Vestnik 1936 11 18

0 ari SI ovartske Podp ora tci Jednoty State Texas. „0 0-0

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

notNIK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ve stiedu

(Wednesday) 18. listopadu (November) 1936.

CISLO 54.

BOJ 0 PREAT VE SVETOVE DOPRAVE. TERSI Anglidan pronesl vYznamna slova: "Transportation is civilization".

K -- Doprava je civilisace. Ale doprava je krorne toho take bojem — bojem novych, technicky dokonalejaich prostfedka proti sta Om a obranou starYch, ktere se brani odsunuti do stareho aeleza, proti novYm. Prase nyni jsme svedky trvaleho zapasu mezi aeleznici a dopravou po silnicich, boje vozu jezdiciho po kolejich a dokonalYmi silnienimi vozidly, a zapasu vaech pozemnich a vodnich dopravnich prostfedkil proti letectvi.

Kdy zaeal boj mezi jednotlivSrmi dopravnimi prostredky?

Ve staroveku pomahal ph doprave v p •iznivem ptipade vitr. Nebyl-li, nebo neval-li ye smeru dopravy, byla jedinou hybnou silou sila lid!. Normalni, nejvice pouaivane lodi stfedomokeske kultury — male triery — majici nosnost asi dneanich 300 registrovanYch tun, potfebovaly k svemu pohybu 120-200 veslaffi (a stejnY podet muse na smenu) a rentabilni provoz na nich byl moanY jedine proto, ze veslaki byli otroci, valeeni zajatci, nebo zlodinci. Pici dobrem vetru bylo mono temito lodemi plouti rychlosti asi 8 uzlii.

V pozemni doprave byly pornery jeate mnohem nepfiznivejai. Vezmeme si na pi-. dva velke, duaevne zcela kontinentalne (suchozemsky) vyvinute kultury velkYch narodil staroveku — kulturu einskou a fimskou. Obe tyto vysoke staroveke kultury se vyznaeuji airoce rozvetvenou a dobte vybudovanou site silnic. Tato sit' vaak slobeila pfedevaim fleelum vojenskYm. Umariovala rychlou dopravu zprav, zasob a valeeneho rnaterialu a slouaila mimo to cestovan! vysokYch hodnostaffi. Doprava zboai se vyplacela jen pro zboti vysoke hodnoty, nebot' pti levnejaich produktech byly dopravni naklady ph vzdalenostech 100 aa 200 mil nekolikrate vyaai flea: cena samotneho zboai. Pro dopravu velkYch nakladt pfichazela v ilvahu jen doprava vodnimi cestami a proto take tehdy nemohlo bYti ani feel o nejakem boji mezi dopravnimi prostfedky.

Tento boj zaeal aa ye 14. a 15. stoleti mezi dvema raznYmi prostfedky namotni dopravy.

Lide se totia nautili vyuaivati sily vetru, i kdyl prase neval ye smeru jizdy, alma se vyrnYtila temef apine lidska sila. Ale veslove lodi se nevzdaly bez boje. Zatim co vaechny lode velkYch objevitela, lodi obstaravajici svetovY namotni obchod a lodi namotnich hrdinft byly hnany vetrem, mely na pt. jeate ye Francii as do Velke revoluce valeene galery, pohanene vesly nejtelaich zloeinca — galejnika — stale jeate velkou alohu jako ochrankyne pkistava.

Boj mezi pozemni a vodni dopravou byl vaak many teprve as temek v novoveku, nebot' sttedovek posunul dopravu pc) souai znaene . apine z dodozadu. Vozy byly vyfazeny tem & pravy osob, lido cestovali na konich a v nositkith a i pro dopravu zboai bylo stale vice a vice pouaivano nakladnich mezka, osla, volt]. atd. Vetaina feudalnich potentatt, ovladajicich pornerne male twin', udelala —9.2 na male

Dr. Pollog. vYjimky — velmi mad° pro zvYaeni silnieni dopravy. Ta byla naopak ubijena komplikovanYmi pravy celnimi a mYtnimi a raznYmi poplatky, vymahanYmi jednotlivYmi vladati pima byla doprava hlavnim zdrojem pfijrrra. Tak na pf. zlornila-li se osa vozu nebo kolo a zboai se vysypalo, paticilo vae, co se dotklo pady, perm,

Prot

stall Clenem S. P. J. S. T..

Protoie toto Bratrstvo bylo zaloieno pionyry k vzijeranemu podporovani se Clew& a jejich &edict". Nak S. P. J. S. T. jest nestranna eeska organisace, ktera vede pojiit'ovaci obchod bezvfrdeleene, pouze jen ve prospech Pojiit'ovaci obchod Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas jest veden na zakiade zakonite znamena, ie finance Jednoty jsou poeetne bezpeene.

Poplatky, ktere plati kaidSr Glen, jsou zajigteriy vedecky a S. P. J. S. T. udriuje piny obnos zakonite zalohy potiebne k vyplaceni kaide pojistky podle podminek v ni obsaien*ch.

Zaloha S. P. J. S. T. jest tei zarukou, ie poplatky, ktere nyni elenove plati, nebudou se muset v budoucnosti zvygovat.

Ditky pfijimaji se y e stall jednoho roku a neplati Zadne poplatky na vedeni Jednoty ani adove poplatky. g len intik miti vice nee jeden certifikat a pojistky jsou vyclavany od $500 do $5,000. jena byl jejim majetnikem. Ilk to pfispivalo jen k stalemu zhoraovabi stavu silnic.

Obrat nastal teprve v 17. a 18. stoleti. Panovnici vetaich statnich dein, vzniklYch absolutismem, poznali dobfe, ze kvetouci provoz, dokonala vYmena statka a dobre udraovani a ovladani velkYch fizemnich celka neni mane bez dobrYch silnienich spoja. Zaroven nastala t.zv. pramyslova revoluce, t. j. zavkleni stroju, ktere aetkily lidskou praci, a stale hojnejai pouaivani mechanicke sily (zprvu vodni a vetru, pozdeji pary) v pramyslu i temeslech.

Pro vYrobky, vyrobene snadneji a ye vetaim mncastvi pomoci stroja, a pro suroviny, dovaaene stale ye vetai a vetai mire ze zarnofskYch zemi, musely se hiedati nove trhy. Bylo nutno dopravovati velka mnoastvi zbai a surovin i na velke vzdalenosti ye vnitrozemi.

To vaak nebylo =arm obstarati tehdejai dopravou "po ose" ani tarn, kde byly pomerne dobre silnice a pravidelna poatovni sluaba pro dopravu osob, zboai i dopisti. Proto byla venovana znovu pozornost pornalejai site a v zime mnohdy znemoanene, ale pfi torn mnohem lacinejai doprave po vode. Kde neposlouaila roda sama dosti huste rozvetvenou siti spla y -nYchvoditn,byludovankly.V

mnohSrch zemich byly staveny statnim naklarem, v jinYch pak — na pr. v Anglii a Americe soukromYmi spoleenostmi, ponejvice akciovYmi. Zdalo se, ae vodni, pkirozene i umele, testy, stanou se v budoucnosti velkYmi dopravnimi tepnami a to i v azemich kde byly vysoke hory. Tak na pf. aby bylo ulehdeno spojeni mezi Italii a Nemeckem, bylo v rode 1802 projektovano spojiti Mnichov kanalem se StarnberskYm a KochelskYrn jezerem, eima by se jen pit doprave obili udetfilo mane 35 tisic ziatYch. Ale silnice se nechtely jen tak nechat vytlaeiti z velkodopravy. Byly budovany dobre udreovane silnice, na nicha poatovni doprava a Ptychlodoprava" (mailcoaches-malles-postes) s dobte vypravenYmi stanicemi znamenala nejvetai rozvoj dopravy po suckle zemi, kratce piked zavedenim parniho aeleznieniho provozu.

Se zavedenim vodni dopravy kandly a udraovanymi vodnimi cestami po fekach a rychlodopravy po silnicich, zaeine. vlastni boj mezi jednotlivYmi dopravnimi prostfedky a zapas s kaadYm novYm dopravnim prostkedkern, jemua se stavelo v cestu hluboke neporozumeni a odpor soudasnikii — nejenom airoke veiejnosti, ale i odbornika. Bylo to vaak ptedevaim boj kruha, interesovanYch hospodatsky na starYch dopravnich prostfedcich. Tyto zapasy se podobaji ter/1U vady aa do nejmenaich detailti jeden druhemu a opakovaly se ph. zavedeni aeleznic, paroplavby, automobilu i letecke dopravy.

Boj proti neporozumeni a poveram mas.

Lid byl vady naklonen hledeti na nove dopravni prostfedky (prave tak jako na nove vynalezy) jako na "dila d'ablova".

Prvni aivi tvorove — vzduchoplavci, kohout, kachna a beran, padli za °bet' plavbe ye vzducholodi, nebot' sedlaci v Le Bourgetu; vedeni je zabili kosami a cepy, kdyi na jejich pozemcich pfistal balon, pineny vodikem, jehoa byli prvni aivou posadkou.

Starostlivi otcove 'nest v Nemecku i jinde posilali aadosti a rekursy na v16.du, aby sly aeleznieni trati co nejdale od jejich mest, aby nebyla paakozena aivnost formanska. Prvni trat' Zeleznice v Line musela bYti pfenesena, nebot' "hluk teleznYch vozu rusil klid mrtvYch a znepokojoval dir ge ptedkir.

Zpresa jedne anglicke parlamentni komise z poeatku let t • icatYch minuleho stoleti podaIra souhrn vaech stianosti ve •ejnosti proti parnim automobilam: "Ohroiovani provozu na silnicich vYbuchy kotlfi a jejich eastYmi poruchami, obtelovani lidi i koni na nezvyklYm pohledem, htmotem, koutem i parou, velke opotfebovani silnic". Vee to bylo slovo od slova vzorem pro stuanosti na automobily o etvrt stoleti pozdeji. Nejvaanejaim davodem proti novYm dopravnim prostfedkam byla vady jejich nebezpednost. Tak na pf. letectvi platilo velmi dlouho mezi airokYmi vrstvami ze nejmodernejai zpfisob sebevraady a jeate dnes, poslouchate-li v zastupech, pkihlilejicich provadeni vzduane akrobacie na nekterem leteckern dni, uslyaite jeate z tist nekterYch lidi a(Pokra6ovini na str.

Strana a Ite.■■•■•■simalto.

Oddil dopisovatelskf ININIMMNINIKNII•100■041•NHNINIK.NINNIIIIN

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu V'boru k vlastnimu rozhodnuti.

El Campo, Texas.

Ctene. redakce Vestniku a v gichni jej etouci!

Nyni dlouhe veeery, a Vestnik zvet gen az od Noveho roku, to jako by bylo vice mista pro dlouhatanske dopisy. Ale ja„ vite, start Bartog, nebudu tak dlouho dekat, a obzvla gte kdyt jsem dnes tak dobte naladen, neb prave dnes, 8. listopadu, jsem se dotil 6 a 60 mkt, je to hez10 vek, te? Ale vime, ja ted', jak ta prosperita zadine se spoza-toho-rohu ukazovat, a to oeekavame, po repete zvolenem Rooseveltovi, tak si povidam, aspori je gte etyfi roky do to 7desatky.

Mothe to bych si pfal jegte kterSrsi rok, a bylo by to orajt, jestli by se ze mne nestal potom brundival! Dekuji vem, ktefi mi pfisli plat a vyhravat gtandrle. Po nekolik nedel jsme jezdili jen po sariVch piknikech, ale dnes sedime doma, a vzpominam na ty dvoukoncove jitrnice, neb jaternice, na kterS7ch si budou po gmakovat na Sladkem Domove. Dekuji br. Morrisovi za vzpominku, ale u nas kdy2 delame jitrnice se gesti koncami, ale naposled pfec ta jitrnice, jak to seite, sakumpak dohromady, tak to musi udelat konct sedm, to na vet, brake Morrisy! Byl jsem na pikniku. v Hillje, Texas.

Vstoupim do obchodu bratra Emila Kube ge, a tak pti flake vzpomeli jsme na prvni mtiij trip do Jourdanton, okres Atascosa. Jatku, Emile, slibil jsem kdysi to napsat do Vestniku, ale jsem na to zapomel! Ted' ut po mnoha rokach to de. gpekulirovani. On, Emil me nee° ptipomei, a tak ted' davam prst nad nos a gpekuliruji. Ut to mem! Soused Frank Karia, nyni jig mnoho mkt na pravde Boti, me vybidl, bych s nimi jel do Jourdanton. Jatku, to mote, mam tam rodinu, tak pojedu. Vyjeli jsme jednoho mlhaveho jitia v mesici dervenci. Na gim goferem byl eipernS7 kludina pana Kane, asi 141etST. Zastavime v obchodu bratra Kube ge, gvakra Karioveho. Emil pfibral nee° z obchodu, bysme netrpeli hlad, a bereme to k Victorii, ale tenkrate jegte nebyla hajvej 12ka cimentova jak nyni, ale se mi zde, to ug na ni kdesi cosi gtrutali. 810 v2e orajt, neb bylo je gte tma, kdyt jsme pfijitdeli do Victorie, ale jak se zadinalo rozednivat, na g Sofer Vilik, tak se jmenoval, videl katdeho ptaeka na fenci, a kdesi cosi, tak to ut se nejelo tak pohodlne jako kdyt nebylo na ptielty videt, takte ho tatik musel dasto napominat a easem i pohrozit, by lope na cestu daval pozor. Nevim ut, kterSr rok to ut bylo, ale vgade znatelne velike sucho. Ptijitdime k Floresville, bylo po poledni, tak se zdalo, ta bavina zvadloo to do vedera musi dodelat nadobte. Pies Floresville, Pleasanton a Jourdanton, kousek od mesta, zastavime, troubime, ale jen Vilik sam troubil, pied jednou farmou, a za chvili se k nam gene Olovek k bratru Joe Valigurovi podobnY, ale to ptepoceni mne mYlilo. Znal jsem bratra Valiguru dobte, ale ptepoceneho jsem ho nikdy nevidel. Pravil, to vozi cukrol ate je zatrackane horko. A take bylo! Nebudu popisovat, kde jsme vAade jezdili, ale octneme se na Dobrowolski, pled domem Rudolfa Vrany, neb ona, Malka, je moje sesttenka. Vranove. vyjde y en, ate co bysme si ptali? Neb druzi byli ji znami, krom mne. Ja se nepiedstavil, neb jsme se nevideli vice net 30 roku, ale skromne jsem se ptal, jestli bych mohl dostat na jejich dtine praci, iena ze me vyhnala, a ja to si musim neco hledat. Pravila, ze ut delnikii maji dost.

Moji spoleenici se nemohli smichem udrtet, a tak s pravdou yen. Ja iku, to piijdu k &tine, ale spoledniky nebral sebou, neb jsem ` chtel miti co nejvice g vandy. Bylo mi jiti hezkY kus, sem a tam zakrsle muskyty, ate snad jsem se ohlitel hned na tu a zas onu stranu a pozoroval to bu6i, ja to ani nepozoroval, ale u &tiny, a pozorujici cizince ptichazet, ze fined poznali, ze je to elovek z prerie. Ohlitel-li jsem se, tak jsem zajiste myslel, te na mne eihe. za katdYm buAikem chtestSr§. Tak pkijdu k shromatdeni a ptam se po lV1r, Vrimovi, Jeden z nich se

vtsTN-r predstavil, ze jako on to je. Ja jsem se precista,. vii, to jsem Kral, uzil jsem na gi mo.my divei jmeno, ad jsem vedel, ze fale gne jmeno je proti zakonu. Dale jsem zahovotil, ze hledam praci, to me Lena vyhnala, a chtel si dat jako dobre odporueeni, ze jsem delnik dobry, jazyk se mi podvalil, misto delnik dobry tekl jsem jedlik dobrSr. Vrana si opakoval, Kral, Kral, to by tak jeSte schazelo, je gte Krala tady, to z toho jako nebude nic, on to ma delnika dost. red& jsem, ge ut asi nepotidim, kdyt povidal, ze dost. Ja ukazoval na jednoho nejsilnejgiho ze vgech, aby toho pustil, ja ze mu budu delat za kost. Pravil, no, no. Pochvalil jsem ho za to, a pak se mu ptiznal, kdo jsem a ge praci nehledam, bez to ze se obejdu, a sam doma ze main najate delniky na delani melasu. On, Rudolf, povidal, ze jsem mluvil podeztele, ze me tena vyhnala atd., to ze uznal, ze kdesi cosi je jakasi dertovina. To se vi, to po pfiznani se ut jsem byl doma. Ujednano, ze na drubs' den, a to hodskoro, vyjedeme se podivat do San Antonio.

To jedeme! Pan Stavinoha, dfive na g taitonsky °bean, a br. Valigura, byl jako na g prtivodei, tak jsme chodili jen za nim, bysme se neztratili. Nav gtivili park Breckenridge a slavne Alamo. Pak br. Valigura nas nechal vytahnout po elevatoru do gesteho patra, k jakemusi agentovi, kterS7 by byl red se mnou mluvil jakSrsi biznis, ale ja ho odbyl v3imluvou, ja ze bych tam mak) prospel, a ze jsem do farmateni, tak. jak, a ukazoval jsem na br. Valiguru. Zasmal se, a ut jsem mel pokoj. Piljedeme zpatky do Jourdanton, ut bylo pozde veeer. Chteli jsme se shanet po jakesi veeeti. Br. Valigura pravil, jo hogi, restaurace zavfene, a tak jakoby se nam ut chtel vysmivat, ale dobte vedel, ae na nas deka veeete na stole v jeho domove. Ja nevedel jeho myglenku, ale ma my glenka byla, vgak main jegte dye dirky na opasku a v nejhorgim pfipade je poutiju a bachor stahnu. Ale jak jsem vstaval od vedefe, tak jsem dve dirky musel popustit. Ostali jsme tam s br. KubeSem na noc. Rano si pfivstaneme, jako to dtive vyjedeme k domovu. Jdu na misto, kde se mi zdalo to jsem minuleho veeera vyzul stfevice, a opravdu je nalezl a obul. V torn pani Valigurova, vole k snidani, to se vi, to jsem byl hotov ajnc cvaj, .udelam 2-3 kroky, co to, jakesi vrzani, to piece moje gaze nedelaji. V torn se pi. Valigurova na mne podiva a asi zpozorovala kolik udetilo, to jako main stfevice jejiho stareho. Co jsem mel delat, volky nevolky s nimi dolt', ale nerad. Tak jsem si pomyslel, to kdybych byl po snidani, te bych byl v nich zdSrmil. Ale zas ml napadlo, kdepak, mai° platne, stars' taitonsk kongtelal, minil jsem br. Valigura, by me byl jednak chytil. Nevedel jsem, prod br. Valigura v ten veder nesl jeho gaze kdesi na venek. Ptal jsem se ho, jako prod je nenecha v hauze, on povidal, to je vtdy da pod okap sttechy, aby poznal jestli prgelo. Vette na, ze v tu noc neprSelo, jinak by jeho gaze nebyly vrzaly. Tu noc se na nagi strane bl rskalo, ph same zemi, a nasledky z toho, jak jsme pfijitdeli blite k nam, jeli jsme v blate. Toto jsem popsal maj prvni trip do Atascosa. Tenkrat tarn je gte nebyla rodina Ktemenkova. Od to doby jsem tarn zajel nekolikrate a vtdy nav gtivil rodinu Kfemenkovu. Jedenkre.t.kdyt jsme jell s mladS7m Vranou do Pleasanton pro led, uvidime na ceste leteti ratlsnejka, a dosti hovadsk3"7 : Jafku Adolfe jen jed', a at pojedeme zpatky, bude-li tam jegte, (ale moje my glenka byla, nebude-li tam ze mu ukatu, se elovek z prerie se neboji). Jedeme zpatky nebyl tam, jednako ze dostal ze me vitr. Take jsme , navgtivili nekolikrate br.

Emana Skalick3Th.o v Pleasanton, hledade oleje i zlata. Nepovidejte to je to humbug, on Eman nas pfesveddil s jeho ingtrumentem na pet galonove bani a nikdo nemohl fici, to mu to netahlo. Emane, pfijded' se podivat zas na zdejgd olejovS7 barn, na tvoji farme zde je gte nevrtct, ale ut fuluji poled dokola.

Diky sestfe pi. Paulove za pozvani na tu jejich tam zajimavost, ale ja bych at tentononc, ale neukazovalo to. Tak jsme dnes v nedeli poslouchali ty vase muzikanty z Fort Worth, od 2 do 2:30 hod., a to ponejprv, neb jsme vtdy na to zapomeli, neb jsme nebyli doma. Asi br. Tonik Tobolojc vyskakoval, kdyt pro neho hrali narodni, dervene vino, nebo to bylo pivo, u g ani nevim, 0 ttech hodinach zas boheminskou mu-

Ve sti.edu , cine 18. Iistopadu 1936. ziku ze Schulenburg, kteisi tentokrate hrali i krasnou natodni " 'gel dratenik po ulici". Pi. Paulova, s tou rodinou zde v El Campo neni tadna fee, tam k yam do F. W., tak staremu Vag iekovi napovidat, ze tam mate straAnych ryb, tak by ani staff, ani vzdalenost nevadilo.

S polni praci jsme po pfedku, neb zorano mame vsecko fixum fertich, a jen flancovat. S Arodou spokojeni take jak tak, bavina sypala 1/2 balu z akra, tikame, na tu dtive ukazku je to bidne, neb • nnoho boltctl pti mokrem poeasi vzalo zkazu. Korny take jen asi jen polovieni firoda. Nekteti neudelali ani bavinu ani kornu, a takovi jsou k politovani a tim vice to vlade nedavefovali s tim redosovanim. „Tak jsem vam toho zas tentokrate napovidal do haleluja, ale jestli by se to zdalo etenarum neb redakci je gte malo, jen dat znameni, neb uvedomeni palcem u nohy. Na zdareeky!

Statieek Jos. Bartok.

a

Telocviena Jednota Sokol Taylor.

Ctena redakce Vestniku!

Telocvidna. Jednota Sokol Taylor sehraje krasne divadlo pod jmenem "Tulacke dobrodrutstvi". Je to kus ye tfech jednanich a velice krasnSr. Bude se hrati dne 15. listopadu v sini tadu Vygehrad, Cis. 48. S. P. J. S. T. na Bayersville. Pfatele a krajane a v gichni milovnici divadla, ptijedle a nebudete toho litovat, nebot' nagi herci Sokoli se znamenite drti a katdS7 svoji- filohu hraje krasne. Smichu bude dosti. Zaeatek divadla bude v 7:30 hod. veeer a pak po divadle bude zabava. V padu velice 2patneho podasi bude odloteno na neurditS7 eas. Proto ptatele a v gichni jste timto uptimne zveni na 15. listopadu na divadlo, a svS7m pfijetim ueinite velkou radost na gim hercam a tet se krasne pobavite a nasmejete se do sytosti. Tet divadle a po nem bude fieinkovat prava deska. muzika.

Co se tyre vefejneho vystoupeni T. J. S. T., bylo to nee° fichvatneho, katO nav gtevnik byl uspokojen, a aekoliv bylo ten den dosti chladno a ten strSreek severak nemilosrdne nas chladil, piece pies den byla nav gteva uspokojiva a ty nage kuchaiky katdeho vlidne obsloutily. Za to na veder bylo mak), neb v gude na blizku byla nejaka. zabava. Nejvice co nas tailo bylo, to bratfi ze 2upy Jitni z Dallas byli pfitomni, bfi.

Houtvieka, Kraft a Nesuda. Tet nam ye cviaeni vypomohla Sokolska Jednota Seaton v nejvetgim poetu. Bratti a sestry, jmenem T.J.S.T. dekuji yam vgem, ze jste na g program svSim pfijetim vypinili a my zase yam to budeme hledet splatit. Sestry z T.J.S. Seaton se znamenite drtely ye cvideni, jak prostna tak I grviha.7 dla. Bud' yam za to east' vzdana. Vy, na ge maminky, ktere jste ptispely do na gi kuchyne, jmenem T.J.S.T. yam srdedne dekuji za Intel ochotu a obsluhu. 'Teem ptitomnS7m nevgtevnikam dekuji ze pfijeli k nam a krasnou narodni vec podpotili. Tak jak jste pfatele ptispeli na nage vefejne vystoupeni, doufam ze ter na to divadlo ptijedete a tim udinite velkou radost nagim hercum. Nezapomerite na 15. a jistotne se dostavte.

Za Telocvienou Jednotu Sokol Taylor a na shledanou v gem na 15. listopadu v sini tadu Vygehrad Cis. 48. S.P.J.S.T. na Bayersville a Na K. F. Chalupa, zpr. Sokola. zdar! jsem ftid techoslovik, eislo 141.

61eni tedu jsou tadani, by se dostavili do pfigti schaze prvni nedeli v prosinci. V padu gpatneho podasi o t3iden pozdeji. Iked odbS7va vSTrani schazi a tak nam ptipada volba atedniku k pfi'g timu roku 1937. Take dleni, kteti jsou se svS7rni poplatky pozadu, jsou tadani, by se dostavili a s adetnikem aspori easteene se vyrovnali. Take ma fad dal gi zaletitosti k vytizeni, ktere v poslednich ttech schilzich musely laSrt odloteny pro velice malou navgtevu.

Jest nutno aby se dleni shodli na nemocenske podpote tedovS7m 'Mariam, pro ptigti rok, aby meli afednici dle Cello se Hdit. &haze bude v sini "Sunrise" na Mixville o jedne hodine odpoledne.

Jos. Tagka, taj.

S bratrskS7m pozdravem, }Cala, pfekatka, kterou odstranite, abyste si ziskali duveru a oblibu zakaznictva, je toilk, jako tvrde penize v pokladne,

Ve stkedu. dne 13. listopadu 1936, NEMOCENSKA PODPORA. Cteni bratti a sestry!

Jak vam znamo, to na sjezdu v East Bernard nebyla pfijata v$eobecna neniocenska podpora, ale dobrovolna, ano, to znamena, to kdo si bude na nemocenskou podporu platit, tak ji obdrtf a kdo ne, bude odkazan na svuj tad, anebo na milosrdenstvi druhSrch tadt, budou-li chtit nedim ptispeti. Po novem roce, at se sejde cela Hlavni ttadovna, maji se vypracovati pravidla a ce1Sr zaklad pro tento odbor svepomoci petelenneho vSrboru a uvezti tento odbor v einnost, a bude to take vytadovati spolueinnost ntedniv$ech tadn; a nebude na tkodu, kdyt zaenete jit nyni pracovati a udinite si seznam hleSenSlch olenn, kteti si toho pteji. Uznavam za spravne, to sjezd tak rozhodl, nebot' se najdou elenove, kteti nebudou chtit dati ten dolar, a kdyby mirj navrh bSrval prosazen, byl by kaidS7 nucen ptispet dolar, a timto nebude nikdo nucen delati, co by si neptal.

Jestlite vS7bor nemocenske podpory rozhodne jednocentovou podporu a sejde-li se nas pet tisic v tomto odboru, obdrtel by nemocnST Glen $50.00, cot jest slukaa eastka. Ale mS7m ptanim by bylo, aby cele tady ptihlasily v$echno elenstvo a pak by nemocenska podpora obna$ela od $120.00 do $150.00 a ph tak velkem podtu Glenn i 1/2 centove, podpora by neco znamenala.

Die man) nahledu by bylo nejlepe, to by katcIST Glen slotil nejprve 50 centri, misto $1.00, a platit to na dvakrate, protote sloterV kapital mel by vydrteti celS7 rok a kdyt by nestadoval, mohl by se upottebiti pottebnS, obnos z obnosu $1,000.00, kterS7 nam sjezd povolil do zaeatku; a v ptipade to by se podilero v$echno elenstvo na tomto podniku, staeilo by 25 centn katdeho roku, kdyt se vybiraji poplatky na H. A. To by tadnSr ani neucitil a vykonal by pit torn velke dilo.

Vezmeme za zaklad 14 tisic elenfr.

Po $1.00 roene seko by se do pokladny $14,000.

Po 50c 1/2 roene se glo by se do pokladny $7,000.

Po 25c 1/4 mane salo by se do pokladny $3,500.

Domaci vSrbor nemocenskS i odeslal by tadost H. ft. o podporu, ku ktere by byl nemocn3i Glen opravnen a taj. H. ft. by poslal eek na taj. tadu a vac by byla hotova, a stalo by to jenom 6 centri vydani.

Sl eduji davno tuto vac a dam yam o ni fleet: $2.40 Roteslani peknS7ch tadosti stoji $2.00 Tisk tadosti $1.50 50' tadn odpovi po 3c $5.00 50 tadn koupi Money Order po 10c $10.90 Celkem Od techto tada nepkijdo vice jak $35.00 a stalo to elenstvo $10.00, co • samo sebou dini slu g yydami eini smegnou su--noudastk,coiprt nrieku a jsem jistY, tie novYm zavedenim nemocenske podpory se to zmeni.

Ja oeekavam od tohoto odboru velkY vzrust elenstva, prototie dokaleme na gemu okoli, to jsme•bratti, to podporujeme nemocne, a v tornto spojeni nas to bude staid velice malo.

At se sejde Hla y. U. s vYborem, pogleme katidemu tadu podminky, za kterYch Glen obdrti podporu a tad nam poste seznam Glenn ptihlagujicich se do tohoto odboru, a budeme neeka.vati spolueinnost v gech elenfi i latednin o rychle vykizeni, aby co nejdtive tento odbor mohl pracovati.

Jestli budou elenove detskeho odboru ptijiMany, rozhodne se ye schuzi.

Toto, co pigi, neni tadne rozhodnuti H. ft. ani nemocenskeho vYboru, to pi gi osobne a tegim se, to vac tak dobra se podati.

S bratrskYm pozdravem na v gechny jsern vas John 'toupal. ptitel nemocnYch, CO BY ma KAGDY VEDETI' Caldwell, Texas.

Toto venuje etenakske obci nagich bratru a sester vas bratr z clavon vdeenosti za ptizeri, kterou jste mne venovali v mem obchodu. Jest mi velice lito, to katideho roku od mesice listopadu do mesice dubna zajde tolik na gich lidi nebezpeenou nemoci zapalu plic.

Od poeitku valky nachlazenina na prsou nebyla vice nachladem obyeejneho razu, ale epidemii nakatilivou, a nebylo-li hned zakroeeno razne, stala se kaidemu osudnou.

VESTNiK Pri chladnem poeasi musite dbati, abyste chali nosem (ne otevtenYmi nstyl, aby vzduch, kterY plice ptijirnaji, byl dasteene oteplen netli ptijde do pile. Vag e plice musi bYti eiste bez nachlazeni, $lemn a usedle nachlazeniny, aby byly schopne zpracovati kyslik a dusik, jet obsahuje vzduch vdechovanS> do plic. Kyslik okyslienje Vak krev, eini ji derstvou a dusik vydechujeme zpet do vzduchu.

Proto nemocnST, uzavtenS7 v male svetnici. .kde se topi a dva nebo tii lide tam sedi, umira nedostatkem kysliku, jetto v uzaftene svetnici jistou east kysliku spottebuji ti, co jsou zdravi, jistou east spottebuje oheri v kamnech, a nenili tadne ventilate, nemocnemu zbude jenom dusik, kterY jej zabiji.

V mistnosti, kde nachazi se nemocnS , a se tarn topi, ma valy bYti umistena nadoba s vodou, ktera se vypatuje a dela vlhei teplY vzduch, coti jest ku prospechu zdravYm i nemocnYm. V mistnosti, kde nachazi. se nemocnY, maji bYti umisteny kvetiny tiive, ktere zachycuji dusik a tim eisti vzducn.

KatidY nemocnY na zapaleni mel by bYti u getten eastYch nav gtev a zbyteeneho miuveni, jetito chore-plice se tim namahaji a gkodi nemocnemu, ani byste o torn vedeli.

Ph zapaleni pile ka gel nema bYti zastavovan raznYmi leky, kagel jest pottebnY, aby nachlazenina na plicich byla vyka glana yen, coti jest jedind zachrana pro nemocneho.

Katide. bolest na prsou a z ylagte pichani ph vdechovani vzduchu znamena, zaeatek zapaleni a nejjistej gi prosttedek jest se tadne namastit, vypotit, a ugh nejakY dobrY projimaci prosttedek, (ale ne hotkou 41), tu nechte kraviekam a telatkiim.

Casto slYcham, ja.4 jest po nachlazeni dobra kotalka. Ano, jest, ale jest i gkodliva, prototie eeho moc, vgechno gkodi.

Kokalka upottebena do limonady horke, asi 20%, ptivodi lepgi obeli krve, ohteje tialudek, podporuje tialudeeni svalstvo v praci zpracovani potravy a ptivodi i dasteene ptispeje ku vypoceni.

Ale utiivani kotalky ye velkem metitku opiji cele Astroji, svalstvo i nervy, a easto u gkodi i zabiji nemocneho, zvla gte toho, kdo ma slabe srdce anebo srdeeni poruchu. Tedy pozor na kotalku!

Katicleho lekate ye vagem okoli nepovatiujte za nejakeho strYce, ale za osobu vzdelanou a pro dobro lidstva se obetujici osobnost, a nikdy se jej neptejte, zda to neb ona patentni medicine by byla dobra pro vakho nemocneho, to jest uratika lekate a jeho profese, a mnozi tak eini, ani by tim minili nejakou uratiku.

Ted' ph chladnem poeasi pijete radio vody, jite tuend jidla, veptove maso a v ge!ijake misotinky, co ti veptici nam davaji, a jak pak bez vody mohou yam vase ledviny zpracovati kyseliny a gkodlive latky telesne, kdyti jim vodou nepomatiete? Jestlitie nepijete vody dostatek, jedy, jet nemohly ledviny spracovati, jdou do krve, jsou pheinou zacpy revmatismu, zavrati a Done poruchy.

Takto zanedbana neeista krev pin g jedil pusobi na telo jako rez na tielezo a v mistech nejvice u kloubu, kde jsou velmi male tiilky krevni, aini usazeninu a ptivodi easto ztuhnuti jednotlivYch udu, a pak at' to nekdo dish, nebo leei, tam jest jiti pozde a dlovek neni Fordka, aby si mohl koupit tu dastku, ktera jest chybna.

Nejlepg i lekarnou jest vase kuchyne, kde obratna hospodyne dava na sad dobke upravena jidla, tam jest zaklad va geho zdravi.

Jaksi to vychazi z medy jisti polevku, obzvlag te u to mlade generate, a mne to ptipada, ten kus masa, jako by dal do tialudku kamen.

Jestli mi to redakce uvetejni, tak vam ptigte neco napig i a jsem s pozdravem na v gechny vas John Toupal.

Oita kid Woodrow Wilson, els. 146. v Galveston.

Mill bratti a sestry!

V minule schAzi jsme se usnesli, potadati tanedni zabavu dne 22. listopadu. Proto vas v gechny zveme, jak od tadu Rozkvet els. 62, ale tat vg echny bratry a sestry ptespolni, a tai v gechny nag ince vilbec, by se s nami pti gli pobavit a vytandit. Kapela p. E. Kolaeneho z Danbury,

Strana Osmielenna, nam bude vyhravat. Zadatek v 8 hod. veder, v nedeli 22. listopadu, v sini 407% 21. ul nad United Cigar Store. Vstupne pan 40c, claim. 20c.

V ptitti schrizi, dne 13. prosince budeme odbSivati hlavni vSrroeni schuzi, ph ktere bude ptijimani nov "Ych &ern'', a tat DetskS T odbor bude ptivtelen k nagemu tadu. S potegenirn oznamujeme, to nas DetskST odbor nad oeekavani je silnST, a to zasluhou natich sester a bratru, ktetl se staraji, aby na ge mila Jednota stale se derstve zelenala. No a po ukoneeni v geho toho duletiteho nate sestry nam ptedloti zakusky a bratti zas budou mit neco ku svlakni jich.

Mill bratti a sestry, nezapomerite a dostavte se jak na zabavu tak na vSiroeni schrizi.

Jelikot chceme, aby tat ostatni tady mely pro sve dopisy misto ye Vestniku, co2 asi hodne v teto dobe bude, nebudeme vice tento rok pozvanky psat. S bratrskYm pozdravem za J. Vesely tajemnik.

Prapor Magnolie, eislo 65.

Mili bratti a sestry!

Timto vas uvedomuji, to mate se vtichni dostavit do vS7roeni schfize prvni nedeli v prosinci v jednu hodinu odpoledne. V padu Apatneho poeasi druhou nedeli v ten samST das. Tentokrat musime zahajit schtzi o jedne hodine, neb mame volby nfedniku pro ptitti rok. Vy, kteti jste s placenim pozadu, ptijd'te a vyrovnejte se, abychom mohli dat knihy do potadku.

Mrs. Alvina Balzar,,taj.

S pozdravem, /tad Slovan, Oslo 9.

Somerville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto se vam oznamuje, to tad Slovan cis. 9. bude konati svoji vS7rodni schrizi 6. prosince 1936. Schtze zapodne v 9 hod. rano a odrodi se pro spolednST obed, kterSt byl ponechan sestram na starost, a zasedne k dalkmu jednani v 1 hod. odpoledne. V teto schrizi bude volba ritednikft pro 1937 a ten fine dulezite jednani, prodet jste vkchni zvani, byste se v hojnem podtu dostavili a jednani se sneastnili, jestli ne ranniho, ptijd'te odpoledne a proneste svoje mineni. Radi budete videni a sin jest dosti prostorno., by pojala v$echny eleny, kterS7ch potet jest znaonSi S bratrskStm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

Houston, Texas.

Bratte Moudko!

Snad Te bude zajimat,ze sestra Rosa Mikeskova z Guy a br. Frank Truksa z Alvin rozhodli se zpkijemriovati si dny sveho tivota spoledne. Jako alenove Svobodne Obce ptiki za mnou, abych je mantelskSrm poutem spojil, co ptedseda VStkonneho Wboru, cot se stalo doma u mne v sobotu dopoledne, 14. listopadu, jen za ptitomnosti nejblitkch elenri rodiny Truksovy.

Hodi se k sobe znamenite a zasluhuji gratulaci.

Pozn. red.: Hotova udalost ptekvapi detne ptatele obou elenn sezdane dvojice, znamSrch to spolkovSrch zasloutilSich pracovnikt, jimt k jejich spoleene ceste tivotem posilam srdeene blahoptani.

BOLESTNA VZPOMINKA. Vzpominam na uboheho mantela Jana Baleja, kterS■ od nas odael pied dvema roky, 19. listopadu. Vzpomina Rodina Balejova a Beckova.

KOLONIE POLAKUM? Polsko se rozhodlo uplatriovat v Geneve narok na kolonie. Odnvodriuje potadavek nutnosti sousttedit a zorganisovat polske vystehovalectvf v jednom kraji, jent by byl dam pod polskou spravu a nad kterSqn by Spoleenost naropodriela mandat. Zastupci Polska odvolavaji se na projev Samuela Hoara, jent jako britekS= ministr zahraniei prohlasil, to se musi "nove a spravedlive uspotadat podil velkS rch state na zdroji surovin."

Ptiletitost ptijde ke kaidemu. Ale devadesat devet procent lidi ptiletitost hleda., misto aby se na ni ptipravili. Co nam pomrite ptiletitost, inejsme-li na ni ptipraveni?

Adolph S. Ochs

Strana 4, PRINCEZNA. Z FAlt 1,1wnedivejte se na tento titulek s podezilva3rSrm pkem, vim, 2e jste ditavali v pohadkovSrch kni2kach , o ranSrch .princeznach, ktere byly tak Alouho, princeznami, a si pro ne pfij el nejakSr prince neb kral a pomohl jim zmenit titul, k demut princezny veliee r4dy sve svoleni davaly,Nekay si ji musel vybojovati v tuhem zapase, jindy mu princezna vletela do narude sama. A vgahny ty princezny bydlivaly v zarncich a hradech a pokud ja vim, v 2adne z tech pohadek nebydlela ani jedna z nich na fame. easy se vgak meni a jak vite as, na g velkY basnik, Svatopluk Cech se v jedna z jeho basni zminil o sedlakovi, 2e on je vlastne kralem, panuje na sve roli, kteroa vzdelava a kropi svS7m potem. Ergo, kdyi je rolnik, ci zde farmat nern sve usedlosti, kralem, tak medle, tu jeho dcerugka je princeznou. Nekdy se mu toho tenskeho nadeleni dostane vice ne2 dost a tu se farma temi princeznami hem2i, at' ji2 jsou to plavovlasky nebo maji kadeke havrani. Jako ty princezny z pohadky, take Cekaji na nejakeho rytife, jen by je unesl, ne zrovna do nejakeho hradu, tfeba jen do skrovne chatky, kde by mohly samy kralovati, nebot' 2eny, ty vdane ovgem, jsou kralovnami alespon v kuchyni.

Ochotnici iadu Pokrok Houstonu nam povi vice o to princezne z farmy, nebot' nastudovali pilne sve Plohy hry, ye ktere se nam jedna ta princezna z farmy zjevi v pine krase. A ponevad2 jsou od kosti dobraci, maji radost, kdy2 jsou navgtevnici na gich divadel veseli. Z tech davodu si vybali pro nedeli, dne 22. listopadu veselohru "Princezna z farmy'.',. Jeji tvarce je nadanS7 dramaturg, Ed. Mar goun, jen v oboru veseloher WI se dobremu jmenu. Nal herci maji tee chvalnou povest a k tomu sobe pfimyslete nage nadherne a moderni jevi gte; tato kombinace je postaditelnou, abyste byli uji gteni, te se dobte pobavite. Pfeelete si jen jmena herca v oznamce a uvidite, 2e my na jevi gte hodime v2dy hezke mlad'oudke divdi postavidky.

To abyste se namisali. Mlade hezouke diveiny jsou zakladni podstatou hereckeho ensemblu a po nich pfijdou mladi herci. , A pak naleduje ta druha herecka chasa raznSrch typo a take potiebna. To vite ze maminku nemilte hrati hezke 2enske stvokenieko v kvetu mladi. Mohla by snad bSrti maminkou tak nejvS7ge rodniho bejbinka ale ne maminkou syna na 2eneni. DobrS7 souhrn hercti jsou jako strojek hodinek, musi tam bSit mala i velka, koleeka, raiser je jako hodinkove koledkove lOvadelko a napoveda je jako per°, v ge udr2ujici v pohybu. A my takove herecke hodinkovite itstroji mame ye sboru ochotnika kroaku Hlahol, dobte fungujici, ie kada hra jde ku pfedu az milo. Pfesveddite se zas o torn pfi gti nedele, az je shiednete ye veselohte "Princezna z farmy". Tam se dovite, ktera z tech dvou mladSTch hezkS7ch diveinek tou princeznou bude. Nechci zabihat do podrobnej giho lideni, bude vas to vice Wait, at se cela ta tagkafice bude pied vaimi zraky na jeyigti rozvinovati.

To vgak ale jegte neni vge, elm oblai navgteyniky tohoto pfedstaveni fad Pokrok Houstonu, jak jsem zvedel z dopisu sestry Svadinove v minulem lisle Vestniku. To gmadne papanidko, husidky, jaterniely, kolade a ostatni, jej jak sestra Svadinova pie je pro nav gtevniky uchystano, potahne vice nali kdybychom oznamili, ze bude u nas tanditi Sally Rand sans the fan. Ptimyslite-li si, 2e na g bar ma po ruce razne tekutiny, jimi2 je vam mono zahnati vzniklou po tak dobrem jidelku, budete miti peknou predstavu raje na zemi. Hlavni vgak mejte na pameti, kde ten raj naleznete v nedeli 22. listopadu. Je to tadova budova Pokrok Houstonu a vrata v toto pozernske rajske pobavenieko je otevfena ji2 pied dvanactou hodinou.

A nyni malou rubriku pod nazem "Osobni".

Sestfieka Hilda 8vestkova, dcera na gich elema tadu Pokrok Houstonu, maaelt A. 8vestkoTdch, dela familie, tatinek, maminka a dceru g -ka,velmidobthrc•sapeknuvlohr "U2 je full". Kapanek se rozstonala a pan doktor po diagnose seznal,ze Hildidka mute smele bez obav ztraty ptivaba postradati jistou Cast sve anatomie, apendix. 8elmidku, jako nepotfebnou ugmikl. Ted' je domacim rekonvaleseentem, velmi zpfisobn*m. Nehotekuje nad tou

VLST1■44 ztratou, ale je sarna veselost a smieh, dle sdeleni \tech, kdoz ji na ystivili. Cetne jeji ptitelkyne a znami ji zahrnuli kvetinami a pisemnSr -mivzponka,jemcitkdoa.

Nu a ja mam take malou gratulaci: "Brzke pozdraveni a abyste mohla zas brzo hrati!"

Druhou Cast rubriky mi poskytl br. mistoptedseda Hlavni fitadovny, br. Stepan oznamiv mi, ze znanir navgtevnik na'Sich obou tatlovSrch sini, bratr Truksa z Alvin uzavtel v sobotu, dne 14. listopadu snriatek se znamou sestrou Rosie Mikeskovou. Ani se nepochlubil, ze svatebni obtad vykonal sam, az mi to bylo sdeleno pfedsedou Hlavni Ufadovny, br. C. H. Chernoskm. Novomaaeltim gratuluji jmenem sySTm i jmenem na gi osady houstonske.

S. P. StudnienST. itad Vygehrad, eislo 48.

Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku! ftád VyAehrad cis. 48, SPJST., odbS 7val svoji pravidelnou schtzi prvni nedeli v listopadu a tez byla volba novS7ch Utednikt na ptiSti rok, neb v prosinci bSrva obydejne Spatne podasi, tak volby jsme chteli aspori eastedne odloS7t, a ✓ pristi schrizi, t. j. v prosinci se zvoli dark ritednici. Proto, bratfi a sestry, jste uctive byste do ptgti schrize v pinem poetu se dostavili a svoji spolkovou povinnost vykonali. Br. neetnik n-d rikal, bych yam bratti a sestry kadu Vy'Sehrad vS'em dal prosttednictvim nageho organu vedeti, byste se jistotne do pkiAti schrize dcstavili, ktera, se bude odbSrvat prvni nedeli v mesici prosinci, t. j. 6ho, ( v pa.du nepkizniveho podasi o t3"rden pozdeji).

Vy, ktefi mate piljeku od Hi. T:Tkadovny, se jiste dostavte, tak aby br. neetnik mohl dati knihy do potadku. Te2 je to Nr 7roeni schrize, a ✓ to maji b3"7ti vSichni ptitomni. Nenechte to jen na pa.ru brattich a sestrach, ale jiste se dostavte do pti gti schtze. Na shiedanou prvni nedeli v mesici prosinci v sini tadu VySehrad, disk) 48, SPJST, na Bayersville a s nazdar, jsem K. F. Chalupa, tadovS7 dopisovatel.

Oznameni iimrti a podekovini.

Oznamujeme timto naSim ptatelrim a zna.mSrm, .2e se zalibilo vtemohoucimu Bohu odvolati od nas k sobe do tech lepSich ptibytkri, jak doufame, na§eho milovaneho otce, dedeeka a pradededka Josefa R. Marka.

Zvednebi se narodil v Nrmne v oechach dne 13. dervna r. 1856. Roku 1875 pojal za druZku 2ivota Filomenu, takte2 Markovu, a na podzim r. 1882 pfijel s ni a se synem Josefem L. Markern do teto nova vlasti. Usadili se pki Industry a pobyli tam 9 let. Po ce17 ten das vedl cirkevni zpev v tamnejSim bratrskom sboru, eim2 si ziskal ptizvisko "zpevak". Roku 1891 se ptistehovali do okresu Falls a usadili se ph Barclay.

I ve svem novem domove pojal ihned loSrti cirkevne i spolkove dinnS7m. Byl jednim z hlavnich einitelt pH zaloleni bratrskeho sboru Ocker a po vice ne2 30 let jeho prvnim jednatelem. Deli Cas vedl i zde cirkevni zpev, fidil peveckST sbor, cvieil konfirmanty a udil nedelni Byl tee po 33 let Clenem tadu oeskS7 Prapor els. 24. a dlouholetSrm jeho ntednikem a vlivr4m einitelem. Roku 1895 si koupil svoji vlastni farmu v osade po nem Marekville zvane a r. 1927 se odebrali na odpodinek do mesta Temple, kde si zakoupili svuj vlastni &rim. V lednu t. r. ho pfede gla jeho maaelka. Od to chvile velmi tesknil a tonsil po tom lep gim domove. Doboj oval v nemocnici v Temple v patek 16. fijna o 10:55 veder ye staff. 80 let, 4 meslat a 3 drill. Zapal plic se pfidrail ku chorobe ledvin a niechSife, aby uspiSil jeho konec. Telesne jeho portstatky byly uloleny k doeasnemu odpodinku na desko-bratrskem hititove ✓ Ocker za velikeho teastenstvi vzdalenej§ich ptibuznch a ptatel z celeho okresu, ba mono lid ze. z celeho Texasu.

Dekujeme br. far. F. J. Kostohryzovi a br. far. J. Hegarovi za vykonani pohfebnich obkada, zpevaktim za ptipadne zpevy, Dr. W. A. 6ernockemu za bedlive a svedomite opatrovani ✓ nemoci, sousedum a pia,teliim za ochotnou pomoc pfi opatrovani v nemoci a ph vgprave pohtbu, dareum kvetin za ozdoben1 jeho rakve

e stredu, dne 18.1istopadu 1936.

panela pozname teprve ye hie, v zapase a v sazkich.

PANELA pozname tehdy, kdy2 ho pozorujeme pki hie. Ve hfe odpouta se jeho duse od vech spoledenskSich zvyklosti a -dem vaSnim a cittim da se volnS7 prrichod. Hraeska, . ptislovedna. Tak bSrei vaSeri Spanela je tem & a kohouti zapasy a pelota jsou hry, ktere dovedou v kakle dobe upoutati gpanela.

Bylo to jednou o prilnoci v Barcelone. Temnemodre nebe, pokryte tkpyticimi se hvezdami.

Vzduch tep1ST a zmalatriujici. — bude snad jemnejS1 u partie peloty. 8e1 jsem do "Fronton Principal".

Vchod nene dobte patrn; male dvete bez jakehokoliv osvetleni. Stoupa se po detnSrch schodech a ji2 sem jsou sly geti idkfiky "zpina hrdel" pochazejici od "caballeros". V herne mono se dorozumeti se svS7na sousedem jen kfikem, nebot' je to opravdu mistnost, kde elm& stai slySi sve vlastni slovo. — Ve 8panelsku je ostatne vAude tak 2ivo.

Prostor, kde jsou divaci, je oddelen — z pochopitelnSrch thavodti — od "kurtu", kde se hraje. Piepaku tvofi dratena sit', pfipominajici inti2 klece s dravSmai zvikaty v cirkuse.

Rozdil je vgak ten, 2e v tomto ptipade jsou "dravci" v ne intae. (Hrati jednou bez pteka2ky se neosmeli ZadriS7 podnikatel: zakizeni herny ma svou cenu a rozva gneni ptisazovaei jsou dobte schopni ji znidit).

Pelota je hra s midem, podolona tennisu. Ze zeme Basku se rozSlkila po ceIem 8panelsku.

Je to hra dosti spletita a aby ji nekdo dobte znal rad ji hral, musi miti hradskou vakri 8panela.

Pelota se hraje tak, 2e tii a tfi ("modfi" a "derveni") hraji proti sobe. Hradi maji po ko2ene rukavici, na ktere je pkipevnena jakasi lopatka pal metru dlouha. Pasobi dojmem ohromneho zahnuteho nehtu. Timto "prodlouZenim" pate je mid vr2en prdve tak jako tennisu. Stfidave vrha, jej jedna i druha strana. Protivnik musi 120 gramovST mid chytit lopatkou a opet jej odrazit. Mille jsou vrhany velkou silou a dostati ranu 120 gramovSrm midem neni 26.dnou malidkosti. Plocha lopatky je mengi ne2 tennisova raketa a chytiti mid je tud12 obtanej gi nez pfi tennisu. Hradi jsou dasto nuceni vrhnouti se bleskurychle na zada neb na bficho, zaujmouti i jine smegnejgi polohy, aby mid chytili a dostall body.

Tennis se ve 8panelsku neroz gitil; je to hra prilis slugna. 8panela zaujme divokost. — "Temperamentu se musi dati volnSr prachod" a pak je tepr y Span& spokojen.

B1121-li se hra ke konci a zda-li se, 2e "modvyhrali a "derveni" prohrali, strhne se pekelnST ramus. Jeden kfiei pies druheho; vane se rozpoutaji k nepopsani. Hradi jsou pH tom zasypani pustS7mi nadavkami.

Jsou 8panele, ktefi byli bohadi, meli auta a vily; vge prohrali v pelote. Ti, ktefi kdysi phsazovali tisicove eastky, jsou dnes uvadedi v hernach, kde se hraje pelota, nebo pomoeniky bookmakrt. Tato hra zamestnava dale soudy a tim take noviny.. Casto se dte ye panelskYch novinach: "Senor ten a ten spachal sebevraZ"du pro ohromne finandni ztraty, ktere utrpel ph /Ike pelota . . ." Anebo: " . . . za tki tS7dny prohral v pelote 100.000 peset, ktere zpronevetil . . ."

A. K. Antonovie. a jeho hrobu, bratfim S.P.J.S.T. a v gem ildastnikam pohnu za posledni doprovod, a vtibec vgem za kadou sebe meal laskavost jemu i nam prokazanou. Vgem yam spoledne volame: "Zaplat' Pan Buhr -Josef L. Marek a rodina.

Frank J. Marek a rodina.

OZNAMENi NAgIM tTENAktM. K ITU jednotnosti vedeni knih rozhodli se vydavatele na geho, organu pokradovati tento rolnik a do konce t. roku. Not im rokem zapodne die toho prvni dislo rodniku dalgiho.

Ilydavatele, S br. pozdravem,

Ire sttetItl, clne 10.-listopadu 1935.

turn v eechich pied 3000 lety.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor eadu Pokrok Roweny Cis. 49, jmenem tohoto eadu projevujeme u.ptimne citenou soustrast pozustale rodine nad Umrtim yaeeho milovaneho mantela a otce, a na geho uptimneho spolubratra Josefa Kudlaeka, kterY dokonal svcji pozemskou pout' dne 24. iijna roku 1936, a za hojne *Mast peatel a znamYch poheben byl dne 27ho iijna r. 1936, na Narodnim hebitove v Rowena, Texas.

Smuteeni fee a rakve zesnuleho vykonal br. kapitan Pazdral z West. Tato smutna uddlost se dotkla mnoheho spolubratra, neb tento zesnuly bratr mel vtdy na pameti s ynj eestnY shb, kterY u peitomnosti Clem sloth, kdyt vstupoval do tohoto eadu. Na g tad v nem ztraci mileho pracovnika, neb na katde akci Ceske narodnosti se podilel at' hmotne neb telesne, vtdy byl na prvnim miste, neschoyaval se za zada druhYch bratrtit, jak mnohY bratr eini.

Ano, mill bratei a sestry, tento bratr vstoupil do nateho eadu, kdyi byl ead jeete malinkY, ovinutY v plenkach. On vtdy pracoval na vYvinu eadu, neodkazoval se na ty zadatky, jak mnohY cinh, kdyt ma nejakYm centem peispet na dobrY ucel. Piijde doba, tie o nas takovYch to par tadka bude psano, proto dbejme toho, by o nas byla psana ryza pravda, jak o tomto bratru.

Tento bratr zde zanechave. sluene zaopateenou rodinu, mantelku a d ye ditky, obe jiz samostatne.

Vime, mild rodino, ze zarmutek vas je budit yam ittechou,ze i my sdilime s vami vas zarmutek nad Umrtim vaeeho otce a naeeho spolubratra. Budit Ti, bratte zeme lehkou, a po mnohe. leta budit na te mile vzpominano.

Psano v Rowena, Texas, dne 14ho listopadu r. 1936.

Vac Kvasnidka, Emil Dueek, Josef Hoch, esolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor eadu Elmaton Cis. 148., v Elmaton, Texas, vyslovujeme upeimne citenou soustrast nad ztratou Vaeeho syna, bratra a spolubratra Ernesta Kopeckyho, kterY zemtel dne 7 zati 1936, ye stall 33 let. Vime, pozustali, ze Va g zarmutek je velky, ale budit Vam atechou, ze celY fad citi s Vami.

ZminenY bratr byl tet zakladajicim elenem naeeho eadu a s yYch povinnosti dbalY. Budit test jeho pamatce Odpoeivej v pokoji!

Resolute tato budit zanesena do protokolni knihy eadove a opis poslan portitstale rodine.

Frank Hlotek, Jan SpurnY, Louis Skrabanek, Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor eadu Svaz techoslovanu cis. 92. ye Fort Worth, vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou naeeho spolubratra, mantela a otce Martina Novika, ktery zemfel dne 5. listopadu 1936 ye stati 45 rokii. Vime, pozustali, ze vas zarmutek je velky, ale budit yam ittechou, ze celY tad citi s vami.

ZminenY bratr byl dobrYm elenem nateho tadu a svYch povinnosti dbalY Budit test jeho pamatce a odpoeivej v pokoji.

J. W. dihadek, ' Rud. Kodi, ResoluCni vYbor.

Rata. rodina, katda domacnost mute byti zlatYm dolem pro prodavade, jen kdyt si k ni dovede najit cestu.

Chcete-li itspeene prodavat, musite znat problemy sy Ych zakaznikil a zkoumat, jak byste je svYrn zbotim

E61 Narodniho musea v Praze jsou na dyad vYznaenYch mistech v Oechach provadeny vykopayky, ktere peindeeji jia nyni ptekvapujiei pohledy do oeskeho praveku. Ukazuji, ^te ut diouho peed d yema tisici lety byl v Oechach na tehclejei dobu yyspelY tiyot kulturni, kterY se peiznive ligil od stave, v nemt thy mnohe kmeny germanske. V torn smeru kona eeskoslovenska archeologie velikY kus prate pro na ge nirodni sebevedomi. Podepira. novYmi doklady tvrzeni, ze v kulturnim tivote sttedni Evropy hraly kmeny, zijici na ittemi tech, jit v praveku vYznamnou roli.

V tarovem pohtebi gti na itzemi SolvayovYch zavodit u Neetemic v severnich techach -byly nalezeny pohtby z II. a III. stoleti pied Kristem. V popelnicich jsou uprosteed zbytktit kosti uloteny kousky spinadel a kovovYch ozdob na gaty, bronzova okuth a zbytky naramkii. Je to kultura yyslovene gallskeho razu. Charakteristicke nadoby ukaznenYch tvarit, temeslne vyrabene na hrneitskem kruhu, peipominaji trochu antiku. Veech 18 dosud ote yeenych hrolatit potvrzuje totet. Jde o gallskY kmen, stojich kulturne vysoko nad severnejeimi germanskYmi kmeny. Ponevadt pohtebiete je u vpadove testy ze severu do tech, ma se prozatim za to, ze se tam netlaeili (patrne 'proto, ae nemohli) Germani, ale ze i v severnim eeskem pohraniei gallske kmeny, ktere byly tehdy elitou steedoevropskYch kment.

Take ye Vranovicich u Radnic na Plzensku peindeeji vykopavky mnoho zajimaveho. Peedeveim rozloha poheebiete je nebYvala. V cele steedni Europe nebylo dosud vykopano tak zachovale a rozsahle mohylove pohtebiete. Jiz loni tam bylo vykopano 50 hrobtit, letos do poslednich dne 15. Dal gich 15 mohyl bude jeete otevieno. Pohtebiete pochazi z 11. at 6. stoleti peed Kristem a je zajimave take tim, te zachycuje dobu bronzovou i teleznou. "Nic na svete neni noveho," iekne archeolog. Na peiklad hospoda.eska krise. fast hrobtit z ureite doby (to se pozna, srovnavanim ozdob a ruznYch znadnYch znamek) vynika bohatstvim. Mohyly z pineho rozkvetu doby bronzove jsou kladne staveny a obsahuji mnotstvi ozdob, gperkii a nadob, ye kterYch pozitstali davali mrtvernu jidlo do hrobu. Na zaeatku doby telezne je vgak patrno nahle zchudnuti. Mohyly jsou nizke a naleztil je v nich velmi malo. Tato bida trva, asi sto az d ye ste let a pak peichazi nova doba rozkvetu a blahobytu. Ptiein teto krise — zoufale dlouhe na nage metitka — se yeak steti dopatrame. Snad byla zpilsobena nejakYm rozvratem, valkou, epatnYmi obchody, neurodou. Prave tak, jako to bYva, dnes.

Kdyby zviiata, mluvila.

Vnoueata automobiloveho krale Forda hodne east() navetevuji newyorskou zoologickou zahradu. Provazi je uditel, kterY jim dela. odbornY vYklad.

Jednou v nedeli se vypravil se s yYmi vnoueaty do zoo sam dedeeek Ford. Zastavil se peed jednou kieci a fekl s itsmevem: "To bych red veal, co by /lam tak povedel takovy tygr, kdyby mohl mluvit."

Jedno vnouee mu odpovedelo: o"Ten tygr by ti, dedeeku, jiste iekl: minte, pane, ale jsem nahodou leopard."

BQJ 0 PRIMAT VE SVETOVE DOPRAVE. (Dokoneeni se, strany 1.) bosudek, kterY se neliei mnoho od tohoto hudiky u veteiny lids jig peetiteho — nazoru.

U prvnich aut a lokomotiv byl nejvetei strach peed vYbuchem — a je nutno uznati, ze nikoliv bez dilyodt. Ale na "eilenou rychlost" byly stitnosti jit u stare konske rychlodopravy, nebot' pei ni bylo mnoho peipa du peevrhnuti yortii a pitjeti lidi i zvhiat. Pr. sla ynostnim zahajeni proyczu teleznice Liverpool-Manchester, byl slavnou Stefenson:Nou lokomotivou "Racket" peejet znamy pclitik William Huskisson, a ad byl tomto neetestim vinen sam, bylo ptipadu vyulivano pr tivniky teleznice.

Btrarla 5. , , Bor ve vilistnich faclich.

Velkou natnahn dab tem& "zorga nisovati doprave froVYm prostfedkeriftak,lib-Y Vyhovovala vtern poladavkilm. nich se museld nejdfive vyfetiti mnoho teal= nickych, hospodafskYch i pravnich Otaiekitet mohly skuteene pine sloutiti Tak na pr. prvni letecke taly s vykazeriYini vojeriskYmi letadly; tizen= mi bYva.1,Yrni valeenymi letci. Tak na pf. bergh koupil svoje pr yni letadIo za 50 dolart a americka armada prodavala posledni zbytky valeenYch letadel s motorem i vYstroji za 5 (pet) dolart kus.

Otazka — statni nebo privatni provoz — nebyla dodnes u mnoha dopravnich prosticeelkt rortetena a take poznatek, ze vojenske letectvi a civilni leteckY provoz jsou d ye Upine rozdilne veci, neni jeete dnes dostateene ujasnen.

Hospoddeske pilsobeni novYch dopravnich prosttedku melo take velky vliv na jejich rozeiteni. Tak na pi, teleznice mela velky vliv na zlevneni a zrychleni dopravy a motnost peepravy velkYch nakladu na velke vzdalenosti.

Proto take v prvnich doba.ch zavedeni teleznice bylo silne tehrano na to, ze stat vklada penize poplatniku do podniku, ktevY umotlmje jen malemu okruhu lidi rychlou dopravu a sniteni dopravnich nakladt, zatim co spousta jinYch lidi je peipravena o chleb a otebraeena.

Totet se opakovalo a opakuje phi pronikani automobilismu a letectvi. Nove dopravni prosteedky byly totit vtdy eirokYmi masami pokladany phi jejich poeatcich a luxus, vyhratenY bohatYm. Ale v doprave je vee velmi relativni. I nejdralti dopravni prostiedek mute bYti v naterYch ptipadech nejlevnejtim. Tak na pi. v jatce bylo 90 procent vtech test, deLtich net 300 mil, vykonano letadly, vzdor vysokYm cenam dopravneho za 1 mili. Cesta z Fairbanksu do Nome trva, normalne na sanich se psi pfeti 30-40 dni, kdetto letadlem je proletena za pet a pub hodiny. Je jisto, le se phi torn u= Sethi na dopravnem a cestujici je zbaven mnoha nepohodli, namahy a nebezpedi, ktere nese s sebou testa po zemi.

Jednou z namitek, jimit bylo argumentovano proti zrychleni dopravy, bylo, ze rychle spojeni veech kouttit sveta zpiisobi brzy vgeobecne smichani veech narodii. Jini opet prorokovali, ze rychlost dopravy znemotni pro budoucnost vedeni veech valek atd. atd. Veechny obavy, ktere svet mel peed zavedenim novYch doprav nich prosteedkii, se ukazaly bezyYznamnYmi, ale ph torn mely v jejich vYvoji velikou a katdY z dopravnich prosttedktit musel proti nim tyrde bojovat.

Vyhlidky bole mezi jednotlivYmi dopravnimi prostiedky v.budouenosti.

Jak se asi vyvine v budoucnosti boj mezi mito jednotlivYmi dOpravnimi ,,prostfedky?

Pkedpovidani je yea, ktera nejvice klame, ale nyni nam jit historie dave, dosti smernic a podkladu k vyteeni hlavniho smeru budoucihd rozvoje. Videli jsme, ze neporozumeni vefejnosti a nepfatelstvi odbornikt nebo hospodatskYch jednotek, zvlatte umely-li zjednati pomoc zakonodarct, byly schopny na dlouho omezovati jejich provoz, nebo jej tpine tnemot niti. Nejteti posici ma nyni bezesporu ce, ktera muss tporne bojovati s konkurenci automobilismu a letectvi a i dopravy po vocie.

Nejvatnejtim konkurentem teleznice je vtak automobil. Dnes milteme smele tvrditi, ftechny svetadily mail dosti dobrYch silnic, jicht je molno poutiti jako jizdnich drah pro automobily. 2eleznice je stale jette ye vYhode, nebot' je s to pkepravovati ohromne zboti, take provoz na ni je dosud stale nejlevnejti. Za to Vtak pohizovaci naklady automobilovYch a leteckYch trati jsou v pomeru ke draham Dnes 'deka jette bezpodet fizemi na dopravni spojeni. Mnoha z nich uz ani nebudou pomytleti na teleznici a pfejdou ptimo k autoprovozu nebo letecke doprave a mtlieme sinele 'Mei, ze absolutni panstvi leleznice jako spojovaciho a clopravniho prostiedku path jit minulosti.

Strain

O.

U gtefinikfi, eislo 142. v Houston, Texas.

Oslava 28. tijna, nageho nejvYznamnejtiho svatku, vydafila se jak naleei znamenite dolate neb ut se ptipravuje divadlo pile pod nizvem "Pepi, mluv pravdu", ktere bude sehrano 29. listopadu. Je to kus znamenitY i pro zasmani, ae se Pepi bude zpovidati ze vSeho, tak se nasmejete vSichni do sytosti.

A take plUti mesic 5. veder v 8 hodin ptipravuji 8tefanici mikulaSskou zabavu s malYm programem.

Co se stalo s rodinami TrndakovYma a DavidovYma ze Sugarlandu, ze nebyli na poslednim divadle u vas, neb nem slibili, ze jiste piijedou. Snad tam nejsou nemocni? Tak se nechte videti aspori na piiStim divadle, a take rodiny Markovy z Alief, a Kubinovy a Truksovy z Alvin, a Kelarek, 8onka, Shipula, Skrlii a pani Hurtova, Kratka, 8eveikova z Crosby. Konedne Petrovi DlouhY ze Sheldon a take jista rodina z Cleveland, na jejiche jmeno si nemohu vzpomenout, kteti nas east() navStevuji, a ostatne kterYche jmena jsem opomenul, at' me odpusti, neb budou stejne vitani. Tak nezapomerite na 29. na divadlo a take OM mesic na 5. a pfivedte sebou deti, neb to bude Mikulagska nadilka. Mikulag bude mit pkipravenou pinou pundochu pro vaechny deti a motna ze mu zbude neco pro nas tatinky a maminky. Tak na shledanou 29. a potom 5. pifati mesic u 8tefaS bratrskYm pozdravem na 1. r echny, Jerry Baletka.

KOUTEK PRO KLUB PECHIE. Nemrite eadnY uhodnouti, prod piedseda Albert Vaneura je tak veselY v posledni dobe. — Hadej te.

Pan A. Fojt stal pied budovou nove knihovny a vypoditaval jak vysoko by musel vylezti na tu vei a jak dalnY vzhled by musel miti uhlidati toho Iva na Sea Island, s kterYm se potYkal pied rokem.

Pan Chovanec divil se, prod devoata tak malo chodi na "ball game", a nemohl to pochopiti, ale pan Josef Hegar mu pravil, ze si musi s nimi udelati "date". Zarazil se pan Chovanec: "Vedyt' jsou jen 10c libra."

Pan Elis Pokorny vedy ptemyali, kterak by mohl ptirovnati noty k pisnim.

Pan Theodor Barton divil se, prod pan Frank Horak potad nosi tu Cervenou kravatu. Ale to nic, ta mu pane slugi.

Pan Alvin Marchak dosud hledi k Marsu.

Chce tam uhlednouti obyvatele, neb se pokusil jim zatiditi radio. Musi se pfidiniti, nebot' planetarium pro Centennial brzo uzaviou. Kdo jste nikdy nevideli mesic, anebo jive planety pies dalekohled, pfijed'te se podivati do Austin. Elvin vim milerad vysvetli planety. Mate velikou ptilditost pied dikrivzdanim.

Pan Ervin Pagad pored planuje, kterak by klub 6echie mohl si zakoupiti mistnost pro sve zabavy. Dosud neni plan vyhotovenY ale brzo sve mineni ptednese deskemu lidu v Texasu.

ACkoliv Viola Huserova mu kikala, ze ma poslati "circular letter", a ty ze ptinesou tisice dolart. Ma devee dobrY napad, neb deset cent by nebylo moc a panu Pagadovi by starost spadla z jeho ustarane hlavy. Zatizeni budovy byla by zapotiebi, obzvlaate pro hostinu dne 25. listopadu.

Pan Mikugek eadal studenty a studentky, aby se pkihlasili k zaiizeni Ceske orchestry na universite. Vaichni, kteii maji talent k hudbe, se zapsali, ale p. Jessie Skiivanek se piihlasil brati radio. Dosud nevime, jestli radio naladil, anebo ho ladi dodnes.

Pan doktor Mieek tikal ye tilde: "Mate kdo jeSte neco na srdci?" Pan KokeS zeervenal a pravil: "Ano, mame, ale osobne ja nesmim tadZpravodaj. nemu prozraditi."

Poi. red.: Mileradi zatadime zpravy Klubu echie, nee die nafizeni pravidel pro obsah organu, kaedY dopisovatel musi bYti oznaeen.

Tentokrate jsme uCinili vyjiMku. Pozdrav a zdar Klubu!

Dallas, Texas.

Ctena redakce bratfi a sestry!

Tel. Jed. Sokol Sieka vas Active zve ku navSteve divadla, ktere bude sehrano dne 22. listopadu v Sokolovne. Hritti se bude "Nechod' tam, pojd' radt k nam." Je to veselohra o

VASTNa tiech jednitnich z venkovskeho tivota, od FranUtica Baleje. Souhra jest velmi vesela, promisene. pravym starokrajskYm humorem, lti starosvata, vesnickeho dohazovade sriatka, hadkou devoat o jednoho hocha, strachem starotatika o obecni ritady, ktere jim mini mladi pokrokovci piebrati. Vte splYva jedno s druhym, Se musite stale smati. Ulohy jsou v rukou dobrYch herct. Nat nezapomenutelnY Calik Kladivo si zase jednou zahraje, starosvata bude hrati br. Hamusek, podatena kopa deveata Evelin Goebel, Jiiina Ondratek, Albina Jurdak, hocha, o ktereho se vtechny deveata perou, Josef Jureak. Vatek Rezek a Jurdik, staff. herci, no a nati rnamu asi polovice texasskYch deti vtichni znate a vtdy se yam velice libi. Sestra Vandurova taky hraje. Vite, ona jest taky ta kove. bezdetna, mama, ale deti ma po celem svete Kdo kdy zavita do Dallas vtdy dostane radu neb domov u sestry Vandurove a pak at odejde, tedy ji pitou a volaji ji "nate memo".

A ona taky je jim mamou. Mali byste ji slytet, kdy ji ti kluci nechti poslouchat, jej, je. Tedy nezapomerite a dostavte se yeas. Zadatek o 5 hod. odpoledne. Po divadle taneeni zabava pH dobre hudbe.

Posledni zabava se dosti dobfe vydatila vzdor tomu, ze nekteti odejeli do Fort Worth zatandit si pti hudbe Adolfa a jeho hocha. V kuchyni se vyprodala vtechna jidla a ti v sale si hezky zataneili.

Nate vYstava se bliti ku konci, ale bude znovu oteviena pfitti rok a pry mnohem pekneji upravena. Tet jest v programu zatizeni deskoslovenskeho pavilonu s jidelnou. Dojde-li k tomu vskutku, budou miti nati krajane kde si na chvili sednouti a pH zakusku si navzajem s krajany pohovotiti.

President Roosevelt jest znovuzvolen. Pied jeho zvolenim pied 4 roky mu bylo toto velke viterstvi pfedpovedeno a spinilo se. Jest mu dale pfedpovedeno, ze v tfetim rote druheho terminu vstoupi Spojene Staty do valky. Toto si nepfejeme aby se vypinilo, to ne? Zdar jeho praci!

V patek mel zabavni vYbor schazi, v ktere se usnesl potadat tanedni zabavu na den Dinvzdani, dne 26. listopadu. Zaeatek o 8 ho. Dobra hudba, vstupne obydejne.

Dne 29. listopadu, to jest posledni nedeli v mesici Tel. Jed. Sokol dava svYm elenam, pfatelam a lidem dobre vale volnY vstup k vedirku. Timto tadame vtechny nate pfiznivce, by se s nami dohroinady setli a navzajem se pobavime. V kuchyni budou dobre zakusky, u baru napoje, i nejakou hudbu seteneme. Bratti s hosty si navzajem hodi malovane obrazky a my teny si muaeme pkinest tfeba i hadkovani.

Doufa, ze dlenove od facia Pokrok a Jaro se dostavi, Klub deskYch ten a peveckY sbor a i neelenove jsou vitani neb pfatele pfespolni, kteti nebudou jinde vazani, nas svou navttevou poteti. Pokadajici vYbor vas pekne k nem zve.

Ant. Ondratkova, dop.

Od fadu Stefa.nik, cis. 142, v Houston, Texas.

"Pepi, mluv pravdu!"

Tato rozkotna veselohra bude sehrana 29. listop. u 8tefanika na Cottage Grove. Od zadatku al do konce bude sama zapletka, samY smith a komedie, a toho vteho bude vinen Pepi Pinka, Klarka a Arnott. Tak nezapomerite vtecky Pepi a vribec vtecky mladi pani mantel& kteil se za svobodna dost nevyboufili, se dostavit, abyste vedeli co mate v mantelstvi k oCekavani a nedopadli tak jako ten nas Pepi, kterY se chudak potil krvi. Ja vefim, ze se to bude vtem hodne libit a nate sin se bude zase ottasat samYm smichem. Po divadle bude dobra veeete, jitrniCky se zelim, budeme jich mit dost. Take kdo si bude pint nejake domt, snad se i pro neho dostane. K tanci bude vyhravat Dybalair orchestr. A ted' yam, prosim, musim jette neco oznamit, totit ze 5. prosince, v sobotu veCer bude fad pofadat Mikulatskou zabavu pfesne y 8 hodin veder. Napfed bude program, pak bude Mikulat, andel a Cert rozdavat darky.

Vtechny detieky, ktefi prijdou 29. listopadu na divadlo, napitte si doma Irate jmeno a adresu na kousek papiru a odevzdejte to u pokladny, aby Ode' v sobotu Mikulat, komu ma puneochu s nadilkou dat a vtichni velci, kteH chcete nekomu neco poslat, matete to odevzdat v ne-

Ve Wed% dne 18. listopadu 1936.

deli pH divadle pani Studniene neb pani Kelarkove, nebo to o Mikulatske vezmete sebou a napitte na balidek adresu, komu to posilate a fad na to napite clo. Deti tadne clo platit nebudou. Matete posilat darky pekne, utitedne nebo komicke. Vettinou je zahodno hodne komickYch darn, aspori je hodne smichu. Vtak kdo jste byl na Mikulatske zabava v loni, zajiste kdy si vzpomenete, musite se jette po rode zasmat. K vedefi budou o Mikulatske ten jitrnidky se zelim, ale pinene, masem, ne jako v loni pinene tupkami z bavineneho semene. Pak bude tanec pfi dobrem orchestru. Bratte Schovajso, piva bude dost a dost Matete vzit s sebou ten vat loriskY darek. Jak se yam a vati pani dafi v Danbury? Tak nezapomerite na divadlo nas navAtivit. Tetime se na nate dobre lidi z venkova, pro ktere jsme ptichystali peknou veselohru. Bratie KonednY, tak nashledanou na divadle. U nas severak nefouka, u nas se zasmejete a pak vas rortodime a uvidite, jak se budete potit i bez kvajnajnu. Nati pacienti se pozdravuji, pi. Filipkova i sl. Hilda Svestkova, ale zase pani Zaloudkove, churavi. Vtak ale ona bude zase brzy zdrava, ae ano? , Tak jsem yam zase napsala celou kroniku, vtecko co vim. S pozdravem, Karla Otvrtnikova.

ANGLIE STAVi NAMOENi PEVNOSTI. Nedavne prohlidce pfistavnich praci na ostrove Kypru sirem Hoarem, prvnim lordem britske admirality, pkiklada se v LondYne velIca daletitost. Anglie ma ye svYch rukach Gibraltar, Maltu, SuerskY prriplav a Aden, ktere ji do nedavna pine zarueovaly bezpeenost testy do Indie. Obsazenim Habete Italy a vybudovanim mohutnYch opevneni na italskem ostravku Pantelleria mezi Sicilii a Tunisem byla tato testa ohrotena. Tetitte anglicke vojenske sily ve StiedomoN se pfesunuje dale k vYchodu na ostrov Kypr, kterY ma strategickou daletitost pro Haifu, kde Usti oracke petrolejove potrubi.

Pravdepodobne nejdele do jednoho roku bude na Kypru vybudovana nejvetti anglicka namotni i letecka, zakladna ve Stfedomofi. Kypr se stane novYm pilirem britske velefite. Velka Britanie si vtak soudasne zajitt'uje i starou cestu do Indie kolem jinni Afriky. Jihoafricka vlada jiz koncem minuleho roku povolila k tomu rieelu eastku 10 miliona liber a uvolila se nest polovinu vtech nakladu. Maly ostruvek, tak zvanY "Tuleni ostrov", vzde.lenY od Kapskeho Mesta asi 2 mile, ma bYti promenen v moderni namofni pevnost.

MU2, JEN2 OKRADL ALBANII, MRTEV.

Na ()strove Korfu zemfel americkY pfislutnik McKey, na nehot se nyni prozradilo, ze spachal jeden z nejrafinovanejtich tekovYch podvodu doby. Pied testi lety ptiplul do nejvettiho albanskeho pfistavu Durazza s nadhernou bilou jachtou, jejit zad' zdobila hvezdnata vlajka SpojenYch Statfi. V meste se hned rortifila povest, ze McKey je potomkem stare albanske rodiny, ktera se pied davnYmi easy vystehovala do Ameriky a tam nesmirne zbohatla- McKey vystupoval vtude jak se sluti na milionafe. Hochovi, kterY mu na ulici vydistil boty, vsunul do ruky 100 dolaru. Povest o neslYchanem "baktiti" se rychle rortifila. Potom se odebral zahadnY American do albanske statni banky, kde s ledabylYm gestem pfedlotil k vYplate tek na 100,000 dolara fteditel banky byl u vytrteni.

Pfesto chtel nejprve telegrafovati do Curychu, kde byl tek vystaven, zda je spravnY. Milionat se citil nedriverou doteen a rozoilene odetel.

Nahodou se v blizke kavarne setkal s vysokYm funkcionatem albanskeho Cerveneho Kfite. V fedi mu prozradil, ze chtel venovati albanskemu tervertemu Kfiti 30,000 dolara, ale banka pry mu nechce proplatit tek. Funkcionif, zaslepenY vysokou eastkou, spechal s nim zpet do banky. fteditel banky se pak dal pohnouti a penize Ameridanovi vyplatil. Veder uspofe,dal McKey luxusni banket, na kterY se dostavil i samotny kral, jen Amerieanovi odevzdal nejvytti albanske vyznamenani. Jake vtak bylo pfekvapeni teditele banky, kdy za nekolik dni dostal z Curychu zpravu, ze tek je faletnY. Cigarteta je dnes moderni eerie tim, dim ji byla thin vaieeka.

VLSTNiK

Ve stredu, due 11. listopadu 1936.

A KOLI poloostrov Kola Teti v Evrope, pro

pramerneho eloveka je jednim z nejmene znamS7ch azemi SSSR. Rozkladaje se severne od polarniho kruhu, na 70. stupni severni ktky, zastreen mezi severov9chodni v9betek poloostrova Skandina yskeho a jsa spojen s evropskou pevninou jen pies Finsko, poloostrov Kola je isolovan od hlavnich prouda evropskeho tivota svou neptistupnosti a polarnim podnebim.

Pies to ptese vkchno je jeho tundra, dtive opugtena pustina, nyni obS7vana. V poslednich nekolika letech dela zeme od Bileho more at k Polarnimu mori byla otevtena intensivni pramyslove a zemedelske kultivaci. Vyrostla tam mesta: Murmansk, Kirovsk, Kandalakda. A kraj dostava modern! vzezteni.

Peed valkou bylo tam na fizemi, velikem skoro 100,000 etv. kilometra, pouze asi 20,000 stehovavS7ch Laponca se stady soba. Tehdy na miste dnekliho namotniho ptistavu Murmansko se prostiral hustSi bkezovS7 prales. Ani jmeno Murmansk, znaeici Sevetane, nebylo znamo.

Roku 1915 ruska vlada zadala staveti mesto Murmansk a teleznieni trat' z Petrohradu do Semionovskoe. Aekoli tato draha byla vybudoliana hlavne z vojenskSich drivoda, stala se pkirozen9m prostkedkem pronikajici civilisace pies Karelsko a modaly Koly. Mesto Murmansk, zalotene roku 1916, melo na poeatku roku 1935 101,000 obyvatel a py gnilo se stavbami o gesti patrech. Podet jeho obyvatelstva je petkrat vetk net obyvatelstva celeho poloostrova pied valkou a skoro dvakrat vetk net cele Alja§ky.

Murmansk se stal rybatskj'm ptistavem neobydejneho v.f.rznarnu, nefeilejkm rybatsk3im sttediskem celeho SSSR. Roku 1925 byla tam ptenesena hlavni rybatska zakladna z Archangelska a rybatske lod'stvo zaealo rasti. Starobyle koraby ustoupily dnekrim 69 modernim parnikum, z nicht 28 se specialisuje na lov slanedku. ✓ dubnu 1935 einil denni alovek v Murmansku 1200 tun ryb. Ohromna tovarna vyvatela denne 105 desetitunov9ch vagont ptipravenSrch ryb a 12 at 16 tun rybiho tuku. Pfistav rovnet vyvati stavebni dtivi z karelske tajgy. ✓ posledni dobe murmansk9 ptistav nabyl nove duletitosti jako vS7chozi stanice pro velkou transoceanskou plavbu do Vladivostoku.

Loni v kvetnu bylo psano z Vladivostoku, to parniky Stalingrad a Onadir odpluji 20. eer y -nazVldivostku Mrmansk,povezny ledoborcem Krasinem. Povezou 5000 tun ndkladu a 200 cestujicich . . . Letos toto severni lod'stvo vzrostlo 0 20 lodi ... Z toho je ztejmo, to pkistav Murmansk ziskal znaeneho obchodniho vS7znamu, rovnet jako i draha do Leningradu, jet bude do peti let rozktena na dye koleje a elektrisovana.

Opust'me Murmansk a vydejme se drahou k jihu. 250 km severne od polarniho kruhu prostira. se jezero Imandra, jet om9va abodi hory Chibini, jet je duletitS7m einitelem v hospodatstvi Koly a dokonce i celeho SSSR. V letech 1922-23 se na jejich svazich objevily sane geologickeho v9zkumnika A. E. Fersmana. Jeho vy'zkumy mely za nasledek nalez ohromneho nerostneho bohatstvi. V jednom azerni, meticim sotva deset dtvereenich kilometra, bylo objeveno asi 110 razmich minerala, z nicht 20 nebylo dosud Nll:Dec znamo. Z 90 znam3"Tch prvka tam nebylo nalezena 60 jen na samotrie hote Chibini. Nerostne bohatstvi tohoto azemi je pH= fenomenalni.

Mimo stavebni nerosty, jako Lulu a ktemen, mimo detne telezite rudy a nesmirne bohatstvi medi, niklu a vzacn9ch kova, jako je titan, vanadium, zirconium, molybden a thorium, pramysl na poloostrove Kole ma k disposici dva nesmirne daletite nerosty v prakticky nevykrpatelnern mnotstvi: nefelin a apatiti. Prvni je zakladem aluminioveho pramyslu a druh sk r -ta,znmeihojvtlnesmir severske itzemi zemedelstvi. U hlavniho dolu bylo vybudovano mesto Kirovsk, nyni pet let stare, jet ma 40,000 obyvatel. Jako katde mesto v SSSR. ma svoje kluby, domy kultury a knihovny. ✓ Kirovsku velika tovarna ptipravuje koncentrovanS7 apatit, superfosfaty a koncentrovanSr nefelin s 25 procentnim obsahem kyslieniku hliniteho. fast suroveho apatitu je vyvatena

—

Polarni orodne nivy.

vS7znamna ukazka daletitosti tohoto azemi, nebot' at do roku 1930 SSSR. dovatiel tento nerost z Maroka, kdetto roku 1934 vyvezl 200 lodnich naklada do Anglie, Belgie, Nemecka a Sp. Sta. Na poloostrove Kole byl vybudovan aluminiovS7 pramysl. Ohromne metalurgicke zavody v Kandalakea u Bileho mote zpracovavaji nefelin z hory Chibini a dostavaji elektrickou energii z teky Nevy. U Leningradu chemicke tovarny rovnet vyrabeji superfosfaty z nefelinu z hory Chibini. A na btezich Bileho mote se praye buduje tteti tovarna, pohanena elektrickS7mi turbinami na tece Neve.

Z toho je videt, ze kolem techto dvou minera,la vyrostl apine novS7 pramysl. Ale jejich v9znam tim neni vyeerpan. Modalovita pada vstfebava apatiti, jen umotriuje obdelavani tundry. Jemu lze hlavne dekovat, to severni mez pknice byla poknuta daleko na sever ate na 68. stupni severni sirky se dati jahody, rajske, jablioka, ba i rate.

Ze v§ech pozoruhodn9ch podniku na poloostrove Kole je polarni.zemedelstvi nejatasnejk. Otcem polarni agronomie je I. G Eichfeld.

Eichfeld travil tivot na btezlch velikeho jezera Imandra, jet je devet mesica v roce zamrzle a po nemt jezdi delnici na lytich do prate, tam pokusne laboratote, pokusne plantate a statni statek, kterST jeho vynalezy uvadel v praksi na obchodni zakladne.

Roku 1923, vystavuje se stateene osamelosti a straznim severu; Eichfeld vyjel z Leningradu murmanskym vlakem. Odebral se k Medvedi hote na nejsevernejkm vSibetku Onetskeho jezera, naeet postupoval pesky, zkoumaje teren a zkoukje puda. TakovSrm zpasobem urazil ptes 1000 kilometra, zastaviv se koneene na btehu jezera Imandra, kde rozbil tabor. To byl zad'atek pokusne farmy pod horou Chibini, nejsevernejiiho zemedelskeho podniku na svete.

Zp.rvu se musel spokojit s velmi malo penezi a nekolika pomocniky, ale dnes te§i ve velkem nejslotitejk problemy Uspeneho v9voje zemedelstvi v polarnich pomerech. Cilem, kter9 si tito muti vyt9eili, jest porozumet podstate vzrastu zelenin a rostlin a vytvotit docela nove odrady, jeti by byly dokonale ptizpasobeny podnebi. Pracuji podle zasad a poznatkii rostlinne fysiologie a genetiky.

Od roku 1923 bylo zde provedeno ptes 20,000 pokusa a praktick y vS7sledky na sousednich sovchozech jsou dakazem jejich Uspechu. tspech s,eernSm rybizem je typickou ukazkou poutit3"7ch metod. Ze severni Sibite, od teky Jeniseje, byly ptivezeny velmi Nodolne, ale neplodne odrady. Spojovanim techto odrad s odradami plodnSuni bylo dosateno kStenSich vSrsledka.

Stejn9 postup byl proveden s dervenSim rybizem, ostrutinami, vojteAkou a dokonce i kvetinami. Vypestovali tam flox, macekcy, mediky, mexicke drobne chrysantemy a nyni pracuji na trvalkach, ratich, kosatcich. Domovy kultury v Kirovsku a Murmansku spottebuji mnoho kvetin z farmy v Chibini. Mno/19 zapadni skeptik bude nedavetive vrtet hlavou, kdy bude Gist, to Eichfeld ziskava, ohromne a vonne jahody z otevtenStch zahona, kde jsou chraneny jen pted slunaem a tanim. Zatim lze na nich kritisovati jen to, to jsou trochu kysele. Roku 1934 sovchoz "Pramysl" vyrobil 44 tun rajsk9ch jablidek, docilivzen pted Leningradem, vzdalenSim 1500 km na jih.

Ztejm3i paradox arodmich poli v. arktide ma ptirozene sraj vftlad, ale abychom jej pochopili, musime se zminit o vedcich, kteti dovedli opravit jiste teorie orthodoxni vedy a vypracovali nov3 vS-klad a novou techniku. Hned na samem zadatku museli pottit vkobecn9 nazor, rostliny pottebuji ke svemu vzrastu teplo! "Mejsme pravdu", pravi Eichfeld. "Pokusy to dokazaly. Myslelo se, to brambory vydaji velkou arodu jen za kratk9ch dna a te cllouhe polarni dny neptinesou normalni v9sledky. Ale meli jsme jit nekolikrat velkou arodu, nekdy vetk net v okoli Leningradu a pravidelne lepk, net je v teplem kraji kolem Odesy.

Nak pokusy ukazaly, te pti nizkSrch teplotach (3 at 5 stupria Celsia nad nulou) vettina brambor se nejlepe ptizpasobi dlouhemu polar-

Strana 7. nimu dni. Iltroda se zmen gla, kdyt jsme zkratili obdobi ochrany pted sluncem, a rostliny nenasazovaly hlizy za vysokYch teplot (30 at 40 st.

C)." Zprvu bylo dokkno nejlepgch vYsledku, kdy jsme rostliny ptikryli na 7 hodinu denne, ale protok by bylo nem(:dno ptikOvat cele lany, bylo nutno vytvotit novSr vhodnS7 druh. DobrYch vYsledka u2 bylo dosakno s druhem, kterY normalni kliei a roste pti celSrch 24 hodinach denniho svetla. Skuteene dosatene v*sledky ukazuji, to cukrovka vydala na hektar 50,000 kotena a brambory davaji 150 metrakii na hektar. Rostliny, vypestovane v Chibini, jsou ka2dorodne dopravovany letadlem na Pamirskou nahorni vysneinu, na Kameatku, do Jakutska a na Sachalin.

Pramyslova vSTroba, zavedena podle zasad, urdenS/ch EichfeldovYmi teoriemi a pokusy, je v praxi na sovchozu "Prilmys1", jenti zahrnuje pet statka, z nich2 jeden obdelava 40,000 hektara, ma 1500 delnika a 1200 kusa dobytka.

KaklY statek prodava zahradnicke vSTrobky, mlekarenske vSirobky a vepte. Nejvet§i statek se specialisuje na pesteni pice, jit byly v roce 1931 osety 4 hektary a v roce 1934 u2 1200 hektart', kdy po prve sklizefi postaaila pro vkchny chovne kusy a jeke neco zbylo. Hlavni statek ma ptes hektar sklenika a pateniW. Lidsky, zviteci a rostliny tivot, byl ptinucen vykvetat z modalt severske tundry a nadeje na jeho budouci rozvoj ukazuji, jak spravne jednal roku 1923 ten stateanY pionYr, kdy se vydal na dalnST sever, a jak rozhodnou odpoved' nakl na ty svoje d ye otazky.

JAPONSKA OBCHODNi EXPANSE NA PftELOMU. Podle dat japonskeho ministerstva financi civil celkov9 obrat zahranieniho obchodu Japonska v dubnu tohoto roku 475 milionri yew). proti 561 miliontun yent v bteznu. VYvoz pokles1 v dubnu na 213 miliona yena proti 237 milionum v bkeznu.

Zakladni charakteristi.pke zmeny v japonskem zahrantdnim obchode za prvni dtyti mesice leto§nillo roku jsou tyto: 1. Znatelne se zmenAil vzrust dovozu; 2. pokraeuje pokles v9vozu textilnich vS7robkil, ptedevgim bavInemich latek; 3. pokraduje pokles vS7vozu japonskSrch tovarit do star9ch, stalSrch odbytfAt'; 4. zmenkje se vzrast v9vozu do Mandiuska; 5. znadne se zvetkla pasivni bilance zahranidniho obchodu.

Na zaklade techto eisel se de, odekavat, to Japonsko bude v budoucnosti setkavat se stale vettimi obtitemi v odbytu svS7ch v9robkii. jeden rok vede Japonsko skrytou obchodni valku s Holandskou Indii. Obchodni vyjednavani s Egyptem se octlo na mrtvem bode. Japonsko vede take celni valku s Australii. Rovnet vyhlidky v dine, kde se v posledni dobe setkava, se silnou konkurenci Nemecka, nejsou nijak ptiznive. Stejne neptiznive se vyviji pomer k USA, ktere zru§ily obchodni smlouvu s Japonskem, tSlkajici se dovozu bavinenS7ch latek a tutek, a hrozi dalsimi opattenimi v tomto smeru. Take od nastavajicich vyjednavani s Indii nelze mnoho ocekavati a pokusy uzavtiti nove obchodni smlouvy se Sttedni a Jitni Amerikou skoneily naprostSbn nezdarem.

A tak se zda,ze rok 1936 bude znamenat rozhodujici obrat v japonske obchodni expansi.

Pravtlepodobna ptieina katastrofy zjigtena: Osudne piehlednuti svetel.

Danske ritady vyktkuji ptieinu katastrofy francouzske vedecke lodi "Porquoi pas?", ale silne zneklidnene mote jim brani postupovati rychle. Zde, se fAak, to hlavni pkieina katistrofy byla zjikena. Zavinilo ji osudne ptehlednut. Lod' "Pourquoi pas s " zakotvila v aterj v Rejkjaviku, odkud odpoledne po pate hodine vyplula do Kodane. Kdyt vekr pkikl prudk9 vitr, veetici silnou motskou bouti, dal badatel Charcot rozkaz lod' obratit a vratil se zpet do rejkjavickeho ptistavu. Ale bylo jit pozde. Nastala husta tma-, rozhueel se urugan a posadka lodi ztratila smysl pro orientaci. Tak se stalo, ze kapitan "Purquoi pas?" a jeho pet poddastojnika \Tubed nezpozorovalo svetla dvou stratnich majaku ptistavu v Rejkjaviku. Lod' ptejela a o nekolik mil dale ztroskotala.

Strana 8.

triedni Organ Slovanske Podporujief Jednoty Strati Texas.

'Officia1 Organ of Slavonic Benevolent Assoelation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOOKA—EDITOR Publishers Vydavatel6 CECHOSLOVAK PUBL. CO., VS est, Texas Piedplatne 65e roeu5. Do stare vlasti $1.65 ran& Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilajf se do Illavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pfedplatne, ozniroky, bud'tel adresoviny na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

.

Oznimeni iadovytn jako elenstvu ye West a okoli!

Do naafi osady dojel na g organisator br. Ign. Senkyfik za fiCelem ziskani novych elenn. Br. Senkyfik je znamenity pracovnik, do puntiku oznamenY s pojistkami, jei na pe Jednoti vydisa a vubee se vgim, co spada do oboru pojfit'ovani, Jest naafi bratrskou pervinnosti bYti mu po dobu jeho pobytu mezi nami jakkoliv napomocni. Bud' podanim informace, kde jaky prospekt je monk, kde bydli a pod. Ka,ncelif po dobn organisaCni price ve West bude miti br. Senkyfik v redakci Cechoslovika.

Neoslyg te lidosti Matice: V dopisovatelske east t. eisla ma pusobive psanou vtzvu br. J. Wondrash. Jmenem naaich chudYch, nadanYch a ptieinlivYch studentt prosi o pfispevek do fondu Tex. Matice Vya giho Vzdelani, ktera je temto pomocnici, dobrotitelkou, usnadriujici jim teaka leta studii. Matice nemajetnYm vysokog kolaktm poskytuje ptjeky, ktere tito splaci, as se domohou honorovaneho mista. Je nalehava potfeba naai schopne omladine podati ruku pomocnou, co pro ne ueinime, sobs, naai rodne haluzi jsme ueinili. Na pilne, karakterni, uvedomele g kolence 'deka. — lepai zitfek.

Oni povedou, piljdou v eele. Ti rodove uvedomeli eesky poctive citici! Na ne spolehame, v no kiademe nadeje, ge nag zanik je velmi daleko...

Drii za jeden provaz. Pfedseda Farm Bureau E. A. O'Neal podal jmenem organisovanYch pestitelt korny, paenice, baviny a dal gich plodin presidentu Rooseveltovi resoluci, v ni g spoleeni farmaki g adaji obnoveni nejvygaim spolkovYm soudem zru g ene pomocne organisace AAA (Agricultural Adjustment Association). V resoluci je tiadano, aby kongres bez prOtahu schvalil obnoveni AAA — "prototie velka vetaina farmatt hlasovala s celYm narodem pro zlengeni vYnosnosti zemedelstvi a men gina je povinna se ptizptsobiti rozhodnuti vetainy." Dale se v resoluci pfipomina, 'tie sjednoceni farmafi jsou oprivneni ladatt pro sve zijmy pattiemou ochranu, stanoviti ztizeni *ladouci pro tyto zajmy a le devet soudct nejvyE giho soudniho dvoru nemaji temto snaham pfekat'eti. President Roosevelt dal na jevo, ae nebude tiadati nove zakony, ktere svoji pokrokovosti mohl by nejvyagi soud zru git, jako se stalo s nekolika pomocnYmi zakony, ktere mely pfispeti k prospechu vetainy naroda. Po ohromnem vtterstvi Novell° ftadu vyekava se na nalezy pfitomne zasedajiciho nejvy'aiho soudu, jet maji ureit

°V LSTNIK. osud n6kolika svrchovane dtletitYch zakont.

Jsou hlasy, ae ohromna va gina odevzdano. pres.

Rooseveltovi, eili vetg inou naroda proj evene smYg leni ohledne cest a prostfedkil k dosa .g eni prosperity a spravedlive tpravy spoledenskeho tadu — budou mit ohlas u tribunalu nejvygg iho, rozhodeiho. Prozatim tfeba vyekat easu. Katiclopadne v gak spojeni, dohodnuti a pevne odhodlani rolnici maji eaku, ae svYch cibyt' po eastech dosahnou.

Sedime po nedelnim obede u radia, nasloume krasnemu programu "Magic Key". Prvnixn nim eislem temperamentni dirigent Arno Rapee vyvolil nadhernou Polku z nesmrtelne Smetanovy "Prociane nevesty". RadostnYm zjevem u radiov. koncertii doby posledni je stale se zvetaujici repertoar hudby slovanske. Malem katclY symfonicky koncert ma na programu Cajkovskeho, Borodino, Rimsky - Korsakova, Glazunova, Dvoi4 akova genialni "Novomestska symfonie" objevuje se co paradni eislo dosti 'east° a od Smetany hrany jsou Polka, Furiant a Skoend z Prodane a oheas "Vltava" z cyklu "Ma Vlast". To dfive se nestavalo, ital gti a nemeet dirigenti davali p •ednost hudbe sveho naroda a teprve sveraznost, melodienost (zpevnost), rytmus Ceske hudby vynutil si patfiene oceneni a vfele pfijeti americkeho hudbu chapajiciho obecenstva. Dvofakovu "Humoresku" zna skoro kaadY hudebne gkolenY studentik a jeji chytlavY nap& znam je tisicum ania maji vedomost, to to hudba aeska a prate Dvofakova. Jsme pevne pfesvedeeni, ae eeska hudebni tvorba — a jest bohata, obsahla, fadici se k umeni hodnot nejvyag ich — bude si raziti nove cesty mezi americkYm publikem, dosahne novYch statisict obdivova,telt a pfispeje vydatne k propagaci 6eskoslovenska a jeho snaZiveho, eackeho, demokraticky clticiho lidu.

Jaci jsme. Znate obeasne stitinosti, ge se narn mlada odcizuje, nedba o nage spolky, divadla, dokonce Ze stydi se za fee mateiskou. Na gtesti jsou tyto Zalostne zjevy u vetk miry ve mestech, kde omladina pkijde do denniho styku s chasou jinonarodni a p •irozene mluvi anglicky.

Tomu ovg em nelze zabranit, zde tteba zakroku — doma, u rodinneho stolu. Ve gkole, na ulici pti hie, na zabavach na gi chase nikdo nebude (ani by nebyl schopen) vykladati o Csl. narodu, jeho kultufe, dejinach a pod. Takova Aloha a povinnost naletii rodietm, potadmo Csl. tisku, Ceske akole, freelne uspofadanym kadovYm schfizim, pii nichg ize po vyfizeni spolkove agendy venovat mladYm elentm chvili osvetove zabavy. A koneane, kdo ma v domacnosti radio, maze ho vydatne pou git k uvedomovani svYch dortstajicich ditek. 2e maze? Kterak? V nedeli pit oznamovani prveho Cisla programu "Magic Key" mohli naai mladi usly get: "Program zahajime nadhernou Polkou z opery "Prodana nevesta" od genialniho eeskeho skladatele Smetany." Jaka tu byla znamenita pfilegitost poukazat dospelejaim detem, to to je nas, deskY komponista, ae v hudbe jsme fazeni mezi nejkulturnejai narody sveta, ae Csl. narod ma celou fadu mistrt hudby. malffstvi, sochatstvi, ze jsme men svfij stat pied tisici lety, prvni universitu v stfedni Evrope a ae neni tieba stydeti se za svfij pilvod, tee a tradice. V nedeli pfedchazejici mluvil v rozhlasu proslulY ueenec dr. Hrdlieka, uznavana autorita antropologie (elovekozpytec), kterY se hrde hlasi k deskemu puvodu a trva na torn, by jmeno pod jeho ueenymi eanky ti gteno bylo spra,vne Cesky — HrdliCka — s haekern nad pismenou c. 'Renee svetoveho jmena, Clen fady nejvy ggich vedeckych spoleenosti sveta — a nestydi se vefejne hlasiti k eeskemu pfivodu. Jaci jsme? Pohodlni, maloverni, neteani! Mame moZne i nemotine omluvy, vymluvy. Prototie nam tstava zarneuje svobodu fedi, vyznani, politicks pfislu gnosti — my si teto svobody nevatiime. Jsou politovani hodne ptipady, ae za hrst eodovice zaprodavaji se dui rodna fee .. .

Ne pro sebe, ale vgechen lid. Dtvera, jaka nebyla projevena doposud gadnemu presidentu Spoj. stata, zajiste posilila alechetneho presidenta Roosevelta. Jeho druha lhuta skyta mu nemale vYhody, lid odevzdanYmi hlasy schvalil obrovskou vetg inou jeho obrodne Ciny a protote president Roosevelt neni vazan tiadnflmi

Ve streciu, dne l8. listopadu 1936. sliby, jea by jeho dalgi einnost mohly omezovati, jeho testa bude tevfend v gem dagim zfizenim, ktere v za,poeate snaze, uskuteeriovani Novell° Raclu, uzna za nejprospe gnejk. Kongres bude jeho snaham velkou vetainou pfiznivt oposice je v obou snernovnach slaba a bezmocni.

Kapital bude pochopitelne vyvijet einnost podzemni, na gtesti marnou. Cilem Noveho f?-adu jest spravedlnost v gem, novY, lepgi tivot vg em vrstvam obyvatel Unie. Cfm dfive tato skutednost a jedine vYchodisko k naprave nepfatele lidu pochopi a dle toho se zafidi, tim spige v bohate demokraticke Unii zavladne skuteenY blahobyt.

My§lenky volne i dra y& Do tketiee o radiu.

Mimo zpevu, hudby, radio pti naslouchani dvakrat, tfikrat a dle potieby mimo obvyklY eas ohlaguje, co je noveho v lidskem Zivote. Ve Spanelsku bylo prave zastfeleno nekolik set lidi, v Recku jsou nepokoje, Francie je zneklidnena, Nemecko a Italie zasilaji tajne zbrane poystalcurn . . . V tom milem klidu se dloveku najednou zda, to se lido zblaznili. Jak je ten nag lidskY vek dlouhY? Nekolik desitek let — a ti Tide si podinaji tak, jako by tu men bYt nejmerle sto let! A piece do sta let budou mrtvi nejen ti odsouzeni, ale i ti, kteti je odsoudili k zastkeleni i ti, ktefi je popravili! Tak je ten lidsky vek kratIcy a dlovek se tu na svete rortahuje, jako by byl giv nejmene tisic let! Kdyby tak mohli mluvit kodky, ktere si na dvorku spokojene hraji, kdyby mohli mluvit holubi — co by iekli tomu lidskernu vy yratid'ovani, jak by se divali na nag neklid, na dui eloveka — sveho pana, ktery mysli, 'tie stoji nad nimi tak nesmirne vysoko . . . ?

"Velim, tie zeme v poslednich volbach neomylnSTmi slovy dala syYm zakonodarciim a v*konnYm spravam na jevo, aby postupovali po dle smernic udanYch moji administraci, al delnemu lidu ve vSech stated' budou zajigteny lidske pracovni pomery, feetne bezpeenSTch a zdravYch mist zamestnini, ptimeieneho zabezpeeeni, kdyi postiieni budou tirazem, prfimyslovou nemoci, nezamestnanosti Ci pokroeilSrm vekem, rozumne kritke pracovni hodiny, meienk rani pkijem a vyloueeni detske price." — President Roosevelt ve sve zvesti pieetene k tieastnikiim tieti nirodni konference o delnickem zikonodirstvi.

NifSteva v redakci. V nedeli zastavil se u nas br. E. L. Marek, freetnik naai HI. tfadovny, nalezaje se na tests k domovu po fitedni zajitid'ce do Ellis a Hill okrest Zdrgovali jsme mileho hosta na pobesedovani, na marne. Spechal doMusime vefit v pokrok, ie je iivot jednotlivce a celku lepg a le bude poled lepe. Kdo veil v pokrok, nebude netrpelivY. Pokrae'ovat znamena gpatne piekonavat dobrYm, to neni tak teike, ale team je pfekonavat dobre lepgirn. — T. Masaryk.

Westska Slavie vystoupila v nastale sezone min. nedele veeer divadelni hrou "Rodne hnizdo", a v meziakti pfedstavil se reorganisovany smigenY i musk sbor. Pies chladne poeasi a nekolik dalgich podnikt ye meste a okoli, navateva byla uspokojiva. tspech pak rozhocInt Tieba bezvYhradne schvaliti zmenu pit vYberu hry, kdy amahem davany pouze veselohry a na divadla vatineho, poueneho, vzdelavaciho deje bylo zapominano pfesto, to maji daleko vetgi cenu a vaanej gi poslani nad hrami melkeho Ci dryaenickeho obsahu. Rodne hnizdo je hra ze tiivota, pravdivY vYsek lidskeho kolobehu, zrcadlo, ukazujici, kam vede a kterak konei marnotratnost, furianstvi a obgerstvi. Raiser dr. Jut Paddral vybral si pro jednotlive tlohy osoby proto bylo pfedstaveni podano teinne, pfe7 sveddive. Neni mista pro referat podrobnY, stool.; uvedeme-li, 'tie herd se einili a melt zaslougenY tspech. SmigenY sbor i mutiskt pfednesli novinky, za nee sklidili nernalY potlesk.

Dvoumesioni prazdniny nezanechaly u sboru patrnej gich kazt, v nastale pravidelne sezone pevci maji vaechny disposice k dalaimu umeleckernu vzestupu. Nedelni t spech Slavie zavazuje k dalgim snaham, nove praci. letos ul ye dtvrWm roku.

ye stfedu, title •18 Ustopadu 193(5. pRISTI kongres bude miti nej-vetii demokrar tickou vetSinu, jaka kdykoli byla v historii teto strany zaznamenana,. At se v lednu kongres ustavi, v senate bude zasedati 75 demokratft, 17 republikant, 2 eleni farmatsko-delnicke strany, 1 nezavislY; v dome zastupcti bude 333 demokratil, 88 republikanu, 5 teems farmafskodelnicke strany a T pokrokovcii. NovY kongres odekosa reSeni lady duletitYch otazek, zejmena problemy socialniho zabezpeeeni, delnicke zakonociarstvi a dal gi podpora zemedelstvi.

Rusko slavilo min. tYdne dvacate vYroei viterstvi revoluce okazalymi slavnostmi skoro v katclem !nest& Zaeatkem listopadu jmenovan byl 681. vladou plukovnik Vladimir Hurban vyslancem Csl. Republiky ye Washington& NovY vyslanec je rodem Slovak, byl evan'elickYrn faratem, za valky venoval se vojensky a pozdeji politicks kariefe. Pled tim byl vyslancem v Stockholmu a v Kahffe.

Narodohospodafi pfedpovidaji dalSi zlepAeni pomert v rode 1937. Nekolik velkYch ocelaren zvfSilo delnictvu mzdu o deset procent. Chryslerova automobilka slibila delnictvu (67,000 osob) bonus v celkove tens $4,000,000, zvYgeni dividend oznamuji jine spoleenosti a hlavni pfieina toho je sniteni zalotniho kapitalu (nerozdelenY zisk), na nejt uvalena byla vysoka federalni don.

Rev. Coughlin zanecha politiky, neb v rozluenem radiovern projevu oznamil, to prozatim zachova "zasadu mleeni" a spini slib, danY v lets v Cleveland& kde se zavazal zanechati sve radiove einnosti, jestli Lemke neobdrti nejmene 9 milionu hlasu. Narodni unie pro socialni spravedlnost vYsledkem voleb byla pohitena.

Vlacia Oesl. Republiky zafidila nutne kroky k zajiSteni si kontroly Skod.ovky, jedne z nejvettich zbrojovek v Evrope. At dosud 51 procent akcii vlastnil francouzsky kapital a nove organisovana Skodova akciova spoleenost vyda novYch akcii za $700,000 (asi 20,000,000 KC), 'dere budou zakoupeny penetnim sdrutenim, jet bude zastupovati Csl. vladu.

Nejvyai spolkovY soud projednava o pravu, jet je jim poskytnuto spolkove vlade. Jedna se o utilitni zakon, die nejt firma Duke Power Co. domaha se ochrany proti zasahovani viady do soukromeho podnikani. Na nalez nejvyAMho soudu vyelava se s napetim.

President Roosevelt odhalil sviij pH ti program na tiskove konferenci a jeho body jsou: nektere odbory budou sloueeny, vladni rozpoCet bude sniten, administrate se vynasnati uspokojiti rolniky zavedenim noveho Ustavniho planu pro Apravu zemedelstvi, jet by dal zaruky proti hromadeni pfebytkil potravin, jet mohou miti vliv na pokles cen zemedelskYch produktu; ve shode s kampannimi sliby, president nehodla, zavesti tacinYch novYch dani, aekoli se uvatuje o revisi dani na pfebytky korporaci a jestlite budou sniteny, nebude to miti zpetnou pilsobnost, protote vlada potlebuje penize.

Slamene volby budou pravdepodobne vyktfovany kongresnim vYborern. Senator McKellar z Tennessee oznamil, ze bude o to v senate tadati. Pravil: "Hlasovani provadene Literary Digest pied volbami bylo vice net stranicke a nemelo by z8stati nepovS'imnutYm. Melo by se uciniti opatteni, aby se pfedeSlo opakovani podobnYch vYstfelk8 v budoucnosti."

Zpevohra "Psohlavci" od Karla Kovatovice, po "Prodane neveste" nejpopularnejSi eeska, opera, mela v Chicagu mimofadny Uspech. vino byla videlavacim spolkem Karel Marx, pod lizenim F. Kubiny a za pohostinskeho vystoupeni tenoristy Schuetze, pfedniho Mena opery Narodniho divadla v Praze. Chicatane mail zpusobile sily na vypraveni perlieek hudby a "Psohlavci" byla jet sedma opera v meat's' zahrad at dosud provozovand. Pled tim byly tam uvedeny zpevohry: "Prodana, nevesta", "V studni" od Blodka, "Hubieka" a "Dailbar" od Smetany ,"Zurafend svatba" od S. . ebora a "Rusalka" od Dvofaka. Vzhledem k vfelemu, nadgenemu pfijeti, jakeho se opefe dostalo, "Psohlavci" byli opakovani 15. listopadu.

Kolem 270,000 zamestnanct American Telephone a Telegraph Co. podrti jeji pojistny plan tak, to zamestnanci dostanou obnos, rovnajici se pine pensi spolednostni a polovine pense vladni.

Strana 9.

Co tf den dal. r

President Obchodni Komory Spoj. Static H. Sibley, udave, podet nezamestnanYch na 4,000,000 u srovnani s 12,000,000 z doby nejvet.H deprese. Sibley soudi, to obchod bude se stale lepTajemnik orby Wallace oznamil, ze zfizeni pojiSt'ovani iirody, jet se piipravuje, nezname!ad zastaveni nahrad rolniktn, dle spolkoveho zemedelskeho programu. Wallace pfedsedal na konferenci zastupcil vzajemnYch pojiSt'oven a tito byli jednomyslne pro federalni pravo zakroku pokud se tYka pojiSt'ovani trody, protote tak obrovskeho rozsahu, to toliko spolkova vlada mute je ovladnouti. Pfigti sezonu bude vetti osev korny, pS"enice a jinYch plodin nasledkem letogniho sucha, net dle nazoru p.

Wallace nebude to miti vliv na zemedelskY program r. 1937 ale mute to miti velkY vliv roku 1938.

System najemnickY se povatlive gill a je zdkladni pfidinou chudoby jihu. Roku 1880 mel Texas 37.6 procenta rentYft — r. 1935 ut 57 procent. Je jiste zaratejicim zjevem fakt, mezi producenty baviny mame v Texasu petasedmdesat procent rentYftl. Rooseveltova administrace na tyto "zapomenute" mute pamatovala a pamatuje. Administrate osazovani venkova nabizi betzemktim pomoc; levnY dlouhodobe umofovaci splatky jsou k dosateni rodinam pracovitYm, pofaclnYm a SetrnYm. Mesto Dallas nasledovati bude aistne nalizeni mesta Fort Worth, pokud se tYka, vydtiduSskYch vefifelskYch podnikt, ptifoujicich penize na pfigti slutne. Katda podobna firma neb jednotlivec bude nucena koupiti si povoleni, slotiti tisic dolaru zaruky, drtet ucetni vYkaz pfistupnY tajemniku mesta. Nedodrteni ordinace podleha pokute az $200 resp. ztrate Chudi delnici, klerci a pod. v padu potteby, pfijduji si nekolik desitek dolarn a jsou jim poeitany vydtidueske firoky. Jestlitie z nahodilch ptidin nemohou "notu" v udanSr Cas zaplatit, penetini tiralok tuto obnovi, pfieita nov nektest'ansky trok a podobnt chud'as plati jak mourovatS7 a plati jak a kolik nattie z obavy, tie by udanim vetitele — ztratil zamestnani. V statisicovtm meste podobni ket'asove delaji krasne a pohodlne tiivobyti, prototie se najde stale dosti jedincii, kteti pottebuji pujeku neodkladne, bez ruditele, bez jakekoli movite zaruky — jen na vtkaz, kde ei pro koho pracuje.

Tato zlodejna bude novou ordinanci dana pod kontrolu. .Osm mesecu od porueeni Versailleske mirove smlouvy, kdy Nemecko zaealo opevflovat PorS7ni, v sobotu 14. t. m. znovu ueinilo ze zavazku mezinarodnich smluv "car" papiru oznamenim, tie mezinarodni plavebni pravo jeho tek neuznava. Francie vzapeti proti tomuto porugeni 10. elanku miroveho zvedla mohutnST protest. Ceskoslovenske pra y() na voln3i pfistav v Hamburku nebylo timto novSTin husarskSun kouskem Hitlera omezeno, prototie nepoutiilo vS7sady na ztizeni Csl. ptistavu ye Stetine.

President Roosevelt uvatiuje o novelisaci zakona ohledne vydani na volebni kampane. Letoeni volby vytiadaly si sumy $13,000,000, z eehoti vice net fte petiny slotieny byly republikany. Vladni experti studuji anglicky zakon kontroly politickch vtdajil, jeho jeden elanek natizuje, aby katidS7 penetini dar Ci ptispevek uvefejnen byl behem tYcine ye zpusobu legaini oznamky v mistnim easopise.

V Praze je ptitomne 39 vyslaneckS7ch fitadfi, mezi nimiti papetiskS7 nuncios je stateeinou diplomatickeho sboru. Dvacet nest vyslaneckSrch uladu je spravovano mimotadritmi vyslanci a zmocnenSmi ministry, jedno vyslanectvi vyslancem, jen ma tiodnost ministra residenta, 10 vyslanecktch fitadft vedou diplomatieti spravci.

Elektoti 46 state sejdou se 14. prosince v mistech zakonem ureen,Vch a odevzdaji celkem 523 hlasy pro presidenta Roosevelta. VYsledek hlasovani elektort musi bS,ti potvrzen Era yernerem jednotliveho statu a zasian do Washingtonu sekretafi statu, kteit ygechny v3-7siedky voleb ye statech Unie ptedlo21 lwrigresu 6. led

1937 k Utednirnu prepoeitani a oznameni v5s,12ciku.

Pc dle vS7kazu je v -Narodni bailee eeskoslovenske" 812 metrakti zlata. Nasledkem sniteni zlateho obsaliu KC, nadhodnotilo se o 480 mil.

Britska, rozhlasoya„spoleenost eini ptipravy, a.by mohla vysilati v kvetnu 1937 kortmovaci britskeho krale Edvarda VIII. televi4 talc& majitele obrazovych pfijimadil budou moci videti prabeh cele slavnosti. Ptenos bude vAak spokojivy jen v oblasti loncltnske vysilaci stanice, nikoliv v koloniich.

Spolkova vlada schvalila pozmenent zakon starobni pense a neprodlene poukazala statni spravni rade Texasu povinnou polovieku na listopad v sums $840,000. Jak oznameno, novelisovanY zakon starobni pense plizn'ava tuto jen dokazane potkebnYm a tech dnakem registrovan° kolem 88 tisic.

Na misto pociekovavSiho se vyslance v Rusku C. Bullita, jeho nastupcem stane se dle informaci asi C. Bok z Filadelfie.

PafitskY list pfines1 zpravu, to Hitler chce v Nemecku obnovit cisafstvi, jet pry lepe vyhovuje povaze. Mina.. Hitler sam by si zajistil dotivotni kanclefstvi. Cisafem pry ueini vevodu Aug. Christiana Jiitho Brun gvicko—Lueneburskeho, jent do konce svetove \Talky vle.d1 v Brun'Svicku. Hitler je s touto rodinou v pfatelskYch stycich. Na potvrzeni zpravy je tfeba poekat, atkoliv Hitler ut nekolikrate projevil ni uleheit si bfime politick& PoStovni zprava z Prahy oznamuje novY triumf Smetanovy "Prodane nevesty", kterou nove nastudoval gef. opery Vaclav Talich, retiii vedi H. Thein a novou scenerii maloval sverazn3-7 malU Lada (ilustroval Haakova "Svejka").

"Proda.na" byla zrozena z Ceske pudy a krve; z velke tvurci radosti a na podiv celemu svetu zrodila se v srdci Smetanove, stavee se zpevohrou z rodu z nesmrtelntch.

SLABINA V OPEVNENI? V Eerline prave vyela kniha profesora dra Otto Mauna, v nit se autor rozepisuje o francouzslch pohranienich opevnenich a pravi: S hlediska prostorove zeniepisneho ma i francouzske opevneni svou Achillovu patu. Obrana cele zerne je sousttedena pouze na tento opevnenS7 pas. Paffiska opevneni byla zni gena, v Remeei side zilstala, ale nemaji pro moderni valku tiadnt v3-7znam a takteti 8trasburku se nemiltie ptikladat velka dialetitost. Proto je vnitrozemi Francie vojensky Upine otevtene. Podati-li se nepkiteli proniknouti • opevnenYm kruhem, znamena, to pro Francii Upinou poratiku. — A to se nezdabSrti vyloudeno, bude-li napadeno nektere slabeji opevnene misto. Vojak, kter3'r Si zvykne obsluhovati padky sve automaticke zbrane, chranen bezpeenSrm krytem, neni ji2 skuteentm bojovnikem. A vzduer4 prostor zUstava rozhodne otevtenS7.

Jak se pozna, holub-samec jiz v hnizcle?

Naei ptedkove byli nandivtmi holubati, men sire cechy holubatske, pofadali slavnosti holubafske, zkratka holdovali holubtun a dovedli si nalezti pro svilj sport dostatek easu.

Take dnes jsou milovneci holubu, kteii dovedou spokojene straviti svuj voln3'r Cas u Diletantismus k holubatstvi jiste nikdy nevyrnizi.

Ovgem kaady holubat-zaeateenik musi svYch zkugenosti teprve nabkti.

Psi parova.ni holuba dulaito je dovesti poznati holuba a holubici.

Jest k tomu pottebi cviku.

Ale katidSt zaeateenik snadno pozna holubasamce, pokud jsou mlada holubata jeate v hnizde. Vztahneme-li ruku proti holoubatfun v hnizde, to holub-samec zlobne klape zobakem a po, rude klova, tdetito holubieka se bojacneschouli do kontku.. zase).

Ze gkoly Vyvolal pan ueitel .aka Jarabakat "Kolik bylo vedeno v patnactem stoleti vaitek?" '"sirn gest!"

"Dobi'e. Vypoeitej mi je!" jedna, dye tli, etyti, pet, gest." "

2'.!tranit 10.

Vi:STN1K

Na Kfliovatkich

2ivota ROMAN Napsal Joia Musil.

4P-r 0 je mi jedno." — "Vedel bych o nedem.

Dovolte mi, abych se yam ptedstavil.

Jsem Jan Plot, fitednik soukromeho detektivniho ftstavu", a legitimoval se.

Take Jindra se ptedstavil.

"Mel bych pro vas neco. Obratil se na nas jeden velmi bohat* pan, abychom mu pro jeho zamSitlenou cestu do Afriky opattili mlacleho, odvatneho mute. Byl pted nekolika dny tu, v Brne, v natem fistavu a povetil nas timto. Nev inserci velke dtvery. A tak uz nekolik dne patram. Dnes videl jsem vas vystupovati z vlaku a hned mne napadlo, ze bud' nekam jedete, anebo hledate zamestnani. 8e1 jsem za vami a ted' 'y am to tikam. Misto bude dobte placene.

Mate-h zajem, hlaste se v Trenaansk3"7ch Teplicich v hotelu Tatra, v pokoji a. 16," vypravel U.tednik.

"Tohle by bylo neco pro mne, pojedu tam," kaki Jindra.

"Tak, to jsem rad. Vytid'te, ze vas tam my posilarne, tu mate doporueeni."

Jindra sahl po jizdnim tadu, aby se podival, Ake bude miti spojeni pies VlarskSr prftsmyk.

Seznal, ze za kratkou dobu jede rychlik. Zaplatil dernou kavu, kterou si objednal, rozlouail se s agentem Plotem a vytel na ulici, odkudt zametil ptimo k nadrati. Plot ho provazel a da.val mu cestou pottebne instrukce.

Brzy na to unatel ho rychlik rovinami jihov3ichodni Moravy k Vlarskemu prfismyku a pak dale na Slovensko.

V Treneanske Teple vystoupil z rychliku a elektrickou drahou jel do TrendanslOch Teplic.

Vyhiedal hotel "Tatra", kde si objednal byt, do nehot slotil svoje veci. Rozhodl se, ze rano ptjde se ptedstavit do pokoje Cis. 16, jak mu detektivni agent Plot tekl.

Toulal se chvili venku a kdyt se vratil, znaven vrhl se veder na Rano o sedme hodine probudil ho jeho kapesni budieek, kterSi si umistil na noanim stolku.

Rychle vstal, omyl se studenou vodou a jal se oblekati.

Pted osmou byl se vim hotov a setel dolt na snidani. Kratce nato zametil do 1. poschodi, kde byl pokoj cis.. 16. Zaklepal a kdyt" uvnitt ozval se hlubokS7muzsks musk hlas, ze mute vstoupit — vetel.

Ihned, jak otevtel, padl jeho zrak na statneho dosud mute, kterSr stal u stolu v rohu pokoje. Dalai dojem asi padesatileteho, cot ostatne potvrzovaly prokvetajici tediny v jeho vlasech.

Jeho postava vtak byla dosud rovne vzptimena a jeho pohyby prozrazovaly eleganci. Z jeho ptijemneho obliaeje vyzatovalo cosi utlechtiMho a z jeho oei zatila dobrosrdeanost.

"Ptejete Si?" oslovil vstoupivtiho Jindru.

"Bylo mi sdeleno fitednikem jisteho brnenskeho soukrorneho detektivniho Ustavu, ze hiedate odvatneho, mladeho mute. Tu jest doporudeni onoho fistavu, ktere mi jeho agent Plot dal."

"Tak jest," tekl neznanV pan.

"Ptitel jsem, abych se o ono misto uchazel.

Dovolte li, abych se ptedstavil: Jsem Jindtich Habtina."

"Odkud?"

"Z Dteviny; horske vesnice na jihoz,apadni Morave, poblit deskomora yskS7ch hranic."

"Povola,nim?" vyzvidal dale start' pan.

"RolnickSi syn."

"Tak. No, hm — a vase vzdelani9" "Mam obeanskou tkolu a po ni absolvoval jsem nitti hospodakskou tkolu."

"Dobte. Tak vy se chcete ucha,?,et o ono misto u nas?"

"Ano." "Jste si vedom toho, ze jde o misto, kde bude tteba odvahy?" "tpine."

"No; jen pomalu — musime nejdfive Irak ad..

vahu vyzkouget. Prozatim nebudeme uzavirat Zadnou definitivni smlouvu. Zristanete zde v hotelu, kde vam budem platit ve gkere zaopatteni a 20 Ka prozatimniho denniho platu. Pozdeji se pak dohodneme," pravil stars pan.

"Toho cestovani ja se nebojim," tekl Jindra.

"No, uvidime. Tak, ted' mutate jiti a katdeho dne odpoledne ptijd'te ke mne, do pokoje."

Jindra zustal a denne chodil do pokoje stareho 'Jana, ktereho si velice oblibil. Delal drobne slutby v pokoji. Ptekvapovalo ho, ze start pan nechaval leteti velke obnosy pen& volne na stole, drahocenne perkyeuschovane a easto sam z pokoje vytel a Jindra zustal v pokoji sam.

Start' pan Jindru zkoutel. Zaptadal s nim dlouhe rozhovory. Zkoutel jeho charakter a jeho vlastnosti. Pozoroval Jindru velmi bystte, nic mu neutlo. At jednoho dne mu pravil: "Ptijd'te zitra po pillnoci do hotelu, zde na visitce oznadeneho, budu vas oaekavati, abych vas podrobil zkoutce, na nit zavisi Irate ptijet."

Jindra, vzal navttivenku, na nit ozdobnS7m pismem stala slova: "Friedrich Horvath, soukromnik v Bratislaye."

Vratil se do sveho pokoje a po chvili vytel y en do lazeriskeho parku. Nemohl vydrteti uvnitt. Hotel taktka zvedavosti, co se bude pHtti noci odehravat, v eem bude moci prokazati svoji odvahu.

Katdou chvilku dival se na hodinky, ale eas ubihal velmi line. Aby si dlouhou chvili ukra.til, koupil si haldu novin, aby etenim ubil eas.

Sedl na lavku v parku a zabral se do eteni.

Nemohl se vtak zabrati do ateni s takovou opravdovosti, jak jindy cinii. Pismena taktka tandila mu pied ()alma, tadky spl3ivaly vtechny dohromady, a on jako by videl pfed odima otaznik, co bude se diti zittejti noci.

Mrzute odhodil po chvili noviny a zahledel se na vrcholky okolnich hor, ktere na jasne modre obloze svtrni zalesnen3imi vrtky intensivne vynikaly Den byl ptimo nadhernST, kveten hSrtil svS7mi krasami na vtem, na co oko pohledlo. Opojna radost tivota, prodchnuta duchem jarniho rateni, oznamovala vtechno, co tive bylo na lane matky zerne.

Jen Jindra nic nevnimal z tech ptirodnich kras. Brzy povstal a vratil se do pokoje, kde vrhl se na luzko, aby spankem si ukratil line ubihajIci eas.

Po chvili usnul.

VII. Dtevina tila ve znameni senosede. Slunce, ktere vyhouplo se nad obzor, natio jit sekaae v pilne praci.

Na kaZde louce kosila skupina tri i vice seka.at.

Take Habtinovi kosili. Habtina s Vladimirem a pomahal jim domkat Svojsik Nemohli sekdet sehnati, nebot' byla o delniky na tamedelske prate potit, kdekdo utikal z vesnic do mest, kde za kratti pracovni dobu vydelalo se vice penez.

Habtina tahl prvni tad. Byl nejak sehnut a sekl tace. Jindra svS7m odchodem zasadil otci teakou ranu, kterou velmi tetce nesl. Bloudil cele dny po svSrch polich, ale ut nedival se na vtechno s takovou laskou a s takovSrm zajmem, jako dtive. "K aemu je mi to vtechno, kdyt mi Jindra odetel?" teptaly jeho rty. Doseki tadek, ottel kosu kusem travy a jal se ji brousit.

Vladimir, kters seki za nim, kdyt dojel na konec, brousil tet.

"Nu, Vladimire, jedet mi moc na paty, musim to pustit doptedu," tekl Habtina. "Jak se ti to seee?" otazal se ho pak.

"Dobte, pantato. Seen jako kat."

"Snad by ses nenechal od nas zahanbit," povida, Svojsik.

"No, to snad ne," odvetil Vladimir a nastoupil na novS7 Tak ubS7val tadek za tadkem a zahy byla louka pokosena.

Slunce stab° jit znaene vysoko; rosa s travy byla prya. Lida nechali sekani a brali se suit seno na dfive pokosene louky.

Take Habtinovi, kdyt dosekli,sli domt, aby ni suit na louku, ktera se nalezala na opaene strane, kam museli pkes vesnici.

Ve stkedu, dne 18. iistopadu 1936.

Vladimir .se Svojsikem gli vptedu a Habtina pomalu vlekl se sam. V mytlenkach obiral se Jindrou.

Z tohoto zamygleni vyrugil ho divei hlas: "Str*Oku," ozvalo se vroucne a teple vedle neho.

Habtina pozvedl svou hiavu, sklonenou k zemi, a uvidel pied sebou stati — Pavlu Vitou govu.

"StrSidku, kde je Jindra?" ptala se Pavia ttesoucim hlasem. Sla na louku suit seno a jit zdaleka uvidela Jindrova otce. Bala se ho oslovit, ale pak se piece k tomu odhodlala.

"Kde je Jindra? Tobe" asi na torn malo zalet!

V2dyt' ty jsi tim vinna, ze ode gel do sveta. Ja, jsem ted' sam, opugtenST jako strom v sire piani.

Pavia svezla se na kolena a obratila sve uslzene °el k Habtinovi.

"Pro vg echno na svete vas prosim, nesrOtlejte tak o mne. Tim vim byl vinen ten, kterSr se za max) otce dlouhS7 eas vydaval. Vite jiz jiste o tom, co se u nas ptihodilo?"

"Vim, dite, vim."

"Ja mela jen Jindru rada a mam ho rada dodnes. Oh, kdybyste vy vedel, co jsem se pro neho naplakala a kdybych vedela, kde megka, spechala bych za nim a na kolenou bych ho prosila, aby mi odpustil a aby se vratil. Take vas, strSreku, prosim, odpust'te mi," zaprosila a uptela na Habkinu sve Habtina podival se na kledici divku, pohladil ji Po vlasech a pak pravil: "Vstari, dite. Ted' nemam, co bych ti odpoug tel. Take jsem v posledni dobe zvedel, co se u vas udalo. Vtclyt', kdyt si to elovek se zdravS7m rozumem rozvali, tak se v gechno v nem vzpird uvetiti, ze by se mohlo neco podobneho stati.

Zivot uz je v gak takovS7, ae nekdy pkina gi s sebou okamZiky, nad nimit zristane rozum stat.

To jsou jegte vgechno drisledky valky. Co se stalo, neda se odeinit. Vim take, ze ten darebak, kterS7 se za tveho otce tak dlouho vyclaval, mel s tebou ureite plany a ze ty jenom pod tlakem jeho nalehani jsi upustila od Jindry.

Ted' mne mrzi, ze jsem ti tekl to trpka slova, ale nediv se ubohemu otci, kterSi ztratil syna, jedinou svoji oporu. Spoleana bolest nas nyni bude poutat k sobe. Prosim te, dite, o jedno: podej mi pomocnou ruku, abych na gel Jindru, abych vratil rodnemu statku dedice."

Pavia povstala, vzala obema rukama pravici Habtinovu a kekla: "Slibuji vam, ze do posledniho dechu nebudu znati jine snahy, net vyhledati milovaneho Jindru."

"Dekuji ti, dite," tekl Habtina vtele. "Co otec dela?" tazal se jette Habtna.

"Stale leti. Hite' ce1S7 vycerpan a znieen. Neni take divu, po takovem stra gnem utrpeni."

"Mag pravdu. tiny & piece neni ze Zeleza, a co tvrij otec prozil, je nad lidske lily. Kdo by si to byl jen pomyslel. A co louky, mate je jiz pokosene?"

"Dnes dosekli posledni; ma.me pilno se su genim," odvetila.

"Tak to to nebudu zdrZovat a ja take specham. A nekdy nas, dite, nav gtiv. Matka bude rada. Pohovokime si o Jindrovi."

"Rada ptijdu," pravila Pavia.

"Jen pkijd"' tekl Habtina a roze gli se.

Habtina vlekl se volne k Vesnici a Pavia spechala na louku.

V myg lenkach obirali se oba Jindrou.

Bylo nadherne letni jitro.

Habtinfiv statek probouzel se k tivotu.

Pernata, havet' na dvote, vyputtend prave z kurniku, kileela az strach.

Psi, kteti si po noenim hlidani zalezli do boudy, k odpodinku, vreeli nevrle, ze byli vyrutovani ze sveho spanku.

Dobytek, kterS7 mel jit chut' na sWri orosenou travu, snaile sN/un bueenim probuditi pasaka, kterST dosud na senniku spal. Lomcoval tetezy, a v konirne tehtali kone, jim prave Vladimir sypal obrok.

Sluneeni koule tinula se volne po obloze a jeji paprsky ptehouply se pies sttechu na dvfir Habtinova statku a draly se do oken obytneho staveni.

(Pokraovani)

Ve sttedu, dne 18. listopadu 1936.

QUIDO MARIA VYSKOeIL:

Tiche Boure ROMAN NI tech!" — "Nu, uvidime!" rozsuzoval pan 8ebestian rUznost nazorti. "A kdy pak vlastne piljdou?"

"Mane., to ut zitra. Povidala to alespori Tylda Soudkova . . . " "A to ovgem musi vtechno vedet . . . ", doplrioval pottmistr vetu dceeinu.

Za veseleho hovoru vedete odbyta a obe teny podaly s uklizenim.

"Dnes neprijdet nikam?" vyzvidala Andela na svem dhoti.

"Nikoli . . . ZUstanu doma a nernate-li nic leptiho na praci — zahrajeme si na chvili karty."

"Ale o penize!" hlasila se Jincleitka.

"Tot' se rozumi," souhlasil jeji otec. }frail skutedne; net Jindeitka stale prohravala, cot vyneslo ji od rodieti novou davku ertu na peitti uspechy jejiho srdce.

"To vgechno ti vojaci!" vysvetloval pottmistr.

"Snad ne!" idstratne pronesla, pani Andela.

Jindeigka mleela.

Tetila se na, peichod vojska, nebot' tyto dny zaplatovaly vgednost katclodenniho tivota a slibovaly nove zpesteeni znud'ujici jednotvarnosti.

A proto take ji zabutilo srdce, kdyt jitra uvidela na tilinkovskem namesti ubytovatele a o polednach vtahlo i vojsko do mesta za rozjalenSich zvukri hudby.

Na poke same nemeli site dodasnS7ch podnajemnikri v dvojim sukne, za to vtak vtude kolem hojnost.

I u sousedri kezbart, dostali dristojnika.

Byl jim dragounskS7 porueik Erik de Lorme, elegantni mladS7 mug, ktery se svS.rm vS7bornS7m chovanim i uhlazenmi zprisoby velmi vS7hodne litil od svSrch kamaradii.

Jindeitka se s nim setkala hned pei ghho dne, kdy se ubiral na po gtu a v jejim srdci se cosi zachvelo pod pohledem tech dvou jiskrnSrch temnS7ch oei, jicht tat vehnala krev do lidek sledny pogtmistrovy.

Pan de Lorme pozdravil ji a domnivaje se patrne, to je titednici na poke, potadal ji o informace.

Poskytla mu jich ochotne.

KratidkSr rozhovor skoneil tim, ze se porueik ptedstavil a rovnet Jindeitce nezbylo, net aby &Irina podobne.

Tak se seznamili.

Toto setkani, jet zdalo se nebo snad i bylo pouhou nahodou, znamenalo v tivote diveine uddlost velikeho dosahu; nebot' nezristalo pouze pH nem.

Take mlademu poruerku se na raz zalibila Jindeigka, a kdyt ji o vedernim promenadnim koncertu vojenske hudby potkal, dovolil se a phrutil se k ni.

Sleene Svatoriove zprvu lichotila peizeri eackeho tlechtice, nebot' vedela, to v gechny jeji drutly budou ji zavideti, potom v gak se ji zmocila obava peed soudem rodiatt Pogtmistrovi byli vtak sami v rozpacich, jak se zachovati v tomto peipade.

"Vtdyt' se jen trochu bavi, prod ji toho zavideli?" sve . mineni projevoval Svatori.

Ale jeho pani namitla: "Bavi se ... ovtem te se bavi ... Net myslim, ze takova zabava nemive. nikdy dobreho konce . . . Je to piece jen dristojnik, lehkomyslna krev . . . a pak glechtic . . . Ne! Ne! Nemohu s tim souhlasiti!"

"Jak daleko ty hned mysli g, mila Andelko!" chlacholil pan B ' ebestian svoji chot'. "Vtdyt' jde jen o nekolik dni. Potom vojaci odjedou a ze vteho zbude jen trochu vzpominek."

Zda se, ze zvitezilo na konec mineni Svatoriovo, nebot' Jindeitce ponechano jit zcela na vriaby si svirj vztah k panu de Lorme zatidila dle vlastni zodpovednosti.

"Spoleham v jeji eiste srdce a v nedotknutelnost jeji cti," tekl si sam k sobe pan 8ebestian a naptigte jit ani slovem se dceii nezminil.

4A

Strana 11.

VESTNIK

Ostatne — nebylo tu ani, co by vedlo k jaksimkoli domnenkarn, nebo z eeho by bylo motno Jindeitku nejak podezeivati.

Byla tak tt'astna nov3im pratelstvim ... tak pina tismevt) z teto piihody, zpestfujici zahradu jejiho mladi novym ohnivS7m kvetc..,m.

Nemyslila na to, co by se s ni mohlo stati, kdyby ji k zavrati at opojila vane tohoto rudeho kvetu; brala vdeene, co ji peines1 den, netlumic zate sveho chvilkoveho ttesti marnSrmi piedpoklady .. .

Vedela piilis dobee, ze nerniite vest k 'fadri5im trvalSrm vY'sledktim tato romanticka piihoda . . . prvni, ktera v pravde poboutila jeji srdce. Ale piece ji tetila tato thava, pohadka, jit plameny stale chtiveji rozeheavaly ji krev, ani pozorovala, to pH torn i soudnost je spalovana.

Jen v noenich hodinach, kdy sama odpoeivala ye svem bilem pokojieku, zia pokuteni se ji zmocriovala a ona marne se jim branila.

Porudik de Lorme zjevoval se jr., teptaje k ni sladce vatniva slova a pokrvaje jeji tiji, odi a rty polibky.

Ale po chvili nebyl to jit dragounskS7 porueik, riStrt Satan v rude eapce a s plameny ye zracich .. .

XIII. Jig dasne z rana, mnohdy sotva si slunce zlate odi promnulo, odchazelo vojsko na cvieeni.

Za vesele hudby, ph nit eineela okna a probouzel se i ten nejzatvrzelejti spud, stoupala pechota do hor, east s bilymi paskami na Capkach, drub.S7 dil bez nich.

Kde ktera, diver. tvde se v to chvili objevila v oknech a tak nejeden pozdrav dirstojnicke tavle platil usrnevavm rttim mezi kvetinami.

Po pechote odjitclela jizda . .. oddunelo delosteelectvo . . . odcestoval stab.

Zilinkov ztichl potom, ale na spani nikdo ut neporn3Mlel. Ti nejvetti nadtenci odetli hned s armadou, ostatni, zvlatte netnejSi svet, jent o maneveitti zpraven byl od dristojnikti, teprve po snidani, kdy obydejne heimala jit dela. ✓ dtivernSrch knizich valy se veal°, kde se asi peiblitne srazi obe strany se tedy namnoze jiz na jistb. ✓ miste, na nemt po cvideni vojsko rozbili svoje stanky take rtizni prodavaai s uzenkami, ovocem, pivem i jinSmi obeerstvenimi; drobriSr obchod tu kvetl vice net utegene, nebot' po prildenni "ttrapaci" mel kde kdo vytraveno.

Obyeejne teprve po poledni se vracelo vojsko ze cvieeni do mesta. Napeed vitezi, po nich porateni . . . Od to chvile at do pate hodiny odpolednI odpodivali vojaci i civiliste, takte se mesteeko zdalo zcela liduprazdne.

Ale i tento klid byl pouze zdanlivS7.

Zatim co vojsko, ulotene ye tkolach, davalo se do potadku a dristojnieti sluhove meli pine ruce prate, take v jednotlivch domacnostech bylo velike "strojeni" a peipravy k promenadnimu koncertu vojenske kapely.

Podinal peesne o pate a svabil nejen mestske obyvatelstvo, ale i posluchaee z okoli. ✓ tech hodinach tilinkovska mladet se oka.tale promenovala s dristojniky, nebot' skoro katda z mistnich krasavic mela sveho dooasneho adna vtak elegana tak zavidenihodneho jako sledinka z potty.

"Byl by z nich rortomil parek," vykladali si ti, kdot peali Jincleitce Uspechy. Ale protivnici namitali: "Hledi prilis vysoko. Jen aby se ph padu nepotloukla!"

Sleena Svatonova nevedela o tech ani o onech.

Jeji srdce planulo mocne . . . ponejpr y v vote zachvaceno milostnSuni plameny.

Obavy pani pottrnistrove nebyly tedy neodrivodneny. Jin &like skuteene hrozilo nebezpedi, ale bylo jit pozde pon-tleti na odpomoc.

Jako blesk uderem mraeen, tak se od prveho setkani s panem de Lorme v jejim srdci zrodila laska.

Vedela, ze je to marne vzplanuti, a ze cil je nedostitnS7, a piece se nemohla odhci tohoto blativeho snu, stale 'doufajic v nejakS 7 zazrak v nejakS7 div .. .

Erik denne ji nosival kvetiny. 172 se i s rodidi znal a na poke obradnou na.vStevu udinil. Nebylo motno najiti nejmenSi Chyby v jeho chovani.

A piece!

Pani Andela noci nespala, odelavajic nejakou katastrofu. A zatim co se jeji dcera opojovala nejblatenejtimi sny — pani Svatonovi vzpominala Michala Tonara a vSeho, co ji tenkrate strhlo stejnSrm zprisobem, stejnYmi 'akadly jako nyni Jindeitku.

Led Erik de Lorme, porudik dragounskeho pluku Windischgraetzova, nestal se tim, jeji osud vyvolil, aby zlomil srdce Jindeiteino, tdebaZe dle vtech okolnosti byl k tomu pevne odhodlan.

Jeho katde slovo vielo yatni; z odi sr:Sely mu jiskry, kdyi se na sleenu Svatoriovu zahledel.

Citil s uspokojenim, jak jeji odpor se tavi v techto vzdutnyTch plamenech a jak se mu v duchu jit vzdava toto shone, bezbranne stvoteni.

Jen peiletitost se dosud nenaskytla, jet by dovolila peinesti tuto vatnivou abet' na oltat purporove Lasky Pottmistrovi steetili dbale svoji dceru, net aby mohla nepozorovana sejiti v tmavYch hodinach k zradnemu dostavenidku.

A take pan de Lorme se marne snatil piemluviti ji k tomu.

"Snim east° o torn," fekl jedenkrate Jindtitce, "abych se mohl projiti s vami za ticheho yeOera tam dole v lukach Myslim, to bychom si tam lepe rozumeli, neru geni °alma vtednosti, vzdaleni vgem nepovolanSrm a blizci sami sobe.

Cot neni motno, abyste vyhovela me prosbe?"

Chvela se vzrutenim ph jeho siovech, lee peemohla svoji touhu a odvetila: "Je lepe snit, net vysilovat se v nemotnem!"

"Tedy opravdu v nemotnem?" zvolal udiven.

"A cot, kdyby ph tom tlo o vice net o chvili porozumeni? Cot kdyby tlo ph tom o souhlas pro celS7 tivot?"

Neodpovedela, nebot' nechapala, co mini.

Vysvetloval tedy: "Abych pravdu kekl, necitim se spokojen ye vojenskem kabate. Peed lety, v prvem rozpuku jinotstvi, vabil mne ovtem . Led nyni, v zrani mutnosti, stal se mi skoro obtitnSTm tento tulackS7 tivot s bezcilnSlm odpoeinkem . . . Nevim, jak dloukro ph nem vydriim, nebot' stale sill ye mne touha Hti klidneji a neelneji."

"Co mate v planu?" zeptala se nedookave. vte dle meho, sloZim podatkem phStiho roku svoji hodnost a vratim se na panstvi svS7ch rodieri. Otec ut je star . . . potai ho jen, nabidnu-li se mu."

"Oekaji vas tedy krasne rikoly .

"Tetim se na ne. Nevim jen, zmohu-li jich sam."

"Najdete jiste vhodne pomahaee."

"Snad ne takove, jako bych si peal!"

"Kladete na ne asi peiligne potadavky?"

"Nikoli."

"Co yam tedy ztetuje tento fikol?"

"Touha po tene."

Usmala se.

"Co snattiho pro vas, net spiniti si ji?" pro. hodila.

"Myslite?" opaeil. "Peiznavam se, nejsem v tenach novaekem ... ale te, po nit touZim jako po drutce, kamaradce, rnilence, dosud jsem nenaSel. Alespori ne v na gich kruzich."

"Musite tudit znovu hledati!"

"Zapodal jsem jit ... " "A vS7sledek?"

Stiskl ji pevne ruku.

"Cot stale nechapete, Jindeitko?"

Zrumenila a zageptala: "Cot mohu?"

"Kdo spite netli vy? Cog netutite, jak vas mum rad?"

Vilna velkeho §-testi zalknula slednu Svatoriovu.

Kolem ni promenovaly jeji zname, peitelkyne a kamaradky, hudba la gkovala melkSrm videriskS7m valeikem, namesti tilinkovske hlueelo g ivotem a veselim, ale Jindei gka neslygela nic z techto niznorodS7 ch zvukri, nebot' v gechny peehlutoval horouci gepot Erikriv: 'tCo netutite, jak vas mum rad?"

(Pokradovini)

Are sttedu, dne 18. listopadu 1936.

&ram 12.

Nova lieba rakoviny. V nemocnicich v Pativi, Rouenu 2eneve zkuoSi se nove leeeni rakoviny. Zaleli z injekci za soudasneho podavaLi tablet a ptiletitostneho uZivani

masti. Prosticedky tyto obsahuji specificky fieinne la.tky, vyrobene ze sttevnich jatedneho dobytka.

Prosttedky tyto byly od zadatku roku 1935 zkouSeny na krysach.

Vsr-

DIVADLO V TAYLOR kid Praha e. 29, SPJST., Taylor, Tex, potada ve sve spolkove sini

v ned.e1i dne 22. listopadu divadelni ptedstaveni

MARENKU SI NEBER Veselohra o 3 jednanich OSOBY: Pan otec Roubal Joe Hrna Panimama Roubalova pi. Ruby Holly Lidka, jejich dcera sl. Vilemina Kincl Jan, jejich syn Lee Pavlik Josef Zach, studujici filosofie Amos Pavlik Pan otec Zvelebil Ed. Holly Matenka, jeho dcera sl. Albino Kubieek Beta, sliftka ye mlYne sl. Olga Kubieek Napoveda Jos, Kind Zertovne vYstupy.

ZACATEK DIVADLA PRESNE V '7:30 VEER

Po divadle taneini thbava reinkovati bude chvalne znamo, kapela

p. Joe F. Mikolaje Vstupne na divadlo i zabavu: Dospeli 35c — Ditky 10c Vstupne na taneeni zabavu po divadle: Pan 25e — Diana 10c VSechny krajany k debremu pobaveni zve, ZABAVNI VYBOR.

411.1111.0 111111.0■0411111.0.1111.111•11.1111011.0•1 ■0 1{110. 0.1.041111. MM.

Mill.141011.M11.1.1111.,401•0 ■10.011M 0 1=0..0 11=11.0/MMVIMP.

Divadelni krouiek "Hlahol" sehraje

1

DNE 22. LISTOPADU 1936 v sini redo Pokrok Houston eic,. na Studewood, DIVADLO POD NAZVEM

PRICEZNA Z FARMY Veselohra o 3 jednanich, od Ed. Margouna OSOBY: Fabian DolejA, majitel farmy br. A. Valla Terezie, jeho Zeno ses. F. Vallova 1 Marta, J ses. V. Vallova jejich dcery Emilie, ses. H. Mendlova.

Frantik, syn br. E. Olexa Martin Vykasal, soused, br. J. Kalousek Jill Skala, letecky dfistojnik, br. E. Hoek Pi. Skalova, jeho matka, ses. A. Ho§kove, Mazankova, vdova, ses. E. Kalouskove, Fredy, jeji syn, br. T. KostomlatskY Lekat, br. F. Olexa, ml. g usterka ,obchodnik obuvi, J. KaApar Dej se odehrava na forme DolefSove v dnelni dobe.

ZAtATEK 0 4:00 HODINACH ODPOLEDNE VSTUPNE: PANT 40c — DAMY 25e.

Dej tento jest z eeskoamerickeho Zivota.

Veeer taneeni zabava K hojne navgteve zve VYBOR. (1111PO4.014.00111,9111107■04111■ 041..0■111140

sledky byly znamenite, tae ptekvapujici, proto zaeatkem r. 1936 uZito jich i klinicky.

Serum proti ma.lomocenstvi objeveno? _Po prve od objevu bacilu lepry norskYm lekatem dr. Armauerem Hensenem se nyni podatilo vypestovati distou kulturu zarodku tett) nertioci a take vytvotiti serum, jei usmrcuje badly lepry ye 24 hodinach. Je to opravnena, na-* deje, 'Ze tento objev znamena viterstvi nad jednou z nejhorSich metes lidstva. Tento velkY biologickYr itspech prosadil lekatske akademii vedci A. Vaudremer a Mile C. Brunova,, kteti se dve leta isolovati Hansenfiv bacil. Bacil lepry je popsan podobne jako bacil tuberkulosni; nejcitive ma zrnovitY tvar, pozdeji se stave bacilem rozpustnYm v kyselinach a pak ptichazi do koneene faze bacilu nerozpustneho v kyselinach. Z kultur vytvotene serum usmrtilo nejen bacily v laboratornich zkumavkach, ale bylo vyzkou geno s dobrYm vYsledkem tez na malomocnYch osobach.

Vedecke pokusy s ozivenim mrtveho srdce. Na detske klinice II. moskevskeho statniho lekatskeho astavu byly zahajeny nedavno pokusy s oZivenim isolovaneho lidskeho srdce. Za vedeni prof. Ossinovskeho provedli lekati 71 pokust a doSli k potvrzeni znameho jiZ pravidla, ze eim mlacISI je dite, s jeho2 srdcem se po nmrti pokusy konaji, tim leheeji se oiiveni podati.

Bylo konstatovario statisticky, pri pokusech se srdcem ditete, ktere zemtelo v prvnim mesici po narozeni, se v 80 ptipadech ze sta znovuoZiveni po proplachnuti fysiologickym rortokem povede, ye stall do 6 mesicil v 71 proc., ye stati do jednoho roku v 55 proc., ye stati do 2 let v 50 proc. a ye stars do 5 let ye 33 proc. Bylo konstatovan° dale, ze u deti, ktere zemtely na prujem nebo na zapal plic, mo-no srdce oZiviti zvlaZte lehce (70 proc.). TiZeji lze srdce (AMU u deti, ktere zemtely a spalu nebo na tplavici (42 al 43 proc.). Bylo konstatovano dale, ze srdce mono oZiviti al 28 hodin po smrti. Prof. Ossinovskij postupuje timto zpfisobem. Srdce zemteleho ditete upevni se ve zvlagnim ptistroji a jeho venosni, resp. arterielni ptivody zapo-

ji se k nadriim, ktere pod ureitym tlakem ptivadeji do ptedsini a komor obtatou vYrZivriou tekutinu. Tim se pravdepodobne vymyji produkty nnavy a otravy inervujicich rnotorickYch nervil a srdce poeita znovu alouci. Jednotlive kontrakce jsou zazanemnavany kladkovkin ptistrojem na kinografiu. VetSinou sta.& promYti fysiologickYm rortokem. V nekterYch ptipadech tteba povzbuditi einnost injekci adrenalinu. Tyto pokusy konal jiz sveho easu i se zmrzlym psim srdcem slavnY fysiolog prof Pavlov. Tyto nove pokusy prof Ossinovkeho poskytnou jiste dfilaitY material pro nove prate na tomto poll.

0 LedovY vodopad v podzemi. Na dne stometrove propasti Lednice u obce Silice na RoZna ysku byl objeven ptistup do velkYch podzemnich prostor. Propast dostala sve pojmenovani proto, ze od nepameti lid z okoli z ni vybiral led, kterY se v propasti udrtoval po celY rok. Az na dno propasti si vZak lide netroufali.

Protole bylo zfejme, ze propast vznikla tim, ze se propadl strop podzemni jeskyne, bylo letos od jara patrano, nejsou-li v sousedstvi propasti dalS1 jeskyne zachovany. Tak doSlo k mnoha vzacnYm objevarn.

Film° u dna propasti byla objevena dosud nejvetSi jeskyne na azemi no-, 'Aeho statu. Je etyticet metro Siroke, a sedmdesat metro dlouha, Proteke. ji podzemni teka. V jeskyni je take nejvetZi dosud znamY ledovY vodopad, kterY je tticet metrtiz 'AirokY a dvanact metro vysokY. V dennim svetle, ktere na vodopad dopada, hraje led nadhernYmi barvami. Do jeskyne se otvird SirokY vchod, vzduch a svetlo pronikaji k vodopadu, ale ani v parnem Ike led netal. Na dne propasti se stale udrZuje telli, chladnY vzduch. Cim dale se pronikalo do objevenYch jeskyni, tim vice ustupovala vkzdoba ledova vYzdobe krapnikove, ktera, je take velmi boha.ta. Objev tohoto podzemi ma vAak velkou cenu i pro archeologii. V jeskynich se naSly stopy po sidleni lidmi.

TARDY! Hra tarokfi, nejlep gi jakosti, nyni za $1.35, patou vyplacene. Objednavky adresujte na: 6echoslo(dz) yak. West, Texas.

.1111.411M

Tanecni Maya.

Riverside Park Pavilion

v East Bernard. Texas 1 v nedill 22. listopadu Barbecue a Rodeo. Vstupne na Rodeo 25c za osobu. Kapela Robert Brandla, z Placedo, Texas., aeinkuje ve dne i v noel.

Tanec zdarma, zaatek v 8:00 hodin.

Zabavy tyto potadany budou pti znasne eeske oblibene hudbe, dobre podlaze, ochlazenST, ptijemnS, vzduch, ptijemne osvetlern Ditky zdarma.

Ve sdedU, dne 18. 11Stopadu 1836.

CFSTI STUDENTI NA STATNI UNI-

VERSIT1E. 6e,§ti studenti se velmi teti na 25. a 26teho listopadu. Ti, kteti etou texasske Ceske dasopisy uz vedi, co studenti zde budou mit, ale mo'Zno., ze vtichni nevedi co zde bude, tak napiti nee° o tom.

Odpoledne dne 25ho listopadu eeAi ex-studenti budou mit jejich pravidelnou vYrooni schrizi. Schrize jejich je v2dy zajimava a kaZdY, kdo se zajima o to schrizi, je vitan.

V 5:30 odpoledne pies radio zaene program, ktery ptipravili nekteti detti studenti. Ti, kteti budou v Austine, mohou tento deskY program slytet ptes KNOW, aneb mohou poslouchati v Physics Bldg.

Auditorium, kde program bude konan. Potom v 6:30 hodin veer zaene hostina v Crystal Ballroom v Driskill hotelu. Hostina bude trvat. asi do 9:00 hodin veeer a potom bude tanec. Studenti chteji aby ka2c13 mel dobre easy, tak obstarali hudbu, ktera bude brat po starodavni, i po moderne. Adresa: Driskill Hotel, je 112 East 6th St. a Crystal Ballroom je na druhem poschodi v hotelu.

Doufame, ze budeme miti mnoho lidi na hostine a kaAdY, kdo zajima o nati tee na universite a v Texasu, je vitan. Prosime ty, kteti neposlali ptihlatky na hostinu 2 chteji ptijiti, aby to udelali co nej&l e, protoie misto pro kahleho musi bYti ptipraveno. y

TRiNi CENY. V titerY, dne 1'7. listopadu 1936.

Bavina, middling Korna v klasech, bal Oves, hal Pknice, buAl Kutata na smaleni, libra Slepice, libra Krocani, libra Vejce, tucet, Cis. 1 Vejce, tucet, cis. 2 Smetana, libra

12.50 90c 44c $1.10 7-9c 9c lie 28c 13c 25c

KASE

je vZdy NEBEZPEtNY A MUSI SE ZASTAVIT !

SEVERtJV

BALSA PROTI KASH

73t,Tara

Vi8TN1K

Tisk je dobrY nebo SpatnY, p - se dostane do jeho kati. NasypeteTi, kteli budou v Austine, vitame, aby se take zastavili dosti dlou- dle povahy tech, kteti jej ridi. Je -li do nich otravene zrni, bude z neho a podivali se na Universitni vY- to mlYn, ktery semele vSechno, co lho tez mouka, ale v chlebe smrt. stavu (centennial). Universita ma mncho kranYch a historickYch ktere by kaZdY mel videt. Hlavni vYstava je v Gregory Gumnasium.

Srdeene blahoptani k snatku Ceska vYstava je v Main Bldg. ViSESTrIE ROSII MIKESKOVE ce o vYstave se maze elovek doz Guy, a vedet, kdyi se zepta, nektereho prtBRATRU FRANK TRUKSOVI vodeiho na Universite. z Alvin Odpoledne na Dikfivzdani (dne zasila za 26teho) bude hra (football) mezi Universitou (Texas) a A. & M. v STATNI VYBOR SVAZU SVOBODOMYSLNYCH Memorial Stadium. e statu Texas FRANK HLAVATY, Vime, ze koldY kdo ptijde, bude 1 tajemnik. miti dobre easy a Ze nikdy nezapomene na navAtevu v Austine.

S pozdravem, F. A. Horak. .111.1.111111•0 ■11.0■ 1411.04111111.041110.0.0.1,01111.0.0.04111111.0.0111•0411111.41111•0.110.0.1.0.11M.

■■•■■••••0 ■041111.

y

0111101.11•11“/ 41■100■11•1•0■■■1/04•11.141

.0.11111.411/8004■04•1•0 •111•11.4•1•0•11111111.1111011.1111.01111100.0.4 1.11•0101111.04••••00111111.0

g

Klub Cechie pri Texasske statni universite vas timto srdeCne zve —na

TEFANIKIN PAMATNiK V TATRACH.

KrajinskY vYbor v Bratislava rozhodl, aby nadraZni budova lanove drahy na vrchol Lomnickeho ttitu byla postavena tak, ze jeji hotejti patra mail slou2iti zaroveri za observatot. Tak skuteene dojde v brzke dobe ke ztizeni vedeckeho ritulku v prostkedi u nas vedecky jette nezkoumanem, na VysokYch Tatrach. Lanove, draha na vrchol Lomnickeho ttitu do vYte 2634 m je jedineanou ptiletitosti spojiti podnik turistickY, sportovni a propagadni s cili vedeckYmi na poll pracovnim, ktere bude novosti zajimave nejen pro nate pracovniky, nYbr't* ktere bude ptivitano i zahranionimi kruhy odbornYmi. SdruZilo vice ristavili, aby kaZdY aspori v kostce, na malem prostoru v nehostinne, ale drile'tite vYspe do mraziveho prostoru umistil sve ptistroje, anebo pozorovali aril a rieinky ovzduti dal od ruteneho dna vzdutneho mote. Bude to ptedevtim rneteorologicka stanice, ktera bude postupem doby moderne vybavena tak, aby se vyrovnala observatotim svetovYm. Ta bude denne vicekrate vysilat zpravy pro celou Evropu. Astronomie se ucastm prilezitostnymi pracemi na poli jednak stydnem s meteorologii, jednak s fysikou.

Zajimave je, ze k praci na Lomnickem ttite se hlasi i odlehlejti obory jako na fysiologie, pro niZ je tam pamatovano jednou ze 6 mistnosti s pattienYm ZivYm inventatern zvitecim. Je toti2 velice drile2ite, jakYm zmenam je vystaven \TY organismus ve vYke, kde je tak vzduchu slabti o vice neZ 1/4 2aku pti rirovni mote. Geofysika s 7yzkumy magnetickYini a zemettes2Ymi bude miti isolovanY atulek u 3kalnateho Plesa, aby ji nerutil eektrickY proud, otkesy a Z'elezo.

Dosud jsou v Evrope ve velkem iva ristavy podobneho programu na norach: na Jungfraujoch e vytce 1200 m a v Davosu 1600 m. Jsme Wastni, 'le se nam podatilo i ve vYohodnim dilu Evropy na natem zemi zajistiti vtestranne prospetnou vedeckou pracovnu, observatot a laboratot, jejiZ einnost budou miti pkile2itost shlednout zblizka i turiste.

Caste zminky o vYstupech na Mont Blanc e 8tefanikove zapisniku, jej vydal letos Pamatnik osvobozeni, opravriuji nas k tomu, abychom vedeckY majak tatranskY zasvetili pamatce astronoma-meteorologa ttefanika.

Hostifiti i tanecni Zahavu y

e stredu 25.1istopadu 1936

v 6:30 hodin veeer V HOTELU DRISKILL, V AUSTIN Program byl ustanoven na ticteni natich rodieri, bYValych studentri a krajant i krajanek v Texasu.

PROGRAM: 2:00 hod. odpoledne v Union Building 316 — schrize spolku eeskoslovenskYch ex-studentu texaskYch. 5:45 hodin — radiovY program klubu 6echie ze stanice KNOW. 6:30 hodin — koncert Cmajdalkovy hudby e Driskill hotelu.

7:00 hodin — zaeatek hostiny, teeneni a zpev.

9:00 hodin — zadatek taneeni zabavy. y

Vstupne na hostinu i tanec $1.50 za osobu.

TeSime se na Vati navttevu a prosime, abyste nam co nejdfive oznamili na adresu Elsie Pokorny, 601 /2 West 19th Street, Austin, Texas, ze pkijdete, protoe musime znati ptesnY podet navttevnikii.

1

ok oustou OZNAMUJE potad spoledenskYch zabav, jet' od otevkeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostavenidkem krajanik a jejich pfatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 22. LIST. - Syncopators

y

KONA TUTU ritACI SVEDOMITE TEMidt SEDESAT LET !

Kaida alley jest opattena touto ochrannou znamkou CENA 50c A 25c K dostani ve vtech ptednieh lekarnach, neb ptimo u

y

VE eTVIITEK, 26. LIST. - Thanksgiving Dance Junior klubu hudbe Syncopators GVCI

Vstapn6 na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25c Zibavni V;bor.

stfedu, dne 18. listopadu 1936.

VITISTNiK

Strana 14.

Z MYCH nru§ENosTi. Cetla jsem v Hlasateli dotaz pi.

Mikuleneak z Gonzales a pi. Kruble z Toleda. Kupte si to, co i mne pomohlo. Trpela jsem deli dobu mimo jine bolestmi-mezi lopatkama, ie jsem nemohla ani leZet, ani chodit, ani se oprit. Leky na'Seho lekate nepomohly, a jelikoZ i mutovi velmi rameno bolelo, koupili jsme kompresy od Mr. Bernard Stra, Box 712, San Antonio, Texas, a za kratko bolesti mezi lopatkama i z muinva ramene zmizely. JO, docela zdrava dosud nejsem, ale v tak kratkem ease to asi nejde, ale jsem spokojena a nechci vic bez kompres bit. ttenate a kamaradky v Texasu zdravi a p. StriZovi vice za.kaznikii s pochopenim pro kompresy pteje, Mrs. Bert. Pekarek, Bendon, Mich.

TARbli Hra taroka, nejlep§i jakosti, nyni za $1.35, pottou vyplacene. Objednavky adresujte na: eechoslo(dz) ak. West, Texas.

y

CO NONAT VYLECILA. Taylor, Texas.

Nemohu v‘Se vypisovat, ale aspori toto: Jalovice me trkla rohem do stehna, ze hned krev tekla. Jindy jsem se udekila do nartu, ze velice otekl. Asi tki tYdny zpet jsem si obrazila prst na noze. Jednou mne spadla pila na palec, kterY velmi zranila. To vSe Nonat vyleeila. Nehet mne zartistal do masa i to Nonat pomohla. Zadrela jsem si trisku, kterou jsem nemohla dostat en. Dala jsem 2 krat Nonat a triska po sejmuti naplaste leZela venku. Je to zazraend mast. Mam za o, Ze P. Bfiii dal Vain milost, Ze jste ji vynaSla. — M. Zicha.

Vyteka-li z rany mnoho ne6istoty, (lava se naplast' vicekrat net dvakrate denne Na suche bolesti se nedava nova naplast', dokud prvni na tele dr2i. Prava mast' je s timto Trade Mark:

y

r

NOVA GESKOSLOVENSKA KRAT- Krome toho vysila, se pokusne podle Trpel jsem velrni mnoho zacpou a KOVLNNA STANICE RADIOVA potteby i v jive hodiny, ptevalne Hoboko jest jedinS m lekem, kterSr V PODEBRADECH. gramofonova hudba, anebo ptevza- mne prines1 idevu. Dra. Petra HotV program z ostatnich stanic Ce- bOko jest bylinnYm lecivym prostredkem, jeho2 bylo tispeSne pouPredseda "Radiojournalu" pan dr. skoslovenskVch. Ladislav Sourek, kterS7 je nyni v Pro ty krajany, kteti se zajimaji Zivano proti zacpe, nepravidelne New Yorku jako host National o CeskoslovenskS7 radiovy rozhlas, stolici, nezaZivnosti, obyeejnSrch naBroadcasting Company, sdeluje, bude tato zprava ponifickou k u- chlazenim, nervose a nespavosti. nova kratkovinna stanice v Pode- snadneni zachytiti podebradskou Neobsahuje 2adn.S7ch SkodlivSlch neb bradech o sile 24-34 kw vysila, stanici. Zajimam se sam o na roz- zvyk tvoticich drogii a mil& loSrti do konce tohoto roku pokusne na hlas a rad bych dostal od texas- brano prave tak dobre cletmi jako dodasne antene. Po vanocich bude skS7ch krajanu zpravu, jak dobte je dospelS7mi. Neni prodavano v lekaropattena etytmi usmernenS7mi an- nova stanice sly'Sitelne. a e kterS7 nach, nS7br2 lze je obdr2eti pouze od tenami pro pravideln3'7 rozhlas. Do- Cas je zachycena, abych mohl infor- povefenSrch mistnich jednatelil. Pro sud zkouSi se vysilani na techto vl- movati mitisterstvo poSt a telegra- informace pi te: Dr. Peter Fahrney nach (sttidave) dle obeasneho ZaSlete na: Consulate of the Re- & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Seni ph programech: 49.92 metro public of Czechoslovakia. 711 Medi- Chicago, Ill. (6.010 kolicyklu), 49.06 metro (6.115 cal Arts Building, Houston, Texas.

SOP Prods se zanovni ptenosn/ kilocykln.), 31.57 meth' (9.504 kiloDr. Karel J. Hollub, Cs. konsul.

Remington psaci stroj s deskYm cyklt), 25.54 meth' (11.745 kilocypismem a pouzdrem. Hlaste se neNaSel Ulevu. ), 25.51 metro (11.760 kilocyklii-, Carl Good, Walsh, Alta , Can., pi- bo piste na echoslovak, West, Te.26 .detrti (11.875 kilocyklil), 19.70 (11-dz.)

"Nemohu bkti vice bez Hoboko. xas. retru (15.230 kilocyklit), 19.58 metro (15.320 kilocykln ), a 13.99 meth' (21.540 kilocyk10). V poslednich t3"7dnech vysila se al do zmeny na 25.26 metrech (11.875 kilocykiu).

Pravidelne vysilaci doby jsou denne od 20.25 do 22.30 hodin pro pasmo evropske a africke a dvakrat tdne (v pondeli a e etvrtek) od 1:00 do 3:00 nodin pro pasmo severoamericke (dle zdefSiho easu od 6:00 do PO§LETE PRO BEZPLATNt VZOREK 8:00 hodin veder). V nastavajicim silivka Triner's Bitter Wine Co., rote bude i pro Ameriku vysilano 544 S. Wells St., Chicago, Ill. denne. Pro tote vysilani, aekoliv dovide ; ZaSlete mi bezplatn9 vzorek. posud jen pokusne, jsou sestavovaVe vgech ne ji2 programove celky se zpravoJmeno caTlorue.ovana e dajstvim Ceskoslovensktn. lekarnitch Adresa francouzsk3 7m a anglickfun.

g

y

g

Nebud'te otrokem nezaiivnosti TZNER'S ELIXIR .

3F BITTER WINE

y

.

.

7017411 4141e1( "

NONAT Cena Nonat jest 50c a $1.00, poStou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho nebertc, radeji piste primo na na i adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California.

g

ValaSske Hounene Papuee s koienSmi podeSvemi a nizk3imi gumovS rni podpatky.

2enske nizke derne $1.85 2enske nizke barevne $2.25 Mutske nizke derne $2.00 Mutske vysoke eerne Anerovaci $2.65 2enske vysoke eerne §nerovaci $2.50 PoStou vyplacene.

JOSEF HRADIL, SEALY, TEXAS.

7

SPRAVNE VYKONANA POHIIEBNI SLI4BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovSr k sympatickemu vytizeni nezbytnSich jednotlivost: a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou nasi zasadou.

Yes Sir, you can be sure King of Kentucky has the old-time goodness clear through it.

And every drop genuine Kentucky straight whisky. Try King.

EDWA R D PACE Pohiebni riditel.

Clen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

VENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY

BROWN-FORMAN Distillery CO., Louisville, Kentuc

4

10 ,

Ve

f

PEC' iRKtIV KALENI)AR 1937!

Mame jig na sklade nove Pedirkovy kalendate na rok 1937 za 60 poRau vyplacene. Poelete money order neb v pokovnich znamkach. NovYm ptedplatiteltim 6echoslovalca na celY rok, poeleme kalendat zdarma. StarYm predplatiteltim poeleme za doplatek 25c. Objednasky posilejte na adresu: Oechoslovak Pub. Co., West, Texas. (dz.)

Sttaza

vittrrNix

the 1a. listopadu 1036.

Caldwell, Texas, mernYmi disly se skrYva skutednost, skeho se tyke, hlavne vrstev stied2e znadne prodlouteni 2ivota lid- nich.

Ctena redakce!

Bli21 se Den diktivzdani, naeimi ptedchadci zavedenY pied lety, v dobe to kdy2 jest yeekera zemska iiroda sklizena, vzdavame diky za \Tee, dim nas etedra ptiroda behem Chicago, 111.—"Ulivam Trinerovo Hake Vino, kd' intim roku obdatila, a te2 vzdavame diky ialudeenimi nesnazemi anebo nezaiivnosti, a odporueuji jej za naSe zdravi behem roku zacho1. 'tele kaidemu. Mrs. Susanna Pavin ." Needite pokust a jin„tml vaneho. projimadl . Utivejte Trinerovo Bake Vino, ktere po 45 let ie nejeennejti silivka proti viepe, nad„fm.ini, nechnti k jidln, V to dobu tet ka2dorodne pamatboleni hiavy, nespavosti a jin,fm podobn.fm ne•ijemnostem. ujeme na naee studujici na Statni PO§LETE PRO BEZPLATNi VZOREK niversite a na jejich uditele, paTrifler's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, IA atujeme ze mnozi nak studenti ostradaji vlastnich prosttedica, ZaIlete nil bezplatnk vzorek. roto byla zalo2ena Matice Vyeeiho Ve vgech Jmeno zdelani, aby takYm, kteti maji vlolekarnach Adresa y a nemaji vlastnich prostkedkii, imvaiisma ilatice vypomahala, a jeliko2 Matice, ama nema prosttedkii, obraci se a peluje na ride lid v Texasu, aby yeoval malou dastku na pomoc stuujicim prosttednictvim naei Matice.

Matice pomahe. naeim studujicim ak penezi tak se stare, prosttednictvim Dr. Ed. Midka a jinYch, aby tito mohli 2ivoty uhajiti a pti torn Parniky z New Yorku: studovati.

IWO se mute stati elenem Matice, ptispevek je jeden dolar rodne, a tak pomahati naeim hochtim a divkam, aby mohli v udeni pokradovati.

Pamatujme 2e nas dorost je nage budoucnost a 2e jestli jim bude pomo2eno, nae jazyk se uclr2i jeete mnohou dobu v tato zemi a kaldY RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u lodi Brejednotlivec, kteremu jest to mo2no, men a Europa, odkud jedete do Prahy mel by jim ptispeti a jim v jejich bez piesedini. snahach bYti napomocen. Staff eleieleznieni spojeni z Hamburku.

VS7horne nove jsou 26.clani, aby zaslali poplatInformace kterYkoliv agent nebo ky a tee novi elenove na Raymond 515 COTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON Prasatik, pokladnika, c. o. Citizens Industrial Bank, Austin, Texas.

Nag e spolky by mely pii vYrodnich schtizich pamatovati na studenty a jak ka2dorodne tak i letos darky ptispeti.

Velice se narn zalibilo divadlo hra•111111* ■■■0•11111.0.M.0111110•0 •••••0.11.0.1101110 ne v Sokolovne v Dallas. Hrali kus zvanY "Babidka". V torn kusu je nekolik deti. Nam se libila to dista deetina, kterou tyto ditky pou2ivaly.

Muselo to vziti hodne prate tyto tak vycvidit. Jest to trochu pozde oznameno, ale lope pozde nen nikdy, a chvala neptichazi nikdy pozde. Byla 4 to prate pi. Valeikove.

Dekuji panu a pani Stranske za 4111111/XXXIOXIIIIIINISMS pohosteni a laskave ptijeti, za jejich laskavou ochotu a 2e nom byt obstarali a veemo2ne se o nas starali.

Dale dekujeme pani Albino Koza za pohosteni. Bud'te ujieteni, 2e radi yam Yak laskavost oplatime.

Zasilam za sebe pet dolara a za moji term jeden dolar. Spolky a jednotlivci v nagem okresu mohou jejich ptispe yky nechati u mne, ja je na pattiene misto zaku. Veekera jmena clarcu budou v novinach kvitovana. V jinYch okresich mohou tyto darky jini zasilati na pokladnika papa Prasatika.

EN' jedineho podniku, jen2 mohi by se obejiti bez ohlaeovani S pozdravem \Teem jsem, N tiskopisy, 26,dnS7 investment neptinaei tak jistS7 vYtetek, jako Jos. Wondrash. * * penize, vydane za tiskopisy a ohlaeky y easopisech. Bez nalekteho Veenjr problem starnuti. Americohlagoy ani nebudete miti v nieem iispechu.

IcY badatel Richardson zjistil na zaklade prozkoumani 2000 starotecJsme ptipraveni zhotoviti veekere tiskove prate — jako plakYch nahrobnich napisu, 2e stall katy, vstupenky, svatebni pozvanky, spolkove stanovy, kvitandni yeumirali v prilmernem ftekove kni2ky, pozvanky, °balky, psaci papir, tiety, letaky, navLtivenky a ku 29 let. Ve stoleti XVI., XVII. at XVIII. civil prtimer lidskeho veku podobne. postupne 21, 26 a 34 rokti. Stoleti XIX. a XX. se yyznaduje neptetr2itYm prcd1u2ovanim lidskeho 2ivota, hlavne zasluhou stoupajiciho rozvoje socialniho lekatstvi, omezenim epidernii a sniienim iirhrtn0Sti dal, Ale ea temito pretMk,

silivka vide odporuCovana.

g

y

DR. KAR. J. HOLLUB il eskS, Lekai a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon iitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

C. H. CHERNOSK' PRAVNiK Vyfizuje veNcere soudni zalelitosti. ticadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pkes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

GEORGE E. KACilI PRAVNiK Vykizuje yeekere soudni, a pravni zalettosti, abstrakty, posleclni yule, atd.

WEST. Telefon 146.

TEXAS

Dr. H. 0. HALAMICEK Zubni lekak Wiley Building EL CAMPO, TEXAS Telefon fikadovny 130. Obydli 309

DR. F. J. KkENEK Zubni Mak V PARKEROV2 BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS. Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 00Ni LEKAIkI BrSrle spravne ptipravene. as die iimluvy.

Telefony: tkadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

RED FRONT

Ceske, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

NejlepAi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Miuvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaftni stoly pro rodiny.

MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ye Vail lekarne neb objednavky ptimo od vyrabitelt, ktera pomOte k vyledeni rnnoha ko2nich nedukl.

Cena 50c 'alley vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas. ... _...,.,

# NOCN1 VA VYPRAVY do eeskoslovenska

EUROPA . . . . 5. Prosince NEW YORK . . 10. Prosince HAMBURG . . 15. Prosince BREMEN . . 16. Prosince

04111111.41•11.001111.0 ∎0

ONO. 411111.1111■11110•10/0 1.1•11.0.111110.111.0.1111.

Potfebujete

nejakou t sovou prici?

Cachoslovik Publishing Co. WEST, TEXAS

VaTN X

Strana 16.

k ozaturii4vci

Nialf, °inanity.

cgnu vinu na seskY .-,,:3kojeni se stadlaky. _ noveriSmi`ecnami a radeji vepfe dobudou vy§ei cekrinuji a dekaji, ny. Ve vszc s zase objevuji spekusedlakum plat hodne nad mo7frnaini deny. Pomery jsou i protole narychlo byjiste of lo v 1111!-Iiinu s nakoupeno hoveziho masa a vepft za 12 miiionit marek. Dokazovani &erica, ze poZivani masa neni zdrave, nemelo zatim Udinku. Lide vzpcminaji, jak za svetove valky hcrovali neenci o vY2ivnosti drevenYch pilin a vysmivaji se tomu. Na norimberskem sjezdu ohlasil Hitler dalei etyti hubend Leta. V techto dtyrech letech se ma -nemecka, vYroba pokusit, aby ndhraZkami nahradilo veechno, co se dosud muselo dovaZet z ciziny.

Pravidla V Malem Oznamovatell fietujeme 2 centy za slovo za katcle uvefejneni. Nejmeng i poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlaknim listku a pfilotte k obtednavce pfislu gnY obnos bud' postovni poukazkou (Money Order' nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nag i znaekou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c za znaZku a na pogtovne, aby dogle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pfi oznamkach "Nabidnuti k snatku" neb "Pfijme se hospodyne" obEnnis, Texas nag' doplatek za znadku a pagtovne Ctend redakce!

50 centii.

Zde zasilam podzimni vYkaz, cc Doplatek za znaeku budit pkiloten k obnosu, kterY posilate za o- arganisator nak Jednoty, za Ellis znamku. a Kaufman Co. Olenove byli ziskaNA PRODEJ lacino garal se ni mnou, za vYpornoci br. Vaclava vgim zafizenim i s budovou. F. W. Tupho. (lt-pd) DospelYch elenu, 47, pojiDoletal, Ross, Texas.

Steno v sume na $37.000.00 Hledarn — spolehliveho del- Do Detskeho Odboru 01 14,828.00 nika mezi 25 a 50 roky stati no deti v sume na farmu, kterY umi pracovat na far- Dale 2Oti letou pojistku, 6,000.00 me, kolem domu, nekdy vyponiahat d ditek v sume v dome a fidit automobil. Hlaste se u: J. M. Hollub, Route 5, Schu- Pojisteni celkem v sume $57,328.00 Celkem jsme s br. Vac. TupYm (54-pd) lemburg, Texas. dostali 94 novYch nclil do nak mild Piijniu delnika na farmu Jednoty. od 25 do 30 let stab. Jen spolehliDekujeme rodietim a v§em, kteri vy a zkug enY at' se hlasi.' Ostatn', nam jakYmkoliv zptisobem naei prase domluvi v dopisech. Adresa je: ci usnadniii a Zadame vas, byste La Grange, Texas, Rt. 3, Box 111. nadale na nas nezapominali. Dale (54-55) dekuji br. predsedovi Chernoskymu a br. tajemniku Kubenovi, za ucleTaba listovk lehke druhy leni mne Uradu co . organisatora nana prodej: 15c, 20c; cigaretovY 25c afi kterY mne v mem postaa silnej gi druh za 10c lib. nevypla- veni da trochu tivobyti, kdy necene. Pike na: Vacl. Kratochvil, jsem schopen jinak si chieb sviaj (54-56pd.) vydelavati, a slibuji, ze onen itrad Portland, Tenn.

PRIJME SE stark mut na celY valy destne budu zastavat.

S bratrskYm pozdravem, rok, kterk se vyzna ve farmakeni.

Joe Langer, organisator.

Pike pod znaekou "SpolehlivY", c. o.

(53-2-pd) Vestnik, West, Texas. kad Svaz Cechoslovanu Cis. 92.

LEKAASKY OSVEDCENE STUNT Fort Worth, Tex. A ZDRAVOTNI POZ1VATINY. Pii zacluge, chrleni, nachlazeni a Cteni bratki a sestry! jinSich plicnich chorobach, jako't i Jit jsem tu zas, aby yam v§em opri poruchach. ledvin, taludku, ja- znamila tu MikuldAskou zabo..vu, ter, zlaz, nerve, z yksenem tiaku krve a nepravidelnYch periodach uti- ktera, se bude odbkvat .22. listopadu. vejte nage z Ceskaslovenska impor- Zabavni vYbor r ye, abyste se likchni tovane bylinne leky, jakot i amer. sudastnidi 'Leto zabavy, nebot' distY zdravotnim ittadem regulovane kon- vYteZek bude venovan pro detskou centrovane potivatiny, Vitaminy a ilazove extrakty. Pike desky, nebo nadilku k vanoctm a radi by uanglicky. Udejte vase nesnaze. Ph- delali vsem detem radost tu nejvetlotte $2.00 a obdrtite potkebnY lek, ei. Tak pripravte si darky s jmener< navod i pokyny. Dopisy s pfilotenYm komu chcete tento posiat a koli obnosem adresujte na: NATURAL HEALTH SERVICE, 2530 So. Lawn- od toho ma bYt zaplaceno, coZ ne(53-3pd) ma vice jak 20 centti. T6.2 jste dale Ave., Chicago, Ill. Zadani, byste neposilali urallive NABiDNUTi K SS1ATKU. darky, aby z toho nebyla mrzuVdovec v prostfednich letech hle- tost. Prijd'te se .pobavit vesele a touto cestou drutku tivota za KaaIY odesilatel bude zaznapfidinou stiatku, od tficeti do peta- menan a kaZdY paklik oznaden elsetyficeti let staff, ktera ma za,libu lem odesilatele. Neodevzdane paklina farm& svobodna neb vdova, jed- ky budou vydrolene a nebo vraoeno mengi ditko neni na zavadu, ale ne. Te2 vam davam vedet, 'Z'e se darmusi bYti spofadana a dobreho srd- ky budou cdevzdavat asi o 10 hodice, takova najde u mne dobry do- nach, kdy hudebnici mail prestavmov. Pigte do adm. t. 1. pod znaakou ku, take nebudete pripraveni o (53-1-pd) "DobrY domov7.

Za.clnY tanec. 0 studene napoje bude clobfe postarano a o horko,u Zasobovaci kik hubnou.

V Ticeti 'te2 i s nejakmi zakv.sky. obtite v Nemecku se zhorguji.

Dne 11. prosince budou volby a hon dobytka na trhy se trvale zmenguje. V jednom mesici bylo pfihna- pravidelna schuze, ktera zadne asi no na hlavni masne trhy v Neme- o 10 hodinach a bude trvat cele odcku jen 49,000 vepft, tedy sotva po- poledne, tak kaZd7 donese ride° k lovice toho, kolik bylo dodavano na jidlu a budeme mit spolednk obed. poeitku olympiady. Hakenkrajcler- Bude prijimano nekolik dekatehl.

Ve sttedu, dne 18. listopadu 1936

Vecer nasi ochotnici sehraji di vadlo a mezi p'restavkarni bud vypinen das nedim upine noirkm. Ma me totiZ" mezi nami razne nazodnosti, kteri nam zazpivaji v jejich fedich. At" pozdeji yam sclelim, ktere narodnosti budou zastoupeny.

Pri Mikulagske zabave fidinkovati .01/111.0.111/1•110111110.111111.

'WOW 0111•11.0•011/0•11■11

bude hudba br. J. F. 131aika Zaeatek v 8 hodin veeer a vstupne jak obydejne. 0 dobrY potadek se pastard zabavni vybor. Na shledanou se vgemi v sini 2615 N. Houston Str. Pozdrav na br. redaktora a v gechny etenate od Heleny Zichaekove.

14000.041111M041111.0•11111111,0•111111.41.1•011■0100.00111.1411111111.0111•11.1/1111/0■ 0•111111.0.)

Tad o v Floaustonu V NEDELI 29. LISTOPADU OCHOTNICI SEHRAJI V SIN! RADU STEFANIK L5. 142. S.P.J.S.T. veselohru o 3 jednanich od Rudy Matika pod nazvem

"PEPI MLUV PRAVDU!" OSOBY: Ant. 8.vestka TUDr. Arnogt Vavra Helena Teperova Klara, jeho chot' Frant. 8efdik Josef Moc, jeho pfitel Anna Sefelkova Apolenka, jeho chat' Ludm Vajova-Storm Mia Stella, taneenice a krotitelka zvete Frant. Bedan st.

Prof. Bulka, jeji otec Jan Kelarek Tovarnik Rys Frant. Mitsha Brabec, sluha u Dr. Vavry Betty Brovcova Mary, komorna, u Stelly Dej: I. a II. jednani v byte Dra. Vavry v Praze, III. jednani u Stelly v Dobfichovicich.

VSTUP: OSOBA 30c ZACATEK 0 4 HOD. HUDBA DYBALOVA Z GANADO, TEXAS. Pfipravuje se: — 5. prosince staroeeska Mikula gske zabava, kuplety, vYstupy a rozdavani darn Uctive zve, ZABAVNI VYBOR. 00041.0000000•1100.041M.1■1104 ■111111.4111111.411111•00■ 041•1■0•1111110.0.0411111.

01111110.10KNINI•0411111.0.1■0•01110.1//01.

v I alias DRAMATICKY ODBOR TEL. JED. SOKOL ZIZKA V DALLAS sehraje

v neliii, dne 22. listopadu 1936 v Sokoiovne na 3700 Carl Str.

DIVADLO

4 echod 9 tam- Po'd' rade* 41

nam'

Veselohra z venkovskeho tivota o 3 jednanich Fr. Rendl Retii Napsal: Fr. Balej OSOBY: br. Chas. Kladiva Kouba, sedlak ses. Mary Vandura Pavlina, jeho tena ses. George OndrAgek Lojziaka, jejich dcera br. Mira Jureik Harb, sedlak ses. Evelyn Goebi Tonaa, jeho dcera br. Josef Jureak Vojta Kral, mladY mlynaf br. Vaclav Rezek Pepik Vymetal, selskY synek ses. Albina Jureak Fanynka, gvadlena br. Leo Hamousek Dominik Kos • ZAtATEK V 5 HODIN ODPOLEDNE

Po divadle taneeni zabava EUDBA: CECHS MELODIERS — VSTUPNE: 35c OSOBA 0 chutna jidla a napoje postarano.

Uctive zve Poicadajici Vybor Sokola.

NA DEN DIKUVZDANI, DNE 26. LISTOPADU

TANEeNi ViNEK HUDBA: OECHS MELODIERS Zve vas vespolek, jak zdejAiho tak i gireho okoli Poadajici VSrbor Sokola.