Vestnik 1936 07 01

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

(Wednesday) I. Zerv,ence (JULY) 1936.

ROONIK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ye stiedu OISLO 34.

POHODLI A JISTOTA V AMERICKEM LETECTV VROPANE maji stale je gte o americkem letectvi to nespravnou pfedstavu, to se E Americana honi jen za letec. rekordy a nedbaji na jistotu a pravidelnost s yYch lereckYch trati, vojenskeho i sportovniho letectvi. Odbornici yam vaak povi o pravern opaku, rozdil je zpilsoben tim, le o skuteenYch, dalekosahlYch Uspe gich tisk zpravy neptina gi, aspoil ne v tak pkistupne forme jako pfinagi pfekonani rekordil anebo letecka negtesti.

Kdyby se vaak pfepoeet1 Pbeet katastrof americkeho a evropskeho letectvi na uletnutou mili, vy gla by Amerika se znaenYm viterstvim.

A ph torn je tfeba uvaait, to americke linky vedou nad nejrtiznej gimi povrchy zemskYmi a v extremnich pomerech meteorologickYch, ye dne i v noci. Americana jsou si dobfe vedomi sy Ych nedostatkii a usilovne pracuji na jejich odstraneni. Jejich laboratofe jsou nejdokonaleji vyzbrojeny a vysledky skuteene dychtiye oeekavany v celem svete. Zpravy jejich národniho ustavu pro letecka badani (National advisory committee for aeronautics) — N. A. C. A. Reports — jsou tigteny ye vetgim naklade pro cizinu, ne'lli pro domaci pottebu.

Jedna z otazek, kterou bylo americke letectvi zamestnano vice nal na ge, byla v posledni clobe ta, proe praskaji pomerne easto zalomene hfidele. VelkY podet pracovnikil byl ihned zamestnan badanim v oboru, dosud velmi vzdorujicim lidskemu duchu — v otazce vibraci a chveni leteckYch motoru a vrtuli. Chveni, ktere pilsobi nejvaanejai gkody, neni ono, ktere citime, nybrl to jine, pro eloveka nepostfehnutelne, o vysoke frekvenci, ktere se mute vyskytnouti i pfi normalnim chodu. Motor i vrtule maji svoje vibrate, kdyl pak periody vibraci souhlasi je vYsledek bud' zlomend vrtule nebo klikova hfidel. Nejprve se myslelo, le chveni je zpiisobeno vlivem deformace vrtule za behu; proto se 'dala vrtule do obalu, kterY nedovolil deformaci, vYsledek byl zase takovY. Nakonec se do glo zase k dfivej gimu tegeni, ae se pohonnY agregat vyzkou gi pfedbetnYmi zkougkami a pak dle vYsledkii se bud' motor pfekonstruuje, nebo se zmeni jak cestovni tak maximalni pasmo rychlosti, anebo se vyzkougi nekterY ze zpusobtt tlumeni vibraci zvlagtnimi zakizenimi.

Vrtule je neobyeejne &Malta. east pohonu letadla. Je znamo, le na pf. vitezne letadlo ze zasodu LondYn-Melbourne, De Havilland Comet vzdorovalo dlouho jakYmkoliv pokusilm dostat je do vzduchu, as teprve jedna z mnoha zkou genYch vrtuli se ukazala tou pravou.

Vrtule maji take svoje zku gebni itstavy a site ye Wirght-Fieldu, kde jsou tti velke a nekolik mengich stanic. Nejvet gi stanice je pro zkougeni vrtuli at do prameru 15 yarclii, ktera je pohanena elektromotorem o 6000 ks. pfi 720 otaakach v minute. D ye men gi stanice maji motory o 3 a 4 tisicich ks. To jsou pokusne stanice. Zkugebni stanice zkou gi jit hotove vsr -robkyat,levuhnjpr50odi silou dvojnasobnou, nelli je sila v letu, pak 100 at 200 hoclin na ptislu gnem motoru za vyvinovani tahu neb tlalti; jakY bude v letu, a nakonec se zkougi v letir. Dnes poulivO amerie-

ke letectvo skoro vYhradne kovovych vrtuli se stavitelnYm stoupanim.

Take motory doznavaji mnoha dal gich zlepgeni. Posledni novinkou je Humid vibraci, kte-. rY na svych svetoznarnych motorech zavedla firma Wright. Napad konstruktera teto firmy mohl bYti povalovan na prvY pohled za blaznovstvi. Av gak kolik takto oznadenYch napadu stab se nezbytnosti? Jiste mnoho, zvlagte kdy se fantasii obdatenY konstrukter spoji se suchYm matematikem, 'jako tomu bylo v tomto pfipacle. Tito dva vypoeetli a zkonstruovali tlumie vibraci ye forme noveho zdroje vibraci, nebot' na miste protizavali klikove hfidele dali jakesi kyvadlo, ktere behem otadeni pfi svem omezenem kyvu zpilsobuje vibrace, ov gem tak velike a s takovou periodou, to se ru gi s vibracemi motoru, nebo-li je tlumi. Toto zatizeni bylo vyzkou geno v 1000 hodinove zkougce na kaldem druhu motoru, jejl firma vyrabi a osvedeilo se dokonale.

S kali:1*m takovYm zlepgenim jde soubeIne i molnost zvY git cestovni rychlost a tim podstatne vyznam i pohodli letecka dopravy.

I ph stalem zvygovani rychlosti se podet nehod zmenguje. Jiste take vlivem dokonalYch, vetainou automatickYch pfistrojil pro tizeni letadla, pro jeho vedeni pfi neviditelnosti a koneene pro jeho hladke pfistavani na souai i vode, v mlze i noci. Jest jisto, ae kdyby letecka linky v Evrope mely stejne vybaveni jako maji dnes americke, ae by se staly aktivnimi, rychlej gimi i pohodlnej gimi. Plati to Mayne o letani v noci, nebot' linky, ktere na dlouhe vzdalenosti letaji jen ve dne, ztraceji 50 procent sve jedine vYhody a to rychlosti.

Pohodli vzdugneho cestovani je take jil z konkurenenich citivodu den ze dne stupriovano. Komfortni zafizeni kabin, at' se tyre molnosti odpoeinouti si na loli, bYti obsloulen eig nikem, kouliti, molhosti pracovat za sklopnym stolem pfi vYborne isolaci hluku motoru i otfesfr, patil dnes k standartu, zvygovanemu velikosti letadla.

Je zajimavYm, to americke lidove letectvi neuainilo dosud takoveho pokroku jako letectvi dopravni. PiljatelnYm vysvetlenim by mohlo bYt grave to, ae Americana miluji komfort ye vgem a vgude. To potvrdil take vYsledek rozsahle akce, ye ktere no o zjigteni, joke letadlo by melo nejvet gi molnosti prodeje. Zjistilo se, ae by to muselo bYt dvousedadlove letadlo se sedadly vedle sebe, s motorem 100 ks, se starterem, s cestovni rychlosti kol 180 mil a jeho cena le by smela bYti nejvY ge 700 doNavrhir s dokonalYm ke genim bylo samozfejme mnoho, ale kdy2 se znovu zjigt'ovala kapacita trhu uk'azalo se, ae by kupcil bylo jen 35.000, col je na Ameriku skuteene velmi malo.

Pramysl ovg em ihned opustil toto pole a tak zustala sama vlada, ktera tak aspori ziskala molnost zkougeti ye syYch Ustavech vgechny dodane modely prototypii neb prototypy samy. Zjistilo se, le nejdulelitelgi otazkou zustal motor. LevnY, vYkonnY a spolehlivY motor. Zkoug ely se proto motory automobilove.

Jsou vyrabeny ve velkYch seriich, takle jsou nepomerne laein'ejti netli motory letecka.

Jerde pottebuji reduktoru, nebot' jejich vysoke je nutno sniliti na vhodne pro vrtuli a vyhovujici reduktor je zase velmi draha Vyskytla se proto i te geni, kdy byl nahon hfidele motoru na vrtuli proveden pomoci klinoveho temene. Av gak automobilovY motor je pfi pohonu letadla stale namahan svoji skoro nejvetai vykonnosti, talde dlouho nevydr2i. Zustalo se tedy zatim u motoru leteckeho. V ramci N. R. A. schvalil kongres nekolik zakonti, ktere finanane zajistily prtmysl pH budovdni zatizeni k vYrobe lidovYch letadel, takie mono o6ekavati v brzke dobe jedineeny rozmach lidoveho letectvi americkeho, ktere se bude jiste honosit vet gi jistotou a pohodErn, pied lidovou aviatikou kterekoliv jine zeme.

podnik naiich ye Snook.

E etvrtek 25. t. m. potadal fad Slovan disIo V9. y e Snook svirj tradieni piknik, letos ze 4. eervence pfelo'lenY na 25. eer yna nasledkem rolnickeho okrskoveho snemovani v Bryan a samosebou, jak obvykle, mel obrovskou vg tevu sveho 61enstva, osadnikti, hosta z cele. lady mist pfespolnich.

Pokadatel pozvan byl na piknik co eeskY feenik, anglickYch meli pfihla geno dosti a nutno zde vyzvednouti, ae tamnej gi obecenstvo projevilo vg em keenikum podivuhodnou livost, vyslechnu yge celou fadu vice merle delg ich proslovt v klidu a do konce. To se vaude nepfihazi a to je fikaz chvalitebnY. Do Snook jsem se skuteene tesil — na shleclani s fadou broth a hlavne, bych shlecil a posoudil jejich nova vybudovanY spolkovY sta.nek, k jehol slavnostnimu oteffeni byl jsem loni pozvan, nel pro nehodu musil zastat doma.

Olenstvu faclu Slovan nutno k jejich spolkovemu domovu gratulovat. Srdeene a upkimne! Nova sin je jedna z nejvetaich, moderne planovand a provedend. Dvorana neobvykle rozmerna, postaaitelne vysoka, svetla, vzdtdnd. Po bocich jsou zatizeny hluboke verandy — zprava pro hudbu — zleva jakYsi observa6ni polootevfenY damskY budoar, jeviate ponekud v pomeru hledi gte male (cid se vaak snadno rozgifiti, postranni gatny pro ochotniky a novinka, nad jevi gtem zfizen dal gi pozorovaci pokoj, kterY slouir k ukraceni chvile, pobaveni se mual hrou domina, aneb s dvaatficeti loupelniky. PH vchodu umistena je uvnitt gatna zleva, clamskY salonek zprava. Strop Aeelne lomenY, celY vnittek i strop kryje lisoyard, dkevita lepenka, osvetleni elektricke vaude a dostateene. Na otazku po akustice, informator br. F. Smotek odvetil, ae je dobra, pfi divadle pry sly get kalde slovo, col je nemalo clulaite. Stara sin nevyhovovala malosti, z ni zachovale dfevo upotfebeno do nova, spoleenou dohodou a napomoci clams fdd Slovan honosi se stankem vskutku clastojnYm. Prostorne setaditte aut u sine bylo malem zapineno, kdy dojeli jsme se genou na misto (Pokra d . ov4ni na strane 9.)

Strata 2.

•

%■ •■esooloolmoosisoliimberamonamboirim4 ' Nliroimil■

Oddil dopisovatelski .:414•1111.11111111.1111110.111111.411111041•1000111111.41111,04111011.0.0•111111.04 ■041111.411111111.1•100 ■1

Dopisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, pokadatel pkedklacia ye smyslu stanov Tiskovemu VSrboru k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

CtenS7 bratke redaktore!

Prosim dopiejte me kousek mistedka, bych mohla touto cestou podekovati za piekvapenku, ktera byla uspotadana u Stefanikri.

V sobotu dcera k nam pkijela a povida: mamo, pojed' na party. Ja, povidam, holka, nechce se mne nikam jit, neb je moc horko. 0na povida, jen pojed'! Pfljely jsme do sine, tam ut lidu pino. Sestra Volkova me vita a podava, me nadhernou kytici kvetin a povida, to je pro Vas. Ja nedovtipa, mne nenapadlo docela nic, neb jsem myslela, 2e je to ,oslava svatku v gech tatinkri.

Za chvili pkijde za mnou do kuchyne sestra ttvrtnikova a povida, pojd'te do sine, a tu br.

Sulda oznamuje z jevi gte, pro koho ptekvapenka je. Povida, mame tady dve Pavlinky.

Jak to iekl, hrklo ve me jako v hodinach a u2 jsem vedela, kolik uhodilo. V tom me br. Svestka jegte s jinymi zveda do vSi ge, ale Stesti 2e si neubli211, neb zvedat dve ste Tiber neni 2adna Druhou Pavlinkou byla sestra Pavla Valova, take pki dobre —vaze; a tu kdyi br. bvestka zvednul, ona ho za to potahala za vlasy a jeho 2enugka hned pkiskodila a pohladila ho pa jeho hlaviCce, by ho to nebolelo. Pak se sypaly na darky jeden za druhS7m, tak2e moje name' nestadila. Dostalo se mne mnoho krasnSrch a cennS7ch darku, za ktere yam spolusestry a spolubratti srdedne dekuji. ZvlaAte za ta krasna a mild slova blahopkani, neb vim, k je to od srdce a s uptimnosti. Dekuji rodinam SuldovS7m, VolkovS7m, Bedanovjim, 6tvrtnikov3im, KelarkovS7m, 8vestkovStm, BaletkovS7m, TeperovSim, KlimovS7m, pani Langoye, sled. Fr. Reznidkove, pani Langrove a moji (hell a zet'ovi.

SrdeenSt pozdrav v gem etoucim, Pavla Studnidna.

Texaska, Orlice, eislo 13.

Cteni bratti a sestry!

Nag tad konal svoji pravidelnou schrizi dne 14. dervna. Do kadu byla uvedena sledna Garddina, dcera p. Ed. Kienka. Pak byl zvolen 3dlennS7 vSlbor na opravu stanov. Po ukoneeni schrize sestry ptichystaly bohatou svadinu a bratki se postarali a Cerstvou limonadu. etl jsem dopis br. J. Gajevskeho z Orchard, k pokad do toho vieda gt'arame. Ja do hello ted' St'ournu hodne hluboko. 2e kdy2 do neho gt'ourne hodne hluboko, tak se objevi na povrchu derstva krev a pak k se ten vied zahoji. Ten vied se objevil ve sjezdu v Schulenburgu, tam nam sebrali zalohu, tati2 starSrm dlenrim, misto 25 rokri nas odsoudili doiivotne. Kdyby nas byli odsoudili do 35 rokii, tak by nas ten vied tak nebolel. Ale jak jsi 35 rokri v Jednote a 75 mkt start, bude platit polovic, a to jen do urdite doby. Ka2demu Stesti neptalo, aby . mohl ugetkit penize na stall.

Jegte mame tu vS7hodu, 2e nam piijdi na fnrtni poplatky. Oni budou prijeovat, dokud tam bude mit Glen nejakou pohledavku. Dedici nedostanou nic. Kdy2 je Alen star 70 rokii, je prace neschopen a nema, 26.dnji phjem a neintik platit. Kdy2 zde byl agitator br. Kadanka, tu pravil, 2e ti stall Cleni jsou tomu vinni, 2e ti mladi tak malo pkistupuji k S.P.J.S.T. tet1 jsem ye Vestniku, ie bychom si men zvolit novella tajemnika Hl. Radu, k kdyby br.

K. zemkel. Co udelame, zristane stakidek Bartog. Kdy2 br. Kubena je tajemnikem od zalokni S.P.J.S.T., tak ho tam nechme, a2 se sam vzda., a jestli udelal chybu, chyby delame Kdy2 je elen S.P.J.S.T. 35 rokri star a v gecky povinnosti kona, mel by bSit sprcxSten iimrtnich poplatkri, platit jen kadove poplatky a Vestnik, aby udr2e1 Clenstvi. Bratki delegati, hled'te nam starSlm pionSmrim ten 2ivat

VtEITNtli zlehdit. Nemocenskou podporu necham delegatiim na starosti. Vestnik by mel byt zvetAen na neurCitou dobu. Po sjezde bude psani moc, jak to melo byt. Ja nejsern vzdelan na universite. Jestli neni tento dopis akorat, tak mi odpust'te. Bratle K. F. Chalupa, ten Zahotan je z 3 nohavic. Oni byli za horarna, a ti druzi zas za horama, oni jim ikali Zahokane, a ti Zahotane tem druhStm kikali zas Zahotane, tak byli Zahotane z obou stran.

Pavel Mikulin.

Oznameni limrti a dikiwzdani.

Hempstead, Tex. My, truchlici pozristali oznamujeme nagim ptateliim a znamSrm, te se Panu Bohu zalibilo povolat nagi man2elku a matku Marii Fojtaskovu tam, odkud neni navratu. Zemkela dne 18. dervna a 20 .dervna byla pochovana na kat. hititov ph Waller. Pohtebni obtady vykonal katolickST knez z Hempstead. Zemkela ve staki 57 let, 9 mesicri a 10 dni na nemoc 2lutou zimnici, nemoc kterol trvala 10 tSmlnri. Narodila se v roku 1878 dne 8. zaki v okresu Kyjovskein na Moray& v obci Uhtice. Za svobodna jmenovala se Marie Hkava. Do teto nove vlasti ptistehovala se s roclidi Anton a Marie v roku 1888 v listopadu. Rodide ji pkede gli na vednost pied 30 lety. Provdala se za Pavla Fojtaska v race 1897 v mesici maji. Manklstvi trvalo 39 rokil a jeden mesic. Vychovala tki deti, dva chlapce a jednu dceru. Jeden syn ji ptede gel pied 19 lety, jmenem Eduard, jeden syn jmenem Rudolf a dcera Amalie zristali.

Dekujeme vaem bratrrim a sestram S.P.J.S.T. za opatrovani v dome a za doprovod ku hrobu a za potegeni v nagem zarmutku.

Draha, a nejmilej gi druiko a mantelko, prod jsi me opustila? Tak Ti manielko dekuji za Tvou lasku po celST iivot, co jsme spolu byli a pkeji Ti lehke aciPodinuti a davam ti: s Bohem! Ale ne navidy, na shledanou, az ja jdu za Tebou a se zase spolu sejdeme nav2dy.

Jegte jednou dekujeme vgem pkatelrim, spolubratrrim a sestram a v gem ostatnim, kteti nas potegili. Pan Bah vam zaplat'!

Truchlici pozristali: Pavel Fojtasek, mantel; syn Rudolf a dcera Amalie; zet' Karel Levis a snacha Francis.

ZASLANO. Houston, Texas.

PodepsanST resolutni vSrbor dovoluje si timto podati jmenem kadu Pokrok Houstonu, C. 88. S.P.J.S.T. panu Janu Ka gparovi v Houstonu jista vysvetleni na jeho vSmoky v jeho dopise ze dne 3. dervna, uvekejnenem ve Vestniku a jei se doVkaji kadu Pokrok Houstonu.

Jak mute pan Kagpar psati v tak ura2livem slohu o nagi kadove budove, kdyi v ni dokud nebyl a kritisovati, k je uvnitt neprakticky budovana? Z ktereho pramene derpa sve informace, jea uvekejriuje ye sloupcich nagho organu, kterS7 je vlastne majetkem elnstva a ma slou2iti pouze jemu a ne laSti poutivan k ritokrim proti nemu. Vestnik nema tolik mista, aby jim nyni p1S/tval, kdy2 se nekdy v dobe pro dlenstvo nedastava.

Jest pravdou, k jsme nestaveli "sokolovnu", riS7br2 kadovou budovu, ale ph tom bylo na sokolovnu pamatovano. V doleigi mistnosti, oznadene pisatelem jako "male, je dosti mista pro cvideni, je 'hodne upravenou se vmontovanS7mi upevriovacimi zapustkami pro V&A cvidne nakadi a 14 stop vysolca, k lze v ni na hrazde provadeti veletode temi, kteki pro svou telesnou vfaku ve stare budove je mohli provadeti jen s obtliemi a take lopatky rotaCnich vejitri jim nebudou v ceste, aby ph veletodi nebyly zurakny. Dale pi gete, k hokej gi mistnost je pouze vSmlelednou. To je pravda, led i zde ma Sokol misto, neb v na gich kadovSrch pravidlech je podotknuto, 2e mule cvidici Cienstvo pou2ivati hokej gi mistnosti pro nastupova a pochodova cvideni.

Pan Kagpar dale pige, 2e pan KuCera pravil, 2e v Houstonu stave'. Sokol pouze na papike, dehoi pan Ka gpar pou2iva, co sedne zbrane.

To piece neni vinou tadu, ten vy gel pkani houstonskeho Sokola vidy vstkic, cot bylo je-

ye Wed% dne 1. dervente 1936. ho bIenstvem uznitvano, neb katclorodn'e na konci roku byl nam zaslan dekovnS? dopis, To, le Sokol Houston neni nyni dinnSim, jsou vinny rrizne pornery a snad nekteki, co drive stall v Cele, a kteki nedovedli dati svSim cvi&mum "vzor" Sokola, sami si po sve sokolske cti glapav gi, jsou snad tim hlavne, neb do jiste miry vinni. Budova pry se nenaleza ye vhodnem miste, je pry pro mnohe ptilis vzdalena. Nu to se nesrovnava, ci rS/muje se sokolskim: "A byt' i cesta daleka, ta sokolika nelekg, . " JiZni Cast mesta nebyla a neni vhodnou pro umisteni kadove budovy, to je dtvrt "bilSrch limeekri", kde na g i lide nebydli.

A stied mesta? To ponechame ku rozlugteni panu Kagparovi, jako odbornemu staviteli, a dostaneme koupalizatim se budeme Ste, (plovarnu), midove hti gte atd.

A2 zaplatime budovu, jel se ka2clemu libi, potom nebude pozde, pane Ka gpare, potom teprve nastane Cas, ae budeme moci podporovati nag e dleny bez rozdilu, kteki nam pomohli postaviti, Ci jeji postaveni umoanili. Dale se zmiriuje pan Ka g par o jakesi spoleene praci u nas rozbite. Prosime jej, by nam dal direktivu, kde mame jeho "zasluhy" v budovani a y e spoleene praci hledati, v opadnem pade museli bychom se domnivati, 2e ma nachylnost a schopnosti ku "rozbijeni". Ku konci posledniho oclstavce je psano: "Kdo neni uveclomelSi" atd. Ano! Neb i ten, kdo jest uvedomelS rm a ma k tomu schopnosti, tak "neopomenul" stati se obeanem SpojenSrch Statri, aby byl dobrSqn Ameridanem tee.

Dale 2adame redaktora, aby vice neproprijdoval sloupce Vestniku, jen2 je majetkem Clenstva ku nejapnS7 m vklevrim a insinuacim na lady a jich Clenstvo lidem, kteki Cleny Jednoty nejsou.

Resolueni vSrbor kadu Pokrok Houstonu, Frank Olexa st., F. Olexova ml., S. P. StudnienS7.

ROZMYSLI SI MAIIENKO !

Sehrali tuto hru ochotnici kadu Stefanik velmi dobte, jen co je pravda, ale tim jegte nejsou jejich zasluhy vyaerpany, nebot' krome umelecke vytkibenosti museli take ukazati nejakS7 ten "endurance record", ne snad v behu, skoku, neb v plovani, (tim neni mineno hereeke plovani na jevigti), ale v uchovani sama sebe po dobu trvani hry, kdy2 za jevi gtem bylo rimorne vedro jako nekde na Sahate. To je pane zkou gka, kdyZ yam po tele krripeje potu splSrvaji v potildky. Ale vytrvali. Frank Bedan Kral Jenika Budila, J. J. Kelarek Vojtech Oecha, bratr 8ulda vzal na se rilohu kmotra 8modrehy, Bea. etvrtnik hral Kadabu, Svestka ulizaneho licomenika, (ted' jsem si na nem schladil aahu, slibil mi obstarani mlade kojne, boubelate, ale slava nespinil. To ovaem nemini, k odekavame v na g rodine radostnou udalost, ale nechci se o tak choulostive veci rozepisovati). Jerry Baletka, jako noviciant, ukazal, k neme, to sve jmeno nadarmo a baletil na prknech jako zku genS7 herec. A ted' si podame ienske, vlastne damy, byly tam dye mlade krasavice a jedna majici ji g vice let, k tomu jegte muaieka, potom hezkou derugku, ta ma take muiidka, ( gpatne ptiklady kazi dobre mravy), ta dceru gka zase ma hagika.

Kdy2 se to vge seate, tak to vyzni v torn, 2e sestra Otvrtnikova je babidkou velmi dipernou a hezky vyhlikjici a jeji "sladkST clkevo" dedou. Sestra ttvrtnikove, hrala resolutni venkovskou maminku, Kadabn. D ye mlade ratolistky 2enskeho rodu, sestkidka Hilda 8vestkovd, hrajici Makenku v pekne ji slu gicim selskein kroji a novadek na divadelnich prknech, Jitinka Filipkova jako Betka, z kovarny doplnily hereckS7 personal. Hilda 8vestkova hrala tentokrate zvla gte sverazne a hezounka, (jegte ji schazi celS7 rok do "sweet sixteen") Jitinka nas take opravdu ptekvapila svS7m talentem.

Inu, my tu v Houstonu mame nejen dobre Ci velmi dobre heredky ochotnice, ale take safraportsky hezk y. Neni diva, ze ta, na ge divadelni ptedstaveni se te gi tak velkS7m nav gtevam.

Takove hezky 2enske zjevy potom do ka2dello mu2skeho navgtevnika vlejou novou krev

Ve stiedu, dne 1. dervence 1936. a neni pak divu, se vse tandilo a ze na ge heredity Sly z rukou do rukou. Pant kandida.ti p •igli se ta na nas podivati, na ge eeska kandidatka za poslankyni do zakonodarneho sboru, posice d. 3 za okres Harris, pant Bessie Rose Haase stala se ptedmetem pozornosti pro svou odvahu, s jakou se pustila do volebniho zapasu, mluvi pane eesky, je rozena v Koutimi, co se tYde krasy je fe ganda a v kole pti tanci se vznagi jak vela. Pan Kenneth McCalla se tea uchazi o na gi ptizeri a bude-li zvolen, mame nadeji, 2e v ttadu distriktniho navladniho bude nekterY z na gich krajant zamestnan.

Myslim, ae jsem se omYlil v posledni zprave o ptekvapenee, ten dteveny soudkovitY dna,nek na chmelovinu byl darovan bratru Klimovi, velkovYrobei rohlikri v gech tvarri, nektere s makem, jine slat* pro nei br. vestka vynalez1 z brusu novY nazev "couraky" a mnohello jineho cukratskeho zbo21, br. Schovajsou.

S. P. StudnienY, Hvezda Texasu, disk) 47.

Temple, Texas.

Ctent broth a sestry!

Timto yam na vedomost clavam, ae schrize bude opet potadana prvni nedeli v mesici eervenci, totiZ" 5. dervence v jednu hodinu odpol.

Tak se jiste dostavte a ptineste s sebou nejake navrhy na opravu stanov, aby na gi delegati vedeli co mail Mat. Kteti jste nebyli ve schtizi tak yam zdeluji, se jsme °pet ptijali do na geho tadu novou elenkyni Anna A. Jurogka.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana itad Lesky Prapor, eislo 24.

Temple, Texas.

Ctent bratti a sestry!

Timto yam zdeluji, ae schrize na geho tadu p esky Prapor es. 24. bude potadana jako obydejne, prvni nedeli v oervenci v 1 hod. odpoledne. Proto vas timto laskave zvu, byste se teto schrize v hojnem poetu sridastnili, neb mame rrizne drile2ite jednani. A take 2e nas v teto sehrizi navg tivi br, Ed. L. Marek, fleetnik H. U. Poeasi mame pfitomne pane a rirody jsou take dosti slibne, jestli do toho neco neptijde.

Psal bych vice, av gak byli jsme na Centennial a tak jsem z toho v geho unavenY, neb tam se jeden dosti nachodi, jestli to chce trochu prohlednout.

S br. pozdravem, Chas. Navratil.

ZASLANO. Ve elanku, ci dopisu pana Jana Kagpara, uvetejneneho dne 3. eervna t. r. ye Vestniku jsou mnoha sdelent mylna a na pravde se nezakladajici, je'Z jsou jak na rikor tadu Pokrok Houstonu, tak i na rikor Tel. Jednoty Sokol Houston.

Add Pokrok Houstonu a Tel. Jednota Sokol Houston valy pospolu svorne pracovaly a tad vkly podal nag im Sokolrim pomocne ruky kaIde akci a praci. Rad Pokrok Houstonu poskytoval spolkovou mistnost, pozemek k budove ptilehlY jak ku evident, tak ke schrizim zdarma a pro na g e zabavy easto zdarma aneb za malt' poplatek, jedva vYlohy, jen to nejnutnej g i kryjici. Teloeviena Jednota Sokol Houston v uznani v gech tech v'hod ji tadem poskytovanych vzpomenula toho dekovnYm dopisem ku konci kaMeho roku. Add Pokrok Houstont ucinil vZdy see nejvice mohl pro Sokola a zaslou2i si za to diky a uznani. V nove tadove budove je ureena mistnost pro sokolska evident, tad dovolil vmontovani bast pro teag i cvidebne natadi do podlahy a ac nage Tel. Jednota Sokol Houston vzhledem k tomu usnesla se ptispeti na stavbu budovy jistym obnosem, neueinila, ponevad2 pottebnYch pene2nich prosttedkii nema. A tad to Sokolu nevytYka. Ze dinnost na gi Jednoty ochabla, neni vinou tadu, ale vinou sbehem rriznYch okolnosti. ft &lova, budova v miste kde stoji, vyhovuje \Item pcdadavktim a nelze si nic leptiho ptati.

Za Tel. Jednotu Sokol Houston, S. P. StudnienY.

Vt STIttiC

Eltrana

Placedo, Texas.

Ctena redakce!

Tak zase jednou jdu s tro gkou do mlYna, a doufam, 2e mne to semelete.

Nejdfive zadnu, ae elenove Placedo Sokol Union, se usnesli uspotadati na nedeli dne 5ho dervence nejake to sejdenteko, ei jak obydejne kikame piknik. Jest doba kandidatti, tak z nich neco dostat, no, a slibili, de se vtichni dostavi a k lidu jeden kaldy neco promluvi.

Ale to zajimavejSi k nam ptinesou z Blessing taneenici Besedy.

Tito tanednici maji jeti do Dallas na CeskY den ptedvesti tento tanec, ale te finance moc nedovoluji, take by si radi nee() vydelali na cestu. Tak na jejich Zadost jsme je s povdekem pozvali. Avg ak kdo bude chtit tento tanec videti, bude od neho oeekavano, ae nett phspeje, nejmene aspori lOti centy. Doufam, mnohy ptida (motha as po tanci). Kdo jette nevidel tento tanec, tak si nenech tuto ptilaitost ujiti, a kdo vial, ten zase jiste pkijde, neb to bude chtit zase videti, obzvlatte nedostane-li se mu jeti na eeskY den do Dallas.

Zaeatek tohoto tance stanoven jest na 2 hod. odpoledne a po tomto, fedi kandidatil Mili krajane z blizka i ze zdali, jste uctive zvani, byste se ptig li zase jednou s nami pobaviti. Pkijedle hned k obedu. Budeme miti ptichYstano barbecue a v ge co k tomu path, a to za poplatek jen 35 centri, a sam si ph stole pomahati, co bude chtit a mnoholi bude chtit. Veg kere obeerstveni na mist& A jak samo sebou se rozumi, '±e picnic bez hudby nebYva., tak i zde bud rieinkovati nage zdejti eeska kapela, jak pies den, tak i veeer pri taneeni zahave, co orchestra.

Z meho dovoleni, si dovoluji vybidnouti zpevaky z Blessing, by nam pti gli zazpivat.

Zajiste, 2e zde budou, no, ale aby o tom vedeli 2e po nich budeme chtit by nam zazpivali.

No, poeastujeme vas za to. Tak so pravi g na to, pane Zemanku, stalo by to za to?

Take se' musim zminit o nedem od nas, z nageho rolnident. — No, ale to nam letos dalo, jen co proto. Ty kvetnove lijavce zem velice ulily, travy vzeg lo moc, ale nebylo ji mono zaorat, neb zem byla jak slits' cement. Tako se oralo, ale kopani bylo je gte teZgi. Na gtesti, Ze bylo as dosud suche poeasi, tak bude zde vge od travy vydisteno. Co jsou baviny ranne, tak ty jsou dosti dobro.

Kukutice jest slaba natledkem nahleho sucha, neb od 29. eervna. nezaprgelo.

Zdej gi olejove pole se kvapem vzmalia; jest zde asi 50 olejovYch studni a to v 15ti mesicich. Mezi temi gt'astnYmi jest nekolik nagidh eeskych rodin a sice: J. J. Marek ma 4 studny, F. J. Mikeska 3, Hog ek Bratti 2, pi Otto Lala 1, E. H. Schovajsa 1, Jos. Schovajsa 1, R. Brandl 1, Em. Kruppa 1, Fr. Patenica 1, a J. Malik 1. MinulY tYden p. Fr. Patenica, pti uvedeni jeho olejove studny, nechal uhostiti vgecky na ge Ceske rodiny a v gechny delniky, kteti pti studni pracovali; mel ptichystano dosti barbecue a piva.

Pan Karel Sklar si vystavil krasnY obydelni staveni, a jest dekancem brzke olejove studny, coi by mu kaldY zajiste ptal, by se vydatilo.

Tak timto musim ukoneiti, neb mne to psani jig unavuje; cely t'den kopat travu a dnes psat, to jest trochu moc. Tak tedy na shledanou i s mnohYmi, ktere jsem davno nevidel.

Tom Lola.

ro cele Jednoty a ne pro dobro jednotlivce; jsem jist, ae takove zastupce nemame. Jest • e ty centy sbiraji aby mnoho nagich clenu, Z rnohli zaplatiti svoje iimrtni a tadove poplatky aby nebyl suspendovan a naposled vylouden. Zajiste nemame takove zastupce neb tedniky v na gi Jednote, aby ten krvavY cent nagich elenri spravne nebyl upotteben.

Mnoho zdaru natemu sjezdu a cele Jednote a nagemu eskemu dni 19ho. eervence v Dallas!

Vag, J. N. Morris, ta emnik.

tad Pokrok Sweet Home cis. 63.

Sweet Home, Texas.

Ze schrize odbYvane 14. eervna roku 1936 trogku pozde, ale lepgi trogku pozde nee nikdy.

Novi dekanci uvedeni byli: John Kutad, Ben Bolech, Frances Il. Donnelly, Emil Slovaeek, Frank Kuchat, Stanley Kutae. Do Detskeho Odboru: William J. Kutae jr. Tak nas zas bylo a ptitthat bude, neb vetejnost nas pozna.va a vi, de nemil& dostat poji gtent lepgi jako je u na gi S. P. 3. S. T. Piknik, co jsme melt odbYvat 31. kvetna, jsme nemeli, neb moc deg t' tomu zabranilo, ale budeme odbYvat piknik nekdy pozdeji.

Sjezd se bitzt, co nevidet bude zde, a jiste kaidY zastupce tadu bude pracovat pro dob-

konanem dne 15. tervna 1936 v chramu Pane svateho Patrika v Galvestone.

OD EADU POKROK DALLAS CIS. 84.

Na uvaienou vgem zastupetim sjezdu SPJST. Jako vgechny tady na gi mile Jednoty maji bYti ptipraveny ku sjezdu, ueinili jsme i my v poslednich schrizich. Probirali jsme rrizne body a nahledy elenstva, jeZ by vedly ku zlepgeni ve gkere prate v na gi Jednote.

Koneene nas tad doSel toho nazoru, jednani sjezdu ptedem nemriZeme rozvrhovati, bychom nechali ve gkere jednani ye sjezdu nagemu zastupei br. F. B. Steinerovi.

Jak z rriznYch dopisri a zprav ridetniho vYboru vysvita, .2e je pottebna zmena v Utednietvu Hlavni Utadovny. Proto na g tad poklada si za svou povinnost odporueiti na. geho zastupce na sjezdu F. B. Steinera do kterehokoliv uradu. Za mnoha leta jeho poctive a nezigtne pthee jak pro na g' tad tak i pro Jednotu ziskal si drivery u nas v gech. Bratti zastupci sjezdu nezapomerite br. F. B. Steinera v kaldem ohledu podporovati a doufame, svYm povinnostem dostoji.

S bratrskYm pozdravem, Za jmenovanY tad vYbor: Adolf Ja, Frank Vodieka, Robert Durori, Vygehrad Cis. 48.

Holland; Texas.

Ctent bratfi a sestry!

Timto chci podati kratce dinnost na geho 11du za minulYch 6 mesicil. ✓ lednove schrizi jsme ptijali do Jednoty dva nove Cleny a sice: Ed. Konatika na votni pojistku a Ben Konatika na 201etou dle tabulky C. A v eervnove schrizi ptestoupili z Detskeho Odboru mezi dospele Clenstvo: Bessie M. Shiller a Edmond A. Michalik, kaldy na 201etou die tab. C'. A Lorene Lydia Valenta na doeasnou do Detskeho Odboru. A mame nadeji na vic.

Doba sjezdu se ptiblaila a ye Vestniku jest videti, jak nam poslanctim jest kladeno na srdce, abychom pracovali pro dobro Jednoty.

Vetim, 'Ze vgecko jest mineno dobte, ale ze zkugenosti vim, 2e jest to nemohlosti zachovati ye vgem. Co jest dobro dues, mnohe za 4 roky budeme zavrhovati. Jak se tika: historie se opakuje.

S pozdravem, Anton Michalik, taj.

■••••0•11.11.1110111010110.04111WPOWNI11.1•11.11..W00•11 ■0•011141•11■■•041•11.111111111•0411 ■0•111.,

Srdeene Blahopiani KU SNATKU Reale Emilii Macikove s panem Edwardem Sarmanem,

1

1

ii

Necht' Vam slunko jashe sviti po to pouti pozemske, same rude necht' yam kvetou na to ceste bla2ene.

K to svatbe slavne dnegni, vstric leti Vam na ge ptant: necht' gt'astne dni a vesele se nad vami jen sklani a slunidko Stesti na vas stale se smeje.

To Vam ze srdce pteje, Vase rodina z Iowa Colony, Texas.

5tAN■oimolowomoolemogionvormaroalwooimpaeseimmo■04•101■40184

Walla 4.

SAN ANTONSKE ?WOOL Po Zaoadu slunce haste se chystaji dojeti do mesta San Antonio. Ano Je 20ho eeryna a bude se odbS7vat velk* piknik na zahrade br. MalStho. Jedou pomaloudku ulici Broadway a zaujati vederni krasou elektrickSrch svetel na v gech stranach, a ani nepozoruji .jak nahle se pled nimi objevi zahrada svetel a lidi, a teprve ted' pozonlji, to je to ta -okouzlujici zahrada, cil na ge-ho pikniku. Kolem krasne stromovi, v gude pino •sedadel v pravo stoly pino jidel, v levo obeer stveni, a uprostied hudebnici. U dlouhSrch stolu sestra Maid, jako dobra hostitelka, pobada hosti, ktera east stolu je dobra a ktera je nejlepgi. Sestra Brightova pravi, to to vezMe od jednoho konce k druhernu. I pi. Kalusova, dobra Samaritanka, vidouc, to jsou haste od tandeni uhfati, pfinese jim z dobreho srdce sklenieku vina pro obeerstveni. S podekovanim se sklenieka nahne k Ustfun, ale ku podivu, nechce to nijak tea, jelikoti ve skleniece nic neni a ani vilbec nic nebylo. Kouzelna to sklenieka, ktera, vyvolala pino zklamani a gvandy zaroveri, a to v gecko z dobreho srdce? hm . . .!!

Po jedenacte hodine nahle se ozve: "Pozor! bude divadlo!" A jiZ je videt br.• Stfitie uprostfed a dava nam zaba ynS7 kuplet. Bylo to velmi hezke a podle potlesku se to v gem libilo.

Kolem druhe hodiny se zaeali hoste rozjitidet dome, jelikoti musi rano jit do kostela.

Pak jedou zpet tou samou cestou a vzpominaji na ty dobre easy, a lituji, to tam nemohou bSrt at do bileho dne. a to ale cestou k domovu nebylo zajmu ku prohliteni mesta, ale myglenky se vracely zpet do to krasne zahrady, y nit 70 'dent). S.P.J.S.T. se videli jednou za mnoho easu, tvaii v tvat, a potkasli sobe po bratrsky pravice. A tak bychom si Ptah, aby nos bylo ve schtzi prvni nedeli v eervenci, neb za Oast v gech elenn da se lope pracovat pro dobro na geho spolku a pro nagi budoucnost. Pfijdle a vase namitky budou vtidy pkijate.

S Pranim vg eho dobra, Vag Zabavni Wbor.

Ctenimu radu Frant. PalackSr v Engle Texas.

Schulenburg, Texas.

Bratti a sestry, timto se yam da y& na vedomi, to ptisti schilze bude posledni pled sjezdem, tedy aby se vas co nejvice dostavilo do schnze, ktera bude odbYvana 5. 'dervence. Tedy nekterST z vas nejakS T dobrS7 navrh pro poslance, at' se tedy dostavi a navrh ptednese.

Dnes, co toto pi g i, jest pane chladno po deg ti. Vg ak ho jit bylo tfeba.

Tak vas je g te jednou vybizim, at' se dostavite do schilze v poetu co nejvetgim.

Chas. Jalufka, tajemnik.

BARBECUE U gTEFANIKt. Houston, Texas.

Drazi!

Tak zase s tro g kou do mlSrna,. Vite, ja rada pig i, pH torn se mne zda, to se velmi dobfe bavim s pfateli cele Jednoty, kteii mne rozumi, kde mohu sve my glenk y vyslovit bez dlouheho pfemS7gleni.

NeZli zaenu psat o spolkovS7ch zaletiitostech, jest povinnosti na g eho zabavniho vS7 boru a pti torn povinnosti nejsmutne jgi, vysloviti srdeenou soustrast nad innrtim br. Jana Kadleeka, jednoho dobreho elena a ochotnika nag i ktery nevynechal u Stere,nikti jed-mho divadla, aby nepti g el se podivat a potegit hrou, naopak, mall) kdy pfi g el sam ale vtidy sebou nekoho ptivedl. Posledne bylo jeho -mist° prazdne, ale my mu yenovali aspori -vzporninku. Stati odchazi a mladi jejich mista, nezaujima j i. Dobfe, to nevime, co to nagi matefskou fee v Americe eeka.

Teti jsme pohfe g ovali pH divadle na ge dobre rodiny: DlouhS lch, KoneenSrch, 8ebVI' a p. Kelarka z Crosby. Sleena Lilinka DlouhS■ ch, ktera byla ptitomna divadlu, fikala, to je mamink y tetice nemocna. Ale, ale pani Dlouha, nestonejte! Vite, ja bSit na vagem mist6, ja bych si to rozrnyslila. On le br.

e scree u,: ne 1. tetNehee jegte dots silnS7 v kramflekach a Vy hySte chtela umtit? Co kdyby provedi je gte nejakou hloupost a otenil se? Zrovna na schval bych byla zdrava, deft tern starYm panrim vet!

Br. Koneen, ten pry se pozdravuje; ten si to razniyslil, neb on vi, ze tady na zemi jsou hezkY deveatka a tarn v neznamu pry nevi co je, to pry je v hadankach. Sestra Sebkova take pry byla nemocna, ale jak jsem doslechla, je us zdrava. Tak vsichni nemocni, hlavu Vzhnru a vesele se divat do sveta! Nezlobte se na mne, ja vas chci v gecky pote git! Vgak, kdy na mne riaka nernoc ptijde, ja jsem take `y koncich, to se z posteie nehnu a moje sladkY dfevo mne nestadi obskakovat a hned natiId: "Mama, neumirej, vis, ja bych se muses znovu otenit!" Ale to mate videt! Hned jsem zdrava. Ja bych mu dala otenit se! Ja se tady trapim ce1Sr tivot s jednim mutem, a on by se chtel je gte tenit s druhou. Tak vidite, ty nage slavne mantele! Tak ut musim ptestat, neb by se na mne sesypali a mohla bych neco dostat. A ja jsem piece jenom slaba tenska.

Tak nage posledni divadlo" Rozmysli si Matenko" bylo pane sehrano, v gichni se einili co mohli, jenom to hrozne horko za kulisami.

Pak se kekne, zlate texasske sluneeko! Nam tam za kulisami se zdalo, to je diamantove v ohnivem tam rorthavene. V sale to ujde, tam to touka ze v gech stran, a pak jsou tam fukade, a jegte na ptigte jich tam daji via, ale za kulisami nebyly tadne. Ale divadlo klapalo, jedna radost. Ta na ge Matenka, ta byla, jako z Prodane, pekna v kroji jako obrazek. Betinka opravdu tet pekne hrala, tak pfirozene; zaelna mezi velkYmi herd a drti se znamenite.

Jen tak dal Jitinko a Filipko, at' jste obe se sl. Hildou Svestkovou na ge mlade hvezdieky.

A br. Baletka hral poprve, ale drtel se znamenite. 0 ostatnich hercich psat nemohu, znate je a vite v gichni jak hraji. S ‘ koda, to ptigti mesic se hrat nebude pro ptili gne vedro na jevigti a fukaee na jevi gti nemohou bYt. Herci dostanou na dva mesice prazdniny.

Kus "Tylova testa" je nadhernY vlasteneckY kus, a sehran bude prvni nedeli v zati. Misto toho bude 12. Cervence Barbecue. Tak, ptatele drazi, dostavte se mezi nos a nezapomerite v pinem poetu pkijit. Ukatte tern hercum, to radi jdete mezi ne i kdyt nehraji divadlo. Bude v poledne spoleenY obed a odpoledne se budem bavit spoleene pH stolech, pH hudbe br. Rudy Zatopka z Bayton, a veeer si zataneime, aby nam nezkornately cevy. Tak nezapomerite, vy nemocni ptijit, a rodina Sonkri, pi. Sefeikova i p. Sipula ze Sheldon.

Tet jsme oslavili narozeniny na gi tadove maminky sl. Pavly StudnienY a sestry P. Vallovy a br. Fr. Voltra. Pkejeme v gem spoleene jegte hodne takovYch narozenin! A tak na shledanou 12. eervence na "Barbecue"!

Za zabavni vYbor: Karla 6tvrtnikova.

Rod Pokrok Dallas Cis. 84.

Frank B. Steiner, dopisovatel.

Ve scherzi na geho kadu Pokrok Dallas eislo 84, konane dne 21. eervna byla ptijata a ku uvetejneni ye Vestniku odporudena nasledujici rozhodnuti.

Nasledkem potadani oeskeho Dne na tteti nedeli v mesici eervenci, na kterYt den ptipada nage pravidelna, tadova schrize, bylo rozhodnuto ptelotiti tuto schtizi na druhou nedeli v mesici dervenci, a na gi Cleni jsou timto snatne tadani, aby sobe toto oznameni laskave vzali na vedomi a do schrize se druhou nedeli v mesici dervenci dostavili.

Druhe rozhodnuti se t:;7ka na gich zabay v Case eeskeho dne. Jak usne geno v kvetnove schuzi, zustane na ge sin v sobotu, v eas ptedstaveni divadla takri Ceske gkoly na Statni Universite v Austin, ZAVRENA V nedeli bude sin otevfena od etyt hodin odpoledne a nage sestry budou miti ptipravene pokrmy a bratzase napoje pro nav gtevniky oslavy stoleti statu Texasu. Cestu k na. gi sini zna ka2dy DallaskY krajan a milerad smer povi. Nejlepe je jeti z vS7stavigte ven ku Haskell, Po teto na sever at ku Gaston Avenue, na Gaston na levo ku Cantegral ulici, Na tato ulici je dtevo-

skiad, po va§i prove strane, nemIliete jej mlnouti, zatoete na pravo a jste u flak sine. Naveder v nedeli bude taneeni zabava a otevfeno bude dokud se nav gtevnici tance nenabati.

A pro to na ge texaske teplieko mime v sini gestnact oken a etyki velke stropove vetaky, take se snadno udrtii normalni ternperatttra.

Tfeti rozhodnuti tS710, se v geho nageho 'den stva, a bylo pfijato shromatidenSrmi aleny s jistS7m uspokajenim. Tento mesic totit byla z Hlavni lItadovny ye Vestniku zprava, to ni eleni nagi Jednoty maji platit prvni east sjezdovych ttrat, v obnosu dvacet pet centil na elena. Aby se ptede glo nejake nespokojenosti stran nageho elenstva s timto poplatkem, bylo rozhodnuto platiti tuto ptiraiku z tadoye pokladny. Shad se na to eleni na geho tadu nebudou zlobit . . . .

Pohadka pro velke.

Byl jednou jeden velikY statek, a ten mel mimo vgelikeho jineho majetku etyti sta gedesat sedm krasnYch koni. Z techto koni bylo dye ste gedesat sedm, jet byli ceneni v hodnote nejmene jednoho tisice dollarri kaidY, mnoho z nich jegte vice, ostatni men hodnotu mengi.

Tento velkY statek mel ale jedineenou vedouci silu, ktera nebyla takkka nikomu zodpovedna, protote si vtdy diktovala pracovni podminky.

Tato vedouci sila, pro ptieiny nevysvetlitelne, ale vymenila s jistYm handlitem techto dve ste gedesat a sedm krasnYch tisicidolarovYch koni za stejnY ??? poeet koni pochybne ceny.

Totit, aspori tolik, dve ste gedesat sedm jich tomu statku odvedla. Ty kone, jet dostala byly vgude jinde v eerie kolem gest set dollarri, a mnohY dobrY hospodat za ne nechtel ani pet stovek za kus. Tihle lacini konici chvili dobte pracovali, ale kdyt pti gel eas tulle prate, tak jeden po druhem klesali a byli skoro bezcenni. Ovgem, majetnici statku z poeatku o torn handli nevedeli, ani nevedeli to ten spravce mel na svem vlastnim statku jegte jedno sto dvacet pet takovYch koni pochybne ceny, ktere pak statku za cenu jednoho tisice dollarri pod rukou, prostkednictvim toho handlite prodaval, as kdy ti konici nemohli vykonat tu pravi, jet se od nich oeekavala, poznali a prisii na ten handl. Potom ale ti, kteti v torn handli meli prsty, aneb z nejake vasalske zaeali ktieet to v gechny kone jsou ted' ye gpatne cene, to katdY statek na konich ztratil, anit by vedeli aneb se ptesvedeili zdali jest tomu tak, a vgelijakYm jinYm zprisobem tento handl a ten naktip, kterY ten spravce nernel tadne pra y() udelati a jet ten spravce vysvetloval tim, to mu to nikdo nezapovedel, hledeli omluviti. Nejlep gi se mel na torn ten handlit co tomu statku ty Spatne kone prodal. Ten jel do velkeho mesta a postavil si tam velikY etrnactipatrovy arm, a vesele proddva mizerne kone dal. Jente ten statek ut nema penize, aby od neho kone dale pochybne jakosti kupoval.

Nee° po Bartogovsku Aby se nagim elentim nestYskalo po plotkach "statieka" Barto ge, napsal jsem pro jejich pobaveni hokej gi pletku sam. Jente ony ty pletky jsou tetgi skladat netli nejake ty Clslice, ty se skladat nemusi, ty ptijdou samy sebou, kdy se s nimi nezachazi spravne. Nage Anka se pta, proe ten pletkat z El Campo nepige do Vestniku. Tak statieku, nedbejte na to, co nekterY ten mrzout napsal a pi gte dale, a hodne brzy. To si s vet ginou elenti etoucich nag Vestnik pfeje vas spolubratr, Frank B. Steiner-JanovskSr. Rad Fort Worth, eislo 154.

Mill bratfi a sestry!

Timto vam oznamuji, to na ge tadova schfize je ocilotiena na druhou nedeli 12. dervence. Buderne ptijimat 10 ncivSich cle.nu, tak se Vgichni bratti a sestry dostavte, aby nos tam bylo co nejvice. Jednota Sokol pofada, velkou zabavu dne 4. a 5. dervence. Program bude napsan na jinem miste. Tak chcete-li se pane pobavit, tak si zajed'te do Fort Worthske Sokolovny.

V nedeli zemfel ye zdej gi nemocnici Alois Student a v pondeli mel pohteb.

S pozdravem na redakci i etenate, Anna Milan,

Ve stiedu, dne 1..6ervence 1936.

Mlli bratti a sestry!

Dallas, Texas.

Oznamuji ct. vefejnosti, ke na 4. July-e nebude tadna zabava pokadana v Sokolovne.

Jsme pozvani Tel. Jed. Sokol Fort Worth ku jejich slavnostem, deho se minime pinSim poetem zileastniti neb br. a ses. z Fort Worth nas po cllouhe roky pri natich podnicich navgtevovali.

Dne 5. eervence, to jest prvni necleli v mesici, Sokolovna bude otevfena po eel* den.

Odpoledne po 3. hodine jest odbSrvana schtize faclu Jaro, tedy zvu navttevniky z vSrstavy, by nati schtizi navttivili, za barem budou dobre chladne napoje i nejakS7 zakusek.

Dne 12. dervence jest planovana velka bava, ku ktere budou pfidana programova cis/a; co to bude neni dosud rozhodnuto. Ddvejte pozor na mistni pozvanky.

A pak tu bude OeskoslovenskST den, dne 19. dervence a s nim hand programy ku 째slave nati stalete svobody a ucteni natich prvnich pionYru. VYstava v Dallas jest velmi pekna, budovy, uprava, osvetleni, obsazeni vYstavy jest nee째, co v Texasu dosud nebylo.

Kritisuje-li nekdo, dini tak sobecky. Neni v meste draho, nakoupite zde tak lacino jako dfive, najite se jako pied vYstavou, ba jette lepe, a napoja zde mame v gech druhtl, od peti centu at do velkS7ch $$. Ve vS7stavitti za 10 centu dostanete dobrS7 zakusek, za 5c zmrzlinu a sodovky, za 10c sklenici piva, lep gi 15c a i kdo si pfeje loSrti obslouten hezIcSrmi holkami s kratIcSuni sukenkarni neb i bez nich, tedy phrozene sklenice piva od takove devy stoji 25c a jest dosti lacine, neb 1 dol. by nebylo moc. Zaleti vge jak vy se sami citite, kolik vane kapse dovoluji. Po celem vS7stavitti jsou rozestavene lavieky ku usednuti, na tech vidite navttevniky odpoeivat a mnozi z nich maji na kline rozdelanST svilj vlastni zakusek, kterS7 si s sebou piinesli. I uvnitt budov najdete dosti mist ku odpoeinku, jsou tam tea lavieky, voda a i tam dosti lidi konejti svilj ga/udek.

Ve vS7stavitti panuje jakSrsi vzajemnS7 soulad, neni tam automobilove dopravy, tedy odpada strach, te vas kara neb yak ditko zajede, neni tam ktiklave hudby, sem tam jsou umistena, radia na velkSrch sloupech, kolem lavice, tedy klidne mutete vyslechnouti program, na kterST jste z domu uvykli. Neni tam kfiku od rtanSrch prodavadt, v ge jest eiste, vgady peknST poildek. A v budovach tolik rAznSich veci k spatfeni, te at' jste povahy jakekoli, ona si z toho vteho vybere tolik, by jste odchazeli ku svemu domovu uspokojeni.

Pied vS7stavittem jest dosti mist ku parkovani. Stoji nekde 50c za dvanact hodin. To neplat'te, jed'te jen malt' kousek dal a dostanete misto za 25c, a je gte kousek dal za 15c na ce1S7 den a noc, u Sokolovny zdarma, kousek za Sokolovnou za 10c. Noclehy jsou tu nejlaci-

VESTNiK nej ggi 50c postel na jednu noc. Za vYstavi7 stern na Fitzhugh ulici jsou pane male kabiny, jest to blizko parku a vSe pohodli (cenu nevim). Tedy o v ge se naSe mesto postaralo, kaZdY, i ten nejelandobnejSi si muae vYstavu prohlednouti a za male utraty. Vstupne do yYstavy jest pro vSechny stejne, 50 centu.

Ale i zde mftZete dostat vyhodu pied stavigtem na rozich ulic jsou prodavadi kde za 50c dostanete vstupenku a s ni zdarma jeden listek do "show" ye vYstaviSti, neb to kaZdY vi, Ze ve vystaviSti jest hodne mist zabavnich, kde se provadi rfazne atrakce, za ktere se rnusi z ylaSte zapiatiti od 10 let nahoru.

Nezapomente si prohl ff,dnouti naSi Ceskotexskou vysta yku, najdete v ni dosti, treba ph vstupu vas jako cc i zaboli, neb at' si to omlouvame jak chceme, piece jen samostatnd chaloupka by rids vice representovala. NAS narod se menial kreit v kcutku, my jsme vyspeli, aby Chan to pochopili. VYstavka jest , umistena v to same but-love, co drive bYvaly vystavene automobily a my sokolove jsme tam odbj'evali naSe sokelske slavnosti. Jest to jen malt kousek od Auditorium, kde se poradavaly Ceske dny, ph vstupu do budovy pa love strane jest stanek bri. Machu se zboi-dm aeskoslovenskYm, tam Itra,luji nose Ceske devy, a radim vana, kupte od kaIde neco na pamatku.

V budove tC jest mnoho ritznYch stankta, proto pozor na Cesko-texaskou vYstavku, abyste ji neminuli.

Nag CeskoslovenskS7 den se kvapem blili, podrobnosti programu najdete na jinem miste, to nepatIl do meho oboru. Jen tolik yam chci ptipomenout. My krajane se budeme snazit pro vas co nejvice budeme moci, ale kdo si jsi zde cizi a maS zname ye Fort Worth, Ennis, Kaufman, Seageyille, zamluvte si misto u nich, neb jest to od Dallas vzdalenost jen 30-35 mil, co se na kale za chvili ujede. Kdo nemaS znaine, phvez si s sebou zakusky; to neni Zadna hanba. KaZdY z nas to eini jede-li s rodinou yen, kde nema znamYch, neb jidlo pro celou rodinu by stalo velice mnoho. A. maminky, dejte na sedadla v kale nejake deity. KdyZ nebudete mit kam jiti na noc, my vas vezmeme do naSich domovii a ueinime pro vas vge, co se za danYch pornera da udiniti. Informaeni kanceldf bude miti odznaky pro mistni lidi znalYch pomerii u nas, na takove lidi s paskou na Sate, at' mud, 'gem, obrat'te se o dalSi informace.

2eny, pro odpoledni program' vezmete s sebou sluneeniky, bude se Yam pod nimi pohodlneji sedeti a pro ditky sklenici s vodoti, to yam uSetri mnoho nepitemnosti. Takovou malou, kulatou sklenici, v ktere voda vydr2i studena celY den a kterou mono dati do rueni tacky. Ha, ha, filosofove, ne abyste tam pak phnesli 5 galonovy dZok obSitY hadry?! I ten

William Calvin Montgomery

Calvin MONTGOMERY kandiclit o th ad zastupce ve statni zakonoclarne posice 6. 5.

William

"Zasady, ktere chteji prosadit pokrok v dnegni zakonoclarne."

Kandidat o &ad zastupce ye statni zakonodarne, posice C. 5, okres Harris, jest 30 rokti star. Sve mladi ztravil na fume, v 19 letech vtak odebral se do mista, aby nabyl patfidneho vzdelani. Na yStevoval pravnickou tkolu a po jejim absolvoyani pfipuSten byl do svazku pravnikt.

Jeho zasadou je Setrnost ve statni samospraye, pathena vyplata starobni pense, jak voliei syYmi hlasy rozhodli, podpora ovdovelYm matkam, jednotnY th-dollarovY poplatek za vaechny druhy automobilti a pra y째 define thdy na zlepSeni pracovnich pomeril.

Nabyl bohatych zknSenosti v praktickem vote i pravnicke praxi, a odporueujeme jej (Pol.ad. -34-37) vtele nahm krajanam.

Sttsna by se hodil, nage silnej gi polovice by si ho podali. Na vge jest nuthe pamatovat, neb takove maliekosti u getti tene s atmi mnoho neptij emnosti.

Kde se bude slavnost odbYvat, jest misto pane, velke, dosti sedadel, programy se tam denne odbYvaji, neb kaldY den jina, skupina navAtevnika ma sviij den na vYstavi gti; jsou tam velke rozhla govaee, takle at' sedite dolt' neb nahote, v kteremkoli miste, vaude dobfe je rozumet katclemu slovu. Jsou tam take gatny, ktere ale budou zabrane jen pro iieastniky na programu. Jinak neni mista, kde byste se mohli po ceste upravit, tedy zajed'te do sokolovny na Carl ulici eis. 3700, a doufam, i bratti od faclu Pokrok budou miti ten den otevfenou sin, tedy i tam bude motnost po ceste se umS7ti a do aatu lep giho ()bled.

Tato jsou informace, ktere yam osobne podavam a pfipojuji: ptijed'te katc1S7 kdo mutes, aby na g teskoslovenskY den byl tim, elm ho chceme miti, ptinese nam mnoho dobra a poznani do budoucnosti.

Na zdar!

Ant. Ondra gkova, dop. litad Laskavost Cis. 70.

Needville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Dostavte se do pfi gti schtize, ktera, se bude odbSrvat 5. eervence o 2 hodinach odpoledne Jest nutna vase pfitomnost a hlavne ti, kteti jste s placenim pozadu, se ptihlaste a kaidST dle moanosti svou eastkou pfispejte, abychom mohli zaslat poplatky na Hl. kad, neb naae pokladna je prazdna.

Pfitti sjezd se kvapem }anti, tak katc1S1 kdo mate nejakS7 dobrS7 navrh na opravu stanov, byste ho meli pfednest, aby vat vyslanec yedel co si pfejete a pro co ma hlasove.t.

S bratrskSrm pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

Do Placed() a okoli !

Blessing, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Dnes nem tu kresne prti, jenom kdyby to dlouho netrvalo. De gte jsme ua potfebovali, ptigel v nejvytti eas, aby je gte kornu se pornohlo. Take varn chci oznamiti, ze tanednici Besedy hodlaji zajeti zataneiti Besedu do Placedo, Texas, v narodnich krojich, tak jak budou ustrojeni na 6eskem dnu v Dallas. Dlouho jim to sebralo, ne g se odhodlali vyutiti rady br.

Vac. Kudery, organisatora a cvieitele Besedy pro deskSr den, aby k posileni financi zatancili v deskSich osadach, odkud tadne taneeniky nevytlou. Br. Joe Zemanek a M. Zilenel potadali bratry J. J. Mikesku a Joe Eltika z Placedo, zdali by tam nemohli zajeti s taneicimi, pH pfiletitosti ye schuzi delegatii v El Campo Oni bratti slibili pfednesti tuto tadost ye schazi a odpoved' pfi gla pfizniva. Takmili krajane z okoli Placedo i ze zdali, kdo se chcete podivati, jak, vase maminky a babiely tam v to naai stare vlasti byly a dovedly se udelati hezounke, jak umely ten tibalsky hazeti oekem a cot ti junaci, paleni odjaktiva, dovedou sve holky rorteeeti, a ph tom uvidite kus programu Ceskeho Dne v Dallas. A vy krajane, jicht kolebka stela tam za motem, yam otiji vzpominky na ty krasne doby mladi, a vy se zas jednou budete cititi mladS7mi. Proto drazi krajane a krajanky pavodu eeskoslovenskeho, neoslytte naai prosby a dostavte se v poetu co nejvettim a podpotte to omladinu. Besedu budou tanditi v Sokol Union Halu v Placedo o dvou hodinach po poledni v nedeli, dne 5. dervence. Vstupne bude 10 centu od 14 let nahoru, a Besedu budou taneit d ye kolony, a penize any jsou ye prospech taneicich, aby meli aspon cestu do Dallas usnadnenu a nemusili vte hraditi z vlastnich penez. Ono je to stoji mnoho. Kroj stab penize, vS7lohy za gasolin do zkoutek a jine. Tak proto se odhodlali pro zajezd do jinS7ch osad. Doufam, ke jim to ye zle nebudete vykladat, a Ze obetujete ten desadek, za cot yam upfimne dekuji. A ja yetim, znam vati obetavost pro narodni pfijdete v poetu co nejvetaim.

Se srdeenSim pozdravem na zdar!

A. Zhanelova.

Strana 6.

DYt William Harvely oznamil svilj objev K krevni cirkulace, nejvetSi to objev, jak byl kdy v medicine udinen, pozbyl Upine vSech pacientu, protoie nikdo se nechtel svefit rukam takoveho blana. Kdy2 Henry MacCormac det1 pfedna2ku o ledeni souchotin derstvS7m vzduchem pied lekaskou spolednosti v Belfastu, elenove mu odhlasovali dutku, se zbytedne zdriuje jednani spolednosti.

Pied osmdesati lety zil ve Vidni plachr mladS7 lekat jrnenem Ignac Filip Semmelweiss, jen2 objevil na sve klinice, ie horedku omladnic ize pfedejit, kdy si oSettujici lekaf myje dukladne ruce v rortoku chloroveho vapna.

Byl to skvelS7 nalez, ale nikdo mu nevekil a jeho autor zemiel v blazinci, zlomen na tele i na duchu. Ted' mu postavili velkS7 pomnik.

Historie techto tii muau ja,sne ukazuje, co se stave, v lekatstvi pionS7rilm. Ale co chirurgie? Tam je piece kaidS7 pokrok tak radostne pfijiman, ae jej kaidST uzna. Ale to byste neznali lidskou pfirozenost.

Vladne vSeobecne pfesveddeni, ie chirurgie vyiaduje velmi jemnou ruku a rozvijela se s rostouci manuelni zrudnosti lidi. Ale neni tomu tak. KmenovS7 kouzelnik z doby kamenne, jen navrtaval lebky epileptika, aby z nich vySli "zli duchove", vykonal stejne bezvadnou praci, jako kdyby byl elenem Spolku chirurgil.

Pokrok chirurgie zdriovaly po tii stoleti celkem tfi veci: nesnaz se zastavenim krveceni; nemanost uspati pacienty pti operaci; nesnaz zabranit infekci ran po operaci.

Za svilj dneSni iivot bezpochyby vdedime kteti pfekonali t3'7fo zdanlive neptekonatelne pfekaky. Je s podivem, ae tolik milidi, kteti vedi vSechno o Cesarovi, nevedi nideho o techto muiich, kteki se tolik zasloaili o lidstvo.

Prvnim z nich byl Ambroise Pare, pfisein3.7 ranhojid etyt francouzsidch kraliz, Katefiny Medicijske a Marie, kralovny Skotske. Byl to maliekS7, hbitST muiik hnedSich °di a nadmerne velikeho nosu, se ipidatou Spanelskou bradkou a alibetinskS7m ohrdlim.

Sam o sobe fekl, se Biih mu udinil mladi tak pfijemnS7m, .2e se nemusel udit latine ani kedtine. To ovSem byla velka pfekaika pro tehdejSiho lekafe, protoie vSechny lekatske knihy byly psany latinsky. Ueil se v paiiiske nemocnici de Dieu, kde obvazoval tfi roky a potom sloail ye francouzske kralovske armed& Jeho aivotni dilo je pino podivuhodnSrch ben z valedn3"7ch taeni a lideni, co v nich vide. Jeho lideni je podivuhoclne pestre a nesome. Takto lidi vjezd francouzske armady do Turina roku 1535: "Vstoupili jsme sborem do mesta, ilapajice po telech mrtvSich i tech, kteti jeSte nebyli docela mrtvi. Slyseli jsme je Meet pod kopyty koni, as se mne srdce stahovalo fakosti Kdyi jsme byli v Taste, vstoupil jsem do jedne staje, hledaje misto pro sveho kone. Naiel jsem tam etyti mrtve vojaky; jini tie se opirali o zed'. Jejich oblideje byly priSerne znetvoieny a jejich Saty jeSte doutnaly, jak byly spaleny stfelmim prachem. Prohliiel jsem si je pin litosti, kdy vstoupil jiny vojak a otasal se mne, bylo-li by mono je vylediti. Rekl jsem mu, se nikoliv a tu on k nim pfistoupil a klidne jim proiizl hrdlo. Obotil jsem se na nej pro jeho krutost a on mne fekl, se vidycky prosil Boha, aby mu nekdo prokazal takoyou slabu, kdyby byl smrtelne ranen."

Reny stkelnou zbrani byly tehdy novinkou a panovala domnenka, ie jsou traveny stfelnSrm prachem. TehdejAi lekaske autorita, Jan de Vigo tvrdil, se je ize Melt pouze vypalovanim horkSim olejem, smiSenS7m se syrupem.

Pare se neodvail odporovati teto autorite, tfebas vojaci stralive takovSrm ledenim trpeli. jednou mu do2e1 olej a tu poutil smesi vajeaneho iloutku, rilioveho oleje a terpentinu.

Byla to odvaine, a nebezpeona vec pro mladeho ranhojide, le ku svemu podivu zjistil, se rany, oiettene jeho metodou, se rychle hojily a nebyly provazeny bolestnS7m zanetem jako rany, vypalovane olejem. Od to doby stfelne rany jinak neoeetioval.

Nikdy neprohlaSoval, ae toto ledeni vynalezl

VZSTNIK

Lekaiski romantika.

Dr. James Harpole. jinak, na gt'astnou nahodou. Za piivodni prohlaioval pouze svoji metodu zastaveni krvaceni z ran u amputovanSrch uda. M do to doby ad se to dnes zda zhola nemoin3im — byly amputovane pahSrly rukou a nohou name,deny do rortavene aby se zastavilo krvaceni. Pare odmitl pou gvat smoly a podvazal proste krvacejicizily niti k velkemu rortrpCeni a hanbe lekaskeho cechu.

Jeho metode byly prorokovany vSechny mane zle nasledky a trvalo mnoho let, nei byl tento jednoduch3i zptisob vieobecne uznan a pouiivan. Tohoto zpiisobu se prakticky pouiiva dodnes.

A tak krvaceni bylo fispeSne potirano u2 nekolik staleti nee nekoho napadlo, pustit se do boje s bolesti. JeSte dnes iiji na svete lide, kteki vytrpeli take operate bez uspani.

Za tento velikS7 dar nepochybne vdedime siru Humphrey Davymu, jen roku 1800 objevil kyslidnik dusidnatS7, omamil se s nim a navrhl jeho pontivani pre chirurgiclOch operacich.

AvSak sir Humphrey nevyail sveho vynalezu a tak za jeho rozSifeni a liSeobecne uplatneni musime podekovat americkemu dentistovi T. G. Mortonovi a edinburgskemu porodnikovi.

Morton ptedeSel Simpsona o nekolik mesicu, navrhnuv pouiivani eteru; Simpson jej nasledoval, ukazav na v3ihody chloroformu.

Simpson vAak musel bojovat o uplatneni sveho vynalezu s cirkvi i se statem. Vyhral to, kdy prohlasil, ze sam Bah, kdyi stvoiil 2enu z Zebra Adamova, Adama dtiv uspal. Rozpoutala se divoka novinaska debata, do nit Simpson pfileval oleje stale novS.7mi &inky.

A tu kralovna Viktorie oznamila, se se de p11 pkittim diteti uspat chloroformem. A vSechny hadky razem umlkly. Kralovna promluvila.

Simpson a jeho chloroform vyhrali.

Bezprostiednim nasledekem zavedeni anesthie byl ohromnS7 vzrust operaci. Lide se u2 vice nebali strailiveho utrpeni a byli ochotni jit pod chirurgilv nti. A chirurgove se a vice nebali bolesti, jez meli pacientovi svSrmi zesahy zpiisobit.

Ale tu se dostavila vane, starost. Podet po operacich rapidne stoupal. Zjistilo se, se "Spitalova gangrena", obavana otrava krve, se velmi rozmohla.

Nejhorii bylo, ae nejvetSi procento bylo y e velk3ich mestskSrch nemocnicich, kde pracovali nejzkuSenejSi chirurgove a oSettovatelky.

Jamie Simpson, nyni a sir Jakub Y. Simpson, urtrnul nad 17 7sledky sve metody a radii, aby vSechny stavajici nemocnice byly spaleny a operate se konaly v odlehl3"7ch chS7Sich, j2 by byly kaidorodne spaleny. Byl za to vefejne napadan a sproste mu spilano. A neb9ti dvou dalsich muau, byla by chirurgie uvezla na mrtvem bode. Tito mai, kteti zachranili chirurgii a zvS7 g ili vek dloveka o nespodetna leta, byli Pasteur a Lister.

Zajimavo, ie velikS7 objev, jen2 mel rehabilitovat chirurgii, zadal tim, se jeden lihovarnik v Lille nemohl ptimeti vytaaek z tipy, aby zkvasil a vydal alkohol. I poiadal Louise Pa-. steura, jen2 byl dekanem university v Lille, aby se na tu vec podival. Jen proto se Pastur ujal studia kvaeni. 13rzy dokazal, ie kvageni pusobi drobnohledne organismy, kvasinky, se iiiasne rychle mnoii a ph tom gtepi cukr ye vodu a alkohol. Dale zjistil, se kdy mleko zkysne, vidycky obsahuje ureite zarodky, ktere kdy vlail do derstveho mleka, rovnea zkysalo.

Dokazal dale, ae hniti je rovna pilsobeno zarodky a zjistil jejich pfitomnost ye vzduchu.

A kdy Lister v Glasgove Ceti zpravu o techto vSizkumech, vydal se na cestu, jet vedla k ptevra'tu k chorurgii, nazvanemu antiseptickou metodou.

Josef Lister byl Quaker, narozen v Upton v hrabstvi Essexu. Vzal si za aenu dceru Jakuba Symeho, profesora chirurgie v Edinburghu. Bylo vice vlivem tohoto profesora na zasluhou Listerovou, 2 dostal stolid chirurgie

Ve sttedu, dne I. 6ervence 1936. v Glasgowe, kdy mu bylo teprve tflatficet let.

Zprvu nebyl v Glasgowe obliben, nebot' byl Anglidan a Quaker. Nepil pies miru jako Skot a nemel 26.dnou z muisldch nefesti. Aiken mu "svatS7 Honzik" a dlouho trvalo, nee byl jmenovan lekatem Kralovske nemocnice, kterou mel brzy proslavit po celern svete.

Umrtnost operovanSlch Ptipadii v teto nemocnici, kde se Micah. posmivali distote, byla tak vysoke, 2e se k operacim odhodlavali jen ti nejzoufalejk pacienti.

Na Stesti Lister odmitl vetit, ae snet' a otrava krve jsou nevyhnutelne, nebo ae je sobi kvaSeni ze vzduSneho kysliku, jak se tehdy vSeobecne vefilo. Kdyi Ceti Pasteurovu zpravu, zasvitlo mu nahle v hlave a napadlo jej, se i zanet ran mohou pasobit nejake zarodky. Znemani tedy, aby se zarodky dostaly do many a uvidi, co se bude dit.

Zadal delati pokusy se zlomeninami, u niche, pferatene kosti pronikly ven svaly. Misto aby tyto ptipady amputoval, omyl vydnivajici kosti a potrhanou tkari rortokem kyseliny karbolove, srovnal je a pfilail karbolove obklady.

Nektere pfipady mu zemieiy k jeho velkemu zarmutku, ale nektere se uzdravily k velkemu idasu jeho kolegii. Podet uzdravenSrch dfi se mnail a z jeho oddeleni zmizely stralive ptipady komplikovanSich zlomenin, vystavenS7ch hrianemu umirani. Nad svetem vychazela zate noveho lekatskeho poznatku. Lister uvetenil prvni vSrsledky roku 1867.

Byl napaden se vSech stran. I velikSi sir Jakub Y. Simpson se postavil na stranu jeho odpurcu. A tu Listertv tchan byl ranen mrtvici a jeho misto na universite nabidli Listerovi. Pkijal je, aby mohi pracovat ye velkem meste.

Jeho slava se rychle iifila. Do Edinburghu pfichazeli chirurgove z celeho sveta, byli obraceni a vraceli se domil, aby kradeli v jeho Slepejich.

Ale nasledovala jej Anglie a Amerika? Nikoliv.

Lister musil opustit Edinburgh, svoji rozsahlou praksi a vSechny stare pfatele a odebrat se do LondSma s ohromnSuni osobnimi obetmi, aby pfesveddil vlastni lidi.

To viechno ted' nalai historii. Listerovy metody byly nahrateny lepSimi, ale jeho zasady plati stale a jeho jmeno bude navidy zapsano v historii jako nejvetiiho dobrodince lidstva.

Ve state byl zahrnut poctami a piijimal je s pokorou dobie vychovaneho dloveka.

Byl prvnim z lekaru, jmenovany'm Menem Snemovny lordu. Kdy2 jej kral Edvard VII. roku 1907 jmenoval svS7m osobnim redeem, prohlasil: "Lorde Listere, vim dobie, ie kdyby nebylo vas a vaSi prate, se bych zde dnes nebyl."

Nardiel tim na operaci slepeho stfeva, ktere, bez Listerova objevu by nebyla mane.

Listera po ce1S? divot pronasledovala neptizeri osudu. Ve saki mu zemiela iena, nada temet nikam nevychazel a pomalu chtadnul.

Zemfel roku 1912 a na jeho pohieb se sjeli a velci mai z celeho sveta, aby se ptisli poklonit jeho duchu, jeni piinesl lidstvu trvale viterstvi nad smrti.

Jako pravSr Quaker vSak odmitl posmrtne potty a na jeho hrobe v Hampsteadu je zasazen prostSr Icemen s napisem: Josef baron Lister, narozen 5. dubna 1827.

Zeintel 10. Unora 1912.

Vliv Antarktidy a neennost.

Je skoro neodolatelnou vlastnosti nedinnosti, ae k sobe pfitahuje anorganicke latky. To je fase celeho kosmickeho deni — zapas mezi tivSrm a mrtvS7m, ph demi divot se snail dosahnouti nesmrtelnosti a nedinnost usiluje pohltiti viechny \red. Na teto pevnine, z nez byl vgechen iivot vypuzen, vyjma nekolika velmi primitivnich nebo mikroskopiclOch forem, neCinnost ovlada nesmirnou tesi. Ma mot podmaniti si ty, kteti se proti ni nevzchopi, a lide omezeni a lini, kdyi je jim odepten voInSi pohyb tele i duAe, jako by byli taeni dostfedivou silou k otupele bezduche jednotvarnosti. — Admiral Byrd v deniku sve vhoravy k jizne toene.

Strana

VESTN1K

ye sttedu, dne 1 . Eervence 1936.

POZVANI K

CESKEMU DNI A SLAVNOSTEM PORADANYCH VE DNECH

18..19. a 20. eerven ce v Dallas; Texas PORAD:

18. eervence v sobotu veder v 8 hodin v Sokolovne na Carl Street, cis. 3700.

Telefon 'Oslo 4-0170.

TELOCVICNA. BESIDKA. 13. dervence v sobotu veder v 8 hodin ye Forest High School Auditorium, divadlo: "MAMINKA SE VZBOURILA", hraji deal studenti z Austin statni university.

Hlavni den v nede 1, 19. Cervence: ✓ 8 hod. rano zkou'Sky fg ech cvidicich a taneenika Besedy v Cotton Bowl na vS7staviAti Texas Centennial ve 2 hod. odpoledne.

Slavnostni potad 6eskeho Dne v Cotton Bowl na vS7stavigti. ✓ 8 hodin veder: Akademie ve Forest Ave. High School.

V 9 hod. veder: Slavnostni ples v Sokolovne 3700 Carl Street.

20. eervence v pondeli: Peatelsky vedirek na rozloueenou v Sokolovne na Carl Street v 8 hodin veder.

Vstupne v Cotton Bowl 35 eentii osoba.

Deli 15c, ostatni podniky 25c osoba, deti 10c Sokolovna na 3700 Carl St. bude oteveena pro vAechny dny slavnosti, kde obdrZite napoje a jidla.

Informadni kancelal bude v Sokolovne. Tel. 4-0170.

Dne 18. cervence veeer

19. Cervence. teskeho

Odpoledni program Dne v Cotton Bowl (Football Stadium) na vYstavilti ye Fair Park ye 2 hod. odpol.

PROGRAM: 1.-"Defile elenstva a hosti."

2.-"Zahajeni Slavnostniho Dne peed. O. D., Kapt. M. Pazdral.

3.-"Proslovy" slavnostnich feenika a hostii; (a) Mayor Geo. V. Sargeant, mayor mesta Dallas. (b) Hon. James V. Allred, guverner statu Texas. (c) Dr. Chas. Hollub, csl. konsul; dr. Veverka, vyslanec ye Washingtone; peedseda senatu C. S. Republiky, dr. Soukup.

4.-Cvideni prostna, 2aci a Z'akyne 2upy JiZni 5.-Stoletnice prostna mitt a zen, Sokolice a Sokolove 6.--itateeek PeveckS7 Sbor Ceskeho Dne 7.-Cvieeni se Avihadly Sokolice 2upy JiZni 8.-Cvideni s dlouliSrmi tydemi Sokolove 2upy JiZni 9.-Hrazda Vzorne DruZstvo A. 0. S. 10.-Proslovy K. Prchal, starosta A. 0. S. Senator L. J. 8ulak.

"Zdravice" Vojta BeneS' 11.-Ceska Beseda v narodnich krojich, Sdrniene Ceske osady 12.-Cvideni druIstev na naeadi Zupa JiZni 13.-Cvideni na bradlech DruZstvo Zen A. 0. S. 14.-Zahradko moje PeveckSr Sbor 6eskeho Dne 15.-6tyfiadvacitka Vzorne Drutstvo A. 0. S. 16.-Zavereena scena, cvidenci a taneenici obeli° pohlavi

✓ sobotu v 8 hodin v Auditoriu Forest High School sehraji studenti statni university z Austin, Texas, divadlo:

Hudbu fidi Fr. Mouelta, zpev dr. Pazdral.

"Maminka se vzbouilla"

Beseda a Sokolski cvieeni pod fizenim Jos. Kosa a Viclava Kueery.

Veselohra o ttech jednamich od Frant. Baleje.

OSOBY: F. Horak Anton Havlik, profesor Milada Kocurkova.

Karlieka, jeho Zena LibnSe Oerna DanOka, jejich dcera Ing. Vlasta Havlikova-Svitilova Milada Kottnauerova Ing. Lud. Svitil, jeji mu2 Albert Vankira Josef Skeivanek Milo Mladek Tylda, kuchaita Lillie Ermisova Eman Pleskot, Sorer Alvin Mardak Nicvik a vedeni: Prof. Ed. Meek.

Vstupne 25c osoba, deli 10c.

18. eervence v sobotu veeer: Zahajeni slavnostnich programu, v Sokolovne 3700 Carl Street, Dallas, Texas, v 8 hodin veder.

Telocviend Besidka.

PROGRAM: 1.-Overtura Orchester teskeho Dne 2.-Uvitaci proslov, br. V. Kraft, starosta Sokola 2iika 3.--Sokolem jsem Basefi. .4.-Cvieeni s Kuieli, Druistvo Zen a mail Sokola Rozvoj z Chicago, Ill. 5.-Zpev.

6.-Ukazkova cvideni na hrazde Sokol Dallas 7.-Smes eeskSrch pisni Orchester Ceske/10 Dne 8.-Slovenska, Beseda Sokol Ennis 9.-Bradla DruZstvo muta AOS. 10.-ViteznST pochod Sokolt Orchester 6eskeho Dne Po, programu volna, zahava.

Vstupne 25c osoba, deti 10e.

19. eervence vecer: V 8 hodin ye Forest Avenue High School.

Slavnostni Akademie.

Zaeatek v 8 hod. veeer.

Vstupne 25c osoba, deti 10c.

PROGRAM: 1.-Overtura.

2.-Uvitaci proslov Dr. G. Pazdral PionYrtim, baseri student tex stat. university 4.-Z OeskS7ch niv Sbor Slavie 5.-Z deskSrch luhil a haja Orchester 6.-VSehochut' Musk peveckST sbor Slavie ,7.-SlovanskY tanec, houslove solo - Dvorak p. Arnold UrbanovskSi 8.-Proslov br. Jarka Jelinek, nadelnik AOS. 9.-Bradla Vzorne dru'tstvo AOS. 10.-Domailicka Zpev Slavie 11.-testice - Sokolove Vzorne druZstvo AOS. 12.-V moil hlubokem - Bariton solo .... p. Ant. Nemeeek West, Texas - doprovod sl. Marcela Seithova.

13.-Overtura.

14.-Sokolska rodina - 'ZivS7 obraz Sokolove, Sokolice mlade2 Hudbu kidi Fr. Moueka.

Zpev dr Pazdral.

Strana 11.

laiedni Organ Slovanske Podporujiel Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECIIOSLOV.A.K PUBL. CO ., 'A est, Texas Piedplatne 65o ran& Do stare vlasti 11.66 ran& Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilaji se do Illavni Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, piedplatne, oznainky, budleg adresoy any na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekl y in South.

Nae s pojlatenim odkladate? Nevime dne ani hodiny, kdy nekesti na lads dopadne, dnes pti zvYg enem provozu silnienim ptihazi se smrtelne crazy a zabiti skoro kaeclodenne. Z valne easti tato natesti jsou zavinena nedostateenou opatrnosti na to ei one strane, cot" na hotovern faktu pranic neme'ni, ba naopak, zdarazimje pottebu eivotniho pojffteni. V uplynulem roce nekesti a nehody ye Spoj. Statech vyeadaly si smrt 100,000 lidi, cos znael hospodatskou ztratu ve vYei $3,450,000,000. Vedle toho 9,340,000 osob ptiko k poraneni. Dle zpravy Narodni bezpeenostni rady ptichazi pramerne kaideho dne v roce v Unii na zmar 274 lidskYch eivota pri raznYch nehodach a neUestich. Denni 'Skody na ztracenem vYclelku, na nakladech za slueby lekatt a nemocnic a vYclejich poji gt'oven dini $9,500,000. Nejvice lidi zmateno je pti autovYch sraekach — v roce 1935 pH nekesti tohoto druhu pilko o pivot 37,000 lidi a 105,000 osob bylo trvale zmrzadeno a 1,180,000 osob easove k praci zneschopneno. DruhYm nejnebezpeonefkm mistem je domov. Celkem 31,500 smrti zavineno bylo pti nekestich v domovech, kde dalkch 140,000 osob bylo trvale zmrzadeno a 4,460,000 osob poraneno. Nejsou tyto hrozne eislice vatnou vYstrahou, jste-li bez pojikeni, byste nebezpeene neriskovali otalenim? Nake S. P. J. S. T. vyclava, tadu pojistek vYhodnYch, za mirne poplatky. Starite se elenem nejmohutnejsi organizace Texasu, jednoty spravovane elenstvem volenYmi atedniky! Ptistupte do tad bratrstva S. P. J. S. T.!!

Svetle pamitce Husove. Z Ceske zeme do Kostnice na btehu RYna unaveni jezdci.

Zemane nejaci, sekati v patkach utueeni a mezi nimi Jan Hus, knez a mistr vysokeho bohosloveckeho udeni praeske university. Dojeli a Mistra zbrojnok jali a do vezeni uvrhli. Potorn ptiko mnoho dni a 21\4, oheri v srdci uvezneneho Mistra neuhasinal. A Mistra odsoudi11, kacite, kterY neuhasil oheri pravdy v srdci svem. A gesteho dervence vedli jej v poutech za /nest°. Na hranici k upaleni . .. Hranice vzplala na latehu RYna ... A v jejim plameni a dimu vypustil svou svetlou dui Mistr Jan, jen u Boha a v lidu svem svatYm byl. Popel rozmetali . .. Nic z neho nesmi zbYti budoucim. A zbylo . Jiskra vyletela z to hranice. Vyletela a do zprahlYch dui eeskeho lidu zapadla. A eivY oheri roznitila po vsi zemi. 0hen eivY hotel od hor k horam, od mesta k mestu, dediny k decline, od hradu k hradu.

Nebylo mod, ktera by ho udusila a nebylo du, kterY by ho udupal. Byl to jinY oheri .. . .Ae ptigla generace, ktera byla chladna jako led a napita lhostejnosti jako houba. Tern lidem eivY oheri hranice kostnicke odumiral.

Nechapali jeho ehavost a necitili jeho sily, nebot' byli odeni v krunYte tmy a cizoty. A bah, se otevtiti mu srdce sve, ... A ptisla.dalsi generace, ktera, poeala chapati, co ujatmenemu narodu skyta. ‘eivY oheri, kterY nebe se zemi spina, srdce v elsti a pest v

VESTNIK so kuje. DvacatY osmY tijen 1918 umoenen byl pochopenim velke, slavne doby husitske, doby nejvetSiho bohatstvi esl. narodniho ducha a sily. Narod oeiveny duchem a silou teto doby a jim jeho ptirozenou a hybnou silou veden, vydobil znovu svoji samostatnost. Hus a tielca zastanou nejsvetejkm a nejsilnefSim pramenem osvobozenYm eechoslovalcum. Nelze je nahraditi nidim. Husitska doba zastane tradidi vytivujici velcy a v ni nachazi esl. narod nejbezpeenejk cestu k budoucnosti.

Zborov. Druheho eervence ptipadlo vYrodi slavne vitezne bitvy esl. brigady nad vojsky nemecko-rakouskYmi. Prvni pluk formovanY z "Ceske drueiny" podilel se v celem svete div zpilsobivSim viteestvi po prve celY. Vojaci meli jests zimni vystroj, ac uz byl dervenec.

Za to nosili celou zimu ae do anora letni vYstroj. 0 munici musili prosit a musili si ji vykopavat ze zeme, kam ji zbolkvisovani jejich ruAi ptedchficici tajne zahrabavali. V boji dokonce o sve ajme vytvotili novou taktiku, ktera potom az za rok se zavedla na francouzske fronts: misto tetezu, bojove skupinky S veliteli, ruskYmi plukovniky, nemely Ceske pluky ` testi. Byli to carSti dastojnici, kteti nemeli S pro Cechy a jejich potteby smyslu. Obliben byl Trojanov. Ale jeho nastupce PiotrovskY byl surovec, kterY se opovatil nak vojely i bit a musil kvapem z pluku uteci. Po nem ptikl k 1. pluku PavlovskY, kterY vedl pluk k bitye u Zborova, obut stale v baelcorach. Pted bitvou samotnou na 'Stesti zmizel. Teprve plukovnik 8vec byl statednYm velitelem, jakeho si vojaci zasicusili. Za takovYch pomera v rusks armade neni divu, ze esl. vojaci nebyli nadkni pro obnovu carskeho reaimu. Prvni pluk oesl. legii proslul nejen svou stateenosti, ale take svou ptikladovou ukaznenosti a obetavosti v dobach nejnebezpeenefSich. Hrdinove od Zborova budou vedne vzpominani, jejich zatna pamatka potrva na veky!

V ienske krase neni iidneho rozdilu. George White z Newyorku, nejproslulefk obchodnik s aenskou krasou se onehda, vyslovil: "Stalou praci s aenskou krasou jsem pti gel k jednoduchemu vYsledku, ae aeny jsou vSechny stejne a ee eadna zeme nema krasnelSich kn nee jine zeme. Krasa je otazkou penez. Amerieanka neni plavejk, 'StihlejSi nebo hezei nee Anglidanka nebo Ruska, ale vyclava na svou krasu vice penez, protok vie vydelava. Kdo chce, aby aena pekne vypadala, musi na to obetovat penIze. BlondYna je prave tak krasna jako bruneta, kihla je prave tak va,bna jako boubelata. Hezde divky se najdou vSude, to je jen veci rutiny, je jich na celem svete dost." — Joh° slova svYm zpasobem potvrdila soutea z Palm Beach na Floride, kde hledali nejkrasnejk nos. Nekolik set een a divek se ptedstavilo soudcam tak, ae bylo videt jen nos. Ta. ktera dostala cenu, se pak odmaskovala. Bylo ji 42 let a byla velmi nehezka.

Redakce na pilate neuverejni dopisy neelenit! Staly se pripady, ze jsme dostali elanky a, dopisy zdanlive nezavadne, tYkajici se bud' ctazck dnegka neb obsahujici namet k rozhovoru o problemech spolkovYch, mistnich atd.

Proti takovym zvedli nekteri elenove protest a, protoie mail pravdu v jednom bodu — organ je k disposici piedne Clenstvu — jsme nuceni Ilditi se danou skuteenosti a dopisy Ci elanky neelerni nadale uvefejnit nemffieme!

Roosevelt a Garner nominovani aklamadne.

Demokraticka konvence zahajend min. aterY ve Filadelfii, Pa., nominovala kandidata presidentstvi aklamaene, cos se nestalo po 48 roku, neb v nekterYch konvencich hlasovalo se mnohokrate, anie byl navreen president (v roku 1924 v New Yorku hlasovano bylo stokrat). Teto mimotadne pocty dostalo se pted 48 roky presidentu Clevelandovi a letos Osvoboditeli z deprese Franklinu Delano Rooseveltovi. Naa texaskY obaan Garner nominovan byl znovu rnistopresidentem. Bylo to po druhe, kdy kandidat neeekal, as mu bude za nekolik tYdna formalne oznameno, k obdreel nominaci, president Roosevelt pted etytmi roky ptiletel do Chicago., aby oslovil konvenci a letos dojel v sobotu do Filadelfie, kde k 110,000 jasajicimu davu, shromaIdenem na Fiel-

Ve sttedu, dne 1. dervenee 1936. dovem poll, pronesl ptijimaci tee, vYborne sloeenou, lidove sestavenou, bfitkou a ptesvdcldujici, jejie thema lze oznaeiti: Do boje proti kofistnikum! "Ptigel jsem mezi vas nikoli jen co vtdce strany, nikoli jen co kandidat vysokeho atadu, ale co jedinec, jemue uloeeno 'dent mnohYm kritickYm hodinam a jene nese dosud teelcou zodpovednost.

Jsem vdednY za cluveru, sympatie a napomoc Americana, kteti mne v mem fikolu podporovali. Za jejich loyalitu zdravim elenstvo na:si velike strany. Amerika nezapomene poslednich roku — nezapomene ee zachrana nebyla toliko fikolem dem. strany, flYbre usilim vSech.

PevnYm odhodlanim pfeeili jsme nejhorgiho neptitele — podmanili jsme strach." TakovY mi prostYmi slovy, jimie znamenitY president mluvi do due mas lidu pracujiciho, nesla se obkrna jeho tee, logicky skloubena, ja.snYin a dle potteby dramaticky z yYS'enYm hlasem pfednesena. President pova'Zovan je za nejlepMho teenika Ameriky. Mluvi eistou, ztetelnou anglieinou, neueiva frazi, teenickYch kudrlinek ni hadanek. Rozhlas mu dava teinnou zbrari, odrelet atoky a o'Smetnosti jeho odparcu a zarytYch neptatel (Liga Svobody, Wall Street a pod.) Miliony obeana sly& sveho 0svoboditele ptimo, doma u sveho radioveho ptijimak. V dal& teei posvitil president na kotistniky, nazvavk je hospodatskYmi royalisty. "Rozvojem techniky nastala doba netu gene produkce a distribute. Royalists ekonomie postupne ovladli pramysl, obchod, dopravu, peneenictvi — zkratka male, skupina vybudovala nove kralovstvi hmoty, novou a krutou nadvladu, pod nie maloobchod, rolnici a delnici stali se novodobYmi nevolniky. Tito privileovani princove neznali soucitu, nemeli pochopeni pro hospodatskou svobodu svYch spoluobeana, oni hromadili pyramidy majetku, ovladli cele nacre hospodatstvi a ptivedli svoji rvavou laenosti po mamonu bohatou republiku pied jicen hospodatske propasti. Monopoly jako obrovskY polyp uchvatily celou zemi, jednotlivcova iniciativa (podnikavost), byla timto mamotem znemoenena, vyloudena. Svoboda vyeaduje ptileeitost vydelat si eivobyti — aivobyti dle poaadavku dnekca, eivobyti, ktere poskytuje muei nejen aby mohl bYti eiv, ale neco prof by mel zits. Proti organizovane hospodatske tyranii se obeane mohou braniti jedine organisovanou moci sve vlady Zticeni r. 1929 ukazalo libovladu v cele nahosti, volby r. 1932 vynesiy mandat lidu, ueiniti vlade kotistnika konec. Royalists ekonomie ptipouk,eji, ee politicks svoboda je zaleaitosti vlady, ale zastavaji nahled, ze hospodatske otroctvi neni zaleaitosti nikoho. Oni davaji vlade moenost chraniti pravo obeana k hlasovacimu listku ale odpiraji, aby vlada chranila °beanovo pravo na yYdelek a MU. Kotistnictvi hrozi, . e demokraae nynefSi vlada chce svrhnouti na S ticke institute, ve skuteenosti se obavaji, ee jim bude jejich nadvlada uzmuta. A prave zachovavani nakch instituci vyIaduje, aby mot a vliv kotistnika byl znemoenen. Neptatele mas lidu ptiznavaji, ee boj proti nim nastava.

Nebude to boj jen proti nuzote a znemravnelemu hospodatstvi, ale boj o zachovani demokracie. Budeme bojovati pro zachranu velke a ,ureite formy vlady pro nes a pro celY svet.

Ptijimam poslani, kterYm jste me povetili.

Nastupuji s vami. Jsem odveden pro cele trvani boje."

Spolubratr Rudolf Marak poitmistrem ye West. Mkt° West ma od 1. eervence °pet eeskeho pokmistra, jima presidentskYrn dekretem ustanoven br. Rudolf Marak, giroko znamY pozemkovY obchodnik, dlouholetY komisat mesta, spolkovY pracovnik oily a obetavY. Br. Marak podilel se ye westske osade v kaeclem narodnim podniku, nikdy Zadanou pomoc neodrnitnul, nikdy v ptevzate funkci nezklamal.

Pro v sa e dobre a aadouci mel zajem, eas i atedrou ruku. V novem zodpovednem postaVeni sy Ym povinnostem ptesne dostoji, bude vykonavati vladni sluebu vSem obeanrim s ochotou a vlidnosti. Vyznamenani nakho schopneho spolubratra jest cti jemu, jeho rodine, osade West a zajiste i naaemu Bratrstvu. Bru. Rud. Marakovi timto srdeene blahopkejeme!

Ve stredu, due 1. dervence 1936.

Co Oder' dal.

RESIDENT Roosevelt podepsal daiiovY P kon, ktery uvaluje titive berni sazby na velke korporace a podrobuje vyplacene dividendy normalnimu zdaneni osobni dani z pfijmu.

Pii sve navgteve v Rumunsku pfivez1 president Osl. republiky Dr. Bene g mlademu rumunskemu korunnimu princi Michailovi darem esl. automobil znaely Aero, kter' tovarna dokonale vypravila jako ukazku vyspelosti prinnyslu.

Francie zesiluje svoje posadky na nemeckYch hranicich, kde ua ma dne gkem 140,000 vojint. Zesileny budou posadky na hranicich nemeckYch, belgickYch a gvYcarskYch a tea patitska posadka bude zesilena o batalion kolonialni pechoty.

Tajemnice prace Frances Perkinsova pro• te se pokusi v ramci fistavy o zakonitou sazbu mzdy delniku. "Je jisto, — pravila resoluenimu vYboru demokraticke narodni konvence — ae musime udelati konec snitovani mezd ale zmena Ustavy by vytadovala hodne dasu. Mite b'ti, ze najdeme prostfedky ku zjigteni minimalni mzdy podle ustavy v jeji nynej gi forme". ef WPA Harry L. Hopkins naildil zmeny ✓ regulacich podpory praci a to: Potteby podpory vojenskYch vysloutilcil se maji uvaaovati bez ohledu na vyplaceni bonusu; cizinci dlici ye Spoj. Statech nezakonne nemaji dostati pracovni filevu, a pak-li ji-nekterY dostava, ma b'ti propu gten; WPA delnici nebudou naddle placeni za eas ztracenY nepohodou, nebo doeasnYm pferu genim prace na projektech, ale maj takto ztracenY eas nahraditi tehot nebo nesledujiciho mesice.

Nemecko usiluje o utvokeni silneho bloku ze stab[ stkedni Evropy co protivahu frankoruskeho paktu. Nemecko, Polsko, Anglie a Italie jsou pry proti komunismu, a je jejich povinnosti stanouti v jedne fronts k valce proti komunismu, a to v zajmu cele Evropy.

Znalci pomerft vaak pochybuji, podafi-li se Nemecku tento plan. Dle v gech znamek Evropa opet kraal na kluzkou drahu diplomatickeho dachrovani.

Potadavky farmafil tlumodeny byly resoluenimu vYboru dem. konvence a lze je shrnouti nesledovne: Farmafske Afadovny (Farm Bureau) doporueuji schvaleni dozoru na produkci sklizni, trvalY system vladnich pujeek na plodiny, a udrtovani dobfe zaloteneho a praktickeho programu na zachovani a poutiti ptidy. Dale potaduji federalni kontrolu nebo regulaci monopolt, regulovanou menu, ktera ✓ souhlasu s kolisanim cen zakladnich produktu by udrtovala nepromenitelnou nakupni hodnotu dolaru. Narodni gran ge aada penetni system zarueujici "poctivY dolar" s pevnou nakupni hodnotou, centralizaci (soustkedeni) zemedelskYch problem:I v odboru orby.

Obe, skupiny odporuji dal gi rozgifeni zilzeni pro fiverni pomoc venkova, vladni pomoc pro drutstevni trani prodeje farmaill a dalgi spolkovou a statni pomoc v udrtovani levne dopravy.

Nov' rychlik drahy Northwestern, majici obrovske Dieselovy motory docilil meximalni rychlosti 91 mil za hodinu.

Posledni vladni zprava udava podet obyvatel New Yorku na 7,363.624 dugi.

Italsko-anglicko, dohoda ohledne vojenske situace ye Stfedozemnim mori byla dosatena a jeji hla.vni body jsou: Anglii zustane namokni svrchovanost, italske valeene lod'stvo bude rozdeleno y e tit eskadry, z nicht pouze jedna mute b'ti ve vodach v nicht Britanie ma sve zajmy, zatim co druhe d ye zfistanou v Jadranu. Italie bude miti svrchovanost v letectvi, bude miti trvale 100 letadel v Lybii a druhYch 100 mezi Sicilii a EgejskYmi ostrovy; katcla zeme omezi vojenske posadky v Egypte a Lybii na 75.000 muau, z nicht jedna tfetina bude vypravena motory. Anglicans mohou opevnit ostrov Cypr a mesto Alexandrii jako je opevnen ostrov Malta.

VESTN1K SedmdesatSi etvrtS7 kongres Sp. Statri zakonell min. nedali svoje tiestimesieni zasedani, vytidiv v posledni chvili deli dobu projednavanou dariovou ptedlohu. Kongres v tomto zasedani vytidil mnoho duletiteho zakonodarstvi, vztahujiciho se ku zdaneni, podpory nemestnanosti, vysloutileckeho bonusu, pomoci zemedelskeho stavu, neutrality, elektrisace venkova, rozpottu, mezinarodnich smluv, kontroly povodni, silnic, prodeje lihovin atd. Jeho zasedani bylo nesporne dinorode.

Obrovske, mraena kobylek objevila se nad jihovYchodni Nebraskou vyvolavtii pochopiteln' postrach mezi rolnictvem.

President Roosevelt bude miti k poutiti $3,271,000.000 na nouzove a vetejne prace v novein fiskalnim roce, kter' zapodal 1. eervence Tato suma vystaa pro zamestnani vice jak 3,000.000 lidi.

ProslulY rusk spisovatel Maxim Gorky podlehl chtipce ye svem obydli v Moskve. Gorki] ziskal svetoveho jmena dlouho pied valkou jeate jako mladST mua svYmi povidkami ze aivota tulakri. Psal i romany, tadu divadelnich her, z nicht drama "Na dne" bylo ptelotieno do vSech delneftich jazykri a sehrano na ptednich jevititich sveta. Za jeho zasluhy o ruskou literaturu a kulturu dostalo se mu narodniho pohitu. V gechny jeho prace vygly ✓ deskYch a anglickYch pfekladech.

Francouzska vlada rozpustila etyti ozbrojene fagisticke svazy aby udinila pfitrt nebezpeel, jake pfedstavuje soukroma, milice. daci svazu po vydani rozpou gteciho vYnosu prohlasili, ae toto prondsledovani udini z hnuti "podzemni" dinnost a ae jako takova state se skuteenYm nebezpeelm.

Pogtovni zprava z Prahy oznamila, ae jeden z nejschopnejSich statnikri, vridce' agrarnikti (rolnikri) a bYvalY ptedseda Nar. Shromatdeni — FrantiSek Stanek — spachal 19. eervna sebevratclu v sanatoriu v navalu trudnomyslnosti nad nezhojitelnou chorobou.

Frant. Stanek byl poslancem snemu kralovstvi eskeho, poslancem na figske rade ye Vidni a take poslancem Zemskeho snemu mora yskeho. Byl dinnYm i za revolueniho obdobi a v flgske rade ye Vidni za valky pronesl ostrY projev proti Rakousku. Ve vlacle osvobozene vlasti byl stfidave ministrem vefejnYch praci, pat a telegrafil a orby. vlada rozhodla se upustiti od myglenky zfizeni velkeho lesniho pasma pies cele Sp. staty, jet melo b'ti ochranou proti pragnYm bouilm a suchu. ObrovskY projekt mel vytadat si nakladu asi $100,000.000 ale nyni se shledalo, ae je neproveditelnY a nepraktickY. Vysazovani stromkti bylo ua zaeato, asi 50 millonri kusil jich bylo vysazeno, net vetanou vyhynuly. kid Vysehrad, Oslo 48.

Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, broth a sestry!

Timto yam bratti a sestry davam vede't, byste se do ptiAti schrize v hojnem poetu dostavili, ktera se bude odbYvat dne 5. Zervence v sini tadu Vytiehrad. Proto je aadoucno, byste se vg ichni do schfize dostavili. Je to schfize posledni pied naaim sjezdem a je hodne prace, musime nag e stanovy pfehlednouti, aby uznal nekdo za dobre opravit, co by na g- delegat byl pilpraven. Tea v posledni schfizi se sestry ujednaly, ae nam zase donesou nejakou svaeinu. Tak bratil a sestry jistotne se dostavte do pfi gti schtze, neb elm vice tim lope.

Schtize bude dne 5. eervence o jedne hodiny po poledni. (V padu gpatneho podasi o tYden pozdeji.) Na shledanou a na zdar jsem za fad Vygehrad eislo 48. S.P.J.S.T., K. F. Chalupa, dopisovatel.

Houston, Texas.

Ctena, redakce, broth a sestry!

Jak jste eetli v poslednim Vestniku, ae ohnovY spolek pofade, piknik v sini tadu Pokrok Houstonu, tedy jste upilmne zvani k fleasti, a ponevadt obed bude podavan zdarma, mam potadati sestildky, aby die moanosti pfinesly nejake peeivo na neb bez toho by nebyl oned npinSf.

Strana Dale zdeluji vaem sestram kroutku, ktere se nemohly ziteastnit posledni schtize, ze bude ve schrizich pokraeovano. Byl dan navrh, aby sestry usily nejakou deku ye prospech du. Navrh byl ptijat a se Sitim se zapoone hned ptiSti schrizi, ktera se bude potadat ye etvrtek, dne 16. dervence. Sestra Drabova nam pfinesla na ukazku jeji krasne deky, z kterYch jsme jednu vybraly,..co vzorek. Jsem jista, ae katcla z vas si bude chtit jednu pro sebe tea udelat, a zde mate ptiletitost se ptiudit, ktera se v to praci nevyzna. TeSime se na hojnou Sestry Kroutku Pokrok Houstonu.

ZDARILY PODNIK NASICH VE SNOOK. (Dokoneeni se strany 1.) v prave poledne, pod kog atYmi stromy hemtilo se jako v die, slavnostni ruch byl znatelnY a stupiloval se zvuky J. Baeovy sesilene kapcly. Br. F. Smotek nas shledl prv' a ihned seznamoval s bratry ritedniky tadu i eleny. Neni moan uvadeti jmena, byla by jich sluSna iada a nedelavge si poznamek, nedovedl bych spameti je jmenovat. Z Caldwell dleli tu: nag bYvalY pfedseda br. Jos. Du gek, nynej gi pokladnik br. N. J. Vavra, manaele Wondrashovi, F. Vajdakovi, John Toupalovi, pi. P. P. Mikeskova a jiste dalgi.

Ve dy e hodiny zapoeal program, pfedseda fadu br. Elgik zaujal misto na okra glene feenicke tribune obklopen jsa pfihlasiv gimi se teeniky — vesmes kandidaty rtiznYch vefejnYch made. Pane zladend dvanactidlenna John Badova kapela z Fayetteville zahajuje potad fiznYm pochodem, prvYm teenikem byl protikandidat guvernera Allreda Mr. Sanderford, kter v hodinu trvajici teei "trhal" prvou ritedni lhfitu nejmladtiiho guvernera Texasu, aperkuje svoji logicky sestavenou tee" statistckYmi ridaji, co Allredova administrate udelala a co neudelala. Nasleduje druh teenik, majici za thema sveho proslovu — Stoletnice Texasu. Tretim byl potadatel. Co potadatel organu S.P.J.S.T. mluvil pochopitelne v zajmu naaeho Bratrstva, nabadal ku vzdelavaci annosti mezi naai mladeti, jet po odchodu zakladatelti S.P.J.S.T. naddle povedou, budou nositeli odkazil s yYch rodieti, pokradovateli snah a idealn. csl. pionYril Texasu, ptipomenul povinnosti Cechoamerieanil veci teto nove vlasti i — stare, tam za tou velikou vodou.

Koneene vysvetlil na gi v'stavku v Dallas a blitici se 6 e sk3i den 19. dervence, kterY mel by b'ti a dle vaeho bude nejvelkolepej gi ma.nifestaci Texasant esl. ptivodu kdykoli potadanou. Nasledovaly prosiovy cele Lady kandidata made okresnich. Poslednim byl popularni senator J. Sulak, dostaviv gi se k slavnosti kolem pate odp. My zrovna se loueili, ma.jice cestu 125 mil peed sebou, k praci piltomne nemale, kdy osmdesat stranek eisla sjezdoveho vytaduje nespodetne hodiny pricineni pokadatele i personalu tiskarny.

Piknik mel naprostY titspech. Znamenite "barbecue" z nekolika druhfi masa glo na draoku, broth kuchail, sestry u stanku pochoutek moudnYch, pofadatele, oni u oasy pod rozlotitYm dubem, v gici se einili a byli cele odpoledne pilne zamestnani. Duch svornosti a spolupthce byl patrnY. Vederni taneani vinek byl jiste korunou fispechu.

Poznatky a prognosa redaktora: Mate krasspolkovY stanek, velkY poeet elenstva, dobr' podatek Detskeho odboru, mladete habadej, chut' a ochotu k snaham osvetove kulturnim, dobre a nad g ene pracovniky (J. krabanek, Sumsal, Smotkove, Vajdak, fada dalgich), pfidu k setbe rodoveho uvedomeni mezi omladinou firodnou, materielni zakladnu k prove,deni vytdeneho cile postaditelnou. Jste sobs, vaai osade, konedne na gemu Bratrstvu a potatmo cele texaske haluzi zodpovedni, byste svYch vildeich mist nezanedbavali, nedali se od zaslutne prace zviklati nahodilYm nepochopenim vlatnYch, pohodlnYch, zbloudilYch take rodakt — naopak, pies tyto pfekelky a klacky y am hazene, vydrteli, stoupali vY ge a vfg e k metam nejvygg im. Vedomi poctiveho pricineni vyvati dalece pfechodne svizele a pfeketky. Va gi dalg i praci, svornemu bratrskezdar! A na shledanou na mu tte!

Strana 10.

Vt8TNiK

R. F. VOJir.

Loutkifova Schovanka WW1 rominek (Pokraeovani) u' nestaj tady a pomoz! Me dite je tady N a tak dlouho jit nejedlo pod rodnou stiechou! Pomoz, at' ho uhostime! Nu, co mu fikag ? To je dlovidek! A hodnk! Jako beranek byl. To se Rodkov podivi! Inu, vtdyt' jsem se take namodlila! Ted' se ma, elovek pro koho starat! Vaclav nas vystfida, leccos zastane.

Inu, ted' se mi bude lehce umirat!" drmolila pfi vateni.

Madla mleela. Nee° derneho sedalo ji na dugi.

Netrvalo dlouho, vratil se pantata s Vaclavem. Bylo videt, to i on ma, velikou radost z prichodu synova.

"Tak vidit, matko, piece jsme se doekali, ted' mime syna i dceru", zadal, kdyt usedl za Neodpovedela.

"A prod jsi nam nepsal, to pfijedet?" divil se pfi jidle otec.

"S podatku jsem y am psaval, ale kdyt odpovedi nedochazely, piestal jsem. Ostatne nebylo by to nic platno. Z tech konein se sem k vam nic nedostalo", vykladal syn.

"A vit, to jsme to jit oplakali — a na pornniku padlYch dali vytesat tve jrneno?" smal se otec.

"Nevadi! Jsem tu! Mrtvi tiji!" zasmal se bodg e Vaclav a otodil se k matte a ptal se: "Nu, a co vy jste tu delali po tech celych dlouhkch letech?"

Vypraveli mu, co se uddlo, jak vznikla republika, o to svate radosti celeho naroda a neopomneli se zminiti o Madle.

"Zastoupila jsem bezdeky vase misto. Byli mi hodnYmi a dobrYmi rodidi. Miltete bYti Vaclave, g t'asten, to je mate. Nebylo dne, aby panimama nevzpomnela na vas", podotkla Madla.

"Tys byla take hodnou dcerou, bude-li on takovkm synem.' .." poznamenal pantata, cot se panimamy dotklo nelibe.

"Budu! Dovedu si vatit domova. Zastaneme vas oba, abyste si mohli odpoeinouti, vid'te Madlenko!" odvetil Vaclay.

"Zajiste! Je to i mYm pfanim!" ptisveddila Madla.

Vaclaviiv pfichod zpusobil i v obci vzruteni, a nenechal ani vlastni rodinu bez vlivu.

Pantata se brzy sptatelil s mytlenkou, 2,e se syn vratil, ale panimama dlouho se s tim nemohla spfatelit. Nee° ji vadilo. Ve sve stafecke, matetske, ocliikavane lasce promluvilo po jeho pfichodu jeji srdce tak durazne, ba ptimo chorobne, to syna zadala zbottiovat jako svetce. Ptenesla v gechnu za to leta ztajenou lasku na neho a bedlive se starala, aby nemel v nigem Ajmy. Z toho take zadala litovati, to vzali Madlu k sob& Zdalo se ji, to ubird Vaclavovi, zmenila ji v pfitivnika. clay byl sluncem jejiho Iivota, pro nej zapomnela na pantatu, natot na Madlu.

Madla brzy vypozorovala zmenu v jejim nazirani a east° byla jejim chovanim jeji va due hluboko ranena. Ale doufala, to easem, at si panimama zvykne, to pfestane. 0mlouvala ji a odpougtela.

Vaclav brzy postfehl, co se deje, Madly se vtdy zastal. Ale matka brzy se proti tomu ohradila a tikavala. "To neni jen tak jednoduche, musime ptemk glet, co s ni. Stal se omyl„ ae jsme ji vzali, a jednou se o torn musi hovotit."

"Snad to nespecha, doba v ge vyrovna. Je to hezke, pracovite &lite, prod se ji zbavovat. Otec si na ni take potrpi", namital syn.

"Ten od prveho okamtiku! Ted' jsi tu ale ty, a ty tu take jednou bude panem. Bode ptiteti, protote ji jen tak zhola nemateme vyhodit," vyjela matka.

"A take nevyhodime!" usmal se Vaclay.

0 tom vtem Madla nevedela. Ale i tak pte-

ce citila, to se Vaclavoqm ptichodem mnoho zmenilo.

Za,vriena.

Vaclav se ujal spravy stateeku. Pracoval rad, protote util dosti zahalky v zajeti a yedel, co znamend pracovat pro cizi a na cizim. Pomery na statku se nezmenily. Ale brzy po svem ptichodu zadal Vaclav ukazovati svou povahu, prchlou a zhrublou. Snad toho bylo ptieinou dlouholete zajeti. Musilt' se starati sam a sam o sebe a jen fysickou nezdolnosti a zapasem o byti, v net cit ustupoval, zhrubl. Nadaval, klel a netettil pti torn nikoho a tloukl ytim, co mu pfi glo do ruky, kdyt se mu neco nedatilo. Havlovce to mnohdy zamrzelo, to na dviir vytel, aby mu domluvil, ale matka nedala na neho dopustit, omlouvala ho, ae je z valky nervosni a to se uklidni, at bude na statku dole. Ale nestalo se tak, jak pfedpovidala. Po Case rozkfikl se mnohdy i na no.

Jedinou osobou, proti ktere jette nikdy nevystoupil, byla Madla. Nicmene Mela zle postayer!. Trpela. Panimama ji easteji vytkkala, to jit neni takova, jako bYvala, adkoliv si neeeho zleho nebyla vedoma. V ge svadela na divadlo, jen by mela zaminku ji plisnit.

"Mminko, prod mi pofad vytYkate divadlo?

Delam vgechno stejne jako dfive, snatim se yam vyhovet a vy potad vyeitate!" namitla jednou v obrane.

"Protote divadlo by z tebe pomalu udelalo komediantku! Letos toho musit nechat. Mukoukat na vdavky. Veene donla bYti ne/Iliad!" nadhodila Havlovcova.

"Chcete se mne jit zbavit!" prohodila s pladem Madla.

"I ty jedna nevdeenice! olovek se stara o ni jako o svou, a potom to se ji chcem zbavit!" ucedila panimama a nekolik dni na ni uratena, nemluvila.

A tak mnohdy byly neptijemnosti pro nic a za nic. Madla posttehla, co zamfgli panimama a rada by ji byla k vein Vaclavovi ustoupila, ale kam? Nemela nikoho.

Vrbatovi se o tom nezminila. Jejich schtzky byly jedinkm jejim svetlYm okamtikem, na kterk se te givala s nelidenou radosti. Ale on piece jen poznaval, to ji neco trudi, ze jit neni tak veseld, jako jindy a pfipoeitaval to Va.clavovi. Tutil, ze jeho pfichod pi-Ines' do , Havlovcovy rodiny nove pfedpoklady. Nechtel se vtak ptat, dokud Madla mleela. Domnival se, to Vaclav je toho pfiainou.

Ale v tom se mYlil.

Vaclav si Madly nechtel rozhnevat. Neptal si, aby opustila statek. Libila se mu.

Dlouho uvatoval o torn, co se mu rodilo v mysli a leccos pied matkou nadhodil, aby poznal jeji smkgleni. Snil, to by mohla zirstat na statku jako tena. Kdyt se o tom zminil pied otcem, nebyl proti tomu. Znal Madlu jako pracovite devee a dobrou hospodyni. Pied matkou se vtak o torn nezminil. Vedel, te je trochu proti ni. Chtel proto nejdtive ziskat Madlu pro sebe. Proto take ji east() vyhledaval a zadinal rozpravky. Doslechl side, to chodi s Vrbatou, ale nevenoval tomu pozornosti, adkoliv nezapfel, to ho to zamrzelo.

Jednou se ji zeptal ptimo.

"Madlenko, podivejte se, jste u nas jako u svYch, nemohla byste tu zilstat navtdy? Libite se mi a jiste bychom se shodli", zadal.

"Jak to myslite?" vyhrkla ptekvapena jeho nahlYm iltokem.

"Nu, tak, nemusil bych alespon hledati nevestu", nadhodil a zasmal se.

Madla nerada byla v jeho blizkosti Znala jeho hrubou povahu. Midela proto.

"Bojite se mne? Ale jsem dobrak od kosti lisal se. a vy jste "Neni to motne, Vaclave. Mluvim s Vrbatou", namitla.

"Ja vim, ale o tom mi nepovidejte. Vite, jsem ze zajeti zvykly, to neznam pfekatek.

Dosahnu vteho, nebkti toho, nedostal bych se domii. Poekejte, my se jette spfatelime", pravil s iismevem a odkolebal se.

Od to chvile nemela Madla pokoje. Chodil za ni jako stin. Bala se ho. Zvla gte po torn,

Ve stfedu, dne 1. eervence 1936. co tekl. Nerada dlela v jeho spolednosti. Jeho odi nevestily nic dobreho.

Kdyt se po 'ease zminila o svem utrpeni Vrbatovi, trip el i on. Vedel, to ji nemilZe pomoci.

Usuzoval ye svem tichem pokojiku o vtem a rozvaloval, co podit, jak Madlu zbaviti tisku a nastrah, ale vt'dy dochazel ke stejnemu zaveru: dekat.

Vaclav pak, vida, to u Madly nepochodil meal na ni sodit. Spojil se s matkou a hledal katde yhodne pfiletitosti, aby ji ublitil. Vedel, to matka je lakomej gi, a proto katcle vhodne ptiletitosti poukazoval na to, jak bylo hloupe vziti ji jen tak na statek.

Madla vedela, to se stal jejim neptitelem a hledela se proto uvarovati sratky s nim. VyhYbala se mu. Ale Vaclav, kde mohi oklikou, vydital a neomalene se k ni choval. Madla citila, to se bude branit sama, nebo odejit, to tu nebude nikoho, kdo by ji ochranil. Dlouho uvatovala o tom poslednim zpilsobu, net ptitla k poznani, to je to jedind testa, jit by se zbavila rozharanosti nitra z utrpeni a zbavila starosti Havlovcovou.

A kdyt jednou opet Vaclav ji chtel k sobe ptitisknouti a polibiti, odstreila ho od sebe. Ale on se dal do hrubeho smichu a ktieel: "To smi jen kantor Vrbata, vid'te!"

"Surovde! Styd'te se!" zvolala v gechna poboutena.

"Jen se neupejpejte, dobte to umite zahrat, vy uratend komediantko!" opacil, aby ji co nejvice ponitil a urazil.

Zbledla nad urakami, ktere sly gela. Vybehla ven a poboutena ziistala na dvofe, dokud Vaclav neodetel na pole. Veeer na schtitzce povedela to Vrbatovi a zaroveil mu sdelila, to odejde od Havlovcii, te dele takove nebude snateti.

"Opustite tedy je, a mne take..." zavyeital.

"Neni jine pomoci! Mam tam peklo! Vidim, jak mne Vaclav nenavidi, jak popichuje matku proti mne! Nic jim neni po chuti! Urateji mne! Oh, kdybyste veal, co se dries stalo!" stetovala si.

A kdyt nalehal, aby mu povedela, fekla mu o Vaclavove troufalosti.

Zmlkl a uvatoval.

"A kam piijdete?" zeptal se pochvili.

"Nevim. Nebojim se tivota! Utivim se a poctive! Dovedu leccos a vtude chleba o dvou kfirkach!" zahovotila odhodlane.

"Ja rad bych y am pomohl, ale neumim, nemohu. 0 jedno bych vas vtak prosil. tete-li jette, poekejte, vydrtte! Pomery se zase zmeni, bude zase dobte, at vte pfijde do starch koleji. Kdybych mel maminku, tekl bych jclete k ni, ale takhle nevim. Kdyby byla OW slutba, stale misto", nedotekl a zadival se do dalky.

Take ona zmlkla. ona citila tihu okamtiku pro oba tetkeho. Nebylo tu jine testy. Bylo tu jen odloudeni — vzpominky a touhy.

A tu ji bylo nahle zmlkleho Vrbaty lito.

Co by si podala tam nekde v dalce bez neho, bez jeho milYch, povzbuzujicich slov, bez prochazek v ztichlem kraji, bez rozprav o novych jasnYch vkhledech do budoucna? Chapala, to i on ma trochu prava na ni a proto se ona nemilte jen tak lehce rozhodnout a odejiti.

"Madlo, jiste to nemittete ut k vuli mne udelat", meal opet a vzhlecll k ni.

Nedala mu domluvit.

"Vim, ale o to ted' nejde. Vim, to jste poctivk dlovek, Kamile. Nemluvme jit o torn.

Co budu moci, vydrtim, k vuli yam, protote s vami bych se opravdu tetko loudila. Zilstanu!" pravila slavnostne.

"Moje mala trpitelko!" vyhrkl smutne a polibil ji do vlasil.

Pottle se roze gli a zdalo se obema, to piece se vtechno zase obrati k dobru, to to ligechno ptetrpi spoledne. Druh dodaval druhu silu a nadeji...

Veder y e sve komiuce dlouho o torn Madla piemYtlela. Nechtela Vrbatu se svYmi bolestmi obtetovat a zatekla se, to se mu jit o nieem nezmini, to ho utetti. Radeji bude trpet sama, jen on nesmi o nieem vedet. Veclela, to trpi s ni. Jiste by udelal z lasky k ni vge, ale nechtela toho od neho.

Ve stredu, dne 1. eervence 1936.

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou m ()Zito srdce fit ROMAN

(Pokradovani.)

4.1\TE' ne", tekla chvatne. "At' si jde."

"Myslim take, ze je to rozumnejdl, 'Aptnit se s takovYm zlottilcem, jake, by to byla radost."

"Tahnete", porueil Machovi a ten skloniv Illavu a sktipaje zuby, odchazel rychle, kudy ptg el. Maly dival se chvili s opovreenim za nim a pak vratil odi k Helene.

"Doprovodim vas, sleeno", tekl a vratil ji bidik.

Helena se jie vzpamatovala a prohlidela si Maleho trochu udivene.

Usmal se, zpozorovav to. "Jsem ineenYr MalY", ptedstavil se. A vy, nemYlim-li se, jste netet pana profesora Charvata?"

"Ano, jsem Helena Moravcova", a teprve ted' ri vzpomnela, 'te mu ani nepodekovala.

"Jak y am dekuji, pane ineenYre", tiskla mu ruku. "Kdybyste byl nepti gel, nevim co by se stalo. Bylo to hrozne" a zakryla si tvate.

Maly stiskl prudce zuby. "Mizera, mel jsem ho piece spraskati. Dovoliti si nee° takoveho. Slysel jsem, 'de je to bestie, ale 'de by se odvail — prod ho vas strYc nepropustil, dela, ostudu vSem hospodatskYm ztizenctim."

Ale pomysliv si, 'de se plete do neeeho, do eeho mu nic neni, tekl omluvne.

"OvSem, nemohu nic ptedpisovati vademu panu strYci." "Propustila jsem ho, kdy jsem zjistila, jakY je. Chtel se mi pomstit."

"Ted' tomu rozumim" a zamfelene se na ni divaje, tekl: "Nemela byste choditi takhle sama, sleeno."

"Nenapadlo mi, de by se mohl nekdo mne obtedovati."

Maly neodpovedel. Jda vedle ni, prohlieel si ji se strany. Povest' o ni nelhala, je jed'te krasneldi, nee jak si ji ptedstavoval, jaky div, ie ten Mach — mel piece jen toho chlapa spraskati za to drzost. A zda se, ee se neboji, ee si umi poradit v kaede situaci. Ta rana byla znamenita.

"Poznamenala jste ho tekl.

"Rozhodla jsenk se vyseknouti mu oko", tekla zamfdlene.

Pohledl na ni pfekvapene. "A dokazala byste to?"

"Musela, co mi zbYvalo", povzdechla. "Ale prosim vas, pane indenYre, strYekovi nic o tom neiikejte, znepokojilo by ho to", zaprosila, kdye ho pozvala, aby zadel s ni do zameeku.

"Nevim, je-li to moudre, ale kdy si to ptejete, pomleim o torn."

"Nebude se to jie opakovat, dam si na sebe pozor", usmala se.

Charvat, kdy uvedla Maleho, pomyslil si, ze osud sam hraje mu do rukou. Seznamili se nahodne, nebude ho podeztivati, bude-li ho zvati k sobe, 'de tak eini s nejakYm zarnyslem. Mel se z toho teSiti, ale nete gil se, neco jako bolest plieilo se do neho, kdy se dival na ni, jak vesele s nim rozmlouvala. Kandy jeji fismev ho bodal. Nakonec se usmal do sebe inrpne a dada' si hledeti Sam sebe.

Blazne jeSte budeS zarliti, ty, kterY jsi vzal na sebe dobrovolne zavazek, ze ji buded °teem" a vydel, kdy zabrani do rozmluvy, ho jid chvili nesledovali.

Helena brzy vgvak zpozorovala jeho neptitemnost a jeji nalada se pokalila. Maly, zpozorovav to, zvedl se k odchodu.

"Zavolam strYeka," tekla mu, nezdreujic ho a odbehla rovnou do pracovny jista, ze ho tam najde. Otevtela tie a chtela po Spiekach dojiti k nemu a poloeiti mu dlane na oei. Zarazila se vaak, kdye ho uvidela. Seal v ktesle a neslySel ji asi, protage se dival zamydlen'e do parku, nad nim jie zlatla obloha blizkYm zapadem. Zatajil se v ni dech. Videla se

NESTN/K strany jeho tvat a zddla se ji ozlacena sluncem krasnou, jakoby obrazem samy duk, diste smitene a piece nejvfd smutne. Nemohla se mDiti, co se tYkalo toho smutku. Na koho a na co mysli? Vzomina-li si na podobny kdy byl jate mlad. Jiste. A nikdy nevekila, le by mohl na svere muz, jen by celS7 divot dovedl promeniti v jedinou lasku. A vidi ho pied sebou, v torn smutku neni horkost, neco tkliveho a nesmirne ne2neho.

Pololil ji ruku na hlavu, neodvraceje pohledu od okna.

"Na co jsi myslil, strYdku? Kdyl jsem to tak videla, bylo mi do plade" a zvedla k nemu oei. Videla, le se mime usmal.

"Na co jsem myslil, Helenko? Ten zapad mi vnukl myslenku,ze mame si zvykati na zapady, protok v nds a nami zapada, mnoho a mnoho, ze mdme miti odvahu a silu rozloneiti se s tim, co se zda, nam nejdraiS'im a nejpottebnej gim, o eem myslime, le by bez toho byl rids divot prazdnY — kdy to musi bYt." DoSla k nemu a ptitahnuv gi podno2ku, sedla si k jeho noham, zapomenuv gi nadobrou na Maleho v salone.

Tekly ji slzy z oei, protole si myslila, ze ji to kika, aby ji naznadil, le vi a co od ni eekd.

"Ale, prod plo,ea?" polekal se.

"To nic neni, strSreku. ptiglo to tak na mne, protode loueiti se s nevim nejdra/ gim, kdy jsme jate mladi, je take!

"Vim to, protole jsem se jednou ji2 tak tekl.

Helena slykla to jil, ale nenapadlo ji, aby piemfdlela, prod will toho "Pan in2enSrr Maly ode gel?" zeptal se za chvili.

Teprve nyni si na neho vzpomnela. "Pa' a jsem ne Bode" ja na hello zapomnela. M pro tebe, aby ses s nim rozloueil. Co si o mne pcmysli? To jsem 'ana hostitelka."

Usmal se nevim potaen, ze mohia zapomenouti pri nem na toho hezkeho mladeho eloveka. "Neco si vymyslim na tvou omluvu. Hledala jsi mne." devee, naueid mne na stara kolena lhat."

Rozradovala ji laskavost, s nie to kekl a pohledla na neho koketne.

"Na stare. kolena, ee tak mews mluvit?

Coe se nedivagd nikdy do zrcadla?"

"Pane veci bych tarn vial", smal se.

"Zlobim se na tebe", tekla durdive. takhle mluvit, jaate tomu uvetiA, 'de jsi star, a ja, chci, abys byl mlad."

"Blazinku, mladi se nevraci", tekl trochu trpce.

"Ale piece od tebe vilbec neode go, strYeku.

Mladi je piece srdce a nikoliv leta. A ty mad jaSte srdce takove, jako kdy ti bylo dvacet."

Pohledl na ni nepokojne. "Prod si to myslig?"

"Kdo miluje, je vedy mlad, strYeku", tekla vadne, jako by byla v tomhle neomylnou autoritou. Charvatovi nebylo v g ak ptijemne.

"Bode, snad deco na mne nepoznala? A poznala-li, prod mluvi takhle. Nic nevi, prod, kdyby vedela, utekla by jedte dnes.

"Nechme toho, ty filosofe", tekl proto, nute se do otcovskeho tonu.

Omluviv se Malemu, ze mohl odejiti, doprovazel ho s Helenou parkem.

Slunce zapadlo a na zapade hotela zerne a obloha krvave sin g dela), chvela se ye vysoku oblohy. "Jake mate 'ene?" zeptal se, kdy Helena se nemela k rozmluve.

"Jsem spokojen", tekl Maly a upadl v mldeni.

"Podivne devee, opravdu podivne a dba, o mne asi tak jako najedeny o suchY chleba."

A to pomySleni bylo Malemu neptijemne.

Den nato ptijela Vera a ptivezla s sebou zttaStene veseli. Se smichem dekovala Charvatovi za pozvani, se smichem se hned na to vyptavala, je-li ve vsi nebo blizko nejakY hezkY mue.

"Ve vsi nevim, ale ria.-§ soused, inienYr Ma1Y, le dokonal$r gentleman.

Strano, 11.

"Oh, vzdychla Vera — gentleman nejaky nudnY pandk."

"To bych netekla a myslim le je hezkY." "MysliS'?" 'pohledla na ni Vera zvedave. I Charvat na ni upiel pohled eekaje co tekne.

"Piesveddig se o torn sama protok dnes k nam ptijde."

"A co mi ho pienechava g ?" zeptala se prostotece Vera.

V Charvatovi se zatajil dech.

Helena se Zasmala. "Ale ty dovedd mluvit Vero. Pienechavam —" "A nepovidej, to bych to nesmela znati. Nestojig o neho ani dost mak).

"A prod bych mela o neho stati?" tekla Helena, odvddejic Vera.

Charvatovi bylo najednou veselo, jako by ptesel nejakY mrak a bylo v nem svetleji. A netrvalo to vyjasneni dlouho. "JakY jsi sobec, hnusnY sobec", tekl si no pub hodine.

"Mg se z toho, le se ji nelibi ten podestnY mladik a nemyslig, le se milk zamilovati do jineho, jen se mu nevyrovna."

Zatim Vera divila se hlasite v Helenine pokoji. Helena ji vypravovala o pkihode s poklasnSun. "A tys nektidela?" 2asla.

"Co by mi to bylo platno? Tim bych jen ukdzala, ze se bojim."

"JO', bych z toho mela smrt, ranila by mne mrtvice. A on to zachrdnil a ty o neho nedWA?" kroutila hlavou.

"Zachremil, byla bych se ubranila."

Vera fdak si ji prohliiela zkoumave. Z tohohle jsem blazen, hezkS7 je, stateenY kavalir, mladY, bohatY a vysvobodi to z takove trapne situate a v tobe se nic nehne, to neni jenom tak. A ptisednuvgi k ni, objala ji a kekla najisto: "Heleno, ty ma-d ul nekoho v srdci, ptiznej se."

Helena pobledla, ale pak se pokusila zasmati.

"Kdo to je? nalehala Vera, nepopletena jejim smichem.

"Ale, vldyt' je to nesmysl, Vero", branila se.

"A prod jsi tedy zbledla? Mne, Heleno, neoklameS7 A Helena objav vgi ji pojednou, se rozplakala.

Vera ji te'dila, a kdy Helena ptemohla zachvat 2a1u, zaeala ji zpovidat.

"Kdo je, znam ho?"

Helena zavrtela prudce hlavou, piin g prudce, aby si toho Vera nev'dimla.

"Nezapirej Heleno."

"Nemohu ti to kid, Vero rozdalostnila se.

"Jsem tak neSt'astna."

"Je 'denatY?" napadlo Vete.

"Neni."

"Nechce ter "Nechce", vzlykla Helena.

"Darebak!" rozhoteila se Vera.

"Ne, ne, to nepovidej, Vero, je to ten nejhodnejSi mud pod sluncem", hajila proti Vete zahadnou svou lasku.

"Neni-li darebakem, je nejvadim oslem", rozhodla Vera. "Jak se maze vyskytnouti vubee mue, kterY se nezblazni radosti, 'de ho mad rada?"

"On to nevi."

"Prod mu tedy netekne'd?"

"Jak bych mohia?"

"Jak bys mohia. Prod bys nemohla? Helena citic, 'de Vera na ni se diva s podeztenim, tekla y e zmatku: "Neni tady piece."

"A kde je? v Praze?"

"Ne, je znstal tarn v mem meste", zaihala.

IX. Spravce, jist ze poklasnY provede nejakou nehoraznost, dekal netrpelive, kdy mu ptinese nekdo o tom zpravu. Neeekal dlouho, druheho dne adjunkt, kdy ptfdel do kancelate, vzpomnel si na Macha. "Pane spravce, dostal-li Mach vYpoved', radii bych yam, abyste mu poradil, aby se stehoval hned. Neni s nim eadne, tee. Veera veder ztropil takovou vYtrenost."

"Jakou vYtrinost?" zeptal se dychtive.

Zmlatii deputatnici Syrovou, ze se ho odvdeila zeptati, kde ptiSel k to rave na tvati."

Vt STNIX

Strana 12.

Senator Martin se op 'el uchazi.

Ve Wed% dne 1. fervent* 1936.

jmutim jejich majetku; byl jsem pro dale' vYvoj vzdelani naeeho statu; pomahal jsem komisaki zemedelstvi, aby se dostalo lepSi deny za farmakske produkty; byl CARL MANNING OZNAMUJE, jsem pro sproSteni domovin v tens SE UCHAZI 0 URAD gERIFA $3,000 advalorem dane a byl jsem OKRESU BELL. pro katde hnuti ye prospech massy lidu".

Volidi by men si iadne rozmysliti, pro koho budou voliti, neali odevzdaji hlas nekomu jinemu. Sen. Martin jest mutem ptim37m, eestnYm a vtdy bral zajem o blaho a pokrok naSeho statu, zvldete distriktu, kterY zastupuje. Hlas pro sen. Martina jest hlas pro lid.

(Pol. Adv.) )0( vySte

Volieum okresu Bell!

kniha k nahlednuti pro kaideho, kdo se zajima.

Jsem nyni usazen na farms Killeen, kde jsem byl narozen a v2dy byl usazen s vYjimkou tri let, po kterou dobu jsem byl usazen v Temple.

V ucte, CARL MANNING. (Pol.adv.pd.)

James V. Alfred.

BERT FORDA WILL M. MARTIN.

na statniho senatorra.

Statni senator Will M. Martin oBert Ford z McGregor, jenA nyni znamuje voliefim 12. senatorialniho slouli tketi lhiitu co zastupce z odistriktu, skladajiciho se z okrest kresu McLennan, uchazi se za statHill, Ellis, Johnson, Hood a Somer- niho senatora. V nitSi statni snewell, te se opet uchazi o tnovuzvo-I movne konal dobrou praci. Bert zileni, a s timto vzkazuje volinm, zed skal si obliby u svYch spolozakonodekuje jim za vSechnu podporu v darn svS7m poeinanim, vatnosti a minulosti a doufa, ze bude opet po- laskavosti a rozhledem, cot jej zpricten timto duletit3im Utadem. sobi nejvlivnejeim elenem senatu. "t' adnY privatni priimysl neb Bylo by na ekodu vymenit jeho podnik nermate existovati bez vlady, zkuknost za nezktgenost v zakoa proto naSe vlada by mela b3iti nodarenstvi. Bert Forda rekord, na prvnim mists v mysli a srdci zkuknost a schopnost opravriuje katcleho obeana," pravil sen. Mar- nas k jeho podpote.

(Pol. adv.) tin. )0( "Nikdy jsem neodevzdal hlasu co vas senator, jestlite jsem nemyslel, le jest to v nejvetSim zajmu moji vlady a max) lidu."

Co se tide starobni pense, pan Martin bojoval pro to, aby katd.S7 Jest na g' povinnosti upozorniti obdan pies 65 rokri start, byl o- krajany v okresu Harris, te pii napravnen bez rozdilu na pensi, po- stasajicich volbach jednim z kannevadt kdy lid schvalil ristavni didattl o fitad zastupce v statni tento dodatek pies 400,000 hlasy, zakonodarne v Austinu je naginka, na volebnim listku nestaly tadne pani Bessie Rose Haase, ktera, se vyj imky. uchazi o Mad zastupce C. 3.

"Jestli jsem dobte informovan, Ptijela do Ameriky v mladistvem na pensijnim odboru je zarnestna.- veku a ztravila nekolik roku u phno vice jak 600 lidi s platem $150.- buznStch na forme v Jitni Dakote.

00 mesidne, cot bude vytadovati Ponevadt drsne podnebi nesouhla-, $1,080,000.00 roene pouze pro slut- silo s jejim zdravotnim stavem,1 ne, nePoditaje v to vydani za na- rozloueila se s ptibuznSrmi, a na rajemne z iffadoven, tiskopisy a ce- du Micaft odejela do Texasu. Ubystovni vydani — a mritete bYti u- tovala se v Houstonu, neznavSi nibezpeeeni, ze tato bude zaplaceno koho, a skrovne tivobyti vydelavala prvne z pensijniho fondu, kterS7 se teakou praci jako eidka ve velke statu dostava", pravil sen. Martin. damske krejeovne.

"Prod zdariovati lid za fidelem ziMaje tivotni ambice, pfihlasila se skavani penez na pensi, kdy pak jako posluchana do noeni pravnise utrati takove ohromne penize na a pip nekolika letech tetgkoly eke administrani vedeni? Prod nepokeho studia v noci a vysilujici pre.moci lidu, ktefi dle ristavy jsou k e dne dosahla pravnickeho dice y tomu opravneni a ne dohliteti na plomu. Jest prvni krajankou, rozeto, aby jiste osoby pensi nedostali nou ve stare vlasti, ktera byla pha za to platiti? puStena do svazku pravnikt.

"Jd byl spoluautorem ptedlohy Doporueujeme v gem krajanfim, v poslednim zasedani, ktera, nedeIola tadneho omezeni, mimo kon- aby v zajmu uchovani narodni hrstitudniho omezeni a navrhoval dosti odevzdali ji sve hlasy. Celojsem, aby ne vice jak jedno pro- strankova jeji oznamka vytisknuta cento bylo venovano na administradni vedeni. Toho nahledu jsem bude v slavnostnim sjezdovem eisle. stale a ueinim, aby takovSi zakon (Pol. advert.) )O( byl prosazen. Neni spravne utraceti ohromne penize na vydani, na Muff tech, kteti to potiebuji.

Zubni Lekai "Jako vas senator podporoval Wiley Bldg. jsem katdou piedlohu, ktera byla TEXAS. ve prospech venkovskeho lidu; byl EL CAMPO, Tel. idadovny 130. Obydli 309. jsem pro moratorium, aby majitele (dz) domcvin byli zachraneni pied u-,

Krajantim v Housto nu a okoli !

Dr. H. 0. Halamieek

CARL MANNING. Carl Manning, dobte znamSr obchodnik v Killeen oznamuje, le jest jednim z kanclidatil o Mad eerifa okresu Bell. Pan Manning jeat alenem kadu OeskS7 Prapor S.P.J.S.T., po dlouhou dobu jest v obchocle a dobke znam v teto easti okresu.

Kandidat pfeje si zde udiniti no.sledujici prohldeeni: Volidum okresu Bell: — Zde vkazUji jmeno sve mezi oznameni, le se uchazim o Mad S. erifa okresu Bell ph demokratickYch primarkach. Kdfl tak dinim, jsem si dobke vedom o povinnostech souvisicich s timto Madem. Nevstupuji do zapasu proto, le by snad nekterY kandidat mel jakekoliv 'Spatne vlastnosti, ale jdu pouze proto, le se citim pro tento Mad Alpine schopnym zastati Mad okresniho 'Serifa.

Citim se po proclelani kampane pied nekolika lety, kdy jsem byl skoro neznamYm, krome v me Cash okresu, a po pfekonani to kampane, ae jsem se dostatedne seznamil s voliti po celem okresu, col by mne melo pomoci ku zvoleni, neb se citim, ae jsem nyni dostateene znam vgude. Veci teto jsem venoval mnoho pfemfgeni a take jsem se radii s mnoha mYmi pkateli, se mi dostalo dostateenYch vYzev a ujieteni podpory od mnohYch, teprve jsem se rozhodl o Mad tento se uchazeti.

Neminim delati neb oznamovati 'ladne platformy, neb povinnosti rifa jsou zketelne ptedepsany zakonem, a muZ kterY Mad zastave, jest vazan piisahou, ae dostoji svS,m povinnostem dle nejlepSich svSrch schopnost', a sam se citim schopnS7 dodrieti techto pravidel perfektne.

Nevetim, ze kterekoliv odcieleni vlady mule dobte pokradovat, kdy jest dovoleno mot dlouho komukoliv zustati v Made, neb toto vede k nekonani povinnosti, neb stale se stavi politicks ploty, ktere jsou k neprospechu tech, kteti zilstanou na druhe strane plotu. Moji snahou bude podanim me kandidatury kaldemu voliti v okresu, a mojim slibem jest, kdy budu zvolen, le budu g erifem pro v gechny lidi stejne.

Uchazim se na zaklade meho rekordu minulosti, col jest otevtena

JAMES V. ALLRED. Guverner James V. Allred ladi obyvatele statu Texas, aby mu bylo dovoleno slouliti druhou llnitu co jejich guverner a dini zde jen malou Zadost podle stare demokratieke tradice a to jest — spravna odmena za praci spravne vykonanou.

Zatim co jini kandidati uchazejici se o tento Mad eini odvallive sliby, ktere pottebuji jen male prostudovani a dokoli sami, ze jsou nemoane k vypineni, guverner Allred s daverou ptedklada svoji dost pied lid, ku ktere neni ladne odpovedi, a site to, 'le po dobu jednoho a pill roku, od doby kdy stal se guvernerem, on daval lidu "Skutky — ne Sliby".

Z mnoha vYkont administrace Allreda, molna ten nejdfdelitejei pro dobro statu jest uzakoneni programu starobni pense. VYsledek vytrvalosti Allredovy pro prosazeni tohoto zakona, s kterYm bylo zapoCato v jeho prvni kampani pied dvema roky, a s kterYm vytrval ati do prosazeni tohoto, col se stab v dobe zasedani 44. legislatury, texaseti staki lido, kteti pomoci pottebuji, podnou dostavati finaneni podporu od statu podinaje 1. dervencem.

DalSi vYkony administrace guvernera Allreda jsou nasledujici: sniZeni statni advalorem dane, ktera byla pkedchozejicimi administracemi zvednuta na nejvySSI bod dle ristavniho zakona na 77 centri, na 62 centri; prosazeni stupriujici se dane ketezovS7ch obchodri, kterft zakon je vS7pomoci pro male, neodvisle obchodniky; porateni navrtene veeobecne dane z prodeje, a silne lobbyisty pro tuto, ktere, by uvalila dari na chudinu; rispeSnou obranu statnich pra y od vYhrutek federalniho fizeni olejove industrie a zavedeni moderniho statniho zakona, kterST ma zasluhu za to, te Texas jest nyni lepsim mistem k (Pol. adv.) n

Dr! ' eskSr chlapec hlefla praci!

V obchode nebo na bance. Ma dvou-roCni diplom. PiSte pod znaeVestnik, West, Tekou "Mleeni", (34-36-pd.) xas.

Stn"Rud, dne t,

eenetite 1.01-: R,.

v3114

53. Dr. SEZNAM DELEGAAT. Kopee*, Rad ti$10 54. R. Oervenka. anew): 1. J. R. Kube• na a Jos. 'rapal.

55. L. Svadina.

2. Karel Hiller.

56. Rud. Svoboda.

3. Fr. Kubenka.

57. Jac. 0i2ek.

4. F. K. Bueek a Tom PeSek. 58. Ostoja Muniza,.

59. M. Pazdral.

5. J. F. Kubala.

60. In. Minks.

6. Jan Pavlas.

61. Ad. Midulka.

7. Jos. DuSek, Jr. 8. J. L. MotiSek. 62. Mrs. Mary Cordray.

9. J. T. t krabanek a J. T. Elkk.

63. Joe N. Morris.

10. R. B. Kroulik.

64. L. M. Matocha.

It J. J. -Miehal.

65. Jos. Woldik.

6&.

12.

13. J. L. -Kocurek.

67. F. A. BezecnSt. 14. Jos. Mikeska.

68. Fr. 8ebesta.

15. Vilem Kutel.

69. F. J. Zatopek.

70. J. J. Zemanek.

16. Vinc. Melnar.

17. Jos. Siptak a Jos. Wondrash. 71. Ed. Strmisko.

18. F. Janota.

72. F. A. Marek.

73. Toni Syptak.

19. Ferd. Mieulka.

20. E. Jelinek a J. H. Huser.

74. F. Kadanka.

21. Fr. 2deek.

75. Louis Havelka.

22. Alois Kiroin.

76. Otto Stehlik.

23. F. J. OlSovskY. 77. Ray. Pribyla.

24. Chas. Navratil a F. J. Marek.

78. J. W. Valigura.

25. Jos. HejnY a F. B. Vrla.

79. Jos. KruSinsky.

26. J. K. Mikeska.

80. John StaSa. 27. Jno. V. Havlik.

81. Aug. Teyml.

28. Jan GajevskY a Chas. Keprta. 82. Will A. Nesuda.

29. Tom Drozda a Fr. 8vadleriak. 83.

84. F. B. Steiner.

30. Jan Socha.

31. E. E. Bushek.

85. Jos. 6ervenSi. 32.

86. W. Chudej.

33. Jos. F. Mikeska.

87. F. MatuS. 34. J. G. Charanza.

88. F. Andinee a Jos. Kalousek.

35. Ad. Mach.

89. Vojt. Svoboda.

36. Jos. F. Holasek.

90. F. J. Musil.

37. Fr. SmeSnY 91. R. J. LoSt'ak.

38. Jan MatoSka. 92. Jos. Juran a J. R. Bartek.

39. Jos. Horriak.

93. F. L. PustejovskY. 40. E. K. HajovskY a L. G. Wycho- 94. Jos. Blatek. pefi.

95. Ant. Holub.

41. Jos. Marek.

96. Jno. A. Schiller.

42. Karel 8VastriSr. 97. J. J. Mikeska.

43.

98. Wm. Janota.

44. Jos. Zanek.

99. Jind. '8panihel.

45. Jno. H. Elkk.

100. J. S. 8' ebesta.

46. L. Hluchan.

101. J. Paclik.

47. F. E. Hejl a Fr. MareS. 102. C. L. Adamek 48. Ant. Michalik.

103. F. J. Fojtik.

49. Boh. Brot.

104. F. Rohan.

50.

105. Jno. Plagek.

51. Jan Kudera.

106. W. C. Hrukta.

52. Vinc Bafina.

107. E. Mieulka.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce a etenati!

6tvrtST dervenec se bilk. VyzYvame vkchny krajany a pkatele na den etvrteho eervence do Sokolovny. V jednu hodinu odpoledne bude spolednST obed. Dalk program zapodne s hudbou Joe Mrlika, `tech Revellers", a pak budou nitsledovat rfizna eisla. Prostne cviky 'kaetva Sokola Fort Worth a dalk program bude postupovat. Po ukoneeni programu se rozpouta volna zahava. Doufam, ze se vkchni pobavite znamenite. Odpoledni program bude proveden jako vYlet nebo "picnic", ale budeme se snatit, bychom vkchny pfitomne uspokojili, i deska, Beseda v krojich nebude schazet. Tanditi budon elenove zdejkho Sokola.

Neradi o neco tadame, ale kdyby nektero, to dobra, due nam chtela neco darovat do kuchyne, jakoukoliv maliekost, s laskou a povdekern pfijmeme. 0 dalk obderstveni a vetme ovzduk se postara, zabavni vYbor Sokola.

Doufame, ze y ak tvale nebudou schazet v sobutu, v§ichni ti, kteti nas navStevuji po celY rok. Take pokadame zabavu v nedeli, dne 5. eervence. S upfimnYm pozdravem na vkchny etenate, A.- Tobola.

Kad Pokrok Pierce Cis. 50.

El Campo, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Bylo mne nafizeno v minule schfizi, abych nagim elenfirn dala vedet, ze pristi schfizi bu-t deme odbYvat jak obydejne prvni nedeli v dervenci 5ho. Je to id blizko pied sjezdem tak t;;Ic14.nt vteehny deny g •Oentynii by se do-

108. I. J. Vital, 109.

110. F. Kofnovec.

111. W. Haisler.

112. Jos. H. Mikeska.

113. Fr. Lukakk.

114, Mrs. Marie Kadera.

115.

116. 3-no. toupal.

117. F. J. Moravek.

118. Frant. Las,.

119. F. L. Gregor.

120. Jos. Balcar.

121. Vac. Stajnocher.

122. Fr. Kleaka.

123. Dom. Vydrtal.

124.

125. J. C. Eineigl.

126. Jos. Foit.

127. H. W. Mardak.

128. C. R. VaSek. 129. Leop. Lys. 130. F. J. BouSka. 131. Hy. Sladek, Jr. 132. Lud. Mikulenka.

133. F. Malt.

134.

135. Jos. Vytopil.

136. Jan NemY. 137. J. J. Kubala.

138. C. M. ‘ rubaf.

139. Mir. Svoboda.

140. J. F. Michna.

141. Jos. TaSka. 142. Jan S‘ ' ulda.

143. Theo. Charbula.

144.

145. Ed. ' napka.

146. Jos. Vesely.

147. Rud. MySka. 148. Jos. Zemanek.

149. Fr. Truksa.

150. J. R. Kubena.

151. L. A. Macha 152.

153. A. V. Franck.

154. Ant. Tobola.

155. Ed. Mieek.

156.

157. Jos. 'C'uba.

Vadat okresu Bell !

Oznamuji, k se uchazim o dalk pffSti lhatu za kornisate druheho obirodu, precinktu cis. 2.

Tedy laskave tadam voliee touto cestou, byste mne poskytli hlasy dal gi hojnou podporu v primarni volbe dne 25. eervence 1936, odbyvane.

Byl jsein vyzvan nakmi krajany, abych fitad komisate zastaval kud budu moci, tedy jejich tadOsti vyhovuji, kdyt maji ye nine dn= veru a einim tak na odporueeni myth ptatel v osadacli bydlicich.

Rovna budu se snatiti Settiti vkide a ye vgem, vicly tak jak jseni dinil za minule lhaty dopsud, ku vkch daneplatcu. spokojenosti Rozdil V placeni dame jste poznali za meho idadovani, to je hodne menSi a testy i mosty, vSechno je nejlepSim potadku, net za ineho pfedchudce.

Pkedem vSem volietim srdedne clekuji za hojnou podporu mne odevzdanou dne 25. eervence.

S tetou yak FRANK PO/\ltiK. (Pol. adv. 34-35)

Dobrk a Pomahajici.

Pani Franciszka Suchanska. Pietkiewicz z North Chicago, Ill., pile: "Pfeji si podekovati Varn za Vag' dobrY a pomahajici lek. Pies dva roky trpela jsem nespavosti zavinenou nespravnYm zativanim, a byla jsem tim velmi vyeerpana. Zaeala jsem ukivati Hoboko a citila okamtite jeho blahodarne vSrsledky.

Spim °pet zdrave a budu yam vtdy zavazana diky." Dra. Petra Hoboko vylueuje ze soustavy tkodlive pfebyteene latky posiluje taludeeni einnost a neinkuje na stfeva, zlepSuje tim celkove zdravi. Netadejte o nej lekarnika. Je prodavano pou(34-35) ze povefenSimi mistnimi jednateli.

Pro informace piSte: Dr. Peter )0( Pied soubojem. Ne2 se budeme Fahrney & Sons Co., 2501 Washingbit, dejte mi pane adresu yak vdovy. ton Blvd., Chicago, Ill.

stavili. Prosim sestry at' donesou neco k zakousnuti, a bratti to se postaraji aby nebyla tizefi - a budeme to mit jako besedu.

V nedeli 2. dervna jsme men shromatdeni delegatt do sjezdu v El Campo. Melo se jednat a probirat otazka ohledne stehovani Hlavni Ufadovny, ale prosim, bratti zadali debatovat ohledne nadobre jinYch vecich - jeden zaeal feenit a dva mu skakali do fedi; jestli to tak bude ye sjezdu v East Bernard, nechtela bych bYt vyslancem do sejzdu.

Pfitomne zde mame velike sucho a horko.

Na shledanou 5. eervence! S pozdravem, Mrs. Joe Peterka, taj.

Mad Ennis Cislo 25.

Ennis, Texas.

Ctend redakce a ctene elenstvo fadu Ennis, eislo 25!

Jak je vaM znamo, to na g fad kaaly rok oslavuje 4 July, proto take letos budeme pakadat velkou zabavu na ten den, to je v sobotu.

Proto tadaine sestry, by neeim ptispely do kuchyne.

Program bude nasledujici: hrani "bingo", hrani na kolo, mnoho veei bude dam) do vYhrY, budou fedniti kandidati. Mezi 5. a 6. hodinou name 'zatanei nak besednici "Besedu".

Zaroven Wide - dOSti jidla a tizeri miti nebudete. Tedy pfijd'te mezi nas se trochu pobaviti.

Zvu okolni tady, by ptiSly a poctily nas svou navStevou.

Bratke Moueko, jestli ti bude mano, pfijd' take mezi nas!

Jsem s pozdravem, bing% 3911-4

Caldwell, Texas.

Ctenemu elenstvu S. P. J. S. T. a zvla§te bratrum delegatfun do sjezdu v East Bernard!

Ve Vestniku bylo pronekno aby kdo se mini o nejakY Ufad uchazet jako Glen H. ft., aby to oznamil vekejne ted' a ne at ve sjezdu. To jest spravne a take dle toho se fidim. Ja jsem se rozhodnul na vyzvaaai nekolika myth pratel a pracovniku na§i Jednoty, uchazeti se .o Urad tajemnika H. it., a proto to oznamuji nyni, aby bratri delegati men dost easu se informovati o me osobe, a zpilsobilosti. KaZdS7 kandidat dekuje predem za hlas mu danS7 ve volt* tak to same einim i já a nabizim sve slu2by naS'i Jednote.

Budu-li pocten timto Uradem budu varn velmi povdeeen, pak-li ne, slibuji, ze to nejmengi nenavisti neprojevim proti nikomu, protote to neumim.

Dekuje Vam pfedem za VaS1 podporu jsem s bratrskYm pozdravem, John toup al.

HUMOR WILL ROGERSE 2IJE. Rusove nosi kokle yen z kalhot. Nute, • narod, kterY se jeSte nenaueil zastrkovat kaili do kalhot, daleko se nedostane.

Lide se nine easto tazivali: "Willa, kde sbirate ty svoje vtipy a tertiky?" A to jim odpovidam: "Pozoruji vladu a zaznamenavam fakta. Nemusim vilbec pfehanet."

Znam Anglidany, ktefi meli po celY tivot tehot dobfe vychovaneho komornika a piece JSOU st4le 8410 neoraalerg,

Straus, 14.

Pouze resoluce soustrasti zasilant 'tidy uveiejliuji se zdarma. Oznimeni umrti a ditilvzdauf soukromi jakoi i vtroeni vzpominky funrti musi btti placenY• RESOLUCE SOUSTRASTI. Jmenem fadu Karel Jonag tislo 28. my ni2epsanY resolutni vYbor vyslovujeme timto pozristale rodine na g i hluboce citenou soustrast nad ztratou Vasi milovane man2elky, matky a na g i spolusestry Alibety Lepi.

Jmenovana sestra zesnula dne 27. kvetna 1936 a pohtbena byla za hojne ritasti pfatel a spoluelenri na katolickem hibitove v East Bernard, Texas, dne 29. kvetna 1936.

Zesnula zanechala zde zarmouceneho man2ela a 4 ditky, vesmes deny fadu Karel Jona g els. 28.

Vam, pozustala rodino budi2 techou, 2e my citime s Vami ten bol a zarmutek.

Ty, spolusestro odpotivej v pokoji a budi2 Ti zerne lehkou!

Dario v East Bernard, Tex., dne 14. tervna 1936.

John GajevskY, John Wagitek, John Mayer, Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTL Ni2epsank resolutni v'bor Srdce Jednoty cis. 83. S.P.J.S.T. Columbus, Tex. timto projevuje ctene rodine Horakove jmenem fadu na gi hluboce a upilmne citenou soustrast nad ztratou jejich milovaneho syna a bratra a nageho spolubratra Karla Horika, jeho nefiprosna smrt vyrvala z kruhu rodiny dne 9. kvetna 1936, byv sra2en a usmrcen automobilem.

ZesnulY bratr byl mile a dobre povahy a byl dobrYm a dbalYm Menem na g eho fadu po nekolik rokil a na g fad v nem ztraci dobreho a zajem o Jednotu a fad majiciho dlena.

Proto2 ctend rodino a vgichni pozristali nermut'te se, vase ztrata jest i na g e ztrata, ktera jest hluboce zaryta v srdcich nagich.

A ty, mil' spolubratfe, jen po strastech 2ivota dokonals svoji pozemskou pout', odpotivej v pokoji a test pamatce Tye! Usne g eno, aby opis teto resolute byl poslan rodierim a opsan do protokolu a tee opis uvefejnen ye Vestniku.

Za jmenovanY Jos. V. Frnka, Jos. HrubY, Chas. Hrugka, Resoludni vtbor.

Dana dne 15. tervna 1936 v Columbus, Texas.

0 RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikot se Tviirci v g ehomiru zalibilo povolati do veonosti z na g eho fadu Dubina 'Oslo 12. spolusestru Marie Marak, ktera zemfela dne 4. dubna 1936 v Bomarton, Tex. y e stall. 79 let na influenzu.

Vime, pozristale ditky, 2e zarmutek Va g je velikY, v g ak budiz Vam

Ye attedu, dne 1. dervence 1936„

11213 TNIK ritechou, ze my denove na geho fadu soucitime s Vami y e Va g em zarmutku.

Zesnula sestra byla zakladajici alenkyni fadu Dubina eislo 12. My mlad g i bratii jsme ji neznali a nikdy' nevideli a piece byla tlenkyni na g eho radu. Gu est budi2' jeji pamatce!

Psano v Dubine, Texas, dne 14. dervna 1936.

Za tad Dubina dislo 12. SPJST. C. A. Habernal, F. J. Kocurek, Aug. MiCulka, Resoludni vYbor.

0---RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor fadu Primori 'Oslo 43, S. P. J. S. T. v Inez, Texas, projevujeme jmenem na g eho fadu upfimne citenou soustrast pozilstale rodine nad Umrtim jejich milovane man2elky a matky, a na gi spolusestry pani Ludmila Kutach, ktera zemtela dne 29ho kvetna 1936, po del g i trapne nemoci, ye staff 40 let, a pohfbena byla na katolickem hfbitove y e Victoria, Texas, za velke fidasti rodiny a ptatel.

Zesnula sestra pattila do nageho fadu od roku 1919, v kterem2 rote na g fad byl zaloten, a vady byla vernou a dobrou tlenkyni.

Zesnula, necht' odpodiva v pokoji a test budi2 jeji pamatce.

Za fad Pfimoki eislo 143, S. P. J. S. T.: Philip BOek, C. L. Janeeka, Leo Krause, jr., resolueni vYbor.

Dana v Inez, Texas, dne 17. dervna 1936.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resoludni vYbor radu 6eskST Prapor Cis. 24, projevujeme timto, jmenem fadu pfimne citenou soustrast pozilstale man2elce a ditkam nad ztratou jejich milovaneho man2ela a otce a na g eho spolubratra Rafael Haluza, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 10. tervna 1936, ve stall 50 rokii, po nedlouho trvajici nemoci. Zemfel je g te v mladem y eku a zanechal zarmoucenou manielku a dve ditky. ZesnulY bratr byl dobrYm spolkovYm pracovnikern a v2dy svoje povinnosti spra y -nekoal.Vime,poz-rstalmn2eko • a ditky, 2e zarmutek nad ztratou va g eho milovaneho jest velkY, av g ak budi2 y am alespori easteenou Utechou, '2e my opravdove soucitime s vami y e va gem zarmutku.

ZesnulY bratr at' odpotiva v pokoji a test budii jeho pamatce.

Dana v Cyclone 24. tervna 1936.

F. J. Marek, Chas. Navratil, Ben t abeik, resolueni vYbor.

Vaie farmaiske potieby naleznete u nos.

Arsenove vapno, pati2ska zeleri, arson olovnatY, sira, dal g i teinne prostfedky k hubeni hmyzu, ()brute a obaly na bavinu, rY2ove produkty, krmivo a dal g i potfeby farmatske.

ZIEGLER BROKERAGE CO., Houston, Texas,

K PAMATCE BRATRU TOM g OV1 KROPOVI. Ode g el jsi, bratte milk, drahe svoji rodine, man2elce a ditkam drahY, y e vane sveta hodine.

ice ,,

° opnici sti Pr uk Texasu.

Velmi pekna a cenna upominka na stolete vtroei prohla g eth neodvislosti Texasu. Liei dejiny prvtch eeskoslovensktch prfikopniku Man2elka Tva stela u Tebe v Texasu. i pfi dechu poslednim Nadherna., dobre vizana a bohate a ditky Tvoje vznesly vzdech v nebe illustrovana kniha smutnem tasu veternim.

THE CZECH PIONEERS OF THE SOUTHWEST, Man2elka a ditky Tvoje (N g ti prilkopnici Jihozapadu) pohledly Ti bolne V lie, nyni za snitenou cenu net Tva rakev v zemi klesla, by ji nespatfili Vic. Dva bratfi a d y e sestry nosi v srdci zarmutek, '2e ten smrti osten hrozne jejich kruhu se dotek.

Ode g el jsi, bratte mil', drahe svoji rodine, vzpominat Te budou v2dycky, i kdy2 ptijdou 'easy zle.

Panu 2ivota i smrti se tak jiste libilo, by to dobre srdce Tvoje vice s nami nebilo.

Tam, kde netai Tebe 2adne hoke klidneho snu Tveho, ani2 vidi g velkou bolest zarmutku nageho.

Tarn mysi na ge se povznagi, kde skryt jest poklad nag nejdra2gi, Tve oti a lice nespattime zde vice.

Sladce se Ti spi a odpoeiva, ale nom se bolesti srdce Lehke odpotinuti Ti pfejem a svetlo vetne at' Ti sviti a test pamatce Tvoji!

Toto Vam venuji Va g i verni, Jan a Rozalie a ditky, pfatele a rodina Mogonye.

Dino v Taylor, Texas 0-BOLEST POD 2EBRY. Bison, Okla., 26. kvetna 1936.

Zasilam na 2 doll. Nonat. Velice mne boli na 'eve strane pod 2ebry.

Pfilo2ila jsem si naplast' z Nonat a pozoruji zlep g eni, doufam, 2e me Upine vyleti jako se stalo v loni, take mne tak bolelo a Nonat pomohla. Chci ji mit stale v dome pro nahodile potteby. Mrs. John Hladik.

Na rozlidne bolesti, at' suche neb otevfene se Nonat osvedeila, ktere. bez operate vytahne at' dtevene neb ocelove ttisky i stfely v tele uvazle, ale musi to bYt

NIONIAT

$3.00

Tato objemna kniha, v pevne vazbe, napsand Estelle Hudsonovou a Henry R. Mareshem, M. D., lidici dejiny prvYch teskoslovenskYch rodin v Texasu, pina cennYch dejinnYch zaznamii, nemela by schazeti v 26,dne spolkove knihovne nagich teskoslovenskYch spolkri.

Bude cennou upominkou na stoletnici, poutavou &thou a objasnenim v'znamu na g eho naroda pro vase deti a potomky, nebot' pouka2e jim, na vYznam naroda, z neho2 jejich pkedkove vze g li, povi jim zorne, co v g e lido pfi g ed gi sem ze zemi teskoslovenskYch vykonali pro vybudovani tohoto nejvetgiho statu v Unii.

Bude peknou upominkou pro y ak pfatele z jinYch state sem na vYstavu zavitav g i. 26,dejte spravy vaSich mestskYch a okresnich knihoven, aby ji zakoupily. Vysvetli lope Ameritanrim, co 6echoslovane v Texasu vykonali pro jeho vybudovani slovem i obrazky, ne21i vy byste to mohli Vyriatky z pochvalnYch uznani americkYch novin: "A storehouse of valuable material for those concerned with Texas-Czech history". - Salt Lake Tribune.

"A highly interesting and valuable work. It deserves a cordial welcome as the first account of this racial movement in Texas. - The Dallas News.

"The history of Czech settlement and development shows, that the Slavic blood has enriched the state. - El Paso Times.

Objednejte si tuto peknou knihu u Marbur Publishing Co., P. 0. Box 612, Houston, Texas. t li • _o? glffi E3 MS x 00 g rtgag lERITINIggWEI

Dr. Karel J. Hollub

Zeskt lekat a operator, Cena Nonat jest 50c a -1.00, po711 Medical Arts Bldg., g tou 55c a $1.05. Ptejte se vageho HOUSTON, TEXAS. lekarnika nebo jednatele, nic jineTelefon iikadovny: Preston 2553. ho neberte ale pi g te ptimo na nagi adresu.

Telefon residence: Lehigh 9745.

MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

V Ennis koupite Nonat v lekarne Roorbach's.

0---Zmenna medi v jinou latku. Doaeski jidelna, restaurace a cent Bengt Edlen na universite v pivnice Uppsale ve 8vedsku dosahl y e sve laboratofi fantasticke teploty 714 PRESTON AVE. milionu stuprifi, byt' i jen na nekoHouston, Texas lik miliontin vtefiny. Med', kterou Jos. Haut, majitel. povatujeme za nemennY kov, ztraTelefon: Beacon 31734. tila pri teto teplote ze svYch 29 Pravidelna jidla a lunde. elektronil 18 a promenila se v latku podobnou sodiku. Vyzafovala ta- Nejlepti soudkove a le.hvove p1ke stejne spektrum jako sodik. Te- vo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime &sky. ploty pul milionu stupriri bylo doHoboko stale na skied& sa2eno elektrickYmi vYboji ve vzduZvla§tni stoly pro rodiny. choprazdnYch trubicich s vysokYm napetim.

RED FRONT

Ve sti'edu. dne 1, 'eervenee

e

Hyde Park FUNERAL HOME

Voila= kresu!

C.H ChernoskS7 g

GEO. E.KACI

J. W. Juroika

Dr. F. J. Kienek

EMILJ.MOTIS

Zim Hut a hojne podpory mne jit udelene a zfistavam v nadeji, mne poctite vatim hlasem i ye volbe pristi, t. j. 25. dervence.

Vain vcledn, Pteji si zde oznamiti vSem voliDAVE CARDWELL. dum 2. precinktu okresu Ft. Bend, Ze se uchazim o Mad okresniho komisate, neb jsem byl navrZen v SPRAVNE VYHONANA POJaybird Primarni volbe, a nyni mam HEBBNi SLIABA. dva protivniky pti DemokratickSrch V hodine 2alu zarmouceni Primarkach 25. eervence. — Dale naleznou Edward Pace posi zde pteji oznamiti, ae v zapasu htebni ftstav pohotovS, k symo tento Mad minim ztistati al do patickemu vytizeni nezbytkonce a vyjiti z tohoto co yak. CinYch jednotlivosti a k vypratim se Upine schopnSrm Mad tento veni dojemneho pohtbu. Levpattiene zastavati. Jsem pro to, aby ne ceny jsou nati zasadou. voda rnela spravny odpad, "kriky Ambulaneni sluiba a dice", aby v2cly byly v poi.adEDWARD PACE ku a aiste.

Pohtebni fiditel — elenem Nikdy v minulosti jsem nedrZel S. P. J. S. T. — Tel. 3606 ZadriSr obecni Mad. Skuteene si ye.TEMPLE, TEXAS.

o. Volialan okresu Fort Bend, 2. Precinkt!

Uchazeje se o Mad okresniho soudce, Zadam vas o ptilelitost JIM G. URBIg slouZiti vam v dfileiitem Made a zaroven 2adam sve ptately o povSTeeskY pomocnik a 61en Aeni ye sluibe natemu okresu.

S. P. J. S. T. Pkevzal jsem Mad, kterY jste mi poprve svetili s vedomim, 'Ze s Atadem spojena jest dfivera a take 2402 Waugh Drive zodpovednost a ae jsem iitednikem PHONE — LEHIGH 9116 vteho obyvatelstva, nasledovne musim ho vykonavati poctive pro vtechny. Vykonaval jsem svoje fttedni povinnosti v nejleptim myslu prospet vtem a kdy se u(3337) kazala doba, kdy mohi bych bYti jette vice uZiteenejtim v Made okresniho soudce, dobrovolne jsem podal resignaci a uchSrlil se do soukromi, bych lepe pozorovati mohi Paliorfir ovzduti mimo okresni budovu. BrVytizuje vetkere soudni zo po to mel jsem ptilelitost navttiviti okresni spravy v mnohVch zfiletitosti tiadorna: 821 Bankers Mortgage eastech Texasu. Moje testy a styk Buildin . utes nlici nauroti Kress ptinesly mi zkutenosti a poznatky, budove Trnrci rrneg T1011.1. ktere mohou bYti prospetny lidu — Milam ,okresu.

Mam Zadouci tkoleni ye vede pravnicke bych mohi vykonavat povinnosti soudnicke, zavazuji se, PRAVNIK Ze co vet okresni soudce budu dbaVytizuje vetkere soudni a Piavni lSim nad pravem a spravedlnosti sirotka a lidi znett'astnelVch. Co zalaitosti, abstrakty, posledni ptedseda komisatskeho soudu buyule. atd.

TEXAS du nalehat, by zalelitosti Milam WEST, Telefon 146, okresu vedeny a keteny byly diste obchodnim zpilsobem. Maje zkOenosti z iitadu vSrbereiho dani v obdobi hospodatske deprese, vim o Krejei od roku 1898. telkostech daneplatcil jak malokdo.

VaZime si Vati ptizne.

Jsem pro spravedlive ulcdeni daelen Jednoty. ni, ladna, osoba neb skupina "ze.Temple, Texas. jmil" nebude moci dosahnouti neTel. 6492. jalOch ohiedu, jsem pro program • silnieni site v okresu pokud spojovaci linky nebudou vybudovany jako v jinSrch okresech. Asi etyticet Zubni okresil v Texasu neodvadi statnimu silnienimu odboru Zadne penize z V PARKEROVE BUDOVE dane motorove a Milam okres jest Telefon 353. jednim z nich.

BRYAN, TEXAS Jsem pro bezpeenost na vetejnSrch silnicich, jsa zvolen, ptieinim se, bych od rianSrch federalnich agentur ziskal pomoc pro nezameOZNAMENI! stnane, jsem pro politiku otevteTimto oznamuji v§em ptatelftm, nSlch dveti v zalaitostech okresu, krajanum a zakazniktm, ze jsem pro pravidelne fietovani a kontrolu samospravy okresu, by lid o ptestehoval moji "Temple Tailor vgem veal.

Shop" do Professional Bld g., naNedam se ovlivniti Zadnou osobou proti Arcadia Theatre, a jsem ho- neb skupinou v provadeni liberaltov yam udelat to nejleriei a nej- niho programu pro ty nejpottebnej g, neb pro napravu rtiznSlch Carychlejai praci. st okresu, kde jsou nutny a °pra y STEVE MARINIK, -neny.

Budu-li zvolen, deb', svuj eas yedes10 krejei a eistie, nuji fitadu a pti spolupraci se Temple, Tex. (dz.) schopnYmi komisafi, ktere si zvolite, vetim, Ze budu moci udiniti .4.1■■■■■■••■ mnoho dobra pro lid na geho okresu.

Budu vdeeen za dalti dfiveru a podporu obeant okresu Milam.

Vat v acte, CESKY PRAVNiK ROY LAW. Office nad NARODNI BANKOU )0( Fite Oty, posledni yule, ptehlai Nova nieici zbraft: oslepujici paabstrakty, zastava soudy vtude. prsek. Ruske noviny ptinageji zpraPorady, Macy, notatstvi.

Yoakum, Texas. vu o nove francouzske zbrani, slepujicim paprsku. V ohnisku svetloDrs. 0, F. Allen a Thos. N. DeLaney meth se elektrickou jiskrou zapali chemicka hmota, jejii sloleni je!

00Nt LEKAkI tajemstvim francouzskeho general-1 BrYle spresne ptipravene. niho §tabu.

Po zapaleni vznikne, as dle funluvy. svetlo, ktere dloveka na 10 oz 15 Telefony: ITtadov. 3248 — Res. 2639 minut *Wile ochromi a oslepi. Te513-15 Professional Bldg.

I to zbrane bude se pry pouZivat pro-!

TEMPLE, TEXAS, ti

Houston, Texas

8trana

vitt:4'mM

SEFCiK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod sttanim zbo2im, obuvi a tatstvem a vte, co do toho obchodu patti. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime Vain za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

CIVE YE ENI

KAZI RADOST ZE iIVOTA MNOHYM LIDEM. SPAT NEMOHOU, V PRACI JIM TO PREKAZI, P L E PLNA NEHEZKE VYRAZKY UPOZORNUJE DRUHE A DAVA PkiCINU K kEtEM. TITO LIDE VSAK NEZKUSILI.

SEVEROVO

111111111

V

•

I Nif

•

prinasejici RYCHLOU ULEVU OD

SVEDENI VYRAZKY

OSUTINY a DRAiDIVEHO POCITU PRODAVA SE DNES V MODERNICH, ZDRAVOTNICH A ESPRNYCH TUBACH He'd PRAKTIeNOST BUDE VAMI VSEMI OCENENA!

NET PTE DLLE! Dostaiite si tubu ESKO jeite DNES Vzorek teto jedineene masa pro koini vyraiky dostanete upine ZDARMA, kdyi si dopg ete na:

sttedu,dne- 1. ,-."..cr-yertee

vt8TNiK

Strain

Poutiveje k

of movani

Daly Onamovatel

PO§LETE SI KtliE k vydeiavani pro kgiry a pode gve. 0 podrobnosti pitte na Valentin Kader(33-35pd) ka, Rt. 1, West, Texas. iiir`HLEDAM DELNIKA, kterS7 je tadnS7 a rozumi dobte farmaiske praci, zvlagte aby dovedl kolovetrem orat. Dal gi podrobnosti scleli: Peter Matula, Caldwell, Tex., R. 4.

(31-35pd)

1■11111M411111414110K

Oslava 44. vSTroei Baeovy Kapely uspofadana bude

FARMA NA PRODEJ. 56 akru v okresu Bell, 6 mil od Temple.

Blizko do »tkoly i do cainy. Cena 80 dol. za akr.

127 akru, 7 mil od Temple. Asi 90 akrii v poli, ostatni dobrST pastr, na potoce. Maly Elm. VYhodne pro ry- M r PRALA BY SI DOPISOVAT s lii bate. Cena 65 dol. za akr. J. J. Bee- muZem do 55 let staki, mtiZe mit (34-36pd) ditko, musi umet fidit automobil. ka, R. 3, Temple, Tex. Pigte pod znaekou: Spokojenost, SPOLEHLIVt DiINAit, 18 let c.o. Vestnik, West, Texas. (34-pd) zku genosti s veSkerou praci v dZinach, hledo, praci pro pfiSli sezonu v dzine kdekoliv. PiAte na: "Mina.", c. o. Vestnik, West, Tex. (33-34chg) DR. F. M. JOHNSON 207 Wilson Bldg.

KUkATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Nad Hendler's Booteries, Laced Wyandottes, Reds, AustralTEMPLE, TEXAS. orps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. WeeSpecializuje v leeeni Pyorhea. ky druhy zarudene vyzkou'Aeny. PiTrhani a perfektne Ate o sni2ene ceny pro dodavku v kvetnu a 6ervnu. Von Mindeng chrupy.

Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz)

i

V

needeli, 5. eervence v K. J. T. Sini FAYETTEVILLE, TEXAS. Zaatek ye 3 hod. odpoledne.

VELKA VEtEftE V 6 HOD. ZA 25c OSOB' Vstupne pani 40c, damy zdarma.

Velka Taneeni Zabava Veeer.

KaZdSi jest uctive zvan. Pomorte hochilm oslaviti toto -Oznamne vS7roei.

BAOVA KAPELA. kommoogolo.eawo.n.o.e■oaxwo.....inwpw.o■ovow n■e•osoolow.gowo.N.......00m-oso ow. 41.1 o ow.

Zubni Lekai

Ozneimeni Kand`cla

V NEDELI 12. tERVENCE V SiNI itADU STEFANIK NA COTTAGE GROVE Odpoledne besedovani pri stolech pti hudbe br. Rudy Zatopka a veeer

TANEt' Ni ZABAVA ph tem& orchestru.

VSTUPNE JAKO OBYtEJNE — 30c. tctive zve,

0

All political advertisements must be paid in advance.

NiZe uvadime kandidaty, ktefi Vas t'adaji o hlas a podporu v demokratickSrch primarkach, dne 25. dervence 1936.

ZA GUVERNERA STATU TEXAS JAMES V. ALLRED. FRANK S. MORRIS Za 2eleznieniho komisate OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES BRAZORIA: WILL M. MARTIN za statniho senatora z 12. distriktu, skladajiciho se z okresti Hill, Ellis, Johnson, Hood a Somerwell.

PANI ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika OKRES BELL: FRED C. FLEWELLEN za gerifa.

CARL MANNING za gerifa.

T. E. SANDERFORD za okresniho soudce.

ROSS TARRANT za okresniho soudce.

OKRES BURLESON J. SLOVAC-EK za okresniho komisate Precinkt Cis. 2.

OKRES FORT BEND: S. 0. MORROW Za Distriktniho Klerka HENRY BULLER Za . serif a.

FRED KEMP Za Okresniho Soudce.

C. L. DUTTON Za Okresniho Soudce.

ED. STERN Za komisafe, Precinkt cis. 2.

DAVE CARDWELL. za okresniho komisate 2. Precinkt.

BARBECUE.

OKRES ELLIS. W. D. COLVIN za okresniho soudce.

OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative) OKRES HARRIS. WYATTE S. BUSCH za konstebla 3. precinktu.

OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce.

HARRIS MILNER za gerifa.

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu.

M. L. ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu.

OKRES VICTORIA R. A. ROGAN za "serif a.

OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisate pre-_ cinktu dislo 2.

OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisafe, Precinkt 'Oslo 4.

OKRES WILSON: ASA B. MURRAY za distriktniho klerka.

WILLIAM C. FORESYTH, JR. za okresniho navladniho.

A. B. CARNES za terifa.

VERNER M. BUTLER za okresniho soudce D. RICHARD VOGES za okresniho navladniho.

VYBOR. 4101.04111111.04■1010•111111.041■01........0■0■0•1■0■11•INSIO•0411111.41■0■0■04.111■0■04■041■0■0■11.11•0411111...)

RAD POKROK HOUSTON, tiS. 88. oznamuje, Z"e

dne 12. eervence 1936 potadana bude politicks schtze v gech kandidatil

v sini Pokrok Houston eislo 88, na Studewood POLITICKE itEtI KANDIDATU, "BARBECUE" ZDARMA. Zaeatek o 2:00 hodinach odpoledne.

I K hojne navgteve zve VYBOR. ■:• ■••■Affiloo.looVenmpown.w. ■•••■■■■■■o•imo.w.anoo

■•••o■oroaemoo ■olow.nowt.m.oemo.wo.....■■■■■••■ .woomm.sw.

0411104111111.1•1110041.W.111• ■••11.0•11•11.0■11■0•11•11..

■■■■■......rireosnoo•IIII•oIllt

ikad Pokrok Houstonu Oznamuj e pofad spoledenskSrch zabav, je2 od oteffeni jeho moderne vybudovanth° stanku ukazaly se bStti lake 'Om dostaveniekem krajann a jejich pfatel.

Pogtoyni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 5. eervence - Zatopek z Ba y-

town.

Celodenni barbecue a hudba v zahrade poadane Odboekou Cis. 1. od Ohnoyeho Spolku pro sve eleny.

Vstupne na taneeni zaba yy: Pani 40c — Dimly 25c.

ZABAVNI VYBOR.