Vestnik 1936 07 29

If Or. &'.4%6067icg

Or an Si ovanske PodpokiiciJednoty Statu Texas.

13 RAT R.5 TV Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ve stiedu ROCNIK (VOL.) XXIV. CISLO 38.

(Wednesday) 29. eervence (JULY) 1936.

KAREL HAVLieEK BOROVSK17.

NE 28. dervence vzpominati bude narod deskoslovenskk zrozeni sve repuD bliky. Den ten jest narodnim svatkem, kterS7 co do vSiznamu rovna se dni 4. dervence u Ameridanfr. Tak jako Ameridane vzpominaji Franklina, Jeffersona, Adamse a Washingtona, kteti cestu ku svobode a neodvislosti upravili, tak i nam sluei vzpomenouti na muae, kterk nas lid pied osmdesati lety vychovaval ku samostatnosti a ueil svepravnemu tizeni svSrch °sun. Muaem-tim jest na t. nezapomenutelnSr Karel Havlieek Borovskk jehoa vS7rodi irmrti ptipada, na den 28. eervence. Bylt' Havlidek nejen velikSr vlastenec, ale take neohroaenS7 zapasnik za svobodu a prava naroda, byl take politickm vychovatelem lidu sveho.

A stejne tak jako byl velikSrm bohatS7rem ducha, tak byl take velkS7m trpitelem a mueennikem.

Karel Havlieek narodil se 31. kijna roku 1821 v Borove u Ptibyslavi, jako druhorozeny syn tamniho kupce Mateje Havlieka a jeho manaelky Josefy. U veku 9 let byl poslan na hlavni gkolu do Jihlavy, aby naudil se nemecky, lee mnoho tam z nemeiny nepochytil. Zustal po celST divot razovitm synem 'ryze eeskeho kraje. V roce 1831 podal Havlieek navetevovati gkolu v Nemeckem Brode, kam o dva roky pozdeji i jeho rodiee se ptistehovali. Po vychozeni tkoly odebral se na gymnasium, jehoa posledni rodnik dostudoval v Praze. Kdya doelo na volbu aivotniho povolani, bylo pfanim jeho matky, aby vstoupil do seminafe a studoval na kneze. 8el tedy Karel do seminafe, ale zkuAenosti ja v' prvnim roce nabyte a hrube utlaeovani narodniho vedomi zpasebily v nem hlubokS7 ottes dugevni, jemua nepokryte dal i prfichod, aehoa nasledek pak byl, ae po skoneeni prvniho roeniku Karel se jit do seminate nevratil. 2i1 potom stfidave v Praze a v NCmeckem Brode a pozdeji v race 1842 podnikl pitky cestu do Halide. Whoa roku doporueil jej velkk slovanskS7 ueenec Pavel Josef afatik za vychovatele deti ruskemu &end Pogodinovi. Vydal se tedy na cestu do Moskvy, kam po mnohS7ch svizelich dorazil v lednu 1843.

Pobyt v Rusku zpfisobil mu zklamani a v diisledku nabyty. ch zkrieenosti stal se Havlieek odpfircem carskeho despotismu. Po navratu do vlasti ail nejakSr eas u rodiell v Nemeckem Brode, nadea nasledujiciho roku odebral se do Prahy, kde psal pilne do "Ceske Veely" zabavne to pfilohy "PraaskS7ch Novin", kterehoa listu stal se r. 1846 redaktorem.

Tou dobou byla Evropa prosycena revoluenim kvasem a Havlidek jal se probouzeti a poueovati lid, jak ma narod utladenk za svobodu svou bojovati. Nadetel pamatnk biezen 1848 a cisa • pod tlakem bouticich se narodU byl donucen prohlasiti fistavu eili konstituci. Potom nasledovaly vkznamne uddlosti rychle za sebou. Jelikol "Praaske Noviny" byly listem frfednim a Havlidek nemohl psati tak jak citil a chtel, proto sloail redakci a poeal vydavati "Narodni Noviny", kde mel vice volnosti. To znamenalo bkti prvnim politickSrm vychovatelem sveho lidu. Hned v prvnim aisle ozna-

ail tento program: Skuteend rovnost narodni.

Spojeni zemi koruny eeske v jeden fitvar ni. Zrueeni veech pra y a vS7sad Alechtickch.

Rovnost veech stavil pied zakonem. Porotni soudy. Odpovecine ministerstvo. Vteobecn snem celeho naroda. • pina reforma skol a latan' .

Ty dva roeniky "Narodnich Novin" jsou nehynoucim pomnikem jeho aurnalisticke einnosti a politicko-v3-7chovne prate. Lee po revoluenich bouiich v roce 1848 stalo se jeho po.1111111.0•111111.0111.041•11.0•11111.0 ■01111111.14111.0.01111.0111161,00000111210.0.111.1.11 ■ 011■■

POZVANI VgEA1 OKOLNIM EADUM, PkATELOI A PRIZNIValkl SPOLKU S. P. J. S. T.

Timto Vas zveme, abyste se stleastuili nateho sjezdu, kaideho dne od poeitka zahajeni. Proto jsme pracovali pied roky, aby sjezd se konal na venkove a to pobliie moiskeho zaiivu, abyste men pilleaitost bSrt freastni vteho jednami. Co se pobaveni tyre, toho mime dostatek na kaidk veeer. A co nejhlavnejelho- jest v pondeli veeer uvadeni sto novS,ch elenfr fitedniky Hlavni Uiadovny. Ptijedle, neb nee° podobneho tak hned neuvidite, aby tolik novella elenstva najednou byla uvedeno do na§i Jednoty.

Neopomerite si zapsat do kalendife tyto dny: 3., 4., 5. a 6. srpna, a le budete kaidk den v East Bernard na sjezde. Vime, ie toho nebudete litovat. Dobreho jidla, obeerstveni a pobaveni bude take dosti. Vgimnete si nateho programu na jinem miste tohoto eisla.

Zve Vas vtechny tad Karel Jonet C. 28., fitednici a vteehno elenstvo.

staveni obtianS7m. List stal se nepohodInS7m politickemu spravci Oech, hrabeti Lvu Thunovi i videnske vlade, ktera hledala zaminku k odstraneni smeleho eeskeho novinate. Byl stihan pro kaadk odvaInejei projev v listu, prohlaten za butiee a vydavani novin bylo mu na eas zapovezeno a dokonce byl obaalovan pro nektere sve elanky pied vojenskS7m soudem, v dobe, kdya trval sta y obleaeni v Praze. Teprve' kdya vlada Bachova padla, bylo mu dovoleno zase noviny vydavati, ale jen pod vojenskSim dozorem. Byl veak napomenut, aby zanechal &okra proti vlade, jinak ae mu noviny budou zastaveny, coa se koneene 19. ledna 1850 stalo skutkem.

Havlidek uznaval, ae prave v to dobe je nutno vydavati oposioni list, aby lid byl probouzen a poudovan, proto odstehoval se do Kut-

ne Hory, kde jia v dubnu 1850 jal se vydavati t3idennik "Slovan". Neustaval vlade videriske vytkkati nasilnictvi a do'aadovati se nstavy.

Poueoval lid deskk o vetejnS7ch otazkach a vychovaval jej k zapasu politickemu. AV§ak je v tom boji sam, vsude v Cechach je mrtve ticho, lid je zaktiknut. Havlieek citi, ae je poslednim bojovnikem proti reakci a ae nasili vlady se neubrani. Jedna konfiskace listu stidruhou a zastaveni jeho jevi se jia jistkm.

Aby tomu ptede§el, sam 14. srpna 1851 dalti vydavani "Slovana" zastavuje. Ale ani tim neuniknul mstivosti rakouske vlady. V listopadu 1851 byl pohnan pied kutnohorSkou porotu pro dva elanky ye "Slovanu" oti§tene, ale byl porotou osvobozen a obeanstvern oslavovan, coa vladu tak popudilo, ae mu nedopfala aiti klidne v Nemeckem Brode, kam se potom uchSdil. V noci 16. prosince 1851 byl ye svem byte vyburcovan ze spani komisaiem Dederou a eetnikem, kteti jej z rozkazu vlady zavezli do vyhnanstvi v Brixenu v Tyrolsku. Tam zakougel nejhrozneji fitrapy, jea podlomily jeho silu telesnou. V neptiznivem podnebi vyvinul se u neho plicni neduh a Havlieek chtadnul rok od roku vice. Teprve v dubnu 1856 bylo mu dovoleno vratiti se do vlasti. Vratil se telesne seiSr s vlasy fmlne gedivkmi. Na hranicich Cech stihla jej hrozna zvest o smrti jeho manaelky Julie, ktera se navratu sveho Karla nedoekala. Bolest Julio zvfgovalo i to, ae zbabeli vlastenci se mu vylVbali, aby si u vladnich Maar nejak neuNcodili. Jedina Boaena Nemcova., sama nejvS7 e neet'astna a zuboiend, mela odvahu vetejne na ulici se k nemu hlasiti. Sta y uboheho trpitele se neristale horail, al posleze 29. dervence 1856 tento mudennik za svobodu, prom) a spravedinost dokonal.

Pohrbu jeho sfreastnili se mnozi verni vlastenci, tea Frantitek PalackSr kraeel za rakvi zdobenou jedinSim vencem, trnim propletenS7m, kterk synem s'vrn zahradnikem zhotoviti dala Baena Nemcova. Narod deskSt lkal a truchlil hrobem jednoho z nejlepeich muail svS7ch, kterST svSun piikladem, svoji praci i s.14m utrpenim razil cestu myelence narodniho osvobozeni, ktere po teakSrch dobach konedne prislo, kdya svitlo slunko svobody 28. tijna 1918.

DtHeiite upozorneni!

Cteni bratii a sestry! iMTO jsou bii. tadu Karel Jonet, upozorTneni, by ti, jea maji bratry delegaty na ubytovani, byli v nedeli, totia druheho srpna v East Bernard, a eekali na delegaty, jea mail ubytovat u sebe. Neni nic ureiteho, kdy kterSr br. delegat piijede, nekteti piijedou do Wallis, do Hungerford, a tam budou oeekavani vkbory.

A ti, jea piijedou do East Bernard na kard.ch, busech a vlacich, budou odekavani vtemi. Mnoho jich piijede as v pondeli rano, aveak ti piijedou po karach piimo do East Bernard.

Tedy neopomente den druheho srpna, necht' bratfi delegati poznaji, ae my East Bernardati sobe jich pfichodu vahne.,

6Lratia, .

r'•t

•

10I•ms o.....w.o■n so-a.1.im.cww-cm■o•iwo.O.,

o4111.4111KNIMIK.s.

Oddil dopisevatelskyr 1■14).wo.nowoom■ o•osomiwov•wo•m4o ■o4.•*0•■■•"••••-o-m■o•=1..awiwkoamik.

Dopisy, jet by obsahovaly neVecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnimu rozhodnuti.

Pied sjezdem.

I ETOS nebylo ve Vestniku tolik ptedsjez-

I dovYch navrhil a debat jako pted sjezdem minulYm. VZ.dyt' ani ta ptedvolebni kampari neni tak divold jako v letech minulYch. Za to takove navrhy, jako bratti Karla La'Znovskeho a Suldy zaslouZily si zvla gtni pozornost pro svoji praktickou proziravost 'thdrie fantasticke nebo teZko spinitelne theorie. Ja se zase chci zminiti o neeem jinem, nebot' to ye sjezdu take ptijde na pieties; jsou to redaktor a tiskarna. Ptedem podotYkam, ze jsem nikYm nebyl vyzvan, abych o tom neco napsal.

Dopisuji si obCas s redaktorem easopisu Hospodate, kterY je povaZovan za nejlep giho aeskeho redaktora ye Sp. Statech. Loni mi psal, ze Vestnik je za tizeni F. MouCkou lepgi bYval. V Dallas na Oeskem dnu mi nekteti elenove od rtanYch tadir tekli, ze jsou nyni s Vestnikem spokojeni, aZ na jednoho — ten si ptal aby Vestnik byl zvet gen, a aby strYeek Barton jen psal dale, a easteji. GajevskY pry take mad() pile. A to nebyl elovek, kterY se spokoji se vgim.

Pokud se tyre redaktora, vim dobte jak se snag aby vyhovel, a jak je na rozpacich ma-li zavadnY dopis hoditi do koge celY, nebo jen ura.2liva slova nebo cele vety vy gkrtati. Jednou jsem mu sam tekl aby dopis, za jeho obsah mohl pisatel byti pohnan pied soud, poslal tiskovemu vYboru. Ten pisatel snad si ani nebyl vedom, ze posilani dopisti s takovYm obsahem po g tou je pogtovnimi zakony zakaza.no a trestano. Ponechal-li si tiskovy vYbor ten dopis na pamatku, jako vrchol sprostoty, to nevim. Ja jsem v Zivote nikdy neco podobneho nesly gel ani neeetl.

0 tiskarne vim tolik, ze stoji mnoho penez, a ze je pti ni take mnoho bknYch vYloh — navzdor dozoru a opatrnosti majitelt. MuZeme east° eisti, 2e vladni podniky stoji mnohem vice nkli soukrome. Jako hlavni ptieiny bYvaji udavany mrhaenost, nedbalost, majetek neni vtibec • opatrOvan a getten, a byva i svevolne kaZen, nieen, pa gkozovan. "Z ciziho krev neteee". Je to trochu divne potekadlo, ale smysl jeho je vystraZnY. Majitel, nebo majitele soukrome tiskarny mohou, a nekdy musi byti prisni, nebot' investovanY kapital a prospech zavodu to vyZaduji v kaldem ohledu.

Ja nemam podil v tiskarne, ale od jinYch to vim, co podnik takovY yyZaduje. Ptal bych yam slyget co oni o tom soudi, a jak se jim to "vyplaci". Ze mam pravdu, pane Pavle Skrabanku? A to, prosim, se v tiskarne tisknou easopisy dva, co2 umknuje alespori nejake YYbody a Uspory, jak pti praci, tak pti zamestnancich, kteti si vypomahaji, eim2 se eas pracovni lope vyuZije.

Pochybuji velice, Z • e by Jednota z vlastni tiskarny mela prospech — a radost. Podnik takovY by nernohi byti tizen zvolenYm vYborem, kterY nema pottebne vedomosti a zku genosti, a jeho' jeden Glen by bydlel v Dallas, druhY tteba v Houstonu, a tketi v zapadnim Texasu. Podnik takovY by musel byti tizen zkutenYm muZem, kterY by si za v ge podaval flay, ktere by platila Jednota. Rozumejte co tim je mineno.

Promirite, ze pi gs nyni o neeem, co se netYee Jednoty, ac se to tyre me a nekterYch jinych cienu. Ja jsem se neuchazel o redaktorstvi u R. V. 0. S. ze svoji y ule, nybr2 na vybidnuti z nekolika stran. Po domluve s Morrisem od Cas. Cechosloy aka podali jsme nabidku na 35 centu za Oslo. Ja, bych byl dostal mesiene $68, a z toho jsem si ehtel platit papir a jine potteby — bylo mluveno na sjezdu, ze je deprese—bida. Navrh tiskoveho vYboru, aby redaktorovi bylo placeno $75 mesiene, a aby si na-

g el tiskarnu sam, byl ptehlasovan, je pry to mnoho, organ R. V. 0. S. vychazi 1)ry jen jednou za mesic. Dostal to jiny, o norm jeho bratr se ptede mnou a Morrisem vyslovil, ze mu to ptinese $110 mesiene. To bylo pied ttemi roky, od to doby poeet alenti stoupl. (Redaktor organu R. V. 0. S. psal po sjezdu o nas, a zvlag te o me tak, Ce jsem mu poslal (slu gne psanY) dopis; neuvetejnil to, bylo to pro neho velice neptijemne. Nechtel se dat usvedeiti z omylu, jak se dalo dokazati protokolern ze sjezdu.) To byla ta "nejlacinel gi a nej yyhodnei gi" nabidka. Zmiriuji se o tom jen proto, aby delegati vedeli ptedem, co se rnUe stati, kdy g se "getti".

Nikdo mi nemusi \Telt a souhlasiti s tim, co jsem napsal. Main v gak ty hochy rad, vidim tak Casto, jak se snali a ptielriuji.; v gimnete si toho z ylagtniho Cisla Vestniku, to jsme v Texas(' je gte nemeli. Byla to ohromna a nakladna prate; Cast vYloh bude site kryta jmem za oznamky, ale vet gina nakladu, Utrat, ponesou oni sami. Odmente se jim za to — pine si toho zaslouCi. E. BaCant.

0 NAS PRO NAS. Houston, Texas.

Nagi v Temple. — Radost pti eteni, Ce jsou jegte zde ti, co se snaZi pro 'Ceske jmeno neco krasneho ptedvezt. Skuteene to te gi na jedne strane, ale se nahnevam, Ce to nerntiZe bYt Linde. Pravim jinde, minim v Houstone. Dostalo se nekdy jednem po hvezdiece a na torn ji Z . to kotvi. Franto, rozdel se, "aby jsi u nas mohl budit, mame zde jako jinde v gechno, jen to, co dosahli templov gti, ne! (aspori ptitomnou dobou). Je gte Ciji ti, co kdysi za Havranka pomahali a tlaeili, ale bud' zestarli tak, Ce pro Sokola jiZ nejsou aneb je jim fteba, aby je nekdo nadchnul. Jaka by to byla radost videt to nadgeni, tu radost z usrnevavYch tvati, to oCivi snad i mrzouta. Sokol AmerickY vypisuje soute2 na nejlep gi podani ptiein oslabeni einnosti sokolske a proto je na v gech, kteti sokolsky citi, se o torn rozmlouvat, snad ptijdeme n.a ptieinu, prod Sokol jest jenom podle jmena.

Ja pro sve zdravi cvitim doma, kde mam hrazdu a rad bych i jine natadi, kdyby to bylo moZne. Mam vuli a vetim v telocvik a to mne sill.

A myslim, Ce by to udelalo i jinYm, kdyby v to Skoro bych chtel tics, Ze kohokoliv vim dela, silnYm. 61ovek, kdyt' by si n.euminil to a ono provost, take by to neprovedl. Bud'me lidmi, mysleme, Ce Zivot jest jen jeden a ten jest kratky a proto snaIme se neco pekneho po sobe zanechat. Radost z krasy nic nevyvaZi, a obzvlagt' jako temeslnici se uplatriujeme v americkern Zivote, ale spoleeensky jsme slabi.

Ptedseda Hlavniho tadu br. ChernoskY dava mnohe dobre rady pro pti gti konvenci S.P.J. S.T. a, ze kdo co pro dobro Jednoty, by to poslal na br. Holeeka, tu tedy touto cestou a to: by Franta Moneka byl na gim pti gtim redaktorem Vestniku s platem $200 m'esiene a aby Jednota yydrZovala jej co hlavniho teenika; nevzbudi-li on, tak bych chtel znat jineho.

Vgem dobrou vtili. Na. zdar!

A. R. Hamusek.

Caldwell, Texas.

Ct6na, redakce Vestniku!

Tez musim od nas podati nejake zpravy.

Tento mesic nam zde moc pr'gelo, dostali jsme etyti de gte a site 1., 2., 4. a 5. Sena na loukach jsou vetginou zkaZena., ten i kornovych nebude mnoho, jest to taktka v gechno 'Lute a suche tim mokrem. Take budeme zpozdeni s kopaekou v bavine pro mokro, ale trava si to libuje a roste dale, take pole budou hodne zarostla. Co toto pi gu yeeer, tak je na severu a zapadu tkce zamraeeno na de gt'. Nejak to budeme muset pteklepat a ubranit se to tray& Me se podatilo negtesti. Jak jsem oboraval bavinu v patezovem poli, vymknula se mi pti tom noha v kotniku. Za, tti tYdny se mi zaeala podebirat od kosti, talde jsem musel tti dni leet a Melt se sam, jak jsem jen mohl, a bolesti jsem nemohi ani jist. Jsem zpozden s praci.

le.

'1'.,cr\'-ence

1936.

To se me stain na zaeatku Cervna. Takto se mi nepodali, abych si zajel na tu vYstavu do Dallas, neb nemohu strevic natahnout na nohu, chcdim jen v takYch baekorach. Vzpomnel si na mne syn p. J. Habarty, kter r studuje v university v Austin, a poslal mi pozdrav po synu p. J. Skrabanka. Dekuji za pozdrav a te§ilo me,Ce jsi vzpomnel na stareho str9eka Kulaka a vim, Ce to bude twit tvoje rodiee, miluje§ star.zil lidi, f' donfam s bezpeenost5., ze budeA take Milovan ad sy Ych ptatel. Tet tobe, synku Skfivanku dekuji nekne, Ze's nezapomel vylidit ten pozdra y . Vy chlapci jste za to hod"Ze nezaha.zujete svoji eeskou tee a milujete feeskoslovenskoU. No tak se nam ty volby bliCi a kandidatil je ze vg ech konein a piknikil na vSechny strany.

Nasledkem me nernoci jsem dosud na 2adnem pikniku nebyl. Na,§inci by nem.eli zapomenout a jit vg ichni k yolbam a podporovat na§e nove kandidaty, p. Tom Krajea za okresniho klerka a strS, eka WondraiSe za okresniho soudce. `Milo by me, kdyby oba byli zvoleni, ecz by bylo pro nas narod potaitelne a fSichn.i mobil by bYt vdeeni, lido z noSeho naroda dosahli • dy jinonarodovci. Pana vyMiho Utadu, nejen .v Z T. Krajea znam osohne ad roku 1889. Studoval v College Station a doufam, Ze by spravne zasta,val ten Utad. Pan strYeek Wondra:S je star§i elovek a jsem jisty, ze by zastaval svuj fitad spravedlive. NaSlnci by men mit v§ichni ten itsudek, ze jsou to dosti take shady neC aby je kdokoliv mohl zastavat, proto‘Z zvolme na'§e schopne lidi.

Ten Barton nam ptestal psat. Myslim, ze n.e'kam zajel na jinni tcCnu a tarn ve g. ty hadiska na ploty, kdyZ tak east° tu takove de gte mame. V nedeli jsem si zajel k p. J. Oclstreilovi na besedu. Ten veoer zabil velkeho hada ye futte, jak krmil dobytek. Pravil jsem mu, aby hada neve g el na plot. Na to mi odpovedel, ze Barton nepi g e, tak povesil hada na plot, ze je to weer, Ce uz pr g et nebude tak brio. . Ted' zase nee() jineho musim psat, neb redaktor by mohl v gechno hodit do ko ge. NCkteti si steluji, ze jim potkani kazi postroje kkene neboli "kg iry".. Aby pctkani nkrali to temeni, n.amaZte jej dobCe obyeejnYm lacinYm kastorem, kterY se prodava asi za 65c salon, a ka.MY bude mit od potkant pokoj, za to yam ruCim. Mtij synovec J. F. Hejl ten patent vynalezl, on to zkusii roku 1934 a skuteene se mu to osvedeilo. Tk se mute ptidat do galonu kastoru etvrt pinty obyeejneho terpentYnu. Tuto smesi daji se natirat i jine kkerie ve-ci jako sttevice a jine, ktere zustanou vkly svetle a make, jenZe na nejakou dobu takovY nater zapacha.

Musim touto dopis ukoneit, aby zilstalo misto pro Due dopisovatele. ZUstavain s pozdravem na vg echny odberatele Vestniku a s Cctou, Joe. Kulak st. itad Vy'Aehrad, eislo 48.

ctzna redakce Vestniku, bratti a sestry!

Na g tad odbYval svoji pravidelnou schtizi dne 5. eervence ye sVe tadove sini na Bayersville. Bratru a sester bylo- hodne pittomno, takle jsme v g e v poieldku probrali, neb to byla nag e posledni schtize pied sjezdem na gi mile Jednoty.

Bratti a sestry tohotoradu, jste Zadani, byste se v co nejvet g rn poetu dostavili do schtize, ktera se bude konat druhou nedeli v mesici srpnu, t. j. 9., na misto prvni nedeli, neb nag tajemnik br. Anton Michalik pojede do sjezdu co nag delegat. Proto y am, bratti a sestry do.yam vedet, byste nezapomeli a jistotne se dostavili do pti g ti schtize dne 9. srpna, (v padu g patneho poCasi o tYden pozdeji).

Tk pteji zdar na gemu sjezdu na gi mile Jednoty, by v g ichni delegati pracovali pro dobro a rozkvet na g S. P. J. S. T. Jeg te jednou volam ygem: htimave Nazdar!

S bratrskYm a sesterskYm Nazdar a na shledanou due 9. srpna v sini tadu Vy'Aehrad C. 48!

S.P.J.S.T. na Bayersville. S bratrskYm pozdravem za tad Vyg ehrad Cis. 48.

K. F. Chalupa, radovY dopisoyatel

TO THE OFFICERS, DIRECTORS AND MEMBERS SLAVONIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION, INC. Dallas, Texas.

Gentlemen:We have audited the books of account and records of the Slavonic Mutual Fire Insurance Association, Inc. for the period beginning _January 1, 1935 and ending December 31, 1935, and accounting for the actual funds provided and their application, without regards to the usual so called non-ledger assets and the accruals, as defined by the commissioner of Insurance, Austin, Tex. The following summarizes the receipts and the disbursements and the assets and liabilities for the period under review.

CASH RECEIPTS: Cash on deposit January 1, 1935 $ 9,673.55 Receipts, Insurance Premiums $ 2714.29 Assessments 10079.70 Interest, Build. & Loan Ass'ns 200.00 Interest, Bonds 339.58 Interest, Real Estate Loans 102.08 Real Estate Loans Collected 377.92 Refund on Bonds Purchased 100.00 Total Receipts

13,913.57

Total cash to be accounted for

$23,587.12

DISBURSEMENTS: Lossess Paid k $4328.11 Expenses in loss adjustment 3.96 Traveling Expenses 288.24 Salaries 2069.50 Directors, Fees 373.00 Miscellaneous 86.59 Taxes 88.78 Audit & Professional Fees 71.68 Exchange on checks 1.55 Postage 49.52 Donations 176.60 Advertising 10.00 Printing 251.52 Officers Bond Premiums 23.00 Premiums Refunded 12.84 Bonds Purchased - Invest. 5000.00 Total Disbursements

13,001.56

Balance an Deposit, Dec. 31, 1935

$10,585.56

The balance of $10,585.56 is shown to be on deposit with the following banks: Union State Bank, East Bernard, Tex. $9,402.65 City National Bank, Houston, Tex. 1,182.91 Total

$10,585.56

All cash receipts of record were traced directly into the bank deposits. All Cash Disbursements of record were verified by paid vouchers together with other supporting data on file. All data pertaining to various disbursements were examined, including bills, invoices, etc., and the authorization for payment by the Board of Directors, while sitting in their regular meetings. It is our opinion that the cash transactions of the Association have been properly handled during the period under review.

FINANCIAL POSITION. The Financial Statement shows in detail the various Assets and Liabilities, as of the close of business December 31, 1935.

ASSETS: Cash on deposit $10,585.56 Investments, Vendors Lien Notes 1,463.28 Stocks and Bonds 24,983.63 Insurance premiums receivable 243.38 Uncollected Assessments 1,135.66 TOTAL ASSETS LIABILITIES: Unpaid Claims Unearned Premiums Unpaid Salaries, Fees & Accounts

$38,411.51 None $ 6,430.47 None

8trana a.

VE.S 1 N1K

Ve sti"edu, dne 29. eervence 1936:

Net worth, surplus to policy holders 31,981.04 TOTAL LIABILITIES AND NET WORTH $38,411.51 The Financial statement is subject to the following comments: Cash on deposit was verified by correspondence with the depository banks, and a reconcilement of the amounts shown by their report with the amounts shown herein. Correspondence was held with the custodian of the Vendor Lien Notes, but at this date no reply has been received. The Secretary of the Association, Will A. Nesuda, submitted records to show that the note was created in the proper manner, and also showing that regular payments have been made subsequent to its creation. The amounts applied to principal and interest are based upon a calculation by the secretary of the Association, using the interest rate indicated, and we feel reasonably sure that the proper amounts have been applied. Under the caption, Stocks and Bonds, is included Nueces County Road Bonds (1954) Series A 5% in the sum of $5000.00; One share of stock in the Houston Building & Loan Association, Houston, Texas, Cost $100,00, with a present book value of $237.73. This stock is in the hands of Mr. F. V. Urbish, and we have not received a reply to our letter requesting verification, but we did receive a letter of verification from the Houston Building & Loan Association, stating the Value at December 31, 1935; 70 Shares of stock in the Guardian Savings & Loan Savings Association, Dallas, Texas, Original cost of these shares was $7000.00 and based upon a letter signed by a responsible official of the Association the December 31, 1935 Value is $10,338.79; 75 Shares of stock in the Liberty Loan & Building Association, Houston, Texas. The records indicate that this stock is in the hands of Mr. F. V. Urbish, although we received a letter from a Granger, Texas, Bank, signed by a responsible official of the bank, verifying the book value of these shares.

The caption Insurance premiums receivable, amounting to $243.38 purports to be the amount due from local chapters for premiums on new insurance etc. We did not correspond with the individual debtors to further verify the correctness of this asset.

Other Assets are accounts due by local chapters for uncollected assessments. We included in our report a list of the debtors, as submitted by the secretary.

Under Liabilities, captioned Reserves, is included all unearned Premiums at December 31, 1935. The reserve of $6,430.47 is correctly stated, in our opinion.

The surplus to policy holders shows an increase amounting to $5,477.94 during the year of 1935. This increase has been applied to the Assets and Liabilities as follows: Add: INCREASE IN ASSETS: $.912.01 Cash on Deposit 5570.13 Stocks & Bonds 79.79 Insurance Premiums 59.57 Uncollected Assessments $ 6,621.50 TOTAL INCREASE Deduct: DECREASE IN ASSETS, Mortgage Loans Increase in Liabilities, Unearned Premiums

$33,124.60 $ 377.92 865.64 1243.56

Less; decrease in Liabilities, Accounts payable

100.00

1,143.56

SURPLUS TO POLICY HOLDERS $31,981.04 DECEMBER 31, 1935 GENERAL. We gratefully acknowledge the courtesies extended our representative during the course of this examination. The books of account and records, which were kept by Mr. Will A. Nesuda, Secretary of the Association, have been very

satisfactorily handled and while he did not maintain a general ledger, he kept the accounts in such a manner that verification of Assets was easily accessible.

The Association own a 3-drawer Filing Cabinet and a Remington Typewriter that are not capitalized on the Association books.

If any additional information is desired in connection with our work, as herein outlined, we will be pleased to have you advise us.

Very truly yours, Signed: C. G. Morgan Jr., & Company, Thomas Bldg., Dallas, Texas.

Rosebud, Texas.

Tak ut mame po beskem dni v Dallas. Vzacnd tato ptiletitost, snad jednou v tivote, se nezapomene. Povatime-li jak bidne ty sbirky tedy vysledek byl at zazradnY. Ja jsem tam poznala dva nove, vzacrie lidi.

Totit pana. Fr. Soukupa; srdeenY, zdvotilY a smelt', - zde v cizine miuvil jako doma, cot tak lehce neshlednem. A pak pana konsula Holuba. Tomu plyne pekne fed jak voda, eesky i anglicky. MladY, nadaenY a zda se, to ma do vaeho chut'. Podobne mute bychom meli posunout do p •edu, aby se mohli uplatnit. Vy ostatni promirite, vas ut znam dole.

Nekolik jedincil se asi do krajnosti °betavalo. Price ta donese jiste krasne ovoce.

Co srdce poji, more nerozdvoji!

S pozdravem, Agnes Skupin.

Rid Pokrok Sweet Home eis. 63 Sweet Home, Texas.

Ze schfize odbYvane 12. dervence. - Bratti se jednohlasne dohodli miti spoleanY °bed 9. srpna, na kterout nedeli narn ptipada schilze.

Obed zapoene ye 12 hodin. Tak bratti a sestry, bud'te ptitomni. Nate polovieky aby ptinesly, to se rozumi, nee° k jidlu, co katda, mute. Nernusi byt Lena alenkyni, jenom kdyt jeji mantel jest alenem. Hlavni veci jest, dost ptinest.

Pro deti budeme miti take nem, o to se as postaraji bratti. No, to se rozumi, ze nejake. ta bedka htebikti bude take, abychom se neudusili. Bude to spoleeenska beseda, pti ktere se take dohodneme kdy budeme odbYvat nag piknik.

Na g sjezd S. P. J. S. T. jest za dvelmi, nebudu se vaak rozepisovati o sjezdu, neb nahledil a nazorti je davano do Vestniku habadej. Redaktor nema mista a nechci jej obtelovat.

Jestli budu zdrav, tedy na shiedanou na sjezdu! Na zdar!

Vas, Joe N. Morris, taj. eskjr Prapor els. 24.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam sdeluji, to ptiati schfize naaeho icadu bude potadana druhou nedeli v srpnu odpoledne, to jest dne 9. srpna. Zmena tato jest proto, ponevadt prvni nedeli delegati musi jeti do sjezdu. Tedy vezmete toto na *credomi a dostavte se do schtize v hojnem poetu.

Vaal delegati vain sdeli co se na sjezdu vykonalo.

Tet upozornuji eleny, kteti jsou s placenim pozadu, by pamatovali to dat co nejdtive do potadku.

Podasi ptitomnou dobu mame uchazejici a jestli to tak udrti, tak itroda bude uchazejici, minim to nail kralovny jihu.

Posilam pozdrav bratru a avagrove v Dayton, Ohio. Piijed'te do Texasu na to oslavu 1001eteho vYroei osvobozeni Texasu!

Nu, jiz toho pro dneaek necham.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil. taj.

Jak se maji sprivne eistit boty?

(Obrazek z Ruska.)

RozhoteenY zakaznik: "Minule jste mi namazal sandaly tlutYm kremem a ony mi zeernaly."

Cidie: "Neroz6ilujte se, obeane, hned yam je namatu dernym kremem a ony yam do yedera setloutnou.."

Strana 4.

Highland, Calif. °tend redakce Vestniku!

V sobotu, dne llho eervence v Redlands zemtela pi. Rosalie Kueera, rozena Markova. Narozena byla ye Vekovicich na Morava 12. zati roku 1864. Do Texas pitela s, rodidi roku 1867 a roku 1884 se provdala za Jana Kueeru. Bydleli p15 Veseli, Burton, Caldwell a naposled ph West, Texas. Otud pied 30ti lety se ptistehovali do Kalifornie, bydleli v Redlands a nekolik rokti v Pasadena.

Zemi-ela zariechava truchliciho manaela Jana Kaderu, kterY jest zakladajicim elenem du NovY Tabor eis. 17 S. P. J. S. T.. Dale zanechava dva syny, John H. Kuaera v Redlands a Vincenc Kueera v Pasadena, Calif., a jednu deem pi. Fannie Baca v Highland, Calif a zeta Jiff Sada, dve snachy pi. Anna Kudera a Mary Kudera, ra 14 vnukt. Syn Frank ji ptedegel na vednost pted 13 lety a dceruaka Olga zemtela v ittlem Zemfela byla mile povahy a byla milovana vaemi, kdo ji znali. Kueerova rodina ma hodne znamYch v okoli West a Caldwell.

Letos je pied volbami a tak je kandidatu dost na v gechny strany. Kalifornie letos nevoli guvernera, jenom poslance a nektere okresni Utedniky. Dr. Townsend, kter' je v le hnuti pro starobni pensi $200 mesiene ma velkou vet ginu ptivraenctl a kterY kandidat bude pro starobni pensi, tak bude zvolen.

Poeasi mame teple a suche. Aekoliv teplomer zde vystoupi mnohem vYae nea tam u vas v Texas, piece elovek to horkd zde tak neciti, ponevada vzduch je zde suchY. olovek zde pracovati pti 115 stupnich teploty.

Pozdrav na tady Tex. Mir eis. 10 a Vlastenec Cis. 45, a celou Jednotu a ctenou redakci Jifi Bata, Glen tadu Tex. Mir Cis. 10. tad Karel Jtona g eis. 28.

East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

Jest tomu tento mesie prave rok, kdy tad Karel Jonas pkijal do sveho stiedu jedenacti elennou rodinu br. Fred Fojtika, a tenkrat jsme se usnesli, ae do doby sjezdu meta nage musi dosahnouti jednoho sta novYch elenri.

A proto piai techto nekolik iadku, bych ve gkeremu elenstvu nag i Jednoty oznamil, ae co jsme sobe za fikol uloaili, to jsme dokazali, a nejenom ae jsme ureenY padet ziskali, my jsme ten podet pfesahli. Oislo 100 ptipada spolusestie Victoria girldel.

Mam za to, ae jest vice osad tak velkYch a hodne vetaich neali jest East Bernard, a proto kdya se poda ruka faclu ruce organisatora, se hodne touto spojenou silou vykonat. Add Karel jonda jest hrdST na sveho organisatora br. 8enkSrtika, a mam za to, ae br. SenkYkik jest s nami taktea spokojen.

S bratrskYm pozdravem, a s ptanim zdaru sjezdu v East Bernard!

John Holeeek, taj. !kid Praha Cis. 29.

Taylor, Texas.

Bratti a sestry! ✓ minule schazi usnegeno, by pfigti schtize byla odbYvana na misto prvni as druhou nedeli v mesici. Dostavte se tedy vAichni druhou nedeli v rriesici srpnu (9ho), ye 2 hod. odpoledne a zarovefi vyslechnete zpravu na gich bki. delegatit ze sjezdu.

S bratrskYm pozdravem, Frank KolenovskY, taj.

Guy, Texas.

Milt brati'e redaktore!

Sdeluji ti timto, 'ae lituji toho, ze psal jsem "Sokolskou vzpominku do slavnostniho eisla nag eho Vestniku.

"Doalapl" si na me br. J. Pultr a pekne po "bratrsku" mi vynadal za to, ae opomel jsem jej po druhe jmenovati co starostu pti jednote v Guy. — Ptedem jsem to veal, ae nelze kaademu vyhoveti a lined v dopise svem dal jsem o prominuti za nahodile opomenuti.

Nevim tedy proe bych za svoji snahu mel 1,51ti

nyni karan. Tim jenom zas kaZnY ten icritik dava na jevo, ae nedovede klidne uvaaovati o faktu, ae eelY muj Olaneeek byl psan z ochoty, a ae mohlo se mi opomenuti lehko pkihoditi.

Vim, 2e nektere dobre pracovniky jsem ve spechu zapomnel, ba nekterYch jmena si ani nepamatuji.

Vidim, ze pfehledl jsem Jednoty v East Bernard, br. Urbishe, Kleeku, Suchmove, Holaska, Strmisky, Morrise, Nezvala, Hurtu, Hejla Matulu, Mrliky, Bedanove, Zhanely, Kueeru a zajiste i jine, kteti necht' znovu mi laskave prominou. Znovu je tea uji gt'uji, ae jejich snahu jsem nerninil zleheovati, a tim mene je urateti.

Nag br. Jos. Vytopil tea v posl. svem popisu ledacos opornel, ale ja, se nan skrz to nehney am, nebot' vim, ae se snaail vystihnouti vae, Co mohl si pamatovati.'

K vuli uchovani si ochotneho ptispivatele i jinYch, nemel bys, bratte redaktore, dovolit, aby do me ted' nekdo se "obul".

Za "slavnostni yam v gem, kteti jste se on pfieinili, path vam nag vgech i n:1j ovaem, dik a uznani. Vaichni se z tohoto eisla mame co teg iti a bude to pekna, pamatka v letech budoucich.

Nag start pismak br. P. Rab gtejnek z Oklahorny, kterY zde pfi sve navateve si slavnostni eislo Vestniku prohllael a detl, velice lichotive se, co znalec, vyslovil slovy: "Hogku, vy si tu v Texasu muaete gratulovati, ae takoveho Moueku tu mezi sebou mate, a kdyby y am "ufoukl" do Chicaga, tak si ho tam budou vaait a ne mu praci a vede-ni steaovati, aneb postaveni a stejne mizern 'y plat ptedhazovat" To jsou jeho slova a ja, jen tu to ptileaitostne vzpominam, a ptal bych si, abychom koneene z to malichernosti vyrostli.

S uptimnYm pozdravem a pianim vaeho zdaru na gemu sjezdu, jsem Vag oddarrY L. 0. Hogek. kid Morayski Orlice Cis. 145.

Penelope, Texas.

Broth a sestry!

Oznamuji vam, ae schrize naS'eho iadu, ktera ptipada na prvni nedeli v srpnu, nebude se odbYvati, as druhou nedeli (t. j. 9. srpna), proto, ae br. piedseda jede do sjezdu co delegat, a tak jsme schazi odloaili as pfijede se sjezdu, se zaroven nam poda zpravu, co se ve sjezdu vykonalo.

Te2 uvedomuji ty eleny, kteN jsou s placenim pozadu, aby svfij poplatek do pNati schrize poslali anebo br. Ueetnikovi odevzdali.

Te2 fieetni v'bor ma se dostavit ku prohlednuti knih.

Tak na to nezapomerite a dostavte se v hojnem pootu, druhou nedeli v srpnu, ve dve hodiny do Skoly Griffin.

Ja jsem tea ji2 dve schrize nebyl ptitomen, neb jsem byl operovan na hlavu, a byl jsem v nemocnici y e Waco. Ted' jsem jia doma v domacim oSettovani a jednou za tYden jezdim do Waco k lekaki. Citim se ji2 lepe. Dekuji vaem, kteki mne v nemocnici i doma navStivili.

S bratrskYm pozdravem Frank Hegar, taj.

N. B. — Pozdravuji br. Fr. Moudku a pteji mu, aby zase ye sjezdu byl zvolen redaktorem Vestniku a tea i vydavatele Oechoslovala.

Pfeji vam mnoho zdaru!

kid Jan Rosicky eislo 110.

Cteni bratti i sestry!

Tak ten CeskY den v Dallas, Tex., dne 19. dervence 1936, mel fispech a bylo radostno poslouchat tu nazi milou tee ye vYstaviSti, kde elovek kdya pkiSel a se obratil 'dude se seSel s pkateli, neb se nova pkatelstvi navazovalo.

Jen to odpoledni horko bylo chvilemi k nesneseni, ale zase ten odpoledni program a tandeni besedy tolika kolonami stab° za podivanou, a pki poslouchani keei piedsedy csl. senatu Dr. Frank Soukupa, se zdalo, 'ae se dlovek na chvili octnul tam, v to nami Caste> vzpominand Ceskoslovenske Republica. Bylo to tam

vSecko pzk.c a jute nikdo nelituje, ae se steastnil.

A nyni, jako delegat tadu Jan RosickY Cis. 110, nine podavam navrhy na g eho tadu pro nag ptiati sjezd v East Bernard, a jest-li se nekterY ten navrh neb navrhy, budou zdat brattim i sestram delegatnin prospeanY, mohou pre uskutedneni hlasovat a pracovat.

Navrh 1. — Aby Hlavni fltadovna vydala nova kniaky misto stanch, ktere mame, a ty proslovy v tech novYch kniaka.ch aby byly zmeneny, jak pti uvadeni novYch clams, tak i ph pohtbech. Proslovy pti uvadeni novYch elent by mely bYt krat gi a pHzpilsobene dne gnim pomertim. Ono se toho stejne v tech starch kniakach pies polovic, jako hesla a podobne vynechava. Tyto knileeky jsou nutnosti, protoae u malYch i nekde u vetaich tadil mame malo ptedseda feenikti, kteti by ty proslovy mohli Mei zpameti. Proto takova kniaka pii uvadeni novYch elenfi i pii pohtbech, ktera, by mela ty proslovy pekne vet gim pismem nati gteny, by byla dobrodinim fadiam.

Navrh 2. — Aby bylo poeitano 5'%- 'Oran na pozemkove pujeky, mist() nynejaich 6%, a aby si kaady, kdo penize si dluai, pravnirnu radci za prohlidku paPira a ostatni sam zaplatil, abychom mohli ze stanov vypustit, ae kaada 43.01ka je prvnim rokem o 1 1/2 % draak, co nam ua odehnalo moc bratti, co si chteli vyptijeiti–Ony druhe spoleenosti, kdya penize na f army piljeuji, take nechaji za povoleni pujeky si zaplatiti, ale oni to nikomu nepovidaji, ae kdya dela piljeku. Vgude maji psano jen na kolik procent penize pujeuji.

Navrh 3.— Kdyi elen zemie a ma zaplaceno na, rok ku pfedu, at' jeho rodina aneb ten, na koho jest pojistka psana, dostane zpatky zaplaceno za tolik mesicti, kolik, ten Glen legte pti umrti do piedu mei zaplaceno. Mnohokrate by si byl nekterS7 elan zaplatil na rok piedem, ale jak se mu teklo, ae se to ph -amrti nevrati, tak radej nezaplatil, a nekdy pozdeji penize nemel, tak nezbYvalo jen udelat piljeku.

Navrh 4. — Kdya Glen skrze rtizne ptieiny ze S. P. J. S. T. vystoupne, neb jest vyloueen, at' mu Jednota vystavi "Paid up" certifikat, aby on a nikdo jinY nemohl tici, ae jej Jednota o jedinY cent ptipravila.

Navrh 5. — Aby elenove platili assessment jen z toho, kolik jim zbylo po pfljece na certiflick,. Jest to navrh nekolika tadii a nam se zda take jen spravedlivY, kdya Glen musi platit urok z vyptijeenS'r ch penez, at' ua z to Castky neplati assessment co ma vypareeno.

Navrh 6. — Aby Jednota poskytovala pojiAteni od $250.00 nahoru. Nekomu se zda pojistka na $500.00 moc. Dat lidem pkilditost se piajistit i na merle.

Navrh 7. — Dale na g tad navrhuje nejakou irlevu starS7m elentim; bylo-li by jen trochu moane, odpustit jim ten etvrtletni poplatek, jak br. St. Kelarek navrhuje.

Navrh 8. — Nag tad jest proti vS7 pomoci ye Hlavni tfadovne. Nam se zda, ae by melo bYt ye stanovach, ae se na gi fitednici bez vYpomoci obejdou, tak jak jest to ve stanovach R.V.O.S. Navrh 9. — S Vestnikem, organem flak Jednoty jsou u nas v gichni spokojeni, a zda se nam, ae by mel bYt tak tisknut i vydavan jak jest, protoae jak se zvetai, bude zase dra g' a ono se nekdy dost teak° shani tech 65 c, co ted' stoji, a tkidy B a Ca ostatni co maji poplatek na Vestnik zapoeitan v assessmentu, asi by take neradi videli, aby se jim poplatky o tolik, kolik by zvetSenY Vestnik stal.

Co se tYka, nemocenske podpory a staveni a stehovani Hl. ttadovny, jsou otazky velmi leaite a jiste byly v kaadem fade na gimi eleny probirany, a kaadY asi z na gich delegate ma z domova pokyn jak ma hlasovat i pracovat, a zde asi bude rozhodovat vetaina. Ale ja doufam, ae tyto otazky, nemocenska podpora a stehovani fitadovny budou rozhodnuty k uspokojeni vgeho nag eho elenstva.

Jeate mam asi 8 tech navrhil, ale ae asi br. redaktor ma malo mista y e Vestniku, tak to ukoneim. A vaecky navrhy, co jsou tady i ty co mam jeate, poglu na stanovni vYbor do East Bernard, Tex., a jiste tak i udelaji druzi bratti

Ve stfedu, dne 29. e'ervence 1936. delegati i sestry delegatky. A nyni se IA asi zaenem pomalu s moji starou vypravovat, chceme totit napied jeti cld El Campo k rodine a pak teprve na naa XII sjezd naai S. P. J. S. T., kteremu volam: "Zdar!"

Frank Kofnovec, taj. a delegat tadu 110.

P. S. — Prosim o uvetejneni v pfi gtim Vestniku bude-li motno. — Pfeji Vam znovuzvoleni za nateho redaktora Vestniku!

Jsem s br. pozdravem, Frank Kofnovec.

Cteni vydavatele Vestniku!

Ptedem ptijmete infij srdeenY pozdrav a mfij srdeeny dik za pamatne 'Oslo Vestniku. Zrovna jsem po male operaci, tak jsem ho pteeet1 do jedine pismenky. Tieba jsem vzdalenY, sleduji Vaai praci a Cinnost a to v naaem organs, Vestniku. Oast° ma touha mne upomina, tam k vam, aCkoli se mi tam nedatilo jak by melo.

Byl jsem jen malt' rentyk a vae zamorkyeovane.

Jeden rok se mi yydatil a vae jsem vyplatil, potom vaak mi zase hrozilo, te do toho zapadnu znova, a do toho phael elovek, nevim jak bych ho nazval, zda ptitel nebo neptitel, a vychvalil mne tuto krajinu, a tak jsem si dal hci a odstehoval se sem. Nedah se mi zrovna zle; pomohl jsem si k malemu baraelcu, ale ten spolkovY tivot je zde docela jinY a ti lids take.

Jeden Cas jsem byl odhodlanY, te se k varn vratim. To byla tady velka delnicka stavka.

Psal jsem bratiu Kubeiibvi, jestli bych mohl rentovat nebo koupit farmu od naai Jednoty.

Dostal jsem zapornou odpoved'; to se vi, te jsem chtel na Uplatku. Tak jsem toho nechal, a nernel jsem mu zazle, neb mne osobne nezna a potom leta ptibyvaji, tak to ut zato nestoji.

Jsem Clenem tadu Alamo Cis. 131., kterY jsem pomohl zakladat; piestoupll od tadu Cislo 29, a byl jsem fieetnikem at do doby, kdy jsem odeael.

Tak ptijmete jeate jednou bratrskY pozdrav a dik a posilam Vam nialou cdrnenu ye znamkach. A volam: "Zdar XII sjezdu!"

S bratrskYm pozdravem, Vindent Ludvik.

"BABItI{A" U gTEFANIKt. Houston, Texas Jig se na ni tekte •asi vaichni a nebudete zklamani. "Bobieko neboli staienko", to netne slovieko, jak to vtdycky pekne a mile zni ad vnoueatek, kdyt se ptaji: "babieko, prod mate tak bile vlasy a scvrkle rude?" "Babieko, co mate v te truhle? Ukatte nam to!" "Co jste nam p?inesla?" a jedna otazka honi druhou a zvedave hlavielcy se kupi kolem babiaky. Ale kdyt jim zaene vypravet pohadky a povidky, to jsou teprve zveciavi nejenom (let ale i velci.

Nekteti si mysleji, te je to jenom detske divadlo, ale to se naramne m'li. Babieka je pro velke. Maid, deti budou ph tom ueinkovat; budou zpivat a taneit narodni tance. KostYmni yYprava bude spadat do doby, kdy Botena Nemcova "Babieku" psala.

Tak nezapomente a vaichni se dostavte v pinem poetu!

A copak "Bazar"?! Jak ten pokraeuje? Slyjsme, 2e sestra Kelarkova a ses. Studnieha, ma pino darn. To je poteaujici zprava a jen tak dal, at' mime pine stinky. Mame hezka deveatka, ktera je budou rozprodavat a lacino!

Na shledanou dne 9. srpna!

Uctive vas zve Zabavni Vybor.

Gainesville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Se zajmem sleduji dopisy a navrhy na opravu stanov a nemocenskou podporu. Naa tad Cis. 101 je pro nemocenskou podporu, a ja sam jsem byl vtdy, a jsem doposud pro ni, at' ut je jakakoliv. Bylo nekollk navrhfl. Ja bych podporoval n'avrh bratra 7i'oupala, totit 1 cent na elena, v ptipade tetaim cent a pill. Ale penize by se mohiy zasilat od tadfi talc, abychom H. R. uaettili praci, neb na to snad vyOrtorat ,"'er-7ncica byii's kedere stdlo,

VESTNiK

Strana 5.

a platili bychom nemocenskou podporu tomu, kdo ji nepottebuje, toti2 tomu fitedniku. Mohla by se dat tadost o podporu do Vestniku, jak to bYvalo a dva Utednici od iadu, tieba ptedseda a fieetni, by to sledovali a zaslali podle toho rovnou na tad nemocneho, a tim by se uaettilo mnoho prate zasildnim prosby o podporu.

Ovaem, katcla tadost by musela bYt potvrzena lekatem. Slyael jsem na sjezdu a i Cetl ye Vestniku cd nekterYch iddfi: "my si nacre nemocne podporujeme sami". To je v potadku.

Ale bratti a sestry, vezmete do ruky nas Vestnik, prvni stranka, 'Stit naai S. P. J. S. T.: Podpora, Bratrstvi, Lidskost. Slechetne to zasady naaich starch zakladatelfi flak Jednoty, kterYm vice zaletelo na bratrstvi a podpote net na pojiateni. A my bychom jako jejich nastupci meli talc alechetnY fidel zruait? Na to bychom nemeli nechat dojit!

Vim, te rnusime jit s pokrokem ducha easu, ale jestli nebudeme mezi sebou pestovat Podporu, Bratrstvi a Lidskost, talc ty nove nekteri, vynalezy nas spice dovedou ku zkaze net k povyteni. A proto sestry a spolubratti delegati, nenechme tu nemocenskou podporu polotit na jak se to stalo v Ennis. leni na,aeho feadu jsou pro to, aby plat fitednikUm l il. R. byl platen sluanY, spravne podie prate, ale kdyt pottebuji pomoc, at' si ji hradi ze sveho. Neminim aettit, kde je potteba,, ale aettit kde se dd. Jsme v dobe ptevratu, v dobe tisne, nevime co nas 'deka. Je tetko ted' sehnat na ty poplatky, ku kterYm jsme zavazani.

Mam toho na srdci moc, ale pro dneaek dost.

Volam: "Zdar sjezdu S. P. J. S. T. v East Bernard!

John Paclik.

centem dluh vyplati. Dnes platime 6% a kdybychom to platili 100 let, tak dluhu neubude Ov§em kdo by alai dobre firody a za produkty by dostaval dobre ceny, at' si vyplati farmu tteba za 5 let.

Toto se tYka pouze pfifeek na pozemky a na prvni jistotu. Mestske majetky je tteba odhadovat dle stavu budov a proto je tteba jine stupnice splatek, ale firoky budtet take 4%.

Sam statni komisat odporueuje Jednote 4% zuroeeni stavajiciho kapitalu, tak tedy prod' elenove maji platit ze sy Ych penez vetai procento net je tteba?

V roce 1912 na sjezdu v Granger ileetni vYbor hlasil, 2e penize jsou pfljeovany bance na na 3%, posledni dobou bondy nenesou ani 3%, prod tedy podporujeme naaimi penezi institute a cizi zajmy, po kterYch nam nic neni a sami ph torn trpime?

Bratti: — Jednota vlastni za 198.000 dal. pozemka, mezi tim jsou 53 farmy, s nimi2 mnohY naknec a snad i elen Jednoty ztratil vaechno co mel, nasledkem nizke deny plodin a vysokYch firokil a splatek. Dejte jim bYvaly jejich, majetek zpet na 4% firokt a 1% splatek, pomfitete jim zase k samostatnosti a Jednota tim ziska, nejen te se stara o sve Clenstvo, ale i tim, te zUroei pozemek, kterY nese malo, nebo nic. Budit heslem HI. fitadovny pomoci vaem najemnikfn, kteti jsou eleny Jednoty k samostatnosti. To jiste tadna poliat'ovna by nas nemohla ptetrumfnout.

Redakci dekuji za pekne yypravene slavnostni eislo Vestniku, ktere zajiste bude peknou upominkou katcleho Clena Jednoty, za cot redakce si zaslouti pochvalu a uznani.

S bratrskYm pozdravem, Alois Va a, Clen tadu 142.

Fairbanks, Tex. Cteni brat ii a sestry!

Posledni dobou objevuji se ye Vestniku dopisy, ktere stoji elenstvu za uvatenou a zvlaate delegattm, tel je to trochu pozde pied sjezdem, ale lope pozde, net nikdy.

Prvni je nemocenska podpora. Zavedeni teto se mid, tak nesnadne, 2e ani Hl. Ur. si do toho netroufa, a piece to neni nic tak tetkeho.

Byl jsem Cinn'm vice net 20 let v rfiznYch spol. fitadech, a v te dobe jsem pozoroval, elenfi tacla o podporu. Vezmu-li priimerne to za zaklad, tedy 5% ze 12.000 elenfl rovnd, se 600 nemocnch. Br. Toupal z Caldwell podita na jednoho nemocneho 25 dol, cot je pomerne spravne; tedy podpora 600 nemocnYch Menu by obnaaela mane 15.000 dol. Delime-li 12.000 Menu do 15.000 dol. shledame, 2e poplatek na elena by obnaael $1.25 mane nebo 10 5/12c mesicne.

Pomerne 4 nemocni dostavaji od 10 do 15 dol podpory a teprve pat' pies 25 dol. t. j. 5 nemocnych by bylo opravneno na 125 dol., etytem jest vyplaceno 50 dol., a pity, tetce nemocnY by obdriel 75 dol.

Pokud se pamatuji, tedy u tadu Cis. 78 (70 v letech 1909-1915 byl pouze jeden tetce nemocnY; u taclu Cis. 88 (150 elena) v roce 1917 taktet jeden; u tadu cis. 142 (100 elent) byly tuaim pouze dva ptipady v 8 letech. Je-li takovY pomer i u jinYch tan, tedy face nemocni by mohli bYt podporovani i pies 75 dol.

Poplatek $1.25 na Clena rodne je velice mirnY, ale pomohl by mnohYm v tetke dobe nemoci.

Ostatne, jest-li sjezd nechce za te bYt zodpoveden, at' tedy nektery vYbor vypracuje nem, podstatneho a da k odhlasovani vaemu elenstvu. Bude-li dvouttetinova vetaina pro podporu — dobte, budeme ji mit.

Jinou tivotni otazkou Jednoty je sniteni firokt a splatek na pohledavky elenstva.

Navrh na sniteni podava br. eernocky ye Vestniku Cis. 36, kde se ptimlouva za 5% firok a 15ti lets splatky, t. j. asi '7% celkem firoky a splatky 12% roene.

Br. Galia v cis. 37 navrhuje 5% firokti, 33 let prodlouieni splatek, dohromady firoky a splatky roene. Pravda, je to polovice co platime dnes, ale i to je moc, prod nedat kteti ty penize tam tetce naskladali, tu nejvetai filevu a to jest 4% firokfi a 1% splatek, celkem 5%. Za 40 let se tim jednim pro-

Fort Worth, Tex. Ctend redakce, sestry a bratti!

Teplo, teplo! Vaechny letni prograrny a slavnosti utikaji do mote minulosti. I oslavu a eeskY den stoleti jig mime za sebou, zbSTva nam jenom hrstka vzpominek, na cot budeme dlouho vzpominat. Vzpominky razneho razu.

Sealy se tisice krajant na eeskem dni v Dallas, mnozi nemeli ptileiitost se sejiti po dlouhou dobu. Vzpominky na tax sluneeni, ph odpolednim programu. Nat otutily lid snese vaechno, kdyt je to obetavost pro naa narod a existenci. Ph odpolednim vystoupeni na ()slave stoleti vidime naai dalai budoucnost, te jest jeate velmi daleko k zaniku naai eeskoslovenske vetye zde v Americe. Naopak, elm dal tim vice se rozaituje, dalai nava.zane styky s naaimi bratry a sestrami na severu a zaroveri s naai novou republikou tam za motem, odkud nam thimodil pozdravy doktor Frantiaek Soukup. Hromovym hlasem zdravil flak vetev zde, s radosti a nadaenim vital vaechny, takie si troufal, 2e jeho hlas pronikne i do zapadle nejmenai osady naaich krajant.

Opakuji: nezaniknem!

Ukazkou toho vystoupeni, sokohl, sokolic a ' actva, dalSi 42 kolon narodniho tance besedy, nekoneane tady v stejnokrojich, rfiznYmi barvami se menici, einily dojem na obecenstvo a salvy potlesku neutuchaly. Lahodne zvuky Ceske hudby doclavaly tomu panorama jeate veteiho razu. Obetavost jest velika htivna na narodnim. Za naai Tel. Jed. Sokol vzdavam dik brattim Kueerovi, Joe Kosovi a Frank Houtviekovi za nacvieovdni v Sokolovne zde.

Oznamuji vetejnosti, 2e mime v ptiprave program v Sokolovne na oslavu Stoletnice a site ye dnech 6ho a 7ho zati, cot ptipada na "Labor Day". Celt' dark program bude oznamen pozdeji.

Sjezd S. P. J. S. T. se bliti k rozhodnYm dnfim 3., 4., a 5. srpna. Bratil zastupcove vaech jednotlivYch tacit mejte na pameti, te se sjedete se vaech konein Texasu, za fieelem upraveni nedostatkt naai Jednoty. Doufame, te se vae k uspokojeni urovna. Zdar sjezdu!

A. Tobola, dop. Sokola.

Koupanieko.

"V tomhle fiboru se tady nesmite koupatl" "Ale pan starosta mi dal ustni povoleni . .."

"Prosim, tak mi jej ratite ukaza

Strana 6.

Oddil dopisovatelski.

Rad Volna techie cis. 135.

Enins, Texas.

BUDME DOMA KAZDY ORGANISATOREM VE SVE RODINE! Jako stoprocentni Glen naei Jednoty, posilam ptani k nastavajicimu sjezdu a jeete vetgi aby v tomto sjezdu se vymitila veechna nedorozumeni, ktera panuji v noel Jednote jil pet let. Pet let je doba dlouhd, ktera nam akodila na piilivu novYch mladYch elena, kterYch naee Jednota nutne potkebuje. Tyto nove, mlade eleny jsme mohli dostati od naeich stareich dlena, kdyby nebylo to — nedavery, kterou eteme skorem v kaldem Gisle. Nedavera tato jest hotel zlo, net ty ztracene penize na rozlienYch majetcich Jednoty. Zrovna v naeem tade jest mnoho mladele, ktera mela bYti eleny nazi Jednoty a nejsou.

Po vyteeeni teto paldive rany, ktera suluje nazi Jednotu, ktera2 rana doufam bude zahojena vetejnYm pkednesenim techto bolesti z oei do odi, '2.6.dne obchazeni, neb dobrY lekatskY kez zachrani mnoho livota — a tak to bude i u nas po sjezde, kdy naei dlenove velmi radi daji svoje ditky do Jednoty, kam jsme veichni vstupovali s velkYm nadeenim a s velkou chuti do prate. A pracovali ti nazi elenove v naeich kadech dobie, piine, neb se podivejte, jaka sila dlena je v nazi Jednote ye stall 30-45 let, kterel eleny tam dali jejich rodieove, col by melo bYti i dnes. KaldY Glen, kterY ma ditky, mel by dati svoje deti do detskeho odboru, kde za dvacet — tkicet cents dostane pojistku pro svoje ditko al do staff 16 let a po uplynuti 16 let ka2de toto ditko vezme pojistku elenskou a takovYm zpasobem naee Jednota by zmohutnela razem jen z ditek naaich Menu Jednoty. Kaldemu Clenu, kteremu leti blaho Jednoty na srdci, vyjde vsttic sam a neeeka, ani na ladne pobizeni.

A sobe pkeji, aby nastavajici sjezd vyeistil tyto keel a dal dobrou povest na gi Jednote — .takovou jakou mela — aby ustalo mluveni, tolik a tolik se ztratilo, tolik a tolik penez prye". A proto, kdy se budou delegati rozchazet doma s ripinYm vysvetlenim a ne polovienim, domil do svYch tacit, kde vysvetli jak veci sobe stoji a nebude vice otazek — ktere neslouli nazi Jednote a ku veteimu vzrastu elenstva, bez ktereho 2adnY spolek 2e ziti — pak katdY testa, kaida maminka bude dobrYm organisatorem doma ve sve rodine a des svoje ditky do nazi Jednoty naee Jednota vzroste razem ne o sta novYch elent, ale o tisice novYch, mladYch elen y , kteii upevni otkesene jmeno nazi Ceske Jednoty, ktera nam byla mistem kam jsme pospichali po ptijezdu do teto zerne, bez velike agitate.

Jest to naYin vtelym pkanim, pieji dvanactemu sjezdu mnoho zdaru a jeete vice stoprocentnich rodin, ktere by patiily k nazi Jednote od nejstareiho do nejmladeiho, a ne jen par rodin v tad& Jos. Vytopil.

DOJMY cESItt110 DNE. 6eskS7 den patti minulosti a jit jest po veem torn horeenem chvatu, s kterYm se mnoho naeeho lidu chystalo na tu na gi velkou oslavu.

Maj dojem Ceskeho dne po pfeeteni prvniho referatu byl vryt do me dune tou merou, ptichazim k asudku, le veechny naee narodni slavnosti — pakli jim nejsme piitomni a Ctem referat v easopisu — tedy dopadnou v'eechny bajedne a Uspech veestrannY. Snad bych nemela o torn vabec psat, veak nechci tim nikterak uraaet neb vyvolavat debatu, jest to jen dojem, kterY me byl vryt na dlouhou dobu do me duce. Nebetu si ralove brYle abych snad psala nee°, co necitim, piai tak jak mile myelenky pkichazi na mysl, a vim '2e mnohY, adkoli to nevyslovi, citi to co ja, jakousi nespokojenost.

Kdy hledim zpet na tu nedelni slavnost v "Cotton Bowl" tu ye mne vstava hoikost neb snad nag lid neni tak neuvedomelY, aby nevedel kdy ma povstat a kdy sednout, aby se muRio na nas volat: vstarite — sednete si! By-

ITESTNiK la jsem rada, le guverner tomu nerozumi a co si asi pomyslil dr. Soukup? A to druhe, uznavam, le bylo to velice krasne a mnoho prate, aveak bylo mi lito tech cvidenca a taneenika besedy. Jak male nekdo se radovati, kdy vidi pohyby tech, kteii s velkYm zaptenim a vydavdnim svYch poslednich sil tam v torn horku ptedvadeji sva eisla na slunku, ktere praZi tak nemilosrdne na jejich hlavy, a to pro nas, kteti jsme sedeli adkoli ne pohodlne, piece jen sedeli a za chvili unaveni a na polo upedeni hledeli na ne? Pakli ye me bylo nadeeni, tedy to slunko to ze mne vee vypeklo. Kdyl se jeden rozhledl a videl nekde matku s detmi, utrapenou, unavenou, k upadnuti. Ja vim, ze vy maminky, byste take vee rady videly, aveak takovYm detem jest nejlepe doma; snad by se nekdo naeel kdo by je na dva dni opattil.

My jsme naee kluky, kdy byli mali, na podobne slavnosti nebrali, to nam je babieka jiz opattila a bylo jim dobie. Vim, le veichni take nemate babieku, ale snad sestru neb zname, kteti za malt' poplatek by varn je opatkili a vy byste veeho lepe u2ili.

Nikdy nezapomenu kritiky anglickYch easopisa, kdyz zde zpivali Praleti ueitele. Pak kdy naee mladel nee° podobneho Cte stydi se za to a pak se divime, le se nas nedr2i. Mame jim ukazat, le si ptejeme take new lepeiho. 6asto slyeim, 2e naee inteligence se nam vyhYba, ale to neni pravda. Jest to naee vina, kdy snilujeme sami sebe a kikame, le mezi ne nepattime. Vime, to nam maji jit vzorem a \Testi nas (dekoli nekteki vabec nejsou schopni nekomu jiti vzorem), a my se mame snaZit abychom se jim Banket, kterY pokadan v sokolovne na poCest vzadneho hosta z 6eskoslovenska a jine, byl na miste, ale zde prave ukazano to, co jsem pied chvili iekla, 2e to jsou inteligenti a my se mezi ne nehodime, neb bylo jen mak) vybranych hosta a ti druzi!? Na evidence se melo pamatovat a vabec co byli teinkujici. Ti si to zaslouZili, aby byli phtomni, obzvlak' kdy to bylo v sokolovne a poslan k nam tak vzacnY host tiumoCiti pozdrav tatidka Masaryka a nynejeiho presidenta nazi republiky Edvarda Beneee. Piedstavuji si, le mohl byti spoleenY obed a tabule zvlaet' pro vYznamne hosti; jsem jista, le by kaZdY rad zaplatil.

Ptiznavam se, adkoli jsem s velkYm nadeenim na CeskY den jela, le byla jsem trochu zklamana. Jest to snad teeeno trochu moc otevtene, aveak nemohu si pomoci. Nechci tim kritisovat, bylo s tim prate mnoho, to nemille uptit nikdo, aveak zda se mi, le melo to bYti vie pohromade. Tak elovek nevedel vlastne kam by mel jit. Tak jako my zde na jihu pracovali pro vYstavku a na severu pro CeskY den, aveak na konec jsme veichni, komu bylo trochu molno, putovali na CeskY den a Ali za tim stejnym cilem a pracovali pro deskou vec, prod tedy to ignorovani?

Velice mne teeilo, le jsem se seznamila s p.

Bartoeem. Ted' alespori, kdy budu Gist Vaee pletky, tak se tak lehko nespletu!

Schaze sester kadu Pokrok a 'Sit deky jest ureeno na 6. srpna, ye Ctvrtek rano co nejdtiye, ktera maZete odejit z domu. Take vas ladam, byste neco ptinesly "na zub", neb bude hlad, kdy se bude pracovat, a kafieko, to se vi, bude samo sebou.

Zpevy na divadlo s nazvem "Jil neni jak bYvalo" se cvidi a hrati se bude na Labor day, toti2 v nedeli, dne 6.

F. J. Olexova, ml.

Galveston, Texas.

Valena redakce Vestniku, cteni bratti a sestry!

Ness narodni svatek v histcrii, stolete vYstavy v Dallas, Tex., jest minulosti.

Veichni uptimni krajane, krajanky ptistehovalci i zde rozeni obdane eeskeho pavodu, mame radost, ze 6esk3.7 den se vydatil a veichni teinkujici pii programu si zaslou g veeobecne uznani, neb vykonati sta mil cestovani a celY den venovati zkolfSkam a vystoupeni pti takovem amornem horku, bylo taktka nad sily vedoucich a taktel adinkujicich. Ka2dY, kdo ptispel jakYmkoliv zpilsobem k tomuto historickemu dni, by dojem pted vetejnosti ame-

Ve sttedu, dne 29. eervence 1936. rickou a hlavne nejvyeeimi atedniky statu Texas, oblibeneho guvernera p. James V. Allreda, mayora mesta Dallas, zastupcd na gi stare vlasti, vlivneho a cteneho vlastence a statnika, ptedsedy 6s1. senatu p. Dr. Soukupa, a mnoho jinYch vlivnYch osobnosti, zajiste si ptal, by nas v hledigti bylo alespori desetkrat vetsi podet na stet Texas usazenYch krajand.

Dojem cvieicich sokold jak prostnYch, tak vzorneho drut.stva na natadi a zvla gnich eisel ChicagskYch, byl mohutnY, to se musi videti a proliti, pak teprve jsme hrdi, to tato idea byla zrozena buditeli a vlastenci v dobe, kdy deskY jazyk, hrdost narodni ku sve vlasti, ku sve matetske teei temet v na gi zemi vymizela. Kdy pod vladou rakouskou nag narod jimal trpne rakouskou vYchovu a ponemeoval svoje dzerni a ztracel narodni hrdost. Proto tato myglenka, poloteni zakladii vYchove tela a pestovani sportu a prohloubeni narodni hrdosti zakladateli Fuegnerem a Tyr gem byla gt'astna. Bratrstvi vne geno do teto organisace melo velkY vliv, ze vysokogkolska inteligence byla detne zastoupena v tadach sokolskYch, takte i elenove s prtmernYm gkolnim vzdelanim 'se snatili etenim a sebevzdelanim prohloubiti narodni vedomi, aby vy gkolena inteligence mohla bYti hrda na sve eleny, i proste delniky s obecnYm vzdelanim.

Slavnostni teenici a zastupci na gi vlasti i statu Texas, vgichni pochvalne se o nagem narodu i nas ptistehovalcich vyslovili, cot zajiste podrobne popige nag br. redaktor, jet jako turnalista nejlepe dovede poutave napsati.

Dojem narodniho svatku nevymizi nam z pameti, cot krajane, kteti pojedou videti jen vYstavu, nikdy miti nebudou a neprociti hrdost z vetejneho vystoupeni.

VYstavka na geho oddeleni v historii Texasu jest nadodekavani zajimave., historicka, umetet starotitna•a eini hlubokY dojem na katdeho nav gtevnika, jest trvala upominka nagich priikopnikd.

Cot ten mile dojmy, sejiti mnohYch starch ptatel po letech. Nati bratti a sestry v Dallas se ptieinili, bychom v gichni se citili mezi svYmi, a ty mile chvile profile pri takovych ptiletitostech se nikdy nezapominaji.

Jelikot jsme nadutivali pohostinstvi na nekolik , dnd u br. a sestry KraftovYch i s rodinou, musim podekovati za uptimne pohostinstvi i vgem brattim a sestram, jet rdznYm zpilsobem nam ptatelstvi projevili.

Velikou radost jsem mela ze sejiti se se znamYm vlastencem br. J. KruginskYm, po letech.

Ptekvapuje mne, to ani leta mu neubiraji energie a nad geni pro narodni a spolkovou pre.ci. TakovYch nadgenYch pracovniku husteji!

To by teprve jinonarodovci koukali vo 6echoslovaci dokati.

Cvieenci z Chicago tet ptedvedou rtzna Cisla v Corpus Christi, v San Antonio a jinde zdsluhou br. K. a uvedomele osady, cot Jitni tuna si ptala uskuteeniti v zajmu propagovani Sokola. Taneenici Besedy ptiblitne 45 kolon, zataneili bezvadne. Bylo to nadherne, ty pestre kroje, jako kvetinova louka. A col sbor westske Slavie, naei hudebnici, narodni hymny, zkratka vzo,,cnY ojedinelY program.

Meli jsme potegeni uvitati vzorne druistvo i sokolky ze Sttedni Zupy i v Galveston& Vgichni unaveni cestou, ale veseli. Min vykoupani v Mexickem zalivu, Cim opet osveteni vzprutin naladu k zajezdu do dalgich osad.

Vgichni elenove na gi T. J. S. snatili se, by se jim zpiljemnil thjezd a postarali se o ubytovani. Na zdar!

H. Stanovska.

Bratti els. 44.

Industry, Tex. Cteni bratti a sestry!

V posledni nagi pravidelni schuzi bylo usnegeno, by tad potadal schuzi druhou nedeli v mesici srpnu, dne 9ho, neb na g br. Zanek pojede na sjezd , tak jsme to odlotili na druhou nedeli, ale pak zas budeme odbYvat katdou schuzi prvni nedeli, tedy si to pamatujte. bratrskym poulravem, Frank J. Langer, taj.

Ve strectu, dne 29. Ceiveilee NAS je v§eobecne rozeiren mylnY' nazor, v Sovetskem svazu je veechno statni.

Myslime, ze statu path tet katda, obytna, budova v mestech veetne doinovnika a entry na pradlo. 2e ,pov:_,.serii pradla vytaduje kolkovanou tadost :prisluSnemu ministerstvu, jak to pri statnim vlastnictvi bYva. No, skuteenest je ponekud jinn. Vlastnikem' obytnYch buclov v meste je predev gim mestskY sovet, obec. Z vybrane einte udrtuje obec jednak stare budovy, za druhe stavi nove. Ale obec neni jedinym vlastnikem. — Stavi jednotlive komisariaty ye vlastni stavi prtimysiove trusty, lope reeeno tovarny techto trustil a posleze mohou stavet obytne budovy tet soukromnici sdruteni v drutsvech. A drutstevni byt path tomu soukrcmnikovi zrovna jako u nas.

VYhoda sovetskelao stavebnictvi je v torn, ze stavebni pozemek nestoji nit. Predstavale si, jak by vypadala. Praha, kdyby nebylo soukronieho vlastnictvi a lichvy se stavebnimi pazemky! Aveak sovetske stavebnictvi me prozatim jeete take svoje stinne stranky. Je to predeveim nedostatek stavebniho materialu.

Napred musi byt postaveny tovarny, pak celostatne ditletite objekty a teprve zbytek stavebniho materialu mute byt venovan na stavbu cbytnYch budov. Tento nedostatek bude nyni katdYrn rokem menel, ponevadt tovaren je u2 pomalu nastaveno dost. obtiti je nedostatek kvalifikovaneho delnictva a vYkon hlavne delnictva pomocneho. Pravda, platy pomocnich delnskii jsou horei net mizerne, ale vYkon ne lepei. Oni natahnou pies celou stavbu rudou standartu s vYrokein Stalina: "Kadry reel yeechno" a pak to jde jako u nas v tech zednickYch vtipech: Udele, cigaretu, zakouri nenmetko a, Franto, podej inne to

U ze

IKDO nam 'nemilte zazlivat volani po naN rodni uvedomelosti. Vtdyt' prece v gechny naee Ceske a slovenske organizace narodni A bratrske a veechna na ge spoledenska, sta y -baZVispuentor,jkdhSizevedeme udrtet narodniho dacha.

V prvni rade je vehni dtlietito, aby rodieove hovorili se svYmi detmi aspon v rodinnem prostredi ye sve rodne keel. Doti jsou z yldete •vnimave a snadno pochyti a nauei se katde reek Piisobi prim° trapne, kdyt otec nebo matka hovori k detem desky nebo slovensky a tyto jim odpovidaji anglicky. Ov gem, mezi rodiai musi bYti naletitY sculad. Stave. se totiC dosti east°, ze matka bare deti proti otci do ochrany, kdyt nechteji Cesky mluvit. Nejen ze je to paeinani nespravne, protote se jim podrYva a podkopava otcova autorita v dome, nYbrt je to take nejlepei costa k tomu, Ce se deti takto vychovane nikdy nebudou ke sve materetine Oba rcdieove by meii spoleene a pri katde motile priletitosti vysvetlovat s yYm detem, jako vYhOdy jim prindei znalost nikoli jen jednoho, anglickeho, nYbrt nekolika jazyku, nebot' pak je skuteene dana nE,,, deje, ze oeskemu a slovenskemu jazyku bude naee mladet zachranena. Velmi k tomu take napomahe., budou-li rodieove brat dospivajici deti s sebou do krajanske spoleenosti, na divadeini predstaveni a do raznYch zaleav, kde se schazeji naei prominentnejei obeane. Uvidi tam, co nage na,rodnost znamend a presvedel se, ze i jim z toho mute kynout prospech a VYhody, kdyt k ni budou hlasit.

Utivani naei materetiny ye schttzich, pri sokolskYch cvleenich a ph veech jinYch shromatdenich naeeho lidu je nevyhnuteine pro udrteni span ne, plynne a srozumitelne reel.

Zvlaet' ovtem take pestovani eesko-slovenskeho zpevu, jak v peveckYch sborech, tak i veech jinYch priletitostech je dftletitYm sloupem pro udrteni narodniho uvedemeni. Katda, schtize by mela zaeinat Ci koneit nejakou Ceskou nebo slovenskcu narodni pisni nebo lidoyou pisni.

Jen tak pozna na g e miadel, jak jsou naee pisne pekne a lahodne, pine pc,,etickeho pUvabu. Budou-li spravne prednaeeny, jiste ze nad:chnou rnladet, aby se jim take nauella. Vtdyt' to vtdycky byla "ta na ge pisniCka Ceske., co je

VESTNiK

Jak se buduje nova Moskva. co na ni koukam." A posledni znaenou abtitl je sovetsku architektura Sovetska architektura je ye stavu bolestneho hiedani a tapani. Zaeali nejmornejeim konstruktivismem a vy gla z toho takova podivna, budova v Kirovske ulici na mutich nohach.

Oveem jedna nepodarend vac by nemusela byt clUvodem prat konstruktivismu, ale v Moskve dodo k ostrYrn diskusim a k ueeni od klasickych stylti. A toto ueeni porodilo nestvarnou stodolu americkeho vyslanectvi s koryntskYmi hlavicemi sloupt. Aby nebylo tak, ani onak, vystaveli architekti, jejicht jmena neznam (ad by stall za zveeneni) monumentalni pomnik nevkusu: Hotel Moskva. Zaaali to jako docela moderni, udelnou stavbu. Ale aby to nebylo tak docela iteeine a moderni, obiotili stony do vYee prvYch dvou etati mramorem a vYge pak, at do posledni etate nalepili rfizne balkony, sloupy a sloupeeky, veelijake kutelky a zkratka, co komu napadlo. Myslim, ze sami &kali dychtive, co z to stavby vyjde, at sejmou Ni6eve, vySlo to. Stavba :stala ptes 30 milionu ruble, asi kol naeich 50 miliont KC. To neni malo, uvazirie li, ze stavebni pozemek nestoji nit. Za to mohl postavit kapitalista, s poradnYm vYdelkem zrovna tak velikou, jenorriZe vkuenej•i budova. Jako verejnY talobce stoji prima naproti opravdu :monumentalni, tleelne stavond budova komisariatu vojenstvi. Staveia ji GPU. Nutno tet videti vnittni zarizeni hoteiu Moskvy. Predstavte si miniaturni Kolumbovu lad', na ktere objevil Ameriku, ta miniatura davneho koralou je z

Bud'me hrdi na svoji narodnost. tak mild a hezka", ktera, nas blazila ye chvilich radosti a uteeovala v okamticich smutku. Co jen manic mezi sebou vYbornYch hudebnikii, kteti by piece radi zahrali ty na ge pisnieky a ziskali jim obliby mezi zde narozenou mladou generaci.

Nate Ceske noly zde maji velke pole prisobnosti. Posilejte do nich sve deti a pilne dbejte, aby se srieastriily pravidelne vyueovani. A hled'te rovne2 na to, aby si v gimaly nagich eeskYch a slovenskYch easopisti. Najdou v nich valycky hodne zprav, ktere je obeznami se starou vlasti, s pokrokem a probudilYm duchem, jak hlavne pa ptevratu v Ceskoslovensku vladne a ktere jim budou jen novYm povzbuzenim, aby se hlasily k vlasti sy Ych ptedkil a byly na ni hrdy. Jiz z toho ohledu by melo byt snahou v gech narodne uvedomelYch rodien aby udrZely co nejdele na ge eesko-slovenske Casopisy. Pomtaete jim k prodlouZeni jejich 2ivota, kdyt budete obstaravat sve potteby jen od tech obchodnikt, kteti venuji ternto easopistn pozornost a uvetejriuji v nich sve oznamky, ktere jS0u . hlavni oporou a nejdilleZitej g irn zdrojem ptijmri kaZdeho listu.

Bud'me hrdYmi Cechoslo yaky a budeme dobrYmi Amerieany. A snaZme se koneene si uvedomiti, ze Ce g i a Slovaci jsme pokrevnYmi bratry. Prokazujme si vzajemnou rictu a vypud'me ze sveho sttedu samozvane falegne vridce, kteti usiluji kaliti vodu na geho narodniho Zivota, jen aby v ni lovili pro sve prospechatske cile.

Nyni, jegte vice net kdykoli lotted tim musime dr2et pohromade a tahnout za jeden provaz, kdyt skoro neuplyne ani dne, aby v nagich ta.dach nevznikla citelna mezera odchodem nektereho ze starYch prukopnik0 v na gem narodnim Zivote. Musime se chtej nechtej einovat, abychom utvrdili vedomi jednoty a vytvotili co nejptatel gtej gi ovzdugi pro fake styky 6echil a Slovakit, nebot' tim bude dan novY popud, aby nage mladeZ‘ byla ziskana pro narodni praci.

Uznani slugi dat tetra, kdo verne a poctive

Strana 7. kvaneho dteva a je to postel. Stala jiste tolik, jako dye velmi solidni gauaa. Je to hotel u vyplYtvanYch Ale z toho v geho neize einit nejake koneene zavery. Kaale zaeatky jsou take a kaZde ueeni neco stoji. Sovetska architektura se vyvine teprve v prtibehu nastavajiciho desetileti. Do roku 1945 ma byt 'cela, Moskva ptestavCna. To je usneseni fistredniho vYboru komunisticke strany, podepsane samotnYm Stallnem. Ku ptestavbe Moskvy mobil ptikroeit teprve pa vYstavbe priimyslu a dokoneeni kanalu Volha—Moskva, kterY bude slotait doprave stavebniho materialu. PtetiZene kleznice by nesnesly dopravu takoveho mnoZstvi stavebniho materialu. Moskva pottebuje nutne ptestavbu. V Praze je tisice prazdnYch bytri a nezarnestnani bydli v drevenYch boudach, ptespavaji ye slujich, nebot' takova je nesmyslnost kapitalistickeho hospodatstvi. V Moskve neni prazdnYch bytti a nezarnestnani ptespavaji ye stavbach, v boudach, jsou namaekani ye sklepnich bytech, ponevadZ 3e to mesto ptelidnene. Va gina moskevskych barakri jsou stare, jednopatrove domky a zde je podle dokumentu podepsaneho Stalinem ptes tisic lidi na jednom hektaru plochy. Stavebni tempo v uraenem desetileti bude bezptikladne. Musi byt postaveno 2.500 velkYch ointakri, 530 gkolnich ttid, 17 nemocnic, 50 kin, 48 mil 2uloveho nabteli teky Moskvy a Jauzi, 11 mostn, 10 milionri kvadratnich metro nove dla2by. Pti takovem tempu nebude Cas na hradkalstvi a vymY gleni nevkusii. Bude nutno standartisovat vYrobu, stavet rychle a &eine. Nebot' jinak by v gechny prosttedky statu spolkla ptestavba Moskvy. Stat toti2 hradi 75 procent ptes vkchny ptekalky pracuji pro dobro nas vgech, udrZuji spolkovY ruch a ptieinuji se pki rriznYch ptile g tostech o spoleenou akci. Jsou to lido, kteti se skuteene zaslataili o slovenske vetve na tete, strane Atlantickeho oceanu. Jejich zasluhy nebYvaji east° ani dostateene oceneny, ale jednou jim historie na geho naroda musi vyhradit destne misto. Ke2 by jednou gla jejich stopami naee mladet, at bude pa yolana pokraeovat na naroda roli dediene.

"Cechoslovak" v Milwaukee, Wis. VYDATNOST STROVE STRAVY. Syrova jidla by eloveka netaivila. VYznam syrove a vegetatske stravy pro eloveka snaZil se nove zhodnotiti fysiolog Steudel ptesnYmi pokusy. Aby dosahl co moZna nejvet gi ptesno-, sti, provadel umele traveni teto stravy. Pti umelem traveni je moZno celY postup ptesne pozorovat a merit laboratorne mimo telo. Ukazalo se, ze vatend vegetatska strava vyuZitkuje se dosti dobte, ale je Indio vydatna. Syrova stravi se hodne nedokonale. Aby se kryla prilmerna denni potteba 3,000 kalorii, bylo by nutno poZiti asi 22 liber zeleniny denne.

VYhradne syrova strava neposkytla by tedy priimernemu eloveku dostatek sily a neuhradila by mu ani tepelnou ztratu, ktere je zejmena v zime vyda.n.

Erambora stavi sve evrepske narozeniny. — Pted 450 lety, v rote 1586 prinesli dva AngliCane z Peru tyto podivne lu gteniny, kterYrn nikdo nedtivekoval. Pomalu se ale v Evrope zahnizdily a u2 Ctyti leta po londYnske "premiete" se v na gich zemich pokusne zaealy pestovat brambory. Byla to jen medni pochoutka zamoZnYch a glechtickYch vrstev, ktera si nedovedla dlouho udrZeti oblibu. Viderisky botanik W. H. Kramer ye svem dile z roku 1736 se na pt. o bramborach vribec neziniriuje. Teprve koncem osmnacteho a zaaatkem devatenacteho stoleti, kdyt nekolik gpatnYch sklizni zpusobilo hlad a nedostatek, vzpomneli si lido na brambory, ktere od tech dob nezmizely z jidelniho listku v gech lidovYch vrstev.

Bez nadsdzky motno iici, Ce brambora je nejpopularnej gi ze v'te;th naSlch potravin.

Strana 8.

V

n.SHo.ar&

.ny,ttturexe

Urednf Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOTtKA—EDITOR Vydavatele — Publishers (ECHOSLOVAK PUBL. CO ., Rest, Texas Pfedplatne 65e roen4. Do stare vlasti $1.65 ran6.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tJladovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

WAR XII. SJEZDU nasi mohutne Slovansite Podporujici Jednoty Statu Texas v East Bernard a peknY pobyt delegation, jest naSim nejsrdeenefaim pranim. Doufame, ie poslanci budou pracovati s v o r n é v zajmu a dobru Jednoty, aby tato rostla jak finanene, tak i v poetu 'demi, a aby zavlidla mezi elenstvem prava, bratrski laska. elm svorneji bude pracovane, tim bude mono snadneji dociliti Itspechu. Osobni yea a nesvar budou na 'Skodu.

Protoi necht' na mysli kaideho delegata jest: pracovat pro blahs a vzrfist S. P. J. S. T. To je pranim Vydavatelfi eeehoslovaka.

Hazen pro vgechny. ‘Zadame ct. dopisovatele, jichi se to tYka, za prominuti a omluvu, jsme jejich ptipisy nezatadili, nebot' obsah techto zdal se nam zavadnY a o jejich osudu rozhodne nag tiskovY vYbor, jemug byly odeslany.. Vag poiadatel spolkoveho organu podleha pravidliam a natizenim pro vedeni Vestniku a pochopitelne, musi se jimi iiditi. Osobne by s nekterYmi posudky a kritikou eastedne souhlasil, neg zajmy celku, nas vgech dlenta sdru genych v S.P.J.S.T., neptipougti kritiku zahrocenou osobne, z east nemistnou a celkove souzeno, rugive na dalgi rozvoj nageho Bratrstva Oeekavame, ge dotyeni pisatele uznaji na gi zavaznou i odpovednou povinnost a phjmou rozhodnuti nagi ptislti gne instance s rozvahou a s uvedomenim — kazne. Bez teto neni spotadane spoleenosti, potadku. Take prava skuteend demokracie vy gaduje v prve fade Paberky z eeskeho dne v Dallas. Ug je za nami. Mel rozhodnY Uspech, moralni nepomerne ptevYgil finaneni a i ten bude v nejhor gim uspokojivY, cog znamend, velike ptedbeine vydani spojene s vydrgovanim koaujiciho organisatora, potizeni v gelikYch tiskopist, reklamnich potteb, oznamek do vgech eeskYch texaskYch easopisu a gesti severnich, konedne hudba a spousta maliekosti, uhrazeno bude sbirkami a vYtegkem C. dne. Nedelni schtize tsttedi C. Sdrugeni v Dallas sestavila soudet vydani a dasteene ptijmt, at na podil ze vstupneho do Cotton Bowl, kterY bude pokladniku Ustkedi odveden tyto dny. Jakmile budou v gechny tzety vyrovnany, provedena revise knih, bude svoldna vgeobecna, zavereena, schtize, na nit bude Aryan zevrubnY pfehled finaneni a tento pots rozeslan v gem easopistim k uvefejneni. — 1:7dinkujici cvieenci, taneenici Besedy, a zvlagte hudebnici — prokazali 19. eervence hou gevnatost, srdnatost, fysickou nezdolnost. Ovgem, tucet z taneeniku a nekolik mezi divaky podlehli upornemu vedru, za co g potadatele nernohou bYti brani v odpovednost. Stava se pti kagdern sok. sletu, neb lidovYch taborech, v divadlech, zkratka ph velkych shromagdenich lidu, ie nevolnosti, mdlobam podlehnou eels tucty. Budi podiv, ge v nedeli ptihodil se toliko nepatrnY podet dodasne ochuravelYch. Potadatele na tuto mo gnost poeitali a byli pro ni ptipraveni. 6ervenS7 Ktig dodal do Cotton Bowl pattienY podet otettovatelii, dva stany s ph-

slutnYmi potiebami prve pomoci. Mlada chasa odnesla si ovtem otehlou tiji, ramena, imavu, ospalost, net posle,dni dobrovolne. Vederni taneeni veneeek navttiven byl na yttevou, ze nebylo mista potadne si zakroutit. A na desne vedro ye dvorane Sokolovny panujici — nikdo slovem nezavadil. Potadatele men obrovskY Akol. Az na nepatrnosti zhostili se ho pochvalne.

Podobny rozmernY podnik vyiaduje vysilujici pfipravy: vyjednavani, schilzovani, intervenci s einiteli vystavy, spousty podtadnYch nee nutnych maliekosti. Na gtesti jsme melt dva jedince, kteti takove podniky prodelali, meli gadouci kvalifikaci a krajni obetavost. Jsou to: cvieitel A. 0. S. br. Jos. Kos a nadelnik 2upy Jig hlav--niA.0SbrVaclvKueOniod ni nitky eels osnovy, iada dallaskYch bratrti byli jim napomocni. — Dru'istva z Chicaga dojela k nagi manifestaci na yYzyu piedsednictva Zupy jinni. Dojeli do neznameho jim Texasu ptedne posiliti hnuti sokolske, rodovou uvedomelost a sourueenstvi. Byli to vesmes jedinci tidy pracujici. Zanechali doeasne vYdelku a za pouhou nahradu cestovneho (jeli po autech) vydali se jako "Ordei lichy narodni" mezi sourodaky nejjignej gi east Unie. Do gkove chalupy zachovaly naiemu narodu matetskou tee, pracujici lid bude stra gcem zachovani na gi drahe eegtiny v Americe! Druistvo podalo v Cotton Bowl tisictim divan ukazku soustavne telovYchovy die idee Tyrgovy, na to vystoupilo v Corpus Christi a Ennis, kde g borci i sokolice ptijatt byli srdednou vtelosti a ov gem, po zasluze.

Finandni Uspech v obou osadach byl znaenY, na g lid ma pro podobne podniky chvalyhodne porozumeni. — Nav gteva draheho hosta dr.

Soukupa mela svtij vYznam a bude miti i nasledky. Ptedne zaslouillY ptedak a viidce esl. clelnictva poznal esl. Texas, jeho pomery a mognosti, dale, jeho naV gteva bude v budoucnosti nasledovana. Byli jsme doposud v Texasu opomijeni. Na nas tatedni poslove Ceskoslovenska zaporninali, vgelici odbornici, udenci a prominentni nav gtevnici z Csl. Republiky Texas povagovali za divokY Zapad, nestojici za tak dalekou cestu. Bude naprava. Ptedseda esl. senatu dr. Frant. Soukup se o to postara. Otevie doma oai v.gem, na rozhodujicich mistech pteda sva odporueeni. V gak jsme v nedeli momenty nezapomenutelne. Jak stala mohutna postava jednaho z nejlep gich sync esl. naroda u mikrofonu, ktera ph od srdce k srdci jdoucim proslovu jakoby rostla do vY ge, jeja mocny hlas stupnoval se v proroctvi a ptisahu — "My nagi samostatnost uhajime, na gelezo odpovime gelezem, na krev krvi!" Cili, osvobozeni Cechoslovaci ne gadaji po nikom toho nejmengiho, sve si vgak uha.ji at "do tech hrdel a statkV. My, kteti jsme okusili tyranii a karabde cizackYch Habsburkt, kteti si dovedeme ptedstaviti, co znamena statni samostatnost, pollticka, svoboda — sklaneli jsme se v duchu pied zaslougilYm vildcem lidu, jednim z krougku spiklenct, jimg Prortetelnost dovolila rozbiti okovy poroby dsl. naroda. Stydet se za slzy ze vnittniho pohnuti? Nemiliete si pomoci, zrak vlhne, chvile to byla zrovna posvatna, Potadatel shledal se ye stadionu, cestou po vYstavigti a veeer v Sokolovn y s mnoha ptately a davnYmi kamarady. Jmenovat je nelze, bylo jich velka rada a nechci nikoho vynechat. Nei nebylo mo gno se gadnYm si dele pohovotit, povinnost u dirigentskeho pultu centennielni kapely zabrala celY eas dopoledne i odpoledne, a protoge k dopoledni zkou'ece nebyl pro kapelu potizen zak ryt a my hrali na slunci, byli jsme weer absolutne unaveni, vyeerpani. Hochtim tinul se pot do oat, na noty nebylo videt, nastroje sluniekem rozehtaty, sedet Best hodin (s poledni ptestavkou) u pultu a brat skoro neptetrgite (nektere east prcgramu jsme museli opakovati), zasveceni uveti, ze jsme mli na programu C. due zeva2nY podil a zde velmi rad uvadim, ae kolegove — hudebnici hrali ceIY ten eas v kazni a s nejvetai cchotou. Desitka na mute byla by v nedeli platem malYm — naAi s kapelnIkem voetne, spokojili se honorelern — dva dolary mut. Jiste, 2e ptedlehaly zkou§ky, net hudebnikum jako vgem Ueinkujicim byl zdar nag i manifestace diem a jeji zdar take uspokojivou odmenou.

Ve stfedu, dne 29. dervence 1936.

SJEZDOVE tin° VESTNIKU PkIJATO BYLO UZNALE. Jsme nemalo poteteni, 2e na.te pileineni a mimotadne, nema16, prate spojena s upravenim a vydanim rozmerneho sjezdoveho Cisla nateho spolkoveho organu, doznaly uznani.

Potta dorueuje nam denne objednavky na dalAi disla sjezdoveho Vestniku a tyto doprovazeny jsou potetitelnymi ptipisy, z nicht dnes uvadime nasledujici: Cteny br. red.! — Tak ut jsme zas doma. Z Dallas jsme odjeli v pondeli pied veeerem, je Ate y eas pied bouti. Zet' p. Jan Fetter pravil, to hlupaktm taky nekdy gtesti pfeje. K nemu na Sheldon, dojeli jsme jests pied pulnoci. Ve stiedu jsme jeli k nam do Robstown a prvni co jsem doma hledal mezi haldou novin, bylo slavnostni eislo Vestniku. Gratuluji yam, jak potadateli tak i tiskarne. Zasluhujete nejen uznani ale i pochvaly a dalii podpory od vgech clenu Jednoty. Zde se jit sem tam pikuje, ale prtky zlobi dal. S bratrskYm pozdravem.

F. J. Moravek, Robstown, Texas.

Vateni ptatele! — Musim Vam gratulovati k slavnostnimu dislu Vestniku. Proeet1 jsem jej s velikYm zajmem a musim ptiznat, ze jest jednim z neleptich jake az dosud byly vydany eesko-americkou turnalistikou. Nepochybuji, toto eislo bude uschovano v tisici rodinach texaskYch Oechoslovakir na pamatku.

T. R. Hlubueek, Jr. V Ude oddanY, redaktor Vestniku Iowskeho.

Milt' bratte Moueka: — Pkikladam zde papirovY dolar za slavnostni eisla Vestniku, d ye do Evropy a jedno eislo po glete na dole uvedenou adresu. Slavnostni eislo je krasne. Diky yam, zasluhujete pochvaly a uznani. Srdeene vas Rozi Mikeska. vtechny pozdravuje, Kaufman, Texas.

CtenY bratti Moueko! — Ptedne ptijmete ode mne srdeenY pozdrav i s celYm personalem techoslovaka a dik za tak krasne eislo Vestniku.

Ptipada mne to jako vYroeni dislo Hospodate, jenom te toto je mne milejti, je to z Texasu a hodne pisatelt znam osobne Ke g by Vat ptitti sjezd odmenil zase redaktorstvim za Va gi snahu. Posilam eek na 60 centil a laskave Vas tadam, byste poslal dye disla tohoto Vestniku na nine uyedene adresy. Za odeslani zasilky piedem dekuji a jsem Vat ptitel, gtepan tt'astnSr. Nemohu opomenout se zminit o natem sla y -nostimelVstniku,ervydatleuprvili a vydali zvlatt'. Neni sly get jen samou pochvalu a uznani katdeho kdo toto vydani vial, a jest jich tada, co nejsou deny Jednoty, co si pfeji toto dislo na pamatku. Byl jsem pied easem ye West v tiskarrie na geho Vestniku, totit ja, bii. 8enkS7tik, Jos. Janeik a F. Urbish, kde nam byl ukazan poeatek tohoto pamatneho eisla, a musim doznat, ze gadny z nas jsme nemeli o torn, jak vydavatele nas timto vydanim pteky api. Neoeekavejte bratti vydavatele, to Vam chci gratulovat, ac Vati snahu y am nemute tadnY poptit, av gak gratulace path nam elentim, to 'name tak snative vydavatele. Zaroveri Vam, bfi. Morrisi a Bolasku a Vag im panim, vyslovuji srdeenY dik za pohosteni, za pobytu u Vas ye West, jmenem shora jmenovanYch. Stetoval jsem si pi. Moudkove, manielce nag eho redaktora, ze maji ye West mot kratke noci, na cot mi pi. Mouekova dala na vedomi, ge jsem gel asi pozde spat, ja ovg em jsem se nemel elm ohradit, a proto jsem to uznal za spravne, ale vinu toho nesou vydavatele nateho, tak dobte vedeneho Vestniku. S br. pozdravern, John Holeoek, taj.

Duch vildcfi naroda k nam mluvi: Dotil jsem se velkerio ttesti, doekal jsem se osvohozeni nateho naroda eeskoslovenskeho — ted' ria konci sveho tivota mam jen jedno toutehne Aby ten spoleenY na g ideal zfistal nam vgem, vgem vrstvam -na geho naroda i do budoucna, aby nad v g echny rozpory stran, nad vtechno bylo nam blaho a zdar nail republiky, aby nate mlade generate sly za timto idealem, aby rostly z velkYch mytlenek nagich Al. JirAsek.

Ve stiedu, dne 29. cervence 1936.

Viem naiim drahirm krajanum CeskoslovenskSrm v Texasu !

DR. FRANT. SOUKUP RAZt PRA.TELE D Jsem nucen odejeti dnes v pondeli dne 20. dervence z Dallasu a vratiti se pies Chicago do eeskoslovenska. Prosim Vas v gechny, abyste ode mne pfijali tento projev vdednosti.

Byl jsem g rasten, to jsem mohl pfijeti do Vag eho stfedu v Texasu a pozdraviti Vas zde jmenem nag eho parlamentu, vlady i v geho nageho naroda ve rePublice Nskoslovenske. Vy vite, ze jsme dnes narodem svobodnYm, a dekujeme take Vam vg em v Texasu, kdot jste k tett) naal narodni svobode a statni samostatnosti Jsme dnes take narodem sjezdnocenYm. Neni mezi nami ye stare vlasti tadneho rozdilu, jsme-li narozeni v bechach, na Moral* na Slovensku nebo na Podkarpatske Rusi.

My vg ichni patiime k sobe, my jsme dnes v gichni bechoslovaky v sjednocenern narode a state eeskoslovenskem, a v torn je na ge nejvet gi sila a vgechna na ge budoucnost.

Tlurnoeil jsem Vam, drazi pfatele, pozdravy nageho nejvag iho a nesmrtelneho eechoslovaka Toma'Ae Masaryka, a soiteasne take pozdravy nag eho druheho presidenta republiky Dra. Edvarda Benege. Jsou to mutove yYznamu svetoveho, ktefi take ye SpojenYch Statech maji sve dobre a yzacrie jmeno. Po svem ndvratu do stare vlasti budu miuviti o v gem, co jsem ye Vagem stfedu v Texasu videl. Na ge republika jest a musi bYt na Vas hrdou. Na pude SpojenYch Statt stojite tu v prvYch fadach nag ich krajanti v Americe. S nekoneenou radosti a obdivem jsem tu videl, to jste tu prapo.reeniky naafi kultury. Ze tu jsou tfeti i dtvrte generace na gich rodit ze stare vlasti, jejicht dlenove zrozeni a vychovani na pude Ameriky, mluvi skvele rodnym jazykem s yYch ptedku, a jsou hrdYmi na jich odveke tradice a jich vysokou kulturu umeleckou, my glenkovou i mravni. Zachovejte si vgechnu tuto vernost a la.sku i pro dalgi budoucnost !

Okamtiky, ktere jsem ztravil jak na krasnem divadelnim pfedstaveni ye Forest High School Auditoriu, tak i v pane budove Vag. Sokolovny, a zejmena pak na Va gem krajanskern dnu na vYstavi gti Texas Centennial, — tiistanou mne pro vidy drahtmi a nezapornenutelnYmi. Obdivoval jsem tu krasne a ukaznene vystoupeni dlenstva na gi Americke Obce Sokolske, a byl jsem jim v gecek radostne rozrugen a uchvacen. best a zdar v gem nagirn nYm bratfim a sestram z na geho nadherneho demokratickeho sokolskeho bratrstva americkeho!

Mate zde vzacnou, jedineenou kapelu hudebni, na nit mete bYt pravem hrdYmi. Je to ona, ktera, tak podstatne ptispela ke skvelemu vysledku nageho krajanske dne na vYstave. S velikYm zajmem a radosti jsem take prohlitel vane vYstaviii oddeleni na vYstavi gti Texas Centennial, v nemt jste snesli tolik ceneho a trvaMho materialu pro dejiny na gich krajant v Texasu. Za Vie to jste hodni v geobeeneho ttznani a Prosim pak, drazi ptatele, abyste ygichni piijali me nejuprimnejii podekovani za vgeehnu tu jedineenou pea a lasku, s niz jste mne na pude Texasu prijali! Byl v torn vgem Vag projev nekoneene lasky ke stare vlasti a k nagi nave republikanske svobode. Minim v ge, co mne bude motno, aby znamost o Texasu se u nas gifila a aby odpovedni na gi lido, kteti jdou a ptijdou Amerikou, nikdy nezapominali Texasu. Je to jejich povinnost stejne jako Va ge pravo! A bude to mou radosti nejvy ggi, budu-li mod pfispeti k tomu, aby mezi terni, kdot v dobach budoucich z teskoslovenska zavitaji k Vam, byl v prve fade take na g druhY president republiky, nas milovany a drahY Dr. Edvard Beneg. Vgichni vime, co by to znamenalo pro Vas v Texasu, jako stejne take i pro nas v Nskoslovensku!

Proto jet jednou me vrouci diky Vim vgem!

Strang. 9.

ArtSTNtK

Jsem gVasten, to jsem se tu v Texasu se gel s celou fadou pfatel, mutil i ten, k nimt mne poji stare, verne pfatelstvi ji g z doby pied tticeti, ba i etyficeti lety ye stare vlasti. Nikdy na tyto chvile nageho noveho shledani na pude texasske nezapomenu! Zustarite nam tu drazi, pfedrazi pfatele, je gte dlouho a diouho zdravi, a vzpominejte na nas, jako my ye stare vlasti vzpominame na Vas. Prejeme vgeho zdaru Vam, jimz patri vgeehna nage vdednost, oddanest a laska!

Vag start' a vernY, Dr. Frant. Soukup, piedseda senatu Republiky eeskoslovenske.

V Dallasu, 20. dervence 1936.

NEMECKt POKLAD V LIBANONU. Rozsudek nemeckeho soudu upozornil celou Syrii na nemecky valeeny poklad, ukryty v horach Libanonu, nekde u Bejrutu. Pro yypatrani tohoto pokladu sjednal smlouvu nemeckY major sl. Bert, bYvalY pobodnik margala Limana al. Sanderse, s jednim tidovskYm banketem v Catihrade. Banket dal ditstojnikovi na patrani zalohu 6750 marek a s dami v Patch a v Berline byla sjednana tmluva, jak bude nalezen poklad rozdelen.

Ctvrtinu mel dostat nalezce a jeho bankef, zbytek z polovice nemecka vlada a z polovice vlada syrska nebo libanonska, podle toho, na elm itzemi bude poklad nalezen. Major vgak po pokladu nepatral a banket ho taloval u soudu jeho bydligte v Duisburgu. NemeckY scud pfedev gim zrugil smlouvu, protote pry nemeckY dustojnik nema uzavirat smluv se tidem. Majora odsoudil, aby zalohu splatil v malYch splatkach. V Bejrutu zatim patrali tit po pokladu sami a zjistili toto: Kdyt za svetoy e valky prohrala turecka armada v Syrii proti plukovniku Lawrencovi a jeho Arabam, pteyzal jeji veleni po Dtemal pa govi margal Falkenhain. A kdyt pak Lawrence dobyl i Jeruzalema, pti g el na Falkenhainovo misto marg al Limansl. Sanders. Osud valky zaletel na Arabech a Liman Sanders dostal proto vice jak dneg nich 70 milionit KC ye zlate, aby podplatil arabske gejky. Britove vg ak platili lope a ziskal Araby &iv. Sanders proto dostal rozkazf, aby poklad ukryl. Dne 4. kvetna 1918 odpoledne pfijel do Bejrutu v puvodit z nich jednim byl sl. Bert, jeho poboeik. Na nakladnich autech byly naloteny bednidky, jet byly povatovany za stfelivo. Ve skutednosti to byl onen poklad. Veder odjel marSal se s y Ym prilvodem do hor a rano se vratil — bez bednidek. Ty zilstaly v horach ukryty nebo zakopany. Mnoho lidi ut po nich patra. Ale je take dost neveticich. Byli by Nernci ponechali takovY zlatY poklad na zmar osudu? Nemel Sanders pa g a moanost, aby odvezl poklad do Nemecka nebo aby vrchnimu velitelstvi podal o nem zpravu? Ale dobrodruhove se nedaji odstra git takovYmi Uvahami.

Vypoditavaji na mapach kam as mohla kolona aut za jednu noc dojet, aby se do rana vratila, a tuto oblast soustavne prohledavaji.

Zatim nena gli nic.

KLID ANGLItANA. 0 anglickem klidu se vypravuje v KahYte drasticka anekdota: Pfijel pry do zerne znamY lord. Jeho sluhu potkalo na nadrali krute neg testi: Ph obstaravani zavazadel uklouzl, padl na kolej a lokomotiva ho pi ejela na dve poloviny. Beteli honem za lordem a oznamovali mu tragedii. Lord nehnul ani brvou: "Well", zamumlal. "Pfineste sem teda tu ku, kde jsou v kapse knee od myth zavazadel!"

NynejAi evropska situate a chovani Anglie neni nepodobne drastickemu obrazu z anekdoty: Evropa leti rozpolcena. Jenom jedina Anglie zachovava, svfij klid. Jeji zajem je upoutan k neblahe plaice, ye ktere jsou ukryty klide k jejimu majetku a panstvi. Je to chovani, ktere pfesne odpovida staremu anglickemu reeni: Dobfe, nebo gpatne, jde o mou vlast. Vgechno ostatni mute yzit 'deft!

Hor

boun. monsumu•

k zci v

RITSKA yYprava, jet za vedeni Hugha Ruttledge podnika novY ittok na nejyyg gi horu sy eta Mount Everest v Himalajich, byla rninulY tYden pfeddasnYmi snehy zahnana daleko zpatky, VYprava dostoupila do vY ge '7000 metro, kde ztidila tabor eislo 3. — Smythe a Shipton, kteti s nejlep gimi nosidi tvoti pfedni strat yYpravy, yystoupili jegte vY ge a zkidili dtvrtY tabor ye vYti 7452 metro. Do vrcholu zbYvalo asi 1400 metro a v tomto prostoru mely bYt zfizeny je gte tii tabory. Ph dfivejgich pokusech bylo zkizovano jen gest tabor& ale ukazalo se, to v posledni 'east vYstupu je tieba ziidit je g te jeden tabor. T:Tnavnost katdeho pohybu v techto vy gkach vytadovala kratgich etap. Ruttledge yypodital, to rozhodujici ndpor na vrchol bude podniknut v patek 22. kvetna. Rozhlasove stanice vYpravy z Ceylonu a z Indie dostavaly zpravy o monsumech a bylo y ypoditano, ze k Eeverestu dorazi asi 10. derma. VYpoety se neosvedeily. Monsunly phgly dfiv a pfinesly spousty snehu. Smythe a Shipton sestoupili do tietiho tabora. Byl to tetkY kus grace, ale byl proveden bez Urazu, nebot' Shipton a Smythe jsou na Everestu skoro jako doma. Zda: se vaak, to ut nastala hlavni doba monsumit. Vyprava ustoupila do druheho tabora na 'bat ledovce Rongbuck a v patek dokonce do prvniho tabora, jent je hlavni zakladnou ye v3-r g i 6000 metro. Zda se, ae snih yYpravu porazil a pti gti vYstup bude moan at zase na jaie pfi gtiho roku. V celku to dopadlo gt'astne, bez ztrat. Pied dvema lety musela nemecka vYprava na Nanga Parbat prchat pied snehem od sameho vrcholku a ztratila zimou, hladem a drazy deset lidi.

Letogni svou yYpravu ptipravil Hugh Ruttledge velmi peelive. — Jeho zasadou je, to na Mount Everest nevystoupi otutili a asketidti sportovci, ale labutnici, kteti si potrpi take na, pohodli. Otutili asketi totia vyplYtvaji sve sily a energii na otutilosti a asketismu a nezbude jim sil na namahave posledni etapy.

Srdce, plice a krev si zvyknou na prostiedi velikYch vY gek, ale elovek ztraci chut' k jidlu, neji a hubne. Proto musi bYt zajigtena strava co nejpestfej gi a nejlakavej gi, nestadi spoeitat mnotstvi kalorii a vitamin& Roku 1933 se dal Wyn Harris ve vygi 6800 metro do plade, to ut nemohl dostat malidke nakladane okurky. A Shipton se shanel po vejcich. Letos tedy vzala yYprava padesat metrakti zasob, rozdelenYch do 460 bednieek. Vajec bylo mezi tim 3900 kusit. V celku se dbalo na to, aby katpotravina ut ptedem pfivedla sliny na jazyk, lehce se polykala a nepottebovala jine plipravy net ohfati. A tak posledni vydatna hostina ve vY gi 7000 metro mela tento jidelni listek: Polevka, vejce se gunkou, kava nebo dokolada pro lep gi traveni a dou gek rumu pro zahfati.

Nemy ze svetove valky. — Po osmnacti letech podatilo se zjistit tototnost bYvaleho pfislug nika dohodove armady, kterY r. 1918 byl dopraven do repatriadniho tabora v Riponu v Yorkshire. NeznamY pravdepodobne utrpel oties mozku nebo jine podobne zraneni a byl jako kanadskY °bean poslan do Westminsteru v Kanade. Trpel ztratou pameti a tedi.

Z nesouvislYch zvuku podatilo se yyrozumeti, to neustale opakuje slovo "Jordan". Proto byl pkezvan na Mr. Jordan X. Smith. Nyni po letech byl nabodou poznan svou sestrou pi. P. Connelovou, zavitav gi do nemocnice, co jeji bratr Oliver Jordan.

DubovY Haj, Oslo 126.

Ross, Texas.

Mimotadna schuze na geho tadu odbYVana bude v patek 31. dervence v 8 hod. veder za delem probirani pfedsjezdovYch navrhtit. V gichdleni jsou tadani, aby se dostavili.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Foit, taj.

Strana 10.

VESTN K

R. F. VO.Tit.

Loutkitova Schovanka Diva rominek (Pokradovani) AKLADATEL si ji prohledl a patrne byl N spokojep, otocil se k Brojovi a pravil: `Mate zrovna Atesti. Uprazdnilo se misto balieky — chcete-li, je volne, a sleena mute ihned nastoupit. Plat pro zaeatek 120 korun tYdne.

Osvedei-ii se, bude zyYten."

Broj pohledl na Madlu, co tomu tika.

"Ptijimam, pane nakladateli!" iekla bez dlouheho rozmytleni a usmala se na Broje.

"Tak se mi to libi! Dam vyhotovit slutebni smlouvu a po zitiku mtitete nastoupit, abyste se mohla po Praze poohlednouti a seznamiti.

Nu, a co vy, Broji, kde jste?" obratil se nahle nakladatel k herci.

"Koduji, ale doufam, te se co nejdtive tim do Prahy a zustanu zde."

"Mate dobte, beztoho se tu nee° chysta, by bylo pro vas", napovedel Marek.

"A smim-li se ptat, co by to bylo?" ptal se Broj, pin zvedavosti.

"Nu, stale detske divadlo, v kterem byste se mohl dobte uplatnit", sdelil nakladatel. Ptece snad by to bylo lepti bYti-na stalem miste, netli se tlouci pota,d po venkove."

"Dekuji za informaci, nepustim ji se ztetele", uklonil se Broj, a. podekovav Markovi za vlidne ptijeti, poroueel se.

Nakladatel podal jim obema ruku a vyprovodil je ke dvetim.

"Tak jsme to chytli za spravnY konec. Meli jsme, Madlenko, ttesti", meal Broj, kdy vytli z kramu.

"Mel', a jsem rada. Alespori pro zaeatek je po starosti", potetena prohodila Madla.

"A ted' vas jette zavedu ku sve vzdalene ptibuzne — sestienici — u ktere, kdy zavitam do Prahy, vtdy naleznu Utoditte a utulek.

Pojd'te, jiste vas neodmitne a ptijme na byt."

"Vy jste muj pravY, starostlivY dobrodinec", pravila Madla uznale a vzala ho za ruku.

"I to nic, Madlenko, to nic! Dost jste se protloukla sama, ted' se musi starat take jini.

Jen pojd'te, pojd'te, a ut o tom nemluvte! Ukatte ten balieek, ponesu yam jej."

Nedala jej vtak.

Zavedi ji na titkov. Jdouce ulicemi, Madla, ktera opustila Prahu jako male dite, nemohla se vynadivati na vYklady a na tivot, kterY proudil okolo ni. 2asla a citila se v nem jako prodana.

"Myslim, to u tety Krucke dobte potidime.

Ma malt pokojik, kterY pronajima. Je to vdova po kamnati, ale ma zlate srdce. Jiste si ji zamilujete a ona vas. Snad ho nebude miti pronajatY. Nu, a kdy by tak bylo, snad byste se s Dodatku spokojila spat v kuchyni, net by se to zatidilo, vykladal Broj cestou.

"Vy vite, ze nejsem naroena, a vim, to si nemohu vybirati. Spokojim se se 'dim, s tim si nedelejte starosti", odvetila Madia uznale.

Take na tilkove pochodili dobte. Broj ptedstavil Madlu jako svou znamou a ptimluvil se za ni u Krucke a to svolila, aby u ni A tak Madla zustala.

"Tuhle mate, sleeniko, sktiri, tam si pekne ulotite sve veci. Je to vlastne Brojova, ma ji vyhratenu pro sebe, kdy ptijede obeas do Prahy", vykladala hned pani Krucka, vidouc v Madline ruce balik.

Madla podekovala a chudickou svou vYbavu si ulotila do vyhratene sktine.

Broj prihlizel k jejimu poeinani a pani Krucka postavila na kavu, vyptavajic se pti torn Broje, jak se mu vedlo od to doby, kdy se naposled videli. Broj vykladal, tertovne se zmifiuje o torn, jak se shiedal s Madlou u Lenckeho. I Madla se smala, kdy se vesele zminil o tom, jak k ranu utekl. Svedl to na toulavku, ale sam jette ted' niterne citil, co protil pti torn muk. Vsak at jednou bude mod mluvit tak, jak to u srdce citi.

Zatim byla kava uvaiena, Krucka sebehla pro rohliky, aby nenadale hosty alespori maliekosti uctila. Byla BrojovYm poeinanim Upine zmatena. Netlo ji do mysli, co ho to napadlo starat se o opine cizi devee. Ale mleela, nechtela ho zpovidat a vyptavat se ho, ttebate zvedavosti hotela. Vtak on povi jiste sam, budou o samoty.

Kdyt se najedli a trochu si odpoeinuli, chystal se Broj k odchodu.

"Tak, a nyni kdyt mime vtechno takhle opatieno, podivame se po Praze", zaaal Broj zvesela a vida, to Madle zasvitily oei radosti, rozloueil se s Kruckou a vydal se s Madlou na prochazku. Dela' ji pruvodce, vykladal, tikazoval, upozorrioval a Madla s pinou dui dokotan otevienou naslouchala a podlehala kouzlu kras stovetate matieky, "tit jsem yam tam ptipravila lote. Doufam, "le nam tu bude veseleji a yam se nezasteskne, net si zvyknete na ten Babylon", smala se Krucka.

Madla, rozloueivti se s Brojem, odetla na Druheho dne po snidani doprovodil Broj Madlu do Markova. nakladatelstvi. Cestou nemluvili. Oba vedeli, to se dnes vidi naposledy a oba citili, to se radi videli, to na sebe za tu kratkou dobu zvykli a te se jim bude styskat.

"Tak, pane pravou nohou — a mnoho 'Stesti", ptal ji Broj, kdy stanuli pied zavodem.

Rozechvele se na neho pousmala a potom zaprosila: "Ptijedte zase brzy! Bude mi tu Po vas smutno! Pike mi! A dekuji yam za vte, co jste pro mne vykonal!" vyhrkla a skoro plaaic, pospitila do tmaveho prirjezdu do prate.

Poziral za ni at zmizela a potom tt'asten pospichal na nadrati. Mel jette neco za lubem.

Ve vestibulu koupil dopisni papir, a protote jette dosti easu na vlak, usedl do "dekarny a jal se psati dopis.

Komu?

Vrbatovi.

V Praze.

Kdyt Madla zakotvila tak tt'astne v expedici, uklidnila se, meat' o existeneni starost mene a mohia se tudit venovati minulosti. Nejdtive se chtela omluviti Vrbatovi. Byla si yedoma, te mu ublitila. Toutila vedeti, co tomu po jejich spoleenYch prochazkach, po rozpravach o Thalii, o sobe samYch . Jak rada by alespori na chvili k nemu zabehla a iekla mu, to se vratila, 'le se ji stYska.. Po nem! Co by tikal?

A potom vzpomnela na Havlovcovy. Co asi oni kikali? Byli jiste radi, te °deka.

Co Roekov? Zastane-li se ji nekdo pii vtech pomluvach, ktere se vyroji? J'iste te ne, vtdyt' si krome Vrbaty, nikomu nepostetovala . . .

Net piece se ji v hluenem meste stYskalo po ztic,hlem Roekovu a n'ebYti pani Krucke, s kterou se velmi brzy sptatelila, snad by ani nezvykla. Ta mela nemalou zasluhu, te muka samoty nebyla tak hrozna. Povidala ji o sobe, vypravela klipky z ulice a z domu a v nedeli zvala Madlu na prochazku. Rada svolila, alespon zapomnela.

Jindy, kdy bylo otklive, sedavaly doma.

Povidaly sic sobe. Pani Krucka o svem vdovstvi, o nebottiku muti, ktereho valeene Utrapy zdolaly, o Brojovi, o jeho souteni, lasce k divadlu a Utrapa.ch, Ustrcich, ktere prodelaval jako herec, jak si vady ptichazival k nim odnoeinouti, nabYti novYch sil k daltim snaham, ktere, jak sama poznala nikam nevedly.

PM tom se vyptavala na ni a Madla podle pravdy povidala o sobe i seznameni s Brojem.

Ale vettna dni vlekla se tite a jednotvarne.

Madla eekala od Vrbaty psani, odpoved' na dopis, kterY mu zaslala hned na poeatku sveho pcbytu v Praze.

Ale dni ubihaly, a odpoved' neptichazela.

Zlobi se — zavrhl ji.

Mrzelo ji to a bylo ji to lito, to musila odejiti. Clatela mu psati jette jednou, ale nemohla se k tomu odhodlati. Kdyt ji bYval mel uptimne rad, jiste by ji pochopil a nedivil by se jejimu odchodu, ke kteremu se odhodlala i k vuli nemu. Ale snadno zapomnel, a jeji odchod byl mu jenom zaminkou, k rozejiti. Kdy-

Ve sttedu, dne 29. dervence 1936. by bYval chtel odpovedeti, odpovedel by na prvni, a neeekal by na druhY. Neuznal jejich dtivoiehi.

Vrbaty jako kdyby nebylo na svete. Nepsal a nepidil se.

Za to Broj psal Madle velice east° a doptaval se ji, jak se ma, jak se ji vede, je-li spokojena a vtdy ji srdeene pozdravoval. Toulal se, jak psal, s Padevetovou spolednosti po vlasti a obstojne se jim datilo. V jednom psani se ji take zminil o Havlovcbvych, kterYrn psal a neopomenul Madle sdeliti, 'te mu odepsali, to se ji neztikaji, tkebale si hiedala atesti Linde, a to ji nepusti jcn tak bez halete do noveho tivota, to za sve v'erne slutby zasipiti odmeny.

Zamyslila se na dnim. Vzpominka na ne zaTedy alespori zdani dobroty. Broj se ji take nekolikrate v psani tazal na Vrbatu, ale neodpovidala ziimysIne na tyto otazky. Lhati nechtela a pravdu, to na ni zaponmel, psati take nechtela. Broj, jako dobrY znatel lidskYch povah, dobte si toho povtiml a hned usoudil, prod se tak stalo.

Jinak byla Madla spokojena. Prace ji NabYvala zruenosti a zapracovavala se, to ptedstaveni byli s ni spokojeni. Jit za nekolik tydnu znala sklady tak dtkladne, to vedela ptesne, co k demu path a co kde je. Mobil se tudit na ni spolOanouti a protote byla inteligentni devee brzy meta ptidano na plate. Vtichni ji meli radi a k tefevi donately se o ni jen dobre a ptiznive zpravy.

"Teti mne, sleeno, to se yam u nas libi, a le jste ptilnula tak k nati praci.

Ptal se mne na vas pan Broj a jsem tt'asten, te mu budu moci podati nejlepti zpravu", pravil k ni sam, kdyt ptehlitel jednou zasoby vydanYch spisu.

"I mile zpirsobilo vase uznani radost", uklonila se Madla.

Nakladatel se usmal a kraeel jit dale.

Toho vedera chtela Madla napsati Brojovi a pochlubiti se mu pochvalou, kterou sklidila u pana nakiadatele. Chtela ho tim potetit, yedela, to mu tim zpiisobi radost.

Jak hledala v tatniku dopisni papir, spadl ji na zem setit. Vidavala ho povalovati se v tatniku, ale nikdy mu nevenovala pozornosti.

Nerada nahlitela do cizich veci. Tentokrate vypadly z neho rinne papiry a rozletly se po podlaze.

ShYbla se pro ne.

A jak je sbirala po z mi, zrovna se ulekla.

Klame ji zrak?

Sere list do ruky a pospicha, s nim k oknu na svetlo.

Nemylila se.

Zirala na fotografii sve nebohe matieky.

Svet se s ni zatoeil.

Vzrutena pospitila k pani Krucke a volala: "Pani Krucka, pro Boha, kde se tu vzai tento obrazek? Jak se sem dostal? Povezte mi to, nebo umru touhou zvedet toho tajemstvi!"

Pani Krucka Ihostejne vzala od ni fotografii a po prohlidce pravila: "Neznam tu term. To jsou veci Brojovy, jednon mi je tu nechal a od tech dob se o ne nestaral. Nevim, kdo je to."

Madle cosi iikalo, aby prozradila, to je to jeji matieka, ale neueinila tak. Tisknouc drahY ten obrazek k srdci, odetla do sveho pokoje, aby napsala, co si uminila a zeptala se na obrazek ptimo samotneho Broje.

Jette tehot y eeera napsala mu dopis o svem objevu s prosbou, aby ji neoslytel a vysvetlil, jak se dostal do jeho veci.

Kdyt Broj dostal Madlino psani zneklidnel.

Zdalo se mu, to se trha clona, ktera at dosud jej halila v tajemno nezrazeni, v 'Ain't mu bylo pomerne ptijemno. Mohl alespori pracovati pro Madlu, anit by tutila, prod se tak deje a co ho k tomu nuti, to to neni zajem povrchni, z rnilosrdenstvi, ale hlubti. Mrzel se na 0sud. to tak bez jeho yule rozhodl, aby vystoupil stinu a vkroeil do pineho svetla poznani. Jak v nem obstoji? Svetlo je zradne, osvetli i nejskryterk vady a nejmenti kazy, ktere polostin tak umele zakrYva. Co na nem najde, at se pfizna?

(Pokraeovani.)

Ve stfedu, dne 29. eervence 1936.

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou niozno srdce dit.

ROMAN (Pokradovini.)

O ceste na stanici nemluvili. Mach gel se P svetenou hlavou, nezdalo se Oak, to by vesil hlavu, aby tak unikl zvedavYm pohledirm vesnidand, jeho sklidenost byla jineho druhu.

Stratmistr namahal se uhadnouti co toho chlapa tak trapi, to se ho nedotYkaji ani ttitive pohledy vesnice. Pomyslil si, ze by to mohly bYti vYditky, ale usmal se tomu svemu napadu.

Na stanici ho uvital jeho podrizenY straimistr vYznamnYm pohledem. A kdyt uvedl Macha do zadni mistnosti, iekl mu teptem: "Byl vdera v lese, videli ho tam jit, mam tki svedectvi."

"Vrchni stratmistr pokYvl. "6ekal jsem to", zahueel.

"Tak, Machu," meal s vYslechem vrchni, posadiv se proti poklasnemu. Macha usadil si tak, aby mu padalo svetlo do tvake. "Jak to bylo s tim pkepadenim sledny Moravcove?"

Usmal se, kdyt Mach sebou netrhl, nezachvel se. Zvedl jen unavenY pohled a iekl: "Ptate-li se mne, jiste o torn vite — co bych yam tedy vykladal."

"At' do mne hrom, tohle zahrat by nedokazal tenhle chlapik"', myslil si.

"Mohi byste vtak rici, pros jste to udelal?"

"Byl jsem posedlY vztekem, vite, byl jsem vtdy trochu domYglivY na svou krasu — a ona o mne kekla, to jsem hnusne zvike."

Stratmistr se nahnul. "Nu, a co dal?" zeptal se, pfemoha dychtivost. Tohle znelo z fist MachovYch tak podivne, stralmistrovi blesklo hlavou, to tady by mohl bYti piece jen &mod.

"Chtel jsem ji kici sve mineni, vynadati ji — rozumite? Jenom to. Ale pak se tam na mne podivala tak, ze jsem se zblaznil."

"Jak tomu mam rozumet?"

No, chtel jsem ji dostat. Kdyby se mnou tak neopovrhovala, neposedlo by mne to, ale bylo to jako facka, rozzukil jsem se. A pak mne g lehla bidikem," piejel si po tvaii, na nit rudla dosud nezajizvena rYha. "Stesti, to pkitel pan intenYr Maly. Nevim, co bych byl provedi." fikate gtesti, Machu?"

"Protote to bylo ttesti. Byl bych se zabil, kdybych ji byl ublitil."

Vrchni sebou hnul. "Nerozumim Machu."

"Jo. taky nerozumel, ale ted' rozumim. Ona je vista, ona je jako andel, do smrti bych se kdybych se ji dotkl. Jak bych ja, prosim vas, pane vrchni, mohl ji zabiti.

Vrchni zavrtel hlavou.

"Mam ji rad piece", iekl tige Mach. A byla v tech slovech mekkost, jet piekvapovala u toho draveho nasilnika vice net sama slova.

Kdy postkehl etas v stratmistrovYch odich, iekl spegne, jako by se bal, to by mu mohlo bYti epatne rozumeno.

"Ne tak rad, jako jsem mel ty jine, to nebyla laska. Ji mam rad docela jinak, kdyby se na mne usmala, gel bych za ni do pekla. Kdy jsem se dovedel, to ji ten lotr postkelil."

"KterY lotr?" vpadl velmi rychle "Nevin-r, kdo to byl. Vim jen, to to byl lotr, jemut nebylo rovno."

"Nu, co pak bylo, kdyt jste se dovedel, to je postielena."

"Kdybych y am mohl vylieit, jak mi bylo.

Vforlyt' jsem veal, to ja jsem tim vlastne vinen."

"Jak to?"

"No, ten chlap vyutil piece toho, co jsem vykiikoval. Kdyby si nebyl jist, to popadnete rovnou mne, snad by to neudelal."

Vrchni pohledl vYznamne na sveho podkizeneho. Ten se zatvakil sklidene.

"Myslim si to take, je to zatracena vec,

VbSTNtIC Vzpomente si, Machu, kdo by to mohl bYti." Mach pohled y na neho unavene. "Vzpominal jsem celou noc, pane ttabni a nadarmo."

"Nevite, kdo by si mohl pfati odstraneni slednina?" zeptal se vrchni.

Mach sebou hnul prudce.

"Nu, vzpominejte," nalehal vrchni.

"Mach zavrtel hlavou. "Nemohu piece povidat, co mi jen tak napadne."

"Pomohu y am tedy, Machu. Cot spravce?"

Mach vyttettil na neho odi a probihalo jim chveni.

"Jak jste na toho pkitel?" zeptal se vzrutene.

"Jsem ut tady deset let a pozoruji," usmal se vrchni. "Myslim, to pan spravce hospodakil trochu divne."

"To je pravda, pane vrchni, ale on to neni, on je ApinavY zbabelec."

"A co ta rana ze zalohy?" usmal se vrchni.

Mach zavrtel hlavou. "Nedokazal by stisknouti ani spoutt"', nedovedete si ani pkedstaviti, jak je to zbabelec. A tohle bylo provedeno nejen lstive, ale chladnokrevne. To byl docela jinY Novel. Vrchni se hluboce zamyslil.

Opravdu, spravce byl zbabelec. Pied dvema roky mu naiezala ibravka", vzpomind si. Ale piece nee° Mira, vrchnimu, aby nevekil tomu dojmu. Nikdo si nikdy nemtte bYti jist, co se skrYva v druhem. I krysa, kdyt se dostane do ilzkYch, odvati se na dloveka.

"Nu, ted' nem, Machu, povezte, co jste vdera veder v lese?" zeptal se.

"Mel jsem tam schilzku", iekl tige Mach.

"S IcYm?" Mach sebou zavrtel, pkejel dlani eel° a pak vzdychnuv, zadal: "A co bych to nefekl, vite dobte, i.e co se tYkalo tenskYch, byl jsem netad. Svobodna, vdana, vge mi bylo jedno. Mluvil jsem take se tenou hajneho Fouska. A v sobotu dostal jsem od ni dopis, i.e musi se mnou mluvit."

"Mate ten dopis?" zeptal se dychtive vrchni.

"Main", iekl Mach a vytahl riltovou obalku z kapsy a podal mu ji.

"Riltova dokonce", iekl vrchni posmetne.

"Stesti, i.e jste ten dopis nezahodil. Piece neco svedeici ye vat prospech. Potvrdi-li ta záletna panidka, i.e jste byl s ni, dostanete se z toho.

"Nedostanu, pane vrchni, protote ona to nemute potvrditi. Kdyt jsem pki gel v devet k "Vern dubirm", kam mne zvala, deka' jsem pies hodinu, ale ona nepkitla. Chtel jsem ji to hlouposti necham, i.e necham vtech pletek, proto jsem eekal. Jinak bych nedekal, nebylo to mYm zvykem a tenske ehodily na dostavenieka se mnou vtdy aspori o pul hodiny dfive, net' ja pkitel."

"To je mrzute, Machu, velmi mrzute. V kriticke dobe jste byl v lese a nemutete dokazat, co jste tam Mal. Jak myslite, i.e to s vami dopadne?"

"Odsoudi mne, to jsem veal, veal hned", iekl Mach zachmukene.

Vrchni se zvedl a meal pfechazeti kancelaki.

"Machu, nevekim, ze byste to byl vy, jsem jist, ne jist, napada mi, i.e ten dopis byl poslednim kamenem toho dokonaleho planu svrhnouti na vas v gechno. Byl jste vylakan.

At piijdu k Fouskove, snad uhodim na stopu, snad zjistim, kdo ji znemotnil, aby na dostavenieko pkitla. Ale pochybuji, ten chlap zamet' za sebou tak dokonale, i.e jiste i v tomhle pkipade se postaral, aby ztstal ye tme."

"Pan ttabni vas odvede k soudu. Mluvte tam pravdu, jen pravdu. Ja vam slibuji, to udelam vge, abych vas z toho dostal, protote, jak jsem iekl, vekim, i.e jste nevinen. Vekim tomu, protote proti y am je nahrnuto tolik a protote jste chlap a nedovedl byste zakekne zabiti diste, nevinne device. Znasilniti, zardousiti, to ano, ale tohle ne."

XI. CelY tYden zmiral Charvat fizkosti o Helenu, tiebas mu doktor denne kikal, i.e se z to rany vykkete. Horeeka, je g ji drtela tech nekolik dni, rozpalene tvake, kalne °di a zmatena fed, to ho mueilo tak, i.e utikal od jejiho Atka dg svd pracoy9y nebo do parku.

Strana 11.

Pani Betynka o getkovala Helenu prvou noc a druheho dne dopoledne, protote teprve v Poledne pkijela otetkovatelka z Prahy, odkud ji Charvat telefonicky privolai. Horeeka, jak lekat pkedpovedel, dostavila se vtak jit prvni noc a tak pani Betynka sedic u ranene, slytela popletend slova, jet tiebas z nich nemohla slotiti nee° souvisleho a jasneho, naplfrovala ji smutkem a litosti. Horedka potladila v Helene viili a tak jeji cit tryskal temi zmatenYmi slovy a odhaloval jeji srdce.

"StrYdku, nemohu za to, mam rada — tolik rada — " Pani Betynka se naklonila, toutic uslyteti jmena, ale Helenin duch nebyl ani horedkou zcela zlomen a strach pied prozrazenim jejiho, tajemstvi byl v ni tak silny, i.e ani jednou nejmenovala Charvata piimo, ani jednou neiekla strYeku, miluji te.

Pani Betynka rmoutila se, slytic ji takhle mluvit. "Chudaeku, tak ty skrYvala's v sobe tu bolest? Koho sis to zamilovala, ma deveeko, i.e se musit braniti sve lasce, i.e si ji vydr.tat a za ni stydit. Je to mu g tenatY nebo nehodnY?" Pani Betynka si vzdychla. Rozumela tomu. Vtdyt' jette nezapomnela, jak se zamilovala do sveho Tonika. Byl pro ni jedinY na svete a kdyby ji byl celY svet iikal, to je lump, neuvekila by, neuvekila by ani svYm °elm. Sedlo to na ni jako zla zimnice, kraj sveta by za nim tla, prave tak lehce a rada, jako vylezala oknem sveho panenskeho pokojiku, aby se mohla s nim sejiti.

"Melo, jsem ttesti, to Tonik byl hodnY, ale takove gtesti nepotka katdou. Nepotka to tebe, chudadku, tivot rozdava gest tak podivne. Da tomu, kdo si ho nezaslouti a vezme je eloveku dobremu. A slibuji ti, kvitedku maj, to promluvim s tvYm strYekem o tehle veci, snad si da iici, snad svoli. Kolik lumpu se napravilo vedle terry andela. A tys andelem od paty at k hlave."

Ale Betynka se nechtela do nedeho poutteti, anit by se o torn poradila se "svym kern" a proto, kdyt se vratila dome a trochu se odpoledne prospala, zadala opatrne piipravovati si pro svuj plan pirdu. Zadala chvalou Heleny, pfetla na tu ranu, jak byla a je Ily a a pomalu se dostala k Helenine tajne ce.

Lesni co chvili odkatlaval, zukive bafaje ze sve kratke dYmky. Nakonec vtak piece pochopil, i.e jeho Betynka zamikila nekam na neurdito. "ftekni to najednou, Bety."

"Chci promluviti o to yeci s Charvatem — to dite se souti, trpi svou laskou. Kdybys ji tak slytel, jak — " Ale lesni ji iekl nevrle, to blazni, jak by se mohia opovatiti zasahovati do tak soukromYch zaletitosti jeho zamestnavatele.

"Je to tak hodny dlovek", pokoutela se zaeiti jinak.

"Prove proto. ji rad, otec by nemohl miti radeji sve dite, net on ji. Brani-li ji v to lasce, vi, prod to dela. A ty ted' najednou vzpomenet a budet orodovat a nevit ani, za koho.

A vit, i.e Helenka by ti podekovala a vii., ten° nett'astna, to o getkovatelka ma mleeti jako hrob o tom, co se snad dovi od nemocneho v horeece? Udelalas bys tomu diteti jeate tetti srdce."

Tohle posledni zarazilo pani Betynku nejvice.

"Myslit?" zeptala se, otiesena ye svem dobrem amyslu.

Atrake,e mesta.

Cizinec v malem meste "Kdy tady zadina, divadlo?"

Mistni °bean: "My tady nemaane divadlo."

Cizinec- "A biograf?" °bean: "Take ne."

Cizinec: "Tak jak se tady prosim vas veder bavite?"

Obean: "No, chcete-li se nejak pobavit, jdete se podivat na nadrati — po devate hodine posunuji nakladni vlak. lined to bude vedet.

Mantelka udici se fidit auto: "Ja nevim co mam delat!"

Mantel: "Tak si jen pkedstftv, 'to fldim IA",

Strana 13.

D ODLE nejnovegich

ItYpoett vydavaji ny evropske staty dohromady kaModenne na zbrojeni etvrt miliardy Ke; ovS"em mimo dalSi desitky milionn, ktere plati anebo dluli na kryti naldada svetove valky. 250 miliona za den pro "ptiSti posledni walku!" — zatim co miliony lidi nemaji soueasne ani nejnuznejti hadry k obleknuti, ani sluSnou skYvu chieba k nasyceni! Jeden japonskY list piedpovida, na zaklade vYznamnYch dokumenta, vysledek teto evropske "obrany": VetAina narodil nejenom ze zavodi si1ene ye zbrojeni, nYbrti se zaroveri i domniva, to jejich Stesti a blahobyt v budoucnu zavisi od zkracovani a Utiskovani a nieeni sousedil, od valky, ktera v§ak ptinese neodvratne obrovskY svetovY chaos; od valky, ktera pies v gechna uklidriovani a optimisticke vYpoety, musi explosemi, polary, plynovou otravou vyvolat nesmirnou paniku mezi AirokYmi vrstvami obyvatelstva 149 velkych mest, majicich celkem 54 mil. 0byvatel. Vedle Moskvy a itima jsou vgechna tato mesta dosalitelna letadly ye velmi kratkern ease. Za 73 minuty mohou nemecka letadla rozsevat smrt a zkazu na 4 a pill milionu obyvatel Londyna, namaekanYch na male ploAe sto etvereenYch mil; i velkY LondYn s vice jak osmi miliony obyvatel, usidlenYch na rozloze 700 mil etvereenYch, skYta jim ptimo "ide gni" cil. Anglieti odbornici, jako na klad major Turner tvrdi, to panika v techto masach obyvatel male zpilsobiti jeSte vice zkazy, net pumy a projeitily fitoenikt Major Lefebre, ktery byl za svetove valky sefem "Chemical . Liaison" mezi Anglii a ostatnimi eleny Dohody konstatuje, ze nekolik tisic tun zvlalte vybranYch plynovYch bomb bude staCit k g iteni smrti, zkazy a chaosu v davech statisica obyvatel velkYch mest, kteti budou proti nim z polovice bezbranni.

LSTORIE zaznamenava patnact rozhodH /1ST h bitev, ktere lido spolu vybojovali.

Nejrozhodnej g bitva historie ma vlak patrne tepry pkijit. Bude vybojovana vysoko ve vzduchu, hluboko pod hladinou more a na vgech pevninach.

At' budou jeji pohnutky a cite jakekoli, bude to valka stra.Sliva, svou rychlosti a technickou dakladnosti, o nil lido, bojujici tech patnact rozhodnYch historickYch bitev nemeli ani zdani.

Potadi onech patnacti bitev je toto: Bitva u Marathonu, vybojovana roku 490 pt. Kristem. Per gane, ktei1 vylodili svoje jezdectvo a pies 100,000 vojakil na modalovitou planinu pod horou Marathonem, domnivali se, to tech jedenact tisic Fteku, kteti sami na ne podnikli atok, se jiste zblaznilo. A piece ekove zvitezili a tim zmenili celY vYvoj budouci civilisace. Srovnejme tech 6400 zabitYch Pergana a 192 padlYch Athefiana s hekatom• i posledni valky. bami rnrtvYch z na S Druha rozhodna bitva historie byla svedena u Syrakus roku 413 pk. Kristem, v nit bylo znieeno athenske lod'stvo a zajigteny klady He timske. Prilis sebevedomi Atha-lane men v planu zmocnit se Karthaga a cele Italie, ale ztroskotali.

Teti byla bitva u Arbely roku 331 pt. Kr. V ni Alexander VelikY, maje podle slov NapoleonovYch v zadech vSechna nebezpeei Eufratu, Tigridu a poUlti a jsa vzdalen tisice mil od aye domaci makedonske zakladny, povalil mocnou Persii, sesadil perskeho krale a odmitl ruku jeho dcery a polovinu rise prohlasiv, le Asie neni dosti velika, aby mohia u2lvit dva vladce.

6tvrtou rozhodnou bitvou byla bitva u Metauru, kde I im porazil Hannibala, slavneho fenickeho valeenika Karthaga a pravdepodobno nejvetgiho vojevadce, jak kdy FrancouzskY historik Michelet prohlasil, bitva u Metauru rozhodla otazku, zda-li "viada nad svetem bude nalelet indo-germanskemu nebo semitskemu kmeni."

Za devet let po narozeni Kristove dal() k rezhodne bitve, v niz nemecky rek Arminius

VESTNtit

vrt nniliardy denne.

Nyni je — vedie jig hotovYch — ye stavbe (podle spolehlivS7ch 2etteni) ye Francii, NCmecku, Anglii, Italii, Rusku, Polsku a eskoslovensku 5000 bombardovacich letadel; ka2de o prnmerne imosnosti 1000 kilogramil bomb. ZhoubriSr naklad 5000 tun vS7bu S . nin, jedovatSrch chemikalii a bakterii se mil2e tedy jednoho dne snest na hlavy 20 milionti obyvatel mest, yystavenSTch nalettlm nejvice. Abychom si tuto situaci ptedstavili na.zorneji, musime si uvedomit, le na pkiklad Pati2 je vzdalena od nemeckS7ch hranic jen 50 minut letu, Praha jen 20 minut; ze opadne staei 40 minut k tomu, aby se nad Berlin dostala letadla deskoslovenska, 87 minut, aby tam ptiletela letadla francouzska a dve a pill hodiny letadla anglicka. DraZd'any jsou vzdaleny od eeskoslovenskch hranic 18 minut. Milan, Turin a Padova jsou dosabtelne nemeckSim bornbardovacim letadltun za 30 minut.

Horeene se pracuje na zdokonaleni bombardovacich letadel bez posaclky. Anglicke "robotplane" maji nest vzduShe nebezpeei od britskS7ch ostrovil a pkekonat ka2cleho neptitele po strance ucinnosti. D ye ste techto bombardovacich robotti ma bSrt poslano nad neptatelska stiediska a pomoci radia pak na ne svr2ena s ce13'7in vSau2nSTm nakladem. Je ovSem tteba ihned zduraznit, 2e jejich konstrukteti nejsou dnes je2te tak daleko; ale nazory odborniku jsou shodne v tom, 2e se da jejich dneSni rychlost — ptes 200 kilometre za hodinu — vystupriovat lakes 400 km za hod.

Mimo to hledi zvf2it postupne jejich nosnost na 20 tun.

Mocnosti tak eini ptirozene v narodnirn zajmu. Nesmime dale zapominat, 2e vedle techto monster jsou pesteny — jako fitoene zbra-

Ktera bude pilgti rozhodna

bitva lidstva?

— v moderni nemeine by se jmenoval asi Her-

mann — porazil Vara a timske legie. Kdyby by'val byl Arminius, jej2 ve veku sedmatticeti let zabil jeho vlastni ptibuzn3"7., ztratil tuto bitvu, byli by mo2na byvali vyhubeni Germani a ptedkove dne2nich Anglieaml.

Rozhodna, bitva eislo 6. byla svedena u Chalonsu roku 451. V ni byl na hlavu poraIen Atila, se svS7mi barbarskSimi hordami a zatlaeen zpatky do asijskS7ch pustin.

Atilla, kter3"7 se chlubil, ze trava nikdy nerostla tam, kam ykrotifil jeho ksn, olenil se pog etile s mladou 'Zenou, ktera, ho pravdepodobzavra2clila na svatebnim lo2i, talde u't nikdy nevsedl na kone.

Jako sedma ptichazi bitva u Toursu, ktera podle historika Gibbona "zachranila" Velkou Britanii a Francii pied obeanskSrm a nabo2enskm jhem koranu. V one bitve Charles Martel, zvan "Kladi yo" porazil Saraceny a odvratil ptival mohamedanismu do Evropy. Jeden start' mnich docela rozumne videl prst Prozketelnosti v torn, 2e Arabove ztratili v teto bitve 375,000 mutil a kfest'ane pouze 1007 — jen2e jeho itdaje nejsou ptesne. Je fSak jisto, 2e nelakti onoho vitestvi; staly by dnes v Anglii misto ktest'anskSIch chramt mohamedanske me2ity. Nekteti anglieti patrioti v2ak tikaji, 2e by to bylo jedno, proto2e Anglie by pry zttstala Anglii.

Dal2i rozhodne bitvy ut byly merle romanticke. Roku 1066 Vilem Dobyvatel, neman2elskS7 syn hezke Arletty, dcery ko2eluha a vevoda Robert Normansk, kterS7 se s ni pozdeji porazil v bitve u Hastingsu anglickeho krale Harolda a vnutil jeho normanskou civilisaci Saxontim. To bylo u2itedne viterstvi, nebot' anglidti historikove dodnes tvrdi, te Anglie vdeei za svoje svobody Normantim.

Devata rozhodna bitva byla u Orleansu, kde Francouze vedla Panna orleanska, kterou pozdeji za jeji zysluhy upalili za '2iva na hranici.

Jako desata rozhodna bitva je uvadena po-

Ve stkedu, dne 29. 6ervenee 1936.

no — bakterie; jejich nebezpeenost jiste nepodcenuje nikdo, kdo si pkipornene, ts e ye svetove valce bylo zahubeno valeenSim morem 28,379,000 civilnich osob. Co se vSak stane teh• ikeny jeSte dy, az budou nejraznej g nakazy S mnohem systematiateji, vedeeteji a dakladneji?

Podle sdeleni chemika F. N. Picketta, kter7 mel za tikol znieeni zasob otravi-)Sch zby1S7ch po uzavteni valeeneho ptimeti, mohlo tehdy vyrobit Nemecko tSrdne pet tun otravneho plynu, zatim co dneSni celkova robni kapacita Nemecka, Francie a Anglie vzrostla na 1000 tun tS7clne. Pkesto2e byla uzavtena umluva, vyludujici na pkiSte utivani otravnSich piynu, otravenS7 ch bodel a steel dum-dum, vyrabi se stale a mnohem vetSi merou. Vedle hromadne v9roby otra ynSrch plynil se jeg te nyni ptig o k vSirobe otravenSTch steel. Podle scieleni odbornikti je dnes zasa2eni stkelou ze strojni puSky smrtelne z 50-100 procent, zatim co za svetove valky melo za nasledek smrt jenom v patnacti pkipadech ze sta. K tomu clodd y & jiz jmenovanSi major Lefebre, ze otravene steely budou vyhra2eny bojin v poll, zatim co otravne plyny jsou "reservovany" specialne pro civilni obyvatelstvo.

Kultura 2ada, spoledenstvi a spolupraci vSech v ka'Zclem oboru tvfirei lidske einnosti, zatim co valka je sobecl"rm barbarstvim a vlastne generalnim iitokem na kulturu.

To by si mely uvedomit v2echny narody!

Krrni-li dnes etvrt miliardou KC denne valeenou obludu, urdenou k ochrane a zaji2teni, ktera, v2ak je ve skutednosti urdena k 2iteni zhouby, ukazuje to jenom, jak jsou od tohoto uvedomnem daleko! Nasledky poneseme i my v2ichni, jestli2e se ihned neprobudime z tohoto valeeneho poublouzneni. ralla velke Apanelske armady v roce 1588.

Boute a neschopnost statedneho, ale ne2t'astneho vrchniho velitele §panelskeho mely stejnou zasluhu o to "velike viterstvi Anglicans" jako bojovnost anglickSich namotniku.

Koneene a2 v rode 1704 se dostavila jedenaeta rozhodna bitva evropske historie u Blenheimu, kteth docela uaiteene a po pravu zvratila mot, ji2 vybudoval francouzskS7 kral Ludvik XIV. diky Turennovi a Vaubanovi, ucinivsi krale pouhou nulu, obleeenou v purpur.

Onou bitvou se stal prostST John Churchill " yevodou z Marlboroughu", jernu2 vdeeni Britoye postavili Blenheimsky palac. Dne'Sni yevoda z Marlboroughu je pravnukem "velitele" Vanderbilta, jen postavil nekolik americkS7ch '2eleznic a nyni se chlubi z nedostatku jine zahavy svou modrou krvi.

Dvanactou rozhodnou bitvou byla bitva u Poltavy, v ni2 Petr Veliky porazil bojovneho 2veciskeho krale Karla XII., o nem2 Petr kekl, "MI:1j bratr Charles mne uci valeit."

Jako ticinacta je zaznamenana poraIka Anglie od Ameridanil u Saratogy, po ni2 teprve Anglie velkomyslne uznala neodvislost Spojemich Statti.

Rozhodna bitva Cislo 14. byla svedena u Valmy, kde zvitezili Francouzi. Goethe o ni pravil: "Z tohoto dne a z teto bitvy vytryskla nova era svetove historie."

General Kellerman, jen vyhral onu bitvu a do2i1 se dlouheho veku, po2adal, aby jeho srdce bylo pochovano na boji2ti. Le2i tarn nyni pod prostin nehrobkem nesoucim napis: General francouzske republiky a marSal francouzskeho cisakstvi."

Posledni z patnacti rozhodnYch bitev byla vybojovana u Waterloo roku 1815. Je to p•ilL=7, nedavno, nee aby bylo nutno se o ni siiit. Svetova valka, aekoli v ni nebyla svedena 26,dna" rozhodna bitva, stala vice aivotal a obeli ne2 y2ech tech patnact historickSich "rozhodnIcich" bitev dohromady.

Co bude stati dalsi, gestnacta rozhodna bitva pki2ti historie? To bude zaviset na letadlech, ponorkach, chemii a lidske vy.nalezavosti.

Ve Aft..-c7u; dne 29. eervence

SEZNAM DELEGATe. Rad eislo : Jmeno: 1. J. R. Kubena a Jos. Tapa)..

2. Karel Hilaer.

3. Fr. Kubenka.

4. F. K. Budek a Tom PeLek. 5. J. F. Kubala.

6. Jan Paylas.

7. Jos. DuSek, Jr. 8. J. L. MoZiLek. 9. J. T. 8krabanek a J. T. ElLik. 10. R. B. Kroulik.

11. J. J. Michal.

12.

13. J. L. Kocurek.

14. Jos. Mikeska.

15. Vilem KuZel. 16. Vine. Melnar.

17. Jos. Siptak a Jos. Wondrash.

18. F. Janota.

19. Ferd. Mieulka.

20. E. Jelinek a J. H. Huser.

21. Fr. Zdeek.

22. Alois Kirein.

23. F. J. OlLovskST. 24. Chas. Navratil a F. J. Marek.

25. Jos. HejnY a F. B. Vrla.

26. P. K. MiKeska.

27. Jno. V. Havlik.

28. Jan GajevskSr a Chas. Keprta.

29. Tom Drozda a Fr, Svadlenak.

30. Jan Socha.

31. E. E. Bushek.

32. J. J. HoLek. 33. Jos. F. Mikeska.

34. J. G. Charanza.

35. Ad. Mach.

36. Jos. F. Holasek.

37. Fr. SmeLnSi. 38. Jan MatoLka. 39. Jos. Hornak.

40. E. K. Hajo skS7 a L. G. Wychopen.

41. Jos. Marek.

42. Karel 8t'astnSr. 43. Fr. Dressler.

44. Jos. Zanek 45. Jno. H. ElLik. 46. L. Hluchan.

47. F. E. Hejl a Fr. Mareg 48. Ant. Michalik.

49. Boh. BroL 50. Jos. Peterka.

51. Jan Kudera.

52. Vine Batina.

53. Dr. J. Kopeck Si. 54. R. Cervenka.

55. L. Svaeina.

56. Rud. Svoboda.

57. Jac. *CiIek. 58. Ostoja Muniza.

59. M. Pazdral.

60. In. Minks.

61. Ad. Mieulka.

62. Mrs. Mary Cordray.

63. Joe N. Morris.

64. L. M. Matocha.

65. Jos. Woleik.

66. John Simeik.

67. F. A. Bezecn9.

68. Fr. Sebesta.

69. F. J. Zatopek.

70. J. J. Zemanek.

71. Ed. Strmisko.

72. F. A. Marek.

73. Tom Syptak.

74. F. Kadanka.

75. Louis Havelka.

76. Otto Stehlik.

77. Ray. Ptibyla.

78. J. W. Valigura.

79. Jos. KruLinskST. 80. John StaLa. 81. Aug. Teykl.

89,. Will A. Nesuda.

V 83. Jos. V. Frnka, 84. F. B. Steiner.

85. Jos. oerven'y.

W. ChUdej.

87. F. MatuA. 88. F. Andinec a Jos. Ka/ousek. y

PA

5trai3a 13.

vESTNIK

19,36

89. Vojt. Svoboda.

90. F. J. Musil.

91. R. J. LoSt'ak.

92. Jos. Juran a J. R. Bartek.

93. F. L. Pustejovskj.r.

94. Jos. Bla'Zek. 95. Ant. Holub.

96. Jno. A. Schiller.

97. J. J. Mikeska.

98. Wm. Janota.

99. Jind. Spanihel.

100. J. S. Sebesta.

101. J. Paclik.

102. C. L. Adamek.

103. F. J. Fojtik, 104. F. Rohan.

105. Jno. Plagek.

106. W. C. HruSla. 107. E. Mieulka.

108. Frank Kunz.

109. Tom. Zrtithek.

110. F. Kofnovec.

111. W. Haisler.

112. Jos. H. Mikeska.

113. Fr. LukaSik. 114. Mrs. Marie Kadera.

115.

116. Jno. toupal.

117. F. J. Moravek.

118. Frant. Lab..

119. F. L. Gregor.

120. Jos. Balcar.

121. Vac. Stajnocher.

122. Fr. Kleeka.

123. Dom. Vydr2al.

124.

125. J. C. Eineigl.

126. Jos. Foit.

127. H. W. Mareak.

128. C. R. VaLek. 129. Leop. Lys. 130. F. J. BoilAka 131. Hy. Sladek, Jr. 132. Lud, Mikulenka.

133. F. Ma 134.

135. Jos. Vytopil.

136. Jan NernY. 137. J. J. Kubala.

138. C. M. S.rubat.

139. Mir. Svoboda.

140. J. F. Michna.

141. Jos. Tagka.

142. Jan S ulda.

143. Theo. Charbula..

144. Fred D. Labaj.

145. Ed. .8napka.

146. Jos. Vesely.

147. Rud. MyLka. 148. Jos. Zemanek.

149. Fr. Truksa.

150. J. R. Kubena.

151. L. A. Macha.

152.

153. A. V. Franek.

154. Ant. Tobola.

155. Ed. Mieek.

156.

157. Jos. 'C'uba. .

Narkotika, jich ani podle jmena nezname. Mluvime-li o opojnYch jedech, jich 17Trobe a rozLiteni, vybavi se nam bezdeene v mysli piedstava Dalneho vYchodu, odkud se dostaly do Evropy pies blizItSr Orient. - Opium, haLiL, kawa, morfium jsou jedy Stareho sveta, ktere jsou popsany v neseetnSrch dilech a u nichZ" se podatilo ureiti i jejich syntetickou vYrobu. Neobyeejne mad° vime vLak o narkotikach Novell° sveta, z nichZ" pouze produkt z kete koka, rostouciho ve vYchodnim Peru a Bolivii, se rozLitil daleko za hranice jeho domova. Podle jrnena zname jen kokain, vetAinu ostatnich draalidel, ktera si naLla cestu od necivilisovanS ch ras ke kulturnim narodum, nezname ani dle jm6na. Profesor Reko, Glen Ar

kademie ved v Mexika, zaihvai se badanim o americkSTch jedech a objasnil ponekud zahadu, kterou byly obestkeny. Kdo slySel jit o ayahuasce, napoji, ktery ptsobi ptiLerne sny, nebo o jinem jedu, sinicuichi zvanem, kterY prof. Reko oznaduje jako "earoviiSr napoj zapomenuti"? Pomerne znamY je peyoti, "kaktus, kteij' (lava spati'iti seraLidla". ProtejLkem haLi e je marihuana, ktera by se mohla nazSrvati mexicky'm ha Lem, nebot' prave jako on zptisobuje blouzneni, ba, i Lilenstvi. Jsou pry dokonce kvetiny, ktere mohou hypnotisovati. 0 ololinqui se tvrdi, rovne2 jako o hlize camotily, ze ma moc ptesne ptedpovedeti smrt. I kdy' se ma za to, ze je to houba Lilenstvi nanacatl, jeji kout draali k smyslnosti, nebo cotztic, o nemi mluvi Reko e svS ch novS ch poznatcich jako o "plodu vyvolavajicim opojeni", nebo cohombrillo - prosttedek proti kocovine, stale je to vLe jeLte tapanim v neznamu. Je mnoho earovnSrch jedfi, jich jmena uz naznaeuji tajemstvi a ktere s Srm poetem dokazuji, 2e Nov svet nezfistal s Srmi narkotiky pozadu za StarS7m svetem. g

g

Nediyejte iezat yiedy Wauneta, Nebr.

Jeden hoch mel na malieku vied. Nekdo iikai, ze je to inodra ne ovice. Hrozne ho to bolelo, Ze ani spati nemohl, nadto praeovat.

Kdy'Z' ale dal k me rade na to Nonat, tak do rana ona vytahla netest en a druhST den sea lamat kornu.

Ted' deti (jsou Amerieani) jak si bolest udelaji, hned chteji Nonat a po prilozeni flastkiku jsou hned 11spokojeny. KaklY, komu jsem zde Nonat odporudil, ji chvali, proto jsem se stal jejim jednatelem.

Frank Kerchal Na vfedy axa se dvakrat Denne.

Po otevteni vicekrate za den.

Prase, mast' je s touto Trade Mark: g

y

g

y

7

r

y

y

••■■••■aa•

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piLte ptimo na na adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California. g

g

(Nal.041110011111111.■11001111.VM04111.00•0•1111004•1•0 ■11110.0■1111.1

tritM21

anecn' 7abava pri hudbe

ADOLF AND THE GOLD CHAIN BOHEMIANS V East Bernard Riverside Parku

v nedeli 9. srpna.

VSTUPNE 25c ZA OSOBU. - ZACATEK V 9:00 HOD. DO 1:00 H. Cena bude udelena o 11:00 hodine.

POSLECHNETE Adolf and His Boys, denne na rozhlasovacich stanicich WFAA, WBAP, KPRC a WOAI. Vsichni jsou Active zvani.

1

.

.110.M14. ■ 04•111.1•10.1111111.1111■0■0•0■0.111.011=0 0

41mq ■ ••••■■ ■ •••■■ , ■•■-o ■••

awo

••■• tt.■ o 1■01111•41■111.01.

Popularni Sinkuliiv radiovk orchestr z Nebraskv fiCinkovati bude v Texasu v nisledujicich mistech: Buckholts, S. P. J. S. T. Sin Granger, v sini fadu Gen. RadeckY West, v sini S. P. J. S. T. Temple, v sini gefelkove Brenham, v Artesian Park Shiner, v Sunken Garden Penelope, v sini K. J. T. Bryan, v sini Shilo Jourdanton, v sini Dobrowolski

V nedeli, 2. srpna. v pondeli, 3. srpna. v fiterY, 4. srpna. ye stiedu, 5. srpna. ve etvrtek, 6. srpna. v sobotu 8. srpna. v nedeli, 9. srpna. v pondeli, 10. srpna. v fiterY, 11. srpna.

0 (UFA pHhlasky plite na: JOE A. SLAViKA, CAMERON, TEXAS. V pondeli, dne 3. srpna v 1:45 odpol. zminena orchestra bude hrati rozhlasem ze stanice W 0 A I ze San Antonio.

Strana 14.

Ve stiedu, dne 29. 6ervenee 1936.

VtSTN K

ZVLASTNI OZNAMEN1 BR. DELEGATUM A NAVSTEVN1KUM! Jedouci na sjezd do East Bernard pa karach, leleznici a busem: Highway Os. 3, — jde pies East Bernard od vYchodu na zapad.

Highwey eis. 60, — jde pies East Bernard od severu na jih.

Kdo pojedete po Highway 'Os. 12, v Hungerford se otoe na Highway cis. 60 do East Bernard.

Kdo pojede po Highway els. 36, ye Wallis se otot na Highway 60 do East Bernard.

Vlaky pkiji2deji do East Bernard jak nasleduje, po Southern Pacific: Od vYch. neb Houstonu 10:39 A. M. Od vYch. neb Houstonu 9:58 P. M. Od vYch. neb Houstonu 1:10 A. M. Pti kaldem vlaku bude vkly nekterY od ubytovaciho vYboru.

Od zapadu neb S. Antonio 7:46 P. M. Od zapadu neb S. Antonio 7:05 A. M. Od zapadu neb S. Antonio 4:56 A. M. Bus pfijiali do East Bernard, jak nasleduje, Southwest Greyhound: Od vYchodu neb od Houstonu — 1:25 A. M.; 8:24 A. M.; 2:39 P. M.; 6:54 P. M. Od zapadu neb od San Antonio — 4:41 A. M.; 12:21 P. M.; 5:36 P. M.; 10:01 P. M. PTi kaklem ptijezdu busu bude Glen od ubytovaciho vYboru.

Vlaky pfijiMeji do Hungerford jak nasleduje, po Southern Pacific: Od vYchodu neb od Houstonu — 5:14 P. M.; a 6:05 A. M. Od zapadu neb od San Antonio — 9:15A.M.a 10:16 A. M. Pr"i kaftlern piijezdu vlaku bude Glen od ubytovaciho vYboru.

Vlaky pfijacleji do Wallis jak nasleduje, po Santa Fe: Od vYchodu neb od Houstonu — 5:55 A. M.; a 3:43 P. M. Od vYchodu neb od San Antonio — 11:24 A. M. a 10:52 P. M. kahlem phjezdu vlaku bude Glen od ubytovaciho vYboru.

Vlaky ptijikleji do Wallis jak nasleduje, po Southern Pacific: Od vYch. neb od Houstonu 8:40 A. M. Od zap. neb S. Antonio 6:42 P. M. Pri kaZdem ptijezdu vlaku bude clan od ubytovaciho vyboru.

Vlak ptijadejici do Wallis od San Antonio v 6:42 P. M., deka v Eagle Lake na vlak do East Bernard, 7:46 P. M. Vy, kteti pojedete po vlacich a bussech, 2adejte Convention rates, ceny jsou rozdilne, od 10% sraiky al do polovidni ceny, anebo okrUZni listky v cene jedne testy. Jizdenky jsou v platnosti 10 dni.

Vy, kteti pojedete v nedeli, dne 2ho srpna, dojedete BA do Riverside Parku, asi pill mile vYchodne od East Bernard, a tam bude vas ubytovaci vYbor otekavat a na mista doprovazet. A vy, kteti pfijedete hued v sobotu rano, zastavte u sine v meste kda vas vYbor bude odekavat.

Za ubytovaci vYbor: F. V. Urbish. )0( Sama se Piesvedeila.

Sleena Francis Pavlovic, New York, N. Y., pik: "Doporuduji Hoboko vSem svYm pfatelilm, ponevacIt jsem se sama pfesvedeila, je to dobrY lek. Trpivala jsem dednimi nesnazemi a bolenim hlavy, ale od to doby co uZivam Hoboko, citim se naprosto dohte." Mnoho tisic lidi melo tutet zkuAenost.

Hoboko je easem vyzkoigenY bylinnY leeivY prostfedek. Posiluje vYkonnost 2aludku, pravidluje stfeva, zvy'Auje tok mote, vymite. Skodlive neeistoty ze soustavy a pomahe. rode ph obnoveni svelesti dobreho zdravi. Hoboko nenajdete v lekarnach; ale maze bYti opatkeno od povefenYch mistnich jednatehl. Pro I informace piSte: Dr. Peter Fahrney & Sons Company, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

Divadlo v Houstonu.

STAR* OCHOTMCI RADU STEFANIK OSLO 142. s jejich malou drobotinou dohromady, sehraji

V NEDELI, DNE 9. SRPNA

041M4.111110.

Program po cas sjezdu SPJST v East Bernard.

V PONDELI, DNE 3. SRPNA 1936.

9:00 hodin rano. — Zahajeni sjezdu br. ptedsedou Hl. ttadovny.

Uvitaci tee delegatti za tad Karel JonaS d. 28, br. Jan GajevskY. Hudba "Star Spangled Banner". — Municipalni hudebnici z El Campo.

Pisa' "Hej Slovane!" — Domaci sbor, za pomoci vkch pkitomnYch. Uvitaci anglicka. tee, — br. Ed. J. Novosad.

Ptedstaveni tednika R. B. Boettchera za mesto East Bernard.

Aed eeska a anglicka — br. ptedseda Hl. dovny C. H. ChernoskY. tteni jmen zvolenYch zastupcil.

Volba sjezdovym Atednikil a jmenovani raznYch vYborii.

12:30 hodin pol. — Obed, ph hudbe, na miste sjezdu.

Zahajeni sjezdu.

1:00 hod. odpol.

1:30 hodin odpol. Projad'ka vkch delegatil na ucteni 39. vYroei Jednoty a pobaveni delegatal vSemi lady z okresti Wharton a Fort Bend.

6:00 hodin odpol. — Vedete, s hudbou, na miste sjezdu.

8:00 hodin veder. — Taneeni zabava ph hudbe "Syncopators".

10:00 hodin veder. — Uvedeni 100 novYch dlenti do Jednoty od tadu Karel Jonas hlavnimi iitedniky Hlavni ttadovny.

Red k Detskemu Odboru — malYm Jos. D. Nezvalem.

V OTERYF DNE 4. SRPNA 1936.

8:00 hodin rano. — Zahajeni sjezdu ptedsedou sjezdovym. — Pokradovani jednani.

12:00 hodin pol. — Obed, na miste sjezdu.

1:00 hodinu odpol. — Zahajeni odpoledniho jednani.

2:00 hodin odpol. — Fotografovani v gech delegattl.

6:00 hodin veder. — Vetere, na miste sjezdu.

7:00 hodin veeer. — Divadlo "Pod tou naSi lipou". Sehraji zdejAi herci v sins Karel Jona VYstup hocha z Guy v meziakti. L. 0. Hokk. Taneeni zabava v parku, ph hudbe "Syncopators".

VE STI1EDU, DNE 5. SRPNA 1936.

HRU

BABICKA' Dle Boleny Nemcove napsal Karel Hovorka.

Hra o etyfech obrazech s narodnimi zpevy a tanci.

0 S OB Y : Babieka ses. P. Studnidna Terezie ProSkova, ses. K. Volkova ProS'ek (jeji zet') br. J. Baletka.

Berunka •ses. L. Valova Jenik br. K. Betan deti Progkovi Vilem, br. J. Baletka Adelka ses. S. Kelarkovo.

Pani knana ses. A. 8vestkova Henterzie, jeji schovanka ses. H. Svestkova Pan otec ze mlYna br. J. Kelarek Cilka Kudrnova. ses. J. Filipkova br. E. Kunetka Leopold a druhY sluha, v zamku r. M. ilhan 8 8kolni deti — J., R. a R. Baletkovi, J. Bury, Aug. Sopeak, Irena 8eveikova, J. Kelarkova J. 8ilhan.

ZA5ATEK VE 4:30 ODPOLEDNE. Po divadle zabava, 'tenske pravo.

Rudy Dybala Orchestra z Ganado. .

Uctive zve, VISOR. .1.1.11■100•110111.0111.01111001/100.1 ■0■11.0•11•11.0111.0 ■010.001100■eall

.1Moo■InIlo04•104

I I I I I I

I

I

0000■4

8:00 hodin rano. — Zahajeni sjezdu ptedsedou sjezdovym.

Pokraeovani v jednani.

12:00 hodin pol. — ()bed, na miste sjezdu.

1:00 hodinu odpol. — Zahajeni odpoledniho jednani.

6:00 hodin veder. — Vetere, na miste sjezdu.

7:30 hodin veder. Taneeni zabava v Parku, p14 hudbe "Syncopators". — Selo pro delegaty.

VE tTVRTEK, DNE 6. SRPNA 1936.

8:00 hodin rano. — Zahajeni sjezdu ptedsedou sjezdovym a pokraeovani v jednani.

12:00 hodin poled. — Obed, na miste sjezdu.

1:00 hodinu odpol. — Zahajeni odpoledniho jednani.

Vetere, na miste sjezdu.

6:00 hodin veeer.

Po celY eas sjezdu jsou v&ichni vitani, elenove neb neelenove, z blizka i ze vzdalenosti, a mista pro ubytovani pro vzdalene marne dost, k nemusi dointi jezdit ZadnY po celY ten Gas. Ptijd'te kterYm je to molno. Pro vSechny dny a vedery bude dosti bohateho pobaveni.

PROGRAMME VIBOR.

01.001111.111111.111111■0011.■1114.11111.4M011111.01111.!.....01111.1•11104

11111.0111..1111.411111.■1.411•1.4111.001.1, Imo.,

Ve

cine

Strana 15.

N k ST.NtX• •

eer.venee 1936,

num Bernardu Sdeluji yam, k jsem s kompre-1 sama velice spokojena, ac jsem z poeatku myslela, 2e to bude masne.! deskit jidelna, restaurace a Velike bolesti v kyeli a v cele noze, pivnice jet mne dlouho trapily, docela zmi-; zely, jako2 i revma meho mute 714 PRESTON AVE. kolene a kloubech. D ye nak deti, Houston, Texas mely boleni v uSich a vtidky, v noJos. Ko:sut, majitel. ci bolesti nespaly tteti bylo tak zaTelefon: Beacon 31734. chlazene, velmi kaelalo a melo Pravidelna jidla a lunge. prudke bolesti v prsou a zadech, 2e Nejlepai soudkove a lahvove pi- jsem myslela, 2e dostava zapal vo, nazne druhy vina a doutniky. plic. Dala jsem mu radiovS7 pas na Mluvime desky. prsa, dite usnulo, pak spalo celou Hoboko stale no. sklacid. noc a brzy bylo zase sve21. Bolesti Zvlattni stoly pro rodiny. prvnich dvou deti i vtidky velmi brzy zmizely a jsme ted' v§ichni zdravi nasledkem utivani kompres.

Ze nas pet elenu rodiny uzdravily, je5t, skuteenou pravdou. ZaSlete mi Zubni Lekar anglicke tiskopisy, naiSi znami jiWiley Bldg. nonarodovci chteji si je ptedist. — EL CAMPO, TEXAS Mrs. Henry Holubec, Kurten Star Rt., Bryan, Texas. Odporuenjeme Tel. idadovny 130. Obydli 309. (dz) kompresy p. Bernarda B. Stki2e, Box 712, San Antonio, Tex., vSem trpicim.

(X) Mrs. Henry Holubec.

RED FRONT

Dr. H. 0. Halamieek

Hyile Park FIFERAL

Proe vidi iivokicheve zelenou barvu? Jak znamo, rozlo21 se sluneeni neb umele svetlo pri prochazeni MEI G. URBIS sklener4m hranolem na pas ruzeesk9 pomocnik a eien nS7ch barev, zvanS7 spektrum. Na S. P. J. S. T. jednom kraji je barva dervend, pak 2luta, zelend, modra a. na druhem kraji je fialova. Techto pet barev 2402 Waugh Drive vidi normalni lidske oko. Pted barPHONE — LEHIGH 9116 vou dervenou jsou v'Sak jeSte paprsky infraaervene, pro lidske oko neviditelne, ktere se ale daji zachytit na fotografickou desku, za baryou fialovou jsou paprsky ultrafialove, dUle2ite v lekatstvi, rovna (3337) eloveku neviditelne. Sines 5 zakladmch barev vnimame jako svetlo bile. Zelena barva, ktera je pro lidske oko nejzdravejSi, le2i uprostted spektra. Prof. dr. J. Kotinek z Karlovy university upozorriuje na to, Vyfizuje veSkere soudni 2e zelend barva je vlastne na povrchu nejroz'SitenejSi, nebot' je to barzalektosti fri.q cinvoa: 821 Bankers Mortrass va rostlin, ktere krome vysokYch nauroti Kress Bnildine. 'Dies bndovd ITIITTRTCIV IrgTAR

hor, pouAti a polarnich krajin pokrYvaji celY povrch zemsky. Rostliny se vy'tivuji ptijimanim pouze neiistrojnSTch latek, ktere pomoci sluneeni energie zpracovavaji a zuktkuji pro sviij rust a rozmno2ovani To nedovede 2adriST 2ivoeich, nebot' je odkazan v kaldem ptipade na potravu ustrojnou, at' u2 jsou to rostliny u bSrlo2ravcii, ei jini 2ivoeichove u maso2ravcii. Vidime, 2e '2ivot vkcla tivoeichti je zavis1S7 na s ivodich vyrostlinach. BS71o2ravy Z hledava svou potravu jiste v 'prve tade zrakem a je proto nutne, aby rozeznaval barvu zelenou. Je to telly barva pro neho nejdule2itejSi, a jiste to byla take prvni barva, kterou se naueil behem dlouheho vSrvoje nejeltive rozeznavat.

Obchod sttitnim zbotim, obuvi a tatstvem a vte, co do toho obchodu path. Pfejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime yam za uspokojeni.

ObuV "STAR BRAND".

TE VEDREM

C.H Chernosicc7 PRAVNIK

PRAVNIK Vytizuje ve'Skere soudni a pravni zale2itosti, abstrakty, posledni yule. atd.

TEXAS WEST, Telefon 146,

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

E MILJ.MOTIS t ESKir PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pik dS7ty, posledni yule, ptehlai abstrakty, zastava soudy vSude.

Porady, pUjeky, notatstvi.

Texas.

Yoakum.

ZVLASTE STARS! LIDE TE2CE SNASEJI VEDRO JE2 JIM ODEBIRA CHUT K JIDLU A PUSOBI CETNE ZALUDECNi POTIZE A 111ELI BY SI JESTE DNES DOSTATI LAHEV

Zubni LekaiDR. F. M. JOHNSON

Severovy

207 Wilson Bldg Nad Hendler's Booteries, TEMPLE, TEXAS. Specializuje v leeeni Pyorhea.

Trhani a perfektne pfilehajici chrupy.

DIRECTIONS tnil) ac 19,4t. . T. Ow%

J. W. JUMAKA

4.S$, f3 Its VI, pan 3,9. 1p3..11(1/Nne∎ NA/1311 Intsmv snmpol 0* ...a wo.sr ,mcsanr.

Pnce $1 25

Krejci od roku 1898.

Mnozi lid& namisto jidla piji studene napoje zahanejic tak 21zeri ale soueasne ztraceji ODOLNOST vuci VEDRU a dkive neki se nadeji, 2aludek to nemuk dele snesti.

SEVEROVA HoRKA. ptinese 2adouci lekarnik, sdelte nam jeho jmeno a pinou adresu a objednejte ptimo od nas.

VaLime si Va'Si ptizne Olen Jednoty.

Temple, Texas Tel. 6492.

Lelhev $1.25

Dr. Karel J. Haub

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney eeskY lekai a operater, 06NI LEKARI 711 Medical Arts Bldg., BrSile spravne ptipravene.

HOUSTON, TEXAS. 6as dle Umluvy.

Telefony: tItadov. 3248 — Res. 2639 Telefon in'adovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745.

513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS. • a 'OM MElifEE:3,E3 ggaggpm

SPRAVNE VYKONANA PORE-ESN! SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace • pohrebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou flak zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohkebni tiditel — dlenem S- P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

Caldwell, Texas.

rouston, Texas

GEO.E.KACI-R

Prodi se zanovni ptenosn Remington psaci stroj s deskYm pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo pitte na Cechoslovak, West, Te(11-dz.) xas.

(poStou vyplacene) VESTNIK

Strang 15.

Podiveite k na,124

Mali Onamovatel Dit Hledaji — se dye spotadane Ceske divky do dvou rodin. Jedna k oeettovani dvou ditek a pomoci v domacnosti a jedna pro vedeni domacnosti. Pokoj, strava a petku ($5.00) tYdne. Udejte stati a odporueeni a poelete na: E. R. Smith, box 1023, Tyler, Tex., aneb Byron D. Florea, box 2026, Tyler, Texas.

(38-pd.)

Der! Hleda. se — starei lenska na vSlpomoc v domacnosti. 0 dalei podrobnosti piste Cesky na R. A. Vavreeka, Sugarland, Tex. (38-40pd.)

3521r! Hledam — zkueeneho mechanika, kterS7 by pkijal praci na commission (75%) ihned. Musi mit svoje "tools". Piste neb hlaste se na Frank Teykl, Needville, Texas.

(38-39) POZOR, KRAJANE !

Mam nekolik farem do prodeje na "Plains" v okresu Lubbock, 3 mile od ,maleho mesteeka Shallowater.

Dobte zatizene farmy, dobra voda, veecko rozdelane. Cena 20 dolarti akr. Proda, se na mime splatky.

Piste Cesky neb anglicky na: Joe Krcha, Rt. 1, Shallowater; -Texas.

(37-38-pd` TABAK listovjr, pekmi, na prodej, 10-15 cent& libra nevyplacene.

Jerry Buryeek, Portlant, Tenn.

(3740) KIJilATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. VSecky druhy zarueene vyzkoueeny. Pieto o sniaene ceny pro dodavku v kvetnu a Cervnu. Von Mindens Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz)

or!

Ptijme se:— Oeetkovatelka ditek, ktera jest ustalena, stati od dvacet pet do tticeti peti let, k oeettovani hoeika 8 mesicti stati.

Zkueenost neni nutna, ale musi miti odporueeni jak ma charakter (od knead ma ptednost), mzda $7.00 qdrie ze zaeatku a ptidavek zdaMusi bS7ti ochotna prali covati, zdrava a silna, majici trpelivost S detmi a deti musi mit v oblibe. Musi se fipine starati o dite krome pradla. Musi Wit ochotna ueiti se opatrnernu zpilsobu oeettovani. Mule zadit 1. neb 15. zati Pfeji si dopisovati a ueiniti pkime spojeni s aplikantkou. Piste anglicky na Mrs. Gilbert R. Kennedy, c,; Magnolia Oil Co., Box 1238, Kilgore, (36--dz.)

Texas.

VDOVEC, prosttedniho veku, hleda touto cestou bud' vdovu anebo starei divku, ale jen spotadanou Podobenka se vymeni a za mleenlivost se mei. Piste na: Oechoslovak pod znadkou "XXX", West, Texas. (lt-pd-bp) Pienesenjr mozek. Pokrok moderni chirurgie je dnes jia tak velkS7, se podatilo ptenesti mozek z jedne hlavy do druhe. Tot' se rozumi, ae to bylo provedeno u zvitat, a to prozatim u gab. Zazrak tim neztraci naprosto v eerie. Zajimav3i pokus proved' profesor Giersburg ve Vratislavi. Zajimave byly deinky operace. Skokan s mozkem ropuchy choval se zcela jako ropucha a naopak.

Ve sttedu, dne 29. 6ervence 1936.

V it STNTK PISATELI tIANKII "CHRANME TELO." V elanku ze dne 6. eervna pod nadpisem "Chranme telo", pravi pisatel, kdo ma radiovS7 kamen, 2e pije vice vody, a dava„ to vode zasluhy, ae lidem pomaha. Ja z mnohSTch vlastnich zkuSenosti davam hlavne to radioaktivite zasluhy.

Kdo pije ptedepsanST lek vi, ae to neni to voda v leku obsaaend, nebo ktere se s lekem, jsou-li to praeky nebo pilulky, pije, co uzdravuje, n)ibra ten lek. Pravdou jest, ae kaad3•7 ma hodne vody pit, ale je mnoho vod, ktere se zdaji dobre, ale obsahuji ekodlive pkisady (jako kamenec), ktere se v tele usazuji a po letech zle choroby ptivadi. Mam radiove kompresy jia 9 let, tea jsem pted tim i aena mnoho vody pili i ptevateli jsme ji a piece jsme byli nemocni, as jsme v ni meli radiov3i kamen a radiovS7 pas nosili, vee se zmenilo.

Kdya pted osmi lety moje eka, tchS7ne byla ranena mrtvici, etyti lekati ji hadali 3 “rdny aivota, tak zle s ni bylo. Hned jsme si pujcili radiove kompresy, a jia za dva mesice delala lehkou domaci piaci a aije dosud. Co je v okoli di radiov3imi kompresami uzdravenY.ch a co vody pili pted tim! Tyto dny mi dva stati zna,mi kikali, ae tea daji do novin odporueeni kompres, ktere prodava p. Bernard Stilt', Box 712, San Antonio, Texas.

Jeden z nich mel jia na male a nemyslelo se, 2e by se jeete kdy uzdravil.

Kdya jsem byl pted paru mesici u dp. Nesvadby, divil se dp., jak Sttiaovy kompresy pomohly v ru mesicich dp. Kvetonovi. Nemohl uvetit v tak velkST obrat. Vadyt' mel dp. Kveton tri specialisty, as jej koneene poslali do lazni, a kdya bylo nejhtte a o halkach se sotva belhal, teprve byly Stfilovy kompresy koupeny, pak nepil nea radiovou voda, z lazni odejel, a ted' je obrazem sily a zdravi, ae snad vyzdraven dosud neni. TakovS7 poinflueneni ptipad bS7va skoro vady krajne nebezpeanS7 a zde kompresy vykonaly divy. Kdybych je sam nernel, kde by mne a me aeny jia bylo konec. Mnoho bych o nich tnohl psat, ale druzi se tea chteji rozepsat, jak zase nekdo se o kompresy otte.

Uznavam lekatskou vedu, ktera tisice denne uzdravuje a piece radim zkusit kompresy aspon tam, kde jia vee ostatni selhalo, ale neeekat, as ua je pozde, a spravne je uaivat.

L. B. Cerny, S pozdravem, Rt. 4, Schulenburg, Texas.

Novjr ptistroj sterilisaeni. Vladimir KoniakowskSr v Ttebioi vynalezl zvldetni ptistroj pro sterilisovani mleka a rfan3"7ch potravin. S pkistrojem byly konany eetne pokusy a vS7sledky jsou dobre. Za teelem vyzkoueeni bylo mleko i jine potraviny naoekovany bakterieml, jea ptistroj v male chvili odstranil. Princip -Leto nove sterilisace spoeive, v ozateni ultrakratkS7rni paprsky po dobu nepatrneho zlomku vtetiny. KoniakowskS7 dlel v jednech zavodech u Prahy, kde podal o svem vynalezu za ptitomnosti tiditele zavoda, lekate, inaenS7ra a bakteriologa podrobnou zpravu a rozklad. Ptitomni se vyjadtili o novem zpilsobu velmi pochvalne a phkladaji mu pro budoucnost dalekosahlS7 vSiznam.

Novi objev proti nakailivjrch choJakmile se podatilo pracovnikfun Rockefellerova fistavu pro lekakske badani v Novem Yorku, W. H. Stanleymu a H. S. Loringovi, prolomiti jen v jednom jedinem ptipade zed' zahad, ktera oddelovala lidske poznani od podstaty nejzhoubnejeich choroboplodnYch mikroba, od ultravirus y, dalo se oeekavati, ae budou nasledovati dalS1 objevy 1.62 na raz. A vskutku sdeluje tag badatelska dvojice, nyrii v Phytopathology a v Science, ae skvrnivka tabakova neni jediny virus, kterSt by se prokazal bSti krystalickou bilkovinou, a tedy bytosti neaivou, jea se veak po zpilsobu aivS7ch mikrobil v tele prudce mnoai. Podatilo se jim totia zlepeenou technikou vyloueit dark ultravirus, pilvodce skvrnivky rajskch jablieek. Oddez vStalku bilkovinneho lili nYmi einidly, kterSimi se rozpoueteji a sraaeji bilkoviny, zvlaete siranem amonnS7m a octanem olovnatS7m a zachazeli s nim pri feech pochodech jako s latkou typicky neaivou.

Ziva bytost by takovSrch procedur nesnesla. Virus je veak dobte sndKrystaly moano rozpouetet a znovu vykrystalisovavat, ania by se vlastnosti ziskane latky nejak menily. Je tedy virus ztejme latka neaiva. Chbva se veak jako aiva, nebat' vsttikne-li se ji jen jedna miliontina miligramif v rortoku do zdrave mlade rostliny, rostlina ochuravi slarnivkou a z noveho pokoleni, umele nakaaeneho, lze pak choroboplodnou bilkovinu vyisolovat znova. Molekuly choroboplodne bilkoviny se tedy v rostlinnem tele mnoai! DideadtSm krokem ku ptedu je dale objev badatelske dvojice, ae virus skvrnivky tabakove i jabliekoye jsou patrne latky totoane! TabakovS7m moano nakaziti rajske, jablieka a naopak. V aivoeienem tele vyvolavaji tutea obrannou reakci.

Nebot' kdyl se smisi serum ze zvitete, kteremu se nastfikl rortok jednoho virusu s rortokem virusu druvznike, ptiznaend sraaenina; a to nasvedouje tomu, ae zvite vyvi-

nulo v krvi protilatku, ktera se hodi proti jednomu i proti druhemu virusu. To by se nestalo, kdyby oba virusy nebyly totoanou bilkovinou!

Tim pak se autorilm podatilo ziska.ti z jineho hostitele chemickou latku, ktera se fysikalne i fysiologicky a tedy patrne tea chemicky totolala s bilkovinou isolovanou drive z choral° tabaku, zesili se zaroveri jia nade vsi pochybnost dukaz, ae pttrodcem obou skvrnivek je prave neOstatni take choziva roby rostlinne i livoeiene i lidske, jejicha pirvodci jsou ultravirusy, Cekaji nyni na sve teaeni.

"Sametova" barva. Ve Francii byla vynalezena stfikaci barva na obuv, nazvand Antisonore. Jsou to vlastne vlakna, rozemlete. na, prach, upravena ye sines, ktera se da sttikanim nanaSet na kaadou koaenou, textilovou nebo gumovou obuv. Tato barva dodava se ye vAech barevnYch odstinech. Nasttikane misto ma sametovY omak jako skuteena latka. Material ma mimo to i dobre tepelne isolaeni vlastnosti.

Samoeinne dvete. InaenYr Raymond z New Britainu, Conn., pHk patentovani samoeinne dvete. Nova, konstrukce spodiva na zname selenove bufice, ktera, zapind a vypina, elektrickY proud, jakmile nekdo jde kolem. Ke svemu vynalezu dogel pozorovanim Cisniku v kavarnach, kterYm pusobilo obtiae zavirati a otevirati dvere s rukama pinYma nadobi. Nyni se jim oteviraji dvete s rukama pinjrma nadobi. Nyni se jim oteviraji dvete samy jia ye vzdalenosti dvou metro, takae mohou pohodlne projiti.

Panske boty z hedvabi. Vyskytla se novinka: Vederni panske botky z hedvabi. Jsou obzvlaAte lehke a prijemne k nogeni. Vyrabi se zatim jen ye dvou barvach: Cern y a tmaye modre. Od tett> novinky se oeekava zvldete v lete oaiveni obchodu, nebot' obuv z hedvabi jest i hodne prodyend.

.

NNW 0•16.11110 I 1 401.0411110 00110 011111. 0.111.

,

0011.• 0111110 NNW

Rad Pokrok Houstonu Oznamuj e potad spoledensk3ich zabav, jea od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se biiti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich ptatel.

PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

G "••■

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 2. srpna - BaCa's Original.

Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Danny 25c.

ZABAVNi VYBOR.