se do tebe je:Ste zamiluje nejaka hezka tena." Charvat se zardel a pokaral ji mirnYm hlasem, Povesila se mu vtak na krk a byl konec jcho ptisnosti. I na tohle vzpomnela a kdyt ycho.zela do jeho pracovny, telmovsky se usmIvala. "StrYeku, nerutim?" Ukazal ji vedle na tidli a obrativ se k ni, kdy2 usedla, eekal, s elm "Ta divka se mi libi", zaeala. "Nine ne," zabrueel. "Cot ty, ty v ni vidit jen svou takyni, ale vt,dyt' je to °levee, a prod" by mela vedet vtechno o tech tvYch pradavnYch lidech? Vtclyt' td' nebude nikdy pottebovat." "To si myslim take, protote se vda a bude tiapit mute — a vzpomene si na disertaeni praci z praehistorie." Helena se usmivala, netikajic nic na jeho "Helenko, tys s neaim ptitla, yid'?" pobidl ji, kdyt mleela. "Rada bych se s ni seznamila, mohu?" "Jak tomu mam rozumet, Helenko?" "Chodily bychom spolu na koncerty, do di-

Strana 11. vadel a ty ovtem s nami." Charvat poyyskoeil. "Ja?" "Nu, ano." "Ne, ne, Helenko, vylouaeno, vtechno ti udelam, sam s tebou pfijdu, ale s tou — vtdyt' je to pramizerna, nejmizernejti studentka — nezna nic, docela nic." "Ale, strYeku, to piece s tim chozenim nema co Mat — co na torn, te nic nevi, je a je jiste slutne, — a to je vice. Sam jis piece tekl, to se asi vda a v mantelstvi nebude pattebovati praehistorie." Charvat kapituloval a tak do jeho domu veilo mladi jette s Verou. VI. Ptetly dva mesice. Na zameeku "Horky" meli mesic y zacnou navttevu, ktera cliikladne vydesila spravce, znepokojila lesniho a vtechny jejich podtizene, ptijel majitel, jehot nevideli jit deset mkt. Vtichni si zvykli mytlence, to o sve panstvi se stare, asi tak, jako oni o jeho ptikazy, ktere jim posilal z Prahy, kdyt mu cdvedli roeni hubenY vYtetek, aby pii orani, kopani zakladil a jinYch ptiletitostech dbali, aby nalezene stkepy, popelnice, mlaty, Eekery a jine hlouposti nebyly nieeny, nYbrt pcsilany jemu, profesoru Carvatovi do Prahy. toho usoudili, te majiteli Indio jde o panstvi a hospodatili pohodlne jako na seem. A najednou z vista jasna si vzpomene jet a zilstati cele tti mesice. A al mesice je dosti dlouha doba a za ten vas mohl by si vtimnouti i takovY profesor leceehos. Mohl mu nekdo nee() napovidati, upozorniti a pak by bylo zle. Spresce nemel prave nejeistti svedomi, nebylo tedy divu, te kdyt ptitel na zaeatku dervence telegram, aby byly ptipraveny v zameeku pokoje,ze ztravi na svem panstvi cele prazdniny, te nastal poplach. Pokoje, leta uzavtene, nedostatedne vetrane, pine prachu a pavuein, nahanely spravci hrilzu. Co by si pcmyslil o nem, kdyby ho vedl do takoveho obrazu sve spravcovske einnosti. Do spravce vjela nebYvala, energie a za tYden obratil zamedek vzhfiru nohama. Drhlo se, smYeilo, pre,tile, voskovaly se podlahy, lettil nabytek, opratcvaly se obrazy, a tak kdyt Charvat ptijel, vital ho s tvati nevinnou, zatici oddanosti, jist, g e aiste pokoje, jalovcem provonene, vnuknou mu lichotive mineni o jeho spravcovske svedomitosti. Jen v prave chvili trochu zaratene pokukoval po Helene. Vedel, to Charvat 2ije jen se svou hospodyni. Kdyt slytel, mu like. strYeku, hnal se po jeji ruce, hazeje kolem sebe milostivYmi sleenami. TYden til vtak piece v nejistotach, ale Charvatilv naprostY nezajem o hospodatstvi ho upokojil. Kdyby byl veal, to zato Helena ma 'tiroce rozevtene oei, nebyl by tak spokojen, ale na co by mohla pkijit takova mestska, rozmazlena sleeinka, ktera jiste nedovede rozeznati jetel od luciny. Jeji prochazky, na y ttevy dvora, lesa ho neznepokojovaly. ,Bylo to pro neho nemale zdeteni, kdyt Helena, ta pratska sledinka, si ho zastavila a bez iivodu mu tekla: "Pane spravee, takhle, jak jste dosud hospodatil, hospodatit jit nebudete." Podival se na ni mak) duchapine. "Jak to ratite myslit, milostive, sleeno?" A Helena spustila. itekla mu toho tolik, to kdy2 domluvila, stal pted ni bledY a dilkladne propccenY. To devee rozumelo hospodatstvi a dobte mu rozumelo. Pckusil se zoufale vysvetlovati, ale Helena ho pterutila. "Co bylo, bylo, pane spravee, ale nebude, rozumite? Nebude." Uklonil se pted ni hluboce a teptl jen: "prosim, inilostiva sleeno." "Je. ut na to sama dohlednu," tekla mu jettte s fismevem a °dale. Dival se za ni, otiraje si vela kapesnikem. "Kdo by si to pomyslil", uvatoval nevolne. "takova taba a oei Vstreila vtude jako start', zkutenY inspektor. Musim upozorniti Tonika. Tonik byl start', pohodlnY revirnik Matout. A odpoledne zaskoeil s pole do myslivny. Zastal ho, kdyt se prave chystal do lesa. "Jdu to na neco upozornit", spustil, sotva mu stiskl ruku.


VESTN 1 8

Strana 12.

Stan Slovane se bili i s lf mocnejsum, f ‘10

nej-

0

rpo NALEZU velkeho slovansko-avarskeho pohfebitite u Devina na rozhrani Moravy Slovenska pe.tra se pa daltich pohkebittich slovansko-avarSkYch. Dnes je jit jisto, ze jich bude na Slovensku mnoho ate budou vcsmes obsahovat velmi zajimave pfedmety. Vyznam techto - pohtebitit' je velikY. Cela desetileti tvrdila historicka veda, ze Slovane byli otroky Avart. Napsali jsme jit o zajimavem dtkazu, kterYm toto tvrzeni vyvraceji archeologove. Pii vykopavkach hrobt slovanskoaVarskych se totit nalezaji hroby pomichany mezi sebou. Slovane jsou pohfbeni mezi hroby avarskYmi a maji v hrobech veci, ktere' byly majetkem Avart. Je malo pravdepodobne, tie by otroci byli pohfbivani mezi pany, a to dokonce s jejich dary. Z mnoha nalezu padobnYch hrobt se soudi, ze mezi Avary a Slovany bylo jakesi docela pkatelske soutiti. kterych bylo malo, by jinak mezi Slovany neobstali a take by se sotva udrtieli. Hanlive ueeni. 'tie Slovane byli narody porobenYmi, pochazi od franckYch dejepisct. Tak povestnY Frederag pite, ze Slovane byli pacholci ei otroci Avart. Toto tvrzeni se dnes vysvetluje zattim, ktere meli vtichni FrankoYe• prat slovanskYm kmentm jako vetkelcum. Koeovne kmeny avarske provadely rychle a nieive najezdy, po kterych nastupovaly do krajt ozbrojene oddily slovanske. Technickovojenska, pfevaha Avart,uad Slovany (gavle a korie) byla zahy yyrovnana. Soudi se, te• se to stalo jit pii avarsko-slovanskem vpadu na Balkan. Avail, bojujici na konich, ocitli se lofted pfekatkami, ktere by sami sotva zdolali — pied timskYmi pevnostmi. itimane meli tenkrat nejlepti armadu znameho sveta, skvele vyzbrojenou a vycvioenou. Proti teto armade nastoupily slovanske kmeny a po tisicich drobnYch a kryavYch bitvach vyhraly. Prvni Utoky proyedene kopimi a sekerami, byly patrne vettinou t yrde odrateny. Ale jit v daltich postupovali Slovane vyzbrojeni zbranemi syYch nepittel. Velmi rychle se pfizptsobili a naueili Se zahy utivati ukofistenYch zbrani a va.lednYch strojt k dobYvani most. Jejich ptizpasobivost se srovnava s vlastnostmi Japankteil z prosteho naroda, ozbrojeneho meei a kopimi, se stall v padesati letech nebezpeenou vojenskou mocnosti. Toto srovnani je podporovano jette dalti skuteenasti. Aekoli Slovane vetli ye styk s kulturou zapadni Evropy ati o 5 at 6 stoleti pozdeji net germanske kmeny v dnetnim Nemecku, v 11. stoleti neni na Mo‘ jit rozdilu mezi vYti kultury y Cechach, rave a v Nemecku. Pravda o rozloze slovanskeho osidleni je mnohYmi nemeckYmi a mad'arskYmi historiky papirana, stejne jako skuteenost, ze Tvlad'arum jen malo chybelo, aby zanikli v slovanske ztaplave. Tak jako v novoyeku se stala modni feei francourtitina, mluvilo se ye stkedoveku mezi slugnYmi mad'arskYmi tlechtici Cesky. Patina to nejen k dobremu vychavani, ale take It moanosti dorozumeni se s okolim. Zajimave je, ze vykopavky polffebitt' slovanskomad'arskYch z pozdejtii doby jsou obrazem maleho poetu Mad'art mezi Slovany. Byly kraje, kde pa mad'arskem vpadu se nevysky• tuje ani jeden Mad'ar. V katidem ptipa,de jsou tyto yykopavky pouene. Nejvice tim, ze ukazuji houtevnatost a tvrdost natich predkil, ktere nam zachovaly na ge byti. To "holubier v slovanske povaze nikdy neexistovalo. To byl jen pozdeji vnucenY vYraz naroda pokoteneho. Netrpeliv*. lAkat: "Nebud'te tak netrpelivY, pane, ted', kdy vas leeim tti roky na jednu nemoc, tak jste si na ni mohl uti zvyknout"! * * — Pane, vy jste . . . lined bych yam nabidl kus sena! — Dekuji yam mnohokrat, nechtel b7„,ch, aby jste si k vuli mne utrhl od last! * * Neni nic obtitneho, co koname radi.

Ani peeene deti, ani jeit0 peceni nHCEME-LI , posuzovat SovetskY svat, musik--4 me .vedet, tie vznikl na blemi s nejnitti a velmi nizkou existeneni trovni obyvatelstva. Vznikl na rizemi zaostaleho agrarniho statu, v nemt Cast obyvatelstva na vYchode jette ani nedospela na vYti primitivniho zemedelskeho hospodafstvi. Ale to neni vte. Sovety vznikly Po tfech letech imperialisticke valky, a my v:.§ichni vime, jak tato valka nas piivedla na pokraj vysileni. Jenomte po techto tfech letech nasledavaly v bYvalem Rusku jetite dalti etyil Leta mnohem hroznej g obeanske valky a na jeji konci skYtala cela, zeme velmi bezUtetnY obraz. Prtmyslova vYroba klesla na 18 procent pfedvaledne vase. To znamena, to temer Zemedelska, vYroba klesla na AOlovinu. Primitivni zemedelske hospodafstvi bYvaleho Ruska neskYtalo nikdy velke pfebytky chleba. Polovina z 'Leto, ne prilis dostateene vYroby, musela znamenat bezpodmineene vteobecnou pod yftivu. Vettina teleznienich mostfl byla rozbita, vlaky jezdily pfiletitostne, mesta se hromadne vylidriovala. Tak SovetskY svaz zaeinal pied 15 lety. Srovname-li d.netni sta y zeme a obyvatelstva se stratnymi zaeatky, je ut to blahobyt. Ba vice, jsou jit v mnohem pied nejvyspelejtimi staty kapitalistickeho zapadu. Ale jette ani zdaleka nejsou a nemohou byt na fgeobecne kulturni Urovni tehot zapadu. SovetskY svaz je dnes, na sklonku druhe petiletky, semi nejvettich myslitelnYch kontrastt. Je to hlavieka novella sveta, klubajiciha se ze skofdpky stare, polofeudalni ruske zaostaiosti. Pro doklad tohoto faktu nemusite chodit prilis claleko. Moskva ma nejskvelejti podzemni drahu sveta, eekarny oblotene mramorem a katda v jine barve, ale vetti east tete Maskvy nema jette kanalisaci. Museli zbudovat diciv podzemni drahu, net kanalisaci, ponevadt dopravni pomery v tomto pfelidnenem meste byly jit naprosto nemotne. A na otazku prof budovali tak nadherrioU, nakladnou podzemni dram, kdyt nemaji jeSte ani kanalisaci, odpovedi yam zcela logicky: Ta podzemni draha je ut soueasti budouci Mcskvy a musi vypadat tak, jako bude vypadat ona. Ochotnyj rjad je tit dnes asfaltovanYm bulvarem palacri, ale piejd'ete kilometr dale do Zarnoskyorjeei a prochazite celYm mestem, ale zouf ale zvettelYm, ne mesta, ale kupecka, yesnice tak, jak byla postavena na spalenitti, vzniklem po Napoleonove okupaci. NachYlene baraky s vraty do dvort, tpinave a pfelidnene, jezirka v ulicich a jette lido v laptich, t. j. nohy omotane v hadrech. Lapte byly znakem stare ruske bidy. Mono si z techto faktt vybrat, co komu libo. Chcete to vyutit protisavetsky? Prosim, -sovety jsou lapte a hlavni mesto kupeckYch barakil bez kanalisace. Motno to tot obratit a fici zrovna tak pfesvedeive: Ne lapte, nYbrti stachanovske vYdelky a Ochotnyj rjad. No, jedno i druhe je pouze east skuteenosti..Skuteenost cela, viditelna katclemu, kdo chce viclet, je pracnY, za nejtettich podminek se odehrasajici pferod stare spaleenosti v noYOU. V Sovetskem svazu je 68 most s vice net 100,000 obyvateli. Avtak pouze 47 most ma, tramvaj. V zapadni Evrope si nelze pfedstavit mesto s padesati tisici obyvatel bez elektricke drahy. Na druhe strane mute vtak =oho Ujezdni mesteeko Sovetskeho svazu vykazat lepti peel o deti pracujicich, net mno• metropol kapitalistickeho zapadu'.. V kaldem pfipade zeme nejvettiich kontra• zeme v pferodu. Vyslyiena prosba. "Potddal pry jsi veera sleenu Helenku o jeji ruku. jak. jsi pochodil?" -1Dobte. Dostal jsem ji bez okolkt — pfimo r:

c.b1:eej e."

* * Vrana k vrane seda, zobnouti ji ale neda.

Ve stiedu, dne 20. kvetna 1936.

Dal si =brat pismeku kralika, DOLICEJN/ komisakstvi z jednotlivYch puttskSiCh etvrti podavajf Sve zpravy bezpee nostnimu oddeleni telegrafem. Jsou to strutne telegramy a yettilnou o nejobyeejnejtiich kradetich, ktere jsou ve velkomeste na dennim pota.clku. Hlasi se v nich kradet necek ye Vrtovicich, kradet trpaslika v zahrade ria 0fechovce, kradet svetru s figuriny, stojici pied kramem a pod. Stane se vtiak east°, ze telegram zaeinal: "UkradenY husi krk . . . " Jak to bylo? Jedna pani z blizke obce u Prahy ptijela si do Prahy koupit husidku. Vybrala si v trtnici peknou sadelnou dala ji do taky a zas jela, domfi. Sedela ye vlaku a chlubila se, jak dobfe konpila. Povytahla z taky kreek husy a vtiem okolo fikala: "Vidite, to bude kaldounek. Starej se mute po nem utlouct .. . " Nu a vlak se rozjel. Projel vinohradskYm tunelem, zastavil na Vinohradech, nekdo vystoupil, nekdo piistoupil, pak dojel na Smichov a pani se zase rozhovoilla o to lacine a pekne husidce. Ale jak sahla do taeky, zatpela. Husieka tam byla, ale bez kreku. NejakY poberta ji v tunelu krk odamikl a udelal si asi doma kaldoun sam. Ve Vr§ovicich je uhlif, kterY mel ye svem kramku ochoeenou kavku Behala za katdYm jako pes, zobala z ruky a co videla leskleho, to prindeela do kramku a schovavala si to do kouta za uhli. Byly to trety, kousek pohozeneho na ulici, stfipek zrcatka, ale stalo se jednou, ze pfinesla i prstYnek. Uhlif veal, ze je to kavka nenechava a kdy damy chazely, aby si objednaly putnu uhli a pohladily kavku, fikaval: "Milostpani, dejte si pozor, je ochodend a taky krade . . . " Jednou kavka zmizela a vice se nevratila. Nakonec nagli zlodeje, kterY nenechavou kavku ukradl. Pfiznal se, to ji povatoval za utitedneho ptaka, kdy krade prstYnky. V Bfevnove vykradl nekdo v noci kralikarnu. Pobil tu asi 6 kralik0, strdil je. do pytle a sel domil. Ale cestou ho zlakal jeden noCni podnik, kde bylo veselo a hralo "umelecke trio". Bylo tam doopravdy tak veselo, te se tu "kralikat" pozdriel a kdy byl v nalade, daval si hrat a zpival. Pak ut nemel na muzikanty. Tak sahl do pytle. "Vite co, kluci, zahrejte mne tu "Ja jsem s ni chodival na epacir" a. tu " Dobra. Muzikanti hramate za to kralika li kousek za kralika. "A ted' tu "TVoje oei plakat budou", a tu mate jette kralika" zase said do pytle. "Ten je, co, ten ma, dervene oei, to je dobra race, ten je moc dobrY na, smetane . . . " iikal jako odbornik, kdy do rukou klaviristy daval pekneho uedka. A hUdebnici hrali a "kralikat" v nalade zpival. Pak ddval jeete jednoho kralika hezke eienici za to, kdy mu da, hubietu, ale tu ut nedostal. Bylo to pfilit podezfele a tak se tu objevila strat. V Braniku je vila, kde na vratkach je vSTstratnY napis: "Pozor, zlY pes". Jednou v noel nekdo odnesl vratka i s tim napisem. Kdyt Ceti napis "Pozor, zlY pes", divil se, prof pes neStekal. V rohu vily stala psi boudieka, ale tam se krdil malt' ratlieek, kterY zlodeji juste olizal rude, kdy ho hladil. Tak zlodej odnesl nejen vratka, ale na boudu dal napis: "Ten pes je moc hodnej, kupte si horSiho . . . V Nuslich bydlila pani podplukovnikova., ktera koupila na nedeli pekneho batanta. "Ten je moc dobrej s oervenYm zelim — " povidala svemu muti, "poekej, to si pochutna§ .. . A aby se batant nezkazil, povesila ho za notieky do spite za okno. Bohutel, tato mild dama zaporrinela, ze bydli v pfizemi. V nedeli, rano, kdy Sla pro bata.nta, div ze se nerozplakala. Z batanta tam zilstaly jen r o.21eky na mctouzku. NejakY poberta, kdy videl, tie yield batant neni tak nedostupnY, si ho cdtiel ne-' jiste si na nem pochutnal, i kdyt k jen mel dervene zeli. U podkplukovnik0 "batanti notiely se zelim". Sedavej panenko v koute, maa-li d ye ste tisic — najdou Va.


ile

sttedu, dne 2U,

kvetna. 1936.

r..

Rhsove jiz za.dinaji dbati elementarnich paadavkA distoty ye svem zevnefSku; ‘i od vysoltYch U4.ednikii se poladuje, aby se rano holili. — Eugene Lyons, rusk do- Velmi pfekna a eenni, upominka na pisovatel United Press. stolete vSrroei prohiageni ncodvislosti Texasu. Liei dejiny prvSreh NONAT KONA DOBRO. eeskoslovenskYeh prfikopnikti v Texasu. Wagner, S. Dak., 24. fmora 1036. Nadherna, dobie vazana a bohate Nemohu vypisovat, co dobra pro illustrovana kniha nas NONAT vykonala. Mame 4 male deti a ty pfes chvili nejakou bo- THE CZECH PIONEERS OF THE SOUTHWEST, lest si udelaji. A musim rici, Ze No(Cetti prtkopnici Jihozapadu) nat nikdy nezklamala. To je jedina mast' co potaivame na., VSecky bonyni za sniienou cenu lesti. Doznavam, nam uSetrila mnoho penez, o ktere je nyni talc! $3.00 tie. BtYh dobrotivY dej Vam sily a Tato objemna kniha, v pevne zdaru ye VaAi praci na dlouha leta vazbe, napsana Estelle Hudsonovou jeAte. Palete opet Nonat 'na adre: a Henry R. Mareshem, M. D., su: Edward Kostel. dejiny prvYch deskoslovenskych roVyteka-li z rany mnoho neeistoty, dava se vickrat denne eerstva! din v Texasu, pina cennYch dejinnaplast'. Naplast' na suche bolesti nYch zaznamt, nemela by schazeti se ponecha, dokud na tele drii. v Zadne spolkove knihovne naSich 'Prava mast' jest s touto Trade deskoslovenskYch Bude cennou upominkou na stoMark: letnici, poutavou detbou a objasnenim vYznamu na geho naroda pro vase deti a potomky, nebot' poukaZe jim; na vyznam naroda, z neho2 jejich pfedkove vzesli, povi jim nazorne, co vS'e lido pfiS'ed*Si sem ze Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se va*Seho zemi deskoslovenskYch vykonali lekarnika neb jednatele, ale nic.. ji- pro vybudovani tohoto nejvetSiho nth° neberte, radeji pifte ptimo na statu v Unii. nak adresu: Bude peknou upominkou pro vaMARIE LEIBLINGER & CO. se pkatele z jinYch staff' sem na P. 0. B. 285, Altadena, California vYstavu zavitavAi. adejte spravy )0( vagich mestskYch a okresnich kniDrs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney hoven, aby ji zakoupily. Vysvetli. OoNI LEKARI lope Ameridantm, co t echoslovane v Texasu vykonali pro jeho vybuBrYle spravne pripravene. dovani slovem i obrazky, neZli vy eas die iimluvy. byste to mohli udiniti. Telefony: tivadov. 3248 — Res. 2639 Vyfiatky z pochvalnYch uznani 513-15 Professional Bldg. americkYch novin: "A storehouse of valuable maTEMPLE, TEXAS. terial for those concerned with Texas-Czech history". — Salt Lake Tribune. "A highly interesting and valuPRAVNIK Vyfizuje veAkere soudni a pravni able work. It deserves a corial welcome as the first account of this I zalelitosti, abstrakty, posledni racial movement in Texas. — The yule, atd. WEST, Telefon 146, TEXAS Dallas News. "The history of Czech settlement and development shows, that the Slavic blood has enriched the state. — El Paso Times, Zubni Mime Objednejte si tuto peknou knihu u V PARKEROVE BUDOVE Marbur Publishing Co., P. 0. Box 612, Houston, Texas. Telefon 353. 0 BRYAN, TEXAS gt'astna iena.

CetiProukopriki Texasu.

NONAT MAL fir.

Zpriva tieetniho 'boru. Na Za.clost v resoluci, i-adu Stefanika eislo 142, ktera byla poslana na Jame, a kterd byla tez uvetejnena ye Vestniku dne 13. kvetna, yam nite vYkaz ztraty od 1. ledna 1933 do 1. ledna 1936, a tento vYkat jest podan die rokit, aby se mohl porovnat die vYrodnich zprav, kteti byly podane ye Vestniku nasledovne: Pro rok 1933, v &Isle 16, strana 13., dne 28. imora 1934. Pro rok 1934, v aisle 12, strana 15., dne 30. ledna 1935. Pro rok 1935, v cis. 25., strana 13., dne 29. dubna 1936. V race 1933 nebyly ztraty, v rode 1934 byla jedna a v rode 1935 bylo jich osm. (1) (3) (5) (2) (4) Jmeno bondu. Cbnos bondu Rok Ztraty Soudet ztrat ztraty City of Pharr 1,000.00 1934 700.00 700.00 Donna irri. Dst. • Cis. 1, 2,000.00 1935 1,082.40 Donna irr. Dst. Cis. 1, 6,000.00 1935 3,247.20 Ward Co. WID cis. 1, 23,000.00 1935 9,464.50 Hidalgo Co. WID, ais. 5, 61,000.00 1935 21,886.80 Hidalgo Co. WID Cis. 2 20,000.00 1935 10,600.00 City of De Leon 3,000.00 1935 900.00 Hidalgo Co. WID Cis. 6, 232,000.00 1935 139,260.52 Hidalgo Co. RD, Cis. 2, 3,000.00 1935 1,200.00 187,641.42 UHRN ZTRAT $188,341.42 Tento vYkaz jest clan zde y e Vestniku, kde bude moci vice Blend si porovnat vYde uvedene Cislice. Zhora jmenovane bandy byly prodane R. F. C. (OdboCka Federalni vlady) a vymenene (refunded), kde strikty a mesta byly pketitene bondovYm dluhem. Na misto techto byly zakoupene jine bandy, ktere pri dospelosti mohou nahraditi ztratu. Dale nasleduje dodatek od iteetniho vYboru, ktery vysvetluje rozdil ztrit. Jsem s bratrSkYm pozdravem, Edward L. Marek. Dne 18. kvetna 1936. DODATEK KU ZPRAVE Z HLAVNi titADOVNY. Pkedseda Hlavni tfadovny tadal, aby uCetni vYbor seael se die moanosti co nejcItive, vzal v tivahu nesrovnalost a rozpor zpravy 2 Hlavni tkadovny a zpravy br. Cervenky a aby vYbor podal Clenstvu vysvetleni, prod tak velkY rozdil. Schtze byla svolana na pondeli 18. kvet na. Br. Nesuda z Dallas se telegramem cmluvil, te pro ptedbetne zavazky nemohi se dostavit. Zprava z Hlavni IIfadovny udava, skutednou ztratu na bondech v hotovosti $187,641.42, cot' je za cely rok 1935, kdetto br. Cervenka udava, skuteenou ztratu v hotovosti pouze za osm mesica, od 1. kvetna, do 31. prosince 1935. Br. Cervenka ptipoeital k tomuto obnosu jate $204,089.18 co dalSi ztratu na bondech, obnos jent byl upoti'eben statnirn odborem pojiSt'ovani pii vypoeitavani valuate, ale neni udan co ztrata. JinYmi slovy br Marek udal pouze skuteenou ztratu v hotovosti, jak knihy ukazuji. Br. Cervenka zapoeital do sve zpravy tet rozdil mezi hodnotou bondu v knihovni eerie a trtni cenou, kdyt by Jednota nucena byla bondy prodati. Stephen ValCik.

GEO.E.KACiR

w D TEXASKA ORLICE RA V DIME BOX, TEXAS V

Dr. F. J. KIenek

Pani Almy Evers z New Yorku pi"Trpela jsem revmatickYmi bolestmi, ktere mne nikdy znemoZflovaly chuzi. Podala jsem utivati Hoboko a LedivY Olej Liniment a s eeskY lekai a operate'', yYsledky jsem velice spokojena. Mohu nyni choditi a hrati si se svY711 Medical Arts Bldg., mi detmi, coZ" mne dini velice gt'aHOUSTON, TEXAS. stnou Z'enou." Dra. Petra Hoboko Telefon fifadovny: Preston 2553. a LedivY Olej Liniment jsou dva Telefon residence: Lehigh 9745. spolehlive domaci Wive prosttedky, ktere byly poutivany dtytini agaggaINNEIgEtEEDECIZgEcm Egg generacemi s vYtednYm Uspechem. Nejsou prodavany lekarniky. Lze je obdrteti pouze od mistnich poSPRAVNE VYKONANA P0vefenYch jednatelt.. Pro informace HAEBNI SLU2BA. piSte: Dr. Peter Fahrney & Sons . V hodine Z'alu zarmouceni Co:, 2501 Washington Blvd., Chicanaleznou Edward Pace pogo, Illinois. htebni ftstav pohotovY k symPrvni zakon odvety; lepe nikdy patickernu vyfizeni nezbytnet pozde. — Readers Digest. nych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtlau. LevHollywood se stehuje pomalu do ne ceny jsou nal zasadou. Anglie. Zatim co Anglie WO, skveAmbulaneni sluiba lYmi finandnimi nabidkami kaliEDWARD PACE fornske herce, retisery a filmove Pohiebni fiditel — dienem spolednosti, Kalifornie pohtbive.filS. P. J. S. T. — Tel. 3606 movY prumysl pod zaplavou dani. TEMPLE, TEXAS. — Liberty.

(pd)

SOBOTU, DNE 23. KVETNA. TANEeNli ZABAVU pri hudbe orchestru JOHN R. RACE Z FAYETTEVILLE. Vtechry naive zve,

Vybor.

EIRLitIggagggirgEtatgaggoggamg

Dr. Karel J. Hollub

DO

ESKOSLOVENSKA

RYCHLIK deka, v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do PRAHY bez ptesedani. Nebo cestujte na oblibenYch rychlYch lodich:

COLUMBUS HANSA - DEUTSCHLAND VIAMBURG - NEW YORK Vyborne zeleznicni spojeni z Brem do Hamburku. Informace kterflcoliv agent neb

EAMEURG - AMERICAN LINE FORTH GERMAN LLOYD 5L' Gotton Exchange Big., HOUSTON, TEXAS.


VISTNiK

Strana

PkiSPEVKY NA CESKOV Galveston Center). Slavnost 75.00 VISTAVU. Robstown sbirka, F. Moravek 15.00 15.00 $100.00 RVOS. d. 105, F. Moravek Dr. J. A. Halamieek 50.00 50.00 Add dislo 20, SPJST. W. A. Halamieek 1.00 Os. 99, SPJST. 25.00 Rad L. J. Sulak Rad eislo 116, SPJST. 10.00 25.00 Add Oslo 7, SPJST. Jos. Wondrash 10.00 10.00 Dr. C. L. Kopeck', Jos. Horriak 100.00 Dr. J. J. Shiller za katoliky 107.00 10.00 Elmaton, J. F. Chupick sbirka, Fr. Dluhoe 16.25 10.00 Louis Dressler, Dr. E. M. Ktenek sbirka, 10.00 Gus. Herzik San Antonio 20.75 10.00 Rad cis. 138, SPJST. E. E. Chernosky 10.00 10.00 Aug. Kacit Mary Parma 25.00 10.00 Bee County, sbirka, Rev. J. Klobouk 5.00 S. P. StudnianY J. Sumbera 84.00 5.00 Rad F. A. BezecnY eislo 33, SPJST. 10.00 5.00 Aug. Morris Rad eislo 53, SPJST. 1.00 5.00 Dr. C. L. KopeckY, Jos. Vaeut 1.00 E. J. Novosad za katoliky 119.30 1.00 RVOS. Robt. Cervenka e. 27, Mart. Kaepar 10.00 Dr. C. L. KopeckY 5.00 Taylor, A. Stibotik 200.00 Ber. C. Stilt 100.00 Osada yzdelavaci Sdruteni, 25.00 Siov. Jos. Horfiak, sbirka H. A. Macha 11.06 tt Rad dislo 93, SPJST. 10.00 Rad eislo 152, SPJST. 0.00 10.00 Rad eislo 150, SPJST. 1.50 10.00 RVOS. cis. 131, F. R. Barton Rad dislo 106, SPJST. F. Kadanka, sbirka ti t 7.00 5.00 Add dislo 145, SPJST. Kadanka 5.00 CKl Chas. Matula , 25.00 F. 20.00 KJZT. 'Oslo 53, Wied, Rad 'Oslo 48, SPJST. Amalie Pustka 5.00 100.00 Rad eislo 133, SPJST. 11.00 Rad eislo 49, SPJST. 5.00 Rad 'Oslo 141, SPJST. flAcl eislo 147, SPJST. 3.00 Sbirka od tadu é. 49, SPJST. 17.00 V Dr. K. Sladek 20.00 RVOS. cis. 17, V. Kvasnieka 20.00 tt J. H. Shary 100.00 RVOS. dis. 11, Fr. Michalek 30.00 Rad Oslo 61, SPJST. 5.00 Fr. Tesat, Houston, sbirka 129.00 Rad dislo 117, SPJST. 5.00 C. H. ChernoskY 100.00 Louis J. Kocurek 50.00 Rad dislo 112, SPJST. 10.00 Liberty Loan & Building "#1 Add 'Oslo 70, SPJST. 10.00 Association 200.00 Rad dislo 98, SPJST. 5.00 J. H. Hurta 5.00 Rad aislo 23, SPJST. 10.00 Rad 155, SPJST. 5.00 Rad dislo 45, SPJST. 40.00 Rad eislo eislo 1, SPJST. 100.00 Add dislo 92, SPJST. (sbirka) 4.50 25.00 Dr. Rud. E. Maresh 100.00 J. R. Kubena Rad eislo 51, SPJST. 10.00 Dr. Henry R. Maresh 100.00 M. J. Sklat 1.00 Rad Oslo 101, SPJST. 14.00 Rad eislo 95, SPJST. 20.00 RVOS. d. 129, Tom J. Peek 3.00 1.00 Rad eislo 14; SPJST. 5.00 Leo Krause Jr. Dr. W. A. ChernoskY 100.00 Rad dislo 9, SPJST. 25.00 5.00 Fr. Koliha, Shiner 2.00 RVOS. a. 8, V. J. Svoboda Snook 1.00 Gus. Ondrteek, Shiner 1.06 Jos. Slovadek, Macik, Snook 1.00 Rad Oslo 11. SPJST. 3.00 1.00 Rad 'Oslo 136, SPJST. 10.00 Sohue Janae, Snook J. S. Sebesta, Snook 1.00 Rad eislo 17, SPJST. 25.06 Dr. C. L. Kopeck', Rad eislo 22, SPJST. 5.00 202.15 za katoliky Dr. J. KopeckY 100.00 3.00 Rad eislo 69, SPJST. 2.50 Dallas, Klub Oeskjrch Zen Botena Valdik, Dallas 1.00 Add dislo 107, SPJST. 30.00 Rad eislo 129, SPJST. 10.00 Slavonic Mutual Fire Ass'n 100.00 C. L. Kopeck', za katoliky 23.90 Rad dislo 13, SPJST. 5.00 Dr. aad dislo 44, SPJST. 3.00 Rad eisla 60, SPJST. 2.00 10.00 rtad Oslo 28, SPJST. 100.00 Rad dislo 65, SPJST. dad eislo 47, SPJST. 30.00 E. V. Urbish 5.00 Had dislo 88, SPJST. 102.57 Rad eislo 146, SPJST. 25.00 Slavonic Mut. Fire Ass'n Add eislo 4, SPJST. 5.00 dis. 1, Houston 15.00 Rad eislo 52, SPJST. 5.00 33.00 Rad dis. 79, SPJST. Jan GajevskY 2.00 RVOS. Oslo 111, J. GajevskY 2.00 San Antonio, osadni slavnost 46.10 dislo 143, SPJST. 5.00 Filomena Penidka, Bryan .50 Add °sada Rosenberg, Rad dis. 39, SPJST. 50.00 1g. Senkytik 11'7.00 RVOS. els. 20, J. Holedek 5.00 20.00 Rad 'Oslo 41, SPJST. 5.00 Edward L. Marek Uhrn $142.00 Sokol San Antonio, $4,422.08 ptijmu bude A. A. Mikula 15.00 Souhrn Add 'Oslo 16, SPJST. 2.50 Vydani: Hy. Kubidek, Flatonia .50 Najem vVstavniho mista $2,727.00 29.51 Rad eislo 123, SPJST. 3.00 Material na mapu 104 dislo 15, SPJST. 25.00 thrnem $2,756.51 Rad eislo '72, SPJST. 10.00 $1,665.57 RVOS. dis. 107, Chas Navratil 5.00 ZbYva, v pokladne V kratkosti budeme pottebovati RVOS. dis. 5, J. J. gefeik 30.00 asi $2,500 na apravu sten, vYkladni RVOS. dis. 41, F. L. OleovskS7 10.00 skrine a vnittni apravu naei mistRad Oslo 139, 'SPJST. 15.00 nosti. Dr. Jno. Kroulik 100.00 Za VYstavni VYbor dekuje vgem Rad eislo 6, SPJST. 25.00 darctim, had disio 13, SPJST. 25.00 Jos. Kopeck', pfedseda. RVOS. dis. 66, Jac Shortner 8.00 0 Rad eislo 58, SPJST. 5.0a Rad eislo 92, SPJST. 20.00 Rad dislo 35, SPJST. 5.00 Hra tarokil, nejlepSi jakosti, nyRVOS. els. 73, J. J. Stoklas 5.00 ni za $1.35, pagtou vyplacene. ObSbirka Hallettsville, F. K. Bueek 24.00 jednavky adresujte na: Cechoslo(dz) F. K. Bueek, rodina 25.00 vak, West, Texas. 5.00 RVOS. Hogg PEORKUV KALENDAtt, Jos. Dueek Jr. 1.00 Mame v zasobe jen nekolik Pe2.00 Rad eislo 122, SPJST. 10.00 eirkovYch kalendatil, ktere vyproRad dislo 104, SPJST. 100.00 dame po 50c, dokud zasoba stadi. Dr. Eduard Midek 10.00 Pravidelna cena 60c. Piete na teR.VOS. a. 85, R. J. Loet'ak RVOS. dis. 72, J. R. Kubena 10.00 choslovak, West, Texas. (dz)

TAROKY!

Ve stfedu, dne 20. kvetna 1936.

SEFCiK SKRABANEK Caldwell, Texas. Obchod sttitnim zbotim, obuvi a eatstvem a vee, co do toho obchodu path. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rueime Vam za uspokojeni. Obuv

z i gLEEfffagtO

t l zi

"STAR BRAND".

g3ECEtEE=Ell

glEtaftEE;Eggggg,

e Pyorrheou? Prodelav dodateanY kurs leeeni Pyorrhea (hnisani zubniho lUka v dasni) pod dentistY Dr. Bass and John's na Tulane universite a u doktora Smith a Barrett na John Hopkins universite, specialisoval jsem v ledeni teto vakie nakazy zubil ve Ft. Worth pc radu let. Jsem pripraven a zpiisobily potdivat nove elektroleeebne techniky, ktera vyhoji bolave dasne bezbolestne, zniei vgechny hnisava, lo2iska, upevni zuby v dasni, odstrani jejich citlivost, upevni zdravi. NejUspanejM leeka Pyorrhea dasud vedou vynalezena.

tt tt

DR. F. M. JOHNSON, Dentist 207 Wilson Bldg.

Nad Hendlers Booterie.

Temple, Texas Ftlg4NgigigERFigieiligig'liggEtEgigA7MMEgggrggliWgrigggi,

ZKA POKAZILA NEJEDNU ROMANCI MLADiCH LID! — NEKTEEI TRPt LETA NESNESITELNYM SVEDEN1M, VYRAiKOU A ROZMANITOU OSUTINOU, ANI2 BY ZKUSILI

1 II

SEVEROVO for ME SKIN tItAt MKS

VYBORNOU

gEJiCi

CHLADIVOU MAST PRINAOKAZITOU f.JLEVU.

eASTO

1(1111111,

Esko se ted' prodava v modernich, zdravotnich a *sparnYch tubach, jichi praktienost bude vami ocenena!

V kaide redid mela by bYti tuba ESKO. Ochotne ptiznate, ie to byl nejlepgi investment za 50c.

ZDAR pogleme kaidemu etenali t. 1. VZOREK

...•■■•■■••••••••,,

rav Cr_D

C

na potadani.

Pigte jegte DNES, piimo na


Ve sttedu, dne 20. kvetna. 1936. illCillffil V 01 ."". LP Cal,,

111%.7 ILI& — .1. ,a, a

JEHO ZRADCE. etendfove, kteti doposud eetli moje chudobne' elanky na oslavu Bob za dar zazraenY — za Radium — jsou z to ttidy vzdelanct, kteti veil v jedineho, 2iveho Boha. V talc) pevne dilveke osmeluji se, net ptikrodim k uvlastnimu ptedmetu tohota elanku, vsunouti nekolik tadkil, ktere jsem dnes naLel napsany ode mne pied nejakYm easem pro anglickY list: "Human science did not penettrate the depths of curative power of Radium. "Even if the doctors enumerate twenty or more diseases which they tell — Radium cures — they did not come to the bottom of the truth." "Radium — by God's merciful ruling — contains qualities to restore order in human body where poisinous germs caused disorders. "I have experience regarding one result of use of Radium of which never a doctor or promotor of Radio-active appliances dreamed."

C.1-1 Chernoskfr pRAvNix

Vytizuje vetkere soudni zfileiltosti tfadovna: 821 Bankers Mortgagl Buildin g. :hes nlici nauroti Kress budovi —— TETA& HOTISTON.

OZNAMENI: Timto oznamuji vS'em ptatelum, krajanum a zakaznikam, ie jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov yam udelat tu nejlepAi a nejrychlegi pravi. STEVE MARINiK, desk' krejei a distil, Temple, Tex.

(dz.)

4"......■04■04....................................,0

Anton's Cafe a Delikatesy -

Nejlepgi pivo ve meste. ne napoje. NejchutnejSi jidla vteho druhu. Zastavte se u nas pokade, kdyi jste v Temple. ANTON BRAVENEC

Oen Jednoty SPJST. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS.

■••/.11041■0.16.001111.0•10.0.0.M.WW■IMMMoompoll

RED FRONT iSeski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel. Telefon: Beacon 31734. Pravidelna jidla a lunde. Nejlepti soudkove a lahvove pivo, ramie druhy vina a doutniky. 1V1luvime aesky. Hoboko stale na skied& Zvlattni stoly pro rodiny.

yleaTNts A v teto povzne gene nalade o tak velikem daru Bo ztim v deskYch novinach zpravu, ffe se nag e' deskY dlovek, ktery o Radiu mluvi pravdu, ale po zpilsobu 31cla.Se, ktery zradil naSeho mileho Spasitele. Vec se ma takto: Kristus pti§el 'edit nemocne .duSe — jeho lek: einiti pokani za spachane htichy — byl trpkYm neptateltim pravdy. Chteli jej umleet. Nedal se. Bieem z provazka a bi'dem slova: "Pokoleni jattkr61, &lite hodne ovoce pokani," slehal neptatele pravdy yea"ne. Tam jemu nemohli zapomenouti. Najali zradce. Zloein JiclaStiv spodiva v to okolnosti, ze z lakoty prodal a pak ukazal Spasitele pochopilm: "Tent' jest, dr2te jej". Slovy: "Tent' jest" promluvil .31daS site pravdu, ale se ji kika Jidoiska pravda — zrada. *Mel 2e Kristus jest pro nas lidi neskondene dobro, na to nepoukazal, jen lotrtilm usnadnil zajeti [Spasitele. Radium z Lai dobrcty jest "Poklad". Tak sdeluje elariek z matiaky Prahy, uvetejnenY v deskYch listech v dubnu 1936, a uvadi etenatam pod nadpisem "RadiovY po:g lad v panceti olova" nadgenYmi slovy a jmenuje choroby radiem leeitelne: nadory, rheumatismus, ischias, lupus a jine choroby, u oich2 mtlie konati divy jedine radium." Dopisovatel pravi, 'Ze radium je poklad blahodarnY i nebezpednY. To odpovida npine skuteenosti a je to tedeno uptimne. Ale psati, radium jest pozoruhodne, ale pak stragnYmi barvami liditi jen pohromy, jeZ se mohc.0 stati neopatrnYm zachazenim s eistYm, nieim nechranenYm radiem (oslepnuti, spaleni ktiZe atd.) jest jednostrannost, nizka ptedpojatost bud' proti veci same aneb proti jistYm osobam,, radiu piltelskYm. Nikde v nag ich listech jsem nedet1 pobidku: Kupte sobe nerost radium, jest site velmi drahe, ale budete za tech osmdesat tisic dolara, co date za grain radia — hned uzdraveni z jakekoli choroby, omladnete o tticet roku, prodloutite Zivot svaj na vek Methusalema; nu-nate-1i opet yam vyrostou, a jine nesmysly. Ledeni se deje dvojim zpasobem: Kdo ma penize, mute poladati zkug eneho lekate o ptime ledeni radiem — tak zvanYmi paprsky: jmena jejich jsou: heliove atomy, elektrony a elektromagneticke vlny. Jsou to paprsky hojive v rukou cpatrneho lekate, ale i pii nejmeng i neprortetelnosti Znam ptipad v Clevelande: Lekat sells radiem uditelku na vetejnYch g kolach; neopatrnosti spalena ji poko2ka na tvati. — To jest ten drahY zpusob ledeni radiem. DruhSi zpilsob jest ledeni po domacku, levne a bez jakehokoli nebezpedi. Velmi maid dastka radia jest vtelena do stladeniny (compresse), piisobi zvolna a stale blahodarne na obnoveni tkaniva a rychlY vzrast dervenYch krevnich bunek. Radium v komprese obsaiene pusobi jemne v y zatovani a Dr. Otakar Zuna, specialista v ledeni radiem, mezi jinsm pravi: "To mime, stale vyzatovani z radiovYch kompres jest ptioinou, prod taivani kompres mute bYti ptenechano k ledbe pacientovi samotnemu bez jakYchkoliv obay. Neni jedineho dokazaneho ph-

Sttaha i3.

padu, kde kompresa by byla u gkodila. Nikdy nenraZe gkoditi pro tu mirnost vyzatovani, ale vadycky prospeje tomu, kdo ji uZiva, i jinak zdravemu dloveku zlep guje krev, jeji obeh, zaZivaci a vyme govaci pochody. Prod znova a znova charm se pera na obranu ledeni radiovYmi kompresami, teto leeby pro chudobne? Prctole detbou "Ceske 2eny" pied lety jsem na kompresy byl upczornen. Kdyz ne gtesti mne zastihlo a ja k Zivotu byl °pet ptiveden a slabotou skliden, vzpomnel jsem dopisu Martina Tome z Toleda, o kompresy si dopsal na p. Bernarda C Stti2e, Box 712, San Antonio, Texas a s Bo g pomoci a

trlivanim kompres na moje roky (71) vYborrie se citim a povaguji to za svou povinnost poraditi dobte i spolublitnim. Rev. J. B.Svozil, 2406 Green Road. So. Euclid, 0., 29. dubna 1936. (Adv.) Kdo zavinil zlo, musi je napraviti, kdo pochybil, musi se dat na pokani.

EMILIMOTIS tESKY rRAvNis Office nad NARODNI BANKOU Pie dYty, posledni vale, ptehli2i abstrakty, zastava soudy vAude. Porady, pujeky, notatstvi. Texas. Yoakum.

Plenty of Vacation fun in Your Own State During

TERNS CENTEIINIA1 CELEBRATIONS How well do you know your Texas? Do you know that the Devil's River country en route to Del Rio, Palo Duro Canyon in the Panhandle, and St. Helena on the Rio Grande are declared by seasoned travelers to be among the world's -nost beautiful scenic wonders? Do you know that West Texas has mountain peaks reaching to 9,000 feet? Do you know that thousands of Americans visit San Antonio, the Rio Grande Valley, Houston, Galveston, and other Texas resort cities yearly— finding in Texas attractions unsurpassed anywhere in the United States? Have you ever visited the world's greatest oil fields in East Texas or seen a typical West Texas cattle ranch in operation? Vacation thrills? You'll find hundreds of them—right here at home—in Texas! Centennial year is a good time to see and know your state. Interesting Centennial Celebrations are being held in every section. The great Centennial Exposition at Dallas will draw several million visitors. Travel Texas! Attend the Centennial Exposition and other events listed in the calendar at the right! For more complete information, write the Chamber of Commerce at the cities you are interested in.

T E 1:15 CE TE11111111, 19-6

ESE INTERESTING'

(May 19 through June 15. Revised to May 10) MAY 19-22—GROESBECK-MEXLA — Celebration of Fort Parker. MAY 2042—HILLSBORO—Pageants of Progress. MAY 21—NEW ULM—German Founders Centennial Celebration. MAY 23—PLAINVIEW—Pioneers' Round-Up. MAY 23—COMMERCE—Centennial Pageant. MAY 2S—NACOGDOCHES — Centennial Homecoming. MAY 26—D'HANIS—Fort Lincoln Celebration. MAY 26-28—PADUCAH—Cottle & King Pioneer Jubilee. MAY 27-28—CHILLICOTHE —Centennial Fun Festival. MAY 28—FLOYDADA — Pioneer Day C,41,,hration. MAY 28-30—SAN AUGUSTINE—Historical Celebration. MAY 29—ATHENS — East Texas Fiddlers Reunion. MAY 29—SHERMAN — Austin College Centen-

nial.

MAY 30—COLLEGE STATION—Commemorative Military Review. MAY 30—GOOSE CREEK—Centennial Memorial Celebration. MAY 30-31—EL PASO—Bishops Reception and Military Mass. MAY 31—PARADISE—Centennial Singing Convention. MAY 31-JUNE 6—JACKSONVILLE—National Tomato Show. MAY 31-JUNE 7—KILLEEN—Birthday and Pioneer Celebration. JUNE 1-2—PORT LAVACA —Centennial Regatta. JUNE 1-2—FARMERSVILLE—North Texas Centennial Onion Festival. JUNE 1-DEC. 1 —AUSTIN — University Centennial Exposition. JUNE 2 . 4—JASPER—Historical Pageant. JUNE 2-5—PAMPA—Panhandle Centennial and Oil Exposition. JUNE 3—BENJAMIN — Knox County Semi-Centennial. JUNE 3—LEONARD—Centennial Pageant. JUNE 3—SULPHUR SPRINGS—Centennial Celebration. JUNE 5-6—YOAKUM — Tomato Tom Tom, Harvest Festival. JUNE 6-14—GALVESTON — Centennial Splash Week. JUNE 6-NOV. 29—DALLAS—Central Exposition. JUNE 7—CAT SPRING—Agricultural and Historical Centennial Celebration. JUNE 7 14—CORPUS CHRISTI—Exposition and Water Carnival. JUNE 11 . 13—FORT STOCKTON—Water Carnival. JUNE 15-16—HILLSBORO—Centennial Produce Market. For dates beyond June 15 write

State Headquarters TEXAS CENTENNIAL CELEBRATIONS Dallas, Texas


V

4, :a nsi 16.

Poutiveite k onamovini

Mali Oznamovatel

OZNAMEN KANDIDATU

Pfijme se Zeno, prostkedniho veku k vykonavani domaci prace a k vateni pro dva lidi v rodine, vte pohodli v domacnosti. Pro informace piAte na Box 463, Eagle (28-dz.) Lake, Texas. ,

All political advertisements must be paid in advance. NiZe uvklime kandidaty, kteki Vas Zadaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach. dne 25. eervence 1936.

INFliVIAM NA PRODEJ sedlatskY stroj. Kdo by se zajimal, at' se hlasi u George Bravenec, Rt. 1, Oena(27-28) ville, Texas.

OKRES BELL: FRED C. FLEWELLEN za gerifa.

ZASTAVTE SVEDENI NOHOU. Jste-li znepokojovani svedenim nasledkem "Athlete's Foot, Eczema, Itch neb Ringworm, Va ge lekarna Vam prods Black Hawk Ointment pod zarukou uspokojeni (24-31) Cena 50c a $1.00. KURATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. VSecky druhy zarudene vyzkouiSeny. Pike o sniZene ceny pro dociesku v kvetnu a dervnu. Von Mindeng Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) Novy vynalez v televisi Mani na dalku), kterY zlevni cenu ptijiman. Je to elektricka lampa-ptijimae, ktera vypada jako obydejna radiova lampa, ale ktera zesiluje vysilane signaly milionkrat. Sestavil ji rusk* in'ZenYr, ZAici zde v Arrierice. Pracuje nad gene v tomto oboru, aby si kaZdY mohl koupit ptijimad pro televisi za ptistupnou cenu, jako obvykle radioptijimade. Tento Vi2enYr vynaS'el take "ikonoskop" ptistroj pro dalkove vysilani obrazu. Nov- nYtovael stroj. Dvema vynalezcilm ye Zline na Morave, podakilo se sestrojiti polouatomatickY n'tovaci stroj, kterY znamend neobydejnY pokrok ye stavbe mostil, vysokYch staveb, nadr2i a lodi. Podle nazoru odbornin jde o naprostou novinku, ktera, bude je§te letos prakticky vyu gita. Vynalez zaruduje rychlejS1 a levnej gi montal" ocelovYch konstrukci neZ samo elektricke svateni. 0 V druhe petiletce dokaZeme, neni na zemi mista, ktere by nebylo lze postaviti do sluZeb socialismu, ce neni na svete takove zeme, ktere. pod zkuSenYm vedenim sovetske viady by se nezmenila ke prospechu v§eho lidstva. — S. M. Kirov

Weft, dne 13. kvetna

°TNI1C

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora. W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu

V8echny dobre zasady a jsou Co Si pteje 2ena: do 14 let zdravi a hodne rodide, od 14 do 40 let kra- napsany. Nyni jeSte zbYva uskutedBlaise Pascal. su, od 40 do 60 zajimavou osobnost riovati je. a od 60 dale — hotove penize. Trpelivost je umeni doufati. — Ladies' Home Journal. .1111114.11111•SINAGillillIMY

I

S avnost tevreni Novo me a Piknik pottfid.

Pokrok Sweet Home, a". 63. SP.IST

EDELI

KVETNA 1936

OKRES BRAZORIA: PANI ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika

VE SWEET HOME, TEXAS,

OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative)

Denni Pokad:

OKRES FORT BEND: HENRY BULLER Za serif a. FRED KEMP Za Okresniho Soudce. C. L. DUTTON Za Okresniho Soudce. JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vYbereiho dani ED. STERN Za komisake, Precinkt els. 2. OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce. HARRIS MILNER za Serifa. ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu. M. L. ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu. OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisate precinktu eislo 2. OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisate, Precinkt Oslo 4.

Ink

ZAtATEK V 10:30 DOPOLEDNE.

— Otevteni a odevzdani sine svemu ucelu ptedsedou Hlavni tradovny soudcem C. H. ChernoskYm. — Zahajeni vetejne schUze a uvedeni nov'ch elenti za pomoci fitednika Hlavni iTtadovny SPJST. 3. — SpoleenY obed, ani klobasy nebudou schazet, v 11:30 hod. 4. — V 1:30 hod. Proslovy predsedy H. t soudce C. H. ChernoskY, a jini. ' redaktor Vestniku br. Franta Moudka, senator Sulak 5. — Volna, zabava a hry. 6. — V 5:30 hod. Spoledna vedete. Hudbu obstara.

I

Havllkova 8-clew na kapela z Moulton. VELIKA TANEtNi ZABAVA NA PLATFORME. V 8:00 HODIN. Uctive zveme veSkerou deskou vetejnost, by OM se s no.mi pobavit, a zvlaSte dleny vSech okolnich tan SPJST. a jejich rodiny a ptatele. V padu neptizniveho podasi o tyden pozdeji.

VSrbor. ■ 0411111. .111.0.1111111.N11011.,0.411•11.0411 ■ 011•111, ■ 11110914100411■10.0 41111•0.1*(1.111111•0.1100.111M001111•0.111 ■0411111.1.1111.1.0011111111.041111.14111111.0.111

••■••ct o■■■,■•■••..ms.ovewolosioroas.o.woro.............msoaavoompo-ano.low, ■••<,•••■■••■■•‘■ ••Moilawsioo4Sas.011.4111,"

RAD POKROK HOUSTONU

znamu e

4

potad spoledenskYch zabav, je2 od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se byti lakavYm dostaveniekem krajanti a jejich ptatel. 11111111111111111111111!11111111111;111111111111B

PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. Na doptani se jest — 20th and North Main.

OKRES WILSON: A. B. CARNES za Serifa. VERNER M. BUTLER za okresniho soudce IMPORTANT CHANGES and IMPROVEMENTS will be made in Katy passenger and freight service effective kay 17, 1936 Avoid Getting

D. RICHARD VOGES za okresniho navladniho. •■••■••••IlIt.....assalMOMMO

Noviny jsou ptenosna zastera, za kterou se gentlemani v tramvaji skrYvaji pied 2enou, ktera musi stat. — Los Angeles Times.

LOU

Aft g the ECATY ACE NT

JedinY rozdil mezi vyjetou koleji a hrobem je v jejich rozmerech. — Spisovatelka Ellen.

✓ NEDELI, 24. KVETNA. — SYNCOPATORS. ✓ NEDELI, 31. KVETNA. — BACA'S ORIG. ORCHESTRA. ✓ NEDELI, 7. CERVNA. — 6 PALS ORCHESTRA, ROSENBERG. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25e. ZABAVNi VISOR. 41.001.00,00.11111.0.6111.0.101.0.011.0-60 ■o4011.000!OUPIIPOIMW.11111.0011 ■0•111111.00111■0401/..11.041

■0111■04110.0•1111

11111


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.