Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. (Wednesday) 26. srpna. (August) 1936 eiSLO 42. WEST, TEXAS, ve stredu ROCNIK (VOL.) XXIV.
ZPRAVA C. H. CHERNOSICEHO, PfZEDSEDY SPJST. DVANACTINU SJEZDU 3., 4. a 5. srpna 1936, v East Bernard, Texas. EJI elenstvo i s detskYm odborem eita, 37,192. Jeji vklady obnagi. $5,761,487.22 a z techto je $338,730.70 nepripustitelnYch. Jeji solvence 108.9%. Nage Slovanska. podpor. Jednota Statu Texas ma alenn celkem 13,414; majetku ma za $3,024,677.19 a nepripustitelneho majetku ma $209,475.40; solvence 104.28 %. Svaz eeskS7ch .22h ma elenfi celkem 14,853. Ma dlenti vice nee mame my. Jeji majetek je pouze $1,452,310.98. Ma asi polovic majetku co mame my. Z jejich vkladt $177,234.44 je nepripustitelnYch; jeji solvence obna gi 105.1%. BYvala jednota eSPS ma elena 27,654; jeji majetek obnagi $3,473,887.10; nepripustitelneho majetku ma $386,646.27; solvence 110.96%. Slovacke. Evangelicka, Jednota ma Mena 14,551; celkoveho majetku $1,868,264.20; neptipustitelneho majetku -$204,080.27; solvence 105.61%. Nag nemecky bratrskY spolek Sons of Herman, ma alena 17,401; celkoveho majetku $5,351,261.92; neptipustitelneho majetku $270,748.16; solvence 112.7%. Z toho bratti delegati vidite, jake ztraty mely i jine bratrske jednoty za doby posledni deprese a hospodarske tisne. Vidite, ze veechny odnesly sve ztraty, nektere vice, nektere mene, ale deprese neuktrila 2adneho. Mame i mezi nami H. U. eleny, kteri byli finanene znideni. Rolnici, obchodnici, hanky, jine finandni fistavy a veekere korporace, vkchny ztratily. Kolik je vas zde, kteri jste za poslednich pet let udelali nejake penize? Kolik vas je dnes zde, kteti byste dostali tu samou cenu za vas majetek, kterou byste byli dostali prave pied touto depresi? Vak majetky v mnohSch pripadech klesly 50 procent i vice. Telmer vAichni jsme ztratili od 25% i vYSe klesnutim cen vaSich majetku; ale kdy na2Se Jednota utrpela ztratu od 3 do 8 procent svYch vkladu, tak to je neodpustitelnS7 htich v oeich nekter3ich naeich bratri kritiku. Obchodnik, kterY kupuje tho2i, na nekterem vydela, a nekterem prodeld; farmer kdy rolnici a ma nekolik farem tak na nekterSTch udela a na nekter3ich prodeld. Ale to neni meritko, podle ktereho se mame ridit. Meritko ma bYti, jak se udelal celkovS7 fispech a pokrok, ne jen poukazovat na ztraty. Mani za to, ge by bylo spravne, abychom si pripomeli, kolik nak Jednota vydelala tam, 2e zaveas jsme zakoupili za $200,000.00 neb $300,000.00 bondt, kdyz byly jests v nizke cene. Nekteti z Vas se ptate, prod nevkladame vkchny penize do pozemkovYch not. Bratri delegati, nevim o 2adne dobre 2adosti o pujeku, ktera, by byla zamitnuta v poslednich pet letech. Kagcla gadost o pfijeku, kdy byla dobre a odhadCim schvalena, byla rovne g povolena H. U. Tech gadosti o pujeky proti pozemku nebylo dost, aby H. U. mohla rozpfijeit v gechny penize na ruce. H. U. jest zakonem nucena sve vklady bud' do pozemkovYch not neb boncift; proto obeas H. U. musi koupit bondy, by mohla investovat v gechny sve penize. Nyni ty bondy, ktere jsme koupili v posledni dot* jsou skoro vgechny Opine dobre, ale opet se
mute stat, ae pezde,ji nektere nebudou tak dobre, jak jsou dnes. Kdy2 2. 6.dost o piljaku jest vetSi ne21i 2e H. U. nemi:i2e pnjeku. udelat. Ale kdy takovou ptijeku Jednota zamitne, tak 2adatel o pujeku se pohneva a zapoene vyeitky, ge ptiijeky proti pozemku H. U. nechce udelat, ale chce jen kupovat bezcenne bondy. Za posledni otyri roky koupili jsme za vice nee d ye sta tisic doiarti bondti od pana Kocurka. Zadam, abyste toho bratra vzali do vYsle1..emiwo.w.....mmwmilomo.woampolimmoo.vigwoMo4moaimsoommo4m.o.mso.mite..
Nage S.P.J.S.T. ma tolik drupei pojistek, neni moans vYmluvy. Pojistky doiivotni, 15 a 20ti lets, 15 a 20 ti lets nashromaid gne, detske nadaeni a jine. Pojistky nynejgi man() zvY giti as do $5.000, certifikity dogivotni za dvaeetilete zameniti. Detske pojigteni nemelo by schazeti v gadne rodine Clena na gi Jednoty. Svfij k svemu! 4..ompownwo...wolowo.aiwosoaamootasoaawosiesoaso.o.o.sor........4)
chu a aby yam povedel, zdali me, nebo komu jinemu z nasi H. U., kdy zaplatil nejakST "coinmission". Koupili jsme bondy od Norman, Garrett, Phillipps Investment Company, H. C. Burt, Fenne and Beane, a 2adam bratry dele, aby si zavolali katdeho tohoto eloveka take vyeettili, zdali oni me neb jinemu v naei H. U. platili nejakY "commission". Preji si, aby se jednou pro valy to objasnilo, a vy bratri kritikove, kteri to tvrdite a stale tak s 'SpinavYmi nara2kami nektere z nas obviriujete, abyste meli prile2itost to v tomto sjezdu dokazati. Jsem podobnYch nepeknYch ntokti nasycen a ode dneSka budu dr2et kaLleho zodpovednYm za vSechrly zlomyslne naralky a obvineni. Br. delegati. neztratili jsme pouze na bondech, ale i na piljekach proti pozemkum. Koneene jsme museli prevzit pozemkii po Texasu asi za $200;000.00. Tento velkY investment v pozemcich yam brzo nic nenese a melo by se rozhodnouti, co by Jednota mela udiniti s pozemky, ponevad22 cpravy a dane obna2eji mane skoro vice, ne2 1,7 7te2ek z pozemkt, ale na to se nepoukazuje, 2e ztraty na piljekach proti pozemktim a ztraty na pozemkach take byly velke vzdor tomu, ze jistiny proti pozemktm se obyeejne, povaLiji za nejlepSi, a vzdor tomu, 2e na nich byla rovne2 citelna ztrata. Dale, vzdor tomu, k jsme udelali chyby, prece gkoda zgasobena thrift() chybami byla do velke miry vynahradena ziskem v jinYch trans-
akcich, ktere jsme pro Jednotu udelali. Nyni mame zarizeny lepSi system; mame vice pomoci a proto se tak lehko chyby neudelaji, ponevad2 kaIdY majetek se dilkladne odhadne a jeden z H. U. vady se na majetek podiva, a nedela se to, jako se delavalo drive, majetek se drive nechal odhadnouti mistnimi aleny a pajeky se udelal-y obyeej-ne vetSi, nee se mely udelat, ale nyni je to napraveno; a kahlS, kterY nyni po2. aduje pujeku, musi zaslati $10.00 predem na vYlohy spojene s prohlednutim majetku. Nyni ceny pozemkil jsou nizkYmi a proto nestava takoveho nebezpeei jako kdy2 ceny pozemku byly vysokYmi. Mohu vam podati pripady, kde jsme udelali pujeky a kdy2 jsme udelali ty ptjeky, ony majetky byly tehdy velice ceneny. Pri'Sla ale deprese a ceny majetku v nekteOch pripadech tak klesly, 2e nemely ani tu cenu, co obnaeela piljeka. TakovYch pripad y yam mohu citovati na tucty. Ku prikladu v Crosby, v dobre a velke Ceske osade, kde temer vkchny pozemky nale2i mezi ty nejlep$1 v primorske krajine. Tam jsme udelali mezi jinYmi jednu piljeku na $2500.00, asi na 50 akra. Zena toho bratra, kterY si pnjaku u nas udelal, dostala tento pozemek jako jeji podil z pozustalosti. Pozemek byl vyplacen a byl ocenovan asi na $100.00 neb $115.00 akr. Tento bratr si na tomto pozemku postavil asi za $3000.00 "house". Jednota mu pajella $2500.00; ostatek, co dlu gil za material, dal drulrY deed of trust na tento pozemek jistemu "lumber yard" v Crosby. Pak nastaly Spatne easy a k tomu on asi dobre nehospodaitl, firoky ani (lane a Jednota mu koneene musela vzit ten pozemek. Je to pekna farmieka, s peknYmi "improvements" a s peknym "housem", ale kdybyste ji chteli prodati za $3000.00, tak za ni sotva tolik dostanete. Obnos ptivodni ptitjeky, nezaplacene firoky a dane a opravy u2 prevyeuji dluh $3000.00. Jak jsme delali ptjeku, tak cena tohoto pozemku s domem obnaSela asi $8000.00 a dnes za to nemti2eme dostati $3000.00, a jak jsem yam ji.2 rekl, takovYch pripadit mame mnoho a mnoho a k tomu mame pripady, kde jsou pujeky proti pozemku, ae nekteri nedbaji a neplati dane, neopravuji majetky, neeini nideho, aby bylo zabraneno pustokni a nieeni majetku. Proto jsem odporueoval stanovnimu vS7boru, k bychom meli utvotiti Mad dohllaitele majetku, proti kterYm mame piljeky a zvlaSte v tech pripadech, kde zusta,vaji pozadu s placenim dani a Uroka. Nepostarame-li se o to, tedy utrpime jests vice ztrat, ne2 jsme utrpeli. Take byly nara2ky, ae Jednota ztratila mnoho penez proto, ae se udelaly pfijeky na pozemky a zvlaSte na pozemky v Atascosa County a neprimYmi nara2kami byl jsem obvinovan, 2e k vuli mne byly ty pujeky tam udelany a z tech naraaek take vycit'uji, ae se nekdo domniva, ae ja jsem z tech pfljeek dostal gpinavY "commission". Bratri delegati, nemusim si cleat sve iivobyti gadnYm podobnYm zpilsobem. Jsem schopen
Strana 3. udelat sve aivobyti poctivSim zpilsobeni a riese dopougteti neptime kradeae neb podvodneho jednani. PLesvedete se, co bylo piieinou,ze br. Chupick H. U. primes, aby jednu schazi odbYvala v San Antonio, aby se vSichni fitednici H. U. sli na tyto pozemky podivati, a pak si udelali Usudek, jestli ten vas ptedseda byl ye spojeni s nejakSrm nepoctivrn jednanim neb jestli nejak za tim stal anebo obdrael od nekoho nepoctivST dolar. Bratti, nechci si stelovati na jednotliveho elena neb na eleny, proto, to me kritisuji. Nagi elenove mail pra y° kritisovati fitedniky, kdya kritiky jsou oclUvodneny, lee ti, kdo kritisuji, by ueinili mnohem lope, kdyby se napted lope informovali. Dale bych si ptal, kdyby jste dukladne vgechny vase ztraty v pozemcich, v pujekach proti pozemkum a v bondech atd., a pak tyto ztraty porovnali se ztratami jinYch bratrskSrch spolkil a pojigt'ujicich spoleenosti a zvlagte tech, ktere tea hodne s yS7ch vklada investovaly ve Valley, a. pak si udelejte Usudek, zdali jsme byli hor gimi neb lepgimi hospodati, nea byli Utednici jinS7ch Jednot a spolka. Mame mezi nami nektere eleny, kteti mysli, ae jest jejich svatou povinnosti, aby nas ustaviene hanobili, pomlouvali, apinili a nebratrsky s nami jednali. Oni v nas nevidi ve sySrch naraakach aadnou dobrotu; v jejich odich nekteti z nas jsme podvodniky, zlocleji, hledici jen nageho vlastniho zisku a pro dobro Jednoty jsme je gte nikdy nieeho neudelali. Za dtivej gich dob, a to v doliach, kdya panovala prosperita, kdyt se udelalo as pul druhello procenta nad 4% na na gich vkladech a vice, nea bylo zakonem potadovano, tak oni pro nas nemeli ani slova pochvaly. Ku ptikladu v roku 1924 nage vklady ptinesly 5.1% zisku; to bylo 1.02% vice nea zakonem poaadovanYch 4% pro nagi Jednotu. Tehdy bylo na geho majetku za $1,314,624.70. V roku 1925 na ge vklady piinesly 5.25%; to bylo 1.25% nad paaadovana, 4%. Majetku tehdy bylo za $1,454,422.09. Roku 1926 na ge vklady ptinesly 5.34%; to bylo 1.34% nad poaadovana 4 proc. Majetku tehdy bylo za $1,604,210.12. Roku 1927 nage vklady piinesly 5.52%; to bylo o 1.52% nad poaadovana 4 proc; majetku tehdy bylo za $1,755,657.49. Roku 1928 na ge vklady ptinesly 5.58%; to bylo o 1.58% nad poaadovana, 4 proc. Majetku tehdy bylo za $1,945,855.22. Roku 1929 nag e vklady piinesly 5.3%; to bylo o 1.03% nad poaadovana 4 proc. Majetku tehdy bylo za $2,110,406.20. V roku 1930 na ge vklady ptinesly 5.66%; 'to bylo o 1.66% nad poaadovana 4 proc. Majetku tehdy bylo $2,287,237.07. V roku 1931 nag e vklady ptinesly 5.60%; to bylo o 1.60% nad poaadovana 4%. Majetku tehdy bylo $2,429,286.67 od prvniho ledna roku 1924 do konce roku 1935 na ge vklady piinesly o $253,016.00 vice nea bylo zakonem poaadovano, totia byl to ptebytek nad 4%, po v gech odeitanSrch ztratach, ktere Jednota utrpela. Za posledni eyki roky vSrteaek na na ge vklady hodne 'klesnul, ale piece jsme udelali vice nea udelali nektere jine bratrske jednoty. Frumerne za ty etyti roky jsme udelali neco vice nea etyti procenta. Solvence na g i Jednoty stoupala a klesala na,sledovne: Roku 1924, 96.20; 1925, 97.44! 1926, 98.70; 1927, 100.50; 1928, 101.97; 1929, 102.54; 1930, 105.91; 1931, 105.51; 1932, 104.28; 1933, 100.74; 1934, 103.12; 1935, 104.28. Porovnani vS7teakil posledni etyti roky sledujicich bratrskSrch jednot: ROK SPJST ZCBJ OSPS SEJ SCZ ODHS 3.64 3.04 3.8 4.2% 5.26 4.3 1932 3.4% 3.39 3.57 4.18 3.89 4.9 1933 4.5% 4.82 3.77 3.05 4.04 3.1 1934 2.87 4.23 2.8 4 % 4.45 4 1935 Kdybychom byli meli v gechny ty prvottidni, totia United States Government bonds, ktere nesly pouze 2%, 2 1/2%, 3 proc., 3 1/2 proc as do 4 proc., nebyli bychom vyziskali tolik, kolik obnagi nag e celkova ztrata. Vzdor tomu; ae za tech osm let od roku 1924 do roku 1931 nage vklady ptinesly tak velk'Y vSteaek nad dovanSr ch 4%, nesly*Ael jsem ani od jednoho z musim
ST N S tech brat', ktefi nas kritisovati, ae jsme v letech prosperity tak dobie udelali, ale nyni za posledni etyti leta, kdya se svet tak obratil vzhtru nohama a nastala dlouhotrvajici a dosud nelVvala deprese a velka hospodatska tisen a kdya jsme neudelali priimerne neco vice jak pouze ony poaadovana 4% za posledni etyti roky, nagi bratii kritikove jsou hotovi nas poslati do horoucich pekel, tak jako bychom byli zodpovedni za to, ae pNS'Ia deprese a v geobecna hospodatska, tisen, ktera ottasla finanenim svetem. Bratti, to je smutne a velice nebratrske. Kde je to ptikazani na geho velikeho ueitele lidstva, "Miluj sveho blianiho", na kterem se•zaklada, nage heslo "Podpora, Lidskost a Bratrstvi?" Tieba jsme udelali chyby, byly to chyby mysle a ne srdce a proto nemyslim, ae je to slugne, tak nepekne a zlornysine kritisovati nektere fitedniky nak H. U. Udelali jsme, co jsme nejlepe mohli. Nak kritikove nevzpomenou si, jak Indio maji vydani na tizeni tak velke institute, jako je naSe Jednota. Vgeobecne tedeno, vylohy spojene s tizenini Jednoty za jeden rok obnak asi $17,000.00, kdeato jine spoleenosti, totia "Old Line Life Insurance Company" s tak velkm kapitalem, jako naae Jednota, roani vYlohy maji tamer desetkrate vetsi. Kdyt pro H. U. se najme trochu pomoci, kdyt je nad miru mnoho prate, aby vSechna ta prate naafi velke, mohutne Jednoty byla presne vykonana, tak u'a Se repta, a ut se to musi hned uvetejniti v naaem Vestniku. VYkonnY vYbor pracuje neustale a neimavne, snaaive, svedomite, poctive a vady die nejlepkch svYch schopnosti, vzdor tomu, to nekte•i se domnivaji, ae bYti piedsedou na gi Jednoty je pouze nejakYm koniekem pro toho Utednika. Pro mne, ano; je to mS7m koniekem, molt zalibou a te gi mne to velice. Ja si toho koniaka velice vaaim. Ten konieek, ta zaliba je jednou z tech nejvetLich cti, dim nas nas dobrY deskY lid v Texasu mute poctiti. Je to opravdu destny firad. Vatim si jej velice, je to pro mne lest. Jsem rad a jsem nan velice. hrd, zvlaStel proto, ae jsem byl velkou vetknou zvolen jako ptedseda sjezdu v Houstone v roce 1924, a opet v Temple v 1928 a take v Ennis v roce 1932; a ae jsem byl pocten timto idadem dvakrate aklamadne. Skuteene si toho vaaim a nemohu najiti slov, abych mohl vysloviti Vain, bratti delegati, me vtele diky. Vtdy jsem se snatil uainiti lite, co nejlepe jsem moll a zvlake tyto posledni etyti roky. V to dobe jsem zanedbal mnoho sve dobre prakse. Zanechal jsem praksi spolupracovnikum, abych mohl vykonati praci jako ptedseda nazi Jednoty a pracoval jsem a obetoval mnoho, abych Jednotu s pomoci ji nYch uhajil a zachranil pied velkYmi ztratarni, a ti bratti Utednici, kteti o vaech tech zaletitostech vedi a rozumi jim, musi doznati, ae se vykonal velkY kus prate. Br. delegati, vy§,ettte vae a pak si udelejte vlastni Usudky, zda-li byly jen redi a ne skutky. Za celou dobu meho firadovani vady jsem hledel posloutit pri pohrbech naaich bratri pioneru, kdyt jsem byl potadan, vzdor tomu, ae mnohokrat jsem musel delati dlouhou cestu, abych aadost pozilstalYch mohl vypinit. Tteba jsem byl kolikrat unaven a tamer telesne vyderpan; vady na potadani jsem vyhovel. NaMdfn, kdyt mne tadaly o proslovy neb ptednag ky, kdya jsem mohl, rovnea jsem vady poslouail. Vady jsem tak uainil na jejich slavnostech a bylo jich mnoho. Kolikrdte jsem byl pozvan na d ye, tti, as etyki slavnosti na jeden a ten sainSr den. Jest pravdou, ae jsem mnoho a mnohokrate teenil o tadov3ich slavnostech nejen ye prospech na gi Jednoty, ale tea jsem chtel, aby i na ge americka vetejnost o nas byla lope informovana; a kdyt jsem to sam nemohl zastati, aadal jsem jine, a nekdy meho syna, aby mi vypomohli. Jest pravda, ae v poslednich etyrech letech jsme ziskali mnoho novrch elent a poeetne hodne nas ptibylo do nag i Jednoty nasledkem agitaci; ale bra' Kubena, Marek, Moueka, Aneinec a Valeik take delali teei. Br. delegati, nejsem jeclinSr, kterS7 ptileaitostne rednil. Dali jsme zaklad naborove kampani a ae neni do-
She
stiectu, dne 26. srpna 1336.
konalou, chceme ji zdokonaliti a zlepAiti a citime, to se potka s danim fispechem. Agitadni prate mezi aleny je jednou z tech nejduleaitejaich, jet marne pied sebou. Musime pamatovati take na naSe organisatory. Oni jsou ti pravi radci nazi Jednoty. Oni jsou ti pravi zastupci a ti pravi obhajci joked fitoky jinYch, kteti jsou proti naafi Jednota. Chtel jsem jit skoneiti, ale main jette jine zaletitesti, jet bych si ptal abyste prozkoumali a vySetrili. Za doby teto deprese bylo po celem Texasu mnoho gkolnich, cestovnich a jinYch distriktu i mestedek, vzpirajicich se platiti sve dluhy. Kdyt vkide deny majetkil tak klesly, byly velke narky a zvlaSte tam, kde byly placeny velke firoky. Jednota, take vlastnila mnoho bondu techto mast a ruznYch distriktfi a proto naSe Jednota musela se tomu vzeptiti a donutiti takova mestedka talobou, aby se vyrovnala anebo refundovala sve dluhy. Prvni takovolt talobu jsme podali proti mesteeku Seagraves, at koneene jsme je donutili soudne, by zaplatilo Cast sy Ych proSlYch firokii a obnovilo a refundovalo svuj dluh. Nate Jednota a vtichni ostatni drtitele jeho bondu museli jsme prijati nitk Urokovou normu, ale jak vite, roky vSude poklesly. Druhou podobnou talobu naSe Jednota podala proti mestedku City of Asherton a bratrska jednota Herman Sons, ktera tat vlastnila mnoho bondu proti tomuto mesteeku, rovnet podala talobu. Mesteeko Asherton jsme konedne donutili zaplatiti ony Uroky a take refundovati a obnoviti jeho dluh. Pak na§e Jednota podala talobu proti Martin County Fresh Water Supply District No. 1. Tento distrikt hodlal refundovati sve dluhopisy, ale nebylo zakona, kterST by jim dal pravo cnen dluh refundovati. Proto jsme museli vypracovati pkedlohu pro podobne distrikty, aby se takove dluhy mohly obnoviti a refundovati. Pkedlchu, kterou jsem vypracoval a br. Kacit dal nagemu senatoru, panu Sulakovi, aby se postaral, by tato ptedloha se stala zakonem v senatu. Br. Sulak se o to v senate postaral, ale v zakonodarne jsme men obtite. Tam nam to dalo hodne prate, net tato predloha byla konedne odhlasovana, ale mezi tim a net guverner predlohu podepsal, byli jsme nuceni podati talobu proti Martin County Fresh Water Supply District No. 1, aby nektere na ge kupony a bondy neprogly a nestaly se neplatnSmi. Jakmile guverner ptedlohu podepsal, tak jsme pokradovali v refundovani tohoto distriktu a koneene jsme to uzavteli. Tu korespondenci a tu praci s tim spojenou uvidite, kdya tuto tost budete vytetiovati. Pak si udelejte usudek, zdali jsou tu jen keel aneb take skutky. Dale jsme vlastnili bondy proti City of South Houston, asi za . $15,000; Equitable Life Insurance Company vla,stnila jich za $110,000.00. S temito jsme men mnoho nesnazi a nemohli jsme s nimi se dohodnouti a podileli jsme se na jejich schuzich vice net desetkrat, a nemohli jsme je ptimeti k nejake dohode. Hovotili jako by vb.bec nechteli svf.ij dluh splaceti. Nate Jednota mohia podati talobu u statniho distriktniho soudu, ale kdyt se tak vzpirali, tak zastupci Equitable Life Insurance Company se s nami dchodli, to bude nejlepe mesto talovat u federalniho soudu SpojenSrch stata. Equitable Life Insurance Company si mne pak najala, bych podal aalobu. To jsem vykonal a pak mesteeko South Houston pti glo k rozumu a refundovalo sviij dluh a na ge Jednota nemusela talovat. Mesteeko City of Dilley take vzdoruje a doposud jsme se na nieem ureitem nedohodli, ale zda se, ae i tato zaleaitost se brzy vyrovna. Mesteeko City of De Leon svevolne glo do "receivership". Nag pravnik br. Kacit, byl jednim z tech, kter3" byl na "bond holders committee of the City of De Leon." Dluh tohoto mesteeka tea byl refundovan a my jsme byli nuceni sniaiti svou pohledavku na nagich bondech jim vydanSrch a tea pkijati nia gi Urokovou sazbu, ale tady ztrata nebyla velikou, ponevada tech bondil jsme meli velice malo, pouze tti. Pak jsme meli s jinSrmi korporacemi, jako s komisakskSim soudem v okresu San Jacinto. Tam jsme byli s bratrem Kubenou a je gte nekterSrmi K tomu budeme nuceni podati je gte jed-
Ve stiedu, dne 26. srpna 1936. nu neb dye jine ealoby, jestli distrikty v brzku nieeho neueini pro dostani svSrch povinnosti, ale jsem jist, 'ee H. U. se postard i o toto. Br. delegati, my mame zde vee po ruce a zadame Vas, abyste to v ge vyeettili, zdali to yee bylo vytizeno spravne a poctive, neb zdali nekdo z toho pro sebe neco peneene ziskal. 0vkm Equitable Life Insurance Company mi zaplatila, ale to me zaplatila jako svemu pra y -nikuazstpcejofdvinakJnoty. V tom ptipade jsem zastupoval Equitable Life Insurance Company, ale naee zajmy a jeji byly ty same, neptieily se a ja, jsem nevidel, prod- bych nemohl v torn ptipade je zastupovat a vziti od nich plat za me slueby. Oni me za mou praNnickou sluebu zaplatili. Abych zrovna nektereho zvedaveho uspokojil, sdeluji, ae Equitable Life Insurance Company me zaplatila v tomto jednom ptipade asi tolik co dostanu od nag i Jednoty za mou sluabu za ce1S7 rok. V Cameron County dva zavodriovaci distrikty, proti kterS7m drei Jednota bondy, nasledkern deprese ptiely do nesnazi. Jsou v nich zahrnuty pozemky z nejlepeich v tom okresu. Nag e Jednota musela ptevziti asi 1600 akru toho pozemku. Veteina Menu naei H. U. se na to byli podivat a mysli, ze pozemky by se velice hodily pro nage eleny, kteti by se zajimali. Jsou to pozemky, ktere za doby prosperity byly prodavany za $400.00 ae $500.00 akr a vfee. Tyto pozemky budeme moci prodavat od $50.00 do $150.00 akr. Oveem jeete bude hodne prate nee se to vee vypracuje a vytiai a ptivede do poildku. Neni to maliekost; ale da, se to vypracovat, jen kdye bude dobra, yule a soudinnost. Moend, ee by bkvalo bylo lope, kdybych se o tom \Teem nezmirioval. KaecIS7 z nas, kdye je napadan, snese jen jistou Cast tech naralek. Naudil jsem se mnoho v torn ohledu od br. Kubeny. Jsem nekdy trochu prchlm, br. Kubena zrovna opakem. Nekolikrat mi ptipominal, abych si takovS7ch veci neveimal a na to neodpovidal. Ja jsem jej poslouchal, ale tentokrate kdye ue to tak daleko doelo, tak jej dele nemohu poslouchati. Povinnost mne nuti, abych hajil svou Cest a jmeno sve rodiny a je. tak hodlam udiniti. Stravil jsem celS7 s ytif divot, abych &inn Celt svemu jmenu a me rodiny, abych near vykonal pro Cest a slavu nakho dobreho deskeho lidu v Texasu. SySrm vlastnim ptidinenim a pilnou pracovitosti a snahou nabyl jsem sveho vzdelani. Dostalo se mi uznani, byl jsem pocten rtirznymi vetejnj'imi fitady; byl jsem slueebnikem na gich americkStch obeant a vady jsem se snaail konati sve povinnosti ptesne, svedomite a poctive a ptal jsem si, abych docilil uznani a dobreho ,jmena pro nas dobrji lid v Texasu a nyni, kdye jsem ptestoupil prah meho 501eteho eiti, nedovolim klepaitm, kteti mne nena,vidi, bez ptidiny urdeeji a za zady pomlouvaji. Tim, bratti delegati, zakonduji svou zpravu s ptanim, aby v naei Jednot y rozvilo se vice bratrstvi a neblahe politizovani zmizelo. C. H. Chernosky, ptedseda Hlavniho kadu. NTAVSTiVILI
UNIVERSITNI VtSTAVKU.
eESKOU
Z Austinu, Texas, scleluji nam flak studenti eeetiny na Texaske statni universite, ee deskoslovenskST konsul Dr. C. J. Hollub z Houstonu, s maneelkou a neteti navkivil Ceskou universitni vSrstavku, kterou ptipravil Dr. Mieek v universitni knihovne v prvem poschodi. Obsahuje ptedni eeskoslovenske knihy, pteloeene do anglickeho jazyka, obrazy ptirodnich kra,s deskoslovenskS7ch a jine umelecke ptedmety, jee budi zaslouienou pozornost i obdiv. — Navetevnici prohledli si take krasnou vS7stavu v universitni telocviene (Gregory Gymnasium), ktera se jim velice libila. Krajane a krajanky se srdeene zvou k naveteve. Nde profesor jim rad a ochotne ukafte vjistavu i universitu. dobte, kdye mu ptedem ohlasi navgtevu. Jeho adresa je: Dr. Ed. Mieek, University Sta., Austin, Texas,
VtSTNtIC .111110.11110.4011.4.11■11.
Oddil damn !ski 4C*.onoo■w•o•wwo.Iw•o•moo+no•oIwwo•owo.•■•-o•woro■•.o•mw•o•wowoan.o•wo•000m•
Dopisy, jee by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada, ye smyslu stanov Tiskovemu VS7boru k vlastnimu rozhodnuti. SJEZDOVE REMINISCENCE. Nemyslel jsem zprvu, ee zavitam na sjezd nag "Espideejestji" v East Bernard, neb vzhledern ku zatadeni novkch kov obrabecich strojil do strojirny Wayside Machine and Tool Works nastala nutnost zveteeni mista ptistavbou a pak spojena s tim prate ptemisteni strojfi. Lee piece byl jsem zvedav, jak to Yee bude na sjezdu klapat a tak sloe bkime prate na bedra spoleeniku, pana Fred Buriho a jeho syna Freda, (to je site obrazne tedeno, ale skoro pravda, neb mne oba pteddi v rozmeru pleci a telesne sile), udelal jsem si malt' vklet do East Bernard, pfijuchav tam ye sttedu rano "busem". Jen co je pravda, sesttieky a brat''i east bernardskeho tadu vee velmi pekne pro sjezd chystali, postaravee se o pohodli sjezdovSich delegatt i delegatek yeemoenS7m zpfisobem. Ti bratti a sestry v East Bernard jiste jedli vtipnou kak. Pro zasedani sjezdove vyvolili pekne provetravanji pavillion a restauradni mistnosti umistili venku, nedaleko pavillionu pod plachtovou sttechou. Napad v letnich vedrech velmi vitanSi. Ze nachystali hojnost chutnSrch krmi a postarali se o vkteenou obsluhu, dosvedei veichni navetevnici a take sjezd je oficielne paShledl, ei lepe setkal jsem se tam s mnoWimi znamS7mi skoro ze veech koutfi Texasu. Kdye jsem tam ptieel, bylo jednani sjezdove v proudu Bratr Vytopil, redaktor emeritus z Ennis prave Ceti zapisky z ptedchazejiciho jednani a bylo videti, ee na ten sjezd zaval i duch modernismu, neb ptedsednicka tribuna byla obohacena o sesiloyaee hlasu. Ptedsednicke eezlo tiimal v rukou bratr Stepan Valeik a yedel jak jim vladnouti. Obvykla parlamentarni pravidla byla na sjezdu dobte, ae snad na nejake male vSijimky veemi respektovana. Mou pozornost upoutal jeden ohnivS7 a vSlmluvnesti Demosthena obdatenS7 tednik, v nema jsem pozdeji zjistil bratra Ostoju Munizu, jihoslovanskeho pobratima, jene pobytem mezi naeinci osvojil si pozoruhodnou znalost destiny. Zaslouei si za to pochvaly, neb tu adanou slovanskou yzajemnost opravdu prakticky provadi, jsa Clenem nak Ceske Jednoty, podili se v ni einne a od tech, kdoa jej znaji, slyeel jsem o nem chvalne veci a ae je vaaen v tadu jehoa je Clenem, je vidno z toho, ee byl zvolen sjezdovS7m zastupcem Clenstvem tohoto tadu. Sve ditky pry naudil tem peknS7m srbskSrm pisnim, tak as jednou bude moci zavitati k nam do Houstonu, mel by je vziti sebou, aby nam zapely ty pisne, jimia srbeti "guslari" oblaeovali Srbii, musulmanskSani korimi zdeptanou a eivili srbskeho narodniho ducha. Ukoleba-li se elovek nekdy do flee fantasie, tu ty jeho napady a myelenky jsou fantastickSrmi a tak ptehliieje ten roj zastupol, ty sluncem oeehle lice tech, jea z pudy dobjivaji si eivobytieko, nekterjich jicha skrane aivotni boj zbrazdovatel rSthami vrasek a leb pokryl eedinami a ty, jime divot v dilnach a obchodech mest take vryl v jejich vzhled svou neklamnou peeet', tu zdalo se mi, ae tu vidim koncil taborskSrch bojovnika. Tam hetmani, tu bitci v putkach otueili, novi valeenici a pracata. Broth a sestry, verni kalichu, jicha dfivera v bratra Zieku-Kubenu a jeho valeanickou spolkovou schopnost nebyla doteena malichernmi rozpory v Jednoty a .kteti take si vaaili bratra Prokopa Holeho-Chernaskyho, vady ku svornosti nabadajiciho, neb vedouci bratti a bratti zkueeni, vedeli a chapali dobte, ee nesvornost a rozkol by gkodily yeem, ee by mohly do prachu uvrhnouti korouhev Jednoty a ee nehodlame miti Lipany na pude Texasu, v nema nasi ptedkove nam nalezli novou domovinu. Spor o kladu rOznYch artikult a o vedeni Jednoty byl
Strana 3. srnirne vyrovn6n, kdy'i se nekteri mlad§i harcovnici slovne vyboutili a kdye jeden z nich byl povolan do koncilu Hetmani, rotmistki, bijci, pradata a sestry taborske, jakoe i bratti pisma zajasali, kdye \fee smirne skoneilo. Koneberkove, (to jsou brafit prislibili rozvinouti zySreenou einnost v najezdech pro ziskani novS7ch bijou, een, devic a pacholat pro velkou rodinu Jednoty. Ptimluva mrichSrch bratti, aby ye Vestniku bylo poptano misto anglickm statim nenalezla na sjezdu pochopeni a ptijeti, coa je chybno a politovani hodno. Mladeei melo se vyjiti vsttic, jeji podet v na gich tadach stale roste a i my stark, kteti jsme ptijali obeanstvi SpojenS7ch Stattl, mame jiste povinnosti jako Amer-Cane. Skoro yeechna naee mladee, bud' zrozenim na teto pude, neb obaanstvim s yS7ch rodiCu stala se Ameridany a vyela z americkYch ekol s trochu odlienS7mi pojmy neki mame 'my, kteti jsme byli vychovani a Eli v zemich aeskoslovenskS7ch. To je bezesporno. Ta nage mladee ma jiste naroky, jea bude nutno, &lye neb pozdeji respektovati. Anglicka tee je panujici v teto zemi a na ge deestvi by tim nikterak neutrpelo, kdyby bylo anglickS7m statim paptano kousku misteeka v naeem Vestniku, ba spice by nam to prospelo. Vhodne elanky v anglieine, ale ne takoveho druhu jako peee Mr. Eli Rootlet, ye Vestniku uvetejnovane, ptikladne dejepisne a zemepisne a kulturne vzdelavaci se vztahem na naei starou domovinu by poskytly mnoha naei mladek, jea snad pine neovlada deetinu velkou ptileeitost zvedeti neco o naeich eeskSrch dejinach, o deskjich zemich, o naeich narodnich velikanech a naei kultute. Nagi velci muaove dob minu1S7ch i ptitomnSrch psali a piei pro jinojazyenST tisk v cizine, seznamovali a seznamuji jine narody ye jejich edi s nagim deskS'm eivotem a na g kulturou. A pokud se pamatuji, meli jsme i dokonce i cizojazydne revue, v cizine vydavane, jako pHkladne "La Nation Tcheque" v Pafisi. Pane pteklady del deskSrch spisovateltit, jea by byly vhodnS7mi, jiste by se teeny pozornosti nak mladeee, ee by mnohe deti pok zvolaly: "What a charming country must be that country of our parents and grant parents, this Czechoslovakia!" Nde pan konsul v Housonu, Dr. C. J. Hollub, soudce C. H. Chernosky, Dr. Frank Luk ga a pisatel, kdye bylo zapottebi fedrovati eeskou vec, museli se uchkliti k anglicke keel a povedeti to americkemu publiku v keef jemu srozumitelne. Je nak pitmo svatou povinnosti vniknouti mezi Amerieany a povedeti jim new o nas. Mame site anglicke knihy o nas, jsou i Cteny, ale, chceme-li neco povedeti tern eirokS7m vrstvam americkeho obeanstva, musime se uchSTliti k tisku a anglicka east ye Vestniku byla by v torn ohledu velmi dobrou pomfickou. Snad by si ji pteetla i ta mladee, jea nemela ptileeitosti nauCiti se Cesky a i ta east, jea Ceskou tee dokonale neovlada. Nemffeeme ode veech naeich deti poeadovati tak dostateenou znalost Ceske teei, aby veemu ve Vestniku rozumely. Nemaji vgechny stejneho nadani, nemely v gechny stejnou ptile„itost se ji naueiti. Mnozi znaji Ceskou tee' obstojne, ne veak tolik, aby veemu tietenemu rozumely, ba nekdy i v beenem hovoru jsou nuceny uchylovati se k anglieine, chti-li neco blieeji Ci podrobneji objasniti. Co zajima nas, nemusi zrovna zajimati je, ony aiji eivotem jinSrm, nee-li my jsme kill neb eijeme, jak jim zdejei pomery vytSieily. bychom si, aby naee mladee chovala tak Ceske smSreleni jake chovame my, aby mela zajem o vae Ceske jako my, museli bychom naee deti posilati na delei dobu do Ceskoslovenska, do eeskeho prosttedi, kde by snad do sebe mohly nassati to citeni deskeho ducha, jake jsme si ptinesli my ze stare vlasti a kdo vi, zda by si na to prosttedi tarn zvykly. Jsou oveem jiste vSijimky, ee mnozi zde rodili, tieba v tteti i etvrte generaci znaji Ceskou tee dobte, slovem i pismem, najme zde v Texasu, ale to jsou fidke vYjrinky, ne pravidlo a nam nezbkva, nee smititi se se stavem veci jak jsou. Beh eivota tu neaprosne komanduje: "Sic volo, sic jubeo!" — — — (Pokradovani na strane 7.)
Strana 4, 0 NAS A PRO NAS! Mill bratti a sestry! Zajiste oeekavate zvedeti co jsme udelali ye sjezdu s tou nemocenskou podporou, tedy yam muslin oznarniti jak se ji darilo. Bratrem ptedsedou sjezdu a br. mistoptedsedou byl jmenovan pet elenny vYbor a pozdeji nam ptidani dva vice, a ptiznavam a davam vaechnu nest onomu vYboru a zvIdate sestte Kaderove, ktera byla Clenem naaeho vYboru; a mohu Mei, tie vaechna oast zminene sestte, nebot' ona jako rozvatina tiena udrtiela nas pohromade, kdy jsme byli vaichni hotovi s tim praatit a jiti Nikdy bych se byl nenadal, tie nemocenskid podpora najde tolikeho odporu a nedivim se, 'tie navrh na nemocenskou podporu byl polotien na still v nekolika sjezdech, a tak tak, tie se ji nestala to east i v tomto sjezdu. Ten nejkrasnejai proslov co mute per° napsati, mel jsem ku delegatam ,tak jsem je pekne pochvalil, piipominaje tu bidu v nemoci, ale nic platno, jak ptialo na ten dolar, bylo zle a jit to litalo na still, pod still a t. d. Nebudu psati tiadnou kritiku o torn vice, ale muslin se ptiznati jak mne bylo zle, tie jsem musel doznati, tie bohatY nesouhlasi s tim chudYm a najedenY tie nesouhlasi s hladovYm. Nemocenska podpora tedy bude zavedena, ale dobrovolna — kdo bude tedy podporu chtit, musi si na ni platit. To jest take moudre, nebot' po uvatieni, tie mnoho elentl naleza se mimo tadti i mnoho ven ze statu Texas, by nemohlo bYti kontrolovano nemocenskym vYborem. A pak platit na neco motina, tie by se jim to z deho by nerneli utiitku. Sjezd ustanovil petielennY vYbor, kterY se ma sejiti s Hlavni titadovnou pa sjezdu a vypracovati plan, die ktereho by se nemocenska podpora vyplacela tern elentim, kteti si na to budou platit, a do zaeatku bylo sjezdem povoleno tisic Dekuji srdeene br. delegatum a sestram delegatkam za to seminko, a te gim se al bude konan soupis Clem ptihlaaenYch do Nemocenske podpery, tie se br. delegati piicini, abychom zadali aspori s 5000 eleny (pet tisici). Zaeatek byl dan, zaklad byl polotien asi tak, jak &tame dejiny nazi mile Jednoty, to mela take trpke zaeatky a nyni si stoji nade vgemi podpurnYmi jednotami toho druhu, a budu at'asten ati budu videt, to ani jedinY 'Olen neobchazi okolo nemocnYch, ale pomtltie a ptispeje. Nechci tiadneho uznani za moji nraci, ale pinY kredit musim dati jednomu velkemu muzi jedne velke tiene, nebot' nebYti techto dvou osob, byla by nemocenska podpora pohtbena v East Bernard a nabalsamovana a nikdy by svetlo sveta nebyla spattila, na tiadnem sjezdu, o tom jsem jistY tie ne. Mame mezi nami velkeho mute, kterY east° nebYva pochopen, ale on jest s nami a bude s nami, kterY mai katidemu stejnY yard 36 coulii, nic vic a nic merle. A on to byl, kterY tim kladivkem zachranil nem. podporu, tie nedoalo ku hlasovani a vtidy vYbor na nem. podporu vyzval ku lepai Uprave. Jest to nas vrchni lekat Dr. KopeckY, ktereho si velice vatiim, kterY tak lidumilnemu dilu nedal zahynouti. Ta velka tiena jest sestra Kaderova, ktera svoji odvahou promluvila ku sjezdu tak vecne, a ona to byla, 'tie nam mutitim dodavala odvahy ku dal gi fiprave nem. podpory mIsto podani resoluce soustrasti. Tak dlouho nas udrtiovala pti Uprave ati se dilo podatilo. Diky yam, sestro Kaderova. O, keti by bylo vice takovYch sester v nazi jednote, a ptijrnete touto cestou srdeene diky za Vaai spolupraci. Doufam, tie se sejdeme dosti brzy a vypracujeme pravidla pro tento dulezity odbor, a pteje mnoho zdaru nemocenska podpote, jsem s pozdravem bratrskYm John '1' oupal. Galveston, Texas. Ctena redakce a mili etenali:— Jetito jest stale slyaeti natky na slovo Gechoslovak, zvldate na farmach to slovo nechteji pkijati a radeji se stale drtii toho bohemina,., dopsala jsem panu Masarykovi a vylieila mu stay to veci a tazala se, nebylo-li by lope to slovo rozdeliti letatou darkou, aby se to slava
VSTNtK lope ujmulo mezi jinondrodovci. Prosila jsem ho, aby nam zaslal odpoved', ktercu by na,ai Ceati novinati mohli uvetejniti — tie jsem jista, tie slovo naaeho tatieka Masaryka bude miti blahoclarnY fleinek mezi naainci. Stati pane Masaryka nedovoluje zabYvati se psanim, ale mluvi k celemu americkemu narodu skrze sveho tajemnika Dr. Ant. Schenka, kopii kterehoti psani ptikladam k uvetejneni. Vaimneme si jeho vyroku — start nazev — Bchernia nebyl vliodny — tedy neni-li nazev Bohemia vhodnY pro Ceskou zem, — ndsledov7 ne neni nazev Bohemian vhodnY pro eeskY narod. Kdo si pozorne pteete vyrok pana Masaryka, musi uznati, jak nespravno jest utiivati slovo Bohemian k iakemukoliv ueelu, kdyti ten, nam nepattienY nazev byl zavrtien fftedne jiz celYch 18 rokil. Se vai actou, znamenam se Augusta Jaterkova, 1390 Ave. C., Galveston, Texas. Lany, C. S. R., 18. eervence, 1936. Pani Augusta Jaterkova, 1309 Ave. C., Galveston, Texas, U. S. A. Valena pani, Pan President T. G. Masaryk dostal Vas dopis ze dne 5. kvetna t. r. a ulotill mne, .abych Vam tlumoeil jeho odpoveol'. S pojmenovanim naaeho statu a jeho ptisluanikti byly jiste cbtitie jiti za valky, kdyti se o nem jednalo v zahraniei, take u Vds ye SpojenYch Statech. Start' nazev Bohemia nebyl vhodnY. Nekteti take tenkrat navrhovali Moravia, ptipominajiee statni fltvar na fizemi naai dneani republiky pted tisici lety. Po ilvaze vaak, prave se ztetelem na Slovaky, rozhodli jsme se pro nazev Ceskoslovensko a Cechoslovaci. Pro nas dcma je dues rozhodujci flstavni listina, podle nit je nazev naaeho statu Geskoslovenska republika odtud struenejai eeskoslovensko i Gechoslovaci. Take oznaeeni ye vg ech cizich jazycich ma tedy odpovidati tomuto zpilsobu psani. Nazev bSrvale monarchic Rakousko-Uhersko (Austria-Hungary) mei vod ustavne pravni: oznaeoval dom. a i v cizine vlastne dva staty spojene osobcu panovnikovou. Nazev 6eskoslovensko (Czechoslovakia) byl pro cizince stejne pomerne novY a zpoeatku nezvyklY, i kdyby se psal rozdelene. Je na nas i na Vas v cizine, abychom duslednYm jeho Ovanim se ptieinili o to, aby se u cizich narodb. vtil. Nejlepe tomu vaichni prospejeme, at' jsme z oech, Moravy nebo Slovenska, ukatieme-li cizinctim, to jrnene se kryje s pojmem, t. j. budeme-li pro ne doma i za hranicemi vtidy jednotnYm a uvedomelYm narodem eeskoslovenskYm, a nebudeme-li se ttiatiti spory o kmeny, zvldate dries, kdy velci narodove, pti kmenovYch rozdilech vetaich neti u nas, se zeeluji v nejpevnejai jednotu. Tlumoee Varn vzkaz pane presidentilv jsem s projevem dokonale flay DR. ANT. SCHENK, tajemnik. DIVADLO A BAZAR U STEFANIKt. Houston, Tex. V nedeli, 30ho srpna bude u Steranik0 sebran° pekne divadlo a to, jak set-nate z oznamky "Tylova testa", krasnY narodni kus, a pti torn budeme miti pravou eeskou pout' a barer, taktie to bude celodenni zabava. V poledne bude spoleenY obed; na ge kucthatky varn chteji ptipravit neco dobreho, a to sviekovou pedeni na smetane a knedliky, a k tomu mnoho rozlienYch zakuskft, kolaee, rohliky, buchty a hodne marcipanovYch dobrot. Tak vy, tatinkoye, ptived'te ty vase maminky ke Stefaniktim na obed, aby se nemusely doma lopotit s vatenim, aby alespon v nedeli si odpoeinuly. Na bazar jit ma,me mnoho peknYch, utiteenYch a lacinVch darkil a jette jich mame hodne slibeno od natith pfiznivcii a ptatel, tak si budete mitt z cello vybrat.
Ve stkedu, dne 26. srpna 1036.
Vgem darcilm prozatim srdeene dekujeme a vgechny darky budou. po bazaru najednou kytt tova.ny. Take se musim zminit, tie naa tad se pflpravuje no diistojnou oslavu k 28. tijnu, pti ktere nam rida eeskoslovenskY konsul pan dr. Hollub udela peknou ptednaaku, a divadlo bude sehrano a to 25. fijna. Ptc,jerne vaichni br. V. Sebkovi by byl . cOnejdfive zdrav a zase mezi nami, a rodine tet, by se jejich malt' syndeek co nejdkive 0.pine uzdravil. Se srdeenYm pozdravem a ptanim vteho dobra vSem etoucim, Pavia Studniena. ittid Pokrok Houstonu as. 88.
Houston, Texas. Ze strany tadu Pokrok Houstonu cis. 88 ,se oznarnuje vaem tadovYm ptisluSnikam, tti schilze, kterd ptipadne na den 6ho tali 1936, bude zahajena dtive, jak obyeejne, a site o jedne hodine odpoledne, ponevadt na tu samou nedeli nam ptipada souhra divadla, pod nazvem "Dnes ut neni tak, jak bSrvalo." V padu, tie by schtize byla jiti odroeena, proto mot no ptispevky zaplatiti u br. eetniho, kterY bude ptitomen i po schtizi. Divadelni ptedstaveni pod nazvem jak shorn uvedeno, a ktere jest pro souhru ptipraveno, jest opereta, novinka, ktera jette ani neni knitne vydana, a hraje se die rukopisu, od R. Branalda. Jelikot sam pti teto souhte iidinkuji, jest to proti niSTm zasadam, abych ptedem neco chvalii, neb moje zasada jest: "Dobra prate, se chvali sama". A proto, jest se nutno, dfive osobne ptesvedeit, a pak teprve podati nestrannY Usudek a kritiku v tisku Tak to delam ja, ptijit, ohmatat, ptesvedeit, a pak teprve podam cenu. Na shledanou pti divadle. Za tad Pokrok Houstonu cis. 88.: Frank Olexa. DNES U NENI TAK, JAK BYVALO. Houston, Texas. Po letnim odpoeinku nas div. kroutek "Hlahol" °pet zahajuje podzimni divadelni sezonu operetou pod nazvem "Dnes ut neni tak, jak bSrvalo.". Timtom podame obecenstvu neco, pti Oeint se srdeOne zasmeje a pobavi, a taroveri pkijcle k piesvedeeni,ze pravdive jest potekadlo, to stard le.ska nerezavi, jak nas v teto late Riltena a Gusta pfesvedei. Nebudu zde jmenovat osoby, staei, podivate-li se do oznaraky, kde uvidite jmena hercu, kteti jak se rika, to "nerozmatou". Nebudu zde rozebirat celou hru, jen tolik podotYkam, ze se yam vyplati ptijet z biizka i z dalky, i Ty, br. Moueko se nech videt, a my yam ruelme, to nebudete zklamani. At uslytite ty zpevne melodic: Byl chlapik Adam, ze chtel mit madam; nebo: 2ivot lidskV je jak houpaeka, kdo z ni spadne, ten se rozmaeka; a neb: Dnes ut neni tak, jak byvalo, kdyt se v Oechach svorne zpivalo. Rueim varn za to, to se yam bude chtit vyskoeit na jevite a zazpivat si s nami. Proto ptijd'te vaichni z blizka i z by jste s nami od srdce jste se zasmali, zahnali tisnive chmury a trudy, s kroutkem "Hlahol" pobavit a zasmat se s chuti. Hra bude davana dne 6. zari na Studewood, v budove tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. Zaroveri timto davam vefejnosti na vedomi, ze na oslavu dne 28. tijna, bude sehran kus pod nazvem "Pro vlajku eeskoslovenskou". -Je to hra , ktera pine odpovida, vyznamu, jakS, den 28. tijna, pro nas znamend, a zaroven jest to hra za.ba yna. Tedy na shledanou, dne 6. zaii, a opet dne 25. tijna, v budove tadu Pokrok Houstonu. Za divadelni kroutek "Hlahol": Joe Katpar, retiser. 6s1. republika je mezi staty, ktere si dovedou vitt duchovnich a mravnich statkil. Jsme hrdi, to v nejvetSim povaleenem zmatku a dnegnim duchovnim chaosu jsme dovedli udrCeti tuto hula. — Dr. Fraule. '
Ve stfedu, dne 26.. srpna. 1936. Bratti Svobody cis. 67. Schulenburg, Texas. Bratti a sestry S. P. J. S. T.! Jest velice smutne, kdyt jsem poukazal na neschopnost na geho pravniho radce Aug. Kacite ye Vestniku. On sam pile, to kdyd, delal piljeku na domek $1000.00, kterY mel ma vNly tu cenu $2500.00, '2e mne musel psat 13 dopiste Bratti a sestry, sam se ptiznavam, ze mne psal 13 dopist. Co pravni radce pro tak velikY majetek, co nacre Jednota vlastni, kdy2 musel na piljeku od bratra hodnoty $2500.00 psat 13 dopisti, kolik by musel psat, kdyz by pujdka byla na jedno - sto tisic? To by Ti vzalo celY jeden rok takovou pujeku vyfidit zaroveri se pfiznava g, pujekou, co jsem udelal pti GOnzales na 276 akrn. Tato ptjeka byla sto procentni, nebylo celYch $30 na akr. Prod nag pravni radce jest tak nedbalY a nechal z $8.000.00 dluh $13,000.00? Sam se ptiznava, ze tyto ztraty jsou nasledkem jeho neschopnosti tidit na gi Jednotu. Bratte Kaciti, ja. Tobe dokali, 2e tech 270 akrti. pfi Gonzales nevi tadna ztrata, kterou jsem udelal bratra na gi Jednoty tech $8.000.00. Prot jsi ne2a.dal spravne placeni kalelY rok? Dokadi Ti notatskou ptisahou, .e to byla posledni pajeka co jsem udelal pti Gonzales na 270 akril vzdelaneho pozernku $8.000. 2adam bratry, at' zvoli vYbor na odhad teto p.tijaky na tech 270 akre., na kterou jsem ,udelal ptijeku tech $8.000.00. Ja je na to farmu dovezu na moje ntraty. Jest-li tato farina bude tizena jak jsou moje farmy tizeny v Gonzales Co., zajiste pfinesou 6-procent na tu pujeku, co ja jsem udelal, tOtil r1.9. tech $8.000.00, na ten pozemek tech 270 akrU. Dokati Ti bratte Kaciti, de v roku 1923 jsem mel nabidku za moje farmy v Gonzales, Co. za 172 alma $11.000.00 a neprodal jsem. Jsem presvedeen, to farma jest jeden majetek, ktery vkly zustane, ale bezcenne bandy jsou navtdy ztracene. Ty se vymlouvaa, to nema.a co delat s ptijekami bond& Prosim, need jedea do kat& schnze a utraci g nage penize za cestavne? Prod jsi jel do okresu Hidalgo a Cameron? Ty se zajiste pamatuje g , 2"e„ jsi jel se soudcem Chernoskym a jste se pro mne stavili a ja jel s vami do La Grange, Tex. Prod vetejne zapirag, de nernag s ptijekami a bendy co delat? Na to jsme Te zvolili, abys vyeetroval veechny prij6ky, co naee Jednota udela. Tak to bylo za meho utadovani. Udava g me chyby pti nujece tech $1000.00 na muj majetek v Schulenburgu, Tex., 2e jsem nepodepsal notu. Ty via prod. To byla Tvoje chyba. Snad nemyslie, kdyt delam pnjeku na domek $2500.00, M to ne.dam domek, kterY mne stal 6 tisic 400 dolare.. PHznej se, to ty chyby byly Tvoje veechny a tadne moje. Ja jsem vac udelal spravne. JiZ .jsem delal . notalskou praci pro rozlione spoleenosti a nekolik na pozemky Olejove spoleCnosti, ale tak neschopnou praci jako Ty jsi udelal, jsem dosud neudelal. Obviriujea mne, ze ten bratr, co jsem delal tu piijeku, jest nejakY muj z ylaStni pfitel. Dokadi Ti, to jest to dobrY elovek, jen jednou jsem s nim mluvil za sveho . 'tivota pied tim net jsem mu udelal prvni prijeku a ta byla zaplacena. Melo by .se vyCetfit prod ta pilleka, co byla $8.000.00, jest ted' trinact tisic a etyti sta dolarti! S bratrskYm pozdravem, F. A. Bezecn:;7. (Pozn. red. — Vagina tiskoveho vYboru svolila tento dopis v organu uvetejniti.) rtad gtefinik, els. 142. Houston, Texas. Zase ptichazim bratti a sestry, bych Varrl nagi neimavni herd. yarn zase zahraji kus vlasteneckY. Oni jsou tak vytrvali jako nag Tyl a Karel Havlieek, neb ani to horko je nezastrak, oni nas stale drti v upomince na tu na gi starou vlast. J.eate, jsern rievygel z ndivu jak ta nacre "Babieka" byla mile., jak se teaila s temi detmi, a ta na ge knO,na jak je mela rada. Inu, vaichni hezky hrali, tak to Cloy& si myslel, vtclyt' jsem v 6,:,.chach ,v Praze, a ted' zas takovY kus "Tylova cesta"! Nemyslete si, drazi pfatele, 2e my zde zanikriem, dokud zde budeme mit na geho buclitele ah6taveho retsra bn Tyla. v podobe
TN
Odeviad. IST "Manchestr Guardian" vyslovuje vatne obavy ohledne nasledkil epanel. °bean. \Talky. Kdyby zvitezili povstalci, podlehalo by Spanelsko silne vlivu Italie a pravdepodob. i NCmecku. Rovnovaha sil ye Stredozemnim by pak byla velmi ohrotena. Pokud jde a Francii, nejsou jeji hranice se Spanelskem opevneny a prave . tam by musely nastat znaene zmeny, kdyby se nahle na, politickem obzoru objevilo Spanelsko italskofilske nebo germanofilske. Vladni zemedelsky odbor vydal utigujici zpravu, dle nit pies katastrofalni neinky sucha na Uredy plodin, celkove zasoby paenice v Soustati budou dostateene pro obvyklou spottebu a jen nektere druhy paenice budou v menaim mnotetvi dovezeny z ciziny. Dle veeho v ptiCtim roce nebude Zadneho vladniho omezeni osevu p g enice ni horny. Doposud se poeita, to celkova sklizeri ce bude o neco mal l) vyeei net v suchem roce ra 1934, cot sesiluji zPravy o dobrem stavu horny na vYchade, v Texasu a na pa.cifickem svahu. Ve stredozapade bude Uroda horny nejrnenei v poslednich 50 letech. Nejvyeei stany obou stran ptipravuji jid volebni kampan y e spolupraci se statnimi a okresnirni vYbory jednot. state. Politicke houfnice rozbu g i dosud klidnou hladinu vetejnosti na vg ech stranach. President Roosevelt planuje nayetevu Dakot, Wyomingu a Montany, kde bude miti poradu s guvernery techto static. Po to hodla zajeti do Minnesoty, Wisconsinu a Lowy, kde znovu bude konferovati s guvernery Nn. 7 sug enYch sttedozapadnich state. Anglicka vlada v zajmu udrteni neutrality navrhuje, aby veechny penize, sebrane v Rusku a jinYch zemich pro padporu levicove vlady epanelske, odevzdany byly mezinarodnimu Oervenemu Take vlada ma tetkosti s neplaty, jimt dila na opravu resp. zakoupeni domova. Federalni domovni frverni korporace forklosovala do 30. eervna t. r. celkem 5.557 domovu a dalbudou nasledovat. Kabelograficka, zprava z Berlina sdelila vST., sledek jedenacte Olympiady, v nit umistili se narody jak nasleduje: Nemci, 81/S7cail, Fini, Cechoslovaci, Italove, Francouzi, Mad'ati atd. Oechoslovaci umistili se na etvrtem miste pies to, to tri zavodnici byli zraneni a nasledkem toho ubylo jejich drifzestvu znaene bodti. Na kruzich ziskal zlatou medaili sokol Alois Hudec (z Erna), eim2 stal se rnistrem sveta na kruzich. V telocvienYch zavodech den ziskaly Ssi. sokolice druhe mistc. Prvni ziskaly Nemky a tfeti Mad'arky. Sekolska telovYchova dobyla znovu pozoruhodneho Uspechu v utkani ptednich narocit a nebYti smidy zranenim tri borcti, na g i meli nejlepal eaku na prvenstvi. Dle informaci zemedelskeho odboru evropSuldy, a naafi netinavnou pracovnici sestru Otvrtnikovou, neb oni ptemjiali ustaviene, jak to nejlepe zdokonalit. A ti na gi herci zase se pilne uei. Pozorujte oznasnku a uvidite, to jsou na prknech jako doma. Tak, drazi ptatele, zveme vas zdaleka i z blizka, nenechte si ujit tuto pkile2,4tost a pkijd'te 30. srpna. Zaeatek bude asi v 11 hodin dopoiedne, pak cbed, a odpoledne bude bazar, dill "Ceske. pout'". Budou tarn hezke veci, to si budete rnoci lacino koupit na pamatku, a pak pa bazaru, ve 4:30 zaSne divadlo a po divadle merle tanec pfi hudbe B. R. Zatopka z Baytown, Tex. A ty, pSiteli Shipulo v Crosby, co je s Tebou? Prijed' tet a prived' ty tvoje zname. Nebudete litovat tadriY, neb se na vas veechny teeime A vy vaichni znami v Sheldon take pfijedte. A ty, mfij krajane, hr. Fr. Kubine v Alvin, Tex., tet prijed' i se svoji Lepel cola-viol, a pfiber hr. Truksu st., i mladeho, a tet, ty tvoje zname tam, jicht jmena neznarn. A Ty, br. Fr. MouClko, dekuji Ti srdeene za to zvlaetni dislo Vestniku, budu mit hezkou vzpo-minku, co je tam hezkeho eteni. Mnoho zdaru a zdravi v Tve dalei praci Ti preje pisatol tohoto dopisu. Na zdar! an \ThOr ; 7,9;
Strana 5. ski nroda pgenice je letos znahne men gi a sklizeno bude mimo Ruska kolem 1,492.000.000 bughl paenice proti 1,573,535.000 bualt1 roku loriskeho. Ceny obilin, zrna a nasledovne bovin piijdou nahoru. MoskevskY savet vypsal cenu na budovani pomniku polarni vYpravii ledoborce "Oeljunskin". Pomnik ma zveeniti udatenstvi ITYpravy i sovetskYch letct. ProslulY rusk lodni stavitel V. I. Jurkevid, jen'2 vybudovai "Normandii" Francouzum, meeka nyni v New Yorku. Vyjednava s naeimi finaneniky o stavbe novella obra ocednu pro Unii: Ma mit 100.000 tun, takte by byla o et yrtinu vetei net "Normandie" a "Queen Mary". Strcje budou mit vykon 260.000 koriskYch sil a led' pojme 10.000 cestujicich. V utei volbe zvitezili velkou veteinou: telezniani komisat E. Thompson i kornisat zemedelstvi McDonald. Distriktni teditel WPA Gus W. Thomson vydal prohla geni, die nejd vaici pod tento odbor spadajici delnici budou uvolneni pro sber baviny a ti, kteri odmitnou pikovat bavinu, budou se seznamu delniku nouzovYch praci vyakrtnuti. Ve dvanacti okresech, spadajicich pod dallaskY WPA, pfipada 20,000 muai uznanYch k praci nouzove a toliko 10,713 z nich ptitomne pracuje, nasledovne rolnici maji k disposici dostateenou pomoc, by otevtenou bavinu sebrali co nejspige. Posledni zprava odboru orby vykazuje ubytek zamorkyeovanYch farem a to: roku 1936 zadluZenost farem obna gi $7;500,000,000 (sedm a pal bilionu) proti $9,408,000,000 (devet a skoro pal bilionu) roku 1928. V cele zemi mame kolem 6,800.000 farem, z kterehot poetu 2,300,000 farem 'eili 34 procent je zamorkyoovano a 4,500.000 farem je bez dluhu. Odhadnuta cena zamorkyeovanYch farern udava se na $13,600,000,000 (ttinact a phi bilionu) a jejich zadludenost obnagi asi 56 procent eili prtim.erne $5,900 na kaddou farmu. !AZAD SE STARA 0 POSTELE.
Spojene Staty maji dvoji zakonodarstvi, spolkove pro ceiou oblast Spoj. Statii a pak vlaStni zakonodarstvi katdeho statu. Nejvic to vyndei advokatilm. V Nevade na pkiklad dedi po mudi Lena, the,ti nedostanou nic. V Kalifornii zase dedi jen deti a Lena vyjde na prazdno. Pted dverria lety se dal umirajici milionat pfevezt ze San Rema v Nevade do Kalifornie. Zil se 2enou 44 let jako koeka a pes a pfestehovanim do Truckees v Kalifornii zajistil cele dedictvi dStem. V Laramii ye state Wyoming zemtel roku 1919 mnohonasobnY milionat John W. Wetters. Dal ho odvezly v rakvi na Floridu a tam si daly od lekate vystavit Umrtni list. Ve Wyomingu je toti2 dedicka dari 44 procent, kde2to na Floride se vfibec neplati. I v marCZelskem pravu jsou rozdily. ye statech Utah a Dakota vilbec neni dovolen rozvod. Za to v Kentucky, Texasu a Wyomingu postaei pro rozvod, kdyd deria prohlasi, 2e ji mu Z s "duaevne tyre." nebo "duaevne zanedbava". Kdo pfijede do statu New Jersey se 2enou, jet neni jeho mandelkou, maze bYti ob2alovan pro obchod deveaty'a zateen, ueini-li na neho Lena oznameni. Ve state Georgia hrozi zas deveeti trest etytleteho 2alate, mudi na jevo, 2e by si ji mel vzit. Ve etytech statech se nesmi Indian o Z • enit s belogkou, v sedmnacti statech jscu zakazany sriatky mezi bilYmi a 2lutYmi. Ve state Utah je sriatek dovolen jen na zemi, v Georgii je motnY i pod vodcu, ye vzduchu a kdekoliv jinde. V Jitni Karoline nesmi si dat duchovni za oddavky zaplatit, ye Wyomingu ma zakonnou taxu 15 dolaru. Za uloupenY polibek mute hcch dostat od 30 dolarti pokuty v Kalifornii, do tfi let vezeni v New Jersey. V Jitni Karoli ne nraseji bYt mantelske postele aspori dve stopy od sebe a Serif ma pray° to kdykoliv kontrolovat. Wend. "Ja se 'madam s muZ'em pravidelne jednou tYdne, vy take, pani Rypkova?" "Ja ne, mu.j n110 here plat jen jednon TOT
Btrana 6.
VESTNIK 04111.0411111.
HLiDKA ZEN Dallas, Texas. Ctend redakce, mill bratti a sestry! Konedne klid, skoro pc) jednornesieni rutne prat' marn chvili klidnou a proto zase jdu mezi vas. Dva t9dny pied stolet9mi eeskoslovensk9mi oslavami zaeali u nas zde v Dallas velke starosti s ptipravami pro 0 esk9 den. Po katolickem sletu v San Antonio hudba sv. Vaclava z Omahy, davala koncert ye v9stavitti zde v Dallas. Miij mut, sestra Ptevratilova a jette jini byli vyslani co zastupci natich spolka ku jejich ptivitani. Sla jsem tet. Nalezli jsme je v Plaza, kde davali koncert. Hudebnikfi bylo 32, vesmes mladi hoti, muti, krasne sehrani. Hudbu tidil dp. .6epuran a vtechna mu test, neb hrali velice pekne, same take kousky, ale tak krasne sladene, ze jsme opravdu neradi odchazell. S hudebniky bylo i nekolik hostfi i damy z Omahy, kter9m jsme se sestrou Pfevratilovou nabidly doprovod ye v9stavitti. Rady ptijaly, jen 'te eas pro to byl velmi kratk9, tedy jsme jim mohly jen malo ukazati. ✓ Dallas se jim velice libilo a v9stavou byly uneteny. Ve etvrtek pied slavnosti jsme my dallastti meli pine domy nav'Stevnikii. I my jsme meli ptAtele z Alabamy pi.. J3ystfickou se etytmi ditkami, ptitelka z Omahy pi. Veeetova s deerutlou, rodina z Oklahomy pan 8 ' imik a tti heti, naposled nae netet z Chicaga s mutem a dceruSkou. Ptechodn9ch navttev denne na kousek rozhovor y, obed, svaeinu. Maio jsem slavnostnich chvil utila. V sobotu yeeer jsem byla nucena dodrtet nas obchod. Mame v nem dobrou v9pomoc v Joe Starkovi z Ennis, ale v tom horku potteboval tet ulevy. Tedy divadlo ani program v sokolovne jsem nevidela, • jsem do Sokola o pal 11 hod. v noci. V nedeli rano jsem vkchny moje navStevniky vypravila do v9stavitte s domluvou, komu mono at' ptijede po programu odpolednim k nam domii a s temi ostatnimi te se sejdeme pti akademii ye vyt t• i skole.. Sama jsem vzala misu masa, 12 rozkrajen9ch kutat, ktere do nag sokolske kuchyne darovala pani Aug. Paclikova, muj narodni kroj a 'Ma jsem ty kutata smatit do sokolske kuchyne, kde jsem mela vypomctci i pti inorave obeda. Obed mel b9ti &std. eesk9. Tam vt'ak nebylo mista, ani u sestry Vaneurove, kde se v kuchyni potily damy z Houstonu, ktere jsem velice litovala a i se s nimi vadila at' toho nechaji, te jest nas v Dallas dosti ku praci. Tedy hajdy ku sestre Rezkoye, kde jsem kutata koneene usmatila a sestra Rezkova povida: a nyni si bate pro kroj, tu se obledeme a piljdeme se podivat na ten banket. Jej, ja se nerada nadtu, 'tatieky hezke jen se srdce na ne tfaslo, 112 se oblekame ja, sestra Rezkova, jeji dceruSka Vlasta. Jette chvilku se zastavujeme na dvote sousedli kde byly ubytovane dve Chicatanky a chtely si nas vyble.jsknout na pamatku. Prod by ne, vtdyt' my obe jsme je§te fe g a zvlatte ses. Rezkova jest k zadani. Ptijdeme do sokolovny, tarn jest jako v ule, stoly ptipravene, ve hezky upraveno. A ut se vitam s mnoha znam9mi i d ye mne mile kamaradky z diveich let. Pani K. Kubelkova z Ennis, kterou jsem mnoho let nevidela, a pi. Lidmila toupalova. z Caldwell, Tex. 8fir, br. l'oupal se te2 ptitoeil a ift bylo pivo v ruce. Takove mile shledani, ktere bychom nedali za tadnou cenu, ale nikdy staal jen malt' pokyn a jdete, kdy povinnost vole.. I ja, jsem sia, neb br. Rendl priael, te ma nachystanou ledovou vodu abych ji sia stolovnikam nalivat. Po obecle nas oddlo hodne do v9stavike, kde jsem byla ptedstavena tolika lidem, ze bych to ani sama nevetila, te jest tolik Otenalt myth doNepamatuji si vatich jmen i yak tva.te • zapcmenu, ale vase slova nikdy ne. Vtichni ptijmete me srdeene diky. Nevim co v myth tadkach vidite "velka huba, male einy." Bratri pry radi etou moji kritiku, pry piti pekne, vecne, nikoho tim neuratim. A mam
pry plati dale. Horko je v'eude, ale ani ho moc necitim, me nervy jsou upnute ku programu, citim v sobe jakYsi strach a i zlost' mam, nebyla jsem "s ledadim spokojena." Zadina, program i my starei teny v krojich ustrojene jsme zatadene do prrivodu, ad se nam mnoho nechtelo. Jsem ve sboru zpevakii, prvni piseri jsem zpivala, ale druhou ut ne, neb ptieel mut se slovy: "Pojd' mae Hedy na postYlce." To bylo dello jsem se velmi bala, ale naela jsem ji jen horkem unavenou, piece veak dosti ku pokateni programu. Tana jsem se na yederni akademii, ale ani toho mne nebylo dopkano, neb jsme doma dcerku ulotili aby si odpoeala a tak jsme ptijeli pozde k sokolovne, kde jsme se dozvedeli te akademie byla odvolana. V pondeli veder jsem byla zase v naeem obchode, nateho tat'ku jsme skoro ani neznali, byl cele dni prye, pti gel na kvap pojedl pohuboval a zase prye. Besednici naei se po t9dnu rozejeli ku sv9m domovrim az po nanetet, ktera, odjela se svoji rodinou 15. srpna do Chicaga. Byli jsme vsichni unaveni, tedy tate, rozhodl, te vte zamkne do pkihrady, tim myslel pokladnictvi u Sdruteni i Sokola, a vyletime si trochu do sveta. Jit se svetem toulat, to me nemusi dvakrat pobizet a zylake letos, sjezd nati mile Jednoty v East Bernard. Ihned jsem chystala veci pottebne. 0 obchod bylo postarano, neb ho vede nas syn a teznik Joe Starek, domfi zfistala hlidat ma kvitka a slepieky nak netet, a my berstarostne jsme dne 2. srpna, v nedeli rano nasedli do kary a jeli. Cestou ptisedla sestra Rezkova a ut to natirame dolt do jitniho Texasu. Do East Bernard jsme prijeli odpoledne. tit ptipravene, velk9 sal, jidelna, pivnice a lidu iitude pino. Ubytovani jsme meli zajitteno u p. Kubenov9ch, ale kdy nas ptijelo vice, tedy jsme se za chvili pustili do Rosenberg, kde jsme si najali po ce19 das sjezdu peknou, pohodlnou kabinu. D ye svetnice, kuchyni s kamnami, elektrickou lednici, koupelnu. Dosti oken kolem dokola, take se nam dobte spalo. Rano i veeer jsme si sami vatili, obedy jsme jedli stfidave v miste sjezdovem a kdyt jsme sli kupovat ku vateni doma, tedy v East Bernard; vtude meli dobra jidla, byli jsme spokojeni. Camp Fair View nam odporueil br. Jelinek, byli tam ubytovani pravnici, loft Kaciti, Pazdralove, br. Vantura, br. Matut a mnoho jin9ch, sama deska rodina.. Tie jsme tine se rano rozjeli, my vtdy posledni. 0 sjezdu jste u2 eetli. Jsem se vim spokojena, at na tu na;ti Hlavni fitadovnu. Bratti temploytti pro ni agitovali po dlouhou dobu pied sjezdem. Ale kdy ptitlo se v jednani az k tomu, tedy se nepokusili prosaditi do stanov elanek, kter9m by se dovolovala iiprava neb ptestehovani, staveni budovy Hlavniho tadu, ba ani resolueni v9bor, kter9 ye svem poselstvi obyeejne dekuje a rtizne veci odporueuje, nebylo ani to nejmenti zminky. Toto me velmi pfekvapilo. Jinak byl sjezd veden dobte, br. ptedseda sjezdu br. Valeik vedl ce19 sjezd tak, te by nemelo b9ti na neho stitnosti, dal katclemu delegatu dosti easu aby svfij navrh objasnil, opravil, neb dopinil, a at vAe bylo jasne, teprve dal odhlasovat. Kde sam byl v rozpacich, obracel se na br. mistoptedsedu dr. Kopeckeho, kter9 sv9m razn9m vedenim rilzne debaty ukonOil. Oba bratti vedouci se navzajem doplriovali. A vy, bratti a sestry, doma nehuete nejste-li snad s nejak9m sjezdov9m usnetenim spokojeni. Vat zastupce byt` by i snad nebyl s nedim spokojen, byl v tak male vet gine, te nemohl nic einiti. Nehubujte na velke platy fitedniku, nejsou velk9mi, porovnate-li tu jejich mnoho hodinovou praci, tu jejich zodpovednost za vedeni tak velkeho podniku, kdy jest treba velke opatrnosti, noci nedospan9ch, kdy jest cele, rodina vehnana na pran9t vetejnosti. Nemejte strach z Franty Stajnerovic, jest on dobr9m poetatem a zaene-li nadavat, nadavejte take. Znarn ho jit 15 let, kolikrat jsme se spolu chytli, ale zase jsme ptateli, neb jsme to rninili oba dobte. US'ettil naemu mladernu elenstvu hodne penez na poplatkach, a kdo to plati, ti stall tatove a manly v mnoha ptipadech. NaAe iftadovna pottebovala vYpomoc a
Ve stkedu, dne 26. srpna 1936.
ten hubatY Franta ji zastane. Br. redaktor si zasloutil daleiho zvoleni. Ta dtyti leta, ktere nam dtenatilm dal, byla opravdu dana; kdo tije v meste pochopi. Br. redaktor i vydavatele Vestniku se snatili, bychom my etenati byli s detbou spokojeni. Vestnik bude zvetten9, tedy odpadne sta.nost na malo mista pro dopisovatele. My teny, mame" zase naei 2enskou hlidku, ale 'tel, zle je, kritiku psat nesmime, to jest sjezdem ptisne zakazano, co tedy si vybereme?. Sjezd se protahoval, byli jsme jit netrpelivi, neb jsme chteli jeti dal, bud' do Gaivestonu neb Corpus Christi. Po pfeeteni nove upravenYch stanov a ptedteni resolute, jsme mohli jeti dale neb to, co jsem si tak velice ptala, bylo zase oddaleno, tedy nas nic vice nedrtelo. Piece jsme veak dodkali do ukoneeni a at v sobotu rano jsme se dali na dalei toulku. Vybrali jsme si Corpus Christi, kam jsme malo po 12 hod. v poledne. Napked jsme objeli kabiny, veude bylo videt pino, tedy jsme jeli do mesta trochu se obhlednout. Nahodou jsme se ocitli v miste, kde maji krajane obehody, a mut si vzpomel, t'e V C. C. Garati ma pracovat byvaly osadnik Dallasu br. Kutil. Rozhlitime se a jsme zrovna u ni, tedy jsme zastavili a mut ho pki praci nalezl. Pies cestu je zase grocerie, nalevna, jidelna "Alamo", o torn neco pani Stranska zde mluvila. Nevzali jsme si sebou tadne adresy, neb jsme nechteli nikoho obtetovat, nejeli jsme na besedu ,ale si trochu odpodinout a poohlednout se po Texasu, vykonat jakousi pout' na oslavu stoleti Texasu. jsme na obed do Alamo jidelny, kterou pry vlastnila bYvala dallaska osadnice Anieka Stranska. Dostali jsme dobrY obed a jen 25 centri stal. Po obede jsme chteli jet hledat ubytovani, ale nahodou ptijel br. KrueinskY a nedal jinak, ne't abychom jeli k nim. Nechtela jsem, neb ti znami spolkovi pracovnici jsou z tech navetev unaverii, katdY jede jen k nim a mnozi jsou bezohledni. Ti tatove o torn nevi, ale to mama doma to odnese. Ptieel veak i syn br. Krueinskeho, statnY, mladY mut, a ja mam ty mutske "rada", jeli jsme ke KrueinskYm na farmu. Byli jsme velice pane • ptijati, pohosteni, celou jejich rodinou, maji mantele KrueinskYch hodne deti, veichni vlastni sve krasne farmy, objeli s nami pa okoli, koupat jsme se sli. Dekujeme za fee. Bylo nam tedeno, ze mesto Corpus Christi jest male. dira, ale neni to pravda. Jest to velmi dile a hodne velke mesteeko, ma mnoho velkYch budov, zavodu veeho druhu, ptistav, olejove pole. Budoucnost pro mlade, podnikave lidi velika. Krasne farmy, bavina v pinem rozpuku, pikovadri na vse strany, nekteti jich maji 30 at 50, poveteine Mexikani. V pondeli rano se loudime; maji pilno a my nechceme obtetovat. Jeli jsme do mesta, kde jsme nakoupili rrizne pamatky, poslali domri karty ptateliim a znamS7m jsme nemohli poslat listky, neb jsme zapomneli adreset doma, co me mrzi. Kabiny tit byly k dostani, ale horko se dim dal vice stupriovalo, necitila jsem se dobte, nevim co mne bylo, cele telo mne bolelo. Dcerka si vzala nekolik fotografickYch snimkt, pak jsme pct.obedvali a jeli ku San Antonio. Mesto San Antonio se nam na prvni pohled zalibilo, ma hodne stromri, ktere mam velice rada; vtdy kdyt cestou vidim pekn9 strom neb zelene zakouti, nejradeji bych slezla dolfi a objala to jako hoch milenku. Kdo s nami kdy kde jel divi se asi, jak tie my jezdime, tactile hluene rozhovory, zpevy, tine se do sebe ponotime, ka2d9 sve mySlenky. Ja, rada pozoruji okoli a v tu chvili bych mela miti tutIcn a papir, abych mohla fte zachytit , co mou mysli prochazi. Do mesta jsme prijeli k vederu a ubytovali jsme se v Camp Dixie. Zase jsme meli kuchyni. Tatinek s dcerkou sli nakoupit potteby k yeeeti a za malou chvili uz jsme si pochutnavali na mem kuchatskem umeni. Druh9 den po snidani jdeme na prohlidku mesta. Prvni zastavka v posvatnem Alamo. Vypisovat yam nebudu historii Texasu, nedokazala bych toho, ale katd9 z vas v Texasu usazen9 by se mel jiti podivat na mista tak posvatna, poklonit se hrdirrilm, kteti pro nate dobro dne'gim, obetovali sraj 2ivot. Alamo jest
Ve stkedu, dais 26. srpna 1935. upraveno jako historicke museum, v ge si dobte prohlednouti zabralo by cell den. Kolem pekna zahrada s pomniky. Hedy vzala nekolik snirana pamatku. Sli jsme do obchodu, kde jsme zase koupili nektere malidkosti a jell jsme na dark piehled ruznYch historickS7ch mist, ktere jsou stare lakes d ye ste let a dosud v (lobrem pokadku. Ve Spanish Governors Pajace, ktere bylo postaveno roku 1722 jsme koupili kaktusy. Byl tam deskr hoch, kterS7 daval na, v6e pozor a nav gtevniky provedl budovami. Ve vSech Mission jsou zachovane kaple a ralzne Aire pamatky, hroby, zahrady, stare studny. V jedne jsme chtely s Hedou vylezt na ve2, ale jen do prvniho patra jsme se dostaly, dal jsem nernela odvahy. Do ve2e jdou tante schody postaveno z velkeho stromu v prumeru asi 1 yard a pa natezaneho na jedno stta,vidni kola. Z kaIdeho kola jest jedna otvrtina vylomena a ottatni do kruhu nad sebou naklaclene, co udela, pane todite schody. Ty schody jsou tak zachovale, 2e by jste ani neuvetili, ladna dirka po dervotoei, aadny kaz, asi jest to nejakou tekutinou nattene, 'le to tolik let \ Tydrlelo. Ptedstavime-li si divot v budovach takovSrch, ty jejich lo2nice, kuchyne, spilirnu, v'Se tak masivni, nevi* budovane by to veky vydr2elo, co ti lido vystali net to postavili, jakou silu men, co jsme my proti nim? Pouhe nic. Po prohlidce historickSrch Mission, jell jsme do Brackenridge parku. Jest tam velice pekne, ty stromy tea stolete, koupaliSte, zvetinec, japonska zahrada a mnohq,jinych veci, ne nine1S7ch, ale pkirodou danarch, neb parkem proteka keka, jsou tam skaly, ptirodnim lesem toCite cesty, stars stiilna, na kterou kdyl se zahledime, neubranime se iismevu porovname-li dnani zbrane se zbranemi minula. Byli jsme s prohlidkou tualne spokojeni a znovu jsme si dokazovali, le jest vkide pekne • a nedbali bychom tam bydleti. V sam veder jsme se vratili do nak kabiny, horko bylo a my jsme se tu not zrovna pekli. Rano zase trochu projild'ky a pak jsme kupovali gasolin do kary. Vzala jsem telefonni knaku a vynaki jsme adresu br. Mikule. Volala jsem tam, le bychom chteli na chvilku se zastavit. Odpoved' byla: "jen pkijedte". Zname br. Mikulu z dallasioch ndvAtev, jest to tea jeden start' spolkova, rebelant. Dola •e jsme je nalezli a ihned dostali vyhubovano, le ul po dva dny se mestem jejich toulame, a as ua na odchodu teprve se hlasime. To bylo prave co jsme chteli, neb vime, ae kdybychom byli ptijeli hned k nim, tedy bychom dale nejeli ,br. Mikula by nam vSe chtel sam ukazat a ja jsem ptedern litovala pani Mikulovou, ktera, by se musela sama starat o obchod i naSe pohosteni. Na abed jsme se piece museli zdrlet. Dekujeme a z-astavarne dlu2niky. Asi po druhe hodine jsme se pustili zase dale ku mestu Austinu. Cesta jest pekna, s kopce do kopce, pohoii ji stale lemuje jell jsme pomalu, k veeeru jsme byli na mists. Zase jsme se ubytovali v pane kabine. Rano jsme jeli do mesta, prvni zastdvka u Texaske university. TAW jsme nechaly na kdke a my s Hedou jsme Sli lakes universitni park, prohledly jsme si rtizne budovy, ale jen z venku. Jest to docela jinak upravene jako pied para lety, kdy naS syn tam studoval. S litosti jsem se kolem rozhii2ela neb rritij sen byl, by moji hok tam sve vzdelani nabyli, osud v.Sak urdil jinak, a pro dcerku, ktera jest dosud doma, nestavim ladn.S7ch plant'. Dr. MiCka jsme nevyhledali, byli jsme s nim po cell Cas sjezdu, tedy by to nebyli vzacni hosts. Mou radu jsem Dr. dala v East Bernard a bude-li se podle ni riditi, uvidime pii pkikim sjezdu flak Jednoty za etyki roky. Ti ueitele berou rnnohe veci jen z pozorovani, praxe jim schazi. Nd.,Se dcerka mela uditele, kterl svSTra laktnn tikal: ne jen vzdelani, ale domaci divot dela dobre obeany. Chceme-li udr2et nak mladcu Ceskou generaci, musime ji dati co ona chce. Main rdda naSe mlade, jsem ochotna pro ne vSude pracovat, at' jsem pro to zase jinde odsuzoZ universitniho mists jsme jell ke kapitolu. Zase jsme sly s dcerkou na prohlidku, ja jsem tarn 11'2 byla, tedy jsme sly z jednoho poscho-
V
STNIK
di do druhello, widely sin snemovni a jine. Kolem kapitolu i university Hedy vzala nekolik fotografickch snimkii a Sly jsme ku kate. Do mesta jsme nejeli, ale dali se dale k domovu. Tata misty pki. 16,,p na pedaly, take jsme byli. neco malo po dvanacte na obed u Sulaku ye West. Mal reel nejake spclkove tizeni s br. Mouekou, tedy po ob de jsme byli asi d ye hodiny v redakci Cechosiovdka. Trochu jsme debatovall o sjezdu, bri. vydavatele chystaji noy ou Cetbu do zvetkneho Vestniku. Kapitan Pazdral nebyl doma a k Dr. Pazdralovi jsem se chtela podivat na ty jeho Zelvy neb co v:S,e si pkivez1 z toulky po Floride, ale bylo to hezkY kousek a mile se do toho sluniaka nechtelo. Venca Votruba asi pies poledne odpodival a br. Balant? No, nevim, to VaSe odporudeni statiekovi BartoSovi vlezlo mu hluboko do hlavy. Pii Oeskem dnu jsem mu byla piedstavena, ale lido drazi, on ztratil mluvu nadobro. Jen se dival a dival, ani mne hello nedal. Na ten slibenSr taneeek ani pomykeni. Vytoeila ho jedna naSe maminka, ale ja, jsem to nebyla. Ve sjezdu byl ul krotSi, ale odznak na Cakanu nemel, jen kytku kviti, takovou babskou zalibu. Domil jsme pkijeli k veeeru, vSe jsme nalezii v nejlep'Sim potadka. Na.S domeeek dist*, chladnai, znovu jsme si tekli: vS'ude dobte, doma nejlepe. Cestu jsme meli ptijemnou, laclnST "badr" s karou, ani tu nejmenk nepkijemnest. Netek s jeji rodinou odjela ku svernu domovu a my jsme zase sami. Zase nastane povinnost rodirma i spolkova prate. Cestou tam i zpet jsme slaaseli east° slova: "ul nikdy k yam do Dallas nepojedeme!" Nemluvte tak, ptatele, ria.S Dallas jest pekna,, vYstava velmi krasne uspotadand. Oeskosiovenske oslavy byly doeels new jineho, jako mistni tadove slavnosti neb sokolske cvieeni a slety. To vSe se odbyva v jednom mists, tedy obsluha i ubytovani jest snadnejk. My zde mivame nand, divadla a vatime si vakch navStev opravdove. Tedy as zase vas budu zvati ja neb nekdo jinSr na nee° pekneho u nas, pkijed'te a jsem jista, le budate odjildet ku svYm domovtim spokojeni. Ve slavnostnim Vestniku mne piekitili na nove jmeno, tedy od teto chvile se tak budu podpisovat. Dekuji ct. redakci, ae i muj dopis tam uvetejnili a do slova, pry na obrazku vypadam stark, ale ne, tam jsou moje prave roky. ji vSem, ktere jsem pii Ceskem dnu, ye sjezdu a cestou poznala, mam vas vSechny rada i kdy2 se mnou nesouhlasite. Sve ptesvedeeni si nedam vzit a yak ctim. Blahopkeji ku znovuzvoleni cele nak-Hlavni iikadovny i vydavatelstvu na S . eho mileho Vestniku. Na zdar! Va'Se, Pi. Jan OndraSkova. SJEZDOVE REMINISCENCE. (Dokoneeni se strany 3.) Jedna chvalyhodna vec upoutava pozornost nalince ptiSedkho do East Bernard mezi tamni cesky lid. Tarn o pravdu panuje svornost mezi nimi, at' jsou jake:hokoliv sm3:7Sleni. Tamni eeska osad y se midle pochlubiti, le ma nejen dobreho katolickeho duchovniho, dobreho pastS7te svekench mu ovedek, ale take velmi dobreho 0.echa, kneze vlastence, jemul vlastenectvi neni pouhou Irak a plakikem, ale jen se projevuje skutky. Meld jsme i ye stare vlasti hodne podobnYch vlastenecky citicich knCtI, liberalnejkch nazoril a mame je i tu v Texasu. Pan farat Kunz, Ci Kunc, nevim piesne jak sve jmeno pile, ani jeho ktestne jmeno, col on mi laskave promine, se ptieinil, aby tomu deS"stvi v tamnim chramu sv. KN.& vybudoval pekna, a veru jedinecnl pomnik. Jil zevnejsi vzhled kostela a nedaleke farni Skoly eini obe vzhledna7mi, obe vybudovane ve slohu zde zvanYm "Mission style" a kryte dervenSmi vyduVmi taikami. Skclu jsem nenavkivil, ale za to kostel, pki kterel:, navkeve mi deal pan farm cicerona, jehol: vSzkladtim a upozornenim jsem velmi vdeene naslouchal. Kostel je masivni stavby a venkovni chramova prostora je obehnana vysok:Yrn zdivem, zdober)4an masivnimi dtevernimi zrovna tak jak vchody do svatyne. Podlaha chramova je pov3Sena, schody a schodova platforma jsou z masivniho betonu. Na mists obvykle tyeici se ye-
Strana 7, je vrchol kostela zakonden zvonici slohu jake maji kathedraly v Mexiku, totil otevtenou, se sttechou klenbovitou tome, spodivajici na etyfroanim sloupovi. Uvnitt je svatyne bohate vyzdobena. Stkedni lad' ma stropovi z telkSTch hnede nattenSTch bieven a dve postranni chramove lodi maji peknou klenbu. Oltat, leskle bile barvy je bohate vy•ezavanSa nad nima se klene modrava ban nebes poseta hvezdami v krasnem provedeni. Kazatelna, podobneho druhu jako v Oechach je take kus umelecke prate, jejil ,akustiku as zvykije klenbovita stiecha nejakeho listoveho vzoru. Proste, ale umelecky ladne provedene kostelni lavice jsou dilem Ceske stolatske dilny v Keewaunee, Wisconsin. Korunou vSeho jsou nadherna kostelni okna, z eeskeha barevneho skla, v nich2 je obraz svetcti a svetic vleptan Ci vpdlen do skla Malii, kterS7 tyto obrazy maloval, vtelil temto svetcam jejich ptislnSnSr slovanskS7 rys, jako svatemu Vaclavu a svate Ludmile. Svata Ludmila ma tak pekna, eeskST lenskS7 oblidej a rys malby to svetice zda se nest peCet' malike Muchy. Svatai Vaclav je jeSte typieteji slovanskeho rysu a na tomto okne, nemSdim-li se, je toa znak Oeskoslovenska, dvojocasatY, na zadnich nohou vzty-denST lev, na jeho hrudi je znamai znak Slovenska. Dvanacte obrazu ktilove cesty je takte2 pane provedeno, zajimav3im je zobrazeni pout'oveho procesi, na neml tidastnici jsou vypodobneni v selsk3-7ch krojich. Nektera to okna jsou zhotovena v Oechach, nevim kterou firmou, ale jsou opravdu vysoke umelecke raze a solidniho provedeni. Pro ditky nedelni S'koly ma pan farat uchystany pekne obrazkove seSitky, take ptichazejici z Cech. Kostelni roucha a jine kostelni potteby tohoto druhu jsou pekne a peelive uschovany, pekneho umeleckeho provedeni a nektere zvldSte cenne, jeden do konce z praveho dinskeho hedvabi a importovanl Ciny. Cell chram je skutedne sntigkou velmi cenmich umeleckS7ch pamatek a krasnaim pomnikem Ceske osady v East Bernard. Panu farati Kuncovi jsem velmi povdeeen, mne na tento pomnik upozornil a navStevu uJe to Cech, knez, typu na nejl" narod vldy s hrdosti poukazuje, vykeho z du, skromneho a svfxj narod milujici. Knez demokratickeho ducha a teSilo mne, le jsem se s nim seznamil. Jsem jist, ae je sySrmi osadniky cten a vaaen. Pkeji mu mnoho zdaru v jeho pusobeni. Nemohu uzavkiti tyto kapitolky, abych tea nevzpomenul stareho znameho bratra Dominika Nezvala, jeho choti, bratra Holeeka, kanonS.7ra a la, Jabtirek, co u kanonu stal a t. d., bratrii GajevskS7ho, Zemanka, Valeika z Needville, Ci odkud?, Horriaka s jeho choti, VeseVho s jeho choti z Galvestonu, stareho kornetisty Moravka z Robstown, KruSinskeho z Corpus Christi, stakieka BaratSe, koneberky 8enkS7kika. Nu u2 dost, to bych musel jmenovati skoro vS'echny delegaty. Dekuji rovnel za prokazanou ochotu panu Ben. Kubenovi a jeho choti, nezapominaje pki torn ani na jejich dceruSku Lydii, sokolidku. Shledal jsem, jak maji to doma i v hospodatstvi pane a teelne zatizeno. Teklo mne velice, ae jsem mel tu Cest seznamiti se s choti Dra. Jos. KopeckSo. ho, s kterou jsem si mile pohovotil a jea je velmi inteligentni damou. Byl jsem rad, ae jsem na sjezd zavital, znadil nova, meznik v dejinach nati SPJST. S. P. Studnienan HLUKOMERY V SALECH PEI VOLERNI AGIDosud se dala merit pouze horeeka lidskeho tela; nyni v gak se mule merit, dik americkemu vynalezu, i volebni horedka. In'lenS7ti sestrojili pkistroj, jemul lze dati jmeno "potleskomer" nebo "hlukomer". Na nedavnch konvencich demokratu a republikanu, byly u2 tyto pkistroje v Cinnosti. Jednotka, na kterou se meti, jmenuje se "decibel". — V konvenci demokraticke strany ye Filadelfii v nejruSnejsi chvili dosahl Roosevelt 94 stupria (decibelti) po dobu pet minut neptetrlite, zatim co jeho soupei Landon v konvenci republikanske strany dosahl pouze 85 decibelta President Roosevelt i tu docilil rekordu,
V E STN K
laiednf Organ Sloyanske Pooporujiti J e dnoty Stitt! Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. REDAKTOR—FR ANTA MOUCKA—EDITOR Vydavate1 — Publishers OECHOSLOVAK PUBL. Co,
est, Texas Piedplatne 65c roene. Do stare vlasti $1-85 rodne. Subscription 65c a year in advance. Europe $1.65 a year. Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tliadovny, Fayetteville, Texas. Veikere dopisy, piedplatne, oznainky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. • Oinameni bratrfim fieetnikiim! V mesici zati bude platen pravidelnY et y•tietni poplatek eleny ye tilde A v obnosu 40c, kteti odebiraji organ a 25c budou platit ti, kteti hO nedostavaji. Pak buile platen zvla gtni poplatek na doplaceni v'loh sjezdu a site v obnosu 35c a ten poplatek budou platit v gichni ele.nove, bez rozdilu pohlavi neb tfldy poji gteni.; takle_pro .odberatele organu ye thole "A" bude poplatek celkem 75c, v to same 'aide, kteti ho neodebiraji 60c, a v ostatnich tfidach pro v geebny eleny bude poplatek 35c. — J. R. Kubena, taj. H. fzadu. Zipisy sjezdu byly zpracovany a v priatim eisle poeneme je otiskovati aby v gichni Cleft meli zevrubnou vedomost, co se a jak ve XII. sjezdu dela Po vyti gteni celeho sjezdoveho zapisu budou formy upraveny do uhledneho se gitu Ci brol'ury a po jednom vYtisku rozeslany na delegaty a iadove tajemniky. UreitY poeet vYtiskil dodan bude Hi. ttadovne. Drobni ale piece velki price. Nagi v Penelope — 14 mil od West — podileli se na oslave Stoleti Texasu, tiemi kolonami taneonikil Besedy a slugnou finaneni pomoci odvedli svuj povinnY podil k nspe gnemu provedeni na gi akce a co dille2iteho, ptikladneho osadam — oni po Ceskem dni nesiolili ruce v kiln, naopak, chystaji se k praci nove, jim jako cele nagi haluzi nejladoucnej.k. V nedelL 23. t. m. uchystali penelop gti bohatou svaeinu v tamnej gi sini tadu Nov' Raj els. 71„ nikoli jen pro Clenstvo, ale ygech te.borti. Mistni hudebnici za pomoci moci p. A. Slovaeka a jeho sypo na vyhravali Ceske taneeni kusy, hudba patorn doprovazela i tanec Besedy — aby mlada chasa ji nezapomnela taneit —aby obeasnYm podobnym pobaverilm u2ila i s rodiai a sourozenci .zabavy slu gne, ladouci._ Kolega Jos. F. Holasek a poiadatel pozvani byli k teto svaeine i s man2elkami. Bala to b'ti odmena za eatne dojild'ky — pti nichl nac yieoyali jsme Be-; sedu (br. Holasek ueil tanec, moje maliekost na houslich obstaravala hudebni doprovod). Byli jsme neoeekavanou poctou zajiste pfekVapeni i potegeni. Ne2 svaeina nema pro nagi etenatskou obec vYznamu — byla veci diste mistni. Co ale ma yYznam mimotadnY, co je v teto• zpre. ye ladouci novinkou, povzbuzenim jinym — je vYsledek nedelniho besedo yani a ten zni: penelop gi zalozili si v nedeli ochotnicky kroulek. 1\ilisto cbyeejnYch tancovaeek chteji a budou snaziti se o praci osvetovou, vzdelavaci a ptedne, o zachovu Ceske fedi u omladiny. Ceske divadlo je tou nejlep gi gkolou k osy ojeni si matentiny, Ceske divadlo znamend pro nage usill a dai glboj proti utonuti v jinonarodnim nesmirne mnoho. V Penelope se pro tuto aadouci a velepotiebnou praci se gikovali. Bit. Tom Ptikryl„ Fr. Svoboda stargl, ternoki a jini jsou zarukou, le setba u glechtibude opatrovana, by piinesla kYlenou trodu. Tomu nage uptimne ptani — zdaru! SpoledenSke prOtivy musi bYt aspoil 774Y/ flea-U:0104110 je ocKmnit, aby by prpoWn:
klidnY tivot americkeho naroda. Toto jsou slava, statedneho zastance mas lidu, esviceneho presidenta Roosevelta, kterY zastava spravny nazor socialni politiky — ze tato politika neni almutnictvi, rlYbrt zakonne zajiSteni lidskeho pravniho i hmotneho postaveni pracujiciho elOveka. President od slov gel k skutkfim, neb pies vSemo'lne ptekeilky vykotist'ovatelti pracujiciho lidu trval na prosazeni historicky dfiletiteho zakona o socialnim poji gteni, jen ukale se delnictvu dobrodinim. Zamestnavatele nemeli k delnikovi ladnych zay azkii, delnikny pcdil na vytelku viastni prace nestaail na spory, ktere by mu zabezpeeily existenci v dobe nemoci, trvale vy C erp an os ti anebo steal. A tento nejpalel yej gi dluh pojigteni delnikovy prate splatil k navrhu pres. Roosevelta posledni kongres zakonem o poji gteni zamestnancil pro piipad nemoci, invalidity a stall, s pusobnosti od 1. ledna 1937. Neomalenost a demagogic. Zpateenici, velkokapitaliste a prilmyslovi magnati postavili proti znovuzvoleni presidenta RooSevelta dc,larosrdeeneho, povolneho Landona. Cela, republikthaska oznamovaci mag inerie byla uvedena do chodu. Tiskem, radiovYm teenenim loije' se do dneg ni administrace, zleheuji poctive snahy a dbsalene yYsledky obrodneho dila Rooseveltova, vytYka se mrhani yetejnYch penez, nezbytnYch k akcim a vole se na poplach, kam speje Amerika, kde 2e ocitly se idealy zakiadatehl Unie. Cala tato lamentace je hazenim pisku do oei nesoudne veiejnosti, je to kaleni vody, nebot' pies vysiovenou sabotal (ochromovani) obrodnych snah presidentovYch i jeho radon a pomocnikt, pomery v cele zemi se za jeho administrace podstatne zlep gily a prave ..prnmyslovi magnati a jini elenoye milionatskYch podnikil maji skuteenou prosperitu, zatim co miliony lidu ji dosud nemaji. Pro toto tvrzeni stiajtel zde vYkazy primaysiovYch podnikii jako — "General Motors, Standard Oil Co., Coca-Cola, United Steel Co., a jine"; jet* •— oznamuji zvygene dividendy, vetgi zisky fez byly v letech pied krisi. Jakmile raznY Roosevelt zastavil smelYnai novotami celou zemi pied bankrotem, nepiatele drobneho lidu usiluji o jeho volebni pora2ku. Nez lary fary, Landonem vedend reakce bude v podzimnich volbach poralena. Jest-li by nebyla, zisky pitalistu budou stale vetel, kdello utrpeni mas drobneho lidu bude se protahovat a stupiiovat. Mame se me te.aiti! Hrozna sucha zavinila mengi iirody ()Nina, zmiteho krmiva a bursovni zraloci u2 dnes ptedpovidaji naskok cen po2ivatin vgeho druhu. Budou miti znamenite zisky a site na tema letos obracene: Kdy2 byla farmatska produkce normalni, spekulanti tvrdili, ze musi bYti omezena, ponevad2 zaeina bYti zie nasledkem hojnosti. Napti gte bude zase zle — proto2e bude v geho pillig malo. Spekulanti, kapitaliste jsou oni, je2 maji v letech hojnYch i hubenYch stal.k a dobre zisky. Oni maji ye skuteenosti hie at' u2 je &oda bohamizerna. Jen chudi, pracujici ziistavaji pro sttlt. — ti jsou tu jen proto, aby se na nich mohli prizivnici past. "techos/ovik" jedin'd spravnSr nazev. Na jinem miste t. eisla zatadili jsme dopis yytryale spolkove pracovnice p. Jaterko ye z Galvestonu, i odpovedi osobniho sekretate presidenta Masaryka na jeji 2adost o spra yne vysvetleni nazvu osyobozene vlasti — Ceskoslovenska angl. Czechoslovakia. Na g poeateeni nazor, ze Cechesloyak, 6eskoslovensko, anglieine Czechoslovakia) je logicky spravnY a po dohode se Sloyaky take i pro nas v zahraniCI zavaznY — dostava. cdpovedi z mista jiste rozhodujiciho clUrazne potyrzeni. Jinak bychom nebyli sveho Casu (jakc jini by nebyli) domehali se v ptipadu "Adolf and his Bohemians" o spravne, ls adouci oznaeen: deskYc.la, resp. deskoslovenskych hudebnikn, pisni, popevkil. Nekteti zasta yall se na2vu bohemian — — dne gkem diskuse konel a dechosloraci, " Oeskoslovensko jsou trvale navy spraynYmi. Mezi Sp. Staty a Kanadou is 6,009 mil nechranenSreh braille. To je pkiklad, jeji by mCly ntisledovat ostatni svetove moci, jet json at po roby ozbroleuv. — Pres. Refisevelt,
Ve sttedu, dne 26. srpna 1936. Nefispechy. Na podatku dlutno vidy mit nefispechy. Cast lidi tika: dekat, Cast vas pomiji, east hate mirky, moudie a vydatne klacky pod nohy. Tato Cast je nejvet gi, to jsou ti, kteti stoji ideove nejdale. Mijeji leta. Pozdei to jit nejsou zaeatky. Sily nejsou jit tak prulne, energie zeslabena, dojmy neptichazeji tak diste, jasne, neuchvati a nedrti tolik. Jen ty klacky letaji stale stejne. Z podatku nikdy nemotno podat nekcmu ruku. Zachytil by se! Je motna rada: snad takhle nebo takhle. "Pomohli bychom radi, ale nemoano. Nam take nikdo nepomohl a proto nemfiteme pomahati jinemu. Minuty leti, hodiny mijeji. A kdyi jit jest nekdo tak znaven, umlacen, vyderpan a shrben, le neni jiz nebezpeei, le by mohl prilis mnoho Stesti udelat, zadina mu svet podavat ruku. Z poeatku v deice, pak jde blu e. Nejblilgi se obyeejne rozhoupaji po smrti. Pomoc je tu, ale nyni vy zase nemillete. Po smrti nikdo nemfitem. NovY spolkovY stanek v Tioga. Maly net* snativY tad Tioga, els. 5., domohl se syornYm einenim elenstva k vlastnimu domovu, o eeml zvedeli jsme ze zpravy tisku a te gime se, 2e br. Karel HejnY pods cele na gi bratrske obci zpravu podrobnej g. Poiadatel ma u tohoto fadu nekolik bYvalYch ptatel z let 1908-1920 v enniske osade ztravenYch. Bit Jare gove, Al. Dolelalek a Jim Fabera podileli se tehdy vydatne na spolkove einnosti, br. Doleialek byl zdatnYm sekundistou nageho smyecoveho kvarteta. Vgem posllem — pozdravl "Handles", nejnovejai amer. blaznivost. lesky bychom to mohli ptelotiti jako "rudieky" a volne, ale trefneji "posuneina". Osoby, stilene touto nakazou, provadeji rukama podivne posunky, davaji se v tomto stavu fotografovat nebo jej ptesne, za doprovodu kreseb, popisuji a zasilaji vYsledky — nikoli psychiatrovi (dugeznalci), nybr2 novinam, odekavajice odmenu. Pfivod tohoto noveho silenstvi je zahadnS7. NekterY teditel reklamy pozoroval asi jednoho dne polskeho tida a jihoitalskeho ptistehovalce, kterak se hadall. Delali to za vydatne pomoci rukou, jimil vyjadiovali pocity tak spletit& a yety tak yYrazne, ze podnika y Y teditel nelenil a prodal sviij napad velkemu easopisu, kterY ptevzal ulohu bacila, rozsevaje nakazu svYria milionovYm nakladem. A dnes katilY druhY v cele zemi hraje "handles", at' u2 pro penize, za cenu, vypsanou nejakYm easopisem, nebo jako spoledenskou hru. Ukol "handles" je vyjadtiti pal'emi a prsty obou rukou pokud no duchapinou vetu, vtip nebo reeni. Ku pt. zkroutite-li jednu pest do kornoutu a nasadite ke rtum, druhou plochou ruku sklonite nizko k zemi, col znamena: male pivo. Timto bem nekteti lido ziskali velke ceny, yypsane novinami, magaziny. A znaena, Cast obyvatelstva Unie ma novou dodasnou gvandu . PeknY pohled pou'ite zapaclniRedakci ho Texasu od na geho br. piedsedy soudce C. H. ChernoskYho, kterY pit Marfa, Presidio Co. travi zasloulene prazdniny. — Na g pravni radce br. Aug. Kacit vzpomel na nas pohlednici z niho Texasu, kde po sjezdu s rodinou dlel za osvelenim. Popularni pismak "statieek" Jos. Barto g zaslal nein formalni oznameni, ze rodina Emanuela Bartog e obdaiena byla statnYm klueinou k ukrutne radosti rodien i Posilame obema srdeend blahoptani. — Br. Peter Rab g tejnek z Oklahoma City zaslal potadateli i Vydavatelum Vestniku gratulaci k dosa2eni druhe llauty tizeni a Yydavani nageho organu. LISTARNA. Sestra M. R. Divei kluby zvane "Klub etyt H" roz glteny jsou po cele Americe. '6tyfi H znamenaji heart, head, hand, health, cox je Cesky srdce, mozek, ruka a zdravi — kratce na ge sokolske heslo: "zdravY duch ye zdravem tele". Br. Jos. N. AmerickY filmovY priimysl piedstavuje hcdnotu 2 bilionn dolaru. Zamestnava 270.000 lidi. Pkijima roene 700 mil. dolarn za Ystupne a 220 mil. za prodej Minn. Poeita se, le 80 miliont lidi na ygtivi v Americe obrazko-! . , 77c, divo.dlo ka7t-V7 0,"rden,
Ve stkedu, dne 26. srpna 1936. -FNORAZILI JSME do East Bernard v nedeli po poledni. Kolega Aug. J. Morris s rodinou a kap. Meth. Pazdralem na jedne kate, kolega Jos. F. Holasek s choti, dceruSkau Doris a F. MoudkovSrmi na druhe. Hradkou nalezli jsme misto sjezdu, letrnSrm obhlednutim se ptesveddili, k nemohlo laSti opatteno praktietejgl, pohodlnejgi. Broth stanovniho vrboru prave svilj iikol do&loll a s1i k obedu. Byli tu u2 nekteti delegati, jini doji2deli behem celeho odpoledne. Ubytovaci vStor pracoval bezvadne, v ge bylo ptedem ptichystano a mista hostam zaji gtena. MorrisovSrm a HolaskovS7 m apattil br. F. V. Urbish misto v slukie doeasne uprazdnene residenci v sousedstvi kat. kostela, my meli zamluven ittulek u John HoleekovSrch. Jake ptekvapeni! Kde se vzal, tu se vzal bra.cha Jos. Zemanek z Blessing. Byl delegatem a nahodmim uprazdnenim jednoho mista ve stanovnim idTboru, ptedseda soudce ChernoskV jmenoval ho a tak dlel na miste tft dva dny pied sjezdem, co2 jsem ov gem nevedel, a tegil se na shledani as v pondeli rano — mat' ze sveho domicilu jen 54 mil. A touto nahodou nag nedelni program byl Opine zvracen. Jo2a Zemanek chystal se odpoledne dome, zval nas sebou a my po omluve bru. Holeekovi, 2e pou2ijeme jejich pohostinstvi teprve v pondeli — vydali se kolem 4te hod. odpoled. do Blessing. 112 cestou nadhernou silnici meli jsme toho k povidani. Stati kamaradi, poznav gi se v kijno 1908 v Bremach, prodelav ge cestu do Nove zeme spoleene a behem ji g uzavieli ptatelstvi uptimne, verne. Jo2a tehdy odji2del z vlasti pied odvedenim dame z krve, pisatel po davitletem svazku ye sluabe rakouske valedne madny. Men jsme tehdy hlavy pine idealu, sna a tote)), adkoli se rozchazeli v politickem stranictvi (on byl ptesveddenSrm socialnim demokratem, ja stranil Mlaclodechum, zboMoval oba Gregry, Herolda, AnV2e, Fotta, Kramate, Ra gina), ptilnuli jsme k sobe ince, nee° jsme ctili a milovali nedilne — vlast. Pi. Zemankovou jsme opravdu ptekvapili. Takove nasgtevy se nenadala, adkoliv byla jista, 2e se shledame na sjezdu. To2 s dceru gkama neprodlene chystala vedeti, po niZ dojeli na vederni hodinku mankle F. H1o2kovi a H. Huffovi. To se nam povidalo, skakalo s jednoho ptedmetu hovoru na jinS7, odhadovaly novoty sjezdem pkijate — nu — bylo k pulnoci, ne2 jsme se brali na kute. Do rana se rozprgelo. TamnejAi Arody trpely letos mokrem, bavina vypada, neslibne, usedlici v gak neztraceji nodeje. Ptigtiho roku mute bS7ti dobra, aroda, v tornto pasmu bal a vice po akru neni 2a.dna zvlagtnost a nahodnS7 pokles vS7nosu z baviny vyva2i jim tu prodej drabe2e, dobytka, mledmich produktu, sena a pod. Zajezd madam o2 k nas naprosto uspokojil. Va.2enSrm Jos. ZemankovS7m tu znovu srdedne dekujeme. V pondeli po zahajovacim programu vitame se s mnoha davno znamSrmi spolkov3imi pracovniky, z nicht* detne znam ze sjezdu v Schulenburg. Staii pracovnici brali a dosud betou svaj akol doopravdy, do rortrhani. Na pkiklad mladSrm, nebot' oni budou pokradovateli snah a cilu svfth otca. Vgak ye sjezdu jste pozorovali tadu delegatt mladS7ch, novaekit 2adostivYch k podileni se na budovani Bratrstva silneho, stale rostouciho. A ted' letma galerie portrait znamSrch einitepracovnika spolkovych, pismakt, samorostlSrch filosoft. Br. F. F. Moravek z Robstown. Stale sve2i, usinevavS7, byt' na slovo ponekud skoup3i. My od cechu muzikantskeho nepottebujeme Zadne legitimate. Cosi nas k sobe ptitahuje, sbli2uje. Nettka se nadarmo: muzika je • laska, ktera nerezavi. Proto jsme s bratrem J. Holeekem volnk eas (bylo ho 2e1 mak)) venovali vYhradne vzpominkam na leta ztravena v barevnem sukne. On ye skalach Hercegoviny a slunne Dalmacii, ja na vinach nadherneho a slovanskeho Jadranu. Kontrabasista a violincelista debatovali pN bchate snidani, o2 nas manZelky varovaly, 2e dojedeme k zahajeni schitze pozde. Br. Jos. Du gek jr., druhSr mistoptedseda nagi Jednoty, TOO v Mladem veku rnuzikant a do-.
V2STNIK
0. nagern sjezdu zaverern. sud nad genY obdivovatel hudby. Nestarne, stale mlade vypadajici, pin zdraveho humoru . Br. L. 0. Hokk, bkvaly bijce bobtail, houslista, basista, zpevak kupleta, re2iser — kolik spolkoy e nezbytne prate on ma za sebou, co me l 13171tek pro pokrok, rozvoj spoleeenskeho 2ivota v Ennis, Dallas . . . Statieek br. Barto g, pismak nezmar, kronikat slohu zajimaveho, sledoval prabeh celeho sjezdu a jiste vypi ge nam jeho poznatky. Br. Frank Domorad od Palacios, zkugenSr spolkat, starostliv3i titednik jeho tadu, humorista samorost1Sr. Tehle Franta bylo ye sjezde k neuveteni. Nevim site, jakeho maji patrona, Frantigkt je nekolik, nee dal by se z nich zalosilnSr klub. Sami uvalte, uvadim jen Cast v East Bernard pfitomnS7ch Frantika: Moravek, Domorad, Kolnovec, Steiner, Aneinec, Bueek, Kubenka, Kocurek, Marek, Zdeek, OlgovskSr, Rohan, Vrla, Sme gn3i, Dressler, Kunz, BezecnY, Sebesta, Zatopek, Matuk Fojtik, Janota, LukaSik, La2a, Kledka, Maly, Truksa, Barton. Kolik Franta bylo mezi navgtevniky te2ko uhadnouti. Behem sjezdov3ich polednich a odpolednich ptestavek setkavame se s dal gimi a dalgimi delegaty, nav gtevniky, etenati na geho Vestniku, kteti znaji jeho potadatele jmenem, nikoli osobne. Br. Vesely z Galvestonu, temperamentni, behem kratiake rozmluvy soudim jedinec seetelST, soudnS7, dobru nageho Bratrstva naprosto oddaW'r. Dye delegatky XII sjezdu — pipi. Kaderova a Cordray-ova. Prva, aena resolutni, prozirava, dobra neostS7chava teenice. Veti v hesla nageho Bratrstva, z nicht' Podporu pavaluje za steaejni a dovede se za ni a pro ni postaviti — pied forum 185 mu2skS7ch delegatt. Jeji sverazna ptimluva pro zavedeni povinne nemocenske podpory byl proslov svS7ch nezadatelnfth pray veticiho feminismu. Jeji kolegyne, demo subtilni netne postavy, spolusestra Cordray-ova., ainila se vydatne v stianim Irrlooru. Pismak S. P. StudnienS7 dostavil se do sjezdu 2.2 ye sttedu. Ihned na gel dui sdiinou a osvetove sptiznenou — dp. Kunce, s nima hovotili drahne i behem sjezdoveho jednani. RoutinovanS7 pismak ledvi Staroeecht slibil potadateli, 2e omezi s've referaty, bude napti gte psati do organu pokud moano strudne a za ka2dou cenu uchrani se vznett lyricko-extasnich, by poi's,dateli usnadnil jeho odpovednost — censurovat avohy, rozbory namitene ci vztahujici se na opevovani "veene pisne lasky" ' ZnamenitSt ptedseda tadu Cis. 25. i ptedseda spolku R.V.O.S. Cis. 51. — bratr Jos. HejnST s choti, druhSr delegat teho2 tadu br. Fr. B. Vrla a koned.ne delegat tadu dechti Domov z Telico, br. Ant. Trojakk — byli s poiadatelem denne v rozhovoru. Nedivte se, dvacetiletS7 pobyt v stejne osade, kde znate ka2dou krajanskou rodinu, kde prohli jste chvile nezapomenutelne, ztratili dru2ku aivota, po mnohalete dtine sahem hospaddiske krise ztratili majetek, to vg e dava nekonedne obmeny rozhovoru, ptettasani, co melo, mohlo 13S7t a se nestalo. Stark kozak br. John Zemanek z Needville. Ptistehoval se do Texasu po perne sluthe u raznYch hospodatsk3ich dru2stev a firem. Pomohl sourozencum do Ameriky, ptidinlivosti se hospodatsky osamostatnil, vychoval s vernou a ptidinlivou druikou tadu ditek, z nich2 nekteti dosahli mist vysoce placench. Je v pasmu lo2iska siry, mel doposud smelu s prodejem royality teaebni mo2nosti, nese v ge stateene, svoji aivotni filosofii ptekonava, zasahy doeasne neptiznive hry osudu s podivuhodnSun humorem. Rodak z Valagska, bratr John Zemanek pri vederni rozmluve poueil Hanaka o ledaeem ze zvykit a tradic nejrazovitej giho kmene echoslovakii. Br. Franta Mali ze San Antonio a jeho garmantni chot' vyridili nam pozdravy od A. MikulovSrch, DresslerovYch, BundilovS7ch a Kallosov3"7ch z nejkrasnejAiho mesta Texasu — San Antonio. Pi. Maid nejen 2e je sna2ivou spolkovou pracovnici, it: ciamou vzcielanou, netelou,
Strana 9. pokrokovou. Br. John GajevskY byl behem sjezdu tolik zaneprazdnen, te nebylo moano pohovotiti s nim dele, prodiskutovat fedi easove a osvetoye. Co Glen tiskoveho vSrboru vymenili jsme navzajem tadu nazora ohledne dopist do Vestniku zaslanYch "horkych, paleivych" a lituji, pro sjezdove povinnosti nemohli jsme si dele pohovoriti. At v patek rano dostavil se do sjezdu spolubratr a vydavatel Texana Jakub Drozda s jeho znamenitou pomocnici, redaktorem, korektorem, gefem administrace, vatenou pi. Botenou Drozdovou. Zfejme nedutiv, po dlouholete slutne setbe lichy narodni, br. Jakub Drozda pa svem zpasobu ztidil dale snemovani a pogma,k1 si na potadateli, ktereho vystavil do patileneho svetla. To jest: nieemu nerozumi, nic nesvede, postrada, novinalske ptedvidavosti a ostrovtipu, striha elanky z pra2skS 7ch a brnenskS7ch novin (milteme ptise2ne dokazati, 2e tech ni onech nedastavame a obracene tu tvrdime, ze Texan je pinen zastaral3"rmi v3"rsttiiky z NewyorskSrch Lista a necudriSrmi humory pra2ske gmokoviny), 2e mu sjezd upravil easoye 2adouci sluane a pod. Moudrost die ka se pry netidi statim. To by dubovS7 paiez byl udinenS7m mudrcem . . . Jsou mnozi starci detinsk3ich napada, vrtocht, nevraaivosti. Bah a nimi! !kid Svaz eechoslovami cis. 92. Fort Worth, Texas. Cteni bratii, sestry a piltele! Jig jsem yam dala vedet, ae v nedeli, dne 30. srpna bude zabava s hudbou Jeikovou z West, Texas. Tak vas vgechny zve zabavni vYbor, abyste si nenechali ujit dobrou ptileiitost a pitse vgichni pobavit. 0 obeerstveni a vzornST potadek bude dobte postarano. Vstupne: Pani 40c — Damy 25c. Na shledanou v sini 2615 N. Houston St. ye Fort Worth, Texas. Pozdrav na p. redaktora Heleny Zichadek. a vSechny krajany od Bad Vesmernost Cis. 68. Bellville, Tex. Cteni bratki a sestry! Timto yam davam na vedomost, 2e schtizi v zaki budeme pofadat prvni nedeli v 8 hodin dopoledne, kterft to den ptipadne na 6ho zati. Na druhou nedeli pripadne "Fish Fray", cot nag rad pokada. Zaroveri oznamuji, aby se UCetni vYbor do teto schilze dostavil. Dale mame dffletitou vec k projednavani. S br. pozdravem, B. W. Schiller, taj. Rad Laskavost cis. 70. Needville, Texas. Cteni broth a sestry! Na aadost spolku R. V. 0. S. v Guy, bud& nase schitze se odt@at v nedeli 6. zati o 9. hod. dopoledne. DotyenY spolek tu samu nedeli bude potadat v sini velkY piknik ,a jelikot Vagina nagich elena path ke spolku R. V. 0. S., tak se budeme moci po schiizi onoho pikniku siteastnit. S br. pozdravem, J. J. Zemanek, taj. Fort Worth, Tex. Mill bratti a sestry! Nage fadova schtze je odlotena na druhou nedeli, 13. zaki, proto se v gichni dostavte. Dne 6.-7. tali Sokol Fort Worth pokade. Stoletou slavnost v sokolovne, ktera bude oznamena na jinem miste. Tedy ptijedte se k nam pobavit, mama 2 dni a pit to pkile2iotsti si muaete tea prohlednout zdej gi vYstavu. Waka yama, 2e z Dallas, z West a Ennis nas tea nav gtivi. Tak na shledanou ye Fort Worth! Anna Milan. Podesat lidi malodohodovS7ch state jde sinerem, jaho2 cilem je spoleend bezpeenost. deskoslovensko a ka2d3i z nas v Male dohode muse se opirat o 50 miliont lidi. To ua jsou rozmery velmoci. — Dr. Franke. Vysvetleni. Tati, co je reklama? — Reklama, milk synu, je obraz hezke sled4Y, ktera ii, pije, dr2i v ruce, nebo ma na sobe 1;0. co by jini radi prodali.
Strang, 10.
VESTNIS
PAVLA DVORAKOVA:
Jen jednou moino srdce dat. ROMAN
(Pokradovani) on je asi v oeich veech uboht hlupak, J okradali ho — to koneene tueil — ale bali se ho asi tak, jako se boji koeka myei. Vratil se skliden a kdyt mu vytizovala Marta, to by s nim Helena rada mluvila, zaeel k ni s pocity viny a sve Alpine zbyteenosti. "Vie to jit, strteku?" ptivitala ho. "Heleno, prod ses starala o to, okrada-li mne ten chlap," tekl trpce. Pobledla trochu. "Hnevae se proto na mne, strteku?" zeptala se pokorne. "Hnevam se na tebe, te's vydala svilj tivot v nebezpeei pro mizerne penize. Tva, jedina kapka krve je mi dratei net cele tohle panstvi." Mluvil to vzrueene a byl tak vzrueen, ze nekontroloval zcela s y rij hlas. Helena divala se na neho eiroce rozevtentma ()alma a jit zacelend riadra se ji prudce zvedala. V tech oeich a v krvavem rumenci, jen zalil ji tvate i hrd10, byl nejakt jasavt poktik. "Strteku," vydechla a vztahla k nemu ruce. "Co ti je?" zeptal se s-rizkosti, ptiskoeiv k ni. "Ja, jsem to rozeilil? Odpust' mi to, Helenko — uklidni se, nechtel jsem ti vyeitati." Radost v ni pohasla razem a usmala se trpce sama sobe. "Ut to pteelo — mam ted' nekdy navaly krve do hlavy." Dival se na ni starostlive. "Rozeilila mne tak ta vet", mluvil, "nestaral jsem se o neho, til tady jako kral, byl vlastne majitelem, a udela tohle." "Pkiliend dobrota a shovivavost, strteku, je /lady htichem a tetktm. Niel slabe jisteji net krutost." Povidala to, divajic se jit svym vatntm zprisobem, jehot utivala vidy, kdyt zadala filosofovat. "Oh, ty mrij filosofe," usmal se, hlade ji po vlasech. "Myslim, to mde pravdu, zkazil jsem tady veechny. Strtc, kdyby vstal z hrobu, mel by ze mne malou radost." "Je tady pan lesni, Matoue, upozornila jemne. "Toho jsi nezkazil." "Jedineho", vzdychl. "Nemel jsem dostati to bohatstvi, neumim s nim zachazet, nemam k tomu easu ani zajmu. Vzpominam si, ae mi tuhle tekl pan intentr Malt, ze komu dal Brih vice, to i od neho vice potada, citim to dnes jako krutou vteitku. S aim se mohu ja vykazat. Svou shovivavosti jsem zkazil spravce, ostatni ritedniky, eafate, poklasne, okradali mne, okradali ale i chudaky — tedy ja jsem je okra.dal. Byl jsem y e vsi Maleho, ale ta ves vypada jinak net tahle a vypacla tak, protote on tam je a ma vtude oei, oei dobreho, starostliveho hospodate, jena spravedlive yeti zltm i dobrim. Jako by tahle vesnice byla mtm obrazem. Myslel jsem si, brihvi jakou platnou slutbu nevykonavam svou vedou pro lidstvo," "Ale strteku", zastavila ho chlacholive. "Ut •ekl krotce a sedl si vedle ni. "Helenko, do toho intentra Maleho jsem se skoro zamiloval. Je to mut jak ma bit, ryzi jako zlato." Pobledla na neho rizkostne a sklopila pak "Myslim si to take, strteku. Pani lesni mi o nem tikala samou chvalu." "Zdrtilo ho to tve neetesti, kdyt se ptal telefonicky, je-li to pravda, nemohl ani mluvit. A ptal se na tebe katdeho dne. A ty kvetiny, jet jsi dostavala, ty nebyly jenom ode mne, ty posilal take on." "Tys tedy na mne take pamatoval kvetinami?" zeptala se radostne. "Melo by to vice teeiti, Helenko, to on na tebe jimi pamatoval", tekl mime. "Vtdyt' mne to WI, strtdku. Vytid' mu, ze mu za feechny ty pozornosti z toho srdce dekuji, ze mu toho nikdy nezapomenu, zvldete.
ne toho, ze mne tehdy vysvobodil od obtetovani toho nebotaka." Znelo to veak vice trpce net vtele. "Helenko, snad si nemyslie, ze by mohl eekati diky?" tekl popleten tou jeji trpkosti. "Snad "deka vice," tekla prudce. Charvat dival se hodnou chvili zaratene. "Nelibi se ti??" zeptal se pak tiee. "Prod se mne ptde takhle, strteku?" A v to otazce zalesklo se to slzami. "Prod mi neteknee, ae bys byl rad, kdybych si ho vzala. Jiste ti o mne jit "Ale, Helenko, co to mluvie? Jak bych mohl o tobe rozhodov,at, neco ti ptedpisovat. "Ano, ma to rad." "A cos mu ty iekl?" zeptala se dychtive. "Co bych mu mohl tici? Ze music rozhodnouti ty sama. veak k .nemu lasku, nebo • ae bys nemohla s nim ziti zcela et'astne, nebudu jit nikdy se o nem zmiriovati." Mluvil to tetce a trhane. "A ty by sis to ptal?" zeptala se tichounce, sklonivei hlavu. "Pteji si jen tve etesti, nebudu si nikdy tedy ptati, 'dello by sis neptela ty. Vim, to jsi rozumna a to by sis neptala nit, co by to ponitovalo nebo vedlo do neetesti." "A nezlobie se, ae ti nemohu v tomhle vyhovet, opravdu se na mne nezlobie?" Zvedla hlavu a zahledela se na neho prosebne. "Nemohu si vziti, koho nemarn rada, nemohu", opakovala zoufale. Ptitahl ji k sobe. Na mne vribec nemysli, drahoueku, jako by mne nebylo, na mne se neohlitej, mne bude vee dobrtm, co bude dobrtm tobe a tvoje etesti bude i mtm etestim." Objala ho prudce a tisknouc se k nemu, ptala se ttesoucim se hlasem. "Prod tedy chcee, abych se vdala?" "Nechci to, Helenko, chtel bych to, kdybys ty to chtela. Piece jsem ti tekl, aby ses na mne neohlitela." A Helena se najednou usedave rozplakala. "Kdyt ja si imyslim ze ti p •ekatim, ze bys byl rad, kdybych se vdala." Charvatovi se sevtelo srdce. "Dite, kdybys videla do meho srdce, nikdy by sis tohle nemyslila." "Ja vim, se jsem zla, straene tie.; ale jar za to nemohu", vzlykala mu na prsou. Dalo mu to hodne prate, net ji utieil a net se ji vratil Asmev na rty. "Reknu to tedy, Helenko, Malemu tobe by to bylo trapne a hned, jak budee mod., pojedee k moti." "A co ty?" zeptala se rizkostne. "Ja pojedu s tebou." "Tolik, tolik jsem ti ktivdila," tekla rozjasnena a polibila mu ruku. S podivntm pocitem eekal Charvat ptichod Maleho. Byla v nem litost, ze musi mu Mei takovou odpoved', jet nenechavala ani to nejmenei nadeje, stud, ze ta litost neni zcela 11ptimna, ze pod ni je radost, zee tak rozhodla a byl v nem strach pied ptietirrii dny, mesici a snad roky, kdy bude s ni titi a zapasiti denne se svou marnou laskou. Kalil to mute vest?" tikal si, "jednoho dne, at °el se ji zjasni zkueenosti, prohledne a uvidi ho, ternet starce chtive sahajiciho p0 ni, po ztracenem A ten den nebude jen koncem jeho snit, bude jette smutnejei. A piece nema odvahy lid ji: "Miluji te, Helenko, a trpim den ode dne vice, cdejdi a nezveliduj eas, jit takto je tetkt a katda minuta jiz tiju s tebou, je kamenkem k tomu btemenu. Odejdi ode mne, dokud si mne vatic, dokud mne milujee jako dcera otce, protote nechci, abys odeela jako Lena od nemilovaneho mute." Byla proto jeho sklieenost opravdova a neuela Malemu, kdyt ha vital s unaventm rismevem. "Stalo se neco?" zeptal se speene Malt. "Ne, ne — je zdrava, ale mluvil jsem s ni o vas." Malt ptemohl vzru'eeni a pohlednuv mu do pobledl site trochu, ale tekl dristojne: "ee• kam, pane profesore, co mi vzkazala." "Ptiteli prod choditi kolem bolesti se tasterou slovieek", tekl teple Charvat. "Odmitla?" Nebyla to veak otazka. "A netekla vam, prod?" zeptal se tile.
Ve stfedu, dne 26. srpna 1936.
"Prod milujeme? Protote milujeme." "Rozumim", sklonil hlavu Malt. A po chvili zeptal se prosebne: "Dovolil byste, abych si s ni promluvil? Ne, slibuji yam, to to bude jen nekolik slov a vim, ze je v rekonvalescenci." "PHI bych si, aby zmenila sve rozhodnutl, vas uvidi," tekl uptimne. Maly poprosiv Martu, aby se zeptala Heleny, mohla-li by mu doptati chvile k rozmluve, eekal s nepokojem, neodmitne-li. Ale Marta, vrativsi. se ,- oznamila, to sleena se teti, to bude moci s nim promluviti. To dodalo Malemu nadeje a kdy k ni veeel a ona mu popoela s tepltm Usmevern vsttie, stiskl ji prudce ruku. Zristaly na ni dosud stopy toho, co ptestala a jeji mala pobledlost zvyeovala jeji libeznost a divei ktehkost. Jako by tim, to telesne oslabla, mohla se ukazati pine jeji vnittni krasa a eistota. Malt uvedomoval si, to do teto divky je bezvthradne zamilovan a myslil-li na to, to mu bude opakovati sve ne, citil, to tivot se v nem zeeeti. Nepochyboval, to se mu nikdy nepodati vyhladiti vzpominku na ni, to jeji podoba bude v nem jako hluboka stopa v mekkem jilu Rozhodl se veak, ze nebude prodlutovati tuto trtznivou nejistotu. "Slyeela jsem, pane intentre, jak ptatelskt zajem jste o mne projevoval. Bud'te ujieten, to byla jsem a jsem tou vasi pozornosti hluboce dojata, nebot' dovedu oceniti ptatelstvi takoveho mute, jako jste vy." itekla, to teple a vzrueila ho tim. "Tueite, prod jsem vas poprosil o rozmluvu??" zeptal se rozechvene. "Prosim vas, nemluvte, pane intentre, tom," zatebronila, pekne vas prosim." "Je to tedy, ne?" "Nezapomenu nikdy, pane intentre, no, dest, jiz jste mi prokazal svoti nabidkou, ale neinohu. Trapim se, to vam to musim kid, ale nemohu." "A prod nemuaete?" zeptal se tee. "Jsem vam nesympatickt?" "Oh ne, jste mi milt, vatim si vas, ale mohu y am nabidnouti jenom sve ptatelstvi." Polibil ji ruku. "Nepochybujte, to jsem si vedom ceny ptatelstvi teny jako jste vy. Dekuji y am aspori za ne." Byl jit klidnY, ale v jeho pohiedu byl 281 "Nemam site prava ptati se vas, ale milujete jineho?" Zardela se. "Odpust'te, neodpovim-li yam na tuto otazku." "To je take odpoved'," tekl smutne. A kdyt se ho ptal C'harvat, jak pochodil, tekl mu s povzdechem: "Ptieel jsem pozde!" "Jak to, pozde?" zeptal se udivene Charvat. "Ptedeeel mne jint, et'astnej'ei." A kdy Charvat se na neho dival nechapave, tekl: "Ano, ma rada nekoho" a najednou se jeho tvat zmenila. Zmenilo se v ni pochopeni ritas. Pteeel srpen a Helene se vratilo zdravi, a s nim jako by krev zaeala ni prouditi vzrueeneji a tepleji net dtive. Zmenila se veak jeete i jinak, trochu zvatnela. Ptestale utrpeni telesne a trtzeri duievni dodala jejim pohledrim tenske dristojnosti. Vychazela zase do vesnice, jenom ze ji doprovazel ted' Charvat. A teprve nyni dokresloval si jeji podobu do Upinosti. A elm vice poznaval, jak je ktiet'alne eista a lidsky uptimna, kolik sesterske ptichylnosti je v ni, tim vetei citil smutek. Jit nebojoval se svou laskou„smitil se s yedomim, ae je ji zcela ptemoten a uteeoval se jeji stalou plitomnosti a nadeji, ze tak bude jeete dlouho. V polovine zari men odjeti k moti. Charvat se rozhodl_ pro francouzskou Rivieru, protote znal dokonale francouzsky a protote, i Helena se v to fedi trochu vyznala. Pled odjezdem vyrueilo ji ze et'astneho klidu, jent se ji vratil, ptedvoIani k soudu. Mela svedeiti v procesu proti Machovi. Charvat ji ptemlouval, aby nejezdila, ale ona se tomu oplela. (Pokradovani.)
Ve stkedu, dne 26. srpna 1936. QUIDO MARIA VYSKOOIL:
Tithe BouIe ROMAN (Pokradovani) OTRPEL", \relate pronesl lath'. a dodal: D "Bud'te silny v Bodine zkougky!" Potom odekl. eny se jaly hlasite beclovati. Z celeho domu se schazeli soused& aby projevili kancelistoyYm svoji toast a vypomohli, kde snad bylo tteba. Po zjigteni smrti mrtvola Velichova obleeena a ulokna do rakve. Ve svem malem pokojiku, kde jindy kancelista pracovaval, odpodival nyni ztuhlY, ptepadlY, ale s klidnYm vyrazem v tvail sinale bled& easne z rana odvezli ho do fisttedni kaple. Velichovy ositely. Po noci, probdele v pladi, dostavila se Unava a vysileni. Obe Reny se sotva drkly na nohou. A piece si nemohly . . . nesmely odpoeinouti. Bylo nutno schystati v ge k pohtbu. Po poledni ptigel i Tonar, neveda dosud o nieem. Take vg ak on se vydesil ptedeasnou katastrofou. "Co z nas bude?" hofekovala pani Velichova. Michal se je sna2d1 upokojiti. "'Wok nebudete opugteny," sliboval jim. Andelka hledela k nemu mleky a se ztrnulYma oeima. Teprve kdy pani Velichova na okandik ode gla, zageptala k sochaii: "To vge je moje vina." "Ne zcela," ptisveddoval ji koneene; "nebot' sam . ." "Ne ty", pteru gila ho. "V2clyt' piece . . .", snail se Tonar ptesvedji, ale ona odporovala: "Ne . . . tomu ty nerozumig. Tys ovgem si ptal, ale ja sama sobe nemela povolit . "Cog' jsme mohli tugiti?" "Ja jiste," neptestavala se obvitrovati. Tonar pochopil posleze, k toho dne nic by s Andelkou nepotidil. Odeg el tedy rade% zmaten a znepokojen. Po velike vine Atesti a fispechu i u neho se dostavilo rozearovani. Ci vinou? To tell° se dalo rozhodnouti. Dosud y e svYch stycich se sleenou Velichovou necitil jakehokoli zavazku nebo povinnosti. NeptemYSlive, ptirozene lehkomyslne mladi Tonarovo neposkytlo mu ani dasu, aby rozumoval, jak si vlastne ptedstavuje budoucnost, a zda jeho milence bude je gte mcdnY navrat s tech cest, na ne2 ji zavedl. Bral bez rozmyslu, k eemu ho svadely jeho umeni a jeho krev. Mel ovSem Andelku rad, nebot' nebylo mono nemilovati tohoto okouziujiciho ditete, lee tato bohemska laska neznala 2adnYch trvalejaich zavazkft, neuznavala 2adne svetej g i povinnosti pro budoucnost. Byla to blouzniva, nerozumna laska dvou mladYch lidi, takova, jakYch se za teplYch majotrYch vederfi na sta rodi — aby v nejbli2gim podzimku opet zemtely. Pravdepodobne citila ji sleena Velichova mnohem hloubeji net Michal, ale jeji prostoducha vira v Tonara neptipou gtela 2adnYch pochyb v jeho poctivost. Nebylo piece mo2ne, aby se kdy roze gli po torn vg em, co ptisnoubilo jednoho k druhemu pa tom -dem, co spoledne pro2ili. Tak si Andelka uvedomovala, kdykoli jejimi myglenkami pteletly pochyby. Tu a tam zaslechla i pomluvu, led nedbala ji. Nevetila kleptim a opovrhovala lidmi, je2 je rozg itovali. Veiila Michalovi a nic na svete nedovedlo ji tuto viru ztroskotati. Take Tonar veal o teto dfivete Andeleine, nebot' mu podala o ni tolik dilkaza. A on? „ Nemohlo se kid, 2e by ji nebyl stejne neoplacel. Lasku za lasku! — to bylo heslo, jim2 se poctive, ale bez velkYch rozhledi,1 do bu-
VE'STNtK doucnosti. Citil velmi dobie, oe se obohatil jeho oddanosti Andeleinou, led nelamal si hlavu, jak si pojistit tote bohatstvi pied vlivem doby a pomerft. Teprve smrt Velichova zattasla i jim. Ztrnule ()el Andeleiny o2 piilis zjevne mu prozrazovaly, 2e i on jest jednim z vlaken, jimi2 sleenu Velichovou poutaji pavueiny 2ivota. Lee ji zjevne byla ptijemna tato pouta, nebot' vetila, 2e jsou zaroveri obrannou siti, v nit se zachyti v gechny nebezpeene nastrahy 2ivota, zachce-li se osudu, aby ji zkoldel. Tonar ptirozene neuvakval tak podrobne jako jeho mild. Jsa bez rodieft a zcela na sebe odkazan, uvykl se biti s osudem a povakval tedy ochranu nad Andelkou za cosi samortejmeho: 2e by se tim nejak navalycky zavazoval, to asi v mysli ani neptipustil. Ostatne — budoucnost! Vedel on sam, jaka, bude, a bude-li vabec? Snad opravdu zvitezi svoji vlohou . . . snad ztroskota .. . Kdot to vi? Tonar alespori o tom neptemYglel nechtel ptemY gleti. Byl fatalistou a ponechaval osudu, aby sam die sveho rorte gil ty otazky. Lee osud die v geho poeital i s Michalovou soueinnosti pti ftprave jeho budoucich pomera a pkekvapujici tato skuteenost objevila se mu v cele sve nahe podstate pii smrti Velichoye. Kdy2 v den pohtbu kraeel za rakvi, podpiraje thine vzlykajici Andelky, nemohl ji g pochybovati, k je povalovan za elena rodiny. Dojem, kterY ho pti torn podroboval, nebyl vgak nijak zylagt' uspokojivY. Tonar ptedevgim miloval svobodu, a kaIdY, kdo se snail omeziti mu ji jakYmkoli zpuso bem, ztracel jig ptedem jeho daveru. Take laska sleeny Velichova byla pro neho jen proto tak velikYm darem, k a2 dosud neomezovala Michalovy svobody. Mute jiti, kam mu bylo libo, poditi, co chtel, stYkati se s Andelka neptekatela mu v tom ani onom. "Vetim, le mne neklamea, a 2e ma g pro ligechno davody, co kona g," pravila k nemu proste a on ptikYvl. Nelhal take. Ttebak dtive dobrodru2ne jeho srdce nejednou zatotdilo po noci divoce prohYtene, od chvile, kdy se Tonar setkal se sleanou Velichovou, jako by odstoupila v gechna pokugeni od neho, zapla gena timto nevinnYm, prostYm vabem .. . Zvolna, Omer' bezvolne se staval ze sochate klidnY, cilevedomY umelec, kterY, maje svoji plavovlasou ptitelkyni po boku, byl odhodlan dobYti sveta. Jeho "Vzlet" jako prve, vyzrale ovoce spoleene prate, slibovalo ji g i do umelecke budoucnosti Tonarovy hojnou 2ef-r, kdy2 se tu, prave v prostted krasne pohody, z vista jasna dostavila boute. Smrt Velichova! Jeji neptedvidanY nasledek razem ztroskotal vSe, co tak nad gene bylo staveno. Svoboda se hrozila zameniti povinnosti .. za.vazkem, a ji g pouha tato mo2nost Orilla Tonarovu krev. Jda s Andelkou za rakvi kancelistovou, tugil nejasne, 2e vlastne i on putuje do tmy, neobrati-li se yeas na jinou cestu. Lee v tato chvili nebylo tadneho zpet. Michal nemohl se piece dopustiti ne getrnosti tak okazale, aby prave nyni opustil Velichovy, kdy2 nejvice potiebovaly jeho pomoci. Ostatne . . . nemel vfibec v famyslu opustiti je. — Tou2i1 pouze upraviti svfij pomer k nim tak, aby ho netieil. S piite2i lidskYch bed nemohl piece leteti ke hvezdam. Myglenky se hromadily v hlave Tonarove. Dojiadeli jig htbitova, ale on dosud bloudil jinYmi cestami, v jinYch krajinach. Teprve pied otevtenYm hrobem se zastavily jeho avahy. Andelka, je2 v povoze ustala plakati, znovu se rozhotekovala: "Tatinku! Tatinku!" bedo
Strana 11. vala hlasite. Bylo mu ji opravdu Tito i stiskl ji jako by tim chtel naznaeiti, 2e s ni souciti. Pohledla k nemu vdednYma oeima. A2 do due ottas1 jim ten pohled. Vge, co a2 dosud promyslei, ztratilo razem podkladu. Obladne zamky se shroutily. Ne! Nebylo mo2no opustiti toto ubohe cite, ktere v Tonarovi spattovalo jedinou zachranu. Jaka by to byla hanebnost ponechati ji zlobe 2ivota a hastraham sveta prase nyni, kdy bylo tteba nejvice ji varovati. Ne! Ne! Michal se nikdy nedopusti teto prorady. Sam pied sebou musel by se stydet S6,m sebou pohrdati. Tonarovi se nahle uleheilo pH tech tivahach. Cosi jako tajna radost, k mfde prokazati dobro bytosti, jet byla mu draha, a ktera opravdu ptispeni pottebovala, napinilo mu srdce. Tento dojem ptehlu gil vgechny ostatni a 0vladl je. Obiady koneily a pani Velichova klesla na rakev, loueic se nav2dy s druhem sve aivotni pouti. Andelka kteeovite i vzlykala. MladY knez odtikaval oteenaig. freastnici pohtbu mu polohlasne odpovidali. Bylo jich hezkY zastup, nebot' v staropraiske etvrti mnozi znali Velicha i ptigli mu vzdati posledni poctu. Koneene zadunely hroudy na rakev. Duchovni odegel .. . Bylo po obiadech. Nekolik soucitnYch Zen se ujalo bedujici vdovy. Andelku k povozu doprovodil sam Tonar . .. Nko malo vzdalenYch ptibuznYch se rychle vytratilo. Vykonali svou pokrevenskou povinnost a o vice jim neglo. Soumradilo se jig, kdy2 Velichovy s Michalem dostihli domova. Sochai dovedl je o2 do bytu a zde se chtel odporoudeti. zdrdely ho, 2e distal. "Alespon chvili," prosila Andelka. "Milerad!" souhiasil. Odlo2ili a usedli v ositelem byte. Zprvu nikdo ani nepromluvil. Ani plakat u2 nemohly. Po vekti, kdy2 se u2 mleeni stavalo svrchovane trYznivYm, Tonar se ujal slova. "Je marno truchliti pro to, co se ji g neda oddiniti," iekl. "I tak, kdy2 starosti o 2i yot zaujmou pine na ge myglenky, zbude v nitru jegte dosti mista pro 2a1 a krute vzpominky." Nikdo vgak mu neodpovidal. Pokraeoval tedy. "Tteba ovgem nyni pilne uvaliti, co se ma dale stati . . . " Tu teprve pozvedla pani Velichova, hlavu a zeptala se: "Jen co? Porad'te!" "14lusim se nejprve informovati, zda by se pro vas, nebo alespon pro Andelku nena glo misto v nektere kancelati. Dart od 2ivota nelze okkavati .. . Jen to mame. co si sami dobudeme." Tonar mluvil valne a rozhodne. Jeho slova povznesla ponekud skleslou naladu obou Zen. "Budu rada pracovati, at' je to kdekoli a cokoli," ptizna,vala se Andelka pevne a take jeji matka ptikYvla. Hovotilo se WO asi hodinu o vyhlidkach do budoucnosti, jet' nevypadala ute gene, ale do nit piece bylo nutno vlo2iti ve gkeru svoji nadeji, na6e2 se sochai poroueel. Soumrak houstl ji g tmou, kdy2 se ocitl na ulici, live yeeernim ruchem. Obchody se zaviraly a jich zamestnanci v gvitornYch dru2inach aivovali chodniky Odevgad znel veselY hovor, divei smith a 2erty Divot, divot, 2ivot! Jeho podvederni karneval zahy uchvatil i Tonara. "2ivot! tivot!" I Michal ho miloval, jako jedine bo2stvi, uzna,vdne jeho pohanskou du gi. Se ziejmou rozkogi se nechal una geti jeho rozva gnenYm proudem. Nesl ho z ulic, na namesti, nabte2i a do sadu. (Pokraov4)31.)
Strana 11.
VZSINIK
NAS tALOV PROJEV SOUSTRASTI. My, niZepsanY resoluani vYbor fadu Nova Ratolest cis. 41, S. P. J. S. T. v Port Lavaca, vyslovujeme timto na g hluboce citenou soustrast pozastale man2elce a ditkam a ptibuznYm nad ztratou jejiho man2e1a, otce a nageho spolubratra, JANA LISKY, kterY zemfel 12ho Cervence roku 1936. Br. Jan Ligka byl narozen 22ho ledna roku 1858 na Morave a do Ameriky pfijel roku 1879, do okresu Austin a od tamtud se pfestehoval do okresu Burleson a roku 1894 se pfestehoval do okresu Calhoun, kde bydlel at do sve smrti. ManZelko a ditky jeho, budi2 yam toto ddstednou atechou, Ze i my, spolkovi bratfi a sestry, sdilime s vami vas zarmutek. test budi2 jeho pamatce. Dana v Port Lavaca, dne 9ho srpna 1936. Frank Marek, Emil See, J. E. Drgae, resolueni vYbor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor fadu Praha, cis. 29, Taylor, Tex., vyslovujeme timto nagi uptimnou soustrast truchlicim ditkam a ptibuznYm nad ztratou jejich matky a na g spolusesry FRANTISKY VALENTA, ktera, zemiela dne 31. eervence 1936 ye staff 59 let na zg.pal stfev. Proto i my, bratti i sestry, 2elime odchodu jejiho, co2 budit yam, pozastale ditky fitechou, 2e i my citime s vami vas bol. test bucli2 pamatce jeji. Deno v Taylor, Tex., dne 22 srpna 1936. Za taxi Praha cis. 29.: John D. Du gek, Jos. Mikug a Frank Drozda, resolueni vybor. Jak se mere mnoistvi prachu ve vzduchu. Zjigt'ovati mnotstvi prachu ve vzduchu jest velice dalegte, ponevad2 v tovarnath v jiste koncentraci mute gkoditi zdravi, na net" vedle mno2stvi pfisobi take jakost prachu. Je znamo, ze pra gne ovzduti bYva easto pfidinou nebezpednYch vYbucha v dolech, v tovarnach a ve mlYnech. Nebo zase vznikaji z prachu mnohe nemoci z povolani a z pfecitlivelosti. Sem nale21 na pf. astma z pfecitlivelosti proti prachu z chlupt, peti a podobne. Senna rYma postihuje pfecitlivele, kdyl jest ye vzduchu pyl z nekterYch tra y nebo obili. Hodne znamou chorobou jest silikosa, kterou trpivaji Tide k ni nachylni, chazejici do styku s prachem obsahujicim nepatrne alomky kfemene nebo ktemieitana. Nejeasteji se zjitt'uje mnoistvi prachu ye vzduchu pfistrojem, ktery vynalezl J. Aitken. Podstatou Aitkenova ptistroje jest, 2e se ochladi vzduch tim, 2e se zfedi. Vzdugne, vlhkost se sral v drobne kapieky na prachovYch jadrech a kapieky se potom poeitaji na delene sklenene desce pod mikroskopem; jejich poeet odpovida poetu prachovYch Castle objemu vzduchu. V novej gi dobe se u'Ziva te2 optickYch metod a dobre vYsledky snad slibuje fotoelektrickY fotometr, kterYm se urduji koncentrace prachu a ultramikroskop, kterYm se poditaji prachove eastice. Jinak se uOva, jeg te termickYch metod sra2ecich atd. NevYhodou ruznYch ureovacich zpusoba jest, 2e davaji dosti odchylne vYsledky pro obsah prachu v podobnYch vzorcich plyna nebo vzduchu. Tak se nemil2eme snadno rozhodnouti, je-1i spravnY velkY podet eastie, jak jej udava p0:0:61
ye sttedn, dne 26. srpna 1936. hthitove. Ten samY dik ptijmete vy, vSiehni zpevaci, ktefi jste zapeli nekolik pisni, k teto pro nas v gechny tak truehlive dobe, pfilehajici. Rovnet srdednY dik Antoninu Pe gakovi za za jeho smuteeni fee v dome smutku za fad S. P. J. S. T. cis. 81, ku kteremut zesnulY nale2el. Vgem darcum kvetin path na g dik, neb se jich sego znaene mno2stvi, co2 nas v nagem zarmutku posilovalo, vidouce uptimne citenou aCast. Koneene pfijmete vfelY dik v gichni, ktefi jste na geho• milovaneho man2e1a, otce a dededka odnesli v torn jeho poslednim domove rakvi, a doprovodili jste jej a2 na to posledni misto na hibitov, tarn kde jest upinY klid a mir. Dfimej sladkY sen, sejdeme se ye snu jen. Truchlici pozustali: Frantigka Kagparkova, man2elka, Franti gka, Winnie, Klara, Anna, Otylie a Vlasta, dcery; Jan a Gilbert, synove; Jos. Gates, C. R. Rader, Jan Dedek, Karel Slovdeek, Arnold Zemanek, Petr Vanedek, zet'ove; 5 vnuka; Frank, Vincenc a Petr, bratti; Frantigka, Susan, Mary Ustinyk a Winnie Stupka, sestry. Jegte jednou srdeanY dik v gem yam, _mill pkatele. Nejdralg man2eli, °tee a dedeeku, dtimej yeenY sen, a my na Tebe nikdy nezapomeneme. Needville, Texas. Frantigla KaAparkova. (Pd)
RESOLUCE SOUSTRASTI. Jmenem tadu Liberty eislo 136 S. P. J. S. T., my ni2epsanY resoludni vYbor, timto projevujeme uptimnou soustrast pozastale rodine nad timrtim jejich mantelky, matky a babieky a nagi spolusestry, ANNY KRAJOVE, je2 dokonala svoji pozemskou pout' dne 25. dervence 1936, po dlouho trvajici nemoci, nebot' jen na liako byla upoutana skoro druheho roku, a pochovana byla dne 26. e'ervence na katolickem hibitove pfi Eastgate, za hojne fidasti lidu a pfatel. Zesnula, narodila se dne 1'7. kvetna 1864 v Rackove u Hole gova na Morave, a byla zakladajici elenkyni na geho kadu a byla v2dy dobrou elenkyni. Vime, pozustala rodino a v gichni pozustall, 2e zarmutek vas je velikY, av gak budit yam atechou, 2e i my opravdove citime s vami ye vagem zarmutku. A Ty, sestro, jet" po mnoha a mnoha strastech jsi dokoneila tuto tI ivotni pout', odpoeivej v pokoji a test budi2 Tvoji pamatce. V Dayton, Texas, dne 15. srpna 1936. Jos. 8efeik, Petr Janik, Frant. Kalenda, resoludni vYbor. Oznameni iimrti a dikiivzdani. Se sklidenYm srdcem oznamujeme ctene yefejnosti fimrti JANA KA§PARKA, kterY zemfel po dlouho trvajici nemoci dne 29. eervence r. 1936. Dokonal svou pozemskou pout', do2iy se 68 let. Drazi pfatele, diky yam vgem, za vagi fieast, kteti jste jej v jeho tette nemoci nav gtevovali, nebot' on v2dy rad kahleho z vas uvidel a pokud to jeho sta y dovoloval, rad si pohovan, az konedne zaketna, smrt jej z tech muk, ktere trpelive sna gel, vysvobodila. SrdeenY dik patti touto cestou 8tepanu Valeikovi za jeho procitenou fee, jak v dome smutku, tak na
Aitkenfiv, nebo malt' poeet, zjigtenY metodami termalnimi. Tolik jest vgak jisto, ze prachove eastice prolinaji vzduch vgude, nevyjimajic ani relativne eisty vzduch nad motern v jiste vzdalenosti od bfehu nebo na vysokYch horach, — pro zajimavost uvadime, 2e poeet prachovYch eastedek v jednam krychloveal centimetru vzduchu podle Aitkena eini na venkove 500 a2 5000, ye velkYch mestech 100,000 a2 500,000. Jedno mestske mefeni udava za pekneho slunneho podasi 130,000 eastic v 1 ccm a tamta po de gti jenom 32,000/1ccm. Hora Snelka v eechach ma, minimum 200 a2 300/ 1 ccm, maximum 9,000 Castle v jednom cern. Take v 1 ccm destilova- 1 drobnYch pragka. --o Pojistka. "Co bych dostal, kdyby mfij dam shotel zitra", pta se pan Novobohaty inspektora pojiSt'ovny, kterY mu prave plines1 pojistku. "Nejmene pet let!" zni agentova odpoved'. Chytrak. "A jako desert — raete si prat jabiko?" "Hm . • . ja jsem totia trochu kratkozraky .. . dejte mi radeji meloun! .. . Budon sr2iky? "SlySel jsem, pantato, 2e atmosfericke podminky jsou zde nepfiznive a srelky pry jsou zde velmi Caste?! "To zas neni pravda, mladej pane! U nas nebyla potadna sra2ka jak v loni vo posviceni! Tenkrat jsme si tady naklepali kostry, to je pravda — ale vod ty floby jsme na sebe jegte nesahli!"
i
RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor, jmenem faclu Rozkvet Rate Cis. 81., vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou vageho man2e1a, otce, dedeeka a na geho spolubratra, JANA KASPARKA, ktery zemtel dne 29. eervence 1936, po dlouho a trapne nemoci. ZesnulY byl v2dy horlivYrn spolkovYrn pracovnikem. Deno v Needville, Texas, dne 22. srpna 1936. Anton Pdak, Josef StraZnickY, Aug. Teykl, resoluani vYbor.
pal..•0•0411.0.01111.041111•04•111.1./.0.011111.
N1110.04111■041■010•11.0111.0■41■ 0•11M.NNII.101.0■041110.0101.0.11111110.1•1111.
TANEtNi ZABAVA bude uspokadana ItADEM TEXASKA ORLICE, V DIME BOX, TEXAS
v sobotu, dne 29. srpna pie hudbe BACA'S NEW DEAL ORCHESTRE (z Fayetteville, Texas.) Vgechny uctive zve Vi*BOR. 41111■0411•11.0111■0■0411111114.11111.e■o4110..0.041111■0•11111.1.1■04111111.0.111.0 ■000/..1.1.11•00•1101. ■0■ 0•01.1,111■04111.411
•111111.04111111■0■01101.0■04011.1■411111.041111.0■04101.1■011111111.1.01.041110. ■0401•00111.1.1111.11.111.0.011.•0■0411111..11110.11..11
nevpdybloait20,1
av
aneen _
PRI HUDBE
Sinkule Radio Dance Orch. z York, Nebrasky. v nasledujicich mistech EAST BERNARD — K. J. T. HALL, VE STREDU, 26. SRPNA. BLESSING COMMUNITY HOUSE — VE CTVRTEK, 27. SRPNA. PLACEDO, SOKOL N. HALL — V SOBOTU, 29. SRPNA. AMMANSVILLE, K. J. T. HALL — V NEDELI, 30. SRPNA BRYAN, KURTEN HALL — V PONDELi, 31. SRPNA. TEMPLE, STAR HALL, S. P. J. S. T. — V LITER', 1. ZAR1. Ka2dY jest uctive zvan
Poiadateli. 4.01.......M.n.4■041111•0■0•0■1101.9■01.0.011111.0■0•111■001•0■1•111010
0INIMAINW0IIMplmsnot...0 ...01p10.,,,,,,,,,,),
Streza 13.
vtaTNtic
Ve stfedu, dne 28. srpna 1938.
NA OSLAVU 55 ROKU Podiveite k oznameidni POZVANIHUDEBNICTVi.
Mali (Unloved Or! MLUViCi STROJ ZDARMA a 10-pal. rekordy zdarma pfidame za rozprodani 35 baliekti semen po 10c balieek. 11,Ielouny, okurky, ketkvieky a salat. Po rozprodani odealete $3.50 a ma am zaaleme mluvici stroj a 6-pal. 2 rekordy zdarma. Plate o semena: Farm Mail Order Seed House, Dept. 14, Pisek, North (42-pd) Dakota.
y
Hledam prici v kovarne. Dovedu spravit farmalske stroje a naeini naostiit. Kdo by potteboval dobreho pomocnika a nebo veal o nejakem mists, laskave mne naplate na Vestnik pod znaekou "Ko(41-42pd) val".
-
OW 1 Proda se z dobte zafizene feznicke a uzenalske jatky zafizeni - lacino. Pike: Jatka, C echoslo(41-42pd) ak, West, Texas.
y
.
Or Medi se - starai Lena od 35 do 45 let k obstaravani domacnosti a opatrovani 4 deti; prate stala, pH Osceola, Texas. Hlaste se u: Poldaek Hdw. Co., West, Texas. (41-42-pd.)
Timto jsem se rozhodl oslaviti 55 rokil co hudebnik z naai Moravenky, kde jsem byl zrozen, a 42 rota v teto vlasti, zde v Americe. Tak vas vaechny fictive zvu, stare a mlade, vaechny dohromady z West, Waco, Ross, Leroy, Tours, Penelope, Abbott atd. na to moji oslavu, ktera se bude poto.dat v SPJST. sini v Tours, Texas v nedeli, dne 30. srpna 1936. Zaeatek zabavy zapoone o 4 hodinach odpoledne a konei v pozdni hodine po prilnoci, aby mel katdY pfiletitost, jak mladY tak start' se naletite pobaviti. Jak varn vaem jest znamo, orchestra pod nazvem "0. K. Orchestra" bude sesilena o tii at etyki hudebniky vice. Tak nezapomerite na den 30. t. m., jak je shora naznadeno. Vaichni jste srdeene zvani. Vstupne pro pony a damy bude volne. Se srdeenYm pozvanim am vSem znamY v dote hudebnik, Vine. Gerik. Zaroveri fad HvezdnatY Prapor 55. v Tours, Texas vas vaechny srdeene zve a blahopfeje naaemu dobremu hudebniku a jeho ditkam, aby nos male s krasnou hudbou obveselovali. Vas vaechny uctive zve za fad 6. 55. v Tours, Texas, Poildajici VYbor. )o( TR2Ni CENY.
y
Orl HLEDA SE Ceske device k vykonavani domacich praci. Pkednost ma ona, ktere. dovede siti. Slutba $12 mesiene. Mute nastoupiti kolem 6. tali. Plate na: Mrs. Anna t'astilterY, 25. srpna 1936. nY, 321 N. Eastwood St., Houston, Bavlna, middling 11.83c (41-42chg) Korna v klasech, bu Texas. 75c 42c KUitATKA: Barred, White, Oves, bual $1.10 Partridge Rocks, White, Silver Paenice, bual 12c Laced Wyandottes, Reds, Austral- Kutata na smateni, libra 9c Slepice, libra orps, Buff, Black, Brown, White 8c Leghorns, Anconas, Assorted. Vaec- Krocani, libra 20c ky druhy zarueene vyzkou eny. Pi- Vejce ,tucet )o( a o snW)ne ceny pro dodavku v M r Hleda.m praci na fume, dekvetni: a dervnu. Von Mindeng Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) ba na cel rok. Jsem 26 let stars, mohu zastat vealerou pram. Plate Bezvadne stolni zprisoby motno pod znaekou: "Prate", Vestnik, nalezti pouze v zemich, kde se West, Tex. (42-pd.) G. Shaw. Apatne ji.
g
g
g
g
g
NOVE PODZIMNI ZBOfi PEICHAZi DENNE K
DIE S
oods Store
rY
GEORGE
•• ..
TEMPLE.
TEXAS Ko gile muiske
Hedvabi
PRINTS a stejnobarevne, 40-pal. do prate " Covert" pine velikosti, kusaitly, nova vzory, yard za-
c -59c a 75c Vlnene Litky 54 palcii gifty yard za-
Muiske
49c
rukavice
celokotene, bez neb s "gauntletts" para-
39c
Coveralls-Jumpers
69c a 98c mutske Buck Brand modre neb
Darnske spodmcky
pruhovane, kus
za-
$1.10
krajkami obroubene, velikosti od 34 do 46, do prate, celokotene, para_ kus zaC
49 a 69 c
Finedy" Domestic 40-palcri silky, tale jakosti, yard za-
7c
Damske strevice Oxford, do no at prate, Para VOC
nc
&U..)
Muiske Stievice
$1.25 d° $1.98 Podzimni obleky pro mute a mlade mute, nova podzimni, "plain" a "fancy" vzo-
rY $9.95 a $14.95
ICIPPOINKNINI.1111•■04111.+MIN.101.0111.4.1011.04f..41111 ■041MK.1!,
Broadcloth a Prints
Rad Pokrok Houstonu Oznamuje
36-palm) eitky, zarueenYch barev, yard za-
c -15c a 19c
potad spoleeenskYch zabav, jet od otevfeni jeho moderns vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich pfatel.
Cheviots na kogile tetke jakosti yard za msszA4.,
Poitovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0458. Na doptani se jest - 20th and North Main.
V nedeli, 30. srpna. - Sablatura's orchestra, 9 derma kapela z Ganado. V nedeli, 6. zaii -- Syncopators a divadlo. Vstupne na tane6ni zabavy: Path 40c - Damy 25c. ZABAVNI ViBOR.
ioc a
15c
Coveralls cletske, Hickory 9n a en Stripe, kusJO U. VUC
Ko gile chlapecke do prate, kus
za-
29c - 39c a 49c
Muiske klobouky
ig 98c a $1.98
nova svateoni, vS e od
Stievice svateeni pro mute a mlade mutg celo-kolene Oxfords, derne a hnede, para
$1.98 do $2 95 Kogile mutske sve,teeni, stejnobarevne a ozdobne vzory, kus za_
49c - 69c - 98c Kalhoty chlapecke, svate6ni, neb do *aimly, para 90 a "t% zaOC
$1 49
Navativte nos dfive netdi koupite podzimni zaseby zboti. Pani F. F. Ldikarova, a pi. Janie . imkova„ varn ochotne pomohou a poradi s vybranim va$ich podzimnich potteb.
Stra
14.
Ve sttedu, dne 26. srpna 1936.
VESTNtIC
MALItKOSTI HROZNE NASLED- musela vstat, ye dne, ani nemluvim, Kdyl" jsme se sem ptistehovali, mo- no, to vim z 151ete prakse. KY — EEST TEDNIJ V BEZto bylo kaldStch 15-20 minut; me- je ptitelkyne mela vady takove pekMyslim, le jsem unavila jak eteVEDOML la jsem dvakrate prang inecht. Co ne pedivo, tak jsem se ji ptala, eim nate, tak i p. redaktora, ale vette, Ctena redakce! vielijakSTch medecin jsem musela to je. Eekla, se moukou, a kdyl mi se jen snaha poradit, me k tomu Bud'te tak laskavi a uvetejnete brat a nepomohlo to. Al nyni beru to jmeno povedela, bylo mi to divne, donutila, a ted' zas dam 15 let potyto tadky, neb ti, co odbiraji to ted' patST mesic a jdu za celou neb jsem to jmeno nikdy neslyiela. koj. peknST list, me poladali, abych Vam noc nejvice dvakrat, talCle se citim Take tvrdila, le udela vice pediva z Se srdeenSTm pozdravem na viedopsala, aby vice etenatt veal° 0 odpodata, kdeito dtive jako- kdyl libry, nelli z jine mouky, a lepii. chny etenatky a etenate, hlavne mem neitesti, ktere se mne pkiho- mne nekdo natluee. Tel jsem miva- Vatila pro 60 bordynkatil. Ja jsem mladence, kteti si musi sami vatit. dilo 5 let zpatky. la rano od 5 do 10 hodin boleni hla- takoldr nevetici Tomai, netikala Mrs. A. Zadina, Mill etenati a etenatky, nevim a- vy. Co jsem se nau'livala pilulek a jsem nic, ale myslela jsem si: Co Higganum, Conn. ni jak zaeit, rada etu Va g organ, nic to nebylo platne. Prvni pti pro- mne bude povidat — je tolik druht (Mrs. A. Zadina, Higganum, kterSr me piljduje moje draha pH- buzeni b3"rvalo: "Ach, mne je spat- mouky a z libry musim udelat stejConn., jest pina jeji adresa, jest datelkyne. Jest v nem vie co kaldou ne!" Tel musim vie delat levou ru- ne. Ale jak jsem se zmSrlila! vlastenku i hospodyriku zajima i kou, takte leva strana tim trpi; le- grocerak ji nemel a v Middletown leko iiroko znama.) pekne romanky pro pobaveni, tak- vy bok mne otek1 a citim hrozne ji prodavali jen 10011berni pytlik, je v nem vie a proto chci viech- bolesti. Lekat opet zafaeoval, age- col bylo pro me mnoho. Poladala ny upozornit, co z maliekosti ma tfovatelka masirovala; take me jsem je, aby mi prodali 2 lb., le se hrozne nasledky. Ptedne chci vzdat chodila kaldS7 den po 5 let ruku ma- chci pfesvedeit. A skuteene! Peeivd'i KREJti. vtelS7 dik Rev. Janu Marialkovi, sirovat, elektrickou lampu davat a bylo lepii a vice a od to doby neu e prvottidni krejeovskou praFord City, Pa., Box 736, a site za koupat, tak i na ten bok vie zkou- livam jinou mouku. Tel jsem vats Rychle, a vhdria, obsluha a mirelanek, kterj,m mne upozornil, a- iela, i jine botky jsem si koupila a la al pro 40 rodin. Nekdy jsem k ne ceny. Vaithe si Vail ptizne a bych zkusila to, co on. — 11. kvetna nic nepomahalo, a kdyl jsem za- pila jinou,mouku, ale vt'dy jse Y- pfejeme si s Vami obchodovat. tomu bylo 5 let: Cistila jsem mrkev dala ulivat Radiove kompresy, citila la zklamand. Zvlaite kdyl chcete South Sixth Street and Avenue G. malSrm noHCkem, on se me smekl a jsem hned jakousi tlevu ye viem, upottebit s kvasnicemi, ni ji rovTEMPLE, TEXAS. ()brat' se a nepatrne me pichl do col jsem neeekala, jen hlavne o ru"ionsammrilworAusoMMONIMrs praveho palce, zrovna jako kdyl se ku se mne jednalo, zatim jsem ztra■0•111•0040 ....40...........................041101..1 ■04111••■■■■■11.111111.41■0■ 04M.NO004.4.011.040■11.4M.01 Apendlikem bodne; malounko krev tila 3 neduhy, ktere me trapily. Co vystfikla a ja, abych neznedistila se tjika, ruky, je o 50% lepii, neoeemrkev, umyla a dala obvaz. 4 dni o kavam, le bude vyleeena, to je nenieem jsem nevedela, al 5. den jsem neb je prilii rozfezana. Kdydostala do ruky hrozne bolesti. Ru- bych Kompresy byla mela o dva roka byla normalni, ne dervend, ani ky dfiv, vim dobre, 'le by me byly uotekla, jen v torn miste byta jako zdravily, ale rukou mohu hStat i madek bila teeka, to bylo vie, ale mohu se ji dotknout, kde'lto dtive ukrutne bolesti. Mu2 volal lekate v to nebylo molne o ruku zavadit. noel a on hned, aby me tam ptivezl, Pak jsem ztratila mou iedollutou se mysli le je to otrava dle toho, ja- barvu v oblideji. Ad je mne 68 let, V EAST BERNARD, TEXAS. ko jsem mela bolesti. Cestou, jen 3 citim v sobe opet pino energie a teV NEDELI, 30. SRPNA. SIX PALS ORCHESTRA. mile dalekou, nebyl mul" v stavu me iirn se z toho 'livota a proto (Vstupne: pani 25c, damy zdarma.) dovezti, co jsem Cinila bolesti. Le- nebot' vim, 'le mnoho etenatt kolikat mne rortizl palec a tekl, ze ne- krat maji nejakou nemoc, o V NEDELI, 5. ZAiti. — GOLD CHAIN BOHEMIANS. mule nic videt, abych koupala ru- mysli, le se nevyledi, ponevadl ne(Vstupne osoba 25c; deli zdarma.) ku v lysolu, a pakli me nebude le- vedi o kompresach. Ptestala jsem V NEDELI„ 13. zaki. — SLOVAtKOVA ORCHESTRA Z WACO. pe, abych jela do Middletown k dr. brat viecky leky i oiettovatelku (Vstupne osoba 25c; deti zdarma.) Harvey, kaml mne mantel druhST jsem propustila. Radium v kompreden dovezl. Jelikol to bylo v dot* sach jest pry dobre na sto let a skoV NEDELI, 20. ZAE,i. — SYNCOPATORS. kdy byl v nemocnici, nebyl pHto- ro pro viechny nemoce, col vetim, (Vstupne: par 40c.) men, ale ja bolesti ktieela, takle byl a stoji jen $35, cal jest maliekost C./R. okamlite pfivolan. Jak pH srovnani s tim, co stoji Micah a Zabavy tyto potadany budou p11 zname Ceske oblibene hudbe, na jeho bylo: hned do nemocnice. mediciny, a to utrpeni. Chtela jsem To bylo posledni slovo, co si •pama- s timto podkat, al na podzim, al budobre podlaze, ochlazenST, ptijemiV vzduch, pkijemne osvetleni. tuji. Po 6 nedel stale jsem byla bez de mene prate, neb tohle jsem naDitky zdarma. vedomi. Co jsem vytrpela, neda se psala levou rukou a piii to 14 dni ■=1.13 1.011M11.11011.0 perem vypsat. Nevolala jsem o po- po chvilkach. Ale abych upozorni.1■0•11110.00111.1•011.0.1111•0 ■0■041111.1....10.0.1. moc, ale o zkraceni meho utrpeni. la trpici, me donutilo dfiv. A ted', ■■■•• Mela jsem 20 gumo-qch trubek, aby kdyl ul jsem se rozepsala, doufam, oalawo■■■•.10■ 04....miwooelyawipewo.o.,• ■■■■=.•■■•■■..amo•IMM..•..•••■ Psw.amo■trOlo..01. jedovate vStoky mely odtok. Cele le ctend redakce bude mit se mnou dny jsem mela ruku ye vielijakSTch trpelivost to otisknout. voda.ch. 8estkrat me ruku tezali, A ted' neco pro kuchyni. mam 24 kezt, as me to zastavili na Kdyl stale ty hospodyriky neco kyeli, kde mam veliky fez. Tohle je podavaji do kuchyne, i ja chci manejprudii otrava, eseptic blood poi- linko ptispet a dat navod, jak mason. Syn bSrvaleho presidenta Coo- minka delavala koblihy, kdy2 jsme lidgea podlehl teto otrave. Byla meli hostinec a byl bal. — Vezmu jsem 11 nedel v nemocnici, pak 1 libru mouky, 2 1/2 unce cukru, 21/2 jsem mela jeite 6 operaci v Hart- unce pteikvateneho masla, troiku Hra o livote Josefa Kajetana Tyla v peti obrazich, napsal ford a dve v New Haven, a to vie kvetu a soli, ktru z pu g orange, paJ. F. Karas. jen aby mne zmirnily bolesti. Pied- ne rukama rozinelnim, pak uileOSOBY: stavte si, kdo to budete Cist, kdyl ham 4 lloutky, 1 cele vejce, 1 polivbr. Stepan Valeik. Tyl vas hodne boll tub; to, ja, myslim, kovou llici whiskey nebo rumu, vleses. B. 8uldova f. Magdalena, jeho chot' le mam oddech ye dne v noci. ji to do mouky, vezmu 1 kostku ses. A. 8vestkova Anna Rajska, jeji sestra diky dp. Marialkovi, 'le me upozor- Fleischmanov3"ich kvasnic, rozdelim br. A. 8vestka nil dlankem na to, co i ja nyni el- je v troice mleka jen malo, neb ne- $ Havlidek BorovskS7 br. F. Mitcha nim. Kdybych si toho byla dfiv po- ni potteba po vejcich mot mleka. 1 Filipek Vaclav redaktor br. F. Bevan ml. viimla, co illevy a penez jsem si u- Pekne vypracuji na hladke test°, / Svanda ze Semeic ses. H. .8vestkov Eliika Peikova, jeho Lena chovala, ale kdy2 jsem tak zkouiela, radii fiddi ne2 tulle, a necham kybr. F. Bevan st. 1 Offlek F. ani Cteni me nezajimalo, al naho- nout. Kdy2 to chci nechat kynout br. J. Kelarek !. KrumlovskS7 1 herci dou ohlaveni "Zni to jako pohodka" pies noc, upottebim mleko studebr. B. 6tvrtnik Vosolsobe, sedlak z Lan me upozornilo a Cetla jsem. Dopsala nt, na den pak teple. Formou vyjsem mu soukrome a on mi vysvet- krajuji koblihy a opet necham Doba 1848 — 1856, misto • Praha — Brod — Plzeri. lil vie. Ja pak dopsala panu Ber- chvilku kynout. Dam smalit do do- 1 Zaroveri celodenni zabava spojena, s bazarem "teska, pout"', nardu Stfi'lovi, San Antonio, Te- sti sadla, vrchni stranou dolt, a pH- 1 spoleeny obed, pH hudbe B. R. Zatopka z Baytown. xas, P. 0. Box 712, a zaroven zaslala kryju pokliekou. Maji pane bile Mnooh krasnS7ch veci na bazaru. obnos $35.00, co stoji Radiove kom- prou'lky. Jakmile jsou riaove, poVSTUPNE: 30e. presy. Obditela jsem v kratke dobe klidku sejmu a obratim na druhou I i V ptiprave oslava 28. kijna, spojend s ptednaikou a divadlem, na moji objednavku a navod k stranu. Mam jich 32 neb 34 a plnedeli 25. kijna, co2 bude oznameno phite. Dne 19.imora zadala jsem ulivat a nim, al kdyl jsou hotove; dam v jedinem mesici jsem citila zmenu llicku zavateniny a jsou mot hez- 1 Zve nejen v ruce, ale i v celem tele. Me- ke a hlavne jako pat la jsem nemocny chronickSf me Ale hlavni bych zapomnela. 1 chSTt 20 let, 6-8krat v noci jsem po 15 let Iflivam Occident mouku. ..:-.................—.K............................—.,........................4
J. W UROgKA
anecni
abavy
V RIVERSIDE PARK PAVILLION
8tefinikii v Houstonu v nedeli, dne 30. srpna TYLOVA CESTA"
Divadlo u
Zabavni Wbor.
Ve stkedu, tine 26. srpna ibad. Elektricka letovaelta bez snury. — Znaenou nevhodou elektricke letovaaky jsou pkivodni snury, ktere omezuji akeni radius letovaeky, pa-
nevadi ji Ize u iti jen tam, kde je nablizku elektricka, zasuvka. Mimo to eini tyto snury dasto praci nepohodlnou tim, ze se zkrouti ye vSech smerech a zamotaji. Tyto nevSrhody nejsou u nova elektricke letovaeky, Dr. ktera nema vubec tadnou S'riuru. Zubni Lekak Jako katda jind letovadka, je i tato Wiley Bldg. vytapena elektrickSrm proudem ze TEXAS. site, ale ptivodni Ahura ji schazi. EL CAMPO, Tel. fikadovny 130. Obydli 309. Misto toho jsou na konci drtadla (dz) dve zastreky, jet lze zasunouti do elektricke zasuvky. Asi po dvou minutach je dosateno nejvetti teploDr. F. J. Kienek ty; letovadku vyjmeme ze zasuvky Zubni Lekak a mUteme s ni pracovati na jakemV PARKEROVE BUDOvE koliv miste, i na nejvzdalenejSim. Telefon 353. Letovaaka je sestrojena tak, fe pki RRYAN. TEXAS praci vznikaji jen zcela nepatrne tepelne ztraty. Konce jsou medene MEN a vymenitelne. Whoda vymenitelnS7ch koncu je patrna zvlaSte pii provadeni rozsahlejtich praci. Zaeeskt /OW a operater, tim co s jednim pracujeme, druhy 711 Medical Arts Bldg., se zahkiva. Tim je umotnena rychla HOUSTON, TEXAS a plynula prate. Telefon titadovny: Preston 2553. Vidy SpolehlivY. Telefon residence: Lehigh 9745. EgaummtmaagmugglEgigagEglEaltea Pani Fritz Pomeranke, Dane, Wis., pae; "Mfij taludek byl stale kyselY a trpela jsem zavrati. Zkoutela jsem SPRAVNE VYKONANA POmnoho leku bez fidinku, ale Hoboko HEEBN1 SLUZBA. mne pomohlo." Dra. Petra Hoboko V hodine 2alu zarmouceni je cennV bylinnST ledivS7 prostiedek. naleznou Edward Pace poPosiluje vVkonnost taludku povzbuhtebni ustav pohotovY k symzovanim zativaciho ustroji taludku, patickemu vytizeni nezbytpravidlovanim stiev a vymitanim nYch jednotlivosti a k vypraSkodlivYch nedistot ze soustavy. Tak veni dojemneho pohtbu. Levpcmatha, pkirode budovati ne cent' jsou naSI zasadou. zdrave telo. Neni prodavano v leAmbulaneni sluiba karnach, ale mute bS7ti opatteno EDWARD PACE pouze, od mistnich povetenVch jedPohkebni fiditel — elenem ' natelt. Pro informace pate: Dr. 8- P. J. S. T. — Tel. 3606 Peter Fahrney & Sons Company, TEMPLE, TEXAS. 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill:
H. 0. Halarnieek
il ERE:31
Straw, 15.
Vitt5TIOS
EI41E3
Dr. Karel J. Hollub
1.0•1■4.110
.0.•14,4•0.
.
0411110 1.1104
Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney OaNt LEKARI BrSrle spravne ptipravene. raAvNix 6as die Umluvy. Vytizuje vetkere soudni Telefony: fitadov. 3248 — Res. 2639 Efiletitosti leikadovna: 821 Bankers mortgage 513-15 Professional Bldg. Building. ores ulici nanroti !Cress TEMPLE. TEXAS. bridov4 HOUSTON, TEXAS. DOBEE teINKOVALA. Burkburnett. Texas. Jelikot Mrs. Hrazdil vedela, jake PRAVN1K bolesti jsem trpel a Nonat me dala dobre leeeni, ze mohu jako dkive Vykizuje vetkere soudni a pravni pracovat, potadala me, bych ji Nozale2itosti, abstrakty, posledni nat objednal, ja s radosti vyhovuji. vale. atd. — F. K. Zaruba, Box 289. TE WEST, Telefon 146, Na rozlidne bolesti, at' suckle neb otevkene se Nonat osvedeila, ktera! oez operate vytahne at' dkevene neb ocelove tkisky i steely v tele uvazle, ale musi to bYt eeskfi jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel. Cena Nonat jest 50c a $1.00, poTelefon: Beacon 31734. ttou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lePravidelna jidla a lunge. karnika neb jednatele, ale nic jineNejlepS1 soudkove a lahvove piho neberte, radeji pate pkimo na vo, ramie druhy vina a doutniky. nati adresu: Mluvime eesky. MARIE LEIBLINGER & CO. Hoboko stale na sklade. P. 0. Box 285, Altadena, California. Zvlattni stoly pro rodiny. V Ennis koupite Nonat v lekarne Roorbach's.
C.H ChernoskSr
GEO. E.KACIR
RED FRONT
NONAT
RSI LIDE hodne zkusili v poslednich vedrech, mnozi podlehli a ostatni trpi vatnou seslablosti celeho organismu, zvlatte taludku. Ty chceme touto cestou upozorniti na
0411111•041110.041
DIVADELNI KROU2EK "HLAHOL" SEHRAJE
v nedeli, dne 6. zari (Labor Day) V
Severovu
budove isidu Pokrok Houstonu e. 88. na Studewood
HORKOU
divadlo pod nazvem
"Dnes uz neni tak, jak bivalo." Opereta o 3 jednanich od R. Branalda. OSOBY: br. J. Katpar 6enek Paprham, majitel lazenskeho hotelu ses. H. Mendelova Rozinka, jeho netek br. F. Dvokak Gusta Prostiedni, portS7r br. F. KostomlatskV Dominik, vrchni ditnik ses. F. Olexova ml. Rfitena, jeho dcera br. J. Kahanek Jarolimek Panenka, druhS, ditnik ses. Svaeinova Regina, kuchakka br. F. Olexa st. Rufus Semlbaba, plukovnik ye vSTslutbe br. A. Valla Vavkinec Peprn, uzenak ses. A. Vallova Mots, Peprna, jeho mantelka ses. W. Kelnarova Fiala Fanita, svetova, taneenice br. F. Olexa ml. Leopold Knite, agent Hoste Dej v dnetni dobe v malem lazeilskem miste. Regi vede br. J. KaSpar. Zpevy a hudbu' kidi br. HlavatV. ZAtATEK 0 4 HODINE ODPOL. VSTUPNE: PANI 40c, DAMY 25c. HUDBU NA TANEC OBSTARAJI SYNCOPATORS Z EL CAMPO. K hojne navtteve zve,
Zabavni VSTbor. PtipadnY kus k oslave 28. kijna jest vybran a bude sehran v nedeli 25. tijna.
cennou taludedni silivku, ktera pied lety byla znama v katde krajanske rodine. Ted' jest °pet vyrabena dle stare, osvedeene formule a bude tim nejleptim PRITELEM STARkM SESLABLtM LIDEM !
1
Pkinese okamtitou a tadouci vzpruhu nejen v chuti k jidlu a zativani, ale cele soustave. Nema-li lekarnik, sane nam jeho jmeno a pinou adresu a. objednejte pkimo od nas.
Lahev $1.25 (pottou vyplacene) VESTNIK
Strana 16.
Ve sttedu, dne 26. srpna 1926.
VESTNtX
041•••(•■•■ •••••14011•041111■0.1•7•1•1•0411••■■••••04111.0•1M1.0•11131•110111•00111•0.1•041•11•04•M•olM.0•11111•041••0•1111•0•••• ■ ••11/1•0•41,•••••••”•
Dele atom X11. sjezdu Jednoty S.P.J S.T. Odbfrvaneho v East Bernard, Texas a vgem cleniim Jednoty S. P. J. S. T. za to, ie udelili vydavani spolkoveho organu Vestnik opet
Vydavatelum Cechos ovaka
IUJI8tUJEME VAS V8ECHNY, .2E SI OBCHODNICI A OBtANE MESTA WEST POCTY TE SKUTEtNE VA2i. Westski Obchod. Komora Hruika's Red & White F. W. LichnovskST West Bottling C West Service Station F. G. Gerik, J. C. Karlik 8ulak's Cafe Sikora a Rycli Grocerie 8inajstrla's Drug Store West Gin Company Opella Bratii Lunch Room Will Pareya Lunch Room Ben Keen, Economy Store West Cotton Oil Mill
WEST,
Adolf Muika Shoe Sh Geo. E. Kacii, privnik Rudolph Kolai Frank J. Hlavatk. Adams Grocery Jan Mikulik West Ice Co. F. F. LednickiT, Grocery
Weinberger, Barber West Side Confect'rv. E. J. Jeribek Dr. H. S. Tullos Walla Gin Company Palace Meat Market Hugo Freund Emil Pliiek Christian Hardware Helton's Grocery The Community Store Shadowland
TEXAS
,,,...„..,„,.....".....04m.oniwomo.•••,.•• ■■••■■•••■■0••••o•••••■••••••••••.....1•11................Mo...0.•••• ■••0••••■••■••••••oomo••■••■•■■ipawpworwewpwiwonroasi•••••••amoyok,owo•nso•m• ■•••■.•••o•mwo■ouswoawnew.oaros111•4