Vestnik 1936 10 07

Oran 5lovanske Podp or itaJednoty atatu Texas.

■

fooMeNey

qaP1 ht

gt∎

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

OSLO 48.

(Wednesday) 7. itijna (October) 1936.

WEST, TEXAS, ye stiedu OCNIK" (VOL.) XXIV.

:11■410X(0400101.

OBtANSKE KREDO. AKO vg ichni Americana, povaIoval jsem valycky osobni svobodu za samortejmost. j Zdala se mi ptirozenYm 2ivlem, v nem2 lido byli stvoteni zit. Av§ak v dneSnich dobach kcmunismu, diktatury a vazaneho hospodalstvi musime si polokti otazku: "Co je tato individualni svoboda?"

Ameridane se teaili vetSi svoboda mykeni, pohybu a vYberu net ostatni narodove. Nevazan 2adnym kastovnictvirri; a.mericky obean se mohl rozhlikt po svete kolem sebe a vzit si z neho co chtel, mohl-li. AvSak tato svoboda vydelavati si 2ivobyti je jen jinYm nazvem pro nejistotu. Stati amerieti pionYti to vyja,clilli struane a drsne: "Uchyt' se, dti nebo pojdi."

Neni jineho vYchodiska pro eloveka, kterY byl vypu§ten na svet, aby si dela' co chce. Individualni svoboda je individualni odpovednost. Kdokoli eini nejake rozhodnuti, bete na sebe odpovednost za nasledky. Kdy2 prosti lids byli otroky a nevolniky, poslouchali a byli 2iveni. Svobodni aide platili za svoji svobodu, opustivk onu existenani jistotu. Je proto otazkou, stoji-li osobni svoboda za to strakive Usili, za to nikdy nekiesajici bitmeno a za risiko spolehani na sebe.

Tato otazka je pro ka2cleho z nas osobni. Av§ak koneena, odpoved.' nemii2e bYti osobni, protok individualni svoboda nemfrie u'Z' dlouho existovat vyjma y e spoleanosti jedincU, kteid si ji svobodne zvoli a jsou ochotni za ni platit. Prato zkouSlou osobni svobody museji bYt jeji prakticke vYsledky v zemi, jeji statni zi'izeni a zpilsob 2ivota vyrostly z individualismu.

Jedinou takovou zemi na svete jsou Spojene Staty.

Zde, v novem svetadile, lido bez spolee. tradice zalo2i1 republiku na individualnich pravech.

Povakiji za vYznamne, Se Ameridane postavili svoje domy daleko od sebe, kaIdY uprostted vlastni ptidy. Amerika je jedinou semi, kde kaMY alovek neciti podstatnou solidaritu a spojitost s nejakou spoleaenskou skupinou.

Prvni Americana vyli z takovYch skupin v Evrope, ale ode§li odtamtud, protcde byli individualist& boutici se proti skupinam. KaIdY z nich si podia sveho postavil dtun odloueenY od ostatnich, uprostted americke divotiny. To je ryzi individualismus.

Nemam 2adnYch ilusi o americkYch pionYrech; celkem vzato, byli to rebelanti a Evropa byla rada, 2e se jich zbavila. V nova vlasti byli divokS7mi spekulanty; hrali o pudu, kotikny, dtivi, pruplavy a osady. Byli to nevedomi y enkovane, zlatokopi, mak) vzdelani ueitele a advokati, delnici a vyderak. KaklY z nich urval co mohl, a Bert vezmi posledniho. Nemeli v sobe ani zbla spcleeenskeho ducha. Byli bezohledni individualist& Ale 'Cairn v§emu.

To byl lidskY material Ameriky. Nebyl to material, idealni pro vytvoteni naroda. A AmeriCane jsou dnes nejnepokojnejkm a nejnespoutanejkm narodem sveta. Jsme soueasne nejtemperantnejk, jsme nadani nejvetk obrazotvornosti a jsme nejriiznorodejkm lidem sveta. Soueasne jsme nejvlidnejSim narodem na zemi; prindaime miliony drobnYch obeti, aby-

"Saturday Evening Post." chom zalevali penezi svet, uleheujice lidske utrpeni i v tak vzdalenS r ch koneinach, jako je Armenie a eina. VSude, v obchodech, na ulicich, na cestach a na farmach jsou Americana nejpkatelStejk a nejdrutnejk lido. V Americe je vice smichu a pisni, net kdekoli jinde na svete. To jsou nektere z lidskS tch vlastnosti, vyrostly z individualisrriu.

Podivejte se nyni na tento podivuhednST zjev: vzr0st SpojenS7ch Statu. Evropa 150 let kolonisovala tento svetadil. Potom 8panelsko opanovalo mexickY zaliv a Floridu, Mexiko, Texas, Nova Mexiko, Arizonu a Kalifornii. Rusko se usadilo na severu. Francie ovladala potiei Mississippi, kokknovy obchod a missourske doly. Foetal atlantickeho pobtek, mezi divoeinou a motem byly rortrou'Seny anglicke kolonie.

Ne VSechny anglicke kolonie se boutily proti Anglii. Ty, ktere se boutily, nernely mnoho od. vahy k boji a kdyt bylo po vkm, 13 kolonii bez spoleeneho zajm y nevedelo, maji-li se spojit nebo se prohlasit za samostatne staty. Jake byly v torn okamkku vyhlidky tato pevniny do budoucnosti? Bylo mokio s pravdepodobnosti oeekavati, ze tyto kolonie navzajem se svatici, rozdelene nabo2enstvim, spoleeenskou strukturou a hospodatskYmi zajmy, vydrii proti mocnYm silam, ktere ut chtely ptidu? Nebylo pra y -depobn,musejiYtpony pod nejmocnejk vladou?

Ale stal se privy opak. Mut, kteti se seki, aby vytvotili vladu, byli ptesvedeeni, 2e vaichni lido byli narozeni svobodni. I zalotili tuto noy ou vladu na nova zasade: VSechnu moc jedinci.

Jak bylo mono takovou zasadu vtelit do viady? Nebylo main° uniknout faktu, ze katclou vladu musi ptedstavovat jeden mut, nebo nekolik mufti, kteki by vladli mnotstvi. Jak by bylo motno pkenesti moc vladce na katcleho elena tohoto mnotstvi? To neni proste motne.

A proto byl problem rortaen znidenim samotne moci, pokud to bylo mono vabec provost.

Vladnouci moc byla rozdelena na tki fiseky, aby nikdy jeden alovek nemohl drteti v§echnu moc. Funkce vlady byla rozdelena na tki east, z nicht katdou kontrolovaly dve ostatni. A nad tyto tti dasti bylo postaveno napsane prohla,.Seni politickSrch zasad, jet melo bS7t nejsilnejk kontrolou vSech tti, neosobni pouto, vlotene na chybujici lidske bytosti, kterSun bylo nutno svetiti tyto useky vkkonne moci.

Ne bez ptieiny Evropane tehdy kriceli, ze tato vlada je anarchii, vypuStenou na svet. 26.dna vlada se nemil2e vice nriblilit anarchii a zustat ph torn vladou. Jakou budoucnost bylo mcdno ptedpovidat takovemu nedostatku via,dy za takove situate?

Za necelYch sto let Rusko a Francie zmizely z americke pevniny. Spanelsko ztratilo Floridu, Texas, Nova Mexiko, Arizonu a Kalifornii. Anglie byla zatlaeena na sever. Celou nesmii;nou semi zabral jedinji narod, neklidne mnotstvi lidi, ovladanSich nejslab gi vladni formou sveta.

Jak se to mohlo stat?

Charakteristickou znamkou americke historie je, te, se zda, jako by se v'Sechno del° dirou nahodc-u. Jako by nic nebylo chteno nebo ptedem planovano. Jini narodove ptijimaji ureite politicks smernice a provadeji je; jejich historii tvoti boj techto smernic. Ale Amerika krak ypted jaksi neptimo. V americke historii se vklyeky ptihazi nezamykene a zdanlive nerozumne.

Podivejte se na tak 2ivotne dalektou otazku, jako je otroctvi. Vkide jinde v zapadnim svete bylo otroctvi zrukno dobte promykenYm zakonem nebo dekretem. Kdykoii byla tato otazka pkedickna americkemu narodu, v •Ldycky ohromna, vetkna hlasovala proti zru g eni otroctvi. A potom byl zvolen presidentem Lincoln na podklade volebniho slibu svobodne pady a kleznice k Tichemu oceanu. Stara hadka rozdeleni moci mezi stet a federalni vlady koneene propukla ve vaiku a jako dusledek vYsledku valky bylo zrukno otroctvi.

Nikdo nezamYkel vyhnati Indiany ze Sttedniho zapadu. Indianske kmeny byly opet a ()pet uznavany jako trvali osadnici onech statn. To byia rozumna politika. Federalni vojaci usta.vidne vyhaneli bile osadniky z indianske pUdy. AvSak individualismus nikdo nezvladi a ii diani zrnizeli.

Kal i fornie byla odtrZ"ena od Mekika tamer jako osobni ciobrodruktvi v dobe, kdy se nikomu ani nezdalo o slate v jejich kcpcich a rozumni vedeli, ze jeji ptida je bezcenna. Kamkoii se podivate v americke historii, vidite takove pady. Nikde neni videti SadnY plan, pevnY Urn:vsl ani ureitou politiku; 'dude jen anarchi.e, chaos. To je individualismus. A ten v necelem stoleti stvotil Ameriku.

Ameridane by se mall dobte podivat na Ameriku — na tuto ohromnou, nesmirne rtiznorodou, naprosto nestandardisovanou, vaSnive jici, silnou, slabou, krasnou, nesjednocenou a nesmirne kvelnou semi. Jak muzeme bYt tak zpozdili a aplikovat na Ameriku evrcpskou ideologii?

Evropane, zhruba odhadnuto, dovedou myslet v predstavach price, kapi.talu, systemu statu. Lze mluviti o pracovnich porn4ech v kde se pracujici trida ostte hsi od ostatnich vrstev; v Anglii, kde sama red pracujici tridy ji stavi stranou ostatnich; nebo v Benatkach, kde jen syn gondoliertv se mute stilt gondolierem. V Americe CiovCk pracuje, ale neni delnickYm problemem. Ani sto pra,cujicich lidi tam neni delnickou tridou. Je to sto milionu individualnich lidi se sto ny charaktera, sklond a ctia.dosti. Ka2dy z nich uprostked nejistot, katastrof a piileditosti nesporadane spoleenosti si tvoki sviij vlastni Lvot a naleza svoje vlastni postaveni v vote, jak nejlepe mute. Hospodafske zajmy se prolinaji, dlu'Snik je i vetitelem, vYrcbce je konsumentem, poji S . t'ovaci spoleanosti pestuji w'-• enici a farmat zaseda, v obchodni komore.

Nekolik tisic mukd v Americe itch zlomky hoa zmatku patrne vlastni ohromne Cdstky penez. Ale hledejte ty penize a shledate, de tam nejsou, ze nejsou hmatelnou skutednosti; neni (Dokoneeni no strane 9.)

Strang 1. _POSLEDNiCH desetiletich niinul6ho st6a. v Teti bylo Turecko v Evrope statem, je2 statnici a diplomati mnoha evropskych state skoro as fizkostlive stke2ili jako lekak umirajiciho. Nebyl to projev nejake z ylaStni naklonnosti neb lasky k nemu, ale byl to spike projev vzajemne ptibuzenske nedtivery, aby jeden se neobohatil na fikor druheho pti deleni dedictvi pip zesnulem. Sultan a tureeti diplomats velrni dobte tusili, ze konec jejich panstvi na Bosporu je blizkY, ale take vedeli dobte, mono ten konec oddaliti politickYm eachralstvim. Bospor byl zlatYm kliekem k hospodakskemu opanovani vYchodu a ku ziskani moci nad nim a o ten kilo se haUetili mezi sebou dva nejbli2Si nadejni dedicove, Rusko a Anglie.

Kdo by z nich se zmocnil kliee, byl by panem ptedni Male Asie a vYchodni east sttedozemniho mote. Byl to spor o ovladnuti stare testy do Indie. Anglie byla panem Suezu, egyptskY khediv byl jejim vasalem a Indie jeji dobte uzameenou pokladnici. Anglie vtdy dovedlasikovne zmatiti plany Ruska na opanovani Bosporu, nemohla-li sama, tedy za pomoci druhYch eekanct dedictvi. Sultan, jako vychytrala a mazand odaliska, koketoval jednou s tim, podruhe s onim dedicem ze sveho sidla na Zlatem Rohu, z Istambulu. Jedna amputate pip druhe asledovala, balkaniti narodove si •ptisvajovali to, co jim Turein pied stoletimi odcizil, ale Bosporu nepustil ani pip svetove Bospor byl dobte opevnen a marne si Anglie lamala na nem zuby ye svetove valce, kampaii galipolska byla pro ni nakIddnoti.

Motivem vgech tech pletich a valek byla konkureneni zaStt' kapitalistickYch state v Evrope, jejich stale se rozpinajici prumysl a vzrust obyvatelstva potteboval novYch odbytiSt', lee to byla tako k ziskani. Obchoclni zajmy se stale kki2ovaly. Ani dnes, osmnacte let pip skoneeni svetove valky neni lope, ba jests Mite. Povaleena expanse prumyslu je vetSi nea dkive, nebo na kalbiite svetoveho obchodu a Rusko, jichZ priimysl pied pet a dvaceti lety vstoupili jests dalSi einitele, Japonsko, Italie jests mnoho neznamenal v mezinarodnim obchodu. Dnes je mezinarodni obchod jests if2eji spjat, nea byl pied svetovou valkou a kady der na tento citlivY nastroj naleza giroky ozvuk, jak bylo patrno v posledni vAesvetove hospodatske krisi, z ktera jsme dosud nevybked11, je2 jako dlouho trvajici nemoc zanechala pip sobs jiste nasledky. Dnes je tim nemocnYm muaem kapitalism, ktereha v gechny vlady

Oddil dopisovatelskf Dopisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel pkedkla.da ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

El Campo, Texas.

Ctena, redakce a etenakstvo Vestniku!

Tak je zas tada na mne, ale jen nekolik tadek, a to bez okolku, tak, jak zadal bratr Zemanek. Tak br. Zemanku, jsem se musel ptec jen pteslechnout, kdy2 jsme hovotili o to a vail site! Tak to jsi minil ten pakatel, 2e se tyee to vaSi siry proti nai, ono to zatim melo bYt, pakatel jako ekspenses, dobYvana nail a vaSi siry! V tom pads Ty jsi na vrchu, to je jako ze jsi mel recht, a ja dobte nedoslechl, anebo snad bych to nebyl s tim pakatelem pkevratil, ale ptisahat bych na to nechtel, 2e ne! Br. Zemanku, to nai fabriku s tim vim zatizenim jsi nic neptehnal a stoji to za prohlednuti. A ty kominy, kterY jeden kokoval vice ne2 vae eels zatizeni, a vime, oni jsou dva! Ja, kdy2 jsem se k jednomu postavil, a koukam se hore, a mne pkipadalo, se a to kominisko na me leti, ale to byla zavrat', tak ae jsem se nevySkobrtnull Tak bratte Zemanku, toto by bylo jako vyrovnane, ale take mne to mrzi, 2e nail bratti delegati nedostali ptilektost to okouknout, ac nekteti tu bliz-

vIsTNIE

Ve stkedu, dne 7. fijna 1936.

hledi obeasnou amputaci zkomirajicich tzdu uditieti pti 2ivote. Vzdycha a natika, pa kade operaci, ale je tak trochu udrtovan pti Nejhoril pti torn je, ae ty operace jsou dosti drahe a ae jsou placeny malymi poplatniky aneb, ae jsou provadeny na dluh. V Italii a Nemecku je kapitalism udr2ovan pti Zi yote velmi ptisnou dietou a dohledem felear-O. Mussoliniho a Hitlera, v Anglii pip znaenem pusteni 2ilou se trochu zotavil, zrovna tak ve Spoj. Statech a minulou sobotu mel teakou hodinku ye Francii. Tech doktoril kurYrujicich churavici kapitalism je mnoho, Niiichni se skoro shoduji v diagnose, ae jeho ustroji trpi marasmem a senilismem a proto chybrie funguje, ale nikdo z nich se nechce odhodlati k provedeni nejake kardinalni operace, aby sve profesionelni rename si nepochroumal. Kdyby vzplala nova svetova valka, ku ktere2 jsme dnes bliZeji jak kdy jindy, je otazkou, zda-li by ji sam kapitalism neodstonal, jestli by nynefii spoledenska, struktura se behem valky neb pa valce neztroskotala. ValednYch hotlavin je v'tude vice nea dost.

Japonska expanse obchodni i vojenska na nem vYchode, revoluce ye 8panelsku, nemecka ekonomicka struktura vykazuje pova2live slabiny, Italie je v podobne kalamite, ve Francii devalvace franku na malt' zlomek jeho pkedvaleene hodnoty a vieobecne tineeni zbranemi v Evrope jsou zloyestnYmi ptaky boutlivadky.

Ve SpojenYch Statech se na nas pani Prosperita trochu pousmala, byla vSak zakoupena znaenYm zadlutenim, nad eim2 sttizlivi a konservativni ekonomove pokreuji rameny a pti tom se stale vynotuji dosud nerorteeene akutni socialni problemy, vYhonky to zrychleneho tempa industrialisace a obchodu. Jsou to starobni pojiiteni, pojiAteni v nezamestnanosti a nalehave reparadni problemy v zemedelstvi a take otazka umirrienefSiho zdaneni.

Je vice nea jisto, ae dane bildou zvyovany a ae vsichni budeme platiti vet g dane. Kde vi*ak nalezti nave zdroje dani? PozemkovY majetek je zatiaen danemi tak, ae zte2'1 bude moci nest dalsi zvy govani, zdariovani kapitalu umisteneho v jistinach nelze take jen tak zhola provesti. Uvali-li se dank" na hypoteky a statni, okresni, mestske dluhopisy, zaplati je koncem koncil zase majetnici pozemkovych maProti dani z prodeje se hromadi den ze dne vice protestil. VetSi zdaneni kapitalu v podnicich odnesou na htbete zase delnici do-

nucenou zvY§enou vYkonnosti, cot zna61 proponAteni mane schopnYch delnikt a tudi2 zase zyfieni nezomestnanosti. Zdaneni ye vyiuirn metitku ptirodnich zdrojt, jako oleje plynu zaplati zase spotkebovatele. Kdy2 v Louisiana z y YSili dan na vyte2enou siru, spaleenost proste tabu zastavila a delnici pti teabe zamestnani octli se na dlaabe. ZbYva jen zdroj zvYteni dani z ptijmu, osobniho ovtern a zvYS'eni z dedictvi. To bude take dosti choulostivou veci, ponevad2 je to ptimou sekvestraci soukromeho majetku, co g je dosti lehtiyY bad nail iistavy.

Casein se vysmivame Evrope, jak se tarn lid v nekterych statech da chytiti na vejielcu politickYch sliba, ale zde to neni lepil. Kdyti vesel 2ivot NIRA, mnozi mysleli, 2e tato medicina bude specifickYm lekem ku pinemu ozdraveni prtimyslu a obchodu a ae bude miti rychlY fieinek. Neosvedeila se tak, jak se odekavalo. Obmezeni pesteni farmakskYch produktil zbavilo na venkove mnoho lidi aivobyti a tak pinili venkoyg ti nezarnestnanci mesta a rozmno2ovali tady nezamestnanYch a tech, odkazanych na vetejnou dobroeinnost. Kdyi se pak uvalila na farmatske produkty procesni daft, zaplatili to konsumenti ye mestech i na venkove. 2ivelni katastrofy v nekterYch oblastech SpojenYch Stall zvetMy pak dalsi utrpeni maleho venkovskeho lidu. Kdy2 Townsend se vytasil se s yYm planem dvou set dolarove mesidni pense, kolik set tisic lids yell() svatosvate v uskuteanem teto utopisticke mySlenky? Sebral sam z toho hezkY grip s a ti chlvekici dosud se musi kojiti myMenkou, ae k jejimu uskutedneni dojde. A podivejme se, kolik nasledovnikil mel zemtelY Huey v Louisiana pro svou ideu o podileni se na bohatstvi. PotteadnY pater Coughlin v Detroitu, nabizejici jim vynalezenou patentni medicinu pro docileni, di vlastne ku urovnani spoledenskych ktivd a nesrovnalosti nemii2e si nakikati na nedostatek audience jak na schazich, tak i v rozhlasu. Tak jako mnoho ps0 znadi zajicovou smrt, tak mnoho tech feldart, leeicich dnegni spoleeenskY tad a kapitalism, svijejici se v konvulsivnich kkeeich maze jejich konec uspiSiti. Jak se pak utvati spoleeenskY tad, co z tech trosek vzejde, zda neco lepsiho, povi jen budoucnost. Ani nabo2enske, ani reformadni, ani statnicke pilulky dosud uzdraveni nemocnemu mai dneSniho spoledenskeho tadu nepkinesly.

S. P. StudnienY.

kost vyaitkovali, ale jak kikame, na svoji pest'.

Ca je to proti tomu, ptihnat se tarn 50 neb vice kar a jaka, by to byla vYhoda, kdy2 by bratra Zemanka syn, deal prirvodce, a vie vysvetloval. Vette, 2e by to nam Cechtim, ale lepe bude kdy2 napliu naemu narodu, udelalo dobre oko, pied jinonarodovci! Bratte Zemanku, pochybuji, 2e by nada zavidel bratru Davidkovi ten ptijem z to siry. On br. Davidek je pti vgem torn ptijmu skromnY, neb to jeho kornoy a, fajfeidka jests na vrchu zdratovana, dokazuje tu skromnost, a to asi ptipominku na kdysi take easy velijake.

Jeite br. Zemanku neco o to praci, pro std.-. hovani Hl. ttadovny. Maa pravdu, ae bti templovg ti se nejvice zadraeli, coti jim nematie nikdo uptit, a v gecka test jim za to, neb sam uz,navam, tie pracovali neziftne a nehledeli na ztro.tu dasu a spolkli ledakde ledacos! Co se El Campo tYde, i nazi pracovali, prave tie nikady nejezdili na velky clfStanc, ale jak sam br. Zemanku, tie ten jako malt' piknik a sezvani ze v S . ech konein delegatt, se pekne vydatilo. To se vi, tie EICampSti nesli vAechno vydani, a nas tak pekne shromatideni teSilo.

Bratte Zemanku, pi geS" o telegramech ye sjezdu, co pak to nic neznamend! Fayetteville neposlal tiadnY, a dostal to! Ja musim dodat, 'tie jsem v tomhle, s tou Hl. Ur. nehral tiadnou alohu, jen co jsem-se zmirioval v novinach o zdejaim zdravem podnebi, o vanku pitemnem od zalivu, to ze se to dejcba! A pak hajvej,

ktiaujici kti2em kratiem, a pak o osazovani nasimi krajany a lacinej gm taxu. Kdo dokatie, tie v jakemkoliv okresu v celem velkem Texasu, je tolik naSinca, tentokrat napi'au Oechoslovakii, ale abych lope uspokojil teknu echoMoravant, tak to maji mnozi radii, to na vette! Jo vite, jako, kdo to dokatie, dostane botlu piva. Ano, byli jsme zklamani s tou Hl. Ut, ale to byl jests osud ostati na starem, a doufejme pro nejake dobro. Jen co na.ieho br.

L. C. Wychopne mrzi, tie v sjezdu, ze stoji ku konci protokolu, tie on dekoval bratram za El Campo, ale tie mei° stat, tie dekoval za 11.000 spolu-rodakil okresu Wharton. Toto si vypokadejte s br. Wychopnern. Jestli se to bude zdat nekomu nespravne, ja to prodavam — ale vlastne podavam — jak mi to bylo scieleno!

Dosud jest Vestnik mall:160 a je nam natizeno jen katiclY kapanek toho a tak proto techto mojich jen par tadkii.

Byli jsme v Caldwell 18. zati a to za biznisem na kourthouze, tern komisakarn okresnim a soudci dat vedet, ae si nepkejeme by nam tax z kterehokoli toho akru zvySovali, ale tie si ptejeme nizsi. Dohodli jsme se, oni neco slevili, my neco ptidali, a bylo to 0. K. V Caldwell jsme se nezdrtiovali, jen se ptivitali s br.

WondraSem a uhaneli pies LaGrange na Columbus, kdet teka Colorado ohrotiovala zatopou.

Pozdrav vS'em dtoucim i redakci a dave. na zdaredky!

Btatidek ,Tips, Barton:,

NemocnSr rani

Ve sttedu, dne '7. tijna 1936.

Galveston, Texas. lend redakce Vestniku!

Nejprve moje upkimne blahopfani vkm znovuzvolenSrm ticednikfun nak H1. 1.7t. SPJST. tee br. redaktorovi a vydavatelfim na geho Vestniku. Jest to nejlepk uznani poctive prate pro naafi Jednotu! Soueasne s roMitenim HI. Ut. a zvolenim vice fitednikU se zvetSenSrm platern, zajiste utvrdi, 2. e zaSevana nedrivera z rfanSlch pfidin proti akednikrim HI. Ut. byla jinak minena, a nyni budeme nejlepe prosperujici bratrska organisace v Texasu.

Dale odporiteeni podporovani Ceske stolice na Statni Universite, tea Sokola a jine narodni a kulturni podniky, jest krasnSr din nak organisace. Kel by ka20 ken- a kalda deska osada vzala si k srdci toto resoludni odporu'deni, pak by Oechoslovaci a jejich organisace se prodloukli o nekolik generaci, i kdyz by i jednaci tee musela bSti k vrili vetkne neovladajici desloST jazyk, vedena anglicky. Col' jest phrozene, neb mladel, kde neni eeska, lkola a osady zustavaji hluche na podporu letni prazdninove S'koly a nejsou ochotny korporativne podporovati, nemrile se mladel viniti, le neovhicla aeskST jazyk, neb v A • ude, ye kmle, ✓ zamestnani, v sousedstvi, musi mluviti jen anglicky a na vykich S'kolach, jen nektera mesta maji' v3thodu, le se zdokonali v aeskem jazyku. Kde ale neni postaktelneho poetu studentil, tam jest eekina jen na papite. A take tam kde neni dosti vlivnS7ch obeanri, kteti by byli zasadnimi mluvcimi ye S'kolni rade v • akolni rada nebude se namahati o ziskani uditele nebo uditelky ee'Stiny pro nekolik studentri. Ovkm na universite se zdokonali v fedi i pismu a hlavne v bohate historii naaeho naroda v minulosti. Col ale je mizive procento, l• e ye vefejnem a spolkovem hvote zristane vkly v menkne.

Pokud naae vefejnost nepochopi, le naae generate, eeska krev, zde rozena, americky vychovand ma svoje nazory odlisre nakch, namnoze zastaraiSTch nazorri, nemfileme oeekavati, 2e vetknu ji pro naae ogranisace zisktime. Americke spolky, at' sportovni, vS7chovne, kulturni umeni, systematickS7m jednanim a uznanim jedinca tea vyznarnenanim si nakloni vefejnost, a mladel na prvern miste. Protol i my musime pro nak mladel" miti sttediska, pOkne sine, "play ground" a jine zabavne veci, ktere by radi rodiee i deti navkevovali, podniky nejen spolkove a tez . i spoledenske, a vaziti Sikakieho jedince, neb kde si nevali jedinct starkch, nemohou odeloavati ani del. Na jak sokolske jednoty po Texasti kvoti, kde porozumenim celku, ty to byla nejlepAi odmena 'pro vkchny organisace, kdyby se Sokol podpefil, vkobecne, rodiee zapisem miadek„ stark .co pfispivajici Cleni, dospela, mladez cvidnou Cinnosti atd. Nekolik Menu nemuze sin na cviCeni a jine vydani, proto lhostejnosti ztraeime mnoho.

Nemame se mnoho rozepisovati, dopisovatele pouze o spolkov,"ych podnicich, a to pouze jeden elm neb elenkyne o tom samem podniku. Oveem. kdy2 se nahrne mnoho dopisti do jednoho Cisla, jest to tudil nutne. Ale zdali redaktor uzna, le misLo udini, a odloli jinou Cetbou, prof by o jednom podniku, nemohlo agitovati vice elenti neb pfatel? Vldyt' kal0 z nas mime uptimne ptatele, je2 zdfirazriime s neastnenim podniku, proto, le ten aneb onen ptitel neb ptitelkyne proto psali, neb jsou ye vSiboru, Ci jsou ochotnici, proto dobra prospeti celku projevena 1</mkoliv, by .nemela laS7ti omezovana.

Zdali pak v'zva Hl. Ut.. a pfes. Nristavyy es. prtikopnikti p. Dr. Kopeckeho dojde odezvy a vetejnost podpoki do konce. Vekim, le ano, neb bychom si dali co narodnost Oechoslovalfi, zde ✓ Texasu poliCek. Jak by nas americka vetejnost uznala, le jsme, tak • vyspeli kulturne a silni poeetne a nevytrvame do konce vSistavy,. by ty tvrcle zaeatky naaich prvS7ch pfistehovalet, tam za na2S narod a zde rozenou generaci a vkobecne za dobre obeany, zde v Texasu ladouci, otevi-enim stanku naSi kultury zdriraznili!

S uptimnYrn na zdar!

H. Stanovska...

Strana S.

vi aTtrik

echoslovanii cis. 92.

Fort Worth, Texas.

Mili bratti a sestry!

Na6e ptati schtze ptipada na druhou nedeli v mesici tijnu. Prato vas tiadam, bratti a sestry, byste se dostavili v nejva gim poetu, neb posledni schtze byly trochu slabe navgtiveny.

Mame k uvadeni hodne novSrch &exit a bylo usneaeno v posledni schfizi uspotadat pro ne a vgechny eleny ptekvapeni. Schtze zapane v 1 hod. odpoledne, po schfai a uvadeni novSrch 'dent bude ptipraven nejakST zakusek a vesele pobaveni. Zaroveri ptipominam, ae veCer bude volna, zabava, tak se vaichni dostavte a pozvete sve zname a ptatele.

S bratrskSrm pozdravem, Alb. 8ilhavS7, taj. ikad

Houston, Texas.

Rtd ttefanik els. 142, sehraje kus pod nazvem "Kde domov mtj?, kde uvidite zase divadlo sehrane procitenSim vlastenectvim, neb zajiste, drazi ptatele, se pamatujete, jak dne 26ho Cervence roku 1914 k pate hodine, bylo vgem naaim drahYm tam za motem smutno, kdyZ uslyaeli, Ze vypukla valka. Ty naae drahe matiaky tomu nechtely vetit a zoufale se lousily s temi svS7mi drahSrmi syny a milk A tak Cas ubihal, ale ti naafi junaci potad ptemYken, ale bal se jeden druheho, neb zrada je hrozna. A tak se jich nekolik domluvilo, a kdyZ dostali ptilelitost, tak jen pryC, a v roku 1916 na ruske fronte v zakopech tak sttileli, dela jen se ttasla, aby se pomstili a byli zase doma v to drahe vlasti, ale v desk& neb oni tarn jiZ veci ptati tukli. A nastal rok 1918, kdy ptigla ta jejich vytouZena chvile, a kaZdT spechal domt a jen domt. A jak se ta vojenska pisnieka rozleha do vaech koutt vesnic a most, kdy2 vojaci jdou po silnici domt a zpivaji: "Kde domov maj, kde domov mtj?"

Deveata nechala miaceni, aby aspori po oeku vyhledla ven, vraci-li se jeji milk, deti zanechaly hry, a beli vojakinn naproti a dedeekoye s fajfeidkami v ustech ptiblaili se aZ k plotu, tot ' se vi, takova pisniaka kde koho pHtahuje blae k silnici VSak take ti vojaci zpivaji, ze je radosti je poslouchat a elovek by vydrtel tteba celS7 den jit s nimi a zpivat vesele "Kde domov mtij, kde domov muj?" Tak 11 Stefaniku 25. tijna na 18. vStroei svobodv, sehraji kus to upominky. Proto, drazi ptatele, v'Secky vas zveme, jak z blizka, tak i z daleka, neb zase ty nak obetave a neunavne herce musime odmenit aspori velkou nav§tevou, neb opravdu jim dame malo to pochvaly pine zaslou2ene, neb oni vae sehraji tak krasne a procitene, jako ten kus "Tylova testa", col neni k zapomenuti. A ted' jsme men zase 27ho zati hezloSr kus 'sehranST, ze livota, pod nazvem "Jak ti chudi pfilli o to jmeni". Byl to krasnST ptiklad, kdyl elovek neco ma, a moc se vynaSi al vse ztrati. Ale ten nal tata Kudldeek se nejd •ive z to riS7 chy vzpamatoval a vratil se zase k praci, a dopadlo to dobte. A to bylo radosti, kdyl se pfiznal, ze vae neztratili, a radosti bylo dost, neb ty jejich deti navzajem byly At'astne, a my mime zas o jeden ptiklad vice. Tak, drazi ptatele, vezmete i ty vale deb s sebou, i ty menai, at' vidi ta deska, ukechdivadla. Take toho 25ho fijna pted divadlem nam bude keenit naa eeskoslovensk r konsul, pan dr. Holub. Kdo zna pana dr. H. uveti mi, 2e dr. H. mluvi od srdce. Jelte jednou yes zvu vaecky. Ptijd'te a vemte si na -Odom' tohoto divadia nazev: "Kde domov milj?" Takoye divadlo v Houstonu zahrano nebylo. Davejte pozor na oznamku ye Vestniku, a uvidite, ze bude take mnoho hercri hrat.

S bratrskSrm pozdravem jsem jako vldy, za 26.bavni vSrbor: Jan Schovajsa..

Vzpominka z letniho bytu.

Pan Drozd si letos najimal letni byt. "Vkchno je pane," povidal majitelce, "jenom , ty tovarni kominy v takove blizkosti se mne nelibi."

"Z tech si nic nedelejte," chlacholila ho venkovanka, "ty jsou violet jenom dnes v nedeli, kdyi se nedela. Ve vkdni den je tady ale tolik koute, ze ty kominy vtbee nebudete videt."

Houston, Texas.

V nedeli, 27ho sehrali herci u Btefanikil krasne divadlo pod nazvem "Spravny tata".

Naskeva byla dosti na projiti, na to dettive poeasi, a doufam, ze to testy Zadny nelitoval, nob divadlo bylo skuteene krasne. Ke2 bychom meli vice takovS7ch "tatt", jak nam sehral br.

Bedan nebo on skuteene dovedl napravit hlavieku sve Anduli, rozene Sktivankove, v potdone sestry 6tvrtnikove, a sveho syna Jardu, takoveho marnotratnika, nebot' mu to skuteene vzalo hodne dobre vtle, a ted' div. "SpravnSr tats" nebo "Jak ti chudi o to jmeni patty minulosti. A ted' uz ptipravuji ochotnici divadlo jine na oslavu ProhlaSeni Republiky Oeskoslovenske, pod nazvem: "Kde domov ktere bude sehrano v nedeli 25. tijna.

Pted divadlem bude ptednaSka esl. konsula dr.

Karel Holluba. Divadlo bude se hrat ye vS7zbroji. Je to dej eeskoslovenskSrch ruskS7ch legionatti, kteti byli odvedeni v 14. roku do rakouske armady slouZiti cisari, col' kaklY vi, se jim nelibilo vraklit svoje bratry. Tedy hledali pkilektosti dostati se k Rustm, kde se zakladala deskoslovenska legie, aby se mohli postaviti po bok bratrtm Rustim proti tomu krveZiznivemu neptiteli Nemci, kde teprve mohli bojovati pro osvobozeni naafi vlasti, kterou tolik milovali. Tak jak vidite, divadlo bude velice krasne a zajimave a proto teSime se na hojnou navkevu vas vSech.

Tu zasilam piseri eeskYch legionatti, ktera, byla slotena v zakopech, nazev pisne je: Bilk kviteCek. 1.) Kdy2 jsem makroval ku hranici, tizii SedSr Karlik mou Cepici, mou Cepici tail Karlik SedS7, kdyt jsem makroval na posledy, rites ty ruske kopce na Sibiti, kam mne lakal kvitek fudobilY, kvitek, kterS7 hrozil kvitek pro mne za hranici.

Refr.: Tam jsem si ten kviteCek, smel za Cepici dat, tam jsem veal take prof, zaC jdu bojovat.

2.) Za Cepici kvitek rudobilST, verne srdce Ceske pod kokli, a 'v tom srdci zjevnou vlasti tulbu, nastoupil jsem u legie slulbu, nastoupil jsem fined u druhe roty, novou Cepici s kvitkem, nove boty, naoSeni za prava vlasti k lici, spel • jsem opet ku hranici.

Refr.: Tam jsem si ten kviteCek, smel za Cepici dat, tam jsem vedel take prof, zaC jdu bojovat.

3.) Do boje nas tahly dlouhe Lady, byl jsem mezi svSuni kamarady, v krutem boji rakuSackch vrahri, vzpominal jsem na tu naafi Prahu, za tu nak Prahu, matku vlasti, mirleme sve livoty hrde naS'e krev kdyl se s ruskou smisi, jiste naafi Prahu vzkfisi.

Refr.: Tam jsem si ten kviteCek, smel za Cepici dat, tam jsem veal take prof, zaC jdu bojovat.

4.) Dodkali jsme se to velke naae roty opet u Zborova porazily, hmotnou frontu vrahn, a my zfeli nahle nak Prahu, naae Praha kterak s proseb vstava, a s ni naae stare eeska slava, rozzahla nam vstfic tuto chvili, a s ni kvitek rudobilSr. Refr.: RudobilSr kviteCek, svobodu nam dal, s rudobilSnn kviteekem, deskS7 narod vstai.

S pozdravem

Jerry Baletka.

Salta yule.

"Lekat mi zakazal koutit."

"K tomu je ale zapottebi silne vrile."

"Tu moje 2ena ma."

&Tana 4.

Vt STN tit kid Pokrok Roweny cis. 49.

Rowena, Texas.

Bratil a sestry!

Uvedomuji vas, ee v minule schtzi mi bylo sdeleno, bych prostfednictvim Vestniku upozornil eleny nakho tadu Pokrok Roweny 49, byste se kaZdY dostavil do kijnove schtze.

V teta schtzi mime velice dtlekte jednani, ktere v teto schtzi musi byti vyfizeno. KaklY z vas by mel toto jednani slyeet a ptednesti svuj tsudek, at' jest to pro neb prat. KaidY rad vysiechne vase mineni, tedy na shledanou v tete schtzi. • Dale upozorriuji kady, ktere se v perdu nemoci podporuji, by naeemu t'adu nebyly 2adne Zadosti o nemocenskou podporu zasilane. neb n.ae rad jiz pied rokem z tohoto kruhu vystoupil, bylo to ye Vestniku oznameno, ale stale nam aadosti dochazeji dle stareho zpusobu; my to vyplacet nebudeme a podporu nebudeme Zadat.

S bratrskym pozdravem Vac. Kvasnieka.

OZNAMENI. Statni konference Svazu svob. v Texas a dient Pahkebniho Spolku, kond se v nedeli, dne 25. iljna 1936 v sini kadu Pokrok Houstonu Cis. 88, v Houstonu, Texas. Schtze zapoene o 9. hod. rano a veichni jsou Z'aclani, by se v eas dostavili, neb a 3 hod. odpoledne jest ptednaeka a divadlo, tak abychom byli v das hotovi a schtze se zbyteene neprotahovala.

S pozdravem, Frank Anknec, pied., Joe Kalousek, taj.

OZNAMENi ESKE VEREJNOSTI. Tel Jed. Sokol v Dallas oznamuje timto veem cvielcim i I/km, kteti by se radi cvideni zteastnili: Pravidelne cvieeni °pane zadne dne 13. kijna 1936.

Cvieeni dorostu a deti jest od 7-8 hod.; cviCent elenstva a dospelYch od 8-10 hod. Cviel se pravidelne v tterY a v patek.

• sestry a pkatele, na shledanou v sokolovne dne 13. fljna!

CvieitelskY sbor.

Rid Pokrok Moultonu cis. 27.

Cteni Ptichazim opet do naaeho organu, bych dal vedet jak zde pokradujeme. Jak se zda zaeiname se probouzet, neb v minule schtzi, dne 13ho zari jsme uvedli dva nove eleny, tote' Franka Mikuleneaka a jeho manklku, a pkitti schtzi rname opet k uvadeni tki dalti, a proto jest zahodno, aby se elenove kadu Pokrok Moulton els. 27 v hojnern pootu dostavili a pkivitali nove eleny do svazku S. P. J. S. T. Tak brath nezapomerite na druhou nedeli, totie 13. iljna.

S bratrskym pozdravem, Joe ZaveskY, taj.

Taylor, Texas. etend redakce Vestniku!

Naee Telocviena Jednota Sokol Taylor se houZevnate pkipravuje na vefejne vystoupeni, ktere bude dne 25. iljna v sini kadu Vyeehrad Cis. 48, SPJST na Bayersville. Bude to vYznamnd slavnost a vYbor ji g pracuje na 'programu, by byl co nejskvelejel, by veichni piitomni byli ptekvapeni. Bratil a sestry, pfatele a krajani a celY narode eeskoslovenskY, pkijedte \Teichni a budete pkekvapeni tim, co dokaeou mladici na naeem vystoupeni. Timto jste velchni bez rozdilu uctive zvani na 25. kijna, dostavte se k nam na slavnost sokolskou. Veechny sbratkene jednoty sokolske jsou uctive zvany, by v hojnem poetu se dostavily a vy, ptatele a krajani pHjed'te a budete mezi nami jako doma a potekte a rozveselite se mezi nami.

0 jidlo a veecko obeerstveni bude nalekte postarano. Ty nak Ceske maminky v'Zdy na ka.2dem miste kaZdeho rady obslouk dobrYm a chutnym jidlem. Proto pkatele, krajani a cele jednoty sokolske a vkchni etenati Vestniku, nezapomerite na 25ho a necht' vat zajezd je do Taylor, Tex. na krasne sokolske vystoupeni.

Pobaveni a 'lifelike hry budea eelY den a k

tomu ts, aeska krasna muzika bude navttevniky udreovat ye vesele nalade.

Za Telocvienou Jednotu Sokol Taylor a na zdar a na shledanou 25. tijna na Bayersville, jsem K. F .Chalupa, zpravodaj Sokola.

Dallas, Texas.

Mill bratti a sestry!

V male titulne chaloupce, budove tadu Pokrok byl clan zaklad ku zalokni "6eskeho peveckeho sboru" v Dallas.

Dne 2. kijna veeer seeel se v sini krauZek lidi, uptimnYch ptatel zpevu. Po kratiekem rozhovoru zasednuto k vaIne schtzi. Br. Jenik Keberle, dobrY houslista, hudebnik velkeho nadani, peknou ucelenou hudbu, zpev, ujal se slova a vysvetlil jak Zadouci jest, by u nas v Dallas byl pevecky sbor a jak a za jakYch podminek by mei bYti veden. Kladl dtraz na to, Ze kaedy zpevak by mel znati aspori za.kladni noty.

Probrana otazka finanani, usnekno jednohlasne, by kaedY Clen ptihlasivti se do sboru dal 25c zapisneho a 10c mesione co pravidelnY poplatek. Po vytizeni techto veci pkikroeeno ku volbe prozatimnich Utednikti. Za sbormistra zvolen jednohlasne Jenik Keberle, za pkedsedu Vaclav Kartous, za tajemnika a pokladnika Jan Ondrttkova. Pkikroeeno ku zapisu elent, kterYch se ptihlasilo 21. Nekolik poslalo omluvu, 2e nemohou do schtze pkijit, ale pkitte ee se jiste dostavi. Zadan tad Pokrok cis. 84 o proptjeeni sine . ku zkoutkam zpevnim a ustanoven den. KaZde UterY veeer o 8 hodine zaene zpev, spojenY s vyueovanim not. Prvni zpevni veeer bude dne 13. kijna.

Ptatele, milovnici zpevu, zde se vam naskyta pfiletitost, jaka yam dosud u nas nebyla dana, uelt se ne jen zpivat piseri bez ladu a skladu, ale se naueeni i not. Mame u not velky poeet mladYch lidi, kteki maji velmi pekne hlasy ale nepestovane, mame zde mnoho starYch &eat od spolkt i lidi neelent, ale jsou to milovnici pekneho zpevu. Starite se eleny noye zaloleneho "Ceskeho peveckeho sboru" v Dallas, jedni co einni, druzi co ptispivatele.

Nove zaloeenY peveckY sbor jest neutralnim, nechceme zmatkii, nezaleti nam na minulosti, chceme ziti ptitomnemu, tomu nejkrasnejtimu, naudeni se pekne, eiste, ucelene zpivat nate krasne Ceske pisne. Nat br. sbormistr neni umelec, ale jest to mue, kterY zna vtechny tyto zakladni pravidla a pod jeho vedenim se mteeme dodelat pekneho iispechu. Dr. Pazdral z West, kterY dohlieel na nate zpevely pied OeskYm dnem, dal jim velmi pekne odporueeni, ze nejen dobre pevecke sily, ale i dobreho vedouciho mezi sebou 'name, a nemen bychom dopustit za eadnou cenu nevyutoho.

Budiz natim heslem: "Zpevem k srdci, srdcem k vlasti, a nati Ceske, mile, proste pisniece.

Na zdar, za peveckY sbor prozatimne, Jan Ondrttkova, taj.

Yoakum, Texas.

Na eadost statedka a ptitele p. Fred Purer-a od Groverton v okresu Trinity, alai jsem dlouhou cestu minulY tYden. Celou cestu jsem jel po busu, tam pies ElCampo a Houston a zpatedni cestu pies Hempstead, protoee napked ieka Colorado byla rozvodnena a posledne teka Brazos, ale ptejeli jsme vtude. V Houstonu jsem ptenocoval a na poledne v sobotu byl jsem na miste, kde mne eekal intj ptitel p.

L. Zvonek, u ktereho jsem byl hostem nekolik dri1 pki vykizeni zaleeitosti, kde tea se posledni mesic zdrZoval stakedek. V nedeli jsme vtichni jeli se podivat na farmu p. Karla Estetaka, asi tki mile vzdalenou. Tam jie byli pp. Jos. Kotut z Houstonu, kterY bral z partii obrazky, a hned moji spoleenost postavil vedle stohu futra p. Estetaka a pravil, ze mne tee chce vyblejsknouti, con take ueinil. J. Drozda a maneelka tee byli ptltomni. Pak vtichni museli zasednouti ku stolu a pi. Estetakova ddvala svadinu. Na to mne povodil p. Estetak po jeho farm& a ukazoval nine peknou vinici, z

Vs stfedu, dne 7. fine 1936. ktere utrEil loni pies $300, ale letos mu to pornrzlo a nebude vina mnoho. Pak mne ukazoval rtzne ovocne stromy, ktere nattepoval na divoke texaske slivy a byly to stromky jie krasne. Pan Eestetak jie ma 84 rokti a aekoliv jie se zname pies • noviny 35 mkt, toto bylo nate prvni setkani. Jsou na farme sami s maneelkou. Vesely spoleenost se pak rozetla a my se ptipravovali jeti do Groverton v pondeli, kde zalelitosti se vykidily pied soudem. Prohledl jsem si dtkladne krajinu kterou jsem prvne projel na kate.Mnohokrate jsem jel krajinou po vlaku v noci, mezi Houstonem a Dallas. Podivil jsem se krase, kde jsou takove obrovske stromy 125 stop vysoke, rovne jako svieky a razn-e tlustYch, z kterYch v eetnYch pilach keeou desky a jine dtivi. Cele tisice akru krajiny jsou porostle temito peknymi lesy a nektere jie se sekaji po druhe. Zebere to asi 15 rokt nee se mute les kaceti po druhe.

V tech lesich je eetne divokYch prasat ktere nebudou se krmiti na kukutici, ale na dubovYch otechach a divoke pry jsou tak, ere elovek se nekdy musi braniti flintou. NekterY rolnik ma tech divokYch prasat na tisice. Kdye jsou male, tak se branduji a pak se pusti do lesa a tam se vypasou. Na podzim se shani do houfu a kaedY rolnik si vybere svoje a pak proPoslednich par mkt pry plati dobte.

Groverton kdysi bylo 75 eeskYch rodin, ale stateeek je jedinY co vytrval. Me. nekolik set akrt ve svoji farme a ttedte hospodatil, ale kary nema. U soudu pravil, ze dosud jezdi s mulou zaptaeenou do boggy do mesta Po rozhodnuti u soudu jsem se vratil k domovu a hned jsem zase musil jeti do Houstonu za jinou zaleeitosti. Jel jsem asi 700 mil po busu, tak mne to hodne vytkaslo a jsem rad, ee jsem zase doma, kde muj vnuk, Jerry Dobbs, na mne eekal a potad se ptal kdy ptijedu domii.

Emil J Motis.

Vat, Rid Hvezda Texasu cis. 47.

Temple, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Ve schrizi dne 6. zati prijali jsme do nateho kadu dye nove alenkyne a site Ella a Lillie Hejiovy. Doufam, ee se jim bude mezi nami libit. Bratki a sestry, dostavte se do pkitti schtze co v nejvettim poetu, neb jak jest mi znamo, budeme mit opet jednoho Zadatele k uvadeni. A ti, kteti jie delti dobu se s natim teetnikem neseznamili, bude vas on rad videt.

Poeasi jest hodne dettive, talc& sbirani baviny se zpozdiva.

S bratrskym pozdravem, Jerry Dana, taj.

Rosenberg, Tex. kid Krasner cis. 96.

Cteni bratti a sestry!

V nedeli opet nam ptipadne tadova schtize, totie dne llho tento mesic. Schtize zapoene v 1 hodinu odpoledne. Nezapomerite se dostavit, neb jest jie eas abyste nekteti pkitli a to s penezi. S bratrskym pozdravem, John Marek, taj.

Flatonia, Texas.

Rad Cislo 52.

Cteni bratti a sestry a ptatele!

Timto vam davame vedet, Z•e v nedeli, dne 18. kijna budeme potadat piknik, tak vet vtechny zveme, abyste se ptijeli mezi nas poclivat. Budeme miti jidla dost i klobast a toho peniveho nebude tee chybet a bude tee dobra hudba. Pkijedle vtichni z daleka i z blizka.

Na shledanou!

VYbor.

Fairchilds, Texas. iiad Vyzovice Cis. 114.

Cteni bratii a sestry!

Timto yam davarn vedet, Ze schtze naSeho tadu se bude odbYvat druhou nedeli v tijnu, tote llho odpoledne, tedy se hled'te dostavit v poetu co nejvettim, neb v pOsledni schtzi nas bylo mak). Tak nezapomerite na druhou nedeli! Se sesterskSTm pozdravem, Marie Kaslerov4,

Ve stredu, dne 7. kijna 1936.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, niaepsanST resolueni vybor radu Ennis, els. 25, projevujeme timto jrnenem tadu opravdove citenou soustrast pozastalS7m ditkam a daleim ptibuznSrm nad ztratou jejich milovaneho otce, dedeeka a naeeho spolubratra Karla 2aludka, kterS7 dokoneil svoji aivotni pout' dne 19. zati.

1936 po nekolik tYdna trvajlci nemoci. Doail se veku 77 roku. ZesnulY byl dobrYm alenem naeeho tadu a vady spravne svoje elenske povinnosti konal. Vime, portistala rodino, ae zarmutek nad ztratou vaeeho milovaneho jest veliky, aveak budia yam alespori eastednou Utechou, ae my uptimne soucitime s vami ve Vaeem zarmutku.

Zesnu1S7 bratr at' odpoeiva v pokoji a test budia jeho pamatce.

John Hrabina, J. J. Nov. a Alfons GureckY, Resolueni vybor.

Dan° v Ennis, Tex., dne 21. zati 1936.

RESOLUCE SOUSTRASTI. NiaepsanY resolueni vybor 'tadu Karel Jonas cis. 28 v East Bernard, • timto projevuje \teem pozastalYm hlubokou souAtrast nad ztratou jejich milovaneho syna a bratra, a naeeho spolubratra Jiiiho Koze/skeho," kterS7 jen kratkou dobu byl v kruhu naeeho bratrstva a sae' se sveta tak neet'astnou hodou, byl zabit karou. Jelikoa zesnuleho rodide jsou Cleny naeeho tadu, tim vice se nas jejich zarmutek dotYka. Budia yam Wilt° par tadku eastednou atechou, ae i my, spolkovi brath a sestry, sdilime s vami zarmutek vas: test budia pamatce zesnuleho.

John Vaeieek, John Mayer, John GajevskS7, resolueni vybor., RESOLUCE SOUSTRASTI. My niaepsai“7 resolueni vybor tadu Nova Ratolest Cis. 41 S. P. J. S. T. v Port Lavaca, Tex., jmenem veech sester a bratra tohoto tadu projevujeme tmto hluboce citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou vaeeho syna, manaela, otce a bratra Albin Charbula, kter3i- zemtel dne 5. zati roku 1936.

Mill pozustali, byli jste postiaeni krutou nou osudu, kterou i my veichni s vami chime a ptejeme si, abychom yam mohli zmirniti vas bol tim ptipomenutim, ae vas rozchod neni yeen3i, ale jen dodasnSi. Budia yam atechou. tie i my citime s vami ye vaeem zarmutku a na zemteleho bratra budia po mnoha leta mile vzpominano.

Psano v Port Lavaca, Tex., dne 29. zati 1936.

Z tad Nova Ratolest Cis. 41: Frank Marek, J. E. Drgae, Emil See. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepodepsanSt resolueni vybor vyslovuvujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou vaeeho otce a dedeeka a naeeho spolubratra Vilema J. Hajka, kterS7 zemtel due 28. srpna 1936 v Beaumont, Tex., a pohtben byl v Bryan, Texas.

Zmineny spolubratr byl zakladajicim Menem tadu tohoto, schtze vady tadne navetevoval, kdea byl rad viden pro jeho veselou povahu.

Po smrti jeho manaelky, odstehoval se k cleat kdea setrval as do skonu, ye staff, 74 mkt.

Vime, mile ditky, ae vas zarmutek nad skonem vaeeho otce jest velikY', aveak budia yam atechou, ae i my s vami soucitime ye vaeem zarmutku.

Budia test pamatce jeho, a at' odpoeiva v pokoji!

Za tad Bed. Smetana, Cis. 39, v Bryan, Tex.: J. J. Holik, Stepan Nemec, Jan Homola, resoludni vybor.

VESTN4 RESOLUCE SOUSTRASTL My, resolueni vybor tadu Elmaton els. 148, vyslovujeme soustrast pozustale m.anaelce, nad ztratou jejiho nianaela a naeeho bratra Josefa, Nezdafila, ItterY zemiel due 27. dervence 1936, ye stall. 60 rokil pc) deli teake nemoci, na rakovinu. Pochm-an byl na katol. htbitove v Blessing. ZesnulY byl dobrYm elenem naeeho tadu a aelime jeho odchodu. Vime, pozastala manaelko, ae zarmutek nad ztratou vaeeho milovaneho jest velikY, aveak budia yam alespori easteenou Utechou, ae my uptirnne soucitime s vami ye vaeem zarmutku.

ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a test budia jeho pamatce.

Fr. Hloaek, A. Skrabanek, Jan SpurnSr, resolueni vybor.

Demo v Blessing, Tex., dne 30. zati 1936.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepodepsanY resolueni vybor vyslovujeme yam uptimne citenou soustrast nad nahlS7m umrti.m vaei manaelky a matky a sestry Albina Regmund, ktera, zemfela nahle dne 14. zati 1936, a pohitena byla na htbitove Smetana. My, elenove tadu tohoto vime, ae nahlY skon vaei manaelky a matky zpasobil vam velkY zarmutek, aveak budia yam irtechou, ae i my bratti a sestry tadu tohoto s vami soucitime ye vaeem bolu. Zesnula to zanechala manaela a pet ditek. At' odpoe.iva v pokoji! Zemkela ve stall 49 mkt.

Za tad Bed. Smetana, Cis. 39, v Bryan, Tex.: J. J. Holik, Stepan Nemec, Jan Homola, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepodepsanY resolueni vybor vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad anortim vaei manaelky, matky a babieky Marie Wehrman, ktera, zemtela dne 18. zati 1936 po delei nemoci ve stab 69 mkt, a pohtberia byla na htbitove Smetana. Zesnula byla zakladajici Olenkyni tadu tohoto, a vady dbala s yYch povinnosti vuci tadu.

Vime, zarmoucend rodino, ze vas zarmutek jest nezmern3i, ale budia yam atechou, ae i my, elenove tadu tohoto, s vami sdilime vas zarmutek. test pamatce jeji, at' odpodivat v pokoji!

Za tad Bed. Smetana, cis. 39, v Bryan, Tex.: J. J. Holik, Stepan Nemec, Jan Homola, resolueni vybor.

Tioga, Texas. tad Tioga cis. 5.

Mill bratti a sestry!

Jia se bliai druha nedele tijnova., to jest ta, ve kterou budeme odbYvat naei scl-razi, tak se hled'te dostavit v poetu co nejveteim, obz ylaete ti, jea maji platit svoje poplatky.

Tea bylo usneeeno, ae as se schfize odbude; ae budeme miti spoleenou svaeinu, a proto jsou sestry kuchatky addany, aby katida donesla nelakY zakusek. A ph torn zveme nas tad R. V. 0. S. Cis. 103, by tea nas poctili svoji naveteyou, neb as posvaeime, tak si i zatandime a bude tea nem lepeiho nea voda. Tak se hled'te dostavit ptesne o jedne hodine odpoledne.

S bratrskYm pozdravem, M. Pkihoda, pteds., Chas. HejnY, taj.

Needville, Tex. tad Rozkvet Rfiie cis. 81.

Pravidelna schuze naeeho tadu bude odbS T -vandelhofi cjstadnostavit se v pinem poetu, zvldete ti, kteti jste s povinncsti vtei spolku pozadu. V padu neptizniveho poeasi o trden pozdeji.

S bratrskYm pozdravem, J. F. StraanickST. Snagejme se vgichni uprimne, dilverne a svorne, laskou eistou druh k druhu.

(Komenskf.)

Stramt 6.

PAVLOVA ZAVET K RUSKE AKADEMICKE MLADE21.

"Co pfeji mladeai naafi vlasti, ktera se venuje vede? Ptedev'eim soustavnost. 0 teto daleaite podmince vedecke prate nemohu nikdy mluvit bez pohnuti. Soustavnost, soustavnost a soustavnost. Od sameho podatku vaeeho dila cviete se ye vaane soustavnosti, s nia si budete hromaditi poznatky. Nauate se abecede vedni &lye net' se 'pokusite vystoupit na samY vrchol vedeckeho badani. Nikdy nezadinejte pracovat v nasledujicim aseku, kdya jste nezvladli to, co ptedchazelo. Nikdy se nepokuste, abyste zastteli nedostateene vedomosti domenkou byt' by sebeodvkanejei. Kdyby tato mYdlova bublinka teeila vaae odi sebevice, toa jednou neodvratne praskne a nezbude yam nic nea hanba.

Cvidte se odtikani a v trpelivosti. Cviete se v puntiekatstvi ye vede. Uete se sbirat a srovna-' vat fakta.

Tak jak je ktidlo ptaei dokonale, tak by nikdo nemohl wriest ptaka, kdyby se nemohl optit o vzduch. Pamatujte, ae fakta jsou vede vzduchem. Bez nich byste nikdy nemohli letet! Bez nich by veechny vaae teorie byly jen planSmi pokusy. Avaak tak, jak se udite, konate pokusy a pozorujete, tak nesetrvavelte na povrchu Nestarite se pouhYmi archiveti Usilujte proniknouti do zahady, ae se fakta, phhazeji, hledejte houaevnate zakony, jimia jsou ovladana.

Za druhe yam pteji skromnosti. Nikdy si nemyslete, ae ua veechno vite. At' vas kdo chce jak chce chvali, mejte vady odvahu rici si sam sobe: jsem ignorant. Nedovolte, aby se vas zmocnila nadutost. Jakmile zadnete bYti tvrdokde je potteba souhlasit s nekYm jinYm, nutne poenete odmitat uaiteane rady a ptatelskou pomoc a ztratite to nejcennejal: standard objektivnosti.

Za tteti: vaaen yam pteji. Pamatujte, ae yeda si vyaaduje celeho eloveka po celY jehozivot. Kdybyste meli dvoji divot, jeete by vam to nestaeilo. Bud'te vdenivi ye svem dile a ye svem vSrzkumu."

Led a vSrheii spolu. AmerickY badatel P. C. Butler metil sluneeni zateni na jedne z nej yyeeich hor Jiani Ameriky Aunconquilcha v tile.

A zjistil, ae tam ve vS7e'i 6700 yarda slunce zati mnohem silneji nea v tropickYch pouetich a daunglich. Ptistroje byly upevneny na ledovci a Butler ph svS7 ch pokusech neobyeeine trpel zimou. Na Auconquilcha je hluboko pod vrcholem sirnSi dal, kde ani v poledne nevystoupi teplota nad nulu. A piece je to v tropickem pasmu. Vaichni elenove vedecke yYpravy nosili teplY odev, aby odolali time. Ph torn si veak musell davat pozor na slunce, aby nedostali Fort Worth, Tex. tad Svaz eechoslovanti Cis. 92.

Cteni bratri a sestry!

Nasledkem deetli a povodne, zabava, ph ktere meld ileinkovat kapela Aloise Slovaeka z Waco, byla offloaena na neureitS7 Casa V nedeli, dne 11. tijna budeme miti oslavu vaech novS7ch clenu, kteti ptistoupli v poslednim roku. Ted' bude ptistupovat nekolik, tak ptijd'te veichni do schtze, ktera zaCne c 1 hodine, aby veichni meli dost easu se volne pobavit. Ja myslim, ae mame pozvane nektere z Hlavni ttadovny ,aby k nam promluvili. 0 4. hodine bude barbecue, darovane ta.clern pro Cleny a jejich ptatele. Sestry hospodyriky jsou aadany, aby phspely Cim kaada male, jako "pikles", salat, kejk, paj, koldee a razne yee jest s dikem ptijato k dopineni dobre svaeiny.

Br. F. J. Blaaek nam k tomu pekne zahraje a o ruzne obeerstveni bude tea dolote postarano. Veder o 8. hodine bude taneeni zabava, budba Blaakova. Ptijd'te veichni, neb ua neni horko a zima tea ne, tedy nejlepei eas k peknemu se pobaveni. Ptipravte se na celo-odpoledni a veeerni zabavu v sini na 2615 N. Houston st.

S pozdravem na veechny zastava H. Zichdeek.

Na maliekostech rortkieti se nejlepei ptatelstvi.

Strana O.

FinanCni zi3rava fieetnilc Hlavniho PRIJEM OD RADCJ ZA MES1C ZAR1 Add Den D. 0.

Za 219.76 .80 1. 14. srpen 14.85 2. 6. tail 30.82 3. 19. srpen 229.86 4. 19. srpen 3.50 5. 15. srpen, zati 69.40 1.00 6. 25. tail 154.75 7. 17. srpen 106.33 .80 8. 24. srpen 11.58 3.42 9. 9. 2 eleni 235.42 2.26 9. 25. tali 74.50 1.20 10. 21. srpen 40.55 .50 11. 14. tall 32.05 â&#x20AC;˘ 12. 18. srpen 324.28 13. 18. eer'c, srp., zaki .90 174.82 16. 22. tali 8.79 17. 15. 1 Glen 424.70 3.30 17. 17. tail 8.05 .20 18. 28. zaki 119.81 19. 23. srpen 33.10 21. 8. tali 42.00 22. 17. zaki 141.92 23. 17. zaki 588.58 25.96 24. 23. srpen 342.24 9.76 25. 15. srpen 38.25 26. 22. srpen 107.19 27. 21. srpen -260.90 1.80 29. 11. srpen 67.32 .20 30. 8. srpen 74.52 31. 22. srpen 24.59 32. 23. srpen 137.14 .60 33. 22. srpen 29.99 34. 17. zaki 122.67 3.10 35. 17 srpen 24.25 .20 37. 18. tali 127.36 3.10 39. 3. eervenec 130.40 3.10 39. 19. srpen 304.82 3.44 40. 22. zaki 77.30 41. 23. tali 44.35 42. 22. tali 1.67 33.91 44. 24. srpen 128.61 .60 45. 18. srpen 280.69 5.18 47. 23. srpen 120.20 4.80 48. 15. srpen 125.72 1.70 49. 21. srpen 52.88 .60 50. 15. srpen 1.90 95.24 51. 22. srpen 1.00 95.50 52. 21. eervenec 12.15 53. 30. eervenec 54. 26. 2 certif.

2.80 66.01 55. 22. srpen 55.00 57. 10. srpen 42.25 58. 23. tali 42.16 60. 19. kij., list., pros. -71.10 1.80 61. 9. srp., zaki, 1.80 38.06 62. 20. srpen 2.20 87.93 63. 19. tali 45.40 64. 13. srpen 120.75 1.57 67. 19. srpen 94.48 2.00 68. 19. srpen .80 107.20 69. 17. srp., zaii 124.41 1.54 70. 21. zati .20 95.01 72. 15. tali 116.10 73. 23. srp., zaki 15.84 74. 22. do piedu platici38.60 75. 3. deed. srp.

19.30 75. 15. tali 1.00 53.18 76. 19. srpen 42.70 77. 28. der'c,srp.

32.79 2.06 78. 3. srpen 32.79 2.06 18. zaii.

151.57 79. 3. 'der. eer'c,srp. 2.40 .80 56.84 79. 15. zaki .20 68.13 80. 17. srpen 2.46 149.66 81. 17. srpen 1.80 66.13 83. 3. kveten 13.12 110.41 84. 13. srpen 18.85 85. 21. zaki 105.93 86. 19. srpen 1.40 86.32 87. 6. dervenec 15.62 351.90 88. 1. dervenec 39.76 368.88 88. 28. srpen 1.30 89. 19. zaki 48.35 90. 7. tail 33.73 91. 21. tail 6.10 185.49

Ve stiedu, dne 7. tijna 1936.

Vt 8 D N 4 K

1936.

7.20 13.80 .45 87.65 6.60 46.55 75.50 1.65 64.50 80.10 28.70 21.90 67.00 47.65 213.50 12.75 1.35 22.35 22.25 87.60 40.35 20.25 1.20 76.85 11.15 2.55 .30 21.65 65.00 25.50 7.75 14.25 5.65 84.40 143.35 57.95 25.15 24.65 90.10 161.65 6.60 7.65 33.35 33.60 3.05 .50 38.65 1.65 27.40 20.80 22.60 17.35 33.70 4.35 65.65 82.30 26.95 67.50 63.30 30.30 3.50 .30 11.35 1.50 1.50 3.15 3.15 28.25 27.15 2.70 93.50 4.20 11.85 23.90 2.55 6.75 126.00 35.90 42.30 19.70 92.25

srpen 10.12 zati 2.60 zati 1.40 zaki .40 srp., zati zati 1.80 srpen zati zati 101. 15. zati 102. 26. dervenec .80 103. 15, srpen 104. 1. srpen .20 104. 30. zati .20 105. 18. srpen 107. 15. zati 3.00 108. 26. srpen 6.11 109. 29. der., deed., srp.

110. 19. zati 111. 17. srp., zati .. 80 112. 17. zati 6.80 113. 19. zati 114. 15. srpen 114. 23. zati 116. 15. zati 117. 30. zati 118. 24. srp., zati 119. 28. zati 120. 22. zati 121. 9. zati 1.60 122. 25. zali 123. 17. srp., zati 124. 12. deed, srp., zati 125. 22. srpen 126. 12. dervenec 3.20 126. 29. srpen 3.20 127. 18. eeec,srpen 128. 15. zati 1.20 92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

192.00 42.05 84.60 42.90 82.35 70.31 59.29 24.10 32.08 41.30 50.25 51.85 21.10 35.70 31.30 83.04 153.93 182.95 61.21 63.38 148.77 10.01 55.79 55.79 41.55 27.14 90.43 14.25 28.75 50.71 38.43 75.30 35.70 32.91 79.71 79.71 45.20 28.80 54.06 198.99 71.55 18.98 83.84 86.41 31.75 5.60 58.13 28.10 97.38 123.44 85.16 15.15 67.62 66.53 66.33 90.24 21.30 37.86 21.01 14.88 91.37 24.48 10.30 17.05 45.77

19.15 24.95 49.75 28.45 27.90 38.35 32.00 15.10 .75 19.45 1.05 1.20 .45 8.30 14.60 58.50 11.25 19.00 33.50 20.10 69.65 5.35 19.05 15.95 27.10 17.20 21.70

13,065.28

4,039.20

22.

21.

13.

10.

23.

25.

19.

15.

21.

129. 12. ME 130. 1. dervenec 131. 24. deed, srp., zati 132. 22 zati 133. 18. srpen 135. 19. zati 136. 9. srpen 137. 14. zati 138. 15. zati 139. 19. zati 141. 19. zati 142. 24. srpen 143. 28. Lail 144. 23. zati 145. 9. srpen 146. 21. zati 147. 12. zati 148. 18. srpen 150. 12. zati 151. 23. zati 152. 10. srpen 153. 8. zati 154. 22. srpen 156. 3. srpen 156. 11. 1 Glen 157. 18. &ail 158. 14. zati

1.90

1.98 8.41

7.62 1.20 6.46 1.20 4.94 2.21 1.30 9.84

281.87

11.30 29.40 22.25 23.85 8.60 11.10 3.00 3.00 7.35 19.25 26.65 13.50 11.25 12.15 35.15 42.40 .60 10.80 34.05 22.35 28.15 8.85 28.25 9.45 17.00 28.20 7.35 9.45 1.20 3.90 2.10 5.65 5.90 2.40 12.05 4.05

PREHLED 111,JMU A. VYDANI ZA MESte ZAill 1936.

PRIJEM: Od Mat, na Umrti Splatky hypotek Splatky piljdek certifikatii 'Uroky z piljeek certifikatti Uroky z hypotek Splatky bondt Uroky z bondt Najemne z majetku Splaceno za praci v piljekach Prodej bonda (vYdelek) Splaceno pravni, hypotek Lekatska prohlidka D. 0.

$13,065.28 2,510.25 1,868.00 1,582.72 3,427.54 10,160.00 2,356.99 1,685.35 166.63 700.00 6.00 2.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$37,530.76 38.441.56

ThIRNEM VYDANI: Na Na umrtni paid up certifikaty

$75,972.32 $13,199.99 738.00

Na umrtni nedospelYm. dediciim Na umrt. nedospelYm at:Ileum firok Hypoteky Piljeky certifikatii Zalohy jednatelum Lekatske prohlidky Comm. novi dleni Pojieteni proti ohni na majetek Opravy atd. na majetek Dari na majetek Prasni na majetek Splaceno za praci v pUjakach Cestovne na bondy Pravni na hypoteky Exchange na bondy (bankovni) HOTOVOST V BANKACH PRIJEM NA HL. itAD: Od tacit Hotovost z minuleho mesice

1,125.04 216.34 16,635.42 13,193.00 400.00 140.50 320.63 18.31 6.85 24.00 11.40 166.63 71.92 7.00 3.90 $29,693.39 $4,039.20 334.34

Celkem VYD Sjezd Najemne z fitadovny Telefon PoStovne Bony Utednikii Potteby v Utadovne Cestovne a schnze SluZne fitednikii SluZne, vYpomoc Vestnik, 6,125 odberatelu Vestnik, po'Stovne Telegramy Notat Oznamky

$4,373.54

HOTOVOST U POKLADNIKA

$2,233.42

40.00 30.00 23.35 61.02 140.60 198.29 501.21 687.50 75.00 331.77 .67 1.21 14.50 35.00

DETSKY ODSOR

Pfljem od tada Urok Hotovost z minuleho

$

Celkem VYD Uspory Lekatske prohlidky

$ 1,206.80

HOTOVOST V HANCE

$ 1,191.21 13.740.00

22 bon du

281.87 112.50 812.43

13.59 2.00

$14,931.21 PREMED MAJETKU JEDNOTY. $1,363,225.99 Bondy 1,120,055.70 Hypoteky 1,000.00 Hypoteky (mortgage) 332,748.78 Ptijeky certifikatil 196,026.92 Majetek 29,693.39 Hotovost v bankach 15.00 Uloteno v meters (elektricke) 20.00 U najemnika 1,1.67.36 U jednatelt 2,233.42 U pc kladnika 14,931.21 â&#x153;&#x201C; Detske Odboru

MAJETEK

Celkem Dluh nedospelYm dedictim

$3,061,117.77 27,109.74

MAJETEK Jsem s br. pozdravem

$3,034,008.03

Edward L. Marek.

Dne 30. tali 1936.

Arnekdota o trnnni fedi krale Jiiiho V. LondynskY novinak Henry Crow mel jednou velik3'7 Uspech. Uvekejnil tranni kee krale Jikiho V. dNve net ostatni noviny. Podatilo se mu to ovaem jen tim, ze si ji sam napsal. Pak to bylo objeveno, byl stihan a mel 137-t potrestan.

Kral Jiti si dal Crowovu kee pkedlotit, pkeeetl si ji a prohlasil: "Musite se pcstarat, aby byl potrestan co nejmirneji. Jeho tee byla rozhodne mnohem lep'Si net moje." * Kleptomanie.

"Main ye vas daveru, pane doktore, vyleeite od me kleptomanie."

"Bohutel, ale nemam daveru ye vas, proto/e jste mne pki posledni konsultaci ukradl hodin, 4,"

Ve stiedu, dne 7. iijna 1936.

EN oLovEK vezme po ranu v nedeli noJ viny a podiva se na zadni stranu a ua tady ma;s: Prodam, koupim, vymenim. Nekdo prodava. ;tenata, jinY by zas rad koupil jizdni kolo, ten zase vymeni loznici za potraviny, po ptipade za sktin na ;aty. Nejzajimavej g bYrubrika: VYmena.

Vymenim ratlika za kus gpeku neb pet chle- a v zapeti ete8 vedle podobnY inserat: Vymenim kus ;peku za psika. Tern dvema by opravdu postaeila vYmena. V;ak ut v davnem staroveku se vymeriovalo. Hrndit udelal krejeimu hrnec a krejei hrneitovi u gl gaty. Pak se meal° prodavat a kupovat a dnes se opet vymenuje.

Olovek pied tS7 cInem koupil motorku a dnes by ji rad prodal. Darmo se netika, ze elovek s motorkou ma dvakrat z ni radost. Po prve kdyi ji koupi a po druhe, kdyt najde na ni kupce. Benzin stale drat g — zlobi se takovY motorkat — kupuj olej, sebe zamate;, pucuj a pucuj a jeate se nikaj vyjet' nemote. Roba by tea rada jela a sameho mje nikaj nepuAti. Ju brat sebu nemotu, pokad' su ty decka eke male. Ptedam to, alebo vymenim za radijo.

Radijo se doma zapne, sednerny koleva teho a budeme posluchat'. Mazani a kupovani oleja odpadne. 61ovek piece s takovYm radijem enem aporuje, bo dy se doma sedi, neat' se ani buty, leda tak ty galaty prodte; od sezeila. Take radijo to nic netere...

Na jinem konci mesta ma jinY elovidek °pet jinou starost.. Ma dva radio-aparaty. Jeden koupil a ten druhY dostardarem od strYeka.

Hrome, mysli Si ;t'astnY majitel — dyby tak kery dal motorku za to radijo, tut by sem mu eke aji doplatil. Clo y& by se rad raz za eas kraj g vyjel, nale dy teho easu neni vela.

A ty tramvaje a vklijake vergie, to jetdi ani s maslem. Tak sedne; na ma gnu a frk a ua je &ova tam, kaj chce; byt'. Takova motorka to je dobrota v chalupe!... tlovek si da, insert a tim je vaechno vykizeno. Nekdo se v;ak spoleha na Ustni inserci.

Ty, posluchej, ptedam motorku — zastavi motorkat nejednoho ptitele — poptej se ledykaj po jakYm kupcu a zeteneg tut zarobi; se paED vchodem do zamku, v jehot ozdobP nem mtitovi se pyani dvouocasY lev, zasta,vuji se poutnici. D ye aabky, male ;kolaeky, ptig y sem peSky z Kladna a dekaji tu ut hodne pies hodinu. Sedi trpelive na okraji chodniku a oei nespusti s piskern posypane testy zameckeho parku, aby jim nic neu8lo. A to je teprve pul etvrte. JeAte celou hodinu budou eekat, net se v brane objevi dva belou g s koda.rem. Jen jestli se opravdu objevi! Ne hodinu nebo dye, tieba dva dny , by tu deti eekaly.

Tak jako to dy e deveatka, trpelive tu den co den dekaji vaichni ti, kdot sem plichazeji ze y ;ech kouta republiky, ba i z ciziny, aby aspoil na okarntik spattili tvat, kterou zna, celY svet.

"Budeme dnes mit ;teSti?" Pokrdeni ramen pana kabniho v brane je nam odpovedi. eka, nas tu ua peknY hloudek. Novi poutnici stale ptichazeji. Nekteti z nas byli nejprve na lanskem htbittivku poklonit se pamatce pani Ch. Masarykove. ProstY hrob, bez nadpisu, peelive upravenY, pinY kvetie U hlavy, v zasklenem etythranu, na kamennem podstavci, zhotovenern z tilomku mrakotinskeho monolitu, sviti vedne svetlo. Jako symbol svetla, kterYm byla tato statedna tena za sveho tivota y;em, kdot meli atesti byt v jeji blizkosti, ptedevgm rodine. Kdo povi, dun byla v osudovYch chvilich tivota Toma g Masarykovi! Jen male svedectvi.

Letos 13. kvetna, sotva se trochu pozdravil z tetke nemoci, postal tu pan president drahnou chvili a v rozruAeni byl odsud odveden.

Pied tim byl tu kratce po sve abdikaci o vanocich. Lekati, stketici jeho klid, jen s obavami stketi jeho kroky sem, v mista smutku a bolesti. Zena, ktera tu peeuje o hroby, pokyvuje smutne hlavou. Co si asi mysli? Nefika nic, ale nam pada, smutek do du g. Pak nam

Strana ?.

VI STNtir

Prodam, koupim, vymenim Jos. Filgas. desat kadek. To ua su pane penize a mad jich vydelane raz dva tit Tea, kdyby to kery vymenil za radio tut mi ho dohod'. Mam kupovat' nove, tut radii to obehrane. Buda' to met ua inaei brink.

Ti Jane — inseruje &ova na druhe strane mesta — piedam radijoaparat, ani sem se nepodival jaka to je znaeka. Ale fajny aparat.

Ten ti hraje aji dyt nic nevysilaju. Zarub si paru haliiu, synku, to via", ae se nebudu ohlidat' na grejcar. Tea by sem to vymenil za motorku a dim lacnej g bude motorka, tim vjece mote; pii tym kgefte zarobit'.

Takhle to tika, jeden druhemu. Ustni inserce bYva nekdy iispeSna, jindy ne, ale se hodne rychle. Tu, potteboval by sem kupca na motorku — Mica, jeden — ja zase na radijo — odpovida, soused. Hrome a nedal by ten tvtj to radijo za motorku? — Co g prase, te by jako cheel motorku. Tut ja nevim, nale zaptat' se modem.

Ti dva se vynasnati, aby se obchod udelal.

A nekde stranou na ptedmesti hleda nekdo kupce na jizdni kolo. — Doked' sem robil, dycky se mi scale. To di je fajne koleeko. Ale co s nim voile, dyt' nernam roboty. Casu doAd, moau vgude zaik' pe;o. Ptedam, zeteri mi kupca — povida kamaradu — zarobi; se. A jestli kamarad piivede kupce, tak ho oba dva piemlouvaji. — Kostra tajak nova — fajne koleek°, &See sem na nim ani moo nepojetdil, enem raz za eas kaj g v nedelu yen. Deprem ho mam jaky druhY rok. Date d ye sta kaeek a koledko je yak. Tut co, zrobimy ten Ideft, take koleeko nedostanete ani za pet set. Vy urntete a kolo bude furt v rodine. Podivejte se, jak peruje. Na tym se yam bude secet' ani za stolem.

Nale, vaeci vychvaluju a dy to elovek potem kupi, tua splade. Dobre kolo, dobre kolo a elovek, aby ho potem nosil na tbete — odpovida. zajemce — Dyby ste ho vymenil dee by sme spolem zrobili ten kgeft.

No tua jak mate co, pottebneho, tua co by ni.

Jeho jeate ukazuje stuhy s kytic a ven', ktere jen letoaniho roku sem byly sneseny opravdu ze vaech kondin sveta. Prohlitime krasne tepane sktinky, darovane sem zahranidnimi legionati. V jedne je pada z bojike zborovskeho, v druhe je prst z Brooklynu v Americe, rodike Charloty Masarykove.

Oas utika. Nechceme promakat vyjitidku pana presidenta. Spechame, a letmY pohled k hrobu pani Masarykove znovu nas dojima.

Stoji tam potulnY harmonikat s chlapcem.

Na testa' za chlebem, jdouce pies Laxly, zaali sem na htbitov, postat chvili u hrobu te, ktera poznala velikost lidskeho utrpeni.

Jsme zase u lanskeho zamku. Slunieko prasilnice jsou piny prachu. Jeden z dvou ruskYch legionahl, kteii tu maji strat, vy;e1 pied branu. Je zasypavan otazkami. "Pojede tudy pan president?" Zapra gene silnice davaji male nadeje. Je pravdepodobnej g , ze pan president se cid oborou, zadnim vchodem. Ano, je to ternet jiste, vycit'ujeme to z poznamky pana kabniho, jehot usmevava tvat se opet v brane ukazala. Je Ctvrt na pet. Oekajici jsou rozhodnuti opustit posice. Net by kdo pet napodital, u hlavniho zameckeho, vchodu ani elovieka. Vgchni beg, mug, teny i Ceti, nahoru do obory.

Kladenska deveatka sotva dechu popadaji.

Malieka ma od pana doktora, zakazano utikat.

Prodelala pied dvema rnesici tetkY zapal. Ale, co je zapal plic proti zapalu v srdci! Ty minuty behu zdaji se veenosti, a testa, ktero, k horni brane stoupd do potadneho kopce, zda se nekonednou. Ale marathonskY beh ve skuteenosti netrval ani deset minut. Koneene jsme tu. Za platikami je videt Cetnika, kterY pra-

A tak se prodava, kupuje a vymeiluje. Nekdo by rad prodal Zebrik. — Nekupi; tebt?

Co by sem s nim robil?

Tu't ledakaj na strechu vylizt' a ledyco opravit'.

Naco by sem liz kaj gi na strechu, dyt' nemam chalupy.

2ebk se dycky elovekovi zejdo — nevzdava, se prodavad ech, aak ho kdoai kupi.

Ty posluchej — hleda opet nekdo DIV kupce — mam husle, ttik y rt'ove, fajne husle, samy hrajum, nale muti; po nich 'amyecem 8' . 111yrat'. Ptedam alebo vymenim za gramofon, bo mam na gramofon kupca.

Husle? Naco husle, dyt' na nich neumim hrat'.

Se naudig Ci na tym co takoveho je. Smyra; raz sem a raz tarn a ut to hraje. Taky chlop jako ty, se lehko nauei. To je dobrota, dy elovek umi na tym hrat'. Ledykaj zahrajeg ani robit' nemuSi g Penez ma; jak ;up.

Tut demu ich ptedava& dy s nima se daju zarobit' penize?

Tut na dvoje nemoau na raz brat'. EAde mam doma jedny.

Kupim lutka — iika jeden Na co 'Oka? pta se druhY. Tut, ty trubo, pteci nebudu spat' na zemi alebo v kasliku od uhla.

Ryp na ty hodinky! Moje maju atrnast kamenu — ptemlouva nekdo kamaradi.. Mam kupca no, ty tvoje! Chce naramkove. Vymenme.

Di, di, nebudu takove cebule nosit'. Dyt' mi to urve kapsu!

Tak se dnes obchoduje. Tak se dnes inseruje od kamarada ke kamaradu a inserenta to nic nestoji. Inserci v gchni delaji zadarmo.

Jen ten jeden, kterY piivede kupce, si na torn nem vydeld. Jeden prodava kiec pro ptaka a vymeni ji ttebas za umyvadlo, ten vymeni mYdlo za t- aty. KahlY ma nee° na vYmenu. Prodam, koupim, vymenim! Neprodate nic? Nekoupite nic? Prodali bychom, ale nemame co, koupili bychom, nemame zae. A vYmena? Nemate nee°, co byste radi vymenili?

Ale jo. to tady new /name a radi winenime.

Vymenime ten dne gek za lepgi zitiek ! y e piichazi otevtit dtevend vratka do obory.

Dovidame se od neho, ze vyjitdka se asi trochu opozdi. Piijeli filmaii. Oekajicich zmocnuje se vzrug eni, kdyt ze zamecke zahrady je sly;et tlumenST dusot koni. 8atky k mavani phpraveny, netrpelive pte gapovani. Ua ho vidime! Docela blizoieeko a jeate blit Ted' mu vidime do tvate, vaane, dustojne, krasne. Koear miji nas zvolna, kone jdou krokem. A ted' vidime uz zase jen gedivY klobouk pane presidenttiv. Jsme rozechveni. Kdosi S'epta.: Pane presidente, pane presidente... Je ticho, jen borovice Aumeji a ;atky poutnikti vlaji za mizejicim kod'arem. Co vaechno jsme chteli vial! A zatim si ani neuvedomujeme, kterou rukou zdravil sy Ym typickym pozdravem, zdvitenim dvou prst' ke klobouku. Ptame se deti, jake mel ;aty, mel-li svrchnik. To vaechno jsme nevideli, v mysli mame jen jeho krasnou, dustojnou, vaanou tvat. 8koda, ae jsme se nemohli podivat do odi, chranenYch pied sluncern dernYmi skly! Ale meli jsme dnes ;testi.

Videli jsme zas pana presidenta. Radujeme se, ze je tak zdra,v. Me. takove krasne, rti2ove tvate — utvrzuje nas radostne jedna pani. Divam se na ni. Ma odi pine slzi.

Zavistnikiim nejlepe se pomstig, den ze dne Jezero na buben. V Radovljici v Jugoslavii bylo soudni dratbou prodano Bledske jezero s Park hotelem a 90 jinYmi objekty, dosud majetek mantela KandovYch. K dratbe pti gi tea italki a rakouki finanenici. Jezero s celYm ptisluAenstvim koupila Zadrutna Gospodarska Banka za 23,400,000 dinarti. Jezero samo bylo prodano za 8,658,000 dinar'. U Bledskeho jezera je letni sidlo jugoslasske kralovske rodiny.

5trana

VESTNIK

etedni ()rgan Slovanske Podporujici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A.ssociation of State of Texas.

R. T tiR--FRAN T A NIOU OKA—EDITOR RE-DA • Vydava tele — Publishers ECHOSLOVAIK PUBL. CO., Vi est, Texas Predplatoe 65c ro6n .e. Do stare viadti $1.6

rang.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year. hroeny cores zasiiaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Ve'Skere dopisy, pfedplatne, oznainky, bud'tel aciresova.ny /la Vestnik. West, Texas Vestink has the largest circulation of an, Czechoslovak Weekly in South.

Jake jsou povinnosti tadovYch niednikii7 Vystitne vytYeeni povinnosti radol4ch shledali jsme v organu Z. C. B. J., v dopise stareho spolkoveho pracovnika V. Krikade sr., jet, k inforrnaci vSeho alenstva uvadime: Prect. edo jehlavou radu. Mel by bYti rozumpozornY, laskavY, mirnY, trpelivY a °betavY, a litcly hotov rici rozhodujiei-slovo. Stara predseda, dozorce, pckladnik, teetnik a druzi titednici radu tvori kabinet predsedy. — 31nak dosahne se mnohem lepSi svornosti v iddu, kdy predseda here radu s Utedniky aspon o veceeh do jejich oboru spadajicich, v rozhodovani ve schtzich i mimo nich. Pak, v kritickern rozhcdovani a dabs, vtdy mate katdY spolehati na poinoc a svorne jednani jejich. — Ueetnik je srdcem radu. On je jedinYm tirednikem, kterY je spojen se v‘Semi eleny katclY inesic v knihdch a osobne, dle toho, jak kat'dY plati. On tadneho nezapomene, protote pies fleet katdehlo elena jde vicekrate kat'clY mesic, nezii mute podati zpravu Hlavni Utadovne. Je spojen s ka t• dYm elankem do vetSi neb menSi miry finanene — choulostive to east v tivote.

Zna mnoho nesnazi i utrpeni. Zna dobrou i ncdobrou trail ku placeni a je-li dobrYm studentem lidskYch povah, karakterfn tedy brzy nejlepe sezna, jak jednati s rtiznYmi Cleny, aby jim udftel pojiSteni, a radu alena. On, zvlaSte v naSich venkovskYch tadech, kdy i sam bydli na forme, maxi byti pripraven pfijimati a fiatovati poplatky, pti jakekoli priletitosti a kdekoli. A koneene, neetnik bYva, pr y -niraesmjdinYtekmradu,teY se dovi je-li nekterY cleiz nespokojen s usneSenim nebo jednanim radu, neb nekterYch elenti; byl-li uraten, zkracen, stalo-li se mu prikori atd. Kdyby nikde, nikornu ani sluvka nerekii, pri placeni poplatkii elenstvo (la na jevo svoji nespokojenost — je-li joke. SchopnY a zkukny tieetnik dovede a napravi nespokojenost sam fined ph vzniku. Neni-li to motile, nebo y e vatnych pripadech, obraci se o pornoc k predsedovi. Urednika tohoto je lepe meniti jen v nutne Pottebe a za UCelem polepSeni. — l'ajeranika pojmenuji taludkem radu, protote i nejlep'Si sve kancelat'ske vedomosti je mu ledacos straviti. — Jakou &Asti tela radu je jokladnik, ponecham etenati k rozhodnuti, ale mei by miti, krona nekterYch jiz jmenovanYch hiavne take konservatism; ne tedy voliti Clena, jehot pranirn v2dy bylo byti bankorern, ale nikdy jirn nebyl a nebude. — Dozorce je okem neb zrakem radu, a prtivodce je s-vetlem ache sluniekem, a mel by bYti posiu S• ny atd, — a bez kutich ok. — VYbor neetni — rnajetku, je do nejake miry luxusem u chudYch a malYch radii a proto snad se tak mnohe u malYch radll chybne odbYva tertem. Kdyt pair nastane ztrata., zvoni se umirdekem. U • velk;;Tch a majetnYch vYbor ma velkou Dad•povednost a kde je dluh i easem nese poradrie bremeno. Preto ma bYti vybor vybiran a voien die potfeby.

Navglevy v redakci. V sobotu zastavil se U nas kratince freetnik Hl. ttadovny br. Ed. L. Marek, nalezaje se s rodinou na tests do Dallas, kde si chteli dobfe Drohlednouti centenielni vYstavu. — V itterY rano ptekvapeni jsme byli navttevou novomantehl Alb. RegmundovYch z Corpus Christi, kteti byli v sobotu spoutani svazkem mantelskYm a svatebni cestu voliti na Centenielni vYstavu v Dallas.

Nay ttevy nas velmi potetily.

Da vinku dallaskimu sboru peveckemu. klady pry tahnou a citikazy toho viclime v kde nadtenci utlechtilych snah zalotili si peveckY sbor, o eemt titeji zpravuje nati etenakskou obec spolusestra pi. Ondratkova. K oslave Stoletnice Texasu — 6eskernu dni pottoboy ali jsme do programu take 'Devoe. Dallatti projevili ochotu spolupAsobeni, ptedseda westske Slavic nabidl se polotiti zaklad a nekolik potateenich zkoutek vyutil k vYkladu principu zpevu sboroveho. Pkihlateni cvieili, pilovali a byli fidastni v programu C. dne. Sime zasete potetitelne se ujalo, puei. Zname dallaske sestry a bratry, jejich vtestranna spolkova, einnost je ptikladna, vezmou-li cokoliv do sveho programu, tento dozna, ptesneho splneni. Ptihlateni pevci jsou Cleny mistnich diz Jaro a Pokrok. St'astnou shodou okolnosti za sbormistra si vyvolili dobreho hudebnika nadSence br. Jendu Kebrdle, cot znamena poeateeni plus zdarneho vYvoje. Tot, adepti mladiake Lyry, s chuti do prate! Hudba a zpev jsou nadherne projevy umeni, jet tlechti duti, povznag , kultivuje. Hodne trpelivosti, sebezapteni, jests vice vytrvalosti a kazne. Zdar yam!

Narodove s prazdnYmi kolibkami nemohou dobjrt tadne ilk. A maji-li nejake, tedy je pozbudou.

Mussolini Westska, Slavie do etvrteho roeniku. MinuMho pondelka veer konala westska Slavic, vzdelavaci a pevecky spolek, prvni schtzi a zkoutku po dvoumesienich prazdninach. Sen.zi zahajil ptedseda a sbormistr dr. Jiti Pazdral, tajemnik br. Ben Vantura vedl zapis, Cast dienti byla pies neptiznive poeasi dobra — prilbeh schtize potetitelny. Proto, te toto vkkrajanske kulturni sdruteni, jemut nateti pochybovaCi nedavali deltiho trvani, nejen te se udrtelo, v ptedsevzate snaze yydrtelo, ale stale poeetne sililo, umelecky rostlo. Tteba vyzvednouti, ze elenstvi vzdelavaciho spolku vytaduje stale obeti, sebezapteni. Telesne i finaneni stale ptispiva,ni pro dobro vespolne — jimt je zdravY utlechtilY tivot spoledenskY v eels osade. Dle biblickeho "nejen chlebem nYbrt i slovem Aiv je alovek", westska Slavie toto velepottebne reeni uskuteetruje uz — etvrtYm rokem. A jak zname vernost zasloutileho vtdce Slavic i vtech dlenfi, jsme jisti, te novY rok prinese pravidelnYm cvidenim dark pokrok, postupu umelecke firovne ye zpevu i divadlech - nove dukvni potitky osadniktun a koneene 2,adouci priklad k nasledovani jinYm poeetnYm osadam. Otvrtemu roku snateni Slavic — zdar!

0 nas pro nas. K dustojne oslave vyrodi osycbozeni eeskoslovenska, ptipadajici na den 28. tijna — chystaji se dle dosavadnich ozna,meni: to.cly Pokrok Houstonu a Btefanik v Houstonu, Jaro v Dallas, Sokol v Taylor (v sini radu Vytehad). V posledni schtzi t. mesice jiste dalti tady dohodly se pro uspotadani patheme oslavy, cot bude v natem organu ozna,meno. — Sestra Stanovska, ma v tomto eisle pekne pojednani. Ve zvettenem Vestniku bude staid Hlidka Zen a dopisovatelky budou vitany. Co se tYee omezeni dopisu z jednoho mista di radu, kdy ku pt. o divadle Ci podniku psalo v jednotlivem eisle vice alent najednou, skoro stejne, cot ptecine zabiralo misto a dale, nebylo zajiste eetbou zajimavou, v takovYch ptipadech omezeni, zavedene poslednim sjezdem jest mistne. Nezahrnuje vtak zalektosti Jednonat'i vetvi, spolkovemu a osadnimu tivotu dille'tite. 0 techto otazkach motno psat stale, ovkm 'Ae veene, ukaznene. Pamatujme, te organ je majetkem iTS'ech elenu, je to predne k vYmene nazord a zajiste i pro kritiku. Ta musi iftdy smetovati k dobru, prospechu Jednoty eili k utitku vteho elenstva.

Ve sttedu, dne 7. tijna 1936.

Kdo jsou rudi a kde nationalists ve §panelsku? Z krute obeanske valky y e Spanelsku nektere noviny delaji pro sve etenate povestnou "Spanelskou vesnici". S odvatnou netetrnosti ke s y Ym &Lewitt= liei obeanskou valku ve svetle zcela nepravdivem. Povstalee nazYvaji "nacionalisty" ad ve skuteenosti je to strana generaln, tlechtica, velkostatkatil, monarchist-a a jejich ptivrtencn. Vladni strana je nazYvdna "bolteviky neb rudYmi". Ve skuteenosti ve Spa,nelske vidde, proti ktere bylo povstani zdviteno, nebyli ani komuniste ani socialists. Tuto vladu utvotila strana reoublikanu t. j. liberOlove, demokrate sttednich vrstev, mestska inteligence a pokrokovi zerneTyto strany — jsou ted' zvOny "levici" — sly do imorovYch voleb s potaday kem pozemkove reformy a budovani tkolstvi. Vyhraly a dostaly 240 poslanct. Dnetni povstalci — dnes zvana, "pravice" — Ali do voieb s potadaykem navratu kralovstvi. Pohrali, dostali 150 poslanct. Kus chleba a urnet 'dist a psat je zajiste lepti net nosaty Alfons. Na zaklade takto svobodnYmi volbami proje yene vale naroda demokraticke strany zakonnou Ustavni eestou utvoilly vladu. Vladu bez socialistil a komunistn. Proti tett) vlade zdvihli generalove obOanskou valku. Delnici v obrane zakona a Ustavy podporuji viadu proti generalskym povstalcum. Takova je pravda o obeanske valce ye Spanelsku.

Ptatelstvi, jak dnes vypada, nevylueuje zradu, at' ui malou ei velkou, kdeito kamaradstvi ji rozhodne nepiipouSAI. Kamaradstvi je dfivera, eloveka k eleveku, Bez davery jednoho k druhemu neni moino NePritomni nikdy nemaji pravdu. Tuto svedeenou zasadu v mezinarodnim tivote phpomenul president dr. Benet delegaci ' eneve. "Mladet se dete na svetovY kongres v Z citi ohrotena" — teki president Benet ptedsednictvu esl. delegate — "nebezpedim valek, nebot' si uvedomuje, Ze by ji budouci yaleene zapletky nejvice postihly. Mika° si vtak rive-donut, te by svou krvi platila na budouci valku nejen mlada generace samotna, ale te by byly zasateny i vtechny generace spoleeensky, hospodatsky, mravne. Je nutno razebirat a prottasat a to slutne, aby se rozebirat mohlo. Nerozvatuje-li se v zakonociarne, uvatuje se na ulicich. Ptestane-li se uvatovat rabec, pak se zadne stkilet."

Syn, otec a tied. Synem a dedeekem se elovelt stava, anit o torn vi. Otcem se dela, sam.

Syn zasadne schvaluje katdou novotu a odsuzuje vte stare. Otec, chce-li bYt povatovan za pokrokOte, schvaluje nebo aspon trpi novoty, ale ptidrtuje se zvyku. Ded odsuzuje zasadne vte nove a chvali jen stare dobre easy. Syn chce nejcItive vypadat hodne mutne, kdeito otec se snati uditeti si co nejdele mladi. Dedeeek pak bYva velmi dasto cletinskY. Synovi da,s plyne, otci utika a dedo yi leti. Jen prvni dni na odpoCinku se zdaji dedeekovi nekoneene dlouhe. Syn boti, otec stavi a ded udrtuje uctive zficeniny. Syn tika: "AA ja, budu . . ."

Otec: "Ja jsem ." Ded: "Dokud ja, jsem byl . . ." Synovi je k smichu otec i ded. Otci je k smichu ded a k zlosti syn. Ded se rozhorluje nad synem a jests vice nad vnukem.

Neni to snadne svetem jit a nezabloudit v scesti; vgak itesti v svete nejfetk bYt druhu (HOlek.) svemu k §testi.

Pravdomluvnost po injekci? — Vynikajici londYnskY Mit' dr. Ellis Stungo nabidl francouzske policii prosttedek, jirnt pry mute katdeb° donutit k pravdive vYpovedi. Je to chemicky vYrobek "evipan-sodium". Dr. Stungo uvatejnil o teto latce obsAhlou studii v lekatsitem easopise a vylotll jeji 1'1:dinky. Injekce evipanu privede pry katdeho do takoveho stavu, te ochotne odpovida na katdou otazku podle pravdy. 61ovek prijde proste do povidave lady. Dr. Stungo 'tadal nedavno britske ministerstvo vnitra o dovoleni vyzkoukt evipan na nekolika trestancich. Jeho t'adost byla zamitnuta a byl naopak upozornen, ze ye Velke Britanii neplati pied soudem yypoyedi, ziskane poutitim nejakeho jedu. Proto se nyni dr. Stungo obratil se se svou nabidkou do Francie.

Vc stfedu, dne 7. fijna 1936.

Zpravy ye zkratce.

VESTNtIC ne. Evropa prY tone v mofi nenavisti, vtude se tilene zbroji. Pfekotna vYroba valeeneho materialu neni vSak jedinYm drikazem valeenicke nalady, pkistupuje k ni take nebezpeenY tkidni a rasavY boj. Hlavni pkieinou tileneho za,vocleni ye zbrojeni je pocit nejistoty.

Zvlattni zasedani legislatury zahajeno bylo min. pondeli guvernerovYm poselstvim, v nemt pro thradu vYdajtir pensijniho odboru navrhoval zavedeni zvYtene dane na pkirodni zdroje, deseti procentni dari na ptepychove ptedmety (vstupne do zabav a divadel), pieneseni $3,000,000 ze silnieniho do pensijniho fondu. Ihned po vyslechnuti guvernerova poselstvi pfijata byla resolute, tadajici vytetteni pensijniho odboru a vytetteni odboru na lihoviny, kde se iitaduje poridelne (nekterYm obehodnikilm lihovinami pry se nadrtuje).

VysokY komisat Ligy narodri ze Svobodneho Gdanska byl v tajne porade Ligy odvolan co kompromis mezi Nemeckem a Polskem.

Nova, riprava franku nemela obavaneho vlivu na menu eeskoslovenska, jeho finance byly postaveny na zdravY zaklad genialnim "Mafistou" dr. Ratinem. Devaluate franku pkijde konedne vhod stkedni Evrope Rumunsko, Jugoslavie, fiecko — ktere dluti Francii a snitenim zlateho obsahu franku — jejich dluh se zmenti.

Americka letecka spoleenost nabizi levne ceny do rozvodoveho raje v Renu. Prvni sazba obsahuje jen let tam a znet. Druha zajitt'uje take uspotadani shatku, svatebni obed, nocleh a snidani. Nevestu nebo tenicha si zatim katclY musi obstarat sam.

V Soustati bude dan do prodeje latajici automobil za $800.00. Ma tti kola, vpiedu dye, vzadu jedno, jet je podvozkem kormidla. Kkidla jsou slotena po stranach a rozvinuta tvoti autogiro. Letajici automobil se 'Mite vznest skoro s mista a leta rychlosti asi 120 mil za hodinu.

Fatisticka propaganda strati svet pfizrakem boltevismo. ItalskY a nemeckY fatismus se svYmi odnotemi v jinYch zemich si ani neuvedomujici, jak takovou propagandou prozrazuji svoji slabost a opravdovy strach — ne z boltevismu, ale z lidu. Boltevismus se ut pfetil, ptedevtim v Rusku. Svet od boltevictvi vyviji se k opravdove demokracii, ale to se fatiste nejvice boji.

V Portugalsku se utvoiila organisace ten, ktere horli proti liceni rtri a utetkene penize chteji venovati vlade k nakupu letadel.

Jatkafi jsou talovani o vraceni dani, ktere jim byly dle AAA manipulaeni dane zaplaceny, net die rozhoclnuti nejvyttiho soudu prohlateny za nenstavni. U spolkoveho soudu V ChicaOhromnY vYbuch v pet hodin rano ve sklepe go zadana byla taloba na jateeni firmy Swift mentiho mrakodrapu ye Waco, jeho ptieina a Wilson, ktere maji vratit• $113,640,000, jet jim nebyla odborniky dosud ptesne vyznadena, ale zaplatili zakaznici ye zpilsobu manipulaeni dahada se na poruchu hlavni plynove roury, ne. tkody za pril milionu dolarri. Nekolik obPoslanecka snemovna Francie schvalila dechoclii bylo desnYm ottesem vzduchu znideno, valuaci franku a za nekolik dni i senat. ZlatY vzniklY oheri zkazu pak doclelal Okenni tabule obsah franku z pfitomnych 65 miligramt sniv nekolika etvercich byly otkesem vymadknuty, ten bude na mnotstvi mezi 43 a 49 miligramy. stratna roma slytena byla na mile daleko, poliNepochybne jine evropske zeme nasledovati cie okamtite opanovala misto nettesti, hasidbudou pfikladu Francie a odstoupi od zlate skY sbor pustil se do boje s dravYm tivlem. Pozakladny many. Nektere z nich lit k tomu domek eernoch byl vYbuchem face popalen, nezbytne kroky. za dve hodiny v mudivYch bolestech zemiel.

Anglie prohlasila stanne pra y° nad celou Waco stiteno bylo v techto dnech dvema poPalestinou, aby potlaeila povstani Arabia proti hromami. Desna povoderi sotva zmirnila stratidovskemu pfistehovalectvi a vlastnictvi pricly sti a take stradani lidu vYchadni easti mesta, tidy, ktere trva jit tadu mesicri: nyni zase explose. Na ttesti v nettesti bylo,ze Governer Landon, kandidat presidentstvi, v povode ptitla dopoledne (v noci mohlo bYti keCi pronesene v Minneapolis, Min. se vyslovil, mnoho ztrat lidskYch tivotio a vYbuch udal se aby pravomoc k vyjednavani celnich smluv s v easnYch hodinach rannich, kdy obchody, rirtznYmi narody byla vzata z rukou presidentadavny byly liduprazdne. Kdyby se nettesti tovYch a vracena kongresu. Obchodni smloupkihodilo vtedniho dne — nikdo nedovede vy, ujednane demokratickou administraci, se kolik melo bYti zabitYch, zmrzadenych. mu nezamlouvaji. Bodejt' by se mu jako repoblikanskYm kapitalistrim zamlouvaly. Vysoka OB5ANSKE KREDO. celni hradba tla jim k duhu, chranila prrimysl(Pokraeovani se strany 1.) niky a zdratovala americkYm farmatrim vte, co museli kupovati. hmatatelneho majetku kasty rentie'rri, ani Spolkova lesni slutiba ye Washingtone ozna,junkerskeho vlastnictvi ohromnYch lant pridy. mila, to urychluje plany k vysazeni 40ti milioJe to jen dynamicka sila, protekajici obchodem nri strornkii v ochrannem lesnim pasmu, ztia prrimyslem, a podobne jako sila pohanejici zovanem v planinovYch statech. Stromky bude stroj zmizi, jakmile se prrimysl a obchod zanutno zasazeti letos na podzim a pkitti rok na stavi. Tato nesmirna bohatstvi existuji pouze joie. jako dynamicka sila, a i tato sila musi sloutit Zasahem pfedsedy esl. senatu dr. Frant. Soupottebam a tutbam mnotstvi. Americke bokupa, vlada vytle do Chicaga tenoristu Narodhatstvi proudi mechanismem, vyrabejicim zboniho divadia v Praze, umelce vysoke rirovne T. M pro mnotstvi, a o lidech, kteki jsou jeho maSchuetze, kterY bude pohostinsky zpivati Kojiteli, lze sotva iici, to ovladaji bohatsvi, ktere zinu v Kovaticove znevohte "Psohlavci", davaje jim pkipisovano, nebot' sama jeho existence nau v nedeli 8. listopadu tamnejtim vzdelavazavisi na uspokojovani chaotickYch potieb a cim spolkem Marx. "Psohlavci" davany budou uspokojovani neptedvidatelnYch zalib. Pohadv krasnem auditoriu vytti tkoly v Cicero, za kove majetky, ktere vyrabely dobre vlasenky, fizeni dirigenta F. Kubiny. Solisty budou vyzmizely, jakmile americke teny si daly ostkihat brani mistni umelci, sbory spolku Marxe, orvlasy. chestr sloten bude z elen0 symfonie. PtedstaNekolik tisic mutt v merice fidi ziomky hoveni "PsohlavcO" bude velkYm svatkem esl.

Chicaga i celeho okoli. spodatske moci jak nejlepe mohou, a tito lide HabetskY delegat ye Svazu narodu Taezar dobYvaji z proudu teto dynamicke sily tolik hmatatelneho bohatstvi, kolik sami se svYmi naznaeil, ae cisat Haile Selasie je hotov "oberodinami mohou spottebovat. Mnozi z nich dotovati znaenou east svYch pra y podle svazove bYvaji ohromne eastky, ktere nikdo nenrrite dohody", to by se spokojil s tim, kdyby aspori spottebovat a poutivaji techto penez ke stavbe maid east Habete vyznadena byla jako "domov nemocnic, vetejnYch knihoven, museji, k podhabetskeho lidu". poke hudby, ved a vetejneho zdravotnictvi.

Ve Vestonicich na Morava proslulY archeoMnozi z nich potetile a marnotratne utraceji log dr. K. Absolon fidi vYzkum sidla nich loyal mamutri. Doti° se zde k sensaenim penize za ptepychovY a dekadentni zprisob vota, a toto divadlo lidi uvadi v zukivost. nalezilm a tyto nikdy nevidane nalezy vzbudiMuti, tidici americky prrimysl, jsou drazi ly v kruzich archeologickYch badatelri velkY tim, ze odlevaji velike eastky skuteenYch rozruch, nebot' tada zahranionich udencri doz proudu produktivni sily a utraceji je Cajela na misto, aby shledli tyto nova objevy. sto na ryze sobecke rieely, lee nezapominejme, Banket Bernard Baruch vyslovil se o situaci ze byrokracie, se svou pompou a pomalosti, v Evrope, kterou nedavno navttivil, velmi eer-

Strana 9. brzdici celY obor lidske einnosti, je jette ndkladnejti. Byrokracie znemotriuje uskutedneni tuteb mas, protote nemusi, jako americke podnnik ouatni musi, sloutit temto tutbam nebo zahyTento americkY chaos uvolnene lidske energie trva, ut pies cele stoleti. Ale za tuto dobu stvokil Ameriku a ueinil z ni nejbohatti zemi sveta.

Neomezene sobectvi by logicky melo vybudovat nekolika lidem nesmirne bohatstvi a masy ponokit do jette hlubti chudoby. Bohati by men jette vice bohatnout a chudi vice zchudnout. Ve skuteenosti se stal opak. Dnes je menti nerovnost mezi nejbohattimi prumernYmi Amerieany v utivani bohatstvi net byla mezi Jeffersonem z Monticello a zapadnim osadnikem z Kentucky.

Individualismus dal Americe nejvytti tivotni standard na svete. Dnes Amerika a pouze jen Amerika poskytuje katclemu diteti at k universite svobodne vzdelani. Pouze Atnerika ma system vekejnYch knihoven, ktere rozvateji knihy do vzdalenYch vesnic a farem. Pouze Amerika ma volne radiove programy a nezdanene, nelicensovane radiove ptistroje. Prosti lide v jinYch zemich si mohou steti doptat tmahem radio. Jedina Amerika vedle britske kite ma necensurovanY tisk.

Telegraf, elektricke svetlo, hedvabne puneochy, lieidla a tydinky na rty, Cerstve zeleniny a ovoce v time, lednieky, eerstve mleko, plynova vaiidla, hotove taty, hygienicke matrace, krasne loini pradlo, tapety, kotene boty, filmy, zmrzlina — tisice veci kterYm jsou Americana tak zvykli, ze ut je ani nevidi — ty vtechny dokazuji takovou distribuci bohatstvi v tete, individualisticke zemi, o lake se obyvatelam jinYch zemi ani nesnilo.

Existuje tam ovtem jette pkilit mnoho hospodatske nerovnosti. Neco by se zajiste melo stat pro lepti rozdeleni bohatstvi, pro zvYteni vteobecne 'tivotni nrovne, pro zlepteni tivotnich pomert chudiny. Ale to je prave to, co nase anarchie individualismu delala ve stale se zvytujici mire cele stoleti.

Ve va,zahem hospodaistvi neni nic noveho.

Lidstvo Lilo v rriznYch jeho formach celych 6000 let. Nova vac je tato anarchie individualismu, ktera volne vladla v teto zemi vie net pill druheho stoleti. A duch individualismu v ni vladne dodnes pies hospodaiskou krisi. Ani polovina z hlatenYch nezamestnanYch se neobjevila na vYkazech pomocne akce; to znamend, to ty miliony, kterYin nikdo nepomohl, se kdesi samy svYrni prostkedky probijeji krisi.

Miliony mutt a ten klidne piatili svoje dluhy, netadajice ad nich ulev, jsouce veseli ve dne a nalezajice brihvi jakou silu v sobe za eernych, zoufalich noel. Americana dosud plati cenu za individualni svcbodu, kterou je odpovednost a nezajittenost.

Tito neznami Ameridane haji zasadu, ktera vytvokila jejich vlast a ktere. ye skuteenosti pkinesla nejvetti dobro nejvettimu poetu obeantii.

Ale ted' se dostavila zkoutka, kdyt se polovina Evropy odklonila od demokracie ke stare stability , v nit masy, nemajice moci ani odpovednosti, ponechaveji moc i bfime odpovednosti nekolik vladnoucim mutrim.

Ana, ted' se dostavila zkoutka. A divaje se na ten jedinednY americkY pokus, myslim, to nate zeme v nem destne obstoji.

PodmoiskSr mineralni pramen. Je piirozeno, to prameny sladke vody mohou vyverat i na mokskem dne poblite pobteti, je-li tlak pramenici vody silnejti netli tlak vrstvy mokske vody nad pramenem. Jeden z nejsilnejtich je pramen u polostrova Floridy. Vyvera 2 mile daleko od pobteti v hloubce 50 stop pod hladinou mote, a to tak prudce, to jen s namahou lze se udrtet elunem nad pramenem. Je to vlastne dela mala podzemni ieka, ktera se vleva do more pod hladinou, nebot' tifka Usti pramene aini asi 30 stop. Zajimavo je, to tento mohotnY pramen je sirnatY, je to tedy mineralni voda. Za danych pomerri neda se ovtem nijak zutitkovat.

KatdY pfedevtim je soudcem svYrn.

Strana 10,

V t STNtZ

Na Kiiiovatkich Zivota ROMAN Napsal Joia, Musil.

I. c TINY kvetnoveho vedera vploutily se do veech koutti ztichle pohorske vesnice Weviny, rozlolene v male kotlince, uprostted zelenych vrchil 6eskomora yske vysodiny.

V mesieni zati, v nit octla se vesnice, kdyt mesic prorazil s yYm svetlem mraky, bylo videti na nay s! vesnice ruch, cot neni v takoy e horske vesnici eastYm zjevem. Jindy v tuto dobu davno jit vesnice odpodivala v klidu po celodennim shonu, ale dnes — vesnice ob'ekavala cosi, co melo bYti zmenou v jejim jednotvarnem tivote.

Pied zahradkami chalup a statkt, na naysi i tu a tam na silnici staly hlouely mladYch i starch vesnieanil, tive mezi sebou rokujicich.

Pojednou do veoerniho ticha udefily sktipay e zvuky harmoniky a mezi ne poeala se misiti slova pisne, zpivane mutskYmi hlasy.

"Ut vyhthvaji," vyktiklo kteresi devee v jednom hlotreku a hned na to veechna deveata spechala smerem, odkudt se zvuky harmoniky a zpevu nesly. Za nimi eouralo se pak nekolik tetek, ktere byly puzeny jednak zvedavosti, jednak snahou, aby si opattily material pro sve mretne jazyky, ktere zasahovaly do veech udalosti vesnice. Nebylo se take co diviti teto zvedavosti, nebot' uddlost, jet tak rozeei •ila jindy klidnou hladinu vesnice, byla tak vYznamnou, to vetejne mineni vesnice — tetky-klepnY spechaly, aby jim neuelo tuene sousto k jejich hovortim.

Druheho dne mela se konati svatba jedine dcery nejbohateiho sedlaka vesnice — Vitouee.

Mutske mladi vesnice tohoto veeera uplatriovalo sve pravo na vYkupne za nevestu, kterou jim z jejich vesnice tenich odvede. Je to stars zvyk horskYch vsi na eskomora yske vysodine, hlavne v mora y ske east. Veer peed svatbou sejdou se chlapci v hospode a ye veeernich hodinach jdou pak vyhravat pod okna neVesty, aby timto zpUsobem si vynutili vYkupne, ktere bYva obyeejne representovano "dtvrtnici" piva, nejakYm tim litrem kotalky, oveemte lepei — svatebni.

Tak bylo take onoho dne, kdy chlapci stanuli pied vYstavnYm statkem VitoueovYch, aby vyhrali drutce sveho mladi — Pavle. Zahrali a zazpivali a zany na to objevila se ye vratech panimama Vitoueova s misou koldet, ktere chlapci ihned rozebrali.

"Jendo, pamatuj na mne s rohovYm, at' se brzy vdam," volala jedna z divek, kolem plotu zahradky se tisnicich.

Za panimamou veeel pied vrata Vitoue, jehot hranata postava byla dnes vzptimend a v jeho eiroke, drsnernu podasi stale vystavene a od toho jaksi zhruble tvati pohraval fismev. S jakousi povYeenosti sdeloval chlapcfn: "Pan tenich vam vzkazuje, to mate v hospode otevtenY fleet. Dnes, chlapci, mttete vypit, co budete chtit. Tu mate nee° ke kouteni," dodal podavaje jim nekolik baliekti drahYch cigaret a doutnikii.

Chlapci podekovali a meli se k odchodu.

Harmonika znovu se ozvala, chlapci vpadli zpevem a tichou na ysi nesla se v pochodovem tempu piseri: "Ut mou milou od oltate vedou, tenkrat jsi, ma panenko, tenkrat jsi ma — " Chlapci brali se k hospode a za jejimi dvetmi, ktere se za nimi zavtely, doznely posledni akordy teto pisne .. .

Za ozatenym oknem Vitoueova statku kmitl se stin lepeho diveiho zjevu a zahy na to, kdyt chlapci odchazeli, objevila se u okna, ukryta za zaclonou — Pavla. Zdalo se, jako by mezi chlapci nekoho hledala . .. a stin, kterY pieletel jeji tvat, svecleil o torn, to hledala marne . . . Odvratila se od okna teprve, kdyt chlapci zmizeli v hospode.

V hospode rozproudilo se bujne veseli. Chlapci hned pa svern piichodu zpravili eenkYte torn, to dnes mohou na fleet tenicha vypiti, co budou chtit. SenkYt veak byl jit Vitoueem zmocnen nalevati chlapcilm, co vypiji, a proto hned poeal nositi na stoly sklenice peniciho piva.

"Jen co je pravda; aenich se dal videt. Ukazal, to dovede bYt panem," prohodil Vincek Sopozvedaje sklenici "Na zdravi novomantelti," zvolal jeden z chlapct.

Sklenice zazvonily.

"Tak vida, Pavla bude pani — ja jsem vtdyckyrikal, ae pro nikoho z nas neroste. Ale co, proto se trapit nebudeme; pro jedno kviti slunce nesviti," poznamenal Jenda "Cot tobe se to lehce hovoti — ty devee mss, ale co Jindra Habtinil tomu tekne, ten by byl za Pavlu zrovna dYchal a ted' mu ji ten advokat vyfoukne," obratil se k Jendovi Staria Hovorkt.

"Jindra! Kde je Jindra?" obratili se chlapci tazave druh na druha.

"Chlapci, Jindra zde neni — ani s nami nebyl pH vyhravani. Chlapci, pro neho! Jindra dnes musi bYt s nami!" volal Staria.

Na ta slova vzchopilo se nekolik chlapcii a spechali pro Jindru.

Net se vratil, veela do hospody cikanska kapela. Otec se dvema syny a dcerou, mladou krasavici jiskrnYch zrakti, jit provazel mladY cikan. Mlado, cikanka se na prvY pohled liSila od ostatnich cikanti svou uelechtilosti, jet vyzirala z jejiho bledeho oblieeje, jehot belost byla v napadnem kontrastu se snedYmi, taktka dernYmi oblideji ostatnich cikantl.

"I prisam Boh, tu je veselo!" zvolal start' cikan a jit hbitou rukou udefil do strun housli.

Vedle nej stanuli jeho synove — jeden s basou, druhY s cimbalem. Cikanka stanula v popiedi ttimajic v ruce malt' bubinek a po jejim boku stanul mladY cikan, kterY ji provazel.

"KY Bert vas sem dnes nese — ale jen co je pravda, mate v nose, ptieli jste jako na zavolanou Dnes budete hrat, at se budou hory zelenat. Halo, eenkYti, starej se o to, at' to eerne chaste sklenice nevyschnou," volal Jenda 6eChlapci uvitali cikany hludnYm volanim.

"A tot, holfibkove moji, prichodilo nam ukazat' sa, Co dovedem," pravil start' cikan a na jeho pohyb smyecem ozvala se salem ryena hudba.

V tilach chlapcii zaboutila krev mladi a jali se v'skat do taktu divoke melodie a jejich rozzatene zraky hltaly mlade, bujne tea cikanky, jet pied nimi tancovala vaenivY tanec, v taktu divoke melodie. Zdalo se, ae se ji do tance mnoho nechtelo, bylo videti, to se do nej nuti. VYznamne pohledy chlapcu, jako by ji byly urately. Ale pronikavY zrak stareho cika,na jako by vtdy byl ohne do jejich ail nalil, znovu se oddavala vaenivosti tance.

"A len frieko, Illonka, frieko, nech sa euhajici poveseli!" pobizel taneici cikanku start cikan.

Uprostted tohoto bujneho ryku veeli chlapci s Jindrou. Ziistali pfekvapeni a tim vice byl piekvapen Jindra. Divoke veseli, jake v hospode panovalo, ptsobilo odporne na jeho nitro, kde hlodal paleivY bol .. .

Chlapci, kteti pro neho z hospody ell, naeli ho na dvote jejich statku, opteneho v zamyeleni o strom, na dvoie statku o samote stojici.

Stal tam jit drahnou chvili pied jejich ptichodem a slyeel, jak vyhravaji pied svatbou Pavly — jeho milenky, kterou miloval vrouci, eistou laskou prosteho srdce chlapce vesnice.

Pavla jeho lasku opetovala a tak mladi lido snili sen prvni lasky, do ktere \Teak po Case padl stin. Na okresnim rolnickem plese v Roueicich poeal se o Pavlu zajimati mladY advokat Dr. 8embera, ktery oteviel nedlouho pied tim v Roueicich advokatni kancelat. Mlady, hezkY, uhlazenY inteligentni mut ziskal si sympatie Pavly, ale nedovedl si ziskati jeji lasky. V jejim srdci byla hiuboce zakotenena laska k Jindrovi. Led Bembera pa prvnim nezdaru nezahodil flintu do tita a nepustil Pavlu se ziete-

Ve stiedu, dne 7. Mina 1936. le. Zykeenou pozornost venoval jejim dual, jet dovedl si hned pti prvnim setkani tak nakioniti, ae jim byli cell nadeeni. Vitoueova byla jako u vytrteni, vtclyt' naskyta se ji pHletitost ke spineni jejiho tivotniho snu, provdati dceru za pana a k tomu jeete za doktora. Vitoue tyto jeji snahy podporoval a oba piemlouvali Pavlu. Vitoue stale piedhazoval, jaka, to bude pro rodinu Cast, miti za zete doktora. S jejich svolenim podal Dr. 8embera dojitcleti k nim do statku. Ptemlouvali Pavlu tak dlouho, at svolila k zasnoubeni.

Toho vedera po zasnoubeni seeel se Jindra s Paviou naposledy . S pladem ho prosila, aby ji odpustil a sama ye svem nitru bojovala tetkY boj. Na jedne strane laska k Jindrovi a na druhe strane tenska jeeitnost, podporovand naeeptavanim matky o krasnem, pohodlnem tivote, jak ji oaekava po boku advokatove.

Jindra uslyaev od ni zpravu o zasnoubeni, beze slova ji opustil. Od to doby s Paviou nemluvil, snatil se na ni zapomenouti, at dnes, kdy sktipave zvuky harmoniky udetily do jeho sluchu, potlaeovand bolest zahlodala v jeho nitru znovu tivelnou silou .

Smuten a rozervan stal opten o mohutnY pen lipy, ktera jiste pamatovala nekolik generaci, a zrakem, v nemt v mesieni zati leskly se chvilemi slzy, bloudil po hvezdnate ablaze. V tomto dueevnim rozpoloteni, zpusobenem vzpominkami na krasne dny jejich lasky a na Pavlinu zradu — naeli ho chlapci a nedbajice jeho odporu, vzali ho s sebou do hospody, kde octl se pojednou v proudu divokeho veseli.

Opiel se o roh stolu a zahledel se na ta,neici cikanku. Kdyt se setkala s jeho zraky, sklonila hlavu. Zastydela se. Byla by nejradeji utekla.

Ale oei stareho cikana byly nefiprosne. Taneila dale, sotva zeme se dotykajic, krev v jejich Mach zaviela a tu z jejich vaenivosti tance rozzatenYch oei zaletel k nemu obeas svudnY pohled. Divce zalibil se ten krasnY hoch, jent v zadumani stal opten o roh stolu. Zdalo se ji, to jeete nikdy netancovala s takovYm vnitinim zanicenim jako tentokrate. Dratdilo ji, to nevenuje ji a jejimu tanci takovou pozornost jako ostatni chlapci.

Jindra byl opravdu krasnY hoch. Jeho oblidej mel v sobe cosi z yldetniho, esteticky pHjemnelio. Plet' jeho oblieeje, jent byl velmi vYraznYch ryst, byla taktka divei Most, ktera se markantne odratela od jeho eernYch zdobici jeho pane klenute Belo, zpod nehot vyziraly jeho Berne oei, majici zahadny vYraz.

Jeho postava byla krasne a soumerne rostla., jsouc pravYm vYrazem mutne sily.

Hudba dohrala a Jindra dosud stal v zadumani sleduje sy Ymi rozeitenymi zraky tancem rozvaenenou cikanku, ktera ptestala taneit a vratila se ke svYm spoleeniktim.

"Hola, Jindro, co stojie jako hromadka neetesti! Snad si neptljdee zoufat, to se ti zitra holka vdava. Pojd' se radeji napit!" houkl na neho Vincek Sochortl.

Jindra na ta slova se obratil a ptistoupil ke stolu, kde chlapci sedeli. Jeho Berne oei zaplaly divokYm svitem a jeho postava se zachvela.

SvalnatYma rukama uchopil desku stolu a zalomcoval ji. V zapeti ozval se tinkot sklenic, ktere padaly na zemi . . . Z jeho prsou vydral se hlubokY vzdech a pak divoce vzktikl: "Ha, takovi jste vy veichni — z cizi bolesti si posmech tropit. To jsi kamarad, Vincku? Tohle mi ptipominde? Ano, vdava se mi holka — pravdu mkt' — me nechtela, protote jsern janom sedlakem, tim nenavidenYm, sprostYm sedlakem, z nehot si kdekdo dela posmech. Dala ptednost nafintenemu panaku z mesta. 0v§em, ja se mu postavit nemohu. Misto vek je z metro eat.' citit staly styk s mYmi vraniky a hebkost mYch rukou urval te2.1 ,:-;7 zapas s pijdou. Ja nemohl ji zarueiti zahald'- j r a pahodlnY tivot, ponevadt poctiva, selska prate dosud na to nevyndei. Ja ji vaak moh'. dat sva nezkaZene srdce a tim ona pohrdla. To rp:c, chlapci, nejvice boli. Ale myslim, to jai:9 yea netYka se jenom me sameho — je to vec nas vaech.

(Pokradovanil

Ve sti-edu, dne 7. kijna 1936.

QUIDO MARIA VYSKOOIL:

Tiche Boure ROMAN A nejspiSe doma lasku a proto dela dobrotu," mudroval 8eda, kterST vkly na krasnem deveeti mohl cal nechati.

"Nepochybne!" dosvedeoval kidici. "A flak. lvi marne si na ni brousi zuby," smal se, nardSeje na podvederni promenadu Silinkovske Slate mladeSe, ktera, kolem Seste, kdy sleena Velichova opouStela kancelat, shromakl'ovala se na, chodniku pied poStou — pravidelne a za kaScleho poeasi.

Led SadnY z nich se nemohl chlubiti, Se by se snad jemu podatilo uloviti fisme y shone Utednice.

Sleena Andelka podekovala kaklemu tive na pozdrav, ale nic vice. Obyeejne kraeela ptimo z Utadovny dornti a jen ztidka kdy videli ji mistni obeane s knihou na peSince mezi poll. Zahradka kupcovSrch postaeila opine jejim PoStmistr nemel nejmenS'i ptidiny, prod by si na ni steloval.

Ba citil se nyni od srdce povdeeen slavnemu keditelstvi, ze jeho Sadosti vyhovelo timto spasobem.

Zcela jinak, pkijemneji a svetleji bylo nyni v jeho fitadovne. A ttebaSe Sratori se svoji asistentkou hovotil jen v Utednich zalektostech, jich styk, podept'eny vzajemnou dirverou, tajil piece v sobe cosi mile srdeeneho.

Do soukromSrch zalektoste sve podkizene se pan 8ebestian nepletl. VSiml si sice velmi easto, ae dostava, z Prahy a zSe dopisy, ony od nejake damy, patrne matky, tyto s adresou, psanou pinou muSskou rukou, dopisy, jet mnohdy tvat ptijimatelky celou rozzakily, led chapal, ae nema, prava, aby se vtiral v toto tajemstvi.

Za to Vomaekova, zahy vyslidila poklady Andeleina srdce.

"Ma v Patai nejakeho umelce, s kterS7m je zasnoubena a s nim jiste se do roka vezmou," vykladala poStmistrovi.

"A kdo yam to tekl?" skoro hnevive se na ni Svatori "Inu, u kupct vedi vSechno. Sleeinka jim yeti a nezapira, .. . " svekovala Vomdekova pramen sySrch spray.

Svatori mayl zukive rukou do vzduchu.

"Treperendy!" vyktikl a bouchnuv dvekmi, spechal do kancelate. Byl odhodlan upozorniti sleenu Velichovu na tyto neptistojnosti a poraditi ji, aby byla opatrnejSi. Leo kdy videl jeji ptivabnou hlavu, ozatenou jittnim sluncem, a sklonenou nad fitednimi akty, anis sam veal prod — ztekl se sveho A zase slo vSe znamou vykapanou cestou.

6asem zvykli i v 2ilinkove na sleenu Velichoyou, jet se nijak nevtirala do jejich malornestskYch zajmu.

A hiedajice pro ni ptezdivku, nebot' takovY ua byl zdejk mrav, nazvali ji "poStolkou", ac se tu ptirozene vice spolehalo na hru slov, nee na nejakou podobnost mime Andelky s ma1S7rn vSednim dravcem skoticove barvy.

Pokmistr se take jak naleSi pohneval, kdy se o torn dozvedel, lee sleana Velichova, se jen smala Kdy2 se ptiblaily prazdniny Svatori sam nabidl Andelce, aby se zajela podivat na Praha.

"NavSiviti maminku!" jak tekl.

Ptijala vdeene dovolenou.

"Nepospichejte!" volal za ni jeSte, kdy2 "Zpozdite-li se o den, nebude to Sallie nettesti. VSak to tady za vas nejak spravim a pozdeji to nahradite," domlouval ji.

Pohledla na neho s nekoneenou vdeenosti a jemu bylo pit torn tak neobyeejne teplo.

A poStolka vyletela do Prahy. .Led zahy se vratila.

Strana 11.

VASTNtit

"Co tak brzy?" ptal se Svatori, ac jinak byl poteten jejim navratem.

"StSrskalo se mi po fitade!" zalhavala.

"Opravdu?"

"Opravdu!"

"To mne teSi! A co2 maminka, zdrava.?"

"Dekuji, zdrava!"

"A neptijede se k nam take podivati?"

"Nevim .. . " "Mela jste ji pozvati!"

"Pozvala jsem ji take."

"A ona?"

"Bpji se dlouhe cesty."

Pokmistr se uS na nic neptal.

Tukl, Se se sledna Velichova vratila z Prahy s nejakou tajnou ranou v srdci. A nemYlil se.

JiS ke sve matte odjadela se svlaStnim neklidem. Dopisy od Tonara byly stale ticlk a malomluvriejk. Milostna vroucnost se z nich vytratila skoro nadobro.

Andelka trpela tim nevS7slovne a jen proto se chopila take nabizene ptilektosti, aby zvedela pravdu.

Matku zastihla zdravejk nee dtive. 0 tuto starost mela tedy merle a mohla se tudiS zcela venovati svYm zajmUm, o nicht pani Velichova, nemela poneti.

Vedela dobte, na koho se obratiti — na Michalova duverneho ptitele Sovera!

Vyhledala ho take ihned v akademii, kde rno'cl atelier.

"Vim, prod ptichazite, sleeno," kekl ji, kdy se uvitali.

Podivala se na neho prosebr4ma oeima.

Ale on sklopil zrak.

Potom pronesl temne: "Nemam od Tonara zyla,:stnich spra y, a v ktere mi svetil, za mnoho nestoji."

"Co se s him stalo?"

"Zmena, kterou jsem pkedvidal."

"Vede se mu snad 'Spatne?"

"Nikoli, dati se mu velmi dobte a proto se nem odcizil."

"TeSilo ho, Se jsem ptijala misto na venkoe."

"Take mne o torn psal. ho, jetto doufal, Se tarn snaze zapomenete!"

"Cot' on . .. ?"

Sover mleky ptikSrvl.

Teprve po chvili se opet rozhovotil: "Je lepe kici pravdu, ueiniti raznY kez, net prodluSovati zbyteenez Yak utrpeni, sleeno." "fteknete mi vk!" prosila.

"Neni toho tak mnoho," odpovidal. "Tonar ziskal si v Palk mecenaSe, kterSi ma dceru, ne jia mladou, ne prave hezkou, ale nesmirne bohatou ."

"A on?"

"Dosud se nerozhodl, ale zda se ...

Sleena Velichova, si neptala vedeti vice. Co ji Sover kekl, Upine ji postaeilo. Rozlouaila se tedy nejen se Stariou, riS7brt i s Prahou.

Matka ji sice zdrSovala, ale Andelka se nedala ptemluviti. Bylo ji, jako by v:Sude pc) ShavS,ch jehlach kraeela.

Teprve, kdy se ocitla v Zilinkove, ulevilo se ji. Dlouho, nekolik hodin trvajici cestou vSe znovu promyslila a uvaSila.

Jeji pomer k Michalovi se ocitl na ostii. Byl kiiticky.. , ale nepodmirioval jeke zoufalstvi.

Rczhodnuti Tonarovo dosud nepadlo.

Bylo tedy moSno jeSte bojovati, a to take Andelka chtela. Nebyla z tech, kdo se vzdavaji pied them.

Hned, jak se vratila do 2ilinkova, odeslala Tonarovi dopis. Jeho odpoved' mela laSti zaroveri rozsudkem . .

Piijde-li vilbec . .

Ptijde-li?

VIII. Ptika!

Do etrnacti dna obchiela sleena Velichova odpoved' od Tonara.

Nebyla povzbudiva, ale nevyludovala take nadeji.

MladS7 sochat zasadne popiral, '2e by chtel novYmi styky v Patai zahladiti vSechny stopy ptatelstvi,je2 navazal v Praze. Je pravda, Se nalezl mecena,Se, a byl v jeho rodine ptijat jako jeji elen, ale zdal se podobne pkipady neopetuji katdodenne?

Andelka nevedela, co si ma z tohoto dopisu vybrati. Byl zmaten, misty si odporoval, popiraje po nekolika tadcich, co prave tvrdil.

Lee srdce sleeny Velichove, chytajic se katde domnenky, jako spasne kotvy i v liste Tonarove nako jiste moSnosti, pojiWujici nove posileni ovadlSrch nadeji.

Za techto okolnosti se rychle menil eas. Jaro dokvetlo. Leto dohotelo. Podzim uvadl a zima preletela, vSe v takovem spechu, to drive jate, netli se naddra, mohla Andelka slaviti jednoroani jubileum sveho uhnizdeni v Zilinkove.

Za tuto dobu se mnoho nepretvorilo ani na mestske poSte, ledaSe se porn& podtizene k fovi stal j eke pratelStejk.

Nebylo tu ov:Sem take potrebi tadne atedni ztrnulosti, nebot' sleena Velichova konala sve povinnosti vzorne. Svatori take nejednou se o ni co nejpochvalneji vyslovil v kroutku svYch pratel.

"A dosud nic?" dobiral si ho 8eda, pochutnavaje si na jeho rozpacich.

"Cod jsem takovS7 start' kocour jako ty?" branil se dosti nejiste napadenSr. "Inu, jisto je, Se jste z rids nejmladk," r hodoval kratkotivnY spor dobrackS7 farak.

Podobne gkadleni melo za nasledek, to patmistr prohraval a Matice ziskavala.

"Stesti v lasce, nekesti v kartach," smali se mu jeho ptatele, lee Svatori se vS'emotne vyhYbal takovYm tertilm.

Sal se lidskYch keel. Vedel tea, to srdce Andeleino je zadano, povatoval tudit za nemistne sdrutovati ji s kYmkoli jinYm byt' i pouze tertem!

Sam, co mohl dobreho, sle6ne Velichove bez rikani udelal, praci ji vSemotne nadlehduje, a cite se St'asten na blizku teto pavabne bytosti.

Lea vice . . . ?

Ne! Ne! Tu detinnou touhu hned v poeltku co nejzatvrzeleji ye seem srdci potiral.

Kdet pak take on . etyricetilety mladenec a toto poupe ... tato rate, sotva rozvita.

To bylo prilis 'Saclano!

A piece osud i tu chystal jia sve plany a nistrahy.

O svatoduSnich svatcich odejela sleena Veliehova dome. VySadala si na rychlo dovolene a Svatcri ochotne vyhovel jejimu prani. Mohla se sdrSeti v Praze pine tki dny, net vratila se o celY den drive.

Pokmistrovi, tak trochu znalernu lidi. ihned bylo patrno, se tu ne-ni nee° v poradku. Neodvatil se sice zeptati, ale doufal, ae drive nebo pozdeji bude mu hrati nlohu tektele. Trvalo v'Sak tentokrate hodne dlouho, netli se pravda proklubala.

Jako vkly, byla to opet Vomaekova, ktera prinesla tuto novinu.

"Tak ua je re znamosti konec!" rozkladala.

"Ten Socha, co byl v PatiSi, se tam otenil s jinou, bchatou . Chudinka, sleena; to se napiaCe! A kdot vi, pro jakeho jeke lumpa."

PoStrnistr se zaSkaredil: "To je opravdu hanebne!" zvolal z miry rozhnevan.

Neveda pak, jakS7m zgasobem uleheiti Andelce v jejim Salu, choval se k ni s dvojnasobnou vlidnosti, kde jen mohl uleheil ji a praci za ni vykonal. Caste i dlouho do noci pracoval u jejiho stoleaku, domnivaje se. Se sleana Velicho4a nema ani tuSeni o teto jeho Usluze.

Leo ona, vracejic se kdysi pozdeji net obvykle prochazky, k nit ji vylakaly hvezcinata, noc a sladkS7 y eeer, na viastni oei se o torn presvedeila.

Od onoho veeera dojimala ji jeho prosta acta, bezdeone tukc za ni cosi vrouciho a hlubSiho.

Teprve vg ak rana, kterou ji pripravila Praha, objevila Andelce 'Slechetnou povahu Svatoriovu v celem jejim krasnem bohatstvi.

Vracela se tehdy se smrtelnou ranou v srdci. Kdyt na jake ustal ji Tonar viibec psati, meta podstatne &wady, aby se domnivala, se s nim stalo neco mimoradneho.

Byl snad nemocen?

K tomuto dotazu nechtelo se ji prisvedeiti.

ZbYvala tudit jen druha motnost.

(PokraZovani)

Straus 11 NOVA POSLANI MBA S. HOARA. i viii nyni na nejdfdetitejAi misto celeho imperia. Vgechny jeho velke Rano o pal geste zastavi krasne spojovaci testy jsou ohroleny. Suauto pied elegantnim domem ye erskY praplav ma laSrt nahraten ceetvrti Belgravie. Vstupuje do neho stou kolem mysu Dobre nadeje. Co mut stfedni postavy. Vfiz ujizdi k bude ze Singaporu a Honkonu? — mestu a zastavuje pied kluzigtem, Hoare je mut, stojici v pozadi nojet je otevieno celSr rok. Tam jit de- veho anglickeho lod'stva, inspirakaji na ranniho hosta. Mrgtn.S7 spor- tor a jeho organisator. Nemluvi tovec vytadi kroutky napfed i na- mnoho. Jezdi na bruslich a jinak zad jako krasobruslaf. Stihle, vy- se vypracovava na odbornika. A cvidene fel° se hbite pohybuje na tim si zachovava, svou vitalni praleskle ploge ledu. 0 sedme hodine covni silu. pije eaj se svou choti lady Maud a )0( Byl obdaien. v pal °sine jit je ye sve fitadovne: Cirkevni hodnostaf podkarpatskS7 sveti, zdravS7, hyrici silou, schopriSr odporu a tuhST at do krajnosti. Toto dival se onebdy oknem, a tu vide, jak jakSi'si elovek pfichazi ke vraranni ptdee je sir Samuel Hoare.

Sir Samuel Hoare ma neobyeej- ttin jeho palace. Dobte si neznanou pfizpfisobovaci schopnost. Na meho prohledl a jeho krasne 'Lute katclem mists, ktere mu je sveke- boty mu utkvely nejvice v mysli.

NeznamS7 se v priljezde opatrne no, dovede b3it odbornikem, spedalistou, skuteenSrm expertem. Kdyt rozhledl, zul si boty a zastreil je do byl ministrem letectvi, neueil se ne- v3iklenku vedle dveH. A za chvili jen letat. nS7brt — aby dal dobrfr pak stal pied dfistojnSrm panem, uptiklad soukromemu letectvi — za kazoval sve bose nohy a prosil pfi dobu siren° Ufadovani naletal 50.- svate Kristove krvi o nejakS7 milo000 mil, zahajil pogtovni leteckou dar, tfeba o obnoSene boty DfistojnS7 pan zakftal hlavou a dopravu na lince Kah3"7ra — Karachi a po nekolika mesicich se vy- pravil neco latinsky bohoslovci, jen' znal ye vgech finesach a tajnostech mel toho dne slutbu jako sekretak. motoru. Je take dobrST hrde ten- Ten se vytratil a za chvili se vratil nisu a hockeye — ale na to ma kdy s krasnSrm baliekem. Nebylo pojen se soboty na nedeli, kdy se ztra- chyb, byly v nem star gi boty. ti kdesi na venkove, aby 71aderpal Tramp, nebo kdo to byl, uctive podekoval a hrnul se ze dvefi. Tail nov3ich sil.

Kdyt se za valky musil odebrat se z dobreho obchodu, nebot' tako do Ruska, ueil se ye dne v noci ru- ye boty po dustojnem panu se jiste g tine, a kdy' tam pkijel, mohl jit daji zpenetit za deset, patnact kosamcstatne 'dist noviny. Ve etrnacti run.

V priljezde rozbalil papir a nagel dnech vybudoval nejlep gi tajnou slutbu, jet kdy pracovala v Rusku. v nem sve krasne 'lute boty, ktere si pied chvili schoval do vS7klenku Pfedpovidal revoluci. Veal o du cara o nekolik niesicti dfive, net za dvekmi. k nemu doglo. Jeho znalost fed, jet Jak umi cikan pracovat. tam musily nastati, byla tak proniGazda v Bohdanu si vzal mladekava, ae ho car nekolikrat podeztival, to je sam zapleten do jednot- ho cikana za eeledina. Pfi gti den livSrch spiklenec1“7ch afer. Kdy2 byl rano se probudil v pet hodin rano zavratden Rasputin, Hoare mel za a ptal se mantelky, kde je nov3i dvacet minut v rukou v gecky po- ledin.

"Vstal rano ye tri a ut pracuje drobnosti. Byl tak znamenite informovan, 'te ruska tajna slutba ho davno na poll."

"Tohle se mi libi," liboval si gazfipenlive prosila o informace, jelikot musila podati zpravu carovi, nic da, "takoveho deledina jsme jests nemeli." vgak nevedela.

Vydal se za cigariem do pole, a Sir Hoare vstoupil loni s "pkedtuchami" do kabinetu. Zasveceni skuteene velikS7 kus prate byl jit yeah, to tento mu' se seffenSrmi hotov. Pracovali spolu asi do osmi rty, s oblieejem stare panny, tento hodin rano, kdyt tu gazda tekl: "Dost jsme pracovali, pojd', Juraelovek, jent nepronese zbyteeneho slova, ye skuteenosti nejen "tugil", ju, na snidani." nVhrt vedel — veal pfili g mnoho a 81i do vesnice a pekne se nasnipi ills` dobte, net aby bylo lze ho o- dali. Kdyt se jit gazda zvedal k odklamati. V Anglii se dues fika, kdy- chodu na pole, pravil cikan selce, by byli tehdy, pied habe gskSrm kon- aby dala abed, to to sin ted', aby fliktem, dali na Hoara . . . Ale na pak nemusil melt eas cestou na oto je dnes ut pont& Sir Hoare byl bed. Selka byla srozumena, a tak korektni a neustoupil od sveho na- hned se cikan naobedval. Po obede hledu. Byl a distal loyalni k Bald- pravil: winovi — proto gel. Ale tento od"Dejte mi jests svaeinu a pak buchod byl jeho nejtrpei hodinou, jak du nerugene pracovat at do veeera." si pfiznal lady Maud.

Gazda nic nenamital, jen si v duKdyt Hoare uplattioval a WU chu liboval, jakeho pilneho deledizakon o Indii, napsal o nem pies na dostal. — Cikan snedl svaeinu a 4000 stranek. Odpovedel na 15.000 tekl si jests o vedefi. Kdy2 i tu otazek a pronesl na 600 feel. 0 te- snedl, pravil: "WO otecko mi fikal: "Synku, to veci pry pronesl 16 miliont slov.

Gandhi s nim nikterak nesouhlasil, po vedefi nikdy nic nedelej, prate vatil si vgak sira Hoara. Kdyt se po vedefi valy jen gkodi a nepfinatohoto Inda ptali, pied kS7rn z An- g i tadneho utitku." Jo, jsem hod1-4r glieanii ma nejvet gi respekt, odpo- syn sveho otce a po veeeti zasadne veal bez vahani: "Pied sirem Sa- nic nedelam."

Po tech slovech si gel cikan lehmuelem Hoarem — a to z duvodu: chce-li MacDonald Mei "ne", pro- nout na zahradu pod hrugku. nese celou fee a ye svem zaporu uVelikost naroda a jeho dejiny mojigt'uje, tc jeho srdce bije pro Indii.

Ale sir Samuel Hoare tekne proste hou rozmnotit sily jenom toho elovela, kterS7 je od pfirozenosti re — a dost!"

Tohoto bruslafe, mute s nejjem- slabemu k rozvoji nepomohou. nejSim hmatem, Anglicans posta- Chee-li se optit o narod slaboch,

ve sttedu, dne 7. fljna, 1936. shleda, ie se °pith jenom o blebnou tftinu a neprava pYcha na velikost naroda mu jenom brani poznat vlastni slabost. Nedoufej nikdo, kdo je slab, ze si pomiite tim, ze se pillepi na jine. Katdemu bude podan jeho vlastni fleet, katelY musi platit za sebe, sila sill jenom silneho, slabeho docela na dno. — Lion Feuchtwanger.

Yalske university je zvlaate hodna pozoru, podle pokusu na myeich lze soudit o dedienem sklonu k rakovine, kterY souvisi se vrodem pro nedostatedny transport kysliku 'dervenS7m krevnim barvivem, heinoglobinem. Dr. Strong vgak soudi, te samovolna rakovina nezavisi na jednoduchem jednom dedienem vrodu, nS7brt to je vSislednici mnoha vlivu v tele. Jednim z onech je potrava, jinYm, pokud se tyke rakoviny prsu, je kojeni, respektive jeho poruchy, zvla gte zarazi-li se raleko. Po to strance se pak podatilo vypestiti tak jako jit jinSTm pied tim, mygi rasu, ktera je fipine odolna, proti rakovine prsu. Krome toho se jinSim pracovnikilm podafilo zpomaliti rakovinnSt rust na mygich nekolika novS7mi chemikaliemi, zvlagte takovSrmi, ktere obsahuji siru.

Je rakovina dediena? Na poslednim sjezdu americkYch kancerologfi, kterY se konal v Bostonu v Massachusetts, prodebatovavali eetni odbornici otazku, zda je rakovina dediend dill nic. Doktor C. W. Weller prozkoumal rodopis rodiny, v se vyskytuje rakovina velmi east() a zjiet'oval o thstapeti elenech v gechna data. PrfSel k zaveru, to rakovina ma svou dedidnou stranku, vgak neposloucha jednoducheho kona o dedienosti ye smyslu zakona MendlovYch. Krome toho zkoumal take namet v posledni dobe east° ptednesenY, toti2 rakovina v Hra taroku, nejlepei jakosti, nyjednotlivYch rodech ustupuje a mi- ni za $1.35, poetou vyplacene. Obzi. Soudi, ae je tomu tak proto, jednavky adresujte na: Cechoslodlenove takove rodiny, ktera bYva vak. West, Texas. (dz) dasteji rakovinou stihana, jsou opatrnejS'i a chodi na dotaz k Micah i s ptiznaky pomerne nepatrnYMYER'S mi, jich'Z by si jine osoby neveimly.

Proti tomu, 'e by byla rakovina dedidna, postavili se v gak jini odbornici va.S'nive na odpor, mezi nimi zvidete dr. James Ewing z Noveho Nyni ve Va:s1 lekarne neb objedYorku. Ten eel tak daleko, ze pronavky prima od vyrabitelt, ktenesl paradox, to rakovina je prave ra pomaie k vyledeni mnoha jen tak dediena, jak dediene jsou kainich neduhii. zvyky, obydli a dokonce i stare gaC na 50c lahev vyplacene. ty. Naproti tomu prokazovalo nekoWEST DRUG CO., lik skupin odbornika, z nicht jedna West, Texas. pod vedenim dr. L. C. Stronga z

TAROKY!

A-1 ATHLETE FOOT LOTION

f2

Divadlo v Dallaske Sokolovne JE2 BYLO ODLO2ENO NA

dnell.iiina19 ti pro neptiznive podasi.

ZAtATEK V 5:00 HODIN ODPOLEDNE 9 04■00•1•0•1011.0•111111.NNII.

.01■00411111*

0.0*.wewo■o••■•041

Tanectu Zabavy V RIVERSIDE PARK PAVILLION V EAST BERNARD, TEXAS.

V

— Neni zabava za pileinou kanedeli, 11. rijna. tolickem Bazaru ye Wallis, Te-

xas a East Bernard, Texas.

SIX PALS ORCHESTR. — To

V nedeli, 18. iljna.-to bude ZDARMA zabava — tadne vstupne poeitano — reservovane stoly s etykini aidlemi, kaZdY budou prodavany po 50 centech CHAIN BOHEM7ANS v nedeli, 25. iljna. ORCHESTR — 25 centil osoba, ditky pod 13 let maji vstup zdarma, kdy' jsou v prfrvodu

GOLD

Zabavy tyto potadany budou pH zname Ceske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenST, pitemnSr vzduch, ptijemne osvetleni.

Ditky zdarma.

"ce stiedu, tine i. tijna 1930.

711111TS z

Omaha, Nebr.

Mill ptatele!

Ani nevim, jak bys vas nazvati mel, abych yam mohl projeviti maj srdeenST cit za tu lasku, ochotu a toho ptatelskeho pohosteni, ktereho se mi u vas dostalo. Bylo me to mile, a mohu od srdce rici, 2e me to zustane dlouho v me pameti na mfij zajezd do Texasu.

Milt' J. Holasku, i tve mardelce a pi. Vavrove vzdavam srdeenS7 dik za pohosteni a za praci, kterou jsem yam tam pkidelal a rnSrm ptanim by bylo, abych yam to mohl splatit.

Zajezd do Texasu byl pro me yelice zajimav3-7 i pouanSr. Poznal jsem lepe vas lid i yak krajinu. Setkal jsem se s mnoha uptimnSrmi krajany, o kterS7ch jsem v tisku VSTstava v Dallas velmi zajimava a CeskV den velkSrm moralnim tspechem. Sokolske cvieeni velmi dobte provedeno a eeska, Beseda nadherna. Hudba a cele vedeni programu bylo znamenite. Jeete nikdy jsem nevidel tak velkS7 podet kujicich pti Besede v slovanskSTch krojich. Mfdete laSti hrdi na ten CeskSr den. Gratuluji yam. 8koda, si ti yak krajane nechali tu krasnou ptilektost ujit.

Sjezd yak Jednoty byl 02 pro me zajimay ST, ponekud zdlouhawST, ale ja doufam, 2e vykonal sve poslani.

Pieji to yak Jednoty daleich specht a veeho zdaru. Neni tadneho rozdilu mezi temi nakmi jednotami, jdeme veichni za stejnSrm cilem.

Vage zvlattni vydani Vestniku ku pamatce sjezdu a na oslavu stoleteho osvobozeni Texasu o 84 strankach bylo nadherne, mnoho historickch, zajimavS7ch a pouenSrch 'Mann v nem obsateno Dali jste etenatum va gim pamatnik, kterS7 yam slouk ku cti. Pteji yam a vagi tiskarne toho nejlepeiho zdaru.

Gratuluji yam, 2e jste zase dostali tisk Vestniku, nemohlo 13Srti ani jinak. Vy si jej pinym pravem zaslouZite. 61enove E. Bernardeti zasluhuji pcchvalu a uznani za jich vzorne pohosteni delegatfi a host& Cele zatizeni pro stravovani bylo systematicky provedeno. Jidla o obsluha znamenita. 2adne odmeteni, deveata stale ptinatela vie a vie, a davala dobrSr pozor, aby nikde nebyly talite prazdne. Ka2clS7 se mohl najist az mohl prasknout, za poDrs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 00Nt Br yle ' spravne ptipravene. as die fnluvy.

Telefony: ttadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

GEO.E.KACIR PRAVNIK Vytizuje veekere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni vtle, atd.

TEXAS WEST, Telefon 146, ClEDOEgggEgrft

1E4 FE•Ei •

• E3

gggffx

Dr. Karel J. Hollub deskY leka • a operater, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745. illgAltlattIgAWLAKA812=919MON=1031

merne malou cenu. Pozoroval jsem, jak nam kaMemu chutnalo, a aby to bylo dokonale, jegte nam ptidali velkSr hudebni koncert. Pfi tosti vykidte jim moje uznani. V gechna Cest jim.

Ceti jsem dopis ptitele Baanta a odvolava se na me, abych doka-1 zal p. St. 8erpanovi, 2e mate v Texasu 300 tisic Oechoslovakt. bych se na to nechtel vsadit, uvaaime-li pomer dlenstva v na gi Z. C. B. J. a pomer u yak Jednoty. Tak nag stat Nebraska s poetem asi 50,000 Oecht ma skoro tolik elenstva jako vase Jednota. Komu nechavate, anebo kde je ten ostatni vat' lid?

PtemVelejte a Hl. Ur. at' v tom vice pracuje. Tel jsem byl ptekvapen, 2e vaee Jednota otevtela dvete kaademu bez rozdilu narodnosti (mimo dernocht). Nemyslite, 2e tim vaei Jednotu moc rychle amerikanisujete, jak velke pole tam jeete mate. Hled'me si vice mlade2e, kterou na gi nedbalosti ztracime a tern mfdeme povoliti Ustupky. Lepe jest si veimati ailadae a ji mezi nami udr'Zeti, toho nam ciziho lidu, kteilr jde tam jenom, k vfili politice nebo obthodu. Jak jsem pozoroval, ja, ye iim, .ge vage mladet v Texasu si u drk jeete hodne dlouho vak tee.

Doufam 2e to, co jsem zde yam vytknul, nebude vami vykladano za 316. Jsme lidi raznS7ch nahledu a nehledime valy na stejne veci stejae.

I ty taroky nehrajeme veude 3tejne. Byl jsem velice tomu rad, 2e1 ten posledni den jsem se yam mohl pomstit a vyhrat na vas, jen ekoda 2e se tam nezdrtel ptitel Peter Rabetejnek, aby i on byl mel na tom podil a se vysmat ptiteli A. J. Dobiral si nas dost, aekodv on sam nam toho mnoho neukaml, mimo jeho spilsobu poeitani.

6tu zde v novinach, jake tam mate velke date a povodne, doufam, ze u vas ve West jste ekody nerneli.

My zde v Nebrasce pottebujeme jeete vice deete, nechce se rozpreet lehce na nekolik dni. Mimo trochu 3bili, uroda epatrfa, krmeni pro dobytek mai() a korna 2adna.

Myslim, ze jsem vain toho naekrabal dost, musim si take neco nechat a2 sem do Omahy zavitate.

Odpust'te, 2e jsem yam nepsal mel jsem taky stale co Mat a pak ja nerad piei, ptiznam se.

Ptiteli Morris, s tebou bych se rad vyrovnal, a sem nekdy do Omahy ptijedee, pak si zase zahrajeme taroky, ale die naeeho spftsobu a poeitani. Prijmi te2 dik i tvoje man2elka za me pohosteni; a ty Fr. Moueko dekuji ti za ty Vestniky a pozornost doma i v tisku me venovanou. Pti pkilektosti pozdravujte ode me Pazdrala, Ba2anta, Kacite a veecky, s kterSrmi jste me znamost udelali, ale jmena si nepamatuji.

Jeete jednou ptijmete i vaee rodiny muj vielST dik a srdeenST pozdrav a s pkanim veeho zdaru 8imon Rokusek. stavam, Pozn. red. — Vzpominame Te east() ,naveteva nas veechny tolik podostali jsme spravne inf ormace o pomerech v Nebrasce (spolkovS7ch i hospodatskVeh). Posilame Ti od nas srdeenSr pozdrav i gratulaci ku znovuzvoleni za statniho predsedu mohutne Z. C. B..3. Na zdar

9

DESET LET 1

ispeineholusobeni

LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION Prvni deskoslovenske piijdovni a stavebni druistvo v Texasu.

Ku desatemu vSiroei na geho fispeeneho piisobeni vydali jsme peknSr pamatnieek, jej zaeleme na pOaddani zdarma. Piste si o nej.

Behem hospodatske tisne byl stavebni prumysl velmi ochablS7, eim't i klesla znaene poptivka po pujekovem kapitalu. VeeobeciVin zlepeenim pomert okvl i stavebni ruch a soueasne poptavka po pfijekovem kapitalu, jej mil'aeme nyni umistiti za vSthodnejeich podminek v pfijekach na dobre zvelebene mestske majetky Tim naskytuje se naeim krajantm dobra ptilektost ulokti si u nas bezpeene sve tspory na vSrhodnk firokovSr zisk.

Liberty Loan & Building Association 803 BANKERS MORTGAGE BUILDING,

HOUSTON, TEXAS. LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION 803 Bankers Mortage Building, Houston, Texas Ptikladam Cek na obnos $ , jet si pteji u Vas uloisiti.

Jmeno Adresa

SLAVNOST 18. V .)?ROti ZALO2ENi tESKOSLOVENSKE REPUBLIKY roftADA )CLAD

POKROK HOUSTONU C. 88. SPBT. VE SVE SINI NA STUDEWOOD

v Radii dne 25. flu 1936 Zahajeni programu o 3 hod. odpoledne fedi br. 8tep. Valeika z Houstonu na thema: "Zahranieni 6echoslovaci a 28. Nen" Po programu sehraji ochotnici kroutku "Hlahol" divadlo pod nazvem:

PRO VLAJKU CvESKOSLOVENSKOU Lidova hra z doby valky a ptevratu o 3 jednanich od F. Olivy.

OSOBY• Plukovnik Lambert Rudolf, zaloini dustojnik, jeho syn Baron BrodeckSr Doktor Du gan Major Harlas Bedrna, detat Hermina oeettovatelky Oerveneho Ktde Milena

br. J. Kalousek br. J. Kahanek br. Fr. Olexa st. br. J. Kaepar br. A. Walla br. Fr. Dvorak ses M. Kalouskova . ses. V. Wallova Vaclav, sluha u Lambertii br. T. KostomlatskV Fany, panska u Lambertu ses. M. Zatopkova Nosie ranenkch br. L. Kagpar Prvni jednani v roce 1914, v dobe mobilisace. Druhe jednani v dobe valky ye vojenskem lazaretu a tteti v prosinci 1918 za ptijezdu presidenta Masaryka do vlasti.

Retie br. J. Kagpar. — Vstupne pani 40c, damy 25c.

ZACATEK URCITE VE 3 HOD. ODPOLEDNE. Doufame, ze nati krajane v hojnem poetu nas pocti svoji naveteyou a oslavi s nami vS7znamnSr den v Ceske historii.

Hudbu obstara Bada's Original Orchestra.

O pohosteni jest nalekte postarano a veechny uctive zve, VYBOR. Dobra novela,, le uprosttedpano: zagbaleua ah 4.ube44 44. 940.11 OrlOcti,

Str

,stiedu, dne 7. tijna 1936.

V S TN t

14.

.

objednal a vS/sledek etenatove prave J. W. JUROSKA detli.

Je Radium humbug?

KREJel. DustojnS7 pane SrdeenSr pozdrav intAvyt& 2. zati 1936. — Rev. J. B. Svozil, Dela, e prvotfldni krejobvskou prajim posielam z mojho uprimneho vytauje vestere soucini hla a vlidna obsluha a mirsrdca, ktorSr som jim i s mojil ro- 2604 Green Road, South Euclid, 0 galaitosti ceny.

Va2ime si Va,21 ptizne a podl2na za jich velike staroOtadovna: 821 Bankers Mortgage Citi se Neobyeejne D pfejeme si s Vami obchodovat. sti a za tu jich velikou obetavost', Buildin . ies raid nauroti Kress Nick Adams, Croswell piSe: South Sixth Street and Avenue G. ze ste skutku ochotnSr ka2dernu po- "Moje man2elka nemfize bSrti bez budove mahat' jako na priklad mne, ktorii Hoboko. Trpela zacpou a stelovala TEMPLE, TEXAS. HOUSTON, TEXAS. ste nikdy nevideli a podobne ani si stale na 2aludeeni bolesti a slajich, ale dufam, 2e mi jich sam Pan bost. Kdy2 u2iva Hoboko, citi se neBuh z qsosti poslali na pomoc. Le- obyeejne dobte." Dra Petra Hoboko bo keby nebolo Vas, tak mo2na by jest bylinnSr lecivy prosttedek, jesom u2 bola tam, zkade niet' ho2 bylo po generate uaivano s vSTvratu, lebo mi bolo treba v mojej teenm fispechem. Jest ho pou21nemoci velike pomoci. A chvala Pa- van° v boji proti zacpe, nezelivnonu Bohu moj sta za ve'a zlepeil sti, obyeejnSrm nachlazenim, nerjako ulivam tu radiovil vodu, po- vose, nespavosti a ko2nim nedistodobne i pas. A dufam v Pam, Boha, tam zavinenSrm chybnS7m vymita2e sa fipine vyleeim z So2iu pornoParniky z New Yorku: Neni prodavano lekarniky cou. Ua teraz vSetku pracu mo2enl nSibr2 lze je obdr2eti pouze od pokonat'. Tak, mil* Father, Vaeu ra- vetenS7ch mistnich jednatelii. Pro du som dostala 23. juna 1936, za informace piste: Dr. Peter Fahrney ktorii som jim velice povd'aena. & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Nech jim Pan Bfih da zdravia a si- Chicago, Ill. ly, aby mohli viacej l'udom nomahat', akoste mne pomohli. Pan Btih PECIRKiN KALENDAti 1937! jim zaplat'!

RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u lodi BreMame ji na sklade nove Peeirkomen a Europa, odkud jedete do Prahy Ostavam s uctou Vam vd'aend — vy kalendate na rok 1937 za 60 pobez piesedini.

Kristina Chlebu2, 426 Wiseman St., Stou vyplacene. Poelete money order neb v poetovnich znamkach. NoVYberne: ieleznierd spojeni z Hamburku.

Youngtown, Ohio. vS7m ptedplatitelum oechoslovaka Informace kterSrkoliv agent nebo A co jsem pro tu aenu neinil? bet- na celS7 rok, poeleme kalenda zdarCOTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON 515 la moje alanky o Radium, Doslala ma. StarS7m ptedplatitelfim po2leme dotaz o podrobnosti Stti2ovS7ch za doplatek 25c. Objednavky posikompres, ja ji lined odpovedel, kom- lejte na adresu: echoslave,k Pub. presy pro ni v San Antonio, Texas, Co., West, Texas. (dz.)

ZAJIMAVi DOPIS

C.H Chernosk

•

g p

VANOCNI V 1i7 PR AVY

y

do ceskoslovenska.

EUROPA .... 5. Prosince NEW YORK . . 10. Prosince HAMBURG .. 15. Prosince BREMEN • . 16. Prosince

g

•

pied nachlazenim a kaciern Doba podzimni jest dobou rych13'7ch vetrnostnich zmen; od nachiazeni jest nepatrnS7 krok ke ka li — ad kaAe k va2ne chorobe. Skolni deti i stejne, podlehaji nachiazeni a kaSli.

g

V 2ADNE" KRAJANSKE, RODINE nemel by v tuto roeni dobu schazeti

SEVERUV

BAL SEVERA'S COUGH BALSAM

T

s vS S'e uvedenou ochrannou znaekou!

PO PADESAT BEST ROM.' DOMOVEM V RODINACH tESKEHO LIDU! VYNIKA LAHODNOU CHUTI (Diiielite pro deti) RYCHLIM PUSOBENIM A NAPROSTOU BEZPECNOSTI.

KUPTE SI LAHEV DNES Lekarnik ochotne poslou21, neb objednejte ptimo od nas.

Cena

50c 25c

Severovy Tabletky proti nastuzeni — (Cold Tablets) poskytuji ochranu pied Utoky nachlazeni, rYmy a chilpky. Mejte krabici pri ruce.

Cena 30e.

Vyplachujte hrdio denne' Sever3vYrn Antisepsolem a tak chrante se prod nachlazenim.

50c a 35c.

OOKING for quality?

L King is a whisky you Imownotonlytastesgoodbut is good. The formula "harks back" 66 years!

90 PROOF

'341:

OZNAMENI UMRTI 05.2440. DO du ob6lenirn. X Jednoti pfistoupil

2455. VtETMO. 2440. Bertha Snapka od tadu Jaromir els. 54., zem •ela dne 29. srpna 1936, ve stall 49 let, na srdeeni vadu. K Jednote ptistoupila 15. listopadu 1908. oislo certifikatu 4432. a die stanov opravnena jest k podpoie v eastce $1000.

2441. W. J. Hajek od tadu B. Smetana cis. 39., zemtel dne 28. srpna 1936, star jsa 76 rokti, na Chronic Nephrities. K Jednote ptistoupil 4. kvetna 1902. Na odpoeinku. Oislo certifikatu 10542. a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $500.00.

2442. Jan Bubenik od tadu Pokrok Roweny els. 49., zemtel dne 30. srpna 1936, star jsa 56 rola), na srdeeni vadu. K Jednote ptistoupil 10. btezna 1907. Rolnik. 6islo certifikatu 3032. a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00.

2443. Felix Tyleeek od tadu. Pokrok Moultonu els. 27., zemi-el dne 3. zati 1936, star jsa 72 ron, na nemoc ledvin. K Jednote ptistoupil 14. kvetna 1904. Koval. Oislo certifikatu 3767. a die stanov opravnen jest k podpote v ads-tee $1,000.00.

2444. Vrat. C. Schiller od fadu VySehrad "cis. 48., zemtel 2. zati 1936, star jsa 39 rokil, na Bright's Desease. K Jednote ptistoupil 9. 'dervence 1916. Rolnik. eislo certifikatu 2940. a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1,000.00.

2445. Wilhelmina Blaha od tadu Hej Slovane cis. 105., zemtela dne 3. zati 1936, ye stati 50 let, na srdeeni vadu. K Jednote ptistoupila 21. listopadu 1911. Oislo certifikatu 6703. a die stanov opravnena jest k podpote v dastce $1,000.00.

2446. Jos. Ritz od vadu TexaskS7 Mir cis. 10., zemtel dne 19. srpna 1936, star jsa 47 rokil, souchote.

K Jednote ptistoupil 11. btezna 1911. Rolnik. Oislo certifikatu Paidup 207. a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $588.00.

2447. Ernest Kopecky od tadu Elmaton cis. 148., zemtel dne 7. zati 1936, star jsa 33, spachal samovraaSPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLUZBA. V hodine ealu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni fistav pohotovY k sympatickemu vyfizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohfbu. Levne ceny jsou flak zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohfebni fiditel - elenem S. P. J. S. T. - Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS

RED FRONT eeski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kosut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a Lunde.

NejlepAi soudkove a lahvove ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stele na sklade.

ZvlaStni stoly pro rodiny.

6.4ana

VESTNt

Ve stfedu, dne 7. fijna 1936.

15. dubna 1928. Rolnik. Cis10 certifikatu C-586. a die stanov opravnen jest it podpote v eastce $1,000.

2448. Jos. Kueera od tadu HvezdnatSr Prapor cis. 55., zemtel dne 13. zati 193 , star jsa 64 rokii, na rakovinu. K Jednote ptistoupil 12. prosince 1906. Rolnik. 6is10 certifikatu 4575. a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00.

2449. Fr. B. Baca od tadu Pokrok Roweny cis. 49., zemtel dne 1 zati 1936, star jsa 59 mkt, na cukrovku.

K Jednote ptistoupil 13. prosince 1908. Roinik. Oislo certifikatu 3064. a die stanov opravnen jest k pod-1 pore v eastce $1,000.00.

2450. Petr Mikula od tadu Pokrok Jihu els. 72., zemtel dne 14. zati 1936, star jsa 68 roku, na cukrovku.

K Jednote ptistoup-il 10. srpna 1913.

Roinik. eislo certifikatu 4069. a die stanov opravnen jest it podpote v eastce $1,000.00.

2451. Albina Reground od tadu B. Smetana cis. 39., zemtela dne 14.f zati 1936, ye stall 49 let, na otravu krve. K Jednote p •istoupila 9. 'derv(la 1912. Oislo certifikatu 3321. a die 3tanov opravnena jest k podpote v 6astce $1,000.00.

2452. Marie Wehrman od tadu B. Smetana Os. 39., zemtela dne 18. zati 1936, ye stall 68 let, na NephriK Jednote ptistoupila 4. kvetna 1902. 6islo certifikatu 3390. a die tanov opravnena jest k podpoie v '' astce $1,000.00.

2453. Albin Charbula od tadu Nova. Ratolest cis. 41., zemtel dne 5.

-ati 1936, star jsa 43 rola na srdeeni vadu. K Jednote ptistoupil 11. iiriora 1912. Strojnik. eislo certifike.-u Paid-up 369, a die stanov opravlen jest k podpote v eastce $402.00.

2454. Karel ialoudek od tadu Enis 25., zemtel dne 19. zati 1936, -tar jsa 75 roka, na salost velem.

Jednote ptistoupil 12. dubna 1903. Rolnik. oislo certifikatu 1719. die stanov opravnen jest it pod)ote v eastce $1,000.00.

2455. Marie Kutej od tadu Laskavost cis. 70., zemtela dne 24. zati 1936, ye stall. 64 let, na rakovinu. K Tednote ptistoupila 29. tijna 1901.

Oislo certifikatu 4854. a die stanov vravnena jest k podpoie v dastce $1,000.00.

S bratrskSim pozdravem, J. R. Kubena, taj. H. itadu. )O( Zabrani otrave krve.

Disputanta, Va., 28. eervna 1936.

PoSlete opet to moc dobrou mast na kaldou bolest. MU, jak se tiznou neb Skrabnou a jinak zrani o htebik, hned ptibehnou a honem dejte Nonat na bolest. Proto nemame obavy, 2e by od maleho zraneni dostaly otravu krve, co2 tak mnoh3im lidem se stane, kdyi nemaji Nonat po ruce, by ji hned na bolest ptilohli a od velke bolesti mnohdy i si zachranili. Oast° lze dist, le lde o dnepatrneho zraneni meli smrt.

Chas. Vlkojan, R. No. 2, Box 61.

Prava mast je s timto Trade Mark:

he. he

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po §tou 55c a $1.05. Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pisle ptimo na nasi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Iloa 285,, Altadena, California.

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

Dr. H. 0. Halainkek Zubni Wiley Bldg.

TEXAS. EL CAMPO, Tel. dtadovny 130. Obydli 309. (dz)

PRIPRAVTE SE NA Milli!

Kupte svoje zimni potteby od

Hendler's Dry Goods Store Ve starem miste Papa George

Temple, Texas

Po Dobu Hakim Podzimniho Viprode e BLANKETY

JACKETS

66x80 east vinene, dvoji blan- Pro hochy, "Swedine Zipper kety, esdobne vzory vzory, velikosti 8 do kus za 18, vrse oil 1 6 1. 8

OUTING

UNIONS

36-palefi eifky, ozdobne 10 vzory, yard

UNIONS Detske zhnni, vfge od

25

Muiske take zimni, vet. od 36 do 46

69

STREVICE

Detske do Skoly vel. 8 1/2 yolk do 2, vYee od Vi;

STIIEVICE

KABATY

Damske svateeni a pro s p or t Svateeni oxfords pro mute a mlade muie, eerne a hnede barvvse od vy, koiene podraiky vYSe od a

.98

$2.95 $4.95

Deel'ove K.abity

OBLEKY

detske, stejnobarevne a ozdob- Chlapecke nove podzimni, Standartni a "Fancy" ne vzory, vfie vzory, vfie od od

$1.93

VInene Latky

$4.95

OBLEKY

54 paleil silky, nove vzory "Plaids Pro mule nove podzimni vzory, a, Tweeds", yard vfee od ode $9.95

6c

Hedvabne gaty Nove podzimni diamske eaty,

$1.95 a $2.95

114.95

KLOBOUKY Muiske nove podzimni, svateeni vYge od

98c a $1.98 KALHOTY

BOTY

Chlapecke do ekoly, Muiske "Heavy grepar..$1.98 vie od

SVETRY detske, velkY v.,...-r a barev, vYee od

VZOT171

98

BOTY A riot Muiske, koiene Sne- $349 (474; rovaci, vfge od

STREViCE

KOSILE

w Damske svateeni slipersy, vysoke Muiske svateeni, nove podzimvzory, vS*Se od i nizke kramfleky, novych vzorrfi, vYee od a a

$1049 $1.98 UTERAKY

"Turkish Bath", velike kus po

49c 79c PRINTS

36 paid' silky, zarueenYch barev, take BROADCLOTH Alban ti; 10C yard za

Pi. F. F. Leeikarova a pi. Jannie gimkova, yam ochotne pemohou pri vYbiritni vasich podzimnich a zimnich potieb.

- -

Strana 16.

Podiveite k oznamovani

Mali Oznamovatel Pra;vidla V Malem Oznamovateli rietujeme 2 centy za slovo za kalde uvetejneni. NejmenSi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlaknim listku a ptiloite k objedna,vce ptisluSnY obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni Cek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nak znadkou, rietujeme za oznamky "Na prodej", "S10by a price" a podobne 25c zvlait' za znadiut a na pokovne, aby doke dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Piijme se hospodyne" obna,S1 doplatek za znadku a poatovne 50 , cents.

Doplatek za znadku budit ptilo2en k obnosu, kterY posilate za oznamku.

VESTNIE Olir! Prodain farmici 40 akrri, 26 akria je v poli s loukou, 14 alma v pastte, v'Se dobra eernice, dam o tiech svetnicich a velka hrira, a jive stavby. Pak v gecko rolnicke natadi a par velkYch mull k tomu. Vie za $3,600.00. Otvrtinu hotove, zbytek na splatky dle Umluvy. S. Kelarek, Rt. 1, Box 24, Crosby, Texas.

(48-50pd)

Ve sttedu, dne 7. tijna 1936.

Mesic ma vliv na rostlinnt vzrast.

Prof. dr. Popp, kterY se vatne obiral touto otazkou, nenalezl takoveho tdinku. Naproti tomu zjistil H. Jaeger z Thorsdorfu, ze 2ne ptizfive ovlivriuji nejen mesieni faze,

ale i postaveni mesice ve zverokruhu. Jednalo se o pokusy s ovsem, Zitem, fazolemi a brambory. Bylo tom docileno lepSiho vYnosu od 11 proc. al do 35 proc., v jednom pade dokonce i 81 proc

:7=--Atatfg:.

"d Pokrok

J. Hledam spoleenika nagince do obchodu, mam dobrou zkaSenost v grocernim a uzenatskem obchodu nebo restaurant a pivo. Jsem poctivY a mam polovinu penez do obchodu. Pike na "Spoleenik" % Vestnik, West, Tex. (48-49)

Cu

OZNAMUJE poiad spoledenskYch zabav, jeZ od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekern ltrajana a jejich ptatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

HLEDAM zkuSeneho delnika, ktery se vyzna ye spravkach automobil& Staid prate. Plat dle ujednani. Jen zkuaenY at' se hlasi. te neb hlaste se: Baylor Garage, 3217 Swiss Ave., Dallas, Texas.

(47-48chg)

V nedeli, 11. iljna Six Pals z Rosenberg, Tex. V nedeli, 18. runa — Syncopators.

V nedeli, 25. iljna Baea's Original.

V sobotu, 31. iljna — Halloween Party Junior klubu pri hudb6 Nefladboy e z Rosenberg.

SAZENICE ZELI: !Eirl HLEDAM veselou Ceskou holNejranejk druhy velikych, gpidaku, ktera se neostYcha, miuvit s lidmi, obsluhovat v Cafe. Mrs. H. A. tYch a kulatYch hlavek. 300 za 60c, Janidek, Square Cafe, Temple, Te- 500 za 85c, 1000 za $1.50 obratem xas.

(1t-pd) poky vyplacene. Za uspokojeni rudime. Hallettsville Plant Farm, HalOW`l SAZENICE ZELi, kulate a lettsville, Texas.

(46-49) etvercove a salat hlavkovY, 300OW4 KUAATKA! Barred, White, 60c, 500-85c, 1000—$1.50. PoStu platim. Mrs. Emil Baca, Rt. 1, Box 16, Partridge Rocks, White, Silver Fayetteville, Texas.

(48-49pd) Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25c. glior! MAM NA PRODEJ 4 kone, 1 Leghorns, Anconas, Assorted. Wac//lulu a farmalske natadi. Chas. Ho- ky druhy zarueene vyzkouS'eny. Pitelica, Guy, Texas.

(48-49pd) ke o sng..)ne ceny pro dodavku v kvetnil. a Cervnu. Von Minden Ofr. HUSI PEtti diste, bile, ptebira- Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) ne, same drobne, $1.00 libra nevyProdam farmu 154 akra, dobplacene. Pike: Mrs. Joe D. Jet', Rt. ra Cernice; 96 alma vzdelane, 15 4, Temple, Texas.

(V48-49 614) akra louky (meadow), 35 akril pastgirl PilIJMOU SE dye deska, neb ru maze bYti vzdelano. NovY farnemecka deveata k o gettovani a k metskY domov, etyti svetnice, dobvykonavani domacich praci. Pike te zatizene, dve rentytske domovina: Mrs. Joe Burlingame, 404 South ny, dobra voda a dtevo, 5 mil saveVine, Tyler, Texas. (lt-pd) ro-vYchodne od Hallettsville. 8kola pal mile. Ptidina prodeje, awl PRIJME SE inteligentni mlada 0 podrobnosti pike na: Chas. 01cis. 142 S. P. J. S. T. aena, schopna k Apinemu vedeni no- iovskY, Hallettsville, Rt. 3, Texas. veho domoVa. Dve ditky, test a dva(47-48) nact rokri staff, Zadne prani, byt v dome. Mzda $3.50. Pike na: Mrs. L. OW"! PRODAM LACINO. 89 akra farPROGRAM: Wehrli, Box 716, Kilgore, Texas. (it) mu v nejeernejkm pasmu okresu 0 3:00 hod. ptedna;Ska p. Dr. Holluba, konsula, Republiky CeskoJackson; v dobie odvodnenem dislovenske, zahajene hymnou americkou a Ceskoslovenskou )i HLEDA misto samostatna 2e- striktu, 9 mil od Edna, 3 od VanderPo ptednake divadlo. Sehran bude vlasteneckY kus z doby vána v prosttednich letech k vedeni bilt, 6 od Bennview. Dostateene ledne 1914-1919. I., III. a IV. jednani odehrave, se v byte uditele domacnosti na farme neb ye meste. stavby a dostatek dobre vody. Moje Novaka v menkm meste smiS'eneho rizemi. ILjednani na fronte Pike na: Anna, 501 N. Davis St., ztrata budit vakm ziskem. 0 popied ruskYrni zakopy, — pod nazvem West, Texas. (it) drobnosti piAte: John St'astnY, Rt. 0 2, Rogers. Texas.

(44-46-48:50) CAS VOLA, pokud nejsou vYhodnejk koupe roV Evrope byla za 1000 let 827krat zebrane. — Posud mime dobrY vY- valka. — AmerickY historik Pitrim ber za snaene ceny nekolik men- A. Sorokin a jeho krajan general Hra o 4 dejstvich. — Napsal Bohou'a NejedlY. Sich a vetaich hotovYch farem v Gelevin vypoeetli, t'e za poslednich OSOBY: houstonskem okoli, kde mnoho na- tisic let byla v evropskYch statech Ant. Svestka UCitel Novak knon spokojene rolniei mnoho let, vedena valka 827krat. AC tteba v Anna 8vestkova Pani Beta, jeho 'tem, a take jinde. Take mestske majet- tomto poslednim tisicileti nebyla J. Baletka Slavek, ky pro vSecky potieby. A co jeke Evropa zrovna rizemim nejuzavteIrenka 8e1 eikova jejich deti Zderika, nebylo — mame dotazy od .tenitby nejkm a aC se jeji hranice na vY- 1 Pavla Studniena Babieka Novakova, chtivYch muM a ten. (Je jim pry chode a jihorYchodne obdas poneFr. Bedan, st.

Pan domaci Krapitschka, smutno.) Pike nam s ptilaenYm kud menily, a ttebas i nektere z Fr. Sefeik UCitel Jefabek, kolkem na odpoved'. Budeme vas jejich velkYch narodu dospely teOldfich Vala hledet uspokojit.

Ludvik, prve v poslednich dobach k samoI. J. Gallia Agency, statnYm narodnim a politickYm J. Kelarek Vavra, vojini 2002 C'henevert St., Houston, Texas. celkrim, ptec Jen to statistika mluJerry Baletka Svoboda, (48-49) vi dosti evropsky krvavou fedi a poFr. Mitsha Konvalinka, skytuje ottasajici obraz historie se 20 akra pozem..L.Aq . Pronajme Praporeik, Bob Mraz ku 11/2 mile sever od Aquilla. S tim- psane krvi. Podle zminene statistiBecitich Otvrtnik Stated, ky vedla Francie za poslednich tito j.de dalkch 65 alma dobreho poCetnickY stralmistr, Gustav Walla sic let valku 185krat, Anglia 176zemku, kterY jest take na prodej *** Rakouska, hlidka krat, Rusko 151krat, Rakousko 131spravne. 0. M. Cato, Aledo, Texas. krat, 8panelsko 75krat, Italie 32ZAtATEK DIVADLA VE 4:00 HOD. VSTUP: OSOBA 30c.

(48-50pd.) krat, Nemecko 25krat a Holandsko T. TABAK listovY na prodej, 10— 22krat. Ostatni mens"i cifry ptipa15 centri libra nevyplacene. Jerry daji ostatnim evropskYm nebo bY,411■110111■01110.1111.1111W■111111■01•1■04111111.41111.0•110.111111■0■011111111 4.11.0.1■04111111.011.0111.4/10.0111.■0•111.0411111 BuryS'ek, Portland, Tenn. (47-50pd) valYm evropskYm statrim.

Zabavni VSTbo

Oslava 18. vy'roei neodvislosti eskoslovenska!

v nedeli, dne 25. ilina 1936. v sini Radu Stefinik v Houstonu, Texas.

KDE DOMOV

1

Hudba Zatopkova z Baytown