Vestnik 1936 11 25

0 gan 51ovanske Po4Cir

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

1•11111.M.

41■11IIIC

ROCNiK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ve stiedu

(Wednesday) 25. listopadu (November) 1936.

eisLo 55.

JAIL SE STAL IVILSSOLD I FASISTOU. ..,

SUDKY o faSismu se li g podle toho, s jakeho hlediska se na nej kdo diva.

U Existuje Id cela, doktrina o fa gsmu a mysticismu, kterY se z neho zrodil; o faSisticke taktice a jejich praktickYch vYsledcich; a vysoko nad tim vim se tydi osobnost mute, kterY vytvail a uskuteenil my genku faSismn.

Studium vzniku a vYvoje faSismu je nerno2ne bez struene znalosti politicks kariery jeho ,. tvrirce a vridce.

Mussolini, jernu2 je letos dvaapadesat let, nenarodil se na stupnich trrinu. V celem dotstvi a jinoSstvi nepoznal ne2 bidu, stradani a te2kY 2ivotni zapas. Jeho otec byl thud' kovat a bojovnY socialista. "Jeho mysl a srdce ptekypovalo socialistickYmi doktrinami", tekl o nem jeho syn a v techto nekolika slovech mame prvni a zakladni vysvetleni fagsmu, ktere dosud pine plati.

0 sobs napsal Mussolini ve sve autobiografii, 2e kdyi byl chlapcem, kaldY jeho den "za&nal a koneil nejakYm einem vole". Byl to veru slibnY hoch.

Jeho prvni ueitel byl nahodou take socialista, take chlapec, kterY tak tikajic ssal socialismus s mlekem matetskYm, nalezl jej znovu ye slabikati.

Nebyl vynikajicim 2akem ale ueil se dobte.

Prate' rychle sttedni Skolou a v Sestnacti letech dostal uditelskY diplom.

COY rok ueil male Italy Gist a psat, ale patrne to nedelal podle vkusu svYch ptedstavenYch. Snad 'o mozkri s yYch svetencri spolu se i vStepoval i socialistieke ideje. zaklady v ..j brzy propustili bez udani driRozoho voclri.

Or av se v osmnacti letech bez prace a be' .,Jenez, rozhodl, 2e itaLske podnebi mu nef eddi a odeSel do 8vSrcar. Za tech nekolik let, co tam prail, chapal se jakekoli prace. Byl zednikem, tesatem, teznickYm pomocnikem, a tak dale. Ale pti torn stale studoval a na yStevoval kursy o narodohospodatstvi 2ive se pti tom zajimaje o politiku, ktera byla jeho va.'Sni. 6erpal ispiraci z Marxe a mluvil tak vo„Snive, '2e brzy na nej padlo podezteni. Byl postupne yypovidan z jednoho kantonu do druhello, a2 na konec mel zapovezeno skoro cele 8vS,carsko.

Vratil se do Italie a hlasil se k vojenske slu2.be. Na vojne se naueil a pochopil smysl discipliny. Byl znamenitYm vojakem, ale pro jeho povest radikalniho revolucionate na nej hledeli podezirave a tak nedosahl vytou2eneho povYSeni. Vojenska disciplina a smrt jeho velmi milovane matky jej dokonale zkrotily.

I rozhodl se stati znovu ueitelem, lee nikoli v Italii, ilYbr2 v Rakousku, kde dostal misto vYpomocneho ueitele v jedne vesnici v trident,ske provincii.

Tam se setkal s pozoruhodnYm chlapikem, iredentistickYm agitatorem Cesarem Battistim, jeho vliv mel bYt rozhodnY na celY jeho p •iAd vYvoj. Prave v tomto vlivu musime hledati zarodek faismu.

Battisti jako socialista a vaSnivY vlatenec byl prase jako Mussolini prondsledovan pro svoje radikalni smYSIeni, je2 neslo pedet' marxismu. AySak pta.telstvi obou mu2tl melo ptinesti neceekavane vysledky: srdce obou nahle vzpanula k vlasti, v niz nezili. Socialismus a patriotismus staly se zativYm cilem Mussoliniho. A tiebas byly zdanlive tak protichridne, spojily se v nem v jeden harmonickY celek.

Tu si Mussolini uvedomil, 2e jeho poslani nebylo ueeni mladYch, nYbr2 cbraceni dospeDEN DiKaINENi. Ve yam vani slyS, od Sumeni klasri Septa.

Srdee sve neklidne stiS, srdce, je2 rado repta.

Rozsevae odekl v setbu svou Vednemu svail, klas zatim 2lutavY zral, elovek jen valil a mail.

Pro vkchny nametil dost, pri jednom sedli si stole, vitan je - ka2diekY host, sly§ piseri jasa.vou s pole.

J. B. lYch. V to dobe Battisti vydaval malt' mistni list a v nem se Mussolini pokusil o sve prvni 2urnalisticke rispechy. Ale psal tak zutive, 2e brzy upoutal pozornost i rakouskYch ritadri. A kdy2 zaeal kazat, 2e Italie nekonei u Ala — tehdefg hranice mezi obema zememi —RakuSane se polekali a vypudili jej.

Vrativ se do Italie, ujal se vedeni maleho socialistickeho platku extremni tendence. Brzy upoutal pozornost socialisticke strany. Roku 1912 Id ridil "L'Avanti", italskY nejdtiletitejAi socialistickY denik. Tehdy mu bylo petadvacet let. Byla to taka prace a velmi zodpovedna, pies to vAak stale studoval a rozeitoval svoje vedomosti, seznamuje se dokonale s politickYmi a socialnimi doktrinami francouzskYch a nemeckYch myslitelt.

Minul rok 1912 a 1913, naae2 rok 1914 phnesl valku. Musolini pies svrij radikalismus byl velmi patrioticky. Valka byla pro neho nervovYm ottesem. Ihned postfehl, '2e se Italii naskytla ptile2itost ziskati nasilim, eeho by nikdy nedosahla vyjednavanim. Ale v cele viady stal mu2 jen2 tvrdil, 2e Italie dosahne mnohalo, kdy2 nebude delat vribec nic — Giolitti, velk vridce liberalri. Mussolini hlasal opaenou politiku. Masai osovobozeni z otroctvi Trojspolku a valku po boku Dohody.

VetSina italskYch socialistri byla pro neutralitu; menSina projevovala sympatie s Nemeckem. Oba smery ostte kritisovaly Mussoliniho pro jeho stanovisko. Rortr:tla se prohlubovala do to miry 22 za nekolik rnesicti po vypuknuti valky u2 nebyl redaktorem L'Avanti a dokonce ani ne alenem strany.

15. listopadu 1914 se zrodil jeho z brusu novY list, Popolo d'Italia, jen se rychle stal nejetenejtim easopisem zeme a platformou Mussoliniho.

Francie jej podporovala protote jeji velvyslanec Barrere byl proziravy mut, jent tuail skryte schopnosti Mussoliniho a vedel ut tenkrat, co motno oeekavati od toho nekdejtiho vaS'niveho socialisty. List Popolo d'Italia vedl odvatnou kampari za valeenou intervenci. 5. kvetna 1915 Gabriele d'Annunzio pronesl svoji slavnou fed pro intervenci a rozdmychal valeene nadteni v eel eItalii. Lids se zaeali hYbat. V Milane vypukly protinemecke nepokoje, aadajici valku. Giolettimu nezbYvalo, net odstoupit a tak byl ustaven kabinet Salandrriv, jena 24. kvetna 1915 vypovedel valku Nemecku a Rakousku.

Musolini se okamtite dobrovolne na frontu, ale podivnY ptedpis, podle ktereho se nikdo povinnY tadovou slutim nemohl h15,sit jako dobrovolnik, znemotnil armade phjmouti jeho ptihlaAku. Avtak valka se vlekla a koneene byl povolan jeho rodnik. Odmitnuv hrde bezpeene misto v hlavnim stanu, gel ptimo na frontu, kde se brzy vyznamenal a byl povY§en na serianta. Chtel vstoupiti do dristojnickeho kursu, ale °pet mu v tom zabranila jeho povest revolucionate. Jeho tadost byla zamitnuta. A tak zristal na fronts, dostal tyf us, uzdravil se a gel zpatky na frontu, at byl Wee ranen v rinoru 1917, kdyt v jeho zakopu vybuchl granat a zasypal jej stkepinami, kterYch dostal do Vela celkem otyticet etyki.

Trvalo celY rok, net se uzdravil. Po odchodu z nemocnice vratil se k svemu listu, protote ua nemohl sloutit.

Bylo to kriticke obdobi pro Italii a Mussolini ihned zahajil kampan proti defaitistickemu duchu, kterY se zadal zmocriovat cele zeme. Koneane byla jeho prace odmenena vitezstvim na Piave, aby po ni nasledovalo zklamani s mirem versailleskYm. Tato uddlost byla meznikem dal gho vYznamneho obdobi jeho vYvoje. Rozhodnuti vyjednavadil miru bylo pro Musoliniho krutou ranou. Neni ptehanenim tvrdit, te tim byla urdena cela zahranieni fagisticka politika.

Domaci situate nebyla o nic lepai. Komunismus kvetl v zemi materielne znieene a vyearpane valkou. V imoru 1919 vypukly v Milane vatne komunisticke nepokoje a Mussolini si zapsal do deniku: "Kdyt rudi pochodovali ulicemi, burtoasni majitele hotelri a obchodri spechali zavtit dvete a okenice. Odi se jim zaviraly strachem a rinavou." Unlit() slovy vyjadtil Mussolini svoje mirieni o burioasii, to jest o lidech, ktefi radeji zavirali oei pied nebezpeaim, net aby se mu odvatili delft.

Zatim jeho nova doktrina ut zaeinala nabYvat obrysri, i citil, se nadetel eas, aby vypracoval taktiku. Potteboval pomocniky ale odmitl se spojit s vlastenci jejich strach byl vetti net odvaha. Chtel pracovat s odvatnYmi a pro vec vaAnive zaujatSrmi lidmi.

(Pokradovinl na stran y 9.)

Strana 2.

Oddil.dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnlmu rozhodnuti.

Rid test'. Brad.' els. 44. v Industry, Texas.

Timto se svolave. vyrodni schtze dne 6. prosince. Bude to volba ttednikt pro pti gti rok, tak je zahodno aby se elenove do to schtze co nejvice dostavili a zvolili sobe ttedniky podle chuti. Pak aspori nenittete natikat, to ten neb onen to nedela dobte. Tak bratti i vy sestry, jestli byste chteli nejakY Mad zastavat, tak pkijdte do schtze, v gak mate cestu otevienou a pravo Mad zastavat. Jestli byste chteli tteba mill Mad pkevzit, tak yam ho s radosti odevzdam. Sami vlte, to ut nejsem tadnY mladik, jak se bliti tech sedmdesat, tak zuby se hYbou a hiava boll. Ale cot na torn, psat a poditat je'Ste trochu umim. Tak bratti a vy sestry nezapomerite na tu schtzi prvni nedeli v prosinci, v padu gpatneho podasi druhou nedeli toho mesice Pteji bratfim a sestram St'astne a vesele Vance, na pti gti rok hodne to vaty, aby byly hodne tluste kabaty, a nas! Jednot y hodne novYch elent. Tak se mlvejte vgichni dobte a do to schtze pkijdte anebo ptijedte, jak sami chcete. Tak good bye! S bratrskYm pozdravem, Frank J. Langer, tajemnik.

Hvezda Texasu, Cis. 47, v Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas tadam, abyste se dostavili do schtze v co nejvet gim poetu bude motno, neb schtze 6. prosince jest vYrodni, neb ptipada, volba tadovYch ttednikt pro rok 1937. Vage ptitomnost jest nutna a v ge zaleti na vas, abyste zvolili iftedniky die va geho nejlepgiho uzne,ni. Schtze zapodne ptesne ye 12:30 odpoledne.

Tedy nezapomerite a jiste se dostavte. Ve schtzi dne 1. listopadu jsme ptijali do tadu jednoho noveho Clena a sice John. H. Kohut, a do Ojai schtze mame °pet dva nove tadatele k uvadeni. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik.

Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam oznamuji, ze p •igti nage pravidelne, schtze bude jak obyeejne druhou nedeli v mesici, na 13ho prosince, schtze zadne piesne o 1 hodine odpoledne, ponevadt bude to vYrodni schuze, kde budeme volit atedniky pro pkigti 1937, a tak jste timto tadani, abyste se em podtu do schtze dostavili.

Za -ok jsme ziskali 14 novYch elent pro r ad, a do Detskeho odboru jsme ziskal elent, a je gte na pkigti schtzi mame uvadet. A za ten samy Cas jsme ztratili 5 dlent, tak to je gte nam stave, 275 elent dospelYch a v ,Detskem odboru mame 15 dlent.

Tak nezapomerite na 13ho prosince a pkijd'te vgichni do solvate, nebot' jest to vase spolkova povinnost pkijit a vyrovnat se s tadem.

Na shledanou!

S bratrskYm pozdravem, Vag Jno. P. Trlica, taj.

Anton, Texas.

Ccend redakce!

Nage scheze S. V. S. a S. P. J. S. T. byly odbYvany 8. listopadu. Schtze byly pomerne slabe navgtiveny, nebot pr gelo a bylo hodne chladno.

V tett) schtzi meli jsme milou nav gtevu z okresu Bell, puny Tom Mikeska, J. Bravenec, Joe Mikeska a Henry Bartek ,a zaroven v gichni se stali eleny S. V. S., cot nas velmi potesilo.

Pkigti schtze S. V. S. a S. P. J. S. T. a RVOS. se budou odbYvat druhou nedeli v prosinci, v dome p. a pi. Ferdinanda Kvetone, Abernathy, Texas.

Valerie, pan! Valeikova v Dallas, Texas, yelice jsem Vam povdeden, to jste si povaimla meho odopisu ve Vestniku. Vat poznamku v

Ve stfedu, dne 25. listopadu 1936. dopisu ye Vestniku jsem vysttihl a poslal dceri do Dallas, a ona mi odepsala, to nedostala Zadne zpravy, a ze by velice rada se tam seznamila s naeinci. A moje ptani je yelike, aby se tam mohla pohybovat mezi yam!.

Vase narodni dinnost mne velice zajima. Jejich nynejei adresa je: Mrs. Howard Crawford, 180 3 1/2 Hickory Str., Dallas, Texas.

Pohodu na sbirani baviny jsme tu meli yelice dobrou a sbirani baviny se DI chyli ku konci. Dnes se nam tu zadina obloha zatahovat mraky a co tyto tadky piei, se jiZ hod ne ochladilo.

S krajanskYm pozdravem, Jos. Cuba.

OD NASICH UNIVERSITNICH STUDENTU. Z Austinu, Texas, sdeluji nam nasi student!, to sleena Rosalie Bile., dcera krajana Antonina Bileho z Houstonu, ktera, jiti studovala eeetinu na tamni vyeei ekole Reagan u profesora Dr. Fr. E. Luke a nyni dale studuje Ceskou tee a literaturu na statni universite a je velmi einou Clenkou kiubu eechie, byla prave vyznamenana elenstvim destneho spolku Orange Jackets, co2 je nejvetei vyznamenani pro studentky na zdejei universite pro nejlepei prospech i chovani. Veichni se radujeme z tohoto vyznamenani, protole je to poprve co Ceske. studentka je na statni universite dosahla a srdeene ji gratulujeme. — Letos v lete navetivil nasi universitu profesor J. S. Roueek z New York University. Nezapomnel na nas a v pratiskem Svetozoru o nas napsal: "Dobte tu naeemu jmenu prospiva i to, ze na statni universite texaske vyueuje se eeskernu jazyku. Je to jedind statni universita v Americe, ktera si sama vydrZuje profesora tohoto druhu. Dr. MiCek, nas ptitel, udelal tam zazraky. Potada divadla, ptednael po naeich koloniich, piee mno2stvi urgenci na naee organisace a upozorriuje je na moZnost studovat deskY jazyk. Ptednaeel jsem pro neho v jeho ttide letos v Cervnu. Mel pomerne dolt Zadku a zajimave je, to nekteti z Idaho a Chicaga, aby zde studovali.

Jsou mezi nimi i velmi hezka, naee deveata, a tak se stale divim, jak ten profesor M!Cek unikl mantielskYm povinnostem." Profesoru Rouekovi srdeene dekujeme za vzporninku a doufame, to se nam profesor Mieek piece otieni, obzvla, prototie je letos ptestupni rok Ed Ennis, dislo 25.

Ctene, redakce Vestniku!

Prvne dam zpravu, jak u na geho tadu jsme odbyly volby tadovYch Utedniku dne 8. listopadu. Za ptedsedu byl zvolen John Haekovec st., mistoptedseda Joe HejnY, tajemnik John Hrabina, fidetnik F. B. Vrla, pokladnik Edvin Necuda, potadatel zabav Joe Kudrna, reliserem moje maliekost.

Bratti a sestry tadu, vyzYvam vas jmenem tadu Ennis Cis. 25. Vy, kteti mate deti a chtely by hrati divadlo, nebrarite jim, ale poelete je mezi nas, kde se yam nezkazi, ale nauei se dobte naei Ceske fedi. V nedeli dne 15. listopadu meli jsme schtzku a ptihlasilo se nam asi 19 Merit. Tedy dobrY zacatek. Ti co se zapsali jsou sami mladici a deveata. Zalotili si svuj kroutek a pojmenovali jej "Sbor Mladete". Zaroveri si zvolili svoje fitedniky, ale tyto nebudu jmenovati. Zpravu yam zdeli jejich tajemnik a dopisovatel Jiti Strunc.

Jete zdeluji dlentm, kteti jsou pozadu s placenlm, to v posledni schtzi bylo ujednano, Zadnemu se nebude eekati jenom jeden mesic, kdo na druhY mesic nezaplati, bude s nim naloteno, jak stanovy nakizuji. Ti eleni, kteti se v prosincove schuzi nevyrovnali, budou vgichni suspendovani.

Pfeji redakci, H. U. a vgemu elenstvu nas! velke Jednoty, by se dobte pomeli na posviceni americke hody. To pfeje vam v gem s pozdravem, John Hrabina.

Rad SlovanskSr Svaz, Cis. 86, Temple, Texas.

Bluth a sestry!

Timto jste Zadani, abyste se dostavili do prosincove schtze. Jest to vYrodni schtze a volba ritednikii. Jest tteba, aby se nas zifeastnilo schilze co nejvice a abyste si zvolili iitedniky podle libosti. Tak nezapomerite na prvni nedeli v prosinci v 1 hodinu odpoledne. S bratrskYm pozdravem, 0. V. Vanieek, tajemnik,

Dva roky studovane vojny.

UKOVALI novaeci do kasaren, ktere se za R nimi zavtely na dva roky. A tikal nam tata, kterY toho sveho prave vyprovodil: "Tot ut jsem poslal ttetiho syna na vojnu.

Prvni sloutil 14 mesicii, druhY 18, ted' ten tieti bude tam 24. Cele dva roky. Znam dtvody, pro ktere . bylo tteba prodloutiti vojenskou slutbu. Doba je zla. Musime miti ye zbrani vetgi podet vojakt, net za Casa klidnYch a bezpeenYch. Mtirj syn ty dtvody take zne, a Mica stejne jako jeho kamaradi: "Kdyt na nas s tolika stran vystrkuji ty bajonety, tak vime, to musime tit. Pottebuji nas. Ptipadame si duletitej gi netli ti, co sli pied nami a poneseme ten svuj kufirek s hrdosti." To kikaji tedy ti hog!, ale ja, kterY main zku genosti ut s dyema syny-studenty, myslim, chtej nechtej, na to, co v zivote 251eteho vystudovaneho hocha budou znamenat ty dva roky. A vzpominam, jak ti jeho bratti si east° natikali na to, to meli mak) prate v druhe polovine slutebni doby. Davno vg echno umeli a stale dokola to opakovali. Neni motno v torn druhem rode ty hochy u pechoty zamestnat nejak nove, zajimavej gim zpilsobem a y e specialnich oborech nebo dopinenim povg echneho vzdelavani? Aby nebyli nakonec tak unudeni stale stejnou praci, ktera ut jim pak v tech dlouhYch mesicich neptidava, vedomosti ani chuti. Jsou to ptece hogi, kteti ut pted vojnou prali sokolskou a sportovni vYchovou. Nandi vYcviku sebe samy a nail& se i umeni vycviditi ty druhe mnohem rychleji net chlapci bez telesne pkipravy ze zapadlYch slovenskYch Ci podkarpatskoruskYch Odin, a mel jsem Casto dojem, ze hlavni tiha vojny jsou pro ne ty stale stejne pohyby a to pte glapovani na stejnem miste.

Vim, to demokracie tade, rovnost i na vojne.

Ale nemohla by vojna vetk merou vytAiti jejich inteligence pro svuj vlastni prospech? Nemohla by je zbaviti tak tisniveho pocitu jako je pocit ztraceneho Casu? Vojna je velka, uditelka. TakovYm negramotnYm vojaktm (lava na pkiklad kus vy ggi existendni trovne, ale bylo by tteba s getkenim demokratickYch zasad kegiti koneene ut take jednou otazku inteligence na vojne, aby take studovani v tom pomeru si za dlouhe dva roky odnesli ptimetenY fysickY a mravni zisk. Konec konct, co by vojna Bala navic jim, vratili by ptece oni zase vojne! Nemyslite?"

Je to opravdu van problem. Rikaji totet nejen tatove. Ale vojna le stragne tetkopadna magina. Jak si s ni poradit?

Slupky z jablek jako lek. — Nejednou se pt o tom psalo, aby slupky z jablek nebyly jako bezcenne zahazovany, nS7brt aby byly sugeny pro ptipravu dobreho, vYtivneho a lahodneho eaje. Caj ten se osvedeuje u nemocnYch v horeece, u deti, jako u dospelYch, jetto mirni horeeku, podporuje traveni, ptsobi proti zacpe, zjednava, uklidneni nerve, klidnY a neruseny Neodhazujte proto slupek, nYbrt pted okrajenim jich diste jablko omyjte, slupky pak zvolna na mirnem teple (na kamnech) Usugte a v suchu uchovejte na ptipravu Caje, jent poslouti zdravYm i nemocnYm Slupky nutno pak pki priprave Caje dobte povatiti (aspori 5-10 minut).

Nejmodernefii peee o kojence. — Sotva si lze ptedstavit zabavnejSi vynalezy net ty, ktere pro svou domacnost zkonstruoval prave tak dilmyslnY jako netnY tatinek, intenYr v New Yorku. IntenYr je totit tenat s lekatkou. Ponevadt vak jeho Lena je stale zamestnana a dasto mimo dam, nema das, aby se naletite yenovala svemu etykmesidnimu chlapedkovi. IntenYr, kterY pracuje doma, nemilte ovgem stavati stale u decka. Proto mu zhotovil zvlagtni kolebku, pohanenou elektrickYm proudem, dal udelat desku, na kterou nazpival oblibenou ukolebavku sveho potomka, a nechaji ji brat vedle kolebky automaticky se spougtecim a zastavujicim gramofonem a nakonec, aby neztracel mnoho Casu krmenim, vymyslel pro dite dtmyslnou lahev, ktera mu v ureenYch intervalech samodinne vpouati do 'ast Mleko.

Ve sttedu, dne 25. listopadu 1936.

Prop nage deli neposlouchajI? DY2 mluvivam s lidmi, slykm vklijake K natky na dnekli deti, ktere pry u2 neurneji poslouchat. Tam, kde opravdu neposlouchaji, chtel bych odpovedet: "Neumeji to, protote je to hrozne take!" ei zda se yam poslouchani lehkYm? Ani my dospeli nejsme vtdy prave dvakrat posloSni. A nak svoboda je tak east° omezovana. Se sktipajicimi zuby poslouchame, at' ut sve pfedstavene v to yerne ci v kancelati, nebo starneuciho otce, ktery nesnese odporu, nebo dokonce mantela di mantelku. Neni to nesmirne take, kdyi musime neco konat, co bychom radeji nekonali?

A jestlite nam dospelYm ptipada tak za teako poslouchat, jak tomu teprve bude u deti?

IJ deti, ktere jeke nemaji vrile, di lepe, jicht tivot je docela jineho zpilsobu net u nas? oast° slYchame: "Dite vi, co chce." Co se tim mysli, nazval bych spiAe uminenosti ne2 vali. Male dite nevi, co chce, nema, yule. Pocit'uje nejvYk rozmanite potteby, pudy a nalady a dava se jimi ovladnout. Vole vaak nema a nemrite ji jeSte mit. V dUsledku toho mu "poslouchani" ptipada tim obtitnejSim. Nebot' jeho potteby, pudy a nalady nevystupuji v podobe ptani: "Chtelo by se mi", nybrz podobe tadosti a rozkazu: "To rnusim mit! To mi patii!" Dite tije v pfesveddeni: "Nedostanu-li neco ted', v ,tomto okamtiku, to vribec nedostanu." Dite tije prapak ye v okamtiku. K pojmu vrile vaak path, aby dlovek to, co chce, nepocit'oval jako okanditou pottebu, nYbrt naopak, aby pies okamtik dovedl hledet do budoucna, kde nynejk neptijemnost bude ptekonana a pfani se spini.

V torn spodiva prave, svoboda, kdyt ptekonavame pudova, hnuti a stojime nad nimi.

Svoboda ma smysl pouze v ukaznenosti.

Kdo chce spinit sve poslani , ktere ma jako dlovek, musi se stati panem a vladcem nad sebou samYm. Cititme pinou tihu tohoto potadavku. Ptistupujeme-li vaak k detem, nechapeme, od tetk je to pro ne. Musime pochopit, to deti si posluklost neptinak na svet, nYbrt to si ji teprve namahave osvojuji. Avtak musi se naudit poslouchat. Vtdyt' vYchova yule je driletitejti net vychova rozumu, pameti a tela. Tvoti vlastni stied cele vYchovy.

2e se nam jen tetko dafi vychovat vuli ditete, ma svou pfidinu v torn, ze jsme sami tak hrozne neukazneni. Jak Indio jsme pany svYch ukazuje. se nejlepe na ztrate sebevla.dy, Jak asi na dite pusobi nekdyt deti tre ovladnute oblideje a rozeilene pohyby dospeleh , se vk jeho hrubu pfevahou?

Pokud otroky svYch nezkrocenYch vakii nebo , zlosti, detem je 'Cal° nas poslouchat.

P ,nlanost ditete znesnadriujeme i tim, priiia mnoho na nem tadame. fzikame: "Ode dneSka to bude delat takhle!" Nebo: "Od ted'ka ut to nesmiA delat!" A pak dekame, to dite si to bude pamatovat at do konce sveta.

Zasypavame dite mnotstvim rozkazt a zakaza. Neni pak divu, jestli se citi uttStenS7m. Rozumejte mi: nechci iici to bychom meli detem dovolit, aby si Maly co samy chteji. To take neni, jak si nekteti mysli, vYznadnou zasadou moderni vYchovy. Vkchni vatni vychovatele nove doby jsou ptesveddeni, to vYcvik vole k poslutnosti je nejpodstatnejk slotkou vS7chovy. Dite se musi naudit, aby pojalo Umysl a uskutednilo jej, and se cid dimkoliv od toho odvratit. Ale my mu poslu§nost znesnadriujeme tim, to stale vyslovujeme zakazy a rozkazy, kteret jsou i pro dospeleho sotva spinitelne. Pfirozene si dite nesmi hrat notiky z holiciho strojku, ale kdo ti poroudi, abys ty notiky nechal letet v jeho dosahu? Samoziejme nesmi dite pit 95% lih urdenY k desinfekci. MusiS" tedy lahvidku uklidit! Stavime diteti do testy pokukni za pokuknim. Pak ptichazime se slovy: "Nech to!" a klepeme je pies prsty. Vzpominame si jeke na prvni slovo svYch deti? Mama? Tata? Kdo vylidi mfij Ug as, kdy me dite vyslovovalo ponejprv: eto!

Za oas jsem tomu porozumel: "Nech to!"

a

Strana 8.

VtSTNiX Jirie vaL'ne chyby sc dopouAlmc, kdyt diteti kladane choulostive otazky, k nimt jeho yule jeate nedorostla. V;me na pr., ae dite neco vyvedic. Tu se ho ptame, pokud mono hrozive a zufive: "Tos ty udeial?" Jak snadno se mode stat, ze dite zkouk dostat se z tisne pomoci iii. Chyba je vaak na nazi strand. Nad potfebujeme dite uvadet do pokukni a dotazovat se ho na to, co 11'2' vime? Jeho nevyvinute vuli ukladame piilis velike ukoly. "Neuved' nas v pokukni" plati i pro rodiee. Kdyt dite stale a stale klopYta, je lepe, uchranime-li je ptild obtitnYch situaci.

Cast° sami dinime svYm detem poslouchani ncsnadnYm. Rozkateme di zakateme neco. Pak ale ca torn nesetrvame s naletitou jistotou, s pottebnYm klidem a pevnosti, s nezbytnou laskavou pfisnosti. Jak east() dopustime, aby deti na, nas neco usmlouvaly, prosbou, vzdorem di lichocenim, takte u nich vznika dojem: Musi se to zkratka zkoukt. Pak se ua uvidi, zdali rozkaz di zakaz ,plati. Kdyt potom otec nebo matka neco poroudi, davaji deti pozor na ptizvuk, kterY teprve zfetelne ukate, jak je to mineno: "Bud to udelat, nebo taky ne."

Nebo:"Udelej to!" Nebo: "Samortejme to udelat!" Tomuto ptiz yuku dite rozumi. Ale nechape spravne, co za tim vezi: Prod musim jednou poslechnout a po druhe ne? Pozor tedy, kdy potadujeme di zakazujeme. Jakmile rozkaz vyslovime, nedejme se od neho odvratit, led krajni nutnosti.

Prirozene zaleti velmi mnoho na zpilsobu, kterYm uplatriujeme wadi diteti svou silu, pfevahu, piisnost. Tak radi zatnenujeme ptisnost s krutosti, naletitou pevnost s neukaznenou hrubosti. Mnohem lepe by bylo, kdybychom se k diteti obraceli se silnou laskou a pevnou dobrotou a dali mu klidne na jevo, to to "nejde", net kdy se dame strhnout k hnevu a osopime se na ne. Kdybychom vtdy jednali s klidnou dobrotcu a pevnosti, pak bychom diteti ulehdili jeho rikol naudit se poslouchat a pomohli bychom mu pti nem. Ale tak, jak jedname ted', dinime mu jej tetkYm, pfetetkYm. Ve vYchove vole jde pfedevtim o to, aby sklony, pudy a rozmanite pohnutky se nepromenily ptimo v diny. Dite dosud nevychcvane vidi jablko, kousek cukru, neco nerozumneho di neco rozumneho, co mu nepatii. Hned je pohoteve s ptanim: "Dej!" A ihned uvede vkcko do pohybu, aby dostalo ptedmet sve touhy: vlastni ruce a nohy, snad i kolemstojici dospele. Nepta se: "Komu to path?" NeptemYki: "Je to spravne?" Pouze jedno: "Dej!" tlovek s vyvinutou vrili se vaak pta, ptemYki. Proti pudu, nalade, postavi odpor, zabranu.

Tu se vaak ukazuje, ae si davame pfiliS" malo prate s poznanim sil, jet prisobi v nakm diteti. Nezname svYch deti. Hledime na ne jako na neco, co tu je pro nazi radost nebo pro zlost. Dite je pro nas pfedmetem, s nimt se zachazi. A zatim jde o to, aby ten mladY elovek tu sta.l jako bytost samostatna a aby se mu od vychovatelfi dostalo pomcci v tetkem boji. Jestlite pomer mladYch a starch je v mnohern ohledu velmi ApatnY, je to jen tim, to se pfiptili§ malo starame, co vezi v nakch detech. Vtdy vaak podleharne nebezpedi, od ditete proste odekavat a potadovat, and se citime odpovednYmi za jeho duSevni tivot.

V tiadne jine tivotni oblasti bychom se nedopouSteli tak potetile chyby. 2adne hospodyni by neptipadlo, aby s rYtovou moukou zachazela tak jako s ptenidnou. - 6.1:1nY mut se nepokouk rortezat telezo pilou na dfevo. Tu ptemYkime napted, co by bylo nejlepk. S detmi vaak jedname piilis dasto na tak §patnern zaklade. Abychom mchli detskYm chybam zabranit a pomahat dostat se pies ne, musime dite poznavat a pozorovat.

Vale otce a matky nesmi bYt rozhodujicim dinitelem v dobe, kdy ut dite dospelo k rozeznavani dobra a zla, kdy ut se nestavi pod lidskou autoritu, nYbrt pod vladu nejvySSI Moci, jet rozhoduje, co je dobre a co zle. Nic neni tak driletiteho y e vYchove vrile, jako vzbudit v diteti vedomi odpovednosti, ne vaak ctci nebo matte, nYbrt tomu, co je samo 0 sobe dobre, co vy'Si yule za dobre prohlaeuje, takte je mono jmenem teto nejvygLi

Tluste Berty prlsti valley.

ODEL Tluste Berty, dalekonosneho dela, m jet za svetove valky odstfelovalo Patd, vozi ted' v Nemecku od mesta k mestu. VYstava modelu je v katdem Trieste spojena s pouenou pfednatkou. Francouzske listy ptipominaji dues ptibeh Tluste Berty ze svetove valky a snati se pfedpovedet vYvoj tetkeho delostfelectva v budoudi valce.

Tluste, Berta vznikla takfka nahodou. Na stielnici v Moeppen zkouteli nove del°, kteremu dal konstrukter, int. Eberhardt, misto obvykleho fihlu stielby 42-43 stuprifi pinYch 50 stupria. Stela letela mnohem dale net bylo vypodteno a ke vtemu jette do Holanska; dopadla do zahrady pokojneho pastora, prave kdy zaleval kvetiny Nemci se holanske de omluvili — ale pastorovi to mnoho nepomohlo, ponevadt byl na miste rortrhan.

Eberhard dostal rozkaz, aby vytettil ptidiny neobvykle dalekeho dostielu noveho dela Inter& si nemusil diouho lamat hlavu: vysvetleni bylo snadne. Bylo jasne, to stfela se nasledkem nezvykleho ithlu sttelby dostala do velke yYte, kde se setkala s daleko menkm odporem vzduchu, a proto letela rychleji a dale.

Na zaklade teto uddlosti bylo postaveno obrovske delo s hlavni dlouhou 120 stop, jet sttilelo na Pelt. Od Patite bylo vzdaleno 100 mil. Poeateeni rychlost steely byla ohromna, 1750 yardu za vtefinu. Stkela svittela stratosferou v deice asi 30 mil, klesala pak povlovne do nitSich vrstev vzduchu a proletela 100 mil za 3 minuty, pfi demt nesmime zapomenout, to draha letu byla vlastne mnohem dent ponevadt stfela letela obloukovite a 100 mil je vzdutne. draha mezi postavenim dela a Patiti.

Prvni bombardovani vyvolalo v Patiti idas a paniku Ani odbornici si s podatku nedovedli vysvetlit, co se vlastne deje. Nemci byli piece daleko a nikoho nenapadlo, to jsou to steely dalekonosneho dela. Dnes se vaak stavi dela — maji je take Francouzi — ktera daleko pfekonavaji vYkon Tluste Berty Jedno z nov3ich francouzskYch del je tak konstruovano, to mute ze severni Francie pohodln'e' odstfelovat Ponth, jeho steely mohou dokonce dopadat jate daleko za Porufi. Ze 8trasburku mohou tato francouzka dela bombardovat Stutgart a Karlsruhe. Nemci maji ovtem take podobne novinky na sklade. Vojentti odbornici sve vynalezy pfisne taji, ale francouzskS7 tisk ujitt'uje, nebude tacInSrm pfekvapenim, kdy se v budouci valce budou nepfatelska mesta ostfelovat ze vzdalenosti 150 mit tiasna energie ye voclopidu. Ve vodopadu rYnskem spade, prumerne 250 krychl. vody s vYge 20 yardfi, to znamend vYkon 50.000 kilowatu. Tento vodopad by stadil, aby milion padesatisvfdkovS7ch tarovek svitil. Podle jinYch vkpoetii ma, tento vodop6,d stejnou vSTkonnost jako uhelne doly, ktere dodavaji denne stopetaetykicet tun nejlep6lho hnedeho uhli.

V tropickych moiich je mend iivota net' v mirnYch nebo polarnich mokich. Velke horko ma za nasledek, to podporuje vSrvin ureitYch bakterii, ktere zpilsobuji rozkla.d rostlin, pottebnYch k vfiave ryb.

Hadi jako lahfidka. V Japonsku bylo objeveno, 2.e hadi hodi se nejen za pokrm, nSrbri jsou i lahOdkou a ileinkuji omlazovacim zpusobem na lidske fel°. Jen v Tokiu je 200 obchodu, prodavajicich hady. Hadi se pfipravuji "na modro" jako ryby, nebo tet smaIene. Te2 hadi likery se vyrabeji a jeden z nich, jmenem "hebizake", te§i se vzrustajici oblibe a stave, se ponenahlu narodnim.napojem. vzeptit se i rodidovske autorite. Vycitime-li to my, rodiee, pak podle toho zatidime svou vYchovu. Potom nas nebude bolet, jestli se &Ai probojuji k samostatne ukaznenosti. Te§ime se z toho, kdy odsunuji naafi autoritu ye prospech to autority, pod kterou ma stat celY jejich tAvOt.

Strana 4, Slovan vgnde bratry ma.

Ileitel Rudolf Nekola si letos na prazdniny zajel do USA a jezclil se svYmi americkYmi pfateli autem.

Auto jede jako blesk. Hlavni ulice nejake West-City. Na kfi govatce stra gnik. Stat! "Nedovolend rychlost, to bude pokutieka! Buderne cleat stoprocentni cizince", rozhodl se Nekola a u g se vyklani z auta a drmoli po desku: "Jo, milk pane, kdybyste vedel, ge i nemog gnYm a kdybyste znal teorii-nes tav mo relativy, uznal byste, to i Einstein . . ." Mluvil, co mu siina na jazyk ptinesla. Ptedpokladal, ge stra gnik si nebude s jeho vysvetlenim vedet rady a pusti je dal bez pokuty.

A nemSrlil se. Policeman se rozesmal na cele kolo a tekl mu to nejkrasneji degtinou: jsem taky tech!"

"Jen se nenamahejte, Zasalutoval a fismev doprovazel rozjitdejici se vtz.

Neni nad titulatury.

Nekola bSlval ',fed lety redaktorem Spravedlnosti a ph leto gni navgteve mu udelali kolegove radost. Napsali o nem fikani, to pan "profesor Nekola" se ptijel podivat na krajany. 0 tom titulu Nekola ov gem nevedel a pfekvapovalo ho, kdy g ho vtude oslovovali "pane profesore". Mel na to zlost a Cervenal se, ale nejvice jej dopalil filmat Lederer v Hollywoodu, kdyg se ho vyptaval: "A na ktere universite ratite vyueovat?"

To ug Nekola odsekl: `Na, megt'anske universite v Michli." kid ElMaton, els. 148. v Blessing, Texas.

Ctene sestry a broth!

Nate vSTrodni schaze ptipada na 6. prosince, a v padu gpatneho poeasi at na tteti nedeli, t. j. dne 20. prosince. Ptedleha nam volba ntednika a tu je nutno, byste se OW schaze veichni, tak jako ve vS7roani schuzi minuleho roku, a zvolili sobe Iftedniky, ktere si pkejete. Dale jest nutno by ti, kteki jsou s placenim pozadu, se jiste vyrovnali. Jsou veak i jine veci k projednavani, na pkiklad: Jak oslavime 401ete trvani na g' Jednoty? Netikejte, 2e je jeete roku easu na to. PtenVelejte a ptineste sve ne.vrhy do schtze. tednici HI. U. chteji, by do dasu naeeho jubilea ziskala Jednota 4,000 novSrch alent, a ja vetim, 2e to neni nic nemo2neho. Nespolehejme se veak na HI. U. ani na organisatory, vilbec na 2adneho, zde mame pracovat ka20 a veichni dohromady. Namitky, '2e jsme tad slabS7 a mladST, zde neplati. Pro desky den a vS7stavku nas tad vykonal vice nee mnot -er silnejei a starsi rady, a kaldopadne i pripadu svou povinnost vykoname a v tc ne jmeno nakho kadu zase na /nape ur J .aeltek ji2 mame udelanST, neb v minule ,t_thuzi jsme prijali dva nove eleny a site Ed. Balusek a Iwo Woosley, a v ptieti schazi budeme ptijimati pani Jos. Lukas.

Sestra Mat. H1o2kova a br. Emil Morris, elenove nakho kadu, byli spojeni v man2elskS7 svazek v katol. kostele dne 17. listopadu. Pfeji yam v givote vee to nejlepei.

Sestte Rozi Mikeskove a br. Fr. Truksovi takte2 k jejich stiatku srdeene, gratuluji a pkeji tpinou spokojenost v jejich daleim S pozdravem bratrskS7m, Jos. Zemanek.

KOUTEK KLUBU eECHIE. Harry R. Barton velmi se tail, kolik nachyte. ryb v Lake Austin, kdy2 sel na vychazku deskeho klubu. Byl hodne zklaman, 2e uhlidal jenom kameni na misto ryb.

Sleena L. E. Baerova se vtdy usmiva a je yeseld., ale nejradeji chodi na vychazky do parku a Lake Austin, anebo k hrazi. Marra to ji take ryby pfitahuji.

Karel ChernoskST, na posledni vychazce klubu zapomel sve jmeno. Kdy2 byli ji2 vAichni hotovi jiti domt, tak on ktieel, to Karel ChernoskS7 zdstal u teky a te ho v gichni odehi Nevime co se to stalo, cosi musel miti na mysli a na srdci. Musila tam bSrti nejaka, bludieka.

Ted' je prase podzim a listy padaji na zem a zmitaji sem tam. "Boots" Blaha sede u stolu "Information" vStstavy, podita kolik listt denne

VESTN1K spadne, ale ph tom pti gel na dobrou nee, to 1ide v mestech i na venkove neupotiebuji listi co hnojivo a spell je. Divil se, ge v jinY.ch zemich lide chodi schvalne na listi do lesfl a upottebi je. Umyslil sobe, Ze zapoene novS, obchod a skoupi listi a bude prodavat. DobrSr obchod, neco noveho.

Pan Loet'ak smahl viitle (vienna sausage) nad ohnem a dela' si velikou chat', at by klobasy byly v houskach, ale tu ne gtesti se stalo, polovina jich mu spadla do ohne a ty co zustaly byly spalene na uhel. To je dosti epatne znarneni, potteboval by dobrou kuchatku.

Sledna Mary Ann Fojtova sla po Dray ulici vystrojene, znamenite v dernS7cli veCernich eatech — byly a2 po zem. Tak se zda, 2e mela, jak se po americku Mice, "date". Co? V nakm trojhlasnem zpevu v klubu Oechie jsou: sledny Lillian Fojt, Henrietta Ripple a Elsie Pokorny. Jejich keditel je Elix Pokorny.

Krasne zpivaji a Jestli tak budou pokradovati, tak budou vynikajici pevkyne. Velikou zasluhu ma jejich teditel. Pottebujeme vice takovS7ch nadanSich, adkoliv je zde mnoho studentil, o jejich2 schopnostech dosud nevime. nas, 2e mame tak 2ivS7 klub na universite. Potadame vychazky nekolik mil dlouhe.

Jdeme pesky obe testy. Zpet studenti si zajdou o dye mile dale — Cteme mezi tadky prod. Jsme hrdi, ze nas klub je nejhorlivejei klub na "Campu" a znamenite roste. Melo klubii ma tolik zabay. Kdo chcete z vas graduantil vyaich ekol miti dobre dasy, krome udeni, ptijedte na universitu.

Ctena, redakce, ted' se musim ptiznati k svemu jmenu a srdedne pozdravuji, Frances Kamas. kad Karel Jonig, eis. 28. v East Bernard, Texas.

Cteni bratti a sestry!

VStrodni schaze opet se dostavuje, ktera jest ureena na druhou nedeli v mesici prosinci ptesne o 1 hodine odpoledne. Schaze tato vy2aduje, byste se v pinem poetu do teto schtze dostavili, nejen 2e ptedleha volba ve gkerSrch vaelch iitednin a vS7boril., ale ptedlehe, jiste velmi diile2ite jednani, jak mladS7ch tak starch diem). se tS7kajici, a proto jste 2adani, byste se v plnem poetu dostavili. S bratrskSim pozdravem, John Holedek, tajemnik.

Od tadu Ladimir Klacel, eislo 129.

Mile sestry a bratti!

Na prvni nedeli v prosinci ptipada v3irodni schtze a tudi g Zadarn za hojnou CCast nageho Clenstva. Budou se flay urovnavat, pripada nominace a volba novYch Utednikt a mnohe jine spolkove zalegitosii budeme projednavat. Vime vgichni z minulosti, ge nage schtze IDSTvaly malo navgtevovany, ptieirilne se tedy o to, aby posledni schtze v roce byla jakousi vyjimkou a my se ji vgichni stzCastnili bez rozdilu, sestry i bratti. Wrodni schtlze je jednou za rok, tak se v ni dobie ptedstavme, at' volba mute bSTti dobte provedena. Po schUzi davat najevo nespokojenost je uz pozde. Volby se mnohdy hodne protahnou a tudi g je radno, abychom o 1 hodine odpoledne byli na miste, radeji nee° &lye, aby nam easu pit kratkem dni nechybilo. Utednici, tajemnik a pokiadnik s fieetnim vtborem se mohou sejit asi pill hodinky pied schazi a uvest knihy do poMdku, tim take se hodne na easu ziska. Budou-li chtit star' fifednici setrvat na svSich mistech, pak ov gem volba bude provedena rychljim ukondenim, v opadnem pHpadu to mirk trvat i nekolik hodin.

Sestra Anna Zavadova je nemocna povalive a pottebuje podpory. Jestli se u kadn vyrovna, bude k podpoie opravnena. Sestry by mely tuto zalegitost v pti gti schuzi projednat a nemocnou navgtivit. Pomery u Zavadil jsou pry smutne.

Schfizi zahajime o 1. hodine odpoledne :dne 6. prosince, v pfipadu gpatneho poeasi -tden pozdeji. Phjd'te kagd3-7 a bud'te napornocni osudy nageho tadu slo git ye spolehlive 1.5zeni. Kdyby nekterSr z bratr y dovezl do tedene schtze trochu peniveho, myslim, 2e nas to v npadek nepkivede a 2e mame naroky po to celoroeni Brine nekdy laS7t take trochu veseli. Vadyt' pit ani Pan Bah veselosti nezakazuje. Mne uz minulo 8. listopadu 67 roku a stall to opravdu

Ve sttedu, dne 25, listopadu 1936. znaene pocit'uji, doleha na mne at se ktivim, a posledni dny na mne pusobi jako s dvojnasobnou silou. Sam ug bych se neu givil a rifige.1 bych statu Ci obci na obtit Bratti me poctili eestnSrm utadem a zvolli si mne za ptedsedu. Na ptigti rok iited ptedsednictvi by mel dostat br.

Jos. Novosad st. a mistoptedsedou br. Frank Sodek. Vy jste oba mlad gi net ja, tak to phjmite. 2adne prttahy ani drahoty. I.Jtad ptedsednicksr path jednak pro stare, zku gene a vysloutile dleny. Clenove, kteti se zumyslne vS7rodni schtze vzdaluji, aby nemuseli ptijat ta.dnSr tad, ptedchazi Spatnm ptikladem. Pokud se pamatuji, pro mne to bylo velkSrm potegenim, kdyt me bratti poctili nejakSrm fitadem a ja s velkSrm nadgenim do schfizi jezdil za nepatrnjr plat $1.50 rodne devet mil, mnohdy v desti, zime a pies mnohe jine ptekatky. Nejvice mne zajimal Mad tajemnika. Kdyt jsem na jinsr rok dostal poctu novou a byl clan do noveho Atadu jako teetnik, nove nad geni se me vzmahalo a ja dekovai bratrin, to mi tak zodpovednS7 Mad svetili. Plat $2.50 na rok. Ted' je jinak, jina nalada, jine pomery. ltadove schfize byly pro nas jako svatek a my dle toho jsme si jich vatili. Jo, jo, vgecko podleha, zmena,m. Tedy na shledanou v ph gti schtzi! Bratti, ja tam budu hned o 12 hodine. S fictou, J. Blatek, ptedseda.

Damon, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Mam napsat nee() do nakho Vestniku, a tak chci zprvu oznamiti sirs`' vetejnosti, co jsem se dozvedel minulou sobotu v Needville, ge nage mils spolusestra pi. Rozi Mikeskova zamenila svCj ovdovelS7 stay a podala ruku a stave. se mantelkou pana Truksa, majitele farmy v Alvin, Texas, kde tet budou male bydleti. Jmenem nageho tadu Fr. B. Zdriabek Cis. 112. v Guy pfeji novomanteltm to nejuptimnej gi blahoptani, aby je zdar provazel na dal gi pouti jejich tivota.

Urody letogni nebyly vetginou chvalyhodne, nekterSrm rolnikiim se podahlo dost dobrou sklizeri baviny sebrat, kde ptili gne mokro negkodilo, ale vetgina farem v okresu Fort Bend byla trodou baviny tak i korny oproti lonskeho roku velice zkracena. Jestli se zdal lonsky rok mokrSr, leto gni se tepry osveddil, te jej tadtV druhSr neptedeil, jestlite jit nejake bolce se mely otvirat, tak do nich prgelo, at vlakno nadisto zeernalo hnitim. Pozemkt je ut dost pteorano k ptigtimu roku, kterS7 snad bude lepai.

Onehdy si mne br. J. Pultr stetoval, jak mel porasovane ruce, to pry ho chteli tti chlapi unest, celST oblek na nem rortrhali, ale nesvedli s nim nic, kdyg se s nimi v dobrote vyrovnal a tak jsem mu pfal, aby se mu to podruhe nestalo. S pozdravem, Fr. KvetoA. SCHUZE KLUBU L4ECHIE.

Schuze Klubu echie byla zahajena ve dtvrtek veder 19. listopadu zazpiyanim pisne "Kde domov intj?"

Program tidil Josef Hegar. Na zaeatku zahral nekolik kouskC na piano Edwin Du gek a potom zazpivali dvojhlasne Edwin a J. R. Dugek. DruhS7 na programu byl "tumbling team" od Austin Athletic Club. Na ukondeni etverhlas od University Mens Glee Club a trojhlas devCat z echie Klubu zazpival.

Po programu Dr. Midek a pani Matejkova promluvili o nagi hostile, ktera bude 25. listopadu. Tez nekolik studenta promluvilo.

Sleena Rosalie Bile. byla zvolena ptedsedkyn1 pro ozdobu mistnosti, v nit bude hostina.

S pisni "The Eyes of Texas" jsme ukoneili schtzl.

Adeline gimeekova, zpravodaj. lYtad teskS, Prapor, Cis. 24., Temple, Texas. bratti a sestry!

Timto yarn - zdeluji, byste se dostavili v laoj7 nem poetu do pffeti schfize, prvni nedeli v prosinci v 1 hod. odpoledne. Jest to schtze- vStrott.ni, ve ktere budou voleni tadovi dtednici -pro rok 1937. Proto bratti a sestry jest na vas, byste se dostavili a zvolili si Atedniky takove, s kterS7mi byste byli spokojeni a kteti by byli schopni utady zastavat a men zajem pro pokrok Mdu a Jednoty, Tel v teto sehbzi budeme uvadet nov$eh 61entt. Width z nich mill WU

Ve stfedu, dne 25. listopadu 1936. uvedeni v minule schuzi, avtak ponevadi testy byly hodne ipatne, freast ye schuzi byla maid. Bylo to odloteno do prgti schfize. Tet volba zabavniho vYboru byla odlotena do NIschtze. Bude-li na to dosti easu. V padu ze by se easu nedostavalo, bude volba zabavniho v*Storu odlotena do lednove schtze. Tak bratri a sestry pamatujte jisto na priSti schfizi a dostavine se v hojnem poetu. Tim doko.teme, mame zajern o dobro radu i Jednoty. Nu a ono se to mnohem lep gi vgechno jedna, kdy jest ptitomno hodne elenstva, neb tim se veci vykidi dle jejich ptani a ne dle prani paru jednotZaroveii upozorfiuji ty, kteri jsou s pla"cenim pozadu, by sve povinnosti clan do pofbadku, neb od Noveho roku br. fiaetnik bude mit novou knihu. Nu a nerad by rids ptena gel do nove knihy se starann dluhem. Tat ti, kteti maji pfijeky proti certifikatum jsou tadani, by hiedeli dle motnosti dat do potadku. Tak se zatim mejme vgichni dobte a pamatujme vgichni na vSTroeni schuzi. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, tajemnik.

Rad Bratrske Spojeni Cis. 128, Mart, Texas.

Cteni bratti a sestry na geho tadu, tadna7 nic nepige do Vestniku, tak aspori ja par slov.

Ptedne varn pkipominam, co bylo ujednano v posledni schuzi, ze vairodni schnzi v prosinci budeme potadat prvni nedeli, jestli bude pekne, jestli ne, tak o tarden pozdeji. Kteki jste nebyli v posledni schuzi, abyste yeah a ptigli vgichni a podle svoji chuti sobe ntedniky zvolili.

My jsme po nekolik tardnn meli pekne podasi ye stkednim Texasu, ze hodne farmatti ukonello pikovaeku. Kolem Mart byly letos dobre tirody baviny. Nyni farmati kupuji traktory a phpravuji pfldu pro ptigti setbu. Ale dnes co toto pigi, narn tu pekne prgi. Tak bude zas nadeje na ptigti rok, tie se zas neco No, abych nezabral moc mista ye restniku, radeji ukoneim. Tak na shledanou bratti a sestry dne 6. prosince! S bratrskarm pozdravem, Frank Vanek.

Dosvedeeni milodarfi pro br. Jos. Srubaie.

Nasledujici rady prispely obnosy, jak nasleduje: Po 50 centech rady Cis. 67, 141, 30, 21, 74, 145, 133; ĂŠ. 95.-81.00; 6. 122.-81.00; ĂŠ. 147.-25 centb; 6. 58.-50c; 6. 150.-45c; 6. 121.-35c; 6.

72.-81.00; 6. 3.-25c; 6. 148.-50c; 6. 28.-82.00; 6. 101.-50c; 6. 99.-30c; 6. 11.-- :50c; 6. 153.25c; 6. 83.-50c; 6. 89.-81.00; 6. 73.-45c; 6. 96.

50c; 6. 90.; 6. 10-$1.00; 6. 157.-50c; 6. 13.

-$1.00; -75c; 6. 146-50c; 6. 94.-50c; 6. . 155.-50c; 6. 24.-$2.00; 6. 116.50e ' 19.-50c; 6. 140.-50c; 6. 92.-$1.00; 50c; ĂŠ. 68.-50c; 6. 123.-35c. Celkem lady prispely $28.40. Tmenem na geho nemocneho bratra dekuji v gem vfge jmenovanam tadtim za jejich milodary.

Za tad Nova?. Mbar, cis. 17. S.P.J.S.T. Jos. N. Vavra, Caldwell, Texas.

Z ficlu Pokrok Houstonu.

Tak nejdrive zaeneme s divadlem, jet sehrali ochotnici kroutiku Hlahol kadu Pokrok Houstonu, veselohru "Princezna z farmy". Nepsal jsem minule, ze my tady v tom umime chodit jako v Hollywood? Zajiste, my mime tu dosti tech hezkYch poupatek, prod bychom tedy jimi na jeviUi skrbiili a obzvla gte, kdy jsou k tomu jegte dobrarmi hereekami, ponevadt to byla yule autorova, tak jsme meli ve hie dve rozkogne clivdinky, sestru H. Mendlovou a V. Vallovou, jako farmatske princezny. Dovedly se tak hezky vziti do sva7ch uloh, jako kdyby to byly hraly doopravdy. Pkedvedly ta d y e venkovska devdatka Emilii a Martu opravdu velmi pekne, zvlag te v tech kudrlinkovitarch zamilovanaich scenach. Tatinka a maminku pro tuto hru jim delali bratr A. Valla a sestra F. Vallova,. Oba jsou stall hereeti muzikanti, tak je skoro zbytedno podotY'kati, ze sehrali sve role dobie. Dva mladence z pace ohnive, totiti se srdcem reagujicim na milostne zachvevy, meli na starosti br: E. Hoek v uniforme leteckeho dustojnika, Jitiho Sidly a Tim Kostomlatsk3'7, jako Fredy Mazanek: E. Hoek se tentokrate jak se Mica but `do nlohy a dela' svemu divadelnimu hrdinovi syST m vystoupenim test. Dejte Timovi nlo-

vterNix

hu, v niti je tieba trochu komiky a mutete na to vziti jed, ze ji sehraje bravurne. Br. predseda Jos. Kalousek je na jevi gti dobke znama figurina a tak mu sehra jeho role, Martina Vykasala nezptsobila tadne obtite. Bratr Frank Olexa ml. je rovneti dobte znam jako talentovany herec a tentokrate vzal na sebe nlohu lekate. Br. Josef Ka gpar muses tentokrate obleci na se jinar druh roucha, misto representanta hrdinska7ch nloh ptedstavil tentokrate star giho zamilovaneho seladona, Susterku, obchodnika obuvi, jen v namluvach dostal kogem.

Hezky to svedl. Jackie Coogana site nemame v nagem kroutku, ale mame zrovna tak nadejneho diperu pro chlapecke nlohy a to v synatoru bratra Fr. Olexy ml. Ptekvapil nas v gechny vaTbornarm ptedvedenim sve nlohy, na jeho vek dosti dlouhe a take jadrnou nebojacnou varteonosti. Zbyvaji jegte dve osobnosti hry a to pani Mazankova, vdova a pani Skalova. Mazankavon sehrala sestra E. Kalouskova, hezky pane ptedved gi rrizne nalady chytlaveho vdovskeho srdce a pani Skalovou sehrala sestra A. Hogkova, dokazav gi, ze je gte nic nezapomela ze sve herecke vy gkolenosti. Autor hry, Ed. Margoun, ji pekne spracoval, vytkal mnoha tertovnarmi scenami, take pri dobre souhte vyzni vabive a libive a je pro na gi 6eskoamerickou scenu zvlagte poutava, ponevadt je vzata z nageho eeskoamerickeho tivota. Jak mi sdelil br.

Kalousek, ma kroutek Hlahol vybrany jit dve neb tti podobne hry z eeskoslovenskeho tiivota.

Cala souhra byla znamenita, no to jako na dratku a nspech hry byl jiz od zaeatku zajigten. Navgteva? Nad oeekavani. Z College Station rodina Hornakoch, z Bryan Mendlovarch, Robstown vyslal bratra F. J. Moravka. Crosby rodinu Petrov;7ch a je gte jini navgtevnici z mnoha jirnich mist. Novomantele Truksovi z Alvin se tegili zvlagtnim ovacim a nestadili phjimati gratulace, bylo vidno, ze se te gi velke vanosti. Sestra Olga El gikova, jako mlad'ounmaminka zatila parchou, ze se jell nekolikata7dni dcerugka tak zpusobne chova, a ze se ji nage sin libi. IVIaminka i tatinek mail z male Karolinky radost. Nemile se nas dotklo sdeleni, ze dcera mantielti Tesatova7ch Vilma si vyvrtla ruku a poslali jsme ji po tatinkovi srdeenou soustrast. Sestra Hilda Svestkova se take na nas ptigla podivati v prrivodu sva7ch rodiet, npine se pozdraviv gi po nedavne operaci. Soudce C. H. Chernosky, maje trochu volno, tet mezi nas zavital se svou choti, o nit se jedna Amerieanka vyslovila, ze je "very fine singer with a rich volume of melodious voice" a se svam syndekem a dceru gkou. Chot' soudce Chernoskyho se v gak dovede upiatniti take v prosaicke idoze a vypomahala pki teto zabave v kuchyni spolu se sestrou E. E. Chernosky. pokladni Liberty Loan and Building Association a sestrou Fr. Olexovou ml. Damy, jet ptipravily takova dobra posvicenska jidla pro tuto zabavu, zaslouti si opravdu pochvaly, jidla gla jako na dra6ku.

Br. Fr. Olexa ptedstavil mi pana Jos. Ptadu, z Pittsburghu 6i Clevenlandu, sladka, tamestnaneho nyni zde u Southern Brewing Co. a jeho chot', jimt se v Houstonu libi a vitame je v nag stied.

Po divadle se rozvinula ptatelska zabava, maje vgak doma praci, byl jsem nucen drive odejiti, pohovoriv si jen trochu s nekolika znamarmi a s bratrem E. E. Chernoskam, teditelem krajanske Liberty Loan and Building Association o nektera. ch obchodnich zaletitostech nS. P. Studnionai. stavu.

Rid Pokrok Houstonu, eislo 88.

-Nejsme daleko od roaniho prevratu, a nebu.. de to dlouho trvati, kdy rok 1936 -bude zase zapsan do knihy minulosti. A na nas povinnost, netli tuto k.nihu uzaviem a minulosti predame, abychom jsme se ptesvedeili o na gem tadovem .prisobeni, o nisi praci pro tad, o na gem vaivinu kadovem, zdali ord. bratki. kteram bylo loriskami volbami sveteno kadove &stall svann povinnostem. zdali K' . b-rova telesa nutnost jest a n spravne pracovala, opravy neb napravy, a teti ;'' g claucna. nutnost ptesveddeni se, zdali ja sam osobne jsem dostal a vyhovel vgem tadovarm a bratrskann povinnostem, a pakli ano, pak tutu 1 ). 3vinnost take pa-

Strana 5. tiaduji od sveho spolubratra, od faclovS rth VS7borfi a firednika.

Prave ted', grave nyni, kdyt se odbyve.j i VYroeni schilze, naskytne se katdemu radovemu elenu ta nejlep gi ptiletitost, aby se o vgeni Osobne presvedil. A presto jeden katdS7 Glen nal geho kadu, kterar ma trochu zajem o tad a 5010 vedeni, vezme si toto oznameni za svoji nost, aby se osobne sneastnil vairodni se/lute a tam svam praverh elena, svann pravem volide, rozhodoval o opravach a volbach, tkajicich se valinu, prospechu a dobra na geho tadu.

Varroeni schrize sama sebou ptina gi mnoho prace. Cteni celoroenich zprav Atednikri a vyborn, dale volby, pak nahodile opravy neb dodatky, a tim se schuze prodlutuje, a proto se zahajeni varroeni schtze oznamuje na jednu hodinu odpoledne ptesne, a site na prvni nedeli v prosinci, tedy 6. prosince 1936, v tadove budove tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. na Studewood.

Frank Olexa, t. C. tajemnik.

Za tad, Rid Svornost Jihu, efts. 15. Buckholts, Texas.

Bratti a sestry!

Na vedomi se varn dava, te na g tad bude odba7vat svou varrodni schuzi prvni nedeli v prosinci v jednu hodinu odpoledne, v padu gpatneho po6,asi druhou nedeli. Tak se hled'te v gichni dostavit, neb do teto schtize nam ptipada volba iftednikil pro pti gti rok. Take ti, co jsou pozadu se svSrmi poplatky jsou tadani, aby ptigli do schtze a vyrovnali se s neetnikem. A vy, kteti mate pfljeky proti certifikatu, take se dostavte do schuze a zapravte zaplacenim, anebo zaplatit tinok a pnjeky obnovit. S bratrskarm L. S. Svetlik, taj. pozdravem, Od fidu Stefinik, 'Oslo 142., Houston, Texas.

"PEPI, MLUV PRAVDU!" a jakou, kdy ta jeho Pinka chce v gecko vedet a on ten Pepi ji uti ptivedl 3 detiely, a to jegte neni dost, a co v gecko na, sebe je gte povi, i nebottikem se Slane, jen aby ta jeho Pinka, jeho zlatieko, byla gt'astna, a co se v gecko jegte dozvite a jak se rozesmejete. Jen ptijd'te v nedeli dne 29. listopadu k 8tefanikurn. K veeeki budou jitrnieky se zelim, porce za 20c. Hrat bude Dybaltv orchestr k tanci, a pak ta na ge Mikulagska starodeska, pki ktere bude vyhravat k tanci po programu Michalskeho orchestr z Crosby. Deti budou podeleny od Mikula ge naplnenami puneochami. Tak se v gichni taste, ze hodne dostanete a vy velci tet. Ja se te gim s vami, neb jsem delala celar rok dobrotu, tak asi hodne dostanu.

Bratii a sestry, nezapomerite na va7roeni schtzi, at' jste v gichni ye schuzi, a sice 6. prosince. Na shledanou!

Pavla Studnidna.

Papuini staveji silnice. Britska sprava na Nova Guinei prohlasila nzemi kmene Cimbu za nekontrolovane a zakazala tam ptistup vgem belochum. Kmen je divoka7 a velmi bojovnar a odolal dosud vgem civilisaenim pokusum. Nedavno obklicil zastup tvoucich domorodct dam guvernera v Port Moresby a jejich naeelnik guvernera nav gtivil. Ptedstavil se jako ndeelnik kmene Cimbu a ze by chtel postavit silnici, ukate-li mu guverner, jak se to dela. Guverner to naeelniku a jeho lidem vylotiil a kmen dimbu se dal do prace. Jejich ptiklad prisobil. I ostatni div.oke kmeny se ptihlasily a stavi silnice. Zatim jich ztidili pfes 120 mil a pti v gi nedokonalosti se da po nich jet i povozem. Guverner teprve nyni pti gel na to, prod se Papanci dali do stavby silnic, Pii loupetinarch varpravach se da totit dobytek po silnici mnohem pohodlneji odehnat.

Co znamenaji stupne piva? Nejsou to, jak se canto mysli. procenta obsateneho alkoholu (ad jsou stupne take jeho merou), rraibrti znaei mnotstvi t. zv. extractu v ptvodni mladince.

Extract je zbytek tuhSrch latek po odpateni tekutarch soueasti napoje. Ponevadt extrakt obsahuje hlavne cukr, z nehot se kva genim tvoti alkohol, urOujeme jej podle cukru, v mladince obsasieneho. Mime-li tedy na priklad 10 -proc: pivo, znamena to, ze pilvodn1 mla,dinka, z nli bylo vyrobeno, mela extrakt rovr4 10%. Obsah alnoholu v nem eini pak asi 3%.

etra/la 6.

Ve stfedu, dne 25. listopadu 1936.

0 stile.

Dopis otce dceii.

Warwick Deeping.

Heleno! Snatil jsem se Ti bYti dobD rYm ptitelem, takovYm, ke kteremu se .1-1 mazes vtdy uchYliti o radu a o pomoc, kterY Te \Teak netada, aby ses mu svetovala se veim.

Hrali jsme spolu golf a tennis, tandili jsme spolu a cestovali. Ja jsem Te porazil v golfu, Tys me porazila v tennise a jako taneenice dovedla ses znamenite ptiztrasobit memu usedlejeimu stylu. Aekoliv pattime katdY k jine generaci, dovedli jsme si vtcly vYborne zahrat a i kdyt se naee nazory o vatnYch yecech mnohdy rozchazely, piece jsme si vtdy znamenite rozumeli.

Dovolie mi, abych k Tobe promluvil jako k drahernu cizimu, ne jako otec a vychovatel, nYbr't jako mut, psycholog a ptitel? Co bych Ti tak mel tici rano pied Tvou svatbou?

Znae me dobfe a proto mi nebude zazlivat, kdyt k Tobe budu naprosto uptimnY. RHO. se east°, te mantelstvi se uzaviraji v nebi. Never y eak tomu. Mantelstvi se uzaviraji na zemi a podlle myth zkueenosti ma nejvetei odpovednost za jejich zdar ci nezdar tena.

Bez domova neni mantelstvi a bez teny neni domova. Mantelstvi musime budovat kamen pc) kameni, jako stavime krasnY dam, ne pouhy vzduenY zamek, do nehot jsme se uchylovali, kdyt tivot se nam zdal prilis t yrdY, ale skuteenY domov, v nemt katdY ptedmet je obetkan kouzlem spolednYch snO, tuteb a spoleene prate pro etesti.

Aby bylo mantelstvi et'astne, musie se na ne ptipravit a pro ne ptedem pracovat. Sotva sis motne, vsimla, jak et'astne jsme till spolu a Tva. matka. Zdalo se ti snad, ze jsme trochu veedni a neromantieti. Naei romantikou je yea)tisicero rfanYch tajemstvi a vzpominek krasne protitou minulost.

Chcee \Teat, jakou vlastnost povatuji T . teny za nejkrasnejei? Je to mirnost.

Mane., te se Ti bude zdat trochu staromodni. Jiste mi teknee, ze mirnost nepatH do dneeniho veku bezohledneho boje o tivot, ani si snad mirnou tenu nedovede piedstavit jinak, net v dlouhYch suknich a s copy. Vet mi \Teak, te touto vlastnosti si udrtie sveho mute mnohem jisteji net yeemi rafinovanostmi moderni koketerie nebo nerozumnou svehlavosti.

Zeptej se sama sebe, co dostavae a co za to davae. Nektere teny si mysli, te pro mute ueinily dost, kdyt svolily stati se jeho prfivodkyni tivotem.

Ze,ptej se, co Ti dava mat — domov, ochra,, nu, spokojenY tivot. Zeptej se take, eeho se pro Tebe vzdal — svobody, samostatnosti a mnoha veci, kterYch si tak yeti staff. mladenci.

Za nic na svete neptijimej vice, net davae.

Kdyt pomine prvni romanticke opojeni, netikej hned, te laska je jen iluse. Kdyt oknem odletnou iluse vatnive lasky, ychazi jit dvetmi duch verneho ptatelstvi.

Mantelstvi je kamaradstvi, prodchnute ideou sebeobetovani a porozumeni pro druheho.

Ztrati-li mantel sebeovlaclani, podkej, at ho opet nabude. Nech ho easem o samote. Nedelej z maliekosti svetobornou zaletitost. Prosim Te ptedeveim, nehadej se. Je to sproste a nic nerozetird mantelstvi tak dokonale a ze.ludne jako drobne denni hadky pro nepatrne veci.

Nebud' panovita. Znam Tveho nastavajiciho mute lepe net Ty a vim, te se neda nikym vest a nenecha si od nikoho poroutet.

Pusti-li se snad nekdy do nevinneho flirtovani, se a — flirtuj take.

Nikdy se nezlob. Nemysli si, to je Tvou poVinnosti davat muti y e vtern rady. Motna, te

Cestiela k srdci

N0110 je cest, jimit president dr. Edward Dr. Vratislav Kudera.

M Benee veeel do srdci veech, ale o jedne r ZIMNIM obdobi tkol bYva. pravidelnYm je tteba zminiti se z ylaete. Je to cestieka k V ale velmi obavanym navetevnikein prudsrdcim ten.

Tisice /en se diva se et'astnYm fikd horeenata, infekeni nemoc spala dill skarlasmevem na obrazky z cest pana presidenta, tina. Podle tohoto latinskeho slova Nemci ji nebot' jim se na tom \Teem libi nejvic to, te nazYvaji earlach. Spala se vfibec ponejvice obse vedle postavy prvniho mute ye state zjevuje jevuje za chladneho rooniho poeasi nebo v valycky i postav y teny, jeho pani. Pro naee mirnem pasmu zemekoule nebo i v horkem teny, jejicht muzi easto odchazeji do hostinpo.smu, kde sluneeni tar nedosahuje nejvyecii, do kavarny, do schiai sami, je obraz teto eich stupfiti. Obyvatele tropickYch krajin tedy harmonicke dvojice eimsi nesmirne krasnYm. jen velmi ztidka bYvaji spalou postiteni, miMut, kterY jde veude se svou tenou, kterY se mo to take jeji nebezpeei je v tropech znaene s ni deli o sve starosti i radosti, kterY z ni zeslabeno. Zjistilo se jit, te nejde to o rozdisveho spolupracovnika! Je to sen katcle ly menei nebo vetei osobnosti bileho nebo bateny, stanouti po boku mute jako jeho karevneho plemene lidskeho, nYbrt vskutku jen marad, ale ne \Teem se toho dostane. A nyni o vliv podnebi. Tak na pt. v horkem ptimoti ptichazi takove, autorita, jako je pan president Brasilie teprve na 300.000 ptipadfi onemocneni Benee, ukazuje \teem obeaniim, elm ma bYti spalou ptipada jedno iunrti, kdetto na tY2 potena i pro ne. Nate teny jiste miluji presidenta det spalou onemocnelYch v asadach vysokeho z mnoha dirsiodu, nebot' chapou dobte yYznam pobletiaiho horstva brasilskeho ptipada 24 jeho jedineene osobnosti, ale nadto si ziskal fimrti. Take v cele pomerne horke Jitni Amesrdce veech ten tim, jakY dava ptiklad. Patti rice je spala fidei a mirnejei, net v chladnejei to jaksi k demokratickemu statu, jestlite jeSeverni Americe. Podobne pomerne chladna, ho ptedstavitel s takovou samortejmosti zdaseverni a stkedni Evropa trpi spalou vice, miraziluje posvatnost mantelstvi, je toho tim mo to povahy nebezpeenejei, net jinni Evropa. vice tteba, ze od dob valeanYch situate manZa to veak opet samostatnou ptirodou je joked telstvi neni zrovna uteeend. A mluvte o teto ni znaene chrane fitly detskY vek. U kojendi veal s muti: ptitakavaji stejne jako teny, do eesti mesicu se temet ani nevyskytuje a tet je to opravdu krasnY ptiklad, a kdyt neni zrovu deti do konce prvniho roku je velmi vzacna Lena ptitoma, podotknou: "Vet mi, kamaranym zjevem. I dal at do stall pet let je pode, nikdy jsem se za svou term nestydel, ale merne tidka, ale nejnebezpeenejei. Nejvice ted' s ni chodim i do schfizi, a je to takovy postihuje deti od 6 do 15-18 let, nadet dalei peknY pocit, chapee, stojime-li vedle sebe dva, vek lidsky, eim vyeei, tim je proti ni odolnejei, mantelstvi je pies veecky fitrapy piece jen takte spala u lidi ptes 60 let se v lekatstvi pocosi nadherneho". A sazim se, te za nekolik klada za neobyeejnou udalost. Tyto tdaje byrokfi i statistik bude nucen ptiznati, te jit nevaji oveem na mnohYch mistech ponekud zmeni tolik nepodatenYch mantelstvi, tolik rozneny a to zase jak mistnimi vlastnostmi podod te doby, co si teny uvedomuji, jakYm nebi (studenymi vetry, kratkYm svitem slu:utrpenim musila projiti tena prvniho °beana neenim na severnich stranach abaci hor a statu, a ci si mull uvedomuji, jak yYsostnY strani nebo v azkYch udolich, velikou vlhkonazor na mantelstvi ma president republiky. s lesnate a rybnienate krajiny), tak i zdra.imi pomery lidskych bydliet'. V huste oSTO LET OD OBJEVENI ZAPALEK. lenYch mestech, v ptepinenYch bytech a ,colach, je ptenos katde nakazy samortejme Asi pled sto lety bydlel ye Vidni mad'arskY snadnejei, net na venkove zdravotnicky spra y student jmenem Jan Irinyi. Studoval ve Vidni yeak, te se neshle--neupravnem.Pfkvapuje chemii a mel o toto sve budouci zamestnani dala zavislost nakazy na chudobe rodin. VynemalY zajem. Jednoho dne prof. dr. Meissner svita totit z eetnYch statistickYch pozorovakonal za sve ptednaeky o anorganicke chemii ni, te prave v miistskYch etvrtich, zamotnymi pokus, kterY se nechtel datit: ttel v porculanorodinami obYvanYch, spala vice tadi, netli ye ve misce sirnY prach s kyslienikem olovnatYm etyrtich nemajetnYch. Vysvetluje se to tim, a sliboval, te se katdou chvili tato sines vzniti. te obvyklYriii zpfisoby tivota neni ptirozend oTo se ale nepodatilo. Nicmene tento pokus dolnost zamotneho obyvatelstva proti spade tak utkvel v hlave ptitomnemu Irinyiovi. Na ceste vypestovana a dediene vyvinuta, jak u lidi nadomfi koupil v obchode "U eerneho psa" fosf or vyklYch na prostou stravu a nevlidne zmeny a kyslienik olo ynatY. Usuzoval, to sines se nepoeasi. Take zeslabeni tela ptedchozimi invznitila z toho dfivodu, to zapalna teplota sifekenimi nemocemi, na pt. chtipkou, spalniary je vyeei, net teplota, na kterou byla smes kami a hlavne zaekrtem dill difterii, zeslabuje ptivedena ttenim v hladke porculanove misce. jeho odolnost proti spale. SamotnYm nastydRozhodl se tedy operovati s fosforem, jehot zapalna teplota je daleko nizsi. Doma smichal nutim arci ney znika. Dnes se spala poklada praekovY fosf or s kyslienikem olovnatYm a za projev zvlattni infekce z ylattni odrudou piidal k tomu trochu arabigumy. Do teto kate streptokoku a z yldetnim bacilem, kterY je banamatel dtivka a nechal je zaschnout. Ke sve cilu zdekrtu velmi podobnY. velke radosti se pak ptesvedeil, ze tyto zapalky jsou hodny sveho jmena. Sveho vynalezu si to vezme za zaminku, aby z neaspechu vinil nedovedl vtak obehodne vyutit Zminil se o Tebe. nem svym spolutakfim a ti mu radili, te by si 0 penezich mluvte spolu vtdy otevtene. Nimel dat vec patentovat, eili — jak se tehdy kdy se ho neptej na podeztele veci, alespofi tikalo — opatlit "privilegem". Slovo privileg jen Tobe podeztele. Mut ztidka oklame teznamenalo yeak v te dobe take mad'arskou nu, ktere, svou bezmeznou duverou v jeho chaautenomii, ktera, byla Mad'arsku Habsburky rakter v nem upevfluje vernost a spolehliodeptena. , A tak tomu rozumel Irinyi. "PriviYost. leg" melo jen Rakousko a ponevadt Irinyi byl velkY vlastenec, odeptel si dat privileg a chraPlemYtlej nekdy o svem muti, ptemYelej i sob& Neeekej od neho pi ills mnoho chvaly. nit svfij vynalez. Jeho vynalez dal si patentoMnohomluvnY mantel, piny lichotek a chvely vat jaksiStepan Romer, kterY pak zapalky o Tvem nejno y ejeim klobouku, ma pravdepoyyrabel a nadelal jmeni Irinyiovi "vnutil" celdobne epatne svedomi. kern. asi 60 zlatYch. SkuteenY vynalezce Irinyi Vtechny tyto rady se Ti snad budou zdat zemtel thud a zapomenut. negativni, nebude se Ti libit, te mluvirn poled jen o Ty Ych povinnostech a netikam nic Europa kraal vstkic jednomu z nejrozhodnejo povinnostech mute. Budee-li veak tyto poeich okamtikil. Bud' si velke narody podaji vinnosti vykonavat, jako by to byla dobrovolruce a pak se svetu otevte nova, plodna, sla y na abet' pro to velike, nerozumne dite, Tveho -naer,bodjkxplsiemtrozmute, jsem ptesvedeen, te pro nej nebude jisahu si nikdo nedovede ueiniti ptedstavu. ne mimo Tebe.

Lord Winston Churchill.

Ve stkedu, dne 25. listopadu 1936.

DR'OBEH svetove valky postavil delosttelectvo pied nova ukoly. Podateeni valka pohybova, ptetla v posidni, a to se ukazala nutnost znidit palbou driletite neptatelske uzly, nachazejici se daleko za frontou. Tyto okolnosti jit koncem roku 1914 vedly k pkani dosahnouti dosttelu aspori 40 mil. Za tim ridelem byla v Nemecku ptekonstruovana velka lodni dela na pozemni, byla umotnena jejich nej-Ohodnejti elevate a zvoleny nova typy sttel, aby bylo dosatenno nejen vettiho dosttelu, ale i lepti pravdepodobnosti zezahu. Tak dok povestnemu zkutebnimu vS7sttelu v Meppen na podatku roku 1915, kterS7 ptedstavuje podatek konstrukci del dalekonosnSich, jet 23. btezna 1918 v 7 hodin rano podala bombardovati patitske pevnosti na vzdalenost 110 km.

Tlusta. Berta.

Nernecke dalekonosne deo dokud ptedstavuje jeden z neseetnS,ch technickSTch zazrakri svetove valky, kterl stale jette soustked'uje k sobe vtestrannST zajem. I kdy byla jeho valeecena celkem mala, piece s hlediska vedeckeho i technickeho ptedstavovalo pozoruhodnou udalost. Je vtak tteba uvatiti tadu okolnosti, spojenStch s vSivojem, konstrukci a poutitim tohoto dela, abychom mohli tvrditi s velkou pravdepodobnosti, te zbrane tohoto druhu dosahly sveho vrcholu jit ve svetove valce.

Wroba tohoto dela naratela na nesmirne technicke potite, vytadala si dlouhe doby a naltladu, kterS7 se bojove nevyplatil. Rovnet doprava dela do palebneho postaveni a vybudo-ovitte byly prace nesmirne obvani jeho palba samotna a "tivot" zbraPosi, y i za hazardnich pomert svene ptedsta , mSr luxus. Ostatne v Nemecku tove valky byly ye vsi nosti sestrojeny hmoidite rate 42 cm, ktere sud ptedstavuji nejmohutnejti zbrane, schopn teleznidniho transportu. Jejich sttely, valid 90 at 4800 liber, t. j. tolik, kolik vati poini deo, rozdrtily na vzdalenost 12 km take betonove desky belgickYch a francouzskS7ch pevnosti. Slo o zbrane, zname pod jmenem "Dicke Berta", jejich vS7sttel AM 18.000 ptedvaleenS7ch titskStch marek; z techto del mohlo 13S7t vystkeleno nejvS7te tkikrat. Uvalme posleze vyhlldky podobne ziarane v valce; i kdyt zristane jeji doprava u umisteni neptiteli utajeno, jak dlouho zristane skryta dokonale optice letounri a dokonale akustice zvukomernSrch de?

D POHANSKtCH dab deli se lidska, prace O na praci v3thradne tenskou a vYhradne muiskou. U ten bSrva to prace mane drsna, a nebezpeona, net u mute. Mut vtdycky vyhratoval si valku, honbu, lov. Zene ptenechaval pee o deti, o pestovan plodin, sklizeni, obstaravani zahrad a stavbu chyti i jejich zatizovani. To se ovtem postupem dasu a vlivem snah civilisadnich zmenilo. U nas je dnes lov zabavou, obdelavani poll a j. prace vtak pracemi tetkS7mi. Ale u narodia ptirodnich a mend' vzdelanS7ch tomu tak neni. V Africe canto je videt scenu, jet budi soucit belochri: dernotky v taru slunce, majice deti na zadech, s motykou obdelavaji zem, aby lesni pridu promenily v pridu ornou, rirodnou. Nesmime zapominat, to ye skutednosti je tato prace pro ne merle drsnou net ta, jit vykonava mut, jent hlavne pestuje lov. Honba v techto krajich je velmi nebezpeenou a namahavou. Tedy i zde prace ten ph vsi sve tetkosti jest nejmene namahavou a nebezpeenou.

Dalti praci mutt, rovnet velmi nebezpeenou a namahavou, je vysekavani ktovin a ka,ceni stromri v dtunglich a ptiprava takto ziskane pridy k obdelavani. 0 takovem "vpadu do dtungle" vypravi slavn3"7 zemtelSr spisovatel R. Kipling ye sve proslule "Knize Mut kaceji stromy a kleei, kdetto ostatni price, jako hnojeni pUdy, osev, 'ten atd., maji na starosti teny. Nicmene tam, kde je orba hlavni obtivou, ptipada tato prace mutrim.

Muti obdelavaji pole, teny seji a sklizeji. I u nas, v Evrope, jsou zachovany stopy rolnicke einnosti ten. Tak na pt. v Bretagni (Francie), 2ena vlacine v dome, obstarava sama hospodatstvi, stard se o dobytek, pole, obydli, kdetto

v2sTNIK

Historie jednoho dela.

Dalekonosne deo.

Prvni dalekonosne deo umistili Wind na okraji lesa Saint Gobain v ptime vzdalenosti 110 km od Patite Vybudovani palebneho postaveni trvalo dva mil,sice a na podklad bylo spottebovano okrouhle 200 t. cementu, 400 t tterku a 5 t dratenSlch prutri. Prvni rana na 'nest° byla vypalena dne 23. btezna 1918 v 7 hodin rano; bombardovani pak trvalo neptetrtite at do 8. srpna 1918. Na Patit byly vrteny 303 sttely, ktere si vytadaly 256 obeti; hmotne tkody byly vtak celkem nepatrne. Zda se, te Nemci skuteene nemeli jineho ptani, net dociliti tohoto jiste neoeekavaneho ptekvapeni, aspori prvotni moralni fieinek zbrane jim docela vyhovoval. U Francouzri vtak velmi brzy zavladla rozvaha a ustalil se nazor, te tento druh dela jit v podstate nemilte vyvolati vettiho feinku, net jakS 7m se projevil. Nemci poutili behem petimesieniho bornbardovani sedmi takovS7ch del a objednali u Skodovrch zavodri v Plzni jette dalti; ukone'en' svetove valky vtak zabranilo jejich Existnece dalekonosneho dela vzbudila vtude nesmirnST rozruch a vac stala se ptedmetem nejrriznejtich dohadri. Teprve po valce vtak bylo vysvetleno jeho "tajemstvi"; jednak jeden nedokoneenST kus byl obj even ye 8kodovSich zavodech, jednak v lese Chatelet bylo nalezeno Upine vybudovane palebne postaveni pro dalekonosne deo. Timto zprisobem ziskali zejmena Ameridane eiselna data, ktera, byla uvetejnena v rote 1920. Z nekterS7ch eisel, ktera uvedeme, mriteme si ueiniti ptedstavu o -Leto zbrani. Rate dela byla 21 cm, po opottebeni sttelbou (z dela nemohlo laS7t vystteleno vice jak 50 ran) byla tato rate vyvrtanim zvSTtena postupne na 24 cm a 26 cm Hlaveri byla dlouha, 36 m a vatila 4 t; vaha celeho dela obna,tela vice net 140 t. Poeatedni rychlost sttely byla 1600 m za vtet., maximalni tiak plynri v hlavni byl vytti net 3000 atmosfer. Kineticka energie sttely v okamtiku, kdy opouttela Usti hlavne, byla 15.4 miliont kgm; tato energie je ptiblitne rovnocenna, s praci, kterou bychcm musili vynalotiti, abychom 850 nalotenSTch teleznienich vagonri po 10 t na vodorovne plote uvedli z kiidu do rychlosti 6 m za

Vliv ieny na lidskou kulturu mut — vettinou zamestnava, se rybolovem — pracuje jen na moti. Je zajimave, te tehdy, je-li mote znaene rozboutene a mut nemrite na, lov, nepomaha, tend', nSrbrt zabYve, se opravami siti, ale take lata,nim pradla a pletenim pundoch. To je tam praci mutt; teny je proste nekonaji.

Vytvotenim orby polotila tena zallad pro budouci vytti spoleeenske tady, pro civilisaci.

Vyvolala v tivot ony spoledenske sily, jet uainily konec kodovnemu tivotu a ptetvotily zevnejti svet ye prospech vtech lidi na celem svete. Ze teny-zennedelkyne, stala se tena-zahradnice, stala se postupne domaci temeslnice a temesla byla zakladem pro pozdejti prfunysl i obchod. Ze je tomu tak, to milteme sledovat u mnolaSich loveckSrch na,rodri, kde tena kond vetkerou praci temeslnou. Tak na pt. u Patagoncti travi muti vtechen eas honem nebo krocenim divok3"7ch koni. Zeny obstaravaji vetkere prace, spojene se stehovanim stanri, ptedou vinu, tkaji platte pro celou rodinu. Podobne shledavame u ten mnotiS7ch kodovriSrch narodri a kmenri asijskSich a sevenevropskSrch. U SamojedU a nekterS7ch kment sibitsk3")-ch mut be,z teny nemohl by existovat, jetto tena opattuje pottebnou stravu, start se o vydelavani koti a o jejich tipravu v tat.

V severni Africe teny temei . i'cmeslne provozuji hrneitstvi a maji v torn znaenou obratnost a delaji veci vkusne. Stejne zhotovuji rrizne tkaniny a vSrtivky, vyrabeji i zboti kotene a zlatnicke. V dine dodnes obstarava ven-

Strana 7. vtetinu. Dosttel pti uhlu vSTsttelu 55 st. se pohyboval mezi 100 at 130 km, doba letu sttely metila asi 3 minuty a dosahla na sve draze vi's`e 30 at 40 km. Znaene kolisani v dosttelu bylo zprisobovano — mimo jine vlivy nejmentimi fichylkami ve vaze steely, nestejnou jakosti prachove napine, tyto okolnosti totit zprisobovaly zmenu v podateeni rychlosti at 100 m za vtet. Postupem dasu vtak dosahli Nemci takove ptesnosti ve vS7robe, to odchylky . nezjistive van nebb v materialu byly tem & telne. Deka sttely obnatela 90 cm, sttela vaiila 200 kg, vaha prachove napine byla 300 kg.

Jedna rana stala 35,000 ptedvalednch sk3-ch marek.

Baje a Pravda.

Velmi zajimavou kapitolu ptedstavuji posleze valeene i povaleene yftlady dalekonosneho dela. Pokusy o tento vS7klad probehly nejtirti ptipustnou stupnici od podivuhodnSTch vsrronfi fantasie at k upinemu popteni jeho existence. Mluvilo a psalo se na pt. o tom, te dalekonosne deo Will "hydraulicky". Ze totit tlak plynt,vznik1ych odpalenim prachove napine, se ptevedl z pistu kapalinou na stkelu a tate i s kapalinou byla timto zprisobem uvedena do potadovaneho rychleho pohybu. Podle jinS7ch vftladri sttilelo dalekonosne delo "elektrornagneticky": hlaveri z nemagnetickeho materialu (bronzu) nese na sobe civky s medenSani pasy, do techto civek se poutti sinerem k Usti postupne kratkodobe elektricke proudy, tim je vtahovana dovnitt magnetisace schopna (ocelova), sttela a udelena ji tacland, rychlost.

Podle teteni "torpedoveho" se sttele dostavale pohybove energie cestou. I kdyby za techto okolnosti sttela, tetka 100 kg, mela tuto pohybovou energii v nejkondensovanejti chemicIce forme prachu, na cil by loSrval dopadl bezvS7znamnST steep, nekolik kg tetItSr, nehlede k jir4m okolnostem.

Skutedmi vS7klad je jednoduchST: sttela dosahla pri letu takove v'te, te se pohybovala vlastne tam, kde odpor vzduchu ma, vliv jit velmi malt' a v tcmto "praktickem" vakuu urazila prave nejvetti Cast sve drahy. Tento poznatek ovtern vytadoval podrobne znalosti o prribdhu vahy vzduchu s vSrtkou; nemeeti kenstrukteti zbrane skuteene byli prvni, kteti spravne poznali vSrznam meteorologick3ich vSizkumil stratosfery pro velke dosttely. kovska tena jidlo pro celou rodinu, na sklizeri obili a chov bourcri morutovYch. I jinde najdeme obdobne zjevy.

Jako orba a domaci priimysl i venkovskST obchod je dilem ten. Svilj privod odvozuje se pace o domacnost a domaci praci. Neudivuje nikterak, te vS7voj trhu, respektive obchodu, dal se stejne, jako vS7 voj orby a zemedestvi.

Zachovalo se to take dodnes. Na trzich vidime skoro v3thradne prodavati teny. Z toho plyne, te k usedlemu tivotu, k civilisaci, a tim i postupujici kultute, ptivedla lidstvo tena. Orba, temesla, obchod i prilmysl jsou jit dlouho tenskS7m zamestnanim a tena jim kladla zaklady jit v davnoveku.

Ale take mravni a esteticke zutlechteni lidstva, jako spoleenosti, ptevahou netnS ?-ch a jemnS7ch naravri a zprisobri tivota — je take dilo ten. Mut dal vzdeanosti svou raznost, osobivost, vynalezavost, sve prrikopnictvi, ale aby se mohl stati tititelem myeenek lidskeho soutiti, ptatelstvi a spoluprace — byl nucen podrobiti se zvykrim spoledne kazne usedleho tivota, tithe prace, houtevnatosti, nendrodnosti — tot' vesmes charakteristicke prvky tivota ten — eili, musel se dati pod ptimS7 vliv teny.

Proto \recta prohlatuje pinSTm pravem, te nejvetti zasluhu o dnetni kulturu lidstva a postupujici civilisaci, maji teny. V torn tvi velikST ,ba obrovskS7 kulturni vS7znam teny; jejiho tivota a jeji prace pro spolednost lidskou.

Nikdy nepitte o tadnem ptedmetu, dokud jste i o nem vtechno nepteeetli; a nikdy neeke o tadnem ptedmetu, dokud jste jej drikladne nepromysleli.

Strath.'

VESTNIK

c..271-y.StMu Tex.

efedni Orgin Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAX PUBL. CO-, West, Texas Piedplatne 65c ro'ene. Do stare vlasti Ø.1.65 Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilaji se do Hlavnt latadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, picedplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Oznimeni iadovSrrn iednikum jako elenstvu ve West a okoli!

Do nagi osady dojel nag organisitor br. Ign, genkylik za ucelem ziskini novjrch 'elenfi. Br. genkyiik je znamenity pracovnik, do puntiku oznamenY s pojistkami, jei ni-Se Jednota vydava a vubec se viim, co spada, do oboru poji gt'ovini. Jest nail bratrskou povinnosti bYti mu po dobu jeho pobytu mezi narni jakkoliv napomocni. Bud' padanim informace, kde jakY prospekt je moiny, kde bydli a pod. Kancelai go dobut organisakni price ve West bude nuti br. genkyiik v redakci techoslovika.

K prosincov'Ym volbam v naiich •idech. Jest ptimo svatou povinnosti kakleho elena, jestliae di neomluvitelne nenavUevuje mesi6ni schrize faclove, by se dostavil do schrize vSirridni, ptipadajici po vetiine na prosinec. Mali fad prospivati a naie Jednota rristi, je tieba spoluprace ka gcleho elena, nebot' na§e bratrska organisace jest' souhrn vkch elenri a bude takovou, jakou ji u6inime. Ve vSiroeni sehrizi brarifednici ptednesou v3ikaz stavu elenstva, majetku, sotihrn tadove einnosti zabavni, vzdelavaci, agitaeni. Voli se rifednici, sestavuje obrysn.'y plan pro einnost roku nastavajieiho.

Zvolte si ritedniky a rrizne vSrbory, kteti mohou a chteji povinnosti na sebe pfijate spra y -ne,svdomityka.Kedno,pmtujtc, by mladi byli u fizeni tadu pattiene za,stoupeni. Pro mlade je ritad dobrou Zivotni ‘Skolou, musime si z mlad3"Teh &Kiri pfipraviti vedouci. Neopomerite na debatu ohledne naieho jubilea; do dervenee mime toliko tadu insicit a protok pfevaZna vetkna elenstva chee etyficate v3"7roeh zaldeni nakho Bratrstva oslavit dristojne a ve vet gim metitku, pfedbetr e pfipravy mush byti zapoCaty ihned po Noverin roku. Koneene, otazka nakho naboru novS7ch : elenri vyZaduje pozornost, peel a zajem kaMeho fadu. Na'S stanovenji oil: etyti tisice nOvS7ch elend do pfikiho eervence bude dosden, bude-li v na'Sich faclach ziva Teast, spoluprace.

Mnoho-Ji procent pojigteni? Vez. teni, ktere by stameme 2a pfiklad $1,000 poji S ll) $25 na rok. Zemfe-li pojiAten3", v prvem roce, pfineslo pojikeni 3,900 procent; ye dvou letech 1,900 proe.; ye tech 1,133, proc.; ye etyfeeh 900 proc.; v peti 700 proc.; v deseti 300 proc.; v patnacti 166 proc., ye dvaciti 100 proc.; v 25th 60 proc.; v 30ti 33 proc. a I/ 35ti letech 14 proen t.

Kdy se mime diti pojistiti? Cim seise, tim lepe, nebot' dolar •koupi nasledujici pojieteni: y e 20 letech 100 procent; v 25 letech 11 procent merle; ye 30ti 21 proc. merle; v 35ti 30 proc. merle; ye 40ti u2 43 proc. merle; v 45ti letech 53 proc. merle a v 50ti 63 procent merle.

Den Dikfieineni. Nejstat'Si slavnost vzdavani dike odehrala se v Americe pravdepodobne v Maine dne 9. srpna 1607, kdy hloueek anglickYch kolonistii ptistal u Popham. Byla to asi jedna z nejjednoduSeich oslav sveho druhu, nebot' portistava z bohosluZby anglikanSkeho kaplana Seymoura, kterY kazal ye stinu obrovskeho ktik a vzdaval Bohu diky za §t'a.stne dosakni btehil nove vlasti. Oslava Poutnikd byla prvnim dikuvzdanim ye spojisti se sklizni Urody s poll. Massachusettska kolonie uraila den 13. prosince 1621 za den oslavy diku za prvou sklizeri na americke pude po ptedchozim stradani. Guverner Winslow poslal etyti mute, aby opattili dostatek aby se mohli mimotadnYm zpilsobem vespolek veseliti, 1.12 tehdy ociti se krocan vedle zvetiny. Poutnici pozvali na slavnost i velkeho indianskeho nadelnika Massasoita s devadesati ptislueniky jeho kmene, s nimit pokradovali ye slavnostech pine trh dny. Dalei °slava clikUvzdani nasleclovala as po dvou letech u ptilelitosti doele zasoby potravin. Utedni dikilvzdani odehralo se r. 1688 a dalgi pak roku nasledujicilao, kdy bylo oslavovano nastoleni krale Vilema a kralovny Mary. Behem valley za neodvislost ustanovoval kontinentalni kongres kaZdeho roku mimo 1777, jeden nebo dva dny v roce za dny vzdavani dikii. JIM Washington vydal prve presidentske prohlaeeni ke Dni dikuvzdanh, ustanovuje za tento den etvrtek 26. listopadu 1789. Teprve roku 1858 gu yerneti petadvaceti statd a dvou teritorii vydali prohle.Seni, ustanovujice jimi Den diktvzdani. President Lincoln se roku 1864 rozhodl pro etrtY etvrtek v listopadu, kterY byl presidentskym prohlaSenim ustanoven za Den diktvzdani. ACkoli tento den je svatkem cele Unie, ve statech novoanglickYch je povaZovan za nejslavnejei den po Vanocich.

Potomci poutnikii oslavuji tento den die vzoru svSrch ptedku hostinou, pti nix nesmi na stole chybeti zvetina, krocan s pattienYmi ptikrmy, nakypy a ' pumpkin pie".

Americky lid potiebuje CervenSr Kiii mnohokrate rodne, C Ki41.Z pottebuje americky lid pouze jednou rodne, a to pH vYzve k vetejnosti.

Toto jest vYrok tech, kdoZ znaji dejiny teto velke organisace, jeZ sluduje svym elenstvem miliony lidi po celem svete. CervenY Kti2 je dobie znam tem, kteti utrpeli zemettesenim, hurikany, povodnemi, .polary nebo epidemiemi. Mira oznadeni znakem C. Ktik jsou takovYch pohromach prvYmi, kteti se hlasi ku pomoci a opoueteji misto teprve tehdy, kdy byli vykonali Irk, co je v lidske moci k napraye ekod. O. Kti2 je dale vfidcem v socialni sluZbe a v 58 zemich spolupracuji jeho odboeky ye vyteenem fikolu zlepeeni zdravi veech lidi.

Protok tato samaritanska organisace pornaha ka2dernu je logicke, aby kaldY pomalaal C. Ki121, aby mu pouhYm dolarem rodniho ptispeyku umoZnil pokradovati v dalekosahlem programu miiosrdenstvi. Kampari kaZdorodni sbirky zadina. dnem Ptimeti a konei koncem listopadu. Z kaZdeho darovaneho dolaru padesat centil zilstava, v mistni cdboece, z nichZ' peauje se o elenovu vlastni obec; zbYvajicich padesat centfi zasila se Usttedne, kde jsou tyto penize vkly ptichystany pro ptipad nejakeho velkeho narodniho neetesti. Neoslyete vyzvy C. KtiZe — jeden dolar na celY rok zajisti yam dlenstvi teto humanni organisace.

Dafi-li se komu ipatne, tedy v 99 ptipadech ze sta je tim vinen sem. Hlavne proto, k nechtel a nechce vynalo2it pottebneho vnittniho usili k oeiste sve. duce, k osviceni ved.omi. Mame v sobe klie a jsrne jako dlovek, stojici pied zamdenymi dyetmi, ling sahnout do kaps Y pro klid. Usili je vskutku teZke, ale vYsledek je blahodarn. bylo letos zateZko rozhodnout se zmaeknout velkY, zastaralY vied na tele, aby vyeel hnis; ale kdy jsem se odhodlal a zatnuv zuby, zmaekl, tu adkoli so ini bolesti zatoeila hlava, radoval jsem se, pro-

Ve stfedu, dne 25. listopadu 1936. tote jsem vedel, ie jsem uzraven. Totd se deje v duchovnim 2ivote. I kdy2 je tu zastarala, zakotenena, vada, nutno proti ni bojovati.

V torn jedinem je zaruka skuterineho, hlubokeho pokroku pro kakleho jednotlivce i pro v gechny lidi K prospkhu, zabezpeeeni budoucich generaci. Pada je Zivitelem nas vkch, je zakladem vSeho Zivota a na jeji drodnosti zavisi blahobyt generaci pti'Stich. V Americe bylo 2ivne piidy nadbytek. Ohromne oblasti ldely ladem, skytajice Z'atvu stadilm bisont a zvefi, tekajici na prhliv bile rosy, ktera po objeveni Ameriky se sem hrnula. Ptely bylo habadej, zadarmo ei pozdeji za babku. Skytala pri peelivem vani hojnost veeho, stala se zdrojem blahobytu a majetnosti ptieinlivych. Nove a nove 'Sire lany ptemeneny v ornou pildu, z prerii, divoein, lesnatYch okrskil behem nekolika desitileti vzrostly osady, mesta a mesteeka. Farmatilo se dobte, a o za.vod — bezohlecine, berstarostne, co vodni ptivaly odnaknim firodne prsti, tvotenim struh, ptikopt a jam zpOsobily. Hnojeni byla Yee vzacna, terasovani pudy zprvu neznama, pozdeji posmivana a zanedbavana. A protote nic na svete netrva yeene, nasledky ye zpusobu erose, vytiti, "zbren2ovani" pudy se dostavily. Musely. VS7nosnost takovSlch farem klesala as na statisicech alma obdelavani nevynaeelo ni vYlohy. Kdysi prosperujici okrsky lajdactvim, bezhiavYm obhospodatovanim staly se osadnikum krajem 2ivoteni, yeeneho nedostatku. Protok erose pudy eitila se po Spoj. Sta.tech povallive, Rooseveltova administrate vzala vec do sveho Noveho Radu a dala se neprodlene do praci ochrannYch. Bude vas zajimati zprava, die nix federalni slriZba pro zachovu pfidy dokondila v Texasu planovite zakroky proti erosi pildy na 217,313 akrech a ma 2adosti na ceikovou Inaravu pro 803,615 alutd, co2 znamend vzajemnou dohodu mezi vladni agenturou a 3,298 majiteli a najemniky jmenovane rozlohy. Z dokondene prate v tomto zakroku bylo udineno: 34,622 akrd vytazeno bylo z obdelavani a ptemeneno na pastviny neb zalesneni; na 103,453 akrech udelany terasy (celkem 7,680 mil); do struh a vYmold vysazeno bylo pro zadrZovani vody a nanosu 1,228,813 stromMajitele hradi na vYlohy spojene s provedenim kontroly erose pouhYch 26 procent. Ze dneeni farmati pochopili usili o zachovu Orly dosvedeuji aadosti 58 okrest, 2adajici o zatizeni okresni kancelate SluZlay pro zachovu pudy.

Rada mladj'im do iivota. Pravdu ma ptislovi, ze odvaZnemu etesti pteje. Ve veech povolanich, konaji-li se dobte, je tteba odvahy, yule k dinu a rozumne rozhodnuti. Uplatnit rozhodnost a odvahu mute stejne rolnik, temeslnik, delnik, lekat i fitednik pti zava2nYch rozhodnutich.

Mladi, kteti chteji v Zivote nee° dokazat, musi se oveem nejdtive tadne naudit svemu povolani a potom je vykonavat chlapsky potadne. V kaZdem postaveni mdZeme tak vyniknout nad sve prosttedi. Musime pii tom usilovat stale dal a vie. Jen prosttednost se chce zakotenit na jednom miste trvale. Dnes krise zpusobila zylaet' velke nebezpedi prostiednosti a to prase mezi podnikateli. Konkureneni boje se v ni vystupriovaly aZ k vzajemnemu sebepo2irani. Pohodlni podnikatele vytvotili kartely, syndikaty — aby znemokaili jakoukoliv konkurenci aby zmizela podnikavost vubec. V torn je nebezpedi pro mlade lidi. ZnemoMuje jim to nastup do samostatneho povolani, ne-li do zamestnani vubec. Svoboda podnikani musi mit meze v respektu k lidskYm pra,vfim a narodnimu celku. President Roosevelt i v tomto zava2nem problemu usiluje o hospodatskou, obchodnh nezavislost malYch podnikatelii o svobodu podnikani, ktera je zakladnim ptedpokladem svobody vubec. Vidime kaklY z nas kolem sebe, 2e pouha mazanost se nevyplaci, alespori ne trvale. A abychom na trvalo dosahli blahobytu, nesmime nikdo nikdy skladat ruce v klin, nesmime spokojit se s dosaknYm platem, jinenim. Ueinime-li to, at' jsme zarnestnanci podnikateli, jiste v Zivote pohotirne. 2ivotnim heslem mladych musi bYt: udit se pracovat, tadne procovat, a nikdy v praci nepovolit.

2ivot je tkalcoyskY stay.

Vachel Lindsay.

Ve stkedu, dne 25. listopadu 1936.

JAK SE STAL MUSSOLINI FASISTOU. (Dokondeni se strany 1.)

23. bfezna 1919 byly v Milane ustaveny stanovy prvniho Fascio di combatimento. Na podatku mel pouze 54 dlent: bkvaleho stoupence intervence, unitake, demobilisovane diistojniky a nekolik arditt ze slavne Brigady smrti. Tak bylo vytvokeno jadro budouci armady dernS7ch Kdyt d'Annunzio v srpnu 1919 okupoval Rjeku, bylo ut mnoho fatistu v jeho legii. Tim bylo zpedeteno pratelstvi obou mutt; d'Annunzio dal Mussolinimu "svoje srdce a sytij temperament", cot u d'Annunzia ut veru nee° znamend.

Zatim v time jedna vlada vystridala druhou a v zemi se stavky sttidaly jedna za druhou. Roku 1921 se Mussolini pokusil vytvorit narodni vladu a dosahnout smiru se s ySimi politickSrmi odpdrci, ale vtechny jeho navrhy se potkaly s neporozumenim na stran y socialistt a liberalt. "Konservativci," napsal si Mussolini, lnuli ke tpatritm vecem, jen proto aby se konservovali a revolucionati chteli nieit dobre yeti pro radost z nideni".

V kvetnu 1921 byly konany nova volby a 34 fatistii bylo zvoleno do parlamentu nadet pkedstavitel pravice Giolitti odstoupil, a jeho misto zaujal Bonomi, predstavitel levice, ktereho vtak skoro okamtite vystridal liberalni Facta. Tim vtechno tlo od tpatneho k hortimu. Dve generalni sta yky, nasledujici tesne za sebou, dovrtily disorganiSaci hospodarstvi zeme a Italie pti svem malem rozpodtu mela deficit test a a pill miliardy lir. V katde tovarne byly podle ruskeho zptisobu organisovany sovety a vtude vladnul tpinS7 chaos.

A tehdy se Mussolini rozhodl jednat. Ukazalo se, to mel vtechno, dello potkeboval k prevzeti mod: dopravni prostredky, legie a pink jizdy. Ti, kdo vedi, kolik stoji vydrtovani jezdeckeho pluku, pochopi, ze mel k disposici dostatek finanenich prostredkt. Vtechno bylo pripraveno k fatistickemu pkevratu.

Musolini si ziskal mnoho pkatel v armada.

Jedna jeho zakladni teorie z nela to armada se nikdy nesmi plesti do politiky. Zapas mezi fatismem a komunismem byl ryze politickou veci. Armada mela stati stranou, demut ona byla jen rada. Z toho dtvodu se podaril pochod na Zatim co jeho legie pochodovaly na jih, Mussolini kidil vojenskou i tiskovou kampari ze sve redakce v Milane, kterou promenil v pevnost. 28. kijna 1922 jej kral povolal telefonicky do ftima, avtak obavaje se nastratene pasti, Mussolini tadal o telegraficke potvrzeni vtzvy, cot bylo naprosto proti vtem pravidltm a pkedpistn. Pies to telegram dotel. Mussolini vtak dekal dalti tie dny, net se vydal do ttima. Teprve kdy jeho legie byly pied branami Wedneho mesta, poveril sveho bratra Arnaldo rizenim listu a jette tehot vedera odjel. 1. listopadu 1922 Mussolini vjel do iLima v dele stch legii. Byl okamtite prijat kralem a poveren pinou mod. Dosahl sveho dle.

Avtak prvni Mussoliniho kabinet nebyl ste fatistickST. Mussolini se musel podrobit zakonu, kter3i ovlacla ytechnu politiku. Zatim, co sam si ponechal pkedsednictvi statni racy a ministerstva vnitra a zahraniei, ostatni dlenove kabinetu byli demokrat y a liberalove, smesice praySrch a leyS7 ch, jet mela uspokojit vtechny. Mussolinimu trvalo celSrch pet let, net se zbavil oposice a vzal otete vlady pevne do vlastnich rukou, kdyt vtechny jeho pokusy vybudovat vtendrodni vladu narazily na odpor socialittil a katolikt.

Potom teprve fatismus kradel ke spineni sytch yyttich tilt, pohanen noNttn mysticismem, zrozentn. z doktriny, jet byla soudasne autarkticka, protikapitalisticka, korporativni, totalitakska-, centralisadni a expansivni. Diky teto srnesici fatismu byl spojenim levice s pravici. A to vysvetluje jeho dynamismus a plnS7 tspech.

MarxistickS7 vliv dosud zna.t na totalitarske mytlence zasade soustkedeni kolem kolektivni jednotky — Statu. A fatismus je vSrrazne protikapitalistickS7, protote tak vatnive haji

VESTN1K

Zpravy ye zkratee.

ASNOUBENI presidentova syna Franklina Z D. Roosevelta mladtiho se sl. Ethel Du Pontovou, oznamili min. soboty jeji rodide.

Sriatek bude se konati v dervnu.

Nobelova cena za literaturu pro r. 1936 uclelena byla americkemu slo yutnemu dramatickemu spisovateli Eugene O'Neilovi, kteit je telem tre ten PulitzerovS7ch. S' vedskST vynalezce dynamitu A. B. Nobel zanechal devet miliony dolart, z nicht troky venovany jsou vynikajicim mutt= vedy a umeni. Cena letos obnati $45,000. Vyznamenan9 O'Neil je 48 mkt star a pritomne dli na °strove u pobteti Georgie.

Francouzskfi ministr vnitra Salengo zbavil se tivota otravenim svitiplynem. V zanechanem dopisu naznadl, to 1zi a pomluvy o nem sirens pravicovtm tiskem mu otravily tivot.

Portstalost po nezapomenutelnem mayoru Antonu aermakovi, kteit byl smrtelne postkelen r. 1933 na Florida, ma dle oznameni pra y -nihozastupcednoklem$20, .

Koncem rijna t. r. mela spolkova domovska tverni korporace vlastnictvi na 9,000 mestsk3ich domovt a forkiosovaci fizeni na 40,000 daltich residenci. Federalni zemedelska tverni administrace mela v to dobe vlastnicke pravo na 32,000 farem. Mnozi z dlutnikt nedostali syS7m platebnim povinnostem a presto, to da mela a ma s nimi daleko veal trpelivost netli soukrome tverni spolednosti, bylo proti neplattm nutno zahajiti konkursni fizeni.

Proslula operni zpevadka pi. E. SchuhmannHeinkova zesnula u veku 75 let ye svem doinoye v Hollywoodlands. Narozena byla nedaleko Prahy v Cechach ze smiteneho mantelstvi. Otee byl dtstojnikeni rakouske armady, matka Italka. Jako divka vynikala krasntm hlasem, kterS7 se vyvinul v nadhernr kontraalt a zalotil jeji svetovou peveckou slavu. V Zenithu sve kariery mela $135,000 prtmerneho rodniho prijmu a vedle toho ziskavala asi $50,000 od spoleenosti yyrabejici gramofonove rekordy. Zesnula v mladi umela dobte eesky, v pozdejS.ich • echno zapomnela az na tadu slov neb letech v S prapovedi.

Nejvytti sudi L. Brandeis, narozenY z deskotidovske rodiny v Louisville, Ky., slavil min. patku osmdesatiny. Behem poslednich lOti let mohl se odebrat na odpoeinek s platem $20,000 rank net on pensiovani odmitl. Brandeis je v posledni dobe jeho rozhodnuti lisilo se od rozhodnuti vettiny soudct, zejmena v konodarstvi Noveho kadu.

President Roosevelt vydal se min. tYdne na ktitaku Indianapolis do Buenos Aires v Argentine, kde 1. prosince zahaji mirovou a obchodni konferenci 21. amer. republik. President pki teto ptiletitosti vykono. Utedni navStevu take v Brasilii a Uruguay. Je to po druhe v historii Soustati, co president navStivi cizi zemi. Po pry e bylo to r. 1919, kdy zesnulY president Wilson odebral se do Francie na mirovou konferenci.

Do Washingtonu vrati se president dle dosavadnich disposic dne 14. prosince.

Tajemnik orby Wallace nepovatuje kontrolu zemedelske produkce v pti g tim rode za nutnou.

Dle jeho sdeleni chysta, se administrace potadati kongres o zakon stran pojiaeni ilrody a nektere zmeny zakona pro zachovu ptdy. Tajemnik orby soudi, to bude dobte, ponecha-li se kaddemu na via aby pestoval tolik, co za dobre uzna. "Bude-li normalni pohoda a volka sklizeri ptenice a kukurice v pti§tim rote, main za to — prohlasil — to kakly pak bude pro kontrolu iirody."

President Roosevelt mini vyrovnst rozpoeet do jednoho roku. Oeekava se, ze vladni cluchody v ptiStim fiskalnim rode budou kolem 7,000 miliony dolaru proti 5,600 miliontim, odekavanYm v betnem fiskalnim rote.

Posidky podel ruskYch zapadnich hranie byly zdvojnasobeny. Vlada sovetti vysvetluje, to se tak dini pro neklidne politicks pomery. narodni stat. Nebot' kapitalismus je v zaklade mezinarodni.

VrozenY dynamismus fagisticke doktriny ji tene k expansi, j ejlt 3.14Sledky vidime Ones v Habek.

Strang' 9.

Do provozu byl min. ttclne otevren v San Franciscu nejdelti a nejvetti most sveta, ktert byl stayen nekolik let a stal $77,600,000. MOst spojuje mesta San Franciseo a Oakland a je povatovan za mistrovsky vykon moderniho tenSirstvi.

Nizka cena krocant zavinena byla nadprorukci. Podle odhadu je jich letos 20,000,000 o pet miliont kust vice proti lorisku. V obchode plati zakon .zasoby a poptavky; je-li dehokoliv vice net dodasna potteba vytaduje, cena heti dolt.

Malts dohoda potaduje, aby opetne ozbrojeni Mad'arska bylo ueineno zavisle na svoleni Male dohody (Ceskoslovensko, Jugoslavie a Rumunsko). Bude-li poutito jednostranneho zptsobu, Malts dohoda se neomezi na pouhi protest, nStrt poutije vtech opatkeni, usnesentch lit malodohodovYmi staty. rolnictva schvaluji zakon poji gteni Urody, jet maze vydatne prospeti k vytegeni zemedelskeho problemu. fteditel narodni Grange Taber se o pojitt'ovani trody vyslovil: "Kdyt vyhoki clum, jeho majitel obdrti polistne, byl-li dosti moudit, to platil poji§teni.

Kdyt farmat ztrati iirodu imlne nebo dasteene, jeho ztrata je prave tak tetka, jako kdyby mu shotel dam. Bude-li miti pojiSteni proti ztrate ti.rody, pak bude miti neco, co mu pomate prekonati nedostatek at do pkitti sklizne."

Slaynt tenorista Theodor Schuetz z Narodniho divadla v Praze, kteit co host zpival titulni ulohu v opete "Psohlavci", davanou vzdelavacim spolkem Marx v Chicagu, vydal se na cestu zpatedni. Opera "Psohlavci" byla davana dvakrate a dosahla mimoradneho tspechu.

Mistopresident Garner a jeho chot' pocteni byli Baylor universitou ye Waco hodnosti eestneho doktora pra y. V sobotu za oko.zalych obkadt a velke teasi obecenstva president university Pat Neff ptedal Johnu Gariierovi a jeho dhoti diplom doktorskY. Z Austinu oznamuje se dilverne jednani hledne jmenovani noveho spolkoveho distriktniho soudce, jet se nabizi guverneru Allredovi. Nasi senator Connally pry se o torn misto sam zajima a politieti ptedaci pro ten ptipad doporuduji, aby pro zbYvajici etytletou senatorskou lhttu Conallyho se uchazel Allred.

Narodni sdruteni maloobchodnikt tatstvem oznamuje, ze k Vanocim bude nutno pribrat 600,000 dodateentch prodavadii nasledkem leptich pomert a z yytuiiciho se odbytu oblekt, pradla a jintch potreb v tomto oboru.

Standard statisticka spolednost ohlasila dalgich 192 spolednosti, jet letos vyplatily vy ggi dividendu. Bonusy, dividendy vyplacene pted nocemi ptiidou vhod obchodnikilm, tivnostem, letose ptedvanoeni obchod bude nejlep gi od doby deprese.

Guverner Allred vtele odporueuje tticitY prodej vanoenich znamek Spoleenosti potirajici tuberkulosu, jet' byly tyto dny dany do prodeje.

Podle slamene volby American Institute of Public Opinion straAne poratenY Landon dostava dalSi rally. V poslednim tidobi kampane Landon minil podfukem podlomit vernost organisovane delnictva vtci presidentu Rooseveltovi tvrzenim, to starobni zaji§teni je pro delnictvo novYm btemenem, ze nikd y nerudi, jestlite nahromadene prispevky nebudou nekterYm pti§tim kongresem zneutity k jinYm (byla, to v historii Spoj. Statii prvni uratka spolkove vlady). Dle pealive provedene . e uvedene institute — lid slamene volby vY S vAech vrstev Soustati hlasoval 68 procenty pro starobni pensi a ze state jedina Jitni Dakota proti. Mezi demokraty hlasovalo pro pensi 82 procent pro, mezi republikany 50 proc. pro; Lemkisti odevzdali proti 73 proc. hlast a socialists 79 procent.

Pro zajimavost dodavame,ze pki hlasovani, ma-ii di nema an.glickY kral. Edvard VIII. pojati za svoji drutku rOzvedenou pani Simpsonovou, hlasovano: 60 prod. ano 40 proc. nikoli Zany v Soustati Mast. obyvatelstvo 61 proc. ano 39 proc. nikoli 68 prof. ano 32 proc. nikoli Mesteeka 57 proc. ano 43 proc. nikoli Farmati 65 proc. ano 45 proc. nikoli Ornladina 61 proc. ano 39 proc. nikoli. f,TelS7 nArod

vrisTNI:K

Strana 10.

Na Kiliovatkc nvote ROMAN Napsal Joia Musil.

TEJICH hlas probudil Anetku. Vyskoaila z pot; stele a spechala k oknu, aby vytahla roletu. Pak otevtela okno. Slunedni jas v pine sile vnikl do pokojiku.

Andka zahledela se na ruch na dvoke. Podivila se, kdy videla v'Aechnu ha,vet,' yypuStenou Byla to vZdy jeji ranni prace; dnes ji v gak slu2ka ptedeka. Dnes zaspala.

Z konirny vyS'el Vladimir s putnou v ruce, pro vodu ze studne. Prozpevoval si Uryvek z "Prodane nevesty." Cistota a sytost jeho hlasu, procitenost s jakou zpival, da,valy tukti jeho ureite hudebni vzdelani.

Andka naslouchala jeho zpevu. Ne glo ji nijak do hiavy, jak prost.V deledin maze tak krasne zpivat. Zpe y Vladimirtiv pkipadal ji takovST, jak slYchavala na koncertech v meste, kde dlela na vzdelani. Vladimir byl vtibec pro ni hadou. Jeho chovani bylo vybrane; Pies to, Ze konal vSechny prace jako ostatni deledinove, chodil stale diste a pane obleden. V cele jeho bytosti bylo cosi, co ho ostie, nejen od deledintl, ale i od ostatnich chlapcki vesnice rozligovalo.

Sve povinnosti pinil vzorne, take Habtina byl s nim pine spokojen.

Andce se Vladimir libil.

Ukryla se za zacionu, aby ji Vladimir nevidel a zahledela se rortouZene na jeho postavu.

Vladimir naderpal vodu a vracel se do konirny.

Andka divala se chvili smerem ke konirne, kde Vladimir zmizel a pak odstoupila od okna a podala se oblekati. SeSla dole, do kuchyne, kde vystfidala matku, ktera se 'Ala oblekati do kostela na ranni, nebot' byla nedele.

Kdyt ftichni posnidali, umyla se slutkou nddobi, pak uklizela v pokojich, pfipravila vde potfebne matce k vafeni nedelniho obedu a pak jala se oblekati do kostela.

Oblekla si temne modre §aty a na hlavu vzala si lehkY kloboueek, kterY si koketne nasadila, na sve hebke kadeie a zahledela se do zrcadla, aby ptehledla, vdechno na sobe upraveno, na demt si dala vkly zaletet. Vyhldela jako obrazek. Uspokojena vyka na d yfir a zametila k zahrade, pies nit mela mnohem blizdi cestu smerem k sousedni obci, kam chodili z Dkeviny do kostela.

Na zahrade zastavil ji Vladimir, kterY sedel na lavce pod jabloni a Ceti.

"Sleeno Anetko, vy dnes vyhlitite jako kytidka," pravil ji s obdivem.

"Zase ut budete zlobit," durdila se a zdervenala jako "Cot vas zlobim tim, kdy vam feknu, jak yam to pekne slu§i? Dal bych za to nevim co, kdybych mohl kradet po vaSem boku."

"A prof byste nemohl? Jdu do kostela; pojd'te take. VZdyt' co jste u nas, jdte jsem vas nevidela jiti do kostela. Prod tam nechodite?"

"Prod? Sleeno Anetko, to je velmi vatna otazka. Aeknu varn to uptimne: necitim toho pottebu."

"Cot vy nevetite v Boha?" tazala se.

"Prof bych nevetil? Vetim, ale ve svern hloubani o techto zavaZnYch vecech doSel jsem k ptesvedeeni, ze muj nejlepSi hold Bohu je, kaZdodenni Zivot. Rano, kdy jedu s kofimi do pole a y zhlednu k blankytne obloze, tu si uvedomuji, dim jsem povinen Tvarci VSehonaira.

Me jeduani nesmi v rozporu s tim, mi a kaZdemu z nas, ptipomind lidskou dUstojnost — s m:;7m svedomim," hovotil valne Vladimir.

"Poslechnete, Vladimire, teknete mi np?imnou pravdu, vy nejste odjaktiva deledinern. 2e main pravdu.?"

"Jak to myslite, sleeno Anetko? Nerozumi.m. yam."

"Myslim to tak, ze jste &l ye mel jine, jak se lepg i zamestnani."

"LepS1 zamestnani? A cot bS rti deledinem je nee() §patneho? Mate laSti na svete dilstojnel-

6iho zamestnani net to, ktere lidstvu opatiuje prvni podminku jeho tivota — chleb?"

"A piece od neho kdekdo utika," namitla.

"To vde je vinou z yraceneho nazoru, kterY se dnes v lidske spoleenost ustalil. Jina otazka fgak je, zdali je to lidske spolednosti kn prospechu. Vina idustralismu a technickeho pokroku biduje lidstvo a napina, jeho sily do krajnosti. Na trh vrhany jsou vkmatne yea ktere v katdem jedinci v lidske spolednosti budi touhu po jejich dos'tupnosti. Bohutel je malo tecn St'astnYch jedincil v lidske spolednosti, kteri si mohou vSech vymolenosti dndni techniky a civilisace doptati; ostatni masy jsou odsouzeny k vysilujici praci. Tato • nespravedlnost probouzi v jejich nitru touhu za katdou cenu dobYti si prostkedka, ktere by jim zarudovaly motnost dostupnosti v geho toho, co se na Writel vYsledkii lidskeho snateni objevuje.. Tak jakou houfy mukk tenou se ke svetlu, gene se lidstvo do mest, kde jsou vkchny tyto divy techniky a civilisace soustfedeny. Potitkakstvi, touha po pohodlnem tivote, zbytky to stra'give valedne katastrofy, jsou take pfidinou ilteku lidstva od pirdy. Utikaji od ni nejen ti, kteti k ni byli pfipoutani namezdnim pornerem, kterYm je to konec koncir jedno, kde svS7ma ma rukama, ktere jsou jedir4m jejich majetkern, urvou si ten tvanec chleba, ale, co je nejbolestnefg, ze od ni utikaji i ti, kdo jsou k ni ptipoutani nejutS'im svazkem — vlastnictvim ptirdy. Selske dcery provda.vaji se Smahem do /nest — seldti synkove ptijimaji radeji podtizena mista zkizencil, sluhu, vratnYch a tak dale, a to jen proto, aby se ptiblitili k faleSnemu pozlatku, o neinZ jsem se pied chvili zminil. Ubohou matku zemi opou'Sti kdekdo, ponevadt prace na ni byla snitena na cosi menecenneho, podfadneho. Ale piijde doba, kdy lidstvo pozna, nasledky tohoto zyraceneho nazoru. Led matka zeme bude trestat, nebot' nestrpi, aby se lidstvo pticilo jejim zakoniim," mluvil vznicene Vladimir.

"Vy mate rad praci na Vide?" ptala se Anetka.

"OvSem ze, ano."

"I pies to, ze ji dnes kde kdo pohrda a od ni utika?"

"Tak jest. Vidim v ni nejdilletitefai a nejdustojnej:§1 zamestnani v lidske spolednosti vubec. Proto utekl jsem z mesta, kde tivot mne dusil a sviral, abych na prsou, matky zerne, poznal pravY smysl tivota."

"Vy, ze jste odekl z mesta? Odtud zase ostatni "Ano. Cot je na_tom neco divneho? Hled'te, sleeno Anetko, tu mam posiedni baser': severskeho klasika Knuta Hansuna, ktera byla otfatena v nedavne dobe v berlinskem liste a ja si ji vysttihl a chovam ji jako nejdratk poklad.

Rozumite nernecky? Pfeetu yam ji."

"Bohutel, nerozumim nernecky," tekla Anetka.

"Telly yarn ?eknu aspofi strudnk obsah to basne. Knut Hansun ji chce fici a zabraniti dne:§ni krisi tivota lidstva. Rika, v ni, to Mame ve vzduchu. jezdime pod vodou, mame moZne vyn.ale7y, ale spokojenosti ze neni nikde. Jako ideal spokojeneho Zivota lici tam ch .71upu, kus pole a d ye kravidky. To je take mYm idealem, miti vlastni domek, kus pole a nejakS, kus toho dobytka. Proto odeSel jsem z frfadu — — " "Z fitadu?" vyhrkla pfekvapene Anetka.

"Ano, z ufadu. Prozradil jsem yam v zapalu a unekn SvYm idealem vice, net jsem chtel, ale budit, vezte pinou pravdu. Byl jsem iftednikem.

Studoval jsem stiedni 'tkolu. Pak nebylo prostudlim, ptijal jsem tudit misto ye statrim Tirade a s yS7rni vedomostmi chtel jsem, pokud motno. co nejvice ptispi yati k tomu, abych se jako inteligent fadne mohl v lids.1E7 spoW:nosti. u platniti. Hotel jsem nadAenim clat sve cluf7;9vni fondy do sluteb tech, kteti no-11161i rnOnost, aby si osvojili potfebne vzdelani.

Bohutel marne jsem hledal u svYch druhil porozumeni pro tuto praci. Ti povatuji se za jakousi vyki kastu, povznesenou nad vkchny ostatni a neuvedomuji si, ze maji k nim povin-nosti. Ja, jako inteligent povauji za svou povinnost pracovati na z y3"7Seni kulturni urovne vgude tam, kam mne Zivot postavi. Dusne a byrokraticke ovzdudi kancelate nebylo prave pro-

Ve stiedu, dne 25. listopadu 1936. stfedi pro mne; byl jsem tam ne gt'asten. Vkly, kdyt jsem vykl za mesto, lakaly mne neodolatelnou silou zelene lany, at mne k sobe ptivabily; mne kterY vyrostl ye zdech kamenneho mesta. Ted' jsem volny, udinil jsem tento' pokus, del tam, kde jsem videl zdroj dtesti a spokojenosti a nelituji."

"Ja jsem si to vkly myslela, to vy nejste jen Celedinem."

"Zase ut s tim zacinate? Jsem piece Celedinem, jako ti ostatni. Ze main vzdelani? Cot je to na zavadu? Naopak, mohu ostatnim aspoti neco z neho poskytnout."

"Jste velmi zajimavY elovek," tekla s obdivem Anetika.

"Anetko, kdy ty ptijded do kostela! Ut jsme vdechny potkali, a ty jsi jette tu."

Vladimir s Anetikou se ohledli a spattili panimamu Habtinovou, ktera se vracela z kostela.

"Probilh, vtdyt' ja, jsem apine zapomnela, to main jit, do kostela," lekla se Anetka a jit spechala ptes zahradu.

Vladimir pozdravil panimamu a pak se zahiedel smerem, kde zmizela Anetka. Uvidel ji jedte kmitnouti se na konci zahrady a pak zmizela jeho zralcam. Zabral se zase do eteni, z nebot ho vyrudil Habtina, kterY se vracel z kostela.

"Tak odpoCivad, Vladirnire, odpoeivad?" aslovil ho.

"Chci si neco pteeist," odpovedel Vladimir.

"Jen ati, to mad tu nejlepdi zabavu," tekl Habtina a del dale. Nahledl do konirny i do staje a kdy vide vde ye vzornem potadku, s uspokojenim vedel do obytneho staveni.

V kuchyni eekala na neho Pavia Vitudova.

"StrYCku, ut mam zpravu o Jindrovi," volala Habtinovi vsttic.

"Opravdu?" dychtive tazal se Habtina.

"Ano. Psal mi veera bratranec, kterY z dopisa ode mne dovedel se, to Jindra odedel do sveta, to ho vide' v Brne.

Psala jsem mu ihned, aby ho vyhledal, kde bydli, a aby nam sdelil jeho adresu. Pak za nim hned pojedu a ptivedu varn ho."

"Dite, vez, kdyby se ti to podatilo, to by to byl pro mne nejdt'astnefdi den v tivote," pravil Habtina.

"Kdyby Jindra veal, jak to vde dopadlo a jak my vdichni na neho s toutebnosti dekame, jiste, kdyby kraj sveta byl, a kdyby pesky mi'51 jit, spechal by dome," pravila panimama.

"Bude.to vedet brzo. To bude moji starosti," tekla Pavia a mela se k odchodu, nebot' mela doma praci, musela pomahati matce pit vateni obeda.

Kdyt Pavia odedla, Habtina vydel do poli, aby shledl lany viniciho se obili. Dries del jit zase se zajmem kolem svYch poll, citil v sobe kus iistoty, to po nem budou zase ty lany v drteni Habtinova rodu.

Usedl na mez v bezprosttedni blizkosti jedloveho porostu a zahledel se do kraje, v nemt zradil se rudnY tivot letniho dne.

Habtina sisal klobouk s hiavy a ustaranou hlavu, ktera posledni dobou ptetrpela tolik smutku a bolu, vystavil htejivYm slunednim paprskilm.

"Bole, vysly§ prosbu mou a vrat' mi syna rodne hroude," deptaly jeho rty.

VIII. Dr. Sembera, obleden v &mem obleku, ptechazel netrpelive pokojem sveho mladeneckeho bytu, v nemt spal dne g ni noci naposledy, nebot' mel jit pfipravenS7 byt v dome vateneho m'at'ana Bendy na namesti, kam uvede si dnetiho dne svou chot' — Pavlu. ekal jen na auto.

Na stolku letela krasna kytice, kterou mel pripravenu pro nevestu.

Jit chtel jiti do kancelate, jet sousedila s jeho mladeneckYm pokojem, kdy tu bylo na dvete prudce zaklepdno.

Vzdal se tedy sveho umyslu telefono,rati ferovi, prod nejede, a vyzval klepapiciho, aby vstoupil.

Na, jeho y yzvani vstoupil do pokoje vyrostek asi sedmnactiletST , v nemt, kdy si ho 1,;pe vkml, poznal polnanka Tondu ze statku Vitoudova.

"Copak mi ptinadid, mladenee?" oslovil ho embera.

(Pokraovanl)

Ve stkedu, dne 25. listopadu 1936.

QUID() MARIA VYSKO6IL:

'riche Boure ROMAN

O MLA odpovedeti k te pteradostne noviC ne, kdy jeji gtesti nedovolilo ji promluviti? Vznesla proto pouze sve velke temne odi k svemu prtivodci, aby v nich detl, aby z nich piijal ujigteni stejne oddanosti.

"A co vy, Jindffiko? Zda i ye vaiaem srdci nalezla Utulku ma laska?"

Tu teprve pochopila sledna Svatoriova, te musi odpovedeti: "Cot o tom pochybujete?" pronesla polohlasite.

Ale Erikovi ani toto neptime ptiznani nepostaeilo.

"Mate mne opravdu rada?" nalehal.

Ocitli se na konci namesti, kde bylo ponekud tikji. Take hudba zmlkla te chvile a potlesk obecenstva doboutil.

"Mate?" opakoval porueik.

Ocitli se na konci namesti, kde bylo ponekud tfaeji. Take hudba zmlkla te chvile a potlesk obecenstva dobouiil.

"Mate?" opakoval porudik.

"Mam!" polohlasne odpovedela Jindtigka.

"A je vase laska schopna katde °bet?"

"Stejne jako yak!" phsveddila.

"Ptesveddim se o tom." — Jindfig ka neodpovedela, nebot' ji pfekvapila tato posledni slova. Znela jako pochyba. Jako nedilvera. Zabolela ji tato poznamka a byla proto skoro vdeena, kdy znovu zapodavk hudba pterukla jich dal gi rozhovor.

PtemYalela va'ak je§te dlouho do noci o slovech ErikovYch a dim vatneji o nich rozjimala, tim rychleji mizel neptijemnY pocit dAvery, jim provazena byla posledni veta pana de Lorme.

Miloval ji — o torn nebylo pochybnosti a toutil, aby i Jindtfaka ho milovala. Byl ochoten pro svou lasku dici se sveho postaveni, aby ji mohl naptike postaviti sobe po bok jako rovnocennou drutku . . . jako svoji term .. . ' t'astne* , pteg t'astne bylo sledne Svatoriove ph techto fivahach. Nezkuaend a milujici nevidela piekatek, nevidela propasti. Verila Erikovi a byla ptipravena ptinesti mu jakoukoli obet.

26.clal dfikazy jeji lasky. Dostane se mu jich tedy. At' si pieje jakYchkoli, nebot' laska, prava a hluboka, laska ma pra y° tadati y'ae.

Nepokojne, divoke sny zmitaly te noci Jindfig kou. Zdalo se ji, te se ocitla v obrovskem taneenim sale, v nemt vaianive vitilo na tisice parri. A ona sama, hlavu polotenou na hrud' Erikovu, nechavala se rovnet unageti . . . opojovati at k zavrati. Citila, jak ruce mladeho mute se ji dotYkaji, pronikaji jejim teem .. jeji krvi, at se zmocnily jejiho srdce. V tom okamtiku zmizelo v§e kolem snici. 6erna tma obklopila ji a jakYsi ptiAernY smich ptehlu'ail dosud znejici lichotivou hudbu. Pak se opet poCabo kolem rozsvetlovati, led kdy Jindtfaka pohledla v tvat svemu taneeniku, vyktikla hrfrzou. V objeti drtel ji kostlivec, v jehot prstech fakostne se chvelo krvacejici, male srdce sledny Svatoriovy. — — — Probudila se.

Svitalo a netne zablesky noveho dne velnuly se jit i do jeji komnaty.

Na namesti zvonily podkovy. Jizda odjitcleIa. Jindtikca hbite y yskoeilo ze sveho lutka, piehodila si pla§t' a phstoupila k oknu.

V dele ptejltdejicich dragounti spattila pana de Lorme I on zpozoroval ji a pozdravil gavli do okna. Odpovedela mu pokynem a divala se za odjadelicimi, dokud nezmizel v Usti ulice, vtekajici do namesti.

Adkoli bylo jeg te velmi dasne, neodhodlala se jit Jindtia"ka k navratu na lutko.

VzruAeni z bizarrniho snu dosud ji lomcovalo, dosud desilo v mykenkach.

Zdat ne'alo to o prorockY sen? A Alo-li skutedne, kdo jim mel bYti varovan a pied dim?

Ze sousedniho pokoje vela pani Svatoriova,

•STNilt nebot' i ji probudilo vojsko, odchazejici na pol• ni cvideni.

JindtikKa svetila ji svilj sen i svoje obaYy. Ale pani po8tmistrova vyvratila ihned jeji strachy: "Sny jsou sny," tekla. "A dlovek by veru daleko do§el, "kdyby "mel vetiti NT'em jejich poktilostem. Mne se take katdou noc zda nee° podobneho, ale nikdy si tim hlavy nelamu. I ty mild' se podle mne!"

Slova mateina uklidnila ponekud Tindfiglu, ale zcela jejich obav piece nezaplakla. Teprve, kdy se s drutkami ocitla na blizkem navrgi, odkud bylo motno pohodlne pozorovati, jak se ptiblituje sratka obou mane yrujicich stran, zapomnela desivosti snu.

Dneani cvideni slibovalo zvlate zajimavou podivanou na Utok jizdy.

A jit opravdu s obou stran se proti sobe rozjely valeici strany. V bezmraenem srpnovem dopoledni se blYskaly palag e. Zatily helmy. Rtali zpeneni komoni.

Ptda dunela; kopyta. oiiz halily oblaky prachu.

Jindtiaka poznala zcela ureite pana de Lorme, ujitdejiciho v dele sve eskadrony. Letel phmo na svem vraniku . . . odvatnY jezdec . . . tadne ptekatky se nelekajici.

Sleena Svatoriova pocitila cosi jako nesmirnou hrdost, te prave tento elegantni, gvarnY porudik ve svem srdci nese jeji obraz, a te za kratko bude ji snad pattiti navtdycky . .

Ale byl to take posledni jeji okamtik, kdy jeji blaho kvetlo nadejemi, nebot' jit v nejblitk chvili nitro Jindkikino melo bYti zjizveno hroznou, smrtelnou ranou .. .

Obe strany byly jen nekolik desitek metrA vzdaleny, kdyt neodekavane nastala katastrofa, ph nit divakinn tuhla krev.

Kun Eriktry , klopYtnuv nable, pfehodil jezdce, jent padl prase pod kopyta cvalajicich dragount.

Divaci vyktikli desem, Jindffaka jako smyslri zbavend, se rozbehla k mistu neftesti. Nedbajic vlastniho bezpeei, prodrala se mezi koni a vojiny at k Erikovi.

Ale jedinY pohled na zkrvacenou, hrozne zohavenou mrtvolu povedel ji vice net tisic slov • a vysvetleni.

Pan de Lorme byl mrtev a tuto phternou skuteanost nemohla odeiniti tadna irtecha na svete.

Jindtface, uvedomivai si tuto smutnou pra ydu, na raz se zatemnilo v mykenkach.

Je'ate okamtik yydrtela, potom se v gak v mrakotach a mdlobach skacela na mrtvolu ErikoKtite spoleene oba od. vu. Vojaci 6erveneho nesli na obvazike .. .

XIV. Kdyt oteviela odi, mladY neznamY mut staff vedle ni.

Vznesla k nemu pohled, ale nemohla se upamatovati, kdo by byl. Cizinec se v'aak neopomenul ihned ptedstaviti.

"Cerny . . . Robert Cerny," pronesl.

Net ani nyni se pamet' Jindtikina neosvetila.

"Sleena se na mne nepamatuje," vykladal, "ale ja vas velmi dobte znam, debate jen malokdy do 2ilinkova zavitam."

"Vy jste . . . ?" polotazave pronesla sledna Svatoriova, pro nova dojmy zapomenuv§i na okamtik starkch.

"Syn tovarnika eerneho," horlive vysvetloval mlady mut.

Teprve nyni se v Jindfike rozsvetlilo.

Toy ama C:erneho na barevne ptize stala jit skoro v polich a jeji majitel mnoho se o vetejnY tivot nezajimal. Bylo o nem znamo, te je ptisnY ... snad at ptilfa ptisnY ke sve rodine, zvlaSte k jedinemu synovi, jehot stale nechaval v citine odborne se vzdelavati. Vypravelo se o nem dokonce, to svoji tenu veenou nedUvetivosti dohnal k sebevratde a mnoho jineho stejne tajemneho, stejne zahadneho.

Dle techto vYkladll predstavoval si katdj; 7 syna tovarnika jako presnY odlitek otcovy vnittni i vnejti podoby.

Ale pravdou nebylo to ani ono.

Robert nezdal se miti nic ze zlovolnYch dictvi otcovYch. Pokud ho v 2ilinkove vithec znali, ptali mu, jako bohatemu dedici, kterY bude jedenkrate hledan co vYborna, partie pro

Strana 11. vdavekchtive krasavice mestske.

Ale mlady pan se dosud nikomu se s yYmi srdednimi starostmi nesvetil.

Snad te mu pro ne pii torn svetobetnictvi ani dasu nezbylo.

A take dnes pouze naboda zavedla ho v tato mista.

"Kdyt se stalo ne gtesti, stal jsem vedle vas.

Zachytil jsem vas phi padu a proto povatoval za svoji povinnost, abych o vas i nadale pedoval. Dati se -y am lepe?" tazal se, vysvetluje zaroyal svoji ptitomnost.

Jindtfaka neodpovedela.

Teprve pii slovech RobertovYch ptipomnela si neatesti, jet stihlo Erika. A okamtite zmizely va'echny zajmy okoli, jen k osudu pana de Lorne se zcela upinajice.

Co se s nim stain?

Je tiv .... di?

Sleena Svatoriova rychle vstala s lehatka, u nehot hovotili dva vojini 6erveneho Mite.

Vyrozumela, te mluvi o neatest.

"Skonal v nekolika minutach!" pravil jeden.

"Je ho akoda. Je male, takovYch . . . ", na to druhY. Tu v'Aak jit Jindti§ka neodolala tlaku a piedtue.

"Pan de Lorme?" otazala se.

"Kdo jinY?" odvetil jeden z vojint.

"Mle" zakiikl ho druhY. "Cot nevg?"

Ale bylo pozde.

Jindti§ka poznala jit celou hroznou pravdu.

V§echny rany se v ni znovu oteviely.

Byla by nejradeji ktidela bolesti a vzdorem, ale nekolik svedka a ptitomnost C' ' erneho bro.nila ji v tom.

Opanovala se proto, podekovala vojinum, obdarovavk je soudasne, nadet se chystala k navratu.

"Smim vas doprovoditi 9 " nabizel se Cerny.

Jindti'aka se rozpaeite rozhledla kolem.

Obecenstvo se jit rozeko a take posledni zvedavci opustili svoje stanoviAte. Vojsko bez hudby mizelo v oblacich ho prachu.

"Smim vas doprovoditi?" opakoval mladY mut.

PtikYvla zpola.

"Piljdeme nejkratk cestou . . . poll," vysvetloyal.

I nyni Jindti§ka souhlasila. NeptemYkela o torn, co ji Cerny nabizel. Myslila pouze na Erika a na g erednou hru, do nit ji viakal osud, nastrativ ji site rutove.

Pan de Lorme, prvY mut, kterY vzboutil jeji krev, jemut byla odhodlana vkcko . . . 'vecieko obetovati, letel v kaluti krve. A jeji srdce?

I ono tonulo v nem.

Sleena s Svatoriova pocit'ovala hroznou trpkost nad timto zklamanim. Te chvile opravdu se tetko dalo tici, co vice ji ptemahalo, zda tal nad ztratou Erikovou, nebo hnevivY vzdor nad marnYm vzkypenim nedoekave jeji krve.

PrtIvodce Jindttadin hovoiil o .dem motnem, chteje sleenu Svatoriovu alespori z 'dash vyvesti z bludite jejich zmatkii, lee ona neslykla, neodpovidala.

Jeji neklid pte§el posleze i na Roberta.

"Co je y am, sleeno? Jste snad unavena? Prosim, optete se o mne!" nalehal na jeji sdilnost, nabizeje ji soudasne thine.

Ptijala je, ani si toho neuvedomujic.

Citil, jak se jeji podstat' chveje, telo kolisastiskl ji tedy pevneji. Jako elektricka jiskra projelo to jejim teem.

Dochazeli prave lesa. Odtud cesta stoupala prikte, melo-1i se dosici mesta easneji. Jinak bylo nutno jiti dlouho serpentinovou silnici.

Vedro popoledni neumdlevalo.

"Snad abychom si odpoeinuli!" vybizel 'Cerny.

Jindritka souhlasila.

"Ale jen na chvili! Doma jiste budou o nine v F.,tarostech. Lida beztak jit tam donesli, co se stalo . " "Vzrutila vas tak neobyeejne tato prihoda.

Nedivim se! Sam jsem se polekal . Cot tepr" ve vy! Jste piece tena Vyrczumela, to nema tuteni o pravem stavu veci. Dival se na ni jako na pouheho svedka dneAni katastrofy. A piece . . . Kdyby vedel!

Mimodek vzbudil se v ni zajem o tohoto mladebo mute.

Strana 12.

Zajistene star.

VELMI deletito, aby katdy zamestnanec j mut anebo tena, °bean nebo neobean — dobte chapel onu east zakona o socialnim zabezpeeeni, ktera se tyke, starob nich dilchoda. Poeinaje 24. listopadem bude totit zapodato s rozesilanim aplikaci pro fleet socialne-zabezpeeovaci kaidemu pracujicimu v tovernach, Utadech, obchodech, clolech nebo telezarnach, ktereato aplikace musi byti katdYm jednotlivcem vypinena a vracena nelpozdeji do 5. prosince, tak aby mohla vlada otevtiti socialne zabezpeeovaci fleet zamestnancav, aby tento jednou obdrtel pinY dfichod, k nemut bude opravnen.

Podrobnosti, tYkajici se zpfisobu, jakYm se dostane tato ablikace do rukou pracujiciho a jak ji bude moci po vypineni vratiti, budou za nedlouho v tomto easopise uvetejneny.

Zatim podava Social Security Board nasledujici kratke objasneni o torn, co ona east zakona, ktera se tYka starobnich duchodu, znamena pro katdeho pracujiciho mute a tenu v Arnerice.

Koneene ptijala tato zeme zakon, jimt se dostane 26 milionfun zamestnancrlm prosttedku k tivobyti as zestarnou a ptestanou yydelevet. Tento zakon, kterY zahrnuje jeate jine vkhody. byl ptijat minuleho roku a zove se Social Security Act. Ve aneni tohoto zakona bude vlada posilat eeky katdeho mesice tern, ktett 0dealf na odpoeinek, mutfm i tendril, kdy dosahli veku 65 let a vyhoveli nekolika jednoduchYm pots.daykiim zakona. Zakon tento tYka se vaech zamestnanci bez ohledu na to, zda-li jsou obdeny ci nikoliv.

To znamena, ze .pracujete-li nekde v tovarne, obchode, dole, telezarne, v dilne, v fitadu nebo ve kteremkoli odvetvi obchodu ci prtmyslu, budete si yyd'elavati na duchody, jich se Yam pozdeji dostane. Od to doby, kdy dosahnete 65 let nebo vice, po zastaveni yYdeleene einnosti, budete dostavat eek od vlady katdello mesice vaaeho tivota, jestlite jste pracoval po nejakou dobu (tteba i den nebo vice) v katclem z kterYchkoliv pet let po r. 1936, a vydelal-li jste za to dobu $2,000 nebo vice.

Techto Mkt bude se yam dostavat jako yeci, na nit mate pineho prava. Budete je dostavat bez ohledu na to, kolik majetku vlastnite, nebo kolik eini Yak ptijmy. Tyto zasilane deky budou ptedstavovati to, co zakon zve "starobnimi duchody" podle zakona o so-. cialnim zabezpeeeni. ptednost vYcleleone einnosti po dosateni 656 let, budou yam deky zasilany teprve po vaaem odchodu na odpoeinek.

Kolik budete dostavati po dosateni 65 let bude zaviseti od toho, kolik budete vydelavati v obchodnim nebo premyslovem zamestnani mezi 1. lednem 1937 a syYm 65. rokem veku.

Mug nebo tena, majici dobrY vYdelek a tryale zamestnani behem vetainy sveho tivota, mute dosta.vat at $85 po celY tivot po dosateni 65 let. Nejnitai dechod, jeho se yam mesidne maze dostavat, bude-li se totit tento zakon na vas vztahovati vfibec — bude $10 mesiene.

Ptedpckladejme, te jste dnes tak mlad, metete jeate 30 let yydelevat. Mate-li platu $25 tYdne, cili 1.300 roene, vat eek, az yam bude 65 let, bude znit na $45 mesiene no celV zbytek vaaeho tivota. Mate-li $50 tYclne nebo $2,600 roene, budete dostavat $63.75 meslene Po 65 roce do sve smrti.

Ale tekneme, ze yam je dnes 55 let a ae budete pracovat 10 let, a te mate asi $15 tYdne prirmerem. V tomto ptipade budete dostavat po dosateni 65 let $19 mesiene po zbytek tivota. Vydelate-li $25 tYdne po dobu 10 let, bude se yam dostavat o nee° vice net $23 od vIady po dosateni 65 let veku.

Kdybyste se nedotil veku, ye kterem byste byl opravnen dostavati mesieni eeky, dostane va,ae rodina vyplaceno v hotovYch sumu, ktera se bride rovnati 3 1/2 centu z katcleho dollaru platu, kterY' jste vydelal po r. 1936.

Kdybyste na Pt. zemtel ye veku 64 let a byl

vEaTNfK

vydelival pfed touto dobou $25 Oda) po dobu desiti let, dostala by vase rodina $455. Kdybyste vaak nebyl bYval pracoval tak diouho, abyste byl mohl dostavati pravidelne mesioni deky po dosateni 65 let, dostane se yam urCite eastky pend jednou pro v gdy; anebo, udostane vaae rodina tuto eastku. Oestka to bude se ro ynd rovnati 3 1/2 centu z kaadeho dolaru, kterY jste vydelal po rode 1936.

Tent zakon, jimt jest postarano o tyto starobni duchody pro vas a jive zamestnance, zavadi ureite nove dane, ktere se budou platit vlade SpojenYch Sattir. Tyto dane jsou vybire.ny Modem pro vnitrozemske dane pti odboru financi SpojenYch State, a jakekoli dotazy, jich se tYkajici, dlutno adresovati tomuto fricadu. Zakon zaklada "fleet starobni reservy" u pokladny SpojenYch State, a kongres je spinomocnen uloziti na tento reservni fleet kaadeho roku tolik penez, aby bylo ndletite postarano o mesieni duchody, ktere vy a jini zamestnanci maji dostavati po dosateni 65 let.

Dane, ktere zakon zavadi, budou placeny jak vaaim zamestnavatelem, tak i vami samYmi. Belem ptiatich tti let budete platiti moana 15 centu tYdne, moana 25c, 30c nebo vice, podle toho, kolik vydelavate. To znamena, M behem ptiatich tri let, podinaje 1. lednem 1937, budete platiti jeden cent a katdeho dolaru, kterY vydelate, a soudasne bude i Yea zamestnavatel platit 1 cent za katdY dolar, kterY vyaelate, a to at do $3,000. gestadvacet milionfi jinYch pracovnikil a jejich zamestnavatele budou platiti stejnou dobou.

Po uplynuti prvnich tti let — tedy podinaje r. 1940 — budete platiti, prave tak jako yea zamestnavatel, 1 1/2 centu z katcleho dolaru, kterY vydelate, at do $3,000. Tote bude dafi po troi roky, a potom, poeinaje r. 1943, budete platiti 2 centy, a prave tak i vet' zamestnavatel, z katcleho dolaru, kerY vydelate behem nesledujicich tti let. Potom budete vy i vat' zamestnavatel platiti o pal centu vice po deal tri roky; a koneene poeinaje r. 1949, tedy po dvanacti letech, budete vy i vet zamestnavatel platiti katclY 3 centy z katdeho dolaru, kterV vyclelfte, at do $3,000 merle. To je nejvice, co kdy budete muset platit.

Vlada bude obe tyto dane vybirati od vaaeho zamestnavatele. Vaa dil dane bude tedy sraten hned z vaaeho platu. Vlada vybere od vaaeho zamestnavatele stejnou eastku z jeho vlastnich fondt.

V torn se bude pokraeovati i kdy zaene pracovati pro lineho zamestnavatele, jen kdyt budete pracovati v tovarne, Wine, telezarne, kancelati, cbchodu anebo v Priem podobnem podniku. (1Ylzdy, yydelane zemedelskYmi delniky, slutebnictvem v soukromYch domacnostech, vladnimi zamestnanci a zamestnanci pracujicimi v nekterYch jinYch oborech, nepodlehaji teto dani).

Mezitlm budou ptibYvati k starobnimu reservnirnu fondu v pokladne SpojenYch State i Uroky, ktere, jak vlada zaruduje, nikdy nebudcu menai neeli 3 procenta. To znamena, ae 3 centy budou ptipoeitany kaadeho roku ke katclemu dolaru ve fondu.

Motna, ze ve.a zamestnavatel ma nejakY jeho vlastni system starobnich pensi pro svoje zamestnance. Je-li tomu tak, pak nemusi vladni system starobnich dfichodu nikterak do tcho zasahovati. Zamestnavatel mute pfizpfiscbiti sviij soukromY system systemu vladniMU. To, co dostanete podle tohoto vladniho planu, bude vady mnohem vice, net co jste zapiatil na danich a obydejne i vice net to, co byste dostal, kdybyste ukladal stejnou eastku penez katcleho tYdne jakYmkoli jinYm zpilsobem.

Odpceinek neni lenost; letet na trave, pod stromy za krasneho letniho dne, naslouchat aumeni vody a divat se za mradky, klouzajicimi neslyane po modrem oceanu oblohy, neni rozhodne plYtvani easem.

- Lord Avebury.

Ve sttedu, dne 25. listopadu 1936.

Nebezpdne

ay.

PhMr. Josef Meel DA se skoro neyhodnYm mluviti o nebezpedi pit ugivani mnohYch lekfr v dobe vaeobecne se zlepaujici zdravotni peee. Je vaak smutnou pravdou, ze nadbytek a airokY vYber novych leku stal se nevitanYm zlem, takte i laiko- aste ptipady otrav reznYmi vi sledujicimu tak C jedy je napadne, jakYm zpilsobem asi ptichazeji mnozi lido k lektm, ktere maji bYti pro swaj ridinek zristaveny jen odborne a svedomite pea o zdravi spoluobdant. Je patrno, ae buji zcela urdite nejake nabizeni lekt, ktere se dotYka pravomoci zakon(. protote jinak by nebylo mozne, aby ty ruzne veronaly, luminaly, dicodid a j. stavaly se nepostradatelnVm doprovodem tolika sebevratednS7 ch pokusti. A tak jsme svedky takoveho obchodovani s lacy a pokoutneho prodeje, ktere vedou k takovYm zaverkam, u nicht tadnST lek nezda se dosti SkodlivS7m a tadnY jed dosti jedovatS7m; rady odbornikri jsou pak zbytedne a samoledba rozriista, se do nebezpeene Site! Je take pravdepodobne, te vetaina nemocnYch se domniva, ae lek specialni (specialita) je ua pro svou formu naprosto netavadnY i bez lekalske rady a ae navod a tiskoviny u neho ptipoj ene stadi k tomu, aby se lek dal poutiti bezpedne na tadu chorob: Jinak bychom si nedovedli take vysvetliti ty zasoby specialit, kterYmi oplYvaji domaci lekarnidky tak mnohYch rodin, z nicht vetaina byla zakoupena bez lekatskeho p •edpisu a v obchodech, ktere maji k lektim pomer jen vYdelednST , bez pocitu odpovednosti za lediy ou stranku katdeho byt' i specialniho leku.

Jsou to mnohdy velmi sluSne obnosy zbytedne vydane za leky, ktere ztraceji swaj vSi znam, ocitnou-li se takovYm zprisobem v rukach nemocnYch a zprisobuji pra y zmatek v nazirani na poslani leka. V kolika domacnostech naali bychom na pt. vSechny motile kombinace latky velmi nebezpeene, jako je kyselina barbiturova a jeji sloudeniny. Je to ledivo, ktere nesmi bez lekatskeho ptedpisu v aadne lekarne vydano. Jsou to zase ony zname speciality: Luminal, Veronal, Veramon, kterSrmi se ma deliti katde nespavosti, stejne jako odstrariovati bolesti hlavy, reumaticke potite a neuralgii, jako by se jednalo o neakodnou kyselinu acetylosalicylovou (aspirin). Jsou to bohutel latky, ktere mohou dastSr m uaivanim zprisobiti ve,tne poruchy, hlavne systemu nervoveho, ponevadt se pomalu z tela vylutuji a krome toho jejich bYva nekdy velmi povatlivV. Takove opattovani leeiv je nutno rozhodne zavrhnouti, protote akody nemohou bYti nmerne to male nspote, kterou zdanlive ziskavaji nemocni, ktefi y eti pak vice reklamnimu navodu net radarn odbornikii. Byla by jiste zajimava statistika o tomto pokoutnem kupovani len (kdyby to bylo prakticky motile) a jiste bychom doSli k vysokin polotkam, ktere mohly bSTti venovany na ridelnejSi a bezpednejSi ledbu. Zdravotni zajem obdanstva je takovSr m ledenim vatne ohroten mnohem vice naa se zda, tome, kdo v popularisovani len takovou formou. nprava a reklama techto seecialit, v nicht je zdriraznena vazanost jejich prodeje na skSr ptedpis, pfimo vybizi ke koupi a vlastn,imii Went. Lek v takovem ptipade je nikoliv filevop nemocneho, nVbrt naopak jako vetaina leka nevhodne potivanSTch, organismu akodi. V katdem piipade nemame si nahrazovati odbornou poradu lidmi, kteti dovedou ptedisti prase jmeno speciality a o jejim sloteni nemaji tuaeni.— Ne na katclou bolest, nemoc a ptiznaky 17.e poutiti toho, co se u desiti jinSich osvecleilo; ani podetnost raznSr ch Mat neznamena jakost zetruku spolehliveho ridinku. Uvedli jsme jen jednu kapitolu leeiv, ktera prave nyni nabYvaji nebezpeeneho rozliteni a bylo by tteba dalSich rozborri rady jinSch leeiv, aby bylo patrno, co vSechno se pokoutne prodava a kupuje ye, snaze po radikalnim 166eni, k ne"mut "zazraene" speciality maji dopom6.hati.

2.000 milionfr lidi maji jen etvrtinu toho, co pottebuji, aby se do syta najedli a dolote ohlekli. Z toho 1500 milionft jen tivoti a v nejlepSim ptipade ma jen kaili a jeden oblek.

Ze statistiky Svazu naroc15.

Ve stfedu, dne 25. listopadu 1936.

VPSTN'i

CESKt DOBROVOLNIK U ALCA- krve. Nei padnou vtichni, mnoho ZARU. povstalet se nezaraduje nad dobytim hlavniho rnesta. Hrdinstvi, Kouzelna pkedstava revoluce pti- ale stragne. vabila do Spanelska mlade lidi ze V Madridu neni situate skvela, VSech kotat sveta. Ma yne eleny to neni Petrohrad, pied jehot bra komunisticke mladete, v jejicht nami stal v rote 1919 Judenid a pkedstavach je revoluce tim nej- soudruh Zinovev tekl: "BraSi, ted' vethm, co dlovek mute zatit. Ve rye anebo nic . ." Ani srovnani.

8panelsku se najednou total° ode- Anarehiste vubec nedtvetuji kohravat to, co videli na platnech so- munistum, ponevadi vedi, jak s nivetskYch filmu, prodetli v mnoha mi zatodili v Rusku po svem knihach, zkratka nastal onen poJe jednota, ale takova, sledni boj pinY nevylieitelneho he- jeden druheho stfiti s puNcou v ruroismu, boj, v nemt 'Clo y& mute ce, aby nenabyl vice vlivu, a Franklidne padnout, ponevadi je yell- co zatim obkliduje Madrid. Situate kY, historickY. Odjeli mnozi tat Ceskoslovenska, tetee shaneli proKdo zatil jednou ktest obdanske sttedky na cesu ke 2panelskYm hra- valky, je navkly vyleden z romannicim, mnozi ani pasy nemeli a tiky revoluce. Dobte je2te, 'te dlovek east testy musili jet naterno, bez z 6eskoslovenska ma se kam vralistkt. tit. Ale pro ty, kteti jsou doma v Jeden z nich se v techto dnech obeanske valce porateni, neni ui Jak hotel pied peti tydny tadne vlasti. To nutno profit, aby nedodkavosti, aby ut byl na fron- si elovek uvedomil, so to znamend t& tak se snatil nyni, aby dostihl nemit kam ye svete jit. Jako ttezpet deskoslovenskYch hranic. Nebo ba ti Nemci. )0( revoluce a valka obeanska je ponekud jine, net ptedstava vyvolana Btet ZAPASY VE VRAVE na platnech biograft a ze stranek REVOLUCE. knih. Hrdinstvi je, ttasne, na obou stranach. Milicionati dasto dobYUlicemi projitdeji automobily, ovali holYma rukama posice dobt€ mnibusy a nakladni auto. Motory ozbrojenYch povatalcii, ale odpur8ofeii troubi pti nejmen21. ei se tat nedavali lehce:Na pfiklad pfekatee. Jedou stale na pinY plyn. se branil jeden povstaleckY dtstoj- Zatadky vytadeji, jako by 210 o svenik do posledniho dechu, 50 mili- tovY rekord v ryehle jizde s pfekatcionaft padlo, net* ho utloukli pat- kami. Jsou jako deti, ktere snily o tom, sedeti jednou v elegantnim bami puaek.

Alcazar byl take hrdintvi, ofgem kabrioletu a kterYm se jejich sen milice nemela vtbec tetke delo- uskuteCnil — a nejenom tento: sedi sttelectvo, a §rapnely se odrately take na kteslech vtdet 8panelska!

Dojem je tim pozoruhodnejgi, od zdi jako hrach.

Sily povstalct rostou. Ptedne ma- jsou vozidla oblotena — matraceji za sebou vet2inu regulerniho voj- mi! Ano, vitezove nad povstalci v domech, ktere ztstaly verny ska, pak Maury, cizineckou legii a ▪ §panelske mimo to v dobytYch tzemich mo vylotili sve vlade, matraee, aby jimi vozy. Ji2 po tydny se obilisuji. Kdo by nechtel jit s nimi, eekiva. nalet FrancovYch letell a oje na zmiste odstfelen. Milice ma byvatelstvo se chveje pti tett) mymnoho hrdinskeho nadgeni, ale po- Renee. strada, vojenskeho vYcviku, discipNicmene byly v Barcelona opet liny a veleni.

Dobudou tteba jednim ttokem pravidelne zavedeny nedelni bfei kopec, kdyt je po viteznem ttoku, zapasy, a to je dtkazem naprosterozejdou se do vsi odpoCinout si a ho klidu, kterY panuje v masts.

KilCi tedy, blazni a raduji se opet sehnat neco k jidlu. Mezi tim zaberou povstalci vrch znovu, a dt- jako dtive, kdyt jejich milatek se letita, krvave ziskand posice je ztra- objevi v area. cena.

Dnes jsou zvlaAte nadAeni, protoA zbrane! obranci vlady te Adinkujici toreadoti jsou vojaky spolehali na podporu Francie a rude milice. A tak se neuvetitelne hlavne Sovetskeho svazu. eekali jit veseli z radosti nad tim, to tito Tide prvni tydny, dokud je gte s Balear davaji svuj tivot v sazku. Davaji v nehrozilo nebezpeei, cele lodn! sazku s bykem, bytosti, ktera, nema transporty valedneho materialu oc poneti o nejake politicks levici nesovett, nepti glo nic, na mists po- bo pravici. moci diplomaticke jednani o neNekolik kilometre od nich tede vmeeovani. Povstalci mail skvele vybavene letectvo, vedou je Italo- lidske, krev a oni sami zitra tteba ye a Mimi. Milicionati se ptaji: musi nasaditi tivot v boll proti ne"Kde jsou sovetki letci, dobrovolni- ptiteli a pies to dnes jsou Apia zpici, prod' nam nejdou pomoci?" Ne- ti bojem mezi temito vojiny milice a bYkem. — Jsou to prase deti, ktejdou, neptigi dodnes.

PovstaleckY utak u Toleda pte- re sedaji do svYch aut a delaji "tutkvapil, ponevadt se milicionali z tut", projitdeji ulieemi a 'bine zavladnich spray domnivali, to po- pomnely na vYznam matraci na jevstalci vaade jsou porateni, jen ta- jich stfechach. dy jaksi se drid TYdny zoufalYch Uprostted vsi hrtty, uprostted bojt, tiladoveni, probdelYch noci a besnicich boji stalo se toto: Kdyt zase bojt, v nicht nikdo nedayaI vladni vojael dobyli v Katalansku pardon, byly' main& Alcazar ne- viterstvi, bylo usneseno, to se bude pad1, a milice musila ustupovat k patrat po skrytYch povstaleich. ViMadridu. ZlY tstup. Bojovala zde ly techto lidi byly protizakonne prokolona Nemcti, povetaine hiedavany a v mnohYch se nalezly ' stickYch ernigrantt. Propadli bet- znadne penetite dastky. Stalo se Canadejnosti, stall se vAichni anarchi- stel, to delnici tyto penize spalili! sty, kikaji, to ut nemaji kam jit a Chteli zniCiti sve protivniky, ale nenestoji to ani za to. Prodat svuj ehteli se obohatiti jejich majetkem. vot co nejdrate a skoneeno.

Jeden Ameridan, kteremu toto byTi jiste vytrvaji v Madridu do 10 vypriveno, tekl, vrte hlavou: "Jak pitorne!"

POSledplho mute a pos/edn/ kapky "sow

Strana 13.

Bezmoorn na skalisku uprostfed jejit osud byl vie net nejistSr, pomoc oceinu. Z maleho •ostruvku Fula, parnikem letadlem. Mali vysiladvzdaleneho 40 mil od nejblitgi pev- ka, kterou meli filmati s sebou, se niny mezi Angli a SetlendskYmi o- porouchala a nepracovala. Filmati strovy, pkijela do Londyna vyprava v2ak pfestali zlou dobu bez riesnazi. filmakt. Byli na ()strove zajati hroz- Jednomu obyvateli ostrilvku prodal nou bouti, ktera zukila nad Sever- vtdce vypravy male auto, jet vzal s nim motem, pinych 16 tYdnt. Neby- sebou. Je to prve auto na ostrove lo ani pomy2leni vyslati vYprave, Fula.

RAD STEFANIK NA COTTAGE GROVE potada

p

MI ULA SKOU ZABAVU 5. prosince v 8 hodin veer MichalskSrho orchestie z Crosby s programem a nadilkou pro deti a velke VSTUP: 25 CENT1D

✓ ANOCNI ✓YPRAVY o Ceskoslovenska Parnfky z New Yorku:

EUROPA .... 5. Prosince NEW YORK . . 10. Prosince HAMBURG . . 15. Prosince BREMEN . . 16. Prosince RYCHLiK eeka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez piesedini.

Vfborne ieleznieni spojeni z Ramburku.

Informace kterykoliv agent nebo 515 COTTON EXCHANGE BLDG , HOUSTON

MBURG - AMERICAN LINE RMAN LLOYD

d Pokrok Houstonu OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, jet od otevkeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostavenidkem krajant a jejich ptatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$.

Na doptini se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 29. LISTOPADU. — Ilise's ✓ NEDELI, 6. PROSINCE. — Saes, Original. ✓ NEDELI, 13. PROSINCE. — Aablatura z Ganado. ✓ NEDELI, 20. PROSINCE. — Saes.. Original. ✓ PATEK, 25. PROSINCE. — DIVADLO A VANOtNi NADILKA pro deti, ph hudbe Zatopkove z Baytown. _: VSTUPNE NA TANECNI ZABAVU DAMY 25 CENTt PAN! 40 CENT 1D

Zabavni \Tibor.

Strana 14.

Ve stiedu, dne 25. listopadu 1936.

CO NONAT VYLECILA. Taylor, Texas.

Nemohu vg e vypisovat, ale aspori toto: Jalovice me trkla rohem do stehna, 2e hned krev tekla. Jindy jsem se udetila do nartu, ze velice otekl. Asi tti t'dny zpet jsem si obrazila prst na noze. Jednou mne spadla pila na palec, kterY velmi zranila. To vee Nonat vyleeila. Nehet mne zartstal do masa i to Nonat pomohia. Zadtela jsem si ttisku, kterou jsem nemohla dostat ven. Dala jsem 2 krat Nonat a ttiska po sejmuti naplaste leZela venku. Je to zazraend mast. Mam za o, Ze P. Brill dal Vam milost, ZR jste ji vynaka. — M. Zicha.

Vyteka-li z rany mnoho neeistoty, dava se naplast' vicekrat ne2 dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava nova naplast', dokud prvni na tele dr2i. Prava mast' je s timto Trade Mark:

NONAT & hr. One

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po§tou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineberte, radeji pike ptimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California.

UTRPENIM KU STESTi: Je to divnV ptipad. Budu hnedl€ 70 let, trpela jsem dlouho rriznYm: chorobami, zlou revmou, hrozne bolesti v nohach, kloubech, elank3 prstil zvet§ene, nezaZivnosti, vribe: Zaludkem, bolestmi v zadech, lem, plyny, zacpou atd. Nic nechte: lo pomahat. Prvni mesic u'Zivani kompres oasteene zhoreeni, (asi reakce), za 2 mesice znatelne zlepeeni a za pril roku uZivani kompres od Mr. Bernard Still, Box 712, Sar Antonio, Tex., jsem na sve stark skoro jako znovu zrozena. Docela vyleaena dosud nejsem, to jsem an neeekala, vZ'clyt' mi bude 80 let, a1 ted' piece mam driveru daleim 1121vanim kompres v pine uzdraveni.

Bolesti skorem veechny zmizely jim a piji co chci, Zaludek vee stravi, zacpa a kaSel zmizely, jsem tedy spokojena a doporuduji StkiZov:, kompresy kaldemu trpicimu. Kdy mne tolik pomohly, kdyl vee ostatn selhalo, rada bych vedela, komu by aspori trochu nepomohly, kdyz je dost dlouho a spravne uZiva.

Jsem et'astrio,, 2e kompresy main. neb se v cele rodine dobte osvedeuji. Pane Stkil zaelete mi nekolik anglickYch tiskopisri pro jinonarodovce v sousedstvi, kteti se divi memu pozdraveni a chteji anglicke podrobnosti. Vase Mrs. Marie Kubosh, Rt. 1, Box 27 Millsap, Tex. Kdo neveti, ptesveddi se u mne i v sousedstvi.

OWN Prods se zanovni pi•enosni Remington psaci stroj s desk:cm pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo pike na Uechoslovak, West, Te(11-dz.) xas SPRAVNE VYKONANA POHR,EBNi SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav oohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne deny jsou nael zasadou.

EDWARD D PACE Pohkelani 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

flizena vanoem vSTprava do Ceskosiovenska.

Opet jednou Hambursko- Americka Linie Severonemecky Lloyd kidi Vanodni vpravu do Oeskoslovenska. Letoeni vyprava bude podniknuta na luxusni Lloyd expresni Jodi BREMEN, odjiZclejici z New Yorku 16. procince.

PkijemnY zvyk ptipraviti vYrodni Vanoeni cestu prokazal se bsrAi zvlaSt,' povzbuzujici tern, jejich2 ptibuzni a ptatele dosud ziji v Evrope. TeZko lze si pteaetaviti ileac et'astnejeiho, net toto Vanoe.ni shomaZdeni rodiny, jeji2 elenove jsou od sebe tak vzdaleni. Jest to jednim z hlavnich &elf' Vancenich VYprav umoZniti toto et'astne shledani a navrat domri.

V'prava te2 peduje o ony cestujioi, kteti chteji ztraviti sve Vanoeni prazdniny, rozdilnYm zprisobem obvykle: Malo cestujicich kri2ilo ocean, v zimni dobe. Cestovani v prcsinci poskytuje nektere nove a okouzlujici zkueenosti, jich'Z si nemaji nechati ujiti oni lids, kteti si to mohou dovoliti. A, oveem, hla y -nimpote ,rsincoveh stujiciho bude pozorovati, jak Oe3hoslovaci oslavuji sve Vanoce.

Tuto yYpravu iidi p. Arthur Dobozy z naei newyorske kancelate.

Jeho mnoholeta -zkueenost v aran2ovani VYprav a jeho znalost evropskYch pomera prokaZi se iteastnikrim teto zvlaetni Vanoeni VYpravy. )0( LETAJICi eLUNY PRO ANGLII. Serie prvnich eesti velkYch letajicich dlunn byla prave dohotovena v leteckYch tovarnach Short Bros. v Rcichesteru. Po nich bude nasledovati daleich ttiadvacet elunn, jiini2 rozeituji svaj leteckY park Imperial Airways Ltd. tak, ze ostatm budou dohotoveny v pravidelnych ptestavkach do kcnce roku 1937.

Jejich odekavand rychiost vice neZ .,50 mil za hodinu umoZni dole teti za sedm dni z Anglie do Australie, poeitajic v to i nutne zastavky prc. doplrioVani pohonnYch latek a phmetene zastavky ve stanicich podle leteckeho tadu. Spolupracujice americkYmi Pan - American Airways, budou letati tyto rychle Cluny take na lince Bermudy—Nov' York; ty budou oveem specialne vystrajeny pro dlouhe lety nad AtlandckYm oceamem.

Normami Cluny jsou opatten dtykini motory Bristol "Pegasus" kalclY o 900 koriskYch silach, a maji nadrZe pro 650 galonri pohonnYch latek, ktere jim dovoli proleteti bez zastavky• 540 mil proti Celnimu vetru a rychlosti 65 kilometrri za hodinu. TakovY vYkon motort se po klada za dostadujici pro lety do Australie, ale pro deli trati, jako jest z Ausralie na Nov' Zeland nad Tasmanskym motem ( asi 2000 km), jest tteba ptipojiti jests zasobni tanky s palivem. Konstrukci jsou rychle letaci Cluny hcrnoktide iedncploeniky neobyeejne eiRtych proudnicovYch linii. Motory jsou ve-. staveny do kridel, take odpor vzduchu jest sni2en na minimum.

Uvnitt Clenti jest dcsti mista na Ivcu palubach: vejde se tam incfTh71% krone posaciky etyriadvacct kteri mohou pcu2iti ta-

lost bude jests vetk nei' u letajieich totil pies 200 mil za hodinu a Ze vydr2i ve vzduchu 300 mil bez Vedle toho stavi nyni Anglid'and ptestavky. dva etytmotorove jednoploeniky De Dobry recept.

Havilland pro zkutebni lety nad ..9..tlantickYm cceanem, dtive net" buJeden hajnY vypravoval, jak kdyde zahajena pravidelna osobni do- si v listopadu pozoroval cikana, kteprava letadly na severni lintel rY vlezl do vody a sypal si nee° na transatlanticke. Nove stroje De Ha- jazyk. villand budou staveny podle typu "Co to (Mae, cikane?" volal na "Comet", kterY se osvedeil v leteckem zavode do Melbournu. Tyto neho. jednoploeniky budou miti jenom ea"Ej, nit, velkomoZnY pane," prasteene ukryty etyti "Gipsy" v vil zictehlY cikan, kterY se prave lech a jejich podvozky budou za- drapal na bteh. "Dostal jsem od pataLtelne. Letadla budou tak sestro- na dochtora preeky, ktere se musi iena, 2e budou moci ptistati i na brat ye vode." rozboutenem moth a nepotopi se pti om , pcnevan ktidla k trupu buHaj nY koukal jako yievenSt. * kou"Tak, co main delat, kdy 2 dou miti ptipojena pro vodu neprodyene. Soudi se, Z'e jejich rych- pelnu doma nemame!" dodal

ke eesti lu2ek. Ostatni prostory jako skladiete zavazadel.

Spete tvrde, mejte paitek z idla TRINER'S ELIXIR OF BITTER WINE PO§LETE PRO BEZPLATNt VZOREK

Ukonei

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, Zaslete mi bezplatriSr vzorek Ill.

nezaiivnost

Ve viech lekamach

Jmeno Adresa

a zacpu 41111•1111•11111

pled nachlazenim a kailem Doba podzimni jest dobou rychlYch povetrnostnich zmen; od nachlazeni jest nepatrnY krok ke kaeli — od kaele k va:Zne chorobe. Skolni deti i &spell stejne podlehaji nachlazeni a kaeli.

V 2ADNE, KRAJANSKE RODINE nemel by v tuto rani dobu schazeti

SEVERUV

PROT! KASLI

SA SEVERA'S COUGH BALSAM

s vSrie uvedenou ochrannou znaekou!

PO PADESAT EST ROKU DOMOVEM V RODINACH ESKEBO LIDU! VYNIKA LAHODNOU CHUTi (Diileiite pro deti) RYCHLYM PUSOBENIM A NAPROSTOU BEZPECNOSTi.

KUPTE SI LAHEV DNES !

Lekarnik ochotne poslou21, neb objednejte ptimo od nas.

Cena

50c a 25c

Severovy Tabletky proti nastuzeni — (Cold Tablets) poskytuji ochranu pted ritoky nachlazeni, rYmy a chtipky. Mejte krabici pti ruce.

Cena 30c.

Vyplachujte hrdlo denne SeverovYm Antisepsolem a tak chrarite se pted nachlazenim.

50c a 35c.

Ve stiedu, tine 25. listopadu 193(i.

TAROKY! Hra tarok% nejlepSi jakosti, ni za $1.35, pogtou vyplacene. Objednavky adresujte na: °echosloyak, West, Texas. (da)

DR. EAR. J. HOLLIB eeskSr Lekaf a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ye Vati lekarne neb objednavky ptimo od vyrabitehl, ktere. pomtige k vyleeeni mnoha kognich neduha.

Cena, 50c lihev vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

GEORGE E. KACill

PRAVNIK Vyfizuje veSkere soudni a ,pravni zale2itosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

Dr. IL 0.11ALANiie I{ Zubni lekar Wiley Building EL CAMPO, TEXAS Telefon tfadovny 130. Obydli 309.

DR. F. J. likENEK Zubni !Altai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06Nt LEKARI Bryle spravne pripravene. as die inluvy.

Telefony: tradov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

RED FRONT

t eska Jidelna, Restaurace a. Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. KoSut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepti soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Strana 15.

Tak ut vite, prod ma Juraj Pasteldival se vzharu. Skuteen6I Nebe se otevrelo, Juraj honem spustil svoje jak z Kosovske Rybnice velkou hlapfani, ale nejak to ye spechu po- vu? pieta a tekl:

PANU B. STiki2OVI!!!

Vite se p. Stfi2 upamatovat s jakou ciiiverou ja 'Meta vdova jsem se na Vas obratila, zda mi kompresy kdyt jsem byla na jake v Temple na leeeni, trpic rtiznYmi neduhy, nejvice revmou, bolestmi v cellokern tele, kreee, trnuti udu, nektere klouby otekly, prsty tuhly a mist° pozdravovani se museli mne nekdy na lozi obracet, ale za 3 mesice po utivani Vatich kompres vSe se tak zlepSilo, to jsem behala jako mladice, vSak mne dosti krajanek navttevovalo a vi to, ba i ski/my v oblideji (pry od ApatnYch jater) mizely, dcera u nit jsem bydlela se tea citila mod lepe. Jeji mut mival bolesti v rameni od firazu pied 10 lety pfi Footballu, ty tea zmizely, a jeho matce pi. Kusak z West, ktera tam byla navStevou tak mahaly, (vtichni jsme je utivali) to tea od Vas kompresy koupila a chvali je a jo. tea. Ty hrozne bolesti a nezativnost v myth 71 letech nebyl tadnY 'Spas Dekuji za Vati pomoc. Mrs. Anna Ripple, Jourdanton, Tex. (I moje tetioka si kompresy koupila a je pry spokojend).

0 Cikanova chytrost.

JistY cikan z tiaeovske kolonie si chtel nedavno pomoci k penezum.

Hite' na dobrY napad. Za poslednich dvacet korun nakoupil uzenin, chleba, ovoee a pivo a ulotil vte do kefe.

Potom dekal na bohate tidy v Verchoviny, kteti jezdivaji do Tiedova na trh. Kdy2 k nemu pfiSli, pravil jim: "Panove, mam zazraenou zbrari," a ukazoval tfikorunovou Spuntovku.

"Kam vystfelim, tam je hned hodne jidla, klobas, piva a eeho si kdo pfeje." nevefili, jen hlavami kroutili.

Ciltan namitil pekne na chrast, a bac! ze Spuntovky.

"A ted' se Ake pfesvedeit, jsem nelhal," vybizel je.

Jak byli tide pfekvapeni, kdyt v keti nali mnoho veelijakSTch dobrot.

Ani mnoho nesmlouvali, kdy'Z chtel cikan za svoji earovnou pistoli 400 esl. korun.

Potom do kaldeho kefe stfileli a — — — u soudu to pro cikana dopadlo velmi Spatne.

"Pane Bote, dej mi velkon hla-

PRAVNIK A ut ji mel. Tak velkou, to musili Vyfizuje veSkere soudni zale'Zitosti. sousede probourat zed' kolem okna. tfadovna: 821 Bankers Mortgage aby Juraj dostal svoji hlavu do Building, pies ulici naproti Kress budove. svetnice.

HOUSTON, TEXAS. 0.11.0111■001111.0.111.041■0411111■0■0■ 001111.04111111.041100•11111.0.1•01131111001000•11•111.(.0•04111.0.11 ■041•11.01■ 01•111.4111.0•11111*

wad ov cusionu V NEDELI 29. LISTOPADU OCHOTNICI SEHRAJI V SiNI EADU 8TEFANIK e. 142. S.P.J.S.T. veselohru o 3 jednanich od Rudy Matika pod nazvem 6

0.0111•041000•11111..1111.411110....0.111•0 ■111.041M41.11.0.1100■0■11.0■ 0111.11.0.0000111110111=4

Pots ebujete nijakou tiskovou

rici:

p

"Pane Bote, dej mi velkou slavu!"

Byla tehdy zima a proto Juraj otevfel okenko, prostreil jim hlavu a

111/4 TENt

jedineho podniku, jen mohl by se obejiti bez ohlatovani tiskopisy, Zaclny investment nepkinati tak jistY vYtelek, jako penize, vydane za tiskopisy a ohlatky v dasopisech. Bez nalaiteho ahlasovani nebudete miti v nidem iispechu.

nezitiivnosti

Jsme pripraveni zhotoviti vetkere tiskove prate — jako plakaty, vstupenky, svatebni pozvanky, spolkove stanovy, kvitaneni kni2ky, pozvanky, °balky, psaci papir, nety, letaky, navetivenky a podobrie.

VZOREK

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, IS. Zaglete mi bezplat• vzorek Jrneno Adresa

NEM.N1■111.0•1111111.0411MIHME

44

ZmDena. neplati.

V Kosovske Rybnici 2ije obean Juraj Pasteljak, kterY ma velkou hlavu. Tak velkou, to ji ani nemtite prostreiti malinkYm okenkem sve chyle. Ptal jsem se lidi, dim to je. a to jsem se dozvedel podivnou vec.

V nekterYch eastech Podkarpatske Rusi veri Tide, to se na Nov'" rok v jisty okamtik otevrou nebesa. I pfani mel ptipraveno. Chtel honem

pok.zrz PRO BazpLAThrk

otrokem

PEPI MLUV PRAVDU!"

OSOBY: Ant. '8 vestka JUDr. Amok, Vavra Helena Teperove, Klara, jeho chot' Frant. gefeik Josef Moc, jeho pkitel Anna 8e feikova Apolenka, jeho chot' Ludm Vajova-Storm Mia Stella, taneenice a krotitelka zvere Frant. Be gan st.

Prof. Bulka, jeji otec Jan Kelarek Tovarnik Rys Frant. Mitsha Brabec, sluha u Dr. Vavry Betty Brovcova Mary, komorna u Stelly Dej: I. a II. jednani v byte Dra. Vavry v Praze, III. jednani u Stelly v Dobrichovicich.

VSTUP: OSOBA 30c ZAeATEK 0 4 HOD. HUDBA DYBALOVA Z GANADO, TEXAS. Pripravuje se: — 5. prosince staroeeska Mikulatska zabava, kuplety, vYstupy a rozdavani darn liTctive zve, ZABAVNI VYBOR.

Zaludani silivka vrele odporuCovand TRINER'S ELIXIR OF BITTER WINE Nebud'te

H. CHERNOSKY

Osi Ve vgech lekarnack ammaa•am■

1...,....,..., 1

WEST, TEXAS

i .... I

VISTNI.K

Strana 18.

Poutiveite k oznamovani

Maly Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovatell tortujeme 2 centy za slovo za katcle uvetejneni. Nejmenei poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiete na zvldetnim listku a ptilot te k objednavce ptisluenY obnos bud' poetovni poukazkou (Money Order' nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na g znaekou, iletujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvliet' za znaeku a na poetovne, aby doele dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnaei doplatek za znadku a po:slovne 50 centu.

Doplatek za znadku budiz ptiloten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

HARMONIKA ZDARMA za rozprodani 25 baliakti semen po 10c. Po rozprodani odeelete $2.50 my varn poeleme harmoniku, ktera hraje jako 3 hudebni nastroje. Piste o semena okurek, tetkvieky, saldtu a melounil. — Farm Mail Order Seed House, Pisek, N. Dak.,-Dept 17.

55-pd) DIP PRODA SE lacino moderne zatizena &Ina (eistirna baviny), nov' domek a obchodni budova, v ge toto jest pohromade a ye meste, kde jest velke, dobre okoli a hodne naeinci obsazeno. 0 podrobnosti piste: "Dtina", Vestnik, West,. Texas.

(55-56-pd) MLADIK HLEDA PRACI na farme nebo v restaurantu. Tet bych pracoval pro doktora a tidil karu neb truck. Jsem zkueenY a dam dobre odporueeni. Piste na: Fritz Stavinoha, R. 2, Box 5, La Grange, Te(55-pd) xas.

PIIIJME SE Ceske device k vYpomoci s domaci praci a vatenim 6tyti v rodine, poditaje dve male deti. Byt, strava a $4.00 tYdne. R. C. Holmes, Box 807, Tyler, Texas.

(55-pd) Der KLEMPIRSKOU PRACI, plombovani, zavedeni topeni rychle a za ceny spravne vytidi H. L. Kabela.

Temple, Tex. (55-58-chg) Piijmu delnika na farmu od 25 do 30 let stati. Jen spolehlivY a zkueenY at' se hldsi. Ostatni se domluvi v dopisech. Adresa je: La Grange, Texas, Rt. 3, Box 111.

(54-55)

KAM V NEDELI? NA DIVADLO SLAVIE! V nedeli veder, 29. t. m. v 8 hod. v radnici mesta West opakovati bude Slavie velmi poutave a cenne dramaticke divadlo nazvu "Rodne hnizdo". Bylo sehrano za nepriznive pohody a potadani nekolika vedirkil a presto navateva byla uspokojiva.

Protole rada milovnikti divadla bud' pro nedaz neb (least soukromeho vedirku stejneho vedera poradaneho "R.odne hnizdo" nevideli, vyslovili praci, by se hra opakovala.

Dej hry vas kaalopadne zaujme od podatku at do konce. thohy jed notlivYch charaktera cbsazeny jsou herd. schopnYmi, v meziakti zapeje smidenY musk sbor eisla nova, malt' orchestr bude tea ildinkovati a takovY krasnS7 veder uSlechtileho pobaveni se varn nabizi za nepatrne vstupne.

Naae Slavie pokraCuje ye snahach osvetov3-Tch u2 dtvrtSr rok. Neistne, ba s mnolaSrmi obetmi sySich elena kona pro celou osadu a potaZrno celY krajanskSt Texas sluZbu yeiikou, jednu z nejdulehtejeich, nesporne jesti: udrZeni naSi drahe inateketiny. VSTteZky podniktii Slavie jdou na tidely nejltrasnej8i: nakup dobre Cetby, hudebnin, podpory er eskYm Skolam, naSim studentiim atd.

Zajiste, ae bychom men stati za Slavii, podporit kaZdST jeji podnik; aspech Slavie jest ye skutednosti spechem naeim, nadich snah rodove 3polediVch. HledfSte radnice bude pattiene vytopeno, zadatek pfesne v osm hodin. Milovnici uSlechtileho pobaveni daji si v nedeli 29. t. m. dostaveniako ph divadle Slavie.

0 Netrpi Jii Vice.

Pan John Polz, Meadow Lake, Sask., Can., piS'e: "Po dtyri mesice trpel jsem nasledkem zacpy bolestmi Zaludku. Od to doby co jsem zaeal brati Dra. Petra Hoboko, bolest !,mizela a citim se vYjimedne dobre."

Hoboko jest cennY rodinnY lek sestavenk z bylin, korinkii, semen a uznanYch lediv3'7ch hodnot. Bylo ho pouhvano s velkS•rm uspechem v boji proti zacpe, nezaZivnosti, o3ydejn3im nachlazenim, nervose, boestem hlavy a koZnim nedistotam ?,avinenYm nespravnS7m vymitanim.

NeZadejte o nej lekarnika. Lze jej abdrZeti pouze prostrednictvim poverenS7ch mistnich jednateltt. Pro informace piste: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Tabak lista:my lehke druhy na prodej: 15c, 20c; cigaretovS7 25c a silnejei druh za 10c lib. nevyplaeerie. PiSte na: Vacl. Kratochvil, Portland, Tenn.

(54-56pd.)

Ear PEIJME SE starei mut na eel rok, kterY se vyzna ve farmateni.

Piste pod znaekou "SpolehlivY", c. o.

Vestnik, West, Texas.

(53-2-pd) PIVNICE A RESTAURANT NA PRODEJ! Proda se spravne prvottidni pivnice a restaurace. Dela nejlepti cbchod y e stredni easti stdtu. Obchod jest v nejlepeim stavu. Naleza se v nejlepSim miste, NiSe jest moderne zativmo Musi bkti prohlednut, drive neili mute spravne ocenen.

ANTON'S CAFE Anton Bravenec, majitel TEMPLE, TEXAS (55-57)

Ka..rty pro vykladani, nave vydani, ktere prave vytieteny. — Vykladani na kaZde karte jest v Ceske teal a na strane v anPodaji yam informaci o astrologii v obou reeich. Zasilame po obdrZeni JEDNOHO DOLLARU Adresujte:

Ve sttedu, dne 25. listopadu 1936.

LEKAESKY OSVEDtENE BYLINY A ZDRAVOTNi POZIVATINY. Ph zaduee, chrleni, nachlazeni a . jinS7ch plicnich chorobach, jako i pri poruchach ledvin, 'Z'aludku, japer, 2162, nerve, zvS7knem tlaku krve a nepravidelnSTch periodach vejte naSe z Ceskoslovenska importavane bylinne leky, jako i amer. zdravotnim iltadem regulovane kondentrovane paivatiny, Vitaminy a 21azove extrakty. Pi gte Cesky, nebo anglicky. Udejte vase nesnaze. PhloZte $2.00 a obdrtite pottebnY lek, riavod i pokyny. Dopisy s pillolenSrm 3bnosem adresujte na: NATURAL' HEALTH SERVICE, 2530 So. Lawndale Ave., Chicago, Ill. (53-3pd)

POSVICENSKA

Taneini Zabaya pro Zenate V "BIG JOE" SINI y

e stiedu, 25. list. v Moen Texas Hudbu obstara 0. K. Orchestr z West KaZdS7 jest uctive zvan.

abavy Riverside Park Pavillion

East Bernard, Texas 26. PROSINCE VANOCNI TANEC MACK ROGERS ORCHESTRA 27. PROSINCE, V NEDELI, VANOCNI TANEC Hudbu obstara Gold Chain Bohemians Zaaatek tance v 8:30 at 12:30. Tti odmeny budou rozdany o 11:00 hodinach. Vstupne: muti 40c, clarny 25c. Deti ne starei 13it let v doprovodu rodieu, maji vstup zdarma.

31. PROSINCE — V PEEDVECER NOVEHO ROKI) Hudbu obstara Jimmie Lunceford a jeho orchestra Vstupne $2.50 par. — Telefonujte o zajieteni si mista Zabavy tyto potadany budou pfi zname Ceske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazeny, phjemnY vzduch, phjemne osvetleni.

Ditky zdarma.

0•1.•■•■•

DEN .DIKUVZDANI V DEN DIKUVZDANI meli bychom si uvedomiti, to mame bYti vdeenYmi za vee dobro, jimt jsme behem roku byli obdateni. Letos mame bYti veichni zvlatte vde r enYmi, nebot' nam jit nastaly lepei doby. Zamestnanosti ptibyva, rolnici dostavaji lepei ceny za sve produkty a teeime se jiste prosperite.

Za vee, co nam zpkijemriuje pivot mame vlastne dekovati iidem pracovitYm, podnikavYm a eetrnYm, jejich uspory jsou toe hybnou pakou jet udrtuje v chodu kola prtimyslu a obchodu. Oni shromatd'uji pottebnY kapital pro budovani tovaren, ruznych podpro koupi farem a pozemkt, jakot i poskytuji Cast svYch fispor na zakoupeni vladnich dluhopist, plati jimi dane mest, statu a okresu, tak aby mohly podniknouti jista zvelebeni a udrtovati jejich spravu. To vee zase poskytuje mnoha lidem zamestnani.

Pheinlivi a eetrni lide jsou jako pilne vaelieky, snaeejici med 9spor do Mu pro blaho veech, pro blaho cele lidske spoleenosti.

Starite se veeliekami a snaeejte sve dspory tomu ulu, jet si deskoslovenske veelieky v Texasu sami sobe vybudovaly. Je to LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION — Prvni deskoslovenske pujeovni a stavebni drutstvo v Texasu. — Med nastkadanYch fispor, zveteenk clividendovYm ziskem, neptetriite jim plynouci po deset roku iispeeneho trvd.ni tohoto solidniho vybudovaneho na poctivosti, diivete podilniku a obeztetne spravovaneho teditelstvem pomohl mnoha z jeho podilnik9 ptekonati lehoeji boutliva obdobi zimy — deprese —.

MAZete tcmuto deskoslovenskemu Mu, Liberty Loan and Building Assocation smele svetiti sve fispory, kde budou stale rozmnotovany dividendovYm ziskem. Pamatujte v dobe ptiznive na obdobi neptiznive. Uschovejte si v nem ptebytek vaeeho vytetku, vaSi Zne a budete vdedni to chvili, kdy jste tak udinili.

Liberty Loan & Building Association

John Zrada

803 BANKERS MORTGAGE BUILDING,

1722 West 18th Place, Chicago, III.

HOUSTON, TEXAS.