Vestnik 1936 06 17

Or ari 5Iovanske Podpor

baatered as second class mail matter,

ROtNIK (VOL.) XXIV.

January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922

WEST, TEXAS, ve stiedu,

(Wednesday) 17. CIERVNA (JUNE) 1936.

eiSLO 32.

2ELEZNICE PPF ON AUTO. OK1J 1830 pfi stavbe prvni anglic. 2elez. drahy Liverpool-Manchester uhodil R pieds. zvlaat.. pro stavbu teto Z'eleznice zvoleneho vYboru dol. snemovny na Jifiho Stephensona, smelou otazku: mute-li sestrojit lokomotivu, ktera by ujela za hodinu jednu anglickou mill. Kdy'2 Stephenson klidne phsvedeil, stuprioval pan pfedseda svoji odvahu: "A co dy e mile za hodinu?" Vynalezce bez rozpakri znovu pfisvedeil a svou odpovkli ud doeela odzbrojil pochybovadneho zastupce lidu.

Kdy2 se tehdy vydal prvni vlaeek britskeho imperia na slavnostni zahajovaci jizdu, byla to ovtem udalost, o nil mluvil svet: pokrokovci s nadtenim, konservativci s fismetky a pesimistickYmi proroctvimi, de bude brzo konec tohoto nes1STchaneho zprisobu dopravy. Na zahajovaci jizdu po trati Liverpool-Manchester byli pozvani nejznamejti osobnosti vedecke a umelecke. Nekteil z nich se dokonce svezli na prvni lokomotive, fizene vynalezcem, ing.

Stephensonem. Mezi temito tt'astnYmi byl proslulSr tehdy anatom a fysiolog J. Mueller, kterSr vylidil sve zaltky takto: "RychlY pohyb viaku lze pozorovat jen na pfedmetech, mizejicich se za v r a t n o u rychlosti pied oeima jedouciho divaka a na rychlosti vetru, jej2 zpilsobuje i pii ripinem bezvetti rychla, jizda viaku. Ale za to uti nee° zkusi. 0 ty je dostatedne postarano. Vklyt' iliasnYr himot jedouciho viaku vyplati vt'echny ovce, voly a kone na loukach. Kone se plati a utikaji, asi jako utikali pohanati bohove pied kfest'anskYmi svatYmi. Tfikrat vjitdi lokomotiva s pkivesnYmi vozy pod zem a projiidi dlouhYmi podzemnimi tunely, kde se Clo y& mita v naproste tine. Zaznivaji hrozne zvuky, ale prisobi to efektne.• Zdalo se mi pokaZde, kdy'Z vlak vjel do tunelu, de slyAlm Charontiv hlas z podsveti. Avtak sotva je vlak nekolik minut pod zemi, ji2 se opet titi druhYm otvorem tunelu, jako kdyz se vytahne met z pochvy."

Slavna hereeka Ellen Kemble zaznamenala sve dojmy z jizdy na Stephensonove lokomotiye poetidteji: "Maid, vesela matinka sklada se z pece a lavice, na nil stoji kotel, napinenY vodou, aby hasil jeji Zizeil, kdyZ padi kuptedu.

Jak zvlaatni pocit vzbuzovala tato jizda na stroji, kde pfieina pohybu je taktka rieviditelna! A pii torn je to pohyb nejvYS lahodnY. Prudee val vitr a zaviral mi odi. Kdy2 jsem je ripine zairkela, staval se pocit letu kouzelnY a tak zvlattni . . . A piece jsem se citila naprosto bezpeena a nemela jsem strach. Mistr Stephenson sta.' se mnou na lokomotive, je to tvrirce techto zazrakri. Jsem do neho tilene zamilovana. Je to asi padesat ad petapadesatiety mid, ma utlechtilou tvaf, ktera starostmi zbrazdena nese stopy hluboke my glenkove prate. Jak vyklada sve myalenky, to je zvlattni, originalni a vtipne. Vskutku mne poplet1 hlavu." /eleznice bude znamenat konee kavalerie!

2.eleznice mela ovtem sve zaryte odpriree a to nejen v prostSrch, nevzdelar&h vrstvach.

Jette kratee pied zahajenim dopravy na prvni, nemeeke ieleznidni trati Norinberk-Fuerth,

Hrozny netvor a vesela hraeka. ✓prosinci r. 1835 vydal profesor bavorske university Lops pamflet proti tomuto "dilu d'ablovu". Hlavnim argumentem pana profesora bylo, de parni doprava zniei chov koni a tim take kavalerii a delostfelectvo. Ve svem spisu stratil tteenY Bavorak sve poklidne krajany touto hroznou perspektivou budoucnosti: jakmile vypukne valka, zaplavi neptatelske eety jezdct Bavorsko, ktere bude bezbranne, ponevaa nebude mit koni.

0.01111.

(.1110.<.10><H111.1.

■1•1111.

teski vfIs avka faktem.

Diky obetavosti a pochopeni nageho lidu, ma dines deskSr Texas v Dallas v budove 7. vlastni stank, tieelem ktereho bude po 'gest mesien poueovati vekejnost, a zvlaite jinenarodevce, o bohatem dedictvi, zasluhich o Texas, vjr -znamusileTx khopfivdu.

Zkugenosti prvnich tii dni flak rkstavIcy peesvedeuji mne, ze tieelu sveho dosaline v mire, ktere jsme si ani ve nepiedstavovali.

Dr. J. Kopeck )4111111.1

011•111.0•1•111.1011111.0.110.0.111111..•• ■0•210111■0■.11111.4•111114.■

2eleznice je jiz staromodni. easy se meni a pomery v nich. Pled stoletim stall pfivrZenci pokroku na strand Zeleznie, dnes je pokrokove ji podeeriovat, ne-li zavrhovat a horovat pro auto, ktere pfekonalo svou rychlosti dopravu na kolejich. Jestlite ✓ zapoleni o rychlost — nikoliv ov:s'em o bezpeenost a pohodli — nemilZe draha dostateene konkurovat s autonlobilem, neni to vina koleji, Problem spodiva jinde: v navestni slutibe.

2elezne drahy zaealy se zevne viditelnYmi signaly. Nejdfive to byla bile natfend proutena koule na provazu. Tehdy ov gem vlaky Neste ✓ noci nejezdily. Koule nahote — trat' volna, koule dole— trat' uzavfena. Pozdeji byla koule nahraZena tereem. ZelenY tere — dale, rudY — stat! Tady hral nejdule'Zitejti filohu strojvildce. Pak pkitel telegraf. Stanice poealy telegraficky menit signaly, strojvedouci spadl ye sve odpovednosti o jednu pfieku nine a dopravni iffednik o ni vystoupil vyt. Dnes je telegraf dopinen telefonem a elektrickYmi navestnimi aparaty. Ale to v'Se dohromady zarueuje pouze nynejSi rychlost drah, nikoliv jeji zvYSeni.

Jede-li vlak mezi dvema jinYmi na jedne koleji a ten, kterY je plied nim, zustane nahle pro nejakY defekt stat, narazi prostiedni na nej, a je nebezpeei, de take ten tfeti vjede do trosek prvYch dvou. Aby se tomu zabranilo, jsou zeleznieni linky rozdeleny v oddily, t. zv. trat'ova hradla a vjezd i vYjezd se pfesne iidi semaforovYmi signaly. Tato navesti jsou pfestavovana jednak dratovodem pomoci pak,

jednak samoeinnYmi elektrickymi vypinaei.

Uhani-li viak 60 milovou rychlosti, ma strojvildce pouhY zlomek vtefiny, aby vide', je-li signal eervenY, bilY nebo zelenY. Na tomto zlomeeku vteiiny zavisi Zivot nekolika set lidi. K tomu nutno vziti v irvahu SpatnY rozhled, zpasobeny povetrnostnimi pomery, polohou krajiny nebo kratkou rortrZitost strojvedouciho, kterY je piece take jen elovek.

A vgechny dosavadni vynalezy, jimia se namahaji technici eeliti Zeleznienim katastrafam, jsou stale jeSte odkazany na lidsky mozek, kterY mute selhat.

Vlaky samy jedou a samy se zastavuji.

V posledni dobe kidi se sled vlakt elalkovm zafizenim, tak zv. dispatchingem. VYpraVei vlaku diriguje v ureitem fistfedi telefonicky do vg ech stanic sled, kfiZovani a pfedji2deni vlakii a pozoruje jejich pohyb po trati ye sve kancelaki na kolejovem planu, elektricky osvetlovanem v mistech, kde viak dostihuje ureitYch trat'ovSich Usekt.

Mezi moderni navestni aparaty patfi zajimavY samodinnY elektrickS7 yypinae, umisteny lokomotive a upozornujici strojvedouciho kmitavYm zatizenim pfimo pied jeho oeima na blilici se svetlo navestidla. Mezi kolejnicemi je v ureite vzdalenosti od ho navestidla pfipevnen jakYsi kovovy kartad.

Tohoto kartdee dotkne se kovova de gtieka, upevnena, pod lokomotivou. V tom okamZiku zapne se proud, kterYm je uvedeno v dinnost navestni zafizeni na stroji. Kdyby vlak viak likes to, Ze nejbliZSI navestidlo ukazuje na "stfij", nezastavil, prisobi zabezpedovaci zafizeni na lokomotive tak, de bud' se rozezvuei sirena a upozorni strojvedouciho, nebo — u modernefaich strojri — prisobi na ventil, umisteny v prribCZnem brzdeni vlaku, eirnt vnikne do vzduchoprazdne prostory v potrubi vzduch a samoeinne zabrzdi viak.

Radio bude vest vlaky.

VSechny tyto signalisaoni systerny •vyhovuji viak jen do urdite miry. Vlaky totiZ nemohou jet stejnou rychlosti. Na jedne a te2e koleji jedou rychliky i vlaky, ktere zastavuji ve vaech stanicich. teditele dopravy musi kidit pohyb vlakil a pozorne je sledovat od stanice k stanici na zminenSlch jiz kolejovYch planech s eetnYmi svetelnYmi body, ktere oznaeuji jednotlive vlaky. Podle potteby a nepkedvidane nutnosti musi bYti jeden vlak zrychlen, rychlost jineho zmirnena a pod. Podle situate tfeba se okamZite rozhodnouti a jednati. A co Mat, kdyZ dobiha jeden vlak druhr, kdyi hrozi sralka, ponevad2 jeden z obou strojrridcil ptehledl signal, nebo stralnik trati ueinil chybu? V takovYch ptipadech zasahnou automaticka bezpeenostni zatizeni, jak jsme se je nahoie pokusili popsat, ktera zastavi vlak na trati. Ale ani to vt'e nestaei. Idealem je, aby kaZdY vlak byl ripine a naprosto v moci fedidopravy, kteti z centraly ,doziraji na celkovy provoz. Tohoto idealu mute bYt a bude dosaleno! Zeleznice bude tedy htmit po kolejich sveta se stale stupriovanou rychlosti a (Pokradovani na str. 9.)

Strkna S. 6141•Knawamtlootwaliamboup•oiwsurtwasim

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poiadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnimu rozhodnuti.

Vy§ehrad cis. 48.

Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku, bratii a sestry!

Rad Vygehrad Us. 48, SPJST., konal svoji pravidelnou schuzi dne 7. eervna ye sve sini na Bayersville. Bratra a sester byla velka vetGina ptitomna, z dehot je poznat, ze maji zdjem o nagi Jednotu. Vge bylo ujednano v nejlepg im potadku, a pak sestry pfinesly ty kusky, take v gem chutnaly ty Ceske kolaee, ktere nam sestry uchystaly. Tet po schtitzi pfijel fotograf a p'ekne nas v gecky i s na gi spolkovou sini "vyblejsknul", tak to to bylo krasne. Bratti a sestry je to pote gitelne, ze v takovem hojnem poetu salute navgtevujete, valyt' to Unite pro dobro na gi mile Jednoty.

Bratii a sestry a vy v gichni delegati, das sjezdu se kvapem WIN, a tak take chci s neeim pfispet. Doufam, to techto par slov tadneho neurazi ate fich pfijmou etenati a eleni za pravdu.

Prvni je, by bratii delegati pracovali ye sjezde, by bylo jeclnano v ge pro dobro nagi Jednoty, by nebylo tak gpatne jednano s naahmi neb jsou mnozi bratii tak chudobni, 'tie ledva ten poplatek setenou a tam se plYtva, tolikYmi penezi.

Tez bych poukazal, by na ge S. P. J. S. T. byla skutedne podporujici, ale ne jen na papike, ale skutkem. Kolik dnes by bylo podpoteno bratru a sester za ty penhze, co dnes Jednota ztratila a to gpatnYm zachazenim. Kdyby se nekteti bratfi a sestry neozvali dopisem, podnes by se nevedelo kolik ztraty mime. Ale jit je to prye, a proto vy, bratii delegati, nedejte se pfemluviti a pracujte v gichni pro dobro nagi Jednoty.

Nikdy jsem nevedel, te delegati, co jsou vyslani od svYch fadovYch bratii a sester do sjezdu, by se dopustili nejake kradete, az v eisle 28. Pi ge a napomina, delegaty EllingerskY Zahofan, by se nedopustili ye sjezde cti kradete na nagich starch pfeclacich. Nevetim tomu, te by byli takovi delegati ate mini mnozi delegati pracovat jen pro dobro nagi Jednoty a te chyby poulatou na nektereho fednika, tim jim jejich test nekradou, ale jen chteji by nastoupil druhY a pracoval pro rozgifeni nagi Jednoty. Proto by bylo tadoucno, by nagi Jednotu zabrali novi iitednici a ne jen potad jedni, neb to by vypadalo jako za satstvi. Ja myslim, ze neni jen jeden schopnY v nagem eeskoslovenskem lidu, by jen on fidil nagi Jednotu, a kdyby snad se ten odebral do neznama, snad by jit na ge Jednota neexistovala?

Take je mi to divne a nijak mi to nemilie vlezti do moji mozkovice, jake narodnosti je ten Ellingersky Zahotan? K eeskernu no.rodu se nechce hlasit a American take neni, proto je mi to divne, ze k tomu je gte psal eeskY dopis do eeskYch novin. Ale necham to vygettit br. Barto govi a on to rozhodne.

Proto, bratii a sestry, rozebirejte ye svYch schtizich duletite zaletitosti spolkove, by delegat byl pfipraven a pracoval pro dobro nagi mile Jednoty a pak budou i novi elenove pfistupovat k nam, kdyt poznaji, 'tie Jednota pokraCuje ku piedu. Nagi stark prilkopnici ji zalotili a jmeno pane ji dali, proto to jmeno udrtme a bude zase dobte.

Tak na to hledi a doufa, ze v tomto sjezde bude hodne dobra vykonano, s bratrskYm: Na zdar!

K. F. Chalupa, tadovY dopisovatel.

Brenham, Tex. Bratte BezecnY! Tvaj dopis, trvefejnenY ye Vestniku 28. kv8tna jest zajimavY, kde prav g, ze cela Hlay.

Wadovna jest die tveho nahledu neiadouei,

VESTNIX

Timto mini§, ze adny glen nynej$1 Hlay. ttadovny neni hoden duvery, aby byl znovu zvolen co Glen Hlay. fitadovny, krome bratra J. R. Kubeny. Bratfe BezecnY, ja 'robe ptipougtim, ze mar pra y° vychvalovat koho sobe pfejeg.

Bratte Bezecny, ja sobe dovolim poukazati Ti na chyby, ktere se staly za tveho itfadovani co mistoptedsedy Hlavni tTtadovny. Mezi roky 1920-1924, kde tys mei tu hodnotu zastavat Mad mistoptedsedy, nejakym zptisobem bylo ulotieno tunrtniho fondu a koupeno za $50.006 neb vice Catle fever (?) tick Warrants, a die statniho zakona byla to nezakonita investice irmrtniho fondu.

Okresy, ktere tyto warrants daly do prodeje, prodavaly je za 80 a 85 centu na dolate, ale prostiednictvim bondovnich prodavadit byly tyto warranty proclany Jednote za pinou cenu 100 centt na dolar. Jak brzy jsem to vynagel ve zpravach uvefejnenYch ve Vestniku, upozornil jsem bratra Du gka, to to jest nezakonite ukladani tunrtniho fondu, a z ohledu, to ty warrants mely pfilepene na zlatem papite okresni razitko, a die jeho dopisu se zdalo, se domniva, te to mush bYti tak dobre jak zlato. Ale nekdy pied HoustonskYm sjezdem, br.

BezecnY a ostatni elenove, br. Kubena, Dugek a Pazdral museli pfijit k nahledu, tie ty warrants jsou pochybne, a tak je vymenili za nem jineho. Co to bylo, nebylo nikdy uvefejneno.

Bratfe BezecnY, motina, ze bude popirat ze jsi mei co dodineni s touto transakci. Bratte BezecnY, die meho nahledu je vidy lepe, kdyt katdY vyhlecla svoje chyby a tech, kteti jsou mu tak blizko srdce, jak jmenovane v Tvojim dopise.

Dale pigeg, ze sjezd v Ennis ubral jakesi pravomocnosti bratru Kubenovi. Tato tvrzeni se nazaklada na pravde. V ge co sjezd v Ennis udinil bylo, ze ufezal rohy bYvalernu vYboru na ukladani iimrtniho fondu, a ten vYkon sjezdu povatuji za tu nejlep gi praci stanovniho vYboru. A phi teto ptilehtosti varuji ptiati sjezd aby nedovolil, aby tento &emelt stanov byl zrugen, ale aby byl je gte pfisnejgi nein jest, tak aby pochybne bondy znovu nekvetly na gkodu timrtniho fondu.

Jos. Mikeska.

San Antonio, Texas.

Sestry a bratii:Sell-ate odbYvana byla v nedeli 7. Cervna pii dobre tiCasti Cienstva. V gichni byli v dobre naiad& Dobra nalada pfinese dobre veci, take se elenstvo shodlo s my glenkou zabavniho vyboru.

Bude se potadat Piknik u bratra F. Malyho, 2427 So. Brazos St., 20. Cervna v sobotu weer pro v§echny eleny to.du a jejich zname.

Zabavni vYbor ma na starosti zatldit hudbu a sestry piinesou nejake "sandviche" a jestli se beeka neptelomi bude se otvirat beeka take na zakousnuti budeme miti dost tvrdeho.

Wichni ptitomni bavili se spoleene. Sestra Ella Mae Murie vyhrala prvni cenu, druhou bratr Marek a tteti byl "Consolation Prize" a vyhra.1 to na§ bratr tajemnik Alois Dressler.

Povidal, to se to "sure" sejde na ty htebiky!

Je nam mot Tito, ze nsie "banka" nemela ptileiitost vyplatit $2.00. 8t'astne jmeno bylo vytaZeno, ale kdy2 bratr Mikula zapomnel loSrt plitomen, bude banka platit $3.00 v Povidal, Ze nevi prof je tak gt'astnY. Tak nezapomelite, bratii a sestry, to to bude u bratra Malyho, 2427 So. Brazos St., o 7:30.

Vag, Zabavni vybor.

SVATEBNI MANEVRY. Ba ano, je tomu tak, iivot je boj, ustavienY zapas, od kolebky al do hrobu. Ta nejhofai faze iivotniho boje nastupuje lAak at po o&neni se, po svatbe. Tim se ov§em nemysli nejake ty drobne domaci pithy a garvatky, ale rftzne ty strasti a starosti, jet dolehnou na ienate.

Aby vojaci meli alespoh dasteeny pojem o torn, jak asi vlastO to v boji el ye valee vy-

Ve stiedu, dne 1/. eerVna 1036,

pads, vynalezli ti vojen gti pani neco, eo nazvaly manevry. Co manici zkusi v roanevrach, vedi nejlepe saani a jsou radi, kdyt' jsou skonCeny. — Kdy2 jsem Ceti nazev one veselohry, jit sehraji elenove divadelniho kroaku Hiahol od tadu Pokrok Houstonu v nedeli, dne 21. dervna, probehly mi ruzne napady hlavou, vlastne jen my'Alenky, tak trochu nerudovsky S'tiplave o teneni a svatbe. Vite, ony ty pfedsvatebni manevry jsou rtizne a jsou vedeny temi ienskYmi rozkokiSmi stvotenieky tak mistrne a strategicky, Ze to uboha mu2ska obet' mush kapitulovati, ergo, oZ'eni se.

Kdo bude tou obeti tech svatebnich manevru to veselohte stejneho jmena, nevim, ba ani nemam zdani, kdo bude dui tech manevrovych tan. Bratr Josef Ka gpar, raiser, a jent die programu ma, piedstavovati Jana VelinskYho, spravce a bYvaleho statkafe, ji snad nebude. Nebot' kdyby se mu stalo, to by uvaz1 v osidlech tenitby, mohl by miti neptijemnosti s iffady. Luxus miti vice ten net jednu byl povolen jen israelskemu krali '8alomounovi a koran povoloval mohamedanskYm vyznavajen etyry teny, ale dnes zakony ye vgech snad zemich na svete nedovoluji matt= hostiti pod jednou sttechou vice ten net jednu.

— Bratr J. Kahanek, hrajici intenYra Vygina, letce-konstruktera, nalezne se jit v nebezpeenej gim postaveni v tech "Svatebnich manevrech", neni dosud tenat a je mlad. — Bratr Tim KostomlatskY, majici tilohu gafate Vofigka, je site take dosud svoboden, ale ne jit tak mlad, aby se dal tak lehce, tteba to bylo v eervnu, v mesici svateb, pfekvapiti. Radi byste v gak vedeli neco blit giho o tech hezounkYch a rortomilYch hereekach, ze tomu tak je, totit te jsou hezkYmi a rozko gnYmi, mohu vas smele ujistiti a o pravde meho tvrzeni se pfesvedeite nav gtevou teto hry. Tato trojice, sledna Matenka Kalouskova, sleena Naomi KostomlatskYch a sleena B. Mare gova, budou asi hlavnimi osami hry, kteret jejich puvaby dodaji kouzla a pkitatlivosti. Kdyt jsem naaim damam po mem navratu z dallaske vystavy fekl, ze pfedstihuji krasou teny v mnoha mistech, jet' jsem nav gtivil, zardivaly se nad tou pochvalou at po ougka.

Dale z programu vyaitam, ze pied divadlem a v meziakti Kroutek Omladiny uspokada neco pekneho na podest tatinku. Inu, "every dog has his day" and the "dads" will come to their own. Give us, "old men" something snappy and peppy, some hot stuff, some dancer like Sally Rand would be welcome. She can leave the fan at home, it might be too darn a hot day on that Sunday to tote his part of her wardrobe. — Br. V. Kelnar ml. byl postiten vatnYm tirazem, takte byl nucen podrobiti se operaci. Br. Tom Hoek je dosud upoutan chorobou na lote. Vgem preje brzskeho uzdraveni.

S. P. StudnienY. OZNAMENI tMRTI A DIKUVZDA/sli My, nitepsani truchlici pozustali, oznamujeme irmrti nagi drahe mantelky a matky, jakot i spolkove sestry od tadu Karel Jonas Pi JAROMill, LEPIKOVE. Zaroven timto srdeene dekujeme v gem naaim pfatelfun i spolubratram za slova iitechy a za vgecky irsluhy nam prokazane.

Zvlagtni dik patfi Fr. V. Urbi govi, iteetniku nageho fadu za pfevzeti v gech starosti o pohfeb, neb on se v gemotne vynasnatil, aby v§e dobte zatidil.

Jaromir Lepik, mantel; Jaromir, Marie, Ludmila a Emilie, ditky. tiad Prapor Magnolia.

Bratil a sestry! 'd,ociam vas vgecky, abyste se dostavili do pfigti schime, ktera bude jako obyeejne prvni nedeli v Cervenci. Tato bude posledni schfue, co budeme odbYvat do sjezdu.

Take by bylo dobke, aby ti, co chteji se uchazet o nejakY Mad v Hlavni tlfadovne, se ohlasili ve Vestniku, aby mohly domaci tady ye schtzich o torn se svYm delegatem se uj ednat.

Na shledanou prvni nedeli v July!

Mrs. Ed. Balcar, ta,j,

Ve stiedu, dne rt. eerme. 1936.

VYKAZ Novtai CLEM() ZA MEStC KVETEN 1936, DLE tisLA cam, TiliDY POJISTKY, sTiti A OBNOSU POJISTKY. Aid Vida, Staff. Obnos.

B C D F 9 1 22 1,000 15 1 41 1,000 15 1 39 1,000 20 1 44 500 25 1 27 1,000 28 1 26 500 28 1 20 1,000 28 1 500 25 28 1 23 500 28 1 21 500 28 1 36 1,000 28 1 32 1,000 28 1 30 500 28 1 58 500 28 1 28 500 28 1 35 500 28 1 43 500 28.

1 32 500 28 1 23 500 30 1 16 500 39 1 43 1,000 40 1 32 1,000 40 1 41 1,000 47 1 16 1,000 47 1 48 500 47 1 47 500 1 48 16 1,000 60 1 38 1,000 62 1 21 500 62 1 18 500 62 1 20 500 63 1 25 500 63 1 1,000 30 1 63 28 1,000 71 1 37 1,000 78 1 25 1,000 79 1 1,000 20 1 83 16 1,000 87 1 1,000 30 87 1 24 1,000 87 1 20 1,000 88 1 44 1,000 88 1 16 1,000 92 1 500 48 92 20 1 1,000 92 1 26 1,000 108 1 52 1,000 49 108 1 1,000 108 1 34 1,000 108 1 27 1,000 108 1 45 1,000 141 1 21 1,000 PojiSteno ✓ tilde B - 19 denu Pojgteno ✓ tilde C - 29 Mena PojiSteno ✓ tilde D- 3 eleni Pojiaeno v tfide F - 1 e'en Pr0merne staff - 30 let, 9 mesict, merle.

Prilimerna pojistka - $807.00, vice.

54 1 53 1,000 kid Doeasna 16 let.

20ti lets 24 3 28 6 63 1 88 1 1,000 92 2 116 4 147 3 Pojikeno v pojistce doeasne, do 16 let - 19 el.

Pojiateno v pojistce 20ti lete doZivotni - 1 el.

Jsem s br. pozdravem, Edward L. Marek.

DULEZITE UPOZORNENI. Austin, Texas. s Itudi eam naNeti graduanta.

COO pane, bylo nam reeeno, ae VA'S syn (dcera) graduoval z vytai skoly. Je to zajiste velik' krok, kter' Vas syn (dcera) ye svem iivote ueinil.

Nepochybrie, ae jii nyni pomYSli jiti podzim na vyS-Si uaeliSte. ProtoZ bychom radi VaSeho syna (dceru) VaSim vlivem naklonili, aby se rozhodl a priSel na podzim na Statni Universitu studovati.

Nejdtive Vas upozortrujeme, .2e tato universita jest nejvetSi na Jihu. Dale jsou zde

VESTNiK rithohe a lepgi vYhody pro studenty, nein jinYch kolejich a normalkaeh. Tyto vYhody a pfileiitosti, ktere ma ale katidY student, at' jie bohatY, neb chudobnY, byly Va gemu synu (dcefe) popsany v dopisu, ktery mu ted' zaDoufame Va geho syna (dceru) ziskat pro statni Universitu, ponevada se nam jedna zde o velmi dtleaitou vec.

Jest yam jste znarno, ae na ge matetska tee nam byla navracena na Statni Universitu.

Zda se nam to bYti nagi povinnosti, abychom zvali Va geho syna (dceru) na tuto Universitu, ponevada Statni Universita ukazala velkY zajem o desk' lid v Texasu tim, 'tie dovolila aby se Ceske feel zde ueilo. Statni Universita jest jedina universita na celem Jihu, kde se Ceske fedi vyueuje. "Ptileaitost tlude na dvete jen jednou", a nevaai-li si ii, kdya ji ma, tak potorn jest jia pozde litovat , aneb na •ikati. Upozorriujeme, ‘tie za de gtinu dostane Va g syn (dcera) stejnY kredit jako za jinY jazyk. Upozorriujeme je gte, ae Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas, Katolicka Jednota Texaska, Rolnick' Vzajernne Ochrann' Spolek, Katolicka Jednota Zen TexaskYch i klub 6echie davaji stipendia pro studenty destiny na universite. - Nekteti na gi studenti obdraeli mista na vy ggich gkolach (High Schools), kam pied peti lety desk' jazyk byl zaveden. Studentrim aeskeho universitniho kursu nabizi eeskoslovenska vlada kaadoroene moanost bezplatneho studia na slavne universite v Praze. Jia Best na gich studentu toto stipendium obdraelo a v Praze studovalo. Matice Vyggiho vzdelani v Texasu a v Chicagu poskytuje piln'm deskYm studentrim a studentkam prijeky a na g profesor destiny obstarava jim i mista a dasto ma vice mist nea studentu-aadatelii a aadatelek.

Zdtrazilujeme je gte, ae v Americe vtibec a v Texasu zvlag te, je a bude mnoho ptiletitosti uplatniti znalost Ceske tedi v obchodech, v bankach a rtiznYch povolanich. Dobra znalost deg tiny bude knezi, kazateli, lekati i pravnikovi velmi prospe gnou, jak jia mnozi na gi studenti poznali. - Z praktickYch drivodu uei se zde destine i studenti, kteti nejsou oeskeho privodu.

Bude-li CeskY lid zde v Texasu chtiti si udrieti tictu a porozumeni lidu anglickeho i jineho privodu, tak bude museti o sobe dati new treat. Co jest lep.g i oznamkou o &skein lidu, nezli, kdya se bude zde na Universite vyudovati Ceske teat, kutute a clejinam? Jiti, nyni mnozi otviraji oei, kdyti uvidi elanek v anglickYch novinach o teskYch dejinach a obdivuji eechy pro jejich krasnou historii.

LoriskY rok desk& teed byl velmi prospe gnY, ale k udreeni Ceske keel naddle bude potteba mnoha deskYch studentil, proto Vas uptimne prosime, abyste Va g im vlivem naklonil Vageho syna (dceru), aby pti g el na Statni Universitu a studoval deg tinu co jeden z jeho ptedmetri, zaeea tea dostane kredit jako za jiny jazyk.

Upozornete Va geho syna (dceru), aby si co nejdkive podal aadost o scholarship pro studenty de gtiny na zdej g i universite na adresu: Dr. Ed. Midek, University Station, Austin, Texas.

S krajanskYm pozdravem, KLUB 6ECHIE. Fort Worth, Texas.

Krajane! oeska vesela chasa nebo jak nas nazYvaji anglicky The Czech Revels, bude °pet hrat pies radio na tiadost Cechu v okoli Ft. Worth, a site na silnej g i stanici, a to jest K-T-A-T, Ft. Worth, v nedeli dne 21ho, od 3:00 hod. do 3:30 hod. odpoledne. Tato stanice operuje na 1240 K. C. Tak nezapomerite na tento den.

Minulou nedeli bylo jich tolik zklamanYch, protoie jsme nehrali; nekteki mysleli, ae jim hodiny zastavily. A kdybych mel odepisovat na vgechny otazky a dopisy, tak bych musel cel' Vestnik vykoupit a na to nemam dost penez. Nag e orchestra dekuje v gem za tak krasne dopisy a pi g te zas a podporujte oeskou hudbu.

Zdravime vg echny a pfejeme yarn mnoho zdravi a dobrY sluchl Czech Revels.

Rtrana Aid Ennis els. 25.

Ennis, Texas.

Ctena redakce Vestnikul Timto dopisem uvedgmuji, ae dne 21 tohoto mesice budeme potadati posledni zabavu ye prospech Stoletnice Texasu, a site na narodni sini a proto vas aadame v g echny abyste ptig li a podpotili tuhle narodni my glenku. Budeme tam miti rilzne zabavy a- sice: hrani bingo, hrani na kolo a rrizne veci do vYhry, taktie ka2dY bude mitt ptiletiitost se krasne pobavit.

Za6atek bude asi v 5 hodin odpoledne.

Zaroveri vyzYvam na g e hospodyiiky, by nedim ptispely do kuchyne, abychom tarn nemeli hladu, a o eiznive se postara zabavni vybor.

Prato ptijd'te vSichni, abyste jednou si mohli ae jste take neco darovali, kdy2 Texas slavil stolete jubileum. Jedni obetovali jiti dosti, dali svoje deti do cvieeni Besedy a telocviku, obetuji Cas a maji s tim dosti vyclani, ale obetuji se za celek. Zde nebude zastoupen jenom jednotlivec, zde budou zastupovat nagi Ceskoslovenskou vetev v Texasu. Proto vas jeg te jednou prosim, ptijd'te v gichni a obetujte nejakY cent na narodni vec. Proto nezapomerite na den 21. Cervna v Narodni sini!

Jsem s pozdravem, John Hrabina.

Galveston, Texas.

Vaaena redakce a mill atenati!

S poteg enim jsem pfeeetla, ee vYstavka eeskoslovenskYch pionYrri odevzdana veiejnosti, pfi slavnostnim otevteni vYstavy stoleti v Texasu, dne 6. Cervna t. r.

Zajiste vgichni, kteN pracovali ku uskuteeneni, by americka vetejnost zjistila, ae nage narodnost byla platnYm Cinitelem ye v'voji hospodakskem, kuturnim i politickem, a ae chceme i my zde, ptistehovalci, byti ku prospechu teto svobodne nave vlasti a na gim vystoupenim samostatnYm, jak vYstavkou, tak deskYm slavnostnim dnem, vzdame poctu stapionYrrim a hrdintim, jea padli za svobodu Texasu!

Pan Dr. J. Kopeck' a v gichni jeho ochotni spolupracovnici, ziskaji uznani nejen nas Nchoslovakil, ale tea Amerieanti, neb se obetovali do krajnosti, finanene, Cas, pohodli, a jine neptijemnosti, zajiste na ge vekejnost oceni. A budeme hrdi, ee nekdo piece tuto obrovskou praci vykonal ku cti cele Ceske vetve zde v Texasu.

Nyni jeke na g Desk' den aby byl mohutnYm projevem, ku pocte stoleteho vYrodi tohoto statu. Zajiste, ae bude, neb jest to na gi povinnosti i pied americkYm narodem projeviti •ticelenost a vyspelost moralni, a na gi krajane dokaai mnoho, kdyti vi, ae to ma bYti cti i povinnosti. VYbory za praci, tea iteastniky v programech zajiste pote gi, ae nadarmo nepracovali.

Nyni nam dal p. redaktor na vedomi, ae nutno getkiti mistem v na gem organu, neb ptedlehaji nutne dopisy dasove, ptedsejzdoye rivahy, coa zajiste v gichni elenove uznaji, tak to neni nezajem, ale podtizeni nutnosti omezeni agitace.

Nyni musim podekovati v gem krajantim a ptateltim pro eeskou vYstavku za ptispevky na sberaci listinu. Jak dtive jsem sdelila, vaZ'ena, rodina p. a pi. W. F. Picha ze Shiner, Tex., celkem $3.00; dalgi v Galvestone: pi.

Anna Mikesh 25c, p. Karel 8iller 50c, pi. Marie Chumchalova 50c, p. Antonin Janea 50c, p.

Jindtich Kre 50c, pi. 2ofie Bielecova 50c, pi.

Marie Doslidova $1.00, pi. Vincencie Hrbadkovd $1.00, pi. Franti gka Polivkova $1.00, pi.

P. A. Scholkova $1.00, pi. J. Kivichova 25c, rodina J. a H. StanovskY $5.00. Celkem $15.00, ktere jsem zaslala na br. taj. HI. Ui. p. J. R. Kubenu, jako pokladnikovi v'stavniho v'boru. Nekteki slibili, ae po glou ptispevek ptimo, ale kdo by si 0; 61 jeSte ptispeti, make tak us radosti piijmu a svemu ifeelu odevzdam!

S ptanim vaeobecneho zdaru, Hedvika Stanovska.

Kdo odelava, od, givota zisk, mud do neho nee° vloitti.

Strana 4. had Denniee eislo M. Wheelock, Tens.

Tirnto uvedomuji dleny R. V. 0. S., aby se dostavili do schtlze do sine fadu Ladimir Klacel, dne 21. eervna v 1 hodinu odpoledne, tak aby schitze byla spiSe odbyta, nebot' jsme se usnesli potadat domaci zabavu v sini na Wheelock ,asi o 5. hodine odpoledne, na to veCeti a po vedefi zabavu. Sestry na.Seho tadu jsou ladany aby donesly nejake jidlo; mohou to bYti i trnaaky a nemusi to bYt makove.

Take zveme i krajanskY fad Ladirnir aby se pfiSli pobavit, vSak uz bude po praci.

Poeasi to nyni mime pekne; korn by potfeboval dett' a neSkodilo by, kdyby nejake hadisko bylo poveSeno na fenc, tak abychom dostali asi 2 coule deg& Ale bylo to travy, misty nebylo lze iici je-li to louka nebo bavina, ale nyni je to Id vetSinou oeisteno.

S bratrskYm pozdravem, - T. J. Peeena, taj.

Dallas, Texas.

Cteni brath a sestry!

Oznamuji do Dallas, Ennis, Fort Worth a Kaufman i cele deskoslovenske vefejnosti, ptedem oznamene. pfedne,Ska o Oeskoslovensku se bude odbYvat v Sokolovne dne 18. dervna veder o 8 hodine. Dr. Roueek i s jeho choti jsou lide adporueeni hodni, take jest nag povinnosti se pkednaSly i programu phpojenemu zfieastniti. Chat' dr. Roueka jest dobra zpevaeka, houslistka a me, sebou krasnou sbirku ruznYch vyaivek. Ptednaka bude doprovazena obrazy vrhanYmi na platno.

Dne 10. eervna jsme jeli my s mulem, pani Rezkova st. a Jilina Ondriftek do mesta Cameron, Tex., za smutnou povinnosti; doprovodili jsme ku spanku veenemu spolubratra a otce nag elenky Marie Rezek ml., pan g Jana Kadledka. Pohfeb mel velmi peknY ac v misty poslednich nekolik let nebydlel, piece jeho pfatele, dlenove nag mile Jednoty pfigi mu vzdati posledni poctu a posledni rozloueeni.

Obfady vykonal eeskY knez pan Horok z Caldwell. 6eska slova volena na slova s Bohem, byla velmi pfipadna. Slovo s Bohem, snad kaldemu z nas v livote zapadlo hiuboko do duk.

Portistale rodine vyslovujeme na, gi srdednou soustrast nad odchodem jejich draheho otce.

Marie Koubek v Dallas, necht' pfijme tez upkimnou soustrast nad ztro.tou jejiho mileho bratra Frank Koubka. Nate Tel. Jed. Sokol pfeje obema zemfelYm tichy klidnY odpoeinek.

Stoleta vYstava v Dallas jest ut v proudu Tisice navStevnikii ji denne projde i na g zeme president se svou choti ji navativili. NavAteva obecenstva ye taste, na vYstavitti i "Cotton Bowl", kde pfednes1 president svou fee k narodu texasskemu, byla ohromna. Toho lidu kolem do kola usazeneho, bylo jako kviti na louce, pohied nadhernY, fed nakho presidenta Roosevelta plynna, eiste srozumitelna VYstaviAte jest cele krasne uspotadane, budovy, iiprava parku, malebne vodni nadrle, vodotrysky barevne osvetlene, vie 'dist& Automobilova doprava ye vYstaviSti neni, tedy muzete se volne prochazet. A v budovach! co tam vie °di vase shlednou! Budete pfekvapeni, uneeeni a cele zaujati. Jest tam vystaveno neco docela jineho jako roky minule.

VYstavka Texasko-desks jest pane uspollama, jest v ni velke. mapa, ktera yam ukale mista kde jste sve detstvi ztravili, kde yak rodiee, ti prvni pionfti svtj chi& dobYvali. Kostelik, rtzne tiskopisy, knihy, napodobneliny ruenich stroje, ktere na g prvni osadnici mane si ku vYpomoci vyrobili. VS'e yam hezky vysvetli sleeny Parmova a Bile., v fedi 'Ceske i anglicke. teskY stanek bratti Machu se zbollm eeskoslovenskYm, kde yam prodaji naae Ceske devutky vie, co si vyberete na pamatku a jest toho tam dosti. Bluzieky, hrneeky, pro stadia.ka desks fajeieka, a deveatkilm v kroji ustrojene, panenka. Pro kaldeho =Ana neco pekneho vybrati. Oba tyto stinky jsou v budoye, kde drive bYvala vYstava automobile. V cele teto budove jest umisteno tolik rOznYeh

Vt8TNitt $tankA v§emOZnYch veei, ze vas cele zaujrnou.

Mne se ve vystaviSti velmi libi a doufam vy ostatni si budete libovati.

NA'S Oeskoslovensk y ' den se bude odbYvan v torn samem miste, kde teonil president Roosevelt. Jest to misto velmi pekne, velke, ale bude boric& Veeerni program by se nadherne vyjimal a byla by i nav'Steva vet.g.

Bojim se, le hrstka nakho lidu ph programu tam ztrati, a proto maminky, devdata vezmete si sebou sluneeniky, jakY takY, tfeba i jen kus papiru, hezky se od sebe rortahnem a tim vice mista zabereme. Nezapomerite na, slunedniky ye vYstavitti jsou velmi drahe a slunieko dim dal vic ptipaluje.

Ant. OndrAgkova, dop.

Rosenberg, Texas.

Ctena redakce!

Zde podavam navrh, jak by penize, ktere ma Jednota ulotene v bondech, mohly bYti ulotieny tak, aby Clenstvo Jednoty mohlo miti z nich ten nejvetAi Koupiti 20,000 akrU prerie pa $25 akr $500,000 Za 1,000 obydli po $200 jedno 200,000 Za oplotneni pastevniku, 2,000 alit 80,000 za semeno 20,000 Za 50 traktort, jeden za $1,300 65,000 Za 417 Will, jedna za $150 62,550 Za gasolin pro jednu sezonu 7,500 Za olej na mazani 2,000 Za 22 staji pro mule 11,000 Za pfistfegi pro traktory 10,000 Za kukufici a pile krmeni pro mule 9,400 Za 417 postroju pro mule 2,085 Za pluhy, diskave briny, seci stroje a kultivatory 20,000 Za 1000 dojnYch krav 50,000 Za 40 mattali Mil chlevit pro kravy 20,000 Za krmeni pro kravy 20,000 Za 1,000 prasat 5,000 Za krmeni pro prasata 15,000 Za 10 praseeich ohrad a stfech 4,000 Za 5,000 slepic 5,000 Za 20 slepidniku.

4,000 Za krmeni pro slepice 5,000 Za dye. dliny 14,000 Za 5 mlYnu na mleti kukufice 4,000 Za 5 parnich pil 20,000 Za potraviny pro osadniky 200,000 Za pfadelnu 50,000 Za cihelnu 10,000 Za nakladarnu 10,000 Za kulelohavnu 10,000 Za tovarnu na nabytek 10,000 Za kovalskou a kolafskou dilnu 10,000 Za 5 truckA 5,000 Za, 10 automobilil 5,000 Za stroje na vrtani studni 5,000 Za stroje k dean' sena - 14,000 Za 1000 akrii lesa 15,000 Celkem $1,517,000 Jak bratfi z pfede geho seznavaji, kdyi by bylo 1,000 obydli, tak by ku kaldemu pfipadlo 20 akrfi. TuditkaZdY osadnik by mel farmici 20 akrovou. Z toho by bylo 10 akru pole, asi 3 akry postevniku a '7 akru louky. Ovtem 'le by to kaklY nemel u sveho obydli, ale bylo by to pohromade, ton:2 pole v jednom kuse, pastevnik v jednom a louka take v jednom kuse. Za $200 by bylo hodne male obydli, ale to by bylo jen prozatimni, pozvolna by katdY mel prostranne obydli, nel by parni pily stavebni dtevo natezaly a cihelny cihly vyrobily.

• osadniei seli, to by zaleielo na jejich Co by iusrideni, mohli by seti kaklY (oftem spoleduse) asi 4 akry baviny, 3 akry kukufice, asi akr krmeni pro mitly, kravy a prasata, a asi 2 akry zeleniny. Sarno -sebou *Se rozumi, kdy'l by neehteli miti lotiktr, tak ,by o to -mohli l seti Vice' bairinY, kukufici a' zeleninit, a kdyl' by k obdelavani melt •-traktory (thisto tak by u:tetfili asi $65,400:-Kdyt by pazernek a vie ostatni stab -$1;500,QQ0:; tak kciyl .by . .bylo 1,-.000 -.Osadnikk. by-..ptipadio.$1,500 dluhu, mimo tech.: $200,: ktere by dal za tiVotn1 potfeby, ale byl'-by vlastnikem male farmy a podilnikem rozlienYch podniku, ktere by pfinately utitek a kterYch by men zamtstan' a Iddelek. Nektere ze zminenych podni-

V'e stitedu, dne 17. eerVria 1936. k0 by bylo tfeba stavet hued, jak by se tato vac uskutednila, jako: jedna neb vice parnich pil, cihelen a dliny, nakladarna na, zeleninu, tovarnu na nabytek, kovarnu a dilnu na spravku strop& mlYny by bylo tfeba al by kukufice uzrala. Pfadelna a koleluina by se mohly stavet a2 druhY neb tfeti rok, to by zaleZelo na okolnostech. Za osadniky by se vybirali miadi, lenati bratti, ktefi jsou znami svoji prieinlivasti. Kdy'l by dluh za tri neb pet roku splatili, zalolila by se nova neb vice novYch osad. Kdybychom to takto byli delali misto kupovani bondu, mohli jsme miti podobnYch osad aspen deset, a tim bychom byli podporili nas mladY lid, zkratka byl by z mrtniho fondu mel u gtek nas narod, kdelto bondy nam pfino. g. jen Skodu a podporujeme cizi lidi, kteti nas hledi jen ogdit.

Prosim bratry a sestry, aby tento navrh dobie promysleli a dali do Vestniku sviij fisudek o nem. S bratrskYm pozdravem, J. L. Brenner.

Caldwell, Texas.

Ctend redakce Vestniku:Sla.vnost, kterou hodla poi•adat fad Slovan cis. 9, na Snook, byla planovana na 30. eer y -na,leprojistuhenmslabYtizmenena a site den stanoven na 25. eervna, tedy o nee() drive. Bratfi a sestry na Snook se pilne k teto slavnosti phpravuji a zvou vaechny okolni fady, pfatele a zname, by nas svoji vgtevou v ten den poctili. Bratri nam ptipravi thutne "barbecue" a sestry zase jine rozlidne zakusky. Zmrzlina a napoje vkho druhu budou hasit nagi Budeme miti nekolik slavnostnich feenikti, mezi nimi bude br. Moudka z West, kterY promluvi v 'Ceske fedi a v anglicke fedi nas zdejsi soudce W. M. Hilliard, dali fednik bude pan Roy Sanderford, kandidat za guvernera a nekolik jinYch kandidatil bude fednit A co nejhlavnejgho, bude nano stare. kapela Jana R. Bate z Fayetteville vyhravat, jak ye dne, tak i veeer, tak se mime na co teait.

S pozdravem yak etenakka, Marie Vajdak.

Oznameni schfize.

Timto uvedomuji eleny kadu NovY Raj v Penelope, Tex.,ze schilze bude konana dne 21. t. m. Nutno jest, by elenstvo se dostavilo v pinem poetu, obzvlaSte ti, kteti jsou s placenim pozadu. Tedy nezapomefite na nedeli, dne 21. S bratrskYm pozdravem, Tom Phkryl, taj.

Fort Worth, Texas.

Ctene, redakce, sestry a bratti!

Tak zadine, bYt zase teploueko. No ono .to neSkocli, kdy2 se dlovek troaku vypoti, to Aeinkuje lope na zdravi.

Minulou stfedu, dne 10. eervna, jsme poradali zabavu, totil fad cis. 154. Zabava, se zdafila, ad to bylo v pracovni den. Vzacnou navttevou nas poctili kraja,ne i s jejich lenuakami, a sice z Temple Vilem Kledka, vetti poeet z Taylor, Granger, Bryan a z jinYch last.

Tito panove byli na sjezdu texasskYch. hasi60, kterY se odbYval zde ye Fort Worth, Texas.

Take byl s nimi kapelnik taylorske popularni hudby, Joe Mikolaj, a bylo videt, ze mel s sebou asi polovinu jeho orchestru. Dekujeme jim za jejich vzacnou navg,evu.

Phleg tostne oznamuji sokolskou taneeni zabavu na den 21. eervna. Zaeatek v 8 hodin veder. Hudba iteinkuje sokolska.

Mnozi /lady reptali, ze jsme nemeli 'v Sokolovni vettakit, 'le pry je mac hark& Prvni rok nebylo molno vSechny vYbody Zatidit,.nebot' nebylo na vSechno pottebnYch Prosttedzkusenosti se clovek udi, jak . povida kti.A rroz.cikan, kdy'l de. j enom panbuh zdravil .

Sokolovna stoji na Miste, kde vZditch a yitr pfistup se vkch strati, takle'v inistriosti tineeni je vice..yzduchu bez_vetfakft jako v jinYth budovach s celYm vetinYm zatizenim.

Tak pfatele, na pristi zabaVu budetne mit pohzeny i ty vettaky, ochladit ievnejAek, a dal$i ochlazeni zastoupi zmrzlina, nejaka ehladnik sodovka a v pivniei zas o nejakou

Ve sttedu, dne 17. dervna 1936.

8klenidku anebo flagku, o to vge se postara vS7bor, i o hladove bude postrano.

Ptipominam vgem krajantim v mists i na venkove, ze nebudeme zvat k zabave listkami, jako jsme to dinili dtive. Kteti krajane a elenove dostavaji Vestnik anebo eechoslovak, vidi nage oznamovani. Ted' v lete jest to unavujici prate zvati listky. Na ge zabavy v Sokolova odbkvaji se katclou prvni a tfeti nedeli v mesici. Talc si to vgichni pamatujte.

V pfiprave mime velik9 den na 4. eervence, spoleenk °bed a vystoupeni sokolu. Doufame a odekesame pomoc na gich sokolskYch sousednich jednot, ten Dallas, Ennis a Taylor. Take hodlarne pozvat k tomu dni htidbu z Taylor, v 'Cele Joe Mikolaje. Oeekayame velikou navgte. vu z Taylor a Granger, cot' Tram pfi posledni navgteve pfislibili a doufame, Ze i blizsi osady nezustanou pozadu. Bude pestrY program pro cele odpoledne a veder volna, zabava.

Tak tedy na 4. dervence mate v gichni nekam na.miteno, abyste se dostali na pravou cestu a znamenite uzili toho dne, talc v gichni obrat'te smer do Fort Worth. 4. eervence ptipana sobotu, take neztratite eas a v nedeli mt2ete zustat na ostatky, anebo pro jine pohodli.

Dne 31. kvetna potadaly zdej gi katolicke spc4ky zabavu v Sokolovni ve prospech noveho kostela v natl. made. Byl pestry program, navtteva byla pfeeetna, take jsme sly geli poznamky, 2e Sokolovna je maid. Kdo znote mistnost, vite, 2e jest dosti -Prostorna. Doufame, to se potkali s tispechem, co2 jim take ze srdce pfeji, neb oni jsou nam take vgemaine napomocni.

Jest mne velice lito, ze piiprava pro stoletou oslavu tro gieku pokulhava. V nagi osady elovek hlavou zed' neprorazi, kdy neni narodni porozumeni a obetavost, nestoji za vzpominku.

Tento tYden v patek nav'gtivil Fort Worth president Roosevelt, Ale piiroda nepoptala zdejAimu lidu, aby v gichni videli hlavu a lardce SpojenYch Statu. Kdy2 pfijel do nageho me.sta, spustil se velikk cle gt', adkoliv jel v otevfenem autu, nebylo mu mono .vystoupit na vyvS7kne misto v ureitem Marine parku, na jiste misto a zustal v automobilu, neb pro velkY lijavec nebylo mu moano vystoupit.

S pozdravem na etenafe, A. Tobola, dop. Sokola.

Houston, Texas.

SVATEBNI MANEVRY. Pod timto nazvem bude dne 21. derma sehrino divadlo na Studewood. Proste znejici nizev, ale co vg e se za nim skrkva. Divaci pit tomto divadle uvidi, kterak Riltenka, schovanka Velinskeho gikovnym manevrem vepluje do pfistavu man2elskeho. Dale uvidi, kterak gikovnkm manevrem Vygin, letec a mechanik vypluje z pfistavu manIelskeho, ale pozdeji pi. Ela, b9vala man2elka jeho, °pet ptivede jej zpet.

Pak uvidite jak Votig ek segel se se svou b9valou milou ze sveho mladi, ktere zustal Oren at do pozdniho veku.

To vg e se necla vypsati na papir, to se musi videt, a jsem jist, 2e divaci se budou bavit od zaeatku at do konce.

Jelikot na ten den pfipada, oslava °ten. (fathers day), na g "Krou2ek Omladiny" uspotada program pro sve tatiky, ale ovgem 2e i maminky, sesthelcy, i bratfidkove i v gichni znarni jsou zvani s nimi. Program bude bohat9 na hudbu, zpevy i tance, pled divadlem i v meziakti.

Proto nezapomerite a pfijd'te v gichni z blizka I z dali, o vase pobaveni June se pastorali.

Vlechny milovniky dobreho divadia a `pobaveni timto zvemo.'

J. Ka. par. abych ustoupila v :TWA ptiliI cizine od phPony Delaji ze mne Lydu (to jim odpustim), ale Baar nebo Du Baar rozhodne neptipustim. Hereeka Lida Baarova. *** Vystaeite-li s vydelanSimi penezi, jste volsebevedomSr, yolne silny. —

Strana 5.

VESTNiX

Bratrum delegatiim.

Thrombosa a Embolie,

Cteni broth! e das sjezdu se kvapem bliti jest jiste„ a proto jste 2adani, byste nam neodkladne sdekterk den hodlate phjeti, jestlili do East Bernard neb do Wallis, li anebo busem do East Bernard.

Nagi snahou jest, by o ka2deho delegata bylo nale2ite postarano. Neopornerite bratti scielit pak-li vas doprovazi manielka. Takta g adame bratry delegity, kteti ne2adaji ubytovani, aby .nas o torn uvedomili. Pakli by vas jelo vice po karach, sane jmena. 0 katdello bude s ubytovanim naletite postarano, kdy nam podate zpravu. Pi gte na adresy: F. V. Urbish, East Bernard, Texas, aneb John Holeeek, Rt. 1, Wallis, Texas.

Dr. Vratislav Kudera.

Temple, Texas.

Timto se uvedomuji v gichni elenove. jet se hodlaji sireastniti schtze, kdera se bude konat pied piknikem jak S.P,J.T., talc i R.V.O.S., by se vg ichni dostavili pfesne v 12:30 po poledni, kdy bude schtze zahajena, tak aby se schuze odbyly pied zahajenim tance Besedy.

Doufam, 2e si s nimi udelaji dostavenieko elenove vg ech okolnich iadu, jako i neelenove.

KaldY jest Uctive vitan, by se v na gem krou2ku pobavil. S pfatelskkm pozdravem, J. H. Hurta.

POCTA tESKEMU EDISONOVI V PLZNI Letos v kvetnu konal se v Plzni celostatni sjezd Elektrotechnickeho svazu ds. Pki to phle2itost byla na mestskem dome "U zvonu" osazena parnetni deska, ktera bude ptipominati, Ze v tomto dome sestrojil "eeskY Edison", ing. Fr. Ktiaik, svou obloukovou elektrickou lampu, ktera, byla pak proslavena pod jmenem "plzeriska lampa."

Ing. Khaik, rodak z Planice na Klatovsku, pfig el do Plzne v sedmdesatYch letech minuleho stoleti jako Utednik plzerisko-bfezenske drahy, kde zastaval misto telegrafniho kontrolora. U2 v teto slune obiral se vynalezy, tak na pi. sestrojil blokove elektricke signaly, magneto-elektricke signaly zvonkove a j. Pozdeji vystoupil ze sluZby u drahy a zfidil si v dome "U zvonu" malou elektrotechnichkou laboratof. Zaeal s holknia rukama, bez nejnutnej giho nafadi, nadini a pfistrojt.

"Mel jsem hodne kutate, ale 2,'5,dne finaneni prostfedky," Mica ing. Kti2ik sam, kdy vzpomina, na sve take zadatky.

Jednou v kavarne "U Waldekft" rozhovotil se tovarnik Ludvik Piette, majitel plzeriske papirny, pied Kfiiikem o svkch trampotach s osvetlovani sveho podniku. Vyrabel si plyn v domaci plynarne, ale plynove lampy zlobily, blikaly a mrkaly, cot bylo p11 noeni praci v v papirne na zavadu. Piette a Kfi2ik se smluviii, Kfitik se dal do prate a r. 1880 C v naue. slovnicich bkva uveden chybne letopodet 1878) dodal papirne obloukove lampy elektricke se spolehlivou regulaci uhlikti, sifici stejnomerne bile svetlo, vynikajici dlouhou dobou sviceni a lehkou ovladatelnosti. 'remit° dobrkmi vlastnostmi Kfitikova laMpa pfedeila dosavadni lampy Davyho, Foncaultovu, Wrightovu. Staiteovu a j.

Novi lampa se osvedeila a vynalez se stal plzenskou udalosti. Mistni literarni spolek uspotadal do Piettovy papirny z yligtni exkursi, aby jeho elenove pfiglo jich 40 — shledli ten div. To bylo 13. oeivence 1880. Toho vedera o pnl death rozzatily se lampy u Pietta a jejich vynalezce b yl hludnlm aplausem a prOvolavanira slavy, jak dteme v plzefisXYch novinach z to doby.

DarSi Uspechy se pak dostavily na svetove vYstave v Patin 1881, kde "lampe de Pilsen" vzbudila velkY rozruch, stejne jako v Mnichoye a y e Vidni. Zajem byl ovkm nejen platonickY, S't'astnY vynalezce mel roene az za 15.000 zlatYch objednavek. Ze zisku phpadla polovina Kfi2ikovi, o druhon. se Mill Piette a a norimbersk9 Schuckert. — Tfi roky po vynalezu obloukove lampy opustil Kfitik Plzen.

BA V NADPISU uvedene vYrazy jsou nyni v dennich zpravach novin dasto uvadeny jako pfidiny nahlYch inrti. Ale rozdil mezi nimi, jak nam bylo sclelovano, neni etenafilm (lost jasnk. Prato se pokusime jej vysvetliti. — Thrombosa znaei uzatkovani hlavni tepny bud' mozku nebo srdce nebo plic srageninou krevni, t. j. thrombem eili desky hat. Krev v g ak se nesrali, nebo jinak keeeno, thrombus se netvoh prose v samotnYch teeth uvedenYch Ustrojich, nkbr2 vet gincu daleko od nich, tfeba na pfiklad v nektere zranene nebo zanicene velike file nohy. Tam je thrombous nahle zvk genkm krevnim tlakem (tfeba jen rychlYm povstanim z lo ge, tladenim na stoiici, vybehnutim do schoda, zdvi2enim btemene a j.), od stony cevni odtrten, krevnim proudem prye unagen, az konedne vmeten dill embolovan do tepny pornerne Talc vrnetek eili embolie ucpe ptitok v92ivne krve do ureiteho ustroji a tim zastavi i jeho 2ivot. Jde nyni o to, prod vnbec se krev v 211ach sra2i, prod se v nich thromby tvoti. NCkolik ptiein zvy guje gratlivost krve. Jako jedna z nich mute bYt uvedeno proste zpomaleni obehu krevniho nehybnkm lezenim za dlouhe nemoci. Jindy jsou to bakterie, ktere nejakou celkovou horednatou infekci nebo jen z povrchniho infikovaneho mista, na pfiklad ze vfedu na kfeeovkch 2ilach nohy, do krve vniknou a samy o sobs nebo s yYmi jedy neptiznive meni fysikalni a chemickou skladbu krve, eimt zmen guji jeji phrozenou tekutost a zvyguji jeji sratlivost. Nekdy je vinna nepfirozenkm zpasobem, jak stradanim, tak i poktkatstvim nebo - nemocemi ziskana kfehkost cev. V takovYch ptipadech pak stadi neve/lick zevni naraz anebo pad anebo nahla zmena tiaku v dutine hrudni nebo bfi gni, aby se stena jejich tfeba jen drobne cevIcy natrhla. Na jejim povrchu se ph torn ukate tfeba, jen drobnohiedem viditelnk vkron krve. Ale jit ten stadi utvofiti jadro, na net se iepi dal gi eervene a bile krvinky, ktere timto zpasobem vytvafeji sra2eninu krve — thrombus. Nebylo by vgak spravne se domnivati, ze jen on je zdkladem v gech emboli. Na pfiklad ph zlomeninach velikkch kosti, jet' u dospelYch lidi jsou vypineny tukovou dfeni, bkvaji nekdy do obehu krevniho vmetena zrnka tuku. Ucpouli pak male tepny mozku nebo srdce nebo ledvin, zajiste pova2live ohroiuji jejich 2ivotni einnost. Nebezpeenej gi jsou embolie vzduchovkch bublin. Jegte pied tficeti lety bkvaly obeas pfidinou nahlYch irmrti z price se vracejicich potapeen nebo delnikii v kesonech mostnich pilifu. Jedina chyba byla v torn, to se zapominalo, 2e pod vodou pracujicim lidem byl dodavan vzduch velmi zhugtenk, take jejich krev byla vzduchem pfesycena. Jen po praci tedy mela bYti krev velmi pozvoln9m ubiranim tlaku uvedena do pomeru lidi ye volnem vzduchu zijicich. Kdy2 se tak nestalo, zaeala v cevach gumeti talc, jako prase otevfena la,hey sodovky a bubliny vzduchove nekdy pak zpilsobily i smrtelne embolie.

Jak vznikly piestapne roky. Ve starem Egypte a Babylone poeitalo se pilvodne na jeden obeli Zeme kolem Slunce, tedy na jeden rok, 360 dni. Tento rok mel 12 mesict Po 30 dnech, 10 dni tvotilo dekadu. Ale i v nejstarglob dobach ukazovalo se, 2e tento zpusob poeitani neshoduje se s dobou pottebnou k jednomu obehu Zeme kolem Slunce. Proto nejprve bylo za kaid9mi 360 dny zafazeno "5 zbYvajicich drea." K tomuto zlepkni don° fit. roku 3000 pt. Kr. Belem doby pozoroval. vkk Egypt'one, tie ani toto meteni roku neni spra y -neatijchslvo,padinjetlive doby roeni, posunuji se `pozvolna, do jineho obdobi. Proto bylo roku 238 pt. Kr. vyclano natizeni, 2e ka2cleho dtvrteho roku ma byti mimo vkge uvedenkch 5 dni vsunut v2dy jejeden den, aby se v budoucnosti nemohlo stati, 2e by slavnosti ureene na zimu byly ve skutednosti oslavovany v lete.

VtSTNilK

Btrana e.

AK jako vgdy, ani v habe gske valce se T nevypinila proroctvi vojenskYch odbornika Bylo to nad silt' lidskeho rozumu, budovat zavery o prtibehu habeeskeha valeeni, kdy vojenskYm odbornikilm chybely nutne piedpoklady pro poeet tak nejistY jako je valka, a jakou byla valka v Habe gi. Ti, kdog byli na strane Habeee, kojili se nadejemi v jeji viterstvi tehdy, brali-li v podet neschadnost terenu a skalopevnou viru v pfichod Kdog byli na strane Itala, jsou dnes po zaveru tak nahlem pfesvedeeni, ge italskY fispech zpasobila motorisace, co g je koneene dnes vec samozfejma a pochopitelna.

Neda na sebe diouho dekat a vojenska vedeni i obdanska vefejnost v katcle zemi, budou davefovat vice v motory ne g v hlavni a skateene slogky bojove. Je nadeje a bude to asi dedictvim teto valky, ge se motor stane jeate zbogriovanejeim ne g byl dosud, protoge ptipad habeaskY ma dost lakavYch a nasledovani hodn'ch okamtikri, tak ge se bude ko odolavat. Habeesko-italsky valka je nejleptovaren, nebot' neni hned tak si padneho a pfesveddujiciho pfikladu jako je zaver teto valedne uddlosti, kdy 1,300 motoru se provalilo k Addis Abebe a smetlo a jako domeeek z karet rozbokilo negusovu fiei.

Mnoho zajimaxYch veci.

Ma je koneene kagda, valka. Ale tato valka mela neco zajimaveho, ba neuvefitelneho, to i vojakam pfipacla jako v pohadce. Podle zprav se neustale bojovalo,a ofensiva stihala ofensivu, boj nasledoval boj a piece se mluvilo jen tak obdas o ranenYch a jeate mene mrtvYch. Bylo to vg dy nekolik desitek vojakti, nejvfee nekolik stovek, u Rata obyeejne jeAte pfisluenosti neitalske — ae valka podle zprav, zufila jako zla a neaprosna litice. Lze ETOS vyela ye Vargave kniha "Strzepy meldunkOw. Napsal ji divisni general MUDr. Slawoj-Skladkowski, jen se stal ministerskYm pfedsedou. Mluvi o jeho osobnich stycich s marealkem PilsudskYm. Je napsana s vojenskou upfimnosti, zfejmYch z nekolika uryvku, jeg psal sam o sobe.

Snemovni volby roku 1928 dopadly pro vla, du ePatne. Mar ge,' Pilsudski jako pfedseda vlady se rozhodl zahajit snemovnu sam a ozne.mil sve disposice ministru vnitra, gener. Skladkowskemu: "Mail jen slo git pfisahu a zvolit pfedsedu, jinak nic. Budou-li mi chtit pfekag et, ptivedu do snemovny policii. A to je mi velmi vhod, ge nosite uniformu. Nebot' mi osobne odpovidate za potadek ve snemovn y. Za dva dny mi hlaste, zda jste hotov. Nu, milgete odjeit!" Odpovedel jsem jako obvykle: "Rozkaz, pane margale!"

Skladkowski si pro zakroaeni v parlamente ptipravil dva oddily policista Byli to prave vybrani lido, prvnich deset bez karabin, jen s pistolemi u pasu. Kdyby nestaeili, mela ptijit druha desitka, u g s karabinami.

Dne 27. biezna 1928 pfijel Skladkowski do snemovny hodinu pied zahajenim. Kratce peed zahajenim schtize ho zavolal Pilsudski a ptal se: "Jste hotovi?" — "Ano, pane marea.le," iekl jsem chlapsky. "To je dot:de, budete dnes celY veeer u nine, pottebuji vas. Musite okamgite vykonat veechno, co yam natidim."

K eemu dlouhe fedi, byl jsem opravdu gt'asten, ge mi velitel projevoval daveru.

Jakmile vystoupil Pilsudski na tribunu, zaeala mala skupina poslancri volat: "Prye s fag istickou vladou Pilsudskeho!" Pilsudski prohodil v jejich smeru: "Panove, budete vy-. hozeni ze sine!" Nevim, zda mohli sly get tato slova, ale jejich kfik se vzmohl tim vice. "Vyhodit je!" — iekl pan martial, obraceje se ke mne, a ukazuje rukou na komunisty. Vybehl jsem ze zasedaci sine do hlavni hally a kfikl na vladniho komisaie Jaroszewicze: "Prvni skupina! Hned!" Za chvili vpadla do pfedsine behem desitka policista bez karabin. Zvednutim risky jsem begici zadr gel a vykiikl: "Chlapci, ti z k syni komunisti ptekageji veliteli v fedi. Vyhodime je, za mnou!"

Otviram rychle dveie, vbiliam do zasedaci sine a za mnou vojevoda Jaroszewicz s polici-

Vojenske pouZeni z habeiskeho jiste namitat: To \Tee udelal motor! Mirnil talske ztraty, vee pronikal, vee pfemahal. Proto nebylo tfeba obetovat lidi!

Minulo jen nekolik dni po zavereenem aktu habeaske valky — a vee nasvedduje tomu, ze vice net o valku samu a o boj se vaemi jeho hrfizami, elo v teto \rake o to, pomoci motoru do predu. Vojaci krvaceli a umirali, ale jeate vice staveli silnice a to v horeenem ternpu, bez cddechu a odpooinku. Vee budi zdani, nesporneho ilspechu, ktereho Italie dobyla, dobyla zcela jinak net se obydejne u tohoto slova pkedpoklada. Habeeska armada byla od prvnich dnil valky slaba. 0 torn nebude sporu. Nebyla to armada, nebylo tfeba ji unavovat, vyderpavat a bit, ale staeilo ji pomalu, ale jiste posunovat pied sebou jako bezbranneho dloveka pied parnim valcem a muselo k tomu dojit, k demu doelo. Osud italsko habeeske valky nemohly rozhodnout de'ate, ani hospodatska, situate Italie, ani sankce, ale rozhodly ji dobre silnice Italie provedla proste dokonalY a stavitelsky oslriujici kousek: v pomerne skvelem ease podaillo se ji dostat motory at pied Addis Abebu — a valku rozhodla. Habeeane v to veci byli od prvopoeatku pasivni, nemeli sil. Uva gme: 250500 tisic vojaka, ne v na gem slova smyslu, lepe by bylo kikat "bojovnika", proti 1.300 motorilm — a ,kdot vi proti kolika stovkam letounti a jake piesile plyna a pum. Cot bylo tteba bojovat? Ne, pastadil skvelY, dobte stavitelsky promyglenY plan, ten zpiisobil, ze Italii dopomohla k viterstvi ne zbraii, ne boj

Ve

Rozkaz, pane marialku!

sty. Vidim pobledle komunisty a ukazuji je policistrim. Vtom veak snemovna zadind lc :fleet a vstavat s mist. Socialistieti poslanci beti ke mne a volaji: "Co to Mate?"

Jeden z nich vytahuje pistoli, ale na gtesti ji dava zase do kapsy. Moji policiste chytaji komunisty, aby je vyvedli, ale socialistieti a seleti poslanci u g dobehli a chytili se komunistil, nedovolujice jich vyvest. Hrozi ph torn policistam a vrhaji se na ne."

"Chlapci, vyvest je, spinit povinnost!" rydel jsem po to dobu, odtrhuje poslance od policista. "Blahopieji yam k vag i funkci, pane generale," kfiei za mnou poslanec general Roja. Posleze pfieli jeete policisti s karabinami, cog umoanilo komunisty odvest.

0 uddlostech y e snemovne vyela zvlattni vydani lista. Oposidni i nektere na ge listy soudily, to jsem zhanobil dfistojnost ministra, kdyg jsem osobne, spolu s policii vyhazoval komunisty ze sine. Oni nevedeli, ge velitel, kdyg se jeden z jeho podfizenYch zpedoval vykonat jistY, mene pfijemnY rozkaz, iekl: "Panaeek, a neradi vozit h ...a pro Polsko, kdyg bude tfeba!" Ano, givot statu jako givot eloOka, se nesklada jen ze sam'ch vznegenYch funkci. A ministr, to je piece ministr statu.

Nu a ministr, to znamend proste sluha!"

TAJEMSTVI HROBU U PYRAMID. EgyptskY profesor Selim Hassan, jen pracuje ug sedm let na vykopavka.ch u pyramid v Gize, mel pfi letnanich pracich neobvykle et'astnou ruku. Ve stiedu objevil nave stareegyptskY hrob, a to u g, tieti za uplynule nedele. Nove odhalenY hrob byl *pine neporagenY. Zatim nemel jegte profesor Hassan dost dasu, aby jeho tajemstvi rozlugtil.

Den pied tirnto objevem, v aterY, odhalil ueenec vyloupenY hrob guvernera provincie, nejvyeiho atednika po krali Chafrovi (Chefronovi). Hrob je start' pet tisic let a jeho nahrobek je nadherne vyzdoben eervenYmi dernymi figurinami a obetnimi scenami. Kolem dokola tohoto astfedniho rovu jsou hroby olenti rodiny nejvyeg iho kralovskeho hodnostate, z nich g jeden naprosto neporu genY byl

Ve stkedu, dne 17. &rvna 1938. mute proti muti, ne souboj dvou vojeviidcfi, ale vzorna organisace a dokonalY posun motoru k strategickernu cili valky. Taktka jako by v teto valce zahynula, vojaci jako by neumirali a nekrvaceli — ale strategic, led zcela jineho druhu, net ji dosud znaly vojenske rukoveti a literatura, to v Habe gi pro Italii rozhodla a .koneene vyhrala.

Pozor na historicke piiklady!

Patti to ji g k yea te se vojaci i politikove udivaji na vojenskYch historickYch ptikladech.

Bylo by pochybene, mel-li by se pkiklad habegskY, pokud jde o u giti motoru v boji, stat historickYm ptikladem, to jest ptikladem hodnYm nasledovani. Nelze totit tvrdit, valku italsko-habe gskou vyhral jen motor. Vyhral ji delnik, stavitel silnic, vyhral ji start, pracovni italsky genius. — Vyhral ji proto, to nemel proti sobe opravdoveho a z ptesveddenim bojujiciho habegskeho vojaka. Vedle dobrYch silnic, bylo v teto valce na italske strane dost dobre diplomacie • a propagandy, skoro tadne vojenske uvedomeni na strane habe g.ske a ptimnoho zrady. To jsou okolnosti, ktere delaji z valky v Habe gi pro evropske pomery jiste zajimavY experiment. Dave. tu git, ze v moderni valce budou znadne omezeny fikoly pechoty, jet je dosud povatovana za "kralovnu zbrani". Pig nejmengi dava tento experiment najevo, to krome pechoty veetne fitodne vozby, bude to take tenijni vojsko, jet ye vedeni moderni a motorisovane valky bude hrat 34znamnou ulohu, jako v gechny hlavni zbrane, ba motna, grave tak zavaine rozhodujici, jaky ptipisovan dosud jen pechote a ntoene vozbe. To je poznani pro na ge pomery velice J. R. cenne. objeven ye sttedu. Jin' hrob, kterY v poslednim Case profesor Hassan objevil, naleti veleknezi krale Micharenusa, jen stavel tteti pyramidu. U tohoto hrobu dospel zatim ueenec jen ke kapli.

Prvni leto gni velkY objev Hassaniiv byla hrobka egyptske kralovny, jet zemtela pied pet tisici lety. Kralovna mela na hlave zlatou korunu, take ruce a nohy byly obaleny zlatYm plechem. Rakev byla posazena 800 drahokamy velke ceny.

V liter' pki vykopavkach ptihodila se ye chvili, kdy chtel profesor Hassan otevtit jeden ze hrobu, vzrugujici ptihoda. Jeden delnik napadl dozorce a bodl ho notem do zad.

Dozorce byl tak tetce zranen, ze musil bYti ihned dopraven do nemocnice. Profesor Hassan se do to miry rozru gil, to dal rozkaz dalgi prate pteru git a pokradoval v nich at ye sttedu.

Profesor Hassan patra po hrobu jednoho ze synil tohoto krale Chafra (Chefrona). — Kral Chafre sam v gak, jen dal vystaveti druhou pyramidu u Gizy, nebyl v ni pochovan. Jeho mumii pry lid, nesmirne pobouteny jeho krutovladou, rortrhal na kusy. — U Chafrovy pyramidy jsou zticeniny dvou chramu, ktere byly kdysi navzijem spojeny podzemni chodbou. Ve druhe chramove stavbe, zahadne to budove, na glo se v zasypand studni 9 tulovYch ChafrovYch soch. — Ji gte byly podobne sochy i v prvnim chramu, ale tarn se nedochovaly. Kral Chafre zil podle stanch letcpist 95 let.

PRESIDENT VE VOJENSKE KNIHOVNt. Za navgtevy presidenta dr. Bene ge v kasarnach 5. p. p1., stala se pti prohlidce knihovny vesela ptihoda. Pan president se dal spravcem knihovny rotmistrem Boliogem informovat o torn, ktere knihy vojini nejvice etou. Rotmistr Boliog jrnenoval nekolik znamYch autoril. A mate take modernej gi veci? tazal se president.

Mame, znela pohotova odpoved', "tady jsou vase, pane presidente," a rotmistr ukazal na kde lekly etyki svazky "Svetove valky a nagi revoluce". Tuhle odpoved' president nedekal. Usmal se a pohotove pravil: "To g, kdy ug jsem tady, tak yam to podepigi." A tak peg. pluk 5. ziskal druhY podpis presidenta republiky.

Ve stfedu, dne 17. dervna 1936.

ESKOSLOVENSKO poutive, v Palestine k-4 znamenitou povest jako spotadanY stat s demokratickou vladou. Zpravidla v gak ztototriuji pojem nagi demokraticke republiky s postavou presidenta Masaryka, kterY jest v Palestine obliben nad v gechny statniky sveta a uctivan jako filosof a hlasatel humanismu.

Ve vYloze velkeho fotografickeho zavodu na hlavni tilde v Jerusaleme jest vystaven jeho velkY portret a jeho mravni nazory jsou velmi east° citovany v pojednanich, novinach atd.

Vgude se nas dotazovali po jeho zdravi. tett", kterou potiva president Osvoboditel, ptenateji obyvatele Palestiny na eeskoslovenskou zemi a jeji lid.

K upevneni dobre povesti na gi republiky v Palestine ptispivaji ptedev gim nagi krajane svYmi vYkony a schopnostmi.

Krome generalniho konsula. Kadlece neenie jihlayskY rodak konsul dr. Gruenvald se sv'm tajemnikem B. Mandelikem z Prahy o giteni a upevneni obchodnich styk y mezi eeskos/ovenskem a Palestinou, jeji pctteba prrimyslovYch vYrobku stale stoupd. Beze sporu se osveddila jit dnes palestinsko-eeskoslovenska komora, ktera ma svou kancelat v Tel-Avivu.

Mideme doirfati, to eeskoslovenska vYstava na pave zahajenem VII. levantskem veletrhu bude mit velmi dobre rispechy. eeskoslovenskY pavilon na levantskem veletrhu jest freelne tegena, representativni budov.a, navrtena nagim krajanem int.. PacovskYm, ktery prave provadi stavbu nova kolonie , pcblite Haify.

Prrimyslnik Erik Moller z Nachoda vystavel nedaleko haifskeho zalivu velkou, moderne vybavenou p •adelnu a tkalcovnu. Polotil takto zaklad k textilnimu priimyslu, kterY ma vYznam netoliko pro Palestinu, ale i pro celY Ptedni orient. Moller dovati suroviny z Egypta a nachazi odbyti gte svych vyrobkri hlavne v Syrii a Iraku.

IVILNI protiletecka obrana je kryave

C vatna vec. A hrozi nebezpeei, to tato o-

tazka bude proste odUladovana.

Stavaji se takove piipady: Na ge obec dluti jegte kvartalni plat obecnimu strainikovi. Ten stratnik dostava rodne 500 KC. Ale pomery jsou takove, to ani tuto dastku nelze po•adne z obecni pokladny vyplatit. Zadali jsme z techto dtivodri, aby policie u nas byla postatnena, av gak na okrese nas briskne odmitli..

P •igel rozkaz z okresu, aby se dostavil starosta k vuli protiletecke °brand. Nu cot., rozkaz je rozkaz. Starosta nacpal svateeni fajfku. vzal z obecni pokladny povolenYch 5 KC dennich diet, penize na drahu a jel. Veder se vratil a svolal na to obecni zastupitelstvo. Vec vatna, nestrpi odkladu. "Abych yam teki kratce," zahajil starosta snemovani, "v gechno bude tady rozbitY eraplanama, musime stavet betonovY kryty a delat mlhu, aby na gi vesnici nebylo videt." Wboti prudce pukaji z dYmek, mysli si kaki*: Vida ho, lumpa, jen se dostane do Prahy a u ts pkijde votralej. Ale je to omyl, starosta nepil nic, jen vyslechl instrukce o protiletecke obrane.

Nastava, debata. Jeden radni, zednik, hovoti: "Copak vo to, kdyt date material a 4 KC na hodinu, ja yam postavim takovej kryt, to se nedostane tadnej plyn dovnitt ani yen. Ale horgi to bude s tou mlhou. Museli bychom si podat tadost, aby na na gi obec ptileteli at o posviceni, to se vali z hospody mlha celou noc".

Po schrizi se hral petnikovY maria g, Josef gel na betla a zkazil Tondovi Cervenou stovku. Tonda "Ut aby to byly ty eroplany a rozsekaly tuhle pakat, dyt' to s nima neni k vydrteni. Nenechaji elovekovi potadnou kartu ani za prase!"

Pak byl starosta opet povolan do Prahy na okres a piijel zpet se zpravou, to nom dodaji instruktory protiletecke obrany za 100 KC denne. Jsou pry to stati di stojnici a intenYti, yesmes Akoleni. Jeden z vYborri, co byl za valky kapralem u trenu, nabizel se, to to udela za 15 KC, stejne je nezamestnanY, plate kott'ata

arms 7.

vitSTNitt

Doktoii z Cs. universit jako polni delnici.

Irma Polakova.

Nat pralskY kra,jan dr. Hugo Bergmann potiva svetove povesti jako trarce universitni knihovny v Jerusaleme, ktera dnes eita 300 tisic svazkri. Dr. Bergmann se stal prave prvnim rektorem hebrejske university. Ptesto, tije skorem 20 let v Palestine, mluvi plynne desky a pestuje vedecke styky s 6eskoslovenskein.

Dr. Hugo a Leo Herrmannovi se osvedeili jako organisatoti a jsou zamestnani v risttedrich kancelatich sionisticke organisace. Prvni se ptistehoval z Brna a jest znamYm autorem knih o Palestine, Leo Herrmann se proslavil jako privodce filmu Zaslibena zeme.

Otta Walisch, rodem z Moravy, ma zyuene jmeno jako kreslie plakatri a ilustrator, Irma Singercva ze Smichova jako spisovatelka (letske literatury, Hedvika Gellnerova. z Prahy fidi cddeleni pace o mladez mesta Tel-Avivu, Theiner z Vote vynalezl umele zavodriovani, dr. Samisch z KarlovYch Varri pracuje vedecky na yYzkumnem Ustave.

Zasluhuje zminky, ze skvela hebrejska ptedstaveni Hagkova "Svejka" v delnickem divadle Ohel jsou stale vyprodana. 8vejk-Margolit jest vYbornY v masce i podani; retie pak zachcvala deskY raz kusu — ponechala vesmes eeska jmena osob i mast, promita na platne obrazy Prahy. Zpivaji se Ceske lidove pisne, jejicht texty jsou ov gem pteloteny do hebrejgtiny. Na reportoaru • jsou take eapek a Langer. eechoslovaci v Palestine se sdrutili ye vlastnim spolku (Histadrut olej Czechoslovakia) a schazeji se v Tel-Avivu v mistnosti pani

Mu-

Lehko se i-ekne, cilia kaidSr °bean svou masku! a nic se na torn nevydela. Pochopitelne, zamitnuty obe nabidky, ponevadi obecni pokladna stadi hradit protiletecke °Mane sotva jizdne diety starostovi.

Jest nyni k vrili tomu v Praze katelY tyden a stejne nas.to ptivede na mizinu drive net ty aeroplany na nas ptileti. Pak jsme jmenovali velitele protiletecke obrany, dostal to ten, co plate kott'ata a byl za valky u trenu kapralem. Vzal funkci, ale jen pod tou podminkou to mu obec koupi alespori slutebni boty, jirak to sloti.

Nyni jsme dostali krasnY propagaeni plakat s nabidkou firmy Chema z Olomouce. Na plakate si nasazuji otec, matka a syn masky na oblieeje, nad nimi leti flotila smrtonosnYch letadel. "KatdY obdan svou masku!" Mica plakat. V prospektu nabizi Chema ripinou soupravu civilni masky za 124 KC. PodotYka, to masky =Ate odeslati ze skladu, neptijde-li neptedvidanY naval objednavek. Oladane uvatuji o problemu. Jeden chalupnik povida: "Nas je osm v baraku, musel bych na to prodat kravu. Copak vo to, kdyt si da elovek takoyou masku na hIavu, nemide jest. Kdybychom to vydrZeli dva, tti mesice, budou masky zaplacenY a mriteme koupit kravu novou."

Posleze nabizeji masku nejvettimu sedlakovi ze vsi, ma 20 hektarii pirdy. Ten se brani: "Copak vas napada! Ja musim koupiti lucerku.

At nebudou mit potom kravy co trot, dam Jim masku, ne?" Nekoupil nikdo nejenom u nas, ale pokud vim, v celern okrese. Myslim, to v Olomouci eekaji na neptedvidany naval objednavek dodnes.

Myslim, to cela to Ark je zbyteenYm plYtvanim ri •edni energie. Jakmile se zadne takovato otazka ritadovat, vyjde z toho na konec gvejkovina. P •edevgim je potieba zapnout organisaci CPO. venku na hasieske sbory, existujici tamer v kaide vsi. Instruktofl musi tyto sbory obejet — tadna, venkovske, obec si dnes nemrite dovolit luxus 100 KC &rine pro

silove z Morayske Ostravy, v Haire pak v restauraci dr. Tony Gellnerove z Prahy.

Nejcennej gi praci pro vYstavbu zeme obstaravaji ov gem naSi krajane v koloniich. Oechoslovaci jsou ve v gech palestinskYch mestech a v mnoha koloniich, av gak etyti osady v Palestine se jmenuji "eeskoslovenske", protote jejich zakladatele nebo obyvatele pochazeji z tcskoslovenska. Jsou to: Bet-Alfa, Sarid, Givat Chaim a Migmar Sebulum.

Kdo tiskne upracovane, mozolovite ruce lidi odenYch v tettYch halenach, tetko by poznal graduovane doktory praiskYch nebo brnenskYch universit, intenYry, bankovni tiltedniky, studenty atd. Kdo hledi do opalenYch tvati zemedelskYch delnic, neuvetil by, to jsou to hYekana deveata ze tidovskYch rodin odkudsi z Bratislavy, Kogic nebo z Plzne.

2ivot techto lidi jest turd', jako Oda, kterou dobYvaji lopatou i potem. Jedinou jejich odmenou je vedomi, to buduji lidovskemu narcdu vlastni domovinu. Kolonie se zakladaji na prid'e 2idovskeho narodniho fondu jako komuny. S podatku bydlivaji koloniste ye stanech.

Stravuji se nadmiru jednodu ge: mleko, maslo, sSrr, pomerande, rajska jablka, olivy. Maso bYva ztidka. Obzvla gtni pace se venuje detem.

Bydli ye zylagtnich detskYch domech a travi svilj eas pod dohledem gkolenYch pestounek.

Zajimave je, ze v Palestine narozene deti jsou z 80 procent plavo ylase a modrooke.

KaidY, kdo zavita do deskoslovenskYch kolonii je, jako ye ygech ostatnich, srdeene ptivitan; ptichazi-li ale z Prahy, musi s tim ua pceitat, to se lehce nedostane dal. Zristane na noc a veder, kdyi se delnici sejdou v jidelne ke spoledne vedeti, musi yypravet.

Takove besedy se protahnou obvykle do pozdnich hodin. Tito HO, Jima je prida, kterou obdelavaji, tak draha, ze by za ni bez vahani poloalli sve tivoty, neptestavaji vzpominat na starou svou vlast. instruktora, — a nekolik cvidnYch masek musi bYt katdemu sboru ptideleno. Jinak je nikdo nekoupi, nejsou na to penize. Avtak budou-li takove masky v katdem sboru, natahne si ji kaidY uz ze zvedavosti na tvat a nau& se s tim alespori manipulovat. A posleze cena masky je ptilis vysoka. V Sovetskem svazu dostanete takovou • masku za 50 rublii, to je podle kupni sily rublu nagich 75 KC. SovetskY svaz je dosud mnohem chud gi, net eeskoslovensko. A ptesto mute ptidelovat bozplatne organisacim cvidne masky. Mute, poneva& tam protileteckou obranu netitaduji, nYbrt delaji.

V. Bonin.

ZAHADA VEDOM1 A BEZVEDOM1.

Amerieti ueenci se Pt del gi dobu pokougeji, proniknouti pomoci elekttiny do zahad mozkove Cinnosti. V poslednich dnech bylo pry dosateno jisteho Uspechu. dtyti profesOti americkeho ristavu pro pokusnou biologii pozorovali na university Illinois Cinnost mozku psa pomoci galvanometru. Bylo zjiateno, ae kdyt se pes nachazel ye stavu bdeni, ptistroj ukazoval slabs? elektrickY proud urditYm sinerem. Pes byl pak umele uspan a ptistroj okamtite ukazoval slabs' proud opadnYm smerem. Z toho profesoti soudi, ze vedomi a bezvedomi jsou elektrotechnickYmi pochody, jicht podrobnosti a ifeinky ovaem jeate nezname.

Kdyi dite neprespiva.

Ve Filadelfii spojili se k Ochrane deti pied gkolnim neprospechem tti dinitele: lekat, psycholog, socialni pracovnice. Pozoruji taka zcela podle ptesneho programu: 1. Jak se chova ye Akole, doma, k rodiefun, k sourozencrim, kamaradrim a ueitelrim. 2 JakY je jeho telesnY stay, zejmena zrak a sluch. 3. Jake jsou jeho dugevni schopnosti. 4. Jake ma z ylattni nadani nebo slabosti. Podle vYsledku techto pozorovani je pak gkolni obtit odstranena.

Otazka zdravi telesneho i du gevniho je pti tom nejdriletitejti.

Strana 8.

eiedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of. State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA 310110KA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO ., Ni est, Texas Piedplatne 65e rank Do stare vlasti $1.65 men& Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Cfadovny, Fay etteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne, oznarnky, budget adresovany na V'estnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

VtZVA Z HL. titADOVNY! Nisledujici fa.dy doposud nezaslaly no, M. tiadovnu povefujiei listiny syYch delegatt. tisla: 6., 12., 20., 32., 36., 43., 50., 54., 63., 66., 82., 83., 109., 115., 118., 119., 124., 134., 140., 144., 151., 152., 154. a 156. Jest nutno abychom povefujici listiny zde men v kratkem S br. pozdravem, J. R. Hubena, taj. HI. iticlu.

Na pravem mist& Konsul esl. republiky v Houstonu, agilni, mezi tamnejaimi zastupci jinYch state velmi oblibenY dr. Chas. J. Hollub zaslal nam zasilku eeskYch slabikaft s ptipisem: "Mam radost, ae se deskoslovenska vlada tak o nas stare., neb nam poslala vetai mnoastvi slabikafti se aadosti, abych je rozdal zdejaim krajanskjim akolam. Tech mama bohuael zde velmi Indio a tak' nezbYva flea (MU ty kniaky do dobrYch, uvedomelYch eeskYch rodin, kde by si teto poinficky vain.

Beztak jsou ty naae dobre, Ceske maminky terni nejlepaimi ueitelkami na g mlo.deae a mnoha, a nich bude rada, dostane-li takovou peknou knitku s obrazky. Proto vas, pane redsktore prosim, abyste ty kniaky co vam posilam, rozdal uvedomelYm krajanfun Va g osady. Laskave mi sdelte jmena darovanYch, abych pak podal zpravu sve vlade". — Zajiste, ae jsme tuto aadost s radosti vypinili a jrnenem. podarovanYch vyslovuji valenemu zastupci vlady na g osvobozene vlasti dru. Ch. J. Hollubovi dik nejsrdednejai.

Co delaji jini. Na z ylaatni schuzi delegatti slovenskych podpurnYch organisaci v America, konane zaeatkem t. m., v Greensburg-u, Pa., rokovano bylo o spojeni: Prvni Slovenske Kat. Jednoty, Kat. 2enske Jednoty, Pennsylvanske Slov. Jednoty, Nan SIov. Spolku, 2iveny a SKS. z okresa Westmoreland a Fayette.

V jednomyslne ptijate resoluci se addaji spolky v jinYch mistech, aby se tea vyslovily pro spojeni.

OsmY sjezd Narodniha svazu eeskYch Katolike byl 9. Cervna v Heesko-Americke sini v Chicagu. Jeho vYsledek resp. ptijate novoty ptineseme ptiate.

Evropa z pith slovanski. VYvoj porodnosti v Evrope ukazuje ztetelne vymirani germanskYch a rornanskYch narodil. Ze sta obyvatel Evropy ptipadalo roku 1930 na Germany 30 procent, Romany 24 proc. a Slovany 46 procent. Skalnim ptikladem je Francie. Kolem roku 1800 mela Francie 2'7 miaowe lidi, evropske Rusko 30 mil. Sedmina evropskeho obyvatelstva byla tehdy Francouzi, dnes je to jit jen dvanactina. Tehdy Francie vlastni silou ovladla vetainu Eyropy, dnes je vYvoj tak te zamestnava, cizi delniky a na jihu Francie leti ladem lany nejkrasnejai pudy.

Ostatni romanske a germanske narody kradeji stejnou cestou. V Nemecku byl v Poslednim desitileti pokies porodU ptimo hrortvy.

Potrva-li tento vyvoj jeate nekolik desitek let, ptipadne na Slovany pies polovinu evropskeho obyvatelstva, na Germany jen etvrtina a na Romany jen patina. Ptes to, ae Slovane

vEsTrthc maji pomerne velkou porodnost, poeet belochtt na zem'ekouli ustaviene klesa. Obyvatelstvo Evropy stouplo 1935 prcti roku 1910 0 15 procent, Asia o 32 proc., Ameriky o 45 proc. a Afriky o 16 procent. Hitler tvrdi, ae boj novela° reaimu proti poklesu porodu je UspeanY a ae liernecko bude mit zas ptebytek obyvatelstva.

Veterani a budouci vaiky se organisuji. Toto sdruteni je pcslecini sensaci Soustati. Je to vlastne vyslovena komedie, u nia zaratejicim zustava, ze vznikla v prosttedi universitnim — vymys111 si ji posluchae vysoke skoly. Rekl: "Valka je nevyhnutelna. Zbrojime, to znamena, ae zataaeni do ptiki valky bud' v Evrope nebo na Dalnem Zapade — Japonsko a O' ina. V -Leto valce budeme zabiti, oslepeni, zmrzaeeni. Vratime se a budou z nas chudaci, jako z naSich druhu, veteranfi z minule valky. Stat musi jit dnes myslit na naai budcucnost po budouci valce a ptipravit nam odakodne. Roku 1938 necht' katdemu z nas vyplati $1.000. &lam za valeenictvi. stat biliony dolarti mane za, zbrojeni, maze ulotit miliony na nak‘ pense, z nicht budeme dostavat procenta a za ne dobte uaivat poslednich let obaanskeho aivota. At' take stat pamatuje na cestu na gich matek k naaim hrobum a zpat s pobytem a dietami. Hnuti zalo'tene na techto zdanlive rozumnYch planech vyvolave. obrovske vzru'S'eni po cele zemi. Tisice a tisice mladYch muau vstupuje do jeate mladai organisace a tisice matek se oragnisuje ve sdruaeni "Gold Stars Mothers"—rozumej — matek vojinu padlYch v budouci valce. aim dale se ukazuje, ae napad vykutaleneho studenta ma podkiad obchodni. Mladi hale chteji jia dnes vydelavat na 'crake, ktera je moanosti. Nesmime zapominat, ae stojime tvati v tvat novYm presidentskYm volbam a ae v rozboutenYch vodach se dobte lovi tem, kteti obchod sensacechtivost vzali za pravY konec.

Nejprve proti novemn hnuti vystoupil republikanskY tisk. "KterY Lenin a ktera Moskva financuje tento skandalni plan?" psal eelny republ. easopis. "Za timto sdruaenim veal komuniste " Ale komuniste s tim rovnea nechteji mit nic spoledneho. "Proti japonskemu kapitalismu, nebo n.emeckemu faaismu piljdeme vaichni do boje zalarma", tikaji. To pry jen faaiste si mohli vymyslet tento spolek, ktery chce vydirat z budouci valky a obrany naroda, kteremu neustale provolavaji slaVu." Velkohube taaeni bYvalYch bojovnikfi z budouci valky a jejich matek skondi, jako kaadY humbug — neslavne.

Lae mluvit o nejakem italskem viterstvi zbrani? Na udalosti v Habeai mute Italie pahlitet nikoliv s pocity vojaka, kterY po ukazkach mnohe statednosti zastreil mee do pochvy, nYbrt' toliko s pocity politika, jena naael vhodnou chvili (vystoupeni Namecka) a dilklacIne ji vyuail. Vojenskeho Aspechu Italie v Habeti si nikdo asi nebude mnoho vatit. Jak jinak mohl dopadnout boj pti takovem rozdilu mezi starYmi puakami Habeaanii — v podstate jedinou jejich zbrani — a italskYmi dely, tanky, kulomety, bombardovacimi letadly a plyny. Die zpravy jisteho zpravodaje ang/ickeho listu typickY habeaskY boj vypadal takto: italska linie, dakladne zakopana, sttelci v ptilba.ch za ocelovYmi platy; dela a kulomety vysilaly nallad ocele do habeaske posice, nad nia ostatne krouaily jeate italske aeroplany, shazujice tam bomby. Proti tomu moll Habeaane puaky, ktere patrne do italske linie nedonesly. Trochu to ptipomina, zname vypraveni o tom, jak v Sarajevii zahynulY arcivevoda, Ferdinand d'Este si daval shanet ;le= leny do ohrady a pak do nich stfilel. Ubozi Habeaane nebyli mnohem . nebzpeenejai .Itahim net ubozi jeleni rakouSkeniu arcivevodo=vi. Pet set tisic italskYch s vojakia-.proti 80:000 habaskm .1: A ptipoditejme k tomu; •onen uaasry rozdil v ozbrojeni. Jak to lac miuvit o nejakem viterstvi zbrani?

Mrtve penize tvoti bidu. Zakladni podminkou zlate many byla pina svoboda pohybu penez a zboti. Bez tett) svobody neni zlate many. Po roce 1929 nastala velika shafika po zlate, na poeatku r. 1934 bylo poschovavano zlata za biliony dolara. Velikou poptavkau stoupla

Ve sttedu, dne 17. 6ervna. 1986. hodnota zlata (kupni sila) vice net stn procent. Zhoubne dilo deflate bylo uvedeno v pohyb po celem svete. Nebylo a neni nikoho, kdo by mohl dnes regulovati cenu zlata pro fieely menove. Promenliva a nestala hodnota zlata a zvkaeni jeho ceny ptivedlo zlatou menu k padu. Anglia, ktera zlatou menu utvotila a tamer sto let po celem svete Edna, byla prvni, ktera zlatou menu r. 1931 opustila. Jejiho ptikladu nasledovala velika vetaina sveta. Mrtve penize nemohou vaktisiti a roznititi novY aivot. Kam muaeme dojeti na voze, kterY nikdo netidi? Anglia a Sp. Staty se jeho tizeni vadaly. Odstraniti hospodatskou krisi znamena mrtve penize. To je dnes jasne celemu svetu. etyticet let americkeho filmu. Bylo to roku 1896, kdy americke obecenstvo zaplatilo prvni vstupne, aby se mohlo obdivovati obrazkum lidskYch postav, pohybujicim se na platne. Jako vte co se teprve rodi, tyto prvni filmy byly nedokonale, neumele. Mnoho roku peed tim konaly se ruzne pokusy o vrhani svetelnYch obrazkt na stenu, ale povatovalo se to vice mane za hraeku. Nikdo tehdy nepomyslil, ae tato vac se da obchodne vyuaitkovat a ae vaane poakodi jevi gni divadlo. Naa genialni Thomas A. Edison pfitel s podstatnejtim strojem, kterY nazval kinetoskop. V take dobe bratti Louis a August Lumierove v Patiti vynalezli stroj podobnY, jemua dali jmeno kinematograf. Prvni pohyblive obrazky v late 1896 ukazovany byly v samostatnYch divadlech co ptidavek programu a teprve kern tohoto staleti poeala se mnoaiti t. ay. "elektricka divadla". Dneakem je filmova, produkce obrovskYm podnikem, Hollywood v Kalifornii stal se "Mekkou" skuteenYch jak ztroskotavaich umelcu, filmova divadla stala se dulegtou soudasti americkeho aivota. Aekoliv pohyblive obrazky jsou site jia 40 let stare, teprve v poslednich 20 letech pestovano v nich prase umeni, jelict prfikopnikem lze oznaeiti D. W. Griffitha, kterY ad r. 1916 vytvotil nekolik pzoruhodnYch fiime. Technicky stoji dnes americkY film na delnem miste svetove produkce, adkoli jine zeme a zvlatte Rusko vyrabeji myalenkove bohate, technicky skvele provedene filmy. 6eskSr film z poeateeniho dilentantismu, skrovnYch financi, ueinil posledni roky krasnY pokrok. Dries mame v Oeskoslovensku nekolik ateliert, dobre filmove real:sky, stale rostouci kadr pozoruhodnYch "hvezd." Pfitomne promitaji se na severu krasne esl. filmy "Janotik", "Prodana, nevesta" marne se nad tent, v podzimu dostane se nam priletitosti shlednouti-je v Texasu.

K vSrroev i staromestske tragedie. Poprava staromestska, provedend 21. Cervna 1621, byla jen prvnim elankem v dlouhem a bolestnem rutenci eeskeho aivota pobelohorskeho a svou bestialitou a barbarstvim, jemut nebylo v dejinach natich pkikladu, ohromilo i ty, ktepfidiny litovati aivota odbojnYch ri skYch pant. Ferdinand II. tkrtnutim pera davd popravit 27 deskYch pant (ptirozenYch vudcu naroda), a to za okolnosti tak nelidskYch, ae neeeho podobneho lze se naditi snad jen u nejakeho divokeho kmene ktovackeho.

Udetenim 5 hodiny ranni v pondeli 21. Cervna 1621 podala ona krvava exekuce, ph nit bylo stinano, veaeno, mudeno a etvrceno zptsobem nejbarbarttejtim. Mnozi odsouzenci byli jeate po smrti rozsekavani. Jeseniovi za tiVa vyrizli ‘jazyk, hlavy, ruce i nohy jim rozvetovali po mostech a branach . . . Poprava napinila hrtzou eeskY lid, jena bray poznal, ae Premotenim stave byl vlastne pternoten narod. Nastaly konfiskace, zabirani pudy a odmetiovani krveladnYch cizakt deskYm majetkern, vyhaneni ze - zeme, talatovani, trYzneni, tkoly byly rutenY, knihy odbirany a pale4y, takie s hmotnSrai ptsto geninl pokradOalo Soueasne pustoaeni dutevni a raraVni. Strane ny onoho barbaxsk4ho pronasledovini na hmotnS7 ch i du:Sevnich statcich 6eskeho naroda, ktere se tlaeily do eeskeho aivota pinSrch tri sta let, vyvolaly v dobe obrozenske tim vYraznejai odpor proti dynastii habsburslse. ftijen 1918 odeinil porobu csl. naroda, toho mesice zasvitlo znovu slunk° svobody narodu ujatmenemu.

Ve stkedu, dne 1'7. eervna 1936.

DRAMKA pojitt'ovna vypsala soutet na projekt Galerie (obrazarny) hlavniho mesta Prahy na pozemku u Klarova, vzniklem zbouranim stareho obecniho dvora. Galerie ma bYt postavena do roku 1938 k °slave eeskaslovenskeho statu. V rode 1938 ma bYt take vaesokolskY slet a svetove, vYstava.

Guverner Kansasu Alfred M. Landon jmenovan byl republikanskou konvenci v Clevelande kandidatem na presidenta a plukovnik F. Knox z Illinoisu co kandidat na mistopresidenta. Odhlasovana, platforma rep strany jest tau nejslabk ze vtech v minulosti do kam- • pane sestavene. Odsuzuje obrodnY smer, velebi star' patadek.

Priltrte a krupobiti tadily koncem kvetna v celern 6eskoslovensku, zpilsobivge tetke tkody na firodach, v sadech, rozvodnene teky pak zhoubu dovrgily.

Dalgiho triumfu dobyla nesmrtelna, zpevohra Bedticha Smetany — nadherna, "Prodand nevesta" v San Bernardino, Calif., provedend 6. eervna t. r. studenty Redland university na ptirodnim jevitti pod girou oblohou. tspech zdatile provedene "Prodane nevesty" byl dle spray angl. tisku obrovskY. Studenti pro propagaci deskoslovenskeho =en' mezi americkou vetejnosti zaslutnou praci.

Francie svetila svou obranu do jednech rukou, ustanovenim ministra narodni obrany Ed. Daladiera ptedsedou VYboru Narodni Obrany.

Vladnim natfzenim ustanovuji se eleny staleho obranneho vyboru ministki namotnictvi a letectvi, martalek Petain jakot nadelnici generalnich stabu armady, narnoknictvi a letectvi.

Pogtovni zprava z Prahy sdeluje o zmene na tai. vyslanectvi ye Washingtone. Dosavadni vyslanec dr. Ferdinand Veverka ma bYti odvolan a pteloten jako vyslanec do Vidne. Na jeho misto ye Washingtone ma ptijiti Vladimir Hurban, syn slavneho slovenskeho basnika Svetozara Hurbana Vajanskeho, kterY nyni je vyslancem ye 8vedsku. Hurban jit ittadoval ve Washingtone v letech 1918 at 1921 jako vojenskY ata ge (ptidelenec).

JihovYchod Unie trpi katastrofalnim suchem, ktere as dosud zprisobilo na erode Akadu jdouci do desitek milionu. Sev. Karolina je postitena nejvatneji, neptijdou-li dette, &oda tabaku nebude ani polovieni.

Revoluce v Nicaragua provedena, narodni gardou pod generalem Anastasio Samozou, setkala se s pinYm Uspechem. President Sicasa se vzdal a spravy seine ujme se podle spray vojenska junta.

Navladni statu New Jersey, D. T. Willentz oznamil, se pluk. Charles A. Lindberghovi bude vraceno $14,860, jet nalezeny byly p14 zateeni Bruno Hauptmana.

Zasoby kotalky ve vladnich skladigtich udavaji se na 248,945,000 galonri, v eemt zahrnuto 167,640,000 galonil whisky kukutiene a bourbonske, 80,160,000 galont titne a 1,145,000 gal. jinYch druhu. Asi 129,887,000 galonft uskladnene kokalky je merle jak rok stard a sice 37 mil. galonri je od jednoho do elyt let stard.

Stake gina konfederaenich vyslou gilcu z New Bern, Sev. Karolina, testadevadesati letY G. I. Hughes, stal se podruhe otcem. Pied 17 mesici narodil se mu hotik, nyni ho obda,kila 281eta, ma,ntelka Libby Hughesova deveatkem. Stated te gi se dobremu zdravi, tije z male pense, je se svYm"tivotem stela spokojen a test se, to dosahne veku 110 let, jako closable, jeho babiCka. Driletite shromatdeni Svazu narodri, v nemt sdruteno•je. 56 semi, stanoveno bylo na, 29. a 30. Cervna. VYsledek teto sense mute znatiti,upevneni Svazu anebo podatek jeho rozkladu. Jakekaliv rozhodnuti v teto sent mate miti dalekosahle drisledky. Mute dojrti ke krokrim,-ktere budott :miti Sa•nasledek nove,polltiCke seikupeni Evropy rozhodnu,ti,v 2enev6.v uda,ne dny udinene mohou vest bud'to k nave- valce anebo pevneftimu miru.

Francie ma viadu socialisth pod premierstvim Leona Bluma. Je to 101. kabinet (vlada) v 65 letech historie tketi republiky a prvni kabinet, slatenY vYhradne ze zastuperi stran levice. Mezi 35 ministry jsou poprve take tti teny, ktere budou sloutiti ve francouzske vlade.

Strana

VtSTNilt

Od stiedy do stiedy.

Senat schvalil dariovou ptedlohu 38 proti 24 hlasrim. Devet demokratri ptipojilo se k 13 republika,ntim a dvema elerram farmaksko-delnicke strany, kteti hlasovali proti pkedloze.

Hlavni opatteni pkedlohy jsou: Dan od 151/2 do 18 procent na korporaeni zisky — ptitomna, dari je od 12 1/2 do 15 procent; sedmi procentni dari na nerozdelene korporadni vYtetky, zdanene dle stavajicich bernich zakonri; luplatneni 4 procentni normalni drichodove ne pri korporadnich dividendach, jet podlehaji nyni jenom pkiratkam zvfgeni duchodove ptiratly o 1 procento ke vgem ptiratkovYm tfidam mezi 6 a 50 tisici dol.; dari 80 procent na zisky osob, ktere se neopravnene obohatily neplacenim AAA manipulaeni dame; tivnostenska, dari od 2 do 4 1/2 procenta na importovane ryby a rostlinne oleje.

Koncem betneho fiskalniho roku dne 30. dervna narodni dluh Spoj. Statri dostoupi vYte 34,000 milionri dolarri, v eemt zahrnuta Cast vYplat vysloutileckeho bonusu.

V pondeli 15. t. m. vlada zapoeala v-3rdavati bonus vysloualcitm svetove valky. Odhaduje se; ze z 3,500,000 k tomu opravnenkch vyslouasi 2,500,000 abdril svoje Ceky a bandy v paslednich dvou Odnech mesice eervna. Petadvacet poitovnich vaganu naloien;Ych bandy vyslcuzilcu vyslano bylo z Washigtonu koncem minuleho Odne. Zas ' ilka byla v duleiitYch rozesilacich stanicich rozdelena a rozeslana, pa cele zemi.

Dvanact mist uprazdneno funrtimi v dome zastuperi ye Washingtone. ZesnulY ptedseda (mluvei) domu zastupcit Byrns byl sedmYm elenem, zemtelYm od zahajeni pkitomneho zasedani v lednu t. roku. Pine, sila domu zastupch, je 435 eleml. Po odeeteni 12 uprazdnenYch mist zbYva, dne gkem 423 Merit.

V hlavnim meste Rumunska — Bukuretti — udalo se ph slavnosti na poeest rumunskeho krale nettesti zficenim se jedne z hlavnich tribun. Sestadvacet osob usmrceno, mnoho divaku poraneno. President dr. Eduard Benet, zahranidni ministr dr. Krofta, prijeli na, konferend hlav state Male dohody do Bukuregti, nebyli vgak pki nettesti ptitomni Navtteva presidenta Roosevelta v Texasu mela ohromnY Aspech. V Houstonu kolem 200,000 lidu jasalo, mavalo klobouky a provolavalo mu slavu, v San Antonio, Austin, Dallas, Fort Worth a Denison tisice a tisice obdanu vitali na geho osvoboditele z hospodatske krise nad gene. Do Dallas dorazil zvlattni presidentriv rychlik kratce pied zahajenim slavnosti ye stadionu centenielniho vYstavitte. Na tedesat tisic lidu zapinilo jeho tribuny, by pti vstupu presidenta, prvni damy seine a jeho prrivodch propukiy htimave, neutuchajici ovace. Vzacneho hosta pkedstavil na g guverner Allred. President proslovil jednu z jeho znamenite promyglenYch feel, v nit vzdal hold nejvettimu a nejbohattimu statu Unie, ktery nekterYmi zakony (statni regulate utilit, zakon protitrustovni) gel p14kladem jinYm. Trest' presidentovy vYborne 'fedi ptina gime v Hlidce Stoleti. Z Dallas odejel president se svou drutinou do Fort Worth, kde po slavnosti uchYlil se se svoji choti k tadoucimu odpoeinku do residence sveho syna Elliotta. Za sveho pobytu v Texasu president Roosevelt projel drahou celY tisic mil a hodne mil autern. Asi milion Texasanri a na yttevnikt Centennial shledlo sveho milovaneho presidenta, kterY pied odjezdem na vYchod se vyslovil: "Ph odjezdu ze dvou sesterskYch centenielnich state, Arkansasu a Texasu, chei vysloviti tisicrim natich hostitelri vdeene pote geni jmenein. pi. Rooseveltove i za sebe. Vage pkijeti bylo velkOmysIne. Ueinili jste nas skutedne gt'astnYmi." V necleli v 10:30 dopol. proslovil president tketi vYznamnou fed beheni sve testy a to ye Vincennes, Ind., pti slavnostnim odhaleni pomniku vitezi revoludni doby George Rogers Clarkovi. Guverner Allred s jeho choti doprovazeli presidenta a jeho chat' po celou cestu z Texarkana po Denison. Pki louCeni vyslovil se k nim president Roosevelt: "Bylo nam poteSenim cestovati Texasem s va-

znamenitSzm guvernerem a jeho choti."

Francouzska, viada ujistila federalni vladu o svem pevnem Umyslu urovnat oto,zku jejiho valedneho dluhu Unii, na nit 15. eervna ptipadajici splatku $335,000,000 s omluvou neodvedla. Litva a Estonsko pkibyly do kady dlutnYch state, ktere po roky na dluh Unie nedaly ni nikiu.

Nov' Orlean, 15. dervna. Pat' federalni krajskY soud vydal dnes nalez, jimt obrodnY Wagner-Cannery zakon regulujici vztahy organisovanYch delnikii se zamestnavateli prohlaten netstavnim.

President a jeho drutina vratili se v pondeli do Washingtonu z okrutni 4.000 milove testy ponekud unaveni net s vYsledkem naprosto spokojeni.

ZELEZNICE PREDHONi AUTO.

(Dokoneeni ze str. 1.) pri nejvytti bezpeenosti, as bude poutito k jejimu tizeni rozhlasovYch yin, at budou rozkazy vysilany z Asttedny na trati jiskrove.

Bude to nova epocha teleznYch drah, jejich slavne vsktisenit Zeleznicim bude pak umotneno vystupriovat prilmernou rychlost na 200 mil za hodinu, zatim co auto mute jen vYjimeene a pki vrcholnem risiku bezpednosti ptekroeit 120 mil, nemame-li•ovtem na mysli automobilove zavody, ktere nespadaji do praktickeho dne.

Zvitezi zase ieleznice!

Tak to pfedpoyida a dokazuje genialni Ital D. E. Ravalico ve sve nedavno yySle prorocke knize "Prodigi e misteri delle radio-onde" (Zahady a divy rozhlasovYch yin), lidici nove vynalezy, nezname vetejnosti, protote dnes jegte skryte v pkitmi laboratoki.

Pkijimaci aparat vlaku, fizeneho radiem, je stanoven na ureitou vinu. Ka gdY vlak ma svou vinu, take katdemu signalu rozumi jen ten strojvedouci, jemut je urden. Dopravni centrala vgak mute vysilat soudasne vice yin, podavat zpravy nekolika vlakum a v nutnem ptipade dokonce vgechny soudasne tidit. bYti ureitY vlak zrychlen, vytle radiova 1;1sttedna ptislutnY signal a ji g uhani vlak rychieji, kdyt strojradce oznamil zpet, to rozkaz je proveden. bYt vlak zastaven, zprostkedkuje tat jiskrova, vina jiny signal, kterY prisobi na pkislutne zatizeni a ptitahne brzdu. Katdemu ruenimu zapnuti odpovida elektrickY proudokruh, kterY vykona, dan' rozkaz.

Zapinade se podobaji kliefun rriznYch typii, nicht kaidY je urden pro svrij zamek a nemute tudit jeden klie pilsobit jinak, net jak je mu urdeno.

K ocelovYrn kolejim se to pkidrutuji — jiskrove koleje. Zatim co ty prve vedou vlak k cili, kidi druhe rychlost a ruei za bezpeei cestujicich.

Spoluprice eloveka a stroje.

RadiovYmi vinami tizenY vlak neni vtak pies to Upine automatickY. Musi-li se z nejakelt° drivodu zdriet v nektere stanici dale, net je stanoveno v jizdnim tadu, nemrite to dopravni oddeleni vedet a mohlo by se stet, ze by vlak odjel dtive, net je ptipustno. V torn ptipade ptevezme strojvridce tizeni vlaku, poeka, minutu, vlak pusti, sveti ho °pet vedeni radiovYch yin a jiskruje Usttedne, co se stalo. Nic pH torn nemluvi, stiskne pause jeden z knoflikri na sve tabuli. KatdY knoflik znamena jednu vetu a katdou vetu vyjadti svetelna, lampieka na kolejovern planu v dopravni Usttedne. Urdita jedind vina ptenati znameni, nahrazuje jednu vetu, t. j. rozsvecuje ono urCite — a tadne jine! — svetelko. A nyni odpovida, centrala tYmt zpilsobem.

Zadna, strata Casu! Ant kratkou rozmluvou ne. V'Se do krajnosti zjednodu geno. Radiove viny budou pracovat samostatne. Lidskou nedostatednost nahradi dokonale jiskrove aparaty. Bleskovou kontrolou dosahnou vlaky netu'Sene dries rychlosti a zanechaji daleko za sebou i nejzbesileji padici auto. Bude to absolutni viterstvi tieleznic, ktere bude zase nejspolehlivejei a nejrychlejti dopravni prosti'edek na, zemi.

&Tana 10.

Vt8TNifE

R. F. VOJitt.

Loutkifova Schovanka Div& romanek (Pokradovani) ADLA jako by vedela, to se nesmi dati zaM hanbiti, hrala s pinYm vedomim odpovednosti. Vrbata z nouze napovidal a tizkostliy e dbal, aby vse, zvlaete ji dobte dopadlo. Sam ji nepoznaval. Ne, to nebyla Madla Hata,'4ova, schovanka loutkate Kaliny — —to byla rozend heredka. Take ostatni herci podivovali se jeji dobte kreslene filoze. Sam Broj, kdy'Z mel oddech a stal za kulisami, nahnul se k Brekovi a zahuCel: "Ta, kdyby s nami ela, bude magnetem spoleenosti. Jak to osud divne fidi.

Nekde je v skrytu talentu at nazbyt a nada je ho tak male a jeete jej vystrkuji na odiv."

"Soudie tak podle sebe?"

"Pcdle vaech vas, tebe nevyjimaje!" oplatil Broj a dal pozoroval Madlu.

Po prvnim jednani, kdy't boute potlesku polevila, pedal teditel pti otevtene scene Madle kytici se stuhou, na nia zlatSnni pismeny skvel se napis: "Mladistve umelkyni."

Broj, ziraje na to kulisou, zabrudel: "Vyzna se v torn, Beak! Kytici da, ktera, vadne jako slava! Jaka ironie!" 'Take Vrbata vylezl z budky a hnal se k Madle pin obdivu: "Madlo, nepoznavam vas!"

"Libim se vain?"

"Vy dobie vite, jak se na vas divam! Vy vite, ae Zarlim na vase umeni, ktere davate vaem!"

"Ale zatim patti jen yam, vy obetavy!" pravila a usmala se na halo.

Uchopil ji za ruku a v nestteZenem okamtiku ji polibil. Ani nepozorovali, to se na ne se zalibenim dive. — Broj. V bednem eedivem jeho oblideji z • iti bylo pino nehy, protkane utrpenim. Podkal, a2 ji Vrbata pustil ruku a potom ptistoupil k ni, marne zastiraje vzruteni, zahovotil: "Veichni yam gratuluji k Uspechu, jen ja civim a rozpakuji se. Nechci y am staveti na °di leskle duhove vidiny. Ty zati, ale chvilku. Ptipominate mi tak mnoho z meho Zivota..."

V torn se ozval zvonek.

Broj ptestal hovofit. Musili na scenu.

Hra pokradovala a Madla zase sklidila bouti potlesku. V ptesta yce, kdy2 se byla ptevlekla zase se k ni ptichomYt1 Broj. Vyptaval se ji na rodide, na mladi i na to, jak se dostala do RoCkova.

Povedela podle pravdy.

"Tak vase maminka yam umtela v nemocnici — a tatinek?" ptal se a ruce i hlas se mu jemne chvely.

"Prot se ptate?"

"Jen tak odpust'te!" omlouval se Broj.

"Ale ut nechme vzpominek! Zbytedne byste mi vzal naladu. Co tam, to tam, katdY mame v srdci misteeko pro takove pamatky a vzpominky,_ ktere uctivame ve vYjimeenYch dnech. Jindy, budete-li chtiti, si o tom pohovotime", pravila Madla.

"Mate pravdu. Dne gek se k tomu nehodi, ale zitra, at piljdete s panem uditelem Vrbatou — a vy s nim jiste pfijdete — vezmete mne s sebou. Nebudu yam ptekatet. Budu ztichlY vedle vas, at'asten, to jsem naael dva mlade, dobre lididky, kteti se maji radi."

"Ale jclete!" zlobila se na oko Madla.

"Nezapirejte", tekl melee, "Ctu vam to na odich a jemu take a mam z toho radost. KatdY mame v srdci svem mistedko pro takove pamatky a vzpominky. Vas si tam ptilotim take. A zitra se nezlobte, kdyt mne uvidite..

My, komedianti, jsme divni lido — svi — a malokdo nas pochopi", dolotil a vzdalil se.

"Divny dlovek", pomyslila si Madla, ale nezlobila se na neho. Naopak libil se ji. TeSila se na zittek.

Posledni jednami bylo skoneeno a obecenstvo se rozealo. Madla, rozloudivSi se s herci, za samYch poklon pane keditelovych, pospiSila k Vrbatovi.

"Sbohem a zitra na shledanou", loudila se.

"Spete sladce a na vavtinech!"

"To sleenu nedoprovodite?" zahuCel za nimi Broj.

"Main tu panimamu s pantatou a musim s nimi", vskodila mu do teal Madla a kvapne jim podala ruku.

"Nu, je to dost, te ut jdea! Nerritte'S se rczlouditi s temi komedianty? Co ti to jen vlezlo do hlavy! Docela nic se mi to pro devde nelibi", uvitala ji Havlovcova.

"Ale matko, hrala, to bylo radost poslouchat a se divat. Kdo by to do tebe, holka, tekl!" zastaval se ji pantata.

"Tys uz pomalu jako vaichni! Ty bys ji jeate vice zvrtadil. TakovY "tyatr" nekoho uZivi! To je mi pane iemeslo!" brudela panimama cestou, a Madla byla rada, to Vrbatu s sebou nevzala. Ani slova nepronesla. Vzpominala...

Byl to krasnY veder, na kterS7 do smrti nezapomene.

DoSli domt. Madla poptala dobre noci a odeala do sve komOrky. Dlouho usinala... V duchu videla teditele, sly gela jeho chvalu.

Vrbatu — ktereho miluje — Broje — toho zahadu...

Pozde usnula.

Tau dobou si vedl Vrbata Broje do akoly na noc.

Host.

Kdy2 Vrbata rozsvitil v pokojiku, Broj usedl tupe a sklesle na pohovku. "tlovek je cely atvanY. Ty noci! Nu, ale dnes se mi to libilo. Pekny veder. A ta sledna HataSova hraje nevaedne", zadal rozhovor.

"Vid'te, a to tak nahodne jsme ji objevili.

Snad pravem tikaji o ni Ude, to ma divadelni krev", odvetil Vrbata.

"Jiste! A pravem, v. torn je ta nejvet21 tragika jeji — i moje — i celeho meho tivota", odvetil Broj a jal se odstrojovati.

"Podkejte, uva •im yam alespofi trochu zdrtoval jej uditel.

"Nu, nepohrdnu", ptiznal Broj a polosede zabotil se do leno2ky. "Vite, citim se east° unaven. Takova ttiaktovka, kdyt mam v ni mnoho mluvit, znavi, to ani nevydrtim posedet s druhy. Je to take od me nemoci. Zkusil jsem mnoho. Bidy i tstrkii — a potom vojna. Ta mi dala. 0 cele atesti mne oloupila. Vite, byl jsem take mlad a mel jsem take rad. Bylo to tak krasne. Byl jsem malyin tednidkem. Odvedli mne a prave kdyt jsem mel jiti domt ptikvadila valka. Nechali nas tam — a nevedel jsem, co se doma deje. Kdo se mohi take o to starat!" vykladal herec.

Vrbata vakil a poslouchal. Vedel, ze je herec dnes ve sdilne nalade a proto ho nechtel vyruSit. "A tam na Rusku jsem se chytil divadla.

Vite, s podatku z hlouposti, ale vette, chytlo se mne jako kliSte a jako jed se mi roz01110 nitrem a kdyt jsem se vratil, ztstal jsem u toho. Nedafilo se mi dobre, a proto jsem ani po divce nepatral, stejne bych ji Teprve kdyt jsem dostal slu gnejM angatma hledal jsem ji ale jako by ji zeme shltla. A mam-li se yam ptiznati, byl jsem rad. Za ta leta elovek odvykl. Ale co bych vas nudil vypravenim, kde jsem se vaude potloukal, net jsem se dostal k Lenckerriu. Bylo pti torn mnoho bidy, protote biografy, radio a vaechny ty novodobe vymotenosti zabiji divadla.

Jednem davaji, druhYm berou. Take jsem snil o slave, take dostaval vence se stuhami, ktere pomalu ztlely. to jsem je vyhodil na smetiate. Take jsem spal jako yak Madlenka s pinou hlavou snt a milYch klamt, a take jsem se probouzel v domneni a ye vile zvitezit. A kam jsem se dostal? I ji se chytne fantas, kterY ten naa teditel tak chytte rozdmychal, to bude sniti o klamnYch pkeludech. Nedovolte ji to! Zabrarite tomu! Je to zkaza! Mate ji rad, vim to, a snad vas poslechne. Az budete miti vetai slutne a pevne misto, vezmete si ji a bud'te s ni et'asten. Vite, povidam vam to jako neet'astnY alovek.

Dnes snad nejneet'astnejei. S nekSrm si iivot krute zahrava — a ja uz mam takove atesti!" povzdychl Broj.

Ve stiedu, dne 17. dervna 1936.

"Ptehanite!" usmal se Vrbata a podal mu uvatenST Caj. "Naopak, ubiram! Oh, kdybyste vedel vaechno! Ale o mne se ted' nejedna. 0 ni beti — o Madlu!"

"Jaky'm pravem se o ni tak starate?" podivil se Vrbata.

"Pravem zkuS'eneho herce!" opakoval ztrnule Broj a napiv se rychle, pokradoval: "Protote mi ptipomina kohosi draheho.

Hned jsem si to uvedomil, kdyt jsem ji spaJako by me mladi byld ptede mnou. pete, tu tragiku?" vyk •ikl Broj a nahle z niCeho nic mu z °di skanuly slzy.

Houkave natikal a udivenemu Vrbatovi ho bylo nadmiru lito. Byl jako by v jednom ranedku slotenem v hluboke pohovce. Ueitel mleel, jen k nernu ptistoupil a chopil ho za ruku, jako by mu chtel pomoci v jeho bolesti.

"Wechno se zase pteklene", teail blade mu ruku, prokvetlou modrYmi ailami.

"Marne teSite, jsem zbabelec! Bojim se odpovednosti!" vyk •ikl a zat'al rty. V zapeti vaak vzhledl k Vrbatovi a prosebne se na ho zadival, tka: "Slibte mi, to o teto scene pomleite. Nikomu se o ni nezminite. Jsem dnes blahove rozcitlivelY. Mleite? Zradite mne? Vy, ke kteremu jsem mel diiveru a otevtel mu trochu sve nitro?"

Vrbata videl v jeho odich prosbu i tzkost a slibil.

"Dekuji vam!" pronesl Broj a zdanlive se uklidnil. Nepromluvil jiz. Dopil Caj a ulehi, Vrbata, vida, to ua mu do keel neni, nevyp'Laval se jit na nic a sam rozhovor nezaeinal.

"Dobrou noc" ozval se po chvili Broj.

"Dobrou noc!" opetoval Vrbata a zhasl svetlo.

Tma se tichem rozhostila mistnosti.

Oba muti vaak nespali. Vzpominali. Vrbata na Madlu a na divne yypravovani Brojovo a Broj na celY svilj tivot, kterY jako film ubihal jeho vzpominkami. U Madly se zdrtel nejdele...

Teprve pozde k ranu Vrbata tvrde usnul.

Ale Broj po celou noc skoro oka nezamhoutil. Nemohl spat. oekal na prvni zablesk svetla. Sotva se prvni paprsek protahl do pokoje, tiae vstal, oblekl se a bos ptistoupil ke stolu. Spattil tam Vrbatovu basnieku na Madlu, kterou napsal odpoledne pod dojmem zkouaky.

6etl:

"Jest cela laska pisni, jet v tichu noonim zni, v nit neha, bolest, touha, ozvenou v mem srdci chvi.

Zdat ji tot naslouchate, to hudbe pine kras, jet tisickrat yam kekne, ze miluji jen Vas. Vas fismey, Vage mluva, tot' pohadek je taj za slovo, pousmani, bych proSel sveta kraj.

Vam vSe bych k noham snesl i chude srdce dal, jen kdybych Wee srdce si za to zase vzal."

Broj se pousmal nad tichYm vyznanim, namod.' pero a ptipsal k basniece: "Kdyt jednom aivot v cestu pino rtti dava a tobe nic, net fistrky a poniteni, nereptej! Vidy vic je tech, kterYm se tak stava, net tech, jimt skyta jenom same vyrateni.

Ark jednou jiste pkijde tveho titi chvile, to 'I/gecko, oC to aivot na tve pouti zkrati, ti zase rad v torn krasnem okamtiku vrati.

A nove plachty zdvihne'S na lod' — jasne bile...

Pavel Broj.

Podepsal se, opatrne otevtel okno a vyklouzl jim do jasneho rana.

Kdyi se Vrbata probudil, velice se podivil, to nocleinik zmizel.

Ve sttedu, dne 17. dervna 1936.

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou m oino srdce dit.

ROMAN (Pokradovant) VAt sp ravcova se chvela, chvelo se cele jeT ho telo, vypadalo to tak, ae po ni skodi jako dravec. Helena to videla, ale nedbala toho, pod okny sly gela hlasy a jit jako dab' byla odvatna a stateend.

"Omluvila bych vas, kdybyste okradal strYdka. protote strYeek je bohatY, ale vy okradate i chudaky. Pied chvili jste tikal, ae platite d y e koruny mutrim. Jak to, se oni mi tvrdi, ae dostavaji jen korunugedesat?"

"Jsou piece sratky", tekl chraptive.

Pohledla na neho opovrzlive. "Myslite, jsem tak hloupd? Ale, nad bych se s vami bavila, co jsem y am chtela tici, to jsem tekla a vy vite, na eem jste. Nebude-li ten lam do tYdne v provozu, teknu strYekovi v gechno a ieknu mu, aby povolal revisora, aby zkontroloyal vase hospodatstvi."

Spravce zesinal, tekl v g ak s posmegkem: "Nic by nena gel, sleeno."

"Rozumim yam, proto pog lete jeate ted' v gechny sve knihy a zapisy do zamku, myslim knihy do konce minuleho roku."

"A nepog lu-li?" zeptal se mraene.

"Poglu pro stratnika."

"Co tohle ma znamenat?" rozktikl se koneene. "Myslite, ae mritete se mnou takhle mluvit?"

Helena pobledla vzru genim, ale tekla klidne a drirazne: "Vy vite, to mohu s vami takhle jednat."

Spravce prudce dYchal, zapase s hnevem a nenavisti.

"Pog lu-li ty knihy, bude se jiste pan profesor ptat, pros to chcete."

Helena divala se na neho zkoumave.

"Nu, dobie, upoug tim od toho, protote pochybuji, ae by strY6ek udelal vice, net vas vyhodil, kdyby zjistil, jak jste si tady vedl a s vami ostatni." A odegla.

Spravce stal jeate chvili po jejim odchodu ztrnule, ale pak uvolnil tvat. Byla to temet vratedna tvat a odporna ve sve otylosti. Vyrazil ze sebe kletbu a pak pustou nadavku a zaeal choditi kancelati.

"Z ' e mohl- se dopustiti takove hlouposti s tim fal g ovanim vYkazu mezd", myslil, zute proti sobe a proti Helene "jineho nic by mi ta —" nedokazala, ale tohle — pro par stovek tydne. Ale, koho by napadlo, to ptijede, kdyt nebyl zde deset let. A ten tam", rizkost ho sevtela drsne.

Zavazal se Karpelesovi, se ho po dva 2..nky neotevte, bude-li chtiti Karpeles penize zpet a vyhodi-li toho Siegla?

Spravce usedl a zadal se hrabati v papirech, odsunul je pak prudce stranou a podeptev se o lenoch, zamyslil se. Tvat mu tvrdla nejakYm rozhodnutim.

"Nedam se piece znieit", tekl najednou a usedl zase v zamygleni.

Bylo videt, ae s nevim, co se v nem zrodilo, zapasi, se odmita nejakY napad. Vstal konedne a jeho tvat byla bledla, rozhledl se nepokojne, Jako by nekdo mohl naslouchati jeho inyglenkam.

"A ted' ten tYden, Alois, music hrat jako z partesil", mluvil polohlasem k sobe. Nikdo nesmi tug it, se jsi s ni na g tiru. Zda, se, ze je to pti vsi bystrosti pfece jen husa, za tYden, bude tYden mlaet — a pak" — a spra y gklivYm Usmevern. -cezktivlseodulrtyo Charvat eekal jit netrpelive a pohledl na Helenu tazave, kdyt se vratila s kabelkcu.

"Vykladal mi tarn cosi, strYeku", tekla mu, piedstirajic lhostejnost. Zpohodlnel bez dozoru a myslim, ae zpohodlneli vSichni."

Charvat se usmal. "Vi g , ae jsem si nedovedl ptedstavit, ze bys dovedla bYti tak praktickd a energicka.."

VESTNilt "A prod?" zeptala se vesele.

"Zdag se tak libezna — a ani nevim, prod v myth odich je libeznost nerozluene spjata se vaim, jen ne s praktidnosti. To tva maminka takova nebyla."

Helena slygic jeho chvalu, rozzatila se, ale zminka o matte ji zesmutnila.

"A jaka byla maminka?" zeptala se tige.

Charvat zadival se do dalky, jako by z daleka let chtel vyvolati vzpominka na svou milenku. "Podobala se ti", zaeal tik, "ritasne se ti podobala, totia ty se ji iltasn5 podobag" usmal se, nepohlednuv na ni. "Ma g. jeji oei, jeji hlas, jeji chrizi. Nekdy, kdya to vidim, kdyi zaslechnu znenadani tvilj hlas, zda, se mi, ae chodi jeate svetem darodej Merlin a to mi vratil mladi, ae to, co bylo tehdy pied petadvaciti lety, bylo vdera a ae ji eekani — ale to sem nepatti."

Helena poslouchala ho s pochYlenou hlayou, a jako v noci citila zase, ae je v nt' tarlivost pro matein-stin, matein obras, jent nevyprchal z neho ani za etvrt stoleti.

"Tva maminka byla eista, toho jsem si nejvice vatil, eista na tele i na du g! byla uptimna, sladka a libezna", a najednou objevil se mu v oeich teak stin. "New ji chybelo do dokonalosti, nikdo z nas nemuae bYti dokonalY, ale to neco nas rozloueilo. Nedovedla ubraniti sve Lasky, dovedla jen ji trpeti.

Ale ty bys asi dokazala uchovati si ji proti vaem", dodal. "Proto jsem tekl, to tva maminka nebyla takova, byla slabs, snad jeji sila byla jinde, v poslu gnosti a snad v utrpeni."

Helene vskoeily do oei slzy. "Ano, to byla, strydku. Vtdyt' se neleeila, jen aby mi mohla zachovati o par tisic vice."

Sli chvili zamlkle. "Byla to dobra terra, nikdy jsem ji, Helenko, nevyeital, .rikdy nebylo ve mne proti ni trpkosti, hotkost, jit jsem to byla hotkost tivota. Zivot narr nedoptal milosti, abychom mohli jiti spoleenou cestou — uchystal nine i ji jinou cestu, nebyli jsme asi ptedureeni k atesti. Ja k praci a ona k Wiest."

"StrYeku, prod mluvi g takhle?" tekla tiesoucim se hlasem a dotkla se jeho ruky.

Usmal se smitene. "Netaluji, Helenko, tivot je vady obeti, nekdo tu obe,t pkijima, jinY se obetuje. Musi to tak bYti, kdyby nebylo tech, kteti se ()Mug, nebylo by ye svete rovnovahy, spravedlnosti, alechetnosti a vaeho toho, co tvoti naae lidstvi. A obetovaa se, to neni tak trpke, devee, jak ti snad zda, v obeti je sama odmena, zu glecht'uje, povznagi."

Dochazeli vaak do vsi, proto zmenil rozhovor "Kde bydli ta 8imkova?" zeptal se.

V obecnim domku, v pastou gce. Nevetil bys, strYeku, ae mohou jeate v naaem stoleti tak bidne bydlit lide, as uvidis, jsem zvedava, co tekneg."

Pastou gka byla na kraji vsi, nemeli tedy daleko.

"Hezke, co?" zeptala se, kdyt k ni dochazeli.

Charvat prohlitel ji g chvili rozbitou chajdu, jit tikali v obecnim zastupitelstvu obecni drim. Otlueena., okna rozbita, zalepend promag tenYm papirem, sttecha prosedla, tagek polovina.

"Dela, to opravdu ostudu", tekl, kdyt dogli k gpinave sini. Uvital je kfik deli a hadka 'ten. 2'eny staly proti sobe ye dvetich a nadavaly si. Zmlkly, spattivg e Charvata a Helenu a zaaly do dveti. Tady bydli jedenact lidi", tikala tlumene Helena, ukazujic na jedny dvete, za nimit plakalo asi deset deti, jak se aspori Charvatovi zdalo. A ta svetnieka je tak ttikrat tti, kdyt pr gi, teee jim na poste'.

Charvatovi bylo nevolno z toho, co mu Helena tikala i ze zatuchle, pachnouci atmosfery chodby. Byla titasne Apinava a kluzka. Oddechl si, kdyt Helena otevtela posledni dyete a veala do male, ale eiste svetnidky. Vstoupil za ni a rozhledl se.

V chatrne posteli letela vyzabla tena a u ni stab° slabe deveatko. Videl, ze sedelo, ale kdyt veala Helena, vyskadilo radostne a i tvat nemocne se rozsvitila.

Spattivgi jeho, zarazila se a zadivala se na neho velikYma odima, jet zely v bilem vyhublem oblideji jako dye zany.

Strana 11.

"To je mrij strYeek, Matenko", tekla deveeti Helena.

"Polib ruku", natidila matka, vzru gena dychtive zahledena. na Charvata.

"Jen nech", pohladil device po vlasech, kdyt se hnala po jeho ruce.

"Slygel jsem, se vas mut se zabil v mem lomu?" zeptal se Charvat soucitne, kdyt usedl vedle pastele.

Zena se rozslzela a zaeala mu vypravovati, jak se to stalo: "V lame byl nepotadek, gettilo se na vgem a pracovali tehdy na adkrYvce. Mut zilstal jeate s jednim pies eas, aby si deco vydelal vice, Stitilo se s nim kus skaly a zabilo ho to. Mut upozorrioval mistra, se by se to mohlo stet, protote skala byla podebrand, prosil ho, aby to dal podeptiti, ale mistr se mu vysmal. Pak tekli to si to zavinil sam a Kromtrivkovi, kterY byl tehdy s nim a jena vyva.z1 jako zazrakem, neuvetili. Za to, ae svedeil proti mistrovi, vyhodili ho."

Charvat poslouchal zamraeene. "Mate tti deti?" zeptal se, kdyt domluvila.

"Ano, milostpane — nejstarai chlapec pomaha nas aivit, kdyt ja nemohu. Vy gel letos gkolu a druhY sbira. — Matenka musi bYti doma, nemohu se kloudne jeate hnout."

"A co varn je?" exudat", hlasila He"Zanet pohrudnice lena.

"Dam vas ptevesti do nemocnice", rozhodl Charvat, "tohle pro vas nic neni", obhledl svetnidku. Z koutri ei gela na neho bida. Jedina pastel, stars, eervotodiva, skein, rozviklanY stul, dy e zidle, nekolik hrniekt, dva hince, to bylo cele zatlzeni.

"Bydleli jsme jinak, milostpane, dokud byl mus nativu," tekla tem, kterY sledovala Char vatriv pohled, "ale pak mne ta rana zdrhla, rozstonala jsem se a ptig la bida, prodala jsem, co melo nejakou cenu. Ani hodiny uz nemain."

Charvat se na ni soucitne dival.

"Ale s tou nemocnici, milostpane, to nevim, prijde-li to — starosta o torn nechce ani slyg et, ad doktor mne tam posila — a pak ty "Net se vratite, postaram se o deti, o to nemejte starost a nemocnici yam zaplatim."

8imkova zavtela odi, ale pak zadaly ji vytekati z koutku slzy.

"Sledinko, vy jste andel, ja, vim, ae jste milostpana ptivedla", promluvila, kdya ptemohla pohnuti. "Denne se modlim, abyste mela v tivote Atesti takove, jake si zasloutite. NebYti vas, snad bych umtela, jako ten pes, ktery zestarl a nikdo se o neho nestara.

Charvat vstal a podaval ji ruku. Nemocna prudce ji tisknouc, mluvila: "My jsme to tady vedeli, se vy jste hodnY, student Chaberri — ten studoval v Praze a sly gel o vas — o vas mluvil jen to nejlep g, kolikrate se k y am odtud chystali — ale ball se."

"Koho?" zeptal se Charvat.

Charvat chtel se jeate zeptati, ale rozmysliv se, vygel yen. Helena pti gla za nim za chvili, oblieej jeji zabil, kdyt mu dekovala.

"Je to jen povinnost, dite", tekl ji s povzdechem a pak zamlkl a mldel skoro celou cestu. "Vig , Helenko, ae tam v to ubohe svetniece jsem si uvedomil, se jsem zanedbal mnoho i ja jsem vinen, ze ta tena je vdovou a tije v bide? Kdo ma takovY majetek jako ja, ma vedet, jak ten majetek je spravovan. A ja, jsem pro svou vedu na tohle zapomnel, nenapadlo mi, ae jsou na svete bide bezcitni —'a ja jsem tu jejich bezcitnost kryl, se jsem o ni nevedel — ae jsem tady deset let nebyl. Za tech deset let se tady stalo asi hodne veci, za nel se budu hanbit.

Chteli za mnou do Prahy. Ne, tady neni vae v potadku."

Helena ho poslouchala s pohnutim, ale i tak stale citila, se v jejich pomeru se new tinenilo — nemluvival s ni takhle vaane, jako by byla muaem. Povzdechla si.

Jsi bohat, kdyt dovede g poutiti k svernu dobru toho, co prave mss. Jsi thud, kdyt se toho nedovede g . Bohatstvi je to, eeho mohu a dovedu upottebiti k svemu dobru.

iltrana 12. en*Aitt111 K POSOUiENi.

Prosim mile etenake o pozorne ptedteni tohoto dopisu. Popiti kratce nate utrpeni i zkutenosti a vy, laskavi dtenaki bud'te soucici. Pit porode meho druheho ditete lacInS7 z nas nemyslil, ae porod vydrtim a ze dtte pkijde na svet tive. Ale ptestela jsem to a dite je zdrave a dovactive, ale ja, jsem od porodu ch • adla katclY mesic vie a vie. Bolela mne dela pate', hlavne v Ida& nice a nohy jako zpkelamane, vteclmy klouby bolely a pracovat jsem vubec nemohla. Nat dobrS, lekat dinil vte mazne, leeil mne na revmatis, ale je., myslim, te to byly nasledky pketetkeho porodu. Sotva jsem uz na nohach stala. K tomu vtemu milj mut bolestmi sotva chodn. Trpel mnoho let, ut za svobodna na boleni v ktiti a leeeni skorc nic nepomahalo. Koneene se mu to vrazilo tea do noh a rukou, ze z neho byl hotovY lazar. K dovrteni utrpeni nae chlapec trpel jakousi taludedni nemoci a nezativnosti. tasto vtecko, 'co snedl vyzvracel.

Jsme jen rentki, tak si ptedstavte, jak nam bylo. V ouzkosti jsme s bidou sehnali $35.00 a taky jsme koupili i zde tak moc odporueovane Stkitovy kompresy. Vsadili jsme vtecko jak se kika na jednu kartu, ale vyhrali jsme. Pied utivanim kompres jsem byla jako tktina, jako paperka a kdo mne veil vidi, dtvi se, jaka je ze mne zdrava a silna. tena. Muj mut pracuje o pkekot, ruce a nohy neboli, kika, ze se citi jako nejmene o deset let mladti. Z ktite vtecky bolesti jette nevytly, ale tetime se, ae vyjdou, vtclyt' kompresy utivame teprve dva mesice. Chlapec je uz taky zdravY, a jinou vodu nechce pit jako tu z radioveho kamene. Ty kompresy vlastne jsou tak zvanST radiovST kamen do pitne vody, on ji disti a dela z obydejne vody mineral-• ni. Druha kompresa je radio.‘1 pas, ten se nosi na tele, kde co boli, a tyto dve veci jsou ty kompresy a stoji dohromady $35. Prodava je p. Bernard Stilt, P. 0. Box '712, San Antonio, Texas. Tak nat. chlapec nosi si tu radiovou vodu i do tkoly ye flake. My veeci pijem jer tu radiovou vodu, nebot' nate voda je tuze tpatna. Tak co myslite, mili dtenaki, jsou ty kompresy nejaky My jsme pkesvedeeni ze maji velkou ledivost a prcito vam je, mill etenaki, odporueujeme. tE piteme pravdu, mohou i natfi sousede dosveddit. Jsme jen chudi rentyki na fume, ale jsme lido destni a tuze by nes tesilo, kdyby i druzi nemocni si je koupili a tak brzy tak velk3"7ch v3"7sledkii dosahli jako my. S pozdravem, Mrs. a Fr. Jochec, East Bernard, Tex. Vam p Stkitu, pfejeme dlouhS7 vek, stale zdravi a etesti a kdy2 bude tteba tak se Vagich kompres a Vas zasta,nem nejen my, ale i druzi co vale kompresy maji.

Skoky blechy., Blecha doskodi na 1 1/2 metru, asi stejne daleko, jakc taba. Dospel , dlovek ma nohy dlbuhe asi 110 cm, 'taba, aotva cm a blecha • asi 3 mm. Ma tedy sedm a pAlkrat kratti nohy ne:.7 dlovek, blecha 366krat kratti. To by znamenalo, ze 'Cloy& by me' skakati 7 1/2krat dale net, taba, t. j asi 11.25 m a 366krat dale net blecha, asi 275 metro.

Mezi mluvenim a delanim je rozdil patnacti let.

VESTNilt

Volieiini 3. precinktu okresu Harris. ..•

WYATTE S. BUSCH oznamuje za konstebla 3. precinktu okresu. Harris, Texas.

Pan Busch jest 42 rokt stars a '721 v tomto precinktu cell svfij divot jako farmat a delnik. Neni nidim zavazan v politice tadne strand nebo klice, a proto bude nestrannY ke veem, jak obchodu, rodine neb ptatelam a bude vernYm sluhou ye vymahani zakont veem stejne a rovnopravne. Jeho zrak bude venovan blahu celeho precinktu. Jeho zasadou jest poctivost, spravedlnost a ptesnost veem. Jest vysloutlicem ze svetove valky.

Jestli mu date hlas a podporu, on odmeni se yam poctivou a \Ternou slutbou.

(Pol.adv.) )0(----JAPONCI MEM 2ALUDKY. Japonsko tije jen pkipravami na ptieti valku. Pamatuje \Teak pti tom i na nebezpedi, ae by bylo odkazano na vlastni zdroje potravin, a ptipravuje vedecky zasadni zrnenu lidove vftivy. Tyto prate vede profesor Saiki, keditel statniho potravinoveho Ustavu v Tokio. Snati se vytvoiit standardisovanY zpusob vytivy, pki deint by se Japonsko obetlo bez ciziho dovozu ryte.

Dovoz potravin ostatne Japonctin velmi stetuje udrteni rovnovahy v zahranienim obchode. Prof. Saiki 3hce take snitenim nakladu vYtivy jeete vice zlevnit japonskou vYrobu.

Nova viva profesora Saiki je zalc)lena hlavne na rybach a na proslule soji. NovY zpilsob vYtivy ut, v Japonsku zavadeji. Na ptlklad v jedne ekole v Tokiu zivili polovici deti po nekolik mesicu podle soustavy profesora Saiki. Druha, polovice *Ns, normalne u Dett sivene podle novel° zpitsobu, vypadaly lope, byly silnejei a mely 'epei prospech ye ekole. Kdyt, pak Itratce pote vypukla epidemie byly skoro imunni a onemocnelo jich testnactkrat merle net Teti druhe skupiny. Jednoho Saikova receptu uz poutivaji i pro ,cisakovy deg. Davaji jim totit ryzi, s ait je oloupana slupka jen z Usti.

Viva profesora Saiki neni pki ,om nijak jednotvarna.. Jeho listek uvadi pies pet set pronen, takte tvoti celou kuchatskou nihu. Vali se ovaem ze vaeho. Jed)o oddeleni fista,vu zjiet'uje vYtivou hodnotu veech motnYch latek.

Tak zjistili, ze kobylka je vftivnej-

Ve sttedu, dne 17. tervna 1936.

61, net maso .a ryby. Velmi rasa vypOditali 34tivriou hodnotu pst, kodek, slimakt a tab. Ze vkch techto tivodicht maji vyrobene konservy, jimit hosti zveclave hosty. I krysy jsou v konservach. )0( Pusabi rozhlas poruchy po'easi?

Vynokil se nazor, ze poruchy Odasi, nepravideinosti povetrnostni, ktere ureuji prilbeh zimy nebo horka, face souviseji s rozhlasem. I nektere vedecke kapacity se pkiklonily k tomuto nazoru a tvrdily, na utvateni se podasi ma znadn* vliv skutednost, ae velkS, podet rozhlasovYch stanic vyzatuje do atmosfery znadnou energii. Tento nazor byl tehdy odmitan, ale pkesto dnes veda zkouma, zda piece na tomto nazoru neni trochu pravdy.

Ve svete je nekolik set, ne-li tisic velkYch radiostanic, ktere pki vysilani pracuji s energii nekolika desitek anebo set kilowatii. To je energie, ktera postadi zasobit elektrickou energii menti 'nest°. A radiotelegraficke zamokske spoleenosti poutivaji energie daleko vetti. PHpodteme-li k temto velkSqn radiostanicim bezpodet stanic mentich lodi, amaterti a stanic pokusri ch, 1.1111111■04111111.0.01.41■11■0•1111•141.••■0•111111

dospejerne k zaveru a poznani, to rozhlasove a radiotelegraficke stanice skuteene vyzatuji do atmosfery znadnou energii. Jsou ovSem namitky, ae tato energie, i kdyt mad sama o sobe je znaena, jest jen maliekym zlomkem vilei tern silam, ktere urduji vYvoj pov.etrnostni a .vyvoj podasi. Tato namitka ma jiste mnoho spravneho. Na druhe strane \Teak nesmime zapominat, i tam, kde jde o atmosfericke poruchy, o cleet', o snih nebo bouke, nerozhoduji vtcly jen velke sily, ale nejeasteji docela nepatrne ptieiny.

Rekord rychlosti letu. Ptaci dovedou y e svem podivuhodnem prosttedi — vzduenem mori — dosahovati ohromnYch rychlosti. Je dokazano pokusy, t,e poetovni holub leti snadno pramernou rychlosti 100 km za hodinu a piloti se setkali Casto y e velkYch vYekach s orly, kteti sledovali bez namahy letadlo letici rychlosti 150 km za hodinu.

Mala Vlattovka dosahuje, dik sve skvele aerodynamicke konstrukci, rychlosti vyeei net 200 km za hodinu. Pfirodovedci zjistili pozorovanim rorYee, ae proleti ye vtetine 88 m, t. j. asi 316 km za hodinu.

.111111■04111111.,,ille4.111.1•1111•44111114,01111•0•11111.1•1 ■ 0■111•041131.0.111111•,,011..111111■041

V 1 k-fr Celodenni

Politickk Piknik V NEDELI, DNE 21. tERVNA.

Crosby stars OBED V 11:30 DOPOLEDNE. ftEtI VE 2:00 ODPOLEDNE. Nevynechejte tuto udalost. Pkivecite sve ptatele.

Wane obderstveni bude podavano.

VeZer Taneeni Zabava pfi hudbe

Orchestru Ike Michalskeho z Crosby.

IWO Jest uctive zvan.

A11111.011111.111110.11111KI 0011.1.11111•11.11W.00,..100411/1•0•1110.11111110

•MINVIZINIKNO•0410.1.1111.4111111•0 ■1114.111•0■11.1.0.111.0 0-V=1,4M...041W t)001.1.111•0•11•1•0400.110110,04!00.411111,0411111.0.0/0040•01110,0•1111.:4

anecrn Zabava

y

V EFti1COVE SiNI V SEATON e prospech teskeho dne a VSTitavky uspokadana, bude

v uter i 23. eervna phi, riudbe

Radio Orchester Mikolaje z Taylor.

Veichni jsou timto fictive zvani.

P01-14DAJiCi

ye sttedu, dne 17. ,eertna 1936.

Strata 3.

17181'144Ft

ROSS TARRANT SE UCHAZi ZA BERT 'ORI).

SOUOCE OKRESU DELL. Novy poslanec z okresu Mc Lennan misto Cis. 2. za kandidata statniho senatora.

Tern, ktefi se zajimaji o starobni pensi: Bert Ford dal navrh vYboru statnich zaletitosti, jent pracoval na starobni pensi, aby bylo sehnano dosti penez k placeni pense v pinem obnosu, ain't by byla zvYSena dari z majetku, a jestli bude zvolen statnim senatorem, bude o to usilovati. On jest pro vYpomoc slepcfun, zanedbanS7m detem a tern, ktefi jsou ripine neschopni prate a pottebuji toho, bez ohledu na stafi. Jest ale proti zvYSeni (lane na jine Adele. Hlas pro Bert Forda jest prava slutba vaSemu distriktu a statu.

(Pd) )0( babel nevehazi do domu, pineho deti.

Bratr je bratr, ale obchod je obchod.

Vaie farmaiske poti eby naleznete u nas.

bu g e je opravdu bohate. pouze kdyi ovlada sve impulsy.

Ti, kdo nejdo do valky, fvou_jako lvi.

Artenove vapno, pafitska zelen, arsen olovnatS,, sira, clan' nernne prostkedky k hubeni hmyzu, obrude a obaly na bavinu, rftove produkty, krmivo a dalai potteby farmafske.

ZIEGLER BROKERAGE CO., Houston, Texas. )0( Prod se nestehuji zviiata z more?

Podet zvikat v evropskYch kekach se zvYSil o exemplake dinskeho kraba, kterY privodne byl domovem ye 21utem mai a neznamYm zprisobem byl zavleden do dolniho toku See the $25,000,000 Dallas World's Fair, the colorful Fort Labe. Odtud se rozSifil i do jinYch Worth's Frontier Centennial. fek. Tento pfipad pfivedl na mysl piirodozpytcrim opet otazky, prod REDUCED FARES TICKETS NOW ON SALE je zvikena evropskYch sladkovodTIME LIMITS TO SUIT nich fek pomerne tak chuda proti Other Centenpoetu a rozmanitosti zviiat v monial attractions ROSS TARRANT. fich. Pkidinou toho je nedostatek in Austin, San Zubni JAW soli na g ich vod, bez nit mofSti tiRoss Tarrant, pravnik z Temple, Antonio, HousWiley Bldg oznamil svoji kandidaturu za ovodichove nemohou zit. Bez urdite son, Galveston. zasoby soli v burikach a tekutinach kresniho soudce okresu Bell.

TEXAS. EL CAMPO, Pan Tarrant y e svem prohlaSetelesnYch nemrite existovati tadnY Tel. fitadovny 130. Obydli 309. ni pravi: (dz) organism.

"Volierim okresu Bell: S mYrn oznamenim za okresniho soudce, vetim, to moje schopnosti se zakladaji na vedomostech o politickein hospodefstvi a pravni praksi, cot mi umotni sloutiti v tomto Made.

Toto je me prve uchazeni o yefejny Mad a take nepochazim z rodiny, v ktere nekdo drtel nejakST vetejnY Mad, a take ja sam nehral jsem politiku s nikYm. Uchazim se o tento Mad pouze na zaklade myth vlastnich zasaclach a pokusim se dle motnosti navativiti vSechny volide.

K vuli tern, kteki me neznaji, chci se jim trochu pfedstaviti. Narodil jsem se v Nolanville, v tomto okresu a jsem synem Marvin R. TarrantovYch. Mrij otec jest zamestnan u teleznieni spoleenosti Santa Fe s hlavni nfadovnou v ELI pfejedete koleje, pfesvedete se, to l'acInY Temple. Jsem 32 rokri star, tenat vlak se nepkiblauje. 'Tisice rididu nevtimalo a til jsem v tomto okresu celY tisi tohoto vYstrakieho znameni a pkivodilo zkazu vot. Obecne Skoly navStevoval jsem sobe i svekenYm jejich ochrane. v Temple a v r. 1930 slotil jsem pravnickou zkouSku v Baylor uni- Pkiroda opatilla lidske thick podobnYmi varovnymi znamenimi. Jsou to pfiznaky chorob a nemoci, ktere nejsou vidy ve svYch podatcich nebezpednYmi, ale mohou se vyvinouti ye vane choroby. versite. Pak jsem provozbval praNejneinnejeim prostfedkem proti tento nieivYm silam jest dobry domaci prostfedek. y° v San Antonio po dva roky, nadet jsem si otevfel pre,vnickou kancelat v Temple, kde dosud se tomuto povolani venuji.

Az budu zvolen soudcem, budu venovati celY svilj das zajmilm naSeho okresu a povinnostem okresbylo oblibenYm domacim leeivYm prostiedk em pro tisice trpicich lidi po elyfi generate. niho soudce.

Tito poulivali jej s iispechem k pie moleni gpatnYch nasledku nespravneho V pfedsedani jako soudce okres- zaiivani a vylueovani. niho soudu, bude moji zasadou dohlednouti na to, aby faechny strany v katdem ptipade dostaly spra- Dra. Petra Hoboko jest sloieno s bedlivou pozornosti z dobfe nzamYch ledivYch bylin, semen a kokinkri dle pilvodni vedecke formule Dra. Petra Fahrneye. Pro jeho vliv na pochod zativani a vyludovani vedlnosti a nestranneho zachazeni.

Kdyt budu zasedati s komisat- jest Dra. Petra Hoboko fispeine poulivano k illeve Bolesteeh Alavy, ObyeejnYch Nachlaz,enich, Nervose, skYm soudem, bude moji povinnoNespavosti a Zaepe. Odstranuje nezdrave neeistoty ze soustavy. sti miti na zfeteli nejlepSi zojem lidu okresu Bell jako celku, a ne- S odstranenim techto telesnYch nepokadkii, (Ma y a a sklidujici pocit zmizi. Radost ze tivota a pocit dobreho zdravi se vrati. Co Dra. Petra Hoboko udinilo pro tisice, mate udiniti i pro vas. Pfistupte do stale se budu pfedpojat nebo nadrtovat zvetAujiciho kruhu vdednYch a spokojenYch pfatel Dra. Petra Hoboko a objednejte si lahev jeSte dnes. tatine east v okresu.

Uchazim se o tento Mad bez jaDra. Petra Hoboko neni obyeejkehokoliv zavazku kteremukoliv za- ZVLASTNf Kupon Ge is. 2830 Dr. Peter Fahrney & Sons Co. jmu nebo tkide a slibuji, te budu NABiDKA: IlY pfedmet Jest prodavano 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. vykonavati sve povinnosti bez oba- vYhr a d n ĂŠ mistnimi jednateli. Jestlike nam V pkiloze naleznete Jeden Dolar. Prosim zaAlete vy a stranictvi. Kdykoliv nekda. zatlete Jeden dolar a kupon, obdetite, balidmne zkuSebni lahev Dra. Petra Hoboko. bude miti nejakY dobrY navrh neb kovou po:slou, pottovne vyplaceno, jednu 14radu pro dobro okresu, re,d se s Uncovou Mile y tohoto leku. iMeno poradim a ujitt'uji vtechny, to se dostane kaidemu vlidneho pfijeti, DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Adresa jestli budu zvolen vain' okresnim CHICAGO, ILL. (Pol. adv.) 2501 Washington Blvd., aoudcem."

Pogtovni tfadovna V Kanade jest dodivizto beze ela.

Ross Tarrant.

Jee it all-Take the

Dr. H. 0. Halamieek

Kaidemu zname navesti

Stop.

Look!

Listen!

DRA. PETRA HOBO 0

Strana 14.

VtEITNI ic

teiti Prtikopnici Texasu.

Velmi pekna a cenna upominka na stolete vYro61 prohla eni neodvislosti Texasu. L161 dejiny prvych eeskoslovenskych v Texasu.

Nadherna, dobie vizana. a bohate illustrovana kniha THE CZECH PIONEERS OF THE SOUTHWEST, (6eSti prukopnici Jihozapadu) nyni za sniknou cenu g

Ceske veiejnosti!

$3.00

.

g

g

g

y

g

EMILJ.MOTIS CESKir PRAVNiK Office nad NARODNI BANKOU Pik dYty, posledni ule, ptehliii abstrakty, zastava soudy vgude Porady, ptifoky, notatstvi.

Texas.

Yoakum, y

Texas nee() podobneho dosud nebylo uspotadano. Bud'te svedky to manifestace. 0ifite jiz nyni pravy. §etfte si na cestu. Ptipravujte kroje. Ovieebni nbory, objednejte si v eas. eas utika kvapne. Bud'te hotovi zhostit se sve povinnosti narodni dustojne. Spolehame se na Vas. Radio a film seznami celou Ameriku s na i dilstojnou oslavou, loyalitou k statu e Stbletnici na eskem Dni v Dallas 19. dervence.

Ptedseda des. SdruZeni Vas vgechny Z'ada, abyste byli ptipraveni k 11east tim nejvet im poetem na Oeskein Dni. Mate-li zname v Dallas, Ft. Worth a Ennis, ueifite zaveas oznameni sve navAtevy, zvlatte u sAYSTch ptatel, mohli byste laSrt sklamani svou vinou, aneb si udelat vydani, ktere mirZete ptedeasne odvratit. Rada

6

e

1936.

rvna

bytA privitnich je pronajiinitna v jiste dny velkYch navAtev. Nate organisace tez bude zabirat v§echny byty pro na e nav tevniky a zvla.Ste hosti z jinSlch state, je't se budou einne podilet na programu teskeho Dne. Tento tS7den objiklime jednoty, jednodenni zastavkou ku nacviku kde toho nejvice tteba. Pak nekolils, dni na dalnem severu za_hranicemi statu. Kratce, pied Cesk9m Dnem znovu nav tivime osady, je2 jsou zapsany k jiste fleasti na programu Do osad, ktere uz nenav tivime, vzna ime apel k velke na 6eskem Dni. Ptijed' kaZdS , kdo jsi zdravy a shledni na i schopnost; bude-li organisovana v budoucnosti, pfinese je te vet i obrodu narodni a moralni.

V. Kueera.

Posledni dobou ustalo psani vgech ismakii jak v zajmu 6eskeho Dne, tak i VYstavky. V telocvienach je ruch nasledkem zmatenYch navgtev v dobe Tanednici Besedy koneene piluji. Zpev ttiben stale a hudebnici hlasi se vic a vice do tad kapely. Ve West byl prvni vetgi sraz hudebnikii dne 7 Cervna a pkileLtostne vystoupilo nekolik kolon Besedy 1 z jinYch osad. Ze vgech nad enct prvYch mesicti v tegetu narodniho nad eni a uvedomeni ye vykonavani sve povinnosti zAstaly do dne niho dne nasledujici osady.

Sokolskeho cvieeni sueastni se 6eskeho dne nejvet im poetem cvieencii, Ennis na prvem miste, Taylor na druhem. Dallas trochu zpozden nasledkem vet inou pracujicich cvidicich pies eas, ale snad to •10 OP 0 4111* <11111..111111. 411•11. 411111•■ dolenou a ptedhoni i podtem. Pak MIST() ZVLA TN1CH POZVANt Corpus Christi, Seaton, Ft. Worth, Floresville, San Antonio. T:Thastnici Besedy snad tee se udr2i. Ennis nejvet im poetem, pak West, Cameron, Granger, Taylor, San Antonio, Galveston, Dallas, Fort OZNAMUJE .Worth, Seaton, Blessing, Corpus Christi, Floresville, HostSln, Fayetteville, Moravie. Mimo techto ifeastnin mistnich, jea bude nejvetti Valeiktv orchestr.

20. CERVNA: — Tane6n1 zabava manifestaci kdy ve state potada28. URVNA — od 7:00-8:00 koncert — 30 minutova ptestavka. nem. Provedeni 6eskeho dne by bylo skoro nemolnosti bez ileasti SoPak taneeni vinek — Hudba Herzanova z Ennis. kolstva, k eemuz idednici Zupy prvni formaci organisace skeho Dne, slibila provedeni Sletu Zabavy poeinaji v 8:30 a konel v 11:30. — Vstupne 35c °sobs:.

Sokolskeho v ramci 100tYch Oslav Uctive zve, Statu a uspotadanim Oeskeho Dne, PORADAJiCi VISOR. jeho Sokolstvo se siteastni svrm I "Sletem" a te2 za nav tevy vzornS ch druZstev Americke Obce So- I Poznamka: — Nav tevnici mimo Dallas se upozorfiuji, ze Sokokolske z Chicaga, cvidencti z Kanlovna naleza se na 3700 Carl str., jen 4 bloky od VSrstavi te. Jdete sasu, Okiahomy, a dle moanosti z Omahy. Jak vetejnost tak i fitednipo Second Ave. smerem jihozapadnim az ku Carl str. v levo jen ci SdruZeni meli by si 139't vedomi jeden block, nemilZete ji minout. teto velkolepe akce a s lep im poa. 0 OM 0 AM. r 0 ahopenim a iictou pohliiet na organisace. Sokola, podporovat, ifit jeho my lenku, stati se Cleny skolskSrch jednot, nebot' tot' jedina orMILLIONS FIND OUT ganisace pokrokova, telesne du evne a mravne vS chovna institute, nestranna politicky i nabolensky V clusledku vedomi posiliti jednoty sokolske na jihu, Americka Obec vysila sve nejlen i Cinovniky k na ich osla . Pfijede v Cele vkpravy sokolske ze upy Sttedni starosta AOS. br . Karel Prchal, nddelnik Obce br. Jarka Jelinek. Po tti mesice to ptipravuje sokolska jed. cvieeni A. 0. S. br. Jos. Kos, na FOR KING SCORES 100% naklad A. 0. S. Bude-li tato v e oceneno, sdeli nam budoucnost.

Skoro v echny rady a spolky v ech raznS7ch organisaci, jak pokrokovS ch, podpurnS7ch, na.bolenskSrch sitoastni se akce e prospech Vjrstavky i Ceskeho Dne. Mnohe osady trpi tim, Ze neni vedoucich, aekoliv na e stare iny by si pfali, kdyby ti mladi brali na torn zajmu.

Pfatele, v mnohS ch osadach jsme nautili mlacleZ desky mluvit, ale neF course King tastes better!

O For it's top-score—made with naudili jsme je eesky "citit". Mnovina leli e velkem spolkateni all these points that mean rich, tech starch, ale mladet jsme si hearty, mellow flavor. Yet it's priced pro vec narodni neziskali a na low!

Try it. See for yourself how mnohS7ch mistech svSrm jednanim nerozvaInSrm odrodili. Vychovali much better King tastes! jsme ji pouze pro tanec, ale bez Under dal iho narodniho dosahu. Neni nic zme kano. Mnohe se da je te napravit.

KENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY Vystoupeni na oeskem Dni svou BROWN-FORMAN Distillery Company pestrosti a mohutnosti 19. dervence PINT At Louisville in Kentucky bude nejvet im oZivnutim vgech, jak teastnikti, tak i teinkujicich. V p

g

y

g

g

g

Tato objemnsi kniha, v pevne vazbe, napsana Estelle Hudsonovou a Henry R. Mareshem, M. D., Mei dejMy prvYch eeskoslovenskYch rodin v Texasu, pina cennYch dejinnYch zaznamfi, nemela by schazeti v 2 adne spolkove knihovne nagich eeskoslovenskYch Bude cennou upominkou na stoletnici, poutavou eetbou a objasnenim vYznarnu na eho naroda pro vase deti a potomky, nebot' pouldk jim na vYznam naroda, z nehoi jejich ptedkove vzesli, povi jim no.some, co vie lide pti ed i sem ze zemi eeskoslovenskych vykonal pro vybudovani tohoto nejvetgiho statu v Unii.

Bude peknou upominkou pro vase ptatele z jinYch state sem na vYstavu zavita si. Zadejte spravy va ich mestskYch a okresnich knihoven, aby ji zakoupily. Vysvetli lepe Amerieantm, co 6echoslovane v Texasu vykonali pro jeho vybudovani slovem i obrazky, nal vy byste to mohli u6initi.

Vyiiatky z pochvalnYch uznani americkYch novin: "A storehouse of valuable material for those concerned with Texas-Czech history". — Salt Lake Tribune.

"A highly interesting and valuable work. It deserves a cordial welcome as the first account of this racial movement in Texas. — The Dallas News.

"The history of Czech settlement and development shows, that the Slavic blood has enriched the state. — El Paso Times.

Objednejte si tuto peknou knihu u Marbur Publishing Co., P. 0. Box 612, Houston, Texas

Ve stiedu, dne 17.

g

g

g

g

g

g

T

g

g

g

, 4iasr

■

(NINO. 0 411111M 4110.0

gogig:raggEvEcut.gcrtgamcaprit

Dr. Karel J. Haub eeskY lekai a operater, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745. /01ERKAIN215=610WillailitiatitEliffial

'at)

g

TEL. JEDNOTA SOKOL iI2KA V DALLAS, TEXAS

g

Poiad zabav pro eerven:

g

r

g

g

g

M OMNI. •101.411. 411111.411.111.••■ 41111111.1111111.

.01.1.0.■ 041..0 41•11, ••■•0ANII■ 41.11.1.1111. •0111.0■141 .

g

g

g

r

"KING TASTES ETTER

gg

g

y

g

g

g

i

y

Drs. 0. P. Allen a Thos. N. DeLaney 00Ni LEKAftI Bryle spravne ptipravene. tas die Umluvy.

Telefony: Utadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

g

g

g

g

7

y

g

g

g

g

KI NIG oe

$100

41111114

sties u,

the 17. 6ervna

VISTNIE

J. W. Juroika Krejei od roku 1898.

-Mime si Vak pfizne.

61en Jednoty.

Temple, Texas Tel. 6492.

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

14epoehybujte ustavi6nr Budet15; anil MeneeennY ie ten 61ovek VOLCIIM °KRIM./ FT BEND! blue pravde, nebudete-li vyznavati Dekuji vSem volidfim nakho o- nikdy nebyl v mladi zvedav, dogma zatvrzele pochybnosti, hidkresu, kteki nine tak pevne podposane filosofy. royal! v poslednich Jaybird phmarkach v mem behu za Oodhaddiho-VYberdiho dani. Adkoliv nePRAVN1K jsem vitezem, vetkna meho protiv nika byla tak male. — jen 48 hlasfi Vyfizuje ve a. kere soudni a pravni aesini Jidepinivn a, iereestaurace a — k jest to opravdovYm potekzalehtosti, abstrakty, posledni nim miti tolik pfatel, kteti ye mne yule, atd. sloZili svou duveru. A ti, ktefi pod- WEST, Telefon 146, TEXAS • 714 PRESTON AVE. porovali meho protivnika uji§t'uji, Houston, Texas k jim ani to nejmenk nezazlivam, Jos. Haut, majitel. neb oni zajiste jednali tak jak za Telefon: Beacon 31734. dobre uznali a jak jim to okolnosti Pravidelna jidla a lunde. dovolovaly.

Nejlepti soudkove a lahvove piS bratrskYm pozdravem, Vyfizuje veakere soudni vo, rilzne druhy vina a doutniky.

JOHN W. KOLAJA. (pd) Efileiitosti Mluvime aesky. trfadovna: 821 Bankers Mortgage PEtiRKUV HALENDAft Hoboko stale na sklade.

Building. Dies ulici nauroti Kress Mame v zasobe jen nekolik PeZvlagtni stoly pro rodiny. budove dirkovYch kalenclaft, ktere vypro- HOUSTON. TEX.A.6 dame po 50c, dokud zasoba stadi.

Pravidelna cena 60c. Pate na Oe(dz) ehoslovak, West. Texas.

GEO.E.KACIR

RED FRONT

C.H Chernosk PRAvNta

OZNAMENI! Timto oznamuji v§em pkatelfim, krajanOm a zakaznikilm, 2e jsem pfestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bld g., naprod Arcadia Theatre, a jsem hoDOBRA NA KAZDOU BOLEST. toy varn udelat to nejlepAi a nejZadne-li mne /lade bolet, dam rychiejAi praci. tam naplast' z Nonat a necham dokud dr2i. 1.12dy pombIe. Pied easem STEVE MARINIK, tele kouslo kravu do vemene. Misto ono ztvrdlo. Ptilokla jsem Nonat deskY krejdi a distid, pouze dye naplaste to zahojily. Je Temple, Tex. (dz.) adobte nedekat dlouho. eim dfive AlmaiseimalaNallaa se da naplase, tim derstveji se to vyledi. Mne jig v moc phpadech se osveddila. Dokud budu zit, nebudu Omeaoamoamooao.m.a ■eamoa......amoamboaa. bez Nonat. Mrs. Mary Hain, Montague, Mich.

Anton's Cafe a Delikatesy Prava mast' je s Trade Mark: Nejlepal pivo ye meste. Studene napoje.

Nejchutnejk jidla vkho druhu.

Zastavte se u nas pokaide, ea kdyi jste v Temple.

Cena Nonat jest 500 a $1.00, poi §tou 55c a $1.05. Ptejte se vateho ANTON BRAVENEC lekarnika neb jednatele, ale nit IIden Jednoty SPJST. I neho neberte, radeji plate ptimo na No 10. — E Central natl. adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. TEMPLE, TEXAS. P. 0. B. 285, Altadena, California

SEFCiK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod stfUnim zboZim, obuvi a tatstvem a vAe, co do toho obchodu path. Pfejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime yam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

NONAT

ri••■,-..0101174110.010•11110.0.11111.04■41.0111.4111111.41.011•1111.1.1.0.51.0011•.

■!0■1110.1111111.01.111.0■040/.11.1111.041111MI

DIVADLO V HOUSTONU Diva cleirsi Krouiek "Hlahol"

eTENAIZE

TOHOTO LISTU, PRO VgECHNY TRPiCiM LETNI VYRAfiKOU, NEtISTOU PLETI, NESNESITELNYM PODRAZDEN1M A SVEDENIM KUZE. — VZOREK RUDE POSLAN NA POZADANI!

SEVEROVO

sehraje

v nedeli 21. Cervna, 1936.

V BUDOVE EADU POKROK HOUSTONU tiSLO 88.

NA STUDEWOOD divadlo pod nazvem

Svatebni Manevry Veselohra o 3 jednanich, od Rich. Branalda.

prinaie

0 SOBY: Jan VelinskS7, bvalY statical a spravce br. J. Kagpar Rfigenka, jeho schovanka sl. M. Kalousek Ign. Vygin, letec-konstrukter br. J. Kahanek Ela, jeho iena sl. N. KostomlatskY Pani Hamalova, tovarnice, matka sl. B. MareS" VotiSek, safar br. T. KostomlatskY Dej v dnekn dobe na statku pi Hamalove.

Raiser J. Ka'Spar.

Pfed divadlem a v meziakti Kroukk Omladiny uspotada program na podest tatikti (FathersDay).

BUDOU RUZNE ZPEVY A TANCE. Zabitek programu ye 3 hod. odpol. Zaeatek divadla ve 4 hod. odp.

VSTUPNE: DAMY 25c, PANI 40c.

Ve'der tanec ph hudbe

Bata's Original Orchestra.

K hojne nav§teve zve, ZABAVNI ViBOR.

RYCHLOU ULEVU OD

IC'

MI 1

It0011111

SVEDENI VYRAZKY OSUTINY. DRAZDIVEHO POCITU A STIPNUTI HMYZEM

PRODAVA SE DNES V MODERNICH, ZDRAVOTNICH A

U SPORN it CH TUB A CH JICHZ PRAKTICNOST BUDE VAMI VSEMI OCENENA! I

NETRPTE DELE! Dostarite si tubu ESKO jets DNES!

Ve stiedn, dne 17. eervna 1936.

Stratus 10.

Podivejte oznamovani

Mali Oznamovate BOP Na prodej zatizena Lekarna a Confectionery, pies ulici od vel• nemocnice, delajici dobrY obchod. Ptieina prodeje je jinY obchod. Pro bliZgi informace piste na East Side Drug Store, Temple, Texas.

(32)

budova 34x50 ffi rl Do rentu na rohu, stavena, pro garage. Mil'Ze se upottebit na jakYkoliv obchod.

Hlaste se na: Chas. Petter, Louise, (32) Texas. r

DIF-+ Mime se spolehlive device k opatrovani a vYpomoci v domacnosti. Byt, strava a etyti dolary tydne. Pike na Mrs. Joe E. Estes, 403 E. Houston St., Tyler, Texas.

(32) • PEIJME SE jedna neb dye delidata na domaci praci. Pi gte a podejte odporueeni. Pigte anglicky na Mrs. Lom Weems, Weslaco, Texas.

(31-32chg) 'Or+ t ESKi UtITEL, kterY ma nekolikaletou zku genost, hleda misto.

Ptednost se da Ceske nebo smigene osade. Pigte na: Uoitel, c. a. Vestnik, West, Texas.

(31-32) frOircHLEDAM DELNIKA, kterY je texinY a rozumi dobie farmatske praci, zvla gte aby dovedl kolovetrem orat. Dal gi podrobnosti sdeli: Peter Matula, Caldwell, Tex., R. 4.

(31-35pd) DIP Tabak listovy main na prodej, kdo by si 0'5.1, 10 — 15 — 20 cents libra. Po gtovne neplatim.

John Hradek, Portland, Tenn.

(29-32 pd.) fArl KUkATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. V geeky druhy zarudene vyzkou geny. Pigte o sni2ene ceny pro dodavku v kvetnu a eervnu. Von Minden Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) Bud'te stateeni: umiete jen jednou.

Zubni Lekai' DR. F. M. JOHNSON 207 Wilson Bldg.

Nad Hendler's Booteries, TEMPLE, TEXAS. Specializuje v leen' Pyorhea.

Trhani a perfektne ptilehajici chrupy.

SPRAVNE VYKONANA POSLTABA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou natl. zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohtebni tiditel — elenem S- P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

Oznameni Kandidatii All political advertisements must be paid in advance.

NiZe uvadime kandidaty, kteti Vas 2adaji o hias a podporu v demokratickych primarkach. dne 25. eervence 1936.

FRANK S. MORRIS Za Zeleznieniho komisate OKRES BELL: FRED C. FLEWELLEN za gerifa.

TRINE CENT ve Waco, dne 16. eervna. 1936.

Bavina, str. middling 11.49-11.65 Korna v klasech 48-51c Oyes v pytlich, butl 27--30c Ptenice, butl, 80-90 Jeemen, butl 38-45 Slepice, libra lie Krocani 9c Kohouti 6c Kutata ku smaleni 15c Vejce, tucet 14c 0.10.0.11111111.41111114

I tam, kde vznikaji boute, snih nebo priltr2 mraden a nahle piesuny tep4rch nebo studenYch vin, plati, Ze male pfieiny mivaji 6asto velke nasledky. Proto mnozi neptijimaji sice nazor, Ze by rozhlas a radiotelegrafie rnely vinu na povetrnostnich poruchach, ale take tento nazor nijak neodmitaji.

0410111.

Zena je pevnost, mu g jeji vezefi.

0■1111.041111114.0■0411.111161.001004=1,04•00.1■10•11.0•111111.1.014,

T. E. SANDERFORD za okresniho soudce.

DO SEATON A

;ROSS TARRANT za okresniho soudce.

Rad Hvezda Texasupoiada odpoledni

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

ZABAVU oili P1 v dne 21, co via

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES ELLIS. W. D. COLVIN za okresniho soudce.

OKRES BRAZORIA: PANE ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika

v SPJST. sini v Seaton Zae atek v jednu hodinu odpoledne. l

OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative)

Bude taneena Reseda mistnirni taneeniky, jeni se sneastni tance na teskem dni v Dallas.

OKRES FORT BEND: S. 0. MORROW Za Distriktniho Klerka

Radiova Orchestra pa a Mika

HENRY BULLER Za gerifa.

z Fort Worth.

FRED KEMP Za Okresniho Soudce.

Budou ptitomni okresni a statni kandidati pro rozlione Utady.

Hudbu obstara p

Ku zahnani hladu a 2izne bude naletite postarano.

C. L. DUTTON Za Okresniho Soudce.

Proto nav gtivte nas z blizka i z

ED. STERN Za komisaie, Precinkt cis. 2.

OKRES HARRIS. WYATTE S. BUSCH za konstebla 3. precinktu.

OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce.

HARRIS MILNER za gerifa.

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu.

M. L. ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu.

OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisate precinktu 'Oslo 2.

VINIMERMIIIII/MMINIII■MoM111

OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisate, Precinkt eislo 4. as.

OKRES WILSON: A. B. CARNES za 'Serif a. .11/1■110.111•■••■•■01

Octive zve, VSTbor.

: 1:410.1111■04111MNIMIN.1111111.411

0■04111111.4111■114•111.01•41•111111,0■04111111.0.11•1•0•111111.41111W041101•0 ■100.11•04•111.0■MINNM.0■11.0■1

C

0•111•4

INNWN.111,0■041M11111.40111.0

0•110•0411111•0•01•04■0.00.000.11.0•1111.01■041. IC*

11.6d Pokrok Houstonu Oznamuje poiad spoleeenskych zabav, jeZ od otevieni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti MicavYm dostaveniekem krajaml a jejich ptatel.

Pogtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0158.

Na doptini se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, dne 21, CERVNA — BAUTV PUVODNI ORCHESTR,

.1■111

✓ NEDELI, DNE 5. tERVENCE — ZATOPEK Z BAYTOWN. CELODENNI BARBECUE A HUDBA V ZAHRADE.

Or

VERNER M. BUTLER za okresniho soudce D. RICHARD VOGES za okresniho navladniho.

Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25c.

ZABAVNi 411■04.1.0.11111.04MIKMINID.11.100111100.1111...0010•10.0411/1 ■40