Vestnik 1936 08 05

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

5iSLO 39.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 5. srpna (August) 1936.

ROCNiK (VOL.) XXIV

GENIALNI JUGOSL ASK ELEKTROTECHNIK. C ELY VZDELANt SVET a zejmena bratrsky narod jihoslovanskY oslavil osmdesate narozeniny jednoho z nejvetalch aijicich vynalezcii, slavneho elektrotechnika Nikoly Tesly, Jihoslovana. aijiciho v Americe.

2ivot a osudy tohoto vynalezce, tak jak tomu bYva u genialnich lidi, nebyly obyeejne. Nikola, druhorozenY syn pravoslavneho popa, narodil se r. 1856 v chorvatske vesnici Smiljan u Gospide. Mladi proail jako ne zcela zdravY hoch. Jeho vrozend vznetlivost, aivena nadmernou tetbou a vzru govana nad to fysikalnimi pokusy, vyrostla easem ye skuteenou chorobu, a Tesla byl v letech 1866-70 tak nemocen, ae se lekati nekolikrat vzdavali nadeje na jeho zachranu. Rodide si pilli miti z neho kneze, avaak nova choroba, tentokrate cholera, z nia zazrakem vyvazI, ptispela k tomu, ae otec vyhovel nalehani synovu, a tak r. 1877 v 21 letech dal se mladY Tesla zapsati na techniku ye 8tSrrsicem Hradci. Tam se pine projevilo jeho Uaasne nadani a hlavne jeho pile — i o nem plati ptedevAim, ae genius je z velke easti pile a zbytek teprve talent — u Tesly pak obojiho bylo nadbytek. Na etesti take jeho zdravi se upevnilo stfidmosti tak, ae se dnes doaiva veku, ktery byva, doptan jen Indio komu.

Po studiich r. 1881 byl tinny nejakS7 eas jako intenYr v Budapeeti, zde jia v r. 1882 ptipadl na myelenku todiveho magnetickeho pole, buzeneho mnohofazovYmi sttidavYmi proudy. Toho roku odchazi do Patiae do francouzske paboeky EdisonovS7ch zavoclu. Jeho vynikajici schopnosti brzy ho postavili na ptedni misto a r. 1883 byl spoleenosti vyslan, aby vedl opravy porouchane elektrarny ye g trasburgu. Tam naAel pkileaitost k realisaci sveho nejveteiho objevu indukeniho mnohofazoveho motoru. K prtimyslovemu vynaiti tohoto vynalezu odeeel r. 1884 do Ameriky, kde byl pitat do sluaeb Edisonovy spolednosti. Adkoliv mel u Edisona brzy vYhodne postaveni, nesvedeilo jeho vYbojnemu duchu pouhe zdokonalovani dosavadnich strojil. Pkeeel proto nejprve k nove zaloaene spolednosti pro vYrobu obloukovYch lamp a pak konedne po mnoha nesnazich zaloail roku 1887 vlastni "Tesla Electric Company". Po prvYch fispaich ziskal zajem spoleenosti Westinghouse, do nia r. 1888 vstoupil a jia prodal sve patenty. Do techto let spadaji jeho nejuspegnejei objevy z oboru dneeni silnoproude elektrotechniky.

Elektricke svetlo i motory byly site znamy v dol.* kdya Tesla podal tvotiti, avaak byla to jen zatizeni na proud stejnomernY, kterY neIze hospodarne ptendeeti na vetel vzdalenosti.

Proto bylo uaivani elektfiny omezeno na malt okrsek kolem elektrarny a stroje byly drahe, nebot' jejich vYroba byla nakladna. Tesltiv gtrasburskY objev znamend pravou revoluci, nebot' odbornici pokladali za nemoane, ae by se dal sestrojit motor bez t. zv. komutatoru, cos je podstatna soueast stejnosmerneho stroje.

Teslfiv tvfirei duch, podnicen aspechem, vytvotil pak celY dnani system ptendeeni elekttiny na dalku: V elektrarne se vyrobi trojfa-

zovY elektrickY proud, pomerne nizkeho napeti. Ten se transformuje na vysoke napeti, ptenese se bez velkYch ztrat na misto, kde se ma: elektiiny uaiti a tarn se opet transformuje na napeti nizke a rozvedi se k spoti'ebiteltim.

Jia tato sluaba lidstvu by staeila, aby zajistila nesmrtelnost vynalezci. AvSak genius druhu'Teslova neustrnul ani nyni, aekoliv by mu vyaiti jeho objevti bylo umoZnilo berstarostriY divot. Zatidiv si v New Yorku sarnostatnou laboratot velkYm nakladem, pracoval na proble0■11.1.11.01111111•0■4111111100.10.0.11MI.NOSIA11.1■ 0.111.1.14.0.111X>0•111W0.611■ 0

NOVt DIVOT. Josef Prchal.

Kea bychom brzy zaeli divot novY, jena doda sily starci nad hrobem, ket bychom vice neplYtvali slovy, kea by tu laska byla domovem!

Nas, bratti, dosud rrinoho, rancho poji, veak del, o del — dnes srdce poulay car — my dovedem se najit jenom v boji a nezname se v letu veednich j^ Je tolik bidy . . . reude, vSude strati — a jdeme kolem — tentarn vSechen cit dnes tteba prosit: probud'me se, brai, neb takhle dale nemilZeme Zit! 411M0■ 0411111111.0004.1•04011111•000•1110.0.1111W04111 ■001111.011..0.60.10■10.1!0■(

meth novYch, venuje vaechny sve prijmy novYm a novym pokustm.

Tak jako rorteSil fispUne problem ptenakni energie elektrickYm vedenim, snaail se Tesla zdolat i otazku ptena geni energie bez dratu.

Aekoliv se mu jednalo ptedevSim o energii, kterou by se dala konati uZiteena price, byl si dobte vedom, ae se jeho objevii de. stejne uaiti k ptendeeni zprav, t. j.'k radiotelegrafii, a skutedne jeho objevy z tohoto oboru nejsou maleho vYznamu, aekoliv nebyly dlouho uznavany.

Tesla se totia nestaral priis o jejich cbchodni vyuaiti a pracoval radeji na objevech Tak zejmena zakladni schema veech dneanich soustav radiotelegrafnich i radiotelefonnich, t. ji 1121.0 etyt osciladnich obvoc10., navzajem zladenYch, (dva obvody ve vysilaei a dva v ptijimadi) je vynalezem TeslovYm, kterY o nem ptednaeel a jeja si dal patentovati nekolik let pied tim nea byly patentorany pro Marconiho v Anglii. Take uaiti anteny jakoa i jinYch podstatnYch easti modernich radlovYch zatizeni navrhl Tesla.

Ani Tesla nebyl veak ueetten bojti a zklamani. Intensivni y Yzkum v technice vysokeho napeti a vysokeho kmitoetu — s t. zv. TesiovYmi proudy — vedl jej k uaivani stale vya-aiho a

vyeeiho napeti, ktere dosahovalo miliontir volVe vysokem napeti videl Tesla ptedpoklady budouciho vYvoje. Zatim veak jini chopili se jeho objevil a vyukli jich, dosahujice uspokojivYch vYsledkti i s napetim mnohem Teslovi nepodatilo se site objeviti, od usiloy al, t. je umoanit ptendS"eni energie na velke valdienosti bez dtatu, avaak zabYvaje se timto problemern, objevil tolik novYch moanosti pro vyvoj elektrotechniky, ae dal zallad mimo radiotechnice tea obortim, ktere se rozvinuly teprve v naai dobe. Sem patti zejmena lekatske vyuaiti elektkiny a nova, bada.ni o podstate hmoty.

F'ysikalni pokusy z elektrotechniky vysokych napeti a kmitodta a t. zv. TeslovYm transformatorem path k nejefektnejaim, ktere znarne a dodnes jinn osinuji varietni "umelci" obecenstvo. Vyznaduji se sraicimi vYboji, ktere pusobi na telo jen tepelne, nedavaji nebezpednYch ran; v blizkosti transformatoru rozzatuji se sklenene trubice mime vyderpane bez vodiveho spojeni se zdrojem.

Roku 1395 vyhotela cela Teslova laboratot se vk,mi jeho poznamkami. Je pro Teslu ptiznadne, ze si s horeenou energii vystavel tehoZ roku lal:scratot novou. Aby mohl konati svoje pokusy doceia neruaene, zatidil si v horach Coloraua veikca vysilaci stanici, jia dosahl znaanych Uspechu, uaivaje rfanYch dlouhYch yin. R. 1900 zapooal stavbu jeSte vetAi vysiladky bliZe New Yoiku. AvSak yyderpal tim vaechny sve Uspory. Likazalo se nyni, ae praktiati Ameridane nejsou jia nakloneni k fantastickYm na tu aobu pianuin TeslovYm a vynalezce zklaman musel stavbu pterukti. Roku 1917, kdy Amerika vstoupila do valky, daly fitady nedokoneenou stanici znieit, pry aby se ji nemohlo aneuaivati.

Nefispech ptimel Teslu, aby se opet vratil k vynalezaaii mene nakladnemu, avaak vYnosnejkmu. Sem patti nejrtiznejei objevy z oboru elektromert, meticich ptistrojti elektrickYch i jinYch, turbin a pod. Na Teslovu prtikopnickou praci se v radiotechnice proto dodasne i v jeho nove vlasti skoro zapomnelo.

Pro nas je Tesluv zjev dvojnasob poudnY. Ptedevkm, je nam pkikladem eireho idealismu, kterY nedba osobnich obeti, aby uskutednil svoji mylSenku: Tesla vydelal mnohdy miliony dolarti, avaak vee venoval opet pokustim, nestaraje se o sve zabezpedeni. Vedle toho ukazuje nam Teslovo dilo, jak se ptisluenik slovanskeho naroda vypracoval v cizim prostkedi na jednoho z nejveteich vynalezcti naafi doby, potvrdiv tim rovnocennost Slovanti s narody ostatnimi i na poll techniky.

Telesne je Tesla postavy stihle, nezlomen statim. Osobne byl a je dosud dlovekem nanejvYe skromnYm, kterY o sobe mluvi jen nerad, strani se vetejnosti a kde muae, pomaha zejmena svYm krajanfim v Americe. — Nesvolil nikdy, east° ku sve akode, aby se jeho objevy propagovaly hludnou reklamou. Sam tika, ae vedomi uspokojeni z objev0, ktere bylo mu vady nejvetai odmenou, take necitil finanenich ztrat, jet ho stihly.

Strana

Oddil dopisovatelskf.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zava.dne polemiky, pokadatel peedklada ve srnystanov Tiskovemu VST boru k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

Bratei a sestry!

Prave doeitam posledni eislo nateho organu "Vestniku". Je v nem eada zajima ySTch veci.

A vabec — delai dobu jit pozoruji einnost Clenstva. Jako b3iva, peed katdS7m sjezdem — mnoho je talob, narks a chvaly malo. A yVsledek?

— Jald bude letos, to povi nam brzka budoucnost. Ode dnetka za dva tVdny b.udeme vedeti zase vice.

Je to vaak politovani hodriS7 zjev, te at dosud nebylo temei nikde davam dano, aby se naalo dost a tolik silnYch lidi, aby dokazati mohli toho, aby kterYkoliv — bS7valS7 nebo stavajici irtvar spoleeensld — vedl a eidil sve veci dle hesel a nadpisti stvotenSrch elovekem alechetnSrm. Vznikne (a vznikala) heslo, jimt kryta je potteba peitomnVch a zajiatena bSrti by mohla ten budoucnost budoucich. Kolem katdeho hesla utvoeen bYva kruh ale — malieko uteCe heslo promenuje se ye vae mozne jenom ne v to, v dem jeho pavodce cenu a hodnoty tehot vide' a o nem stril. A • prod? — Na to je odpovedi mnoho. KatdSr elovek ma pra ydu, ovaemte jen tu jeho. Ale skutednost jest jenom jedna. Tu vtak mnozi neznaji, leckteti zapiraji a daviim neptjde ji ani Paleeek povidati. Nat? Vaak jednou rozsviceno bude tam, kde stale jeate tma byla. Vtude jest pino souddl, avaak main dosud bylo tvareil takovVch aby vzali "miru", ji spravedlive rozumeli neb dokonce merit meli Tobe jako skuteene mefili sobs prave ti, kteti alapou sedmimilo ySrmi botami do zakont, v net netnou lidskou rukou, zasety byly ty nejkrasnejti kvetiny jako eloyek zdrave mysli zna.

Nechci vaak dnes myslet natot psali veci nepkijemne, byt' byly to nahe Ukazy z knihy Skuteena. Ono je v to knize ten neco jineho.

Poteaitelneho. Pry u Stefanikii budou peedvadeti hru "Babidka".

Navzdor tomu, to nemohla jsem deli das tadna divadla ani jine podniky, navttevovati, piece ta dinnost naaich byla pozorovana s radosti. Nda 'fad "Stefanik Cis. 142 nemiite se vychloubati poatem elenstva, ani bohatstvim, ale za to ma neco co zase jinde vtude nemaji — zdravou chut' ku konani podstatnSich praci. Rad 8tefanik od prvopoeatku byl a zilstal, veren heslam S. P. J. S. T. navzdor tomu, to easy byly zle a ne vaichni elenove dost silni ve vaech smerech.

Ut davno nezatila jsem takoveho poteteni jako to chvile pii Cteni oznameni hry "Babieka". Z ylatate proto, ze je to obrazek ze skutednosti. Kus Ceske historie, jev ze tivota naroda, kde teny byvaly nejen dobrSnni matkami, jests lepsimi vychovatelkami a co vice? — Ceske teny, jako vaechny Slovanky — od nepameti byly svVeh mute ten verne, poctive spoleenice. Ani ty kraje bohate ne jako spite chude, techto cnosti vzory nam podaly. Net' by byla cizaktm k vuli pohodlnejaimu sve krasne telo a tvat prodavala, radeji 'tla tiena s mantelem, bratrem neb otcem, na pole a tam v rydlo se ptipeahla, aby poctive sve ienske stanovisko si obhajila. Proto nebyl eesky nand ubit a umueen, ae temee 500 let se o to snaffl svet panskY — ty "housenky na strome naroda", protote Lena slovanska, svernu manaelu rodila zase jenom dite z krve jeho.

A kdyt hrozne neatesti ji stihlo, nepoddala se zlovali, umela obyeejne i to cizi dite vycho,. vat v eloveka ualechtileho. Vtdyt' po vaech tech irtocich na zeme eetko-mora yske, parod nag se nezaprodal nikomu. — Ani cizi mod, ten ne mamon ani drava travost, touhy po jej neovladly. Tfebas dnes ani v to ze• mi nagich rodicu nebylo vSe jeSte tak jak bYti by to meld piece je ta republita deska jed-

VESTNtIL 11.01.1 prvnich. I ve snahich mezinarodnich.

Kdo vi co toto jest, pochopi nad i my zde mtteme hrdi bYti! A ted' takovST malt' fad jako je na g Stefanik cis. 142, ujima se rydla aby zasadil brazdu v pude, o nit list" zderozeni OechoameriCane tvrdi, "i.e je chuda, chudidka, — ze akoda vai prace!" I ba neni! Nebojme se, peatele, ty sedmimilove boty obra Sobce dovedou zatlapnouti tivot krasna na veky. Ne. On sam zhyne neb posledni jeho alapnuti je — hrob.

Zlo zhyne, ale krasa ne. "Babioka" nekdy bStva moc star* ale, je to "babieka", nejkrasnejSi stvoteni, jaldrn take snad take tadny z naroda sveta nemille se pochlublia netli zase jenom kmeny slovanske. Protote ty slovanske "babiaky", "staienky", "babuaky" atd., nevyhnutelne peedchazeti musely milenky a mantelky, jimt "vernost a tivot" laSrvaly jedinou a tou samou podstatou. Z nich vyvinuly se ty nate "babieky". Jake loVvaly, znazorni nam dne 9. srpna kroutek dobrS7ch ochotnika-hercil od fadu 8tefanik, Cis. 142 S. P. J. S. T. v jejich sini na Cottage Grove.

Ulohy dospelVch jsou vestries v rukou dobrSrch hercti a hereeek a omladiny portstavaji:ci tet z eipernS7 ch deb., tedy peedstavitelft vhodriSlch a schopnych.

Fiala bych nakm snaaivcum, aby na den tohoto divadla bylo pekne poeasi, ne horko, a aby pkiali se i do to nazi male sine podivati nazi Ceati lekaii, pravnici a ten ti, kdo veil, ze hesla jednoty nekonei pfekroeenim prahu sini S. P. J. S. T. A net skondim, musim Ti, br. redaktore, Fr. Moueko, podekovati za Tvou snahu podavati nam detbu tak dobrou jak jenom Ti povinnosti Tye dovolovaly. Byly-li tam nejake pravopisne neb slovosledne vady, tiskaeske chyby, ty nikterak mojirn peateltim nebo me nevadily. Je organ Texaske Jednoty daleko za organy Z. 6. B. J. nebo C. S. A., ale to neni vina Tvoje. Oetla jsem jaldm svizelarn jai co redaktor organu, tVden po tSrdnu vydavan.

Rozumim Ti, protote sama neco z tajt tiskarenskeho tivota vim. Ale to nic — pieji Ti, aby Te °pet do kiesla redaktorskeho posadili.

Tak jsem nikdy nebyla churava, abych nemohla sledovati Cetbu v organu. Prato vim, ae dnes i v Texasu teny podinaji se vice zajimati o vedeni spolkove a v posledni dobe, pozoruji, ,take nate teny podinaji projevovati se ye sloupcich organu. A dovedou to pekne podati.

Take pozoruji poctivou einnost br. F. Kadanky. Snad neovlada deskou tee' v pismu jak by mel, ale co nam vypravi je pouha, skuteCnost eili naha pravda.

Protote jsem Clenem vice jednot, mohu zde neco fici. Ate je to skuteenosti, tu elovek jest opravnen k vysvetleni toho o dem napovi tak neb jinak.

Zvlatte kdy dnes ua i ti, kteei vtdycky se domnivali, ze na g texaskY spolkovS7 Utvar, znamSr pod jmenem "Espidtejesthi" jest postaven nad vaechen zdravV posudek — zadinaji poznavati potiebu opra y. Verili, ze neni nic leptiho zatim kdy jsou einitele tspetnejai a pronikavejai, a piece i na tech se opravuje stale.

Ano, "Espidtejesthi" ma mnoho vad. Ale tyto vady by se nemely peiditati pouze na vrub hlavnich Ufeclnikii. To neni spravne. Pied soudnou stolid naroda peedvesti men by se vaechna sjezdova shromaldeni ua od roku 1912. Ta by se mela zodpovidati.

Je to velmi smutne, ale tel drsne skuteene — to lido tak lehko podlehaji slovilm demagogil anebo osobam, ktere tivot nikdy neberou tak jak brati se ma. Mivaji pina Usta frazi, ale Desatero eisteho lidstvi pieziraji, nedbaji ho neb i je dokonce apini. fzika se, ze "Bth dal eloveku rozum". Ano, ale utiva se ten rozum dle nektereho hesla lidske zkuaenosti?

Jo p ravdou, to nejen ye spolcich zle se moudremu, svedomitemu neb spravedlivemu pracuje; nedati se lope Uzkostlive vedomemu svYch vgelildch nedostatka, delegatil na sjezdech. Tito drobni, za to vaak hlavni sila spolkü ma jakSr si east° docela neopravnenST "respekt" pied velikYrni mluvky, na,jrne jsou-li

Ve stfedu, tine 6. srpna 106. to velike osoby anebo maji nat'it r ch vic knofliku na kabatech. Domnivam se, ae ani ten faleanS7 respekt neni tak vnucujici se jako einkuje strach na osoby delegate, pied mot.nSim jich sesmeanenim nebo "ponitenim". Ve spolcich i sjezdech pro to, a pro nic jineho stalo se, ze se mnol-47 krasnS7 Utvar rozpadl nebo ye vzrustu napadne zarazil.

Po sehuzich i sjezdech, se obyeejne nadava at padaji s borovic tiaky nebo z dubfi taludy, ale tot' se vi, bez jakehokoliv uz blahodarneho fieinku.

Proto neni tfeba potahovat jenom utedniky.

Olenstvo neni take bez viny.

Vtdyt' vim, jaldch titult mne uttediovali moji spolupracovnici v rilznSich spolcich.— jak kritizovaly me jednani nate "spolusestry". Co *feel se nadelalo o tak nepatrne osobe. Kdyby to nebylo nepatfiene a nelidske, tak davno by tech zasadnich pracovnike ua nebylo.

Vaichni by byli na prach spaleni. A prod? Jen proto, ze se ozvali, kdyt deji se veci nepatilene ne-li docela neplechy hanebne. Proto boll se mnozi ye spolcich i na sjezdech staveti na vlastni nohy anebo staveti se "panujicimu mineni" v cestu. Pravda, MI6, se, ze vae ma, se rovnati "v lasce". Chybou vtak jest, ae tea to "lasce" vaelijak se rozumi.. Nekdo miluje jako Plato, dost jich vyznava lasku jako Hus, ale tech je moc, kteii to s tou laskou befou jako sultani v Turecku. Potom se to tetko "rovna v lasee", kde vlastne rovnat ma vae rozum, chladnST rozpoeet dle hesla "nic vic, nic min".

Ve skuteenosti jak si dnes veci stoji s "Espidtejesthi", kdyby nektera z jednot, jako ku pi. ta, ktera jest dnes 112% solventni, poslala neb spinomocnila, einitele k agitaci s poukazem, ae jakmile dosahne 121% solvence, zaene vyplaceti elenstvu dividendy jak stanovy jeji pravi, velice mak) by toho na spolkovem poll zbylo ku anuti pro "Espidtejesthi" Protote tato jednota, ktera ueini pro Sokolstvo a narodni freely vic za rok net' jinx za kolik, neplati co jednotlivS7 lien, vice neali 10c mesione na vegkera yyclani Hlavni Uiadovny. A co vice?

Upadne-li Clen nekterS7 do neatesti, tu tato fjfadovna ma k disposici fond, z nehot takovemu pomfite udrlet nejen pojitteni, tea udrti jej "nad vodou", tak ze ten je-li 'Zivota hoden, nemusi "utonout" v bedach vaedniho aivota A nechlubi se s nieim takov rin, protote samoziejmo jest, ae hesla jednoty nejsou jenom na papite riSrbrt tea v zasadach jednotlivYch einitelii, nejen Hlav tiadovny, tea yeakereho Clenstva. Z tech 10c vydavan je tei organ to Jednoty. Nikoliv, nenadavejte na br. Kadanku, ani Steinera, Ci jak se ten rebel piae. Ani .Suldovi nenadavejte jine jmeno. Znam ho ua nekolik let a vim tolik, ae jeho pani by ho nevymenila za vaechno Rockefellerovo jmeni. A to je co kid o eloveltu, s kter-Srm jeho spolednik musi eel* aivot karu tahnout na kopec a s kopce dolii brzditi. A Gallia? Jsou lids, kteti tvrdi, st. Gallia, "kdyby byl byval v tfadovne einitelem", ae dnes Jednota Texaska by "mela veliky nemocensld i Arazov fond". Nevim tom vie neali, ze mej zesnu1S7 otec se vady o takove fondy pfimlouval, protote u nej myalenka, konat uaiteene a dobre, bS 7vala rozhodujicim einitelem ve faem jeho jednani v rodine i spolcich. Br. Gallia a milj otec, pracovali spolu na vaech pokroko-Och, narodnich podnicich. Spolu vedli debaty a div je, jak pro ty spolky aili a pracovali, piece z nich •ZadnSr nezbohatl. —.

Vaak deda Barto'S by mohl napsat o torn take dost. Chtela bych, aby kdo meho otce znal, s nim pusobil aneb pozoroval jeho piisobeni, napsal o tom. Niam po ruce mnoho materialu, a nyni Casu a moanosti ku sepsani dilka, jednajiciho o dobe od r. 1876 at do chvile kdy dokoneim. Chci v to shrnouti uddlosti, v nicht otec muj, Ant. Kulhanek, pUsobil. Proto aadala bych vaechny kdo mohou, aby mne psali.

Poutiji takove vzpominky s pin •STm jrnenem vzpominajiciho.

Abych nezapomela; ve sla y. lisle "Vestniku" zmituje se L. 0. Hotek, o prvnim Sokole v Texasu. Zda se, ae neni ua nikoho, kdo by pamatoval pokus (nebo zaloteni Sokola) v Prase, Tex., nekdy v letech 1888? Tam se Sokol.

Ve stedu, dne 5. srpna 1036. neuditel, proto l. e pozdefai vetgina dinitelt se z to Prahy vystehovala jinam. Domnivam se, ze ale jsou jegte nejaci toho pametnici na Te2 bych ehtela o veci zminku udiniti trochu biteji, ale nechtela bych nic nee jak skuteene se veci tehdy mely, a to chci dokumentovati vzpominkami jinych neb uzavtu v to tea dejiny R. V. 0. S., T. S. S., Tex Jed. (dokument; zvlagni Oslo Vestniku, organu Tex. Jed. a j. v.).

Protcite skutkii dobrYch lidi se malt) kdy vzpomene, tu z bay k tem, kteti nezigtne mnoho vykonali pro slabeho jedince v jeho negtesti, ptala bych si jmen jejich zaznamenati. A znam jich z vlastnich zku genosti mnoho.

Ku pt., z doby C. N. S. mam spoustu dos nimi bude tteba nee° uciniti, ne2li sprachnivi, a j. v., co tteba zachovati, a k tomu hodi se nejlepe vzpominky na ty zapominand lidumily.

Koneim s pozdravem na v gechny etouci, v nadeji, ze po sjezdu delegace tadu S. P. J. S. T. bude v Texaskem svete, slunce svititi jenom na same spokojene ani by kde zustalo ran nebo trpkosti. Kdy'2 zdatila se Stoletnice prod ne shromaldeni jine?

Na zdar!

Marie F. Kulhankova-Valova.

UMELE LEDOVCE V MORI. iteditelem "Institutu fysickYch problema" v Moskve se stal mladY udenec, fysik P. L. Kapica. Tento rusk' udenec se vratil do Ruska teprve nedavno z Anglie. Britske. vlacla potidila prof Kapicovi chemickou laboratot k badani o heliu. Vybaveni laboratote stab() dva miliony KC. Profesor Kapica se v gak vratil do Ruska a briticka vlada dlouho vyjednavala, aby byl uvolnen pro universitu v Cambridge, ale marne. Nakonec nezbylo nic jineho, ne.2 cele zatizeni Kapisovy laboratote ntestehovat do Ruska a nekolik a.nglickYch udencii muselo jit za prof. Kapicou.

Kapicova laboratot je cele male mesto na pozemku 200 hektart. Je tu nekolik jedinednYch strojb, na ptiklad transformator, kter' mute dat silu elektr. proudu a 20.000 amper.

Kdjt je transformator v dinnosti, cele misto se ottasa jako pri lehkem zemetteseni. Jest zde dynamo, ktere dava rany podobne ranam z tetkeho dela, a jeke jine cenne aparaty, zvlagt' chranene proti v gem vlivum zvenei. V Kapicove laboratoti se zkou gi fiainek nizkYch teplot a jejich pouziti pti vYrobe umeleho kauduku, umeleho hedvabi a pod. Zkou gi se vgak take plan, kterY se zda smelou fantasii.

V planech na leteckou dopravu pies ocean se podite, se zkizenim umelYch ostrovu, na kter'ch by letadla ptistavala a dopltiovala pohonne latky. Profesor Kapica se zabYva myglenkou ztiditi takove ostrovy z ledu. K zmrazeni mokske vody chce poukt helia, vzacneho plynu ze vzduchu. V r. 1928 se podatilo plyn helium ptemeniti na pevnou hmotu. Deje se tak pri teplot y 273 stuprit pod nulou. Zvla gtnimi rourami by byla vpou gtena chladici tekutina do more s paluby lodi. Vytvotila by se tak ledova, plocha, plovouci na hladine mote.

Na teto ledove plok maji bYti zbudovany nejen hangary a hotely, ale i kvetouci zahrady a sady. Nic totii nebrani, aby se na ledovou plochu nanesla vrstva zeme a osazela. S poug tim helia doufa profesor Kapica doeiliti, aby naklad na udr2ovani ledu nebyl piing velk' a aby tyto umele plovouci ledovce mohly bYti ztizeny i v tropickYch month, Druha smela mykenka, kterou se profesor Kapica ye sve laboratoti zabYva, je "elektricIca konserva". Ph teplot y pevneho helia, bliMei se absolutni nule, se vodivost kora milionkrat zvet guje. Elektrieky odpor prakticky mizi. Proud, vpugtenY za teto teploty do uzavterieho prstence kovoveho, krouk v nem po mnoho dni bez oslabeni. To je testa, kterou chce dojiti profesor Kapica ke svemu cili elektricke konserve, prosttedku, ktery by dovolil ptenageti elektrickou energii bez ztrat na jakoukoliv vzdalenost, a to bez drat&

Strana 3.

Vt STIOK

v Maroku, ONSKY zajezd jedne soukrome spoleenosti do Maroka a nedavne piednaSky konane na technice vyletnikem, kterS7 byl tki nedele v teto zemi, vzbudily v Praze velkSr jem o zemi proroku.

Dlel jsem v Maroku temek sedm let. Ponechaval vAak stranou domorode obyvatelstvo a Francouze v Maroku. Povim radeji nee° 0 oeg ich tam usec113ich.

Vedlo se jim jegte pied nekolika lety velmi dobte. AZ do roku 1932 byla v Maroku konjunktura, asi jako v Americe v dobe osidlovani. V race 1927-28 stavalo se zhusta, podnikatele &kali na phi ezd parniku z Evropy a vybirali si na lodich odborny personal. Dcbry temeslnik byl v Maroku dobte placen, stejne Utednik, mluvici aspori obstojne francouzsky. 0 znalosti arab gtiny nebylo nikdy ani zminky Snad p'rvYm 6echem, hledajicim v Maroku existenci, byl pan Pavel. Dostal svele misto jako teditel velke farmy. Pti gel sem v rode 1925. Ale za dva roky zemtel na tyfus.

Po nem pti gli dalk panove, bankovni utednik Ligka, dodnes v Maroku usedly. Ma dnes sviij obchod! Po nem Mencl a Horak. Mend. odjel za kratko, Horak zustal, je rovnet majitelem obchodu. Soudasne s nimi se objevilo nekolik mechaniku, elektrotechnikt a sazen. Vydrzeli let, nekteti si uspotili penize a zase se vratili. Mezi prvnimi, kteti vynikli nad priimer, byli pivovarnici, sladek Stepan a vapiva Wagenknecht. Maji dobra a pevna, mista. Z hanebneho materialu se jim po dlouh3"Tch letech podakilo piece vyrobiti pivo, opravdu hodne toho nazvu.

Druzi, kteki dobyli nejveWho mesta Casblanky, byli krajane Pelnat a Raus. ze skrovnYch prosttedka dilnu a vrhli se na zatizovani vykladnich skrini, obchodri, sveteln3ich porta.10 a vyrabeni z kora. Uvedli v soulad marockS7 vkus s eleganci zapadu a zvitezili. Dakilo se jim velmi dobte. Pozdeji se ka2d3"7 ma dnes samostatnou firmu. V zapeti za nimi pri gel krajan Kokinek, prv' prrikopnik deskeho obchodu v Maroku..Pkimo 2eleznou energii zavedl v Maroku kadu oes-kS7ch vS7robk0. Nema obchod, spiSe agencii a pies vleklou krisi hail skvele posici naS'eho obchodu. Povzbuzen jeho rispechy otevtel si zavod se sklem a eeskSim pradlem krajan Horak. Po nem poeala kada domorodch Z'idovsk3ich obchodnik0 prodavati Ceske pradlo. ' V zapeti pkiela firma Bat'a. Jeji ptichod zmenil ripine pomery v obuvnickem trhu. Vyvrcholenim deskSrch rispech0 v Maroku? Kdy2 krajane Vilimovsky a PospiS'il a otevteli Ceskou restauraci! Tehdy v r. 1931 a 1932 patkilo v Casablance k dobremu tonu, chodit se k nim najist.

Vedle techto samostatnYch silnYch pracovala v Maroku a zejmena v Casablance tada temeslnikti a btednikii - Cechu, jim2 se vedlo vetAinou skvele. Nekteki men i sva auta.

Tento slibr4r vS7voj trval a2 do r. 1933. Krise vgak prigia i do Maroka. Hodne Cechri se vra.tilo zpet do vlasti. Majitele firem jen zustali, a utrpeli te2k3i otkes. Nekteti dnes jini se drti, ale jen malokdo z nich pokraduje ye vYvoji.

Ke konci je tteba se zminiti i o tech nagich lidech, kteti pro gli legii a vstoupili pak do statni sluzby. Nejstar gi z nich, Panek, byl seitantem okupadnich vojsk a byl to snad tketi tech, kterY vystoupil na pi:Wu Maroka. prvy z nich byl cestovatel Vraz a druhYm byl odni lekat, dosud kjici, dr. Zahot. Na tehdejgi dobu - bylo to r. 1902 - znamenal jejich din gilenou dovahu. Panek prohl celou okupaci, Dnes je stavbyvedoucim silnic v hlavnim meste Maroka, v Rabatu. Druha, snad na'Se nejsilnej g postava v Maroku je krajan Wild.

Privodem je Hanak. Po maturite pustil se do sveta a omylem se dostal do cizinecke legie. Po peti letech vstoupil do statni shifty. Dries je vyggim celnim rikednikem. Zkou gky, ktere musi skladati ka2c1Sr francouzsk' iftednik, aby postoupil, udelal Casto lepe, nei rodili Fran-

eOuzi! Irteti Clovek, kterj7 se tady vygvihl mistr ve statni knihovne, Pkihoda.

To jsou naSi v Maroku. Ptipominam, ze neni =Lao dnes hledati v Marocku existenci.

Hledat v Maroku zamestnani je -Opine vyloueon°, nakizenim z roku 1930 nesmi loSrti zamestnan '26.dnS7 cizinec. A za toho se povaZ‘uje i Francouz, v placenem zamestnani, neptigel-li do zeme pied rokem 1930!

Maroko je pro na g vystehovialeckY ruch ztraceno. Neni toho tteba litovat. Budeme-li vgichni tak hou' evnate pracovat a probijet se krisi doma, jako to delaji na g krajane v cizine, budeme nejbohat gim narodem na svete.

Emil Chrtek.

VYKAZ NOVIT CH eLENt ZA MES. eERVENEC 1936, OLE eiSLA itADU, TitiDY POJISTKY, STAR! A OBNOSU POJISTKY. Vida Start Obnos.

BCDI 15 1 18 1,000 17 1 21 1,000 20 36 1,000 25 35 1,000 25 26 1,000 28 51 1,000 28 46 1,000 28 18 2,000 28 30 500 28 37 500 28 25 1,000 28 22 1,000 28 21 1,000 28 22 500 36 24 1,000 36 20 1,000 40 27 1,000 40 40 1,000 40 25 1,000 42 20 500 54 16 1,000 63 38 500 63 22 1,000 63 16 1,000 81 50 1,000 81 16 1,000 84 16 1,000 86 47 500 86 37 1,000 86 29 1,000 86 41 1,000 90 17 1,000 92 51 500 92 45 500 92 31 1,000 92 30 1,000 101 43 1,000 108 28 1,000 108 25 1,000 108 50 1,000 108 38 1,000 112 39 1,500 130 21 1,000 130 22 1,000 133 16 500 148 21 1,000 154 1 47 1,000 154 1 16 1,000 Pojigteno v tilde B - 17 elenti.

Pojigteno v tfide C- 22 elemi Pojigteno v Ufa D- 8 elenti Pojigteno v tide I- 1 Clen.

Prtmerne stall - 29 let, 11 niesict, merle.

Prfunerna pojistka - $917.00, mene.

Pkipojliteni: 84 1 41 2,000 Rad Doeasna. 16 let.

20ti Leta 28 1 1,000 40 2 45 2 88 1 Pojigteno v 20ti lete dokvotni 1 dlen Pojigteno v doeasne 5 elena Jsem s br. pozdravem, Edward L. Marek, Due 30, dervenee 1936.

Strana 4, Rowena, Texas. etend redakce!

Dne 1. srpna ja, moje tena, a Pavel Mazad jsme jeli do Big Lake k synovi se podivat. Ted jsme phbrali synovce F. Bronna, jejich manielku i jeho deveatko. Jest to 7 mil od San Angelo na zapad. Tarn jsou same renee, dobytek a o-vce, fares tam neuvidite. Syn tam pracuje pro p. Henry Schooler. Ma tam krasnY ciomov, yysazene stromovim yeeho druhu, tet ma koupelnu na nadvoti. Vlastni tam nekolik clomkil a take nekclik "filling stations", d ye ma tarn. v torn meste a 5 jinde. On prodava gasolin, petrolej a olej, de pry proda mesiene 30,000 al 50,000 galonfi mesione. Zamestnava 16 delniMI a tet sam tidi truck.

Take jsme zajeli podivat se do Texan, do toho olejoy eho pole. Balza co jest tam studni a skoro y eecky pumpovaly. Pavel ma dobrou karu, ujeli jsme 273 mile dokola a spotteboval 11 galont gasolinu a dy e kvarty oleje.

Co se tYee firod, ty jsou zde v Rowene nejpeknejei. Baviny jsou posavad bohate, misty pine, jen kdyby na ni neco neptiSlo. Krmiva zde neni mot, neb to vite, ty traktory krmivo nechteji trat. Maiz pry se plati $10 tuna v horach, vymlacenY 1 cent libra, ale kdyt ho kupujete, tak platite 3 centy.

Minuly tYden ye sttedu a ve et yrtek bylo yelike horko at k nevydrteni.

No bole, to jeete bude yeelijake na torn svete; tolikeho naroda bez prate, ano, mnohYm se pracovat ani nechce, radeji prijdou do to polevkove lady, jak tteba s ferni farmati, jak upisovali zmeneit osev balvny. Nekteki ani jednou nepodepsali. Kdy jeden seje merle, druhY zas o tolik vice. Slyeel jsem na radio, de v Texasu jest velice olobra bavina, ze ji zas bude ptebytek.

Ja pamatuji, de za starch dob nebylo prodavaeri, a ted' nekoupite nic bez nich. To je na torn svete, ze je mot naroda vyekoleneho a oni nebudou ledaco delat. Jak tteba ten "patching", oni ho koupi po 10c a pak ho prodavaji po 25c. Za tech starYch ease, kdyt obchodnik udelal 10 neb 20c na dolate, to t. e bylo mot dobre, pak to vyhnali na 50-50 a ted' chteji dve ttetiny.

V 18. race jsem pracoval na "stell gang". Asi 6 mesicri dostaval jsem $2.47 za 10 hodin denné. Pak jsem se pustil do Californie, kde jsem dostaval $4.00 denne za pouze 9 hodin denne a pti tom jsem dostaval stravu. To jsem 9 dni, pak jsem pracoval pro bosa, ten me platil $93.60 mesiene. Pro toho jsem pracoval skoro pet mesicii. On mel druhou farmu koupenou a ja ji rovnal. Delal jsem osmi korimi s "buck scraper". On mel 30 akra peenice pine Te2 jsem videl y e dvou mistech jak sekli alfalfu. Tam pry ji sekali as devetkrat do roIca. To co se me tarn libilo bylo, ze farmat mel upravene asi dva neb tri pasttiky, take nekdy etyti neb pet, tak mel pastviny osete alfalfou, a jak dobytek spasl 3 pastviny, tak na ne pustil vodu, a net dodelal ty druhe dva, tak ty prvni zase byly pane zelene. Tam mel dobytek i v zime zelenou pastvu, cod, bylo velmi dobre a utitedne, Koneim s pozdravem na veechny a tea i reJos. F. Kohutek. dakci, kid Frant. PalackS, Cis. 21.

Schulenburg, Texas.

Timto vam davam na vedomost ze nas tad bude odbS7vat schrizi druhou nedeli, toti2 9ho srpna a v ptipadu Spatneho poaasi o tS7clen pozdeji. Tak nezapomerite a pkijdte do schtize; budeme ud neco vedet, co bylo na sjezdu ujednano.

S bratrskS7 mpozdravem, Chas. Jalufka, taj.

Fort Worth, Texas. eteni broth, sestry a br. redaktore!

Slavnostni dislo Vestniku jest velice pekne a zajimave, mame neco, co si musime schovat na pamatku. Dik 'dem, kteii ptispeli a vypsali historie a zaeatky eeskYch lidi, zakladani S. P. J. S. T. a jinS7ch spolku v Texas. Pani Juranova vypsala mot pekne zaeatky ye Fort Worth, jenom mela ptipojit svoji fOtografii. Diky br,

VESTNIft redaktoru za peknou Upravu.

Bratri delegati v East Bernard mail pilno poi dtyri dny a jsme zvedavi, jake zmeny pro nas ptinesou. Ptijdte veichni 9. srpna o 2 hodinach do schrize, abychom yyslechli, jak se meli a co noveho uslyeime.

NC'S zabavni vYbor uspotada zabavy a site 9. srpna, hudba br. Blatka; druha bude dne 23. srpna, hudba br. Blatka a 30 srpna, bade zdbava, ale hudbu y am oznamiin pozdeji. Bude to neco noveho, tak se na to ptipra yte. 0 obeerstveni a vzorny potadek se postara, zabavni vYbor. Zaeatek a vstupne jako obyeejne.

Zabavni vYbor fictive zve veechny krajany i s jejich piately do sine 2615 N. Houston St. Srdeene vas yeech-ny zdravi, Helena Zichaekova.

Taylor, Texas.

Ctene. redakce Vestniku!

Nuti me, bych cele vetejnosti dal vedet, naSe Telocviend Jednota Sokol Taylor s velkou chuti se zase dala do cvieeni, a aekoliv bylo na eskem dni v Dallas dosti horko a bratti a sestry ptijeli dosti otehli od slunednich paprskri, s chuti cviei, neb chti celou vetejnost, ptatele, krajany a y eechny ptekvapit krasnYm sokolskym vedirkem, nekdy ku konci tohoto mesice. Co vee bude, dam yeem vedeti prosttednictvim Vestniku. Bude to neco, co jeete zde nebylo. Proto ptatele a krajan y davejte pozor na program, ktery bude pak celY uvetejnen y e Vestniku. Kdy to bude, neni me jeete znamo, ale myslim 'te to bade 23. t. m. yam y eem davam vedet, byste davali pozor ye Vestniku, co y ee na programe bude. Za to yam y eem maim, te veichni budete s jejich vystoupenim spokojeni. Co Yee bude, da y yam pozdeji vedeti. S bratrskYm a sesterskym sokolskYm Na zdar jsem za T. J. S. Taylor, K. F. Chalupa, clop. Sokola. kid Stefanik Cis. 142. v Houston, Texas.

Tak v nedeli, dne 9. srpna sehraji divadlo pod nazvem "Babieka". To slovo "bablaka" je tak tklive, ae kaddy z vas, mill pkatele zajiste se potaite, jak ti na g herci se budou zase tulit. A cot' ta nale maid drobotina, ta neni k vypsani, co to y eecko dokale, pri tanci jen jim no2ky hraji. Tak vas zvu zblizka i zdaleka, ptijd'te tuto ptieti nedeli 9. srpna na to naae divadlo a rueim yam veem, ze toho litovat nebudete, a vy evakib e i vy evakrova v Danbury (spolubratr Landa i s jeho mantelkou), phjed'te take sem mezi nas na to divadlo. Uvidite ho mot hezky sehrano. Vy strYeku Mikesko v Danbury, taky ptijedte na to divadlo k nam do Houstonu. Zaroveri vam pig , strydku Mikesko, mfij strYeek Tom Schovajsa v Bryan, Tex., zemtel 1. srpna a lidera mel pohteb.

SrdednY dik vzdavame rodine Landove, pak rodinam Klimkove, 6tvrtnikove, pani Studniene, pi. Vajove, pi. Mieove a na g neteti pani Stansove za darky, ktere nam darovaly k naeemu sriatku. Tobe, spolusestro Kovatikova. no.

Bile Hoke srdedne dekuji za vzpominku. Co se tyre tech rohlikri, ty budeme jist dale, ale co se tyre to hereeky, tu jsem si jiz ulovil.

Jan a Anna Schovajsovi.

ZNALI 2ELEZO V BRONZOVE DOSE? Podle materialu nalezenych pamatek roz, deluje se jisty fisek prehistorie na dobu kamennou (starei a mladei), medenou, bronzoYou a teleznou. Stati nejstareich teleznYch pamatek odhaduje se asi na pril etvrta tisice let. Ale nejsme vlastne opravneni klast k tomuto datu take poeatek telezne doby. Je zcela dobte mo2no, de i lide doby bronzove nebo medene aelezo znali a pou2ivali ho k hotoveni nastroju a zbrani. Ale nic z toho se nam nezachovalo z dob je§te star gich, nebot' klezo se v zemi nepomerne snaze a rychleji rozru&uje ne21i med' nebo bronz. A i to 2elezo, ktere mame v nejstaraich pamatkach zachovano, je meteorickeho ptivodu, takle jen obsahu niklu vdedime, 2e se nerozpadlo v rez a 2e mtirde vydati svedectvi o davne lidske kultuie. I v na§i dobe rozpada, se klezo rychleji a vetS4 merou, ne21i tuSime: rika se, ae asi za sto let je deba jiz veNterou zasobu kleza na svete obnovit, nebot' ji pohlti rez.

Ve atieclu, due 5. srpna 1936.

NAS ZAL RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanST resclueni vS7bor jmenem tadu Praha cis. 29., vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozustale manklce a ditkam a ostatni rodine nad ztratou vakho mankla a otce a naSeho spolubratra FRANK MEKOLIKA, jen2 spattil svetlo sveta ph Rice's Crossing dne 26. kvetna roku 1886 v okresu Williamson a zemtel dne 10. dervence 1936, jeete v mladem veku 50 mkt. Byl pohtben dne 12. eervence 1936 za velke fleasti ptatel a znamYch. Vime, drazi pozristali, ae zarmutek vas nad ztratou vaS'eho mankla a otce jest velikY, ale budit yam ritechou, te i my spolubrath a sestry telime jeho odchodu a de vzpominka na neho nevymizi nikdy z na g parneti.

Odpodivej v pokoji, drahY spolubratte a test budit Tvoji pamatce.

Dano dne 1. srpna 1936 v Taylor, Texas.

Za rad Praha dislo 29: Jahn DuSek, Jos. Mikug, Frank Drozda, resoluani vStor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My niZepsanY resolueni vSrbor tadu Prapor Cis. 24, projevujeme timto, jmenem fadu nagi uptimne citenou soustrast portistale rodine, nad funrtim jejich milovaneho otce, dededka, pra,dedeeka a naSeho mileho spolubratra Josefa Martine st., kterS7 zemtel dne 21. eervence 1936, ye staid 79 let. ZesnulY bratr zanechava 11 ditek, z nieh2 9 path k naSemu *kadu. Zesnu1S7 byl v2dy horlivS7m spolkovSim pracovnikem, pokud to jemu jeho zdravi dovolovalo. Jeho manaelka jej ptedeSla tam, odkud neni navratu, asi pled 18 mesici; od to doby bydlel se svojim synem F. J. Martincem na svoji farm& Vime, pozustala rodino, 2e se rmoutite nad odchodem vakho mileho, a ysSak bucli2 vam techou, 2e my, elenove kadu, soucitime s vdmi ye vakm zarmutku. Zesnu1S7 bratr at' odv pokoji a test budiZ' jeho pmatce.

Dano v Cyclone, dne 25. dervence 1936.

F. J. Marek, Chas. Navratil, Ben 2abeik, resolueni vS7bor.

HRDINSKE ODHODLAN1 LEKAEKY. Britska, lekatska Esther Killickova. v Birmingramu, ji2 je 35 let, dala se na etyki hodiny zavkit do sklenene sktine, do nit byl vpou'Sten jedovatSr dulni plyn. Slo o to, aby Micah mohli pozorovat pkiznaky otravy. Dr. Howard Collier, teditel universitniho astavu pro hygienu nrace, prohlaeuje vSrsledky pokusu za nesmirne dulezite. "Pokus ptedev gm ukazal, 2e si elovek — do jiste miry — mute na otravny zvyknout, jestlik zadind ptisobit pomalu a jeho davka se ponenahlu zvySuje. Kdyby byla pani dr. Killickova, musela hned na podatku vdechnout plyn v takovem sousttedeni, jakeho bylo dosakno ke konci, byla by bSivala ztracena bez zachrany." Dr. Killickova vydrkla pokus etyti hodiny a celou tu dobu pozorovala sama sebe. Citila tupou ospalost, ale neztratila vedomi. Melo, stra'Slive bolesti v hlave i v tele, Melo, dra2cleni k vrhnuti a pocit, 2e se vkchno kolem ni toe'. V uSich ji hudelo a nekdy mela dojem, 2e htmi. Smyslove klamy byly stale eastejSi, jako blesky se ji mihaly pied odima ktiklave barvy. Kdy2 dala po etytech hodinach znameni k ukondeni pokusu, bylo na ni videt uZ ptiznaky nejte2Si otravy.

Teprve po nekolika hodinach ponekud povolily a za dva dny zmizely upine. Nekolik vyso-k9ch kol A udeli destnSr doktoritt,

VESTIOK

ye streclu, dne 5. srpna 1936.

TINEN nevinen'? Na tuto otazku v moV V derni kriminilastice odpovi Oast° nekolik zrneeek, prostYm okem neviditelneho prachu.

Stopy, je2 zanechava, zloeinec za sebou otisk prstil nebo kulku z revolveru — jsou uznayanYm dtkazem jeho einnosti; ale stejne cennym dakazem jsou veci ,ktere odnaSi s sebou jako neviditelnou znamku sve viny.

Na pHklad, vrah, jen2 spachal vratednY Utok • skleniku, odnaSi si s sebou na Satech neviditelna pylova zrnka, ktera by nikde jinde nesebral. Prilmernemu policistovi nebo eetnikovi by nikdy nenapadlo hledati u zateeneho takove mikroskopicke dilkazy viny. Ale dneSni vedeoti detektivove to delaji.

Nebot' naSe Saty, boty a tel.° jsou pokryty prachem — drobounkYmi ea.steekami vSeho, s eitn jsme piisli v poslednich dnech do styku —taide dokonala analysa prachu, nalezeneho u eloyeka, skYta celou historii jeho einil a pohybil poslednich nekolika Takod zradnY prach chova odpoved' na eetne kriminalisticke otazky. Slavny nemecbyl bezpochyby prvni, jen ky stanovil sestematickY postup prozkumu prachu, nalezeneho u podeziranYch lidi. Vlotil do velkeho papiro yeho sd.oku east Satu, je2 mela bYt prozkoumana, nade2 do ni buSil lehkou rdkoskou a'd z ni dostal vSechen prach, jen padl na dno sadku. Potom zkoumal tento prach drobnohledem a ye zkumavce.

Gross pti vySettovani jednoho zloeinu nagel kus Satu neznameho majitele. Prach z neho ziskanY obsahoval rozdrcend dtevita, vlakna, co2 ho vedlo k zaveru, 2e jeho majitel byl bud' drvoStep, truhlat nebo tesai. DalSim zkoumanim zjistil piitomnost praSkoveho klihu, co2 nade vS1 pachybnost dokazovalo, ae majitel byl truhlat.

A kdy byl pachatel dopaden, ukazalo se, 2e spravoval staro2itnosti.

Grossovou metodu zdokonalil a zmodernisoval Edmond Locard, teditel policejni techniky ✓ Lyonu ye Francii. Locard jednou byl po2adem, aby nagel dtkaz viny nekolika podeziranYch padelatelti penez. Vyssal jejich Saty zylaStnim vyssavaeem prachu a naSel v nich vysoce podeztelY prach — cin, antimon a olovo, tedy vSechny kovy, jichz padelatele pouiivaji. Podezirana individua nemohla yysvetA NAROZt Revolueni tiidy, pied palaN cern Kotvy postavili mu2 se aenou stolek.

Na stolku srovnali krabice. Potom zavazal mut 2ene eernYm Satkem oci, z neho2 obecenstvo poznalo, 2e se to bude produkovat jasnovidka. V krabicich - byly slcaeny horoskopy, v horoskopech ySelijake osudy. KatclY osud i se StastnYmi disly za korunu.

Kdy2 prhyodce jasnovidky poeal tednit o jasnortive sile magnetismu, po2adal obecenstvo, ktere se pomalu nakupilo kolem to dvojice, aby samo dzkouSelo jasnovideinu schopnost. Mu2 obchazel lidi, ukazoval na to a ono a ptal se jasnovidky, nae prave ukazuje. Jasnovidka v2clycky spravne odpovedela: na kabelu, na knoflik, na hul, na prsten, jen v jednom ptipade odpovedela svemu prtl yodci, 2e ukazuje na odznak. Jeji prilvodce chtel vSak prst na klope kabatu jednoho mute a nebylo videt odznaku. V dirce byla jenom kVetina.

Priwodce napomenul jasnovidku, aby se pohrou2ila hloubeji do transu. Jasnovidka sklonila hlavu, oei si zaclonila rukou a potom odpovedela znovu, ae vidi odznak. Prilvodce se podival po obecenstvu, ktere se usmivalo a omlouval jasnovidku, 2e na ni phsobi poruchy.

Ptistoupil k ni, napomenul ji znovu a po tteti jasnovidka odpovedela spravne, ae vidi kvetinu. Dokonce poznala karafidt.

Potom vyzval rnua di yaky, aby mu odevzdali sve legitimate nebo visitky, podle kterYch jasnovidka, ani2 sejme terns' obvaz s hlavy, uhodne katclemu jeho rodne i ktesni jmeno.

Nekolik mutt', a ten odevzdalo sve legitimace a visitky. Prtivodce je zbe2ne prohledl. Pak vyzvedl katclou jednotlivou legitimaci a visitky do YYSky a odevzdal je jednotlidm majitelt:1m. Phi torn je po2adal, aby ptistoupili k jasnovidce, ktera je bmla za ruku v zapesti a

Zradnk prach. lit ptitomnost techto tti kora, nalezenYch v jejich Satech a u2asli, kdy2 jim Locard tekl, 2e pcmerne mno2stvi kovu, nalezenYch v jejich Satech odpovida jejich pomeru ye falSovanYch mincich, z jejich2 droby byli ObVineni !

Pied jednou statni budovou v Marseilles byla nalezena puma, obsahujici nitrovanou celulosu. V podezteni bylo nekolik komunistti, kteii byli zateeni a yyslYchani. Okolnosti svedeily zylaSte proti jednomu z nich — chlapikovi s hustSrmi dernYmi vlasy. Vzav nekolik litru lihu, Locard mu s nim vymyl hlavu a vymytou tekutinu nalil do sklenene nadoby. Potom nechal alkohol dpatit a na dne nadoby naSel hustou usazeninu nitrovane celulosy, jet je hlavni slotkou sttelne baviny!

DalSim yySettovanim se zjistilo, 2e tento chlapik byl hlavnim drobcem pum cele spolednosti.

Je prakticky nemo2no dotknouti se eehokoli, ani2 bychom si tim "nenakazili" prsty. Z nehtti prodavaeek cukrovi lze yydobYt cukr bez ohledu na to, jak dasto si umyje rude.

Sklenat nikdy nezbavi svoje nehty tmelu. Tyto neviditelne dUkazy povolani jsou velmi phi sledovani naznYch nitek a dilkazii,, nebot' je vtdycky daletito zodpovedet otazku: "Vydelava si podeziranY dlovek aivobyti takovS7m zpUscloem jak to tvrdi?"

CharakteristickY prach, lnouci k cennSrm kotitinam minka pomohl usveddit notorickeho zlodeje kotitin, kdy Locard prozkoumal prach, lnouci k jeho nehttim. Tato zkoueka take odhalila vraha ditete, otraveneho arsenikem. Ukazalo se, ze vrahem ditete byla jeho matka, jet' vtirala diteti arsenik do dasni prstem, namodenYm v arsenikovem pratku.

V utnim kanalku se misi prach s utnini mazem, kterY je tam ptitomen i po nejpedlivejtim vymyti. Ka2dY, kdo tije v pratnem prosttedi, nosi dlouho zbytky tohoto prachu ve svem uanim kanalku. Delnici, pracujici v dolech, nosi uhelnY prach v uenim kanalku jette rok po te, kdy definitivne z dole odetli. Loy ard mohl v 92 ptipadech ze sta zjistit zame-

Jasnovidka.

Jaroslav Mumberger. po chvilce udavala spravne jmena majitelti legititimaci a visitek. Ale ph, torn se udala ruSiva, ptihoda.

Jeden mua s legitimaci prohlasil, 2e mu jasnovidka neuhadla jeho jmeno. Zdal se tim bYt dokonce uraten a otizen. Priwodce jasnovidky ptiskoeil k nespokojenci.

- Raete dovolit, — kekl priwodce a otoeen k jasnovidce, po2adal ji, aby iekla jeSte jednou jmeno toho pana.

— In2inYr Vojtech Klusak, — iekla jasnovidka rozhodne.

Prtivodce prohledl legitimaci a eetl na ni prave udane jmeno.

— Prosim, — otoeil se vitezne k obecenstvu, — ten pan prohlaeuje, ae se nejmenuje tak, jak madame udava. Prosim, aby nekdo z ptedet1 jmeno na teto legitimaci. — Prtivodce jasnovidky podal legitimaci nejblittimu mu2i. Byl to pan, kteremu jasnovidka hadala na klop'es kabatu odznak, zatim co tarn mel kvetinu.

— IntdnYt Vojtech Klusak, — detl pan s kvetinou.

Nespokojemi mu2 vytrhl mu legiitmaci z ruky a chtel zmizet. Ale mut s kvetinou ho chytil za ruku. Pti tom odhrnul klopu kabatu a ukazal pod karafiatem odznak civilniho stratnika. Potadal take o pravou legitimaci.

— ja jdu s vama, pane inspektor — prohlasil zadr2enS, mut.

Konversace se dale nerozvadela. TajtaS7 odvedl muae z klubka obecenstva, ktere melo vdeenST namet k hovoru. Jedni uznavali vlohy jasnovidky, ktera poznala odznak pod klopou

Strana 5. stnani zkoumanSich delnikil prostou prohlidkou jejich uSniho mazu!

Nedavno byl zabit bohatY sedlak, pestiteI tampionu v blizkosti Nancy. Pti zkoumani podeztelYch individui Locard kladl zvlaStni diiraz na hledani 2ampionodch spur, je‘2 by byly ptimYm dukazem ptitomnosti podeziraneho v tampionovem sklepe. Byl by to bYval jistY clukaz, proto2e podivinsky stars' sedlak mel Ye zvyku osobne• oSettovat svoje kultury a nikoho k nim nepouStel.

Mezi podeztelYmi byl i tulak, jen2 poptel, 2e by byl stareho sedlaka viibec znal. Locard mu vzal trochu mazu z ucha a zjistil inolnou historii jeho dinti a test v poslednim mesici.

NaSel tam motskou sul (byl lodnikem), prach se vSech silnic mezi Marseilles a Patidi a k tomu nekolik mikroskopicIdch ktidelkatYch sp6r 2ampionu. Pa delsim dslechu tulak ptiznal, ae zabil stareho sedlaka, aby mu vial zlate hodinky.

Nozdry jsou rovne2 znamenitou pasti na prach. Gross bystie du211 tohoto poznatku, kdy2 nasel kapesnik vedle tela zabite deny.

Kapesnik nebyl nijak podeztelY, vyjma eerneho prachu; obsateneho v zaschlem hlenu.

Gross zjistil, ae to byl z ylaStni druh Sriupaveho tabaku. Patrani se tak omezilo na lidi, kteiisnupali v okoli takovy tabak. Pachatele snadno potom zjistili patranim u trafikantil a kdy2 ho nalii, byl tak ptek y apen podivuhodnym dilkazem, 2e se zmatene ptiznal k vratdt,.

V kriminalnich piipadech se easto stava, na podralkach obuvi jscu nalezeny vrstvy prachu a bla.ta, z nich2 katcla ma sviij zvlaStni dznam. Patrajici organ opatrne seekrabe prvni vrstvu do skienene nadobky a podobne odstrani a uschova veechny ostatni vrstvy, alma ziska diikaz o torn, kde se podeztelY v poslednich dnech zchtoval. Nemecky Harder kdysi zkoumal obuv eloveka podezteleho z yyloupeni poStovniho tadu, stojiciho uprostied batinateho kraje.

MikroskopickYm zkournanim naSel malieke tasy algy, je2 ziji pouze v ba2inach.

A tak moderni kriminologove, tiebas nejsou "vSeyedouci", dovedou promySlenou vedeckou metodou odkrYt, a usvedeit miloho pachatelil jinak zahadnYch zloeint. kabatu. Druzi odpirali a tvrdili, 2e jasnovidka nepoznala ukradene jmeno. Hadat jmena z visitek a legitimaci nepovalovali za nadani.

V torn mute bYti Svindl. Obeane, kteti byli ptitomni to pilhode, eetli pak s porozumenim v novinach, ae byl zateen dlouho hledanY kapsat FrantiSek Zvonieelc, kted den pted tim ukradl ing. Vojtechu Klusakovi taSku s legitimaci. Kdy2 Sel Revoludni ttidou, spattil klubko obeanil a proto2e ho katcla maekanice ptitahovala, chtel si zalovit v kapsach. tspechy jasnovidky zaujaly ho tak, 2e zapomnel na mysl krasti a dal ukradenou legitimaci k pokusu. Kdy2 mu pak jasnovidka tekla nespravne jmeno byl tim doteen. JeSte na straanici — Tu 2enskou path zavtit. To je podvodnice. 2e me prozradila, netikam nic, ale jmeno mi mela uhodnout. Wein uhodla, jenom me ne.

A kapsat FrantiSek Zvonidek citil cosi jako mravni rozhoteeni.

0 ANGLICKEM VYSLANCI V FRAZE MR. ADDISONOVI. DtivejSi britskY vyslanec v Praze Addison mel zaslouienou povest velmi vtipneho diplomata. Zdravil ho jednou jeden vyslanec s vojenskou minulosti a zvuene srazil podpatky.

Addison se o to take pokusil, ale s nezdarem.

Pan vyslanec se usmal: "To neni tak lehke, k tomu je tteba tradice."

"Zajiste, zajiste," odpovedel Addison, "ale ja jsem, bohu2e1 name' test bYt v armade Jeho Velidenstva — kapralem."

Nejlepe obleenS7 mut je ten, jehO2 stare Saty vypadaji jako by byly noy e a nove jako by byly stare.

Maurice Hewlett.

Htrana S.

Finadeni zurava Ifeetnilca Hlavniho Radu.

PRITEM OD ft ADU ZA MES. CERVENEC 1936.

Rad Den Za D. O. Na nmr. H. 11.

1. 13. derven $192.40 112.65 2. 23. eervenec 13.90 3. 18. derven 30.82 18.20 4. 20. eerven 3.20 280.76 106.10 5. 15. eervenec 1.80 6. 1. eerven 1.00 69.40 37.60 6. 25. dervenec 1.00 67.90 .90 7. 14. eerven 154.95 5.55 8. 21. eerven .80 79.45 54.50 9. 27. dervenec 2.26 236.19 70.80 10. 23. derven 1.20 99.90 1.35 11. 13. dervenec .50 41.55 .60 12. 14. eerven 30.90 14. 27. eerven 57.00 1.35 15. Leerven 3.60 144.33 71.35 16. 21. eervenec 66.12 3.75 17. 15. eervenec 3.30 389.32 15.20 18. 17. dervenec .20 8.05 .30 19. 23. eerven 97.66 50.90 20. 25. derven 2.00 267.25 83.45 21. 20. eervenec 44.35 8.00 22. 17. eervenec 41.50 .30 23. 20. eervenec 114.54 3.90 24. 13. cert. .12 24. 20. derven 25.96 593.42 260.10 25. 16. derven 9.96 340.18 153.75 26. 8. derven 38.25 21.55 27. 20. derven 96.29 3.30 28. 4. eerven 6.40 358.34 153.95 29. 7. derven 1.80 227.37 117.05 30. 8. eerven .20 68.07 40.95 31. 22. derven 76.25 36.30 32. 23. derven 24.59 1.50 33. 23. derven .60 116.90 33.15 34. 18. dervenec 27.64 .45 35. 16. eerven 3.10 121.87 57.60 36. 15. 2 eleni 11.54 36. 25. 8 mesice 670.25 75.50 37. 22. eerven .20 24.25 2.10 39. 1. kveten 3.10 123.21 71.75 39. 29. eerven 3.10 123.91 5.40 40. 15. eervenec 2.94 261.57 16.95 41. 28. dervenec 82.79 1.50 42. 14. eervenec 37.35 .90 44. 23. dervenec 1.67 34.96 1.05 45. 24. eerven 128.26 5.10 46. 1. dub., kvet. eerven 93.55 6.75 47. 25. derven 5.18 302.04 18.20 49. 18. derven 1.70 112.43 43.90 50. 16. derven .60 52.88 1.35 51. 26. derven 1.90 70.44 24.00 52. 28. kveten 74.80 1.05 54. 14. bfez. dub.

349.27 60.80 22.68 2.80 67.81 3.85 55. 24. derven 57. 11. eerven 64.85 15.25 58. 22. eervenec 41.25 10.55 59. 1. dub., kvet.,,derven 23.70 2.65 61. 1. eervenec .90 78.90 1.25 1.80 62. 20. eerven 36.85 17.40 2.20 108.21 63. 15. eervenec 36.40 45.40 26.80 64. 13. eerven .60 88.60 1.95 65. 18. eervenec 45.45 24.15 66. 5. derven 129.53 1.65 67. 18. pros.

94.48 2.00 5.95 68. 16. eerven 1.20 53.70 69. 16. eervenec .40 1.54 117.16 7.95 70. 9. eervenec 29.95 1.00 65.56 71. 18. eerven 91.26 4.10 72. 20. dervenec 131.40 25.80 73. 18. derven, dervenec 52.34 12.00 1.00 76. 28. derven 28.59 3.15 2.06 78. 18. dervenec 3.30 80.46 .80 79. 7. kveten 26.80 .20 65.08 80. 23. derven 2.46 148.36 9.45 81. 17. derven 2.10 3.90 45.65 83. 17. duben 41.40 20.35 85. 16. derven, eervenec 35.35 86. 17. 2 eleni 63.88 45.20 86. 28. eerven 426.23 90.50 15.62 88. 28. eerven 58.19 1.30 3.90 89. 20. dervenec 1.15 30.78 90. 16. dervenec 79.40 6.50 208.16 91. 1. eerven 182.95 70.15 10.12 92. 17. derven 2.10 43.05 2.40 93. 27. dervenee

Ve sttedu, dne 5. srpna 1936.

VASTNiK 94. 11. dervenec 1.40 95. 16. dervenec .40 96. 14. kvet., derv., eervenec 98. 22. eerven 99. 15. dervenec 100. 3. derven 101. 15. dervenec 102. 22. kveten .80 103. 28. derv., eer'c.

104. 27. eervenec .20 105. 20. eerven 106. 29. dub., kvet.,derven 107. 23. dervenec 3.00 7.21 108. 24. derven 109. 24. dub., kvet.

110. 18. dervenec 111. 21. eervenec .40 112. 16. dervenec 7.00 113. 15. dervenec 116. 15. eervenec 117. 29. dervenec 119. 25. dervenec 121. 17. eervenec 1.60 122. 15. eervenec 123. 17. eervenec 125. 23. derven 126. 3. dub., kvet., 127. 20. kvet., derv.

128. 14. eervenec 1.20 129. 7. dervenec 1.90 130. 1. duben 132. 18. eervenec 133. 17. derven 1.98 135. 23. dervenec 1.20 136. 15. derven 137. 20. dervenec 138. 9. dervenec 139. 15.dervenec 140. 27 eervenec .60 141. 10. dervenec 142. 27. eerven 7.62 143. 17. dervenec 1.20 144. 29. eervenec 145. 7. derven 6.46 146. 21. eervenec 147. 15. dervenec 1.20 148. 17. derven 4.94 151. 27. dervenec 3.58 151. 28. dervenec 152. 1. derven 153. 8. dervenec 1.30 154. 17. derven 14.54 155. 29. derv., aer'c., 156. 22. eerven 157. 25. dervenec

86.70 42.90 130.25 60.44 24.70 32.08 71.52 50.25 103.70 24.40 31.30 119.04 80.38 210.91 99.32 65.96 31.69 145.31 10.01 37.60 21.14 5.90 50.21 38.43 75.30 30.80 160.52 45.20 28.65 22.11 182.44 16.70 84.39 59.18 31.75 5.20 52.93 28.10 16.35 40.35 123.38 42.65 15.15 69.67 54.40 10.63 90.63 34.25

2.10 2.10 24.35 26.85 .75 9.85 2.10 1.05 37.40 .45 10.65 29.70 6.15 43.60 16.40 3.30 .60 8.80 1.05 1.95 .30 1.35 1.50 20.35 10.30 12.40 .15 3.15 12.90 .30 16.40 4.20 20.30 .45 1.05 1.35 .45 2.25 8.85 .60

21.01 14.88 76.30 31.23 25.36 6.77

33.75 6.75 1.95 39.75 3.90 3.75 8.25 1.35 7.65 3.10 3.30 2.60

23.768 13,028.71

2,914.92

PREHLED Piti.T3Iti A VYDANI ZA MEW CEHVENEC 1936.

Piijern: Od kadti na funrti $13,028.71 Splatky hypotek 4,274.52 Splatky z pfijeek certifikatii 408.20 Uroky z pfljdek certifikatt 421.66 Uroky z hypotek 1,317.81 Uroky z 1,535.50 Najemne z majetku 230.78 Splaceno za praci v pi jekach 131.72 Prodej majetku 870.00 Celkem Hotovost z minuleho mesice

$22,218.90 37,545.76

tHRNEM $59,764.66 Vydani: Na unirti $ 7,900.00 Na Umrti nedospelYm dedicam 423.85 Na Umrti nedospelYm dedictm nrok 41.15 Hypoteky 38.00 Bondy 11,000.00 Prdly iirok na koupene bandy 793.63 Pujeky certifikatt 3,114.00 Zalohy jednatelum 472.00 Lekalske prohlidky 125.50 Comm. novi eleni 336.99 Poj. proti ohni na majetek .39 Opravy atd. na majetek 152.68 Comm., prodej majetku 187.50 Majetek 2,118.03 Splaceno za praci v pfrjekacb 80.30

10.50 5.65

Pravni na hypoteky Pravni na majetek

$32,964.49

HOTOVOST V BANKACH Ptijem na HI. Rad: Od tacit Hotovost z minuleho mesice

$2,914.92 2,706.08 $5,621.00

Celkem Vydani: Najemne z Madovny Telefon Poatovne Elektfina Potkeby v Madovne Cestovne a schtze Slutne Utedniku Slutne, vYpomoc Vestnik, 6,103 odberatelfr Vestnik, poatovne Oznamky, Telegramy Opravy strojt

$

ZBtVA U POKLADNIKA DETSKY ODBOR. PNjem ad kadu trok bonda Hotovost z minuleho mesice Celkem Vydani: Uspory Comm., novi eleni trok na koupene bondy Bondy Hotovost v bance 22 bondit

30.00 4.25 62.86 7.10 41.37 303.27 500.00 75.00 330.58 .58 15.00 2.18 10.00

$4,238.81 $

237.68 25.00 1,339.04

$ 1,601.72 8.35 4.00 12.50 1,000.00 576.87 13,740.00

$14,316.87 MAJETEK PREHLED MAJETKU JEDNOTY. $1,391,117.34 Bondy 1,099,470.65 Hypoteky 1,000.00 Hypoteky (mortgage 318,521.09 Piljeky certifikatil 192,034.97 Majetek 32,964.49 Hotovost v bankach 15.00 Uloteno za meters (elektricke) 20.00 U najemnika 1,252.85 U jednatehl 4,238.81 U pokladnika 14,316.87 V Detskem Odboru Celkem Dluh nedospelYm dedicum

$3,054,952.07 27,884.80

MAJETEK S bratrsk3"im pozdravem,

$3,027,067.27 Edward L. Marek.

Dne 30. eervence 1936.

Z HABESE DOMU NEJDRIVE ZA ROK. Nynej S . 1 mocenskk stay v Habdi posuzuje vojenskk odbornik -yes- v Lidovkch Novinach: "Odjezdem neguse z Habde zleptiila se situace italskkch sil v Habdi po strance operatini, ponevadt na severu se habeAske armady rozplynuly docela a na jihu je to jen otazkou nekolika dna. Ale cile valky, obsazeni a podrobeni cele Habde, nebylo je gte zdaleka dosateno. Na severu i na jihu obsadili Italove kolm 380.000 'aver. km. Geld Habd meld 1,120.000 etver. km , zbkvalo by tedy k obsazeni 740.000 aver. km . Odjezd neguse z Habe ge pHpomina odjezd Abd-el-Krima r. 1926 z Maroka. Ale obsazeni Maroka skoneili Francouzi at r. 1935, tedy desatk rok po zlomeni odporu hlavnich sil Rifana a pa odstraneni jejich Francouzi vypoditali, to jim podrobeni na 40 miliard Ka. PH torn MaMaroka roko plochou i podtem obyvatelii ma o neco vic net tfetina Habde. - Vojensky se valka skonei nafizenim ifeobecne demebilisace, do ktere je v Italii stale je gte daleko. Kdyby se dnes Italove chteli vzdat daraiho obsazovani zeme a meli jistotu, to vystadi s men gimi silami domorodYmi na udrteni pofo.dku, potrs cestou z vniva doprava 15 divisi domil Dejment rok. trOgMi k polateil

Ve sttedu, dne 5. srpna 1936. )11111.=•0411.0411•11.00..1N041111111KNN•00.1•1•041111.4111.0•1111.04,00.11■114•11

HLIDKA ZEN Z eINNOSTI KLUBU ilESKitCH ZEN V DALLAS. Je po dnech slavnostnich, po dnech tulle prace!

Nag e mild mama (pied. kroutku D. Stranska) mne ptisne naridila, abych etenatfim povedela, te je na sve deti Celenky krou2ku) velmi pygna. Radi ji to vekime, neb tam kde painije laskavost a dilvera jedne k druhe, v takoVern ovzdugi se vady dobke pracuje.

Nade sestry po tech ru gnych dnech odpodivaly, ale nemyslete, te na vavkinech, ty jsme neoeekavaly a nedostaly. Ale jedna si stetovala, to ji nohy boli, druhe zada, tteti vdecko, atd. No a ja, kdyt jsem ten ptisnY rozkaz mamin ptijimala take jsem ufriukovala, to me nohy boll a te se mne hned nechce s tim psanim betet do West. A te ja jsem vat-nej g a nebojim se, te si mne mama mute ptehnout pke koleno, tak mne povolila k tomu psani bez reptani deldi lhutu. Beztoho mne tam mnoho etenait Vestniku podastlo poznamkami: "radi Vage dopisy Ctem, ale prod nepi gete, lenochu?" Tak posludne hlasim, zde me mate!

Ptedne dovoluji sobe pravem tajemnice h dopisivatelky kroutku up6torniti etenate, te nag kroutek od prvopoeatku mel a ma ye svem dtitu pojmenovani K. C. Z. a ne jak je mylne psano K. C. Z. a divek. Zadnou sleeinku jsme dosud mezi sebou nernely a proto ta koncovka (divek) je nespravna. Prato pozor na informatorky.

Dne 12. eervence se konala sokolska schtze, kde se meli dohodnout pro ptipravu kuchyne pro sta navdtevnikt, kteti se men uz zadit sjitdet do Dallas ku drium slavnostnim 18., 19. a 20 Cervence. Dostavily se do one schilze, jak jsem doslechla, 4 sokolky. Poeet nedostateenY k projednani tak dtiletite ulohy. Vzkazala mne tudit nade ptedsedkyne, abych svolala schtizi Clenek nadeho kroutku na pondeli veeer, 13. dervence.

Tu mysli mou zatanula slova Vojty- Benege, kterY za pobytu sveho zde v Americe, v dobe Narodniho Sdrudeni, vydal brodurku s napisem "V tesklive noci volam sve verne pod prapor nag. A verne Ceske dude osly gely tento tesknY hlas, a stadily se svorrie v dik pod ten eeskY prapor na g". — I my jsme byly zavolane v posledni chvili do tad pracovniku. Vzala jsem seznam Clenek a ktera ma telefon, vdem jsem zavonila a ktera ptijit nemohla, poprosila jsem ji o ptispevek do kuchyne. A ty na ge mile sestry vedomy jsouce si syYch povinnosti a svolane v posledni chvili, nezklamaly, nybri ochotne zvolaly: tu jsem, tu stojim, a ochotne ptijimam pokyny vale. Nevladne mezi nami mnohomluvnost, ale bezptikladna pohotovost.

Dovolte mne, prosim, odskodit do minulosti.

Bylo to tudim v roku 1819, kdy v Houstonu, Tex., se odbYval sjezd "Veelek, jemut tenkrat pkedsedala pi. M. Wondradova z Calldwell. Byla jsem do te schtze vyslana zdejdi odboCkou "VCelek" jako delegatka. Vyskytl se na one schuzi dlovek, bohutel nitij krajan, kterY byl velmi ptekvapen, kdy mne tam vial, ponevadt vedel, to vim a znam historii jeho tivota, ktera nebyla chvalyhodna. Svoji mnohomluvnosti delegatky i jednani otravoval, a jelikot vedely, 'de je mfij krajan, daly mne otazku, ae co o nem vim a soudim. Odpovedela jsem die pravdy pouze Ctyri slova: velka huba, male einy. A toto mineni o lidech jeho druhu me zOstalo do dnes.

AC my jsme zde v Dallal velkYm navdtevam jako malou ukazku podava.m slet v rote 1925, kdet bylo hrubeho pkijmu 12 set dolarfi, z eehot si dovedete ptedstavit, jak velka navgteva musela to bYt. Vim o eem neb mtij mut byl tou dobou pokladnikem (byl jim celkem 14 let). Dallas vtdy udrtel si povest dobreho pohostinztvi, a chtely jsme to

vESTN1 K dokazat i ted'. Schuzi te pritomen byl pied. potadajiciho vYboru, Franta Rendi. Sestry ochotne slibily pomoc vdestrannou: ubytovani cizich hosti, ptispeyky pro kuchyri, vYpomoc v kuchyni, u pokladny a $5 s pokladny na pohosteni ChicagskYch hosti v patek veder, a vdemu tomu take pine dostaly. Nemale starosti nam pfisobil nedelni projektovanY ban` ket v Sokolovny, na podest vzacnYch hosti pozvanYch a site Hon. J. V. Allred, guverner statu Texas, mayor mesta Dallas Geo. V. Sargeant, na g yzacny a milt' host Dr. Frant. Soukup, statni senator L. J. Sulak, Dr. Ch. Hollub se svoji choti a neteti, soudce Chernosky se svoji choti, kap. Pazdral, ptedseda C. S., Dr. Mara, prof Midek, dva duchovni spravci, akademickY mud' A. LedovskY z Los Angeles, ktery dli mezi nami jit deldi dobu se svoji pani a synkem a je hledanYm pro sve malitske a dekorativni umeni na zdejdi vYstave, kde je mnoho jeho umelecke prace postavene, mezi nimit i obraz v Ceske historicke vYstairce a jedte vice dilletitYm napisem na nem, kterY mluvi sam za sebe, co jsme my a co jsou nam nag amerieti sousede dluzni. Timto obrazem C. hist. vYstavka teprve otivla, neb umelecka ruka malike s vtelYmi pocity v srdci pro vde Ceske, dala mu naletite svetlo a stin.

Dale ptitomno bylo mnoho nadich vynikajicich pracovnikti; neznarn jmena vdech, proto odpust'te, ze je neuvadim.

Velice jsem postradala pri tomto pro nas yYznamnem obede vzacnYch schopnosti zpravodaje p. S. P. Studnieneho, kterY s yYm schopnYm perem daleko lope by byl popsal tuto nevdedni udalost. Me skromne pisatelske schopnosti na to nestadi, ale doufam a tadam zdroveri, aby nekdo z fidastnikti me mezery doplnil.

Ve stkedu veder jsme se teprve dovedely, banket pokadan bude. Nastal u nas ten ptitomnYch zmatek. To tak jedte! Do vdech tech pozde ptipravnych praci, yYznadnY banket.

Rekli jsme si: no, jakat pomoc, ma-li to bYt kysele, at' je to jak ocet.

Ale co a jak vde ptipravit, abychom si odnesly povest dobre Ceske pohostinnosti pro nag lid, na to jsme dostateene, ale pro tak yzacne hosti, toho jsme se trochu bali. K tomu je tteba nadobi, sklenic, stfibra, ubrusy, ubrousky a pak to daldi sloteni jidel. Fritomny br. Mrlik uainil nam jakYsi nastin co a jak ptipravit (vlastni restaurant a vyzna se v tom).

Vzpomela jsem si na sestru J. Holotikovou a na jeji bohate a vzacne schopnosti v tomto oboru (neb pracovala mnoho let v kuchyni v hotelu). A ye Ctvrtek rano jsem ji zazvonila a Mdala ji, zdali by nam s tim pomohla. Nejen, to slibila ochotne svou pomoc, ale vzala si celou tu velkou a duletitou praci sama na starost, pkesto to mela doma pinY Cum hosti a jine bolesti ji trapi. Za tu jeji velkou praci a starost o vde, co souviselo s timto obedem, vzdali ji ptitomni hoste zaslouknou pochvalu.

I soudce Chernosky pkidel je gte zvladt' do kuchyne za nami a tikal: "Damy, ja nevim kdo to vdechno chystal a vatil, ale davam yam pine uznani za ten znamenitY abed, ktery jste nam pkipravily. Vde bylo vYborne".

Sestru Hemtalovu jsem ziskala k udelani "Atrfidlu", kterY ptitomnYm chutnal znamenite a take sklidila pochvalu. Ses. Mrlikova, smatila kutata, ses. Rezkova brambor. kagi, ses. Kraftova paje. Koneene jsem si myslila: kdy ut sestry z Kroutku vdecku tu praci odtely po vdechny dni samy, ae byly sobestatedne i v podani vody. Nekolik nas bylo obleden.Ych v narodnim kroji, a podavali jsme obed hostfim, cot se jim libilo.

Prosim za uvef4ejneni jmen sester, jet se na te velke praci podilely.

V patek veeer nav gteva hostfi cizich; veCirek, kterY nam byl vice zabavou net praci. Sobota a nedele, od rana at do pozdnich hodin noenich; dni velmi pilne.

Sobota: ses. Rezkova, Toberna, Stranska, Jureikova, Hemtalova, Vrlova., Kubalova, Olga Valeikova, Matenka Toberna a pisateika. ses. Nesudova, Kosova, snidani; ses. Holotikova, abed. DalSi k pomoci se nam nabid-

Strana

7.

la pi. P. Studniend z Houstonu a vydatne pomohla i z blizkeho Fort Worth pi. HouZviekova, k tomu spoustu knedliku navatila. Ses. Mrlikova, Hemialova, Kubalova, Goeblova, Jurdikova, Kraftova, Vaneurova, Stranska a pisatelka. U pokl. ses. Rotrekova, Linkova. V sobotu veder, sled. Filipcova, Tupy, a pi. Vlasta.

Macova.

Pondeli: sestry Filipcova, Machaeova, Rezkova, Vandurova. Do kuchyne mimo jmenovanYch poslaly: ses. Pkevratilova, Malikova, Kopedkova., Skotakova, Kozova, Jureakova a pi.

Hulovcova. Jestli jsem koho opomenula, odpust'te.

Bylo by nemistne nevzpomenouti velmi vydatne pomoci po vdechny dni v kuchyni, p.

Frant. Stranskeho, kterY ponejvice chystal snidane pro detne navdtevniky sam, i jinak nam byl v kuchyni dobte napomocen. A cot muk zarnestnani v nalevne? Ti te dkiny ten yam vdem, mili navdtevnici, za hojnou vdtevu srdeane dekujeme. Vime, te nebylo vde jak bychom si byly ptaly vas uhostit, ale musite nam vdelike ty nedostatky pri te velke praci, odpustit. Katda, jsme mela 4 at 15 navdtev doma, bylo vice vateni a chystani do Sokolovny. Ale Maly jsme tu praci radi.

Lituji, de pro naval prace mne nebylo modno s mnohYmi osobami mne milYmi, si promluvit. Mezi detnYmi hosti byl take ptitomen statieek Barton z El Campo. Je dosud fedak a ne statieek. Pkihlasil se ke me take p. Tupy z Ennis a takto me ostke zarazil. "Ten Vad zpev, pi. V., u nas v Ennis byl 0. K. a nepottebovala jste sama sobe davat takovou kritiku." Byla jsem tak ptekvapena, de honem jsem mu tekla: "A prod se nejmenujete OstrY?" Proud prace mne odnesl dal.

Marn toho jedte vice, ale muj dopis ut je tak dlouhY, de se obavam, te etenate tentokrat unavi. Vdak slibuji, de budu hodna a dam zase deldi eas pokoj.

Zapomela, jsem ptipsat podekovani v gem, jet se fieinne podileli na praci (lope keen° dtine) a darech pro kuchyri.

Vdechny ty moje nave i stare ptatele zdravi, Bodena Valeikova, tad Stefanik Cis. 142.

Houston, Texas.

DIVADLO "BABItliA".

Babidku hraje, celemu Houstonu dobte znama a mild, pani Studniend. Jest to tend viastenecky citici, ptipravena vtdy katdou deskou vec podporovat. Ktera obetovala dni a noci za valky pro "Veelky", aekoliv rddemi cestu vystlanou nikdy nemela. Jeji chloubou a jejim vdekem je jeji rodina a jeji deti, a zabavou spolkova prace. Proto, pi'atele drazi, meli byste ji ukazat, te si takovYch den vadite, a jeji prvni vystoupeni v "Babiece" v pinem poetu navdtiviti.

Ted i tern detiekam ukazat, ae jste radi, kdyt tak hezky Cesky zpivaji narodni pisne a tanCi narodni tance. Vette, de je to prace ohromna, ale de ta prate fedi a blak, kdyt vde tak pane jde. Pkedstavte si, te jedno devdatko ad z Fairbanks sem jezdi do kadde zkou gky. A rodina' Baletkil ad z Harbor veze do kaZde zkou'Sky 5 deti po bussu. Tomu se Mica °betavost.

Divadlo "Babieka" bude hrano dne 9. srpna.

A k tomu bude tenska zabava. Zenske budou prodavat pivo a mutdti budou v kuchyni, a na hlavach budou mit madliely, aby byli hodne hezci.

Druhe divadlo bude hrano posledni nedeli ✓ srpnu, a jeho nazev je "Tylova cesta". Jest to velice krasnY kus. Divadlo toto bude hrano o tYden dtive net bylo oznamov gno, protote na prvni pondeli v zaki ptipada "Labor Day", ✓ kterYt den kaddY rad si zajede na navdtevu, obzvlag ' ten, kdo ma rodide; tak se chystame i my.

Pri divadle "Tylova cesta" bude take bazar.

Tedy si ptijd'te nee() z eeskelio bazaru koupit.

SrdednY pozdrav vdem.

Za zabavni vYbor: Anna 8evdik.

Strana 8.

tTiedni Organ tilovausae Podporujici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAIKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers eECHOSLOV AK PUBL. CO., TA est, Texas Piedplatne 65e moue. Do stare viasti 81.65 roans.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny dares zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

V eakere dopisy, ptedplatn é, oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vistnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Chystame se na nas sjezd, a toto eislo organu ptipravili jsme dopredu. Budou-li na nem nejake nedostatky, prosime celou flak etene.tskou obcec o prominuti. Vynahradtme nekolika nasobne po sjezdu.

Prot velim v pojiSteni? Dokud mohu loYt bratrskou podparnou organisaci pfijat, mam atechu v torn ze jsem zdrav:Njieteni jest nejlepei ulotent penez ponevadt po uloteni male eastky penez, mam zaruCenou mnohem vetei sumu v padu smrti. Pojietent jest rrraj sporitelni fleet, kterY jest bezpeenY a ptinak pramerne nejvetei aroky vzhledem k jistote. Pojieteni vzhledem k jeho pohotovosti jest nejlepeim majetkem pro rodinu. Umotriuje muti rozdat, co si pteje, za tiva a ptece jeho rodina jest zaopattena.

Letem pojiSt'ujicim svetem. Dle rozhodnuti nej yyteiho soudu statu Arkansas, pajeky proti pojistkam se odeetou od hotove hodnoty pojistky. Z toho, co zbYva po odeetent pajeky, mute se povoliti prodloutene pojietent. — Dle rozhodnuti federalniho distriktniho soudu v New Yorku, spravce konkursni podstaty (receiver) nemate se dotknouti hotove hodnoty v pojistce, kdy pojietenY ohlasi bankrot, tieba tento si byl ponechal pravo zmeniti dedice bovolne. — Dozorce pojiet'ovani v Kanade veem spoleenostem, aby v rote 1936 nezvyeovaly dividendy jak pojietencum, tak podilnikam, ale aby ptebyteene yYdelky daly do zalohy pro motne ztraty na jistinach drtenYch. — Guardian Life zaeina vzdelavaci pokus, poueuje sve agenty a iftedniky s pomoci profesora university New York studiem spoleeenskYch a hospodatskYch pomera. Massachusetts Mutual Life poeind s radiovym programem, kterY potrva 26 tYdna. — Lincoln National Life zmenila sazby, ktere vykazuji zvY'Sent skoro u yeech druhu pojistek. Indianapolis Life a Reliance Life ueinily to same. — Komisat pojietent statu Missouri by rad skolektoval $4,716,000 na danich od bratrskYch spolka. — Rada spoleenosti snituje dividendy at na 10 procent. Moderni Dtevati pi jdou na 3i/ proc. americkou tabulku. Pojiet'ovny sorganisovaly si spolek (Bondholders Group), aby se chranili v zaletitosti $84,000,000 bonda teleznienich, jet drti proti zkrachovane 2eleznici New York, New Haven and Hartford R. R. Co. — Komisat pojietent statu Illinois podava vyroeni zpravu, die nit jeho oddelent melo p'r'ijem z dame a prchlidek spolka a pojit'oven $5,650,546, yydant $437,469, aistY ptijem $5,213,000. — Vy‘Setienim se zjistilo, to z 44, pojiet'oven utratila katcla vice net $40,000 roans na oznamovani eili $1.19 z ka2dYch $100 novYch premii. — Z celkoveho poCtu pojiet'oven 2063, pouze 1276 vykazalo se nejakYm pfebytkem, 150 jich dokazalo, to jsou neeinne a pcuze 626 jich vypinilo dariove piahlaSky. Dale: 172 melo pitem, jent nemohl bYti zdanen, 420 jich prokazalo prodelek a 31 neudelaly tadnY novY obchod. PrOmerne amrti anti() za minulY rok pouze 59.92 procenta.

VLSTNiK Manielka po rozvodu nechtela vydati pojistky. Federalni distriktni apelaCni (odvolaci) soud rozhodl to pojistka ma bYti vyplacena pozUstalosti (estate) a vedena jako katdY jinY majetek. Rozyedend zena, tteba byla jmenovana v pojistce jako dedieka, nemohla obdrteti obnos pojistky a nechtela vydati pojistky, aby je bYvalY mu2 nemohl dati ptepsati..Nebylo ji to nic platne. Soud rozhodl v jell nepro-' spech a jeho nalez tyke. se pouze pojistek pojlet'oven — ne bratrskych.

Zajimave rozhodnuti vydal distriktni apelae• ni soud v Kalifornii. Agent pojist'ovny vzal jistou damu clomit v nadeji, ae ji pojisti, a se dostane dorna, ac mu sdelila, ze ptitomne si nemble vziti pojistku, snad az pozdeji. Po tests rneli sratku a z ni araz. Agent se hajil tim, to demo byla jeho host, aby se vyhnul placeni odekodneho. Vynaelo se veak, 22 dama mu slibila "business' a tim soud rozhodl, ze nebyla jeho hostem, nybrt cestujicim, kde jest autoista zodpovednY — protote on nedelal to svezeni jako hosta, nYbr't oeekaval z tcho vYdelek, tieba pozdeji. Soud jeho hosta povatoval (take uznal) za pasatera, nasledovne zodpovednost padla na bedra agenta — autoisty.

Hodnk ku sve iene — bezohlednk ku sve vdove. Takovou pravdivou oznamku pouiiva Bankers Life of Iowa. Co jest platne bkti hodnk k iene — a nechati ji bez dostateene ochrany, jii je nesporne dobra pojistka u Slovanske Podp. Jedn. Statu Texas.

Zrozerti noveho druhu demokracie. V Evrope jsou druhy demokracie: liberalni demokracie francouzska, jejim2 ptiznadnYm rysem je at dosud dobromyslna svoboda, dale tradient demokracie anglicka, ktera smetuje pies osobite zaloteni Anglidana k dobrovolne ptisne kazni, v oeskeslcvensku pak demokracie usmernend. Tam demokracie nemela starch vYvojovYch tradic jako v Anglii, nevytryskla pouze ze svobodomyslnYch zasad, jako demokracie francouzska, iraibr2 rostla v oeskoslovensku ze skuteeneho tivota a potteb nejeireich lidovYch vrstev a jejich narodnich a spoleeenskYch tuteb. Prave proto jsou 'esl. politicks strany schopny dobrovoine kazne, aspeene odstrariujici vYsttelky nespoleeenske soustavy zjednotlivujici. K tomto trem druham evropske demokracie se nyni ptipojil druh etvrty — ruskY. Tonto druh demokracie se sice odlieuje od ostatnich tri druhu, net ptece svYm zpasobem bude branit paekozovami kolektivnich (hromadnYch) zajmn. Po strance mezinarodni nova. sovetska Ustava znamena upevnent svetove demokraticke fronty, ktera je zaroveri frontou mirovou. To znamena., 'ze vYvoj k demokracii v Sovetskem svazu je novYm velkYm ptispevkem k dilu zabezpeeent mezinarodniho miru. Zaroveii vznikaji ptedpoklady k jests veteimu uplatnent kulturnich vztaha mezi jednotlivYmi demokratickymi zememi a ptedeveim mezi Svazem Sovetskych SocialistickYch republik a republikou Oeskoslovenskou.

Many zblizneni vyely najevo vyeettovanim jednoho fistavu pro choromyslne. Z tisice pacienta opilstvi zavinilo 110 ptipada, nemoc 100, touha vyniknout 73, prepracovani 73, neetesti 69, stati 69, zmatene nadeje 54, nabotenstvi 29, politika 26, zioCin 10 a laska 47.

Vzor nemeeke vkehovy v Teeti HSI Pro deti v Nemecku vyela kniha "MU, co vite o vadci?" V knize Het se, jak byl Hitler jako chlapec v2dycky vadcem s yYch ka-marada. Hraval si s nimi nejradeli na nemeckc-francouzskou valku, sam vedl "Nemce" a "Francouzi" byli pokatde biti. Pak tarn stoji i toto lieent. "Vite, 27-e (Hitler) aril v Rakousku. V raznYch mestech hvdlsli jF.7.70 rodide, v raznYch rnestech chodil e.sif do 't'sc;,y. To flo k.;7)1_m h-ho mnoho 11di, kteri rt:Vbr:7, Cesi. Nechtni INT:=mc.scku a o krasnem nemeckem de<once nutit n6meckeho chlapce, aby mluvill cizim Ceskfln jazykem. Nemeeti chlapci se br,;mili. Ve ..Skole se radeji davali trestat a zavirat_net by zpivali Ceske pisne.

Cesi east° slavnosti na velkych volm:7ch mistech. Tu si Adolf Hitler a jeho kamaradi davali do kno:flikove dirky modre chrpy a to znarnenalo: "My jsme nemeeti chlapci". Kdy2 se eeeti chlapci odvztili vysmivat se chrpana,

Ve stredu, dne 5. srpna 1936. nastala velka rvaCka. Nemeeti chlapci nepovodokud OeM nebyll yydatne zmlaceni a dokud se nerozutekli na yeechny strany".

Zakon nafidil menii osev obili. Stane se tak nikoli ye Sp. Statech nybrt v Ceskoslovensku, kde vladni natizeni stanovi rozmer osevu pienice pro rok 1936-37. Volnost jakehokoliv mno2stvi osevu peenice byla ponechana jen hospodaticim nejvYee na , hektarech orne pady. U hospodatstvi veteich bude vynucen nayrat k osevu peenice v mite z roku 1930. To znamend zmeneent osevu peenice asi o 150,000 hektara. Toto omezeni postihne nejvice Ceske kraje, kde peenice nastoupila na misto tepy, a morayske kraje, kde nastoupila na misto jeCmene. Jedna se jests o to, ma-li bYt pestovani peenice zamezeno vabec v horskYch oblastech picninatskYch. — Jak vidno, mlada Republika Ceskoslovenska ma fistavu, dle nit Narodni shroma2dent (podle nas — kongres) co nejvyeei zakonodarnY sbor statu, usna.ei easove pottebne zakony, jet provadi vlada a proti nimt neni odvolani. AmerickY kongres teto syrchavane mod — nema. Devet konservativne smYelejicich starca Nejvyeeiho soudu — ridi osudy 130ti milionoveho naroda. Dle vYkladu stopadesat roku stare konstituce, eili z doby, kdy nebylo racionelni vYroby zernedelske, ni pramyslove nadvYroby, kdy naei ptedkove jezdili v sedle, kodarku, vozmo. Nesmrtelni zakladatele noel Unie zajiste netueili, ze po 150ti letech jejich nesmrtelna, Magna charta vykladana bude v tom smyslu, 2e hrstce bude dovoleno hromaditi ohromna bohatstvi na akor ttidy lidu pracujiciho.

Armada Ceskoslovenska musi zit v stiehu, aby u is tieba zitra . President dr. Bene§ pti naveteve Vysoke valeene ekoly, kdy zadastnil se slavnosti vykadeni 15. roeniku teto ekoly, nazvaneho "roenikem dra. Edvarda Beneee", odpovedel na pozdrav brigadniho generala Dole'Zola tato: "Jsem ptesvedeenYm pacifistou.

Jsem veak pro pacifismus dinorodY. A elankem viry einorodeho pacifismu je i ono ptesvedeeni, ze mir podle potteby je nutno hajit i telezem. Usiluji u nas o armadu co nejlepei nejen technicky, avtak i o armadu, ktera je proniknuta pevnou vuli, smyslem pro odpovednost a silnYm kolektivnim citenim opravdoveho vlastenectyi. Vojak i armada — i kdy je mir — musi tit v takovem myelenkovem stiehu a postoji, aby u2 zitra mohl jit do obranne valky, kdyby toho bylo tieba. Proto bych chtel, aby celY armadni organismus otivovala jedna myelenka — ze kdyby toho u2 zitra bylo tieba, klidne obetujete sve tivoty, do krajnosti vydate posledni krapej sve krve a energie a ueinite to tak, jako byste eli na sve obvykle denni evident. V povinnosti k teto praci a ptipadne k teto obeti cizim se s vami naprosto solidarni.

Tot, panove, davejte ye veem pkiklad a ved'te."

NaS navy roman. V tomto aisle Vestniku skoneil jemne psanY roman "Loutkatova schovanka", kterY dle eetnYch ptipisu doznal z ylaete u netneho pohlavi potektelneho ptijeti.

Naptiete poeneme uvetejriovati krasnY roman yYznaeneho Csl. spisovatele Quido Maria Vyskoella "Tithe bouie". Budete jeho dejem upoutani cd zaeatku, budete protivati osudy vadeich postav romanu v napjeti. Upozornete vase zname a sousedy na tento vYbornY roman.

Zavdeette se jim.

Know Your Man jest kniha, napsand Frank V. Martinkem, velicim porueikem v zaloze namoknictva a ptirudim mistoptedsedou a tiditelerri osobniho oddelent u Standard Oil Comp.

6tenaialm naeim stavi zde kolporter, p. Niederle, tyto ctazky: Jste tiditelem osobniho odaleni? Spravcem zamestnanYch? TIiednim vykonavaltelem? Jste bez zamestnani. Neschopen dopracovati se aspechu? Jste-li, budete patebovati tuto knihu. Pan Martinek jest autorem zname cbra.zkove serie, v anglickSrch easopisech uvetejriovane a nazvane "Don Winslow", jet teei se neobyeejne popularite u etenata zminenYch listu. Autor vett, to nejvetei nezdar vyskytuje se nikoli vinou eloveka, ale vinou toho, to bYva nevhodne umisten. Kniha Martinkova napomaha eloveku dosici aspechu. Kniha v platne vazana stoji $1.00, objednati moano u V. Niederle, 2538 Lawndale Ave., Chicago, Ill.

Ve stkedu, dne b. srpna 1936.

Mnohe napravy v S.P.J.S.T. Jednote.

East Bernard, Tex., 3. dervence. — Dnes rano byl zahajen dvanactY sjezd S. P. J. S. T. v pro'stranne mistnosti Americke Legie, nalezajici se kousek od mesta East Bernard. Siri byla volena spravne pro 'sjezd, ponevada jest pathene provetrana, take delegati mohou volne a pohodlne pracovati a jednati o rnznycn napravach, ktere tato velika krajanska organisace yyZaduje, aby mohla prospivati a pokradovabi s duchem dasu.

Stanovni vYbor seeel se ji2 v sobotu, aby vypracoval mnohe opravy stancaz k predlokni sjezdu a ji2 v nedeli v poledne byl hotov se svoji praci. Mykenka stanovni stanovni vYbor pted sjezdem, zrodila se ye sjezdu v Ennis, a byla velice dobra, ponevad2 sjezdy se vady protahovaly dekanim na praci tohoto vYboru. Takto delegati mohou hned pokradovati v jednani a odekava, se, k behem dvou neb tech dnti bude yea hotovo a poslanci mohou se vratiti domu.

Jak se dovidame, stanovni vYbor usnesl se na mnohYch zmena.ch, ktere maji bYti ku pro spechu S.P.J.S.T. a ktere budou predlokny sjezdu. Jsme take jisti, ae veteina teeth° zmen bude schvalena a snad jeate jine budou doloieny. Zmena pomert a stale rostouci S.P.J.S.T. vyiaduje zmeny stanov.

Delegati podali se schazeti do East Bernard ji2 v nedeli a veCer ph tannnim vinku bylo mono yideti zname tvate krajanti ze veech dasti statu; kteti ji2 se radili, co by bylo nejprospeenejei pro Jednotu.

Nedele byla dosti prijemna, ponevad2 dopoledne bylo pod mrakem a odpoledne i kdy se vyjasnilo, nebylo priliene horko. Dnes, v pondeli jest zamradeno a podind kropiti. Doufame vSak, ze preet nebude, ponevad2 nikdo v tato krajine, jako2 i jinde, o cleat' nedbaji, a pak nebylo by to velice prijemne. Delegati i vetevnici by snad radeji volili jasno a tteba i horko, o ktere zde neni nouze pri jasnem sluniCku. Zasedini sjezdu.

Zasedani sjezdu bylo zahajeno br. C. H. ChernoskYm, dnes asi o pal desate. Br. ChernoskY ptedal slovo br. Janu GajevskYmu, jen ve jmenu radu Karel Jonas uvital delegaty a hosty a projevil ptani, aby sjezd setkal se s Uspechem a za svorne prate vykonal yea mine pro velikou S.P.J.S.T. Po povzbuzujici fedi br. GajevskYmho ujima se slova °pet ptedseda ChernoskY, jena vybizi shromaadeni, by zazpivalo naei hymnu "Hej Slovane", coa se stalo.

F. J. Novosad se ujima anglicke fedi, v ktere vita delegaty ye jmenu tadu Karel Jonas do sttedu mesta East Bernard, dekuje yearn vYboram za jejich praci pro zdar sjezdu. Pak vysvetluje kratce historii S.P.J.S.T., a poukazuje na dobro, ktere tato organizace vykonala.

ReC br. Novosada byla sice kratka, ale kaade slovo melo svilj yYznam.

Br. Novosad ptedstavuje R. B. Boettchera, piedsedu Union State banky v East Bernard, jen ptipomina., 2e tento sjezd jest konan pray e v daletitem a pamatnem roce, Stoletnice Texasu, a proto 2e bude zaznamenan v historii nejen nakho statu, ale i S.P.J.S.T. Vysvetluje take, jak East Bernard bylo zaloteno a vYhody tohoto okoli a ku konci preje sjezdu zdar.

Vallee bylo milYm prekvapenim, kdy byl ptedstaven prietim teenikem dp. J. C. Kunc, farat katolicke osady east-bernardske, jen2 za tuto osadu vita veechny do stredu toho sice maleho mesta, ale silne Ceske osady. Dp. Kunc poukazuje na svornost krajana v tato osad y a pripomina, k zdejei kra,jane se nestydi za Cesky jazyk a na yzajem se cti a miluji, bez ohledu ptesveddeni. Ponevad2 naee Jednota jest bratrska, dp. Kunc vybizi dienstvo, aby nezapominalo toho "Wind, ze se bude road° pozastavovat nad

VESTNiK tim, ze katolickY knez miuvi k vam," pravil dp.

Kunc. "Jest ale na Case, aby jednou nasi krajane se spojili, zapomneli s yYch rozdiltr a LH v bratrske lasce."

Pak nabadal, aby se elenstvo S.P.J.S.T. dle krasneho hesla "Podpora, Lidskost a Bratrstvi."

Red dp. Kunce byla odmenena dastYm potleskem. Dp. Kunc skuteene kaki kus pravdy a jeho povzbuzeni, aby naei krajane si jednou porozumeli a svorne spojili se ku spoledne krajanske spolupraci.

Br. C'. H. ChernoskY dekuje Cesky i anglicky y eem ptedeelYm reeniktim ye jmenu Hlavni tradovny za jejich krasna, a dojemna slova.

Nasleduje hudba narodni hymny "Star Spangled Banner" a zpe y "My Country this of thee" smieenym sborem.

Daleimi vYbornymi Cisly bylo solo na klarinete si. Geraldiny Slovadkove a jejiho bratra Aloise Slovadka, ditky to znameniteho hudebnika Alois Slovadka st. z Waco.

Po hudbe ujal se slova br. I. J. Gallia z Houstonu, prvni predseda Hlavni tiradovny, start' eilY pracovnik narodni, jena kratce se zrninil o Dominiku Naplavovi, jena byl prvnim Texanem, jena padnul ye svetove valce.

Na to bylo ptikrodeno ku pravidelne praci.

Po vykonani rtiznYch formalit dopoledni zasedan' bylo odrodeno a2 na odpoledne.

Odpoledni zasedani.

Ve dye hodiny, po spoleenem obede bylo zahajeno odpoledni zasedani, ye kterem na prvnim miste byli zvoleni sjezdovi Utednici.

Br. Stepan Valcik, poetovni ztizenec v Houstonu, byl zvolen predsedou a dr. Jos. KopeckY ze San Antonio, deskY lekar, byl zvolen mistoptedsedou.

Tajemnici sjezdovi byli zvoleni etyri, a sice: Jan Holeeek z Wallis, Jos. Vytopil z Ennis, Karel La2novskY z Ennis a Jan Staea z Temple.

Na to ptedseda a mistoptedseda jmenoval jednotlive vYbory.

Jestli sjezd pri dopolednim zasedani byl pocten a dojat krasnYmi povzbuzujicimi slovy dp. Kunce, odpoledne delegati men tu east a radost vyslechnouti druheho deskeho katolickeho kneze, dp. P. Kaepara z HostYnu, jena jest znarnY po celem statu mezi yeemi krajany pro jeho neima ynou dinnost v narodnim v Texasu.

Dp. Kag par velice krasne poukazal nam na to, 2e jako synove a dcery jednoho naroda mall bychom pracovati svorne pro povzneeeni na geho lidu a naroda v tato zemi, a to se nejsnadneji provede nakmi deskYmi spolky.

"Pravi se, ae nas jest tu v Texasu 'ores tri sta tisic, ale jestli tomu jest tak, pak velice mnoho nakho lidu schazi v deskYch spolcich," pravil dp. Kaepar. "Byli to naei zakladatele skYch spolku, naei predaci, kteri maji zasluhy o nde narodni vYvoj v Texasu."

Pak dp. Kaepar vzpomnel zesnuleho soudce Augusta Haiduelta a poukazoval na to, ae pted demi roky bylo zahajeno hnuti k postaveni pomniku tomuto zaslouZilemu novinati a radci naeim starYm usedliktim, ale ponevad2 phela deprese, bylo prozatimne od toho upueteno.

Tehdy take byla jim a nekterYmi krajany zahajena sbirka pro pomnik zesnuleho dp.

Chromeika, prvniho deskeho kneze v Texasu, jena take byl postaven a odevzdan svemu delu.

Dp. Kaepar poukazoval na to proto, ae cc tech, chce vzdati east tern techtirn, kteri si toho zaslouh.

Jeho red byla odmenena celYmi bouremi notlesku. Ze tito dva deeti kneh promluvili v tomto sjezdu, co2 se stalo poprve v historii Texasu, jest dukazem, '2e nastava nam doba, kdy nae deskoslovenskY lid jednou a pro vady zanecha sy Ych rozportl a rozdilil mezi sebou, a ae budeme spoledne pracovati co jeden narod. test path obema temto vlasteneckYm kne2'im a doufame, ae veichni pritomni pfinesou si sebou domil krasne dojmy a 2e budou tuto krajanskou lasku mezi sebou.

Br. kapt. Pazdral oznamuje, 2e nasleclkem prljezdu mistopresidenta Garnera do Texasu, guverner Allred nemak poctiti tento sjezd svoji ptitomnosti.

Strana 9.

"Kral zipalek" nebyl pododmicem?

VAN Kreuger, evedsky zapalkovy kral, -byl mnoho let jednou z velkYch postav sveta.

Jak rostly jeho priimyslove zajmy a vlivy, tak rostla kolem neho legenda. Velike svet. listy se snahly sledovat ka2dY jeho krok. Psaly o nem, ae snida eokoladu, ae miluje kvetiny a nemiluje Zany. Jeho slovo znamenalo east() sensaci, protok jednal s vladami statu jako rovnY s rovnYm a pUjekami 'si u nich kupoval sirkovY monopol. 0 jeho bohatstvi se vypravovaly pohadky.

Pak jedncho dne priela kratka, zprava: Ivar Kreuger spachal sebevraZdu. Jeete nekolik dni kolovaly povesti, 2e v Pati21 byla pohibena jeho voskova figura a Ivar Kreuger ze jeete aije. Pak se nahle dela ohromne jmeni zmenilo v trosky jako domedek z karet, akcie jeho podnikil mely cenu makulatury. Ivar Kreuger byl prohldeen za mezinarodniho podvodnika nejveteiho slohu. V race po jeho smrti vychazely po celern svete tucty knih, je2 vyuhly sensadni konjunktury. Potom veak priely noy e uddlosti a svet na Ivara Kreugera zapomnel.

Ve Svedsku nezapomneli. Ivarfr y bratr Thorsten Krueger zahajil zapas o rehabilitaci sveho bratra. Vychazeji najevo zajimave veci.

Akcie KreugerovYch podnikti nabYvaji zase ceny, podniky vyplaceji dividendy, dluhy jsou splaceny, kursy akcii stoupaji. Veekere slo2ky Kreugerova koncernu se zvedaji k novemu hospodarskemu 2ivotu. Thorsten Kreuger, jeden z nejbohateich lidi ye Svedsku, neeetti penezi, aby ocistil pamet' sveho bratra. Dokazuje, 2e koncern Ivara Kreugera nebyl v Upadku. PottebOval jen aver, aby ptekonal kritickou dobu, a amerieti bankeh odmitli. Nekteil nemeli disiveru, nekteri veak organisovali na Kreugera past, aby se zbavili nebezpedneho konkurenta. A ti posleze vyhrali: Kreuger uvaz1 v pasti.

Thorsten Kreuger u2 take dokazal, k jeho bratr byl nepravem obviriovan z padelani italskYch papira. Tyto papiry byly tieteny ye evedskYch statnich tiskarnach se souhlasem italske vlady. Nejlepei evedeti pravnici a obchodni znalci probiraji doklady KreugerovYch obchodta Dokazuji, ae obchody byly spravne provadeny, 2e byly hospodarsky fidelne a zdrave. Thorsten Kreuger vydal o torn knihu — "Jsem nevinen", je2 ye Svedsku vzbudila Yeeobecne velkou pozornost. Snah se dosahnout obnovy procesu sveho bratra a ziskat pro to zejmena evedskeho krale. Svedsky tisk odekava, ae Thorsten Kreuger bude mit konec koncir Uspech, ae proces bude proveden jeete jednou s novYm materialem, kterY se s yYrni spolupracovniky shromadil. Jak bude vYsledek, neda se ° yearn jeete rici. Svedsky nejvyki soud autoritativne rozhodne, zda Ivar Kreuger byl obratioYm podvodnikem gigantickeho slohu, nebo opravdu genialnim finandnikem. A ye Svedsku se znovu probouzeji povesti, 2e sebevralda a pohreb Ivara Kreugera v Patili byly jen nastrojeny. A2 bude Ivar Kreuger soudem osvobozen, objevi pry se pied soudem sam, aby podekoval. A pak ptevezme zase vladu sveho koncernu, aby dokondil dilo sveho aivota.

Kaviar, rusky ikra, jsou jikry vyzy a jesetera, ryb loyenYch v Dnestru, Dnepru, Donu a Voize. Lovi se v dobe treni, kdy tahnou z jezera Kaspickeho a t erneho more proti proudu reky a zpet. Jikry se Cisti, zbavuji obalu, procezuji a nakladaji do drevenYch nadob. Nejlepeim je velkoznonY mastny, blade' zelenY kaviar astrachanskY. Z jikernatYch vyz lze dostati ai 400 kg kayiaru. Z malYch jesetera se vybira kayiar eervenY. Edafon neni soueastkou radiopristroja, jak by se na poslech zdalo, ale yYraz pro zvirenu (podobne jako ye vade plankton) pady. Zahrnuje bakterie plisne, easy, prvoky, dervy, raznY hrnyz, drobne ssavce a p. — Jeden gram ornice obsahuje 40-100 miliaria bakterii.

Strana 10.

VESTNIE

R. F. VO.Ttit.

Loutkifova Schovanka Diva rominek (Pokraeovani) DO TECHTO iivahach musil yen, do ticha pfirody, zosnovat, jak Madle sdelit, k demu ho Osud pfinutil.

Vzpominal opet na celji livot a kdy doSel al k piitomnosti, polekal se. Co bude dal? Jak se Madla k nemu zachova? Co z neho bude, zavrhne-li jej? Nyni, kdyz nalel cil. Lekal se, stane-li se tak, 'le bude jeho zbytek 'livotni testy pustelli a hroznej21. Bude se dale ploulit jako lebrak, jet byl o posledni okraden. Lee pies to rozhodl se odpovedet.

V noel po pfedstaveni, kdy se kolem rozhostilo ticho a na podzimni obloze vykvely hvezdy, psal a ptiznaval se . .

Take Madla byla nesva po odeslani dopisu Brojovi. Nebylo chvilky, aby na neho nemyslila. Bylo ji nezbytnosti dovedeti se spojitost mateiny fotografie s jeho vecmi. Chtela vSe sly2eti od neho. Nezazlivala mu a nezlobila se na neho.

Do zamestnani chodila jako ye snach, netail° ji a praci vykonavala jen z nutnosti, nebot' jeji mysl se neustale zabYvala mateinou minulosti. Desila se, tfebale nevedela deho.

Ptipadalo ji, jako by se dopouStela svatokradele, patrajic po vysvetleni. Led jeji nevedomost o svern pilvodu i o matte ji horedne k tomu nutila. Chtela vedet neco bli22iho o mamince, o jejim o kterem tak malo vedela.

Chtela sly2eti pohadku minula o ni, legendu, ktera by pro ni samou mela cenu legendy zlate, a ktera byt' by ji pasobila bolest, nekdy zdala by se slasti, protole by ji dovolila jiti alespori v myAlenkach po tests, kterou kdysi kradela jeji nelt'astna maminka. Vadyt' toho tak mak) o ni vedela.

Odpovi-li. Lekala se.

Poznala v2ak Broje jako uplimneho Cloveka, kterSt zvla gte vudi ni se choval s otcovskYm porozumenim, jiste spini jeji prosby.

Dny se ji zdaly bYti dlouhe a touha po zvedeni velika. Vyptavala se proto i pani Krucke, ale to ji nic blizsiho povedeti nemohla, protosama nevedela.

Nezbylo net' dekati na odpoved' Brojovu.

Odpovi-li. Byla odhodlana psati znovu a doladovati se jasna.

Veder valy vzruSena pospichala domil a jig ve dveiich se ptavala pani Krucke, psani. Byla vldy nesmirne zklamana, kdy uslylela, le nic neptiglo.

Teprve ke konci tYdne dolel ad Broje dopis.

Madla chvatne po nem sahla a netrpeliva jej oteviela. Hned se zarazila nad nezvyklYm zadatkem.

"Milovana, draha, ma dcero!

PfiSla doba, kdy osud odhalil Ti sam clonu meho tajemstvi, ktere jsem Ti chtel sclelit pozdeji, al nine lepe pozna,2 a na mne si zvykneg . A to proto, abys mi snadneji odpustila.

Ano, tu fotografii mi dala tva matka, net zemtela, protole jsem ji miloval. A kdyl rids osud od sebe oddelil, ty ses narodila. Ode2e1 jsem do valky a kdy jsem se vratil, byla pryd a zustalas tu Ty — u cizich lidi. 2ivot nas rozdelil. Mel jsem se bidne a nemohl jsem se po Tobe shanet. A potom potom jsem lehkomyslne zapomnel. Kdyg jsem se potom po dlouhe dobe s Tebou segel, poznal jsem Te zem podle mateiny podoby, ale nesmel jsem se k Tobe pfihlasit, ostudu Ti Mat, debate mi srdce krvacelo. Byl jsem rad, aes nevedela, kdo jsem. Ale dries jsem tomu rad. Dala jsi mi cil, a ja, v pozdni chvili givota jsem ho v dalce zfel — a jdu za nim. Dik mtitj za to Tobe, dceru g g osud zradi mne a Tobe po--ko!6ekaljsem,a vi. Doekal jsem se. Mt geg odsoudit, ale mutes take odpustit. Tvuj otec, Pavel Broj."

Dodetla a pro slzy nevidela.

Opakovala znovu: "Tvaj otec Pavel Broj,"

Tatinek!

Mela otce! Otec se k ni hlasil pa tolika letech! Co, chudak, asi vytrpel! Kdyby to tak vedela maminka! Co by kikala! Jiste by vzala jeho hlavu do rukou a pocelovala.

A Madla vnittnim gtestim upine zbavena vOle — plakala .. .

Kdyg se trochu uklidnila, usedla a jests 'Leze chvile psala odpovecl'. Napsala jen nekolik vet, protoge vice jich v to chvili nebylo v jeji mysli.

"Tatinku!

Oekam s tou gebnasti na onu chvili, az Ti budu moci pohledeti do oci, objati Te a Mei Ti za maminku i za sebe: "Tatinku, zlatSr tatinku, jake gtesti nas po tolika letech potkalo, ge jsme se nagli!"

Tvoje viadla."

A jests tehog veeera psani odeslala.

Lasko) neumira.

Kdy2 Broj dostal Madlino psani, byl pte gt'asten a kdyby nebylo spoleenosti Padevetovy, snad by se k ni bSrval okain gite rozjel. Napsal ji ihned dopis, v nem g prostSrmi, ale otcovsky dobrSrmi a laskavSimi slovy ji dekoval za to, ze ho nezavrhla a nezapkela. Zustal u spoleenosti a tail se na psani. Snad jindy by se na nic neohligel a ujel, ale ted' byl docela jinStrn elovelem. Poeital s kaldS7m halefem, scull, aby mohl dceki do zadatku pfispeti. Marne se pidil po torn, aby se uchytil v Praze, aby ji byl blile. Podnik, o kterem se mu naldadatel Marek zminil, se douho neuskutedrioval. Odkladalo se to k nemale radosti jeho na pti gti rok.

Shanel proto anga gma u pragsk3ich divadel, ale pozde si vzpomnel, kdy ji g sezona divadelni byla v pinem proudu. Musil tedy zustati.

Psal proto v prazdnS7ch chvilich a mei dosti uspechu — pealive schovaval honorate a zbyteene neutratil. Kdy g se mu ptatele smavali, kikaval: "Start' Broj umiel — mlaciS .7 musi gettit na stara kolena. Vy nic nevite, jako je to radost, starat se o toho, koho mame radi!"

Take na Vrbatu vzpomnel. Bylo mu divne, ze se mu Madla o nem ani fadkou nezminila.

2e by se hnevali? Pochyboval, proto ge prava laska neumira.

Zatim das pomalu plynul. Podzimek se roz'0111 krajem. Vgude bylo ticho, slavnostne, vgechno usinalo po vykonane praci. Broj mel take slavnostne v dui a proto bet repta.ni putoval z mesta do mesta, nedbaje slot a nepohody, ktera, se dostavila na konci podzimku.

Tegil se jig, 'g e si na vanoce zajede k Madle do Prahy.

Bylo tesne pied vanoci, kdy dostal od nakladatele Marka dopis, v kterem mu psal, se rozhodl vydavati sbornik k pottebe ochotniclqch divadel a proto se obracel na Broje, zdali by se nechtel pokusiti o jeho redakci.

Jak by nesvolil, kdy bude bil ge Madly! Okaingite se rozhodl, ge ptijima. Potom dal Padevetovi vSmoved' a chystal se dona, jak kikal.

Neradi ho pougteli a srdeene se s nim rozlou"To jig navgdy povesi g kumgt na htebieek?" divil se teditel.

"Ne, easem, budete-li o mne scat, zahraji si s vami pohostinsky — to se spolehnete. Tohle temeslo mne mnoho zklamalo, mnoho mi vzalo, ale piece je mom rad", loueil se Broj.

Pted svatky se rozjel dome. Madle zinyslne napsal listek, kdy ho ma eekati na nadraAle nejel hned do Prahy. Zajel do Roekova, navgtivit Vrbatu. Ten se podivil, kdy mu vstoupil do pokoje a ani ho nemohl poznat.

"Ug mne ani neznate. To jste brzy zapomnel!" smal se herec ye dvetich, vida ueitelovy rozpaky.

"I pekne vas vitam! Posad'te se! Sam? Kde je Madlenka?" ptal se vzru gene rumens ueitel.

"Madlenka? Vgdyt' to vite, kde je? Jedu k ni na vanoce. Nu, co g vy si nepigete? Vy o sobs nevite?" divil se na oko.

Vrbata neodpovedel.

Broj jako by si toho nepovgiml, pokraeoval: "Madlenka se hneva, nepige!" zadal Vrbata, zamleev, ze sam ptestal.

"To je mi tedy divne. A zatim mi sama psala, abych vas pozval na svatky do Prahy. Stejne kam jit a musil byste zfistati v

Ate stredu, line 5, apria 1936.

Itoeltove. Myslitn, ze v Praze to bude pro rots lhal Broj a hledal v kapse Madlenditi dopis.

"To & fikala? A ja iiiyslil, ze zapoinnela!" hUhlai ptekvapeiV Vrbata.

"Ta se navzpominala! StSiskalo se ji, nevim po kom. Slibil jsem ji, ge vas ptivezu, tak se rozhodnete. Nepiljdete-li se mnou, ueinite mne budeme miti nejkrasneji ji bolest, fismevem Si vanoce," hovotil Broj ,, s pohligeje na, ueitele.

"Nevim, budu-li ji mocii na oei."

"Pojedete?". "Spoleharn na vas!"

Po ce1S7 veder Vzpoininali a povidati si o ni.

Ntbata, o tom, jak se mu 8 .0skalti, jak litbval, ze Se ani nerOzloneila. A Broj musil Vypcivedeti, jak bylo prvni dny v Praze. Oba se kochali vzpominkami.

Druheho dne uhaneli ku Praze. Oba se nemohli dodkati. Ani spolu mnoho nemluvili. vzpominky jim nedaly a pfedhanely vlak. Konedne stanuli na Wilsonove nadrati. Broj celY nesvuj, s fismevem na pobledle tvail vylezal prvY, a za nim se hrnul Vrbata. Slezli a rozhlileli se. Ale ne na dlouho, 31'2 tu byla Madla.

Byla sve gi, jiz po inestsku oble6ena a vkchna ' t'astna upirala odi na Broje, Vrbaty si ani nepovSitrinouc, protoie ji ant ye snu nenapadia, ae by se to vial: "Tatinku l " vykfikla jen a vrhla se Brojovi na prsa. "tits!'

Oba se rozplakali a diouho se dr geli v objeti, nedba3ice okolostojicich. Vrbata nevekil sluchu a hledel na to jako s nebe spadl,V. Teprve po chvili zaeal O gee chapat, eemu je phtomen a pozde si uvedomovati, co mu Broj tehdy v noci nepovedel. I jemu se srdce rozehkalo.

A kdy pominulo prvni vzru geni, °tail se Broj od Madly k Vrbatovi a se 2t'astnYm Usmevem prohodil: "Tak pojd'te, uditeli, nestyd'te se! Snad mi to oba odpustite, l‘e jsem to tak sehral. Toto byla aloha, kterou jsem pravdu ze srdce rad hral."

Teprve nyni si povlitnia Madla Vrabaty.

"Tolik radosti najednou! Vitam vas!" pravila srdeene a podala mu ruku. "Madlenko!" vyhrkl jen a zadival se ji dlouho do odi.

"Nu, to jsem ti pfivez1 k Je2iSku!" smal se spokojen Broj, ze se mu podafilo oba smifiti.

Potorn se vydali 'Daly naLtzkov. Melt si vSichni mnoho povidat. Byly tu vanoce, kdy se rodi Laska, aby vedne lila a neumirala .

Po vanocich zustal Broj v Praze a stal se redaktorem vestniku v nakladatelstvi pane Markove. Denne chodival s Madlou za povinnosti a byl se svin Udelem spokojen. Dekoval osudu, g e se k nemu na stara, kolena zachoval milosrdne.

Vrbata odjel do Rodkova jako sn'Oubenec Madly Hatagove-Brojove s umyslem, ze se poohledne po peknem uditelskem mists, kam by mohl ptivesti Madlu jako svou genu.

A Broj denne cupal s Madlou do nakladatelstvi a snil s ni plany do budoucna. Te gil se, as se s Vrbatou vezmou, jak k nim bude doji g -(ValkochtisezjmaloSti,ker se mu podafilo tak gt'astne (Konec.)

ADDIS ABEBA BUDE REGULOVANA.

Guverner Addis Abeby poslal do Alma piany na moderni vS7stavu mesta podle evropskeho vzoru. Zatim ztizuje v hiavnich ulicich elektricke osvetleni, aby se zleplila bezpednost. Chysta se instalace kabelt pro telefony a telegrafy mezi hlavnimi obsazenSrmi obcemi a ptistavy. Italske letectvo zatim pokraduje v letech nad zapadni Habe gi. Obyvatelstvo move. letadliim na pozdrav bilymi prapory a ndeelnici neobsazenS7 ch kraju ptichazeji do Addis Abeby vytizovat, ze v gichni domorodci tougebne Li g na Italy eekaji. Z Italie bylo slano do Habeg e sedm parnikt se zemedelsskSrmi stroji a pracovnim materialem. V MIbut odekavaji potile se leleznici, protote Italove dosud za dopravu svS7ch vojenskYch oddal a materialu ztstavaji dluIni,

Ve stiedu, dne 5. srpna 1936.

6 PAVLA DVORAKOVA:,

Jen jednou moino srdce die.

ROMAN

(Pokradovani.)

6

D

KALA'S, Ze to vypadalo, jako by se sty-IN dela za tu la,sku. A stydi-li se za ni. pied sebou, jak by se nestydela pied tebou? Ale tebe taky neco napadne" Pi. Betynka pkestala tedy o torn miuviti, ale sveho iimyslu se zcela nevzdala. Jeji dobre, neztaitkovane srdce matekske, muselo se v/dy o nekoho starat a nejradeji o osudy mladStch a jejich lasek, jak by se tedy nestarala o Helenu, kterou si pani Betynka zamilovala jako vlastni dceru? Prozatim se v/ak omezila na to, 2e honila lesniho dvakrate denne do zamedku, aby vyptal se sleeny Marty, s ni/ uzavtela take ptatelstvi, jak se vede Helene. Pies den chodila do zameeku sama a kdy po tSkInu se dovedela, horeeky ustaly a rana se ji hoji, oddechia si a zaradovala se uptimne a vyprosila si dovoleni, aby se mohla na nemocnou podivati.

Helena, pobledla, ptepadla, piijala ji s Usmovem. "Sly:sela jsem, /e jste se mne ujala tam v lese a kdyby nebylo vas, 'te bych s vami ani ted' nemluvila — dekuji yam — " a natahla k ni ruku.

Pani Betynka hladila tu pobledlou ruku a divala se na Helenu litostive.

"Takovou vec, takovou vec udelati vam, yam — " "A kdo byl?" zeptala se tile.

"Ten poklasnS7 u/ je v kriminale — "Tak ten?" tekla Helena a po chvili dodala: "Lituji toho eloveka — "Takoveho nekada?"

"Rozsekla jsem mu tu tvat, kdy mne obteZoval, nemela jsem to delat, ale kdy byl takovS7 — " "Nemyslete na neho, sleeno, jste ho, zaslou/il si to."

Chvili bylo ticho.

"Vy jste mne, pani lesni oaettovala tu prvni noc a pak rano. Nemluvila jsem nejake nesmysly?"‘ zeptala se nejiste a utkvela na pani Betynce tizkostlivYm pohledem.

"Mluvila jste, ale byly to opravdu nesmysly.

Nemelo to hlavy ani paty. Ka/c1S7 tak mluvi v horeece." A pani Betynce neualo, 2e si Helena oddechla iilevne. "Tonik mei pravdu", pomyslila si, ale tim byla jeji zvedavost jeate vice podraIdena, a kdy se vratila dole k Marte, rozhodla se, te do sveho, lope Helenina tajemstvi zasveti ji.

Kdy2 vypovedela Marte v/echno, co slyaela a deho se domS7 /1e1a, Marta nebyla piekvapena. "Podeztivala jsem ji take — " tekla, ale jen podezkivala, ale ted', kdy/ mam jistotu, vlo/im se do toho, jen co se nam uzdravi."

"Kdyby se ji milostpan odvazil braniti, tak si to s nim vykidim, Betynko, sama. A na mne se maze spolehnouti, trapiti ji nenecham."

Pani Betynka odchazela spokojena, 2e zale/itost Helenina srdce se dostala do povola14ch rukou a Marta, sotva odeala, rozhodla se, ze si o to veci promluvi s Charvatem. Charvat nevypadal dnes ji/ jako by byl napjat na skkipci, zmena, i jemu patrna, je/ nastala ve stavu Helenine, vzala s neho btemeno strachu a zoufalstvi a ptivital Martu jako normalni dlovek. Videl ji a slyael ji a ne jako dtive, kdy/ mu deset minut neco vykladala a pak se zeptal "a co jste kikala, Marto?" A kikal to tak, jako by ta slova vy/adovala vaech jeho sib. Marta zadala ostke, jakST 2e je to pestoun, kdy nevi, 2e to dite se zamilovalo, 2e trpi a mluvila hodnou chvili.

Charvat poslouchal ji nejprve udivene, pak zdeaene, potladil yank ten pocit a kdy Marta koneila, mel ji/ kamerV, neproniknutelnSr vSrraz.

"Nevedel jsem o tom, nezminila se mi ani slovem a chovala se tak, ze mne nemohlo neco takoveho napadnouti, Mlle ne0dyaiujte se

VESTN K ted' se ji na neco ptat? Pottebuje klidu."

"To mi nemusite povidat, milostpane", iekla uralene.

"Znam vaai vaeteenost, Marto, a proto vain. tikam, teknete-li ji neco a rozeili-li se, nechci vas u/ videt."

"Mam piece rozum", tekla Marta zkrouaene a vychazela zahanbena.

"Mysli na ni, mysli na ni vice ne2 ja. A ja, ho trapim, zaslou/ila bych opravdu, aby mne vyhnal."

Charvat nevymenil to kamenne masky za jinou, kdy/ Marta odeala. Martina slova, jako by osvetlila mnohe, co se mu v chovani Helenine zdalo zahadnYm. Jeji stkidani naiad, smutek po smichu, stesk, jen nekdy sedl ji v oei, touha, ktera se odzrcadlila v tvati, jeji potteba nehy a laskani. Ted' rozumel, prod' nekdy se mu al' zazdalo, ze je v ni neco mileneckeho, kdy vklouzala do jeho rukou.

"Proto, proto", usmival se hoice sam sobe, "tys byl proutenou pannou, na ni/ zkouaela aateeky sve lasky." Hladila-li ho, bylo v torn hlazeni tolik nehy, proto/e myslila na toho jemu neznameho.

"V tobe objimala jeho, v tobe libala jeho, tak jako eini vaechny zamilovane divky."

Vzpomnel si na svou sestru Lidku. I ona, sestra, chovala se k nemu ye svem, tak krute ptervanem mladi, jako nyni Helena. Nedovedl take pochopiti, co do ni vjelo, prod' hmatne mu co chvili do vlasfi, prod' ho chyti a boutlive mu neco vypravuje, az ji uvidel stati s tim novSrm, mladVm uditelem. Ne, nemeli ji tehdy hrube odbSrvati, aby si objimala toho sveho kantora a jemu dala pokoj.

Byla to ptemira nehy, jel se ni drala a hledala nekoho, jim2 by se ujistila o svem atesti.

"Ale, kdo to mute loS7ti? Tady jiste ne a v Praze? Snad, ale spiae nekdo ye Vladine meste, tam dospivala a s ni touha po muaovi.

Mel by Vlad'ovi napsati a zeptati se, beztak si o nem mysli, tie je mizernSt ptitel, nepsa.1 mu ji/ mesic. A nemel by odkladat. Miluje-li Helena, dokonei svfij ukol nejsnadneji, kdy2 ji dovoli, ptipadne svSuni penezi umo/ni, aby se vdala, a skonei tak svoje marne a blahove Utrapy."

A Charvat rozhodnut, napsal jeate toho dne doktorovi Vavrovi obsahlS7 dopis. Ale, byt' se kontroloval, vloudila se do toho dopisu trpkost, ne ye slovech, do stavby a vet a jejich tonu.

Vavrova odpoved' ptiala za tS7den a uvedla Charvata ye zmatek.

Psal mu notat: "MUST Artuai, kdy/ jsem doCeti tvilj dopis, ptiznam se, mel jsem podivtV pocit. Jako by od prve a/ do posledni tadky z neho promlouvala hoikost. Stars' hochu, co se s tebou stalo, co to trapi. Snad nelitujea toho, ze ses ujal Heleny? Jak vaak to znam, vim, /e takhle kdybych myslil, byl bych na neprave stope. Zaenu tedy tou takosti a zarmutkem, je2 mne opravdu dojaly — a mam otrkane notatske srdce. Dovedu si z toho term vydisti, jak jsi trpel, kdy/ Helenu potkalo takove podivne neatesti. Ale mane se ptam? Prod' jsi tak trpel?

Chci vetiti, /e jsi ptilnul tak k ni, ale neco mi zase tika, /e ta takost ma do sebe neco horoucnejaiho, ne/ by melo lakti. A pak to tve vyptavani, nezanechala-li tady Helena srdce.

Vim, star hochu, 2e pta/ se na to tak, jak piS ` ea, ale odpust', vyeetl-li jsem, 2e ji/ ptedem jsi trpel tou mo/nosti. Tak se mi zda, ze ses dukladne azmiloval, ale nebran se, co/ se takove veci necleji? A v tvem ptipade by to bylo zvlaate vysvetlitelne. Miloval jsi jeji matku a Helena se ji podoba jako vejce vejci, jak3'r by to byl tedy div, kdyby to tve stare poctive srdce omladlo a citilo, /e se vraci jeho maj? PHznam se Ti, Artuai, 2e jsem tohle eekal, odpust' me akodolibosti a piijmi me ujiateni, /e Helena tady srdce nenechala. Odvezla si je v potadku a stalo-li se v nem neco, stalo se tak, at u Tebe. A radim Ti jeate, abys neskladal rude v klin a pokusil se o tu vS7 hru. Nejsi tak star a pro sluane device jsi zajimavejai, ne/ ti straani, ulizani, bohaprazdni mladi mu/i, posedli sportem, flirtem a karierou."

"Je eas, nejvy/ai eas, abych svou trapnou skoneil. Pokusil se o tu vSTbru", myslil si txpee, "Blazen, prolclet$T blazen", hneval se na

Strana 11.

Vavru. Uzdravovani Helenino pokraeovalo normalne, prUsttel se ji/ pomalu uzaviral a laar se tvatil den po dni spokojeneji.

"Nezirstane ji krome tech dvou jizev ani pamatky," ujiat'oval Charvata, rozplaauje jeho obavy. "Ovaem bylo by dobte, kdyby mohla jeti na jih, bude-li nekde na Rivieke mesic, vrati se jako rybidka."

"A kam byste mi doporueoval jeti?" zeptal se, neptemaleje ani. Jeji zdravi bylo mu title/itejai nea Domyaleni na nepiijemnosti takove cesty a aznedbani jeho vedecke prate.

"Bud' Menton nebo Sicilii, Taorminu. Mohl byste jeti v'Sak take jinam, jde jen o to, aby utekla podzimnim mlham a pliskanicim."

"A kdy bych se mel s ni vypraviti?"

"To yam povim", usmal se doktor. Mesic veak to bude trvati, nea bude tak silna, aby mohla podniknouti bez obav tu cestu.

Krome pani Betynky bylo jeate nekolik lidi, kteti uptimne se starali o Helenu a jeji uzdravovani. A z nich nejvice Maly. Denne se telefonicky ptaval Charvata, jak se ji dati. nezapomnel nikdy ptinesti kytici a vzkazovati ji sve nejuctivefSi porue'eni.

Charvat tuail, ze jeho zajem neni pouhou zdvotilosti a ireasti, ji2 se teaila Helena v celem kraji, 2e Malebo ptivadi cit hlubai. A tiebas tim trpel, pial si, aby si ho Helena oblibila, eim vice poznaval Charvat Maleho, tim vice si ho vazil. Nebyl to tuctovS7 mladS7 velkostatkat, jakS7ch bylo dost a dost. Nebylo v nem toho povVaenectvi, ktere Charvat tolik nenavide', nebyl dom3ialivST ani na sebe, tim merle na svtij majetek. V jeho slovech, v jeho chovani k lidem byl noblesnost, prase alechtictvi ducha a srdce. Rod jeho seal na dvoke, jej2 spravoval, ji/ v kolika generacich a srostl s a srostl s lidem. Maly miloval svtij dvar, sva pole, nikoliv vaak laskou lakomcovou, hluboce a odpovedene. Sna/il-li se, aby jeho hospociatstvi bylo prvnim v kraji, snaZil se o to proto, 2e dobie vedel, ze takhle doponnaha sedlakilm i chalupnikilm, .Ze jim ukazuje cesty. A byl-li vYnos jeho prate vyaai, neteM1 se z toho ani tak pro sebe, jako proto, 2e mohl udrZeti Zivotni &oven svYch zamestnancu — o ni2 se vyjadtoval, ze je stejne uboha. A vedelo se piece, 2e plati v kraji nejlepe.

Jednou, kdy o torn se zminil Charvat, usmal se a povedel mu neco, co naklonilo k tomu prostemu, poctivemu muZi cele Charvatovo srdce.

"Mluvi se mezi velkostatkati a tovarniky s opovrZenim o socialismu a nikoho z nich nenapadne, te socialismus je jejich, naaim svedomim. Nebylo by ho, kdyby bide, kteki maji du, tovarny, si uvedomovali, Ze pada ma Ziviti ne je, nYbr2 vaechny, kteti ji slouzi, Ze tovarna neni k tomu, aby jim umoZnovala panske Zivobyti, nYbrZ aby davala lidem chleba. A socialismus bude tim divodej'Ai, elm sobeetejgi budeme my, bohati. A smete-li nas, stane se nam po pravu. — Ja.„ ad se nechlubim, takovS7 .nejsem, citim se svS7mi lidmi, ne irtrpnost, povinnost. Dal-li mi Mill vice, polada take ode mne vice. Nezapominam na tu legendu, ze vdoy in gro'S maze vetai, ne2 ceIST kralovskST poklad.

A kdy/ toho dne Maly odchazel, tiskna mu ruku, kekl Charvat rozechvene: "Myslim, /e jsem uhadl, co vas sem hlavne vodi, ptal bych si to, pane in/enS7re, ale nemohu ji nutit. Necht' rozhodne sama."

Maly se trochu zardel, ale nezapiral, tekl proste: "dekuji yam. Nikdy bych si neptal, aby /ena, ji/ jsem si zamiloval, byla do Lasky nucena, nebo aby se do ni sama ptemlouvala. jeji srdce, budu At'asten, ne-li, smitim se s tim. Clovek nernuZe trhati hvezdy s nebe, to si mysli deti."

Helena ji'Z pfechazela pokojem a teAila se jako dite na pros' den, kdy bude moci si vyjiti do parku a proto doktor, kdy k nemu vrchni straamistr se Zadosti, aby mu dovolil ji vyslechnouti, svolil.

PNjala ho mile, upozortiujic ho yank piedem, te mnoho mu toho nepovi.

(Pokra4ovani)

Strum 12.

VESTNtir

Nejvetii pomnik, kteri postavil narod sobe.

Poslanec Alois Hatina.

NE 1. 6ERVENCE bylo tomu 10 let, kdy D vstoupil v platnost zakon, kterYm bylo '

zavedeno pojieteni zamestnanct pro ptipad invalidity a stait Zavedeni invalidniho a starobniho polikeni pro Siroke vrstvy pracujiciho du zristane v delinach nakho obno yeneho statu socialne politickYin einem prveho radu. Politikove stare monarchie si nevedeli rady, co poditi se statisici delniky, ineti byli predeasnou invalidou, privodenou zakernYmi nemocemi nebo Urazem, vyrazeni z vYrobniho procesu.

Bylo jim ripine lhostejno, v jakYch pomerech tato velika armada nek'astnYch lidi, pottebnd pomoci, 'zaje. Take o postaveni osob v fake praci yekem prestarlych, neprojevovala socialni zanikle monarchic vaineho nebo lope 2adneho zajmu, Delnici, kteri v tale praci zeaediveli, nemohli ve svem vysokem veku, kterY je postavil za vrata tovaren a dilen, nic jineho odekavat ne2 2ebrackou hill, moSnu a Chudinska peee, na nil byli odkazovani, byla tvrdou, nedostateanou a zejmena zmenbovala fictu k tem, kteri svou praci meli pravo na spravedlnost nebo aspori leposud. Stay tento nebyl ovAem spravedlivY a dosud zijici generaci stark netteba ani zdarazriovati, jak byl ponfgujici. Spravedlnost vy2aduje, aby si delnik za dobu sveho zivota yydelal tolik, aby byl uhrazen naklad s celYm jeho 2ivotem. Toho ovAem nikdy nebylo a neni, nebot' ani delnik nikdy u nas nepodital se mzdou tak vysokou, ktera by mohla zajistiti celY jeho 2ivot. Ale prate delnikova prina§i yelike nebezpedi, nemoci, crazy a predevkm invaliditu, a kaklY moderni stat je povinen udinit takova socialne politicks opatreni, aby delnik mel zabezpeeene 2ivobyti i v dobe, kdy prestava bYti z ptidin zminenYch pracovnich risik neproduktivni. Pokud tedy byla pracujici vrstva odkazana sama na sebe a stat o moderni socialni politiku, nejevil nutneho zajmu, musil ka2cIY delnik poditat s tim, 2e na stara, kolena nebo v pripade preddasne, nezavinene invalidity bude nucen zits jen z almu2ny a milosrdenstvi.

A tomuto neblahemu stavu, kteremu byly pracujici vrstvy naSeho naroda vystaveny, byl udinen definitivni konec pri vzniku nak statni samostatnosti. Jft' prva, eeskoslovenske, vlada mela proto uskutedneni invalidniho a starobniho pojikeni ve svem programu, avaak jeho okam2ite zavedeni ihned po prevrate, pro hospodarske, menove a jine povaleene vnitrni obtae nebylo mo2ne.

3,500.000 osob ma pravni narok na existeneni minimum.

Velike utrpeni AirokYch vrstev lidovYch za svetove valky vzedmulo silne socialni vinu. V eeskoslovenskem narode byla vkly socialni otazka otazkou narodni. Take vSechny naSe odbojne proklamace proti stare monarchii dosvedduji, to celY narod dal se na revolueni pochod za takovou statni formou, ktera zajistila v'S'em produktivnim vrstvam v narode socialni spravedlnost. Jiz tento historickY fakt zavazoval priki vlady naS'eho statu, ze socialni politika musi bYti provadena rychlYm tempem opravdoveji a jak je to v Ukolech kahleho moderniho statu. VYvoj povaleenYch uddlosti pak nezvratne potvrdil, ze nae socialne pojik'ovaci zakonodarstvi se ye viru velikYch udalosti politickYch a hospodarskYch stale nejbezpeenejkm kitem na geho nove zrozeneho statu. Po 10 letech ileinnosti socialne pojik'ovaciho zelona lze pinYm pravem fici, ze zavedeni invalidniho a starobniho pojieteni je vrcholnou korunou systemu socialne-pojiet'ovaciho naei republiky, nebot' zabezpeeuje socialne slabe jeho vrstvy a tudi 2 . miliony jeho obeana pied hosporlArskcu katastrofou v done, kdy jejich yYdeleene zprisobilost zanika a s ni take temer jedinY pramen pracovniho prijmu.

Zakon socialne pojiSt'ovaci zabezpeeuje dnes okrouhle 3,500.000 polikenYm osobam tivotni pravni narok na jiste existeneni minimum v

obdobi pro ne nejosudovejei, zbavuje je koneene poniZujici odvislosti na peel chudinske a veech aktu milosrdenstvi vuei jednotlivciim, ktere nikdy nemohou naleZeti do opatteni sopolitiky, moderniho, demokratickeho statu.

Duchodova politika ma. veliky vYznam hospodais " kSr. Zavadi-li stat povinne socialni poji gteni, neeini tak zajiste z pouhe humanity, nYbr'2 proto, ze vykonava tim velmi dulezitou politiku socialni a predevelm politiku duchodovou. V n y nn ée jjs i soukromokapitalisticke hospociatke soustave ma socialni pojikeni predev'Sirn rikol, aby smerovalo k zajikeni duchodil. V naeem nespravedliyem systemu hospodarskern je katrlY sam na sebe odkazan a nema-li jmeni, tedy je odkazan jen na svou yYdeledriou a pracovni schopnost. Neize tuda ani jinak net socialne pojiSt'ovacimi opatrenrini ithein yYdeledne einnYm osobam zabezpediti minimalni drichod i pro pripad nezpilsobilosti k praci a nemo2nosti yYdelku. Socialni pojikeni, jak z nekolika eislic sezname, nema proto pouze yYznam pro poliStene osoby, jak.se dnes v geobecne nerozumne za to ma, nYbr't ma take yYznam hospodarskY pro samostatne yYdeleene osoby, ktere poditaly se mzdou delnikovou jako s ceasti sveho duchodu, nebot' pra.ve tak jako delnikova mzda, tak take jeho invalidni a starobni diichod, nebo nemocenska podpora, kona v naSem hospodarskem Mvote svou yYznamnou funkci spottebitelskou. Socialni pojikeni smeruje proto do jiste miry k yyrovnani drichodu. Zakonem odnima se east dtichodt osobam yYdeleene einnYm placenim polistneho a z techto halerovYch eastek tvori se dilchody osobam, ktere predeasnou nezavinenou invaliditou, nebo vysokYm starim ztratily pracovni zpilsobilost. NaSe socialni pojikeni rozSitilo velmi pronikave v dobe hospodarske krise spotrebitelskY prostor. Jsou delnicke obce, kde obchodnik a L ynostnik mute poditati jedine s dUchodci Ustredni socialni polik'ovny nebo s duchodci urazoveho pojikeni.

Socialni pojiSteni prestava tudi2 bYti zati2enim v torn okarniku, kdy duchody poenou konati svou yYznamnou funkci spotrebitelskou.

Pracujici vrtstvy a kahlY vladni re'tim nagehe statu musi usilovati, aby solidni zallady, ktere socialnirnu pojigteni byly deny, byly i v dobe hospodakskYch poruch tomuto polikeni zachovany. Delnici maji pravdu, tvrdi-li, 2e cluchody i po zavedeni veloveho priplatku jsou stale jeAte velmi skrovne. Nesmi nas ani na okamZik opustiti vira, 2e se dostavi snesitelnejk pomery a lep'Si doba, ktera, bude prizniva pro zlepSeni polistnYch davek.

Jakmile bude dobojovana bitva s nezamestnanosti a svetovou hospodarskou krisi, zlepei se take mzdove pomery delnictva. To mute bYti duvodem k zavedeni hodnotnejkch drichodU invalidnich a starobnich. VySei dilchody v)taduji ovSem vySSich pojistnYeh prispevkti. V Zadnem state na svete nedOglo k zlep'6eni narekti dlouhodobeho poj gteni. Stale se tak pause v jedine republice Oeskoslovenske. V nejvethm state na svete v Sovetskem Rusku maji delnici zatim poji gteni pouze na papife.

Velkolepa stavba na,§eho socialniho poji gt'ovaciho zakonodarstvi, na nit jsem pravem hrdi.

NOVINY VYDAVANE JEN PRO ROCKEFELLERA. Johnu Reckefellerovi je 97 let. Ma stale vY zajem o uddlosti ye svete a chce mit kaZdY den sve noviny, "New York Times", ktere ate desitky let. Lekafi tvrdi, ze stark Rockefeller nesmi eist Ze.d-ne rozeilujici zpravy. Nejakou dobu mu noviny pfedeitali, ale starec zpozoroyal, to mu nektere veci zamleuji. Proto se ted' pro Rockefellera tiskne jeden exemplar novin zvla,§te. Maji titulek "New York Times", ale s obsahem tohoto velkeho listu male co spoleeneho. Stark pan Rockefeller nevi nideho o svetove krisi, e valve v Habe§i, o nezamestnanosti a katastrofach. Ve svYch novinaeh ma same zpravy o pokroku a u glechtilosti lidstva, talde mute klidne usnout, tim skero v kaZdem eisle je nejaka zprava o blahodarnem Udinku Rockefellerovy nadace.

ate Wed% due 5. srpna 1936.

PODIVNE 2IVNOSTI V AMERICE. Cech ochutnavaeu sYra, vina a znald) tabaku, kteri eichem ureuji jeho jakost, neni tak malY, jak by se zdalo. Ochutnavaefi sYra je jenom v Holandsku nekolik tuctin Bez konkurence je veak eernoch, kterY v zoologicke zahrade y e Filadelfii kaZdeho jitra leeti htbety Zelv leetidlern na bOty. Neni diva, ze nejvetei podet jedineenYch povolani je v Arrierice, ponevadt spousta Zivotnich MoZnosti spoleane s miliony nezamestnanYch povzbazuje k novYm napaduiri a Vynalezarii novYch tivnosti.

NezanieStnanY kuchat Garrick Lenglen se nabidl staremu ROckfellerovi za nastupce ho ochutnavade jidel, kterY zemi-el. Byl ihned pkijat, ponevad'Z miliardat Rockfeller Zije ustaviene fizkosti, to bade otraveri, JedineenYm holieem lvu na svete je Ital Antonio Castellioni. Bydli v New Yorku a navetevuje veechny zoo a cirky v Americe. Za jednotnou sazbu 25 dolart osttiha spoutanemu lvu htivu. Toto holiestvi neni piece jen docela bezpeene, ponevad2 lvi jsou nekdy silnejei ne2 pouta.

VedeckY fistav v Americe vyslal zoologa do Tibetu, aby tarn ukotistil dve blechy, ktere v srsti jisteho druhu koleavy v Tibetu.

Mexicka petrolejatska spoleenost zamestnava eloveka, kterY pozna taktka eichem, Ze je pod zemi petrolej, ttebas nekolik set metro hluboko. Ma ptirozene ohromnY plat.

V Dallasu v Texasu, Zije lekat, kterY doVede udelat prave matetske znamenko nebo jatrovou skvrnu na libovolnem miste v libovolnem tvaru a velikosti. A pro tuto schopnost najde zakazniky.

JistY Howard Low z Los Angeles pronajipro etesti hermam a kasinum. ma Dr. B. Dickens z Atlanty se nekolik let zamestnava tim, ze na gramofonove desky zachycuje zvuky, oveem v tisicinasobnem zesileni, ktere vydavaji mlaskajici dervi y nitru j ablek.

Ptekrasna Zena, Florence Hardin..-Pipersova, sedi pti kaZde pretnieke truchlohry v lo2i jisteho new-yorskehe divadla a tiedave, plaDostava za to mesione 400 dolart Plukovnik Dryers y e Washingtontf zkougi kaZdY novY model padaku americke armady.

Dosud jich bez nehody vyzkou§el 19.

Arthur Malloney pUjeuje eiste limeeky dem, ktefi se jdou predstavit do mista. Svfij "obchod" ma pfed branami velkeho prumyslo'veho palace v Chicagu.

Oirian Tai-Luang ma skoro monopol na prodej marinovanych k .aloeich ploutvi v Americe.

Nekolik dernochu je zamestnano tim, spodky sedadel v PullmanovYch vozech na trati z New Yorku do Los Angeles, ktere cestujici polepili zbytky ZvYkaci gumy.

Glorie Dunsonova, vdova v New Yorku, za poplatek 14 dolarfi jednou pro v2dy, kaL4.demu pravo, aby ji posilal vaenive milostne dopisy, ktere bude stejne horoucne zodpovidat.

Dva mladici v Denveru ve state Colorado jsou ji2 sedm mesica zamestnani tim, ze hledaji golf ovY midek s autogramem Grety Garbo. Mieek ztratil milionar Tomas Delroy.

Spisovatel Dunkerque pile svuj leteckY roman v potapeeskem zvonu na dne more u Palm Beach.

ITAL, KTERt BOJOVAL U HRADCE KRALOVE. V severoitalskem meste Pordenone 2,ije Pietro Fellet. Je mu 91 let a v techto dnech slavil 66. vYroei sve svatby se svou 'tenon Angelou. Fellet je jednim z nekolika poslednich veteranu od Kralove Hradce, kde bojoval v rakouske armade proti Prusin. Jiste mu tehdy nenapadlo, ze jeho rodne Pordenone kdysi pattilo ke kralovstvi 6eskemu a 2e tam vladli okresni hejtmani krale Premysla Otakara II. PravST tide'.

Uditel k ulienikovi, kterY rad bije menei deli: "Prod stale bijee sve slab.si kamarady?"

Ulienik: "Ja je nebiji, ja je civilisuji."

Ye sttedu, dne 5, srpna 1936.

Strana 13.

ZASTAVIT CAS.

Interview in the "Dallas Morning News" on Sunday, July, 19, 1938. le vlasy peelive vtatene pod sametovY klobouk. IThem jiste osmdesatJan Severin. ka podava ruku.

Vchazeji tile, zdravi, ktvnutim Letos jsem byl zase jednou v Be- hlavy, usedaji ke stolum, patrne na natkach. sva obvykla mista. Nemluvi, neshaUnaven celodennim toulanim po neji se po obsluze. meste, zapadl jsem do male hoEjhle, napada mi, tehle mistnosti, spUolky bliZe namesti Campo San- kde dodtchava devatenacte stoleti, ta Margherita. Mistnost byla tern- vyhnul se eas. Proudeni vzduchu, na a prazdna. Bylo teprve Best ho- rozvitene Bleriotovou vrtuli a Mardin a do yeeete daleko. V Benatkach se yeeeei pozde. Oknem bylo coniho vinami a bubnovanim svetoye valky, vyhnulo se z nepochopitelvidet na namesti, ozatene zapadajintch davodil tomuto koutu. cim sluncem. Stare, oprtskane doNesmysl. Tohleto vSecko se mi asi my, pokeivene, tervene zdivo, zelene okenice, eerne uzke kominy. jen mots hlavou, jak tady sedim a Kramky, kavarnioky, kulate stolky, piji vino na laent Zaludek. Jaktpak Humbert, Giolitti, vojaci v biltch sta.nky, poulieni prodavadi.

Rozhledl jsem se po mistnosti. kamaSich, stati pani s biltmi kravaHospirdka, jaktch je v Benatkach a tami.

Ale hostinskt, teak a shrbent, cele Italii mnoho. Par etvereenich metro, tmave deevene paleni kolem roznagi talire. Host(" zatim ptibylo, sten, nekolik stole, v pozadi vteep. je jich dobrt tucet. Jedi zvolna a nice a sklepnice cvrnkaji Na zdi oSumele dekorace, par °brae'. Rigoletto, Tosca, Othello. Visi jemne a vlaZne, jako by ten zvuk tarn take hodiny. Ukazuji sedm. peichazel z velike dalky.

News Staff Photo.

Stale sedm, protole nejdou. Divam Hostinskt stoji peede mnou.

Among pleased spectators at the Centennial Saturday was Dr. se na ne a napadaji mne divne my"Ty vase hodiny . .. signore ..

FrantiSek Soukup, president of the Czechoslovakian Senate, who is seen Slenky. Snad vlivem ("navy a zapla- 'ukazuji stale tuba. U vas se zastahere in the Ford patio. On the left is Ms. Charles J. Hollub, wife of the vy rychle se sttidajicich dojnit. vil Bas," nutim se do smichu.

Czechoslovak Consul at Houston. On the right is Miss Alice Hollub, niece Kdyby se tak zastavil Bas, jako tyAle on se nesmal. Stoji tace, se hle hodiny. Na pet, deset, dvacet sklonenou hlavou. Nediva se na ho- of he Consul. let! Ustrnuli bychom na jednom mi- diny, ale do pro.zdna. Useda ke mne.

EUROPE NEARING WAR NOBODY as there is a fight for peace with ste, dokud by se zas nenaSel nekdo, "Ty hodiny . . . ano, signore. Je kdo by rortoeil zamrzlt kolobeh 2,i- to etvrt stoleti, co se zastavily. t as WANTS, SAYS HIGH CZECHOSLO- England, France, Soviet Russia, the VAK OFFICIAL, WILL COME little entente, Holland, Belgium, vota. utika, ach, ano . . . Tehdy bylo me Ani jsem si nevSiml kremate. Po- dceti dvacet let. Bylo ji vSude pino. THROUGH GERMANY; CZECHO- Norway, Denmark and Sweden SLOVAKIA UNAFRAID, HE joining in the move. stavil piede mne napoj, ktert jsem Nahote v byte, v kuchyni, zde v ho"These States all want to talk and DECLARES. si snad neobjednal. Zavalita, spode. Veseld, temperamentni. Mela act with Germany at the conferpostava zmizela v pozadi Zenicha, tamhle visi jeho podobenEurope in on the brink of another ence now being held at Geneva, but Podivna vec. Cim vic jsem se roz- ka . .. Padl v Tripolsku. Pak chohliZel po mistnosti, tim vice ye mne dila moje dcera jako zakleta. Pee- war involving the whole continent only on terms of peace." a war that nobody wants — was NAZIS UNSUCCESSFUL. rostl dojem, ze jsem se vratil do mi- stala zpivat, doma pomahat. PoseDr. Soukup explained the Nazi nulosti. Hle, tam v koute stoji je- davala v Giardinech s knihou v ru- the comment made Saturday on Ste start orkestrion, hudebni maSi- ce. Vracivala se veeer kolem sedme. the present European crisis by Dr. leaders had attempted to spread FrantiSek Soukup of Prague, presi- their "ism" throughout Czechoslona zaSltch dob. Ctihodna archa Az jednou . nevratila se. A nikdy patrne ochotna po vhozeni vic jsme ji nespattili. Nezanechala dent of the Senate of Czechoslova- vakia but with no success. The penize vyloudit ze s ytch fitrob me- ZadnYch zpra y. Zmizela beze stopy. kia, which position is more power- Czechs, he said, had always been ful than that of the vice-presiden- democrats at heart long before lancholicky drneive a zvonive melo- Patralo se, ale bez vtsledku. cy of the United States. there was ever a Germany, and die. Ba, nad vteepem jeate visi zeerTy hodiny tam na zdi . . . Visi a "If war is coming," he added, "it that they would continue to stay nalt obraz — start Humbert s ohromntmi biltmi kniry . . . A vedle nejdou. At' si tam visi. At' si ukazuji will come through Germany. All of democratic even though it was the mladieek — Vittorio jako korunni stale svtch sedm . . . At' se zastavi the rest of the States want peace only Republic in the world entirely Bas na deset, dvacet, petadvacet and are united in a common front surrounded by countries ruled by princ. dictators. to fight for peace."

Prohlilim obrazky na zdi. Vy- let . . . a vrati mi svou kotist."

Dr. Soukup, who speaks in addiStaroch se dal do peiSkrceneho bledla fotografie, temnookt serZant The Senate president declared od bersaglieril z doby davno peed- smichu, v nemz bylo cosi jako fiSkle- tion to his own native tongue, Rus- that there was no unrest within his sian, French, German, Bulgarian, own country, a statement backed . valeene. Za ramem pestrobarevnt bek s 'peisadou slz kalendatik s vybledlou stutkou. Na V mistnosti Sero a ticho. Hoste Polish, and a little English, gave up by a review of the Government destiekach vojak s trikolorou, za- dojedli, sedi mleky a nevenuji nam the interview through Dr. Charles which has not changed within bodnutou do rozsttileneho zdiva, a pozornost. Snad znaji historii dopo- J. Hollub, Czechoslovakian Consul eighteen years. The first president, pod tim napis: Tripoli. drobna. A kaZdt z nich ma take at Houston. The younger genera- Thomas Masaryk, resigned last DeU vtdepu na zdi ram s vtsteiZky z svou historii, ktera je na vlas po- tion, Dr. Soukup smilingly explain- cember at the age of 86 because of obrazkovtch easopisa. S namahou dobna teto historii. Sedi tady lho- ed, is learning English as part of his years and not political battles. poznavam D'Annunzia s mefisto- stejne a bez zajmu. Devatenacte the Czechoslovakian school curri- His successor is Dr. Eduard BeneS, who, Dr. Soukup said, "will contifelskou bradiakou. Sedi na koni. stoleti to eeka, a2 mu kdosi zaktva culum.

UNAFRAID OF GERMANY. nue in the footsteps of his teacher, Pak dama s ohromnou vleekou a k odchodu . . . . nemotntm kloboukem, op •ena o iiThe small country in which he is and democracy will continue to Beru za kliku a vychazim na ulictyhodnt krajkovt sluneenik. Eleo- ci. Zvony se rozhlaholily, lide spe- a political figure is not afraid of reign in the spirit of Masaryk and nora Duse, jak se zda. eernohorsk9 chaji, kameloti pokeikuji. Slunce za- war or of Germany annexing its his Washington declaration, which Nikita, oveSent eddy a zbranemi. pada, vyskakuji svetla, ktera, tvoei territory, because, he said, "we do meant to Czechoslovaks as much as Jacisi hodnostati v autu musealni- dlouhe Aritry jako perly. not stand alone. Everyone in Eu- the American declaration made by ho typu. Pak jakesi shromaZdeni, arope knows what Germany is doing, your George Washington." )0( si snemovna. HemZeni lidi, v laviPokusy s lidskym mozkem. Jak the airplanes she is building, the When not discussing political sitcich nepokoj. Stafec s biltmi licou- znamo, nektere east mozku ridi po- tanks, the ammunition, the guns. uations and intrigue, Dr. Soukup sy a lesklou lebkou zvoni . . . Zda hyby, jine zrak, rich, sluch, jine o- Czechoslovakia is well prepared for delights in telling of the industries se mi, ze poznavam take stareho pet jsou steednou pro pamet' atd. such an emergency both from the of his country, with its 40 per cent Giolittiho. Ohromnt elovek s ostrt- Nekolik vedatoril z university v Ya- military angle and from political farming, 40 per cent industries, and mi rysy. Asi mluvi suchtm, tvrdtm le odrialo dospele opici mozkove U- pacts with France, Soviet Russia the 10 per cent trades. hlasem a levice do toho poktikuje. steedi, ktere tidi pohyby. Opice i- and with the two other countries "No one can beat the Pilsener.

Zadali se trousit haste. A ku po- hned na vSech Adech ochrnula a of the little entente, Rumania and Breweries, the Bata Shoe Factory, divu, jeden jako druht, take jako tento sta y se easem nezlepSil. Uei- Jugoslavia. the largest in the world; the porcevysteiZeni ze starch zurnalu. Deda nili tote2 u opieiho mladete. Take u "Of course the German press will lain plants, Bohemian glass factos biltm knirem a la Humbert v tma- neho nastalo ochrnuti, ale netrvalo criticize such and alliance, because ries, and embroideries," he said. vtch vybledltch Satech. Jint se stale. Po nejake dobe se mlade zno- it means that once Germany or svisltmi kniry a "muSkou". Upjatt, vu naueilo pohybovat, lezt na stro- any other country, pounces upon I Ear' Prods se zanovni ptenosn9 hill se steibrntm knoflikem, I my a brat do ruky ptedmety. Z to- any member of the pact, there's Remington psaci stroj s eeskyln kravata. V knoflikove dirce uschlt ho je videt, ze v mladem jeSte moz- some pouncing done by some of the pismem a pouzdrem. Hlaste se nekvet ei nejaka stutka, Pak dama v ku mohou Azle east' pfevziti funkci other countries. Germany can not bo plate na eechoslovak, West, Tekostyrnu neurdite barvy a incidy. Bi- postitene make that move toward war as long I xas.

(11-az.)

High Czechoslovak Official at Fair.

Strana 14.

Ve Wade, dne 5. srpna 1836.

VESTNIK

Noel bez Spanku.

Pani Anna Billy, Monessen, Pa., pile: "Byla jsem hodne segla, sledkem ztraty chuti k jicllu a noci bez spanku. Pak mne sousedka iekla o vaS'em leku Hoboko a po vyudvou lahvi se miij stay znaene zlepkl." Dra. Petra Hoboko je easem vyzkougen3i rodinnST lek, slotenST z bylin, semen a kotinkil uznanSrch leaivS7. ch hodnot. Posiluje vYkonnost taludku, pravidluje stkeva, zvyS'uje tok mai a odstrainuje nezdrave neeistoty ze soustavy. Tim ma blahodarnS7 fleinek na celkovS7 stay zdravi. Neni prodavan v lekarnach, ale mute b3"7ti opatten od povetenSth mistnich jednatelti. Pro informace pike: Dr. Peter Fahrney & Sons Company, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

STUDENT! NA UNIVERSITE.

TAROKY!

PECIRKEIT KALENDAE.

Mame v za,sobe jen nekolik PeMnoho lidi nam studentilm praHra tarokt, nejlepti jakosti, ny- eirkovYch kalendatt, ktere vyprovi, abychom psali do nakch deskych ni za $1.35, pattou vyplacene. Ob- dame po 50c, dokud zasoba sta.& easopisil, ale nikdy nam neteknou jednavky adresujte na: Ceehosie- Pravidelna cena 6Uc. Plate na 0e(dz) co, aneb o dem mame psati. Nevi- yak. West. Texas. (dz) choslovak, West. Texas. me, co by je zajimalo. Prave jsem ptijel dome z Austinu, az zadne na podzim kola na universite, tak neco o nakch deskSrch studentech v letni skole napik Letos v prvnim semestru v letni gkole na Texaske statni universite bylo mnoho eeskSrch studentil, kteti v time udi Skoly. Bylo jich v AustiObchod stilenim zboeim, obuvi a tatstvem a lite, co do toho ne vice net' v rokach minu1S7ch. Vyobchodu patti. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime pada., to naSe universita take se libi Vam za uspokojeni. studentiim, kteti studuji na Obuv "STAR BRAND".

Mnoho z tech, kteti letos tam jsou a byli poprve, pravili, ze nevedeli, ze mame takovou-dobrou Skolu.

Je videt, ze o TexaSke statni universite je znamo i v jinSich statech, protote v prvnim semestru tam bylo mnoho deskSTch studentu; kteti nebydli v Texasu. Byli tam studenti z Illinois, Michigan, Idaho, Oklahoma, Kentucky, Arkansas, Iowa a motna jeSte i z jinS7ch state, o kterS7ch nevim. Doufam, ze kaftdSi rok bude vice eesk3ich studentt na uni• • versite.

0 vSrstave a eeskem dni v Dallas Dovoluji si timto vysloviti volietim dvacateho zastupitelskeho nechci psati, protote bylo uz o torn distriktu Texasu muj uptimnSi dik za jejich hlas a podporu mne mnoho v eeslOch easopisech psano, prokazanou. Budu se snakt spiniti sliby dane voliefun a zastavat ale chci jen nam eeskSrm svilj fitad opravdove. Vase pomoc a navrhy budou mile ptijaty. studentum se v'Se libilo. Meli jsme se dobte i kdy bylo tak horko. Byli Zaroveil chci timto gratulovati inYin oponentilm za slutne a jsme velmi radi, ae jsme se pii divadle setkali s dr. Frant. Soukupem. eestne vedeni pfedvolebni kampane. Oba jsou mYmi ptately a Dekujeme dr. Hollubovi, ze se pojsou muzi slutnYmi. staral, aby tam dr. Soukup byl. Nekteti chceme studovat na univer• • site v Praze a byli jsme radi, jsme se s dr. Soukupem setkali. Dr. Vat uptimnS7, Soukup chvalil praci, ktere. se kona pro de;Stinu v Texasu a na universite. Nevim, prod nekteti lidi nepodporuji ty, kteti pro aeskou vec pracuji a nam pomahaji. Vezmete na ptiklad Jessie James, kandidata do kongresu z okresu Burleson, Lee a Milam. On velice pracoval a pomohl, aby tekina se na universite udrtela, kdy bylo nebezpedi a chte11 vyhodit z university. Nekteii misto aby pracovali pro STAM OCHOTNICI itADU STEFANIK tISLO 142. eloveka, kterSun 6echtim pornaha, s jejich malou drobotinou dohromady, sehraji pracuji ttebas pro Nemce, kterSr pro nas nikdy nic neudela. Jessie James kdy mohl, nam Oechum pomohi.

Tak to nekly je s nakmi lidmi.

HRU S pozdravem, F. A. Horak z Caldwell.

SEFCiK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

0.111v.w.loalimpows.0.11■0•11■ 0■ 04m..14.041w.INI.011•0•INKNIONI.1

J. W. JUROSKA KRETei. Delame prvottidni krejeovskou praci. Rychla a vlidna obsluha a mirne ceny. Vatime si Vasi ptizne a ptejeme si s Vami obchodovat.

South Sixth Street and Avenue G. TEMPLE, TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHitEBNI SLU2BA V hodine ialu zarmoucenl naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou natl. zasadou.

Ambulaneni slufba EDWARD PACE Pohtebni tiditel — elenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

Volicum 20teho zastupitelskeho distriktu Texasu

H. D. "Cecil" BAKER

M1l.1111111m,■•■••041■0

Severova

.11111.41011.1111041.11.

0.111111.1.111.041■0•1111100.11111.1■010■04110.4■ 000!111410041■1*0110.0■

1.14111111.01111.1411111.411 ■0■1•0.111.00111114

Divadlo v Houstonu.

HO plitelem vaieho Zaludku.

VYborna pro ty, kteti se pozdravuji z nemoci.

Trpite-li Spat- r4 nou chuti k jidlu, kyselosti a p.■74°FkO' plyny, dostalte'KFs, si lahev HORKE

DNES! Cena jen $1.25.

Katda lahev opattena ochrannou znaekou SE- la VERA !

Likarrilk

Va g vas ochotne obslou21 anebo Hotkou pro vas dostane. Jinak potlete svoji objednavku pilmo na dolejti adresu a budete obratem obslouZeni.

Vestnik.

V NEDELI, DNE, 9. SRPNA

DOBitE teINKOVALA. Burkburnett, Texas elikot Mrs. Hrazdil vedela, jake bolesti jsem trpel a Nonat me dala dobre leeeni, ze mohu jako dtive pracovat, potadala me, bych ji Nonat objednal, ja s radosti vyhovuji.

— F. K. Zaruba, Box 289.

Na rozliene bolesti, at' suche neb otevtene se Nonat osveddila, ktera bez operace vytahne at' dtevene neb ocelove tkisky i sttely v tele uvazle, ale musi to lort

NONAT ma. hr e .

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se vaS'eho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste ptimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California.

V Ennis koupite Nonat v lekarne Roorbach's.

011

"BABICKA"

Dle Boteny Nemcove napsal Karel Hovorka.

Hra o etytech obrazech s narodnimi zpevy a tanci.

OSOBY: ses. P. Studniena Babieka ses. K. Volkova Terezie Progkova br. J. Baletka Progek (jeji zet') ses. L. Valova Berunka br. K. Began Jenik deli Prakovi br.

J. Baletka Vilem, S Kelarkove. ses Adelka ses. A. gvestkova Pani knetna ses. H. gvestkova Henterzie, jeji schovanka br. J. Kelarek Pan otec ze mlna ses. J. Filipkova Cilka Kudrnova br. E. Kunetka Leopold a druhy sluha v zamku br. M. ilhan kolni deti — J., R. a R. Baletkovi, J. Bury, Aug. Sopeak, Irena evaikova, J. Kelarkova J. Silhan.

ZAeATEK VE 4:30 ODPOLEDNE. Po divadle zabava, tenske pravo.

Rudy Dybala Orchestra z Ganado.

Uctive zve,

Ve stieda, dne 5. srpna 1936.

Strang. 15.

VZGTN

Hlavni veci pro /las vidY bude, abychom my jako stat a svobodnS7 narod dovedli v budoucnosti bez zbyteanS7ch vSikyvil a ptehaneni jiti s duchem doby, nezapominajice nikdy, ktere ideje a principy a ktere metody noel prate nas vedly k naeemu osvobozeni. — Dr. Edvard BeneA.

CO JEST HANEBNOST? puje ustaviene v roz gifovimi tohoto test let jsem posledni 2 zpilsobu a tak se i to shledavame leta mezi Zivotem a l'smrti. Mela ,s uvedenS7m upravovanim vzduchu jsem dobreho lekate specialisty a na nekterSrch p r e d n i c h Zelezniprofesory, dali si skuteenou praci, cich, coZ ma p11 cestovani na velieesk, lekar a operater, ale marne. Ttikrat mne operovali, ke vzdalenosti jiste velikSr vSrznam.

711 Medical Arts Bldg., po prve, ze snad main Zlueove ka- Letos se teto novinky chopila i KaHOUSTON, TEXAS. menky. Z podatku bylo lope, ale nada, ktera, jiz v lete bude na vet§iTelefon fitadovny:, Preston 2553. pozdeji teprve zle. NovY speciali- ne sv3ich trati uaivati vlaku s uveTelefon residence . Lehigh 9745.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney sta radii jinM operaci, ale nepo- denim vetracim a chladicim ei vs7mohla. Seslabla jsem skorem ani z hrevn3im zatizenim.

06Nt LEKAP,I postele nemohla Bolesti priserne, BrYle spravne pripravene. dali mne zaopattit. Na radu lekaCas die jsem podstoupila treti operaci, Telefony: Ijkadov. 3248 — Res. 2639 chteli mne zachranit, ale pak jsem lezela nekdy jako mrtvola, easemi 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. v bezvedomi. Rok jsem uZivala pilulky (dope) k umrtveni bolesti, and Half the Price, neb nikdo v uzdraveni nedoufal. 0pet jsem bSrvala zaopattena svasays ED HACKETT tostmi umirajicich. Tu jsem po'VE tried a lot of whiskies znala jak mnoho dobrSich pfatel teski jidelna, restaurace a and say—King goes down main. Jak v nemocnici tak Boma, plvnice twice as easy! It costs just 00 vAdy pino uprimnSr ch navftevnikt. half what you'd guess, 714 PRESTON AVE. Kdosi z nich poradil radiove komPINT Houston, Texas which makes it my price." ?resy co prodavo, p. Bernard Stti2, Jos. Kant, majitel.

BROWN-FORMAN Distillery COMPANY, Louisville,Kentucky Box 712, San Antonio, Texas. KouTelefon: Beacon 31734. pili je spinit me posledni ptani. Za nekolik tSrdnil jich uZivani Zivot se Pravidelna jidla a lunge.

NejlepAi soudkove a lahvove pl- vracel, ptestala jsem brat dope, ceENTUCKYSTRAIGH iST organismus jako by zadal pracovo, rdzne druhy vina a doutn OURBON WH!S vat, chut' k jidlu, zaZivnost (drive Mluvime &sky. skoro vZdy jsem jidlo zvratila), a Hoboko stale na sklade. spamek se vracel, silila jsem a na Zvlattni stoly pro rodiny, vaze hodne pribrala (pied tim jsem byla kost a kfiZe) a za 'g est mesicii uZivani StriZov3ich kompres jim co/ chci, konam domaci praci a jsem ji2 95% zdrava. Co mi bylo nevim, Zubni Lekar bud'to Micah skuteene nevedeli neWiley Bldg. bo mi to nikdo nechce rici. Veichni EL CAMPO, TEXAS. kdo mne znaji rikaji, ze je to jako Tel. iikadovny 130. Obydli 309. zazrak, ale vedi, ze jen kompresy (dz) mi pomohly. Cele mesto a okoli V EAST BERNARD, TEXAS. rmne zno, i celSr muj pripad. Sousee../Thc"■91 de i vzdalenejei kupuji kompresy a 1 velice je odporueuji. Jestli kdo ne✓ NEDELI, 9. SRPNA. — GOLD CHAIN BOHEMIANS. kde StriZovy kompresy hani a od (Vstupne: 25e osoba.) koupi zrazuje, dopou§ti se die meho ✓ NEDELI, 16. SRPNA. — NESVADBUV ORCHESTR. nahledu neodpustitelne hanebnosti.

Mohou mnoho lidi od hrozneho u(Vstupne: pani 25c, damy zdarma.)

Mid G. URBIg trpeni a predeasne smrti zachranit ✓ NEDELI, 23. SRPNA. — RUDY GRIGAR ORCHESTR. deskS7 pomocnik a e'en jako mne. Sestileta nemoc a 3 ope! race staly mnoho penez, vee marl* (Vstupne: pani 25c, damy zdarma.)

S. P. J. S. T. a SttiZovy kompresy za $35.00 mi ku ✓ NEDELI, 30. SRPNA. — SIX PALS ORCHESTRA. zdravi pomohly. Pravdu tohoto do(Vstupne: pan' 25c, dimly zdarma.)

2402 Waugh Drive pisu, ktera je znama detnSrm PHONE — LEHIGH 9116 Zabavy tyto potadany budou pri zname Ceske oblibene hudbe, na telum v§ude rada potvrdim. Kdo nedobre podlaze, ochlazenST, ptijemnS r vzduch, prijemne osvetleni.

1 verie, ptijd' se presveddit. Kompresy odporueuji kaldemu bez rozdilu Ditky zdarma. elm trpi, ale telce nemocnSim radim k trpelivosti, (pracuji pomalu) 111.0•1110.0.04.11■11.1■041011.4■0101.01111111.41•111-0■041■041■0•1=.4■04.111•1 (3337) a v'6em preji uzdraveni a p. Stici2ovi mnoho uznalSrch kupcii. Mrs. 0.1IN 00.04111111.41111111.1111111..111111.4111104,01W Marie Valoveik, Perth Amboy, N. J.' I (Pozn. red. Rukopis tohoto dopisu ✓ozn. prepraveneho jest v redakci.)

Karel J. Hollub

is DOUBLE SMOOTH

RED FRONT

Under

Dr. H. 0. HalamiZek

anecni abavyl

V RIVERSIDE PARK PAVILLION

Hyde Park FUNERAL HOME

1

Houston Texas

C.H ChernoskS, pgAvNtz

"Upravovany vzduch". ye SpojenS)ch Statech a v Kanade zadina, se neustale vic a vice poutivati ve yelikS7ch podnicich, jako v hotelich, kancelalich, v nekterStch tovarnach, ✓ rozhlasovSrch studiich atd., t. zv. "air conditioning" systemu. Okna techto budov jsou toti2 hermeticky utesnena, aby tarn nemohl z ulice vnikati ApatriST mestskS7 vzduch a oproti tomu jest derstvS7 vzduch vha,PRAVNIK nen do jednotlivSich mistnosti speVyrizuje ve§kere soudni a pravni cialnim potrubim z fistredny, v zalektosti, abstrakty, posledni je upravovana jeho vlhkost, kde je atd. dokonale filtrovan a v nem2 je TEXAS zahrat Ci podle potteby ochlazen WEST, Telefon 146, na spravnou teplotu. Timto bem tez odpade, obvykle fistredni I topeni parou. Te't u2 i v Ceskoslovensku se zaeina, jeviti veliky zajem Zubni Lekat o tento zpfisob vetrani-topeni a v V PARKEROVE BUDOVE Praze a v Brne je jiz nekolik veliTelefon 353. kSTch budov, je2 jsou timto zatize-, BRYAN, TEXAS nim vybaveny, Ale Amerika, postu-1 Vyfizuje veAkere soudni zfilditosti tladevna: 821 Bankers Mortgage Building. ones talc' nauroti Kress budovi sztvrrreenw TETA& —

GEO. E.KACIR

Dr. F. J. Kienek

Popularni Sinkultiv racliovST orchestr z Neba askv iieinkovati bude v Texasu v nisledujicich mistech:

Brenham, v Artesian Park

ve Ctvrtek, 6. srpna.

Shiner, v Sunken Garden

v sobotu 8. srpna.

Penelope, v sini K. J. T. Bryan, v sini Shilo Jourdanton, v sini Dobrowolski

v nedeli, 9. srpna. v Ronde% 10. srpna. v titer*, 11. srpna.

0 dali prihlaaky 'Ate na: JOE A. SLAVIKA, CAMERON, TEXAS. V pondeli, dne 3. srpna v 1:45 odpol. zminena orchestra bude hrati rozhlasem ze stanice W 0 A I ze San Antonio.

Ve stitedu, dne 5. srpna 106.

VESTNtIC

Strana

Sequoia vidy zelena.. Je to 6eskY nazev stromu, jemuZ" pfirodopisci vaech naiad-Cr fikaji Sequoia di Wellingtonia sempervirens — Americana pak sami redwood (der yene dtevo) nebo mammoth (mamuti strofir HLEDA SE divka ku vaeobecne my). Nejrozsahlejai a nejproslulejdomaci praci. 0 dalai podrobnosti ai les mamutich stromu je tak zvapiate neb hlaste se: Mrs. J. W. Tor- nY haj KalaverskY na severovYchod bett Jr., Marlin, Texas. (lt-pd) od San Franciska, v nemZ jeate dnes zdviha sve vrcholky k oblaObchodni budova do najmu. — kiim pies sto techto velikantr. NejVelikost 21x68, jinni fronta, dobre mohutnejai z nich je s plizemnim misto pro moderni stkiZni obchod; objemem 34 m a vYakou 150 m, to jen jeden ktest'anskY obchod stki2- jest asi o polovici vice, nea mezi ni ye meste. Nejlepai okres v Texa- praaska svatovitska veZ — jinY yesu pro rolnieeni, bohata loZiska siry, likan mezi 18 metro v prilmeru a nejlepai akoly, moderni nemocnice. je velkY 96 metro! "MalYmi" jsou V Rosenbergu je staveno vice no- stromy vYaky asi 75 metro, to jest vYch budov nail v kteremkoli me- asi tolik, jako pettinska rozhledna ste podobne velikosti — L. A. Vo- ✓ Praze. Jine haje obrovitYch segelsang, Rosenberg, Texas. (38chg) quoii maji take sve z ylaatnosti; nekde je to strom, jeho patou je pro311r, HLEDA SE zkuaenY pomocnik raZen tunel, vYaky a aikky tti medo restaurantu, (short order man), tro, aby tudy povozy mohly projeti Ceske neb nemecke narodnosti.

— jinde je to patez uprostled lesa, nastoupiti ihned. Musi miti od- na nejZ si pohodlne stoupne souporudeni. 2enska ma pfednost. 15- easne na padesat lidi! Jak se pod1e dejte naroky na mesieni plat. — poditani "let" poraienYch L. A. Vogelsang, Rosenberg, Texas. ukazalo, rostli tito pozdejai obti (38-chg) ✓ dobach, kdy Salamoun zakladal chram jerusalernskY, 'kdy Ramses FARMY NA PRODEJ. DruhY poeal budovati pyramidy a 132 alma, 120 v poli, prvni tkid3, MojZia ptivedl Zidy do zeme zaslizavodriovaci farma. Moderne vybu- bene. Na 3,400 let je odhadovano dovana s elektrickYm osvetlenim, stafi vetainy jich. Dtevo Sequoi je trojim vybudovanim. Domy, jeder nadervenale a make, ale pkesto, 9 svetnic, druhy 5 svetnic, tfeti 4 diky sve trvanlivosti, bylo svetnice. Nevyeerpatelna voda, doptedmetem obchodu s Japonbre stodole a garale a jine budovy. skem, Oinou, Australii a take EvroMezi 8 mil vzdalenYmi mesty Tem- pou. Ze takoyY kmen staeil zapiniple a Belton. ti nakladni vlak o triceti az padesa.Druha, farma, 95 akril. 42 akrri • ti vagonech nemusi bYti ani podopoli, zbytek dobrY les, 25 ain't pe- tYkano. Zajimave je, ae vlastnik jekant, asi 600 stromu atepnYch peka- dineho stromu by byl kdysi bohanovYch a vlaaskYch ofechri, zahra- tYm aloyekem; melt' takovY strom v dy, dobrY 4 svetnicovY domek a ji- dobe obchodu sequoiovYm dicevem ne budovy, dostatek dobre vody. cenu dvaceti tisic dolart.

John H. Sefeik, .11 Rt. 1, Belton, Texas.

Jak pfisobi teplota na rostliny? gir Hledi se — starai t'enska na Koteny v pride ziji docela v jive tevYpomoc v domacnosti. 0 dalai po- plote neZ nadzemni east rostlin. 0drobnosti plate Cesky na R. A. Va- boji teplota pak mute se zejmena v vreeka, Sugarland, Tex. (38-40pd.) zime velmi od sebe Haft. Na rozdilu onom, jak se mnohonasobne poznar! TABAK listovY, peknY, na pro- lo, zavisi do velke miry, jak se rostdej, 10-15 centri libra nevyplacene. lina rozviji a jak roste. Len na pt. roste nejlepe, kdya lodyha je v teJerry Buryaek, Portlant, Tenn.

(3740) plote 22 st. C, kofeny v teplote 10 st. C. Kdyz je teplota pod zemi take Dar KuitATKA: Barred, White, 22 st. C, rostlina nekvete. Je-li pak Partridge Rocks, White, Silver teplota pod zemi kolem kofent jeLaced Wyandottes, Reds, Austral- ate vyaai, rostlina rychle hyne. Poorps, Buff, Black, Brown, White hanka je merle citliva, ale vysokou Leghorns, Anconas, Assorted. Vaec- teplotu snaaeji jeji koteny take teaky druhy zarueene vyzkouaeny. Pi- ce. Cela rostlina tim trpi. Bavinik se ate o ceny pro dodkvku v yaa.k ukazal velmi vzdornY, zylaate kvetnn a Cervnu. Von Minders ✓klianim stavu. Na to tfeba velmi Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) dbati, kd3t se pestuji rostliny ye Holeni na bezicim pasu. NovY ho- skleniku, v kvetindei a hla yne v lici ptistroj Darsi, ktery byl uveden pateniati, kde se mute padni teplov Nemecku na trh, hal se od obvyk- ta ridit. Katda rostlina roste nejlelYch strojku tim, ze ma na 7 m pe pit ureite teplote pridni i vzduadlouhem pase 180 aboustrannYch Ce- ne a toto dvoji tepelne optimum se pelek ze avedske oceli, 0.058 mm sil- maze yyzkouaet. Z toho, co jsme fenYch, a stodenYch podobne jako kli, plyne, ae neni take lhostejno, film v plochem chtadle holicihc jakou vodou rostliny zalevarne. Jedstrojku. eepelky prochazeji dvema na rostlina ma rada ke kofenrim drtaky, ktere jim davaji pati4ienY vodu chladnou, druha vodu slunohyb. Po oholeni se proste opotke- cem vyintatou. bovana Cepelka posune a nahradi novou. Znamend to tedy, ze jednirn MotSrli jsou nekdy velmi piodni. "pasern" moano se pa celY rok ob- F. Scheidter poeital vajieka, jen den holiti, ani by bylo nutno vy- smaaely samice drvoplene topoloveho, jeho housenky ziji ye &eve meriovati nebo ostkiti eepelku. vrb a topolt. Napoaetl nejmene 905, nejvice 1492 vajieek. Vedle toho vaak zfistalo v tele samieek jeHra taroku, nejlepai jakosti, ny- ate tolik vajieek, ze jich bylo celni za, $1.35, pa§tou vyplacene. Ob- kern at. 1869. Jeate vetai mnoLtvi jednavky adresujte na: Ceehoslo- (a2. 2535 kust) vajieek tvoti nesyt(dz) ka' veelova. yak, West, Texas.

Podiveite k oznamovani

Mali Oznamovate

TAROKY!

D'ky yoliam ye Snook Merle precinktu.

Pfeji si podekovati kaalemu jednotlivemu voliei, kterY odevzdal sytij hlas pro mne dne 25. eervence, a z ylaate dekuji tern pfatelrim, kteli mi pomohli proti memu oponentu. Je po primarni volt* a ja budu vaaim konsteblem , po dalai dva roky, a nebudu zaujat proti nikomu, a budu se fiditi heslem: spraNne vaem a vYsady nikomu.

C. E. Cummings.

Konstebl 5. precinktu. mINI11.4111.041111■011•1.11.1111.1.1111111.0.1•14.11•11.1111.0 ■841410.040..11■04•11.41.0.1•11.01111104 ■••■•011••10,0•11/.1.1).1•110.111•• ■•■■•.11..1111■(■••1104

P1111111•04•1111.011111•0.11

CESKEMU LIDU v 11. kongresmm distriktu Valycky jsem povaloval lidi eeskeho privodu jako za ty mezi nejlepaimi skupinami naaeho americkeho obeanstvi, a podital jsem je mezi sve nejlepai pfatele. Nekteti z nich jsou moji blizci osobni pkatele. A ja, jsem tomu velmi povdecen,ze vYsledek voleb v mistech, kde Oe§i jsou usazeni, ukazuje znaenou vetainu pro mne.

Dostal jsem skoro o devet tisic hlasa vice neZli muj nejblilai opponent, a skoro o west tisic hlasri vice neZli oba moji opponenti dohromady. To bylo uma2neno ptispenim myth ptatel, a ja timto vyslovuji svoje diky vaem ptatelrim v 11. distriktu, a chci aby yedeli, ze kdykoliv jsem jim k slunam.

Dekuje poznovu za to projevene mi ptatelstvi znamenam se Vaa k slunam,

W. POAGE •IMOK

NON

reMMINNIM.0.11.0•111.0410..11111.4•10.0•1111.0•1101.POINNIONNEMO ■0411111.041•1.01.

Rad Pokrok Houstonu Oznamuje potad spole6enskSr ch zabav, jen od otevreni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bSTti lakakrajant vym a jejich prate'.

•••■

Pog tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

PEKAR Z DAMON, TEXAS. V NEDELI, 9. SRPNA. ✓ NEDELI, 16. SRPNA. — ILSE'S ORCHESTRA. ✓ NEDELI, 23. SRPNA. — gAtik'S ORIGINAL ORCHESTRA. ✓ NEDELI, 30. SRPNA. — gABLATURA'S ORCHESTRA. 9 'derma kapela z Ga nado.

V NEDELI, 6. ZAt,i. — SYNCOPATORS A DIVADLO. —

Vstupne na taneeni zabavy: PAWL 40e — Damy 25e.

ZABAVNI ViBOR.