Vestnik 1936 05 27

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ye stredu.

(Wednesday) 27. KVETNA (MAY) 1936.

CISLO

NOVI OCHRANCI AMERICKE BEZPEeNOST E VALCE, jig' vyhlasila Amerika zloeinu, ma nejvet gi filohu nova, skutee-0 V ne vS/konna, organisace: "Federalni pclicie — dill G. MEN (muti vlady), vedena Edgarem J. Hooverem.

61enove teto policie jsou stranou vaech vlivri, jimt milk podlehati a jak skutednost ukazala, take poclieha, normalni policie. Jsou take vyzbrojeni nejrieinnejakni ,prosttedky.

Jejich stiediskem je velka, bila, budova ye Washingtonu, ktera ma spi ge vzhled vedeckeho institutu, net policejniho teditelstvi. Medan byste v ni take marne mute, jent by mel vzhled onoho tradieniho tajneho policisty, znameho z rfanSich detektivnich romanri -s oblieejem stareho herce, kloboukem 'di depici statenou do oei, s cigarem v koutku fist. G. MEN jsou gtihli, mladi lido stfizlive elegance, nadani neptekonatelnS7m optimismem, vyzbrojeni skvelou vSichovou. Jejich zevnej gek naopak kontrastuje silne se zjevem oficialnich policistri — ankh "dicks", zpopularisovanSrch filmem.

Ptipad Dillingerriv v gak ukazal, to pies svrij elegantni vzhled, inteligenci a odu gevnelost, umi — je-li toho zapottebi, pracovati rychle a brutalne.

Jejich vS7chova pro povolani poeind peeliyou telesnou ptipravou. Jsou v gichni dobrS;mi boxery, zapasniky a vi si rady s jiu-jitsu i s ostatnimi zapasnickSmi styly a triky. Jednali se o to, "dostati" nejake individuum, maji G. MEN deset rtianS7ch, neselhavajicich metod.

Jedna-li se o rychle a nenapadne navleeeni "naramkri", pak je to provedeno v rekordnim Case — motno tici ve zlomku vtetiny, anit by zapesti pacienta byla poranena. ZavatnV pHpad !lady vytaduje poutiti zbrane — All right — chlapci provetraji svoje pistole a prcfouknou hlavne automatickkch ptt gek, jicht dovedou poutivati s virtuositou, hranieici s darodejstvim.

Mezi normalnimi policisty se vyzna dobte pouze jeden ze sta v zachazeni s Thompsonovou automatickou pu gkou — s touto podivuhdnou hraekou, vyrabenou Coltem, jet nevati vie net obyeejna vojenska, pu gka a ma ph torn schopnost poslati do cite 300 ran za minutu. Mezi G. MEN neni jedineho, kterV by neumel "hrati se sekaekou" — tak totit nazvali tuto hroznou zbrari v mluve gansterskeho podsveti. Mnozi z nich dovedou na vzdalenost 20 yardri vysekati ranami teto metrailleusy svoje jmeno do listku papiru o rozmerech 14x15 cm. Ti take dovedll "slotiti" Baby Face-Nelsona, nastupce Dillingerova, jehot) se normaini policie pokou gela marne dostat pomoci diplomacie. Jsou mimo to vyzbrojeni tubami se sizotvornSTm plynem, pistolemi s uspavacim plynem a v gemi hraekami, ktere maji nesmirne daleko od "billyho" — normalniho obu gku, ale ten ma formu desky o dvojnasobne gili dlane, jent umotriuje knockoutovani eloveka s nejsilnejai konstrukci, anit by zristalo po jeho poutiti stop.

Jejich Ochova se neomezuje na pougvani a skladimi zbrani. Oni se ud j poznati jednodu-

Chou zkou gkou ptibuznost zbrani a vystkelenS7m projektilem. Pottebuji-li jit za svoji praci na druh3:7 kcnec SpojenVch Statt a jsou vzdaleni nekolik tisic mil od svSrch dokonalS/ch laboratoti ye Washingtonu, potom musi sami provesti ptedbetne vedecke zkoumani, aby neposilali zbytednosti. Tak na p?. se jim dostane do ruky pistole Untel, odriata muti, jent je podeztelSr ze zastteleni ureite obeli. Patti projektil, nalezenV v rane obeti k zadrtene zbrani a je tedy podeztelS7 skutedine vrahem? Aby to detektiv dokazal, vystteli z teto pistole serif gesti ran a srovnava je s kulkou, jet byla ptieinou smrti °bet. Najdeli etyti znamky podobnosti stop, ktere zaneprrichod hlavni na kulkach, potom zagle vgechen tento material do risttedni laboratote. Tarn musi specialists v tomto oboru prokazat pomoci dokonalVch ptistrojri, zvetgenVch fotografii atd. nesporne nejmene Best shodn3ich znamek, aby byla dokazana ptibuznost mezi zbrani a projektilem a tim i usvedeen cbtalovan3'7, jemut zbrari Technikove Egdara J. Hoovera zdokonalili vgecky poznavaci metody tohoto druhu a Cast st/S7ch zku genosti davaji agentrim, kteti musi pracovati bezpeene i mimo zdi risttedi, bez pomoci dokonalS7ch aparatri.

Oscar je jmeno figuriny-manekSma, ktera, slouti k reprodukovani zloainri. Oscar je otcem detne rodiny. Sbirka manek3"mil obsahuje mimo nej jeho 'term Susie a jests nekolik jeho potomkri a ptibuziVch. Pomoci teto netiy e rodiny "otivuji" profesoti pied ()alma svVch takri zloeiny, aby na ptikladech, vypracovarirch jako y e skutednosti, mohli ttibiti svfij drivtip a schopnosti detektivri.

Pti torn nehraje filohu tadna fantasie. V Oscarove pckcji jsou rekonstruovany do nejmen g ich detailu skuteene zloeiny se v gemi indiciemi, jet umotnily policistrim rozuzleni zioeinu a prokazani vinniktil. To v ge je provedeno veimi peelive podle fotografii a privodnich protokola.

Tak se G. Man uei nejen provadet zkoumani pro ziskani dfikazri, ale take brat otisky psati pftesne raporty a voliti nejvhodnejg i fotograficke zabery pro ptipady, kdyt neni po ruce fotograf, jen g se v policejni praci vyzna.

Zde se postupuje vtdy podle stejne metody.

G. Men se musi vymotat z jakekoliv situate sam a representovati rispe gne onu skvelou super-policejni organisaci, jejim je tivVm a nezesis1Vm koleekem.

Federalni policie G. Men byla organisovana, aby bojovala proti v gem ptestupnikrim zakona. Sleduje-li kdo boj se zloeinnosti podrobneji, najde vinniky na v gech stupnich spoleeenskeho g ebtiku. Ptijdete zde na podeztele policisty, zkorumpovane ritedniky, a stratce bezpeenosti sptatene s podsvetim — "underworld". Zadna politicka, ptislu gnost, ani tadnV jinS7 ohled nesrni v g ak b3it ptekatkou v jednani G. Men. I nejnepatrnej gi pokus o korupci, nebo temet neznatelne "nevinne" ptekatly, stavene jim v cestu, musi bSrt ihned

podkladem pro jejich dal gi praci. G. Men jsou si vedomi, to za nimi stoji pinou yahoo mohutna a silna orga.nisace. Vi dobte, 2e padnou-li, jejich misto bode okamtite vypineno kamaradem, jent dokcneenim jejich rikclu je zaroveri nejdokonaleji pomsti. "Chculostiva afera", rill nix je nutno brat na nekoho 0hiedy — to je nazev neexistujici v slovniku -Leto organisace. "At' do konce", to je devisa vg ech G. Men, od prvniho at po poslednilto a dosud dokazali, to ji umi provadeti do drisledkii.

Tim se G. Men. stavaji nejen pomocniky spravedlnosti, ale take strat'ci praveho "obeanstvi", bojovniky proti vg emu, co milk gkoditi zajmiim vetejnosti. Proto se take podsveti boji agentri G. Men jako ohne.

Agenti teto policejni organisace jsou vyzbrojeni jako nikdo druh3i, jak moraine, tak hmotne. Jsou stale v dokonalem spojeni s risttedim, takg e mohou spolehati vtdy na ainnou a rychlou pomoc. Mohou si bSrt jisti, de jejich ta.dosti nebo ptikazy nebudou postupovati onou v gude nechvalne znamou "slutebni cestou" a de neuviznou ani na okamtik na Zadnem jejim hierarchickem stupinku.

Pottebuje-li agent chemickV rozbor, je mu k disposici dokonale, laboratois, v nit pracuji dnem i noel na slovo vzati odbornici, takte vVsledek rozboru mute dostati obratem.

Pochybuje-li o nejakem podeztelern individuu, jehot otisky prstri jit ma, pak dostane z fisttedni kancelate, kde maji k disposici stroj na srovnavani otiskri prstu okamtite zpravu, zda se podeztele otisky nevyskytuji v archivech risttedi v poslednich deseti, dvaceti di &kande tficeti letech.

Je-li zapottebi uvesti ihned ye znamost bankovek, ktere dostati jako vVkupne "kidnapers", pak je zde slutba "ad hoc", a za nedlouho je k disposici libovolnS7 poeet vVtiskri listin s disly odevzdanVch bankovek. Podobne mute v nekolika okamticich osladiti tivot "nejakemu individuu pomoci v3ivesn:ych "wanted" — zatykaeri, ktere jsou za nekolik hodin vyve geny po ce13'rch Statech.

Agenti jsou s ristkedim v dokonalej gim spcjeni — ac jsou rortrou geni po vaech koutech Spojemich state — net kdyby se denne yeder hlasili osobne k raportu. Je jisto, to s takovS;mi prostiedky k disposici, maji G. Men vetginu trumfri ye s“7ch rukou a jsou ridinnou metlou zlodinnosti.

0 vSrsledcich jejich prate a o torn, jak je neptijemna, pro v gechny, kdog "nepracuji v mezich zakona", mluvi nejlepe protest advokatri, vydrtovan3ich gangstery, podanV Kongresu, v nemt tvrdi, ze "Lindberghriv zakon", podle nehot budou i pouhe pokusy o firms trestany smrti, podobne jako "nove drakonicke metody" G. Men, jsou protiristavni.

Na tento plaidoier odpovedel teditel "U. S. Department of Justice" — J. Edgar Hoover tim, to odmitl jakekoliv debaty s lidmi, kteti jsou "mimo talon", o zakonech, jet jsou tvoteny na ochranu proti nim.

(Pokradovani na strane

Strain 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb thvadne polemiky, potadatel piedkada ve smyalu stanov Tiskoveniu VSboru k vlastnima rozhodnuti.

Rid Elmaton, eislo 148.

Blessing, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Zdeluji y am, ee pfitti schuze kadova se odbYva prvni nedeli v dervnu, t. j. 7. aervna. Bude to schtze i pro mesic kveten a vtichni nave jsou eada.ni, by pamatovali na sve povinnosti.

Piknik, ktery sdruaene spolky v Blesing a okoli pokadaly y e 'prospech 6eskeho dne a vYstavky, se nam nevydatil. Na nedeli 10. kvetna, na kdy byl piknik oznamen, zaaalo nam o 5 hod. rano prteti a lilo as do 2 hod. odpoledne. Br. Jos. Kruknsky z Corpus Christi co hlavni feenik dojel, ale ptednatku nemel, proWee navtteva byla slabs. Veder na taneeni zabave byla navtteva obstojna. Byli jsme tedy nuceni piknik adloaiti o tYden pozdeji.

V sobotu pied timto druhYm piknikem lilo jako s konce po cely den. Tedy zase tpatna vyhlidka. Boani cesty rozbkedle k neptejeti. ✓ nedeli rano se vyjasnilo a . 11. polednu cesty trochu oschly. Pisatel se dostal na misto as v poledne. Hloueek lidu prove zasedal k obedu.

Br. KrutinskY a Vaal. gijanskY dojeli z Corpus zase. 0 tfeti hod., kdy vice navAtevnikii se se• promluvil br. KrutinskY k pfitomnYm. NaPte d k natim matinkam, pak k nati mladeal, jima kladl na srdce, by si to matky vaaili a ji milovali. Pak mluvil o 6eskem dnu a vYstavce, nabadal k neasti na Oeskem dnu a finaneni napomoci podniku, bychom natim souse• Ameridanfim mohli ukazati, ae to byl i nag lid, ktery pomahal ten velk' Texas budovati. Prvni east jeho keel byla opravdu dojemlid a =nabs slza se v oku zaleskla. Druha east byla zas ‘: tak povzbuzujici. On nevyhledava, a nepoukva addnYch frazi, mluvi lehce srozumitelne, ad srdce k srdci. ftee jeho byla pfitomnYmi s velkYm potleskem pkijata. Veeer taneeni zabava byla eetne navttivena.

Milano se jests zminiti, ae pani Chas. Koupova z Blessing vlastnoruene udelala krasnou deku na podlahu, kterou darovala k vylosovani pro vYstavu. Tahem eisla 6 pkipadla br.

Fr. Domoradovi. Pkinesla $15.00 a obnos ten die ptani pani Koupove byl hued odeslan na br. Kubenu. Pani Kroupove srdeane delcujeme.

Jos. Zemanek, taj.

Na zdar!

Houston, Texas. utend redakce!

Prosim za prominuti, ae pii tuakou. Zadal jsem s perem, ale to se mi hned zlomi, kdy je delaji tak slabouake; to pro moji ruku neni.

My Houstoriane, aijeme zde v samYch radovankach, neb zabavy, tance a divadla stihaji jedno druhe, takae se aloveku ani zemiit nechce, a ten, kter' musi — tak to nerad Posledni dire divadla byla sehrana, jedno na Studewood, "Devoe z hor" a druhe u 8tefanikii, "Srdce mateino." Bly si obe velmi podobne, ale obe velmi pekne. Prvni bylo jia eastedne popsano, tedy chci se zminit par slovy o poslednim kusu zahranem u V obou divadlech bylo ukazano jak' je aivot manaelskY, kde vladne svornost a laska a porozumeni jednoho k druhemu, a jake jsou ditky z takoveho manaelstvi vzetle. Jsou rodiatim k radosti a okrase celeho domu a okoli. Divadla byla pina dojrati a milYch takae mnohemu citlivemu se i slza v oku zablYskla.

U 8tefanikil vkchni herci hrali znamenite, jak obyaejne, a Riitenka, ktera teprve necla.vno zaeala pilsobit na jevitti a jia se vyrovna starYm herd= opine. Neni divu, neb jest ona dcera p. a pi. 6tvrtnikove, jedne z nejlepAich hereeek, Ty Riviendiny hubieky musely Wit velmi

VESt 1,11K dobre chuti. Karlik, ten vi Jake byly. „Ta se Po kade obliznul, kdy2 Karlik nejakou dostal. Chtel jsem zachytit jeji chut', ale nedafilo se mi to. Ale troSku gtesti se na mne piece usmalo, neb jsem v kuchuni dostal od • velikansky paklik. A co v nem bylo, to byste jiste radi vedeli, ale to jo, addnemu nepovim.

Hru popisovat nebudu, at' kaadY piijde a vidi sam na vlastni oar. teast byla velika, sin byla nabita. Kuchaiky mely pine ruce prate, takte s nimi nebylo moano promluvit. A ten ✓to bile eepici za barem tea nemel easu mluvit, neb nestadil nalevat, potad se pohyboval, ae jsem ho nemohl dobre videt, ale zda se mi, jakoby nabjival hrubSi formy, to asi z toho piva. Wichni byli veseli a bavili se ptatelsky, jako lids s eervenou krvi v zilach. Na tabuli meli napsano, ae pkitti divadlo se bude hrat 14. dervna "Mafenko, rozmysli se". Tedy si to pamatujte, za dva dni po myth narozeninach. Tak na shledanou!

Vtem dekuji za pane pobaveni. Zdravim vtecky herce i neherce.

J. Janut.

Dallas, Texas.

CO NAP,! SDELUJE NAg VESTNiK, Prvne odpovim na kapitolu prvni v dopisu bratra Bartote ye V. ze dne 15. dubna. Mate pravdu, bratie Bartok, studuji nate stanovy a potkebne opravy si poznamenavam, a nepotiebuji k tomu ani "sdruaeni komisaffi pojitteni", kterea tales° ani nevi, ae nate Jednota vilbec existuje; a to neni aldnY tprym.

Co k tomu pouaivam je zakonnik nateho statu a pokyny a rady myth pfatel, &ant nati Jednoty, a tea mnohe dobre navrhy einene ye Vestniku.

Sestro 8paiihelova, dekuji za poklonu, ono to ale s tim niYin poeitanim neni tak skvele, kdya jsem pied etytmi roky nemohl spravne odpoeitat $1,159.689.34 od $1,166.680.19 a udelal (?) jsem chybu o 90.90. Moana, ze kdybych poaital ty nate bondove "vyclelky", ae bych toho napoeital trochu vice neali bratr Marek.

A to by nebylo mot dobre. Take to tvrzeni nekterYch, ze jsem buiie, jak sestra 8parihelova pile, dnes uz asi je pine dir, protoae je pro to butiostvi lepti porozumeni.

Ale vrat'me se k tomu poeitani. Ve zprave bratra Marka jest poznamka: "Tento vykaz jest clan zde ye Vestniku, kde bude moci vice alenu si porovnat vYte uvedene =slice." S aim je maji porovnavat, totia ti, kteki nemaji piistup k jinYm informacim, to vi jen sam nag dobrY pan Bull a bratr Marek. Kolik asi ale• v nag Jednote, mimo H. U., vi neat° o stavu nakch bondii 9 Kdyby byla uvefejnena examinaeni zprava podana koncem minuleho roku nak H. U., to by jit si mnohST nos" Alen dovedl ty polotky srovnat, ale uvekejneni to zpravy by zase uktodilo natl. Jednote??, tak se to musi zatajit, a pak se iekne "bude moci vice &anti porovnat."

Zprava bratra Marka jest velmi neupina, mime ztraty, ktere v ni nejsou, a jelikoe jest porovnani dovoleno, jsem tak smelt' a ptipomenu "vYdelky". Prvne nejsou v to zprave ztraty na bondov'ch firokach v Hidalgo Co. Pak take tam neni ani slovo o ztratach na Bexar-Medina-Atascosa hro.zovYch bondech privatniho podniku, kde v 1928 bylo piljeeno $58.000 (padesat osm tisic). Spoleenost zkrachovala, a draitele bonclit zabrali podnik pro sebe, s vYsledkem, ae se nate tam uloaene penize zcvrkly na $28.550.60 (dvacet osm tisic pet set padesat dollaru a SEDESAT CENTM. Vidite, i tech tedesat centu nam piipsali, aby vdovy a nati sirotci nebyli o nit okzeni. Ted' ale, ye zprave exeminatorfi jsou ty bondy udane v tens $46.055.48, jenae na g statni department je odhadnul jen na $18,422.19 (osmnact tisic atyfi sta dvacet dva doilary a devatenact centu). To je z 58 tisic. Ted' se k tomu druai firokove ztraty na techto bondech, a statni prohliktele nam pravi, ae tam mime JENOM za $16.500 (testnact tisic pet set dollaru) Arokt. Ted' si odpoditejte $18,422 od $58.000, k vSrsledku ptipoeitejte tech $16.500 zpatednich firokil, a mate hued o par "centu" vetti "v1Fdelek".

Ve stiedu, dne 27. kv6tna Dale mime Cameron Co., kde mime uloteno kolem 400 tisic. Tento okres se hotovi "refundovat", tot odtit drtitele bondu ye vaech distriktech, a to na zaklade od 20-ti do 43 centu na dollaru. Mame tam za nekolik rokil zadraenYch uroku, celkovY obnos, die examinaeni zpravy, pies 86 tisic. Ponejvice asi budou aneb ji g jsou, upina ztrata. A kolik uroku odpustili Martin Co.? Bylo tam v due statni pfohlidky za $10.700 (deset tisic sedm set devadesat' protlYch uroku. Kolik jsme z toho dostali? — 25%? A jak je to s temi $47,000.00 (etyticeti sedmi tisici dolarn), jea byly ve zprave do Austinu odepsany za rok 1932, snad tea jako ztrata na firokach? A kolik asi obna.Si firoky z tech hroznSrch ztrat, firoky ktere bychom pii normalnim hospodaieni dostali?

To je jen tak pkipomenuti na nektere neoznamene ztraty. O to naprave po onom 19. kvetnu 1934 muaeme iici jen to, ae by to mohlo bYt hark, totie ae bychom byli mohli pa tomto dni kupovati V'SECHNY bondy tketi a druhe tiidy, misto jen as z 80%. To bychom potom mohli ukazovat na jeate yak papiroye vYdelky na bondech, jenom piijde-li zase brzy deprese, pomoz nati valuaci sam fiat vtemohouci Pan Bah. A na§im vdovam a siratkiim tea. Podivne ale je, ae jinx Jednota muae nakupovat jenom prvottidni bondy.

Jak vztah vtak mute miti infij navrh, kterY byl poraaen, a tea navrh bratra F. Olexy, kterY tea pro politicks pfiainy neprotel, na opomenuti oznameni delegatfn, ae se ten elanek, davajici jednaci pra y° fadovYm zastupcilm, ze stanov vypoutti, to obyeejnY May& teako pochopi. 6i snad je v tom oznameni o tech navrhach jeatenejaka skryta pkiaina politicks? A kdyt jit jsme pii tech navrhach na opravu stanov, dovolim si dat zase nee° jineho, aspon pro zajimavost. Ja davam navrh, aby v pfittim sjezdu tajemnici zjezdovi psali protokol v triplikatu. Jeden opis pak dati piedsedovi sjezdovemu, jeden tiskafi a jeden do H. U., a pak budeme miti pfehled a chyby v tisku se snadno najdou. Ono se tedy samortejme vyrozumiva, ae nebylo jednano o tadovch delegatech, jenom o stanovach, a ty se o tadovSrch zastupcich nezminuji. Jenom ae zase samozfejme spravne parlamentarni jedno,ni vyaaduje, aby snem byl o vyputteni kterehokoliv elanku uvedomen, tak aby pozornost vyslancu mohla bYti obracena na zmenu a dala se jim moanost vysloviti svoje mineni. 2e toto ale bylo opomenuto, nemteeme tajemniku sjezdoveho vyboru na stanovy zazlivati, vzhledem k tomu, ae bylo stale volano "pokradovat — pokradovat", kdykoli nekterY ten svehlavY, "ja"-sky bukie se hlasil s nejakou opravou.

A tak ted' bratr Adamek a cela bratrska naae obec vi, co jest polotka "protle Aroky".

Ten kupujici je musi zaplatit. A co pak ale, kdyt ten kupujici, co ty pro'Sle Aroky zaplatil tomu, jena mu ty bondy prodal, sam tadne nedostane? Jako se stalo nisi Jednote, ae zaplatila Fayettevillske bance $755.19 na proS1STch Urckach, na Cameron Co. bondech distrikt els. 15, ale ani centu neskolektovala. A to jsme tenkrate take k tomu platili stoprocenthe na bandy tieti tiidy, snad ua defaultovane v eas koupe.

Aby se jia jedenkrate ukoneilo tohle jednani o tech naaich ztratach a zjistilo se jak vysake vskutku byly, nejrozumnejk by bylo najati jeate pied sjezdem spolehlivou firmu auditort, dati jeji einnost pod tizeni naLeho eetniho vYboru vaech tti 'dent a podati o torn zpravu ye sjezdu. Jak bratr Adamek pite, lepti utnouti celST ocas najednou neali po kouskach jako to einime ted' Take by pii tom bylo dobre vy'Settiti sta y nekterStch naaich majetkovS7ch pujeek, obzvlatte za jak'ch okolnosti byly eineny Vijay na ty nyni nate farmy v Atascosa okresu, a vyzvecleti, kdo vlastile za timto ce4m obchodem byl. Motna, by to bylo velmi prekvapujici, ale pro budoucmost velmi poudne.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner (3a,novskS7).

Ve

Stied11,

dne 27. kvetna 1936.

Penelope, Texas.

OPRAVA STANOV JEST tADOUCNA. ✓ patek veder, 8ho kvetna, se glo se nekolik elenri na gi Jednoty, do sine tadu Nov' Raj, Cis. 71, za rieelem opravy stanov, kteretto opravy maji bYti zaslany stanovnimu vYboru k uvateni.

Nasledujici rady byly zastoupeny: Morayska Orlice, Cis. 145, Dubovy Haj, Cis. 126, Nov Raj, Cis. 71, Bratrske Spojeni, Cis. 128, HvezdnatY Prapor, els. 55, Jaromir, els. 54.

Prozatimne, nasledujici zmiL,ny byly navrteny: (str. 5.) el. e: "Deviti elennY vYbor na opravu stanov budit volen delegaty ye sjezdu".

Veta: "Tet finandni vYbor 3ele-nnY by byl ustanoven a se gel se den pied sjezdam k prohlidce knih v miste sjezdu", budit vynechano, neb tento vYbor jest zbytednY, mame piece stalY ridetni vybor ku konani teto prate, a pak jest samozfejmo, ze takovy finanCni v'bor, jen na den ustanovenY, nemrite vykonati prohlidku knih v tak kratkem Case.

Str. 5., el. f: Nasledujici zamena: "Navrhy na opravu stanov bud'tet zaslany redaktoru Vestniku a v organu uverejneny. Opisy techto navrhri maji se predlotiti vYboru na stanovy ye sjezdu."

61. 4. Budit pfidano: "Katcly tad voli delefgaty, jen ze sveho sttedu". A dale: "KatdY tad jest opravnen poslati na sve vYlohy jednoho vYpomocneho vyslance, kter ma pray° hlasovaci."

Ptitomni brali tivou fieast na debate a katuspokojen s vykonanou praci. Tody to jest ovg em zaeatek, a bylo usne geno, svolati opetne schrizi a pokraeovat v zapoeatem dile.

Prig ti shromakdeni bude se odbYvati v patek, 29ho kvetna, v osm hodin veaer v sini radu "Jaromir" Cis. 54, ye West. JedenkatclY Clen Jednoty, ktery se zajima skuteene o blaho nag i organisace, jest tadan aby se do teto schrize dostavil a svYmi navrhy vypomohl.

Kdo mate stanovy, prosim seberte je sebou, abyste jednani mohli sledovati, a opravy si naznaCiti. Pamatujte, to toto neni prate nekolika jen jednotlivcri, ale katcleho elena Jednoty. Prali bychom si, aby v gichni braid zajem na teto praci a pfemY gleli, jake zmeny neb dodatky do na g ich stanov byly by ku prospechu celku.

Na shledanou, v pti gti schrizi 29ho kvetna na West!

Eduard Snapka, pied.

Cteni bratti a sestry!

Byl jsem ustanoven, abych obstaral seznam vg ech 6echoslovakt, kteti kdy v Texasu zastavali jakYkoliv mestskY Arad. Tento seznam ma bYti upotteben na Oslave Stoleti v Dallas.

Rozeslal jsem asi 45 dopisri na 6echy v rriznYch mestech, ale doposud mam jen asi deset odpovedi. Tento seznam musi bYti jit za par dnri odeslan na predsedu vYboru pro statistiku, a proto uvetejriuji v g echna jmena, ktera doposud mam. Zaroveri tadam katdeho etenate, jestli vite o nekterem Oechu, kter' doposud neni na mYm seznamu, kter' bud' ted' zastava anebo v minulosti zastaval jakykoliv mestskY &ad, aby jejich jmena, jmena 'Citadri a roky, kdy Arad zastavali, byly mi zaslany co nejdfive. ✓ teto praci nemriteme spolehati na to, to motna soused, anebo pritel tu informaci zaProsim aby katclY, kdo vi o dal gich jmenech, mi je zaslal co nejdrive.

S pozdravem, George E. Kacit, West, Texas.

CECHO-AMERItANI V MESTSKICH eitADECH V TEXASU. DALLAS. Henry F. Kueera, mestskY pravnik (City Attorney), 1935-1936, a vYpomocnY mestsky pravnik od 1923 do 1935.

Jack Hadra, yYpomocny mestskY pravnik.

(Nevim v kterou dobu).

CALDWELL. Thomas Kraitchar Jr., Alderman od 1890 do 1894 a od 1914 do 1918.

Thomas Kraitchar Jr., mestskY pokladnik, 1904 do 1908.

VESTNIK Henry J. Schiller, Alderman, 1928 do 102.

CAMERON. E. C. Schiller, Alderman, 1935-1936.

B. P. Matocha, mestsky pravnik, 1929 d..)

1934.

F. A. Marek, Akoini dozorce, 1930-1934.

Frank Legovsky, gkolni dozorce, 1934-1936.

FAYETTEVILLE. Mesto inkorporovano roku 18 2.

F. J. 8paeek, alderman od 1882 do 1884 a od 1888 do 1898. lg. Sladek, alderman, 1882 do 1884.

Jac. Piwetz, alderman, 1884-1886.

A. J. PolanskY, alderman, 1886-1888 a od.

1901 do 1906.

L. Piwetz, alderman od 1888 do 1892 R. J. Sladek, alderman, 1894-1896.

E. J. Knesek, alderman, 1898 do 1904.

J. R. Kubena, mayor od 1900 do 1904, alderman od 1908 do 1914, F. J. Piwetz, alderman od 1904 do 1908.

Frank Kubala, alderman od 1914 do 1922.

Joe Baca, alderman od 1916 do 1920.

R. C. Sladek, alderman od 1920 do 1935.

Emil ZapalaC, alderman od 1922 do 1936.

Emil Chalupa, alderman od 1928 do 1936.

Fred Zajidek, City Marshall a vYberai dani, 1928 do 1932.

R. R. Kubena, Marshall a vYberei dani, 1932 do 1936.

Ad. Ligtvan, Marshall a vYberei dani, 1936.

GRANGER. J. F. Martinets, alderman, 1907-1909.

J. J. Mikulendak, alderman, 1911-4913.

A. A. 8paeek, alderman, 1915-1929, mayor 1929-1931.

I. J. Mazoch, alderman, 1926-1928 a 19301936.

J 0 Dukk, alderman, 1927-1931.

Ed. J. Hrugka., mestskY tajemnik (City secretary) 1927-1936.

P. E. Martinets, Mayor. 1931-1936.

Joe L. Gaida, alderman, 1931-1936.

Lad. J. Kubala, alderman, 1934-1936.

Victor V. Elick, alderman, 1935-1936, F. I. Janak, alderman, 1936.

Dr. A. C. Mussil, mestskY lekat (Health) Officer) 1927-1935.

Dr. A. C. Mussil, pogtmistr, 1935.

GRANGER HIGH SCHOOL TRUSTEES. J. F. Martinets, 1910-1916.

Jno. P. Trlica, 1916-1928.

Dr. H. 0. Halamidek, 1928-1936.

J. J. Budek, 1928-1935.

Eng. Jelinek, 1928-1933.

Joe RozackY, 1933-1936.

F. J. Mikuleneak, 1933-1936.

Jno. P. Trlica, 1935-1936.

Ed. F. Kubala, 1936.

HALLETTSVILLE, Louis Kahanek, alderman, 1912-1918.

Julius G. Jalufka, alderman a pokladnik, 1928-1936.

F. K. Bueek, alderman (jednohlasne zvolen), 1936. .C. L. Stavinoha, mestskY navladni, 19031905 a 1918-1922.

V. J. Pragek, City Marshall a vYberei dani, 1914-1916.

Aug. Linhardt, mestskY intinYr, 1916-1932.

LA GRANGE. August Haidu gek, Mayor, 1874. (Roky dosed nevim).

George L. Haidu gek, Mayor, 1925. (Roky nevim).

PENELOPE. F E Barton, Mayor, 1929-1933.

T. A. Bartog , alderman, 1927-1932.

Ben Bartog , alderman, (1933-1934).

R. J. ernog ek, alderman, 1935-1935.

PORT ARTHUR. J. C. Polica, mestskY navladni, 1900. (Roky nevim.)

ROSENBERG. Tom Talagek, komisat, 1933-1936.

J. J. Newman, mestskY komisat.

E. E. Chernosky, mestsky tajemnik, 19091924.

C. H. ChernoskY, gkolni dozorce, 1915-1916.

Pi. C. H. ChernoskY, gkolni dozorce, 19171918.

trans 8, RUNGE. Prank J. Slavik, Mayor.

SC,HULENBURG. Gus. Russek, Mayor.

Herzik, Mayor.

WEST. Jim Maresh, Mayor, 1931-1935.

Joe Janek, alderman, 1902-1904, C. P. ZapalaC, alderman, 1907-1910.

Tom Motis; alderman, 1911-1913.

Robert oervenka, alderman, 1913-1915: mestskYm tajemnikem od 1921 do 1923.

J. P. UrbanovskY, alderman, 1914-1919, Rud. J. Marak, mestskY komisat, 1919-1931.

Aug. J. Morris, mestskY komisat, 1931-1935.

Method Pazdral, mestskY navladni, 19061.910 a 1912-1931.

George E. Kacif, mestskY komisat, 1935; mestskYm navladnim, 1931-1935.

Joe Vitek, mestkY tajemnik, 1931-1933.

Raymond . UrbanovskY, mestskY tajemnik, 1933-1936.

Ben J. Varitura, g kolni dozorce, 1932-1936.

F. F. LednickY, g kolni dozorce, 1932-1936.

Rud. Kolar, g kolni dozorce, 1929-1936.

YOAKUM. Jim Maresh, alderman.

Fort Worth, Texas Ctend redakce, mili prate/e, bratri, sestry a vgichni krajane!

Oprava z posledniho Vestniku. Jak jsem vam ut jednou oznamovala, to ka.tolicka jednota bude poradat velkou taneeni zabavu v nedeli 31. kvetna v Sokolovne ye Fort Worth, to nebude jenom zabava, nYbrt to bude slavnost a picnik a zapodne ve dvanact hodin v poledne spolednYm obeclem. Pak budou nasledovati hry, zpevy, tance a reenici. Veder pak bude tanedni zabava, pfi ktere nam bude vyhravat Blatkova kapela.

Mili krajane pokuste se, abyste tento podnik co nejvice nav g tivili, jak z blizka tak i z • CistY vYtekk bude darovan na eeskY katolickY kostel, kter se bude ye Fort Worth brzy stavet. Je g te jednou srdeand vyzvani na vg echny strany, aby komu je =trio, podniku tohoto se sueastnil. V Sokolovne je mista dosti a vytaduje to hodni.'. naroda, net je napinena. 0 jidlo a obderstveni bude postarano, tak to nebudete trpet hladem ani KonCim s pozdravem na redakci a vgecky etenare a zristavam Vage etenakka, Millie Polagek.

Rad Vykhrad, 'Oslo 48.

Ctend redakce Vestniku, bratii a sestry!

Vyg ehrad,- Cis. 48. SPJST. konal svoji pravidelnou schrizi dne 3. t. mesice a v to schrizi bylo mi natizeno od br. pfedsedy, bych vgem brattim a sestram nakho radu dal yedeti, by se v hojnem poetu dostavili do schilze pristi, ktera bude konana prvni nedeli v mesici Cervnu, t. j. 7. (V padu gpatneho pobasi o tYden pozdeji). Sestry, /dere nebyly ptItomny v minule schrizi, jsou tadany, by donesly do pil.g ti schrize nejakou avaeinu (ale nejsou nuceny), a proto y am to davam vedet ✓ nagem organu. Vestniku. Nezapomerite a jistotne se dostavte do pri gti schtize. Tet budou uvadeni do nageho fadu bratr a sestra z skeho Odboru. Schrize zaene o 1. hodine po poledni, tak se vgichni v hojnem poetu dostavte. Doufam, to na ge sestry nejakou tu svaCinu donesou, neb ty Ceske maminky nenechaji se zahanbiti a o nas se staraji a to s dobrYmi koldei. Na shledanou dne 7. Cervna v nagi spolkove sini na Bayersville a na zdar, jsem za tad Vyg ehrad Cis. 48. SPJST., K. F. Chalupa, tadovY dopisovatel.

Podstata spokojenosti - Vidite, od to doby, co jsem se na Cejei uCii kovalem, nevy gel jsem z prate. Kdyt ut jsem byl presidentem, jel za mnou nemecky filosof, to pry nechce nic, jenom se podivati, jak vypada St'astnY dlovek. At'astriSr, prod ne? Ale kdybych byl zristal kovatem v 6efei, byl bych asi stejne ,§t'asten jako jsem ted'. Hlavni veci je, miti 2ivot bohatY udalostmi a vniternym vyvojem - a v torn mohu bYti spokojen.

T. 0. Masaryk v Hovorech.

V2RTN I Uouston, Texas. ftid Stefinik cis. 142.

Rozmysli si, Marenko.

Zajiste si to ta Matenka rozmysli. nezli si pl-ivate na kreek nejakY obroudek v podobe mutieka, neb ona se rozmyslila pro Jenieka.

Tato rozkotna veselohra bude sehrana u Ste7 lanikri 14. dervna. Bude to kousek opravdu peknY, a to vybral br. Sulda, hlavne pro nas milt' venkev, kterY na.s tak nefinavne navttevuje. Ale to vite, te pro vas mett'aky tet. vas chci trochu podratdit abyste byli zvedavi co a jak, a to se zasmejete at uslytite jak na jedncho kmotra volaji ko-ko-ko-dak — koko- ko-dak — kikirikY! Chachacha, je to ale tvanda! Tak se tette.

Tet posledni divadlo se bajeene vydatilo.

Navtteva byla pekna, divadlo tet pane sebrano. Bylo zde dosti cizich hosti, tet pani mantele Leber Cleveland s dcerutkou a p. synem, p. Biskup z Cameron, tet nat p. Truksa s p. Kubinem z Alvin, pp. Kelarek, Sipula, DlouhY, 8efolk, Rimek, Petrri z Crosby. 8koda, statieku Orsaku, te jste se statenkou nemohli ptijet, byli byste si zaplakali. To nett'astne revma, vid'te! Ale to nic, at na tu Matenku, to ptijedete! Tet jsem pchtetovala moji maminku, ale ta je az na druhem konci Texasu, mezi samyrni vrchy. Bratr si ji totit vzal s sebou, aby take u nich chvili pobyla. Tet nateho br. Koneeneho, kterY je nemocen a leti ye zdejti nemocnici, jsme poh •etovali. Ptejeme mu brzkeho uzdraveni.

Jette vam musim oznamit, te tad potada, zase "pfekvapenku" a site na tuto sobotu, 30. kvetna. Vyhravati bude br. Mraz. Pfekvapenka bude na jednu milou obetavou elenku a jette na nekoho, proto ptatele, se v pinem poetu dostavte. Posledni ptekvapenka byla rra bratry. Na nateho neunavneho pracavnika br. ptedsedu Bedana, na druheho obetaveho praccvnika br. Kelarka, br. Baletku, br. B. Hamlita, br. Bednate a sestry Kelarkovou a 8ilhanavou. Te ts se oslavoval ptedveder Dne Matek a br. Klima daroval velikY dart. Dekuj erne !

U nas v Houstonu prti, br-r! at je z toho zima. Tak si pti tom myslim, jak je i ten svet otemetnY, a co chudaci na tech farmach maji &lat. Bud'to je velike sucho a nebo zase deft' a ne a ne ptestat. Ted' prti od etvrtka, to byly takove ptehariky, a v sobotu a v nedeli prsi od rana! Je to mrzute. Jsou ty svizele jak y e meste tak i na farmach na venkove. No, musime dati hlavu vzhriru a veselou mysli ty trudy zapudit.

Tak na shledanou!

Za zabavni vYbor: Karla etvrtnikova.

Caldwell, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Zas ptichazim s par tadky, neb jest tomu jit davno, co z natl. osady Cookes Point nekdo nejakou novinku psal.

Letos je jakYsi ptevracenY rok, neb nam tu na mesic maj velmi east° prti. Nejsou take tak pane ukatky na korny, zemaky se tet neurodily a podobne vtechna zahradni zelenina se neurodila, neb pozdni mrazy ji utkodily. Mrazem byly 'bine znieeny maliny a mnoho lesniho vina a tet pekant nebude.

Oproti loriskemu roku je to bidne A jelikot my beelaci a beelatky nebudeme moci peel paje malinove nebo pekanove kejky, tot nam ani pekaoe nebudou rezavet. A klempiti zase budou neradi, te si nic nevydelaji.

No, zas je ten vladni za.kon letos zmenen.

Mnoho farmatri se hodne podepsalo a zavazalo, te obseji svuj pozemek fazoly nebo sudanskeu travou. No, a i to bude pro nejakY utitek, neb tak dostanou ptiletitost zbaviti se fazolt ti, kteti jen tyto pestuji, proto to je farmat nemilte upottebit, aby zase na rok nebyla zasoba tak jako loni. V loni si katclY upottebil svoje krmivo, co na vladni pozemku vypestoval.

Nevim, co jette bude dal. Jako na pt. ten "relief", kterY tolik lidi tivi zadarmo, a kdyt je nekdo nechce najati na praci, tak mu od-

povi, ie on dostiva od vlady Eivobyti, a ze mu neni tteba aby si jakesi centy vydelaval. Tak ham to vtechno tkodi, ad my, co tetko delame, musime an ne platit. A ti lehko pracuji, jen se prochazi po cestach a kouti si cigarety a fajfky.

Pan W. Drgae pkijel sem na besedu ku sve rodine dne 16. t. m., ale jen kratkou dobu se tu zdrtel ,takte jsem nemel ani easu si s nim pohovotit, a jen co jsme se pti setkani pozdravili. Ale deti ma vtechny hodne a zdraye.

Brati•i W. Hermannove maji znovu postavenou dtinu, na miste one, ktera, byla v loni v eas pikovadek znidena ohnem. Doufam, te je bude katclY rolnik pcdporovat, jestli nam te baviny naroste, neb mime zde vtichni baviny ye trave zarostene a vtichni s tou trayou statne bojujeme. Avtak nam beelakrim ten boj jde hate, neb si -musime sami vatit a kutatka poklizet. No, vtak i ta teta beelatka se myslim obeas ohliti, jest-li by se k ni nepicidal nejakY ten bedlak ,aby se nemusela s tou motykou tak drank, at ji casein bonet s hiavy spadne!

Tak letos nam nastanou volby. Nevim ani, jak a kterY ten kandidat se bude zamlouvat, neb ti nati vytti ritednisi radio zasta,vali sve povinnosti, jako podle spravneho zakona. Jen tolik na torn uvatuji, co kterY bude spravne mluvit a ne se unahlit, tak myslim, te dostane dosti podpory od voila.. Jest-li se nemYlim, tak pan H. Pivonka se tet uchazi za cestniho komisate.

6asto etu dopisy pojednavajici o Dallaske vYstave, totit stolete oslavy osvobozeni Texasu, jit vydobyli nati prvni hrdinove svou krvi na Mexiku. Tetim se na to. Jen jestli vtichni budeme s praci hotovi. Nas stare, co jsme bedlaci a beelakkami, by to melo zajimat, co nati ptedkove vystali net nam zristavili Texas svobodny.

Meli jsme tu zase tento tYden dva take deRe a potad se jette na vtech stanach mradi.

V poli je mokro, bavina jit tloutne, a nevim jestli ji z travy odistime. No, neni ani easu jit si zarybatit. 6ekam, te snad p. Fr. Seleman mi poradi recept ,abych chytil tu velikou "boflu", jakou chytil na velkY patek. Nemyslim, to by se na mne pro to hneval. Pan Svatori se mne take ptal, jestli ryby berou; teknul jsem mu, te lezou z travy samy na haeky.

Jednoho dne se mi pottestilo sejiti se s p.

R. Rozengrancem, kdyt jel do Bryan.. Velice mne to potetilo. Setel jsem se tet i s jinYmi ptateli: p. Habartou a Homolou, i tet s jedl nou neteti, dcerou p. J. Ktenka, a tet i s jinonarodovci jako Koninghem. Tento mi pravil, te p. Karel Merka uchazi se za cestniho komisate. Znam tohoto osobne, co spravneho obCana a myslim, te by ho voliei men si zvolit.

No, musim jit ukoneit, aby tet pro jineho zristalo misto na nejakou novinku a nebo aby i beelakky mohly nechat o sobe vedet.

Zristavam s pozdravem na vtechny otenate Joe Kulak, sr. !tad Vesmernost, cis. 68.

Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas uvedomuji, to v eervnu budeme potadat schrizi prvni nedeli misto drub& protote na druhou nedeli ptipadne "Fish Fry".

Tak pamatujte na prvni nedeli, to ptipadne na, 7. eervna v 8 hodin dopoledne. Tedy dostavte se do teto schtze v pinem poetu. Budeme miti nee° k projednani o ptIttim sjezdu.

S bratrskym pozdravem, B. W. Schiller, tajemnik.

DODATEK KU ZPRAVE Z HL. UlADOVNY. Do schrize heetniho vYboru, ktera byla. -svolama na 18. kvetna, nemohl jsem se dostavit, ale ueinil jsem tak pti nejblitti pkiletitosti o dva dni pozdeji, ye sttedu, dne 20. kvetna.

Jak jsem vyrozumel, jednalo se o to, aby Adetni vYbor, katdY Glen sam pro sebe, porovnal rozdil mezi eislicemi br. Marka a br. ervenky. Br. Marek udal, te ztrata na bondech v race 1935 byla $187,641.42, kdetto br. 6ervenka toho napoeital $385,351.82 neb vice,

Ve stfedu, tine 27, kvetap,

106

Nyni, kdyt toto piti a kdyt jsem piehlednul vtechny dislice a take vysvetleni br. Marka a br. Valeika v minulem aisle Vestniktr, jsem ptesvedden, te eislice $187,641.42 je spra y -na.Ztr opvstalnomiserchbonv roku 1935. Za rok 1934 byla celkova ztrata jen $700.00, a za rok 1933 nebyla ztrata tadnt.

61encve tidetniho vYbaru meli vytettit, jak hr. Cervenka a br. Marek ptitli katdY k jihYm eislicim. Br. Marek podava jen skuteene ztraty, ktere se staly. Br. Cervenka poutil pti svem poeitani take to, co statni department odhadnul, te by se mohlo ztratit, kdyby se vtechny bondy Jednoty prodaly v ten samy den za trtni cenu, jaka v ten urditY den byla. Statni department uznal, te nate bondy; vedene na knihach v sume, ktera je o $204,089.18 vetti net bychom za nate bondy 31. prosince 1935 byli dostali. Aby statni department mohl vypoeitat nati valuaci za rok 1935 na dobrem zaklade, odpoeital tuto sumu, $204,089.18 jako motnou ztratu. To se dela katclY rok, prave tak jako ye vtech vettich obchodech. To je ovtem jen cdhad a ne skuteend ztrata. Tento odhad je katdeho roku vzat statnim departmentem v Austinu pro vtechny pojitt'ujici spoleenosti dle metitka, tak zvaneho "Standard Statistic Report".

Prato ptichazime k nahledu, te &slice br.

Marka jsou spravne a rozdil mezi skuteenou ztratou a eislicemi, jako br. Cervenka podava, neni tadna ztrata, ale pouze reservni odhad valuate, ktery se den ode dne meni, praye tak jako cena na farmy, aneb jine prodejne majetky.

Doufam, ze toto vysvetleni bude postaeitelne a porozumeno, a v padu te by si elenove ptali daltiho vysvetleni neb zpravy, ochotne vyhovim.

S bratrskYm pozdravem, Will A. Nesuda, 3522 Frank Ave., Dallas, Texa.s KOZEL ABY TOMU ROZUMEL V pfehledu pkijmu a vydani Hlavni t.Ttadovny a zpravy heetniho vYboru je takovY chaos, te se v torn ani dert nevyzna, a pak se maji porovnavat dislice. Bylo na to totit poukazovano jit nekolikrate, ale naprava se dosud nestala ani z te, ani z one strany, Bratr Cervenka, ku ptikladu v jeho zprave uvadi, to behem roku prodano bandit' za $171,521.64, ale dle vYkazu heetniho ztraty v prodeji bondri jsou $187,641.41, die toho se doplatila tomu, kdo bondy koupil $16,120.87, mimo ztratu itroku, cestovneho, pravnich vYloh, pottovne a pod., cot eini daltich $5,360.99. Dle br.

Oervenky se ale pti prodeji jistYch bondii vydelalo distYch $4224.67, a pti vymene bondri za $175,468.25 vydelalo se $20,771.75. Dle vYkazu ptijmir a vydani jest pak zase rirok z bondri a trok z hypotek, nikde vtak nevidim trtni cenu. Obe zpravy jsou tak nesouvisle, to nemotno si ueinit Usudek. Bratr Cervenka take uva.di, te Jednota mela 31. prosince uloteno v ptijekach proti majetkilm celkem $1,047,676.07, kdetto dle zpravy valuaeni, vypracovane aktuarem, uloteno v phjekach hypoteenich $1,086,487.07, tedy o obnos $38,811.00 vice mimo protlY splatnY hrok v obnosu $31,461.67, ktery je tet y e valuaci ptipustnY, cot eini celkem $70,272.67 a divim se, te pti dukladne prohlidce je to mcdno prehlednout.

Nedovedu take pochopit, jak jsou motile ztraty z prijdek hypotek, anebo dokonce ztraty hrokri z hypotek, je-li totit dbano pravidel.

Kdyby'dlutnik ani jednu splatku neslo01, tak neni mo2.no ztratit, kdetto mnohY splati 50 at 60 procent prijeky, a .zde vlastne ma bYti zisk a ne ztrata. Ovtem te z , vYkazu, jak jest podavan, tadnY nevi, kolik.majetku za minulY rok bylo p • evzato nebo prodano, nebot' je poda.van° vse hromadne za celYch 38 rokri. Nevim, prod je to tak obtitne podati vYrodni zpravu struene a srozumitelne. Ptikladne: balance z minuleho roku, uloteno v nemovitostech .. . . uloteno v prijekach hypotednich . . . v prijekach certifikatri .. v bondech . . . atd. be. splatky hypohem roku prijato od radu splatky bondy . rok z tchto , tek

re sifedu, dne 27. kvetna 1936. a firok z techto . prodano boncla . . . za a vYclelek di strata, prodan majetek, zad a vYdelek, najemne ei lease ... a pod. Vyclani pak na rirnrti, — dedicam nedospelYm . . arok . . . pajeky certifikata . .. pajaky hypoteeni . a koupeny bondy .. . p •irostlY fuck . .

Corn. novi eleni atd. ZdanlivY pfirastek v hodnote bonda nema bYti michan do skuteeneho zisku, nYbra oddelene a take s ylaate uvest bondy vymenene dill fundovane.

Pak by kaadY snadno mel pfehled, jak kaPital behem roku prijatY byl investovan, na dem se vydelalo nebo ztratilo, ac ztraty nejsou nove, nYbra investment jia th rive udinenY. Vedet, ae v bondech bylo uloaeno koncem minuleho roku tolik a tolik, splaceno tolik a koupeno behem roku, a nyni se naleze. obnos ten a ten, a bude se. veclet, jak se prosperuje.

Cini to v mesidni sprave take nemilY dojem, kdyt se udave, yYdelek pti koupi bonda a kdya to dlovek podita, je vla,stne strata.

Prod neptiznat pravdu?

S bratrskym pozdravem, J. Sulda.

Schulenburg, Texas.

Nemam mnoho dasu studovat piedsjezdove avahy, neb jsem posledni 3 mesice samestnanY polivic dasu v Austine a ostatni v okresu Fayette. Rem jeden z tech vyaettovatela na starobni pensi, ale my tomu kikame almuana pro lidi, ktefi jsou vice ma 65 let stall.

Zprava br. Cervenky, kterY je na adetnim vYboru asi po 22 let, zdeluje velike ztraty pro nagi Jednotu S. P. J. S. T. Nemohu pochopit, prod maji bYti ztraty na bondech, to musi bYt vina naaeho pravniho radce Aug. Kaciie, ae nevyaettil, jake bondy nafge Jednota kupovala. Mam skuaenost. 2ada1 jsem o prijeku v roku 1932 na majetek, kterY ma dnes cenu $2,500.00 a mne tento majetek sta.', domek se vaim zatizenim $2,460.00, pozemek asi $600.00.

Pfinagel rentu $23.00 mesiene. Kdya jsem to pajeku aadal, bratr pravni radce na gi Jednoty SPJST. mne poeital prvni rok 8 procent aroku a za prohliaeni abstraktu jia ani nepafr matuji, ale tolik vim, ae jsem platil as jsem byl z toho jia celY pitomY, totia unavenY, mel za to, ae kdya sobe zvolime na geho elena za pravniho radce, ae aspon pro bratry S.P.J. S.T. muse udelat neco zdarma a jestli ne, tak aspori vae vyaettit za pfrinefenou cenu. Dle meho uznani jsem platil dvakrat tolik nasobne. To jsem neodekaval, neb to vae by mne pravnik neelen udelal levneji, neb jsem sobe mohl co vetejny notaf udelat svou praci zadarmo. Ani ve snu mne nenapadlo, ae mne bude poditat, a je gte k tomu jsem musel platit prvni rok 8 procent aroku.

Tato Jednota byla zaloaena rolniky a maloobchodniky. Prod mame poeitat 8 procent roku na sve penize, totia prvni rok?

Dle meho pozorovani take je velikY firok na pajeky proti certifikatrim. Prod glen, kterY sobe yypiljei $300.00, musi platit $18.00 firoku na svoji pajdku a zaroveri musi platit celY mesic mesieni poplatek na celYch $1,000.00. Dle meho uznani to neni spravne. Jestli onen Men ma jen zbytek ze sve pojistky $700.00, prod by mel platit na celY $1,000.00.

Bratfi a sestry SPJST., vezmete vae v (Ivahu a rozepiate se o tom, kdo jest toho vinen, ze naae Jednota SPJST. utrpela takovou stratu na bondech, jak ridetni vYbor zdeluje, aneb dal zpravu R. Cevenka, kterY jest na vYboru asi 21 let.

Bratti, sestry, nic podobneho, totia takove ztraty by nemohly bYt za pfedsedy Jos. Duaka z Caldwell, a ja, co mistopfedseda, a naa pravni radce Method Pazdral z West, Texas. Od roku 1920 do 1924 vae bylo v pokadku, totia byly riekde male ztraty na prijdkach na farmach.

Jsem pfesvedeen, kdya jest prijeka na farmu, ae jest dobra, adkoliv by ten pozemek nepfinagel pouze 4 procenta, jest to lepai zaruka v pozemku, to vime ae ano, nea v nedem jinem.

Bratfi a sestry, nebudeme obviriovat nageho stareho pracovnika, tajemnika J. R. Kubenu. Jsem pfesvedden, ae za jeho afadovani byl vady opatrnYm na pajeky, ale od posledniho sjezdu byla mu pravomoc vzata vypomoc-

Stigma

V g STN1K nym feetnikem. Tak asi vina spada, na na geho pfedsedu soudee C. ChernoskYho. Jak nape bylo zdeleno, 'ae on sobe bral prava, coz nernel delat co pfedseda, a Aug. Kacif, na g pravni radce, ae vae vyjednavali dle sve libosti.. Nemohu pochopit, prod se davaji prava pri sjezdcch Hlavni I.Tfadovne, svlaate ptedsedovi; jia jsem pfedsedou 20 let u faclu, ale vae vady nechO.m elenflm k rozhodnuti a fivase, co za dobre uznaji.

Bratti a sestry, v pkiatim sjczdu v East Bernard nenechame sobe nastavit straaaka za naae penize, z kterYch musime platit 6 procent.

Bondy se koupi za 5 procent a k tomu ke vaemu nemaji addnou cenu, strata velike. na vaech stranach. Ceskoslovenske jednoty ye sta.tu Texas pajeuji penize na 5 procent a valor tomu plati dividendy starYm elenam.

Ale meho dobrozdani, vyjma tajemnika J. R. Kubeny jsou tarn ritednici neaadouci, totia oni maji ka:,c1Y svfij obchod a o Jednotu se nestaraji. Naslcdkem toho na ge Jednota utrpela takove ztraty.

S rictou, F. A. BezecnY. KRAJANSKE VEIZEJNOSTI V TEXASU. Asi v polovici mesice Cervna navativi nag stet Dr. Josef S. Roudek se svoji manaelkou, aby potadali pfednaaky a hudebni programy pronagadniho razu. Dr. Roneek, rozenY v Ceskoslovensku, studoval na Ka.rlove university v Prase a po pfijesclu do teto zerne pokraCoval na newyorske universit y, kde dokonall sva studia a obdrael doktorat filcsofie. Potom byl zamestnan jako uditel na rfiznYch udeliatich, jako Junior College v Hacketstown, New Jersey, Pennsylvania State College a nyni je na fakulte v "Division of General Education of New York University". V ramci teto sve dinnosti pfednagi tea v raznYch statech, hlavne na vYchode — a letos po zajesclu do Oklahomy pfijede do Texasu. Had by se zde seznamil s nagimi krajany a jejich Cinnosti a proto se na mne obratiL abych mu ye zdelaich spolcich zamluvil mistnosti, kde by mel tost pfednaaeti a se svoji manaelkou pfedvesti hudebni a spevni programy. V Houstonu postaram se o jejich pohodli a o pfileaitost dostati se pied deskou i americkou vefejnost.

Z eeskcslovenskeho generalniho konsulatu v Novem Yorku mi scleluji, ae Dr. Roudek mluvi tea dobfe anglicky a je mem jako velmi einnY a energickY pracovnik. Pfispiva tea do rriznYch americkych revui; na pfiklad "Social Science" v Chicagu a podobne. Pasobi tea jako referent o vedeckYch knihach a raznYch problemech sociologickYch a mezinarodne po- • litickYch a to v "Annals of the Academy of Political Sciences", Philadelphia, "Foreign Affairs" a jine. Napsal knihu o narodnostnich men ginach a jinou publikaci o Rumunsku. Od rumunske vlady dostalo, se dru. Rouelcovi toho nejvetgiho vyznamenani, jakeho jen cizinec muae tam dosici a to, byl kralem Carlem dekorovan fadem rumunske hvezdy.

Vitam zajezd manaela RouelcovYch do Texasu a myslim, ae bychom si men vaaiti to pNlcaitosti, ziskati tak vzacne krajany. Proto dam ty, ktefi se o jejich programy zajimaji, aby se obratili na zdejai konsulat (Czechoslovak Consulate. 711 Medical Arts Bldg., Houston, Texas), kde se jim dostane bliaaich informaci.

MUDr. Karel J. Hollub, eeskoslov. konsul.

V Houstonu, dne 24. kvetna . 1936.

Navateva manaelt RoueleovYch pkinese natemu asili pro zachovani Ceske fedi a vatipeni rodoveho sebevedomi nagi omladine pkinos tri m e tadne hcdnoty. Dr. Roueek svYmi pfedndaleami na vYznamnYch schazich kruha americke smetanky. elena sveta umeleckeho kond zasluanou propagaci pro osvobozene Ceskoslovensko po strance statka nejhodnotnejaich, gifici znalosti o deskosl. pisemnictvi, krasneho umeni, demokracie skuteone a dneakern ph nebezpeenem naporu diktatur pfikladne. Nine seriosni listy Ameriky pfinesly o praci a snahach mlacleho Csl. ueence i jeho umelecky nadane a slidne choti posudky na-

nejvYa pfiznive. Manacle Rouelcovi dorazi do Texasu v dervnu. Na gim krajanskYm osadam ye mestech skYte. se fidka pfileaitost posileni sve posice, uspofaclaji-li pro ne pfednaaku, na nia cizonarodni vefejnost bude kompetentnim Csl. vedatorem poudena o Ceskoslovensku a jeho lidu. Pfihlaaky o takovou vysoce zajimavou pfednaaku, spojenou s razovitYmi solovYmi spevy a pfednesy houslovYch disel choti dr. Roudka tieba bez prodleni zaslat na konsula Csl. Republiky: Dr. Chas. J. Hollub, Medical Arts Bldg., Houston, Texas.

NOVI OCHRANCI AMERICKE BEZPE(NOSTI (Dokondeni se strany 1.)

Devisa teto ' organisace je jednoducha: — "Bring your man dead or alive" — Zmocnete se sveho eloveka aiveho di mrtveho.

Lidem, kteti trpi faleanou humanitou a smyslem pro spravedlnost a ktefi na pr. vyeitali, ae v pfipade Johna Dillingera se nikdo ani nepokcuael o jeho satecni, ale ae byl ihned bezohledne rozstfilen, odpovedel "organisator legalni vraady" Melton Purvis, jena ukonail karieru "vefejneho nepfitele d. 1": "Nebrali jsme aadne ohledy, protoac chycen aivY, seznamil by se Dillinger s elektrickou aidli nejdfive za 3 leta, po serii nekoneenYch procesa. Po dvou rinicich z vazby, podatil by se mu v teto dlouhe dobe moana i tketi a jeho zloeiny by byly znovu ohroaovaly vefejnost."

2adnY ze statu Unie se nepostavil proti zaiizeni tato policie, ani nieeho nenamital, nYbra vaechny daly k diSposici sve organisace, jea by mohly G. Menem pomoci v jejich einnosti.

Koneene i obecenstvo, jea mnohdy z neznamych pfiein redo se stavi na stranu pronasledovaneho zioCince proti policii Ci ostatnim bezpeenostnim organam, koneene pochopilo, co pro nej znamena, dinnost nove policie a venovalo ji vaecky svoje sympatie, podporu i obdiv.

Vadyt' take pavodci tolika hroznYch sloeiti, ktefi nemeli slitovani s utrpenirn malYch deti, ani s duaevnimi mukami rodidt, jima byly uloupeny — ani ti ostatni, nezasluhuji aadneho slitovani. Jeate nejakY das, nekolik dobrYch "akci" G. Men pomoci olova, nekolik odsousenYch provazem a elektrickou aidli, nekolik doaivotnich vezeni a "snatchracket" bude jia jen minulosti a ycleanYm nametem pro autory vzruaujicich povidek a knih., KDYBY NEIVIECK0 NAPADLO C'ESKOSLOVENSKO . . .

LondYnsky Morning Post pige o mezinarodnim postaveni Ceskoslovenska a nebespedi z Nemeeka. Ceskoslovensko doufa sice v nejlepai, ale pfipravuje se na nejhorai. Ceskoslovensko je nejdaleaitejaim dlankem v ketezu, kterY evropska diplomacie se snaai upevniti proti nemecke fitodnosti. Vojenska, pomoc Ruska Evrope spodiva, na Ceskoslovensku. Ceskoslovensko je oddeleno od Ruska pouze rumunskym fizemim v giti 50 mil. Je ocluvodnena. nadeje, ae Rumunsko povoli pfechod ruskeho vojska pies severni Besarabii a Bukovinu. Zahajeni letecke dopravy mezi Ruskem a Ceskoslovenskem take neni bez vojenskeho vYznamu. Budovani novYch letiat' je pkedevaim urCeno pro rozvoj deskoslovenske letecke sbrane, ale za valky by poslouaila i ruskYm potfebarn. Pokkik nemeckeho tisku nejlepe dokazuje vojenske moanosti techto letiat' pro ruske letectvo. Ceskcslovensko vytvati z Male dohocly a Balkanske dohody vojerske einitele. V pH.pade nemeckeho ritoku na Francii nebo Ceskoslovensko, se ocekava, le Spoleenost narodu prohlasi Nemecko za atoenika a nafidi Mad'arsku, aby dovolilc prrichod jugosla yskYch a rumunskYch vojsk. Jestliae Mad'arsko odmitne, mohou staty kolektivni bezpednosti obsaditi Mad'arsko i proti mad'arskemu odporu a spojiti se na fronte deskoslovenske. Ceskoslovensko zasobuje seine Male dohody a Balkanske dohody a od loriskeho roku take Rusko sbranemi. V pkipade valky bude jeho prfunysl drileaitYm Cinitelem v obrane.

Strana 6.

AUOUKOVE kralovstvi lezi na jitnim cipu K zapadoindickeha poloostrova Malakky, na 1. stupni severni silky a na 104. vYchodni delky. Patti k britske korunni kolonii Straits Settlementes a jeho hlavnim mestem je Singapur.

Dejiny kaueukoveho kralovstvi jsou mladti net dejiny vtech ostatnich kralovstvi sveta, zato vtak jsou pouenejti. Jejich zaeatky spadaji do roku 1873, kdy anglickY vedec James Collins v krajich vrchniho toku Amazonky sebral semena parakauduku a ptivez1 je do velkYch sklenikti v Kew'e nad Temti. Dvanact mladYch rostlinek vzetlo, test z nich poslal za dva roky do Kalkuty. Tam zahynuly. Jit v ptittim roce, 1876, vtak odjitdi jinY Anglican, H. A. Wickham, do Brasilie a vraci se se sedmdesati tisici semeny stromu hevea. Za rok asi sedmnact set sazenic do zahrady v Paraleyna v Colombu a nekolik rostlinek jde odtud dale do Singapuru. Nedaii se jim rovnet, at dalti pokus se teprve jak tak zdati.

V roce 1881 maji stromy po prve semeno.

Po daltich ttech letech se jit v celem okoli pestuje hevea, parakaueuk. Na Malace, v Sumatte, v Indoeine, na Borneu a na Jaye.

Kaueukove plantate se podivuhodne rychle reztituji. Je to skromnY strom, kteremu se dati i v pude, kde nelze pestovat rfti. Zatlm co ve francouzske Indoeine jette badaji o torn, co je vYnosnejti, zda gumovnik nebo hevea, dale na jihu v britske Malace merle badaji a vice vyrabeji. Objevuje se jistY Stevenson, je to gentleman prorockeho obchodniho ducha, jent navrhuje a s pomoci domorodeho tisku i uskutedriuje po n'em nazvanY "Stevensontiv plan". Lamy eervene zeme jsou spalovany, zbavovany divokeho plevele, zfizuji se terasy, zavodriovani — a jit stoji heveje v tadach jako vojaci uka.znene armady. Nezadrtitelne razi si cestu kuptedu a zabiraji vtechnu ptidu; kava a eaj, plantate cukrove tttiny, ananasU a tapicky musi ustoupiti a uvolniti jim misto.

Jen rostliny tivotu nejnutnejti mohou zristat: neco kokosovYch a bananovYch hajri a rYtova, pole. Kuptedu, jen rychle, stale rychleji!

Kaueukova nemoc se potird i leei, buduji se EJME TOMU, nic netutici kvartani reD alneho gymnasia v Puclicich byli ptekvapeni vpadem eettinate, nesouciho pod pamodrYch setitt. Nevtimaje si ti zeleteneho reptani, dal zavilY pr6fa rozdat komposice a napsal na tabuli zaludnY llama tkolni "Vesely piihoda z prazdnin Volne tema." Nastalo ohryzavani nasadek a hodina duSevniho utrpeni, nadet vzniklo dvaatticet vice mene zdatilYch povidek. Vezmeme namatkou jedno takove umelecke dilko a ptedlatme laskavemu etenati. Prosime, aby je pozorne proeetl. Za svoji namahu bude odmenen sensaenim odhalenim. Toto zdanlive bezvYznamne povidani je totit sveho druhu siretove unikum, cot prozrazujeme ptedem, abychom vzbudili zajem a sazime krk, to nikdo z etenait neuhodne, co je na teto tkolni Maze tak pozoruhodneho. Zde tedy je to vesela pkihada: "TmavY zavoj vedera klesal na hory a lesy a zahalil krajinu. Po nebi pluly temne mraky. Na obzoru hasnul rudY odraz zapadu.

Na poli u obce pracovali teny i chlapi. Je uz skoro tma; prate skoneily, orae dooral brazdu, oeistil pluh a ()bratl ho k domovu.

U lesa planul vysokY oheri; mall chlapci pasli tam ovce a kozy a smatili si v ohni vajieka. Je tu tivo a rutno; jeden vrha ohromny balvan, druhY zavodi s kozou, ten cviei skok do vYtky, onen zapasi s druhYm o pohar. Psi vesele poskakovali okolo stada.

Z lesa zahlaholily vesele tenske hiasy. Skupina mladYch dam pochodovala ilzkou cestiekou. TuristickY hostinec na kraji lesa otivnul; hostinskY spustil radio, aby upozornil vYletnice na vYhody maleho odpoeinku s obeerstvenim za nepatrne ceny.

Nahle prudkY naraz vichru ohnul vrcholky starch jedli. Mohutne stromy zapraskaly.

"Ut prti!" zvolala jedna z dam. Nastala pa-

Ve sttedu, dne 27. kvetna 1938

VESTNIK

KauCukove kralovstvi, Josef Wechsberg silnice a teleznice, kauenkove plantate pohlcuii milionri dolart" a nejvetti kaudukova zahrada je hotova.

Roku 1913 se vyrobilo celkem 114.000 tun suroveho kauduku. R. 1929 osmkrat tolik, 880 tisic tun, vie net osmdesat procent ptipada na Malajsko a Nizozemskou VYchodni Indii.

"Straits-Times", jet tak aspetne propagovaly Stevensriv plan, venuji denne etyki stranky zaznamUm o -Rubber-Shares". Svetova spotteba kaueuku je elm dale tim vetti a vYznam Singapuru jako sttediska kaueukoveho kralovstvi stoupa do nesmirnYch vYtin. V tovarnach rachoti stroje, ktere zpracuji drahocennou mleenou tt'a,vu, a majitele plantati hromadi miliony. Anglie venuje miliony liber na opevneni Singapuru, kterY jako strategicky je pro anglickou obchodni bilanci stejne driletitY jako jeho hmotna hodnota.Kaueukove kralovstvi je jeden z nejcennejtich pokladri velke anglicke svetove kite a Mr. Stevenson prospel sve vlasti nemene net admiral Nelson nebo lord Beakonsfield.

Moe kaueukoveho kralovstvi je dnes vetti net kdykoli pied tim: Amerika, Evropa, Australie, celY svet, kde jezdi auta s gumovYmi koly, kde pottebuji kaudukove isolatory, kauOukove mice, kaueuk a opet kauduk, zavisi z osmdesati procent na kralovstvi poloostrova Malakky, Kdo by jette pochyboval, to dejiny tohoto kralovstvi nejsou pouenejti net dejiny mnohYch jinYch evropskYch kralovstvi?

Price singapurskYch pestitelri gumy neni tak tetka a dobrodrutna, jako price Seringerf", sberadri gumy v pralesich na keko.ch Orinoco a Amazona. SingapurSti pestitele gumy sedi v pohocllnYch ralosovYch kteslech v hotelu Raffles, popijeji whisky se sodovkou, ovivaji se, aby zchladili tar. a dtou pti torn v "Straits-Times" kursy gumy. 0 dobYvani

gu-

Povidka velmi potbEna. 0 tom, ie sloveneina a &Ulna jsou dve ruzne keel. nika. VYletnice padily na kraj lesa, vrazily do poplateneho stada, udiveni psi skakali turistkam pod nohy, za nimi padily ovce a kozy, chlapci nadavali, hrom rachotil a z okna turistickeho domova hral do toho amplion vojenskY pochod. Na prahu stal malY, holohla\Ty hostinskY a vital s nadtenim podivnY zastun.

"Teple a studene napoje, chutne pokrmy, vzorna obsluha!" volal za mohutneho rachotu hromu.

VYletnice dorazily bez pohromy k turistickemu domovu a vtrhly do salu. Psi a chlapci zahnali stado do obce. Mraky odpluly, vichor ustal, poplach skonell. Blecia luna vytla nad horami a nastala, ticha, tepla floc."

Piecetli jste a nenatli nic pozoruhodneho.

Domnivate se, ae takove naivni povidaelcy a pravopisna, cvieeni nestoji za to, aby se tiskly v novinach. A piece je to zajimava zvlattnost. Tato povidaeka je totit napsana ne en spray er' eesky, nYbrt i spravne slovensky.

Vkchna slova v ni obsatena najdete v kteremkoli slovenskem slovniku a mluvnickou spravnost si ovetite v katcle slovensk y gramatice. Je tieba toliko v slave "hlaholily" udelat hadek na mekke 1, S"krtnout darku v slave "hral" a ptipsat ji na slovo vichor a mate povidku napsanou bezvadnou sloveneinou. ikeknete, to je to hildka, ale zkuste najit jine dva jazyky, sebe vice sptiznene, z nicht by se dala sestavit takovato povidka! Ovtem, nekterY svetepY odprirce deskoslovenske jednoty by clovedl sesmolit s pomoci hungarismil, germanismri a polonismri jakot i zapadlYch nate'di a dtevnich, vyhynulYch slov, jine mluvnieke cvideni, kteremu by dobie nerozumel ani

my se staraji dintti a malaj gti delnici na plantatich.

MAtete klidne ptihlitet, einskY ptedni delnik nebo bily spravce vas ptivita, a ukate yam postup price. Malou sekerkou se do kriry stromu hevea delaji dva centimetry hluboke zatezy — ne hlubti, aby se nepotkodilo dtevo.

Katde tii dny se toto zatezovani opakuje; zaiezy tvoti shora doht tenke tadky. Maya. mleena St'ava steka do malYch kalisku — od dob, kdy je v Malajsku tak pokroellY cizineckY ruck, daji yam tt'avu i ochutnat. Neni to nebezpeene; tt'ava neni jedovata, nema tpatnou chat', je jako smetana. Dalti price se musi konat rychle, aby se at'ava nesrazila.

Mleko se ted' "udi", cot se deje nekolika rozmanitYmi zprisaby, kterYm jedna vec' je spoledna: to totia cizince nepusti jiz tak blizko k strojrim. Pak yam ukati pevne hnede a hnedoeervene kaudukove kusy, ktere maji pied sebou jette dalekou cestu, net z nich budou automobilova kola Vezmete-li si pak plantatnika na chvili stranou — prase ptijel v luXusnim autu — dovidate se, to letos zasadil 30.000 novYch heveji, to zamYtli koupiti si letadlo ate si da stavet soukrome letiAte .. .

Ceny kaueuku °pet stouply? To bude radosti u stolri v hotelu Raffles, kde tlechta kaueukoveho kralovstvi prave sedi pti aperitivu!

Veeer se pak dovidate, to se na nektere z plantati vzboutili eintti delnici. Policejnimu oddilu se nepodatilo zjednat potadek, muselo tedy bYti povolano vojsko, anglicke vojsko s kulomety. Co ti tluti chlapi vlastne chteji?

Protote jim strhli tti centy z platu? Cot se s tficeti centy de/me neda Mt, byt' tu byla i Lena a test hladovYch deti?

Je tedy nutno stiilet. Konec koncri je na svete pul miliardy 6iriantl, jen v Singapuru samem jich je 300.000. Vojaci maji dobre kulomety, a tak je ted' na svete o dvacet Oiriant merle. Zitra ptijdou nove stroje a tim beztak zas ptijde nekolik tisic eirianri o chleba.

Ani v kaueukovem kralovstvi, ktere ma tak zajimavou a pouenou historii, neni dnes jit vtechno tak pekne, jak si elovek ptedstavoval. I zde chamtivost vratcli. slovensky etenat, natot eeskY! Co se skutedne deje v ramci pathologickYch snah, zkomolit slovendinu tak, aby si tech se Slovakem nerozumeli. Bohudik si rozumeji naramne dobte, nebot', jak dokazuje nate povidka, jsou eeStina a sloveneina toliko dve rrizna zneni jednoho a tehot jazyka.

OTEC Ti NKt ZEIVUREL. Pied nedavnem byl pohtben ye Francii general Estienne, otec tankri. Dlouho byl se svYmi navrhy odmitan. 1. prosince 1915 tidal o slyteni u ndeelnika hlavniho Stabu francouzske branne moci ut po tteti. adost byla vytizena ptiznive a 18. ledna 1916 Joffre ptijal Estienna a dal si vtechno znovu vysvetlit. Dne 31. ledna objednal 400 tankri a jit 16. dubna 1917 — bylo tomu 19 let — vyjelo 132 prvnich tallith do boje u Berry au Bac. Bitva byla kruSkoneila se vytadenim 76 tankil z boje, byly rozbity, jejich posadka o 180 muZich zabita. Ale pit bilanci zjitteno, to jenom tam byla dobyta druha neptatelska, (nemecka) linie, kde byly v boji tanky.

SPOLU I SE SVETA. Britsky tisk zaznamenava podivnY osud dvou bratti dvojeat: Jamesa a Archibalda Marshallri. Zemteli ve stejne hodine. Bylo jim 75 let. At do 35 let till spoleene v jinni Anglii, James se pak ptestehoval do Skotska a Archibald za more. Zil 30 let jako plantatnik na Jamaice. Pied nekolika lety prodal sve plantate a vratil se do rodneho mesta. Nedavno onemocnel, byl v LondYne operovan a zemtel na venkove. Nekolik hodin pa jeho smrti dostala jeho term telegram ze Skotska, to v tete hodine zemtel i James. Rozlouelli se tedy se svetem y e stejnem okamtiku, vzdaleni jeden od druheho pies 400 mil.

Ve stfedu, dne 27. kvetna 1936.

YL KONEC BAEZNA, ale slunieko hfalo B jak se patfi. Start Topinka seal na laviece pied vYmenkem a mtoural odima proti modremu nebi; ani mradku nebylo. Bude to jaro, jestli to tak vydrti! MladY, jako syn, ua ma skoro zvIdeino na polich docielavaji dries posledni kus tamhle v Plekaru, ted' jen aby se meal() se sazenim bramborii. Veechno je to letos venku dobre, jeteliny byly dost zavlatene, taky se vyvedou. Ach, ekoda, te ua stare nohy neslouti, tak ta prace odevead vola a laical Na vSrminkate padla litost; tak je ua zbytednY, nepottebnY. Ze staveni naproti chaloupce vybehla mlade.; nesla modie pruhovanou duchnu a hodiia ji pres bidlo; ua se tam slunily tri poletate.

"Hfejete se, dedeeku?" zasmala se na starem "To to zas dnes vydrtelo, vete?" Poplacala pefinu a zmizela zas v sini. Na natoni zpod kalny bylo slyeet "'any; spravoval tam hospodat nejake natadi. Otevfena, vrata od stodoly vrzala. "Ty vrata zejtra namatu," sliboval si start vYminkak v duchu. Rano odpadla dviika tamhle od chlivku. "Taky se do toho zejtra dam — ". Hned do prace.

Lat'kova vratka vedouci na naves klapla.

Proeel jimi line Cerny Dunaj, postavil se dopro.stfed dvora, protahl se a kdy videl, ae se start na nej diva, pornalu pkieel k lavici. "Tak co, ty valachu, to ti zas bude horko, vet — fekl vSOninkaf a poekrabal psa za uchem. Dunaj sebou buchl na zem — at to polekalo slepici, nipajici nizounkY, 'ale ua se zelenajici travnik u zdi; vYhrutne zakdakala a toeic modrYm okern po psu, trhave k nemu natahovala krk.

VSrminkat se opfel o bilou zed' chaloupky.

Byla ut tepid, pkijemne ho to hfalo na zadech. PfemYelel, kolik ua je to dni, co nevidel stareho Koraila, take vYminkate, kterY ho sem chodil navetevovat. Pravda, posledne, — ba ae je to ua tYden! — se spolu chytli, odeeel nazlobenY — ale kampak ne, nic mu elovek nemixte rici, hned pro nic, za nic — no, ekoda, ae nejde, dnes se chtelo staremu Topinkovi povidat a nikdo nema pro nej vas.

Zase vratka klapla. Dunaj zvedl hlavu, zabafal, ale hned si zas eumak polotil na pracku, na kamenka.ch zachrustily take kroky a ty kroky Dunaj znal. Start' Koufil se pomalu vetrachal na sluncem zalitSr dvar.

"Hele, Vaclav — je to dost, ae se idea podiITLEROVSKA diktatura ye dnech, kdy H ma pevne vaechnu moc v riai v rukou, kdy dr'Zi v telezne, neprodyene hrsti celou administrativu at do posledniho diurnisty a obecniho stratnika, zfejme se neoddala odpoeinku na vavfinech a nezpohodlnela. Neoddava se berstarostnosti v uspokojivem vedomi, ae staei, kdyt je drtitelkou moci a kdy chce, ae si mate porueit. Nic by se teto diktatufe nernohlo stat, kdyby pfi hlasovani lidu ztratila pet nebo deset procent hlasii. A kdyby jich ztratila dvacet procent, ma vaechny monosti, prostfedky i schopnosti, aby si to na vekejnost zkorigovala podle sve neomezene a nekontrolovatelne libosti.

Pri veech techto lakavYch pfedpokladech a svodech k uvolneni tempa, k bohorovnemu opovrieni k pfizemni agitaeni praci, dela hitlerovska, diktatura volebni agitaci bezpfikladnou. emu u nas pti mnohosti stran a kandidatek vzajemne se potirajicich a soupei'icich se Mica volebni agitace, to je jen mdlYm stinem a nedovatenou bfeekou proti hitlerovske agitaci v kde je jen jedna strana a jen jedna kandidatka. A temef i jen jedna motnost volby: "ano". Odevzdat hlasovaci listek, v nema nebude toto "ano" napsano kfitkem v koleeku, rovni se vefejnernu ptiznani se ke vzpoute.

Mohli jste si v techto dnech kdykoliv chytit ktercukoli nemeckou stanici, vadycky se na vas z amplionu vychrlila smret' a krupobiti teto volebni agitace. V rachotu ni hudeb, hromobiti feel, jeeeni darer, -prapory, priwody, pochodne. A veene a vedne: Heil, Sieg, Heil Sieg! Hitler, hlava statu, ad

vtSTNiK

Na laviZce. M. Nezvalova. vat — " odeoupl se stars' Topinka na kraj lavieky, aby mel host vic mista. Pfieel mu kamarad tuze vhod.

"Tak mi nebylo ten tcjden nic dobte," stetoval si Koufil a sedal si. "Prej po kach slunieko necked katclemu dobte — ale dneska, ua to ujde." Dunaj se zvedl, °tool' vyeitave hlavu na sveho pana a odchazel. Lehl si radeji kus dal k stare moruei; ta nema boty s podktivkami, ani revma jako start' KouHi, kterY proto pfeelapuje, jak mu v kolene vrta.

"Jo, jo, milej hochu, ua holt nejsme mladici, tak na nas veelicos leze. Mne to loupani v kyali a v ramene taky ua neda pokoj," steaoval si zase ted' Topinka. "Ale copak, s tim holt ua se musime smixit, start' tela, no! Jen kdyby to jinae bylo dobrY. Copak ty, ty si tijee jako pan, co ty via, jak mute tuhle starej elovek zkouaet," zakcncil s povzdechem.

"No, nevim, to by si ty zkoueel," zapochybova.1 Koutil; znal Topinku, byl to site dobrak, ale mival nekdy divne brouky v hlave.

"Ja., Vaclave, o tem nemluvim, ale toile to dneska ieknu: aadnej med tu nemam u mladch — a podivej, dal jsem jim to Gists', staveni jak zarnek, dviir jak naves, heled' ty chlivcc, no, fekni, na potkani by mile meli ruce 11bat -- a viclie, nea jsi pfieel, mlada tamhle pekiny vyndeela, myslie, to eloveka pozdravi?

Kdepak! jakobych tu nebyl, nic, ani slovo, jo, tak je to!" Start' Koufil je udivenY, ale mlei; kamarada site v duchu lituje, ale Cent mu vet! Zase by se mohli spolu vadit, jako posledne, radii bude zticha.

"Bate takhle, kdybych mohl Mat! To, jo, to by mlada, chtela — to slyeim pofad: tamhle vrata vrtou, deda by je mel narnazat, nema, co delat, — pofad si vymejali — nebo holed' na ten chlivek: kolik dni ua je poboten3"7, za chvilku by to bylo spravenSI, ale ne, to maim ja, starej dedek, jo, chapee!" Topinka vzdycha, taluje. Ani sam nevi, proe tyhle kti povida, ale chce se mu dnes, aby ho nekdo litoval, aby se jim nekdo zabYval. "A mlada?

Nic nemela, ale pani cleat umi. StarYho eloveka tuhle kde mute oeidi — jind by semtam nejakou buchtu nebo doles' — ale to ona ne!"

Koutil sotva uaim vefi; vadyt' Topinkova

Udriet lid pod sebou. jeho kreni choroba je nepopiratelne tetka, promluvil v teto kratke dobe desetkrat. Masivni mastna, hrouda Goeringova se vali z projevu do projevu a jeho hlas zni nemeckYmi mesty v pravde jarYrn turem. Kulhava panenka Goebbelscva toei se a poskakuje v eilenem viru. Vaichni, ad hlavy statu do posledniho lilieniho dAvernika, od universitniho profesora do akolnika, veichni se zapfahli do agitace a provadeji je bez oddechu, do imadu s chladnou zutivosti a s krajnim vypetim sil.

Je to agitace pro devadesat devet procent Nebudeme v pondeli-pfekvapeni, bude-li jich vic. Piekvapenim by bylo jen to, kdyby Masa s "ano" bylo znatelneji mono. Nedelejme si iluse o nemeckem lidu a oposici, bojujici ye spraskane, netivotne a nechutne umdlencsti a bez vYrazu tu a tam pohozenYmi letacky.

Divejme se na \reci tak, jak jsou. Je to stark pohadka, ae cisai Vilem II. vehnal nemeckS7 lid do valky proti jeho vuli. Vzpominat spalenYch rudYch praporfr hned v prvni den valky bylo by ua nechutne. Ale Vilem je ua davno odpraven a nemeckY lid cele na sebe strhli ti, kdo jsou jeete horei nea Vilem. Ty nemeckY lid chce, ti jsou v'razem jeho yule a duke. Hitlerovstvi zvitezilo, ponevadi demokracie ztratila lidove masy. Lidove masy — nikoliv spikieneeti jednotlivci — zdvihli k mod a nastolili hitlerovskou diktaturu. Lidove masy ji drti, Drava smret' volebni agitace vrcholi. Nejde tu o aadne poslance — ty si dik-

Strana 7.

je takova hodna aenska — ale tady Antonin by to piece nepovidal. Najednou si Kouril vzpomina.: videl ji tuhle v meste, pekne nastrojenou, pied kupcem si tam povidaly s nejakou tetkou. Ani hlavu Topinkova, nezvedla, tak byla do tech drbil zabrana.

"Mae pravdu, Toniku", dava za pravdu KouHi "Taky se mi zda, ae je to divnd selka.— pottebuje se tak strojit ye veedni den a po meste klepat!" dal se do vypraveni Koufil. Start' Topinka napjate poslouchal a svraetil Colo. "Ve meste? Jo, chodiva tam nakupovat, no, ale Vaclave, vadyt' tam tenkrat zrovna nebyla dlouho!" Topinka zaeina, bYt neklidnY a pfemYeli: "S kYmpak se to tarn seela? aha, povidala, ae tam mluvila s Marjankou z Luhu — je to z naei pkizne — a nastrojend ae byla? Tocevi, mueela bYt piece obledena., ne? Ostatne, na naeem grunte na to je, aby se selka mohla poiadne obliknout! Tak... vida, jak jsou lidi zli — ani obliknout ua se mlada, aenska nesmi, jo, jo — ale holt je to, na hodnY pofadnY tenskY se hned nee° najde — kdyby za nic nestala, byla by ta nejlepei."

Topinka je rudY, jak je na neho Koufil kouka, celY zkoprnelY, ani nevidi.

"A, abys vedel — naee mlada je mot hod- do prace jako kat, veude eisto, jen se podivej — to tamhle dviika u chlivku? — ty dnes rano spadly, a hned je chtela sama, spravit, ale jartu, nic, ja, to udelam, nemam co Mat, a net jsi priael, jakpak se hezky na mne zasmala, kdyt pfiela s pefinama — prej decleeku, jen se vyhtivejte — a lidera mi schvalne zatielala na mastnY dolky, to ona vi, jak je rad. Jen at' mi nekdo pfijde s neeim na mladou, ja mu vokatu! Ze ja semtam zahubuju, at', ja, muau, vadyt' je to synova — ale ty, ty by ses mel stydet, ae dela y klepy, starej elovac!" Topinka se ua rozkaelal, jak se rozzlobil.

Start' Koutil ua veal, ae s Topinkou je zas pro dneeek konec a tak radii vstal: "Mueim ua jit, Antonine; s panembohem" a cupkal k vratkilm.

"Jen si jdi, jdi — bude on mi tu hanet naei selku," brueel za nim Topinka. Vratka zaklapla, byl zase sam — ale bylo mu nejak leheeji.

Pomalu vstal, protahl se a eel do vYmenku; lavieka ua byla napolo ve stinu, slunielo se schovalo za protejei komin.

Na moruei pfeletel kos, dal se do zpevu a Dunaj se rozetekal na cele kolo. tatura mute proste najmenovat. Nejde o tadn' snem, ten jen vyslechne, co Hitler udelal a jde zase domu. Oveem, ae tyto volby maji prokazat svetu, ae cele Nemecko souhlasi s obsazenim PorYni. Ale tyto volby a tuto agitaci hitlerovska diktatura provadi v takovem rozsahu take proto, aby sama v sobe se pkesvedeila, ae masy nemeckeho lidu jdou s ni, za ni, ae je neztratila, ae je stale vice k sobe upoutala. 2e ma nad nimi moo a to rna i moc z nich.

Ve vuli udrtet si za sebou a pod sebou lidove masy tato diktatura neumdlela ani nejvyeei jistote sve neomezenosti a nezpohodlnela v ni, ani ve vrcholu sve moci. Rekneme "chlapi", a kekneme take "dovedou to".

Takovou rah, udrtet si masy lidu, nezpohodlnet, nepropadnout berstarostnosti a spolehavosti, nevzdalit se od lidu a nad nej, nestat se lidu bezvYraznYm, nezajimavYnn obrazem, rvat se a bit se na nebi i pH zemi, to pettebuje demekracie vic net diktatura a zaslouti si toho take v mike daleko vetei.

Rudolf Kepka.

TLUSTA BERTA PREKONANA.

Vojenska revue "Memorial de Artelleria" sdeluje, ae Francouzi maji mnohem dokonalejei take oblehaci delo net byla za svetove valky povestna nomecka "Husta Berta". Delo ma rani 30 polar, stfili na vzdalenost 15 Mil, hlaven dela je dlouha 30 stop, naboj vati 3100 Tiber. Delo je namontovano na podvozku, jent ma g eStnact os a jezdi na teleznienich kolejich.

ptrana •

8.

'Nits

ti fecinf Organ Slovanske Podporajici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOTTOCA—EDITOR Vydavatele — Publishers

CECHOSLOVAX PUBL. CO., "A est, Texas Piedplatne 65c ran g. Do stare vlasti $1.65 roCne. Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavnf Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, piedplatne, oznarnky, budleti adresovany na Vstnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

--------Dobil eleni — dobre "any. Na pe vYzva, by v ptedsjezdovem Uclobi dopisovatele psali jmenein tadu ei jmenem vlastnim o zlepaeni, opravach, easove Zadoucich . novotach vecne, struene, bezvYhradne bez osobnich fitokft — doznala Zadouci odezvy. Mame na p tiskovY vYbor, instanci, ktera postupnYmi sjezdy naaeho Bratrstva stanovena byla koneanYm rozhodeim tribunalem nad pisemnymi ptispevky do naaeho Vestniku, ktere dle nazoru potadatele spoikoveho organu ukazaly by se zdvadnYmi. "Vida redaktor vdeei dosavadni nahode, ze se k naaemu neodvolatelne rozhodujicimu tisko\remit vYboru nemusel behem posiedniho obracet easteji. "Sluani lide" — pravi nam Masaryk - Osvoboditel stare vlasti, — "doveclou se vkly domluyiti", eili, nape ndzory na spravu, vedeni, obhospodatovani fondu naaeho Bratrstva, mohou bYti rfizne, i protichfidne — steZejni bod. usili, zamer kalcleho loyalniho Elena SPJST. musi smetovati, vtidy a vaude, slovne pti schfizich a pisemne v organu neb &skein tisku jedine pro dalai rust, rozvoj, pokrok naai v Texasu nejvetai bratrske pod-purne jednoty. Mezi dvanacti tisici eleny S. P. J. S. T. jest ptirozene mnoho nazoril, smyaleni a kritiky. Potadatel organu, neinfiZe — lidsky je to zajiste vyloueeno — vyhovet — vaem.

Oeekava., ze eleni rozvazlivr, uznali a dalevidouci uznaji jeho poctive minenou snahu, dorZeti sub ,dan' ve sjezdu enniskem, ze bude pracovati poctive k dobru, rust y naaeho Bratrstva.

Historicke okenko. Jednim z nejdillelitejaich meznikri v eeskoslovenskYch dejinach noye doby jest a zUstane na vZdy mesic duben, kdy 11. dubna r. 1823 pkiael po prve na trvalo do Prahy Frantieek PalackY, s prazdnou kapsou, ale pinou hlavou Wand a zamerri, zvlaate pokud s10 o sepsani husitskYch dejin.

Dne 11. dubna 1848, kdy oslavoval petadvacetileti blahodarneho prisobeni v Praze, vydal ncsmrtelnY projev vaenemeckemu parlamenti •do Frankfurtu, jimti za sebe i celY narod odmiti fieast ye shromaZdeni, s nimZ narod jeho nechtel a nesmel miti nic spoleeneho.

A dne 26. dubna 1876, tedy prave pied 60 lety, oslavoval s nim vdeenY i uznalY narod yzacnY okamZik, kdy byly dohetoveny nesmrtelne "Dejiny narcdu eeskeho". Radoval se s PalackYm pa pravu a spravedlnosti vaechen narod, ttebatie od 1874 rozdvojeny. Bylo at'astne dokonano pamatne dilo, ve kterem se zrcadli jedineonYm zpfisobem vice netili padesatileta nefinavna a yzacria spisovatelska dinnost.

Tak se konala 23. dubna 1876 siavnostni hostina, k niZ se na tehdejairn ()strove ofinsskem seal° pies 300 rieastniku a to nejen z Prahy, nYbr2 i z dalekeho venkova oeskomorayskeho, ba nechybeli ani Slovaci ani Rusove. Byli tu zastupci a mluvei vaech stavii i ttid a kdo nemohl fleastniti se osobne, pamatoval na oslavence projevy pisemnYmi, telegrafickYmi. Mezi ptipitky, jimi2 byl PalackY veleben a oslavovan, vynikla tkliva tee zete

Ve stfedu, dne 27. kvetna 1936

TN 1K

Riegra, a pak ovg em dekovna slova oslavence sameho. AC nebyl teenikem, PalackY, stoje ta.ktka jiti jednou nohou v hrobe, jak pronesl tklive sam, zvestoval novemu pokoleni pasledni svou zavet', ktera obsahuje veene platne napornenuti a varovne upozorneni, kterak jen Usiloy nou praci lze pojistiti narodu svemu bezpeenY byt vedle narodft jinYch, poetem silnejaich i hmotne zdatnejaich. Vratil se ze slavnosti do hloubi du pe poteaen, ale cestou se nachladii a po 14 dnech ulehi, aby 24. kvetna 1876 uZ nepovstal, Toho dne zesnul nejznamenitejal dejepisec eeskY a tviirce politickeho programu eeskeho.

Konec ikolniho roku. Tisice ditek opouati nyni akolu a rodiefim na,stava povinnost, a velka starost, rozhodnouti se o dali budoucnosti syYch ditek — ktere opouati vyaai akolu, jejiti iidelem jest ptiprava Zactva pro praktickY — odbornY Zivot. Jsou-li ditky k dalaimu studiu naprosto neschopne, pak deti se daji na nektere aiteene zamestnani. Tern, kteti po graduaci mohou nastoupiti odborne studiurn vysokoakolske, ra.dime naai statni universitu, pova2c-vanou za jednu z nejlepaich na celem jihu. Cesti studenti men by dati ptedpost statni universite riti proto, 'tie na pe stolice slovanskYch reel ma mob-lost dostat druhello profesora, bude-li do kursu eeatiny v ptiatim semestru zapsano sto posluchaeri. Doposud stale se vetaici poeet studentfi deatiny v-yutovan byl snaZivYm dr. Miekem a kaZdy musi doznati, ze jeho prate rostla az po nejzazai hranici. Dekan fakulty i rektor university jsou o ptesilujici praci dr. Midka dobte zpraveni a projevill ochotu k napomoci, by stolice slovanskYch jazykil dostala dalaiho profesora az na jednu podminku a to: aby ptiati zapis po-sluchadt eeatiny vykazoval celou stovku studentfi. Mame tudi2 zavazny slib, mimokadnou pkilelitost k sesileni dosalene vYsady a je zajiste v zajmu cele naai texasske rod• vetve, danou situaci pine vyuZit! Rodiee uti dnes Zadame, by ph rozhodovani, kam k dalaimu studiu daji zapsati sve ditky, pamatovali na shora uvedene dfivody a dali ptednost statni universite v Austinu.

Veteni bulika na nos. 'remit° sloity moZno ✓ destine vyjadtiti anglicke nazvisko "hoax", jimt vaZni, myslivi lide oznaeuji Townsendovo hnuti pro starobni pensi, prave kongresem provetravane. Jednoho dne r. 1833 se dival dr. Townsend z okna sveho bytu a uvidel pied domem tri stateny. Hledaly v nadobach na odpadky nejakY kus jidla. Sedesatilety Townsend sam mel tehdy taky hlad. Podivanou na obraz bidy byl zaroveid dojat i rozhorlen. A ✓ tu chvili se mu zrodila v hlave myalenka, ktera je dnes hlavni zasadou obrovskeho hnuti po cele zemi. Je to hnuti s heslem "Praci mladYm, odpodinek starYm". Hledd ptivrZence jen mezi aedesatiletYmi a staraimi lidmi.

Townsendfiv plan loci vaechny hospodatske svizele Soustati jednoduchYm zpilsobem: kaZclemu od aedesati let *Oa se ma vyplacet mesiene $200, jeZ by ptijemce musil do centu utratit. Lidi ,s narokem na navrhovanou pensi Zije ye Sp. Statech asi etvrtina vaech volieft.

Kdyby doalo k volbam a kaZdemu stoupenci hnuti se podatilo ziskat po jednom voliei, dostall by kandidati aedesatiletYch prave polovinu vaech hlasil a kdyby kaZdY ziskal dva vollee, men by v zakonoclarnYch sborech tti dtvrtiny zastupcii. To jsou moZnosti, o jejichZ zdar se dr. Townsend ze vaech sil diriuje. Hlavni zasady hnuti jsou: vlada vyplati osmi milionirm obeanri 60ti let veku a nemajici pies $24.000 roeniho ptijmu — mesidni pensi $200. Ti musi celou pensi utratit, coti zpilsobi vaeobecnY vzestup spotteby a zvetVlada tim uaetti na vYdajich ai pro nezamestnan.e, Bane se zmenai. Town-send soudi, ze vlada si maze opattit penize na pense 2 procentni dani ze vaech obchodil, ktere se v semi uzavtou. Podle statistik pojiat'oyen je v zemi jenom 8 procent aedesatiletych a staraich lidi, kteti mohou pohodlne Zit bez prate. Vaichni ostatni musi pracovat. At dostanou pensi, opusti zamestnani a uvolni mista mladYm. Dosud se uskrovriuji — potom budou Zit tak pohodlne, ze za kaZdeho starce

ptibude ye vYrobe nejmene o jednoho zarnestnance vie, prototie bude mnohem vetai spotteba vYrobkil. To bude znamenat zamestnani pro 8 at 15 miliont dneklich nezamestnanych. Net eelni narodohospodati maji proti Townsendovu planu velmi opravnene ky: vlada nemfiZe si opattit pottebne penize k vyplaceni pense, dojit k naprostemu zmatku; take dvouprocentni dari z katcleho obchcdu je utopii zcela nemotnou: vyhnala by ceny vYrobkfi do takove vYae, te by si je nikdo nemohl koupit. Neni tteba tadneho • aby se poznalo, ze tento plan se provesti neda a ze i jen pouhY pokus o to znaal by za kratko naproste shrouceni cele naai hospodatske stavby. Kongresni vy S . ettovani Townsendova hnuti vyneslo na svetlo, ze doktor i jeho prava ruka R. E. Clements, byvalY pozemkovY agent, "prodali" mykenku tuto se znamenitym ziskem. Meli oba tak vYborne ptijmy, te si usetrili dost na pohedlnY tivot v dalSim putov6.ni timto slzavYm Udolim a nebudou ani lit pottebovati to $200 starobni pense. Inu, svet chce bYti klaman — Sikovni jedinci dovedou. duvetivy lid tahati za nos do nekoneena.

Hudbou k pievYchove lidstva. Americka spolednost pro hudebni vychovu vytkla si cii, pedovati o rozvoj hudebniho citeni a vzdelani u mladete i dc)spelYch, zejmena v krokYch vrStvach lidovych. Ruku v ruce s uvedenou spolednosti postupuji vySSI Skoly, na nicht zakladaji se hudebni kapely, pevecke sbory, cot nutno vitati s naprostYm uspokojenim, nebot' umeni hudebni ma nesmirne hodnoty pro zukechteni ditek i lidstva. Cetni vychovatele, siovutni dirigenti symfonickYch orchesrit (dr. Damrosch, Stokovsky, na p Kolat v Detroit atd.) usiluji tadu let dobYt hudbe vaech srdci, detskych ptedevSim, obernknout site hudebni vsrchovy celY narod. Hudba je svYm fidinkem neodolatelna, bezpreatedni, dotYka se ptimo nitra a podvedomi bleskovYmi Alehy burcuje a utvati duk, melodii a zvukem probouzi i ttibi nejcenn'ejk city, rytmem (pohybem) vnaSi tad a podporuje radostnou chtivost pudi k drutnosti a svornosti pies hranice sta.narodnosti a rasy. Moderni veda prokazala, ze kaZde normalni dite ma ureitou hudebni vlchu a ze tak zvanYch nemuzikalnich deti taktka neni. Sireni hudebniho vzdelani dochazi po cele zemi ohlasu vetejnosti, na p Texas i v tomto ohledu nezUstava pozadu. Mame ut tadu 'nest, kde v kapele vyS-Si Sloly je eetne hudebnikil-takii naai narodnosti. U nas ve West se piltomne o zaloteni akoini kapely uvatuje. ftika se, ze Italove a Nemci pfekonali demokracii. Pravda v§ak je, tie k ni dosud nedoJ. B. Pristley.

•

-

Oprava. Ve vysvetleni o firoku z koupenYch v poslednim aisle naaeho organu fleet• nikem HI. tradovny bratrem Ed. L. Markem pcdanYm, bylo nespravne udano, tie vzeRy rok z bondri splaci se jednou mane. Spravne mei() bYti uvedeno, ze vet§inou tento firok se splaci dvakrate za rok.

Redakce byla potiadana bratrem R. eervenkou oznamiti, ze jeho dodatedne vysvetleni ohledne zpravy neetniho vYboru podano bude ✓ aisle ptiatim, ponevadZ nalehavYmi povinnostmi jeho povolani nemel easu tato zpracovati.

Ge jsi eechoslovarkern zrodilo se, moje dite, bud' ti pkehou, nebot' eeSstvi, tvoje, synu, nevi ckvelou maskou lichou — ale MI smyslem vysg im, jehoi pracne dobtt. (Macek).

Pujeky na pozemky. ttadovna Vii. iladu ma k piljeeni penize na vzdelanY pozemek aneb na me= stskY majetek. Piljeky nemohou pfesahovat 50% piitomne hodnoty majetku.

Pro dani podrobnosti a formy pro zadost piSte neb hiaste se v Utadovne H. ikadu, Fayetteville, Texas.

J. R. Kubena, taj.

sttedu, dne 27. kvetna 1936.

Co tiden dal.

Federalni apelaeni soud uznal za nefistavni akt, kterym se pod kizenim podtajemnika orby Tugwella, zfizovala administrace na osazovani venkova rodinami, jet by jinak ptipadly na podporu — na svepomocnYch dornoYinach, kde v sezonach bez prace by mohly farmatiti. Timto rozsudkem bude postiteno asi 600 tisic rodin.

Senator Guffey neprodlene pkipravil novou ptedlohu v nahradu za nejvyeeim soudem poratenY Guffeyho akt a v nove osnove vynechal yee zavadne, proti eemu soud' mel namitky. Podobne„ ptedloha je take jit v dome zastupcii. President Roosevelt ptijal novinu o daleich kladach v cestu jeho obrodne snaze kladenYch bez poznamky a odeptel o zaletitesti mluviti.

Nemecke ministerstvo osvety zavede od poeatku noveho ekolniho roku na v gech sttednich g kolach v Nemecku jazyk anglicky hned za jazykem nemeckYm jako povinnY ptedmet.

Senator Pope z Idaho podal ptedlohu poadujici federalni pojieteni farmatskych rod. Vladni korporace ptijimaly by pojistku farmatil proti ekodam zptisobenYm ptirodou.

Poplatky by se opiraly jen o skuteene ceny a zisky tete institute by sloutily ku sniteni premii let pkietich. Navrh tento vzbudil pochopitelnou pozornost a bYvalY zemedelsky administrator Peek se vyslovil, to plan Popea stoji za kongresni uvatovani.

Byvaly president Hoover burcuje republikanskou stranu k boji pro "obnoveni vladni moralky" a k otiveni duvery v lepei osud Ameriky. Stranik milionatU a tetkeho prilmyslu hazi lidu pisek do oei tvrzenim, to dnegni politika presidenta Roosevelta yhani na pouet' kolektivismu (hnuti lidovYch mas), a smernice noveho fiddiu ze zvY gi chudobu, bude-li hospodatske, politika dneeni administrace udrgena. Pan Hoover mute byti ujieten, ze pkevaha americkeho lidu jeho straeakum vitbec neveti a piljde za s yYm osvicenYm Rooseveltem, kterY bude znovunominovan a take znovuzvolen. Spoj, Staty budou pied hospoclakskYm rozvratem zachraneny demokratickYm tegenim a demokratickYm presidentem, ndvrat vlady stranici kotistnikOm mas lidu za dneeni situate je nemotna a nejvY ge eirokYm vrstvam lidu nebezpedna.

Senat schvalil ptedlohu na stavbu silnic pro roky 1938--1939, dle nit se povoluje obnos $488,000.000. Z tohoto obnosu bude hraten° katdoroone $125,000.000, proti kterYm staty maji dodati stejnY obnos, pakli mini obdrteti tuto vladni pomoc. Mimo toho je vyhrateno pro katdY rok $50,000.000 pro odstraneni nebezpeanYch ktitovatek, ktere budou poskytovany ye statech bez jakYchkoli potadavkil od statti.

Italie vynalotila na zabor Habeee asi 10 biRona lir, cot je jeden bilion dolarft, cot si 0pattila jednak danemi, vnitrozemskou ptjekou na 51,12 procenta, dary ye zlate a klenotech a rekvisici (zabavenim) cizYch cennYch papiru a fiveru Italu v cizine. Mussolini zavedi v Habeei vladu telezne ruky, nad zabranYm Uzemim 350.000 etverednich mil roziohy bylo vyhlageno stanne pray°.

II Duce varoval pied daleimi sankcemi a pripcmnel v rozhovoru s dopisovatelem patitskeho. Le Matin, to v minulosti tvoteny byly kolonialni jenom vYbojem. Anglie pry jenom vYbojem utvotila nejvetei sv'etove kopanstvi. Jestli se pry namita tehdy nebylo Svazu narodt, motno pry se tazati, jestli tehdy neexistovala spravedlnost pro katSankce, vyhlag ene Ligou narodu, vedly pry jenom k semknuti italskeho lidu a k zesileni odhodlani ptiyesti valku k Uspeenemu konci.

Diktatoti Hitler a Mussolini si hraji nepochybne do ruky. Hitler odbojne vystoupil ze Svazu narodil 1933 a po to ru g il opatteni smlouvy versailleske a neclavno zavrhl i dobrovolnou di(hodu locarnskou, Ad vojenske obsazeni PorYni neni dosud vytizeno, Hitler chysta nove vzrueeni potada y kem o vraceni nemeckYch kolonii. Ze Lenevy dochazi zpra-

Strana 9.

VESTNIK vy, die nicht jsou etyki ohniska nebezpedi nove valky a to: V Mandtukuo jevi se stale nebezpeei zapletky mezi japonskYm vojskem a armadou Ruska; Sttedozemni mote, kde Il Duce zvYeil ponorkovou a vzduchoplaveckou silu, aby tak odpovedel na soustkedeni valeeneho lod'stva Anglie v tomto moil; Rakousko, kde rozpory mezi kancletem Schuschniggem a odstavenYm mistokancletem knitetern Starhenbergem mohou vest k vatnym nesnazim; vcjensky obsazene PorYni, kde dle tvrzeni Francie, "vildce Hitler" znovu porueuje mirovou smlouvy stavenim pevnosti.

VYbor domu zastupcii vyeetkuje hnuti Townsendovcti, usilujici o closateni starobni pense $200 mesiene. VyslYchany zakladatel hnuti dr.

Townsend odpovidal sebevedome, poptel, zalotil hnuti toto jenom pro penize, ktere z neho mute vytlouci a naznaeil, to doba uplatneni jeho planu pkijde bez ohledu na nynejei odpor. Druheho dne pki pokraeovani \TYslechu dr. Townsend oznadil vyeettovani za nespravedlive, stranicke a opustil mistnost s poznamkou, ze nebude vice svedeit a nedostavi se pied vyeettujici vYbor leda pod tlakem VYbor ptedloti domu zastupcti tadost, by dr. Townsend byl obtalovan pro nevatnost fikedniho telesa.

Letos mame k oeekavani jednu, z nejitvejeich volebnich kampani a take nejnalladnejeich. Biluti a teny hlasi se dobrovolne k politicke agitaci v obou politickYch stranach, miliony slov redakenich a teenickYch argumentti plynou jit z hlavnich ilkadoven demokraticke a republikanske strany v tisicich knih, letacich, ptipravenYch fedi, statistikach a plakatech Ti, kteti budou lamati dkevce pro to ci onu stranu, nebudou nuceni namahati sviij mozek. Vg e obdrti zpracovano a hotovo pro ptednes ye schtzich, taborech lidu, radiovein rozhlasu a pod. Republikansky narodni vybor rozeslal ji g 200.000 vYtiskti jedne knihy a daleich 240.000 vYtiskt jine knihy vuje. DemokratickY narodni vYbor rozeslal 500.000 pamfeltil a letakie Republikani zjednali si nejbystfejei hiavy z tad novinatii a spisovateha k meteni chivtipti s "mozkovyrn trustem" demokratickYm. President Roosevelt nav gtivi Texas dle dosavadniho rozvrhu dne 11. eervna. DallaskY VYbor Centennial poeital na jeho navetevu ut 6. dervna, kdy vYstava Stoleti Texasu bude otevtena, net priltahy kongresniho zasedani nedovolily odjezd presidentu y pied odrodenim. VzacnY host dle nynejeiho planu dorazi se svou suitou do Houstonu 11. eervna a tehot dne do San Antonio, nasledujiciho dne ma navetivit dallaskou vYstavu Stoleti a druhy den stravi u sveho syna Elliota ye Fort Worth.

JAKY CHRUP NOSIL WASHINGTON. Na zubolekatske vYstave v New Yorku, uspotadane lekatskou fakultou marylandske university, je vystaven tet urnelY chrup presidenta Jikiho Washingtona. Chrup, ktery je pojieten na 2,000 liber, nosil Washington v dobe po 'crake za neodvislost. Tvoti jej dva masivni bloky slonoviny, jimt byla dana neumelou rukou forma zubti a ktere byly spojeny silnymi pery. Studenti zustavaji stat utasli pki pohledu na toto "mueldlo" a soudi, to Washington, kterY byl nazvan "otcem vlasti", zasloutil jmena hrdiny jiz jen proto, to mel dost odvahy, aby snesl y e svYch Ustech neco tak hrozneho. g EDESAT LET TELEFONU. Letos je tomu 60 let, co byl telefon po prve pteciveden vekejnosti. Bylo to roku 1876 na yYstave ve Filadelfii. Tehot roku bylo telefonu take prvne utito, kdyt jeho vynalezce dr. Graham Bell zavolal y e sve bostonske laboratoti telefonem sveho asistenta z vedlejei mistnosti: "Pane Watsone, pojd'te sem, pottebuji vas." Je ku podivu, ze trvalo delei dobu, Bell nag el finaneniky, kteki meli dost dtivery k tomuto genialnimu vynalezu. New York byl spojen telefonem s Bostonem teprve roku 484.

Hlidka Stoleti.

Oz nameni na61 vetejnosti. Pro ptedejiti zmatkii, zbytednYch nedorozumeni a zdtvodnt'nYch odkladti — jednotlivci, ei pisatele spolkti jsou timto tadani, by vzali ku vedomi nasled.ujici ptipomenuti: Dotazy ohledne ubytovani, seznameni smeru cesty do Dallas, resp. inforinaci ohledne ptibuznYch a ptatel v Texasu, piete na "Informaeni kancelar, A. Kos, 3011 Grand Avenue, Dallas, Texas.

"Ptispey ky a milodary" pro CeskY Den 19. eervence v Dallas, Tex. — zasilejte na pokiadnika Ceskeho sdruteni oslavy Stoleti Texasu: John Ondrueek, 2110 Allen St. ,Dallas, Texas a *creel souvisici s nak akci oslavy Stoletnice nutno posilat na tajemnika Ustredi: Fr. Moueka, West, Texas.

Nedelni schtize tstkedi C. Sdru2eni oslavy Stoleti Texasu, konana, v dallaske Sokolovne ye dy e hod. odp. vykonala kus prace. Pisemne pozvani fitednici vykonneho vYboru nedostavili se nasledkem epatne pohody, eleni mistnich vYbortl pkitomni byli at na jednotlivce omluvene zaletitostmi rodinnYmi. Ptedseda br. Ptevratil zahajil schuzi ptesne v oznamenou hodinu a fidil tuto rukou zkueenou. Jednotlive vYbory podavaji zpro.vu.

Naee krajanska vekejnost nedovede si ptedstavit tetkosti, jet se blitici dobou oteyteni vYstavy Stoleti nakupily a budou muset byti zdolany. Ubytovani stovek cvieencit a taneeniku Besedy cini ubytovacimu vYboru nemale starosti — oeekave, se ohromna naveteva, soukrome residence jsou ut pronajaty, mistni ekolni budovy dle platnYch regulaci neptipoueti pronajem k upottebeni nahodilYm, mimokadnYm a snad natlakem vekejnosti, spravy ekol donuceny budou tyto proptijeiti k ubytovani eetnYch navetev ekolalt, elenstva rktznYch spolkti a tudit: na gich fieinkujicich pki Oeskem dnu. tstkedi C. Sdruteni oslavy Stoleti podepsalo s Generalnim VYborem Centennial kontrakt pro CeskY den, v nemt ptesne stanoveny vYsady, podrobnosti, zavazky obou smluvnich stran pro nae Den. Jsou oboustranne pkiznivy, pkiete ptineseme jednotlivosti.

Nasledovalo projednavani cele Lady podrobnosti programu, pkiprav k nim a jich ptideleni ptisluenYm podyYbortim.

Usneeeno pozvati na pesky den vyslance 6s1. Republiky ye Washingtone dr. Veverku, prosttednictvim mistnich velitelu legionate svetove valky i legionake csl. armady, Divacilo studentt statni university stanoveno bylo na sobotu 18. dervence veeer. V nedeli veeer pokadana bude akademie v auditoriu vfeei ekoly.

Reklamni plakaty Centennial s nalepkou deskeho tekstu rozeslany budou tohoto tYdne po osadach, obchodech a eastedne do severnich mest s poeetnou populaci Cechamerieanti.

Plodna schuze vytadala si pine etyti hodiny dasu a teprve po geste hodine odpoledni tato odrodena do nedele 28. eervna. * ODLOtILA DOPIS S DEDICTVIM. V gedesati letech minuleho stoleti zil v male francouzske vsi kostelnik Jean Mallet. Vysi veeobecne opovrteni, kdyt opustil di:1m a germ a prchl s jinou tenou do Ameriky. Koupil si tam malou farmu, ale objevil na ni petrolej a v nekolika letech se stal jednim z velkYch petrolejatskYch prilmyslniku. Pak mu zemtela gena a kratce nato zemkel sam.

Jedinou dediekou ohromneho jmeni byla stare, matka y e Francii. Poslali ji o torn zpravu ale matka, kdyt spattila na dopisu americkou znamku, usoudila, to je od nezdarneho syna a dopis nechala letet neotevtenY v zasuvce.

Teprve pied nekolika dny objevila tento dopis jeji pravnueka pani Rollande Pecaudove..

Rozjela se ihned do New Yorku a ted' uz podala americke vlade tadost o vyplaceni dictvi. Bude toho i s iiroky na nekolik dolarti.

Vtle je hnacim kolem v§eho pohybu. Zdravi je zakladem silne y ule. Olovek nepottebuje 8testi, ale opravdove yule.

vEsTN1K

etrana 10.

R. F. VOJill.

Loutkilova Womb Diva' rominek (Pokraeovani) DIL II. Po letech.

SM let ubehlo do minula.

O Madlenka Hataova opustila a'kolu a zitstala na statedku u Havlovcri. Ti v ni naali dceru. Pomahala panimame v kuchyni a zahy se z ni stela zdatna pomocnice, s kterou se ji2 musilo poditat, a ktera nejedla chleb z milosrdenstvi. A Havlovcovi byli uznalI, v'Zdyt' se osveddila jako vdedna a poctiva divka.

Ba cclY Rookov se zalibenim hledel na jeji rozvijejici se krasu a shodoval se v torn, k je nejhezei divkou z cele vsi. 'Meta o tom, ale nezhrdla. Byla stale tout Madlou HataS'ovou, jakou byla, kdy prchala z Betizu. Ke kaalemu byla vlidnou a zvlake ubohYm potulnYm dem byla naklonena. Nikdo neodekl od jejich prahu s prazdnou. V gdy si uvedomila sve byvale utrpcni a 'Zivotnim -astrkem kdysi po glapane srdce pokaZde se v ni ozvalo, promluvilo a neodehnalo.

Mnohdy, kdy se u Havlovcu, jak se kika, dvete ani nezaviely od ZeDrakil a panimama, zvykla po celY Zivot gettiti pro syna., tak /labia ztraceneho, na to Zehrala, dovedla ji Madla ptesvecl.qti, ze vg dycky dobrY skutek pfinese ttitek. A aby panimamu usmirila, pustila se s novou chuti do prate, aby tak nahradila bytek a neteklo se, k rozdava z ciziho. Povakwovalat' se v koutku sveho srdce piece jen cizi, ttebak se pied ni tikalo, ze si ji jednou vezmou za vlastni. Pestouni se o ni poctive starali, k nemela v nieem iijmy. Zvlaate pantata na ni vzpominal a kdykolh ? .jel na trh do mesta, vIclycky ji ptivez1 nejakou maliekost, as se na neho panimama tajne zlobila. Ttebage mela Madlu rada, piece nena'ala ve svem srdci k ni tolik lasky, a ptichylnosti jako k vlastni krvi. Nedala toho Madle znati, ale v koutku sve due stale vzpominala na syna clava a namlouvala si, ze ji ho nikdo nenahradi.

Na cltivej§i sraj zivot Madla nerada vzpominala, ptiporninal ji zle sny. Nebolely ji jisZ, protote doba mnoho zahojila, ale piece burcovaly vedomi, aby se neoddavala klamnYm ilusim. Tiskly ji k zemi, uvadejice ji na pamet, ze je na statku cizi a stavely- ji pied odi vdednost k pestounIlm. Madla byla jiz svYm vnittnim zaloknim vdednY tvor, oceriovala snahu i velkoduAnost HavlovcovYch. V takovYch chvilich trpela lety nashromeldenou touhou piikloniti se k nekomu, kdo by ji rozumel, jemu2 by se mohla vyzpovidati se svYmi teZkostmi i radostmi. K Havlovcovrim se ji to jate nepodatilo. Neco, co nedovedla spra y -neurdit,zsalom nedpusti,aby jejich pomer byl srdednej gi. Snad toho byla vinna panimama, ktera neptestavala tort-ziti neat'astnem synu. Madla dobte vycit'ovala, 2e se ji do srdce nikdy 4 nedostane. A jeji povaha, ktera se nedovedla pfetvatovati a bYti pokrytecka, se o to ani nesnaZila.

Dededek, ji nava"tivil. Madla ho rada vidala a rada dochazela do jeho zeleneho "obejvaku" pod akaty. Jak se na sebe tMili a meli si vkly mnoho a mnoho povidat! Jak rada by s nim jela p0 svete! Neodolala, aby si s nim nezahrala divadlo. A tu se ji vZdy zdavalo, ae leta leti zpatky... A Kalina mival vtidy pino a odvaZel si pokaIde, dik Madle, nekolik desitek. Po jeho odchodu byla vady nesVe., zasnena .a smutna. Kloudne teal s ni nebylo, a se toho panimama pov gimla a zaZehrala.

"Co to to jen vabi k tomu staremu eloveku?

Hnedle bys jezdila svetem jako on — a co by z tebe bylo? Mat peed sebou jinY cil! Mu-siA se ptipravit pro hospodatatvi!" Ti§e bez protestu se tomu podvolovala.

zahanela proto vzpominky na Kalinu a vracela se k denni praci.

Jedinou jeji zabavou byly podvederni schtizky s rostenkami u splavu potoka, kde zpivaly a povidaly si nevinne klipky ze vsi.

A tak zila v klidnem prosttedi, kam nezapadaly svetske apatnosti. Myslila, ze ani jinak byti nemuae. Ale piece se stavalo, ze easteji neZ kdy jindy, ozyvaly se vzpominky na zemtelou matieku. Dospivala a postradala ji. vadyt' jednou snad take piijde nekdo komu se bude libit. SlYchavala tak u splavu, to neb ona divka, s kterou chodila do a'kolY, mluvi s tim neb onim hochem. Komu ona se s tim sve i. Panimama ji neustale stavela pied odi hospodatstvi, starosti a praci. A protole neriala nikoho, komu by se mohla svetiti, hledala Utechu v knihach. V nich nachazela ulevy a zapomneni.

A tak leta plynula jako voda.

Tot" dobou ptfael na roekovskou akolu mladY Kamil Vrbata a jeho prvni din byla snaha zaloZiti ochotnicky kroukk. Byl od„ndkuoi z hor, a divadlo bylo jeho pote-aenim.

Ten vida v Roekove pidhOdnou pildu sezval jccinolio veeera v gechny mlado do :skoly a tam jinn vyloZil, co zamY as lel. Madla se tam tenkrate take dostavila a hned byla na jeho strane. Ziskal ji svYin nad genim, v'tclyt' i ona mold lasku k divadlu vatipenou starYm Kalinou. Pia jeho fedi znovu ji vyvstalo pied ocima jeho loutkove divadlo. SlyS'ela Kann& hlas a vzpominala, jak i ona pokouSela se a ilspechem zahrati princeznu, jeji osud ptipadal ji osudem jejim. V duchu videla rozzatene odi deti, jim se na jeviati hrou vytvatel jiny divot, krasnefai,• tajupinejai a distej:Iti. A toted se melo dostati dospelYm. I jim chtel Vrbata ukazovati jine testy, jine cite.

I ona meta bYti jednim koleekern chystaneho divadeiniho spolku. Gitila, k v nem by nalezia trochu atesti ve svem jinak vaednim tivote.

"Hnijeme tu! Lide nemaji kulturniho sttediska, kde by se se gi, alechtile pobavili. Dolate a v kazni vedenY ochotnickY spolek je u'alechtilost sarna. Myslim proto, ze by se tady naslo nekolik snalivYch, mladYch lidi, kteti by se uvolili v jeho vybudovani, trvani a kulturni snaaeni. Byla by to s podatku tala prate, ale vytrvalYm by ptinesla vnittni uspokojeni, ktere by i obeanstvo uznalo. Pravim vYslovne, ae s poeatku by se musilo mnoho pracovati; musili bychom zapasiti s finandnimi potitemi, s nepochopenim. Mejme na mysli, ae zakladame nee° noveho a nic k tomu nername, net' dobrou van a snahu. Potiebujeme jevi6te, dekorace, ale to veechno bychom dasem zmohli. Potiebujeme jen obetavce”, vykladal Vrbata vzrutene a jeho 10kate tmave vlasy jemne se mu chvely, kdy pin naaeni a zapalu miuvil o divadle.

"To by kaki* music pracovati ye svem okoli!" ozvaly se hiasy.

Vrbatova tee chytala. MladYm lidem se jeho navrh zamlouval.

Take Madla byla brzy rozhodnuta. Mela za sebou trochu zkuknosti a proto zasahla take do deba.ty.

"Nevim, jak to vS'echno jeale myslite, ale nejdtive musime obec ptesveddit, ze chceme skutedne pracovati a ukazat ji jak. Ziskat ji.

Navrhuji proto, abychom se pustili bez velkeho rozmY'aleni ptimo do prate. Naueiti se nejakemu leheimu kusu, zahrati jej v pkirode, ttebas v lese Kvetne. Cetla jsem onehdy o zdatilern divadle v pkirode a takotka bez dekorael. Potom sezvati obec, okoli a teprve potom, po teto ukazce, po'iddat o podpru", ozvala se i'vladla, rumena vnittnim zapalem.

Middy u6itel ztejme ptekvapen k ni vzhledl a v edich mu zajisktilo. Vedel, ze jeho slova na Urodnou priclu. Ta divka ho podpotila a byl ji v duchu za to vdeden.Po prve si povsi.ml jejiho ovaloveho oblideje, hlubojeji krasy, a cosi ho mile zahtalo. "nno! Spravne usuzujete, sledno Hatakwa.!

Douldrn, ze i vy byste ads podpotila v na§em snaZeni", zaprosil.

"Spolehnete se! 'Vito, main rada divadlo, ciza 1.12 mdm. Jdsku k nemu v krvi, snad de-

Ve stiedu, dne 27. kvetna 1936

deeek Kalina ji roznitil. Pomohu yam!"

"Ruku na slib!" is adal Vrbata.

"Zde je!" pravila Madla a vlokla svou ruku v jeho.

Jemne ji stiskl. .

Podivali se na sebe. Ale Madla si yeas uvedomila, Ze ytechny oei jsou na ne upteny, rychle ruku odtahla. Jen na chvili trval ten jeji vnitrni zmatek. V zapeti se otoeila k ostatnim 'zahovotila: "Doufam, ae i vy pomiiiete!"

Svolili vaichni.

A tak pfieinenim Vrbaty a pomoci Madlinou byl v Roekove ustaven ochotnicky spolek "Tyl".

Od to chvile stYkali se mladi bide denne.

Umlouvali, vybirali, al se shodli na hie.

Vybrali si Jiraskovu "Lucernu". Rozdali Ulohy a vtichni se ueili na polich, tajne v noci, aby nikdo nideho nepozoroval. Vrbata mel pine ruce prate, zkoutel, opravoval, opisoval, staral se do apadu. Madla, ktere byla sveiena hlavni Aloha stateene mu pomdhala. Podivoval se ji, jeji energii i van. Kdyt byl kus nastudovan, musili s barvou yen. Rookov se 'udivil. Leckdo ptedpovidal nezdar, mnohY se smal, jinY je odbyl, ale dik Madline pomoci, brzy byly listky vyprodany.

Kdyi se to dovedeli Havlovcovi, nebyli pHnadteni. Panimama hued hartusila, Ze se to pro devee nehodi hrati s mladYmi takovou komedii, to ze se hodi jen pro komedianty.

"Maminko, vtclyt' to neni nic zleho. Uvidite, ze se varn to bude take libit. Prod by (levee nemohlo hovofit se slutnYmi mladYmi mukdy2 dba sve povesti a cti? Dnetni doba je jina. I divky chteji bYti samostatnY, aby se mohly samy uZiyiti a chteji-li toho, musi se take nauditi jednati s muZi, s nimit budou jednou na hospoddiskem poll zavodit a zapolit o skYvu chleba", namitla Madla.

"Jake zttettene mytlenky! Inu, toho se praye bojim, ze to tarn celou ptedelaji a v a. tipi ti gpatnY nailed na *tivot. Lenin misto je zde, u krbu, a vetim, k i naddle bude! Tu jest nate misto a nikde jinde! Prot hledati jine cite?" ohradila se Havlovcovi.

"Nemejte starost, maminko, nedeje se tam nic zleho. Ostatne je v torn Vrbata, kterY by netrpel neco, co by se nesrovnavalo s jeho postavenim ye vsi. Kdybyste vedela, jak je to nadtenec!" rychle koneila rozmluvu Madla, ale panimamy neptesveddila, Havlovcovi dasto s muZem po strane o tom mluvila a nutila ho, aby Madle zakazal sclulzky i divadlo, ze ji odpoutava od statku a oddaluje od praci, ktere se musi naueiti budouci hospodyne. Ale Havlovec, tiebaIe nebyl poteten, piece tak neueinil.

"Uvidime, co se z toho vyklube. Jsou mladi, at' nee° dokazi. Ostatne, kdyby tu byl nat. Vaclay, jiste by byl mezi nimi."

S tim se panimama na oko smiiila. Hubovala potajmu, ale pied pantatou se o tom nezminila.

Konedne se piibiizil kYZenY a telYm Roekovem odekavanY den, kdy se hrala "Lucerna". Zblizka i dali trousili se odpoledne Tide na Kvetnou, kde postaveny byly vypiljeene kulisy mestskeho ochotnickeho spolku. Hledig te i pokladna se pinily. Vrbata, jako partner Madlin byl spokojen. Dilo se datilo. Veal, kdo mel o to nemalou zasluhu. Zristal p11 vzpomince na Madlu Hataaovou, na jeji romantickY ptichod do Rodkova, o kterem slyod iidiciho, podivoval se, jak se z tulaeky vytvihla na tak opravdovou, spotadanou a uvedornelou divku. 'We mu proletlo mysli pled zadatkem piedstaveni a srdce se mu p11 torn radostne zachvelo. Madlenka se mu libila. Uminil, si, t'e se vynasnaZi, aby jako jeji spoluhrad byl dobrYm doplrikem jsji hry, nebot' jit pH zkoutkach poznal jeji zvla.Mni nadani divadelni.

Zneklidnen se odebral do §aten.

Zastihl v nich Madlenku. Byla jiz ptipravena, obleeena v atlasove aaty v rckokove paruce. Zdala se mu je§te krasnej§i. Byla take rozrutena bli g icim se zaeatkem.

Ve sttedu, dne 27. kvetna 1936.

PAVLA DVOitAKOVA:

Jen jednou moino srdce ROMAN (Pokradovant) cr.

Si te tak podala?" easmal se revirnik.

"Je to 26,ba, co? Mne detla levity yeera a jake, stal jsem pied ni, jako bych byl middencem a zavolal si mne k raportu lesmistr. Alois, tak se mi zda, ae je konec na gi idyly. Ta se og uliti neda."

"A prosim te, Toniku, kde takova, 2aba mchla nabYti tech znalosti."

"Jeji rodiee men velkostatek a podle vgeho vg imala si jit jako dite, co se kolem deje, slyg ela resti travu", vysvetloval revirnik.

"A ja, myslil, Ze je to pratska sleeinka", povzdechl sklieene sprasce.

Helena po sve rozmluve se spravcem, vrativgi se do zameeku, vyhledala Charvata. Prohlitel nejake idomky parohtt a ktemene.

Ptivital ji s nad genim. "Helenko, nikdy mi nenapadlo, te by tady bylo tolik nalezigt', jsem rad, ze jsme sem jell. Podivej se na tenhle nut", ukazoval ji ohlazenY paroh. Neni nadhernY? A kikali mi, te na "Vinci" je takovYch veci vice. Je gte dnes' -se tam podivam.

Mluvili-li lide pravdu, nenagel jsem dosud tak peknYch pamatek po eloveku ze star gi doby kamenne. Jen se divim, 2e mne na tohle neupozornil spravce. No, ma asi v hlave jine starosti," vysvetlil si to sam dobracky.

Helena se divala na neho s rismevem. "Ty se divi:s, ja, se v gak nedivim, docela nic se nedivim, strYdku. Hte gil na to, le ses tady nikdy neukazal a te poznal, jak jsi dobrale a te mysli jen na sve hrnce — ty hrnce si osvojila od Marty — a hospodatil tady, jako by te ani nebylo. Okradal te, strYdku."

"Ale, Helenko."

"Okradal te," opakovala ,dfirazne, "pied chvili jsem mu to tekla do a nezmohl se ani na to, aby mi to vyvracel."

Charvat na ni hledel znepokojene. "Helenko, zda se bYti hodnYm elovekem, co kdybys mu ublitovala."

ai

Zavrtela hlavou, 2.2 se zavinil fides. "Rozmyslim si viely vgechno, net zaenu mluviti. 'Ctrnact dnu jsem se divala, prolezla jsem v gechno a mluvila s lidmi. Ne, nevyptavala jsem se na neho, mluvila jen. A ja jsem, strYeku, 2ila at do svYch etrnacti na dvote a v gimala si vgeho. Vgichni lido, protote si mysli, ae jgem mestska sleeinka, mluvili uptimne. Takhle to, stryeku, nepejde. TakovY krasnY majetek, kdyt jsem videla tvrij les, srdce mi poskakovalo v tele a ta pole — a co ti to nese? Nic." "Ale, Helenko."

Helena mu vgak nedala domluviti.

"Vezmu si to na starost ja, ne, ne, strYdku, musi mi to dovolit, bude to pro mne radost a budu vedet aspori, te jsem ti utiteena.. Vid', ze mi to dovolig?"

Charvat, jemua se Helenino ptani zdalo rozmarem, svolil s rismevem.

"Chceg-li bYti mYm sprascem, Helenko, nic proti tomu nemam. Jen ty lidi mot nedes."

"Nikoho nedesim a desit nebudu," pomraeila se rozkog ne. "Budu chtit od nich jenom poctivost a praci."

"A jak plat si vyminig ?" pokusil se o tert.

Objala ho a tekla chvejicim se hlasem: "Abys mne mel rad, vtdycky rad."

Charvatovi jezdili mravenci pater'', jako vtdy, kdyt se k nemu ptitulila.

Narovnaval si v rozpacich brYle, odkaglaval.

"Ale, strYeku, jako by ses mne bad", tekla a pohledla mu zdfili do &CI. "Bel, bal, jak bych se mohl bat'?"

"Ja, bych ti nikdy neublitila." Charvat se potapel do rozpakii.

"Nebo se mne stydig ?" zeptala se trochu smutne, kdy2 mleel. "Jsem piece tva, male Helenka", lichotila se jako dite.

VE TNIK

Charvat pobledl, citil, ae takovehle situate mohly by se stall velmi nebezpeenYmi pro dobrou povest Heleninu a rozhodoval se kolikrate, ze ji musi na to upozornit. — Ale jak ji to lici, aby ji to nezabolelo, nebo aby si nemyslila, 2e v ni vidi neco jineho net dceru? Tohie mu pti glo zase na mysl a pobledl, protote ptepadla ho dzkost, nevidi-li v ni piece jen 2enu, jet vzruSuje jeho smysly. Vydechl rozhodnut, 2e nesmi se vydavati tak lehkomyslne v pokugeni. "Co by bylo, kdyby se mu zadala libiti", zastydel se.

"Na co rnyslig ?" zeptala se.

"Posad' se, Helenko, musim ti neco tici."

A chode a nedivaje se na ni, vykladal velmi rozumne, jak myslil.

"Helenko, podivej se, ja ye svem srdci js:mi tvYm strYcem — jsi? opravdu jsi? ozvalo se v nem — ale lido \Ted', 2e jim nejsem a mam obavu, draha Helenko, aby aby, no aby — vgak mi rozumi g", kondil ztrapene, eiste horlive bryle.

Helena divala se na neho giroce rozevtenYma oeima, krev se ji vytracela z tvati.

"Myslim jen na tebe, Helenko", tekl ttesoucim se hlasern, zpozorovav jeji bledost.

"Odpust' mi, strYeku, nenapadlo mi nem takoveho", tekla tile.

Ptistoupil k ni a polotil ji ruku na hlavu.

"Zarmoutil jsem te, Helenko?" zeptal se hlasem, do nehot vlotil tolik nehy, fake byl schopen.

Vyhrkly ji slzy do °di, a drive net se nada', polibila mu ruku a vybehla. Charvat dival se zmatene na dvete, jimit probehla. "Jsem star' osel, prod jsem ji to povidal", myslil nespokojen sam se sebou, vyeitaje si surovcri, domYglivcri. Jia ho nete gil ani nut z parohu, ani notiky z pazourkri, ani peknY mlat, uhlazenY jako oblazek. Strop na neho padal, sebral klobouk a vygel ven, zapomenuv na sidliSte eloveka z doby kamenne, kam se chte'l vypraviti. Progel parkem, vesnici, odpovidaje rortraite na pozdravy a dal se polni cestou k lesu. Zaeinaly tne, to a tam staly jit panaky tita a p'Senice v slunci zlatla„ ovsy gumely ye vetru jako trpaslidi zvoneeky.

Ten pohled, jemut navykal jako dite a vune chleba, ji2 s.sal do sebe jit s mlekem mateinYm, rortesknily ho a udelaly je gte neet'astnelgim.

Jda cestou, ptipadal si opu gtenYm a stailen, zbyteenYm mutem. A to dile, jet neslo mu vsttic uptimne srdce, je gte od sebe odstreil.

Pro nejaky hloupY ptedsudek. Ale je to jen piedsudek? — posmalo se v nem nem. — Pted rokem sis netikal stars' mut, prof mynyni stale na stareho?

Charvat do ged k lesu, usedl do stinu modtinu a podeptev se zady o kmen, dival se do kraje. Les sedl si na navr gi a tak pted Charvatem letel kraj jako na dlani. Bile plochy obili, zelene pruhy tepni gt', jetele, luk a brambotig t', zahrad, aleje stromri kolem cest — a piece byla v Charvatovi rinava a smutek.

"Je to nesmysl", branil se tomu druhemu v eel* jak by mi mohla vyrristi v hlave takova myglenka, mysliti na ni jako na tent". Nejsem piece mutem ani, zplesnivel jsem mezi knihami a zkysl jako vyvetrale vino a jen blazen by mohl v myth letech mysliti na takove (levee jinak, nee jako strYc. Je to neco jineho — Je to jeji podoba, pre gla jako tiva, z hrobu vstala minulost a znepokojuje jeho hlavu a srdce. Kdy2 se na neho usmiva, nevidi ji, vidi jeji matku, kdy2 ho objima, vzpominka ho mami objetim jeji matky, proto ten zmatek, proto to rozechveni. Nenapadlo ho, te by mohla minulost se ptihlasiti po tech dlouhYch letech. A tici ji to, porozumela by? Teak°. A jak ji koneene vypravovati takove yeci; je dcerou jineho.

Charvat povzdechl. Ale pasmo neveselYch myglenek sunulo se jim dale..

Neco musi si vymysliti, neco rozumneho, ale co? Je ji temet devatenact a mei by se starati o jeji budoucnost. Provdati ji. Nejaka, West zat'ukala mu na. erdce, ale nedbal ji.

Strana 11.

Prod ne. Jiste se -najde mut, jent by se ji vyrovnal. Charvat upadl do hlubokeho zamy gleni. Hmyz v kvetech, v travinach a nad jeho lilavou bzudel, z lesa vela vune pryskytice, ale Charvat ptebiral v hiave podoby vgech znamYch mladYch mutt" Zastavil se koneene u jednoho. Sveho bYvaleho asistenta, dnes docenta na bratisla yske universite. Byl to yeselY, hezkY *a poeestnY elovek — rozpominal se, ptedstavuje si doktora Starika. Jiste by se ji zalibil. 2e Helena by se mohla nekomu nelibiti, o torn ani neuvatoval. Napite mu, jeate dnes mu napige — uminoval si, bude snad doma, jezdival kat& prazdniny k rodidam — a piijme-li jeho pozvani, snad nebude ani tteba, aby ho zvla gte upozorrioval na Helenu. Vec se vyvine sama sebou.

Charvat vstal spokojen tim rozhodnutim.

Ale nebyl to pravY klid, bylo to spige nem jako louden', vzdavani se nadeje.

Citil, to, ale neptel se ji2 s tim citem. Snad ji ma rad --- ptipou gtel — snad na ni ptenesl vgechno to, co citil k jeji matce, snad 021vla ji jeho laska, s nit myslil, ze nadobro uvadla, ale co na tom? Vi-li, te tohle je rnotne, vi aspori, co ma Mat. Vracel se zachazkou.

Kousek lesem a pak udolim, jim protekal dosti giroky potok. Udoli pomalu se nail° a strane tYeily se nad ne skoro kolmo. Byl tady po prve v tivote a tasl, jak v rovnem kraji mohla se skrYti takova divodina. Kdy2 mu pripomnely hodinky, ze je eas, aby se vratil, vystoupil namahave strani a teprve poznal, te si zaael dukladne.

Pied nim letela cizi yes, dohadoval se, jak se jmenuje. Je to asi ta Starkoe, o nia vypravovaval strYc. Tam v torn dvote — dival se na bile budovy rozsahleho dvora, aila asi ta Iva, do nit se jako student zamiloval.

Nepozoroval ani, te k nemu dochazi mladY osmahlY elovek v platenem obleku, v lesklych botach a bieikem v ruce. Dival se na Charvata a kdy2 byl u neho na nekolik krokt pozdravil zdvotile, posmeknuv.

Charvdt mu vlidne podekoval a prohlitel si ho zvedave.

"NemYlim-li se", zadal neznamY, main poteg eni mluvit s panem profesorem Charvatern?"

"Ano, jserri Charvat", podaval mladikovi ruku.

"Jd jsem in2enyr Maly — hospodatim tarnhle na dvote", ukazal bieikem k budovam.

"To je tedy syn te Evy"; blesklo Charvatovi hlavou. "Byla-li jeho matka podobna jemu, strYc neptehanel, kdyt mu tvrdil, te byla ptimo exotickym kvetem — hotove. kreolka. I v tomto mladem muti bylo nee() cizokrajneho, plet' pripominala barvu arabskYch krasavic, v temnYch oeich hotely jiskry, jea mohly vzplanouti v hnev jako v smith neho vageri.

"Slyg el jste snad o mne" tekl MOST s fismevem.

"0 vaS'em otci spi ge, strYc —" "Prod rovnou neteknete o matce", zasmal se Maly. "Vim, te, matka mela rade vageho strYce, vzpomina na neho je gte dnes. Nevim, prod se tehdy roze gli, ale byli asi stejne svehlavi. Nezastavite se u mne?" zeptal se pak.

"Zdetel jsem se trochu dele", vymlouval se. eZatoulal jsem se v zamy gleni nekam, odkud nevim, jak se dostanu ted' donnl" rozhlitel se, patraje po Horkach.

"Vag zamedek je skryt tainhle za tim stromovim", ukazoval Maly. 'To je vaa les piece", upozorrioval na tmavY pas na navrai.

"Pravda, pravda, vypacla to jako mrij les", dival se Charvat pies brYle. Maly se usmal trochu. "Dovezu vas domti, pane profesore, ale ted' musite se mnou. Piece byste mi to neodtekl. Zvu vas uptimne a jsme sousedy."

Charvat po chvilkovem vahani, svolil "Ale jen na chvili."

Maly se ukazal ptijemnYm a vzdelanYrn mladikem, Charvata si naklonil zcela, kdy2 zjistil, te se zajima o prahistoricke pamatky a zachrailuje, co se da a stara, se, aby se nalezy z nevedomosti nenieily

Strand .12."

Ve itfedu; dne 271 . kvetni 1936'

V tSTN tk

ARQDNI republika Sinkiang je nejzahadnejei ze Veech samostatnSl ch static, vznikVrch na pude bSi vale Hee dinske. Tuto republiku uezna v Evrope nikdo, ani podle jmena. Neni take dosud tadnS7m statem oficielne uznana, nema nikde diplomaticke zastoupeni a pfece existuje na plate petkrat vetei Ceskoslovenska. Je to 13S7valST einskSr Turkestan, zeme bludnSrch iek a tajupinSich jezer, s pohyblivSrmi biehy, jak nam vylieil evropskS7 objevitel Swen Hedin.

Nedoporudoval bych nikomu, zvldete ne novinatfun, podniknout cestu do nove republiky, ptitatlive svoji zahadnosti. Na vS7chode dnes nevidi nikdo rad cestovatele a zvlaete ne novinate, pokud nejsou oficielne pozvemi. Ani v tak zvanSTh mistech, sovetskS T Vladivostok, neni novinat rad viden, ba vubec se tam nedostane. Naposledy tam pustili jednoho neocibytneho Ameridana, docela bezpeene jel, Inturistem, to znamena, to pfedem ma ureeno jak pojede, kam, kde bude nocovat, kde jist, veechno pfedem spOditano, nic se nemilte stet. A ten protivnSr American sotvate pros prilvodcem /nest°, povida: "To je mne divne. Na mofi tady vidim tii rybeIske plachetnice a v meste pino namotnikii."

A docela podle tech namotnin odhadl, kolik zde poblite mute kotvit ponorek. Potorn pust'te nekam redaktora Nejlepe ho odvezt z nadrati v hlavnim meste do hotelu k ptat elskemu vedirku, vylotit mu situaci a povedirku zpatky pod bajonerem do vlaku a "paeol svolod!" Jinak jsou z toho jen neptijemnosti.

Pak tadali dva 177znadni turnaliste americkeho tisku na mongolskem vyslanectvi v Moskye visa do Lidove republiky mongolske. Vyslanec je ujistil, to potada, vladu a udela vee motne, aby vec byla urychlena. Ti novinati 0dejeli za pfil roku z Moskvy cell otraveni.

To eekani se jim totit zdalo loS7t mot dlouhe.

Nasledkem techto pomerii nemohli brat plnot/ odpovednost za to, co vylidim etenati o republice Sinkiang. Ja, nic nevidel, ja, pouze Tibet je dnes docela samostatnS7M statem pod anglickou ochranou, abychom tak iekli, ye vei zdvotilosti, a Lidova republika mongol-

Zahada. Republiky Sinkiang. ska, samostatnYm statem pod Sovetskeho svazu. Mezi obema staty, Iczi lajTvalSi. einskSr Turkestan, cela leta se nikdo to zem nestaral, neni tam tadna poiadna vlada, tadna, ochrana. Obyvatele si ziji primitivne, tak jako pied tisici lety, panuji nad nimi knitata, pokud maji nejakou - mot a nikdo v to zemi nevi, to eel* svet je v pohybu a netuei, ze ani sah povrchu zemskeho nezustane ueetten historickeho pierodu spolednosti a velikSrch, nikdy nebSI valS7ch veci. Najednou se objevil v zemi mezi Mongolskem a Tibetem bSrvalSr carsky general Ivanov, ptieel odnekud z Tibetu, ponevadt ze Sovetskeho svazu ani Mongolska ptijiti nemohl a s nebe lidi nepadaji. Mel nevelikou drutinu vojakil, pry veteinou loSrvalSrch belogvardejeti, penize, zrane a stielivo.

Zadal organisovati armadu a potadnou vladu, tvrdil domorodYm knitatilm to se takto nemohou udrtet mezi tolika samostatnSimi sta.ty v Asa. Na druhe strane podel sovetsk9ch hranic vede teleznice Tuksib a k stanicim teto telcznice chodi obchodnici z bS7valeho dinskeho Turkestanu, chodi jednotlive i v karavanach. Piichod generala Ivanova nem:1sta' utajen sovetskS7m ittadiim, a velitele pohranidnich hlidek na sovetskem fizemi starostlive krabatili vela. Pfichod takovS7ch general/1 neptinese nikdy nic dobreho, a to pohranidi Sovetskeho svazu na vSichode bylo ze veech nejklidnejei. Zkratka a dobie, tvrdilo se, 'te ten general byl vyslan Anglidany. Abychom nikomu nekiivdili, tekneme, ze byl vyslan, financoven a zasobovan zbranemi tibetskou vladou.

V Tibete site ladne zbrane nevyrabeji a penize nemaji, ale k vitli takovS7mto malidkostem netfeba delat diplomaticke zapletky. Organisoval general, jeho dobrovolnicka armada rostla.

Totit docela neoeekavane rostla. Na druhe strane v Sovetskern svazu byl prave nejtetei rok kolektivisace zemedelskeho hospodalstvi.

K armade generala Ivanova utikaly cele hou-

fy rozkuladenYch sedlaka, kaklY jen tak s holYma rukarna„ zarostlY a zbedovanY. Pfichazeli z nucenYch praci trockiste, pfichazeli tzbekove, Mongolove, Kalmyci a veichni prosili , batrueku Ivanova, aby je vedl proti kletYm boleeviktim, veichni byli ochotni polotit tivot, ponevadi to stejne nema cenu, vtechno jig ztratili. Bat'ueka pokyvoval hlavou a fikal: "No, deti, doOkejte Cant, jako husa klasu. Veak se s nimi jeete porovname, jen trpelivost nepfedlogeny kousek by mohl veechno zkazit."

Armadu budoval bojechtivou, karavany velbloudir a mezkit vozily z Tibetu zbrane, vystroj, munici. Draha armada. Net' takovou pueku dopravie pies Tibet karavanou do bYvaleho einskeho Turkestanu, mritee ji zlatem vyvalit. Pravdepodobne tibetske via& na zlate nezalek. Armada rostla, vlada ustanovena generalem Ivanovem poslouchala bat'ueku na slovo, ponevad't jinak nemohla. A najednou, z nieeho nic, vzali dobrovolnici generala Ivanova i s celYm etabem svazali a rovnou pies hranice do Sovetskeho svazu. Bat'uekovi a jeho etabu dejt lehke odpoeinuti, o pane! Pak &Co k teZkYm borrim, v nich2 dobrovolnici generala Ivanova porazili zbytky jeho Ver.nYch a na fizemi mezi Tibetem a Lidovou republikou mongolskou byla prohlatena narodni republika Sinkiang. VYzvedna slu2ba "tibetske" Inteligence Service zjistila, 2e veichni ti uprchlici ze Sovetskeho svazu byli vlastne zvlatt r vybranYm sborem GIJP. pro pob.ranieni praci a elenove vYchodni university. Nejmrzutejei na torn bylo, 2e narodni republika Sinkiang byla ustavena zbranemi tibetske (fekneme) vlady a za tibetske penize V -anglickych listech vylidili ten ptipad ponekud jinak, a v sovetskSrch listech nebylo ani zminky. Sovetsk3i tisk je velmi korektni a nestara, se o dobrodrutstvi nejakS7ch dobrovolnikil.

Opakuji, ze nideho z teto historie nemohu prokazat, ja nic nevidel, ja pouze slyeel. elovek je konec koncii rad, to sam jeete nezpiva s Ivanovem a jeho etabem hosanah pfed yelebnou tvati stvotitele. KaMopadne se deji na vYchode fed podivuhodne a ja se dnes vribec nedivim, t'e tam nikdo o hosta nestoji. tlov'a zmoudfi zkueenostmi.

111•■■••■■••LIMMISIMMIY•IONNY

Svitici brYle. V zahranienich kruzich vzbuzuje pozornost sensadni vynalez, jeho praktickST vStnam mute bSTti dobrodinim pro miliony lidi. Jsou to svitici brYle, vynalez Benna Adlera z Vidne. Svitici brYle se na pohled nidim neliei od obyeejnYch brYli. Mohou bYti opatteny skly, Jake nositel potiebuje, a nikdo nezpozoruje, jsou to brYle zvlaetni. V kostfe brYli je drimyslnYm zpiisobem zamontovana miniaturni i,arovka s reflektorem, kterou mono snadno vymenit a ktera vysila koncetrovard7 svetelng paprsek ptimo vpted. Piivodni draty jdou pak do leveho drtadla br3ili a nejsou nikde videt. Zarovka je napajena normalni kapesni baterii, kterou mono pohodlne nosit v kapse vesty nebo kabatu. Spojeni brSrlemi a baterii obstara kontakt, kterSr jest umisten na konci leveho drtaclla. Svitici brS7le eini nositele zcela neodvisIS7m od osvetleni mistnosti. Poutiti teehto brSrli je rozmanite. Automobilista na pt. utrpi defekt motoru v noci na silnici. Nasadi si svitici brSrle a mute poruchu pohodlne odstranit, nebot' ma pro praci obe ruce volne. Pfi noonim cvideni nebo nodnim postupu y e valve dAstojnik mute snad-1 no 'dist mapu pomoci sviticich b/1711, a to v katde poloze tela. Svetlo ho nikdy neprozradi nepfiteli; nebot' pada jen tzlOrn proutkem na mapu a ne jinam. Lekaf je povolan v nod na misto neetesti. svitici brSTle, mute zranenemu snadno poskytnouti pomoc, anit by na-1

Jsou na svete dva narody, ktere pted musel shank, osvetleni. AJe fakt, kterY veichni lide moveak i v domacnosti se svitici brS71e hou dosveddit, to uslyeite-li po pr- pies jejich vzdalenost od sebe, si dobie osveddi. Kandy z mantelt ye nejake neobvykle slovo nebo dovedou lope rozumet a sebe ocemaze jimi v posteli pohodlne dist, jrneno, setkate se s nim opet behem nit, nee Italie a Japonsko? — Trianit by druheho rueil. ptietich 24 hodin. — Edgar Wallace buna. teskoslovensky "rozpraeovae". Je to stkelna zbrari, kterou mono zasypat ze vduchu nepi'itele "hotovYm ......4111111111111=1111.1111111111111111111111L deetem planouci smrti." Dvousedadlove letadlo eeskoslovenske vYroby umokii zpilsobiti neptiteli ztraty za celou eskadru. Novemu vynalezu motno iikati "rozpraeovad", jetto jedinS7 sttelec mute jim "polevati" neptatelska letadla na veech stranach. Projektily jsou zapalne. JedinSi letec je s to, timto straenm vynalezem znieiti celou neptatelskou eskadru, ktera, by se v kratkosti ztitila k zemi v plaPieji si vysloviti moje poteeeni a diky voliefun Precinktu els. rnenech. Dosttel tohoto novehol 2. okresu Fort Bend za okazalou podporu me venovanou ve volhe "rozpraeovade" je jen o nee° men-1 si netli pravidelneho kulometu, ale 19. kvetna, konane pro zvoleni komisaie tohoto Precinktu. Necijeho vynalezci doufaji, ze jej zdotim hotkosti vuci volierim, ktefi hlasovali pro meho protivnika a konali tak, aby dosttel byl vetei. zaroveri jim dekuji za sluenSr zpusob priibehu volebni kampane.

2adn.S7 z kandidatii nedosahl pottebne veteiny a bude tfeba utei TR2Ni CENY volby mezi p. D. C. Cordwellem a mnou. Budu poteten vati pod- . ve Waco, dne 26. kvetna 1936. porou a hlasem v utti volt* ktera, se bude konati 6. dervna 1936.

Bavina, str. middling 11.49-11.65 Vie oddanS7, Korna v klasech 48-51c Oves v pytlich, buel 27-30c Peenice, bu g", 80-90 Jeemen, buel 38-45 Slepice, libra 12c Krocani 12c Kohouti 7c Kuiata ku smateni 15c Vejce, tucet ,,,, „..14e

Volictim...

Fort Bend okresu v Precinctu Cis. 2

Fred Grunwaki.

ire .sttedu,, dne

icv6tta, 1936.

Matiina Zkuienost,

83.44• Sovetike kolehozy maji dnes 330, mecko na vYzbroj 15 miliard ma- 000 farem pro odbornY chov dO‘byti rek. — Financial News. ka. — Izvestija, lVfoskva: Za posledni tfi Leta vydalo Ne-

Pa.ni Agnes. Czyszan z Frackville, Pa., piSe: mi radost yam oznamiti, Vage Hoboko pomohlo me male deal. Jeji tialudek byl ye Spatnem stavu. Nemela chuti k ji-dlu, a kdy‘t se nutila neco snisti, nemohla potravu podrieti. Pied t •emi tYdny podala uZivati Hoboko.

Vytdivala jednu lahev tYdne a nyni se upine zotavila. Doporuduji Lento lek vgem matkam, ponevad2 vim co udinil pro moji malou divku." Dra. Petra Hoboko jest bylinnYm ledivYm prosttedkem uznane Wive hodnoty. Neobsahuje 'gadnych SkodlivYch drogu, a mute by ti davano jak dospelYm tak i detern. NeZadejte je od lekarnika, nebot' mute bYti dodano jen mistnimi povetenYmi jednateli. Pro informace piSte: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd.

Chicago, Ill.

Naie rovy

GEO.E.KACIR

Pouze resolute soustrasti zasilane radq uvefejimji se zdarma. Ozna• PRAVNIK meni fiturti a dik'dvzdani soukromi Vytizuje veSkere soudni a pravni jakoi i vtrani vzpomfnky itmrti zalelitosti, abstrakty, posledni must btti Idaceny. yule. atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS PROJEV SOUSTRASTI.

Fort Bend Dekuji yarn v.§em srdeene za Va§i laskavou podporu, kterou jste mne v mem behu za odhadeiho-vYber6iho dani proka.zali. A ujiWuji Vas vS'echny, Ze Va ge dalai podpora a vliv v u2Aich volloach, ktere se budou konati nekdy na zaeatku 6ervna, budou velmi valeny.

Doufam, Ze dobte uvaZite o dulezitosti onoho fitadu a o myth schopnostech onen iltad zastavati, a Ze na mne v den voleb nejen nezapomenete. ale to VaSe sousedy k me podpote povzbudite.

Dekuje yam jil piedem za Va gi piizen, zastasam, s bratrskYm pozdravem

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06NI LEKAAI I3rYle spravne ptipravene. tas dle Telefony: fttadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

JohnW Kola a 01 1 1 1.0.01. 1 0.0.1 , 8. ..,6561,-ea.,,••• .11.11.,,...a.o.a,... ■■ ••■••,....0.=

S avnost Otevreni Nove Sine a Piknik I potada

ikad Pokrok Sweet Home, C. 63. SPJST

V NEDELi 31. KVtTNA 1936

DRAMATICKI ODBOR

tel. Jed. Sokol 2iika v Dallas,

VE SWEET HOME, TEXAS.

sehraje

ZACATEK V 10:30 DOPOLEDNE.

V Nedai, dne 31. Kvetna 1936.

Denni Poiad:

V SOKOLOVNE NA 3700 CARL STREET Posledni divadlo v teto sezone.

Obraz z venkovskeho Zivota o ttech jednanich.

Napsal Jili Balda.

Relii Franta Rendl.

OSOBY: Vgelicha, chalupnik Adolf JeZ Aneika, jeho tena Boiena JeZova Josef ....

Frank StranskY ml. ic deti Matenka . jejich Evelyn Goebl Karel Houda, povoznik Oldtich Parma Tonidka, jeho sestra Helena Parma Klima, chalupnik Franta, Rendl Adolf amid Ludvik TobernY Sledna Mina Marie Maca Pasak Jiti Bill Dej za naSich dnu na vsi.

ZACATEK V 5 HODIN ODPOLEDNE.

Hudba Valeikova.

Vstupne 35c osoba.

Chutna jidla a fizne napoje.

• etive zve, PO)R•DAJiCk ViBOR.

■ ••••<, ■■■ ••■• ■,!0•1110.,

Ipae•o•onotpamo.o•mo•o•Inwo•aiwcw0000 ■■•■■•••■••■,•■••,•Wol,..o.ot....0.......(keninpows41••• ■.••••••■■•••0•••••,..................;••

g

"TATINKOVI MOZOLY"

041111.41.01111

Volietim Okresu

EMILJ.MOTIS

Or. Karel J. Hollub

Zubni V PARKEROVR BUDOVe Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

HINIMP,M1111111.4010.o.0.411011.042.014.110.0•1111.04111111.0•111.p011.0•1311111 ■ 011.1,00.0•ONN/OWN•11.411i0•111.1.1111110‘ ■■■

My, riftepodepsanY resoludni 147bor tadu OeskS, Prapor Cis. 24. projevujeme timto jmenem tadu tiptimne citenou soustrast pozfistalemu manielu, rodidam, bratrum a sestram nad ztratou jejich milovane man'ielky, dcery, sestry a naAi mile spolusestry Matilda Pfeiffer, ktera dokonala svou pozemskou pout' dne 7. kvetna 1936 po asi 10 dnl trvajici nemoci Zemtela jegte v mladem veku 44 let. Zesnula byla dobrou dlenkyni a Ody byla dbala na svoje povinnosti a kde bylo tteCESKY PRAVNIK ba, vidy hledela vypomoci. Velmi Office nad NARODNI BANKOU rada navStevovala nemocne a \Tidy Pik dfly, posledni vftle, ptehliti je hledela nejakym zpfisobem poabstrakty, zastiva soudy vgude. teati. Proto nejen my elenove Porady, pfijdky, notatstvi. du, ale vAichni kdo ji znali, 2elime Textur jej iho odchodu.

Yoakum,

Vy, zarmouceni pozustali vime, Ze zarmutek vas jest velkY, avSak budit varn alespoti dastednou 'atechou, Ze my uptimne soucitime s vami ye vaSem zarmutku. Zesnula sestra at' odpo6iva v pokoji a test budil jeji painatce.

Dano v Cyclone, Tex., dne 16. kvetna 1936.

FBIal 73,FRE:09•FiSal g • •ETE+F+FIE2 • ElaiRi. E4E3E F. J. Marek, Chas. Navratil, Ben Labcik, Resoludni vYbor. )O( eeskt lekaf a operater, V Mad'arsku tisk neznamend ve711 Medical Arts Bldg., tejne mineni, nYbr2 je pouze dela HOUSTON, TEXAS. nebo fanuje. Vetejnosti se vnucuji Telefon fitadovny: Preston 2553. nazory bez kritiky. urnalistfun Telefon residence: Lehigh 9745. chybi vzdelani a kvalifikace.

RIPP fg :I• gaTeRE:ggre, Magyar Vilag.

D F. J. Kienek

•

I I I

— Otevteni a odevzdani sine svernu ifeelu ptedsedou Hlavni Uiadovny soudcem C. H. ChernoskYm. — Zahajeni vetejne schfize a uvedeni novkch 6Ienti za pomoci U • ednikil Hlavni ttadovny SPJST. 3. — SpoleenS7 °bed, ani klobasy nebudou schazet, v 11:30 hod.

4. — V 1:30 hod. Proslovy ptedsedy H. U. soudce C. H. ChernoskY, redaktor Vestniku br. Franta Mou&a, senator 8ula.k a jini.

5. — Volna zabava a hry.

6. — V 5:30 hod. Spoleend vee'ete.

Hudbu obstara

Havlikova 8-Glenna kapela z Moulton.

VELIKA TANECNI ZABAVA NA. PLATFORME. V 8:00 HODIN. ▪ Uctive zveme veSkerou deskou vetejnost, by pti gli se s nami poba▪ vit, a zvla§te 'deny vAech okolnich tadil SPJST. a jejich rodiny a ptatele. V padu neptizniveho podasi o tYden pozdeji.

Vibor. uomoesinimalsolmogamoommoomouesuswialitasailouelltoliesauNt .

KDE JEST PRAVDA ?

Latinske ptislovi pravi: "Dum duo faciunt idem, non est idem".

Oesky: "Kdyti dva konaji to same, neni to ptec to same."

Vezmeme ptlpad. Divotvorne radium, nedocenitelne dobrodini pro lidstvo. ttet noviny. 711etST statec, po leta stiZenST srdedni vadou a tvrdnutim cev, nalezen v zahrade na zemi v bezvedomi — srdce vypovedelo sluthu. Ptivolanji lekat prohlasil: Slabe srdce, tidka krev. Pacient piiveden ku vedomi a mezi jinSrmi pomrickami vzato ritodi gte ku Radium — v podobe SttitiovSrch kompres. Nogeni poduSky, piti radiumem ptipravenou vodu ptivodilc ucinky pIimo ntiasne. Pacientovi pied tim omdlenim pomahano leky rozumnYm lekatem ptedepsanymi. Pacient byl tiiv klesl 3. listopadu 1933. A nyni pc utiivani kompres po ne cela 3 leta lido ptichazeji se divati a diviti, dotazuji se, jak to vge k lepgimu se obratilo; davaji se dastovati radiem ptipravenou vodou, ohmata.vaji krevni cevy, obdivuji jemnost kfttie na tech starS7ch, upracova ny'ch rukou atd. Tim starcem jsem ja sam.

Toto jest jedna stranka pravdy o Radium — to poctive lidend stranka.

A zase dte g noviny. Z Uech piiehazi zpravy, zadinajici slovy: "VZdycky jsme byli nemalo hrdi na to, tie jsme vlasti radium a nyni mame Radioledebr4 ristav pti yetejne nemocnici v Praze, Sest miliowl korun deslOch stal ten Ustav a do vinku byly mu dany etyry grainy radia — v eerie pet milionri KC. Budou zde potirany zhoubne nadory, revmatismus, ischias, lupus, at., atd. choroby, u nichti m0konati divy jedine radium. — Potud dopis z matieky Prahy. A zase etete zdej gi noviny. Nagel se desky elovek, kterST bud' z nevedomo sti nebo ze zlornyslnosti ottel se o ten "RadiovS7 poklad", lice ye svem jednostrannem nazoru, jen co by nebezpeeneho by radiem mohlo bSiti zpiisobeno (oslepnuti, spaleni ku e, atd.). 0 tech pravSrch divech, ktere jen radium mule konati, nevi aneb nechce vedeti nideho.

Inn, mili krajane, katicia vec ma dye stranky a ptijde na to, na kterou to stranku divak chce Dej latitvu nemluvneti, chlapcum na hradku tyeinku dynamitu a uvidig , jak tyto jinak utiitedne ptedmety se osveddi.

Kondim: Radium v nechramenem tvaru jest velmi nebezpeene a jen zkugenS7 a velmi obeztetiV lekat smi jim lediti.

Radium v malem mnotistvi obsalene v kopresach, jako jsou kompresy, ktere prodava Bernard Stti2, Box 712, San Antonio, Tex., nikomu ugkoditi nemritie, ale katidemu utiivajicimu techto jmenovanSrch kompres prospeje, opakuji slavne, katidemu nejak prospeje.

Jako jsem dosud civil, i nadale zodpovi jakftoliv dotaz, ov gem pogtovni znamku at' tazatel laskave Jsem chudobnST dlovek. — Rev. J. B. Svozil, 2604 Green Road, So. Euclid, Ohio.

Nemecko se bude muset brzy rozhodnout bud' k valce nebo k finan&limn a menovemu Upadku. — Figaro,

Ve stiedu, dne 27. kvetna 1936

V2STNi

Gtrana 14.

T. E. Sanderford za soudce okresu Bell.

Pila na kezani kruhovych otvorii.

Nedavno sestrojil jeden vynalezce ■ praktickou kruhovou pilku na re-! zani otvon0 specialne pro potrubi Tato pilka je zkonstruovana tak, he protizne i kovove steny a htebiky, aniti se pogkodi. Na povrchu; je opattena filkS7mi otvory, jimiz! se odstratiuji piliny, ktere by jinak zacpaly zuby a po gkodily ji.!

Tuto pilku lze dostati v rriznSIch; velikostech.

Vytapen.ti, obuv pro letce. V Americe byl udelen J. M. Pelodsimu patent na elektricky vytapene boty pro letce, automobilisty a pod.

Obuv jest ,vyrabena z jemne teletiny s podg ivkou z oveiny (i s vlasem). Pode g ev ma stejnou sun jako u normalni obuvi, ale v klenbe je upraven elektrickSr dlanek, kterji , se da, spojiti s baterii. TepelnS7 elanek dodava noham pottebnou. teplotu.

My, truchlici pozfistali po nagem zesnulem synu a bratru

Karlu Horakovif

T. E. SANDERFORD Lidu v okresu Bell: — Uchazeje se za soudce okresu Bell, dinim tak u vedomi velke zodpovednosti vatiiVch drni, kterS)mi jsme proSli a ktere odekavame. take uznavam dtletiitost deskYch Jsad v na gem okresu a ptal bych ;i, kdyby vg ichni jsme mohli teaiti vagich zkug enosti a smyslu pro ;pol'adanou vle.du. Kolda eeska arma je obrazem hospodarnosti e. kde hospodak a rodinal jsou jedno teleso a v gichni maji aajem o dobro okoli. Za meho vyrovntino byl pies 700 ptipadt a nikdy nebyl obyeejnS7 pad vracen a pouze 1 kriminalni piipad byl poslan zpet. S komisakskSrm soudem valy jsem pracoval 2ro dobro daneplatcti a naAe (lane jsou nizgi ne2 byly za poslednich 1 19 let. 0 nezamestnane staral jsem :,e, aby udelali 2,ivobyti. Nikdy jsem hedaval piednost jiste skupine neb 3sobe a tak spravedlive chci jednat take kdy2 si mne znovu zvolite. A nedam se take nakionit nikomu, kdyti by to kdo chtel v jeho prospech na Skodu jinernu. Spolupracuji s odborem pro statni silnice a chci, aby celS7 okres byl spojen dobrYmi cestami. Budu varn vdeden za katidou podporu a jsem Vag, (Pol. adv.) T. E. SANDERFORD. )0( Cupidovy gipy nejsou nic jineho neti svetelne paprsky. Oslriujici siretlo podnecuje einnost mozkove Mazy, ktera vysila do krve zvetgene mnotistvi hormonti. — Prof. T. H. Bissonnette, vynikajici americkY biolog.

Hartfort Courant: Primo Camera byl zatazen do italske armady.

Na Stesti pro Italii bude sttilet, ne boxovat.

11•■■■•■101110111M,

Zubni Likai DR. F. M. JOHNSON 207 Wilson Bldg.

Nad Hendler's Booteries, TEMPLE, TEXAS. Specializuje v leeeni Pyorhea.

Trhani a perfektne chrupy.

'hey:me si touto cestou podekovati v gem nagim piatelfim, znandm a spolubrattim tadu Srdee Jednoty cis. 83, v Columbus, Texas, za vge, co pro nas v nagi take chvili udinili, kdyti nag syn a bratr byl negt'astnou nahodou usmrcen autem.

Srdeene diky vgem za pomoc, fitechu a doprovod ku hrobu na jeho posledni ceste, tez za kvetiny, mladencilm a druifekam. Zvli g tni dik vzdavame p. farati F. H. Horakovi za dojcinna, slova fitechy, jak v dome smutku tak i na htbitove a tei zpivakilm za jejich dojemnjr zpev.

Jegte jednou, yam mill piatele a spolubratit: Zaplat' Pan Bub! Jos. Hoak a Anna Horak, rodide, Henry F. Horak, bratr, Eligka Horak, sestra.

KAZI RADOST ZE 21VOTA MNOIItM LIDEM. SPAT NEMOHOU, V PRACI JIM TO PREICAZi, P L E 1' PLNA NEHEZKE VYRAZKY UPOZORNUJE DRUHE A DAVA. PRMINU K ft ECEM. TITO LIDE V gAK NEZKUSILI.

SEVEROVO

p

SVEDENI VYRA2KY RYCHLOU OSUTINY a ULEVU OD DRA2DIVEHO POCITU PRODAVA SE DNES V MODERNICH, ZDRAVOTNiCH A iJ S PRN YCH TUBA C H Belli PRAKTICNOST BUDE VAmI VSEMI OCENENA:

NETRPTE DELE! Dostaiite si tubu ESKO jeite DNES Vzorek teto jedineene mast' pro !mini vyraiky dostanete upine ZDARMA, kdyi si dopigete na:

Ve

stiedu, dna

27, kvetna Md.

NONAT KONA DOBRO. Wagner, S. Dak., 24. unora 1036.

Nemohu vypisovat, co dobra pro nes NONAT vykonala. Mame 4 male deti a ty pies chvili nejakou bolest si udelaji. A musim kici, ze Nonat nikdy nezklamala. To je jedind mast' co poudivame na v gecky bolesti. Doznavam, ze nam ugetkila mnoho penez, o ktere je nyni tak zle. Eith dobrotivY dej Vam sib , a zdaru ye Vagi praci na dlouha leta jegte. Poglete opet Nonat na adre-su: Edward Hostel.

Vyteka-li z rany mnoho nedistoty, dava se vickrat denne derstva naplast'. Naplast' na suche bolesti se ponecha, dokud na tele dr& Prava mast' jest s touto Trade Mark:

NONAT _Ma aIir.or.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lexarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pate pkimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California

C.H Chernosk p&AvNix Vytizuje veekere soudni zfilditosti tY • adovna: NI Bankers Mortaan Buildin g. Dies nlici nanroti Kress budov6 HOUSTON. — TEXAS

OZNAMENI! Timto oznamuji vAem ptateltm, krajanum a zakaznikum, ze jsem piestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov y am udelat to nejlepal a nejrychlejAi praci.

STEVE MARINIK, deskY krejei a distid, Temple, Tex.

(dz.)

11:011•1.00•01.10.01 ■001.0.1=.0■04••■00•• Anton's Cafe a Detikatesy

Nejlep:si pivo y e meste. Studene napoje.

Nejehutnefai jidla vAeho druhu.

Zastavte se u ne.s pokade, kdyt jste v Temple.

ANTON BRAVENEC

Clen Jednoty SPJST. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS.

RED FRONT aeski jidelna, restaurace a plvnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rOzne druhy vina a doutniky.

1VIluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaitni stoly pro rodiny.

•■•••••■••••••••••••••••••••••••=swimma

V 28 TN 1r

Strana

jejich nejhojnejMho vSiskytu v Au- kratko, protote se pocinik nevyplo,strain tut° domnenku. Wsledek byl eel. nevalnY. Spoleonost, ktero, kdysi exploitovala ulovene dugongy, je- ! Dallas News: Spolednost narodfi Velmi pekna. a cenni upominka na jich tuk se povaZoval za fspe g nY , by mela vratiti zapisne Habe gi i 01stolete vjrroki prohlageni neodvis- lek proti tuberkulose, zanikla za ne. losti Texasu. Liei dejiny prvS7ch eeskoslovenskSrch priikopnikit v Texasu.

Nadherna, dobie vizana a bohate c iLlustrovana kniha THE CZECH PIONEERS OF THE SOUTHWEST, (Oati prakopnici Jihozipadu) nyni za snilenou cenu Obchod stkiZnim zbaZim, obuvi a gatstvem a lige, co do toho obchodu patti. Prejeme si, abyste &natal obchodovali a rudime $3.00 Vam za uspokojeni.

Tato objemna kniha, v pevne Obuv "STAR BRAND". vazbe, napsana Estelle Hudsonovou a Henry R. Mareshem, M. D., lidici dejiny prOch deskoslovenskYch rodin v Texasu, pina cennYch dejinnych zaznamil, nemela by schazeti v Zadne spolkove knihovne na,gich deskoslovenskYch spolkf.

Bude cennou upominkou na stoletnici, poutavou detbou a objasnenim vyznamu na geho naroda pro vase deti a potomky, nebot' poukaZe jim na vyznam naroda, z nehoZ jejich ptedkove vze gli, povi jim DN1 zorne, co v ge lido pkigedgi sem ze DO zemi deskoslovenskYch vykonali pro vybudovani tohoto nejvetgiho RYCHLIK deka, v Bremerhavenu u lodi Bremen a statu v Unii.

Europa, odkud jedete do PRAM" bez ptesedani.

Bude peknou upominkou pro vase ptatele z jinYch state sem na vYstavu zavitavgi. 2adejte spravy Nebo cestujte na oblibenYch rychlych vagich mestskYch a okresnich knihoven, aby ji zakoupily. Vysvetli COLUMBUS lepe Ameridanum, co 6echoslovane v Texasu vykonali pro jeho vybuHANSA c•D DEUTSCHLAND dovani slovem i obrazky, ne2li vy HABURG NEW YORK byste to mohli VS, borne zeleznicni spojeni z Brem do Hamburku.

Vyriatky z pochvalnYch uznani americkYch novin: Informace kter'koliv agent neb "A storehouse of valuable material for those concerned with Texas-Czech history". — Salt Lake Tribune.

515 Cotton Exchange Big., HOUSTON, TEXAS. "A highly interesting and valuable work. It deserves a corial welcome as the first account of this racial movement in Texas. — The Dallas News.

"The history of Czech settlement and development shows, that the Slavic blood has enriched the state. — El Paso Times.

Objednejte si tuto peknou knihu u Marbur Publishing Co., P. 0. Box 612, Houston, Texas.

0 Moiska. sirena. V mythologii Rekti a ilimant vyskytovaly se hojne povesti mokeplavefi lidici setkani s tajemnYmi sirenami — mokskYmi pannami, ktere lakaly plavce do zahuby. Povesti tyto mohly vzniknouti jedine od pozorovani mokskYch, velrybovitYch ssavef dugong a patricich v pkirodopisne soustave 90 PROOF mezi sireny eili ochechule. Adkoliv jsou sireny ssavci, piece diji tem.& vyhradne ye voclach mokskYch meldin, vychazejic na bkeh jenom na kratkou chvili. Par vyvinutYch prsil SEE WHY ITS QUALITY WON hrudnich, tvar tele s vodorovnou ocasni ploutvi a to okolnost, ze siTHE NATION'S WHISKY CAPITAL reny dasto stoji ye vode kolmo, vy"Amazing," thousands of old-time Kentuckians say, "to find dnivajice easti Vela nad hladinu such good Kentucky straight bourbon mote a podobajic se snad z dalky whisky at such a low price!" Its formula is a za jistYch pomerf svetelnYch, po65 years old. Every drop is aged 15 months nekud iene — vysvetli nam baje— at extra-mellowing summer temperature ni starch argonautti. 0 pfvodu year-round. Try it today! siren vyslovovaly se rozliene domnenky, tvrdilo se, 2e pochazeji z bYloiravcf, demta zdanlive nasveddovaly zuby nenarozenYch 6 KENTUCKY STRAIGHT WHISKY mlad'at. Nekolik vYprav — mezi BROWN-FORMAN Distillery CO., Louisville: Ky. nimi take expediee prabkeho prof.

GREATEST NAME Pi WHISKY melo osvetlit na mist() Drexlera

esfii Priikopnici

Texasu.

EFCiK

QICRABA.NEIc.

Caldwell, Texas.

1:8K061.011ENSKA

AMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

WHY DON'T YOU TRY IT? Priced with the Lowest

V

Strana 16,

Poutiveite k oznamovanii

Mall Oznarnovatel

OZNA.MENI KANDIDAT

HLEDAM spolehliveho delnika do 45 rolal stall na farmu, kterY umi tldit automobil, vypomaliat v dome a pracovat kolem domu.

Hlaste se u J. M. Hollub, Route 5, (29) Schulenburg, Texas.

All political advertisements must be paid in advance.

Nige uvadime kandidaty, kteti Vas gadaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach. dne 25. Cervence 1930.

OWN Tabak listovY mam na prodej, kdo by si ptal, 10 — 15 — 20 centb. libra. Po gtovne neplatim.

John Hradek, Portland, Tenn.

(29-32 pd.)

OKRES BELL: FRED C FLEWELLEN za gerifa.

ZASTAVTE SVEDENI NOHOU. Jste-li znepokojovani svedenim nasledkem "Athlete's Foot, Eczema, Itch neb Ringworm, Va ge lekarna Vain proda Black Hawk Ointment pod zarukou uspokojeni.

(24-31) Cena 50c a $1.00.

KIAIATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. V gecky druhy za,rudene vyzkou geny. PiAte o sngene ceny pro dodavku v kvetnu a eervnu. Von Mindens• Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) Elr HLEDA SE HOSPODYNE k v e deni domacnosti bliZe mesta. Pigte pod znadkou: Domacnost, Oechoslovak Pub. Co., West, Tex. (BP27-28, 20-21) CESKA HUDBA, CESKY ZPEV A ESKA Mt NA RADIO. Na poeest 6eskeho Dne, kterY bude potadan v Yoakum pii TOMTOM v patek, dne 5. Cervna, usly'Site tyto Ceske programy a pozdravy na radio pies vtechny velke stanice v Cas dole udanY: Dne 31. kvetna ye 3:00 hodiny odpOledne pies velke stanice WOA I, KPRC, WFAA a WBAP. (Same Ceske kusy).

Dne 4. Cervna o 7:30 rano pies velkou stanici WOAI. (Same Ceske kusy, deska tee a deskY zpev.)

Jiz byly tyto pozdravy 14. a 15. kvetna ye 12:30 v poledne pies 7 velkYch stanic.,„ eeskY Den v Yoakum pki TomTom dne 5. Cervna bude nejvet gi a nejokazalejk v celern Texasu. Jerry Dobbs tee zazpiva. Po, pravode kontest eeskYch orkester, pak tanec Besedy, vge na hlavni ulici a veeer velkk tanec na ulici.

EMIL J. MOTIS, tiditel 6eskeho Dne pH TOM-TOM v Yoakum, dne 5. Cervna.

Florence (Ala.) Herald: Misionatske snahy v Orientu jiz nesou ovoce. Japonsko a Oina si jiz poeinaji jako ktest'anske narody v letech 1914 at 1918.

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUtBA. V hodiny gain zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou na gi zasadou.

Ambulandni slugba EDWARD PACE Pohtebni fiditel — dlenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

. 7:14 I K

Ve stiedu,, dne

itv'etna 1028

Grafologove prohlauji, ze tadna.

Judge: Na ge policie ma jedineony system. Z nasich statu neprcha- osoba se nedovede dvakrat stejne podepsat. Zkuste to..---David Garth ji zlodinci, nybrl tadni obeane. .:,...poao•oso.swo ■rwo.simo■sarlo.o.o.aswo•sca..••■■■■■■o■nos.o011...n...•.•11.11410.1410.04, ■.•■••■■■■■•■0•110,0•1•1■0•••■ .,,

DRYK S STUDIO Nad J. C. Penney Company.

Pirvedne "Lackey"

Temple,

T. E. SANDERFORD za okresniho soudce.

••

Texas

(28-31) aw.ovngroososowo•o•nowoowo•No.,o11.) ■moripewoo•Ortl.az.,,

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

Aiiii.17.113.0.211121.,...i,(1.601.1.61112.11110.1.71M■ IMININD.

DIVADLO V HOUSTONU

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu

sehraji ochotnici V SINI itADU STEFANIK C. 142, SPJST. NA COTTAGE GROVE

OKRES BRAZORIA: PANI ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika

V NEDELI, DNE 14.. it ERVNA 1936. veselou lidovou hru od Fr. Cimlera, o tiech jednanich pod nazvem

OKRES FAYETTE• GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative)

Rozmysli si Marenk

OKRES FORT BEND: HENRY BULLER Za gerifa.

9

OSOBY: J. J. Kelarek Vojtech 6ech, sedlak a starosta obce, Hilda 8' vestkova Maienka, jeho dcera, J. Sulda Kmotr 8modrcha, dohazovae, Fred Otvrtnik Matej Kadaba, Karla Otvrtnikova Kaeabova, jeho Zena, Ant. 8vestka Fritz, spravee velkostatku, Jitinka Filipkova Betka z kovarny, Jerry Baletka Francek, ehasnik, Deje se ye vesnici v soueasne dobe.

ZACATEK 0 4:30 HOD. ODPOLEDNE. — VSTUP: OSOBA 30c

FRED KEMP Za Okresniho Soudce.

C. L. DUTTON Za Okresniho Soudce.

JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vYbereiho dani ED. STERN Za komisate, Precinkt Cis. 2.

Po divadle tane6ni zabava!

Dybal6v oblibeny orchestr z Ganado

OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce.

Uctive zve ZABAVNI VYBOR.

HARRIS MILNER za gerifa.

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika

■1•0 ■1•0•1•11.1111.0411■041111.1.11111111.04/.11.1.0.1/04.11•11.0•11.0111111•04M11-040 ■0010.04/11.4110.4.1111.0.010.0■11100.11110.1•11111....1

G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu.

Rad Pokrok Houstonu Oznamuje

M. L. ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu.

OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisaie precinktu Cislo 2.

poiad spoleeenskYch zabav, je2 od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se byti lakavym dostaveniekem krajanti a jejich ptatel.

‘Q.../MC"\_9

OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisaie, Precinkt eislo 4.

OKRES WILSON: A. B. CARNES za gerifa.

PoAovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

VERNER M. BUTLER za okresniho soudce

✓ NEDELI, 31. KVETNA. — BACA'S ORIG. ORCHESTRA. ✓ NEDELI, 7. CERVNA.— 6 PALS ORCHESTRA, ROSENBERG. ✓ NEDELI, DNE 14. CERVNA NESVADBA Z ROSENBERG. ✓ NEDELI, dne 21. CERVNA — BACCV POT ODNI ORCHESTR. ✓ NEDELI, DNE 5. CERVENCE — ZATOPEK Z BAYTOWN. CELODENNI BARBECUE A HUDBA V ZAHRADE. 'k.?_./Thr"■.9

IIIIIIMME......1710110.

D. RICHARD VOGES za okresniho navladniho.

Nekteti lide zraji statim jako vi-; no; ale jini se stavaji kyselejgimV jako ocet. — 0. Henry.

Nejlepgi zpiisob, jak si ziskati naklonnost lidi, je paadati je o hu. — C. Chincholle.

I

Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Maly 25c.

ZABAVNI VittOR.

I