Vestnik 1936 10 21

Oran Slovanske Podp or iici ednoty Riau Texas.

10

1-,

ode

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of CongresS o August, 24th, 1922.

ROtNili (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 21. kijna (October) 1936.

CISLO 50.

11

NARODNI VOLBY YE SPOJEV CH STATECII. PT

ARODNI volby ve Spoj. Statech bYvaji

valy rozhodujici od podatku zaloteni nagi Americke Unie.

2e mame nekolik politickYch stran v poli pri kalde volby, tak mame priletitost sly get ty ruzne nahledy a ruzne sliby pro zlep geni pomerit vgech lidi ve SpojenYch Statech.

Dye hlavni strany, t. j. demokraticka a republikanska, vtdy mely, a maji do dnes, ty velke musy volie0 na sve strand. Ty ostatni strany nemaji vyhlidky, to by se dostaly k rizeni vladni maginy. Vge to, co maji ony mengi strany ye sve platforms, maji to same ty hlavni strany.

Strana republikanska mela vtdy na sve strand' velkobankeke, tovarniky a ty ruzne velke 'trustovni spoleenosti, ktere se valy snatily pomoci vysokeho cla draSe prodavat sve vYrobky a dovaSeni sem surovin z jinYch semi beze cla. Dostaly tafka ve gkere suroviny z jinYch zemi, kde je lacinejti prate delniku — lacineji net je mohl nag rolnik ph drat gi delnicke praci vypestovat.

Nasledky takove republikanske velkokapitalisticke prakse, rolnici ve Spoj. Statech byli ochuzovani, a kapitalisticka, strana bohatla dim dal, tim vice. Nejen, to nova stroje zmengily pottebnY podet delniku, ale oni tyto stroje obsluhovali detskou praci, za velmi snitene mzdy, takte mnoho tisic a miliony dorostlYch delniku zustalo bez prate.

Za republikanskeho vladareni pod Coolidgem a Hooverem behem dvanacti let bavina klesla na gest a pet centil za libru. P genice 40 do 60c bugel a kukurice 20c; prasata a hovezi dobytek od 2 do 4c za libru. Banky v mnoha mistech uzavkely dvere. Jelikot lids nemeli dim platit yyptidene penize na vysoke procenta. 21eznfeni drahy oznamovaly ztraty ph katde p011etni sprave, a ten obyeejnY nadennik a delnik, necht' to bylo v meste neb na farms, nemohl dostati praci, aby z toho mohl Sit jako &ova. Ani za doby otroctvi — meli se otroci lope net obyeejni delnici. Otrok sta.,' penize a byl majetkem otrokare, tak tento se musel o otroka starat, aby na nem svilj kapital neztratil, kdetto ten obyeejnY delnik nepatkil nikomu a tak se o nej nikdo nestaral, takte byl odkazan na almutny, kde byla jaka k dostani.

Hned po nastoupeni demokraticke vlady s Rooseveltem v de/e, poealo se planovat a vypoeitavat jakYm zpilsobem by bylo motno zmengit ten ohromnY podet nezamestnanYch lidi, jak ye masts, tak na farmach. A jakYrn zpOsobem by bylo motno zachranit zadlutene farmy a mestske majetky, to velke vet gine potkebneho lidu a jak zachranit banky, aby vkladatele neztratili co tam slotili. Bankam byly povoleny vet gi Vijay na nizke Uroky a na delgi splatky, a tim byly zachraneny vklady, ktere tam lido uloSili. 2eleznicim byly povoleny dalgi piijoky na opravy atd , takte mohli vice lidu zamestnavat na opravach a j. RolnikOm byly'pUjeeny penize na bavinu, pgenici, Ott a tabak a dobytek a vlada pfevzala pfe-

pfebyteene zasoby, takte se cena v gech rolnickych vYrobkil zdvojnasobila, a miliony lidu dostalo zamestnani nejen na farmach, ale take na rfiznYch podnicich vladou financovanYch, takte 'Ahem krat giho easu mame k 0eekavani, to ve gkery tivot americkYch obaant bude uveden do prirozeneho beau.

To vg e republikani dobke vedi, ale to Rooseveltova vlada tada vet gi obeti, t. j. vet gi dane ad tech, co maji vetgi vYdelky, tak to privilegovand tfida rada by dosadila k via& takove lidi, kterYm by mohli porueit jake zakony ma Mat. Mezi ty hlavni vtdce republikanske stra1.4111111.1•10.11.11■041.1.111111.0■0.1■04•1•00■111..1110.4111.1.1•1•041■0■ 04=1,1.10,0■••

Slovanska Podp. Jedn.

State Texas piljeuje penize na dobre farm a sice obnosy od $1,000 do $10,000 na dobu deseti ai 20 midi s firokem 5, procent pro eleny a 6 proc. pro neeleny. Pi gte o format iadosti na tajemnika Hl. tiadovny: J. R. Rubella, Fayetteville, Texas. .41110.04111.041110.0■0•111111.011111.1.11.1411•1•0.0111..1111.0.1111•11.411./.11.04111.1411011.0.111.1.

ny path Rockefelerove a v gecky Standard olejove podniky — Morgan a jeho spojenci, Mellon a jeho spojenci, Du Pontove a jejich spojenci, Henry Ford a General Motors, a jini, jichS kapital se podita ne na sta miliony ale na tisice Oni se nenarodili s temi biliony, ale vypoeitavYm a vychytralYm obchodnim tirenim vytloukli tyto biliony z ostatniho lidu nag i svobodne Ameriky. Oni se odvolavaji na konstituci, aby je chranila pied ostatnim dem a vladou demokratickou.

Ta konstituce ma mnoho dobreho a jiste elanky by mely ostat nemeneny, jako je svoboda tisku a slova, svoboda naboSenskeho udeni, vYber poroty pri v gech soudech, neobmezene volebni pravo a jine.

Ale Se take konstituce — jako stall Sidovska archa umluvy — pottebuje opravy kaSdYm pokolenim, jak se easy meni. Kdyt obyeejnY ()bean je postaven pied soud, tak musi bYti dvanact ze dvanacti porotcil, aby jej mohli odsoudit. Kdeito na g nejvyggi soud z deviti soudett pet, mute prohlasit salon za neplatnY pause vetg inou blast, kterY Po bedlivem zkoumani byl prijat od kongresu a senatu SpojenYch State'. Tedy jeden soudce z deviti prida-li se k to neb one strand' tech etyr soudct, svYm jednim hlasem celou praci senatu a kongresu mute schvalit aneb znidit. To by melo bYt zmeneno co nejdfive. Bud'to v gichni soudcove by men jednohlasne zakon pkijat aneb jednohlasne zavrhnout. Av gak jests lope, co usnese kongres a schvali senat, do toho by se nemel nejvyggi soud michat.

Kdyt mesic jasne sviti na cestu katdemu stejne, to se ozve rnnohy pejsek a rad sobs na

ten mesidek a stiny jeho za gtekne. A tak to eini mnozi na Roosevelta, jako Al Smith, kterY byl od Roosevelta nominovan za presidenta zde v Houstonu v roce 1928, ale to byl poraSen a pak jests se tlaeil do toho sameho utadu v konvenci v Chicago v roce 19327 kde Roosevelt byl nomin.ovan a zvolen. On Smith, chteili narok na gentlemana a dcbreho demokrata, mel Rooseveltovi podat blahoptejnou ruku hned v to konvenci. Ale on jako muria stahnul klobouk ra odi . a z konvence ihned jako nepodakenY kludina a ode gel. NYni celou silou pracuje proti Rooseveltovi. Dale snad nag John Kirby, houstonsky bYvaly milionat a kral pil vYchodniho Texasu, take pfeskoeil na reoublikanskou stranu proti Rooseveltovi a "Chrarime konstituci!"

Ano, vici, tigki a lvi take kfiei: pust'te nas na svobodu, ktera konstituci zarueend kaldemu. Ale co tomu maji Mei oveeky, kilzlatka a jejich jehriatka? Temi vlky, tigry a Ivy jsou ty bilionakske korporace a my obyeejnY lid — temi jehriaty.

Chceme-li ty slabs chranit, musime volit pro Roosevelta a jeho presidentske volitele — neopomerime ty ostatni gkrtat.

Maji-li nejake opravy se cleat, necht' se delaji stranou demokratickou, ktera byla vkly na strand' v geobecneho lidu — tak na to hledi Vag, I. J. Gallia.

28. Nen. DEN FROHLAgEN1 SAMOSTATNOSTI A NEODVISLOSTI ZEMI eESKOSLOVENSlitC11.

12 Po osmnacte budeme oslavovati vYrodi ndrodniho svatku, kterY ma pro nas vYznarn nejen lokalni, narodni, ale i v gelidskY, nebot' ode dne 28. kijna 1918 jest narod nas rovnocennY vgem narodum ostatnim, rovnY mezi rovnYmi, jest narodem samostatnYrn, se svYm svrchovanYm.statem.

Tento slavny den je tak obrovskeho yYznamu pro narod deskoslovenskY i celou Evropu, protote nebylo" jit myslitelne existence samostatnosti naroda na geho a piece dotlo k jejimu uskuteeneni. BYvaly doby, kdy narod na g mocnY a velkY byl cten celou Evropou, kdy hlas jeho slygan bYval s velkYm respektem. Led Sel, vlastni vinou, stalYmi spory a nesvornosti u Slovant tak prislovednou, do gel at k Lipantim a Bile Hoke, kde ztratil svou statni samostatnost.

A i v teto, pro narod na g tak smutne dcbe, vyskytli se Jida gi z vlastniho na.roda, ktetl zaprodavg e svou narodni Best i hrdost svemu narodu se small a tupili jej v jeho utrpeni. Nebylo jiS lasky a Ucty k matte vlasti, celY narod zmalomyslnel tak, to nebylo ani viry v teto temnote a pokokeni v pkichod Osvoboditele.

Netrvalo dlouho a narod na g upadal v zapomenuti, svet na g pomalu zapominal, vynikli-li nekteri z na gich lidi, 6ech neb Slovak, na poli (Dokondeni na strand' 9.)

E..,:traria 2.

Oddil dopisovateiskf 4,...11. ■•=3,14.."••• ■■••■•osmoo.1111.011■MomMo.14.■11....1-■00■01

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zdvadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhcdnuti.

Pro viaiku eeskoslovenskou.

D . YLY to pohnute doby, kdy rakousko-uher1) ska kamarila vrhla hotici pochoderi do balkansiceho sudu s prachem a zanitila tak vYbuch desi x,76 valky pies etyti leta trvajici, jen aby shladila svcu tahu na nenayidenYch slovanskych narodech. Ani ye snu tern pant= y e Vidni a v Peet nenapadlo, 'te prohlaeenim valky Sibsku, jedva se zotaviveimu z neda y -nYchstraivlkyed TurcmaBlharskern, podepisuji tim ortel smrti dualni monarchii, te tu svau pomstylaenost a tvrdohlavost Braze zaplatili. Chteli zniaiti slovanske naredy, Icc znieili sami sebe. Viezli do pasti, jit chteii nastraeiti na Slovanstvo, uvizli v ni vtak semi. Stalo se jim jak tomu antickernu vojevildci, jen si slova delficke veetby ,epatne vykiadal. "Ptekroeie-li teku Hallis, velkou risi znie rie!" Arlo mien velkou nisi, ale byla to jeho tiee. Panstvo z Vidne a mad'areti betarcree veetbe Berlina, to ptekroeenim navy zniei srbskou risi, teka Snva stala se pro ne tekou Hallis. Austrie i Mad'arie dcstaly potddne t'afky u 8ab ace a Smedereva.

Pani se zlatYrni limci si ve Vidni mysleli, (;echave a cstatni Slovane v dv'ojmonarchii se budou bat, te buciou zastra g eni Berlinem a .te se neopovati vzdorovati. To ale neznali dosah sloy anskelio souciteni a neznali Cechy a hlavne Prahu. Jit, prvni naraz na Srbsko je Pies ostrou discipline a ptes vtak vS'echno v:y-hrotovani nejteteimi vojenskYmi testy objevila se v eeskYch a slovanskYch plucich desertace, vzpoura a sabotat. Byly to pro Rakousko-Uhersko tetke rany a to co se uclalo na srbskYch bojietich naelo odezvu v Budit zee data pravde prrichod, stars cisat nebyl pro proltaeeni valky nadeen a kdy jej do ni nutili, tekl pry jeneralu Hotzendorfovi: "Byl jste jit ve valce?" A kdyt ten odvetil, te ne, tak mu tekl. "Ja ano, a taky jsem jich nenarateje na Sadovou, Hradec kciik Kralove a valku o Slesvig-HoletYnsko. Ale donutili jej a on ten ortel sve rise podepsal. Kdyt se blizili dnove, Ci viastne hodiny jeho skonti, byl snad tomu rad, te jeete natahuje kamaee jako cisat rakouskouherskY. To mu bylo iitechou. BerlinskY polobith Wilem dopadl v tom jeg te htkie, kdyt musel v kalupu opou gtet Nemecko. Snad si povzdechl. "Tak svet odplact'' Za sveho tivota cisakske slavy tituloval nemecsocialni demokraty, .kteii mu nejvice leteli v taludku, "Vaterlandlose Gesellen" a pak se stab sam po titeku do Doornu take "Vaterlandlos Geselle". A at take zaklepa Vilem kamaesma a existuje-li nejakY posmrtnY divot, tu az se setkaji na onom svete, to si jiste start' prototyp Habsburkii, Franta Prochazka na nem smisne: "Was hab' ich Dir gesagt, Du Schafskopf? Der Krieg war ein verdammt teurer Spass fuer unsl" Rakouskouhersko hned od poeatku valky bylo v torn biede, byla to lod', do ktere se dep.mi valila voda a elm dale, tim bylo hake. Jako spcjenec Nernecka, misto pomoci muselo se dovolavati pomoci Nemecka samo, jetto trhliny v armadni kazni byly velmi povatlive a ptivodene odporem jeho slovanskYch narodri. Doma pasivni resistence, v munienich tovarnach sabatait, neschopnY jeneralni stab, ve vojete ani slechu pro nadeeni pro valku, misto toho deserce a vzpoury a kdy se objevili eeskosloveneti legionati bylo jasno Vidni, to i kdyby konec valky dopadl pro dvojrnoc ptiznive, eesi jim budou delati potadne boleni hlavy.

Pooli vystrkovati tykadelka miru a nabizeli

VESTNIK oechaekiim kompaktata. A kdyt to bylo jette horg i, ptidavali k tern nabidkam po troee vice. Nernci, majice za sebou dcbre strategicke spojky, vzdor tomu, te byli dosti tisneni, drtell se s napjetim vaech sib na. Hindenburgove linii zakopri. Ale korab rakouskouherskY ut se jen ledva drtel nad vcdou a zaeatkem tijna 1918 eif Viribus Unitis spel do naruee Neptunovy. Tahl sebou korab Deutschland Ueber Alles. Hindenburg sloe kratce pted tim udelal zoufalY pokus na zapadni fronte, ale jit to neelo. Udelal zrovna tak gpatnY tah jako Napoleon, vlezl trochu daleko do Ruska, zvitezil tam, ale v nerneckem vojete se take poealy objevovati ptiznaky nakazy z Ruska zanesene. Nemecky vojenskY stab vidcl, te jit ani Hindenburgova strategicka vyakolencst NCmecku nepointite a tak vypustili holubici miru, k eemut jim sam vitez od Tannenbergu radil. V Nemecku to ale jit poradne praskalo a Vilem, "Got and Ich" s hrdzou pozoroval, 'te Nemci neptilie privative se divaji na jeho cisatskou majestatnost a poeal pomalu se sveho majestatniho prestolu po • stupinkach sestupovat. Bylo veak jit pozde, popueteni po trochach nepcmahalo a pohledy se stavaly hrozivejeimi. Pted alma mu tancovaly vidiny Ludvika XIV. a care a kdyt mu jeneral Ludendorf poaeptl cosi do cisakskeho oueka, asi, te provazova smyeka kol krku je prilis nediistojnY nakrenik pro cisatskY majestat, bezdeene se zachvel a rychle usoudil, ae bude nejlepeim odkliditi se rychle z rajchu. Nalotiv si do auta nejnutnejei zavazadla a pochvaltije si v duchu, jak se mu ta vymotenost moderni transportace aikne v tisni, upaloval to 9. 11stopadu, dva dny pted uzavtenim ptimeti do Holandska, nedoptav Berlirialcrim te raciest, aby jej poslali ptecleasne do germanske Valhaly.

V Praze to praskalo, na policejnim reditelstvi a na mistodrtitelstvi byl sam' Suekot a hrobove. ticho jak pted bouti. Sla jim zima po tele, stare htichy jim nahanely husi kriti a tak k vat zahtati topili v kamnech o sto nest, cpouce do nich kompromitujici dokumenty.

Praha byla vzhilru a oni vedeli, co Praha, kdy je rozvaenena, rozezlena, dovede, arve se k utieeni pratske rebelie povoiala pclicie a Cetnictvo a par regimentri vojakri a dalo to vtdy dost prate, net Pratany utiaili, tentokrate to veak vypadalo hrife. Tentokrate na etesti pro ne, pratskY lid, aC nerad, se podrobil kazni a ptevrat se odbyl klidne. Ne tak docela neja.ky ten pohlavek za etrebrovstvi a za rakueactvi padl, ptipadne nekolik facek, nebo par ran holi, ale ty kreatury chvalily Hospodina, te to nedopadlo hitt. eskSr narod stal se samostatnym, Oechy, 3-• ravenka, Slersko a Slovae zajasaly a tatiCek Masaryk vjitclel pz do svobodne Prahy, do Navy svoloodne techoslovakie, jsa vitan jako jen po viterstvi se- vraci do sve domoviny.

Nate samostatnost nam nepadla do klina, nebyla nam darovana, ale vydobyli jsme si ji sami. A platili jsme za ni, mencu tak drahou, vatime si ji a sttetime si ji jako naee ztitelnice a aC se nekdy pohaetetirne, vyhubujeme si, to se stave i v nejpotadnel gi rodine, • tu povstaneme svorne jako jedna velka rodina, jako jedna mocna hraz, kdyby se po ni nejakY cizak sapal a ty hrabive jeho choutky zpratime, cdpovime oceli a na sttelu Sttelou, jsme ptipraveni napor odrazit, naei samostatnost si vyrvat neda.me! "Kde domov "Nad Tatrou se My jsme vlastne valku, aby se tak teklo, vyhrali sami. NC'S odpor proti Rakousku hned od zadatku valky, sabotate, deserce naeich vojakil a vzpoury jich a naei legionati bojujice proti dvojspolku • pomahaly decimovati Rakousko, cot. pkirozene oslabilo Nemecko a ptevrat v Ceskoslovensku byl velmi oslabnYm sekern pro Nemecko. My jsme ptispeli -platnYmi silami kti viterstvi spojencti, aC nikdy nezapomeneme toho, co oni pro nas navzajem uainili a hlavne budeme vdeene vzpominati, co pro nas ueinily Spojene Staty a president Woodrow Wilson bude miti vtdy vdeenou a Cestnou vzpominku v srdci nateho naroda. Nadi bratti y e stare oteine nezapomenou toho, co jejich

Ve Sttedu, dne 21. fijna 1936. bratti za oceanem udinili pro dosaZeni samostatnosti eeskeho, recte eeskoslovenskeho sta.tu. Kdyi zavolali v tisni o pomoc k 'Ceske Arnerice, nebyli oslyeani, ale jejich upenlive prosbe vyhoveno, oechoslovane amerieti konali svou povinost, ptispeli veim co jen mohli. "Na zdar! Republice eeskoslov enske !

S. P. StudnienY. New Ulm. Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Kdyt jsme ptijeli do Vidne, tu ut na nas eekali generalove a mezi nimi jeho Velieenstvo cisat pan s jeho poboaniky. Bylo toho panstva, to vojak nevedel na koho ma prune hledet.

Zprvu se k nam dost blizko priblitili, ale jak !ucitili naafi vimi jakou jsme ze sebe yypoutteli, tak od nas na pet krokil couvli a nekteti si i nos potadne ucpali. Nebylo divu, neb my se &tell vice jak rok vedle a kolem °hilt' a ten dYin jsme do sebe i do tat natahli a proto jsme tim d'mem zavaneli, ale my jsme to necitili, neb jsme na to byli zvykli.

Take yam povim, co se nam cestou podatilo ulovit. Ukradli jsme nebo zajali malou sleainku, tak asi 2 roky starou. Prisli jsme k ni dost lehko. Kdyt jsme druhY den vyjeli z Vidne, piijeli jsme do Pterova; tu se vlak zastayil, aby nabrali vody do lokomotivy. Bylo tam vice civilniho lidu, co nas Cekali. Tu ptijde jedna dama z dvema ditkama, jedno mela na ruce, druhe po boku capalo. Tu najednou slytime volat: "Anna, pojd' sem a podej mne tu moji malou Anninku!" Ja honem od okna odstoupil, aby mela maid Anninka vice volno k tatovi. Mama ji podala, vojak ji chfiap a sviral ubohou na prsa, ale ona jej nemohla poznat, neb byl velmi vousat3i, proto se branila a se ho bala. V torn lokornotiva zapiskne, truzaeali troubit, vojaci zpivat, takte nebylo slyeet co kdo mluvi, vlak se hnul a deveatko s tatou ye vote. Inu, veak se mezi vojaky neztrati, ti na ni daji pozor. Kdyt jsme piijeli druhy den do Krakova, tu se kapitan zvedel co se ptihodilo, tak se sam o to postaral, aby male ptitla do dobrYch rukou, net jeji tata dostane "orlaubni" knitku, kdy pak budou moci spolu jet domri ku mama. Tketi den jiz jechali V Krakove byli vtechny ulice okratleny, vteWake parady navetane. No, a to vitani a vyptavani: kde je ten a ten, a kdyt se jim povedel° co se s kYm stalo, to bylo litovani a narikani. Nekdo mel opravdu prof natikat, neb par dobrYch natich kamaradil tam zustalo, ale to ut netlo zmenit. Bylo jim tam lepe pod drnem, net mrzaktim pod siuncem.

Nat start tajemnik je ut davno tarn, odkud neni navratu. Byl to br. J. J. Frnka. V rejsttiku je potad zaneten, melo by se to ale opravit, aby kdosi neposilal veci na neho. My mime ted' za tajemnika br. F. A. Woige. Nat tad opravdu do poe'tu je malt, a melo by se jich par ptihlasit. My je radi ptijmeme.

Jan 8inel.

Ennis, Texas.

CtenY bratte redaktore!

Jak Ti asi znamo, byl v nedeli, dne 11. kijna vypraven Kroutkem DallaslOch ten, pod retii sestry Sot. Valeikove div. Kus "Babieka", a jelikot jsem byl na onom divadle, chci alespori z easti popsat dojem, jak kus onen na mne udinil, nehodlam vtak popisovat dospele ochotniky, jak ktery hral neb sestru Vaneurovou v filoze babieky, sestru Tobernou, Lud. TobernY, Jos: Vrla, sestra Pkevratilova, Matenka Toberna, shostili se s yYch irloh prvottidne, cot ani jinak, kdo ony bratry a sestry zno., — jiste nejde, nebot' hraji pospolu jit mnoho rokir a tudit si rozumeji.

Ja chci se trochu zabSrvat s temi malSmni herci a teknu uptimne, te mne ti mali ptekvapili, neb ta eista tee, jak ji ve s yYch Alohach podavali, jest ptekvapujici, z Cehot jsem usoudil, ze jette nejsme na konci, jak mnozi tvrdi. Vezmu tedy po 'fade ty male, deti Pro‘Skovy: Berunka — Hel. Vrlova, Jenik — Jiti Vilem — Slavek Vrla, Adelka — Rut. Vrla a pak tada tkolnich deti. Stale jette se mi ptedstavuje v mysli v'stup z prvniho lednani,

Ve sttedu, dne 21. tijna 1936. jak deti Proekovi odekavaji ptichod babiekY, a kdyt koneene prisla, tu radost, jak pekne babidku vitaji, devaata Berunka a Adelka jak radostne ale skromne ptijimaji darky od babieky; hoei Jenik a Vilem tee maji radost z darkt a radost onu projevuji na jablkach, ktere jim babieka pkinesla a ph torn stale na babieku mluvi a dini dotazy. Tento yYstup byl tak ptirozene podan, ze lepei ani nemohl byt.

Tee nezapomenutelnY byl vYstup vracejicich se ze gkoly, jak babiece a pani kneene zpivaji na ceste v lase. Ze tento vYstup se libil drikaz toho, ze boute potlesku byla oteytene scene. Vidim ten neinek na ty deti, s jakou chuti zpivaly dalei pisne, jak jim oei radosti. — Ptedstavuji si dcerku Marose JutikovYch, asi 5ti leta, tedy mezi veemi nejmenei, kclyt tandili a zpivali v kole, jak vedy se podivala do hlediete, jako by chtela Zdali pak me take vidite?"

Musim shrnout jie vge za sebou, ze rodiee, jejich ditky Udinkovaly pti nedelnim divadle, mohou bYti hrdi na sve ditky jak pekne hraly. Nevim jmena yeech, neb na pozvance nebyli jejich jmena, ale co byla, jako Helenka, Rueenka, Slavek Vrlovi, dle plynne tea va gich ditek maneele Vrlovi i 8illovi jest k poznani, ze ye vagich domovech se jeke "neritaduje" anglicky ale Cesky, a ee anglidinu nechate gkole, ale domov ee path yam. A i Ty, sestro Valeikova, mazes bYti pine spokojena s vysledky sve prace, s tou drobotinou, a i ona pani, co cvidila zpevy (jmen° jsem zapomel).

Byl to peknY veder, kdyi-se nehralo na hrala hudba pod fizenim br. Vac. °nth-aka. Po divadle hrali jeete pro tu mladou chasu pro tanec, take mohi bYt , a i myslim, byl kaedY — spokojen. Napsal jsem jenom east hry "Babieky" a ujiet'uji, to na zahajeni sezony volba kusu byla znamenita. — A jeke nee° mam na srdci a to jest. Byl jsem jie mnchokrat v Dallas na divadle, neb vedy voli pekne kusy, ale oo me zarak, jest ten malt' zajem. V nedeli byli sneastneny, Fort Worth, Kaufman, Ennis a cela v'prava z vSTstavy z Corpus Christi, kterou ptivez1 br. Jos. Houdek v busu. Potad Mame: "V mladet jest naee budoucnost", a kdyby ty na yetevniky z jinYch osad oddelil, tak z Dallas bylo hodne malo. Na koho vlastne dekame, k tu mladee nam zachova pro budoucnost, kdye hraje divadlo ona mladet, tak my pekne sedime doma.

Tak se mi, redaktore, zda, k by mne to pomalu ptibYvalo, a jak jsern slysel, mde pry noye tautly, a tu bych nerad abys je na mem dopisu vyzkoueel, a tu jie musim koneit, ale nee tak ucinim, musim jeete napsat, k v nedeli segel jsem se s mnoha ptateli na Sokolovne, s kterYmi jsem se ptatelsky pobavil, jako ct. maniele Wondragovi z Caldwell, Jos. Houdek, Jos. Kasai., Jos. KruginskY ml., 8ijanskY, Frank Kuaera z Corpus Christi. Tak jie opravdu konoim a znamenam se s pozdravem, Chas. LaenovskY. Dallas, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ku ()slave 28. tijna dramatickY odbor Tel Jed. Sokol Dallas, sehraje krasne divadlo "Tatinkovi to nejkrasnejei." Cinohra z valeeneho ovzduei o 3 jednanich. Sepsala Karla Lueanska. Dej je to velmi vaenY a hodici se ku dni tak yYznamnemu. Ulohy jsou v rukou dobrYch hereft, spolu hrati bude mala divenka, v jejich rukou spodiva eivot a smrt'. Zaeatek o 5 hod. odpol.. Brat se bude v sokolovne na Carl ulici eis. 3700, jen 4 bloky od vYstaviete. Ueirite si vYlet k nam, prohlednete si vYstavu, jest dim dal peknej g i, mnohe budovy jsou dostavene a nage deska yYstavka jest tee dopinena.

Jsou v ni krasne hodiny, mane vytezavane, prace umelecka, a mnoho jinYch veci. KaklY se zajmem pohledne na obraz S y. Vaclava, kterY maloval hoch 14ti let', peknYmi L yYmi barvami tak, to to yypada velmi hezky. Sledna Parmova, yam \Tee vysvetli. Pri to ptileeitosti se ptijd'te podivat i k nam do sokolovny na divadlo, po divadle si mriZete zataneit, Yee pti jednom vstupnem. Nove upravend hudba br. V. Ondrrig ka a jeho hochri hudebnikil vas nene-

VES

Strana

K

cha seat, maji hezk y kousky a ph divadle budete plakat, a tak cnceme, byste se ph hudbe zase small a veselili.

Ptatele, bud'te tak dobti a plijd'te na Cas, 0 5. hod. at' jste tam v gichni, by se nemuselo tak dlouho Cekat, co jest velmi neptijemne.

Hrajeme-li divadla ae weer, stetuje si mladet, k neni tance a rodieove, ze ditky ekolou povinne jsou dlouho do noci vzhfiru, a kdyt zaeneme hrati o 5. hod. zase sal zeje prazdnotou.

Co se s vami dalla gti stalo, ze jste neptieli na posledni divadlo "Babieku"? Bylo pane sehrano, ditky jeete nikdy nebyli tak dobte secvidene jako tentokrate. Nevim, komu Patti dik za to, ale videla jsem prh jedne zkouece pani Zderiku Skotakovou se s nimi obirat. Tel. Jed. Sokol Dallas, srdedne dekuje "Klubu eskYch Zen" za sehrani divadla ye prospech Sokola. Naveteva celovederni byla dobra a finaneni vYteeek tet.

Nage aeskoslovenska, vetejnost si oclvyka navetevam divadel. Snad vas neposedla lakomost, di se yam ty nahe devy tolik libi v tech "'Sou". Sokol se vedy snatil udreet duch slovanskY ye sv'ch taclach. Cvidenim, divadlem, zpevem, hudbou, ptednaekami. Jest to obydejne jen par lidi, kteti to vee konaji, kteti pracuji za ty lenochy. Dokatte jim vaei phtornnosti aspori jen jednou za mesic ph tech diyadlech, ze si to prace na poli narodnim vdeite. Nic vice od vas Sokol nechce jen va gi moralni podporu. Nedopust'te by byl nucen zavtit dvete sokoloven. Upadne-li Sokol v naei Ceske America, bude to jako v to pisnidce: "Ae tu eeskou pisniCku nebudem mit, pak pkestaneme Lt." Budou zde vYrodni schrize, zvolte si fitedniky takove, kteti to se Sokolem mini opravdove, neb v Sokole neni penez, neni slavy, ale hodne prace a zodpovednosti. Nejvetei chybou Sokola jest, ie malo nage eeny jsou jeho eleny. Mueoye jsou tteba ti nejlep gi pracovnici, vedy na prvnim miste, ale jejich ieny stoji stranou. To neni dobte, starite se eleny, jciete do schrizi, do cvieeni, samy si davejte pozor na sve ditky a ptesveclaite se kolik uelechtile zabavy Sokol mute vaeim ditkam poskytnout. Pokud se teny neujmou prace v Sokole, potud bude Sokol upadat. Zena, matka mu mush dati, co mu schazi a proto ptatele, ptived'te Yak eeny, sestry do schuzi Sokola a ptihlaste je za 'deny a pak mama to bude, ktera vezme tatu za ruku a hajdy s nim do Sokolovny, dat si na to toho tatu pozor, aby ji ho nektera to eaba nahata neodioudila..

Nage bratrske jednoty maji rimrtni podporu, tedy nee° hmotneho, Ceho se mriteme v nejkritietejei chvili zachytnout jsme-li tim spolkov'm 2.'ivotem unaveni. Ale Sokol toho nema, tam jest jen laska k keel Ceske a laska, ba povinnost ku svYm vlastnim ditkam uchovat jim zdrave telo.

Llbi se yam americkY sport? Mne ne, vedyt' je to hotove mrzaeeni dospelych lidi a stoji to narod americkY miliony rodne. A na ge Sokolstvo s jeho krasnYmi prostn'mi cvieenimi, na natadi, beh, skok, vyudovani destiny, vzdelavaci einnosti, hrani divadel a jinYch promusi eebrat o va gi podporu a bYva odkoplY Casto jako nes na ulici.

Odpust'te mi tyto taelky. Mam rada Sokola a ptala bych si, bychom meli v na gich tadach lidi, kteti by nas opravdove representovali tak, jak si Sokol zaslougl, ale jest nas malo.

Jan Ondrriekova, dop.

Na zdar!

Burlington, Texas.

Ctend redakce Vestniku! dam Vas, abyste byl tak laskav a uvetejnil tech par tadkii.

Nemam co tak velice se o dem rozepisovat.

Poeasi mama dost na ubyti, pikovani se jie krati. Ja jsem ale nic nepikovala, byla jsem na besede u moji netete Franklin Jochec a byli tam tee moje sestra Mary a gvakr Frank Macek z Columbus, Tex., tae jsme se dobte pobavili.

Kdo by si ptal tenskou na vedeni domaci prace, at' se hlasi na: Albina Reznicek, Burlington, Texas % John Repko. Rt. 1.

d Nove Kyety Cis. 35.

Axtell, Texas.

Cteni.bratti a sestry: V posledni tadove schilzi se ujednalo, ee na den 25. rijna budeme poradat piknik, jako ka2dorodne. lenkyne jsou eadany, aby prinesly nejake pedivo a po ptipade kutata a elenove se maji postara.t o barbecue a ritznou zabavu.

Take zveme krajany ze sousednich osad, aby tee ptijeli a pobavili se s nami, nab jidla a zabavy bude dost pro veecky.

S pozdravem, Adolf Mach, taj.

DO OKRESU FORT BEND.

Dne 25. tijna potada tad Cis 108 v Rosenberg Texas ptatelskou zabavu a zve yeechny okolni tady a eleny, aby nas poctili svoji nav'Steyou. Od 11 hod. dopol. horke klobasy domaci vyroby — budou skoro zadarmo, a piva, sodovky tam bUde tolik, ae to budou prodavat, a to se rozumi, ze take skoro zadarmo. Aad Cis. 108 v Rosenberg potada tuto zabavu pouze pro pobaveni elenri a hostri, zde nejde o vS7delek. . Po obede volna zaba ya — easove navrhy. Kandy. dostane slovo a kecat maze taky, tedy kdo mde rad volnost slova, ptijd' mezi nas.

Tedy na shledanou 25. tijna v Lodge Hail Rosenberg, Tex. J. Jane, taj. itenl San Antonio Cis. 133.

San Antonio, Texas.

Jeete asi mesic a yYstava Stoleti neodvislosti bude u konce a s ni take na g Ceska vYstavka, ktera se te gila velke pozornosti u naeich kra.janii navetevnikt, ale rovnet, a snad mnohem vie, jinonarodnich a tedy vYsta yka naSe siouZila a slotted svemu naelu. iel, ze dle finaneni zpra yy nebylo pochopeni v takovem metitku jak se s jistotou oaekavalc a tine yydezovani a zavadeni, uspoi'adani jokevaZilo skoro o celY tisic dolarti sbirku a tudii, jestli se nepostavirne po bok potadatehl, tedy obnos ten, ostane na nekOlik jednotlivcii k zaplaceni.

Ostanou na'Se •eeskoslovenske organizace neteeny a budou nedbale a bez zajmu patrit na nekolik jedincu, kteri frety s vYstavkou, kterd representcvala asi 250 neb 300 tisic texaskch Oeehoslovaku a nyni jen nekolik jedincir budou platit?

MoZna, malt' mistni podnik ye prospech vg7stavky neublilil by nikomu a vykonali bychom svou moralni povinnost.

TelocviCna Jednota Sokol San Antonio ueinila zaeatek a odeslala vS7tel'ek z podniku na pattione mist°, nemSrlim-li se se, pies' $20.00.

Add San Antonio uspotada taneeni zabavu ye prospech vSrstavky a site v nedeli &no listopadu. Privodne byla projektovana na prvniho listopadu, avAak z jistS7ch pticin, byla odlolena na tSrden pozdejS1, jak jsern vyse naznadil, na nedeli 8ho listopadu, v San Antonio Athletic Club, 217 Nacogdoches (bSrvalem Turner Hall) v 8 hodin \leder pti hudbe — ???, to joke nevyzradim; to je novinka! Necht' kaklY pr.iide a sam pozna tu novinku. Je to hudba, kterou dosud nikdo neslygel, jen jsem neco zaslechi, ze ptekvapi svou technikou kaecleiao.

Tirnto zveme veechny naeince i nenagince, by si ptieli ph teto nove hudbe zarejdovat. Mistnost pro zabavu je idealni a hudba jak povidam, nad odekavani! Vgichni ze San Antonio mimo San Antonio, z blizka i z daleka, nebudete jiste litovat, kdye k nam ptijedete.

Na zdar a na shledanou v nedeli veaer 8. listopadu na na gi taneeni zabave!

Louis Dressler.

Debata.

"Poslyg, kamarade, to je jie po pate, co ti 'cam o tu desetikorunu, co jsem ti pfrjeil pied ttemi mesici."

"To nic neni, vzpomen si, kolikrat ja jsem ti tenkrat musel kikat, net jsem ji z tebe dostal."

"Vag mantel ovlacla dyanact keel, rnilostiva pan!?"

"Ovg em, mlady muei, ale ja ovladam svelic mute i s jeho dvanacti tedmi."

Straha 4.

Z tINNOSTI ALUM ESKtCH ZEN V DALLAS, TEXAS. Divadio Babieka patki 112 minulosti, a melo fispech motalni i finaneni.

OistY vYte2ek sestry rozhodly darovat Sokolu. Bylo ptitomno mnoho cizich hostu. Z Conpus Christi dorazil v patek veder do Sokolovny kolem 9 hod., pinY bus krajana. Men :l ane posledni zkougkuna divadlo a za malou chvili vgichni byli umisteni na not v krajanskYch rodinach. Pkijeli si prohlednouti NrYstavu a prohlasili, 2e se sae,astrii divadia, co2 nas potegilo V nedeli dorazili do Dallas stati, avgak duchem stale mladi man2ele Wandra govi z Caldwell a po uptimnem ptivitani povidali, 2e meli v amyslu si zajet na vYsta.vu podivat za tYden, ale kdy2 aetli, 2e se hraje Babieka, tak uspisili svoji cestu, aby mohli bYti pi'itomni.

Dale dojeli ptatele z Kaufman, z Ennis, Fort Worth i z Okla,homy jedna pani, a v gem se divadlo libilo. Mnoho na gich dallaskYch bylo pozvano na svatbu. Pan Ant. Pavelka vdaval dceru, kde2 mel pozvano na 300 host-a; takova, svatbo., je gte asi v Dallas nebyla. jako vedouci tohoto divadla nechci-podavat sama kritiku, ale doufam, 2e tak nekdo z navgtevnikii a to bude ta nejlep gi odmena vgem hercarn.

Ja dekuji vg em tern rodiefim, kteii sve ditky n3, zkougky ochotne vozili a pi. Skotakove, mne s nacvikem deti vypomohla. Cast oblekovou nam za malt' poplatek zaptjeila ochotnicka dru2ina cd 8tefanikt z Houstonu; jsrne jim za jejich ochotu vdeeni neb nand to ugettilo mnoho prate a yydani.'Kroutek aeskYch E'en dekuje vg em terri.cizim hostum i domacim za jejich (least.

Sestry jsou 2adane aby pilne opet schtze navgtevovaly. Je nas 28 a pekne se vespolek bavime. Kdo vic chce se It nam ptidat, jste vitane.-Bude nas te git, kdy2 z blizkYch csad damy nas navgtivi. Pi. Paulova, nestra gte pokad toho Vag eho mute sliby, 2e pojedete do Dallas na 14 dni, ale uskuteenete to. My si Vas u2 jedna druhe podame.

Po dlouhe dobe odluky zavitala mezi nas SOS. R. 8panelova z Temple, tegi nas, 2e je ()pet mezi nami. Ses. Mrlikova je druha, ktera dohotovila svoji deku na postel a tu gim, 2e i ses.

Kraftova. O, jej jej, to jenom ja budu ta posledni! Kterd prosim vas nemate co delat a chtela, byste mne pomoci, piihlaste se. Jednu dobrou du g i u2 mam a tak si povidam, bude-li jich vic, 2e to piece jenom bude hotovo.

Dne 13. za •i jsrne si udelaly spoleonY veeirek a pozvaly si i na ge tatiky, poeastly je piveekem a zakusky, a &late jsme se navzajem pobavili. To se stane tern na gim tatikarn ta test jen jednou za rok, 2e je pozvem mezi sebe na besedu.

Nemohu opomenout zrniniti se, 2e osada dallaska ztratila ze sveho sttedu dvojici manZeiti KuderovYch. P •estehovali se do Corpus Christi, kde2 se mini trvale usadit. Vzpominam doby, kdy jsem teniet pied 28 roky ptijela z vlasti a zde se provdala za meho mute a oba nadgeni pro vie Ceske, pro vec narodni postavili jsme se do tad nad gene hrstky pracovnikt a neschazeli nikde. Nechci vyna get zde zasluhy nage, pigi to jako hvahu, 2e u2 tenkrat jako asi 141ete mile deveatko, poznala jsem Venu g -kuPolav,terjsikvYm sourozenci nalezla dobrY domov a peelivou ochranu u strYce a tety Hem2alovYch. Man2ele Hem2alovi valy prilozili ruku It dilu na lise narodni a cini tak dosud. To jsou ti verni piony.ti, kteti od sveho zde piijezdu svorne pomahali kyptit pildu narodniho 2ivota. Venugka vyrustala v tomto prosttedi a podilela se 'dinne ve vgech oborech cvieeni (byla jednu dobu nadelnici), divadle a vaude se uplatnila, kde toho bylo potteba. Vyrilstala pied mYrna oCima v pannu, v 2enu, matku. V2dy usmevava.

Pied 20 lety piijel sem Vaclav Kueera z Cedar Rapids, vYbornY cvieitel a nad genY propagator myglenky sokolske. Seznarnili se spolu pki sokolske praci a vepluli v piistav man2elsky, a tu jeden druheho dophiovali a utuaovali v tech ideach sokolskych, pracovali neimavne pki ka2dern podniku a nejen 2e pracovali, ale take vgude Ltedte prispivali. S pisni na rtech "Oram, °rem, 00 vSl. chodu k horam" drteli ty °tete

vtgrNlic pluhu silou nezlomnou, bez reptani a Unavy, bez oscabniho zisku, bez hlueneho tlueeni na buben, jake akady zastavali a co vykonali, ani kaLly chiup sve prate nenasobili milionkrat.

Zkratka nevyhledavali lacinou popularitu. Je pravda, 2r e i chyb se dopustili, v2dyt' jsou lidmi, ale ty jejich (jeho?) chyby vyrazila to velka, price pro osadu vykonana. Jen elovek cti2adosti obrnenY dovede podcefiovat praci drullYch. Skoda, 2e to uznani tern vytrvalYm, nendrodnYm pracovnikurn ptichaziva. 'east° 3,2 pti pohte:bnieh obtadech nad rakvi toho, jen2 spoeiva v ni a o nieem u2 nevi a nezaleli mu na torn pcsmrtnem uznani.

Ku konci dovoluji si citovat 3. ver y z basne "Kdyf", kterou poslal p. S. Valdik z Houstonu a uvedl ji jako Masarykovu. Baseri se mne tolik libila, le jsem se ji naueila zpameti a tak Casto v ni nachazim perliaky pravdy. 3. verg teto basne tak dobke se hodi k lep gimu vystihnut? eiste du ge pi. V. K. Kdy2 pooitat zna g hromadu svYch zisku a na jedinY hod vie riskovat, zas po prolate se vracet It vYchodisku, a nevzdychnout nad hotem svych zt•at.

Kdyt ptinutit znaa srdce . sve i tiny by slou2it tobe mohly dej co dej, ac tep a pohyb unika ti 2ivY a jen Tva, yule ka2e vytrvej.

Tuto kytieku vzpominek, ktere jsem za dobu 23 let znamosti a velke Va gi Cinnosti vybrala, zasilam man2elam KuderovYm do jejich noveho pasobi g te a pieji jim tam hodne zdaru.

Osada Corpus Christi ziska dobre pracovniky, neb jak je znam, neslo2i rude v kiln a pajdou dale za heslem T.yrg ovYm: "Kde stanuti, tam smrt". A tak radej vednY ruch a veena nespokojenost."

Otenate zdravi, Bo2ena Valelkovd.

Moulton, Texas.

Milt' Vestniku! ()pet ptichazim s nekolika tadky zminit se, jak zde pokraeujem. Neni to tu moc chvalitebne, spig e smutne a mizerne. Je zde hodne rolnika, kteti neudelaji ani jeden cell balik bavlny, musi prodat bavinu v semene. Korna take neni nejlepg i, moc prg lo jak vymetala, tak se21outla a misty &oda je slaba. Ted' se zde prodava po 75c bun a odesila se na sever. Nagi rolnici si hodne pomahaji drabe2i. VajiCka do!cote plati a sice 26c. Norky zaenou brzo, te2 s dosti dobrou cenou. Pekany u2 se prodavaji po 8 a 9c. Pak hodne mleka a smetany se tu prodava. Tak lido si tu pomahaji jak mohou, na tu kralovnu se tu nemohou spolehat.

Tel musirn podotknout, 2e na v gechnu tu bidu jsrne ziskali nekolik novYch elena. V posledni schazi jsme uvadeli tti a site p. a pi.

Jan Bravenec a Rud. Mare g . Sloe. Anita Havlik se nedostavila. Tel ma bYt uvedena a tea mame nekolik jinYch vyhlidek, tak to pokraduje dosti dobte. Tel oznamuji, 2e moje man2elka, pievzala dkol organizatorky pro Moulton a Shiner a okoli. Tak 2enske pozor, oeekavejte navgtevu. PtemY g lejte a uva2ujte o dobrem, lacinem, vYhodnern bratrskem poji gteni, jake varn nag e Texaska Jednota SPJST. nabizi. Neptemeg kejte vhodnou ptile2itost, neodkladejte, jsme vgichni smrtelni, nevime kdy na ge posledni hodinka uhodi. Zivot mame nejistY, ale smrt mame jistou. Tak pokradujme v2dy ku piedu, abychom dobte oslavili 401ete narozeni nazi mile Jednoty v ptig tim rote 1937. Na zdar!

S bratrskYm pozdravem, J. V. Havlik.

Add Praha, cis. 29., v Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas vg echny uvedoniuji, 2e pfi gti tadove. schtze bude potadana prvni nedeli v mesici listopadu, to je 1. listopadu, v jednu hodinu odpoledne. V tato schazi budou konany volby atednika a rtiznYch vYloora a proto dostavte se v g ichni a zvolte si atedniky a vYbory dle vag i vale. Zaroveri vain oznamuji, 2e nag dlouholety a zaslou2ilY piedseda, br. Torn Drozda, se nam Uradu vzdal, ale ja, vetim, bude-li v ptig ti schtzi navrCen, 2e Utad ten ptijme °pet a doulam take, a bude zase znovu

ye sttedu, dne 21. iijna 1936. zvolen a 22 i na,dale bude pracovat ku prospe- Chu ta,du. Ze ano, hr. Drozda? Ve schuzi dne 6. za,ti piijali jsrne dva rove eleny a site Jerry Drozda a Jery IviCIC, a do Detskeho Odboru, Marvin Mucha. Ve schazi 4. iijna pitata jedna elenkyne, Vlasta Malish.

Na ptigti schazi mame It uvadeni sedm nebo osm elemi a do D. 0. d ye deti. Proto, bratri a sestry pkijdle v hojnCm podtu a ptivitejte now; eleny. Toto. je vysledek ptioinlivosti nageho organisatora, hr. John Urubka. Ja bych si, John ptal a myslim v gechno nage elenstvo, bys nam do ka2de. schaze ptivedl aspori ptl tuctu novych Clem, cot' by se lehce mohlo stat, kdyby iatednici a take elenove byli Ti napomocni ✓ Tvoji dobre praci pro nazi milou Jednotu.

Take bychom se, John, asi nezlobili, kdybys nas ✓ptigti schtizi nav gtivil, cot ja, myslim, bude-li Ti moCno, milerad udelag.

Tedy vgichni na shledanou prvni nedeli v listopadu! S bratrskYm pozdravem, Frank Kolenovsky,. taj.

Taylor, Texas.

Ctena redakce restniku!

Nage Telocviend Jednota Sokol Taylor v plnem proudu se ptipravuje na vetejne vystoupeni, by navnevniky uspokojilo, neb bude to spojena s tim oslava zaloCeni a petileteho trvani T. J. S. T. Cas se kvapem bliCi a co nevidet budou bujati ho gi a gvarne (levy stati v tadach sokolskYch, by svYm cvikem a pochodem uchvatili obecenstvo ptitomne. Drazi Pte.tele; a krajani, v gichni bez rozdilu jste uctive zvani na, na ge vetejne vystoupeni na geho Sokola, ktere bude dne 25. tijna v sini tadu Vygehrad 'Oslo 48, S. P. J. S. T., na Bayersville, Tex. Nezapomerite, a necht' via zajezd je na sokolske vetejne cvideni 25ho iijna. Vybor se snaCi, by kaZdY navnevnik byl s laskou obslouCen. Jidla a piti v geho druhu bude hojnost a sokolske veselosti je gte vice a pak ta deska muzika, ta pronika, do du ge. Ptatele, jistotne piijed'te a doufam, Ze toho litovat nebudete, ukaCte svoji navnevou, 2e je gte ve va gich tilach koluje ta eeska krev a te svYm ptijetim pcdporite dobrou vec narodni. Bude vas to blate jste te2 svojim ptijetim povzbudili a podpotili nazi vetev sokolskou.

Nezapomerite a jistotne v gichni piijed'te na 25ho iijna do sine tadu Vy gehrad eislo 48 S. P. J. S. T. na Bayersville.

Na shledanou!

Za Telocvienou Jednotu Sokol Taylor a na zdar!

K. F. Chalupa, zpra y. Sokola. fad Svaz techoslovaml cis. 92.

Fort Worth, Tex. Cteni bratti a sestry!

Srdeone diky vg em, kteti vypomohli jakYmIcoliv zpasobem It nazi slavnostni schazi. Diky p. Ed. Markovi a br. Steinerovi za reei, ktere It nam pronesli.

V automobilove nehode byly zraneny dve dcery br. Henry Runeky a site Josefina 14, zranena na hlave a jest v St. Joseph nemocnici. Margaret 16, byly o getteny odieniny na tele a byla dove2ena donna It otettovani. Ptejeme jim, aby se brzy pozdravily.

Ted' neco veselej giho. Nag tad potada v nedeli 25. iijna zabavu a sice deco, pii dem2 maji vgichni pino regrace, jest to: Vinobrani.

Piijd'te si utrhnout, ale pozor! at' vas policajt nechyti a nestrei do kalabusu. Co ostatni vge bude, to uvidite, ja varn v ge nesmim sdelit.

Zveme tea vgechny krajany vzdalenej gi, at' ptijdou mezi nas se pobavit a natrhat si dobrYch hroznt.

Zakusky a obeerstveni bude obstarano zábavnim vYborem. Hudba F. J. Blanca, zaeatek ✓ 8 hodin a vstupne jak obyeejne.

Na shledanou v sini, 2615 N. Houston st., dne 25. iijna! Vinobrani — hurej!

H. Z. Houston, Texas.

Tern, kteti psali pod "Zelinatstvi" at' ptijdou se ptesveddit a podivat na adresu: A. R. Hamusek, Rt. 6, Box 960, Rouston, Texas.

VESTNiK

Ve stiedu, dne 21. fijna 1936.

Dennice Oslo 94 Edge, Texas.

Mill bratii - a sestry!

V nedeli prvniho listopadu 1936 nam ptipada schtze a v ni volba tadovYch Utednikta tedy jste vgichni bratii a sestry zvani, abyste se vgichni dostavili do teto schase a zvolili si tedniky na rok 1937, podle sveho ptani, tak abyste byli vgichni spokojeni.

A za druhe, bratii, kteti jsou pozadu se svYmi Umrtnimi poplatky, tak jsou rovnet z-vani, aby se dostavili do teto schtize a svoje poplatky zapravili podle motnosti, neb pokladna nam pomalu vysYcha. Tak bratii i sestry, nesapomerite na prvni nedeli v listopadu 1936. &thaw se bude odbYvat jak obyeejne v jednu hodinu odpoledne.

Joe Mate ka, neetnik.

S pozdravem, Ctenemu elenstvu faidu EPUi5, C o 25.

Bratti a sestry Pikovani mame jit za sebou a nastane nam zimni obdobi a proto budou veeery dlouhe elm bychom nasli pekne pobaveni pro nas pro v§echny? To by bylo v na gich eesk3'7ch zabavach, ale bylo by je gte krasnej gi, kdylnychom zalo2ili nejaky krou'tek, co by jsme rnohli hrati krasna divadla. Jeviete mame vybavene prvottidne, 2e lepeiho jevi gte neni nikde net je nase. Ochotnikt by se na glo take dosti, jenom trochu dobre yule. Pti divadle dostane se lepgi mysl, protc2e se hraji kusy, kdy jsme byli jegte tam v to nasi krasne oteine„. A to na ge rnladet dOstane krasne vzdelani, nauei se pekne nagi eeske mluve a bude take radeji divadla nav gtevovat. Nekdo si fekne, kdo by tam hral, nemaji tam ochotnikti. Jeete se mnozi parnatujete, to i v naei sini byly hrana krasna divadla.

Kdyt se chytnem provazu a potahnem za jeden konec, tak to nekam dotahnem. Nepovidam, to veichni mohou hrati, ale cone eadnY neupke, 2e u nas nebudou hrana dolara, divadla dobrYmi ochotniky Proto uvatujte a kterY byste se citili, 2e mate schopnost, tak phhlaste se, at se ten ochotnickY kroueek bude zakladat. Obzvlaete piihlaste va gi mladet, neb v to je naee budoucnost.

V nedeli jsme konali tadovou schuzi, re schazi, ale besedu, protote nas tam bylo velice mai°, tak se schtize nemohla odbYvat. Ale to yam zdeluji, abyste nebyli velice pfekvapeni dostanete uvedomeni, to jste suspendovani.

Nejaka naprava musi prijiti, dale to tak jiti nemate. Prato katdY, kterY dostane od bratra ucetniho uvedom.eni, by se vyrovnal ye schazi a nepkijde, tak bude do tYdne su.spendovan.

2acinemu nebude se dole eekati. Je gte bych prosil, by nekterY bratr nebo sestra dali dobrY navrh, jak by elenstvo nav gtevovalo schase.

My mame u nag eho tadu 308 alenu a v Skein oddelenismame 41 elenta ale schase mame tak bidne nav gtevoyane, ze nekdy nas neni dosti k zahajeni salute. Je gte, jsem doslechl, ze nag tad bude potadat nejakY bazar, ale kdy to bude oznamim pozdeji. Proto, bratii a sestry pkipravte se, by se nam ten bazar vydatil.

Jiz jsem toho nag krabal vice net jsem mel v innyslu, proto jestli uznate za dobre. tak uvekejnete, nebo to hod'te do toho bezedneho kog e. S pozdravem na elenstvo cele Jednoty, John Hrabina.

NENAVIST MEZI BRATRY. Obeanska, valka je krutej gi, net vtlka mezinarodni. Je netiprosnej gi, krvavej gi a ma, daleko tragietej gi nasledky.

Obeanske. valka ma velmi hluboke citove klady. Armady cizich soupeta easto ne.znaji pocitu nenavisti. Jestlite je nenavist rozpaiuje, deje se tak jen ye chvili boje. V obeanske \Take yg ak tato nenavist je prave hlavnim podnetem boju. Je to prava, nenavist art, na krev.

O •pkidiny mezindrodni valky se Casto neza,jimaji ani vojaci, ani dustojnici. Tide jdou do boje, Protote to natidila vlada. Prieiny obeanske valky v g ak dobre znaji obe strany a pcvzbuzuji nenavistnou bojovnost katdelho dustojnika a vojaka. Pohnutky jsou va gnive, fanaticke. Mluvi se o rodinnem ttesti, ale kdo neCasto rodinnYch sport"? Mluvi zna se o bratrske lasce, ale kdo nezna bratrske nenavisti? A pra y:6 to bratrska nenavist, vznik-

kralovnou C1VETEM probehla zprava, to holandska nak3 slednice thanu, princezna Juliana, se zasnoubila s nemeckYm princem z Biesterfelde Lippe. Oba mlade lidi pry poji laska k ptirode a sportinn. Nemluvi se o torn, co poji matku Juliany, kralovnu Vileminu holandskou k Nemecku. Ten cltivod patrne vice rozhodoval o zasnoubeni net laska k : prirode a ke sport0..m, z nit vzegla snad laska prince z Biesterfeldu k princezne Juliano.

Na holandskem kralovskem dvote vladnou prisne mravy, k jejicht ilustraci slouti nasledujici stat'.

Bylo to jegte pfed valkou. Na holand.skem triune sedela tehdy matka nynej gi kralovny Emma. Na dvete pokoje kralovny Emmy nekdo slabe zaklepal. "Kdo je?" Ozval se divei hlasek: "Kralovna."

"Vrat' se ihned do sveho pokoje," odpoveclela kralovna. "Znam jen jednu krdlovnu, a to jsem ja." Dite utichlo. Byla jit vlastne kralovnou, ale jegte nevladia. V semi, kde koruna chazi z hlavy mocnate na nejmlad giho potomka bez ohledu na to, je-li eenou ci mutem. Vilemine bylo tehdy dvanact roka. Za dvetmi bylo povzdech. Jak saptisobi lekce na hrdost potomka rodiny Orantsko-Nasa yske, jejime: heslem je od pradavna: "Neustoupim!"

Za nekolik okamtikii zaklepala znovu. "Kdo je tam?" — "Vilemina, matinko." — "Tak sem pojd', det'atko."

Po peti letech. Matka kralovna s dcerou konaji oficielni navgtevu v raznych krajich U Utrechtu cla y trha, kordon a ktiei z pina hrdla: At' tije kralovna! Vilernina, lit tato pocta uvedla z miry, pta, se matky: "Co jsem udelala, ze main tak obrovskou popularitu?" — "Nic, mile dite," odpovida, klidne matka — "Vge, Ceho bylo tteba, udelali za tebe jini."

Posledni rany z del doznely. V gechny trdny se ttesou. ProklinanY nemeck;7 cisat tada ochranu u sve kralovske sesttenice, ktera se zasadila o to, aby Holansko stistalo neutralnim.

Roterdamem a Pmsterodamem se tene revoluce. ObavanY povstalec Troelstra hrozi. Ale v teto nahle bouti vitezi energie Vileminy. Neni to snadne e rozpra git mraky, jee se tenou z cele Evropy. Dnes rika kralovna sve dceti Juliano nastupnici: "JedinY Bah vi, unese g-li na svYch bedrech tetke tkoly vladni."

Vgechny tti kralovske teny potivaji v Holansku velke ticty. Ziji naprosto stridme. Kralovna Vilemina byla jrnenovana doktorkou "honoris cause na universite v Leydenu. Juliana studovala na tete gkole. Katdeho rana opougtela princezna bilou vile v Katwijku a chodila do gkoly, nieim se neli gic od ostatnich spolutaeek. V time, kdyt jsou kanaly zamrzle a kdyt vgichni Holand'ane opou gteji praci, aby • se venovali narodnim sportam, Juliana brush se studenty a studentkarni university.

Princezna Juliana se zasnoubila. Nedali ji "kdejakemu", eehot se Holand'ane obavali.

Bude se konat siavny snatek a pribliti se den, v norm se tato eena ujme vlad.y. Bude vladnout nad gedesati miliony lidi, nad zemi v Evrope nad koloniemi. Ani za krasnYch minulYch east' to nebylo snadne. Cot teprve dnes, kdy Holandsko se stejne jako jine zerne ocitlo mezi drticimi ka.meny krise a politiCkYch rozbroja. Ale Holansko, some s houtevnatYm, pracovitYm a sporivYm lidem, vydreelo jit vet gi krise. Vtcly prijalo klidne a s daverou v lep gi easy boutlive dni. Achter de wolken schynt toch de ton, zni holan.dske ptislovi, ktere znamenan i za mraky sat' slunce. Toto heslo se stkvi na kovovYch tabulkach nad krbem temet v katde rodine. A kdyt je nejhut, zpiva si lid narodni pisnieku: Houndt er de cooed maar in , cot znamend "Zachovej si svou odvahu!"

"Zitra buderne, °pet slavit den slanetka," reknou yam jednou Yak znaseni v Holandsku.

Tato veta nezasvecenemu nic netika, ale ma sviij velikY vYznam pro ty, kdot znaji dejiny same. Katdoroene v ureitY den se odebere cela kralovske rodina do Leyclenu, aby tam pted davy "vyssala" slaneeka. Ano, vyne-li, je stokrat silnej gi, net nenavist k cizimu neptiteli.

Strana b. ssela. Dela se to tak: Ryba se nejprve dobfe oeisti, zdvihne se k ustum, kousne se. do ni a pak se syrova vypije jako vejce. Tato podivna ceremonie upominad na tetke doby, kterA, protilo ye valce se 8panely. Holat'ane kladli ellonhY a vytrvalY odpor Spanelum a jejich jedinou stravou byli slaneeci. Dik tomuto pokrmu vaika skoneila pro Nizozemi dolate.

Dnes nepialtel zrnenii jmeno, ale lze se proti nemu udrtet stejnymi prostredky. NovYm neptitelem je krise, nezamestnanost, hlad. V Holandsku se tika: Oslavime druhY den slaneeka, cot znamena, te lido se chystaji znovu zvitezit nad krutYm neptitclem, kterY je chce vyhladovet. Prejeme zasnoubene princezne a ptigti kralovne, aby se svYm lidem brzy oslavila druhY den slaneeka, je gte okazalej gi net byl ten prvni.

G. B. ZAtALY RYMY A ANGINY. S obratern poeasi a zhor genim povCtrnostnick pomera zaeina, se gifit onemocneni rYmou a anginami. V Praze se v poslednich dnech vyskyt1 velka;• poeet hnisavYch angin. Mnoestvi ptipadd se podobd male epidemii. .

Hnisava angina je nemoc, jejit nebespednost se stale podcenuje. V samotne Praze vytad'uje roene tisice lidi bud' ze tivota, nebo alespori ze schopnosti prate. Je tetkou nemoci v tom smyslu, zanechava neobyeejne. vatne nasledky.

Prof. dr. Mentl, znamY eeskoslovenskY odbornik pro choroby srdeeni, potvrzuje, ze hnisava angina je nejeastej gi. pheinou srdeeni vady chiopenni. Tato tetra srdeeni vada vznika zpravidla pa zanetu srdeeniho svalu, jehot pheinou bYva, hnisava angina. Lotisko nemoci je dodnes nieeho nevime. Ve vinohradske nemocdodnes nieeho nevime. ye vinhradske nemocnici vg ak prokazali mnoha pozorovanimi, to mezi hnisavYm zanetem mandli a srdeeni vadou chlopenni je grimy vztah. Mandle jsou vstupni branou tetk(jch a easto smrteliaYch ne/noel do lidskeho tela. Zanet srdeenich chlopni neni totit jedinou nemoci, ktera, anginou vznika. 6asto se objevi jako nasledek hnisave anginy akutni revm-atismus, pri kterem nemocnY se nemate be.lestrni hnout. Mute dojit take k nahle otrave aneinovYm hnisem nebo k takemu zanetu led-vire K.rome toho mate hnisava angina sanechat v lidske tele mnotstvi naslednYch onemocneni.

Tette gkody, ktere ptina gi hnisavY zanet mandli, vedl lekate k tornu, ze se touto otazkou sabYvali na tvlag tnim sjezdu, potadanem tsttedni socialni pcji gt'ovnou v Teplicich nad Beevou. Ph teto ptiletitosti bylo konstantovano, to intinnYm prostd:edkem v ptedchazeni hnisave anginy je jedine vyneti mandli. Na dotaz odpovida prof. Mentl, ze nazor o nebezpeenosti teto perace u dospelYch lidi je mylnY. Prof. dr. Ptecechtel prohlasil, te dosud v nekolika tisicich pripadech vyneti mandli u dospelych n.edo glo ani k jedinemu iimrti a to ze 2:kugenosti, ktere me., nezna jedineho ptipadu poruchy, ktera by vznikla vynetim mandli.

Naproti tomu velike ohroleni lidskeho zdravi z hnisaveho zanetu mandli bylo prokazano nade vgi pochybnost.

Nejvetgi nebezpeei hrozi z t. zv. recidiv, eili opakovani hnisave anginy. Kdo prodelal jednou anginu, je k takove recidive nYchylnY. Jsou eke, kteti mivaji anginu dvakrat do roka. Pojednou onemocni tetkou srdeeni vadou a nevedi od echo. Narikaji na osud, kterY je tresta. Zatim jsou to nenaocne mandle, kterYm nerrine pronikla k srdci. Drivej gi nodcenovani anginy se potom rnsti — easto s krutou ueinnosti i rychlosti.

DebrY syn. — Zemtel pan Moric Fitzerstein.

BohatY elov6k, dnrY elovek. Zanechal svemu synu krasne jrneni. Pan Moric Fitzerstein ml., advokat, byl syn k pohledani. Otevte testament a vidi, to otec v nem ustanovil: "Ve gkere me jmeni ptipada memu synu, ale pod podminkou, 2',, e do me rakve vloti 3000 Ke. To na pamatku zakladniho jmeni, s nime jsem saeinal svtij obchod." Pan Marie Fitzerstein mladgi ctil posledni ptani sveho otce. Se slzami v oeich napsal krasnou smenku na 30000 Ke a to smenku dal otci do rakve.

Strana 6.

Houston, Texas.

Mill etonati!

V prvni rode dovolte me, abych mohla naAemu br. reclaktorovi poclekovati za malielcY, ale peprne prodsivy redakeni dianeeek. Nachazi se ye "Vestniku" ze . dne 7. tijna pod hlavidkou "Itdo jsou rudi a kdo nacionaliste ye spanelsku?" Er. red., za tento poctivY elanek zaslcu2i'S si clik a yclek v.S. ecla destnYch lidi. Vtclyt' jest to pi'imo trostuhodne jak nekteei redakto-: ei a vydavatele easopisti, o teto obeanske valce y e 8panelsku etenaestvu lhou. Opravdu bych rada vedela, zda-ii etendel yeti, co takove noviny de jejich piece tee jiste jim drahYch dopeinaSi? Neco me pravi, 2e neveti, ale story zvyk a zdedene nauky je nuti — mldeti. Ad toto mleeni neni spravne. Prod? Protole tim pomahaji nepea..teltim obeanske svobody znovu do otroctvi peivadeti lidske bytosti a tak je nieiti.

Does by mel 112 ka2(1Y jen trochu myslici elo yek, vedeti, 2e v gechnemi beclami a nespravedliyosid v lidske spoleenosti vinen jest chybne zalc2enY nazor odmennY, z neho2 vychazi soustava svetoveho (dnes) hospodateni. Myslim, ze lidstvo, vetSina lidu delneho, 2e tento stay te2 u2 i vycit'uje. Nema vS. a.k dostatek pomticek k yyjadeeni se, proto midi. Vysloviti se mohou dnes jen ti, kdo to vi a hlavne — jsou poctivi a dost silni, rici pravdu, kterou skuteenost potvrdi i tern, kteti ji hledi zasteal. Jako ye Spanelsku generalska, kralovska a kapitalisticka strana se s yYmi spee2enci. A vSichni ti, kteei za hranicemi neSt'astne Hispanic chteli by napovidati, 2e "lima se vzboutila" a "baSevici 2e vraidi". Becla vgak feinto a jinYm lhattm!

Smyslern lidskeho 2ivota neni zlo diniti, nYtr2 je-li v eloveku, to bytosti smrtelne, neco 'Spatneho — tedy tuto 'Apatnost vymitati a skicny k dobremu, krasnemu a libeznemu, 2koeviditi a budovati. Ne pro osobni jednotlivcovo, nybri dobro °bee, statu, naroda a blaho lidstva vetkereho.

Tento smysl je uzakonen peirodou, ktera soma je neskonalou, omylnou ale te2 snad yedon= sve chyby. Jsout' proto zakony jeji neodvolatelne a zlo, elovekem spachane, delve nebo pozdeji, peiroda na nem, anebo jeho potornstvu, stresta, "do teetiho o2 dtvrteho pokeleni". Zvitezi-li ye 8panelsku opet kralovlada, pak becla zemi to i potomstvu vitezil!

A v druhe eade — dovolte, abych mohla upozorniti uglechtilYch zabav milo yne krajany ✓ lioust one i okoli, na ustanovenY program k osiove 28. fijna u naSich, t. j. "Stefanika" na Cottage Grove. Hned v mesici srpnu bylo roz- • hodnuto, 2e yYznamnY den oslavime dne 25. co2 te2 ihned bylo ve Vestniku oznameno.

To ueinili jsme proto, abychom nahodou, nezasahli ruSive do programu nektereho z jinych spolkd v meste. Na program dan divadein'. kiss "Kde domov maj?"

36 to obraz z doby valeene z let 1914 e.2 1918.

Ens skuteenosti. tvodem jest domacnost deske rodiny, sdru2eni lidskYch u gechtilYch bytosti ✓posvatnem svazku man2elstvi. KeesVane tak • "man2elstvi jest .svatost a rodina sarnotnYm Eohem schvalena a 2ehnana." Ale tato posvatnost a vide bo21, neplati peed tvati kralovlatd ani kapitalistit Kdykoliv jim napadne, rozervou takove svazky a zneSt'astrieny jsou cele rodiny. Prod? Protote nekolik • chce nebo chtivalo, byti pany sveta. Jako v ptipodu podneth Svetove valky.

Tehdy se pilvodci neohli2eli na nidi domov, 2:ivot rodinnY ani osobni peesvedeeni nebo viru jednotlivoll. Jako dobytek na jatky, hnani byli mu2ove, nejzdravelai., nejschopnefSi a nejvfoledneTS1 naneed. A nebylo tehdy "bolS'evikft" ani "komunistir, jenom keest'ane. Zapomneli asi, 2e Kristus Mid: "Co nechcet aby Tobe einili, nediri Ty jim", 2e ano?

VESTNiK Co ta valka byla, vi z nas ka&IY. Ale my, v Americe jsme vlastne main z ni ucitili a videli. 0 tom vypravet mohou jenom ti, kdo hrazy jeji pro2ili Kus takovYch hrtz znazorniti chti natl. herci "u . tefanika", dne 25. t. m. Ve hie jest nekolik osob, kteti bes a hrilzu dna, mezi roky 1914 a2 1920, ye starch vlastech rodida natich, sami prodelali. Dej popisovati nebudu, proto2e kdo chce hru znatj, necht' piijde se podivati.

Obecenstvo vi, ze nat. tad Cis. 142 S. P. J. S. T. na Cottage Grove, ma, znamenite herce a slovo na jevitti mluvene, slyteti lze a2 v nejzatim koute.

Pied divadlem konsul rep. Oeskoslovenske, dr. Karel Hollub, bude miti ptednatku. Rozumela-li jsem dobte, peveckY sbor "Bedtich Smetana", zapeje nekolik pisni a 2ivY obraz bude ptedveden, proto vidite, 2e bratti a sestry "u 8tefanikil" ptipravili bohatY program a na vaai ptitomnost se tai.

Ale to neni vte: vanek donesl me k utim, tee uslytime starodesky hymnus a to ze zakopa, odkud deskYch matek synove nuceni byli bojovati proti synam matek ruskYch, tedy sester krevnYch potomci. Vojak, hladem, zimou, letnim imalem a beznadeji umotenY — uvedomi si asi z nenadani pravy smysl 2ivota a tu, v to sve bezmocnosti, jako nabo2ne vychovanY elovek, vzpomene si na krale Vaclava (ktereho udelali svatYm), 2e snad on piece mohl by pomoci. Proto z tech zakopti zazni tony ndstroje: SvatY Vaclave, vevodo deske zeme knile nag, pros za nas svateho Ducha.

Kriste elejson!

Ovtem, sv. Vaclav pomoc nevyprosil. Byl to duch Svobody, kterY na konec ubohe, kteti na tivu zustali — osvobozuje. S nimi tee narod desky a jini zaroveri. Zkratka, tento kus vybranY k oslave 28. tijna 3 mesice zpet a oznamovany ui v srpnu, neni jen obyeejne tlapani prken jevittnich, nYbrZ* obrazek k ptemYtleni stvotenY. V teto hte vtipnY divak nalezne tee ptieinu i fakt skrze net objevi prod demokracie do dnes neni tim, dim bYti by mela ye vtech republikach. Byly-li dtive nesrovnalosti, prod jsou jette i dnes . . . . Ano, kus je te2kY, ale nati herci jiste dle toho se ptieini, to jisto jest.

A ted', ukondim, dovolte me udiniti dotaz k natemu S. V. S. S. v ;Tex., a site: prod pro konferenci vybrali jste prave onu nedeli, dne 25. tijna? Cot na schazi poradni nebyl 2adnY dlen od tadu "tefanik", aby byl bYval upozornil na to, 2e v ten den hraje se divadlo a site kus vYpravnY a proto temet nemo2nYm bude konference se sadastniti tem elenam, kteti na hie se podileji? Bratti, vite tohle je chyba. Prod jste nam vtem neoznamili misto a dobu ptedchazejici poradni schtize a tak pine zdar konference u2 ptedem nezajistili? Neni nas tolik, abychom nemuseli s ka2dYm ractivYm, destnYm a zasadnim dlenem, nato2 zodpovednymi dinitely, poditati. Vime anebo konedne vedeti uz bychom men z osadnich udalosti, 2e dobte promyilene dobre diny a ne plana, slova pted tvati skutednosti plati. Protoge poditano bylo s manosti konference, tu bran byl u tadu ohled a divadlo oznameno na ten den u2 davno, aby ten nebo podnik jinY se nepotkodil. Ta zvlattni shoda techto tkodnYch okolnosti me uz od nedele hlavou vrta.

Proto ta otazka, k nit jiste mam pray°, nebot' dosud nemohu tak choditi, abych mohla za vtemi einiteli se rozbehnouti a do schaze opomeli jste nas sezvat. Ani potuchy jsme nemeli, ze nekteti na konferenci chti u2 v tijnu.

Navzdor tomu, doufam a ze srdce si pteji, aby tato nedele 25. tijna, znamenala opet peknou upominku vtem, kdo poctive, nezittne a v pinem pochopeni zasad ryziho bratrstvi — pracovat chti dnes i zitra. Spokojenost a pocit napine jareho podinani at' je vYsledkem vteho podinani v ten den! Vite, prod toto me piani? Proto, abychom na tk stezce tohoto druhu lidske utlechtile dinnosti ptedbehli onu din-

Ve sttedu, dne 21. tijna 1936. nost druhu lidi zati2enYch sobectvim, slavomamem a chorobnou jetitnosti, jake dnes svet vidi u Mussoliniho, Hitlera a jim podobnYch. Kdybychom toho nedokazali nejen my zde, ale jinde vtude lido dobti, tedy marne byly by obet vtech velikarra minulYch dob, kteti pro blaho nate neobetovali jenom svaj eas, mnohdy cele jmeni a na konec? I sve 2ivoty!

Kondim se srdeenYm pozdravem a na tt'astnou shledanou vole., Marie F. Kulhankova-Valova.

OD NAgICH UNIVEItSITNICH STUDENT I. Z Austinu, Texas, se.sdeluje, 2e ve dtvrtek, dne 15. tijna se tam konala druha pravidelna schuze klubu Cechie pti Texaske statni universite. Zahajil ji ptedseda Albert Van2ura z West uvitanim ptitomnYch a pak pod tizenim Dr. Midka zazpivana byla — jak obvykle — narodni hymna "Kde domov maj?" Program tidil student Jindfich Chovanec z Fayetteville, jen ptedstavil studenta-umelce Elorejse, jen2 krasne zahral na plane nekolik gpanelskYch a mexickYch pisni. Potom nasledovala zajimava, ptednatka mistodekana Arne Novotneho, jen2 ve sve tedi vybizel k horlivemu nasledovani ptikladt a ideala natich deskoslovenskYch ptedkti a zdaraznil, ze nati Ceti studenti patti k nejleptim na universite, pochvalil dobre vudcovstvi nateho profesora Dr. Ed. Mieka, poradce nateho klubu, o nemk tekl, 2e se mu v2dy podati dostati dobre a schopne studenty a studentky deske z celeho statu na nati universitu. Prohlasil, 2e se mu prate nateho klubu libi, proto2e klub sdru2uje deske studenty a studentky a upozorriuje spravne na deske idealy a deskou vzdelanost. Potom vypravoval nekolik anekdot, ktere se velmi libily. Ke konci zajimave tedi vybizel studenty, aby hodne studovali, hodne ptemYtleli, aby nebyli brzy zapomenuti, nebyli zbabelci, nYlor2 hledali pra ydu, ctili sami sebe i statni universitu . . . Jeho fed udinila na posluchade velikY dojem.

Potom sleena Elsie Pokorna, nate zapisovatelka, ptedetla desky zapis o posledni schazi, jen2 byl bete zmeny schvalen. Odhlasovano bylo, ae schaze se budou konati v2dy prvni a. tteti dtvrtek v mesici. Vzato bylo na vedomi, student Mikutek hodla zalo2iti deskou hudebni kapelu. Potom nasledoval tivY rozhovor o chystane hostine a tanci v den ptedchazejici Dikavzdani, to je ve sttedu dne 25. listopadu na ucteni natich exstudenta, rodida a krajana, kteti se ji2 na oslavu srdedne zvou. Jednomyslne rozhodnuto vedirek potadati a ptedseda klubu si zvoli sam potadajici vYbor. Do vyboru na ptitti program ustanoveni ptedsedou: Jos. Hegar z Temple a sleena Olga Kocurkovo, z Dime Box. Po ptedstaveni hosti byla zdatila schtize ukoneena zazpivanim Texaske hymny.

Nat klub Cechie patti mezi nejstarti i nejlepti kiuby na Texaske statni universite. tdelem jeho je: pestovati a podporovati studium deskeho jazyka, literatury a vzdelanosti vteobecne, buditi zajem o pavodu, sdru2ovati studenty deskeho pavodu i jine studenty na Texaske statni universite, tee jejich ptatele, kteti se zajimaji o podobne studium, pro tidely vzdelanostni, informadni a spoledenske. Klub srdeene dekuje redakci tohoto dasopisu za ochotne uvetejriovani spra y o jeho einnosti.

Srdedne redakci a dtenate pozdravuje Adelina . imeekova, z Miles, zapisovatelka.

Postaveni Zen v kaZde zemi je metitkem jeji civilisace. — The New Statesman and Nation.

Statni bankrot je dan jako jina. Nutno pouze zatiditi to tak, aby vtichni byli stejne post2eni, jako apadek podestnY obchodnik.

— Cisat Frantitek I. r. 1829. * Jones: "Tod, jak se yam libi ye vatem novem osmipokojovem dome?"

Smith: "Ujde to. Do lo2nice jsme si koupili nabytek za poukazky z balidku mYdla."

Jones: "A ostatnich sedm pokoja jste dosud nezatidili?"

Smith: "Ne. Ty jsou pine toho mYdla."

Ve stfedu, dne 21. kijna 1936.

PRAVY posledniho mesice podavaji svetu Z o 8panelsku velmi smutnY obraz. Lope je pochopi, kdo zna socialni vYvoj minulYch staleti, nebot' vidi, to se krvave msti tragicke chyby a htichy minulosti.

V nejvetSim rozkvetu bylo Spanelsko po:datkem 16. stoleti. Ferdinand V. vypudil roku 1491 ze Spanelska Maury a ovladl zemi, kde Maurove zanechali vysokou kulturu. Do dneSka se zachovaly jejich nadherne stavby. Zavodfiovaci praplavy zmenily Sire kraje v zahrady, pesteni hedvabi vytvotilo v Granade, v Seville a v Cordobe slavnY pramysl. Dania se zde rYte a na zavodnenYch polich sklizel sedlak tri sklizne za dva roky. PM torn vyrostlo zamotne remeslo. Kalif v Cordobe El Mansur mival na 10 miliard KC roeniho prijmu.

Arabove vytvorili dokonalou obchodni sit' po celem Stredozemnim mori i daleko do Persie a do Indie. Byli stejne skvelYmi namornimi obchodniky jako piraty. Jejich obchod umotnil rozvoj SpanelskYch remesel, jet dodavaia zboii celemu vYchodu. Spanelsko hedvabne latky Sly at do Indie a platily se za ne fantasticke ceny. 8panelskS7 burnus se dal provleci prstenem, tak byl jemnY, a piece jim nebylo videt slunce, tak huste byl tkan. Pestenim mennovych ovci a zpracovanim viny se -tiVil:3, obyvatelstva. Sukna vyrabeli mali a stredni tkalci a vyvateli mane za 25 miliona dukata vinenYch latek do Hollandska, Anglie, Nemecka, Italie a na vYchod. KralovskYmi zakony bylo zakazano vyrabet ,latky harSi jakosti. meslo bylo umenim. V Segovii vyrabeli nejjemnejSi damska, sukna, barvena fenickYin purpurem, pro Indii. Zaragoza vyrabela snehobile vinene latky pro sultany a magnaty turecite tide, Cuenca zpracovala na 8000 tun viny rodne jen na turbanove latky. V Granade, Seville a Cordobe pracovalo na 100,000 lidi jen na zpracovani hedvabi. Proslule byly Spanelske svieky a nejjemnejSi mYdla. Hornictvi bylo velmi vyvinute, Toledo bylo v celem svete proslaveno svou oceli. Za toledskY mee se platilo at 100 dukata, ale dal se ohYbat jako rdkoska. Andalusie vyvalela sal, jen z pristavu Santa Maria jit odvaZela at 60 lodi mane.

Po vypuzeni Araba vrhli se Spanele na sta y a plavbu a Zadne pobreti jim nebylo-bulodi dosti nebezpeene. Ale stall namornici se zase vraceli k svYm polim a zahradam, kaaly 1emesinik mel take sva pole, vinice a zahrady.

Spanelsko melo na 8 miliaria obyvatela, bylo nejbohatSi zemi sveta a kaldY 8panel mel volnou cestu k bohatstvi a dastojnostem ye state.

Tak vypadalo Spanelsko, kdyZ KriStof Kolumbus na trech malYch karavelach jel objevit legendarni Kathay a Cipangu, oplyvajici zlatem.

Objevenim Ameriky dostala svetova politika jinY rained. Spanelsko opustilo Stiedozemni more a stalo se svetovou velmoci. Cortez dobyl 1519 Mexika, pet let pate Pizzaro dobyl Peru a SpanelSti dobyvatele se zmocnili i jinYch oblasti a Jitni Ameriky. Byli vSak jen dobyvateli, nebyli kolonisatory. Jejich odvaha se vyrovnala jen jejich touze po zlatu, jit bezohledne obetovali bohatou kulturu Indiana a Inka.

Z Ameriky se valil do Spanelska ohromnY proud zlata a stribra, Spaneiske obili a vino 'Sly do Ameriky. Ut roku 1532 se cena obili ztrojriasobila. Mezi lety 1545 at 1560 protival SpanelskY obchod, remeslo, zernedelstvi a pramysl nejvetti rozkvet. Zbohatli obchodnici se tladili do Slechty, jejit prdva Karel V. rozmnotil.

Museli k tomu mit velkostatky a vykupovali sedlaky. Sedlaci se houfne stehovali do Ameriky a ye 8panelsku rostl poeet velkostatkatii.

Cena pozemkii rostla a nijak neodpovidala jejich vYnosu, protote velkostatek znamenal Slechtictvi, vYsady, hodnosti a vliv.

Dvar Filipa II. a jeho vevoda a granola pohlcoval miliony. Ut roku 1558 byla zavedena daft na obili, jet dorazila drobne zemedelce i menSi velkostatkare, aekoliv obili bylo uz dtykikrat dratSi. Roku 1568 vydal Filip II. talon, to natadi a tatnY dobytek smeji bYti sedlakam zabaveny jen tehdy, kdyt uz nic jineho nemaji.

To byl obraz selske bidy.

Filip II. se svYmi valkami a prepychem dostal se do finaneni krise a roku 1575 zvYSen de-

VESTNIK

ak byla znieena velith rise. satek trojnasobne. Byla to vlastne tricetiproccntni cbratova dais, jet rychle zniella zbytek svobodnYch menk lechticke statkake, obchodniky a kemssIniky. Obyvatelstvo celYch vsi se stehovalo do Ameriky a r. 1580 zmizeli i posledni svobodni sedlaci. Na tii miliony sediakti, mcnkch statkatti, •emeslnikti, 01)chodnikri a podnikatela se vyst5hovalo do Spanelska. Upadkern selskeho a kemeslneho sttedniho stavu kiesla kulturni &oven venkova i mesta. Obyvatelstva ut neptibYva, ale katdYm rokem ubYva. Roku 1599 povoluje Filip II. dahove tlevy pro temeslnY sttedni sta y , protote "i n-iesta se silne vylidnuji a poeet uzaviranych mantelstvi klesl na polovinu". Za Filipa III. museli uz 8panele najimat cizince pro sve valetne a obchodni lod'stvo a v samem Madridu bylo na 30,000 Francouza a Rah', kteri meii v rukou vSechen obchod.

Za Filipa IV. je venkov ut apine vylidnen.

Zavcdriovaci kandly propadaji zkaze, obrovske rozlohy se neni v pastviWe ovci a dobytka.

Oliver Cromwell navigaeni aktou r. 1651 znieil skoro celY zamorskY obchod Spanelska s Anglii a r. 1653 vzali Britove 8paneliim Jamaicu.

Dlouha valka s Francii, ukoneena r. 1659 pyrenojskYin mirem, nejlepe dokazovala Upadek Spanelska. Pied sto lety bylo svetovou velmoci a tehdy uz jen hkiekou Ludvika XIV. 8pariisko ztratiio Holandsko, Milan a Sardinii.

Teprve Karel III. vydal r. 1766 armadni zakon, pozemkovou reformu, jet mela velkostatky rozdelit sedlakum. V odrivodneni zakona se pravilo: "Jednim z nejhorSich zel je, ze vetSina zeme je v rukou nekolika lidi." Feudalni aristokracie vSak provedeni pozemkove reformy zmaNba. jeate rozSitovala svoje latifundie na fleet mensich statkatil, aby mohla hrat u dvora svou ptedni aloha. Kclem roku 1800 byli ye Spanelsku uz jen bchaei a tebraci.

Napoleonske valky tyto protivy jeSte zhorkly. Valeena, vydani byla hrazena prijekami, ne danemi. Dane pak stale postihovaly jen chude a hlavne kolonie. To bylo hlavni pridinou, to po roce 1810 se v'gechny gpanelske kolonie ye sttedni a jitni Americe zaealy osamostatriovat.

Tim byl znieen zbytek zalaranieniho obchodu.

Obeanske valky annular° stoleti (karliste 1834 at 1837, 1873-1876) zasadily hospodatstvi noy e rany. Valkou se SpojenYmi Staty ztratilo Spanelsko posleze i Kubu a Filipiny a Spanelsko se zase zinenilo v zemedelskou zemi, ale bez sy cbodneho selskeho sttedniho stavu. Pres 60 procent zemedelske pady bylo v roce 1920 v • lechtickYch rodin. Ted' teprve rukou 12,000 S buou obonoveny stare zavodriovaci soustavy, aby se ziskaly tki miliony hektaril vYborne, ale vyprahle pady. Bude provedeno zalesriovani a vcdnicli sib bude vyukto pro prtimysl. Ale na to vac neni zatim penez a kralovske a diktatorske vlady nedovedly hospodatstvi zorganisovat tak, aby to bylo provedeno vlastnimi silami.

Spanelsko melo vklycky velike a silne lodi, ale jeho dejlny jsou pine pkikladt nejvetk nesiaaenlivosti. Svata inkvisice byla zavedena r.

1481 a smutne proslula po celem svete. Roku 1494 byli ze Spanelska vypovezeni vaechni kteri jako 8paniolove ovladli obchod na Balkane a v ptedni Asii. Pak byla s.nevidanou krutosti a proti smluvnim zavazkiim vyplenena mohamedanska vira (1495) a zaaala doba neuvekitelne nabotenske a narodni nesnaenlivosti. Vyvrchclila po 12 letech vypuzenim Moriskti, jet zbavibo zemi Spousty vYbornYch pracovnikt. Stejna, nenavist se projevovala proti • panely do mnohYch protestantum. a vedia S valek — i na Bilou Horu. Uroveri vzdelani, ye sttedoveku velmi vs'soka, proto2e zamotni bide si mchli vzdelani platit, kiesala s rostouci chudobcu. Snaha o vzdelani byla povaIo yana za revolueni ein a joke poeatkem tohoto stoleti byli cdsuzovani jako rozvratnici do talatil bide, kteki tadali ztizovani obecnSich 2ko1. Teprve roku 1909 byla zavedena povinna Skolni dochazka, jet vetknou zilstavala na papite. Mezi noviteky bylo pied 10 lety jeate 22 procent an-

S t. r ana 7.

alfabett a r. 1920 bylo ve 8panelsku napoCteno celkem 43 procent analfabeta, kteki nedDvedli ani Gist ani psat.

CO SE VOJAKOVI LIBILO: PAN PRESIDENT. Bylo to na velke pfehlidce na letiki v Pardubicich, ktera korunovala konec ziivereanYch cvideni I. skupiny. Je to jen maliekost — ale kvot sstava, z mnoha maliekosti. Armada je trochu konservativni (jinak to nejde!) a znadne ctiladostive teleso. Ale armada bez ctitadosti neni opravdovou armadou, tomu dcbte rozmeji i dnekii Rusove. Tedy ohromne se libi pan president pit ptehlidce, vizte znamou dues fotografii; jak prihbiCi ku sla ynostninau pochadu I. sboru. Je v dernYch . i.atech, ad je to viastile o manevrech, spravily by to tedy take nejake sportovni nebo vychazkove k,ty. Ale nikoliv, president pitchazi v eernem, osvedauje znovu kulturu Opravdoveho gentle liana a vzdave. tim poctu armade, bohatYrske narodni historii a v'Sem idealtm, jet poji (hoe esskY lid s jeho armadcu. Armada nesnak dobke preNaS" vrchni velitel rozumi dobte tomu, Cemu na pt. nechce rozumet jinY eelnY- poiitik, dochazejici pit nejslavnostnejkch statnich pkile2itostech v 2ed3;'ch s pafapletcm. (brr, vojaci se ottasaji nelibosti), v 8irokern klobouku a rozcuchanYch viasech. Zminena fotografie rozletela se do celeho sveta, uvcrejhovana v assopisech, 1472 obr2zek so pi'edvadi v aktualitach nesCetnYch , biGgrafil — take v zemich, ktere delaji z Coskoslovenska ' pe1e2 borSevismu. Tady vSak sva vidi rnisto strupatell° bolSevika v kotene kurtce a s revolverem za pasem (znamY obrdzek komisatU) statnika v elegantnim eernem odevu, s rukaviekami, kter* mu2nou prostctou zastinuje kdejakeho anglickeho lords s rodokrnonem z XI. stoleti a tuctem strakdelnYch zamku. A dodejme spravedlive: take ministr narochn obrany Machnik se nam vedle presidents zamiouva.

Slavnostni raz, dank prehlidce eernYrn odevern obou politiku ovladajicich armadu, je ptedevgim poctou neznamemu Ceskoslovenskemu vojaku dneEita i vaZnejai snad budoucuosti. Ale fotografie na,povida, jeate vice: 2e v kritickch dobach tfima oteae Ceskoslovenske a.rtarddy mu2, te2ici se mladistve energii.

NOVE ViROBKY Z OVOCE. V poslednich nekolika letech se zabYval sta y pro yYzkum rostlinnYch plcdri pit bristolske universite v Long Ashton vYtkuray, tYkajicimi se vYroby raznYch vin, syru ps, povidel, ktere se daji ptipraviti z rozmanitYch druhii ovoce, rostoucich nebo pestovanYch ye Velke Britanii. 0 pokusy, ktere dokazoly, lecktere ovoce lze vSelijak nove zpracovati, vi velikY zajem zastupci priimyslu potravin skeho i vYrobci napojil, hledajici novinky ye vYrobe.

Podatilo se vyrobiti ovocne syrupy, .ez, podrtuji \rani i chut' Cerstveho ovoce, i kdy2 bylo ulaeno nekolik roku ye skl.adisti. Ilejlepe se to podarilo u syrupa z jahod a bort-1,Jek, cot ma sviij yYznam, protote z Ameriky se k nam Siri vzrtistajici obliba ovocnYch Z obou druha ovoce se daji pripraviti takes chutna vina a destilat z jahodove St'avy poskytuje vYborn,V biker, kdyt se it nennu prides pro barvu a viini trochu bortiwkoveho syrupu. Z novYch povidel jsou nejlahodnejei povidia, pripravena z derneho rybizu, jehot se dosed poutivalo jen malo. Tet byl rczmnoten meet 'oezalkoholickYch 'Wa y a vypraco7any metooly, jak je uchovati, aby nepodlehaly fermentaci.

Byla navrtena take ovocna mleka, pripravena z rianYch syrupa, ktera se riaohou rozSikenYch dues mleenYch buffetech.

VelkY vYznam pokust spreiva, v torn, ze prokazaly nove mo2nosti, jak zpracovati ovoce, vedle betneho prodeje eerstveho ovoce a obvykle vYroby ovocnYch konser y a jarnu. mute miti za nasledek, se se jeSte vice rozSiti pestovani ovoce, ponevadt pestitele uSlechtiMho ovoce vtdycky odprodaji svou tirodu zo.

Ts.T7tilr9 vYhodne deny.

Strana 8.

VESTNIK

etedni Organ Siovanske Pociporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANT A MOMKA—EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVAX PUBL. CO., "CS est, Texas Piedplatne 65c roe'ne. Do stare vlasti $1-65 roeneSubscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zineny aches zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pkedplatne, oznainky, budleti adresovany na Vestnik , West, Texas --Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

28.

itiJEN.

To neni bilY den a rate kolem, mlh tlate tahnou nad zoranYm polem, kdyt bohatstvi sve vydal te'tkY klas, ei nice, zerne ma, te poplenily, ci ruce vzaly chieba bilY, jej veky dechem lasky tehnalas?

A ptec si radost vytia z katcle chaty, a piece laska tije v srdci taty, jent drobne deti vede do ulic, a piece vYte pozveda je vefe na vzdory v koutech pkikreene sbefe, te sad se z jara zaskvi kvetem vic.

To neni bily den a rate kolem, jsi jako ptak na strome poloholem, a piece pisen ehtel bys zpivat vtem, by v srdci vira vstala oslavena, te tam, kde strada mut a trpi Lena, na dite usineje se volna zem.

Jar. Zeliva.

OsmadvacitY Men neni jen historic. Je to stale tivY odkaz a zavazek pfitomnosti. Proto den 28. i'ijna rnusi bYti nejpamatnejtim svatkern v esi. dejinach, nebot' verni jeho bojovali a zvitezili. Zvitezili, protote pravda vitezi. Pravda musi bYti stale v nas, v natl. stateenosti, v natl. \Tull jit vtdycky na strane prava, za dobrern a spravedlnosti. ZadnY nasili, tadna zloba ani ptesila neyydrti, spoji-li se ke sPoleenemu dilu hlavy, srdce a pate vtech tech, kdo usiluji poctivYmi prostfedky o poctivou vec. Je v same podstate tivota, tivota naroda i lidi, te pravo na tivot neda., se nikomu trvale zciziti. 28. kijne je nejslavnejti pfiklad tohoto vitezneho prava. Osmnact let, ktere nati rodni bratfi prozili od toho velkeho a tt'astneho dne, bylo dobou tvotive pre.ce, nati ye syobodnem state ztistali verni zasadam, vlastnostern a schopnostem, na nicht jira 28. kijne vyrostl. A nebylo to 18 let vtednich a obyeejnYch, byla to leta nejtettich pfekatek a nebezpeei. Katidy z tech rokt se staff novYm svedectirim a poznanim, te svoboda naroda znamene, a dlouho jests bude znamenati boj nikdy neukondenY, k nemut je tteba spojiti ytechny sily a odutevniti je vtdy vets'. odvahou a zmutilosti. KatidYm novYm 28. fijnem tt'astne protitYm a tfeba protrpenYm, splaci dnetni pokoleni svilj velkY dluh budoucnosti za to, te prave jemu bylo doptano doekati se onoho slavneho dne vzkfisern, za /left bojovali a umirail nej yetti synove naroda. Necht' se snati rodni bratti a sestry ve vtem, co a jak delaji, bYti hodni jejich pfikla.du a velkYch nezapomenutelnYch chvil 28. fijna.

V dery byl a je zdroj ds1. naredni sily, zattita svobody naroda a republiky, zaruka, ze obstoji a pfetrva v katde bouti, ktera, se nad Evropou a Ceskosiovensko pfitene? V uvedomelem a stateenem lidu, proniknutem mytlenkou na vlast a hotovem pfinest ji katdou slutbu a katdou obet'. Takavy byl lid 23. kijna a takovY — vetime bude esl. lid po katde, kdy jej velke a rozhodujici ehvile zaskoei, takovYm se osveddi ye vtech zkoutkach, ktere mu snad osud u1021.

eskoslovenski Amerika ma dosti priva vzpominati csl. revoluce. Vtdyt' bez Ameriky snad by nebylo viterstvi. Bez lasky echoamerieanft by nebylo rozpadu Rakouska, bez obetavosti americke vetve by nebylo slavneho vjezdu Masarykova do svobodne Prahy, nebylo vitezstvi a triumfu esl. veci. At' tije Osvoboditel Masaryk, at' tije dnetni president dr. Benet, at' tije vedne csl. narod ye svobodne, demokraticke republice!

2iv bud', nirode, posvecenY v Bohu; neumirej, muii tvoji necht' jsou bez poetu .. .

J. A. KomenskY. Rozhlas z t eskoslovenska miitete nyni zachytit pfijimadem na kratke viny veder od 7 do 9 hodin. Dosavadni vysilani esl. rozhlasu z nove stanice v Podebradech ptijato bylo s velkym zajrnem posluchadti Sev. a Jitni Ameriky, Kanady, MalajskYch Static, Belgickeho Konga atd. Rozhiatovae esl. programti tada pfatele, aby pokud motno east° projevovali pisemne svoje mineni, pfani a navrhy. Dopisy adresujte na: Radiova stanice, Podebrady, Cechy -- Czechoslovakia.

DneAni koMliestvi ve svete nebude miti dlouhello trvani. Je vubec nee° skuteene motneho v torn opidackem vymYtleni pozdravii, odznakti, symbolu, za nimt neni nic hlubtiho a ideovejtiho net touha nahraditi opravdovY nacionalismus oznamkovou nalepkou? HakovY v Nemecku, berlovY v Rakousku, ohnive kfite ve Francii, kosove a tipove v Mad'arsku, alate v Mexiku, kotile vtech barev a barevnYch odstinu od eernYch at po fialove — silk a narody v nem podobaji se operete, ktera se bude potomstvu jednou zdat nesmirne a nepochopitelne smetna. Neni to v podstate nic jineho netli detinskY vzdor provincialismu (krajinsky patriotismus), jehot choroba se objevuje ye vtech motnYch odrudach hesel o samovlade a jinYch skionech k politicks nevidomosti, hluchonemote a osamocovani.

Value jen sobs, sve prici a pill, veime jen svatemu nadgeni v nas. — Sv. tech.

Velkoryse oznamovani je hlavnim einitelem velke spotteby americkeho lidu. Na ptiklad cigaretovy prtmysl (Chesterfield, Lucky Strike a jine), kterY provadi ohromne oznamovani, zvYtiff v poslednich 15 letech odbyt svYch vYrobkit o 120 procent a vyplaci na oznamovani dvakrat tolik net na mzdy. Automobily, pivo, mYdla, radia, oleje, gasolin atd. jsou nabizeny ytemi zptisoby rozhlasem, plakaty, novinami atd.

Kdyi mohou jini, pros my ne? Nat nabor novych alenti pokraeuje slibne, broth organisatofi se eini a k povzbuzeni jette vydatnejti snahy uvadime pro ne i celou nati bratrskou rodinu zpravu ptedsedy sboru feditelti Woodmen of the World — De Emmett Bradshaw-a, v nit sdeluje, ze novY obchod at dosud letos ziskanY, vyvolava nadejiTha velke iispechy v rote pii"ObvyklYm pravidlem je," pravi ve zpra.ye Bradshaw, — te musi bYti ziskano roene jako novY obchod 14 procent obnosu existuji"cich pojistek. To by vyta.dovalo asi 60 milionti dolart noveho obchodu roene. My jsme vtak tolik ziskali v prvnlch testi mesicich t. roku."

Pfieiny tohoto iispechu jsou snadno pochopitelne. Hospodafske pomery Usilim znameniteho presidenta Roosevelta jsou lepti v katdem oboru podnikani a tudit i v obchodu pojitt'ovacim. Take vYnos farem je daleko lepti net pied tfemi roky pies mista suchem ei mokrem postitena. Obeane nedostatkem penez opomijeli, vlastne nemohli opatfiti si nejnutnejti tivotni potkeby, mezi net v prve fade po ukojeni taludku a otaceni patfi pojistka na tivot. Posiedni dobou vte se dohani, nedostatky napravuji, zanedbane, odstavene dohani. Take tivotni pojitteni. Proto je'vzestup obchodu pojitt'oyen, proto zdarnY rust bratrskYch spolku a nateho Bratrstva. Neni tfeba ptipominat, to nate SPJST. ma fadu natemu lidu vyhodnYch pojistek, spite nutno zdtrazniti, ze nas dobry lid mel by pfi opatteni tivotniho pojitteni etavat pfednost spolku lidovemu, krajanskernu die osvedeeneho hesla: k svemu!"

V deskosloy enskem narode ma bratrstvi opravdu krasne opravneni. Vzpomenme jen bratrstev husitskYch, deskYch bratii a legionatil, a sezname, te naklonnost k vatnemu nazirani na tivot, hlubokY socialni cit a smysl pro pospolitost v dobach zlYch neb osudovYch tvoti

Ve stfedu, dne 21. fijna 1936. krasne koteny esl. bratrstvi. Je vtak tfeba, abychom vtdy a vtude take jako bratti jednali.

Nesmime tvotiti v Jednote uzavfene kroutky, ani dati v navalu spolkove prate otupet prase ve vecech bratrstvi, nYbrt za katiclYm krokem musime jen gilt a celYm svYm tivotem dodavati mu utlechtilou naplri. Snatme se stale, abychom byli mene spolkem a vice bratrstvim.

Nemime se ridi. Ne vtichni, ale je jich hodne v natich faxlach, kteti se nemaji racii. Je tam mak) nebo docela tadne bratrstvi. Klepy, podeztivani, vzajemna nedilvera, nevrativost.

Nevati se slovo, i take podezfeni se vrhne ye tvat. Velmi east° bezdtwodne, jenom podle domnenky. V debatach se nejde pak za veci, jde se po osobach. Bez yzajemne slutnosti nehledi se vec vyjasnit, ale tt'ouchnout, rYpnout, ranit protivnou stranu at do dute. Misto tvotive pro,ce hadky. Misto radosti z prate, zdaru a rozkvetu kadu tkodoliba a pekelne, radost z nezdaru. Ruce misto k praci nedinne zastreeny v kapsach. Mnohdy je to otraveno mravy tpatne utajoyane osobni zavisti.

Memel ztratili tietu k demokracii a proto si natli sviij svetovY nazor, jehot podkladem je "ptirozend obrana proti stejne tilenemu, jako bestialnimu boltevickemu udeni, ktere ohrotuje celY svet a tedy i Nemecko." SovetskY komunismus se pry die nazoru "hnedeho" Nemecka pokoutel jit drive nakazit Nemce, jako dues vojensky se snati Moskva pfiblitit postupne boltevicke vojensky sily at k nemeckYm hranicim. Proto Nemecko chce cleat misionate mezi narody. Boltevismus povatuje i mimo sve hranice za smrtelneho neptitele, jehot chce potirat jako svetovou mot vtemi prostfedky.

NifStevy v redakci. V pondeli dopoledne zastavili se u nas mantels J. Kueerovi z Corpus Christi, nalezajice se na tests domt po dvoutYdennich prazdninach ztravenYch u pfibuznYch a znamYch ye West, Penelope a hlavne v Dallas, kdet si ditkladne prohledli centenielni yYstavu. — Toho dne k veeeru zrovna pied uzavfenim tiskarny dojeli na chvileieku maniele J. H. Kamasovi s detmi a junak Jaroslav Koval' z Temple, taktet na tests z centenielni vYstavy domil. Chteli videt tiskarnu, v nit nag Vestnik - je vydavan, jiz jsme navttevniktm s podrobnYm vYkladem o praci jednotlivYch strojt ukazali. — Mantels John Ondriltkovi z Dallas dojeli do West v zaletitosti soukrome a navttivili nas. Nayttevy nas zajiste velmi poListarna. Otisk sjezdoveho protokolu upravenY v Uhledne broturce s pfipojenYm snimkem delegatti v East Bernard, rozeslan byl po jednom yYtisku katdemu zastupci posledniho sjezdu a po vytisku fadovYm tajemnikum. — Sestra pi. H. v D. Vat dopis zaslan byl tiskovemu vYboru k posouzeni. Pofadatel jest vatan ptedpisy pro obsah organu a v pfipade, kde nechce brat zodpovednost za nepkipustnou kritiku veci nati Jednoty, odesila dotyenY dopis, elanek — instanci rozhodujici a tou jest — tiskovY vYbor.

ZMENY ADRES posilejte v nastivajici dobe stehovini se (bud' na zakoupenY pozemek na nove pronajatou farmu) nikoli na Vestnik, West, Texas — ale piimo br. ifeetniku HI. Ufadovny, jehoi adresa zni: Ed. L. Marek, Fayetteville, Tex. Opravy v adresifi cinime vYhradne jen na pokyny br. Marka. Posilite-li zmeny adres do West, musime je odesilat do Fayetteville a mime s tim zbyteenou prici a vflohy pogtovneho. Neopomerite udati i.id, k nemui patfite.

S bratrskYin pozdravem, Vydavatele Vestniku.

Pied 20 lety pfipojilo se Rumunsko k dohode'.

NemeckY vliv v Rumunsku pominul za yalky teprve po smrti krale Karla roku 1915. Jeho nastupce Ferdinand I. pfijal orientaci strany, vedene ministrem J. Bratianem a dne 27. srpna 1916 vypovedel Rakousku-Uhersku yalku.

Rumunske, armada nebyla vtak dostateene ph pravena a nemela dosud valednYch zkutenosti.

Po rychlem vpadu do Sedmihradska byla nucena ustoupiti. Soustiedila se na obranne nii v Dobrudti, rumunske krajine mezi ternym matem a Dunajem. Zde byly svedeny velboje. Tech se zileastnilo rusks vojsko a srbska divise, sestavena v Odese, ye ktere bojovalo hojne eeskoslovenskYch dobrovoleft.

Ve sttedu, dne 21. tijna 1936.

Co El dc-, TATISTIKY dokazuji nespornS7 rozmach hok.) spociatskeho podnikani, cot je dilsledek zdsahu presidentova Noveho P,adu, kterST republikangti vadcove dnes ye volebni kampani zutive potiraji. Za rok 1935 kolem 2000 priimyslovS7ch podniku a finanenich spolednosti vykazuje distSr zisk 2 a ptil bilionu dolarti proti 1.7 bil. dol. 1934, cot je vzestup zisku o 42 procent. U spoleenosti diste obchodnich a prumyslovS7ch je vzestup dokonce 49.7 proc. proti roku 1934. Mnoho spoleenosti letos po prve vykazuje misto schodkfi zisky.

Novindfske oznamovani dosahlo vrcholu roku 1920, kdy vyglo oznamek za $850,000,000. Roku 1933 byl nejnitgi, stay, 440,000,000 a r. 1935 jit $520,000,000. Ve Spoj. Statech vychazi denne na 40 milionti vSTtiskti novin, mesidne na 103 miliony magazine a tYdne 60 mil. trdenita.

Denni noviny spottebuji v Soustati do roka 4 miL tun tiskoveho papiru. Na jednoho obyvatele ptipada 62 liber novinoveho papiru.

Ze 26 milion y aut ye Spoj. Statech (to je 71 proc. vgech aut na svete) neni ve skuteenosti zaplaceno 60 procent. Statistika spoleenosti, jet financuji automobily, vykazuje vtak jen 2.1 proc. ztrat z nezaplacenSrch splatek. V roku 1935 bylo vyrobeno 4,119,000 vozU proti 2,869,000 r. 1934. Letogni vSTroba se odhaduje na 5 mil. vort.

Automobiloy3'7 pramysl spotteboval v poslednim rote: 19,000,000 galorul 'gasolinu za tti biliony dolaru, 4 biliony tun oceli — 21 proc. cele vS7roby oceli — 340,000 tun gumy, cot je 82% cele vSTroby gumy.

President Roosevelt byl nad gene uvitan desitkami tisicu lidu v Omaze, Lincoln a jinde, kde proslovil kampanni feel, jet byly boutliySim potleskem pteruSovany. President povatovan je za jednoho z nejlep gich teenika zeme.

Mluvi plynne, srozumitelne, jadrne. Dovede sve dilvody podati ptesvedeive, padne. A republikanske malovane straky na yrbe, plane sliby — stavi do praveho svetla. "Chcete svetiti" — pronesl v otazce p. Roosevelt v Lincoln, Neb., — "problem vSmosnosti zemedelstvi k fegeni tern, kteti nic pro jeho te geni neueinili v minulosti, chcete jej svefiti tern, kteti nyni eini nedusledne, na ziskani yypoeitane a nedopeeene sliby, ktere, jak vite dobte vy i oni, nemohou spineny"? Buracejici "Ne!" bylo k dane o0,zce odpovedi. President ve s yYch fedich doOka, se zemedelskS7ch otazek a uvadi, co bylo administraci k jejich fispe gnemu tegeni rfiznSrmi vladnimi akcemi ueineno.

Administrate nouzovS7ch praci ma 36,652 zamestnancii, ktefi fidi rfizne nouzo ye projekty.

Ptipada, tedy jeden administraeni zamestnanee na katc1S7ch 65 z 2,404,824 lidi, ktefi jsou nyni na nouzotich pracich zamestna,ni.

Na zotaveni a zabavy yydano bylo v Soustati 10.2 bilonu dolarti, to jest 13.3 proc. narodniho duchodu.

Za prvni pololeti 1936 byl proti lonsku prodej obchodnich dome vyggi o 10 proc., zasilatelskSrch spolednosti 0 30 proc., vSTroba umeleho hedvabi stoupia o 50 proc., stavebni ruch o 71 proc., dovoz byl 0 17 proc., vgivoz o 12 proc. vyggi net loni.

Podle odhadu senatora Boraha ptipada, na dame 22 1/4 centu z katdeho vydelaneho dolaru.

SpolkovSr odbor orby odhadi sta y firody korny ze dne 1. tijna na 1,509,000 bu gle proti 2,244,000 buglii ze dne 1. eervence. Sklizefi p genice udava, se na 627,000,000 bu ghl. Loni se sklidilo 623,444,000 buglt — prtimer let 1923-32 byl 863,564,000 bughl.

Zadatkem fijna papirove hlasovani vyneslo die zpravy The Kiflinger Washington Agency tyto, eislice: Roosevelt ma 217 jist7ch a 44 'praVdepodobnch, dohromady 261; Landon 53 jistYch, 21'7 pravdepodobnYch, celkem 270 volitelu. K zvoleni je treba 266 volitelft. Die teto kacelare Landon mute bYti zvolen. Jeho celkovY podet voiitelt prevySnje poe'etne volitele Rooseveltovy, ale president je bliz gi zvoleni net Landon, protote ma 217 jistYch kdetto Landon pouze 53.

Vedne krasna Smetanova opera "Prodana nevesta" zatazena byla do leto gniho programu

VESTNIK

Chicago City Opera Co. Bude zpivana anglicky, v pfekladu pi. LibuSe BartuSlove-Brownove.

Nej vyggi. spolkovy soud odepfel znovuuvatovati o svem rozhodnuti ze dne 1. eervna, jimt byl zakon o nejnit gich mzclach prohla gen nefistavnim.

Zakonoclarna usnesla se pro pfene geni sumy $480,000 staleho fondu do fondu pensijniho.

Zaroveri ptijat navrh, vydati pro vyplaceni tsarobni pense za tfi miliony dolartii iiroeitelnS7ch poukazek, ktere by stadily na fihradu pense pokud nebudou opatteny penize jinSrm zptisobem.

Nejvyggi spolkovST soud odmitl znovuuvateni tfi pomocnch zakonil Novell° Radu, dimt texaske utilitni spolednosti prohraly svilj boj proti federalni napomoci zfizovani obecnich elektraren.

Pad Madridu je asi neod yratW*7 neb povstalci dostali se zaeatkem t. t,S7dne 16 mil pled sidelni mesto 8panelska. President Azana opustil Madrid a uchPil se do Barcelony.

Prosperita navrati se nam do dvou mkt bezohledne na to, kdo bude zvolen presidentem.

Tento nahled projevil H. Heimann, piedseda Narodni Spolednosti yetitelt ye schazi "Southwestern Credit Men". Tame se blahou nadeji, to se vrati zlate easy .

28. ALIEN. (Pokraeovani se strany 1.) umeni nebo vedy, byl svetu znam jen jako Rakugan, nebo Mad'ar. Pokuta za nesvornost a htichy ()tea na gich byla prilig stragliva, stall jsme se narodem bez vlasti a beze jmena.

A piece narod nag nezahynul, buditele jeho jako KomenskS7, DobrovskS7, PalackSr, Hay -lidek,RgrNuajnivedlotmnSTch dobach poroby v duvete skalopevne, to opetne zasvitne narodu na gemu slunko svobody.

V praci techto moudrSrch vudcu naroda v dobe pozdej gi pokraeoval na g, vgemi milovan T. G. Masaryk, jehot osud pfedureil k tomu, aby v hodine dvanacte zaujal prvni misto a vyvedl narod z poroby. Jit v letech osmdesat3ich minuleho stoleti v gechna prate Masarykova mela jeden cil: prospeti svemu narodu, aby tento byl silnS7 a zralST, kdyby pfi gla doba, kdy bude moci opetne stati se narodem svobodnSim. Masaryk byl ueitelem na universite Karlove v Praze, byl ohnivPn spisovatelem i teenikem.

8el take do Vidne mezi poslance vkch narodti rakouskS7ch, a vg'ude bez bazne bojoval za prava sveho naroda. Je pkirozene, ze s yS7m nekompromisnim stanoviskem v obhajobe nezadatelnch pra y nageho naroda muses deliti fade zutivYch neptatel, vIdyt' tehdy mu z velke vetginy ani vlastni narod nerozumel a ptipravil mnoho, mnoho trpkS7ch chvil a zklamani.

Roku 1914, kdy vypukla valka svetova, ukazal se Masaryk v pine sve velikosti. Aekoliv ptedvidal jakemu utrpeni vystavena bude jeho rodina ze strany rakouskSrch Mad& pies to jako mut 64 lets' odchazi do ciziny, aby organisoval odboj proti Rakousku-Uhersku. Tes tce, veru teke se Masarykovi pracovalo, mai° byl narod nag znarn v dalekem svete a kde jej znali, jak nepeknST obraz melt o nas. Byli jsme znami jako narod cikanskS7, nevzdelanY a je proto pochopitelno, ze v fidiv cizich statniku byl tak velikST, kdyt pro gla svetem zprava, to narod na g nalezajice se po tfi sta let pod kfidly orla dvouhlaveho — chce laS7ti samostatnS7m.

A prave v teto dobe, v teto tetke chvili vystupuje Masaryk se sy Simi spolupracovniky pied forum sveta a vyvraci v gechny ty zle domnenky a usvedeuje nepfatele 6echil a Slovak-IA z nepravdy. — Teprve tehdy podalo se verit, ze narod. kterY takove mute rodi, jako je Masaryk, Bene§, ' tefanik a jine — musi bYti i vzdelanY, schcpny a vysp'elY. Viru, kterou pojali cizi statnici a narodove k vudci nakho naroda T. G. Masarykovi a jeho spolupracovnikilm, utvrdili eeskoslovenSti vojaci, kteti odpirali bojovat v rakouske armade a tisice jinYch v Rusku, Francii, Italii a Americe se zbrani v rukou postavilo se po bok

Strana 9.

Spojencti proti nenavidenenau, byrokratickemu Rakousku-Uhersku Bratfi moji, vzpominate one slavne doby, kdy cel3i naiad vzepjal v gechny svoje sily, uhodil mocnou ocelovou pesti novodobYch husitskYch bojo ynikii a pterval stalete okovy, ktere narod na g poutaly? A pak pti glo skoneeni valky vzajemneho se vratcleni narodil, nastalo vysttizliv'eni z krvelaene horeeky a na rozvalinach Rakouska-Uherska stave' se novST stat, stat deskoslovenskSt. Vzpominame, bratti, onech kro.snch chvil, kdy vrattli jsme se dome do vlasti a pozdravili rodnST domov. Nebyli jsme vgak jege svobodni, nebylo volno jegte Slovensko, gii jsme znovu proti cizackemu vrahu a na krasne pude Slovenska s bratry Slovaky objali se v pine svobode.

V techto dnech vzpominame dob nejslavnejAich a nejkrasnej gich, protitSrch v uptimnem bratrstvi, ale nelze se vyhnouti tomu, abychom si nevzpomeli temp ich pfiznakti nebezpeene v3"7,strahy, jet ptichazeji stale slygitelneji z vlasti. Vlast na ge progla tak velkSrm utrpenim po celou dobu valeenou, to musela tato zloba valky pokaziti i srdce trpiciho lidu.

Zeme nage i narod nag znavenSr bidou a utrpenim, vlast na ge katany rakousk3imi nena, nemohla vydati lep giho ovoce, nemohla vyra'Alt v onen krasnSr kvet svobody, po kterem jsme tolik touzili. Rozbujelo se mnoho a bPi, ktere dusi v eeskoslovenskem state kvety poctivosti, svornosti a Lasky. Jsou pomery dusne, politicks' tivot v osvobozenSrch vla.stech jest roze gtvan do krajnosti a proto pametlivY hlas sveho vtidce T. G. Masaryka: "musime stati neochvejne i nyni na pfedni strati v dilvete, ze narod nas, kterY pfe6kal veci hroznej§i, pfeeka i tohle."

KaalY jednotlivec naroda nakho, kaZdY tech a Slovak musi si bYti vedomen toho, ze by mohly se dejiny opakovati, ale snad jegte stra glivej'Si net pled tfemi sty a tisici lety, a k pak nebylo by jit zachrany, to pak nastala by smrtelna, katastrofa a flared eeskoslovenskS7 zahynul by — jen vlastni vinou.

Proto nejen my, legionafi, ale i ce1S 7 narod, nag tam doma ,musite si bPi vedomi toho, to se nesmime ubijeti svou vlastni malo,sti a vratednou nesvornosti. V gichni musime videti jasne, to narod neni a nebude po tak dlouho svoboden a bezpeeen, pokud nebude chapati one nejvS7Mi pravdy: "Neni svobody hoden, kdo jinemu ji bete! -Vgichni pfislu ghici deskoslovenskeho naroda musime si uvedomiti, te 'name jen jednu vlast a le jsme jeden narod, necht' jit v torn narode jsou jakekoli ruzne smery a prowly myglenkove nebo nabotenske.

V dobe sv6tove valky, kdy vlast volala nas do zbrane, vykonali jsme svou povinnost a slibme si, ze budeme konati povinnost svou i nyni, budeme pracovati za jednotku naroda, za odstraneni nespravedinosti, za prava drobneho lidu eeskoslovenskeho, kterY dosud neni svoboden tak, jak jsme jej tehdy svobodnYm rniti chteli. Pamatujme vtdycky tetce dobyte svobody, ale v den 28. fijna bud'me zvlaAte pametlivi one rude krve bratti, 6echil a Slovakt, prolite u Zborova, na Piave, u Vouziers a Terronu, pamatujme, jakYmi obetmi vlast nak i rod byly vykoupeny a to budeme-li poshgni s1.7Ych povinnosti k rodne vlasti, pak narod nag nezahyne a my vkchni synove a dcery naroda sveho v dalne cizine s nejvetM laskou a hrdosti vzpominati budeme sve otainy.

Jerry Baletka.

Houston, Texas.

Anglie bude miti pies 300 letigt!. "Daily Telegraph" oznamuje, ze poeet letik' a leteckYch pristavil britskeho materskeho letectva bude ye 1h0.te jednoho roku vice net zdvojnasoben proti nynelSimu stavu. Na zaklade stanoveneho programu n.a rok 1935 bylo ut zaloteno 38 'novYch leti gt/, z nicht 17 bylo zrizeno ye vYchadnich hrabstvich anglickYch. K tomu pristupuje jeg te 13 zylaUnich cvidnYch leti§t' a 13 §kolnich leti gt' pro dobrovolnou leteckou zalohu.

Civilni letectvi v Anglii ma k disposici 115 l'adnSich a pomocnY'ch letiSt'.

Strana 10.

VESTNlIC

Pia Kfrienatkich

2ivota

ROMAN Napsal . Joia

tiDAVLINKO, pro Boha to prosim, nech techto mytlenek, vtdyt' je jit pozde !"

"Pozde? Jette neni pozde. Jette nestojim se Semberou pled oltatem — — — " "Ale zitra bude stat. Je to yule a ptani tvSrch rodiell a ty jako dobie vychovand dcera to bude respektovati," pronesla Vitoutova s tvrdou ureitosti..

"Matko!" zavzlykala Pavia.

"Ani slova nechci slytet. Dobrou noc," pravila Vitoutova a odetla.

"Dobrou noc, matko!" iekla Pavia jako ye snach.

Povstala a pi'istoupila k oknu. Zahledela se ven do ztemnele zahrady, kde Ve tme rYsovaly se =tile obrysy stromt.

Otevfela okno.

Vzduch provanutSi omamnou vfmi kvetoucich stromfa dral se do pokojiku.

Povzdechla bolestne a dychtive do sebe vtahla vzduch, vzduch jarniho rateni.

Krev v silach ji zaproudila, lieka ji zriltovela a jeji zrak zaplal ohnem touhy . . .

"Jindro — Jindro!" zateptala vatnive.

"Pavlo!" ozval se vrouci hlas.

Cosi zachrastilo a v zapeti na to stanul Jindra tvati v tvat — Pavle.

Vzal ji za ruce a zateptal: "Pavlo — ptitel jsem."

"Pkitel jsi — je to krasne," iekla Pavia, jit srdce butilo tempem radosti. V zapeti na to uvedomila si skuteeny sta y veci a pod dojmem toho svesila smutne hlavu a zateptala: "Prod jsi ptitel? Co chcet?"

"Prod jsem ptitel? A co chci? — Jdu se na tebe podivat — jako na nevestu. Oh, Pavlo, cos mi to ueinila? Zatlapala jsi mou eistou lasku, jako tpinavY car. Boll me to, boll Ach, Pavlo, kdybys vedela, co se v mem nitru deje - Sam sobe nerozumim, ale citim, .te dnes udelam neco, co vas vyburcuje z vateho hnilobneho klidu, vg echny — tebe i celou vesnici," rozechven mluvil Jindra.

"Probfih Jindro, co chce udinit?"

"Co? — — to je gte sam nevim, jen to vim, ze vtechno ve mne bouti, jaksi bias mi nateptava, se musim 'udelat neco, co jette nikdo neudelal, nad dim zustane cela vesnice stat."

"Jindro!" fekla divka vtele a vztahla k nemu sve ruce.

Uchopil ji za ne a pak piehoupnuv oknem do pokojiku, stanul vedle ni.

"Jindro, eeho se to odvatujet? Uvedom si, ze mam zitra svatbu,' zaprosila.

"Prave proto, ze zitra touto chvili bude jit tenou jineho, se toho odvatuji — chci, aby tato chvile jette pattila nam," teptal Jindra a sevtel divku do narude.

Branila se s podatku, ale pak sama ovinula ruku kolem jeho krku a hlavu polotila na jeho prsa.

Zvratil jeji hlavu a jejich rty splynuly v dlouhem polibku.

Vyvinula se z jeho obeti a zahovotila: "Jindro, ty dobie vs, jak jsem to mela rada a mam to rada dodnes. Kdyby tyto zdi mohJy mluvit, tak by ti iekly, kolik myth vzdeclad platilo tobe, co slzi jsem pro tebe prolila."

"Nevetim — kdyby pravdou bylo, co ted' mi kikat, pak nebyla bys nevestou jineho."

"Jindro, zapkisaha,m te, ze jen tebe miluji..

Proklinam ten okamtik, kdy podlehla jsem domluvam rodieff a podala ruku tomu, o nemt , jit dnes vim, se s nim tt'astna nebudu. Jindro, mohla bych byt tt'astna, jedine s tebou! Jak desim se toho okamtiku, as zitra stanu u oltate s tim, jehot nemiluji! Ale jette neni pozde.

— Jindro, mne dosud rad, mazes mne zachranit — — " "Zachranit?"

"Ano, Jindro! Prchnu s tebou."

"Ty bys chtela?"

"Ano." "Dobte tedy," pravil Jindra a vzal ji za ruku a vedl ji k oknu. "Hie, tmava noc zahalila do sveho temneho havu celou' vesnici. Ptiprav se tedy, za chvili piijdu pro tebe."

"Jindro!" zvolala divka radostne.

Zdalo se, ze chce je gte nee() Mei, ale slova uvazla ji v hrdle.

Vrziy dvere a v zapeti na to matnS7 svit elektricke lampy ozaiil pokojik.

Ohledli se a uvidell stati mezi dvelmi — ce Pavly — Vitouge.

Zustal okam'Zik stati u dvefi. Rysy jeho eeje byly strhany rozeilenim. Jeho oei, planouci divokYm svitem, spoeinuly nenavistne na 'Jindrovi a pak zasipal: "Klid' se, nestoudnY darebaku!"

"Ano — pajdu, ale Pavia plajde se mnou."

"Jakee?"

"Pavia pajde se mnou, ponevad g se mame radi. Zitfejei snatek, ke kteremu ji chcete donutit, byl by pro ni neetestim, do neho'Z ji chcevehnati svou nesmyslnou uminenosti, 2e musi paniekou. Choi tomu nettesti zabranit • • neE' bude pozde. Pane Vitou gi, prosim vas o ruku Pavly! Neni mi tteba, abych dokazoval, jak ji mam rad — to Pavia dobie vi. Ale tolik vain chci iici, se nebudu znati v aivote jine2 jak bych ueinil Paviu St'astnou." ne "Radeji bych Pavlu na mist y zabil, nez bych, ji tobe dal."

"Otee!" vzkiikla Pavia a svezla se pied °teem na kolena.

"Vstaii, Paviinko, ten klacek nestoji. za to, abys pro nej na kolena klekala," iekl Vitote j izlive.

Jindrovi hnala se krev do hlavy; steti se opanoval, se mohl klidne promluviti: .

"Pane Vitouti, obratil jsem se na vas se slutnou prosbou a vy mi odpovidate uratkami. To neni pekne!"

"Bud' rad, ze neodpovedel jsem ranou holi, jak jsem mel v inyslu. \Tit, eeho se odvatujeg?

Klid' se; at' to tu jit nevidim! Pane, to by nate Pavia udelala terno, kdyby si to vzala — celY tivot se &it na vati chalupe. Mel jsi to pane nalieeno, aby Pavia s yYm venem zaplatila dluby, ze 17ter:/ch ani nevidite. A ut se klid', nebo zavola.m eeledlny a oni ti pomohou," iekl tvr• N.7it(Ya.'F;.

"Neni tteba, abyste nekoho volal — piljdu sam, ale ty uratky si s vamilednou vykidim," odvetil Jindra, chystaje se k odchodu. Ptistoupil k Pavle a podal ji ruku se slovy: "Mej Sc hezky, Pavlo, a bud' tt'astnou — motna, ze se jia neuvidime."

"Jindiichu, pro vtechno na svete, neodchazej I".

"Nemohu zde dele setrvati a dat se stale uratet. Mam take hrdost v tele a pak nemam tu jit co delat, slytela jsi sveho otce — " — — kter-;"7 pravil, abys tahl ke vtem 'derturn," ozval se Vitoug.

"Jdu iekl Jindfich a pak vyskoeiv na okno zmizel ve tine.

Jindiichu! Jindiichu!" volala za nim Pavia, lomic rukama.

Ze tmy dolehl k ni jette jeho hlas: "S Bohem, Pavlo!"

Pak rozestreio . se hluboke ticho.

"Otte, otce, cos to uoinil? Za glapal jsi moje etesti," obratila se Pavla se slzami v oeich k otci.

"To j3. vim, co jsem &inn. Tvoje gtesti je po bok.u. Somberove."

"Nikdy, otCe, s nim nebudu et'astnou! Main rada Jindricha a tys ho takfka vyhnal. JiSte si neco ude,'Ia!" horekovala divka.

"I neeht' udela — aspon da pokoj. Ted' I.12 nech tech vrtc,,cht. a tahni na kute — rano buderne bray vstavat," pravil Vitou g a odegel.

Pavia po jeho odchodu usedla na postel a horde se rozplakala.

III. Jindra ,,7 37:skoeiv oknem do temne nod. zitstal na okam'aik stati. Teprve ted' si uvedomil ktereho se mu dostalo. MalatnYm krokem pregel zahrad y, pteskoeil plot a v kraeel it rodnemu statku.

Ve sttedU, dne 21. fijna 1938.

Pojednou vzal ho kdosi za ruku a kdyi se Jindra zastavil, uvidel pied sebou stati cikanku — Ilonku, jeji oai hotely y e tme jako dva uhliky.

"Prod jsi tak smutnY?" zateptala.

"Eh, co tobe po torn!"

"Vim jia, prod" jsi tak smutnSi. Ale proto hlavu neves! Pro jednu divku piece nebudet se trapit. Vtdyt' svet je tak krasnY a tolik peknSfch deveal v nem."

"To vim, ale rad mohu miti jenom jednu a to je pro mne ztracena."

"A proe byt nemohl mit rad jinou? Nat trapit se pro neco, co jia je prye? Ty, takovS T pekmi chlapec — tobe ani nesluti, abys byl smutnr," geptala a s y Ym teem se it nemu Azce tiskla.

Jindra v tu chvili citil, jako by °hen, kterS7 z jejiho mladeho, bujneho tela salal, zapalil krev v jeho Llach. Zustal stati jako bez ducha, jako by ho jeji oei uhranuly.

Zavesila se mu rukama na•krk a ptissala se na jeho rty vtelS7m, dlouhYm polibkem.

Jindra v tu chvili citil, jako by jeho vedomi ustupovalo kamsi do pozadi, pied slastnSrm pocitem, kterY se jeho nitra zmocnil. Jako by se ze sna probiral, zdalo se mu, kdy Ilonka sve rty od jeho odtrhla. Opusil ji beze slova a bral se it domovu.

Ilonka jako stin kradla se za nim.

Jindra zanedlouho octl se pied vraty rodneho statku a zahy nato stanul na dvoie.

StatnY vleak, hlidajici ztichlY statek, zavreel, kdy vtak poznal Jindru, lisal se k jeho noham.

Jindra se zastavil uprostted dvora. Dnes vgak dival se na vtechno jaksi cize. Jindy jako by se katdYm svYm pohledem laskal se v gim, co pattilo k jejich statku, ale dnes citil ke vgemu jakousi nechut'. Proto, ze byl it tomuto statku ptipoutan, proto, se byl ureen, aby na nem seztraci dnes divku, ktera pro jeho tivot znamenala vte. Hotkost zalila jeho nitro, citil nenavist ke vtemu, co kolem videl, co mu ptipominalo, ze je jenom•sedlakem — tim pohrdavm tvorem, ktereho lidska, spoleenost stavi na nejniggi stuperi sve spoleeenske struktury.

Pak nahle rozhodnut ve gel do obytneho staveni a zametil rovnou do sveho pokojika. Usedl ke svemu psacimu stoiku, u nehog psaval pottebne veci, kde take le gela rieetni kniha, do katdodenne zapisoval ptijem a vydani v hospodatstvi. Naertl na papir nekolik zalepil do obalky a polo gil na still. Pak vyrial ze skiing cestovni kufry a jal se do nich skladati gaty a pottebne yea Vzal s sebou jegte sve penegni uspory a kvapne vy gel yen. Tige ptegel sini, zahledel se malieko ke dvetim, za nimig spali rodiee a sestra; pak vy gel na dv0r.

Rozhledl se jegte — jako by se vim se loudil - a pak zametil na zahumni. U stodoly se jegte zastavil a znovu se zahledel na rodn statek . . . Ka gde misto, na ktere se zahledel, pHpamatovalo mu neco z jeho detstvi a mladi.

Tegce se loueil s misty, ktera mu byla drahe,....

"Ne neni mono jinak — nechci bSrti dale tim ponigovanSrm sedlakem, kterSrm kdekdo pohrda, musim odejit," za geptal a kvapne odchazel, aby nepodlehl pohnuti, ktere se ho zmocriovalo.

V male vzdalenosti od jejich statku vstoupila mu do cesty — Ilonka.

"Vezmi mne s sebou," zaprosila a uptela na neho sve oei.

"Co bych s tebou alai?"

"Mam to rada — jako otrokyne budu ti slouZit," iekla vroucne.

Mesic vyhoupl z mrakil a v jeho zati zaleskly se jeji odi, ktere na neho upfela a v nicht zraeila se horeena, touha. Jeji bujne poprsi dmulo se pod vlivem zrychleneho oddychova,M. Jeji spora bluzieka byla rozhalena a umounend kogilka odhalila hrud', jejit plet' leskla se belosti jako nejbelejti mramor.

Jindra zastavil se v nemern fidivu a zahledel se na ni.

Stala pied nim jako bohyne rozko'"..c a lanky, ktera mu nabizela svou din, pfetekajici opojnou touhou.

"NemlWeg jiti se mnou — nage cesty se deli.

Jdu do sveta hledat uti geni, jdu se rva,t se givotem,"tekl ji.

(Pokradovanl)

Ve stfedu, dne 21. kijna 1936.

QUIDO MARIA VYSKO6IL:

Tiche rioure ROMAN

WrIEJZ. to bah!" prod knez a vice ut do rodinj) nS7ch zaletitostf sveho pritele nepromluvil.

Svatofrav sriatek odbyl se jit bez jakSTchkoli pfihod. Hned po svatbe si novomantele privezli matku mlade pani a veichni tki se svorne usidlili v byte pokmistrove, jen pro v'eechny byl dosti prestornS7.

Z nemnohSTch pamatek na svilj pratskY ptibytek 'yzall ssebou i velike rodinne zrcadlo, ktere zavneno v paradnim pokoji.

Brzy potom seznamila Andelka sveho chote i se svoji minulosti.

"Musi2 vedeti vee," odporovala, kdy se branil teto zpovedi. "Stalo by to mezi nami jako pfekatka, jako stin."

"Nelze-li jinak," souhlasil posleze Svatori vyslechl, co mu jeho chot' vypravela o Tonarovi, dim ji byl a elm ona se mu stala . Lee poslouchal vee jen napolo . .

Za to mlada pani sotva zadrtovala size, kdy skoneila svoji zpoved'.

Tento vSrbuch zma.t1 Svatone, jen2 nevedel, jak se ma k nemu zachovati,. • Teprve po chvili zaeptal: "Mae ho snad jests rada?"

Pohodila pyene hlavou a odyetila: "Cot je to viibec mane? Jaka bych to byla povaha?"

"Nu dobfe! Nemluvme tedy jit o tom!" rozhodoval pokmistr dobracky. "Co bylo. je mrtvo! Minulost dobolela, pfitomnost path na.m.

A budoucnost?"

Andelka se zaeervenala. Svatori pfitiskl ji k sobs a zlibal horoucne.

Od onoho dne nikdy se ji.2 minulosti sve teny ani slovem nedotekl a za kratko tivot na iilinkovske poke s malSrmi zmenami plynul s obvyklou denni jednotyarnosti.

Na mists Andelky seal nyni mladSr atednik Malik, tentokrate opravdu afednik, dobrS7, ale nevzhlednS, &ova, kterSr nemel pro nic jineho smyslu, net pro svoji povinnost. K Svatoriovi choval temet otcovskou actu a byl mu slepe oddan. Mene ua k jeho choti. Byla to v gak prirozend trpkost zkkiveneho eloveka, jehot teesne chyby na blizku kvetouci teny dvojnasob vynikaly.

Na etesti mlada pani toho nepozorovala, nebot' se stS7kala s personalem mutovy kancelapouze ye vyjimeenS7ch pfipadech. Sve nejvlastnejsi blaho nalezla v spokojenem domadim tivote, z nehot jen nerada vystupovala na vefejnost. Na e'testi nebylo k tomu v 2ilinkoye mnoho pfiletitosti.

Za zimy, zde, v Podhoki, vtdy mimofadne dlouhe, jen zildka kdy zajela sem divadelni spoleenost a jediny pies, kterS'r se tu byl vrcholem mistnich okazalosti.

Tomu se oveem ani Svatoriovi nemohli vyhnouti a jak ani jinak nebylo motno, prohlaAena byla Andelka na plese tajne i vefejne za kralovnu veeera.

Veseleji v Zilinkove bYvalo v lets, kdy mesteeko otivoy alo turisty, spechajicimi do hor a studenty. Tu poradany yYlety, hrano divadlo, nebo i "ztlueena" nejaka narodni slavnost.

Ale jinak ovladal Zilinkov po celSr rok svatSr klid, jen vhod jsa usedlikam, dasem i do srdce Andeldina se snatil vnesti zapomenuti tech pfihod, jet zjizvily je v minulosti a do- sud zahojeny byly pouze domnele!

X. Po rote mantelskS7 krb Svatoriov3%ch se menil v rodinnS..

Poetmistr se stal otcem rozkoeneho deveatka, pojmenovaneho Jindrou.

8testi, ' opravdove etesti, tfeba fiche, osudu nevyz3ivajici, ale piece jen Stesti se usadilo na 2ilinkovske poet& Poetolka ptivykla hnizdu, ody yknuvei minulosti, jet se nehlasila.

Byla vesela, krasna a jste i vdeenO osudu,

VESTNiK kter3'7 s ni tak zahraval. Ve svem muti mela vice pritele net milence, v katdem pfipade vtak vzorneho chote.

Svatori dodrtel slib a o torn, co bylo, a n i slfivkem se nezminil. Zapomenul patrne toho, nebot' zustalo mu to cizi a daleke.

Ne tak speene se dala vykoteniti minulost ze ze srdce mlade pani. Jako katdou terra, i ji nedostitne, ztracene a mimotadne. Citila patrne prilis bezpednost sveho etesti i toutila alespori chvili se o ni strachovati, aby neseveednila.

Osud pkipravil poetolce i tuto zkoueku.

Kdy2 nadeelo opet leto, obdrtela Andela dopis od Sovera, jen nepfestal ji bYti nikdy uptimnS7m pfitelem. Zvedave ho ote ykela. Led obsah listu malirova udesil naraz srdce pani Svatoriove. Staria oznamoval ji, 'te se Tonar vratil do Prahy, da y se ',fed tim v Patiti rozvest se svoji choti.

"A nyni, jsa opet svoboden, hleda, fisilovne pfiletitost jak se k yam pfiblititi, ad jsem ho pied tim varoval. Lee Michal si zvykl hazardovati a tak zpravuji Vas jit pfedem o sazce, jejit cenou mohla by snadno bSrti Vase eest."

Tak psal Sover a z katdeho slova jeho dopisu salala uptimnost Lea mlada pani pfezirala vS7strahu, zaujala jen jedinou skuteanosti.

Michal Tonar se vratil a svoboden.

Kdetto ona?

Po prve onoho dne se ji zdal rodinnS7 vzduch tetkS7 a neztravitelnS7, pouta mantelska skuteenSmi okovy, Zilinkov pustinou.

Jen s nejv'etSim pfemahanim ptedstirala klid pied syYm chotem.

TM dny, jet proplynuly od one chvile, kdy Andelka obdrtela Soverfiv dopis, yypineny byly samYmi bou'remi. Lee z rnraiden, pokrSrvajicich huste tivotni obzory pani Svatoriove, posleze i blesk se vylomil, kdy po dopise Soveroye nasledoval zahy i list Tonaray.

Andelka, poznavei na obalce tahy Michalovy, mela nejprve v amyslu psani znieiti nepfeeteno.

Ale zvedavost splynula s touhpu, nedovolila ji tamer uskuteeniti.

Rortrhla tedy osudnSr dopis chvejicimi se prsty a pfeletla jeho obsah.

Znel: "Po leta bloudiv na cestach, po nich; marne jsem doufal dojiti sveho etesti, po zkouelach, v nicht jsem neobstal a po prihodach, kterji-ch je lepe zapomenouti, vracim se k pramenum, z nicht v me srdce jedine pr3iStilo opravdove bla.ho. Priznavam se, to tetce jsem se prohfeeil na Vas, ktera jste mi vtdy pasobila pouze dobro; ale prase pro tuto andelskou duSi doufam, ze mi odpustite a znovu pozdvihnete k tem idealnim vY2inam, po nich jsme spolu chodivali tentkrate . . . v tech pfeet'astiVch letech mladS7ch naeich srra a spoleenSrch tuteb.

Andelko moje sladka! Neodmitejte, prosim, toho; kdo kajicne se vraci. Netadam vie net jedineho slova povzbuzeni. Bez neho sotva bych dobojoval tapas o vlastni dastojnost, ktery jsem si pfedsevzal. S nim . . . zvitezim jste a stanu se opet dokonalYm elovekem. Slitujte se proto node mnou a pike! \Tate, ze jdu foci, ktera je bez hvezd a v nit pouze Vy matete rortati svetla nadeje . . . " Pani Andela, doeetei. hluboce se zamyslila.

List Tonarav ji dojal, ale ne na dlouho. Rdny, ktere ji zasadil ten, jemut (lave-rive obetovala celou svoji mladost, zajitfily se pod dratdidlem techto lichoth/vh slov a probudily v pani poetmistrove zadfimle svedomi.

Nasilim se vzpamatovala, na pomoc povolavei svoji soudnost.

A yystfizlivevei, ueinila ihned nezvratne rozhodnuti: Nechati dopis Tonarty bez odpovedi!

Uleheilo se ji ponekud po teto volbe mezi srdcem a rozumem i doufala, 2e je zachranena.

Lee mSdila se!

Asi o tS7den pozdeji se objevil Tonar na tilinkovskem namesti a pani Svatoriova zahledla ho s okna. Tehdy, kdyby jeji mut bkval ptitomen, jste byla by se mu svefila s novS7m nebezpeeim; na oeetesti veak dlel poetmistr

Strana 11. prave v fdade, a net se vratil, vyprchala jeji odvaha.

Zblaznivela a strachujic se nahodneho setkani se sySrm 13SrvalSim ctitelem, usmyslila si Andelka, to nevyjde z domu. Pfedstirajic nastydnuti, zastala take skuteene doma celSrch pet dni, po kteroutto dobu Michala ani okem nezahledla.

Bylo skoro .jisto, to odejel, rozmrzen marnYm yydkavanim, nebot' tet pani Velichova, jit jedine se dcera sverila, ad se nevyhSrbala prochazkam, Tonara na nich nespatfila.

Mohly se proto obe pani bez obav zadastniti jednodenniho vYletu do pohranienich hor, ktery poradal mistni turisticky spolek. Pan gebestian, ac jindy nikdy neschazel, tentokrate se musil omluviti. Cekai inspekci. Svetil proto damy Sedovy, jen ochotne slibil uvazati se ve svoji alohu.

Alespori pfijdu na jine mykenky," tertoval.

"Beztak u rids elo yek aby za tiva shnil."

"Prod se tedy znovu neotenite?" dobiral si poetmistr souseda, jen ut deset let vdovail.

"To bych si dal," odmital 8eda. "Ma nebotka, jet odjaktiva na mne zarlila, chodila by mne potom teprve strakt."

"Cot snad chodi ut nyni?"

"Jiste to nevim, ale zda, se mi to, nebot' easto mam kapsu kabatu rano na ruby. A prohliteti me kapsy, to umela moje nebotka Jenovefa mistrne," vykladal eprYmar strYc, kdy se damy chystaly na cestu.

Vyjelo se na trech pohodlmich vDetnich vozech a ve dvou hodinach stihlo prvvS7ch pasem pohranienich lesa. Odtud elo to jit volneji, nebot' testy, tfeba to v dobrem stavu udrtovane, stoupaly, i bylo nutno eetriti potan.

Za to v lesich vladlo rovnomerne pffeefi, jemne pasobici na odi a malebiVmi s yS7mi zakoutimi okouzlujici i srdce vSrletnikt. Strme strane se pkikke svatovaly k bujnS7m a rozdovadenSTm horskS7rn houetinam, na nicht obrovske lopuchove listy tvorily ostrayky, vhodne akryty lesnim skfitkam a drobiVm vodnim tenkam.

Hojnost lesniho ovoce lakalo k hostine na zelenem mechu a stfibrne studanky k ovlateni rta, SprahlS7ch horkSrm dnem a veselSim hovorem.

Damska spoleenost hrala ove'em prim, nebot' byla ye yeteine. Pani ji pouze prizyukovali.

Vy'jimku einily oveem pary sdrutene ze studenta u mladiekYch mestskSich sledinek, jicht vaz se stale otfasal terty a jasanim.

Pani poetmistrova, Se svoji matkou nemisily se mnoho v zabavu ostatnich. Samy spolu mely co hovoriti, at se i tu pied ostatnimi bylo treba miti na pozoru, nebot' koala neopatrna, poznamka mohla zavdati podnet k vitanYm mestskm pteklepam, o net ani v 2ilinkove nebylo nouze.

Zylake pani zdala se malomluvna a soused 8eda se marne snatil, aby ji rozesmal.

"Cot pak je dnes s varni, milostpani ? " vyzvidal. "Cot se yam Lady nelibi?"

"Ach ne! Je tu opravdu pfekrasne .

"Co tedy?"

"Nevim, ale mam jakesi tue'eni, 'te mne dnes potka, nejaka, nehoda," pfiznavala se konedne pani Andela.

"Nehoda? Mezi nami? Tot' nemotno," vyvracel dobrackY soused obavy sve chranenky, ale vSTraz jeji, dnes ponekud pobledle tvatinky nesvedeil o torn, to by teto ateee vefila.

V pravde, sama nevedela, prod se ji zmocnily obavy.

Kdyt dasne z ran g vyjeli, bylo ji tak lehce.

Ale sotva se spoleenost ocitla v lesich, pfepadla Andelku tiseri, jako by se v techto pokojnS7ch hvozdech skrYval nejakY askok.

Sverila se proto sve matte, ale to namitla: "Vet. to to je jen zbytek vzrueeni poslednich dna. Jiste ze se v teto krasne krajine osvetie a bude ti opet dobte. Jenom se zbav syS7ch blahov3-7ch mykenek. Nebezpeei ut minulo .. . tot' jisto! A Tonar se sotva odvati jests jedenkrate . . . " Andelka potkasla hlavou: "Melo jsem dnes takovS7 divn3i sen. Zdalo se mi, to se pode mnou zeme otevi .ela a ja se skitila propasti. Lee nedopadla piece at na dno. Nejaka neznarna, sila v prostfed letu vrb(Poltraeovani..) la mne zpet.

vterNix

Strana 12,

Dvacate vy'rocI tragickelo poselstvi.

Lola Linhartova.

A8E svoboda a samostatnost nam nespadN ly do klina. Byly vykoupeny bojem a utrpenim, krvi a tivoty nagich lidi Boma i v zahraniei. Dokazuje to i tato kratke, vzpominka z einnosti na gi Mafie. Aby byl stalY kontakt lidi stojicich v eele zahranieniho odboje, bylo tieba pravidelneho spojeni. S poeatku bylci toto spojeni udrtovano ptes 8vS7eary. Byla jsem zasvecena do rfanYch podnikil s vysilanim po• nektere jsem znala osobne. U nas, v 8afhimach ye S yycatich, schazeli se eetni &liveryhodni krajane. Velmi rada vzpominam na Dr. Lva Sychravu, kterY v teto dobe udrtoval spojeni mezi prof. Masarykem a krajanskYmi koloniemi.

Bylo mYrn ptanim, abych i ja mohla nejakYm zpfisobem veci prospeti. Brzy naskytla se mi pkiletitost. V zati roku 1915 byl vyslan °pet jeden posel do Prahy, ten se v gak nevratil. Byla obava, to byl zateen. Hledal se jinY posel, cot nebylci tehda snadne. Proto jsem se nabidla, to pojedu ja. Men jsme chlapce u dededka v Beroune v Cechach. Odjel tam pied rokem s bYvalYm jednatelem spolku "Hus" v Safhtzach, krajanem Hogkem. Tim jsem mohla 0davodniti svou zadost o visum do Rakouska.

Krajan KyjovskY, kterY posly vypravoval, souhlasil a ptinesl brzy zpravy od prof Masaryka ze Genevy.

Z dtvodt, ze posledni posel nevracel a z nutne opatrnosti byly mne sdeleny zpravy • Obditela jsem pouze gifrovanou zpravu s heslem a oznamenim, ze ptichazim s poselstvim od prof. Masaryka. Tato struena zprava byla vsunuta do maleho dteveneho knofliku, kterY byl opetne potaten latkou a ptigit na sukni k ostatnim 63 knofliktim, ktere zdobily mfij kostym. tistni zpravu jsem se naudila pies noc. Obsahovala 14 bode. Na ge dva chlapce, jednomu bylo 2 1/2 roku a druhemu 1 a. 01 roku, dovezla jsem k svemu bratrovi do blizke gvYcarske obce Feuerthalen a tehot dne 4. fijna odjela jsem do Prahy.

Prohlidka na hranicich byla velmi ptisna, ale dobie dopadla. Hned druheho dne jsem zagla k panu Mare govi. To byl strYeek krajana Kyjovskeho, kterY poslum ze 8vSrear sprosttedkoval schfizky s redaktory easu Dr. Du gkem a Hajkem. Legitimovala jsem se u Mare ge knoflikem a heslem. Ne gt'astnou nahodou nebyli oba redaktoki to doby v Praze. Hajek byl na vojne a Dr. Dudek na cestach. Po dlouhem uvatovani mne nezbylo nic jineho, net se obratiti na osobu tteti, jak mi bylo ptikazano krajanem KyjovskYm. Tou tteti osobou byl Dr. Soukup. Tu vgak .se stal osudnY omyl. Dr. Soukup nikdy posly neptijimal, byl prilis vystaven nebezpeei. Krajan KyjovskY mne k nemu poslal ze sve iniciativy, ov gem v nejlepgim innyslu.

Melo, jsem vytiditi dr. Soukupovi zaroven vzkaz g-vYcarskYch krajaml, aby ptijel take do zahranidi pracovati v odboji.

Mang mel sjednati schfizku s Dr. Soukupem.

SOL do redakce Prava lidu, ale Dr. Soukup byl toho dne v Kohn& Zastihl tu posl. Dr. Smerala a Mara v davete, to je mezi s yYmi a te tedy mute mluviti otevtene, vypravel pied eleny redakce, oc jde. Slibil ptijiti druheho dne k Dr. Soukupovi. DruhY den veder skuteene gel do Soukupovy kancelate, kde byl v tete chvili take bratr poslance 8merala. Mare g si nepodinal dosti opatrne. Odevzdal knoflik se sdelenim, ze v nem tajno, gifra a zval Dr. Soukupa ke schtzce s poslem ze Sticar. Dr. Soukup vgak Marege neznal. Jeho vystupovani vzbudilo v nem podezteni. Pied nekolika t3idny byl totit zatden Dr. Rain a tikalo se, 2e na udani provokatera. Pied nekolika dny zase redaktor SkorkovskST, tak na udani provokatera. Dr. Soukup se domnival, to take v tomto ptipade jde o nastrahu pratske statni policie.

Proto odpovedel, to o nieem nevi, ze nikoho ze S yYcar nedeka a na Mare ge to ueini oznameni.

Celt' druhST den chodil Dr. Soukup po Praze a zji§t'oval u Menu Mane, zna-li nekdo z nich Marege. Mohli ho znati jedine redaktoki Dudek a Hajek. Prot° jejich kol. Haj grnan zajel hned do Piepych u Opodna, kde byl redaktor Hajek prave na dovolene. Hajek potvrdil, ze s Mare gem 'spolupracuje. Redaktor Haj g -manodjelprthzPay,leptij jit — bohutel — pozde. Dr. Smeral nalehal na Dr. Soukupa a tak se koneene odebrali na policejni teditelstvi a pkihodu udali. Kdyt jsem se nemohla dodkati schtzky s Dr. Soukupem, dala jsem svou adresu Mare govi a odjela do Berouna ke svemu tchanovi. Mega jsem tu nejstarg iho chlapce. Nastupovala jsem na Smichovskem nadrati. Bylo mi napadne, to je tam mnoho eetniku, kteii se pronikave katcleho prohlfteji. Nevedela jsem, to jit mne hledaji.

Tento tragickY omyl, kterY se stal dne 7. tijna 1915 v Praze, mel ne gt'astne nasledky.

Marege zatkli. Pod natlakem policie v gechno o• ftekl me jmeno i adresu. Policie jegte ✓ noci odjela do Berouna a ve d ye hodiny v noci za doprovodu mistniho stratmistra v pine vyzbroji, komisate Slavieka a tin detektivu po prohlidce bytu mne zatkla a odvezia zpet do Prahy. U Mare ge byl nalezen osudnY knoflik, jehot obsah byl pozdeji degifrovan. Na zaklade vypovedi Mare govy a kombinace policie byly zatdeny jegte dalgi osoby, redaktoti easu: Hajek, Dr. Dudek, Kunte, Trapi, 8a'Sek, Minatik, Schmidt, dale vladni rada Olid, Dr. Soukup, pi.

Hana Bene gova, pi. Pavla Hajkova, sled* . Dr. Alice Masarykova, sled. Sychravova.

Po dtrnactidennim vy getfovani, i v noenich pozdnich hodinach, na policejnim teditelstvi ✓ Praze nas piedali trestnimu soudu na Karlove namesti. 21. listopadu 1915 jsme byli odvezeni k vojenskemu soudu do Vidne. jsme pozde veder, protote nebylo pro nas, teny, mista ye vojenske trestnici, ptedali nas zemskemu soudu, kde za nami zapadla vrata. Vezneny jsme byly oddelene. Ptaly jsme se samy sebe: "Jak dlouho zde ziistaneme?"

Nastalo vy gettovani. Stale vyeerpavalici v;c7slechy, nekolikahodinove. Trpely jsme dugevni nejistotou, trpely i fysicky, hladem a zimou.

Tenrve 1R. srpna 1916 jsem obditela prvni ob. 11()Va21 SthS. ve kterem jsem byla vinena z veIPzrr-Icly a mela lo)•rti potrestana podle paragrafu 58 a 59 — trestem smrti provazem. Nyni jsem vedela, ze mi hrozi gibenice. Dne 13. listopadu teho2 roku bylo zahajeno ptelideni, ktere po nekolika dnech opet bylo pterugeno, voiensk:* solid nemel dostatek dtkazt, ad men jiZ" 6 skkini aktfi. Pani Hana Benegova, ktera pro tetkou chorobu byla ptedtim propugtena, ve vvg ettovaci sini byla opet zatdena a znovu t'alafove.na.

DruhY obtalovaci spis jsem pak obdrtela v kvetnu 1917. Pfelideni melo bYti v eervnu nebo eervenci. Nove nastolenS7 cisaf Karel 2.' dervence 1917 udelil v gak amnestii politickYm provinilann. Po 21 mesicich dukvnich muk, hiadu, zimy, hrozeni gibenici — jsem opougtela vezeni do krasneho sluneeneho dne svobody.

V dui vg ak zbyl smutek nad zpravami o ti draheho otce, kterr zesnul nedlouho po mem zateeni a amrtim mai° etytleteho syndeka.

Dite ulozili beze mne do cizi zeme, do zeme, ktera, se nam stala druhSrm pohostinmim domovem. Do 8v3"7ear jsem se nesmela vratit, jako nebezpedne politicky podezteld, a tak jsem musela zustati v Beroune u tchana pod policejnim dozorem aZ do konce valky. Teprve koncem ledna roku 1919 bylo mi umoZ'neno, po vice net ttiletem odloueeni, vratiti se zpet ke sve rodine do 81.17car.

Byla jsem rada,ze v ge jegte tak dobte dopadlo. Nikomu jsem nedinila 'cr rditek pro zavineny omyl. Byl to na g osud, kterS7 mel take dobrou stranku: nutil k vet gi opatrnosti pti dalgich akcich. Zaroveri giroka nage veiejnost se dovedela, k v zahranidi se pracuje pro osvobozeni naroda. A osvobozeni neni moZne bez ,obeti. tlovek, kteremu jest matefskS T jazyk ihostejrtf, jest mravne skles1Sr. — T. G. Masaryk.

Ve st1edu, dne 21. fijna 1936.

NASA RESOLUCE SOUSTRASTI. RESOLUCE My, nitepodepsanY resolueni vYbor iadu KomenskY cis. 20, S.P.J.S.T. v Granger, Texas, vyslovujeme timto na g i uptimnou soustrast yam, mile ditky a rodino, nad ztratou Vageho otce a dedeeka a natal° spolubratra Jos. F. Kocurka, kterY zemtel dne 29. zati. 1936 v Robstown, Texas, ve stall. 67 let, a take byl pochovan Robstown, Texas. Br. Kocurek pattil do.nageho tadu pies 31 ran a vady byl vernSlm elenem a vkly pamatoval na sve povinnosti spolkove.

Nag tad projevuje timto portistale rodine uptimnou soustrast, a jemu veene odpoeinuti.

Resoluce tato budta uvetejnena ye Vestniku a ten zane g ena do protokolni knihy na pamatku a opis poslan take jeho rodine.

Za tad Komensky Cis. 20, S.P.J.S.T. v Granger, Texas, dne 8. tijna. 1936.

Jno. P. Trlica, J. H. Huser, August Vitek, Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu Pokrok Jihu cis. 72, v Cameron, Tex., vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou Va geho mantela, otce, a nageho spolubratra Petra Mikula, kterY zemiel dne 14. zati 1936, ye stati 68 roku. Vime, pozustali, ze Va zarmutek je velkY, ale budit Vam fitechou, ze celY tad citi s Vami.

ZminenY bratr byl dobrym Menem nageho tadu, syYch povinnosti dbalY. Budit test jeho pamatce. Odpoeivej v pokoji.

Resoluce tato budi2 zane gena do protokolni knihy tadove a opis poslan portstale rodine.

F. A. Marek, Fr. 8ustek, J. J. Stoklas, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Slovan Jihu 'Oslo 26, projevujeme timto jrnenem tadu nagi opravdove citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou Va gi milovane manklky, matky, sestry a babieky, a na gi spolusestry, MARIE HANUS, ktera zemtela po del gi nemoci due 9ho tijna 1936, a pohtbena byla druheho dne na hibitove pii Skidmore, Texas.

My, elenove tadu tohoto vime, to zarmutek Vag je velikST, av gak budiZ Varn Utechou, Ze my bratti a sestry tohoto tadu s Vami souciti ve Vagem zarmutku.

Dan° v Skidmore, Texas, dne 15ho tijna 1936.

J. P, Nedbalek, Joseph Koliha ml., Julius 8umbera, resoludni vSTbor.

Zemiel patron nejvet giho diamantu. V techto dnech zemtel v Johannesburgu v jinni Africe 741etY Sir Thomas M. Cullinan, po nemt byl nazvan proslulY diamant. Sir Thomas objevil bohate diamantove pole na farme u Pretoria, kterou koupil v rote 1898, av gak teprve po burske valce zahajil tabu, ktera se ukazala veimi vYnosna. R. 1905 jeden z dozorcii zpozoroval v geru na obchfizce cosi blYskaveho a kdyt zkoumal kamen kapesnim notem, zjistil, to jd o diamant ttikrat vet gi, net byly vgechny cliive nalezene. Diamant vatil 3,025% angl. karatu.

Kamen byl nazvan diamantem Cullinanov;t7m a r. 1907 byl ziskan transvaalskou vladou. V Amsterodamu byl roziiznut ye dvi a v gtgi polovieka byla jegte dale rortezana ra, rnen§i kousky. Na konec dva kameny, ktere b7ly stain jegte nejvet gi z existujicich diaman b7,73y vybrougeny a vylegteny a spolu s 7.-171zo?17-a mengimi venovany krali Eduardovi k job.° narozeninam r. 1908. Jeden z obou velijch menu, jet byly na kralovo ptani nazvany "Hvezdami Afriky", byl vsazen do Zezla a druhST do tigke koruny. Zb3i.vajici kameny byly venovany kralovne Alexandte a kralovne Mary.

Strana 13.

Ve sttedu, dne 21. fijna 1936.

KRVAVE REVOLUCE PROJEV ZAOSTALOSTI? Spanelsko ma asi 24 milionu obyvatelt. Sotva 10 miliont jich umi Gist a psat.

Je podivne, ae nejkrvavej i revoluee bYvaji prave u narodt, jet' maji nejvice analfabet0. Tak tomu bylo r. 1917 v Rusku, kde ze 110 millonil lidi nedovedlo dist a psat ani devet milion0. Tak je tomu v Mexiku, kde je te dnes je zvlagtnosti dlovek, kterY dovede 'dist a psat. Podcbne je tomu v mnoha sttedoamerickYch republikach, kde panel tina je matetskYm jazykem a obeanska revoluce skoro lidovou zabavou,

g

g

g

g

Severiiv

BALSAM proti

g

poskytne cele va i rodine rychlou a bezpednou filevu od chrapotu, rYmy, nastuzeni a kagle!

Kupte Fahey dnes!

Ve dvou velikostech

g

50c a 25c

Ve v ech petclnicla lekarnach!

aby se mohic Stfilet, zatYkat, pienit a zbesile jezdit. Dnes je to ye Spanelsku, kde si pies polovici obyvatelstva nedovede ani uvedomit, prod vlastne delaji revoluci.

Va ina Spanelu nedovede list knihu, plakat, 'atit nad dbdhodem.

Porto ma va ina obchodu na vyvesnich Stitech misto napisu vtip/le volene znaky. Jehne znamena obchod s vinenYmi i jinYmi latkami, Upinek znamena, drogerii, had s vahou je na lekarne, kalamak s perem znamena papirnictvi.

Ve Valencii jsem napoeital ye tkech ulicich kolem tr nice 160 YYvesnich ttita. Jen na dvaciti byla jmena jako u nas (Novak a syn, F. Hlavadek). Na v ech ostatnich byly znaky. 8panel nejde nakupovat k Novalovi, ale do drogerie "u slunce", do obchodu s pradlem "u Iva", do kramu "u palmy". Obrazky byly odjaktiva pismem primitivt.

Spanelskou zvlattnosti je "Escritorio Publico', vefejna pisarna. SpanelskY analfabet si tam dava napsat svoje dopisy a pkedist dopisy, jet' dostal. Na vsi je dtvernikem pro vtechno psani zpravidla farak.

Ve mestech obstaravaji psani dopisal stark pani, vettinou vyslougili poddastojnici. Still, idle, inkoust, per°, papir, obalky a velmi mnoho cigaret — to je zakizeni kaideho Escritorio.

VekejnY pisaf ma svou kancelak na ekejne ulici. Obydejne na naroIi. Je to idylickY pohled na stareho pisake mezi mladYmi divkami. Jedna za druhou pkichazi k nemu a tajemne mu neco septa do ucha.

Vypada to, jako by sly ke zpovedi.

Zatim mu pkedkikavaji do ucha, co ma napsat jejich milemu. Pisat ke v emu HU, "Ana" a napi e pak v kratkYch vetach, co uzna, za dobre.

V u ich mu samou laskou zni.

A. K. Antonovio. )o( DO PETI LET BUDE CESKA RIZE9

g

g

g

g

g

y

.

g

g

g

V nouzove kolonii v Hloubetine je na pokraji nevelke zahradnictvi.

U testy hned za chatrnYm plotern je male ptistte i a dole na mirnem svahu rostou melouny. Jsou krasne zelene a Zaute. Jejich zvlatnosti je, Ze to jsou prvni velke ananasove melouny u nas aklimatisovane. Vypestoval je tu majitel tohoto rortodivneho zahradnictvi, GerlickY. Je bez zamestnani a Patti k lidem, kteti i v nejvet i bide dovedou It pro ureitou ideu. GerlickY ma aenu a tti deti. Pestovani me'cunt je jeho va ni. S nad enim s nami mluvi.

"Vite co to bude, as poroste v eechach 10 tisic vagonti ananasovYch melount? Tohle je zaeatek. Zaeal jsem je pestovat r. 1927 v zastreenYch roklich u Ol anskYch htbitov0. Ve vysoke trave nikdo melouny nevidel. Udelal jsem mnoho pokust, a2 se mi podatilo vypestovat ananasovY meloun velikY a sladkY, jako jsou mad'arske nebo italske .. .

Pane, jen se podivejte."

Vstoupime do chudobne svetnieky s jednou posteli, star i pohovkou a stolem. "Tuhie mam melouny.

Jsou to odrudy. Tohle je druh Ptemysi, takovY na pralskem trhu nenajdete. Ten podlouhlY je Teta."

"Z eeho Zijete?" pterugujeme proud jeho fedi.

"Mam podporu 10 KC tYdne v potravinach a 10 Kc tak vydelam za rajsk, jablidka. Tp tak no, MAI. a

sadlo. Lidi by koupili melouny. Phjde olovek a fekne: "Prodejte mi meloun." A kdyZ mu teknii za nej dva tisice KC, da se do smichu. No jo, ale ten meloun je semendo. A vlastne bych ho ani neprodal. Tady v kvetinach mam rY i. Dopsal jsem do Tokia, aby mi poslali horskou japonskou rY i. Dati se ji tu a poroste. — Mel jsem na zahrade rfgi Vysokou 3/4 m a znieil mi ji silny Plc. Mel jsem dva rybnieky, z kterych jsem ji zaplavoval. Vybiral jsem nejodolnej i trsy. Ale ted' musim zaeit znova. Ale do pet let bude eeskoslovenska rYte." Rozhlaime se po zahrade. — Par rajskYch jablieek a mezi nimi podivna rostlina: "Co je to?"

"To je afran, ale jen odruda, kterou mam ke ktiZeni. — Psal jsem do Pittsburgu v Americe gvagrovi, aby mi opattil americkY gafran, kterY se pouZiva v lekarnictvi. Pani potad tikaji: "Ta na e zeme nit

g

g

g

rodi." V echno mute rodit. Ananasove melouny ua rodi. Nebo jedl jste deskou papriku? Lepti, palivejti nenajdete. Ja, ji vypestoval. Uzrala eas a vydakila se. Napada mne, jake by to bylo, kdyby elovek leiel na zemi u Prahy a nad nim vonely citrony, oeskoslovenske citrony." A pak kratce doda a. "A ja je taky ypestuju. Bude rY e i citrony!"

y

g

ne-

g

TR2N1 CENY.

g

g

y

y

V AterY, clue 20. kijna 1936.

12.50c Bavina, middling 80e Korna v kiasech, butl 42c O es, butl $1.10 Ptenice, butl Kukata na sma eni, libra ....8c-10c lie Slepice, libra 11c Krocani, libra 25c Vejce, tucet, eis. 1 13c Vejce, tucet, els. 2 25c Smetana, libra

y

g

001111.04•11111.0411111 ■1

anecnt V RIVERSIDE PARK PAVILLION V EAST BERNARD, TEXAS.

v nedeli dne 25. rijna 1936 Gold Chain Bohemians 25 centa dospele, osoba, ditky pod 13 let maji vstup zdarma, kdyg jsou v pravodu rodiefi.

Zabavy tyto pofadany budou pki zname eeske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenY, pkijemnST vzduch, pkijemne osvetleni.

Ditky zdarma.

g

ITANECNi g ZABAVA.

g

440'

g

g

g

pri hudbe

!Adolf and his Boys!

GOLD CHAIN BOHEMIANS NA BRAZOS VALLEY BEZPLATNE VYSTAVE, WACO 1 pti ESKEM DNI,

I 16 veotvrtek 25.Iist.

V 9 HOD. VEtER. DAMY 25c, MUiI 40e.

Arammathenva■uair000.o.n000muemooalspm1Pcmilitnak

g

id Pokrok Houstonu OZNAMUJE

i

g

pokad spoleeenskS ch zabav, je od otevkeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajana a jejich pkatel.

PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 25. iijna Bata's Original.

V sobotu, 31. iijna — Halloween Party Junior klubu hudbe Nesbadboy e z Rosenberg.

Vstupne na taneZni zabavy: Patti 40c — Damy 25c.

Zabavni Vf/bor.

Strana 14.

g

VESTNIK

Ba K SOBE! Byl jednou velkY dlovek, kterY sviij narod miloval nade vie, ale byl ugtvan k smrti. Pak mu zbudovali velky pomnik .. .

To je Zivot a tragika velkYch di. Pomnik ma bYti omluvou nagi viny? Neni vlastne spige vyktienikern, kterY ji bude stale ptipominati lidskemu svedomi? Za Ziva byl dobrYm dlovéke m, ale v gem se nezavdedil. Vkly mel proti sobe nekoho, kdo mu mel za zle, ze byl lepgi ne2 on.

A nyni? Smutne je to slovo — pozde.

Pottebujeme se navzajem. Divot

Ve stfedu, dne 21. Nina 1936.

Desatero moderni ieny.

Otniovanit je z nejfieinnej gich proCena dasu. stkedial obrannYch proti nachlazeRadost z tvoteni. ni; od tech dob, kdy zadaly aeny Ctnost trpelivosti. nosit lehke a volne gaty, nepodleMoudrost getrnosti. haji tolik chorobam nosni sliznice, Zavaznost povinnosti. hrtanu a hltanu, jako bYvalo toVliv dobreho ptikladu. mu, kdy se halily od hlavy k pate.

Sila laskavosti.

Matky kanibalky. — U nekterYch Otu'Zovani ma se diti ov gem pozvolKrasa jednoduchosti. zvitat se vyskytuje kanibalismus, se- na, kratko a nesmi telo prostydRadost z prate.

Ziraji ptislug niky vlastniho druhu. nout.

Uspech vytrvalosti.

Pomerne vzacne seliraji vlastni mlad'ata. Deje se to nekdy u domaciho vepte. Z divokYch zvitat dela to na ptiklad kteeek, kterY miva najednou as 18 mlad'at, ale 'Cast jich selire., take dospelej gich mlad'at nag je tak sloZitY, 2e jen spolupraci miva zpravidla ne vice neZ osm; pottebuje asi zviieci stravy, aby se Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney mohlo vytvotiti dosti mleka. Podob06Nt LEKAAI nY zjev byl pozorovan u orlosupa v BrYle spravne ptipravene. zoologicke zahrade v Sofii. Tento Parniky z New Yorku: as dle umluvy. mohutnY dravec, kterY byl v Alpach Telefony: Uiadov. 3248 — Res. 2639 skoro jiz vyhuben, sna gi dye vejce ✓ ptestavce az pet dna, takte jed513-15 Professional Bldg. no se lihne pozdeji. Toto druhe TEMPLE. TEXAS. mlade usmrti a seZerou rodide bud' p22 pti lihnuti nebo kratce nato.

Vala:sske Hounene Papule Ptidina toho je nejasna; o prve s ko2enYmi pode gvemi a nizkYmi mlade se rodide pedlive staraji.

RYCHLIK 'deka, v Bremerhavenu u lodi BregumovYmi podpatky.

0 men a Europa, odkud jedete do Prahy 2enske nizke eerne $1.85 Pravda, chybi nam more, nam bez piesedani. enske nizke barevne $2.25 chybi vedomi, ze na druhe strane je MuZske nizke Berne Vyborne ieleznieni spojeni z Hamburku. $2.00 take svet: sedime jako Zaby v rybMu ts ske vysoke dune Informace kterYkoliv agent nebo nice a kurika.me na sebe. Ja vadycgnerovaci $2.65 ky rad slygim, kdy se na g elovek 515 COTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON Zenske vysoke derne pusti do sveta a neeeho dosahne: gnerovaci $2.50 ne jako vystehovalec — i vystehoMERICAN LINE Poitou vyplacene. valectvi je utek — ale jako podniJOSEF HRADIL, katel, deskY dobyvatel. Rozumi se, YD SEALY, TEXAS. i chudaba dela mnoho; vet gina nas jsme v prvni, druhe generaci z malYch lidi, ze sedlakt, z chalupnikti MYER'S a z temeslnikti. TakovY hoch se pak • ne co by chtel a dovedl delat, ale kde je volne misto, aby se pohodlne uZivil. Pak i to gtudovanost je jenom lepg i kemeslo a tteNyni y e Va:Si lekarne neb objed- ba se ani potadnemu kemeslu neratiDA HAD navky ptimo od vyrabitelti, kte- vyrovna — Ode Karel Capek v knird pomffte k vyledeni mnoha ze: Hovory s T. G. M. ko2nich neduhil. vPtak, kterY dohliii na dobytek. — Cena 50c lahev vyplacene.

VE SVE SINI NA STUDEWOOD Ve Venezuele 2ije jetab, zvanY yoWEST DRUG CO., kamik, jeja =Lao nazvati nejinWest, Texas. teligentnejSim ze v'Sech ptakii. Domorodci pouZivaji ho prave tak, jako u rids pastYti psu k dohledu nad Zahajeni programu o 3 hod. odpoledne keel br. Step. Valdika z svYmi stady. Oast() nechaji stadia Houstonu na thema: "Zahranieni 6echoslovaci a 28. kijen" samotna s ptakem a jsou si tim jiPo programu sehraji ochotnici krouZku "Hlahol" sti, ae ptak zvitata, ktera nekdy se divadlo pod nazvem: 6eski, jidelna, restaurace a vzdaluji na kilometry daleko, zase givnice ✓ pinem podtu ptivedou zpet, jeato je Zene pled sebou.

714 PRESTON AVE. Houston, Texas Lidova hra z doby \Talky a pkevratu o 3 jednanich od F. Olivy.

Citi se Epine Debi* Jos. Kant, majitel.

OSOBY: J. A. Hudak , Punxsutawney, Pa., Telefon: Beacon 31734. br. J. Kalousek Plukovnik Lambert piSe: "Moje man2elka trpivala Pravidelna jidla a lunge. br. J. Kahanek Rudolf, zalo2ni dustojnik, jeho syn nesnazemi a krut3-7mi boNejlep§i soudkove a lahvove pibr. Fr. Olexa st.

Baron Brodecky lestmi hlavy zavinenSrmi chybnS7m vo, razne druhy vina a doutniky. br. J. Kagpar Doktor Dugan vymitanim. Po u2i.vani. VaAeho leku 1VIluvime eesky. br. A. Walla Major Harlas Hoboko bolesti hlavy prestaly a ciHoboko stale na sklade.

Bedrna, detat br.

Fr. Dvotak ti se nyni npine dobre." Hoboko jest Zvlakni stoly pro rodiny. ses M. Kalouskova, Hermina cennST rodinnSr lek sestavenS7 z byogettovatelky Cerveneho Ktile Milena . ses. V. Wallova lin, korinku, kfir a seminek uznane br. T. KostomlatskY lecive hodnoty. Posiluje vS7konnost Vaclav, sluha u Lambertil ses. M. Zatopkova pravidluje stkeva, miguje Fany, panska u Lamberta SPRAVNE VYKONANA POtok mode a odstranuje br. L. Kagpar gkodlive Nosid ranenYch neHEEBNI SLUIBA. Prvni jednani v rote 1914, v dobe mobilisace. Druhe jednani v doeistoty ze soustavy. Neni prodavano V hodine zalu zarmouceni ✓ lekarnach, nYbr2 lze je obdrZeti be \Talky ye vojenskern lazaretu a tketi v prosinci 1918 za ptijezdu naleznou Edward Pace popresidenta Masaryka do vlasti. pouze od povetenYch mistnich jedhtebni tstav pohotovY k symnatela. Pro informace pi gte: Dr. patickemu vytizeni nezbytReif* br. J. Ka:spar. — Vstupne pani 40c, damy 25c.

Peter Fahrney & Sons Co., 2501 nYch jednotlivosti a k vypraZACATEK URtITE VE 3 HOD. ODPOLEDNE. Washington Blvd., Chicago, Ill. veni dojemneho pohtbu. LevDoufame, ze na gi krajane v hojnem podtu nas pocti svoji nav gtene cent' jsou na gi. zasadou. you a oslavi s narni vYznamnY den v deske historii.

Ambulaneni stuiba Hudbu obstara Baea's Original Orchestra.

EDWARD PACE Hra tarokt, nejlep gi jakosti, nyO pohosteni jest naletite postarano a v gechny uctive zve, Pohtebni fiditel — Clenem ni za $1.35, pa:§tou vyplacene. ObS- P. J. S. T. — Tel. 3606 VICBOR. jednavky adresujte na: eechosloTEMPLE, TEXAS vak. West, Texas. (dz) vgech stava se lehei a radostnejgi.

Prod jsi tu? Abys pusobil nejen sobe, ale i druhym radost. Kazdy elovek maze bYti uZiteenYm druhYrn. Jen k sobe WIZ! Jeden za vgecky, vgichni za jednoho!

V. Salivar.

✓ANOCNI ✓-VPRAVY do ceskoslovenska

EUROPA .... 5. Prosince NEW YORK ..10. Prosince 14.A.M2URG . . 15. Prosince BREMEN . . 16. Prosince

A-1 ATHLE FOOT LOTION

SLAVNOST 18. WROCI ZALO2ENi tESKOSLOVENSKE REPUBLIKY

P0 ROK HOUSTONU é. 88. SPJST

v netive" doe 25. rina 1936

RED FRONT

ef

PRO RAM E

NM •

TAROKY!

OVNSKOU

Ve sttedu, dne 21. tijna 1936.

trans 15.

V k.STNIK

Odpovite-li zakaznikovi na jeho Unielk kaueuk. Kaueuk je ye sve Chce-li prodavae mit uspech, muZabrani otrave krve.

Disputanta, Va., 28. dervna 1936. / odstate koloidnim uhlovodikem o si poeitat minuty, jako lakomec po- otazku "moZna"; mffZete oeekavat, nechci".

Palete °pet to moc dobrou mast 1 elkYch molekula,ch. VYroba Ze on yam tekne koruny. na kaZdou bolest. Deti, jak se tiznou i o kaueuku spoeiva v tom, Ze vyso-1, neb S"krabnou a jinak zrani o hte- ] omolekularni sloueeniny jsou slobik, hned ptibehnou a honem dejte , eny ze sloudenin podobneho sideNonat na bolest. Proto nemame o- ' jenle o menSi molekuli. Bylo bavy, te by od maleho zraneni do- I staly otravu krve, coZ tak mnoliSrm teba nalezti takovY uhlovodik, jenZ lidem se stane, kdy2 nemaji Nonat ( dpovidal kauduku. Vhodpo ruce, by ji hned na bolest pkilo- na latka byla objevena v t. zv. di'lin a od velke bolesti mnohdy i si- I ethybutadienu. Ziskava se podle vot si zachranili. Casto lze dist, ze ; Bayera z acetonu slditYm pocholido od nepatrneho zraneni meli , em za pasobeni chloru a kyslienismrt. Chas. Vikojan, Rt. 2, Box 61. j u hliniteho. Za zvYSene tepioty a Prava mast je s timto Trade . laku, pasobenim kovoveho sediku Mark: nekterYch specialnich ptisa,d, doonauje se skladba umeleho kaueuu, jet po vyrobeni pteddi s yYmi dorymi vlastnostmi kaueuk pkiroenY. Zejmena je odolny vadi chemikaliim a take se tak lehce nepoCena Nonat jest 50c a $1.00, po- ttebuje, jako kauduk prirozenY. 0ttou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho le- vSem, jeho vYroba je dratSi, zikarnika neb jednatele, ale nic jine- skani prirozeneho kauduku z ho neberte, radeji pike pkimo na rodniho parakauouku. Hlavne z tonak adresu: ho davodu, aceton je draha MARIE LEIBLINGER & CO. ka, vyrabena z octanu anebo aceP. 0. Box 285, Altadena, California tylonu. V O. eskoslovensku lze vyrabeti ume1Y kauauk, a to z aceNalloute iarovky. Ve Francii na- tonu, vyrobeneho z octanu vapena'tidily afady podivne uaivani na- Leh°, ziskaneho destilaci bukoiloutlych 2drovek Selektiva v re- veho dteva. Dostatek bukoveho dieflektorech automobile a motocykla va jest v lesich vYchodniho Slovenprotde toto svetlo neoslriuje a el. ska a na Podkarpatske Rusi. OvSem ni jizdu bezpeenej§i.

QT ART on King today and you'll sta with dnes existuji jine zpasoby, zejmena this smooth whisky that's packed with t. metody kvasne, jimi2 lze vytrue quality, from a formula used for 66 years! rabeti acetylon za pomoci bacilu macervans, ze SkrobnatYch a cukerKREJCI. -7411° Delame prvottidni krejeovskou pra- natych latek, hojnych v bramboci. Rychla a vlidna obsiuha a mir- rach, Pepe, surovem cukru. Pki tornKENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY ne cent'. Va2ime si VaM pkizne c to postupu ziskava se jako vedlejSi produkt lih.

Dale lze ziskati acepkejeme si s Vami obchodovat.

Distillery COMPANY, Louisville, Kentuckx.* *awn South Sixth Street and Avenue G. ton pomoci bacilu amylobakteru; .1111.•0.111.1•••••1.11111.0•11111011..:. tak lze ziskati tee butylalkohol. V .1111•041•1qHMMI. oano....)■■••■ TEMPLE, TEXAS. Nemecku maji dokonce i zpasob vYroby acetonu z karbidu vapenateho.

Nicmene to by byl drahY zpiisob vYroby. Ve Spoj. Statech a v soyaLekal skem Rusku vyrabeji umelY kaueuk Wiley Bldg EL CAMPO, TEXAS z t. zv. pentanove frakce pomoci zvlaStni metody Webelovy. Z toho Tel. fikadovny 130. Obydli 309. je zi-ejmo, 2e problem vYroby umele(dz ho kaueuku se podafilo rozkeSit. )0( Nabytek ze skla. Nabytek ze skla se osvedauje zejmena tam, kde sklo Zubni Lag* je adelne kombinovano s dkevem a PROGRAM: V PARKEROVE BUDOVE ocelovYmi tyeemi. V zapadoevrop- $ 0 3:00 hod. pkednaSka p. Dr. Holluba, konsula Republiky GeskoTelefon 353. skYch statech se kombinace skla, slovenske, zahajene hymnou americkou a deskoslovenskou BRYAN, TEXAS dtivi a oceli zhotovovani nabytPo pkednake divadlo. Sehran bude vlasteneckSr kus z doby vdku skvele osvedeila a dochazi znadleene 1914-1919. I., III. a IV. jednani odehrava, se v byte ueitele oggagaggljtatt :EgiAwalrigggNm ne obliby. Vyrabi se nejen sklenene II.jednani na fronte Novaka v men'aim meste sin geneho plotny na stoly, nYbr2 i nohy ke pied ruskSimi zakopy, — pod nazvem stolam, dr'Zadla ke dvetim a pod.

ZvlaStni oblive se tdi nabytek opattenY neprahlednYmi barevnYmi eeskk lekat a operate'', plotnami ze skla, zejmena u kre711 Medical Arts Bldg., denci, psacich stole atd., protoie Hra o 4 dejstvich. — Napsal BohouS. Nejed1ST. HOUSTON, TEXAS. takovY nabytek lze snadno eistiti.

Telefon fitadovny: Preston 2553 OSOBY: Ant. gvestka Telefon residence: Lehigh 9745. Tim se otvira, sklatskemu pramyUeitel Novak Anna 8vestkova Pani Beta, jeho 2ena, bziongifeworiirgrogRittocruoexhwiefa:laltow slu nove pole einnosti a bylo by si J. Baletka pfati, aby tyto snahy doznaly v naSlavek, Irenka 8efeikova, jejich deti bytkatstvi co nejvetSi podpory a I Zderika, Pavia Studniena Babieka Novakova, rozSiteni.

Fr. Sedan, st.

Pan domaci Krapitschka, PRAVN1K Fr. 8efeik Ucitel Jekabek, Plasticka hmota nahradou za Vykizuje vakere soudni a pravni sklo. Ve vVzkumnem oddeleni ameOldtich Vala Ludvik, zaleiitosti, abstrakty, posleclni I Vavra, rickeho fistavu provadeji pokusy s J. Kelarek yule. atd. vol 1111 nahraZkami skla. Nyni zkou'Si pro Jerry Baletka Svoboda, WEST, Telefon 146, TEXAS okna letadel misto skla plastickou I Fr. Mitsha latku. Plasticke latky jsou sice pc).- I Konvalinka, Bob Mraz Praporeik, nekud dra2S1, tabulove sklo, a Bedidch 6tvrtnik Staiec, mimo to nevzdoruji tak dobre yeGustav Walla CetnickY strk. mistr, • tru, ale zato jejich specificke, vaha P&AVNfK *** Rakouska hlidka specifije asi dvakrat menSi, Vyrizuje vetkere soudni cka vaha skla. Jejich pt'ednosti je I ZACATEK DIVADLA VE 4:00 HOD. VSTUP: OSOBA 30c. stdditosti tf tadovna: 891 Bankers Mortgago take ohebnost, cot je u letadel velmi Building . ohs nlici nanroti Kress daldite. Mohou se toti2 pilzpasobibudove ti dobis e zaoblenemu povrchu letaletu.

10111.1111111,04111■04■0411111.010.1111111 ■0411•1104■01111114.111.010111■04■04111/.041•11.4111111,111111,0 ■4.1■0•111.041/1■0411111.0■11.1111111,0■ ...1.0 HOUSTON. TEXAS. dla, aim g se sni t. i odpor

ANV

NON AT ,.........

J. W. JUROS KA

Dr. H. 0. Halamicvek zubni

°slava 18. vSTroei neodvislosti Ceskoslovenska!

v

Dr. F. J. Kienek

dne 25. rijna 1936.

v sini itadu Stefinik els. 142 S. P. J. S. T. v Houstonu, Texas.

Dr. Karel J. Hollub

GEO.E.KACI-11

C.H ChernoskS,

Hudba Zatopkova z Baytown

Strana 16,

Poutiveite k onemovini

HlairOnamovatz Pravidla V Malem Oznamovateli adtujeme 2 centy za slow) za katide uvetejneni. Nejmerdi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Osnamku napike na zvlattnim listku a ptilotite k objednasce ptislidnY obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo y e znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany e administraci pod naSi znaekou, uetujeme za oznamky "Na prodej", "Slid-za by a prate" a podobne 25c znadku a na pokovne, aby do ge dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Piijme se hospodyne" obnak doplatek za znadku a pokovne 50 tenth.

Doplatek za znadku buclit ptilotien k obnosu, kterY posilate za oznamku.

VESTNIK Berl SAZENICE selove nejlepSiho hrobce Hamaky, jeiA byval minidruhu, 800 za $1.00; 1000 so, $1.25, strem jednoho z prvnich egyptpoStou vyplacene. Objednavky vy- skYch faraonn Dena. Byly tam take plriuji obratem poky a za uspokoje- nalezeny dtevene a slonovinove tani maim. Mrs. Agnes Vana, Mart, bulky s obrazkovYm pismem Je to Texas.

(50-51 X) patrne nejstarei druh egyptskeho obrazkoveho pisma a dosud nebylo PRODAM LACINO. 89 akra far- rortekno. Snad obsahuje zpravy o mu v nejeernejkm pasmu okresu dobe prvni dynastic. Britidti archeJackson; v dobte odvodnenem distriktu, 9 mil od Edna, 3 od Vander- ologove podnikli nyni let letadlem bilt, 6 od Bennview. Dostateene a s ptadi perspektivy teprve jasne stavby a dostatek dobre vody. Moje videli, 2e celY kraj pouete u Sakastrata buditi vaeim ziskem. 0 podrobnosti pike: John gt'astny, Rt. 2, Rogers. Texas.

(44-46-48-50) Dor Prodam farmici 40 akra, 26 akra je v poli s loukou, 14 akra v pastte, vSe dobra eernice, dam o tiech svetnicich a velka hara, a line stavby. Pak v§ecko rolnicke naradi a par velkSTch mull k tomu. VSe za $3,600.00. etvrtinu hotove, zbytek na splatky die amluvy. S. Kelarek, Rt. 1, Box 24, Crosby, Texas.

(48-50pd)

Ear KIJAATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. Weeky druhy zarudene vyzkonSeny. PiProdam v silne rostouci ke o sniLne ceny pro dodavku v sti Houstonu East End, sraj moder- kvetnu a eervnu. Von Minden. ns zatizenY domek o pet svetni- Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) cich, lot 50x100, cementove chodniDir SAZENICE. 300 kusa mrazuky, ohrazenY dvur, sedmnact nych ovocnYch stromt jet vSechny vzdorneho zeli a 400 kusa .lute Berrodi. Majetek ma hodnotu $3,250; muda cibule za $1.00 vyplacene. prodam pause za $2,250. Lud. Do- Rychle vytizeni objednavky, uspobesh, 7124 Ave K, Houston, Texas. kojeni zarueeno. Hallettsville Plant (50-51pd ) Farm, Hallettsville, Texas. (52chg) Fort Worth, Tex. Ml"! Vydelavejte po dobu Ctene redakci, sestram a bratilm a Neni to .kola. Jste-li mechanicky vg em etenatilm! nadan, stati neptesahujici 25 let a Nadchazi doba, den 28. itna, kdy piejete si naueiti se temeslu, ktere je nag povinnosti a upominkou oplati dobrou mzdu ye 30ti dnech, v slavit 181ete trvani naei deskoslodobe jednoho roku ne merle netili venske Republiky, tam za ocednem. $35.00 tS7dne a zdali matiete ueiniti Vista Leta poroba deskeho naroda maliekY investment, piSte hned na byla svrZena pied 18 lety a nebylo P. 0. Box 108, Temple, Texas. by dustojne, bychom tak rychle (50-1-pd.) zapominali po dem ride lid touZil 110-1 Hledam hospodyni vdovu na tri sta let.

Tel. Jed. Sokol Ft. Worth pokada vkpomoc v domacnosti, v dome; na poli nemusi nic cleat. Plat podie u- na tento den program. Na den 28. jednani. Jsem stark vdovec. Pike fijna vyzYvarne veechny krajany a Vestnik, pratele do Sokolovny. Na programu pod znadkou "Vdovec", (49-50pd.) bude kratei ptednaSla. Dale budou West, Texas. pkedndeeti 26.ci a ‘Zakyne Sokola deprici. — Mladik bez klamanky k tomuto dni domova, farmakske prate znalY, Pak bude nasledovat divadelni plijme hned stale misto na fume. pi'edstaveni pod nazvem "Den SvoPike pod znaekou: "Delnik", Ve- body". Osoby fidinkujici jsou naslestnik, West, Texas.

(49-50pd) dujici: Dededek — John Beeka; babieka — Anna Svitak; vnoudata — gar Nabidnuti k silatku. — 6e- Jenieek, Eduard Polaeek; Makenka, sky hoch, svobodnY, 28 mkt start', Mal.enka Svitakova, ditky legionavlastnici slidne jmeni, pfeje si doLegionat — J. Mrlik; rakousky pisovati ze svobodnou divkou. Podo- policajt, J. F. Hou2vieka. Dej v ubenka se vytheni. Laskave nabidky zavi-enem uzemi, na hranicieh nepike pod znaekou: "6eskY hoch", meckYch v roku 1918. % Vestnik, West, Texas. (49-50pd) Pratele, nenechte si ujiti tuto leZ"itost dne 28. fijna, ve stredu. Zar! SAZENICE mrazuvzdorujici — eatek v 8 hodin veder. Vstupne: zeli, salat, dinske zeli, 800 za $1.000, pan 25c — dama 15c. Ditky zdarma. michane die piani, pokou vyplace-1 Po programu volne pobaveni. Hudba ne. Za uspokojeni rueim. Raymund Sokola.

Mladenka, Hallettsville, Tex. K hojne naveteve zve (49-50-pd) Poi.adajiei VYbor.

0 Pronajme se Rossahle pohiebi gte prvnich faakra pozemku 1 1/2 mile sever od Aquilla. S tim- raona. Britska vYprava, je2 pracuje to jde dagich 65 akra dobreho po- u zname stupnovite pyramidy u Sazemku, kterY jest take na prodej kary, nalezla pki letoenich pracich spravne. 0. M. Cato, Aledo, Texas. mnoho pamatek z nejstareich dob (48-50pd.) egyptskeho kralovstvi. Byly to zejmena luky, eipy otravene neznaTABAK listovY na prodej, 10- mYm jedem, zbrane v geho druhu, 15 centa libra nevyplacene. Jerry zemedelske natadi a obvykle nadoby BurySek, Portland, Tenn. (47-50pd) pro uschovavani potravin, ulotene v Sazenice Move' a cibule — zmichane podle ptani, 800—$1.00, 1000—$1.25, pokou vyplacene. Za uspokojeni rueime. Circle Plant Farm, Waco, Tex., Rt. 2. (50-51pd)

n

Ve stfedu, dne 21. Ejna

1936,

ry je ohromnym pohtebiet'em. Na fotograffich kraje naertli u. vetei podet hrobek, jen2 nyni budou vykopany z pisku a prozkoumany.

Sinclair Gasolin a Olej va2ime si Vageho obchodu JOE TALASH Zapadni strana Court Housu CALDWELL, TEXAS. (50-1-pd.)

Divadlo V Dallas

DRAMATICKt ODBOR TEL. JED. SOKOL ZIZKA V DALLAS sehraje

ikiJNA

DNE 25. v Sokoiovn na 3700 Carl Street NEDELI,

DIVADLO

TATICKOVI TO NEJLEN 6inohra z valedneho ovzduei o 3 jednanich OSOBY: br Alois gill Vrchni velitel Karel Zikmund z Mirovic, br. Lud. Toberny Bedtich HronovskY, ) cinstojnici br. Jos. Jureak Eduard Jirikovsky, ses. Marie Stranska Pavlina, chot' Jiriho, ' Katetinka Houpy Marta, jejich dcerueka ses. RUZ'ena Kopeekov6 Kadenka, sluZka br. Tomde Kopedek Tomdeek, desatnik , Prvnf vojak DruhY I. a III. jednani v byte porudika Hradeckeho. — II. jednani v v piedsini vojenskeho soudu.

ZACATEK V 5 HODIN ODPOLEDNE PO DIVADLE TANECNI ZABAVA

Hudba: techs Melodiers VSTUPNE: 35c OSOBA 0 chutna jidla a tizne napoje postarano Uctive zve POitADAJiCi VYBOR. •:■■■•■••....no.o....amion.■■■■•■■■ poswo.•••ovs.o.neirasoanwo.r...mgoo.Noolooros.o ■•••■■■••.emova....,nwroam.

VELKA SLAVNOST PETILETEHO TRVANI TELOCVINE JEDNOTY SOKOL TAYLOR, kteth se bude odbyvat

v nedeli, dne na Ilayersville, Texas PROGRAM: 9:30 hodin rano — Zkongky Saka a '1,.a.kyti.

10:00 hodin rano — ZkouSly cvidiciho elenstva.

12:00 hodin v poledne — SpoleenS7 °bed.

ODPOLEDNI PROGRAM ZAtICE V 1 HODINU. 1. oeska hudba p. Joe Mikolaje.

2. Uvitani obecenstva, starosta T.J.S.T. Louis BoudnY. 3. Cvieeni aaku a tiakyii.

4. Stoletnice, prostna mutia a kn.

5. Sokol Floresville.

6. Slavnostni tee, br. Frank Moueka.

7. Cvieeni gvihadlova, tieny.

8. Cvideni tyeova, 9. Cvieeni na hrazde a bradla, 10. 6eska Beseda, v narodnich krojich.

VEER SOKOLSKA ZA EAVA. VSechny vas fictive zve, P0fiADAJiCi VYBOR. 011•0■111•011111.11111111.0•11111114.111111.01111.110110.0.1001111111.11111..111111.1111.1.111.0 ■01•11111.1■0411...M011111N.1.010.481100.1111•1•0■ 10.40111.1•11.41§1