Vestnik 1936 08 19

Ors an Slovanske Podpor4ict J ednoty &tau Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

OSLO 41.

(Wednesday) 19. srpna (August) 1936.

WEST, TEXAS, y e stredu 11,0eNiK (VOL.) XXIV.

Z_PRAVA C. H. CHERNOSKEHO, PlkEDSEDY SPJST. DVANACTEMU SJEZDU 3., 4. a 5. srpna 1936, v East Bernard, Texas.

BRATAI DELEGATI!

ovEftwki

vYbor byl jit jmenovan a nyni nastane podavani spra y atednika p Hlavni tradovny. Prvni zprava na poisadu pripada na ptedsedu, a proto s vaeim dovolenim pill bych si podati zpravu jako vas ptedseda naai Jednoty za posledni etyri roky.

V minulYch sjezdech moje zprava vady byla kratka, a fistne podand, ale tentokrate okolnosti vy2aduji, bych podal delai zpravu. Pro jiste ptieiny jsem si pripravil zpravu pisemne, a s vakm dovolenim ji preau.

Pro nektere z vas snad to bude unavujici, ale ja vas budu addat, abyste byli trpelivi a vyslechli to, co mam yam k scleleni. Nektere veci ovaem jsou bolestne, ale myslim, kdy2 jsem mleel pc) etyri dlouha, leta, a neodpovidal jsem na addrie naraaky a vaechna to razna obvineni, ae vy, bratri delegati, byste meli loSti dosti trpelivYmi a vysly get celou mou zpravu a aspori eastednou odpovecl'. Kandy poctiv2 eloyek, kaadY spravnY soudce, vady yyslyai obe strany a pak si udela svilj fisudek. Ja nehodlam v me zprave podavat nejake svedectvi; to si ponecham a2 pro stiani vYbor anebo pro vS7bor na to ustanovenY, pouze nejake vysvetleni a pak aby stiani vYbor, aneb kterYkoliv jiIV vYbor na to ustanovenY, clakladne vygetril veci a ty naraaky, ktere se ustaviane eini a jimit se nekteri iftednici Hlavni tradovny apini.

Nechci bYti tak malSrm, bych si naraaek jednotlivcil vaimal, ale tomuto sjezdu jsem zodpoveden a ochoten se podrobit jakemukoliv vYslechu nebo vyaetrovani; a ja myslim, ae vaichni ostatni Ufednici H. t. zrovna se tak citi.

Myslim, 'ae jednou by tyto veci mely bYti dilkladne vyaetfeny a ti, kteri maji stianosti a ustaviene delaji naraaky, aby pisemne podali sve stianosti proti iftednikum Hlavni tradov• ny, jea v neeem obviriuji, a pak aby to podali tomuto stianimu vYboru a tento vYbor by si predvolal vaechny ty, kteti jsou obvineni a je dtkladne vygettil a vyslyael, a pak podal svilj . rozsudek.

Bratti delegati, ma-li naae Jednota vzrustati, pak ty naraaky a to ustavidne podkopayani dirvery v na gi -Jednotu a vaeobecne obvinovani, hanobeni, a apineni nekterYch Atednikil H. U. tnelo by jednou ptestat, a proto podavarn dalgi vysvetleni, aby vaichni delegati tohoto sjezdu 'y eah, oC se vlastne jedna. Ty apinave naraaky a to hanobeni vice akodi na g Jednote, nea vaechny majetkove ztraty, ktere Jednota kdysi mela.

Asi rok pied minulYm sjezdem v Ennis rozvita se velkY boj, a zvlaate proti bratru Kubenovi a proti me. Byli jsme obvineni na torn sjezdu, mezi jinYm, ae jsme vymenili vaechny dobre bondy, ktere Jednota vlastnila za fipine bezcenne bondy. Ano, vymenili jsme mnoho nagich bona', ktere nem nenesly 6% firokti za 6 procentni bondy; ale ae tehdy vaechny ty bondy, ktere Jednota vlastnila byly dobre a prvotttidni, neni pravdou, ani neni pravdou, ge

bondy, ktere Jednota dostala ye vYmene, byly Alpine bezcenne. Mnoho tech bond y, ktere Jednota tehdy vlastnila a ktere jsme vymenili, tea nebyly terni nejlepaimi, ae byly pied roky koupeny jako nejlepk. Ku prikladu jsme men za $20,000.00 City of Cisco bona.. Tyto bondy jednou se prodavaly s velkou premii, totia asi cd pet do deseti bodli nad 100. Bylo jich rozprodano ruznYm bankam a riiznYm pojiat'ujicim spoleenostem za sta a sta tisice. Byly tehdy pova2ovane za ty nejlep gi; ale pak klesly asi na $4.00 nebo $5.00. JinYmi slovy, jednou se prodavaly za 105 as 110, a pak klesly asi na $4.00 anebo $5.00. Dnes maji cenu $4.76. My jsme je ale vymenili drive, nea tak velice klesly. Nevim nyni v jake eerie jsme je vymenili, ale mid se mi, ae asi 97 neb 98. Pak jsme meli za $29,000.00 Dallas County Fresh Water Supply District No. '7; a ty tea zaznamenaly pokies hodnoty. Pak jsme meli za $27,000.00 San Jacinto County, a ty tea nebyly ty nejlepai; k tomu jsme meli nektere jine, ktere nam byly prode.ny za prvotridni, ale ani ty se neprojevily bYti nejlepaimi; brzo vaechny, ktere jsme vlastnili a vymenili nesly menai Uroky nea ty, co jsme dostali ye vYmene. Nektere co jsme vlastnili, nesly pouze 5%; a nektere 5 1/,%. Domnivali jsme se, ae kdya na pozemkove noty muaeme dostat 6%troku, ae by vaechny naae bondy tea mely nest asi 6% troku. Tehdy, kdyi byla prosperita, platily se droky temet na vaechny bondy presne, nikdo si nepomyslel, ae se Uroky nebudou platit.

Kdyt na $1,000,000.00 dostaneme o jedno procento vice, tak to dini $10.000.00 roan& a za etyti roky kdya nroky se znasobi tak to eini okolo $43,000.00. To je velkY rozdil a velkY prirustek.

Bratr Kubena a ja, jsme se citili, ae jest to nagi povinnosti, abychom dbali, by na g kapital nesl nejvyaai firoky. reichni jsme vady hledeli k tomu, aby naae Jednota udelala co nejvetai pokrok v poetu Clenstva i finanene. Prali jsme si, aby nas Linaneni sta y se zlepail a naae reserva byla vetai a aby nas uloaenY kapital prina gel ty nejvyaei firoky a abychom mohli ukazati, jak dobre hospodarime.

0 nagem sjezdu v Houstone v roku 1924 °brie g el majetek Jednoty $1,206,889.95. Od roku 1924 do roku 1928, za doby to nejvetai prosperity, majetek Jednoty vystoupil na $1,853,893.00.

Za ty Ctyi'i roky byl prirfistek $607,530.62. Pamatuji se dobre, kdya br. Kubena podal zpravu y e sjezdu v Temple, jak se to vaem libilo, ae se udelal tak velkY finaneni pokrok. V tech letech jsme meli velkou prosperitu. Byli jsme tomu radi, ze delegati sjezdu byli at'astni, ae byl uainen tak YelkY pokrok za ony ayri roky. Chteli jsme udelat ale jeate vice a naaim elentun se zavdedit a proto ony bondy, jea Jednota tehdy vlastnila a ktere nenesly jsme vymenili za bondy nesouci nejmene 6%; to jsme ueinili v nejlepaim Amyslu. Bondy, jea Jednota tehdy vlastnila a ty bondy, ktere jsme dostali ve vYmene, mely tehdy asi tu samou

trani cenu. Motna, ae celkove vzato byl rozdil asi dvou aneb US. bodt, a ti kteri od nas ye vYmene bondy vzali, tak Jednote ten rozdil doplatili. Nevim ureite, kolik to obnatelo, ale za roky 1928 a 1929 delalo to celkem asi $13,000.00.

Knihy to ale ukati, a preji si aby to vYbor kladne vytetril a se o tom presvedeil, zdali tomu tak. JinYmi slovy, bandy, ktere vlastnila Jednota a ktere nenesly 6% arcka a se vymenily za bondy, a ktere firma H. C. Burt & Co. od Jednoty prevzala, tak nati Jednote doplatila asi $13,000.00; a ae bandy, ktere jsme dostali za bondy, ktere Jednota vlastnila, byly tehdy asi v to same trani cene, muaeme yam postaditelne dokazati. Mame v rukou od roku 1927 do roku 1936 za katdy rok ceniky, ktere ukazuji trani cenu vetkerYch banal., a take ceny bona( podobnYm tern, ktere Jednota vlastnila a cen bonda, ktere naae Jednota dostala ye vYmene. Mame temer vaechny tyto ceniky a kdyt sjezd ustanovi vYbor, bude pranim, aby ji dukladne prohledl. Budeme vitat tento vYbor, aby tyto ceniky dakladne prohledl a porovnal vaechny tehdejti ceny yetkerYch bond& Mame to tady pro vYbor. K tomu matete obeslat zastupce vaech firem, od kterYch jsme bondy koupili. Jsme ochotni a hatcvi pro ne poslat. Oni vam podaji vysvetleni a vaechny aadouci informace.

Deprese nas stihla v zari roku 1929, ale bondy na misto aby klesaly v cene, tak stale stoupaly at do roku 1931, ale na cenu banda nemela vlivu as koncem roku 1931. V letech 19241925-1926-1927-1928-1929-1930 a v posledni easti roku 1931, aroky byly placeny na vtechny nate bondy, i na vtechny ty tak zvane bezcenne bondy, krome Dallas County Fresh Water District No. 7. Kandy platil aroky presne a dochvilne. Terrier vtechny byly zaplaceny na minutku, a eemt se vat vYbor mute presvedeit od nateho -Hetniho vYboru a dozoreiho majetkoveho vYboru. Oni nate bondy prohliteli a dobre vi, zdali byly (lucky tehdy presne zaplaceny neb ne.

Jest pravda, ae jsme udelali chybu, to jsme koupili tolik banal v Hidalgo County a v Cameron County; jest pravda, to jsme koupili prilis mnoho bonda ye Valley, totit vymenili nate bandy za bandy ye Valley, ale to nebylo udelano v nejakem podvadnem umyslu, ale proto, to jsme si prali miti vtechny bondy, ktere by nesly 6% aroky na misto !Donal, ktere nesly menti aroky. Nate Jednota mela jiz nektere bondy z Valley pied tim, ktere nesly 6% arokil. Po celou tu dobu aroky na ne byly presne placeny. Mnoho firem povatovalo a doporueovalo bandy Hidalgo a Cameron County za ty nejlepti. Za dobrYch Oast aroky na bondech z Valley se presne platily a vte tam vypadalo jako v raji. Mnoho a mnoho pojitt'ujicich spoleenosti a jinYch finanenich astavil tam koupilo bandit za nekolik milionu dolara, a pak mely ztraty zrovna jako my. Woodmen of the (Pokradovani na strane 5.)

Strana 2. immeroaso.o■ rwompoasbofti44011.4111boiloodisirofiiiiim "

Odd° dopisovatelskf •:•■•■•....1111......mwoms.o.s.o.m.o.wo ■■■•■=1.■wo•N000llowt.ms.•■••(

Dopisy, jea by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada, ve smyslu stanov Tiskovernu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Fad F. B. Zdrilbek cis. 112.

Guy, Texas.

Mill bratti a sestry!

Dnes byl uveden k na gemu tadu br. Peter Lig tak, tab. B. na $1500.00; to mime tento rok prvniho noveho elena. V ptitti schtilzi budeme miti zase novou elenku, pievedenou z detskeho oddeleni, sl. Violu Mikeskovu. Detske oddeleni se nam mall, a men bychom se snaait tu mezeru dopinit. Ani velice neni z deho dopinit, protok zde s ua vrany nelitaji. Delegat nakho tadu br. Jos. Waleik vysvetlil ye schrizi vYsle- dek sjezdu a v gichni ptitomni byli naclgeni, nag: stati dobti urednici Hl. -Ukadovny byli znovuzvoleni do iftadri. A br. Fr. Kvetori st. dal navrh k povstani elenstva co uznani sjezdu a Hl. Utadovne; ptijato a vykonano. Zaroveri vitame i nove zvolene iftedniky. Pak br. ptedseda J. H. Mikeska dekoval jeho nahradniku do sjezdu, br. Jos. Waldikovi, ae ho dobte zastupoval ku spokojenosti celeho tadu. Bratti a sestry, a dela, East Bernardska osada se dobte vyznamenali a zasloatite si uznani a pochvaly za vzornou obsluhu a vgaio zatizeni. Byla jsem se na sjezd podivat v ritery 4ho, a zaroveri jsem chtela videt divadio, ktere jsme 'nen hrati zde, a kdya to ne glo, vzali si to Eastbernardki herci a pane to sehrali. Navttevu men velkou, z ktere jiste meli herci radost.

Br. Midek tam udelal peknou tee, ale br. M. Pazdral jemu zatopil tim, ae se musi prof. Mieek do ptigtiho sjezdu oaenit. Se gla jsem se tam s mnoha lidmi, co jsem osobne neznala, jako se sestrami: Wondra govou, Fr. Moueltoyou, R. Oervenkovou, s Kacitovou, se kterou se zname ua davno, a mnoho jinYmi, kterych jsem jrnena zapomnela. Musite prominouti, k vgech jmena neuvadim. Tea_ mne te gilo poznat br. 8krabanka z Ennis. Rikal mi, ae byli kamaradi s mojirn zesnulYm manaelem v osade Nelsonvtile. Tea i mnoho jinYch bratry z Ennis ptedstavil mi muj zet' Fr. Vrla. Nav gteyou mne poctili ze sjezdu br. Jan Sta ga s manaelkou a ses. Rezkova, z Dallas. Ta mne v inerY rano na mot vyvolala s sebou a br. Jos. WalCik a jeho syn nas ptibrali na jejich auto. A pak mne pa divadle zavezli don't. Na zdar!

Rozi Mikeskova.

Hallettsville, Texas.

CtenYm zastupctim 12. sjezdu a elenstvu naafi Jednoty vubec. Bratti a sestry! — DvanactV sjezd nagi mile Jednoty jia patti do minulosti a ptal bych si, aby jen mile vzpominky zustaly v pameti tech, kteti se tohoto sjezdu sueastnili a vaechny nemile vYstupy, ktere se pied sjezdem odehraly, byly zapomenuty. Ov gem, abychom si lepe rozumeli, onech nemilYch vYstupii bylo tea tteba, jak to jia mezi na gim lidem je zvykem. Ja verim, bratti a sestry, ae XII. sjezd udelal velkY kus price pro Jednotu a ae peneani naklad, kterY na tento sjezd byl vynaloaen, byl dobte investovan. Bylo by jen tkeba dodati, aby sjezdy naafi Jednoty byly odbYvany dasteji nee jednou za 4 roky. Tak by dukladne easove zmeny nemusely bYti odkladany na tak dlouhy Cas. Piivodni podnet k tomuto psani me ptimela cluvera, jakou y e me mnozi zastupci projevili, coa bylo pro mne ptekvapujici a povatuji za svou povinnost vam aspori me vtele srdeene diky vyslovit a ubezpeduji vas, ae si vagi very vakm.

Zde bych chtel ptipomenout a upozornit nag e elenstvo viibec na vYzvu jisteho aeskeho basnika a starou to pravdu. Hlastijte vtdy jak v politice tak ve vagich schfizich a sjezdech die sveho vlastniho ptesvedeeni a jak vane svedomi y am kate, a kontrola ci sprava va gich veci zristava ye vag ich rukou.

Konedne vyzYvam vaechny bratry a sestry,

Vt aby prilozili ruku k dilu a postavili se za nagi ptig ti H. Utadovnu a do jednoho pracovali pro dalk rozkvet, vzrust a mohutnost na gi mile Jednoty a hl. iftednikum, aby opatrne a prozirave nakla.dali s natim Wade nahospodatenYm majetkem, k aemua v gem volam zdar!

F. K. Bueek.

Telocvieni, Jednota Sokol Taylor.

Ctena redakce Vestniku a vtichni etouci tento list! — Nate Telocviend Jednota Sokol Taylor se Wai houaevnate, neb das se kvapem bliai, kdy chce uspotadat pro celou vetejnost krasnY yeeirek, dne 30. srpna v sini tadu Vy gehrad aislo 48. S.P.J.S.T. na Bayersville. Proto yam, ptatele a krajane davam vedet, byste se sucastnili nateho vedirku, kde uvidite krasne cvideni. Bude spoledna prostna, cvideni na hrazde — mak, skupiny na koni — muai, pak tanec narodni Besedy. Ph. torn vtem nas bude obveselovat prava deska, kapela, ktera bude same Ceske kousky hrati, takae kaadY bude vesel, a co vice, tea budou zakusky, i pro 'aiznive bude naleaite postarano. Proto v gichni jste uctiye tvani na ten veeirek, ktery yam Telocviend Jednota Sokol chce ptipraviti na 30. srpna. Tea zvu br. redaktora Vestniku a cely personal, vydavatele i tiditele Cechoslovaka a doufam, ae se nechaji na 30. t. m. uvideti na krasnem sokolskern vedirku. Po ukondeni programu bude volna, zabava, pit nia muae kaadY nav gtevnik bavit se do pozdni noci. Nezapomerite, ptatele a krajane na sokolskY vedirek dne 30. srpna. S bratrskYm a sokolskYm Na zdar! jsem, K. F. Chalupa, dop. Sokola.

Houston, Texas.

Timto dovoluji si oznamiti sestram tadu Pokrok cis. 88., ae posledni etvrtek v mesici, totia 27. srpna jest svolana schtze sester v tadove budove za ucelem pti gtiho divadla, ktere hrati se bude dne 5. sail, k usne geni co dobreho by bylo zahodno naaim nav gtevnikilm ptichystati, aby jim vae dobte chutnalo. Doufame, ae na nas naai ptatele nezapomenou, neb jsou dva svatky a tu druhy den kaadY v klidu muae odpodivat a vzpominat na nas jako my na ne. A pak, sestry, mime jeate nee° na mysli coa, doufam, kaademu by se zamlouvalo, totia abychom sestry a bratti, kteti by jednou do tYdne chteli ptijit veeer se pobavit, cokoli ktereho bavi, ticeba v karty, domino, kuleenik neb pohovotit a spoleeny nejakY zakusek a bylo by to ptatelskY. Tedy ptijd'te v hojnem poetu, abychom vae dobie probrali a dohodli se na torn nejlepgim, ano? Tedy ye etvrtek, dne 27. rano, a to se vi, kale schazet nebude po schrizi.

Adkoliv jsem jia dost stare, s litosti se musim pkiznat, ae v aivote jsem jeate nikdy sjezdu nebyla phtomna. A tu kdya XII. sjezd byl vzdalen jen 50 mil, tu nebylo moano nic mne zdraet, abych se tam nejela podivat. Tti damy se obetovaly a jely se mnou cleat mi "garde damy". Velice nas vae zajimalo, jen jsme litovaly, ae nemilapme druhY den jeti zas. East BernardskYm bratrbm a sestram se musi vzdat test, neb jak tam byli na vae ptipraveni, jest chvaly hodne. V jidelne vae klapalo a jiclla byla velice chutna a obsluha? Deveatka jako kytieky a slygela jsem, ae tomu bylo tak kaadeho dne. Sjezdove jednani mne velice zajimalo a bylo to pro mne nem docela noveho, aakoliv mne bylo tedeno, ae ten den prave to jednani bylo jednotvarne, neb chudak br. Marek Ceti jeho zpravu za 4 leta a byla dosti dloulia, a skoro z toho ochraptel. Gratuluji vaem ritednikfun Hlavni 1..itadovny.

Veeer jsme all na divadlo do tadove budovy ve Trieste, ktera eistotou jen se leskla a jevigte? Velice heal* jen co je pravda, muaete bYt nna nej pygni, a ted' hled'te, at' easteji hrajete divadla, neb sily mate jak jsem videla, kdyt jste hrali v nOterY veder. Tak jen do toho, snad byste takove krasne jeviate nenechali lekt ladem.

Seznamila jsem se s mnohymi etenatkami a dopisovatelkami Vestniku, coa me velice tail° a mile jsem si pohovokila s pi. Wondra govou a pi. Mikeskovou z Caldwell, coa mne dvojnasobne teailo, neb jsem si one ptala bil ge poznati jig delsi dobu. A pi. Mikeskova z Placedo a va-

Ve sttedu, dne 10. srpna 1936.

se matinka, tegirne se, ze nas brzy navgtivite zde v Houstonu pri nekterem natem podniku.

S pozdravem, F. J. Olexova, ml.

TYLOVA CESTA. Jest to nazev hry historicke, kterou sehraji ochotnici Mdu 8tefanik, jak v oznamce naznaCeno, na poeest ucteni pamatky Josefa Kajetana Tyla, jen narozen 4. Unora r. 1808 v Kutne Hote a zemtel 11. dervence r. 1856. Uctena bude zaroveri pamatka Tylova soudasnika Karla Havlieka Borovskeho, kterY narozen 31. tijna 1821 a zemtel 29. srpna 1856.

Laska k eeskeinu narodu obou techto mugu byla nezmerna a zasluhy jejich neocenitelne.

Hra jia autorem jest Jos. Frant. Karas, chce ptispet k oaiveni pamatky Tylovy a ptipomina prasttedi, easy, ponikni naroda, a die skutednYch udelosti liei pomery reakeni, ktere maji na svedomi jak Tyla tak Havlidka.

Roku 1882 napsal F. gamberk narodni hru J. K. Tyl, ale bud'to nechtel aneb nemohl tehdy psat opravdove historicky o fitisku a udalostech skutednYch, c. k. Utady by to asi nedovolily, kdeato Karasova "Tylova testa" jest psana jia po ptevratu, kdy moano psat a mluvit jig urditeji.

U vaech naroda kulturnich tvotilo divadlo a divadelnictvi svou odnoa umeni vubec, melo sve autory, sve sceny a sve obecenstvo.

U nas Oechil bylo toto divadelnictvi vlastnim zakladem vgeho dalgiho vYvoje umeleckeho a zasluhou Tylovou vznikl diistojnY novY lyyp eeskeho herce.

Divadlo stave, se narodnim fistavem, vychovavajicim vkus a prohiubujicim narodni vedomi.

Vedle velke prate literarni, figasna byla drobna prate Tylova. Burcoval a probouzel male lidi a tak tvotil se duch narodni v lidu deskein, ye mestech, na dedinach a zapadlYch viskach rostly nove a nove sceny a ochotnicka sdrugeni a spolky. Prodtete divadelni kroniky ochotnickYch seen a uaasnete, co bylo viry a sily v zdeptanem nagem lidu a co energie, °betavosti a lasky prvnich zakladatelfi a nad gencu bylo take tteba k pevnemu zakotveni a stalemu jich udrgeni.

Ceske divadlo bylo prvnim ustavem vetejnYm, z nehog narodni vedomi vnikalo hluboko do nej girgich kruhfi deskeho lidu. V nem mel deskY jazyk jedinY fitulek, kde se mohl ozYvati neohyzden cizotou, a kde se mohl braniti zaniku. Proto nabylo divadlo Ceske nejvalnejgiho vyznamu, jakeho nemel a nema gadnY narod jiny, v jeho poptedi vidime nejdelnejg spisovatele, kteti deskemu divadlu ptina geli obeti vaechny.

Divadelni prate spisovatelfi a pozdeji prukopnicka. dinnost kodujicich spolednosti a ochotnickYch divadel po zasluze mnohokrate byla jig ocenena a divadlo vykonalo divy v dobe probuzenecke a ma vidy se snaZit povznesti vaeobecnou vzdelanost Aitenim vedeni a povzbuzovanim zajnni ke krase, ualechtilosti a pravde die smeru Tylova.

Z narodne buditelskeho stanoviska musi se posuzovati divadelni hry Thamovi, Prokopa 8ediveho, 8tepankovy, Klicperovy a Tylovy.

Lid deskY, zejmena na venkove pinil deska divadla do posledniho misteCka, nebot' nesla probuzeni vlastenectvi a jimi utu govalo a lid desky divadlem se narodne uvedomoval. To byla take ptidina, ke myglenka narodniho divadla rozechvela srdce celeho naroda k nejvyggimu stupni nad:s'eni a obetavosti. Zakladni kamen k Narodnimu divadlu pologen r. 1868, konaly se sbirky na venkove, potadaly slavnosti, besidky, vYlety a narodni tomboly a vYte gky ochotnickYch ptedstaveni venovany na vybudovani NarocIniho divadla. To je onen posvatny vyznam, v nemi jedinY narod deskY mohl sve divadlo nazvati narodnim a ktere v pine krase otevteno 18. listopadu 1883 zasluhou to usili a praci Tylovy, nebot' narod gel cestou Tylovou.

Proetete jen Jiraskova F. L. Veka, kde mistr tak ptekrasne zachytil mohutne obrozenske hnuti. 0 tivote a pilsobeni Josefa Kajetana Tyla peknY elanek napsal do dasopisu Amerikam, Dr. Vojan dne 20 dervenee. guIda,

Ve sttedu, dne 19. srpna 1936.

Temple—Seaton, Texas.

Tak desicY . den v Dallas je prye. Zustalo po nem rilznych dojmil a take zklamani, ktere si p •inesli dome. To vgecko se zapomene, tak v nagi telocvidne se ut zapomelo, neb se ut ptaji, kdy zas nekam pojedem. A pojedou, budou zdvody severniho okrsku Zupy Jitni v Taylor ku konci zati. Tak pilne se ut ptipravuji na ne.

V patek jsme men schazi, ye ktere bylo odhlasovano sileastnit se programu dne 13. zati pti oslave etyticetileteho zaloteni tadu Bratti Miru Cis. 346. 0.S.P.S. Tak zaroveri zveme br. z Taylor, aby nam piisli vypomoct, bude-li jim to motile.

Dale br. ridetni by si ptal, aby se pti gte vaichni dostavili do schtze a nezapomeli na sve poplatky, neb nema co psat do knihy a vydani je potad, tak nezapomerite. Na zdar!

Za Tel. Jed. Sokol, Franta Pohl, jed.

Temple, Texas.

Ptichazim abych oznamil, ae se bude konat na ptigti music, totit 13. zati 1936 velka slavnost dill piknik na oslavu stoleti Texasu a zarover). 401ete zaloteni tadu Bratti Miru Seaton st. 0.S.P.S., novST C.S.A. Program bude oznamen pozdeji v tomto list& Tel. Jed. Sokol vygla nam ochotne vsttic a provede odpoledni program z telocvidnYch disel a her a Ceske Besedy, kterou si vzal na starost hr. Jan Sta ga, a zkougka bude v nedeli dne 23. odpoledne ye 2:30 hod. Tak ti, kteti tanalli a byli by ochotni tandit Besedu na slavnosti, tak ptijd'te do zkougky. Zaroven vyzYvam vaechny bratry od fadu, ktefi by chteli ochotne a bezplatne vypomoct, at' se pkihlasi. Tak nezaporaente tadnS,! Za vS7bor, FrantAa Pohl.

Jourdanton, Texas.

Timto dekujeme srdeene nasledujicim ctim, bratriim a sestram, kteti nam vypomohli jak penekte, tak i jinSrm zpusobem, v eas nemoci me mantelky, a zaroveri onym sestram, ktere me nav gtevovaly v das me nemoci.

Jmena claret: John Dorriak $1.00; Jerome Dorriak 50c; John L. Dorriak 50c; Teresie Dorrialc $1.00; Justina Liberda 50c; Jordine Dorflak 50c; Em. SkalickY $1.00; J. W. Valigura $1.00; Klern. Valigura 50c; J. A. Va gina $1.00; A. W. Vrana $1.00; Rud. Vilna $5.00; pi. Dupnik $1.00; Luke Lenare $2.00; John &sada 50c; Gus. Vagina 35c; Jos. Vrana 50c; Julius Dorriak $1.00. Celkem $18.85.

Zristavame s pozdravem, Jim a Lillie Kubadak.

Stefinik, els. 142., v Houston, Texas.

Bratii a sestry! — Tak zase par tadek od nas Stefanikil. Mam Who hodne na srdci dill na mysli, ponevadt pro ptili gnou praci s "Babidkou" a bazarem jsem na druhe zapomela.

Ptedne vam musim oznamit, ae se nam tti tadovi bratti otenili a site bratti Vilern a Ladislav Ungratovi a br. John Schovajsa. V gem jim ptejeme mnoho gtesti, aby jejich spoleona cesta byla vystlana ne ruaemi, ale spokojenosti a porozumeni jeden pro druheho. Tet na g br.

Vojtech Sebek byl vaane nemocen, byl na operaci. Nachazi se pod /edenim dra. Holluba. Nyni je na dobre ceste k uzdraveni. Celt' tad mu pteje, aby byl co nejdfive zdrav a mezi nami.

Tet vaichni citime litost .nad ne gtestim, ktere stihlo rodinu br. Cilnych. Doufame a pfejeme, aby se jejich malt' synadek uzdravil. Tak "Babidka" ua path minulosti. Vydatila se znamenite a dik vaem, kteti se pfi gli na ni podivat.

Ten nag mil' venkov nezapte srdce a dual Slovana. Meli jsme tu milou navgtevu z Galvestonu, pant — — nemohu si vzpomenout na jeji jmeno, se svYm mutidicem, s dceru gkami a zetern byla zde u nas poprve a libilo se jim zde.

Ptijedou podruhe pry zas, i pi. H. Stanovska pry zde byla. Byli jsme opravdu s nimi potegeni, jen je me lito, ae jsem se nemohla s pi.

Stanovskou seznamit. Znam ji podle dopisti, ale osobne ne. Tolik jsem si to ptala, byla jsem tolik zamestnana. Tea s rodinou Lebrovou z Cleveland jsem, si Pala pohovoitt, no at podruhe. Tea se na "Babidku" pti gla podivat, take nas deskoslovenskST konsul dr. Hollub s pant a,

Strana S.

VESTNIK se sleenou netefi. Vilbec dekujeme vaem za navStevu, neb nam byla ode vaech mila. TeZ dik vaem, kteti nam pomahali, jak sestram pti ru, v kuchyni, u pokladny, br. pia divadle a vaem, kteii nam pomohli pti giti gatil do divadla a tea tem detidkam, ktere tak pekne chodily do zkou gek a pekne hraly a tandily, take malym sledinkam Klimovym, budou z nich dobre prodavadky. Ted' nas deka druhY problem a to 30. srpna, totia Bazar, kterY table kolem 11 hodin a pak bude spolednY °bed a ye 4:30 bude divadlo, nadhernY kus "Tylova cesta".

Po divadle tanec. Ptatele, apelujte vaichni na svoje zname a poctete nas velkou navatevou.

Kus "Tylova cesta" neni obydejnYm divadlem, je to neco zvla gtniho, vlasteneckeho a zajimaveho. Bude tam Karel Havlieek BorovskY, Tyl, Eligka Pegkova a jine vynikajici postavy v aivote narodnim. KostYmni vYprava bude skvela a kus je teak'. Tak ptatele drazi, hled'te tu snahu naaeho lidu ocenit, probud'te se a hled'te, at' jsou vaecka mista obsazena.

Nebud'me lhostejni, nebot' lhostejnost je jednou z nemoci, ktera se v srdci naaem zahlodava. Tet na Bazaru dostanete krasne veci a lacino ku koupi. Tak na shledanou v nedeli, dne 30. srpna! Za zabavni vYbor, K. Otvrtnikova.

MESTO KDE MA KAiDi PRACI. Ve Vlaaimi, meste ye zvinenem kraji zadinajidi Oeskomora yske vysodiny, je nezvyklY ruch.

Dve stavebni firmy z Prahy tam staveji. Jedna sedmadvacet, druha ttinact jako vejce vejci navzajem podobnYch domicil. V katdem z nich budou bydlit dve delnicke rodiny. Uvnitt a jinde na okraji mesta se take stavi. Dnes ma Vlag im 678 popisnYch disel. Do konce roku jich bude mit na sedm set padesat. To znamena v jedinem rote vzhist mista o vic net jedenact procent.

Na Vlaeimi se ukazuje, jak prate zmeni tvafnost i Zivot celeho kraje. Loni zahajila ye Vlagimi vStrobu tovarna Sellier & Bellot. Bylo ua o ni psano, ae je tak zamestnana objednavkami z celeho sveta, ze neptijima krotkodobSrch zakazek. Tim, ae se ye meste usadil pramyslovy podnik, zadala se todit kola vaeho ostatniho. Ptedev g im se stavelo a stavi.

(Hospodati nam dokazali, ae jsou-li dva bide zamestnani na sta y)* zamestnaji se dal gi tti Tide dopravou materialu, v pomocnem pramyslu, v aivnostech a jinYch oborech). V den vYplaty — v "kapslovne" se nekonaji obecni komise, jejicht dleny jsou mistni obchodnici a aivnostnici. Vytadali si to, nebot' patek je "zlatY den", kdy se prodava jako snad nikdy pied tim.

Do Vlagimi chodi a jezdi dues za praci lide z okoli i z Prahy. Nenalezne se volnY byt, ani pokoj v podnajmu. Do Vla gime plynou penize a z ni do celeho kraje. Na meste i na jeho obyvatelich je videt spokojenost. Nebot 'neni nezamestnanYch. Jen Casein, mimo obuvnickou sezonu, nebot' ve meste je gest tovarnidek na boty. Obrat potvrzuji i penetni Ustavy v kraji: na drobnYch vkladech, na tadostech o every do noveho podnikani, na platebni schopnosti dlutnikt starYch. V dobe, kdy jinde krise teprve zadind opadavat nebo dokonce jeate trve., je na Vlag im pohled obclivuhodnY a radostnY. ZbYva zminit se o tom, di je to zasluha. Kdyt jsme se ptali dostali jsme odpoved': "To udelal Panbu a pan starosta". Vec je tak: dlouholetY narodne socialistickY starosta, p. uditel Bureg , zasazoval se vaemi silami o to, aby spolednost Sellier Bellot — ktera pied nekolika lety projevila umysl ptelo rkt vST robu z Prahy rozhodla pro Vlatim. Spoleenost zadala skuteene vyjednavat se spravou auerspergskeho panstvi o odporodej pozemku, ale panstvi nejevilo zajem o kupce. Pak — 4. dervence 1929 ptlaia straliva vichfice, ktere padla za obet' vlaSimska obora. Auersprgske panstvi ji pak ochotne prodalo. Ironii osudu se tak stalo, ae Zivelni pohroma svSY m zpiisobem ptispela k dohode mezi podnikem a panstvim, a tim mestu ke konjunktufe.

HAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsany resoludni vYbor XII. sjezdu S. P. J. S. T. odbYvaneho v East Bernard, Texas, jmenem v g ech sester a bratra delegate a Utednika H. R. a sjezdu, projevujeme timto hiuboce citenou soustrast pozastalYm rodidam Otto Stehlik, bratram a sestram, nad ztratou vageho ditka a sestry Juanity Stehlikove, ktera vas opustila dne 7ho srpna, 1936, aby se odebrala do lepg ich sfer. Mil l portirstali, byli jste postiteni krutou ranou osudu, kterY svira srdce vase bolem, ktery i my vaichni s vami citime a pfejeme si, abychom y am mohli zmirniti vas bob tim, ze vaa rozchod neni vednY ale jen dodasnY, a ae tento ptirodni talon i nas vaechny &iv a neb pozdeji, tak jako vas, postihne. Zesnula at' cdpodiva v pokoji.

Resoludni vYbor: A. Karel Keprta, Anton Tobola, C. V. Adamek, Mary Cordray, Jos. KruginskY. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resoluani vybor XII. sjezdu S. P. J. S. T. odbYvaneho v East Bernard, Texas, jmenem v g ech sester a bratrri delegate a atednika H. R. a sjezdovYch ritednika, projevujeme timto hiuboce citenou soustrast pozastalYm nad ztratou vaai mantelky a matky, Marie Marek, ktere. vas opustila Oho srpna, 1936, aby se odebrala do lepg ich sfer. Mili pozastali, byli jste postiteni krutou ranou osudu, kterY svira, srdce vase bolem, kterY i my vaichni s vami citime a piejeme si, abychom yam mohli zmirniti vas bob tim, ae vaa rozchod neni vednY, ale jen do-dasnY, a ae tento ptirodni zakon i nas vaechny dtiv aneb pozdeji, tak jako vas, pcstihne. Zesnula at' odpodiva v pokoji.

Resoludni vYbor: A. Karel Keprta, Anton Tobola, C. V. Adamek, Mary Cordray, Jos. KruginskY. PROJEV SOUSTRASTI. My, n i tepsanY resoludni vYbor ta,du Nova Ratolest els. 41, S. P. J. S. T. v Port Lavaca, Texas, jmenem tadu pozastalemu manteli, ditkam a dela. ostatni rodine projevujeme nag i hiuboce citenou, soustrast nad amrtim jeho milovane mantelky, matiely, sta • enky a nagi spolkove spolusestry Emilie Markove, ktera dokonala svoji pozemskou pout' po dale trvajici nemoci dne 4ho srpna 1936. Zemtela y e stall 73 roku a 17 dni. Narozena byla dne 18ho dervence 1863 v eermne (Cechy). Jeji divei jmeno bylo Markova. Do Ameriky se ptistehovala se svYmi rodidi roku 1866 do okresu Austin. Provdala se roku 1884 za Josefa Marka a roku 1894 se ptestehovala se svYm mantelem do okresu Calhoun, kde bydlela do sve smrti. Zanechave, po sobe zarmutkem sklideneho manaela a d ye dcery.

Proto i my spolubratti a sestry telime jejiho odchodu a vzpominka na ni nam nikdy nevymizi z nagi pameti. Odpodivej v pokoji, draspolusestro, a test budit tvoji pamatce.

Dario v Port Lavaca, dne 9ho srpna 1936.

Frank Marek, Emil See, J. E. Drgad, resolueni v3ibor.

Co se nam nelibi . • Nevkus ba moralni kaz u poiadateM rozhlasovYch programu gkolaka, kdy mali zpevaeci peji eisla easovYch "glagril — foxtrotta" po zpilsobu vulgarnich podskalacitYch popevkil: "Co maji deveatka rada" — "Mel jsem 'holku mrriavou" a pod. Na tento pagkvil pti programech akolaku mela by fed. komise radia bYti upozornena. Jazz beztak przni vkus ci vnimani dobre hudby u mla,clete i dospelYch. Jazz neni hudba — je to gumatina a jeate vice, barbarsky vtiskot, jedeni, mfiourani, sktehot.

Strana RUNE Z HOUSTONt. Vzdor tomu, ze je nyni doba veder, sehrali ochotnizi taclu. 8tefanik v nedeli dne 9. srpna vYpravnou hru "Babieku". Je to velk g, abet' tech ochotnikii hrati i v dot* kdy sluneeko nam tak Uporne tu na gi zemelcouli na jeji severni east ohtiva, ale v tech nejteplej gieh dnech hrati je mnohonasclonou Je-li v hledi g ti vedro tamer k nesneseni, uvatme asi jako je na jevl gti. A nebyli to jen herci &spell, ale take i ta mala drobotina, ktera piispela nemalcu htivnou ku rispechu hry.Byla to hra o ay-tech jednanich se zpevy, kde mladet mela sve solo. A sehrali to znamenite, jejich detske hlasy tak pekne splyvaly s celou harmonii hry, jeji dej byl nava,ran na thema sentimentalniho dila na gi nezapomenutelne povidkarky a vypraveeky lidovYch pohadek, Boteny Nemcove. Odrati se v nich ta prosta, dobra a naivni mysl nageho eeskeho lidu 18. a 19. stoleti. S jakou pYchou ukazovala babieka, jit hrala sestra P. Studnidnd, ten velkY stfibrnY tolar, jet ji cisat Josef, liberalni a osviceny panovnik Rakouska daroval. Byl pro svoje smYgleni a reformatorskou einnost zvan Jakobinem temi, kdot neptali novotam a svobode. Domkatka, ei selka, Teresie Prog kova, sestra K. Volkova, typisovala na jevig ti venkovskou term one doby vYborne.

Bratr J. Baletka oblekl na se ha y sedlaka onech dob a dClal sve riloze test. Sestra A. Svestkova se vysekia a dovedla opravdu se pohybovat jako opravdova knetna, hrala tuknetnu tak vtele, ae jsem se obaval o bratra Svestku, aby mu s tim prosa.ickYm zamestnanim ten, jako je myti nadobi, vateni a podobne hlouposti nesekla, ponevadt to knetny nedelaji.

Jeji schovanka Hortensie, (sazee v oznamee vysazel Henterzie a sazedskY gotek mu ptehodil hatek nad e, udelav z nedele nedeli), mela take priletitost uplatniti pine svrij talent. Typisovala ji dceru gka mantelti Svestko ■ iYch, sleana Hilda. Br. J. Kelarek s vrozenYm mu talentem pro jistY druh riloh, dostal velmi peknou roll pana otce ze mlYna, jet byla prop jak stvotena. Bratil E.Kunetka a M meli rilohy zameckYch sluhri a glo jim to velmi dobte. Bratr Baletka stal se po dobu hry etytnasobnYm otcem ditek Berunky, Jenika, Vilema a Adelky. tlohy ditek mely v rudkou sestra L. Valova, K. Beean, J. Baletka a S. Kelarkova a eela tato omladina spolu s ostatnimi g kolnimi detmi J. R. a R. Baletkovi, H. Buri, ‘ eveikova, J. Kelarkova a Aug. Sopeak, Irena S J. Silhan se skuteene vynasnatili, aby hra pane dopadla. Vg ak take ale 'Ala od rist k ristrim ehvala, jak ti dospeli i mladistvi herd to pekne sehrali. Jak mi sclelila ma chot', pani tvrtnikova, meg a velkY podil na vYprave hry, tak pekne vyzdobila ta zamecka, ktesla, to by ji to mnohY ealounik mohl zavideti a vedla celou retii hry. Br. J. S ulda take vylezi ze zakulisi spocen, jsa nucen napravovati vrtoch kulis. Vg ichni rieinkujici si opravdu zasloutili to uznani, jej se jim se stran posluchaeri dostalo pine, sehrati celou hru tak pane za takoveho vedra zasiuhuje opravdu obdiv. — I\11vgteva byla velmi hojna a na g pan konsul se take dostavil se svou choti a sleenou Hollubovou, obe v peknYch bluziekach s narodnimi . ivkami, jen si ptivezly na uporninku z nagi vY S centenielni vYstavy v Dallas. Zaslechl jsem zarmucujici zpravu, ae bratr Vojta Sebek dosti vatne ochuravel a byl nucen podrobiti se operaci. Pteji mu brzke pozdraveni.

Rad Pokrok Houstonu take chysta peknou hru na nedeli, dne 6. zati. Hra ma nazev, pamatuji-li se dobre, "Jit tak nebude, jak bYvalo" a bude pry to neco, co pry se nam bude velmi libiti. Jit ptedem se te gime, neb vime ze zkug enosti, ze ochotnici kroutku Hlaholu S. P. StudnienY. dovedou.

Pozn. red. — Druhou east dopisu zatadime ptigte. Lituji, ae jsme si nemohli spolu dole pohovotiti v East Bernard. Pozdrav!

Nespavest. — Vite, proti nespavosti bych yam radii kaftlou pub hodinu sklenieku likeru.

— A to pak lope usnu? — To ne; ale eas varn pfijemneji ubiha.

VESTNIE PODEKOVANI. Dovolujeme si touto cestou vzdati na ge diky vg ern, kteti nam byli napomocni, kdyt nahle zerntel na g syn, mantel a otec tri deveatek Vilem Snapka, ktery podlehl ritehu siunce v mladeni vektt 28 let a pchtben byl na narodnim htbitoVe Penelope 12..eervence za velke izeasti ptibutnYch a pratel. Srdedne dekujeme v gem claret= kvetin, zpevL<.rirn, spolku Woodmen, hrobattn, bratrtun Fr. Moudkovi, Fr. Svobodovi za slova ritechy a v gem, kteri ne, geho zesnuleho k poslednimu odpoeinku doprovodili a nag zarmutek hledeli zmjrniti.

Ed. Snapkovi, rodide — Mrs. J. 8napkova a ditky.

Fort Worth, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V nedeli, dne 16. srpna jsme meli pane pobaveni a mnozi se vyslovili, to by jsme neco takoveho meli potadat easteji. Dekujeme vg em, kteh ptispeli dasky ku late "Bino" a jidlem do kuchyne. Te2 i ja dekuji za krasnY rek, kterY jsem dostala k narozeninam od nakho p. ptedsedy a jeho pani J Bartek.

Milovnici tance a dobre hudby jsou zvani na tanec v nedeli due 23. srpna, pri dobre hudby br. J. F. BlaZka. 0 obeerstveni a dobrY potadek se postara za,bavni vYbor. Vstupne jak obyeejne. Zaeatek o 8 hcdinach veeer. " Take ptipominam, 2e dne 30. srpna bude zabava, na ktere bude brat Je2kova kapela z West, Texas. VSichni jsou srdeene zvani do sine C. 2615 N. Houston Street.

S pozdravem na vkchny krajany zustava, Helena Zichadek. tlenfim fadu. Karel Jonat, eislo 28.

Cteni bratti a sestry!

Vernete sobs na vedomi, de tento meslc nebude tadna sehrize; pravidelna schrize bude poraciana druhou nedeli v mesici Schrize mimotadne byly oznamovany mylne a proto se tidte die tot° zpravy, jak shora naznakno. Tedy na shledanou druhou nedeli v mesici v zati o dvou hodinach odpoledne.

S br. pozdravem, John Holeeek, taj.

VZKEISENY ROLNIK VYPRAVI 0 VLASTNI SMRTI. ✓ mesteeku Tagliacozzo v Abruzzach zeinfel loni v listopadu rolnik Filip Pascucci plicni embolii. Na timske klinice se pokusili zemteleho probudit k 2ivotu odvalnou operaci. Embolie je toti2 ucpani krevni cevy na ptiklad krevni srateninou. Nejnebezpeenej gi je prave plicni embolie, to je ucpani plicni arterie, je2 vede k smrti zaduknim. Nebezpeend operate se zdafila a Pascucci dnes pilne vykonava vkchny prate pri znich. Zastupce 'Corriere Padano" s nim nyni mluvil o jeho dojmech ye chvili u• mira.ni. Pascucci vypravoval: "Neuvedomoval jsem si, co se se mnou deje, ale v kratkYch okamticich jsem citil strakiou bolest v srdci. V hlave jsem mel pocit, jako bych pro2ival stra8livY pad. Pted oeima jsem mel eerno, ale v torn se otaeela velka, 'Luta a eervend kola a taneily neseetne svetle body. Pak me neco nutilo vyktiknout. Zdalo se mi, ae naraZim hlavou na zem. Dva dojmy jsem mel upine jasne a byly mi tehdy velmi divne. Nekdo mi hmatal tep a ja„ jsem byl tpine nataaen. Ve vzpominkach mi zustavaji neustale opakovane pokusy otevtit oei, ale mel jsem potad pocit, jako by chybela vicka. Potom jsem kolem sebe slytel telesteni a videl pronikave svetlo. Ale to svetlo bylo nejak studene, bez barvy. Na smrt jsem myslil jen okamLk, kdy mne tak studene sevtelo srdce. Ale myAlenka na smrt mne -nelekala. Necitil jsem ani bazne ani hruzy, spiS‘e jakousi zvedavost. Ve.tim v Boha a snad proto jsem misto strachu mel pocit klidu. Okam2ik jsem myslil na svou rodinu. Na sve probuzeni k Zivotu si vubec nevzpominam. Bylo to zkratka tak jako bych se byl probudil ze spanku.

Byla noc, Protok mime ye zvyku vstavat za svitani, byl jsem tim trochu zmaten. Ale dlouho jsem se musel namehat abych pochopil, de jsem na klinice."

sttedu, dne 19, arprie 1946

NAArgtevy u nernocnehoo N01-10 SE CHYBUJE, paktid se tYee 5 fStevy neitiocnYch. At' se tii jedna,

cast opravdovoil na neitocrieho, nebo tolika o laskavou evedavost, je nutno kiditi se ureitYini pravidly: S vYjirfikou nejblatich pfibuznYch nerna se pfipustit navSteva u te2ce nernocnYch. TakovY nemocny je nejradeji sam, nikYm nernten. east° je lekati velmi nepfijemno, je-li nucen v zajmu pacienta dati vg em moinYm tetam a vernYM 4sousedam najevo, de jejich pfitomnost neni Zdravotnimu stavu nemocneho ku prospechn."

Neco jineho jest, je-li nemocnY ji g mimo nebezpedi, ye stavu zkejmeho lepteni; tu jeSt mu tu a tarn ojedinela navtteva-Pfijemna i osveZujici — ovtem nesmi dlouho trvati, nebot' zaslablY nemocnY pociti dfive Unavu net zdravy navttevach vYjimeene dovolenYch, je tie ba stfaiti se vteho, co by nemocneho mohlo rozladiti. Naprosto nevhodne je •vypravova,th tetce nemocnemu o jeho znamYch, kteti praye zemteli, uvaIovani o jeho choral* jak je WOO, a nebezpeend, jak nemocnY tpatne vypada — s projevem politovani nad jeho stavem.

Po takovem druhu Atechy 'gadfly nemocnY netotal. Naopak se doporueuje takovernu nemocnemu se zminiti o tom, 2e se sice povide. o jeho velnejti chorobe, ale 2e Ude nejsou o jeho stavu dobte informovani — to vypada nad oeekavani dobfe, ze podle vtech okolnosti i podle mineni lekafova jeho choroba se zfejme lepti, cod vtecko nasvedeuje tomu, to bude brzy °pet zdre.v. U pfile gitosti takovYch navgtev jest laskava ute gujici nepravda odpustitelna a daleko lepgi net zdrcujici pravda.

Kagdy nemocnY, i te ggi, adkoliv ma klid a samotu rad, potfebuje piece tu a tam — a to vgdy v pravY eas, opravdove fitechy, ukliclneni a dugevniho posileni. Toho vgeho se mu =lie dostati nejjisteji od osoby jej ogetfujici, ktera si ziskala jeho pinou dilveru, se kterou si dobfe rozumi, ktera dovede vyeisti jeho my glenky, jeho tajna pfani, ktera umi trpelive sna geti i jeho rozmrzelost — v opravdove snaze pferneniti ji uptimnou ne gnosti i pevnou nadeji na brzke uzdraveni. Kdo dovede to ye vettine pfipadech lope, net zku gend ogetfovatelka-matka, nebo mangelka?

I pies obtige a obavy o stay nemocneho, ma udrgeti tivou, veselou naladu a vytvofiti mile, klidne prostfedi. To podporuje uzdraveni a dodava nemocnemu klidu, jiste v gdy 'tadouciho. ialudeeni operate pied 300 lety. — V !nestskem museu v Kralovci ye VYchodnich Prusich je vystavovan zajimavY obraz, kterY ukazuje statneho mute, kterY dr gi v jedne ruce cep a v druhe kuchyfiskY nut. Zobrazeny mut — jisty eeledin z venkova — spolkl v race 1635 nedopattenim nut, kterY dr gi v ruce, nade g se dostavily tegke galudeeni potig e. Ani stavenim na hlavu, ani podobnYmi osvedeenymi prostfedky to doby nebylo mu pomoci. Lekati rozhodli se tudit k operaci. Nejprve vyznaeilo se uhlem misto, kde je tteba operativniho zakroku a felearovi se podafilo potom opravdu MI/ ze taludku vyjmouti, anit mug zemiel. Slava kralovske medicinske fakulty se pak roz gifila po celem svete.

Volna mina pied Queen Mary.

V Atlantickem oceans byla vylovena plovouci mina ye vaze asi jedne tuny. i3yra objevena sotva jednu mili od trati nejvet giho bitrskeho parniku "Queen Mary". Pftvod miny nebyl dosud zjiaten. Znalei ji prozkottmaji • a feknon, zda je to bludne. mina ze svetoVe valky a zda je vubec jette vYbugna. V- lod'arskYch . kruzich v •ondYne vgak--inaji i obavy, 2e jde • o.gt'astrie 'tinaferii zahadnelia--tloeinu.

Jedna, • karlovarska..

Minot stavi ted' novY Zeppelin. Bude pry nejfetai ze v gech a bude obstaravati spojeni mezi Drakl'any a Prahou. Ale nebude muset vfibec litat—bude totit tak dlouhY, ge se do neho v Drakranech proste vleze a kdy se na druhe strane z neho vyleze, tak to-ut bude paeater v Prate.

ire stfedu, dile 19. srpna 1936.

ZPRAVA C. H. CHERNOSKEHO, PEEDSEDY S. P. J. S. T., XII. SJEZDU. 3., 4. a 5. srpna 1936, v East Bernard, Texas.

(Dokondeni se strany 1.)

World rha investovano ve Valley jiste hodne pies milion dolarii a mnohe z jejich bond( byJ3T gpatnej gi net nage.

Rolnici tam udelali d ye neb trf urody rod'ne a trtili od $75.00 do $300.00 i vice &stall° vSrtetku z akru. KaIdY mel penez jako glupek. Kdyt men dluhy i dame. KdyZ to tam jeden videi,a pozoroval, tak mu nenapadlo ani ye snu, to ony popery tak v kratkosti by se mohly zmeniti, ale piece se tak stalo. Ptigla deprese a t liPzna hospodatska tiseri; pestitele citrusoveho +avow, zelenin a jinSrch plodin nemobil! sve firody prodat ani za tolik, co by stadilo na dovozne. Trh byl paralysovan a teleznieni dovoz byl tehdy drahY. Nemeli tam ladnou dovoznou soutet a plodiny a ovoce, ktere byly prodany s2 sotva prodaly za ceny vyggi, net obnag elo dovozne. Ptialy pak dva velke mrazy a po dva roky za sebou mnoho ovocnYch stromfi elstedne omrzlo a sklizeri byla Na to ptig el ()pet velkY hurikan v roku 1933.a ten to dodelal. Lida nemohli platiti dane, drtitele bond( nemohli skolektovati firoky.

Bondy klesly v cane, majetky rovnet klesly tak to ty, ktere se prve prodavaly za $2,000.00 anebo $3,000.00 a vice akr s krasnSrmi citrusovYmi sady a s peknYmi zatizenimi, spadly asi na $200 aneb na $300.00 akr. Cele Valley bylo zadluteno tak, to tam lido tryli skoro znideni, at konedne pti gla spolkova vlada jim ku pomoci. Nag e spolkova vlada, totit RFC, investovala tam mnoho milionu dolarfi, a pke yzala asi za $15,000,000.00 ve gkerSrch tech bond(. Aby tamnim lidem mohla bYti dana rileva, vlada povolila zavodriovacim distriktrim Vijay na 4%, i nice Kat'dY zavodriovaci distrikt v Hidalgo County dostal pujcku od RFC, totit od "Reconstruction Finance Corporation". Aby drtitele techto bond( byli donuceni ptedati spolkova vlade tali RFC, tyto zavodriovaci bondy, tak spolkovSr kongres ptijal zakon zvany "Municipal Bankrupcy Act", kterY mezi jinSr mi ustanovenimi natizoval, to kateclSr distrikt mute tadat vyrovnavaci fipadek, dill "bankrot", jestli 51% drtitelfi bond( by svolili, a jakmile by bylo 66 2/3% tech, kteti by se uvolili podileti se na teto vladni "refunding" akci a sve bondy ptepustiti, mohl se vyhlasit "bankrot", aby onen distrikt nemusel platit na tento dluh vice, net tolik, kolik by byl schopen zaplatit. Ovgem nedavno nejvyggi spolkovY soud prohlasil tento zakon neristavnim, ale jak vlada pfebirala tyto bondy, tak se povatoval tento zakon za platnY. Kdyt velka vetgina tech drtitelfi bond( na to ptistoupila a byli svolni piedat tyto bondy spolkova vlade, tak take my jsme museli nage bondy odevzdat RFC a vziti to, co RFC nam za ne nabidla. Wive net jsme to ale uoinili, radili jsme se s na ginl!statnim komisatem a on odporudil, abychom to katdopadne udelali a za ty penize zakoupili jine bondy, ktere tehdy byly jette v nizke cane. Katt) ten zavodriovaci distrikt byl odhadnut vladnimi experty, odhaddimi a ti rozhodli, jak velkou pfijeku mohla vlada kaidemu dotydnemu distriktu povolit, a pak to odporuOili RFC; RFC tak udinila a prohlasila, kolik za bondy zaplati, kdyt jich obdrti ku likvidaci nejmene 90%, pak 92%, at do 100%. Opisy vgech techto vladnich usnegeni i s cenami, kolik vlada za bondy zaplati, mame po ruce a katdSr z vas jste vitan si je dnkladne prohlednout; mate to tady.

Mali jsme citelne ztraty a tadneho jineho snad to tak , nebolelo, jako mne, a tadneho to tak neboli a nemrzi jako mne. Vynasnatil jam se celou mou dual, silou a schopnosti, by se tyto ztraty co nejvice vynahradily.

Dtive net spolkova vlada mohia donutit drtitele onech zavodriovacich aby ji je drtotit RFC, ptepustili, ustanovila tak zvaIV "Municipal Bankruptcy Act", kterY jsem yam prave vysvetlil. Spolkova vlada dala RFC ne miliony, ale sta a sta milionfi, vlastne bibok disposici, by pra.ve v ptipadech, v jakem se nachazela na ge Jednota, bylo vyponioteno.

VESTNIK RFC za doby deprese pujeila bankam, l'eleznienim a pojigt'ujicim spoleenostem a ruznYm jinym finanenim itstavam miliony a miliony dolarfi na velice nizke Uroky, aby mezi linYm si mobil vynahraditi sve ve gtere ztraty, ktere utrpely v teto depresi; a na.,'.;. e noviny ustaviene psaly, te v glehni drtitele zavedriova,cich bond"), nejen v Rio Grande Valley, ale po celYch Spoj. Statech, budou koneene.",, nuceni tyto pijepustiti vlade za to cenu, kterou vlada jim nabidne. Brzo v gechny finanoni institute a spoleenosti, ktere mely tyto zavedrievaci bodny, si mohly zatimne yyphleit penize od vlady na .nizke riroky a soueasne si nakoupit jine bondy za stejnY obnos, jako cestni, rnestske, Skolni, okresni, atd., a nektefi v H. U. tuto pfljeku od RFC chteli udelat, aby se zakoupilo asi za $400,000.00 neb $500,000.00 pcdobnYch bona", pokud byly od 50 do 60 cent( na dolaru a vynahraditi jimi na g'e zavodriovaci bondy. Navrh, aby byla phjeka udelle.na, proSel jedn-Ym neb dvema hlasy vet giny. Nektei'i z H. U. byli proti tomu. 24dost ale byla vypracovana a vge pfipraveno, by se prijeka udelala. Pak aby se tomu zabra.nilo, dostali jsme vyhritZky, bratr Ku.bena i ja. Obchodni tajnosti H. U., ktere nepath na vetejnost, byly prazrazovany, a nagi elenove, ktei•i veci nerozumeli a b yli g'patn:.4 informovani, zasadili se proti tcmu a Jednota tak utrpela za vice net $200,000 Skody. Okolnosti nasvedeoval r, 'te jestli se prijeka od RFC udela nebo bondy se koupi, kdyt byly v tak nizke eerie, ("pet bude vzboureni a ope.t bude vynucena k vuli tornu z yle0Stni sehtze. Prato se rozhodlo, by pukka vithee nebyla udelana a vAechny nag'e zavedriovaci bondy paknemohly bYti nahraZeny jinYmi dobrYmi bandy, pokud byly tak nesmirne v nizke cene. Ja.krnile by bYvaly vypracovane a uzavi'ene ty "refunding" RFC ankh zavadriovacich bona a ja.kmile Jednota by byla dostala sve penize od RFC za ty zavodriovaci bendy, tak zrovna by se tem" penezi vyplatila prozatimni phjeka od RFC, kdyby bYvala pfijeka "'Mama. Mnoho jinych spoleenosti si udelaly prozatimni prijeku od R FC a ac mely ztraty, timto zpilsobem si sve ztraty zmenSily a dokonce (pine kryly a vynahradily, ponevadt bandy, ktere kdysi za doby deprese klesly at na .40 a 45 cent(, dnes maji cenu 100 a vice. Mesta. City of Corpus Christi je jednim z podebnYch piipadf". Jednota musela sve zavadriOvaci bendy pijepustit vlade za 40 at do 65 cent(, ale my jsme nenakoupili dosti bona, pokud byly v nizke cane. abychom vg- echny tyto ztraty vynahradili. Udelali jsme to jen easteane. Kdybychorn byli piljeku u RFC piji nizke rirokove sazbe, na pril roku, rok neb ptipadne delidobu, a zakoupili dobre bandy, pokud byly v nizke cene a pak phjeku od RFC vyplatili, jakmile bychom dostali penize za naSe zavodriovaci bondy, tak by nebYvaly byly Zadne ztraty. .Tim jsme chybili a chvbiil velice. Kdyt jsme viade ptepustili zavedriovaci bondy, vlada se zavazala zaplatiti za ne 40 do 65 centu na dolla' ru, jak jsem se jit zminil. ale to bylo mnohem vice net tehdefg i trani cena techto zavodriovacich bond( a proto drtitele ie ptepustili RFC, poneva.dt za ne dostali ad vlady vice, net by za ne dostali die denn jho kursu. Ale trtni cena i jinYch dobrYch bondf". v .roku 1933 byla rovnet' nizkou. Kov.pili jsme tehdy lep§i bandy net byly tyto zavadriovaci bondy. as za 261/2 centu na dollaru. Okresni, mestske, sirolnf, cestni bondy jsme mohli tehdy nakoupit rovnet za velice nizkou cenu. Nektere bendy, ktere jsme koupili za 26 1/2 centu, rnaji dues cenu od 60 do 65. Bandy, ktere jsme koupili za 521/9c maji dnes cenu 100 a vfSe. Bandy, ktere jsme koupili za 51 dnes maji cenu 90 atd. Ale k tomu se jeg te vratim. Kdyt ceny bond( vystouply a my nemohli nahradit zavodriovaci bondy jinYmi za ty same ceny, ktere jsme museli ptepustit vlade, tak ov gem jsme byli nuceni vziti ztratu.

Jak jsem se ji.Z zminil, mohli jsme koupit .dobre bondy, na ktere byly Vtdy riroky placeny; jako Corpus Christi Sea Wall, City of BeauTnop t, City of Port Arthur, City of Amarillo,

Strana 5.

Liberty County Roads, Duval County Roads, Grimes County Roads, Nueces County Roads a mnoho jinYch v cene ad 50 do 70 cent(' a n.ektere i lacineji; ty same bondy, ktere dnes maji cenu od 90 do 105 i vice. Tehly se nam tea nabidly dve firmy, od kterYch jsme bandy kupovali, to kdyt zakoupime pedobne dobre bondy, na ktere byly vtely riroky piaceny, od kaZde v obnosn $100,000.00 "par value", ale ktere by nas byly staly asi jen $50,000.000 neb $60,000.00, te oni by je pro rids drzeli tii neb Best mesich neb i dela, anebo az koneone by Jednota dostala sve penize za zavodrievaci bondy od RFC. Kdybychom to byli udelali, tak bychom byli nerneli tadne neb velice male ztraty.

Hodne takovYch dobrYch bona" jsme koupili za doby deprese za velice nizke ceny a v torn ohledu jsme velice prospeli na gl Jednota a rovnet tim zprisobem jsme ye velke mire ztraty naSi Jednoty urnenaili, jak vam pozdeji lepe vysvetlim; a kupovanim dobrYch bonza nizke ceny udelali jsme velice peknY pokrok do doby to zvla gtni schflze v kvetnu roku 1934. Nektefi tornu nechteji rozumet, ze za ty penize, ktere jsme dostali za zavodriovaci bondy, jsme zas koupili jine bondy, ktere byly dratSi net pied tim, ale ktere od to doby vystouply v cene a maji vyS gi cenu, net kdyt jsme je koupili; take nechteji pfipustit, Ze kdyby H. U. bvla zakoupila vice dabrYch mestskYch, cestnich, okresnich bench", pokud byly ceny nizke a asi v to same cane, kterou jsme dostali za naae zavodflovaci bondy, t. j. bondy, ktere dtive mely cenu 50 do 70 cent( a dnes maji cenu $100 00 i vice, alma vgeckY ztraty byly by nabrateny. Nezapamefame, ae jsme koupili za $5000.00 bond( City of art Arthur, za ktere jsme platiti Pouze 521/2 cehtu a ktere dues maji cenu asi $1.05 nebo $1.06; pak te jsme koupili za $8,000.00 City of Brownsville za 51 a 54 cent(, ktere dnes maji cenu 90 a vYSe; ze jsme koupili za $10,000.00 City of Amarillo za 66 cent(, ktere dnes maji cenu $1.02 neb $1.04; ze jsme koupili za $13,500.00 Corpus Christi Sea Wall a City of Corpus Christi bondy a jine od 45 do 58 cent(, ktere dnes maji cenu 100 at do 105; pak to jsme koupili $20,000.00 City of Beaumont Schools za 68 cent(, ktere dnes maji cenu asi 104 a 105; pak te jsme koupili nekolik tisic City of Beaumont od 60 a 70 cent(, ktere dnes maji cenu 106; pak te jsme koupili $10,000,00 Angelina County, ktere maji dues cenu 104 a vice; pak to jsme koupili za $5000 00 Brazoria County Road District Bonds za 72 1/2 cent( a to dues maji tyto bandy cenu asi 110; pak ze jsme koupili asi za $25,000.00 Duval County Roads za 65 cent( a vice a dnes to tyto bondy maji cenu asi 105; pak ze jsme koupili za $5000.00 City of ElCampo za 83 cent( a te tyto bandy dnes maji cenu asi 105; pak te jsme koupili za $5000.00 City of Eagle Lake za 81 cent( a dues te tyto bondy maji cenu asi 101 neb 102; pak ze jsme koupili Grimes County Roads za 74 a 75 cent( a Ze tyto dnes maji cenu asi 105; pak te jsme koupili $5000.00 Stonewall County Roads and Bridge za 65 cent( a te tyto maji dnes cenu asi ad 95 do 100.

Bratil delegati, mohl bych yam podati mnohem vice, ale pak ma zprava by byla pkilfg dlouha. Jdete k naSemu br. Markovi a podivejte se na podrobnY seznam naSich bond( a v jake cene bondy, ktere byly nakoupeny za doby deprese a v jake eerie dnes jsou a jak jednou dobrou a spolehlivou firmou jsou dues v eerie odhadnuty a uvidite zdali jsou vgechny nag e bandy bezeenne aneb jak velke ty ztraty jsou. A pak brath delegati, jak se podivate na vYkaz stavu na g Jednoty tak se pot= podivejte, jak velkY rozdil je mezi nasirn hospodakenim a mezi hospodakenirn hi'ednika jinYch bratrskYch jednot. Tady mam ten nejposlednefgi "digest" v.‘gech bratrskYch jednot ye SpojenYch Statech. Podivejme se na na gi Zapadn.1 Lesko-Bratrskou Jednotu, jednu z nejvetSich a nejptednej g ich v CelYch SpojenYch Statech.

(Pokraeovani ptigte.)

Strana O.

VESTN

ft

QUIDO MARIA VYSKOOIL:

Fiche Boure ROMAN (Pokradovani) Co to plalo svetel a hvezd! A co nad'Aeneho hlaholu sp1Sivalo v jedinji, moony souzvuk!

Zdalo se, Ze kaaIST rider vzbouzi kadu svetel, kreslici ohnive arabesky v tme, nebo piSici runami dejiny tohoto mesta, slavu minulosti, velikost pkitomna a proroctvi v budoucnost.

V takovSich chvilich se dva nepraktieti snilkove Michal s Analou tiskli k sobe, opojujice sve oei i sva srdce temito kouzelnSrmi obrazy vedera, pozorovarimi odkudsi s Pettina, od Daliborky nebo s VySehradu.

KaZda hodina ptinaaela jim novS7 slib, nebot' vSe kolem nich, kete, fontany, hvezdy i mrtve pomniky srdci davno setle1S7ch 'Septaly k nim: "Milujte se, o deti h ydzd . jara!"

A jiste se nedalo pochybovati o4ipravdovosti techto blahovSrch slibri, nebot' pronakla je ohniva krev bez zodpovednosti drisledkri.

"Jak to miluji! Jak to neskonale miluji!" — ptisahal Tonar. "Teprve tebou naael jsem smysl Zivota. Wive . . . bez tebe . . . jsem ani nail. Byla to ztracena, leta . Osev, kterST nevzegel . . . Ale nyni nachazim Zivot dvojnasob krasny a v sobe zmnaenou silu vytvotiti dilo, ktere udivi VSechny, kda je spatti."

Odpovidala: "I ja to miluji, Michale. Za tvoji odvahu, s nit jsi mne vytrhl z pavuein vS"ednosti, za tvoje teple, verne srdce. Budu Wastna, zdati-li se tve dilo a dovolia-li, abych byla svedkem jeho viterstvi."

Objal ji viele a jate horoucneji k sobe ptitiskl.

Pote pronesl: "Ne svedkem meho dila buda, ale moji spolupracovnici!"

Podivala se na neho udivene.

Vysvetloval: "Snim jiz davno o soS'e "Vznetu", jet by symbolisovala eistou jiskru bastvi, vzbouzejici v nas tvfirei schopnosti. Ale dosud nenalezi jsem te, ja by se ptiblilila alespori z 'Usti idealu me piedstavy. Teprve tebou se mrij sen slibuje zteIesniti, ovSem ochotna k to obeti."

"Ke vaemu, co si pfeja; vklyt' ti piece patkim cela, celidka."

Tvat Andeldina se vaecka rozzatila ph tech slovech. Jeji stihla postava se zdala jate vya"S1, jeji mladistva slidnost jako by jeate osIniveji rozkvetla.

"Dekuji ti, dekuji," 'Septa' Tonar vroucne, dojat hluboce touto oddanosti.

"A kdy se dame do prate?" tazala se nedoekave.

"Hned zitra. Panu se studiemi tve hlavy a pak . . . ", usmal se.

"A pak?" opetovala.

"S tim ostatnim!" dodaval tajupine.

Bylo zfejmo, ae se chtela je gte na neco zeptati. Ale Michal unadel jeji dotaz polibkem.

Schazeli zvolna cestou, kolem ChotkovSlch sadri. Svetla mesta se jim pri tom ptiblilila..... nebeske hvezdy vzdalily.

Nebylo jim vaak tteba tech ani onech. Jejich mlade g testi, v net slepe drivetovali, bylo by je bezpedne provedlo i nejhusth tmou. . .

Ptigtiho odpoledne paal s praci. Lee nestala za mnoho. Otec Andelein musel ulehnouti a lekat, kterSi ho vySettoval, nabadal k svrchovane pozornosti. Sleena Velichova nemela proto dostateeneho klidu, jehoa bylo prave v teto hodine zapottebi.

Jindy s oktidlenS'7m srdcem spechala do svetleho atelieru na Novem meste, kterS7 se nachazel tak vysoko, ze pies stiechy celSTch praZslIch dtvrti bylo mono zahlednouti i kralov-

sky hrad.

Tenkrate vAak citila, to jeji misto je tam, v zaktelern pokoji u Mara nemocneho otce.

Tonar zahy vypozoroval neklid sve pfitelkyne a znaje k nemu podnet, nezdrtoval ji.

"Vtak bude zahy lepe," pronesl zhruba zelenotede modelovaci hine davaje podobu divdi hlavy, "a potom si vte vynahradime."

A mel pravdu.

Jit v nejblitMch dnech se znaene ulevilo nemocnemu, take si opet mohl usednouti do ktesla.

Jeho okoli radostne uvitalo tuto neAt'astnou zmenu, trebate se o ni lekat nevyslovil nijak nadejne.

Zvlatte Andelka byla ji potekna.

Hned po poledni se odebrala k Tonarovi do atelieru. Domnivala se, te ho pkekvapi, ale Michel uvital ji s fismovem: "6ekam jit na tebe!"

Ve etvrthodince oba byli v pilne praci. Pod dovednYmi prsty umelcovYmi zketelne z hliny vystupovaly obrysy Andeleiny hlavy.

"Jsem to ja ... opravdu, jsem to ja ... adovala se.

Odpovidal: "Dosud ne, ale budeg!"

"A kdy?"

"Ve dvou, ye tiech dnech — vydrti g-li mi sedeti. Vim, to to neni prave zabavne."

"Jak mazes tak mluviti! Nejde piece o zabavu!"

Pokyval vane hlavou.

"Je patrno, ze mi rozumie," iekl pak. "A to mne teei. Mel jsem stale jiste obavy " Mluvil vatne, zcela jinak, net psi jejich vychazkach. Bylo ztejmo,te ho promenila divinace. Rosti tim v oeich sveho hosta, jehot obdiv pro mladeho sochate silil kaklYm dnem.

Pracovali at do sameho soumraku.

Teprve potom odlotil Tonar daft° a hlinenY model do mokrych tett zabalil, pied tim ttedfeji ho pokropiv rueni stkikaekou.

"Pro dnekk dosti," rozhodoval, svlekaje pracovni A jako by s timto pld'etem i vetkeru vatnost umelcovu odlotil, rozveselil se a Andelku k sobe blite "A nyni mzdu za praci," tertovala, lic d vdete zasypav polibky.

"Neni to mnoho?" oplacela mu jeho tprYm. tak, povatuj pfebytek za zalohu na zitiek."

"Ponevadt jit zitra . . .

"Sklonil se k ni a geptal ji cosi. Lee Andelka vytrhla se mu z narudi: "Ne! Ne! Nechci! odpirala.

Vysvetloval ji: "Vklyt' jsi vtak slibila .

Opakovala tvrdajne.

"Ne! Ne! Nechci!"

"Potom se musim rozloudit se svym snem," pronesl smutne.

Bylo ji ho lito.

"Cot jinak by to netlo?"

ZakYval zaporne hlavou.

"Je to hrozne, deho ode mne tadat."

"Je to tak pfirozene," odporoval, nadet se oba na dlouho odmleeli.

Soumrak pinil rozmernou dilnu. Stiny skoneenYch del se kladly na bilou stenu. Nehotove, hadry obalene prate zdaly se jette nejtvarnejtimi.

Sleena Velichova dosud same se sebou bojovala. Stud a laska zapasily v ni v nerozhodnem utkani. Chvilemi bouiilo to v ni odporem proti pfani Tonarove, aby v nejblitti minute zinekl vzdor a srdce se ptildoriovalo omluviti, co za jinYch okolnosti mohlo bYti neomluvitelnYm. Konedne povstala, aby se odebrala domfi.

Tonar chtel ji doprovoditi.

"Ne, dries .ne!" velela mu a on poslechl. 0detla tedy sama.

"Neptijde jit," pravil si, kdyt osamothel a bezutekne hlavou pohodil.

Ale mYlil se.

Andelka pit la. A stadil jedinY pohled na ni, aby porozumel, co v ni zvitezilo,

Ve stkedu, dne 19. srpna 1936.

"Choi!" pronesla pevne, potvrzujic Tonarovy domnenky.

Polibil ji ruku a uvedl za paravan. A zatim, co se svlekala, chystal se k praci.

Krev v nem tehnula, srdce mu prudce a hladove butilo.

Nyni!

Zastena sklapla a sledna Velichova, se objevile pied sochatem. Cudna, eista, libezna.

Byl by nOjradeji poklekl pied touto neposkvrnenou krasou, ale schranil vtechny sily, aby zakryl svoje pohnuti a podal radeji s praci.

Tvotil horeene, nebot' si pfisahal, ze zbyteene neprozahali ani minuty.

Muj Bote!

Jake. to byla prate!

Mldelive. a nacitend. Dilo rostlo katdou vtetinou. Ve tfech dnech soupeiily jit hladke. podoba v hline se sladkosti originalu. Led stale jate bylo nutno sochu zdokonolovati. Nebylot' snadno pfevteliti v poddajnou hmotu ptirozenou cudnost vzacneho modelu.

"Neunavuji to?" tazal se nekolikrate umelec sve ptitelkyne.

"Je mi tak nevysvetlitelne lehce," odpovidala.

"A Pt se na mne nehnevat?"

"Cot to sveddi o mem hnevu?"

"Jiste o tve ,obeti!"

"Ani to nebylo!"

"Nevit, jakou mi pfisobit radost timto doznanim!"

"Nechtela jsem tea nic jineho."

"Jak si dobra . . . libezna, zbotriovani hodna!" pkiznaval horoucne.

A opet pracoval at do soumraku.

Led ye chvili, kdy se prve modre pfeludy vedera poealy rozhost'ovati v atelieru. Tonar odhodil diet° a zvolal radostne: "Hotovo!"

Bylo cosi slavniho, vitezneho a podmanujiciho v tomto vYktiku, cosi, co opet oba Michela i Andelu, vratilo jejich vlastnim cittm.

Pozde posttehli oba nebezpeei, jet jim hrozilo z teto promeny .. .

Pozde . . . pozde . . . !

Sleena Velichova odpodivala v objeti Michalove a vathive vzkypele, krev zahlazovala v ni vkchny soudne my glenky. Ostatne, nechtela o nidem ptemYtleti. Opojovala ji sladka slova Tonarova, omamovaly jeho polibky, jimit horeene pokrYval jeji planouci telo.

Byli 'et'astni v teto chvili, kdy si davali navzajem to nejvytti, co laska dati mute a svet zmizel pro ne v techto blatenYch hodinach.

———— Pozde veder se vracela Andelka domfi. Zemdlend ponekud, ale piece s neskonalYm blahem ye svem srdci.

Led kdyt do temneho prajezdu vstoupila, kdosi vystoupil proti ni a zvolal: "Pro vg echno, kde metkate? Cot' nevite, e vat otec umire.?"

Sleena Velichove, se musela zachytiti 'Zelezneho zabradli schodfete, aby neklesla.

Pokoukla se o ni zavrat'.

S nohama tetkYma, jako ochromenYma, doOkla se Andelka do bytu rodiefi. A sotva dvete otevtela, poznala katastrofu.

V rodinnem zrcadle, visicim na protejti stene zahledla smrtelne bledou tvaf otcovu s oeima zavtenYma. U pelesti Mtka stela matka, znidend talem, doktor, jehot Andelka dobte znala a nejake, sousedka.

"Ke vtemu jette mrtvice," pravil lekaf ternne, ale sleena Velichova jako by nechapala.

"Tatinku!" zavzlykala, po kolenou se plazic k lutku otcovu.

Odi umirajiciho se napolo otevtely. Rty se pohnuly, ale srozumitelne slovo nente'elo jimi, nebot' nebylo jit sily k jakemukoliv projevu v tomto zbedovanem tele.

Pouze pravice Velichova se svezla na hlavu kledici dcery jako v potehnani .. .

Za necelou hodinu se ptiblitil konec.

TichY, snad i bole-stnY.

Ve sttedu, dne 19. srpna 1936.

ILY Ptiteli! Veera_ v test hodin weer poM chovali jsme tedy nageho Havlidka. Jak vite, byl pohieb na dtvrtek ureen, te ale prave take ptijem k prospechu Tylovych deti byl, odloail se na patek. V uteri, kdya jsme od Havia odeali, ptijela matka jeho, sestra a bratr z N. Brodu, pro ilea poslali. Vedela site je mu zle, ale ie by umtel, nemyslela. Bali se ji to tedy rata, kdyi ptijela, a nechteli ji k nemu pustit. "No, co se mnou Mate," tekla jim, "ja ui vidim, ae je mrtev. Pust'te me k nemu, nebojte se, hilt mi bylo, kdyi mi ho v noel odvezli, a nevedela jsem kam, a co s nim se bude dit. Smrt neni nejhorai!" Je to pani velmi rozumna, teal mne take velmi, ze jsem se bliae s ni, i sestrou seznamila. Take se po celY eas velmi rozumne a mime chovaly, ac jak samy tekly: "Karel jejich svetem byl." Sestra Johanka je celY on v tvati i pry co do povahy mnoho stejneho spolu meli, a ji mei vice rad nea bratry.

Jaroaova, se Zdenkou, jeho dcerkou tu take byly, ale hned zase do Podmokli odjely; deveeti netekli pravdu, ona nevi jeate ani, 2e matku take nema, cos stars Havliekova i PalackY neuznavaji za dobre. Jaro govic se o ni boji ae je piilit citliva a slat* aby se jim nerozstonala.

Nevim jestli phjezd matky tomu ptekazil, nebo 2e mimo Vas nechteli mrtvolu jinemu svetit, ale nesekcirovali ho. PodlipskY minil, 'ae ph diagnosi nemriae bit mYlka, ae by to bylo zbytedne. Je to pravda? — Piece by to myslim lepe bylo, kdyby to nechali byli udelat, pro jistotu. — Jarot tu nebyl, 'Yak tedy H. zemtel, hned se do Vidne telegrafovalo a za nedlouho ptiala odpoved': fimrtni cedule. Nejspite mu nekdo ye Vidni strachu nahnal. Zde, ale jia se jich tisic tisklo, cos vte Halanek na starost si vzal. — Mysle, ae to zprava snad na vyarozkaz, jel hned do tiskarny, sebral vtecky listy, dilem hned rozeslal dilem uschoval. Ale kdya Jaroa ptijel a slyaeli ae to jen osobni strach, nechal druhy tisic natisknout, a dnes jeate dve sta, nebot' byla o ne dradka a lide prosi o ne jako o reliquie. Jeden krejei jel veera do Ameriky a ptiael jeate prosit o listek, ika, ae ta cedule a H. podobizna budou nejdraaai pamatky, co si odvaai.

Ph teto piilezitosti vial° se teprv, jak pine ptivraenstvo mel v lidu H. a jak byl milovan.

Lid neni nevdeenY, kde vidi opravdivou lasku!

— Halanek se vlastne nejvice o vae staral, a bylo dobie, nebot' domaci byli dilem velmi dilem zmateni. — NotnY kus jeaitnosti je ph kaadem jeho einu, ale kde se jedna, o to, E ZNAMO,ze nejen mestska mladea, ktera J tray' vetainu sveho tivota ve akolnich a domacich mistnostech sluncem malo ozatovanych, avaak i dospeli lide po cele dny a leta pracujici v temnYch fitadech a dilnach, jsou chudokrevni. Nedostatek sluneenich paprskil ptimo na lidske telo dopadajicich ma tedy za snadno pozorovatelnY nasledek poruchu skladby krve, zaleaejici bud' v fibytku dervenYch krvinek aneb aspori jejich barviva. Avaak nedostatek ptimeho sluneeniho svetla ma take jeate jinY, neptiznivY vliv na lidske zdravi, hlavne zase vaech deti. Je zjiateno, ze u nich prave v dobe nejkrataich a nejtemnejaich kolem vanoc se zadinaji projevovat ptiznaky kti7 vice, lekatsky zvane rachitis, lidove anglicke, tpatne tedeno andelske nemoci. Deti se stavaji neklidnYmi, ptecitlivelYmi, v jidle vybiravYmi, brzy unavitelnYmi, ve skotadeni a chrizi teakopadnYmi, snadno se spoti, krite v mistech lehkeho akrabnuti oteka, take temito vodnatYmi earami mono na ni vyvolat libovolne obrazce'a pismena. U kojencil se pbzoruje zmeknuti a rozaiteni vii lebednich, zduieni skloubeni teber s hrudni kosti, take se tam vytvoii jakYsi rilaenec vyy stavajicich kloubkil nebo zetpidatelY, kilted hrudnik. Zdutuji take kotniky meek a noaek, vzbuzujici pak dojem vzdvojenYch kloubfi. Pozdeji se take nepravidelne protezavaji zoubky, zpiedu dozadu se hrbati patei• nebo se ktivi na nekterou stranu. Ph pokusech ditete chodit prohYbaji se mu nohy bud' do 0 nebo do X a vyvinuji se plocha chodidla. U nemluvfiat jiz asi etvrt roku sta-

Strana 7.

VESTN

Boiena Nernceva o Ha y -liekove Dopis, v nerni Baena Nemeova popsala dr.

Dusanu Lamblovi Havliakfiv pohkeb. — Od Husa se takovy elovek nenarodil. ukazat vlastenectvi tu se necia, Halanek zahanbit. PalackY se as bal tech jeho ptipray.

JO, take uaila to jeho marnosti, a ponevada jsem jiz vedela, Se by ka20 jinY p poti tomu byval, totia dat H. vavtinovy venec na, celo, i na viko rakve. — Ferda hned byl pia tam, kdya ale slyael, ae mne nesmi jmenovat a na sve jmeno to vzit, nechtel jinak privolit, nea aby smel Cast &rat spolu pievzit. Tedy jsem vzala od neho 27 zi. a nechala jsem vazat krasnou korunu na viko, z listu bobkove viane, pfilvenec na eelo z vavtinu, a pak jsem si zamluvila — na patek kvet z passiflory. Tu jsem take dostala prave rozvite dva kvety, a hned s ni 'Ala dolt, a dala je H. do rukou. On byl milo ynik kvetin, a ta mu zvlatte ptisluAela. — Ostatni poslala jsem k Halankovum, a on sam dal mu yenee nad Belo a korunu dali na viko. — Pak se toho lekal, ale Halankovi proAlo, co by mne bylo neproAlo. — Za to jsem mu obstarala zpeyy a vAelike jine komise.

MeAt'ane sami se piisli nabizet, 2e rakev ponesou. — Kdo sname venku mel, dal hned yedet, a seSlo se mnoho lidi, z ylatt' selskeho, od K. Hradce, od Boleslavi, Melnika, Roudnice a z okoli PraSskeho. V patek cd rana chodili lide jako procesim nahoru kde v rakvi jia vystaven leSel; bylo y am to podivani k plaei. To nebyla ta prazdna zvedavost, aby se pttAll podivat jaka rakev, jak tilstroj, to a ono prohledli stab, mladi, muSi, aeny, kne2i; vojaci, prosti temeslnici i nadenici ka2c1S7 pti2e1 s neobydejnou uctou a size co u. jeho rakve tekly nebyly faleAnd. — Rude mu lide libali i rubat — prosta matka ukazovala ho diteti "co mudednika, kterS7 trpel pro narod"! Sedlak jeden, jeho'S hlava bila byla, jak kvetouci jabdlouho u neho kledel a plakal — vstav pak, vzal ho za ruku aka hlasite: "Bah Ti to zaplat', co jsi pro nas udelal i vytrpel!"

TakovSlchto clukazil vdeenosti lidu a lasky k nernu mnoho mchla bych vam napsat. Ani zabednit ho nechteli, v2clyt' jeate ptichazeli a chteli ho videt. Ale v patek byl ji g velmi sinavsr, zylatt' okolo dela, uAi mel modre jak char-

Knvice.

Dr. Vratislav Kueera. rich umele 2iven3-Tch se dostavuje nachylnost k psotniku nebo ke ktedim hrtanu, rodide velmi postra'Aujici zaducha s teSkYm piskavS7m nabiranim dechu. V tech vAech ptipadech blahodame pitsobi cpatrne od noaek vzharu postupujici kratieke ozatovani naheho tela ditete ultrafialovSmi paprsky ptirodniho neb umeleho, tak zv. horskeho slunce. PtedefAim, jak svrchu bylo naznadeno, upravuje se tim skladba krve vzhledem k mnoastvi krvinek a barviva. Ale krome toho sill krev piilivem vitaminu, ktere vyrabi ozatovand kide. Prave vzhledem ke kiivici je duleaito, 2e ultrafialove paprsky podnecuji v ktidi tvorbu vitaminu D, kterS7 ovlacla vyuSiti vapna a fosforu z potravy ditete na prospech zesileni jeho kostry a dobreho vS7vinu sun i chrani dite pied onemocnenim skrofulosou. Ale nedocili se nejlepAich *sirsledkit ptemirou ozatovani a temnrn zabarvo yanim kriae, nebot' je-li silne opalena, t yoti, jakesi stinidlo, ktere chrani samotnou 1u:di pied jejim poAkozenim a telo pied vznikem jedovatS7ch latek, vyvolavajicich celkovou hcredku.

Vydatne mime ozatoYani mimo to prospiva, telu i lepAim vyukitim • ostatnich vitamin-El A, B, C a E, ktere se podavaji detem ke kiivici ne.chylnSrm ye y ylisovanS7ch syrcvS7ch At'ayach zelenin (mrkve a rajskS7ch jablieek) a ovoce (pomorandri a citronil). Takove deti maji vetAlnou leaet na neprilia tvrclem rovnem ltidku,

pa — a z fist mu mokvala krev, velmi ji g zapachal. Museli ho sliest do prdjezdu dolt', a tam ho vykropili, ponevad2 nahoie mista pro lid nebylo. StrakatSr, LukeA, Meyer a jeate jeden spevak od divadla zpivali u rakve krasne Salve od Pelestriny a misto jednoho objednaneho kneze ptiAli dva a itezda s nimi vedi kondukt. Z domu ho vynaSeli tai bratti Fridoye, Fingerhut, dva z dedakce P. V. a Luny a dva pravnici ,tea spisovatele. Dale pak ho nesli k brane mett'ane a lidstva bylo naramne mnoSstvi, sotva, 2e se mohlo jit; jak se da od cka eitat mohlo bit pies 5000 a vAecky tfidy a stavy tu byly zastoupeny, i taci Ali, o nich2 se mohlo pochybovat. Policajta ani Sandarma nebylo v davu videt, ale bez cejchu jich bylo asi dost mezi lidem. Jestli slykli to co ja — jakoie se to na vtech rozich bez bazne ozS7valo, meli co povidat. — "Od Husa se takovS7 dlovek nenarodil, kterST by se byl odva,Sil, pravdu jim tak povedit!" — "No to je ta jedind odmena, kterou mu muaeme dat — Se ho doprovodime, a Se na neho pamatovat budem!" — "Mnoho pro nas udelal, ten nam tepr y oei otevtel, ye jsme ani nevedeli, cc jsme a prod jsme." -"Ten jim umel povedit pravdu, proto ho take otravili!" — "Ba, to je nas svatS7 mueedlnik, dobie ma na rakvi mueedlnickou korunu!" — "I to neni mudedlnicka koruna, to znamena, ie byl take spisovatel, basnik!" — "No, no, v2dyt' je dobie, vSak oni to nebudou na nos nikomu malovat, to je mudedlnicka koruna!"

"Tu mu dala jedna pani!" — Ohledla jsem se, kdo to mluvil, ale byla to neznama tvat, to tiak vi, Se neni mo2na deb° skrS7t. Halanek by byl myslil, 2e ho chci ptipravit o pochvalu, kterou mu vzdavali za jeho krasnou ideu — a ja, mu ji rada necham, jen kdy2 se to stalo, co jsem si ptala. Takove hlasy oz rvaly se mezi 111em obecnS7m, naAinci byli jak pony, a jen se ohldeli skoro bazlive, aby niaim pravod ten smutnSi peruse nebyl. Bah vi, kam by byl odpor jakSsi vedl, nebot' byli lide v prtirvodu, kterin diane svedely. Nesli ho pies Potid, okolo sv. Josefa a Pratne brany do Hibernacke ulice, pak pies Senova2nS7 plat k Nove brane.

Na baAtach bylo divaku, jak mraden. Kdy2 rakev do vozu, strhl se poktik: "Ne do vozu, my si ho odneseme as na htbitov!" Byli to Podskalaci. PalackS7 ale zadal na ne mime, aby ho jen doprovodili, 2e to ma sve phCiny, aby si jen dalirici. Poslechli! nemaji- se ptiliA chovat na rukou, hlavne ne jen na jedne ruce, take se nemaji nechat east° a dlouho chodit, i kdyby mely v torn sailbu. Pro zdravi vAech deti i sve vyuSijte tela a jeho zdravotnich ptimSrch utrafialovS7ch paprskt sluneanich, ale v2dy s rozvahou.

4000 HROBIJ Z PRAVEKE BITVY! U TtebuAic na Kladensku provadeji se u2 nekolik let vykopaNky 26,rovS7ch hrobu, jich bylo v miste odkryto zatim pies etyti sta. Je to east velkeho pohtebitte z doby timskSTch provincii. Mezi lesikem u TtebuSic a SeleznickSim nadratim na trati Praha-Slang je techto hrob y asi etyti tisice. V hrobe je v2dy popelnice a razne bronzove, nekdy i sttibrne a slate ozdoby. V detriS7ch odkry“rch hrobech jsou Selezne zbrane: dlouhe jednoseene i dvousedne merle, kopi, hroty sipu, 2elezne puklice a kovani Attu. Jsou to vesmes hroby germanskS7ch Markomana a Kvadtii, kteti se v dobe kolem narozeni Krista tladili do natich zemi. Zda se, 2e u nynej2ich TtebtfAic doSlo k velke, na tehdej§i dobu jedineene bitve, ktere se sttetli ftimane s postupujicimi germany, aby pied nimi chranili sve provincie.

Ze germanske kmeny skuteene zastaveny byly, ukazuje i skuteenost, Se na jih za darou Nove Strateci-Kladno nikdy po nich nebyly nalezeny Sadne stopy.

Strang &

1Jfedni Organ Slovanske Podpora3ici Jednoty Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assn• ciation of State of Texas.

REDA TOR—FR ANTA MOUCJKA—EDITOR Vyda va t ele — Publishers t'ECHOSLOVA.K PUBL. CO ..

'A est, Texas Piedplatne 65c roene. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Znieny adrea zasilaji se do Hlavni Cfadov-ny, Fayetteville, Texas.

Vakere dopisy. ptedplatne, oznamky, bud'teti adresovany na Vestnik , West, Texas itestnik has the lar gest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Oznameni bratrCim neetnikiim! V mesici zati bude platen pravidelnY etyrtletni poplatek eleny ye tilde A v obnosu 40c, kteti odebiraji organ a 25c budou plati.t ti, kteti ho nedostavaji.

Pak bude platen tvla gtni poplatek na doplaceni qloh sjezdu a site v obnosu 35c a ten poplatek budou platit v'Sichni elc;nove, bez rozdilu pohlavi nab tridy pojAteni; takte pro odberatele organu ye bide "A" bude poplatek celkem 75c, v to same ttide, kteti ho neodebiraji 60c, a v ostatnich ttidach pro vS'echny eleny bude poplatek 35c. — J. R. Kub•na, taj. H. I.kadu.

Jedno potiebne. Na g spolkovY organ bude dle rozhodnuti sjezdu zvetS"en o osm stranek. Tiskoq vYbor ve svern odporueeni spravne vystihl dfiletitost zavedeni pravidelne Detske Hiidky. kterou jsme posledni dcby pro stab % naval dopisfi museli vynechat a kterou znovu zavedeme, by sloutila elentm D. Odboru. Upozorriujeme ct. rodiee, dbajici, by jejich ditky nanaily bu.deme znovu otiskovati se eesky Gist skou ditanku. Nemala tada matek dovedei, jak posledni otiskovani eitan.ky usnadnilo jejich milaekiim osvojiti si snadno pochopitelne rozpoznani hlasek a samohlasek, eetbu slov, po to vet a2 kratSich povidek, basnieek, tertikt atd.

Poclobne dospela chasa mute se sledovanim postupu 'Ceske eitanky hrave ptirteiti eteni matetskeho jazyka, krasne, libozvuene, nejjemnefSich odstint schopne eatiny. Na'Si lide za poroby asl. naroda radeji se dali vyhazovat z prate, vypovidat z bytfi — net by zradili drahe odkazy ptedkft a dali zapsat svoje ditky do nemeckYch 'Skol (ptelejvaren). My zde mime fistavni svobodu pro udrtovani deskYch S"kol a spolkit — g el — prave tato volnost, tato konstituci zarueend svoboda eini mnohe vlatnYmi, pohodlnYmi, rodove neuvedomelYmi. "Kolika teemi mluviS — tolikrat jsi elovekem", pravi nam stare cs y edeene reeni. Znalost eegtiny ma mnohe prakticke vYhody a "kteO t echoslovak by se za svuj jazyk stydel?"

Rozmach S.P.J.S.T. vynutil si jistou regulaci easti dopisovatelske. Stopadesat sedm tadt ma spolkovS7 organ k disposici pro uvefejnovani zprav spolkovYch, elenstvo techto radii ma pravo na ureite misto k otisknuti vecnSich Avah, rozorav a kritiky tvative, dolotene ei opodstatnene. Protote organ ma obsahovat take eetbu vzdelay aci, pouencu, uSlechtile zabavnou — misto pro Oddli dopisovatelskST je omezeno a pro dopiscvatele sjezd zavedl jista pravidla.

Pfedne: cdporueuje se, aby katd 7 fad si zvolil schopneho clopisovatele-zpravcda j e; o jedne a tete veci (zabave, divadle) nesmi zatazen bYti v stejnem aisle Vestniku net jeden a to prune redakci clOgY dopis risanY e,lenem zabavniho vlYborti ai kroutku ochotnickeho. Protote zaletitOst ztrat na n.ekterYch bondech, 'vlastnenYch Jednotou, byla ve sjezdu naletite objasnena a vytizena s jedncmyslnin souhlasem delegatt koneene, pkettasa.ni, otivovani teto zaletitosti nema v organu vice mista, na cos si dovolujeme upozornit. Svoboda psaneho slova, yolnost vecne kritiky ptirozene byla v novYch

VESTNIK

pravidlech naprosto zachovana, organ sloutii elenstvu co duchovni pojitko, spolkovY hlasatel, vefejna tribuna. V bratrskem duchu psanymi dopisy, pfispe yky, snatme udrteti si ho na NTYSi dastojne stale mohutnici Slovanske Pod. Jedn. Statu Texas.

Negt'astne Spanelsko, jet proglo v povaleene dobe diktaturou a nekolika vYlouchy obeanske valky, protiva, opet pfevratne dny, jejich vYsledek je dosud nejisty. Koalieni vlada byla od poeatku ptedmetem fitokt obou stran, byla stejne ohrotovana monarchisty jako anarchisty a komunisty. Reformni dilo, zahajene sveho easu presidentem Zamorou a pkevtiate ministerskYm piedsedou Azatou, nemohlo bYti provedeno pro ptikre stanovisko krajnich stran, ktere ohrotovaly zemi prase tim, co se nyni stalo: obeanskou valkou. Je tfeba si uvedomit, ae Spanelsko neni zemi vysokeho politickeho vzdelani. Ze gparkelska dynastie nechavala obyvatelstvo ye stavu polovzdelanosti, je ptirozene, protole aim vetgi byla nevedomost obyvatelstva, tim men gi bylo nebezpeei, ae bude kontrolovat einnost dynastic a vlady. Kdyti nastoupila republikanska vlada, bylo jeji prvni starosti dat zemi giroke volebni pravo, i tenam, cot bylo jiste pokrokove a rytitske gesto. Ale jiti ptigti volby daly monarchistum znadnY fispech, ukazaly, ae my glenkova, a politicks zmatenost obyvatelstva je takova, to se to na venek musi projevit anarchii, ustavienou zmenou, ustavienYm zapolenim dvou smart, jejich stoupenci stale ptebihaji z jednoho tabora do druheho.

Takove jsou pheiny dne gni obeanske valky, vedone monarchistickymi generaly, jejicht cilem neni nic jineho, net obnovit diktaturu a v pkihodne dobe i monarchii. V teto ideove, politieke zmatenosti obyvatelstva tkvi hlavni pfidina gpanelskYch obtiti. V techto dnech rozhoduje se zase jednou na del gi Can osud panelska a otazka zustava, zda piljde neru gene ku pfedu, di zpet a tim do novYch bojt.

Sucho pfivodilo vetgi katastrofu nei v r. 1934.

Vladni ttednik W. Alexander vydal po sve caste krajfi, postitenYch hroznYm suchem, smutnou zpravu, sdelujici, ae rozsah katastrofy je horSi net byl v roce 1934. Zaroveri ve sve zpray e navrhuje zmenu, kterou nutno provest v poutiti pildy v mnohYch krajich, zejmena ye stfednich a zapadnich. To jsou kraje, kde byla provedena nerozumna tivelebovani, vgechny stromy a kfoviny vykaceny a pada srovnana, aby nic nebranilo obdelavani pfiely pomoci traktort. Dnes tyto kraje trpi stra glivYm suchem a kdy ptijde de gt,', nema, se voda kde zachytit a tvoki se prudke bystfiny. Za nekolik dni po yydatnem de gti je pak zeme °pet vyprahla. Tato kratkozrake obhospodakovani stale zvyg ujicich se rozloh pficly ukazalo se vratiednYm. Ve dvanacti statech byla organisovana pomocna akce, vlada odkoupi od farmaft postitenYch krajt asi milion kust dobytka, pro kterY neni pice. Dobytek bude poraten a maso bude pfidelovano nezamestnanYm misto easti podpor. Katastrofalnim suchem ztratilo samestnani take mnoho zemedelskYch delnikt. Pro tyto \dada opatfila nouzove zamestnani sta y -bou,silncvyazmtroipd.Sagne sucho ma za nag ledek vzestiip ceny obili, korny, picnin, vajec, masla, sYrt, lep gich druht masa. Protikladem sucha — jinni ads Texasu trpi — mokrem. Bavina od Taylor k ptimoti je hola, od stalYch dealt zakrneld. K tomu hmyz ohrotuje oeekavane jeji zlepgeni.

Amerika trpi mnohYmi poradami a schlizemi, piing mnohYmi vfidei, fediteli a dozorci.

ObyeejnY zamestnavatel a pracovnik s obyeejnymi napady a energii neni dost vaten. To je, die meho mineni, prieina dnegniho net spechu Ameriky.

Henry Ford.

Politik, ma-li vest, pottebuje znalost lidi — jakepak vedeni, kdy nevidi do lidi? Prosim, nezapominejme, to vedec a filosof mite take delat chyby, a chyby velike. Jsou prave politikove a politikove, tak jako jsou ueenci a (teenci. A opakuju — knihy, vysveddeni nestaei, politik potiebuje Zivotni zknAenosti; nestaei ani chytrost — jako ve vSem, i v politice zaleti na hodnote eloveka celeho. T. G. Masaryk. — Poz. red.: Varovali jsme ua nekolikrate, by do z4konodarny, dtideEtYch tit adit sarnospravy

Ve sttedu, dne 19 srpna 1936.

nebyli — voleni mladici sotva gkole odrostli, chasnici snad snativi, pheinlivi, net piece jen bez tivotnich zku genosti, pattiene rozvahy a soudnosti. Jake vYsledky mohou daneplatci 0eekavati od zakonodarct tohoto druhu? Jsou v legislature jen ptitek v praci plodne, jsou tam tpine zbyteeni.

U nas v Americe je to nesnaz, tie se tamer katidy pokougi nalezti misto na slunci viude jinde, jen ne .mezi driadly pluhu.

Washington Post.

Navgtevy v redakci. V titerY min. tydne zastavili se letmo v redakci bratti Ign. Senkytik z Rosenbergu, L. 0. Ho gek a mantele Janeekovi z Needville, ktefi do West dojeli za soukromou tialektosti. — Ve otvrtek uoinili nam milou navgtevu mantele John Ondrii gkovi a jejich deerugka z Dallas, nalezajici se na testa domt z desetidenniho zajezdu k palatal Texasu. Mili pkatele pobyli pti svem vYletu i nekolik dna na nagem sjezdu v East Bernard, cot nam podrobneji vypige ve Vestniku nefinavna dopisovatelka spolusestra pi. Ondrttikova. — Bluth A. Krutilek a Frank Dan& z Ennis udinili ye West kratk zastavku, jedouce domt z vyletu do jit ni east Texasu, pti nema zavitali i na nag sjezd. — Zdravici na krasne pohlednici ze std.tu Colorado zaslali nam mantele J. V. Welclovi z Chicaga, konajice cestu po Americe. Br. Weld. ze gtabu redakce Svornasti a Amerikana, fieastnil se se svoji choti 6eskeho (hie v Dallas, a po to zajezdu sok. drutstev do Corpus Christi.

Navgtevy i zdravice nas zajiste mile potegily Anglieky pokus pro zachranu piadelnictvi.

Nejmodernejk stroje dovedou vyrabet lepe a levneji net Japonci. Australia vynovY celni tarif, kterY britskYm textilnim vYrobkiim dava takove vYhody, ae japonske textilni zboti bude asi prakticky vytladeno z australskeho trhu. Anglie brani se zaplaye japonskeho lacineho zboti a Sir W. Preston, keditel jedne z nejvet gich tovaren bavinakskeho prtmyslu, pronesl nedavno revolueni nazor: kdyby ba ylnati v Lancashire vybavili sve tovarny nejmoderneftiimi stroji, dovedli by vyrobiti latku, ktera, by za nezmenenYch pracovnich podminek byla lep gi net japonskth, a pti tom lacinejk. Anglie by razem znovu dobyla vgech trht . . . Jista ptadelna mu ihned nabidla sve slutiby na provedeni pokusu. Master Cotton Spinners Association a vedecky bavlnatskY Ustav Shirley Institute, dohlitely na provedeni pokusu, jehot vYsledek byl oznamen na valne hromade firmy Platt Brothers, jejima teditelem je sir W. Preston.

Nehlede k nekolika celkem bezvYznamnYm namitkam kontrolnich Ustavil skoneil pokus fispechem. Latka byla skuteene leptii a levnejti net japonskY vYrobek tehot druhu. Nadgeni nad zdatenYm pokusem je ovaem niirneno pochybami o torn, zda je vfibec finanene a technicky moine takove hromadne ptebudovani anglickeho textilu. Prvni kroky v tomto smeru byly jiz ueineny a dnes je atejmo, ae spasu ptinese "japonisace" Lancashiru, ptestavba strojoveho a vYrobniho zatizeni tovaren. Otazka je jen, jak dlouho to je gte bude trvat .. .

Vraidici zmrzlina. KatdYrn rokem v dobe, kdy ptichazi horko a roste spotkeba zmrzliny, vyskytne se nekolik smrtelnYch onemocneni po potiti zmrzliny. 0 tom, co zaklada nebezpedi zmrtiliny, neni jednotneho mineni. Zcela ureite mute vesti k zdravotni gkode nekolik slotek zmrzliny: voda (vyskytly se ptipady bfigniho tyfu po potiti zmrzliny z neeiste, tyfern zamotene vody), led, vyrobenY chemickymi prostkedky s nadbytkem salmiaku, barviva (ptiznaky otravy z barev jedovatYch nebo tikatienYch). — Koneene je velmi pravdepodobno, ae mute dojiti k nemoci po zmrzline tfebas dobre, ale hltave snedene nebo potite Clovekern, kterY neni adra y. PrudkYm ochlazenim dajde k podraideni.° hltanu a taludeeni sliznice a k prudkYm katartm zativaciho fistroji. — Potitim zmrzliny po ovoci, tudnem mase, pive nebo peprnych landkach velmi snadno dojiti k tvorbe jedovatYch rozkladovYch produktt a k onemocneni — i nahlemu. Proto: nejezte zmrzlinu netinamou, starou, po tuenYch jidlech, po ovoci, omakkach, uhkati a zapoceni, pti zativacich potitich, pki zacpe, prOjmu, ti jidlern, na iedn-S7 taludek!

Ve sttedu, dne 19. srpna 1936.

Pate pies devate sjezdu.

Po nagern A8I USEDLC'I v East Bernard, Wallis a ceN lem tamnejSim okrsku usazeni jsou na piidach UradnYch. Prvni pohled na krasne residence, fistavy hospodatske, eiste obdelane farmy ptesveddi vas o pevne posici, pomerne prosperite pfleinlivYch hospodata a jejich znamenitYch hospodynek. Tech novYch aut hemalio se kolem rozmerneho letohradu snemovniho, as zrak pfechazel. Tohie ptec nenasvedeuje, ae by tu panovala telka hospodatska deprese, na'Si nekupuji nove ocelove ore, by doma nebylo co k snedku ni kloudneho pradla, jak stave se u jinonarodovca, kteti radeji utahnou temen spodka, uskrovni se na strave a ledadem, zamorkyeuji arodu, ba ce1S7 hospodelskY invented jen aby si opattili novY automobil a "sekali hanoru".

Moderns vybudovana, sin tadu Karel Jonag vyhovuje veAkerYm pottebam silneho HAIL Dvorana, spolkove mistnosti nalezaji se v prvem patte, piizemi nese pekny mesidni najem.

Jsou tu: lekarna, poka, Utadovna dentisty.

Bratti odvelili se do stavby sveho stanku s potatinSlm diuhem. Svornou praci, proziravYm planovanim, bratrskou soudinnosti dluh byl splacen ptedeasne, ptitomne vYnos stanku delen je v dividendach mezi eleny podilniky. Pak pry dru as stevni podniko.ni se neosvedeuje. Zde je padn.ST doklad — ae ano! Ov gem, je nutno Oda, jak do toho, je nutno, by-za vedoucimi stal sik spolupracovniku vytrvalYch, vernSich.

Dvorana sine tadu Karel Jonal vypravena je stylove, vkusne a prakticky. V meziakti pti divadle "Pod tou naSi lipou" hledike bylo osvetleno a zvedavY zpravodaj vsimal si ledadeho. Potadek je patrnSi v'Sude a ye v'Sem. Naprosta distota, kazen elenstva jevila se tu vidne. V dui poteSeni jste sentimentem veil° elenstva: na stene visi krasne obrazy presidenta Roosevelta, patrona tadu Karla JonaAe, Osvoboditele 6s1. .

Rep. Masaryka. A prosim, piano slouaici k spoluhie hudca ph zabavaeh a podnicich je naladeno, naleza se v nejlepkm stavu .. .

Ve sttedu dojela na sjezd nejvet'Si navAteva piespolnich hostu, nekteti dorazili ze vzdalenosti as 2-3 set mil. Z Ennis byli zde bratti: Frank W. Peter, Karel Moueka, John Hrabina, Vilem BouSla, A. Krutilek, Frank Dana, pi.

F. Vrlova sr., manaele Jos. Jelinkovi, kteti zajeli si tea" prohlednouti sirove pole, 30 mil vzdalene. Delegatam chystali potadatele sjezdu zdjezd do tohoto "aluteho" kralovstvi nea agenda snemovani zabrala ve§kerY denni eas a veder prohlidka nejvetkho teaiska siry na svete se neodporueovala. Nalez a dobSrvani siry ptineslo majitelfun pozemkt neodekavane gtesti, vS'em daneplatctim doteenS7ch okrest as padesatiprocentni filevu na danich — ulevu tu dosazuji Vaal siry.

Potadatel seznamil se na sjezdu s mnoha pied tim jen dle jmena znam3imi ptately (dopisovately, ttedniky 'facia atd.) celou tadou dez mist vzdalenYch, kde na svYch organisadnich cestach dosud nebyl. Nav'Stevnici s potetitelnSrm zajmem sledovali prabeh plenarnich schazi dop. i odpoledne, veeer pti lidove veselici panoval udinenY naval: v sale, u naleven, v kuchyni, kolem sine. Obrovske setadike aut napineno bylo k ucpani. Takoveho shroma'adeni elena rodne haluze dosud asi v East Bernard nebylo. A ticeba vyzvednouti, ae ph tom srdeenem, dovadivem veseli (mezi chasou) neptihodila se 'Ahem vSech snemovnich vedernich zabav to nejmenk neptistojnost, nesoulad, dokonce vada. Ukaznenost, spoleeenska uhlazenost, sluSnost byla jinonarodovci pozorovana a dan nem kredit.

Potadatele dali sobs zaleaeti, by denni "menu" (jidelni listek) stfidan byl s ptekvapujici pohotovosti i znalosti "apetytu" hosti. Polevky s nudlemi, veptove, se zelim, razne peeerie, student' natez, derstve smaaene ryby, salaty, pkikrmy vS'eho druhu a tech mouenika, sladkosti. Kaade zasednuti byla hotova. hostina. A za mirnS7 poplatek. VSechna Best poke,11clatelam, kuchatinkarn a,. zvla'Ste

Strana 9.

VESTN K bive v stejnokroj ustrojenYm pi vabnSrm vuSlam!

"Nejen chlebem — nkbri i slovem, resp. umenim ziv je elovek" a piAeme-li o poaitcich materielnich, nesmime opomenout i krasne poitky sluchove, jea skytly stolovniktim koncerty municipalni kapely mesta El Campo. Panedku, to nebyla "muzika" ale hudba. Hudba v pinem slova vYznamu. Dirigent Ital, umelec jianiho temperamentu, hudci po vettine amatett ne't pod taktovkou a Skolenim vYborneho kapelnika — vyhravali naSe razovite, strhujici pochody a valeiky — jak hrany bYti maji. Zna.me popevky KmochovYch pochodu neky yam na nervy, 11.3"Tbra do duSe, k srdci. Nee° vam napovidalo, cosi vami uvniti hnulo, ustavate od jidla, mysl zaleta, daleko, tisice mil na 'crchod a byt' letmo, nemaaete si pomoci, hudba prave notuje Trio pochodu: "Koline, Koline, na pane leads rovine" — jako fata morgana (vzdutnY ptizrak) zjevuje se vam stare, domovina, osvobozenST narod v samastatne republice, majici statni hymnu "Kde domov maj?

— Nad Tatrou se blYska" .. .

Jsme dluani manaelam John HoleekovYm, kteti !Ahem sjezdu s takovou pedlivosti, ochotou starali se o potadatele a jeho manaelku.

Br. Holedek co sjezdovY tajemnik mel tolik prace, neb on s dal imi tajemniky potili se tipravou a sepsanim protokolu,co delegati meli cdpodinek. Ptesto, venoval svaj sport' eas nam, vozil nas dome a zpet, hostil a za addnou cenu neptijal hmotne odmeny. Dekujeme mu i jeho starostlive, mile choti a zastavame dluaniky do easu, kdy jim budeme mod. stejnYm zgasobem oplatit.

Ortanim techto drobnieek roji se v mysli dalk a dalk poznatky, zaktky, zkueenosti. 0mezenost mista vSak deli clank nedovoluje a proto pkineseme pokraeovani pkike.

V BALONU Z EVROPY DO AMERIKY. Prosluly belgickST letec Ernest Demyuter se ptipravuje k balonovemu letu z Evropy do Ameriky. Demuyter si ziskal slaw v balonovYch zavodech o pohar Gordona-Bennetta, jehoa nekolikrat dobyl. Pied nekolika dny pkistal s balonem "Belgica" na eeskem Teknsku. Letel tehdy z Bruselu v zavodech o vzdalenost a smer letu. Demuyter ohlasii jako ptiblianou ecru letu Brusel-Praha a doletel timto smerem as na TeSinsko. Pro let do Ameriky by potteboval balon o objemu asi 8000 krychlovYch metro. Gondola by musila byt upravena tak, aby se mohia diouho udraet na vode. Let by trval 70 as 80 hodin. Zatim mu chybeji penize, ale neekava, ae se finanenici najdou ye Francii, ye Spoj. Statech, v Nlmecku nebo i v Polsku. Napied se v'Sak jests zifeastni zavoda o pohar Gordona Bennetta, jea budou letos koncem srpna ye VarS'ave.

Zkou'ika. ohnem. Stredovekon zkouSku ohnem konali obaalovani na di kaz sve neviny: obaalovanY kradel bosou nohou po ihavem uhli nesi chodidla, byl vinen, bo aeleze; stal-li bez Urazu, byla tim dokazana jeho nevina. V LondYne konala se nedavno podobne, zkouSka ohnem, ktere se podjal jistY Ind a o nia referuje Umschau. Ptikop byl napInen uhlim a oltevem, ktere bylo zapaleno, as se vae rozahavilo. Ind pte gel dvakrat pkikop a nespalil se; po tketi odeptel zkou gku, jeato pry ptitomna, vedecka komise otiasla jeho verou v odolnost yak ohni. Po nem konali zkourSku ohnem dva Anglicans, ale po nekolika krocich vyskodili s popalenYmi chodidly z ptikopu. Vysvetleni zdaru zkou'Sky podava zjev Leidenfrostily : na rozpalene kovove desce tandi nejekou dobu kapka vody, anil se znatelne vypati, jeato vrstva pary nese ji a brani v dotyku s rozpalenou plotnou. Vypravuje se take o delnicich v aelezarnach, ae mohou mokrou rukou sahnouti na okamaik do rortaveneho aeleza.

Ptipad Ind& mohou ov gem dokonale vysvetliti teprve dali pokusy.

Loiiska ledku objevil v Chile nas" krajan z oboe Chtibske, doktor filosofie na praIske universite, TadeaS Haenke (nar. 1761), jemu phsluSi take objeveni kralovny rostlin, •iktorie kralovske v Ji7.ni Americe.

Co , tiden dal.

JEDNOM newyorskem kostele slavilo v V techto dnech sedm manZelskYch part zlatou svatbu, po ktere se konal slavnostni ()bed, na nej2 bylo pozvano pies 500 hosti.

Lesni po'iary rozzutily se v sedmi statech — Wyoming, Minnesota, Wisconsin, Michigan, Idaho, Washington a Kalifornie — kde tisice akril lesu a 'podrostu padlo za abet' nieivSrm plamenam. Tisice muff' zamestnano je zapasem s dravYm aivlem, narodni gardiste, delnici z vladnich konservadnich taboril a dobrovolnici pomahaji hasiti a pod kontrolu phvest poaar nebYvalYch rozmert.

Z poetu 445 cizojazyenST ch dasopisil, vydavanYch v 29 teeich ye Sp. Statech, tti etvrtiny se vyslovily pro podporu presidenta Roosevelta pro znovuzvoleni.

Panujici stranive sucho zle poSlodilo Arodu korny, zrnin a pice. Vladni odhad stavu trody udava, ae dle stavu 1. srpna t. r. korny se urodi 1,439,135.000 buShl. Pied mesicem byla odhadnuta troda korny na 2,244,834.000 bunt:tiroda p'Senice uvadi se v tete) vladni zprave na 632,750.000 bu'alti; o yes poskytne trodu 717,703.000 bukii, jeemen 145,207.000, a'ito 27,095.000 buAla. Lueniho sena sklidi se asi 61,853.000 tun, brambora 294,537.000 bukti, jablek 102,487.000 bugla, broskvi bude asi 43,131.000 buSlii, vinnSrch hrozna kolem 1,831.000 tun.

Spolkova kancelat zkoumajici sta y nezamectnanosti oznamuje, ze dosud nachazi se v Unii 9,550.000 osob bez prace. V bteznu 1933, kdy nezamestnanost dosahla vrcholu, napoeteno bylo 15,100.000 osob nezamestnanYch dill ad to doby ubylo jich 5,550.000.

Francouzske vlade podatilo se ziskati souhlas sedmi evropskYch zemi s navrhem o zachovani naproste neutrality v 'Apanelske obdanske \Take. Vedle Anglie, Nemecka, Ruska a Italie prohlasily se pro neutralitu take eeskoslovensko, Belgie a Holandsko. oeskoslovenskSr zahradni klub v Americe rozhodl se vydavati sviij easopis, venovan vSrhradne zahradkaistvi. .0" asopis bude znam pode jmenem "Zahradkat", jeho redaktorem zvolen znamenit3', deskoamerickS7 spisovatel a kritik dr. J. E. S. Vojan z Berwyn-u.

Spolkova vlada obdr2ela na raznych danich celkem $3,448,302.870 a na podparne akce vynalokla $4,353.805.322. VetSina state dostava od vlady vice nea ji dava a jen deset state odvedlo vlade vice nea dostaly od ni na podparne akce.

Prosluly virtuos housli Jan Kubelik poaldal o prvni obeanskY list a hodla se v Americe usadit trvale.

Mestska, sprava v Trapezunte, tureckem phstave u Cerneho mote, natidila, 'ae kaldSr obchod musi mit nejmene etyti kooky na hubeni mygi. Mesto je tak zamoteno houfy my'Si a krys, ae jed a pasti nestaei. V Trapezunte je pry takova poptavka po koekach, ae ua bylo zateeno nekolik podnikatela, kteti prodavali kooky za lichvatske ceny.

Anglie s horeenou rychlosti doplfmje svoji brannou moo. BritskY tisk vet ginou tvrdi, ae Nemecko je se svYmi vojenskSrmi ptipravami ua alp ine hotovo. Proto vystupuje v mezinarodni politice tak smele. Britska vlada chce tomu 'dent UsilovnYm zbrojenim. Chce mit do konce roku ptevahu nad nemeckS/m letectvem.

CelkovY rozpoeet na britske zbrojeni bude diniti asi 190 miliont liber, kdeato minuleho roku einil 130 mil. liber.

Jedna prohibieni.

Tenkrat, kdya jests byly v Americe denne schaze, na kterSrch se hadali stoupenci prohibice s jejimi odpurci, ptal se Sir H. John obecenstva: "Kdya sem postavim d ye vedra, jedno s vodou a druhe s vinem a ptivedu sem nejake dobytee, kte kteremu vedru pajde?"

"S vodou," zaznel hlas z obecenstva.

"Ano," pochvalil ten vYktik tednik, "a prod asi?"

"Protp:te je to dolvde!"

Strum 10.

V >v S T N # l

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou m (hino srdce dit.

ROMAN (Pokraeovani) Ano, tak to bylo. Ted' jenom sehnati sttipky jeho aivota. Vrchni nepochyboval, ae as tu praci skondi, bude miti pied sebou tiaasnou mosaiku jineho eloveka, nepodobneho eloveku, jent se tady vydaval za vaaneho a dustojneho manaela a otce.

Rano rozejel se do mesta k soudu a vyaddav si rozmluvu s vySettujicim soudcem, fekl mu otevtene o sv'ch podeztenich a dohadech.

Soudce ho poslouchal stale pozorneji a kdya skondil, tekl mu, poklepav mu na rameno: "jste chlapik. Ten ptipad neni tak jednoduch', jak se zda, to jsem si tekl hned veera. Poekejte, mam tady prase znalce pisma. Poaddam ho, aby nam tekl, co soudi o tom dopisu."

"Mam tady autentickY rukopis spravcil y a Fouskove", fekl vrchni poteSen horlivosti soudcovou.

"Mate? Nezapomnel jste ani tohle ? Hned se vratim." A za chvili pfivedl praaskeho redaktora, znameho znalce pisma.

Trvalo to dosti dlouho, nea grafolog zvedl hlavu od toho trojiho pisma. — "Co je?" zeptal se soudce a straamistr roveri.

"Pan vrchni se nemYlil. Tenhle dopis nepsala ta aenska, mel ho psati ten Mach, ale nepsal ho ani ten. Je to -aaasne, panove. Dvojnasobne napodobeni. Za prvni napodobeni pisma to aenske a zaroveri napodobeni pisma Machova. oili jinYmi slovy: Ten, kterSr psal tento dopis, sledoval toto. Mel pfesvedditi vygetfujici organy o tom, ae dopis si napsal Mach sam.

Ponechal tady dela slova, jet pti bedlivejSim zkoumani nemohou ujiti ani laikovi, slova psand neptetvafenYm, mriaeme-li tak tici, pismem Machov'm."

"Prosim, podivejte se", pobidl je a upozorrioval je na ta slova.

"Je to mazanost", vyhrklo ze soudce.

"A co dale, pane redaktore?" rozdychtil se vrchni.

"A celou napodobeninu udelal tento", ukazal na rukopis spravcriv.

"Alespori to mohu tvrditi s jistotou devadesati ke stu." A upozornil je na charakteristictahy.

Kdya grafolog ode gel, pottas1 soudce vrchnimu rukou. "Gratuluji yam, mne by to nenapadlo. Ruh vi, se ne. Zatknete ho? Opattim vain zatykae."

Vrchni ho zadrael. "Rad bych s tim chvili podkal."

"Zamete-li vaak za sebou?"

"Sviij pivot nezamete o to mi jde a pak se snad najde neco hmatatelnejSiho." A kdy2 za hodinu nato se vracel vrchni z mesta domU, usmival se spokojene. Jakoby jia byl rortekn celY ptipad.

Spravce netusil, ae se nad jeho hlavou stahuje boute a ta bouie se bliaila a jeji poeatek byl v nice vrchniho. Za tii nedele mel ptesnY popis spravcova prat.skeho aivota. To, co si myslil, bylo pfedstiaeno pii patrani praaske policie. Rada milenek, nodni kluby i hra v karty.

8el-li tedy vrchni k Helene, sel jen, veden svou dilkladnosti a uslySev z jejich fist potvrzeni toho, co vedel nebo deho se domYSlel, rozhodl se, ae spravce zatkne. Zatykad mel v kapse jia tii dny a eekal jen na rozmluvu s Helenou.

Kdya vyAel ze zamedku a zamifil k budove, kde byly kancelate a spravcriv byt, uvidel spravce, jak ptechazi s rukama zaloaenYma za zady pied budovou.

"Jdete ke mne?" zeptal se vrchniho, kdya ten k nemu dokl.

"JeSte potad ten Mach" iekl mrzute vrchni.

"Mtaete se na .chvili obtelovati se mnou do kancelate na stanici?"

"Ale proe to, nedalo by se to vyfiditi tady u mne?"

Ptesto, ae vrchni dival se pozorne na neho, nepostfehl u neho toho nejmenSiho vzruSeni.

Jen spravcovy oei ztrnuly v hloubce.

"Byl bych rade% kdybyste gel se mnou na stanici. Snad je yam to moano?"

"6 prosim", iekl spravce a pfidal se mu k boku. "A jak to vypacla s tim Machem?"

"Bidne, zapird sice, tvrdi, ae nekdo ho do toho zatahl, ae vyuail jeho vyhroaovani, ale to mu je malo platno."

"Brazen" tekl spravce. "Udelati takovou vec pro takovou hloupost, ae ho uhodila bieikem."

"Vy tohle vite?" zeptal se nevinne stratmistr.

"Tahle okolnost byla znama jen nekolika dem." A pohledl bystte, tiebas nenapadne na spravce.

Spravce zamaikal °alma a pak se usmal. "Vypravovala to sledna Marta me 'gene."

"Lipka", pochvalil ho v duchu vrchni. "Ale nic ti to neni platno, hochu,", dodal.

V kancelati eekal atabni straamistr a vstal, kdya veael vrchni se spravcem, nepozdraviv spravce. Spra.vci to neUSlo a zachvel se.

"Posad'te se," pobidl ho vrchni Atednim suchYm t6nem.

"Ale, pane vrchni", ozval se spravce.

"Nechtel jsem vas zatknouti u vas, chtel jsem uSettiti to neptijemnosti ne vas, nYbra vaSi aenu, jia uptimne iltuji."

"A prod. mne zatYkate?" zeptal se spravce, bled' sice, ale klidnY. "Myslite, ae asi pro vaae podvody a zlodej stvi, jea jste pachal sedm let ye velkem, kdya jste pied tim kradl v malern. I za to se yam dostane odmeny. Spo ae se varn podafilo zakr'ti vaechny stopy, pak se m'lite.

Vime o vas, jak jste zil tech sedm let. Vime, proe jste jezdil do Prahy, kam jste tarn chodil, co jste tam deal. Zname jmena vaAich milenek, aflame toho tolik, i to, na co jste jia asi pravdepodobne zapomnel."

Spravce poslouchaje, poulil na vrchniho Ruce, v nicha drael kapesnik, jima stiral si s 'dela pot, se mu chvely, chvely se mu i rty.

"Pro tohle vas vaak nezatYkam", a vrchni povY'Sil hlas, "zatYkam vas pro nedokonanou tikladnou vraadu."

"Ne, ne — to neni pravda — ja jsem to neudelal," zaSeptl spravce.

"A kdo tedy?" zeptal se ironicky vrchni.

"Mach, Mach mi tekl, ae ji zabije", blekotal.

"To poktikoval na dvofe, ale zabiti ji chtel ten, kdo to nektieel, vy jste ji stfelil, vy jste se ptesvedeoval, je-li mrtva. Vy jste se nad ni sklanel, abyste ji dorazil kdyby toho bylo tfeba."

"Ne, ne, ne," ktieel spravce.

"Jo, jo, jo", zahfmel vrchni. "Videla vas, poznala vas — slysela, jak jste si tekl spokojene kdya jste byl ptesvedeen, ae neni tfeba druhe rany: Ma dost, ua nepromluvi. Chcete to zaptiti?"

"To je lea." " Z' ' adna lea, pravda, vy mizernY, zbabelY vrahu."

"Nemohla mne slySet — jak by mne mohia slyaet?" ktieel spravce.

"To stadi, pane spravce. Vy jste si to myslil a myslite si to dosud, ale ona vas piece slykla."

Spravce uvedomiv si, co iekl, zhroutil se na aidli a zakryl si tvafe.

"C'hcete se ptiznat?" zaeal vrchni minie.

"Ne, ne, ne", vyskoeil.

"Vadyt' jste se jia ptiznal," rozktikl se ted' na neho i S'tabni straamistr.

"Jd? Jak bych mohl?" vzpamatoval se spravce.

"Takhle bychom se nikam , nedostali drahouSku", fekl sladce vrchni. "Reknu yam tedy, co jeate o vas vime. Zadneme s Lacinou. Prod sebou cukate? Tedy austarime u Laciny. Jia pied dasem, tak pied dvema roky, jsem si vaiml, ae se k tomu chlapovi, ad vite, ae je to pytlak, chovate napadne laskave."

"Kupoval jsem od neho koroptve a zajice, v dobe hajeni."

"Vim, vim, vateiV pane, ale mne zajimalo,

Ve sti'edu, chic 19. srpna 1936. proe jste to Mal. A kdya jsem veera na Lacinu uhodil zhurta, a tekl mu, nekapne-li boaskou, ze bude obaalovan jako vas pomahae v torn zloeinu, meld.

Co to bylo tehdy s Fouskovou? No, s Fouskovou, aenou hajneho? Nebo ji neznate? Lacina mi tvrdil, ae ji znate velmi dobie."

"To je ma soukroma vec", tekl zamraeene spravce, "vy tfeba taky nekdy pfeSlapnete na cestiece."

"Ten chlapik Lacina y am vyhrotoval skandalem a vy jste se toho bal. No, to by bylo vaechno v potadku a nezazlival bych varn, kdyby — Nevite, jak to myslim kdyby", posmival se.

Spravce hlede do zeme, neodpovedel.

"Kdyby nebylo tech dvou vYstfelt, ktere odlakaly pana lesniho. Od tech dvou vYstfelt a od tohohle", a vrchni vytahl zasuvku stolu a vyriav z ni praaenou mandli, ukazal ji spra y -covi,"andtechvouYstelriaod mandle jsem vysel. Mandle mi fekla, ae to nebyl Mach, ae to byl nekdo, kdo byl na takovahle cukratka zvykl', a vYsttely mi povedely, ten, vSechna dest, dokonalY plan ma, piece jen Achillovu patu, pomocnika, tiebas nevedomeho. A zadal jsem mysliti. Ua pri to mandli zastavil jsem se u vas a kdyt jsem dal tu mandli a Lacinu dohromady, veal jsem, na eem jsem.

Lacina se, muai, pfiznal, ae vypalil ty dye rally na y ak pfani v desate zajimave, co?

Ale je tady jeate neco. Dopis."

Spravce slyk to slovo, naptimil se. Byl smrtelne bled'.

"Ano, dopis, jeja jste poslal Machovi, aby ptiSel v sobotu v devet hodin veder ke "Tfem dubtn", kde ho bude eekati pani Fouskova.

Znalci pisma zjistili, ae jste v torn dopisu padelal rukopis Fouskove i Machtiv.

"Ptiznate se?"

"Ano, udelal jsem to", zhroutil se spravce a zakryv si dlanemi oci, rozvzlykal se.

"Tohle je vase jedind poleheujicici okolnost," tekl. vaane vrchni, divaje se na neho zamradene. "Nelituji vas."

"Jak byste mne litoval vy, kdya jste mne dostal vas, jedine vas jsem se bal."

"A proto jste tehdy gel za mnou poslouchat," usmal se vrchni. ae to udelal "Ano, chtel jsem \Teat, Mach."

Vrchni chvili mleel a pak se zeptal: "Jak jste si mohl mysliti,ze je mrtva?"

"Byl jsem rozruSen a jak si tiskla ruku na ranu, zakrv!acela vice levou stranu, myslil jsem, ae jsem ji zasahl do srdce. Kdyby se to bylo stalo, nikdy byste mne nedostal."

Vrchni, ad byl hodne otrlY, slyk to, se za"PoslySte, jste vy vribec dlovek? Jak milaete litovati, ae nejste opravdu vrahem?"

"Jsem znieen tak, jako tak a kdybych byl vrahem, nesedel jsem tiebas tady."

XIII. Zprava o zateeni praveho pachatele vraaedneho ittoku roznesla se vesnici jako blesk.

Charvat dovedel se o tom, kdyi se vracel pied polednem z prochazky.

OdeSel ze zameekti pfed ptichodem vrchniho straamistra, nemohl se tedy nadati takoveho neeekaneho obratu v to vraaednicke Kdya mu to hlasil adjunkt, bled' jako na, myslil v prve chvili, ae je opilY. "Co to mluvite? Zblaznil jste se. Spravce?"

"Ano, pane profesore — pied chvili ho vezli v aelezech k soudu. Nemohl jsem tomu take uvetiti, ale je to pravda. Pfiznal se it tomu."

"A prod to udelal?" ptal se zmatene, nemoha tomu dosud uvetiti.

"Nevim", povida se vaak, se mei ner^j'adky v knihach a ae na to milostiva sledna ptisla. Froto pry ji chtel odstraniti."

"Helena — ae pfiSla?" vyrdael ze seb?.

"Ano, pane profesore."

Charvat chvili tfeAtil na adjunkta odi, ale najednou se zardel a otoeiv se, beze slova odchazel. "Helena, Boae, proto, pro tohle tedy."

(Pokra6ovani.)

ye

sttedu, dne 19. srpna 1936.

OZNAMENI tMRT1 etS. 2418. DO 2429. VtETMO. 2418. Matej Ulc, od tadu W. Wilson. cis. 146., zemtel dne 27. kvetna 1936, star jsa 71 roka, na stvrdnuti cev. K Jednote ptistoupil 13. pros.

1908. Na odpodinku. Cisco certifikatu 4534, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00 2419. Jos. Filla od tadu Hvezda Mlade2e els. 102.. zemtel dne 29. eervna 1936, star jsa 49 ran, na souchote. K Jednote ptistoupil 16. dervence 1911. Rolnik. eislo certifikatu 5683, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

2420. Vie. Mazae od tadu Laskavost els. 70., zeintel dne 2. dervence 1936, star jsa 57 rola), na rakovinu.

K Jednote ptistoupil 11. btezna 1917. Rolnik. Cisco certifikatu 5895, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

2421. Frant. Mikolik od tadu Praha cis. 29., zemtel dne 10. eervence 1936, star jsa 51 mkt, byl

Severova

HORK vraci se z daynStch dab, aby pomohla vaem trpicim na g aludek, nechuti k jidlu, nestravnosti, kyselosti a plyny a zvlaSte staraim ledem ptestalSim vedrem seslablSlm a z nemoci se pozdravujicimi.

LAHEV STOJi 1 (patou vyplacene.)

$1.25 Vas Like:ruck vas ochotne obslou2i anebo Hotkou pro vas dostane. Jinak po g ete svoji objednavku piimo na dolejSi adresu a budete obratem obslou2eni.

Vestnik.

mrtvici. K Jednote pHstoupil 2. enown■nowo•••■o•amo•■••• o•seroe traimovotwo.asolmsommopowo o o•moo•nwoomposetopamo ■Noo.mmootanwo•SIMoINO... dervence 1916. Rolnik. Cisco certifikatu 4178, a dle stanov opravnen jest k podpofe v eastce $1000.00.

2422. Veronika Bordovsky od tadu Nova Kvety cis. 35., zemtela dne 17. eervence 1936, v stati 66 let, na rakovinu. K Jednote ptistoupila 12. pros. 1905. Oislo vertifikatu 4141, a dle stanov opravnena jest k podpov eastce $1000.0,2.

Hra o zivote Josefa Kajetana Tyla v pal obrazich, napsal 2423. Jan Ligka od tadu Nova RaJ. F. Karas. tolest cis. 41., zemtel dne 12. dervenOSOBY: ce 1936, star jsa 78 roka, na seSlost Tyl br. Stepan Valaik. vekern. K Jednote ptistoupil 25.

Magdalena, jeho chot' ses. B. 8uldova kvetna 1902. Rolnik. 6islo certifiAnna Rajska., jeji sestra ses. A. 8vestkova katu 2670, a dle stanov opravnen Havlieek BorovskSr br. A. '8vestka jest k podpote v eastce $1000.00.

Filipek Vaclav redaktor br. F. Mitcha 2424. Jos. Martinet st., od tadu 8vanda ze Semeic br.

F. Bedan ml. esk3"7 Prapor cis. 24., zemtel 21.

Eliaka PeSkova, jeho 2ena ses. H. 8vestkova Oervence 1936, star jsa 80 rokii, 6 .Cfgek F. l br. F. Bedan st. sledkem seSlosti vekem. K Jednote KrumlovskS7 7 herci br. J. Kelarek ptistoupil 11. btezna 1906. Rolnik Vosolsobe, sedlak z Lan br. B. etvrtnik na odpoeinku. Cis. certifikatu 10209 Doba 1848 - 1856, misto: Praha - Brod - Plzen. a dle stanov opravnen jest k podpoke v dastce $500.00.

Zaroveri celadenni zahava spojeni, s bazarem "teska pout"', 2425. Anna Krajea od tadu Liberspoleenk obed, pii hudbe R. R. Zatopka z Baytown. ty cis. 136., zemtela dne 25. dervenMnooh krasnSrch veci na bazaru. ce 1936, y e stati 62 let, byv g e raneVSTUPNE: 30c. na mrtvici. K Jednote ptistoupila V ptiprave oslava 28. kijna, spojend s ptednaSkou a divadlem, na 13. listopadu 1910. Oislo certifikatu nedeli 25. kijna, co g bude oznameno ptiSte. 2496. a dle stanov opravnena jest k $ Zve podpote v eastce $1,000.00.

2426. Jos. Nezdatil od tadu Elmaton cis. 148., zemtel dne 276 der0■1001■101.0•11.0.1111.011110.00.0000.10.0411011.040111.0.10.0 vence 1936, star jsa 59 rokil, na ra- 111011■0 0 kovinu. K Jednote ptistoupil 14. kvetna 1911. Rolnik. Cislo certifika041•111.1201..0•90.090.21.09:MO.911.0.011.0.11.0411.0410MoiMoN001.0.11.0.811.0••••041111.0.11 ■41•11••04100.0■01■0■011. tu 10354. a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $500.00.

2427. Jan J. Orsig od tadu Prapor Magnolie cis. 65., zemtel dne 26.

0 eervence 1936, star jsa 49 na srdeeni vadu. K Jednote ptistoupil 14. tijna 1906. Tesat. Oislo certifikatu 4214. a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00.

2428. Jan Kak3arek od tadu Roz. RHe cis. 81., zemtel dne 29. aervence 1936, star jsa 68 rokil, na rakovinu. K Jednote ptistoupil 19. ledna 19907. Oislo certifikatu 5905. a dle stanov opravnen jest k podpote eastce $1,000.00.

2429. Frant ka Valenta od tadu Praha cis. 29., zemtela dne 31. eervence 1936, y e stati 59 let, na zapal sttev. K Jednote pfistoupila 14. kvetna 1905. 6islo certifikatu 440. a dle stanov opravnena jest k podpaKandidat do niadu te v 66.stce $1,000.00.

S bratrskYm pozdravem, distriktniho J. R. Kubena, taj. H. Addu. $ 0 navladniho Proda se zanovni ptenosnSI Remington psaci stroj s desl*n KENNETH McCALLA pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo plate na eechoslovak, West, Tedekuje vS'em, kteti pti primarkach odevzdali mu sviij (11-dz.) xas. hlas a 2ada o dain jejich ptizefi pii uzsi volbe dne 22. srpna a odevzdali mu s y ilj hlas.

Divadlo u Stef aniku v •Houstonu

v nedeli, dne 30. srpna TYLOVA CESTA"

Zabavni VSTbor.

okresu

g

"It's DOUBLE SMOOTH and Half the Price, says ED HACKETT

"T'VE tried a lot of whiskies and say-King goes down twice as easy! It costs just

Strum 11,

VEST N1K

Under

half what you'd guess,

which makes it my price."

BROWN-FORMAN Distillery COMPANY, Louis,

03

p I 11

s,Kentucky

KENNETH eCALLA

e•

Pan Kenneth McCalla jest pine schopen tento Ukad zastavati a co jej zname, byl a jest poctivY a spravedlivY ke ithem, tak ze nam udela dobreho iftednika.

Proto, my naepodepsani pine jej odporueujeme do ptizne nanch krajanti a 2adame v'echny v okresu Harris 2ijici, by mu pH u2eich y olbach dne 22. srpna odevzdali svilj hlas.

410

A. A. Lenkar, S. P. StudnienST, Jos. Kalousek, Frank J. Olexa ml.

J. J. Kelarek, Vojtech 8ebek, Jakub KoneenSr, Frank Aneinec.

,IMW-`!./OWINOKNII ■0411.41■11.0.8M00..¢021=.01SOWSEePOI111■041■01•011.4100.1■01M.011111

1■01.64,

atrium IL MtLI JSME redaktora, byl to fakovSr yesedlovek. Kdy'l ptig el v poledne do redakce, obchazel po pokojich a Mal legraci, pro kaldeho mel nejakY vtip, vymY glel si zylag tni pozdravy pro kakleho a mel zkratka vldycky dobrou naladu. Kdyl se ho nekdo zeptal, jak se mu dati, odpovidal rozzatene, jako by prave byl vyhral hlavni vYhru. A co tomu teknete, prave tenhle redaktor mush od nas odejit.

Stalo se to takhle: Redaktor se lopotil s vSelijakou praci, v kalde rubrice si obeas omocil, ani politiky se nebal. Hrnul se do prate a povykoval po redakci, ze o tomhle a tomhle by se melo napsat.

Napig , kikali mu, a on, dobrak, napsal. Jednoho dne objevil, ze v liste mame i besidky, a zaradoval se. Se zavisti chodil ke kolegovi, kterY besidky upravoval, a tikal: Vam je hej, kolego, vy mate poild legraci, vy se asfaite.

Beletrie, zajimave pkibehy, 'lady nejak y tragedie, to se to paneeku rediguje. clovek se sam pobavi, tu a tam pfidela earku, napi ge na to "Besidka" a hotovo. Lide mail zabavu a vy mate radost, ze jste lidi pobavil. Tohle bych take rad alai. Kolega se usmal a povida: Delejte. Dal redaktorovi balik rukopisil a redaktor sedel pozde do noci, proeital rukopisy, Carky pkidelaval, psal na okraj "Besidka" a byl jegte veselej gi, nel dosud bYval.

Za nekolik dni mu hlasili no.v gtevu. V piedsini stal stark pan, v ruce mel rukopis. Redaktor se pta, co mu pan nese, a pan, velice solidni diskretne g eptajici, maid rukopisem a vykladao ze ptines1 povidku, grotesku, velice veselouie to ptihoda ze 2ivota, v gichni jsme se tomu mot nasmall kdyby se to snad hodilo k uvefejneni... Redaktorovi se nezdalo, le by seriosni pan dovedl psat vesele povidky k popukani, ale povida, prosim, radte to tu nechat, podivame se na to. Odnese si povidku do sveho pokoje, ale a deka, napjate kdy ptijde to legrace. Najednou je u konce a legrace nikde. Diva se s nedilverou na rukopis, vypravuje se tam, jak nejakY Koch, patrne panty syn, snedl mnoho hru g ek a pak nemohl jit do ttETE velmi dobte posuzovat zemi podle m toho, koho posila do jinYch zemi. Vyslanci noveho 8panelska byli spolednosti fantastickou. Pfedstavte si, le by president Roosevelt jmenoval H. L. Menckema, Uptona Sinclaira a Sinclaira Lewise na velvyslanecke, mista v LandYne, v Patik a v Berline. Nebo si pfedstay te, *le britska vlada by dala sve. nejlepg i vyslanectvi H. G. Wellsovi, Aldousu Huxleyovi a Noelu Cowardovi. Dobra, podivejte se na 8panely. Do ' enevy g el Salvador de Madariaga, profesor a bYvaly* novina •. Do LondYna gel y YznaenY spisovatel Ramon Perez do Oyala.

Nemci dostali levieackeho socialistu a intelektuala Luise Araquistania. Julio Alvarez del Vajo, kterY byl dopisovatel Manchester Guardianu v Madride za Primovy diktatury, gel do Mexika. Do Alma g el Gabriel Alamor, basnik.

Do Chile g el Ricardo Baeza, pfekladatel WellsovYch Dejin lidstva.

V novem 8panelsku meli ov gem zakonne zastoupeni nekteti delnieti delegati. Tak na ptiklad Don Francisco Largo Caballero, vildce socialistickY, Men vlady, byl svYm povolanim main'. Bylo o nem pino historek. V prvnlch dnech republiky se zneastnil skvele hostiny.

"A, Senor Largo Caballero, vsadim se, le jste nikdy nevidel dosud vnittek takoveho domu, jako tento!" rozplYvala se hostitelka. "Senora," uklonil se Caballero, "znam tento dam jako sve boty. Podivejte se na svuj strop. Pied peti lety jsem jej vymaloval."

Velmi znamY politik stare gardy Melquiades Alvarez byl v parlamente osloven: "Halo", fekl mu novy. poslanec, "to je shledani! Vy se na mne nepamatujete? Jsem ten nosie, kterY yam nesl kufry v Seville pied dvema lety." Jeden poslanec, ktery byl domovnikem v najemni budove, dostal y Yznamnou vladni funkci. JinY y e veku 33 let koneene mel dost volneho easu k navgteve — vysoke gkoly. ,Tsou to dokiady YYznamne okolnosti, totil

VIISTNIK

Beni :aka o besidk h Karel Blakk. gkoly a bylo mu gpatne a pak — nic. To u2 byl konec. Redaktor si pomyslil, ae pan asi popletl rukopisy, mel jich asi vic a tu veselou nechal v kapse. No, v g ak zase pkijde.

Odpoledne tehol dne se hlasil zase nekdo, tentokrat to byla dama. Redaktor se zaradoval, z jakYchsi duvodu radeji pkijimal„ damy nel pany, a bekl do ptedsine. Stala tam velpani, v ruce drlela balik rukopisfi a usmivala se smutne a rozpadite. Redaktor se pta, co si pfeje, ale dama jen septa, ani slovu neni rozumet. Koneene se ukale, ze dama by s redaktorem mluvila rada o samote. Jdou tedy do redaktorova pokoje, dams, si sedne, le pry nebude zdrlovat, a pak mluvi pub hodiny.

Zaeina o svem detstvi, to zabere deset minut pak mluvi o syYch diveich idealech (asi pet minut), pak o sve prvni lake (zase pet minut).

Koneene o stra g nem livotnim zklamani, jak ji opustil snoubenec. Po deseti minutach redaktor nesmele kekne, od tedy jde. Inu, to v gechno jsem popsala, tika, dama, byl by z toho cyklus povidek napsala to pry za v gechny zrazene 2eny, taky pro vYstrahu. Dobra, povida redaktor, nechte to tu, podivame se na to zda se to hodi. Undite, povida dama, docela jiste se to hodi a ostatne prave vas list, kterY projevuje smysl pro utiskovane lidi vg eho druhu...

Docela jiste se to bude hodit, ani bych u2 k y arn nemela dilveru, kdybyste to neotiskli, piece potad pig ete o takovYch vecech, a tohie je docela Redaktorovi se nav gtevy hrnuly. Pan s groteskou pfigel je,gte nekolikrat oznamit, jak se tomu v g ichni ilasmali a le to snad ani neni mo2ne, le by se pan redaktor tomu byl nezasmal, snad kdyby to dal posoudit jinemu panovi z redakce, vg ichni lide nemaji smysl pro humor, bez uraIky, pane redaktore; a obrovska pani zklamand aivotem, zpiisobila v redakci pravy stay obleleni kdy ji rukopis byl vracen, tvrdila, ze takovY mladik to vilbec

Rozpoutani ideal ste. nedostatku lidi. Vlada musila zapasit velmi vaane s touto nesnazi. Nebylo proste dost vhodnYch lidi, kterYch bylo tfeba. Republika, zadinajic od sameho zaeatku, mela jen hrstku vet-nYch stoupencu a byla tajne sabotovana v armade, v zahranidni slabe i v Ukadech. Bylo tfeba odkliditi starou vladnouci kliku. Ale mnoho tisic jejich stoupencfi zilstalo.

Nova vlada napsala eerne na bilem program republikanskeho 8panelska. Prvni vec, do ktere se pustila, byla ustava. To nebylo novinkou; ua dobre stoleti se Spanelsko pokou gelo o Ustavu. Byl to ovgem omyl: mladistva, republika venovala piin g mnoho pozornosti teorii a ztratila prili.s mnoho energie tim, le si pisemne urdovala, eeho chce dosahnout, ani se pokusila svepo ladavky uskuteenit.

Pies to vge nova, ustava byla dokumentem hodnYm pozornosti. Vanul z ni ryzi duch Jeana Jacquesa Rousseaua a Thomase Jeffersona.

Odstatnila naboknstvi a oddelila cirkev od statu; prohlasila gpanelsko za "republiku pracujicich vgech tfid" a slibila delnikum fidast na "sprave, kizeni a ziscich" v gech podnikt.

Zrugila pojem nemanlelskeho zrozeni, zavedla povinnou gkolskou v'chovu a — ye Spanelsku!

— dala 2enam volebni pravo. Dovolila rozvod ye vzdjemnern souhlasu nebo z dilvodne pki'tiny po rote manlelstvi. Byla to prvni ustava nejakeho statu, ktera, uznala vYslovne autoritu Spolednosti narodil; ye 8panelsku bylo na pkiklad zakazano vyhlasit valku, leda za podminek, ktere uznava pakt Spolednosti narodt.

Zalladni filosofii noveho statu vyjadfil s va. gnivou vaanosti Jose Ortega v Gasset: "Politicks nauka, ktera, pkedstavovala nejvznegenelgi snahu o Apravu spoleeneho livota, je liberalni demokracie. Provadi al do dusledkil rozhodnuti mit ohled na souseda. Liberalismus je takova Uprava politick'ch pray,

Ve stfedu, dne 19. srpna 1936. posoudit a le si na nej podka...

Nesgtevy se jen hrnuly a my jsme si po ease vgimii, ze redaktor u2 neni takovY milt' a yesely. Nekdy se diva' takovym kalne tesknYm pohledem, ae nam ho al bylo lito a dorrinivall jsme se, le ma nejakY tajnY laL Bylo nam take napadne, le se stale vie zajimal o politiku, a v2dycky se celY promenil, kdy jsme mu dali nem politickeho zpracovat. Chechtal se, byl spokojenY, nice si mnul a odbornYm politick'm redaktortim tikal: yarn je hej, kolegove, vy vidite groteskni stranku livota, -yam se to rediguje, vy se osvelite. Jak tuhle ten aragonsk' diktator povidal, ze udelal toalitni stat a le vgem lidem y e state je blaze, delnici ze jsou zvlag te spokojeni, 2e se jim lije jako v raji, tomu kikame lekrace, takhle se ja jakliv nenafehtam .. .

Nechapali jsme, oe vlastne jde, ale jednoho dne to prasklo. Z redaktorova pokoje se ozYval strag ny rev, belime tam, a co jsme nevideli? Nag milt' redaktor, ten veselY, ptijemnY elovek, hrozil rukama malemu ustragenemu eloviekovi a kfieel: Pane, to je podvod, pustY podvod! Povidate, le jste ptinesl veselou povidku, a ja se musim drlet, abych nad tim neplakal. Pane, noviny jsou skoro Utad, molna, le jsou dulezitejai nel utad, a vy se tedy dopcug tite klamani utadu, kdy tuhle uspavaci tragedii vydavate za humoresku! My musime chranit zajem vetejnosti a vy chcete skrze nes vefejnost klamat, vy podvodniku! Rytit smutne postavy je proti y am komicka figura, vy truchloherniku . . . .

Musili jsme zakroeit, a to se vi, redaktora jsme ihned vysadili pied dveie. Byl to mil' elovek, ale nestrpime, aby nekdo na ge yzacrie spolupracovniky urael. V g ichni jsme litovali, le jsme se musili rozloueit s takovYm mil )m, ptijemnYm elovekem. Ueinili jsme, co vyladuje zajem vekejnosti, ale povalujeme take za svou povinnost zpravit ji o to uddlosti. einime to jednak z referentske povinnosti, jednak, jak se ptiznavame, tak trochu pro poudeni, aby vzacna vefejnost videla, jake je trapeni . s redaktory. podle nil vekejna autorita, tfeba je v gemohouci, se soma omezuje a pokou gi se i na svou jmu dat mo2nost livota y e state, nad vladne, i tem, kdo ani neciti ani nemysli jako ona, to jest, jako ti silnej gi, jako vetgina.

Liberalismus — je dobte si to dnes ptipomeflout — je nejvy gg i forma velkomyslnosti, je to pravo, ktere vet g ina ptiznava men ginam a je to nejvzne genej g i volani, ktere kdy zaznelo na teto planete."

A ovg em tato nova ustava nefungovala. da byla tak zabrana jemn'm vyjadtovanim, zanedbala v g edni politiku. Jeji neptatele zesilili, ponevadl Azana, dokenaly liberal, kter' vetil v mot volneho slova i pro ty, kdo chteli znieit volne slovo, byl brzy vymanevrovan, ptehlasovan a poralen y e snemovne. Reakce ho povalila — ponevadl zrovna jako vYmarske Nemecko zanedbal se branit proti s yYm neptatelilm.

(Z knihy Johna Gunthera, Evropa, jaka je).

Spoleene znamky Male Dohody.

Pro leto:sni podzimni po gtovni konfere'nci state,' Male dohody, ktera bude konana v Bukuteg ti, pkipravuje znamkove oddeleni esl. ministerstva pat zajimavY navrh, kterY ma velkou nadeji na pfiznive ptijeti v gemi zneastnem'irni staty. Bude navrleno, aby Y gechny tti staty Male dohody zavedly mezi sv'mi znamkami jednu znamku y e shodne uprave a se shodnYm oznaeenim. Na znamkach jugosla yskYch by byl obraz Belehradu, na znamkach rurnunSkYch pohled na Bukure gt' a esl. znamky by mely pohled na Prahu. Krome shodne graficke Apravy vg ech tti znamek by nesly krome oznaLmi statu a ceny znamky je gte shodnY francouzskY napis: La Petite Entente (Maid dohoda). Bylo by to jiste propagaene yYznamne yyznaeeni na proste jednoty vg ech malodohodovYch state.

die sttedtz, dne 19, srpna 1936,

Ernest O. Thompson muiem spolehlivkm.

V sobotu bude rozhodovano, kdo ma bYti Zeleznionim komisarem, a proto jest nutno, aby bylo pamatovan° na: Ernest 0. Thompsona, tomneho komisare, ktery se uchazi o druhY termin, kterY pravem zaslou21, ponevad2 pinil sve povinnosti spravne a ye prospech lidu.

Thompson u'Settil lidu mnoho penez, statu zachoval hodne prijmu a staral se o zajmy statu a lidu. Dejte mu druhou lhttu v -trade t'eleznieniho kornisare, ktera, mu pravem prinaleli, jako dobremu Utedniku, dle demokraticke zasady. (POI.ad.)

Neoshiujici poulieni svitilny. V posledni dobe se objevily na trhu nove, neoslriujici svitilny, ktere maji podobu velikYch zaludu. Jejich horni polovice je zastinena, take svetelne paprsky dopadaji dolt na ulici. Jsou opatreny zvlaStnimi reflektory, serizenYmi na zaklade dlouholetYch pokust tak, ze svetlo je stejnomerne rozdeleno pa povrchu

ogIlloornlooeilbogglatAllibt) iskoolaboilloq$41Moilllion4101■64611■1149111.04SIIro

ce a paprsky dopadaji na ulicl pod thlem, ze jejich odraz je mirnY.

HOLVEY WILLIAMS

DOBEE teINKOVALA. Burkburnett, Texas.

JelikciZ Mrs. Hrazdil vedela, jake bolesti jsem trpel a Nonat me dala dobre leeeni, Ze mohu jako drive pracovat, potadala me, bych ji Nonat objednal, JO. s radosti vyhovuji.

F. K. Zaruba, Box 289.

Na rozliene bolesti, at' suckle neb otevtene se Nonat osvedeila, ktera oez operate vytahne at' drevene neb ocelove trisky i steely v tele uvazle, ale musi to bYt

Kandidat o

Distriktniho Navladniho OKRESU MCLENNAN.

den Jednoty S. P. J. S. T. 2ADA vAs 0 PODPORU V DEMOKRATICKE VOLI3E

V SOBOTU 22. SRPNA. Narozen a vychovan v okresu McLennan, graduant Baylor University, 11 let pravnicke prakse, 4 roky vYpomocnYm okresnim navladnim, jest schopnYm patriene zastati tento dole itY &ad.

Bude si vaZiti podpory pratel a elent S. P. J. S. T. Jednoty.

OISIAT

,P.:• ■oamoo.•••■

>4111111114,4111111.0•111100

her.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poStou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike primo na $ nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Aitadena, California.

V Ennis koupite Nonat v lekarne Roorbach's.

VOLTE PRO

04110.0411INNII■04■011111.0.•

NEINO■

04/1■011111.0■0•0111.0.0.WW0.11.0.11.04111111.041.01111111.0.111■04•10

INNIN

Volicum okresu Bell VOLTE PRO

JOHN R. BIGHAMA ZA SERIFA OKRESU BELL John R. Bigham je zkuienii iiiednik a vidy byl piAtelskST k mien-1u narodu a udela nam dobreho itiednika.

JOHN R. BIGHAM.

2ELEZNItNiF10

KOMISAR ‘f E Zvolte jej do druhe lhfity!

PODPORUJTE NIU2E, JEN2 •

ZA

snail dovozne na bavinu, zastavil nezakonity obchod "horkYm olejem", zastavil plYtvani prirodnim plynem, zvYSil skolni fondy, snail sazby za prirodni plyn v mnoha mestech.

Zastavil nezakonitou dopravu trucky.

Thompson v prvnich primarkach obdilel 447,229 hlast, Morris pouze 168.585. Volte pro viteze!

(Pol. Adv.)

1.1110MBELEMEGIEWEEMINIMIIIIIMPr

Dostavte se k volbarn dne 22. srpna a volte pro piitomneho ierifa J. R. Bighama, pro osvedeeneho uiednika a dobreho iednika. Volte pro iiiednika, o kterem vite, ze je piatelskir k nam.

(Tato oznantka je placena eesitSrmi Oaten John R. Bighama).

Str ana

14.

Ve stiedu, dne 19. srpna 1936.

V2STNiK 0•01.100411111.1.11.410111■04111111.0•11•141.111. 0010.11 4■11141.10.41110.111

e e s ko slo vensk

001.0411111.01111111■0411111

001•1.1111111.

,

m Volicu° m

v okresich Anderson, Austin, Brazoria, Burleson, Chambers, Colorado, De Witt, Fort Bend, Galveston, Grimes, Harris, Matagorda, Trinity, Walker, Houston, Jackson, Lavaca, Waller, Wharton, Washington:

v u i volbe dne 22. s

voice pro

--kandidat--

za soucke civilniho odvolaciho soudu (prvni nejvyiii Loudni dictrikt)

Poctivfr - Zki e,nfr - Zpusobilfr - Bezuhonnfr g

1 -.

Doporueen skoro viemi privniky v uvedenSich okresich.

Yom. ^YlYYttYYIYOttltt ♦ OYYYtt+lt^YttYttY^ttYltlt^lYYt^ll!<^Y<iYt1Y<.lltlt^0t^0t.lf^t^^t.YttYUlltYttlttlt.YttO(IYttlltlttYltYl1YYY<IYttY<>YY^1>Y

►YIIYOY^YIti^

Ve stiedu, dne 19. srpna 1038.

VESTN

nSrcri Statri s Madovnou v Houstonu.

0 rok pozdeji vzdal se tohoto mista, aby . se mohl venovati cele vlastni v okresich Anderson, Austin, Brazo- privatni praxi. ria, Burleson, Chambers, Colorado, Rozepisovat se titeji o schopnoDe Witt, Fort Bend, Galveston, stech a zku§enostech p. Cody bylo Grimes, Harris, Matagorda, Trinity, by zbytednYm zabiranim mista v Walker, Houston, Jackson, Lavaca, tomto listu. Sta & . podotknouti, Waller, Wharton a Washington: po celYch 23 let venoval se diste ciV OM volbe dne 22. srpna zvoli- vilnim rozeptim, jimit se odvolaci te si sveho soudce pro civilni odvo- soud jecline zabird. Pied prvnimi laci soud v Galvestonu. T. H. Cody, primarkami, na radu houstonskeho zkuSenY a poctivY houstonsky pra y- dasopisu "Press, rozhodl se svaz nik, uznava driletitost deskosloven- pravnikri provesti tak zvanou "slaskYch volieri i tisku a ádá vas v menou volbu" mezi s yYmi dleny ye tomto aisle v celostrankove oznam- 20 okresich, aby se zjistilo, ktery z ce o y ak podporu a hlas. Jest chva- osmi kandidatri poutiva, mezi s yYlyhodno, ze uchazedi o vetejna mi- mi kolegy nejlepk reputace a oblista oceriuji vliv nateho lidu i jeho by. T. H. Cody obdrtel v teto volbe nejvetti poet hlast, cot dosvedduje, 'tisku a jej neopomijeji. ze je sy Ymi kolegy pravniky uznaT. H. Cody narodil se r. 1887 v van za nejschopnejkho ze vtech uGeorgetown, Texas. Studoval urn& chazedri. ni a vedu na Southwestern univerPat N. Fahey, ktery v primarnich site, prava pak na texaske statni volbach byl na tietim miste, vydal a Columbia universite Provozoval nasledujici prohla.Aeni: "Se vtech pravnickou praxi od r. 1913 v Bee- stran jest na mne nalehano, abych ville a Amarillo. V r. 1919 jmenovan se vetejne prohlasil pro jednoho z byl vSrpomocnS7m navladnim Spoje- obou kandidatil. Tento rikol neni prase pkijemnYm. Znam oba kandiq Me E.i MS E2 0 Ella M ER: q,,E4 rig E30 mem eaflt • E daty osobne a musim doznati, ze oba dva jsou skuteenYmi kavaliry ducha i, jednanim. V tomto ptipade vS'ak jedind smernice musi mne by"CeskY lekat a operater, ti fakt, kdo z nich ma pro ritad 711 Medical Arts Bldg., 3oudce vettich zku genosti. Jest neHOUSTON, TEXAS. spornYm, ze T. H. Cody. DoporuduTelefon fitadovny: Preston 2553 ji jej proto vSem syYm stoupencrim Telefon residence: Lehigh 9745 9, tadam je, aby hlasy, kterYmi mne v prvnich volbach poctili, odevzdaIiIMMENIEtailaWIENEgilgigElggEglitliagt ii p. Codymu."

Ed. R. Campbell, kterY byl na Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney dtvrtem miste, zaslal tisku k uvetejOONI LEKAPI neni nasledujici vzkaz: "Poutivam BrYle spravne ptipravene. teto ptilettosti, abych podekoval Oas dle Umluvy. vSem volidrim, kteti mne svymi hlaTelefony: ttadov. 3248 — Res. 2639 337 projevili driveru. Nyni, kdy volba 513-15 Professional Bldg. .

3mezena byla z osmi kandidatri na TEMPLE, TEXAS. dva, povatuji za svoji obdanskou povinnost odevzdati svilj hlas pro kan didata schopnekkho, jimt nesporne jest T. H. Cody. Doufam, ze moji Zubni Lekat ptiznivci budou meho rozhodnuti Wiley Bldg. ' nasledovati."

TEXAS. EL CAMPO, C. E. Lane, kterY po 221ete slutbe Tel. litadovny 130. Obydli 309. so soudce odvolaciho soudu rozhodl (dz) se o ritad tento vice se neuchazeti, ... ooznal ye svem ritednim styku s T. H. Codym jeho neobyeejne zkuSenosti a rovnet jej vtem svYm ptaZubni Lekat telrim vtele odporauje.

Odvolaci soud zabird se jedine V PARKEROVE BUDOVE sivilnimi ptipady, a na stolec soudTelefon 353. covskY ma bYti dosazen pravnik, BRYAN. TEXAS kterY v civilnich rozeptich stal se zkutenYm expertem. Mutem tim jest beze v'Seho nadsazovani T. H. Cody.

Doufame, ze deskoslovenki von& KREJti. uznaji respekt p. Codyho pro flak.

Delame prvottidni krejeovskou pra- narodnost a jeji tisk a ze mu pti ci. Rychla a vlidna obsluha a mir- utkch volbach 22. srpna do jednoho ne ceny. Valime si VaS1 prizne a sve hlasy odevzdaji. prejeme si s Vami obchodovat.

South Sixth Street and Avenue G. Z Prerijniho Statu.

TEMPLE, TEXAS. Sienna Ros'ina Lechner, Otter Creek, N. Dak., pite: "Poutivala isem Hoboko nekolikrate proti taluSPRAVNE VYKONANA POdednim nesnazim, krkani a nervoHkEBNi SLU2BA. se a pokatde jsem natla rilevu." ToV hodine 2alu zarmouceni t() jest zkuSenost sta tisicu lidi, ktenaleznou Edward Pace poH poutivali tento cennY bylinnY le-I htebni Ustav pohotovY k symdivY prosttedek. Posiluje vYkonnost patickemu vytizeni nezbyttaludku, pravidluje stteva, zvytuje nych jednotlivosti a k vypratok mode a vymita tkodlive latky ze veni dojemneho pohtbu. Levsoustavy. Tim ma blahodainY tie ceny jsou nak zasadou. nek na celkovy sta y zdravi. Hoboko Ambulaneni sluiba neni prodavano v lekarnach; ize je EDWARD PACE obdrteti pouze od povetenych mistPohtebni fiditel — elenem nich jednatelri. Pro informace 8- P. J. S. T. — Tel. 3606 te: Dr. Peter Fahrney & Sons ComTEMPLE, TEXAS. pany, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. V OLItCJM

Dr. Karel J. Hollub

Strarta IS.

C.H Chernosk paAvNfx

RED FRONT

Vykizuje vetkere soudni zfiletitosti trfadovna: 821 Bankers Mortgage Building . Dies raid nauroti Kress budov4 HOUSTON, TEXAS.

ieski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734. .0NY Pravidelna jidla a lunde.

Nejlepti soudkove a lahvove pivo, rtizne druhy vina a doutniky.

PRAVNIK 1V1luvime eesky.

Vytizuje ve§kere soudni a pravni Hoboko stale na sklade. zalettosti, abstrakty, posledni Zflattni stoly pro rodiny. vale, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

GEO.E.KACIR

7...noroalowsow,

NOINON■0•1111■ 0•11■0•00.04111•0•111...1116.11111111.410

abavy V RIVERSIDE PARK PAVILLION V EAST BERNARD, TEXAS. ✓ NEDELI, 23. SRPNA. — RUDY GRIGAR ORCHESTR. (Vstupne: pan' 25c, (limy zdarma.) ✓ NEDELI, 30. SRPNA. — SIX PALS ORCHESTRA. (Vstupne: pani 25c, (limy zdarm a.)

VNEDLI,5.ZAfti—GOLDCHAINBOEMIANS. (Vstupne osoba 25c; deti zdarma.) ✓ NEDELI„ 13. zati. — SLOVACKOVA ORCHESTRA Z WACO. (Vstupne osoba 25c; deli zdarma.)

V NEDELI, 20. Mid — SYNCOPATORS. (Vstupne: par 40e.)

Zabavy tyto potadany budou pti zname Ceske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenY, ptijemnY vzduch, ptijemne osvetleni.

Ditky zdarma. .noc Ammo

Am.

Dr. H. 0. Halamieek

OdporuCujeme poslance

Vernon Lemense

Dr. F. J. Kienek

J. W. JUROSNICA

Statn iho Senaiora za okresy Ellis, Hill, Hood, Johnson a Somervell Jako Alen nitSi statni snemovny, byl vkly zastancem skeho lidu. Zaznamy svedei, ze co poslance, hlasoval: 1. Proti odporudeni vYboru, kterYm mela bYti zrutena deska stolice na universite texasske.

2. Hlasoval pro ptedlohu, ktera povolovala Ceske udebnice na vy'S'Sich *Skolach zdarma studentrim.

3. Hlasoval pro ristavni dodatek, kterYm mely bYti dodavany zdarma udebnice farnim gkolam.

4. V zakonodarne pracoval proti zdaneni R. V. 0. S. a jinYch podobnYch sdruteni.

5. Pracoval pilne po osm rokri v nitti snemovne a nyni zaslouti si poy YSeni do senatu. Pomozme mu vtichni!

(Tato oznamka je placena Oaten Vernon Lemense).

Za poslednich nekolik rokri mel jsem nekolikrate tost jiti pted legislaturu v zajmu R. V. 0. S. a jinYch zaletitostech ,zvla.§te v zajmu Ceske stolice na universite) a Vernon Lemens fkly byl mi ochotne napomocen. Proto odporueuji jej k povYS'eni.

George E. KacII.

Poufiveite k oznamovani ■ Voli&un okresu Bell!

H9ter7 Hledarn prici v kovarne. Do-, vedu spravit farmatske stroje a nadini naostfit. Kdo by potteboval dcbreho pomocnika a nebo veal o nejakern mfste, laskave mne napiSte na Vestnik pcd znaekou (41-42pd)

Rad Pokrok

Sfirl Hleda se — starAi Zena od 35 do 45 let k obstaravani domacnosti a opatrovani 4 dal; prace staid pti Osceola, Texas. Hlaste se u: PoiaSek Hdw. Co., West, Texas.

(41-42-pd.)

Houstonu Oznamuje

Marl PRIJME SE zkuSene device k WESLEY DICE vykonavani domacich praci v recliOpet dovoluji si yam podekovati ne o 2 elenech, Z'aelne ditky. Odpo- za hlas mne odevzdanY v prvnich rudeni se vyZaduje. PiSte na: 2126 primarkach za okresniho soudce oGorman Ave., Waco, Texas, neb te- kresu Bell. (it) lefonujte, dislo 3228.

Za me kampane ziskal jsem mnoho ptatel mezi deskoslovenskYm Earl HLEDA SE 'Ceske device k vyko- dem, deho't si velice vazim, zvlaSte navani domacich praci. P'tednost jejich vysokYch ideal(' a cenneho ma ona, ktera, dovede siti. SluZba obeanstvi. $12 mesiene. Muze nastoupiti kolem Budu-li zvolen okresnim soud6. zatiAte na: Mrs. Anna 8Vast- cem, slibuji, 2e budu venovati cell' IV. , 321 N. Eastwood St., Houston, Gas tomuto ritadu a 2e budu zastu(41-42chg) povati kaZdou Cast okresu Bell Texas. spravedlive a nestranne. Budu praFARMY NA PRODEJ. covat o zlepSeni venkovskYch test 132 akrri, 120 v poli, prvni ttidy v celem okresu Bell. zavodriovaci farma. Moderne vybuBudu yam povdeden za hlas ptAti dovana s elektrickYm osvetlenim, s "sobotu, dne 22. srpna. trojim vybudovanim. Domy, jeden VAS v -dote, 9 svetnic, druhy 5 svetnic, tteti 4 WESLEY DICE, svetnice. Nevyeerpatelna voda, dokandidat za okresniho bre stodole a garaZe a jine budovy. soudce okresu Bell Mezi 8 mil vzdalenYmi mesty Tem- (Pol. Adv.) ple a Belton.

Lacing adresovaci stroj. Nov Druhd farma, 95 akrii. 42 akril v poli, zbytek dobrY les, 25 akra pe- druh adresovaciho stroje se vyznakanri, asi 600 stromil dtepnYch peka- auje tim, Ze jeho provoz je velmi novYch a vlaAskYch °teen, zahra- levnY. Ph nem se ne&iva., rat'enYch dy, dobry 4 svetnicovY domek a ji- plechovYch Sablon pro napisy; adresy se psacim strojem napisi na ne budovy, dostatek dobre vody. male listky z pevneho vlakniteho John IL gefeik, Rt. 1, Belton, Texas. papiru a pak se jednotlive strkaji do rizkYch plechovYch rameekt.

011r, KURATKA: Barred, White, Timto zprisobem ize tisknouti na vgech druzich papiru, na obalkach, Partridge Rocks, White, Silver arSich, korespondenenich listcich, Laced Wyandottes, Reds, Australpaskach, kartotekach, vYplatnich orps, Buff, Black, Brown, White obalkach, nalepkach atd. Zasobnik Leghorns, Anconas, Assorted. Vdecstroje je pomerne malt', ptesto poky druhy zarudene vyzkondeny. Pike o sni)ne ceny pro dodavku v jme 100 adresovYch rameekri. RAkvetnu a 6ervnu. Von Minden meeky lzd za prace doplriovati, takHatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) Ze stroj poda, rictyhodnY vYkon za hodinu.

1

DO CA DWELL A OKOLi !

R. R. Pivonku

1

i i

za na:deho komisafe. Jest to jediny na g inec, pro ktereho mil2ete i I hlasovati. Zajiste jste vdichni zklamani nad vysledkem, ktery jsme i sami zavinili svoji nesvornosti. i Napravte chybu, dokud jest Gas, aby se nam ostatni hodne i nevysmali.

1 Theodor Barta, Jifi Kortig, i Lee Pavias, Vine Pavias, a mnoho jinych.

vs..o..................o..........t...o........o,....,....o;

TAROKY! Hra tarokt, nejlepti jakosti, nyni za $1.35, podtou vyplacene. Ob11.83c jedna y ky adresujte na: techoslo(dz) 75c y ak, West, Texas.

41c PECIRKUV KALENDAL $1.05 12c Maine v zasobe jen nekolik Peeirkovych kalendatri, ktere vypro9c dame po 50c, dokud zasoba stadi.

8c Pravidelna cena 6&c. Pike na Ce(dz) 18c choslovak, West. Texas.

......wro.w.u.m.poomotwo.o...0100....stso.rt.,...o.......wo.r.o.rawownro ..

■■•••,,.........,,•••■■••••••■,•■•...ro.10..111....,■ A

Proda se z dobte zatizene keznicke a uzendfske jatky zatizeni — lacino. PiSte: Jatka, Oechosio(41-42pd) vak, West, Texas.

My, pkatele R. R. Pivonky, zasilame posledni vYzvu ku volietm nadi narodnosti, aby dne 22. srpna dostavili se vdichni ku volbe a svorne volili pro

TRiNt CENY. tterY, 18. srpna 1936 Bavina, middling Korna v klasech, buS1 Oyes, buS1 PSenice, buS1 Kutata na smaZeni, libra Slepice, libra Krocani, libra Vejce, tucet

Mali Ozno,--.3 ovate,

I

Ve stkedu, dne 19. srpna. 1936.

vBSTNtIC

Strana

pofad spoleeenskYch zabav, jei od otevfeni jeho moderne vybudoVaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich pfatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 23. SRPNA. — BAtA'S ORIGINAL ORCHESTRA. V NEDELI, 30. SRPNA. — SABLATURA'S ORCHESTRA. 9 elenna, kapela z Ganado.

V NEDELI, 6. ZAI. — SYNCOPATORS A DIVADLO. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Wanly 25c.

ZABAVNI VIBOR.

0■041101.0■ 011111.00.1114.0.01111.0•1011.11■1111.01•1111.1•01111.0.1.0■01=1.0•111•0■04111.11■041/10.1

DIVADELNI KROU2EK "HLAHOL" SEHRAJE

v nedeli, drie 6. zari (Labor Day)

budove radu Pokrok Houstonu C. 88. na Studewood divadlo pod nazvem

"Dnes uz neni tak, jak btvalo.

Opereta o 3 jednanich od R. Branalda.

OSOBY: br. J. KaApar Oen& Paprham, majitel lazeriskeho hotelu Rozinka, jeho netef ses. H. Mendelova Gusta Prosttedni, portYr br. F. Dvotak Dominik, vrchni eHnik br. F. KostomlatskY ses. F. Olexova ml.

Rrilena, jeho dcera br. J. Kahanek Jarolimek Panenka, druhy Oi§nik Regina, kuchatka ses. Svadinova Rufus Semlbaba, plukovnik ye vYsluZbe br. F. Olexa st.

Vavfinec PeprnY, uzenal br. A. Valla Mata Peprna, jeho manZelka ses. A. Vallova, Fiala Fanita, svetova taneenice ses. W. Kelnarova, Leopold Knae, agent br. F. Olexa ml.

Hoste Dej v dnedni dobe v malem lazeriskern mist& Relii vede br. J. Kadpar. Zpevy a hudbu fidi br. HlavatY. ZAtATEK 0 4 HoDINE ODPOL. VSTUPNE: PANI 40c, DAMY 25c.

HUDBU NA TANEC OBSTARAJI SYNCOPATORS Z EL CAMPO. K hojne navdteve zve,

Zabavni VSTbor.

PfipadnY kus k °slave' 28. fijna jest vybran a bude sehran v nedeli 25. fijna.