Vestnik 1936 09 30

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

RotNiK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ye stkedu (Wednesday) 30. zaii (September) 1936.

CiSLO 47.

DRU2STEVNli HO c PODAll c KA SOUSTAVA ISTORIKOVE hospodakskeho tivota rozdelili dejiny hospodatske na razna H obdobi. Tato obdobi jsou charakterisoYana uraitSrini hospodel. soustavami. Stejne jako v politickSrch dejinach se vyviji politicka, soustava z druhe, ale ne na vtech mistech zemeloule soudasne, tak je tomu i v tivote hospodatskerp.. V dobe, kdy lidstvo koeovalo a kdy lov a sbirani plodu byly jedinS7m zpasobem obtivy, neda se mluviti o z ylattni soustaye. Teprve vStvojem, kterSimastal, kdy t.'ivot koeovnS7 pketel v tivot used1ST, kdy byly zavedeny penize, yznike, prvni hospodakska soustava ucelend a propracovane, jak politicky, tak i pravne. Je to soustava otrocka. V soustave otrocke byl elm& jako jeden z prostkedlii vSTrobnich majetkem vSTrobce; tvotil soudast jeho kapitalu. Bylo hospodakskou nutnosti starati se o otroka, nebot' jinak by byla jeho pracovni schopnost ztracena a tim by ubylo jeho panu na kapitalu.

Po zruteni otroctvi, ktere se udrtelo ostatlie velmi dlouho i v zapadni Evrope, vznikla aoustava, nevolnicka a cechovni, ktera, ye svSich clusledcich se projevuje jak v tivote politickem, tak i v tivote mravnim. Je to doba feudalnich pan& Stoleti XVII. poaalo raziti heslo volneho obchodu s koncetraci politicks moci. Tento voln3-7 obehod byl vSisledkem osvobozeni eloveka od ptedsudku nabotenskS7ch, byl vS7sledkem povzneseni mett'anstva a desteene emancipace sedlakil. Nalezl sve odtwodneni ye vzilistajicirn penetitem majetku sttedniho stavu a polofil zaklad k soustave, ktere, haji volnou soutet, ktera nechava tak zvanS7m pkirodnim Alain hospodakskSrm, jako je talon nabidky a poptavky, volnST pruchod. Jedna se o soustavu liberalistickou, ktere, se nazSTve, take jinak kapitalistickou, nebot' je to kapital, kterS7 ji charakterisuje.

Soustava liberalisticka vychazi z hesla: kdo chce jist, at' pracuje, ph demt ale nikomu nezarueuje pravo na praci. Tato soustava prohloubila existujici socialni rozdily v hospoda.kskein postaveni jednotlivcil a zpasobila se vzrustajicim uvedomenim mas, ktere nemely nideho, net moinost nabidnouti svou praci, ae se objevily ideje socialismu. Socialismus neuznava, opravneni existence kapitalu, ani dtichodu z tohoto kapitalu. KatdST elovek ma pravo na praci. Nejen to, katdST alovek ma pravo na svou existenci a lidske, spoleenost jest povinna toto jeho pravo hajiti a ytechny hospodakske vS7hody z neho plynouci mu poskytnouti. VS7sledkem techto mytlenek by byl komunismus, nebo jak se nyni iika, nejutti solidarismus.

Tak, jak dochazi soustava liberisticke. ve sySich dfisledcich k nemotnosti, tak by dotla ke stejne nemotnosti i soustava solidaristicka.

Je patrno, to stkedem vetkerS7ch intrik jest kapital, t. j. souhrn prostkedkil k vSirobe nutiVch, krome prace. Snaha ytech lidi dobre viry smekuje k tomu, aby prace se stala stkedem hospodatske soustavy. Je tkeba vyinSititi panstvi hmotnSTeh prostkedn v3irobnich a nahra-

diti je panstvim prace, na kterou ma katdS7 pravo a tim i pravo na existenci. Neni-li schopen prace, patki do vekejne dobrodinnosti. Jen vzajemnou pomoci a sdrutenim se de, vybudovati nova soustava. Teto vzajemne pomocirikame kooperace, a soustava, ktera by na ni byla vybudovana, se nazy'va soustava kooperativni, t. j. druistevni.

Neda se uptiti, te jeji kokeny tkvi v socialistickS7ch mytlenkach a ae touha po rovnomer04■1111■001.1111.4

IIIII•011•1111.0.011.0.1111.0•MO.1■11.111■04M1111.0.111.0

•

Komu se neleni . . tomu se zelem Snaha nagi HI. tkadovny, ziskati do dne 40. VYroei zaloieni S. P. J. S. T.

etyii tisice novSich doznala ve vied' kadeeh pineho pochopeni a ui se take pracuje.

Tajemnik br. J. R. Kuhena sdeluje, bratii organisatoil dali se do price s patkienYm zapalem; nova pilhlafgky doehazeji do Ustiedi kaidodenne. Zaeatek weal slibne: .

11111•41 1111■0•11111.41111•..11111.

.01111.

nem rozdeleni zisku mezi pracovniky byla by hybnou palou teto soustavy. Nesmime v tornto ptipade ztototriovati socialismus s jedinou tkidou obyvatelstva, kooperativni soustava je pro delnika, sedlela i pro stkedni sta y. Je-li tudit naplri soustavy kooperativni socialisticka, jest jeji roucho, do ktereho se hall, jine.

Soustava tato nepkinati do hospodelskeho vota zdanlive a navenek nic noveho, co by ji vne litilo od soustavy liberaliSticke. Drutstva vyrabeji, poutivajice namezdnich pracovniky, obstravaji iivery, berouce za to odmenu i urok, kupuji a prodavaji stejne jako kterS7koliv kapitalistickS7 podnik, ale pies to nejsou kapitalistickYmi podniky, protote to nedelaji za fidelem rozmnoteni vlastniho kapitalu, t. j. za fidelem ziskani onoho nadproduktu, kterSr si kapitalista beke za to, ae kapital dal k disposici, nSrbrt za tim fidelem, aby rovnomerne rozdelila prace mezi sve teeny. Tito alenove nejdou do drutstev proto, aby zbbhatli, nSTbrt proto, aby si zajistili a usnadnili svou tivotni existenci.

Tak vedle soustavy liberalisticke, v jejim rouchu, ale s jinou vnittni napini roste poznenahlu soustava nova, kooperativni.

Je zajimave, ae zatim co vtechny soustavy, spoeivajici na socialistickSr ch ideach, nedotly vekejneho uznani a staly se jenom pokusem, soustava kooperativni dotla uznani, takte jeji existence byla upravena ye vtech civilisovanS7ch statech specielnimi normami a zakony. Tim se stalo, ae teto soustave byl zarueen ureitSr rozvoj, ale soueasne i byly dany ureite meze. Obe soustavy, liberalisticke, a kooperativni, existuji vedie sebe a v nekterSreh pripa-

dech se prolinaji. Jsou drutstva, kde vnejti kapitalistickS7 net& zatel jiz tak daleko, te • potlaeil i vnittniho dacha socialistickeho; naproti tomu jsou zase podniky, ktere nemaji 2,6,konneho kooperativniho roucha, avtak ve skuteanosti se kidi zasadami kooperativnimi.

Z hlavnich poznavacich znakt soustavy kooperativni jest Usili odstraniti nejvetti zlo, zpilsobene soustavou kapitalistickou, t. j. motiv zisku a anarchii mezi v3irobou a spetkebou.

VS7sledek je uskuteenovani zdanlive nemoanosti, t. j. sloueeni nesmikitelnSTch protiv, jako je skuteenost, te v konsumnim drutstvu strana prodavajici je zaroven strancu kupujici, ye qrobnim drutstvu zamestnanci jsou soueasne spolupodnikatele a spoluzamestnavatele, ye stavebnim drutstvu najemnici jsou spolumajiteli donya a v fivernim drutstvu dlutnici jsou sy rni vlastnimi veliteli a bankeki.

Jit tento struenST vSreet nekolika hlavnich znakii dava pkedstavu, se jedna se o zvlattni ideu, planovitou organisaci hospodatske slutby na vyrovnani hospodakskSrch protiv, tedy ae se ye skuteenosti jedna o hospodatskou demokracii, 'dere, prvnimi pion3iry vyjadkovana proste heslem: yzajemnost, svepomoc, soucinnast, spoluprace.

Je tudit tteba, aby drutstva byla vedena a spravovana jen lidmi, kteti ovladaji ideologii drutstevni a dovedou sloutit idealtim rovnosti a prava na praci a existenci vaech spoluobeanu a nikoli lidmi mentality kapitalistil nebo dokonce otrokakil, jn,ak by kooperatismus zklamal a to ne snad z nedostatku vniti'nich, ideovrch, riSlart vinou lidi. Problem vS7beru oscb je tudit nejdfiletitejti, zvlatte kdyt se jedna o prakticke vedeni hospodakskch podnikti drutstevnich, jeato se na nich potaduje vedle znalosti technickSrch, administrativnich, obchodnich, narodohospodatsk3ich a sociologick3ich charakterova bezvadnost a vnitkni pkesvedeeni, ze slouti kolektivu a ae musi podati jak dovedou neosobne sloutiti dobre veci.

Stejne dtiletita je otazka planovite organisace, nebot' drutstvo je Utvarem hospodakskm a jetto vzniklo a existuje ve vlade kapitalismu a je podkizeno jeho zalontim, musi se organisovati ve forme obchodni spoleenosti.

Dusledek je, ze musi, aby hospodatsky obstalo, poutivati v hospodakske konkurenci, kterS7ch poutiya, obchodni spoleenost kapitalisticka, potud ovtem, pokud nepotkozuje zasady kooperatismu.

Drutstevnictvim tvoki se tudit hospodakska, velmoc pracujiciho lidu proti velmoci kapitaProti organisaci se stavi vetti organisace, jetto mot lze potirati jen vetti mod.. Sila obchodnich organisaci drutstevnich jest vetti net sila kartelii a trusta, nebot' tyto snituji ceny pfechodne ke znieeni konkurence, kdetto drutstevni organisace snituji ceny trvale k zlepteni hospodatske firovne pracujiciho lidu.

Dnetni doba je dobou pferodu. Hospodatske systemy se meni, ale principy spoluprace pfijdou vady nerozluene s civilisaci, talc& kooperatismus bude v teto zmene hrati znaenou filohu.

litrana t

VtS"rtitlt

dopisovatelskf Dopisy, jea by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poiadatel pkedklada, ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Anton, Texas.

Ctene. redakce! — Pkitomne nam tu poprchava a prai jia neco pies tyden. Teto noci u nas spadlo dente jeden tout, preelo velmi pane drobounkYm deetem celou roc v march pfestavkach. Pirda bude krasne riasakla pro podzimni oseni aita. Krmiva tu mime velmi pekne, ty co jia trpely suchem, pekne obrostly, takae bude dostatek zrna i picnin. troda baviny je nerovna, ale bude hodne pikovani tento podzim, anebo jak my tomu tikame, trhdni. My tu ji g vtirbec nepikujeme, my to trhame se skakoupkama, natahnem rukavice na ruce a hajdy do toho, ani zima nas nezastavi, o tolik se to lepe trha, kdya je trochu chladno, nemusi se pii torn potit a slunce nepeee. Bavlna, kde byla hodne suchem chycena, ta se jia ekube, ale dobra bavina co je, ta se zaene trhat tak ku konci tohoto mesice. Radii bych tern, kteii hcdlaji jet sem na trhani baviny, aby piijeli na kale anebo troku a aby byli vady tfi anebo vice a sebrali si sebou nekolik kviltu anebo blankettir a kuchafske nadobi.

Druhou nedeli tohoto mesice odbYvali jsme tri schrize, SVS., SPJST. a RVOS. Schuze jsme zahajili vaechny tii najednou s pisnemi "Ty viasti svobody" a "Hej Slovane!" a pak se zaealy ozYvat hlasy — jeate tou a tou, a tak jsrne jich ptezpivali nekolik, as zadalo bolet v hrdlech a hrdelkach. Pak nastalo spolkove jednani. Schrize jsrne rozdelili zvldet,' a vybirali se ptispevky. Po ukoneeni schirze nastala spoleena, wee:1e a po veeefi nastaly oblibene zdbavy, tarcky, domino a mladi taneili at se pii torn pctili a co cvili se mezi ne vpletli i ti Ptiati schrize bude se odb'vat druhou nedeli v iijnu, dne 11. v dome p. a pi. H. A. MachovYch, Route 4, Tahcka, Tex. V teto schrizi budou pfedneseny dve velmi dobre ptedneaky.

Prvni bude "Velke Utrpnosti matky veeslovanske a pak jeji yeand slava". Druhe pfedneeka bude: "Aa se vaechny narody sejdou v nebi, tenkrat bude ye-61V pies". Pltjed'te nas tu navetivit do teto schtze a se s narni trochu obveselit v tomto novem zaslibenem kraji.

Jos. tuba.

S krajanskYm pozdravem, Caldwell, Texas.

Ctene. redakce Vestniku! — Pfichazim zase s nekolika kadky. Budeme ua brozo hotovi se sbiranim baviny, no jen ty etvrtky a bolce, co nam pilousi nechali, ale pieci museli jsme sesbirati aspon deset akru, abysme udelali jeden balik. Misty zde v naai osade ani s 15 akar nenapikovalo se ani batik to baviny, neb na brazoske zemi tea neni pekne, &oda vaude baviny, tea bolcove housenky ji dosti zniaily. Tea nam tu praelo v zati, po etyfi dni po sobe, tak rolnici si dosti zasadili zemakri a vaelijake zeleniny, co by se upottebilo na jidlo, ale my beejaksi se nemilaeme ptipravit na tu zeleninu naset. Mame veeho na starosti, kdya ani snad letos nebudeme smet kaeeny nebo busy stfilet, a ty beeldeky tea nebudou mit zadosti toho pfikryvani, jak piijde zase ta velika zima.

Zase jsrne zajeli s p. Fr. Sefeikem a p. R. Matejkou na besedu, ale on aelma p. S' efaik me cosi zas chvalil, se si postavil s Petrem jakYsi ten taneani pavilion, tak ae na 7. fijna maji objednane ty "Gold Chain" muzikanty, tak radii, abych ptijel tea ty beeldeky yytoeit. a ae by i zapomely na ten revmatismus, kterY je trapi obe.as v nohach. No ja, sem posloucham ty "Gold Chain" muzikanty, to necitim aadne bolesti v tele, tak mi to radii ten 8' efaik a Pad, co vlastni ten pavilion. Piijd'te se obeerstvit k teto nove muzice a s chuti. Snad mi p. Sefcik podaruje prvni tanec, se maji cllaaku tuplovanou, tak pry se nemusim obavat, ae se propadnu pii prvnim tanci. No zase budeme mit nadeji, te nejakou tu rybu chytnem v tece Brazos.

Snad i ty beelaeky pojedou chytat, ty je budou smatit bez sadla na demo.

Pp. W. Chaloupka a UrbanovskY vykoupili celY "plat" od p. Urbana ye stare osade Cookes Point, tea i s grocernim obchodem. Tea nechali si vyvrtat studni hlubokou 105 stop pii obchode, tak kaadY se muse obeerstvit novou vcdou neb i pivem. Zmineni panove mileradi kaadeho obslouti. No snad mi to pa-nove Chaloupka a Urbanovsky nebudou mit za ale, co na ne piau. Tea by meli poradit neco k lepeimu.

Sklidilo se tu dosti druheho sena na lukach, jsou pH tom dobre easy, a,spori neni tak horko pii to praci a elovek je zdravY. Take jsem zristal piekvapen nad tu tetiekou Regmundovou, ""ie tak nahle zemiela. Znal jsem ji pet tii roky, se byla poctivou hospodyni a pracovita, ae se nestydela v aadne praci a byla fictive, k lidem. Tak budia Ti svetla pame.tka, tetieko Regmundova, a odpoeivej lehce, s Panem Bohem y e tmavem hrobe. Dostal jsem tu zpravu, ae i taky tetieka Vermano zemkela, neb ona byla roclieu BlaakovYch, a ty jsem anal osobne, pfebYvali pii Bryan od roku 1896.

Tak ti staff nam Ira brzo odeali, ae nam nebude mit kdo yypravet o starch zlYch easech, jak bylo zie s lidmi, kteki pfieli do Ameriky v letech 1865-1870. No ale my piece se toho nedoekame. No tea ani letos neni aaludri na stromech, jen nektere duby co maji trochu na sobe, toa bude i ta bida pro vepte a norky, nebudou mit toho lesniho krmiva. Pekantir tea je malioko a nyni tady v lesech zaeinaji moc opadavat, jacisi brouci je propichuji, a misty tady dubov' les me, listy zeschle, ae co jsem na svete nikdy jsem to nespatkil tak, jako letos.

Ty aaludy jsou tea zeschle Myslim, ae bych toto mel ukoneit, aby zristalo misto pro nekoho jineho, aby ty beeldeky nejakou tu zpravu napsaly, to vim, ae jest jich take hodna hrstka, nejen nas beelaktir.

Zirstavam s pozdravem na veechny odberatele Vestniku. S Uctou, Joe Kulak st.

Rid Vyaehrad Os. 48.

Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku, broth a sestry!

Jia je tomu dam), co jsem nedal nic o sobe vedeti, a tak musim yeem etoucim tento list a bratkim a sestram sdelit, ae my zde nespime ale pracujeme ye spolkovem aivote ku piedu.

Bratfi a sestry faclu Vyaehrad cis. 48, S. P. J. S. T., jak je y am povedomo, schuzi jsrne odlaYvali a elenri bylo hodne pkitomno. Nyni vain davam vedet, ze pkieti schtirze bude odbYvana dne 4. kijna( to jest prvni nedeli v mesici), a jiste se v hojnem poetu dostavte.

A vas sester, necht' tea hojne pkijde, nebot' budeme uvadeti novou sestru do naaeho fadu.

Tak nezapomerite na prvni nedeli v mesici fijnu, (v pa.du apatneho poeasi o tYden pozdeji), a v hojneni pottu se dostavte.

S bratrskYm pozdravem a na shledanou dne 4. fijna v sini tadu Vyaehrad cis. 48, SPJST., na Bayersville, jsem K. F. Chalupa, fadovY dopisovatel.

New Ulm, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Ja„ mel zato, ae jsem nejstaraim v na gem okoli, ale jak jsem se presveddil, neni tomu tak.

Jeden den se seberu "sakum pak", ae se podivam po okoli, jak to kolem vypada. Je to u nas opravdu smutne. Vice jak 45 ran, co jsem zde, nevidel jsem tak mizerne kropy. Bavina skorem aadna, kukukice velice mak), sena ale dost, as nekde zahniva. Zabloudil jsem k jednomu "hauzu", a tu slyeim zpev. Povidam si, kamu je tu jeete do zpevu, zajdu dal bez voleni. A koho vidim na houpaku? Inu, jednoho mladika, kterY si zpiva: "Zahueely hory, zaaumely lesy, kam jste se podely moje mlade easy?" Je clerk", ale ja ho pieruail a se smichem mu pravim: "Ale strYeku, vadyt' vy jste hodne starei, a tak si vesele zpivate?" "Jo zpivam; vadyt' je to take ma medecina. Kdybych plakal a si natikal, tak tide se budou memu hauzu vyhYbat, kdetto tak si zpevem vtdycky nekoho privolam, a pak si s nim porozpravim

Ve stiedu, dne 30. zati. 1936. eas lepe utika. Pracovat mnoho nemohu. pravim: "Jojo, osmdesatnik uz mac pomahat nemriae". "Jo, kdya ja, byl osmdesatnik, to jsem jeete dobie synovi pomahal, ale nyni, kdyt mne dochazi aestaosmdesat, tak ut veemu je konec."

Take jsem dostal nekolik dopisu, abych pry zase zaeal, a ukoneil to pr ynejai dopisovani.

Milerad vam vyhoyim, kdya nam ctena redakce kousek mista v naeem milem Vestniku dopieje. Pak se tieba neeemu zasmejete. Smich addnemu neakodi, je-li od srdce.

Mil' bratke Karia, to psani jsem dostal, a rad si ho pfeeetl. Jo, bych si pfel, abych podobnYch psani dostal vice. Ja red vefim, de je moo price s tim pichanim; inu to je odjak'aiva, ae ten, kdo dela dobrou praci, de ma vady prate dost. Prato z celeho okoli se to na Vas hrne. Br. J. J. Karia, New Ulm, je daleko airoko znamY co nejlepei krejei muaskYch Kdybych nepsal pravdu, tak k nernu zajclete a sami se o tom pkesveddite.

Byla zde, blizko Nelsonville pochovana 85 roktir stare, stakenka 'Bravencova, 21. zdti. Byla to matieka meho souseda, br. J. J. Bravence, ale je jich vice deti, a snad od nich to bude lepe popsano.

Za to dokonale a paradne yypracovane lo Vestniku od srdce dik!

Jan Shiner, Texas. . Oen jsem dopis z Robstown, Tex. od Frantieka F. Moravka. Popisuje Rio Grande Valley. Ja, jsem tam dosti znamY s Joe Neaettilem, b'val jsem u neho na besede, chodil jseni k nim pro deet'ovou vodu na piti a vafeni. Neboatik Jan Pavlica, jeho deny tata a ja staYeli jsme na farme blizko Nektrila obydli. Okres Cameron ma mac bohate pozemky, ale jsou tarn take epatne mezi dcbr'mi Niainy i modaly piskove jsou lepai na irrodu nee, dernice. Los Fresnos je male 'nest°, ale dela dobrY obchod. Vie se tam dafi, nejlepe johnsongrass a sluneanice, bermuda tam nechybi. Okres Cameron ma tu chybu, de tam nemaji nadelane kandly, jak v okresu Hidalgo. Ta voda je moc slan g a hake, neni tak dobra na zavodriovani, mac pall a smrdi, jak zavodni prisadu, tak dostane rez a je po ni, kdya nezavodni, tak to krasne eerstvo roste. Pobli'a Neeetkila je mcc pozemku na prodej. K mori je tamodtud asi 20 mil do Port Isabel. Byl jsem tam take s nejakYm Jan Kachtikem a Hruakou z Ellinger, jeho avakrem. V Matamoros jsme take byli, je to v Mexiku. JO, jsem mnoho pojezdil ve Valley, jako Veslaco, Donna, Alamo. Ad do Pharr a Edinburg jsou piseene pozemky dobre i epatne, ktere nerodi. Kde tarn ma nale Jednota SPJST. pozemky, to nevim. Nejhorai je to, de jsou tam vysoke dame ekolni i z vody. PM Los Fresnos neni net jeden naeinec, Joe Neeettil a nekteki Nemci. Do katolickeho kostela musi jeti 12 mil do San Benito. Kdo by tam chtel koupit, tak at' se jede pfesvedeit. Mlle se tam libi ty sady pine ()Tann a grapefruitil, to je radost jak jsou stromy pine; po vanocich toho ovoce tam dostane po 25c bual. Ja tam mam d ye dcery, jednu ph Mercedes a mladei Julie Wick pii Rio Hondo. Tak jsem to trochu popsal. S pozdraJohn Roller st. vem, itad Karel Jona'S". Cis. 28. v East Bernard, Tex. Vaaene spolusestry a bratki!

Abych se ptiznal, tentokrate jste vy, spolusestry aadany, byste se v pinem poetu dostavily do schuze, neb na vas opet spolehame, de s Irak pomoci se °pet stkeseme tirkolu, kteremu my "chlapi" nevime zaeatku ani konce. avaak jestli vy se dostavite, bude jiste zaleaitost yyrizena, ovaem vezmete tatiky sebou. Nebude snad na zavadu, kdya zdelime pfleinu, pros jste aadeny, byste se dostavily. Mame totia na ruce hodne kuchyriskeho neeini od sjezdu, totia takopky, misky, pekne dabany na vodu a jinou tekutinu, umyvaci mise a mnoho jinych veci. Vae mria,ete koupit za malt' pakatel, tedy se dostavte druhou nedeli v mesici iijnu. Pakli byste neco podobneho potiebovaly hned, br.

Mikua jest v sini kaadou sobotti. Zajdete tarn a on varn pomute ye vYberu. S bratrsk'm poJohn Holeeek, taj, zdravem,

Ve stfedu, dne 30. min 1930.

Elmaton, CIA° 148. v Blessing, Texas.

Ctena redakce!

V srpnove schrizi byl do naeeho tadu pkijat syn nakho br. ptedsedy, br. August Domorad, kter3, slouzi v armade StrS7ce Sama.

Jest opravdu zapottebi, abychom ziskali vice mlatich elenu, bychom vypinili mezery, ktere posledni eas v naeem tadu povstaly. Bude tomu dva mesice, co jsme ztratili br. Jos. Nezdakila, kterY byl pies rok nemocen a dne 27. dervence zemtel na rakovinu ye star! 59 let.

Br. Jos. Nezdatil narodil se 13. pros. 1876 v Krometitii na Morave. Wenn se se si. Julii Skodovskou dne 5. rinora 1901. Do Galvestonu ptijel 3. kvetna 1903. Po svem ptijezdu do teto nove vlasti usadili se v Cameron na fume, pak se ptestehovali do Austin Co. do osady Bleiblerville. V tamnim tadu zastaval iitad tajemnika a pak pkedsedy po mnoho rokri. Do nakho okresu, do Midfield se ptistehoval v roku 1929, a zakoupil si 82 akrovou farmu. Byl dlovekem skromnSrm, dobrS7m sousedem a hospodalem, a milo bylo si s nim pohovokiti. Mantielstvi toto bylo bezdetne.

Pochovan byl na kat. htbitove v Belssing za velke fidasti lidu dne 28. eervence. Pozristale vdove projevuji moji uptimnou soustrast. best' bud' jeho pamatce!

A zase — dne 7. zati roznesla, se eirSrm okolirn druho, Jobova zvest, tie br. Ernesta Kopecicala neni vice. Narozen byl v Granger 1903.

Byl zakladajicim elenerd naSeho tadu. Zemkel ye stall 33 let. Br. farat Vilt z Needville promluvil slova fitechy v dome smutku v fedi Ceske, a pak jeho peveckSr sbor zapel piseri. Nad hrobem na veeobeenem htbitove pki Elmaton promluvil za tad ptedseda br. Fr. Domorad; pak promluvil anglicky br. Vilt, po to jeho sbor zapel dye pisne, eimt obtady skoneeny.

Br. Ernest Kopeck zanechal zde tialem zdrcenou matku, etyti bratry a etyki sestry, jim projevuji timto hlubokou soustrast.

Tobe, bratte buditi zerne lehkou!

Jos. Zemanek, taj.

Rid Svornost Jihu, Cis. 15. v Buckholts, Texas.

Bratti a sestry! — Timto se yam dava na vedomi, tie ptieti schrizi budeme potadat druhou nedeli v tijnu dopoledne, zaoatek v deset hodin. Sestry jsou tiadany, aby se postaraly o to, abychom tam netrpeli hlad. Tak se hled'te yeaci dostavit. V padu neptizniveho poeasi na ten den schrize by se konala tteti nedeli. S bratrL. S. Svetlik, taj. s1q7m pozdravem, Rad Rozkvet, Cis. 62. v Galveston, Texas.

MS' tad se usnesl potadat taneeni zabavu na pamatku osvobozeni Leskoslovenske Republiky, ktera se bude pokadat v nedeli, dne 25. tijna t. r. v sini Jr Hall na Market St,. nad Henry Book Store, 'Oslo 2217 1/2 . Zaeatek o 8 hod. veeer, konec ati se rozejdeme. Za sluenou zabavu mei potadajici vS7bor. Jelikoti jest to pamatka nak na ty, kteki bojovali a krvaceli na poll valeenem pro svobodu nas \Teach, jim pkisluei vzdati test, neb oni stateene vytrvali v deeti vratiednSrch kuli, nettasli se, kdyti rachot bitvy nad hlavami jejich zaznival. V radost veeobecnou misi se veem take kapka 'tialu a bolesti, jest to vzpominka na ony, kteti vykrvaceli na bojieti, kteti v kvetu mladi sklaceni byli a nemohl ivideti krasneho rana svobody. Jaka upominka na dny minule. Nesmime nicmene zapominati, tie slava valeend neni to nejvyeei, tie hra se zbrani neni to nejlepei zamestnani, tie 'nee neni o nic vzneeenejel netili pluh, i kdy'ti vavkin viterstti sebe hrdeji vyenivd, koteny jeho pottisneny jsou piece krvi a slzami a kolem jeho listi zaznivaji stesky a vzdech pad1S7ch a nakek truchlicich pozristalSrch, Jejich pamatka bude pro nas vtidy upominka, proto zveme fee sdrutiene tady S. P. J. S. T., by nas poctily jejich navStevou na ten den, v nedeli dne 25. tijna t. r. o 8. hod. veeer.

Hudba bude znomenita. Tak nezapomerite na to flak sin, kde se zabava bude odbSrvat: Market Street. eislo 2214 1/2. KaticIS7 jest uctive zvan.

Tak se dostavte v pinem podtu, neb vas °dekaName. WS, Joseph Knapp.

viEvrtrtit

S alST boj proti Vaclav Siroky.

OSPODAR, si pteje, aby mel na poli Cistou a peknou peenici, a zatim sklizi firodu plnou zleho plevele, kterST veak nemiitie trpeti.

Pti disteni oddeluje od uelechtileho zrna zrnka koukolova, chrpova, vleiho maku, svlaece a bodlaku a bude tak einiti stale i v dobach budoucich. Bojuje proti zhoubrim plevelrim i jiP47111i prosttedky. Ui ye tinich make strniete, na nemti letii napadala semenka plevelova, podmita, p/uhem o tfech radlidkach, aby 'Deemetna zrnka zaklopil a dal jim vzkliciti. Pievel se zaraduje, pane se i zazelena, ale podzimni orba vzrostle zaketne rostlinky zptetrha a pohtbi. Ornice pak jest aspori ponekud plevelri zbavena.

Neco podobneho jest teti v jednani eloveka.

Lidstvo vticly chce dobro, ale od vat' zapasi se zlem. Skutky lidske odporuji velmi easto vzneeenS7m zasadam dobra, ponevadti snahy a jednani eloveka mnohdy jsou toho zprisobu, tie vlastni sobecke zajmy neetiti se pohititi blaho a etesti syStch Jest pravda, ze i elovek — sobec poskytuje svemu okoli take troeku dobra, ale jest s politovanim, tie \Tee co dela, ma za ridel zakOti a viibec neposttehnutelnSim uciniti vlastni egoisticke tiadosti. •Zakarbuje vodu ve svem rybnieku, aby kaliete zakrylo jeho tajne spady a jeho obohacovani nejen hmotne, ale i mravni, provadene na fikor jinSich lidi, kteti zaslepenemu sobci se zdaji nemilou pfekatikou pro dalei snaleni. Kolem sebe utvoti si takovou atmosferu, aby jeho zamery zdarne se vyvijely.

Vulgarne teeeno, dela si z veci vatinSrch i ze sveho okruhu zabavnou psinu a dokatie, aby mnozi lehkoverni fide men ji za duchapinost a vtipnost.

Chyt'te zlocleje! Znate, jak to bylo? Zloclej se vloupal do bytu, nasilim vyekubl vlko od schranky, do kapes nastrkai penize a zlate hodinky. Majitelem bytu vyplaeen, pacli se schoda a yen na ulici. OkradenS7 pan tit se za nim.

A co ted' bandita? V prrijezdu hbite si upravi uvolnenou kravatu a poeoupnutou eepici a jako pokojnk, solidni obean postavi se pied arm k vSrkladni sktini vedle hloueku pasantri, prohlitiejicich si pozorne vylotiene zbotii za velikou tabuli. Z vrat vybiha pan s vykulenSrma odima, leti jako eilenec na dlatibu a ktiei jako smysla zbavenST : "Zloclej! Chyt'te zlodeje!" Poulidni chodci sebou trhnou. Cok? Zlociej? Napineni ihned rozhotdenim na lumpa, pusti se zbesilSim klusem za panem, volajice toteti co on ktidi. Ucini tak i sam zloclej, kterS7 dokonce syYm poktikem ptedei ostatni stihaee. Po nekolika skocich steak zahne eikovne na chodnik, vplete se mezi divaky, kteti se srdeenou fidasti tieji k honiece za zlodejem, a smeje se pod vousy, jak lidi prohnal.

Ano, zloclej jest zachranen. Zachranil pro sebe i penize a zlate hodinky. TeSme se s darebakem a mriZeme mu jako svemu kamaradovi podati ruku ! Nikoliv, i nejchabej gi rozum po!kid F. B. Zdrabek, eislo 112. v Guy, Texas.

Mili bratti a sestry! — Zdeluji, ze k naSemu tadu jsou pfijati sl. Viola Mikeska a p. Clement Slaealek, oba na tabulku C; a Leroy C. Sladalek do Detskeho odboru. Dale vas v'Secky zvu do schrize 11. tijna, jak obydejne o 1. hodine. Nezapomerite, je to nutne, bychom se veichni seen, i vy vzdaleni, a pkivedte s sebou nove eleny k nakmu tadu. Slyeela jsem, tie ses. Anna Batakova jak preelo, sia na venek a uklouzla, svalila se a zlamala si ruku v zapesti, zkusila bolesti kdy2 ji ruku doktor spravoval.

Br. Roman Pollak je tez stale v nemocnici, 7 tYdnii. Mne boli prava noha ui 4 mesice, kulham. Zitra, dne 26. zati bude mit pohteb ses. Kutejova od tadu Cis. 70. Natrapila se moc.

Stale si ti stall znami ubiraji odtud, co nevinas. Ted' utiivam toupala, det pitde tada i tak tiadne strachy. VCera, dne 24. mne pkijely navetivit sestry Anna Hokakova a jeji dcera ses. M. Pavlasove. z Damon, asto zde pr g a z kaideho maleho mraeka potadne pokropi.

R. Mikeska.

Na zdar!

strantt S. vida, ze nemriZeme miti sympatii k tomu, kdo neopravnene solid na cizi majetek. Jest upine lhostejno, zdali nenechavec je profesionalista nebo pouhY amater, kterY si z ponechani cizich drobnYch veci nedela, takou hlavu.

President Osvoboditel vyslovil tee heslo: "Nebt se a nekrast", nebot' ma pravda to hlubokY qznam. Neni kradeti jen to, co kradeti 0byeejne .myslime, ale kradetd jest ka2de jednani, jet jest v rozporu s pravdou. Kradet ma, nejrozmanitejSi obmeny, jet na priklad nazYwlme: let, pretvarka, klamani, zpronevera, predstirani, zamleovani pravdy, nechavani neksho v omylu, vYmluyy, pomluvy, mrkani okern, aby tteti nevidel, Sibalske posutiky atd.

Ut dite, oy 'Sem male dite, tomu dobte nerozumi, pornaha si, kdyt jest v tzkYch, vyihanou vYmluvou, a musi bYti z takoveho poeinani yeas vyvedeno, pokud Lkodliva, pelevel jest v zarodku.

Jest tedy katde shaneni zisku na cizi fitraty a katde zaludne jednani na cizi konto vt'dy opakem disteho zrna obilneho a jest nebezpeCnou pleveli.

Co Mei o kteremsi starostovi obecnim, kterY upozornoval napadne east() na to, jak uchrahuje svou obec od zbyteanYch vydani. Ani jedne °balky nepohodil. °balky doSlYch dopistl netrhal. ani nestrihal, ale opatrne a dovedne rozlepoval, obracel a znovu slepoval. Co tak bylo uSetteno penez! Mil etenati, chcete snad projeviti souhlas, ale chvilinku poekejte. Pan starosta to nemyslil s tim chranenim obecniho majetku tak opravdovsky. NejakV eas oveem to elo, ale pak se nalezlo, nejakem veteim podniku, snad pti stavbe silnice, nebyly nektere polotiky ptijmove a vS7clajove spravne zapsany. Pokladna byla ochuzena o peknou eastku. Kdo by to byl na pana starostu tekl!

Prace s lepenim obalek byla hodne draze zaplacena.

Nemukejme a neptitakavejme tuditi honem koldemu, kdo tvate se nevinne a ptatelsky, mluvi vice, netili je tteba. Pkiliena horlivost takoveho povidala ma vticly nejakou tajnou sobeckou pkidinu.

Naueme se rozeznavati opravdovost od oeemetnosti, jako zkueenST zemedelec odstrariuje koukol od peenice! Vtidy bude veden boj proti pieveltm.

VOLEBNi PROPAGANDA NA KALHOTACH. Toto se stab v Albany, ye state New York: Mayor mesta Thacker pkihlitiel s guvernerem Lehmanem prrivodu pti volebni manifestaci, kdyti pojednou ptibehl k nim devitiletS7 chlapec s prosbou: "Mayore, byl byste tak laskav a podepsal byste se mi na kalhoty?" — "Na kalhoty? To je nee° zcela neobydejneho," zasine,' se v rozpacich mayor, ale chlapec trval na svem: "To je docela v potadku, mayore.

Kdyti se mi podepieete, nebudu uti nosit tyto kratke bile kalhoty." Mayor se srdeene zasmal a uprostted zastupu se sklonil k ohnutemu chlapci a podepsal se perem na kalhoty. Pak °brat' se dipernS7 chlapec ke guvernerovi a tekl: "A co vy, guvernere?" Ten beze slova yzal per° z. rukou mayora a podepsal se rovneti. DruhS7 den psaly noviny o vtipnem chlapci a spravnSrch lidech jako je mayor a guverner.

Budou toti!ti v nynejeicn volbach znovu kandidovat.

Toto se stab v Hamburku: K lekati ptieel namotnik. Stetioval si na ptiznaky tuberkulosy Lekat mu porueil, aby se svlekl a jal se ho prohlikt. Pak potadal namotnika, aby se otoeil k nemu zady. Namotnik to site odmitl, ale lekat si ho sam otoeil. Tu k svemu ptekvapeni shledal, tie namotnik me v tech mistech. kde konei zada, vytetovaneho Goeringa a vildce. Pochopitelne namotnik byl zateen a vzdor obhajobe, tie nikdo nemohl vedet o tomto zesmeeneni na tajnem miste, byl namotnik odsouzen na nekolik let pro tajnou protihitlerovskou propagandu.

Nedokonalost pkirody a omyly v jejim vkvoji nas pouduji o torn, tie smyslem tivota neni dokonalost, nSrbrti snaha o zdokonalovani. — Dr. hrabe z Frankenbergu.

trana 4.

ZPRAVA irturNitio rksortv, teetni vYbor provedl revisi knih Hlavni ttadovny ve etvrtek, v patek a v sobotu, 24. — 26. zati 1936. Krome knihy hlavniho pokladnika, co je v Caldwell, Texas, prohlednuty byly vbechny knihy nalezajici se v Utadovne ye Fayetteville. Revidovali jsme vbechny ptijmy od jednotlivYch rad-a, pkijrny z bonda, splatky na pobernkove pfijelcy,, vbechny Uroky, pkijem najmu z majetku a rozmanite drobne ptijmy, a shledali jsme vbe v potadku. Vebkere vydani bylo pozorne prozkoumano a rovnet nalezeno spravne. Revise tato zahrnuje adobi od 1. dervence do konce tali. Posledni prohlidka, kterou odstupujici adetni vYbcr provede, konana bude kolem 1. ledna za spoluprace noveho vyboru.

Robert Cervenka, Will A. Nesuda, Stephan Valaik.

Fayetteville, Texas, 26. tail 1936.

Fort Worth, Texas.

Redakci, sestram a brattim! latedne oznamuji sokolskou taneeni zabavu na veeer 4. Ulna. 0 vbe nejlepk die pkani navbtevnikt bade postarano. Hudba br. Franka K hojne navbteve vyzYva vYbor Sokola. Nerad tot° oznamuji v dopisu. Br. redaktor si bude myslet: Ty vik kde je misto ye Vestniku pro oznamky. Lee nekdy se udela v kapse dira a vbechno se to rozkutali a na oznamku nezbude. Ale br. Moueka jest takova, dobra dube, kdyt i kroupy padaji, dond to nejsou sekery, on vbechno snese.

Jest to tivot na torn svete, kam se noha bine, sotva ptejdeb jedny hory, hned se najdou jine.

Jest to bivot na torn svete, be by elovek utek; jebte nezatil jsi jeden, mab tu druhY smutek.

Ta piiroda si zahrava s lidmi jako vitr se skotabkou na moti. Napied bylo sucho, vbechno vyprahle, a ted' zas prbi jit dva dni a dve noel, jencm aby to netrvalo etyticet dni, nebot' archu jsme jebte nezaeali stavet. V dobach minulYch bylo piece lepk, dokud nebylo tolik penez na svete a automobile. Lide se vice men rad', vice se schazeli, a ted' vice kattlY bije jenom pro sebe a zavidi lepbi kabat na druhem.

Pro tentokrat to necham, az bude ten Vestnik zvetbenY. S pozdravem na etenate, A. Tobola.

Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Za ptieinou velmi bpatneho poeasi odlotily jsme divadlo "Babieka" na druhou nedeli 11. fijna. Prbelo vdera celY den, celou noc a dnes z olovenYch mraka cedi opet. Usoudily jsme, to by namaha tech herca vyznela uboze, neb v takovein nedase se tadnemu nechce z domu.

Dekujeme pi. K. Otvrtnikove za jeji peknou poznamku a pobidnuti, abyste se na hru "BabiCka" piibli podivat. Doufejme, ze podasi bude ptiznivejk a ze se opravdu v hojnem poetu na to divadio dostavite a nebudete zklarnani.

Ve Ctvrtek odpoledne v 1 hod. se dostavte vbechny sestry do schtze, shledejte jehly, haeky, vySivani i haekovani. Zaeneme s novou chub opet pracovat. Ty vabe paraplatka, kterYmi jste odhanely slunka 'tar, mab'ete ut odlojestli yarn z nich nee° zbylo, ale paraplatka si nechte pit race, pod kterYmi jste se schovavaly pied temi horoucimi pollbky slunce, neb ted' nam bude zase at zbytedne cedit.

Cot vy damy z Fort Worth? Teklo by nas, kdybyste piibly ()pet mezi nas. Udelejte si dobre oko u p. Beeky a on vas k nam opet doveze. Sestry donesou zakusky, uvatime si kafiCka a poeastnem i p. B. Pane J. Cuba, vbimla jsem si vabi poznamky ve Vestniku, kde pikte, abysme pozvaly vabi dceru mezi nas. Napsala jsem ji listek na udanou adresu, aby me telefonem zavolala, ale neuainila tak. Velmi rady bysme ji may mezi nami, ale to zaleti na ni, zdall ona o deskou spoleenost 3toji,

VSEITNIE Povim yam ptiklad. Psala me jedna pani, je to nekolik let zpet, 'be ma v Dallas dceru 2 roky ate se nesebla s Cechy. Zaslala me jeji adresu i telefonni eislo. lined jsem na ni zazvonila a pozvala k /lam. Nepiibia hned, ale kdyt tekla me, to zna nektere. eeska devdata a to ji iikaly, to je tu Sokolovna, ale to ona ma, sve misto, kam chodi. Slibila me sice, ze do Sokolovni piijde, ale neptibla, nestala o Ceske prostiedi, ale mamince to nenapsala.

Tak prosim, vezmete na vedomi druhou nedeli v tijnu a dostavte se v hojnem poetu na to divadio k nam. Otenate srdeene zdravi, Bobena Valeikova.

Shiner. Texas.

Ct. redakce Vestniku a mill bratti a sestry!

Dnes je uplakana, nedele a odpoledne se k tomu ptipojil severak, kterY debt' ponekud zmirnil, snad nam chtel ptipomet, be jib je podzim. A to me piipamatovalo abych psal, dokud neni zima. V zime se to zle pibe, u kamen z jedne strany to hieje a z druhe mrzne, a pod peiinou to take nejde, snad jen tubkou, ale to zas obyeejne redaktoii nemaji radi.

Tak dokud je mi doptano utivat tohoto pozemskeho tivota, chci aspori easteene neldtive podekovat za to zvlabtni Cislo Ci pamatni Cislo Vestniku. Je to pamatka cenna. Tel varn gratuluji bratie Moak° k znovuzvoleni za nabeho redaktora Vestniku. To jsem piedvidal a zaroveri si ptal delbi Cas pied 12. sjezdem v East Bernard, aby br. Mouelca byl znovuzvolen. Take ti pieji, bratie Moueko, be ti zvedli slubne.

Jen bych si pial jebte za meho podzimniho vota, at to laskave pozveme, be nam neodiekneb?

Protokol z posledniho sjezdu jsem se zajmem Ceti a na vbe ptikyvoval be dobie, snad proto, be si dali na Cas, neb jak je stare a osveddene poiekadlo, prate kvapna, mai° platna.

S potebenim jsem dnes Cetl dopis pi. Jan . OndraSkove z Dallas, ktera na vYz yu Hlavni tkadavny, by se sestry ptihlasily co organisatorky ku ziskavani novYch Menu do nabi S.P.J.S. T., ktera hlasi se co pkijata organisatorka a oznamuje sve slutby v nabem bratrskem Vestniku, jak mate katc1Y Cist a nemusim to opakovat. Jen aby paclobnYch spolusester jako spolusestra pi. Ondrubkova co nejvice se picihlasilo a jine spolusestry aby organisatorkdm byly napomocne.

V sobotu jsem byl mile piekvapen, kdyt jsem potkal meho ptitele a nekolik let zpet bYvaleho souseda a spolubratra Josefa Macha z Alice, Tex. Po srdednem ptivitani tazal se me, jestli jib mam opikovano a mnoho-li mam Jana jen 4 a vice be jich nechci, a mnohoh u vas jste udelali? On to ma 72 bale hotovYch. Ptam se, mnoho-li akra. Ze ma asi 175 akru baviny, ale jen 100 akru obdelal a ostatni nestaeil odistit, an east° prbelo. Jelikot byl Cas k domovu, tedy nebylo Casu k delbimu hovoru. Slibil jsem, ze veeer, bude-li mobno, si povime ostatni u jeho tchana Panube, kterY bydli v Shiner na odpoeinku. Veeer sane nechtelo a to je horbi jak kdyt nemak, jsem navbtevu na nedeli. V nedeli prbi, tot' aspori pibu.

John Lukab.

Poz. red.: Diky za slova povzbuzeni. Had k yam ptiletitostne dojedu seznamiti se s Cleny .tadu. Pozdrav!

Provolani do Dallas!

Na ptani a tadost nekolika bYvalYch aeastnika peveckeho sboru timto oznamuji, to opet hodlame zaeiti se zkoubkami zpovu v patek, dne 2. tijna o 8 hod. veeer v sini tadu Pokrok Dallas na Floyd ulici. Rizeni tohoto sboru si s ochotou bere na starost br. J. Kebrdle. Protot kabdY kdo ma dobrou van a chce vypomoci tomto tak pottebnem v Dallas, pelf. sboru, ptijd'te vbichni, kteii jste jib zpivali a ptived'te i nove Cleny. KatclY bez ohledu jest vitan!

Za sbor, Va.clav Kartous, Frank Vodielca.

6im vice vydavame na silnice, tim vice bude dopravnich nehod. — Sir Austen Chamberlain,

Ve stredu, dne 30. zari 1936.

PANCEROVA PEVNOST iiVNOSTENSKE BANKY. V Praze na Piikopech buduji nejvetbi bankovni palac stiedni Evropy — novou budovu Zivno-banky. Zatim se stavi prvni east budovy na miste zboreneho hotelu "Modra hvezda" a prilehle parcely az 1‹ Plodinove burse.

Toto misto sarnotne je tak velke, to by na nem mohlo stat pet velkYch einZ'akii. To vbak je jen necela polovina budouci novcstavby.

Pozdeji bude zboren stars' paiCe a bYv. hotel "Cerny ken". Geld budova bade stht na be 7316 etvereenich metru, Oili terner tri etvrtiny hektaru. Jeji kancelare budou mit plochu temet 18 tisic atvereenich metre, Cili temek dva hektary. To at je vYmera poll a luk maleho zemedelce. Neni diva, be chodby teto budovy budou dlouhe kolem dvou kilometre a be krome schodibt' bade dopravu smerem svislYm obstaravat 16 vYtaht, z toho 5 ndkladnich.

Vnitiek bude zaiizen podle nejmodernejbich poznatka a vYzkuma jak techniky stavebni, tak i bankoVni. 'Uprostted budovy bude obrovska podkovita dvorana o deice 55 m a Slice 27 m, ve ktere se sousttedi vebkerY style s obecenstvem. Uprostked teto podkovy, na jeji vnitini strane, budou pkepatky, za kterYmi bade Utadavat 400 atednika. Nikdo z obecenstva nebude muset chodit do schoda a hledat jednotliva oddeleni. Krome hlavni dvorany je projektovana dvorana pro smenarnu.

V dnebnim stadia stavby je videt na miste Madre hvezdy rozlehlou ;lama, zabalovanou diivim. Jeke do nedavna se tam 120 delnika dobYvalo spoustami naplaveneho . pisku na skalu. Budova bude stat vlastne v 13S7valm teeibti Vltavy. Proto zaklady sestupuji at do hloubky 13 a pal metru, kde zaaind tvrclY podklad, ale take spodni voila. I za nejnitbiho stavu Vltavy je v techto mistech pal metru vody. Spodni vody tam pronikaji prabskymi pisky az z Karlina a z mist pod jezem na 8tvanici. Jsou to vody nasycene takovYmi lat7kami, be nejlepbi beton dovedou zmeniti chemicky v sadru. Proto se v zakladech provadeji nad pomybleni dilkiadne isolace a odvodneni. Kolem zakladoveho zdiva beti zvlabtni odvodneni, vyast'unci v sbernou studni.

V east, ktera se jib od zakladu buduje, rostou take zaklady nejmodernejbiho tresoru Evropy. Na plobe 800 plobnYch metre roste pancetova pevnost, prakticky dnebnimi technickYmi prosttedky nedobytna. Jeji zdi z mohutneho telezobetonu, slime 1 metr, se vyztutun nejdokonalejbimi panceti. Tisic vagana cementu, pies sto vagona panceta a dark desitky vagana ocelovYch vlotek armovacich je material, ze ktereho se buduje tento tresor.

Tyto ohromne masy materialu piedstavuji 52 tetkYch nakladnich vlakt o 50 vagonech. Tresor bude mit 4 patra nad sebou a utitkovou plochu 3200 metal. etVereenich. Vrata, ktera ho uzaviou, budou umistena ye vYbi. 6 metro od zakladny a yak 300 metrickYch centa. Tato ohromna brana vbak visi jaksi ye vzduchu nad fizkou kontrolni chodbou. Teprve pa spubteni padaciho mostu bade k ni ptistup. Tresor je jakYrnsi hradem v budove. Neni s ni nijak spojen. Kolem bade volna prostora, sttebend ozbrojen'mi straki, infradervenYmI paprsky, svetelnYrni burikami a mnobstvirn signalnich zabizeni. V rozich chodeb budou zrcadla, ktera urnotni stratcam videt za rah.

Kakly hluk a jakakoli manipulace se zamky vrat bude ohlabena miactstvim signal& Alarmovani budou strabci a zaroveri policejni hotovost. Stisk paky staei k zatopeni prostoru kolem tresoru a stisk jineho knofliku k uzavteni raznYch spojovacich dveii kolem nej.

Je vabec nejaka, motnost na dobyti takove pevnosti? Zatim ne. — Nejlepbi gangsteh s nejlepbimi nastroji by ztroskotali a take nyni znamYm tkaskaviiadm tresor odolava. Nak pYchou je, ze je budovan eeskYmi techniky a eeskYm delnictvem.

Nehledejme u sebe chorob, kterS7mi netrpime.

Mame co cleat s temi, ktere skuteane maxne a ktere na ne.s jea' Cekaji. Spisovatel Goldsmith.

Ve sttedu, dne 30. zati 1936.

Pochod cv asu, prubojnk. americky ty'denik ELE net' rok bezi na platnech americD kYchjizkin stela novY a velmi zvidetni filmovy tYdenik. Jmenuje se The March of Time, Pochod dasu. Jeho vydavatele se pokoueeji o zcela novou formu kinematografickeho zpravodajstvi, formu, ktera je stavi na firoveri tisku.

Historie easopisu Time, zaloteneho pied vie jak desiti roky, by si zasloutila z ylaetni pozornosti. Na tomto miste se mfiteme o nem zminit jen kratce. Je to magazin vYborne informovanY, kterY nepoutive, k ziskani otenatu obvyklYch triku an ericlaitho turnalismu. Stoji na vysoke duchovni firovni, y yjadtuje se distou a velmi rafinovancu anglietinou.

Podle americkYch zkueenosti by se mohlo zdat, 2.e takovY dasopis nema odberatele. Ale pra y e naopak, Time je neobyeejne rozeiten po celYch SpojenYch statech. Jeho zakladatele vydavaji jit dkuhY easopis Fortune, luxusni vydemi, ktere stoji &Far a nelze je koupit na ulici, ani v kra.mech. Nutno si je pisemne objednat.

Vydavatele. -Aak rebyll spokojeni s tennto Casopisy a zaloZill rozhia.so yY The March of Time, katdodenni nejnovej:§ich zpray.

March of Time me, viastni soubor hercu, ktee3', ptedstavuje vYznanene oseby ze dne v radiu a reprodukuje jejich einyDosti k.onsitYch zavecifi a yolcnskYch. Kdyt tato organisaoe byia v ne.jveteim rozkvetu, navetivil jednoho z vydavatelfi Time a Fortune, pan g Larsena, redaktor tYdeniku Foxova Movietcnu Louis de Richemont a navrhl mu, aby zalozil filrnovY March of Time. Nanad byl ptijat s nadee,u1m. Richemont opustil Foxe a dostal pinou mot zorganisovat filmovY March of Time.

Vyeel z pi.'esvedeeni, ze publikum je unaveno aktualitami, ktere jsou tYdne promitany v kinech. Videlo jit tisice metro koriskYch dostihiu automebilovYch zavodfi, pfehlidek vojska a jiste ptivita tYde,nik, kterY je bude informovat poneku.d inteligentneji. Zkueenost mu dala za pravdu. Po nekolika zkueebnich mesicich betel March of Time v 6.500 americkVch kinech.

March of Time me se k obyeejnYm aktualitam ako revue k Nepredvadi chronologlckY sled udflosti, nybr1 je radi podle jejich vztahil a vt,]namu. Stane-li se neco ve svete, nepredvede se pouze udalost sama, nYbr1 vybere se z archivu Yee, co se k uddlosti vztahuje, co ji osvetluje, nebo yyklada„. Krome tcho ma tydenik Match of Time v katde velke zemi rekolik operaterti, kteti natadeji aktuality, Ve Francii t.a pt. je jich pet a jsou tizeni Rjchardem de Richm.ontem, bVvalYm redaktorem Foxova Movietonu v Paiizi, bratrem Louise Richmonta.

Aktuality z atelleru.

Kdyt, redakce sbremaMi dostateenV poCet materialu, vztahuiielho se k udalosti, poene jej zpracovvat. Pripojnje k nemu, je-li toho zapotrebi, snimky natoeene v malem atel.j.eru bud' s °sobered, o net jde, ncbo s herd., kteri ajsou jim podobri. To je nutne tehdy. se jedna, odirtne dat se filmovat soba, o (na pr. Basil Zacb.arov). Oveem hledi so k tomu, aby osoby byly nataeeny prim. nebot' vydavatele l'! :3011 Zurnalisty a nikoliv kinematografisty bez skrupuli, jake p;fstuje Hollywood.

Pro tento tYelenik byla ekonstruovana zvlaetni kamera, ktera pracaeje tab tee, to filmovanY o torn nevi. Sc ttel':a zdfiraznit, ze tento filmovY tYden5.k se zajfrna .z yleet' pozorne o udalosti evropske, ze.71.aete pak o uddlosti. pcliticke. OV A. FM zpraco7i,, ,j. je tab, ze zajimaji vic v Americe nei5; Mezi raznYmi nftnety. ktere byly t-Ydenikem zpracovany, jsou: S peakeas y Street, to jest ulieka gangeteru a pod.loudnilth. New Yorska opera, Hauptmarnav ercoos, Hitler na cdpoelnku na svem sidle v Bavorsku, V7(frobci zbrani, ukazujici nebezpeencu &Inmost Basila Zachareva, Zaoceariske leteetvi, Dne§ni Rusko a jeho politickY vYznam, Ohnive kri2e ye French,

VESTNtlE Uhli (v teto kapitole se Hai prate hornikt, kteti otevreli start' dfil a prodavali uhli pod rukou.), Sta ykokazove a Boj proti obchodu s 0mamnYmi jedy.

Z tohoto vYpoatu si dovedeme jiZ ueinit predstavu o S'irokem zajrnu redakce March of Time.

Ponevadt se zabYva, politikou, byla redakce obvinena z komunismu, nebo z faeismu. Vydavatele nikdy neodpovidaji na tyto utoky a pokraduji ye sve praci, jit .nepovatuji dosud za dokonalou. Je nesporne, to toto filmove zpravodajstvi ma, nesmirnY kulturni i politick vYznam.

Atmosfera, ktera y ladne v redakci March of Time, je sama o sobe zajimava. Ti, kteti vymYeleji namety, jsou vesmes bYvali tiskovi turnaliste, kteti maji velmi male poneti o technice, z dehot velmi east() boli hlava operatery.

Maji jedinY zajem: vyjadtit uddlost a jeji okolnosti co nejplastieteji a neohliteji se pti tom na prosttedky. Tento turnalismus je veak novinatstvim v nejlepeim slova smyslu.

Je to novinatstvi? Tetko Mei. Ale koneene na tom nesejde. Jisto je, to March of Time vytvotil zvidetni spojeni filmu se turnalismem a ze toto spojeni ptineslo krasne a kladne vYsledky. March of Time ma jit samostatnou redakci v LondYne, kde vydava z yldetni versi pro Velkou Britanii. — Jedna se o to, aby byla zalotena tet redakce ye Franca.

J. H. Lenauer.

POD3101ISKE SOPKY A PRALESY BEZ BRENTA. Tuscarora je ohromna hlubina v Tichern oceanu, jet se rozprostird vYchodne od Japonska a met: na 800,000 km 'aver. Zde nametila americka valeene. lod' "Tuscarora" v rote 1874 hloubku 8513 metro. Od to doby nese tato rozsahla hlubina jmeno americke lodi.

Jab to asi vypada na dne Tuscarory? Lidske oko se tam dosud nezahledelo. A piece zname podrobnosti o tivote na dne Tuscarory. VYpooty, zakladajici se na pohybu motske hladiny, seismograficka meteni, nalezy podmotskYch zivoeichu, vyplavenYch na hladinu podmotskYmi boutemi a stale dokonalejei hlubinna fotografie se naNzajem doplriuji a podavaji nam ptiblit'ne spravnY obraz o tivote Tuscarory. Se to skuteenost daleko fanatietejei net nejsmelejei napady Jules Vernea.

Na dne ocednu nevi klidu, o kterem nam vypravuji basnici. Veechno je zde pohyb, boj, a sila. Tuscarora ma v hlubinach pies 8000 metro mnoho sopek, ktere jsou. v ustaviene einnosti. Chrli lavu, ktera pti styku s vodou pfisobi obrovske bubliny lofty. Na ceste k povrchu para chladne, ale zpilsobuje pohyb vodnich mas, kterY na. hladine pokraduje ohromnYmi vinami. Voda a oheri spolu vedou ustavienY boj.

Tuscarora tije. Udenci se (Hive domnivali, to na dne, ocednu je tivot.nemokaY, ponevadt bytosti, ktere by chtely vzdorovat fitasnemu tlaku vody, by musily mit telo stokrat tvrdei net nejlepei ocel. Prakse \eak vypada jinak.

V hlubinach Tuscarory tiji tivoeichove, jetela jsou daleko menei net tela obyvatel vye,eich vodnich vrstev. Jsou to z poloviny mekkYei a polypi. Tlak vody na telo polypa sttedni velikosti eini asi 400,000 kg, ale polyp jej bez potiti, ponevadti jej vyrovnava, vlastnim protitlakem.

Na dno Tuscarory nikdy nepronikne paprsek svetla shury. Ale 'ores to je na dne oceanu svetlo. Dno more z6..ki a plane rudYm, madrYm a stribrnYm jasem. Hlubina sama vydava vlastni.=; svetlo. Lesy sviticich koralu tvori neproniknutelne houStiny na kilometry daleko. Ryb je to miziva men'Sina, ale polypi, mek. ovci, ostna.ci, hlubinne jefterky a kYS1, korY S jind havet', podobna hadtm, jsou vskutku akumulatory. Vydavaji sami svetlo nejrnznejeich barev a take toto svetlo vnimaji. Jeich oci jsou prizpusobeny pamertim, zabiraji pravideine S'estinu, mnohdy at fretnu celeho tela. KaIdY hvoeich musi bYt pobud meZno pohyblivY, ponevaft Zivot Tuscarory je neustalY, neaprosnY boj. O bojich, bitvach a valkach Tuscaror y nemame hrdinskYch zpey u, ale jsou pravdepodobne hroznejei net veechno vratcleni na povrchu zeme.

Straus 5.

GIBRALTAR POZBYL NEDOBYTNOSTI. Gibraltarska pevnost uzavird motskou fitinu, jejit eikka je necelYch 13 mil. Hloubka more neptesahuje 50 yardfi.

O Gibraltaru se yeti pies d ye stoleti, ze je nedobytnY. V betnem soudu, hlavne vlivem setrvaenosti, Yeti se v to dodnes. VYvoj moderni valedne techniky zneuctil veak mnoho ze starYch dlankt vojenske viry. Vderejei pravdy sni211 na dneeni polopravdy a nepravdy. Zbavil bYvale vatnosti i gibraltarskou pevnost.

O soudasnem stavu Gibraltaru vedi informovani vojeneti znalci, to je velmi zaostalY. Je jim znamo, to ptes poslednich deset let nepodnikli briteti drtitele ani nejmeneiho opatteni pro zdokonaleni vYzbroje. Pevnostni dela resou vesmes vYrobni letopoety z doby pied patnext i vice lety. Jsou zastarala o tolik, od zatim pokrodila zbrojni technika. BritSti odpurci maji ptesne spoditano, kolik ran mute bYti nanejvYe z Gibraltaru vypaleno. Vedi dobte, to tivot veech gibraltarskYch del je velmi obmezenY. Odhaduji, ze rczmach vojenskeho letectvi a modernich valeenYch prosttedkfi obmezil by jejich tivot jeete na miru valne kratel. Gibraltar nejen nema dostateene obrany proti hromadnemu leteckemu fitoku, ale je ma ptimo vysazen.

Slava Gibraltaru byla podminedna i v dobach jejiho nejvetSiho lesku. Gibraltarska pevnost ovladala suverenne ttinu ptedeveim proto, to v teto oblasti nebylo druheho opevneneho mista, ktere by ji mohlo soupetiti. Proti obavanemu Tangeru, leticimu na africkem btehu, zabezpedili se Britove tim, to si vynutili demilitarisaci tangelskeho fizemi a dosazeni meznarodni spravy. Postaveni Gibraltaru bylo tim dodasne uhajeno, ale nikoli prosttedky vojenskYmi, nYbrt jen diplomatickYmi. Na africkem pobreli, prim° proti gibraltarskYm skalam, leli. male pristavni mesto Ceuta.

Chude 8panelsko, zmitane nadto vnittnim neklidem, nema dnes dostatek sily ani prostkedkfi, aby z tohoto ptistavu mohlo ueiniti to, co nesmeji udinit z Tangeru. Kvalifikaci Ceuty vy-, jadtil prave lord Strabolgi, kterY se dotadoval vYmeny slavneho Gibraltaru za malo yYznamne africke mesteeko: Je to misto, ktere vyhovuje \Teem podminkam pro vybudoVani velke a silne pevnosti, schopne nahradit pokleslY vyznam Gibraltaru.

Jednani o vYmenu Gibraltar—Ceuta bylo skuteene zahajeno. Tajne jednani je dokonce davneho data. VYsledky jsou vSak pro Velkou Britanii nevalne. 8panelsko sice touZi pa navratu zcizeneho Gibraltaru, ale nehodla dobrovelne zcizit Ceutu. Tj padek britskeho Gibraltaru a vzrfist y Yznamu epanelske Ceuty v Africe je jednim z daleich dokladfi o latentni krisi, ktera, stejnomerne zasahuje veechny stetejni opory britskeho svetoveho panstvi. BritskY ze slavy zadind s nemilosrdnou duslednosti.

Pokrok Barbecue u eislo 88.

HOUSTON, TEXAS. Timto yam yeem jeete jednou ptiporninLn, to v nedeli due 4. tijna potada tad cis. 88.

Barbecue ye sve sini na Studewood, asi pro nas hospodyriky, abychom nemuseli dcma vaneb porce se bude prodavat 15c, cot se nam opravdu nevyplati vatit doma a ujiet'uji vas, ze porce bude stat za to: Tedy na shledanou u -obecia v poledne ye 12 hod. Pak je tadova schfize a po schtzi program pro zasmani a to jest vstup volnY. Dostavte se v hojnem poetu a pobavte se mezi nami. Na shledanou v nedeli dne 4.

F. J. Olexova.

American pyene vypravuje Vidonakovi u "Vite, mister, u nas, v Junajtid Stejts kladem obrovskou vahu na jidlo. KatoiY, kdo tam na sebe neco da, ma vlastniho kuchare." — Videriak (kterY zaZil lepsi doby), si zapali vir-. tinko a povida: No to je toho. U nas ma katdS7 vojak od kaprala, dole vlastni kuchatku!"

Straus 8.

f-ITYRIADVACETILETt MI Mortimer PunC man byl nejprve piSakem v obchodnim dome, potom knezem, nato truhlafem u sveho bratra v Albionu a koneone se stal podnikatelem staveb. Kdyt poslal onen blaznivY dopis teleznieni spra y& OM, ze nebude mit Uspech. Bylo to na poeatku druhe polovice minuleho stoleti, kdy Amerika byla jette z poloviny licluprazdna a kdy jeji zapadni Cast temei nikdo neznal. Vtechno, co v Europe vyvtelo, pfitekalo do Ameriky: pena i trest', genialnost, lehkomyslnost i zloeinnost.

Rodina Pulmannova byla ptivodem nemecka, psala se Pullmann, s dvoma "n", ale mladY Jai se pkiliS rychle piemenil v praveho Yankeeho. Ve velkem tavicim kotli Noveho sveta zapomnel na, svtij ptivod a male tkrtnuti pismene "n" v jeho jmene udelalo z neho stoprocentniho Americana.

V to dobe jet v noci vlakem znamenalo hotova muka. V pfestavenYch pottovnich drotkach se letelo na tenkYch tinenkach bez lotniho pradla, elovek se nemohl ani svleknout a musel se pfikrYvat ka.batem nebo plattem cisalou. Nikde se nebylo mono umYt; kdo mel blahovY napad a chtel ztistat eistY, musel si s sebou vozit umyvadlo a postarat se, aby dostal na nektere stanici trochu vody.

Tehdy jel takovYm vlakem take mladY Pullman a nadaval na to jizdu jako ostatni cestujici; nemohl spat a byl smYkan po stenach rozviklaneho vozu jako ti druzi:. Ale on jediny ze vtech se s tim nesmiril. Nespokojil se tim, ze celou cestu nadaval. Byly to podivuhodne rnytlenky, ktere se vyrojily v hlave mlacteho mute.

Uz v roce 1855 se rozhodl, ze si sestroji teleznieni vuz, kde se cla opravdu usnout a pohodlne spat. Zaroven vtak mel ctitadost postavit sam takovy vuz. Nejprve si diikladne promyslel cele zafizeni. Tti leta nekekl o tom nikomu ani slova. Tii leta mleel v torn velcu, kdy se katclY rok zda bYt malou veenosti.

Roku 1858 byl jeho plan hotov. Chicago rostlo tehdy titasnYm tempera. Melo jit pies sto tisic obyvatel. Ale mesto na Michiganskem jezete bylo nesmirne vtdaleno od huste osidleneho vYchodniho pobteti a jedine 'teleznice je

vEs T N f it

Jak vznikl prvni spaci spojovala se svetem. Jill Mortimer koupil dve stare dra'zky. Stal se tak na das znovu truhlatem a dtkladne oba ty koeary piestavel. Krome spacich oddilu, ktere mely lutka, lolni pradlo a poduSky, ztidil dve koupeln_y a jednu toaletu, kde byly dokonce rueniky a mYdlol To byl opravdu "silent' piepych. Ale nemel na tom dost. Natrel oba vozy (ostatne ho nestaly vic net 2000 dolarfi) tianovou bar yon a uvnitt je vypolStaioval plySern a opattil nejlepAirrn tehdy lamparrii na olej a kanclinky, kde se dal° topit.

Pullman& faritastickY vuz se po prve vil na kolejich drahy Chicago—Alton. Cestujici byli thnto ptepychem tak zaraieni a tak na nej neptipraveni, ze je zfizenci museli v pr y -nichdobaprveluzfioVat,bys svlekli boty, net si lehli na lutko. Ji g tehdy mely Pullmanovy vozy Mika; kterti se dala sklapet. JeclnotliVe kabiny byly oddeleny od sebe zavesy, nikeliV jako dnes pevnYini stenami.

Pullmanovy vozy vyvolaly mimotadnY rozruch. Po prvnich pokusech rozhodl se objevitel mytlenky pohodlneho cestovani streit vtechny sve iispory — bylo to 20.000 dolaru — do stavby jedineho takoveho luxusniho spaciho vozu. Mel to bYt opravdovY Pullman-Car. V roce 1864 se meal() na nem pracovat a roku 1865, tedy prave pied sedmdesati lety, byl pr y -nivuzhot.2elzni acbylie z sebe, kdy si uvedomili titasny naklad na takovY jediny vuz. Tvrdili, ze se takova investice nikdy nenrate vyplatit a sami navrhovali 5000 dolarti jakogto krajni mez pro stavbu podobnYch vozu.

NovY vuz, nazvanY "Pioneer", kterY se stal opravdovYm prAkopnikem v leleznieni dapraye, byl ovtem dilo podivuhodne. A piece by se byl Pullman malem piepoeital. Jeho vuz byl totit mnohem vySti a sirs: net dosavadni teleznieni vagony a nemohl jezdit pies nektere stare mosty a teleznieni pfejezdy. Na to Pullman ye syYch vYpoetech zapomnel. Tehdy mu pomohla neodekavane vlada, ktera natidila, mrtvola presidenta Lincolna ma bYt doprave-

Ve stfedu, dne 30. zati 1936.

na z Chicaga do Springfieldu PullmanovYm vozem, jakolto nejkrasnej gim a nejaistojnejz celeho parku. Mosty a piejezdy byly nakvap piestaveny a "Pioneer" projel po prve celou trati. A kdy potom take popularni general Grant pouZil Pullmanova vozu na caste z Detroitu do Galeny ye state Illinois — a take tady museli ptestavet trat' byl Aspech dovrgen.

Naval cestujicich do vagonu byl obrovskY. Aekoliv Pullman vybiral 2 dolary jako zvlagtni ptiplatek za poulivani svYch vozu, (dalAi vozy ho staly 24.000 dolarii), v gichni se hrntili pouze do tech jeho novYch "pohyblivYch Je to podivuhodne a je to skVele VysVeddeni pro konstrukci Pullinanova Von, ze spaci 'vozy jsou sice o neco delti, ale ani o sek vyASi nebo sirs: neZ jejich prvni piedchildce: VSechny noviny psaly tenkrat o tech zazraenYch vozech. 0 z6clona.ch v oknech, 0 fraricouzskYch zrcadlech a luStrech, TakoVa vyinoenost, ze ye dne to byly salony a v noci okouzlila celou- Ameriku. Roku 1867 ‘jezdilo jit 47 PullmanovYch vozu a ve vSech obstaravali obsluhu je tomu tak az dodnes — Cernals-i.

A brzy prislo neve velike piekvapeni: spaci a zaroveri jidelni vuz. Kuchyne na konci vozu ptipravovala pro cestujici tepid jidla, ktera se podavala na malych tallicich. Od techto • k dne'Snim skuteenkrn jidelnim vortun byl jen krteek. Jiz v roce 1866 jezdil v Americe restauradni vuz "Delmonico", kde menu stab° jeden dolar.

Roku 1867 zalo gil Pullman "Pullman-PalaceCar-Company" a kdyl roku 1897 zemiel, mela jiz jeho spoleenost sve sidlo v "Pullman-City" u Chicaga. Ale jate pied smrti vyvrcholil svou mynenku pohocilneho cestovani. Zdokonalil a korunoval svfij objev krytYmi ptechody z jednoho vozu do druheho. Pullman je tedy otec D-vlakt, jak jim dnes Co bylo dale, vime. Dnes si ul nedovedeme piedstavit, Jake. to byla muka, cestovat po leznici 24 hodin.

A tak noci, kterou mladY muZ v polovine minuleho stoleti probdel ph jizde vlakern, vdedime, ze dnes mirleme na cestach ztxavit noc ye vlaku skoro jako doma.

,e..•••-"C"■,9

ROFESOfu S. W. Daniels a H. Campion z Puniversity v Manchestru zabYvali se lit delti dobu ptesnYm zjitt'ovanim, kolik penez ma celY anglickY narod. Nespokojili se vtak se zjittenim ureite cifry, nYbrt sepsali soueasne statistiku, ktera udava, kolik lidi vlastni majetek ye vfti 100 liber (cot je asi $500), kolik lidi nema ani tolik, kdo bohatne, kdo se stava chudtim a pod.

Ve sve knize "The Distribution of National Capital" ptitli k nasledujicimu zaveru: Celkova hodnota vSech dome, obchodt, nabytku, skladti, podilti a vteho ostatniho eini 14,000,000,000 liber.

Je to sice odhad, avtak dospelo se k nemu cestou, zarueujici piesnost. Metoda, ktere bylo tomto zjitt'ovani poutito, spoeiva na srovnavani uvekejnenYch cifer o zamotnosti tech, kteti katclYm rokem umiraji, se znamym podilem, jeji pkinati iimrti ye prospech celeho ndroda. Celt' majetek je tudit rozdelen na 22,250,000 dospelYch lidi.

Z uvedeneho celkoveho poetu piipada, na 17 —17.5 miliony lidi (co. jest 75-79 procent) majetek 100 liber nebo 1 melte.

Z tohoto vyplyva, to rozdeleni majetku jest velmi nepravidelne. Piece vtak proti piedva.leenYm dobam jevi se zde velke zlepteni, nebot' v techto letech pohybovalo se procento dospeleho obyvatelstva, vlastniciho 100 liber nebo merle, v mezich ad 86.5 do 88.5 procenta.

Stay chudYch se tedy postupne zleptuje a ifeast teto tridy na narodnim jmeni stava se stale vets:.

Vyskytuje se nyni otazka, co je s onemi 5,250,000 lidmi, kteti jsou na torn lope.

Vtimnerne si nejdiive to tridy, kde se kagdY mute pochlubiti jmenim od 100 liber do 1000 Ptedem muteme iici, to podet techto o-

ase v penile a kdo je vlastni sob utetene vzrilsta a procento jejich se ad dob pkedvaleenS7ch temei zdvojnasobilo. Jejich poeet pohybuje se mezi 2.7-3.0 miliony.

Velka, vet'Aina z nich vlastni pouze 100. nanejvYk 500 liber. Cela tato tfida eini nyni jednu Sestinu dospeleho obyvatelstva a proto, ma-li nekterY Anglidan 1,000 liber, je bohatk nen pet z kaldYch gesti.

Vida vlastniku mezi 100 at 1000 librami piedstavuje 1,500,000 liber z celeho narodniho jmeni.

DalSi milion multi a ten piipada na ty, jejich2 majetek ma cenu 1,000-5,000 liber. KaldY v teto tilde mule si kikati: "jeden z dvaceti nebot' z tiladvaceti lidi, ktere potka na ulici, je sam zamotnejti net ostatnich dvaadvacet.

Pak se pad ileastniktt v jednotlivYch tiidach rychle zmentuje. Pouze 180,000 lidi ma od 5,000 do 10,000 liber a 120,000 je tech, jejicht majetek se ceni od 10,000 — 25,000 liber, cot znamend asi 125,000 dolart. Na 56,000 lidi pfipada vlastnictvi od 25,000 do 100,000 liber.

V poptedi techto stoji ti, ktefi vlastni vice net 100,000 liber. Je to celkem 10,500 osob.

Z rozdeleni majetku je patrno, ze toto se stava ustaviene vyrovnanejSi. Pied valkou pouhe jedno procento osob z teto posledne uvedene thdy vlastnilo 70 procent narodniho jmeni.

Od to doby, pienesla se sedmina z tohoto majetku do rukou chudSich vrstev a zminene jedno procento bohaeil, vlastni nyni 60 procent narodniho jmeni.

Piesto vAak podet velmi bohatYch lidi a jejich vysoky podil na na.rodnim jmeni zustava stale znadne veliky. Vice net' polovina celeho

narodniho jmeni byla v rukou lidi one thdy, jejich majetek piesahoval 25,000 liber.

Kdybychom dospele obyvatelstvo rozdelili na dvacet stejnYch dilu, shledali bychorn, to jeden z techto dilu vlastni 80 procent narodniho jmeni. Pied valkou vtak toto procento bylo u teto skupiny 85-95 procent.

Adkoliv jsou miliony tech, kteti maji od 100 —1000 liber, piece pouhYch 10,000 lidi, kteti. vlastni vice net 100,000 liber, ma dohromady vice.

Ti stotisicovi pfedstavuji 3,300 tisic liber.

Stejne zajimava situate jest u chudtich tfid obyvatelstva.

Majetek chudYch, t. j. tech, ktefi nemaji vice net 100 liber, eini celkem 500-900 milion0 liber. Je to zlepteni proti lett= 1911-1913. nebot' v teto dobe vlastnila tato tiida pouze 400 at 700 miliont liber.

Z dello se tedy toto obrovske a pielevajici se narodni jmeni sklada? Kolik je z teto hodnoty ✓ domech, ye skladech, v nabytku a bankovkach?

Nasledujici odpoved' poskytuje nom obraz rozdeleni tohoto ohromneho majetku: Nejvetti Cast, tamer cela, tietina, jsou penize, investovane v obchode, v podnicich a tovarnach.

Pak je tamer etvrtina ve statnich a municipalnich obligacich. Hodnota dome a obchodnich staveb dosahuje cele sedminy. Z ostatnich eini 7.3 procenta hotove pettize (veetne Uspor ve spofitelnach), 3.9 procenta pojistky a 2 procenta zafizeni domacnosti.

Vice net polovina narodniho majetku path lidem ve stall od 50 let vYte. Jak se mluvi. — vat mu g pohodlne pied svoji smrti? — "No, to zrovna ne . Letel na kolejich",

Ve stfedu, dne 30. zairi 1936.

Walt Disney, moderni vy7 prave6 pohadek. cLAVNt arnericky kreslit Walt Disney vydal novou se •ii kreslenYch a barevnYch jejicht hrdiny jsou tti mail vlci. Po ttech malYch prasatkOch je nova serie °pet neobydejne Uspegna. Pti teto pkiletitosti je zajimave ptipomenout, jak se Walt Disney dostal k svemu meni.

Narodil se v Chicagu a byl od sedmi let vychovavan na jedne farrne v Missouri. Tam po,. znal zvitata a zamiloval si je. Jit v Utlem di podal kreslit a side jen zvitatka, ktera videl kolem sebe na dvore statku. V S'estnacti letech prodaval sve kresby, ale vstup SpojenYch Sta.t-fi do valky pterueil jeho einnost. Dal se na vojnu. a Sloutil ve Francii jako vojenskY gofer.

Po valve se vratil do Ameriky, ale protote byl chudY a newel ta.dne vlivne znamosti, musil se chudiece tivit proda-vanim pohlednic na uNedal se yeak odradit, pracoval pilne a koneene se mu podakilo vstoupit do jedne finny jako reklanini kreslit. Dostaval plat 35 dolartl tYdne. Mel veak stale jednu utkvelou my glenku, k jejimut uskuteeneni smetovala vgechna jeho prace. Byl to film. V opu gtenem staveni nat()eil s•malYmi prosttedky hranY film Oervend Karkuika s kinky s ulice. Tento vYrobek byl prodan, ale nikdy nebyl promitan.

Roku 1923 zkusil etesti a o'cljel do Hoilywoodu. S pomoci sveho bratra vytvoiil kreslenou zviteci figurku, ktera ho proslavila: myeaka Mikyho. KreslenY film se stal dik umeni Disneycvu velkcu uddlosti v kinematografii a dnes je Walt Disney, eestnY Glen kulturniho odboru Spolednosti narodu a rytii oestne legie, jednou z nejvYznamnejelch osobnosti svetoveho filmu. Jeho vYtvory tvoii novy kult pohadek pro deti i dospele a jsou oeekavany je gte snad s veteim napetim, net filmy tivYch hvezd. Ale ptiprava na jednu kreslenou grotesku je velmi slotita a vYroba trva tti mesice, pti eemt pracuje na snimku 300 lidi. Walt Disney vgak zvitezil, vYrobu zorganisoval a dal svetu nejlepgi a nejltrasnejSi vYtvory, jicht je kinematografie schopna.

Jako u mnohYch umelcil a jejich del i u Walta Disneye etesti ptielo nahle a neotekavane. Disney natzail se svou my gi 1000 stop diouhY film. Nevedel, co s nim posit. Za gel tedy k jednonau rnajiteli film. aktualit a kratkYch snirriku, kterY se jmenoval Power. Snatil se s nim prcmluvit, aby mu nabldl krabici s filmem. Ale pan Power ho nechtel ptijmout.

Tajemnik divadla, patrne proto, aby se neptijemneho hosta zbavil, poradil Powerovi, aby Disneye nejak uspokojil. Reditel tedy rozhodl: dejte film do divadla a keknete tomu muti, te si jej promitnu. Ale nepromitl si jej. Walt znovu tadal a pan Power nakazal operaterovi, aby snimek pustil rd, no v deset hodin na samem poeatku neptetrtiteho pkedstaveni. Ve etvrt na jedenact sly g el leditel hromovY potlesk ze salu. Ptal se, co se stalo a iekli mu, te tam heti ten kresienY film Power nyni horeene shanel autora a rnajitele snimku. Chtel jej od nej koupit. Ale kde najit kresiite, kterY utekl pied svou premierou, boje se ska.ndalu? Objevil se at pozdeji.

Tak slavu Disneyovu zaiolil teditel divadla, kterY mistra nechtel ptijmout a kterY jeho film vtibec nevidel.

V horach.

Otyti hodiny rnantele PkihradskYch na horu a celou cestu vykladal pan Pkihradsky o fichvatne krase piirody. Kclyt se koneene dostall at na gpieku hory, zaeal znovu: "Jen pohled', Emilko, ta krasna krajina, to ttpytici se jezirko, okouziujici udoli, ta maid vista vesnieka! Jak se tam ten sttibrny poWeek krdsne vine mezi lesy a lukami."

Pani Pkihradska ho pterugila: "Ted' bych rada vedela, pros jsme se sem carali etyti hodiny do vrchu, abychom videli, jak je to ta kdole hez4!"

VESTN

Jsem rad, ze jsem hluchy".

It 35 LET jsem zcela hluchSr. Od svS7ch 5 iet jsem neslygel jedineho zvuku z velkeho chaosu a vztekani, ktere se naz3ivaji tivot; htmot lidskeho podnikani peel okolo mne bez nejmenef ozveny. A piece dnes opovrhuji i nejmeniim naznakem soucitu druh'ch. Jsem rad, tie jsem hluch3i. JednoduchSrm srovnanim nev3ihod hluchosti s jejimi piednostmi dospel jsem k ptesvedeeni, te jsem jednim z lidi, ktere obdaroval osud opravdovS7m tivotnim kb"stim.

Vette tomu nebo ne. V teto tichosti je poesie.

Uspokojiv' tivotni stay, kterk neni rueen zvukoqmi vinami a ktery je bohate obdaten temi nehmotnSrmi vecrni, jet nazSrva,me potehnanim; to jest svet, ve kterem se pohybuji, svet, kterY jsem se nation milovati. Kdyby mne mohl bkt zitra nejakkm zazradnSim zpilsobem navracen sluch, nevolil bych jej. Ano, odmitl bych to, rychle a bez litosti. Nebot' yeeobecne neni tadnkm nekestim prochazeti divot bez sluchu. Nabizi se bezpoetu ptatel a rozpVleni, vime-li, jak je nalezti.

Ureite mnoho postradame, aveak jeete vice utivame veci, jicht se nam dostava. Mam mir a klid nerve, obdobnk miru, jak' mateme najiti jen na jihomotskem °strove, kde se citi elm& obvykle tak et'astnYm. HlubokY spanek, kterY neni ru gen klaxony netrpelivYch aut a noenimi schitzkami romantickYch koeek, bezcitnost pro pronikave vYktiky, pro vrzani dyeti, pro natek nemocneho ditete a nesmyslne kvani radia. Mysli ten, kdo na konci bohateho pracovniho dne leze do postele, nekdy na to, to je vdednY za motnost sly geni? Tetko. Bere to za samortejme. Ale je snad dokonale unaYen stalS7 m bombardovanim jeho bubinku v kancelati a touti po klidu a uvolneni. "Ptestante s tim pekelnS7 m ramusem!" je rozkaz, kterST musi vie net jednou vzktiknouti. A pray e tehdy, kdyt jej here Morpheus do sveho mekkeho objeti, zadne ekreeti u souseda -saxofon . . . Odpustite, usmivam-li se.

Behern 15ti leteho mantelstvi nesly gel jsem nikdy svou tenu na mne nadavat. Je ze z nedostatku cviku jit vtibec nedovede nadavat. Vtdy, kdyt me pota.da vtiravY prodavae nebo kamarad z lep gich 'east, abych ho vyslechi, uoinlm tak milerad. Za minutu jde jit svou cestou. "PTOl bych si, abych mel Tve trpelive uei," psal mne kamarad, kterY je "pod pantoflem", "pak na gel bych snad v dome kousek miru. Rikam Ti jak jsi gt'astnY, ani o torn nevig ." Ja vSak o torn velmi dobte vim. Umim pomerne dobte eisti ze rte, av gak zpilsob zabavy, kterY mne nejvice test, je znamenkova mluva. Je jednoducha, neuv'etitelne vYrazna., skoro podivuhodne hezka a pro hlucheho to, co je pro kachny na statku rybnik. Vee, co se nachazi v tilt myelenek a cite, da se timto pamocnkm prostiedkem dobte vyjadtiti a easto daleko ptisobivejeim a vYraznel gim zpilsobem, net je motno mluvenYmi slovy. Ponevadt jit maw jenom etyti ze svYch peti smyslit, jsou me potadavky omezeny a. ma ptani nachazeji lehko a bohate uspokojeni. Z dosahu meho zotavo y ani vypadnou tak bezpodstatne veci jako zvukovY film, divadeini hry, koncerty, radioprogramy; zbYva, mne jizda automobilem, hon a rybolov, sportovni uddlosti a srdeene styky s hluchYmi. Nadto zaji g t'uje mne doba, kterou ztravim u sveho psaciho stolku nebo u syYch knih, dokonale uspokojeni. Rad vereuji ye seem volnem Case a spisuji povidky.

Veechny veci, ktere za to stoji, nebo ktere byly kdy tedeny nebo zpivany, jsou zachyceny na papite. Nesmrtelna gettysburgska tee Abrahama Lincolna byla na pt. sly gena jen pomerne malo lidmi, av g ak miliony byly dojaty jeji vYmluvnosti ne prosttednictvim ucha, nYbrt pomoci tiskaiske terne. Hudba? Ne vgechny jemne zpusoby, jsou odkazany na sluch. a pisne lze dist s citem, aby na ge srdce vnimalo jejich skryte nalady.

Neni diwodu, abych natikal jen proto, te neslyg im. Ne, dosud mne je drahe potehnani hluchoty, te nemohu se rozhodnouti v tomto tichem tivote pro divot, jak mel bkti.

Strana '1.

Zeme, kde se vezni v hotelu.

AKO MLADiK, studujici stare severske jazyky, uznal za vhodno, studovat je u jejich kolebky, na Islande; jak dlouho tu chtel zdstat, neni znamo. Skutednost je, te ut tu dli asi dva roky.; pellet ovSem nemel, ale nejak si y ydelava, tije tu sluene, velmi pilne studuje a podivne je to, de tento mladY mut bude brzy lektorem dekiny na universite v Rejkjaviku. Snad se y am to nezda — sestina Reykjavika, ale je tomu tak. Island'ane se totit lecdemus, co by naeinec neuznal dosti za vhodno se udit, miluji kulturu a jsem jist, to mlaelk Vorovka bude Lida mlade Island'any eeStine.

A jak to vlastne bylo s naei v3'7 pravou? Ptijell jsme sem s horou zavazadel a nastehovali se do velke mistnosti, jet vkpra ye byla dana k disposici. Sem ptivezli dalei horu zavazadel, jet byla posla.na napted, a tady ted` je nejvetei nepotadek, jakk si dovedete ptedstavit: kufry, bedny, instrumenty, mapy, sedla, sueene tresky a bedny jineho proviantu, nezbytne haldy kytidek naeeho botanika, jent sbird, kudy chodi, zachran. pasy, kazajky pro praci na jezerech, nadoby na petrolej, kratce hrozna spousta veci a mezi nimi chodi nekolik znidenkch lidi a rvou si vlasy; za tti dny se totit vela= me do vnitrozemi a do te doby musi byt veechno hotovo.

Nu, a mesto samo? Asi jako nae Rakovnik a ptece se tu sejdete aspori se sto lidmi, kteti dodavaji Reykjaviku vzhledu kulturniho stiediska prveho tadu. Je tu totit krome mistnich svetoznamS7ch vedeckkch kapacit i hodne cizinca; add se, te Island pro svou jedineenou ptlrodu je kuchyne, v nit se vati veda.

Lide jsou tu ptivetivi, nepotddni, iltasni demokrate a ostatne — povim vam historku, jet se vypravi a jet skvele vystihuje mentalitu zdej giho lidu: Na severu Islandu leti ptistav, malt' ptistav, Akureyri. Nahoda tomu chtela, to po stu letech se tu vyskytl vrah; bylo jasne, zatkli ho, ale merle jasne bylo, co s nim. Vezeni tu totit v Akureyri neni a proto mu najali pokoj v mistnim hotelu; vrah se zavazal, te z hotelu neuteee. Ale protote mu byla dlouha chvile, vzal slamnik, dal ho do okna a zapalil; ptijeli hasidi a slamnik uhasiii. Nikoho nenapadlo, aby vraha, jen2 z hotelu utekl a usadil se km za mestem, chytal; kje tam dodnes a vede se mu dobte.

Rudolf Kroha.

VLIV SLUCIIII NA VIDENI. V katdoroeni schdzi ruske Akademie ved podal prof. S. V. Kravkov zajimavou zpravu o vztazich mezi videnim a sly genim. Na zaklade eetnYch pokustl, provedenYch v laboratoti moskevskeho oftalmolickeho tistavu, zjistil, te slabem osvetleni (na ptiklad za soumraku) zvukove podratcleni oslabuje videni.

Za bileho dne je pilsobeni barev a z yukt rozliene: jasne orandovou barvu vnima oko pod vlivem zy ukovkch dojma hate, barvu eedozelenou lepe. TakovS7m zpasobem lze libovolne zvetg ovati nebo zmeneovati bystrost zrakoveho vnimani.

Podle toho bude nutno podrobiti dosud vane signalove barvy revisi, ponevadt jejich adinek se zkouei za naprosteho ticha v laboratotich a tudit neberou se tu v avahu vlivy zvukove, kterS7ch je v obydejnem tivote vice net dost.

POLARNI LED ZACHOVAL PRAVEKE TVORY .Na navrh americkYch zoolcgii bylo rozhodnuto ztidit na Aijalce v ledovYch jeskynich ptirodopisne museum. Podnet k tomu daly nalezy mamuty v sibitskern ledu, jicht 1119,SO se po tisicich let dalo potivat jako sveti. Led dovedl mamuty uchovat lepe, net v gechny zname chemikalie. Naletite upravena zvikata a rostliny budou vkladany do ledu, aby byly chraneny proti povetrnosti tenkou ledovou skotapkou, apine prahlednou.

Strana 3.

Credit organ Siovanstre Podporujici Jednoty Stitt' Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso.eiation of State of Texas.

REDA KTOR--FRANTA MOUClKA—EDITOR V yda vatele — Publishers NCFIOSLOVAK PUBL. CO., V est, Texas Pkedplatne 65e roene. Do stare vlasti $1.65 rank Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zineny adres zasilaji se do Hlavni etadovny, Fayetteville, Texas.

Veekere dopisy, pkedpiatne, oznainky, hud'tei adresovany na Vestnik , West, Texas `rostra has the largest circulation of ev.ee hoslovak Weekly in South.

Parnattrlte na .oslavu 28. ?Una! Oinime tuto vY2vu sbrattenYm tadilm zaveas, neb prvni a druhou nedeli v mesici vagina jich kona sve pravidelne schtize a v techto mono se dohodnout, vyplanovat dristojnou oslavu pro nas po 4. eervenci svatku nejvet glho. Jak den osvcbozeni eechoslovakil lze osiaviti? Dle mo2nosti, sil pohotovYch, mistnich pone erti. Oslavu neodvislosti stare vlasti mely by osadni spolky — skladajici se z Oechoameridant — provesti spoleane. Bud' divadlem vlasteneckeho nametu, Ci prOgrainnim yeeirkem, ptednaekou, na 2. adnY pad ale tancovaekou. P21 dobre vuli vge lze zatiditi, by oslavna vzpominka svatku draheho Oeskoslovenska a Oechoslo yakt se .1.skuteenila. Vg ude, v ka2da krajanske osade v Texasu. A pozvete na takovY dristojne ptipraveny podnik jinonarodni sousedy, zname a ptately. Nektere na ge tady ptipravy k °slave 28. tijna uz v organu oznamily. Necht' jine a pokud mc2no vgechny dal gi nasleduji!

Sjead Oeske Sesterske Podp. Jednoty. Devatk sjezd o.S.P.J. v Clevelandu, 0., trval temet celY tyden. Finaneni sta y jednoty je tak ptiznivY, 2e dovoluje, aby jeden resp. dva mesioni poplatky byly Clenkynim rane odpu gteny. Dle usneseni sjezdu bude miti s yrij vlastni organ, Usttednimu VYboru ponechano vypracovani vg eho, co se zavedeni organu tYee, na nej2 budou sbory platiti 5 centri mesiene za ka2dou 'elenku z mesieniho 25c ptispe yku; organisatorky budou placeny dle vykonane price die uznani Tastkedniho VYboru. Sestry, ktere dosahly veku 85 let, dostanou vYplatu pojistky za diva; za odstouple sestry, dluhujici sboru poplatky, za nee jako2' za v gechny elenky sboru musi U. V. za'silat poplatky, tento dluhujici eastku sboru takovemu nahradi. Na dobroeinIV fond plati Clenka $5 roene a maze oladr2eti pouze $10 v nedostatku nasledkem nemoci a kolda sestr y opravnena je na tuto podporu jednou v rote. Na agitaani fond plati elenka 5c jednou roene. Solventnost Jednoty rcku 1935 obnag ela 109.89 procent. Pied zakoneenim sjezdu byla nadhozena otazka spojeni Jednoty s estatnimi aeskYmi podpurnymi organisacemi a po debate ptijat navrh, aby U. Vjdoor byl poIreton zkoumanim teto otazky a po ptipade i navazanim vyjednavani s tsttedimi, jich se to tYee. Ptedsedkyni znovu zvolena pani Marie RriNekova, tajemnici pi. Marie Zemanova, pokladni pi. Barb. Kottova. ecchosIovaci sjednotili se z vlastni yule. Znarnenity vyslanec 6eskoslovenska v Paiidi, eelny pracovnik mezi americkYmi Slovaky v dobe cdboje, koneene tajemnik esl. delegace na mi' tefan OsuskY, vydal rove konferenci — dr. S do tisku raznou odpoved' na nemecke tvrzeni, 2e sudetonerneckY problem byl vytvoten po svetove valce dohodovYmi spojenci. Dr. OsuskY co generalni tajemnik esl. mirove delegace je zajiste zprisobilYm, by vedel, o eem mluvi a jeho prohla g eni ma patti6nou vahu. Nude: Otazka ochrany men gin v oeskoslovensku byna mirove konferenci nekolinrat probire,na.

V2STN K V prvnim navrhu bylo teeeno, to eelne spojenecke a pfddrutene mocnosti viterstvim svkch zbrani vratily narodu eeskoslovenskemu samostatnost, o nie byl narod nespravedlive oloupen. Proti tomuto navrhu csl. delegace namitala, tie neodpovida skuteenosti, nebot' lid deskcsloveriskk za svou svobodu po dobu svetove valky bojoval jak politicky, tak i vojensky, de sykrni vlastnimi silami se osvobodil a jeete pied vojenskou pordekou a zhroucenim tiee rakousko-uherske zaloeil sviij stat dne 28. kijna 1918 a 'tie tento jeho stat jeete pied ptimetim s figi rakousko-uherskou byl spojenci za stat uznan. Dne 21. kvetna 1919 Nejyyeei rada namitky eeskoslovenske delegace uznala za spravne.

Doelo k druhe redakci textu, podle ktere narod tech, Moravy a east Slerska obnovily sytij stat, kte kteremu se ptipojilo slovenske obyvatelstvo z jedne east Uherska. Proti tomuto textu byly dye slovenske namitky: 1. to obsahuje zasadu anexe Slovakil Oechy a 2. vyjadtuje zasadu, jako kdyby 6e gi sami bez Slovakri byli samostatnost Oeskoslovenska vybojovali a Slovaci se jen k viterstvi ptipojili.

Z tohoto jednani vznikla, tteti redakce textu, v ni2 se fikalo, tie narody tech, Moravy a east Slerska, jakoe i narod Slovenska seskupily se v trvalou jednotu za ireelem vytvoteni jednotneho statu s nazvem "Republika teskoslovenska". Proti tomuto textu delegace eeskoslovenska namitala, de slovo "seskupeni" mohlo by bkti vykladano tak, jako kdyby pied tim nebylo bjwalo mezi 6echy a Slovaky eadnych svazkU, de tudie mirova smlouva je to jedine, co je spojuje ye state teskoslovenskem. Takove pojeti bylo by bkvalo v rozporu s historickou a vecnou skuteenosti.

Tak dog° ke koneane redakci textu, v nit je teeeno, ee narod tech, Moravy a easti Slerska, jako i narod Slovenska z vlastni yule se rozhodl sjednotit se a skuteene se sjednotil v trvale jednote za Ueelem vytvoteni statu jednotneho, syrchovaneho a samostatneho s nazvem "Republika tOskoslovenska". Toto jsou hlavni fakta jednani o smlouve na ochranu menein za mirove konference.

Co delaji jini. Mohutna Z. .6. B. J. pusobi v v lade state a tyto jsou zase rozdeleny na okrsky, v niche sdrueene tady volenkmi delega,ty konaji obeasne poradni schtlze Okrskove a statni vkbory se osvedeily, nebot' jsou pruenou silou agitaeni. Pro informaci nasi bratrske rodiny, uvadime ptijate navrhy schuze 5. Minnsotskeho okrsku, konane v Nove Praze t. mesice. Zastupci jednomyslne schvalili navrhy: Pracovati k tomu, aby ye state Minnesota lady vespolek si zvolily jeden den v rote k ptatelske °slave a uka,zani Ceske sily druhkm narodiim; propagovati kde moeno zavedeni vyueovani deskeho jazyka do vyeeich ekol; podporovati vetejne knihovny, aby tam byly Ceske i anglicky psane knihy o te gich a 6eskoslovensku; davati bedlivY pozor na nemecko-mad'arske informaeni (obyeejne W ye) zpravy v tisku a na ne hned upozorriovati; pracovati k tomu, aby u Hl. titadovny byl zaloeen nezavislk fad, do kterehoi by vstupovali krajane, kteti bydli v mistech, kde neni moano zaloeiti tad.

Nemecka armada silnejei net za Vilema. Nestranni pozorovatele poeitaji, de nemecka armada bude po prodlouteni vojenske slueby v Nernecku s jednoho na dva roky silnejei nee za Vilema II., kdy mela 756 tisic mutia a 90,000 namotnikil. Prodloueenim vojenske shiny vzroste asi o 500,000 muefi a utvoti mnotistvi novjrch fit/art. Francouzskk tisk pravi, ee Nemecko se ue neuspokojuje s rovnopravnosti, ale chee ptevahu. V Londkne se ptaji, nae Nemecko potkebuje armadu 1,500,000 lidi, kdy Francie ma 680,000 a Anglie jen 231,000 muit.

Nemeckk tisk vysvetluje toto eilene zbrojeni jen boleevickjm nebezpeeim a poukazuje na ruske vojenske smlouvy s Francii, eskoslovenskem a Belgii. Zbkva jen otazka, co toto zbrojeni bude Nemecko stat. Na to se v Minecku nikdo nesmi zeptat, to by mohl bkt pokus o zradu vojenskkch tajnosti, jen koneiva popravou. Tisk jen kika, de je lepe pkindeeti obeti pro mir, nee zabtednouti do boleevickeho zmat-

Ve Stredu, dne 30. zati 1936. ku. Lid se obava novj7ch dani, prfunysl ()dekava, objednavky na nove zbrane a stejnokroje, ale veeobecne jsou obavy, kam to li ge povede.

Nag novk roman. Vybrali jsme pro milovniky krasne eetby zajimavk roman Joe Musila "Na ktitiovatkach eivota." Je to prate jemne skladby, poutava, od zaeatku do konce, je to jedna z knih, v niche zyldete etenakky najdou odezvu svYch snu a tOeb, a ke kterkm se vedy rady vraceji. Upozornete na novY roman vase sousedy, budou yam povdedni. * * alovek by se nikdy nemel stydet ptiznat, se mklil. Ptizna-li se k omylu, ukazuje tim, dnes je moudtejeim, nee byl yeera. — Basnik Pope.

Rusko neohroiuje svet. Nemecko horeene usiluje o to, aby rozdelilo svet na dva tabory, na tabor potadku, kterk by zastupovalo, a na tabor rozvratu, proti nemut se nabizi jako ptedni strat. Kaadk vidi Certovo kopyto, ktere odtud eouha, a k tomu, co z Berlina vyeitaji Soveturn, veude se u nich najde obdoba — take jejich propaganda ohroeuje klid a potadek v jinkch statech, take u nich vladne nasilna, diktatura, take u nich neni nezavisla spravedlnost, ba popravuje se i bez tech ceremonii a rozsudkft, ktere provazeji fanatiky revoluce na onen svet v sovetskem Rusku. Nemecko chce mezi Ruskem a ostatni Evropou hraz, ktera by se od vkchodu nedala vubec pfekroditi; kdeeto od zapadu jenom — Nemeckem. Rusko dneskern ue neohroauje svet. Jeho diktator (Stalin) udelal ue tolik einii a hlavne tolik nedtslednosti, aby sovetskou unit vyvedl z rtznkch slepYch ulieek revoluce, Celk svet vidi, jakkch brzd dovedl Stalin uiiti, aby zachranil a obnovil Rusku hospodatskk tiivot a jake nebezpeene vkpiljeky eini k zasade soukromeho vlastnictvi. I nova sovetska ustava je site jeete pina vYsad pro komunistickou stranu, ale piece jen uvolfiuje jazyky a tim i mozky. To nevypada jako bezprosttedni ptiprava pro svetovou revoluci a lope nee diplomaticke noty trha, masku nemecke propagandy, za kterou je videti pangermanskY imperialismus. Svet nebude yetit y eemu, co z Ruska slyei, ale Nemecku bude vetiti jeete merle. * * * Privily-de deti k sobe, hled'te jim anal' dobie, hled'te jim detstvi uciniti velem radosti. * * * Na.vgtevy v redakci. Ve Ctvrtek min. tkdne dojel do West navetiviti redaktora a vydavatele Vestniku zaslonailk spolkovk pracovnik a dlouholetk dopisovatel Svornosti a Amerikana — br. Peter Rabetejnek a Oklahoma City. Maneele Rabetejnkovi dleli celk tj7den v Dallas, kde pani Rabetejnkova podilela se co delegatka na sjezdu. Pekne jsme si s milkm hostem povykladali, naveteva nas opravdu poteeila a br. Rabetejnkovi za ni znovu dekujeme!

V pondeli t. tkdne navetivil nas br. Jakub Muehlstein od Stanford. V patek vydali se z domu na centenielni vkstavu do Dallas, nee cestou stihl je deet' a misto aby natal, promenil se v lijavce, ktere zpusobily novou zkazu na you ch, silnicich a ye mestech Waco a dole po toku tek Brazos, Colorado, Little River a jinkch. Muehlsteinovi vydali se proto z Dallas do West, kde maji ptibuzenstvo a vkstavu si prohledli na testa zpateeni. Naveteva nas velmi br. Muehlstein dovede poutave povidat, ma bohate eivotni zkueenosti, z niche firyvky slibil pro Vestnik napsati.

PravidelnST rozhlas z Prahy. Kdo ma radiovjr ptijimad na kratke viny, mute katdeho pondeli a Ctvrtka od 9-11 hodin veder zachytiti dvouhodinovY krasnk program z Prahy.

Kandy program tr ya, dye hodiny a obsahuje zajimava Cisla hudebni, ptednaeky a rozhlas zprav Cesky i anglicky. * * * V americkem klubu 1116E1, jemuti ptedsecla v Burlingtonu 0. C. Hullet, byla minulk mesic udilena cena za nejpovedenejei lee uplynuleho roku. Cena byla ptiteena Guy R. Jewettovi z Wisconsinu. Tento Clen klubu totie tvrdil, de loriskeho roku bylo v late tak nesmirne sucho, de jeho kravy dojily uz jenom kondensovane mleko — v ptheku.

Ve sttedu, dne 30. zati 1936.

Senatni vjibor ph yySettovani obchociii americkS7 ch munidnich a zbrojatskjich tovaren phSel no, zajimavou skutednost a site, to milionati a S'tecIti ptispivatele republikanske kampane — Du Pontovi — vlastni za $892,670 akcii v nemeckem zbrojatskem trustu. Zprava uvedeneho vSrboru dale udava, to Du Pontova firma ma skoro 8 procent akcii v nemecke tovarne na dynamit a za $1,159,900 akcii v chemicke spolednosti I. G. Farben Industrie. Kdo chce valku, kteti nadvlastenci pro mrzlcSr profit podporuji pikie a choutky diktatort?

Nejpadnejk odpovecll neptateltm noveho jsou fakta, ktera musi ptesvedeit katcleho mysliciho °beano,. Cad nastoleni presidenta Roosevelta udaly se nasledujici veci: Nezamestnanost snitena byla o 27 procent; yjiroba oceli zySrgila se o 338 proc.; yjiroba automobile zvedla se o 327 proc.; prodeje departmentnich obchodt. stouply o 70 proc.; vjr'voz zv'ail se 42 proc.; stavebnictvi zvedlo se o 111 proc.; 'dist* ptijem rolnikt stoupl o 141 proc.; ceny akcii zyjigily se o 146 proc.; ceny bonchl stouply o 25 proc.; bankovni vklady zvfSeny byly o 38 procent. Kdo ma tedy zasluhu, to naae zeme zachranena byla pied hospodaiskou katastrofou? Republikanska administrate s p. Hooverem u vesla jen slibovala, konejkla, pamatujete na ono bublinove reeni "prosperita ut je za rohem; ."

Ze spolehlivS7ch prament se uclava, to polskST statnik Zaleski vyslovil se k novinattm o skondene konferenci Male Dohody v Bratislava, to general Rydz— S' migly, "silnS7, mut" Polska, jest ochoten spolupracovati s Malou Dohodou, cot jest velmi duletite, protote at dosud Polsko odmitalo Malou Dohodu k vtli 6eskoslovensku.

Zmena stanoviska v Polsku \lai Male Dohode pileita se vlivu Francie, ktera Poisku opet pejei velke penize a easteene prohlednuti Pokam by je zavedlo jejich piatelstvi k na-

Novinal pod stolem.

PRAVODAJSKA slutha je za dnanich CaZ st velmi dtmyslne a nakladne vybudovana. V torn vynikaji Americana, Angheane, na pevnine v gak jsou to v prvni fade Francouzi. Francouzske zpravodajstvi vzbuzuje obdiv.

Jeden patilskST list poslal do HabeSe sedm reportert a s nimi dye rychla, letadla s laboratoki a vysilaelcou. Dnekii reporteti se podobaji sportovetm, kteti lamou rekordy. Znamji phpad prosluleho korespondenta Timest Blovitze, kterS7 se udal v minulem stoleti, se zda dnes cletinskS7m. Blowitz se dostal do zasedaci sine, kde se konal berlinskSr kongres, jehot jednani byla pied svetem tajena. OdvatnST noyinat se proste schoval pod still a vyslechl jednani. Blowitz vykonal na svou dobu vtipnST kousek, ale dnes by tento tin nestaeil. Dnes je tteba podat zpravu co nejrychleji. V dneS"ni reporterske slutbe rozhoduji ne minuty, ale vtetiny. Jedna z hvezd americkSTch reporteril fotograft Bill Gluick vyjacitil horeenji spech, s nimt redakce pracuje.

Za ctyii hodiny kolem sveta.

Je 5 hodin rano. Usvit je zahalen do mlhy a deka V kancelati International News-Photo — nejvetSim a nejzdatnerkm podniku reporterskem — sedi noeni redaktor. V torn se ozve aparat kratkovhine pkijimaci bezdratove stanice. Neco se ye svete stalo. Proutek papiru se odviji, a na nem vyskakuji znaelcy: S. 0. S. MORO CASTLE V PLAMENECH 8 MIL ZAP OD ASBURY PARK STOP. Udalost, kterou nutno zachytiti okamtite!

Nebe je dosud — zakryto mlhou a mraky, slunce jeete nevyko. Co na torn! Hned zavolaji denniho redaktora, a na letiati je — slutebni stroj phpraven. V 6 hodin vzleta v mlze, ktere, by se dala krajet, letec Gluick a fotograf A. Darent. V poledne musi lokt snimek v Pahl& na druhem konci sveta. Za chvili je pilot nad hoticim parkem, snaai se v pomalS7ch ktivkach nad lod'. Mlha brani — fotografovat.

Ale letadlo musi bjit zpatky pied desatou hodinou. V deset leti letadla do vnitrozemi s pokou a snimky musi loj'rt do to doby vyvolany a vykopirovany. Pokus se podatil. 6tyti hodiny po prvnim S. 0. S. Moro Castlu uverejhuji jit noviny v San Francisku obrazky hoticiho

V E ST/OK

dal. zistickmu Nemecku, ktere Slovany z duSe nenavidi.

Milionat J. P. Kennedy vydal menk knihu, v nit rozebird problem spolkoveho dluhu a vydani. Autor je ptesvedeen, to dariove biemeno dnes je daleko menk net r. 1929, kdy republikanska, prosperita dosahla, sveho vrcholu. Pravi ye sve knize: "Protote placeni troku tvoti hlavni btemeno zadlutenosti, sniteni trokt je velmi dulez,itym ve vS- eobecnem narodnim hospodaistvi. Dluhy na dlouhe a kratke byly znovu upraveny na zaklade nifk trokove miry o 15 at 25 procent." Kennedy dokazuje, to diuh, kterji byl ueinen za Rooseveltovy administrace, eini pouze 7.6 biliont. Nasledkem toho, to trokova, sazba, na zaklade nit je dluh splacen, je menai, stoji naa nynejk narodni dluh merle net dluh za Hooverovy administrace. Kniha p. Kennedyho je die kritiky delneho tisku nejlepai odpovedi tem, kdo slepe nenavidi presidenta Roosevelta, protote jim zachranil kokli a po ptipade i jejich kuai. Newyorske Daily News uvadeji: "Kniha je mistrovskYm dilem, jsouce ptesnS7m, jasnam a sttizlivim protikladem kampane strachu, jit poplakie vedou pot'ouchli ptatele stareho potadku."

Japonska vlada zatizuje celou politiku podia potteb a plant armady. Oznamila sedm boa. sveho programu: Zlept'eni brannosti, zdokonaleni kcolstvi, nova, dariova soustava, ustaleni vetejneho a narcdniho tivota, (zamezeni katastrof, zdravotni dpatteni, zlepSeni zemeclelstvi a rybakstvi), vjiroba domacich pall y, yak vS7roba letadel a stavba lodi, podpora zahranieniho obchodu, pomer v Mandtursku, zdokonaleni statni spravy a fitednictva.

V pondeli zahajila snemovani 44. legislatura, jejit tkolem bude opatteni penez k yjiplate

Loyd sensaci. parniku a v 11 hodin 30 rozesilaji jit londj'aske agentury obrazky novinam v Anglii i na pevnine.

MarseilleskY atentat se txtopil v mob-i. asto se stava, to tyto rychlostni rekordy novinatt dopadnou apatne. Pii nezapomenrtelnem marseilleskem a.tentatu se stala praye ptihoda, ktera se mohla skoneit velmi tragicky. Filmovi operateti nahodou natoeili celV prubeh atentatu. Snimek byl okamEte poslan lodi George Washington do Ameriky. Reditelstvi tSrdeniku Fox Movitonu chtelo film ziskat co nejrychleji. Vypravilo proto zvlakni letadlo naproti lodi 400 mil od pobteti. Bylo to letadlo, ktere stalo 40,000 dolart. V nem byla laboratok, ktera mohla snimek vyvolat, ale nedosti na torn, mohla jej i ozvueit a zkopirovat. Toto zatizeni stalo pies 20,000 dolart. Letadlo bylo hlaiSeno lodi. Kdyt se blitilo, yyhodila lod' plavak, v nemt byla ulotena krabice s filmem. Letadlo se melo snest k hladine a harpunou zavazadlo chytit. Na nekesti bylo more velmi rozbouteno. Nizko letici letadlo bylo zachyceno vinou a ptevracerio. Podatilo se zachranit jen posadku a film. Stroj byl ztracen.

Stribrna Zpravodaje londSinskeho easopisu poslal 'Sef, aby vyfotografoval velkji banket, kterS7 se konal v uzavtene spoleenosti. Nikdo nemel na slavnost • ptistup, nejmene jit turnaliste. SrdnatSi novinat se dal najmout za eisnika. Ponevadt vypadal velmi sluene, svetil mu vrchni eignik rotna:Seni napojil. To bylo ovaem neStesti pro mute, ktery neumel ptenest pies pokoj ani sklenieku s vodou, natot pak pink tac vratIcS7ch pohart. Na ne'Stesti sledoval novinate neustale vrchni aienik a nedovolil mu, aby podnos nekde postavil. Novimit totit chtel vyutit gt'astneho okamhku a vyfotografovat spoleenost maljrm aparatem, kteit met peenye schovan pod gaty. Koneene ptipadl na 'St'astnS7 napad. Shodil se stolu shbrnou laicku.

Pod zaminkou to ji chce sebrat, odlotil podnos, sh3"7131 se pro ni a v tom vzal snimek. Zdalo se, to ma vyhrano. Zbjivalo nyni jen rychle zmizet, aby noviny obdrtely obrazek yeas. Ale

Strana 9. starobni pense a vypracovani osnovy zakona pojikeni v nezamestnanosti, kterST by vyhovoval podobnemu zakonu spolkovemu. Gu yerner Allred odekava, ae zakonodarci vykonaji sv-aj akol bez zbyteeneho protahovani.

NeObyeejne lijavce postihly koncem tSidne stkedni a zapadni east statu, zpilsobive nave rozvodneni potokil a tek, dalti zkazu a akody do milionft dolara jdcuci. Brazos zpilsobila ye Waco hrazu a utrpeni obyvatel, neb vYchodni jeho cast byla upine, vytopena, na 2.000 lidi vyhnano dra yjim tivlem z ptibytkt, nekteti nezachranili net co meli no sobe. K rah ptedejiti zmatku, kradeti a pod. milice byla povolana a nad zaplavenou easti mesta vyhla.§eno stanne pray °. 2elezni6ni doprava zastavena byla ye Waco v nedeli a co toto piAeme (v pondeli), nemame ranni po'Sty a nevi se, kdy poS'kozene east trate budou opraveny.

Ve Phoenixu, Arizona, byl pro zabiti ze tarlivosti odsouzen k smrti pasak Rascoi. Rozsudek byl vykonan jedovatYm plynem. Kdyt jeho telo bylo vyneseno z plynove komory, sklonila se k ne-mu placici Lena a polibila mute na posled no, tsta. Za okamtik se zhroutila a lekat zjistil smrt. Kdyt libala mrtveho, vdechla otravnY plyn, jena ztstal jeate v ustech a v nose mrtveho.

Rusko navrhuje pro zlep§eni Spoleenosti na,rod-a ostrY postup proti statu, kterY zahajil valku. Froti utodnikovi maji bYt vaichni elenova' Spot. naroda ye valeenem stavu, sankce maji ihned zadit. Vojenske sankce provedou staty, vazane smlouvami o vzajemne pomoci.

Francie konedne se rozhodla pro devaluaci (Uprava vnittni hodnoty) franku, eemut se dlouho branila net tlakem okolnosti byla donucena. Devaluaci postiteni budou stialialove avSak celkove nova tprava franku ptispeje k ustaleni mezinarodniho trhu penez.

S"testi mu neptalo. Kdyt se plitil chodbou k yjichodu, dohonil ho vrchni ei gnik a zavedl ho do kancelate. "Vyjmete z kapsy, co jste si tam prve vsunul!" rozkazal. Reporter opravdu o nieem nevedel. "Vidal jsem vas, ukradl jste stiibrnou Itieku!" Vskutku, fotograf v rozeileni zasunul lzieku, jib- zdvihal, do kapsy. "Hike to -nedelejte," upozornil hO vrchni, "a nyni koukejte, at' jste odsud."

Sensadni novinky! sensadni novinky! takoye je heslo moderniho turnalismu. Reporte.ti se nezastavi pied tadnou. obeti, pied tadnou ptekatkou a tadnYm nebetpeeim. Zamestnani novitiate v dne gni dobe neni klidne a pohodine. Naopak. Je to zamestnani, ktere vytaduje oclvahu, obetavost a vtip. Vytaduje telesne i duS'evni vlastnosti, kterYch nema hned A. Midenko. tak katdY.

eESKt ZLODEJSKY ARGOT PEED TilEmi STY LETY. Oeska, akademie ved a urneni vydala zajimavou publikaci Fr. Oberpfalcera "Z minulosti eeskeho argotu". Prvky stareho argotu (hantS7rky) shledava Oberpfalcer v dernS7ch nebo smolnS7ch knihach nekterch mast. V mladobolesla yske knize je zapsano utrpne vyznani Mateje Karpi'Ska ze vsi Nerneic u Klatov, zlodeje svetem protteleho, kterY kradl po cc, lych Cechach a byl nekolikrat trestan, at roku 15,97 byl poveS'en. V tointo vyznani je take tent°. cdstavec: "Lotrav p isiovi. Kapse ptezdili aatku kvet. peru etros, klobouku syr.Sek, ruenici psik, sekyte obuiek, kotichu patibok, birici skokan, 2atlave tyky, drobnYm penezilm prach, tolaram tvrdej a zlatSrm lieky.

Vice net pc, ttech stech letech deskji argot zaznamenal zmeny stejne jako eeska spisovna tee a trestni pravo. Budouci historik bude mcci jednou zjik'ovati, to nena .pravitelrd zlodej kradl celY tivot po bechach, byl odsouzen k nejvetkinu vezeni ye vfAi th let, a ye svem doznani uvedi, te kapse se tikalo hlubina, peru etetka, rue.nici btiza, kotichu medved, stratnikovi chlupa,tej, vezeni §ereda, drobnYrri peneztan mony, stokorune hradeany a dukatiim pliSky. JakS7 bude eeskST argot a trestni pra y° za ,dal§ich 300 let?

V t STNOL

Straus 10.

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou mozno srdce dat.

ROMAN (Pokradovani) "2e to praetim. Cot nejsi zveda y na to, koho si vybrala?"

"Jiste si vybrala ona jeho a ne on ji," tekl lesni. "To vy jen tak tikate, to my si vybird.me. My si vybirame vas nanej yYe k tanci. K mantelstvi jsme veak vybirani, tys nebyla jina —" "Toniku, bud' rozumnY. Ja, vim, to se na ni -Wei a proto takhle mluvie, ale at ti teknu, koho si 'vezme, budee se teeit jeete vice. Hadej."

"IntenYra Maleho? Ten byl do ni zakoukan."

Pani Betynka zavrtela prudce hlavou.

"Pan g profesora si vezme —" Lesni vyrial z fist dYmku, protote v otevtenYch ristech dYmka neni nic platna.

"Betynko, to snad ne?" tekl pak.

"A prod ne?" vyjela si na neho rozdurdene.

"Neni on dokonalY elovek?"

"Ale je to jeji strYc —" "Neni jejim strYcem, ujal se ji. Mel kdvsi rad jeji matku, ale ona se rnil vdala za jineho a kdy umirala, odkazala mu ji —" "Jak to, odkazala?"

"Ale s tebou je ted. Prosila ho, aby se ji ujal."

"A ted' s tim poletit k pani fidici", usmal se lesni shovivave, kdy pani Betynka vyskodila a zaeala se oblekati.

Marta ptijela *den pied Charvatem a Helenon, aby zatidila vee pottebne k jejich ubytovani. A tak pani Betynka, ktera ji pomahala cele hodiny, slyeela ji vypravovati, jak se trapil on, jak ona, co si myslila ona, co on — jak on chtel do Turecka a ona se odstehovat, ate ona ptiela na to, ze ho ma rada a jak zavolala doktora Vavru.

Pani Betynka znala celou tu historii jako sama Marta a kdy veeer sed.la si k pleteni nebo haekovani, vypravovala ji Verne lesnimu. Protote veak lesni nebyl jedinYm, jemut ji povidala, vedela brzy cela vesnice o ni a prototie zajem o Helenu jeete v kraji neutuchl, dovedelo se to pill okresu, net Charvat s Helenou jell. Nemohl se tedy nedovedeti Maly.

Rekla mu to sama jeho matka, dovedevei se o tom od kuchatky. Matka, Maleho vedela, se syn zamiloval do Heleny, vedela, to mu podekovala za jeho nabidku, a ttebas o ni nemluvil, citila, to na ni nezapomina, ze ji ma dosud rad. itikala mu proto s nepokojem. Cekala, ze ta zprava ho vzruei, ale misto toho se jen usmal trochu hotce.

"Ale, Karle — " "Divie se, to mne to neptekvapuje? Jak by mne to mohlo ptekvapiti. Vedel jsem to, vedel jsem to od toho dne, kdy mi tekla, to si mne nemrite vziti."

"Ale on piece, Karle — aspori jsi mi to tvrdil — byl by videl rad, kdyby si to vzala — " Objal ji, piisednuv k ni. "To bys to, mami, musela znati. Ano, chtel to a byl by mi pomohl, ttebas trpel. Je elechetnY a yzacnY dlovek. A snad proto nevedel, to ho ma rada, nedovedl si piedstaviti, ze by ho mohla miti rada. Je piilis skromnY — " "A co, Karle" — zavahala — "budee je navetevovat?"

"Jenom pokud musim, mami, jsou tady lide, kteti vedi nebo se domfeleji, to jsem ji mel rad a nechtel bych, aby snad v myth navaevach nevideli neco jineho."

"A ptipominalo by ti to stale", tekla matka a polibila ho na tvat.

"Mae malo etesti, hochu," dodala smutne.

"Jsem rad, to volila takhle. Valim si ji tim vice."

Svatba byla prvni prosincovou nedeli. Hosti mnoho nebylo, jen nejblitel znami Charvato-

vi a dye; tri vzdalene ptibuzne Heleniny. Pkijel veak, jak slibil doktor Vavra a pheel i Maly.

Oba paslali krasne dary. Doktor Vavra obraz "Touha" od vYznaeneho malite a Maly sttibrnou zlatem vykladanou toaletni sktinku. Tyhle dva dary z yldete dojaly Helenu. Maleho, protote nemohl zapomenouti, to odmitla jeho ruku a doktora Vavry pro obsah a jako by utajenY smysl obrazu, jeji poslal.

Divala se dlouho na nej. Ptedstavoval elegantniho mute, 'cited nimt je odhozena maska na stole. V tvaii jeho, snad jeete pied chvili Vesely, chveje se tklivy vyraz touhy a talu.

Jednou videla takovY vyraz i u neho — doktora Vavry. Je to jia dam), dva roky a dival se tak na ni. Na chvili hnulo se v ni podezteni, ale zaplaeila je. Ale piece, kdyt ho vitala. padivala se na neho trochu rozpaeite, neco ji tisnilo. Ale byl to veselY, rozmarnY Vavra a brzy ji rozesmal. A jak ji slibil a jak si vyprostil, vedl ji k oltati a jeji dye male drutieky, ono blede deveatko Fouskove a druha, drutieka byla dcerkou jejich kodiho ze dvora. Ptala si to a Charvat, kdy mu to tekla, koho si vyvolila za drutieky, vroucne ji polibil.

Vesnici to lichotilo, ae nevestu majitele panstvi vedou k oltati deti nejchudeich rodin a kdyby byla Helena sledovala cil zalibiti se, nemohla ptipadnouti na, neco vhodnejeiho. Pro Helenu to byl symbol, zavazek, to nikdy nezapomene, ze ye svete je bida. A tim chtela zaditi svuj prvni den teny. Poprosila lit dtive Charvata, aby dati nejakY dar, dal ji radeli penize. Charvat neptal se, na co je chce a dal ji padesat tisic a ty rozdelila mezi dvorske a ostatni Charvatovy delriiky a zkizence a mezi nejchudei ye vsi.

Nebylo divu, ze tento din ptile„kal celou yesnici do zamedku, aby ji mohla yes vysloviti sve diky.

Tii lide v jidelne, kde sedeli haste, dovedevee se o tom, jak nalotila se sv-Ym svatebnim darem, byli zyldete dojati. Byl to Charvat sam, Maly a doktor Vavra. Maly dival se zamlkle do stolu, odpovidaje sve sousedce Vete velmi roztrtite a veselY risme y Vavrilv co chvili se bortil.

A oba, Maly i Vavra citili totet: 2e odeela od nich pohadka, ale hotkost v nich byla rozdilna. Zatim co Vavra nenasilne odtrhl ruce od piedstavy Heleniny, Maly musel o to riporne bojovati. Mel pied sebou jeete mladi a pomyeleni, to nenajde jiz tieny podobne, bylo smutnejsi net Va.vrovo smiteni se s tim, ze tivot je za nim.

Nikdo yeak nepozoroval zamlklosti tech dvou, nikdo krome Heleny. St'astna, toutilla celYm srdcem, aby veich-ni kolem ni byli stejnd et'astni. A protote tuella, kdo by mohl bYti pri jeji svathe nejspiee neet'astnYm, sledovala Maleho a pak i Va yru, jehot jako by na sktipci natatenY oblidej ji zarazil. Vzpomnela si na obraz, jen ji poslal a vzpomnela i na ten pohled, jimt se na ni jednou dival. Podezteni, jet ji pii prohlitieni obrazu projelo na chvili hlavou, zesililo skoro na jistotu. A stalo se jistotou pozde yeeer, kdy zristali sami ti-i. Haste odjeli nebo ell spat. neco zahrati. Byl jsi "Mohl bys nam, tak skvelY pianista. Nenechal jsi toho jiste."

Vavra vahal, ale kdyt ptipojila se k prosbe Charvatove i Helena, vstal a sedl si ke klaviru. "A co mam zahrati?" zeptal se s unavenYm rismevem.

"Co ty cheer, tekl Charvat.

Vavra chvili preludoval v improvisacich a pak meal hrati. Byla to podivna, skladba, citili vlahou noc, hvezdy, piseri cikad a dech mote.

A tmou., to noci vznaeela se bila vidina. Snad to byla vidina etesti, teny nebo andela — snad veechno dohromady. A pianisima mluvila s nehou, jet vhanela slzy do oei. A pak jako by se \Yee ztracelo a znstaval stesk — hruza samaty, to jiti nebyla vlaha noc, yyprahla pouet' a nad ni fata morgana snu, bile vidiny, jet srazi poutnika na kolena smutku, kdy se ztrati.

"Co to bylo, Vlad'o?" zeptal se Charvat tile, kdy dohral. `Saint Saens", tekl az za chvili Vavra, neotodiv se.

Helena pfistoupila tie k nemu, kdyt jette Kral a naklonivei se k nemu, uvidela, to

Ve stredu, tine 30. zati 1936. vrova tvat je poznamenana smutkem a jako by v tasach se mu chvela rosa. "Doktore", tekla rozechvene, "rozplaeete mne."

"Je to piece jedna z nejkrasnejeich veci, jakou vribec znam — " iekl mite se do fismevu.

"Rozumela jsem vtak tomu — " "pohledl na ni nepokojne. "A co jste si myslila?" zeptal se a dodal: "Upozorriuji vas -creak, tie se kika, to chudak Saint Saens tohle psal, kdy fit byl blazen — " "Doktore, prod lide dob •i maji tak mai° etesti?" zeptala se tee.

Mleel chvili, net odpovedel. "Myslim proto, je na svete mak) dobrych lidi. Je tedy maid pravdepodcbnost, ze clabrY se sejde s dobrYm. Sejde se spiee se epatnYm nebo mato dokonalYm a pak tim trpi, protote doloti bide vtdycky trpi epatnosti a nedokonalosti vice net jini."

"A co ta maska, doktore?"

"Maskaase nosi piece na karneval", usmal se.

"A tivot?" zeptala se.

"Zivot je karneval a neni proto radno ukazovati svou tvat, mime-li, to na torn karnevalu maji veichni masky. Maska je etit lzi, ale miltie bYti take etitem srdce."

Helena mu stiskla ruku. "Jak je mi toho lito, doktore — " tekla teple.

"Oh, nelitujte — " usmal se a vstal. "Prijdu spat, novomantele", vratil se k svemu obvyklemu chovani a pedal Charvatovi ruku a stiskl ji pevne.

"Ptatelstvi, start hochu, je taky hezka, vec, skoro tak larrisna jako laska."

Charvat mu tekl trochu zahantene: "Odpust' mi, tie jsem nekdy na tebe myslil jako na eloveka lehkomyslneho. Ne, o tvem pfatelstvi jsem nikdy nepochyboval. Jsi zlatY chlapec." " usmal se a polibiv Hele"Pozlacenl jen ne ruku, odeeel.

"Rozumel jsi mu, Artuei?" zeptala se Helena, ptisednuvei k nemu tesne.

"Je mi ho lito a dvakrate lito, to je to phtel."

"Myslie si tedy, to me mel rad?" zeptala se s provinilYrn vYrazem.

"A ptijel, aby mi k tobe pomohl — " tekl dojate Charvat.

"Hanbim se, Artuei, tolik — "Nerrratiee, Helenko za to. Kdo z nas mute vedet, kdy a komu se stane osudem?"

"Hanbim se za to, to jsem tak et'astno.". skryla svou tvat na jeho prsou.

V to chvili stal Vavra ve svem pokoji a dival se do bile noci. Snih v mesidnim svetle zdal se mu neposky rnenYm rubdeem, takovYm, do jakeho oblekaji nebo by meli oblekati divky, zemrou-li bez vzpominky polibkri a objeti mute.

A Maly dosud obleeen tak, jak se vratil, chodil svou lotnici s pochYlenou hlavou. Radio hralo tlumene nejakou pisen, zpivanou mekkou francouzetinou. Byla, to ona piseri, jit slyeel Charvat na polateti Stkedozemniho mote: Mladi je dnes, pani ma, nebude zitra jit. "Ano, nebude zitra jit — pro nine nebude jit —" myslil si steskem, jen se v nem hloubil az na dno srdce. A pisen pekraeovala: Jen jednou motino srdce dat — A on je jit dal.

(Konec.)

Dve videitske. techoslovak, neumelici ani slova nemecky si. spletl y e Vidni cestu. Ne a ne se dostat domri, potad jeden a tYti kostel, potad jedny a tytet ulice; chodil, chudak, dokola. Na eOeati si vzpomnel, to ma na listku napsanou adreau sveho hctelu, i vytahl listek z kapsy, postifi:aem zastavil nejbliteiho chodce, mldky ukazal Lstek a pokreil bezradne rameny. Ochotn' Videriak ptikYvl, doprovodil ho nekolik krokt, zahnul za roh a ejhle, tu byl hotel. Jako siusny se Oechoslcvak musil pod::kovati a kdy to neelo nemecky, spustii tedy tee;liy, snad tomu Videriak porozumi. Ale tit pri prvnich slovech dikrivzdani mu Videnak skae. do tea:.

"No to ste mohl Het hned," povida jadrnou deetinou, "te ste Cech. Myslel sem, to ste hluchoriemej."

Vg ecko, co pod sluncem, pievyguje mravni sila. (gafaiik.)

ye stfedu, dne 30. zah 1936.

QUIDO MARIA VYSKOIL:

Tiche Bowie ROMAN (Pokradovani) Zatim se ozvala na silnici, probihajici hlavni namesti, hluend trubka postiliona Kropaeka, cog bylo znamenim k ukondeni dopolednich rozhovora.

Pan poetanistr dorueil panrim jejich noviny, nadet se sam dal do trideni doelYch doUtedni veci opatrne odkladaje na stranu.

Byla v nich veteinou suchoparna nafizeni; take o p-odobne "milostne dopisy" reditelstvi nebylo opravdu treba zvlaet' stati. A prece prave mezi temito nezabavnYmi idednimi spisy se v poslednich dnech ocitl jeden, kterY zavinil epatne nod pane Svatoriovy. V podstate oveem nebylo ani v nem nic mimorkineho. iteditelstvi poet vyhovovalo proste tadosti pana 8ebastiana a pridelilo mu "k ruce" vypomocnou firednici sleenu Andelu Velichovou, jet patnacteho dervna mela v 2ilinkove nastoupiti slutbu.

A patnacteho dervna bylo prave dnes. Proto ten zmatek pane Svatorifiv.

Kdyt se poetmistr odhodlal 'tadati o pomocnou silu, nepomyslil, 'te by mu mohli poslati — damu! Metal tedy veecek ztrnulY, kdyt predet1 vytizeni M,dosti. 2alostn 3im pohledem pfelet1 syrij oeoupanY pracovni kabat a bezdeene si sahl na limed, nezapomnel-li kravaty.

"Toho nadeleni Bert mi byl dluten!" hudel pro sebe, ale vac hotovou tim jit nezvratil.

Led take sam nedovedl ji lakes srdce pfenesti a tak se po dlouhem uvatovani odhodlal minuleho vedera svetiti svym pratelilm ritedni tajemstvi. Faraf i fidici kroutili nad tim hlavami, ale soused Seda poklepal Svatoriovi na rameno a rekl.

"Dobre jste udelal! Nebude yam alespori tak smutno v tech vaeich ratejnach."

Svatori dlouho do noci premYelel o torn, co mu osud nadrobil. Nikdy o teny valne nestal. a nyni si sem jednu z nich privolal, aby byl nucen denne se s ni stYkati.

To veru bylo vie net mrzute.

Poetmistr tace usinal a jen zvolna se podrobil kazni snit. Lee pies to vstaval easneji net jindy odhodlanY pfijati ut bez namitek, co mu chystal den.

Adkoli bylo teprve riterY, oholil se, a take pH oblekani byl pedlivejei net jindy. Musel piece udiniti zadost svemu postaveni jako piednosta tradu!

Vomaekova, kdy mu pfinesla snidani, neodeprela si, aby mu nezalichotila: "Milostpan vypada dnes jako tenich!"

Led Svatori mrskl po ni tak vztekle °alma, ae radeji co nejrychleji zmizela.

K jedenacte jako obyeejne pri.ali tarokati.

Dostavili se zdanlive jako katcly den, led soused 8 eda prozradil asi tajne hnuti jejich ledvi, nebot' protahli oblideje, kdyt prohodil: "Nu, jsem veru zvedav, jak to sledna bude vypadat!"

Po teto poznamce nastalo veeobecne ticho, jet se Svatoriovi zdalo nesnesitelne. ftekl tedy: "Vlak ma asi dvacet minut zpozdeni. Vojaci jedou na cvideni . " Avaak jiste nemyslil na to, co pravil.

"Na cisatske manevry," dodal farat.

A opet zavladlo mleeni.

Jako osvobozeni privitan proto zvuk postilionovy trubky, jet se nahle rozkfikla po liduprazdnem namesti.

"Ut jede!" ohlaeoval Seda a nahYbl se z okna. "Jaka pak bude?" opakoval svilj dotaz.

"Mnoho na ni asi nebude, kdyt ji posilaji z Prahy as k nam," omodil si nyni take "Kdot vi?" usmal se Seda. "Veak hnedky uvidime!"

Skuteene, bachraty, fluty vuz, obloIen3",- za-

VESTNXK silkami a tatenY beloueem nejiste barvy, zastavil a v jeho okne se objevila rozkoena temnovlaska v eirokem, florentinskem kloboueku.

Sledinka z poety!

Andelka Velichova .. .

Poetmistr i se svYmi prateli ztrnul.

Moo podobneho nikdo z nich neoeekaval.

Jinak Kropadek!

Sotva povoz zastavil, postilion hbite seskodil s kozliku a spechal, aby otevrel dvirka. Hned pote se na stupatku objevila mala, aid notka ✓ lakovem stfevieku a za ni dela stihla postava sledny Velichova, obledene v polosmutku.

"Saprment, to je stvoteni!" zamlaskal 8eda a v odich mu zajiskillo.

Lehce se zardivajic, vstoupila sleena Velichova do kancelare, pozdravila a ptala se po panu prednostovi.

"To jsem ja," hlasil se Svatcri a podaval ruku pfichozi.

"Jsem . . . " podala.

"Ach, vim jia," predeeel ji. "Sleena Velichova . . . Dostal jsem u g vyrozumeni z reditelstvi."

"Nebudeme zdrtovati," za ostatni promluvil 8eda a predstavil se Andelce.

Ostatni po nem.

Potom odeeli. Sef se svoji podrizenou zustali o samote. Po vymene nutnych formalit ovzduei se ponekud oteplilo.

"Zde je vas stoleeek, sleeno!" vysvetloval poetmistr. "Pochybuji oveem, to se vam tu bude libiti. Mesteeko je male, spolednost tadna."

Tu se zarazil, nebot' byl by malem dodal: "Sef stars medved."

Ale vzpamatoval se jeete v eas.

"Nedinim tadnYch naroku," odvetila Andelka. "Jsem se vim spokojena."

"Tak tak " pokyvoval Svatori. "A cot po Praze nebo po panech rodidich se yam nebude stYskati?"

"Do Prahy se snad piece easem dostanu a maminka — nemam nikoho krome ni — bude se sem moci prestehovati, zustanu-li zde .

Hovotila proste s u.primnosti, jet okouzlovala.

Poetmistr byl zmaten. Nevedel, co by kloudneho odpovedel. Koneene rekl: "Posluhovadka Vomadkova ponrate yam najit byt. Myslim, ge naproti u kupcii budou miti pokoj volnY. Ostatne sem neni odnikud daleko . . . " "A kdy mam nastoupiti? Hned odpoledne?"

"Ne! Dnes si miltete vee usporadati a zitra, prosim, °sine V torn se mihla kolem okna Vomadkova.

Svatori rychle ji privolal a sveril sleenu z Prahy jeji ochrane.

"Doved'te sleenu ke kupcfun Novakovitm!

Maji pry volnY pokoj . . . A pomorte vithec sledne, v dem bude ji pfispeni treba," nakazoval. "Jd pro dneeek vas ut nepotrebuji."

Vomadkova prislibila.

"Panenka fajnova, jako z cukru," libovala si, kdyt priela do ancelare referovati, co a jak.

"Je jako slunidko prohodila jeete, jsouc mezi dvermi.

"Jako slunielo!" opakoval eef, ale hned, jakoby se pri zloainu nebo nejake siabosti • usedl k rifednim akttim a zahloubal se do nich horliveji net kdy jindy.

Po chvili zadalo zvonit poledne.

V to dobu sledna Velichova byla u Novakii jiZ jako doma. Prijali ji srdedne a ihned take °he'd prichystali.

"Pokojidek ovkm je malSr . . . " omlouvala se kupcoVa., ale Andelka nedala ji domiuviti.

"Maly, ale hezkY. Tuze se mi libi," priznala se uprimne, cod pani domaci zrejme poteSilo. lined po obede dala si vSe do poradku, Saty rozvesila, pokojik upravila die sveho.

Byl opravdu nevelk3-7. Ale obe jeho ckria yedla na namesti a zvlaStni vchod zabezpedoval jej pied dastou navAtevou NovakovYch. Ostatne . .. Andelka byla se vSim spokojena!

Kdyt ut se rozhodla roziouditi se s Prahou Ano ... rozhodla Musela se rozhodnouti. Nemohla ug dale vydrZeti v mistech, kde veude ji potkavala nejaka vzpominka . . . veude ji ne'co schazelo.

Strana Tonarovy dopisy byly stale tidal a stale chvatnejei. Vymlouval se na nedostatek dasu . . . on, kterY mel nyni cele dny volne • . . a mezi radky se priznaval, te se opiji tivotem sekvanske metropole . . .

Sleena Velichova udinila mu v dopisech jemne vYotky.

Odpovedel podratdene.

Nechala jej tedy radeji na pokoji, nebot' tuella, to by ho timto zpilsobem jeate drive ztratila.

Pohitila sve pochyby a starosti hluboko do sveho srdce, a rozhodla se, te opusti Prahu, aby kdesi v tichu venkova vydkala navratu Michalova.

Matka ji nebranila. Ve'dela, te tato testa je opravdu nejlepei, kterou si mohlo neklidne srdce jeji dcery zvoliti.

A tak se ocitla sleena Velichova, v 2ilinkove.

Jeji prvnim fikolem bylo, aby napsala sve matce, ge dobre dojela, a ge vlidne byla phjata.

Potom oznamila zmenu sveho tivota take Tonarovi.

Ale jen strudne.

Edyt skondila, vypravila se na prochazku.

Mesteeko ji nelakalo, za to nadherne okoli ziskalo ji razern. Kvetly prave ovocne stromy a celY kraj byl jedinou zahradou.

Daleko v cudne modri odpoledni oblohy se kupily pohranidni hory a pod nimi v pestre, aveak lahodne smesici rozprostiraly se Mesta, dediny, samoty, olesnene chlumy i tahla ricloli, vae v dohledu jako hradky obriho ditete.

Andelka neznala jeete podrobnosti tohoto bezneho kraje, ale jit nyni citila, ze bude zahy drahYm jejimu srdci, ate si ho v brzku uprimne oblibi.

Ten den vederela spoleene s NovakovYmi — aby ji na ponejpry nebylo tak smutno Poznala v nich dobrosrdeene lidi, ochotne ye veem ji prispeti.

Potom aetla chvili, naeet ulehla, teprve nyni pocitivei dnavy dlouhe testy.

Spada vyborne, bete snit.

Pres to vstavala dasneji net jindy a pied osmou byla ua v kancelari. Zastihla tam sveho predstaveneho v nejpilnejei praci.

Zdal se ji ponekud bledsi net vdera, ale neodvaila se ho zeptati po prieine.

Svatori uvital ji srdeene a ihned do prate zasvetil. Nebylo ji mnoho a nebyla neprijemna.

Andelka se veematne snatila, aby se rychie taudila ye sve povinnosti a byla et'astna, kdy se ji to zahy podarilo a pan 8ebestian se netajil svym uznanim.

"Mate vlohy, sledno, i pro tuto neveselou praci. Je vas skoro ekoda pro ni!" rekl.

Zardela se a nevedela, co odpovedeti.

Ale poetmistr sedel jit opet u sveho stolku, horlive zapisuje doele baliky.

V nemnoha dnech prate obou stejnomerne rozdelena a nyni ut a10 vee hladce jako na dratkach. — Zprava o sledi-nce z poety rozbehla se jit davno pa mestedku, okoli a zvldete Mutska miadet byla ji nadSena.

NaSii se ovSem take v Zilinkove pomlouvadi, jiz usoudili, to si poStmistr Svatori sam vee chyde nastrojil, avSak jich hlasy zmlkly zahy, kayt se poznalo, jak si sledna Velichova, podi,,stne vede v tirade i mimo nej.

Sam pan farar musil doznati, ae neni tu nic zav adneho.

Jako jindy odchazeli opet tarokati o jedenacte na poStu, aby si pohovorili o dennich novinkach, led tenkrate nezdrZoval je ua prednosta, aby podkali a nepospichali. Pritomnost miadidke Ukednice omezovala jaksi bezprostrednost jejich projevt a zadrZela tak mnohY odvaZnejSi SprYm, derouci se na rty.

Andelka denne odevzdavala jim poStu i noviny, ba pozdeji, kdyt se jaro k letu blitilo, donaSivala jim je i yen, pied dun, kde pani na slunci svoji lavieku.

Naklonila si je tak a ziskala jejich pfizeri, jea v kaZdem pripade ji jen mohla praspeti.

"Kdo by to rekl? Sleena z Prahy a tak zprisobna!" liboval si farar.

(Pokradovani.)

Simla IKTATOAI objevili sport, nebot' jim ho D bylo nevyhnutelne tteba k dosateni specht. Lids sttedniho veku a star'Si tkvi svYmi koieny v dtivejSich retimech — ty lze Vetko ziskat pro nee° noveho. Diktatoti shledali, ae musi pro novY retim ziskat mladet. A tak se sport, dtive zdroj zabavy a osveteni, stal zbrani v rukou nejvyklch. Byl znarodnen. sportu pro sport sam se stal smanYm. Ti, kdot se chopili sport& vyrabeji nyni z atleta "Kanonenfutter". V demokratickYch zemich zvla g te y e SpojenYch statech, dosahl sport jisteho stupne dokonalosti. Pokud se v Americe stal ptedmetem obchodu, tYka se jen maleho podtu osob a jen v nekterYch odvetvich. AvSak ve statech s diktatorskYmi retimy je katdY hoch (a katde, divka) ovladnut a vykotisten.

Stalinfw objev Zaeal to Stalin, kterY prvni objevil dalekosahle motnosti sportu jako prosttedku ke kontrolovani mladele a pilsobeni na ni. Stalin upravil plan sportu pro ruskou mladet, a Mussolini pita' ruskY plan s nekolika zmenami. A Hitler mel k disposici jit plan znaene zlepknY. Jsou ovSem jiste rozdily v provadeni sportu u techto tri narodt, nikoli v'Sak rozdily zakladni. Ve vSech ttech zemich neni sport jit pouhYm prostiedkem zabavy a osveteni, nybrt velmi vatnou veci od atleho detstvi az k veku vojenske zpitsobilosti. Podrobnosti mohou bYti razne, avAak y e vSech techto tech zemich je sport pouhYm nastrojem v rukou viidce. A tohoto nastroje je utivano k..trojimu atelu: Zarnestnat mladei Ptedne zamestnat mladet a ueinit ji tak spokojenou. Nemate kdy hubovat, agitovat, nebo aeastnit se hnuti proti vlade, kdy jste unaveni pochodovanim, nebo cvieenim pod S'irYm nebem. Vojenske sporty unavi mladet tak dtkladne, ae touti pak jen po odpoeinku. A tim se mladet odnauei ptemfg et o vnittnich politickYch vecech. — Za druhe utivaji diktasportu jako aspeAne propagandy. RozumDO je sam Mormonem, a kdo ztravil vetK S'inu sveho aivota mezi Mormony y e statu Utah, vi, ae nazirani neinformovaneho sveta na Mormony jest pochybene a opira, sve mineni o pomery, ktere kdysi panovaly v teto sekte, ale jit nejsou.

Mormoni percentuelne slabi) dali americkemu narodu celou tadu nejlepSich lidi. Byli mezi nimi vynikajici banketi na pi. M. Eccles, vyslanci J. Clark, Mexiko, dobrY ptitel esl. republiky, senator William H. King, president Bell Telephone Co., Dr. Harry Fletcher atd.

Salt Lake City, hlavni mesto Mormont, jest z nejkrasnejS'ich mast v Americe. Bylo postaveno pill a vytrvalostl mormonskYch prtkopnikt, kteti zdolali pouSt' a zmenili ji v zahradu. Polygamie, v nit aila mane net tii procenta Mormont pal stoleti z dtvodt nabotenskYch a socialnich, nikoliv vkk z potitkatskYch, je mrt y Ym problemem mezi Mormony jit od roku 1890, pies vSecky pokusy sensacechtivYch novelista vzktisiti ji znovu.

Kdo jsou tedy ti Mormoni?

Jsou to ktest'ane male cirkve, ditajici dnes 750,000 elent, z nicht 30,000 je v Evrope; jsou nazyvani Mormony vkobecne, protok maji knihu Mormon jako pismo spolu s bibli.

Kniha Mormon je pokladana za zaznamy boMai ritualt, ptvodnich obyvatelt americkeho kontinentu. Toto "Sot' jednani" zaznamenano jest na kovovYch deskach. Zaznamenal je mut Mormon, kterY all ve etvrtem stoleti po Kristu. Je psano jako bible a vypra:vi pkibeh o socialnim a nabotenskem aivote naroda, kterY ail na americkem kontinentu davno piked tim, nea byl tento objeven Kolumbem. Novodoba, tekli bychom "belokka," mormonska cirkev, byla znovu ustavena v New Yorku v r. 1830, mladYm Ameridanem Josephem Smithem. Joseph Smith byl elovek pokrokove jeho ptivrtenci mail se shromaditi na jedno misto a spolupracovati k vybudovani noveho Sionu. Pracoval pro zruSeni otroctvi ye SpojenYch Statech, podporoval zaloteni Spojeneho Motu., jiste formy ktest'anskeho spolenstvi, nab chcete-li, ornunialisrnu. V r. 1333

ViieTtrtz

Prot pestuji chicta.tur sport

Ve stfedu, dne 30. zati 1936.

7

ni

lids neuveti, ae by viterstvi Ameridant na Olympiads znamenalo rasovou intelektualni, moralni, nebo fysickou ' superiotu americkeho lidu. Jinak je tomu ovaem ye statech diktatorskYch. Porazilo Nemecko Francii v daviscupovem tennisovem matchi? Pak nad tim cele Nemecko jasa jako nad dtkazem sily a spravnosti nacionalniho socialismu. Jestlite Italie piemohla Anglii ve footballu, vidi v torn Mussolini novY dakaz superiority faSistickeho statu nad statem demokratickYm. A ttetim a hlavnim delem je, ae sport, vedenY rukou diktatora, eini mute schopnYmi k obrane vlasti.Ve vet'Si ei menk mike jsou dnes Italie, Nemecko a Rusko ozbrojenYmi tabory. V katdem z nich je radost ze sportu podtizena vojenskYm potadavkfim naroda. Sport se stal east' vojenskeho vYcviku. Mute bYti horSi degradace sportovniho idealu? echosloviei v Italii Nemohu nevzpomenouti zvlaStniho dojmu, ktery jsem zatil pied nekolika lety v halle moderniho hotelu jisteho evropskeho mesta. Bylo pozdni odpoledne, kdyt veala do hotelu skupina mutt, kteii mohli byti povaaovani za valeene veterany, kdyby se to bylo shodovalo s jejich velem. VeSli obvazani, belhali a kulhali a vypadali nejen vyderpani, ale utlueeni. Byl to footballovY team z Oeskoslovenska. Toho dne si jejich italSti odpurci uminili, ae musi vyhrati pies vaechna pravidla hry a pies iisudky soudce, alo o "eest Italie" a moana, ae take o nee° jineho pro katdeho elena italskeho teamu.

1VIllitaristickY add 0 hitlerismu se aika, ae je to hnuti mladete, ale to moano kid: take o komunismu a o faaismu. Katclemu diktatorovi bylo hned od zaeatku jasno, ae si musi ziskati mladet. Mussokdyt lini a Hitler v torn smeru pokroeili

0

Mormonech.

Arthur Gaeth.

ueil, ae eaj, kava, tabak a alkohol obsahuji jedy, Slodlive telu, a ae se jich mame vystkihati, ze maso ma se pojidati v omezene mite, a ae zeleniny a ovoce s obilninami mail bYt hlavni potravou lidu! Aidice se takovymi ptedpisy, ktere jim pkinakly vyS'S'i stupet aivotni tro y -neaprosity,blMormniveustalYch rozporech se svYmi sousedy. Krute prondsledovani, ktere melo za nasledek smrt Josepha Smitha r. 1844, ptinutilo je, aby hledali atulek v Horach SkalistYch, kde pod vedenim velkeho prtkopnika a proroka 13righama Younga, kdysi prosteho malike a sklenate, usadili se v kraji pustem, promenili jej v plodnou a kvetouci zahradu a aili v ptikladnem blahobytu.

Dnes posilaji Mormoni ze sveho astkedi v Utahu, vice nea tisic mladYch zastupct sve cirkve (katcleho roku) do sveta, aby hlasali jejich ueeni prosteho aivota a bratrstvi. Mormoni y eti, ae minula stoleti poru gla proste tivotodarne ueeni Jetik Krista, takte ztratilo svou ativujici mot pro dloveka. Hlasaji, ae Joseph Smith byl "nastrojem botim", kdyt bylo ueeni znovuzaIzeno, a ae jejich poslani na svete jest, hlasati je tak, aby mir, pokrok, blahobyt a spokojenost mohly bYt opet ustanoveny na zemi.

Mormoni veal, ae toho mate bYt dosateno pouze individuelnim duchovnim obracenim a tim, ae katolY elovek musi si uvedomiti boaskou jiskru v sobs a ye svem bliznim, povzneknim rodiny, a pochopenim aivota.

Sve ideologie uaili Mormoni prakticky y e sve jedinedne organisaci, starajice se nejen o sve nabotenstvi, nYbrt i o spoleeenskY, vYchovnY a fysickY vYvoj. Tato organisace funguje spice jako akola net jako cirkev.

Financuji sve podniky systemem desatek, dle nehat vaichni elenove davaji dobrovolnY poplatek jedne desetiny ze sveho ptijmu. Tradice tak zavedla tento zpasob ptispivani, ae cirkev je finanene dobie zajiatena bez jakYchkoliv

upravili sport tak, aby vyhovoval jejich osobnim a stranickYm adeltm. Nejdkive Stalin zmilitarisoval atlety v Rusku. Mussolini si ze sportu vytvokil dalekosahlou narodni propagandu a Hitler si vzal ptiklad z obou: se hochy zamestnat a unavit, vyutil telesnYch cvideni k vojenske pkedvYchove, a mezinarodni sportovni ptihody udinil ptiletitosti k propaganda. — Krome toho uzil sportu k potlaeeni oposice tim, ae vyloueil odparce ze sportovnich organisaci. — V Nemecku jde sport s militarismem ruku v ruce, prave tak jako v Rusku a v Italii. JedinYm rozdilem je, ae v Nemecku je toto spojeni vice zdarazriovano.

V knize "FysickY vYcvik k fieeltim vojenskYm" od Hermanna Teske, ueitele sportu ve vojenske akole blizko Berlina, stcji mezi jinYm: "treelem vaeho telesneho evideni byla a vady bude brannost. Nemeoti rekruti se musi varovat otravne mySlenky sport pro sport sam, protote se nehodi do hitlerovskeho svetoveho nazoru.

V'Sechen nemeckY sport musi miti ureitY eel!" Dobte vycvieene telo poslouti aspeS-ne valeenemu astroji, tvrdi autor knihy, a nektere hry, jako na pkiklad kopand, jsou zvladte dobrou ptipravou k valce. "Nauei-li se mladY sedlak," stoji v knize dale, "za veeert behu, skokilm, taktickYm pohybilm a hlavne zapaseni, naueil se prave tomu, co bude pottebovat jako pekk y e valce."

Mobl by diktator hate zfal g ovat idealy sportu? VS',echny sportovni organisace jsou pod ptisnou vladni kontrolou. Kdo neni ve vladni strane organisovan, tomu jsou odepteny v'Sechny vysady sportu vabec. Mezinarodnich sportovnich uddlosti je vyutito ke stranicke a rasove propaganda. Katde sportovni viterstvi je dosalitelno pouze pro politicky a rasove vyvolone. Her je utivano jako pkipravy mladYch mutt i ten k valce. Mohl by sport bYti hate sniaen?

J. R. Tunis y e Foreign Affairs. statnich podpor nebo dart.

Doba neni daleka, kdy slovo Mormon a pojem mnohotenstvi pkestanou bYti tYmt jmem. Mormoni budou vady stati za tim, co vykonali a co dnes upoutava, pozornost filosoft, narodohospodatt a pedagogt mnohYch zemi.

PROTI MRAVENCIUM V ZAHRADCE 8kodolivost mravenct v zahradce se 'east° podceriuje. Ale kdo se jednou ptesvedeil o zhoubne einnosti jejich, neptestane jich hubit. Mravenci nejen ae vykusuji east' poupat, kvett i plodt utitkovYch i okrasnYch, ale pog kozuji ptimo i zaseta semena, takte jistY dil zhorkne klieivosti jde na vrub techto skr,7tYch, ale vytrvalYch skudea. Mnoho 'tkody nadelaji take tim, ae v korunach ovocnYch stromu si pestuji maice, ktere jim slouti za dojnY hmyz. A nejen, ae maice opatruji, ale svoje "maicove farmy" stale roz'Situji: ptenakji na stromy a kete, ktere jich byly dosud prosty. Mravenci potiraji site take §kodlivY hmyz, ale proti Slodam je tento utitek celkem nepatrnY. Prato v zahradce mravence hubime.

Neda y no jsme se zde zminili o jejich hubeni malYmi Itutatky, jet jeSte nehrabou a proto je moano bez obavy do zahradky pouftet. Ale vetS'inu roku musime mravence hubit chemeckYmi prosttedky. Najdeme-li jejich mraveni , moano je hubit petrolejem, horkou vodou, rTztokem zelene skalice. Take zahrabani na drobno tludeneho karbidu vapenateho do mravenfSte nebo posypani chlorovYm vapnem east° pcmaha. 6inime tak vady za nod, kdy jsou mravenci v mraveniAti shromatdeni. Take pcsypani zahont draselnou soli zapuzujE mravence. Na stromy upevriujeme lepkave l sy, czby mravenci nemohli do jejich koruny.

V pareni§tich lze hubit mravence 723dobler!:•mi zionsoby jako v domacnosti (otr.lyeny..ni hubkami, boraxem s cukrem a pod.)

Kdo si chce vydrtovat vojsko, musi se -13edelf6im starat o jeho aaludek. —BefiNch

e sttedu, dne 30. Zati 1936.

Jak zili stani Slovane Jos. Schranil E stardich dob pied pkesunem germanskeZ ho kmene Gota do jinni Evropy v 2. stol. po Kr. nevime bezpeene, jak vypadala hmotne. vzdelanost slavanskYch kment. Z toho, co pozdeji nasledovalo jako vsledek dlouhodobeho vY• vole, mffleme vdak pkedpokladati, ze hlavni olAivou obyvatelstva na volne, bezlese nebo vykludene pude bylo primitivni, polni hospodatstvi , chov dobytka, brtnictvi a pki tocich vod a jezerech rybakstvi., v hvozdech pak zvere.

Jan Peisker, kter3i zbudoval osobitou teorii o dlouhe nadvIdde kment turko-tatarskS7ch a germansk3ich v praveku nad Slovany, tvrdil, jejim pkedpokladem byl raz kraje, kter,7) detOmi toky tek oddeloval a tfidtil od sebe jednotlive slo'2ky rodove a kmenove. Ten dab take zakladni raz povaze slovanskSTch narodu. V podminkach ptirodnich hledal Peisker pkidinu slovanske rortkidtenosti a neschopnosti sousttedeni sil k deinne obrane proti cizimu jhu, ktere pry se vyhranilo zejmena v protikladu dobytkata turkofata.rsk3"7 .ch a poroben3'7ch zemedelct Slovant. ZaverY jeho jsou sine duchapine pojaty, avdak prilis vzdaleny i to skutednosti, kterou nam dovoluji poznati chude prameny.

Peisker se domnival, '2"e Slovane nepoZvali masa domaciho dobytka, anksjulednSTh ponevan pro ne nemaji vlastniho nazvoslovi, nSlor'2 slova ptejata z jazyku germanskeho (mleko, nuta, kdato nazvy vol', koza, byk' pkijah z turkotatardtiny. 13ohata terminologie slovanska pro jednotlive druhy dobytka vyvraci opine tyto domnenky stejne jako historicke zpravy z konce pohanske doby.

Tak byzantsk3"7 Maurikios sveddi 1 7-islovne v spisu Strategikon, ze Slovane "maji hojnost dobytka a plodin."

Z obilnin bylo pestovano 2ito, pdenice, jeemen, proso, o yes. Nejoblibenejdi bylo proso, z neho'2 vatena byla prosna kale a vyrabeno pedivo. V baLnatem Polesi po2ivall obyvatele misto obilnin plodu . zblochanu .(Glyceria fluitans), rdkosiny hojne na meldina.ch vodnich.

Na karnenm,ich ruenich mbinech bylo drceL. no obili v hrubou mouku, z ktere byl peeen chleb. Byly znamy i nektere druhy zelenin (cibule, desnek), a ovoce (jabika, hrudky, slivy, Atedne). Maso bylo zpravidla opekano na r62ni, tideeji vateno v hlinen3'rch nadobach a nebo kovovSrch kotiech. OblibenS7m napojem byl zakvadenST med, smiden3"/- s vodou (medovina) a pivo ptipravene z obilneho.sladu nebo 2aludt.

Jakeho razu bylo nejstardi polni hospodatstvi Slovanti v pkedhistorick3ich dobe.ch, to dosud nevime. Tu vedle lovu a chovu dobytka cbdelavana take Oda, ktera — jak se zda — nebyla jeite osobnim majetkem, a to bud' primitivnim okopavanim, a nebo jiz rozr:vana radlem, pfivodne jen dkevem'rm. Vie to delo viak jen v mite omezene. Jedte pozdni zoravy historicke vypraveji, jak bylo teiko v baNnatern Polesi ziskati kus orne pudy a jo.k v sttedni Rusi zanedbavano polni hospodetstvi, pestovan loy a chovan dcbytek. Primitivni polni hospodakstvi — pokud b;ylo vtAbee provozovano — nebylo hospodatstvim pevne s piidou spjatSim, nS7b).1 ptida byla jen obeas osevana v mnohoKemi 'turnu (hospodatstvi stkidave).

Tak dochazelo k dastrm pohybum rode a kmene, hledajiciho sveN, odpodatou pildu. To oviem neni nikterak nomandsk)i zptsob divota, nStrt" spite pohyb v ureitem obvodu, kdy po jiste dobe titiz obyvatele se vra.celi do starch sidel, kde zatirn Uhorem lezici Vida odpodinula, aby vydala -novou 2eh. Voine orne pudy nebylo, zejmena v pilvodnich sidlech, dosta.tek a proto bylo nutno porosty titbit (2d'atiti) tak, ze uschld vegetate spalena a takto pohnojene misto bylo zpracovano m.otykou. K tomu fidelu n2ivalo se motyk a 1. 7eil dtevemich, dasto s kovoySun okutim na konci.

Nejstariim nastrojem k orani bylo radio, t. j. silna vetev s prihrocenou rosochou, ktera byla taenn, lidmi a neba dobytkem, a krataim,

13.

V215TNIM

ostrtm koncem rozitvala paclu (pri liOdni vgeslovanskSr nazev pro tento nastroj je ralo, oralo). Dobytek (obyeejne volt) zaptahan byl k radiu pod dtevenStm jhem, jez spodivalo na krku ta2neho zvitete, a potah pobizen prihrocenou holi — otkou.

Ke sklizni obilnin aivalo se srpu, kterr jest jednim z nejstariich hospodarskj7ch nastrojt kamennjich i kovovVcri v pravekSrch nalezech.

Kosa roziikila se teprve pozdeji, v fidobi pozdne gallskern a timskem. Ryby loveny pomoci nekolikahrotj-7ch vidlic, jeZ se nazj'7valy ost, a do sit'. K Itrobe latek slou2i1 len, konopi a pra y -depobntakeprdnovalu,kterbyl sptadany na vtetanku, zati2enem hlinenjm pteslenem.

Z PLZNE DO CELEHO SVETA. Expedite Meit'anskeho pivovaru v Plzni je takove male nadra2ieko uprostred podniku, a peknou betonovou klenbou a s tadou vagonti, na nich2 se stkvi jmena mast, nekdy i hodne vzdalenjich. Berlin, Paris, Geneve, Bruxelles — to jsou jrnena, nad ktertmi tady nikdo u2 ne2asne.

Ale spiie u2 smeknete klobouk, ocitnete-li se pied vagonem s oznaeenim "New York via Hamburg". New York, socha Svobody, mrakodrapy . . . uvidime to nekdy v 2ivote?

Vedle nakladaji patnactitunovSr vagon do Terstu. Terst? Jak to? Piece do Italie nedodathme, kdy jsou tyhlety sankce . . . Ale to nejde do Italie — povida pan, co je "od toho", — tenhie vagon se v Terstu vylo21 jen na loci'.

Sto beden do Palestiny, iedesat beden do Kalkuty a ty sudy, jak vidite, do .8anhaje.

Sudy do Sanhaje. Vypadaji docela obyeejne, docela tak, jako pro pana Prochazku v Praze. "Ale aspori pivo uvnitt je nejake zvlaitni a jine, kdy jde do takove dalky?" — "Kdepak, docela obyeejnSr prazdroj, na lodi se oviem musi ulo2it do zvlaitnich chlazenjrch prostor pod hladinou more. Tak jde plzeriske do Palestiny, Egypta a Ameriky."

A a kousek dale zase vagon do Hamburku.

Nakladaji do neho leskle, kovove nadoby, ne nepodobne konvim na mleko. Je na nich napis "Santa Cruz de Tenerife". Tady uz yak zemepisne vedomosti nejsou dost spolehlive. — "Santa Cruz de Tenerife — pro6 tam neposilate taky dtevene sudy? Proe takovehle prapodivne konve?" — "To maj' tak. Tam, kde neumeji s pivem dobre zachazet, posilame jim je pasteurisovane v ocelovSrch sudech. Pivo jde od nas v takovem stavu, 2e na nem tam daleko nemohou nic zkazit."

Defile sudti a beden. Bissao . . . Bissao .

U aerta, kde je vlastne tohie Bissao? M doma v atlase zjistite, 2e je to v Portugalske Quinei v zapadni Africa. Plzeriske pivovarske nadra21 eloveka nejak pro2ene v zemepise.

Tady mate na priklad partii beden do Elisabethville via Matadi.

Ale oviem, to je piece Kongo. Kongo! — Nejeernejii Afrika! Drahou do Hamburku 800 km, lodi z Hamburku do Matadi u Asti Konga nejakjich 10.000 km, drahou do Leopoldville 200 kin, potom parnikem po tece Kassai do Ilebo asi 700 km a odtud 2eleznici prostkedkem pralest jeite 1500 km do Elizabethville.

Je-li Cloy& posed1V cestovaci vaini — jak by nethvidel takove bedne plzeriskeho!

Ale jeite jine dalky kynou. Tady mate vedle zasilku s ureenim • P ara em transito para Bolivia. Taky peknji kousek sveta. Path din Belem je pristav v Usti Amazonky. Tady se bedny, zaiite do platna, prelo2i na jinjr parnik a po Amazonce a pak po Rio Madeira popluji hlubolOmi pralesy (liany, kajmani a kolibrici!) na hranice Bolivia a dale poputuji na zadech mezkil pustinami nekam mezi zlatokopy.

Hus, iiika, CheleickY, KomenskY jsou nam programem zcela iivym. Naie reformace, jako kaida reformace, nebyla a neni ukoneena; reformace — tot' stale, reforma, stale obnovovani, usilovani o lep:si, zdokonalovani a pokrok. (Masaryk).

Pi'

"blesktuTchleho" utoku

OVETSK' organ Izvestija prindieji elanek dr. Bucharceva "Teorie nenadaleho Uderu".

Bucharcev ukazuje na zaklade nemecke vojenske literatury, 2e nemecke vojenske velitelstvi ma myilenku "strategicke nenadalosti". V. Nering v kriize "Heere von Morgen" (Zitiejii vojska) konkretne zobramije poeateeni obdobi nova valky: Nova valka v Evrope nutne poene tak, ze statni hranice budou bleskurychle a neodekavane prekroeeny silnS7mi vSrzvednVmi motorisovanSrmi oddily, je2 proniknou na sta kilometre dovnitr zeme. Za temito oddily budou s nedostanou rychlosti nasledovati motorisovane hlavni sily. Cesta k srdci nepratelske zeme bude volna. Rychlost a nenaddlost — tot vie. Stejne v politice jako ye valce. NCmecko neni jeite tak vyzbrojeno, aby se mohlo pustit do velke valky na nekolika frontach, do valky "totalni". NezlaSrva mu, ne2 aby pod natlakem sItch vnitrnich obti2i pokusilo se nenadaltm irderem rozreiiti alespori jeden easteenS7 t kol, aby ovladlo ten neb onen objekt, kterjr figuruje v Warm utvoreni "velikeho NCmecka", t. j. fizemniho sjednoceni nemecke rasy".

JakSrmi prostredky hodlaji nemeeti faiiste uskuteeniti to "neoeekavanost" a zajistiti spech sveho podniku? Podle mineni nerneckeho vojenskeho spisovatele Justrowa predeviim tim, 2e pomoci vS7zvedneho a bombardovaciho letectva bude zmareno strategicke rozvinovani nepritele a budou znieena jeho sttediska odporu a zejmena vSrrobni hluboko v jeho Za "krasne teree" doporueuje Justrow letectvu 2eleznieni mosty, 2eleznieni uzly (stanice), tovarny kovoprumyslu a vSTrobny koksu, skladiite vojenskeho materialu, plynarny, pracharny a tovarny na Ntrobu NtbuinSrch latek, joked i skupiny obytnrch dorme okolo prumyslovtch podnikt a velka mesta.

Druhou podminkou uspechu podle Justrowa je zajiiteni rychleho soustredeni vlastniho vojska a rychleho naporu na neptitele, aby jeho zasobovani vojska bylo paralysovano drive, net' dojde k bitevnim akcim.

Za treti musi vojenska, technika miti takoyou ileinnost, aby pusobila "znieujicim zpusobem". Je dulezite ,aby hned na poeatku byla zasazena "roma prostrednictvim technicke prevahy", pri dem2 nemecke velitelstvi velikou dulaitost pou2iti nejakeho noveho, neoeekavanerio technickeho prostredku. Ten ma nejen prispeti ke zmateni neptitelovy obranne akce, ma take privoditi moralni rozklad neptitele a zastraiit ho.

Ve sborniku "Die Welt tun Vorschritt" (Svet v pokroku) je o tom elanek dr. Manfreda Marta. Podle neho mohlo by v priiti valce nirsobiti nejake nova letadlo tak neoeekavane, jako za svetove valky ptisobila "tlusta, Berta".

Stalo by se kralem vzduineho prostoru, roziirilo hrtizu drive, ne2 by neptitel naiel prostredek k proti akci. NejNti rozhodujici jest, aby Utok byl zahajen pied vypovedenim eem2 zvlaitni moInoSti ma letectvo.

Neni te2ko si predstaviti, jak "mor alne" by mohlo pusobiti, jakou "hrt zu" by mohlo vzbuditi nejake neoeekavane rychle stratosfericke bombardovaci letadlo, opatrene chemickSrmi bombami, jejich nieivj'r ifeinek by nebyl jeite znam. Nepritel by mohl podle Martova mineni loSt technicky ohromen hned na poeatku valky.

NenadalSr drtivS7 irder — uzavird Bucharcev — je v oeich nemeckeho faiismu nejspolehlivejiim zpiisobem reieni zahraniene politickVch problemti. Dlouhe valky si nemeeti faiiste nepreji, nebot' dlouha valka znamena, vzrust bidy a nespokojenosti obyvatelstva. Otazka je, pokud velkolepe plany nenaddleho drtiveho *dem jsou realnni. Lze pochybovati o tspeinosti takoveho Uderu. NemeckS7 faiismus se mute prepooitati s tou svou nenadalosti a pak misto drtiveho nderu "v rozhodujicim bode" maze vzplanouti vlekla valka na mnoha frontach, kter4 prQ Ne41. q ciCo §1c9ridi 41401.170,.

Strana 14.

ADRESAit TAJEMNIKU itADt. Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Hlavni Ufadovna: C. H. ChernoskY, ptedseda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, misto• ptedseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, misto-ptedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Ed. L. Marek, tdetnik, Fayetteville, Texas.

Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Ueetni vS7bor: Robt. Cervenka, West, Texas; Will A. Nesuda, Dallas; Step. Valeik, Houston Dozorei vS7bor; J. H. Hurta, Temple, Texas; T. H. Skrabanek, Ennis; F. Aneinec, Houston.

Tisk. vS7b.: Karel LaZnovskS7, Ennis; John GajevskST, Orchard; Jos. KrueinskS7, Corp. Christi.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrueka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v 2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. A. J. Mika, Moulton, Route 1.

4. Karel Havlidek. J. G. Konvieka, Hallettsvile, Tex., P. 0. box 340. Schtze 2. ned. v mesici.

5. Tioga. Chas. HejnS7, Tioga, Texas.

6. Moraveti Bratti. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtze druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Dueek, Caldwell, R. 1, Box 152. Scheme druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schuze druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schuze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskS,T Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schitze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schtize druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. A. Bada, 324 North Austin Str., Brenham, Tex. Schtze 2. ned. v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buck16. Bila Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., holts, Tex. Schuze druhou nedeli v mes.

Rt. 1. Schtize tteti nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Se/laze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Ziika. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtize druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Scheme druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackS7. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schttze prvni nedeli v mes.

22. Jiti Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schuze druhou nedeli kaZdSr tteti mesic.

23. Nova Morava. John Trlica, Rt. 5, Schulenburg. Schilze druhou nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schtze prvni nedeli v 1 hod.

25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. 'Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jonas. John Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schtize druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Frank KolenovskSi, Rt. 1, Box 271, Taylor, Texas. Schfize prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskSr, Taiton, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovand. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schfize 2. nedeli kal. 3 mesice.

32. NaAinec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schfize druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

34. Slovanad Bratri. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtize druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas: Schfize druhou nedeli v mesici.

38. West. Jos. Holasek, West. Druhou sttedu 37. Nova Vlast. Norbert Je'Z, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schuze 1. fiterY v mesici veeer.

39. Beffich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovsk, El Campo, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Mrs. Vlasta Tucker, Port Lavaca. Texas. Schtde druhou ned. v 42. Moravan. John Machae, R. 1, Brookshire.

Schtize druhou nedeli v mewl_ 43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Cati Bradt Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtize druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. Eleik, R. 2, Yoakum, Tex. Se/11)2e druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple.

Schilze prvni nedeli v mesici.

48. Vy'Sehrad. Anton Michalik. Box 165 Holland, Tex. Schuze prvni nedeli v mes. odp.

VESTNtir 49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, R. 1, Rowena. Schtize druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtze 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

53. CeskS7 Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdna,ty Prapor. Louis Svaeina, Penelope, R. 1 Box 55. Schtze 2. nedeli o 2, hodine odpoledne.

56. Anton 3. Cermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schilze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub CiZek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schfize prvni nedeli v mos.

58. Columbus. A. L. Matueek, R. 1, Wharton, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Texas.

Schilze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Vaeina, East Bernard. R. 1, B. 86. Schuze 2 ned. kaZde 3 m.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schilze prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schfize prvni stkedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, Rt. 1, La Grange. Schtze prvni nedeli v mesici.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schtize prvni nedeli v mesici.

66. Slovanska, Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schtize 3. ned. v mes.

67. Bratti Svobody Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schuze 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Dueek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtize 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schfize prvni nedeli v mesici.

71. NovS7 Raj. Tom Pkikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Sehtze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Waeek, R. 3, Seymour.

Schtize druhou nedeli v mesici.

74. BorovS7 Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt, 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schtze prvni ned. v mes. kaldS7 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Ktilan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2.

Bomarton, Texas 78. Dobrota. John Dornak, Jourdanton, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schtze prvni nedeli v mesici.

80. Tyre. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rtik. August Teykl, Needville.

Schtze druhou nedeli v mesici.

82. Cechti Domov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis.

Schuze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf JeZ, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schtize 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Wei• nert, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskSr Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str., Temple. 2. etvr. v mes. v At. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtze 1 ned: v mes.

89. RtiZovS7 Dvfir. Anton Ulidnik, R. 1, B. 101, Rosebud. Schtze druhou nedeli v mesici.

90. Slovanske SdruZeni. Frank Pustejovsk, B. 76, Tuxedo. Schtze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Loet'al, Box 306, Crosby. Schuze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Oechoslovant. Albert 8ilhaq, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schuze 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskS7, Hobson, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Peeena, Wheelock, Texas.

Schtize prvni nedeli v mesici.

95. CeskSi. Den. Ant. Holub, Bomarton, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schfize druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. Eleik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici 99. Radhoet'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Sehtze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok MladeZe. J. S. sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schuze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtze druhou nedeli v mes.

102. Hvezda Mladek. Jos. F. Machu, Box 44, Coupland, Texas.

Ve stfedu, dne 30. zail 1936.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schfize tteti nedeli v mesici.

104. Texasfti Bratti. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schilze prvni nedeli v 105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Doeekal. LaGrange.

Schfize prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresviile.

Schfize druhou nedeli v mesici.

108. MI podebradskS7. Joe Jane, Richmond, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

109. Gen. RadeckS7. Em. Fojtik, R. 4, Granger.

110. Jan RosickS7. Frank Strouhal, Seagoville, Rt. 2, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrchlickS7. Jacub Vicic, P. 0.B. 105, Sugarland, Tex. Schilze 1 nedeli.

112. F. B. Zdrtibek. Rozi Mikeska, Guy, Texas.

Schilze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Lukaeik, George West.

114. Wzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Boueka, Garwood.

Schtze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schfize 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schtize druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. F. J. Eleik, Kingsville, Texas.

119. Slovanska Ptilaitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schilze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schfize druhou nedeli v mesici.

121. Spravedinost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi ner. Schtize prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Feldman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. Veeslovan, Dom. Vydilal, Flatonia, Rt. 3, Scheme druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskS7 Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Lukas, Box 36, Westhoff.

Schuze druhou nedeli v mesici.

126. DubovS7 Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W Mardak, Kenedy.

128. Bratrske Spojenl. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schtize druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Frank Zikee, Wheelock, Texas. Schfize prvni nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. Boneka, 5536 Richard St., Dal las, Tex. Schilze prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schilze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe Koet'ak, R. 3, Waller, Tex. Schfize druhou nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schtize 1. ned. v m.

134. Brattejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schilze prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schtze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtize druhou nedeli v 140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Taeka, R. 1, Sealy, Tex. Schfize prvni nedeli ka2deho ttetiho mes.

142. Stefanik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Street, Houston. Schtlze prvni nedeli v mesici.

143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schfize druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schtlze druhou nedeli v mesici.

145. Moray ske, Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtize prvni nedeli v mesici ve 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vesely, 3505 Ave. P 1/2 , Galveston, Tex. Schtze ka2clou druhou nedeli v mesici ve 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schfize prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schuze prvni nedeli v mesici.

149. Tomas Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidueek. Mrs. Anton1e Strouhal, Woodsboro. Schuze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Miss Leona HoleeovskS7, B. 513, Wharton. Schtze prvni nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt. 2, Box 116, Alice. Schtze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Ellee, Bennview, Texas. Schilze druhou nedeli v mesici.

154. Fort Worth. Anton Toboia, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155 Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Martin Cuba, Rt. 3, Levelland, Texas.

158. TexaskS7 Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R. 1, Texas. Schilze prvni nedeli.

Ve stied% dne 30. zati 1936.

VIRTNtr

C.1-I Cherao PRAVNtil Vytizuj e vakere soudni zalektosti ti atiovna: 821 Bankers Illortgagg Building. ohs nlici uaoroti Kress HOUSTON, TEXAS.

GEO. EXACT PRAVNili Vytizuje ve'Skere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni yule. atd.

TEXAS WEST, Telefon 146,

ANI ME NENAPADNE JITI K DOKTOROVL League City, Tex., 15. dervence, 1936. — Ja mam velikou dtveru v Nonat. Kdy2 me boll kti Z s , ptilatim naplast' z Nonat a je po bolesti. Uhodila jsem se do nohy. Noha je modra a zapaluje se. Sousedka ktiei: "Jdete s tim k doktorovi!" Ani mi nenapadne jit s tim k doktorovi, protote vim, *Ze Nonat to vyleei. Upottebila jsem posledni kousek, toti2 posilam pro jinou. — Mrs. F. W. Skalnik, Box 56.

Vyteka-li z rally mnoho neeistoty, dava, se naplast' vickrat ne'2 dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava nova naplast', dokud prvni na tele drk. Prava mast' je s timto Trade Mark:

Strana 15.

Noci Odpainkti.

PEtiRlaN KALENDArt 1937!

George Kralik, Nacmine, Alta., Can., piSe: "Jsem varn velmi vdeenYm za vas lek Hoboko :Trpel jsem nespavosti. Bral jsem Hoboko a od to doby se tekm noenimu odpodinku." Hoboko jest bylinnSrm leeivSrm prostkedkem, jeha2 bylo itspegne pou2ivan oproti za.cpe, nepravidelne nezaIivnosti, obyeejnSim nachlazenim, nervose a nespavosti.

NOadejte o nej lelamika; bVti opatteno pouze od povetenSTch mistnich jednatelt. Pro informace piAte: Dr. Peter Fahrney & Sons Company, 2501 Washington Blvd., Chicago, Illinois.

Mame ji2 na sklade nove Peeirkovy kalendate na rok 1937 za 60c pokou vyplacene. Pokete money order neb v pokovnich znamka ch. NovSbn pfedplatiteliim Oechoslovaka na celST rok, poSleme kalendat zdarma. StarSrm ptedplatitehlm pogeme za doplatek 25c. Objednavky posilejte na adresu: Oechoslovak Pub. Co., West, Texas. (dz.)

VANOCNI. VI?"PRAVY do t eskoslovenska rarniky

RED FRONT &ski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlep§i soudkove a lahvove p1vo, rtzne druhy vina a doutkiiky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na skiade.

Zvla8tni stoly pro rodiny.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poAou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike ptimo na baSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California.

z New Yorku:

EUROPA .... 5. Prosince NEW YORK ..10. Prosince HAMBURG .. 15. Prosince BREMEN . ... 16. Prosince

J. W. JUROS KA

KREJet. Delame prvottidni krejeovskou praci. Rychla a vlidna obsluha a mirne ceny. VaZime si Vak ptizne a pfejeme si s Vami obchodovat.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney South Sixth Street and Avenue G. 0 61\TI LEKARI TEMPLE, TEXAS. BrYle spravne ptipravene. as dle Umluvy.

Telefony: ttadov. 3248 — Res. 2639 vYLECI 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. MYER'S ATHLETE FOOT Nyni ye Vail lekarne neb objednavky ptimo od vyrabitelii, kteZubni Lekat rd pomihe k vyledeni mnoha Wiley Bldg. kotnich neduhil.

TEXAS. EL CAMPO, Cena 50c Miley vyplacene.

Tel. ni4 adovny 130. Obydli 309. (dz) WEST DRUG CO., West, Texas.

RYCHLIK eeka. v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez piesedani.

VYborne ieleznieni spojeni z Hamburku.

Informace kterftoliv agent nebo 515 COTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON

Athlete Foot

HAMBURG AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

Dr. H. 0. Halamkek

.1110.0.11.0.0411M0.04.110.01.11.0.W.11104.11W

TISK VI Ye

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS g[s1C#14 gigIgiA[DELitlAR[filf_1:

fu litglh

Dr. Karel J. oil b itieskY lekat a operater, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon dfadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745. agt.giutioggmmaLWgAgEg2bfigigggitiAgi STRAVNE VYKONANA POH1 EBNI SLU2BA. V hodine Zan.' zarmouceni naleznou Edward Pace pohreoni Ustav pohotovY k sympatickeinu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou naafi zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohtebni fiditel — olenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

Petitbujete

vraci se z da y -nYchdob,ay pomohla vSem trpicim na 2aludek, nechuti k jidlu, nestravnosti, kyselosti a plyny a zvlagte starkm ledem ptestalYm vedrem seslablYm a z nemoci se pozdravujicimi.

LAHEV STOJi 2 (pokou vyplacene.) $1.25

Vas Lekarnik vas ochotne obslouk anebo Hotkou pro vas dostane. Jinak pokete svoji objednavku ptimo na dolejk adresu a budete obratem obsloideni.

VESTNIK

TAROKY! Hra tarokt, nejlepk jakosti, nyni za $1.35, pogtou vyplacene. Objednavky adresujte na: Cechoslo(dz) vak, West. Texas.

1 1 1 1

1

nejakou tiskovou prici?

ENI jedineho podniku, jeni mohl by se obejiti bez ohlakwani N tiskopisy, 2acInY investment neptinak tak jistY vYtetek, jako penize, vydane za tiskopisy a ohla gky v easopisech. Bez nalekteho ohlaSovani nebudete miti v nidem fispechu.

Jsme ptipraveni zhotoviti ve gkere tiskove prate — jako plakaty, vstupenky, svatebni pozvanky, spolkove stanovy, kvitaneni kni2ky, pozvanky, °balky, psaci papir, Piety, letaky, navStivenky a podobne.

Cechoslovit Publishing Co. WEST, TEXAS

Poutiveite

Mali Onamovatei Pravidla V Malem Oznamovateli tetujeme 2 centy za slovo za ka2de uvetejneni. Nejmendi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvladtnim listku a ptilo2te k objednavce ptisludnY obnos bud' podtovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nadi znadkou, tetujeme za oznamky "Na prodej", "Sluzby a prate" a podobne 25c z yladt' za znaiku a na podtovne, aby dodle dopisy mohly bYti ihned odesildny.

Pki oznamkach "Nabidnuti k snatku" neb "Pkijme se hospodyne" obflak doplatek za znadku a podtovne 50 cent'''.

Doplatek za znaeku budi2 pkilo'ten k obnosu, kterY posilate za faznamku.

Ve Weft, dne 30. zafi 1936.

N

Strand le.

Prodim farmu 154 akra., dobra Cernice; 96 akrii. yzdelane, 15 akrd louky (meadow), 35 alma pastru mti.2e byti vzdelano. NovY farmetskY domov, etyti svetnice, dobd ye rentytske domovire ny, dobra, voda a dtevo, 5 mil severo-vYchedne od Hallettsville. 8kola pill mile. Ptieina prodeje, stati.

0 podrobnosti piste na: Chas. 01SovskY, Hallettsville, Rt. 3, Texas.

(47-48) HLEDAM DELNIKA, kterY se yyzna v rolnideni. Prace na deli dobu podia dohody. Pidte: F. J. Pa(44-dz) vlas, Rt. 1, West, Texas. liUkATKAI Barred, White.

Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. Vdecky druhy za.rueene vyzkoudeny. Pidte o snOine ceny pro docla yku v kvetml a eervnu. Von Minden Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz)

,c oddle stare, osvedeene lekafske formula a dim star& je, tim vice dtivery a popularity potiva. Jest pine bezpeena, nebot' neobsahuje '2.a.dne drogy, jen Wive byliny a hojive, tidici prisady a matky nevaha il dati 12leku i tem nejmenSim u vedomi, 2e lek, kterY nese jmena zakiadatele "Severy" jest nejbezpeenejdim.

Lekarnici se zasobuji SeverovYm Balsamem proti kaki nebot' vedi, 2e ted' bude na tuto pkipra yku ohromna popta yka. Mnozi lido si zarovers s Balsamem kupuji i Severovy "Cold Tablets" — tabletky prod nastuzeni a chtipce, jet' rychle a bezpeene zapuzuji iitok rYmy a nathlazeni. Tam, kde lekarnici Severovy leky na ruce nemaji, moano poslati objednavku s podtovni poukazkou (Money Order) ptimo. Stajednoclude adresovati: W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa a ka2do, takova objednavka jest vykizena stejny den, kdy dojde.

TABAK listovSr na prodej, 10Proda se z dobte zatizene 15 c entti libra nevyplacene. Jerry teznicke a uzenatske jatky zatizeni Buryd'ek, Portland, Tenn. (47-50pd) — lacino, Pike: Jatka, eechoslovak, (46-47pd).

SAZENICE zelove — rozdilneho West, Texas. druhu, mrazuvzdorujici, hotove k SAZENICE ZELi! odeslani, 800—$1.00; 1000—$1.25, Nejranejdi druhy velikYch, 'dpieapokou vyplacene a za uspokojeni Ych a kulatYch hlavek. 300 za 60c, rueime. Circle Plant Farm, –Waco, 500 za 85c, 1000 za $1.50 obratem Rt. 2, Texas. it) pasty vyplacene. Za uspokojeni ruHLEDA SE eeska neb nemecka eime. Hallettsville Plant Farm, Haldivka na domaci praci a oeettovani. lettsville, Texas.

(46-49) Stala prate a dobrY plat. OdporuPronajme se zelinaiska fareeni se 2ada. Pike na Box 234, Itasca, Texas. (it-pd) mieka. pti Houstonu. ptleinliva rodina, majici dostatek pracovnich Piijmu pana co promotera sil ma dcbrou pkile2itost. Pike o neb spoleenika, bud' dinneho neb pcdrobnosti na: Zelinatstvi, Vestticheho, do obchodu bez konkuren- p ik, West, Tex. (46-47) ce. 2adoucno miti $2,500. Ptinesou 35 — 50% interesu na investment. Liq;s:-1 PftLYME SE device neb tena k Pike na "Promoter" % Cechosloyak vykonavant domaci prate. DobrY Pub. Co., West, Texas.

(47-pd) domov a primefenY plat. Hlaste se hned. J. 0. McKenzie, First NaPfijme se 2ena k vykonavani tional Bank, Honey Grove, Texas. domaci prate, ptednost ma Ceske (1-t 0, 1-t V.) narodnosti. Musi bydlet na mike ye Ft. Worth. Ptednost dostane Zeno,. : ga-7 Sazenice zelove — nejranejmezi 25 a 35 lety. Bude se od ni o- si Charleston, Wakefield, dekavat udr2ovani domu a prani All-head-early, 300 — 60c, 500 — pro dye dospele osoby a jednoho 85c — 1000 — $1.50. Vge pokou vy3leteho hocha v modernim dome. placene a za uspokojeni rueim.

Mzda $4 tYdne, byt a strava. PiAte Raymond Miadenka, Hallettsville, pod znaekou "Slu2ka" % 6echoslo- Texas.

(46-47pd.) y ak, West ,Texas (47) NOV' SEVERUV ;DWI HLEDAM zkudeneho delnika, KALENDAR. ktery se vyzna ye spravkach autoV TISKU! Staid, prate. Plat die ujednani. Jen zkudenY at' se hlasi. Pid- Krajane se v tuto podzimni dobu zasobuji SeverovYm oblibenYm te neb hlaste se: Baylor Garage, balsarnem proti ka'S'Ii. 3217 Swiss Ave., Dallas, Texas.

Ctenate tohoto Casopisu blade ji(47-48chg) ste zajirnati zprava, ze novY SeveDIF-1 SAZENICE zelove nejlepkho rnv Ceskoslovensky kalendat na druhu, 500-85c, 1000—$1.50, 1500- rok 1937 jest jit v tisku a slibuje $2.00, podtou vyplacene. Objedna y syYm obsahem a vYpravou ptekona-kyvplfiujemobratpkyza ti posledni vydani, a6koliv tato byuspokojeni rueime. — Early Plant 10 ptijato s ohromnym nad'Senim Farm, Mart, Texas.

(46-47pd) a celY naklad byl v nekolika dnech DIP MLUVICI STROJ ZDARMA a 6 rczebran. Jakmile kalendat na rok pal. 2 rekordy zdarma za rozproda- 1937 bude hotov k rozeslani ptineni 35 baliekil semena. Po rozproda- seme o tern zjA.vu a doporuCujeme, ni odedlete mi $3.50 a my yam za- abyste si vYtisk zajistili bud' u svekerne mluvici stroj zdarma a 2 re- ho lekarnika anebo ptimo ze Cedar kordy. Pike o semena: Farm Mail Rapias. Bude poslan Upine zdarOrder Seed House, Pisek, N. Dako- ma.

V tuto podzimni dobu, kdy panuji ta, Dept. 14.

(1t-pd) ostre zmeny v teplote a nachlazeni Hleclain rentYie pro 20 akro- podiehaji nejen ekolni ditky, jet CaYou rent v okresu El Paso, v dolnim stokrate rozpatene Vybehnott ze fifth. Hospodatske budovy, domek Skchai budovy do chladneho yam 4-pokojavY s elektrickYm osvetle- — ale i Ude dospeli veeho veku, nenim. Pitna voda, jaka2 i k zavodno- mela by v tadne rodine schazeti vani. 15 mil od mesta na hlavni sil- he y se EeverovYm Balsamem proti k4, nici. Pike na Vestnik, West Texas, kasli (Severa's Cough Balsam). Jest pod znaekou "RentYt".

(45-47) to canna ptipravka vyrabend po 5i

VENSKt

eESKO-SLO-

Nenechte se ani vy pfekvapiti nakaglem achlazenim — rjmou nebo dokonce chtipkou! Mejte hey Severova balsamu a ptipadne i tabletky po ruce. USetti vam starosti, trapeni i zbyteeneho vydani.

Balsam se prodava ye dvou velikostech — 25c a 50c a tabletky stoji jen 30c. — Tedy za necelY dolar koupite si kompletni protekci proti kaSli a nastuzeni!

MYER'S

A-1 ATHLE FOOT LOTION Nyni ye Va:si lekarne neb objednavky ptimo od vyrabitelt, ktera pomil2e k vyleeeni mnoha ko2nich neduhti.

Cena 50c lahev vyplacene.

WEST DRUG CO, West, Texas.

o•Ol.wwwpsomo/ ■■■■■•■••■.•■.=/04■04sonm.m..•••• ■■■•././sso.■•••o■Nro.wo•enon..

.11■11/.1.0111.0411111.0411111.1

anecni

abava V RIVERSIDE PARK PAVILLION V EAST BERNARD, TEXAS.

V nedeli 4. rijna v Gold Chain Bohemians Orchestra Vstupne pro osobu: 25c — deti zdarma.

Zabavy tyto pofo.dany budou pii zname Ceske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenY, ptijemnY vzduch, pkijemne osvetleni.

Ditky zdarma.

krok ousto u OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, je2 od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti laka yYm dostaveniakem krajanti a jejich pfatel.

Po'itovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 4. Nina — Bata's Original Orchestra.

V nedeli, 11. iiina — Six Pals z senberg, Texas.

Ro-

Vstupne na taneeni zabavy: Paid 40c — Damy 25c.

Zabavni V3Thor.