Vestnik 1936 07 22

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

(Wednesday) 22. eervence (JULY) 1936.

WEST, TEXAS, ve stiedu Ono 37.

ROCNIK (VOL.) XXIV.

ZDAR XII. SJEZDUOf S. P. J. S. T. NE 3. SRPNA zahajen bude v East Bernard nos XII. sjezd. V prvni fade D jest nutno si uvedomiti, 2e vSechny osobni zajmy, nevrakvost, nesmi miti nejmenAiho vlivu na zakonodarce, jimiZ jsou vSichni sjezdovi zastupei. Tito budou jednati a rozhodovati v zajmu 14,000 elena a jich rodin a nikoli v zajmu toho ktereho jednotlivce anebo to one skupiny jednotlivcil. Plna zodpovednost musi bYti vlo2ena na zastupee sjezdove za v‘Se, co ve sjezdu bude vykonano a tuto zodpovednost si vAichni musi uvedomiti o2 do nejhlubkch zaklada.

2ijeme v dobe pkevratt a zmen po celem svete a menici se tim pomery 2ivotni mail velikY vliv na einnost naS‘eho Bratrstva. Toto z 99 procent portistava a vkly bude se skle.dat z nakho drobneho lidu, jeho2 zajmy z nutnosti musi bYti i zajmy nakho Bratrstva. Z to ptieiny mela by S.P.J.S.T. dle mo2nosti zasahnouti vkide, kde se jedna o prospech lidu a tim i naSeho elenstva. I z teto stranky je nutno, aby zastupci na sjezdu dovedli jednat samostatne, a nedali se masti ptedsudky minulYch dob.

Hlavnim aoelem sjezdu by melo bYt: umoinit agitaci pokud mo2no v nejvetSi mite. Za.stupci sjezdu si musi uvedomiti, 2e jsme podparna Jednota a lidova. organizace. Prospech Jednoty v budoucnu, jakoi i prospech jejich elena vy2aduje, abychom ziskavali hromadne nos dorost. Jenom aeinnou, hromadnou agitaci ESKY DEN v ramci oslav stoletnice Texasu C jest veci minulosti. Nezapomenutelne dojmy odnesli si tisice nakho lidu, kteti nedelni nahodne nemalo parne odpoledne ztravili v Cotton Bowl na centenielni vYstave v Dallas.

V nedeli doIlo, jak jsme spravne ptedpovidali k udalosti, joke jate nikdy velike mesto Texasu nebylo svedkem toti2 ku srazu tisica Oechoslovala za ptieinou rodove manifestace a v nedeli 19. dervence take na slavne oceneni nesmrtelnYch zasluh padlYch reka za osvobozeni na*Seho milovaneho Texasu. Oetni jednotlivci dojikleli do Dallas po autech u2 od min. stiedy, nedelni rano chrlilo do Dallas tisice hosta, dojedIlch po zvlaknich vlacich. U2 dopoledne hem2ilo se vYstavike oechoslovaky, v Cotton Bowl Iikovaly se v 9 hod. rano eety sokolske ku spoleene zkouSee s hudbou, desitky kolon taneenikt Besedy (ptesne 45 kolon) a vyekavaly na povel k provedeni zkoaky nastupu a odstupu. Horka vina udetila v nedeli nemilosrdne, teinkujici ptesto s podivuhodnou srdnatosti a obetavosti setrvali na svYch mistech v pevnem odhodlani, dokoneiti fadu mesica vy2adujici plipravy vystoupenim zavereenYm a pied veiejnosti.

Slavne nedelni odpoledne zustane trvale v srdcich v'Sech, kdo2 byli pkitomni celemu programu a zejmena bude nezapomenutelnou udalosti pro vaechny aeinkujici, skladajici se z 90 procent z nak omladiny. Nedelni vetejne vystoupeni flak. mlade generate je uddlosti nesmirne vYznamnou v dne gni dot* kdy u2 nejsme posilovani pkilivem z vlasti, kdy uvaiuje-

ma2eme dosici alevy pro nak stare eleny. Ziskavani mladych, zdravYch lidi do nak Jednoty znamend sniteni priunerneho staff v JednoSvatek eeskeho Texasu v Dallas dne 19. eervence mel dokonalk uspech.

Deset tisic Cechoslovaku sjelo se na Ceskji den, projeviti pattienk hold k oslave Stoletnice Texasu.

VzienS, host dr. Frant. Soukup piijat tisicovSrm davem povstanim a neutuchajicim potleskem.

Piedseda esl. senatu dr. Soukup tlumoei pozdravy od presidenta. Osvoboditele MaSaryka i presidenta dr. Edvarda Beneie.

Vystoupeni sokolskkch druistev fen a muifi A. 0. S. z Chicago znamenite, tanec Besedy 45ti kolonami v narodnim kroji nadhernk, zavereena scena, symbolizujici hold nag haluze nova vlasti strhujici. tspech nag na tale Ole! te, znamena menk amrtnost a zvYkni dostojnosti (solvence). K tomuto cili musime vSichni pracovati stale, net navne a vSemi eestnYmi prostledky. Zdokonaleni organisaeniho systeQ/MC■91

Oslava nejkrasnelii, dustojna a mohutni. me o osudu nak budoucnosti a kdy se obavame, 2e sve deli a vnuky budeme ztraeet v moll amerikanismu. 2ivotni sila esl. lidu jest nesmirne moend, v2dyt' udr2ovani narodnosti jest eiste dobrovolne, nejsme nikYm prondsledovani, neni nam nic zakazovano, aby tlak budil protitlak. pti nail slavnosti vystoupiti nekolik stovek omladiny najednou, s dobrovolne kazne a rodove uvedomelosti — pak je to zjev ptimo ohromujici, bezmezne radostnY. VSak pri nastupu Mica sokolskYch, zvlaSte ale pti pochodu skoro nekoneene linie part taneeniku Besedy, nadkni tisica usazenYch na tribune se stupriovalo, otu2ilYm spolkovYm pracovnikum vstoupily slzy radosti pti tak unagejicim pohledu. Nag' dorost bude moci docela dobke tiditi osudy csl. organisaci a na dobu nedozirnou. V Texasu zastaneme bakou, majakem, pkikladem!!

Tti hodiny odpoledne. Padesatielenna kapela notuje vzletnY pochod, do stadionu pochoduji tety evideneil a taneenika Besedy, obecenstvo je nadkne zdravi. Obe'SedSe evie gte, odstupuji do stinu. Kapela hraje americkou hymnu. Pledseda O. Sdru2eni oslavy Stoletnice Texasu kapitan M. Pazdral oslovuje obecenstvo (mikrofony pracuji bezvadne, kakle slovo slYSitelno po celem obrovskern stadionu) a ptedstavule mayora mesta Dallasu, kterY lichotivY-

mu v nak Jednote jest jednim z dale2itYch dela. sjezdu.

Hlavni prate sjezdu bude spoeivati na vYborech, proto2e sjezd v celku nemt2e projednava-ti v'Sechny podrobnosti. Jest to proste fysicky nemokie, leda 2e by sjezd trval nekolik *Int. Prace musi tedy bYti rozdelena mezi vYbory a sjezd mel by projednavati pouze zprasy a odporueeni vYbora.

V dobe zasedani sjezdu ptestava. pravomoc Hlavni Utadovny a sjezd rozhoduje o vkch dule2itYch otazkach v Jednote. Sjezd jest nejvyssim telesem, z rozhodnuti sjezdu—ueineneho v mezich zakona—neni odvolani. Z toho vysvita, nesmirna dillektost spra y -nehozapisukemsjzdovrn hduti.

K van uvarovani se te2kYch nedorozumeni v budoucnu se odporueuje, aby atednici Hlay. ttadovny nezastavali 2adne dfilekte atady ye sjezdu a vYborech sjezdovYch. V pfedveeer sjezdu jiste je zahodno pro kaideho zo.stupce uva2ovati o tom, jak nejlepe by mohl ptispeti ku zdaru sjezdu a ku prospechu Jednoty. Hlavni \red je, aby vS'ichni pti gli do sjezdu s laskou k Jednote a s pevnou vuli pracovati k jejimu dobru. Tak kdy2 vkchni zastupci udini — pak nos sjezd vyzni tak, jak cele elenstvo ma pine pra y() oeekavati. K takove praci svorne a bratrske — volame nak upilmne "Zdar sjezdu" naAemu a Zdar Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas! mi slovy vital Oechoslovaky Texasu do severni metropole. Kapela notuje hymnu Texasu, po ni2 guverner Allred uznane hodnoti zasluhy esl. pionYrt, plednosti a loyalitu Texasant esl.. pavodu. Ptedseda pledstavuje konsula 6s1.

Republiky pro Texas — dr. Chas. J. Holluba, kterY v anglieine struene liei boj o dosateni samostatnosti Oeskoslovenska, podil esl. pionYrfr pti budovani Texasu a ptedstavuje vzacneho hosta — dr. Frant. Soukupa. Kapela hraje hymnu — "Kde domov maj?", "Nad Tatrou se blYska" — shromaldeni povstava, guverner Allred po dokoneeni hymny a esl. konsul vedou stareho bojovnika k mikrofonu, buracejici potlesk, mavani Mtn tisica, — — statne postavy, snehobileho vlasu i voust., s centenielnim kioboukem na hlave (dar to VYstavniho vYboru) zaslou2ily syn osvobozene vlasti v mocnem pohnuti od mikrofonu odstupuje, krael k okraji podia, sejima klobouk jim2 mava, a moenYm hlasem vola — Oechoslovaci Texasu — zdar, zdar, zdar! Tisice dlani tleska vytrvale, okam2ik tento zapasobil zjihnuti srdci, nadkni jet se ztidka v tomto stupni projevuje. Po to drahY host plistupuje k rozhlasu a krasnYm hlasem, drahou nam ee'Stinou ujima se slova: "Tlumodim yam, mill krajane, vrouci pozdrav naS'eho presidenta Osvoboditele TomaS'e G. Masaryka (ohromnY potlesk), ptina gim yam .02 pozdrav od nynejSiho presidenta dr. Edvarda Bene ge, kterY ma innysl za dva roky navkiviti Ameriku, aby stiskl pravici presidentu republiky Spoj. State. Ptijmete te2 pozdrav od dobee (Pokraeove,ni na strane 9.)

Strana 2.

VESTNI K

"1411111.4MAIMINNEWTOWNWNIMMAWMMW

Oddit dopisovatelski 1■1.4.11111•14.M.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel pkedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Jsem si vedom, te se na mne obrati dela spousta kritiktt, te kazim narodni akci. Prase opadne. Vtemotne se snatim ji zachraniti.

Jak jit jsem yam poukazal. Prod odstoupla vettina naroda? 2acinS7 neodstoupl pro nic za nic; kaldy mel jakousi pkidinu. Kdybychom byli bYvali dosti trpelivi a pokrodili a byli uptimne a hluboce studovali touhy nateho naroda a pokrok sveta, tak jiste jsme mohli vettinu to neelenne slovanske vetejnosti zachraniti a nasledovne dnes jsme mohli phblitne poditat 140.000 duti v nati Jednote a to by nam dalo asi 36,000 oleml a 36,000,000 pojistneho a pki torn zachovati driveru a itctu cele neelenne vetejnosti.

Tali se, jestli by takove pomery nebyly narodu milejti netli dnetni, s tim neobmezenYm pravem ukladati neobmezene mistni poplatky?

Podoba se, te naa narod je vtdy obracen tvati k minulosti a hada se co ztratil a nemtlie pochopit co prometkal, o jak mnoho dale mohl bSrt, kdyby byl hledel -vstkie a uptimne studoval pokrok dasu. Co nam takova, neobmezend svoboda pkinesla? Nedriveru v natem narodnim podniku a houfnY odstup naroda od sveho velko-rodinneho kruhu.

A bratki delegati, upozorriuji vas, te jsme zase na prahu velikYch zmen (co tit asi sami vite). Stojime mezi dvema vrcholy: jeden vote pkijmouti neco, pokud to nepachne slovanskou starotitnosti, je pouhe rouhani. Dru/4 vole., te jest-li neptedejdeme bolteviky, Mussoliniho, Hitlera, Townsenda a patitskeho damskeho modystu, aspori o jedno pokoleni, te jsme zpozdilci a nikdy nieeho nedosahneme.

Osobne vekim, te mezi Verna() vrcholy je krasna silnice, po ktere muzeme kradeti ve svornosti s ostatnimi narody a ponechat vie, co je krasne v slovanske kultuke a k tomu pkidavati z americke, a novYch zkutenosti.

Tedy pomalu a s rozvahou, ale kvapne, neb eas neeeka na tadneho.

Ale ted' zpatky na odstavec (a). Ted' kdybyste meli ony tabulky pied sebou, tak byste drikladne pochopili co minim, ale vynasnatim se yam aspori struene podati ty pomery. Za pkiklad seberme nati dotivotni pojistku, tkida B, v 21 letech. Roeni poplatky jsou $12.55 na $1000.00. Sebereme pouze 4 polotky, to jest, kde mistni poplatky jsou 5c, 10c, 25c, a 40c a porovna.me nacre pojistne s obchodnimi. Za obchodni (sebral jsem 10 spoleenosti; dislice a sebral primer co metitko).

NAM POJISTNE NA $1000.

Cizi Celkem Nate roene Mesiene mistni rimrtni $13.15 $14.07 $12.55 .60 5c 14.07 13.75 1.20 12.55 10c 14.07 15.55 12.55 3.00 25c 17.35 14.07 12.55 4.80 40c Tedy jak nate mistni poplatky vystoupnou na 15c, tak cizi pojistne je levnejti v tomto ptipacle.

Ted' sebereme porovnani na to same, ale kdy Glen bere pouze $500 pojistneho.

Cizi Celkem Nate roene Mesiene mistni rimrtni $7.04 $6.28 $6.88 .60 5c 7.48 7.04 6.28 1.20 10c 7.04 9.28 6.28 3.00 25c 11.08 7.04 6.28 4.80 40c Bratfi a sestry, drirazne vas upozorriuji, toto nejsou Kadankovy nahledy neb domnenky, nYbrt fakta z natich stanov, ktere si vypoeitat kaldY kluk, kterY slutne prostudoval testou ttidu, nasl.: stranka 27, tabulka B. stab 21 let; rimrtni mesieni poplatek $1.10, za 12 int'sicil $13.20 a kdy se plati roene 5%

iflevy, zristane $12.55; na $500 je polovieka: $6.28. Ted' 25c mesidne mistniho poplatku $3.00 merle, tedy celkem $6.28 a $3.00 je $9.28. Ale cizi prinnerne je $7.04.

Toto jsou pravdy, ktere ani svati nezakryji.

Ale pamatujme, t'e -cetina tadu ma pouze 10c. Tedy zase ten riskok. Agent pada vYjimku, ale tak lstive, ze vy zustanete pod domnenkou, te to je pravidlo. A takovYmi fiskoky byla odloudena vettina a dfivera podkopana v naai neelenne vetejnosti a u mnoha naaich Takove ukazky se jd .cla yno odehravaly.

Tedy prod' se tomu neptedealo? Podoba se, ze panuje jakasi domnenka mezi naaim lidem, ze ptiznani se k chybe znamend jakousi duaevni vadu neb neschopnost, kdefto pravda je prase opaene.

Pamatujme, ze chybyti je lidske, ale chybu ochotne a v dobre nalade opraviti je skoro posvatne a je to dfikaz toho nejlepaiho charakteru, kterY budi diiveru a vabi ptatele.

Nekte •i se zase obavaji, ze obmezenim mistnich poplatkri by jaksi brzdilo pokrok. Ve ktere osade je velka, vetaina pro nejakY podnik, tak neni zadna, moo v teto svobodne zemi, aby ten podnik zadr2e1a, ponevad2 je tucet sobu, kterYmi se podnik necha provesti.

Tedy ja bych opravil odstavec (a) nasledovne: "Obnos mistnich neb tadovYch poplatku pro vyddovani pojistneho nesmi ptesahovati 10c mesidne a pro dleny, kteil mail merle n0,li $1000 pojistneho, nesmi ptesahovati 5c mesiene. VaeChny mimo pojistne podniky se musi financovati na svem zvlaatnim poplatku, odhadovanems nejmene 75% vetainY vaech dospelYch Menu a v protokolu zaznamenanem. TakovYmto jednanim by se 'east° ptedealo nemoudre apekulaci a \Tubed by to nemuselo brzditi pokrok. Ja bych dal rozvod vaem jinym podnikfun od naaeho pojistneho, kdybych mei do Rena, Nevady, pro nej jiti.

Sestro Zhanelova, diky za milou vzpominku ye Vestniku cis. 33. Ale Vase pozdejai poznamka prozrazuje, ze ani Vy jste mne nepochopila. Souhlasim s Vami a Zemankem na ten desadek, ale ne 25c, 40c a vice, ponevad2 to odhani naafi rrilade2 a neelennou vetejnost.

Nechytal jsem se tadneho stebla, pouze se drtel pravdy, jak nahote uvedene eislice sveddi, $9.28 - $7.04 je o $2.44 vice, a to je pravda, kterou ani pres. Roosevelt nezmeni. Mt to neni haneni nageho ani chvaleni ciziho. Jestli se nam tu situate nezamlouva, cpravme stanovy, donut'me at' kahlY podnik naudi se sta.ti na svYch nohou a ne vae ptilepiti na nacre pojistne a at' se to vlede. V Z'ivate to pracuje takhle: Ptemlouvam mladika aby sebral nase On se ta,'2e mnoholi stoji roene na $1000 dotivotni v 21 letech? Odpovidam: $12.55 a vas tad ma 25c mesieniho mistniho poplatku, tedy celkem mane 12.55 a 3.00, celkem $15.55. On se koukne na eislice ad agenta $14.07. "NaC ty $3.00?" Pravim: "Dostanete podporu v nernoci, podil v sini atd., atd.."

"Nemohl byste mi prodati jen pojistne?" "Nemohu!" "Tedy musim ty $3.00 platiti?" "Ano." - "To jsem nevedel, to si musim rozmyslet. Ptijd'te pozdeji." A prate je u kande PFijedu za 3 mesice a on ma cizi pojiateni a narod ztratil dlena a jeho budouci rodinu.

Sestro, kdybych byl v ElCampo vystoupil a pravil: "Naae Jednota je ten nejlep gi, nejlacinejai a nejvYhodnejai bratrskY spolek na celem svete. Je moudice veden, ze chyba je neznama a bratra v nesnazi nikdy neopusti" a jeke parkrat bouchl na ten narodni buben, tak bych byl obdrtel takovY potlesk, ze sttecha na to chajde by se byla vydula. Ale po schuzi ten agent Sloydeek by byl sebral nekolik krajant, kteti znaji potty a byl by jim ,ukazal ty same cifry jako ja a ani by byli zvolali: "Nu, tedy ten start' prof. Kadanka nas balamutil, a neb je tak hloupY, t'e sam lope nevedel"!

Na ukoneeni.

1/2cly jsme Cetli ye Vestniku, k na ge Jednota byla zalokna chudobnYmi a pro chudobne. Dejme nacre pojistne pod svetlo poetu a zkusme zdali je pravdivY tento styrzovanY vYrok. 1T-myth tabulkach els. 9, nahote udanYch, pouze jsem jich obratil v procento a

ve stredu, dne 22. earvence 1916. vYsledek je nasledujici: Jake procento naae mistni ptira2ky, kdyt poplatky jsou 5c, 10c, 25c a 40c mesidne?

Pojistne na Mesioni • $500 $1000 $2000 9.5% 4.7% 2.3% 5c 19.1% 9.5% 4.7% 10c 47.7% 23.9% 25c 11.5% 76.4% 38.1% 19.1% 40c Tedy kdykse to ptelo'L do be2ne mluvy, tak to mini nasledovne: Kdo sebere $2000 pojistneho, ma na kaalych $100 pojistneho jak nasledujici tabulka naznaeuje; mistni pi•irailty na tech $100 pojistneho eini: Pojistne Mist. pkiratka Celkem.

Mesieni $102.30 $2.30 $100 5c 104.70 4.70 100 10c 111.90 11.90 100 25c 119.10 19.10 100 40c Jsou-li ty same pomery, ale Glen ma pouze $10GJ pojistneho, tak ta tabulka je nasledujici: $104.70 $4.70 $100 5c 109.50 100 9.50 10c 123.90 23.90 100 25c 138.10 38.10 100 40c Jsou-li ty same pomery, ale Glen ma pouze $500.00 pojistneho, tak ta tabulka je nasledovne: $109.50 $100 $9.50 5c 119.50 19.50 10c 100 147.70 47.70 25c 100 40c 100 76.40 176.40 Tedy ten chud'as, kterY nemusi vice sebrati jak $500 pojistneho, musi platiti ($147.70$119.11) o $28.60 vice neki ten co ma, $2000 na $100, kdyz tad ma 25 cenri mistnich poplatkti, ale ma-li tad 40c mistnich poplatk., tak ten chud'as de. o $57.30 vice na tech samYch $100 pojistneho jako ten zamo2nY, kterY je schopen platiti na $2000 pojistneho.

Prod' tedy tvrditi nesmysl, kterY nevystoji svetlo poetu? A neb lope, prod neopraviti stanovy tak, aby aspori ten chud'as mel tu samou ptilektost se pojistit jako ten zamotnY? Balamuceni je v'Zdy nedestne, ale nejvice tak, kdy2 balamuti sam sebe a neb sveho vlastniho, to jest jestli je to eineno vedome.

Bratti a sestry, doufam, ze jsem to napsal dosti jasne, abyste porozumeli co minim. Uprimne jsem se snahl podat pravdu jak jsem veci vide, slyael, zkusil a vypoeital. Vie zde uvedene jsem se dozvedel od clenu, mladeie a bane vetejnosti, tedy nieeho nezrazuji. Ty nahote naznadene nedostatky se mne protivi vice neki yam, protok po tti letem pozorovani lope jsem poznal jejich gkodlivost.

Tedy, bratti delegati, studujme v ge bedlive, aby 12tY sjezd napsal takove stanovy, ktere se nechaji snadno a spravne s duchem easu uplatnit a zaslouL si cluveru a fictu vtech poctivYch a uvedomelYch lidi.

Ptiate podam: nemocenskou podporu, angliCina ve Vestniku a stehovani H1, T"Jtadovny.

V tete, Frank Kadanka.

Somerville, Tex. Cteni bratti a sestry!

Jiz uplynula dleai doba co jsem psal posledni dopis do Vestniku, a tak se chapu pera, abych zase par tadkil napsal.

Stale sleduji dopisy ye Vestniku, ale z naaeho tadu velmi ztidka kdy jakY uvidim, aekoliv zruenYch pisatelti jest dosti, ale jsou takovi jako ja, radeji etou ne2 pisi. Kdyby vaak vgichni jenom Cetli a 26,c1nY nepsal, tak bychom nemeli zase co Gist.

Poeasi Yzde mame ted' zase gpatne, neb hned na 1. eervence pkitel lijak a zatopil na niknach irk a to jd letos po druhe a t& druhou setbu to znieilo, talde na sklizeri nadeje neni. Kukutice je slabs, napted trpela mokrem, pozdeji suchem a ted' zase mokrem, a s bavinou bude to same, neb ta ma mnohem radii sucho, jen kdyt' ma dole trochu vla.hy a suche podasi, tak idealne roste.

Tak letos na vaech stranach pokadaji se slavncisti, pikniky atd., a tak i na g kad Slovan, Cis. 9, te2 se rozhodnul oslavit 4. dervence, ale te jiz jinde potadali na ten den

Ve stiedu, dne 22. eervence 103G. slavnost, tak bylo nutno datum zmenit, a to na 30. derma. Ale jelikoa rozsahle rolnicke sdruaeni Brazos Valley Cotton Cooperative Association konalo schrizi a volbu ritednikil v Bryan, Texas a pti torn davalo pro elenstvo "barbecue", taktea na den 30. dervna, tak na jejich addost naS slavnostni vYbor slavnostni den zmenil na 25. eervna, coa se dobfe stalo, neb na 30ho jia prSelo. Den 25. eervna byl idealni pro odbYvani slavnosti; den byl jasnY a nepibili'S horkY, neb 23ho maid sprcha o chiadila vzduch a pak pod stinnYmi stromy pti spolkove budove bylo dosti phjemno. Navaevnici se sjiacleli a kaadY si prohlednul novou sin, ktera se ATS'em libila jak svoji velikosti tak i modernosti. Pak dorazili prosluli hudebnici J. Bad. z Fayetteville, kteti nos obveselovali celY den i weer.

A tak hudebnici vesele vyhravali, rokend vepfova., hovezi a skopova v peci vonely a dvorana navkevniky se pinila a kandidati-feenici se sjiadeli, jak statni, tak okresni, a za deskeho tednika byl pozvan potadatel Vestniku, kterY k nam dorazil v poledne i se svoji pani. Wive nea dorazil, tak se bratti bratrri ptali: "jest jit tady br. Moudka?" A to bylo sly'Set potad; inu, nemohli se jia doekat. A nevim, zdali to bylo Stesti neb nahoda, ae jsem br. Moudku i s jeho pani spatfil prvni, a tak specham jim vstfic jak ktheeli do sine, a tak v budove jsme se pozdravili, neb oni tam byli drive, nea jsem je mohl venku dostihnout. A tak jsem jim byl jakYmsi prrivodeim ph probudovy, ktera se jim velmi hliaeni libila. Po prohlednuti si thidovy, ubirali jsme se na nadvofi, a cestou jsme potkali br. pfedsedu pana J. Elkka, se kterYm se seznamili a ubirali se poobedvat. Po obede nastalo dalai a seznamovani s potadatelem, a pani kandidati zaeali svuj "oteendA", v gichni slibili vSechno, a nom povida stare Ceske phslovi: "Sliby se slibuji, a blazni se raduji".

Jenom ae dnes se z tech slibri 'aadnY neraduje, poneVada vgichni vime, ae nemohou spinit ani Ctvrtinu toho, co slibuji. Inu, v politice to jinak nechodi. ZemtelY redaktor L. Dongres east° psaval, kdya byl volebni rok, — ae takovY kandidat by byl nejlepk, kterY nic neslibuje.

Ve tri hodiny vystoupil pokadatel Vestniku na tecnickou tribunu, drive mu ani nebylo maw), neb byl ustaviene v kruhn brat' a a pfatel. Jeho proslov byl dojemnY, neni mi moano citovat jeho proslov, neb kdya zaeal proslov, prave phAel muj Cas do prate, vysthdat jine spol: bratry, neb jejich Cas v praci driSel a zabrali jejich mista druzi.

Potadatel organu promluvil na tri themata: O Jednote SPJST., o vlastenectvi a zachovani rodneho jazyka a pak Stoletnice Texasu. kednik byl nucen nekolikrat v keel ustat, nea se .utikl boutlivY potlesk, kterY mu daval jeho narod, a kdya v proslovu vzpomnel "Kde domov mrij? — nejedno oko zaslzelo, neb ten, kdo ta slova chape, ten je i hluboko citi. Kdya svoji fed ukoneil zase boutlivY potlesk a hudebnici zabrali zkracenou hymnu ee3koslovenskou.

•

Po proslovu br. pofadatel Vestniku spechal domt, neb v redakci nakupeno mnoho prace, a tak jej nebylo moano dole zdraet mezi nami.

S bratrem red. Vestniku jsem se ponejpry seznamil v loni, ph °slave zaloaeni naSeho du, dne 13. eervence, a do to doby jsem jej znal jen z Vestniku a redakeni stranky a do• jinYch, co jej znali. Ale ja, byl zamestnan ✓ praci a br. red. byl ustaviene v hloudku bratru a sester, a bylo-li to na doslech, zaslechl jsem jak mu brat' a sentry gratuluji za vYborne vedeni Vestniku. A ja tea Vam zasilam moji gratulaci dnes, neb tenkrat pro naval prace jsem na to zapomnel.

Bratr Moudka jest neimavnY pracovnik pro Jednotu a vYbornY feenik. Nekteti brath 11kali, ae nemysleli, ae dovede tak krasne promluvit. A ja, phpojuji, — jak lehce, bez pozastavovani a vzpominani, a via, se, jako by to detl z otevfene knihy A dale, co se nam nem libilo je, ae jest mua skromnY, ano, pravY typ eechoslovaka, krokYch rozhledri a bohatYch zku genosti, takae takoveho muse za re-

VtSTNtK daktora si vaame a vzdejme mu Cest. Ale bohutel, jeate se najdou nizci lide, ktefi jeho je jich velmi mapraci chteji poSpinit, lo — a takovYch si nevkmejme, hod'me jejich slova do vody neb do ohne. Neb se kika: "Ten, kde chce hodit po druhem blatem, se umaae napfed sam".

Neradi jsme se loueili s br. potadatelem, ale povinnost jest povinnost, a ta jej voIaia zpet.

A slavnost ala svojim tempera dale a veeer bylo nadvoti kolem sine nathsano automobily, a v sini taneenikri, co mohla pojmout, a tak se slavnost i finanene dobre vydatila. Dekujeme vSem pfespolnim na yStevnikrim jak z blizka i z clan, ze nos svoji navatevou poctili.

Mrij dopis se hOdne prodlouail, a jini tea chteji misto a tak bude nutno udelat puntik.

Ale jeate neco bratru redaktorovi. Jak k nam zavitate do tketice, tak nos naueite hru "etykiadvacet loupeanikri"! A vezmete s sebou Vencla Votrubu, by nam deal virdc eolupeanikil Jana JanoSika nebo Rinaldiniho. 0 nejakou airocinu se ua postarame zde.

Ku konci jeate pfeji pfigtimu sjezdu S. P. . S. T. zdar!

S bratrskYm pozdravem, Fr. Smotek. tVAIIA PRO STANOVNI VYBOR A DELEGATY PR1STIHO SJEZDU S. P. J. S. T. Mill spolubratti!

NaSe Jednota dnes stoji jako velka korporace s kapitalem pies th miliony dolarn — a mnoho set tisic majetku, kterY path Maim jednotlive.

Tento vekcerY kapital byl nashromaaden za poslednich trivet let. Bude-li naae Jednota nadale tak prospivat, muaeme dosici na padesat tisic elenri behem tohoto pokoleni, jelikoa aadna jednota aneb pojik'ujici spoleenost nedava vice vYhod pro budouci Cekance, nea diva naae Jednota.

Aby naae Jednota dosahla toho kYaeneho dile, musi bYti neCleni naai narodnosti lope seznameni s neely a diem naai S. P. J. S. T. a jeji vYhodami do buoucnosti.

Takoveho seznameni da se dociliti za prvni — zvetaenim organu a tento obsadit Ctenim, ktere by bylo uaiteene pro kaadeho rolnika, delnika a obchodnika a Pile. Druha pomocna place by byla, kdyby naaemu tajemnikir H. A. byla dana vYpomoc k sestaveni agitaenich listin, ktere by ukazovaly na nynejSi sta y naai Jednoty a jeji vkhod proti jinYm spolkilm rrizneho druhu. Tyto agitaoni listiny mely by byt rozdavany Cas od Casu mezi vaecky Cleny, kteti by je dale rozSitovali mezi svYmi sousedy, kteti posud nejsou naaimi Cleny — a tyto neCleny aby brali do naaich schilzi, aby tito se pfesvedeili, ae naae Jednota pracuje jen pro dobro cele naai narodnosti, nejen ye statu Texas, ale vaude dle moanosti, kde se toho potfeba naskytne. Tfeti. — VYrodni volba Mednikri a poslance do sjezdu mela by bYt konana posledni nedeli pied riplrikem mesice v kvetnu, kdy jsou dni delai, pohoda jistejk a jasne noci, aby se kaadY Clen do schrize mohl dostavit, tak aby velka, vetaina vaech dent kaadeho tadu se mohla pohodlneji voleb eastnit. Jak to dnes mame, ani polovina elerrri nebYva, v tak drilektYch schnzich pfitomna u mnoha Otvrte. — Sjezdy by mely bYt odbYvany kaade dva roky, kde by se vaichni rikednici volili a stanovy podle pokroku Casu opravily.

Pate. — Na kaadYch 50•elenri mel by bYt jeden delegat. Velke fady pro sve bezpeai mely by mit lepSi zastoupeni nea nyni maji. Kde se delegat jednoho radu nemohou shodnout, jak hlasy odevzdat, mely by bYt jejich hlasy rozdeleny podle podtu delegatt. V padu rozdeleni hlasri velkYch tan byla by vetai tajnost zachovana.

Neste. — KaadY tad mel by bYt opravnen k tolika hlastim, mnoho-li ma elenri.

Sedine. — Misto clnekiiho deviti elenneho vYboru mel by bYti ustanoven tfielennY vYbor direktoru, ktefi by se schazeli kaade tri mesice, a mel by k nim bYti pkidan zvlattni teetnik

Strana 3. schoprdr a vy5kolenSI, jako maji banky (Public bonded accountant).

Osme. — Schrize Hlavni tfadovny by mely bYt odbYvany kaadY mesic, kde by mely bYt yetkere spolkove veci probirany, ale prijeky a prodej majetku by se odkazal na vYbor direktorn pied kaidou jejich schrizi k vytizeni. Tajemnik a neetnik by vyplaceli jen ty nutne bane adty, jako na inrti, tiskove prace a Pile !Deane a nutne zaletitosti, avSak koupe mortgien, bondii a dokoneeni pnjeek melo by spadat pod pravomoc direktorri s rikadovnou spoleen& Devate. — Prijoky na pozemky mely by byti Many na dobu 33 let po pet procent a opravy stanov atd. na dobu deseti let.

Devate. — Vetk farmy by mely bYt rozdeleny na menk dilce a site: pro rolnieeni na 80 a 40 akrove farmice a pro zahradnideni na 20 a desiti akrove zahrady. Na hotove farmy by melo bYt zaplaceno alespori deset procent kupni ceny a dari, fuck a pojiateni ka2dYm rokem, s malou splatkou na kapital prvni th roky a vetAi splatky pozdejSi roky, nea by kupee vte lope zakidil. Na surove pozemky (nevzdelane) mel by platit prvnich pet let jen dari, Urok a pojiSteni, avaak musel by se pisemne zavazat, ae bude farmu dobke obdelavat a chranit pkikopy proti vocle a odnateni pUdy a take ae bude dr2et pole diste nejen na novYch polich, ale na starYch polich take, aby hodnota pudy byla rok od roku chranena a zlepg ovana, jak se na dobreho rolnika path.

Aby se ty farmy v ptimefene hodnote driely a za obstojne ceny prodany byly, mel by bYt dan jeden znalec pridy a spilsoby rolnideni, kterY by Cas od Casu na vaecky ony farmy dohliael a byl napomocen radou, jak by se kaada farmice mohla opravit, aby se lepe vyple.cela.

Take by mela bYt vytknuta zvlaStni prava Jednote v padu, ae by nekterY kupec nechtel opravit svoji farmu, jak se na dobreho rolnika path, aby jeho smlouva mohla bYti zrugena.

Dlouha nemoc v rodine by mohla bYti phjata co omiuva.

Jedenacte. — Ve'Skere fadove schrize by mohly bYt vefejne tak, aby kaadY Clen mohl svoje zname do schrize vziti, aby se tito sami pfesveddili, ae pracujeme ye vaem jen pro dobro celku nejen naai narodnosti ye statu Texas, ale vgude kde toho potteba vyiaduje, podle nakch nejlepkch sil, Cehoa jsme dali drikaz behem svetove valky, kdy kaadY fad a kaadY Clen nil co bylo moaneho pro osvobozeni naai ubohe stare vlasti. Nat Jednota byla asi ta jedina, ktera vyplacela pine pojigteni za padle vojiny.

Doufam, ae ctene vYbory a delegati sobe vYSe uvedene pokyny dobte uvaai, a ae se pfidaji k mYm dobte mykenYm nahledrim a ne-li vaecko, tedy alespori neco z toho do stanov jmou pro dark bezpednost a rozkvet naai mile Jednoty do budoucnosti. Vetim pevne, ae katdY odstavec vY ge udanYch pokynri byl by cele Jednote velice prospeSnY do budoucnosti.

Nejlepgi misto na svete ma bYti vaS' domov a nejlepAi zaruka za vaae penize jest pozemek, na nema onen domek stoji. Kdyt vae ostatni bidu hlasa, dobfe upravenY pozemek vydava aivobyti celemu lidstvu a tivodgstvu.

Take pro rilevu dlentrin pottebnYm. — Kdyt pfestoupi 70 let, melo by bYt vyplaceno pet dolarri mesiene na jejich pojistky • a aadne mesieni poplatky, ty by mely bYt takovYm elenum odpuSteny — to by byla lakava a laskava prace.

Doufam, ae se s mnoha starYmi znamYmi sejdu v East Bernard, k eemua ku pfedu vona zdar a na shledanou!

I. J. Gallia.

Neni moina.

Jednou zavolal telefonicky slavnY herec Pallenberg slavneho Adalberta. Adalbert kekl do ptlstroje pouhe Ano, nadei Pallenberg odpovedel: "Zde je Pallenberg, kdo je tam?"

"Zde je nejvetAi komik sveta," byla odpoved'.

"Tak prominte, to je omyl. 8patne spojeno."

A Pallenberg odzvonil.

'Straw. 4.

Lid §telanik eis. 142.

Houston, Texas.

Barbecue, 12. eervence vydafilo se znameni-. te,navateva byla pekne, a vaecko vyprodano nad atekavani. Maso bylo chutne, dik br. larkovi za peeeni a rodine Sebkove a rodine X X za darovani masa a mleka, byli jsme opravdu poteaeni, tet sesteidkam za darovani pediva, okurek, salatu, panim Studnidne, Sop,eakove, Kletkove, Kelarkove, Kovalove, Volkove, Silske, Baletkove, Filipkove, Kostelnikove, Maraakove a vilbec vaem tern, kteti nom pomahali a svou pomoc s laskou a ochoton na.bizeli, jestli jsem nektere vynechala, tak me to, prosim, odpust'te.

Tet vain musim oznamit, te 25. eervence v sobotu veer oslavujeme svatek vaech Nanynek, tak ktera se jmenujete Anidka, tak mate tu sobotu u Stefanikti party a vy druhe se peijd'te vaichni na tu "party" Nanynek podivat.

V nedeli, dne 9. srpna sehraji u 8tefanikti ofhotnici male a velke divadlo "Babidka" od Botany Nemcove. Zajiste vetaina z Vas tetla povidku "Babieka" anebo jste ji slyaeli vypravovat. Toto je zdramatisovano. Hra je s narodnimi zpevy a tanci. Titulni Wolin Babieky bude hrat jedna flak nejvetai vlastenka a spotkova pracovnice, sestra Pavia Studniena a druhe tet naafi dobei vlastenci a pracovnici: br. Baletka, ses. Volkova, Svestkova, sl. Avastkova, br. Kelarek a deti.

Babieka je vteleni dobra a lasky. Nedoteena kulturou a peepychem vyrtista, v chude horske vesnici, mezi lidmi, jimt prate a, lo.ska k blitnimu jsou samozfejrnS7mi povinnostmi tivota. Kdyt dospeje, je ji cit lasky k mutt noyou povinnosti tivota. Nasleduje sveho Jitiho, i kdyt je pruskrm vojakem, at do Nemec, opouati rodinu i vlast, kterou tolik miluje. Kdyti vaak mut zemee, nedava se lakat tadnSrmi vYhodami a odchazi s detmi donna do tech, k tvrcie tale praci, jit chape s laskou pro sve fdeti. Nechce s nimi zustat v cizine, aby se ji :neodcizily. — Kdo by je tarn ueil milovat jejich otdinu a mateeskou tee. Nikdo — a koneene by mohly zapomenout na svoji krev. Jak by se mohla z toho peed Panem Bohem zodpovidat? Ne, ne, kdo z &site krve pochazi, at' wastane pti eeskem jazyku. Deti dortistaji, rozchazeji se do sveta a babieka v podveder tivota peichazi k dealt aby vedla svoje vnouoata toutet cestou, kterou plynul celY jeji tivot, uti je vie k Bohu, uei je povinnostem it prici a pravde, nal je milovat piedevaim svou vlast, svtij jazyk a svtj narod. Sama rozseva kolem sebe dobro a atesti, jsouc sama at'astna. Citi soustrast s katdYm utrpenim. Haji pravdu proti keivde, drtic se pevne a neohroiene sveho peesveddeni. Jejim vlivem i mocna pani knetna chape svoji povinnost starat se o blaho svYch blitnich bez rozdilu jejich postaveni, chud'as dostava praci, tivot ratibotickeho dolidka meni se v zazradnou idyllu pozemskeho atesti, vykvetajici z dobroty a lasky srdce babieeina. Neni poteebi k tomu atesti ani kultury, ani bohatstvi a peepychu. Vaichni Tide jsou peirozeni, dovedou it s ptirodou a citit s ni.

Jist* myslivec, kdyt jednou porateli krasnou beizu, utekl do lesa a zdalo se mu, te jej btiza prosi a place, aby ji neporatieli, aby ji iivot nekazili. Pojala jej pak litost, kdyt ji spattil na zemi s nehybnS7m listim letet, jako by byl vra.tdu spachal. Tak venkovskS7 lid 'zit srostlY s ptirodou. Kdyt babietin plaminek tivota shasinal, jeate babieka si vzpomnela na veelieky a peikazovala male Vorailce: at umru, nezapomen to eici veelioka,m, aby nepomtely. A kdyi plaminek shasl nadobro, male. Voraa volala ttikrat veelieky: veelieky, babieka nam umtela.

Kdyt zaznel umirdeek, hlasajici vaemu lidu, babieky neni vice, zaplakalo tele -iidolidko. To je zbetnY naert Babieky. Vypisovat calm Babieku neni motno, leda by ji br. redaktor dival do naaeho Vestniku jako roman a ja, yete by se zavdedil nakmu lidu a mlidek.

Jako hra bude take easteene pozmenena, babieka bude v R,atiboeicich u svS7ch vnoueatek, ale bude to opravdu verng obrizek Tak platen/ drazi, nezaporaente, v nedeli 9. erpna

NitsTrItit 4:30 odpoledne. Ten sainS7 den, protote je peestupny rok, budou mit vaechny damy pray°, seattieky, samy mlade za barem, bratei v kuchyni. Po divadle bude vyhravat R. Dybala z Ganado.

S pozdravem, za zabavni v3"7bor, Karla 6tvrtnikova.

Crosby, Texas.

Ctenemu sjezdu S.P.J.S.T., poladanemu v East Bernard, Texas!

Dovoluji si, ac nejsem vyslancem, podati moje navrhy pro dobro vaeho elenstva.

1. Motno-11, aby byly sniteny iiroky z pujeek na certifikaty a na farmatske i mestske majetky na 5 procent, misto nynejaich 6 at 11/2%.

2. Aby bylo starSan elenum, co jsou v tabulce A, neni-li mono vice pro ne ueiniti, tak aspoil etvrtletni poplatek aby jim byl prominut, tak jak maji jine tabulky zlevnene.

3. Jestli to &ikon dovoluje a nebylo-li by to na akodu Jednote, aby bylo z pujeek na cartfikaty odpoditan dluh z jeho pojistky, aby platil jen na tolik assessmenty, kolik dluticimu Menu na certifikat zbSrva.

4. Nat organ Vestnik aby byl zvetaen aspon na 32 stranek, misto nynejaich 16 stranek. 0'dem te s vetaim vydanim, jak za Vestnik, tak pro redaktora. Tak valid Jednota S. P. J. S. T. zasluhuje, aby byla lepe representovana.

Zdar ptiatimu sjezdu pfeje br.

S. Kelarek.

Shiner, Texas.

Mill bratti a sestry! itad Spravedinost, eislo 121.

Ptichazim zase s paru eadky do nakho stniku, abych uvedomil bratry a sestry, by se vaichni dostavili do ptikti schrize a to 2. srpna na 1 hod. Bude to naae posledni peedsjezdova, scinIze a slat br. delegat si to pfeje, by se nas co nejvice salute sudastnilo a jestli by mel nada dobrY navrh na ipravu stanov, by jej ptednesl ve schuzi. Je hodne navrhu ve Vestniku v posledni dobe a to dosti dobrych, take nejaka zmena ye stanovach zase bude, to je jiste. V posledni schuzi nas bylo jen nekolik, k jsme schitzi ant zahajit nemohli a tak jsme ani nic neprojednavali, vge jsme nechali na ptiati schuzi. Pak, kteti jsme pozadu s placenim, hled'te se trochu vyrovnat, neb posledne br. pokladnik na me belim pohledl a ja, ut vedel, kolikata bije, neb byl mac gpatnY ptijem a vydani velke, a to nemrileme tak dlouho vydrget, to kaidY uznate. Jestli se nas hodne sejde, tak si minime zaopateit beeulku peniveho, pak bude i vice navrhil a bude to zajimavejk.

21zeil tadnS7 nemusi trpet, neb jak pochybi piva, mama tu dost vody, neb Dam tu hodne pr§1. Take na,2 zabavni vybor se usnesl potadat zabavu a to 26. eervence v Dickson akole. Ptal jsem se br. Her T Datilka, jakou maji kapelu a on mi pravili, te dobrou a 2e zahraji v gechno co umi. No to by bylo v potadku, jen jestli toho hodne umi, aby to ko ad podlahy, neb bit. John Culak, Fr. Mika a Jos. Datilek jsou chlapici, to must bYt dobra hudba, kdyt oni se zaenou s jejich man2elkami vytaoet. Take zvu i Jana Mareae, at' mezi nas dostavi a jsem jiatt kdyby si aspofi jeden valeik zataneil, Ze by se dobte citil. Tak na toho 26. eervence pamatujte vaichni a pfijedte se mezi nas pobavit. MinulY tSkien byl u me soused Jos. bulak st. a stetoval si, ze zase vaechno tivobyti jde nahoru. Neni se co divit, pravim mu, cot nevik tie na§ nejvetk obchodnik z Moulton si vyjel taky do Dallas, to musi nekdo zaplatit. Mouka uc je dratk, to vim, pravi mi, a to ostatni bude asi nasledovat. Ja myslim, ze i kovall budou muset lit nahoru, ale ne po tebeiku, ale v eerie, ze jo, br. Jos. HrubST z Columbus.

Na dneaek jsem mel pekny sen. Zdalo se me, e jsem videl v Dallas br. Karla Welfla i s mantelkou, jak si vykraduje po Dallas. Z Karla jen se pot tinul, na misto kapesniku na utirani mel pytlik od mouky. Pant Welflova taky pane podle mody taatieku v ruce, paraplieko nad sebou, a tak jsem je v torn spani videl, jak se spolu proelAzeli. d4 ant myslel, 2e jsem

Ve stfedu, dne 2. dervenee 1936.

V Dallas nekde v hotelu a kdyti jsem se probudil, tak jsem se a2 lekl, neb jsem videl, ze jsem jate pti Nickl.

Tak uz toho necham, abych si br. redaktora mac nerozlobil a nezapomerite na tu zabavu a na schuzi 2. srpna.

Taky pieji mnoho zdaru ptikimu sjezdu.

S bratrskYm pozdravem, Jos. F. Novosad, taj.

Svaz eechoslovanii, 'Oslo 92.

Fort Worth, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Jak jste se vaichni melt v Dallas na Ceskem dni? Ja jsem unavena a ospala, ale to nevadi, valyt' si zase odpodinu. Popisovat to, vzalo by mac mista, tak to nechame br. redaktoru, on to mute VSem, ktefi nebyli teastni, nejlepe vypSat. PtiSla jsem jenom za tYm ridelem, abych vas vaechny krajany i s vakmi ptately pozvala na taneeni zabavu v nedeli, dne 26. eervence o 8 hodinach veer. Pozor! Neco noveho, co by vaichni meli slySet, jest hudba a site Badova New Deal orchestra, pti ktere se jiste vaichni dobte pobavite. 0 obeerstveni a vzornY paddek se postard zabavni vSrbor. Vstupne: pant 40c, damy 25c. Na shledanou, v nedeli, dne 26. eervence v 'aisle 2615 N. Houston St. Se srdeanSTm pozdravem na vaechny zustavd, Helena Zichdeek.

Rad Hvezda Texasu, eislo 47.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam sdeluji, ze schaze jest Odlotena na druhou nedeli v mesici srpnu v 8 hodin rano, dne 9. srpna. Ptielna odlo2eni schrize jest, ze sjezd zapoene 3. kijna a naafi delegati se maji ptipravit na cestu do sjezdu. Tedy nezapomerite a dostavte se do schrize v co nejvet§im poetu. Delegati yam podaji vYsledek sjezdu.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, taj.

SVETELKUJict DECK() V 'TAM. V male severoitalske obci Vampuzzo se objevil navy ptipad svitivosti lidskeho .tela; ptipad ptipomina, svitici 2enu z Tirana, zkoumanou italskYmi -add pied rokem. Tentokrat jde o dvanactiletou dcerku chudeho zednika, trpici krevni nemoci. Po nekolika tYdnech nemoci dite po prve vstalo a k veeeru odpoeivalo ve svetnici ye visute siti. Jeji bratr yak do svetnice a vial, 2e z ni vychazi padivne svetlo. — Vylekane vybehl ven a zavolal matku.

Kdy2 to veSla do svetnice, bylo u2 svetlo slabM, ale stale jeke patrne. V ptiStich dnech bylo dire neustale pozorovano lekatem a faratem, kteti se stfidali. Po peti dnech se zjev opakoval. U ditete byl farat, hovofil s nim a nahie spattil, Ze z ditete vychazi zat. Bylo to rovnomerne, jemne, naeervenale svetlo a tak silne, Ze zat dosahovala az na strop a tvohla tam svetelnY kruh. Zjev trval nekolik minut.

Ve vsi je vzraeni, sedlaci jsou ptesveddeni, se deje zazrak, a putuji s dary k sviticimu diteti. Dite bude nyni pravidelne zkournano 1talskymi ueenci. — GIRL PAT, PIRATSKA L015 DNEAKA. Rybatska motorova lod' "Girl Pat" byla zase spattena. Jeji petielenna, posadka s ni ujela poeatkem dubna z britskeho ptistavu Grimbsy. MinulY mesic ptistala v Dakara ye Francouzske zapadni Africe, vylodila tam sveho nemocneho strojnika a byla francouzskYmi iftad yzabavena. Prchla vaak a jell kapitan tam dokonce ziskal potraviny, naftu a ostatni potteby pro novou plavbu. Tento Oden v ji spattil parnik "Lorraine , Cross" u pobte2i. Ji2ni Ameriky .blizko lbabelskYch ostrovil. Volala signaly 0.pomoc. Kapitan :"Lorraine Cross" si v'Sak vaiml, ge ma ptemalovane jmeno, a tazal se po puvodu a jmenu lodi. Nato rozvinula "Girl Pat" vaechny plachty a v peiznivem vetru ujela net parnik spustil elun.

Britske zahranieni ministerstvo potadalo ted' vaechny peistavy, aby "Girl Pat" byla tined pri peistani zadrtena a posidka zateena pro piratstvi.

VESTNtK

Are sttedu, due 22. tervenee 1936.

Strana

Drazi pratele a voila VOLICUM OKREOKRESII FAYETTE! SO FORT BEND A WALLER .

Timto zpusobem pkeji si podeko-

OCHRANA STARtCH LID' PftED VEDREM. Severova Hofka jest doporueovina na povzbuzeni einnosti ialudku a zaiivini a utuieni odolnosti pfed

vati vkm mYm pfatelfun za vzacnou podporu a povzbuzeni, eehot se mne v tak hojne mite dostalo at doposud v mem uchazeni se o frfadl okresniho navladniho. Mel-li jsem pfileiitost osobne se s Vami setkati neb nikoliv, pfeji si, byste vSlchni vedeli, te vatim si vysoce vSeho, co jste pro mne dosud vykonali a doufam, ze v teto dobre Va gi praci budate pokraeovati i nadale. Byl jsem vychovin na forme a musel jsem si vydelavati na moje vzdelani jak v High School tak i v kollejich, skoro celYch sedm roku. Citim se, ze moje graduovani z pravnickeho oddeleni nagi Statni University, moje zkuknosti jako prakci provozujiciho pravnika a moje zkuSenosti jako smireiho soudce precinktu els.

1., kde vynesl jsem sta rozsudkt jak v kriminalnich tak civilnich piipadech, erns mne pine schopnym pro iltad okresniho navladniho.

Graduoval a vyueoval jsem v High School v La Grange, Texas; ()genii jsem se s divkou okresu Fayette a zvolil jsem si La, Grange a okres Fayette za svilj domov po poslednich 14 roku. Myslim, ze rekordy eloveka a jeho povest a karakter mluvi jasneji, net jeho vlastni tee, a proto tadam Vas, byste se na mne pfeptali Va'Sich ptatel, kteti mne znaji a rovnet i pravnikti v La Grange a poznali tak, jsem-li pro fikad ten schopnY neb nikoliv.

Pteji si Vas ujistiti, ze budu si velice vatiti Vakho hlasu a VaSi podpory v mem uchazeni se o Mad okresniho navladniho (County Attorney- a budu-li zvolen, budu konati moji povinnost a slouZiti Vain verne, spravne a nestranne, jak sloutil jsem az doposud.

VA'S s JOHN C. MARBURGER, Kandidat do frfadu okresniho navladniho okresu Fayette.

(Pol. adv. pd.)

Vezmete do ruky kterftoliv easopis a etete, kolik lidi umira. kern kruteho vedra. Jsou to lade yesines starti aneb chatrneho zdravi, jicht telesne soustavy nemaji postaeitelne odolnosti pfed aoky horka a sluneenich paprska. Tern vlastne patti toto doporudeni aflame Ceske firmy W. F. Severa Co., v Cedar Rapis, Iowa, ktera Po 55 rokt slouii americkYm Onlyam a Slovakam vYrobou eistYch, spolehlivYch a bezpeenYch ptipravek.

Jakmile nepracuje taludek, elm& je, jak se Mica "na hromade", citi povgechnou Unavu a malitnost ve vkch &tech, nemfite spat, telo se neptirozene poti a hubne a koneenYm vYsledkem jest naproste ptemoteni . .. V kaide rodine starYch naSich krajant a krajanek mela by bYti lahev Severovy Hale, ktera pted lety bYvala nejznamejAi a nejoblibenejSi taludeeni silivkou v teto zemi.

Ted' se jeji vYrobou °pet zapoealo a vSe nasvedeuje tomu, te jeji popularita bude jeSte yeti netli kdykoliv pted tim. Velka lahev se prodava jen za $1.25 (p6§tou vyplaeerie) a kdyby lekarnik nem& a zayeas nemohl obstarat, sta.& poslat objednavky ptimo na firmu W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa a Hotka bude poslana obratem poSty. V nekterYch mistech objedna.vaji pro vice rodin najednou.

Panujicl vedro kosi mnoho naSich starYch lidi . . . V mnoha ptipadech jen proto, neni nic eineno na jejich ochranu pfed smrticim horkem. Opatrna strava, dosti odpodinku a lahev Hotke vybuduji odolnost a posili celY organismus i u tech, kteti se nadeje vzdavaji. Neodkladejte ut ani den . . .

ODPORUCENI. Voliefim okresfi Lavaca, Gonzales, Guadalupe a Colorado: Mill pfatele!

Jak yam znamo, JOS. V. FRNKA z Columbus, Tex. uchazi se o Mad distriktniho navladniho (District Attorney). Jest pravnikem jiz pies 20 let. Jest pfedsedou pravnickeho sboru okresu Colorado a elenem Texas Centennial vYboru.

Slouzil v texaske legislatuke a take v demokratickem vYkonnem vYboru statu Texas, byl presidentnim elektorem (1932), pfed. domaciho slouticiho vYboru eerveneho Mite, Glen vYboru sluSneho chovani 'Menstva spolku pravnikt statu Texas.

I fed. podporujiciho vYboru (Relief Board) a sloutil co zvla gtni soudce v 16 pfipadech. Jako pravnik pro "Home Owners Loan" a zastupce "Land Bank Commissioner" pomohl mnoha lidem dostat pujeky na nizke ilroky na jejich domoviny a farmy, a tali zachoval a pfede'Sel mnohYm ztratam majetku.

My zname p. Frnku a vime, ze je schopen tento Mad zastavat, tedy jej mileradi odporueujeme a MAOme Vas, byste pro neho hiasovali za distriktniho navladniho. (podepsano); Alois JaS'eX,

A. J. Adams, Jr. oznamuje do iiiadu zastupce z 20teho distriktu, poziistivamho z okresil Fort Bend a Waller.

Pan Adams, kterY oznamuje zde, ze se uchazi o Mad statniho poslance (Representative) z 20. distriktu vefi, ze nasledujici fakta opravriuji jej k zvoleni do tohoto frfadu.

Jeho rodina plati dame v okresu od roku 1858; on pochazi z formal.skeho rodu, ktefi si vtcly dob7(7vali tivobyti z pfidy a proto on yeti, ze jeho zajmy jsou stejne s velkou vetginou lidu tohoto distriktu. On jest jedinYm kandidatem, kterY se vefejne prohla guje proti prohibici a citi se, ze tento fakt mel by bYti znam lidu. On jest pro to, aby clan z lihovin byla obracena tam, kde jest kolektovana.

Pan Adams byl zamestnan co "committee clerk" po dobu tfech poslednich zasedani legislatury, a tim zgasobem pomohl si k ptejiti University statu Texas, a zkuknosti ktere ziskal v torn zamestnani a vzdelani jeho v oboru pravnictvi, meli by jej ueiniti schopnYm mutem k zastavani va gich zajmil v legislatufe.

Pan Adams slibuje dati Vam poctiveho, spravneho a nestranneho zastupce, bude-li zvolen.

(Pol. adv.

PO 120 LETECH. Ze Statesvile, Severni Karolina, e oznamuje, ze nekolik lekaft a luterit pfipravuje se "tajne" k vykopani mrtvoly eloveka, o riern 'sou domnenky, ze je to proslavenY Napoleonty mar'Sal Ney. MarSal Ney, die rekordfi, byl zattelen popravOi aetou jako zradce ine 17. prosince roku 1815, ye Franii. Tak je o ptipadu psano i v is to r ic kY c h knihach. Existu'e vS- ak povest, ze vojini, vybrani k 'eho zastfeleni, meli jej ye velke asce a zfistali mu loyalni i v to 7hvili, a vystfelili jen prachem na'3ite patrony, bez kulek, a 2'e pak marSal prchl do Ameriky. V lednu • oku 1816 pfijel • do Sp. Statil Petr Stewart Ney, ueltel §'ermovani, jemuZ vyueoval na rfiznYch mistech v obou Karolinach, al pak zemtel ptirozenou smrti, a byl pochovan l a hititove v Statesville.

Exh.umaci maji, krome zastupctl zakona, by ti pfitomni lekafi, zubolekafi, a jini odbornici, kteti se pokusi zjistiti zdali jiste telesne znamky jsou ty same, ktere mel Napoleonily mar'Sal. D. A. Rutta, Karel J. Hrugka, W. R. Juren, Dr. H. C. Moeller, C. D. Rutta a jini.

Poz.: Pan Frnka jest tajemnikem kadu Srdce Jednoty eislo 83., S.P.J. S.T. a delegatem sjezdu.

(Pol. adv.-pd)

vedrem.

ZLATO V RUSKU. Nernci vytrubuji do sveta, ze se naudili bez penez, a k se o zlato nezajimaji. _Pravdou vtak je, svym militarismem a vYbojnosti si popudili proti sobe skoro celY svet, at jim ptede dvema roky hrozil statni bankrot. Nikdo jim neptjei. d '1 d enost.

Boltevici v prvni dobe take my, sleli, ze budou moci titi bez penez, I ale brzo z toho snu, s nepfijemnYmi pocity, procitli. Jim take nikdo nepujei, proto zlato hledaji. nMrirti stale, nefinavrie patraji po zlate, a jak se oznamuje, s dosti dobrYm fispechem. Loni bylo pry tam vyteleno zlata eerie 600 miliont dolart, z eehot je tarn velika radost a nadeje stoupaji.

Amerieti vyyozci to sleduji s velikYm zajmem a pozornosti. Pravi, ze Spoj. Staty maji -tolik ruznYch vlastnich zdrojfi ze neni nadeje, by jine zeme mohly do Ameriky posilati svoje produkty ye vettim mnotstvi, aby tak • mohly ziskati zlato, ktereho se jim nedostava, ze Spoj. Statft A proto se teal, ze Rusko a take jine ten* v nicht tetha zlata trochu stoupla, budou ve Sp. Statech moci kupovati vice, a tak ze Cast toho noveho zlata najde cestu i do Spoj. Stab).

Kdo by to zlato dostal a komu by to nejvice prospelo, to je jina otazka.

POVYgTE

Bert Forda DO STATN1110 SENATU. As1 7,500 ptedloh a resoluci' bylo podano v nyzsi snemovne a senatu behem 6 let, co Bert byl elenem nitM snemovny z okresu McLennan.

Mnoho z techto ptedloh bylo zradnych, ale byly podporovany utilitmmi spoleenostmi a velkYmi zajmy.

Bert vtcly hlasoval v zajmu lidu a proti zvlaStnim vYhoclam pro natere.

Hiasoval snad o tficeti neb etyficeti tisicich pfedlohach, resolucich, dodatcich, zpravach z konferenci a podobne. Jeho pravidelne navttevovani zaseciani jest nejlepSi mezi elenstvem snernovny. Pracoval mnoho dni a noci na konferenenich zpravach, kdyt snemovna zasedala.

Nevedome a zumyslne jeho hlasovani a navStevovani legislatury bylo tpatne podavano za Ueelem ziska\Tani hlasfi.

Obchodni zkuknost, zakonoda, renska zkuSenost, zakonodarenskY rekord a schopnost opravnuji vas k podpote jeho za senatora.

Bert Ford bude mluviti na rozhlase ze stanice WACO ye etvrtek v 6:30 veeer a v patek v 7:00 veeer ye prospech jeho kandidatury.

(Oznamka placena jeho pfately z McGregor.)

PECiRKUV KALENDAft. Mame v zasobe jen nekoiik Pedirkovych kalefidait, ktere vyprodame po 50c, dokud zasoba stael.

Pravidelna cena 6oc. PiSte na Ce(dz) ehoslovak, West. Texas.

Severova

Ric pritelem vageho Zaludku.

VYborna pro ty, kteti se pozdravuji z nemoci.

Trpite-li apatnou chuti k jidlu, kyselosti a plyny, dosta ite NORM si lahev HORKE

FWID o,:ncts SEVEROVA

DIMES!

Cerra jen $1.25.

Katcla Whe y apattena ochrannou znadkou SEVERA !

Vas Lekarnik vas ochotne obslouti anebo Hotkou pro vas dostane. Jinak po'Slete svoji objednavku ptimo na dolej'Ai adresu a budete obratem obslouteni.

Vestnik.

CEDAR saPIDSIOW

Strana 8.

Oddil dopisovatelskf.

SPOLKARENI. Cil nati Jednoty je hlavne praktickY, lidumilnY. fltednici natich kadt mivaji 'east° dosti starosti a rtzne prate, ale vte to je za jednim teelem, a to k dobru kadu a Jednoty. A piece je east() na to poukazovano jako na "spolkakeni", s kritickYm ptizvukem.

Tim "spolkatenim" vtak vyrozumivame jen ty rrizne kluby, spolky a spoledky, v nich2 se pestuje keeneni a vyrakni. 61eny nekterYch klubri pouta take k sobe spoleenY zajem, obchodni, nebo jinak odbornY. Poukazovati na to spolkateni jako na nejakY vadnY zjev v nanarode znamene, spite kritiku toho, co se dela a podnika..

Vzpominam ty veteranske hasidske a podprirne spolky v to stare vlasti. Cilem veteranri byla, jak se tvrdivalo, nemocensko, podpora.

To vtak bylo Upine zastineno stejnokrojem, paradami a vylety s hudbou, praporem. Cilem hasidri bylo hateni pritarti, ale vedle toho take stejnokroj a vYlety s hudbou a praporem bra.ly velikou roli. A v rote, v nemF byla v Praze Narodopisna vystava, pki velikem sjezdu a provodu hasidri bylo tolik nadhernYch uniforem, nektere i se tavlemi, ze dalti uFivani jich bylo tkedne zakazano. V Praze tehdy mnoho vojinri salutovalo promenadujicim hasidskYm yeMelt= v domeni, ze jsou to clustojnici vojentti. Byl jsem tehdy take na to vYstave, kdy ten sjezd a prrivod byl odbYvan', -a dosud se pamatuji na jednoho, z tech mnohYch: jezdecke boty, eervene kalhoty, bluza makove barvy, leskIa nadherna pkilba na hlave, na rukou jezdecke dtistojnicke rukavice, po boku nadherna tavle s chistojnickYm t•apcem.

Nein jsem odejel do Westfalska, byl jsem Menem podpurneho spolku, pro nej2 jsem byl poveken sepsanim stanov; znal jsem tedy dobke hlavni Adel — podporu v pkipade nemoci.

Pokud jsem byl elenem, meli jsme neustale pow s temi, kteki chttli miti spolkovY prapor. A vYlety byly na miste prvnim. Tech jsem se jako Glen nesifdastnil — z to pkieiny, Fe se nekteki elenove slabti "natury" valy kadne nachmecoi delalo ostudu spolku. Veterani a hasimivali take takove dleny, a tak se veal() vidy ptedem, 2e kdy nekterY z tech spolkii bude "uF zase" pokadati zabavu nebo vYlet, Fe bude nekolik "marociti". Vettina elent bYvali vtak Tide spokadani; ale takemoznorici, mono ze ty spolky je staly vice, ne21i ziskali zpet.

U nati Jednoty je hlavnim diem podpora v Jak velikY yYznam to ma, mfdeme dosti dasto pozorovati ye svem okoli. Stane se nahle neptedvidane nettesti; odejde otec nebo matka, smrti pkirozenou. Kde neni Umrtni pojistka, je to velice zle; kde je Umrtni pojistka, je rana osudu znadne zmirnena. V torn je nam nate Jednota ne pouhYm spolkakenim, nYbr2 velikou oporou.

E. Balant.

Bila Hora, Texas.

Cteni bratki a sestry!

2aAnS7 odtud nepite, jak kdyby iadnY eesky psat neumel. Tak musim ja zaeit.

Jakesi vybizeni je, aby eleni davali nejake navrhy, tak ja take si myslim, k by br. John fioupal mel bYti zvolen za taj. Hl. R. Neni jen ‘jeden na svete, ze to dovede, ale jsou i druzi co neco dovedou. S tou nemocenskou podporou take souhlasim s br. Toupalem. Bylo by to dobre a je, kdy dostane podporu v padu nemoci. Vim to z vlastni zkutenosti, my vime co to je spital. Kdo tam jette nebyl, tak nic nevi, kolik se deho plati a k tomu trpi. 8t'astnST dY, kdo nemusi po schodech do tpitalu. Mne chodi mraz po zadech jak uslytim slovo Tak kdo u2 vi dobke o torn, nebude proti to pcidpoke. Ten jeden cent neb i dva tadneho nezabije. Lide utrati vice jak tolik jen za gasolin, kdy jedou tam, kde jich neni potkeba a kdy pkijede zpalky, nevi z toho nic, jen to Fe nekde byl a penize jsou take pryd. Vim to take z nati zkutenosti. My dame i 5 centri, kdy na to pkijde, ale musi bYt nemocnY. Je pravda, k jsme take dostali jakousi almtdriu, a to

VE3 TN K kdybych se trochu nepkihlasil sam, tak nevim jak by to dopadlo, mcdna Fe take velike nic, ale kaala trotka pomriie. Kdyby to bylo tak zavedene, to by byla "Podpora, Lidskost a Bratrstvi ve skutednosti, ale nejenom na papife.

Co ty na to pravit, bratte Schovajsa v Houstone? Ale s tebou ted' nebude Facina rada, ty maS stejne na mysli jen rohliky a ty hezke hereeky, ze jo?

Je to IMO prvni dopis a ten =dna bude putovat, odkud nebude navratu, ale necham to na vuli Moudkove. Jednak si nekdo bude pravit: no, to je chytrak, kdo vi jestli nepkijela take z university. Vite, kdyby ty kroky dal do rovnosti, co elovek udela v poll, tak opravdu by byl daleko. Nekteki jsou i z university doma a vyvedou nejakou volovinu, tak maina ze i ja neco takoveho vyvedu.

Ubozi rolnici, ti se mail, kdy2 neco nasadi a ma toho vie neF pottebuje doma, sebere to prodat do mesta. No, ti s tim dopadnou, tak zadarmo to obchodniku dat, a potom vybizi rolniky, aby neco sadili. Prod" oni nekoupi to od toho rolnika a ne z tech zelenakskYch trueke. Pak se obchodnici zlobi, Fe lide objednavaji z katalogil a domlouvaji, prod ze ty penize davame iiclum, k jich mame nechat jim, a ze vtak nam to v nod naroste. Jo a oni nas odkou ye dne, to vim dobke take z moji zkutenosti.

Co toto tak se pane mradi, aekoliv mame vlahy az po stakidkove, sebereme kolik pkijde tolik, 'Oak slunidko bude zase po detti svitit. No u2 musim ukoneit, nebo jak se pravi: dlouhe vlasy a kratkY rozum, ale ua bylo slytet: kratke vlasy a Zadny rozum.

S pozdravem na ytecky sestry a bratry a jsem jako vidy, Terezie Kovatik.

Ve stiedu, dne 22. dervence 1936. nedovedeme udrkti a Fe Ceti nati rodide nemaji tolik autority a schopnosti, aby svYm detm dttlettost eeskeho jazyka vysvetlili. Ne nadarmo se Mica, ae zajem rodidii je pkenaten na deti — to je take pfidina, pros dotaznik tYkajici se nemeiny, nebyl poslan studentrim, nYbr2 rodietim" — PkemYtlejme a jednejme!

Welcome, Texas.

Ctend redakce, Vestniku!

Jakotto dopisovatel kadovY musi 'lady "hodit" dopis do Vestniku, u2 bratki i na mne uhodili ye schrizi, Fe se apatne drFim v dopisoIrani. No jo, kdybych mel tu naturu jak stars' Bartot, same pletky emarat, tak to by jette alo, ale neco drileliteho sloZit, to vezme chlapa. Psat o poeasi a kde je jaka, &oda, to uz je ted' z mody vyjite a novel° nic nevim, 8.2 na to, ze nat Mad Hvezda Miru Cis. 33, bude pokadat "Barbecue", dne 19. eervence 1936 na Bleiblerville, Texas. A tak 26,clam bratry nateho kaciu, kteti bydli a2 v druhYch okresech, aby sem pkijeli se s nami pobavit a podobne i bratry z okolnich tacit, neb je pied primarkami. Nerad selFu, kdft nemusim, ale zaslechl jsem kdesi cosi, Fe i kandidati sem pkijedou par slov promluvit. A tet by byla dobra Yee, kdyby nekterY z fikednikri sem pkijel se podivat, neb je pied sjezdem, tak by nam neco vysvetlil, jelika jeden tomu lepe porozumi, kdyF se to povi Ustne, ne2 kdfz v torn organu je toho nadmaraneho pine sloupce.

Tak komu bude main° pkijeti, bude kaidY vitan, a hladem a aizni nikdo nemusi trpet.

A puntik.

Thos. Kadleeek, dopisovatel.

Rad teskY Prapor, eislo 24.

TEXAS PkiKLADEM. Ze Cedar Rapids, Iowa, se pite: "Se zpravou tkolni rady tYkajici se poklesu zajmu o eeskou "red", nejsme spokojeni. Ne, Fe bychom pochybovali o jeji pravdivosti, ale ze bychom rddi vedeli. pros ten zajem tak ochabi. Pamatujeme se na doby, kdy se vyueovalo eettine ye vedernich kursech a kdy podet studentt dostoupil na dye ste a nebYti podvratne nosti natich vlastnich lidi, mohlo se ueiti dosud. Pak jsme prosadili zavedeni destiny do vyttich tkol a slibovali jsme si, Fe to bude nova era deskeho kulturniho aivota. Odekavali jsme, Fe se nam podati sem dostati takoveho texaskeho Midka nebo jemu aspori trochu podobneho, anebo prof. garku Hrbkovou. Dostali jsme vtak prof. Menglera, o nern g jsme za tech nekolik roka neslyteli ani jednou. Pki jedne pFi1ezitosti, kdy se konala poradni schiize eeskYch natich spolkri p. Men'ler pkiznal, ze eesky neumi — aspori mluvit ne a nemuzeli dettiny mluviti oesky, nedovedeme si pkedstavit, jak maze desky jine pHleFitosti mluvil pied eleny klubu Rotarianri o eskoslovensku a take tam neueinil Faclouciho dojmu na americke posluchade eeskeho Vivodu. Nechceme prof Menglerovi ubldovati, ale citime, ze ztrazime pridu pod nohami prave proto, ze tu nemame uditele-organizatora, kterY by dovedl zajem aactva udrkt,1cterY by jej dovedl nadchnout pro vec tak, aby se zajem naodkoval mezi nejtirti yrstvy. Namitka, 'Fe nejde, je Upine z mista, nebot ye statu Texasu vyrostla dettina z nepatrnYch poeatku do ohromnYch rozmerri, ale tam s hnutim studentstva je v2cly a vtude spojeno jmeno prof Midka. Mnozi projevili touhu ziskati sl. Holubovou, ktera pkitomne studuje na pralske universite a jiste bude miti prvotkidni kvalifikace pro takove misto. V kaFclem ptipade je zahodno, aby hlavne ti, kteki na prosazeni dettiny do vyttich tkol men podilu anebo aspori zajmu, aby se ted' v dobe prazdnin setli a poradili a pkipadne dali mestske Skolni rade doporudeni. Musime si uvedomiti, k tkolni rada na rispechu d"es"tiny zajmu nema a miti nebude. Jakmile podet studentri klesne tak nizko, ze nevystaei na tkidu, tak se proste datina vyhodi, jak ani jinak nemtdeme ()deka:vat. Nebude ale vyhozena proto, Fe by nebyla dobra. anebo Fe by ji natl. mlacleFi nebylo v aivote Zapotkebi. Bude vyhozena proste proto, k si ji

Temple, Texas.

Bratki delegati a sestry delegatky!

Co nevidet budeme tu mit dobu sjezdu, ve kterem budeme zase rokovat o opravach a dodatcich pro dobro nati Jednoty. Ptiijdeme-li vtichni do sjezdu s timto opravdovYm pkesvedeenim, k budeme konati to nejlepti pro dobro flak Jednoty, by ona vteobecne zkvetala a rostla. Pak jsem pkesvedeen, k se cile nemineme.

Avtak budeme-li pracovat rortrkne a stranicky bez ohledu na to, zda-li to Jednote prospeje nebo utkodi, pak to nebude sjezd bratrske Jednoty, ale byl by to sjezd paru jednotlivcri, kteki by chteli jen prosadit svoji Prato bratki a sestry, varujme se nejakeho stranictvi a sveho osobniho "Ja." a mejme jen na zketeli vzrtist a dobro nati Jednoty. Hled'me zavesti takove opravy, ktere budou celku ku prospechu. Dejme si dosti easu, vkchno chladne uvalit. Jest to velmi nemistne tetteni, kdy se ye sjezdu mnohdy velice easem obzvlatte pki jednani, ktere jest velmi drile2ite. Mame sjezd jen jednou za 4 roky a proto myslim, Fe tim Jednote neutkodime ale prospejeme, kdyF budeme o vecech trochu vaFneji jednat. Tim Jednota neutrpi na solvenci. Zaroyeti bych si nepkal, aby tam bylo poidivano heslo, jak bylo poldito v nekterYch dopisech ye Vestniku a sice • Jdane, dr2rne se.Bratki a sestry, takoveho neco by nam velice tpatne poslouFilo, protok Jednota nepozristava ze elenri jdniho Texasu, ale pozristava ze elent celeho Texasu. Proto jest na.:s'i svatou povinnosti pracovat pro dobro celku a ne si pkivlastriovat nejake zvlattni vYhody. Proto pracujme vtichni spoledne, abychom natl. Jednotu udelali tu nejlepti bez rozdilu, kde kterY bydlime.

Jestli uzname, Fe jest to prospetne, volme pro, jestli ne, volme proti. Co se tYde Ulednikti, jak sjezdovYm, tak i Atednikii H. R.., volme v2cly ty nejlepti, a o kterYch jsme pfesveddeni, jsou schopni spravne a poctive idady tyto zastavat. Na torn bychom si meli dat opravdu lekt, komu svektijeme k opatrovani majetek natl. Jednoty. Budeme-li vtechno v tomto sjezdu va2ne a opravdove jednat, doufam pevne, Fe pak ye Vestniku nebudou ty bouklive dopisy. Proto bratki a sestry budd natim heslem: Pracovat co nejlepe pro dobro Jednoty.

S bratrskYm pozdravem a na shledanou, Chas. Navratii,

Ve stfedu, dne 22. Cervence 1936.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepodepsany resulueni vYbor tadu Hvezda Mladetie cis. 102. projevujeme timto jmenem vtech jeho clenu uptimne citenou soustrast pozOstale mantielce, ditkam a bratram a sestram nad ztratou jejich mantiela, otce a bratra, Josef a File, ktery dokoneil svou pozemskou pout' po 3 mesice trvajici nemoci dne 29. eervna ye stall 50 roku. Zesnuly byl dobrym a dbalYm Menem nateho tadu, byl dobrYm mantielem a starostlivYm otcem i vzornYm obeanem, mirumilovnYm. Gelime vtichni jeho odchodu, neb v nem ztracime dobreho Mena. Ale zakon pkirodni tak velel, kteremu i my vtichni dtiv aneb pozdeli se musime podrobiti. Prato, vy mill portistall, buditi varn fitechou ye vatem zarmutku, tie vat mantel, otec a bratr nezerntel, ale tiije dale, a ati ptijde eas, shledate se s nim zas. Tedy Ti davame s Bohem a na shledanou. best budi2 Tve pamatce!

C. V. Adamek, Joe F. Machu, Ed. J. Machu, Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsani fitednici tadu Laskavost dis. 70. vyslovujeme timto pozastale rodine naM hlubokou soustrast nad ztratou va geho milovaneho manaela, otce a dedeeka a nageho spolubratra, Vielava Mazaee.

JmenovanY bratr zesnul 2. eervence ve staff 58 mkt. Pohtben byl na htbitove v Guy 4.

6ervence, na den s yYch narozein.

Zesnulji zanechal zde zarmoucenou mantielku a 5 ditek a nekolik vnukti. yam, poznstala, rodino bucli2 fitechou, 2e my citime s vami ten bol zarmutku.

Ty, spolubratte odpoeivej v pokoji a buditi Ti zeme lehkou!

Dan° v Needville, Tex., dne 5. eervence 1936.

Frank 8efeik, ptedseda.

J. J. Zemanek, tajemnik.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Ni2epsanY resolueni vYbor tadu Woodrow Wilson dislo 146, v Galvestone, timto projevuje vAem pozustalYm hlubokou soustrast, nad ztratou jejich milovaneho bratra, otce a dedeeka, a naAeho spolubratra, MATEJE ULeE, kterY zemtel 27. kvetna v eernicich u Plzne v bechach, ye stall 71 let, kde2 posledni dobu zil na odpoeinku.

ZesnulY bratr byl dlouholetYm elenem Jednoty, zakladajicim dienem nakho tadu, nefimornY narodni pracovnik. best budi2 pamatce jeho.

Psano dne 12. dervence 1936, v Galvestone, Texas.

Za jmenovanY tad: Frank Urbanic, John Vlastelica, Jos. Witovjak, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. projevujeme timto nati uptimnou soustrast portstalYm ditkam nad ztratou nakho bratra Jana Kadleeka, kterY zerntel po delti chorobe dne 9. eer yna ye stall 63 let. ZesnulY byl v2dy tadnYm a 'dinnYm dlenem. Jakoti ditky tak i na,s rad zeli jeho odchodu. Odpoeivej v pokoji a test budi2 Tvoji pamatce.

Dan° v Houston, Texas, dne 6. eervna 1936.

S. P. StudnienY, F. J. Olexova ml., F. Olexa st. st.

Strana

VESTNtK SMUTNA VZPOMINKA. Na naS"eho otce, a dedeeka, TOMA gE KOPPA, ktery svou pozemskou pout' dokoneil dne 16. eervence 1935.

Ty tine odpoeivaS" ye svem hrobe, my opu.q ‘ .,.6 ni truchlime, pro tvfij tak neoeekavany odchod.

O, jak radi my, manelka, ditky a vnueka, bychom byli radi miti to mezi nami, vime ale, tie vge je marn.e, vime, tie smrt nas rozloudila a zase smrt nas spoil, echoti vtichni z nas se doCkame.

Dries kyticn z lasky na tvui hrob klademe, a na tvou milou tvaf nikdy nezapomeneme.

'Foto ti pfeje opuStend manZelka, ditk y a (pd) vnueka.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, riiensam', resoluCni. vS/bor Hdu Jam C. 130.. v Dallas, Texas, projevujeme j nienem na§eba fadn untimne citenou soustrast pozustale rodine nad finartim jejich lovaneho mantela, otce, dedeeka a na§eho spolubratra Adama ktei7.-7 zemfel One 21. eer yna 1936, po krAtM nemoci, ye stffi 70 let. a pohtben byl na htbitove Calvary Hill v Dallas, Texas, za velke eati radii-1y a rita,tal.

Zesnu17:7 bratr patfil do Jednoty od roku 1914, a Ody bvl v;ernm, dobrIm a sv*ch Povinnosti dbaksim Clenem. Neeht' odpaeiva v pokoji a. Cost bucliZ jeho pamatce.

Za fad Jar° elsla 130. S. P. J. S. T. WM. A. Nesuda, Jerr y F. Boutka, Vine. J. Ondriikk, Resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, rOensa.nY resolueni vflDor tadu Nova Morava eislo 23., S. P. J. S. T., timto vyslovujeme nati hluboce citenou soustrast pozfistale ptibuznYm nad ztratou mantiela, otce a na geho bratra Jesefa Matugtika, kte17:7 zemfel deli nemoci 9. 'derma 1936, a polotben byl dne 12. na katolickein'htbitove na Moravii.

ZesnulY bratr bvl dlouholetYm Menem nateho Hdu a Jednoty. Ve svYch mladtich letech tvl einnjim praco vnikem na. geho tadu. Byl v4dy potadku dbal:cr v konani svch povinnosti, jak Ye spolkavem tak i obeanskem Z"ivote.

N.A.§ fad ztr6ci jednoho z nejstarSich Menu, proto my spolkovi bratfi a sestry velice odchodu jeho.

ManZelko a ditky jeho, buda yam toto Casteene fitechou, 'Ze i my, spolkavi bratfi a sestry sdilime s Vami zarmutek vas. best buditi jeho pamatce!

Dano za tad Nova Morava, eislo 23. S.P.J.S.T. v Moravia, Texas, dne 30. eervna 1936.

Frank J. Ol gcvskj:r, Emil Vrana, Joe RektoIlk, ResolurMi vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor fldu DubovY Ilaj cis. 126. v Ross, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast bratru A. A. Matuttiku nad ztratou jeho otce, kderY odetel tam, odkud neni navratu.

Za vYbor: Frank Mrkos, Josef Foit, Dr. Geo. A. Pazdral.. itki Karel Jonag cis. 28.

East Bernard, Tex. Cteni bratfi a sestry!

V posledni nag i pravidelne schfizi bylo usneteno, by tad patadal mirnefidnou schilzi a to ety rtau nedeli v tomto mesici o dvou hodinach cdroledne. Z yWte" jste .2.aclany vy spolusestry, byste se teta schtze sueastnily, neb jest nam nutria se s vami peraditi stran sjezdu. Mnohe zalelitost co se tyre kuchyne, se bez vase perady ned.a rozhodne razluStit, a proto obetulte tutu chvili a clostavte se do tea schuze. Sjezd zapoene za tYden od teto schtze.

S bratrskYm pozdravem, John Holedek, taj,

SEZNAM NOVECH LEN't ZA MESiC t ERVEN 1936, die fadu, tkidy pojistky, stall ai obnos pojistky. itad Ttida Stall Obnos B CD G I 1 18 $1,000.00 1 22 1,000.00 39 500.00 13.

19 1,000.00 17.

27 1,000.00 24.

45 1,000.00 24.

50 1,500.00 25.

40 500.00 28.

36 1,000.00 28.

23 1,000.00 28.

40 1,000.00' 28.

16 500.00 28.

25 1,000.00 28.

28 1,000.00 28 51 500.00 28.

53 1,000.00 28.

36 1,000.00 28.

33 1,000.00 28.

26 1,000.00 28.

40 1,000.00 28.

18 500.00 28.

16 500.00 28.

30 1,000.00 28.

25 1,000.00 39.

34 1,000.00 29 1,000.00 40.

28 1,000.00 40 46 1,000.00 40.

27 1,000.00 48.

16 1,000.00 49.

16 1,000.00 57.

18 500.00 63.

22 500.00 63.

22 1,000.00 87.

32 500.00 87.

32 1,000.00 87.

41 500.00 87.

19 1,000.00 87.

23 1,000.00 87.

21 1,000.00 107.

16 1,000.00 107.

16 1,000.00 108.

43 1,000.00 108.

44 1,000.00 108.

35 1,000.00 108.

25 500.00 108.

41 1,000.00 108.

17 1,000.00 108.

16 1,000.00 108.

26 1,000.00 130.

20 1,000.00 135.

16 1,000.00 142.

23 1,000.00 154.

50 500.00 154.

16 500.00 154.

23 1,000.00 1 154.

39 1,000.00 Pojiaeno v tilde B 20 elenfi.

Poji.tteno v tilde C 29 elenn.

Poji&teno v tilde D 4 eleni.

PojiSteno v tilde G 1 Glen.

Pojiteno v tide I 3 eleni.

Pramerna pojistka $894.00 vice.

Prtmerne stall 28 let 11 mesicil vice.

Ptipojiteni: 1 17.

52 $1,000.00 17.

1 46 1,000.00 1 104.

52 500.00 DETSKt ODBOR: Rad. Oslo Do 16 let 201eta do2ivotni 4.

1 13.

1 1 1 28. $1,000.00 1 48.

1 91.

1 108.

4 154.

Pojitteni v tilde" do 16 let 11 elenfi.

Poji8teni v tfide 201ete 1 glen.

Nezapie se.

Championu, letiicimu s chtipkou v posteli Mica' tekl, tie ma vysokou teplotu.

"Jak vysokou, pane doktore?" chtel vedet, "Devetatficet."

"A kolik je svetov$f rekord?"

Strana 8.

Il•edni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Stitt' Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vvdavatele — Publishers CECHOSLOVIK PUBL. CO ., Rest, Texas Pfedplatne 65c roeiA. Do stare vlasti $1.65 roZn6.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Oladovny, Fayetteville, Texas.

Velkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budget adresovany na Vestnik. West, Texas Vesta has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Jako "Pilit v kredu" ocita, se redaktor organu bratrske podpurne jednoty, majici skoro etrnact tisic clenu, z nich polovice dostava spolkoveho "hlasatele", cot znamena, to tento je eten, sledovan, kritisovan nejmene trojnasobnYm poetem vice merle soudn3 .7ch etenaJe-li to ona bratrska organisace ureiteho politickeho ci nabotenskeho smeru, redaktor spolkoveho organu je v teple211raekou vzdelanemu potadateli jest vedeni redakeni • stranky, povinna censura dopisu, tvah, polemik — nesoucich se v jednotnem ptislu genstvi ei vyznani. Nepomerne hu ge ocita se ph svYch povinnostech redaktor sice nestranne podpurne jednoty, jejit elenstvo ale pkinaleti k tdbortim odlignYm, mnohdy protichudnYm. "Kotile pry je blizsi netili kabat" pravi nam stare ptislovi, a taborova ptislu gnost a z ni vyplYvajici (mnohdy) horlivost zapomini na nagimi stanovami vyteenou: nestrannost, snagelivast, bratrstvi uptimne a yza,jemne. Uz nekolikrate chtel vas redaktor na jeho svizele poukazati, chtel padnYmi a dolotenYmi ptipady osvetlit tetke, choulostive a nevdeene postaveni, kdy shluk mistnich nedorozumeni, svart, nevrativosti, kyselosti a zaujatosti jednech proti druhYm — vybijeji se v dopisech gtiplavYmi, jizlivYmi, dokonce kousavYmi naraikami, jimt nezasvecenY nemilte rozumet, je chapat a dinit z nich zavery. Katcly mysli, ze je pravda na jeho strane a ze ma, co den, pravo na misto ve Vestniku. Kritice podrobeni zase namitaji, tie organ neni pro co's podobneho, oni to zvedaji rozhodnY protest proti kritice — pry nemistne, gkodlive, botive. SpolkovY dopisovatel einnej gi, pigici dent referaty o tadove Cinnosti si stetuje, ze mu jeho obgirne zpravy zadrtujeme. Cela tada silnYch tadil protestuje proti ob girnYm skoro pravidelnYm zpravam pismaka, kterY svoje ref eraty gperkuje variantami na "sex appeal", jet mnohe urati, pobutuji, protote je povatuji za nemravne. Cesky poctive smY glejici bratti obviriuji redaktora, ze pry zanedbava a pfehliti pattienou agitaci pro podporu Sokola — druzi posilaji mu ohrateni, to Sokol v na gem Bratrstvu a v Texas vilbec je vec ptetila, netadouci. Stati eleni vytYkaji potadateli, to zanedbava natizeni tiskoveho vYboru — aby v organu uvetejnoval historii csl. naroda, mladgi reptaji, proe nevenuji vice mista historii nagi nove vlasti, udalostem easovYm, sensacim, imostm, vratclam, bahnu politiky, footbalu, basebalu, dokonce koriskYm dostiham. tetne Ceske zlate matky pobizeji redaktora, by tladil na vedouci Atedniky na gi S. P. J. S. T. k povoleni benevolentni finaneni podpory studia eatiny na universite a detnYch vyggich Akolach — obracene jisti zderozeni "tee/10=erieane", namitaji, ze na ge usili k zachovani Ceske teei v Texasu je blahovost, ztrata penes i Casu. Na slovo penize kladou cltraz! Proziravi bratti souhlasi s cilevedomYm natlakem potadatele k zapoeeti planovite: vzdelava-

VESTIOK ci akce pro nas dorost, bez jehot nd a take nak Jednota nema budoucnosti, a jent ziskan, musi bYti upoutan einnosti, t. j. hrami, zabavnimi programy, zpevem, divadly, Zasovymi -vyklady — do jalove odbYvanYch (mnohde) schuzi mladi nepUjdou, oni tadaji pram, yznet, pohyb a easovost. Protikladem tohoto poctive mineneho usili jsou namitky ojedinelYch marne usili, mladi tadaji — jazz, "thrill" (vzru geni), divokY opojiv9 jazz a tadne kantorovani, poueovani, zaostalY "old stuff". SpolkovY organ slouti v gemu elenstvu k vYmene nazortii, vecne kritice, volnYm debatarn, zabYvajicich se pfettasanim tosti Jednoty. Redaktor podleha pravidlum tizeni organu, usne'genYm sjezdem enniskYm a je za svoji pusobnost, dodrtovani pravidel zodpoveden vgemu elenstvu zastoupeneho sjezdem. Mnozi zapominaji, ze vetejni a v nagem ptipade spolkovi einovnici vystaveni jsou kritice, kterou, neni-li uratliva, nemistna — redaktor nema prava censurovat. KatclY °bean Sp. Statt ma konstitueni pravo kritisovat einnost vgech uteclniku od presidenta at k okresnimu deputy. Ryze demokraticka Bratrska organisace,_ jakou je na. ge Bratrstvo, majici svuj spolkovY organ, stoji na stanovisku zasad demokracie, z nich svoboda slova, tisku zaujima, misto nejeelnejei. Nae bychom vydavali spolkovY organ, jeho pravidla tizeni by segnerovana byla advokatsky chytte sestavenSimi paragrafy, kterY by sloutil zajmum nejake skupiny, dokonce jednotlivctn, byl jejich panogem, hradbou achrany? V tom smyslu vydavanY organ u bratrske podpurne organisace jest dne gkem nemyslitelnY a rozhodno nemotnY. Potadatel timto odhaluje rougku halici svizele a mnohe tetikosti jeho postave-, ni a oeekava, ze eleni uvazlivi, nestranni, majici dobro a prospech na gi Jednoty jedine na zteteli, pochopi jeho situaci a v nejmengim, pisiznaji mu dobrou vuli, sloutiti zajmum celku, vgemu elenstvu na gi Jednoty.

Nespra,vne zavery. SnativY organisator bratr F. Kadanka bete svuj Ukol opravdove, cilevedome a horlive. Net' u katide horlivosti ptihazeji se ptehmaty, mylne nazory a z toho vyplYvajici zavery. Postaveni na gich organisatort je v mnohem silne odli gne od jednatelii pojigt'oven. Ti i oni musi miti zevrubnou znalost druht pojistek, jejich vYhod a ptednosti, naai mimo toho dodateene jasnY natior i ptesvedeeni o ukolu, poslani a cili Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, jak tyto dealy byly zakladateli vyteeny a nam co nasledovnikilm k uskuteeneni zanechany. Voditkern na gim organisatortim musi bYti zneni stanov. A Hlava II. — teel Jednoty yyznaduje ztetelne: "Peenvat o zachovani slovanskeho jazyka v teto zemi a o v geobecne povznegeni spolurodaku na gich jak v mravnim tak i dugevnim a blahobytnem ohledu" — Takoveho argumentu agenti poutit nemohou. A u byt' dasteene eesky citicich rodin tento padny argument lze vyutiti znamenite. Dale. Olenstvi u S. P. J. S. T. zahrnuje v sobe hodnoty tmotne a morilni. Ty hmotne hodnoty jsou nage pojistky, jejich jistota a bezpeenost jest chranena statem, jeho zakony a kontrolou. Ale o ty druhe hodnoty, ty mravni a kulturni, o ty se nam nikdo nestara, ani je nekontroluje, ty jsou cele na ge a ty si vedem sami. Prave o tyto stranky narodnostni, osvetove a vYchovne se nam jedna a musi jednat v ptitomnosti i budoucnosti. 61enstvo nagich Mai soustted'uje otce, matky i jejich ditky, tedy cele rodiny. Jaka, to matinost pro celou rodinnou, narodnostni a kulturni praci! A k teto velepottebne a nejtadoucnej gi praci je tteba penetiteho podkladu. Na to jsou z east tadove poplatky od 5 do 30 centil mesione. Zajiste, nemaji s pojistkou nic spoleeneho, nemohou bYti k premii ptipoeitavany, ony davaji elenu dalgi vYhody — podil na vlastnictvi spolkove budovy, nemocenskou podporu, v gelike kulturni podniky atd. Ze mnozi z mladYch nemaji pro tyto snahy a Cinnost pochopeni? Zde skyta se ptieinlivemu organisatoru zavideni hodne pole, vdeena prace, by takove narodne malomyslne, pohodlne, neteene Ci zbloudile ziskal do kruko. na g eho. V takov9c1a ptipa-

Ve stfedu, dne 22. eervence 1936. dech sve poslani pine pochopivgi organisator ziskanim noveho elena ueini hotove terno: zi ska nove pojigteni a ptivede do na geho Bratrstva syna ztraceneho.

Masaryk — zasada price a spoluprice. President dr. Beneg podnikl v eervnu zajezd na Moravu, kde nav gtivil tadu mest. V tejdi, kteretto misto je spojeno s MasarykovYm kovatstvim, ukazal president Bene g na ptikladu Masarykove, jak se ma pracovat, aby vYsledek byl co nejvetgi. Pravil tam: Masaryk kovat se stal symbolem csl. demokracie. Ani zdeaxle vYsady, ani ptislu gnost k ureitemu stavu, ani dobrodrutnost, ani naroda u /las nestavi lidi do poptedi; prace a jen prace. Rad ptichazim k yam sem do Masarykova kraje. Ptipomind mi to vice net 30 let styku a spoluprace s nim. Politika, dobra politika, znamena ptedevgim dobrou spolupraci lidi. Spoluprace — to znamena — dobra, alba prace.

Dobra alba prace — to znamena vzajemna loyalnost, vtdy Cestnost a poctivost, yzajemna oddanost i lidskost — to byla nage spoluprace s Masarykem. Proto byla Aspe gna. Snatite se vtdycky tak politicky pracovati i ye syYch obecnich a okresnich vecech a snatte se jiti temito cestami v celem state. — V Hodonine navazal president Bene g na to, jak Masaryk naa Slovaky je ' rozenY na pomezi mezi Cechy prvnim Oechoslovakem. Nebot' .. .

Ceskoslovenski jednota znamena evropanstvi. "Ja pro svou osobu, ttebate rodak ze zdpadnich Cech, se necitim 6echem, nYbrti jen a jen techoslovakem. Pro mne jest otazka jednoty deskoslovenske ptedev gim Ukolem • samYch. My v Cechach a vy v gichni na Morave, se musite citit Cechoslovaky a ne Cechy, to znamena, ze je to naraz skoro 10 milionia eechoslovakt pevnYch, dtslednYch, jistYch a ptesvedeenYch. eeskoslovenska, jednota je myglenka, ktera nas, °be vetve naroda, vynag i nad provincialni (krajinske) metitko. teg bez Slovakia byli by narodem tizce sttedoevropskYm, Slovaci bez eechti zapadli by ✓ tesnem ramci ciziho prosttedi, obklopeni odOrel na vgech stranach. Jako oechoslovaci jsme narodem evropsky hodnocenYm, evropsky vYznamnYm. Jako 6echoslovaci spojujeme v sobe evropsky vYchod se zapadem, vstupujeme v nove evropsk y vztahy. Jako Cechtm byli nam na ptiklad Rusove, Ukrajinci, Rumuni dalekYmi narody. Jako Cechosloyakilm jsou nam sousedy. Stejne jako Slovakilm Nemci a evropsky zapad."

Navgavy v redakci. Koncem min. tYdne potegeni jsme byli tadou milYch nav gtev a to vYletnikii na centenielni vYstavu do Dallas a samo sebou i na OeskY den. Pro nedostatek • ptineseme o tomto pote gitelnem shleclani se s ct. ptately zpravu pti gte jako zminime se o ledaeem z prilbehu na gi fispegne manifestace.

PROC POTREBUJE POJIgTENI PROFESIONAL? Kdyti zemte obchodnik, jeho obchod mute rodina vest dale, nebo jej prodati. Zemte-li ale profesional, jeho prakse jde do trhu jako stara vete g , hromadu stareho haraburli, zaprag enych knih, neb jineho neni mono odprodati, ponevadt slutba, kterou syYm za tiva prokazoval, jde s nim do hrobu. Kdyt zemte obchodnik, najde se snadno kupec, kterY koupi zboti, dobrou vuli odkupnikt zavedeneho obchodu, ale zemte-li profesional, kdo by dal co za praksi, kterou musi si katdY sam vybudovati? JedinY plan, kterYm mute Celiti profesional budoucnosti sve rodiny, jest dobre pojig teni. Pojistka zaplati cenu, kterou on dal na svuj tivot — svou profesionalni praksi.

Byla-li prakse vYnosna, mohl platiti premium a zajistiti sve rodine ptijem po jeho smrti. A tak jako mute zajistiti sve rodine'stalY pkijem po sve smrti, tak zajistiti si maze pojistkou svuj vlastni pkijem, doeka-li se stare, az nebude moci vice provozovati svou praksi.

VYclelky profesionala zaeinaji v pozdelgim veku, nebot' po dokoneeni studii musi zaeinati na novo a yYdelkova motnost konei po letech

Ve sttedu, dne 22. eervence 1936.

Ztracena generace.

J. B. Pristeley.

U21, kteti jste byli detmi, kdy i ja jsem 4m byl ditetem, posad'te se se mnou za stal a popijejme," zpiva basnik. Doufam proto, ze byl v torn smeru St'astnejSi net ja, kterY naletim ke znieene generaci. VetSina mum, kteti byli detmi, kdy i ja jsem byl ditetern, nemohou se mnou zasednout za stul a pit.

Zustali v Halid., na Gallipoli a na Somme. Vydali se cosi zachrariovat a ut se nevratili. Nikdy jsem vSak nemolal zjistit, co vlastne zachrariovali. Maiu uptimne kici, ze od roku 1918 jsem nevidel nic, co by ospravedriovalo jejich obet.

Kdyt se Tide tab, co chybi Anglii, zapominaji asi na valku. A piece je to tak proste. Mutove, kteti by dnes stali v dele vekejnYch zaletitosti, kteti by vedli v politice, v umeni, v obchode a podnikani, jsou dnes mrtvi.

Kdo mute iici, kolik genia zemkelo na tech ohavnYch jatkach? To milteme jen tuSit, ale citime s tragickou jistotou, to jich bylo mnoho. PoSlapali jsme a znieili nadherne mlade mute, jako by byli bezcenYm brakem a ted' za to trpime. Mame ovSem kvetouci ptedvalednou generaci a ovSem take kvetouci, tiebas ne piilia tivotnou, povelednou generaci, avSak generace stojici mezi nimi, jet dospivala ye valce, to je dnes jen ubohYm pahylem na stromu lidstva.

Ja naletim k teto generaci, protote jsem slavil svoje jedenadvacetilete narozeniny na fronts roku 1915. Mam nekolik drahYch pkatel a spoustu znamYch, ale 'lady mem pocit, jako bych byl stars', velmi start' dlovek, znajici lope mrtve net tive. Vzpominat na stare kamarady z detskYch her je tolik, jako jit navStivit htbitov.

OvSem, v bojich byli zabiti i apini duSevni chudaci. Pies to neni sentimentalitou kdy kdy tvrdim, ze ye svetove valce zahynuli nejlepSi, nejkrasnejSi, nejdychtivejSi a 7 iejslibnej g muti me generace. Znal jsem je, byl jsem tam s nimi. Tech nekolik St'astlivca, kteti valku prezili, jsou jen ubohYm zbytkem. Nekdy se tati sam sebe, je-li nekdo mezi nami apine nevinnY, tteba, se nikdy neobjevil pied soudcem.

Pochybuji, mate-li se nekdo stati mutem za techto okolnosti, kdy protil nejkrasnefSi iota sveho tivota mezi vybuchujicimi granaty a zkrvavelym ostnatYm dratem. Pochybuji, mate-1i nekdo zustat normalnim po takovYch zdtitcich. Jsou rany na dui zrovna jako na tele. V tivote mlacleho mute je obdobi, kekneme mezi devatenactym a thadvacatym rokem, kdy musi vytrvale pracovat na universite nebo se jinak Skolit pro tivot, pki torn v gak mate stale vesti dosti berstarostnY tivot bez odpovednosti. To je tivotni obdobi, kdy mladi muzi chodi pozde spat, kouti z brusu nove dYmky, piji spousty piva a vykizuji si svetske zaletitosti. To je vek, v nemt se idealisticky zamilovavaji a piSi basne pine tam a vzdecha.

Moje generace byla o to oloupena. Ztravila

VESTNfK tato krasna leta divajic se, jak jsou pkatele hnani a zabijeni. A kdyt bylo po valce a oni se vratili domu, byli nuceni bojovat o holou existenci ye svete pinem bidy a chamtivosti.

Je proto divu, ze jsme nekdy hysterieti a zatrpkli? Snad se yam zdame zdravi a veseli, ale to jen proto, ze nejste pki tom, kdy se dva nebo tii sejdeme.

Jako ptedstavitel teto zmrzadene generace musim se ptiznat, ze nerozumim dneSnimu svetu. Nechapu, co odekava, od aivota. Vezmete na ptiklad tuto valednou otazku. Udeni a pilni muti ztravili leta, hledajice v archivech a piSice tluste svazky o ptieinach valky. Vybekete si, zaplatite a vezmete si doma jeden takovY svazek. AvSak skutednou pkieinu valky motno napsati na pohlednici. Byla nevyhnutelnYm nasledkem "pkipravenosti" mutt, kteki stall ve sttehu s prstem na spouSti puSek. Ti, kdo byli v zakopech se pamatuji, jak jedne noci nektera poSetila mlada hlidka vypalila nekolik ran, aby "si ohtala ruce". 0kamtite nemecka hlidka udinila toter a v zapeti -se rozStekaly kulomety, po nich lehka dela a potom tetka, dela, promenivSe noc v peklo poSetilosti. To je valka a tak take zadala.

NejnebezpednejSi Silenci, jake naSe zeme mela v tomto stoleti, byli agitatory "ptipravenosti". Abychom byli ptipraveni, bylo nutno hromaditi spousty del a hory vYbuSnin. Jakmile se tohle stane, ostatni nasleduje ut snadno a ptirozene. NejakY hlupak dostane strach a chveje se mu prst na sponSti. Clovek nemate vlastnit nebezpednou zbrari a nemit pki tom pokuSeni ji poutit. Nejsme zvykli zabijeti jeden druheho v teto zemi. Jsme dobromyslni a mirumilovni poplatnici. Ale at' nekdo pkijde a iekne nam, to vratda je nevyhnutelna., ae mame jit semhle a tarrihle se zbrani v rukou a uvidi, co se stane. Za nekolik okamtikil byla by pada pokryta mrtvolami. VSichni ti lids, kteki chodi po svete opakujice, valka je nevyhnutelna a obirajice se vzneSenYmi Uvahami, jak bude pristi valka vypadat a jak dlouho asi potrva, jsou bud' nebezpeeni Silenci nebo zloeinci. Meli by loYt zavieni za oceloye !Mlle pri chlebu a vode.

Nikdy nemohu jit do biografu, anit bych se netazal sama sebe, je-li jests trochu zdraveho rozumu na svete. V turnalech ukazuji Cloveku posledni vymotenosti techniky vratdeni; letadla, jet budou vrhat mldelive bomby, tanky, jet mohou pteplout ieky a pod. A obecenstvo se klidne diva, tvYkajic cukrovi a nikdo nevstane a nekekne: "Pookat! Co ma tohle znamenat? Aa toto letadlo upali a udusi polovinu obyvatel kvetouciho mesta, at tyto tanky rozlamou lidem zada a vmadknou je do bidta, jakou omluvu potom najdete?"

A tak je tomu dnes ve vSech zemich a na ykch kontinentech. Nikoho ani nenapadne,

William Calvin Montgomery Kandidat o Mad zastupce ye statni zakonodarne, posice d. 5, okres Harris, jest 30 rokil star. Sve mladi ztravil na fume, v 19 letech vSak odebral se do mesta, aby nabyl patkieneho vzdelani. NavStevoval pravnickou Skolu a po jejim absolvovani ptipuSten byl do svazku pravnika.

Jeho zasadou je Setrnost ye statni samospraye, pattidna, vYplata starobni pense, jak volidi svYmi hlasy rozhodli, podpora ovdovelYm matkam, jednotnY tki-dollarovY poplatek za vSechny druhy automobilt a pravo delne tkidy na zlepSeni pracovnich pomert.

Nabyl bohatYch zkuSenosti v praktickem tivote i pravnicke praxi, a odporudujeme jej viele natini krajanum.

(Pol.ad. -34-37)

William Calvin MONTGOMERY kandiclat o uiad thstupce ve statni zakonodarne posice Z. 5.

"Zasady, ktere chteji prosadit pokrok v dneAni zakonodarne."

Strana 9. aby se otazal: "K emu to v'Sechno?"

AvSUk jednoho dne nejaky hlupak, ktery ditel prst 1)1'111'S dlouho na spoati,, ji stiskne.

A potom uz nebude ueenYch a pilnYch mutt, kteti by psali ueena, pojednani o prieinach valky. Nebude vice must a nebude tiadnYch knih. Bude jen nekolik idiotu, gklebicich se a dusicich v kauricich ssutinach mest. A nekdy se mne zda, 2e ja, u2 ted' jsem jednim z nich.

PRO e' VZNIKLY DIKTATURY. Prod vznikly diktatury? Z vice mene uvedomeleho odporu obdant proti politikam z povolani. Politikove z povolani jsou nejvetSim nebezpedim pro osobni svobodu a blahobyt obyvatelstva. Mnoho narodu se o torn ptesvedeilo. Proto se dobrovalne padridily diktature.

2e se dostaly z blata do lou' e, to poznaly brzy samy. Diktatura jiste neni vYchodiskem z podrudi stranickeho systemu v politice.

Ale pottebu tato emancipate pocit'uji jit cele narody. A ad mykenky k eintim neni v dnesni pohnute dobe daleko.

Nedavno 40.000 rolnikfl v Dansku "pritahlo" ke kralovskemu palaci a hrozilo: "Nechceme, aby nak zalehtosti spravovali politikove z povolani. Nechceme je miti v 'gadnem zemedelskem odboru. Bud' odstranite politiky ze vSech odpovednYch mist, nebo zahajime sta y -ku."

Tato uddlost je nej yYznaenejk z posledni doby. Je patrno, to zaeina, boj proti nadvlade profesionalnich politiku. Boj, ke kteremu se pripoji drive nebo pozcleji vkchny narody.

OSLAVA NEJKRASNEJSI, DUSTOJNA A MOHUTNA. (Dokoneeni se strany 1.) vam znameho Vojty Bene ge, kterY pro nemoc nemohl dojet. Mate na dnekii slavnosti spolu26,ka presidenta dr. Benek (Byl jim br. Peter RahStejnek z Oklahoma City, vytrvalY harcovnik narodni a popularni dopisovatel "Amerikana" a "Svornosti"), jsem rad nahode,ze jsem se mohl s nim pozdraviti. Mame svilj stat a nikdy yam, mill pratele, nezapomeneme ykho toho, dim jste prispeli k to naSi svobode a samostatnosti. V Evrope marne d ye skupiny a site jedna pro mir, druha, pro valku. V demokratickYch statech, jakYm je CSR., nikdo si valky nepreje, ale kdyby vlast mela bYti napadena, tedy narod je pripraven a na zelezo odpovi '2elezem, na krev krvi. Resnik ukoneil provolanim zdaru dsi. Americe, svobodne republice 6eskoslovenske a zdar Spoj. Statilm. ObrovskY potlesk razjasal se ve stadionu a v zapeti nasledoval telocvianY program. Nemokio slovy vypsati dcjmy, jet jsme prokvali. Musel by elovek mit srdce z kamene, nesmel by miti citu, aby jim neco padobneho nedovedlo zahYbat. Cvieenci dreli se znamenite, cvieitele V. Kueera, , Jos. Kos a F. Hou'tvieka zasluhuji dik za rimcrne pfieineni, jim po veaine surovy material v kratke dobe zpracovali k nedelnimu vystoupeni. SmiS'enY sbor pod taktovkou dr. G. Pazdrala piednesl dva ucelene znejici sbory, prijate zasloutiilYm potleskem. Chicag'Sti hosts predvedli etyfiadvacitku, Oslo znamenite, bezvadne provedene. Sklidili dlouhY potlesk. Nasledovala Beseda. Kdo cos takoveho nevidel, neuveki nadhefe potiitku. Ta malebnost, ty rozmanite pohyby, postoje. A p •edstavte si, petaetyficet kolon — tii sta Aedesat taneenic a taneenikri najednou. Ph odehodu taneenikri buraci, jasa, slava a Na zdar himi stadionein. Zavereena skupina, symbolicka, (znazorriujici), vzdava hold esl. pionYrrim Texasu, loyalitu jemu nas v gech. Odmenena byla rovnea hluenYm potleskem a bylo to Oslo zavereene. tspech naafi manifestace byl rozhodnY. By to k jejimu provedeni tieba dosti finaneniho ndkladu, mnoho priprav, desitky hodin zkoUSek. Mfikme bYti nad jejim vYsledkem zcela spokojeni. Podobnou manifestaci netroufala si usporadat Mdna., jina nar. skupina. Podrobnosti resp. nedostatky tato zpravy p C. dni prineseme prigte.

VESTNI K

Strana 10.

R. F. VOJIII.

Loutkifova Schovanka Diva rominek (Pokraeovani) Sal by2 zpola napinen, kdyst ieditel, vida, jig nikdo neptijde, vstal od stolku, ktert mu slouzil za pokladnu, a odetel za jevitte, aby dal pokyn, aby se meal°. Po chvili zhasla svetla, hovor umlkl a opona se vznesla.

Chude upravene jevitte vyvolalb zatrpk1S7 dojem. Ale jen na chvilku. Potom ji zajalo kouzlo mluveneho slava, ze tive sledovala hru a Calla se na Broje. V duchu se podivovala kouzlu, kter3n ji tento neznamSr elovek k sobe vabil, ze se ho nebala, jemu dilvetovala, s tetlostmi se svetovala. Osud tomu chtel, abychOm se setli. A kdy't vytel na jevitte, zatajil se ji dech. PMla mu, aby dobyl bouti potlesku a nejvetti irspech. Kral, tak ptirozene bez hereckVch efektn, lacinSrch a vypoeitantch, jakoby s ni rozmlouval. Ale katde jeho slovo bylo proneseno s pattienSim dilrazem. Broj nebyl prilmernSrm hercem a v jejich oeich vyrostl v neuznaneho genia. Videla, ze ji hleda, oeima a usmala se na neho. Poznala, ze to kvitoval nepatrnV'm nsmevem a napadnou irklonou. A bylo ji to tak mile, ze mu mohla podati takovSr tajn3.7 dnkaz sveho obdivu. Vzpominala, co vte asi musil v tivote protrpet, kdy se rozhodl hostovati s mnohSrmi spoleenostmi, z nicht mnohy jeho kolega byl beze vsi inteligence a nedosahoval mu ani po kotniky. V torn byl rub herecke slavy.

Sotva se Broj odstrojil, pospitil za Madlou.

Usedli opet do koutka hostince; stranou spoleenosti a Broj, ktert v ptestavkach mezi jednanimi vte dobie promyslil, ptitel s hotactm navrhem.

"Madlenko, piljdete do Prahy. Musim se y am k nedemu ptiznati. Po natem prvem setkani v Rodkove mela jste na mne velikS7 vliv. del jsem do sebe . .. " zaeal.

Podivila se.

Mavl vtak rukou a pokraeoval: "Zaeal jsem novS1 tivot a hledati nove ptijmy. Je to zdroj site nevelkSr, ale piece vetti net bSrval jindy.

Svetim se y am. Piti kusy pro ochotnicka divadla a hry pro detska ptedstaveni a natel jsem nakladatele, kterSr ty vecieky tiskne a zda, se, ze jdou na odbyt. Inu, bylo by to smutne, aby se to nelibilo, kdyt tern vecem rozumim a vim, jak je postavit. Honora.te jsou slutne, elovek neni zrovna odkazan na milost teditelovu. Znam se s nim a poprosim ho, zdali by vas pro zaeatek nemohl nejak zarnestnat.

Chcete?"

"Je mi lhostejno, cu budu Mat, jen kdyt' to bude destne," pravila uptimne.

"Jette zitra odjedeme spolu. A co bude 'uvidime", hovotil pin vnittni nadeje, ze ji mohl posloutit a ge mel motnost postarat se o ni.

"Vy opustite k vuli mne spoleenost, ke ktere jste teprve ptijel? Vtdyt' se potkodite! Co tomu tekne ieditel? Budete miti k rah mne neptijemnosti!" lekala se Madla.

"Musim piece s vami! Je to ma povinnost!

Ostatne takove rodinne zaletitosti maji plede vim pkednost. fteditel mi musi vyhovet.

Ostatne t3iden neni v hereckem tivote tak dlouha doba, a u Broje zvlatte ne!" usmal se Broj, a protote nechtel unavenou Madlu zdrtovati, vzchopil se, aby ji doprovodil do jejiho pokojika. Byl by s ni rad posedel, vtdyt' jeho rortoulane srdce bylo rad°, ae mei° takove starosti a te mohl nekomu pomoci. Dovedi ji tedy do pokojika, poptal ji dobre noci a chvatal vyhledat ieditele, aby ho potadal o tak nenaddlou dovolenou. Zastihl jej v lokale a zavolal ho stranou.

"Pane iediteli, budu musit na nekolik dni odjeti do Prahy k vuli rodinne zaletitosti", "Vy jste, Broji, stale tft nenapravitelmi

Broj! Jette vas ten zlozvyk nepustil? Jste horSi, net vase povest! Myslil jsem si, te tit jste se uklidnil, ale vy zacinate znova! Prosim vas, co vas to zase napadlo?" zvidal.

"Musim k vuli sleene ... " "Co je yam, elovede, do ni! Jednou jste ji vial, a ul se o ni starate jako tata?" smal se podraldene Ieditel.

"Spravne jste tekl, a proto potiebuji nutne dovolenou. Musim ji umistit!" stal na svem herec.

"Snad by tu mohla zustat", namitl nahle ieditel, kterST nerad Broje poultel.

"Ne! Zavezu ji k sestienici, ostatne nedateli dovolenou, uteku s ni. U mne to neni nic divneho !" prohodil Broj z vesela.

"Nu, co mam s vami delat. Je to ale lkoda, kazite mi obchod. Lidem jste se libil. Musite se do 'al dntii. vratit. Dele bych na vas neeekal!" zavrdel ieditel a odelel k svemu stolu.

"Dekuji, pane iediteli", podekoval herec a zavolav hostinskeho, pot'adal ho o pokoj.

Sotva se za nim zavtely dvete, sdelil iheWtel ostatnim, co mu povidal Broj a vela spoleenost usuzovala, v jakem pomeru je k to sleeince. Meli se o eem bavit.

Druheho dne odvalel Broj Madlenku Prahy. Bylo krasner podzimni dopoledne.

Venku svitilo slunce a babi leta poletovala vzduchem. Vlak jednotvarne supel a dunel.

Sedeli proti sobe a nemluvili. Pohlileli v kraj, kterSi stfidaje zelene plochy se 2lutyrni a hnedS7mi, ubihal dozadu.

Broj zumyslne pteru gil ticho.

"Co pak asi dela Rodkov . . . zavzpominal.

"Pomlouva tleba", probrala se ze strnulo• sti Madla.

"Myslite Vrbatu?" 00.611 a zadival se zpytaye na ni.

ZapS7tila se.

"Jiste se zlobi, ze jsem tak nenaddle uprchla. Chtel se dat, chudak, k \Tull mne ptelokt, ale prave proto jsem nechtela, a tak jsem to udelala", pravila a zadivala se yen.

Broj ji doptal vzpominky a po chvili zaeal wet.

"Byl to hodnS7 elovek."

"Byl. SpravedlivST a rozvalnSr. Take nechtel o divadle ani slyget, a ja sama nevim, co mne to napadlo", sklesle ptiznala Madla.

"Netikal yarn nic o veeeru, kterS7 jsem ztravil u neho?" vyzvidal herec, kterST si aive vzpomenul na jejich rozmluvu tehda v nod po divadle. Chtel vedet, jak o nem smfglel, jak ho kreslil Madle.

"Litoval, ze jste tak . . . " zarazila se. Chtela iici utekl, ale nechtela ho ptivadeti do rozpakn.

"I jen to teknete — utekl, vid'te? Inu, snad pozdeji pochopite, jako i on pochopi", rozvalne, skoro tajemne napovedel.

Ale Madla jig na to nemyslila. Vzpomnela na verkky, ktere ji 'ptipsal k Vrbatove basni a prohodila: "A jelte neco! Malem bych byla na to nevzpomnela! Dekuji yam za ty verkky.

Vezu si je s sebou na pamatku, jineho nemam, krome mamineiny fotografie." A nahle dolokla: "Ale vy dosud neznate mou maminku.

Podivejte se, takhle vypadala."

Podala mu zalloutl3i obrazek.

Vzal ho ti'esouci rukou a zadival se na ni.

Dival se dlouho a diouho. Potom se podival dlouze na Madlu a tile dololil: "Jste ji hodne podobna. Kdy2 vas tak vidim pied sebou, vidim celou ji."

Potom ji fotografii A potom jiz spolu skoro nemluvili po celou cestu. Broj zabran do svSrch myglenek mave se dival oknem na dozadu mizejici kraj a Madla vzpominala na Kamila.

Skoro se na sebe mrzela. Ublikla mu a nyni zpusobuje Brojovi neptijemnosti a zbytedne starosti. Jiste i jeho to mrzi.

Pozorovala ho chvili a litovala, ze zmlkl.

Dokud hovotil, bylo ji snare.

"Nezlobite se na mne?" ptala se, kdyl se ji jeho miceni zdalo dlouhe.

"Nezlobim. Naopak jsem velmi gt'asten, mohu pro vas, po tak dlouhe Jobe nee° udelat. Nachazim ye svem poeinani, ye starostech o vas, drahe dite, jakousi dosud nepoznanou

Ve stfedu, dne 22. eervence 1936.

sladkost. Otevtely se nove dalky, nova svetla.

A jestlite se vte podati tak, jak si ptedstavuji, budu novS7 m elovekem", odvetil vatne Broj.

"Jak jste dobit!"

"Myslite? Kdo vi, jak budete souditi o mne pozdeji", zaironisoval herec.

"Vtdy dobie! Jit tehdy v Rookove tutila jsem y e vas dobreho eloveka a jsem rada, ze jsem se nemS7lila", ptiznala Madla.

Podival se na ni a kolem oci stalene vrasky jako by se mu zjemnily, kdyl" se na ni usmal a zadSrchane zaleptl: "Dekuji y am, Madlenko!"

Vlak supe se hnal ku Praze.

Take zbytek testy jim brzy ubehl ye vzajemnSTh vzpominkach. Brzy stanuli na Wilsonoy e nadrak. Broj vyvedl Madlu shluky lidi, tisnicich se na perone a vylel s ni pled nadraii.

Pled Madleninma oeima otevlelo se panorama velkomesta. Al' se ji dech - zatajil. Elektrieke drahy stopovaly jedna druhou, auta se honila jako o zavod, vlude ruch, gum, ustavidne veene kolotani velkomestskSich tepen.

NebSTti Broje, snad by si rady nevedela. Ale ten ji zavedl k nastupi gti elektricke draty a vstoupil s ni do vozu. Madla byla jako u videni. Ani se neosmelila zeptati, kam jedou.

Vuz ubihal, hude ulicemi. Lide nastupovali a vystupovali.

Madla i Broj mleeli. °Verna odnimala namety k rozhovoru myllenka, jak polidi. Nez se nadali, musili vystupovati. Broj zavedl Madlu nekolika ulicemi k nakladatelstvi pane Markovu. Kdyl divka uzlela obrovske vS7klady, stahlo se ji hrdlo, jen jestli dovede a dokae, eeho na ni budou poladovati.

Ale Broj jiz otevlel dvele, vpustil ji napled a dm stanuli v elegantnim velkomestskem kramu, pinern regalia s knihami. Al se Madle hlava zatoeila nad tou spoustou knih, easopisa i selita. Ale nel se mohla diikladne rozhlednouti, jiz se ozvalo od pultu: "Raete si, prosim, ptat?"

Kdyby nebylo Broje, jiste by neodpovedela. bych si mluviti s panem lefem. Je, prosim, ptitomen?" zadal Broj.

"Doufam, le ho zastihnete. Raete, prosim, za mnou!" zval ptirudi.

Proki nekolik mistnosti, opet pinSrch regaId a knih, al se octli v pledpokoji nakladatelovy pracovny.

"Koho mam, prosim, ohlasit", ozval se latede dvelmi ptiruei.

"Hexed Broj."

Ptiruei zmizel za dvelmi pracovny.

"Mam strach . . . " za geptla Madla a bezdeky chytla Broje za rukay.

"Jen klid, vldyt' se dosud nic nedeje", dodaval odvahy herec.

Ale DI tu byl ptiruel, le pan lef prosi ..

"Poseekejte zde, mile dite, promluvim si nejdfive s panem nakladatelem sam, zavolam vas potom", pravil Broj a zanechav Madlu v pledpokoji, vstoupil do pracovny, zavlev za sebou. Stanul v ptepychove mistnosti nakladatele Marka. Vysok3i muz s pedlive se'esanSuni vlasy, .v7razneho havlidkovskeho profilu ho ptivital.

"Co mi nesete, mistier "Vedu, pane nakladateli, vedou — svou vzdalenou plibuznou", pravil Broj hlasem prozrazujicim vnitlni rozeileni.

Nechapajici nakladatel k nemu vzhledl.

"Ano. Venujete-li mi jen malou chvilieku sveho vzacneho easu, rad yam vg.e vysvetlim", zadal Broj a kdy2 vide', le nakladatel useda, vypravel, jak se setkal s Madlou. "A tu v to telke chvilce, jsem si vzpomnel na vas. Snad byste byl tak tuze laskav a zamestnal ji ye svem zavode. Nehledim na praci, ale jde mi o to, aby se uchytila a nalla opet viru v lidi a v sebe samu. Pomorte mi, dokazat toho, zachranit ji a vratit pro livot samostatm'r a nezavis1S7 na milosrdenstvi, ktere ji telikrate prosil Broj.

Nakladatel se zamyslil a po chvili prohodil: "A to mi ji ani neukalete?"

Broj se uklonil, bez hlesu skoeil ke dvetim a vtahl pi4 ekvapenou a vzru genou Madlu dovnitt.

Neme se uklonila, stanouc pled nakladatelem.

Ve sttedu, dne 22. eervence 1936.

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou moino srdce fit.

ROMAN (Pokradovanf.)

Kulka, jak ji g tekl lekat v lese, proletevgi pravou polavinu plic, uvkla mezi tebry. Prvni starosti bylo ji vyriati. A lekat pri to operaci dokkal, 2e se nechlubil. Polotil kulku opatrne a tekl — "pozor na ni, snad dopomil2e k vypatrani vraha." Helena probrala se z mdloby at pti eisteni prilstkelu. Zastenala silneji a najednou, rozevtela oei. Byla v nich hrtza, zmatek a teprve za chvili pochopeni. "Co se to stalo? Nekdo na mne stkelil?"

"Tige, jen tig e", tekl doktor, dokonduje obvaz.

Charvat ptemahal plad, tvat se mu vgak znatelne chvela talem.

Helena si toho vsimla, v gimla si jeho zarudIS7ch videk a vztahla k nemu ruku.

Ptikrodil k ni a hladil to ruku.

"Tys, tys pro mne plakal?" za geptala a usmala se. Usmev ten v jeji bile, odkrvene tvati, pusobil tak zvla gtne, ze vzlyk zattas1 Charvatem.

Zavtela odi. "Je mi tak dobte", tekla pak a pa chvili otevtev gi odi. "Jd neumru, neboj se, 2e bych umtela, chci zit, chci ted' tolik tit."

Doktor zahuboval.

"Ut mldim, doktore", tekia ospale.

"Bude spat, horeela se v gak brzy Zustanu tady," tekl lekat, "a vy jdete spat", porudil Charvatovi.

"Spat, spat", myslil si Charvat, "jak bych mohi spat?" Ale neodporoval a vyg el po gpiekach yen.

Zpra,va o vratednem iitoku na Helenu rozletela se rano po vsi a celSrm krajem a vzbudila velike vzru geni. Ti, kteti znali Helenu, nemohli tomu ani uvetiti. "Prod?" ptali se. Ale pak se zaealo gugkati Machovo jmeno. V gichni z dvora tvrdili, ze nikdo nemohl to udelati, net on. V2dyt' na dvote vetejne vyktikoval, to se ji pomsti. A byl tady je gte jeden a to zavatnej gi svedek, kterSr tote2 tvrdil. IntenST Maly. Zaslechl rano, co se stalo, usedl do auta a rozjel se k Charvatovi. Vysloviv mu, kdy se se gpatne tajenS7m nepokojem zeptal, jak se Helene daft uptimnou soustrast, prohlasil, to nikdo jinS7 Helenu neposttelil, net Mach a hned zdirvodnil sve podezteni. Vypravoval, deho byl svedkem.

Charvat se vydesil. "Prod mi to v gak netekIa?" "Nechtela vas znepokojovati a snad tomu neptikladala takove vahy, protote dobte neznala toho lotra. Slibil jsem ji, to yam nic nepovim, a ted' toho trpce lituji. Jiste by se tohle nestalo, kdybyste vedel o torn ptepadeni."

"Oznamim to eetnictvu", rozhodl se Charvat. Nebylo toho v gak tteba, protote Marta, bleda, nevyspala, zdrcene. hlasila, to vrchni stratmistr prosi, mohi-li by mluviti s Charvatem.

"Vpust'te ho, ptichazi vhod, chtel jsem pro neho poslati."

"Bete, Bole", hotekovala Marta. "Prod jsme sem jezdili do takoveho loupetnickeho kraje, kde sttili na nevinno. deveata."

Stra2mistr, jeg te dosti mladS7 elovek, energicke a inteligentni tvate, eekal, 2e najde samotneho Charvata, ale spattiv MaMho, zarazil se trochu.

"Nebudu yam pfekateti, pane vrchni, naopak budu yam moci dati cennou informaci. yslim, 2e znam pachatele."

"Jen ne tak rychle, pane inter-47re, ten chlapik byl chytry jako lig ka. Jdu z lesa a nepodatilo se mi zjistiti temet nic. Ani patronu jsem nena gel, ani knoflik, utraek latky nebo new takoveho", mluvil vesele, posmivaje se stoparn z detektiVar '`PcIPUSt'te, pane profe-

VESTNIK sore, to takhle mluvim, ale u2 vim, protote jsem mluvil s panem doktorem, ze sleena z toho vyvazne."

"Koho tedy myslite, pane in ts enSTre " "Poklasneho, Macha."

Stratmistr vytahl obodi. "Prosim vas, ja.k vy jste pti gel na litho?"

"Mohu to tici, pane profesore?" zeptal se Maly.

Charvat pokSrvl.

Kdy2 Maly dopovedel o Machove ptepadeni Heleny, zamyslil se stratmistr. "Pochybujete jegte? zeptal se podratdene "Poekejte, ptemSr glim a nedem, ptedstavuji si Macha, musim ho videt a musim vid'eti do neho." A po chvili, zatvativ se zoufale, tekl: "Panove, aztknu toho chlapa, proto2e proti nemu vgechno zdanlive sveddi."

"Jak to zdanlive?" zeptal se popuzene MaStramistr se usmal. "Vy byste byl, pane intenYre, odpust'te, gpatnS7m policistou. Musim miti hlavu klidnou, mam-li jasne videt. A ja mam ted' hlavu klidnou."

"A co vidite?" zeptal se trochu posmegne Maly.

"Vidim, ze vgechno svedei proti Machovi, vidim vgak jegte vice. Mam tugeni, te se najdou takove dukazy proti nemu, ae bude odsouzen — za toho, kdo to udelal. Nechte mne domluviti. Ovgem to, co varn, panove, teknu, zustane tajemstv-im."

Najednou vgak z nideho nic gel po gpiekach ke dvetim a . chtel otevtiti.

Maly i Charvat divali se na neho udivene.

Ale ozvalo se zaklepani na dvete.

"Podkejte", geptl strkmistr a rozevtel rychle dvete. "Prosim, pane spravce", tekl spravci, nebot' on to byl a divaje se na neho ostte, zeptal se: "Prosim vas, co se divate klieovou dirkou, kde vas to ueili?"

Spravce na neho otevtel temet Usta. "Ja., ja, 2e se divam klidovou dirkou?" koktal utasle. "Jak jste pti gel na ten napad?"

"Vtdyt' mne znate", zasmal se strkmistr.

"Odpust'te, pane profesore, ze se odva2uji obte2ovati, nevedel jsem, to mate nav gtevu", omlouval se spravce.

"Co si ptejete?"

"Pottebuji podepsati poukaz na novSr' drtid gterku."

"Mate to zde?"

"Prosim" a spravce ptiskodiv, podal mu nejakou listinu Charvat pteletnuv ji, podepsal ji a vratil.

"Jak se vede milostive sleene", odpust'te, ze se osmeluji", zeptal se ji g na odchodu.

"Lekat tika, to dobte."

"Zaplat' Panbilh," vydechl spravce a ukloniv se, vygel.

Stratmistr postaviv se u okna a kdy2 uvidel spravce vyjiti, gel ke dvetim a otevtev je pcdival se na jejich venkovskou stranu. Myslil jsem si to, gtitek je odsunut. A pak vy gel na chodbu a dival se otvorem do pokoje.

Vrativ se, tekl: "Kdyby byl se nada dival klieovYm otvorem, vial by, jak jsem gel po gpiekach ke dvetim. Melo mi to napadnouti."

"61oveee, snad nepodezirate spravce?"

"Jd?" zasmal se stratmistr. "Prod bych podeztival takoveho dobraka9" "Prod jste tedy alai ten cirkus?"

"Abych nevyg el ze cviku," tekl vesele stratmistr.

"A co jste nam chtel tici pod peeeti mleeni?" popichoval ho Mal*.

Strkmistr se nedal vyru giti ze sveho klidu.

"Jsou d ye veci, ktere mi ptekati, abych ute to provedl ten Mach. Za prve, prod Mach vetejne vyktikoval, 2e se sleene pomsti a prod potom si podinal to klstive. Nejde mi to dohromady. V lese padly tti rany. D ye vylakaly z myslivny lesniho Matou ge, ten alovek, kterS7 je dal vypaliti, znal dobte lesniho. Musel si bYti jist, 2e zapomene na svou povinnost hcstitele a necha sleeny jiti samy dome a pobe2i za domnelYm pytlakem. PoklasnY vgak neznal lesniho, protote lesni nemel nikdy toho dloveka rad. A je tady je gte neco. Mel Mach takovS7 zajem, aby sleena netila? Vy mi teknete msta, ale ja tomu nevellm, tohle je

Strana 11. lid chladne vymygleno a provedeno, aby to mohi udelati elovek, zmitanS7 mstivosti.

Tady byl dtvod jinY. ftekl bych, to sledna nekomu ptekatela. A at najdu toho, budu miti vraha, nebot' ttebas se vrkda nezdatila, byl to chladnY nemilosrdnY vrah a byl to vrah znaene inteligence. A o inteligenci Machove mam nevalne mineni.

Maly. dim dele poslouchal, tim byl vatnej"Tohle ma hlavu a patu", tekl pak.

"Prosim vas v gak, panove,- je gte jednou, abyste si tohle nechali pro sebe — chci, aby si ten chlapik byl jist, 2e mu nehrozi nebezpeei.

A ted' si piljdu pro toho Macha"; a stratmistr pozdraviv, odegel.

"Myslim, 2e vypatra pachatele", tekl Charvat. "e to obratnST elovek, podatilo se mu roz1ug titi jit nekolik spletenYch veci, ale tentakrate se mYli, hleda-li v tomhle ptipade nee° tajemneho. Kdo by prosim vas mel zajem na tom, aby sleena netila. V2dyt' je tady teprve mesic a kde kdo ji mel rad. JedinS7 Mach mohl dopustiti se takove podlosti. Lide zabili jit pro mengi veci".

Stratmistr netekl v gechno to, co si myslil, nejdide2itej gi si nechal pro sebe.

2e née piece naael. Bylo to podivne a vnuklo mu to podezteni, ze pachatelem neni Mach, ttebas si to nejdtive myslil take, ponevad2 jit v nod slyg el o torn, jak vyvadel, kdy dostal vYpovedt.

Nag el v mechu pratenou mandli. Zamyslil se nad tou bilou vecidkou dukladne ji g tam v lese. Kde by sebral nee° takoveho Mach? A nechal ji tam pachatel, byla je gte slan g a jeji vzhled svedeil o torn, 2e neletela v mechu dele desiti hodin.

Kdyby byla tam letela dele net jedinou noc, nemohia tak vypadati, protote v noci z patku na sobotu byla silna rosa. Stratmistr se rozpominal, kdo by mohi jisti ye vsi nebo v okoli praIene mandle, ale at' probiral jednoho mute za druhYm, nemohl z nich vybrati ani jedineho. Proto si tekl, 2e tuto matouci stopu sledovati nebude, aby snad vyptavanim pachatele neupozornil, a ze se spokoji zji:gtenim, ze pachatel byl asi z tak zvanS7ch lep gich kruha.

"Koneene," uvatoval, "mute se stati, ze pti zastirani stopy, dopustil se nejake neopatrnosti, dirkladnost v takovem ptipade je nekdy tak ptiznaena jako nedbalost, zajde se snadno ptili adaleko, a snad i Mach bude mu moci dati nejakou nitku, jet by ha dovedla do tmy tohoto zahadneho piipadu."

Kdy2 stratmistr ve g el do domku strYce Machova, stareho Sytinka, bSrvaleha hajneho na panstvi, sta.1 ten na zaprati a zamradil se jako noc, kdy vial, 2e stralmistr jde k nemu.

"Jdete pro Macha, ale Mach to neudelal, povidam y am, to to Mach neudelal."

StraImistr pohledl mu ostte do oei a pak tekl: Sytinku, to byste musil dokkati a dokazoval byste to telko. Kde je?"

"Nka na vas, deka, na vas ad chvile, kdy se o to veci dovedel. C'hytil se za hlavu a tikal: — Jetig Maria, ja, to neudelal, jak je Bah nade mnou, ja, to neudelal."

Strkmistr ho neposlouchal, aspori se tak zdalo a gel do svetnice.

Mach, kdy2 ho uvidel, vstal a zeptal se bledY: "Jdete pro mne?"

"Pojd'te se mnou na stanici a tadne hlouposti, Machu", zavaroval.

"Utikat vam nebudu, to bych na vas nedekal", tekl Mach a podaval strYci ruku. "Meite se tady dobte, mne odsoudi, v gechno svedsi mne, ale pamatujte co jsem vam tekl. Neudelal jsem to, mohl bych aenskcu zag krtiti, nikdy vg ak bych na ni neeihal jako vrah. Je to osud. Ten chlap vyteil toho mai° vyhrotovdni."

Stramistr pozorne si ho prohli2e1 pH to tee5. Ohmataval taktka katde slovo. Poznal .hromadku mazanSrch chlapikt, kteti doved.li zahrati jakekoli neviriatko, ale vycit'aval, 2e Machovi na nem skoro nezaleti, to mluvi jen a jen k strS7covi.

Strana 12.

VESTNtIC

43. Fr. Dressier.

SEZNAM DELEGATU. 44. Jos. Zanek. fad eislo : Jmeno• 45. Jno. H. Enik 1. J. R. Kubena a Jos. Tapal.

46. L. Hluchan.

2. Karel Hil ger.

47. F. E. Hejl a Fr. Mares.

3. Fr. Kubenka.

48. Ant. Michalik.

4. F. K. Budek a Tom Pe'Sek. 49. Boh. Brog.

5. J. F. Kubala.

50. Jos. Peterka.

6. Jan Pavlas.

51. Jan Kueera.

7. Jos. Dugek, Jr. 52. Vinc Balina.

8. J. L. Mogigek.

53. Dr. J. Kopeckt 9. J. T. Skrabanek a J. T. El gik.

54. R. Cervenka.

10. R. B. Kroulik.

55. L. Svaeina.

11. J. J. Michal.

56. Rud. Svoboda.

12.

57. Jac. eigek.

13. J. L. Kocurek.

58. Ostoja Muniza.

14. Jos. Mikeska.

59. M. Pazdral.

15. Vilem Ku gel.

60. In. Minks.

16. Vinc. Melnar.

61. Ad. Mieulka.

17. Jos. Siptak a Jos. Wondrash. 62. Mrs. Mary Cordray.

18. F. Janota.

63. Joe N. Morris.

19. Ferd. Midulka.

64. L. M. Matocha.

20. E. Jelinek a J. H. Huser.

65. Jos. Woleik.

21. Fr. t aeek.

66. John S'imeik.

22. Alois Kirein.

67. F. A. Bezecnt 23. F. J. Olgovskt 68. Fr. •Sebesta.

24. Chas. Navratil a F. J. Marek.

69. F. J. Zatopek.

25. Jos. HeinSr a F. B. Vrla.

'70. J. J. Zemanek.

26. P. K. Mikeska.

71. Ed. Strmisko.

27. Jno. V. Havlik.

'72. F. A. Marek.

28. Jan GajevskS7 a Chas. Keprta. 73. Tom Syptak.

29. Tom Drozda a Fr. Svadleriak. 74. F. Kadanka.

30. Jan Socha.

75. Louis Havelka.

31. E. E. Bushek.

76. Otto Stehlik.

32. J. J. Hogek.

77. Ray. Pfibyla.

33. Jos. F. Mikeska.

78. J. W. Valigura.

34. J. G. Charanza.

7(). Jos. KruginskY. 85. Ad. Mach.

80. John StaAa. 36. Jos. F. Holasek.

81. Aug. Teyml.

37. Fr. ' Snnegn.

8') Will A. Nesuda.

38. Jan MatcZka. 81. Jos. V. Frnka.

84. F. B. Steiner.

39. Jos. Horria.k. ' a L. G. Wycho- 1 85. Jos. eervent 40. E. K. Hajovsk Y peri.

86. W. Chudej.

41. Jos. Marek.

87. F. Matug.

42. Karel t'astnt 88. F. Aneinec a Jos. Kalousek.

40411.1.0.1■04•0■01111111.0.0.41■ 0.0.000.111.1000.0011.0.11.0410.14,

Ve sttedu, dne 22. dervenee 1936.

89. Vogt. Svoboda.

90. F. J. Musil.

91. R. J. LoWak. 92. Jos. Juran a J. R. Bartek.

93. F. L. Pustejovskt 94. Jos. Blagek.

95. Ant. Holub.

96. Jno. A. Schiller.

97. J. J. Mikeska.

98. Wm. Janota.

99. Jind. 8panihel.

100. J. S. Sebesta.

101. J. Paclik.

102. C. L. Adamek.

103. F. J. Fojtik.

104. F. Rohan.

105. Jno. Plakk.

106. W. C. HrOka. 107. E. Mieulka.

108. Frank Kunz.

109.

110. F. Kofnovec.

111. W. Haisler.

112. Jos. H. Mikeska.

113. Fr. LukaMk. 114. Mrs. Marie Kadera.

115.

116. Jno. toupal.

117. F. J. Moravek.

118. Frant. Laga.

119. F. L. Gregor.

120. Jos. Balcar.

121. Vac. Stajnocher.

122. Fr. Kleeka.

123. Dom. Vydr'gal.

124.

125. J. C. Eineigl.

126. Jos. Foit.

127. H. W. Mareak.

128. C. R. Va'Aek. 129. Leap. Lys. 130. F. J. Bou'Ska. 131. Hy. Sladek, Jr. 132. Lud. Mikulenka. . 1 11. F. Malt 1,134.

135. Jos. Vytopil.

136. Jan Mint 137. J. J. Kubala.

138. C. M. 8rubaf.

139. Mir. Svoboda.

140. J. F. Michna.

141. Jos. TaAka. 142. Jan Sulda.

143. Theo. Charbula.

144. Fred D. Labaj.

145. Ed. 1gnapka.

146. Jos. Vesely.

147. Rud. Mygka.

148. Jos. Zemanek.

149. Fr. Truksa.

150. J. R. Kubena.

151. L. A. Macha.

152.

153. A. V. Franek.

154. Ant. Tobola.

155. Ed. Mieek.

156.

157. Jos. Cuba.

(34-35) 0-

Fred C. Flewellen, jeni se uchazi za serif a okresu Bell, narodil se ye Fayetteville, Texas, a vyrostl mezi eeslqin lidem. Do okresu Bell se pfistehoval co mladik a zde zil od to doby. Jeho otec, dr.

W. F. Flewellen po 12 roku provozoval lekalskou praksi mezi eechosloy aky, take cela, rodina byla mezi nimi oblibena. "eechoslovaci jsou v§ichni moji pkatele, jinak je ani neznam", pravil p. Flewellen.

NaS1 krajane by meli dobfe uva giti kandidaturu tohoto mute, negli odevzdaji hlas nekomu jinemu, pondvadg on zna nag e zvyky, zpilsoby a povahy. Volte nro Flewellena za (Pol. adv.) gerifa okresu Bell!

04■04111110.0.1Wo.M.,MOI.O.M.o.0.4.0.041M0.110.14111MKNIMM

41,11111W041111.0.0.041.04■0411WO

Volte pro

F. B. TIREY HO I

Frank B, Tirey ucladzi se o misto On Yeti v zasadu, dle niz delnici kon gresnika, ktere doposud mel 0. maji miti vladni ochranu nro spolH. Cross, jeriz nasledkem stati se vi- eovani a moriost chrAne'ni svYch ce nebude uchazeti. Mr. F. B. Tirey zaimu zvoleiVini zastupci pro vybyl narozen a vychovan na farme, jednavani se zam‘fstnavateli. kde pomahal v kaZde, praci a'g do ea- Neveri v plYtvani penezi at' cbecsu jeho vstupu do Baylor Universi- ne ci soukrome, zastava nahled prety ve Waco. Po dosaeni pravnicke- sidenta Rooseveita. rage zeme ho diplomu provozoval svoji profess bYti vladnuta z Washingtonu a ve Waco a pozdOji slou2i1 co ze..- nikoli z Wall Streetu. stupce navladniho okresu McLennan a v dobe svetove valky ustano- Pan Tirey schvaluje zakon .pro za-, yen byl zvla gtnim spolkovYm di- chovu 'Judy, yeti, aby kO,dY mug, „ 2ena i dite mohlo se te giti ze spostriktnim navladnim. ledenske, hospodatske, nabo2enske Pan Tirey zvolen byl navladnim a prilmyslove svcbody, 'a '2e by mely okresu McLennan a znovuzvolen byt ptijaty zakcny, davajici kaklepro druhou lhfitu. Co pravnik po2i- mu pram. schopnemu motnost vYva. zy neneho jmena po celem statu delku a mo'Znost ucasti zisku z jea ovgem i mezi syYmi kolegy cenen ho prate. jest vysoko.

On sympatisuje s politikou narodOn Yeti v osvedeenou pravdu, ni administrate usilujici pro dobro blahobyt naroda spoaiva na vVrios- mas lidu a pomahajici tern, nenosti zemedelske, t' 9, pro dalg za- zavinene posti geni byli svizely hobezpeeeni prosperity farmari). by spodatske deprese. mei bYti vypracovan ptesnY plan, dle ktereho by rolnici dosahli sta- Pri vYberu va geho zastupce do lej giho ptijmu, mohli zits stan- kongresu, ficIte se voditkem, akedardem, jakym 21ji ttidy jine. Pan ho byste u gili pill vYberu pravnika, F. B. Tirey y eti, ze pokud tovarni kterS7 by mel chraniti vase zajmy vyroba je chranena ochrannym soukrome. * * clem, produkce zemedelska ma miti Hlasujte pro Frank B. Tirey-ho to samou ochranu pted dovozem zeza zastupce do kongresu! medelske pr yoySiroby z ciziny.

4•110.0.10-0410•W.C17.0.59-0-9.-.1110.1•1111,041140 ■11W0.10.0•10.0.111.0.110.047,000V1.0101.010.01•11.0•1170.1111 ■0410.0401■0■11.0.11114,041111/701111•001.4■■■0.11.0!0.11.04111111.0•111111.0•111111.4111111.0.11.00.1.0.■

Ve sttedu, dna 22. aervence 1.93e,

W. M. Harman za poslance, misto 2. okres McLennan.

Co nekolikaletY zastupce obeana McLennan okresu chci zde uvesti, co jsem v zakonodarne uskuteenil a co soudim o otazkach dneSka. Jakmile jsem se stal poslancem zahajil jsem hnuti pro zvySeni Akolniho fondu, cot umothilo zvYAeni ptidelu ze $14.00 na $18.00 ka2demu Zakovi. Budu-li znovuzvolen, optu se proti pokusam sloudiit ekolni fond s kterYmkoliv jinYm a myslim, ie do 'eti let ekolni fond bude dosti silnYm, aby nesl naklad na vetejne Lkoly bez doplatka z mistnich dani.

A napsal zakon zamezivk "botlegovani" gasolinu, co2 statu ptineslo pet milionii dolara roene. Ctvr'Una z toho plyne do §kolniho fondu, tti etvrtiny do silnieniho.

Ja jsem ten mug, kterY napsal zakon poladujici statni universitu o zavedeni stolice eekiny a byl jsem napomocen ph sloleni schvadeni zakona, dle nej2 okresni bondy, jsou vyplaceny dani z gasolinu, cot; daneplatctm McLennan okresu uAettuje dva a pal milionu_dolara roan& Pomahal jsem k schvaleni dodatku, jimZ domoviny v eerie tti tisic jsou sprosteny statni dane a budu-li zvolen, pheinim se, by domoviny a osobni majetek byly sproAteny zdaneni.

Vedl jsem boj pro povoleni peilk pro zmrzakene deti, pro vYchovu slepca, zahajil jsem hnuti pro sni2eni liceneni automobilove dane o 50 procent, hlasoval jsem pro zdaneni oleje, plynu a siry a ph znovuzvoleni budu usilovat,, aby clan na zdroje ptirodni byla pattiene zvYSena.

Napsal jsem a pomahal prosaditi zakon ztizujici pfehrady na tece

VgSTN

trana

Brazos, col pfinese do Teexasu sto Od NEwyoreank.Y. noty. Povzbuzuje za2ivaci odme govamiliona dolara ptijma za praci, Pani J. R. Machova, New York, ni Zaludku, pravidluje sticeva, vymaterial a dalkch 50 miliona u- N. Y., piSe: "Trpela jsem neza2ivno- mita, ekodlive neeistoty ze soustavy traceno bude na zachovu pady k sti a byla jsem velmi slaba. Zdalo a dava, celemu telu dokonale prod.ptimemu u2itku farmaft. se, 2e mne nic nepomaha., a2 jserri steni. Neni prodavano lekarniky, ale To jsou z easti vYsledky me pra- zaeala brati Hoboko. Pak se maj mute bYti opatteno pouze od opraste za dobu meho paslancovani. Ne- stay ihned Dra. Petra Ho- nenYch mistnich jednatela. Pro injsem nyni poslancem, ale uchazim boko bylo pou2ivano jako rodinne- formace pike: Dr. Peter Fahrney se o tento Mad pro posici Cis. 2., v ho leku po pet generaci. Je to lea- Sons Company, 2501 Washington McLennan okresu. vy prosttedek slo2eny z bylin, listi, Zvolite-li si mne za vaeeho za- semen a kotinkt uznane Wive hod- Blvd., Chicago, Ill. stupce v statni zakonodarne, vy nasnatim se pracovati pro vas, ja- 0.101..ela.o.rolaw.o.m.rono.o.m.o.m.o.swo■ crasoo•■■•■pow.o.s.....e.soosso•low. ko jsem civil v minulosti.

VA'S' hlas a podpora bude va2ena.

V acte, W. M. HARMAN.' (Pol..Adv.) Po dobrem uvateni rozhodl jsem se, znovu uchazeti se za Le, rifa vageho okresu.

VOLICUM, KTERE JSEM NEVIDEL. Citim, 2e jsem dostateene schopnYm Mad spravne zastati, Pokoueim se dle nejlepei schop neb mam nekolikaletou zkueenast, jsem dobte znain se -demi lidnosti vas yeechny nafkiviti, ale jemi v okresu a vim o vSech povinnostech eerifa. Novy mut nevykostli se mi to nezdah, prosim nevyna tak dobre slutby, neb nema zkueenosti. kladejte mi to ye zlem. Pteji si vaJsem hrdYm na slutbu, kterou jsem vain venoval, a jsem toSeho hlasu a podpory a timto vas o mu rad, 2e jsem se seznamil s Cechy okresu Bell. Povatuji Cechy to 2adam, at' jit vas uvidim nebo za lid, kterY dodr2uje vSechny zavazky, a povatuji je za moje ptane, a budu yam diky zavazan za tele. vee, co pro mne ueinite.

Pteji si zde vysloviti maj dik za podporu, ktere se mi od Vas Va.,§ v tete, dostalo v minulosti a doufam, 2e ptizefi tato bude mi zachovana i nyni, a budu-li zvolen, vynasnatim se Vam dati stejne a spravne kandidat za slutby jako v minulosti.

VOLItrOM OKRESU BELL

Fred C. Flewellen

za gerifa okresu Bell.

V tete,

(Pol. adv.)

VOLIUTM OKRESU VICTORIA !

V tomto cisle Vestniku najdete oznameni pana Lambert Mundricha, z Victoria, Texas, pro Mad gerifa okresu Victoria.

Pan Mundrick jest znamY co spravedlivY a poctivY mut a jest imlne schopen zastavat Mad S'erifa, o kterY se uchazi.

Pan Mundrick pfebYva v okresu Victoria po dobu tticeti let, a take jest elenem na,k S.P.J.S.T. Krajane meli by podpotit hlasem ph demokraticke primarni volbe v sobotu 25. eervence pana Lambert Mundricka, a hlasovat pro nej za eerifa, zaca2 vam pan Mundrick ptedem dekuje.

J hn R. Bigham.

Pentro■www.o.s.........Awnoowo.on.o.m.......e.oaiwcpanot.mwoom.. ■■■•■■■••■•.•aro••■■■•■•.••■•■,■.•••■o.

Krajane, spojme se a jedn hlasn'e hlasujme pro

Volici E okresu

Zdali mne zvolite za okresniho soudce okresu, Bell, ptijmu Mad s velikou ochotou a dam tento zpet lidu, kam patti. eeki lido moll trpelivost a till na slibech posledni etyki roky, ale nedoOkali se spineni. oit Jsem ptitel eeskeho lidu a pteji si, byste za vase penize, ktere platite za dane, obdrteli tolik, kolik yam patti, jako se tomu deje v ROSS TARRANT jinYch eastech okresu. Nevkmejte si vYroka posledni chvile myth protivnikt, neb jejich rekord nezaslou21 si vaei davery. Budu pracovat s va g'im komisatem, kdokoliv tento bude.

Poteklo me ptijeti, ktereho se mi od vas dostalo, dekuji za pomoc vag po dobu moji kampane a vetim, 2e hlas pro mne nebude 1 I vyhozenSrm a take 2e toho nebudete litovat.

ROSS TARRANT. 0011111000911100111000100111.,040.00411.01110011001111■0111■061111001.44POWPONSOIR9iWPMNIMIttWab41.01141$11.10

DO eitADU ZA

Who

ro

Dr. W. R. Newton jest skuteenYm ptitelem naeeho lidu. — Nejen 2e jeho mantelka jest oeskeho pavodu, ale v2dy se mezi krajany hrde hlasi a Dr. Newton vtdy stal s nami. Vtdy take byli s nami proti Klantim a stoji s nami v otazce prohibice. — V jeho nemocnici v Cameron po celY 2ivot poskytoval vtdy pomoc kaIdemu bez rozdilu zdali mel penize neb ne. — My krajane z Cameron odporueujeme Dr. W. R. Newtona do fitadu o ktery se uchazi, neb vime, 2e jest ptitelem naSim a kdy2 bude zvolen, ze ye statnim senate nas vSechny bude zastupovat spravne, neb jest schopnYm Mad tento pattiene zastati.

(Oznamka tato jest placena deskYmi ptateli okresu

Strana 14.

VESTNIK

Peknou a stalou upominku

Baker za noslance.

NA tESKOSLOVENSKOU VtSTAVKU na centenielni vSrstave v Dallas a na DEN V DALLAS bude pro Vas a Vaae ptatele a zname zde i ye stare vlasti pekna., v hledne vazbe vazana kniha THE CZECH PIONEERS OF THE SOUTHWEST, (Oe§ti prukopnici Jihozapadu), nyni k dostani za sniaenou cenu

eESlit

$300.

Tato objemna, kniha byla napsana Estelle Hudsonovou a Henry R. Mareshem, M. D., je dilo historicky velmi cenne, lidici dejiny eeskoslovenskYch ptiste-1 hovalcd a jejich potomktt v Texa-j su, doprovazene mnoha vyobrazeH. C. (CECIL) BAKER nimi • .

Vestnik byl opravnen oznannti Zakupte si tuto knihu pro sve kandidatku H. C. (Cecil) Bakera spolkove knihovny, zakupte ji pro za poslance 20. distriktu, pozustaknihovnu Vaaeho ' rodiate, jea s vajiciho z okresti Ft. Bend a Waller.

Vaaim venovanim bude tam velmi Pan Baker jest mladSr pokrokovS7 vitanSun darkem. V Ceskosioven- mua vysokS7ch ideal(' a eisteho kasku je nyni venovan velkY zajem rakteru. Je synem W. J. Bakera, uku udeni se anglicke te6i, zvla.ate sedlika jest mil od Needville, Tex., y e mestech a bude proto vy- jehoZ' ptibuzni byli daneplatci Fort liledavana.

Bend okresu od r. 1864 Stark BaUpozornete na tuto knihu Vaae ker dokva se 80 let veku a jest pin anglicky mluvici zname, spre.vce 2ivota, denne kond rrrenai prate. mestskS7 ch a akolnich knihoven.

Cecil nasleduje sveho otce, podiRozaitovanim teto knihy budete ai- ta se mezi syny rodne pndy. Co bY,7hit znalost o na gem narcde mezi valST Glen okresniho klubu dorostenAmerieany a pro Va ge potomky bu- en vyznamenal se v rtanSrch prode cennST m odkazem. jektech. Tti roky pied s ySim vstuMnohe americke deniky uvetej- pem do koleje rentoval od otce ponily o teto knize pachvalne komen- zemek a sklikl po tti roky ba.1 batake. viny po akru. Z vySai akoly graduoObjednejte si tuto knihu u val u veku 15ti let, po to vstoupil do San Marcos ueitelskeho ustavu, MARBUR PUBLISHING CO., P. 0. BOX 612, HOUSTON, TEXAS kde graduoval r. 1931, stay se bakalatem umeni, zvlaate v hospoclatstvi, oboru vladniho zfizeni, sociologie a historie. Dodateene k jeho zavideni hodneho rekordu ye studiu, p. Bakerovy schopnosti a viidcovstvi vynesly mu tadu mimotadnSrch nspechu. Byl ptedsedou tfidy juniorti, ptedsedou spol. ktest'anskYch mladiku, dlenem "Pi Gam Mu" — socialni vedecke spolednosti, elenem "R Delta Kappa", konedne elenem vStoru studenta, vladnouci organisace v kalleji.

Penize na svoje vzdelani vydelal si poctivou praci. Co rentt, co delnik kollejniho kampu, malit a koneene pokladnik kollejni kafeterie.

Po navratu ze San Marcos, Cecil Tento jednoduchSr ptistroj da se pokradoval v sebevzdelani, vyudoptipravit na nokcy kolovetru a zniei val ye akole po tti roky, zasvecoval ci vaechnu travu, kterou sviby ne- se do rilznYch obchodnich ()bort. mohou zahrnouti. Tisice spokoje- Pan Baker mysli, ae je schopriSm nSrch rolniku dosvedei Adinnost to- a zptisobilYm zastupovati obeany hoto nicitele. U getti vam mnoho 20. distriktu, at' jsou farmati ci obprate. Muke bYt uaivan jak bavina chodniky a zavazuje se chraniti a neb korna dosahne osnii palcu ne- peeovat o zajmy svSrch bo vice. Zarueen. Kdya nebudete Jeho platforma ma hlavni bod v spokojeni, penize se vrati. K dosta- tom, upraviti ptitomn3-7 system zdani u POLASEK HOW. CO ., WEST, nen'. V nedavne volebni teei se vyTEXAS, EMIL POPP, ABBOTT, jadtil: "Jest nejvy gai eas, by daneTEXAS, neb u nejbliMich zastupcii. mi zataenY rolnik dostal filevu. ToNeni-li ye vakm okoli agenta a ho lze dociliti: podstatnSTm snivevas obchodnik se "eleznSTm zboHm nim advalorem dane na nemovitS7 nieitele neprodava, tu ziskate-li ho majetek; zavedeni jednotneho zptiiaby nam psal o ceny, a bude-li ty- sobu odhadu dani podlehajiciho to drkt v zasobe, dam yam jeden majetku, zvYaeni dane na neviditelpar zdarma. Cena $1.75, poetou vy- nY majetek, zvfaeni dane na zdroplacene, neb objednejte ptimo od: je ptirodni a bedlivejai kontrola a regulace utilitnich spolednosti.

Ed. Doskoeil Politicka, svoboda zarueena je Majitel Patentu, nam nstavou Spoj. Statil a ustavni BURLINGTON, TEXAS listinou Texasu; nyni pottebujeme (20-8t.-chg.) pokrokovou legislatru, ktera, by za-

Velkfr pomocnik farmy.

jistila masam lidu svobodu hospodaiskou. NespornSrm zustiva, nova era socialniho zakonodarstvi je zde. Nakm problemem jest, tekti ho moudte. Nejvetai pottebou statu jak naroda neni spletile a puntiokatske ustanovovani platform, nSibri jednoduche znovuzavedeni starch idealu poctivosti, hospodateni a ukvani zdraveho rozumu pti vlacInuti.

Pan Baker lituje, 2e nemtik miti potekni setkati se s kaadS7m dadanem distriktu a pohovotit s nimi o problemech dneaka, pokusi se vaak, navativiti co nejvetai jich podet, pokud bude moci. Mezitim, vita vase vyaettovani, a uctive zada hlas i podporu na zaklade jeho minuleho rekordu.

(Pol. adv.)

Ve stfedu, dne 22. eervenee 1936.

Fred C. Flewellen, gerifa okresu Bell.

Volieurn 21, Senaniho Distriktu portistivajleiho z okresii Beal, Bosque, Coryell, Hamilton a Erath.

Po dobu poslednich etyk (4) let zastupoval 'jsem okres Erath ye statni legislature a nyni 2a,dam voliee, by mne povS7aili zvolenim mne do ntadu statniho senatora. Mnoho volicu bere velkSi zajem o nahledy kandidata a pteji si vedet zdali jejich zajmy budou pattiene zastoupeny zvolenim praveho mute, aby tento je spravne v legislatute zastupoval.

Jest zcela jasnStm, ae k vyplaceni starobni pense musime opattiti penize a to ze dvou zdrojil — zdanenim zdroja ptirodnich neb zavedeni dane prodejni. Uvaleni dalaich dani na majetek jest vyloueeno. Nda Texas produkuje za etyti sta milionu dolartil oleje roene a stat dostava z toho jen 2c za sud, aekoliv v jinS7ch statech olej produkujici tato clan je etytnasobna.

Dodatedne, take dan na siru a pHrodni plyn je maid. Protok jsme neulokili patlidne zdaneni na zdroje ptirodni, ja v&ly potiral zavedeni prodejni dane, ktera uvalila by nove zatileni ttldam nejchudaim.

Podporoval jsem zakon povolujici venkovnim akolam vetai penelni naklad, byl jsem podnecovatelem Brazos Bill, kterSr doporueen byl federalni vladou. Kojim se nadeji, ze v blizke dobe zavedena bude elektrizace venkova, protok vSiroba elektfiny vodni silou bude daleko levnejai.

Sepsal jsem Chain Store Bill, ptijatS7 posledni legislaturou, ponevada je mi znamo, ae neodvislr obchodnik nemak prosperovat aproti nespravedlive souteli. e t zove obchody neodvadely s t a tu pattionS7 podil dani v pomeru k danovemu zatileni neadvislSich obchodnin a mS7m umyslem bylo, doglapnout na ne novelisovanS7m zakonem.

Koneene, jsem pro pattidne vybudovanou sit' silnieni, hlavni i pobodni, pro cos jsem vady usiloval.

Ptedkladam tento elanek u yedomi, 2e mnoha obeanum nejsem znam a zaroveri * a.clam, by tito vymaj rekord, jeato se doinnivam, ae jsem schopmi zastupovat vase zajmy a jestlik moje jmeno zapomenete, prosim, pamatujte pH vyphiovani halsovaciho listku, ae senat pottebuje "Head".

Vag uptimnY', J. MANLEY HEAD. (Pol. Adv.

FRED C. FLEWELLEN Fred C. Flewellen z Belton oznamuje jeho kandidaturu za aerifa okresu Bell a vzkazuje volietim ndsledovni: "Po nalektem uvaIeni rozhodnul jsem se uchazeti se do ntadu aerifa okresu Bell. Neuchazim se proti nikomu a take neuchazim se pro dye, tti neb deseti ihut, nybra jen pro jednu lhutu. Jestli na konci tell° 11-dity nevykonam sve pine povinnosti, vykopnete nine, poneva& si to pravem zasloukrn.

Jestli budu zvolen, slibuji spolueinnost se vaemi iftedniky okresu Bell ye vykonavani jejich povinnosti.

Zastaval jsem vetejnS7 Mad co mestskSr sekretat, odhaddi a vS7berdi dane mesta Belton po tti terminy. Nebyl jsem nikdy poralen, ale vzdal jsem se ze sve vlastni yule, kdy mi bylo snikno komiane, ktere bylo jako myth ptedchndctii. Za dobu me sluzby, skoro jest rokti, obchodni east mesta Belton byla dlaldena, tti betonove mosty v meste byly postaveny, konalisaeni system byl zaveden, severni akola byla postavena s nakladem $65,000 a splatky na tuto proaly mojima rukama.

Okamkte, jak ma resignace byla ptijmuta, pcdadal jsem o prohlidku myth knih, a rada byla tak laskava a povolila ji. Prohlidka vykazala, Ze knihy byly v potadku. Budu-li zvolen aerifem na konci jedne ty, neboli dvou rokn, necham si knihy prohlednouti, kdybych to mel zaplatiti ze sve kapsy, a ujiSt'uji vas, ae budou bilancovati, jako me mestske knihy.

Zvolte mne aerifem, a slibuji, se vynasnakm ye dne i v noel, abych udelal yam tak dobreho fa, Aka') okres Bell kdy mel.

(Pol. adv.)

0

Rozdil. "Vdand nebo svobodna?" tak se soudce. — Svedkyne vzdychne. — "Svobodna," diktuje soudce do protokolu. — "2enat, anebo svobodmi?" tale se dale soudce. — Svedek vzdychne. — "Napiate 2enatY," diktuje soudce do protokolu. detskSrch koearku ptijde zakaznik se slovy: "Ptichazim zaplatit posledni splatku na detskY koearek."

— "To je od vas hezke. A jak se vede det'atku?" — "Veera siavilo praye svatbu."

Hyde Park FUNERAL HOME JIM G. URBIS deskY pomocnik a Glen S. P. J. S. T. c_../G-N.—, 2402 Waugh Drive PHONE — LEHIGH 9116 tc.....-G■-..,

Houston,-Texas

(3337)

C.H Chernosk PRAVNIK Vytizuje veSkere soudni saleiitosti tr fadovna: 821 Bankers Mortgage Building. otes nlici nauroti Sam /Move TrouRT0W. — — TETA.a

GEO.E.KACI-R PRAVNIK Vyrizuje vegkere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni yule. atd.

TEXAS Telefon 146, WEST,

J. W. Juroilia Krejci od roku 1898.

Valime si Vak ptizne 61en Jednoty.

Temple, Texas.

Tel. 6492.

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

OZNAMENI! Timto oznamuji vSem ptatelum krajaniim a zakazniktim, ze jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov varn udelat to nejlepSi a nejrychlejSi praci.

STEVE 5IARINIK, desk' krejdi a distid, Temple, Tex. (dz.)

VIZNAIVINE VYROCI MANZELe W. F. SEVEROViCH V CEDAR RAPIDS, IOWA. V pondeli, 6. dervence oslavili manZele W. F. Severovi v Cedar Rapids, Iowa 55. vYrodi sveho sfiatku.

Oba jsou jiZ po nekolik let vzdaleni ruchu verejneho Zivota, v klidu a vzpominkach na zaike easy travi zimu sveho Zivota. Pan Severa, ktery prijel do teto zeme z rodne vlasti a vlastni pili a proziravo sti vypracoval se na vYznamneho prfimyslnika, zalokv tovarnu na vYrobu domacich ledivYch pripravek, synem Lumirem tizenou, nikdy nezapomnel sveho deskeho Byval horlivym pracovnikem na poli kulturnim, narodnim a zylaSte humannim, spoledne s prof.

Bohumilem S ' imkem z Iowa City zaloZil Matici Vy'Skho Vzdelani pro chude a nadane studenty deskeho p0vodu, podilel se na revolueni akci a lasku k rodne vlasti vyvrchoAmericke Domoviny lil v Brne na Moral* ktera dnes pouta, na sebe pozornost cele republiky a take nakm krajanfim americkYm jest dobfe znama.

Bylo to 6. dervence roku 1881, kdy se oknil se sleenou Josefinou Dusilovou ze Cedar Rapids a ted' oslavuji pet a padesat let sveho spoleeneho Zivota. Tisice jejich pratel po eel& zemi i v Ceskoslovensku jim dnes pfeje zdravi a spokojenost do dalkch let! )0( Panu Bernardu Stiiiovi: Sdeluji Vam, ae jsem s kompresama velice spokojena, ac jsem z poadtku myslela, ze to bude masne.

Velike bolesti v kyeli a v cele noze, jet mne dlouho trapily, docela zmizely, jakoZ i revma meho mute v kolene a kioubech. D ye nak deti mely boleni v &doh a vfidky, v noci bolesti nespaly tketi bylo tak zachlazene, velmi kanalo a melo prudke bolesti v prsou zadech, Mrs. Henry Holubec.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 00Nt LEKAAI BrYle spravne pripravene.

Oas die Telefony: tfadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS,

jsem myslela, ze dostava zapal plic. Data jsem mu radiovY pas na prsa, dite usnulo, pak spalo celou noc a brzy bylo zase svek. Bolesti prvnich dvou deti i vridky velmi brzy zmizely a jsme ted' vgichni zdravi nasledkem ukvani kompres.

Ze nas pet elent rodiny uzdravily, jest skuteenou pravdou. Zakete mi anglicke tiskopisy, na'Ai znami jinonarodovci chteji si je pteeist. — Mrs. Henry Holubec, Kurten Star Rt., Bryan, Texas. Odporueujeme kompresy p. Bernarda B. Stlik, Box 712, San Antonio, Tex., I/km trpicim.

RED FRONT L'eskI jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunee.

Nejlep§i soudkove a lahvove plvo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Dr. 0. Halamieek Zubni Likat Wiley Bldg.

EL CAMPO, TEXAS. Tel. iltadovny 130. Obydli 309. (dz) :tith c gg E t Et gEECE[810gDE E.EliETE:311:3

D

Karel J. Hollub

eeskSr Mimi a operater, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745.

E t IDAIT: .74gLICEICIECO

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNi SLUtBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotorg k sympatickemu vykizeni nezbytn'ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou na§i. zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE dlenem Pohtebni tiditel S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

SEFCiK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod sttiZnim zbonn, obuvi a Satstvem a vSe, co do toho obchodu patti. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime Vam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

.0.1•004■0•11101111.1110•.■■•011111.1■041•111.

04110

NATION VOTES FOR STRAIGHT WHISKY!

Under

$1 00 PINT

HERE'S RICH STRAIGHT WHISKY NJOY straight whisky E —America's choice by a wide margin! Drink King —Kentucky straight bourbon whisky, every drop. Its rich formula is 66 years old!

BROWN-FORMAN

Distillery Co.

LOUISVILLE, KENTUCKY

0111110.0.

Divad lo v Houston u.

STAiki OCHOTNICI itADU STEFANIK eiSLO 142. s jejich malou drobotinou dohromady, sehraji

V NEDELI, DNE 9. SRPNA HRU

"BABICKA Boleny Nemcove napsal Karel Hovorka.

Hra o etyrech obrazech s narodnimi zpevy a tanci.

OSOBY: Babieka ses. P. Studniend Terezie ProAkova ses. K. Volkova Prokk (jeji zet') br. J. Baletka Berunka ses. L. Valova Jenik br. K. Bevan deti Proskovi Vilem, br. J. Baletka Adelka ses. S. Kelarkova Pani knana ses. A. 8vestkova Ilenterzie, jeji schovanka ses. H. 8vestkova Pan otec ze mlYna br. J. Kelarek Cilka Kudrnova ses. J. Filipkova I br. E. Kunetka Leopold a druhy sluha v zamku br. M. 8ilhan 1 Skolni deti — J., R. a R. Baletkovi, J. Bury, Aug. Sopeak, Irena 8evdikova, J. Kelarkova J. 8ilhan.

ZAtATEK VE 4:30 ODPOLEDNE. Po divadle zabava, ' enske pravo.

I Rudy Dybala Orchestra z Ganado.

Uctive zve, VIBOR. Dle

EMILJ.MOTIS CESKt PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU PiSe dYty, posledni yule, ptehli21 abstrakty, zastava soudy vAude.

Porady, Vijay, notatstvi.

Yoakum, Texas.

-:-

Strana 15.

V E S TI■14;K

Ve stredu, dne 22. dervence 1936

1

frOaro....youreimorolauroommrsorivamoarolmoolimowswolowtmoommoomimaiwoamirooloolmoim,

Straw', IC.

YE STNTIC

Ve stfedu, dne 22. eervenee 1936.

or

VDOVEC, prosttedniho veku, TABAK listovy, peknY, na pro- Vede sem i Zelezniani linka, ktera hlccla touto cestou bud' vdovu ane- dej, 10-15 centfi libra nevyplacene. veak neptijima cestujicich. V podbo starei divku, ale jen spotadanou. Jerry Buryeek, Portlant, Tenn. zemnich vyzdenSTch sklepenich jsou Podobenka se vymeni a za mleen(3740) uskladneny velke zasoby stkelneho livost se mei. Piste na: Oechoslovak prachu, dynamitu a jinSrch tfaskapod znaekou "XXX", West, Texas.

POZOR, KRAJANE! Pfijme se:— Oeettovatelka yin, Move naboje i letecke pumy.

Iggir!

Mam nekolik farem do prodeje na (lt-pd-bp) ditek, ktera jest ustalena, stati od Stalou posadkou je nekolik set vo"Plains" v okresu Lubbock, 3 mile Barred, White, dvacet pet do tticeti peti let, k o- Aka, kteti ptisne stfai munieni DIP KERATKA: od maleho mesteeka Shallowater. eettovani hoeika 8 mesicil stati.1 sklady a dbaji, aby se nikdo nepoDobte zatizene f army, dobra voda, Partridge Rocks, White, Silver Zkueenost neni nutna, ale musi volanS7 obrovskemu arsenalu veecko rozdelane. Cena 20 dolaru Laced Wyandottes, Reds, Austral- miti odporueeni jakSr ma charakter orps, Buff, Black, Brown, White akr. Proda se na mime splatky. Leghorns, Anconas, Assorted. Veec- (od knell ma ptednost), mzda $7.001 Piste desky neb anglicky na: Joe ky druhy zarudene vyzkoueeny. Pi- tSrdne ze zadatku a pkidavek zda• Musi bS7ti ochotna praste o sni2ene ceny pro dodavku v li Krcha, Rt. 1, Shallowater, Texas. covati, zdrava a slink majici trHra tarokil, nejlepei jakosti, ny(37-38-pd` kvetnu a eervnu. Von Minden pelivost s detmi a deti musi mit v ni za $1.35, po:s'tou vyplacene. ObHatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) oblibe. Musi se Upine starati o dite jednavky adresujte na: Oechoslo(dz) krome pradla. Musi bSrti ochotna vak, West, Texas. uditi se opatrnemu zpilsobu &get tovani. Mfde zadit 1. neb 15. zati. AIM Pieji si dopisovati a ueiniti ptime All political advertisements must be paid in advance. spojeni s aplikantkou. Piste anglicky na Mrs. Gilbert R. Kennedy, % Nde uvadime kandidaty, kteti Vas 26.daji o hias a podporu DR. F. M. JOHNSON Magnolia Oil Co., Box 1238, Kilgore, v demokratickS7ch primarkach, dne 25. eervence 1936.

207 Wilson Bldg.

Texas.

(36--dz.)

Nad Hendler's Booteries, ZA GUVERNERA STATU OKRESY FORT BEND A NejosamoceneA 'nest° sveta je TEMPLE, TEXAS. WALLER. TEXAS. Hawthorne ye statu Nevada, vzdaH. C. (CECIL) BAKER JAMES V. ALLRED. lene 200 km od nejbldei osady.

Za statniho poslance do LeSpecializuje v leeeni Pyorhea.

Hawthorne bSrva take nazSrvano F. W. FISCHER gislatury (Representative).

Trhani a perfektne mestem be zaen, nezo zakazanSm za guvernera 20. DIST. OKRESY FORT mestem, protoM jsou zde hlavni chrupy.

BEND A WALLER. munieni sklady americke armady.

W. R. (BOB) POAGE A. J. ADAMS, JR. za kongresnika z 11. distriktu, Za Statniho Zastupce.

Co•Inwo..* 04111.1.11■04111111.0 011.

04■0•1111•11•1111.04•1111.41111114.1!0■1•0 MN. FRANK S. MORRIS, (Representative.) za teleznieniho komisaie.

OKRES FAYETTE: GUS HERZIK OKRES FALLS, LIMESTONE, za statniho poslance McLENNAN A MILANI. (State Representative) J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

JOHN C. MARBURGER bude uspotadana Za Okresniho Soudce.

W. M. HARMAN Za zastupce do Legislatury, OKRES HARRIS. WYATTE S. BUSCH (Misto Cis. 2.) za konstebla 3. precinktu.

W. R. NEWTON KENNETH McCALLA. za senatora z 13. sen. distriktu za distriktniho navladniho Hudbu obstara WILL M. MARTIN OESKY RADIOVY ORCHESTR OKRES MATAGORDA za statniho senatora z 12. distriktu, skladajiciho se z oOSCAR BARBER kresu Hill, Ellis, Johnson, za okresniho soudce.

Hood a Somerwell.

Kat'dST je uctive zvan, HARRIS MILNER Poiadajicim VOorem. za eerifa.

OKRES BRAZORIA: 0.1.10..01■0■•■0•01.o.•11.411M.1111.1•11■01111M0.111.0411104.11■0411•1■041.0 00.0411111.1.1111 .0•111111,1141111.41•111.04111., ■111.40M. PANI ETHYL E. CORRIGAN ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika za okresniho pokladnika 4111M0,11”.110.11■01111111.0♦.4011,0•11.1.111111.01•11110 I■11.01■0∎041111•K G A HARRISON OKRES BELL: za komisaie 3. precinktu.

FRED C. FLEWELLEN za Aerifa.

M. L. ROBERTSON za okresniho komisaie CARL MANNING 4. precinktu. za serif a.

T. E. SANDERFORD OKRES VICTORIA za okresniho soudce.

R. A. ROGAN ROSS TARRANT za eerifa. za okresniho soudce.

LAMBERT MUNDRICK Za '8erifa.

OKRES BURLESON potad spoleeenskSTch zahav, jen od J. SLOVAOEK OKRES WHARTON: oteviseni jeho moderne vybudovaza okresniho komisaie JOS. C. HLAVINKA neho stanku ukazaly se bSti lakaPrecinkt Cis. 2. za okresniho komisaie prevSrm dostaveniekem krajanii OKRES ELLIS. cinktu eislo 2. a jejich ptatel.

W. D. COLVIN OKRES WILLIAMSON za okresniho soudce.

WILL C. STERN OKRES FORT BEND: Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458, za okresniho komisaie, S. 0. MORROW Precinkt eislo 4.

Za Distriktniho Klerka OKRES WILSON: Na doptani se jest — 20th and North Main.

HENRY BULLER ASA B. MURRAY Za serif a. za distriktniho klerka.

FRED KEMP WILLIAM C. FORESYTH, JR. Za Okresniho Soudce. za okresniho navladniho.

C. L. DUTTON A. B. CARNES Za Okresniho Soudce. za eerifa.

ED. STERN VERNER M. BUTLER Za komisaie, Precinkt Cis. 2. za okresniho soudce DAVE CARDWELL. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Danny 25c.

D. RICHARD VOGES za okresniho komisaie ZABAVNI ViBOR. za okresniho navladniho.

2. Precinkt.

Poutivejte k oznamovini

Maly Ozna m ovate!

Oznameni Kandida

Zubni Lekai

'anecni 7abava V S. P. J. S. T. Sini v Penelope V NEDELI, 26. tERVENCE.

"Czech Revelers" z Fort Worth.

)

Rad Pokrok Houstonu Oznamuje

V nedeli, 26. C'ervence - Nesva.dba.

V nedeli, 2. srpna litaea's Original.