Vestnik 1936 10 14

Oran Slovanske Podpo

ict Jean*

Ste.tu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XX/V. WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 14. kijna (October) 1936. ei§i.0 49.

Z HISTORIE REVOLUtNiff 0 HNUTi t EC. ROStRATI se silne zaZloutlYmi eisly easopisa z doby svetove valky, je velice zaP jimave, nebot' v nich zrejmY jest obraz smfg eni a postup revoluaniho ducha krajana v to i one zemi, jakoZ i smer a mylne na2ory nekterYch jednotlivcii.

Ve stare vlasti hned na zadatku valky rakouske valeene censure propadl kaZdY list, ktery se nedal prima do sluZeb habsburske vlady a zahy bylo asi 90-CeskYch easopist bud' na ureitou dobu nebo trvale zastaveno. Redakcim krajinskYch lista zasilany byly okresnimi hejtmanstviini pripisy k otikeni, nabklajici k lojalnosti a vlasteneckemu smfgleni rakouskemu, oslavovani chrabrYch vojsk spojenct, vernosti a oddanosti k cisari a liSi. JedinY svobodnY eeskoslovenskY list v Evrope byl "0echoslovak" ktery zaeatkem roku 1915 poeal vydavati Svaz Lesko-slovenskYch spolku na Rusi se sidlem v Petrohrade a redaktorem listu byl Bohdan Pavia. UCel Svazu byla einnost revoluene politicks. Na'Si krajane, kteri se byli vystehovali do Ruska, hned na zaeatku valky, konali manifestace, jeZ obratill pozornost verejnosti k oeskoslovenskym pa'Zadavkiim a v kratke dobe povolena eeska druZina, ktera po vYcviku odjela na frontu, kde general Radko Dimitrijev ureil jeji Cleny k sluZbe vYzvedne.

Prapor Ceske druZdny bilo-eervenY se znaky Oech-Slovenska-Moravy a Slezka s korunou Sv. Vacla yskou uprostied, vysvecen na den sv.

Vaclava r. 1914 a druZina prejmenovana na eeskoslovenskY strelecky pluk. V dubnu r. 1916 rozgren pluk na streleckou brigadu. tspechtim eeskoslovenske veci na Rusi gkoclil dualismus ye vedeni, toti2 dvoji smer vyjednavani s ruskYmi 0.rady dvou skupin. Jedni ptali si miti republiku, kdeftto druzi chteli kraloystvi. V Cervenci r. 1916 ptijel do Ruska poslanec Duerich, jen2 bez radneho dorozumeni se Cleny zahranieniho vedeni byl by vS'e malem privedl na scesti. Zdiskreditovani odboje Ceskoslovenska ale zamezil R. M. gtefanik, ktery odjel z Ruska v prvnich dnech breznove revoluce.

DruhY sjezd svazu eeskoslovenskYch spolkti na. Rusi konal se v dubnu 1916 v Kyjeve. na kterem jednomyslne uznana Narodni rada v Pari'Zi za nejvy S - ai organ deskoslovenskeho zahranidi a schvaleno zrizeni odbooky jeji pro Rusko. Dva dny po skondeni sjezdu pitel do Ruska prof Masaryk. KerenskY, ktery se prave stal ministrem vojenstvi,•chystal se faak vytvorene oddily deskoslovenske rozpustiti, ale stateonost briga.dy naSlch hoclau u Zborova (2. eervence), Ceske vojsko zachranila. Od to doby nastal rychlY jeho vYvoj. ProvedenYmi nabory ziskano pi-es 30.000 dobrovolnika.

Po svem prijezdu do Petrohradu prof Masaryk stanovil zasadu nevmMovati se do vnittnich zalelitosti Ruska, ktera byla svedomite pinena a poznav, Ze stied valeeriYch uddlosti zustane na zapacle, jednal o prevezeni ureiteho poetu vojaka na francouzskou frontu. Ujednal s velitelem ruhe armady klidny odjezd deskoslov. armadniho sboru z Ukrajiny, ktery

(K osinnacternu vYrodi Republiky 'deskoslovenske).

J. auida. ale chteli Wind pfekaziti, byli v gak u Bachmade na hlavu poraZeni. eska, kolonie francouzska, ro ynel projevila znadne narodni uvedomeni a jiZ prod vyhla genim valky postavila se rozhodne proti Rakousku. Jeji valne shromatdeni, konane 29. dervence 1914 rozhodlo, aby nagi krajane fidastnili se bojil po boku spojenct, take setnina "Nazdar" ocita se brzy na fronte a je pridelena k pochodovYm pluktun cizinecke legie. 0 jeji vo-

Potiebuji ja anebo moje rodina poji g teni na fivot?

Tuto otazku by si mel poloiiti kaidY otec rodiny. Zkuknost nas uei, ie je prozirave a naprosto nutne pojistkou na iivot zabezpeeiti rodinu pro kaidY pripad. Nekteri byli pied depresi hospodaisky neodvisli, ani ve snu je nenapadlo, ie, budou pohromou stileni. A jsou z nich mnozi, kterkm nezbylo nic nez jejich iivotni pojistka, protoie malem vse pohrbeno bylo v troskich krise mimo onu pojistku. 0tazkou dneSka a jiste ddleiitou jest: ••

Kde si ream zajistit pevriou a zarueenou pojistku pro sebe a svou rodinu?

Nage Slovanska, Podp. Jednota Statu Texas nabizi krajaniim pojistky rfiznYch d r u h ft, vgechny pine zajlitene a zarueene vedeckYmi vYpoety a postaeitelnou - zakonitou zalohou. Jest to nage a yak krajanska, bratrska jednota, jest to organisace nas vS- ech a proto zveme nase nejsouci dosud Cleny: vyktrete predem vkhody yam nabizeni, shledate, le nikdo nemuie vim poskytnouti le$1,.zaj gtenejgi a lacinelii pojistku nein Slov. Pod. Jednota Statu Texas.

jenske slave, ja znamenitou merou ptispela propagaci deskoslov. Usili a zpilsobila, ze ministerskYm dekretem z iijna 1914 rozhodlo, aby udeleny byly echtim vgechny valedne YYsady obeant francouzskYch, svedei rada vyzn'amenanich, jimiZ byli degti dobrovhlnici pocteni. DobrYm podporovatelem snah echoslovanii ye Francii byl E. Denis a znadnou merou o ziskani sympatii zasluhu mel zastupce Slovakil v Narodni rade, Dr. 8 tefanik.

Jako ve Francii E. Denis, tak take podporoval snahy na ge v Anglii W. Steed, ale zde vaak dlouho na'Ai krajane nedostali povoleni ye vojsku a i jinak vYvin to byl pomalejgi.

Za to ye vSrcarsku byl deskY Zivel spolkove vyspelejk a do4el podpory ad politickS7ch v0d-

3SLOVAKO

koncem zati 1914 prichazi do t' vYcar Dr. Lev Sychrava, poeatkem r. 1915 prijadi prof Masaryk a o velikonocich dochazi ke schuzce s dr. Bene:Sem, ktery pod zaminkou studia sociologie valky ptijel nav'Stiviti prof Masaryka a v Curychu umlouva se podrobny plan o spojeni s Maffii, skvelou to organisaci rovolueni, jeZ dosahla take neobyeejnYch \TYStred oeskoslov. zpravodajstvi, ktery byl na zaeatku ve Svycarsku, byl poeatkem r.

1916 prenesen do PariZe, kde v imoru ustavena Narodni Rada, ustredni to organ vojensky i politickY. Prof T. G. Masaryk stal se jejim predsedou a dr. Ed. BeneSe generalnim tajemnikem. • Prednim ukolem jejim bylo ziskati pro vec nediivetivou zapadni Evropu a informovat o nas Ameriku, ktera pied valkou o nas pramalo v'edela, o nasi kulture, historii, a proto take nevedela o opravnenosti spravedliveho polada yku Cechoslovaku.

Ze cele revolueni hnuti bylo od zaeatku aZ do konce finanene neodvisle zasluhou deskoslovenske Arneriky, bylo jiz zarazneno nekolikrat, jak prof. Masarykem, tak i jinYmi eleny Narodniho vYboru. Masaryk pravil, Amerika vykonala vice neZli oeekaval. Take zde ustaveno Narodni sdruZeni, politicks organisace deskoslovenskeho lidu v cizine 'Zijiciho. AC v nekterYch osadach odbodky Narodniho SdruZeni hned s poeatku zakladany nebyly, konaly se tam piece zabavy a podniky ye prospech osvobozpvaci akce, a obetavost na'Seho lidu pone vice farmarskeho a de'lnickeho, byla obdivuhodna.

Mimo pomoci hmotne, eeska, Amerika dala nagim ye stare vlasti take i silnou podperu moralni, jak sveddi dopis predsedkyne `teskeho Srdce" RaZeny Svobodove: "DrahYm krajanum americkYin! V poslednim. Lisle ea.sopisu "KomenskY" r. 1915, ktery sem censura omylem jiz propustila, byla napsana veta, ktere se oko zdraha uveriti: "techy budon svobodnou republikou". Potom nastalo dusne, straSne ticho. Nedovidali jsme se, co se v Americe deje, co pro nas krajane chysta-ji, ale hluboka neumotitelna vira byla v nas: Amerieti bratri na nas mysli, pracuji pro nas, sbiraji nam veno dO nove svobodne domaCnosti! Dale pak. Dovedeli jsme se nyni, jak velkolepym zpilsobem pracovali pro nas drazi bratti a sestry v Americe. Starali se o flak armadu a jejich zasluhou mohlo na'Se Ceskoslovenske vojsko nabidnouti bez peneilte podpory sve slutby vykupitelske dohode. NaSe srdce byla napInena vdeenosti k Vain kteri jste nas nezklamali." innost pomocne akce se zdvojnascbla, kdy2 prijel ueitel Vojta BeneS, tehdefai Maffii do Ameriky vyslanY, jenZ' sam o sobe rikal, Ze je nepatrnYm ueitylkem, byl vS'ak velikYm u6itelem, ktery vykonal notnY kus dobre prate, d.ojiZdel sem vlastne jiz dal/no pied valkou a narodniho ducha posiloval.

Byli vSak take jednotlivci, kterYm dosaZeni upine samostatnosti naroda deskoslovenskeho zdalo se bYti idei nedosaZitelnou a die jich (Dokondeni no, strane 9.)

Strait.,

ViRSTNIS

Oddil dopisovatelski.

NV■11.

Dopisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb zdvadne polemiky, pokadatel pkedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

ZA BLAGO I SLOBODU OCETNJAVE. Jedva jsem se trochu zdokonalil ye eteni a trochu lepe pochopoval tu tittenou smesici slov, eitaval jsem se zajmem vte, co hovokilo dojmavejti mluvou o natem eeskem narodu.

Nemchl jsem einiti jinak, neb mtij dad byl dobrYm vlastencem, Oechem a take Slovanem, neopominuvtim ,Zadne pkileSitosti povedeti mi nee° pekneho o natem narode a o jinYch slovanskYch pobratimech, pine mou detskou dui Uctou ku vtem velkYm dobam nateho naroda.

Byl osmaatykicatnikem, bojoval na barikadach a byl velkYm zbotinovatele Havlieka. Ste, val jsem se pkimo hrdYin na ty nate pkedky, kteti z tech zakarpatskYch krajri pkitli do to kotliny, mocnYmi hvozdy obklopene. V ni se usadily vtichni ti kmenove, DomaSilici, Lutornetici, Ptovane, 6echove a ostatni, pkitedti tam die povesti s praotcem oechem pod ochranou svYch slovanskYch briSkii. Ceti jsem ty krasne dojimave zkazky o slate kvoene levohradecke s dvanacti kukatky, o bohynich Zivene, Lade, o vilach a rusalkach a ostatnich briScich a skiacich, je2 si to-mekka slovanska due vysnila.

A kdy2 jsem byl vettim, tu jsem pkimo hltaval ty povidky o tech dobach bohatYrskYch z pera natich vlasteneckYch deskYch spisOvateld. Ale take nekdy se to sluneeko, v jeho zlatych paprscich se stapely tiirne nivy deskYch zerni zachmukilo, jasot ustal a misto toho znel jimi plae a 2alne lkani. Pkitel cizak a zemi pustotil a bylo to pozdeji jette horti, vzal nam svobodu a i na nati rodnou mluvu se sapal, hlede nam ji vyrvati z natich srdci; dusil ji, ale neudusil, doutnala ve skrytu jako jiskerka v popelu v srdcich toho prosteho, cizaky opovrhovaneho lidu. Narod nesl teSke jho, jakmo i cizactvi jej krutilo, ale nezkrutilo jej. Ty perlieky Ceske mluvy se v srdci lidu uchovaly ye krasnYch lidovYch popevcich a ye zkazkach, ye kterYch ji natli nati narodni buditele a vyzvedli ji jako Popelku na prestol knitieci. Divili jsme se pak jak je krasnou, libeznou a milou.

Pkitly pak jette pkehariky, ale ty ze sna probuzenou Popelku-princeznu nepokokily, neublaily ji, ale spite k Sivotu zocelily.

My meli sve strasti, svou Bilou Horu a nepodlehli jsme. Turecke hordy dr2ely v porobe Srbii, junaci srbtti bili se jak lvove, lee musulmant bylo jako pisku v moki, a g koneene pkitlo Kosovo pole. Uniklo vtak dosti eackYch srbskych orlt ostki tureckYch jataganri a uchYlivte do strraYch a nedostupnYch skalisk Oerne Hory, stall se ttitem Srbie. Tato orli hnizda odolavala -atokrim batibozukt, fanaticky se v boj vrhajicich, nemohly je steel ani jejich kind2aly, ani steely, ani jatagany. Z tech skalnatYch batt vyletali srbtti orli a vrhali se v boj, za svou vlast, za jeji blaho a svobodu, za blago i svobodu beetnjave.

Na Zlate Horde vladl Rusrim Tatatin, kopyta koni techto svekepYch najezdniku drasala usedlitte, role a luka rosseta v Povolti a v jarmo uvrhla rostroutene tam kmeny slovanska tatarska eeladka. Plenila a vYkupne vy2adovala od nesjednocenYch slovanskYch kmenri.

Pole byla vyplenena, dediny vypaleny, ale ruskY lid se dovedl z toho jha vymaniti a obratil ostki mete proti svYm tkfidcrim. Tatakini Rusy nepotatarttili, ale byli sami porutteni. yedeli Rusove jak tvrdYm je cizacke jho, ktere ze sve y ije svrhli a proto kdy2 zaeal odboj na Balkans, kdy2 balkantti slovantti narodove boukili se proti turecke nadvlade, pkispechal jim rusk mutidk, chrabrY molodec na pomoc. Byly to krute boje u Sipky, u Plevna, slovanska krev tu tekla proudy, avtak za tuto bratrskou krvavou obet' ziskali Srbove i Bulhaki samostatnosti, osvobodili velkou Cast svYch b3ivalYch drgav z jakma ptilmesice. Pobratimske

pasky slovanstvi byly temi boji utnteny. Turek

zanechal na bolitti VelkY kus sveho panstvi, na Dunaji monitory, ztratil mnoistvi del a pluky nizzamil a redifii vracely se spet do tureckYch vilajetu znaene prokidle. Nebal se smrti srbsky ani bulharsky junak a rusky molodec byl pametliv slov sveho jenerala Suvorova: "Pulja durak, na ttyk molodec". (Kulka je hlupak, pro junaka bajonet). S nasazenymi bajonety stekali turecke reduty a baterie a odratell Utoky jizdy spahit. 8umela Marica spev osvobozeni, poskakovaly jeji vinky vesele, tkeba zruiovely celYmi proudy prolite junacke krve.

Nepkaly vtak toto viterstvi slovanskYm na.rodrim Berlin a Vidal a °tidily je spolu s Anglii o jeho ovoce. Rusrim se nedostalo Dardanel, paditah mohl zustati se svYmi odaliskami ✓ Jildiz kiosku na Zlatem Rohu, nemusel se pkestehovati do Skutari, na asijskou stranu Hellespontu, a Austrie usadila se okupaci . Bosny a Hercegoviny v boku Srbie. To byl osten, jen jeji nezacelene rany roznecoval. Pkivtelenim Bosny a Hercegoviny v hegemonii rakousko-uherske Aehrenthal tuto bolavou ranu jette vice rOzjitkil. Berlin se tkodolibe radoval, karta byla tt'astne vr2ena pro nej a on z kouta vyiial trochu poprateny prapor "Drang nach Osten", hodlaje jej pkileSitostne pouSiti. NetuAna Videri, netutil ani Berlin, ze Osud jinY prapor rozvinul, to anexe Bosny a Hercegoviny bude vlastne hkebem do jejich rakve.

Za test rokri po pkivteleni Bosny a Hercegoviny vytlehl z mraku nespokojenosti blesk a udekilo. Blesk zasahl rakouskou dynastii. Rozsoptil se nad tim dvouhlavaty orel a *vrhl se ✓ zapas se Srbskem. Moskva pkispechala na pomoc, berlinskY Mluvka, chtel udekenim .na jilec mete postratiti Francii, to vtak prahla po odvete za Elsasko a Lotrinsko a za Algecirac. A v Anglii statnici po znasilneni Belgie si kekli: "Ted' a nebo nikdy pozdeji, chceme-li nadvladu nad motem udrSeti pro Britanii!"'

Kostky byly vr2eny, ttesti v teto svetove vdleene hie bylo vrtkavYm, byla to hra velmi hazardni, Austrie i Germanie daly v sazku lite co mohly a vzdor tomu prohraly.

A zase tekla slovanska krev proudy, zase Slovane dokazali svetu svou chrabrost a prosba slovanskYeh pobratimri nezristala neoslytena. Ani matka Cechie nevolala o pomoc svYch synri v nerovnem boji za svou samostatnost nadarmo. Duch vzpoury vplynul do rakouskYch pluku v Karpatech, na Dunaji a pod Alpami, eetti vojaci spolu s jinYmi slovanskYmi vojaky desertovali, at' si Videri sebe vice zukila. Obratili zbrari proti ni a citel• ji zrarioyali. DvouhlavatY orel krvacel z ran jimi jemu zasazenYch. Seine poroby a posmivani se Slovanrim jet po leta rozsival pkineslo mu nepkijemnou 'Seri Dostal zasloutienou odplatu za nenavistkproti Slovanum. Rakousko'uherska, hegemonie se na konci valky rozsypala jako domek z karet pa zavanu vain. Ta posmivand slovanska, laje podupala rakouskY trrin, z trosek teto dvojmoci vyhoupla se jako ptak ohnivaeek Republika Ceskoslovenska v cele sve krase, jsouc vykoupna utrpenim a strastmi sveho lidu a Sertvami krve svYch symi na mnoha bojittich. Rozpjala sva, kfidla tiroce, od 8umavy a g skoro ku konci Karpat a od Krkono'S a g k vinam Vahu. Tuli se k sobe vtechny ty rodne sestry, 6echie, Moravenica, Slovae a Podkarpatska Rus a Praha, to stovaata, zlata, Praha, ji g Libute pkedpovedela, 2e se jeji slava bude hvezd dotYkati, pytnici se dkive, to je hlavou kralovstvi eeskeho, Praga caput regni Bohemiae, je dnes hlavou velke Republiky Ceskoslovenske.

Nate sny se vice net vypinily, pied padesati lety pkedni politikove byli by se byli spokojili, kdyby se byl dal cisak korunovati za krale eeskeho se statopravni pkisahou a dnes ma deskoslovenskY narod svou republiku, demokratickou a kde narodnostnim minoritam je dana upina rovnopravnost. Cesky narod byl pro republiku vyspelYin, vyslou2i1 si ji svymi utrpenimi a vykoupil neseetnYmi obetmi a krvi i hfivnou mu pkispely i jeho ditky za oceinem v jeho zapase za samostatnost. Kkivda na deskein narode Bilou IIorou udinenou

Ve stfedu, dne 14. iiina 1936.

byla odeinena, pro deskoslovenskSr narod se rozvinula nova etapa. ✓ den osmnacteho vYroki prohlaS'eni samostatnosti Republiky Ceskoslovenske tiskneme natim rodnYm bratkim a sestram v ni v duchu ruku a pies viny oceanu posilame tam srdeanY vzkaz: "Na zdar! teskoslovenske Republice ! Na zdar! Presidentu Benetovi! Na zdar! Tatieku Masarykovi!

Jako jina beta ,tak i letos kad Pokrok Houstonu oslavi vYroei prohlateni samostatnosti Republiky Ceskoslovenske peknYm a dustojnYm programem, jeho hlavni easti bude sehra hry, jejiti dej je ye spojeni s dobou valky a pkevratu. Toto divadelni pkedstaveni sehraji elenove ochotnickeho kroutiku Hlahol kadu Pokrok Houstonu v nedeli, dne 25. kijna v divadelni halle budovy kadu Pokrok Houstonu.

Program bude zahajen fedi br. 8tepana Valdika ye 3. hodiny odpoledne.

O hike same, recte jejim deji, zminim se pkitte, prozatim podotknu, to je velmi dojemnou a pkipadnou a take vYpravnou. Jednotlive role jsou velmi dobke obsazeny, tak, ze jsem jist, ge obecenstvo, je2 v2dy hojne nate slavnosti na podest vYrodi prohlateni samostatnosti teskoslovenske Republiky navSlevuje, bude pine uspokojeno. Nezapomerite tedy a pkijd'te s nami oslaviti tak yYznamne vYrodi eeskYch dejin.

S. P. StudnienY. Z RADU POKROK HOUSTONU. ✓ nedeli, dne 4. kijna poto,dal kad Pokrok Houston piknik, jeho hlavin osou bylo vYteene barbecue a k tomu rtzne druSici se smaone drobotiny. Mezi eetnYmi hostmi Uvitali jsme v natem stkedu dva syny zesnuleho J. J. Frnky s jejich rodinami Take soudce .H. Chernosky maje nahodou volno, zavital na nat dYchanek se svou choti a svYmi ditkami.

Po schtzi nasledovalo male obveseleni sesta,vajici se ze zpevri a kupletu. Prvnimi na programu byly sestra F. Olexova, ml. a sestra Joe Kalouskova v kupletu: "Dedeeek a babieka." Hnedle bych je byl v tom vymodeni ani nepoznal. Druhe 'Oslo proogramu vypinili bratki Joe Kalousek, Olexa F. st., a Aug. Valla scenou "NemY muzikant". To vyvolalo velkou veselost v obecenstvu, neb br. Valla k odpovedim vytetkujiciho soudce cele smesi aeskych narodnich a znarodnelYch pisni.

Po tomto se pkittrachala na jevike ji g pomalejaim krokem babieka v Cepci, ji g pkedstavovala sestra Joe Kalouskove, Jak dojemne projevovala ty skryte city harajici tak 'lady v srdci babieek na ty slastne doby uprchleho tak to znelo jako zpoved' tech malYch hkitku a tajene pkani pro repetici tech hkitTak vida, ne jen stark panove, ale i stark damy maji taky nekdy choutky zarejdovati si na kluzkou drahu hti gkil. I, vy dcery Eviny, nejste, jak se zda, tak nevinny!

Pani Zatopkova, pardon, sestra Zatopkova, spojila se se sestrou F. Olexovou ml. a zapely nam pekne rueto, 'takovou sentimentalni pisnieku, coe dojalo nektere ptitomne tak, to je doprovazeli. S10 jim to, totiti sestte Olexove a sestke Zatopkove pekne, o tech doprovazedich pomleim, ponevad2 nejsem, nejakYm vYznadnejtim hudebnim kritikem. Finale mel br. J. Katpar solovYm vystupem se zpevem v "Honziku z Pkelonae". Zardev se trochu, mlsne se oliznul, sdeluje nam episodku, jak jeho Ka& byla pkipravena o pokrYvku s yYch oslriujicich vnad potutelnYm vodnim proudem pki koupe.ni.

Br. Frank Tesak nyni lehce churavi, lee doufam, Se mu bude zas brzy dobke. Br. 8ubik pozbyl east sve vnitkni telesne sehranky, nat bratr Dr. C. J. Hollub mu odebral jeden organ, jeho2 funkce neni absolutne potkebnou pro moderniho eloveka, v eettine to pojmenovani nezni prilis solidne, v medicinske terminologii sluje appendix. Br. 8ubik se ji2 ale pozdravuje. Ale za to mne deg I'S/ma v kiepetech. Hepei. — Kalitek hokke by nakodil, ale neni.

S. P. Studnitzl.

Ve stfeciu, tine 14. Mjna 1936.

Wheelock, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Tak tijeme tu, dosud tijem. A east° i dosti vesele, ttebate kapsy jsou prazdne, tak se mysli, ale ono se potad jette neco v zahybu to kapsove tobolky nee° vytkrabe, co jsme tt eba pro stryieka :Ptihodu uschovavali. A zajde se i do salonu, kdy je ptiletitost, jen ze se tam dlouho nezdrtime a take mnoho neutratime.

Vypije se sklenice, nanejvS7t dye, ale jen ty "male" a honem doma k natim oputtenSim polovicim, kde pak jsme veimi ptatelsky kdyt domaci poznaji, to nam hlava nejde kolem z toho trunku. Nu, ono je dost tech patrefurika, to dojedem all right. A tak dojed'te kamaradi z mokre Ctvrti, elenove i neelenove, do nazi schaze, kterou budeme mit na tteti nedeli, 18. tijna odpoledne. Nat "HospodalskS7" spolek se probudil a tak vas vtecky zveme, deny i neeleny. My jsme ut dva roky schazi nemeli a tak to chceme nejak oslavit, to nate vzktiteni. Aby nam tam nebylo smutno, pro obveseleni se new doveze. Musite se ale najist doma a ve schazi se to zaleje, za malt' pakatel.

Kdo mate dabre navrhy, tak na ne doma nezapomerite a ptivezte je s sebou, at' na papite nebo v palici, to bude vtecko jedno. Bratti, umoudtete se kapanek a uvatujte o torn, kde jsou nate stanovy a kdo je ma, tar je take ptineste. Dosud jsou povatovany za ztraceny.

Pied asi dvema lety jste si je nekdo jako je ttudSTrovat, a any ty ttudyje trvaji kapanek dlouho, nemyslite? A tak kdo ty stanovy mate, tak je vrattb. Se to mala, dervena knitka, co ale do knitky, to za mnoho nestoji (jenom 50 centa), ale ten obsah je v ni cluletitk Budeme-li ony pravidla nuceni psat poznovu, vezme to mnoho prace a to se mateme utettit.

Chceme ziskat vice dleria, v torn je nate budoucnost. 2adrieho nutit nebudeme a kdo phstoupi, at' jde dobrovolne. Jest-li ten spolek si neudrtime, to nebudeme stat skrz na skrz za nic.

Davam tomu trochu humoru a tak se ptatele, neptatele na tim neuraaejte. Na tt'astnou shledanou v sini na Wheelock se teti 18. tijna odpoledne, ovtem tohoto roku, Vat, Jindra Blatek.

Rosemberg, Texas.

Ctena redakce!

"Drutstevni hospodatska soustava", to je nadpis dlanku v poslednim Vestniku. Nemame posud v Texasu tadnk drutstevni podnik ye vettim metitku a bylo by zahodno, abychom v torn smeru udinili nejakSr zaeatek. Podavam zde prvni navrh.

Zalotme Olejalskou spolednost a to na akcie.

Podilniky by se mohli stati ti farmati, kteti vlastni fanny asi ye dvaceti ptimotskSich okresich (prvni a druha tada okresa od Mex. Zalivu). Kdyt by nas bylo asi pet tisic a katd3ibychom koupili akcii za $25, Cinilo by to dohromady $125.000. To by byl postaditelnk obnos pro zadatek. Br. J. J. Zemanek z Long Point, Tex., mile pravil, to vrtaci zatizeni stoji od desiti do patiaacti tisic, ate pied lety to vzalo at test mesica vyvrtati studni a nyni to ji vyvrtaji za tti tS7dny. Jest-li bychom koupili jeden neb vice vrtacich "outfita", to by zaletelo na rozhodnuti podilnika. Museli bydhom miti ptistroje k hledani oleje a mute k jejich Prvni studne bychom vrtali tam, kde by byly ty nejlepti ukazky na olej, a kdyby bylo vice stejnSr ch ukazek, mohli by majitele rozhodnouti losovanim kde vrtati. Neschvaloval bych, abychom meli nejakou asttednu, kam by se vtechny penize za akcie strtene zasilaly.

Kdyt by nas bylo pet tisic podilnika, tak by se mohlo zalotit padesat spolku a katc1S7 spolek aby mel jedno sto podilnika, a katclk spolek by mel ptedsedu, tajemnika a pokladnika.

Takto by katc1.3-7 spolek mel penize za $2,500 akcii a pokladnik by mel povinnost ulotit penize do jedne neb dvou bank. Nejakeho hlavniho tajemnika bychom museli miti. latedstavuji si to asi tak, jak jsme to meli prve u Jednoty zatizeno, totit to hlavni tajemnik

VE4TNIK ph kaidem funrti uvedomil tady, kolik peneZ mu na to amrti musi zaslati, ale nas hlavni tajemnik , kdyt bychom koupili vrtaci zatizeni, by katc1S7 spolek uvedomil, joky obnos musi zaslati ptimo tovarne na udanou adresu.

Motna, to nekteti podilnici by meli lepti plan net je tento.

Z katcle nazi olejove studne by vtichni podilnici brali zisk, totit eistk vktetek by se rozdeli'. Jedna nesnaz vezi v torn, ae v olejovS7ch krajinach, kde bychom studne vrtali, nevlastni padu jen nas lid, ale take Nemci, Danove, Ireane a jine narodnosti; asi bychom byli nuceni phbrati je za podilniky, abychom dostali dah •omady dva at etyti tisice akra. 0 koupeni stroja by rozhodovali vtichni podilnici. Kciyby hlavni tajemnik dostal nabidky a ceny od peti tovaren, tak by z katcle nabidky nechal zhotoviti padesat kopii a zaslal je spolkum, ktere by o nich hlasovaly, ktera, tovarna by dostala vettinu hlasa, u to by se stroje koupili.

Kde olejove studne vrtati, rozhodovalo by i to, kde je olejove potrubi nejblite tomu mistu, kolyt jinak ukazka by byla stejna. Mottle., to by bylo prakticke postaviti si vlastni menti tafinerii. Vime, to palirny na lih Ci kotalku mohou bkti velke nebo male, a to same je (aspori se tak domnivam) s vSirobou gasolinu ze suroyeho oleje.

Mluvil jsem o tomto zameru s nekolika natimi farmati, vtichni zanier tento schvalovali a slibuji mu svoji podporu. Mnozi chovaji obavu onledne "drillera", to olejaiske spoieCnosti je podplati, aby nalez oleje znemothili, ale vectina je toho nahledu, to kdyt bychom jim nabidli lepti zisk net spoleenosti, to by nas nezradili. Mame mezi nami jia dosti mlactS7ch mutt, kteti to praci dokonale rozumi.

Timto uvedomuji vtechny nate farmate a vlastniky pozemka v ptimoti, to jsem ochoten jakSrsi zaeatek v tomto zameru delati. Vtichni, kteti se o to zajimate, tak mne to listkem oznamte. Udejte jmeno a adresu a okres, dale kolik akru vlastnite a za jakk obnos byste minil akcii koupiti. (Akcie by mohly bkti $10 jedna). Takove ptihlateni by vas k nidemu nezavazovalo, neb penize by se skladaly at by bylo dosti pkihlatek a at by se spolky zalotily. Jo do zadatku upisuji jedno sto dolara.

S bratrskS7m pozdravem, J.^1.,. Brenner.

Houston, Texas. kid Stefinik els. 142.

Ptatele! — V nedeli, 25. kijna v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove ye 3 hodiny odpoledne sejdou se zde vkchni 6echoslovane, bychom uctili pamatku nakch hrdinnS7ch muZu, kteti obetovali sve nejdratk co men, svoje Zivoty, pro osvobozeni na g drahe vlasti. A to s hymnou americkou a Ceskoslovenskou, ZdvS7m obrazem nzazornujici "Matku s jejimi ratolestmi" pted hrobem hocha od Zborova, a zapenim jejich pisni a ptednaSkou jednoho vS7znamneho mute, p. dr. Holluba, konsula deskoslovenske republiky, a divadlem "Kde domov milj?" To sladke slovidko, "domov", kdo z vas ho nema rad?! Kdyby byl ten nejchudk, piece ho mame nejradk a v2dycky pdjdeme &mit k nakm. TeZ i ti nag hrdinove bojovali pro svtij domov.

Je tomu maloudko vic net dtyki sta let, kdy velikS7 Cerny orel zaletel do flak krasne Ceske zeme Ve1kS7 ptak, jakoby to strakdelna nestviira byla. Dva hrozne zobaky mel, ostke nabrouene, kte*mi moano jazyk z fist vyrvat, srdce lidske z tela vytrhnout. Ptiletel do nag vlasti z daleke, neptatelske zeme, rozhledl se krvaqma dolma, sklonil hlavu, aby videl, aby slyS'el co se v to krasne zemi deje, i zamaval peruterni — a ty rostly, sully se, delkly, at celou krasnou deskou zem zastinily.

Smutno bylo v Oechaoh, tma a beda pod dernSmi ktidly ohromneho ptaka. Smutne se lidu Lilo, tace se jim d3"rchalo, dusil je Cerny orel. Misto zpevu bolestne vzdechy, misto radosti hake slzy. A kdo byl tern•Cerny orel? To byl neptatelskST , nenavistnk rod Habsburka.

Panovnici toho rodu nenavideli ees10 lid, utladovali nas, poniZovali se svSi mi pomocniky, viru i jazyk nam rvali, Ceskym detem dead

'Ztr.aria tkoly zavirali, aby zapordneli na mateiskou tee, tu nejkrasnejSi tee na Sirem svete.

A lid trpel, mnohdy se hlavy zvedly, odi se hnevem zajisktily, pest se ye zlobe zat'aly a zahrozily tarn, kde orel sve, ktidla prostiral.

Co2" budeme veene trpeti, cot se to nikdy nezbavime, prokletk, Cerny ptaku? — Tak ptali tige ye svYch srdcich a pracovali, doufali.

Phtlo jaro r. 1850. V mora yskern mesteaku Hodonine'v prostem domeeku, narcdil se chude =mince, tene panskeho koeiho Masaryka, syneeek. Hogik rostl, silil, rozvijel se na radcst a pote geni svych rodicu. Pilne se 0,11. jakoby tugil, to ten, kdo mnoho vi, mnoho ye svete zmute. A mnoho ten prostSt synech chuciSrch rodicu zmohl. Studovan3im panem se stal, profesorem na universite, spisovatelem, teenikem, vadcem vtech dobOch lidi a vedl je svou moudrosti ke svetlu a dobru. A kdy vypukla svetcva, valka, tehdat zdalo se Masarykovi jakoby velikk, tajemnk zvon pod zemi se raze-, zvudel, a v jeho zvuku jako by rozeznaval hiasy tech tisica zmueenkch, ze zeme vyhnanSich ptedka a vtichni k nemu volali: "Vyjdi ze zeme, pracuj za hranicemi, zahuba derneho ptaka se blial. I uposlechl Masaryk tajemneho hlasu, odetel statec 641etk. Vytel ze zeme, aby svaj narod vysvobodil. Ptatele, mnoho ten moudrk nas" tatieek Masaryk zkusil v cizine.

Take starosti east° schylovaly utlechtilou jeho hlavu. Sam vypravel, to nebylo ani nod, v nicht by byl spokojene spal. Z jedne zeme do druhe jezdil, vtude ptesvecidoval, vtude prosil, aby &sick lid mohl b3"Tti svobodny, aby nemusel poslouchat cizince flabsburka, kterS7 nenavidel nas a ktereho i my stejne nenavideli. A tarn za hranicemi tisice deskkch vojaka, kteti se davali dobrovolne neptiteli zajati, nebo k nemu utikali, shlukli se kolem tatieka Masaryka, jako otce ho milovali, na jeho slovo ho poslouchali.

A tatidek o vtechny se staral, vtechny miloval jako svoje deti, valcem byl natich hrdinr4ch legionata, a na jeho pokyn do ohne by byli skoeili. A tatitek je posiloval, povzbuzoval, tu radii. tarn branil a nati hoti vtude se bili jako lvi za svobodu vlasti, za svobodu naroda.

Svetova, valka dozutila, Nemecko a Rakousko bylo poraZeno. RakouskY cisat musil ze seine uteci. Narodove jit nechteli, aby nad nimi panoval, chtely bYti svobodny, chtely si panovat sarny sobe. °diet& Cerny ptak, aby se vice nenavratil. Jak si oddechla deska zeme. A byl to slavnST den 28. hjen 1918, tedy prave pied 18 lety, kde celk oeskji narod zajasal a vzktikl: "Jsme svobodni! svobodni! Nebude ut Cerny ptak nas utlaeovat, nebude uz z1ST Habsburk nad nami vladnout. Tehdat vati tatinkove a vase maminky plakali slzy radosti, druh druha objmal a katde srdce Ceske bylo ptistupno lasce, soucitu a bratrstvi.

A ten velikk den si dnes znovu phpominame. Melo je takovS7ch dna v osudech naroda.

Nebot' svoboda, to je tivot sam. Osmnact let jsme svobodni. Pracujme, snaame se, aby to svobodence zlate se u nas libilo, aby jit nikdy, nikdy od nas neodetla. Necht' Republika 6eskoslovenska vzkveta a ztstane nam je gte ne osmnact, ale tisice a tisice let, zacho ✓ana, necht' stane se nam v gem pravYm rajem na zemi a na ge matetska tee, na g CeskY jazyk necht' 2ije na veky. A proto ten den, ptatele drazi, nezapomerite u 8tefaniku pathene oslavit.

S pozdravem a 'Ceti se na vas vtichni 8tefanici.

K. Otvrtnikove,.

Opatrnost. O gettovatelka: "Mate 2izeti? Zde se tedy napijte."

NemocnY: "Co je to?"

Ogettovatelka "Voda".

Nemocny: "Tak me ji cle.vejte po ltiekach, net si na ni zvyknu."

Chceme-li dosici vnittniho souladu a klidu, musime nejprve miti jasnk ptehled o svem nitru a miti van jiti cestou dobra. Znej sebe sama!

etntria 4.

New Vim Teas Ctend redakce Vestniku!

Bylo to roku 1879, kdyt jsme po to bosenske patadi tahli zase do nakch kasaren do Krakova, na co jsme se velice tosili. Phjeli jsme pies Uhry ptimo na Dolni Rakousy. Tu se zadalo pomalu stmivat, a na blizku jsme videli menSi mesto, jak jsem jsi zapamatoval, jmenern Viener Neustadt. Tu jsme zustali stati do rana, abychom se dali trochu do "pucu". Byli jsme rozdeleni pa domech, tu jsme men dostati nak "menat." Ja. dostal 6 mutt' a dislo dornu a Sii jsme hledat. Hladovi jsme byli jako vici.

Prisli jsme na jednoho stratnika, ja, mu ukak dislo dornu. On se smeje a pravi, ze u neho nic nedostaneme, ze on je tam sam, ale to je to velice dobrY pan, a ze on se o nas jiz postard. Tak jsme k nemu zaki. Ja zazvonim.

On vySel a pravi — ovaem ze nemecky — "mili ja nemam kuchatku, aby nam deco uvatila". Ale ze nam da adresu na jeden hotel, a tam ze dostaneme, co nam path. My hned udelali cbrat a ostrYm krokem, policajt s nami. Kdyt jsme prisli na misto, tu uz bylo pino tinista. Ja podal listek panovi, kterY .se zasmal a hned se o nas postaral, hnedle bylo co pit a dobrYch doutnikt dost, a menat byla tak upravena, ze jsem za celY das co jsem byl u vojska, tak dobrou nemel. Kdyt jsme byli po menatd, tu ptijde jako ducal, z nenadani onen pan a tak trochu nas prohliti. Tu phjde ke me pan hotelu a upozornil mne na neho. Ja mu zasalutoval a dekoval za tak dobrou mepravi: "Jak nat. On chvili hledi a pak, vidim a pozoruji, jste vetknou Slovani."

Pravim, ze je tomu tak. A on na to, ze on je take Motavan. 2e jeho rodide se odstehovali z Brna do Vidne a on ze se narodil ye Vidni, ale ze svou deskou tea nezapomnel a ani nechce zapomenout. Malocenni svou krasnou slovanskou tee radi zavrhu3i, ale -ze kdo ma trochu mozku v hlave, ten ze je na to hrdY, ze ji umi.

Tu phjde ke me jeden saper a Septa mne, tie by bylo dobte tomu panovi za to, co nam daroval, slavnostne podekovat. Ptam se ho, jak ze to mysli. Pravi: "No jak! Chytneme ho vaichni a vyzvedneme do vYkky a pak provolame podekovani." Stain se tak potichu, tinisti pana obstoupili a do vYa'ky vyzvedli a pak jsme mu pekne podekovali Jemu kanuly slzy z odi a pravil, ze cosi podobneho je gte nezatil.

DruhY den jsme se pustili na Videri.

Jan Sind.

Caldwell, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Tak ta zima nam nahle ptika. Lide spechaji vozit kornu s pole damn, aby ji ti vible a potkani nesneclli na poli. Letos budeme mit co delat, abychom se ubranili tem viblum, tak abychom udrteli kornu distou na pristi rok na seti. Zkusil jsem to loriskeho roku na cukrolovein semene, aby ho musky nepoAkodily. Dal jsem do 5 galonove bane od sadla "test kulidek kafru (camphor), a do letbaniho dervence bylo diste, zdrave, a nezabije tim klidivost jako s highlifem. Ale nepoutivejte na fazole, ktere mate vybrane na jicllo, jest to silna, otrava. Tel p. Fr. Selernan to poutival do krybu a cosi pravil, ze se ty vivie ztraceji. OvSem ze tech camphor balls musi dot do velikeho kryba aspori 7 liber, rozhazovat po korne, jak ji sklada, a neni to nebezpedne jako s ohnem, neb dobte kornu poleje a i vodu ye kryby. Neni to tak nebezpeene utivat ten Loks dobytku.

Tet tu potkalo neatest naSeho souseda p. H. Odstrdila. Shotelo mu vSechno, nabytek a tet potrava a p. J. PrgaSovy staveni az k zemi.

Reka. Brazos byla zase napineno, vodou a to dosti dlouho. Misty byla i vyleta a bide zaveas skllzeli, aby jim va'echno neznieila. Take se tu potad neco hovoti o to rritove housence, ze by tu bylo tadoucno, aby se tu zavedla karantena. Myslim, ze by to bylo pro dobro, neb vlada by napomahala k lepSimu. Jestli by ti gkridci na rok zase tak tadily, to by skuteene nastala hrozna bida mezi chudYm lidem: I nam bedla.kum by se stYskalo, nebot' ani bedladky by nemely co delat. Jen kdybychom si vypestovali hodne slepic nebo to prasatko na tu jitrnioku.

Fikoval jsem bavinu pro p. J. HOvotaka a pti-

v

' ,X

14 zristal jsem cely zdeSenY, vidim hrnec viset na dvetich, ten byl napinenY jitrnicemi a velkY kus veptoveho masa. Ani nevim, ktery ten soused byl tak laskavy a vernal° srdce, ze podaroval stareho strydka Kulaka. Nu tak vain z Lasky mnohokrate dekuji sousede, kterys mi to poslal a daroval, a vetim ye vas a budu yam dekovat do sve smrti a pteji yam mnoho zdaru, zdravi a Stesti. Tak si na tom darku od vas pochutnavam po etyti dny. Piece musim bYt tYm vernYm a poctivYm bedlakem v osade Cookes Point.

Velice rad atu Vestnik, neb jsou to pouene noviny, tet ty zpravy ze vAech konein sveta.

Myslim abych Coto ukoneil, aby deco mista zristalo pro nekoho jineho, neb nejaka ta bedladka napsala, jestli byla tet ptekvapena nejakYm beelakem.

ZUstavam s pozdravem na lAechny odberatele Vestniku. S uctou, Joe Kulak st.

Telocviena, Jednota Sokol Taylor.

Ctend redakce Vestniku!

Telocvidna Jednota Sokol Taylor bude miti velkolepou oslavu petileteho zaloteni a s rum bude vetejne vystoupeni dne 25. Woo 1936 na Bayersville, v sini tadu V3tehrad Oslo 48, S.P. J.S.T., kterou nam celY nas tad k tomu prop:1,1611. Proto vas, drazi pkatele a krajane a vAechny sokolske jednoty zvu na naSi velkolepou oslavu, vkchni bez rozdilu jste k nam vitani, neb bude to deco krasneho, zajimaveho a utitedne pro VSechny na yttevniky. Nezapomerite, ptatele a krajane a svYm phjetim podpotte krasnou narodni vec. VS'imnete si ve Vestniku oznamky, co v'ae bude a zajiste vas to potek a jistotne ptijed'te, neb naSe Telocvidna Jednota Sokol Taylor se eini, by obcenstvo uspokojila syYm vystoupenim.

Vy, deskoslovenskY narode, snad jste a mnozi z vas jit videli cviky sokolske a zajiste z vas katcly byl ptekvapen vetejnYm sokolskym vystoupenim. Zadny z vas, drazi ptatele neodmitnete naa'e pozvani, kterYm Telocviene, Jednota Sokol Taylor zve na jeji vetejne vystoupeni na den 25. tijna v sini tadu Vy'Sehrad Oslo 48. S.P.J.S.T. na Bayersville.

Na shledanou a na zdar jsem za T.J.S.T., K. F. Chalupa, zpravodaj Sokola.

Houston, Texas.

Na oslavu prohld'aeni vYrodi tad Pokrok Houstonu uchysta vtdy peknY a dristojnY program a tak i pro letoSni oslavu ueinii ptipravy.

Kroutek ochotnikri dramatickeho sboru Hiahol, tadu Pokrok Houstonu vyvolil si pro letbani oslavu prohlaa'eni samostatnosti Republiky 6eskoslovenske, jet bude potadana v nedeli dne 25. tijna zvlatte peknou a ptipadnou hru, nazvu "Pro vlajku Oeskoslovenskou" o ttech jednanich, jejit dej se odehrava v dobe valky a ptevratu, z pera Ferdinanda Olivy. Knitku jsem ptedet1 a ptiznam, ze autor v teto hte podal dojimavYm zprisobem v divadelnim rouge tklive episodky, jednu ve druhou tak pane zapadajici jako perlieky na nahrdelniku. Mel opravdu §ikovnou ruku ye vYberu fasi thema., navazav na milostnY romanek vlastenecke citeni a vzhet v pohnutlivYch variacich a i trochu humoristickYch episodek do toho kratce tedeno, je to 'Dana. poutava hra, pekne vsunuta do slavnostniho ranice oslavy samostatnosti.

Plukovnika Lamberta, typ to sta,reho komisniho vojska stareho Rakouska, jemut vojenska povinnost je nade vSe, tak ze i sveho syna, svou vlastni krev v zanevteni odpudi, sehraje bratr Joe Kalousek. Rudolfa, jeho syna, yzeptevkho se diktatu sveho otce ph vnucovanl nevesty, jent jiz sve srdce tajne zadal uSlechtile diveine a kterY je opakem sveho otce ye vlasteneckem citeni, ptedstavi br. J. Kahanek.

Herminu, nemocnidni otettovatelku a vyvolenou Rudolfova srdce, rovnet vlastenecky citici a ktera ye svem talu nad nezvestnYm Rudolfern a ve snaze vykonati svou vlasteneckou povinnost, stane se oa"ettovatelkou ranenYch vojint, sehraje sestra Marie Kalouskova. Bedrnu, typickeho deskeho vojska, stale sraiciho humorem, Morn v4alt, kdyi je tteba, dovede si dup-

stfedu, cine 14, iljno, nout, poda, bratr Frank Dvotak. Druha, jegte komidtefai figurka v mnoha scenach, Vaclav, sluha u Larnbertil, take povedene vojanske kvitko, majiciho tak 'Siroke srdce, ze v nem me, mimo naklonosti k Fanny, panske, jate hodne mista pro lasku k viasti a take obdateneho dobryna deskym taludkem, vykresli na scene bratr Tim Kostomlatsky. Fanny, panskou, prostosrdednou a bodrou diveinu, pohlitejici shovivavYm okern na ptestupky Vaclavovy, jeho uptimne miluje, sehraje sestra M. Zatopkova.

Milenu, oSettovatelku, hledajici zmirneni sveho talu nad svYm ztracenYm tenichem ye vojenskem lazaretu, kterY byl pro vojenskou vzpouru popraven rakouskYmi katany, poda sestra V. Wallova.

Barona Brodeckeho, kavalira, jent krome sveho baronskeho titulu je potehnan dcerou, kterou by rad povesil Rudolfovi na krk, ptedvede znama, kapacita v tomto tanru riloh, br.

Frank Olexa st. Majora Harlasa, typ stareho rakouskeho komisniho thistojnika, necitu, odekavajiciho vady ptesne pineni syYch rozkazii a vytvotivkho kredo pro vojaky: "Maul halten and weiter dienen!", sehraje bratr A. Walla. Doktora DuSana, citupineho lekate ye vojenske nemocnici a vzdor sve vojenske slutebni povinnosti vlastenecky citiciho, poda, bratr L. KaSpar. Bratr L. Ka gpar ma take filohu milosrdneho samarita.na, noside ranenYch. Uvedene stadi dokazati, ze to bude skutedne poutava a dojemna hra, jet velice ptispeje k dristojne oslave osmnacteho vyrodi prohlaa'eni samostatnosti Republiky OeskoslOvenske. Program oslavy bude zahajen fedi mistoptedsedy Hlavni Utadovny, br. S. Valeikem. VYbor se postaral i o jive podrobnosti, tak, ze naskevnici budou jiste uspokojeni a doufame, ze naafi krajane z blizka i z okoli pocti nas hojnou navgtevou, tak aby rat oslavy byl skvelYm. Nezapomerite datum a misto oslavy! V nedeli, dne 25. tijna, o 3 hod. odpol. v dvoranach dove budovy tadu Pokrok Houstonu.

S. P. Studniany.

Dallas, Texas.

Mili bratti a sestry!

Ptipravte se oslavit znamY den 28. tijna v nah Sokolovne. Bude se hrati nadherne dilo, divadlo "Tatiekovi to nejkrasnejti", dne 25. tijna v nedeli cdpoledne v Sokolovne na Carl ulici. Podrobnosti pkike.

Jan Ondrrialova, dop.

Houston; Texas.

Ctend redakce a etenati!

Upozori'iuji na oznamku na jinem" miste Vestniku, kde jest uvetejnen program na oslavu 28. tijna a kterY potadan bude dne 25. tijna.

Zkonaky na divadlo jsou v proudu a do 25. jak naleti nacvideno bude. Doufam, ze nas iotatele navkivi v hojnem podtu.

Rano v tent den odbYvati se bude statni konference S. 0. a tu upozorriuji naykevniky, ze obed bude k dostani na miste. Jestli by si kdo ptal poobedvati v sini, bude mu motrio tak udiniti za 25c jedna osoba.

Vaem, kteti si koupili listky na nak protivanou deku oznamuji, ze eislo se bude tahnout dne 25. tijna hned po divadle. Neni nutno mnsite bYt ptitomni, neb katdY si psal na sva disla jmeno, tak kdo bude tak tt'astnY a vyhraje a nebude na miste, tedy se mu deka take. Kdo ji vyhraje, jiste bude spokojen.

Schrize sester tadu Pokrok Cis. 88. odbYvati se bude dne 21. ve etvrtek tento mesic dopoledne. Dostavte se v hojnem poetu, jest mnoho veci k projednani.

Dye sestry podrobily se operaci,. afaak jsou na ceste k uzdrayeni, totit sestra Svetrova, ktera jit se naleza z nemocnice doma a ses Cecalkova, ktera je gte jest v nemocnici.

Ptejeme obema brzkeho uzdraveni a shIedani mezi nami.

Prosim, nezapomenout na schrizi sesterskou!

F. J. Olexova ml.

S pozdravem, him vice penez ptatelstvi stoji, tim meta ma emu.

Ve sttedu, dne 14. fijna 1936.

Prot se kazi zub Dr. Weston A Price.

-Fr A2ENI zubfr je jednim z •problemfr dneeka. Primitivni narody jsou veteinou prosty tohoto zla, zatim co moderni civilisace je jim nebezpeene pronasledovana. V tom &nem bylo podniknuto mnoho zajimavYch pokusii s primitivnimi rasami, aby byly osvetleny ptieiny tete> moderni nesnaze. Nejnovejei poznatky byly ziskany ye Sttedni Africe.

Tamnejei kmeny mcdno rozdelit podle nekolika rozlienYch zasad. Pro nae freel bude nejvhodnejk jejich strava. Podivejme se nejdrive na kmen MassajO, lidi nilskeho piivodu, kteti se dnes, prave jako v minulosti, 2ivi hlavne mlekem, krvi a masem. Kra.vy doji rano a veCer a bYleam poueteji pravidelne 2i1au v intervalech 30 al 40 dni. Krev je zbavena vlakniny ttepanim v nadobe, vyrobene ze suche dyne s kouskem dtivka., na ne2 se vlaknina nachyta. Teta krve davaji denne detem nekolik podle ureitYch potadavn. Tehotne 2eny dostavaji pravidelne vets= da yku. Vlaknina je kezana na tizky a peeena. Zviiat zabijeji jen tolik, aby meli maso. Krev pora2enYch zvitat je peelive zachycena a pou2ita za potravu. Ka2c1Y pokvatelnY kousek zabiteho zviiete je vyukt. VelkY cluraz kladou na organy. Prohlidka 2516 zubt 88 techto lidi, na rozlehlem uzemi, ukazala pouze etyti osoby se zubnim kazem. Domorodci v Chewya, kteti naleti ke kmeni•Marigoli, jsou velmi silni a telesne vyvinuti lido. 2iji blizko jezera Viktoriina, z neho2 lovi spousty ryb, ktere spolu se zeleninou a topinamburami tvati k1ad jejich diety. Zde z 525 zuba, nale2ejicich 19 prohli2enYm osobarn, byl nalezen jen jedinY zub s kazem.

Na rozdil od Massaju elenove kmene Kikuyu, kteti bydli zapadne od Massaju, jsou v podstate zemedelci. Hlavni slo2kou jejich potravy jsou topinambury, kukutice, baby a bandny. Prohlidka 1041 zubii 33 Kikuyu ukazala 57 zkatenYch Kmen Muhina bydli v jinni Ugande. Jeho elenave, podobne jako Massajove, chovaji dobytek a 2ivi se mlekem; krvi a masem. Ptedstavuji jeden z nejptimitivnejeich a nejneptistupnejeich kment. Prohlidka 1040 zubt u 37 osob neodkryla jedinY zka2enY zub.

V missii Bogora, zapadne od jezera Albertova, kde se domorodci kvi hlavne zeleninou, topinamburami a banany, 53 procenta prohli2enych melo zubni kazy.

Velmi zajimavY poznatek ptinesla skupina sluht hotelu v osade Goma na jezeie Kivu.

Prohlidka 320 zubu, nale2ejicich deseti osobarn, ukazala 20 zubfr stilenych kazem, a veech techto dvacet zubfr bylo v Ustech jedineho tloveka — kuchate. Veichni ostatni zamestt nanci hotelu se stravovali sami a jedli domorodou stravu. Kuchat fea.k jell stravu evropskou, kterou vaiil pro bile hasty.

Dusledek, kterY mo2no z toho odvodit, vyplYva rovnea ze zkou:.eek, podniknutYch v arabskYch ekolach, v Omdurmanu a Chartumu.

Omdurman, lekci na zapadnim btehu Bileho Nilu, naproti Chartumu, je nejveteirn arabskYm mestem sveta. Moderni civilisace mela na nej dosud velmi malt' dojem. Chartum naproti tomu ma evropske obyvatelstvo, ktere ma, rozhodnY vliv i na arabskou Cast mista.

Z arabskYch chlapcfr v chartumske ekole melo 44.2 procenta zubni kaz, kde2to ve ekole v Omdurmanu bylo kazem sti2eno pouze 6.4 procenta Zakfr. A ze dvcu hocht ve ekole v Omdurmanu, sti2enYch zubnim kazem, jeden byl synem bohateho obchodnika a pojidal cukrovi a stravu bilYch lidi.

Abychom mohli spravne vyutit dat, ziskanYch takto v Africe, je nutna je srovnat s daty, ziskanYmi u jinYch primitivnich narodil.

Studium Indiant v severni Kanade a pada tichamotskeho pobtek ukazalo, 2e u kmenii, jejich2 odlehlost je nutila 2lvit se ulovenou zveti, hlavne losy a soby, trpelo jen 0.16 procenta prohli2enYch osob zubnim kazem. U Indiant, 2iiicich blizko obchodnich stanic Soo-

Strans.

VtaTli lednosti Hudsonova zalivu a podel tichornotskeho pobtek, kde ptichazeli do styku s moderni civilisaci a dopravnimi prostiedky, tinily ptipady zubniho kazu 2.5 procenta, cot je 134 nasciany ptirfistek! Dva hlavni produkty vYmenneho obchodu v obchodnich stanicich Spolednosti Hudsonova zalivu ptedstavuje mouka a cukr.

U Eskymakfr v zapadni Aljaece, prohliienYch roku 1933, bylo zjieteno pouze 0.09 procenta lidi, sti2enYch zubnim kazem. U Eskymakt, stYkajicich se s moderni civilisaci a pbtivajicich dova2enYch potravin, civil potet zjietenYch kazu 13 procent. Potrava Eskymakti se sklada z masa mokskYch 2ivoticha, z nichi potivaji hlavne vnitinosti a tuk.

Prohlidka 'obyvatelb. Vnejeich Hebrid pit zapadnim pobie2i Skotska, ukazala, 2e ti, kteH se 2ivi stravou s yYch ptedkii, to jest o yesnYm chlebem a rybami vykazuji 1.2 procenta zubnich kazu, zatim co Tide teho2 kmene, bydlici v modernich ptistavech, jevili 30 procent pripadfi zubniho kazu.

Roku 1931-32 bylo provedeno srovnani obyvatelil odloueenYch horskYch udoli VysokYch Alp s obyvateli, aijicimi na rovinach a v mestech. Dieta prvnich se skladala hlavne z mlehatskYch vYrobldi z yldet' znamenite jakosti a celozrneho 2itneho chleba. Hlavni strava obyvatel evYcarskYch rovin a mest se sklada s potravin moderni civilisace, k nim2 nale2eji vY, robky z bile mouky, rozliene slazene potraviny, zylake marmelady a jamy a konservy.

Ptipady zubniho kazu ve vysokych oddelenYch Udolich AvYcarskYch tinily 4.6 procenta, kde2to ye vysoce modernich stiediscich dosahly as 29.8 procent.

Z techto srovnavacich studii vysvitlo, 2e veechny skupiny lidi, jevicich vysokou imunitu vudi zubnimu kazu, poZivaly nejake z ylakni zviieci produkty vysoke jakosti, obsahujici vitaminy.

U obyvatel vysokYch Alp mlekatske vyrobky pochazely skoro -Opine z rychle rostouci travy, jet zajiet'uje mleko s vysokYin obsahem vitaminti, jak se zjistilo chemickYm rozborem alspskeho masla.

Obyvatele Vnejeich Hebrid ziskavaji tento vitamin z tuku ryb, jako2 i rybich jater, pedenYch s ovesnymi vlodkami spolu s hlavami ryb.

Aljaki Eskymaci ziskavaji cenne vitaminy z vnitinosti motskYch 2ivodicht, jako i z tuku tuleriii a velryb.

Pokud se tYee Indianti severni Kanady, kteti se aivi skoro vYhradne zvetinou, ti po2ivaji hlavne vnittnosti ulovenYch zvitat, jako srdce, jater, ledvin „a mozku, zatim co svalovina je pro ne jen podru2nYm pokrmem.

Afrieti kmenove, u nich2 byla zjietena vysoka imunita proti zubnimu kazu, 'tivi se skoro vYhradne mlekem, krvi a masem, till samymi latkami, bohatYmi na vitaminy.

Kmeny, 2ijici kolem jezera Viktoriina, vaji hojne sladkovodnich ryb a to celYch i s vnitimostmi, obsahujicimi bohatstvi vitamint a mineralt, hlavne fosforu, ktere jsou nezbytne k udr2eni zdravYch zubt.

A moderni potrava je prave chuda, na tyto vzacne latky. Je oveem tteba, aby i matky v dobe tehotenstvi a kojeni ukvaly stravy bohate na vitaminy, protoie i to ma silnY vliv na pazdejei sta y zubu. Zajimavo je,ze pit techto prohlidkach zubil rozlienYch primitivnich kmenii se zjistilo, Ze elm je jejich potrava bohatei na vitaminy a cenne mineralni latky, tim jsou lido vyeei a lepe vzdoruji podnebi. Kmeny, poHvajici jater, jsou podivuhodne odolne proti imave.

ShromaZdeni techto zajimavYch dat pcskytnout teeeni vaaneho problemu, jak zabranit tvateni zubniho kazu a raznYch chorob chrupu a cikostice, jet se v tak povellive mite rczmohly mezi civilisovanYmi narody.

RortriitY. "Jak se to, prosim vas, ten profesor Mika zabii?"

"No to vite, to profesorska rortrtitost: Chtel vyskoeit z aeroplanu a zapomnel si ptipnout peak."

Uzemicka PANELSKA valka obtanska narn ptipomnela, ae jsou na zemekouli i takove stateeky, jejich posvatnau samostatnost pies veechny vlivy udr2ujeme pit nejmeneim na mapach.

Nemyslime tim rozlehlejei Katalonii, ktera, tvoti znadnou Cast zeme, zname pod jmenem Espana. Jsou fizemi daleko menei a v samem 8panelsku hned Republika Andora se krei se syYmi 5500 obyvateli v Pyrenejich pod ochranou Francie. panelska a pape2e. Je to 44 obci s hlavnim mestem Andora la Vieja na 452 etveteenYch milich. — Dole u more je anglickY Gibraltar, posledni frtulek opic v Evrope, a na peti etvereanYch milich se to tisni 21.000 lidi. — Jeete na africkem btehu, vidime neutralni Tand2u (Tanger), o neco vetei ne2 Andoru se 74.000 obyvatel.

Tim oveem yYdet vklinenYch frzemieek. neni vyeerpan. Sousedni Francie ma na svem btehu co do rozlohy nejmenei evropskY stet, vlastne mesto Monaco, kde na 1 1/2 mile Zije 23.418 obyvatel. Mezi Francii, Belgii a Nerneckem leH na svazich Ardenu neutralni Lucemburk, kterY mei 2586 etveree. mil a ma 265.000 obyvatel. Mezi 8vS7carskem. a Voralbergem je 159 milave knitectvi Liechtenstein; ktere ma yeah° veudy 11.000 obyvatel. Na novejich mapach je zakreslovana i 2eneva s 2enevskm jezerern jako samostatnY fitvar: sidlo Spoleenosti narodu, tfebaCe se syYmi 145.000 obyvateli path ke 8vSrearsku.

SvobodnY stat Gransk, s 365;000 obyvateli je odkazan hospodatsky site na Polsko, ale sympate jeho obyvatel jsou nakloneny Nernecku.

Vskutku nejmenei koionii na svete je Zara (Zadar), mesto se 17.000 abyvateli, ptimo vklineno do dalmatskeho btehu jugoslayskeho, jako majetek Italie.

Nedaleko Prahy, v okrese tioanskem u terbohol mama podobnou zajimavost: nekolik yarn pudy, na via stoji pomnik polniho marMika Kurta Schwerina, je "na yeeine easy" majetkem pruskYm. Ale takoveto ptipady jsou dosti hojne a veeobecne, z yldete v hlavnich mestech statfr, kde jsou sidla vyslanectev. Podle mezinarodnich zvyklosti je kalde vyslanectvi fizemim toho statu, ktery vyslanec zastupuje. Nejveteim fitvarem toho druhu je Vatikan, nazyvanY tea papetskYm statem, sidlo pape2avo v Rime. Obdobne jsou jistYmi pravy obdatena i mista, na nich2 stoji universita a technika (akademicka pada) a svou z yldetni pravomoc ma i vnitiek kostelt a modliteben jako "fizemi book", chranene vYsadami, jet jsou ve veech kulturnich statech uznany zylaknimi zakony. Net , to jia je piechod k velikYm objektfun soukromYch nebo spoletenstevnich majetkii, jet' samy o sobe jsou jakYmsi statem ye state. Anglidan aspori Mfij dam — hrad.

Jeclina lakota je dovolena: lakota s 'dasem.

Povzbuzujte se denne.

ITcta k lidstvi a neustupna. obrana lidstvi — to jest a bylo vidy me vlastenectvi. Bylo to a bude vbdy vlastenectvi nejudinnefel, nejsvetejti. — Dr. Eduard Beneg.

Smrt je obnovova.ni Kdo jinemu jamu kopa, — je nadenik.

V divadle.

Pan v zadni fade: "Odlotte laskave klobauk, damo, ja jsem zaplatil za svfij listek osm korun!"

Dania (v ptedni fade): "A ja jsem zaplatila za svfij klobouk osmdesat korun!"

Nahrada za limonadu.

Skot byl se synkem v biografu. Pojednou Zebroni chlapec: "Tati, kup mi sklenidku limonady."

"Ted' ne," povida otec vyhYbave, v ptestavce."

Po chvilce chiapec opet: "Tati, me je horko, ja chci sklenitku limonady."

"Bud' zticha," oktikuje ho tatik, "v piestavce ti povim pohadku o straeidlech, 2e ti mraz po zadech."

Strana, e. irLUVi se o osudu lidi, o =WO riarOda. V1 Co • je to osud?

Kdysi se vetila, to osud lidskY je ptedem ureon, ae sily nadzemske ptisoudily katdemu nezmenitelnY bah tivota, te se jedni rodi na tt'astile planets a jinYm, ze je ut ph narozeni .souzeno, aby byli nett'astni. fZikame dodnes, to svemu osudu alovek neujde.

A skuteene se east° zda, ze nekterYm lidem z nevysvetlitelnYch davoda Stettena pteje neustale a jini zase, ze jsou pronasledovani vytrvalYm nezdarem a sledujeme-li bah tivota rianych lidi, nemateme se nekdy ubraniti dojmu, ae je v nem skorem vtcly jakasi zako7 nitost, jakasi jednotnost osudu, uraitY spad a smer. Jedni jakoby ptitahovali zdar, druzi jako by jej odpuzovali.

Tato usmernost byla ztejme drivodem fatalistickyeh ver, viry v osudove ptedureeni.

Ptihiedneme-li blite a snatimeli se najit logicke kateny teto zdanlive tajemne zakonitosti, dojdeme brzy k tomu, to sudba neni nic jineho, net obraz povahy lidske, charakteru eloveka. A naopak z behu tivota snad s vyjimkcu slepYeh nahod, milterne vyeisti vtdy charakter lidskY. 8testi jde s lidmi, kteti maji tt'astpau povahu, osudy lidi tekavYch jsou pestre pramenlive, povahy temne maji i ternny Take jinx vira, ptesvedeeni, to katclY lidsky skutek bude splacen zlYm, ei dobrYm, ma asi zde svuj pi:wad; tkvi v poznani, ze tivot lidsky ma svou vnitini diaslednost. Ana, katclY dojde sve odplaty, nelze unikn.auti , osudu, nebot' nelze uniknouti sve osobitosti, nelze se zbaviti eve povahy.

A neni snad povaha ptedueena? Cot neni katdY elovek jinY ut pti narozeni? Pak by vira v nezmenitelnY osud byla piece jen opravnena.

Jiste je mnoho povahovYch preku, ktere jsou vrozeny. Krev je krev. Ale vettina jejich vla-, stnosti povahavYch je vytvotena a pietvotena v rodine, ye tkole, okolim a hlavne vlastni van a vlastni energii. Tak jako je motno tutiti svaly a bystkiti rozum, na charakter. Vrozene prvky povahy by byly .nezmenitelny, jen kdyby elovek nebyl nadan silami jests mocnejtimi, limit' ratite ovladat a fidit svou povahu. Jsou to rozum, je to Usudek, je to vrile, jimit kaalY mute ttibit a tlechtit svuj charakter. Ba mute na nej prisobiti svYm a vlastnim rozhodnutim vic, net na jini sva nadani a sve talenty. Kdo mina hudebniho sluchu, nedojde v muzice daleko, i kdyby byl ptepilnY a nefinavnY. Jsou vyslovene talenty a netalenty pro nauky, vedy, zruenosti a umeni, tak jako jsou nekteti telesne -zdatnejti pro ureite sporty net jini. Ale jeden talent maji lids ptiblitne stejne vyvinutY a to je schopnost a motnost vyvijeti a tlechtiti svuj charakter.

Povaha je cosi niterneho. Je to vernost k sobe, je to pravdivost, je to rovnovaha, je to dirslednost, sebekazeri, vnitini skromnost, ueenlivost a vkus. Vidite, zejmena vy mladi, to tu neni jedineho ptedmetu, kteremu by se teprve bylo tteba ueit rozumet ye Skole, o nema by nekterY z vas chtelrici, to jej tetce chape, ae pron nema vloh a nadani. Uvedomujte si to stale, vy mladi, nebot' jste ye veku, kdy nejsnaze mittete pusobit na svou povahu a tim ptedureiti svuj tivot svuj osud.

Je yarn otevten bud' svet jasnY a St'astnY, nebo tivot rozharany a pinY strasti, podle toho, jak zdokonalite svoji povahu. Je velmi douditi se vtem naukam a zruonostem, ale vette, neni to zdaleka vSechno, co rozhoduje o eivote. Nejvytti moudrost a nej yytti umeni je dobry, pevnY, eistY charakter. Charakter, kterY si vytvotite, vas neopusti celY tivot. Proto bude vaSim osudem!

Chtel jsem dnes, kdy jsme se setli, abychom uctili pamatku Tomate Bati, fici techto nekolik slay o souvislosti mezi osudem a povahou proto, to se mi zda, to je mak) tivotopisa, v nicht by se tato spojitost charakteru a :;.-uctlay odralela tak nazorne a jasne, jako v jeho tivote a v jeho osobnosti.

Tomat Ba'ta nemel start do tivota nieim usnadnen. Jeho mladi bylo thuds a tvrde. U-

VESTN/K

0.A)bnost Tomaie Bati.

Hugo Vavieeka.

Beni nemel nijak lehke. A sam vzpominal dasto, jak tetce pronikal k SkolskYm naukam.

Nikdo u neho v mladi neobjevil zvlattnich talentil Ale byl utenlivY, neumorne udenlivY po celY svuj tivot, jako hoch, ye svem jinotstvi i ye svem mutn ' em veku. Ueenlivost je tolik, co sebekazeri a vytrvalost. Je mnohem vice \reel charakteru a vrile net nadani. Proto Tomat Bat'a na konec nasttadal diky sve nerimorne vuli k udenlivosti vic vedomosti, net jich mute dati kterakoliv tkola. Nikdy Tomat Bat'a nepokladal sve udeni za skondene, vtdy, i ye svem pozdnim veku, byl ochoten se ptiuditi a pteueiti se. Byl pilnYm takem vysake tkoly tivota. 'Mil se na vtem a ode vtech. Vedel, to nikdy nikdo nema prava rici, to vi vic net druhY ate 'lady prostY elm& je moudtejti net vtichni chytraci. Byl proto utlechtile skromny.

Vtichni lido vedi vtechno, fikaval. Proto vyslechl pozorne katdY nazor. I s detmi mluvil jako se sobe rovnYmi a dovedl se zamysliti i nad napadem maleho hocha. Nenadnatel se. Neptichazel nikdy s hotovou veci, s tekavou improvisaci. Radii se vtdy a s katdYm. Nejvic ovtem sam se sebou. Mel vlastnost, ktera je neobyeejne vzacna, mel sebevedomi bez domYtlivosti.

PH torn mel trampoty se svYm temperamentern. Byl z lidi lave ohnive, ale byl si toho stale vedom a stale se ovladal a Oil ovladat. Na anglickYch tkolach maji ptedmet, kterY je u nas neznamY Je to hodina, v nit se cviei mldeni. Ueitel a taci snatii se vydrtet hodinu beze slova a bez pohnuti Zdanlive je to pedagogicka. htieka. Ale ma, svuj hlubokY vYznam; za nejvytti moudrost povatuji Anglicans sebeovladani. Je to kvalita, v nit se elovek nejvice lidi od linYch tvort. Je to metitko sily vrile, je to zakladni schopnost pro hru, ktera se jmenuje fair' play, hra spravedliva. Tomat Bat'a byl ctitelem teto zasady a kikaval, to sebeovladani je umeni nej yytti, kdo to dovede, ovlada svet.

JinYm prvkem povahy Tomate Bati byla ficta k praci. Ctil praci vubec, svou podnikatelskou moralku. Je mnoho systema odmeny za praci v prrimyslu a obchodu, ale tadnY neptiblituje se potadavkurn spravneho a spravedliveho metitka tak, jako zpilsob, kterY vymyslil a zavedl Tomas Bat'a. Je to zprisob, kterY odvozuje odmenu pH= a objektivne od vYsledku, kterY diva kaidemu motnost uoinit si sam obraz o ptimetenosti mzdy. Tim ukazal Tomat Bat'a cestu k keteni tak zvane socialni otazky, k odstraneni onoho napeti, ktere vyvera vettinou z toho, to ptevatna east prrimysloveho zaMestnanectva ye vtech zemich ma pocit, to oceneni jeho prate je libovolne, se neni spravedliva a to ho vady nada nejak zkracuje.

Vettina delnictva na svete nema, vubec piedstay o torn, jakou hodnotu ma zboti, na nema pracuje, a jakou hodnotu mute ph ureice vyrobe znamenati podil lidske prate. A tak nutne ma delnicka mzda povahu jakehosi vykupneho, jet se plati, aby lids piilia nebrudeli a aby mohli jakt takt vytit.

Proto je tak teako, aby si delnictvo rozumelo s podnikatelem, aby mei° tivou ridast na jeho zajmech, aby s nim spolupracovalo. Nechci tvrdit, to je vtdy a pti katde vYrobe stejne snadne otazku podeleni mezd rorteSiti. Je to vec, ktera se musi budovat dlouha leta.

Hlavni vaak je, aby tu bylo zasadni odhodlani vyvoditi dusledky z toho, co jsme nazvali ctou k praci. Tote odhodlani mel Tomat Bat'a, kdyt tekl, ae chce mit ne jen delniky, nybrt spalupracovniky, kteti sami urei svou mzdu poznanim hodnoty sve price. Dospel k tomu, to nema smyslu vyjednavat a handlovat o mzdu, ae jednodutti a lepti je naudit spolupracovniky obchodne poeitat, poueit je o cenach surovin, polotovarii i hotovYch vyrobkti a dosaditi tak spravedliveho a nejvyttiho rothodeiho o vYti mezd a plate, totia miuvu cifer a kupni silu zakaznikovu.

'ale stkedu, dne 14. fijna 1936.

Zkoumame-li, jak Tomat Bat'a asi dospel k tomuto poznani, shledame brio, to to nemohlo bYt jinak, net cestou pies oven zakladni rys jeho povahy, o nema jsem se prase zminil a jeja jsem nazval Uctou k praci a vYkonu.

Zde vidite znovu, jak povahova vlastnost, charakter prisobi na mytlenkovou koncepci, na vynalezavost a jak tim utvati osud osobni a ovaem i osudy jinYch. Jiny vyznaeny rys jeho povahy byla jeho pravdivost.

Rekne se, to mluvit pravdu neni zvlattni zasiuhou a to je to prosta povinnost moralni. V moderni dobe elovek beztak ua s klamem daleko nedojde. Ale mluvit pravdu k cizim neni vie, hlavni je, mluvit pravdu i k sobe samemu, miti povahu pravdivou. Znal jsem malo lidi na svete, o nicht mam ptesvedeeni, ae jsou di byli pravdivi nejen na venek, ale i uvnitt. K nim path na pi. Masaryk, a k nim pattil i Tomat Bat'a. Byl vnittne tak pravdivY, to nikdy nebyl na rozpacich, ani tehdy, kdyt, se mu mu stal nejakY lapsus. -Tidy byl v roznovaze, vtcly jisty sam sebou, protote sob& vernY. Nikdy nehral divadlo, nikdy se nesnatil imponovat hodnotami vyptijaenYmi, nikdy nechtel jevit se jinYm net byl a nikdy take nekoketoval a neparadoval se svou prostotou, nebot' pii sve skromnosti byl — jak jsem jit tekl — sebevedomY. Vtdy se citil svuj; nemenil se podle toho, zda mel oblek vaedni ei svatedni, zda byl v dilne nebo ye spoleenosti, v intimnim hovoru nebo na tednicke tribune. Tato pravdivost a 0glechtila prostota byla, myslim, vubec zakladem jeho osobnosti. A tim take jeho Uspechil.

Ji ziskaval lidi, ji ptesvedeaval, ji vitezil. A zajiste mriteme tici, to se tato pravdivost vtelila do jeho dila, ktere tim, jako katda dobra pravda, tu stoji pevne a trva, dal.

A koneene jedna vlastnost Tomate Bati, jit yam nemusim dlouho popisovat a analysovat.

Jeho odvaha.

Byl mut, opravdovY mut, Byl z tech statednYch boutlivaka a ohnivakil, kteti schladnou na led a kteti zbystii vtechny smysly a nervy, prave kdyt je nebezpeei nejvetSi. Z tech, kteti se leknou, tteba kdyt upadne sklenice, kteti vtak nehnou brvou v obecne panice, kteti v divadle, pri vYkkiku "hal" spechaji k ohni a ne k vychodu. Dovedl se rozeilit, nechal se nekdy unes s yYm temperamentem, ale o vec opravdu velkou, osudovou, byl klidnY a soustkedenY, proto vtdy silny Kuratnych lidi je mnoho a videl jsem vojaky, kteti z bujnosti a samolibosti se prochazeli joked zakopy. Ale muana odvaha je jini, tu poznate na tom, ae jde ruku v ruce se cti, s rozumem. A s odhodlanim nest nasledky do posledka.

Tak jako tivot Tomate Bati je obrazem jeho povahy, tak je jeho smrt jeho hrdinnYm zakoneenim. Byl si vernY do konce. A zanechal-li nim dilo, jet je prave tak vtelenim tvotive mytienky, jako dila umelecka, je nim jeho tivot pkikladem a dukazem, jak sebekazni, sebevYchovou a praci na sobe, na sve povaze, na svem inteiektu, lze utvatet osud svuj, osud sveho kraje svYch lidi, sveho naroda, lidstva jak lze ptivesti ttesti sobe i jinYm. Nemyslete, ae Stesti je vazano na cokoliv hmotneho. Jsou St'astni chalupnici a jsou smutni kralove ye zlatych zamcich. 8testi je ptedevtim vec vnitini, duchova; Stesti je v einnosti, v praci, v poznani, vynalezani v roznovaze, v pozorovani, v mytleni a ye vaech formach a zpiisobech jimia se tivot a tivotnost projevuje.

Nejvytti Stesti, alespori v pojeti narodu zapacinich, je v nejvytti einnosti. Ostatni, vette, pkijde samo. Pohled'te na divot Tomate Bati!

Byl to tt'astnY elm& protote mel tt'astnou povahu; a tu mel proto, to miloval Cinnost — praci.

Cinnost, tot' tivot sam.

Nebylo by zapottebi.

Pani Kecalova: "Byla jsem u lekate. Prohledl mi jazyk a ptedepsal dratdive praSky." Pan Kecal; "Proboha, snad ne pro tvuj jazyk?"

Ve stkedu, dne 14. tijna 1936.

VYKAZ NOvi-CH CLENU ZA MESIC ZAM 1936, DLE CISLA EADU, TitiDY POJISTKY, STAM A OBNOSU POJISTKY. Staki. Obnos. kad Vida BCD E G I 500 42 1 1 17 1,000 9 1 500 24 1 9 500 25 17 1 18 500 17 1 1,000 1 16 20 500 31 24 1 28 500 24 1 500 54 25 1 41 500 25 1 1,000 20 25 1 29 1,000 25 1 37 500 1 25 1,000 30 27 1 1,000 22 27 1 500 24 27 1 27 1,000 29 1 24 1,000 1 30 18 1,000 1 36 37 500 39 1 500 34 39 1 28 500 45 1 17 1,000 47 1 500 34 48 1 1,000 16 1 51 53 500 57 1 500 32 1 68 17 500 1 64 1,000 29 1 67 39 1,000 80 1 34 1,000 80 1 1,000 16 81 1 500 23 88 1 1,000 19 1 88 17 1,000 1 91 17 1,000 1 91 1,000 34 106 1 35 1,000 1 108 41 500 109 1 55 1,000 109 1 17 1,000 1 110 16 1,000 1 110 500 31 1 112 1,000 16 1 112 28 500 1 121 1,000 32 130 22 1,000 1 135 16 1,000 135 1 500 19 1 135 500 58 135 1 22 1,000 1 135 20 1,000 1 135 26 1,000 1 135 500 20 1 135 1,000 34 138 1 16 1,000 1 142 500 30 142 1 24 1,000 142 1 23 1,000 142 33 500 142 1 500 26 142 1 39 500 1 148 1 21 1,000 151 500 25 156 1 1 28 1,000 156 39 500 158 1 18 500 158 1 16 500 158 1 37 1,000 158 1 27 500 158 1 500 32 158 1 40 500 158 1 23 500 158 1 500 27 158 1 Pojitteno v tride B 31 &end.

Pojitteno v ttide C 31 dent.

Pojigteno v tride D 4 Pojigten v tride E 1 glen.

Pojigteni v tride G 4 eleni.

Pojitteni v tride I 3 eleni.

Priimerne start: 27 let a 9 mesicii, vice.

Prfunerna pojistka: $744.00, merle.

Pkipojigteni: 39 1 54 500 133 1 20 500

VEISTNtK

Fultonovo blaznovstvi dnes Ii2DY nejvetS'iho parniku sveta "Queen Mad ry" upoutavaji pozornost mnohYch na moaerni umeni stavby lodi a davaji pkiletitost pkipomenouti si detske dni plavby parnich 10di. Jen malokterYm je asi znamo, ze jizda parniky, jak ji dnes zname, ma s ytij ptivod teprve v 19. stoleti. Amerika je jeji rodnou zemi.

Severni Amerika, zeme mohutnYch pkirozenych vodnich cest, obrovskYch vzdalenosti, ktera nemela dobke vybudovanou sit' pozemnich cest jako stare kulturni zeme evropske, mohla zajiste oeekavat nejvet gi vyhody z paroplavebni dopravy. Velikemu americkemu intenkru Robertu Fultonovi nalezi zasluha, ze pied sto tkiceti lety zavedl prvni deli paroplavebni trat'.

Robert Fulton narodil se 1765 v malem meste v Pennsylvanii. Ptivodne chtel se stati mechanikern, pke gel vSak zahy k umeni a ziskal si jiste jmeno jako malt portrett. Ve svem 21. rote odebral se roku 1788 do LonOna, aby se zdokonaloval dale v umeni jakorto Benjamina Westa, sveho americkeho krajana.

Jeho ztejma zaliba pro techniku vgak bila, to intenYr v nem nabyl pkevahy nad malikem. Sve myglenky podal uskuteeriovat nejdiive v Anglii a ye Francii. V Pakiti pracoval spoleene s Robertem Livingstonem, kterY se rovnet jit pkedtim velmi horli ye zabYval paroplavbou. Male. pokusna lodice, zbudovane. r. 1802, ukazala se pro stroj prilis slaba, rozbila se a utonula. Ale pt. r. 1803 mohi v Patiti na silnej gim plavidle povoziti nekolik hodin pozyane publikum po proudu a proti proudu Sejny. Valka mezi Francii a Anglii obratila jeho pozornost na techniku zbrani.

Jeho hlavnim zajmem stala se nyni torpeda a torpedove lodi. Take ponorka, s nit Fulton mnoho hodin pcbyl pod vodou, vzbudila tehdy velikY rozruch.

Valeane pomery v Evrope byly ykyoji paroplavby trvale neptiznive Ba, ani FultonovYch ponornYch clunu, torped a namotnich min nedovedli pkislu gni ainitele tehdy je gte poutit.

Proto se Fulton rozhodl vratit se do Ameriky a zavesti zde paroplavbu.

U Boultona a Waffa v Solo, prvni a tehdy jeSte nejvetSi tovarne na parni stroje na svete, dal podle vlastnich tdajt vystavet parni stroj o prtimeru valce 609 mm a o zdvihu 1220 mm.

Jegte net byl stroj dohotoven, odcestoval Fulton koncem r. 1806 do New Yorku. Livingston vratil se mezitim rovnet do Ameriky. Oba spoledne zireastnili se stavby parniku, z nehot odvozuje dne gni paroplayba svuj ptivod. Na jaie r. 1807 byla Claremont spu gtena na vodu.

Lod' byla 40.5 yardu dlouha, a 5.48 yardil giroka. V srpnu tehot roku byl tet dokoneen stroj a vestaven do parniku. 17. srpna 1897 mohla bYti podniknuta prvni del gi plavba. VelikY zdstup lidu shromaldil se zvedave a v odeltavo.ni nezdaru na miste odjezdu. Lide tropili si smith z "Fultonova blaznovstvi" - tak nazYvali jeho parnik - a volali na neho posme gne, aby pkinesl s sebou take kousek severni tally. Lod' vypadala ovgem dosti podivuhodne. Nebylo divu, ze kotel, stroj a komin vzbuzovaly vice strachu net cluvery. Velika nemotorna postranni kola nebyla s podatku opatkena ochrannYm zakizenim a 12 nesmirne yelikYch lopat zaplavovalo je gte k tomu pti katclem otodeni palubu vodou. Komin byl temet tak vysoky jako stetne. Kdyt koneene stroj poeal pracoDETSKt ODBOR: 201eta do2ivotni Do 16 let Rad 2 4 1 9 2 24 1 14 25 1 45 2 48 1 112 5 135 Pojig teno do 16 let 28 Menu.

Pojig teno v 201ete 1 Glen.

Jsem s bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. zati 1936.

Strana 7. vati a lod' se skuteene za mocneho hluku pohybavala vpred, zmenil se brzy vYsmech divakil v hlasitou pachvalu, ktera se opakovala na vg ech mistech, kde lod' pkistala. Na sve plavby vg ak 61111 tento parnik nejen obdiv, nYbrt i strach a tides. Z kominu glehaly vysoko plamenne sloupy a jiskry, ponevadt kotel byl vytapen suchYm smrkovYm dtivim. Tento ohriostroj, zaroven s dunenim, stenanim a skkipenim stroje, dale to, to velika lod' byla s to pohybovati se proti proudu bez pomoci yetru, to vg e staello, aby vzbudilo strach a tides u pavereivYch namoknikt, kteki pluli proti proudu na svYch nakladnich lodich. Vypravi se, to cele locini posadky se vrhaly na kolena a prosily Boha, aby je chranil pied hroznou nestvtrou, ktera kraal po vocie a sviti si na cestu plameny, jimit sopti. Ude si v gak brzy zvykli, irdiv ustoupil a zustala jen nenavist proti novote, ktera - jak se lodniktim zdalo - zhorg i podminky jejich starobyleho pcvolani.

Fulton sam psal svemu priteli o teto prvni pametihodne plavb y : "Pkedhonil jsem mnoho galup a g kuneril a jel jsem mimo ne, jako kdyby byly zakotveny. Parni sila k pohonu je nyni pine yyzkouSena." - Uplynulo trinact desitileti, a lide se jit nelekaji technickych zazrakt. Snati se o nove rekordy. Jit bledne obdiv ze yeerejSka a lide vyhliteji giganti zitiska.

Ih2. Karel Freitag NEVEDOMOST. Studenti Moske yskeho iistavu masoveho prtimyslu byli podrobeni neohlagene zkouSce. chteli zjistit jejich ygeobecne yzdelani. VYsledky jsou pkimo talostne.

Pkedne bylo shleclano, to neovladaji dobte svirj jazyk. Pokus napsat nejakY literarni vYtvor, zavadi studenty do hlubokYch, neproniknutelnYch pralesil teeek, earek a stkedniku.

Mnoho studentti se pkiznalo, to krome povinne g kolni detby nic neetlo. Jeden pkimo kekl: "Ja, nemam kulturni in-oven."

Take v odpovedich na otazky z dejin, polltiky a narodohospodatstvi se projevuje ticha, pokorna nevedomost.

Nekolik ukatek z jejich moudrosti: Kdo to by! Sokrates? Odpovedi bylo nekolik: jeden z vudcu pakitske komuny, francouzsky socialista, astroncm.

Kdo to byl Nero? KrymskY president, bah veseli, badatel v doom katodovYch lamp.

Kdo to je Mussolini? JaponskY president, kimskY papet, indicky ministr To je jen nekolik ukazek z mnoho pkikladii.

Hlavni vinu na torn ma uditelskY sbor, ktery nedovede ve studentech roznitit touhu po sebevzdelani.

"Izvestija".

SPORTOVNI REKORDY U iIVOeICHU. Nejvetgim silakem mezi hmyzem je obyeejny polni mravenec, kterY dovede od yleci bkemeno i mnohosetkrate tet gi netli eini jeho vlastni vaha. U eloveka odpovidalo by to vaze neskolika desitek tun, kterou by musil vleci, drte btemeno mezi zuby. Take obyeejna moucha je velmi dobrYm sportovcem, nebot' dovede pohnout svYmi kkidly 330krat za vtekinu. Jeji vykon zustava, ovgem daleko za vYkonem veely, jet dosahuje rekordu, nebot' dokate lest set pohyba ktidly za ytekinu, kdetto na pkiklad motY1 jen devet. Nejrychlej gim ptakem je podle nejnovej gich vYzkumu jistY druh kalifornskYch jesttabt, nebot' tito jestkabi dosahuji hodinove rychlosti 180 at 200 mil. Nejrychlejelm dvounohYm tvorem na zemi je pgtros, nebot' jeho rychlost pti krat gich vzda.lenostech tint asi 40 mil za hodinu. Jeho mohutne nohy umotriuji mu delku kroka 4 ai 6 yarat. Je tem& nemo2no p gtrosa chytit a nepodaki se to ani s pomoci sebe rychlejgiho kone. Jig v bibli se o nem pravi: "V behu ru kkidla sva, vyzdvihuje a posmiva se koni i jezdci jeho." Pgtrosi dosahuji vY gky dvou, ba tki yardil a vat! at 180 liber.

2ivotni starosti jest u chudaka jidla, u bohade zakvani.

Stt aca $

tifedni Organ Slova.nske Podporujiei Jednoty Stan Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUMA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAX PUBL. CO., Fa est, Texas Piedplatne 65c rano. Do stare vlasti $1.65 roam Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zineny adres zasilaji se do Hlavni tjtadovny, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, ptedplatne, oznamky, buetei adresovany na Vestnik , West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czeohosioval? Weekl y in South VYrdeni schfize tadove. Nektere naSe tatly konati budou vYrodni schtzi u2 pti:Stiho mesice, del i pak v prosinci. SpolkovY tivot jest velmi dUletitYm einitelern v celem naSern tivote, bez tohoto tivota nebylo by projevu na g jsoucnosti a v kratkosti bychom se setkali s vSeobecnYin innadkem nag haluze a vSech slotek \rota. Casto eteme v naeem orgasm stesky dovYch titednikil na maiou navetevu schuzi, pohodinost, neochotu k spolup*ci, zkratka na nezajem, co se v tadu deje, planuje. To je zjev. sestry a bratti, velmi vatnY Vatnej g net si nekdo uvedomuje. Dava se tim ptiliSna moc a take zodpo yeditost titednikiim Mel, kteti jsou nuceni o jednotlivych zaletitostech rozzbodovati sarni a east() jsou za to vystaveni neptiznive kritice,, ke sami jednaji. Nasleduje mezi elenstvem rozmrzelost a mnohY dobrY, zasloutilY Utednik znechticen odstupuje a tad ztraci dobreho pracovnika. Nebot' -ne katdY je ochoten se nechat kritisovat eleny, kteti se dostavi do schtize jen tehdy, kdyt chteji kritisovat aveak vyhybaji se dttsledne katde za nit by thusili ptijimat zodpovednbst. Kritika je jiste zdravYm zjevem. To jest, kritika vecna, odtwodnend, tvotiva. Net kritika je tehdy zdrava, od 'Mena, kteti se podileii na tadove einnosti, jimz jde skuteene pokrok ta.clu a nejen o kritiku, ktera druhYm ubird na chuti. VYroani schtlze ma miti motnou nav gevu. V ni podavaji se zpravy idednikin Clenstvu vykate se celkova, bilance, voli se fitednici a rtizne vYbory, na mnoze, a je to dobre zatizeni, sestavuje se obrysnY plan ptiett Cinnosti.

Rad Svaz Cechoslovant els. 92 mysli na budeucnost. V nedeli 11. t. mesice konal tento tad mirnotadnou slavnostni schtizi, pti nit piipadnYrn obtadem uvedeno bylo do nakho Bratrstva 16 elenti a d ye ditky. Byl to dle y'Seho YVsledek ptieinlivosti organisatora, piedsedy te.du bratra J. R. Bartka; jemut snad nekteti snolubratti pomahali. Vezmeme-Ii v fivahu omezene pole puSebnosti, nebot' ye Fort Werth krajanska obec neni velikou a jsou tam dva nee tadv, snaha be. Bartkova zasluhuje nerno..1Y obdiv a totu. A zaroven dosvedeuje, ze i v omezenem pfisobi'Ati lze pracovati. moo ziskati nave eleny a hlavne dorost, ktery tolik p..L.,:ujeme. NA'S cil, etyti tisice .novYch Menu do jubilea zalokni naei Jednoty, bude dosoften. Jestlite behem kratke doby v male kraianske obci lze dosici kolem 20t1 Menu, jak ram neclelni uvadeni u tadu Svaz eechoslovana dosvedeuje, vet g a velike osady davaji moknost naboru celYch stovek. Nute, do prace Yeichni a v katde osad y, v'Sude, kde nail pteblcwaji!

Vrana, vrane oef. nevyklove. BYvalY guverner New Yorku a demokratickY presidentskY kandidat v rote 1928, kdysi popularni Alfred E. Smith, ptesedlal letos opine republikansky. V nedavne vetejne teal prohlasil, to jedinYm criodiskem. z nynej8ich hospodarskSch zmat-

V/STNIK ku naroda je zvoleni Landona presidentem Sp. Statit. Presidehta Roosevelta obvinil z poru8eni principal (zasad) demokraticke strany, Nov Rad pocuchal jaksepatfi, zkratka, posledni redi stars demokratickS ptedak zradil svoji stranu, zradil svoje politicks prately a spolupracovniky, zradil bSvaleho pritele presidenta Roosevelta, veplul docela do kapitalistickSch void a sprahl se s temi, kter'm se nelibi, to se nee° dela, pro — zapomenuteho aloveka — a ze se vytaduje, aby na to svYm dilem z ohromnYch profit ptispeli take mocni. "Start pan" zbohatnutim zapiel svoji lep g minulost, potureenec vtdy horSi Turka Zbohatlici jsou cdjaktiva, vuci chudine uzavieni net lids v zamotnosti zrozeni.

Odznaky vadeieh politickYeh stran. Demokraticka strana ma za svfij symbol — osla — republikanske, — slona. Je to pozitstatek ruSne volebni kampane z roku 1874, kdy karikaturiste malovali republikanskou stranu jako slona a demokratickou jako osla. Od te doby obe strany hrde utivaji techto zvitat jako stranicke odznaky a amulety "pro volebni Stesti". Republikanska strana uiiva jests daLgho osobniho symbolu sveho kandidata: sluneenici. Sluneenice je symbolem statu Kansasu, kde je Landon guvernerem. Vypravuje se, ze prvni cestou do Kansasu pies neobydlene koneiny prerii trousili za sebou sluneenicova semena, aby na jate ptiStiho roku mohli se za nimi tout& cestou vydat jejich ptibuzni. Vedly je vyrostle sluneenice. Dries ma sluneCnice znazornovat zpateern cestu — z Kansasu do srdce Sp. Stattl, washingtonskeho Bileho domu — co2, doufejme, se neuskutedni. Masy lidu, obCane uvaklivi, poctive v "Nov' potadek" vetici — jsou stoprocentne pro znovuzvoleni presidenta Roosevelta.

Nad pobitYm narodem a spusto:§enou vlasti neni Zadneho viterstvi. Nelitostne pustokni vlastni zeme, 'nest a vesnic, domit i poli, i neslYchane krute zabijeni vlastnich lidi na obou stranach ukazuji, ze jedinYm vitezem v °beanske valce ye Spanelsku bude jen neslychana zkaza a setba smrti, zkaza narodnich statkt a spoleeenskYch, kulturnich a mravnich zajmu.

ZnieenY stat, vybitY, krvi rozeStvanY narod a rozvracene hospodaistvi a tivot budou jedinYm truchlivYm vavkinem, kterY si z teto valky vitez at' z to di one strany odnese. Jakoby se bojujici ptedstihovali v krutostech. Vladni vojsko dle zprav generalske strany oznamuje, to na tistupu z Bilbaa vyvleklo s sebou a ztYralo mnoho Zen a divek z nejlepSi spoleenosti. Stanne soudy pracuji. V Barcelona bylo odsouzeno na smrt tada povstalct. StraSne boje mezi vladnimi a povstalci kosi mlade zdrave syny a dcery ne'St'astneho 8panelska.

Piijdou verne s Nemeckem. Ptedseda povstalecke gpanelske vlady general Cabanellas, ozpravodaji nemecke tiskove kancelaie otevtene pronikavou zmenu zahranieni politiky 8panelska pro ten ptipad, to by se povstalci zmocnili vlady. 8panelska vlada, proti ktere generalove zdvihli povstani, byla otevtene pta Itelska Francii a jejim spojencum. Ve Spoleenosti narodu byla pevnYm elenem mirove skupiny evropskych state. General Cabanellas tekl zminenemu zpravodaji: "Vykidte, prosim, v Nemecku, ze piedseda povstalecke vlady (lava sve slovo, ze nikdy Nemecku nezapomeneme podporu, kterou mu v tomto boji poskytovale. Bokska, prortetelnost ptitknula S' panelsku ye vSech dejinnYch okamticich rozhodujici ulohu, zylag e tehdy, kdyt slo o obranu Evropy proti vpadu barbara. VOA "Vildce" je se sy Ym naxodem strati proti komunismu na vYchode, my chceme byti strati na zapade."

Zpravodaj nemeckeho tisku ode gel asi pc) rotmluve s generalem Cabanellasem k ptehlidce vojsk afric.°,kYch domorodett a uteeenct cizineeke legie, ktera v toldu generalt maji rozhodnout o osudu 8panelska.

Krok za krokem 'Sal se v na gch tadech nost kulturni, osvetova. Z podatku mnohde zpeecvali se eehokoliv v tomto smeru, to pry nemaji schopnYch sil, porozumeni vetejnosti pro podobne podniky jako jsou deska divadla,

Ve str edu, due 14. itria 1936. zabavni vecirky, prednaSky a pod. Byly to klamne vYmluvy, ohrateni. Pii dobre vtdi a poctive minenem ptedse yzeti vie lze dokazat, uskuteenit. Dnes, pies dosahy neblahe hospodatske deprese, ktera detnym znemOtnila \Tani pouheho atvrt'aku, Cinnost v radostnem poetu nasich tacit se otivila, navetevy schtizi a tadovYch podnikti se poeetne polepSily, nag v techto tadech pochopili, ze tivot je v prve 'fade einnost. 6innost sebemen g slibuje novY, lepg tivot, neeinnost obracene znamena odumirani, pozvolnou smrt. Nikdy nevzdavejte se nadeje v napravu k lep gmu, kdo neztratil nadeji, ma nadskok k dosaieni normalu. Co bychom si poeali, kdyby tadova einnost projevovala se toliko odvadenim mesierich poplatku? Nebyla by to straliva, pouSt', samovolne spolkove odumirani?

Navkivy v redakci. V patek minu. tYdne zastavil u nas moderns stavenY bus, vezouci dvacet sester a bratii z Corpus Christi na centenielni vYstavu do Dallas. .8ofer br. Jota Houdek, vtidce vYpravy nezapomenutelny "verbit" v Udobi revoluce zahranienich eechoslovakii proti deg enerovanYm Habsburktim, br.

Josef Kru gnsky starg , pokladnik samozvane "komuny", itspe glY pozemkovY jednatel p. J. Kosai, cbservaeni velitel YYpravy br. V. Sijansky. Dojeli dobte, veseli, St'astni, zvedavi na vYstavu Stoleti Texasu a zajiste i nas eeskY koutek. V pondeli bratrska yYprava na tests domil znovu na drahnou chvili u nas zastavila a br. Jos. F. Holasek zhostil se za redakeni Stab Vestniku a C',echoslovak tlohy hostitele. Jak znamo, v pondeli a ilterY potadatel Vestniku nema chvileitky volna, v tyto dny nahrne se nejvice dopisti, oznameni a pod. — Clovek mini a shody tivota meni. Br. Bartek z Fort Worth poslal potadateli pozvani k jejich sla y -ncstimuvade kynoYchlti,je melo bYti a bylo konano minule nedele. Neposlal jsem mu ptipoved', to se k vyznamne schuzi dostavim s rodinou, byli jsme vSak k zajezdu ptichystani a dle pravdy, vyjeli jsme z rosestaveneho nakho "baraku" po desate dopeledne. Pied Hillsboro, Hill Co., osmnact mil od West, setkali jsme se — se zetem br. Karlem 2aludkern, jeho mantelkou (na g Libuei) a zet'ovou matinkou pi. Lora Zaludkovou. Jeli tatovi (tchanovi) v zaletitosti daletite rodinne. Co nyni? Po rychlem uvadeni situate rozhodl jsem se — do Fort Worth jsem se nezamluvil — vratit se zpet a nomaci zeti u br.

Jitika Kaciie nezavazne sm.luviti postup niho tizeni v zaletitosti dedicke. Vyzvedam, nikoli z potadatelovy strany. Ten postiten byl hospodaiskou depresi tetce. Net to je jeho smulou, nechce a nikdy nebude veiejnosti iititi, co jemu a jak tekce Hooverova prosperita "za rohem" materielne zpiisobila.

0 nas pro nits. Na gi v bohatem Ennis chystaji oslavu 28. ltjna y e veteim metitku. Jejich OeskY den na okresni vYstave (8. tijna) mel obrovskY iispech. Toho dne byla navgeva ze vSech dni tou nejvetei. Sokol zacvieil nadherna prostna, devet kolon Besedy udivilo jinonarodovce nad lidowYm zapalem a zajmem k narodnimu tanci, jimt eeska. Beseda ptinaleti.

Ukaznenost naeich v Ennis, snaklivost a pochopeni k spolupraci v zajmech v'Senarodnich mute bYti nazornYm pkikladem osadarn jin'm.

Listarna redakce. Pro nedostatek mista zatadill jsme toliko Cast dopisu br. Studnieneho a ony Gallie a Baletky otiskneme ptiSte. Dojdou-li de18i dopisy teprve v nterS rano — nelze je do eisla zataditi.

ZMENY ADRES posilejte v nastivajlei dobe stehovini se (bud' na zakoupe.nY pozemek el na nova pronajatou farmu) nikoli na Vestnik, West, Texas — ale pilmo br. tieetniku Hl, tta.dovny, jehei adresa zni: Ed. L. Marek, Fayetteville, Tex. Opravy v adresail einime vghradne jen na pakyn br. Marka. zmeny adres do West, musime je odesilat do Fayetteville a mime s tim zl-Dyteenou praci a vYlohy pogtovneho. Neopemente udati tad, k nemni patfite.

S bratrskYin pozdravem, Vyclavatele Vestniku.

ve stiedu, dne 14. kijna 1936,

Nova hra, ktera poblaznila Arneriku.

MERIOADIE jsou posedli novou spoledenI skou hrou. Jmenuje se Monopoly. Pked rokem se objevila a ted' ji hraje kde kdo, deti, starci, muti a teny, v Kalifornii a New Yorke, delnici i milionati, jen kdy maji trochu volneho dasu. Je to vie net spoledenska hra, je to nakalliva, nemoc, epidemie. Firma bratki Parkerove, ktera tuto hru vyrabi, pracuje jit pinYch gest mesicil ye trech osmihodinovYch smenach a piece nemtite starlit vgem obj ednaskam.

V eem spodiva, monopolu? Bratti Parkerove, kteti jsou nejvet gi specialists pro spoledenske hry v Americe, jsou utasli. Kdyt jim tviirce hry po prve ji nabidl, odmitli ji, protote ji povatovali za prilis sloktou a zdlouhavou. Kdyby tehdy byli vzali na potaz nektereho moderniho psychologa, nebyli by vgak ani okamtik zavahali s jeho koupi. Byl by jim totit kekl, to tato hra odpovida duchu a touze kateleho prumerneho Ameridana. A tato touha je: zbohatnout. Nikoliv snad praci, nYbrt spike spekulaci s nemovitostmi, ktere pozdeji stoupnou v eel.* nebo koupi akcii, po nicht zahy nastane ohromna poptavka. BYt bohatY jako Rockefeller, Morgan, Vanderbilt! To chce ptece katdY! A proto se hraje v Americe Monopoly.

Kaidk spekuluje, aspen na papiie Je to ostatne dosti jednoduche. Otyki osoby sedi u stolu di kolem desky, ktere, je pokryta podivnYmi polidky a znaky. KatdY ma urditY poeet figur, kterYmi pohybuje kupiedu, podle toho, kolik hodi kostkou. Jednotliva pole znamenaji ulice, teleznice, elektrarny, vodetny atd. Kdy't se figurka nektereho hrade dostane do uraite ulice elektrarny atd., pak mute hrad tento objekt koupiti. Za tim Adelem na poeatku hry vyplaci bud' bankek nebo nekterY spoluhrad ostatnim nekolik milionu ei miliard dolarti. A v gichni hradi, kteki se pak dostanou na toto zakoupene misto, musi vlastnikovi platit najemne, pacht. Kdyi se takto zakoupi nejen nektera ulice, nYbrt cela dtvrt, cela telezniani sit' potom se zadne stavet, rozg ikovat podnik. To znamena, pro negt'astne partnery neslYchane zdrateni najemneho. Jejich penetni prostkedky se ztenduji. Aby mohli brat dale, musi prodavat, vlastne za babku se zbavit sveho zakoupeneho majetku. Princip monopolu vitezi, ostatnl jsou bankrot. Kdyt ut vgichni jsou finandne hotovi, krome jedineho, kterY ziskal v g echny monopoly a kterY vyhrava, hra se konei.

Prod je hra tak oblibena, je na snade: katdY je sySTin Rockefellerem, katdY mute bYt bohatY. Jenom trochu gtesti a pak bYt hodne bezohlednY. Veru — pravY americkY postup.

St'astnS, nezamestnanj, Neni bez ironie, to hru vynalezl — nezamestnany. Strojnik Darrow z Filadelfie ztratil v roce 1929 sve misto a jine nemohl nalezti.

Rozhovory, Berne hodinky s jeho sousedy, kdy se mluvilo o dennich problemech, o obchodech s realitami, ho ptivedly na myglenku, sestavit hru, kde by elovek mohl vyhret ei probrat velike sumy pellet spekulacemi s pozemky. Pro sve nejblitgi ptatele zhotovil nekolik her a dostal za katdou etyki dolary. Kruh odberatelil se zvet goval a brzy si Darrow poi1dil dilnu, kdy bratki Parkerove odmitli jeho nabidku. Kdyt v kratke dobe prodal na 15 tisic kusa, pkiki bri. Parkerove kajicne zpet. Dnes vydelavaji spolu s Darrowem statisice. Je to nejvetk cbchod se spoledenskou hrou v poslednich letech.

Darrow ma ahromnou korespondenci. Na tisice a tisice hadil monopolu se obraci na neho jako na posledni autoritu, kdy se vyskytne nejakyt neroziegitelnY "problem". Dokonce se mu telegrafuje se zaplacenou odpovedi.

Darrow sam timto rispechem vS'ak nijak nezpychl. Medd i naddle misto strojnika. elovek ma Lest jen jedenkrat v tivote. Patrne je to jedinY mezi hradi monopolu, kterY se neopil papirovYmi miliony, koncesemi a monopoly. Adkoliv tyto papirove miliony zna-

VES menaji pro neho opravdove stodolarove bankovky.

Lida sni a hraji o sve g testi a jsou na nekolik okamtin gt'astni, protote jsou bohati.

A pckud tomu tak je, mohou berstarostne spat ti, kteti v Americe provozuji skuteenY monopol, s opravdovYmi miliardami a s bytm ei nebytim miliorra lidskYch existenci jako s figurkami na desce s podivnymi polieky a tvary.

0 ENE VE SPANELSKE MILICI. V Barcelona maji tenskou milici a nekolik oddilil ten ut °de g° na frontu. FrancouzskY novinat navgtivil hlavni 'Stab amazonek a pio tom: 1Jstiedi tenske milice sidli v malem palaci z dervenYch cihel. Na nevelkem nadvoki sedi asi 30 ten na rakosovYch a houpacich Povidaji, kouti, sni. Lhal bych, kdybych kekl, to vSechny jsou krasavide, ale s estetickeho hlediska se jim neda nic vytknout.

Jsou tak klidne, jako by byly v kavarn'e nebo na Na dvetich tabulka "Generalni sekretariet."

VYbor tvoti pet 'ten, Gavina Viana, Maria Antonia Alvarez Emilia Cusso, Eloina Malachena a Concepcion Puigros. 0 svern dile vypravuji: "Milice byla utvotena pied tiemi nedelemi a v same Katalonii ma 3000 'ten. Mohly bychom jich mit ttikrat •tolik, ale pkijimame jen ny telesne a mravne zdrave. Na fronts je jich ut 1500, ale do boje chteji v gechny " Ukazaly mi dvacet ptihla gek. Vgechny se Blasi 'na frontu. Stab jim ureuje Ukoly: Do nemocnice, do detskeho Utulku, do zasobovaci slutby. Ty, jet jsou pkijaty pkimo do ozbrojene milice, jsou posilany do tti evidenYch tabopodle toho, ptijdou-li k pechote, delostkelectvu nebo letectvu jdou 2eny jako pozorovatelky a po osmi at deseti dnech vYcviku odchazeji na frontu. Pies tficet jich u2 padlo.

Milice ma detskY ritulek pro deti miliciantek.

Je tam pies dve ste deti a pro ty tkeba nejen rukou, ale i srdce.

Ka2cla, drutna Zen si voli tajerrinici-desatnici. Deset tajemnic si voli dlegatku — velitelku roty. Dosud nebylo v 2enske milici jedineho pkipadu nekazne.

Novinak pokraeuje: Vidal jsem je na boji'Ati a vim, ae 2eny zabijeji a umiraji — jako mute. Dovedou bYt nemilosrdne jako mut a jests vice. Tisic pet set miliciantek Ohio na Zaragozu. Nemely v Ustech ani v hlavnich pugek kvetiny jako mute. V modrYch bluzach, s batohem na zadech a sumkami na pasu sviraly ruku na pane putly. V tvatich mely nezlomnou odhodlanost a ani se neohliaely na divaky, kteti jim provolavali slavu. D ye hodiny pots pkistala v pkistave hrstka vitezri, kteki dobyli ostrova Formentery. V 'Cele osm nebo deset 'ten. Vlasy mely rozcuchane, div nepadly rinavou, ale at jim svitily radosti.

Z HISTORIE REVOLUeNiHO cECHOSLOVAKi3.

(Pokraeovani se strany 1.) nazoru snad svoboda byla ino2na pouze v ramci Rakouska. Tito vrhli se zukive na vedouci einitele v organisaci pemocne akce, nazyvajice je aktery, lhaki a podvodniky, kteti pry yedome 12ou. 2adneho boje o samostatnost ma71Ych narocitl ae pry nestava a tedy re boje o samostatnost naroda eeskeho.

Takoveho new ovkm dobke se hodilo vlade rakcuske, ktera toho take poutla a z Vidne byly diktovany v'Sem krajinskYm listum ve stare vlasti ponitujici a hanebne elanky, jako stat": "V cizich sluibien" 25. bkezna 1918. "techove v Americe" "Preti MasarykervYm agenturn". 8 dubna 1916: "Na ge odpoved' etykdohode", ae dne 16. ledna 1917, a jine vnucene zpravy otrokrim zotroeitelem.

K onem obhajcrim rakuS'ackeho smStleni pkipcjili se pak natal pouze z ura2ene jettnasti zadali do toho biti. Vojta Benct pry Thal, kdy2 kekl, 2e poslan byl co pinomocnik MasaTyktiv, je2to cestovni pas dostal na zaklade toho, ae slibil zde ziskavat vzorky urnelch Udtt a konoetin pro Jedliektv &sta y. Jak naivni to vYtka. Dle vveho me Vojta BerieS" fici: Ja. jsem

S t,r a Iva

do Ameriky poslan organisaci zvanou Maffie, delati revoluci proti Rakousku a povoleni k cestovani by ihned dostal. DruhYm velkym hkichem Vojty Benek pry bylo, ±e nekl na frontu, ae s ibil ae piljde. Zde nutno si uvedomiti pkedne, 2'e byl z vojska rakouskeho pro telesnou neschopnost propaten. Kdy2 vS'ak vzdcr tomu na frontu jeti chtel, to prof. Masaryk tadal aby zristal v Americe, kde je fronta stejne driletta, a kde je tfeba jeho prace a napsal: "Chapu. dobrY rimysl pana Benek; je Ntak tkeba nejen vojakii, nYler2 i civilnich pracovnikil. 26.clam proto, aby pan Vojta Beneg pokra.doval ye sve praci zde. JO, bych take byl radeji s natimi hochy — neni vtak motno."

Stateene pomahal do toho take butit zet' poslance Duericha, spisoVatel Karel HorkY, kteri dosti dlouho sedel na fend. ve Spanelsku.

A2 kdy2 yea byla v pinem proudu, takkka zajittena, pkihlatil se. Jeho bro2urou "Ted' a nebo nikdy" sam se obviriuje, vzalo to das ne2li se rozkYval. Jakmile va'ak on pkitel, mel jiti kaldY stranou. Hkimal do toho ye sve "Podebradce" jen coa a 2adnY nestal za nic. Masaryk filosof, kterY pry 26.dne vytt teetnictvi nestudoval, nebyl schopen spravovati milionoye cifry. Ed. BeneS", 2e pry penezi absoluticky disponuje na propagandu BeneS'ov gtiny atd.

PiseckY, TvrzickY, Voska, prye s nimi. Hanliye alanky oni jednotlivci citovali, jeden druhello ve syYch listech a ostuda dostoupila vrchole v soudni sini, coa je skvrnou nesmazatelnou. Nadeta vS'ak doba, kdy podan nazvratnY citikaz, 2e za svobodu se opravdu bojovalo, ae abet nebyly marne a na co take mti2eme bYti hrdi, 2e prase v Americe 18. kijna 1918 profesorem T. G. Masarykem prohla gen v Bilem dome ye Washingtonu eeskoslovenskY stet, kabelovan dr. Bene govi do Patite a 8' tefanikovi do Vladivostoku. 23. kijna na naredni slavnosti v Cechach a na Morava proveden, 14. hstopadu ustanoven s Masarykem jako prvYm dotvotnim presidentem, jen2 21. prosince slavne se do Prahy vratil, vitan statisici, snad milionem srdci. Vita, ho nejodvalneft umelec, stakiokY spisovatel Jirasek: "Psanec jsi sal z vlasti, vitez jsi se vratil . . . v 'Cele vojska sveho a sveho naroda, veliky a mocny . . . ach, neni pkikladu ad Podebrada a velkeho Take velke prate pametnika neni nikde mezi Cechy." Vita ho velkY chod ze Strate: "Slovutnyj a drahyj pane presidente! The davno tomu, dyz sme hyn vital! nate desky krale — Jana LucemburskYho, Karla, ha Jitika Padabrada, vod kerejch sme mili nak pergameny, kerY nam vzala BHA Hera a Lomikarove .. .

Dlouhejch tki sta let muklo potom kousek po kousku nate ztraty nahra2ovat. Ha kdyt na konec vaCi 7,-.',,sluhou se stab:), ae sme zasejc svobodriST — ha svobodnejt, net sme bull, ptiSli sine, habysme yam muhli podekovat.

Vitame vas vSechny chodskY vesnice: kerY si enom prejou ze srdce, habyse yam hunas doma libilo, ha habyste sam nam zvostal eS'te diouho zdra y. Ha slibujeme: 2e hdyby bulo tteba nehda, staei enom na nas zavolat, ha my jako nasi prachprachderkove delavah, chiite se zvednem na vobranu zemi kera va§i zasluhou zvostala neporuSend as na hranice! Vitame vas duma ate jednou jak ham nejlepCI." Tim, Le jrnenem spisovatelti a umeict vital p. presidenta mistr Alois Jirasek, bylo jaksi manifestovano, 2e lvi podil na utvatoni revoluneiho ducha ma umeni a kultura. Prvnimi ptipravovateli narodni revoluce byli jit KomenskY, Hus, Smetana, K. Maxim, Bo2ena Nerneova, Erben, Havlieek, Neruda, Halek, VrehlickY, Zeyer Machar, Bezrue, So ya, Brezina a Tyrg atd. Dillektou roll v narodnim 0brozeni mei° divadlo. Ti vlastenci z boudy, Tharnove, Klicpera, Tyl atd., jia psali divadelni kusy a hrall Dkedstaveni ye Stavovskem divadle, veeer pro pany nerneeke a jen odpoledne Ceske pro malt' lid, tovarye, sluZky a remesiniky. Ale to divadla vykonavala poslani.

1:1:trod Cesk.;"/ proto zral duS'evne pro revoluci desitileti a byi k nejvyCCfm cnostem aioamskYm nalette vychovan a tucli2 uzral pro revoluci take po strence irtravni.

Strama 10.

ViSTNZIC

Na Kiliovatkich tivota ROMAN

Napsal Joia Musil.

(Pokraeovanil D ODIVEJTE

se kolem sebe, po tivote nagich vesnic, hlavne po valve, a uvidite, to takovych ptipadri je mnoho a stale vic a vice. SelskYm dceram zprotivil se tivot vesnice a proto touti do mest. Ze podobne plany maji s nimi jejich matky, o torn nemusim hovotit. A co nejhor5lho ph tom je, to odna5eji s sebou do mest mizu na2Sich statkil. Aby se dcera mohla provdati do mesta, urve se ze statku, kde se co dd. Becla pak hospodati na takovem statku!

Dluhri ma at' po krk, celY jeho tivot je jenom tivotenim. Vytloulta klin klinem, at ho to umoti -- —" "Jindra ma pravdu," vskoeil Jindrovi do teei mladY sedlak Ktiba. "Prase ja jsem na torn tak. Ctyti sestry v meste — vAechny dostaly krasne yen° a ja, budu do smrti otroeit. Ted' mne easto mrzi, ze jsem se vribec k te selske dtine vracel. Jako legionat mohl jsem miti nejako misto ye statni sluthe a nemusel jsem ttit takovou bidu. Jak jinak se vede mYm kamaradUm, se kterymi jsem prodelal sibitske tateni, kteli po navratu do vlasti se uchytili ye statnich Utadech! Proe jen elovek nemrite ze sebe vyrvati tu hluboce zaliotenenou lasku k rodne hroucle?"

"To je ta nerozluena paska, ktere, nas pouts k tomu takernu selskemu t- ivotu. Ale, chlapci, nechme filosofovani. Vim, chcete se veselit a pit. Hej, chlapci, budeme dnes veseli a budeme pit. Budu it s vami, abych utlumil bolest.

Ale nebudeme pit za advolcatske penize, na nicht jiste 1pi pot teice pracujicich selskYch rukou. Chlapci, budete pit za me — za penize sveho kamarada, kteremu se zitra holka vdavo, . . . Hej, 5enkfti, v5echno na mrij ridet! A vy, chasko, hrejte!" poroudel Jindra.

"Tak to path — jen veselo, Jindro," volali chlapci Cikani spustili ryenou melodii slovenskeho ohniveho tance a cikanka sotva se zeme dotYkajic oddala se znovu tanci. Kdykoli obratila se k Jindrovi, zaplaly jeji oci horeenYm svitem.

Jindra chopiv se jedne ze sklenic, v nicht' penilo se derstve pivo, ktere prose 5enkft ptinesl, pozvedl ji a zvolal: "Chlapci, piit'ukneme si na veselou naladu!"

Chlapci povstali, ptit'ukii, at sklenice zazvonily, napili se a pak mleky sledovali tandici cikanku.

Do hospody yeAel starAi mut, jehot oAume1Y7 zevnej5ek svecleil o torn, te prodelal dalekou cestu. Jeho osmahlY oblidej byl zarostlY a take jeho hustY vlas svedell o torn, te dlouho postradal holide. Jeho at byl rozedtenY a z rozpada,vajicich se sttevicti draly se yen prsty nohou.

Na levern ramene mel zaveSen tlumok a v pravici sviral silnou Vegel bez pozdravu — mleky se rozhledl po sale a pak usedl k osamelemu stolu.

Na dotaz hostinskeho, co si pteje, zamrudel: "Drobet piva!"

Kdyt mu hospodskY ptines1 pivo, hltave pil.

Nikdo z ptitomnych mu nevenoval pozornosti. VAichni sedeli mleky, pozorujice tandici cikanku.

Take Jindra usedl a zase sesmutnel.

Cikani * Cikanka ptestala taneit a stanula u Jindry.

Polotila mu ruku na rameno a zageptala: "Prod jsi tak smutnY? Jsi peknY chiapec a /nag pekne odi."

"Co je po torn vAem," maxi Jindra rukou a pak ji podal sklenici se slovy: "Tu mss, napij se; pekne tancuje5. A jak ti likaji?" "/lonka", odvetila a pak vzala od neho sklenici a dloute se napila.

"Ilonka — hm — pekne jmeno. V5ak i ty jsi 'Dana. Prod se tould5 svetem?"

"Protote svet je krasnY. V5ude pino krasy, ale to neuspokoji. Due stale touti videt a protivat nave krasy. Nemohu za to, te mam v 2,ilach nepokojnou krev." "lag pravdu, te svet je krasnY. Oh, co bych za to dal, kdybych mohl byt na tvem miste.

Zprostit se v5eho, co eloveka tiii, byt volny, jako ten ptak, pak bych byl 5t'asten Poslouchej, Ilonko, kdybys ty mela nekdy hocha rada, udelala bys pro neho vAechno? Nevzdala bys ses ho, kdyby pki5e1 jinY a mel lep51 kabat a o hrst penez vic?" obratil se k ni pojednou s otazkou a zrak jeho zaplal divokYm svitem.

"Nevzdala. Kdybych mela hocha rada, tak pro neho udelam vie. Kdyby byl chudy, jak jen je motno, a kdyby sam hrabe pti5e1, tak bych ho neopustila," tekla uptimne, divajic se up • ene na Jindru.

Jindra pti techto slovech sklopil hlavu. Divobolest projela jeh osrdcem Zachvel se a pak postaviv se, uchopil sklenici do ruky a zvolal: "Ale jen veselo, chlapci, veselo. V2dyt' se mi zitra holka vdava. A kdyby srdce pukalo — smutnY u2 nebudu."

"Viclyt' nema5 take bYti prod. Kdyby te byla mela Pavia rada, jiste by si nebrala toho advokata," podotkl kterYsi ze sousedri, kteti byli ptitomni, ptilakani manosti lacino se napit.

Jindra pti techto slovech zesinal a z hrdla se mu vydralo: "Co? ze mne Pavia nemela rada? Ja yam dokati, te mne mela a jate ma rada. Tady rozhoduje dobre bydlo a ne laska. Ale, chlapci, yarn dnes ukati, te laska je pled silnej51 net dobre bydlo. Kdo se chce se mnou vsadit, te budu dnes v nod s Pavlou spat?" ktikl a vyzYvave se rozhledl po sale — — V5e utichlo a oei vgech upjate visely na Jindrovi.

"Nikdo z vas nema, odvahu? Mate rozum — prohrali byste. Dnes je gte bude Pavia moje vezmu si to, co mi path' a pak at' si ji jen ten advokat vezme," zvolal Jindra. Pak ptikroeil k hostinskemu, podavaje mu vet5i bankovku s podotknutim, aby chlaperim nalival, co budou chtit. Nato vybehl yen.

Vgichni po jeho odchodu zristali jako zatezani Cikanka vrhla na Jindru zesmutnelY pohled.

Neznamy obratil se k jednomu ze sousedri s otazkou: "Kdo je ten hoch, kterY prase ode5e1?"

"Ten? Ach, to je Jindra Habtinriv. Ma dnes, chudera, velmi Apatny den — holka, Pavia Vitou5ova, se mu zitra vdava," odvetil mu ochotne soused PleAek. "Ale — co yam to tikam, jiste vas to nezajima,"' dodal.

"Zajima — nezajima, to se nevi. Ale Moira, kdy tak svetem se vleee a ledacos vidi, rad se nad ledaseim pozastavi."

"Cestujete jit dlouho?"

"Dosti dlouho. Vracim se z Ruska, kde jsem byl jako zajatec z valky. Zavezli nas at kamsi do v5ech vertu, kde je sam led a snih, kam malokdy doletne ohlas tohoto sveta. Povatte, ptiteli, te jsme ani nevedeli, te je konec tomu krvavemu valeenemu reji. Po pet letech jsme to teprve zvedeli a kdyt jsme chteli dome, nechteli nas sovetske idady pustit. Trvalo to kolik rokri, net jsme se dostali z te "Siberie", a tak se vracim po patnacti letech do vlasti," rozpovidal se neznamy.

"Daleko mate je5t6 domri?"

"Daleko? Hm — — zrovna ne. Tak te nchlapec je Habtinriv — no — vida — " "Jak, vy to snad zde znate?"

"Znam a neznam; leta beti, elovek zapomind, ale — " Jejich rozhovor byl pterugen.

Do hostince vpadl — Vitou5. Z jeho rozzakeneho oblieeje vyzirala slavnostni nalada, ktera vAak nijak harmonicky nezapadala do ovzdu5i, ktere po odchodu Jindrove nastalo.

NeznamY vbodl ptimo horeene sve zraky do tvaite ptichoziho Vitou5e.

Chlapci sedeli jako zatezani a sklenice piva staly pied nimi netknute.

Ve sttedu, dne 14. iijna 1936.

Udiven timto zjevem, kterY neeekal, ozval se Vitou5: "Co zde sedite jako baby, chlapci? Prod nepijete? Vtdyt' mate dnes zdarma, co hrdlo rad. Jen veselo, chlapci, veselo!"

"Chlapci drti smutek se s yYm kamaradem," poznamenal soused Ple5ek.

"S Jindrou HabtinovYm? Ten asi dnes vyvadi! Copak s nim ale je, te nesedi s vami u sklenice," u5klibl se Vitoug.

Potmaily, vyraz Vitou8ova oblieeje nemile se dotkl v5ech chlaperi a Staria Hovorkil, rozeilen Vitou5ovYm jednanim, vyskoeil a zvolal: "Nemrite sedeti s nami u sklenice — protote sedi — u vaSi Pauly.".

Kdyby byl granat vybuchl u Vitou ge, neutas1 by tak, jako po techto slovech. Zristal chvili nehybne stati a pak nekolika skoky skoeil ke dvetim a hnal se domt.

"Cos to ueinil, nerozvatnY?" vyjel na Stariu Jenda eepeliiv.

"Chtel jsem zpratit trochu tu jeho nafoukanost."

"A zkazils Jindrovi posledni schilzku s Pavlou."

Chlapci zmlkli a v myslich obirali se tim, co asi ptijde.

Rozhostilo se trapne ticho.

Cikanka vyeihala okamtik, kdy jeji otec se s ostatnimi cikany o eemsi dohodoval a vyplitila se yen.

Take neznamY pocestnY po chvili vy5e1 yen.

Hospoda ztichla.

Pavia po odchodu chlapcu, kdyt marne mezi nimi patrala po Jindrovi, uchYlila se do sveho pokojika Sedla na postel a hlavu vklinila do dlani. Path na ni onen du5evni nepokoj, kterY se zmocriuje katcle 2,eny, kdy stoji pled vstupem do mantelstvi.

Cosi ji stale na geptavalo, te nebude at'astna.

Zrada, ktere se na Jindrovi dopustila, drasala jeji nitro. V posledni dot* bezprosttedne pled svatbou, teprve Pavla poznavala, jak horoucne ma Jindru rada, te bez neho nebude jeji tivot Do pokojiku vela jeji matka.

Stanula u dveti a zahledela se na dceru. Videla jeji tvat, v nit zradil se bolestnY vYraz.

Ptistoupila k ni; pohladila ji po vlasech a zahovotila: "Prod jsi tak smutna, Pavlinko?"

"Nevim, matko, ale tak se mi zda, te na mne doleha cosi tetkeho, cello se bojim . Matinko, dnes vidim, to intij sriatek s Dr. Semberou bude nejvet5im omylem. Mam rada Jindru —" "Kriste Jeti5i, co to mluvi5, dite? V2dyt' mss zitra piece svatbu. Music si porueit a zapomenout! V2dyt' jde o tve 5testi! Co te deka — jakY krasnY, pohodlnY iivot! Pledstav si ten novy, krasnY automobil, kterY k vuli tobe koupil ten nadherne zatizeny byt! A co by te eekalo po boku Jindrove? Vedna bida a cltina."

"Je to v5echno lakave, matinko, ale jind otazka je, zdali mi ta nadhera a to v5echno, co mi mute Dr. '8 embera poskytnouti, ptinese vnittni atesti a spokojenost. A tu jsem v pochybnostech. Vidim charaktery obou pled sebou: U Sembery stale 5tvani za penezi a myslim, ae i pro penize si mne here — materialismus v pravem slova smyslu. Jak jinak se diva na 21vot Jindra; Vzpominam dasto jeho slov: ivot, miti smyslu, ma-li bYti krasnY a spokojenY, musi se protivat tak, aby byl v harmonii se Stestim v5ech lidi. Neni praveho 5testi v sobeckosti. Tak nejak mluvival vady Jindra a techto jeho slov nyni vzpominam."

"Nedej se mast slovy toho tlachala. Pochytil cosi v tech gkolach, kam ho start' Habtna posilal. Chtel z neho miti vzdelaneho sec:1161a a ted' z neho neni ani sedlak, ani pan."

"MY1i5 se, matinko. Jindra bude dobrYm sedlakem, takovYm, jak toho doba "Nechme toho, dite! Co nam po tom, co bude z Jindry. Tva, cesta vede jinam, tarn, kde na tebe deka atesti. Zittej5im dnem pfildeS mo vstfic M6,5 jit vAechno ptipraveno?"

"Mom, matinko, ale vet, te bych byla ra(1611, kdybych se zitra \Tubed neprobudila. Co jsem to jenom udelala, te jsem se dala vami ptemluvit! Jindro, Jindro!" zvolala bolestne.

Ve stfedu, dne 14. fijna 1936. ( QUIDO MARIA VYSKOoIL:

Tiche Boure ROMAN (Pokraeovani.)

HTELA miti o nem jistotu. Jela do PraC by a vyhledala Sovera.

"Vy mi feknete jiste pravdu o Tonarovi," oslovila ho.

Misto odpovedi podal ji malt tuhS7 kartonek.

"Jeho zasnoubeni?" vykfikla.

"Vice jeke — " "Tedy . ?"

Sover ptisvedeil.

Sledne Velichova vytryskly slzy.

"A to pro mne nemel ani slovidka uptimneho?"

"Styclel se asi!" namitl Sover.

"A proto se utekl ke lsti. To bylo eestnejk?"

"Tak i onak se tim projevovalo pouze zbabelstvi," odvetil Sover proste.

Andelka se vypotacela zlomena z jeho atelieru.

"Doprovodim vas," nabizel se malit.

"Ne ... dnes ne . . . " odmitala divka rozechvele. "Je mi tfeba, abych byla samotna v teto hodine pfetetke zkouSky." Nechal ji tedy odejiti.

Andelka zamefila do Stromovky. Bylo tu tak rozkoSne. Jaro. Vaechny kete a stromovi v kvetu; vSechny zahony v poupatech. t'astni mladi lide se tu prochazeli usmivali se, svetovali si netna tajemstvi svS7ch srdci.

Sleena Velichova, doufala, to zde najde chy a leku pro sve jizvy. Ale jeji rany se jeke vice tim jittily a oteviraly. Katcla testa, po nit kdysi s Tonarem kradeli, katcla lavidka, na nit odpoeivali kdysi . . . v St'astnejSim jate sve lasky . hovofily k ni dfivernou 'feel vzpominek.

Nesnesla na dlouho tohoto ovzduk Seka k tece, jeji divokS7 proud kova sttibrnS7 pas k balm starobyle TrOje, a pocitila cosi jako vrat', jako vabeni k tern hloubkam a VItavinS7m propastem. Skok — a vaemu mohl konec. Pokoj a mir .. .

"Na velcy sladce zkolebame tve srdce, sestildko," Septaly viny.

"Ty e rozpalene hlave mace usteleme," slibovaly.

"Tvemu sluchu nejkrasnejk pisne budeme zpivati."

Andelka vahala. Hlasy teky znely tak vabiye, tak opojene.

Bezradne se ohledla po meste Melo ono ji zachraniti?

A pted elm?

A pro koho?

"Pro tvoji matku!" odvetil sad.

Ta veta razem vzpamatovala Andelku.

"Jak bylo mozne, to zapomnela na svoji matku?"

Celou cestu zpet si dinila vV'eitky.

Kdyt se vratila domii, pani Velichova vydetla ji z tvate vSe. "Nemec) to 19S7ti! Jake Stesti, 'tes odtud daleko!" uteS'ovala dceru, jet plakala v jeji mklinu.

Hladila ji a mazlila se s ni jako s holeidlcou.

"VSak bude °pet dobte . uvidia . ," uteAovala ji.

A kdyt se Andelka rozhodla, to opusti Prahu, nezdrtovala ji.

"Bude ti tam lepe," domlouvala ji jette.

Sleena Velichova odjela.

S nejvetaim sebezaptenim ptedstirala klid i matce, jet se v dopisech nekolikrat zminila o Tonarovi, zastirajic pravS7 sta y sve zjittene duse.

Pozornosti Svatoriovy ptijimala zprvu zmatene, pozdeji si zvykla a byla za ne dokonce i vdeena. Ptes to tajnS7 tal ztravoval ji, plet" bledla, vznosna jindy postava se ponekud nach3"rlila.

Pottmistrem lomcoval bezmocnST hnev, kelyt vSe pozoroval;

VESTIOIC Jak rad by byl pohiadil ubohou patolku a tekl ji: "Sleeno Andelko! NetSrrejte se pro to, Jeho jit neize napraviti. Jste mlada, spanila! Vette, to tivot ma pro vas jeSte tolik dart', 'te jich ani sama neunesete ye svSrch malSrch rukach.

Vase mladi yam vrati °pet nadeje! Vzchopte se proto a vzpomerite tech, kterSun tivot nedava, uk ani tato nadeje!"

Jak rad by to byl neinil!

Lee nikdy se k tomu neodhodlal, s Adivem pozoruje, jak v posledni dobe zmekl a zbaznivel.

U d'asa!

Od smrti rodiel neprotival podobriSrch zachvatil. A nyni?

On, etykicetilet* start mladenec, a byl by schopen skoro pOSetilosti?

Ne! Ne! Tomu nutno zabraniti v gemi silami.

Jen at' povati, jak by se stal smeAnS7m v oeich vSech.

Tak a podobne si Svatori namlouval, lee v srdci hfala ho ticha fitecha v nejakST mimokadmi brzlcS7 obrat. A snad jen proto nyni tak dasto, kdyt se ocitli v fitadovne se sleenou Velichovou sam, odvratil se od svS7ch aktfi a dlouze se zahledel smerem, kde zatila pfivabna, hiava jeho fifednice, sklonend nad maim stolkern.

Zdalo se, te je klidna, a te se jit smitila i s ranami, ktere ji zasadila minulost.

A praVe tato spokojenost matla Svatone.

Byla opravdova?

Ci ptedstirala ji pouze?

Na odpovedi k temto otazkam zaletelo vAe. Citila-li se Andelka spokojena, nebylo ji tfeba pozornosti pana 8ebestiana, ani podpory, ktere si netroufal ji nabidnouti.

Jinak bylo tomu ovaem v opaenem ptipade.

Utajovala sleena Velichova svuj za1 na dne srdce, jeho mukami vnittne se ztravovala, chfadla a mueila se. A tomu zabraniti povakoval Svatori za svoji povinnost.

0 zpilsobu vgak, kterS7m toutil dosahnouti sveho cile, nebyl dosud rozhodnut, neveda sam, na dem je.

Ty dny pied volbou prosttedku, pan patmistr chodil jako ye snach.

Ptatele ho nepoznavali, v Made byl rortrtiti a nepozornST. A Bfih vi; jak by bylo vSe skoneilo, kdyby S't'astna, nahoda i tu nebyla podepfela fispekie rozhodnuti.

Stalo se tak, kdyt Svaton kterehosi odpoledne ptekvapil slednu Velichovou v hoftem Dlela samotna v tfadovne a domnivajic se, ze pokmistr odeSel do vinarny, zaplakala si nad svoji zhrzenou laskou . .

Vaechna marne utajovand bolest propukla v ni to chvile, horky'ini proudy slz prozrazujic, co dosud tS7ralo mladieke srdce Andeldino.

Ponechavala jim proto apine volnosti, kdyk tu liable se nekdo dotekl jejiho ramene.

Ohledla se pfekvapene a spatfila Svatone.

Jeho mekka ruka spoeivala jemne na jejich kadetich .. .

"Pane pokmistfe . " snakila se sleena yelichova, omluviti sve pohnuti, ale Svatori nedal ji domluviti.

"Sleeno Andelko," pronesl mace. "Prosim vas, neplaete! Nevite ani, jak mne trapi, vidim-li vas takto se muditi. Chtel bych yam pomoci vaemi svS7mi silami, kdybyste svolila.

Vtclyt' vas mam rad," dodal skoro Septem.

Podivala se na neho uslzenSma oeima.

Pokraeoval: "Nebojte se! Nechci nic vynucovati. Vim, nejsem idealem pro term vageho druhu, ale srdce mem jako ti druzi. Chaim, ze jste zmatena tim, co jsem sam sobe vymlouval tak dlouho. Nemusite mi take odpovidati hned. Jen trochu starosti pfenechte mne zatim!

Vyzvete svoji maminku, aby se sem pfistehovala! Slibuji, se se postaram, aby v nieem nestradala. A boll-li vas, ke vite, jak vas mam rad, zapomerite toho proste!"

Odmlkl, eekaje jeji odpoved'.

Koneene pozvedla svoji hlavu a pronesla polohlasne: "A postadi yam, i to mai°, Jeho jsem dosud schopna po velikSrch gtratach minulosti, jet spravne tuSite?"

Strana 11.

"Darujete-li mi to, ueinite mne nejk'astnejS'im elovekem . . .

"Nute . . . zde je ma ruka!"

Svatori chopil se podavane pravice, ale pak neodolal a strhl slednu Velichovu na sva. prsa.

"Andelko moje rozkoand! Muj Bote, co se to se mnou cleje? Takove gtestf, . ," vzlykal.

"Chci vS'e vynalotiti, znaje vaSi vzacnou a 0betavou povahu, abyste nikdy nelitoval tohoto rozhodnuti," slibovala mu a stulila se v ochranu jeho naruel.

"Tak vida! Potad ze nic!" ozval se to chvile hluenSr hlas strSr ce aedy, led nezmatl tech, jit se prase naki ke gtesti celeho tivota.

Odstoupili pouze od sebe a rozhledli se po r uktelich.

Pfatele tarokati se na ne divali malSrm okenkem.

Led jejich tvate se protahly nevS7slovne, kdyt poStmistr Svatori ptivedl slednu Andelku at k nim a pronesl slavnostne: "Dovolte, ptatele, abych yam ptedstavil svoji nevestu!"

IX. Od onoho dne s celhn tivotem AndeleinS7m se stala zasadni ptemena.

Pochopila, to svS7m rozhodnutim . . . slovem dardmi Svatoriovi . .. saetovala take se svoji minulosti a byla ptesvedeena, to take nikdy nebudou navazany styky, ktere Tonar tak bezohledne poruSil. Necitila litosti nad krokem, k nemut se odhodlala, ae se uskutednil pod vlivem pomera a v slabe chvili jejiho pohnuti. Vedela, ae je3i snoubenec kada od ni co nejmene, zaruduje 3i za to nejpinejk a nejbezpeenejk ochranu proti vS'em Utokam tivota a bildoucnosti.

A kdyt i pani Velichova projevila souhlas s nmysly sve dcery — a jak pak by nesouhlasi19..

— Andelka vubec jiz o svem osudu neptemVkela.

Asi dva mesice pote, co pokmistr vyznal sve rifednici lasku, stala se tato jeho tenou.

Svatba ye vsi tichosti se konala v Praze u Dominikant, jeato pro 2ilinkov byla by to pkivelika sensate. Bylit' beztak mnozi skoro bez sebe, kdyt strS7c 8eda a posluhovadka \Tomadkova roznesli mestem novinu o neodekavanem vzplanuti pokmistrove k sliene sleene Velichova, o jeji ptizeri marne zapasil kde kterSr tilinkovskS7 mladenec.

Svatori byl bezmala dvakrate tak star, jako jeho nevesta, jit minul teprve jedenadvacatS7 rok.

Tato okolnost Nye byla, pfetfasana.

"Kdo to jaktetiv slySel, aby takovS7 dedek bral si takove poupatko!" durdila se hokynafka '8vejnohov6, a ihned zaprorokovala: "Pamatujte, 'te to nebude cleat dlouho dobrotu!"

0 tom vS'em ptimo nebo neptimo se take dozvedeli nastavajici novomantele. PoStmistra zarazila ponekud tato 'fed, lee jeho nevesta se vysmala temto obavam.

"Md'S srdce mladi netli ja, nebot' nesestarlo v zklamanich. A pokud se mne tS7ae ..

Nedal ji domluviti.

"Vetim ti!" iekl proste.

A tak doko k svatbe, pled nia take MinkovskST faraf varoval ovaem marne a bez naletiteho podkladu pro sve obavy. Nemelt' ani on ptiletitost, aby seznal nevestu blite a ocenil ji dle jejich opravdov3ich Vlastnosti "Mohla by bSrti vak dcerou," pronesl k tenichovi, ale ten odvetil: "Chci se tet o ni jako o svoji dceru starati."

"Ale pak — jaka to bude laska? Jake mantelstvi?"

"Tot' ovaem zalektost osudu. Dal-li jit jedenkrate vykliaiti jemnemu zarodku tato Lasky, jiz vy shledavate tak neptirozenou, snad ji ogetti i pro budoucnost. A co se meho mantelstvi tide — nejsem jit mladS7 blahovec, abych od neho vytadoval vice, net' mi mute poskytnouti. Znate mne, pane fuel% a vite, jak byl dosud nrilj zivot. 8edivS7 a bez radosti. Roztehne-li mi me mantelstvi s Andelkou jen trochu svetla, bude-li jen o stupinek tepleji kolem mne, pak veru nebyl tento sriatek posvecen marne."

Strum

Zpravy ye zkratce.

NESPLNILA vgechny nadeje, ktere v ni spoleenost kladla, zustava "Queen Mary" stale chloubou a riejvetgi lodi britskeho obchodniho namoinictva. Prave bylo rozhodnuto,, to bude podle ni postavena je gte jedna lod' ptesne tehot typu, ktera, se zadne stavit jit v prosinci v londYnskych lodenicich.

Dvacet obci v Kentucky se spojilo a postavily si spolednym nekladem vysilaci stanici. Vysilat budou jen zvoneni kostelnich zvona. May na kostelich jen male zvony. Ty odstranily a misto nich postavily ptijimaci ptistroje s mohutnYmi tlampadi. Z tech se ted' ozYve. ,nejkrasnej gi zvoneni jako z nejvetgich katedral.

Zvoni se pro vgechna mestedka soudasne, jen umirdeek je tieba objednat zvlagt' Pies dva miliony skolaku — malYch °banku navgtevuje gkoly v 0eskoslovensku. Narodni gkoly maji 45,560 tfid — o pet set vice 'net loni.

Bude otevieno 11 novYch obecnYch gkol.

Anglicke ministerstvo vnitra objednalo 30 milionu plynovYch masek pro civilni obyvatelstvo. Masky budou uloteny v LondYne ye zvlagtnich skladi gtich, jicht vlada zfidi nekolik set.

Take v jinYch mestech Anglie budou podobna skladigte.

Zastupci cizich armad, kteH byli jako pozorovatele na leto gnich ruskYch manevrech, vyslovili se o ruske armade slovy pinYmi chvaly.

Do bohatosti vybaveni nejmodernej gimi tech nickYmi prosttedky je ruska, armada die usudku cizich odbornikti vojenstVi prvni axmadou na svete. Neni armady, ktera by se mohia technickou yYzbroji rovnat ruske.

Po devaluaci franku dostavily se ye Francii odekavane projevy neklidu, vyvolanYm fatisty, stoupenci to rozpu gteneho Svazu ohniveho kterY zmenil svoji firmu pod nazvem narodne socialni strany francouzske. Fagisti arantovali v PaHH vArtnosti, pH nicht bylo nekolik set osob poraneno a kolem 15ti set zateeno. Vlada zakazala ve gkere shromatdeni, demonstrace, jet by mohly \Testi k porugeni klidu a pokadku.

Institute of Public Opinion oznamuje posledni vYsledek slamene volby, die nehot hlasy pro Roosevelta odevzdane eini 53.2 procenta. Pied dverna tYdny vykaz obna gel 52.6 prod.

Za dtrnact dna nabyl Roosevelt 14 elektoralnich hlasii v teto slamene volbe, tak to jich ma 306 proti 225 LandonovYch. K zvoleni je tieba podet 266 hlasa.

Domovni a zemedelska, averni administrate sdeluje, to bylo at dosud schvaleno "forklosovani" 43,870 mestskYch domova a 30,257 farem, na net ziskany byly vladni pujeky, ale dlutnici po deli das zanedbavali odvadeni timotovacich splatek. Vlada zHdka forklosuje majetek, kde dlutnici opravdu platiti nemohou nasledkem nezavinenYch okolnosti.

VlivnY easopis New York Times oznamil, bude podporovati pres. Roosevelta v jeho o znovuzvoleni hlavne z techto tri davoda: 1.

President je dostatedne bystrYm posuzovatelem yefejneho mineni, aby udinil druhou svoji administraci konservativnej gi, net prvni. 2. Znovuzvoleni presidentovo bude zarukou proti radikalismu takoveho druhu, jakeho se Spoj.

Staty mohou nejvice obavati. 3. Tazkoprsy nacionalismus, hlasanY republikanskou gtranou, je politikou, jejit uplatneni vehnalo by nas rychle do regimentace a radikalismu. New York Times nmohe tiny demokraticke administrace v poslednich tiech letech kritisoval a bude pry tak ciniti vidy, kdykoli uzna tak za utitedne, net pies to zastava nahled, to budoucnost zeme bude v rukou presidenta Roosevelta jistej gi, netli v rukou stranika republikanskeho.

Nemecko buduje mocne opevneni na nemecko-francou2skYch hranicich, kde asi 120,000 delnikt buduji betonove zakopy a kryty, stHlny pro kulomety atd.

Devatenactilete, Marcela Gopierre-ova z Le .Nieppe ve Francii, jet ztratila r. 1931 pamet', mluvi dnes vetami a slovy z dvanacti raznYch jazyka, o nicht nemela ani tu geni. Kdyt ji bylo 14 let, nagli ji weer nedaleko otcova domu v apinem bezvedomi. Nikdo se nedovedel, prod ztratila vedomi. Device soueasne ztratilo pamet' A

A

Ve sttedu, dne 14. tijna 1936. a jeho stay se nelep§11. Doma nemohli dine y enovat dosti Ode a tak byla odvedena do nemocnice. Tam ut dlouho prohlagovali jeji pHpad za beznadejnY, ale pied dvema mesici se zadala projevovat zmena. Divka se probouzela, otila a zajimala se o okoli. Posleze zaeala i mluvit, ale ne francowsky. Namahave vyslovovala vety a slova v cizich jazycich. Mluvila anglicky, nemecky, gpanelsky, itaisky a pod.

Marcela bude pozorovana v psychiatrickem iistavu v Piedseda tiditelstva Metropolitni opery v New Yorku, Ed. Johnson, oznamil, 2e pro mimotadnY aspech nadherne Smetanovy zpevohry "Prodana, nevesta,", ktera, letos na jaie daYana byla tkikrat pH yyprodanern hledisti, vedne sveti a krasne dilo velmistra Ceske klasicke hudby, zatadeno bylo znovu do leto gni sezony.

Obchodni jednatelna Dunn and Bradstreet v New Yorku oznamuje zlep geni obchodu v celem Soustati od 10 do 18 procent proti stejne dobe roku 1935.

President Roosevelt zahaji kampanni cestu na zalrad a jeho pki gti Teti budou se tykati zemedelstvi, yzajemnych celnich smluv a delnicke otazky.

Jestlite kongres povoli asi $250.000, vysoci dastojnici armady i lod'stva chteji konati vet= ke manevry vojska, lod'stva a leteckYch sil na pobieti Ticheho ocednu, limit by se vyzkougela obrana zapadniho pobteti na sou gi, moil i ye vzduchu.

Amerieti obchodni pkidelenci (attaches) 34 sttediskoth zahranidniho obchodu pokusi se o akci, jejimt teelem bude opatfiti nove trhy pro americke zboti, aby se vyntila nalada k hojnemu nakupovani nasledkem nove mezinarodni dohody o merle.

ProslulY udenec a uvedomelY krajan dr.

Hrdlidka nalezl na AleutskYch ostrovech nejvetgi lebku, jaka kdy objimala lidsky mozek na zapadni polokouli. Lebka ma mozkovou kapacitu 2.005 kubickYch centimetre. Primer pro lidskou lebku je asi 1.450 kub. centimetril pro mute a 1.250 at 1.300 pro teny.

Prvni skleneny dam o peti patrech postaven bude v New Yorku. V dome nebude oken bec krome v ptizemi, ventilace bude nahrateno, modernim zatizenim, pasobicim umele poeast Konstrukce domu bude ocelova., podlahy ohnivzdorne, ale nikoli ze skla. Rohy a stiecha budou z kamene.

President po porade se svYmi radci se rozhodi, to sveho bYvaleho spojence a ptitele Al. Smitha bude ignorovat, Cili to na jeho (Smithiv) yYpad proti nemu ye vefejne fedi udineny neodpovi. Toto stanovisko uznano bylo za nejlepgi.

Mezinarodni stabilisace (ustaleni) meny bude miti die nahledu Obchodni Komory Spoj.

State dobrY piispevek k zlep geni svetovYch hospodaiskYch pomera. Vydana zprava tohoto telesa mezi jinym pravi: "Dohoda mezi Unii, Anglii, Francii a jinYmi zemerni je pkikladem mezinarodni spoluprace".

Nitgi snemovna ptijala danovou piedlohu, die ktere se ma, vybrati od 10 do 12ti miliona dalgich ptijrnt, z nich vettina by gla na starobni pense. Legislatura spinila oeekavani guvernerovo neb senat schvalil ptedlohu, zavaWei statni poji:Steni proti nezamestnanosti.

Na odporudeni texaske komise na potirani ratove housenky, guverner Allred oznamil, to okresy Rio Grande, Cameron, Hidalgo, Starr a Willacy budou podiizeny regulacim za adelem omezeni giteni se ratovYch housenek.

Spolkove, rada na pensi povolila Texasu dastku $840,000 na pensi pro mesic tijen.

V aterY t. tYdne zavedly Sp. Staty, Anglie a Francie navy standard ziata, cot se povatuje za dalgi krok k ustaleni mezinarodni vYmeny valut. Dohoda tato mite bYti kterYmkoliY Menem behem 24 hodin zru gena. Pro vnitrozemi Soustati novo, 'brava nebude miti tadny vliv na kupni hodnotu dolaru.

"VCera veeer s sebou lekai ptivedl je gte jednoho kolegu."

"Velky bone — dva na jednoho bezbranneho pacienta "

Vliv podnebi na tuberkulosu plic.

NES lit vymiela generace lekata, jet hledela prospeti lidem vleklou tuberkulosou plic postitenym, to jim piikazovala v gemotne ztraviti obdobi sychraveho poeasi u nas, od listopadu do dubna na italskem, anebo fra,ncouzskem politeti Stkedozemniho more: Vzduch teto Riviery je proti prudkym a studenYm yetram chranen vysokym pohotim ptimorskYch Alp, teplota jeho nikdy ye dne neklesa pod bod mrazu a zHdka prgi nebo bYva zamradeno. V torn stejnomernem slunednim teplu shledavala se tedy lediva moc pobytu na Rivieke, nebot' o torn, to ma take hojnost ultrafialovYch paprskil, se tehdy je gte nevedelo. Tuberkulosnim se tam, hlavne Nizze a Mentonu, znamenite datilo jako choulosti yYm kvetinam ye skleniku. Dornt se vraceli ziejme osveteni a zesileni. Ale pak nahodile pti glo neptiznive leto, rychle se menici poeasi, na ge vetry promigene nagim, vtdy infikovanYm prachem silnic, kouiem a jedovatYmi plyny mest a nemocni, vrativgi se z Riviery, rychle hynuli jako kvetiny ze sklenika do drsneho ovzdugi piesazene. Proto se moda zmenila. Vgichni tuberkulosni, nejen s hnisavymi kostmi, ktere pod ultrafialovYmi paprsky phrody znamente se hoji, nYbrt i s postitenYmi plicerni zaCali se posilati a jsou posilani na vysoke hory. Nekde byl u nich aspech, nekde talostnY neitspech. Mnoho zaleti na torn, za jak pokrochoroby se tam dostali a take daletito, plicni tuberkulosa vytaduje pobytu na horach s vednou snehovou pokrY ykou a neptetrtite po dobu mnohYch mesica i let. Tak si mimo nektere osady ye 8vS7carech, jako Leyson, Davos, Arrosa a j. ziskala take severni Kanada chvalnou povest jako atodi gte pied tuberkulosou, nebot' je gte pied 50 lety nebyla tato nemoc u domorodeho obyvatelstva Kanady vabec znama. Ale nemocni ze SpojenYch Ameriky zamotili eiste tizemi tak, to plicni tuberkulosa je po cele Kanade, jako po SpojenYch statech stejnomerne roz gikena. Tak snad by se meii plicni tuberkulosou nemocni posilat do horkYch pasem rovnikovych? ateme-li vgak zpravy tamnej gich moderne nYch a vedenYch nemocnic, dovidame se, to temet cela Ctvrtina (22.8%) domorodca tam umirajicich, zmird plicni tuberkulosou. Podle toho soudime, to je nejlep gi odkazovati je doma do ledebnYch astava, v gemi leeebnYmi prostiedky dokonale vybavenYch, ale tak piisne proti vakolnimu svetu a viikolni pkirode uzavienYch, aby nemocni na libovolnych vychazkach nemohii v ni rozhazovati seine tuberkulosy, chrchle pine tuberkulosnich bacila. Pozorovali jsme to za valky a po valce, kdy vojaci, stiteni otevienou tuberkulosou plic, pilne navg tevovali kavarny a line zabavni mistnosti horskych klimatickYch mist. Pies to pry tuberkulosy ubYva, dik celkovyrn zlepgenim hygienickych pomera a poueovanim o piikatech zdravotnickych.

Sopeene prameny vytopi mesto. Na ()strove Islandu nachazi se mnotstvi pramena horke vody, v nicht do to doby jen hospodyne praly pradlo, nyni tam byl poloten vodovod asi 3 mile dlouhY. Horke vody se poutilo k vytapeni zemske nemocnice v Rejkjaviku, pak dvou gkol a postupne 56 soukromYch dome. Pti glo to mnohem levneji net pH topeni uhlim. Otop v tkipokojovem byte s ptislu genstvim a se stalol doday kou horke vody stal mesiOne asi 4 dolary V time a asi $2.25 v lete. Ted' bude nakladem asi jednoho milionu dolart zavedeno yytapeni horkou vodou ze sopednYch prament pro cele mesto. Ugetti se tim merle asi $100,000 na topeni a islandske bilance se zlep gi, protote se zmengi dovoz uhli. V adoli Reykir 7yhkivaji horke prameny velike skleniky, v nicht kvetou rate a tulipany, kde v gak ut zraji take melouny, hrozny a ananas. Brzy ut stadi tyto skieniky zasobit ovocem celY Island. Co rostlinam chybi na horskem slunci jihu, to jim nahradi horke domaci prameny.

ZEME ZA LEDOVE BOST STUDt l ciALMA. POZOR NA PODVODAKA !

Ve Vidni se konal mezinarodni sjezd badatelft o ledove dobe. PoRazne zdej gi anglicke Casopisy sledni ledovou dobu zakla naSe ze- psaly, kterak jakYsi (asi 100% Ame asi pied 10.000 nebo 20.000 lety mer.) filuta prodaval v East Bera cineSni vecia hlecla pro ni vysvet- nard a okoli RadiovY Icemen, kterY leni. Nejzajimavejk. domnenka je, kdyl cla do pitne vody a jen tuto ze zemi selhalo Ustkedni topeni, pije, ze vrati starYm lidem bujare toti2 sopky vyhasly a neptivadely mlacli a osvobocii je od nedulya. Kapovrchu zeme zar zemskeho jadra. men tento pry ael mezi starym liPti tom vSak bylo zemske ovzduk dem za $35.00 jako na ryaeku. cchuzeno o kyslidnik uhlieitY, jen (Doufam, le, naAince nedosta1)1 hall zemi jako plaSt' a brani vyza- Ted' by oklamani radi dostali podkovani jejiho tepla do vesmiru. Bez vodnika, kterY zmizel, aby jinde tohoto obalu zeme musela na po- mohl dilvetive oklamat. Proto ote-1 vrchu vychladnout a polcrYt se le- nazi pozor. — Mnozi Tide, ac jiz pies dovci. V domnenkach o pkieine le- devet let, Ctou odporudeni radiodove doby se veda rozchazi, ale sho- vych kompres, t. j. raclioveho kameduje se v torn, ze povrch zeme byl ne a pasu od skutedne destnYch lidi, tehdy proti dnekaim prtimernYm ba i od knezi, piece na to hledi jateplotam j en asi o etyki al pet stup- ko na klam, aC Sttilovy kompresy chladnejk. Zda, se, le je to ma- pomohly tolika lidem od riaznYch lidkost, a piece se ohromne rozlohy chorob, jako revmy, nezalivnosti, zeme pokryly ledovci, vznikaly no- neuralgia, eczemy a jinYch kolnich ve, severske druhy 2ivodi gstva a ro- i lenskYch chorob, od 2.aludeenich, stlinstva a tropicke pa.smo se zit- ledvinovYch, jatrovYch, mechyto2ilo na tzkY pruh zeme. Doba Ledo-1 vych, trubicovYch, plicnich neduva se male opakovat, ale zatim pro-1 hii, kornateni cev, vysileni bud' 2ivame, opadnY vYvoj. Geologove statim nebo operacemi, o eemt soudi, le v naSem dejinnem obdobi main sve vlastni ptesvedeeni, neb teploty zeme ptibYva. Toto ptibYva- mam kompresy 9 let a nikdy bez ni teploty trva tit od sttedoveku. nich nebudu, a znam tadu lidi jiPted nim byla chladnejk doba, jel mi uzdravenYch. Kdyt ale piijde zaeala asi 850 let pied IrLpistem.

100% Amerikan Avindler, tomu sed)o( nou na lep a svedomitemu znamePopravei mee Mydlattiv. V pral- mu naknci B. Stti2ovi, Box 712 San skem Mestskem museu ptipravuji Antonio, Tex., se neveii, tiebas jest velkou vYstavu, ktera ma bYt ilu- leeivost kompres, ktere prodava, straci k dilu Mistr Kampanus od Z. nade vai pochybnost dokazana.

Wintra. VYstava bude uspotadana cleho ov2em tez neuzdravi. od tijna do prosince a obsahne 6tenake zdravi a redakci za uvevSechny pamatky na dobu Kampa- tejneni dekuje novu. Mezi jinYm bude vystaven domnelY med kata Mydlate, povoleni k prvni pitve lidskeho Vela (na Maji jisti deti maso? Je jisto, pitvu byli lido zvani jako do di- ve vYlive deti ma bYti vyhralena vadla), 'portrety a peeetidla popra- valna east zelenin y a ovoci a to jak venYch eeskych pant. Mnoho veci syrovernu, tak vatenemu. J12 v nejbude zapiljeeno ze soukromYch sbi- Utlejkm• veku podava se kojenctim, urnele livenYm, vitamin antiskorrek a po prve vetejne vystaveno. butickY v citronove nebo hroznove St'ave. Ostatni vitaminy, pottebne ke vzrustu, nalezaji se v riiznYch zeleninach, z Mehl mrkev a rajska jablidka jsou na prvem mist& KroPRAVNIE me toho hraji zeleniny a ovoce velVytizuje veer soudni kou roll v spravnem zaiivani ditete, calegitosti dovna! 821 Bankers Mort:rap nebot' obsahem cellulosy reguluji Boildine. °tee vlici nauroti Kress tak Caste a neblaze pusobici 'Apatne traveni Konedne moudnate east bndove vSeho druhu ptispivaji k uspote teHOUSTON, TEXAS. lesneho tepla. Avsak upine vylouDrs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney deni masite stravy jest easto Spat06Ni LEKARI ne snaSeno jak detmi, tak dospelyBrYle spravne ptipravene. mi. Jiste organismy pottebuji nutne as dle funluvy. k vYstavbe telesne konstrukce Telefony: tkadov. 3248 — Res. 2639 kovin, obsalenYch v masite stravy.

Tyto organismy neuspokojuje zcela 513-15 Professional Bldg. diste vegetarianska dieta a zaneTEMPLE. TEXAS. chava je unavene a chudokrevne.

ZriHAD

C.H Chernos4

•■••

GEO. E.KACIR PEAVNIK Vytizuje veSkere soudni a pravni zalelitosti, abstrakty, posledni vale. atd.

TEXAS WEST, Telefon 146, LaggiDgElg

ELE. 'It.

71C

sti‘edel, eine 14. iAlna 193((,

'mew:43mm • aaamaams:

Dr. Karel J. Hollub eeskY lila* a operator, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745.

Wavggil-4-tgIT's,2mgaigNifx-1 394

LegendarKonec Jana Ortha. ni postava butieskeho rakouskeho arcivevody Jana Nepomuka Salve.tora, kterY se vzdal v2ech svYch hodnosti a hledal sve S• testi v dalekem zamoti, kde zmizel, vzbuzuje stale jeSte zajem rakouske veiejnosti. Neni tomu dlouho, co dva podvodnici vyulili tohoto zajmu k tomu, aby napachali velkoryse podvody mezi ,rakouskou 2lechtou a burioasii, jeden z nich se vydaval za zmizeleho arcivevodu a vylakal znadne eastky. Pied nekolika dny dogel do Vidne dopis, jeho odesilatelem je videfiskY obchodnik Beer, zijici v San Salvadoru. Sdeluje, tam pied Mesicem zemtel hYvalY arCivevoda Jan Salvator, alias Jan

Orth, kterY tam gal pod pseudony- nanct, kteil bude mit dluhy a ktemem Justo Armas. Ytichni tamni ry nedokale, aby si ze svYch pkijmu RakuSane i arcibiskup vedeli, kdo aspen tietinu uspotil, bude propuJusto Armas ye skuteenosti je. Ztro- Sten. Rozhodnuti se odavodtiuje skotal kdysi na floridskein pobfegi takto: Mista u nas jsou pouze pro a kdyi byl zachro,nen, slolil ptisa- ty, kteti se dovedou ovladnout na hu, le al do konce sveho tivota bu- tolik, aby je penize nezkazily. 610de choditi bos. Tuto pkisahu take yak maze pita do neStesti a dododr2el. Pti§el do San Salvadoru stat se proto do dlulTa. Ale dostat jako chudy obchodnik, av gak do- se do dluhil pro jezdeni taxikem, pracoval se znadneho bohatstvi, pro radio nebo prstYnek, je lehkotalde po sve smrti zanechal pal mi- myslnost, kterou netrpime". n lionu colona. Pokoje jeho domu byPEtIRKiTV KALENDAil 1937! ly piny fotografii a obrazu dlent rakouske cisatske rodiny. Krome zaveti nezanechal nic pisemneho. Mame jil na sklade nova PeeirkoPotvrdi-li se nejak tato zprava, vy kalendate na rok 1937 za 60c popak je konec legendam o rakouskem ttou vyplacene. PoSlete money or arcivevodovi. Jan Orth, narozenY v der neb v po2tovnich znamkach. Noroce 1852, byl by se tedy doCkal ye- vYm ptedplatiteltun Oechoslovala na celY rok, po:sleme kalendat zdarku osmdesati tii let. ma. StarYm ptedplatiteltim pcialeme Prcpuiteni pro dluhy. — V Bat'o- za doplatek 25c. Objednavky posivYch zavodech yak) v platnost na- lejte na adresu: Oechoslovak Pub. (dz.) le ten z mladYch zemest- Co., West, Texas.

■•■■•041=1.1.10.110••■

VELKA SLAVNOST PETILETEFIO TRVANI TELOCVICNE JEDNOTY SOKOL TAYLOR, ktera se bude odb' a

v nedeli, dne 25. fijna na Bayersville, Texas PROGRAM: - ky lakt a *lakyii.

9:30 hodin rano — Zkou S hodin rano — Zkoutky cvieiciho Clenstva.

12:00 hodin v poledne — SpolednY °bed.

ODPOLEDNI PROGRAM ZAtNE V 1 HODINU 1. 6eska hudba p. Joe Mikolaje.

2. Uvitani obecenstva, starosta T.J.S.T. Louis BoudnY. 3. Cvfeeni zaku a irakyli.

4. Stoletnice, prostna inugft. a gen.

5. Sokol Floresville.

6. Slavnostni tee, br. Frank Mou8ka.

7. Cvideni gvihadlova, leny.

8. Cvideni tyeova, 9. Cvideni na hrazde a bradla, mug.

10. 6eska Beseda, v narodnich krojich.

VEtER SOKOLSKA ZABAVA. illechny vas 'active zve, POkADAJIC1 •tBOR. ONINI.11■04/0/.

7.1MW1■104.1111.11,411100.1114.1.1111.041W9.1041.111.4

aneern abavy V RIVERSIDE PARK PAVILLION V EAST BERNARD, TEXAS.

SIX

PALS ORCHESTR. — ToV nede li , 1®. Hina. to bude ZDARMA zabava — ne vstupne poditano reservovane stoly s etytmi budou prodavany po 50 centech GOLD CHAIN BOHEMIANS, ORCHESTR — 25 cent0 dospela osoba, ditky pod 13 let • maji vstup zdarma, kdy2 jsou v prtivodu rodie'a.

V nedeli, 25. iijna.

Zabavy tyto potadany budou pti zname Ceske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenY, pfijemnY vzduch, pfijemne osvetleni.

Ditky zdarma.

a

Strana 14.

Ve stiedu, dne 14. i'ljna 1030.

VESTNtiC

Nejfetii dim sveta. Nedaleko bu dovy anglickeho parlamentu na btezich Tem& se stavi dun, kterY bude neivet gim dininvnim domem sveta. Bude v nem 1,250 velkYch a sttednich bytt. Nov Y dam nebude miti kamen ani komint. Dokonce i kotle Ustkedniho topeni budou zahtivany elektrickYm proudem. V gecky zdi budou z materialu, jet nepropougteji hluk. Pki torn najemnik bude moci v byte tropiti jakYkoliv ramus, bude moci pustiti na pino svilj ptijimad — jeho soused nebude miti ptieiny si stelpvat, proto2e nebude ze sousedova bytu nic sly'Set. Kolem domu-palace bude yellkST park pro jeho najemniky. Ve sklenicich bude garai pro auta a nekolik spravkaren. Bude pro najemniky postaven take basen pro

koupani, sal pro sporty, nekolik te-I nisovYch dvorcfr, telefonni Usttedna, obsluhujici vgecky byty, atd. Ve vgech bytech budou elektricke hodiny, skvele vnittni zatizeni, elektricke kuchyne. Ointe v novem dome nemaji laSrti vyggi, ne2li se v LandYne plati za stejne byty dnes. * Jak pevnY jest led? Kaki.S7 rok se proboti na lede mnoho lidi, Teti i dospeli, a to hlavne proto, to pfecenuji jednak nosnost ledu, jednak adinek mrazu. Mrzne-li na pkiklad trvale celY tYden, ale teplota je jen tesne pod nulou (Celsia), •je u2 mnoho lidi ptesveddeno, *Ze led na rybnice "musi" u2 bYt dostatedne silnY. Ale nezaleE ani tak na torn, jak diouho mrzlo, jako spi ge, jak silnY byl mraz. Teprve ledova pokrYvka,

192DESET LET Uspeineho Piisobeni LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION Prvni eeskoslovenske piijeovni a stavebni druistvo v Texasu.

Ku desatemu vYroti nageho uspegneho piisobeni vydali jsme peknSr parnatnidek, jej2" za gleme na po2adani zdarma. Pi gte si o nej.

Behem hospodatske tisne byl stavebni prilmysl veimi ochablSr, Cimt i klesla znadne poptavka po pujekovem kapitalu. VgeobecnYm zlepgenim pomert ok yl i stavebni ruch a soueasne poptavka po pfijakovem kapitalu, jefi muzeme nyni umistiti za vYhodnejgich podminek v piljdkach na dobre zvelebene mestske majetky. Tim naskytuje se na gim krajanum dobra ptile2.itost ulotti si u nas bezpedne sve aspory na vYhodnY trokovY zisk.

Liberty Loan & Building Association 803 BANKERS MORTGAGE BUILDING,

HOUSTON, TEXAS. LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION 803 Bankers Mortgage Building, Houston, Texas.

Pkikladam dek na obnos $ , jet si pteji Vas ulcditi.

Jmeno Adresa

VANOCNI VYPRAVY do ceskoslovenska Panay z New Yorku:

EUROPA .... 5. Prosince NEW YORK . . 10. Prosince HAMEURG . . 15. Prosince BREMEN . . 16. Prosince RYCHL!K &Ica v Bremerhavenu u Lodi Bremen a Europa, mikud jedete do Prahy bez piesedini.

VYborne ieleznieni spojeni z Hamburku.

Informace kterYkoliv agent nebo 515 COTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON

HAMBURG AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

tlusta, 4cm, spolehlive unese jdouciho eloveka prostkedni vahy. Je-li led silnY 9 cm, mute ut po nem jiti celY oddil vojska, ad ovgem nikoli

delosttelci se svou vSizbroji, nebot' ty unese teprve 14 cm silnY led. Te-2ke delosttelectvo vy2aduje uz silu ledu 16 cm.

SLAVNOST 18. WROti ZALO2ENI tUKOSLOVENSKt. REPUBLIKY POI ADA RAD POKROK HOUSTONU é. 88. SPJST. VE SVE SINI NA STUDEWOOD

v nedeli, dne 25. ilfia 1936 Zahajeni programu o 3 hod. odpoledne tedi br. Step. Valeika z Houstonu na thema: "Zahranidni Cechoslovaci a 28. kijen" Po programu sehraji ochotnici krou2-ku "Hlahol" divadlo pod nazvem:

PRO VLAJKU dESKOSLOVENSKOU Lidova hra z doby valky a ptevratu o 3 jednanich od F. Olivy.

OSOBY: br. J. Kalousek Plukovnik Lambert br. J. Kahanek Rudolf, zalo2.ni dustojnik, jeho syn br. Fr. Olexa st.

Baron BrodeckS7 br. J. Kagpar Doktor Du gan br, A. Walla Major Harlas br. Fr. Dvotak Bedrna, detat ses M. Kalouskova Hermina osetrovatelky eerveneho Kkae . ses. V. Wallova Milena br. T. KostomlatskY Vaclav, sluha u Lambert0. ses. M. Zatopkova.

Fany, panska u Lambertii br. L. Kagpar Nosie ranenYch Prvni jednani v race 1914, v dobe mobilisace. Druhe jednani v dobe valky ye vojenskem lazaretu a tketi v prosinci 1918 za ptijezdu presidenta Masaryka do vlasti.

Belie br. J. Kagpar. — Vstupne pani 40c, (limy 25c.

ZACATEK UlteITE VE 3 HOD. ODPOLEDNE. Doufame, to na gi krajane v hojnem podtu nas pocti svoji riav gteyou a oslavi s nami yYznamnY den v Ceske historii.

Hudbu obstara Bata's Original Orchestra.

0 pohosteni jest nale2,ite pastarano a v gechny uctive zve, VYBOR.

Severiiv

PROTI KASLI Severas Cough Balsam Pcskytne rychlou a bezpeenou alevu od sipaveho kale a nastuzeni. PilsoblvY pro &Ai i dospele. Dostarite si lahev jeke fines.

Cena 50c a 25c PlkED NACHLAZENN SE UCHRANiTE kaModennim yyplachovanim hrdla SeverovYm Antisepsolem. Je lahodnY a radi si nan zvyknete. Cena 50c a 35c.

Nema-li vas lekarnik, pike na:

ie sttedu, dne 14. tijna 1930.

Zabrani *Amite krve.

Disputanta, Va., 28. dervna 1936.

Potete opet to moc dobrou mast na katdou bolest. ••Deti, jak se kiznou no stuaanou a jinak zrani a nrebik, hned pkibehnou a honem dejte Nonat na bolest. Proto nemame obavy, te by od maleho zraneni dostaly otravu krve, co g tak mnohYm lidem se stane, kdy g nemaji Nonat po ruce, by ji hned na bolest pkilogill a od velke bolesti mnohdy i iivot si zachranili. Casto lze disti, ge lido od nepatrneho zraneni men smrt. Chas. Vlkojan, Rt. 2, Box 61.

Playa mast je s timto Trade Mark:

NO AT 1. 7.

' -SW .i.:E Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pitte pfimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. al

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

Dr. H. 0. Halamieek

Zubni Lela' Wiley Bldg.

EL CAMPO, TEXAS. Tel. atadovny 130. Obydli 309. (c17,1 MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni y e Va' lekarne neb objednavky ptimo od vyrabitelt, ktera pomtie k vyleeeni mnoha kog nich neduhil.

Cena 50c Miley vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas. ......„,,....—.—..„

RED FRONT eeski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kosut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlepti soudkove a 16.hvove p1vo, rOzne druhy vina a doutniky.

Miuvime &sky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

SPRAVNE VYKONANA POHEEBN1 SLU2BA. V hodine gala zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou na gi zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohtebni fiditel — dlenem S. P. J. S. T. — Tel, 3606 TEMPLE, TEXAS.

gal-ma 15.

VaGTHIK Kdy zemie eloyek? Ptipad, mrtvi byli ureitmi draidicimi prostiedky, jako masati srdce a injekci adrenaline probuzeni opet k tivotu, se jit staly nekolikiate. Mono smele kici, ze mrtvi byli skutedne jit mrtvi, ovtem srdce pketilo jejich smrt. Mono vlak take fici, jeAte till a ge srdce potiebovalo jen vnejliho popudu, aby znovu zahajilo svou dinnost. Nekdy se stava, ze dkchani jii ustalo, avlak srdce tije jests dale. Jestlite v gak livot zmizel i ze srdce, pak ovSem je veSkera, pomoc mama. Srdce je obydejne poslednim orgomem v lidskein tele, jen zemke. Nejdkive u eloveka podlehne mozek. Ten vypovi linnost nejrychleji, protote nejvylstkediska mozkove kary jit pki malem nedostatku kysliku pkestavaji fungovat. To je take pkieinou, pod dlovek, dostavi-li se u neho zdravotne kriticka situace, nejdasteji omdli. Umirani nemate b54i pochopitelne u oloveka tak podrobne studovano, jako u zvikete. Jest znamo, te lekaki a badatele nechali zvi keel srdce nekolik dni ziti ye fysiologickSich solnS7ch rortocich, a to jak srdce zvikat s teplou, tak i s chladnou krvi. Jak z pokusa bylo zjitteno, neni smrt vSTsledkem jedineho deje, riSrlart kadou takovSrch deja. Je to podobne jako s hranici mezi bdenim a spankem. Jak znamo, neni okamtik usnuti jedinSr, nSTbrl jde o pozvolnk pfechod od stavu bdeni do spanku. Tak jako zde mute bStti piechod od bdeni do spanu nebo pomalSr, tak i smrt mute nastati rychle nebo pomalu, t. j. jednotlive etapy umirani, zastaveni dinnosti mozkove, vysazeni tepu a dechu, selhani srdedni nosti, mute bSrti rychle nebo pozvolZcela jiste je vlak hranice mezi livotem a smrti u vyStich tivodichil neodvolatelna. Je konedne neodvratnS7 moment smrti Pouze u nejnittich tivodicha je tato hranice zastkena. Jednobunednici nezna.ji mrt, nSrbrt jen obnoveni delenim, ktere male bSrti prase tak dobie koncem stare nebo poeatkem nove bytosti. Jak se chova due v nelijicim, avlak jests nezernkelem organismu? Ve stavu bezvedomi je du• vykazena, v okamliku, kdy tivot v organisrnu znovu se probudi, mule zase nastoupiti svou vladu.

Cena, nevesty. Kulturni bide urduji vzajemne svou cenu zpravidla podle dutevnich vlastnosti. Spekulanti podle penez, ale jsou take narody, kde dosud kvete vkmennST obchod a teny jscu prodavany. U Hotentotit nutno dati za nevestu jednu kravu. U kmene Kra 100 oltepovV.ch hrotfi, u Kafra 6 al 30 kusa dobytka (podle spoled'enske tkidy, ze ktereje otec nevesty), u Baralongt 40 kusa dobytka, u Jabimu na Nove Guinei dokonce Upinou vStavu: 2 kyje, 3 site, 5 nola, 3 latky, 1 vepke a jidla na pokadnou hostinu. U Banga stoji tena 25 liber teleza a 20 ottepovYch hrotii. Cena klesa iimerne se statim geny. U Kalmykt, Kirgiza, Tataril stala gena 90 koni, 90 ovci a 90 kray. Vysokt, cena ukazuje na nedostatek 'gen. 2eni§i techto narodt jsou jiste vdedni sovetske vlade, ktera prodej gen zakazala. U Tunguzil stoji gem, svobodna 20 soIA, ale vdova je levnejti. U Turkmenti naproti tomu bylo device za 5 velbloudu, kdeito vdova za 50 kray.

Indiani Arapho plati za is enu 10 koni, blandanOVe 2 bone, pu gitu s

sp6chali 6tenifi s novSmi rekordy.

V Dickensove dile "Nicholas Nicklely" konei veta teprve po 355 slovech. V RaskinovYch "Modernich malitich", je teeka za 619 slovy. Ani Viktor Hugo neziistal pozadu. V "Bidnicich" vysoustruhoval vetu se 748 slovy. Palma viterstvi vtak na• let Marcelu Proustovi, kterST dovedl Nejdelti veta ze svetove literatu- v knize "Sodoma a Gomora" umistiry. Anglicans jsou milovniky nejpo- ti skvele 814 slay . A to neni vSrpodet divuhodnejtich statistik, jimit si jiste ani zdaleka uzavten. krati dlouhou chvili. Nedavno spo &tali ftechna pismena Stareho i Novell° zakona. a pustili se pak do vYpoetu vtech vet v Knize knih. Nyni se prohrabuji svetovou literatu- Delame prvottidni krejeovskou prarou a hledaji nejdelt vetu sveta. ci. Rychla a vlidna obsluha a mirZadaly "Sunday Times", praci plu- ne ceny. Vagime si Vati ptizne a ptejeme si s Vami obchodovat. kovnika Olivera Lockera Lampsona, kterST nalel v dile Jikiho Jame- South Sixth Street and Avenue G. TEMPLE, TEXAS. sa vetu o 240 slovech. Zakratko phboji a palenky podle hodnoty teny.

Togove musi dat 16 dolaril hotove a za 6 dolar0 zbo gi podle vYberu tcliana. V Kamerunu dcera nacelnika stoji 6000 silinku. Ale obyeejnou sleenu moano koupit i za 2000, otrokyni dokonce za 800. Jak videt, ceny jsou velmi rozliene.

J. W. JUROSKA

Svetlo Majaku EHO teplk a ptatelskY zablesk jest nejvitanejtim zjevem pro namokniky. V tmavS7ch a bouklivSrch nocich ukazuje cestu; vede lodnika thajicim nebezpedim more, k bezpeenemu a pohostinnemu ptistavu.

Jste zajiste tt'astnYmi, miti svetlo majaku na \rag tests givotem, aby yam ukazovalo cestu k telesne zdatnosti. Ptiroda tak laskave poskytuje tato svetla majakii, jimig jsou ptiznaky bligicich se chorob.

Citite-li se slabkmi; unavenymi a nepokojnkmi; nemf gete-li ani jisti ani dobie spati; jste-li postiieni zacpou, nezaiivnosti, obyeejnkmi nachlazenimi, bolestmi hlavy, nervosou, divenim, zavratemi rnoenvkmi nesnazeim a koinimi neeistotami zavinenkmi chybnkm vymitanim, pak jest na Case pouspolehlivk a ileinnk domaci iivati

D. PETRA HOBOKO

dokazalo svoje zasluhy jako rodinnY lek bezpoeetnYm trpicim lidem po vice neg-li 150 roka. Mnoho tisic lidi dokazalo jeho fieinnost; mnoho tisic vdeene uznalo, ze pomohlo ptirocle obnoviti jejich zdravi a silu.

Dra. Petra LeCivy Olej Liniment

v laboratoti vyzkoifienk jest liehmkm protidraMidlem a protihnilobnkni prostiedkem. Jest ho pouiivano s velkkrn tispechem pri Revmatickkch a Neuralgickych Bolestech–Poranenich a Bolestech—Namoienkch a Bolav.kch Svalech—Mentich Reznkch Ranach a Poranenich—Popaleninach a Opateninach—Po gtipani a , Pobodani Hmyzem—Zkrviceni Svazii a Omrzlinach a pH jinkch bolestech, onemocnenich a stavech, kde zevni pouiiti dobreho linimentu jest doporueovano.

Hoboko a Leeivk Olej Liniment nejsou prodavany lekarniky.

Jsou prodavany vSThradne mistnimi jednateli.

Piesvedete se o vkteenkeh jakostech techto leeivkch prostiedkii.

Potlete kupon.

Zyla§tni Nabika:

Zkusebni Lahev DRA. PETRA HOBOKO obsahujici 14 unci leku, dostatedne to mnotstvi, aby tomuto leoivemu prostiedku mohla bkti poskytnuta dobra zkouSka, mule loSrti opattena, dodana a g k valim dvekim, pottovne vyplaceno, za zvlagtni cenu $1.00 Dye Lahvieky DRA PETRA LEeIVEHO OLEJE LINUVIENTU mohou bSrti opatkeny, dodany do valeho domova, pokovne vyplaceno, za zvlattni cenu $1.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd., CHICAGO, ILL. V Kana,de dodivin.o bete cla.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2830 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Ptilogene naleznete $ za zkuSebni lek nine oznadenST, kterS7 mne zatlete, pottou vyplacene.

Oznaete krizkem (x) ye etvereeku pied nabidkou jii si prejete. $1.00 za jednu zkulebni lahev Dra. Petra Hoboko. $1.00 za dve lahvieky Dra. Petra Lediveho Oleje Linimentu. $2.00 za jednu zkulebni lahev Dra. Petra Hoboko a dve lahvioky Dra Petra Lediveho Oleje Linimentu.

ri 0 ri

Jmeno Adresa Poitovni tfadovna

Ste stredu, due 14. rilna 1936

Strana.

o •iia

te k

Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli rietujeme 2 centy za slovo za kaZde uvetejneni. Nejmenei poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznarnku napike na zvldetnim listku a ptiloZte k objednavce ptisluenY obnos bud' poetovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni eek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jrneno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod mei znaekou, riatujeme za oznamky "Na prodej", "SluZby.a prate" a podobne 25c za znaeku a na poetovne, aby doele dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pit oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnag doplatek za znadku a poetovne 50 cents.

Doplatek za znadku budi2 ptiloZ"en k obnosu, kterY posilate za oznamku.

Hledam hospodyni vdovu na vYpomoc v domacnosti, v dome; na poll nemusi nit delat. Plat podle ujednani. Jsem stark vdovec. Piste pod znaekou "Vdovec", % Vestnik, West, Texas.

(49-50pd.)

Dir Medan' praci. •Mladik ber domova, larmatske prate znalY, ptijme hned stale misto na fame.

Pike pod znaekou: "Delnik", 5/0 Vestnik, West, Texas.

(49-50pd) Nabidnuti k sliatku. — pesky hock, svobodnY, 28 rokri stars', vlastnici sluene jmeni, pteje si dopisovati ze svobodnou divkou. Podobenka se vymeni. Laskave nabidky pike pod znaekou: " pesky hoch", % Vestnik, West, Texas. (49-50pd) Dobra farina do rentu, 180 akrti, 100 akrri vzdelano, ostatek pastr, &bra, eernice, 15 mil vychodne od Waco, vee pottebne zatizeni dostatek vody. PeknY farmetskS "plat". Hlaste se u: Mrs. Mary Kubitza, 626 North, 34th str., Waco Tex., nebo v redakci 6echoslovaka, West, Texas.

(49-51) SAZENICE mrazuvzdorujici — zeli, salat, einske zeli, 800 za $1.000 michane die ptani, poetou vyplacene. Za uspokojeni maim. Raymund Mladenka, Hallettsville, Tex. (49-50-pd)

:Der SAZENICE. 300 kusii• mraznvzdarneho zeli a 400 kusii 'Lute Bermuda cibule za $1.00 vyplacene.

Rychle vytizeni objednavky, uspokojeni zarueeno. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, Texas. (52chg)

lidsky a selskY lid stal po jejich boku. Neptal si ani navratu dtivejkch mad'arskYch pawl Turci se naueili i mad'arsky, pkeyzali mad'arske zvyky a brali si Mad'arky za Z'eny. Herezeg lituje, v osvo-

ZDARMA HARMONIKA za rozprodani 25 balieku semene pa 10c balidek. Po rozprodani odekete $2.50 a my vam pokeme harmoniku.

Hudba jako 3 hudebni nastroje.

Piste a semena okurek, ketkvieky, salatu a melounit. Farm Mail Order Seed House, Pisek, No. Dak., Dept.

(49-pd) 21.

HUSI PE/ii ciste, bile, ptebirane, same drabne, $1.00 libra nevyplacene. Pike: Mrs. Joe D. Je', Rt. (V48-49 61-t) 1, Temple, Texas.

Pokrok Hous

3mutno.)

tagr: Pronajme se z0 akra pezemku 1 1/2 mile sever od Aquilla. S timto jde dalkch 65 akrii dobreho pazemku, kterY jest take na prodej spravne. 0. M. Cato, Aledo, Texas.

(48-50pd.)

OW! Prodam farmici 40 alma, 26 akrri je v poll s loukou, 14 akril v pastie, vee dobra aernice, diirn o ttech svetnicich a veika Mira, a fine stavby. Pak vkcko ralnicke naradi a par velkYch mull k tomu. V§e za $3,600.00. Otyrtinu hotove, zbytek na splatky die fimluvy. S. Kelarek, Rt. 1, Box 24, Crosby, Texas.

(48-50pd) Ear Hledam spoleenika naknce do obchodu, main dcbrou zkugenost v grocernim a uzenatskem obchodu nebo restaurant a pivo. Jsem poetvY a mam polovin.0 penez do obchodu. Pike na "Spoleenik" % Vestnik, West, Tex. (48-49)

SAZENICE ZELI! SAZENICE ZELL kulate a Nejranejk druhy velikYch, Spitiaetvercove a salat hlavkovY, 30060c, 500-85c, 1000—$1.50. Poetu pla- tYch a kulatYch hlavek. 300 za 600, tim. Mrs. Emil Hada, Rt. 1, Box 16, 500 za 85c, 1000 za $1.50 obratem Fayetteville, Texas.

(48-49pd) pasty vyplacene. Za uspokojeni rueime. Hallettsville Plant Farm, Hal(46-49) MAM NA PRODEJ 4 kone, 1 lettsville, Texas. mulu a farmatske natadi. Chas. HoE4gr KUkATKA T Barred, White, telica, Guy, Texas.

(48-49pd) Partridge Rocks, White, Silver TABAK listovY na prodej, 10- Laced Wyandottes, Reds, Austral15 centri libra nevyplacene. Jerry orps, Buff, Black, Brown, White Buryeek, Portland, Tenn. (47-50pd) Leghorns, Anconas, Assorted. VS'ecky druhy zarueene yyzkouSeny. Piste o snie)ne ceny pro docla yku v Vala§ske Hounene Papuee kvetnr. a Cervnu. Von Minden s kolenYmi podeevemi a nizkYmi Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) gurnovYmi podpatky.

Mad'ati se py gni nepravdou. — 2enske nizke 6erne $1.85 2enske nizke barevne $2.25 Mad'ati se radi chlubi, ze zachranili Mu2ske nizke derne $2.00 Evropu pied tureckYm nebezpeeim. O Nedayno oslavovali vypuzeni Turku Mu2ske vysoke Berne enerovaci $2.65 z Budina. Mad'arskY spisovatel Herezek -dak liei v "Pesti Hirlap" po2enske vysoke eerne k Turkum jinak. Mad'ati meli enerovaci $2.50 Turky radi a nijak je vyhna.ni TurPoetou vyplacene. ku neteklo. Vedeli, pa vyhnani JOSEF HRADIL, Turku budou jim vladnout Nemci: SEALY, TEXAS. Turci jednali s mad'arskYmi pod-

0E1

OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, je' od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich pfdtel.

Po§tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na dopta.ni se jest — 20th and North Main.

CAS VOLA,

pokud nejsou vYhodnejk koupe rozebrane. — Posud name dobry vYher za sni2ene ceny nekolik menkch a vetkch hotovYch farem v houstonskem okoli, kde mnoho naknell spokojene rolnici mnoho let, a take jinde. Take mestske majetky pro vAecky potieby. A co jegte nebylo — mame dotazy od 2enitby chtivYch mu2i1 a '‘en. (Je jim pry Pike nam s ptilo2enYm kolkem na odpoved'. Budeme vas hledet uspokojit.

I. J. Gallia Agency, 2002 Chenevert St., Houston, Texas.

(48-49)

bozovacich valkach byli Turd. v Mad'arsku vyhubeni, mohli pry byt, znamenitou nahradou za znieene Mad'ary. Rozhodne pry byli lepei ne' hordy, je' pak do Mad'arska nastehovala videriska vlada.

V nedeli, 18. iljna Syncopators.

V nedeli, 25. iljna Baea's Original.

V sobotu, 31. iijna Halloween Party Junior klubu pri hudbe Nesbadbove z Rosenberg.

Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25c.

Zabavni VSTbor. ,

.;42 I ". MV I I IT* 11

IIII

........o■sowoso■oo∎o■nwowo∎o∎ o•ON.••••*anoA■o■Nro4n000■o•nwoeo

1.1110041.)

°slava 18. virocr neodvislost teskoslovenika!

v

dne 25. iiina 1936.

siniikz., du S tefinik cis. 142 S. P. J. S. T. v Houstonu, Texas.

PROGRAM: .

0 3:00 hod. ptednaela p. Dr. Holluba, konsula Republiky 6eskoslovenske, zahajene hymnou americkou a eeskoslovenskou Po ptednaece divadlo. Sehra,n bude vlasteneckY kus z doby váleene 1914-1919. I., III. a IV. jednani odehrava se v byte ueitele Novaka v meneim meste smieeneho rizemi. II.jednani na fronte pied ruskYmi zakopy, — pod nazvem

DE DOMOV lira o 4 dejstvich. — Napsal Bohoue Nejedly.

OSOBY: Ant. gvestka I.Te1tel Novak Anna 8vestkova Pani Beta, jeho Z"ena, J. Baletka Slavek, Irenka gefeikova.

Zderika, 1 jejich Pavia Studniene.

Babieka Novakova, Fr. Bevan, st.

Pan domaci Krapitschka, Fr. gefeik Ueltel Jetabek, Oldtich Vala Ludvik, J. Kelarek Vavra, vojini Jerry Baletka Svcboda, Fr. Mitsha Konvalinka, Bob Mrez PraporCik, Bedkich Otvrtnik Stated, GustaV Walla OetnickY stralmistr, * * * Rakouske. hlidka VSTUP: OSOBA 30c.

ZACATEK DIVADLA VE 4:00 HOD.

Hudba Zatopkova z Baytown