Vestnik 1936 09 02

an Slovanske PodpaiiiciJednoty S ttu Texas..

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress o (Wednesday) 2 zari (September) 1936.

WEST, TEXAS, ye stiedu ROCNIK (VOL.) xxrv.

August, 24th, 1922. tisLo 43.

PROTOKOL SEPSANC/ P I X11. SJEZDU, KONANEM V EAST BERNARD, TEX. DNE 3. A2 7. SRPNA 1936.

ZAHAJEN1 SJEZDU. JEZD zahajen byl dne 3. srpna o 9. hod. rano br. piedsedou H. U. C. oernoskSrm. S Br. ptedseda vtele vita vyslance a ptedstavuje br. Jana Gajevskeho, kterST procitenS7mi slovy vita br. vyslance jmencm tadu Karel Jonas dislo 28. v East Bernard ,,A ku, konci sve teei pteje sjezdu pinSr zdar. V anglicke feel vita, vyslance br. Ed. Novosad. Na to zazpivana byla piseri vS'erni ptitomnSmi "Hej Slovane".

Po skoneeni pisne ptedstavil br. ptedseda zdstupce mesta East Bernard, p. R. B. Boettchera, kterS, vtelYmi slovy vita vyslance do East Bernard. Po keel p. Boettchera, ptedstavuje br. ptedseda mistniho dp. J. Kunce, kter3i pekmimi slovy ptimlouva se za slovanskou pospolitost. Dale ptedstaven br. Janem GajevskSim na§ prvni ptedseda S.P.J.S.T. br. Gallia, kterS7 vzpomind prvnich zaeatkri. VSichni teanici odmeneni byli boutlivSim potleskem. Na to zahrana byla hudebniky americka, hymna Pak ptedstavena byla sleena Slovadkova, ktera za doprovodu na piano zahrala solo na klarinet, za co2 byla odmenena dlouhotrvajicim potleskem.

Po sleene ptednes1 jeji bratr solo na kornet, kterS7 ta byl odmenen dlouhotrvajicim potleskern. Na to br. ptedseda jmenuje bratry F. J. 01§ovskY, Jan Zemanek a R. B. Kroulik na ptehlednuti povetujicich listin. Po odevzdani povetujicich listin podava vS7bor svoji zpravu, ktera byla ptijata a2 na tad eislo 108., kde jsou dva zastupci. Na to br. Met. Pazdral podava, navrh, by povolan byl do sjezdu guverner Allred, by ku sjezdu promluvil. Navrh br. Met. Pazdrala byl ptijat a jmenovani ku vytizeni bratti Met. Pazdral, Joe Kopeck a Jos. Holdsek. Tim bylo dopoledni jednani ve 12:30 odrooeno do 1:30 odpoledne.

pil 338, Karel La2novsky 328. Br. ptedseda prohlaSuje vkAe jmenovane br. za tajemniky sjezdu a 26.da, by zaujali sva mista. Bralti: Will Nesuda obdrZel 252 hiasy a br. Fred Mieulka 203 hlasy. Br. Jch Sta. a, dal navrh a byl ptijat, by v§ichni zastupci vyslani na Utraty tadu meli jednaci, ale ne hlasovaci. To same pravo maji i eleni H. U., jet jsou sjezdu piitomni, ale nejsou zvolenSmoi zastupci a takte2 i redaktor br. Frank Moueka, a organisatoti. Br. Dugek podava, navrh, by. br. Dr. Jos. KopeckS7 vo.

.

4

. , 1. • 1 1•1110q.i• 0.101114.■•■ ,

0 ■•••04/1/000■11 04111.1.0 01■ 0 0W 0•1111.1NOWINM1 0 111011 0 11 111.

Jednodenni porada nag ich organisatorit, spojeni s nekolikahodino yYm pone nym kursem, konana byla ye stkedu 2. zaii v sini ridu Pokrok Houstonu. NaS'e Eilavni lbradovna pro yadi sjezdem narizene prohloubeni a sesileni organisaeni neodkladne, planovite. Naborovi kampaii zahijena bude pia ygech krajanskyeh osadich ihned. Jejim diem jesti — Ti sic noyYch elenit do konce tohoto roku! NAboru — zdar!

0.1111.4011111.0.111.0.111111.0.110.11=1.041 ■0•1111.0.10411101.01■10.11.111111.0

len byl aklamaene co misto-piedseda. Navrh ptijat a na to br. Jos. Kopeck zvolen jednohlasne.

Odpoledni zasedani ptesne v 1:30 a ptikroeeno k volbe sjezdoveloo ptedsedy. Navreni byli Nasleduje jmenovdni rfiznS 7ch vSloorti sjezbratti: 8' tepan Valeik a Jos. KopeckS7, vSrbor ' dovSm piedsedou a mistoptedsedou. Br. Met. na seitani hlasii: Karel Navratil, Fred Maly Pazdral dava, navrh, kterST byl ptijat, by schtize a Jan GajevskS7. Po seeteni hlasti vS7sledek byl: byla na 15 minut odrodena, a timto dan eas ubr. 8tepan Valeik 267 hlasti a br. Jos. KopeckST stanovit vS7bory jak nasleduje: peti elennST vYobdr2e1 204 hlasy. Na to br. piedseda br. Cherbor ustanoven na vypracovani denniho potadnoskST prohlaSrije br. Stepana Valeika za sjezku: br. Jos. Wondrash, F. R. Barton, J. Maly, doveho ptedsedu. Br. Stepan Valeik ujima. se J. R. Bartek a Jos. Huser. fitadu piedsedy. Br. Jan GajevskS7 podava br. ptedsedovi palidku s poznamkou, by tuto si po VS7 bor na stanovy jmenovanS7 pied sjezdem ukoeeni sjezdu podr2e1 co pamatku darovanou byl uznan a podr2en byl v platnosti po eel* tadem Karel JonaS cis. 28. z East Bernard, kde eas sjezdu. Portistava, z deviti elenti volenS7ch sjezd byl odl*an. Br. piedseda ptikroduje k ze zastupcti: J. R. Kubena, Frank Steiner, John dagimu jednani a site volbe tajemnikri sjezGajevskS7 , Jos. Vesely, F. E. Hejl, Eng. Jelinek, dovych. Navrgeno bylo Sest bratrri a sice • Jan Jos. Horriak, Jos . Zemanek, J. L. Kocurek.

Holeeek, Jos. Vytopil, Karel La2novskS7, Jan Podobne zilstava, v dinnosti po eas sjezdu StaS"a, Ferd. Mieulka a Will A. Nesuda. Navrh pied sjezdem jmenovanS7 y,Sibor Ueetni (finanpkijat, by prvni etyti, kteti obdr21 nejvice hlaeni) na pfehlaeni knih, kterY pozristava. z sri, byli sjezdov3imi tajemniky. Prvni dva s nejF. K. Bueek, B. Bou§ka a Jos. Kalousek. vice hiasy byl byli tajemnici a druzi dva s meVYbor na vSrlohy sjezdu peti elenn3"7: F. B. ne hiasy by byli tajemnici vYpomocni. Po seVrla, Jos. Cuba, Jos. Siptak, Adolph Mach, H. eteni hlast vYsledek byl nasledujici: Jan Holedek 367 blast, Jan Sta'Aa 300 hlas6., Jos. VytoMarchak.

Resolueni peti elenn3i: Karel Keprta, Jos. KruSinskSr, Ant. Tobola, C. L. Adamek a sestra Mary Cordray.

VS7bor nemocenskSr 7 elennSr: Jos. HejnST, John toupal, John Havlik, Will. Ku gel, Tom Drozda, Fr. Truksa, sestra Marie Kadera.

Tiskovy vYbor sestava z bratrii: Ed. Micek, Frank Moravek, Frank Kadanka, W. C. Hru§ka, Jos. Balcar, Frank Aneinec, Frank Dressler.

Stani vYbor: Karel Navratil, Ed. Snapka, Fr. Janota, J. E. Elalk, J. J. Haek.

Dotaz podan, zdali stanovni vfloor odpovida stanova.m. Br. mistopied. Jos. KopeckS7 upozorriuje na naSe stanovy, ktere ukazuji, ae vSibor stanovni ustanoven bratry iftedniky jest v pravu.

Br. Karel Navratil pravi, te nevidi 2adnou zdvalnou vec v kritice stanovniho v3iboru se tkkajici, a a2 budou eteny stanovy, 2e pak budou upraveny dle piani Br. ptedseda na to ptedstavil dp. Pavla KaSpara z HostSrnu, ktery oslovil v S • echny ptitomne narodne procitenou fedi, je'2 byla odmenena boutlivYm potleskem.

Br. ptedseda podekoval dp. Ka§parovi jrnenem vyslancii za srdeend slova.

Br. Met. Pazdral tlumodil sjezdu zpravu od guvernera Allreda, 2e se nemuae pied sjezd stavit z duvodu, 2e odekava mistopresidenta SpojenYch Statii, J. N. Garnera v Dallas, avaak pteje zdar sjezdu.

Na to br. piedseda H. U. podava jeho zpravu, v kterato objasriuje nutnosti nekterS7ch bondo-dch ptevodti. Zprava tato za posledni etyki roky byla olAirne podana, byla pozorne sledovana a ptijata potleskem.

Poz. red.: Otiskli jsme tuto zpravu ye dvou poslednich eislech organu a zde ji vynechavame, aekoli bude zatazena do brourky sjezdoye.

Br. piedseda a ye, vyslanctim otazku, jak chteji se zpravou naloZit. Br. Jan GajevskS, podava, navrh, by zprava byla ptijata jak dtena piedsedou H. U. C. H. ChernoskYm, kterS72 navrh byl podporovan a pii hlasovani jednohlasne ptijat.

Zprava podand vYborem povetujicich listin v ptipade delegatil od Cis. 108. nasleduje: My, nine psanY vYbor na povetujici listiny, po vyslechnuti obou spornYch stran tadu onoho uznavame, 2e br. Frank Kunz jest zvolen3im delegatem a ma, pra y ° zastupovat tad C. 108. Potvrzeno podpisy: Frank J. 01S"ovskST, R. B. Kroulik a J. J. Zemanek. Po pteeteni teto zpravy br. J. J. Vyvial se dovolava vyMi instance, co2 mu dovoleno.

Zprava na denni potadek etena br. piedsedou a zni: Ct. dvanacternu sjezdu S. P. J. S. T.: V3Thor na denni potadek pro sjezd v East Bernard potadanS7 ustanovil se na nasledujichn jednacim pofttdku.

Strang I.

VESTNtt

&Mae maji za.einati v 8 lloa. rano a ttVat do 12 hod. dopoledne s deseti minutovou ptestavkou. Zasedani odpoledni ma zaeit ye 2 hod. odpoledne a koneit v 6:30 odpoledne. Dale odporueujeme, aby byly ptedsedou a mistoptedsedou ustanoveny nasledujici. vStory: 1. VYbor na stanovy 9 elennY. 2. Stiani vYbor 5 elennY. 3. Resolueni vYbor 5 elennY. 4. Finaneni vYbor 3 elennY. 5. TiskovY vYbor na organ 5 elennY. 6. Na vyclani sjezdove 5 elennV. 7. Na nemocenskou podporu 7 elennY. (Tyto v3Thory byly jia dtive ustanoveny).

Pravidla pti schuzich.

1. Zahajeni schnze.

2. tteni jmen poslancn.

3. Oteni protokolu.

4. tteni dopisti.

5. Zpravy vYbord.

6. Nedokoneene jednani.

7. Nove zaleaitosti a volne navrhy.

8. t adnY z vyslancil neobdrk slovo po druhe, pokud se hlasi o ne ti, kteti dosud o dotyenem navrhu nemluvili. Po tteti o temae navrhu neni dovoleno mluviti, lee se svolenim sjezdu.

9. Odchylujici teenik od navrhu budia volan br. ptedsedou k potadku, zaroveri ma pray() kaadY vyslanec volati teenika k potadku, mysli-li, ae tYa se od debaty odchyluje.

10. Navrh na ukoneeni debaty podporovan jednYm vyslancern musi bYti ptedloaen k odhlasovani a k jeho pkijeti jest zapotiebi dvou ttetin hlasti vyslanen.

11. Nikdo nesmi dele nets 5 minut o jednom ptedmetu mluviti, lee se svolenim sjezdu.

12. Ve'akere navrhy tYkajici se zmeny stanov bud'tea podany pisemne a hned odkazany pattienemu vYboru, rokuje se vaak o nich, stanovni vYbor svou zpravu poda.

13. Hlasovani o zmenach stanov a o zpravach vYborn musi miti dye tfetiny hlasu ptitomnYch vyslanc0. Jine navrhy pkijimaji se die obvykleho zptisobu ye schnzi sjezdu, vyjma, ae by hlasovaxii die eisel navraeno a sjezdem ptijato bylo.

14. PM podani kaadeho navrhu budia jmeno navrhovatele do protokolu zaneaeno.

15. Kandy protokol budiz po ptijmuti v schuzi eten.

16. 2adn3i vyslanec nema pra,vo bez svoleni br. ptedsedy sin opustiti.

17. Hlasovani o veSkerYch navrzich jest povinnosti kaacleho ptitomneho vyslance.

18. K platnemu jednani jest zapottebi ptitomnosti dvou ttetin vyslancti.

Jos. Wondrag, F. Maly, J. H. Huser, F. R. Barton, J. R. Bartek. &haze ukoneena v 7 hod. odpoledne. Ptedseda sjezdu: Stepan Valeik. Tajemnici sjezdu: John Holedek, Chas. LaanovskY, Jos. Vytopil, John Staaa.

DOPOLEDNI ZASEDANi.

Protokol ze schnze, konane dne 4. srpna z dopoledniho jednani.

Schuzi zahajil br. ptedseda Stepan Valeik ptesne v 8 hod. rano a ptistupuje se k prvnimu eteni jmen vyslancn, jel byli vaichni ptitomni.

Br. ptedseda aada, by vaichni vYpomocni vyslanci i organisatoti odevzdali sva jmena bkim. tajemniktn„ by mohla bYt tea etena pti zaha,jeni schtzi. Br. J. R. Kubena oznamuje, ae tad cis. 115. se vyrovnal s H. U. a na to br. ptedseda prohlaauje, ae jeho vyslanec F. J. Bouaka ma pray() tad Cis. 115. zastupovat na sjezdu.

Br. Met. Pazdral podava navrh, by byl povolen proslov br. Ed. Miekovi. Br. Ptedseda ddva o navrhu hlasovat, tento ptijat s jednim hlasem za.pornYm. Na to ujima, se slova. br . Ed. Mieek, ktery procitenymi slovy ku sjezdu promluvil, pti sve teei nekolikrat byl potleskem pteruSen a pti ukoneeni odmenen dlouho trvajicim potleskem a povstanim, naee'a br. ptedseda vhodnYmi slovy podekoval mu jmenem vyslanct. Tea br. Jan GajevskY ptipadnYmi slovy odpovida br. Miekovi.

Ptikroeeno ku eteni protokolu, kterY ptijat s doplriky, jak bratry pisemne dodany a budou v odpolednim zasedani protokolovany.

Nasleduje eteni blahoptejnSrch telegrams a dopisn a br. Muniza navrhuje, by ony v anglieke feel byly pteloaeny do oeStiny. Navrh ptijat. Br. Wil. Nesuda navrhuje, by telegramy trkajici se ptesidleni H. byly eteny pozdeji.

Navrh ptijat. Zdravice doily nasledovne: Od tadu Woodrow Wilson Cis. 146. Galveston. Za Sokolskou ' upu Jinni, Vaclav Kraft, starosta, V. Kuderova, tajemnice, Dallas. Za H. U. ZCBJ. L. J. Kaapar, tajemnik, Cedar Rapids, Iowa.

Br. taj. H. U., J. R. Kubena Ustne podava kratai sdeleni, ae jeho zprava jest totoana se zpravou br. pted. ChernoskYho a neetni ae pobr. Ed. L. Marek. Br. J. F. Bou gka dava navrh, kterY byl ptijat, by zprava ucetni byla etena pozdeji, ad' rozhlasovad bude uveden v einnost.

Br. GajevskY dave, navrh na 10 minut odroeeni, coa bylo ptijato. Br. ptedseda po 10 minutoy e ptestavce vola vyslance k daraimu zasedaBr. Jan Havlik, ptedseda nemocenskeho vYboru svolava dalSi eleny tohoto k zasedani.

Br. Fr. Steiner dava navrh, by se schtize odroeila na 2 hod. odpol., by vaechny ustanoveny vYbory mohly ku sve praci zasednout.

Br. Jos. Zernanek dodava, zdali budou vYbory zasedati, ae jest nutno, aby schtze byla do 2 hod. odp. odroeena.

Br. Jos. Duaek, ml. protestuje a navrhuje, by ye schazi bylo pokraeovano. Pkikrodeno k hlasovani a malou vetainou pkijato, by se schtize odroeila do 2 hod. odp.

Br. ptedseda ptedeita jmena vaech vyborti a aada, by zaujaly sva mista. Na to sehtze odroeena.

Jmena vYpomocnYch poslanct jsou: Add eislo: Jos. HrubY 83.

Geo. Kacit 54.

F. V. Urbig 28.

John Holedek 28.

Aug. Kacit 63.

J. J. Le'Sikar 88.

Emil Chalupa 1.

J. P. Trlica 20.

John Lednick3%.

6.

Maragek 142.

Emil Zapalad 1.

Frank Chudej 24.

Will. Nesuda 130.

Jerry Dana 47.

Aug. Morris 36.

Simon Janeeka 55.

Dr. Geo. Pazdral 126.

Karel LaanovskY 135.

C. H. ChernoskY. 61eni Hlay. Utad.

John H. Hurta, Tom H. S' krabanek, Ed. Marek, J. J. Gallia, vysl. pted. H. U. Organisatoti a redaktor: Frank Moudka, redaktor.

John Urubek, eislo 24.

John KlinkovskY, 24.

Ignac genkykik, 108.

Jos. Franta, 4.

Frank Hlolek, 148.

J. H. Siptak, 17.

Doplriky ku protokolu ze dne 3. srpna: 61enove tiskoveho vYboru jsou nesledujici: Bti. Dr. Ed. Mieek, Frank Moravek, Frank Kadanka, R. Koei, Frank Dresler, W. C. HruSka, Fr. Andinec a Jos. Holasek co ptisedici.

Jmeno F. J. BouSka zmeneno na J. F. Bou g -ka;jme'noz B.aRKroulik Dale opomenuto zanest nominaci br. Jana Gajevskeho za sjezdoveho ptedsedu, ktereZ nominace on se vzdal.

Br. Jos. Holasek byl jmenovan elenem tiskoveho vYboru, z ktereho se vzdal a na jeho misto jmenovan Fr. Aneinec. , Ptedseda: 8tepan Valeik. Tajemnici: John Holeeek, Jos. Vytopil, Chas. LaanovskY, John Stata.

ODPOLEDNI ZASEDANI.

Zahajeno o 2. hodine br. pted. gtepan Valeikern. - Br. ptedseda vzpomin.0, zemtelSrelx de-

Ve stiedu. dne 2. zati 1926. od posledniho XI. sjezdu se odebrali tam, odkud neni navratu a aada, by jim vzdana vzpominka povstanim. Br. ptedseda ptipomina bratrisim a sestram vyslancum by, kdyby jim vae nebylo jasno, obratili se na neho 0 objasneni, aby nebyli ye syYch pravech zkraceni.

Br. ptedseda ptikroeuje k dennimu potadku, eteni jmen vyslancil. Br. Jan GajevskY podava by od eteni jmen vyslancil bylo pro odpoledni zasedani upuateno. Ptedseda dava hlasovat o onom navrhu, je'a ptijat velkou vetainou. Br. Kalousek podava, dodatek, by pr. ptedseda die jeho ptani nechal jmena Gist kdykoli. Dodatek ptijat vetainou.

Dale eten protokol dopoledniho zasedani, ktery as na male opravy ptijat jednohlasne.

Ptikroeeno k eteni dopisn a telegram y. Mesto Taylor aada, by vyslanci zvolili mesto Taylor k odbYvani ptiatiho sjezdu. Blazilmar Hotel, Joe Harrison, mgr.

Zdravice od V. V. R.V.O.S. z ntadovny, Buckholts: Jan H. Hurta, ptedseda; Jos. Slavik, tajemnik.

Dale dogla zdravice z West od poRmistra R. J. Maraka.

Ptedseda hlasi, ae fotografovani bude ve 4. hodiny a divadlo veder v sini Karel Jonat', C. 28.

Dale br. ptedseda hiasi zaletitost tadu 108., ktere. byla vyktkena minulY den vYborem na povetujici listiny, ale jestli br. delegati a ses. delegatky sobe pteji, ze atizni vYbor poda, sve vyktkeni o to veci.

Br. J. Vavra dava navrh, aby zprava stianiho vYboru byla vyslechnuta. Br. J. KruSinskY podporuje a pokraeovano.

Br Karel Navratil podava zpravu stianiho vYboru: My, co stiani vYbor jsme vyslechli obe strany a shledali jsme, ae br. J. J. Vyvial jest opravnen zastupovati tad Cis. 108.

Ed 8napka, ptedseda vYboru; John F. Egik, Fr. Janota, J. J. HoSek, Chas. Navratil.

Ptijato jednohlasne.

Br. ptedseda po pfeeteni zpravy stianiho vYboru prohlasil br. J. J. Vyviala co zastupce tadu Cis. 108. Br. J. J. Vyvial dekuje za spravne vytizeni a aada, aby br. Fr. Kunz byl ustana, ven tadovYm delegatem, coa se stalo.

Dale pteetena byla zprava stianiho vYboru br. taj.

My, co stiani vYbor jsme shledali a vy§ettili, ze stanost br. Jno. F. Dedka byla vytizena H. U. v roku 1934 v oboustranne dohode a proto my co vYbor nemame dalaiho s tim jednani.

Ed. Snapka, ptedseda vYboru. Jan F. Elaik, Kar. Navratil, J. J. Hoaek, Frank Janota.

Ptijato jednohlasne.

My, co stiani vYbor odporueujeme aadost du Cis. 20, ohledne ztraceneho abstractu, aby bylo jejich ptani vyhoveno se schvalenim sjezdu. Ed. 8napka, pted. vYboru, Jan Elaik, Karel Navratil, J. J. HoSek, Frank Janota. Jeclnohlasne ptijato.

Ptikroeeno ku eteni zpravy ifeetni, ileetnim br. Ed. Markem, ktera byla obairna.

Br. L. Havelka protestuje proti eteni poetu tan s poetem dlent a br.. fieetni pravi, on chce svoji zpravu podati Upinou, a bylo pokradovano.

Br. J. F. BouSla dava navrh na lOti minutovou ptestavku, coa ptijato, jiZ bylo pouNto ku fotografovani vyslanc0.

Po ptestavce bylo opet pokradovano v podani zpravy ridetni, ktera, byla nekolikrat pterukna dotazy, ktere br. fidetnim zodpovedeny.

Br. Steiner aada slovo a poladuje, by br. podal podrobnY seznam bondri die ttidy.

Br. fidetni vysvetluje, ae H. U. nevede seznam bona die ttid 1., 2., 3. Nada br. neetni ete vysvetleni od komisate z Austinu v anglickem jazyku a aada, pak-li by kterY delegat nerozumel, ae bude vysvetleni pteloaeno do eeskeho jazyku, coa nebylo poaadovano. Br. Jos. Kopeck dava, navrh, by br. ptedseda ptevzal eteni zpravy a odtwodriuje, ae br. neetni jest unaven. Navrh podporovan. Br. Frank Steiner protestuje a aada, by bratr neetni pokradoval y e sve zprave sam. Ptedseda nechava o navrzich hlasovat a ptijato vetainou, by br. ptedseda zaujal dalai eteni a pteklad zpravy, col tento dini.

Zprava tdetnam.

ZPRAVA. ttEmino HLAVNI tfLADOVNY. Pfehled pfijmu a vydani Umrtniho Fo ndu, Detskeho Odboru a Hlavniho Um. Fond D. Odbor Hl. Rad Bilance dne 1. dervence 1932.

2,501,839.63 3,911.37 1,979.59 thrnnY pfijem od 1. de'ce 1932 do 30. derv. 1936 1,291.996.05 11,945.11_72,763.32 3,793,835.68 15,856.48 74,742.91 Vyclani v iihrnu ad 1. eeece 1932 do 30.eerv. 1936 762,319.59 1,777.44 72,036.83 Bilance dne 30. derma 1936.

3,031,516.09 14,079.04 2,706.08 Zapisni zdroje: Majetek 193,532.94 Hypoteky 1,101,945.91 (Mortgage) 1,000.00 Pujeky certifikatn 316,558.29 Bondy 1,392,857.34 Vklady 15.00 Pujeky najemniku 20.00 Zalohy jednateln 780.85 U pokladnika hotovost 2,706.08 V bankach 38,884.88

Nezapisni zdroje: Urok z hypotek Urok z mortgage Urok z bond' Urok z pujeek cert.

Umrtni poplatky

27,748.96 12.50 16,933.26 17,862.69 8,802.84

Riau.

I.ThrnnS7 2,507,730.59 1,376,704.48 3,884,435.07 836,133.86 3,048,301.21

3,048,301.21

70,360.25 $3,118,661.46

Povinnosti: Dluh nedospelYm dedictim Dluh nedospelYm dedictim Urok Dari na majetku pal roku Dluh kadfn, ptedplatne

28,208.65 7,603.39 1,570.80 419.91

.

Uhrn zdrojn, dne 30. dervna 1936 Po dvouhodinovem eteni zakonduje br. eetni svoji zpravu a dekuje v gem zastupcum za pozornost mu venovanou, co g projeveno potleskem. Br. J. F. Bou gka dava navrh, by uznani zpravy br. neetnika byla prokazana povstanim. Delegati povstali. Na to vYbor finaneni podava zpravu a vyslovuje se pochvalne o vedeni knih finanenich bratrem neetnikem Ed. Markem. Br. Sta ge, dava dotaz ohledne inventake na gi fikadovny, kterY nebyl eten one zprave. Br. neetni slibil, nemaje soupis inventake po ruce, ge jej co nejdtive vypracuje.

Br. Karel Navratil se ta ge, pros jest onen rozdil, kterY byl ye Vestniku podan neetnim vYborem a iidetnim. Br. Steiner se hlasil take o slovo a bylo odpovedeno, ge jeho dotaz bude podan pozdeji. Br. Steiner ádá jiste odpovedi na vice otazek, co g uvageno a usnegeno, by pro pokrodilost easu vec byla ponecharia do ranMho zasedani, na cog br. Jos. Dudek dodava, aby tyto otazky pisemne br. Steinerem dodany byly br. neetnimu a br. Steiner se uvoluje tak liana. Br. M. Pazdral dava navrh na ukonderii debaty a aby sjezd se odchYlil od jednaciho poiaclku, by moh 'lvYbor na cestovni vYlohy ku sve praci zasednout. Ptijato.

Br. Frnka riavrhuje, by se stanovil denni plat a cestoyne ses. a br. zastupcOm. Po deli vYmene nazorti pkijat koneenk navrh br. Jos. Valdika, ktery podporovan br. J. Frnkou, na $4.00 denne ode dne vYjezdu z domova a zpet, a 3 centy milove tam i zpet (co'g znamena na misto sjezdu) a k nejbliggimu viaku. Br. GajevskY zve v'g echny zastupce na divadelni ptedstaveni v sini kadu Karel Jonas, naee g schtrze br. mistoptedsedou Dr. KopeckYm ukondena.

Ptedseda: Stepan Valeik; taj.: John Holeeek, Jos. Vytopil, Chas. LainovskY, John Staga.

Protokol ze schiize konane dne 5. srpna dopol.

Schnzi zahajil br. ptedseda pkesne o 8. hod. rano, pkikroduje k dennimu pokadku ku eteni jmen vyslance., kteti byli ptitomni v gichni ag na br. E. E. Burka od Cis. 31, kterY nebyl ptitomen ani pti druhem dteni.

Ptikroeeno ku dteni protokolu z odpoledniho jednani dne 4ho srpna.

Po pkeeteni protokolu opravuje se mYlka, ge podani navrhu na 10 minutovou pkestavku udinil J. F. Bougka misto br. Fr. Kadanky.

Br. Jos. Dudek podava po oprave navrh, by protokol byl pkijat jak byl eten.

Pkikrodeno k dal g imu eteni telegram'. Doily telegramy z mesta Taylor, kde gadano jest, by pkig ti sjezd konan byl v Taylor. Nasledujici: Od John Hafernik, Stanley Stibokik a Bob Hewitt, mayor, Naknec Tiskarna, Stanly Stibofik, Ramsey Oil Co., Frank Ramsey.

Strum 3.

VEST Ntit

Ve sttedu, dne 2. zati 1936.

37,902.75 $3,080.758.71

Na to ptedstupuje br. neetni Ed. Marek a vyhovuje gadosti br. Jana Sta gi a rte inventat H. U. v jake den& Inventat H. U. ye Fayetteville ceni se na $1080.00, v Temple u pra y -nihoradce$465.0,lkem$154.0 Dale br. neetni se tae, zda-li zprava st. komisate, jena jest v anglickem tisku, ma bYti etena jak jest a neb pkekladana do degtiny.

Br. Jos. Holasek dava navrh, kterY pkijat, by hlavni body one zpravy byly pkelogeny do eegtiny.

Br. August Kacit, pravni radce Jednoty, objasriuje zpilsob ptileovani abstraktu H. U. V dalgim bodu, jeng se tYka pujeek na certifikaty, podava vysvetleni br. taj. J. R. Kubena.

Br. Jos. Dudek, ml. dava navrh na lOti minutove odroeeni, pkijato.

Po deseti minutove pfestavce °pet pokra'doyen° ye eteni zpravy statnilio komisate.

Br. ptedseda °pet ptipomina, g'e kagdY delegat ma pine pra y° povstat a einit dctagy, ku kterYmg jest pine ka gdY opravnen. Br. oznamuje, ge zodpovezeni sedmi otazek, udinenYch br. Steinerem vezme del gi pripravu. Na to br. Steiner pravi, by mu bylo dovoleno upustit od zodpovezeni techto otazek k van getteni easu. Br. Karel Navratil protestuje a gada, aby tyto otazky byly zodpovezeny.

Br. Fr. A. Marek dava nahradni navrh, by tato zale gitost byla projednana a g bude neetni vYbor poda.vat zpravu.

Br. J. N. Vavra, pokl. H. Ut. podava zpravu za 4 roky.

Ptebytek 1. eervence 1932 $ 1,979.59 Pkijem od taj. H. U. 72,786.34 Ptijem celkovY Vydani

$74,765.93 72,059.85

ZbYva za pokiadnikem $ 2.706.08 Zprava teetniho vStoru.

East Bernard, Texas, 4. srpna 1936.

Sestry a bratti delegati:— Dovoluji si, co Glen neetniho vYboru podati brattim delegattim co nejstruenej gi ptehled, co neetni vYbor vykonal a sna gil se vykonati die mognosti a die okolnosti.

Dle stanov tieetni vYbor mel prohli geti knihy iftednike. ka gde etvrtleti, ale nasledkem toho, ge elenove vYboru mail riand zemestna.ni, nebylo moano cleat prohlidku jak ureeno, nea prilmerne jednou za 6 mesicti byla konana dilkladnej gi prohlidka v sidle itkadovny.

Minuleho roku neetni vYbor spoledne s br.

Frank Aneincem, elenem ddzoreiho vYboru, prohlednul bondy ulo gene v Houstonske bance,

jak bylo pozdeji uvefejneno ye Vestniku. posledni schnzi, adbYvane 2. eervence t. r. ye Fayetteville, nebyia dinena ob girnej gi prohlidka, totia ne takova, jak mela byti pied sjez-. dem. Br. Valeik musel odjeti jeSte ten samk den do Houstonu, ale druheho dne prchligel a byl napomocen dozoraimu vS7boru pti pfehli2oni bon' v bance v Houstonu. Tedy die techto okolnosti udelali jsme s br. Nesudou co bylo moano, a nasleilkem toho nemohu vam podati zpravu za 4 leta, jak bych si ptal. Knihy naali v2dy v potadku, a g na nektere chyby, ktere byly opraveny v nasiedujicim obdobi.

Nechci zde grave kritisovati, jak br. ptedsedu H. U. ye veerejS1 zprave udaval, ale chci se pouze zminiti, ae za posledni dobu, obzvlaSte za posledni rok, ireetni vkbor mel jiste obti2e co se tyre podavani zprav alenstvu ohledne stavu naafi Jednoty, ponevad2 vS/boru byly eineny pteka2ky. VS7bor se v2dy snahl udelati svedomitou prohlidku die svkch schopnosti a podati zpravu elentim, jak vie skuteene existuje. Prvni ptesnou prohlidku dovolil si trdetni v3ibor udiniti koncem dubna minuleho roku (1935), a vypracoval tieetni Upinou zpravu ptehlidky k uvetejneni ye Vestniku.

Bratti delegati, je to smutna a velmi nepkijemno, prate pro tieetni vSrbor, jak yam nekdo pteka2i v praci, obzvlaSte, kdy2 jsme se sna2ili podati zpravu elenstvu, jak si vie stoji. Ja, mel v2dy zato, ge elenove chteji miti a jsou °pra y -neimtpdseboutnkpehldVao,jk se skutedne hospodati. Bratti delegati, jste to vy, vase manaelky, vase deti, kteti jste te2kou praci a pili nastfadali majetek, kterY H. U. ma hledeti investovati do dobrSrch zaruk, tudi2 zajiste jste opravneni vedet, jak se s vaAim majetkem hospodati a kdy2 se ukla.claji vase Uspory do nejistkch zaruk (bond') vy mate pray() se ozvati a vy mate pra y() kritisovati kterehokoliv z nes elent H. T.J. Kagda osoba, ktera, zastupuje vetejne misto neb zastupuje spolek, at' tad, neb H. U., podleha kritice, at' jste to vy, neb kterS7koliv Glen H. U. (Pokraeovani ptiSte.) Tajemstvi iivota. Mezi tajemstvi, ktera ptiroda dosud eloveku nevydala, path zahada ptivodu, vzniku 2ivota. AS se elm& znovu a znovu namaha proniknouti ke kotentim sve existence, nard2i vady opet na eirou temnotu.

Nevime jak vznikl na zemi 2ivot, nevime ani jak se udr2uje, ani jake jsou zakony jeho formovani. V laboratofich podatilo se site vyrobit chemicky dokonalou protoplasmu — pralatku 2ivota — ale nikdo ji nedonutil dosud k tomu, aby Gila. Olovek ovSem hlecla dalg testy k rozluAteni hadanky a dochazi pti torn k zajimavS7m poznatkam: divot ye sv3ich rtiznch formach je uaasne hou2evnatk. Aekoliv stadi celkem nevelke nasili k zabiti Sloveka, slneenicove jadro uchova svou 2ivotaschopnost jeSte po Stvrthodinovem zabtivani na 140 stupfiti Celsia (v suchem teple). Vitnici — Servi — snesou za sucha dokonce teplotu 150 st. C. tlovek byl uzdraven pa nejvy'a gi zaznamenane telesne teplote 43.6 st. C. Na chlad jsou ni2organismy jegte odolnej§i: vitnici pte2iji — 273 st. C, kapradinove v3itrusy kliSi i kdyt byly pted tim ochlazeny na 278 st. C. Nalevnici, zamrzli v ledu, snesou beze 'S.kody — 60 st. C. Ryby, ochlazene na 15 stupfra pod nulou, jsou lomive jako sklo, ale pomalu otepleny, znovu 2iji. Take 'Cloy& jevi vuOi chladu znaenou odolnost: v archivu kle. gtera sv. Bernarda na stejnomennem alpskem ptechodu jsou zaznamenany ptipady, kdy Tide se uzdravili i tehdy, kdy2 byli nalezeni teprve za nekolik dna po zapadnuti do snehu. Jiste mlade device bylo vzktiseno po 51 dnech, ztravenSrch bez potravy pod snehovm ptikrovem. Je'Ste pozoruhodnejS1 je 2ivotni energie east lidskeho tela. Srdce na pt. pracuje i v tele, jenru2 byla ut'ata hlava. Francouzi shledali u osob guillotinovankch einnost srdce jette po 20 a 40 minutach. V jednom pade dokonce po 24 hodinach. Srdce kralika, vynate z tela a uschovane v chladu, obnovilo po 112 hodinach svou einnost, kdy2 bylo pHslugne oS'etteno. Laloky ktf2e, sejmute s lidskeho tela, udr2ely schopnost znovu pfirasti po 22 dnil. Odolnost givota je pozoruhodna.

Bude 'lady rortekno jeho tajemstvi?

vEsTNIE

Strang 4.

oddil do

ate!ski.

Dopisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poradatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Poctive usili nese ovoce.

Patnact dospelS,ch, dvacet elenii D. Od. uvedeno bude do radu Volna Cecina. KterS, tad bude nasledovat?

Ve sttedu dne 2. zaft 106.

Zase nova ratolest nail S. P. J. S. T. DruhSr fad v mlade, slibne osade.

itad Volna cechie, Oslo 135., v Ennis, Texas.

Kaufman, Texas. eteni bratii a sestry!

Mill bratti a sestry!

Tak ta .pikovadka to baviny jest u nas nyni Kdy2 ji2 mame ten sjezd odbytY a veSlere na programu. Jest 0'1 torn horko dOst a bopaleive otazky vykizeny, ktere2 takove veci kad Sprovedlnost, els. 121., v Shiner, Texas. ledky drobne, tak 2e ten krop nasledkem sujsou vkide, at' vezmeme spolkove teleso jakeMiii bratii a sestry! cha bude asi polovieni ne2 jsme oeekavali, ale koliv, vkly jsou Tide pro a proti. Jinak to ani Zase pfichazim s paru kadky abych vas uvebude trochu vet'Si jak v Toni, a tteba jeke nanejde, neb kdyby Tide vSichni jen kYvali, tak domil byste se dostavili do sciarize prvni nedeprSi a nee° pkiroste. by to nebylo spravne a take by se to ani nelih v mesici zati. Doufam, 2e se i br. Vaclav Dale zdeluji vtem dlenrim radu Jan RosickSi bilo. Proto jsem rad ze se to ku spokojenosti Steinocher schrize zileastni a vysvetli nam, Cis. 110. v Kaufman, aby se v nedeli dne 6. zati vetSiny elenti uspokadalo. Ze je drivera v nak jak ye sjezdu bylo a tak dale. Pak eleni, co 1936 do schrize v co nejvetSim poetu dostavili eeskou Texaskou Jednotu u nas oznamuji, jsou pozadu s placenim, by se hledeli vyrovprotok si budete muset zvolit tajemnika. Ja budeme odbYvati v nedeli, dne 6. zaii veiejnou nat. V posledni schtzi se na me nektere sestry jsem ptestoupil do druheho radu, kterY se pra.•adovou schtizi, do ktere jest ka2dY srdeene zlobily, tie si jen vezmem beeulku piva a zakuy e v Kaufman, Texas, zalokl, tak budu tajemzvan, neb budeme pkijimat do radu dvacet sek ZadnY, a sestra Anna eulakova ze mela nikovat zase tam na nejakS7 eas, ale jak se ti ditek a patnact novYch dlenu, ktere ziskal orhodne koladri ptichystanYch a druhe take, a mladi do tadove prate zapracuji, hned jim daganisa.tor br. Joe Langer za spoluprace bratra proto si minime udelat Po schuzi svadinu a o me knihy, at' si tad vedou sami Tak to, proVaclava TupY, alena od nakho radu. Dvacet zapiti se u2 bratii postaraji. Tak na tu svaeisim, vy bratti i sestry od radu 110. vemte na elenri nag nadeje, .ktera kdysi bude zastavat nu sestry nezapomerite a pozvete si i zname, vedomi a v nedeli, dne 6. zati 1936 vkchni do naSe misto elenske, neb dosud kaZde ditko preat' se s nami vespolek pobavi. K tomu ke vSeschrize a volte dle vakho ptani. stoupilo po uplynuti eestnacti let do rady elemu nam pki torn i nekteki bratii zahraji, neb Co se tYka, zalokni novella radu v nakm onti a je to spravne, neb chceme a pfejeme sobe mame nekolik bratrri, kteri ovladaji hudebni kresu Kaufman, neni to nic noveho, uvaiovali tuto mladou silu, ktera naleje tu mizu do kme7m ponastroje. Tak piijd'te veichni. S bratrskS jsme o torn uZ kolik rokri tak to v Zadnem pane nag Jednoty, aby vice a vice ka2dYm rokem J. F. Novosad, tajemnik. zdravem, neuSkodi, kaaV7 bude mit ptilettost pattit se zazelenala a se vice rozrristala. Zde v Texaku kteremu radu si bude ptat, a sve dospele i Temple, Texas. su mame nesmirne pole ku ziskani mladeho menk deli take dat pojistit, kde se jim bude V patek veder jsem zajel do Taylor pozvat T. elenstva, a jak jsem kdysi psal 2e tu novou lepe libit. KaZdS7 kdo ptistoupi, jak do noveho J. Sokol, by nam prijeli vypomoct pii °slave 13. mladou mizu mame — doma ye syYch rodineb stareho radu, bude vZude zati "radu Bratti Miru v Seaton. Ad jsme vyjeli nach — naSe ditky, ktere ma dati kaklY Glen Pkikladne, nakho vStorneho stareho ptedz Temple na veder a ujeli 10 mil, videli jsme do nak Jednoty. Pojikeni jest vYhodne uklasedy br. Frank Urbana a sestry Josefiny Urdani penez a my Oechoslovaci jsme dosud v vodu stat po ceste. Po dojeti do Taylor jsme banove skoro cela, rodina vstoupila do nove ze tam mac prSelo, Ze v sini ZadriV nezadatcich v dr2eni 2ivotnich pojistek za Ameho radu prave zalokneho. Mame tam jeho svobude se sin je vzdalena 6 mil od Taylor. Jell ridany, kteti vice veki v pojiSteni net' dosud bodne syny, pak Zenate syny a jejich my. Kolik jest v naeich kadach dosud 2en, ktejsme tarn piece, ale jake bylo nate ptekvapeky, jednu dceru vdanou, a svobodne holky slire nemaji 26.dnou pojistku? Jeke jest velkY ni, po ptijeti k sini okolo sine same kary a tebily, ze se pkidaji pozdeji, take kdyby se -dupodet, ktere nemaji 2adne pojiSteni, jen k to locviena pin g . Cekali jsme tam do ukondeni, de dalo z jedne rodiny jak z rodiny br. Frank se dozvime az po smrti, kdy sly gme, k nema kdy br. Jerry Chalupa pkednesl na g. 2adost Urbana, to by ta naSe solvence s1a nahoru, pro2adne poji geni, k nema na pohkebni vYlohy, jezdu do Seaton a tato byla prijata jednohlastok jsou vSickni mladi. Moji dva synove se taa tu teprve je litovano, 2e pojistku mela miti. ne s nadeenim. Diky yam, bratii a sestry. ke dali mezi nas. Tak se nam ani nezdalo, k Nasi cvieici se tuzi a pripravuji k zavodin, Nezapomerite na 6. zati a ptijd'te vSichni, aby bychom tolik elenu ziskali a doufam, ze je§te ktere se budou konat pozdeji v Taylor. Take i predseda radu br. Fr. L. HejnY vas mohl uvinektere ziskame, protok mama u nas mlanak resiaerka si dopsala pro kni2ky divadelni tati. dS7ch lidi dost, a pojistky nak S P J S T jsou pod na2vem "Ja se 2enit nebudu". Tak se maDale oznamuji 2e budeme miti eeskYDen nejen dobre, ale i lacine. me nao tekt. na, naS1 okresni vYstave u nas, kde predvedeme Pkike vypiSu jmena nakch iftedniku i na Take chtel jsem se zminit o nakm severnim pied americkou vefejnosti nak prostna cvideBich zakladajicich elent, protok br. redaktor okrsku. Je pied zavody a neni o nich nic slyni a evideni s ozdobenymi gvihadly, cvieeni si stejne povida, vi dobte, ze mama radio mista kt.Nemyslite, 2e by to bylo dobre objet jednonakho dorostu a pak tu nak deskou Besedu, ve Vestniku. Tak musim dopis ukondit. Jen ty, aby se &bre pkipravily na zavody. Mo2na, kterou zatandi vkchni spoledne v krojich, ktejeke chci podotknout, ze se u nas nedavno v ze budou potiebovat opravy, nemyslite? ra2 Beseda se velice libila Ameridanrim. VYstaKaufman zalotily dva katolicke spolky a maTak ted' take nee° k bratrim od radu Bratki va zapoene 28. zaki a v Ennis den programu ma nyni dva tady naSi S.P.J.S.T. a spolek R.V. Miru. Jak vite, ae pki ka2de vetei slavnosti jsou bude proveden. Proto prijd' kaIdY, kdo jsi 0.S., tedy rosteme, a nas vSech ptanim v celern rrizne pripravy, tak vas 2adam, abyste se v nev Dallas a pkiprav se. Dale oznamuji, naSem okresu Kaufman jest, abychom se vAideli dne 6. zaki dostavili k radove sini na Sea2e v nedeli 13. zaki sokoleti ochotnici sehraji chni ve svornosti snakli, a nak tady a spolton v 8 hod. rano. Kdy2 nas bude vice tak za divadlo na zadatek sezcny "Pod tou na g liky by rostly jak na poeet elenstva, tak i finant hodinu a pill jsme se veim hotovi. Take abych pou", peknou veselohru s ukazkou ze tivota. ate. Jsem s bratrskS7m pozdravem na vkcky, nezapornel, bratii a sestry, budeme mit okolo Divadlo se vam bude libiti, tak jak se libilo Frank Kofnovec, taj.

40 a2 50 cvidicich, kteti budou od roma cvieit, nam. Toto divadlo bylo s velkYm rispechem sea tak je budeme mit na stravu, kterou musi dohrano v East Bernard po eas sjezdu v jejich Z fifadovny privniho radce S. P. J. S. T. stat. Tak bych vas vSecky prosil, nezapomerite pane kadove sini tamejeimi ochotniky, kteki Temple Texas. na kuchyri s nejakYm ptispevkem, podle mo2toto divadlo sehraji pane, 2e se nam vkm liBratte BezecnY! nosti, at' to je co chce, jen kdyZ to bude k jibilo a proto jsem hned knaky divadla tohoto KdyZ jsme se seki jeden veder na sjezdta v dlu. Ptedem y am vyslovuji diky. ptivez1 s sebou domti, aby i u nas ho moth viEast Bernard, tikal jsem Tube, ze vkcky Tvoje Tak bratti nezapomerite na nic a na shleS bratrskYm pozdravem, dopisy, take opisy myth dopisu mam v kate a danou 13. zati na Seaton v sini radu Hvezda Jos. Vytopil.

VYbor. ze ti je s radosti ukau a pak ze bude ved'et Texasu C. P. J. S. T. sam, prod jsem mel tak mnoho dopisit pti dela-.

Wellcome, Tex. Hora, dist° 16., v Hallettsville, Texas. ni Tvoji pujeky. Take jsem Ti Ctend redakce Vestniku!

Cteni bratti a sestry! tost mutes ptedloZiti sjezdu anebo pattienemu Na vedomi davam elenrim spolku Moravan Timto yam davam na vedomost, ze schrizi vSrboru k vySetteni. Ty jsi mne ale odpovedel, cis. 61, R. V. 0. S.,' ze schrize se bude odlaVvat v mesici zati. budeme °pet konati treti nedeli, ze se "musiS • vyboutit" ve Vestniku. Prace pti dne 13. zati 1936, na Bleiblerville, Tex., a zacog ptipada na 20. zati. Clenove, kteki meli dean' prijeky v sume $200.00 obyeejne je ta sa-. dam vSechny eleny, aby se do schrize dostapkedplaceno ku pkedu, tak jejich pkedplatne ma jako pti piljece $2,000.00. Mai-li zajem v vili a sve fifty vyrovnali, neb jsou nekteti aledojde v dotyenem mesici a jsou 2adani, aby se odpovedi sveho dopisu ohledne prate pti Tvoji. ni s placenim pozadu. dostavili do solarize a dali na vedomost, jak s Ojeda, pkeeti si muj dopis ze dne 3. dervha ve Thos. Kadledek, taj. tim dale hodlaji nalokti, jestli si zase preji Vestniku na strance 12. pkedplatiti, anebo budou sve poplatky zapravoK_dyby nekterST rozumn* elan Zadal o piiid7. tad Pokrok Slavania, cis. 31., v Yoakum, Texas. vat mesidne u mistniho radu.

Dale, dlenove ku v sume $100,000:00, co pravni rOdce Cteni bratti a sestry! kteki se citi, 2e jsou s placenim pozadu, jsou bych tuto zalektost ukoneenou jedii3,1n dOpi-; Timto vas uvedomuji, ze pristi schrize radu 2adani aby se dostavili do schrize a sve povinsem — pouze bych jemu poukazal na elanek Pokrok Slovanri, Cis. 31. S.P.J.S.T. v Yoakum, nosti zapravili. S bratrskYm pozdravem, eislo 3., na strance 36 nakch stanov, kdelztii. bude konana v nedeli dne 13. zati o dvou hodiVine Melnar, teetnik. ze jednotliva prijeka nesmi ptesahovati $15,nach odpoledne v tajemnikove ritadovne nad 000.00.

Narodni bankou. V teto schrizi ptedleha, Zkueenost neni to, co se pkihazi dloveku, nSrNa sjezdu bratr ChernoskST vysvetlil delegajednani a ptitomnost vase je nalehavou a bit to, co dlovek dela, s tim, co se mu ptihodi. kdo bondy nakoupil a ti, kteti byli ptinutnou. S bratrskYm pozdravem, Je to nadani jednati s nehodami zivota, nikotomni, meli by sobe to pamatovati, a Ty, jestli John V. Doleial, ptedseda. liv s pouhYml nehodami. — Aldous Huxley. nevi.§, mUzes si pteOist ptedsed0v dapie v paE. E. Bushek, tajemnik.

Ve stfedu, dne 2. zati 1936. slednich, tiech eislech Vestniku. Ano, br. Chernoskj7 a ja jsme se zastavili v Schulenburg u Tveho domu a Ty jsi pak jel s nami do La Grange — to bylo v rote 1936, a jeli jsme z Brownsville, Cameron County Texas; ale Bondy v tom okresu jsme koupili v letech 19281931.

Jestli pozemek Jednoty v okresu Gonzales ma cenu die Tveho zdami, nide pkilaitost farmu koupiti lacino.

Povinnosti rriznYch ttednikil najdee ye stanovach, poeinaje na strance 8; a jestli mag stanovy, ktere byly v platnosti mezi 1920 a 1924, pteji si a budu 'robe povdeden, kdy2 uvekejnie ve Vestniku povinnosti mistoptedsedy.

S bratrskYm pozdravem, August Kacit.

Pozn. red. — Touto odpovedi bru. BezecnYmu pova2ujeme zale gtost skoneenou.

El Campo, TeXas. Ctend redakce a veichni etouci Vestnik!

Ponevad2 na mne nalehano ze v gech stran, proC" do Vestniku jak by ut'al, tak ttebas jeete Vestnik je maltlekS7, tak do neho budu prubovat hodit take nee° jen malueko.

Veak mne znate, 2e je. to beru jen v2dy kratce, ale jednomu se to zda pfec jen kapku mnoho, ale tomu radim, jen at' toho pteate jen polovic. Toto je jako jen ptedmluva.

Weep o sjezdu v East Bernard. Slibil jsem, jestli me ta zubata necha na pokoji, 2e mne tam take uvidite — a take uvideli.

Umluva s bratrem Rudolf eervenkou, 2e nas nekolik bude dova2et kaZdY den tam a zpet. Z tech nekolika byli bti. L. C. Wychoperi, Frank Dressler, Man Socha, jeho mritr a ma manekost. To2fisme tam. V pondeli z rana pied zahajenim sjezdu zaelo rosit, cot melo za nasledek gkarede na mne pokukovani, co 2e je to jako za potadek. Ja tku, jen nechte, pr get nebude, to jen tak troeku prach zvlhnout, aby se nezvedal a2 pojedeme do New Gulf, to naee bohatstvi siry a tu hrozitanskou fabriku a vee k of ptinale2ejici okouknout, a dodaval jsem, to sami vite, prrivod vice nee 50 kar, to 2e by se prach zvedal do luftu, a to by sedalo na prsa, a proto jsem to ja, yeak vite, nechal ten eautik padat, ale ja, trululum tenkrate na to nevzpomel, 2e na cimentoVe hajvej se nepraei. Jo, to mel bejt prilvod jak nejake velikej funus. Kdy2 jsme se jako hnedle rychtovali, komusi napadlo pozvat telegraficky gu y. Allreda, take se jako na nas kouknout, ale uznali jsme my, troeku proziravejei, 2e to bylo to pozvani, jen tak narafidene, to se vi, kdy2 si pozveme besedu, 2e ostaneme doma! A tak to byla jen bra, aby delegati nemeli ptile2itost okouknout nag bohatY okres na mineral i bohate pozemky, na kterYch zadind a bude budoucnost, naeeho deskomorayskeho naroda. (Psal bych jen Ceskeho, ale vim, 2e bych se nezavdeeil, a ja jak vite, si na to zavdeeeni tak potrpim!) Jo, toto se tYkalo mufovani to Hl. titadovny do mladeho, prospivajiciho mesteeka El Campo, kde2 byla nabidka pro Hl. titadovnu: pozemek v eerie vice net 10 tisic, a jeete vice, o eem je ted' podarebne mluvit. Posledni dobou jsme se vzdali nadeje, neb jak vystoupil Rosenberg pro Hl. vg dy jsem myslival, 2e Rosenbergeti to mini g pasem, ale dle bratra Zemanka, nani siry proti jejich v okresu Fort Bend je jen pakatel. Tak jsi mi to, bratte Zernanku, povidal, jestli jsem se nepteslechl. Nebyl jen Rosenberg proti nam, i • Hallettsville, a to neni jeete vg ecko, chtel snad konkurovat i slavnY Houston. Netikejte, 2e to neni pravda! Chytil jsem se v Dallas na to slave se sestrou pi.

Handovou. To se vi, 2e ja, horoval pro ElCampo, a ona zas pro Houston, tam 2e je jako budoucnost pro nagi Hl. U., a ge by to stalo jen pakatel ( ten pakatel ja ptidava,m), 2e Jednota tarn vlastni u2 jakesi misto, a tak tam 2e ta vYhoda! To na g e debatovani s pi. Haneovou glo jak tikame do tuhS7ch, to se vi, ja Barton jsem se nedal, a pi. Haneova, se zaela LIZ Cervenat, a je, tku, snad se u2 nezaeiname hadat, co? V torn ji pkispechala na pomoc sestra pi.

Olexova mlada, to vite, kdepak jd, se 2enskYmi, jak sami vite, obz yldet' ,s tak mlad:;Tmi, nikdy jsem nernel ktiveho slova, a tak jsem byl kam vitr, tam plagt', a pravil jsem, necht' to

VESTNIK jde teda do Houstonu! Zapomnel jsem se jich zeptat, jestli jsem se jim zavdeeil!Sestra Haneova mela 1)3'4 zvolena delegatkou, a jsem jist, 2e ona pki ledadem by neptikyvovala.

Tot zase neco dale. Jak vite, pa eas sjezdu pane podasi, co2 nekteti prikladaji co zasluhu mne, ae jsem neftiloval s hadisky! To mate tak. Vile, ja slibil East BernardskYm bratrilm, jak kdysi uvadeli 11 elenti Fojtikove rodiny, nas navetevniky krasne pohostili. Ja byl vybidnut, bych take nejakST proslov pronesl, ale ja jim tekl pkimo, Ze kdepak ja, jsem eikovnST need takoveho pied tak velkS7m shromaadenim! Tak pied naei mamou a detmi bych se postavil a udelal jim tee kapitalni. Ale pravil jsem jim, jestli budou spokojeni, kdy2 jim zajistim pekne podasi po eas sjezdu. Br. ptedseda za yeecky prohlasil, Ze to pkijimaji, a tak ted' vite, 2e jsem slibu dostal. Jak se jeete pamatujete, kdyt jste videli, ale vlastne slyeeli, kdy2 ptedseda sjezdo y ST br. Valeik vyN,olal jmeno Barton, a ja., kraeel k nemu, a ptijal od neho Cagan, okraelenY kvitim, a jak se kdosi vyslovil, to yyznamenani, za to pekne poeasi pa eas sjezdu. To se vi, Ze jsem byl pkekvapen, a tak se mi zda, Ze jsem podekoval, ne jen jednou, ale na 100x1000 krat. Vykraeoval jsem s tou epanihelkou ce1S7 den, ale vette, 2e to byla krasa, ale IA veaer jsem zpival, vadne, vadne a2 uvadne, atd. Mnozi se vyptavali, jakZe je to s tim Caganem, ja jen odpovidal, ten 2e ma historii, a 2e o tom nekdy budou Cisti v novinach. Jak to vee na sjezdu dopadlo, u2 jste se doeetli, nekteti zklamani, a nekteti jasaji radosti a pkekvapeni, neb to neodekavali, to tak krasne pro ne dopadne! Jak vime, sjezd ze zaeatku se protahoval,ze ledajaka manekost zabrala mnoho Casu, ale zato ku konci elo vee jak kdy'g namaZe, a jen se obdivuji, nekteki se nedostali ani ku etichu, a obzvlaiSte pan Infanterak; sam se ptiznava, Ze se nedostal ani ptienupnout. Ja, vite dle pi. Jaterkove, moudrS7 diplomat, ledacos jsem pkedpovidal, ale na ledaco jsem byl take kra.tkST, ale mam zato, kdyZ ostali stati utednici a noYS7 ptizyolen, Ze stati utednici vi kde co "faliruje", oveem Ze i novV vi, a tak to mohou snaze narovnat, net hodit tam nejake noVaeky. To bylo me mineni hned od zaeatku. Main za to, Ze veeci urednici jsou asi sjezdem ustanovenm platem spokojeni, a Ze budou praccvat pro nag i by se neopakovalo to, na co musime zapomenout, a nejlepe ani na to nevzpominat. Nate Jednota bude lepe prospivat, se starmi iitedniky, a na HI. Utadcvnu stehovani se maZeme pomalu ptipravovat stehovat, a za ty etyki roky uvidime, totil jestli neoslepneme, jaky pokrok naee El Campo udeld, a jsem jist, Ze nebude ani male, ani velke, ale tak akorat pro Hl. U. Jedna vec co me mrzi, br. sjezdovS7 pkedseda 8t. Valeik mi slibil, Ze mne pti ptile2itosti zavola, a 2e dame k odhlasovani, zda-li Barton ma s terra pietkami pokradovat, nebo tozhodne ptestat. Tak ted' nevim co a jak, ale kterak bych a2 vedel. Jeete jedna vec co me mrzi. Tam jakYsi poltografista mne slibil, 2A mne s tim ovendenSim Caganem "snepne", ale zapomneli jsme na to jak na smrt. To jsem si mohl ted' nechat tu krasu zvetg it, co by mel pamatku ten na g, ale vlastne Emana, maliekY ogarek, kterY se naradii v pondeli 20ho srpna, leta Pane 1936. Diky pokadateli Vestniku za gratulaci mladYm i stakiaktm!

Jo, malem bych byl zapomnel, kdy2 jsem se chvalfl bratru Pepiku Vavrojc z Tabora, 2e jsem ptijel do El Campo o 2 hod. k ranu, a 2e jsem ani domu nejel, a ostal jsem ptespat u sestry Tobolove v meste. On Pepik na mne, co g e je to za potadek, 2e to jako povi nag mame atd. Pepiku Vavrojc, my si jeete nekdy spolu pohovotime!

Segel jsem se na sjezdu s mnoha znamYmi, ktere jsem nevidel vice net 40 mkt. Br. T. 8krabanek vzpomnel, jak jsme v Novem Tabote protdeeli deveata. Br. Ludvik Mikulenka, ja kluk, on mladik, ale ted' oba holohlavi, inu brzo 1/21001eti neni Zadna chvilka! Frantieku z Robstown, rude pravdu, 2e divne jsou cesty osudu! Co, Frantieku, na to tikae? ted' mri2eme jezdit po sjezdech, kdy2 maji ten outfit na to half, takte i my hlu. gi dobte slygime! Po-

Strana chvala nagi El Campske hudebni kapely je na pravem miste, ale ten zloteeenY "cites" se mi protivuje a jde na nervy, a na me ileinkuje, jak by me za fousy rval. Ctene sestke pi. Marii F. Kulhankove Valove! Ano, znal jsem Vaeeho zesnuleho otcc, co dobreho pracovnika ve yeem, narodnim i pokrokovem. On pracoval s mojim strjicem Jos. Hodankem a Janem Michalem, veichni pravi svobodari. Oveem ja tenkrat mladik, jeete jsem mnoho nechapal. Nepamatuji pokus o zaloteni Sokola v Praze roku 1888.

Praha byla, kde jsem ztravil me berstarostne mladi. Sokol byl zalolen ye Flatonii, mam za to, Ze rcku 1891, kde2 jsem byl i ja jeden rok elenem.

Ve sttedu zastavili u nas na to bebko se podivat br. Svaton s manZelkou z Caldwell, vracejici se z El Campa z navetevy, ale vlastne za byznisei-n. Br. Svatori skoeil do naei baviny, ale nevim jestli vedel co povida, te by v takove baviny nadrel 350 denne. Pravil, Ze co kde projel, 2e takove baviny nikde nevidel. To "so" vi, eikovnS7 dlovek musi mit i eikovnou bavin y . Pi. Svatoriova Zadala od razu ratlsnejka, u nich v Caldwell maji straene sucho. Ja tku, jen nechte, uZ to brzo bude, a take bylo, u nas hned na druhS7 den spadlo asi 4 coule vlahy, a tak jestli v Caldwell nothing, ja to nemohu veecko hendlovat!

Mam toho jeete mitcho na "srceti", na ledakoho vzpominku ze sjezdu, ale jen nechte, na kaldeho se nekdy nejaka vzpominka dostane, jestli ne ye Vestniku, tak v Cechoslo yaku, neb v naei El Campske S yobode, tak "pasauf"!

Pozdrav veem etoucim techto par tadek i redakci, dela puntik a dava na zdar statieek Jos. Barton.

Gratuluji br. Mouekovi i red. Cechoslovaka, veak vite!

DNES UZ NENi TAK, JAK BiVALO. Divadlo pod tirato na2vem ptedvedeno bude dne 6. zaki v sini tadu Pokrok Houstonu a dovoluji si zvati veechny inilovniky divadla z blizka i dali, abyste nas poctili svoji naveteyou. Doufame, 2e sklamani nebudete. Chci take upozorniti, Ze obed bude moZno dostat ji g v poledne. Pakii ptijedete trochu dkive, nebudete muset hladovet, nob se o vas ji g postaraji k vaei spokojenosti. Oznamku lze nalezti na jinem miste. Teeime se na shledanou.

V posledni schtlzi postradali jsme sestru Starealo you, neb se musila podrobiti operaci a naleza v Herman nemocnici. Doufame. Ce se brzy mezi nas dostavi a fgechny sestry ji ptejeme rychle uzdraveni.

Ptieti naee schtlze, toti't sester, odbSrvana bude dne 10. zati dopoledne. Dostavte se v hoj- nem poetu. Proeivand pkikryvka, kterou jsme oily, vydatila se ySTborne, jest to vzorek kviltu "Sweetheart" a nyni, kdyZ jest hotov, je radost na nej se podivat. Bude prodan na listky a doufame, Ze budeme miti fispech, neb jde to na dobrY uCel, toti2 na nas stanek.

S vami, ptatele na shledanou se teei, F. J. Olexova, ml.

East Bernard, Tex. Valerie Jednot y S. P. J. J. T.!

Dekuji spolku za vyplaceni 201ete pojistky po mem synu Jiti KozelskYm. Jednota naee vyplatila mne 1000 dolart, co2 mi bylo velkou pomoci, ktera se nemilZe ani dosti ocenit. Odporueuji nag spolek vgem a pfeji mu mnoho zdaru. Dale dekuji panu Urbieovi za dovezeni, naSarno tadu za krasnou kytici k yetin, zpevaktim za krasm-7 zpev a velebnemu panu Kuncovi za obtady, a v gem fieastnikrim, jeho spoleenikrim za doprovod k jeho veenemu odpodinku. Odpoeivej v pokoji, muj drahS7 synu.

Zristavam s pozdravem Vase spolusestra, Johanna Kozelsk3i.

Hudba je rozkoe kterou lidska duce ma z poani2 by si byla vedoma, ae poeita. — G. W. Leibnitz. * * Dobra, novela, prave jako uspeenS7 autor, je uprostted pane zaobalena a hubena, na obou koncich. — John Galsworthy.

Straw' e.

4:4....01•

VESTNtK 11•11.04111•11.0411•114

MIONI.ONIK1■04111111,0.1111,0■0■111.4

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zdvadne polemiky, pokadatel pkedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Itid Rozkvet na Plains cis. 157.

Anton, Texas.

Cana redakce a etenaki!

Na prvnim miste musim yzdati poklonu fadu East Bernardskemu za v'Seeko tak diistojne ptiprayene pro sjezd a to v'Secko bylo tak mistrne vedeno. Jidelni listek byl prakticky sestaven a jidla velmi chutna.. Musite tam miti dobre kuchaity, ale zda se mi, to okolo se toeili sami kuchaki. A ta slicna deveatka co posluhovala pki stole a v gechny ve stejnokrojich, tak mile a uptimne obsluhovaly, to jeden i kdyby byl nemocen, muselo mu chutnati. A k tomu nam jeSte zahrala Baeova kapela ty nage stare narodni pisne s pinYm citern ducha slovanskeho. A kdy zaeali brat "Hej Slovane", tak v gichni zanechali jidla a povstali. A pak nam chutnalo dvojnasobne.

Na zdar yam, hogi! Jste znameniti narodni hudebnici. Jestli nam to bude kdy doptano, tak si vas pozveme, abyste nam tu zahrali na tech vzdalenYch TexaskYdR rovinach.

VfelS7 dik vzdavam panu a pani HranickYm ye Wallis za tak pohodlne a mile ubytovani v eas sjezdu. Diky yam, mill pkatele.

Velke, slova a Best path sjezdovemu pfedsedovi bratru Stepanu Valeikovi, za tak ptime, nestranne a dustojne fizeni sjezdu S. P. J. S. T. Slava tobe, milt' bratke. A sjezdovi tajemnici si zasloutili velkeho uznani, nebot' chvilemi nemeli ani dost Casu dYchat, tak je ntedseda udrtoval v einnosti. Na gim fitednikilm hlavni akadovny pfeji mnoho zdaru a cele nasi S. P. J. S. T. volam tkikrat na zdar!

Na zpateeni ceste dome zastavil jsem se v Taylor, v mem to starem hnizcle. Prave ma draha matinka oslavovala 85. narozeniny. By to to v nedeli 9. srpna. Tam jsrne se velice dobke men., bylo to krasne sejiti a matinee, aby se dostakence a prastatence jsme tila v dobrem zdravi a spokojenosti praprastakenky. Pobesedoval jsem v Taylor tki dni a pak jsme ujitdeli do Temple. Tam jsem pobyl den a noc u syna a jeho marltelky, a na druhSr den rano vsedli do jeho kary a jeli do Dallas, nav gtivit tam dceru a tete. Tam jsem pobyl dva dni a d ye noci. A pki to pHletitosti jsme si easteane prohledli vYstavu.

Vas, damy v tom Dallas neznam osobne, ale znam vas z va gich dopist a pozoruji, ae tarn mate krasne tenske kluby. Velice bych yam byl poydeanYm, kdybyste tam vyhledaly moji dceru Juditu a ptijali ji tam mezi sebe. Jmenuje se Howard Crawfordova a jeji mut pracuje v Chocolat Shop, 2109 S. Ervay, kdet rozvati peeivo (paje). Oni jsou tarn nastehovani teprve asi dva mesice, ale on tam jit v torn samem miste delal nekolik mkt. A dcera tam tadneho nezna. Jsou to slu gni a spokadani mladi lido a rad bych tomu byl, aby se take pohybovali mezi krajany.

V sobotu 15., mezi 3. a 4. hodinou, dorazil jsem do Littlefield, to jako jit dome. A v nedeli 16ho u nas v dome odbYvali jsme dye schtize a to, S. V. S. a S. P. J. S. T. NavAteva byla velika a schuzi jsme zahajili zpevem, pisnemi "Ty Vlasti ma" a "Hej Slovane". ze byla dosti aiva a ukoneena zapetim nekolika pisni. Pak nastal spoleenY obed. Po obede stargi pani zasedli k tarokum, k dominu a kartam, a milovniei zpevu se sekadili ku zpevu a chtivi tance vrhli se do tance, a tak jsme se vgichni vesele bavili at hodne pozde do noci. Posledni odjitdeli as ye dye hodiny po pillnoci. Pkigti schfize bude se odbYvat druhou nedeli v v dome pana a pani Vince Dukatnikov3ich pki Levelland.

S pkatelskYm pozdravem, Jos. Cuba.

Vgem eleninn tadu V boji za Svobodu cis. 139. v Dambury a crk ol !

Dambury, Texas.

Aby nikdo nemohl se vymlouvati, to o nieem nevedel, oznamuji timto dopisem, ze v poslednich dvou schfaich usne geno bylo, to budeme pokadati barbecue v nedeli, dne 6. zaki na fume br. Louis Pechadka. Zaene se o 1. hod. odpoledne. Jsme pkesvedeeni, ae vgichni se dostavite. Jest to pro dobro na geho kadu.

Jsme zde jit 18 rokii a posud nemame ani kde schtze odbYvati. Pro eleny jest obed volnY a pro neeleny jest stanoven poplatek 35c za obEd pro katdou osobu.

Timto zaroveri zveme v gechny na ge krajany zde i v okoli, by nav gteyou svou dali na jevo prizen nagemu kadu. Budou nam srdeene vitani a obslouteni. Jidla bude dosti, i o zavlateni duge bude postarano. A i tancovat budeme, neb nam zde bude vyhravati svetozna.me trio v Dambury ze South Chicago, k tomu freelu zvla gte objednane. Sestaveno jest z br. Oldt. Pechaeka, kterY hraje na dlouhokratkou knueitelku, dale br. Viktor Kulhanka, kterY zase hraje trnky-brnky, at jsou toho pine hrnky, a koneene br. Jerry Clawsona, kterY prijel schvalne at odnekud z Irska a ma takovou velikou fajfku, ktera yarn bruei, kniai, a ma, ygechny cnosti, ale potvora hrat nechce, ani koukit. Ale br. Jerry mi po strane sdelil, to ten kdo ji "jilzuje" musi hodne pit, tak je piece k neeemu dobra. Motna, ale, ae nam bude vyhravat kvarteto, neb br. Oldra Pechadek si na tuto pkiletitost objednal syna, ale nevim zdali se nezmYlil. Dam ale za to credit Oldrovi, to drti spravnY eas: svatba na Thangsgiving day a syn na Labor day; nu nejakou tu minutu zpozdeni mu musime odpustit.

A ted' neco pro na ge elenkyne, ktere prosime, by nam donesly hodne nalotenYch okirrek (ja mam rad v kopru) a salatu a podobnYch veci, ktere jsou k pottebe. Tedy, sestry, ktere jste se uvolily ' k obstarani techto veci, se &rite a hodne toho setente.

A ted' k Tobe, Ty nag Victore, ptiprav si vidle na upeeeni tech telecich du g. (Ale co to pleskam, tech du gi bychom se malo najedli).

Myslim totit, ze jako vyhla genY "majster" nam upeee g ty zbytky, ktere nam ty teleci du ge zanechaly, totit tu posmrtnou schranku.

Tot' jest asi v ge, kdo chce vedeti vice, at' se dostavi dne 6. tali (v nedeli) 0 1 hod. odpol. na farmu br. Luise Pechadka, kde mute nasytiti telo i du gi, nebot' nejen slovem botim, ale i potadnYm kusem dobreho barbecue tiv jest elovek.

S krajanskYm pozdravem v gem etoucim i neetoucim, V. Landa, taj.

DNES UZ NENi TAK, JAK BYVALO. Ba, ba, posteskne si leckdos, ae tit to dnes neni vge takove, jak to kdys bYvalo. V ge se na torn svete meni, najme ta tenska, moda. Jak by se yam dnes libily teny v tech starYch, neptimekenYch krojich, jet kdys nosivaly, 'Ste ty s temi couravYmi vleekami, ktere vlastne byly smetaky. Dne gni ubor tenskY je mnohem libivej gi, pkimetenej gi, praktietelai a hlavne hygienietej gi. Inu, vge na svete podleha zmenam, i ten nezmernY a tajiipinY vesmir a snad vge speje k lepgimu. Jit staff Latinove to chapali, jak je nam znamo z jejich pkislovi. "Tempora mutantur, et nos mutumur in illis". (easy se meni a my se menime s nimi).

Na ty zagle easy mame jen vzpominky, nekdy mile, lee nekdy take trpke. Leccos bYvalo pekneho za tech starch dab, led take mnohe se nam nelibilo. Ale nechme takove nechutne filosofovani stranou, nebot' adelem techto tadneni vest nejakou podobncu diskusi o torn jak kdys bYvalo, ale upozorniti etenake, ae drutina ochotnika seskupend v Divadelnim Kroutku Hlaholu sehraje v nedeli, dne 6. tali v budove kadu Pokrok Houstonu operetu o tkech jednanich, majici nazev: "Dnes ua neni tak, jak b3ivalo" od R. Branalda.

Tento plodnY dramaturg vytvokil hezkou fadu libivYch operet a zajiste i tato se bude v

Ve stkedu, dne 2. zati 1936. ni taditi. Vim dobfe, ze Hlahol si obyeejne vybete neco, co se vady obecenstvu zamlouva a pak o vYbornem provedeni hry nemusi byti pochyby, neb kroutek ochotnika tadu Pokrok Houstonu je sloten z hereckSreh kapacit vS iborne rate. Pani R. Hanusova, jet herce na prknech, ergo jejich vSTkony stketi augutim okern se sveho pozorovatelskeho ktesla v divadelnim posisveti mi nateptla, to je pina zpevnich vlotek a bude se lesknouti v zaplave narodnich krojn. Tedy to bude neco velmi paneho v druhu operet. Br. J. Ka gpar povede retii hry a hudebni a zpevni roucho hry ma na starosti bratr Frank HlavatS7, cot je vice net postaaitelnou zarukou, to se v nem opereta zaskveje v pine krase. Jeho hudebni a dirigentske schopnosti jsou jit davno po zasluze pine oceneny. Dle oznamky ye Vestniku vidim, to alohy byly ptisouzeny dobrSrm jejich representantUm. Sestra Helen Mendlova v Rozinky, netete, F. Olexova ml. bude dcerou Rittenkou, A. Svaeinova kuchatkou Regincu, A. Vallova obleee na se zasterkou pani uzenalove a Vilma Kelnarova ptedvede tanednici Fanitu.. Jak pak je to dlouho, co jsem ji videl hovici si po operaci na nemocnienim ku a ted' jit bude provadet na jevitti taneeni reje. Br. J. Katpar se nam ptedstavi jako majitel lazefiskeho hotelu, br. Fr. Dvotak je spokojen s ptisouzenS7m povolanim portSTra, Tim KostomlatskY zase eitnika a br. Kahanek se spokojil s podtizenejti posici druheho ditnika.

Br. Fr. Olexa st. se nejak do tech vojenskVch nloh zamiloval a vystoupi tentokrate jako plukovnik na odpoeinku. Br. A. Vallovi se zalibila idoha uzenate a br. Fr. Olexa ml. vstoupi do cechu agent& Co bude proda.vat, to nevim.

Ostatne nae beleti na vetejnost s popisem obsahu hry, kdyt to jit tak dlouho nebude trvati a obecenstvo zvi v ge, jak se tika z prize ruky. Ptal bych jen herd= a obecenstvu aspoii trochu chladnejti poeasi, herctun oftem zvlatte, aby se nemuseli na prknech topiti ye vlastnim potu, nebot' v bibli je psano, to "v potu tvate sve bude jisti chi& neni tam vtak podotknuto, to "v potu tvate sve bude hrati na jevitti". A prozatim finis.

S. P. StudnienST. kid Pokrok Sweet Home cis. 63.

Sweet Home, Texas.

Z posledni schfize, konane 9. srpna. °pet jsme pkijali nasledujici nove eleny: Adolf Drost, Leo Frezer, Henry Anton Hoyn, Ernest J. Dornelly. Tedy opet ptibylo par novS7ch Menu ,takte pomalieku jdeme ku piedu.

Ted' po nagem sjezde zajiste kakiST delegat hledi na natl. Jednotu SPJST. s velikou hrdosti, neb vi, ae nate Jednota jest 104 proc. solventni a ma fitedniky zvolene, kteti jsou schopni, spravni a inteligentni tyto fitady v H. U. zastavat. Velice mne tetilo, ze jsem poznal mnoho bratit a sester na natem sjezde.

Take musim vzdati vtele diky bratrtm a sestram kadu Jona g, za dobre uspota.dani sjezdu, pohosteni a ubytovani delegatil. Take dekuji pkiteli August Morrisovi za pobyt u nej po dobu sjezdu; srdeene diky cele jeho rodine. Take gratuluji br. Barto govi, ze dostal tak krasne oveneenY Cagan, trotku mi toho bylo lito, ale on si to zasloutil. Mnoho zdaru cele Jednote. Na zdar! Vat, Joe N. Morris, taj.

DUKAZ PRAVDY. Loy d sedeli u taboroveho ohne, bavice se mysliveckou latinou.

"Kdyt jsem byl v Africe", povida jeden z nich, spattil jsem Iva, jak se pliti k ohni. T ydfil se velmi krvelaene, ale ja jsem nepozbyl duchaptitomnosti a uchopiv vedro s vodou, hodil jsem mu je na hlavu, nada se bestie odplitila."

"Heti, ja mohu potvrdit pravdivost teto neobyeejne ptihody", prohlasil jeden z jena dosud mleel. "Ja jsem se prave vracel do toho tabora a potkal jsem toho Iva. Podle sveho zvyku jsem se zastavil a pohladil jej po htive. A mel ji opravdu mokrou!"

Ve sttedu, dne 2. zati 1936.

FINANCNi ZPRAVA ZA CESKOU VISTAVKU. Opravy. V ptedeele zprave melo stati: Misto SPJST 13, RVOS. Dime Box eislo 6, Misto SPJST. 129, SPJST. tad 128, Misto sbirka z Robstown, SPJST. a RVOS. z Robstown.

PRISPEVKY: Ptedeele oznameno MUDR Chas. J. Hollub SPJST. tad Cis. 94, W. A. Halamidek Dr. C. L. KopeckY, za katoliky Dr. E. F. Mikeska Obchodnici v Hallettsville, zaslal Joe Franta Anton a Jakub Brom, Chas. CiZek, Sbirka z Milam okresu, zaslal Jno. ZaleskY Mrs. Koupa, Blessing Osada Velehrad, zaslal Fred Mieulka Jarka Lukaeik Vlasta Papal Dr. C. L. KopeckY, za katoliky Wharton Co. Abstract Co., Jessie J. Jochec SPJST tad 'Oslo 59, Wm. J. Sktivanek, Osada Floresville, zaslal Ad. Mieulka Sbirka z Rosenberg, zaslal Ig. Senkytik SPJST. tad cis. 68, Sbirka z Galvestonu, zaslala pi. H. Stanovska, Sbirka z Houstonu, zaslal S. P. StudnianY F. Svasta, L. F. Mikulenka, Sbirka z East Bernard, zaslal F. V. Urbish Sbirka z New Tabor, zaslal Jos. Wondrash SPJST. tad cis. 83, Dr. C. L. KopeckY, za katoliky SPJST. tad cis. 142, Sdruieni v Ennis, zaslal Jos. Od RVOS. cis. 61, zaslal Thos. Kadleeek Sbirka ze San Antonio, zaslal L. Dressler SPJST. tad els. 140 SPJST. tad cis. 77, Sbirka z East Bernard, zaslal F. V. Urbish Slov. Vzdel. Sdrideni, South Plains, SPJST., tad cis. 130, Pi. August Malik, Dallas Pi. J. L. Vrenik, Dallas Will A. Nesuda, Dallas J. F. Boueka, Dallas Osada West, zaslal M. J. Mazanec, Osada Temple, zaslal F. J. Matush, Osada Granger, zaslal F. 3. Mikulendak SPJST. tad cis. 148 Jno. Huff, Elmaton, Joe Lucas, Elmaton, M. Zhanel, Elmaton, Fr. Domorad, Elmaton, JitI Vaculin, Elmaton Jos. Zemanek, Elmaton, SPJST. tad 'Cis. 67, Vojt. Sebek, Fairbanks, J. M. 8krabanek, SPJST. tad cis. 89, Anna Farek, Axtell, Dr. Sladek, Oklahoma City Dr. G. V. Pazdral Dr. C. L. Kopec10, za katoliky, Sbirka z Moulton, John V. Havlik, RVOS. 83, zaslal F. Mouaka, SPJST sjezd KaT. Spolek 73, Robstown, Souhrn pkijmu do 29. srpna 1936 VYDAN!.

Mistnost na vSrstavieti: Central Exposition Committee, najem Architectural Decorating Co., za postaveni sten, podlahu, barveni, atd.

McClure Electrical Co., za elektricke zatizeni Central Expo. Comm. "meter" Knight Gibson Co., elektrickY velit Rigsbee Co., telezne mti5e Material: Na mapu, Paul Schroeder Co. F. Olexa sr., Mrs. H. H. Ueckert Pittsburg Glass Co. Haddow-Marquis, zveteovani obrazfi Studer Co., ramce a prate John GajevskS7, vytezavani odznakfi Adleta Co., vYkladni sktine, osvetleni Repliky, San Antonio Decorating Co., Repliky, Clyde Stevenson Dovozne materialu do Dallas, arovky, Albumy, Drobnosti, (mYdlo, koete, ne.doby na vodu, atd.)

Elektricke osvetleni za derven Elektricke osvetleni za eervenec

VESTNt/C Shane: Sleene Parmove Sleene Bile $ 5.00 J. Hegarovi 10.00 Alice Ross, za zametani, atd.

Poji:s'teni

Strana 7.

52.50 126.00 149.00 9.00 66.50

$4,422.08 Souhrn vydani do 19. srpna 1936 6,110.54 10.00 Schodek 79.11 5.00 VYstavka posud diuSi za muralni malbu a nektere jine veci, jeS budou 50.00 v pattidne dobe oznameny, asi 275 dollart, a na, vydrSovani vkstavky 226.25 do konce listopadu bude tteba jeSte asi 500 dollara; celkem bude potteba 25.00 jeSte asi $800.00. Pavodne jsem oeekaval, Se na,S podnik by vyS'adoval 75.06 asi $10,000. Za to, Se menSi suma ted' postadi, mame co dekovati hlav5.00 rie krajni obetavosti nekolika nakch ptatel v Texas. Podam jen dva 50.00 ptiklady: praci na mapu, ktera by byla stala nekolik set dollara, veno15.00 vali bezplatne otec a syn Olexove, p. Dvotak a Dr. Jindtich Maresh. Sled23.00 tie Mary Parmove, hlavni dozorkyni vkstavky, platime jen byt a -. ea5.00 stedne - stravu; sluSneho neptijme a ostatni vydani si hradi sama.

3.00 Jsou jeSte jine ptipady krajni obetavosti jednotlivca i osad.

218.60 Zaslechl jsem tea, Se vkstavka bude museti bkti zavtena proto, Se ne5.00 ni fondt na dalk vydrSovani. To se nestane. Od prvniho dne sveho o5.00 tevteni, slouti vase vVstavka ucelu, kteremu byla venovana: sta a stati5.05 side jinonarodovcii navStivili naS stanek a odneslo si dojmy a poudeni, 5.00 ktere budou vzbuzovati tau a zajem pro na'S lid v Texasu. Myslim tedy, 10.00 .Se deskk Texas, kterk venoval $6000 a postavil si vS7 stavku, jeS ptedsta6.80 vuje svetu CELY deskk Texas, si te2 i bude vSistavku tuto vydrSovati 10.00 aS do konce. Na zdar!

15.00 J. Kopeckr ptedseda vS!stavky.

3.00 2.00 1.00 NASE VETEV ZA MOkEM SE STA- bych chtel mit tolik dolarii, kolik 21.75 na teto male novoyorske slavnosti LE JESTE ZELENA. 5.21. bylo prolito slzi? 1/Sechny nemocni6.50 Jsou slova, ktera mezi tisici slovy ce, starobince, siroteince, co jich v 91.10 pojednou.zasviti, kdy'S o ne zavadi- republice chceme mit, bychom za ty10.00 to dolarove slzy postavili.

50.00 me skoro podvedome. Objevi-li se mezi spoustou anglickkch slov ye Nekdo z naSich Surnalista mel 1.00 9.00 sloupcich New York Times nekde bS7 ti na tomto slete v Novem Yor-1.50 ono zname Czech nebo Czechoslo- ku! Nemel sedet v 162i hostel a pak 10.00 vak, musite o ne klopktnout! Tady na bankete, ale prochazet tadami 100.79 :o mate. Kratka zpravidka z nedeler osmahlYch a upracovankch kraja2.50 5. dervence na prve strane N. Y. T.: ptat se, vyptavat se, znovu se 15.00 "Czechs end games", "10,000 see ptat a pak to poznane zvestovat do1.00 Gymnasts compete in Sokol Union ma a tici jasne a darazne vSem 111.00 Contests at Central Park" atd. "Ce5.00 ii zavody". "10,000 lidi vidi dem v republice, ze jeSte tiji ty 3.00 zavodeni borca na sletu sokola v krasne, uSlechtile i tvotive city hromadne, Siroke, neosobni lasky ke 125.00 krajanam, k chalupam, k tekam a 100.00 Central Parku."

A ateme dale, Se dvoudenni zavo- lidem. 2e Sije laska a vira bez ne25.00 25.00 dy se skonaily velikou oslavou ye navisti k jinkm krajam a jinkm 115.00 velke sini znameho Madison Square dem, a to Se vynika zvlaSte sane v 5.00 Garden. Sluncem a vetrem 째pale- presttedi, v nem2 se mate jen eas 1.00 nkch 600 sokolti - muff', Sen a do- od dasu projevit.

3.00 rostu ptedvedio prostna a pak zdBerty 2enatSr. 1.00 vodilo v bezich v nejpeknejSim sa0 1.00 du Noveho Yorku, Central Parku, ANI 1VIE NENAPADNE JITI K 10.00 za ptitomnosti 10,000 slavnostne DOKTOROVI. 2.00 rozjasanVch lidi. Pak byly zavody League City, Tex., 15. eervence, 10.00 na bradlech, na hrazde, na koni atd. 1936. - Ja mam velikou dtveru v 5.00 VS7sledky byly odvaSeny do hlav- Nonat. Kdy2 me boll ktiz, ptiloSim 3.00 5.00 aiho stanu sokolske "Unie" na 357 naplast' z Nonat a je po bolesti. U25.00 East Seventy-second Street, kde hodila jsem Se do nohy. Noha je mo24.00 pracoval Stab u poditacich stroja a dra a zapaluje se. Sousedka ktiei: telefonoval ptesne vksledky zpet do "Jdete s tim k doktorovi!" Ani mi 3.01; Madison Square Garden, kde byly nenapadne jit s tim k doktorovi, 7.81 vStsledky oznamovany. protoSe vim, Se Nonat to vyledi. U100.00 A tu atete v anglickS7ch novinach pottebila jsem posledni kousek, to2.50 vSTsledky: Boys, High Group first: tit posilam pro jinou. - Mrs. F. W. Arthur Karel, New York City, se- Skalnik, Box 56. $6,021.43 :iond: Jan Stozek, Baltimore. Boys Vyteka-li z rany mnoho neeistol ow Group, first: Josef Vavra, Long ty, dava, se naplast' vickrat net Island City, Karel Slavek, Philadel- dvakrate denne. Na suche bolesti se $2,727.00 phia. Pak jdou divky, Seny, muSi z nedava nova naplast', dokud prvni celkch Spojenkch state, z Chica- na tele dr2i. Prava mast' je s timto 1,643 13 ga, Pittsburghu, odkudsi z Kansa- Trade Mark: 187.77 31.70 su, z Nebrasky - z celeho toho o43.00 hromneho kontinentu, po nem'S 65.00 !sou naafi lide rortrouSeni.

Pro nas v republice slet sokolt; 57.56 ielicS, se sadastni 600 borcil a jemuS ...a& Pr, . 4?..

8.00 otihliSi 10,000 osob, nic neni. Ci je Cena Nonat jest 50c a $1.00, po29.12 to jen menSi uddlost. Ale pro naSe etou 55c a $1.05. Ptejte se vaeeho le71.45 krajany v Americe je to velikk veli- karnika neb jednatele, ale nic jine5.50 kS7 svatek! Sjikleji se tu lide, kteti ho neberte, radeji piSte ptimo na 16.45 se desitky let nevideli, je tu obji- nal adresu: 20.00 mani a vitani i vtele tisknuti praMARIE LEIBLINGER & CO. 647.75 vic, vlastni krev, sva, krev se ozva P. 0. Box 285, Altadena, California.

18.00 a srdce silneji 12.00 PECIRKUV KALENDAtt. 55.82 SlySet hymnu "Kde domov map v Mame v zasobe jen nekolik Pe3.16 naafi republice je pekna vec. Ale zce17.10 la jinak, naprosto jinak zni tam za eirkovkch kalendata, ktere vypro5.13 motem, kde tato piseri je vyznanim dame po 50c, dokud zasoba stadi.

16.11 k otci, k matte, k dedovi i k Mem. Pravidelna cena 60c. PiSte na te(dz) 26.79 Mam byt prosaickk? Mam tici, Se choslovak, West. Texas.

DVANACT S EZD S. P. J. S. T. V EAST 131

CI,anS ovamke

—exn

triedni Organ Slovanske Podpornjici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent As ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Piedplatne 65e rank Do stare vlasti $1.65 rang.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zineny adres zasilaji se do Hlavni Ukadovny, Fayetteville, Texas.

Valera dopisy, piedplatne, oznamky, bud'tel adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

My si nisi akci zaplatime! Na jinem mists vYstavt. eisla je vYkaz prijmtii a vydani Ceske ' ky v Dallas. PodrobnY vYkaz Ceskeho dne bude uvetejnen, jakmile budou rozeslane sberaci listiny vra,ceny pokladniku C. SdruZeni bru.

John Ondrilekovi (2110 Allen St., Dallas, Tex.), veekere dodateene ilety vyplaceny a provedena revise, cot stane se asi v druhe polovine zati t. r. V posledni schtzi Usttedi C. Sdruteni byly polotky — dal — ma dati — asi stejne, cot' znamend, ze ptijem s vydanim se vyrovna. Naee vYstavka vytadala si a net bude uzavtena (v listopadu) vytada, si veteiho nakladu, cot seznate ut v dneenim vykazu. PriblitnY penetni naklad stanoven byl proponenty esl. vYstayky na obnos 8 at 10 tisic dolarti a odhad byl dosti blizkS7. Nae 6eskS7 den mel rozhodnY iispech.

Moralni oveem nepomyslne ptevyeoval finaneni. Naee vYstavka doznala nadeeneho ptijeti jinonarodovcii a zajiste i naeeho lidu. Je vydatnou reklamou naei haluze, propagatorem, menei net peelive a rozmyslne sestavencu snilekou pametnosti, informativnich kartograft ceny dokumentarni. Je nemyslitelno, vyloudeno, te by naee vYstavka skoneila prodelkem, jent by museli ze svYch kapes hraditi jeji navrhovatele. Ze by hrstka obetavYch pracovnikil s dr. Jo,I. KopeckYm v eele, za nepoeitane hodiny denni i veaerni prate (sestavovani kartograta, vyhledavani a zandeeni yeelikYch pro nas dffletitYch eislic, jmen, rtizne cesty na vlastni ntraty atd.), mela v odmenu za to vee jests ptiplacet. Oni uskuteenili esl. vYsta yku za nas a pro nas, ergo, my velci jsme moraine vazani, ptieiniti se o sebrani tadouciho nalladu.

ROzdelime-li si tutu starost, piipadne na jed-

notlive spolky, rady, sdruteni a motne jednotlivce eastka mala. Ptimlouvame se uptimne, by dalei penetni podpora pro es'. vYstavku nasledovala etedte a bez prtitan. Nebot' jen UspeenYm zakoneenim naei vYstavky v Dallas, cela naee oslava Stoletnice Texasu bude Uspechem, radosti nas vespolek!

Svatek Price. Prvni pondeli v zati oslavuje se ptitomne doby co vYraz ficty k praci, za kterou tato zeme dekuje veekeremu blahobytu sveho obyvatelstva. Ptivod Delnickeho Dne v Americe spada do roku 1882, kdy 5. zati jistY uhlokop Robert Price "pokftil Labor Day" na , sjezdu Rytiru Price v New Yorku. Sekretar Ustredni lunie delnicke McGuire pozval generalni snem Rytiru Price k prehlidce delnickeho prtiivodu, tehdy ku pocte toho snemu uspotadaneho, jet jednomyslne prijato. VYee recent' Bob Price byl jednim delegatem a usadil se s dalsimi na vykazand mista na estrade ptehlidkove. Kdyt prtiivod mimo, Price nachYlil se ku svemu sousedovi, kka: "Tohle je opravdovY Den Prese, vid'te?" Po prehlidc•e hovoiili delegati o trvalem ustanoveni takoveho dne el svatku a v torn samem zasedani bylo usneeeno, by organisovane delnictvo svetilo prvni pondeli v zati co svatek Price. Roku 1886 Americka. Federate Price na svem etvrtem sjezdu v Columbus, 0. ptijala resoluci, dle nit prvni pondeli v zati ma bYti svatkem delnickYm a 28. eervna 1894 den Price stal se jit usneeenim kongresu svatkem narodnim. Delnicke hnuti je hnutim humannim, jeho ucelem zlepeeni tivotnich pomert tech, kdot buduji bohatstvi naroda. Organisovane delnicke hnuti ma pied sebou ukol, kterY nikdy nekonei. Byl to zprvu boj za hlasovaci pray°, pozdeji za osmihodinnou dobu pracovni a nyni; pti neustalem rozvoji techniky, nahratovanim strojtii za lidskou praci, novY boj za darei zkraceni pracovnich hodin. President Roosevelt je uznanYm ptitelern, ochrancem delnictva. Pracujici tridy lidu to vedi a stoji za syYm milovanYm presidentem.

Pro zachranu bezzeinkii. Bida a mizerie jinni east Spoj. Stattii a najme pasma bavinu pestujiciho prieita se a spravne systemu najemnickemu. RentYttii na jihu povatlive rok od roku ptibYva. Mimo tivoteni, nekoneeneho protloukani se z roku do roku, tento system nese sebou zkazu dalei a to ochuzovani, t. zv. erosi dy, protote rentYt obyeejne zfistava na pronajate farms nejakou dobu a hiedi z pozemku vytetiti co nejvice bez ohledu na jeji Arodnost budouci. Majitel farmy obracene ten oboe z ndjmu vytetiti co nejvice, aby rnohl spice uplatit na ni vaznouci dluh. Protote hlavni plodiny: bavina, korna a peenice jsou prvovYrobou ihned zpenetitelnou — jejich produkci venuje se nejvetei rozloha i pattiond price. A prave tyto plodiny vymrskavaji pozemek nejvice. Neni-li spravneho stticiani plcdin, pattieneho obohacovani ptidy hnojenim a koneene, kde tkeba, zarnerneho terasovani — i:irodnost

poll katclYm rokem se umentuje a tento zptisob obhospodatovani farem znamend pozvolnou — tebrotu generacim budoucim. Nynejei administrace, prva v historii Ameriky, venovala tomuto nesmirne duletitemu problemu pattienou pozornost. President Roosevelt poslal do zamoti odborniky by v pokrokovYch zemich studovali problem najemnickY, drutstevni, melioraeni atd. V Europe men pied desitkami let stejne svizele, v Dansku ku pt. pied 75 roky bylo skoro tri etvrtiny rolnikt — rentYti. Dnes, pianovitYm teeenim otazky bezzemku, vladni napomoci dosatena byla at neuvetitelna naprava. Z udanych 75 procent rentytt dneekem 90 procent vlastni peelive obdelavane farmy s krasnYmi domovy a tileelne postavenYmi hospodat. budovami. K vYslednemu teeeni, resp. pomoci statisicum bezzemka k dosateni vlastniho kusu pole, kongres k administraenimu navrhu pita' loni t. zv. "Farm credit act", die nejt zaveden "Land Bank Commissioner's Fund".

Piljeky z tohoto fondu jsou eineny tern, kterYm Pozemkova Banka z nekterYch ptiein pujeku na prvni hypoteku povoliti nemtite a dosahuji nejvYe $7,500 jednotlivci. Mimo statisic& rentYkii katdYm rokem dortsta, v Unii 300 at 400 tisic zdravYch farmarskYch chasnika, z nicht velkY poeet je dychtiv, domoci se vlastni farmieky a pro tyto ptidinlive rentYte vlada nabizi ruku pomocnou. Nebyvee skrytYch i otevtenYch Utokt plantatnikti, pojiet'oven a velkYch bank, kteti vlastni ohromne rozlohy vzdelane pildy a rent 'ti — nevolnici jsou jim dobrou "sttiti", nasledovne vladni snahu pomoci bezzemktun zatracuji, cirri ji ptekatky — poctive usili ptitomne administrate elo by rychlejeim tempem. gpanelska tragedie. V obou Apanelskch taborech, ktere spolu bojuji na tivot a-na smrt, je vysoke procento teastniktil, kteti jsou poetye ptesvedeeni, te bojuji za blaho vlasti. Net uz dnes, net padlo rozhodnuti, celY svet se tate: Co bude pak, at nektera z obou stran zvitezi? Nikdo nevi a nevedi to ani bojovnici sami. Na strane pravice jsou monarchist& ale i ti jsou rozetepeni ye dve skupiny: carlisty a ptivrtence Alfonscvy. Jakmile by byl proveden ptevrat, bude jedna z obou monarchistickYch skupin, ktere dnes bojuji spoleene, neptitelem druhe skupiny, jejit Glen by dosedl na tram Dejme tomu, te zvitezi levice. Za ni prohlasil vtdce Prieto: "Cim dale budou trvat boje, tim vetei bude zkaza Spanelska. Kdo nakonec zvi-7 tezi, bude mit v rukcu viterstvi nad narode,m zcela rozvra,cenYm. Takcve viterstvi neni viterstvim." To proto, te tolik narodnich statkiti bude znieeno, ale take proto, to levice, stejne jako pravice, je ye Spanelsku tak nejednotna, te se sloe mute na das sjednotit v boji, ale je zcela nejiste a dokonce nepravdepodobne, te by se sjednotila k takovemu fizeni zeme, te by jeji dalei vYvoj zustal bez ottesii. Opakuje se tragedie, kterou Spanelsko protilo ut dvakrat,

LARD, TEX., VE DNECH 3. A2 7. SRPNA 1936.

jednou po svdeni monarchie a po druhe poletognich finorovYch volbach, z nich2 vy gla levice vitezne. Pozorovatele sledovali povolebni vS7voj veer ye $panelsku se starpsti, zda lid politicky tak neuvedomelY a stranicka hnuti navzajem tak ptikte protichtdne, naleznou dosti rozvahy, dosti kazne a vzajemneho pochopeni, aby velikS7 pterod se obe gel bez trosek a krve. ftezat do vieho a vyhladit fiechny odpurce.

Boj, kterS7 se odehrava ye 8panelsku, odehrava se ideologicky (hloubanim) v cele Evrope, ktere se dnes tate, kudy yen z nahromadenS7ch rozport politickS7ch, socialnich a hospodatskYch. V cele Evrope jsou mastiekati, kteti se zaklinaji bohem a d'ablem, .2e jedina mo'Znost uzdraveni je: bit do vgeho a znieit odpiirce. Ve chvili, kdy v jeho zemi teee krev plriStm proudem, bYvalST gpanelskSr kral prohlasil, se spasa je jedine v frpinem znideni levicovSrch stran.

A v tete dobe prohlasil v Bulharsku Cankov, zeme bude spasena jen tim, ze v gechna mista ye state budou dam jeho stoupenctm. Ve Francii vgak nagli jine tegeni,•je2 nevedlo k obeanske valce a nejen pkineslo velke spoleeenske dilo, ale zadina tea vychovavat narod, a to vgechny jeho slo'Zky bez rozdilu. Spanelske levicove strany nemely, bohuZ"el, ani lidi, ani kazne, jakou mely levicove strany ve Francii.

Ve Spanelsku se bojuje o veci, o ktere dnegkem docela jinSTm zpusobem bojuje vela Evropa. Je to boj o socialni pokrok a lidskost.

"My jsme vasi, vy jste nasi — neni vilbec nic, co by nas mohlo Mit. Vas sokohi u nas tieba jako chleba!" — Temito krasnSimi slovy podekoval trna yskS7 dr. Jano gka vtdcilm eeskSrch a morayskYch sokolskSTch sup, pii jejich zajezdu na Slovensko, kterY2 znamenal viterstvi myglenky sokolske a tedy i eeskoslovenske. Sokolove dobyli srdci vernSrch synt Slovade i karpatskYch horalt. Sokolske slavnosti na Slovensku ptispely k narodnostni sna genlivosti a tete. Zajezd sokolskS7 podal naprostY dtkaz pravdivosti o Zivotnosti eskoslovenske jednoty statni, narodni i duchovni. Idea jednoty je tak samoziejmou pro uvedomele Cechoslovaky, to Zadna zloba — at' vychazi odkudkoli nemfde timto zakladnim kamenem esl. samostatnosti jia nikdy hnout. SokolskY zajezd na Slovensko byl jednim z nejvet gich statnickYch 'dint za posledni leta.

0 nas pro nas. Redakeni poznamka: "My si nagi akci zaplatime" meli jsme naertnutu ilined po dojiti vS7kazu ptijmu a vydani desire vS7stavky, jak nam ji obetavY einitel narodniho snaZeni, dr. Jos. Kopeck zaslal. V pondeli dorueila nam po gta srdeene znejici "appel" k elenstvu na geho Bratrstva, vydanY vedoucimi einiteli nagi SPJST., bratry: pied. soudcem ChernoskYm a taj. J. R. Kubenou, nabadajici uvedomele citici elenstvo k dal gim oboltm, ktere by hradily koneene vydani, spojene s uddovanim esl. vS7stavky as do uzavteni cen-

tenielni vSrstavy Stoleti Texasu. Neni tfeba silnej gich slov, nag i zaddi se, jak obvykle, stoprocentne. — Nemohly posjezdove dozvuky vyzneti pirsobiveji, ptikladneji — ne2 radostnSrm oznamenim z Ennis a Kaufman. V prve, bohate nagi osade uvadeti budou tuto nedeli, 6. zati 15 dospelSrch elent a 20 ditek do nagi bratrske rodiny, v Kaufman narostla nam nova ratolest v podobe noveho — 158 tadu S. P. J. S. T. Nejsou-li to zjevy pote gitelne a zaroveri povzbudive vgude — kde meli lacinou, pohodlnou 34mluvu — "u nas se neda nic delati" .. .

Dopisovatelinn! Nasledkem otiskovani zapisu nag eho sjezdu byli jsme nuceni zaddet nektere dopisy, je g uvetejnime postupne. Ptednost maji zpravy spolkove, oznameni rtznYch podnikt. Nebude dlouho trvati a na g' Vestnik bude zvetg en o osm stranek. Pak bude mista dostatek. itad Bratii Svobody, eislo 67.

Schulenburg, Texas.

Mili bratti a sestry!

Na vedomost vam davam, se budeme paddat schfizi prvni nedeli v mesici zati, to bude 6. Tak se vtichni hied'te dostavit do schtze, neb je hodne vytizovani a jestli sestry mttete se obstarat o nejake zakusky, tak ptivezte a ostatni my u2 obstarame. Tak na shledanou v nedeli, dne 6. zati! Zustavam s irctou, Louis Dybala, tajemnik.

NEMCI JESTE YZPOIVIINAJi NA STRACH FRED IIUSITY. Pti "spanile jizde," velkem tateni husitskYch vojsk v roce 1430 z tech naptio Nemeckem k moil Baltickemu, odboeil jeden oddil k Berlinu a oblehl tu mkt() Bernau. Po krat gim 0blehani se vratil k hlavnimu voji. Od to doby mesto Bernau na pamatku toho rok co rok kond celotYdenni husitske oslavy. Cele mesto je dodnes ve znameni "husitske" tradice, alespori podle napist a nazvt: blizko nadraZi je "Husitske, vinarna", o nee° dale hostinec "U husitt". Specialitou BernauskS7ch je tmave "flusitske pivo", vatene pry podle receptt, kterY tu tehdy husite ztratili. Husitske oslavy vrcholi, jak popisuje Pr. Pr. v dekovnem procesi a po nem y e velke historicke slavnosti. teinkujici jsou obledeni v kroje husitskYch bojovnikt, maji prapory s kalichem. Velitel jejich Prokop Holy, verne die skuteenosti, nema Za.drie zbrane. Byl knezem a skuteene merle nenosil a osobne nebojoval. Prostomyslni Bernaugti davaji svYm "husittm" volat "pivo" a "Zivio" v domneni, to tohle je nejakST d'eskY valeenST pozdray. Na namesti ma pak velikou tee starosta. Vrcholem dne je vlastenecka hra "Husite pied Bernau", ptedvadend v ptvodnich kulisach — na hradbach mesta. Ov gem, to 6echoy e jsou v ni lideni jako banda lupicu, kteti maji nejvetgi zajem o piti, loupeni a teny.

DokonCeme nasi vec dintojne.

OHOTO roku, kdy stet Texas slavi sve naT rozeniny a zve ku sve hostine statisice cizich hosti, eeskoslovenskS7 lid rovnel ptispiva ku slavnostni nalade. Napted byl potadan NAST den. Vgichni, bez rozdilu a svorne, ptispeli jsme k jeho tspechu. Pak byl konan sjezd Katolicke Jednoty Zen TexaskSTch eerna nekolik dnu obetave sesterske prate nesmi 1:1St podceriovano. A koneene pied dvema tSrdny byl zdatile ukoneen at dosud nejvet gi a nejdelgi sjezd nagi S. P. J. S. T. Tedy vge, co nag lid v tomto roce podnikl, pfineslo uspokojeni. ZbYve, pouze jedna a posledni vec, aby celkovSr uspech byl zaji gten: eeska. 1/stavka, jeji kulturni cil a jeji historickS7 vSrznarn. VSTstavkou otevteli jsme Evotni knihu nagich pionS7rii, kde jsou dtkazy jejich houtevnate vytrvalosti, kde mluvi minulost. Jsou to svedectvi, jimia chceme cizi svet ptesvedeit, nejen jak nag lid pracoval a prod se texaske divoeiny promenily v firodna pole, Ahledna mesteeka a civilisovanST stet, ale teZ na jakeho stupne vyspelosti jsme dosahli a co znamendme v Texasu dnes; a jak ve velke mite obeani eeskoslovenskeho ptvodu zaeinaji uplatriovati se v mnoha vetejnS7ch fitadech v state.

VYstavka je nagi chloubou, ale neni jen pro nas. Mezi navgtevniky jsou sta a sta profesorfi, Zurnalistu a spisovatelt, toti2 lidi, ktefl kaZdou novou vedomost roz gikuji dale.

Takovi navgtevnici jsou vetginou nesmirne piekvapeni, co v gechno nag eeskoslovenskY lid v Texasu provedl: Na ge vS7stavka je pro ne zajimavou gkolou.

Tuto informaeni gkolu musime naddle vydrtovati. Ovgem, jsou vSrlohy s jejim vydrZovanim, ale tolik obetavosti snad piece je gte mezi sebou najdeme. Kdyby kaZdS7 glen S.P.J.S.T. daroval jen deset centt na tuto reklamu eeslovenskeho lidu, kdyby kaZdy glen si uvedomil, se desak za narodni hrdost a pro vlastenecke uvedomeni neni vysoka cena, vYstavka by se lehko naddle vyddela bez nakladu pouze nekolika osob.

Apelujeme na v gechny na ge spolky a katdeho nageho elena: nezapomerite a pomotte. Z posledni finaneni zpravy nagi vYstavky vidite, jak mame schodek a mnoho-li bude je gte potteba v budoucnosti. Pomorte vyddet nagi skou vYstavku dtstojne. Zadejte o dal gi dobrovolne sbirky a potadejte dal gi zabavy.

Bratki ttednici, /askave pfeetete tuto vYzvu ye schtizich atd. za freelem sebrani dargich spevkt na vS7 ge jmenovanY freel.

C. H. ChernoskST, ptedseda.

J. R. Kubena, tajemnik.

Strews 10.

V2STNIZ

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou mozno srdce dit.

ROMAN (Pokradovani) 4DOJEDU, strYtku, snad mu budu moci pro1 speti svym svedet tvim. Vis piece, to nam fikal vrchni, ze za to piepadeni mute dostat rok talate."

"A nebylo to ptepadeni."

"Jak by nebylo," iekl rozhorlene intenYr Malt la to musim vedet, strYdku," Iekla uminene.

Charvat tedy svolil a tak Helena svecleila.

Proces, ponevadt se tYkal Heleny, jejit osud stal se sensaci, ptivabil k sobe zvedavost keho kraje a senatni sin byla nabita, te by jablko nepropadlo.

Kdyt volal ptedseda senatu Helenu, zavinil se sal vzruSenim. A rozSumel se Sepotem, kdyt vegla. Byla obledena proste, ale vkusne, jeji trochu vzruSend tvat a itsmev, jimt se usmala na vatne soudce, chytil za srdce vSech i pfedsedovo. Rozjasnil se a uctive a s trochou otcovske nary ji iekl, neciti-li se dosti silriou, nada., aby vypovidala. A strittni zastupce, na nal& se ohledl, pokYvl hlavou.

"Chci vypovidat," iekla jasnYm hlasem a pohledla na Macha.

Mach, kdyt ve gla, trhl sebou a pak se rozzatil, kdyt uvidel, ze neni na ni stop chorobno,stL A pak pohnula ho tklivost.

Kdyt na neho pohledla, eekal s chvenim, najde v jejich oeich odpor, ale setkal se jen se soucitem a zdalo se mu dokonce, ae neco jako ptatelstvi diva se na neho z tech odi. Srdce mu stoupalo do hrdla a kalily se mu odi.

"Bylo by to moano, to by mu odpustila?"

Ale Helena jit vypovidala.

"Vy tedy tvrdite, sleeno, to neSlo o ptepadeni?" zeptal se ptekvapene pfedseda, kdyt vylidila, jak doSlo k one ptihode, dbajic, aby ona udalost se zdala pokud motno nevinnou.

"Ano, jsem o torn ptesveddena."

"Ale, sledno, vtdyt' Mach se piiznal, te dekal na vas, to vas sledoval k lesu a potom do toho udoli Jiste se mYlite."

"NemYlim se, byl rozhnevan, protote dostal vYpoved' — a ja byla ta, jet ho propustila, o'dem se souhlasem strYekovYm a pak byl pokvan."

"Jak to?" zeptal se picedseda.

"Nevim, co mu napovidal spravce, ale jiste to nebylo hezke, protote si ptal, aby neco mi provedl, co by pak svedello proti Machovi a ukazovalo na neho jako pachatele vratedneho utoku na mne."

Ptedseda pfekvapene zamrkal, tento poukaz vznaSel jine svetlo do ptipadu Machova a byl opravdu zavaint "Ale, sledno, vy &late tomu dloveku advokata", usmal se laskave.

"Nemohu piipustit, aby byl nekdo trestan tak krute, kdy't byl nevolnYm nastrojem jineho.

Spravce znal jeho prchlivost a s tou poeital.

On to byl, on je jedinYm vinikem — vy," obratila se k Machovi, "vydal jste se mu do rukou svYmi slabostmi. Ovladejte sve vaSne, Machu, jsou to gpatni ptatele a mohou vas zavesti snadno do neStesti."

Mach dival se na ni vytteStene.

"Ale, sleeno," zakoktal.

"Povezte mi, co yam spravce o mne povidal," fella laskave.

Ptedseda se usmival, postupuje ji tak vlastne svou funkci.

"Nu, mluVte, Machu, je to duletite, to ano, pane ptedsedo?"

Ptedseda pokYvl vatne, taje veseli a pohnuti, nebot' zpusob, s jakYrn se chovala, hiuboce na neho zaptsobil, stejne jako na vlechny.

Nejhloubeji vAak zaptisobil na Macha. Chvel se a byl bled'.

"itelmete nam to, Machu," pobidl ho pfedseda.

"Ano, popouzel mne proti sleene, ted', kdyt sleena na to upozornila, vzpominam si na katde jeho slovo. Kapal do mne jed, kapku za kapkou. Sleena iekla, to jsem se mu vydal do rukou svYmi slabostmi, a to je to pra y& Znal mne dobte, vedel, jak na mne. Znal mou nost, prchlivost — vSechno. Proto mi napovidal, te jste se o mne vyjadtila, 'te jsem leredne, hnusne zviie."

"To jsem netekla, Machu. Mela jsem vam za zle, jak jste hrube jednal s lidmi a pak ty vase ()Alive pletky se tenami."

Rozjasnil se a pohledl na ni . vdeene. Ale ja tomu vetil a uminil jsem si — " "Co jste si uminil?" zeptal se ptedseda.

"2e se ji pomstim."

"Tak to slySite, sleeno," tekl ptedseda.

"Ale to nezamYSlel, co vy si myslite", ptesveddovala piedsedu. "Vid'te, ze jste to nezamySlel?" obratila se k Machovi.

"Zprvu ne, ale kdyt jste mne Slehla tim bieikern, stalo se ze mne opravdu zviie," tekl tetce.

V sale nikdo nedYchal. Ten vYjev byl vzruSujici jako divadlo a ne jako prostY Ta, jet mela talovat, omlouvala a ten, jen mel omlouvati, sam na sebe taloval.

"Tak vidite — a te jste se rozzutil, kdyt jsem vas uhodila, to neni piece nic zvlaStniho, to by se stalo katclemu. Zavinila jsem to ja, mohla jsem zaditi mime."

Machovi se chvely rty, pokouSel se neco fici, ale slova nechtela yen. Pak mu zadaly po tvati stekati slzy.

"Nikdy na vas, sledno, nezapomenu", promluvil slzami rozmazanYm hlasem.

"Nevetil jsem, te by na svete byli takovi bide, jako jste vy, nesetkal jsem se se tadnYm. Ale nehajte mne, sledno, jsem velkY hiciSnik a tohle je spravedlivY trest za to, co jsem alai" Ale snad zasluhou Heleninou, scud byl k Machovi milosrdnYm. Neodsoudil ho na rok, jak Mach dekal, vymetil mu je etrnact dni yezeni a prvni mu stiskla ruku Helena.

XIV. Marta osamela na dva mesice v pratske vile Charvatove. Charvat ji site fikal, aby vyakala jejich navratu na zameeku v Horkach a bylo to pro ni velike pokuSeni, protote malou pulhodinku od zamedku byla pani Betynka. Ale Marta nepodlehla tomuto pokuSeni, jednak denne myslila, nevloupali-li se do vily zlocleji a pak Horka od postieleni Helenina se ji zprotivily.

"V takovem kraji, kde se stkili po lidech jako po zajicich, sama nezustanu," rozhodla se a vratiba se s nimi do Prahy.

Charvat s Helenou mAstali v Praze jen pies jedinou noc, nebot' druhY veder odjeli skYm rychlikem.

Katcleho dne vzpominala, co asi delaji a kdyt doSel dopis, proditala jej nekolikrate az doSel jint Pravidelne psavala jen Helena a vyiizovala v zaveru pozdraveni od Charvata. Psala ji o ceste, co video., o chramech, parcich, zamcich, krajinach a lidech. Psala vtipne, leckde tertovne, ale neco se Marte nelibilo — nevedela, co by to bylo, jako tu geni, te Helena neni spokoj ena.

Martino srdce dobie tuSilo. Helena veselim a hravymi poznamkami zakrYvala neklid a utrpeni. S pevnYm navratem zdravi rozrustala* se jeji laska ve vaSen. Lyrika cesty u motskeho biehu zesilovala v ni jeSte tento cit a Charvat meal s nepokojem pozorovati, te stava se stale zamlklejSi. Zpozoroval take, te se mu jaksi vyhyba, a i jinak se zmenila. Neptichazela k nemu jit jako dtive s tou detskou dirvekovosti, pohladil-li ji nekdy, zachvela se a pohledla na neho itzkostlive.

Charvat se neodvatoval zeptati, co ji je. snad mu to povi sama. Ale to, co mu iekla, ho zdrtilo.

Byli jit pod modrYm nebeme Stiedozemniho more pies mesic, kdyt jednoho veeera sedeli na verande a divali se na mote. Na zapade doznival zapad pruhy purpuru, zelene a zlata, temne more vinilo se jako tive a val s neho

tie stfedu, dne 2. zit' 1936. slant vitr. Pak zachvely se na hladine ihave teely jako svatojanske musky ve vlahe tme To rybati rortehli lampy.

Charvat neklidne se na ni dival. V sera jeji tvat zdala se bolestnou a poplenenou nejakYm hotem.

"StrYeku", promluvila, neotacejic se k nemu.

"Co, Helenko?" Zachvel se, protote z toho jedineho slova poznal, te se rozhodla k nedemu vatnemu. • "Budu studovat, snad mne jette ptijmou."

"Tedy tohle?" oddechl si "Zaiidim to jig, Helenko.

Namahave dYchala, slySel to a naklonil se k ni.

"Ale ne v Praze, strYelcu" iekla nesvYm hlasem.

Nemohl chvili promluviti. "A kde bys chtela studovati?" zeptal se tise.

"V naSem meste mne znaji, vratim se tam."

Sklonil hlavu a setrvaval tak dlouho. "Muselo to ptijit", uvatoval trpce, proto se mu vyhybaba, proto se zachvivala, dotkl se ji. Musela to poznati a proto utikala pied nim.

"Ale, Helenko, tam budeS sama," osmelil se namitnouti.

"At', chci byti sama," iekla tvrde.

Nernel jit odvahy mluviti dale. Nebyl si jist, • a touha, padnuvAe neselhal-li by mu hlas Zal na neho tak razem, jako by ho rozbily.

"Tak to tedy dopadlo, ae musi pied nim prchati, snad se ho hrozi, snad je ji odpornYm", tkvela v nem trpkost jako ostti dYky. Neni k nemu zcela spravedliva, nikdy ani slovem, ani pohledem ji nenaznadil, dim mu je. Mohla pochopiti, ze nikdy by se neodvatil obtetovati ji nejakYmi navrhy nebo i.e by se snail ji nakloniti dary, penezi. Nebo i.e ji podplaci svou ochranou, laskavosti.

"A co ji vyeita'S?" vzeptel se proti tern mySlenkam. Nepoznal jsi jeji uSlechtilost. Co kdyt utika, aby te zbavila trYzne, je-li rozumnejSi net ty. Snad te lituje, snad tebou trpi. A ty mysliS jen na sebe, na svou bolest. Na ni se neohlitiS. A chceS ji pustiti samotnou do sveta, tiebas jsi slibil, to nebude ti nic za tetko pro ni. Prot by musela ona, mazes-li ty. Ano, prod bys nemohl ty. Tak bude miti aspofi Martu, to Martu, jet ji miluje jako dceru a jet ji bude chraniti.

Pied dvema lety mel v innyslu odejeti na rok do Male Asie, opatiil si jiz tehdy souhlas turecke vlady k vyzkumfun a vykopavkam, tehdy vSak nemohl, prod by vSak nemohl ted'. Odjede-li a zdrti-li se tarn rok, dva, bude vte jine, at se vrati. Snad bude jiz vdand a snad i on v praci a nemaji ji na odich, zapomene.

Ano, tak to udeld, on pojede a ona ziistane.

Rozhodnutim tim, jako by ztvrdl.

"Helenko, nemohu souhlasiti s tim tvYm napadem," meal vatne.

Pohledla na neho zdeSene. "Prosim te, strYdku", zaprosila chvejicim se hlasem.

Zavrtel hlavou. "Tva, matka byla ptesveddena, i.e spinim jeji ptani a ja, Helenko, nemohu ti to dovoliti, protote nemohu ti dovoliti, abys odeSla. Kdybys meg a nekoho, nebranil bych ti, ale jsi sama y e svete. Byl bych to peknY porudnik a strYc. Ale chci ti neco ilci, chci ti iici, i.e budeS museti zustati stejne sama v Praze, jen s Martou, protote ja odjedu."

Pohlecila na neho Azkostne.

"A kam pojedeS?" zeptala se.

"Do Turecka. Nevedel jsem, jak ti to povim, chtel jsem se jit te cesty virbec vzdati, ale kdyt jsi projevila tohle ptani, jsem rad, i.e buctu moci piece jen jeti a i.e si nebudeS o mne mysliti, ze zanedbavam wadi tobe sve povinnoar".

"A co tam budeS cleat?"

"Opattil jsem si jiz povoleni turecke vlady k svYm vYzkumilm."

"Ale mute se ti tam neco stat", zachytila mu ruku. Jsou tarn desni bide, v horach divoke kmeny, tadi tarn nebezpeene nemoci."

Hlas se ji chvel itzkosti.

Usmal se. "Neni to tak zle, Helenko, a un-it mohu zde jako tam."

"Ne, ne, nepustim te, strYdku —" "MusiS mne pustit," iekla klidne. "Ty zristaneS s Martou a budeS studovat. Marta te ma raft, jako bys byla jeji dcerou."

Ve stfedu, dne 2. tail 1936.

QUIDO MARIA VYSKOtIL:

Tiche Boure ROMAN (Pokraeovani) EPRVE zde ponechal mladeho sochate jeT ho rozkochani. Led samota mela prave ovliv na umelce. Vratila mu uvatlivost a ptipomnela Andelku.

Pouta znovu se spinala. Byla patrne pouze na okamtik uvolnena, aby se zaratena, krev ponekud rozproudila.

Nyni veak opet svirala srdce Michalovo. Citil je a s nimi opet onen neptijemnY pocit spoutani ho zamrazil.

Ne! Ne! Tonar lomcoval svSimi pouty, led marne. AC neviditelna., tim trYzniveji zatezavala se mu do duke .. .

Vltava pokojne eumela . . . Sady se chvely polibky milencti . . . Zivot volal .. .

A jen Michal se tu pri veech techto sladkS7ch a vabivYch zvucich svijel, veznen . . . upoutan a malomocen .

IV. Nekolik tSrdnti, jet uzaftela minulost v hlubiny protiteho, nezmenilo mnoho na pomerech VelichovS7ch, jen =Ana a tetce se vymariovaly z podruei smutku, kterY je dosud neUprosne podroboval.

Nebylot' snadno si z kruhu rodinneho odmysliti Velicha, jent, tteba nikdy k povinnosti nestrhoval, anit se ji zvla,:s"t' nejak dotadoval, pfece jen byl kamenem tohoto neviditelneho prstenu, v jeho klinu kvetlo i vadlo Stesti tech, jimt zesnulY kancelista byl hlavou.

Schazel jim pti stole, schazel pri veeernich takkach, na prochazkach za svateenich i jako prtivodce do zabav, jicht si tu a tam doptavali.

Teprve nyni se objevily veechny dobre vlastnosti nebottikovy, chive jaksi samozfejme, nyni veak se zrcadlici ve mnohonasobne dokonalosti.

Zvldete jeho spotivost zasluhovala obdivu.

Nekoutil, piti neholdoval, spolkateni se vyhybal. Sam pro sebe krejcaru zbyteene nevydal, za to veak, kde mohi, rodine sve, zvlaete Andelce, rad nejake poteeeni zprisobil.

"Vase radost vice mne zahfeje, net moje vlastni," kikaval, kdy se pani Velichova branila temto pozornostem a proti tomuto drivodu se tetko dalo neco namitati.

Teprve po jeho smrti poznaly obe ositele teny, jak mnoho kancelista ueettil timto zpilsobem tivota, obetovaneho vYhradne rodine.

Bohutel, ueinily tuto zkueenost ye chvili, kdy bylo pozde oceriovati otcovu hospodarnost, a kdy se jit take podaly jeviti dtisledky ztraty smrti Velichovou zavinene.

Ttebate mesieni plat zemteleho nijak nezajiet'oval blahobytu pti bedlivem a Uspornem hospodateni se ptece jen dalo s nim vyjiti.

Lee nyni, kdy se i skrovriST plat scvrkl na nepatrnou pensieku, bylo pani Marta dvojnasob Usilovne vypomahati sestke avadlene, melo-li se alespori obstojne uhajiti tivobyti.

Take Andelka aila, snatic se veemotne sve matte uleheiti. Pokusy o jine misto pro slednu Velichovou, at dosud ztroskotaly.

"Je nyni, v late, tetko se uplatniti. Obchody kancelate jsou poloprazdne," vykladal Tonar, jen s jistou nervositou pozoroval, jak Andelka rychle chtadne a odkveta.

"Ale jen co podzim nadejde, jiste se nam'podati najiti misto. A potom musi ihned ptestati toto vedne pichani, na net se nemohu ani podivati," horlil.

"Co mame cleat? Jsme rady, to alespori takto . . . " branila se pani Velichova.

"Kdybyste alespori mohly pracovati na derstvem vzduehu. Ale zde, v techto pokojich, kde vtechno na eloveka pada, ne . ne . !! Tak to rozhodne nemrite zustati!" odpovidal sochat.

Andelka souhlasila.

VESTNtIC "Kdybyste veal, jak maminka v noci katle," talovala . . .

"Eh! Nic to neni! Trochu mne jen v ktiti picha," omlouvala vdova po kancelistovi svoji chorobu.

"Bo je!" tvrdila Andelka. "Slyeim v noci, jak maminka vzdycha,"'• a jak ma neklidnY dech. NapoMinam ji take denne, aby se eettila, ale kdet pak ona . . . " "Valyt' se eettim! Skoro vee sama za mne vykonae, ac toile spice nail mne bylo by tteba obeerstveni na jinem vzduchu . " "Vam obema," rozhodoval Tonar spor.

"Kdybychom alespori nejake ptibuzne ria venku mely," vzdychla pani Velichova, "potorn snad by se dalo s nedim poeitati. Ale takhle -" "Cot opravdu nemate nikoho?"

"Nikoho."

"A Sly byste na venek?"

"Ja dost tetko," ptiznavala se vdova.

"A vy — Andelko?"

Podivala se na neho tazavYma oeima.

Potom polohlasne odvetila: "Kdyby nebylo jinak?"

Ale znelo to velmi neutetene.

Tonar pohladil ji po vlasech.

"Nu — veak jsem se jen ptal . Myslil jsem pouze . . . " "Co jste myslil?"

"Ze snad na venku spice "Misto v obchode?"

"Ne!" "Kde tedy?"

"Jinde . . . tteba v kancelati .

"Nebylo by to toter doma jako v kancelafi..." nesmele namitla pani Velichova. "Sedeti doma a eiti, nebo nad papirem v kancelati?"

"Clo-li by jen o nekolik hodin za dobrY plat a na zdravem vzduchu . . . " vysvetloval Tonar.

Hovor vazl, az rozbtedl Michal odchazel nespokojen. Myslil to pro veechny dobte a takto ho pochopili. A ptece se muselo, muselo neco podniknouti! Kdyby Tonar byl zamotrik . . . veal by ut, co a jak.

A myelenky sochatovy svedeny touto Uvahou pteskoeily z lidi na ptedmety.

Tonar vzpomenul sve sochy "Vzlet", jet hotova dekala no, sve vetejne posouzeni.

Zvitezi-li dilo pti souteai, jet vypsana bohatYm ptiznivcem umeni, proslavi se, jeho jmeno vynikne a snad se i do Francie bude moci podivati, kam ho tolik lakaly umelecke poklady tamnich sbirek.

A potom bude snad lze i s Andelkou ifety vyrovnati a pomoci ji; vtdyt' bez ni, bez jeji obetavosti sotva by bylo uskutedneno toto dilo, jet znamena Tonarovu budoucnost.

Lee at" do to chvile, jet sama pak rozhodne o osudu obou, je nutno, aby Michal necitil pout, aby smele mohi speti za svYmi idealy, neobtetovan ptiteti pozemskYch starosti a veednich zavazkU. Umelec musi zUstati volnY i za cenu obeti vlastniho srdce.

Zavazek, tteba jen mravni, kterY Tonar pocit'oval k Andelce, od smrti jejiho otce znepokojoval ho stale vatneji.

Bal se ztratiti ptizeri slieneho deveete a piece se opet strachoval, te by se z dlouho trvajiciho pomeru mohla easem vyvinouti povinnost i pied obeanskym svetem prohlasiti Andelku za svoji nevestu.

A prave toho se Tonar bal.

Minif proto, to by bylo mnohem lepe, kdyby na jistY eas jich styky byly pterueeny, ne nasilirn, nYbrt z nejakeho ptirozeneho drivodu, a tu prave misto na venkove se mu zdalo tim nejptiznivejeim.

Beztak styky mladYch lidi v posledni dobe jaksi tidly a stavaly se ostYchavejei.

Sleene Velichova nezbYvalo nyni ut tolik easu, aby dochazela k Michalovi a tak zbyly pro ne pouze vedery a s nimi spojene besedy v rodine.

Dle veech znameni citila i Andelka tento nadchazejici rozpor.

"Vim, te uz mne nemae tak rad," stetovala si, kdy zustali sami a mohli si dtiverne pohovotiti.

Lee on rive odporoval: "Mam to stejne rad jako &l ye. Ba nyni je-

Strand 11. ate vice, nebot' je ti tteba opory. A prave nejsilnejei posilou v talu je laska srdce, ktera, nam rozumi."

Upokojila ji tato slova, alespori na nejakY eas, ale potom si opet postetovala: "Jindy tolik jsi se mnou hovotival o svYch planech, kdetto dnes . " "Jsou jine starosti . . . " vysvelloval ji.

"Jake?" "ftekl jsem uz nekolikrate, se takto nemritete dale tit."

"Prod bychom nemohly?"

"Lvot by vas utloukl .

"A minis, ze ty najdee ochrany proti temto ranam!?"

"Doufam tak alespori . .

"A jak to myslie?"

"Proste tak, to se nebudete tolik vystavovati jeho Utoktnn ... Zde, v Praze, oveem nejde to " jinak .

"Zase naratie na venek. .

"Ano .. Tam elovek ptece se jen lope ukry"Nemam tteba se ukrYva-ti," rozhorlovala se.

Chlacholil ji.

"Zase mi nerozumie."

Vybuchla nezvyklou u ni prudkosti.

"Zda se, te ti rozumim at prilis . dobfe. Chcee se mne proste zbavit. Bojie se, abych ti nebyla na obtit. Abych se ti nestala ptekatkou Ach! Jak je to hrozne! Prave ja, jet jsem ti chtela cestu upraviti, ptekatly odstraniti . . . " Pti poslednich slovech strhl ji kfeeovitY plae.

Tonar, zmaten nahlYm timto vYbuchem, jen bezpeene odhaloval jeho nejtajnejti myelenky, nedovedl se zprvu sam opanovati. Stydel se tamer, te tato nezkutend divka vytueila jeho nejskrytejei plany do budoucnosti, a on se objevil pied ni jako slaboch a pokrytec.

Lee vzpamatoval se rychle, objal Andelku a pronesl k ni hlasem co nejptesvedeivejeim: "Jak se jen mutes neco podobneho domnivati 9 Ani ye snu mi nenapadlo, abych se tebe zbavoval. Cot nebylas to prave ty, jet" dopomohia mi k Uspechu. kekni, kde bych byl bez tveho spoluptisobeni! Jak zmohl bych teakou Alohu, kdyby tebe nebylo?"

Podivala se na neho uslzenYma oeima.

Jeji hnev pod teplem TonarovYch slov rychle rortaval. Zpozoroval tuto zmenu i nemeekal ji vyutitkovati.

"Nu . .. tak! Dosti a slz a vYeitek, k nima neni cluvodu. Chapu, tes v posledni dobe citlivejei, ale proto ptece nemusie ihned ktivditi." .

"Nechtela jsem ti ublititi, ale kdyt tys Umleel jeji slova polibkem.

"Ut ani slova o tom! Nikdo tebe nebude nutiti, k eemu se sama dobrovolne neodhodlae."

Ovinula mu ruce kolem eije.

"Mluvie pravdu?" dotazovala se ho, stale jeete pine mu nedfivefujic.

"Ptisaham!"

Lismala se et'astne, uklidnena, ubezpeeena.

Nebe jejich lasky znovu se oeistilo od prve vetei boute. Zristaly na nem jen blede dlouhe easy, lee i ty postaeily, aby Tonara znepokojovaly.

Ttebate prvni spor mezi nim a Andelkou vyvolan byl spice nahodilYmi okolnostmi a skonoil vzajemnYm smirem, ptinesl ptece jedrm trapnou zkueenost: pfesvecleil Tonara, to nebude mu tak snadno prosaditi jeho van, da-li se take sleena Velichova pfesvedeiti o Ueelnosti toho, co chtel nebo mel v Umyslu podniknouti.

Hie — prve drisledky drivernosti pomeru, do nehot se bez rozmyslu a sttemhlav vrhl, tlaeily se jig k povrchu.

Byly to oveem jen pfekatky drobne, nevinne na pohled mradky, led i z tech mohi jedenkrate vyelehnouti blesk.

Net shoda, ktera, po teto prve rortrtce mezi mladYmi lidmi nadeela, slibovala bYti trvala.

Tonar se jit ani slovem nezminil o miste pro Andelku a tak elo vee opet svYmi vyjetYmi koleje ni.

(Pokra6ovani.)

Straw' 22.

v .• •

Posledni Vyzva.

Rodiaitm naiich graduantil.

Austin Texas. ctenST pane!

ILO nam teem>, 'te Va g syn (dcera) gradUoval z yyggi gkoly. Je to zajiste veliky kterY Vat syn (dcera) ve svem tivote Nepochybne to jit nyni pomY gli jiti pfigti podzim na vyggi udeligte. Protot bychom radi Vageho syna (dceru) Va gim vlivem naklonili, aby se rozhodli a pfi gel na podzim na Statni Universitu studovati.

Nejdfive Vas upozorriujeme, to tato universite jest nejvetti na Jihu. Dale jsou zde infohe a lepai v'hody pro studenty, netli na jinYch kolejich a normalkach. Tyto vYhody a pfiletitosti, ktere ma ale kaklY student, at' jit bohatY, neb chudobnY, byly Va gemu synu (dcete) popsany v dopisu, kterY mu ted' zasilame. Doufame Vageho syna (ciceru) ziskat pro Statni Universitu, ponevadt se nam jedna zde o velmi duletitou vec.

Jest Vam jiste znamo, to nag e matetska, fed nam byla navracena na Statni Universite. Zda se nam to bYti na gi povinnosti abychom zvali Vageho syna (dceru) na tuto Universitu, ponevadt Statni Universita ukazala velkY zajem o desk' lid v Texasu tim, ze dovolila, aby se eeske fedi zde udilo. Statni Universita jest jedine, universita na celem Jihu, kde se &site feel vyueuje. "Pfiletitost tluee na dvete jen jednou", a nevati-li si ii, kdyt ji ma, tak potom jest jit pozde litovat, aneb nafikati. Upozorimjeme, ze za eatinu dostane Va g syn (dcera) stejnY kredit jako za jinY jazyk. — Upozornujeme je gte, ze Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas, Katolicka Jednota Texaska, Rolnick' Vzajemne OchrannY Spolek, Katolicka Jednota Gen TexaskYch i Klub techie davaji stipendia pro studenty ee gtiny na universite. — Nektefi na gi studenti obdrteli mista na vyggich akolach (High Schools), kam pfed pet lety desk' jazyk byl zaveden. — Studentum deskeho universitniho kursu nabizi eeskoslovenska vlada katdoroene motnost bezplatneho studia na slavne universite v Praze.

Mt gest nagich studentil toto stipendium obdrtelo a v Praze studovalo. Matice Vy ggiho Vzdelani v Texasu a v Chicagu poskytuje pilnYm eeskYm studentum a studentkam pfijeky a nag profesor de gtiny obstard jim i mista a 'east° ma vice mist net' studentu-ladatelu a t adatelek.

Zdtrazriujeme je gte, ze v Americe vilbec a v Texasu zvlagte, je a bude mnoho pfiletitosti uplatniti znalost deske fedi v obchodech, v bankach a ruznYch povolanich. Dobra znalost eatiny bude knezi, kazateli, lekafi i pravnikovi velmi prospe gnou, jak jit mnozi na gi studenti poznali. — Z praktickYch duvodU (lei se zde eegtine i studenti, kteki nejsou eeskeho puvodu.

Bude-li desk' lid zde v Texasu chtiti si udrteti Uctu a porozumeni lidu anglickeho i jineho ptvodu, tak bude museti o sobe dati new vedeti. Co jest lep gi oznamkou o deskem lidu, netli kdy se bude zde na Universite vyueovati Ceske fedi, kultute a dejinam? Jiz nyni mnozi oteviraji odi, kdy vidi elanek v anglickYch novinach o eeskYch dejinach a obdivuji Cechy pro jejich krasnou historii. LoriskY rok Ceske fedi byl velmi prospe gnY ale k udeteni eeske fedi made bude potfeba mnoha deskYch studental, proto Vas uptimne prosime, abyste Vagim vlivem naklonil Va geho syna (dceru), aby pfigel na Statni Universitu a studoval degtinu co jeden z jeho pfedmeta, zaed ten dostane kredit jako za jinY jazyk. Upozornete Vageho syna (dceru), aby si co nejdfive podal tadost o scholarship pro studenty eettiny na zdejgi universite na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas.

S krajanskSrm pozdravem, Klub echie.

Licit zrozeni a vzrust velkeho eloveka, jakk byl ve sve skuteene, fysicke i psychologicke podstate, jako hrozen na strome tivota a nikoliv jako kapku alkoholu v kadi civilisace — to je biografie. — Havellock Ellis.

T NIL

Piednaika o 61'6 pro

eechy.

Prof. Eduard Mieek z texaske university bude zde piednag eti pod zaititou eeskSrch spolbd.

(Vestnik IowskY ze dne 24. srpna 1936.)

NE8Ni zprava jiste pote gi vgechny nage D krajany, majici uptimnY zajein o udrteni Ceske feel a probuzeni vetgiho zajmu v mladeti.

Pod zag titou sdruteni eeskYch spolkfi v Cedar Rapidsich, kteretto teleso sledujici eiste kulturni cil, bylo teprve pied nekolika mesici zaloteno, uspofadana bude v nedeli 6. tail velice zajimava pfedna gka prof. Eduarda Mieka, instruktora de gtiny na universite statu Texas, kterY ochotne pfijal pozvani mistniho sdruteni a pfijede do Cedar Rapids, aby na gemu dorostu a deskemu lidu vilbec povedel o eeske teei a jeji dtletitosti. Prof. Mieek docilil ptekvapujicich Uspechu ye statu Texas, kde mladet eeskeho puvodu radostne a s nad genim studuje deskY jazyk, eeskou kulturu a literaturu. mo to jest vjibornYm feenikem, dovede uchvatit svYm pfednesem, nebot' propagace Ceske f'eei a Ceske veci vilbec stala se jeho tivotnim cilem.

Pfednagka bude uspofadana v nektere nagi sini, bud' 6SPS. nebo JOBJ., o eemt podrobnosti pfineseme zavdas. Take jest jit rozhodnuto to bude opine bezplatno, pro v gechny, ktefi si vytknou za svoji moralni povinnost pfedna g -kuvyslechnoti.Sdr kYspoubde hraditi vYlohy samo, tak jak ueinilo pki za.jezdu delnickYch telocvikafil, a pfedna gce redaktora Martinka. Nav gteva na teto pfednagce byla maid — velmi mala a pofadatelstvo nove pfednagky prof. Milky pevne doufa, ze nag lid si poda tentokrate lep gi vysvedeeni. Jest pray gkam odvykli, nebot' po-dou,zejsm ipfedna. mnoho rolnu se zdO nic v torn smeru nedelalo.

Hlavne proto, te se toho kaklY bal z dilvodU finanenich i moralnich. Sdruteni deskYch spolkil ma vgak pied sebou pevne vytknutY ell a bude jej sledovati do krajnosti.

Pfednagka prof. Mieka jest prvnim krokem k probuzeni zajmu o deskou fed a jest namitena v prve fade do fad nagi mladete — studentil navgtevujicich vy§gi ekoly. Ti uslygi z povolanYch fist a zpusobem jemut dobfe porozumi o svetove didditosti deskeho jazyka, kterY jest ve skuteenosti klieem ke vgem slovanskYm fedim o dilletitosti mistni, jet hraje velikou roli pfi ziskavani tivotniho postaveni a koneene o povinnosti narodne-moralni, jet ma a mela by vazati dite zrozene z deskYch rodiCu k Ceske fedi.

Ukatme svoje pochopeni pro novY tento pokus zvYeiti &oven kulturni na gi vyspelosti!

Pfedna gka neni obrazkove divadlo ani tanedni zabava — spice neco podobneho poudne knize a teto stravy jest du gi oeskeho eloveka prave tak zapottebi jako jidla telu. Sledujte dalgi zpravy o pfednagce prof. Eduarda Mieka z Austin, Texas a propagujte jeji zdar!

Sdruteni deskYch spolku v Cedar Rapids, Ia. Z UtENEHO OBJEVU ZPiVAACI KANAR. Ve fysiologickem ustave videfiske university pracuji badatele na motnosti elektricke narkosy. Je to ideal lekatske vedy, aby se nemocnY uspal prostYm otoeenim vypinade, jako se rozsvecuje svetlo, a pak se zase druhYm otodenim vypinade probudil. Ve videriskem fysiologickem Astave svoje pfistroje neustale pfedelavaji. A jednoho dne jim pfistroj zacvrlikal, jako by v nem byl kanar. Byl z toho smith, pak ramus. Nakonec prijali elektrickeho kandra jako hotovou vec a zadali pfistroj zdokonalovat. Profesor Scheminzky ut nedavno vystoupil s elektrickYm kanarem ye videfiskem rozhlase. Byl to zkratka kanar, od nehot se mohou opravdovi kanafi uCit. Delame jako by pohodli a pfepych byly hlavnimi tivotnimi potadavky, zatim co k dokonalemu etesti potkebujeme jen neco, pro co bychom mohli nadgene zahotet. — Charles Kingsley.

lie itfedu, dne 2. zati 1936:

300 rnilionu liber obuvi.

Podava S. C. Bundil.

PRVNICH spisii a podani na gich pfedka Z se dovidame, ze obuvnickY obchod datuje se pied civilizaci, a byl vtdy hlavni \T M pro existenci eloveka. Toto obsahuje vyrabeni nove obuvi a spravek opottebovane obuvi.

Z prvnich spist nam pkedavanYch shledarne, t,e elovek jak se stehoval z jihu na sever; byl nucen opatkiti si nejake pfikrYvky na nohy, aby je uchranil pted krutosti zimy.

Jak vydelavani kat& zaealo.

Od zaeatku stehovani se na sever, snail se elovek pfikrYti nohy zviteci 'adj. Ale v surovem stavu brzy se Mite zkazila a shnila, a neb ztuhla tak, ze nebyla k pottebe. Po Case dlovek vynagel, ze kousky Mite potvYkane zuby a vykoupane slinami v fistech, se nekazi, zustaly make a poddajne. Z brzkeho pozoro\rani tvYkani kute objevilo se prvni pravidlo pro vyrabeni kate pro pkikrYvani nohou eili hotoveni obuvi.

Obuv tou dobou byla tak hruba jako bylo prvni vyrabeni ktite. A jestli se milteme spolehnouti na historii, obuv nebyla tehdy kra g gichni se shoduji v torn, te vkly byla-lic,alev moc pottebna. Nejvetgi zvelebeni obuvi — co se tYde pohodli a krasy — bylo udelano behem poslednich 70 rokti, a dnes je sttevic vYtvorem umeni a krasy.

At do roku 1863 stfevice po celem svete byly vyrabeny mane, neb stroje tenkrat pro vYrobu novYch stfevict neexistovaly. Az teprve v civilni valce stroje ph:Sly v utivani, a to z nutnosti, aby armada mohla bYti opattena kadnou obuvi, na cot' rani vYroba nestaeila.

Je stkevic dfilefita vec? — Nate!

Vyrabeni a vydrtovani obuvi, jsou v dnegni done industrie obrovske velikosti. Jen v Ame-. rice je odhadnuto, ze americkY lid vstoupi do tfi sta milionu liber stfevict katde rano a chodi v nich celY den po svoji praci. Jestli si nada mysli, te sttevic neni &Malta. vec, necht' zkusi chodit bez nich jednu sezonu.

Stfevic je duletitY jako jest na ge potrava, je vice dulditej gi netli teleznice, parni lod', aeroplan, radio nebo jinY vlastnici majetek, protote bez obuvi tadnY nemilte tvofiti ani operovati ty veci. Bez stfevict eloveku nelze vzdelavati path', aby vyrabel 'tivobyti aneb konati jine slutby. Pfi porovnavani stkevict s jinYmi pottebnYmi vecmi, ja nesnituji cenu onech veci, ale v gichni vime, to byl Cas, kdy jsme byli bez tech veci, ale museli jsme mitt obuv i tenkrate.

Stfevic s pkidavkem slu g nYm a utiteenYm, jest nejblit gi easti na g eho obleku. Milt...erne se ogatiti v nejdrat gi oblek Cili gaty ale kdy sob& obujeme og urnele strevice, jak jeden vypada?

Ale mute si obouti slu gne stfevice a vypada jako milion dolaru i vzdor tomu, ze ma jen obyeejnY oblek, piece bude slu g nY doma i ye vefejnosti. V teto &ate ja nefikam veci katdemu nezname, ale ja jen davam na jevo to, co kaklY vi, a katdY mi da zapravdu. Obuvnici jsou umelci, zaroveri temeslnici a obchodnici. Tato podminka obsahuje oboje — shotovovati a opravovati stkevice stejnou silou. K dosateni tadoucich vYsledkil, jeden musi bYti umelecky naklonen jako druhY. femeslnici, zde se mne, — drti velmi tadouci stanovisko v jejich osadach. V teto objemnosti osobne se stYkaji se slavnYmi i nectnYmi, s vysokou i nitgi tfidou, s bohatYmi i chudobnYmi ba i prvotkidnimi tkidami, a tam maji ptilditost ukazati obecenstvu, co skuteene jsou. Jestli majitel dilny je z dobre lace, budou si ho vatiti a jestli neni, tak se mu budou celkem vyhYbati.

Jest to earovne nesmirna libost stYkati se a sloutiti tern obdivuhodnYm lidem, co pfijd.ou do pofadne dilny! Vet ginou povestny lid navg tevuje obuvnickou dilnu, a moje dilna neni 2adna, vyjimka. Oni na ystivili me osobne pro razne sluZby a mohu se vyjadfiti, to byli ptijemni. Kde jMde nalezla by se vetei tost pro styk a dat d sobe vedet?

I datel vdeei za svoje Uspechy tomu, ze pou:tiva hlavy.

Ve sttedu,

dne 2. zaki 1V.56.

Fort Worth, Tex. Personalu redakce, sestram a brattim!

Ptichazim znovu s malidkosti. Noveho zde moc neni, jenom sucho jako na sahaie. Jit se ten svet bill"' ke konci, jak mnozi ptedstiraji, a ja tomu sam zaeinam OM. V jednom miste vichtice, v druhem sucho a lesni polary, jinde zas povodne. A ruzne zivelni pohromy nasleduji jedna za druhou. Evropa se znovu nachazi ve viru valeenem, nasledkem nepokoju y e Spanelsku, takte, to vS'echno mute ptivest celou Evropu do nemilYth nasledkii.

Ale zapom.erime na okamlik na vSechno, vtdyt' mame pied sebou dva sVatky, totit nedeli 6. zati a v pondeli delnickY den tak zvany "Labor Day". A na tyto dva dni vas vyzYvame v'Sechny do Sokolovny zde ye Fort Worth. V nedeli mame odpoledni program, totit divadelni piedstaveni, veselou jednoaktavku pod nazvem "Lapeny tenich". Tato veselohra vas nenecha usnouti na lavicich. Uskoky a komicke vtipy v teto hie vas fSechny udrti ye vesele nalade. Postupne ukazkove cvieeni na natadi, Sokolske. jednota Zilka Dallas, cvideni prostnYch, tactva jednota Ft. Worth. Narodni tanec Beseda, tanednici z Fort Worth. DalSi komicke vYstupy a hry, jednoty Ft. Worth a Dallas.

JeSte stale teplo, ale doufame, to se do tydne tteba trochu ochladi. U nas v sokolovne neni tak nanejvfS nesnesitelne. Kdyt nejakS7 podnik potadame, vtdy se postarame o dostatedne vetrne zatizeni. A mnohdy usly get poznamku: "tady je lep g' net doma, pane to tady fouka". 0 tom jiz nemusim psat, to kat, dy vi, kdo v Sokolovne byl i za nynefSich parnSr ch dna. Mimo toho vtdy je postarano o hladove i tiznive, i ta zmrzlina, tvYkaci guma a cikara nikdy neschazi. Jenom ty dye posledni yea delaji trochu nepkijemnosti obeas. Z rozmaru mnolaST poloti hotici cikaro a nebo cigaretu na okno nebo ji hodi na podlahu a na jeviSte, nu tedy kde je nejblit, kdyl hudba zahraje. To same je se 't vYkaci gumou; poloti se ledakde, a mnohy se pekne na ni uvelebi, a zilstane na §atech. Doma by si to mnohy nedovolil, neb by tenu gka nebo maminka jej protahla s tim domacim pomocnikem, co to nazYvame metlou. VyzYvame vbechny, domad, i z osad okolnich, kdo pojedete do Ft. Worth na Frontier Centennial, navStivte take nas v Sokolovne; katdY yam tekne kde se nachazi — na miste 3221 N. West 28th Street.

Vstupne bude pro odpoledne i veeer to same jako na veder. Tedy ptijd'te hnedle odpoledne, abyste za tech par centil vice ulili.

VzdalenejSim take ptipominame, to zde mame tii Ceske restaurace a pivnice, nasledujicich krajanti: Frank Kuban Cafe — 2201 N. Main St., W. J. Stangel — 2460 N. Main St., Louis Haba Place — 2468 N. Main St. Budete-li ye Ft. Worth, neopomerite tyto krajany navStivit. Znamenita obsluha deskYch eiSnic a ditnikil.

Uctive vSechny zve na den 6ho zati a 7ho odpoledne i veder — Zabavni vYbor. DalSi oznamku naleznete na jinem miste' Vzpominky na XII. sjezd SPJST., a pro nekoho jiz zapominky. Nechci se rozepisovat ted' o praci sjezdove, neb protokol dill zapis ze XII. sjezdu teprve ptijde v ptiStich Cislech organu do vetejnosti, Co bylo vykonano pro prospech Jednoty za pet dlouhYch dni. Kdo zanedba Cisti pokradovani v Cislech organu, bude zkracen na vedomostech, co vSe se vykonalo ve sjezdu. Mimo toho bude zapis sjezdovY otigten v broturkach a zaslan na kaaleho delegata a nebo tajemnika jednotlivYch tad& 2adejte tajemnika, by yam protokol sjezdovY v radove schtizi pfeeetl.

Pti to prllezitosti jsem dal poznamku, to mnohy jit zapomind na usneAeni sjezdu. ke konci jednani bylo s nadAenim provolano: "Zdar Jednote S. P. J. S. T., a zapomerime na chyby, ktere se staly nasledkern deprese, at' zapadnou do more minulosti!" Na konci techto slov se ozvala ohromujici salva potlesku vSech delegatfi a navStevnikii a bylo videti soulad a spokojenost na v:Sech sjezdu ptitomnYch. B. Bezeon/ ze Schulenburgu mne pfinut11

VaSTNilt k temto tadkftm. S jeho dopisem nesouhlasirn, nasiedkem toho, ze mimo osobnich uratek, poSkozuje zaroven celek nas! Jednoty, a 'Ain' rychie zapomnel na sjezdove usne§eni. Br. BezecnY mel na to pine dva mesice Casu od to doby, co mu br. Kacit na jeho dopis odpovedel v &isle 30., ze dne 3 Cervna. Tuto vec mel vykidit ye sjezdu, zrovna tak jako byly zeny jine zalelitosti a neeernit dalk budoucnost. Nee sjezdovY ptedseda Stepan ValClk byl nestrannY a svedomity ku kaidemu delegatu.

Dal ptileiitost kaZdemu, kdo se hlasil o slovo, s navrhem, ktery byl vecny. Jenom kdo se hie.sil s nejakYm dodatkem, kterY byl nemistnY, ten odmitnut die parlementarnihorizeni. Kdy't byl br. Kacit navrhnut, by byl aklamadne zvolen pravnim radcem na gi Jednoty, prod br.

BezecnY mlCel a nenavrhl nekoho jineho? A nebo nekterY jeho pfltel mohl navrhnout nektereho notate, kdyt pravnici nejsou schopni \red Jednoty vytizovat. Ja nemyslim, to br. B. mini co psal. Psal to asi v rozeileni a dnes ho to tieba mrzi. Ale to jit nejde vySkrabat, kdyt je to derne na bilem. A v budoucnu bude lepti, kdyl se jiste veci vytidi osobne a nebo soukromYrn dopisem. Br. B. by], jest-li se nemS7lim, asi nekdy na tiskovem vSrbote a throve' mistopkedsedou H. tikadovny, tedy by mel yedet, ze jeho dopis byl nesouvisl'. A prozatim dost.

A br. Bartog by nam mohl ptinest nejake to hadisko a povesit na plot, by nam take prSelo.

A zda-li pak ma jeSte ten ovendenY Cakan, co zapomnel v Dallas na eskem dni?

Pozdrav na etenate.

A. Tobola.

Rad Tioga cis. 5.

Tioga, Tex. eet1 jsem dlanek br. Monely ye Vestniku o naSem stanku, ale jest to inS71ka. Ano, mame zde spolkovou sin, ale jest to R. V. 0 S Potad jsem deka1, to iftednici RVOS. o torn napiti, ale tadnS7 se o to nezajima. Byla tee, to nag tad cis. 5 by si postavil sin, ale pak jsme shledali, to jsme jeSte slabi, tak bylo usnaeno, to tu bude stavet RVOS. 'Cis. 103. Jest nas u onoho spolku 53 dler1 a kaldk se zavazal, to daruje $10.00, ale nekteti darovali at $25.00. Tet jest asi 6 dlenii, ktefi nam odepieli jakoukoliv pomoc. A tel spolek Cis., 25., Ennis, nam daroval $25.00, jim posilam srdeenSi dik, a br. F. Jaresh daroval 1 akr pozemku. Na to byl dotaz, zda ma kdo jak' plan. Tak ja jsem dopsal br.

Faraizlovi a podle neho se sin stavila Br. J. F. Kubala jako tesat ji postavil, a tet jsem tam vide br. Horaka. Sifi jest hotova a ja tku, take bychom meli mit drutidku k to slavnosti, by ptednesla fed, br. ptedseda tet, tak ja, zas napsal br. Faraizlovi a ten nam slotil tee pro dcerutku i ptedsedu. Sleena Hordkovd byla druLekou, a musi se ji dat vtechna Cest, se one filohy tak dobie zhostila, a tet ptedseda, br. Louis Dole2alik to vykonal dobte. Te2 nam zahrdla pfi tom kapela br. R. Kubaly, navgtevu jsme men dosti velkou, ale mohla bYti jegte vets!, kdyby to byli bratti ozndmili ye Vestniku.

Tez nesmim vynechat na ge kuchatky, neb ty se nechaly opravdu videt, neb ka&la jen co nejlepgiho mohla donesla.

Postavili jsme sin za jeden tisie dolaril, jest niala, ale jest bez dluhu. Te2 mame zvolenj zabavni vYbor, jen2 je: Karel Jaresh sr., Jim Martinek a Willie Jaresh.

Rad Cis. 5 by take byl lep gi a mohutnejti, ale ta chyba jest, 2e organizatoti, jen kdy2 zde zalozili tad a od to doby se zde zadny neukdzal, aby nas trochu zvelebovali. Zde mnozi, co by m8li ptistupovat k na gemu tadu, tak jdou k americkYm spoleenost'em, a tu davdm zas vinu organisatorinn, 2e nas sem neptijdou povzbudit a vge jim objasnit. Pkeji si, aby nas tad zmohutnel tak, aby si mohl postaviti tet svoji spolkovou budovu. Doufam, to se to po Case tet spini.

Tak, br. Moak°, uctive vas zvu, byste sem tet mezi nas zavital.

Ty, brafte Faraizl, jsi to pane vyvedl! Ani jsi se neptijel podivat na svoti, wad. Tak Ti

ettatia 13.

Udilosti z tSrdne.

A NGLIE postavila stratosferieke letadlo pro pravidelne ptesoceanske lety. Podita se, ie let z Londyna do New Yorku nebude trvat -dere nez etyki, pet hodin. Letadlo je typ Pegasus, ma kompresory pro zhutteni vzduchil a pedliVra zatizeni pro ochranu pilota. Pilot btide mit na sobe koleSinovy odev, neprodySnY a vytapen/ elektkinou a noVe sestrojenou ptilbu s kySliko, vYin ptistrojem.

"Mir v Europe lze udr2et" pravil president dr. Benee k zastupcnm nedavne konference ion) organisaci miru A pokradoVal: "V zapadni Evrope maji strach o male a sttedni stay ye stkedni a jihovSichodni Europe. Jestlite se narody osvobodily, bylo to proto, to yule bYti svobodriSani byla v jejich srdcich tak mocnou a neptemoiitelnou. Od to doby jen zpevnily tuto volt vedomim svYch sil. 2adny narod, kterk by rozpoutal valku v Evrope, nedosahl by vSrsledka po, nicht by bail. Jsem piesvedden, ze neni statnika, kterY by si nebyl vedcm velke odpovednosti ptitomne chvile a vetim pevne, to mir bude zachovan a le se pii ptiStim vyjednavani dorozumime."

Spolkovy statistickY iitad oznamil, to Veletok Mississippi odnese katdorodne do Golfu lik dati odplavene ptidy, le by se z ni mohlo udelat 1,250 farem po 160 akrech s dvojnisobne hlubokou pill:1°u net maji \lite letici farmy : v Soustati.

Pomery se odividne zlep§uji. Federalni Pozemkove banky oznamily, ze v prvnim Ctvrtleti t. roku prodano bylo 4,277 farem proti 2,774 farmam stejne doby r. 1935.

SpolkovY odbor orby ptedpovida, stoupani cen veptoveho masa a pozdeji tet hoveziho.

Vy6S1 ceny za mleko, spry, zeleninu a ovoce se' ut dostavily. Dusledky letoanlho dvoumesidniho sucha pocit'ovany budou spottebiteli teprve roku piTatiho.

Sovety ptistoupily ke stavbe dvou automobilovYch silnic. Jedna z Moskvy do Kijeva, druha do Minska. Praci byl poveten stavebni odbor GPU., kterY provadel stavbu belomokskeho kanalu. Obe silnice budou mit velikk vojenskSr vS7znam, nebot' vedou k polskYm hranicim, kterese maji stati nastupi gtem nemeckeho ittoku proti Rusku.

Velka, Britanie hodla zustat rozhodujicim Cinitelem na Sttedozemnim molt je§t6 dagich tri sta let, jak iekl ministr namotnictva Sir Samuel Hoare. Pro zaji§teni testy do Indie dini jate dalti opatteni. Vojenska posadka Egypte bude ptevahou utvotena letectvem. 0pevneni Adenu jsou vydatne zdokonalovana. V Britske vYchodni Africe, jet' soused! s Habeal, ma bYt zavedena branna povinnost pro vaechny belochy britske ptisluAnosti od.18 let. Budou vycvideni jako zalotnici, budou jim na statni naiad ztizeny sttelecke kluby a jedna Skola pro vYcvik Francie se vzdava mandatu v Syrii a Libanonu, ktere budou prohla geny nezavislYmi republikami. Francouzske vetejne rnineni posuzuje dohodu celkem ptiznive Tisk pravi, to chystanY CM znamena nejdfilelitejti krolc v povaleenych diplomatickYch dejinach Francie v pomeru k jejim koloniim.

6s1. vyslanec, dr. Veverka opustil po osmilete vYborne diplomaticke Cinnosti Washington, aby nastoupil v novem pusobi§ti ve.

Vidni. NovYm Csi. vyslancem ye Washingtone jmenovan byl dr. Hruban.

Tajemnik pokladu Morgenthau byl zmocrieh presidentem k prohla geni, ze nitsledkem zlepS"eni se obchodnich pomeril nebude tteba zavedeni nov'ch dani a vladni rozpoeet se bli-• ti k rovnovaze, t. j. ptijmy budou krYti vYdaje. jeSte pane dekujeme za to, co jsi pro nas udelal!

S bratrskYm pozdravem, Chas'. HejnY. Pozn. red.: Te gim se na zajezd mezi Vas a shledani s divnYmi kamarady. Az budete mitt nejakY podnik, dejte ptedem vedet r4d se dostavint. Pcedrav a adart

Strana 14.

VESTNM

Ve sttedu, dne 2. zati 1936.

Pirijemne Piekvapeni.

Indii vladne nyni. Hudba se stala to, aby jeho produkce byla opakopopularnejei a jeji standartisace vana. Je skromny. Jeho jedinou touDavid P. Rempel, Parkerview, A. V. Pandit. pozbyla dtivejeiho dogmatismu. Ja- hou jest zpivati co nejlepe v danem ke zutive zapasy byly svadeny je- okamliku. Nikdy jej ani nenapadne, Sask., Canada, piee: "Mel jsem na K vecem, jet jsou ktieeny k no- ete pied patnacti lety o teorie, ma- ze zpival tak dobre, to by to mel o- pari vtedy. Po jednotYdennim utijici jen vzdalenY vztah k hudbe. pakovat. Jen evropska, hudba, pra- van' Hoboko byl jsem myth nesnavemu tivotu v dneeni Indii, i .hudba. Jeete nedavno bylo Neco podobneho protivala Evropa ye jako jeji vYrobky, se snati o yea- zi Uplne zbaven. Vedel jsem, to ten studium hudby povatovano v do- ye sttedovekYch hadkach cirkevnich ne opakovani stejneho. lek je dobrY, ale nemyslel jsem niAveak srdce indickeho hudebnibrych indickYch rodinach za nevkdy, to by dal moji soustave tak brhodne. Zeny zpravidla skrYvaly svoDneeni doba je na etesti prosta ka a zpevaka ustaviene roste. Ma ji hudebni zalibu a nadani dasted- veech pout, ale existuje zase jine pevnou nadeji, to jeho ptieti pro- zy, tak dobre vyeisteni." Dra. Petra Hoboko pravidluje stteva povzbuzune ze skromnosti, ale hlavne ze zlo, totit zasada, to hudbu motno dukce bude lepei. Proto nestoji strachu. Nebot' hudbu v Indii od studovat y e veech smerech a pro opakovani ptedeeleho. Vtdycky zpi- je zaAivani, zvyguje tok mote a odnepametnYch dame provozovali pou- veechny freely, vyjma jako zdroj va s napetim sil, ktere ut nemilte stranuje Akodlive neeistoty ze souze temeslni hudebnici a zpevaci. kultury a zuelechteni. Kulturni ce- zvYeit. To je jedno z kouzel indic- stavy. Neni prodavano v lekarnach, hudby a byla by veena ekoda, Jestli-te si (lama chtela zazpivat, na indicke hudby je potud velika, musela dat dobrY pozor na vYber to ptedstavuje tvotive usili niko- kdyby je znidila moderni vaeeri pc) ale mite bYti opatteno od povetenYch mistnich jednatelt. Pro inforpisni. liv pouhe napodobovani. Indicka opakovani.

Indicka hudba za tuto svoji vzamace pfSte: Dr. Peter Fahrney & Potom ptielo obdobi hudebnich hudba je v zAklade interpretaci cnou individualni vlastnost vdedi Sons Company, 2501 Washington irstavA a seminata, jet vykonaly melodii, o nicht se ptedpoklada, mnoho dobre prate, pozvednuvee existuji v pkirode. Milton o nich snil starym indickYm lidovYm zpeva- Blvd., Chicago, Illinois. hudbu na &oven domaci nezbyt- jako o "hudbe sfer", to jest harmonii kam, ktetl se snatili udrteti svoje unOsti. Ale tyto iistavy nemohly mi- teles, pohybujicich se urdenYmi ce- meni i proti neptizni vzdelanych NebYti jich, nebylo by dues tyti volnost a iniciativu, jet jsou nez- stami. Indicka hudba je podobne bytne ke spravne interpretaci in- zalotena na melodiich, majicich picky indicke a ryze narodni hudKREJti. dick& hudby. Mely svoje metody, nejakou spojitost s bohy a bohyne- by.

Delame prvottidni krejeovskou praktere bezhlave sledovaly, opomije- mi bud' proto, ze oni byli vynalezci ci. Rych16, a vlidna obsluha a mirjice individualni iniciativu. Za sta- tech melodii, nebo ze lidsti jejich ne cent'. Vatime si VaS1 ptizne a itch dob domaci uditel hudby nau- vynalezci byli ctiteli toho kterehe Hra tarok% nejlepgi jakosti, nyptejeme si s Vami obchodovat.

Cil hlavnim zakladriim vecem, botstva a pojmenovali svoje sklad- ni za $1.35, poAtou vyplacene. ObSouth Sixth Street and Avenue G. by podle nich. ponechav mu naprostOu svobodu, jednavky adresujte na: OechosloTEMPLE, TEXAS. oveem v ramci rodinnYch tradic a Tyto melodie zni po celY den vak. West. Texas. (dz) ptedpist, aby se vyvijel samostat- nebot' katda z nich je ureena pr ne. urditou hodinu. V Indii se setkate Teto svobody veak zminene hu- s podivnYm zjevem, kteil nevi debni irstavy nemely. Zda se, to by- kde jinde na svete, ze dela, zem lo sobeckYm cilem jejich zaklada- zpiva, ye stejnou dobu stejnou metehl, aby vtiskaly zakirm svoji pe- lodii. V ortodoxnich kruzich je poeet', aby se tak Rein od absolven- vatovano za rouhani zpivati neptitu ostatnich hudebnich ekol. Vee- letitostnou melodii. Melodie byly PRI HUDBE chny fistavy jsou vystaveny zly tak ladeny, aby odpovidaly nadastandartisace, ale u hudby je tc de urdene hodiny. Melodie, zpizvlaet' ekodlive, protote east° je to vane od 4. do 10. hodiny ranni jsou podmineno sobeckou ctitadosti, a- na ptiklad zvlaet' jemne, majice vyby bylo oslaveno a udrteno jmenc jadkovat ptijemnou sveZest jitra. zakladatelovo.

Ve:Skera hudba je interpretaci pkiv nasledujicich mistech Toto obdobi v indicke hudbe by- rody a indicka, hudba neeini vYjimlo Casem vystkidano jinYm, ktere ku. Ale na rozdil od jinYch systeROSS — V SIN' S. P. J. S. T. — VE Gw TVRTEK, 3. ZAtti. mil se nesnati vyjadtit "telesne" ELK — V SINI S. P. J. S. T. — V SOBOTU, 5. ZAki. vlastnosti ptirodnich jevii, nYbrt jeNEDELI, 6. ZAiti.

BAYERSVILLE — V SIN! S. P. J. S. T. — jich "ducha". Zapadni skladba na SMITHVILLE-KOVAR — V S.P.J.S.T. SIM, V PONDELI, 7. ZAtti. ptiklad se snati vyjadtiti bouti hluGANADO — V UTERI, 8.

ZAtti. bokYmi a mocnYmi tony, znazorriuGRANGER — V SIN! RADECKY S.P.J.S.T. — t TVRTEK, 10. jicimi hromobiti a hukot date.

YOAKUM — TURNER HALL — V SOBOTU, 12. ZAiti.

Aveak indickY hudebnik vyjadti "ducha" boute souborem trochu poTOURS — V SIN! S. P. J. S. T. — V NEDELI, 13. ZAtti. divnYch tone, zpivanYch v oktave, KaZdY jest uctive zvan kterYmi chce vyjadtit du'Sevni rozpole2eni ducha ptirody, nikoliv vraci se z day jeho vnejAi projevy.

-nYchdob,ay Tato snaha, ptizpilsobit se zvu■■■■■■•■•....noroasi..11...wo ■ro.11.palwolima.powoen.P ■oms. pomohla vSem kern duchu ptirody, ptedstavuje zutrpicim na elecht'ujici proces v indicke hudnechuti k be.

Cela leta jsou venovana tomujidlu, nestravnoto studio, jet pokraduje uprostted sti, kyselosti a melodii symetricky utkanYch v bezplyny a zvlaSte vadne vzorce a rytmicke kadence stargim ledem nadhernYch gradaci. ptestalYm yeTento irkol zachovat krasu stadrem seslablYm re tradidni hudby a dat ji pouze a z nemoci se moderni, ukaznenY rained, je tim pozdravujicimi. tetei v dobe gramofonil, harmonik LAHEV STOJi V EAST BERNARD, TEXAS. a radia. Indicka hudba nema tad(poetou vyplaneho laditka, nYbrt ridi ji jen jemV NEDELI, 6. ZAiti. — GOLD CHAIN BOHEMIANS. eerie.) ny sluch indickeho zkueeneho hu(Vstu pne osoba 25c; deft zdarma.) debnika. Proto je velkYm irkolem udrtovati toto ucho v bezvadne forV NEDELI„ 13. zati. — SLOVAMOVA ORCHESTRA Z WACO. me, aby hudebnik mohl fldycky (Vstupne osoba 25c; deti zdarma.) ttebas jen instinktem, je-li to Kratke koncertni eislo bude &Nano pied taneeni zabavou. Houktera nota spravna a kam path slave, kornetove a klarinetove sola, anebo dueta a zpevy. ye stupnici. Proto jsou VelikYm nevas ochotne obslouti anebo Na koncert vstup volnY. bezpedim pro jndickou hudbu 'SpatHotkou pro vas dostane. JiPtijd'te easne a vyslechnete tyto Ceske pisne. ne ladene moderni nastroje. Indicnak palete svoji objednavku V NEDELI, 20. ZAiti. — SYNCOPATORS. ky nikdy nemilte •ici jak ptimo na dolejei adresu a bu(Vstupne: par 40c.) bude zpivat, ani nedovede zazpivat dete obratem obslouteni. jednu a tuta melodii dvakrat naVESTNIK Gs■—x—oe., prosto stejne. Zpiva pod inspiraci Zabavy tyto poi. adany'budou pri zname"Ceske oblibene hudbe, na okamtiku a s naprostou svobodou. dobre podlaze, ochlazenY, ptijemnY vzduch, ptijemne osvetleni.

V takovem hudebnim systemu maji Ditky zdarma. sice noty cenu, ale jen omezenou.

IndickY zpevak zpiva nikoliv proINDICKA HUDBA.

J. W. JUROgKA

TAROKY!

0).1111.0.111.1.1011/04■ 0•11110.0.11.041111•0011111.0.11•111.0.011/0•1•111. ■0.1111■11.11•04■0•11110.•••0•101•0410■

anecn

0•110111.1•11.04111M1/411111•041111111.01.

bava

Sinkule Radio Dance Orch. z York, Nebrasky.

Severova

H

Poiadateli.

NNIN•0111111101.011111..M.

NOM

N•11.0.00.11111.111111111.0•101.0.1114.1111.04111111■041■04111110.0 ■0411■0.1■11.

Tanecni abavy V RIVERSIDE PARK PAVILLION

$1.25

Vas Lekirra

vlsergtt

Ve stfedu, dne 2. z6.i4 1036,

POUt ZA BUDHOU ZE SMARAGIAT.

C.H Chernosk praNNIK

Vytizuje ve gkere soudni raletitosti tfsdovna: 821 Bankers Mortgage Building. ofes thci naoroti Kress bndove HOUSTON, TEXAS.

GEO.E.KACige PRAVNiK Vytizuje vegkere soudni a pravni zaletitosti, abstrakty, posledni vale. atd.

TEXAS Telefon 146, WEST, ft••••••■■•■■•

RED FRONT lieski jidelna, restaurace a pirnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Han; majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejle0i soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Drs. 0.1F. Allen a Thos. N. DeLaney 06Nt LEKAti BrYle spravne ptipravene. tas dle innluvy.

Telefony: Ofadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

Dr. H. 0. HalaniCek Zubni Lekai Wiley Bldg.

TEXAS. EL CAMPO, Tel. Utadovny 130. Obydli 309. (dz)

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekaf V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN. TEXAS q.4:4aimmmmmmmmmmmilmemmimaHm

E

Dr. Karel J. Hollub eeskfr lekat a operate; 711 Medical Arts 'Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon iitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 1•:++1;.r14flq,ifT4 : rI4 • , • ■ RE2M EOM glaggIggig SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu. Levne ceny jsou nagi zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohtebni tiditel — elenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS. ,

V techto dnech pfijel do francouzske Indodiny mu2 z LondYna, kterST chysta jednu z nejdobrodrui= nejAich vSrprav, jake zname v dejinach objevitelskSth test. Anglidan, kterST azkostlive taji sve jmeno a byl vyslan francouzskou dou, chce najit "smaragdoveho Budhu z Angkoru". Pied nim se o to pokusilo 34 badatelu a vgchni zaplatili hladani tajemneho Budhy Zivotem. SmaragdovST Budha z Angkoru, mistrovske dilo s t a r e h o khmerskeho umeni, je podle zprav disnskSTch cestovatelb. tfikrat 'tak velkS7 jako mu2 prostfedni postavy.

Pfi pouhem pohledu se zda, jako by vela socha byla z jedineho obrovskeho smaragdu. Ve skuteenosti vSak sestava z mnoZstvi kamenil 3tkedni velikosti, jeZ jsou dokonale spojeny v celek. Cena sochy se ovtem naprosto nada. odhadnout.

V rode 1907 spatfil anglickSr cestovatel — jakkto idosud jedinST Evropan — tajemnou sochu ze smaragdii. V jedne ze 49 veli zficenin Bayonu, budhostockeho kla§tera v Angkoru, objevil chodbu do podzemni hrobky. Jiz na tests chodbou mu zatila vsttic smaragdova socha, jests neZ ji spattil. Lkela skryta a vSistupkem zdi. Na tests k hrobce nagel kfiAtalovou misku, vrchomte napinenou rubiny. Sahl do misky — vtom se proti nemu vy=Ulla bila kobra nezvykle veliko,ti. Anglidan 0411 zdkene yen. Rano ho naAli umirajiciho, s rortiiAenSuni fidy v hluboke studni nelaleko zkicenin. V ruce sviral ki4eftovite nekolik rubinu, velkSrch jako holubi vejce. JeSte dnes je ukazuji cizinctun v Angkoru jako 3fikaz pravdivosti hrozneho dobrodruZstvi.

Podle zprav einskSrch dejepisc0 byl Angkor hlavnim mestem kteki ye 12. stoleti zalotid dneAni kambodIskou kulturu. Z dfivoclu, ktere jsou nam dnes neznamy, opustili pozdeji sve hlavni mkt° a obetovali je pralesu. Ne,rvalo dlouho a Angkor byl pohlzen pralesem. Mnoho stoleti odpoMval Angkor v klinu divokeho pralesa, az byl pied 40 lety znovu objeven. FrancouzSti badatele pottenovali 20 let, nk Angkor vysvobodili ze zajeti pralesa. Pak se objevilo 49 vki a 800 soch Budhy s jeho zahadnS7m 0smevem uprostled divodiny.

Rekli jsme jiz, ze v rote 1907 zahynul u Angkoru anglickSr cestovatel. Kratce po jeho smrti se vydal muZ, kterS7 se ted' do Indoeiny po prve s vjizkumnou vYprayou do Bayonu. JedinS7 se vratil 3drav do Evropy. Ostatni, kteti hledali smaragdovou sochu, zahynuli malarii, tyfem, idehem a jinSimi nasledky vra'Z'edneho podnebi. Franzouzska kolonialni vlada dala dvakrat Bayon uzaviit, aby zabranila nalezeni sochy cizinci. Anglidan, kterS7 se z pfikazu francouzske dy znovu vypravi do Bayonu, yeti ve zdar sveho poslani. Veil, ae se v prostfedni vki nachazi nejakS7 posuvnS7 kamen ve zdi, za nimZ vede tajna chodba do hrobky se smaragdovSrm Budhou. Pied tfemi lety objevil Anglidan posuvnS7 kamen a tajnou chodbu. ale na jejim konci byly jen dva kamenne Many.

Brahman, kterY doprovazel Anglidana, poractil mu, aby dibany

Sttatia 15.

postavil na slunce. Za nekolik minut zadala ze dtbant vystupovat bile, p'dna, ktera gifila pfijemnou vimi. ,Brahman pravil: "Ve dtbanech je mast', ptipravend • z jedu kobry. Vetfeme-li male mnotstvi teto masti do kfiZe, jsme obrneni proti vgem neznocern: Jed kobry je silnej g nez fgechny bacily. Take gadnSr Cloy& jests nevidel nemocnou kobru."

BrahminskY knez dovolil Angli;• danovi, aby si trochu masti odvezl VYznamni anglidti lekafi pry zkougeli fidinnost masti a zjistili, chrani lidske telo pied jakoukoliV nemoci. Anglidan, kterY hleda sma= ragdoVeho Budhu, vgak prohlesii; ze se obejde i bez tett, zazradrie masti.

Rad Pokrok Houstonu Oznamuje potad spoledenskych zabav, jet od otevfeni jeho moderns vybudovanth° stanku uka.zaly se bYti lakavym dostaveniekem krajaml a jejich pfatel.

Pogtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 6. ZAti. — SYNCOPATORS A DIVADLO. V NEDELI, 13. ZARI. — ILSE'S ORCHESTRA. V NEDELI, 20. ZARI. — BALSA'S ORIGINAL ORCHESTRA. V NEDELI, 27. ZAki. — NESVADBA Z ROSENBERG. V NEDELI, 4. EDNA. — BAtA'S ORIGINAL ORCHESTRA. V NEDELI, 11. ZAEL — SIX PALS Z ROSENBERG. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Dimly 25c.

ZABAVNI ViBOR.

4* mow. o

.101111.1111.,411111.

NOW (1.0•11...1.11111.4.0104111■4■41/10•0011111.14111111K

DIVADELNI KROUIEK "HLAHOL" SEHRAJE

v nedeli, dne 6. zari (Labor Day)

budove radu Pokrok Houstonu é. 88. na Studewood divadlo pod nazvem

"Dnes uz neni tak, jak bSrvalo."

Opereta o 3 jednanich od R. Branalda.

OSOBY: tenek Paprham, majitel lazenskeho hotelu br. J. Kagpar Rozinka, jeho netef ses. H. Mendelova Gusta Prostfedni, portS7r br. F. Dvofak Dominik, vrchni cisnik br. F. KostomlatskST RHena, jeho dcera ses. F. Olexova, ml.

Jarolimek Panenka, druhy ei gnik br. J. Kahanek Regina, kuchaika ses. Svadinova Rufus Semlbaba, plukovnik ye vYslutbe br. F. Olexa st.

Vavfinec Peprny, uzenai br. A. Valla MAO, Peprna, jeho manZelka ses. A. Vallova Fiala Fanita, svetova tanednice ses. W. Kelnarova Leopold Knite, agent br. F. Olexa ml.

Hosts Dej v dnegni dobe v malem lazefiskem mists.

Reiii vede br. J. Ka gpar. Zpevy a hudbu iidi br. HlavatST. ZAeATEK 0 4 HODINE ODPOL. VSTUPNE: PANT 40c, 1431Y 25c.

HUDBU NA TANEC OBSTARAJI SYNCOPATORS Z EL CAMPO. K hojne nal/Steve zve,

Zabavni VSTbor.

Plipadny kus k °slave 28. fijna jest vybran a bude sehran v nedeli 25. kijna.

Sa

Strana 18.

Poulivejte k oz am

Mali Oznamovatel PRODA se upine zatizene. pekarna. Hlaste se neb piAte: City Bakery, East Bernard, Texas. (43-44pd

Kdy zaeali lide uiivati umelYch chrupft? Uzivani umelSrch chrupt spada do doby nejmene 400 let pied Kristem. — Tehdej gi 2idovske zakony zakazovaly pod ptisnYmi,, tresty pochovavati mrtve se zlatYmi gperky. VYjimka byla ptipugtena u zlata, jeho bylo poutivano k upevneni umeleho chrupu. V Itime bylo pouzivani umelych chrupii jit vditYm zvykem. Umele zuby byly zhotovovany z kosti nebo slonoviny.

Dir Hledam spolehliveho kuchate anebo kuchatku do Cafe. Jestli nejste obeznamen v Cafe a umite dobRakovina vyleeena tyfovYmi badvatit, pomilaeme y am nea si zvyknete. Hlaste se u Adolf's Cafe, Bart- ly. Veda se dosud marne pokouS1 na(43-pd.) jit prosttedek proti rakovine, na lett, Texas. kterou v moderni dobe lide nejvice ver1.1kIJME SE mladik neb mua na umiraji. Zda, se v§ak, k ua je nyni men'g i mlekatskou farmu. Muae na- na dobre ceste. AmerickS7 doktor Jastoupiti ihned. 0 plat a podrobnosti cobi vyleeil u zvitat rakovinu tyfopike: Mlekarna, Vestnik, West, Te- v3imi bacily. Na pokus vybrano 120 (43-44chg) zvltat, posti2emich rakovinou v§eho xas. typu. Sedmdesat jich bylo ledeno, Zur PRIJMU RODINU na praci na padesat ponechano bez leeeni. Nefarmu, plat dle dohodnuti. 0 blia'Si leeend zvitata vkchna zahynula, informace pike na: Leo KopeckS7, leeena se vgechna uzdravila. Tyfove 4815 Collins Ave., Dallas, Tex. bacily musi bSiti nejprve vsttiknuty (43-44chg) do nadoru a den pote do cevy v stene. Po injekci nador zanibtigni Jsem starg i vdova a ptijmu miv nekolika dnech. sto za hospodyni u starAiho samostatneho pana nebo u bezdetnSTch Nedostatek vitamini zdrojem Jsem eistotna a dobrSrch inch chorob. Odni lekat dr. Deason, cnosti. Mohu nastoupit misto hned. kterS7 pracoval v nemocnici v MaPike na: Mrs. M. Chovanetz, Rt. 2, drasu (Indie), zkoumal, prod tak Box 5, La Grange, Texas. velkST podet tamnich domorodcii trpi ocnimi chorobami, kdeato tamOir 116 AKIO} FARMA DO RENTU, nej g opice, zijici ye stejmich pomeasi 3 mile od mesta Angleton v o- rech, jsou techto chorob prosty, a kresu Brazoria. 90 akrii v poli, ale shledal, a'e pridina east3ich ochuraletos je jen asi 35 akrii zdelano. Ne- veni je v tom, *Ze opice 2ivi se vS7co malo pisku, ostatni Bernice, do- hradne plody, bohat3imi na vitamibrk pastevnik, 4 svetnicovY domek, ny, kde2to domorodci pojidaji z vetkrib a slepienik. Zrentuji a tietiho si samou ryzi, ktera dlouholea etvrteho dilu. Jen rentS it, ktert tkm pestenim ye vyssate pude ztrama dob0 potah neb traktor, necht' ci vkchny vitaminy. Opice tuto rSTse hlasi. Pike na: John Chovanec, 2i jako pokrm odmitaji.

Box 113, Danbury, Tex. (43-44pd) Je spinek po jidle zdravY? ChvilKUltATKA! Barred, White, ka oddechu po jidle je zdravi proPartridge Rocks, White, Silver spegna. Vkchny iikony nakho orLaced Wyandottes, Reds, Austral- ganismu jsou zavisle na kysliku, orps, Buff, Black, Brown, White kter) dopravuje dervene krvinky Leghorns, Anconas, Assorted. Wee- na misto jich potteby. Z toho vysviky druhy zarudene vyzkou geny. Pi- ta jasne, jak je gkodlive po jidle neste o sni2,)ne ceny pro dodavku v bo pti jidle, at' telesnou nebo dukvetnu a eervnu. Von Mindens kvni praci odvadeti ptivod krve na Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) jind mista nakho organismu z organit zaZivacich. Spottebujeme-li kyslik k praci, ochudime o nej traTRZNi CENY. veni a zpilsobime tim gkody nakmu celkovemu zdravi. StejnS7 ifeinek ma 1936.

V aterY, 1. zaii i gpatnS7 navyk disti pri jidle, nebot' 12.15c pH. eteni jest ptivod krve do mozku Bavlna, middling 70c vetgi nea za klidu. Proto se venujme Korna v klasech, bu gl 40c pH stole pouze jidlu za pomerneho Oyes, bugl $1.05 ticha a klidu, aby za2ivaci organy Pgenice, bugl Kutata na smat'eni, libra ...10-12c mohly dokonale vykonavati svilj ii9c kol a aby netrpely, zvlake aaludek, Slepice, libra 11c nedostatkem krve.

Krocani, libra citime po vet22c sim Vejce, tucet obyeejne imavu, je docela ptirozenSm zjevem, nebot' krev je odvadena od mozku k aaludku. hodiny odpooinku v§ak docela poHra tarokri, nejlep gi jakosti, nystadi; deli odpoledni spanek zdrObni za $1.35, pogtou vyplacene. jednivky adresujte na: echoslo- auje opet traveni v Z'aludku. (dz) vak, West. Texas.

Jegte nee° hor giho nei plyny?

Profesor J. Enrique Zanetti z pkirodovedecke fakulty Kolumbijske university, tvrdi, ze v pti gti valce nebudou otravne plyny ani zdaleka tak nebezpeene, jako jinx moderni Touto cestou dekuji vtem zbrari, toti2 male termitove zapalne volidrim v Burleson Co. za bomby, vaaici sotva 1 kg. Zda se podporu, je" se mi dostalo v skoro smegnYm, pravi profesor Zaulgich volbach. netti, "ae tyto nepatrne bomby piekonaly svYm neinkem smrtici plyVag komisat, ny, zvlagte, jakeho mnO2stvi plynu je tteba, aby se jejich smrtici rieinky projevily ye v'etgim rozsahu. Ale tyto bomby nebudou rozgii•ovati otravne plyny, jejich

Belem bude zaloziti oheri soueasne de mod zaloliti v nekolika minutach poZ1r soudasne na 20 mistech. na vg ech stranach neptatelskeho Abychom si uvedomili, co znamena mista. Jejich vYhodou je, ae pH polar soudasne na nekolika rrizshazovani neni pottebb, ptesne mi- nYch mistech, stab vzpomenouti si tit a jedine dvoutunove bombardo- na po2ex Cunardova ptistavi gte v vaci letadlo muae jich vziti s sebou New Yorku, k jeho uha geni bylo teme • 2000. Ptedpokladame-li, 2e tteba zmobilisovati celou jednu petoliko jedno procento jich zasahne tinu vgech mestskYch hasidskYch cil, jedine bombardovaci letadlo bu- Sborti.

411104.11111.00100 ■111,0■04010,

14■4M-

0.M.O.

DIVADELNI KROUZEK SOKOLA SEHRAJE

v neden, dne 6. zari 1936 v Sokolovne ve Fort Worth, Texas

DIVADLO pod nazvem

`LAPENY ZENICH Vesela aktovka od Karla Blaka.

OSOBY: John Beala Florian Ka gprlik, Anna Svitakova, st.

Vorgila, jeho aena, litdena Houaviekova Kamila, jejich dcera, Joe Mrlik, ml.

Felix Opatrnk, obchodnik a jeji aenich Ant. Tobola Pinkosar, soused, Rezii fidi Ant. Tobola.

Hudba pH programu i zabave

tECH REVELS ZAtATEK VE 3:00 HODINY ODPOLEDNE. Vstupne ye dne i veeer stejne.

V PONDELi NA "LABOR DAY" TANEeNt ZABAVA. K hojne navgteve zve, ZABAVNI VYBOR. .

MM.

4■41■14).10 41

PIMP.

itiD BRATRI MIRU CIS 4 346. C. S. A. (e. S. P. S.) POAADA Na oslavu stoleti Texasu, zaroven 401ete zaloieni

%\

Nadu Bratii Miru — 1896 — na Seaton V REDONE SIN! ilADU HVEZDA TEXASU S. P. J. S. T. ZA SPOLUttASTI T. J. SOKOL SEATON A TAYLOR

VELKOU SLAVNOST PORAD: zkouSky. — Ve 12:00 hod. obed.

10:30 rano cvideni ye 2:30 hod. odpoledne: •ejndho Po •ad ve 1. Nastup a uvitaci proslov — br. K. '8imek.

2. Hry a zavody 2actva.

3. Spoledna evideni Maya.

4. Cvideni s dlouhYmi tydemi — bratti z Taylor.

5. Cvideni se gvihadly — 'teny.

6. Bradla, hrazda — bratfi z Taylor.

7. Stoletnice — prostna mu2ii a Zen. 8. 6eska Beseda v narodnich krojich.

Volna zabava pti hudbe. — Vstup odpoledne volnY. 0 jidla a chladne napoje bude postarano.

TAROKY!

Podekovini

R. R. Pivonka

Ve sttedu, dne 2. zati 1936.

vitsTNI

7

VEER V 8 BODIN — TANEtNi ZABAVA. VSTUP NA VEER — 40c a 10c. "active zveme ve gkerou eeskou vetejnost, by pti gli se s nami pobavit a oslavit na ge 401ete jubileum, a zvla gte zveme dleny vgech okolnich tadri S. P. J. S. T. a jejich rodiny a ptatele.

Nezapomerite na 13. zati! "active zve, V ViBOR. 0

7

7