Vestnik 1936 11 11

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 11. listopadu (November) 1936: ROONiK (VOL.) XXIV. CISLO 53.

JINDilICHA FUEGNERA KT Utedni nejsou jenom eislice a vety.

I z jejich fidajii, na prvni pohled stroJ hS7 ch a bez kalde slovni krasy, diva se na nas 'ivy &ova. V tomto poznavame, za jakYch svizelnYch pomert hledal na svete kdosi kousek gtesti, z tamtoho seznamime se s chorobou, proti nil marne bojovalo lekatske umeni, zde zase aterne dej neltesti, jea ptipravilo deti a denu o aivitele . . . Akt za aktem klade se do utednich registratur. Je jich vSude statisice, miliony. Ale kaldY akt je -imikat, nebot' kaldS7 chova nejake tajemstvi, o kterem druzi na svete nevedi.

Take v archivu pojig t'ovny Riunione Adriatica di Sicurta v Terstu lelel od 15. prosince 1865 akt, kterY mel potadove eislo 165. Snad by se nebyl nikdy dostal na bold svetlo, kdyby nahoda nebyla objevila, ae pojednava o Jind•ichu Fuegnerovi, prvnim starostovi pralskeho Sokola a oddanem ptiteli Miroslava TyrSe. Jindfich Fuegner jako pojiatenec, italske pojilt'ovny? To ul stoji za to, abychom si dali s patranim a Settenim trochu prate. Fuegner pry byl kdysi fitednikem pojiSt'ovny Riunione.

Takova tradice, nieim nepodlolend, se udrlovala dlouho. Vznikla asi tim, le Fuegner byl tki leta generalnim zastupcem italske spoleenosti Nuova Societa Commerciale d'Assecurazioni, jejil Cast agendy, kdy likvidovala, pievzala pak pojiSt'ovna Riunione. Tato nova italska pojiSt'ovna, aekoliv v jejich slulbach Fuegner nikdy nebyl, ptece ptika s Fuegnerem do styku. Fuegner se totil u ni pojistil na 10.000 zlatYch konveneni mince dne 11. tervna 1855, a to s etvrtletnim placenim premie ye stale stejne vYli fl. k. m. 67.39 al do sve smrti. To zpilsobilo, 'le jmeno Fuegnerovo bylo v pojitt'ovne Riunione asi easteji vyslovovano, as pojittenec promenil se Ustnim podanim v zamestnance pojiat'ovny.

Neni-li jedineho dokladu o tom, 'le by Fuegner pracoval vYdeleene pro pojiSt'ovnu Riunione, je tu zato bohatY material v aktu Oslo 165 — o pojiltenci Fuegnerovi. Kdyl totil pralske teditelstvi spoleenosti Riunione sbiralo dokladovY material k °slave stoleti sveho trvani v rode 1938, pkiko se na sazebnik z roku 1884, kterY obsahoval seznam vaech vSrplat kvotniho pojilteni v techach od to doby, kdy 'divotni pojiateni bylo zavedeno (1853). V seznamu bylo uvedeno take jmeno Jindkicha Fuegnera.

Objevitel, vzdelanY a bystrY Utednik, vedel hned, le jde o slavneho Sokola Fue gnera a proto se dotazal v archivu terstske centraly, zdali je tam jelte uschovan pkisluanV akt.

Fuegner se pojiSt'uje na fl. 10.000 Odpoved', je' doka z Terstu, byla kladna.

Brzy na to byl do Prahy zaslan listinnY material, oznadenY Polizza No. 165, obsahujici dye east: pojistnY navrh a doklady, vztahujici se k 'Opiate pojistky. Vlastnorueni podpis Fuegnertiv je v aktu uveden ttikrat: v pojistnem navrhu z 11. eervna 1855, na originalu a duplikatu pojistky. Pojiltenec uvadi sve jmeno ktesni jako Heinrich; navrh je toti2 psin nemecky, nebot' v letech 50 a 60. fitadovani v ja-

POJISTKA.

zyku nemeckem bylo obVykle. JedinY desk9 dokument je v aktu original Umrtniho listu, vydaneho farou u sv. Stepana dne 20. listopadu 1E65. V jazyku italskem je pak sepsan dopis sekretate generalniho zastupitelstvi v Praze Morpurga, ureeny generalnimu keditelstvi v Terstu.

Fuegner se pojistil, jak vysvita z Morpurgova dopisu, z finandnich dtivodfi. Oddal se jil, v to dobe cele myllence sokolske a obetoval ji i cele sve jmeni. Aby mohl snaze ziskat fiver u soukrcmnika — nebylo tehdy dvernich Ustavti jako dnes — potteboval patrne dat nejakou pojistku do zastavy. Le nebyla pojistka nalezena v pozustalostnich papirech FuegnerovSlch, o torn svedei take dopis Morpurgilv.

V pojistnem navrhu uvadi Fuegner sve zamestnani jako generalni zastupce spoleenosti Nuova. Je v to dz.be zdrav, ma na livu take .oba rodiee, otce 681eteho a matku 621etou.

Ptedtim se nedal jelte nikdy pojistit.

Protole pojiatenec nemel sveho osobniho lekate, vyhotovil mu vysvedeeni o zc3ravotnim stavu dr. Liebmann,. s nima se osobne znal a kterSt soueasne byl dtivernSm lekakem pojiat'ovny. Podle jeho zpravy byl zdravotni stay tiobrY a vaechny jeho oLgany bez jakehokoliv nalezu. Utedni lekatskY certifikat tehol lekake se podsta,tne nelisil v fidajich od jeho prvni lekatske soukrome zpravy. Dilverna zprava ge7 neralniho zastupitelstvi pojik'ovny v Praze, podepsana, tehdejlim generalnim zastupcem Sanem Gustavem Piizem, vyznela o pomerech pojittencovych a o risiku pojikeni co nejptizniveji.

Ptieina smrti Uplynulo 10 let. Nadelel 15. listopad 1865.

Miroslav Tyrk ptimY Ueastnik smrti Fuegnerovi, pde o skonu sveho ptitele takto: "Jakkoliv nemoc Fuegnerova nam vaem piece you se bit zdala, netula hned nikdo, ani Micati sami, ae konec tak blizkY jest, NavStevoval jsem ho tehda kaldY den; plet' napotad vice aloutnouci a jakasi nezvykla zvolnost pohybu tinily nas vaechny starostlivYmi, vady vaak doufano v obrat k lepSimu; doufano tim vice, anat' prudnost ducha neochabovala a i vtip na Ustech nemocneho neodumiral. Tak naiczl jsem Fuegnera jeke dne 15. listopadu . . . etykiaetykicetilet3i odeSel tenkrat muz, k nernul sokolstvo upiralo tolik nadeji. Musa umkit? Nebylo pomoci? Dcera Fuegnerova, pani Renate, TyriSova, ye vzpominkach na sveho otce zdilraztuje, ae nebylo s lekakske strany dosti obeztetnosti: "Neduh meho otce — bolestny karbunbul — dal by se dnes arci lekatske vede snadno pl'emoci, ale lekat, jakYsi dr. Prokop, vec zanedbal, a kdyi vaecek ustraaen prohlasil nutnost operativniho zakroku, bylo jil pozde. Operaci provedl prof MatejovskY, jeden z nejleplich tehdejlich chirurga, ale poznal lined, je tu nebezpeei otravy krve. Ta take behern kratke doby nastala a s ni nevyhnuteinY konec.

V Umrtnim listu Fuegnerove oznadena je ptieinou jeho ptedeasne smrti pyaemie (otrava krve). Srovname-li vzpominku Tyraova, uchi-

ni pani Renaty Tyrlove a lekatskou zpravu, nalezenou v aktu C. 165 v terstskern archivu pojiSt'ovny Riunione, pak se zda, spiSe, ae ptidinou smrti nebylo nejake pochybeni nebo zanedbani v ledeni, ale choroba, s kterou si lekatska veda nevedela, co podit, na nia nestaOil nut' chirurgilv. Nebyla to snad cukrovka?

Oi neznala se jeSte ledba abscest, hluboko do tela zasahujicich? 0 tom vSem podaji zpravu odbornici, jakmile lekatskou zpravu oSettujiciho lekate dr. Prokopa, spolupodepsanou dr.

MatejovskYm, budou moci prostudovat a podat svilj odborny posudek.

Ze zpravy dr. Prokopa vysvita, aeslo o nevelkY bolestivY furunkul (" ye velikosti hrachu") v okoli hykle. NemocnY mel sttidave horeeky, zimnice, nechut' k jidlu a trapila ho zeri. Co vaak nejvice ptekvapovalo, byla napadna, vyhublost a ztrata sil. Koupelemi zatvrdlina zhnisala a 6. list. 1865 ji dr. MatejovskY otevhel a vydistil. Na to sta y pacientOv se podstatne zlepSil, ale za nekolik dni nastalo opet zhorSeni a dostavily se tyta ptiznaky jako s podatku choroby. Dr. Prokop doSel zaveru, Ze smrt, ktere Fuegner 15. listopadu podlehl, byla nasledkem pyaemie a ocitvodnuje svou diagnosu tim, krome provazejicich horedek a zimnic stetoval si nemocnY na bolest hluboko v panvi, na bolesti phi modeni i stolici a vyhublost. To vaechno nasvedduje pry tomu, Ze alo o rozklad krve.

Ital pike o vSrznamu pojiitence, nejpopularnej§im muii kralovstvi Pani Renata TyrSova ye svYch vzpominkach netaji se tim, jake tetke finandni starosti mela rodina po smrti otcove. V2dyt' alo ptedevSim o zachranu sokolskeho klenotu, praitske soko7 lovny, ktera byla v majetku Fuegnerove. Vetitele byli neUprosni. JiZ den po pohitu phichazeli uplatflovat a ye poladavky. Pani Katetina Fuegnerova proto jit. 18. listopadu 1865 oznamuje innrti sveho man'Oela pojiat'ovne Riunione a Zada o proplaceni pojistky. $ekretat gen. zastupitelstvi, zminenY Morpurgo, oznamuje na Utednim formulati smrt pojiStencovu, soudasne vaak phipojuje k nemu sviij osobni doprovod. Je to dopis krasny, citovY a byl jiste napsan pod dojmem smutku, kterY projevil deskY narod nad smrti Fuegnerovou. Zasluhuje, aby byl celY uvetejnen, nebot' z neho poznavame, jak jia tehdy cizinec posuzoval Fuegnerilv vYznam: Slavnemu teditelstvi v Terstu.

Ke Skocle pojistky C. 165 (J. Fuegner).

22. listopadu 1865.

Kdy't roku 1855 zesnulY pojistil se na bylo znamo, ae sjednava pojistku, aby zajistil nektere vetitele podle zvlaltniho ujednani, projak rovnel jest znamo z nakch pojistka byla vystavena na pravoplatneho vlastnika.

Nemame tu opisu ani pojistky ani pojistneho navrhti a teditelstvi bude s to zjistiti ze svYch aktt, zda tento na.rok existuje dili nit. Mezi(Pokradovani na stran y 9.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zdvadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti. ttid Praha cis. 29.

Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Zde y am podavam vysledek volby odbYvane dne 1. listopadu.

Frank Le/ikar ptedseda, John D. Du/ek mistoptedseda, Frank KolenovskY tajemnik, Jos. Mabel neetnik, Frank Kotria pokladnik, John Trdka prOvodei.

Majetkovy vYbor: Robert Koriatik, Jan gvadlenak, Frank Kincl, Jos. Kubala, John Kubieek.

Zabavni vYbor: Jos. Miku/, Frank Kotria, Louis Hilman. Da1/1 v'bory budou zvoleny at v piisti scirazi prvni nedeli v mesici prosinci.

Do tadu ptijati novi dlenove: John T. Mikulendak, John L. Koval. , Alvin Janota, Emmett Tucker, Dave Sloan, a Albert imeik.

Do Detskeho Odboru: Edwin Malish, Dorothy Kopeck'. ttyfi eekanci a d ye ditky se nedostavili, ac mime jejich certifikaty, ale doufame, 2e se dostavi do pki/ti schfize. Je/te podotYkam, to na/ organisator, br. Jan tlrubek nas v teto schnzi nav/tivil, jak prislibil a timto mu dekujeme za na.v/revu a ptijdi jen zase, John!

S bratrskYm pozdravem, Frank KolenovskY, taj.

Sheldon, Texas.

Cteni spolubratti a spolusestry!

Ge nam ten severak hezky at do kosti pronike., tak pozor! Chci vam poradit, jak se lehko dostat do nebe. Bylo to zadatkem dubna kdy dojeli k nam sem s Dreclajnem delat dren. dye. P. Melcer st., V. Balcar a ja divali jsme se jak ten stroj ukusuje ty drny a vypliva je podle na hromady, kde za nim zristexa odvodnovae' kanal hezky hlubokY. Ja a p. V. Balcar jsme byli jen po lehku obleeeni, a aby na nas ten severak nemohl, tak jsme si vlezli do to nove dyee a povidalo se at do vedera. Prvni se zdvihne V. B., to pujde domii. No, a citil na nose, ze jsem take chytil hejia, tak za nim. Povidam: no, prijdem spolu, Ale kdepak! Pan B. ptitahl 'dtumpr k tomu nahemu telu, hlavu dole a natahuje to proti nordu. Ja dojda domu, hned jsem /el na kute. Je/te povidam jsem asi riachladnul a chtel jsem tepid triko. Ale jelikot se mne nechtelo z lfitta vylezat, tak to at rano si obledu. Jak jsem rano vstanul, tak se take stalo, jen to se stala chyba, bylo totit jit pozde. Hlava mne v tyle bolela a levy strana prsou tot. Tak hned jsem vzal parni lazeri; totit napatil hlavu a cele telo. To hodne ulevilo, ale jen na chvili. Mr. V. Balcar musil miti je/te to same noci Dr. Holuba. Ja ale nechtel, a at za 3 dni jsem jel k doktorovi. Byl jsem u doktora tti krat; dal mne 16 kapsuli "kvajnajnu", a kdy jsem ho vyutival asi della kapsuli, ut jsem byl hluchSr jako peri. Pak jsem mel velke pichani v prave strane prsou, a pti tom jsem na lutku uletet nemohl, tak jsem prosedel den a noc na houpaku. Jakmile jsem se pokusil ulehnout, tak jsem se dusil. Musel jsem mit Mice opuchle.

Druheho doktora mi radili az z Humble, tedy jsme tam jell. Kdyt mne lekat prohledl, povi"Tobe nepomnte tadna, medecina; me./ na plicich vodu, a musi/ hned do nemocnice". Tak jsme tam hned jeli. Byl jsem tam 10 dni. Jak mne bylo, to vim jen ja. Ale ted' ua zase mam svoji vahu, do 200 liber moc nechybi. Ted' se chranim nachladnuti, aby se to neopakovalo.

Byl jsem na "vekej/n", od tuto hezk' kousek, kde to sluneeko lope hteje, na jihu asi 500 mil a hnedle mne ten severak dohnal a ja se vykoupit teplY sweatr, aby se to neopakovalo, pravil jen na lehko, tak jsem si tam musel neb to stoji penize, a kdot vi, zdali v torn nebi je tak dobte, jak nam to bide povidaji.

VEBTNiX Zde je u opikovano a hodne ut i zorano. Bude skoro po praci a pak se zapichne nejakY vepi. a /ikovnY hovezak a nacteiame klobast1.

Jake pak zle, jen kdy panbidek zdravieko aa.

Na zdar!

Jacob KonednY. Caldwell, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Take musim neco napsat do Vestniku a proto se opet po deisi dobe chapu tuzky, bycla podal do Vestniku z na/eho okoli nejakou zpra.vu. Douram, ze bratr Moudka mne promine, ae pi/i tuakou.

Neni to moc chvalitebne, spi/e smutne a mizerne. Je zde hodne rolniku, kteti neudelaji ani jeden cely balik baviny, tak musi prodac bavinu v semene. Korna take neni nejiep/i; moo tu pr/elo jak zaeala vymetat, tak sezioutla a misty Uroda je slaba. 'red' se zde prodava po 75c a 80c bu/l. V loni take jsme meld sraoou firodu baviny a letos je/te slabs!. Nu, co udelame? Musime bYt,i i tak spokojeni a aoufat a kojit se nadeji, ze na ptiAti rok butte lope.

Tet jsem ut videl ye Vestniku nekolik dopist pana Joe Kulaka st. z Cookes Point. On musi asi bYt doopravdy beelakem. Bratte, ja Te lituji, ae jsi sam a v/e musi/ delat sam a sam.

Nevim, to ua ta nejaka beeladka se Te nechytila. Ja. Ti povim co udelame. Ja take nemam co by mne tesilo. Ja nekdy tam k Tobe pHjdu a pfijdem hledat ty beelaeky, kde ony jsou. A kdy ptijdeme k hauzu, tak tekneme, to se chceme napit vody, nebo ae kupujeme kutatka. Tak to udelame!

Tak mysllm, ae toho ut necham.

Tedy s bratrskYm pozdravem, Frank Pertl.

PROVOIANi. Timto se svolava vYroani schrize Spolku deskoslovenskYch ex-studentil status Texas do Austin, Texas, na den 25. listopadu t. r. o 2 hodinach odpoledne v mistnosti Union Building, Cislo 316. Tato schrize je velmi driletita a proto se tacit, aby ex-studenti se ji sridastnili v presentaenim poetu.

Woven se upozorriuje, ae studentskY 'des-KY klub na statni universite v Austin, potada v ten den veder hostinu a pies na podest ex.studentn. eek,i studenti jia ted' Usilovne pracuji o zdar teto hostiny a plesu, a proto by mel kaldY ex-student svou ptitomnosti pomoci jim toho zdaru dociliti. Je to jedina ptiletitcst, ktera, se za cely rok naskytuje studentrim a ex-studentrim, aby se vzajemne poznali a vymenili sve my/lenky ohledne Ceske prate v Texasu, proto na shledanou v Austin, dne 25. listopadu, cdpoledne na schfai a veder na hostine a plesu.

Roman J. Bartosh, ptedseda Spolku deskoslovenskych ex-studenta.

DO ROSEMBERG A OKOLi! Rosemberg, Texas.

Rad PodebradskY oznamuje v/em alenrim, ae dne 6. prosince pripadne vYrodni schaze tadu a volba ritednika pro pti/ti rok. V poslednich nekolika schnzich bylo hodne plYtvan° rozumem jak rispe/ne kidit tad die obchodniho systemu — tedy zde se naskYta pkiletitost v/em podpotit svYm hlasem sveho kandidata. KatdY spolek je takovY, jak si ho Clef! vybuduji a proto, pani bratti, je na vas. ptijd'te do schrize a zvolte si sve atedniky die sve chuti!

S bratrskYm pozdravem, J. Jane, tajemnik.

Placedo, Texas.

Ctena redakce!

Vzai jsem na sebe fikol uvedomiti vas a zaraven hned pozvati na spoledenskou, krajanskou besedu, kterou mame ujednanou na nedeli 15. listopdu, v sin! Sokol Union v Placedo, a to hned po poledni. K teto besede jste v/ichni zvani, bez rozdilu, kdy ptijdek jsi na grn mi-

Ve sttedu, dne 11. listopadu 1926.

1'm hostem. Bude to spoledna, krajanska, beseda. A site takto: Jak obydejne, I/tidy v nedeli se nejaka ta svadina chysta, — to kdyby nekdo pkijel —, a tak budete-li miti neco uchystano, teknete sobe, to pojedete na Placedo, na tu besedu a tu svaeinu to vezmete s sebou.

Tu pak se vaichni spoleene pobavime a pak spoleene i posvadime, co jedna velka rodina.

K pobaveni, pro hrade domina bude v/e ptichystano, aneb jakekoliv hry, a ditky at' ptichystaji a vezmou sebou jakekoliv hry, ttebas dostihy v pytlich atd.

Tet ma bYti pozvan Dr. Josef Kopeck' ze San Antonio, to by nam mel neco povedeti z jeho aivota mezi deskYmi legionati v Rusku.

Cot doufam, ae nam vyhovl, a vezme mnohe hosty s sebou k nam. A kdokoliv jinY by chtel k navgtevniktm promluviti, at' tak uoini, s povdekem ptijmeme. No a kdyby nas chtel nejakY pevecky krou2ek pfekvapiti, s nad genim by byli uvitani. K tomu v gemu veeer pry bude taneeni zabava, pti staroeeske hudbe.

Nezapometite na shora uvedenou nedeli, a neb netikejte si, 2e se vam nechce, ptijd'te jeden kaIdY, a zde zapomenete na ty nynejk 2alosti a strasti a moana 2e si pak tekneme, 2'e by takove besedy mely bYti easteji. Ba veru, 2e by mely bYti easteji, bychom se vice navzajem poznavali a narodnostne povzbuzovali, ba jia jest tfeba neco delati, abychom nezmizeli odtud bez fleinku.

Krajane, tam daleko v zapadnim Texasu v Anton, se vgi silou sna21 neco vzne geneho vybudovati, vgechna test budi'2 jim! Jsou to mlade osady a snali se, a my zde ye v/ech starYch deskych osadach, ne 2e dtimeme, ba jj2 spime. S laskou a pochopenim mnoho bychom dokazali. Mnohy moana tekne, ale co? Co doka2eme? Kdy2 budeme kaldY v sobe pestovati tu opravdovou lasku (k blitnimu svemu), tak to p0jde. Neb laska„ to jest ten na g 13th, ktereho hledame tam, kde neni. Ten ma byti v nas, a to ostatni bude nam ptidano, neb mnoho zla by bylo odvraceno, nenavist by zmizela — to jest to nejhorgi, elm se nejvice zabyvame. O, ke g by nag lid jednou prohledl htichy sve, jiste by se musel zastydeti v dust sve, a pak zajiste by se enaLl einit pokani, ktere vede k novemu aivotu. eim2 bychom byli cile, ktereho se snaIime nalezti.

Hledejme a nalezneme — ale cestou — Lasky.

S pozdravem, Tom Lata.

OD NASICH STUDENTt. Pazvani.

Klub Oechie Texaske statni universite v Austin, Texas, zasila toto pozvani: Va2enY krajane, ve.:tene, krajanko, na g klub Vas timto srdeene zve na hostinu i taneani zabavu ye sttedu, dne 25. listopadu v 6:30 veeer v hotelu Driskill v Austin, na ucteni naaich rodiet, bYvalYch studentri a krajanft i krajanek v Texasu. — Te/ime se na Va gi nav/tevu a pros!me, abyste co nejdtive oznamil na adresu Elsie Pokorny, 601 1/2 West 19th Street, Austin, Texas, ae ptijedete, protote musime znati ptesny poeet nav gtevnikti. — Vstupne na hostinu i taneani zabavu je $1.50 na osobu a prosime o laskave zaslani obnosu ptedem. Po jeho obdrteni Vain ihned zaaleme vstupenky.

— Upottebte laskave ptihla/ku dole.

S uptimnYm pozdravem, Albert Vantura. piedseda.

Ptiblaika.

Ptihlakiji se na hostinu i taneeni zabavu klubu Cechie dne 25. listopadu v hotelu Drisza kill a soueasne zasilam obnos $ osob.

Podpis: Adresa.

Vtipne fedi vtdycky kvetly v kramach, ale zahynuly v luxusnich hotelich. Vybuchuji docela ptirozene kolem taborovYch ohrin. Dati se jim v prostkedi, jet dloveka zbavuji spoledenskeho nateru a svadeji lidi dohromady na rovine elementarni lidskosti.

M. B. Breenbie,

Ve sttedu, dne 11, listopadu 1936.

ZE ZAJEZDU DO TAYLOR. Zastupci Zupy Jitni, br. starosta Vac. Kraft, br. nadelnik, Fr. Houtvieka a br. pokladnik, navgtivili na potadani Sokolskou Jednotu Taylor pti jejim vetejnem cvideni v nedeli, dne 8ho listopadu v sini tadu Vfgehrad cis. 48. Vyjeli jsme z Dallas o 3:30 hod. v sobotu cdpoledne za, pekneho teplouekeho poeasi a po jedne zestavce v Shadowland ye West, dorazili jsme do Taylor o 8 hod. veeer. Po ohla geni se u ptatel, zajeli jsme se podivat do sine tadu Praha Cis. 29, kde prave byla zahava. Prohledli jsme si tuto krasnou sin a po kratkem pobytu odebrali jsme se ku ptatelfim na kre.tkou na.vgtevu a pak ku br. Vine. Le gikarovi na noeni tubytovani.

Re.no, kdyi jsme se probudili, byl jit jiny den. Vitr fueel jen to hueelo a zima byla, to malem mrzlo. Po snidani odebrali jsme se do sine, kde se vge jit pfipravovalo na vetejne vystoupeni. 2e byla takova zima, v ge bylo trochu opozdeno, piece v gak vge glo vesele ku pfedu. Hudebnici pti gli a zkou gky s hudbou zaealy. Cvieenci z Taylor, cvieenky a dorost z jednot Taylor a Seaton, byli na miste. Kuchatky ptipravovaly obed, a net jsme se nadabyl jiz des k obedu, na nemt jsme si skuteene pochutnali a obzvle gt' gla na odbyt kava.

Odpoledni program zahajil br. starosta Alois BoudnY o 2:30 hod., za hojne na,v gtevy i vzdor tomu, ze byla tak neptijemne zima. Kdyby byvalo bylo lepgi poeasi, byla by nav gteva jiste vetgi. Starosta 8upy udelal kratkY a jadrny proslov ku cvieicim a obecenstvu.

Prdgram byl kratkY" ale pekne sestaven a dobie proveden. Nasledovala eisla, spoleene, cvideni mutt a ten z jednot Taylor a Seaton, cvieeni se Avihadly, cvieenkami z obou jednot velice krasne a dobte provedene. Cvieenci na bradlech a hrazde, bratii z Taylor, za vedeni br. nadelnika z Dallas, provedli skuteene dovedne cviky a ukazali tim, to se drti a tuti.

Na konec zataneili bratti a sestry eeskou besedu, bez nit by ani tadne vetejne cvieeni nebylo tpine, pfi deviti elenne hudbe br. Joe F. Mikolaje. Hudba tato tee teinkovala pti onem cvideni, a byla dolgfe ku cvieeni pfilehajici, cot se zfidka stave., bud' tim, ze jednou nedostanou spravne noty a po druhe zas pro rfizne nedostatky.

Cvieeni ukoneilo o 4:00 hodinach, tak jsme si je gte jednou za gli na svaeinu. Tu jsme se dovedeli, to se ptipravuji na pti gti nedeli, 15. listopadu, sehrati divadelni pfedstaveni "Tulacke dobrodrutstvi", coz bychom radi videli, kdyby to nebylo to vzdalenosti. Po svadine zas byl eas k navratu domii a tak o 5. hodine jsme se rozloueili s pfateli a vydali se na cestu k domovu.

S bratrskYm pozdravem, Will A. Nesuda.

PQSVICENSKE HODY V HOUSTONU. 0 posviceni, vgude to voni, tak jako v apatice. Kdepak v apatice, u /las to bude vonet mnohem lepel Bratfi a sestry, jste vgichni srdeene zvani, abyste k nem prisli na posviceni, ktere potada tad Pokrok Houstonu Cis. 88, na den 22.1ist na kterY bude sehrano pekne divadlo, jak uvidite v oznamce. Sestry slibuji k obedu- do dervena upedene husieky, zeli a knedliky, tet jaternieky budou k dostani.

No, a kolaet v geho druhu bude tet na, vybrani.

Inu, prave Ceske posviceni. Obed bude pode.van ve 12 hod., po obede libovolna zabava, a pak, jak jit shora uvedeno, pane divadlo.

Jelikot se vanoce kvapem bliti, bylo nam sestram uloteno se postarati o vanothi nadilku pro ditky, cot bylo projednano ve schtzi sester, ktera se odbYvala dne 5. listopadu. Br. re2iser ma ptipravenY kus a site drama, ktere ma bYti sehrano na 25. prosince. Loriske va.node sehraly ditky krasne divadlo pod nazvem "Za maminkou". Pfatele, kde mate ditky k tomu, ten kus bych yam odporudovala, hodi se tak dobte na ten den, neb se dej odehrava na tedrY veeer.

Sestram na g eho kroutku sdeluji, by nezapomnely na schfizi 3. prosince, ktera bude vyroeni, abyste veechny vedely, co se za ten rok ,udelalo. Budou tei volby Atednic, tak se do-

vES stavte v hojnem .poetu. Tteti sdeluji tem, kteli meli listky na deku, a nebyli ptitomni pit to.'text, ze ji vyhrala na ge sestra A. Hog kova, cot ji iiste ze srdce ptejeme.

Tak pratele na to posviceni jiste ptijd'te.

Husa, knedlik a zeli 30c, a jaternieky jako vtdycky 25c. Peniveho moku tet velka zasoba bude, neb jak katdy vite, ze husa chce plavat.

Zdravim v gecky etouci, Anetka Svaeinova.

Galveston, Texas.

Vatena, redakce Vestniku!

Oslavy 28. tijna, na geho nejvyznamnejgiho svatku, mame za nem', ale dojmy protiva.me dosud. Prograray a divadla vybrany ku gte vyznamnYm dnfn, prohlubuji narodni hrdost a nezapomina se, ze narod pro svobodu neobetoval jen ten tvrdY dolar, ale ze i Ceske krve na v gech bojigtich bylo mnoho prolito. Ti chrabil dobrovolci ye vgech spojeneckYch armadach svoji odvahou upoutali pozornost, to Ceske revolueni vojsko bojuje za svobodu narodni.

Prato v prve fade vzpomenouti padlYch, pomahati dosud tivym, kteti i kdyt nahoda je ugettila .zmrzadeni, piece mnoho ptedeasne 2ivoti s podrytYm zdravim — ae zajiste, alespori projeviti uznani i jinak prospeti, jest nagi povinnosti.

Nejen nagi eeskoslovengti dobrovolci, te2 mame dosti krajant ye vgech vojenskYch nemocnicich, kteti sloutili ye vojsku S. S., ale i ti bojovali za svetovou demokracii, at' jit dobrovolne neb vtazeni dle listku. Vzpominka a desek zajiste by je pote gil, kdyby bylo pamatovano pri techto vYznamnYch slavnostech easti vYte2ku, ku vykonani humanity, temto negt'astnYm. MnohY snad namitne, vsak nic nepotiebuje, vgak v nemocnici jest o ne postarano. Ovgem, ogetteni ano, ale jinak kdyt neni pensiovan, neme, centu, takte, kdyby si chtel koupiti doutnik Ci cigarety, neb i sklenici piva, ba ani na znamku na dopis nema. Neala tea pray° ku osveteni mysli, na tuto pochoutku kuMkt? 2e ma snad pokrevni pfibuzne, at' jemu po glou? Nekde neni neb kdyt otec neb jinY ti-eba zavisli na nem, kdyt mohl pracovat, jinde °pet tfeba mute ptispeti, zase zde neni srdce dobrosrdeene a podobne. Narod americky celY svet oslavuje ptimeti, 11. listopadu, vzpomeneme tea tech 'tivYch, kteti dosud tivoti, a pfejme tem, kteti dostavaji pensi, by ten aivot s podrytym zdravim snadneji sna geli, a tern nemocnYm, kteti nedostanou nic, jen to komisni pradlo a nejnutnefgi potteby, kdyt milteme pfispejme, bude jim to mile. Americke rtzne spolky to konaji na yYznamne sva.tky,ale kdyby pro krajany i na ge organisace neco vykonali, zajiste by to ty stare vysloutilde potegilo.

Psati kritiku o divadle v Houstonu, to eteheti jsou informovani br. S. P. Studnienym a jinymi schopnYmi dopisovateli, ae jest zbyteCno zabirati misto, neb oba tady maji fadu ochotnikt, ptimo umelct, to ani z povolani herci, lope by nesehrali. Proto tetko se rozhodnouti do ktere sine jiti, v obou pane divadla a prograrny, a nejhlavnej gi, ze naval v obou sinich. Dtkaz, ze na gi krajane dosud ocenuji uglechtile zabavy a na ge vlastni baveni pit star3:, ch, stale svetich melodiich eeskYch pisni. Kde pti spolkovem tivote se pestuje spoleeenskY aivot, v gude prosperuje vlastni stanek, neb to je stfedisko osady.

Tet vgem pfatelum v Dallas, za vzpominku pit oslave Vaclavt, srdeene dekuji, a v gem pteji jegte aby mnoho desitek let ye spolek oslavili. Vzpominka s tadou podepsanYch pfatel mne uptimne potegila.

Vtdy mame spolublitnimu a krajanfun zvle.gte, prokazati laskavost, kdyt nas o ni potada, radou i skutky, a pfati tspech, neb alespori nepogkozovati kdyt nemuteme neb nechceme prospeti. Postaviti se za nem, z Ceho mame osobni prospech, to neznaei je gte uptimnost prate nezi gtne pro celek. Prospeti nezi gtne pro organisace narodni, to jest obet' a prate. Dosud jest uptimnYch krajant v Texasu hodne, tak i tivot spolkovY se pruti, zvle. gte kde do

Strana 3.

Math zasadne volt osvedeene a vlivne fitedniky, neb tak prospiva Cinnost, kde si vzajemne rozumi, proto elenove, kteti pouhym nazorem ei navrhem vyvolaji oposici, prospeji lepe eianosu, kdy2, zasadne zustavaji neeinni. Neb nadgeni spolupthce vetginy vtdy pote&i. Ku konci vgem padlYm na boji gti i tem, kteti predeasne zemieli z valeenYch slasti, jet v zakopech protili, nest jejich pamatce!

Na zdar!

H. Stanovska.

RYTI V ZAHRADKACH. Jiti na podzim nutno venovati pozornost zpracovani zahradni pudy. Ovocne strOmy nutobrYti a pohnojiti. Strom, rostouci v patitu (neol:nytY) trpi tjmu. Ulehla pfida neni dostate6ne vtiduSnou a pusobi rychle prchani spodni vlahy z pudy.

Podivil by se kaidS7, jak je rozdil ve vzrustu stromu, kterS, se katidorodne obrSrva. a misa z hliny kolem neho udrtiuje se v potadku a jak pozadu tifistava, za nim strom neobOvanST. Nutno si uvedomiti, ze skliznemi plodin odnimaji se pude aiviny, ktere nutno pude hnojemm a tadnSrm obdelavanim nahraditi, aby se jakost pudy uchovala na stupni, co nejproduktivnejgim. zarytY na podzim se pies zimu v pude eastedne rozlotii, smisi se s pftdou a z jara plodiny z neho mohou dobte Cerpati, kdetto pti jarnim hnojeni uplatnil by se hnilj opozdene.

Plodiny s ranS7m dospivanim vytiaduji'proto uletielou mrvu a to jia na podzim.

Piida zryta na podzim a ponechana v hrubS7ch skladech ptes zimu, dobte promrzne, zvetra a z jara se jen rozsypava, jak jest kypra a takovST stay pildy sveddi mladSrm plodinam i semenu, prave' vysetemu.

Zpracovani ptidy pit podzimnim ryti na jemno, bez hrudek, jest nejen bezudelne, ale i zUrodriovani pudy vlivem vetrani a promrznuti, Skodlive.

Hluboke ryti zahradni pfidy lze ,odporuditi.

Nesmi se vS'ak ryti pints hluboko, aby se mrtva spodina nevynesla na povrch pudy, jetito by se tim mohlo snadno zpilsobiti snitieni plodnosti pudy, net zvetra, i na nekolik let.

AUTA, POHANENA PLYNEM ZE SPLASKU. Ve velkomestech maji velke potitie s odstrariovanim splasku, ktere se shromatid'uji v kanalech a, jejich vypouSteni do vodnich toku by zamotilo cele okoli. Jsou proto temet vsude zatizovany eistici stanice, v nichti jsou splaSky odludovany od vody a zpracovavany rUznS7mi zpiisoby. Pit hniti techto splaSkii ve veikych nadrtich stanic vznika znadne mnotistvi methanu. V Nemecku, kde se snatii vytditi co nejdokonaleji katide latky, prisli na mySlenku pohaneti timto plynem o velke v3ihtevnosti auta. Dosud byl v Cisticich stanicich vyutiivan hnitim vznikajici plyn k vytapeni, nebo k pohonu strojt, vyrabejcich elektrickou energii.

Pro tyto Udely je ale methan pi ills cennSrm pohonnS7m prostkedkem, takie by se jeho v tomto smeru nevyplatilo. Jelikoti vSak ye etvrtmilionovem meste je mono ze splaSka vyrobiti denne vice nei 26.000 kubickSrch Srardit methanu (t. j. 14 kvartt plynu na 1 Cloveka denne), coti by znamenalo rodni itsporu 18.000 tun benzinu, kdyby bylo methanu vytaito k pohonu motorovSrch vozidel, byly v Nemecku, kde hledi nadostatek vlastni nafty a tim i pohonnSrch latek nahraditi domacimi plodukty, konany pokusy se zavedenim tohoto pohonu. Auta byla by vyzbrojena ocelovSrmi nadriemi, do nichti by byl na stanicich s pohonnSimi latkami naputiten pod tlakem methan, vyrobenS7 ze splaSkt. Viiz na pohon methanem nepottebuje tadnYch velikYch specielnich itprav a adaptace petitunoveho naiad• niho vozu na tento provoz by stela asi 400 Da, rek (asi 120 dol.), takte pit pomeru deny methanu ze splaSku a benzinu, byl by naklad na adaptaci kryt po 5.500 mil jizdy.

Lituji eloveka., kterST si nikdy neodeptel obed, aby si mohl koupit knitiku basni, listek na koncert, malou soSku nebo hezkSr klobouk tiene, A. E. Wiggam.

ttiaria 4.

Temple, Texas.

Divadelni ochotnici Sokolske Jednoty Seaton, timto oznamuji, ae divadlo "Ja, se aenit nebudu", ktere melo bit sehra.no v tadove sini v nedeli, je odloieno a bude se hrit tut° sobotu, to je 14. listopadu v '7:30 hodin veeer.

Ten 1etoeni podzim nas nejak dosti nemilosrdne ochlazuje a tak je nam teak° najit peknl nebo nedelni yeeer. Tuto nedeli nebyly ani ty testy jeete lakave na vyjiad'ky, mame ale nadeji, ze snad do soboty se to zlepai a tak umoani aby divadlo bylo sehrano a to s ilepechem. Ptijdte vaichni, kteti mate jeete nejaky zajem pro deskou uelechtilou zabavu a jiste toho litovat nebudete a bude vam tea odmenou vedomi vykonane narodni povinnosti. oblibene hudbe Po divadle je jeete tanec Divieova orchestru.

S uptimnYm sokolskYm: Na zdar Zpravodaj.

Rid Svetlo 'Oslo 38.

Smithsville, Te.as.

Cteni bratti a sestry!

Schrize se budou odbYvati kaadou 3. nedeli v mesici o 2 hodinach odpoledne a site ye ekole na Primme. Tak, mili bratti a sestry, dostavte se vaichni do schuze a vezmete sebou peneaenky, neb naae pokladna dostava souchotiny. Bratti a sestry, ptijd'te do schtize, neb je to kaadeho povinnosti. Mejme vady na pameti, ae jsme se zavazali svou cti, ae budeme navatevovat schtze a sve poplatky pravidelne zapravovat. Tedy nezapomerite na 3ti nedeli o 2 hodinach.

Jsem s bratrskYm pozdravem, Jos. F. Slavik.

Fort Worth, Texas.

Mill bratti a sestry!

Jak uC vaichni vite, ae tad Cis. 92. potada v nedeli, dne 15. listopadu posvicenskou zabavu, ku ktere vas vaechny i s vaeimi pfately srdeane zvou potadatele. Na teto zabave budou jitrnieky se zelim a co vic, to uvidite. Tak ptijd'te povedetet, pak zapit podle libosti, a vytoeft se pti hudbe br. Blaaka.

Dne 22. listopadu bude Mikuldeske, zabava, ze ktere bude vYteaek darovan na vanoeni nadilku pro deti. Hled'te ptijit vaichni, at' muaeme tim malYm vaem udelat radost.

Mnohemu se nechce jit, ae prei, ale nebojte se, NT nasi sini neprai. Jest-li bude horko otefteme Willa, a jestli bude zima, tak se zatopi v kamnech.

Na shledanou v sini, 2615 N. Houston St.!

Pozdrav na vaechny krajany od H. Zichaeek.

SLASTI RE2ISERIJ OCHOTNICKtCH DIVADEL. Pan F. J. Bteska z Willow River, Minn., ma v Hospodati dopis, v nema mezi jinYm piee: Potkaji se dva spolkovi einovnici: "Poslechni, bratte, znam mnoho raznYch hesel, ale malokteremu rozumim. Vysvetli mne pfikladne heslo: Jeden za vaechny, a vaichni za jednoho. "To mde tak," povida druhY. "Ku ptikladu ptipravuje se ttebas divadlo. No obyeejne jeden si to uvaae na krk — — — — (rozepisuje ulohy, nasadi noci) a stard se. Je zapottebi obsadit nekolik aensk'ch roli. Bratr reaiser shani jako exekutor. Ale chyba lavky!

Jedna rozhodne nemuae, druha nemuae vubec, tteti by ala, ale nejde to, leda kdyby hrala tea kterasi ji sympaticka, etvrta dere pefi, pata ma hocha a ten si nepteje aby hrala. U to aeste zas by si to hoch ptal, ale jeete aadneho nema. Sedma nesmi z domu, protoae jsou u nich neetovice a tak to jde dale a stale. Koneene s pomoci vdanYch aen se da divadlo dohromady. Zatnou zkouaky. A tu je druha bolestiva historie, o ktere radeji nepsat . . . Veak to zname. Konec koncti, kdya to nebude v divadle klapat, tekne se: KterY at'oura to fidil, vadyt' to neni addna prate dat takove divadlo dohromady! Ten bratr je cell utahanY, umluvenY a odnese to zase jen on. — Jeden za VAcchny —" "A jak si inam vysvetlit: Vgichjednoho?" "To je kamarade zase tak.

e stleun, d.xie 11. nstwadu W36.

Obyeejne kdo by Mel plo.tit (lane, neplati, musi za neho zaplatit ti druzi, kteti stat nedovedcu eidit. No a tu nide — — Veichni za jednoho". Potud dopis.

Well, s tim divadlem neni to u nas o mnoho lepei. Mame tti hry rozepsany a rozueeny, ale vazne to vadycky nekde, na tikor snalivYch a obetavYch ochotnikri, jia sve inohy umi.

Obyeejne vady se nekde projevi zlovolnY projev, aby z toho nic nebylo, ale okradaji se s tlm naae deti o pMeaitost v aivote osvojiti si nas krasny matetsky jazyk. Kdyt jia sami nechti se ueiti, nerneli by aspen srakti z toho druhe, kteti man dcbrou vuli a nadani — v deeni se — dobre. Je me lito tech snaaivYch, kdya rune teknou, ja jia to umim p. 8moldas jen — hrat — a dosud aadna zkouaka. Sice mam radost, ae tolik eeskYch slov si ten ,onen chlapec osvojil, nea radost hrati ma zkalenu lidmi, kteti malo 'sta y' ale veude pcmahaji botit co nestaveli. Ale tikam — chlapae — i tak nejsi na ekode tu mde ulohu jinou — i kdya se to nebo ono hrati nebude, vnikaa piece hloubeji a hloubeji do naei matetetiny, a to znae kdo pak ovla.da dva jazyky v stove i pisme, je dvakrat elovekem. KomenskY pravil: "Pojd' sem, hochu, a ue se moudrYm bYti!" KomenskY tu oveern neni, ale snalivYm aspon easteene chce pomoci: Joe Shmoldas-Duean,• reaiser krouaku "BujarY cchotnik v Crockett, Texas.

Sila hlasu. — Prof. Knudsen meth v uzavtenYch mistnostech, jake energie je zapottebi k vyvolani zvuku. Potvrdil jen east() popiranou pravdu, Ce dostaei velmi malieke sily, aby byl vyvolan znadnY Minot. Pfi lidskem hlasu jednalo se o vykony, cdpovidajici nepatrnYm zlomkum miliontiny koriske sily. Musilo by najednou mluvit 15,000.000 lid!, aby se zvukovY vYkon rovnal vYkonu jednoho kone. Neni sporu, Ce dlouha fee unavuje, ale neni to eiste mechanicka tinava, nebot' vlastni fee je jen velmi nepatrnou praci. Take se timto potvrzuje, prod nikdy nemohla pracovati slavna. Edisonova mainka, ktera mela zuaitkovati pouliani hluk na vYrobu elekttiny. ikadu let si s ni hral, sestrojil spousty nakladnych modelin a piece to snad by jedinY vynalez, kter' se mu vithec nepodafil a s nima se nedostal ani o nejmenei krteek kuptedu. Jenoin musea maji o jeden opravdu fantastickY stroj vice. live svetlo nalezeno? Podati se jednou cloveku napodobiti svetlo svatojanskYch mueek?

Dr. Harvey z Princetownu dokoneil pokusy, ktere ukazuji, Ce se k tomuto podivnemu adzraku ptirody neobyeejne ptibliail. Prohlasil jasne, Ce je moano sestrojiti lampu, v nia by ureita hmota svitila, ant by se spalcvala, ania by ji ubYvalo. Vznikle svetlo je slab& znamenite by se veak hodilo na ritzne signaly a k osvetleni reklamnimu. Svatojanska mueka sviti velmi hospodarne, okysliduje na svem tele nepatrna mno'astvi oleje a meni ph tom olej ✓ latky, ktere se °pet daji okyslidit (spalit).

Dr. Harvey zjistil, Ce vaichni aivodichove pottebuji k svemu sviceni kysliku a vody. Latky, jia .se sviti, neubYva, ubYva, jen tohoto kyslku a vody. Jakmile zamezime ptistup vodni pary nebo kysliku, svatojanska mueka ptestane svitit, zhasne. Jedna se nyni o vYrobu hmoty, ktera bude miti podobne vlastnosti.

Jaka, barva chrini nejlepe pied sluncem? — Dosud se bila barva povaCovala za nej yYhodnejei pro latky k cdevilm, ktere maji chraniti pied &inky sluneanich paprskri, a proto take ✓ tropickYch krajinach nosily se obleky ptevaane z latek bilYch. Nyni se veak ukazalo, Ce jeete neinneji chrani naae telo proti sluneenim paprsktim latky barvy dervene. Evropane, kteki do tropickYch krajri cestovali v eervenYch odevech, trpeli &inky slunce daleko mene nea domorodci v odevech bilYch. "Ja yam fikam, kmotra, Ce je to ten nejlepei lekat z celeho kraje. Kdyt muj muC byl nemocen, pti el ho prohlednout a fekl, a musi unfit • • . a taky mn6 urntelt"

?

g

Osm let myg ilia Miyho.

Oku 1906 ptieel francouzskY kreslif a filmoR vY reaiser u firmy Gaumontovy Emil Cohl na napad, kresiiti postavieky na papir v rtiznYch posicich a pak je filmovat za sebou, aby vznikl pi". ed divakern obraz plynuleho pohybu. Po mnoha mesicich namahave prate ptedved.! Cohl prvni kreslenY film-grotesku Pa:Learn:1m v kinu Gymnase. Tehdy byla kinematografie v naprostych pocatcich, ale divaci porozumeni pro tento druh Mina a Cohl sklidil obrovsky Uspech. Jeho prvni snimek se jrnenoval Pteludy a vystupovaly v nem figurky, kreslene zcela primitivne nekolika darami, asi tak jak kresli kluci ktidou na zdi dome. Po slavnem zadatku vytvotil vynalezavi dalei grotesky ZlY sen straeidla, Drama u straeidel, a koneene velmi dovedne a sloaite kreslenou komedii Cesta. Asi kolem roku 1912 odjel Cohl -do Ameriky a ptedvedl tarn sva dila. Nakreslil nekolik novYch snimkti na Brooklynu, ale add se, ae nikoho neptesvedeil o utiteenosti sveho napadu.

Pkiela valka a Cohl se muses vratit do Patiae. V Americe si veak veimli CohlovYch praci jeho kolegove v temesle a zadali provozovat prumyslove kreslene filmy. Tak se narodil Kralik Osvald a hlavne nadhernY Kocour Felix kreslite Pata Sullivana. Kreslene filmy se staly majetkem a ve vetejnern mineni i objevern americkYm. Ani Sullivan, ani Fleisherove se svYrn inkoustovYm clownem nevytvotili veak tak aivou, myelenkove silnou a v kresbe dokonalou postavu, jako Walt Disney, jena s pomoci zvukoveho filmu ptivedl 28. zati 1928 na svet myeaka Mikyho. I Miky met bYt pfivodne obdobou kocoura Felixe, ale Disney mu dal vyeei tile, moralni poslani a stvotil filmove pohadky a bajky, nove, skuteene, aivotodarne umeni kine matograficke. Jeho Miky neni jen blazniva figurka, je to Civil tvor, jent si nemuae dovolit yeechno, protcae ma moralni zavazky k sobe i k sy Ym divaktm. K nemu se ptidruail cell ensemble zvitecich postavitek, jea vystupuji nyni samostatne v BlaznivYch symfonilch — Silly Symphoniich. Disney zaujal svYmi dily cell svet, a on jedinY postavil kino do sluaeb myalenky a vzneeenYch idealri lidstva.

Evropa zustala daleko za Amerikou, Emilie Cohl, dnes osmdesatiletY statec, eel rortrpeen do Ustrani a nebylo zde nikoho, kdo by se odfinancovat pokusy, z nichC by vzeelo u• men! kresleneho filmu. Teprve v posledni dobe pokoueeji se ye Francii obrodit starou tradici kreslene grotesky. MladY kinematografista Peirre Bourgeon natoeil parodii na Ro-. mea a Julii a nekolik jinYch grotesek, Andre Vigneau ptedstavil Pana Fajfku a italska kresitfka Leontina Indelliova vytvotila nekolik kreslenYch komedii ye Francii, ktere maji ve7 likY uspech.

Slava Disneyova ptimela 'tale a,mericke firmy, aby zaloaily sve ateliery pro kreslene filmy. Take bratti Flesherove nataaeji . grotesky s unylou krasavici Betty Boopovou a ProlhanYm namotnikem Pepkem a up Iwerks tvoti pohadkove barevne filmy, jea zpracovavaji bud' kniani namety, nebo vYjevy z americke mythologic. l,ovnea Pat Sullivan se znovu pokusil daivit Kocoura Felixe — ktereho v brzku uvidi• me u nas barevneho.

Kreslend kinematografie je z nejveteich da= ktere film ptinesl lidstvu. V jejim ramci vznika i opravdove nekompromisni umeni, jet stavi zrcadlo nejen dobe, ale i zkomercialisovane filmove vYrobe ostatni. Jsme dries vdee7ni Francouzi Cohlovi, Ce ptieel na tuto ge-' myelenku. I kdya nebyl za ni hmotne • odmenen, mute bYt i on i Francie pyeria na sve dilo.

Posledni odhad 12,400.000 ball'.

Federalni rada odhadu firody oznamiIa v pondeli, Ce sklizeri baviny r. 1936 dasahne podtu 12,400.000 2okii proti 10,638.000 2okum loni.

Prtmerna &oda jednoho akru udana na 119.7 libry. Cena baviny v OteiSr poklesla,

vEsTiftic

\re sttedu, dne 11. listopadu 1936.

OVETSKE Rusko odcizuje se katdYm dnem S sye minulosti a vie a vice se ptiblituje sve budoucnosti. Cetne stopy carismu a rany revo-.

Wee ustunuji pied vy ystavajicimi obrysy nove doby. Dneeek sovetskeho Ruska slibuje mnoho pro budoucnost: Tiflis ma nove eiroke nabteti, ptimo nove. ulice pra.cne yytesane ve skale, novYch •studentskYch , domovil a tady novYch delnickYch dome. Sta ekolnich budov, zapoeatYch pied nekolika mesici, jsou v teto dobe dostavovany ye veech sovetskYch mestech — v Leningrade samem jedno sto eestnact jich bylo postaveno pies leto. Kijev vystavel y minulem roce detne obytne domy, ne jit tak ehladne kubisticke a proto krasnejei net nevhodne architektonicke vYplody dtivejeiho prtuaravneho udobi. Zrak katcleho turisty, kterY cestuje Ruskem, rad spoeine na detnYch nove ztizenYch parcich: nektere jsou rozsahle, vybudovane pro osveteni obyvatelstva, jako park v Baku; ji.n.e jsou mensi, jen s nekolika zahony kvetin a laviekami, zkizene na volnych nezastavenYch plochach. MiliOny stromii bylo vysezeno ye dvou a etytech tadach podel ulic a silnic a tak byly odstraneny bezestinne tepny, ptipominajici tolik carskY retim, za nebot bylo Melo peeovano o pohodli eirokYch vrstev dovYch a o kresu. Nyni na hlavnich silnicich v teplYch krajich veude vidime lavieky s pkirosenSimi sluneeniky, vytvotenYmi korunami Na ptepinenYch parnicich na Cernem jsou i jakesi denni jesle pro deti.

6etna mesta vybudovala v posledni dobe domy her pro sportovni mladet obeho pohlavi — Charkov tomuto itcelu obetoval jeden ze syYch nejkrasnefeich palact, kde dove sidlila ukrajinska vlada. Rostov prave dostavel nejvetei divadelni budovu, ktera byla za sovetskeho retimu postavena. Rost& mute se pochlubit trol•eybusovou linkou, vedouci Usti edni nove vybudovanou tiidou. Novorosijsk ptistavuje tovarny, obytne domy a pohlcuje jednu blizkou 'vesnici. Nalchik, klenot severokavkazske republiky, rozeituje se ctitadostive. V dobe jednoho roku postavilo toto mesto dvacet dvou- at ttiposchod'ovYch dorm). Vzrust Moskvy ptekvapi ODERNi elovek, obklopenY v celem svem m tivote vecmi velikYch rozmeril a tijici ve viru velikYch udalosti, ztraci smysl pro rozmery. Kdetto stkedoveke katedraly zptsobily mohutnYm a povzneeejicim dojmem, moderni mrakodrapy vnukaji nem svou jednoduchosti a iieelnosti prakticke myelenky; kolik je v nich obytnYch mistnosti, kolik kancelaki, kolik stoji najem atd., atd. Kdyt si to °bees uvedomime, vzpomeneme si s povzdechem na ty "stare, dobre easy!" .. .

Nee epatnY smysl pro rozmery a mnotstvi se ptenaei velmi east° i na uddlosti starYch dab. Kdyt profesor historic mluvi o ohromnYch armadach starch timskYch legii, musite se usmat, srovnateeli je s mnotstvim vojsk, kterYmi se disponuje nyni. Prave tak kdyt se mluvi o bajednYch pokladech DariovYch, o hromadach zlata, ktere vlastnil Cresus, o pohadkovem bohatstvi nektereho orientalskeho viedce nebo o ziatem bohatstvi, ktere znamenalo objeveni Ameriky, je nutno zachovati si zdravY skePticismus a uvedomiti si, to jen behem poslednich 35 let se zveteila svettva, zasoba ziata vice, net za etyti stoleti, uplynula od objeveni Ameriky do roku 1900. Od roku 1492 bylo dobyto vice net 36.000 tun ziata, z eehot vice net polovieka pkipada na dvacate stoleti.

Ohronme eisio 36.000 tun zlata si nedovedeme ani dobte ptedstavit a myslime-li si jej slito vjedinY blok, pkekvapi nas jeho pomerne male rozmery. Zlato je totit velmi tetkYrn kovem (mnohem teteim net clovo). Toto veechno zlato ptedstavuje krychli o strane 12 yard'). Vidime proto, jakou je nadsazkou, rnluvili se. o horach zlata.

Kdyt si v6ak pkedstavime v tomto pcmeru, kolik melo vyplatiti Nemecko ve slate jako reparace za svetovou valku, shledame, te by Nemci museli miti dvakrate tolik zlata, kolik cirri svetova zasoba tohoto draheho kovu. Vidime z toho, te i mezi muti rozhodujicimi o osudech sveta, se projevuje nedostatek smyslu pro rozmery a mnotstvi. Naopak nas ale opet

.k

ziji sovetsti sedlici.

i jeji obyvatele, kdyt si vyjdoti do novYch 6tvrr. ti. Leningrad, ktery sitstavo, v bytove akci. jaksi pozadu, napina, v posledni dobe vAechny sve sily, aby bytove uspokojil sve vsrttstajici obyvatelstvo. Siroka silnice .pro rychlodopravu Moskva--Minsk svedei o pokroku; mOderial autostrada Moskva—Kijev ma bYti dokoneena v ptietim roce. Po celem rusk em venkove motno videt nove cihelny, tetne chlevy pro pramta a kravy a ptiletitostne nova selska staveni.

To jsou zjevne ptiklady vnejeich zmen v rychle se pterneflujici semi.

Katcle kolektivni hospodatstvi ma svou laboratot — malou budovu, kde jsou mapy, nazorne obrazy, modely hospodatskYch strojil, mikroskop atd. Tam se zemedeleti delnici uei, jak se ma spray ne ptipravovat semeno, jak zachazeti se stroji a sazenicemi; dale jsou poucovani a nejWnejeich nemocich hospodatskYch zvitat, chovu,' mlaceni obili atd. Takto je Oda ptedkladana nejni2eim yYrobnim jednotkammutikiim. Dries jsou kolchozniky — kolektivnimi delniky VelkY poeet techto kolchoznik y opattil si v minulem roce nakladni automobily.

Uroda se rychleji a s mentimi ztratami odveze s poll, lidske hitety a zvitata jsou ueettena.

8ofer s fidieern traktoru v jedne osobe tvoti most mezi mestem a farmou a u selskeho lidu projevuje se nebYvalY zajem o dobr' sta y silnic. Podinaji je budovati. Velociped se rovnet objevuje na, vesnici; tra,ktory a kombinovana automobilova yozidla motno yeude videti. Elektricke mlatioky .jsou yyrabeny seriove. Ve velke statni farme nedaleko Rostova jsou konany zkoueky s elektrickYm traktorem, s elektrickYm kombinovan'm vozem a s traktorem na balonovYch pneumatikach. Traktor, vybaveny temito pneumatikami misto ozubenYmi koly aneb housenkovYm smykadem, spottebuje mene benzin.u.

Zmechanisovani hospodatskYch Ukonti osvecleilo se letos. Bez neho melo by sovetske

Ziato sveta. ptekvapi, te Francie po sve poratce v roce 1870, vyrovnala v kratke dobe pohleda yku vitezneho Pruska, ktere potadovalo tenkrate 5 mjliard — cot ptedstavovalo ve zlate temet desetinu mnotstvi zlata, dobyteho v celem svete od r. 1400 do 1871.

Zlato je bezesporu kovem, hrajicim v historii lidstva nej yetei ulohu. Zminky o nem jsou tak stare, jak pamet' lidi saha a nevime, jak bylo objeveno. Nevime and, jak lido ziskavali zlato z mineral') je obsahujicich a jak ptieli na myelenku zhotovovati z nen° eperky. Ale vtdy, pokud historic o slate mluvi, bylo standardem, podle nebot byla hodnocena veechna platidla.

Jit pied 6.000 lety rYtovali zlato z pisku Nilu a Eufratu. EgyptskY zakon, stark pies 5.000 let ,ureoval, to zlato je dvakrate dratti net eiste sttibro. V onech davnYch dobach veteina zlata poche2ela z kouzelneho a neznameho kraje — Indie — a teprve • objeveni Ameriky vzalo Indii povest "zeme se zlatYmi bfehy".

Fred objevenim Ameriky byla svetova produkce zlata stela male. V Evrope se omezovalo teteni zlata veteinou pouze na vypirani zlatonosnYch pisku nekterYch tek — Tibery, RYna, Rhony a j. a j. Jeete stoleti po objeveni A.meriky dolaYvala se temet petina veeho zlata, v Evrope. Bylo to v celem svete roene asi 12 at 14 tisic kilogram-A, tedy asi desetina toho, co v race 1935. To znamend, ‘te v dobe, kdy kolovaly svetem povesti o pohadkovYch bohatstvich kralit a nrincll, celkoveho mnotstvi zlata na svete melo cenu "ubohYch" 100 frank') (dle dne§niho kursu papiroveho frank')), cot znameria v dneeni prosaicke dobe velmi slabY vYsledek jednoroeni tetby.

Od objoveni Ameriky, at do roku 1800, zaujimaly prvni misto mezi slatonosnYmi kraji Kolumbie a Brasilie, nebot' se v nich tetila temet polovina cele svetove produkce. Rusko bylo se s yYmi 27 procenty na tketim a Spojene

klqana Rusko letos tpatnou sklizeri. Velka Cast Ukrajiny, kde se urodi 25 proc. ve gkere sklizne v Rusku, mela jen jeden vydatny de'St' mezi' setim a sklizni. Ptesto se Ukrajina mute letoi chiubit lepti Urodou net loni. Obdobne tomutb bylo i v Podkavkazi, druhe ruske obilnici. Traktory umotnily orati v dobe, kdy Vida mela v Sobe v'Sechnu zimni pliseri a drive, net by tuto tetkou pridu utahl ken. Sime bylo peelive brano a hluboko vsazeno. To je chranilo pied suchem. Pak v eervenci se snesla na pole Irina horka. Byla by spalila peenici i tito, kdyby se nebylo vyjelo s motorovYm zatizenim a nesvezla se rychle firoda s poll do stodol. 15. srpna minuleho roku byla &oda sklizena s 57,126,000 hektaril; tYt den letos byla firoda sklizena se 62,318,000 hektaril. Rozdil proti minulemu roku byl jeete patrnejei v prvYch dnech srpna, kdy civil dokonce 7,801,000 hektarii.

Sovetske Rusko poeina kliditi ovoce sve kladne kolektivisace. Je pravda site, te mohou ptijiti leta epatnych urod, ale jiste je. te diktatorstvi ptirody je jit omezo yano vuli kolektivniho mute, vyzbrojeneho divy na kolech, ktere vyskoeily z jeho vynalezaveho mozku. Je samortejme, to tivotni firoveri venkova stoupe„.

Jeden sedlak z Pokavkazi byl tazan, co si jeho rodina v posledni dobe koupila. Mezi ptedmety byly dva pary bot, jedny na nedeli a jedny na yeedni den. Koupili si rovnet moderni sluneenik. Hospodatstvi. kde by nebylo kravy je dnes velmi fidke. Dobytek v Ukrajine se rozmnotil v minulem roce o celYch 26.7 procent, vepti o 60, ovce o 42.5 procent. Htibe, doprovazejici klisnu na silnici neb na poll je zjevem velmi eastYm. Jedno kolektivni hospodatstvi nedaleko Charkova je velmi hrde na pinou staj mladYch krasnych koni, kteti nikdy nepracovali. 0 hospodatska tvitata je peeovano odborniky. Mnoho se oeeka ya ad sedlakt a mnoho se jim rovnet da. V eetnYch kolektivnich hospodatstvich je videt fiderne brigacly a fikolove delniky.

Staty na etvrtem mist. Pomery se radikalne zmenily, jakmile se meal() s intensivni tetbou na novYch nalezietich v Kalifornii a v Australii, kde byly objevy zlata ueineny v letech 1850 a 1875. Tu se najednou vytetilo v kratke dobe vice zlata net v ptedchazejicich 3 a pill stoletich. Dik zlepeeni tetebnich metod a novYm nalezurn zlata v Africe a v Aljaece, tetba zlata intensivne stoupala, takte v roce 1915 einil roeni vYtetek asi 1,400.000 liber. Toto Oslo je nyni ptekro es eno o novYeh 17 procent.

Posledni zvYeeni tetby zlata dekuje objevu \TYnosnYch kutiet' jihoafrickYch, ktere, dnes dodavaji celYch 40 procent svetove produkce zlata a jejicht vYnos ptekonal daleko tetbu v Americe. Rusko se s yYmi 14 procenty je dnes na druhem miste, Kaneda s 11 procenty na ttetim a Spojene Sta•y s 10 procenty na et yrtern. Jen v samotnem roce 1932, kterY byl na nalezy zlata neobyeejne bohatY, bylo v Jitni Africe vyteteno 740 tisic liber zlata.

Tetba zlata v Rusku zasluhuje zvlaetni pozornosti. Od roku 1741 se neustale zvyeovala at na 60.000 liber rodne. Po revoluci v roce 1917 rapidne klesla a teprve po roce 1924 byla eisla dtivejei produkce nejen dosatena, ale i ptekonana. V poslednim roce dosahla taloa Uctyhodne vfee 300.000 liber.

Zhodnotiti cenu techto nalezu v penezich je 'sloe motno podle oficialnich kursu, za net zlato prodavano, ale pti torn nesmime zapominat, to "vnittni" hodnota je vlastne velmi relativni a te jeho cena neni podminena jeho praktickou utiteenosti, ale pause jeho vzdenosti a svetovou poptavkou, ktere, je vlastne u mele udrtovana. Kdyby zitra nejakYm tech nickYm zazrakem se podatilo vyrobiti zlato v jakemkoliv mnotstvi a nebo zmenou hospode,tskeho systemu, poptavka po zlate byla snitena na minimum, pak by zlato ztratilo svoji aureola' "pane sveta" a bylo ceneno pouze podle sluteb, ktere mute lidstvu prokazati poutitim v technice.

$trana (S.

T gECHNY okolnosti naznaduji, to Nemecko V V se nevzdava nijak myAlenky Mani "Welt-

politik" (svetove politiky) ate prvnim krokem k jejimu uskuteeneni bude potadavek obnoveni nemecke kolonialni fige. tim dtkladneji se rozebira problem prava Nemecka na bYvale kolonie, tim jasneji vystupuj e nemotnost jeho faeni bez poru geni svetove rovnovahy. Patadavky Nemecka jsou opieny o dva dtivody: 1. demograficke (narodozpytne) a 2. hospodafske.

Nemecko ma velmi chudou pridu. Na jednoho byvatele ptipada z ni prilis skromna vYmera, aby stakla na obtivu. Nemecko potiebuje tedy uzemi, kam by umistilo ptebytek lidi, jimi nemrite v mate-sic& zemi zarudit dobrou existenci. Nemecko ma, take nedostatek vAech surovin, nutnYch k zaji2teni sveho velikeho mysloveho provozu. Pottebuje prameny surovin, z nicht by mohlo vyrabeti zboti pro svoje vyvozni trhy a take pottebuje zajikeni techto odbytovYch mist. Jen timto zpiisobem mute v narodnim hospodatstvi udrteti rovnovahu, kteje jinak silne ohrotena.

Stab vAak k spineni vAech techto potadavku vraceni jeho dfivej2ich kolonii?

Uspokoji tim dokonale svoje poiadavky narodozpytne a hospodakske? Mohou snad jina, Atemi, poskytnuta misto jeho dfivejAich kolonii, dati Nemecku dosti potfebneho prostoru, surovin i volne trhy, kterYch v2ech tolik potiebuje? Jsou ostatni narody ochotny a mohou pfiznati Nemecku pray° na tyto potadavky, nebo jsou s to mu fidinne pomoci jinak? Nebude snad Nernecko potom, de.-li se niu zapravdu a umotni spineni jeho prnni, chtiti jeke dark a dalk ristupky? Je rozdeleni rozdeleni kolonii dostateenym prostfedkem ke zmirneni mezinarodniho napeti, k ujasneni thavYch mysli a k vyjasneni politickYch i hospodafskYch vztaposkytnuti dagich pfiletitosti, aby se dotadohri? Bude to dostateene pevnY podklad k zajikeni trvaleho miru? Neni to pro Nemecko jen valo novych ustupkii a aby se — ye jmenu vlastnich zajmil — michalo do y2ech svetovYch zaletitosti a ohrotvalo mnohem nebezpedneji zajmy jinYch; aby dale zbrojilo a snatilo se dosalmouti motnosti, hrati nejvet:s1 illohu v nove "Weltpolitik"?

Anglie a jeji pomer k nemeekemu kolonialnimu problemu.

Zde, se, to Velke. Britanie se v principu nestavi Apne zamitave k nemeckernu planu znovuvybudovani stare kolonialni file. Uznava neoficialne, to tento potadavek neni neopravnenY ate zasluhuje, aby byl vzat v tivahu. MinalY podzim prohasila dokonce zesty sveho ministra zahraniei — sira Samuela Hoare — to je ochotna prozkoumati otazku rozdeleni kolonii, nebo jasneji feeeno — otazku lep2iho rozdeleni prameny surovin a trial hotovYch vYrobkil, z nich vyrobenYch. Ale tento souhlas s nemeckYmi potadavky je pouze souhlasem pricipielnim.

Pti torn Anglie sama neukazuje 2adnou zvla2tni ochotu — pokud se tYka ji samotne — pfispeti ze svYch Azemi k vytvoteni nove nemecke kolonialni the a postoupiti, byt' i sebemenk plochu uzemi, ktere sama ovlada ye forme mandatil, nebo se snad dokonce vzdati nektere ze svYch kolonii.

0 tom se vlada, parlament, ministii a jine odpovedne osobnosti vyjadfili nanejvY2 kategoricky.

Odpovedni einitele nevahaji prohlasit zcela oteffene, to Velka Britanie nepomY211 vribec na to, vzdati se nekterYch svYch mandatii, nebo piepustiti nektera uzemi jinYm mocnostem i kdyby to bylo nutne k upevneni vAeobecneho miru, vytadovaneho 'demi. A Thomas, kterY mluvil jmenem vlady pravil: "Vlada jeho Velidenstva nepomYglela nikdy a ani nepomfgli na to vzdati se nekterYch kolonii nebo fizemi pod britskYm mandatem."

V dot* kdy dobYvani Habe2e italskYmi vojaky vstupovalo do posledni faze a kdy politika Mussoliniho se pfedstavila LondYnu jako hrozba kontroly britske nadvlady ye Stfedoje pochybno, to by se nazor anglicke viady na kolonialni otazku nejak zmenil. Naopak, Velka Britanie pomYtli zajistit si svoji starou indickou cestu, jet je nyni v nebezpedi, cestou novou. Chce zdvojiti tradicionelni hlavni spoje-

VESTNIK

Regeni kolonialni otilk ni SuerskYm kanalem a RudYm mofem druhou cestou, k nit by poutila Egyptu a Sudanu a jet by ristila pfimo do Indickeho oceanu. Anglie nyni opevriuje horeene Cypr a Haifa. A prave ted', kdy Italie pronika, hiuboko do VYchodni Afriky, nepomyki lifted na to vzdati se Tanganyiky, jejit majetnictvi umotriuje vybudovani spojeni od Capu at po Kairo. A Tanganayika je prave nejvetk a nejbohatk z bYvalYch nemeckYch kolonii, na jejimt navratu by Nemecku zaletelo nejvice.

Mandaty francouzske a belgicke.

Kdy2 se britska fi ge nevzda nieeho a nepostoupi nic, klstane na ostatnich, aby nesli "vYlohy", spojene se znovuzfizenim ci vybudovanim kolonialni rise Nemecka.

Mezi mocnostmi, ktere to ptichazeji v tvahu, a jet by se mohly vzdati svych mandatri, jsou na prvnim miste Francie a Belgie.

Ale prod by prave tyto d ye mocnosti, ktere nedostaly ani jednu tfetinu y2ech kolonialnich Azemi, zabranych kdysi' Nemecku, mely byt obetovany k tomu, aby se jich vzdaly, kdy by ani v ptipade jejich souhlasu nestaeila ona tfetina, kterou by snad byly ochotny znovu postoupit. ftik? Jaky vyznam by mohla miti pro Nemecko rizemi Ruanda a Urundi, postoupena kdysi Belgii; uzemi, velika sotva 30 tisic dtvereeni mil, ktera nemaji spojeni s mofem a mimo to netvoki hospodafskY celek? Oast Toga a Kamerunu, svetene Francii, jsou pouze nepatrnYmi prameny surovin a znamenaly by take nepatrne odstupne, nebot' nedavaji temef tadnYch osidlovacich ani hospodafskYch motnosti.

Plan anglo-nemeckY. Kdy2 Lloyd George rozvadel ve snemovne tuotazku, prohlasil s nejvetAim cynismem: "Nevekm, to by byl kdy zabezpeeen upinY svetovY mir, dokud nebude vyte2ena otazka kolonii a mandatri. Osmi ci devitimilionovY narod — Belgie — dostal nejlep gi east bYvale nemecke VYchodni Afriky. Je vlastnikem celeho Konga. Portugalsko, ktere je tak malo poeetnYm narodem, vlastni- miliony etvreenich mil bohateho uzemi, prave tak jako Holansko —."

Podle neho by 2lo ye skuteenosti o to, aby se dela skupina narodil vzdala znadne easti sveho vlastnictvi, na net Nemecko nernelo nikdy nejmenkho prava a jet jednotlive staty ziskaly a udrtuji si pouze s velikymi obetmi a za cenu velkYch vYdajii a ohromneho Je motno bez obalu prohlasit, to toto "fe geni" by vovolalo ohromne boufe'a 2e vYsledky — je-li je motno brat vatne — by nijak neodpovidaly zleOeni a ututeni miroveho pomeru ve svazku v2ech narodii.

Toto "feteni" by podle v2ech pfedpokladil odpovidalo nejlepe planrim nemeckeho vedeni.

To je si dobfe vedomo, to od Anglie nemilte dekati tadnY ristupek, kterY by se dotYkal vlastni anglicke kapsy ate je jeho nejvy22im za.jmem getteni zajmil anglickYch a jejich vyatiti ve vlastni prospech. Proto Nernci pomYkeji na to uplatriovati sviij narok na pfivteleni francouzskYch kolonii v Africe, na belgicke Kongo a na majetek Portugaiska — zvlake na Angolu. Ohromna rizemi od jezera dada at po hranice bYvale Jihozapadni Afriky — hranieici na jedne strane s pobfetim Atlantickeho oceanu a na druhe s jezedem Tanganyika, byla by tak spojena a podtizena suverenite Minecka. Tim by byla uskutednena stare. pfedvaledna koncepce germanskeho imperialismu, kterY chtel provost vybudovani velke kolonialni rise ye stfedu Afriky.

Ale ani tento ohromnY podnik, vybudovani velkeho soustfedeneho kolonialniho lizemi ye stfedu Afriky a jeho pfedani do jednech rukou, neodpovida, zdaleka ani hospodafskym, ani politickYm potadavkrim, ktere by tim Nemecko chtelo krYti. Mezi v g'emi temito na jejicht okupaci by vedouci nemecke politiky meli zajem, neni temet jedineho, vhodneho pro osidlovaci politiku, krome nekterYch krajii severni Afriky, celY africkY kontinent mute spottebiti pouze nepatrnY podet Mimo to by take nebyl nijak bohatYm pramenem surovin mimo mod' — jicht Ne-

Ve stfedu, dne 11. listopadu 1936. mecko ma tolik zapottebi a jet si hledi za katdod cenu opatkiti.

Britska ti2e je vedle SpojenYch State nejvetkm producentem surovin, jet Nemecko potfebuje. Produkuje 23.3 proc. v geho svetoveho obili, 29.8 proc. baviny, 50.9 proc. viny, 58 proc. kaueuku, 29.8 proc. medi, 94.3 proc. niklu, 43.1 proc. cinu, 44.5 proc olova, nemluve ani o 64.7 proc svetove produkce zlata, kterou ma pod svou kontrolou. Anglie je nejvettim vYrobcem, kontrolorem a rozdelovatelem v2ech surovin na svete. Ovlada vetknu nejdrilektejkm trha a bez jeji riaasti by si nebylo motno pfedstaviti delbu surovin i hotovYch vYrobkil v celem svet, ba je moan fici, to je to vyloudeno.

Je tedy rozdeleni kolonii mirovYm, ei valeenYm einitelem?

Jak se v't'ak zafidi celY ostatni svet — i kdy se Anglie nepiipoji k ostatnim mocnostem — aby vyhovel nejlepkm zpasobem potadavkilm Nemecka tak, aby bylo uspokojeno a tim byla zajigtena rovnovaha a svetovY mir? Ma lifted svet bez Anglie nebo i s Anglii — moinost zdarne vytekti otazku?

Svet neni v2ak o teto motnosti \tubed presvedden a nemecka politika neni s to jej ptesvedditi, to by to bylo vribec motno! Kdo vi, zda — budou-li tyto rozpory vyrovnany — si nenaj de Nemecko zitra ci pozitfi tisice pfidin, aby vyvolalo nove tetkosti?? Kde se koneene jednou zastavi potadavky A ge? A zastavi se vribec? Jak potom ukojiti novY hlad, jak uspokojiti nova pfani, ktere by mohlo Nemecko mit a jet se pravdepodobne dostavi, at budou uspokojeny prozatimni potadavky?

Stat, jemut je pojem pro stablilitu cizi, jemut je dokonce neeim antifysickYm — neeim, co je v picimem rozporu s vlastni pfirozenosti, a kterY se tim nikdy netajil a netaji, musi buditi vkide ve svem okoli ovzduk nejistoty.

Cot, kdy2 v nejblitk dobe prohlasi, to hranice, ktere budou ureovati jeho dne gni spinene potadavky, mu jit nestaei, a zaene se rozhliteti po dalkch obetech, jimit by byla "smirne" vykoupena na chvili jeho chut' po dalk expansi? Jednodu2e fedeno: Jaka musi byti kofi2e, ktera — jak snad Nemecko prohlakije — by mu stadila nejen nyni, ale s nit by se spokojilo jednou pro vtdy a nemelo nikdy jit tadnych dalkch potadavkil? . . . To je otazka, na nit celY svet marne hleda jasnou odpoved'.

Neni ziskani kolonialni file pro Nemecko jen zasterkou a prostfedkem k tomu, aby se znovu dostalo k fe§eni v2ech velkYch mezinarodnich zaletitosti, aby se "michalo" jak v Evrope, tak i mimo Evropu do v2ech diplomatickYch otazek a aby melo motnost Adinneho zasahu ve 172ech svetovYch obchodnich zaletitostech?

V2echny okolnosti nasvedeuji tomu, to Nemecko neptestane drive, dokud mu nebude (Lana skutedne motnost delati svoji "Weltpolitik" a to ziskani kolonialni fise je jen pfedbelnou akci, jakYinsii budovanim cesty, startem k tomuto staremu jeho cili. Kdo zarudi, to jednou nejakY novY masgal Waldersee nefekne: "Nedovolime nikdy, aby nam nekdo zbrarioval nebo aby omezoval na2e prava na svetovou politiku!" . . . Ale jaka bude tato politika? .. . a jako budou jeji dtisledky? .. .

—A jinY kanclet bude zde pak moci prohlasiti jako von Buelow: "Vyvolim si sam podle vlastniho odhadu okamtik, kterY uznam za ptiznivY pro zasah ye prospech zajmil Nemecka."

Ale *Ice to budou zajmy, at potene Nemecko vec na nut'?"

Budou snad uspokojeny dobrou vuli mocnosti, ktere by udelaly Nemecku misto v Africe nebo kdekoliv jinde?

A jako v rode 1905 stab° Nemecko v pozadi udalosti v Maroku podle vYroku prosluleho prince Radolina "ve gkerou svou mod. a vlivem" — nebude snad v nejblit21 dobe opakovati tuto politiku pfi otazce Liberie, Afghanistanu nebo Paraguyae?

Bismarck nazval doktrinu Monroeovu mezinarodni impertinenci. Neda snad jednou znovuzfizeni nemecke kolonialni ki2e Nemecku motnost provozovati politiku, ktera bude vice net impertinenci a ktera bude mnohem nebezpednej

VESTNtK

Ve sttedu, dne 11. listopadu 1936.

NES ut je motno staveti letadla pro za,D motskou dopravu o kapacite 75 tun, schopna pravidelne dopravy pies AtlantickST ocean bez zastavky a opatten y kabinami a pohodlim, jakSrm jsou vybaveny male dopravni parniky.

Je zajimave, 'te takove letadlo by melo jen o nee° mak meng "tonal" net maliekY kora)), na nemt. Kolumbus ke svemu ptekvapeni objevil zapadni svetadil.

Jeho Santa Maria podnikla pion 'Yrskou pla y -bupoAtlanik,devzuS7orai)jkern zde pisi, je ureen konati pionY'rske cesty nad Atlantikem. Od Santa Marie jsme dodnes dospeli at ke Queen Mary. I naskyta se ota2ka: milteme stejnST vSrvoj oeekavat i ve vzduchu?

Kdo mate na tuto otazku odpovedet? Kdo mete videt do hloubky ptittich etyt staveti technickeho a leteckeho vSrvoje? Nemuteme videti tak daleko, ale i blizka budoucnost se rS7suje v tak mohutnYch obrysech, te se nekdy as eloveku taji dech nad silami, ktere dovede rozpoutat a ovladat.

JO, vidim celkem etyki stupne vS7voje tranatlantickeho letecke dopravy: 1. Nyni bude nasledovat pravdepodobne kratke priikopnicke a pokusne obdobi letii pies Atlantik. V tomto obdobi bude pravdepodobne poutivano uz existujicich dvacetitunovSich letadel.

Avtak pro prakticke poutivani se zda, te pro non-stop let mezi Evropou a Amerikou se hodi teprve etyttunova letdla. RozhodriS7m einitelem jsou kabiny pro dvoji posadku, je1 by te sttidala ve slutbe a v dirsledku toho ekonomicka, nezbytnost dopravovat ttikrat vets' podet pasaterir ,net kolik je alenti posaclky. Pro cestujici je ovtem nutno opattit naletite pohodli.

2. Po nekolikalete nspetne slutbe tito "pionSiti" budou pteloteni na kratti trati a jejich misto zaujmou tedesati at osmdesatitunovi obti, jako hlavni prosttedkovatele trans-atlanticke dopravy.

Tato letadla budou zatizena pro padesat at tedesat pasateril a ponesou znaenST utiteenS7 naklad. Pteletnon Atlantik za necelSTch etykiadvacet hodin.

Letadla tohoto typu miiterne staveti ut dues. Dnetni konstrukce a material, vS7konnost HISTORIE minu1S7ch drat je jasne, te va.1Z ka se nebude formalne vypovidat, nebot' grandseigneurstvi Francouzii, kteti vyzSrvali svoje protivniky: "Pani Anglieane, stfilejte prvni", patti historii prave tak, jako ji patti vtechna ultimata od doby, kdy smlouvy byly prohlateny za car papiru. V moderni valce bude hrat patrne ptekvapeni nejvetti roll, a bude to ptedevtim moralni fidinek prvniho utoku, kterST rozhodne o vS7voji dalti valky. Bomby, padajici na nic netutici 'nest°, rozbiti teleznienich uzia, rychlST vpad motorisovane armady nekolika proudy do zeme — samortejme, te to vte bez zaklepani a bez ptedbetneho posilani navttivenky s ohnutrm rohem — to bude zaeatek ptitti valky. TakovSrto zaeatek mate si dovolit jen ten, kdo je nan ptipraven: Kdo ma tedy dostateene vybudovane letectvi a frpine zmotorisovanou armadu, aby ji jednoho dne mohl nalotit na automobily a byl za dye hodiny hluboko v neptatelskem Byl by to omyl pcditat v tomto prvnim irtoku s teleznici. Stadi nekolik letek bombardovacich letounu k dokonalemu rozbiti teleznienich uzlir a tim i k npinemu vytazeni teleznieni dopravy na dobu alespori tri neb etyt dne, net se provede nejprimitivnejti rekonstrukce. Lee tyto tti neb etyti dny rozhodnou take o mobilisaci, a armada spolehaji se jen na teleznici jakotto dopravni prostfedek, nedostane viAbec brance k jejich kmenov3im telesfn.

Jak se branit nahlerriu leteckemu utoku? Ke konci valky prisli Francouzi na velmi neinnSr prosttedek. Nad dtletitS7mi objekty za,vetovali upoutane balony. Visely ve v3"Tti at 3.000 metre, spojeny se zemi ocelov3imi lany. Byla to lona silna, jen nekolik milimetru, tedy temet absolutne neviditelne., tim merle, protote take balon y e NISI 3.000 metro zustava zejmena v

”udoucnost atlanticke letecke dopravy.

Igor Sikorsky. motorti, dokonalost vrtuli a spotteba pohonnSich letek na mili, to vtecko eini stavbu takovS7ch ohromn:;Tch letadel motnou. Nemusi eekati na nove intenS7rske vynalezy ani vSTvoj techniky.

Jejich jachtovite trupy budou pravdepodobne opatteny dverna palubami. Vysoko vptedu bude navigaeni kabina a pod ni velka mistnost pro zachranne pormacky a zavazadla. Ve sttedni dutine trupu, ktera bude pravdepodobne sahat at do ktidel, bude jidelna a salon, s kuchyni a kajutami pro mutstvo, umistenSrmi vptedu. Za jidelnou na obou palubach budon umisteny pohodlne kabiny pro cestujici.

Ohromna ktidla takoveho letadla budou docela pohodlne ptistupna a budou vhodnS7m skladittem pro benzin a raznou v5itbroj.

Pohonnou silu bude pravdepodobne dodavati test motorn, katd3'r o sile 1200 HP. eili dohromady 7200 HP. estovni rychlost bude asi 200 mil v hodine.

3. Jette v teto ..eneraci bude motno staveti letadla sto at d ye ste tunova. Bude vtak tteba asi desetileteho vSivoje, net. bude motno skonstruovat "k3n" takovS7ch letadel. To ovtem znamena, stroje etyti at osmkrat vetti, net jsou dnes poutivane dopravni letadly.

Abychom si &Mill ptedstavu o rozmerech takoveho letadla, podivejme se, jak musi vypadat stotunove letadlo: Muselo by mit true dlouhST asi 50 yarctil a tirokSr 7 yardii. Protote vfSka takoveho trupu by metila 9 yardu, mohl by mit v nejtirti east tti paluby, v zadi d ye paluby.

Rozpeti ktidel by einilo ptiblitne 90 yarda.

V letadle takovSich rozmerti ptistupuje konstrukterovi ku pomoci velmi dilletitS7 praktickS7 dinitel. Mateme totit zaeit poutivat obsahu ktidel pro spoleaenske mistnosti cestujicich a jejich pohodli.

Takova ktidla budou u trupu vysoka dva tti yardy, takte bude motno salon potinouti vpted mezi rozpeti obou ktidel. Apo obou stra-

Jak

bychom se branili,

podmraenu bud' upine nebo ternet neviditelIV. Tim spite v noci. Nernecke nalety se rozbily o tuto barieru ocelovS7ch Ian, nebot' staeil jen nepatrnST dotek, aby se letadlo stitilo k zemi. JinS7m prosttedkem snad jests dirletitejtim a v3"rhodne'jtim zejmena v krajine, jako je nate, je zamltovani. Zamiteni pratske-kotliny, ktera je beztak po vetti Cast roku potopena v koutt a maze, bylo by veci pomerne snadnou — a pak leteckSr utak nem• valneho vSrznamu, protote nemtite smetovat na objekty ptedem vyhlednute a vojensky dtletite. Ph torn pomerne vysoka pratska navrti neznemotnuji protileteckou obranu.

Velmi mnoho se mluvi o evakuaci, vystehovani nejvetti easti civilniho obyvatelstva z oroteneho fizemi. V dobe letadel je ovtem ohrotenSrm nzemim cela nate republika a problem evakuace je slotitejti, net se na prvni pohled zda. Neni site nesnadne dostati z Prahy ven 300.000 lidi, ale horti je, kde maji pak umisteni a jak stravovani.

Propaguji se protiletecke kryty. Jiste, mohou-li bSit dostateene vybaveny, jsou znamenitou ochranou. Lee co znamend dostateene vytaveni? Znamend to ptedevtim prostor hluboko v zemi kryty silncu vrstvou telezobetonu, ale opatteny nadto nekolika dosti od sebe vzdalenSrmi vS.7chody a zatizenim pro vS7robu kysliku. Jinak jsou tak zv. kryty nejhortimi ky obyvatelstva, nebot' jedina letecke, bomba stadi zasypat vchod, a pak se Tide, ttebate nebyli zasat.eni, za nekolik hodin udusi, kterS1to osud je eeka, i v ptipade plynoveho protote plyny se stahnou do, kryt y a sklepu. V Nemecku propaguji dnes prase naopak setrva.

Strana 7. nach salonu bude kutacky salonek a odpoeivarna, odkud bude moci cestujici pohodlne vyhlitet z oken,.zasazenYch do 'aide'.

Avtak ye stotunovem letadle jsme se jests nedostali k letadlu, jehoi velikost by dovolovala umisteni kabin cestujicich v ktidlech. Sudan proto umisteny pohodlne na ttech palubach a opatteny vakerYm cestovnim komfortem. Celkem tam bude mista pro sto cestujicich.

Letadlo tohoto typu bude asi mit 8 motora po 1250 HP, eili celkem 10.000 HP, sptatenYch pc) dvou do etyt vrtuli. Je faktem, te nemusime dekati na motory teto sily, nebot' je ut. mame.

Typ takoveho letadla mute dosahnouti cestovni rychlcsti 300 mil v hodine a sniti dobu pteletu Atlantiku na osmnact hodin.

4. Vetim, to za tivota pristi generate se podali zkonstruovat a poutivat letadla o etyt at pal stech tuna,ch.

U takovSrch letadel bude motno podel okra je ktidel ztidit promenadu cestujicich, jake, existuje na modernich rychloparnicich, adkoli cela cesta bude trvati tak kratce, te cestujici nebudou tolik pottebovat telesneho pohybu jako na lodich. Najdou dostatek pohybu na taneenim parketu, kterY se bude ptirozene zvetSOvat, jak porostou rozmery letadel.

Pokud se tYe.,.e pavodni otazky, jak daleko pfljdeme v rozmerech utiteenYch letadel. nevidim tadnYch intenYrskYch ptekatek pied nami. Patrne se vtak uplatni ekonomicke ohledy, budou stabilisovat velikost letadel na nekolik radio tun. Ale i se etyticeti nebo AedesatitunovYmi letadly, jet nam slibuje blizka budoucnost, budeme moci cestovati i do nejvzdalenej gch kondin sveta ye dvou nebo ttech dnech.

Na nejfrekventovanejSich linkach budou ovSem testy odmetovany na hodiny, takte nebude tteba takoveho palacoveho ptepychu, s jakYm budou zatazovana velike, zaoceanska. letadla.

Avtak hranici velikosti postavi spite potadavky vetejnosti, net technicke a intenYrske ohledy. Jisto je, ze jsme ptipraveni a vstupujeme do noveho obdobi svetove letecke dopravy.

Jeji pokroky a vYvoj budou velmi rychle a nedohledne. ni katdeho na jeho mists, nebot' celkem spra y -netikaj,psouhrnejdtlivc, ale nikoli masa, sehnana, do houfu.

Proti postupujicimu neptiteli jsou jednou z nejlepgch a nejobavanej gch zbrani tanky.

Musi bYt ovtem hybne, nesmeji tedy ztraceti rychlost pti obratech, aby se nemohly stati silem neptatelske palby, a pochopitelne, te musi bYt provedeny tak, aby vtechny ptipadne poruchy na stroji nebo v tizeni mohly, bSit opraveny zevnitt a nebylo tteba vylezati z vozu I proti tankilm jsou vtak dnes jit vymytieny irdinne a v celku levne zbrane. Jsou to protitlakove miny,jakesi velke pecky, bezpedne, dotkne-li se jich noha dloveka anebo jezdce, ale explodujici pod patnacti tunami bojoveho vozu. Jsou-li takove miny dobte maskovany — a stadi, aby byly zastreeny jen nepa.trne pod travu, nebo zahrabany pod poitrch silnice — mohou pohyb tanka rychle znemotnit.

Velmi by prospelo, kdyby tak, jak to dini Hitler, byla obyvatelstvu alespon Cast nag branne pohotovosti jednou ptedvedena. Kdyby se podobne jako v Berlins take v Praze konaly zkoutky se zatemnenim mesta — k &mut nestaei jen vypnout proud a zastavit doclavku plynu, ale ptedevtim zhasnout take svetla vtech automobiltl, ktere tisici reflektory ozatuji prave nejtivejti tepny a kresli tak v noci svetelnS7 plan hlavnich ulic mesta. Bylo by dobte provesti jednou zamlteni Prahy. Snad se take dodkame slibovaneho natizeni o protiplynove obrane.

Jen jedne veci se musime obavat: te proti motorisovane armade Hitlerove nenniteme postavit dostatedny podet motorovYch vozidel.

Nebot' as dosud veSlera vladni opatteni, pokud se tYkala motorisace, byla namitena v je-. ji neprospech,

Strana 8.

Medial Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA— EDITOE Vydavatele — Publishers cECHOSLOVAK PUBL. CO., 'A est, Texas Piedplatne 65c rodne. Do stare vlasti 91.65 roene.

Subscription 65c a year in advanee.

Europe $1.65 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni Utadovnli Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, piedplatne, ozniunky, bud'tel adresovany na -Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Rooseveltovo viterstvi ohromujici.

Takika cely narod, aestaityficet state Unie potvrdilo politiku presidentovu, ktery nezna ani ban* ani odpodinku v prici pro Spoj. Stity, ktery vi, co chce, a chce to ne pro sebe, ale vgechen lid — a koneene president, o nemi svet i my °Wane vime, ie povede 'at'astne Soustati k lepgim zitikfim. fleast pii volbach byla pies nepfiznive podasi rekordni. RepublikanskY kandidat ziskal pouze dva male staty (Maine a Vermont) s osmi hlasy. tliasna vetaina F. D. Rooseveltova piekvapila a zdrtila zaryte nepfatele a gkildce poctiye minenYch snah presidentovy administrate. * * * v 9

Jen houst a vetsi kapky.

NaS' cil — etyii tisice novych 'demi do Jubilea S. P. J. S. T. (dervence 1937) — bude dosaZen, jestliie mesieni piirfistek nove ziskanYch &end udrii se na vfal dosavidni, t. j. za mesice zaii a fijen t. roku. Musime se pileinit mame stejna, prase, a obracene stejne povinnosti a proto nejkrisnejk oslavou vYznamneho data naAeho Bratrstva bude, dosahneme-li vyteeneho cile: styli tisice novych Menu. Do price sestry a bratii!

Rooseveltovo viterstvi je obrovske. Radost, kterou proZivame z viterstvi demokraticke administrace, fizene osvicenYm presidentem Rooseveltem od prvni chvile jedine zajmem o rod, socialni spravedlnost tfid pracujicich, neni pouze projevem cluvery a oddanosti. Divame-li se zpet na jeho politicks Usili, setkame se s timte2 hlubokYm a pevnYm optimismem, jehog zdroj prYSti z presidentova bezvYhradneho pfesvedeeni o viterstvi pravdy, poctivosti, prate a vAech vysokYch mravnich hodnot, jimi2 lidska bytost jest vedena k stalemu zdokonalovani. Skuteenost, Ze proti oeekavani v S. ech zaslepenYch odpfircil presidenta Roosevelta dostalo se mu pfi volbach tak ohromne vetkny, neni pro uvatujici obeany zjevem nahodnym.

VZdyt,' pohled kolem sebe, pfirovnani dnegnich pomerft s temi roku 1932, poznani jeho dosavadni einnosti a schopnosti dosvedeuje vice neZ lOti milionove, vetSina volieft, kteii schvaluji Nov' Rad . Zadaji jeho pokradovani, jsouce piesveddeni, ze Roosevelt vi co chce, a thee to ne pro sebe, ale _pro celY narod. Jeho protikandidat behem cele ka.mpa.ne nevzpomnel na zapomenuteho mute, nevylotil svilj urditY program, jak on by eelil tetkostem doby, jak by zmohl vady a potiZe hospodafske poruchy. Landon a zaprodanY tisk sifili za kampane strach, kalily vodu vystrkovanim bubaka komunismu, varovali lid pied diktatorstvim, poruS'ovanim konstituce, mrhanim vefejnYch penez na akce "reliefu". Lid volbou na tyto nave fitoky dal odpoved' nejpadnejti. Volba da-

sttedu, dne 11. listopadu 1936. la Novemu ftadu schvaleni manifestaeni. President Roosevelt dostal taktka jednomysinY mandat lidu a proto ge ma vlastnosti statnika: odvahu, odpovednost, vytrvalost, proziravost a dobrou yell, mrigeme dekovat ptizni osudu, v tegke dobe mame vfidce, ktery dovedl oviadnout situaci, ma pochopeni pro potteby mas lidu i odvahu, postaviti se proti hydte kapitalismu. Lid stoji za svYm presidentem, ktery pti sve kampani neritoeil na cit, neziskaval dugi, jen struene oznamoval, co bylo za jeho administrce vykonano a americke obeany vyzYval, nadegia chvile, kdy mail uchopit provaz a po boku ostatnich zabrat. V jeho proslovech byla prostota, samortejmost a proto prisobily silne a desne pevne. Svym promy glenYm planem do budoucnosti ziskal znovuzvoleni. Necht' jeho poctive usili vede k novYm, lepsim zittkrim.

Ke dni primefi 11. listopadu. Kdyg byla pled 18. lay ptimetim ukoneena svetova, valka, tegili se lids nadeji, ze z chaosu valkou zavineneho zrodi se novY, lep gi svet. Zapomnelo se zahy, jakYm ziem, jakYm zlodinem jest vaika, a zase na vgech stranach se risilovne zbroji, moloch valky zveda zase brozive hlavu. Narodove se chveji obavou, ge znovu budou zavieeeni do vdleeneho besneni a ge nastane pro lidstvo katastrofa, jake dosud nebylo. Jest nutno vyburcovati a vychovavati vetejne mineni, je g by stab() na strati proti ka gdemu pokusu o porugeni miru a bylo oporou snah, jet. usiluji o to, aby mir byl zachovan a vybudovan fiainny mirovY tad.

Pan Deeds jede do mesta. Hodnotny film tohoto nazvu — jeden z tech malo, kolem nichg se vznagi tichY, skromnY opar dobre povesti a zvest o jeho hodnotach se mu nese od fist k stum pies hranice static, spojujic divaky dobre vfile v tajnou obec ptatel — je ptipad filmu "Pan Deeds jde do mesta". Byla to znamenita myglenka natoeit film letos, proto ge dej vydatne pomohl gait myglenky demokraticke strany a hlavne plany presidenta Roosevelta. Byl to volebni film demokratt a jeho dej lze struene shrnout: Pan Deeds jde z maleho mesteeka do velkomesta proto, ze zdedil dvacet Neeini mu to radost, ale pi'inese mu to bol. Je to prostY diovek a ptimY mu g, ktery nesedne na lep podvodnikilm a podvodniekrim, jak se diyak, ktery mu hned od zaaatku pfeje jen dobre, obava. Pied DeedsovYm zrakem promeriuji se vgechny ma.zane finaneni a spoleeenske spekulace v prach a popel. Ubli gi mu jen jeden elovek, smela divka, novinatka, ktera ho ze sensacechtivosti sesme gni. Deeds si nakonec uvedomi, ze k syYm penezrim pti gel nepravem a proto je da chudYm farmaitm, zcela podle planu Rooseveltova. Tady se film dava pine do slugeb myglenek demokraticke strany a obhajuje je.

Deeds je zavten s yYmi neptateli jako pomatenY do ristavu, pak ob galovan, ale pled soudem se obhaji sam, bez pravnika. Jeho drivody jsou zaloleny na poctivosti a zdravem rozumu. "Jste nejrozumneldi elovek, ktery kdy zde byl," tika mu piedseda soudu. Je mogne, ge ye skuteenosti by se soud neodehraval timto zprisobem, jakY lief. film, ale jiste vgichni s formou soudniho lieeni souhlasime a piejeme si, aby se to tak v2cly delo. Regis& Capr napinil film pravdivYmi a originalnimi osobami, podtrhi duchapiny obsah dila a ogivil je vtipnYmi, jisktivYmi scenami. Tento film obdafuje lidi nejen dobrou nadadou, ale i virou v rozum a spravedlnost.

Jindfich Fuegner. Letos 15. listopadu uplyne jedenasedmdesat let od chvile, kdy naposled vydechl drahY Jindfich Fuegner. Mu g neobydejnY, ye v S• em sveraznY, jemnY, u glechtilY a vzdelanY, ktery vtiskl Sokolu raz vice ne g demokratickY — bratrskY. Tykani a osiovoyani prostYm slovem "bratte", ptes piehrady stavu, majetku a vzdelanosti pied ttemi etvrtemi stoleti v stare viasti jests tak mohutne, garibaldianska dervena ko gile, telocviena, budova — spolkove, telocviena v tehdej gim Rakousku -- to vge jsou vnej gi pamatky po nem, ale nad ne nutno ctiti ptedevg im jeho skuteene demokraticke chovani a vystupovani, jeho porozumen" pro lidskou siabost a bidu, jeho pokrokovost a sveraznost, jeho eestnost, povznesenou nad v§echny pochyby, fivahy a svody, jeho obetavost, je g neznala mezi a pti tom skromnost tak nendrodnou, Ze ani vlastni rodina, ani nejbligg i ptatele nevedeli o jeho glechetnYch dinech, slovem celY jeho charakter ptimo ho ur-

euje i v dne gnich dobach dUchovnim vtdeem Sokola i esl. naroda. Po jedenasedmdesati letech vdeene vzpominame a vracime se k jeho postave veane give a krasne. test a slava jeho pamatce!

Jak umiral Jindfich Fuegner, vylieil dr. Miroslav Tyr takto: "Ptistoupil jsem k loZi a zachvel jsem se. Tak jsem Fuegnera nikdy nevidel. Zde le gel s pleti temet voskovou nepohnute na znaku, dechu jeho nebylo lze posttehnout.

V tom okam giku ptikvapil Novotny s lekem jit hotovYm. Sel jsem mu tadou pokojii naproti, stisknul mu ruku a pokynul, aby doiri k rodine odegel. Ptipravil jsem lek a ptistoupil k posteli.

Moschus ridinkoval. Po chvili pootevtel Fuegner mdle oci syYch, vyslovil me jrneno a stisknul mi ruku, pohlednuv na mne zrakem prosebnYm. Promluvil jsem k nemu nekolik slov Utechy, on jests jednou pozvednul oei a jako by tici chtel, g e nadeje vice neni, zamasnui rukou — byl to posledni zachvev givotni. Pologil jsem ttesouci se dlari na srdce jeho, srdce to dobu gilo, — nejglechetnel gi srdce, ktere jsem kdy poznal, srdce, o nemg az podnes myslim, ge mu rovneho neni a nebude. Svet se mi zdal prazdnYm, pustYm v to chvili, kdy jsme hlavu a otce sveho ztratili." — Tak umtel Jindfich Fuegner, starosta Sokola pragskeho, 15. listopadu 1865 v budoy e, kterou sam Sokolu postavil. V nem a jim umtel nejen starosta a spoluzakladatel Sokola, ale take vzor skuteeneho demokrata a viastence ne prazdnYm slovem, ale einem a givotem.

President Roosevelt je tvfirei elovek, a cele jeho dosavadni dilo p •esvedeuje, ie dovede jit vlastni cestou, klestit nove drahy a vtiskovat vecem, ktere ovlada, tvainost rooseveltskou. 0hromnY tispech, ktery volbami ziskal, je proste viterstvim osobnosti, ktera, vi, co chce, ktera. vytvali vedome svfij smer a sviij program — proti smeru neureitemu, ktery nemel ureiteho planu a bojoval jenom o mocenske postaveni, nemaje pro ne napine. Roosevelt zvitezil bojem programovosti proti eachraistvi, rozumem proti chytractvi, odhodlanim ke sluibe lidu proti vfili k moei.

NavSteva v redakci. V sobotu ptekvapili nas mili navgtevnici a to bratti: tajemnik HI. 'Citadovny J. R. 'Kubena a jeji ridetnik Ed. L. Marek. Vraceli se domri z Dallas, Ennis a jinych mist, kde prohlig eli majetky, na nee byla podana g adost o prijeku. V letmem rozhovoru probrali jsme duletiite zastoje na geho Bratrstva, detaily naboru, bligici se jubileum a pod. NavSteva nas velice potegila.

2enatS, mui potfebuje poji gteni, protoge: Pojig teni znamend, ze nikdo nebude muset darovat atvrt'ak nebo prilak na sbirku pro rodinu zavislou na nem v padu jeho smrti a nezaopatteni na nem zavisie rodiny; poji gteni jest nejlacinej gi zarukou, 'ge budou pohotove penize v padu smrti; poji gteni zarueuje jeho rodine, kdy on zemte, veci v pohodli, pro ktere on pracuje dokud gije; vedle ob givy, ogaceni a domova dneg ka, o ktere se ka gdY potadnY stars dokud gije, zarueuje poji gteni obgivu, g atstvo a domov zittka, kdyby byl smrti odvolan; rodina mute, ktery nesl poji gteni, nikdy nepozna desy bidy a zoufalstvi rodin, ktere jsou zde zanechany bez prosttedkri; hibitovy jsou piny music, kteti nevetili pojitteni a sirotaince jsou ptepineny hlasy nevinnYch ditek, jichg otcove nevetili — poji gteni; pojigteni dava ovdovele matte dokoneiti vYchovu ditek, anig by musela jim hledati nevlastniho otce; mug bez pojig teni jest hazardnim hradem s budoucnosti sve man gelky, kde vg echny neptiznive karty jsou obraceny v jeji neprospech — na kag dYch 31 vdovcri jest 69 vdov.

2enam, jichi muii nemaji pojigteni, uvadime statistiku rimrtnosti man gelfi, sestavenou peelivYm g ettenim nekolika velkYch poji gt'oven. Je-li mug 20 rokri star a man gelka tee, ma mangelka pkilegitost stati se vdovou 13:12, je-li o pet rokri miad g i, 3:2; je-li mantel 25 rokft a mang elka tee, 13:11, je-li o pet mkt miadgi, 3:2, 10 rokil miad gi, 2:1; jsou-li man gele 30 mica staff., tedy vdovstvi stoji v pomeru 19:9; o pet let miadgi mang elka, 3:2, o 10 let mladgi, 2:1; jsou-li man g ele 35 rokri, 'Dome'. jest 10:9, o pet let miad gi mang elka, 3:2, o 15 let miadgi, 8:3; y e stati 40 let obou man gelri jest pomer 10:9, o deset let rnlad gi man gelka 15:?, o 15 let mladgi 17:6.

ye sttedu, dne 11. listopadu 1936.

Od stftedy do stiedy. vS7bor republikanske strany ve svem hlageni pfislugnemu itfadu ve Washingtone udava vS7lohy posledni kampane na obrovskou sumu $7,388,719. Tolik penez bylo vynaloteno na spinavou a zutivou agitaci proti presidentu Rooseveltovi a jeho Novemu ttadu. Vksledek voleb v§ak dal na bidacke pomluvy, intriky zarytSrch neptatel pracujicich a sttednich vrstev lidu odpoved' raznou, v analech historie Unie jedineenou.

DemokratickST narodni vS7bor vynalotil na volebni kampan celkem $3,430,000. BezvSiznamne strany utratily asi dva miliony, take letani volby staly dohromady $11,598,000. V rote 1932 vydano na volby jen $4,378,000.

Federalni censovni kancelaf udava poeet obyvatelstva Spoj. stata ke dni 1. dervence t. roku na 128,429,000 duSi, cot je pfirfistek o 5,338,000 oproti censu z roku 1930.

Strana kongresnika Lemke, zvana, uniova, pro nit agitoval dr. Townsend a zvlatte bojovne Rev. Coughlin — ziskala ve volbach nepatrnST poeet hlasu. Ani urputne sesmeStiovani a zavrhovani Noveho ikadu sbehliky demokratieke strany: Al Smith, J. W. Davis, J. Reed a B. Colby — takfka nic neznamenalo. Lid nedal se podvesti, nesedl na velieku fvount a demagoel.

Roeenka Svazu narodu pro rok 1936 udava ruskou armadu v sile 1,300,000 mutii, italske 527,000, japonske 237,000, francouzske 642,000 a nemecke 550,000 muttl. Spojene Staty udany jsou v teto rodence silou: 150,000 mute a diistojnika, spolu s narodni eardou a sbory zalotnimi celkem 438,000 mutt.

Anglicke ministerstvo vzduchoplavby objednalo 300 letadel v Kanade a ma v fimyslu zakoupiti 700 letadel ptimo ye Spoj. Statech.

Vkznaenk americkST sochat Lorado.Taft zemfel nahle v Chicagu u veku 76 let. Z jeho proslulkch vSitvorfi je nejznarnejN krasne sousoN. "Fontana easu" pied chicagskou universitou, zbudovane na pamet' stoleti miru mezi anglicky mluvicimi narody.

MnohomluvriSi Mussolini ye sve bojovne v Milane k zastupfim 250,000 hlav eitajicim prohlasil, 2e nastala doba zavrteni smySlenkch jako je odzbrojeni, Svaz narodt, spolednd bezpeenost a neclilnk mir. Nastala pry doba k zdrceni komunismu. Svaz narodu se musi ipine pfetvotiti nebo zaniknouti, Velka, Britanie musi se s Italii dohodnout v zaletitostech Stiedozemniho mote, ktere je pro ni tivotni pottebou.

V ei slutbach jsou velike easopisy ukazala uplynula kampafi. Vethnou bily do Noveho kadu a zatracovaly starobni pensi, poji gteni proti nezamestnanosti. Nyni vySla na svetlo daft" stranka jejich citeni a pfizne radi obrovskkm masam lidu. VSTbor National Industrial Conference udinil pisemn3'7 dotaz u nekolika tisic redaktorft, aby zjistil jejich stanovisko k vladnimu vlastnictvi elektraren. Celkem 2,771 redaktoru hlasovalo proti vladnimu vlastnictvi a jenom 737 ve prospech vladni soutete. Jak vidno, pani od pera jsou pro drahS7 elektrickST proud a proti jeho zlevneni, jet by vlada milionum lidu opatfila. Inu, nefika se zbyteene: "ei chleb pojidaS, toho pisefi zpivej . . . .

Ohromne viterstvi Noveho Addu zpusobilo naskok cen akcii az na ony utilitnich spoleenosti. To znamena: zbohatlici z elektraren, plynaren, vodaren a podobnkch podnikil tuSi konec sveho tdimani spottebitelft . . . vlada pomale, a pointte obcim, mestfim, by potfebne utility zbudovaly si co obecni podnik, kterS7 de se vyplaci presto, ze dodava vodu, plyn, elektfinu za babku proti cenam poditankch utilitnimi spoleenostmi.

Posledni tti fagistieti eleni rakouskeho kabinetu byli kancletem Schuschniggem odstraneni a jejich nastupci byli presidentem NiklaSem ihned schvaleni.

VeS'ker3'7 evropskS7 tisk uvital znovuzvoleni Rooseveltovo nad§ene. President Roosevelt po.vatovan je za statnika majiciho spravne porozumeni pro evropske zaletitosti. Take radio phnagelo po Evrope nadg ene projevy radosti nad viterstvim Noveho Eadu, usilujiciho o socialni spravedlnost vgeho lidu.

A.RODN1

N N

Strana 9.

VESTNIK Pogtovni zprava z Ceskoslovenska oznamuje, ze popularni Vojta Bene g vzdal se sveho senatorskeho mandatu nasledkem otteseneho zdravi. V dobe odboje Vojta Bene g organisoval v 'Ceske Americe giky roduvermich oechoamerfeavykonal tisice mil cesty, proslovil sta a sta ptednoiek. Po skoneeni valky vratil se r. 1919 do vlasti. Byl jmenovan inspektorem gkol, r.

1925 zvolen byl poslancem Narodniho shromaldeni a pozdeji stab se senatorem.

Z New Yorku se oznamuje,ze pravnueka Thomase Jeffersona odevzdala pfi volbe sviij hlas pro presidenta Roosevelta a odsoudila t. zv. Jeffersonovy demokraty, kteti vy gli do pole s republikany proti nemu. Kdo min. tSrdne zachytil rozhlasove ivaneni jisteho "Jeffersonce" ze San Antonio, tit podle hlasu poznal, koho ten pan zastupuje. Mel SkrtivS7 hlas po zpiisobu sadelnkch burtou, jeho vkvody proti Novernu Radu byly ubohe, smane ubohe. Bylo trapno a k zoufani, poslouchati zastance Jeffersonovy demokracie ye srovnani s politikou presidenta-Osvoboditele z hospodafske deprese. Tihie nafoukanci tuene platili za oznamky a mnozi podateni redaktoti demokratickeho tisku dali se koupit — proti demokracii .. .

Dle pfiprav k pfiStimu Sletu v Praze poeita, se na vystoupeni 35,000 Sokolfi a celk slet ma b3"7ti veden jednou mySlenkou, cot znamend,, aby vSechna cvieeni a vystoupeni mela vnittni spojitost, aby hovela jak vekovS7m stupfifn, tak potadavku zdravotnimu, krasocitu a pod.

RumunskSr kral Carol byl dle zprav z Prahy nadgene uvitan v oeskoslovensku a jeho navgteva byla darAim svedectvim pevneho pfatelstvi a jednoty. Male, Dohoda je dnes pevnejSi net kdykoli. Pokusy Nemecka o seslabeni elenfi Male Dohody talostne selhaly. Pochopitelne, nal/Steve konaly se mezi kralem Carolem a presidentem dr. BeneSem daletite porady, rumunAti vysoci vojen'Sti zastupci ujednali pfi teto nav§teve dargi dodavky csl. vSrzbroje a materialu pro rumunskou armadu.

Kolem 45,000,000 mutfi a 2en No k volbe pies mrazive poeasi, snehovou metelici a de gt', cot je o 7,000,000 vice net pfed etytmi roky.

Stat Pennsylvanie stal se poprve demokratickSrm, neb dal Rooseveltovi vetSinu 500,000 su.

Guverner Landon poslal v iitert po palnoci presidentu Rooseveltovi tel. zdravici tohoto zneni: "President, Hyde Park, N. Y. Narod promluvil. Wichni Americana pfijmou rozsudek a budou pracovati pro spoleenou vac pro blaho vlasti. To je duch demokracie. Mate moje upfimne blahopfani. Alf M. Landon." President odpovedel Landonovi timto telegramem: "G-uverner Alfred M. Landon, Topeka, Kans Pfijimain s povdekem vas telegram a vekim, to my vgichni Americana budeme nyni postupovati spoleene pro °beetle dobro. Pfeji varn zdar. F. D. Roosevelt."

Pfedseda dem. narodniho vStoru James A. Farley se vyslovil o vSTsledku voleb v tomto smyslu: "President Roosevelt obdrtel nejvetSi vet§inu, jaka kdy byla odevzdana pro presidenta Spoj. State. Hledime vstfic dtytem rokfim, v nicht dovrSime hospodatskou obrodu a zavedeme skuteenou svobodu v Unii."

VSechny dodatky byly voliei Texasu schvaleny, at na prvni, zavadelici statni prodej lihovin, pro nejt odevzdano 172,742 a proti 210,579 hlasu. Roosevelt obdrtel v Texasu 540,000, Landon 75,000, Lemke 1800 a socialista Thomas 637 hlast.

Registraeni listky pro starobni pensi uz jsou na poNovnich fitadech. Dle zakona socialniho zajiAteni na 1. ledna 1937 bude vybirana jednoprocentni dab., placena do zvla'Stniho fondu zamestnavateli i delniky (zfizenci, Utedniky, klerky atd.) Podrobnosti tohoto zakona pfineseme ptike.

Tyhle slamene volby vynesly fade deniku a zvlake magazinu "Literary Digest" pofadnou ostudu. Po vetSine pfedpovidaly a vSikazem odevzdamich blast davaly elku viterstvi Landonovi. VSrsledek voleb pkines1 pravST opak — preSident Roosevelt ziskal taktka jednomyslne znovuzvoleni, demokraticka lavina pfipravila republikanum §erednou poratku. Slamene volby — jinak to ize telko vysvetlit byly zapla-•

centni Usti ovlivriovani lidu, matenim mazanosti. A presto lid zachoval si zdravST itsudek, nedal se osalit a volbami dal nepokryty vra,z sveho suaYgleni.

JINDItICHA FUEGNERA tIVOTNI POJISTKA (Dokoneeni se strany 1.) tim pojistka se ztratila nebo alespoti nelze ji nalezti. ZesnulY nezanechal zaveti, a jen posledni stvrzenky nalezaji se v rukou vdovy a jedine dcery. Majetkove pomery zesnuleho nejsou v nejlepgim potadku. Kapital dosti velikeho vSiznamu byl jim pied rokem vynalo gen na koupi domu a ptilehleho pozemku, kde zpiisobem nanejvyg e nakladnSr m postavil telocvienu. Tato budova komfortne vybavena stala zesnuleho asi 60.000 zlatYch a vetitele si na zajistili dastku ptes 40.000 zlatSrch. Kdyby, jak se obavam, budova byla prodama ye vetejne dratbe, mohly by sotva pohledavky bYti kryty, a vYnos pro nepatrne zuroteni nestadi uhraditi dlu'inou eastku. Proto poslednim 'Stem vdovy a jedine dcery jest pojistna Castka tivotni pojistky. Osudna okolnost, ze se ztratila jako i 2e zesnulY nezanechal zaveti, uvadi nas do velmi nesnadne situate.

Je proto tteba ptedev gim uva2iti okolnosti 1. ae pojistka naleza se jakato zastava v rukou nektereho velitele a 2. kdo pravem mute se nazYvati jejim opravnenm driitelem. Zda matka, dcera, ei, kdyby zalelitost vela ye znamost, masa yetikteti vetejnou dra gbou sotva by mohli byti uspokojeni a proto by sahli po tomto aktivu. na zteteli mravni ifdel iivotniho pojigteni, nemuze bSrti pochybnosti ,o torn, to jak nage sympatie tak ohledy razu vysoce moralniho ukladaji nam svatou povinnost doporuditi teditelstvi rychle a rozhodne vytizeni ye prospech osifele rodiny Take ohledy velmi valneho razu na bezaionnou povest Riunione nuti nas prositi teditelstvi, aby v zakonne dtyt mesicu vyplatilo pojistnou sumu dediciim proti ptisluAnemu prohlaS'eni porudnikt. pozilstalSich.

Zesnu1S7 byl — jak je dobte znamo — jednou z nejpopularnefSich osobnosti kralovstvi.

Truchlivk'jeho pfipad sam o sobe a nesmirna jeho obliba ye strany narodni, ktera je nyni velmi vlivnou, zjednaly by nam velkou zasluhu, kdybychom tento ptipad vyfidili rychle a loyalne, kdetto jinak pfivodili bychom nesmirnou S.kodu v'Sem odvetvim naSi dinnosti vlivem vetejneho tisku a dali konkurenci ptiletitost naSi chyby vyutiti. Skuteene take denne obraceji se na nas eelni a nejvlivnejSi ptedstavitele zminene strany, abychom pusobili na feditelstvi za fidelem rychleho, pfizniveho rozho d -nutiohpad.Msmerotivatene teditelstvi, aby co nejdfive pfiznive jej vytidilo, &Int ziska nam velkou oblibu a utvrdi v girokkch kruzich dobrou povest Riunione.

M. Morpurgo. fzeditelstvi v Terstu vyhovelo. Maria, ze se take i pojistka mezitim objevila a vydal ji rodine nekterST veritel, kdyt se v nem hnulo svedomi. Z kvitance, ktera rovnet byla do aktu eislo 165 vlotena, je patrno, ze pani Katefine Fuegnerove dne 15. prosince 1865 bylo vyplaceno celkem 10.465.04 fl., cot potvrdila i svkm vlastnoruenim podpisem.

Takova je tedy historie aktu dislo 165 z terstskeho archivu poji gt'ovny Riunione. Dovidame se z ni nektere podrobnosti ze iivota Fuegnerova a ziskavo,me i nektere nove cenne listiny. 15. listopadu bude tomu letos '71 roku, co Fuegner zemfel. A prove po 71 letech otevira se archiv v Terstu a vydava, o prvnim starostovi sokolstva nove cenne svedectvi. Jsme vdeeni teditelstvi pojigt'ovny Riunione, *ge jsme prvni zajimave zpravy mohli podat sirsi yeej nosti.

V archivu terstskem nebude v gak mezera.

Vypini je fotograficke snimky originaln aktu cis, 165, zatim co original — jak rozhodlo goneralni teditelstvi poji gt'ovny Riunione pfejde do trvaleho majetku Os. oboe sokolske.

Ettrana 10.

vita

fr-

Ha

Kiiiovath ch biota

ROMAN Napsal Joia Musil.

AM to povede? — Ke gpatnYm konctun.

4K Vtdyt' ani eeladky dnes neni mono do-

stat. VSechno se jenom tene do mest. Jdi od hospodyne k hospodyni, ktera ma pofadnou slu2ku. Oh, kde jsou ty easy nakch mladych let!

Kde je ten pfatelskY poorer mezi eeladkou a hospodafem a hospodyni? Tarn z tech fabrik v mestech vychazi v gechno to zlo, jet nam nage jindy tak tithe vesnice obraci vzhtru nohama.

Divig se, ze nam syn ze statku zbehl? Pohled' na stareho Kubiku — mel pet synil a tadnY z nich nechtel sedladit na rodnem statku. Posledni, na ktereho se spolehal, chodi do gkol a o sedladine nechce ani sly get. Divi g se mladym, te daji se svest lakadlem, za nimt se Irkchno g ene? Podivej se na ty stare, ktefi rostli ze starch selskYch koferna? Pronajimaji sve statky a uchyluji se do mest," hovotila panimama Habfinova s trpkosti.

"A jak bude dal, kdo bude obdelavat lany, ktere jedine jsou zdrojem v geho tivota. Kdo bude opatfovat chleb pro v gechny, ktefi utikaji od pady do mest? DivnY to svet dnes," promlouval Habrina, oblekaje se.

Do kuchyne vela dcera Anetka, ktera se vracela ze dvora, kde sypala drilbeti zrni. Bylo na ni radost pohledet, kdy otadela se mezi ktera se kolem ni shrnula. V gak byla Anetka na tu svou havet,' py gna. Po navratu z hospodyliske Skoly, kde dostalo se ji potfebnYch vedomosti pro hospodafstvi, zakidila si v chovu drabe2e same u glechtile druhy. Po dvote vykradovaly si hrde bile wyandotky a leghornky, na nicht mohla panimama Habkinovi odi nechat. A co't' ty u glechtile druhy hus, kachen a krocanu! Rano, kdy to v gechno Anetka vypustila na dvur, nastal divoky rej.

Vg echna havet' kupila se kolem ni, jako kdyby chtela zavodit o jeji pfizen. Anetka vracela se vidy vg ecka rozradostnena. Kdyt sla kolem staje, zatehtala vranka. Na,hleolla do staje, kde jindy Jindra krmil a 'distil kone. Jindru tarn vAak nevidela a proto, kdy pfi gla do kuchyne, ptala se otce:.

"Tatinku, kde je Jindra? Kone fehtaji."

"Hned jim zalotim," hledel dcefinu otazku Habfina zamluvit.

"A prod Jindra nekrmi? Kde je?" nalehala znovu.

"Jindra — kamsi ode g el," vyhYbave tekl Habfina.

Aneika nato ode g la, aby v zahradce zalila sve kvetiny, kterYch zde mela nasazeno pine zahony. 'Mk se take kdekdo, kdykoliv gel kolem, se zahbou zahledel do zahradky, ktera byla upravena tak jako v pohadce. Anetka si tie prozpevovala a konvi kropila kvetinove zahony.

Rodide po jejirn odchodu osameli.

"Tak jit nemam syna a rodnY statek dedice," posteskl si Habfina.

"Snad se Jindra vrati," te g ila jeho i sebe panimama.

"Jak Jindru znam, to sotva. Take on ma v sobe hodne to nag i rodove houtevnatosti a jsem jist, kdyt do nedeho zabere, to nepopusti, kdyby, sam mel padnout. Inu, doufejme," fekl a pak S'el do staje o gettiti kone.

Anetka pilne zalevala kvetinove zahony. Spechala, aby byla hotova, net ji zavold slutka, ktera popravovala kravy v kravine k dojeni.

Jig zalevala posledni zahon, kdy v torn ozval se za ni hlas: "Aj, tu je pilna hospodyrika! Dobreho jitra pkeji, sledno! Vy jste musela dasne vstavat, to tak brzy jste v praci."

Anetka se ohledla a uvidela u plotu zahrad ky stall mlacleho mute.

Byl to mladik asi dvacetiletY, obleeenY v hnedy oblek sportovniho stfihu. Stal opten o hill a smelYm pohledem ziral na Anetku. V jeho snedem, opalenem obliaeji modraly se jeho;

ktere hledely vesele do sveta. Zpod jeho placate depice draly se neposluthe hnede kudery. Kdyt se usmal, bylo videti zdrave bile zuby.

Anetka se zadivala na neho chvili nechapave, jako by pozbyla feel. Ve tvaki zahofela ji derveri.

Mlady mut nedal se zmasti jeji neochotou k hovoru a ozval se znovu: "Vite, sledno, ktera kvetina se mi v to vagi zahradce nejvice libi?"

"Nu, a ktera?" pronesla Anetka, ktera jit se vzpamatovala ze sveho ptekvapeni a upfela sve jiskrne oei do tvate neznameho ji mladeho mute.

"Hadejte!" skadlil ji.

"Cot mohu ja vedet, jak vy mate vkus?"

"A nebudete se zlobit, kdy yam feknu, ktere. se mi nejvice libi?"

"A prod bych se zlobila?"

"Mam vam tedy fici?"

"Jen feknete!"

"Tedy tou kvetinu, ktero, se mi nejvice libi — jste vy, sleeno."

"Vy jste asi peknY kos!" fekla Anetka a zahledela se znovu na mlacleho mute, ktere se ji tolik "MoZna, to mate pravdu, sleeno."

"A kde vy jste se tu tak dasne vzal?"

"Hledam praci."

"Praci to hledate? A jakou?"

"Tfeba s korimi budu jezdit."

"Vy a jezdit s korimi — na to nevypadate."

"To by se poznalo, sleeno."

"S korimi ze chcete jezdit, mladY muti?" ozval se Habrina, ktery se prave objevil v zahradce a zaslechl slova mlacleho mute.

"Nu, ano," fekl neznamY. "Pak vas tedy ptijmu do slutby," rozvatne del Habkina.

Anetka nechapave hledela na otce — nemohla pochopiti, k eemu otec pfijima, deledina.

"S radosti u vas zristanu."

"A -- jakpak se jmenujete?" tazal se Habilna.

"Vladimir BorkovskY." "Jak pane jmeno — zrovna tak jako on sam," pomyslila si Anetka a pocltila jakesi vniterni uspokojeni, to ten peknY chlapec zristane u nich. "Ale prod jen otec deledina pfijima.?" vrtalo ji hlavou.

"Tak tedy, Viadimire BorkovskY, pojd'te dojedname si slu'tebni podminky a hned se mUtete clan do prate," pravil mu Habfina a odchazel do statku.

Vladimir ho na,sledoval.

Zahy nato vyjel Vladimir s korimi, ktere jeSte den pied tim rldil — Jindra.

Vgak se take lide z cele vesnice tazave ohlitell za HabfinovYm spfetenim, ktere fidil neznamY jim elovek.

"Kde je Jindra?" glo od fist k ristrim.

To byla otazka, ktera, zamestnavala toho dne celou vesnici.

A druha, pfekvapujici, pro vesnici zahadna otazka tuto eekala.

Kratce po ranu poealy se na na ys! houfovati zvedave tenske, ktere dekaly, at svatba pojede, aby mely material pro nepokojne jazyky.

K svemu velkemu pfekvapeni zvedely, svatba nebude, dili, jak se lidove na vesnicich fika, to se "skatila".

Jedna na druhou upfela zvedavosti hofici oel, ale nejhor gi bylo, ze tadna z nich nemohla ukojit paleivou zvedavost, ktera v nitrech vgech Upiraly sve odi k Vitougovu statku, jako by tam chtely vyeist rozuzleni teto zahady, ale marne — statek staff mleenlivY, tak jako vtdy jindy. Bile, omgele zdi byly vystaveny paprskrim jarniho slunce a take', dubova vrata byla zavfena.

N'euspokojene rozchazely se tenske do strYch domovti.

U okna sve svetnioky stala Pavia a zirala na naves, kde byl takovY ruch. Videla zvedave tenske a v duchu si myslela: "Cekate marne, mile tetky, dnes nic neuvidite."

Znovu si uvedomovala vg e, co se dnes v noci del°. Kdyt rano vstavala, zdalo se ji, ze to byl vg echno sen, ale pak poznala, ze to byla skuteenest skuteenost pro ni radostna., to nemusi k oltafi s tirraj ktereho nemilovala.

Ve sttedu, dne 11. listopadu 1936.

6embera jeSte za tmy opustil Vitougtv statek.

Pavia s rodidi se dohodla, to o tom ,co se stalo, zatlm pomlei, aby 8embera mel nost uniknouti za hranice, aby nebyl zateen a jeho deti nemely proto pak neptijemnosti v 21vote.

Dr. Semberovi hned poslala po deledinovi dopis, kterY pro neho je gte v noci napsala. Pohunek Tonda sedl na kolo a je gte takfka za tmy jel do mesta.

Pavla stala u okna a divala se na naves, zdali Jindru. Jak rada by se byla za nim rozbehla a fekla mu, ze je volna, ze miluje jenom jeho, to ted' bude naleteti jemu.

Kdyt tak hledela na naves, uvidela pojednou Habfinovy kone.

"Jindra jede," projelo ji mysli.

Uvidela vaak k svernu pfekvapeni, to s korimi jede cizi elovek, ktereho je gte nikdy v tivote nevidela. Hlavou bleskla ji otazka: "Kde je Jindra?"

Divna fakost sevfela ji srdce a do du ge dralo se hrozne tuaenl.

Kdyt k vekru doslechla, ze Jindra ode gel do sveta, padla v mdlobach k zemi.

"Jindro, mitj milovanY Jindro, prod jsi mi to jenom udelal," geptaly zsinalet rty.

VI. Jindra po nekolikahodinove ceste dostihl nadrati, prase v okamtiku, kdy vlak vjitdel do stanice.

Pfistoupil rychle k vYdejne jizdenek, ani by byl rozhodnut, kam pojede.

"Kam, prosim, si pfejete listek?" tazal se rifednik, vydavajici jizdenky.

"Do Erna," vyhrkl pojednou Jindra.

Zahy na to unag el ho vlak k Brnu, ani Jindra veal, prod tam jede, nebo co tam bude delat. Teprve cestou si uvedomoval situaci.

Hledel (*nem do kraje, kterY hYfil krasami kvetnoveho jitra. V dui vynotoval se mu znovu obraz udalosti, ktere se minuleho vedera udaly. Vzpomnel na Pavlu a podival se na hodinky.

Bylo tfi dtvrte na sedm.

"Ted' jit se Pavla ptipravuje na cestu k s jinYm," blesklo mu hlavou a v divokem bolu vklinil hlavu do dlani.

Tak sedel sam — ponoten do sveho bolu, nevnimaje vribec, co se kolem neho deje, at byl vyburcovan prilvddeim, kterY mu oznamoval, ze jsou v Brne.

Sebral rychle svoje zavazadla a vmisil se mezi proud lidstva, kterY se dral k vYchodu.

Kdy2 octl se pied nadratim, rozvatoval, co podit — kam se uchYlit.

Vsedl na tramvaj a zajel do stfedu mesta.

Bloudil chvili ulicemi a pak za gel do kavarny.

Usedl za still a oddal se pfemY gleni o svem dalgim tivote. Po del gi fivaze seznal, to pro zadatek nebude nic jineho motno, net vstoupiti do sluteb nektereho statkate jako hospodatskY adjunkt.

"Vratit se k pride? Tam, odkud jsem utekl?

Ne — to neni mane. Prave proto jsem z ni uteki, abych se sebe setta,s1 v ge, co mne k ni poutalo, abych volnY a svobodnY vkrodil do noveho tivota, kde chci pro sebe rvat rispechy," hovotil sam k sobe.

Zrak jeho svezl se na haldu novin, ktere pied nim letely.

Jal se prohliteti inserty.

Zastavil se u jednoho z nich a nekolikrate za sebou jej Ceti, ale zase hledal jinY, az posleze rozmrzen noviny odhodil. Seal zamy glen a smutnY. Dychtive do sebe ssal kout cigarety, jako by jim chtel uti git vnittni rozru geni. Mud' mozek pfemY glenim co ted' podne.

"Dovolite abych pfisedl," eisi hlas vyburcoval Jindru z pfemy gleni a kdy zvedl hlavu, uvidel pied sebou stargiho pap a, asi padesatnika, stojiciho u jeho stolu.

"Proslm," fekl a znovu se zabral do pfemY gleni.

"Pan je zdejk," navazoval hovor start pan.

"Ne, jsem z venkova," odvetil zfejme neochotne Jindra.

"To asi jste zde za obchodnimi zaletitostmi," vyzvldal dale start' pan.

"A to ne. Zamestnani hledam."

"Jake, prosim?"

(Pokradovanl)

Ve sttedu, dne 11. listopadu 1936.

QUIDO MARIA VYSKOOIL•

"Tithe Boure ROMAN U jit ovgem nebylo motno nepochybovati.

TPogtolka chtela uletet.

Svatori dlouho ptemS7Mel, nein se rozhodl jednati. Ale potom ueinil to stejne dumyslne jako getrne, ani pani Veliehove nic pfedem neprozradiv, co vi o planech sve teny. Led v pra yde stfetil ji bedlive, tieba nenapadne.

A tak se ptihodilo, kdy2 se Andela poslednim pohledem v rodinne zrcadlo loueila s domovem, aby z neho ode gla navtdy, to se n'ahle otev•ely dvete a v nich se objevil pan gebestian.

Jeho chot' poznala, to je prozrazena, a nemajic odvahy, aby tvaii v tvat eelila svemu muti-poctivci, s hlasitSrm ttkanim klesla do lenogky.

Te chvile vstoupila tat pani Velichova, a spattivgi slotene veci dce!iny, pochopila ihned vge.

"Negt'astne dite, cos to chtela uoiniti 9 " obfila se na Andelku.

Lee Svatofi, kterSr dosud nepromluvil, pterugil jeji vSreitky hned s poeatku: "Nechte, maminko," vece klidne, "Andelku, aby ueinila, co sama za dobre uzna. Vy vite, te nikdy jsem ji v niaem nezabrarioval. Neueinim tak tedy ani nyni."

Mlada pani s Adivem hledela na sveho chote, kterST pokraeoval stejne klidne, obraceje se nyni p •imo ke sve iene: "Chapu, 2e nemam prava to zdrtovati! Pfedpokladal jsem, te ti nebudu moci poskytnouti vgeho, Jeho bys sis zasloutila. Ma laska, byt' i nejoddanej gi, mela piece jit klid tivotem vyrovnaneho eloveka. Tobe v gak patrne t •eba je boll& Jdi proto za svoji touhou a nebe to chrari, kdy2 tak nemohla ueiniti tvoje laska."

Pfistoupil tesne k An&lce, pohladil ji po vlasech a zageptal: "S bohem!"

Ale ona chopila nahle jeho ruku a libajic ji, za:stkala: "Ne! Neodejdu! Zustanu u tebe, nebot' tva dobrota zadrtela mne na srazu, po nemt jsem se fitila do propasti. Odpust'! Odpust'!"

Pfitiskl ji k sobe a odvetil melee: "Neni, oeho by neodpustila laska. Ostatne, je jegte neco vetgiho net laska. Je to slitovani.

Zastari, chce g-li! vgak, te jsem to zlakal nejakSrm uskokem, je ti volno kdykoli odejiti . . . " "Nikdy to neopustim!" ptisahala.

A dodrtela Michal Tonar marne one noci 'deka' na pogtolku. A kdy2 nep •igla, pochopil, to prohral svoji hru a neodvatil se ji uz opakovati.

Nikdy vgak take nepochopil, prod se v posiedni chvili rozhodla Andela pro gosackS7 mir pied romantikou novSrch milostr4ch bouti.

XII. V salonku jit houstla tma, kdyt hudba vzpominek v srdci pani Svatoriove skoneila tichSrm, smirn,Vm akordem. — Jen venire rodinne zrcadlo se dosud lesklo, jako zrak tajemneho stralce . . . skryteho botstvi tohoto domu.

Pan! Andela jegte jedenkrate vykoupala svfij pohled v onom matne stfibrnem jezeru. Jako vzdalenS7 sen piipadala ji minulost, i v ge, co v ni tila . . . Michal Tonar nebyl dnes u2 nieim jinSrm, netli bouti da.leke miadosti, jet se ptetene skoro katdStm srdcem, aby se po jejich Aderech nastehoval trvalST mir v nitra, ktera, dovedla deliti teto pteharice.

A pan! Svatoriova byla z nich.

Jizvy, ktere ji romantika mladi zasadila, zavtely se, hojeny pfepedlive obetavou oddanosti pana Sebestiara, jehot mutnST vek dovolil mu s rozvahou souditi provinilou.

Snad katO jin3•7 na jeho mist& jen by byl mladgi Svatone, zlomil by nad pan! Andelou Mil, ale tilinkovskST pogtmistr vyntil sveho dobreho prava, aby zapomenul viny tam, kde z • ejme byla poclminena nastrahami svfidcovS7rni a nezku'6enosti svadene.

VESTNIK Od one osudne chvile nikdy jit nezaboutilo v domacnosti pani Andely. Noc, jet rortehla v ni svetlo poznani, stala se hrobkou v gech tech blouznivS7 ch snu minulosti, a leta, jet od ni uplynula, nechala ji zariisti mechem zapomenuti . . . propadnouti se do hlubin zeme, zmizeti v propasti zapomenuti — — — Dle spray SoverovS7ch, s nimt se jedenkrate mlada pani nalrodou segla, Tonar se vratil do Pati2e, a kdyt se mu nepodafilo navazati tarn stare styky, odebral se k cizinecke legii, kdet po nekolika letech padl v male bitce s domorodci. Zemtel smrti, hodnou jeho romantickeho srdce — — Lee take na tilinkovskou pogtu zavital kterehosi veeera nezvanS7 onen host. Pfi gel, aby si odvedi pani Velichovou, nebot' pry se ptiliS po ni stS7kalo panu kancelistovi tam nahote.

Tehdy ovgem byla jit Jindra mladiekou krasavici, vyspelou pro radost rodidu, chloubou mestedka a nepokoj vgech mistnich mladenct, ktefi vytrvale glapali chodniky pod jejimi okny.

Ale ji se dosud nezachtelo la gkovnSrch her prvni Lasky.

Byla St'astna ptihodami syStch drutek, i tim, co vyslechla od sve ueitelky zpovu, jet platila za tivou kroniku mesteeka. Pies to jeji matte nejednou napadlo, jak asi bude osud tohoto mladeho srdce, upinajiciho se do budoucnosti s tolika nadejemi.

A tat nyni glehla ji hlavou to my glenka, net e'asu nebylo dati ji vSTrazu, nebot' se venku ozvaly zvony a jejich hlas vratil starou pani povinnostem ptitomnosti.

V tu dobu oloyeejne ptichazival pan 8ebestian bud' sam, bud' s Jindrou z Utadu a zvyklSr potadku, nerad vidal, opozdila-li se veeefe, ktero, podavana i nyni, v nejritlej gim rozpuku jara, o sedme hodine.

Pani Andela, uvedomiv gi si toto vge, rychle se vzpamatovala z poslednich mrakot snt a vzpominek. A ji2 zcela vyrovnana, vstoupila do sve kuchyriky, v nit zatim posluhovaeka Osykova rozdelala oheri.

Rortehla malou petrolejovou lampu a jala se chystati vedeti. Osykova domSrvala pti tom nadobi.

"V poledne jsem na to nemela easu," omlouvala svoji liknavost. "Jsem dnes od tech vojakil jako zmatena."

"Od jak'ch voja.kil?" tazala se pan! Svotoriova.

Posluhovaeka vyvalila "Cot milostpani nic nevi?"

"Co bych mela vedeti?" . e dostaneme do mesta vojaky?"

"Z "Jake vojaky? A prod?"

"Pfijdou k nam na manevry. Vypravel mi policajt Kulieek, to tu budou celSTch etrnact dnu — a ten to piece musi vedet."

Odi posluhovaelty zanily nadgenim.

"Snad by se yam take nejakeho nechtelo?" tertovala pani patmistrova s posluhovaekou, jet mela tit padesatku na krku.

"A prod ne?" odsekla tazana.

"Vag nebottik mut by se v hrobe obratil."

"Ten? Tomu za tiva bylo vge jedno. Cot teprve ted'!" smala se Osykova na cele kolo.

"A potom . . . ye vagich letech . . . " "Eh co! Laska si neda poroueet. Kdy2 se ji zachce, ptijde a nepta, se po kfestnim listu."

"To mate pravdu!" vmisil se neoeekavane mu2skST hlas do rozpravky.

"Ach, tos ty?" vitala pan! Andela vstoupiv giho prava chote.

"Rucelibam, milostpane," pozdravovala posluhovadka.

"Jen nechte . . . jen nechte!" opetoval Svatori katclodenni svrij tert, nebot' Osykove ani nenapadlo, aby provedla, co prava vyslovila.

"A co Jindra? Nepfi gla s tebou?" pfevadela pani Andela hovor v jine koleje.

"Nevim, kde se zdrtela. Snad s kamaradkami .. Je tam dnes takovSi vla1-47 veeer . . . " "Vg ak jindy uz i fialky kvetou!" omoeila si opet Osykova.

Svatori odchazel do pokoje.

Teprve nyni zlokval mu eas, aby si ptedet1 noviny. Mezi Utadovanim nena gel k tomu volne chvile. Z laSivalS7 ch jeho pfatel tarokaftl zristal na tivu pot= 8eda, kdetto tidici i garST

Strana 11. odegli si najiti jinou partii tam v tech velikSich hradskSrch stolech, osvetlovanS%ch hvezdami.

Pfihlasili se ovgem jini na jich mista, ale s temi ut Svatori tolik nevatil. Byli z jineho testa, netli on.

A proto dim dal, tim opravdoveji se upoutaval poStmistr na domov, krome svSrch spolkovS/ch zalib nemaje jineho pote geni. Doufal take, to svrij vezdejSi 2ivot skonei jit bez velkSTch boufi, sam netadaje od neho vice net gtesti pro Jindfigku, jet byla jeho chloubou a p3"Tchou.

Vzpominal na 'ni i nyni mezi detbou, nebot' byla jeho jedinou•m'yglenkou.

Pilvodne zamSr glel dati ji do Prahy na vzdelani, ale obavy, aby tam snad nezabloudila- — mela piece mateinu krev — zhatily jeho plan.

Chteje pak alespori z Cast! nahraditi, co bylo tim ztroskotanim pozbyto, neopomenul pan 8ebestian ani jedine ptiletitosti, aby Jindfi geino vzdelani dopinil, kde snad sam k tomu jit nepostaeil.

A tak se sledna Svatoriova naudila tedem, part' zaklady polotil v ni Marik, dnes uz rovnet progedivelSi, hudbe i zpevu, pti demi fAak rovnopravne cvieena prakticky k vedeni domacnosti i vgeho, co mohlo jedenkrate usnadniti jeji rodinr4 tivot.

Na vetgi veno nemohla poeitati, musela tedy dopiniti svSTmi vlastnostmi, Jeho se ji nedostavalo na hmotnSTch vSrhodach.

A veru, dernovlasa krasavice jak naleti porozumela pottebam doby i pomerri, v nicht 2ila. Hbita a vtipna, snadno si osvojovala, co od ni bylo 2adano, milujic zvlagte zpev, pro nejt mela opravdu mimofadne nadani.

Kdy2 o slavnostnich m gich v kostele zpivala, chodili si ji z blizka i z dalekd poslechnouti.

V bSTvale operni zpevaece sledne Gize, jet za rakousko-italske \Talky byla zadrtena v nisi a podivnSrmi osudy . . . pry negt'astnou laskou se dostala at do 2' ilinkova, nalezla Jindfigka nejen vS7bornou ueitelku, ale i milou drutku, tfeba to lety, ne v gak srdcem znaene oddalenou.

K ni chodivala sleena Svatofrova, kdykoli ji volna chvile dovolila, i mimo hodiny, jich 13Srvala operni hvezda v 2ilinkove nagla nad oeekavani mnoho, nebot' kde ktera sledinka z lepM rodiny navgtevovala jeji "hudebni i peveckou gkolu."

"Snad je tam i dnes!" pomyslil si pan Sebestiam, kdy2 se rueiely hodin blitily k sedme a domaci dcerka se dosud neobjevovala.

Led nebylo tomu tentokrate, jak ptedvidal.

Jindfiglry se zmocnily kamaradky a jetto ani veeer pohody nepokazil, vy gly si vgechny do mestskSrch sadt, ab si tam do sytosti pohovotily o tom, co v tyto dny zaujalo vegkeren jejich mysl.

Ptichod vojska!

Byla to v2dy pro mesteeko velika udalost, kdy2 jednou za nebo za etyti leta zavitali do 'Zilinkova vojaci. Tech nekolik dna, co zde bytovali, novST ruch otivil cele podhoti, ottasajici se za dne palbou del, rachotem stfelby a raznSmi povely, za soumraku pak hlaholici koncertujici hudbou a teskriSrm vabenim vojenskSich polnic.

Cot divu, to se i tentokrate zvlaSte divei svet ani doekati nemohl, at se namesti rozjasa, rozjafenS7m pochodem a chatrne dlatdeni zaradhoti podkovami koni a koly del, ate i Jindfi g gi do--ka,minutposedm kone avrti mu, odi rozzateny a v gecko byla vzrugena nejakSrm nadeje pinS7m oeekavanim.

"112 jsme mysleli, to si to tam sleena Giza nechala na vedeti!" 2ertoval pan 8ebestian, ale Jindtigka nalila mu zahy disteho vina.

Nemela pied rodiei tadneho tajemstvi.

"Byla jsem s devdaty," vykladala.

"Sama?" pokougel ji otec.

"S IrSrm pak?" branila se podeztivana.

"Nu . . . domnival jsem se, te alespori pan uditel vas doprovodil."

"Ani jsme ho nezahledly," odpovidala Jincifigka bez uzardeni, ae ji v gude s mladSrm mestskin ueitelem Jelinkem zlobili.

"A nebaly jste se samy . . . ?!

"My se vribec nebojime!" smala se sleena Svatoriova, "ani Berta!"

"Ani vojakil?" ptisolovala hovor pani An014; (Pokradovani)

atm* II Ye sttedu, dne 11. listopadu 1936. vi erNix , Mandiukuo druhy nejlep gi zi- 1,000.000, t. j. jeden milion been a rodeho obyvatelstva, ale pozdeji byMarnotratnik ji a pije, jako by kaznik Japonska. Ciste soukrome zarodkil nejrianej giho druhu, mezi ii tim, museli delat mel zitra zemtit, lakomec getti a ItiVestice japonskeho kapitalu v nimit jest i velike procento zarod- totet. Ptieina toho je v torn, 'in zvY- schovava jako by chtel po smrti fMandtusku einily podle odhadu v ku pathogennich di pilvodcA cho- genYm vypatovanim se vyluduje z delat marnotratnika.

J. Fischart.

• * ,triesieni zprave koncernu Micibigi rob u eloveka. Chapeme proto, jak tela vet gi mnotstvi soli, a pak v roku 1932 119 mil naproti tomu v veliky vYznam ma boj proti tomuto rostlinne strave. Proto v techto kraCeskoslovensko jest jit nekolik roce 1934 jit 244 mil yenri a v uply- obtithemu a nebezpednemu hmyzu jinach vznika zvli gtni pocit hladu let nejvet.gim vojenskYm dodavaritilern rode dosahly jiz vyse 270 at a jak driletitou je ochrana hmyzu- po soli. Si o je nezbytnou latkou pro telem sveta.

X80 mil: yenfl. To jest tedy celkem milovneho ptactva, ktere v tomto nage telo, je drilditou soudasti taluSir Hankey Maurice.

750 milionu za etyti leta. Dovoz Ja- boji, jejt stale dosud elovek proti dedni At'avy a slouti take k tvoteni * * ponska,,z Mandtuska vzrostl za po- moucham vede, bezv'Ysledne, jest tlueovYch soli. Miino to ma sul jeKatdY elovek, kterY se dobte po,pedni dtyti leta o 64 proc., vYvoz jeho nejlepg im a nejfidinnej gim spo- rte jednu drilditou zadrto-, diva do sveho srdce a napis- e, co stoupi proti tomu o 550 proc. 76 leenikem. vati totit v na gem tele vodu, ktere tam vial, najde mnoho etenat0. proc. dovozu do Mandtuska ptipa* • * • jsou v nagem tele dye ttetiny. dit jen na Japonsko. Na ostatni staMaso, mleko, sYr, vejce, lugteniny Jak uchranit maso pied mouchaJe mnoho lidi, kteti nedovedou ty ovgem mnoho nezbYva: na Cinu mi? — Chce-li hospodyne uchrani- a pod. pottebuji malo soli. Naproti utraceti eas sami a jsou bidem tech, nem ptes 5 proc., na Spojene Staty i ti pied mouchami maso, jet pted tomu se neobejdou bez znaene ptijinit je eas drahocennY. 4 proc., na Britskou Indii necela 4 ljeho ptipravou necha, nejakou chvi- sady soli potraviny puvodu rostlinSpisovatel De Bonald. pron., na Nemecko 2.4 proc. a na Annth°. Proto motho rici, ze sul je * * glii 1.6 proc. Hla,vnim dovoznim ar- li leteti ve spitirne, stab k tomu zvlatt' duletitYm vYtivnYm proechoslovaci jsou .nejlep gimi metiklem, kterY si Mandtusko opattu- tento jednoduchY, lacing a fidinnY sttedkem pro chude vrstvy obyva"Aaeroplane" chaniky v Evrope. je z Japonska, jsou stroje, telezo, o- prostkedek: citronova gt'ava, jit se telstva. * * cel, cement a dtevo. Tato skuted- syrove, eerstve maso jemne pokro0 driletitosti soli svedei koneene nost je vYmluvnYm dokladem o prri- pi. Na takove maso moucha jiz ne- i to, ze nage krev je vlastne sonny TR2Ni CENY. sedne a ize tak maso pted pottismyslove a hospodatske vYstavbe nenim, event. pted zane genim in- rortok, ye kterem je kuchyriske soli V UterY, dne 10. listopadu 1936.

Mandtuska, kterou to provadi pla- ! fekce mouchami uchritniti. Masu asi sedm gram0 na jeden kvart. novite Japonsko.

Isamemu citronova, St'ava nijak ne- Touto solnou tekutinou jsou pronik• 12.70e * * * ugkodi (po strance chuti a pod.). nuta vgechna na ge tkaniva, vgech- Bavina, middling 90c ny nage buriky.

Mono tici, ze nage *. * Korna v klasech, bugl * Seznam filmovych statistii v Holburiky je'g te dues ziji v tekutine, Oves, bugl 44c lywoodu obsahuje 17,500 lidi, z eeVYZNAM SOLI VE $1.10 hot je 16,650 dospelYch a 1950 Mi. Vyznam soli ve vftive se east° ktera se podoba, motske vode — ye Pgenice, bugl 7-9c Mezi detmi je 355 kojencri, kteti ta- podceriuje a protote jeji nedosta- ktere se pied mnoha miliony lety Kutata na smateni, libra 9c Slepice, libra ke patti ke komparserii. Obrft je 887, tek ci zvYg end spotteba mivaji za zrodily prvni tive buriky. )o( 11c Krocani, libra trpaslikri 1153, mrzakft 605, taneeni- nasledek ruzne poruchy organismu, 28c k0 4650, pinovousYch 1057, ple ga- je proti soli i dosti znaena nedriveKdo ma pravdu a mnoho vi, mlu- Vejce, tucet, Cis. 1 13c tYch 907, abnormalne thistYch ten ra. vi, kdo nerna pravdu a nic nevi, Vejce, tucet, Cis. 2 25c 352, 6irianu 444. — HollywoodskY Sul je potivatinou, kterou nemoChamfort. Smetana, libra katalog. hou a nesmeji potivati v gichni lide * s * y e stejnem mnotstvi. Tyto rozdily Moueha gifitelem nemoci. — Ne- byly znamy jiz starYm narodrim. patrnY tvor a piece na vYsost o- tehdy bylo napadne, ze narody, bavanY neptitel lidskeho zdravi. se ptevatne rostlinnou stravou, Zkoumanim rriznYch easti tela mu- spottebuji vice soli net ty, ktere se Mho, provedenYm na nekolika stech tivi stravou masitou. much rOzneho druhu a z rrizneho Jine zajimave pozorovani ueinili prosttedi, zjistilo se bezpeene, ze Mog i, ptichazejici do horkeho pasu prAmerne jedina, katda jednotliva na Sahaie a v Sudanu. Na zaeatku moucha domaci nosi na svem tele se divili velke spottebe soli u domoVybehnuti z vyhtateho domu nebo gkoly do syroveho podzimniho vzduchu miva za nasledek rYinu — nachlazeni, KAAEL a NIII■e■Illbew.o■■■■■■••••■••■■■•••■ Now o .awr Amu. o•sm o ow. ()so. ■■■■•oass o ••■•• n.a■ °Ins o■s• o ••■■■■•■ necha-li se to bez o getteni i zapal plic!

DETE

HROZi NEBEZPECI

NECEKEJTE vase dite bude poslano ze Skoly domil a pro kagel nebude moci spat! Zajdete jegte dnes do lekarny a kupte si lahev balsamu, kterY po 56 rokri jest nejlepgim ptitelem gkolnich ditek.

•

as

4

• TISK

Severity

Potiebujete nejakou tiskovou prici? .

BALSAM pro

SEVERA'S COUCH BALSAM

jedineho podniku, jen mohl by se obejiti bez ohlagovani 26,c1nST investment neptina g i tak jistY vYtetek, jako penize, vydane za tiskopisy a ohla g ky v easopisech. Bez nalaiteho ohlagovini nebudete mitt v nieem iispechu.

(s ochrannou znaekou W. F. Severy) PitINESE RYCHLOU A BEZPEtNOU ULEVU OD RYMY, KAgLP, CHRAPOTU A NACHLAZENI. JEST LAHODNY A DETI JEJ MAJI RADY. LAHEV NESMI SCHAZETI VE VAgi RODINE.

NEN1 tiskopisy,

.Thme pfipraveni zhotoviti ve gkere tiskove price jako plavstupenky, svatebni pozvanky, spolkove stanovy, kvitan6ni kniIky, pozvanky, obalky, psaci papir, Tay, letaky, nav gtivenky a podobne.

Vella lahev

50c

techoslovik

WEST, TEXAS ,151.0

log Co.

Severovy TABLETKY proti nastuzeni (Severa's Cold Tablets) Pfinesou rychlou a bezpeenou ochranu pfed utoky nachlazeni a chtipky.

Neberte nahrafek!

Kupte u sveho lekarnika.

4.......41soansexent

SLI

Cena 30c Vyplachujte hr dlo SeverovYm Antisepsolem a chrarite se pted nachlazenim. — 50 35c.

2

.1

mengi lahev

25c vag lekarnik, objednej te od nas.

Ve sttedu, dne 11, llstopadu 1856.

VREITNIX

OZNAMENI C1SLO 2456 DO legru. K Jednote ptistoupi1 13. pros.

2467, VeETMO. 1908. Rolnik. Oislo certifikatu3115, 2456. Jos. F. Kocurek od tadu Ko- a dle stanov opravnen jest k podmenskY cis. 20, zemtel dne 29. tat' poke v eastce $1,000.00.

1936, star jsa 67 rokil, na vodnatel2465. Tom Kocurek od tadu Tex. nost. K Jednote ptistoupil. 29. tijna Orlice dislo 13, zerntel dne 26. Nile 1901. Rolnik. eislo certifikatu 4365, 1936, star jsa 79 rokft, na srdeeni a dle stanov opravnen jest k podpo- vadu. K Jednote ptistoupil 1. derte v dastce $1000.00. vence 1897. Rolnik. 6islo certifikatu 2457. Marie Hanna od tadu Slo- 7045, a dle stanov opravnen jest k van Jihu els. 26, zerntela dne 9. tij- podpote v eastce $1,000.00. na 1936, ye stati 54. let, na rakovi2466. Fritz Treptow od iadu K. nu. K Jednote ptistoupila 21. tijna Havlieek cis. 4, zemtel dne 28. kijna 1906. Cislo certifikatu 1847, a dle 1936, star jsa 74 rokt, na silnY tlak stanov opravnena jest k podpote v krve. K Jednote ptistoupil 11. list. eastce $1,000.00.

1917. Rolnik. 6islo certifikatu 10700, 2458. Frantigka Matejka od tadu a dle stanov opravnen jest k podDennice cis. 94, zemtela dne 11. tij- poke v eastce $500.00. na 1936, ye stall 72 let, na klouten2467. Petr Matula od tadu Slov. ku. K Jednote ptistoupila 15. list. Bratti cis. 34, zemtel dne 20. kijna 1908. Oislo certifikatu 5326, a dle 1936, star jsa 71 mkt, na vodnatelstanov opravnena jest k podpote v nost. K Jednote ptistoupil 4. unora eastce $1,000.00.

1906. Rolnik. Oislo certifikatu 11732, 2459. Anna St'astnY od tadu Ko- a dle stanov opravnen jest k podmenskY els. 20, zemtela dne 17. it- pore v dastce $500.00.

S bratrskYm pozdravem, na 1936, ve stati 74 let, na NephriJ. R. Kubena, taj. H. fladu. ties. K Jednote ptistoupila 1. 'dervence 1897. Oislo certifikatu 19591, Hasici plyn. Na parniku "Queen a dle stanov opravnena jest k podMary" bude utivano k ha geni ohne pote v eastce $250.00.

2460. Boiena Habernal od tadu plynu. Bylo jit zapodato se zatizeDubina cis. 12, zemtela dne 1. tij- nim, ktere bude ochlazovati ovtduai tak, to i nejprudSi ohen ihned una 1936, ye stall 50 let, byla ranehasne. Pkistroj ma 300 bomb, naplna mrtvici. K Jednote ptistoupila nenYch plynem, a bude spojen s o10. dubna 1921. Oislo certifikatu bydejnYm hasicim zatizenim. Na 11476, a dle stanov opravnena jest lodi budou dve hasici stanice. Jakk podpote v eastce $500.00. mile zazni automatickY poplach, bu2461. J. R. Marek od tadu OeskY de mrativY plyn ihned uveden do Prapor els. 24, zemtel dne 16. tijna postitenYch mist a utvoti mraky, 1936, star jsa 80 mkt., na zapal plic. ktere ihned ohen isoluji a zabrani K Jednote ptistoupi 113. dervence jeho rozaiteni. Plyn, kterY udini o1902. Na odpodinku. 6islo certifi- brovskY parnik zcela bezpeenYm katu 10275, a dle stanov opravnen proti ohni, je neakodnY a bude pojest k podpote v eastce $500.00. trubim uvaden do neodlehlejSich 2462. Jos. Hoieliea od tadu Svor- mist lodi. nost Jihu cis. 15., zemtel dne 5. tijSklenenY vlak. Sprava ligskYch na 1936, star jsa 58 mkt, na vod- drah v Mnichove dala do provozu natelnost. K Jednote ptistoupil 1. na trati berchtensgadenske novy list. 1909. Rolnik. oislo certifikatu motorovY vat, kterY ma stony z ne714, a dle stanov opravnen jest k rozbitneho skla a vypada, jako podpote v eastce $1.000.00. sklenena vitrina. Ma tim bYti 2463. Anna Mikeska od tadu No- umotneno cestujicim, zvlaate turivY Tabor- cis. 17, zemtela dne 20. stirm, aby se co nejvice mohli pokotijna 1936. ve stall 80 let, na seSlost chati nadhernou krajinou, kterou yam. K Jednote pkistoupila 1. vlak prochazi. V tomto autobusu, jeeervence 1897. 6islo certifikatu mut tikaji "skleneny vlak", je ety19706, a dle stanov opravnena jest tia§edesat mist k sezeni, s vycpanymi sedadly, ktera se daji ptemist'ok podpoke v eastce $250.00.

2464. Jos. Kudlieek od tadu Po- vati na to neb onu stranu, podle tokrok Roweny cis. 49, zemtel dne 24., ho, jak si cestujici chce sednouti. kijna 1936, star jsa 49 midi, na Pel- SklenenY vlak je obecenstvem hojne poutivan.

014111100.11PINOWN11.0.011.1.1111■1KNIIIINN.111111.4■11.11114.110.(MIMOWINI.N11111....

Tanea'm abavy.

V RIVERSIDE PARK PAVILLION V EAST BERNARD, TEXAS.

V NEDELI, 15. LIST. — Gold Chain Bohemians. Vstupne 25c osoba deti ne starti jak 13 let zdarma zae. 8:00 V NEDELI, 22. LIST. — Barbecue a Rodeo. Vstupne na Rodeo 25c za osobu. Kapela Robert Brandla, z Placedo, Tex., ueinkuje ve dne i v noci. Tanec zdarma, zaeatek v 8 hodin.

Zabavy tyto potadany budou pti zname eeske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazen,, prijemny vzduch, ptijemne osvetleni.

Ditky zdarma.

ltraant^r_ IS.

Gumove podkovy. Ourria je Material, kterY naleza stale vic a vic obliby, pronika v posledni dobe do nejrtznejaich oblasti a fSude se osvedeuje. Nejnoveji ji poutivaji v Amsterodamu k vYrobe koriskYch podkov. Nova podkovy slouti konim, na nicht se projildeji amsterodamskYmi ulicemi policiste. Novinka se vYborne osveddila, kone maji s gumovymi podkovami mnohem vetSi bezpeenost na hladkem asfaltu, zvlaate po de gti, net s podkovami obyeejnYmi. NovY kov. HotovY ptevrat ye stavebnim, automobilovern i letadlo\Tem prumyslu mute zpilsobiti novY kov, kterY byl vynalezen nedavno znamym americkym odbornikem, profesorem Colinem Finkem. Pted-

nosti nova vynaleieneho kovu; jest 2e spojuje v sobe pevnost, ft prutnost hliriiku. NepodIeha 'take, podobne jako hlinik, vnejairn • 4ifvtim okyslidova,ni. Jo tel dUtite:tatnY a da, se libovolne zbarviti.. sor Fink prohlauje, to by v budatic;.• nosti mohla bYti rodni potteba. cell trnenaena o petinu, tedy mnotstvi, jet bYva, znieeno rezem.

Domy by mohly bYti vystaveny nom z kovu a ze skia, pti Oemt by byly daleko lacinejai net dneani stavby. Stavba letadel a mosta, jak dokazuje profesor ye sve zprive, neobejde se pry bez tohoto kovu, protote je neznieitelnY a ohnivtdornf; nerortaje ani v bilem taru.

Vaiim Dolarinn Vyraieji Kdyz Jste Nemocni!

EMOC jest nakladna. Vence east() znarne= na dvojnasobnY natlak na vase pentlni zdroje — vas pkijem ustane a vase vydani se.

Nejireinnejeim a nenakladnSrm zpusobem ptedejiti vane nemoci jest, potirati 0byeejne choroby poutivanim dobreho, spolehliveho, easem vyzkouSeneho leku.

ra. etra Isti obolto

bylo poutivano jako dobreho, spolehliveho rodinneho leku trpichni lidmi po vice net-1i 150 mkt.

Dra. Petra Hoboko jest sestaveno z bylin, listi, semen a koi sinka u7nantch leeivYch hodnot. Jest ullteenkm kdyi poniivano proti Zacpe, Neztiiivnosti, Daveni, ObyeejnYm Nachlazenim, Bolestem Hlavy, Nervose, Zavratim, Nespavosti, MoeorStm Nesnazim a Kolnim Neeistotam zavinenS, m chybnYm vymitanim.

Dra. Petra Le'eivy Olej Liniment v laboratai vyzkou genk jest fieinnfm protidraididlem protihnilobnSm prostiedkem. Jest ho pouiivano s velkYm fispechem ph Revmaticktch NeuralgickYch Bolestech—Porane nich a Bolestech—NamoienYch a Bola.vSreh svalech—AIertgich keznych Ramich a Poranenich—Popitleninach Opatenirach—Pati pani a Pobcdini Hmyzem—Zkraceni Svazii a 0mrzlinich a pri jim•Tch bolestech, ortemocnenich a stavech, kde zevni pouziti dobreho linimentu jest doporueovano.

Uiivejte techto vYteenYch domacich leeivYch prosttedku! Mejte zasobu po ruce! Mute ptijiti eas, kdy je mutete pottebovati. Neptehlitejte obydejne choroby a jejich ptiznaky; jinak mute ptijiti eas, kdy vaSim dolartm poenou vyrateti Hoboko a Leeivjr Olej Liniment nejsou prodavany lekarniky.

Jsou prodavany vYhradne mistnimi jednateli.

Piesvedete se o vjrteenj rch jakostech techto leeivjrch prostiedku.

Poglete kupon.

Zku2s-ebni "Alley Dra. Petra Hoboko obsahujici 14 unci leku, dostatedne to mnotstvi, aby tomuto ledivemu prosttedku mohla bYti 'poskytnuta bra zkouSka, mute bYti opattena, dodana at k vaS'im dvetim, poStovne vyplaceno, za zvle.Atni cenu $1.00.

Dve Lahviely Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu mohou bYti opatteny, dodany do vaSeho domova poStovne vyplaceno, za zvlaatni cenu $1.

DR. PETER FARRNEE & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

Chicago, Ill. V Itanade d,odavano bete eta

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2830 2501 Washington Blvd., Chicago,I11. za Pri1o2ene naleznete $ zkugebni lek nine oznadenY, kterk -nine zaalete, pottou vyplacene.

Oznaete krizkem (x- ve etvereeku pied nabidkou jii si piejete.

Dra. ri $1.00 za jednu zku§ebni Petra Hoboko. $1.00 za dye lahvidky Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu. ri $2.00 za jednu zkuSebni lahev Dra. Petra Hoboko a d ye larvieky Dra. Petra Lediveho Oleje Linimentu.

Jmeno Adresa PoAtovni ttadovna ...... . . .

$$

Ve stfedu, dne 11. listopadu 1936.

Strana 14.

ADRESMt TAJEMNiKt Apt Slovanske Podporujlei Jednoty Statu Texas.

Hlavni Utadovna: C. H. ChernoskST, pkedseda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, misto- predseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, misto-pkedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Ed. L. Marek, teetnik, Fayetteville, Texas.

Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Keen', pravni radce, Temple, Texas.

Udetni vSrbor: Robt. Cervenka, West, Texas; Will A. Nesuda, Dallas; Step. Valoik, Houston Dozordi vS7bor: J. H. Hurta, Temple, Texas; T. H. Skrabanek, Ennis; F. Andinec, Houston.

Tisk. v'b.: Karel LainovskS7, Ennis; John GajevskST, Orchard; Jos. Kru ginskS7, Corp. Christi.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hru gka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. A. J. Mika, Moulton, Route 1.

4. Karel Havlidek. J. G. Konvidka, Hallettsvile, Tex., P. 0. box 340. Schtze 2. ned. v mesici.

5. Tioga. Chas. HejnSr, Tioga, Texas.

6. Moravgti Brat& Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtze druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Du gek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schtze druhou nedeli v mes.

9. Sloven. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskS7 Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v mesici.

11. Svoj an. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schrize druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine Marek, Dime Box. Schtze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. A. Bade, 324 North Austin Str., Brenham, Tex. Schtze 2. ned. v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buck,' holts, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

16. Bile, Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schtize tketi nedeli v mesici.

17. Nov' Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schtze druhou nedeli v 18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskSr. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackST. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Sclutze prvni nedeli v mes.

22. MI Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli katclY tketi mesic.

23. Nova Morava. John Trlica, Rt. 5, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesici.

24. CeskSr Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schuze prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas. &Mize druhou nedeli v mesici.

26. Sloven Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jonag . John Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Frank KolenovskST, Rt. 1, Box 279, Taylor, Texas. Schtze prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskST, Taiton, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovant. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtze 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naginec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

34. Slovangti Bradt J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

35. Nove Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

36. West. Jos. Holasek, West. Druhou stkedu..

37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schaze I. titer' v mesici veder.

39. Bedfich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HajovskS7, El Campo, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Mrs. Vlasta Tucker. Port Lavaca. Texas. Schtte druhou ned. v m.

42. Moravan. John Machad, R. 1, Brookshire.

Schtze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo. y. Fr. Langer, New Ulm, Star 44. Ceti Bratt Route. Schtize druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. Elgik, R. 2, Yoakum, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. 'Zofie Hluchari, Box 354. Sealy, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schtze prvni nedeli v mesici.

48. Vy*Sehrad. Anton Michalik, Box 165 Holland, Tex. Schtze prvni nedeli v mes. odp.

49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, R. 1, Rowena. Schtze druhou nedeli v 50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtze 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

53. Ceskr Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelope, R. 1 Box 55. Schtze 2. nedeli 0 2, /iodine odpoledne 56. Anton J. t ermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matugek, R. 1, Wharton, Texas. Schfize prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Texas.

Schuze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratki Svornosti. J. M. Va gina, East Bernard. R. 1, B. 86. Schtze 2 ned. katde 3 m.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schtize prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Sarum prvni stkedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, Rt. 1, La Grange. Schtze prvni nedeli v mesici 65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanske Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schtze 3. ned. v mes.

67. Bratti Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schtze 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Du gek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtze prvni nedeli v mesici.

71. Nov' Raj. Tom Pkikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wa gek, R. 3, Seymour.

Schtze druhou nedeli v mesici.

74. BorovS7 Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt, 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schuze prvni ned. v mes. katdST 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Ktitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2.

Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schtize prvni nedeli v 79. Corpus Christi. Karel Holesek, R. 2, Corpus Christi. Schfize prvni nedeli v mesici.

80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Se/laze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rtte. August Teykl, Needville, Se/laze druhou nedeli v mesici.

82. Cecht Domov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis.

Schtze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schtze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulik, Rt. 1, Weinert, Tex. Sclatze 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskSr Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str., Temple. 2. dtvr. v mes. v tie. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtze 1 ned. v mes.

89. RutovST Dvar. Anton Ulidnik, R. 1, B. 101, Rosebud. Schtze druhou nedeli v mesici.

90. Slovanske Sdruteni. Frank Pustejovs10, B. 76, Tuxedo. Schtze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. LoSt'ak, Box 306, Crosby. Schuze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Cechoslovant. Albert gilhavST, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schtze 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskST, Hobson, Texas.

Schtze druhou nedeli v 94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

95. CeskST Den. Ant. Holub, Bomarton, Texas.

Schfize druhou nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtize druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. Elgik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schtize druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici.

99. Radhogt'. Henry Spanihel Hallettsville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mla.clete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtze druhou nedeli v mes.

102. Hvezda Mladete. Jos. F. Machu, Box 44, Coupland, Texas.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schtze tketi nedeli v mesici.

104. Texasgti Brat& Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schtze prvni nedeli v mesici.

105. Hej Slovene. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schtze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Midulka, Floresville.

Schtize druhou nedeli v mesici.

108. Jiki PodebradskS7. Joe Jane, Richmond, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

109. Gen: Radeck'. Em. Fojtik, R. 4, Granger.

110. Jan RosickSr. Frank Strouhal, Seagoville, Rt. 2, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav Vrchlick'. Jacub Vicic, P. 0. B. 105, Sugarland, Tex. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrtibek. Rozi Mikeska, Guy, Texas, Schuze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Luka gik, George West.

114. VSTzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood.

Schtze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schtze 2 nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schtlze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. F. J. El gik, Kingsville, Texas.

119. Slovanska, Pkiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schuze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shiner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. Vgeslovan. Dom. Vydrtal, Flatonia, Rt. 3, Schtze druhou nedeli v mesici.

124. Slovansk' Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Lukag, Box 36, Westhoff.

Schtze druhou nedeli v mesici.

126. Dubov' Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Matta, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schuze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Frank Zike g, Wheelock, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. Boutka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schtze prvni nedeli v mend.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schuze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe Kog t'ak, R. 3, Waller, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schtze 1. ned. v m.

134. Bratkejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schtize prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtze prvni nedeli v mesici.

137. Lille. Anna V. Kubala, Louise. Schtze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubak, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtze druhou nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovek. Jos. Ta gka, R. 1, Sealy, Tex. Schuze prvni nedeli kaideho tic etiho mes.

142. Stefanik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Street, Houston. Schilze prvni nedeli v mesici.

143. Pkimoki. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

145. Moray ska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vesely, 3505 Ave. P 1/2 , Galveston, Tex. Schtize katdou druhou nedeli v mesici ye 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventrdek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schtze prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

149. TomaS Jefferson. J. 0..Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidu gek. Mrs.. Antonie Strouhal, Woodsboro. Schtze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Miss Leona Hole govskS7, B. 513, Wharton. Schuze prvni nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt. 2, Box 116, Alice. Schtze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Ella, Bennview, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0 Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Martin tuba, Rt. 3, Levelland, Texas.

158. TexaskSt Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R. 1, Texas. Schuze prvni nedeli.

V2STNIN.

Ve sttedu, dne 11. nstopadu 14)36,

Kalendif Amenkin

UTRPENIM KU Sitsit.

DR. KAY,. J. H

Strome. 15.

Ho CIIERNOSKI

Je to divnST ptipad. Budu hnedle PRAVNIK Mame v zasobe kalendat Arneri- 7( let, trpela jsem dlouho rianSimi eeskSr Mat a Operate'.

Vyfizuje vdkere soudni zaletitosti: Om na rok 1937, kte0 stoji 60c po- ei iorobami, zlou revmou, hrozne bo711 Medical Arts Building Uiadovna: 821 Bankers Mortgage itou vyplacene. Palete money or- le sti v nohach, kloubech, Many prHOUSTON, TEXAS. Building, pies ulici naproti 'Crest ler nebo patovni znamky. Kdy2 st zvetAene, nezativnosti, viThec taTelefon fitadovny: Preston 2553 budoye. posilate dek, palete 65c, neb **lie- lu dkem, bolestmi v zadech, kagem, HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 na stoji nes 5c. pl yny, zacpou atd. Nic nechtelo poNoySrm ptedplatiteliim na Oechoahat. Prvni mesic utivani kom3loyaka pogleme Pedirka y nebo A- m rnerika kalendat (?pine zdarma, sta- Pi es dasteane zhorkni, (asi reakce), Plt rSrm ptedplatiteltim za doplatek 25c. z` 2 mesice znatelne zlepteni a za Objednayky posilejte na: Cecho- ii: al roku utivani kompres od Mr. ernard Stfite Box 712, San AntoSlovak, West, Texas. (dz, n o, Tex., jsem na stye stati jako Drs. 0. F. Alien a Thos. N. DeLaney zi GVU zrozend. Docela vyledend doSI d nejsem, to jsem ani neeekala, 00Nt EEKARI v: idyt' mi bude 80 let, ale ted' preBrDe spra yne ptipravene. utivanim ci mam dilveru Las die iimluvy. ompres v pine uzdraveni.

Telefony: ttadov. 3248 — Res. 2639 k Boiesti skorem vkchny zmizely, 513-15 Professional Bldg. m a piji co chci, taludek vte straTPMPLE. TEXAS , zacpa a kakl zmizely, jsem tedy s pokojena a doporuduji Stfitovy ompresy katdemu trpicimu. Kdyt kn ne tolik pomohly, kdyt vSe ostatZubni leltak n i selhalo, rada bych vedela, komu t y aspen trochu nepomohly, kdyt Wiley Building EL CAMPO, i' dost dlouho a spravne utiva. Jsem TEXAS t'astna., te kompresy mam, neb se Telefon nfadovny 130. Obydli 309. cele rodiny dobte osvedduji. Pane .... tkit, zatlete mi nekolik anglickSich skopisil pro jinonarodovce v souedstvi, ktefi se divi memu pozdraZubni Le eni a chteji anglicke podrobnosti. ate Mrs. Marie Kubosh R. 1, Box V PARKEROVE BUDOVE 7 , Millsap, Tex. Kdo neveti, pfeTelefon 353. veda se u mne i v sousedstvi.

BRYAN, TEXAS 37!

PEORKIJV KALENDA Mame jiz na sklade nove PedirkoSinclair Gasolin a Olej kalenclafe na rok 1937 za 60c poVadime si VaAeho obchochi Palete money ortou JOE TALASH er neb v pnatovnich znamkach. NoZapadni strana Court Housu Srm pkedplatitelum Oechoslovaka CALDWELL, TEXAS. (50-1-pd.) is celS7 rok, poSleme kalendaf zdarna. StarS7m pfedplatitelilm potleme a doplatek 25c. Objednavky posiejte na adresu: teehoslovak Pub. SPRAVNE VYKONANA (dz.) o., West, Texas.

POHREBNi SLUZBA. INSTANTLY you'll recognize King V hodine 2alu zarmouceni nalezCO NONAT VYLEOLA. as a bargain in taste and quality. nou Edward Pace pohtebni fistay Taylor, Texas.

Imagine — Kentucky straight whisky pohotoyY k sympatickemu vyfizeNemohu vse vypisovat, ale aspon with a pedigree that goes back to 1870! ni nezbytnS7ch jednotlivosti a k toto: Jalovice me trkla rohem do 86 proof) stehna, ze hned krev tekla. Jindy vypraveni dojemneho pohtbu. jsem se udetila do nartu, ze velice Levne deny jsou nati zasadou. otekl. Asi tfit tSidny zpet jsem si obrazila prst na noze. Jednou mne Pohiebni tiditel. spadla pila na paled, kterST velmi KENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY Lien S.P.J.S.T. — Telefon 3606. zranila. To vge Nonat vyledila. Nehet mne zarustal do masa i to NoTEMPLE, TEXAS. AN Distillery CO., Louisville, Kentucky BROWN-F0 nat pomohla. Zadtela jsem si thsku, kterou jsem nemohla dostat yen. Dala jsem 2 krat Nonat a tfiska po sejmuti naplaste 'dela venku. Je to zazradna mast. Mam za eeska Jidelna, Restaurace o, te P. Bilh dal Varn milost, a Pivnice jste ji vynagla. — M. Zicha.

714 PRESTON AVENUE Vyteka-li z rany mnoho nedistoHOUSTON, TEXAS ty, dava se naplast' vicekrat net Jos. Kaut, majitel. dvakrate denne. Na suche bolesti Telefon: Beacon 31734. se nedava nova naplast', dokud prvPrayidelne. jidla a lunde. ni na tele drti. Prava mast' je s NejlepS1 soudkove a lahvove pi- timto Trade Mark: Parniky z New Yorku: vo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluyime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlatni stoly pro rodiny.

LUE"

Dr. H. 0. HALAMICEK

DR. F. J. KRENEK

EDWARD PACE

RED FRONT

ANOCNi

V'irPRAVY o eeskoslovenska

far..11•1

MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni y e Val lekarne neb objed nayky ptimo od yyrabitela, kteri pomute k vyledeni mnoha kcdnich neduht.

Cena 50c Miley yyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se vakho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike ptimo na naSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California.

GEORGE E. KACill PRAVNIK Vyfizuje ve'Skere soudni a pravni zaletitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 148, TEXAS

EUa3PA . . . . 5. Prosince NEW YORK ..10. Prosince HAMBURG . . 15. Prosince P REMEN ... .16. Prosince RYCHLiK deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jetlete do Prahy bez piesedini.

VStorne teleznidni spojeni z Hamburku.

Iniormace kterftoliv agent nebo 515 COTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON

VtS'I`NI1R: Ve sttedu, dne 11. listopadu 1936. hlubin se DobyvateI moiskich Komu path svet? Anlgicke nOV1 ropskem rozvrstveni ti ge mica s • desi. Prosluly lcsadatel motslOch ny ptinesly nedavno zajimavY' pte celkovtm pootem obyvatelstva 170 hlubin W. Beebe, kteremu se poda- hled o rozvrstveni kolonialniho ma milionA. Obyvatelstvo einy se odhav kovoye -kouli sestoupiti 923 jetku. Malokdo si uvedomi, to brit- duje na 420 miliont. Dnes je vie net - podnikl ska svetova, rise obsahuje vlastne Maly wetly pod hiadinu more, r Sekolik odvatnSrch vSrprav do hlu- etvrtinu celeho sveta. eiselne vyja- polovina sveta ovladana vlastne velPravidla in neprozkoumanSrch oblasti zeme. hfeno meti plocha britskeho pan- mocemi, Velkou Britanii, Ruskem, V Malern Oznarnovateli fretujeme I nejblittich dnech vyjde v Anglii stvi celkem 25 milionu etvereenich SpojenS7mi Staty, Japonskem a 2 centy za slovo za kaide uvefejne- .; eho nova knrha o dobrodrutne ceni. Nejmenti poplatek za oznamku ' te napfie ostrovem Borneo. Boebe mil a obyvatelstvo jeji eita 450 mili- Francii. Posledni tri staty mail 140 (do 25 slov) jest 50c Oznamku naM dosud nezna historie tak 125 a 110 miliont obyvatelstva. Ma piSte na zylaLtnim listku a ptilot- nel tehdy mezi svS7mi sluhy i jednorozlehle uzemi, spojene pod jedinou tedy Velka. Britanie vic net tyto tfi te k objednavce pkislutny obnOs 1 o polocivilisovaneho divocha kmebud' pottovni poukazkou (Money / e Dajak. Jmenoval se Drojak. Ten vlajkou. Nejblitti zemi je pak v staty dohromady.

Order) nebo ye znamkach (stamps). , e jednoho dne sam vzdalil z tabora Posilate-li osobni eek, ptidejte 5c vtichni ztrnuli hritzou, kdyt se na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jm8no oznamovatele ' ratil. Na jeho opasku viselo osm zatajeno a nabidky posilany admi- I ilav domorodcii. Ozbrojen pouze nistraci pod naSi znadkou, netuje- ; vSrm meeem, setkal se v houttinme za oznamky "Na prodej", "Slut"- 1 ach s dvaceti divochy, kteti ho naby a prate" a podobne 25c zvla.it' za adli. Byl sam proti dvanacti. Prvznadku a na pogtovne, aby dotle do- i iho srazil hroznou ranou sveho pisy mohly bYti ihned odesilany. ede, druheho skolil, kdyt se jit PK oznamka.ch "Nabidnuti k snotku" neb "Pkijme se hospodyne" ob- ihystal ho napadnout, tfetiho, ktenati doplatek za znaeku a po:stovne 1 zakopl o vydnivajici koten, propotad spoledenskYch zabav, jet od otevteni jeho moderne vybudo50 centu. odl. Osm jich sprovodil se sveta, ovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant Doplatek za znadku budii pillodali na zdetenSr Utek. a jejich ptatel. ien k obnosu, kterY posilate za o- tatni etyii' se * * * znamku.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Jedna automobilova.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

Byl jednou jeden automobilista, sir PRIJME SE starti mut' na eel** rok, kterST se vyzna, ye farmaieni. terSr hned napoprve vjel se svYm Pitte pod znaekou "SpolehlivY", c. o. ozem do vSTkladni sktine. "Nevadi", Vestnik, West, Texas.

(53-2-pd) ekl si, "stiepy pfinateji 'test:."

A mel pravdu. Za nejblittim roLEKAItsKY OSVEDCENE BYLINY em vrazilo auto do jeho vefitele, A ZDRAVOTNI POZIVATINY. telt sel prave k soudu, aby na maPki zadute, chrleni, nachlazeni a itele auta uvalil konkurs. jinSTch plicnich chorobach, jakot i • * * ph poruchach ledvin, taludku, jater, idaz, nerve, zvftenem tlaku krJedna od soudu. ve a nepravidelnSrch periodach uaiSoudce pta se svedka po jeho zavejte nate z Ceskoslovenska importovane bylinne leky, jakot i amer. estnani. zdravotnim irfadem regulovane kon- — Jsem ttekae. centrovane potivatiny, Vitaminy a — Jake je to zamestnani? Napoilazove extrakty. Pike cesky, nebo , obite ttekot psu ve Variete nebo v anglicky. Udejte vase nesnaze. Pti- : ozhlase? loite $2.00 a obdrtite pottebnSi lek, navod i pokyny. Dopisy s pfilotenSrm — Ne prosim, ja jsem ttekaa u obnosem adresujte na: NATURAL agistratu.

HEALTH SERVICE, 2530 So. Lawn- — Chodim do katdeho domu a (53-3pd) , tekam pfede dvermi. Kdyt mi oddale Ave., Chicago, Ill. ovi jine ttekani, vim, 2e je v byte NABIDNUTI K SfiATKU. Vdovec v prosttednich letech hie- es. Pak si poznamenam Glum i byt. & touto cestou druZku 2ivota za : ruheho dne jdu na magistrat a ptieinou stiatku, od tticeti do peta- am zkournam, jsou-li vtichni psi, ONINs....11•1.•••■•0■111.•••• ■ ••••••.••••■■••■■■•••■■ ,..o■ovowpms.....aw 4011111.0•1111.0■0■1,0■ e. etyticeti let stati, ktera ma zalibu :ter: se mi ozvali, pfihlateni k da yna forme, svobodna neb vdova, jed- e. Za katdeho neptihlateneho psa, no men': ditko neni na zavadu, ale 1. tereho chytim, dostanu 20 proc. musi bYti spotadana a dobreho srd- rovise z pokuty. Tak vydelavam sehraje ce, takova najde u mne dobrY do- 1 0-50 Ka' denne. * * * mov. PiAte do adm. t. 1. pod znadkou O piivodu jmena Uhry pie univ.

"DobrY domov".

(53-1-pd) profesor dr. Josef Mactirek v chyWI STALE ZAMESTNANI pro Ce- tanem III. dilu "Dejin lidstva", kteske neb nemecke (levee, majici vzde- rS7 zaene vychazeti v Melantrichu: lani ye vytti tkole, stafi kolem dva- V nejstartich historick3ich prameceti pet let. PH posilani piihlatky, nech z 9.-10. stoleti, ktere mluvi DIVADLO POD NAZVEM pitte anglicky, zatlete svoji fotogra- ponejpry o Mad'arech, nazSrvani byfii a odporueeni. Take jest misto u li Mad'arir nekolika jmosousedove rodiny pro devee k ote- ny: Uhry (Ungari), Turky, Hunny, tfovani 10 mesicu stare ditko, tedy I Sabiry a Avary. Slovo Ungar (v uVeselohra o 3 jednanich, od Ed. Martouna dye deveata mohou tadat o mista I herskSrch kronikach nespravne odOSOBY: spoledne. Mrs. T. R. Brown, P. 0. vozovane od feky Ung) pochazi od br. A. Valla Fabian Dolejt, majitel farmy Box 84, Longview, Texas.

(52-53) turecko-bulharskSrch Onoguru, s nises. F. Vallova Terezie, jeho Lena mit zili ye velmi fizICYch styNIW1 Vydelavejte po dobu neeni. cich (v 6.-8. stol.) na Azemi mezi ses. V. Vallova 1 Marta, Neni to 'Simla. Jste-li mechanicky Kavkazem, Kubanem a Donem. ses. H. Mendlova Emilie, S jejich dcery nadan, stab: neptesahujici 25 let a Jmenem Onoguril nazSrvali jednotbr. E. Olexa Frantik, syn pfejete si nauditi se temeslu, ktere ni jette Slovane hunnsko-turecke br.

J. Kalousek Martin Vykasal, soused, plati dobrou mzdu ye 30ti dnech, v hordy, ktere sidlily v 5.-9. stoleti v br. E. Hoek Jifi Skala, leteckSr clustojnik, dobe jednoho roku ne merle netli, jihovS7chodnim Rusku a pozdeji tases. A. Hotkova, Pi. Skalova,, jeho matka, $35.00 tSrdne a zdali midete ueiniti ke jine na.rody (Chazary a Mad'ases. E. Kalouskova Mazankova, vdova, maliekSr investment, pitte hned na ry), ktere se zdrtovaly v nekdejtich br. T. KostomlatskY Fredy, jeji syn, sidlech Onoguril anebo tily pod jeP. 0. Box 108, Temple, Texas. br. F. Olexa, ml.

Lekak, (50-1-pd.) jich nadvladou. Nazev pfevzaly byJ. Katpar Susterka ,obchodnik obuvi, zantskofeeti spisovatele a od nich Dej se odehrava na forme Dolejtove v dnetni dobe.

Mr HLEDAM k pronajmuti dilnu se rortifilo to jmeno do latinskeho kovalskou v osade, kde pottebuji pisemnictvi v podobe Ungri (HunZAtATEK 0 4:00 HODINACH ODPOLEDNE dobreho kovate. Pitte na: Joe Shi- gri, Un'ari, Hungari). Ponejpry je VSTUPNE: PANI 40c — DAMY 25c. pula, Crosby, Texas.

(52-53-pd) nachazime v pramenech 9.-10. stoDej tento jest z eeskoamerickeho tivota. leti. VSrraz Magyar ;v nejstarti forme: madtari, madter) byl pilvodne TAROKY! nazvem osady nebo osoby, v prameHra tarokft, nejlep§i jakosti, ny- nech byzantskSrch se site vyskytuje K hojne navtteve zve ni za $1.35, paitou vyplacene. Ob- dosti zahy, ale na oznadeni jednoho VIBOR. jednivky adresujte na: eechoslo- z mad'arsk3'7ch kmenu se ho utiva vak, West, Texas. (d2) ponejpry od stoleti desateho. .1m*.im1on*minweiwoOnmilommionammirowil.rami...ismomouessoomewoomolmo.nowamalow*,14 ' 4.11KANKAN*001■■■■•■

Strana 16.

Pontiveite k oznatnovini,

ev-

Rid Pokrok Houstonu

I

OZNAMUJE

V NEDELI, 15. LIST. "13aea Original V NEDELI, 22. LIST. - Syncopators VE CTVRTEK, 26. LIST. - Thanksgiving Dance Junior klubu hudbe Syncopators

Vstupne na taneCni zabavy: 25c Parii 40cDanny — Zabavn- Wbor.

Divadelni krouiek "Hlahol"

DNE 22. LISTOPADU 1936 v sini Iadu Pokrok Houston Cis. na Studewood,

PRICEZNA Z FARMY

Veeer taneeni zabava