an Slovanske Podporaitci J ednoty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNiK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ve stiedu (Wednesday) 12. srpna (August) 1936. eiSLO 40.
DVANACT)? SJEZD S. P. J. S. T. DAL IM MEZNIKEM JEJI HISTORIE. zamitnuti stanov co celku. Opravene Za tajemnika naviten a zvolen aklamadne br. ODROBNir prubeh dvanacteho sjezdu jeti J. R. Kubena, neetnikem zvolen opet aklamaene stanovy schvaleny jednomyslne.
Jednoty, konaneho ye dnech od 3. p nael do 7. srpna t. r. v East Bernard, ptine-
seme naeim dtendinm ihned, jakmile bude obeirnY zapis petidenniho zasedani zpracovan sjezdovYmi tajemniky a do redakce odeslan. Protae elenstvo jest pochopitelne zvedavo na vYsledek naeeho snemovani, podavame o sjezdu celkovou zpravu obrysnou, ptehlednou. Zahajeni sjezdu ptinesli jsiae u2 v aisle poslednim. Sjezdove jednani prvniho dne proelo hladce. Byl to den bliZaiho seznamovani mezi delegaty, kteti ptiSli z rilznYch stran eireho Texasu, mezi ninii2 bylo detne zastupcil mladYch, prvne na sjezdu se podilejicich. Za takovYch okoinosti to v3taduje trochu easu, na se vytvoti spoledna nalada, net se vystihne pkevladajici duch a rozpoznaji zamery jistYch skupin a odhadne volet Ili sila okrskovYch druZin delegatn. Jakmile se sjezd ustavil a ptedsednictvo jmenovalo eleny rtanYch vYborii, podaly se podavati zpravy iftedniktii a vYborn Hlavni Utadovny. Pkedseda soudce br. ChernoskY ptednes1 obeirnou, pedlive ptipravenou svou zpravu a doporudeni, ktera si vy2,adala pine dve hodiny dasu a bude v organu uvetejnena. Zprava byla, s velkym potleskem pkijata. Nasledovala jests obeirnefSi a zevrubne sestaveno, zprava iitadt tajemnika i neetnika, ptednesend bratrem 0eetnikem Ed. L. Markem, ktera, obsahovala dvanact stranek podrobneho vYkazu yeelikYch polo2ek finanenich a bilanenich. Zprava tak npina, a do nejmeneich podrobnosti vypracovana vyslechnuta byla s neutuchajicim zajmem delegatt, adkoli si vy2adala tti a pul hodiny dasu a nasledkem nekolika dotazti o vysvetleni nekterYch poloMk (vy2adujicich eas k nahlednuti do knih), bylo jeji ptijmuti oddaleno, nee u2 pti skoneeni boutlivYm potleskem odmeneno. Zprava hlavniho pokladnika br. J. N. Vavry byla rovna ptijata s povdekem. Pravni radce br. Aug. Kacit piednesl zpravu o sve einnosti a potlesk znadil jeji ptijeti. Za neetni vYbor podali zpravu jednotlive bti. Robert Cervenka, W. A. Nesuda a Stepan Valdik. Za vYbor dozordi br. Frank Andinec, T. H. 8krabanek a J. H. Hurta. Za tiskovY vYbor br. John GajevskY. Veechny tyto zpravy svedeily o dukladnem propracovani a pfehlednosti, ktera byla ptistupna veem zastupcum i dvema zdstupkynim. Za vYbor na zavedeni nemocenske podpory pfeeet1 vypracovanY plan br. John toupal, o nem2 nasledovala Ziva, debata a vYboru ulo'Zeno, plan v ureitYch bodech ptepracovati. Koneene usneseni sjezdu ptijima, navrh na zavedeni dobrovolne nemocenske podpory a zavazna„ pravidia pro ty, kteti se do tohoto oddeleni dobrovolne ptihlasi, vypracovana budou HI. 'U. kadovnou a pkedana dlenstvu Jednoty ku hlasovani. Ihned potom ptikroeeno ku eteni stanov, vypracovanYch devitielennYm vYborem, kterY na Aprave pracoval dva dny pted zaho.jenim sjezdu. Clanek po dlanku &ten, o kaalem hlasovano jednotlivk by na konec hlasovalo se o pfi-
Delegatu dr. Miakovi dam° slovo v irterY rano, pokud nemocenskY vYbor nebyl se svoji praci hotov a pkedseda br. Valeik nechtel zaditi s probiranim zale2itosti nove. PlamenYmi a vtelYmi slovy dr. Mieek pkipomenul sjezdu nasi vuai narodnimu Zivotu v teto zemi a v Texasu zvldete, poukazal na dtivody, ktere nas opravnuji, abychom byli hrdi na svilj piivod, a kladl veem na srdce zvlaete vYchovu na-
NOVOTY SJEZDEM PRIJATE. Dozorei a tieetni vybor sloueen, pokladnika stava se funkel stalou, pokladnik rozmnoii vYkomie tikedniky Hlavni iTiadovny. Pravidelne schitze HI. Ukadovny konany budou nadale kaideho mesice. Urok na plijeky sniien na pet procent, platebni lhilta piijeck prodlouiena az na dobu 30ti let. StarYm 'denim povolena dalk fileva. Organ bude zvetSen o osm stranek, tiskovY vYbor a poiadatel budou miti jednou za rok schuzi, na konany budou pi:wady pro da,B1 ziepAeni organu. Jednota zavadi farad vrchniho lekake. Organisaeni price vedena bude tstiedim novYm, vydatnefSim zpiisobem. m111.4=1.3.111..•■■■■••■■•=4,•■■narom.o.own.lono■o■••••••70.
si mladeZe v duchu narodnim. Dekoval za podporu, kterou S.P.J.S.T. poskytuje studentilm destiny na statni universite v Austinu a kondi ptanim zdaru praci sjezdove. KrasnY proslov odmenen byl srdednYm potleskem. Sti2ni vYbor vyeetkil nekolik ptipadti a jeho nalezy byly vesmes jednomyslne pkijaty. Pkikrodeno k stanoveni mista pkietiho sjezdu. Br. Tom Drozda sdeluje ptihlaeku jeho du Praha v Taylor, br. Jos. KrueinskY vyslovuje pozvani bratrske rodiny v Corpus Christi. Pti hlasovani nadpolovidni veteina vyslovuje se pro Taylor a br. KrueinskY k vtdi iispote Casu vzdava, se ye prospech Taylor, ktere zvoleno mistem XIII. sjezdu. Resoludni vYbor vypracoval kadu dekovnYch odporudeni, jea jednotlive probirany a pak celkove ptijaty. Proto2e prate tohoto sjezdu nabyla rnstem elenstva a ptibYvanim majetku, dvanactY sjezd poprve v historii Jednoty yyZadal si pinYch pet dna pilne prate a ye etvrtek bylo v zasedani pokradovano i weer. Zakondeni sjezdu stalo se v patek, rovne*Z veder. V patek dopoledne ptikrodeno k projednavani podtadnejeich otazek, po to nasledovaly volby iitednikti. Za p •edsedu nominovani C. H. ChernoskY a F. K. Budek. Pti hlasovani, jakmile dosavadni ptedseda obdr2e1 nadpolovieni veteinu, br. Budek se vzdal a blahoptal zvolenemu. bratru C'hernoskernu. Bratr Jos. KrueinskY navrhuje, by mistoptedsedou zvolen aklamaene pkedseda sjezdu bratr Stepan Valeik z Houstonu. Na.vrh pkijat jednomysIne a br. Valeik zvolen mistopfedsedou HI. tfadovny.
br. Ed. L. Marek, do titadu pokladnika naviteni: Fr. Steiner, Will. A. Nesuda,•T. H. 8krabanek, J. N. Vavra. SjezdovY protokol, kterY uvetejnime v organu ihned po jeho sestaveni a pkehledu, ptinese ptesne Udaje o poetu odevzdanYch hlasu, pokadatel tyto Adaje nema a nechce riskovati uvedeni mylnYch cisel. Volba vynesla zvoleni br. F. Steinera pokladnikem. Do neetniho vYboru zvoleni: Ray. Prasatik, A. Leeikar a Will A. Nesuda. Do tiskoveho vYboru z tady nominovanYch (uvetejnenY zapis sjezdu oznaei je pkesne), zvoleni veteinou odevzdanYch hlasii, bratti: Jos. KrueinskY, John Holeeek a Jos. Hornak. Vrchnim lekatem S. P. J. S. T. k navrhu dr. Jitiho Pazdrala zvolen aklamaene dr. Jos. KopeckY. 0 tisk organu uchazely se tiskarny: Vyd. Cechoslovaka a bti. 8ulak a Tapal. Hlasovani vyneslo veteinu pro Vyd. Oechoslovaka. Path,datelem k navrhu bratra Johna StaSi zvolen aklamadne Frank Moudka. Nasledovalo rozhodnuti o sidle Hlavni ttadovny. Br. Cmajdalka navrhuje dosavadni sidlo ye Fayetteville a Zada by se hlasovalo aklamaerie. Shromaldeni boutlivYrn potleskem navrh schvaluje a aklamadni volbou stanovi Fayetteville daleim sidlem tsttedny. Nasleduje nastoleni zvolenYch Atednikii HI. ttadoVny; posledni minuty XII. sjezdu se kvapem blili, dobra prate kondi — — shromadeni peje nadhernou slovanskou hymnu — Hej Slovane! DvanactY sjezd Slovanske Podp. Jedn. Statu Texas stava se dillelitYm meznikem historie naeeho Bratrstva.
Slavnostni uvadeni stovky novSrch elenii do iidu Karel Jonii. EMOHL bti opatten pro itterni veder sneN movniho tYdne ptipadnejei, pilsobivejei program nea slavnostni obtad uvadeni jednoho sta novYch &anti do tadu Karel Jonas, kterY byl potadatelem sjezdu a hostitelem kolem 180ti delegatii. ZminenY nterek bude pro nove eleny, delegaty, hosty a celou osadu svatkem, na ktery budou radi vzpominat. Bude zaroveri vYbornYm ptikladem, co zmuae planovite provadenY vytdenY cil, je2 v tomto ptipade znel: "Stovka novYch elenil co ptinos XII. sjezdu." Cile bylo dosaeno, spoleend snaha za vedeni organisatora bratra Ign. Senkykika vynesla bohatou Kolem devate weer prostorna sin napinena byla obecenstvem a k uvadeni dostaviveimi se dleny. Radostna nalada zkejma byla u yeech. Utednici HI. Ukadovny zaujali misto na jevieti, slavnost zahajil struene, ale tim srdedneji br. John GajevskY, nade2' uvadeci akt ptedan ptedsedovi soudci br. Chernoskemu, jemu 2. pomahall jini bratki HI. U1-adovny a br. I. J. Gallia.. (Pokradovani na str. 9.)
Straw. 2. EDNOHO dne privedl pan opat Mayer na J ptimetickou faru sporeho, a gleho a na prvni pohled tebraveho mnicha. Byl such a vyhublY jako treska, osmatenY sluncem a kutnu mel zaplatovanou dlouhYmi evy. Na nohou mel opanky s cli-evenYmi podeevemi. Mnich budil dojem bosaka a ptedstavil se jako frater Giovanni. V odich mu hrala neposednost, a kdy mu bylo nabidnuto jihomora yske, rozpoznal Prokop Divie za mnichovou hovornosti kultivovaneho dloveka. Posleze se host vytasil s vypravenim, podle ktereho pan opat a Divie poznali, to frater se prave vraci z Holandska., kde meekal za jistYm poslanim. Cestou se zastavoval v klaeterech a na farach, kde byl hasten soustem a liitkem. Vyhledaval vtdycky nejradeji udene pany bratry, kteti se zabYvali phrodni v'edou, nebot' sam byl, jak tekl provinile, z dopueteni botiho fysikem a v Holandsku, kdy . prave meekal v meste Leydenu, nachomYt1 se zrovna k objevu Kleistovu, leydenske lahvi, Zajimal se o novY objev a chopil se ho zderstva. Pies Nemecko a Rakousko nesl frater Giovanni znamost o leydenske lahvi, a kdyt veera dorazil do louckeho klaetera, kde se navedei-el a vyspal, ptal si hned mluviti s nelcYm, kdo tu rozumi phrodnim vedam, a jeete lepe, elektfine. Vylotil panu opatovi tu yea s leydenskou lahvi a proto ho sem opat sam ptivedl. "Leydenska lahev, jak jsem ji poznal pokusech," vykladal frater kvapnou latinou, "ma schopnost hromadit elektkinu a neodvisle od elektriky ji uschovavat. Experimentatoti mohou, diky temto clinnyslnYm lahvim, potidit si do zasoby a miti kdykoli pohotove tolik elektricke sily, kolik si ji na.hromadi." Divie si ptal popis lahve a mnich se k tomu ochotne mel, tekaje odima po mistnosti takte se talc), jako by to, co mluvil, ptichazelo mu na jazyk z bezprosttedni blizkosti. Prozradil se v nem vinai-, kdy leydenskou lahev popisoval: "Je zcela podobna lahvim teticYch yin, je nizka, a bachrata a zevnitt polepena staniolem. Ale co kazi dojem, je hrdlo, ktere lahev nema, jako jine poctive lahve, ma jen misto hrdla olovenou kouli, ale koule mute bYt take z jineho kovu, jak se tam tikalo. Do ni a z ni leje se a staci veechna elekttina, to jsem videl. Nejpodivuhodnejei veak byla motinost spojovani leydenskYch lahvi do baterii." Vg echno, co Divie slyeel od fratera, zapisoval si pozorne a poprosil mnicha, aby mu take vypravoval pcdrobne o veech pokusech, kteODERNi lekatstvi vsttikovanim rozlienYch ser a vakcia se domohlo znameni7 te ochrany pted eitenim se infekenich nemoci mezi obyvatelstvem urditYch zemskYch krska i velkolepeho leeebneho prosttedku v pripadech onemocneni jednotlivcil. Sery se podavaji lidskemu telu ye zvitecich telech vznikle latky, ktere hubi uraite bakterie a nisi jedy jimi vyrobene. Proto se vsttikuje vtcly pomerne znaene mnotstvi sera, nekdy najednou ttebas i pul kvarty, aby se nemocnemu dostalo dostatedne mnotstvi ochrannYch tek. Ale vakcin smi se poutit jen v malem, nekdy zcela v nepatrnem mnotstvi, nebot' jsou to bakterielni ptipravky, ktere neobsahuji hotovYch ochrannYch latek a maji jen povzbuditi telo, aby si je samo do zasoby vyrobilo. Tento rozdil mezi sainkem ser a vakcia a jejich davkovani nejlepe si motno ptedstaviti vzpominkou mezi velikYmi injekeemi ser protidifterickYm a nepatrnem naneseni odkovaci latky ph vakcinaci proti neetovicim. I proti tetanu se provadeji vakcinace a injekce antitetanickeho sera. Antitetanickou vakcinou se odkuji lide zcela zdravi, dokud se tetanem nenakazili, protote dosud neutrpeli tadneho po:dezteleho prachem nebo blatem znedisteneho zraneni. Nepodati-li se zachovati mir, budou zajiste ye veech zemich chraneni veichni vojaci smieenYmi vakcinacemi, soudasne odkovani proti tetanu, bfi gnimu tyfu, snad i proti tplavici a cholete. Tyto nemoci jeete ye sve tove valce 1914-18 hubily mnohem vice lidi, netli samotne zbrane. Na podatku svetove val-
km
STNtE
Leyneratc.a. Jaroslav Humburger re v Leydenu videl. Frater Giovanni se rozpovidal s blatenou eitkou vet a Divig z jeho 11deni seznaval, to pokusy, o kterYch vykladal mnich, skoro veechny znal a dtive sam provadel, krome tech, ktere byly v ptime souvislosti s leydenskou lahvi. Mnich se zdrtel na fate jako host at do ptietiho dne a Divig rad ptedvedi nektere experimenty, o nicht bratr Giovanni prohla.eoval, to jsou podivuhodnejei leydenskYch. 0 teorii atmosfericke elektfiny, jak ji Divie vykladal, zapsal si frater kratiokY traktat, nebot' chtel teorii i leydenskou lahev ptinest z cesty jako dva dary chudieke vede italske. V ptietich dnech zhotovil si Divie nekolik leydenskYch lahvi podle mnichova. navodu. — Nekolik dni deka' na zpravy novin, ktere rutne objevy oznamovaly, ale obyeejne velmi pozde a nekdy i zkomolene. Prvni lahve vylepil Divig staniolem, ale jine vypinil teleznYmi pilinami v domneni, to udini lahve imosnejeimi elekttinou. Kdyt mel pted sebou prvni leydenskou lahev nabitcu, byl troeku dojat a dival se na ni, mysle si: toto je pohar elekttiny. Prvni vybiti leydenske lahve provedl Divit terrier- obtadne. Napil se z toho pohdru elekttiny, a prvni &meek byl citelnejei, net bYval z konduktoru jeho elektriky. Jiskra byla silnejel, syte modra, skoro fialova, a praskot ztetelnejei, znelo to slabYm vYsttelem. Ph torn pocitil prudke smreteni svalin ptipadalo mu to, jako by bylo maso navijeno rychle na neviditelny rumpal. Potom skoro celY den nabijel a vybijel veechny leydenske lahve, celkern si jich zhotovil pro baterie patnact. Podobalo se to zutivemu experimentovani bez cilu, veechny leydenske lahve vyzkoueel, ani jedna nebyla vadna. Stejne tak ucinil s bateriemi, a ph tom byl poznamenan za vYboje slabou spaleninou. Ale fysickou bolesti byl jeete nadeen. Blahoteoil ted' italskemu mnichovi za navod a znamost leydenske lahve, nebot' hned pochopil ph prvnim nabiti a vybiti, to experimentalni moinosti, zylake ph utiti baterii, budou tak to eirei, ted' mohi dosahnout silnejeich vYbojil, a take podal leydenske lahve poutivat ph pokusech. Ve vedomi, to mocnejei jiskry maji vetei zapalnou silu, Divie zkoueel Udinnost jisker. Nejprve svadel jiskry z baterie leydenskych lahvi do ztrouchniveleho kusu clkeva. Nedatilo
Ochrana pied tetanem, Dr. Vratislav Kudera. ky hromadne hynuli tetanem nejen zraneni, nYbrt i vojaci, kterYm do otevtenYch omrzlin vnikla tetanicka, nakaza. V tadne armade nebylo tenkrate po rude ochranne protitetanicke serum, adkoli bylo objeveno jit r. 1897. Jeete pted 25 lety vtibec katcle onemocneni tetanem melo za nasledek ochrnuti svalstva srdce a dYchacich ustroji, tudit i smrt. Tehdejei vYroba ser virbec nedosahovala dneeni bezvadne distoty a sily. Lekati proto jeete nedtvetovali serum i se obavali jich poutivati, protote po injekcich dasto pozorovali z yldetni povatlive onemocneni, tak zvanou serovou nemoc. Dnes jsou tyto obavy zcela ptekonany. Serova, nemoc vznika totit tenkrate, kdyt dlovek, kteremu bylo vstkiknuto serum ureiteho zvikete, teprve za mesic anebo delei das, i po letech dostane injekci sera tehot zvitete. Serove, nemoc objevi se pak v podobe svedive nebo jinak napadne vyratly, ktera, je provazena bolestmi hlavy i kloubtit. zvracenim, slabosti srdce, mcllobou a jinYmi povatidivYmi znaky. Urdite se veak nedostavi, kdy nemocny jedenkrate nejakYm serem, dejme tomu z konske krve leeenY, dostane serum z krve skopnebo hovezi nebo vubec dosud nepoutiteho zvitete. Kratce tedeno, sery se nyni veechny infekeni nemoci Uspeene leci. Lepe v gak je ptedchazeti jejich onemocnenim vakcinacemi lidi zdravYch. Jejich ochrannY udinek tr-
Ve
dne 12. srpna 1936.
se mu vgak dtevo zapalit, a proto je navlheil hotlavinou. Misku s lihem nechal ledet neopatrne mezi bateriemi a clkevem, a kdy2 chtel opet zpilsobit vybiti pomoci dratu, sesmekla se mu bezdeene ruka a jiskra pfeskodila do plechove misky. Polekal se mime, kdyZ' pted nim rozkvetl nahle modrofialovY a rozeklanY kvet plamene. Potom se mu podatilo zapalit i kus clkeva a ,se zabavnou pfekvapivosti podobne zapalil jiskrou trochu stkelneho prachu, do nehot musil vlotit napted kus vlhkeho motouzu. Divie se nemohl zbavit vedomi, de ph vgech experimentech musi hiedati smysl, deel, posveceni elekttiny. Bez oteti prakse bez uzdy zkoueek mohly bYt pokusy jenom ptedehrou k elektrickemu veku, kterY neustale citil a tuza dvetmi ptietiho, clovatenacteho veku. Dneeni theorii o elekttine povaloval za kvasinky elektrickeho veku. Vial a tu gil dalky a rozpeti moci elekttiny. Lih, ztrouchnivele. dtevo a sttelnY prach, zapalme elektrickou jiskrou, jsou dnes jenom pokusy, ale na jejich koncich je zivel, ()hen. Kdo se ho v budoucnu zmocni a bude zapalovat elektrickou jiskrou, ptenag enou na dalku, objekcs, podkopy? Divie nemohl nemyslit ph torn na valky, a to jig davalo jeho pokustim rys tragickeho utitku. Pro klid sveho svedorni uminovai si, nikdy nebude tyto experimenty nikomu ukazovat. Nezastiral si, ze elekttiny bude jednou utivano i pro motnou gkodu eloveka, ale on nechtel bYt vecleckYm kmotrem zla. Nekolik dni provadel Divft pokus, na nemt si znovu ovetil zapalnou mot elektkiny, kdy se mu konedne podatilo jiskrou rortavit tenky platek kovu, vlotenY mezi dve sklenene desky. Bylo to svizelne, ale kdyt se to zdatilo, poskytovalo mu to jeSte vetSi jistotu o pdsobivosti elektrickeho ohne. Ohne, v nemd budou, tak ted' veril, taveny kovy. KdyZ takto tfidil experimenty a rozkladal sva, poznani, uvedomoval si, te nemtte sledovat elekttinu po v gech paprskovitYch cestach, rozbihajicich se do metalurgie, chemie a do desitek jinYch obord. At' bylo kolik test pro elektkinu a vedly kamkoli, jako experimentator mohl vyprovodit kus cesty ve svYch pokusech kaalou nove objevenou myhenku elekttiny, ale al* na konec mohi jiti pouze pa jedne ceste, kterou si sam vyvolil a po nit, bez oklik, snad jen s ptestavkami kradel doptedu, bez tuS'eni, a kdy bude zastaven. Ta testa vedla k bleskosvodu. va prtmerne pet let, v to dobe radno tudid opetovne dati se odkovat. Protode je dnes latemnoho lidi, kteti za sveho Zivota ji g dostali injekce kotiskeho sera, melo by proti serove nemoci bezpednefSi skopei serum bYti pohotove ve vgech venkovskYch lekarnach pro ptipady nenaddlYch ne gtesti a firazil. MEDAILE A RADY ZA ZASLUHY. Ministerstvo narodni obrany pracuje na vrzich na zavedeni vyznamenani. "Program" ptinak namety, jake druhy vyznamenani by se mely zavest. Ptedne by to byla pametni medaile pro v-Sechny, kdo sloutili v naSi armade od 28. kijna 1918 do Karlova pude a ziidastnili se brannYch akci na Slovensku, Teg insku a mobilisace v roce 1921. Dale by to byla pametni medaile Masarykova pro vAechny ptisluSniky armady a statni zamestnance, kteti odstoupeni prvniho presidenta. Statni zarnestnanci by po delSi dobe dinne sluiby a ph odchodu do pense dostavali zaslu2ne vyznamenani. Za vynikajici osobni tin y zajemne pomoci udelovala by se kteremukoli obdanu medaile za obeanskou statednost. Konedne by to byl statni tad, jaky ma na pkiklad Francie v `testrie legii". V takovY by mohi bYt ptemenen naS" "BilY lev". Za vS'echny zasluhy, jet jsou v techto navrzich uvedeny, udeluji se tady na ptiklad i v sovetsktm Rusku.
Ve stfeclu, dne 12. srpna 1936.
ItNI Amerika byla nejprve obydlena praobyvateli, kteki podle Hrdlioly a Kroebera ptitli ke konci ledoveho veku z itsie lakes Beringovu Utinu do Aljaky a odtud se behem pet' nebo testi set let rortitili at k Panamske &iji a v dalMch stoletich pronikli at k Ohnive zemi. Tito Indiani asijskeho ptivodu byli znadne rozeleneni (v Mexiku bylo 29 jazykovYch skupin a v Jitni Americe pies 80) a nasledkem rozptYlenosti a nedostatku styku s pravlasti zustali na nizkem kulturnim stupni, tivice se lovem nebo rybakenim, cot platilo zejmena o Indianech pii Atlantickem ocednu. Pokrodilejk byli: 1. Indiani pii Tichem oceanu, kde ye 12.14. stoleti byla zalotena kite Inkti, ditajici asi 10 milionu lidi, s hlavnim mestem Cuzco 0 50.000 obyvatelich. 2. Indiani v Kolumbii a na Panamske 3. Indiani stkedoamerieti, ureiteji keeeno mezi nimit vynikali umelecky nadani Mayove a vojentti Aztekove. Druhou vrstvu jihoamerickeho obyvatelstva utvotili Portugalci a Spanele. Pies portugalsko-tpanelskou kolonisaci Indiani z americke pevniny nevymizeli, nYbrt pOsud tam tiji (na pi. v Bolivii, v Peru a v Ecuadoru gije jich 5.5 milionu). Vet ginou se asimilovali, ale zachovavaji svou fee a obydeje. Indiani potivaji zpravidla v ruznYch sta.tech pravni ochrany, kterou vykonavaji east° cirkve a jeji misie. Pki . tom vtak dnetni pravni ochrana nezabrafiuje zotrodeni tohoto polocivilisovaneho zivlu, kterY jen vYjimkou byl rehabilitovan (v Mexiku). V.Ysledkem tpanelske a portugalske kolonisace bylo po anthropograficke strance utvokeni kreolske rasy, ktera je zakladem dnetniho jihoamerickeho obyvatelstva, vedle mestimitencti belochii a indiant. Se strany zejmena portugalske bylo rasove sloteni obyvatelstva jests vice zkomplikovano dovozem afriCkYch dernochii, kterY se rozvil zejmena od 18. stoleti a mel za nasledek exploitaci tropikalnich oblasti levnou a otutilou silou pracovni. V Brazilii je po dnes mimo 51 procent rAPIOVtM diktatorem nemyslim nejakeho N-1 silneho jedince mezi obchodniky opojnYmi jedy, nejakeho tajemneho nadelnika mezinarodni tlupy podloudnikt, kteki provadeji sve nekale iemeslo od Alexandrie po Rio de Janeiro, od g anhaje po Pakit a konec konctii maji co &eat s detnYmi konkurendnimi bandami. Ne, timto diktatorem je Russell pata, policejni keditel v Kairu, kterY houtevnate a s nejvettim tispechem bojuje proti pa§ovani otravnYch drog. Russell pata 'se o litem nena; rodil v zemi pyramid, jeho kolebka stala nad Temid, nebot' je dlenem slavne anglicke rodiny whigil. V rode 1929 pkevzal triad v Kairu a dnes mute hrde iici, to je zatehnano nebezpedi, ktere jate pied pet lety hrozilo rozvra.`tit Egypt, a bude i nadale odvraceno, zachovaji-li fikady svou bdelost. Ze tki rostlin se vyrabeji opojne jedy, ktere nisi zdravi potivadii. Je to dinskY mak, kterY dava tak zvane bile drogy, morfium, heroin a opium, koka, ktera dava kokain, a indicke konopi, z nehot se ziskava derna droga, hakg. Kdyt se Russell pata ujal sveho iikadu, bylo ze 14 milionu Egypt'anu nejmene pal milionu potivadi nektereho z techto jedu. Fellahove ukladali tki dtvrtiny sve denni mzdy v heroinu nebo hagiti, a byly dokonce piipady, kdy zamestnavatele vyplaceli svym lidem mzdu misto v penezich v bilYch drogach. Egypt nebyl v'Sak pro obchodniky jen nejvYnosnejtim odbytittem, svou polohou se stal stkediskem mezinarodniho obchodu opojnYmi jedy. V kufrech s dvojitYmi dny, .ve vyhloubenYch mlYnskYch kamenech, v pudkenkach a v pytlech s kostni moukou, proste pomoci liemotnYch tribyl opojnY jed dopravovan z vYchodni Asie do egyptskYch pkistavnich most, odkud nastupoval da161 cestu do Afriky nebo do evropskYch a americkSrch "kulturnich" ettedisek.
VESTNt1C
Cbyvatelstvo Jiini A ell y. belochil, 14 procent eernochii a 22 procent Od 19. stoleti, kdy se jihoamericke zeme osamostatnily a oteviely svetu, byly zaplaveny jinou vinou imigradni, pfichazejici z Evropy. Tato imigrace vychazela z hospodakskYch potkeb novYch state, ale byla tot urdovana svetovYm obchodem 19. stoleti, jent hledal nova odbyti:Ste, stejne jako rozvojem moderniho kapitalismu a posleze i populadnimi pkebytky evropskeho a pozdeji i asijskeho obyvatelstva. Nova kolonisace evropskYmi pkistehovalci se soustked'ovala v prvnim obdobi, t. j. v 19. stoleti, na atlantickou oblast, od Rio de Janeiro p0 Bahia Blanca a dale na vnitrozemi argentinske a dilske. LidskYm nositelem teto kolonisace byli hlavne Italove, Spanelove, Portugalci, dale Nemci a koneene i Slovane, kdetto hmotnYm nositelem byl cizi kapital, jmenovite anglicky. Teprve soustkedenou einnosti evropske imigrace, evropskeho kapitalu, evropske dopravy a evropskeho odberatelstva byla z Jitni Ameriky vytvoiena soudast svetoveho hospodakstvi. JakY hospodakskY a populaani pkinos znamenala evropska imigrace, ukazuji nektera disla z uvedene oblasti atlanticke. Behem sedmdesati let pied r. 1928 pitistehovalo se do Argentiny 5,740 tisic osob, z nicht skoro 80 procent byylo Ralf' a 8panelii. Rodni trvalY pkirastek z imigrace einil v poslednim normalnim rote 1929 na 90.000 osob. Podle seitani z r. 1930 bylo v Argentine domorodeho obyvatelstva z diste krve evropske 8,250.000 osob, krve smiAene 300.000, indianske 30.000 a cizozemskYch pkistehovalcu 2 miliony 650.000 0sob. Kkitenim netpanelskYch pkistehovalcil s domorodci vznikla nova vrstva obyvatelstva, ktemnohdy zmenila do zakladu mentalitu statpanelskeho a vytvokila noreho Jihoameridana. Tento proces neni dovy sud ukonden, nYbrt pokraduje dale tim, to
OpiovST diktator. Metody podloudnikti vytadovaly zcela zvlattnich opatkeni. "Ustkedni tikad pro narkotika", jak nazval Russell paS'a svou tkadovnu, byl ve skuteenosti silnou a moderns vyzbrojenou policii. Byla to armada tajnYch agentt, kteki hrali v boji proti podloudnikam Casto kdyt byli podloudnici, mnohdy po takem boji, dopadeni, stala policie pied novou zahadou: kde je jed? Konedne se na pkiklad ukazalo, to derne tabulky ha'aik byly nalepeny pod hrby zvitat a pokryty hustou srsti tak dokonale,ze nebyly ani videt, ani je neSlo nahmatat rukou. Tlupa tenskYch podloudnikt vyutila ustanoveni zakona, 2e teny nesmeji bYt prohledavany. Beztrestne dopravovaly jedy v malYch baliakach na svem tele na palube odjitdejicich lodi. Aby mohly byt dopadeny, musil bYt nejprve zmenen zakon. Russell pata hiasi, to pro Egypt je nebezpeAle vyhlazeni obchodu opojnYci mi jedy je veci mezinarodni. Zajde-li obchod v Kairu, pracuje se dale v Istambulu. Zatkneli SvYcarska policie povestneho "dr. Muellera", vznikne nove ustfecli v Anisterodame. Zde pomute jen spoleenY postup. V mezinarodni komisi Spoleenosti narodil pro potirani obchodu opojnYmi jedy, jet byla zalotena roku 1933 na podnet Russella pati a k nit dosud pkistoupilo 56 state, vidi Russell jen skromnY poeatek. Koken zla spodiva v neomezenem pestovani rostlin, z nicht se opojne jedy vyrabeji. V severni Cine a Mandtusku byly zaloteny nove ohromne makove plantat.e, a proud bilYch jedii se odtamtud rozleva pies TichY ocean do Ameriky a Afriky. V Oine a Indii bylo kouieni opia omezeno, ale ne zakazano. Britska sprava v Indii trpi pestovani opioveho konopi. Teprve at mezinarodni dozordi fikad omezi pro-
Strana
` ni pfiliv Spanelsko-italskS7 upada imigra C vzrtista pkiliv pi istehovalcti jinYch narodti evropskYch, hlavne slovanskYch. Za nasledujici krise hospodatske imigrae,ni priliv se temet lapine zastavil a nastal dokonce odliv nezarnestnanYch do materskYch zemi evropskYch. V Brasilii posledni imigraeni 2ivel neni evropskY, nYbr2 asijskY a tvoti jej imigrace japonska. V letech 1920 at 1929 ptistehovalo se sem pies' 58.000 Japoncti. CelkovY podet Japoncti v Brasilii uvadi se poetem 150.000 osob. Ptes to hlavni priliv do brasilske velefUe tvoti Evropane, jichl se v letech 1820-1930 ptistehovalo na etyti a pill milionu. (Novou Ustavou z r. 1934 bylo ptistehovalectvi omezeno na 2 procenta z Uhrnneho poetu ptisluSnikt imigraenich state, usadivAich se trvale v Brazilii behem poslednich padesati let. Krome Portugalcu, 8panehl a Italia tvoti hlavni kadr Nemci, jet spolu s Polaky kolonisovali zejmena jiani Brazilii. V severnich krajich Cile jsou eetni ptistehovalci jihoslovanAti Koneene je treba uvesti Syry, Armence a Palestince, kteri pod jmenem Turn pronikli jako obchodnickY aivel do v§ech zemi a kraju americkYch. tide jsou usazeni hlavne v Argentine, Ciriane v Peru. Pkehledneme-li tento populaeni obraz Jitni Ameriky z hlediska jeho historickeho rUstu a hospodatskeho neinku, pochopime snaze a ureiteji, to tento obrovskY a ptirodne bohaty dil sveta byl a je vytet'ovan vkmi lidskYmi plemeny, ktera se v nem svobodne i nesvobodne setkala a vice merle smisila na ethnickem a kulturnim podklade iberskem, ani2 by pH liberalni rasove politice ztratila sve rozdilnosti, dane krvi. Na rozdil od Severni Ameriky a od Asie, vytvati se Jitni Amerika nikoliv na podkladu jedne rasy, nYbrt na spolupraci vtech ras, respektujic vice net jine svetadily plemenne zvlaknosti, av:Sak vtiskujic vkchny rasy do ramce rasy iberske, ktera tento svetadil otevtela evropske civilisaci a dodala mu nesmazatelnY raz politickY, hospodatskY i kuiturni, resent' jednou, resp. dvema teemi a jednou virou nalao2enskou. dukci techto rostlin na miru, jet staei lekarske pottebe, piestanou bYt opojne jedy metlou lidstva a stanou se pomocniky jeho zdravi. VLIV POTRAVY NA NALADU. Profesor dr. F. Hoff ueinil zajimave pozorovani pti pokusu, jej2 provedl sam na sobs. Po nekolik dni uzival salmiak, aby mohl studovati zmeny v chemickem slokni krve, povstale nasledkem ptekyseleni. Prithehem tohoto pokusu upadl profesor v naprosto nezvyklou duS'evni skleslost. Jenom s namahou mohl pokus dokondit. Podobne pokusy na jinYch osobach sesilily domnenku, to duSevni rozladeni bylo vyvoldno zmenknim reservy zasaditYch latek. ZvlaAte markantne se to projevilo na osobe, jet dostavala stkidavou dietu, t. j. jednoho dne jidla zasadotvorna a druheho dne jidia kyselinotvorna. Pti torn je nutno podotknouti, 2e nezalai na torn, jakou ma jidlo chut', nYbr2 na torn, uvolriuji-li se ph jeho zaLvani ye vYmerle latkove kyseliny nebo zasady. tainek zasadotvornYch jidel byl zesilovan ptidanim kuchyriske sody a jidel kyselinotvornYch ptidanim salmiaku. Ve dnech, kdy byla podavana "kyseld" potrava, trpeli pacienti stisnenosti, rozladenim, ptecitlivelosti a sklonem ke Akarohlidstvi. Profesor Hoff poukazuje take na to, to i nemocni cukrovkou bYvaji stihani zachvaty hluboke melancholie, kdyt' nasledkem poruchy vYmeny latkove vznika v organismu ptekyseleni. Tute2 pheinu ma dukvni deprese u Zen pti menstruaci (35 procent sebevra2edkyri byva ve stadiu menstruace). Je jisto, to porucha v rovnovaze zasad a kyselin souvisi s eetnYmi jinYmi pochody v lidskem organismu, ktere maji vliv na vytvateni nalady. Ale objeveni jen jednoho elanku v tetezu techto priein otevte dal gi pole pilsobnosti nauce o vfi.,ive a medicine \ranee.
Strana 4.
VtSTNtIC o4adoo
Oddil do ' :
k
telski
Dopisy, je.z by obsahovaly nevecne, neb za.vadne polemiky, potadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti. Fort Worth, Texas. Ctend redakce, sestry a bratii! Abych ug etfil tfi centy, tedy to pia zde v redakci eechoslovaka, na ceste ze sjezdu S. P. J. S. T. v East Bernard, Texas. Pfedne oznamuji sokolskou zabavu na den 16. srpna; nevim jakou zabavu bude vYbor potadat, kdyl jsem nebyl doma. Pak pfipada, na den 6. a 7. zkfi program Fort Worth Frontier pro cele odpoledne a veder spoleena •taneeni zabava. Mnozi elenove budou zvedavi, co jsme tam na torn sjezdu delali celY tSrden. A lista to bude vg echny vice zajimat, kdy2' se dozvi co — jsme tam udelali. Ale po dobre Avaze a vysvetleni uznaji v g ichni, 2e bylo jednano spra y ye prospech na gi Jednoty. A zaroven dou--ne fame, 2e na ge Jednota do pti gtiho sjezdu bude daleko mohutnej g i, jak na elenstvu tak i na majetku. Prozatim puntik. Pozdrav na etenkre, A. Tobola. Guy, Texas. Mil: etenkfi! Tez jsem se sUeastnil na geho sjezdu ye volnS7ch sy Ych chvilich co nav g tevnik a potegil se, sejiti se s pfateli a svYmi znamYmi z dob dfivejgich. Bylo na vg ech stranach radostne a mile shledani, tfeba, 2e nam leta nezadr2itelne svilj znak v twat e prohlubuji. Mohu zde v gecky ty, s kterymi jsem se v East Bernard segel, ujistiti, ze rad jsem je shledl, rukou pottas1 a s nimi o easech bYvalYch si pohovotil. Jmenovati je v g eclany zabralo by mnoho cenneho mista a tak tedy mi, piktele, odpust'te. S tim citovanim jmen je to veru nebezpeena vec, jak jste poznali z to me "Sokolske vzpominky" v slavnostnim aisle Vestniku. Na sjezdu jen samou chvalu jsem o tomto aisle zaslechl a redaktor i vydavatelstvo se nam vaem nad miru zavdeeili. Nag e East-bernardske chvalit za jejich piipravenost, ochotu, zpusobilost, obetavost, vkus, nadg eni, vytrvalost a co ja vim via, bylo by zajiste jak nog eni dkivi do lesa. — KaMY mohl ocenit, pochopit a vziti si ponaueeni. Pracuji tam svorne i prace tea je mistrne rozdelovana a site dle schcpnosti, a toho mell bychom si vg ici poveimnouti a i zapamatovati. — — — V tom prave le21 Uspech, zdar! — Ja vaem srdeane gratuluji. Hovotil jsem tee s pametniky bYvale einnosti sokolske a byl jsem upozornen na sve opomenuti a ve snaze abych neublail aneb nevzbudil clomnenku, ze nekterYch pracovnikft jsme si nevazili, chci zde co dopinek svSrch "vzpominek" uvesti, ae v poeatcich Sokola v Texasu jeg te pomahali bratii: J. Hornak, Konakik v Granger, L. a Will Kleeka, Fr. Machu, J. Kubala a synove, J. F. Cervenka, J. Kopeck', Aug. J. Morris, Jos. Du gek. Ve Wacu: Victor Buriata, R. StranskS7, Matula, Siller a dale A. A. Spacek, Faltejsek, Martinet, Holasek a jini jeg te, kterYm jmena nemam zaznamenana na obrazkach sokolskYch to ptede mnou, a ktere jsem ze1 zapomnel. Vgechny ty ovg em znovu ujig t'uji, ze nestalo se to ze zlomyslnosti a pakli mi date zpravu, s laskavosti redakce dopinim a kdysi znovu cele dejiny Sokola ptepi gi i s doplriky. Na zdar! Blahopfeji br. Mouekovi, redaktorovi; vim, 2e je nag i dilvery hoden, a vydavatelstvu preji mnoho zdaru. A jen dal se hoai v'aichni &rite, pak uznani vas nemine. Vgechny srdeene zdravi, Vag L. 0. Hogek.
Privni radce br. Aug. Kacif oznamuje: Rozhodl jsem se vziti sobe po skoneeni sjezdu dvoutYclenni prazdniny a nasledovne dam za omluvu, nebudou-ii behem nastavajicich 14ti dna zaslane mi dopisy zodpovezeny ihned. "(Minim tak bez pratahu, jakmile se s rodinou vratim domii a zustavam s br. pozdravem vaem, Aug. Kacit, pravni radce S.P.J.S.T. v Temple, Texas. Fort Worth, Texas. tteni bratii a sestry! V poslednj schnzi se usnesli elenove kadu Cis. 92, aby se v nedeli, dne 16. srpna o 1 hodine odpoledne vaichni seni ku pratelskemu pobaveni, ktere se bude skladat z rfanSich her a te2 kratke fedi kandidatil, kteri se prijdou mezi nas pobavit. Sestry a bratii jsou 26,dani, aby nadim prispeli, co by se mohlo udelit jako cena pro at'astne hraee "Bina", "Bunco" a jine. Prijd'te vaichni s rodinami, nab jest to prvni odpoledni pobavenl v tomto roku, tak si nenechte ujiti prilelitost a prijd'te vSichni. Vstup volnSr. Zaeatek o 1 hodine, konec o 6 hodinach. Hudba Fr. Bla2ka. Tedy na shledanou na dobre easy v sini 2615 N. Houston St. H. Z. Houston, Texas. Ctena. redakce Vestniku! Na zdar, bratre Moudko! Predem prijmi srdeenS7 pozdrav s celou Tvoji rodinou a sdeluji Ti, Ze jsem na operaci v Houstone. Nag sjezd v East Bernard jest minulosti a muaem bS7ti na to hrdi, Ze to tak at'astne skoneilo. V§echna east bratram delegatfim a zaroven vaechna east radu Karel Jona& vaem pracovniktm, kteri se dovedli o to postarat. Sjezd v East Bernard zasluhuje uznani na kaklem miste a proto vola.m sjezdu v East Bernard hrimave: Na zdar! Zaroveri necht' prijmou ode mne srdeenS7 pozdrav vaichni, bratii a sestry, s kterSrmi jsem se tam seznamil a se pobavil. S bratrskym pozdravem, Joe Pultr. Upozorneni elernim Hain Karel Jonas cis. 28. Cteni bratii a sestry! Jelikog nam po naSem sjezdu predleha mnoho prate, byla schnze odlolena a stanovena bratry, predsedou a tajemnikem na, tfeti nedeli tohoto mesice, totiz na 16. srpna o 2 hod. odpoledne. Neopomerite se dostavit a vyslechnout v9sledek. S bratrskSim pozdravem, John Holeeek, taj. MUZ SE ZVLAgTNI SCHOPNOSTi. LondYnsk3-r tstav pro psychicke badani zkouma rakouskeho obchodnika Teodora Kolba, jen2 je vede nevysvetlitelnou hadankou. Kolb ridil v lontinskS7ch ulicich auto se zavazan3-rma ()alma. Pri zkouke mu nalepili na oei kusy testoviny, na to dali vrstvu Came zabarvene baviny a zalepili naplasti. Pak mu ovazali celou hlavu dern3imi obvazy, take mu zustal jen malt' otvor pro asta a nos k dSrchani. V autu sedan dva universitni profesori, mezi nimi znamS7 fysik dr. Fraser-Harris, dva nervovi lekati a jeden roentgenolog. Teodor Kolb i se zavazaWirna oeima vidi. Bezpeene auto nejvataim dopravnim ruchem u Picadilly Curcusu, na kriZovatk.ach spravne zastavoval na eervene svetlo a pokradoval v jizde na zelenou. Clenove komise nemaji pro tento zjev Z'adneho vysvetleni. Kolbovy oei pracuji jako roentgen. Se zavazanma alma rozeznava presne barvy, ate v knihach a obkresluje presne obrazky. Dr. Banski provedl roentgenem prezkoumani Kolbovy hiavy, ale neobjevil nit zvlaAtniho. Kolb pracuje v LondSrne u vSrvozni spoleenosti, ma, 29 let a jinak je docela normalnim alovekem. — Sam by rad pochopil zahadu svS7ch neobyeejmich schopnosti. Ze gkoly. — Kdyg se nekdo narodil roku 1896, kolik let je mu nyni? — Prosim, pane Often, je to mug, nebo gem?
Ve stfedu, dne 12. srpna 1936.
NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepodepsanST resolueni vfloor fadu Dennice els. 94, vyslovujeme tint° pozustale rodine nagi hlubokou soustrast nad ztratou vag eho milovaneho otce a dedeeka, a nageho spolubratra, TOMAgE SCHOVAJSA, kterSr zemfel po delgi nemoci v Bryan, Tex., dne 31. eervence 1936, ve stafi 73 let, 10 mesidi a jednoho dne, a pohtben byl na hibitove ve Wheelock, pmei eelock, Texas, za velke Uaasti rodiny a Zesnu1S7 bratr patfil do Jednoty od roku 1907 a valy byl vernS7m, dobrS7m a svSrch povinnosti dbal3im Menem. Necht' odpoeiva v pokoji a east budig jeho parnatce. Za rad Dennice Cis. 94 S. P. J. S. T.: T. J. Peeena, Jan Nedbalek, Jerry J. Seasta, resolueni vS7bor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsar4. resoludni vS7bor, jmenem tadu Hvezda Texasu cis. 47, vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozustal3im ditkam a ostatni rodine nad nahlS7m irmrtim va gi mile matinky a na gi mile spolusestry MARIE PgENtiK, ktera zemfela dne 4. srpna 1936, po zachvatu srdeeni mrtvice. Zanechava dtyfi ditky, syny a jednu dceru. Vime, pozfistale ditky, ae zo.rmutek vas nad odchodem va gi mile matinky je velikST, avgak budid y am ttechou, ze my elenove soucitime s vami. A co irtechu srdce sveho mirnete gal vedouce, ae neni vyhnuti zakontm rodnim, ueme se podrobovati se jim a pokoj nezvratitelnS7 usidli se v na gich srdcich. Zesnula sestra na ge at' odpoeiva v pokoji a budig Cest jeji pamatce. Demo v Seaton, Texas, dne 7. srpna 1936. J. F. efeik, H. W. Hejl, J. T. Junek, resolueni vSrbor. Ja, se s tou rybou budu tahat! Zcela originAlni, ale zarueene pravdivSr rybafskSr pfibeh je vylieen v poslednim aisle jednoho anglickeho Casopisu. V dolnim Sudanu na face Nilu ma svou vilku bilg e mesta Sennaru Anglican Mr. Wordsham. Ten obeas pozoroval domorodce, Cernocha opaleneho do barvy ebenoveho dteva, an si to sine s prutem s udici po bkehu feky Nilu. Pravidelne v podveder se vracel Cerny rybaf opet stejnou cestou podle vily Mr. Wordshama opet domfr. Mr. Wordshamovi bylo napadn'm, ae eernoch se nikdy nevraci s irlovkem. PH torn v gak pozoroval, Cernoch pii navratu podel feky k domovu drgi v ruce silny provazek, jeho g druhST konec byl zfejme ponofen do vody feky Nilu. Koneene to nedalo Anglieanovi a gel se podivat na eerneho rybafe trochu bil ge. Dal se s nim do hovoru a tazal se ho: "Prot vas nikdy nevidirn jiti od fTky s rybou? RybeIske, smilla?" "Ale ani ne," odpovida Cerny rybak. "To ja chytim svou rybu ka gdS7 den. Ale mam se s ni od vody tahat? Ma.m.ji nosit, kdy g mute jit do_ mit sa;ma2" To. 11-a, Ukazal -eernochha provazec ponotenS7 Ve- vode a pfitahl- ke hrehu velkeho nilskeho okouna o vaze asi 45 liber. Okoun mel provleeenST provazec g abrami a takto pekne zapfaden do "chomoutu" musel nasledovati sveho pana, kam tento gel, pouze ovgem, pokud cesta vedla podel feky. Ponevad g vgak Cernochova chatrC stala na samem bfehu Nilu, je vidno, ge si to ten dernoch zaridil opravdu prakticky, aby ae nemusel a velkSrmi tzlovky
ye sttedu, dne 12. srpna 1936.
Sudie. Jan E. Baruch DY2 Josef Rejha se1 vesnici, prosttedkem K cesty mezi chalupami, rozsazenYmi po kopci, Tide odvraceli hlavy a branili se tteba jen fikradkem pohledet na toho hromotluka. A to mohl jit ye svatednich tatech vtedniho dne, v blytticich se holinkach, jejicht lesk by se uz nikdy nechytil krapt, ktere mel prdye katdY na nohou do pole. Lido se Josefa Rejhy ball, ale hovotilo se o torn bez zbabelost: "Vtdyt' by se s nami, se mnou i s tebou, jiste soudil, kdyby vycitil, to jsme na nej kriye pohledli . . ." Do posledni kapky krve byl Josef .Rejha vesnickYm sudidem. Vedne nespokojend dute, hledajici srnysl tivota v soudech, nikdy nenabatend i drobnYch rozepfl, sport a tahanic. — Bylo to v rode jako dedietvi. Sudidem byl i jeho ded i otec. Syn jen pokradoval, soudil se s mnoha lidmi a byl by se soudil s katdYm. Ve vtem nalezl nitku sporu. Soudil se pro kiepy o sobe, jicht se snadno doslechl, pro cizj slepici, zabloudivti na dvtir, pro sousedovu jablori, jet rozvesila vetVe i nad jeho zahradou. 2aloval hostinskeho, s nimt sousedil, to kutelkati rust spdnek, kdft jette o desate veeer pti svetle lampy bouti v kutelne. 2aloval obec o. pride' pastviska, protestoval proti ptideltm z lesni teaby. Byl proti tomu, aby se stavela nova testa, byl proti stavbe chudobince di spite skrovne obecni pastoutky. Proto chudi i bohati ze vsi ho nemeli radi. Byl vtdy az hrubYm protivnikem smiru, narovnani, obecneho pokoje. Math dobro, a lido v nem videli Ale jakY to byl dlovek. Sedlak, zemitY koten, na jeho povrchu i soudcove citili dosYchat hlinu, a proto se divili, ze neztstava v Ode, z riiz vzrostl. Byl by vtak snad pustil se i do nich, kdyby jeho sudiestvi bYvali vetejne povatovali za netnoc, dutevni chorobu, zdedenou po otcich. A to tim spite, to telesne vklyeky citil, jak by vtechny jemu se protivici due mohl zaddvit. Nesdetne hodiny prochodil po soudech, za talobami, protitalobami a , odvoldnim, ale ani na jednu vtetitut ye svem vote neulehl jette na luzko, aby stonal a vzdychal, aby chradl a ztracel se jako nesmifeny sudie. Zdravl mu ptdlo, mel hromsky pevnY krok, silu, chut' do tivota a krev mu kolotala na licich. A v hospodatstvi mel pevnou ruku jako ded a otec. Jen proto se ptilit nikdo nedivil, to sudieskY rod dosud vtecko neprosoudil a nebyl vyhnan z majetku. I kdyt se nekdy objevila potit, to posledni Rejha mel narychlo platit soudfim irtraty, tak padlo na to hribe nebo prasnice i s mladYmi, ale pro hospoddtstvi to nebyla rana, po nit* by pritla rozkladnd mdloba. KatclY by ji ovtem bYval Josefu Rejhovi ptal. Ut proto, ae si je na vesnici katdY vedom, jak pro dobre i zle je Nova Azce nen s hmotnYmi statky. Krome stdni a vytidilek u soudu bYval Josef Rejha ustavione v polich. A nehnetlo ho, to hodinami po soudech ubiral hodiny ldsce k zemi. Dokonce ptiorand mez nebo tetka kolej po vozovem kole v tepnisku, zadrhnutY o yesklasek nebo vytrhand hrst jetele, to vtecko ho bysttilo, aby hlidal, hlidal a chytil a chytiv, aby se soudil. A byl tedy potad v zadarovanem kruhu zrildnYch udalosti, kterYm se hluboko, jedinemu, co nad nim vladlo, kohl; tim mu dojista unikal jinY divot jine krasy, ale nebylo pomoci. Na soudy s Rejhou a na vtecko co ze soudy vzchazi, si ut vesnice zvykla, protote to jine nemohlo bYt. Cot byl Josef Rejha ptistupnY nejakSrm raddm a kazdnim, aby zanechal sudiestvi? Cot' mohl na neho nekdo s prosbou? Prosebniky nendvidel vic net je elovek nenavisti vtbec schopen. To teprve hnevive kreil delo, blYskal alma a vykazoval je ze dveti: "At u soudu . . ." Ani jeho Lena se nikdy neozvala z kuchyne, ani jedna z jeho dorostlYch deer netekla proti otci ani hldsku. Lido fit tedy jen poditali s Panem Bohem ye sve nadeji. Ten to jednou piece musi, je-li spravedlivY, tohle ukoneit. Ale v konci Josefa Rejhy su-
Strana
VESTNtK dide bylo vtechno otrasave lidske, tadni boil ndhlost. Sedldk Josef Rejha se zase vratil od soudu a pro sebe byl tt'asten. Spor vyhral. Ale po prve nemel chuti na jidlo, ktere mu Lena nachystala na sad. U2 na testa domil se kolikrat prohnul bolesti. Valy jako by ho nekdo od 2aludku ke kti'2i svihl bieem. Trochu polevky v'Sak piece pojedl. A veder se uz jen napil mleka. Ale zeslabl. Selka poslala koS"atinou do mesteeka pro doktora. Ten ptijel, prohledl Josefa Rejhu a ptedepsal pra,'Sly proti bolestem. Pti druhe navSleve si vg ak sedlak st37skal, k se mu nijak zylaiSte neulevilo. Lekat mu tedy doporunemocnici a sedlaka do nemccnice v okresnim meste odvezli v petinach, nastlan3 7ch do koSatiny, jak za tech case bylo jeSte zvykem. Nikdy nele2e1 na nemocnienim 10.2ku. 8tab lekait jej prohli2el. Potom ho roentgenovali. A zjistili rakovinu. To se rozkidklo po vesnici. "Tak piece jednou do glo i na Josefa Rejhu," tikali si lido na pul fist, potichu, a to pouze ti, kteti si verili. 112clyt', co by bylo mo2ne? Ze 'se Rejha v371661, 2e se z toho vyli2e, a pak? Jen co zas neduh se sebe settese, bude se soudit znovu a zase at do aleluja. A nikdo tedy nelitoval Josefa Rejhy. Byli by ho radi politovali a nemohli. Ji2 jeho jmeno 'Opel° na hony sudiestvim, budilo strach a kreslilo obrazy v'Sech prikotl, ktera s nim podstoupili pted soudy tohoto sveta. Pak rozsuzovali, co se milk stat. Bud', anebo. Bud' Josef Rejha tu te2kou nemoc pte2ije a operate, o ktere proskoeila zvest, ho vrati mezi zdraye lidi, jet zase bude prohanet soudy. — Anebo se to s nim skonei S'patne. A lido 112 jako by slySeli, co jim po Rejhove budoucim pohitu Ruh ye vnuknutich vzkazuje: "Povolal jsem k sal:* jsa moudrY, vkmohouci a veene spravedliv37, sveho sluZebnika Josefa Rejhu, sudiee nenapravitelneho na veenost bo21. Odpust'te mu!" A citili, 2e si Buh pfeje, aby odpovedeli jeho slova, jak se sluS1 a patti: "Bok, bud' mu milostiv!" Jenk Josef Rejha neeekarie tak trochu ptedesel Pana Boha. Kdy2 u't pdi roku prostonal doma i v nemocnici, teprve se rozhodl pro operativni zakrok, jeho se s poeatku strakie bal. Trpel nektest'ansk37mi bolestmi a z hromotluckeho tela zbyla sotva polovidka. Jako kdy2 koten vyrva ze zeme a pohodiS' k plotu. A za tu dobu promyslel zpatky sviij Hvot, jedno velke sudiestvi. Jsa zlomen, prolomil i v sobe posbiranYmi zbytky sil hraz sudieske za,Sti proti lidem, blizko proti tem, jit se mu pudove vyhYbali. A net ho odvezli k cperaci, sam yzkazal s kter37mi se soudil a i ostatnim, kteti ho nerneli pouze radi, aby mu odpustili. Zaptisahl se, 2e nebude vie sudiaem. Kdy2 se pozdravi, ze bude jinSim Josefem Rejhou, ne takov37m, jakeho ho znali dosud. Rejhova 2ena tyto vzkazy plaetive vytizovala: "Odpust'te mu! Josef Rejha si to tak ptal." A tu nekde s radosti, jinde zas lhostejne doprovodili selku ze dveti k danim vratkrim. Ale Josef Rejha marne poslal 2enu na cestu; marne si litostive pro sebe ptipravoval jasnefSi obzory 2ivota na teto zemi, ji2 ptedtlm dal okusit tolik sudieskeho besu. Zemtel v okresni nemocnici po operaci te2keho vtedu ye veku osmapadesati let. POSLEDNI 130JOVNIK OD SOLFERINA. Nedavno se do2il veku jednoho sta let posledni ' y ojin Radeckeho armady od Solferina, Antonin Neubauer z Nov37ch Huti na 8umave. Dnetni "P. T." pik, 2'e ptedposlednim byl dr. Schein, lekat v Nemeckem Jablonnem. Po jeho smrti zbyl u2 jedin "veteran Radecrikeho", novohut'sk37 Neubauer. Nemusil pry tenkrat v r. 1859 do valky, nebot' byl po te2k6 operaci. Ale tekl si: "Italii — tu musis videt", a dal se odvest alespori k sanite. Po italskem ta2eni se zri6astnil take valky v 'Sestakdesatem. Je'Ste pted etytmi lety si vydelaval sam na 2ivobyti: jako lesni delnik a jako kolas. Sestadevadesatilet37!
Moiska nernoc. Dr. Vratislav Kudera. AK MNOZI lido tout! dostat se jednou o T prazdninach k dalekemu moil, jet po nem a pozorovat bud' jeho zatici hladinu nebo hroziv37 ptiboj jeho yin, pinYmi plicemi ssati bud' jeho ryze eiste ovzduL nebo siancu vodni ttiSt' a podobne vkmi jin37mi duS'evnimi a tolesn37mi potitky, ye vnitrozemi nedosa2iteln37mi, — osveliti sve zdravi. Ale strach pted zlopovestnou motskou nemoci kazi jim vkchny krasne ptedstavy o mai. Jest ona skuteene podivn37 zjev v lekatstvi. Nacho ptepadne hned, sotva ptestal pocit'ovati ptirozenou zemi pod nohama a vstoupil na pevnou palubu loci, nehybne sice upoutanou u nalate21 motskeho ptistavu, ale jernne se zachvivajici strojnimi ottesy. Nekdo naproti tomu nedostane motskou nemoc, ani kdy2 rozboutene mote zeptedu dozadu hluboko dolti a nahoru kymaci lod' a se strany na stranu ji nachyluje i narazy na bok nepravidelne povaluje. Jak na koho bude mote pusobiti, nezale21 tedy na dan37ch pomerech mote, n37br2 na ptedem neptedvidan3Th vlastnostech Oloveka. Ponejvice ji trpivaji prave Tide v tak zvanYch nejlepSich letech, easteji teny, net muzi, — IT deti do dvou let se skoro nepozoruje, deti do osmi let snadno ji snaeji, u Skolni mlade2e je easta, ale za kratko ptechazi. Zfidka kdo bYva a zustava proti ni rozene chranen, anebo snad na,vykem na testy po motich nabYva proto odolnosti. Ani staki namotnici nemohou se ji domoci. A jak by toho pottebovali. 0 slavnem, ac teprve 471etem, anglickem admiralu Nelsonovi se vypravuje, mu velice znesnadnila viterstvi nad spojenYm lod'stvem Francie a 8panelska roku 1801 u Trafalgaru, kde pak take pcidlehl zraneni. Take podle statistickYch za2nanya lekotskYch neni pravda, 2e nejvice jsou k motske nemoci nachylni Tide zfejme nadani slabou nervovou povahou nebo irtlou telesnou konstituci, po pade take rekonvalescenti po va2nYch chorobach. Jim prave nejlepe prospivaji aspori etrnactidenni nebo ttinedelni plavby po Motska, nemoc vilbec nikdy neni smrtelna. Kdyt nekdo zemte na lodi, ptikl na ni jit se smrtelnou nemoci. Mokska nemoc je na prvni pohled tak va.2na„, 2e jeji boutlive ptiznaky, kdyby se ve stejne mite ukazovaly u nemocneho, spoeivajiciho na doma.cim ludku, desily by jeho okoli. Tyte2 ptiznaky za plavby na moil vzbuzuji v'Sak u zkuknYch divan vedle soucitu i fisme y, nebot' nemocni, kteti den, dva trpi tak, to si at 2adaji rychlou smrt, za n'ekolik hodin potom, co lod' vplula do klidn37ch vod, se citi zcela zdravYmi a dostavaji velikou chut' k jidlu. Obtite 2aludeeni, bolesti hlavy, te2kost fidt, mdloby, zpomaleni a zeslabeni tepu, zoufala, nalada, a vkchny jine neptijemnosti taktka razem se ztraceji. Zatim tu k nim ptipominame, 2e zpravidla nechavaji se lido jimi trapiti zcela zbyteene. — Motske nemoci motno totit s Uspechem ptedchazeti jen v to dobe, dokud na cestu se chystajici jest zcela zdra y. Musi poutiti ochrandeho leku nejpozdeji pul hodiny pted odjezdem. MOCENSKE SESKUPENI V EVROPE JAKO V ROCE 1914. Ve Francii se naleha, aby vlada byla rozhodna a aby setrvala na zasade nedelitelnosti miru. Dohoda mezi Franc!!, Velkou Britanii, Ruskem a Malou dohodou ma 1337ti prohloubena. Umysl Mussoliniho utvotit blok ksti velmoci, naral na odpor. Mussolini by chtel z blcku vyloudit Malou dohodu, ktera, tvoti vet'Si a pevnejk jednotku net lecktera velmoc. — "L'Oeuvre" ptirovnava nova seskupeni Evropy k situaci v roku 1914. Rozdil vidi v tom, 2e mist° trojspolku a trojdchody je skupina state demokratick37ch a skupinO state diktatorsk37ch. Rumunsk37 tisk mluvi v teto souvislosti o blorevisionistickYch state ve sttedni Evrop y , jent jako pfehradou oddeluje zapadni Evropu od v37chodni. — Podivej se, Matenko, na svete je 2000 milionri lid!, z toho je asi 1000 milionfi ten a z nich ze vgech jsem si zamiloval prave tebe.
Strana 6. NES si malokdo umi ptedstavit dilnu staD reho eevce, jet dovedla beze zmeny pteekat staleti a udrtela se leckde at do nedavno minulYch dob. Byla to dilna, jejimt jedinym zatizenim byl eevcovskY stolek a verpanek — tradiani sedatko a odznak poeestneho temesla eevcovskeho. Na stolku chudieke nastroje: na, dobky s popem, tevcovskou smolou, vosky a eernidla, krabieky s dtevenYmi fioky, HanYmi htebieky a cvoky, s kladivky, klettemi, knejpy a potehem. Po boku poveeeno nekolik eablon a vedle hromada kopyt, ekopik s vodou na namadeni a kamen na vyklepavani kale. Vyrobky z teto dilny byly ptedmetem declenYm s decla na otce a z otce na syna. VYroba paru bot byla pro eevce problemem a jejich spravka trvaia malem dele, net dnes generalka automobilu. Stejne to vypadalo i v dilnach starYch svrekaki"' a koteluhtl. Prvnim strojem, zavedenYm do eevcovske dilny, byl sici stroj. Prace eevcovskYch mistrri se tim veak zmenila pramalo. Teprve prvni stroje, ptivezene z podnikave Ameriky provedly ptevrat ve vYrobe. Prace na vYrobe bot byla rozdelena, takte v dilnach, jdoucich aspori trochu v duchu pokroku, poeinala pozvolna specialisace a racionalisace. Upinou revoluci v dosavadnich pomerech znamenalo veak Bat'ovo zavedeni vYroby proudove, ktera ptinesla vyutiti stroje, z nich veteina byla k nam stdre dodavana z cizich zemi. S malou — polovieni manufakturou — zaeinal take Tomas Bat'a, kterY dobte vystihl vYznam stroje. PH sve praci poznaval *weak stale jejich nedostatky a stal se ptedeveim take "eevcem vynalezcem". Nedokonale stroje zlepeoval a hledel nahraditi dokonalejeimi. Studoval problem spravne delby prace a vyutival pine vYhod proudove vYroby. Pomery v naaem prrimyslovem a obchodnim svete vedly ho take k vybudovani organisace, poeitajici s dalekou budoucnosti — vnesl do prace planovitost. Poznal, to nestaei nekolk betnYch vzorn RED deseti lety prijeli z daleke vlasti, v nit P je dost tovaren a delnici dovedou pracovat, i pole jsou obdelavana tak dobte, jako malokde a davaji hodne chleba, ale ptes to nemaji mnozi co jist, ponevadt jsou nezamestnani. Ptijeli pini nadeji a faleenYch ptedstav, ponevadt nikdo nemel odvahu ani dost poctivosti tici jim pinou pravdu, vysvetliti jim, to ta nova, zaslibena zeme se teprve rodi v nejveteich bolestech, to jen Tide teleznYch nerve, jen lido s prakopnickou odvahou mohou se tam po letech dopracovat sluane existence. Byli to &line' z Kladenska a z cele republiky, byli tel malorolnici, temeslnici, vezli s sebou hospodatske natadi, sloteni jednoho mlYna a nejnutnejei existeneni prosttedky. Vetili pevne v novY sveta tad, v nemt nebude vykotist'ovanYch ani vykotist`ovatelri a veichni budou drutne dobYvat pro sebe chleb, ktereho mute dat zeme dost pro vaechny. Tak zakotvila e P ska. komuna Reflektor pied desiti lety ye vsi Michajlovce, kraj saratovsky, na Volze. Ta vesnice neodpovidala ptedstavam; byla chudei, net nejchudei u nas, a Tide nevypadali ani zdaleka blahobytne a neptijali nave soudruhy ptivetive. Komuna dcstala pudy, kolik chtela, och tady je zeme vice net dost, jed' dva dni korimo a dva dni vlakem, jed', kam chcet, veade roving jako dlari, neptehledna, bez konce. Jenomte ta zeme je step, Vida slan g a ptes let() ji pravidelne setehne dech pouete, postupujici od vychodu k Volze. Ne, ae by ta prida nemohla rodit, mnoho mute dat, ale pottebuje zpracovat, hnojit a zavodneni. Pottebuje praci a praci a ne vtdy je tady dost prostkedka k tomu, co by chteli fide udelat, nebot' stat buduje podle planu, krok za krokem a co neni v planu, musi poekat. V roce 1927 sklidila komuna na 449 hektarech krvave obdelane pady 854 metr. cent0 oboli, t. j. 1.9 metrickeho cen-
VESTNIK
Svet bez strojaiii lod' bez motor& obuvi — a typisoval sve vYrobky, t. j. nechaval s veterin nakladem zhotovovati peelive nove druhy obuvi v modelarnach a dokonale je pkezkoueeti, net byly uvedeny do prodeje. Dovedl zorganisovati prodej obuvi tak, aby ovoce rozumne strojove vYroby ptielo k dobru zakaznikam, pfi eemt prodavadi a spravkati zkoumaji, jak se vyrobenY druh osvedeuje a svYmi poznatky a zkueenostmi pomahaji ye zlepeeni vYroby. VYroba zorganisovana jako sluiba veiejnosti, stala se zakladem rozvoje obuvnicke techniky a jenom jako vykonavatel tohoto hesla mohl vyrristi Zlin a jeho velke obuvnicke vYrobny do dneenich rozmert. Pomery samy si vynutily take vzrrist pomocneho prrimyslu — kotelulen, vYroben dtevenYch podpatkri, kopyt a napinakt, vYrobu rriznYch soudasti a potteb, souvisejicich s 'paladavky •obreho a zdraveho obouvani. Do nedavne doby byla krite vYhradnim materialem pro vYrobu obuvi a jests dnes zristava hlavni surovinou v obuvnickem pramyslu, aekoliv guma a textil ji u rriznYch druha obuvi den ze dne stale ye yak mite doplriuji a nekdy i apine nahratuji. Tim byla vYroba obuvi velmi rozeitena a zkomplikovana. Potadavek dobreho obuti byl rozeiten i na kola, motocykly a auta a vYroba pneumatik stala se driletitou soudasti zlinske prace. Tisice stroje, pracujicich v obuvnickYch dil-; nach, oddelenich na vYrobu podpatkri, kopyt a napinaka, kotelutnach, gumarnach, pneumatikarnach a veech pomocnYch zavodech, vytadovalo odborneho udrtovani a opra y. Bylo pottebi dobrYch a dokonalYch vlastnich stroje, vlastni konstrukce a tak se zrodily zlinske strojirny. Zlinske strojirny staly se nedelitelnou soueast cele zlinske vyroby. Staly se arsenalem, dodavajicim mnoriatisicove pracovni armade spolupracovnikri, ktera bojuje o lepei a et'a2_,.,-Th
teiti prtikopnici na Volze zdolali hiadova leta. to po hektaru. Na elena ptipadalo po roeni praci ptes 3 metr. centy obili. Nad takovou rodou mules' zaplakat, anebo Pict po rusky "nidevo", ale jedno jako druhe nic nepomrite. V temte roce mela komuna 47 dojnic, pro ktere sklidili na 412 ha. luk, 1,490 metrakt sena, t. j. 3.6 metraku na hektar. Meli pro jednu kravku neco ptes 3 metraky sena. Nemeli dost jidla pro sebe, dost krmiva pro dobytek a nemeli potadneho obydli. A na vic akodolibou radost domaciho obyvatel, kteti zde tili takto leta a staleti a tvrdili, 'le na vaechny novinky nutno tak eirole, "pa ruski naplevat", ponevadt jestlite Panbrih chce, vytijet a nechceli, stejne je vie marne. Komuna se podala rozpadat, ze 265 eeskYch elenri zteneila se do roku 1929 na 141. Ti, kteti nevydrteli, vraceli se nazpet, prosili o po mac zastupitelstvo zeme deskoslovenske, kterou opoueteli s takovYm pocitem uleheeni. PHjell s holYmi dlanemi, proklinali sovety a komunismus, proklinali, ponevadt nechapali nic z toho, co se tam deje, nikdo jim nic nevysvetjen iluse budil a ti, co je budili, branili se jejich pomluvam pomluvami, psali, ze utedenci z komuny Reflektor jsou povaledi, holota, ktera chtela, aby je sovety zdarma aivily. Kolik takovYch zbytednYch tragedii ut bylo a jests bude jen proto, le neni odvahy tici lidem, to socialismus ye SSSR. se rodi za nejteteich myslitelnYch podminek, a ae prozatim jen nejpevnejei lido zmekeileho zapadu mohou tam vydrtet a existovat. Jen ocelovi prrikopci vydrti. Roku 1932 ztstalo z pavodniho stavu lidi jen 75 Oecht, neco vice net etvrtina. Ale to jit do komuny nastaval ptiliv domaciho obyvatelstva z vesnice Michajlovky, nebOt' ti, kteti z tech zristali,
Ve sttedu, dne 12. srpna 1936. stnejti budoucnost zbrane, s nimit jdou budoucnost dobStvat — spolehlive a dokonale stroje. Stroj je pevriSrm tetezem, kterSr skul nerozludnSrm poutem spoluprace nejen ty, kdot pracovali na jeho vyrobeni, ale vaechny ty, pro net byl vytvoten a kteti pomoci neho mohou zlepkt, usnadnit a zdokonalit svoji praci, podat lepti vSikon, dodat lepti vS7robek za levnejcenu, pracovat za leptich pracovnich podminek a pti mnohonasobne vyttim vSrdelku. Tento ketez podina v dilnach v-Srroby, ktera stroj pottebuje a k ni se zase vraci pies élanky, jimit jsou vSrzkumce, konstrukteti, kalkulanti, ptipravkati, modelati, slevadi a vStrobei. KoneonSi vSrsledek zavisi potom na nadteni, s nimt bylo tvoteno, vynalezavosti, konstrukterskernu dizvtipu, pedlivosti a pocitu odpovednosti vtech, kdot jsou na praci spoluteastni. Vtichni spolupracovnici, kteki jsou take vtichni zakazniky strojiren, zvlatte vtak vedouci, musi si proto v prvni fade uvedomit opravdovS7 vS7znam toho velkeho slova. Budoucnost nas vtech zavisi na dokonalosti stroje, jet narn v boji o ni budou k disposici. Jejich kvalita a spolehlivost je vSisledkem nadteni pro spoleenou vec, vedomosti, dtkladnosti a pede vSrrobet stroje. Vtichni — strojati, vyrabejici stroje, i ti, kdot na nich pracuji — jsou pod jednim krovem, vtechny vale jeden cil. Proto je povinnosti vtech, aby strojaitm, kteti jsou prvni tadou bojovneho tiku na poli boje o lepti budoucnost, byli napomocni a aby s nimi pracovali na fikolech, ktere je nutno zdolat. Strojaki si pine teto podpory zaslouti. Zaslouti si v prvni fade podpory moralni v tetItS7ch chvilich, ktere vkly obeas pkichazeji a v nicht pocit uznani prace pro celek je nejlepti vzpruhou. Uznani vzbudi nadteni pro vec, vedomi odpovednosti a pomille hodne k vyteteni lOch problemt a usnadni dalti krok vpted v dokonalosti a kvalite vSTrobku a tim i v snadnejtim a leptim tizeni price pro spottebitele. Nefispech vS7roby stroje neni jen nefispechem konstruktera, ale nefispechem vtech je nenspechem spoleene prace. zdolali po 'aesti letech hrdinstvi a innorne &tiny bidu tohoto kraje. Zvitezili nad ni. Dnes ma komuna Reflektor 387 'dent, s detmi 658 obyvatel, z toho je etvrtina Oecht, pies polovinu Rusu, ostatni Ukrajinci, Nemci, Mad'ati a Mordvini. Pies to, ae 6ai tvoti dtvrtinu obyvatelstva, jsou katdorodne voleni do vtech vedoucich organt komuny Pfedsednictvo komuny tvoti Jan Vosttak, Karel Kabat a Rudolf Brunek. To jsou lids ocelovi, prokousali se takovS7mi dobami, ktere by devadesat ze sta zlomilo krky. Diky heroicke prici techto lidi je komuna dnes prvnim hospodakstvim v celem sartovskern kraji, prvni na Volze, ptedstihla i voltske Nemee. Byla vyznamemania, dostali od vlady darem naklacIni auto, detske hradky, cukr a tabak, prvni spinili hospodatskST plan. Dnes maji ua 8056 hektart pudy, z toho 1030 hektart osevne plochy. Dociluji 10 metrakii po hektaru. Je to ovaem malo ye srovnani s arodou v oechach, ale nesmirne mnoho proti prvnim hladovSr m letrim. AkustickST teleskop. Sensaci americkeho technickeho tisku je vynalez akustickeho teleskopu. Je to aparat, kterS7 umotriuje i ve tme nebo mlze daleko vzdalene ptedmety videti pomerne blizko. Princip vynalezu spodiva, na torn, ze elektromagneticky jsou vyrabeny tiny s velmi rychlS7mi pkestavkami. Roura tohoto dalekohledu zni jako vysoce naladena violina. Tyto viny jsou tizeny do krajiny, ye ktere ma laSrti domne4 ptedmet, ttebas lod' v mlze. Kdyt viny dosahnou ptedmetu, odrazi se a leti zpet. Vynalez spodiva nyni v torn, ze byl sestaven zachycovad pro tyto odratene viny, kterS, je vtak nepodava v akusticke, ale opticke forme, takte na pozadi se objevi obraz ptedmetu. Obraz me. site stiny, ale i na kilometry jsou obrysy tak jasne, ze je motno poznati druh pkedmetu.
Ve stiedu, dne 12. srpna 1936. ADRESAft TAJEMNIKU (ADU. Slovanske Podporujlei Jednoty Statu Texas. HIavni Viadovna: C. H. ChernoskST, ptedseda, Houston, Texas. Jos. Mikeska, misto- ptedseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, misto- ptedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas. Ed. L. Marek, teetnik, Fayetteville, Texas. Jos. N. Vavra, pokiadnik, Caldwell, Texas. Aug. Kaci •, pravni radce, Temple, Texas. Ueetni vSrbor: Robt. Cervenka, West, Texas; Will A. Nesuda, Dallas; Step. Valeik, Houston Dozorei vS7bor: J. H. Hurta, Temple, Texas; T. H. Skrabanek, Ennis; F. Andinec, Houston. Tisk. NTS713.: Karel La2novskS7, Ennis; John GajevskSr, Orchard; Jos. Kru ginskST, Corp. Christi. 1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrukta, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schiize 2. nedeli v mesici. 2. Kopernik. Ciaas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona. 1. nedeli v mesici. 3. Novohrad. A. J. Mika, Moulton, Route 1. 4. Karel Havlieek. J. G. Konvioka, Hallettsvile, Tex., P. 0. box 340. Schrize 2. ned. V mesici. 5. Tioga. Chas. HejnST, Tioga, Texas. 6. Moravki Bratki. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtize druhou nedeli v mesici. Rovnost. Frank B. DuS'ek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtize druhou nedeli v mesici. 8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schtze druhou nedeli v mes. 9. Slovan. Dr. Jos. Ii. Kozar, Somerville, Rt. 2. SchOze prvni nedeli V mesici. 10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. SchOze druhou nedeli v mesici. 11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schrize druhou nedeli v mesici. 12. Dubina. C. A. Habernai, Weimar, Texas. 13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schtize druhou nedeli v mesici. 14. Veseli. Ed. A. Sada, 324 North Austin Str., Brenham, Tex. Scheme 2. ned. v mesici. 15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buck16. Bila Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., holts, Tex. Schtze druhou nedeli v mes. Rt. 1. &haze tteti nedeli v mesici. 17. NovS7 Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schtze druhou nedeli v memo'. 18. Jan Zikta. Wm. Marek, Elgin, Texas. 19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. SchOze druhou nedeli v mesici. 20. Komensk3"7. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. &haze druhou nedeli v mesici. 21. Fr. PalackSr. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze prvni nedeli v mes 22. Jiti Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex.. SchOze druhou nedeli ka2c1S7 tteti mesic. 23. Nova Morava. John Trlica, Rt. 5, Schulenburg. Schtize druhou nedeli v mesici. 24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schilze prvni nedeli v 1 hod. 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas. Schtme druhou nedeli v mesici. 26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici. 27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner. 28. Karel Jonak John Holedek, Rt. 1, Wallis. Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod. 29. Praha. Frank KolenovskY, Rt. 1, Box 279, Taylor, Texas. Schtze prvni nedeli v mes. 30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskSi, Taiton, Tex. SchOze 1. nedeli v mesici. 31. Pokrok Slovanti. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtze 2. nedeli kal. 3 mesice 32. Naknec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici. 33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici. 34. Slovanki Bratti. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici. 35. Nove Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici. 36. West. Jos. Holasek, West. Druhou stkedu. 37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schtize 1. iiterSi v mesici veder. 39. Bedtich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtlze 2. ned. v mes. v 1 hod. 40. Cechoslovan. E. K. HajovskS7, El Campo, Tex. Schilze druhou nedeli v mesici. 41. Nova Ratolest. Mrs. Vlasta Tucker. Port Lavaca. Texas. Schii2e druhou ned. v m. 42. Moravan. John Machad, R. 1, Brookshire. Schtize druhou nedeli v mesici. 43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo. 44. Ceti Bluth. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. SchOze druhou nedeli v 45. Vlastenec. J. H. Ergik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici. 46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici. 47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple. Schrize prvni nedeli v mesici. 48. Vygehrad. Anton Michalik. Box 165 Holland, Tex. Schime prvni nedeli v mes. odp.
V 1v STN 4 a 49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, R. 1, Rowena. Schrize druhou nedeli v mesici. 50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtize 1. ned. v mes. 51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schrize druhou nedeli v mesici. 52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas. Schtige druhou nedeli v mesici. 53. CeskST Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schrize prvni nedeli v mesici. 54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. 55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svaeina, Pene• lope, R. 1 Box 55. Schtize 2. nedeli o 2, hotline odpoledne. 56. Anton J. Cermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schtize druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne. 57. Jan Hus. Jakub Cilek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Solarize prvni nedeli v mes. 58. Columbus. A. L. Matueek, R. 1, Wharton, Texas Schrize prvni nedeli v mesici. 59. Bratti Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Texas. Schrize 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol. 60. Bratti Svornosti. J. M. Va gina, East Bernard. R. 1, B. 86. Schrize 2 ned. kaZde 3 m. 61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schrize prvni nedeli v mesici. 62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schrize prvni sttedu v mesici. 63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schrize druhou nedeli v mesici. 64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, Rt. 1, La Grange. Schrize prvni nedeli v mesici. 65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schrize prvni nedeli v mesici. 66. Slovanska Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schtize 3. ned. v mes. 67. Bratfi Svobody. Alois Dybaia, Schulenburg, Tex. Schtize I. ned., o 2 hod. odpol. 68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville. Schtize druhou nedeli v mesici dopoledne. 69. Nova. Osada. J. A. Dugek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtize 2. nedeli. 70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville. Schrize prvni nedeli v "mesici. 71. NovS7 Raj. Tom Pkikryl, Penelope. 1 ned. 72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schrize druhou nedeli v mesici. 73. Sam Houston. Joe WaSek, R. 3, Seymour. Schrize druhou nedeli v mesici. 74. BorovS7 Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72. 75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schrize prvni ned. v mes. kaIdS7 3. m. 76. Neodvislost. Chas. Ktitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schrize druhou ned. v mes. 77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2. Bomarton, Texas. 78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schrize prvni nedeli v mesici. 79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi Schtize prvni nedeli v mesici. 80. Tyrg . Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas Schrize prvni nedeli v mesici. 81. Rozkvet Rii2e. August Teyki, Needville. Schtze druhou nedeli v mesici. 82. Cechti Domov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis. Schtize druhou nedeli v mesici. 83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schrize druhou nedeli v mesici. 84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schrize 3. nedeli v mes. 85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Weinert, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici. 86. SlovanskST Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Temple, Texas. 87. Hvezda Svobody. H. H. Heji, N. 2nd Str., Temple. 2. etvr. v mes. v ur. br. A. Kacite. 88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schrize 1 ned. v mes. 89. RidovS7 Dvtiu. Anton Ulienik, R. 1, B. 101, Rosebud. Schrize druhou nedeli v mesici. 90. Slovanske SdruZeni. Frank PustejovskS% B. 76, Tuxedo. Schrize 2. nedeli v mesici. 91. San Jacinto. R. J. Lo gt'ak, Box 306, Crosby. Schtize prvni nedeli v mesici dopol. 92. Svaz Cechoslovanu. Albert SilhavS7, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schrize 2. nedeli. 93. Karnes. F. L. PustejovskS7 , Hobson, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici. 94. Dennice. T. J. Peeena, Wheelock, Texas. Schrize prvni nedeli v mesici. 95. CeskS7 Den. Ant. Holub, Bomarton, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici. 96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg. Schtze druhou nedeli v mesici. 97. Placedo. Joe L. El gik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schtze druhou nedeli v mes. 98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schrize druhou nedeli v mesici. 99. Radhog t'. Henry Spanihel. Texas. Schrize druhou nedeli v mesici. 100. Pokrok Miade2e. J. S. 5ioesa, Lyons, Tex. Star Route. Schtize I. nedeli v mes., v 1 hod. 101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schitze druhou nedeli v mes. 102. Hvezda MladeZe. Jos. F. Machu, Box 44, Coupland, Texas.
Strana 103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.. Schrize tteti nedeli v mesici. 104. Texas8ti Bluth. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schtize prvni nedeli v mesici. 105. Hej Slovene. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici. 106. Cecho-Moravan. Fr. Doeekal. LaGrange. Schtize prvni nedeli v mesici. 107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville. Schtize druhou nedeli v 108. Jill Podebradsk3"7. Joe Jane, Richmond, Tex. Schrize prvni nedeli v 109. Gen. RadeckY. Em. Fojtik, R. 4, Granger. 110. Jan RosickSr. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufman. Schtize prvni nedeli v mesici. 111. Jaroslav VrchlickS7. Jacub Vicic, P. O.B. 105, Sugarland, Tex. Schrize 1. nedeli. 112. F. B. Zdrubek. Rozi Mikeska, Guy, Texas. Seth:me druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp. 113. Svepomoc. J. F. Luka gik, George West. 114. Wzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schrize druhou ned. v mesici. 115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood. Schrize druhou nedeli v 116. Rozkvet Cookes Point. John Toupal, Caldwell. Schrize 2. nedeli v mes. 1. h. odpol. 117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schrize druhou nedeli v mesici. 118. Kingsville. F. J. El gik, Kingsville, Texas. 119. Slovanska, Ptile2itost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Solarize prvni nedeli v mesici. 120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtize druhou nedeli v mesici. 121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi ner. Schrize prvni nedeli v mesici. 122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas. 123. VSeslovan. Dom. Vydr2al, Flaton:a, Rt. 3, Schrize druhou nedeli v 124. SlovanskS7 Diiworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas. 125. Touha. Louis Luka g, Box 36, Westhoff. Schrize druhou nedeli v 126. DubovS7 Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas. 127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy. 128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schrize druhou nedeli v mesici. 129. Ladimir Klacel. Frank Zikek Wheelock, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici. 130. Jaro. J. F. Bou gka, 5536 Richard St., Dal las, Tex. Schrize prvni nedeli v 131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schrize druhou nedeli v mesici. 132. Svatopluk. Joe Kogt'ak, R. 3. Wailer, Tex. Schrize druhou nedeli v mesici. 133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schrize 1. ned. v m. • 134. Brattejov. Chas. Machae, Crowell, Texas. 135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas. Schrize prvni nedeli v mesici. 136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton. Schrize prvni nedeli v mesici. 137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schtize druhou nedeli v mesici. 138. Vytrvalost C. M, Srubat, Ganado, Texas. 139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury. Schaze druhou nedeli v mesici. 140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas. 141. Cechoslovak. Jos. Ta gka, R. 1, Sealy, Tex. Schtize prvni nedeli ka2deho ttetiho mes. 142. Stefanik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Street, Houston. Schrize prvni nedeli v mesici. 143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schrize druhou nedeli v mesici. 144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici. 145. Morayske. Orlice. Frank Heger, Penelope. Schilze prvni nedeli v mesici ye 2 hod. 146. Woodrow Wilson. Josef Vesely, 3505 Ave. P 1/2 , Galveston, Tex. Schtize ka2dou druhou nedeli v mesici ye 3 hod. odpoledne. 147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schrize prvni nedeli. 148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas. Schrize prvni nedeli v mesici. 149. Tomag Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele. 150. Aug. Haidugek. Mrs. Antonie Strouhal, Woodsboro. Schilze prvni nedeli v mesici. 151. Wharton. Miss Leona Hole govskST, B. 513, Wharton. Schrize prvni nedeli v mesici. 152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt. 2, Box 116, Alice Schrize prvni nedeli. 153. Pokrok Bennview. Adolf Elle g , Bennview, Texas. Schrize druhou nedeli v mesici. 154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas. 155. 1-11ava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Ste., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas. 157. Rozkvet na Plains. Martin Cuba, Rt. 3, Levelland, Texas.
Strana 8.
(Jiedni Organ Slovanske Podporoliel Jednoty State Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas. REDA RTOR—FRANT A MOIXIKA —EDITOR V yd a vat ele — Publishers (',ECHOSLOVAK PUBL. CO-, _ Fi est, Texas Piedplatne 65e rane. Do stare viasti $1.85 rape. Subscription 65c a year in advance. Europe $1.65 a year. Zmeny acires zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas. Veekere dopisy, ptedplatne, oznatnky, bud'tei adresoYany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. tleriiim bratrskeho snenau vEast Bernard. Sestry a bratti! Dovolte nam znovu podekovat y am za driveru, kterou jste nas poctili, svetenim nam fizeni a vydavani na geho spolkoveho organu. S br pozdravem v Ucte: Potadatel a Vydavatele Oechoslovaka.
Ka by jini a vkci Mocne zaprisobily v prv3i den bratrskeho snemovani srdeene proslovy dvou vS7znaenSrch zastuperi tabora katolickeho, dustojnSrch pant( Kunce a Kagpara. Duchovni spravce osady E. Bernard, J. C. Kunc — uvital delegaty rodne haluze, pochazejici ze vgech koutt Texasu, pial jim ptijemnr pobyt a zdar jejich snemovani. Jsme syni a dcery spoleene matky Slavie, a proto jsme v jistS7ch citech a srri gleni zajedno. V moil jinonarodnim zajem spole.en5i veil frontu jednotnou, svorne prisobici a postupujici. "Bud'me v otazkach v genarodnich jednotni" — pokraeoval dp. Kunc v ohlas prisobicim projevu — spojme se k jednotne obrane a usili pro zachovani rodne fedi, bud'me v teto otazce svorni". Koneil pozvanim k prohlidce mistniho kostela, farni gkoly. Proslov odmenen boutlivS7m potleskem. Pozde odpoledne k projevu potadan dostavivgi se duchovni spravce osady HostS7n, pfedseda texasske odboalty Svazu Katolickeho, dp. P. P. Kagpar. JadrnSmi slovy dekuje za poctu takto mu projevenou, pfeje zdar snemovani a dovoluje si vyzvednouti ptikaz die smyslu prosluleho reeni Nerudova: "na ge testy mohou 137ti rozli gne, jenom vale budig stejna". Jsme rorttideni do nekolika taborti, jsme ptesto jedna rodina. Bud'me svS7m zdsadam a svemu pfesvedeeni verni, bud'me v torn poctivi a bud'me die toho snagenlivi. me svoje ptesveddeni v srdci a nikoli jen na jazyku, eili splrime zlata slova Jeti gova: "miluj sveho biitniho, jako sebe sameho", — anebo — "co nechce g aby einili Tobe, neeiri ty jim". keenik nevidi hranice, jet by nas delily v torn, bychom v otazkach celonarodnich nemohli spolupracovati svorne, dohodnuti a spojeni. Spoleene nebezped zaniku vybizi uvedomele sourodaky k jednotne °bran& Pieje znovu naprostS7 zdar XII. sjezdu S. P. J. S. T. a konei krasnSr proslov za htimaveho potlesku. East-bernard gti se zadrieli. NaSe sjezdy stern tadt a nasledovne zmnotenim poctu delegatu jsou stale mohutnej gi, cog znamena, organisaeni prace sjezdova se gill a zvlagte ubytovani, stravovani a jine nutne nezbytnosti kladou na potadatele sjezdu vet gi a vetai povinnosti. Na gi v East Bernard se na v ge jak se patii pripravili. Katcla maliekost byla ptedbetne opattena, celS plan sjezdovST ch materialnich jak zabavnich patteb peelive vypracovan a proveden. V ge zrovna klapalo, ubytovani provedeno hraekou, kuchyne umistena pod vzdugnS7mi stany fungovala vStborne, jidelni tad upraven byl idealne — kakleho dne nova g rnaend a hojna jidla — posluha znamenita. Celt' roj slienSTch devu gek ustrojenS7ch do libivSth stejnokrojri s neodekavanou
VEBTNIK sti snakly se vyhoveti ka2clemu ptani stolovniku a denne, uva2te, ptedlokny obedy a yedete v podtu od- etyt do osmi set taliM. Novinkou, vitanou, chut' k jidlu a zatiti povzbuzujici byl — koncert pfi jidle. Obchodni komora z El Campo vyslala do sjezdu svoji znamenitou kapelu, ktera ac slotena vesmes z jinonatodovcri a pod kapelnikem Italem, vyhravala Ceske Kmochovy strhujici pochody a na ge podmanive valeiky a sousedske. Potom ye sttedu vyhravala Badova originelni kapela z Fayetteville a ptiznate, ze na gi hudci hrali (vlastne do nastroju foukali) s pinou vervou, povzbuzovani jsouce k ptidavkilm srdednS7m potleskem stolovnikii, veeer pit tanci nabitSrm salem Terpsychote (bohyne tance) holdujicim parrim mladS7m, star gim a dokonce "starSTrn". Byla Who veeera skuteene lidova veselice v pravem slova smyslu. — Bratti Va giekove, Franta Urbish a tada pisateli neznainch, venovali sjezdu, trvajicimu pet dnri, malem 20 hodin denne. Prvni rano, posledni pozde v nod. Vypomahali mladi u naleven, v kuchyni, u pokladen, nekolik posliekri obstaravalo spojeni s telegrafnim Utadem, po gtou, ochota k obslougeni delegatri a hosti byla patrna a byla take v gemi opravdovSrmi diky projevovana. Rad Karel Jonag a osadnici v East Bernard maji diky vgech ridastnikft XII. sjezdu S. P. J. S. T. Pigeme tuto pochvalu bez nadsazky a doslovne. "Pod tcu nak lipou". UCinnou veselohru pod timto nazvem ptedvedli ye sttedu veeer mistni ochotnici v moderne vybudovanem stanku tadu Karel Jona g. Prostorna dvorana v prvem poschodi, majici 462 sedadel, byla pit divadle Upine zapinena. Uspech veeera byl naprostS7 a rieinkujici pod tizenim bratra Dom. Nezvala si ho pine zasioutili. Za zdatile vSTkony a ptikladnou obetavost, ochotu — divadlo bylo nacvieeno behem dvou tS7dnii, nekteti ochotnici dojitdeli do zkou gek ze vzdalenosti at 24 mil. To u2 je skuteene — obetavost. Po celodennim zasedani veaer byl delegatrim i navgtevnikrim osvegenim, telesiVm i dugevnim okfanim. etyfi elektricke vejife udrgovaly v sini pitjemnou atmosferu anit by v nejmengim vyrugovaly. A ted' k divadlu podrobneji. Pit vyhrnuti opony jste p •ekvapeni umelecky provedenou malbou scenerie, zvlagte zadniho traktu, majici za namet idylicky zalotenou krajinomalbu. Jevi gte je tu pattiene vysolte a hluboke, svetelne efekty daji se zamerne kontrolovat. Dej hry se rozvinuje, radostne konstatujete, to jsou tu ochotnici talentovani, snakvi, z nicht soustavnej gim ptisobenim dali by se vybrousiti herci prvottidni. Zkrachovaneho sedlaka Novotneho spodobnil zdatile Leo Havrda, kterk pit vSrra2nejgim maskovani pokroeileho veku mohl vyniknout je gte vice. Jeho syna Antonina pane podal Robert Fojtlk, nepochybne novic na prknech jevigte. Poeinal si smele, umel svoji filohu dobte, nepti gel do rozpakri ni p it scenach tetgich. Chalupnici Strnadovou zpodobnila vetmi zdatile sleena Lydie Kubenova. Jeji vlohy jsou zvlagte patrny, ma, krasnou vSislovnost, pa-thane dovede odstiniti spad vet, die potteby jednotlivosti dramaticky vyzvednout. Jejiho mute podal retiser br. Dom. Nezval bezvadne. Ovgem, zkugenS7 divadelnik dovede katde filoze dati ptislu gnS7 karakter, dovede ji otivit, vyktesat. Madlenku vStorne podala hezounka Henrietta Urbishava, majici na fispechu divadla nemalou zasluhu, stejne jako jeji rovnet slicna sestfieka Jitina Urbishova. Tteba ptipomenout, to hraly poprve, svetla rampy jevigte a zvlagte pozornost vyprodaneho hledigte je neptivedly do tremy — cot stava se vetgine noviciantri, eimg prvni vSikon vykazuje se nejistS7m, zmatenS7m. Toho u nich nebylo a zpravodaj zde musi uptimne zdtrazjak byl u vgech bereft piekvapen Cistou, spravne mluvenou de gtinou, bezvadnrn zvukem, cot mnohde bS7va retiserem pfehli geno a to ke Akode fieinku divadla a je gte vice ku 'Skocle tikolu a poslani eeskSich divadel. ske divadlo bylo vydatnou pomfickou k udrteni, zachove ae gtiny . v dobe poroby eeskeha naroda, Ceske divadlo vydatne pornahalo usilt probuzenskem a Ceske divadlo take v Americe bylo mimo ukechtile zabavy i udr2o-
Ve stiedu, dne 12. srpna 1936. vatelem rodove uv. edomelosti rodakil a bude nam nepostradatelnSim pomocnikem v dnegnim i budoucim — chceme-li opravdove naafi drahou mate •kinu udrkti na dobu co nejdelk. Vrat'me se vkk k veselohte. Kobylku, obchodnika dobytkem a nahodneho dohazovade sriatkil sehral Jan Svreek. VYborne, Byl ptitaobivY podatenS7m. naprosto maskovanim, CeinnY sveraznou mimikou a vS7mi. gesty. Tiered kakISTm coulem, figurka hodna do ramce her "Fidlovaeka — Svanda dudak — Prodana, nevesta". Bratr 8vreek byl by idealnim Kecalem (dohazovaeem) ve Smetanove Prodane neveste — ov2em, pokud by se jednalo o slovo mluvene a podani hry — "Prodana" je ale zpevohra, umelecke dilo nesmrtelneho tvilrce a veimistra moderni Ceske hudby Bedticha Smetany, dobyv gi pa celern civilisovanem svete mimotadneho Uspechu a oceneni. Kobylka udrtoval hledi gte behem cele hry v srdednem vesell. Synka Vokurku sehral Vlad'a Koudelka libive, Kadenku Vodralkovou tteinne spodobnila pi. Lillie Nezvalova, soudniho vykonavatele zdatile pkedvedl Vilem Mikuk V meziakti vystoupili tad houslove ekoly br. L. 0. Ho gka, kteti zahrali za doprovodu piana — hrala pi. Ho gkova — nekolik eisel, jimit skiidili zasloutenr potlesk. Housliste Emil a Jan SilhavYch a L. Batle jevi talent, ovlaciaji podatky "housleni" a pri vytrvalosti mohou v kratke dobe velmi pokroditi. Retie byla zamerna, napovecia Jan BrodeckY nernel u jeho fikolu nesnazi, nebot' herd naudili se svS7m filoham dobte. Shrnute souzeno, itspech veeera byl dokonalS7, ochotnikrim ptejeme zdar ku snaham dalkm. V takove poeetne osad y, v takove spolkove sini a na tak yypravenem nutno pokraeovat, setba dobra, nese blahodarne vSTsledky. oirite se, bratti a sestry, pro dobro vase i dobro vespolne! Ttasnieky ze sjezdu. Fr ye dva dny nageho snemovani zildastnil se milt' host br. Simon Rokilsek z Omahy, Nebraska, ptedseda statniho vYboru Zapadni Cesko-bratrske Jednoty. Zaslou2ilY ptedak bratrske podpurne organisace a eelnY pracovnik Sokola dojel do Texasu na prazdniny, Adastnil se Ceskeho Dne v Dallas, shledl nekolik krajanskYch osad a pochopitelne, chtel osobne ptesvedeiti se o chodu a praci sjezdu S. P. J. S. T. Byl mile pfekvapen vaim co v Texasu a zyldete v eeskem spoleeenskem, spolkovem 2ivote shledl a zajmove vykttil. Dal nam projev uptimneho obdivu, prostYmi slovy pri loueeni, chvalil vynikajici schopnosti a pfleinlivost eeskYch farmatil, kteti po cele Unii maji nemalY podil na pokroku a zvelebeni velkYch easti bYvalSich prerii a divoein. Co mocne zapilsobilo na mileho ndvetevnika byla houkvnatost, vernost rodova, vernost matetskernu jazyku a eeskYm tradicim. To on neodekaval, jsa mylne jako vetknou se. verni roclaci jsou zpraveni o Texasu, neb si nas ptedstavuji co lid zaostalY, .2ijici 2ivotem povestnYch pasakil dobytka, Texas za divoeinu, modaly, ktovisky a lesy pokryte nesmirne rozlohy. Br. Roktisek odnesl si od nas dojmy nejkrasnefk, jeho prvY zajezd do Texasu vynes1 mu neodekavane poudeni a tot dvoudenni ptitomnost pri nakm sjezdu byla mu vitanou zkuknosti. — Do sjezdu letmo zavitali senator L. J. Sulak a statni komisat zemedelstvi McDonald a kongresnik Mannsfield. Prve dva ptedstavil br. Method Pazdral z West, posledniho br. J. Frnka z Columbus. Senator Sulak vyslovil ptani pineho zdaru sjezdu, komisat McDonald &inn nam poklonu za vynikajici hospodatske a i obeanske ylastnosti. Hon. Mannsfield prokazal pti svem osloveni sjezdu dobro znalosti o 0echoamerleanech i 6eskoslovensku. Zna sve spoluobdany esl. pilvodu —. pravil v osloveni — zna, jejich pfikladne tvotiye schopnosti, je dobe zpraven o prave demokracii mlacie Republiky oeskoslovenske, jedinem statu ye stteclni Evrope, kde lid nepodlehl gilenSrm naukam nazismu, fa2ismu, komunismu. Dekuje za poctu, 2e mu dovoleno, osloviti a blahop • ati sjezdu nejmohutnejk Csl. bratrske organisace spoledneho statu, bohateho a dal g i rozvoj a pokrok slibujiciho Texasu. — Bratr Ostoja Muniza jest rodem Bosflak. Ptistehoval se do Ameriky v mlaciem ye-
Ve sttedu, dne 12. srpna 1936. ku, seznamil s naSim deveetem a z 'Leto znamosti povstalo man gelstvi. Ostoja Muniza naueil se eesky list a psat v dobe pornerne kratOtenim eeskYch novin jeho ryze uptimne slovanske often' bylo utvrzeno, prohloubeno a svazkem s CeSkou i z yroucneno. Pobratimci slunne Dalmacie i Bosny jsou poctivi, uptimni, site co jigni typ vznetlivi a vYbuSni — vgdycky ale opravdovi, srdeani a ye svem ptesvedeeni nezlomni. DneSkem Bosna a vetSi east Dalmacie ptinale gi Jugoslav'', ktera je vernYm elenem Male dohody a tim draheho nem Ceskoslovenska. — Potadatel jak oba vydavatele organu kolegove Aug. J. Morris a Jos. F. Holasek dleli celY das na sjezdu. Zaridili v.Se piedem, by Vestnik vydan byl na eas, a proto mohlo,bYti be gne jeho aislo rozdano omezenemu poetu bti. delegatil u g ye stkedu dopoledne. Oechoslovak doSel zase na eas dne druheho. Kolegialni vypomoc s neobydejnou ochotou a pohotovosti obstaral bratr Emil Ba gant, vSeobeetle znamY razovitY basnik a routinovanY dopisovatel nekolika dasopisil. — Na sjezdu meli jsme nemale poti ge s vysvetlovanim, ge Venca Votruba je redakci Cechoslovaka osobou zahadnou dill neznamou, ae posila svoje obeasne filosoficky zalo gene iivahy cestou tajnou a redakci Oechoslovaka nevyzpytatelnou. Potadatel organu byl nekolika bratry delegaty bran "na sktipec", ne g ph. nejlepSi vuli — nemohl dati uspokojivou odpoved'. AZ do tohoto easu osobnost Venci Votruby je v redakci, v cele osade a nasledovne u cele etenatske oboe Oechoslovaka osobou zalaadnou. Zajiste, pro jeho neproniknutelnou anonymnost tim sensadnejSi a proslulejSi. — Na na g sjezd dojeli zajemci z nateho Bratrstva, dale zajemci g'ivota spolkoveho z cele lady osad a mist velmi vzdalenYch. OvSem takova prile gitost usnadnuje shledani se ptibuznYch, ptatel. VSak jste pozorovali po celou dobu zaseclani hloueky rozpravejicich, bavicich a dovadejicich. Byli to bud' ptibuzni, bYvali sousede, di kamaradi z Nekteti shledali se v East Bernard po dobe lOti as 30ti let. Ptedseda sjezdu bratr Stepan Valeik vedl cele snemovani rukou pevnou, naprosto nestranne a byl spravedlivY vuci vSem. Kagdy navrh dle potieby zketelne objasnil, behem zasedani nekolikrate vyloail i prava delegate, upozornil na pravidla parlamentniho tadu, zkratka, zhostii se te gkeho tkolu snemovniho piedsedy znamenite. Sleana Matenka Kalouskova, dceruSka peedsedy tadu Pokrok Houstonu bratra Joe Kalouska, zaslougila se o spravnou orientaci delegatft vrchovate. Ona byla tlumoenici ptitomne zpravodajce anglickych novin; ona mimiografem nastavenim hodin noenich postarala se o tisk stanovnim vYborem zpracovanYch stanov, cog umognilo, ge delegati mohli ph probirani jednotlivYch odstavcil stanov, ptesne zneni jednotlivYch clankta sledovati. Dye ste padesit rokit rohliku. Letos v zati bude v Pah osiaveno zylaStni jubileum 2501ete trvani rohliku. Csiavy se pry zudastni na 3000 pekatt. Uspotadaji prfrvod mestem, ponesou v nem obrovskY rohlik, odevzdaji jej na radnici a starosta jej rozdeli chuRohlik se totig po prve objevil v roce 1689, kdyg Turci oblehali Viden. Pekati tenkrate pekli chleb pro vojaky, kteti hajili mesto, a zaslechli ye syYch podzemnich pekarnach zyle.Stni hluk. Usoudili, ae Turci delaji podkop, aby vyhodili do poveth hradby. Oznamili to voja.ktm a ti zjistili, ge Turci skuteene podkop phpravovali. Jejich zamer byl zmaien a naopak zahajen viteznY postup. Turci byli od Vidne odehnani a pekati na znameni yiterstvi podali toho dne peel zvlaStni peeivo v podobe tureckeho pillmesice. Tak vznikly prvni rohliky, ktere se tedy letos pekou u g 250 let. Transoceinska anekdota z "Queen Mary". Lod' byla dva metry od biehu, kdy na ni skoeil jakYsi mu g, jen se pkihnal tryskem do ptistavu. Uttel si spokojene s Cola pot a "Mel jsem to Stesti! Jen o vtetinu a byla by lod' odplula beze mne!" "Jak to?" udivil so raarnotnik. "My piece prave ptistavame,"
VESTNIK g
tefinik a Yvonna Chautempsova. Ze ttefanikovy korespondence.
Snad neni tolik znamo, ge Stefanik byl zasnouben s dcerou francouzskeho politika (poslance, senatora, ministra) Emila Chautempse, sestrou dneSniho francouzskeho statnika Camilla Chautempse. Stefanik veSel ve styk s touto rodinou z dtivodu politickYch. Francouzska vlada pted valkou poutivala slu geb ten,nikovS7ch take politicky, ponevad g zakladani hvezdaren a meteorologickYch stanic na mistech moti sledovalo iteel strategicky. Pro rtzne intriky vSak se tato akce nedaiila jak si Stefanik ptal. Proto uvital zvoleni Chautempsovo, s kterYm se znal a kterY jako poslanec snahy 8tefanikovy podporoval, senatorem a ministrem namotnictvi. Ale tato radost 8tefanikova byla kratka, ponevadg da sotva se v dervnu 1914 ptedstavila parlamentu, byla povalena a Chautemps se vice ministrem nestal. Pak ptiSla valka a prave z teto doby, to jest s podatku valky, mame nyni zpravy o lasce Yvonny Chautempsovy ke 8te. fanikovi, jemug jeji nalclonnost take nebyla nemild. Seznamuje nas s timto obdobim podrobne R. Rajchl v posledni "NaLi revoluci", kde mame take tryvky z dopisu 8tefanikov3"7ch a YvonninYch. Chautempsovi synove byli ye voice a z korespondence Yvonny se 8tefa.nikem se dovidame, jak jejich matka trpela obavou o divot svYch synil. A Yvonna o torn pie 8tefanikovi v roce 1914: "Jak ji uleheiti? Je to nemogne. Kolik matek se nachazi v tomto postaveni . . . Musi to bYti pro ni hrozne, kdy nemage bYt pia posledni hodince sveho ditete, kdy nevi, jak zemtelo, ani kde je pochovano!" Nemeli tenkrate Chautempsovi gadnYch zprav o synu Mauricovi a SlySeli jen od majora, jak Maurice raneny jeSte hrozil pest proti Nem• "Tentokrate nemate jeSte mou kith!" Patelstvi. Yvonna Chautempsova se nebala jen o givot syYch broth, ale take o givot 8tefaniktv, jemug neschvalovala, ae se chce ptihlasiti k letecke slutbe. Meld o teto slu gbe a o Stefanikove rozhodnuti toto mineni: "Vstoupit do letectva, tak nebezpeene zbrane, jeSte nemocen„ ktehkeho zdravi — nebot' ki-ehkYm z-astanete, potud, pokud se nedate operovat — to je projev odvahy, obetovani, jen by malo mugit dokazalo. Nepiekvapuje mne, ge chcete slougit Francii, slougit dobre veci, byla jsem na to phpravena; vedela jsem dobie, ge mne eeke, tento krutY den. Jsem hrda i zarmoucena. Pta.la bych si, aby nebyl triag e', ale nepokusim se odvraceti Vas od toho, co pokladate za svou povinnost. Koneone vim dobie, ae by ma, namaha byla mania; Vase innysly jsou 'DMUS neochvejne ... Mam odvahu, tak jak to chcete, protog e to chcete . . ." Kdyg mel 8tefanik odjet na frontu, tu laska Yvonnina se ozvala pinou silou. Psala gtefanikovi: "Kdyby mne melo potkati natesti, ste bych Vas ztratiia, ptisaham yam, ge ma bolest by byla hrozna, a g e nikdy, nikdy, at' se stane cokoli nevymizi z me pameti vzpominka na Vas". V tomto dopise ozYva se podvedome jakesi tuSeni rozchodu, It nemu g pak vinou valky a nedorozumeni take doSlo. Take otec Yvonnin bedlive pozoroval 8tefanika a psal o nem clonal": "Je to rozhodne obratnY hoch; dovede tg asem napinit ty, kteti ho znaji. Zasluhuje si oddanosti Yvonniny." Jak patrno, vedela o Yzajemnern vztahu obou mladYch lidi i rodina Chautempsova, eemu g den asi vYraz zasnoubenim. Ale prave v teto dobe .8tefanikova ska je jinde. Byl chycen valkou a v ni videl i pro sebe ureite poslani, a proto mu nemohlo zbyvat tolik porozumeni a dasu pro lasku. Tu se zdalo Yvonne, 'ge se ji g tefanik odcizuje, a jeji pkitelkyne, ktera v Pati gi Stefanika navStivila, ji to potrvrzuje. . tefanik byl, jak i z dopisi" patrno, ji g snoubencem YvonninYm. A kdyg Yvonna slySela, 'Ze se v Pahl' 8tefanik zotavuje u sleeny Janssenove, s ni g se znal z doby sve spoluprace s jejim otcem, tu byla jata garlivosti a klesla hodne na mysli. Pie to sama ✓ dopise; "Nentam uz vary v budoucnost ..
Strana 9. Klesia jsem upine na mysli . . . VAechno je mi lhostejne . . ." Pak se uddlo nem co zmatilo zasnoubeni a ptipravilo rozchod Yvonnin se Stefanikem. Rozchod spoeival na nedorozumeni a osudne nahode. V to dobe padl totig syn Chautempsuy Felix. 8tefanik za prvni dovolene specha do Patige, aby "ptines1 trochu fitechy v hluboke bolesti a sam naeerpal nove shy v nekolika hodinach, ztravene po boku te, k ni g je vazan hlubSimi city net pouty obyeejneho ptatelstvi" tak eteme ve Stefanikove naertku dopisu. Ale jake zklamani Atefanikovo, kdy g byl v dome Chautempsove naprosto chladne ptijat. VSichni mleeli a 8tefanik nechapal. Senator si ho odvedl stranou a vylogil mu, ae muse z dopisu vedet, ge Yvonna zruSila sve zasnoubeni s nim, a prod. tak ucinila. 8tefanik nevedel, ponevadt osudneho dopisu nedostal. A kdyg chtel vedet od senatora pheiny rozchodu, tu ho upozoriauje opet na dopis. 8tefanik shani se pak pa dopisu a koneene jej dostava od jednoho yojaka, kterY jej zapmnel 8tefanikovi dodat a nosil jej v kapse. Dojem z dopisu byl pro 8tefanika hroznY. Napsal o nem: "Kolik osoaeni, vmetenYch mi do oblideje! . . . Tak nespravedlive ura gly . . . Nateeni z neSetrnosti k jeji rodine . . . Nechci vetiti svYm °dim. Olovek by ptiSel o rozum!" — Slo? Pied dvema lety potieboval 8tefanik penize a mlady Felix Chautemps mu prostiedkoval pujeku a sam se take zari zarueil, anit o tom 8' tefanik vedel. Kdy g Felix Chautemps padl, tu vetitel se hned °brat' na jeho otce, aby pfeyzal zaruku za S' ‘ tefanika po svem synovi. Je phrozene, kdy tento dopis piasel pre.ye ye chvili, kdy rodina Chautempsova oplakavala sveho syna, ge radosti rodine neptidal. V rozeileni byl vinena Yvonna, a to situaci rozteSila dopisem, ktery S ' tefanik hned nedostal, aby mohl yeas podati rodine vysvetleni. Formilne byla vec brzy likvidovana, ale nasledky mezi 8tefanikem a Yyonnou zustaly. Zda se, ge Yvonna dobie nerozumela du g 8tefanikove, jak patrno z jedne poznamky 8tefanikovy o lasce z roku 1905. "Lasko uklada si vdei kruhu svojich milYch urea& povinnosti a ked' jich spinila eestne a s radost'ou potom koncentruje sa v bytostiach, ktore prilnuly najintimnejsie jej". Fr. Loubal. SLAVNOSTNi UVADEN1 STOVKY NOVYCII eLENtr DO RADE KAREL JONAS. (Dokoneeni ze str. 1.) Nasledovaly kratSi proslovy, z nichi dojemne zapilsobil piednes basne malYm Jos. D. Nezvalem, napsane k slavnosti ne-anavnYm pracovnikem bratrem Johnem GajevskYrn. Nov Glen D. Odboru citoval nasledujici pekne verse ztetelne, procitene a byl za svilj ptednes odmenen velikYm potleskem. Dries srdce citum ptistupne radosti velkou jasa, neb k S.P.J.S.T. ma ptistup take mlada chasa. Take mlada chasa, ditky v Ahem mladi dobie se snaSeji a maji se radi. SpIneni dues doSla naSe tuna oddeleni detske by Jednota mela, na mohutnem stromu Jednoty milene vyrustaji ve.tve hezky rozktibene. Jak bude Jednota rust' ptiStich letech, to -zale gi vSe.chno na vas delegatech, joke udelate pravidla a smery, by Jednota u vSech lidi ziskala dilvery. Ag vy jednou odejdete, odkud neni navratu, my povedem dale spravne na gi milou Jednotu. Budeme ji chraniti proti eernYm mrakiim, by slougila ku cti vSem oechoslovakilm. Krasna slavnost byla zakoneena taneeni yeselici pia dobre hudbe nezname mi kapely. Venku hern gilo se jako na pouti, tvoteny kroulky rozpravejicich, u naleven bylo pilno, na delSi chvily znely pane zpevy improvisovaneho sboru, tizeneho nadSenYm obdivovatelem eeskYch pisni drem. Jos. KopeckYm. Slavnostni uvademi bude miti ozvenu po mnohYch osadach, bylo znamenitou reklamou pro dalSi nas nabor !,-lovYch 'Cent. Olenstvu Mdu Karel Jona g k riosag enerou tspechu uptimne gratulujeme.
VESTNtit
Strain. 10. PAVLA DVOPAKOVA:
Jen jednou mozno srdce fit. ROMAN
(Pokratovani) 4e-r0 zale gi na torn, jak se budu ptat", usmal se ,usednuv na jeji fisrnevne pobidnuti do lenoSky. Ty dye, tti minuty mu stagily, aby si ji dukladne prohledl. "Krasna, a libezna", shrnul svrij dojem, "a hodna." a tekl-li vrchni o deveeti hodna, byl to vYraz nejvetSiho uznani. "Co dela ten chudak?" zeptala se prvni. "Mach?" 'Ano, myslim. ge se tak jmenuje." "`A vy ho litujete?" zeptal se udivene. "Jak pak bych ho nelitovala, ptipravil si k vuli mne takovY te gkY givot." Vrchni neco ptekusoval v sobe, usmivaje se. "Ten &ova se Upine zmenil. Ptal jsem se na neho nekolikrate a to, co mi o nem tekli, ukazuje, 'g e jig to neni ten Mach. Je pry mirnY a iika, ae ttebas vas neposttelil, ptijme odsouzeni jako trest za svfij nepeknY givot." A prosi vas, abyste mu odpustila to ptepadeni." Helena se na neho divala zaragene. "Tvrdi, ze mne nepostkeliL?" vydechla. "Tvrdi to od potatku a ja, mu, sledno, vifim", tekl vrchni va gne. "Kdybych mu neveneobtegoval bych vas, protoge je proti nemu tolik dukazri, ae neni tfeba va geho svedectvi. Ale chci ho z toho vytahnouti. Snad mi pomfigete na stopu toho praveho. Mam ji g neco, ale to je skoro nic. A nyni vas poprosim, abyste mi odpovidala uptimne, jde o spravedinost. Mate nejakeho osobniho neptitele?" "Myslim, ae nemam," iekla vahave. Bude jen piece nekdo, kdo zamestnal vaSi pamet', ze jste zavahala. Na koho jste myslila? I kdyby ta domnenaka byla slaba jako vdnek, netajte ji. "Tady jedinY elovek, jen by snad mohl miti ke mne nechut', ilkam nechut', ne nenavist — je spravce." Vrchni vydechl zhluboka a pak vyskotil, nedbaje, ge si uminil chovati se sluke, jal se ptechazeti vzruSene. Pi-emohl se vSak brzy a omluvil se a usednuv, tekl vesele: "A ted' mi povite, prod si myslite, ze by mohl chovati k yam nechut'." "Nelibily se mi nektere veci z jeho spravy." "A iekla jste mu to?"' Helena v to chvili si upamatovala vYjev z kancelate, jak se vratila pro kabelku, videla pied sebou jeho zsinalou tvat, nenavistnY pohled a slySela, co mu iekla. "Pohrozila jsem mu." "A dim, snad ne zatknutim?" vydechl. "Ano, tekla jsem mu, nezahaji-li praci v lomu do tYdne, ze ho dam — toti g", usmala se. "Rozumim, rozumim", pokyvoval horlive. "A tekla jste snad prod?" "Nu, Slo o ten lom. Podeztivam ho, ae jej zavtel, proto g e mu dala firma Karpeles riplatek. A pak jsem ptiSla na machinate s dobytkem. Dovedela jsem se, ae teznik Siegl doclaval do staje hubene kusy draze placene a kupoval je lacino zpet, kdyg byly ye dvoie vykrmeny." Vrchni oteviral figasem oti. "Takova Baba, takova gaba", myslil s obdivem. "A vy jste mu tohle vytetla?" "Ano, a dala jsem mu lh-Citu tYdne." "K temu?" "K zahajeni prate v lomu — slo mi o delniky, je tady tolik bidy." "To stati, to stati ripine. On to byl, jeete ted' ho zatknu." "Ale, pane vrchni, v g dyt' se nemusel bat, slibila jsem mu, vyhovi-li a zadne se opravdu starati o panstvi, ae budu mleet. A dovedu dostati slovu. A v lomu se pracuje." "A vite, prod se tam pracuje? Proto ge jste g iva. 6, ten tchot. Jak myslite, ae by to bylo S
lomem, kdyby vas byl zastielil? Staral by se lom vas strYc nad vaSi mrtvolou? Staral? Jiste ne. Odejel by a nepiijel by sem za deset let. Nejezdil-li dtive, nejezdil by zase, kdyby vas nebylo." Helena pobledla. "Myslite?" zeptala se zdeSene. "Vim to. Mel vSak smrilu, ze vas nezabil." A ted', kdyg slySela Helena, jako by se ji v pameti objevil rozmazanY obraz, nebyl to ani obras, co to bylo? Ano, tam v lese. Pada, stale pada, konedne dopadla, nekdo se nad ni sklani posloucha, bije-li ji srdce, jezdi ji uchem po hrdle. A nejaka slova. Ano, byla to slova. SlySela z takove ukrutne dalky, jako z jineho sveta. "Ma dost, ua nepromluvi." Vrchni ji pozorne sledoval. Vycitil, ae na neco vzpomina, ge Uporne zapasi o nejakou mySlenku, videl, ge se ji konedne zmocnila a zeptal se dychtive: "Na co jste vzpominala?" "Ale, jak vite?" "Z vaSi tvate mono cisti, jako z novin peenye tiStenYch." "Nekdo, kdyg jsem padla tam v lese do mdlob, u mne byl." "Pani lesni a sledna ptitelkyne." "Ne, o torn nevim, vim vSak, ze se nade mnou sklanel mu g. Zjevovalo se mi to v horeekach a proto jsem myslila, ae je to vYplod fantasie, ale ted' vim, ae to bylo tak. Citim to, uvidela jsem ho, moje vedomi bylo ode mne, ale 'Lel° ho citilo, sluch ho slySel." "A co to bylo?" "Ma, dost, ua nepromluvi — a byl to on, mela jsem ten dojem, ae je hnusnY, otylY mu g a kdyg po mne jezdil prsty tak opatrne — bylo to &sive." "Aby se nezakrvacel", vysvetlil vrchni. "Vedela jsem, ae je to spravce a vim to nyni." "Podeztival jsem ho hned od prveho dne, ale nedovedl jsem si vysvethti, prod by sttilel vas. Az nyni, kdy g to vim, neni pochyby. Vy jste mu byla nebezpeend, yak ptitomnost byla nesnesitelna, znamenala hrozbu kriminalu a kdyg jste ptimo tim pohrozila, mel na vybranou bud' sebe nebo vas. A volil vas." Pottasal ji rukou, divaje se na ni obdivne. "Ug se nedivim, ge se do vas zamiloval takovY na tvrdo vatenY nemrava, jako Mach." "Prosim vas," zasmala se. "Proto se tak zmenil. Ji g na stanici mi to teki a ja tomu vetil," mluvil o lane k yam docela jinak, ne'g on men ye zvyku. Jste kratce velmi nebezpeend dama v ka gdern smeru." XII. Vrchni podeziival vskutku spravce od prveho dne. Uva goval-11, kdo by mohl nejspiSe chroupati pra g ene mandle, naSel jen nekolik mugri a mezi nimi byl spravce. OvSem, tohle nemohlou slou giti za dukaz, ale ta mandle stala se vYchodiskem stralmistrovYch tvah. Veder po tom vYslechu Machove, dlouho do noel sedel a rovnal si v hlave vSechno to, co zjistil, hiede pti torn na mandli. Ta mandle jakoby byla sttedem toho viru, jeji mel v hlave a z nehot se pracne dostaval. Odpoledne byl v hajovne za Fouskovou. Byl rad, g e ji zastal samotnou. Ptivitala ho vesele. Byla to statna g ena, AirokYch bon a pevnYch bochnikil Hader a byla o patnact rokix sveho muse. To mel na mysli vrchni a proto nesoudil jeji zalety tak ptisne. "Budu vas tak trochu zpovidat, pani Fouskova," zaeal vesele. "Vy, ale jdete," zapalila se. "Je to fitedne, pani Fouskova", zvagnel. PoplaSila se. "A prosim vas, prod?" V teto chvili ji vrchni zalitoval, vzpomnev, g e Fousek, kaSlavY padesatnik, byl na svou peknou Lojzitku krute larlivY ate nebude mo g gcle pro--noutajiepmrsMch.Alka vineni nese v sobe trest — je jen nahoda, zristne-li utajeno, ka gdY ma potitati, ge utajeno nebude — uva g oval, rovnaje si v hlave otazky. "V patek jste, pani Fouskova, posilala dopis,"
Ve q tedu, dne 12. srpna 1936. "JA? Ja nic neposilala, psala jsem naposlecly pied mesicem." "Nezapirejte, mam ten dopis. Psala jste Machovi." Fouskova se zardela. "Nemusite se stydet, ja vas nezpovidam ze zvedavosti. Mach spachal neco velmi Seredneho." Zapotacela se. "Mach, Mach?" vykoktala. "Vy o tom nevite?" "Nic, nic nevim. A prosim vas, co udelalr "Pokusil se zavraaditi zameckou sleenu." Fouskova musela si sednout. Hriiza a strach zradily se ji v "A co ja main s tou veci cleat? Ja piece s Machem nic nemam." "Ale mate." "Nemam, mela jsem, ale u g pies mesic jsem s nim nemluvila", miuvila rortilene. "Ptisaham yam, pane vrchni, ge rriluvim pravdn." "A jak to bylo s tim patednim dopisem?" "0 Zadnem dopisu nevim, gadnY jsem hepsala", tvrdila zoufale. "tivette iii, pane Vrchni, nezapirala bych. jsein goufala; dOvi-li Se Fousek O tofn". "Ptizhate-li se, slibuji, ze Se nedovi hit torn vaSem pomeru", vnadil ji vrchni. Ale kdyg i tohle selhalo a ona' stale se zaptisahala, ae dopis ten nepsala, zadal jinak. "Mate piece toho Macha jeSte rada. Miltete ho tim ptiznanim zachraniti. Mejte tedy rozum." RozeStkala se. "Jak se mam ptiznat, kdyg o nieem nevim, nepsala jsem u g, mesic. PHznala bych se, zylkSte, kdyg fikate, ze bych ho mohla zachraniti. Zachovai se ke mne Spinave, odkopl mne, kdyi se mne nabagil, ale ja ho mam potad rada, nezapomnela jsem na neho. Ale, jak se main ptiznati k neeemu, dello jsem se nedopustila." Vrchni byl zmaten. Dopis na svete byl, porovnanim pisma jineho dopisu Fouskove zjistil, ze jde o jeji rukopis a tady mu Fouskova tvrdi, ze nic nepsala. Jak si to vysvetliti? "Nu, stojite-li na svern, strijte si", zvedl se, aby odeeel. "Tvrdite tedy, ze jste nic nepsala?" zastavil se jeSte ye dvefich. "Ptisaham vain," zvedla ruku. A na tohle si vrchni vzporninal. Nejake podezteni mu klidilo v hlave. Nepsala-li ten dopis, kdo jej psal? Mach? A prod? Kdyby jej psal, jak by sledoval Teel. Nedomluvil se s Fouskovou a vedel jiste, ze by mu dosvedeila i ttebas to, ze s nim v kriticke dobe byla — muse' tedy vylouditi Macha. A kdo tedy psal? Nikdo jinY, nea ten, jen snal pismo Machovo Fouskove a jen znal Mach& pomer k ni. A kdo to mohl bYti? Mandle na stole, jako by se promenila v otylou tvat spravcovu. A mandle zatala mu vypraveti. Vrchni hudbu jazzove hudby, videl na parketu taneici pary, videl na stole sklenky, zlatnouci a rudnouci vinem, videl pozlacend hrdla SampanskYch, chladnoucich v ledu a misky s pr a g enYmi mandlemi. Dobracka, Sediva tvat spravcova neni jig tvati vSedniho, Sediveho, venkovskeho eloveka, jak si ji vrchni ptedstavuje za stolem vedle nastrojene, namalovane bardamy. Je to tvat pogivatneho svetaka, stareho hyiila, jeho hudba, vino a g,'eny lakaji jako obloukovky jepice. Kag dY tYden jezdi do Prahy, co staly ty testy. Kagda, tisic aspori, to je padesat tisic roA,ne, kde ty penize bral. Kradl, proto g e nes..eilo mu snad ani tech padesat. Ale prod by zabijel to devee? Vrchni je pied zahadou. Prod by zabijel ji. JakY by to melo smysl? Kdyby chtel odstraniti majitele Charvata, ale ji. Ale. co kdyg se ttebas to devde neco dovedelo, a on ji chtel navgdy zavtiti rista. Vrchni vstal a zadal pfechazeti. 1,Tedel. 19k Helena Gila, vedel o jejim givem zajrn li o piaci, o lidi. Mnoho lidi si ji zamilovalo a mnoho nenavidelo spravce. Snadno se mohlo stati, in nekdo tekl ji neco a ze ona ye sve phmosti, neznajic hloubku jeho podlosti, mu to vytkla a pohrozila strYcem. (Pokratovani.)
Ve stkedu, dne 12. srpna 1936. QUID() MARIA VYSKO6IL:
Tiche Bouie ROMAN
mEPRVE kdy nad dalekSrmi, pomeznimi horami zapadajici slunce nasadilo rubinovou korunu prastarS7m • hvozdtim, jimit bylo mono prochazeti tele dny, ani se ciao konce, pani Svatoriova zanechala sveho denniho podelkovani. Praci alespori se nedalo nazvati toto brave tukani po pokojich a kolem thledmich kachlovSrch kaminek, jet vyplriovalo denni hodiny pani pottmistrove Andely Svatoriove, ktera s dernovlasou dcerkou Jindkigkou svirj klidnSr votni tidel nesla bez valnSrch starosti i velkSrch narokti do budoucna. Tteti Glen rodiny — pan pattmistr Svatori — idylickeho smiru domova volne neporugoval. Celt' den zamestnan ve sve kancelati, domri zaskoeil jen v poledne a veder, nikdy se v gak na dlouho nezdrtuje, nebot' spolkove funkce, jet jegte mimo svrij iikad zastaval. nedovolovaly mu, aby se clakladneji ohral u rodinneho krbu. Bylt' pan Svatori Velem i dui vlastenec a nikdy nedal kogiokem vS7zve, aby se zireastnil to neb one akce narodni, jet nachately sve podnety prave v mestskSTch spciltich, jet soustted'ovaly tilinkovske obdanstvo k spoledne praci i k spoledne zabave. Tak se staff pan 8ebestian Svatori jednatelem zpevackeho spolku "Lumiru", mistopkedsedou kroutku divadelnich ochotnikri "Tyl" a dinn.Vm dlenem "Sokola", vtude vyvinuje obdivuhodnou dinnost a opravdu vlasteneckou horlivost. Pani Svatoriova s dcerkou s podatku dosti tetce zvykaly tomuto nepomeru, jimz delen byl volnS, das pottmistrtiv mezi rodinou a vekejno,st, ale dasem ptivykly i tomuto rozvrhu denniho pokadku, zvla gte kdy i jim z vefejne dinnosti pkednosty domacnosti vyplynul zisk detnSlmi pozvanimi na clSrchanky, venedky, vlastenecke besedy a ochotnicka ptedstaveni, jimit zpestkovan jinak dosti jednotvarnS7 a bez vzrugeni plynouci tivot v 2ilinkove. Ovtem tou dobou kryl jit prey snih kdysi ruse skrane pani Svatoriove a take dcerka, vyspivajici kvapem v krasavici, dlela nyni Casteji mimo clam, tu stkihtim sate, znevu a hie na klavir se udic, tu °pet prve milostne zapaly panenskeho srdce v samotatskSich prochazlath mestsk„Vm sadem nebo blizkSrmi lesy chlacholic a ukrS7vajic. Tak se stalo, ze pani pogtmistrova, vetginu dne ztravila samotna. Led mnoho nebrojila proti tomuto zprisobu tivota. Samota neptipadala ji nikdy smutnou a neutegenou, nebot' vge kolem ni hovotilo k ni tisicerSrmi Usty vzpominek, a jeji srdce stejne tie odpovidalo k tern hlasfn. Bylo zajiste kus jejiho tvota, a Cast jeji vlastni bytosti pkevteleno do techto zdanlive mrtvS7ch predmetu kolem ni, nebot' videly kvet jejiho tivota, jeho leto i toto tithe odumirani v pkedtute blitici se jesene. "Vgechny pisne tve mladosti jsou ye mne ukryty", pravil ji start setlout1ST spinet, na nemt nyni uz jen zkidka kdy pani Svatoriova hravala. "Tvotime tvoji drutinu," chlubily se kkehke figurky ze vzacneho, stareho porcelanu, kra glici ofechovSr sklenik. "Jsme vtdycky s tebou", gumely koruny sta/Itch °keen na malem dvoreoku, na nejt vedla okna z male kuchyriky, "tvoji pkatele a vtdy ochotni svedkove tqch vzpominek." A tak nebylo drobnristky, nebylo pkedme tu, jen by v samotaks10-ch hodinach neotivoval ticho kolem pani pag tmistrove, a proto snatela vice net trpelive tuto zdanlivou otivelost, jet ovtem velmi dasto byla zapla gena navgteyou nebo navratem Jinclkitdin3im. Nejru g neji bkvalo u Svatoriti rano. Pan pottmistr, vtdy trzkostlive dbal* svS7ch povinnosti, vstaval pkesne o sedme, a tu si pkal, aby na
VESTNtIC snidani nemusel dlouho dekati. Byly proto pani i dcera jit zahy po testa na nohou a v pilne praci. Po spoledne snidani odegel Svatori do Utadu, kdetto obe damy se chystaly k nakupu — byl-li prave ye meste ti7denni trh. Jinak obstaravala denni nakupy Jindkitka sama, nebot' jeji matka si pkala, aby dcera do vg ech odvetvi domacnosti byla jak naleti zasvecena. Teprve potom, kdy v ge k pkiprave obeda plipraveno, mohla i sleena Jindicigka yenovati se eiste s yym zalehtostem. Chodila dopoledne k byvale operni zpevadce na klavir a zpev a vracela se obydejne az o dvanacte ve spolednosti sveho otce, jeji doprovazela z uradu domt. Tu jit dekal je vady na Upravne pfichystanem stole °bed, kterS7 patkival k nejveselejtim chvilim dne. Bylat' pani Svatoriova vStornou kuchakkou a dobre jidlo slabosti jejiho mantela. Po obede pil pan po gtmistr eigku derne kavy, nadet si na chvileeku zdkiml. Jinciti'gka detla matte noviny. Klid popoledni trval pkesne do tki dtvrti na dye, kdy se pan Svatori vracel do idadu a jeho dcerka chystala do Siti. Kolem tteti fitulnY byt SvatoithvYch opet osifel a jeho vladkyni se stala zase pani poStmistrova. Byla li venku pekna pohoda, vzala si svoji praci na dvfir nebo do zahradky; za nepfizniveil° poCasi zustavala v obydli, stale majic cosi na lopoceni a stykil s okolim zbyteene nevyhledavajic. Tu bylo potkbi pradlo pospraviti, knihovnu pterovnati, drobnosti jinak uspokadati. Tu se °pet do'iadovala okfidlend drobotina na dvorku jeji ochrany a peee. A tak se stale nachazelo, dim vypiniti Cas do one dilverne chvile, nenalezajic dnu ani nod, jest nejvlastnejSi domovinou vzpominek. Tu dobu Berne hodinky pani Svatoriova nejradeji prosnila v paradnim pokoji, hovic si v ktesle pod starYm rodinnYm zrcadlem a davajic na sebe zcela pasobiti kouzlu stare, s tajemstvimi rodiny tak obeznale komnaty. Te chvile divot prchal kolem nepozorovan, za to tim hovorneji se hlasila minulost a s ni i vkcko zapadle mlade S'testi pani Svatoriove II. Jako zazrakem vk se kolem ni zmenilo! Steny pokoje se staly 'jeSte uNimi a svate'eni vYzdoba jeho sten zmizela. Pouze velike rodinne zrcadlo zustalo na svem miste Jinak ale vAe ostatni pozbylo piivodni tva.fnosti. Misto okazaleho pokoje svate6niho v nem domku javornickem, vzpominkam pani Svatoriove se objevil skromnY pralskY byt jejich rodieu, v nem2 pro ts ila sve detstvi i pryou mladost svou. Videla zcela zfetelne stars' ten dilm do vSech kkidel rozlehlY, upravenY z bYvaleho staromestskeho klaStera. V prostorach, ktere jindy se snad ozYvaly modlitbami, choraly a zvony, znely nyni zcela jine zalmy. Zalmy prate, naplriujici pilzemni dilnu zlatotepeckou. Od dasneho jitra az do pozdniho ve'eera v ni pravidelne udery, je2 nezvyklYm tohoto ruchu snad ptekakly, ale domacich u2 da y no neraily. Ba o svatcich a nedelich, kdy se celY dfun temef dusil ospalYm tichem, mnohYm se jiste stYskalo po tomto pitemnem vzruchu obvykle denni lopoty. RozmernY start' dam osidlen byl bust, partajemi, je2 se ku podivu malo menily, jako by jakesi tajemne kouzlo nutilo zde zristati kaZdeho, kdo se tu ubytoval. A piece nebylo nic pametihodneho, ani podivuhodneho v budove s temmim vchodem, nepravidelnYm dvorkem a predlouhYmi otevrenYmi pavlademi s 2elezn"3.7 mi mtiZemi, jeZ byly vitanou probihadkou detem a vhodnYm pristreCkem pro suCeni pradla. V poslednim byte druheho poschodi rodide pani Svatoriove — kancelista Velich se svoji Zenou Martou abYvali skromne dva pokojiky a stisnenou kuchyriku s velikYmi vyhtatymi kamny, za nimi2 maid Andelka mivala svrij raj: pokojik pro panny! Mensi z obou mistno-
Strana 11. sti slouNla otci za pracovnu, vetSi nahrazovala ptijimaci pokoj i jidelnu — zkratka vSe, co nespinenYm zustalo snem pani Marty, jez male iitednicke hodnosti sveho chote vetCi dulezitosti, neZ jake dle sve povahy zasluhovala. Ptepychem byl tu pouze klavir, postavenk Celem k oknu, vyzirajicimu do steny zlatotepeeke dilny. Jinak v'Sechno ostatni zatizeni nasvedeovalo o stisnenYch pomerech, ktere znadne omezovaly tu vCelike poZitky Zivota, je2 ostatne nikdy nebyly u Velichri nutnosti, nYbr2 pouze prilelitostnym darem svateenich dnu. Maid slufoa kancelistova ntedpisovala titi skromne a poditati s kaalYm trojnikem. A take nepatrnY obnos, jim k vedeni domacnosti prispivala pani Marta, za vederil vypomahajic sestre Cvadlene, value blahobytu nezvelidoval. A piece necitila Andelka tili techto dennich starosti, jsouc nejvyCCI radosti svYch rodiat, nadeji jich budoucnosti a snem o blahobytnejLeh dobach. Jeji mladi plynulo proste a pokojne a jeji srdce nepralo si vic, ne2 aby tithe to Ctesti domova zustalo nav2dy jejim Udelem. Led osud i pro ni chystal jiz zkouCku tim trpdi, elm rtiZovej,§1 byly predpoklady, na nich2 byla vybudovana. Sledna Velichova, dospela prave k letrim prveho panenskeho rozpuku, kdy jeji sny mladY umelec, sochar Michal Tonar, s nim2 se s,eznamila na studentskem veneeku v malostranske besede. DlouhovlasY, ohnivy mladik snadno ziskal nezkuCenou zlatovlasku, jejit nesmelost a miadistark pel lakaly ho neodolatelne. Umelec a dlovek zapasil v jeho srdci o toto vabive stvoreni, je2 tak beznarodne bylo ochotno dati mu svoji driveru. A kdy umelec udivil mladou dudloveku zbyl jiz snadnY dkol. V kratkem 'Case laska jednoho vedera se stala denni potrebou obema a jeZto innysly Tonarovy ptedstiraly opravdovost, zlomen za kratko i odpor AndeleinYch rodidt, s vYberem srdce jejiho jaksi stale nesrozumitelnych. "Jen aby ses neklamala ye sve drivere!" — varovala matka dceru, tie si povzdechnuvi. Led to s Usnievem odmitla: "Jsem t'astna, tak neskonale Ct'astna, maminko. Bylo by mono cititi tak velke blaho, kdyby nebylo opravdove?" Pani Marta ul neodpovedela. Byla presvedeena, ze by odporem situaci jeeSte zhorgila. Vedela to podle sebe. Take ona mela jakousi omamnou vzpominku z daleke mladosti. Tenkrate . Az zavratno si bylo toho pkipomenouti. Tez pani Marta mivala tehdy podobnY ideal. A pouze okolnosti, je2 zavinily, ze mladY mut na natiak rodidri vstoupil do seminare, ztroskotaly tent° sen, ze vCech nejkrasnejCi, ponevad2 to byl sen prve lasky ... lasky kralovske! Oasem zavrela se vS'ak i tato rana, take ani uz nezabolela, kdy mladY knez oddaval Martu Velichovi, sam vkladaje ruku kdysi jim vrele celovanou v dlari ciziho mute . Od to doby probehla uz hezka rada let vratky easu a snad nebyla by ani pani kancelistobledYch barev davneho toho cbrazku, nebYti Andelky. Jeji Tonar pripominal ji tolik mladiekelao novice. A snad . . . ba jiste prave proto ptala sve dceri, co ji samotne nebylo doprano. KrasnSi sen! — — — Pomery se teprve potom ponekud zmenily, kdy Velich poCal postonavati, nastydnuv se v nevytopene kancelari. V to dobe se stale stavaly na.vtevy Tonarovy u kancelistt, za to tim hojneji vychazky mladS t ch lidi do praZsk3ich sadu, v nich'Z valy bylo tak mild posedeti a pokochati se earovnrn pohledem na Prahu. Bylo se mo'Zno cele hodiny divati na obraz rnA sta, ka2dou hodinu jinSi, stale jimavejCi a srdci Ne;,krasneji se v .g ak zbon.ovane mesto jevilo v modre fize soumraku. (Pokradovani)
strap,. -it CO BYLO V HABEgI VANDALSKY ZNICENO.
Ve stredu,
gleT241 U
2. srpna 1936. 0
v okresu Harris!
Po malem Aspechu italskYch leteckYch akci rozhodl se generalni 'Stab Dan W. Jackson, rozenY v La pro zmenu taktiky. Byl vydan roz- Grange, jako dela, fada jinYch tekaz k nideni habe gskYch chramtl, o xaskYch mladiku, probijel se uninich se ptedpokladalo, ze jsou uto- versitou na vlastni pest. Pracoval &Stem vetkho mnoZstvi lidi. Pak jako umyvad nadobi, pomahal v gajsme videli s vojenskeho stanoviska solinove stanici a ze skrovnYch vYohavne neutiteenou vec: 'teny, deti, delku platil stravu a byt, jen aby stare kneze rozdrcene v troskach, za mohl dokonditi sva studia. Absolvogiva upalene za pouhY zloein, ze pH- val prava na texaske universite s Ali na svet a '2e se utekli na posvat- vyznamenanim a brzo na to zahajil ne misto, ke svemu Bohu a ke svYm vlastni praxi v Houstonu. svatYm. Zahy jeho neobyeejnY pravnickY OpetovanY zlodin face postihl talent byl uznan distriktnim ndnetoliko lidi, ale nad to i vedu. V vladnim O'Brien Stevensem, kterY kaldem chramu je take knihovna, jej jmenoval svYm asistentem. Kdy'Z jeja nektere dokumenty jsou jedi- pri nasledujicich volbach zvolen nednYmi svedky davno minulYch byl distriktnim navladnim K. C. dob a rovnaji se svou umeleckou, Barkley, rozhodl se tento ponechaterarni ei vedeckou hodnotou nej- ti p. Jacksona ye svYch slutbach, krasnej gim svazskarn habegskYch ponevad2 se osvedeil bYti skoro nesbirek v Narodni knihovne v postradatelnYm. Od tech dob uplyk, v britskem museu a ye Vatikan- nulo pit seclm a pill roku. Po celou tu ske knihovne. Tyto rukopisy na per- fadu let Dan W. Jackson jako vYgamenu jsou psany starou habe g- pomocnY navladni ridii trestni fizegtinou, liturgickYm jazykem, kte- ni proti nejvetkm proviniteltm zarYm dosud mei knek mluvi. Nekte- kona, ochrafiuje tak bezpedi i mare, jejich kaZda stranka je z cele jetek obeant. Nikdy se nemisil do kii2e zvikete, vazi skoro jako elovek politiky; uchazi se o tento Mad jea pisal i malif na nich po leta pra- dinef na zaklade svYch zku genosti a vali. Avgak i nejposlednejk, nej- schopnosti, domnivaje se,-ze po merle oSetkovand a nejmene stard osmilete pilne praci zasluhuje pokniha maze byt prave tak obtaka- vYgeni. na filosofickYm eili linguistickYm Pan Jackson jest mistopfedsedou ueenim. Na gi mufti z prvnich sto- statniho sdruZeni distriktnich a oleti pfelogili toti2 do habegskeho ja- kresnich pravnikt, ueitelem pravni zyka eetna dila, vzniknuv gi v obia- vedy na Jiho-Texaske pravnicke sti Stfedozemniho more. Opisovana gkole v Houstonu, aktivne einnYm jedna od druhYch, dochovala se ta- v sdraeni texaskYch pravnikil; jest to dila al po nage easy a easto se pfedsedou statniho vYboru na potipiihazi, ze zatim co je original Ili rani protizakonneho provozovani davno ztracen, zustava tu jenom pravnicke praxe a i jinak einnYm pouhY pfeklad v nagem starem ja- v ruznYch mestskych dobroeinnYch zyku, opsanY nagimi knezi a vzde- a zvelebovacich spolcich. lanci. Tak na pkiklad se na gel nejNelpi zatvrzele na liteke sucheho stark text Petra Apocalyptickeho zakona, Mdaje pro mlade provinilve sbirkach Narodni knihovny v ce podmineenSr trest, a neslibuje Patik. Ka'ZdY den nalezaji vedci vymahati jenom protihradskSr zakon, vgech narodt — a to miuvime jen o sbirkach, pokud existuji v Evrope nStr2 vAechny zakony. Vzhledem ku sv3im schopnostem — nejvYA zajimave texty. Co by se zkuSenostem v Ukadu, o a nabytS7rn bylo objevilo v na gich chramech a nej2 se uchazi, Dan W. Jackson id,v nagich klagtekich? A to vubec nevgechny deskoslovenske volide o miuvime o malbach, ktere zdobily jejich vAemb2nou podporu a hlas. stare palace. Habe g byla uzavfenou nadobou, kde nasty idulek posledni (Pol. Adv.) O vYkvety byzantske kultury. Zatim Balon-padik. SovetskY inlenYr co stfedomasky svet zapomnel to- Kulividensko zkonstruoval balon o to umeni uz po nekolik stoleti, rids obsahu 1850 krychlovS7ch metro, venkov je videl jegte kvetouci. Tak kterST vyzvedne 2 osoby do vSr ge 5,byly znideny poklady, ktere jiz Zld- 000 metro. Zvlaanosti balonu je ne usili nikdy nebude moci vzkfisit, stkedni trubka, ktera umoffiuje ani v Tembienu, ani v Sire, kde by- zmeniti balon na obrovskSr padak, ly postiZeny pfedevgim! vtadenim spodni poloviny koule do— Co na tom zalek, fekne se vod- vnitt horni. Zafizeni pracuje autoka je valka a koneene nennYtete maticky, jakmile zadne balon klesrovnavat chram, pokrytY dogkem, sat. S timto balonem-padakem byly s kamennYmi katedralami zapadu! jit s iispechem vykonany zkouAky v Na to se musi odpovedet, 2e pod okoli emadurova. dogek jako pod kamen se utikaji Robot stavi domy. AnglickY inZetytet nadeje. nYr vynalezl robota, jenz automati)O( Dveie s modernim spinadlem. Ji- cky stavi moderni kulate domy z stY londYnskY architekt nabytku betonu. 0 techto domech vynalezce nebyl spokojen s klikami u dvefi. pravi, ze v blizke budoucnosti naKaMY vi ze zkugenosti, ze o kliku hradi dnani domy etvercove nebo je mogno bolestne se udefiti. Ar- obdelnikove. Vge, co poffebuje zedchitekt si v gak fekl, ze v nagi date, nik udelat pki praci s timto robokdy se tolik rozgailo iftivani "zip- tern, je napltiovati jej obeas post", jsou kliky u dvein zbytedne a ze tfebnYm materialem. Automaticka je ize nahraditi take spinadlem. michaeka piqpravi beton a vytlaeuSvYm zakaznikAm navrhuje novY je jej zvlagtnim potrubim kolem dotyp dveti — dveki s zipsem. Stali kola sloupu, zasazeneho uprosti-ed pohnouti zamkem zipsu jen o ne- budouciho domu. Beton se usazuje, kolik centimetrii — ostatni obstara tvrdne a vytvoii tak kruhovitou steper°. Dvefe se zaviraji a oteviraji nu domu. Tato ultramoderni stavba jako &lye, jenge bez klik. S novin- vypada jako velka krabice na klokou budou zameenici sotva spoko- bonky s postrannimi okny a dyemi. jeni.
asidailigaNISEKt
AC S N kandidat o krimirlalniho
distriktniho niviadn ho v okresu Harris
* Zada ceskoslovenske voliee o jejich podporu a hlas.
1.8.0.00041111114411116.041011.0411111W4111WO
041111.04■0011•04•WAIWO■0■111.04•1111.1110.1101M.11004101,04w ,,
■■■■.0:4
Ve
Zdroj energie — slunee: AmerickY vedecky pracovnik A. E. McCoy sestrojil v Kalifornii zvlattni phstroj, kterY pomoci specialnich zrcadel soustted'uje slunedni paprsky na pomerne male misto, v nemZ pak vznikaji vysoke teploty. Je-li do tohoto ohniska polotena silna ocelova deska, vznikne v ni v kratkern okamiiku znadna dira. Tak slunce propaluje hraveji i ostatni, a to jegte vice teplote vzdorujici kovy. Vynalezce tohoto piistroje soudi, to v budoucnosti bude mono hriati vtechny tovarny na celem svete slunedni enefgii. "Dejte mi kapita,l," pravil McCoy, "abych mohl sestrojiti osmkrate vetSi phstroj net tento, a uvidite, to mu zde, v Kalifornii, slunce doda tolik energie, abychom ji mohli hnati elektrarnu, ktera, by mohla zasobovati elektrickym proudem mesto o 80,000 obyvatelich!" Nynejk McCoy& phstroj je sloten z velikYch sklenenYch a specialne stfibtenYch zrcadel, ale pro vetSi phstroj e bylo by pry nutno pouhvati jinYch latek. Vynolezce tvrdi, ze by bylo mono nakladem asi 20,000 dolaru sestrojiti hut' na rudy, ktera pry by mela stejnY vYkon jako dosavadni hut' v cene 100,000 dolart. "Veeopecne zavedeni techto sluneenich generators, prohlasil vynalezce, "znamenalo by velikou narodohospodatskou tsporu. Nejenom, to by se tak podstatne snitily pofizovaci naklady, ale hlavne by se ueettilo na provozu. Protote slunedni energie je nam doclavana zdarma." McCoy soudi, to v budoucnosti nebudeme se svYmi auty zastavovati u benzinovYch derpadel, ale to na jejich mists vzniknou u silnic zvlattni stanice, ktere nam budou velmi levne dodavati "sluncem nabijene" akuNow°
■■•■•
RUM 13.
Vt ST141=
stiectu, vine A. srpna 1.06.
mulatory nakch novYch elektri-• ckYch automobilt. Je zajimave, to se o McCoy& pfistroj zadinaji zajimati i americka krematoria, nebot' "kremace sluncem" byla by pry poetiatejti net dosavadni zpilsoby spa-. lovani. Mozek rozhlasovou stanici. Epochou radiovou phbyla nova pfirodni zahada, tajemstvi tivjrch rozhlasovYch stanic. Na pohled zdravi, duSevne zcela normalni lido maji schopnost velmi pozoruhodnou: zachycuji bez jakYchkoli technickYch prostfedkil viny, probihajici svetovYm prostorem. Slyti pfimo ze vzduchu ruzne arie, hudbu, piednatky a jine hlasy tak jasne, to je mohou bez svizeli zcela jostle a ptesne reprodukovat. Zda se, ze take holubi maji stejnou schopnost. Dokazalo se to mnohYmi zkouelcami. Tak bylo pozorovano, ze poStovni holubi v blizkosti vysilaci stanice pozbyli nahle orientaci a bezradne poletovali kolem antennich siti. Jejich znamY "SestY smysl" byl zjevne potladen radiovYmi vinami, stejne jako je magneticka jehia odklonena od sveho pilvodniho smeru elektrickYm proudem. Snad se tim vysvetliti dosud nevykoumanY orientaeni smysl eritat. Nove bryle proti osIneni. Jeden americkY vynalezce zhotovil brYle, ktere chrani automobilistu proti oslneni od pfiblitujicich se automobile a ph tom dovoluji piece jasnY rozhled na silnici. V ohniskovem stfedu horniho jejich okraje je zelend skvrna, jet Adinne tlumi oslnive svetlo, naklonime-li hlavu lehce doptedu. At na tuto nepatrnou skvrnu jsou brYle naprosto .
(, ■■•,,■■ ',Mia.61014.N.0.111.N1011.0 0.1.411004■110 ■ •■•
0.4■11111■41
041111110.4■0411111.01111.0411111■04■04111.<Nalie
411■04111111411.11.
.1111111■04•1000111141■11111.111•K
0.111•11.111•14.1•1111.1111■0•1
Divadlo u ‘8tefinikit v Houstonu
v nedeli, dne 30. srpna `TYLOVA CESTA' 8 8 8 I I
I
Hra o tivote Josefa Kajetana Tyla v peti obrazich, napsal J. F. Karas. OS OBY: br. Stepan Valeik. Tyl ses. B. uldova Magdalena, jeho chot' ses. A. vestkova Anna Rajska, jeji sestra br. A. 8- vestka Havlieek BorovskY br. F. Mitcha Filipek Vaclav redaktor br. F. Sedan ml. vanda ze Semeic ses. H. Svestkova Elieka PeSkova, jeho term br. F. Sedan st. etitek F. br. J. Kelarek KrumlovskY 1 herci br. B. *Ctvrtnik Vosolsobe, sedlak z Lan Doba 1848 — 1856, misto: Praha — Brod — Plzen. Zaroveri celodenni zalava spojena s bazarem "teska pout', spoleenSr °bed, ph hudbe B. R. Zatopka z Baytown. Mnooh krasnYch \Teel na bazaru. VSTUPNE: 30c. V pfiprave oslava 28. fijna, spojena s pfednatkou a divadlem, na nedeli 25. tljna, cot bude oznameno pfiSte. Zve
Zabavni VSIbor. .111•6.11■0•0411111111.0M.IIMMNINI•0000•1111104•111.0411101
Vac(' 111 okresu
HARRIS
0.1111111.1.r. ■■••■■
VOLTE PRO
KENNETH McCALLA
J.E. McDONALD A Z OKRESU ELLIS
za komisare zemedelstvi
Kandidat do iliadu distriktniho navladniho KENNETH McCALLA
Chcete-li miti pokrokovou komisi, a ne zpatednickou, komisi, ktera vykonala mnoho dobra pro zemedelce v Texasu, volte pro 3. E. McDonalda.
dekuje veem, kteki ph primarkach odevzdali mu sveij hlas a tadd o dalsi jejich ptizeri ph u1S1 volbe dne 22. srpna a odevzdali mu svilj hlas. •
rtichni, kteti se zajimate o rozvoj v zemedelstvi v Texasu, a ktefi vefite, to nat stat ma pesobiti spoleene se spolkovYm programem zemedelstvi
J. L. McDONALD
dostavte se k volbam dne 22. srpna a volte pro pi itomneho zemedelskeho komisaie J. E. McDonalda! (Pol. Adv.)
•
Pan Kenneth McCalla jest pine schopen tento tad zastavati a co jej zname, byl a jest poetivST a spravedlivS7 ke vtem, tak to nam udela dobreho Utednika. Proto, my nitepodepsani pine jej odporudujeme do pfizne nakch krajana a tadame vSechny v okresu Harris Zijici, by mu ph u2.§ich volbach dne 22. srpna odevzdali svilj hlas.
••
A. A. Lekkar, S. P. StudnidnY, Jos. Kalousek, Frank J. Olexa ml.
J. J. Kelarek, Vojtech 8ebek, Jakub KonednST, Frank Andinec.
Ve stteciu, dne 12. srpna 1936.
Strana 14. DOBEE iTtINKOVALA. Burkburnett, Texas. Jeliko2 Mrs. Hrazdil vedela, jako bolesti jsem trpel a Nonat me dala dobre ledeni, 2e mohu jako dkive pracovat, po2ada.la me, bych ji Nonat objednal, ja s radosti vyhovuji. — F. K. Zaruba, Box 289. Na rozliene bolesti, at' suche neb otevtene se Nonat osvedeila, ktera oez operate vytahne at' dkevene neb ocelove tkisky i stiely v tele uvazle, ale musi to bYt
NO
A. 1."
Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste pkimo na naSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California. V Ennis koupite Nonat v lekarne Roorbach's.
J. W. JUROSKA KREJCI. Delame prvottidni krejeovskou pre.ci. Rychle, a vlidne, obsluha a mirne ceny. Va2ime si VaS'i ptizne a ptejeme si s Vami obchodovat. South Sixth Street and Avenue G. TEMPLE, TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHitEBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotovk k sympatickemu vytizeni nezbytnkch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu. Levne ceny jsou naSi zasadou. Ambulanoni sluiba EDWARD PACE Pohiebni — dlenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.
Vytapenk potapeeski oblek. Ptedseda patikkeho potapeeskeho klubu, Prieur, pkedvedl v techto dnech v akvariu "Trocadero" z yleAtni potapeeskY oblek, kterY je jeho vlasta ma mnohe piednim nosti proti jinYm oblekum toho druhu. Ptedev gm je neobyeejne lehkY, nebot' va.21 jenom dva kilogramy. Druhou jeho dille2itou piednosti je vlastnost, 2e jej lze vytopit. Oblek je totii zhotoven z dvojite gumy, v jejim2" vnitkku proteka tticet litre vody o teplote asi etykiceti stupti0. Celsia. Timto zaiizenim, jehoZ podrobnosti jsou jegte vetejnosti neznamy, jest jednak potapeni ye studene vode snesitelnejjednak umoanuje se jim potapeei udr2eti se v rovnovaze; z toho davodu, jak vysvetlil vynalezce zastupcirm patiZskeho tisku, maze potaped provadeti pohyby zcela ptesne — nikoliv jako v klasickYch potapeeskYch itborech — a take nepottebuje miti na nohou boty take jako olovo. Na hranicich iivota a smrti. mumie, bYvalY petrolejovY kral a kdysi nejbohatAi elovek sveta, J. D. Rockefeller, zalokl Ustav po nem nazvanY, kterY je vybaven vSim, co si jen ueenci mohou ptat, a kterY skYta vet gi motnost badateltim v nem pracujicim, net laboratoie slavnYch universit. V tomto Ustavu byla koncem minuleho roku zjiaena na pohied site nedffle210, s hlediska laickeho, ale se stanoviska vedy skuteand sensate: 0Ziveni krystalu sloueeniny proteinu. Jde o bilkovinu, latku hodne podobnou bilku vajieka, jent'e slo2enou z mohutnYch molekul, ta,k2e jeji nejjemnejS"i eastka je na same hranici viditelnosti. Ze jde o mrtvou hmotu, je patrno z toho, 2e krystaluje jako sal nebo cukr. Ale ph. torn se chova, jako 2- ivouci hmota, nebot' kyselina a'aludeeni ji rychle stravuje, teplo ji kyseliny i zasady ji rychle ochromuji v jeji nej zaj imavej Si vlastnosti, kterou je jeji mnoaeni, rz upomina na nejmen gi 2ivouci
Oznameni Cjmrtl a Dildivzdani.
Dovolujeme si touto cestou vzdati na gs diky 'nem, kteei nam byli napomocni, kdyi zemiela nak manielka, matka a babieka
Yeronike, ordovskSi, ktera zemiela ye svem domove v Oak Lake dne 17. 'e'ervence a pohibena byla na S.P.J.S.T. hibiteve ph Elk 18. Zervenee za velke piibuznkeh a Oita Srdeene d'ekujeme viem, kteii jakkmkoliv zpdsobem, jak pH nemoci tak i pohibu nam napomocni byli. Dale dekujeme vkm dareilm kvetin, zpevakum ph pohibu, hroba •ltm a viem, kteii nagi zesnulou k poslednimu odpoeinku doprovodili a ni g zarmutek hledeli zmirniti. JeSte jednou: "Zaplat' Pan Huh!" Frank' Bordovskk, maniel. Richard a Karel, synove. Andelina Fillip, dcera. Madge Bordovskk, snacha. Josef Fillip, zet'. 3 vnuci, 1 vnueka, 1 pravnuk.
tvory, badly. Zkratka ve zkumavce je to mrtva hmota jako kamen, ale ocitne-li se v tivem tele, rychle se mnok jako kterYkoliv bacil nakaZliy e nemoci. Je skoro opravnena domnenka, 2e takova, bilkovina, jako jest protein, ktera se chova, jako tvor — mno2i se a budi v 2ivYch telech chemicke pochody, jet znamenaji zpravidla nemoc. Bylo by to ptiligne domnivati se, .2e tyto divoce a neukaznene se mnoNci mrtve bilkovinove proteiny jsou ptieinou zhoubnYch nadoril dill rakoviny, ale
kdoi vi, zda touto cestou nebude 0svetlena mnoha zahada nejen biologie, ale i mediciny. Proto se ye vedeckem svete odekavaji s velkkm napalm dal8i vYsledky badani v tomto smeru, o nem2 se veil, 2e nas piibliai k poznani tajemstvi tivota a smrti. 0
PEtIRKUV KALENDAL Mame v zasobe jen nekolik Pedirkovkch kalendatii, ktere vyprodame po 50c, dokud zasoba stadi. Pravidelna cena 6uc. PiAte na te(dz) choslovak, West. Texas.
Pismo Svate Pravi: "Co Kdo Zasil, To Etude Sklizet." OTO jest pravdivYm vice net v jednom smyslu. Nevztahuje se pouze na Zeri v polich, ale rovne2 na lidskou mysl a i lidske Venovali-li jste svemu telu vkly nalektou pozornost, budete sklizeti bohatou Zen dobreho zdravi. Mate-li dobre zdravi, zachovejte si je; ztratili-li jste je eastedne, hled'te je znovu nabYti. Pomoci ptirode v jeji opravne praci, alovek ma nalekte vyutiti dobreho, spolehliveho a freinneho rodinneho leku.
Dra. Petra Hoboko jest ledivST prosttedek toho druhu. Trpici lido po pet generaci pouZivali tohoto cenneho bylinneho leeiveho prostiedku s vYbornYm Uspechem a dnes jest oblibenYm domacim ledivYm prosttedkem v mnohYch tisicich domovech. Tento 'Siroce znamY bylinnY prosttedek Posiluje Vkkonnost 2aludku Povzbuzovanim Zaiivaciho 2aludku. Pravidluje tinnost Stiev a ZvySuje Mnoistvi Moee a Pomaha Odstrailovati Skodlive Neeistoty ze Soustavy.
Dra. Petra Leeivi Ole j Liniment v laboratoti vyzkouSenY jest ifeinnYm proti-draditelem, hubitelem acila a protihnilobnYm prosttedkem. Jest ho pouZivano zevne s velkYmi Uspechy pii: Svalovkeh a Neuralgiekkch Bolestech — Poranenich a Bolestech — Namolenkeh a Bolavkch Svalech — MenSich fteznSrth Ranach a Odieninach — PoStipani a Pobodani Hmyzem — Zkraceni Svazii a Omrzlinach — a pii jinkchl bolestech, onemoenenieh a staveeh, kde zevni pouiiti dobreho linimentu jest doporueovano. Mejte zasobu Hoboko a Leeiveho Oleje po ruce. Pomohou Vara sklizeti bohatou Zen. Dobreho Zdravi, SveZesti a Stesti. Piesvedete se o vkteenkeh jakostech teehto leeivkeh prostiedkii. Poglete kupon. blfittni Nabidka;
ZkuSebni Lahev DRA. PETRA HOBOKO obsahujici 14 unci leku, dostateene to mnoastvi, aby tomuto ledivemu prosttedku rrfohla bYti poskytnuta dobra zkouSka, mute bYti opatkena, dadana as k vaSim dvetim, poStovne vyplaceno, za zvlakni cenu $1.00. Dve Lahvieky Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu mohou byti opatteny, dodany do vaSeho domova pOStovne vyplaceno, za zvlaStni cenu $1. DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd. CHICAGO, ILL. V Kanade dodavano beze cla.
Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2830 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. na Ptilokne naleznete $ zkuSebni lek nine oznadenY, kterY mne zaSlete, po'Stou vyplacene. Oznaete kiiikem (X) ve etvereeku pied nabidkou jii si piejete. [1 $1.00 za jednu zkukbni lahev Dra. Petra Hoboko. [1 $1.00 za dye lahvieky Dra. Petra LeOleje Linimentti. [1 $2.00 za jednu zkukbni lahev Dra. Petra Hoboko a d ye lahvieky Dra. Petra Lediveho Oleje Linimentu. Jmeno Adresa Po'Stovni 1.1tadovna
)17e. sttedu, due 12. srpna 1935. V jakem kotli se olniva, golf sky proud? 0 golfskem teplem proudu se tika, ze v nem zem'e ma sva vodni kamna, ktera ji ohtivaji. Dosud v'tak bylo zahadou, odkud se bere tepid voda proudu. Nejaasteji se soudilo, te proud se otepluje v tropickYch krajinach. Nyni dva neenci velkeho jmena tuto otazku zodpovedeli docela jinak. Golfsky proud podle nich vteka na severnim pdlu do vnitra zeme, proteka ji celou a vynotuje se °pet na povrch zerne u jitniho polu. Nitro zerne je horke a tvoki velkou jeskyni s mohutnYmi vodami. To je onen kotel, ye kterem se golfsky proud ohtiva. HERFBEYMIBIBERE..1 7 €.9 . lEtelETEBSEIO E2ef5 ERO
Dr. Karel J. Hollub eesk, lekai a operate'', 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon Utadovny: Preston 2553. Telefon residence: Lehigh 9745. faigErnMElgitglitgliKEEMMEAROMEiBlie Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06Ni LEKAAI BrYle sprayne ptipravene. as dle umluvy. Telefony: trtadoy. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg. TEMPLE. TEXAS.
RED FRONT aeakii jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. KoAut, majitel. Telefon: Beacon 31734. Pravidelna jidla a lunge. NejlepSi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky. Mluvime &sky. Hoboko stale na sklade. Zvlattni stoly pro rodiny.
Dr. H. 0. Halamieek
Zubni Lekai Wiley Bldg. EL CA51P0, TEXAS. Tel. firadovny 130. Obydli 309. (dz)
C.H Chernos4 PRAVNIK Vytizuje veSkere soudni caleiitosti tfadovna: 821 Bankers Mortgagt naoroti Kresit Buildin g. otos lynAni4
HOUSTON, TEXAS.
PRAVN1K Vytizuje veSlere soudni a prayni zaleitosti, abstrakty, posledni . vide. atd. TEXAS WEST, Telefon 146,
Dr. F. J. Kienek Zubni Lekai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353. BRYAN, TEXAS
Strana 15.
V 2 8 Tritit
Vejee ve vejci. Stiva se, ze 'lady Prakticke svorky pro nabytek. lavic, hraeek a pod. Hodi se pro dosnese slepice neb jinn drubei vejce, Nedavno se objevila na trzich prak- macnost i pro ildribu ye vet.aich odliOne od obvyklYch vajec, at' jit ticka novinka pro tesate a truhla- podnicich. Aby nerezavely, jsou velikosti (vejce filigranske nebo velke vejce dvoutloutkove), nebo slo- } ke. Jsou to kovove svorky, hodici se svorky opatkeny kadmiovSTrn povlatenim (vejce bYva bez skotapky, to vYborne pro sbijeni desek, opravo- kem. Drti pevne a dtevo se v nich jsou t. zv. pottepky nebo ottepky). vani nabytku, stolu, zidli, stolieek negtepi. VIIIIM■•••••■■••01 Nekdy bYva vejce i ttitloutkove. ZvlaStni zradnosti, pomerne dosti 01111.001111.0.111.0■0.1111.011110411M04111111.0■041111.1111111.041!0•1100411111.< o•amo■proingoo•onwoims.oiMoom..4 vzacnou, jest "vejce ve vejci". Laik bude se jiste ptekvapene tazati, jak jest neco podobneho motno? A piece tento zjev lze snadno vysvetliti na podklade fysiologie nosnice. Dozrale zrnko 'tloutkove oddeluje se od vajeaniku slepice a dostane se do vejcovodu, kde jest obaleno vrsty ou bilku a nakonec utvoki se kolem vejce vapenna skotapka. Bylo V EAST BERNARD, TEXAS. pozorovano, te pki rozbiti zradneho e..../MC ■91 vejce (na pohled jinak zcela normalniho) je vtdy je'Ste vajidko ma✓ NEDELI, 16. SRPNA. — NESVADBUV ORCHESTR. le uvnitk vejce velkeho. Pki tom (Vstupne: pani 25c, damy zdarma.) male vajiako bYva zcela normalne vytvoteno, t. j. ma tloutek, kolem ✓ NEDELI, 23. SRPNA. — RUDY GRIGAR ORCHESTR. tloutku vrstvu bilku a vapennou (Vstupne: pani 25c, damy zdarma.) skokapku. Vejce velke Vaak postraC\.9 da tloutku a misto tloutku ma v so✓ NEDELI, 30. SRPNA. — SIX PALS ORCHESTRA. ne popsane male vajiako. Jak za(Vstupne: pani 25c, damy zdarma.) hadu to vysvetliti? Male vajieko vytvatelo se zcela ptirozenou cestou v tele slepice, proOlo 3,T ak urychlene Zabavy tyto poic adany budou pri zname Ceske oblibene hudbe, na easti vejcovodu, v nit se tvoti bidobre podlaze, ochlazenY, pitemnY vzduch, pitemne osvetleni. lek, a tudit zustalo maliekYm. Kdyt Ditky zdarma. jiz bylo obklopeno vapennou' skotapkou a slepice mela je snesti, vtla,M111.0■60■01.111.0■04111111.0”041■1 10,11.4•111.0111. 41■041111•041■0411111.1111111.■ Ceno bylo nahodou zpet do vejco- • vodu slepice a dostalo se do vrstvy bilku, ktery je obklopil, a kolem vrstvy bilku lutvokila se vajeana, skokapka. Slepice snesla potom du "vejce ye vejci".
Taneeni Zabavy
V RIVERSIDE PARK PAVILLION
"Neviditelne" rukavice. Chemikoye vynalezli "neviditelne" rukavice, ktere mate katdY "navleci" s jistotou, ze si uchova &ste ruce, i kdyt bude vykonavati nejkoinavejS1 praei. Tyto neviditelne rukavice se pro- I davaji v kelimcich a podobaji se rozS'itenemu cold-creamu. Natteteii vS'ak tento krem na ruce, zmizi na pohled. Utvoti neviditelnY po- I vlak, kterY nedopusti, aby tuk, barva a pod. vnikly do port' a-. nebo ptilnuly ke knti. Nikdo ani nepociti, te ma na rukou neviditelne rukavice, protote v rukou ma; pocit sucha a nema ani pocitu tuhosti nebo mastnoty. Po skoneeni prace "svleknete" rukavice tak, si ruce oplachnete ye vode, kterom smyjete i 'Spinu i "rukavice". Tento krem se prodava pod znaekou "ProTek". Neni to mS7d1o, nYbrt ochrannY krem, kterY nepokozuje a nedratdi pokotku. Prinnyslovi lekati doporueuji jeho utivani mechaniMini a delnikum, malirum, tiskateleznieatilm, hornikfun atd. Take v domacnosti je mnoho ptiletitosti pro jeho utiti. * * Au.tomobil s osmi koly. Jeden nemeckY vynalezce sestrojil automobil o osmi kolech, kterY ma bYti naprosto bezpeanY proti smyku a jede pies ptekatky i v blate a pisku. Kola jsou namontovana vtdy po etytech; jsou etyki vptedu a atyki vzadu. Tato seskupeni kol vytadovalo ponekud slotiteho systernu Nemec vytekl tento problem spojenim kol tak, te se pti zataceni otaaeji vAechna kola stejne a sondasne. 0 sto procent zvetSend operna a zaberna plocha kol zaji§t'uje nerug' em, chod automobilu i na mistech, kde by se obyeejnY viz musel zastavit,
SI LI E
hodne zkusili v poslednich vedrech, mnozi podlehli a ostatni trpi va1nou seslablosti celeho organismu, zvla gte taludku. Ty chceme touto cestou upozorniti na
Severovu
ORKOU cennou taludeeni silivku, ktera pied lety byla znama v katde krajanske rodine. Ted' jest °pet vyrabena die stare, osvedeene formule a bude tim nejlep§im PEITELEM STARtM SESLABLtM LIDEM ! Ptinese okamtitou a tadouci vzpruhu nejen v chuti k jidlu a zativani, ale cele soustave. lekarnik, sdelte nam jeho jmeno a pinou adresu a objednejte ptimo od nas.
Lahev $1.25 (poStou vyplacene) VESTNIK
Strana 16.
Pouilvejte k oznamovini
Mali* Oz.
al
ritr Hledi se — mlacIST lath' pro velke Ceske okoli; tadnV lekak ye meste, dobre misto pro spravneho' mute, a mute se pkistehovat hned., Geo. E. Neese, Penelope, Texas. (40-pd.) IMP Hledam — spolehliveho delnika mezi 35 a 50 roka staki, na farmu, kterST umi kidit automobil, vy-1 pomahat v dome a pracovat kolem domu. Hlaste se u J. M. Hollub,; Route 5, Schulenburg, Tex. (40-41) ' W! Obchodni budova do najmu. — Velikost 21x68, ji2ni fronta, dobre misto pro moderni stkitni obchod; jen jeden kkest'anskST obchod stkitni ye meste. Nejlepti okres v Texasu pro rolnieeni, bohata lotiska siry, nejlepai moderni nemocnice. V Rosenbergu je staveno vice novSrch budov netili v kteremkoli meste podobne velikosti. — L. A. Vo-I gelsang, Rosenberg, Texas. (38chg) .211Irt HLEDA SE zkuSenST pomocnik do restaurantu, (short order man), Ceske neb nemecke narodnosti. Mute nastoupiti ihned. Musi miti odporudeni. 2enska ma pkednost. Udejte naroky na mesioni plat. — L. A. Vogelsang, Rosenberg, Texas. (38-chg) Str Medi. se — staral tenska, na Ilpomoc v domacnosti. 0 dalai podrobnosti pfate Cesky na R. A. Vavre6ka, Sugarland, Tex. (38-40pd.) Sir TABAK listovY, peknY, na prodej, 10-15 centii libra nevyplacene. Jerry Burygek, Portlant, Tenn. (3740) 4:11.1
Ve stredu, dne 12. srpna 1936.
VESTNtiC FARMY NA PRODEJ. 132 akra, 120 v poli, prvni tkidy zavodriovaci farma. Moderne vybudovana s elektrickYm osvetlenim, s trojim vybudovanim. Domy, jeden 9 svetnic, druhy 5 svetnic, tketi 4 svetnice. Nevyaerpatelna voda, dobre stodole a garate a jine budovy. Mezi 8 mil vzdalenSrmi mesty Temple a Belton. Druha, farma, 95 akra. 42 akra v poli, zbytek dobrS7 les, 25 akra pekant, asi 600 stromu atepnYch pekanovYch a vlaaskYch ()keen, zahrady, dobrV 4 svetnicovy domek a jine budovy, dostatek dobre vody. John H. Sefeik, Rt. 1, Belton, Texas.
nikla docela. Beze svetla neni tivota, to je spravne. Tat rostlina byla vystavena pinemu sluneenimu svetlu. Za dva tYclny se rozmnotila etytikrat. Potom byly zkouSeny vlivy raznobarevnVch svetel, soueasne mefeno rozSikovani rostliny. Modre svetlo bylo zfejme vitano, rostlinu posililo; za dva tS7clny se algae zvetaila trikrat. eervene a Mute svetlo nedalo jit tak dobrSich vs7sledka, rostlina se rozmnotila za dva tVdny jen dvakrat. Zelene
PODEKOVAN1
KUEATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. likeky druhy zarueene vyzkou'aeny. Pike o snO.me ceny pro dodavku v kvetnr. a Cervnu. Von Minden Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz)
CITIME SE, JEN CO NA PRAVEM MISTE, ABYCHOM PODEKOVALI vaem naaim elentm, kteki brali Oast v praci, a sousednim elenam S P J S T, krajanum, pkatelam a pkiznivcam k nam, kteki nam vyali vstkic a byli napomocni v ubytovani vaech delegate po Cas sjezdu, konaneho od 3. do 7. srpna 1936 v East Bernard.
Paprsek smrti pro rostliny. Jako je tivot rostlin proti lidskemu jednoduchS7, byla by i valka proti rostlinam snadna; paprsky smrti tvoki obyeejne zelene svetlo! Ukazalo se, tie zelene svetlo je pro rostliny prudIcSrm jedem, v jeho zaki se rostline daki hake, net v naproste tme. Na laboratotich americkYch universit bylo podrobne studovano, jalc3i je vliv raznS7ch svetel na vzrust rostlin a doSlo se skuteone k pkekvapujicim vYsledkam. Byla pozorovana nejprimitivnejai rostlina, algae, kterou vidate jako zelenou penu na stojate vocle neb jako plesnive zelene koberce na vlhke Ode. PH pokusech byla algae nejprve chovana v naproste tme, za dostateeneho pkivodu tivin a vlahy. Pfestala se rozaitovati, pomalu umirala, at za-
1111•11.0.11111.1.11■0•1111.1.1•Wro.M.IMIHNIM.00.041 ■041910.1111000.111■0.■1.01.01M.041■0•00.1111111.•••■
lo bylo vaak hortii, net naprosta tma. Buriky pod jeho vlivem rychie umiraly, pkestaly se deliti, algae zahynula. Zelene svetlo je pro rostlinu jedem. Infraeervene svetlo — neviditelne paprsky na konci sluneeniho spektra, nema pro rostlin t., takovY vS7znam, jako pro tivoeichy. Kdyt toto svetlo sviti, nevidime niCeho, je pro naae oCi tma. Pod jeho vlivem rostlina zahynula stejne rychle, jako v naproste tme.
Vatime si toho z hloubi naaeho pkatelstvi a doufa.me, to y am to budeme moci v budoucnosti navratit. JeAte jednou pkijmete nati vkely dik. Zustavame vaSi bratki, sestry a pkatele po vSechny dny a easy.
Clem Ikadu Karel Jong.,
MIENN111,:.
eisio 28., S. P. J. S. T.
Pan Heiri
v East Bernard, Texas.
d 1.4•10. ,
kandidat 65teho flotorialniho distriktu aini nisledujial prohlageni:
d Pokrok Houstonu Oznamuje
Srpen, dne 10. — 1936. Behem moji kampane pro Mad poslance flotorialniho distriktu byly rortruSovany faleane zpravy, jicht fleelem bylo potkozeni moji kampane. 2aciam voliae meho distriktu, by se teto nejpozdejai propagandy varovali, protote je Sikena terni, usilujici domoci se nejakeho fikadu. Ja jsem vecll svoji kampari eiste a poctive a budu vtely tak Ciniti. Nikdy jsem nepronesl kfiveho slova v amyslu pokaleti karakter kohokoliv a ma slova vtcly byla clustojna fikadu poslance. Nevekim, aby osobni \Teci byly zatahovany do politiky. Zda se, to jsou pochybnosti ohledne meho narodniho pavodu. Chci prohlasit, to maj otec byl z kmene Venda, a Vendove byli stejneho pilvodu jako Oechoslovaci a milj otec narozen byl ve Fedor Lee okresu, Texas. Moje matka pochazela ze skotskeho kmene a byla narozena v Davilla, Milam okresu, Texas. ACkoli narodnost nema co do eineni s politikou, chci timto prohlaaenim oznaeiti maj pavod a pkisluanost. Doufam, ze moji dobki piatele nebudou hlasovati proti me, protote jsem Ameridanem smiaene krve. Cechoslovalcam meho distriktu se zavazuji, to budu vytrvale usilovati o zdokonaleni stolice slovanskYch jazyka na statni universite v Austinu a dale, to odporudovati budu zavedeni de&tiny do vySaich akol, kde o to bude tadano. Ctim aechoslovaly vysoko a vatim si davery i podpory mYch pkatel Csl. pavodu.
pokad spoleeenskS7ch zabav, jet od otevkeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajand a jejich pkatel. i i
I1 1
Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. Na doptani se jest — 20th and North Main. V NEDELI, 16. SRPNA. — ILSE'S ORCHESTRA. V NEDELI, 23. SRPNA. — BAEA'S ORIGINAL ORCHESTRA. V NEDELI, 30. SRPNA. — SABLATURA'S ORCHESTRA. 9 Glenna kapela z Ganado. V NEDELI, 6. — SYNCOPATORS A DIVADLO.
i i
HENRY G. LEHMAN, i
Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Many 25c. ZABAVNt VIBOR.
kandidL za poslance 65-teho Flotorialniho i distriktu T*1-ilam, Burleson a Lee okresfi. 4:6
0411/11........111N, ”
,.....fs4amsnisp.,.••■■ ••••■•041•1041.01111q,■11.0.11010,.•=114.:*
Ntio.f/M.0•1611.,..rarruaemp, ■ es,i.m...101.041m.ois000mmoillilmikal
.111...01...0•1411.11.11.0.04.11110.0....1•0 ■43•011111.110104..111.1111.1411104.11101.1110.1•01.16
4,