Vestnik 1936 07 15

an Slova.nske Podpo jicuJednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

RO5NIK (VOL.) XXIV. (Wednesday) 15. eervence (JULY) 1936.

WEST, TEXAS, ye stiedu tiSLO 36.

BUDITELSKI? (JtIN PPACi ALOISE JIRASKA. ill)NOHO bylo ji2 napsano o literarnim vYznamu spisovatele Aloise Jiraska, ale jedna stranka v 6innosti Jiraskove nebyla, a ani nem:12e bYt, dosti docenena.

Je to buditelskY fidin jeho del. JakY vYznarn ma histor. roman v na gem no,rodnim uvedomovani, takovY je i po strance narodni (mimo jeho cenu umeleckou) vYznam dila Jiraskova.

Co podavala a dosud podav4 z na gi minulosti gkola obecna, na kterou jsou odkazany prave giroke vrstvy eeskeho naroda, je piing chude a matne, aby mohlo roznitit a udrZet pro celY iivot v srdci prosteho ptis/u gnika naroda lasku a zaniceni vlastenecke, jemut je 'dr:1y a vgude 2ivYm podkladem narodni historie. K vlastnimu narodnimu uvedomeni u kaideho jednotlivce pilsobi teprve jeho dalgi, mimogkolske vzdelani, ktere naleza na ptednagkich, schtizich a hlavne v oath& A tu je pfirozeno, ze mimo 6etbu novinovou nejvetgiho rozgiteni dochazi detba zabavna. Mnohernu a mnohemu zabavne spisy jsou du gevni strayou a jedinYm pramenem, z nehoi rozgituje svoje poznani. A tu historicka 6etba zabavna, povidky i romany nabkvaji sveho vYznamu a ceny pro narodni i politicke uvedomeni lidu.

V ni seznamuji se s velikou minulosti sireho naroda a s jeho 2ivotnim zapasem s némec t v im, s jeho stalYm bojem za svobodu svoji, narodni i za svobodu v geho lidstva, za svobodu svedomi. A prave oboji to stranka deskS7ch dejin narodnich tak silne se odra21 v historickYch pracich Aloise Jiraska.

V kolika CeskYch dugich a srdcich Jirasek budil prvY zajem, pochopeni a lasku k velikYm mugiim nagi lepgi minulosti! Budil v nich narodni hrdost a sebevedomi, budil v nich snahu sfidastniti se poctivou spolupraci na dile, ktere jest dejinnym poslanim deskeho naroda.

Kdo dovede odhadnouti, jak tim Jirasek zmno2i1 fady tech, kdo2 jsou uvedomelYmi pfislugniky sveho naroda, jim narodni ptislugenstvi neni pouhYm lhostejnYin faktem, nYbr2 pramenem mnohYch a teZkYch povinnosti, je2 si nejen uvedomuji, nYbf2 i pini? To je .pkxinY dein umelecke prace Jiraskovy, jejji2 troda bude takto zrati i po lidskYch srdcich. To je mravni vYznam jeho prace, jiste ne mengi, nei jakkin je znemo2neni deskeho kapitalu kulturniho umeleckYmi hodnotami jeha del. A nag slavnY spisovatel jest si toho pine vedom a zmifiuje se o svYch lieenich bojii nagich ptedku ye stati, kterou napsal na firedni vyzvani do StreffeurovYch "Polnich novin", vydavanYch i po desku pro vojiny v poll.

Ptispevek Jiraskilv je tak dojimavY, 2e se jim jiste nagim etenatilm zavdkime: "Pozdray. — Byl jsem vyzvan, rozmili krajail& abych Vain v tomto listu napsal ilk° do pole. Rad bych, tuze rad neco mileho, co by Vas aspori na chvilku potegilo; citim vgak, jak nesnadno promluviti k ftenatilm megkajicim ne v tiche jizbe v poklidne dobe, ale k vojinum po tuhYch zapasech v poll, v hlubokem zakope, ye chvilku, kdy sotva ustalo htimani Oki a rachot puAek, kdy jen poutichla linIza

krvave bitvy. Moji dtenatove mezi Vami snad sobe vzpomenou, 2e jsem licil velike boje nagich pfedkil doma v eeskYch zemich i za jejich hranicemi a take v tech krajich, kde

PRVNI ZASTUPCE CIZIHO STATU NA CENTENNIAL V DALLAS — BUDE NAg DRAHY HOST, PREDSEDA eSL. SENATU DR. FRANT. SOUKUP.

FRANTISEK SOUKUP Aekoli do uzaverky t. C. nejsou manly piesne disposice piljezdu vziene nafitevy, zasloaiileho vlastence —rebdlanta, elena Ceske Mafie, vinIce strany socialne demokraticke, statnika velkoryseho a ptitomne piedsedy esl. senatu'dr. FranMica Soukupa, generalita, centenielni NTS,stavy i magistrat mesta Dallas eini horlive ptipravy k jeho uvitani, zaslouiene pocte. V sobotu odpoledne chysta se na, vSrstavigti uredni "recepce" s pfishignSrm fotografovanim, konsul Csl. dr. Hollub uspokada v nedeli veeer k pocte draheho posla osvobozene vlasti formalni banket v Baker hotelu, a nag lid chce miti milovaneho hosta take pro sebe, a proto uspotadan bude v nedeli v Sokolovni rodinnk abed, k nemui mimo pozvanych hostil mail moinost podileti se zastupci osad, spolkii, taborii. Pro tyto neni Unich pozvanekl Zkratka, dostav se kaidk do Sokolovny, zaujmi u postrannich stolii misto a sdilej priibeh rodinneho stolovani jak bude pokraeovati. ptemnozi z Vas je gte neda yno bojovali, v KarpatskSrch koneinach, tu, kde pled veky vznikly velike valky mezi kralem Vladislavem PolskS7m, kterS72 byl vzat za krale do Uher, na mlade det'atko krale Ladislava a mezi mateti krale Ladislava, v jeho jrnenu rozhodoval jeho "nej yyMi kapitan" Jan Jiskra od Vahu na vSrchod za Hurkienne, on a roty eeskeho, valedneho bratrstva. A snad si nekdo ze starobyleho Pracheriska, jea dalo nam malike naAich vojakri, Mikolage Al§e, tak ptipamatuje,

ze jsem vyliail udatenstvi piseckeho pluku nad Dunajem v jeskyni Veteranske, tenkrate, kdy ten jedenactS7 pluk mel jeSte sveho plukovniho dudaka. A snad ptipadne nekomu na mysl take setnik granatnickeho praporu plzeriskeho pluku, pan Jenik z Brattic, uvedomel3i vlastenec eeskY, jak on, otu'ZilS7 valeenik, byl dojat, kdyz kdy za paha! qpravy r. 1793 v Belgii zaslechl z nenadani v Soignies mate z vae zvonkovou hru. Byl dojat, nebot' mu plipomenula Loretanske zvonky, Hradeany, kralovskou Prahu, domov. I tentokrate bylo valdeni take, piece vaak naddalo takoveho napjeti sil v kaLle dobe Zimni valka loS7vala vzacnosti a vojaci travili mrazivS7 eas v zimnich bytech. Tu byl klid, ticho a dlouha chvile. A z to take pan kapitan Jenik z Brattic na zimnim byte u polesneho v Nemcich (r. 1795) dal se i do kucliateni a gitil slavu Ceske kuchyne jmenovite "ta'ZenSrm §trudlem", kterS72 jeho kvarVrskYm nad jine chutnal. A z osmnacteho, naaeho kralovehradeckeho pluku, vedl jsem nejednoho vojaka na dejfSte as/STY' skladeb. Ale to ted', co dnes. Snad ze pamatuji bojovniky celeho stoleti, ze jsem jako klouCe stareho Kudrnu, Pavelku, Stacha, hlomozneho Kadildaka, starce vysloutleho s delov,Vm ktakem, kteti bojovali u Lipska, jsem naslouchal yypravoy ani tech, kteti sloua bojovali v Italii pod "HradeckSim", 2e jsem take vide krvave bojfate, rok 1866, a 2e jsem, tenkrate studentik, psal psani, ktera2 mi diktovali raneni vojaci od adsla yskeho pluku? Ale co ty vybledle vzpominky dnes. Mno- * he z Vris jsem videl tahnouti z Prahy do boje, s pohnutSim srdcem hledel jsem na zachazejici lady, jea provazeli va S . i mili na posledni rozloueeni. Dnes bych naslouchal ja, Va§emu yypravoy ani, dnes byste Vy, stateeni vojinoy e a Ueastnici obrovslOch zapasri, jakSich nebylo co svet svetem, mohli sami vypravovati o nich, o svizelich polniho zivota, o take povinnosti. Ale vy mtftne mleite. Jen na domov byste se optali, na kterST vespolek v dru24ch hovorech u ohne, v zakopech i ye chvili samoty, na noeni straai vroucne vzpominate, kdy ty vzpominky vanou jako zneni zvonkti, jako draha, milena piseri." A proto snad dobte ptijmete tento list, tkeba ze Vam neptinaM ani kratochvile, ani zpravy, po ktere touaite. Ale pkichazi z domova, z mile vlasti a milie Vain kici a kika, Vam vAem krajawain od Sumavy az po Karpaty, jak na Vas vzpominame, s jakYm vtelSrm Udastenstvim a 2e z to due Vam plejeme, abystesti bylo s Vami, abyste bez pohromy a spokojeni se domil, do na.ruei sy Slch milS7ch. Bud'te zdravi, rozmili krajane! — Alois Jirasek."

Otazka naSi republiky je otazkou svetovou.

Evropa a lidstvo octlo se valkou a ripravou mirovou na stupni, ,na nernI nacionalni nism je pkekonan. Sovinism je vS'ude kocourkovstvim, nejen u narodri malych, nYbr2 i u velikSTch. Sovinism svou sleposti a malichernou panovaenosti valde se stal hrobem svobody a samostatnosti.

T. G. Masaryk,

Strom 2.

Oddil dopisovatelski.

0:41.11114.111111.4111110.111■11■0■11.1111111•0.1.1.01111.41111•141 ■0•MNI.INNM.1111■00111.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, pokadatel pkedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Ennis, Texas.

ClenY br. redaktore!

Tak nem pekne peg, a tu jest jediny muj des, abych jette psal do Vestniku.

V posledni dobe hodne dopisii bylo psano, jak by bylo dobke vte upravit na sjezdu, co udelat a co zrutit. V jednom dopisu br. 8uldy, tento mezi jinym psal:"Pak-li jest tkeba vYpomoc, tu necht' jest tam s pojmenovanim tkebas pokladnik". Od onoho dopisu br. pkedetli jsme jit zpravy detniho ArYboru, zpravu br. iidetniho Marka, a jaksi se to nerovna, a tu pkichazim na onu vetu br. guldy, to jeAte i pro toho br. pokl. by bylo prate dost. eteme-li ony zpravy, tu vidime, to nage Jednota ma kadu farem, eistiren na bavinu, residenci atd., mnoho penez to jest pujeeno na farmy, a tu se mi zda, to ten br. pokladnik by mel dost prate, kdyby jenom vedl zaznam mnoho-li ktera ta farma neb residence neb distirna pkinesla ulitku a neb zdali byly na ni ztraty. Farmy atd. co ma Jednota piljeene penize, zda-li byly zaplaceny firoky, neb nemohly bYt zaplaceny, a tak -pakli by chtel onen br. pokladnik vae spravne vest, aby dlenstva melo spravnY ptehled, myslim to i on by potkeboval obeas (vYpomoc). Pak by dlenstvo bylo spokojeno, kdyi by video jak vg e jest.

Pakli tteba by zprava k novemu roku znela: Farma cis. I., vzata, za 2.500 dol. po zaplaceni dani a oprav na farmu, pkinesla zisku pro Jednotu 60 dol. Oistirna na bavinu vzate, za 10.000 pkinesla zisku 500 dol. a nebo residence pul roku neobydlene., doplaceno na dad 25 dol. Vekim, at' by to byl utitek neb ztrata, pak-li by dlenstvo melo ptehled, bude spokojeno. A tak jako v zakonoclarne se zakon utvoti a pti druhem zaseclani se zmeni, jest i s naafi Jednotou; co nam vyhovovalo dkive, nebude vyhovovat tteba nadale. Nate Jednota zadala pked 39 roky bez kapitalu, jenom s nekolika eleny. Po nekolik let bylo dent malo a prate take malo, a tak iikednici a i vYbory men malo prate. Prace byla jednoducha, takte kterYkoliv delnik neb farmak mohl vypoditati ptijem a vyclani HI. Ur. za uplynulY rok.

Dnes ale nate Jednota neni malt' spolek, ale velkY obchod, kde se kupuji a prodavaji ruzne bondy, na farmy se piljduje a jine. Dnes mame vice pkijmu neb vydani za jeden mesic net (Hive za celY rok. A tu jest zcela ptirozeno, to s vettim pkijmem a vyclanim jest tee vice prate.

Jsem jenom rolnik a me gkolni vzdelani nebylo vysokotkolske, ale piece jen nemohu pochopit, jak posledni zpravy fidetniho vYboru jaksi "nepasuji", neb ja vekim, ze pti tadne zprav y finaneni nemilte se nachazet ko "snad". Pki tak velkem obchodu jak ma nage Jednota, musi byti ptesnost, pakli kde vyclelame neb prodelame a neb dostaneme-li iiroky neb nedostaneme, vte ma bYt v knihach zaneteno, aby kdykoli mohlo bYt poukazano v knize, kdy bylo ziskano neb ztraceno.

PkemYtlim o tom, jak dalo by se to vte upraviti a muj nahled podavam k uvateni br. vyslancilm.

Kaida banka ma ptehled etykikrat do roka od bankovniho komisake Katcla ta banka ma take svoje fiteciniky, kteki dohliteji na praci zamestnanYch fitedniku v bance. Pakli je vse v bance v pokadku, banka tim ziska na cliiv'eke svYch vkladatelii, a pakli by tam nebylo vte v potadku, brzy se na to ptijde.

A tak si ptedstavuji i nasi Jednotu. Dnes, kdy se jedna o statisicovY obrat rodne, neni motno obydejnemu smrtelniku v tom obratu obchodnim dostat pravY ptehled obratu penez v rOznYch jistinich ulotenYch a tu ptichazim nahledu, to co delaji lanky, velkoobehodY,

VESTNIZ

am

'Mame i my. Atu myslim, ze meli by bti. vyslanci pH-Who sjezdu vlotiti do stanov elanek, se bratrilm iidetnihe vyboru dava se pravo, by kaidy pul roku najali ku sve praci auditora, ktery by spoledne s nimi vte ptehled' a po prohlidce, jak boncl, pfijdek na farmy, plajdek na certifikaty atd., podali sve vySetkeni co shledali. Tuto zpravu by v opise dali katclemu utednikovi HI. Ut., a tet aby byla otigtena ye Vestniku. Pak-li by timto zpusobem ptehlidka byla konana, "snad" by pak odpadlo 'lane podezkivani, neb za onou zpravou by stal auditor.

Motna, to nekterY br. neb sestra namitne, to zase bych chtel pkidelavat vyclani. Vyclani by s tim bylo spojeno oftem, ale z druhe strany zase bychom mohli utettit. KatclY rok platime aktuarovi 500 dol. za to, to ptepodita nasi solvenci. Kdybychom v gak men katdeho roku ptehlidku, videli bychom sami bez aktuara, to nage solvence bud' stoups neb klese., a tim by prate aktuara odpadla a ovtem i tech 500 dol.

Dale by se nechalo u getkit na elenech Hl. Ut. Byl jsem na sjezdu v Ennis jako vyslanec, ale sam se nyni divim, k demu jsme Hi. Utadovnu o druheho mistoptedsedu. Sleduji schtze Hl. Ut., ale za cele etyki roky jette jsem neeetl, to by se nedostavil do schtze Hl. Ut. br. ptedseda, I. mistoptedseda, a takte schnzi zahajil II. mistoptedseda. Pakli bti. vyslanci tento ukad zruti, i zde utetkime nejakou to stovku. I dozorei vYbor by mohl odpadnout, neb jak stanovy natizuji, ma, tento vYbor prohlednout knihy a ve gkerY majetek Jednoty — ale — take jsme hued ptijali do stanov, to tento vYbor jen jednou za put roku mule jeden Glen jeho, die postupu jak byl na sjezdu zvolen, onu ptehlidku ueinit. No, toto se nam na sjezdu povedlo! Navolit dozordi vYbor a jeho elentin dovolit jednou za 18 MtSICIIT znovu se podivat jak vse je v potadku, postupne net znovu na nej dojde. Pak-li by ale bti vyslanci ustanovili puletni ptehlidku auditora, tu dozorei vYbor by nemusel bYt. Zde musi se stet naprava, pakli budeme ye Vestniku brat v pochybnost praci HI. Ut. Pak-li nag Vestnik pfijde z ruky do ruky mezi eleny jinYch jednot "aby se podivali" kolik se projelo na bondech. Bratti a sestry! pak vekim, to ty tacky, co dostali natsi bit organisatoki od HI. Utadovny, nebudou mot pottebovat, neb tech pkihla gek o dlenstvi by asi ubylo. — Ja doufam, to pkitti sjezd vte urovna, a to nate Jednota zustane nadale nej'OW a nejlacinejii.

Mel bych jit skondit, br. redaktore, ale musim jeAte kousek napsat.

Main pked sebou protokol ze sjezdu v Ennis a prohlitim zastupce minuleho sjezdu, kolik diemu ktery tad ma, ale i v tech zbYvajicich co tam jsou vidim, torady men 5 — 6 — 8 — 10 elenii, a vtechny ty tady mely vyslance.

Dobke! Vezmeme-li stanovy stem: na katdYch 25 elenii jest jeden hlas aneb zlomek. Vezmu za ptiklad tad eislo 105, vyslanec br. J. Plagek, 36 Merit, 1 hlas, 1 zastupce. Bratrum tohoto kadu schazeli 3 dleni aby meli zlomek 13 dlenii; pakli je nemeli, mel jejich br. vyslanec jenom jeden hlas, kde meli zastoupeni tech 11 elenn, co bylo od 25 do 36ti. V torn vidim nerovnost. Tak 5, 6, 7, 8, a 10 elent Mai maji hlas a 11 nema nic. Myslim, to spravedlivo by bylo, aby odevzdano bylo tolik hlasfi kolik tad ma dlentl, pakli tad els. 24. ma 600 Oen-CI odevzdaji zastupci onoho tadu 600 hlasil, pakli tad ma 50 elenn odevzdano bude 50 Pakli by tento pokadek byl zaveden, bude mit kaidY br. neb sestra zastoupeni na sjezdu, ale jak nyni jest to zavedeno, nema nekolik set dlenik zastoupeni tadne.

Tento dopis davam k uvateni br. vyslancOm zdali by bylo v nem nee° ku prospechu naafi S. P. J. S. T., pakli by se nic nehodilo, take dobte.

Znamenam se s pozdravem, Chas. LatnovskY.

•

Rosenberg, Texas.

Ctena redakce!

Na muj ve Vestniku uvetejnenY navrh, jak ulotiti penize Jednoty misto kupovani bon-

Ye stredu, dne 15. eervenee at, posud ZadnY nepodal Usudek. Jeden z Menu H. U. mne pravil, to to je dobrY navrh, ale to statni zakon to nedovoluje, aby Jednota kupovala pozemky. Ve skutednosti by nemusela Jednota pozemek koupiti, ale koupilo by jej tech tisic budoueich osadnikii. Dle skutednYch fakt seznavam, to nyni Jednota duje dlennm (a snad i neelenum), devet desetin obnosu, ktery farma stoji, totit kupec zaplati jen jednu desetinu hotove. Tak take by to mohlo bYti s temi tisici osadniky.

Mohla by se dati vyhlatka do Vestniku, to takovi tenati elenove, kteti by chteli koupiti zakizenou farmu o 60 akrech a maji na hotovosti od $200 do $2000, aby se ptihlasili. Na tento zpusob myslim, te by se ziskalo $500,000. Pak by se mohl pozemek koupiti, totia 60,000 akrii, akr za $25 a dati zavdavek. Pak za tech $50,000 zatidit, oplotit, postavit 1000 obydli, stodol a studni). Pak by Jednota dkivej gim majitelfim zaplatila $150,000. Katc1Y osadnik by Jednote ostal na farmu dluten die toho, mnoho-li sam dal. Jest-li dal $200, ostal by dluten $1800. Jest-li dal $500, ostal by dluten $1500. Dal-li $2000, neostal by dluten nic a mel by zatizenou tedesati akrovou farmu; ovtem zorat by si musel prerii sam.

Tech $500 na zatizeni kettle f army se zda malo, ale musime si pomyslet, to kdyt by se stavebni dkivi a drat objednalo ye velkem, by to o tketinu bylo lacinejti.

Pti prvnejtim mem navrhu, by kupec pozemku nemusel miti tadne penize, ale pti tomto by musel miti nejmene deset procent kupni ceny. Pki prvnim navrhu je v ceste stat ni zakon, ktery bratrskYm jednotam kupovani pozemkil nedovoluje, a dale pti prvnim je v ceste i to, to Jednota nepujeuje penize na pozemek, ktery neni oplotnen, nema obydli, stodolu a studni. Tento druhY navrh vyhovuje oboum vYte zminenym podminkam.

Tak, bratti a sestry, si ten navrh pteetete a promyslete, a podejte o nem iisudek. to nekterY z vas pods lepti navrh net je tento.

S bratrskYm pozdravem, J. L. Brenner.

El Campo, Texas.

Ctend redakce Vestniku a. vaichni etouci Bartogovy pletky!

Po pkeeteni v oechoslovalcu, karat jsem se odmufoval, vgak vite, po rozkazu, to daji stniku adijo a postehuji se za mnou. Oho! to neni jen tak, k vuliva jednomu mrzoutu, kdyi has nema rad, se vtichni stehovat! Dnes je svateho dtulaje, den potmurnY, a tak hodim nem ale motile, to to bude take jak to podasi uplakane! Ta,k mame po sjezdu delegate v El Campo, v zajmu neco pkedsjezdoveho vysvetlovani. Sestra Zhanelova se pochvalne zminila o naaem El Campo, za cot ji dik. ra pkijdu do mesta, zastavi mne brat'ka a zdeluje mi, to ta Peterdena to vymazla ve Vestniku s tim natim sjezdem v El Campo. jakku co? 2e snad jeden zadal kednit a dva mu skakali do tea Dale to pite, jestli to tak bude na sjezdu v East Bernard, to by nechtela bYt vyslancem do sjezdu. Ja, se tomu jen usmal a pravil, vaak ona Peterkova, neni ani vyslancem, tak jako pak strachy! Dle meho Usudku tlo vae v nejleptim pokadku, ale to jsme nekdy ledakdo jin giho nahledu, na to mame pine pravo! Dle na g): Svobody, .bylo ptitomno vice net 100 delegate, asi od 50 kadt. Pketkasany suchoparne bondy, jako nektere skoro bezcenne. Kdosi vystoupil a vysvetloval, kdyt byla ztrata na bondech, to by byla ztrata i na farmach, takovY tleskot, ale pak kdosi vynakdyby bylo pujeovano dle paragrafu jen polividni ceny, to by i farma spadla v cede polovieni, jak se to i stalo, ae by nebyla ztrata aadna, cot uznano, a zas tleskano, i na to strane! Muj nahled je, ztrata na fume se mete stet jen z pteceriovani v odhadu, misty v pine cene, cos se i mohlo stet jen v nekterYch mistech, a jak kde byl vliv! Ve Vestniku neni zbytkem mista, bych se zmirioval, co vae bylo na programu, ale to vae ptijde k projednavani i vice na sjzdu v East Bernard. Tak etu, br. John Toupal se uchazi o fitad taj. Hl. Jednako to se start' Tak se mi, Dtane,

Ve sttedu, dne 15. eervence 1936, tajemnik vzda, kdyz je tak na neho nalehano, vime jako k stati, tak Wane, aby ta volba byla zajimavejti, tak vin, jako ja, stars' Barton, proti tobe hodim Francka Steinerojc, ouha, to jsem se ptetrnat, to napted bych se ho musel zeptat, jestli by to ptijal, vime, ono nejake ptenahleni neni dobre! Ale vite, ja, jen k vriliva tomu, mne se Francek libi, ne jeho krasa, ale jeho potty, a vte vypracovani pro flak Jednotu, a obzvlatte je-li nejakS7 viidek, ale hloupost, minim vied, vytviknout ho na raz, pak se zahoji a bude po krame, tak jsem to minil.

Bratte Steinerojc, ta pohadka pro velke se ti podatila! kika se, to pohadky jsou smytlene, ale tvoji pohadce vetime, to je pravdiva. Mne je jen divno, Ze nati h1.-ritednici, kdy2 je proti nim tolik naralek ze vtech stran, se neozvou! Motna to Vestnik neetou, jinak by nemobil to nechat tak baet bez obrany. Me tak nem kruci, kdybych byl na jejich mists, a ttebas nejsem advokatem a byl nevinnen jak beranek, bych jim ukazal, zad je v Pardubicich pernik. Bratr SenkS7tik si steloval na posledni dtyti Vestniky, ty Ze nemeli vyjiti, sam nad ledadim kroutim hlavou! Tak se mi zda, zakrSrvati je jests horti, ne2 s pravdou ven, a rim &lye, tim lope. Br. Gallia se zmiriuje o zvetteni Vestniku, a jakou latku. Tu latku bych ponechal bratru redaktoru, neb on„ jak vime z. ptesveddeni, hledi co nejlepe etenatstvo uspokojit!

Pi. Jaterkova, mi poslala vSrstfilek z galvestonskS,ch novin, kdel byly uvetejneny dejiny nati vlasti, zasluha to pani Jaterkove! Jette bych mel slovieko pro Ellingerskeho Zahorana, a vzal bych ho pod moji ochranu, ale ted' nernam Cas, ai kdysi pozdej, do to doby jen ostari tim, rim jsi, a jak ti zktivi nekdo vias na hlave, dej vedet.

Jette bych mel slovielo pro br. Brennera stran tech vejpoett, co by mel HI. U. utentovat, ale to al podruhe.

Nekdo asi tekne, to se nezmiriuji o HI. ttadovne do El Campo, odpovidam, ie jsem neutralni,' ale jen tolik teknu, postavit HI. iltadovnu v meste, kde je budoucnost, a to je v El Campo. Nekdo ma za to, le vrazit penize do budovy HI. ft., to ty penize jsou vyhozene. Ta budova bude miti vldy svoji cenu, neb lepti net ledajake jalove bondy.

Pozdrav vtem etoucim tohoto i redakci zdravi a diva "na zdar !", Jos. Barton.

Houston, Texas.

V mem poslednim dopisu jsem se zminila o divadle, ktere melo bkti sehrane dne 12. 'dervence, ale v ten eas kdyl' jsem dopis psala nevedela jsem, ie divadlo "Tylova cesta" je na dobu pozdejti, tedy dekuji br. redaktorovi, to onu Cast dopisu vynechal.

Plitt mesic, to je 9. srpna bude u 8tefanikii na Cottage Grove sehrano detske divadlo "Babieka" hra o etytech obrazech s narodnimi zpevy a tanci z kniZky pohadek od Boleny Nemcove. Tak ptatele nezapomerite na druhou nedeli v srpnu piijit se podivat na to nati drobotinu, jak se tull v nati matekske fedi.

Divadlo "Tylova cesta" bude sehrano prvni nedeli v zati, to bude 6., a pH. torn jsme se usnesli potadati celodenni zabavu, v poledne spoleenS, °bed a odpoledne budeme miti pravou deskou pout', spojenou s malSrm bazarem.

Pro deli bude uchystan stanek jako o pouti, marcipanove dobroty, konieky, panenky a mnoho jinStch veci, druhk stanek bude pro darky, ktere nim budou darovany.

Proto sestfiely a bratti apelujeme na vas, ktera z vas umite nejake rueni price, vSltivky, hadkovane neb pletene veci, neb at' je to jakkkoliv darek, byt' byl sebementi, bude s diky pkijat a kvitovan. Nati spolubratil slibili tai, le se nechaji videt na bazaru s jejich umenim. Tak se budeme tetit, to si budeme mod neco pekneho koupiti.

Budou tam pane, lacine a ulitedne darky a kdy'l nebudete chtit koupit pro sebe, mrilete koupit dareeek pro vase drahe a uschovat k vanocrim, neb o vanocich takove darky ptijdou vhod.

Kdo by chtel nejakS7 dareeek na bazar poslat, tedy potlete na moji adresu neb na se-

VbST/sItit stru Kelarkovou, 5348 Nolda St., Houston, Tot. Tai se muslin zminiti o moji tests do Dallas na Centennial. Zde se nekteti boji jet na tesky7 den, to pry je tam vte hodne drahe. Ptesveddila jsem se, to tomu tak neni, neb co se jidla a piti tyre, dostanete tam vtechno v cenach jako zde v Houstonu, pivo lahev 10c, sodovka a zmrzlina po 5c, noclehy po 50c, karu jsme parkovali za 25c na rely den, zrovna na.prod hlavni briny vYstavy. Ovtem ie jsou tam take drahe veci na prodej Setkala jsem se tam po tticeti letech s moji davnou ptitekyni a bYvalou spolutaekou pani Pavlou Letovskou a jejim panem mantelem, kterY je akademickk malit a pracuje na vYstaye ui pies dva mesice. Pani Letovska je neustale pH dobrem humoru, take si ji nati lids tam tak oblibili, tie ji nechteji pustit zpet do Californie, ale ji pry se Texas nelibi, ie je , zde mot horko. Sestte Kraftove srdedne dekujeme za obstarani noclehu pro nas, neb nas bylo pet, manteltim StranskYm za pohosteni. Tam jsem se setkala s br. Kueerou a Kosem a mile jsme si pohovoiili, ad to bylo na kratko, neb jsme spechali zase zpet SrdeenY pozdrav zasila vtem etoucim, Pavia Studniena, 332 W. 27th St. Dosvedeeni.

Taiton, Texas.

Timto stvrzuji ptijem nemocenske podpory pro nateho nemocneho bratra Josefa Sochu.

Rad cis. 24.—$2.00; br. John toupal tad Cis. 97.-75c; po 50c tady C. 11, 13, 21, 23, 50, 62, 68, 74, 83, 90, 94, 96, 101, 122. 12. 133.

141. 148; p 35c tady C. 121. a 136; po 25c ta,cly 'Cis. 3, 147. a 153; tad C ' is. 17.—$1.50. Celkem $15.50. Jmenem nemocneho bratra srdeene dekuji za laskavou podporu.

S bratrskYm pozdravem za tad Hvezda JiEdward PolinskY, taj. hu eislo 30. z ftADU POKROK HOUSTONU. Nedelni tadova schtize tadu Pokrok Houstonu odbYvala se tentokrate v obzvlatte slavnostni nalade. Spravni di majetkovY vYbor tohoto tadu je telesem, ktere si zaslouii pochvalu i uznani, nebot' na jeho bedrech spodiva znadno btime. Postavenim vlastni tadove budovy dokondil tad Pokrok Houstonu, respektivne jeho elenove monumentalni dilo. Tato budova je nejen chloubou tadu, ale i cele Jednoty S. P. J. S. T. Po dokondeni budovy a odevzdani ji svemu tidelu povstal vtak novY problem a ten byi ji udrteti a nesti naklad s jejim vydriovanim spojenY, coi neni veci zrovna tak lehkou. Ale bratti a sestry tadu se nebali, chopili se rude prate a dnes vidime, ie ta prate je provazena zdarem, dluh na budove vaznouci je splacen rychleji, net by mnohY oeekaval a nejen to, ale i iroky jsou promptne placeny.

Dividenda, jet dluhopisy na budovu nesou, je znaene vysoka. V nedeli byly zase vydavany urokove deky obnatejici slutnY celkovY obnos.

To je nejlepti odpovedi tern, kdo se domnivali, to se postaveni budovy mine nenspechem.

Dalti velmi zajimavou veci byla oslava desetileteho trvani Slovanskeho Vzajemne Pojitt'ujiciho Spoiku proti ohni a tivelnint pohromam, ku kteretto ptiletitosti matetska odbodka Houston vystrojila hostinu, s barbecue, itnYmi kuchatskYmi vYrobky a piveekem. Br. Frank Andinec, ptedseda promluvil slavnostni tee, ve kteret se dotkl obtiti s kterYmi bylo zakladatelOm zapasiti, ale jet dobrou loan a snahou byly tt'astne ptekonany. Spolek byl zaloten na zaklade vzajemne podpory, na podklade nateho eeskeho ekonomickeho hesla: "Svtij k svemu" di "Sami sobs" a bratr Aneinec spravne podotkl, ie nasledovani tohoto hesla utettilo natim deskYrn lidem hezkou distku penez ate tak penize vydelane deskYmi rukami zOstanou v eeskYch rukou. To je nejpadnejti diikaz pro odporueeni podobnYch podniktl, prakticke provadeni hesla: "Svilj k svemu" pomahalo nim ve stare vlasti a osveddilo se i zde. Nate S.P.J.S.T. je take podobnY krajanskY podnik, jen se osvedeil a jen byl zaloten na zaklade svepomoci, na podklade dobreho a nasledovani hodneho hesla: "Svtrj k svemu". Kdyt jsem zvedel, ze jit SlovanskY Vzajernne Pojia'ujici Spolek proti

Strana 3. ohni ma jiz za sebou periodu desetilete iispetne einnosti, ptipomenul jsem si soueasne, te jette jeden nat a nami vybudovany spolek, na zaklade stejneho hesla zalotenY bude take brzo slaviti deset let Uspetneho trvani ate take obohatil mnohe sve eleny podilniky o slutnY obnos. Je to krajanska Liberty Loan and Building Association. Prvni deskoslovenske a stavebni drutstvo v Texas, jet—bude v zati slaviti deset let uspetneho trvani a jet do 1. ledna tohoto roku Vyplatila pies etvrt milionu dolaru behem sveho trvani podIinikum tohoto ustavu. Vtechny tyto spolky jsou Uspetne vedeny, maji za sebou peknST rekord a jsou drikazem, to nati krajane dovedou tiditi podniky pojitt'ovaci i penelnicke a ie dovedou ziiiitkovati deskS7 utettenS7 kapital ye prospech natich eeskoslovenskSich lidi, ye prospech natich krajanil zde. A jsem skoro jist, kdybychom men sami svou centralni banku v Texasu, se sidiem v Houstonu, to by ji nati deskosloventti lids dovedli take rispetne PH schrizi se take jednalo o problemu starobni pense, nebyl jsem vtak pti tomto jednemi pine ptitomen, jen vim, to se bratr nateho tadu, soudce C. H. ChernoskSr timto problemem v teei obiral, zastavaje svuj nazor, pine z pravniho stanoviska spravnk, to kdo se zde zdrloval, totil v Texasu, dlouhou tadu let, platil dame, tteba ze skrovneho a teZkou namahou ziskaneho majeteeku, mel by miti naroky na pensi, tteba mu chybela kvalifikace obdanstvi SpojenSlch Statii, ponevadl de facto obeanem je, ziskav je dlouhSim pobytem v Texasu neb v jinem state a pine povinnosti jako pravoplatnS7 statni ptislutnik. Vsunutim klausule o obdanstvi SpojenYch Statt do osnovy zakona o starobni pensi a kteratto ptedloha byla pak uzakonena, stala se ktivda velkemu mnotstvi ptistehovalcil vtech narodnosti, jet by mela b'ti odstranena. Nektere pravni autority a i poslanci souhlasi zcela s nazory soudce ChernoskYho, tYkajici se starobni pense. Kdyt by zakon nebyl pozmenen v tom ohledu ye prospech tech, kdo nejsou pravoplatnymi obrany SpojenYch Statir, mohi by se stall oporni pravni pakou k ruteni jinych naroku pro ptistehovalce, najme v Urazovern pojitteni, kde naroky na odtkodne za irraz musi bYti pravne vymahany. Zde ye SpojenYch Statech tvoji zakony site legislatura a kongres, ale vykladaji je nekdy soudcove a jich pravni vYnos je mnohdy smerodatnYm v provadeni jich.

Mezi kandidaty dostavivtimi se na tuto slavnost byl pan Kenneth McCalla, jehot kandidatura je podporovana mnoha brattimi a sestrami nateho tadu a tadu 8tefanik. Je mladym a schopnYm mutem, maje za sebou velmi dobrY rekord z legislatury a mel by bYti natinci podporovan, uchazi se o misto distriktniho navladniho, (district attorney). V padu, to by byi zvolen a ma opravnene nadeje, ae bude zvolen, nalezli bychom v idadovne tohoto zodpovedneho Utadu take natince. V okresnich Utadech jii mime nektere natince, dokonce dva z nich jsou dleny nateho tadu, jsou zamestnani v tirade odhadeiho a vYberdiho dani, sestra Vlasta Hotkove, a bratr Biltek, ale vzhledem k mite nati poplatnosti jako daneplatcti, meli bychom miti v okresnich idadech vice natich lidi. V okresu Harris mime hodne natinct a soustkedenim hlasti na jednoho kandidata milteme new vykonati. Druhou kandidatkou je pani Rose Bessie Haase, kandidujici za poslankyni do legislatury, jet tam tai byla ptitomna a jet je elenkou nateho tadu. Ut z toho dtivodu meli by nati Tide v okresu Harris hlasovati, je mladou energickou nou, majici odvahu se o ten Mad uchazeti.

Mayor Houstonu, Oscar Holcombe, jena je u nas houstonskYch 6echii dobte zapsan, ozna,mil svou kandidaturu za kongresnika 8. kongresionelniho distriktu. Ten je ro yal' hoden flat! podpory.

Rodina Kelnarova, vesmes elenove nateho kadu, nalezli letos zvlattni zalibeni v nemocnicich. Nejcitive se rozstonala pani Vincent Kelnarova starti. Pozdravila se a ted' je zdrava jak rybidka. Pak si tel zatpasovati s nemocnici jeji syn Vincent, operaci dobte pieAil. a je take zdritv. A nyni naAe sokolidka, se-

Strana 4. stra Vilma Iteltarbva Se take tivelebedila 110, jistou dobu v nemocnici. Pan doktor shledal, ze bude nutno ji odebrati kousek telesneho 1:1stroji a take to vykonal. Po ty dva dny, co ma dcera odejela do Dallas, dostal jsem za rikol pedovati o jejich perskou kodku Tabby a zvedev, ze sestra Kelnarova je v nemocnici, jakmile jsem uchystal krmi pro Tabby, jeZ die fysickeho vzezteni stane se opet mnohonasobnou maminkou, zajel jsem do nemocnice.

Sestra Velma Kelnarova take operaci dobte ptestala a vesele vzhlikla do sveta, kdy jsem tam vegel. Takova, hezka a hodna deveatka pani doktoti nenechaji umfiti. Ani nechtela tomu vetiti, ze tak hezky vyhlizi, tak jsem ji podal zrcadko, aby se ptesvedeila, Ze nelhu.

Gratulujeme ji v g ichni k uzdraveni. Nema jegte jistotu, bude-li tak zotavena po nemoci, aby s nami mohia jeti na eesky den, ale douS. P. StudnionST. fa, Ze ano.

Corpus Christi, Tex. Bratti a sestry!

Minuleho srpna v mem poslednim dopisu lohledne Jednoty jsem yam slibil podati me !zkugenosti co organisatora a v jakem svetle nage Jednota stoji pied neelennou vetejnosti.

Obaval jsem se, ze beZn3i dtenat nepochopi ony fakta bez tabelek, ktere objasriuji postupne ucinek na'gich mistnich polatkil na nage pojistne.

Abych to objasneni docilil, vypracoval jsem 4 stranky tabulek a napsal dopis a odeslal vse Vestniku. Br. Moudka mi odepsal, ae tabulky by daly ptili g velkou praci je zataditi do slouperi Vestniku.

Vetii jsem tedy a vetim dnes, ze bez tabulek be'tnSr dtenat nebude schopen ripine pochopiti mineni meho dopigu. Tedy, aby kaZdST etenat mohl ony tabulky pfehlednouti (zvla gte delegati), dal jsem se do prate a ji g mam ptes 60 opisil a ostatni dohotovim do sjezdu, tak aby katdS, tad obdrkl jeden opis a tyto rozesilarn na tajemniky mistnich tadri, aby je pfehledli a pak je odevzdali delegatrim onech te,dri. Timtd zpilsobem si muze kaZdS7 etenat ony tabulky ptehlednouti, ma-li dostateenST zajem.

Co mne vlastne nuti psati tento dopis? yenoval jsem skoro eel* divot uditelstvi a to je samo v sobe velkST Akol, tedy jsem nepozoroval Zadne jive zajmy — ani Jednotu — ale mel jsem za to, ze je v ge 100%.

Pied 3 lety jsem nastoupil co organisator nagi Jednoty a jak v2dY, chopil jsem se toho 100%. Ale netrvalo to ani dva mesice, jii jsem zadal pozorovati, k to neni v ge jak jsem se drive domnival.

Prvni, co ve mne vzbudilo nepokoj je, ae nage nedlenna slovanska vetejnost zvet giny nema driveru v na gi Jednotu. Prod ne? Tento dopis v celku bude ma odpoved'.

Druha vec, co mne velice nemile pfekvapila je, ze nag slovanskS7 lid ma mnoho vice ciziho pojistneho neZli nageho, jak nasledujici &slice ukaZou, a tea objasni co minim se slovanskou neelennou vetejnosti.

Nage Jednota ma 12,000 elent a $12,000.000 pojistneho. Podita se 5 Menu na rodinu, tedy kdyby jen otcove byli eleny, tedy na ge Jednotova, rodina by poditala 60,000 du g, ale Cast i manZelka je elenkyni a v gechny ditky, tedy 30-40 tisic du gi je nage Jednotni rodina.

Katolici, Evandelici, Svobodna. obec, 6. S. P. S. a jine, seberou asi 15,00 dlenfi z 15,000,000 pojistneho a dle toho sameho odhadu by poasi 50,000 dugi, tedy celkem asi 90,000.

Ale pro dobrou miru poditejme na gi vgeelenskou slovanskou rodinu 100,000 dugi. Ale je jisto, ze v Texasu je ptes 250,000 slovanskS7ch krajanii. Tedy ptiblitne zustava, 150,000 nag' slovanske vetejnosti, ktera vabec nepodporuje ladnou narodni akci. Vzdor tomu, ae main tu hlavu vetginou prazdnou, piece to "prod?" se ozyvalo. Prod vetgina naroda opustila narodni akce?

Bratti a sestry, zvla gte vas upozorriuji, tato neelenna vetejnost je na ge nejvetgi budouci pole a te zasluhuje tu nejhlub61 a nej"upflmn6jAl pozornost kaideho krajana a de-

vt8TNiii legate., ja,k tuto odstouplou vettlnu zpet do rodinneho hruhu.

Ja, neodlticruji katolikfun, evandelikfim a Svobodne obci Mich eleny neb prospekty, ponevadt to se saino sebou rOzurni, jest-1i ony skupiny si preji udrikti ustavy jejich vyznani, ze si je musi podporovat. Ale tea vain', le bychom meli miti jeden spolek narociniho nazoru, kde bychom se mohli v gichni sejiti na narodni platforme, kde bychom mohli spoleene pracovati pro celo-narodni blaho, a na ge Jednota je nejblile toho nazoru.

Tedy jsem se dal hledat to "Prod." Nalezl jsem jich asi tucet, ktere se dely na narodni, osobni a Jednotni. eas dovoluje pouze struene objasnit ty Jednotni. Ale netli zapodnu, prosim, upozorniti dtenalstvo, k v Z s dy jsem v Zivote pouZival nejake metitko neb zasady neb die ktenich pracuji.

Prvni. Chyba nalezena a neuznaria zristane chybou neopravenou. Du geveda nos uel, ze elovek je takovS7 tvor, 2e napted musi chybu nalezti, pak pochopiti jeji gkodlivost a pak svedomi zapodne volati opravu.

Druhe, na g' natod je tak dobrSr jak ten nejlepgi, a tedy zasluhuje v pojistnem tak dobre, spolehlive a lacine, jak to nejlep gi v Americe.

Tteti, my, co sluhove naroda jsme povinni takove pojistne zaopattiti. tvrte, ae je ptevelikS7 rozdil mezi theorii a praksi. Na ge prohibice to ztejme dokazala.

Pate, k vkly vge se musi staveti na skalu pravdy, poctivosti a lidskosti, jestli ma ten podnik setrvat. , S temito zasadami na zteteli, co organisator a delegat 12ho sjezdu snaZim se vykonat svou povinnost tak, aby ten sjezd v ge vykonal tak moudte a spravne,ze v kratkosti ta nedlenna, vetejnost uzna na gi Jednotu co spolehliq a narodni Ustav, a da nam dilveru a mnoho novych Ted' k to skuteene praci.

Bratti a sestry, laskave kouknete do stanov Hl. XII., elanky 4. a 5. Napted si prohlednete Cis. 4. a pak oba spoleene. Tento elanek zni.

"Jestlite Glen z Jednoty destne vystupuje . . atd. 'Irk° vYhody nemaji poutivati elenove z Jednoty pro neplaceni vyloueeni . . . atd." ✓ uplatriovani topoto elanku mnoho btl. tajemniky tomu rozumelo, ze nesmeji elenu pujoiti a neb podati vyrovnavajici hodnotu (paid up) pokud neni do centa vyrovnan — Kdetto jini taponevadi tak zni stanovy. jemnici odlozili stanovy a po bratrsku uvedomill spolubratra, ze jestli je v nesnazi, ze je mono od Hi. Ut. vypujeiti a dluh zapraviti, a 'neb dluh odpoditati a za ostatek sebrati vyrovnavajici hodnotu a destne z Jednoty vysoupiti.

Tedy jak vlastne tu pracovala prakse? Nasledovne: nalezi jsem Mena, kterY pattil k Jednote ptes 11 let a v 11ti letech jeho jici hodnota obnagela $58.00 a jeho vyrovnavajici $202.00 ✓ 1929, deprese mu sebrala v ge, jen man2elka a ditky mu zilstaly. Nemohi dole piatit a jak dluh obsahoval $17.40, tak jeho tad jej vyloueil a tim nespravne oloupil o ostatek ($40.60). Dobte informovani elenove v pojig teni a pravnici mi pravi, 'le jest to nezakonite vyloueiti elena, pokud ma cent k dobru. Tedy, kdyby ten elen byl zemtel v dobe po vylou'dent a pokud mel neco k dobru, tak na ge Jednota by byla vyplatila celych $1,000. Tedy nae je vylueovat, pokud jsme zakonite vazani?

Jak hrozne musime dopadati v odich uvedomelych lidi? Co asi ztratime, kdybychom tu nesprovnost napravili? Jak by to asi dopadalo, kdyby Jednota nejen chybu opravila, ale vec vygettila , a kaldemu nespravne vyloudenemu dlenu podala (paid up) vyrovnavajici hodnotu za eastku, ktera mu je gte .patfila?

Vette, to by yam ta neelenna vereticist koukala! A ti cizi agenti by vam otvirali oei jako soya na lajboku v poledne, jak vy videli jejich narodni pastviska se scvrkati! Mani 4 takove ptipady nalezene a obavam se, je jich mnohem vice.

Bratti a sestry, ted' si povezme neco od srdce k srdci. Jest-li chcete nekoho balamutit, tak to snadno dokitiete. Seberte pid pravdy a

tie stkedu, dne 15. eervence 1936. a podejte to vefejnosti a vidy ji chytite. Prave tak to cirri cizi agenti. On sebere takovY ptiklad jak jsem yam pods,' a dokale jej Berne na bilem, 2,e je to pravda, a pak lstive vas necha pod domnenkou, 2e nae Jed-nota tak eini vAeobeene v kaidem pfjpade. S takovym skokem oklame celou neelennou yekejnost a polovinu na geho elenstva. S takovou taktikou pracuje vet gina agentii ye vetgine ptipadech, jak varn poldeji dokati.

61anek 5. zni, ze HI. TItadovna zaplati mistnimu tadu dluh za elena pouze za jeden rok a pouze jestli byl 10 let elenem. Musixn se vg.m ptiznati, ze jsem tak tupY, ae nemohu pochopiti, prod by HI. tit nemela chraniti mistni tad do posledniho centu. To by budilo vetSi trpelivost a dtiveru v mistnich tadech.

Tedy zkratka opravit elanek 4. aby mistni tajemnlci uvedomili dluhujici dleny o vYhodach Jednoty. 0 ptijekach na certifikaty a neb vyrovnavajici hodnotu s destnYm vST -stoupenim.Jldv,takzsiregstrovane psani se zpateeni odpovedi, neohlasi-li se do 90ti dni, tak dati mu automaticke vyrovnani (paid up), jak to eini obchodni spoleenosti.

Ted' se koukneme na stranku 22., Hla y. VI., elanek I., odstavec (i) a elanek 2., odstavec (b).

Temito paragrafy kaddY agent ptesvedei katcleho prospekta, ze musi chodit mesidne do schuze, a to ma velice neptijemnY teinek na mlade prospekty.

Ted' se kouknete na paragrafy (b, a d.) a prod minulY sjezd nespojil ony dva v jeden, asi nasledovne: "Poplatky mistni i innrtni plati se die piani aena, roene neb mesiene; ale plati-li roene ku ptedu, dostane 5% filevy atd.". Pak ladnY fiskoenY agent by nemohl pravdu zakrYti a odstra giti prospekta, le mu si kalclY mesic odvadeti timrtni poplatky choditi do schiize.

Ted' se kouknete na (c), kterY dava mistnim tadiim absolutni pravo ukladati mistni poplatky do neobmezene vY ge, tteba $5.00—$10.00 mesiene. Mame jiz rekord, kde mladck platil $3.00 mesiene.

Cizi agenti takhle objasriuji- odstavec (c).

"Jest-li vstoupne g do Jednoty, tak kupujeg zajice v pytli, neb ten elanek axa tadu neb ovladajici klice, nebmezene pravo to vypuditi z Jednoty, kdy uzno, za dobre, pouze zvedanim mistnich poplatku, az koneene bude nucen vystoupiti. Pak je snili a dela. kotist jim ztstane."

Pak mu ukale jejich vladni zaruku neb zaken, ze oni nesmi zvedati jejich poplatky tedy, ze je si vedom, mnoholi bude platit po celY tivot — tak zvanY "closed contract". east°, kdyz jsem mladeii objasrioval, vgteva neni nucena, ale pouze ladouci, tak mi odpovedeli: "Tatinek pravi, ae musime chodit do schuze," a neb: "agent mi to dokazoval vagimi stanovami."

Kandy uvedomelY Glen vi, ze nucena navgteva se davno neuplatriuje. Tedy prod to nevymazat ze stanov? Prot' nechat cizi agenty a na ge neptatele tim odstra govat na ge prospekty?

Nagi pionYti nam zalotili krasnou Jednotu, ale le duch dasu nektere body promenil, to neubere jejich slave, kdy stanovy opravime tak, aby jejich verna praze nezahynula a Jednota pokradovala s duchem dasu.

Nage stanovy byly psane v dobe, kdy elenstvo zilo v malYch osadach okolo sine a kde v.gichni dlenove dostali ten spoleeensky a zabavni ulitek mistniho podniku. Ale pomery se velice zmenily za poslednich 25 let. Mnoho tacit ma polovinu elenstva rozbehleho po Mrem Texasu a Unii. Jak domaci men§ina uvrhne mistni poplatky na ty rozb_ehle, tak oni x-ept4ji, jsou v takove nalade, tak je to skoro 'xiernolno -zapsat jejich ditky a zvlagte jejich sousedy neeleny.

Frank Kadanka.

(Dokonoeni ptigte.)

Caldwell, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Volby se blai a ponevadi v naAern okresu se dva naafi krajane **chat o velice dnlelite

Ve stteofiu, dne 15. dervence 1936. ttady, chci yam vgern ptipomenouti, aby jste vgichni k volbe a dali sve hlasy na gim kr9.jambn. Netikejte si, ja k volbe nenajdu, main Mot prate, vga.k na jednom hlasu nezaleti.

Parnatujte si, 2e /lady i jeden hlas jest rozhodujicim.

Nag milt' a v celem okresu dobte znamSt bratr Josef Wondra g se uchazi o okresniho soudce. A ja, jsem jista, ze nebude jedineho kraJana, aby bratru WondreAi nedal svilj hlas.

Vime vgichni, te bratr Wondra g jest skrz na skrz poctivSt, destnS7 a v katclem ohledu tadnSrrn dlovekem. Jest dobry 6ech. Vime v gichni, te mnoho dobreho pro na g narod vykonal.

Vzdy byl a dosud jest nagim radcem, neb kdy nekdo pottebuje nejake porady at' jit jest to v soukromern tivate, v narodni praci, v politice a neb ye spolkove praci, se vim se obracime na bratra Wondra ge. A on vtdy dovede tak dobte poraditi. Jsem jista, ze ted', kdy bratr Wondra g pottebuje na ge hlasy, to mu je s radosti vgichni dame a tak se jemu za jeho dobre rady aspori tro gku odmenime.

Bratr Wondra g byl na gim okresnim tajemnikem osm let a v ten eas R. J. Alexander byl zase na gim okresnim soudcem a po celou to dobu na g okres nemel tadnY dluh, ba naopak, vtdy kdy byl rok ukonden, tak jim zbVvalo mezi tticeti peti a tticeti osmi tisici dolaru k druhemu roku.

0 okresniho tajemnika se uchazi intij bratranek a spolkov3i bratr Tomag Krajea. Tomag Krajea neni ye vetejnem 2.1"Vote a narodni praci tak znam jako bratr Wondra g, ale zname ho vgichni co poctiveho dloveka a pre.ye poctive lidi musime voliti do okresnich chceme-li aby na g okres dobte prospival.

Kdyt se nekdo uchazi o nejakS7 ritad, tak se vidy najdou lide, kteti se snati najiti na nagich kandidatech chyby, ale je gte nikdy nebylo a nikdy nebude eloveka, aby byl twine bez chyby. A jestli nag kandidat ma chybu jednu, tak jeho protivnik ma jiste d ye a tteba i deset. Proto, mile sestry a bratti, v gichni dejte sve hlasy svSrm krajantim.

Ti jinonarodovci nas maji radi jen tehdy, jak nas pottebuji. Pted volbami nam vykladaji, jak je ten nag lid dobrS7, jak nas maji radi, jak radi jsou mezi nami, ale jak je po volbe, tak se mezi nami vice neukatou. A mnozi ani pted volbami sve teny mezi nas neptivedou. Kdyt oni nas maji radi jen tehdy jak nas pottebuji, tak pros bychom nedali radeji hlas na gemu krajanu, kterS7 vkly do nagi spoleenosti chodi a ma nas rad zrovna tak po volbe jak nas mel rad pted volbou.

Zvolme si lidi poctive a .spravedlive i do statnich titan a pak nebudeme miti depresi, neb jsem jista, ze katdou depresi na nas ptivede lidska nespravedlnost.

Pfejic velke viterstvi vsem na gim krajajsem s pozdravem Pani P. P. Mikeska.

VZHURU NA CESIck DEN Z TEMPLE DO DALLAS! Temple, Texas.

V nedeli, 19ho dervence 1936 o 4:30 hod. rano vyjitcli zvla gtni vlak po Santa Fe draze z Temple do Dallas, kterS7 byl zjednan p. Frank Matugem, by dopravil pohodlne na misto irgechny neinkujici, kteti se podileji na programu Ceskeho dne. Zastoupen bude Sokol Seaton sokoliky a sokolicemi, a mesto Temple a okoli jest zastopeno 40ti taneeniky Besedy, take teinkujicich a vedoucich bude vgech okolo 60ti.

Na tomto vlaku bude dost mista pro velkou vV'pravu z Temple a okoli, takte navgtevnici, ktefi hodlaji jeti, maji ptiletitost toutit, techto vs7hod a vybiteji se, aby si koupili co 'nej dtiv jizdni Okrutni listek u p. Frank Matuge aneb u mne v Professional Cafe, oba v Temple; cena tohoto jest (tam i zpet) $2.69. Ditky pod 12 let mail polovidni listek v eerie $1.35.

Vgem ridinkujicim a vedoucim cestovne bude hrateno z osadni pokladny, vzdor tomu, bylo odeslano na pokiadniky 6eskeho dne a eeske vSrstavky d ye ste dolart. Take jest postarano o misto parkovaci poblit nadrati,

kde mute katdS7 nechat sve auto bezplatne opattene a't do doby navratu. Vlak tento pojede bez zastavky at na misto, a zastavi okolo 8. hod., snad jen tti etverce od hlavniho vchodu centennial.

Vlak tento pojede nazpet do Temple v 11:30 v nod, ale kdy by nekdo jej zme gkal a neb tam chtel je gte ziistat o den dale, mute na ten samS7 listek jeti kdykoliv 20teho dervence dorml pted pulnoci vyjeti, ale eekat musi na hlavnim nadrati na vlak (Union Depot).

Dalgi informace budou podany cestou ye vlaku.

VelkS7 rispech eeskS7m dniim v Dallas pteje Vag, John Staga. kid Karel Jonas Cislo 28.

East Bernard, Texas.

Vateni bratti delegati! ()pet jste tadani, byste nam sdelili dobu, kdy hodlate p1-ijet na sjezd, zaroveri nam sclelte, pro kolik osob si ptejete ubytovani. Ptanim nagim jest, by va gemu pfani bylo vyhoy en°. Ti bratti delegati, kteti nas neuvedomi, daji nam myg lenku, te se o ubytovani postarali sami. Uvedomeni, ktere jit dostavame jsou 'Acne struend ani humoru nechybi. Pi gte na F. V. Urbish, East Bernard, Texas, neb: John Holeeek, Rt. 1, Wallis, Texas.

Ctenimu fidu Frant. PalaekS, C. 21. v Engle!

Timto yam davam vedomost, ze jsme schtizi neod/Vvali prvni nedeli, jak bylo oznameno, ale budeme ji odl3S7vat na ptig ti nedeli, totit 19. eervence. Tak se nezapomerite dostavit a podejte svrij navrh, jestli jak mate pro poslance, neb jest to posledni schtize pted sjezdem, tak se hled'te dostavit pti gti nedeli na devatenacteho. S br. pozdravem, Chas. Jalufka, tajemnik.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

V poslednim eisle nageho bratrskeho Vestniku jsme informovani, ze opravdu na oslavu Stoleti pti Oeskem dni v Dallas, Texas, budeme miti vzacne hosty i z Oeskoslovenska a slavnostnirn tednikem vyznamny diplomat a politk, ptedseda esl. senatu, dr. Frant. Soukup, o cot zajiste se ptidinil na g Csl. konsul, dr. K. Hollub z Houston, Tex., jen pti katde pkiletitosti se vynasnati, by eeskoslovenskSr narod, cile na ge, stare, kultura, tat tovary, jakot . i ptisloveena demokracie vzorneho statu eskoslovenske Republiky pfed americkou yetejnosti byly ptedvedeny, a abychom nagim jednanim, ukaznenosti na gemu narodu vlastni dokazali, ze zvuene jmeno na gich hrdinnSich ptedkti jsme hodni nositi. Na gi neasti, mohutriSan projevem, ukateme americkemu narodu, ze massa naeeho lidu deskoslovenskeho privodu jest znaenou slotkou americkeho naroda a to nejsme narodem nejakeho necivilizovaneho, stehovaveho naroda "cikanti".

Jest jen cti nam v gem, ze teskoslovenska. Republika bude tak vSrznamnSrmi teeniky zastoupena pri Ceskem dni, a nyni jest na nas, ukazati na ge narodni vedomi a citeni pted y

fejnosti. DobrSi eech, dobrS7 Ameriean, Melo by bSiti nage heslo.

Jest radostno 'dist soulad vetejnSr ch 611'10niku a vS7boril pro teskS7 den a tat o nagini zvlagtnim oddelenim vSrstavky. Pan dr. KoPeckS7 a na ge nsttedi apeluje na dali soudiri= nost a hlavne penetitS7 ptispevek, bychom museli zavtiti na.g e oddeleni pted ukoneeriiin cele stolete vS7stavy. Vy krajane, kteti jste ztistall nedinni a dosud nidim neptispeli, i sebementim ptispevkem, zajiste nebudete bohatgi ani chudg i, kdy vykonate narodni povinnost ku svemu ptivodu. Proto bez vStjimky katdS7 krajan a krajanka men by ptispeti, by vS7stavka i OeskS7 den byly v katdem smetu dtistojny nageho naroda.

Nag narod ma bohatou historii, starou kulturu, kterou nejlepe znazornil, vzacnS7 feenik povolanSr, neb jako profesor na vysokem udiligti v newyorske metropole, p. Josef Roudek, 28. eervna t. r. v Houstonu. Jak muteme bSlt hrdi na sviij ptivod, kdy historicky jest dokazano, te to byli stati prukopnici, krajane vygkoleni, kteti uoili kulturu i ye Spoj Statech mezi Indiany. Byl to potitek vyslechnouti tuto ojedinelou vzacnou ptedna gku, s tak vSrbornou vVtednosti, kterou jen malo profesorri se honosi, s takovou bohatou vedomosti historickou, od sttedoveku a.z po dne gni dobu nageho naroda. Cot i hudebni umeni jak p. prof. J. Routla, tak i pani dhoti, rozene Slovenky, ktera ohnive zdtraznila umenim svtin sviij ptivod!

Nemeli bychom se vgichni pokusiti takove lily ziskati do nejvet giho statu Unie, nageho Texasu, kde by p. prof. Eduard Mieek ziskal silu a spoledne to na ge tee a kultura, literatura, umeni takovS7mi vS7znamnini a vygkolenS7mi krajany v povolani vlastnim, ziskali bychom uznani jako narod vzdelanS7, neb by se doplriovali, neb pfetiteni praci na jedince nep1-ida energie a tak Unava easem se dostavi, a nepostarani se o vzpruhu mute znaeiti zanik es1; stolice na statni universite. Ovgem, ne hned, ale proto jest na gi povinnosti starati se (Hive, by se to nemohlo stati vribec. P. dr.

K. J. Hollub zaslouti si vgeobecne uznani, jmenem vlady i nas krajanti usazenSich v Texasu, pozve podobne feeniky ku propagovani dobreho jmena a spravne informace o natem narodu vgeobecne. teskemu dni zdar pteje, Hedvika Stanovska.

SlugnST rozhovor.

Cizines: "Mohi byste mne laskave kde je zde pogtovni Mad?" Usedlik: "Tady za rohem — to vi piece katdV blazen."

Cizinec: "Proto jsem se vas prave ptal."

e-

William Calvin Montgomery Kandidat o Mad zastupce ye statni zakonodarne, posice C. 5, okres Harris, jest 30 rokit star. Sve mladi ztravil na farme, v 19 letech vgak odebral se do mesta, aby nabyl pati#neho vzdelani. Nav gtevoval pravnickou gkolu a po jejim absolvovani ptipugten byl do svazku pravnikti.

Jeho zasadou je getrnost ve statni samosprave, pattiena vS7plata starobni perise, jak voliti svS'uni hlasy rozhodli, podpora ovdovelSrm matkam, jednotriST tti-dollarovS7 poplatek za v gechny druhy automobilri a pra y° delne ttidy na zlepgeni pracovnich pomert.

Nabyl bohatSlch zkugenosti v praktickem vote i pravnicke praxi, a odporueujeme jej (Pol.ad. -34-37) vtele nagim krajanam.

William Calvin MONTGOMERY kandiclat o urad zistup-_ ce ye statni zakonodarn6 posice é. 5.

"Zasady, ktere chteji prosadit pokrok v dneg ni zakonodarne."

Strana 6.

Odd!! dopisovatelskl.

RiTZNi ViKLAD ZNENT STANOV. Dle prohla geni br. tajemnika hlavniho tadu, dle zneni stanov nejsou tady opravneny vysiati zastupce na sve Utraty jak bylo dtive, ad elenove, kteti na stanovnim vStoru zasedali tvrdi, ze o elanku torn jednano nebylo, ale je2to byl nepohodlnS7m, tedy vynechan. Bratr tajemnik to ale odilvodnil tim, 2e stanovy byly vypracovany jia ptedem, upraveny tak aby vyhovovaly modernim po2adavkfim a bratr tapal take pied minuljim sjezdem napsal, bratr Kubena pracoval na nich cele foci, aby je upravil, a tyto podany pak na sjezdu jit hotove.

Kclyt sveho easu na zneni stanov jsem se odvolaval a citoval elanek, dle nehot nebylo jednano, tu br. Kubena take s hrdosti prohlasil, on ae pfivodni stanovy sestavoval a take v2dy na ka2dem sjezdu valy opravoval, tedy ie je zna dobie. Proto take asi na sjezdu minulem stanovy byly vStoru stanovnimu podeny ji2 hotove, ku kterS7m ostatni dle v'Seho pouze kSivali, a proto take asi ka2dST jinSr navrh na opravu musel b'ti poraien, ad byly mnohe dobro navrhy podany.

Tedy dle zneni stanov, zastupci vyslani na fitraty tadove jednaciho prava nemaji, ale na seznamu jmen delegatii nachazi se nyni nekolik jmen dlenu, kteti- zastupuji tady jine, ne2li ku kterSrm ptinale2i, a tern se tedy dava i pravo hlasovaci, co2 jest rozhodne v rozporu se stanovami. Stanovy, hiava III., elanek prvni, piece zni: Sjezd Slovanske Podporujici Jednoty pozilstava z delegate z rilzriSrch tadil zvolenS7ch, — tak zni prvni vete, onoho élanku a v anglickem piekiadu zni: The Convention of the Slavonic Benevolent Order of the State of Texas consists of delegates elected from the Members of the several (local) lodges. Tedy vSIslovne se pravi, voli se ze elend mistnich Mai a ne kterehokoliv tadu. 2e by zvoleni byli ye schuzi prosincove anebo nejbli2gi, dle zneni stanov, to nikde oznameno nebylo a byli tedy jmenovani asi, a kSrm? Stanovy take pravi dale dle elanku 9.: Katdemu elenu dovoleno jest navAtevovati schilzi jinS7ch tadu, nema tu ale prava jednaciho, lee na vyzvani ptedsedy; a dal pak: Nikdo nema v stejne dobe vice neni k jednomu tadu nale2eti.

Nemohu tedy pochopit, kdy2 tf2 nema, prava jednaciho, jak moano mu ptitknout pravo hlasovaci, a jak mute zastupovati tdd ten, ku kteremu nepatti.

Jsou ovtem ruzne povahy, ale jestlite vlastni tad nemel by tolik dtitvery ve mne, aby mne za sveho zastupce zvolil, pak takovehle zastoupeni bych rozhodne neptijal, nehlede ani k tomu, ae je to proti stanove.m. Tak se mi zde,, ae je to takov' politick' tah, shaneni hlasu obhajcti stavajiciho systemu. Ovtem, nekdo vyklada si zneni stanov v torn smyslu, ae co neni vS7slovne zakazano, te je vte dovoleno a ae vte hladce projde.

A nyni neco o tech ptedsjezdovSrch navrzich, ktere jsou od tadu nekterStch velice tadouci a byly by zajiste ku prospechu celku.

Take na ptede glem sjezdu byly dobre navrhy podavany ale bud' ziristaly nepovSimnuty a neb musely protinavrhem bS7 ti pora2eny, co2 nekterSich bylo hlavnim fidelem a honosili se tim velice, ie je porazili.

Dle ustaleneho zvyku jednaciho poildku, ptedseda a mistoptedseda jmenuji v'bory. Tajemnik vg ak poda jim listinu, kde jsou ji2 v'bory rorteideny ptedem. Proto take navrh, aby v'bory byly voleny, musel 13S7ti protinavrhem poraien, aby nebyl poru gen stavajici potadek?

Dozordi vStor v minulem sjezdu rovnea odbyl svoji zpravu pouze kSrvnutim, a 2e pry zprava jeho je ta same., jako br. tajemnika.

Oislice nejake, kde se na dluhopisech co vyalai° neb prodelalo, to nepodaval 2adne.

Die nazoru meho jest beziteelnSr a je2to nejsou povinnosti a pravomoc jeho stanovami dosti ztetelne stanoveny, mel by b'ti zru gen a volen fieetni vS7bor peti neb gestielennji, jeho poVirmosti ztetelne weeny nad rf' qierim vede-

VESTNtK nim, ukladanim fond& a tizeni majetku dozor miti a revisi bez ohlageni ptedem, kdykoliv mel pravo udiniti.

VzrOstem Jednoty ovgem roste agenda a ptibYva prate v hlavni fitadovne, proto by tarn bSrti stale aspon tti atednici, kteti by meli svoji pravi rozvrtenu. Nyni mame pokladnika a vSrpomoc v iltadovne take stale. Prod nespojit toto v jedno a miti jednoho zodpovedneho fitednika vice, staleho, skuteeneho pokladnika v hlavni iltadovne. Dle nynejtiho stavu je pokladnik pouze na papiru. Kolik asi eek0 do roka podepite a nad ptijde jeden podpis? V torn ohledu myslim, jest nemistna, getrnost. Dle doporueeni komisate pojigt'ovani lep:s1 sousttedeni Utednikil bylo by jen ku prospechu Jednoty.

Kdysi projevenSr nazor, ae by snad Jednota mohla ptesidliti do Houstonu, byl dobte minen rovnet jen ku prospechu Jednoty. Nikdy neminil jsem stavet nejakS7 palac. Ale jetto Jednota vlastni v Houstonu dosti majetku, kterS, snad mai° anebo nic nevynati a k 11delu fitadovny by upine vyhovoval a tato platila najem vlastne sama sobe, nebylo-by tim tedy nijake vydani, nStrt zisk a vYhodne by se zutitkoval majetek Jednoty. Sam bratr Ku!Dena ptec psal, ie v'hody Jake banky houstonske Jednote bezplatne poskytuji, jinde tak hned nenajde. A stra gaky z tech dani, jet' se nahani? Dane musi se platit tak jak tak, i kdyi majetek nic nenese. Styky tadil i jednotiiv'ch dienu s hlavni Utadovnou jsou pisemne, proto je-li n'ekde vice tadir v okrsku neni snad ptidina, 2e by jen tam mela 13't hlavni utadovna, ad ov gem kaidS) by si pokladal za eest miti Jednotu ye svem okresu. ZvlaAte nyni, kdyi ui vladne ttemi miliony. To je ale myslim prive ten bod, kde je nutno brati z?etel na vSrhodu a iisporu phi ukladani a opatrovani fondii. To jest muj osobni nazor, and bych mel jakS)ch ptedsudkil proti mestilm neb okresiim jinS)m, ale vidim v torn prospech Jednoty pouze.

S bratrskSun pozdravem, Jan 8ulda.

Rogers, Texas.

Ptichazim tea mezi laskave dopisovatele, kteti maji dobro na deteli a citi s trpicimi a zasazuji se o nemocenskou podporu.

Rad bych, s dovolenim, podal i me skromne nahledy tSrkajici se tohoto nametu.

Jsme lido, kteti musime si uvedomit, ie kradime vgichni bez rozdilu od kolebky ku hrobu. Nekomu jen pomerne kratka doba jest zde vymetena, zase aby jini dole se te gili 2ivotem a ze aivota. 61ovek jest jako ta kvetina v bdji zahrad, kde s rannim sluncem a rosou v kvetu vychazi na drahu tivota, ktere, jest pro mnohe kluzka, aby jako poupe, find odpoledne ve vsi krase, zace co jina na veder — ve zralosti utrtena aneb podt'ata byla. Tak jest podoben I elovek se tivotem svSrm. Kdyby kaidemu dloveku byl den jen tivot vytit—a zemtit bez bolesti, atrap a nemoci a ph torn b'ti tak tt'asten a oplSrvati i motnostmi uspor nebo pozemskSlm bohatstvim.

Cele. pradnost osudu nedoptava velke vettine, aby se tak zapracovat mohli.

Lidova moudrost pravi, te nettesti nechodi po horach, ale po lidech.

A 2e neni nic zleho bez neeeho dobreho, nebo dobreho bez nedeho zleho. Tak vidi nekteti dleni nemocenskou podporu pti Jednote neb i tadech jen. Jsme nachylni hledati a videti jen tu gpatnejti stranu, ani bychom si povgimli a podali irsudek s stranky svetlejgi.

Nagi dobti zakladatele S.P.J.S.T. uznali za prvotiny krasnou myglenku nageho hesla v name' a gtitu jako majak zatici Podpora — na prvnim miste.

Jak ui podotknuto, kdyby narn vgem bylo Mo2no a doptino s milosti Boil it — v-y2it — a zemtit, tedy stadila by nem pojistka posmrtna, i pro nemajicich pokladii, ale 2e se tak nedeje a podlehame nemocim, dnes ja, zitra ty, nebo opadne, tedy bylo by aadoucim zavesti nemocenskou pojistku. Necht' u2 tak nebo onak. Snad by nejlepe prospivalo samostatue vedeni a tizeni teto, aby nebyla trnem

Ve sttedu, dne 15. tervence 1936. v oku,•jak nekteti stale ktidi, 2e jest to dojeni kravidky. Na to jsme se sloueili, abychom se navzajem podporovali. Jedni druh*ch btime neste, pravi dobro Kdo nernel nemoci v dome, v rodine, nedovede si ptedstavit pomery, obzvla gte kde neni zalohy Uspor, a jsou-li tyto, phi del gich a tetgich nernocich se brzo vyderpaji. A pak neztistave, toto phi jednom a osud se stale pokoutrhati vas dale namnoze, ne tak vgechny vgdycky. /lade je zarmutek, jinde veseli, nekde nedostatek, jinde hSrtivS7 phepych. Jake to protivy! Jest nam vymeteno kradeti ka2demu na sve draze, at' ua je trnita di ridemi poseta.

Nemoc v dome kohokoliv ptivadi yam soucitne srdce, jak rodiny, sousedu a ptatel, navgtivi, povzbudi, vypomohou. Jest to krasne a chvalyhodne i uznani, ale piece jen ptijdem, abychom zase odegli.

Ne tak podpora od tadu dini, je-li v duchu lidskosti a bratrska, v ukazce hmotne, ktera &le potrva u nemocneho, a jest v dosahu mo2nosti zaopattiti si balsanal ledivS7 ch. Toto jest pojitko, ktere phedstavuje jako milosrdnou Samaritanku, podavajici yam pravou ruku.

Bylo podano mnoho kra.snS7ch navrhii plied dvema minulSr mi sjezdy. Jak posledni vS7roeni zprava a dodatky br. Oervenky ukazuji hospodarnost, tedy 'name zase o jednu hospodatskou zkoug ku vie a doufejme, 2e povede k nove a lepg i praksi Krise dosud nepohtbila a tea podstatne nezmenila theorii o spoleeenskein rozvoji hospodatstvi, jak videt.

Phi vaem torn jsme 104% solventni. Co mohlo tS7ti dobreho vykonano ku prospechu vgeho elenstva za onu sumieku, prosperity pozbyle!

Jest-li nagi delegati rozhodnou ye prospech a za dobro uznaji ptesidleni Hl. TJh., tedy dozajista Temple vas vita do sveho krasneho stkedu. Mesto jest krasne, diste, zdravotni a rozklada se na vjig ine 6 ei 7 pahrbkil a jest opisovano cestovateli jako nejkrasnej gi sttedni metropole. Mesto se honosi take radio videnSrMi zjevy v jinS7ch mestech, a to krasnSun boulevardem; 16 blokt vine se jako nejkrasnej gi pestte zbarvena stuha. Mame zde vae ku zvelebeni a vztydeni na geho viastniho pomniku.

Tet podporuji vetejne vystoupeni naaich kandidatti o Utady Hl. Radu, jak to udinil br. l'oupal. Melo by b'ti zavedeno postupne dosazovani a obsazovani vaech Utednikii Hl. aby i jinSrm dostalo se povznesti a s nimi i jejich osady. Ptivesti novST pramen. Mame mnoho dobrSrch sil s dobrSim a odbornSrm vzdelanim obeho pohlavi. Tim by nastalo lepgi vyrovnani a uznani inteligence, sil a snah a pojitek pro rovnost a 26.(inSrch vSrhod nikomu.

Dye lhilty by mely kaZdemu dobremu fitedniku starlit.

Take klonim se k nahledu o zvet geni Vestnik4 pro odbornou eetbu a poudnou, vice ji, a lepgiho a bel giho papiru pro Vestnik.

K zaveru 2adam laskaveho dtenate i Mhotana nevyjimaje, aby v tomto dopisu — nevide' cti krade2e na nikom, — neni k tomu urden! Ale nese se tonem citicim demokraticke zasady, a tuto ctim, kde je vedena a hizena v mezich lidskosti a slugnosti.

Mnoho zdaru pti gtimu sjezdu, John 8t'astnST. Rad Hvezda Jihu, 'disk) 30.

Taiton, Texas.

Mili brathi a sestry!

Timto y am oznamuji, ae v minule schfizi net tad se rozhodnul, ae potacla piknik (sla ynest) v nedeli dne 19. tervence. Tak zveme, aby bratti a sestry z okolnich had k nem phijeli a pobavili se s nami. Na obed bude phpraveno chutne barbecue, klobasy a slepiti barbecue. Take na ge sestry na geho tadu maji se dostavit v den slavnosti se zasterkami a obslou2it na g e hosty phi obede a vedeti. Take zveme nag e okresni kandidaty, aby se dostavili. 0 hojnost jidla a obeerstveni bude povybor. starano.

Ve stkedu, dne 15. eervence 1936.

Finaneni zuriva fiZetnika Hlavniho iadu.

PftiJEM OD EADIJ ZA MESIC eERVEN 1936. tad Den D. O. Na dmr. H. R. Za 7.20 1. 15. kveten $193.50 1.00 11.15 14.70 2. 8. derven .45 30.82 3. 16. kveten 14.10 228.96 4. 20. kveten 3.20 9.75 3.60 5. 19. kvet., eery., 63.45 154.42 7. 19. kveten 1.50 .80 77.90 8. 25. kveten 65.00 236.14 2.26 9. 28. derven 67.55 1.20 83.80 10. 23. kveten 25.05 41.55 11. 17. eerven .50 19.15 29.90 12. 16. kveten 42.55 228.90 13. 20. kvet, e'er\ ., .30 26.65 50.60 14. 22. kveten 66.12 39.95 16. 23. derven 17. 1 2 eleny 66.10 17. 12. 1 elena 23.17 182.10 405.72 17. 18. derven 3.30 5.75 18. 25. eerven .20 8.05 1.35 98.31 19. 24. kveten 9.60 275.94 20. 1. duben 3.20 9.60 267.25 20. 29. kveten 2.00 .15 32.95 21. 11. eerven 10.35 42.50 22. 15. eerven 74.45 184.48 23. 19. eerven 36.00 604.48 25.36 24. 23. kveten .25 24. 28. cert.

19.80 320,30 9.96 25. 19. kveten 1.20 38.25 26. 19.. kveten 65.35 134.96 27. 20. kveten 11.95 322.80 5.80 28. 5. kveten 11.10 226.09 1.80 29. 10. kveten 2.55 68.07 .20 30. 11. kveten .30 76.25 31. 22. kveten 24.59 9.75 32. 20. kveten 27.05 118.50 .60 33. 24. kveten 21.20 29.24 34. 18. eerven 5.40 104.27 3.10 35. 17. kveten 11.95 24.25 .20 37. 22. derven 20.10 40. 15. 1 den 115.10 266.06 2.94 40. 16. eerven 75.79 49.00 41. 29. eerven 23.20 92.90 42. 17 kvet. eerven 11.05 99.10 43. 9. bkez,dub.,kvet.

34.96 20.00 1.67 44. 20. kveten 76.25 128.01 45. 16. kveten 113.25 282.49 5.18 47. 23. kveten 121.35 58.65 4.80 48. 16. derven 167.48 49.00 1.70 49. 20. kveten 28.15 52.88 .60 50. 11. kveten 27.50 60.04 1.90 51. 19. kveten 2.30 82.90 52. 23. duben 12.15 53. 18. kveten 26.10 60.06 2.80 55. 22. kveten 4.35 50.53 2.60 56. 24. kveten 1.50 55.15 57. 10. kveten 44.25 13.05 58. 16. derven 18.65 112.11 60. 23. der'c, srp., zaki 34.25 18.05 .90 61. 15. eerven 3.45 14.80 35.53 62. 10. kveten 32.95 100.62 2.20 63. 18. eerven 4.35 45.40 64. 17. kveten 157.94 39.35 1.20 65. 20. kvist. eer. .60 44.80 66. 19. kveten 33.40 130.21 1.57 67. 19. derven 67.45 94.48 2.00 68. 9. kveten 24.05 105.00 .80 69. 24. kvet. eer.

119.30 57.05 1.54 70. 17. eerven 89.56 52.60 .20 72. 22. Oerven 15.84 74. 23. 3 eleni 10.85 57.90 75. 18. dub., kvet., eer. 1.50 51.34 1.00 76. 24. kveten 1.50 43.30 77. 23. dub. kvet.

22.80 45.35 2.06 78. 16. derven 2.55 66.58 .20 80. 23. kveten 78.40 146.73 2.76 81. 18. kveten 4.75 14.13 82. 17. kvet., eer.

6.80 45.65 2.10 83. 18. kveten 11.55 152.68 18.51 84. 11. kveten 77.85 182.32 13.32 84. 28. eerven 1.80 67.33 86. 26. kveten 77.49 5.40 .70 87. 4. duben 5.40 1.40 68.12 87. 26. kveten 26.03 87. 28. 2 eleny 34.25 515.92 35.52 88. 29. kveten

vEsTilfic 1.30 89. 16. derven 90. 26. eerven 9.52 92. 20. kveten 93. 19. dub.,kvet,der. 7.80 1.40 94. 22. eerven .40 95. 15. derven 1.80 97. 22. eerven 98. 19. kveten 99. 18. derven 100. 4. kveten 101. 17. derven .80 102. 29. duben 103. 25. kveten .20 104. 29. derven 105. 20. kveten 3.00 107. 20. eerven 7.21 108. 23. kveten 109. 24. bkezen 110. 17. derven .40 111. 23. eerven 7.00 112. 24. derven 113. 16. derven 114. 23. kvet.,eer. der'c. 2.0Q 116. 17. derven 1.06 117. 29. eerven 118. 24. kvet., der., 119. 24. derven 120. 29. eerven 1.60 121. 9. derven 122. 23. eerven 124. 11. kvet, der., 125. 23. kveten 1.20 128. 16. eerven 1.90 129. 17. eerven 130. 1. btezen 131. 22. dub.,kvet., 'der. 132. 20. derven 1.98 133. 19. kveten 1.40 135. 18. eerven 136. 19. kveten 137. 16. eerven 138. 10. derven 139. 17. eerven .60 140. 22. derven 141. 26. derven 7.62 142. 20. kveten 1.20 143. 24. derven 144. 24. derven 146. 20. derven 1.20 147. 16. eerven 4.94 148. 29. kveten 149. 23. kvet. der.

150. 23. kvet. eer., 3.08 151. 24. derven 1.30 153. 16. eerven 7.14 154. 16. kveten 155. 28. dub. kvet., 156. 1. dub.,kvet., 157. 24. eerven 141. 26. eerven

Strana 7.

49.17 56.60 272.95 122.05 103.57 42.90 68.60 59.29 24.20 32.08 41.45 51.25 51.85 34.10 31.30 80.38 131.85 48.56 89.91 31.69 136.83 28.81 167.37 63.10 33.14 67.17 8.85 28.75 52.41 38.43 23.80 34.20 51.70 34.91 207.73 62.94 22.23 83.29 57.85 31.75 6.00 55.31 28.10 18.05 65.42 123.44 48.75 15.15 56.60 10.63 75.44 58.31 9.04 73.38 14.88 48.52 30.07 60.33 16.86 65.42

271.00 12,752.83

35.55 16.20 1945 25.50 42.20 23.95 30.55 1.65 12.80 .75 15.85 1.05 1.20 8.15 11.15 47.85 8.55 12.75 30.30 16.35 56.60 5.35 30.85 22.80 14.75 18.80 7.25 11.05 24.90 18.75 12.40 9.40 16.35 22.25 33.00 9.50 11.75 26.70 34.25 .60 9.20 29.20 10.10 7.70 23.35 8.85 23.50 8.15 23.15 9.70 9.45 7.25 2.40 3.90 5.65 5.10 2.10 4.95 9.75 23.35 3,099.05

PAEHLED PRIJMU A VYDANI ZA MEW CERVEN 1936.

PAIJEM: $12,752.83 Od facia, na dmrti 7,488.87 Splatky hypotek L051.96 Splatky piljeek certifikatd.

391.16 Uroky z pfijdek certifikatfi 590.85 ttroky z hypotek 2,084.84 troky z bona.

411.49 Najemne z majetku Splaceno za praci v pdjekach (pravni) 52.58 5.00 Vracena pfijoka certifikatu 19,829.58 Celkem 59,737.67 Hotovost z minuleho mesice 79,567.25 tHRN VYDANI: 8,405.00 Na dmrti 369.44 Na dmrti nedospelYm dedicum 186.25 Na um. nedosp. dedicum, droky 14,897.43 Piljeky (hypoteky) 14,450.00 Bondy 154.59 trok nakoupene bondy 2,704.00 Pdjeky certifikatd 275.00 Zalohy jednateldm 53.00 Lekakske prohlidky 194.39 Comm. Novi eleni 30.47 Pojiteni proti ohni na majetek 168.34 Opravy atd. na majetek Prodej majetku, odditan vYdelek 30.00

Pravni na majetek 51.00 Splaceno za praci v pdjekach (pravni) 52.58 HOTOVOST V BANKACH $37,545.76 PAIJEM NA H. R. Od fatal $3,099.05 Hotovost z minuleho mesice 921.59 Celkem $4,020.64 VYDANI: Najemne z dkadovny 30.00 Telefon 14.25 PoStovne 31.23 Elektkina 5.95 Potkeby v iikadovne 64.22 Cestovne 18.60 Notat 5.00 Slu2ne fikednikfi 737.50 Slu2ne vYpomoc 75.00 Vestnik, 6,095 odberateld 330.15 Vestnik, poStovne .46 Express 2.20 ZBYVA U POKLADN1KA $2,706.08 DETSKY ODBOR: Pkijem od kadd 271.00 Hotovost z minuleho mesice 1,088.56 Celkem 1,359.56 VYDANI: 'Cispory 20.52 Hotovost 1,339.04 17 bondil 12,740.00 MAJETEK $14,079.04 PAEHLED MAJETKU JEDNOTY: Ulokno v bondech $1,380,117.34 trloieno v pdjekach (hypoteky) 1,101,945.91 Ulokno v pfijekach (hypoteka) 1,000.00 Ulo2eno v piljekach certifikatd 316,558.29 Ulokno v majetku 193,532.94 Uloteno v bankach 37,545.76 Ulokno za meter (elektrickY) 15.00 Uloteno u jednatelt 780.85 Ulokno u najemnikd 20.00 Ulokno u pokladnika 2,706.08 Uloieno v Detskem Odboru 14,079.04 Celkem $3,048,281.21 Dluh nedospelYm dedicum 28,208.65 MAJETEK $3,020,072.56 ViROtNi VZPOMINKA ZA ZESNULOU PAN* FRANTISKU SILLEROVOU, CLENKYNI RADII VITEZ, CIS. 98. S. P. J. S. T. Victoria, Texas.

StarAi sestry odchazi do neznama jedna za druhou, jak toho vy2aduje pkirodni zakon.

Dne 13. dervea-3e je tomu rok, co zesnula pani Sillerova v detyhodnem staki 83 let Smrt je pkirodni zakon, pravda, ale piece nas musi zaboleti, kdy2 odchazi dobti, uptimni pkatele, kteki takovYmi nam byli pia celY naiS rada vzpominam na doby s nimi ztravene. 2ivot je divne dobrodruistvi, svede lidi dohromady a zase je rozmete jako mraky na obloze. Pi. 8illerova, v poslednich letech dastp postonavala. Ptestala mnohou bouti 2ivota a neWizen osudu, ale pies to zachovala si lasku ke vgemu dobremu a uSlechtilemu. Byla to km, jakYch malo ye svete. Mnohou chvili v mem Zivote zptiiemnila a osladila. Jedina dcera a mantel ji ptedeSli pied vice lety. Zila v zarmutku a soucitila v za,rmutku s jinYmi, trpea az dotrpela, konec iivota, jen jest urden kaidemu dloveku a jen je snad jedinou spravedlnosti na tomto svete.

Neptivlastriuji si zvldanich narokfi psati tuto vzpominku, neb nebyla jen mne mild, ale mnoha dtenalkam tohoto listu, net i ja samotna vzpominam ji s velikou dctou a oddanosti. Venuji vakne pkitelkyni tuto vzpominku co kytidku.

Anna Janotova.

DOPLNEK SEZNAMU DELEGATi.J. Add eislo: 32. J. J. Hokk.

43. Fr. Dressler.

50. Jos. Peterka.

66. John 8imeik.

83. Jos. V. Frnka.

108. Frank Kunz.

144. Fred D. Labaj V prvnim seznamu u kadu Cis. 108. byl udan br. J. J. Vyvial, net on se vzdal a na jeho misto ustanoven nahradnik, br. Fr. Kunz.

S bratrskfrn pozdravem, J. R. Kubena.

Strana 8.

VESTN 1 K

Hlidka Stoleti.

POSLEDN1 VYZVA. Ciedni Organ Slovanske Podporujiei Jednoty Statn Texas.

Official Oman of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAK TOR—FR ANT A MOUMA—EDITOR Vydavatehc — Publisher; CECHOSLOVAK PUBL. CO .. est, Texas Pfedplatne 65e roiin6. Do stare viasti $1.65 roen6.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasflaji se do Hlavni Uiadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne, oznarnky, bud'tet adresovany na Vestnik . West, Texas Vest-elk has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Nagemu Bratrstvu!

Doufam, 2e ct. sestry a bratti prominou nedostatky tohoto eisla, co2 ale bude nahra2eno ptig ti tyden mnohonasobne, ponevaft bude vydano zvla gtni sjezdove eislo o 84 stratikach a mimo toho jeSte pravidelne cislo, eimg obe disla ptigti tYden budOri ditati celkem 100 stranek. Kdo by si pkal poslati sjezdove eislo syYm pkatelitm, necht' pogle objednayku hned, ponevad2 mame jen omezenY poeet ptebyteenYch vytisku. Oislo sjezdove bude stati 20c v Americe, 30c do stare viasti. Mfdete poslati ve znamkach.

Nivite'vnikarn CES. DNE OSLAVY STOLETI TEXASU RAD POKROK DALLAS OSLO 84, OZNAMUJE SOUSEDSKOU VESELICI

v nedeli, 19. eervence Vyhravati bude sesilena tado ya kapela, pod fizenim kapelnika Jarky Houpy-ho.

Vstupne: Darny Nail 35c.

Sill bude otevfena, o etvrte hodine odpoledne, po ukoneeni programu na VYstavigti. Chutne pokrmy a tizne napoje za mirnou cenu KatdY navtteviiik jest viten. Z vYstavigte dojedete k sini nasledov. Po Haskell ul., jet je hned u vYstavi gte, se dejte na sever, 16 blokii at ku Gaston Ave. Na rohu Haskell a Gaston jest velikY kostel, s tabuli "Gaston Ave. Baptist Church".

Zde na levo at ku bloku 2600, u dtevoskladu jeden blok na pravo a jste u sine.

Cesta necele dve mile.

VEZMETE TUTO OZNAMKU SEBOU! Cctive Vas zve fad POKROK DALLAS CiS. 84.

■ 061■04111.

0.111. wiwo

.

o ammo •■■• oalas. 4=1. '4E0.4

.

4.■••• Enamo-em o.mmoo.m...... ...m o.. kow-o•woo■osino.am o••■■,■••■.....

Vefejne Velocvane ilystoupeni Sokolft z Chicago, Omaha, Cor. Christi, Floresville a San Antonio

v Corpus Christi, Texas ve stiedu, v 8 hodin. veeer na Clark's Field. I Krajane v jitnIm Texasu, aadame Vas, • ptijd'te ten den mezi nas shlednouti ukazky telesne vYchovy a kazne i narodni obetavosti. Vzacne hosty uvitarne jiste hojnou navgtevou.

yi

(K C'eskemu DNI, 19. dervence v Dallas) Vzhilru brat i, na eesk:(7 Den, yalyt' to ygech nas Oechri slet, sejdtme se -- sjednoceni, aspori jednou, za sto let!

Besedy narodni tance, 'Ceske hudby, sladkY zvuk, radosti se zraky jiskti, zrychlen srdci na gich tluk. ' Ceske pisne, ty perlieky, poklad nag jest nejdraIgi, ony ze v gech pisni sveta. nejkrasnej gi, nejsladdi.

Pohied' na ty na ge kroje, v narodnich se barvach stkvi, a zapomeri na minulost, v obnovenem bratrstvi.

Sokolikri gyarnYch lady, na oeskem Dnu uhlidag, dokud oni — na gi bagtou, nezahyne narod nag.

Na sta mladYch hochri, divek, mladOe to na gi kvet, sdilei s nami radost nagi, aspori jednou za sto let.

Dr. G. Pazdral.

CESKEIVIU DNI V DALLAS — ZDAR! V nedeli, 19. eervence Cotton Bowl na centenielni vYstave v Dallas zajasa zdravYm mle.dim stovek na g i mlade generace, zahYli barvami krojfi eeskoslovenskYch, zaplesa zpevem nag ich pevcti, zavlaji prapory nad hlavami tislot pii slavnostnim defile, pied zraky na tribunach, pied zraky prominentnich ob'dant z vedoucich Vst mesta Dallas, statu a pkedev g im pied vzacnYm hostem, poslein milovane osvobozene rodne zeme, ptedsedou Csl. senatu dr. Frant. Soukupem. " CeskY Den 19. eervence v Dallas pfichazi v pravY eas, aby se dokazalo, to jest v nas jeSte dosti shy a rodove uvedomelosti, pfekle,nouti se pies malichernosti doby, zajasat zase jednou v pine mohutnosti jednotneho giku a pkedstaliit se natim americkYm spoluobeanum jako slotka svorna, tvofici, ktera pfinati do tivota americkeho prvky vysoke hodnoty.

Cesky Den bude obrovska manifestace Oechoslovalth Texasu, bude to svateeni den nas vg ech bez rozdilu kdo co jest, zde v tomto state jako cele zemi jedno jsme, nemilte a nesmi bYti jig ' 'a.dnYch rozdilri, jinak nerna smyslu mluvit o narodnim sourudenstyi.

Proto kaalY, kdo muted, pfilot kat.dY ruku k dilu, neb tim napomfte g velkemu dilu. Ptikaz narodni cti vy2aduje rieast k dni co nejmohutnejti!

Centenielni vYstava v Dallas bude 19. e'ervence eeskoslovenska.

Ceskemu Dni — zdar SLAVNE DNY CESKEHO CLEVELANDU. Delnicka Olympiada, potadana v Clevelandu y e dnech 3. 4. a 5. dervence mela uchvacujici prribeh a setkala se s dokonalYm rispechem. Stiedem pozornosti byla csl. delegate, ktere, ptijela z rodne na g i viasti s dr. Farnt.

Soukupem v cele. Host; dojeli 2. dervence, byli nadrall vitani tisici krajany. Druheho dne provezeni byli mestem, ritedne uvitani na knestske radnici, odpoledne dr. Soukup v radiovem rozhlase vytidil pozdrav Csl. ;rodakum od presidenta Osvoboditele Masaryka apresidenta dr. Bene g e. Olympiada zahajena byla 3. dervence akademii v mestskem auditoriu, pti nix promluvil drahY host, uvitan boutlivYm potleskem, asi v tomto smyslu: "Dojeli jsme a citime se mezi vami nekoneene at'astne. Dekujeme y am z to duke za krasne za to, to pochopili jste, co znamena prvni zajezd Svazu D. T. J. do Ameriky, za nimit stoji 150.000 mute a den, v jejicht srd-

Ve sttedu, dne 15. 6ervence 1936.

cich hare svatY zajem na blahu esl. naroda, na uchovani demokracie a uhajeni na gi mile republiky za vaech okolnosti a tfeba proti vgem. Nejlepgi z dobrYch deti na gich, prigli mezi vas ukazat postup delnicke telovYchovy.

A take dokazat, co znamena svoboda pro vYvoj celeho naroda, pro jeho vzrfist a smelt' rozlet k velkYm idealfrm, ktere byly take idealy Lincolna, Washingtona a nateho T. G. Masaryka. Prejeme si v Oeskoslovensku, aby do dvou nebo th let zajel do Ameriky take president dr. Benet' a aby jeho navtteva dokumentovala pied celYm svetem spoleene eeskoslovenske a americke demokracie a toto spojeni dvou pfikladnYch domekoracii- bude soudasne dftkazem, ze neni mista pro Utoky -s kterekoli strany na zeme, kde si dokud vati svobody a kde jsou respektovana lidska prava katdeho °beano.. Jsme na vas pytni, ktefi jste pomahali budovat Ameriku, vim;, cim jsme y am doma povinnovani a vtichni jsme si toho vedomi, to k sob; pattlme, to zftstaneme spojeni na veky."

POSLEDNI POKYNY POkADATELt. Hudebnici a cviaci musi bYti v Cotton Bowl na vystavigti v osm hodin rano pfesne, kdy zapoene generalni zkoutka I/tech cvideni. Taneenici Besedy, kteti necviei, maji Cas k dostaveni se at v 9:30 dopoledne. Parnatujte vtici ucinkujici, 'M mate volnY vstup do vY stavitte vkhradne na spoleenou vstupenku, cot znamena, vedoucl vati osady bude miti pro svoje fidinkujici jednu legitimaci a kdo se opozdi, pozbyde narok na volnou vstupenku a bude nucen za ni zaplatit 50 cental. Ceinkujicim bude ph dopoled. zkoutee vydan jednotlivY listek na vstup do Cotton Bowl k odpolednimu programu.

Zavere'enY choral "Amerika" zpivan bude celYm shromalidenim. SloVa vytittena jsou na letacich, jet budou ph vstupu do Cotton Bowl rozdavany zarovefi se etyfstrankovYm programem. Neni na tkodu pfipomenuti, ph hrani americke, texasske a eeskoslovenske hymny Acta k ternto veli povstati.

Odznaky C. Dne Vkusn'e provedene, prodavany budou na mist; za pouhY desaeek. Daji se ptipnout na limed kabatu, do vazanky neb na levou stranu kogile. Noste tyto odznaky, at' svedei o poetu ucastniku na gi manifestace cele vefejnosti na vYstave. Odznak bude pekna pamatka hodna uschovani.

Jest; o narodnim kroji. Ktera ho ma g, vezmi sebou a ustroj se don tieba at na vYstavitti. Tesne u Cotton Bowl bude zfetelne oznaeena pfevlekarna, kde se budou pfevlekati taneenice Besedy a damy, ochotne v narodnim kroji na C. dnu "paradovati". V budove bude dohligitel nad zanechanYmi kuffiky, tatkami, nic se nikomu neztrati. Ovtem, neponechavejte v zavaz,adle tperky, penize. Oim vice narodnich krona bude v obecenstvu na tribunach, tim malebnefti, krasnejti bude celkov' pobled. Za zminku stoji, ze east programu budou filmovany, tisk bude to miti sve reportery — fotografisty.

Navitivnici pied C. dnem, pokud nejsou v Dallas obeznameni, mohou se od Ctvrtka t. tYdne obratiti na informaeni kancelat: Sokol — Carl Street, Cis. 3700, telefon Cis. 4-0170 — kde dostanou jakekoliv informace. Zaroven v Sokolovne bude po cell Cas tepla kuchyne a chutne napoje. teastnici C. dne, dojeclti s vYpravou v nedeli rano a pokud nejsou ffeastni v Besede, cvieeni neb kapele, maji cele dopoledne k disposici k prohlidce vYstavy. A dalti Cas opet pa skondeni odp. programu y Cotton Bowl. VYstava ma hrtzu \Teel, hodnYch shlednuti. Net na vge by bylo tkeba nekolik dni Casu, proto katdY- rozhodni to nejvice zajima, co ti mtie- prinesti poueeni, rozmnoteni poznatku.

Na katdY pad ale neopomefite shlednotit nagi, Ceskou vYstavku. Doptate se o ni hraekou. A zapig te svoje jmeno do parnetni knihy, tam vylotene.

Baden obricene.

"Mae§ mi pujeit tficet korun na dva dni?"

"Baden bych ti pajeil dve koruny na tficet dni."

ye st•edn, dne 15. eervenee 1936.

K OSLAVE STOLETi TEXASU. Texase, Texase, krasn.li a velkST, mag za osadniky te2 i narod eeskS/.

VABTNIK

Strana 9.

S a eeskirch divek v narodnich krofich na teskem Dnu v Dallas 19. eervence.

Kdyt bonetky kvetou, jest podivana, krasna, pole se modraji jako obloha jasna.

Vy, modre bonetky, katc1S7 vas miluje, kdo vas jednou spatfi, mot vas obdivuje.

Ptani to ptednagim ✓ teei ale Ceske, piece vgak miluji vge co je texasske.

Ptijmi moje ptani ✓ matetskem jazyku, tim vice od srdce, to mem tak ye zvyku.

Oechove byli valy, a budou spokojeni, tteba i po smrti, ✓ tve, Texase, zemi.

Frank Bolf. )0 Mezinarodni "Co je to vlastne esperanto?"

"To je svetova tee".

"A kde se miuvi?"

"Nikde na svete".

Texase, Texase, ptijmi nage diky, to jsi poptal mista pro nas sokoliky.

Za vdek my se tobe chcerne odmeniti, tvoje ste vSTroei slavne oslaviti.

Nage nova vlasti spolehni se na nas, budem mit vSrstavu a OeskS7 den v Dallas.

Slibujeme tobe, ze se odmenime, tvoje zbyte plane v zahrady zmenime.

Do nich nasadime raze krasnS7ch kvetft, bude se pak libit celemu svetu.

Jedni pfidu zotou, druzi domy stavi, tteti hudbou, zpevem, obecenstvo bavi.

TeXase, nam ty's snad jedinS7, kterSi ma opravdu, mot slavne dejiny.

Texasske podnebi je velice krasne, v zime neb v lete, slunce hteje jasne.

Za nod v Texasu mesic jasne sviti, hvezdieek je mnoho, jak v zahrade kviti.

V Texasu jsou take velmi krasna mesta, od jednoho k druhentu vede tvrda testa.

Zubni Lekai DR. F. M. JOHNSON 207 Wilson Bldg.

Nad Hendler's Booteries, TEMPLE, TEXAS. eechoslovaci z celS/ch Spoj. Stitt sjedou se k oslave Stoleti Texasu v Dallas ye dnech 18., 19. a 20. Cervence. Na tomto obrazku jsou od leva na pravo: Sleeny Emilie Zazvorkova, Eielyn Pavelkova, Evelyn Bobaliko-H va a Frantigka Hejnova, vgechny z Ennis, Texas, demonstrujici Cast narodnich tancO, ktere budou davany k poba.veni tisicu navgtevnikft.

Fort Worth, Tex. Ctend, redakce, sestry a brattil Koneene ureend doba je pfede dvetmi, kdy se maji sejit v gichni nagi krajane z celeho Texasu a state sousednich i vzdalenS7ch.

Zaroven representace ze stare vlasti nagi teskoslovenske republiky, tet elenove V. VS7boru A. Obce Skolske, naaelnik Jarka Jelinek a jini elenove jmenovaneho vS7boru a take vzorna drutstva z rtznSrch tup severnich a zapadnich.

Bohate programy provadeny budou na rfiznj7ch mistech, akademie a jine rfanosti, tak aby kaidSr z na gich krajanu i jinonarodovca odnesli si pamatku, na kterou bude katc1S7 dlouha leta vzpominati.

Doufejme, to katdSi jen trochu narodne citici krajan nebude schazet i kdyby o berlach se musel k deskemu dni do gplhat. Pamatku stoleteho pokroku a zaroveti pamatku neodvislosti statu se asi mak) kdo dotije, aby si fekl, to si to necha, az bude druha stoleta, oslava.

Jak pozoruji, bude v nedeli na ge rnesto i okoli prazdno, co se Vee na geho lidu. Nage cvidici tactvo jit se nemfite doekat a maji stale pino rfanSTch ota2ek, ze ani elovek je nestaei zodpovidat.

Tedy vzraru do Dallas, dne 19. Cervence pfi vchodu slunce vgichni na pattiena mista!

Pfi teto ptiletitosti oznamuji, to Sokol Fort Worth potada taneeni zabavu v fiterST, dne 21.•dervence; zadatek v 8 hodin veeer. Tuto zaba.vu_ poi-a:lame na poeest nav gtevnikt a sokolti kteti zde budou teinkovati pii programu na oeskem dni .v Dallas, a pak se chteji poohlednouti i po jiny'ch osadach v Texas, dle toho jak jim Cas dovoli. Doufame, to nas nepominou, protote jsme nejblite Dallasu na dalgi ceste. Vybizime vg echny, jak vzdalene hosty, tak i domaci k teto zabave.

S bratrskSim pozdravem na v g echny etenate A. Tobola, dop. Sokola.

East Bernard, Texas.

Cteni bratil a sestry!

Po delgim suchu a mokru se nam udelalo poeasi, ktere maji na g farmati prave tak jak si to pfeji — aby mohli trochu to prate udelat, cot jest na Case, aby se udelala a byli hotovi se vgim do sjezdu kter* se u nas letogiho roku odbSrva, neb co nevidet bude tady, mesic Cervenec utika, ani se nenadame a bude pryC. Sjezd zaeina 3. srpna, a to bude jeden z tech nejvet gich eeskS7ch a narodnich sjezdfi, co kdy v Texas byl odbS7vAn naSimi vyslanci, na ktere 'deka mnoho a mnoho price k vykonani, a bude-li poeasi dovolovat, vge pujde hladce. V gechny tady v okoli od 50 do 100 mil berou velkS7 zajem o tento sjezd, neb co posledni byl odbSrvan pted depresi, mnoho se zmenilo.

Letognim rokem mime u nas ty "White Men's Union" volby, a jak vidim, mime nage lidi, kteti jdou o Utady v na gem okresu.

Prvni jest F. L. Kral, za okresniho pisafe, ktereho jsme tam zvolili pfed 16 lety, a tak tam jej drtime, a btid'me hrdi nad nim, neb on se za nas nestydi. Pak, jak vidim, mime Chromdaka za komisate v obvodu Cis. 4, kterS7 se uchazi za ten sam3i Mad, kterS7 M pi'ed 2 neb 4 lety zastaval po 20 let, a jak se dos1S7cham, chti jej zpatky, aby dostali to, co-dostavali v Cas jeho sluteb.

Pak mame Jos. C. Hlavinku, kte0 se uchazi za komisate v obvodu e'islo 2. v East Bernard.

0 Mad ten se uchazi tfi kandidati, zminen jit p. Hlavinka, nynetgi komisaf a pak jegte jinS7, kterS7 jest zde co novS7 ptichozi. Jos. C. Hlavinka neni tadnYm novaekem, neb zde East Bernard vyrostl co potomek na gich prvnich pionS7rt. Je v tech nejlep gich letech, od 30 do 40 let, v to nejlep gi energii. Co se jeho schopnosti Vee, jsem jist a maim, za to, to se tadneho stargiho nelekne t'adnem jednani ani praci, Fr9 nej 4044 prate neni dost mala

Specializuje v ledeni Pyorhea.

Trhani a perfektne chrupy.

neb dost velika.

Ja nevim rodaci, prof bysme se nemohli dohodnout a sjednotit a teknout soh& kdy mame v okresu dva na ge lidi, prod bychom tam nemohli miti i etyti. Podle toho, kolik mime okresnich fifednika, na gi tvoti jednu ttetinu poetu claneplatcif v okresu. Zvolme je a oni nam budou delat to samu Cest, jak nam eini F. L. Kral.

Mame mnoho mladikfi a divek, kterSrm doglo 21 let po prvnim Unoru, kteti jsou opravneni k volbe. Upozornuji vas, mladici a divky, abyste nczmeskali tuto ptiletitost a hlasovali pro nageho eloveka, obzvla gte kdy ma tytet schopnosti net ten jinST a snad je gte lepgi.

Pak mime mnohe na ge mladiky a divky, kteti dospeli 21 let pied prvnim Unorem a vzali si "exemption", s kterS7mi mohou hlasovat. Prosim a tadam vas, abyste vase prvni hlasy odevzdali na gim lidem, a vy dedeekove a babieky, kteti jste spro gteni hlavove dank abyste take pamatovali na ne.

Ja vetim, kdyt neni na g elovek schopen tolik, kolik jest jinonarodovec, nehlasujte pro nej, ale kdyt jest a je gte lepe vzdelanST, tak prof jej zahazovat. Musime si pamatovat, co nam bylo vtdy fikano ve gkolach, to at se vzdelame, to v nagem tivote to budeme kdysi potiebovat, a pak take se povidal, to ko gile je nam blitsi net kabat, a to jest to kosile, nag uchazeC a kabat — ten cizi.

Jegte jednou varn ptipominam, abyste se nenechali ptemluvit lidem, kteti pracuji pro jine uchazeee, aneb ztratili v sebe duveru a yeti opravdu, to naginec nema ptiletitost 13S7t zvolen. Kdyt zvolite aneb pomtittete zvolit jednoho z nagich lidi, vtdy zilstane nam pamatka po nem na dlouhe doby, a pornAteme nejenom jemu, ale take i sobe a cele osade v jeho obvodu.

F. V. Urbi.§.

Strana 10.

VESTNtIC

R. F. VOJirt.

Loutkifova Schovanka Diva ro.minek (Pokradovani) tskalim tivata. if-ADLA dastihla spolednost reditele Fade1.V.1 veta v malem mestedku v labske mine.

Brzy nagla hostinec "U Premysla", ve kterem byl rozbit stanek jejich umeni. Zastihla reditele po obecle, kouriciho virtinko. Byl to vysokY, such mutik, pohyblivych rukou, jimit velice rad a rychle tozkladal a kterY ji peipominal PodleSaka. Peedstavila se, ze ptichasi na zaklade inseratu nabidnouti mu sve slutby jako hereeka.

Prohledl si ji zkoumavYm pohledem a byl spokojen. Jeji zevnefSek se mu patrne zamlouval. Peehodil cigazo z koutku do koutku rtu a zamtikay malyma °alma, ptal se: "A odkud, sledinko, od ktere spolednosti a jak obor, jarepertoir?"

Madla se zarazila.

"Nebyla jsem u spolednosti,jedu z domova.

Jsem ochotnice, znam mnohY kus a rada se podridim vaSemu vedeni i repertoiru. Hrala jsem jig s reditelem LenckYm, kterY mi tekl, to by mne hned angatoval. Odmitla jsem. Byla jsem tehdy v jinYch pornerech — ale dnes chci zaditi znovu — treba jako zadatednice.

Mam chut' a odvahu.

Padevet poslouchal, vypouStel oblaeky modreho koute a jako by rozvatoval katde slovo, zvolna zadal: "Hrn, to je vSecko tuze krasne, ale pro mne takotka neptijatelne. Poteebuji silu, ne balast a ptitet. Whim skoro celY soubor. Pottebuji zdatne sily — prijde mi Broj, Slavinska a nekolik piednich herca, znamYch jit u obecenstva. Nejsem Smira l " hrde odvetil reditel.

"Broj ze k yam peijede?" vskodila mu do samochvaly Madla. radostne.

"Znate jej?" ptal se nemalo prekvapen.

Jaka St'astna ruka osudu ji vedla! Broj jade!

"Ano l Ano! Hrala jsem s nim!"

"Vy jste s nim Dosti k neuveteni, ale pees to nemohu vas pfijmouti. Ostatne mela jste se zeptat, informovat se drive. Co vas to, dite, napadlo, jeti jen tak nazdatbuh!" dolootcovsky.

"Domaci pomery mne vyhnaly", odvetila Madla sklesle a vypravela, svilj smutnY Udel.

Poslouchal a ani poznamkou ji nevyrail.

Kdyt skondila, pokrdil rameny. A Madle sviralo se hrdlo pladem. Prvni krok k samostatnosti a takove balvany v ceste. Nevedela, co by jit tekla. Jedinou spasu videla v setkani s Brojem a hledati u neho pomoci. Snad ji pozna, nezapte a poradi.

"Prosim vas, pane rediteli, dovolite, abych u vas podkala na Broje?" za geptla posleze jako v mlhach.

"Ale prod ne? OvSem ye sve rail!" podotkl vYznamne opatrnY Padevet, kterY takove veci nerad videl. Znal podivneho Broje filosofa. Potom poroudel se ji, aby se nemusil s ni obirati, a jen blahosklonne prohodil, to se mute veder podivati na ptedstaveni.

"Davame vYbornou veselohru, ktera se yam jiste bude libit. Znate "Sledinku s mikadem?" ptal se jeSte ye dvetich, a kdyt zavrtela hlaYou, ucedil: "Ovgem, kde byste to znala, vy!" a zmizel.

Madla osamela v sale venkovskeho hostince. Po odchodu reditele pristoupil k ni kterY s jemnou ironic, protote celou jeji rozmluvu s reditelem vyposlechl, se ji ptal, deho si preje.

Objednala si sklenku mineralky Madla osamela a bylo ji smutno. Nezoufala vAak! Nesmi se odradit prvnim nezdarem.

Nesmi podlehnouti slabosti! Musi vydrtet!

Ale jit tu byl ei'anik a nabidl ji pokoj proti ptedem zaplaceni. Uratelo ji to, ale mldky zaplatila. Potom si odnesla sve skrovne zavazadi.° do bytu a po ceste odpodivala. Poknjik byl

nevelkS7 a eizi jako skoro kaidS7 hostinskS7 pokoj. Myslila, to si odpodine, ale nemohla ztstat. Samota ji vyhanela a nedodkavost shledani s Brojem nutila ji, aby seSla dolti a dekala na neho v hostinske mistnosti, aby ji neuael. Sotva se omyla, sebehla dolti, Ale tam vlekly se hodiny pro ni tuze pomalu a zdlouhave a neptina k . ly Alevy v nejistote. Vzpomna vaechno, co bylo, vzpomnela na Vrbatu, politovala ho, ale hned zase myslila na Broje, co ji rekne. Ticha Uzkost a zle mySlenky vyhnaly ji do mesta. Doufala, to si prohlidkou ulevi a prijde na jine mySlenky.

Opustila hostinec.

Male polabske mestedko s nijakYmi parnatkami, s jednou dlouhou, nedlatdenou ulici, s dvema kostely, nemohlo upoutati jeji pozornost a rozptYliti myRenky a vzpominky. Mlely se ji v hlave o pkekot a jedna horti druhe.

Co ji deka.? Znovu vzpomnela na Vrbatu. Co tomu asi tikal? Zlobil se? Napadlo ji, aby mu napsala a vysvetlila. Co psat? Nevi nic urdiMusi stejne podkat, at jak se fed vyvinou.

K vederu se vratila.

Zastihla jit v hostinci celou spoleenost. Nesmrele pristoupila k tediteli a ptala se ho po Brojovi. Sdelil ji, to jate neprijel, ale to ho eka, katdou minutu. Potom ji ptedstavil ostatnim hercum. KaitlY se na ni zahledel s trpkYm UsmeSkem. Citila jejich pohledy, ktere ji napovidaly, jak o ni smYSleji. Vytahla blondYna, kterou teditel nazYval Zutou, podivala se na ni s patra a potom se ji zeptala rozmazlenYm hlasem: "A mate garderobu, abyste se mohla uplatnit?"

Na to nevzpomnela v tom chvatu. Na tuto stranku Upine zapomnela. Polekala se a nova starost usedla ji do rozbolaveneho nitra.

"Nemam mnoho, ale dasem si vS'e pOtidim.

Ostathe mam neco penez," prohodila jen z nutnosti, aby si nezadala.

Usmala se ji a vice si ji nefaimala. Nahnula se k sousedce a Madla zretelne zaslechla, jak ji septa: "To je nejake house — mysli, to co stall° u ochotnikil, sta .& tady! Jsou tak lide troufali."

"Vtdyt' on ji to jit teditel vylotil!" utklibla se druha a rozesmala se nahlas.

Stala peed nimi jako opatena. Nezmohla se na odpovecl'.

8testi, ze ji vysvobodil nejmlagi Glen hereckeho souboru Kredba, vytahleho hubeneho souchotinarskeho oblideje, kterY si k ni sedl a vyzpovidal ji.

"Mela byste si se starYm promluvit jate jednou. Jiste by vas tu nechal. Dostala byste podeadnejSi role. To vite, k velkYm vas nepusti ty stare Skatule, ale udrtela byste se, a o to jde y am v prvni fade," S"eptal ji do ucha.

Poslouchala jak u vyjeveni.

Takhle si to nepredstavovala.

Ale hovornY Kredba ji nedal vzpominat a myslit. Zabavil ji. Byla mu za to povdedna.

Povidal ji o aivote u spolednosti, o intrikach, talech i veseli, o g patnYch dobach, kdy neni co do lust, o chamtivem tediteli, take veder se snesl drive, net se nadala.

Shledini.

Skoro bezprostredne peed pfedstavenim, kdy jit reditel Padevet zadinal bYti netrpelivY a strachoval se, to Broj neptijede, se otevrely dvere, a start herec vstoupil do mistnosti. Vtichni nan upreli oti, a Madle srdce di• voce se rozbuSilo.

Broj rozhledl se mistnosti po peitomnYch a zvolal vesele: "Zdar yam, kolegove!"

Ale jit peed nim stal reditel Padevet.

"Je to dost, to jste pkijel! Strachoval jsem se, to jste na nas zapomnel!"

"Dam-li slovo, jako sto!"

"Drive jste vS"ak mnohdy nedodrtel, nezapominejte!" ucedil ironicky teditel.

"Co bylo — neni! Doby se meni a lide v ,nich! Zda se, ze jsem presedlal na jineho eloveka. Mam peed sebou, pane rediteli, cil a naael jsem smysl tivota!" prohodil Broj.

"Tak ut yam neni tivot tragedii?" usmala se mlaSi hereeka.

"Neni! Zivot je krasnY v katde forme! Nikdy nikdo nema zoufat, nikdy neni tak zle!"

Ve stfedu, dne 15. eervenee 1938. pravil uptimne, ale nahle se zasmal a prohodil zvesela: "Ale co takove meditate prynim setkani? Preji sobe i yam mnoho .gtesti!"

Podal vS'em ruku a seznamoval se s neznamymi. lYieditel Sal opodal neho, a kdy dael k Madle, ktera nemohla s Broje spustit zrak, prohodil: "A tuhleta maid colada dama zde na vas deka — jste pry staff znami."

Chtel vypraveti, jak se u neho octla, ale Broj neeekal na jeho vYklad, ale peeruSil ho, a tuze ptekvapene pospi gil k Madle a uchopil ji za ruce.

"Madlo, kde se tu berete? Co zde hledateo Mluvte, dite!"

Zadivali se na sebe.

Madle se zdal bYti spokojenejei, spotadanejel. V torn okamriku, kdyr citila stisk jeho rukou na svYch, jeji dtivera k nemu se zveteovala. Razem si uvedomila, to je tu kdosi, na koho se maze spolehnout, to ji pomtre, poradi. Vzrueend a rortesknela svou bezradnou samostatnosti, zaeeptla, divajic se mu dirvetive do odi: "Chci k divadlu. Zivit se!"

Masi.

Chtel se ji ptati, ale ona, protote se ostathi okolo nich seskupili, nechtela pied nimi vykladati, prod se tak rozhodla, zaprosila: "Vee y am vysvetlim, ale zde neni pro to misto."

Pochopil.

Obratil se k rediteli a podotkl vYznainne: "Mani tu cosi se slednou Hataeovou projednat."

Reditel i ostatni pochopili, ae chteji zustati o samote a vzdalili se.

Broj usedl s Madlou k pia Mier u stolku do kouta a zadal: "Nude, mile dite, co vas k tomu peimelo?"

Vypovedela mu. Take on poslouchal a nevyrueil ji.

"A co uditel Vrbata?" zeptal se, kdy skon"Nevi o torn! Utekla jsem!"

"Bylo to nesnesitelne? .Nekdy se zda, divot nesnesitelnY. Ale jenom zda", prohodil v zamyeleni.

"Snad se mi nechcete posmivat!" zvolala bolestne.

Zavrtel hlavou a potom se dobracky na ni usmal a pokradoval: "Zde nezilstanete. Divadlo? Nesmysi! To je trnita testa. Kandy, kdo na ni vstoupi, sni o slave, o etesti dostati se na nejvySti misto. Ale kolik se jich tam dostane?

Kolik je potom lidi zklamanych? Mate nadani, vim to, ale to jeete neni veechno. Zivot je mnohdy tolik zly, to i talenty ubije. Nechci yam sam zabit vaai mladou, snarivou rah, ani ji oktikovat Mam radost, to jste se tak razne postavila na vlastni nohy a re se chcete sama Tak to ma bYt. Oveem vase snaha a yule musi bYti usmernena. Vim. to snite o divadle, o ptednich rolich, ale zapomnela jste, co vee je k tomu potteba. A pochybuji, ze vy byste byla toho rateni, abyste to vaecko ptekousala.

A ja bych vas ani nechtel videt plouti v torn proude. Proto yam otcovsky radim: ne divadlo, ten ealebnY svet, kterY yes schvati do spart a nepusti. Osvetlend rampa je hezka vec, krasne kulisy take, ale nesmi se zapominati, to vzadu jsou jen ze eediveho platna, mnohde potrhaneho a leckdy epinaveho. Take jsem se snaril udil — talent mel — ale . ptiely jine doby, nebylo finandnich prosttedkii, nebylo protekce a tak jsem zapadl a dnes? Videla jste mne? Ne, ne, Madlenko, postarame se neco jineho."

Pohledl na hodinky a pravil: "Musim se jit pojd'te se mnou! Podivate se, jak hrajeme a po ptedstaveni si o torn pohovotime."

Vstal.

A ona, bezdeky podlehajic jeho k:uzlu, ze nim. Daval ji tolik nadeje, ntechy a sily Posadil ji do prazdneho temer sale a opustil ji. Sedela a vzpominala. V duel se 1-kala, co zanali a jak se to 'deck° skonei.

Sal se pomalu pinil. 'Ptiehazelo ol)cerstvo a prostora se rozhludela ,eumem a hiasy. Madlu brzy uchvatil ruch ptichazejicich. Pozoro, vala tvare a chvilemi zapominala na svilj osud.

Ve stredu, dne 15. oervence 1936.

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou moino srdce fit.

ROMAN (Pokradovanl.)

INT /e klobouk nesmekl. Slunce zatim klesD lo ji/ dosti nizko a pod klenbou dubt a buka bylo jen pfitmi, jake je v prastarSrch romanskS7ch chramech.

"Siroko daleko nenajdete takovSrch stromu", iekl py/ne. "Podivejte se, jeden jako druhy. , jako vojaci na front& Kdybych mel do nich zatiti sekeru, bylo by mi, jako bych ji zatinal do sveho Vela," a podival se prosebne na Helenu.

Porozumela mu a kekla mu, dojata laskou toho nevzhledneho, vousateho starce k lesu a k v/emu 2ivemu, co /Ho a rostlo v nem: "Pokud ja, pane lesni, neco zmohu, udelam v/e, aby se nekacelo ani tady, ani tam mezi va/imi junack&mi smrky."

Rozzatil se. '`Vy zmidete v/echno, to jsem rad, ani nevite, jak jsem rad, Ze se yam zalibily. Mel jsem strach, aby nekdo va/eho strSTeka neptemluvil — jsou zrale, ty smrky, kdyby to musilo byti, ty bych dal, ale s temito bych se nerad loueil."

Zaeal jim vypravovati o povedenSrch kouscich sveho mladi a svSich znamS7ch, vesele historky z bona, humorne vypravoval, jak chodil jako mladenec za svou Betynkou, jedinou dcerou sveho pkisneho lesmistra.

Co chvili probudil v obou smith. Vera byla jim nadkna a chytala ho za rukav, nutic ho, aby vypravoval podrobnosti. Sli jen co noha nohu mine a v lese v/e ji/ ztichlo veeerem a bli/ila se do neho s tichem modra, pryskyiici Ochajici tma. Hvezdy ji/ vyskakovaly na oblohu, kdy dochazeli k myslivne. Pani Betynka zle se pustila do neho, ma-li rozum, ale odbyl ji smichem a sr/atou poznamkou, ze ma2e laSti rack.

"Sledny dakladne vyhladovely, bude jim tedy chutnat tak, ze si bude/ mod o sobe myslit, 2.e jsi opravdu dobra kuchafka."

Pani Betynka pohledla na neho litostive.

"Toniku!"

"No, no", chlacholil, "viclyt' jo. vim, /e bys mohla vatiti na Olympu.'

Helena nemohla odfici pozvani k vekti a byla opravdu ji/ hladova, vela proto s Verou.

"Start vas doprovodi a/ do zamku."

"Prod by se obtetoval, vychazi ji/ mesic a je to kousek a po silnici a jsme dve."

"Pajdu s vami", iekl rozhodne lesni, je to mou dvojnasobnou povinnosti. Jako mu/e a hostitele a jako zamestnance va/eho pana stOce." Byl vlahS7 veeer, z lesa otevfewimi okny tahla do jidelny kokenna vane pasek. Koneili pra.y e vedefi, kdy/ v hlubine kdesi ozval se vS7stkel. Lesni se naptimil. A druh3.7. To ji/ vyskoeil vzruAene.

"Toniku", zachytila ho azkostne pani Betynka.

"Musim tam", vytrhl se.

"A kdo doprovodi clamy?"

"Odpust'te", iekl jako by se zastyclel, "zapomnel jsem. "Ji2 mesic deje se tam dole nejake, neplecha, mam tady malo pytlaka, a dosud to s nimi /lo, ale stfilet mi pod okny." Lesni se chvel vzru/enim, tvaill se ne/Vastne.

"My dojdeme samy, pane lesni, o nas se nemusite starat. Podivejte se" a Helena vytahla z kabelky browning.

"A umite s tim zachazet?" zeptal se neduvefive.

Udila jsem se stiileti jiz jako tiaba aby mama nevedela — nemejte strachu, /e bych se chybyla, kdyby to muselo bkti."

Pani Betynka divala se na Helenu s bazlivS7m obdivem. Tfebas byla dcerou a /enou myslivcovou, Atitila se zbrani.

"Pustite mne tedy?"

"Jen yiete, a6 yarn ic eknu, ze byste se nernel

VESTNiK vyclavati v nebezpeei pro nejakeho zajice nebo srnce. StrSreek — " "Ne, ne, sleeno — nejde mi o tohle, snad tomu nerozumite, ale pytlak a ja, — vy, to je noc a den." A lesni ji/ sahal po puke. Podal obema ruku, pfal dobrou noc a vybehl. Sly/ell tickle hvizdnuti na psa a pak se mihla jeho postava pies cestu a ztratila se ye tme lesa.

Obe divky chystaly se take.

"Nebojte se o rids", chlacholila Helena pani Betynku. "Za pet minut jsme z lesa a na silnici." Vera se rovnet smala, ale kdy/ poode/ly od myslivny, zadala ustraSene "8eptati. Videla tam neco za stromem, kymacejici se kiovi ji vydesilo. Znervosriovala Helenu a nedala ji pokoj, dokud nevyriala z kabelky svaj browning. Dochazely do zahybu testy. V levo byl vysokY les, na pravo nizke smrti. Neco za/elestilo v tom smrti a Vera se zastavila poplakne a pfinutila tak Helenu, aby se zastavila rovne2. Mesic popolezi jit a svitil nad pasekou jako zart/ovelST /tit.

"Nekdo tam je", Septa Vera. V tom rozervalo ticho rana, ye tme Slehl plamen a Vera vykfikla. Helena v/ak polo/ila ruce na pravou stranu Hader a potacela se nekolik kroka a pak se podlomila kolena a padla do mechu, krvacejic. Les zvudel zoufalVm kiikem n*m.

X. Zoufalk kfik Vekin, jen/ nasledoval za v3istfelem, dolet1 k pani Betynce. Ji2 rana, ozvavAi se se strany, kam /la Helena s Verou, ji podesila, kdy/ se v/ak ozval ten zoufalSr kiik, zapomnela na strach a hodiv/i na hlavu vybehla do mesieni noci. Be/ela tak rychle, jak ji to jen dovolila jeji telnatost s odima vytfatenSma, zouf ale opakujic: "Bak, maj Bo2e." Vera, ktera ztratila apine hlavu a bekla k myslivne, vrazila do ni temet, vyktikla, ale piece jen ji poznala a povesila se ji na krk.

"Zabili ji", vzlykala, "zastfelili ji."

"Je/i/ Marja — co to miuvite?" tfasla VCrou. "Vzpamatujte se."

"Zabili ji — zabili ji", vzlykala Vera.

Pani Betynka ukazala, /e v take chvili neztraci hlavu. Poznav/i, k z Very nedostane nic rozumneho, vytrhla se ji z rukou a dala se do behu.

Vera, kfieic "neopou/tejte mne", be/ela za ni.

Netrvalo to dlouho a pani Betynka zahledla neco belaveho, co bezvladne lezelo na mechu. "Bo/e", vydechla hrazou a ji/ klekala k Helene, nebot' to byla Helena. Pani Betynka videla v mesidnim svetle, je/ se ted' prodralo vetvemi, k na bile bluziece rudne krvave kolo, naklonila se proto a poslouchala na riadrech zranene divky.

Uslykla tep a spadla s ni hraza. "tije", fekla Vete. "Musime ji v/ak asPori prozatimne o/ettit, v/dyt' by chuderka vykrvacela", tekly ji slzy z odi — ale to ji nebranilo, aby neroztrhavala bluzieku a ko/ili.

"Pomorte mi piece, v/dyt' je to vaae pfitelkyne", fekla rortrpeene, rozbolavena tim, co videla.

"A co mam delati?"

"Nazvednete ji, tady a opatrne," upozorriovala, kdy z HeleninS7ch rta se vydral sten.

"Ma holubieko, ma holubieko," natikala pani Betynka, upravujic obvaz z rortrhane Heleniny ko/ile a ze sveho 66.1u. Kdy2 dokoneila tuto praci, zazoufala nad pom/lenim, co ted'.

S Verou nemohla poeitati. Ta drkla se ji jako dite maminy sukne. Vysvobodil ji z toho zoufalstvi lesni. Nedokl jeAte do avalu, odkud k myslivne dolehly ty dva vYstfely, kdy/ jeho zku/enS7 sluch zaslechl novou ranu kdesi myslivnou. Ta vzdalena rana, jako by ho vbila do zeme. Na lesniho v to chvili padla nevysvetlitelna hraza.

A pak pti/ly my/lenky jako smr/t'. Odlekali ho amyslne, aby meli volnou ruku tam na druhe strane. Ale, co tam? A ji/ be/el, ne, letel. V myslivne se ani nezastavil a pustil se cestou k vesnici. Bystre oei rozeznaly z dalky dy e postavy sklonene nad nejakVm pfedmetern. "Co se stalo?" vykfikl, poznav svou zenu. Nebyln v§nk tkeba, aby mu neco vysvetlo-

Strana 11. vala, stadlo mu jen pohlednouti, aby vedel, co se stalo.

"Postielila se?" byla jeho prvni otazka.

"Ne, byla stielena", iekla pani Betynka.

"Stfelena?? Ale kS7m? Bo/e kS'7m?"

"Komu pfekaZela", fekla ureite. "Ale ted' be/ do zamku, potiebuje lekafe — je/te neprocitla. — Be/, nestaj!"

Lesni . pfitahl pu/ku a naraziv si posunutS1 klobouk, dal se znovu do behu.

Obe /eny chvili mleely. Pani Betynka divala se zakalenVma ()alma do bile, v mesienim svitu zsinale tvafe.

Vera rozhli/ela se udeSenSrm pohledem.

"To byla hraza, Bok, to byla hrtiza", za stenala.

Pani Betynka pohledla na ni nevrle, hor/ic se stale jeSte na ni, ze nechala Helenu a utekla zbabele, nemyslic na to, ze potiebuje ka/de minuty.

Ale hraza v oeich Vefinkch ji naladila k soucitu.

"Dovedu si to pfedstaviti. Jak se to stalo?" zeptala se, vracejic v/ak pohled k ranene.

Vera jala se vypravovati, jak sly/ela neco zahara/it ve smroi, jak se zastavila, pak jak videla oheri vSrstfelu a potacejici se Helenu.

Pak ztratila hrazou rozum, nevedela, co dela.

Byla to te/ka, pulhodinka, ne/ zaslechly rachot kol, jen/ propadl se do lesa a ztlumen ruchem, ozval se, a/ kdy/ videly kodar.

Na kozliku vedle koeiho seal lesni a v koeake Charvat. Kdy/ kodar zastavil, vyskoeil a zeptal se zsinalV: "2ije?"

"2ije, pane profesore", odpovedela pani Betynka.

Charvat pfikleknuv, naklonil se nad ranenou. "Helenko, nraj Bok, Helenko", mluvil tise.

Ale prase v tom tichem hlase bylo tolik zoufalstvi, /e se vaichni. zachveli.

"Kdo mohl tohle udelati, tohle udelati tobe, ktera jsi byla sarna laska."

Charvatovi tekly slzy po tvafich, neotiral jich. Co mu bylo do toho, /e to jini vidi. Tady snad umira, laska, sotva se piihlasila, vstala z hrobu petavaceti let.

Ale Charvat nebyl sam, jen/ slzel. I po tvafi lesniho tekly slzy jako perly a koei vzlykal hlasite.

"Pomorte mi ji pfenesti do koddru, pane lesni", ptemohl Charvat sve pohnuti.

Ale v to chvili ozvala se trubka auta a do stinu padly blesky reflektoru.

"Zaplat' Panbah", vydechi lesni — pan dcktor je u/ tady."

Lekaf, v letech CharvatovS7ch, lnouci k nemu, prothte Charvatav strVc byl jeha ueitelem, s nikVm nemluve, poklekl k Helene. Prohli/el ji chvili a pak zvedl tval.

"Myslim, /e ji zachranim", rekl Charvatovi, jeho2 oci tkvely na nem s desem celou to dobu, kdy obhli/el ranenou.

"Kuliaka je tady", nahmatnuv ji — "je mlacla a zdrava, zachranime ji", iekl ji2 s ureitosti. Nebude tieba ji ani pfevalet do nemocnice.- Svetite mi ji? Myslim, k tomuhle rozumim. Spravoval jsem za valky takovehle voci dva roky.

"Zachrarite ji, doktore, dam yam — " sepjal Charvat ruce.

"Nemluvte o tom, co mi date, nechcete-li mne urazit. Budu se rvati o ni do posled,iiho dechu a neclam ji. Ten lotr nesmi se to/ti z jeji smrti. Pane lesni, vy byste mel tady dobfe hlidati, ne2 pfijde eetnictvo, snad by se mohlo neco objeviti, co by ptivedlo na stopu toho zlottilce."

"Nemusel jste mi tohle ptipominat, doktore — stalo se to v mem lese a ji — ji — " hlas se mu zadrhl.

Pani Betynka rozhodla se, ze pojede na zameeek a /e bude Helenu oktkovati, ne/ piijde /kolend oktfovatelka.

Charvati ji stiskl ruku a doktor pokS rvl spokojene hlavou. "Obdivuji se vam, pani lesni zachovala jste se skvele, snad yam bude dekovati za /ivot. Nebti toho obvazu, 1,:dr.)/ vi

ye stfedu, dne 15. eervenee 1936.

vEsTN

Strana 12.

stupuji lid, kte0 plati (lane. Snelli jsem se jenom uleviti daneplatetm od tolik dani, o kolik bylo by mot.no, a proto jsem take podporoval zbaveni domovin dane a uputteni od statni advalorem dane. Podal! jsem ptedlohu, aby vetSina, dani byla ptenesena na ptirodni•zdroje a tim zpilsobem aby se ulevilo naSemu lidu a zaroveri se platila starobni pense, pro kterou jsem vo111. Byl jsem jednim z tech, kteti skuteene napsali zakon natizujici statu ptevziti bondy a pomahal jsem pracovati na kaalem zakonu, tykalicim se Brazos teky. Podporoval jsem ustavni dodatek dodavani zdarma udebnic vSem studentilm a podporoval jsem a bral jsem dinnou tdast na senatni piedloze, ktera povolovala zdarma knihy deskYm studentum na vyMich Skola,ch.

Proto maete videti, ze jsem se zajimal o svilj lid tohoto distriktu.

Moje nahledy na vetejne otazky jsou kaalemu zname. Neodporudoval jsem radikalni zakony, ponevad2 jsem demokrat a proto jsem souhlasil s naSim velikYin presiW. R. POAGE. dentem v jeho uptimnYch pokuVetSina z vas vi, ze uchazim se do sech, ptivesti zpet rychlou hospokongresu, z tohoto distriktU.- Tak- datskou napravu. Jsem ptesvedden, tet vita, ze jsem ztravil znadnou ze zemedelstvi jest zakladem proeast meho tivota v legislatute, sperity a proto souhlasim a schvasloute v nitSi snemovne i senatu. luji demokratickou stranu proto, Jako poslanec nj.Z..§1 snemovny byl uznala za nutne venovati prvni Pojsem vtcly v praci a nikdy jsem ne- zornost zemedelstvi. Whin, ze zevynechal ani jednoho dne v sena- medelstvi by vlada mela poskyttu. V2dy jsem bojoval o sniteni nouti pomoci, alespoti takove, javladniho vydani a ptedlotil jsem a kou poskytuje jinS7m. prinnyslum. prosadil ptedlohy, nafizujici zru- Vetim, ze vlada by mela platiti nateni nepottebriSrch soudii, nepotteb- hradu pit omezovani Urod za ka2nS7ch komisi a volil jsem pro to, a- dY pozemek, na kterem se ba,v1na by byly sniteny platy vysoce place- da pestovati. Ptitomna zakladna zamestnancilm, ale nahrady neni spravna, tem farina,' nvm ktefi jiz dtive omezovali. yekdyi jsem tak hlasoval, einil jsem kaNDIST vladni program mel tak, aby i milj plat byl sniten, by zarueovati rentS7ti spravedlivou tim jsem si pottval proti sobe mnohe tittedniky a utadolovce, ale nahradu vladou za omezovani. nezapominal jsem pti tom, ze za- tatinST system nemel by nadr Z. ovat velkernu majetniku pozemku, aby pak ti vystrkovali rentYte z rentu a vehnali je na filevoyou praci. Vladni penize mely by bYti utraceny tak, aby prospely vetSimu podtu farmatu. Vetim, i,",e jest Tim spravne pro vladu, aby piljdovala penize na dlouholete splatky a niz,Y Urok k zakupovani domovn. tnnohS7ch ptiletitostech tazal jsem e tuto otazku svSTch protivnikt, ale dosud, mi neodpovedeli.

Nejsem bohad, ale doufam, -Ze ,sem uznavan za poctiveho mute.

Vlusim spolehati na me piltele, aby nesli vettinu btemene tett) kampane. Nemohu jim to splatiti ani slibovati jim odmenu federalni Neustanovoval jsem Zadne po“mistry a nemam podporu od federalnich drtitelt iitadtit, ale doufam, ze mam Bost ptatel, kteti jsou pro mne, protote yeti, ze mohu po.tive zastupovati tento distrikt, a tteti zajisti me zvoleni. Pied d yema roky zmena 4 1/2 procenta hla31:1 byla by mne zvolila, a proto doufam, ze tentokrate obdrtim KANDIDATA ZA jak tento podet hlast, cot riyni by zajistilo viterstvi. Opravdu budu kaidemu povdeeen za jakoukoliv podporu a vliv v muj prospech.

Tom Hunter jest pro placeni VAA v Ade, liberalni starobni pense v Texas.

W. R. POAGE. Hlas pro Huntera je hlas pro Sen. Poage jest elenem S.P.J.S.T. guvernera, jent bude stale a byl vkly ptitelem eeskeho lidu a v praci. proto by melo bSrti na nej pamato(Oznamka tato jest placena 1 van°. pfatell Hun tern 1 (Tuto oznamku venuji p. Poageovi jeho ptatele..)

MSTrn ceskk rn prate him v 11. kongres. distriktu, .

F. ihiritera

GUVERNERA

PAMAT11.1 SE? NA DORY, KDY SLVEROVA HORKA BYLA NEJPOPULARNEJSI 2ALUDENt SILIVKOU ZNAMOU OD MORE K MOM? TED SE NAM

Severova

VRAC1 OtRICCTIONS Uftt M wit•* 10/1/t in 4161 pm' sNa. visAltn v At NO* / MA /I!1

aby vgem lidem trpicim ztratou chuti a jinYmi ialudednimi prinesla pomoc a radost ze iivota. Zylaite osoby pozdravujici se z nemoci uvitaji — H 0 K 0 U radostne

n feanve SA MOW 0 .1 ■ 1111 *Ppm. 1:11116.1•41• MOS $ 1

23

M .1111FACT UREU BY,

SEVERA CO CEDAR RAPT OS

I 0 WA

Dostante si HORKE DNES!!!

Nema-li lekarnik, sdelte nam jeho jmeno a pinou adresu a objednejte plimo od nas!

Lahev $1.25 (pog tou vyplacene)

41•1•041■04M10••■••0•1/.1.0.115-0.11■ 04//a./.1•0•11.0■Mmamo..0.00111.4■0401.1.mo•■••■.■•■■■••■■•".s..011...m.0.011.0

Voile pro E. M. Grime se -ZAkriminalniho distriktniho nivladniho okresu Williamson.

I

I

1. Zname ho po mnoho mkt a vime, ze je poctivy a claveryhodnST. 2. Vykonal nam dobreho vefejneho Atednika a jeho zkuSenosti ve y etejnem tirade, v pravnictvi, umo*Zni mu, aby mohl ptesne a spravne konati dulezite slu'Z'by kriminalniho distriktniho navladniho.

3. Byl vIcly pfatelskSr a spravedlivS r vuei na gemu lidu a vy(Pol. Adv.) pomahal mu, kdy se mu naskytla ptiletitost.

11..21.1110.wwo201.02.2•114.2112.121.1141111.212.421,11.212021Wo2nr.21202wo.mowwww.o.w.ms.41121.422.04•01.2.0.ffirs.cA

STNI

Ve sttedu, due 15. caveilee Minith'idne

Icy administrace J. E. McDonalda.

J. E. McDONALD Administrate, ktera tails, problemy farmakt s odvahou; ktera spolupracuje v tzkem spojeni s demokratickou administraci a narodnim farmakskkm programem; ktera se honosi pinou daverou A. and M. koleje a jinkch vkchovnkch a vkzkumnYch instituci; ktera zaptieila rozvoj chovu dobytka umistenim 290 hkebcil a °sit pro farmake Texasu, coZ pkidalo etvrt milionu dolart statnimu prilmyslu dobytkakstvi produkci hkibat; ktera uSetkila $250.000 rolniktim zapadniho Texasu na vklohach pakeni bavineneho semena a zaroven volne cesty obchodu cele na gi produkci baviny; ktera pro blizkosti Texasu k sousednimu Mexiku zmohla teZkosti mezinarodni karanteny na plodiny zachovavae texaskemu ovoci a zeleninam volnk vkvoz do Soustaiti; ktera zahajila obrodu produkce pekanti ve vkchodnim Texasu, volnivee cestu novemu, zdravemu prinnyslu; ktera postarala se o trh zemakti pasma jithiho Texasu v severnich

POVYgTE

DO STATNIHO SENATU. Faleene nebo zinnyslne §kodliVe vkroky byly roznaSeny o Bert Fordovi, jako alenu zakonodarny z okresu McLennan za ucelem ziska.ni vaSich hlasil. On je pro placeni starobni pense pine a jako statni senator bude spoluptisobiti s federalni vladou ohledne pomoci nuznkm slepcum, chudkm a zanedbankm &tem a Alp ine neschopnkm prate, kteti toho potkebuji bez ohiedu na vek, ale jest proti zvkSeni dani pro jine ucele. Varujte se zpravy v posledni minute! Bertova obchodni zkuSenost, rekord v zakonodarne a schopnosti opraviluji jej k povkSeni. Bert Ford bude mluviti pies radio stanici WA 00 1 . 1 v sobotu 18. dervence v 9:45 rano (Pol. ad.) ye svilj prosp6ch.

statech, col prineslo prumerne $30.000 rodne noveho pkijmu producentum. ktera, ustalila produkci sladkkch brambort zavedenim volnych pasem a ostatniho programu na hubeni hmyzu; ktera se postarala, o eista semena v dvojnasobnem mnokstvi proti administraci pkedchazejici, col zpusobilo roz‘gikeni ovekenkch semen vdetne cukrol, zrnite plodiny, bavina a korna; ktera zvkSila podet statnich bondovkch skladiet' vice ne2 100 pro cent s vyplkvajici ochranou vekejnosti; ktera zahajila vodni pkehrady v Texasu co napomoc k zachove pady, ptedejiti erose pudy, eimZ se zachrani mnoho pozemku ye statu Texas.

Nae lid je hrdkm nad tim, ze ma. v odboru zemedelstvi sleenu Gertrudu Urbancovou a p. V. L. Holu(Pol. Adv.) ba zamestnane.

bia'ana 123.

Pkijme se:— Ocetrovateika ditek, ktera jest ustalena, staki od dvacet pet do tkiceti peti let, k eetkovani hoeika 8 mesict Zkueenost neni nutna, ale musi miti odporudeni jakk ma. charakter (od kneZi ma. ptednost), mzda $7.00 tkdne ze zadatku a pkidavek zdali Musi bkti ochotna pra. covati, zdrava, a silna, majici pelivost s detmi a deti musi mit V oblibe. Musi se Upine starati o dite krome pradla. Musi bkti ochotna

Graduant

19. Cervence na Dallaske stolete vistave Okruini ceny z Houstonu.

$4.88 vevvo:etilich spacich $7za 6t/vozech luiko zvlaST) G

Listky na prodej pro "Sunbeam", vyjadejicim z Houstonu v patek, jako i pro vSechny vlaky, ktere pkijedou do Dallas v sobotu a v nedeli.

KAiDi DEN SNUENE CENY Ptimetene levne ceny pro okruZni cesty ze vkch "S. P." stanic v Texasu a v Louisiana.

Informujte se u nadralniho j ednatele.

Pkijemnk vetraci system z Houstonu na techto rychlkch a popoladnich vlacich.

"SUNBEAM" Odjezd z Houstonu — 11:25 dopoledne.

Pkijezd do Dallas — 5:55 odpoledne.

"OWL" Odjezd z Houstonu — 11:30 veeer.

Pkijezd do Dallas — 7:30 rano.

"Central Express" (bez \Tetraciho zakizeni) odjizdi z Houstonu v 9:30 veeer a pkijede do Dallas v 6:55 rano.

SOUTHERN PACIFIC J. T. MONROE, keditel osobni dopravy, HOUSTON, TEXAS.

Soustrast blahopiani throve& — Pkijmete moj hlubokou soustrast nad smrti va gi mile tety. Jak jseni odporueila varn svuj majetek: moje nejsrdednejSi blahoptani.

SE S V Y M VISOKOKOLSKtM VYSVEDCENIEM ZAMYSLI OTEVROI CESTU K tSPECHU. EDOMOST neni vkk hlavni yeV ci, dobreho zdravi jest mnohem vice dulelitkm; ono jest zajiste pkedni podminkou vedouci k iispechu. tento mladk mug dobreho zdravi, potka se pravdepodobne s nezdarem. Nemtte se s celkm srdcem venovati sve praci, jell jeho zdravi otteseno.

Proto kdy se citite unavenkm, slabkm a nepokojnkm; spravne jisti a dobte spat; trpiteli obydejnkmi nachlazenimi, bolestmi hlavy, davenim, zavrati neb ko2ni vyralkou, zavinenkm zacpou nebo nespravnkm vymitanim, pak pottebujete dobrk, spolehlivk, tlinnk rodinnk lek jako

CESKI DEN

DR. FRANTIg EK SOUKUP, slavnostni keenik.

uciti se upa yrnemu zpilsobu oSetkovani. Mize zadit 1. neb 15. zaki.

Pfeji si dopisovati a udiniti prime spojeni s aplikantkou. Pigte anglicky na Mrs. Gilbert R. Kennedy, c/o Magnolia Oil Co., Box 1238, Kilgore, Texas.

(36--dz.)

DRA. PETRA HOBOKO k Povzbuzeni Pochodu Zaiivani a Vymitani, — k 0Eveni tinnosti 2aludku a Stiev — k Diikladnemu Vyeisteni Soustavy.

Dra. Petra Lecivy Olej Liniment v laboratoki vyzkouknk jest teinnkm proti-draIdidlem, hubitelem baci10 a proti-hnilobnkm prostkedkem. Jest ho pou2ivano s velkkmi tspechy Svalovkch a Neuralgickkch Bolestech — Poranenich a Bolestech — NamoienYch a BolavYch Svalech — Men gich ileznYch Ranich a Odieninach — Pogtipani a Pobodani Hmyzem — Zkraceni Svazfi a Omrzlinach a pH jinSrch bolestech, onemocnenich a stavech, kde zevni pouiiti dobreho linimentu jest doporueovino.

Hoboko a Leeiveho Oleje Linimentu bylo s vkbornkm tspechem pouZivano trpicimi lidmi po pet generaci. Mejte zasobu techto leeivkch prostkedkii po ruce. Jsou ureeny, aby pomahaly ZDRAVI — lidskemu nejcennejSimu majetku! MU.k ptijiti das, kdy je budete nahle potkebovati a pak jejich prase. hodnota bude Vam dokazana.

Hoboko a LeeivY Olej Liniment nejsou prodavany lekarniky.

Jsou prodavany vkhradne mistnimi jednateli.

Piesvedete se o vYteem•rch jakostech techto leeiv3'7ch prostiedku.

Poglete kupon.

ZVLAATNI NABOKA:

ZkuSebni Lahev DRA. PETRA HOBOKO obsahujici 14 unci leku, dostatedne to mnokstvi, aby tomuto ledive m u prostkedku mohia lakti poskytnuta dobra zkoueka, muse bkti opatkena, dodana az k vagim dyepoStovne vyplaceno, za zvla.ani cenu $1.00.

Dye Lahviseky DRA. PETRA LECIVEHO OLEJE LINIMENTU mohou ; bkti; opatteny, dodany do vakho domova poStovne vyplaceno, za zvlaltni cenu $1.

DR. PETER FAHRENY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

CHICAGO, ILL. V Kanade dedivano beze cia.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2830 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Pkiloi.ene naleznete $ za zkuSebni lek nik oznadenk, ktrk mne zaSlete, patou vyplacene.

Oznaete kiiikem (x) ve etvereeku pied nabidkou jii si piejete. $1.00 za jednu zkueebni lahev Dra. Petra Hoboko. n $1.00 za dve lahvidky Dra. Petra Lediveho Oleje Linimentu. n $2.00 za jednu zkukbni lahev Dra. Petra Hoboko a d ye lahvidky Dra. Petra Lediveho 0leje Linimentu.

Adresa Pog tovnl tisadovna

„

Strana 14.

Za mYmi politickYmi snahami neni tadnY osobni zisk. Pouze moje vlastenecke touhy, abych na sklonku sveho tivota mohl posloutiti svemu lidu a statu, me ptimely k tomu, abych vas potadal o cltiveru. Po cely tivot pomahal jsem chudine a to chci dodrtet do konce sveho tivota. V me mysli byla vidy slova apoStola Pavia v jeho epiStole: "Nade vSechno pomahejte chu• nebt' toto je drikaz dokonalosti." Nabyl jsem vzdelani z take prate a studii, a proto budu-li zvolen statnim senatorem, nezradim sviij lid, nYbr't poskytnu mu spravedlivYch sluteb.

Jsem dedione i z ptesveddeni demokratem. Muj otec byl majorem ✓ konfederaeni armade pod generalem Pricem.

Jsem bYvalYm ptedsedou okresniho domokratickeho vYkonneho vYboru. Vann, ze texasati demokrati meli by se spojiti s presidentem Rooseveltem a podporovati jeho administraci. On jest jeden z nejvetkch americkYch president.

Asi 15 rokii byl jsem elenem Skoldozorcil v Cameron a nyni jsem eestnYm elenem okresniho sdruteDR. W. R. NEWTON ni ucitelu. Tetkosti ueitele a taka jest pro ptesne vyplaceni starobni jsou mi dobte znamy. Muj cely pense. 26.cind dan na domoviny v vot dokazuje, ze jsem byl pkitelem eerie $5,000.

'Skol a proto mam za to, ze nikdo Statni senat pottebuje Newtona. nemrite vice pracovati pro dobro On ma bohate zkuSenosti dospe- toho velikeho americkeho hnuti — leho eloveka, zdrave nahledy a di- vetejneho vzdelani, jako Byl jsem jit davno pro starobni plomacii, kterou mono nabYti pouze dlouholedmi zknknostmi a tet- pensi a pro zdokonaleni to budu kYmi studiemi. Jest poctivY a spra- stale pracovati tak, aby katdemu starci dostalo se pense. Podpora vedlivY. starcrim musi bYti placena. To byVolte pro nej!

Muj cely tivot byl otevtenou kni- lo rozhodnuto lidem, jent nakidil hou take prate, stalYmi pokusy u- za.konodarcum, aby zakon pense knit napravy tam, kde toho bylo uskuteenili a jest to jejich svatou potteba. Narodil jsem se a byl jsem, povinnosti. Plat'te starobni pensi vychovan na forme. Pracoval jsem ✓ pinem obnosu a plat'te ji nyni. tace na forme az jsem dospel mut- Pkimetend dari na ptirodni zdroje stvi. Ze sve zkuSenosti dovedu oce- se postara o to.

Moje platforma je nasledujici: niti btime a take problemy for1. Jsem pro placeni starobni penmate, a ponevadt mam v torn zkuse vkm starctim.

Senost, mam za to, ze mohu 2.

Jsem pro vyMi dane na naS'e vati ye statnim senate pro blaho rolnictva. Propracoval jsem se :Sko ptirodni zdroje — olej, siru, ptirodlami a kollejemi na lekate svYmi ni plyn a jine ptirodni zdroje.

3. Jsem pro to, aby cast dane na vlastnimi yYdelky. V roku 1899 obgasolin byla venovana na venkovdrtel jsem vysveddeni lekatstvi v universite statu Tennessee. V roku site testy, tak aby lid mohl za de1900 usadil jsem se v okresu Mi- Stiveho poeasi jeti do kostela, gkoly lam, Texas, kde jsem provozoval a do trhri.

4. Jsem pro , Astavni dodatek, lekatskou praksi a ranhojiestvi po kterYmt by se zraily vkchny do30 rokri. Toto byly roky pinYch zkouSek lidskYch potkeb a lidskYch ne na domoviny v eerie do $5,000. problem). Ude se mne ptaji, zda-li Tak dlouho, jak take dane budou prijdu do politiky a zanecham le- uvalovane na domoviny, musite dakatstvi. Moje odpoved' je ne, pone- ne tyto platiti a jste v nebezpeei, vadt legislatura se schazi pouze ze domov pozbudete. Jestli dane nejednou za dva roky pravidelne a tr- jsou zaplaceny, ye skutednosti dova pouze nekolik mesicri, eirnt se mov nevlastnite. Jestli jste postiteni nemoci nebo nejakjim ne gtemi dava, dvacet mesicti easu katde stim a nemntete nesti dariove btedva roky k lekakske praci a pouze meno, vas domov mute bYti proetyki mesice v senate. Protot vidi- dan na vetejne drone. Proto prate sami, ze se nemusim vzdavati le- vim, zruke dari na domoviny do $5,000 hodnoty a nechte lid ye skukatske prof ese. tednosti vlastniti jeho domoviny.

Jsem elenem sdruteni 5. Jsem pro to, aby neodvislY obCounty Medical Association, State Medical Association, American Me- chodnik mel tuta spravedlivou dical Association a Fellow of Ame- ptiletitost k spravedlivemu nakurican College of Surgeons. Protek- pu.

6. Jsem ptitelem organizovaneho ce vetejneho zdravotnictvi jest jednim z nejduletitejkch problem) delnictva. Jsem pro revisi statniho moderni civilizace, ponevadt pou- zakona pojiSteni proti firazu, tak ze zdravY narod mtizze dobte prospi- aby spravedlivi nihrada byla plavati. Ponevadt mam dlouholetou cena v kaidem peipade, kde delnik zkuSenost v lekatske a ranhojie- je zranen, neschopnY price neb uskem poli, mohu posloutiti nakmu smrcen v prici.

7. Jsem pro zavedeni statniho statu ye zdravotnich zakonech pro protekci vak, vaSeho okoli, okresu zakona, kterY by dal pra y() kazdemu delniku ptidati se k unli bez a

Volie pro Dra. W. R. Newtona za statnho senatora.

Ve stfedu, dne 15. dervence 1936.

VESTNtK pfekatky zamestnavatele. Ponevadt jsem byl \Tidy ptitelem organizovaneho delnictva, mohu, smele Mei: "Ve me mate ptitele."

8. Jsem proti michani neb vstou,peni do kterekoliv evropske valky, nebo placeni za nekterou.

Ku konci mono jeho cely tivot neukazuje znamku sobectvi, ale vlastenectvi a dobre obaanstvi. Jeho dlouholete, zkuknost v mnohYch tivotnich cestach nashromatdila u nej hospodatskou vedomost a diplomacii, ktera mu umotiluje poskytnouti vysoke slutby ye statnim senate. Bude-li zvolen, naleznete jej chraniti vkchny vase zajmy a bojovati vase boje verne, beze strachu a loyalne na vase rozkazy.

(Tato oznamka jest placena ptateli dra. W. R. Newtona.)

0

Moiski trivo vymiri. Pri motskem pob •eti rostou rozsahle podmokske louky, ktere tvoti rostlina, zvand vocha motska eili pasemnice (Zistera marina). Rostliny teto, ktera se hromadne teti jako na lukach send, poutiva se hojne pod jmenem mokske travy k vycpavkam, bali se do ni ktehke ptedmety a pod. Ale jeSte vetk je jeji letitost pro motske ryby; jeji odumfele easti hniji hromadne a poskytuji vYbornou stravu drobne zyitene, jet pak zase je potravou ryb. Nyni se Sift popla'Sna zprava, ze tato rostlina je stitena zvlakni nemoci: objevuji se na ni hnede skvrnky a rostlina zahy odumird.

Je to nakaza, ktere, pH ptika z Ameriky a stiha motskou travu pki evropskYch pobtetich. Danske a asteene Svedske btehy jsou jit skoro zcela prosty porostu a je nebezpeei, ze se zkaza rozAiti jeSte dale.

BOLEST POD ZEBRY. Bison, Okla., 26. kvetna 1936.

Zasilam na 2 doll. Nonat. Velice mne boli na leve strane pod tebry.

Ptilotila jsem si naplast z Nonat a pozoruji zlepSeni, doufam, ze me Upine vyleei jako se stalo v Toni, take mne tak bolelo a Nonat pomohla. Chci ji mit stale v dome pro nahodile potteby. Mrs. John Hladik.

Na rozlidne bolesti, at' suche neb otevtene se Nonat osveddila, ktera bez operate vytahne at' dtevene neb ocelove ttisky i steely v tele uvazle, ale musi to bYt

NONAT a. hr.

t., eiti Priikopnici Texasu.

Velmi pekna a cenna upominka na stolete vYrooi prohliteni neodvislosti Texasu. Li& dejiny prvych eeskoslovenskYch v Texasu.

Nidherni, &bre vizani a bohate illustrovana kniha THE CZECH PIONEERS OF THE SOUTHWEST, (OeSli prOkopnici Jihozapadu) nyni za snitenou cenu

$3.00

Tato objemna kniha, v pevne vazbe, napsand Estelle Hudsonovou a Henry R. Mareshem, M. D., Reid dejMy prvYch eeskoslovenskYch rodin v Texasu, pina cennYch dejinnS7ch zaznamu, nemela by schazeti v tadne spolkove knihovne nagich eeskoslovenskYch spolkri.

Bude cennou upominkou na stoletnici, poutavou detbou a objasnenim yYznamu naAeho naroda pro yak deti a potomky, nebot' poultate jim, na vYznam naroda, z nebot jejich piedkove vzesli, povi jim natorn& co vSe lido ptikdk sem ze zemi eeskoslovenskych vykonali pro vybudovani tohoto nejvetkhn statu v Unii.

Bude peknou upominkou pro vase z jinYch state sem na vYstavu zavitavSi. Zadejte spravy vakch mestskYch a okresnich knihaven, aby ji zakoupily. Vysvetli lepe Ameridanrim, co eechoslovane v Texasu vykonali pro jeho vybudovani slovem i obrazky, nali vy byste to mohli Vyriatky z pochvalnYch uznani americkYch novin: "A storehouse of valuable material for those concerned with Texas-Czech history". — Salt Lake Tribune.

"A highly interesting and valuable work. It deserves a cordial welcome as the first account of this racial movement in Texas. — The Dallas News.

"The history of Czech settlement and development shows, that the Slavic blood has enriched the state. — El Paso Times.

Objednejte si tuto peknou knihu u Marbur Publishing Co., P. 0. Box 612, Houston, Texas.

EIME3E11133!x l

Dr.

ggo_tigigEyfgagrg

Karel J. Hollub

or

Cena Nonat jest 50c a -1.00, poeeskY lekar a operater, kou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho 711 Medical Arts Bldg., lekarnika nebo jednatele, nic jineHOUSTON, TEXAS. ho neberte ale plate ptimo na na'S. adresu.

Telefon utadovny: Preston 2553.

MARIE LEIBLINGER & CO., Telefon residence: Lehigh 9745.

Altadena, California.

V Ennis koupite Nonat v lekar- ftgg,ElARTotirtwitiAgalr-4)bolllokg[gigg nes Roorbach's.

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNi SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohrebni fistav pohotovY k sympatickemu vyrizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu. Levne ceny jsou nati zasadou.

Ambulaneni slutba EDWARD PACE Pohrebni riditel — elenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

RED FRONT &ski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. KoSut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelni jidla a lunde.

Nejlepti soudkove a lahvove plvo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaStnI stoly pro rodiny.

Ve stiedu, dne 16. cervence 1936. . .

Hyde Park FUNERAL HOME JIM G. URBIg eeskS7 pomocnik a Glen S. P. J. S. T. c...•G--....., 2402 Waugh Drive PHONE — LEHIGH 9116

∎c..../G■...,

Houston, Texas (3337)

C H ChernoskS, ruAviThi Vytizuje vetkere soudni zfileiitosti trfad ovna: 821 Bankers Mortgags Buildin g. ohs did nanroti Kress bndove rrnrrsvrow — — TBTA.11

GEO.E.ICACI-R PRAVNiK Vyfizuje vetkere soudni a pravn' zale2itosti, abstrakty, posledni yule. atd.

TEXAS Telefon 146, WEST,

J. W. Juroika Krejci od roku 1898.

Vatime si Vati ptizne.

Olen Jednoty.

Temple, Texas.

Tel. 6492.

V ES

6'Lrana,

PECiRKtV KALENDAR. VitZNAMNE VYROCI MANZELi.7 TAROKY! Mame v zasobe jen nekolik PeW. F. SEVEROVYCH V CEDAR Hra tarokft, nejlepti jakosti, ny- eirkovych kalendaft, ktere vyproRAPIDS, IOWA. ni za $1.35, pokou vyplacene. Ob- dame po 50c, dokud zasoba stadi.

V pondell, 6. dervence oslavili jednavky adresujte na: Oechoslo- Pravidelna, cena 60c. Pate na Ce(dz) choslovak, West. Texas. (dz) mantele W. F. Severovi v Cedar Ra- vak, West, Texas. pids, Iowa 55. v9rodi sveho sriatku.

Oba jsou jit po nekolik let vzdaleni ruchu vetejneho Zivota, v klidu a vzpominkach na zatle easy travi zimu sveho 2ivota. Pan Severa, kter9 ptijel do teto zeme z rodne vlasti a vlastni pill a proziravosti vypracoval se na v9znamneho Obchod stfitnim zbotim, obuvi a tatstvem a lite, co do tc)ho prilmyslnika, zalotiv tovarnu na obchodu path. Pfejeme si, abyste s nami obehodovali a ruditne v9robu domacich lediv9ch pkipraVam za uspokojeni. vek, synem Lumirem fizenou, nikdy nezapomnel sveho deskeho Obuv "STAR BRAND". vodu. B9val horliv9m pracovnikem na poli kulturnim, narodnim a zvlatte humannim, spoleene s prof.

Bohumilem 8imkem z Iowa City ( zalotil Matici Vyttiho Vzdelani pro chude a nadane studenty deskeho pfivodu, podilel se na revolueni akci a lasku k rodne vlasti vyvrcholil Americke Domoviny v Brne na Morave, ktera dnes pouta, na sebe pozornost cele republiky a take natim krajanUm americk9m jest dobfe znama.

Bylo to 6. dervence roku 1881, kdy se otenil se sleenou Josefinou Dusilovou ze Cedar Rapids a ted' oslavuji pet a padesat let sveho spoleeneho tivota. Tisice jejich pkatel po cele zemi i y 6eskoslovensku jim dnes pfeje zdravi a spokojenost do daltich let! )0(

SEFCIK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

VOLTE PRO

uze z L'clu

VelkST pomocnik farmy.

Dr. F. J. Kienek Zubni Likai V PARKEROVE BliDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS ..............

OZNAMENI! Tento jednoduch9 pfistroj de, se Timto oznamuji veem pieteltm ptipravit na no2ky kolovetru a znidi krajanum a zakaznikarn, ze jsem Of vtechnu travu, kterou sviby neptestehoval moji "Temple Tailor mohou zahrnouti. Tisice spokojeShop" do Professional Bldg., na- n9ch rolnikii dosvedoi fieinnost toproti Arcadia Theatre, a jsem ho- hoto nieitele. Utetfi yam mnoho tov yam udelat tu nejlepti a nej- prace. Mute b9t utivan jak bavina neb korna dosahne osmi palcu nerychlejei praci. bo vice. Zarueen. Kdy2 nebudete STEVE MARINIK, spokojeni, penize se vrati. K dostadeskY krejdi a distid, ni u POLAAEK HDW. CO., WEST, Temple, Tex. (dz.) TEXAS, EMIL POPP, ABBOTT, -__.- TEXAS, neb u nejbliMich zastupcii.

Neni-li ye vatem okoli agenta a vat obchodnik se telezn9m zbotim niditele neprodava, tu ziskate-li ho EMILJ.MOTIS aby nam psal o ceny, a bude-li tyto drtet v zasobe, dam varn jeden e ESKY PRAVNiK Office nad NARODNI BANKOU par zdarma. Cena $1.'75, pottou vyPine dYty, posledni yule, pfehlai placene, neb objednejte ptimo od: Ed. Doskoeil abstrakty, zastava soudy vtude Majitel Patentu, Porady, pujeky, notatstvi.

BURLINGTON, TEXAS. Yoakum, -:Texas.

(20-8t.-chg.)

Drs. O. F. Allen a Thos. N. DeLaney OONi LEKARI BrYle spravne pripravene.

Zubni Likat as dle Umluvy.

Wiley Bldg.

Telefony: tkadov. 3248 — Res. 2639 EL CAMPO, TEXAS. 513-15 Professional Bldg.

Tel. fifadovny 130. Obydli 309.

TEMPLE, TEXAS.

Dr. H. 0. HalamiCek

Guverner ames V. Allred Synek jen prost9ch rodia, z Wichita Falls.

Piln9 student prava.

Za svetove valky vojak na valeene lodi Str9ce Sama.

Po valce zakusil trpkosti vysloutilce, kdyt klepal na dvete na riizn9ch mistech, hledaje praci.

V nekolika male letech na to stave, se nejmladtim distriktnim navladnim v celem statu.

Potom nejvyttim navladnim statu Texasu — jednim z hlavnich fitednikt). celeho statu.

Koneene synek prost9ch rodial stave, se guvernerem statu Texas r. 1935.

Dnes guverner Allred tada vas o znovuzvoleni.

On nepottebuje se teprve seznamovati s pomery obydejneho lidu: On jest jednim z vas, zna z vlastni zkutenosti, co to jsou starosti a zapas o chleb. ',Ted dvema roky jste guvernera Allreda zvolili, ponevadt jste vefili v jeho zasady.

Jako byl jednim z nejschopnejtich na,vladnich, tak se osveddil i jednim z nejleptich guvernerii, co jich Texas mel.

Hias guverneru Allredovi bude hlasem — muti z lidu! — jednoho z vatich vlastnich tad!

(Venuji — jeho pfatele).

Etrana 16.

V2f5TNIK

Poutivejte K onamovini

Mali

ovatel

KUitATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. VSecky druhy zarneene vyzkou eny. Piste o sniZene ceny pro dodavku v kvetnu a dervnu. Von Minden Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) g

PRIJMU HOSPODYNI k vedeni domacnosti na farme, od 35 do 45 roku. Jen uptimna at' se hlasi, po ptipade sfiatek neni vyloneen.

Laskave nabidky zasilejte na oechoslovaka pod znaelsou "Hospodyne".

(VC 1-t)

IILEDAM dva lidi bez deti, arl FARMA NA PRODEJ. 56 , akril niu2 a Lena, kteri by chteli obdela- v okresu Bell, 6 mil od Temple. vat od 20 do 30 akril z dilu. Dam Blizko do Akoly i do didny. Cena jim par mull, v echno pottebne nil- 80 dol. za r akr tadi rolnicke i do kuchyne. Mohou 127 akrii, 7 mil od Temple. Asi 90 ptijit ihned. Jednu svetnici k obY- akrfi v poli, ostatni dobrY pastr, na vani zdarma do noveho roku. Pram potoce. Maly Elm. VYhodne pro ryu mne i u sousedu. Piste na: J. P. bate. Cena 65 dol. sa akr. J. J. Iilee8paeek, Rt. 1, Box 11, Richmond, ka, R. 3, Temple, Tex. (34-36pd) Texas.

(35-36) Dor Dr. Theophilus Kubricht 3sr, HLEDA SE prvni tfidy teznik, si kliniku, 207 Old Citizen State jen neni pies 40 rolst stars'. Hlaste Bank, Washington Ave., Houston, se neb piAte na Waco Cash Market, Tex. a leei dle nejnovejaich vyna110-112 East Side Square, Waco, lezti leky, dietou, masazi, elektti(v6 1-t) nou, zapou'ateni serum a hydropaTexas. iNrilledi se spolehliva divka k tikou, studenYmi, 'aumicimi a sirnYdomaci praci pro dvouelennou ro- mi koupelemi. Residence 623 E. 81/2 dinu. Pohodlny pokoj, strava a St. Telefon V-21537.

(35-36pd.) $4.00 tYdne. PfSte na Mrs. Byron D. Flarea, Box 2066, Tyler, Texas. U(1-t.) dejte stab a odporueeni. g

F. W. FISCHEH: za guvernera

OKRESY FORT BEND A WALLER. H. C. (CECIL) BAKER Za statniho poslance do Legislatury (Representative).

W. R. (BOB) POAGE za kongresnika z 11. distriktu,

OKRES ELLIS. W. D. COLVIN za okresniho soudce.

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora, W. M. HARMAN Za zastupce do Legislatury, (Misto Cis. 2.)

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES BRAZORIA: WILL M. MARTIN za statniho senatora z 12. distriktu, skladajiciho se z okresil Hill, Ellis, Johnson, Hood a Somerwell.

PAM ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika OKRES BELL. FRED C. FLEWELLEN za CARL MANNING za §erifa.

T. E. SANDERFORD za okresniho soudce.

ROSS TARRANT za okresniho soudce.

OKRES BURLESON J. SLOVACEK za okresniho komisate Precinkt Cis. 2.

OKRES FORT BEND: S. 0. MORROW Za Distriktniho Klerka HENRY BULLER Za Aerif a.

FRED KEMP Za Okresniho Soudce.

C. L. DUTTON Za Okresniho Soudce.

ED. STERN Za komisafe, Precinkt Cis. 2.

DAVE CARDWELL. za okresniho komisafe 2. Precinkt.

teskSr ehiapec Medi prici!

V obchode nebo na bance. Ma dvou-roani diplom. Piste pod znaekou "Mleeni", % Vestnik, West,. Te(34-36-pd.) xas.

Prods se dobte za.tizeria jatka, tteba jen jeji zatizeni. Pitte na: (36pd) Frank Janek, West, Tex.

g

Pied soubojem.

"Nez se budeme bit, dejte mi pae adresu vasi vdovy."

BARBECUE

All political advertisements must be paid in advance.

Nile uvadime kandidaty, kteti Vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, dne 25. dervence 1936.

FRANK S. MORRIS, za 2eleznieniho komisafe.

'DIVIHLEDAIVI DELNIKA, kterY je tadnY a rozumi dobte farmaiske praci, zvlake aby dovedl kolovetrem orat. Dani podrobnosti sdeli: Peter Matula, Caldwell, Tex., R. 4.

(31-35pd)

••■•.•••,,..,”..•, ■■•• ■■ •••••■ •••••11•111.1.11.1.110.0.■■•••■■■•■11.41•00411111•0,11■ 0•11•11.041/01.~.0•11111.1.1•111.■

Oznameni Kandida ZA GUVERNERA STATU TEXAS. JAMES V. ALLRED.

Ve sttedu, dne 8. eervence.

OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative) OKRES HARRIS. WYATTE S. BUSCH za konstebla 3. precinktu.

KENNETH McCALLA za distriktniho navladniho OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce.

HARRIS MILNER za Aerifa.

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisafe 3. precinktu.

M. L. ROBERTSON za okresniho komisafe 4. precinktu.

OKRES VICTORIA R. A. ROGAN za gerifa.

OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisate precinktu eislo 2.

OKRES WILLIAMSON WILL C STERN za okresniho komisate, Precinkt eislo 4.

OKRES WILSON: ASA B. MURRAY za distriktniho klerka.

WILLIAM C. FORESYTH, JR. za okresniho navladniho.

A. B. CARNES za gerifa.

VERNER M. BUTLER za okresniho soudce D. RICHARD VOGES za okresniho navladniho.

A POLITICKA "RALLY"

V OLD HALL CROSBY Ii

v nedeli 19. dervence OBED BUDE PODAVAN V 11:00 HODIN, CENA 25 CENTil.

I

ttEtNiCI POtNOU VE 2:00 HODINY ODPOLEDNE. VSE

NA VENKU V CHLADKU, 4 VELKE ROZHLASOVAtE

Tom Hunter bude osobn6 piitomen.

I

I

Vecer Taneeni Zibava zdarma Zatopkilv Orchestr bude tleinkova DESET CEN NA HOTOVOSTI ZDARMA. ONWO.1111111.4

v....1=.1.1■1,■0411.041MIK

o■ o”,■•■•■■ .■■■ ••••• ■■ •■■■■■ ••01.1...111.4111.00•1101.01011.0111•11.4111 ■041111104

.W.11111M0.11111.-■ o ••••

INM0111•11..10.011111.1110..11.

Rad Pokrok Houstonu Oznamuje potad spoleeenskych zabav, je2 od oteffeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanii a jejich pfatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

✓ nedeli, 19. Cervence - Syncopators. ✓ ned6li, 26. eervence - Nesvadba. ✓ nedeli, 2. srpna - Baea's Original. a./MC-■._9 Vstupne na tanee'ni zabavy: Pani 40c — Damy 25c.

ZABAVNI V*BOR.