Vestnik 1936 12 02

Oman 5lovanske Podp&uitci. J earl* Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCN1K (VOL.) XXIV.

(Wednesday) 2. prosince (December) 1936.

WEST, TEXAS, ve steedu

eiSLO 56.

RECEP-CE V B IAM DOME. r

EJDAtV peijde tuba, beta obalka s vyraaenYmi zlatYmi pismeny: "Bil drim". Uvnite jsou tti tulle listky — dva bile a jeden aluty. Nejvetei z nich, ozdobenY zlatou presidentskou korunkou je pozvanim na recepci do BiMho Domu, jea se kona, aesteho imora. DruhY, vetei listek se zastrei za ochranne sklo hostova automobilu. Je to propustka na rizemi Bileho domu. Nejmenei listek — tiutY — je vstupenkou do samotnehe Bileho domu.

Veeer eesteho imora obleknete si frak a cylindr. Nemate-li nahodou takovY ubor, vyprijeite si jej, nebo koupite. Nikde se neklade tak peisnY driraz na bezvadny veeerni labor jako ve Washingtone. Alespori vas tak vaichni ujiet'uji.

Ve Washingtone je mnoho obchodri, kde si lze vyprijeit vederni ribor za etyti dolary denne. Je to velmi vYnosnY obchod v tomto spoleeenskem stiedisku. Je veak radno zamluvit si eaty nekolik dni napeed, jinak byste rano aesteho inora marne shaneli veeerni frak na svoji postavu. ZbYve, jen nekolik kusri pro trpasliky a aestistopove obry.

Obleeeni koneene do naleaiteho riboru, zavolate autodroaku, date eidiei propustku za ochranne sklo a rozkalete mu, "BilY dum — VYchodni brana". Kdya zastavite na Pennsylvania Avenue peed jasne ozafenym BilYm domem, peijdete poprve do styku s vYznaenou charakteristickou znamkou velkYch presidentskYch recepci — Organisaci. Od okamaiku, kdy 'wag' vriz zahne do dvojite eady automobilri peed VYchodni branou, as kdya zase toide branou vyjedete yen, mate ustaviane vedomi, ae vas vedou neviditelne ruce. Pohybujete se fizkou ulici, vytvoienou z mestske policie a domaci policie Bileho domu, vojakri, nikri, sluaebnictva a elent Tajne sluaby. V okamaiku, kdy vstoupite do Bileho domu, jste uti na ceste z neho. To neznamena aadnou nezdvoeilost, nYbra obratne zvladnuti obtianeho problemu davoveho provozu. Toto ma bYt jedna z velkYch recepci, poeadanYch pro piednosty rriznYch ritadri, a je oeekavano 1200 as 1500 hosti.

U vYchodnich dveis peijimaji dva dveinici elute listky a vpoueteji hosty do Bileho domu.

Zde, jako veude jinde, neni peileaitosti uvaaovat co dal delat nebo kam se obratit. Vlidne ruce v bilYch rukavicich ukazuji cestu k 0hromne aatne, kde demi sluhove odnimaji hostrim kabaty a klobouky a pobizeji je dale.

Plinio peed vami spousta ostatnich hosti plni dlouhou sin. Kdya se chystate zaujmouti misto na konci toho zastupu, napnou peed vami hedvabnou afraru a odvedou vas postrannimi dveemi do vedlejei sine Myslite si — domYelie — ae to je snad zvldetni vYsada ureene, pro vas, ale neni. I v teto sini stoji pied vami spousta hosti, a neda se nic delat nea trpelive zadit zamestnani, jet bude znakem cele navatevy v presidentskem sidle — stet a eekat v fade.

Nahofe v prvnim patte president s hosty vstal od vedefe a odeeel z jidelny za fanfar, iiran,ch namorniekou kapelou. President S

iry

i

y

choti a prtivodem zaujali sva. mista. Recepeni stroj zadal pracovat, aveak tada dekajicich, eiroka dvanact lidi, vypliluje dve sine v peizemi a celou VYchodni komnatu v prvnim patee.

Mate proto kdy se rozhlednout.

Peedevaim vidite, ae peehaneli lido, kteei vas ujiet'ovali peisnou formalnosti Uboru za takovYch peileaitosti. Vzpominate si, ze v eatne by-•

froeni schtize v prosinci.

Bratei a sestry jste zdvotile zvani k dtiletite schiizi a proto bez vyjimky se dostavte a vykonejte svoji povinnost jakotto vzorny elen aneb dienka vaaeho radix.

stupen blip k cili itagemu.

VYkaz nove ziskanYch elenri za uplynulY Iistopad jest poteeitelnYm drikazem, ie pfi spolupraci vyteenY cil 4,000 novych Menu' do pHatiho eervence, jubilejniho mesice naei S. P. J. S. T. bude dosatien. K nove prici veichni spo-, leene, cilevedome! lo mnoho tvrtlYch i plstenYch kloboukri, dernYch vazanek a aaketii je take dost.

Kdesi peed vami vystupuji hoste vzhilru po schodech a vy postupujete za nimi. Je-li nejake se v peed, deje se tak velmi ohledupine a hoste se nesnati druh druha peedejit.

Koneene dospejete ke schodfati, kde drai straa vojaci. Postojite tam nekolik minut a smite projit dalei hedvabnou peekaakou. Vystoupite po schodech a nahoie se setkate s lokaji, ozdobenYmi zlatYmi atifirami, kteti yam ukazuji napravo. Udelate nekolik krokri a jste ye VYchodni komnat y. Zde bezvadne obleeeni rieednici vas odvedou na konec etyf eirokYch tad hosti, obracenych tvaei k jihu. Divate se na zlacenY nabytek a veliky keiet'alovY lustr. A eekate.

Pied vami hoste v jedne fade kraei pees Rani konec komnaty a mizi do rizkYch dveii na pravo. titednici oddeluji hned z te, hned z one strany skupinu eekajicich, s naprostou nestrannosti.

Je temet iada na vas. Lido tesne peed vami se zaeinaji iadit. "Panove, kupeedur rozkazuje •porudik, dotknuv se ramene hosta, jena dal sve aerie peednost. ftada je utvoiena, porueik se podiva na vas, a vy take zapadnete do eady.

Pomalu kraeite pees komnatu, snaaice se neaoupati nohama. Ti kdo jeate eekaji, ziraji upeene na vas. Vy se s peedstiranou lhostejnosti divate na ne, ale kraeite dal. Nyni jste dospell k °nem rizkYm dveiim a jste podrobeni patravYm zrakirin nekolika muail ye veeernim riboru. Bezpochyby elenove Tajne sluaby.

Stale v jedne lade ubirate se pees malou mistnost. Je to Zelena, komnata. Za ni je ModrY salon. Nea do neho vkrodite, musite minout posledniho bezvadne obledeneho olena

Tajne slualay. Peekroeite prah a poprve spatIite sveho hostitele a hostitelku.

To je •yvrcholenim vedera. Radi byste se na nem zdraeli, ale neni yam to doptano. ZtepilY cifistojnik se briskne ukloni: "Vase jmeno, prosim"? Reknete mu je a on je opakuje nahlas presidentovi, nedivaje se veak na nej. President k vain vztahne ruku. Nasleduje Usinev, rychlY stisk a ocitnete se peed pani Rooseveltovou. 0na se take usmeje a potiese varn rukou, a — fr! — jste venku.

Trvalo varn dvacet minut nea jste se dostali do VYchodni komnaty a teicet minut, nea jste ji prosli. Aveak ModrYm saloriem jste proeli prave za deset vtetin.

Jeete trochu omameni, projdete 6ervenSrm salonem, kde jsou shromaadeni elenove kabinetu a ostatni hoste, s nimit president vedetel.

Peed vami je oficielni jidelna, kde 'demi dienici roznaaeji kolem dlouheho stolu nenapadne ky punee;kolaoky a solene mandle. Zde si oddychnete. Ve foyeru hraje namotnicka kapela v dervenYch kabatech. Hoste peechazeji ve velkern zmatku, rozhliaejice se po slavnYch nebo znamYch tvatich a oddychujice si po proaitem napeti. Ale lide za vami vas stale tladi peed sebou a tak podlehnete tlaku a odchazite.

Nyni postupujete bez peekatek. Rude v bilYch rukavicich yam ukazuji cestu dlouhou sini, kterou jste pied tim tak pomalu postupovaIi. Vyaadate si svrij kabat a dveke se peed vami otevtou. Z dekajici lady je zavolana autodroaka. Vstoupite do ni a vyjedete VYchodni branou.

Recepce v Bilem dome je skoneena.

Dva Cechoslovici ve gpanelske cizinecke legii.

SRPNU peed 15 lay lateen tii 6eU apaV V nelske hranice u Port Venderes. Fteeli pesky a v noci, ponevada nemeli ani epanelske visum, ani penize, aby si je koupili. Jeden z nich byl start tramp, kterY znal veechny jazyky trochu a adclnY potadne, a met vyslouteno jia y e francouzske cizinecke. Ti dva mladici, doma nezamestnani, mysleli, ae je svet ka s otevtenou naruci. Ve Figueras men jia vaichni potadnY hlad. Ten stars' jim poradil cizineckou, ponevada tam je semenec, told a sluaba aadna, zkratka sluabieka. To neni jako y e francouzske, kde cizinecka musi delat kolony smrti. Spariaci maji jen kus pobeeai, sena fleku, mastic karty, chodie za holkama a sem tam nejake. to straw. Mladici eli za nim jako ovce a teprve kdy nasedli do vlaku, zjistili, ae on s nimi do to legie nejede. Ueklibl se, iekl jim, aby to tam ell oeichnout, 'ae to mlademu eloveku neekodi. On pry na to neni zvedav, ponevada tit tam byl. Zmizel jim nato v zastupu na nadraal.

Z bileho Agecirasu bylo videt na druhou stranu uainy, Ceutu. A hudela tam nekde dela.

(Pokradovtini na str. 5.)

Strana 2.

Oddildopisovateiskf Dopisy, jet' by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Osmnactilete trvami 61. Obce Legionaiske v Americe.

Honston, Texas.

Uplynula jig cela iada let od nageho navratu ze zamoti, po ptekonanYch valednYch hrtz a povaleenYch bed. Cele osmnactileti zapadlo do neznama, do nenavratne minulosti a jette tu stoji nezodpovezena, otazka: "Vykonali jste , vgichni povinnost povalednou, jako jsme ji konali k narodu a k vlasti v dobe valeene?" Musime si bratii piiznati, to tato povinnost dosud spinena nebyla ate Cekaji nas mnohe velke a tetke ukoly, ktere musi bYti spineny, vtdyt' spineni jich jest otazkou cti katdeho deskoslovenskeho legionate v Americe. Bylo to prave ye dnech dubnovYch 1920, tedy pied gestnacti lety, kdy konan byl prvni sjezd deskoslovenskYch legionatil v Cleveland, Ohio, zaloten "Svaz" (pozdeji,v r. 1925 pfejmenovanY na C. S. L. Obec leg. v Americe), ve ktere se soustiedili v gichni bratii, kteii citili povinost soudrutnosti a povinnost dali prate. Od tohoto zaloteni snatill jsme se vtemotne ziskati take v gechny bratry liknavce, kteki po navratu z bojitt' evropskYch zapadli do sveho prostiedi a vice se jit o legionakskou svou minulost a svou legionakskou povinost nestarali. M dosud nepodaiilo se nam ptivolati vgechny liegionate ku spoledne Dnes, ve dnech kdy vzpominame osmnactilete trvani Leg. Obce v Americe, opetne piedstupujeme pied vas, bratii legionati, a volame k vam: Piihlaste se, podejte nam ruku, je toho tak pkikazne tieba, vtdyt' je nutno postarati se o socialne slabe, o ty, kteii jsou zde fipine oputteni, kteti byli odstreeni s hroznYm cynismem lidske nelasky a s fismetnYm opovrtenim. Bra-tit jest nesporne nutno, abychom se sell vgichni, v jednom spoleenem tabote, pod jednim legionatskYm praporem na jedne fronte svorneho postupu za uskuteenenim nagch spravedlivych, poctivYch poladavkii. Je tteba, aby se pkihlasili vtichni, bez ohledu na politieke neb nabotenske pkesveddeni, nebot' bezpravi a necitelnost boli katdeho stejrie, a pray° nage jest stejne pro katdeho. Bylo by veci nesmirne tetkou shaneti bratry nyni po Americe, kdybychom nemeli sve organisace, ale Oeskoslovenska obec legionatt v Americe funguje od sveho zaloleni dobte, ma za sebou bohate zkutenosti, jich bude mono vyuZiti v danim postupu a proto jest snadno a bez obtiti vybudovati mocn' kruh — pouhYm pkihlatenim se do organisace, jet mluvic spoleefiYmi tasty, za spoledne boly, musi jiste bYti slytena tam, kde at dosud jsou pied nami Ntechny dvete zavirany na pevne zamky. KatdY jednotlivY legionai si musi uvedomiti tuto nutnost a musi sam sobe kid, to jeho srdce nesmi bYti tak tvrde jako tech, kteii volajicim po pomoci uttedkovali jen sliby, a velmi east° krutY vYsmech. My, kteii jsme bojovali za idealni spravedlivY stat, za demokratickou republiku, musime pkikladem ukazati svYm bratkim zde, i rozhodujicim einitelum ye vlasti, to stojime stale je gte za temi idealy, kterYm vedeni jsme byli pod prapory Legie.

Bili jsme se proti nepiiteli, kterY po 300 roka nom bral ftechna na ge prava a nyni je tieba znovu se biti s temi, kteii se stali vfidi nom tak verolomni jako ti, kteii kdysi zradili sliby dane celemu narodu. Nechceme piece jineho net to, co bylo slavnostne slibeno temi, kteii ptedstavuji celY narod, ale cot at dosud nebylo spineno a co spineno byte nechce.

Pede o zranene, zmrzadene, onemocnele a zneschopnele legionake mela bYti posvatnYm zakonem celeho naroda. Bida a hlad techto nett'astnYch, kteii dali sve zdravi za ty, kteti je nyni odmitaji, jest hroznYm dokladem nebratrskosti a nelidskosti. Vtdyt' tito nati ho gi, ye velke vettine musi skoro tebrati u cizi organisace o svoji zachranu, a maji-li titi neat'astnici

Ve Ettedu, dne 2. prosince 1936. rodinu, jsou odkazani na milosrdenstvi srdci cizinou.

Toto macetske zachazeni vlasti s jejimi syny, kteti ji branili s nasazenim svych jest nejen dernym nevdekem, ale i hroznou povesti naroda nateho pied cizinou. Jest stydno ptiznavati pied funkcionati cizi organisace, za dlouhYch Sestnact rokil bylo tak mad° udineno vladou Ceskoslovenskou pro ty, kteti na poli hruzy svYmi bajonety ureovali budoucnost samostatneho statu. Ani jeden zdravY legionak v Americe netadal od vlady d'eskoslovenske j akekoli .odmeny za vykonanou povinost, vtdyt' si byl vedom sveho kroku pied vstupem do legie, ale my vtichni dlenove Ceskoslovenske Obce Legionakske v Americe musime pomahati tem, kteki nemaji nijake podpory ye svem kritickem postaveni a kteii maji pine pravo na tuto podporu od statu, kterY v nedavne dobe jette hodlal zvYtiti pense rakouskYm, neptatelskYm dustojnikfim.

Hle, jak se postarala zadlutena, a skoro vykrvacena Francie o sve vojaky, kteki hajili Matku Vlast! StejnYm zpfisobem mute se deskoslovenska vlada postarat o hrstku svYch invalidu v Americe! Vtdyt' se jedna celkem o smetnou dastku proti °nem obrovskYm obnosfn, jet vrhany jsou na zbytednosti a na blahobyt bYvalYch i nynejtich nepkatel statu Oeskoslovenskeho.

Protote soustavne jsou v gechny tadosti a urgence nezaopattenYch ignorovany, protote oni °puke/1i nemohou jit dele trpeti, volame vtechny nate bratry k bratrskemu a lidskemu einu, volame je k legionakske povinosti, apelujem na jejich deNtna srdce, aby nam pomohli v tomto tetkem boji a budou za to mite vrouci dik tech, kterYm ma bYti pomoteno, i tech, kteii na nett'astnYch nagich bratiich zaviseji. 0 Americe vytvotena byla v teskoslovensku i cele Evrope takova legenda, to v zemi jest katdamu nejposlednejtimu delniku lepe net u nas utednikovi a proto asi oni rozhodujici dinitele mysli, to vtechny na ge apely jsou bezpodstatny, to tiji-li flak legionakiinvalide v Americe, tiji v blahobytu a nepotiebuji toho, dello jest jim narod dluten. Spojimeli se bratii v jeden celek, dostaneme vyslyteni pro ty, o ktere se sami starati nemateme! Bude-li toho tieba, vystoupime i na forum mezinarodni s pattidnYmi doklady a budeme talovati na ty, kteii vedome pachaji zlodin na zneschopnelYch vojacich desl. revoluce.

Vtdyt' i amerieti fitednici pomocne akce nemohou chapati, prod vlada nate stavi se do takoveho hrozneho odmitaveho stanoviska tem, kteti pkinesli obeli nejvytti a vildi nim2 ma zavazky nejsvetejti.

Ceskoslovenska Obec Legionatska v Americe vykonala v zaletitostech invalidni othzky jit velmi mnoho, vykonala vte, co vykonat mohla, ale nyni jit je tieba spoleeneho vYkkiku vtech legionaft, tak aby vYkkik byl slytan nejen u nas doma, nybrt i na mezinarodzim forum, vtdyt' dole jit otaleti nelze.

Bratki legionaki! Byli jsme hluboce sklamani temi, o nicht jsme byli ptesveddeni, to jsou k nam fipkimnYmi, to jejich plamenna slova sill:Ai a zavazkii jsou nejsilnefAi mravni smlouvou, ktera se sklada pii loti umirajiciho. Byli jsme ulitteni vernosti a laskou, kdyt jsme odchazeli do zakopfi, jet staly se detnYm natim brattim hroby a piece tyto sliby u samotnYch hroby byly zru'Seny.

Bratti, volame k y am v pevne vice, ze vy budete eestnefg i, vetime, to nebudete takovymi, to vy nas nesklamete, to vy nas neopustite, vetime, to vy nas nezradite ate se pkihlasite vtichni do jednoho do sve bratrske organisace, ktera jest nate jedinou a posledni nadeji v 20,1nem postaveni odmrttenYch Za vernost vernost, za lasku laska! Podejte nam sve tvrde pravice, bratii! Oekame na vas! . . . . Dodkame se? . . . 2alujeme Budeme aspoil vami vyslyteni?

Volome k brattim . Bude nam odpovezeno, jako dovedou odpovidati jen nati nepkatele a vlada deskoslovenska? Ce se v gchni sejdeme ve spolednem S'iku a v jednotne fronte legionatske? fteknete nam, hoS1, "ano"! a srdce nate poleti yam vstkic . . .

Jerry Baletka.

Pozn. red.: Vetime, te vlada 6s1. republiky udini k podpote legionatil invalidt ve Sp. Sta-

tech rozhodnuti pfiznive. Vystavovati domnele Ci skutedne ktivdy es'. legionaktm invalidtm zpilsobene pled mezina,rodni forum rozhodne zavrhujeme. Byl by to postup chybnY a ekodlivY 6eskoslovensku. Nutno olehavou zaletitost ptednesti pattiene dololenou csl. vyslanectvi ye Washingtonu. tticl San Antonio, cis. 133.

PtiSti nedeli, dne Sesteho prosince uspotada tad posledni schtzi v tomto roce, schtzi vYrodni, tedy pii ktere budou provedeny volby Mkt pro ptiSti rok.

VYroonim schtzim pkildada se vetgi tost, neb jsou to schtze, pti kterYch se feel otazka rozvoje tadu pro nastavajici rok, volba tadovYch ttednikt, kteti jsou takto povaZovani za hybnou silu tadu. Ve vYroeni schtzi probirany jsou jine vaZne problemy jak to.dove a spolkove, tak take narodni, dobrodinne a vzdelavaci.

Ve vetgine ptipadech mnozi se navSteve schtzi pravidelnYm vyhYbaji, ponechavajice vkchnu zodpovednost vedeni tadu na bedrach Atednikt a nekolika elentm, kteti vkly maji eas pro schfizi kadovou, v§ak kdy oni odpodivali po celY rok, piece meli by si vyhradit des, alespori pro tak didelitou schtzi, jakou je schtze vYrodni a uka2e-li se, to je tteba zmena v fitade, jestli nekterY z ttednikii stave, se nevyhovujici nejakYm zptsobem, aneb je-li dosti mladych nadejnYch sil, tu je jen spravne, tyto nevyhovujici Atedniky nahradit a ponechat ptilelitost vesti osudy tadu elentm mladYm, kteti lepe mohou vyhovovat, dimt tad ziska k rozvoji mnoho.

Tedy ptipominam vtem elentun tadu San Antonio Cis. 133., to pkigti nedeli 6. prosince nit tad uspokade. svou vYrodni schtzi a provedeny budou volby fikednikil pro pkitti rok.

Sestry a bratii san-antonskeho kadu, marn k varn vgem tadost, byste vYroani schuzi dne 6. prosince dle motnosti v gichni navgtivili a ph vYberu a volbe fikednikt fidastni byli, pamatuji jen na prospech tadu.

Jak jsem zaslechl, zabavni vYbor ptipravuje s ptispenim spolusester po ukondeni schfize svadinu. Sestry jsou tadany, by pkinesly zasobu jidla, at' zakusky neb i nejake sladkosti.

Rad obstara zase neco k zakuskiim, tedy bratii by se postarat, by sestry odnately eiste misy a kogiky. SchAze jako vtdy zadne ptesne ve tki hod. odp. v sini W. 0. W. Nita rok osmnacteho btezna 20. vyrodi zaloteni kadu a tad pkeje si oslavit sve 20. vYrodi domaci slavnosti a uvedenim 20 novYch Menu, a proto tadam vtechny sestry a bratry, maji-li zname, kteti nejsou &len! Jednoty, by do schilzi ptigtich oznamili vtechny, kteti jette nejsou eleny, jejich jmena a adresy, neb mne oznamibych mohl udinit fipinY seznam jmen a pak ptedat jej organizatoru br. F. Kadankovi, ktery ostatni vge zatidi a postara se o ziskani tech.

Ptitomne na seznamu nemocnYch nachazi se br. S. Bena a jak jsem sam se ptesvedeil, nemoc je vaZna, neb br. Bena je pokroeileho yeku. Pkeji br. Benovi to nejlepti, to co je nam vgem nejdraZiti: "Zdravi".

Na zdar a na shledanou pti gti nedeli ve vYrodni schtzi ye tti hod. odpoledne v sini W.O.W. Jsem s bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, t. C. tajemnik. itad Frant. Palac10, els. 21. v Engle, Texas.

Bratti a sestry!

Timto se yam dava, na vedomost, to v prosinci bude vyroeni schtze, abyste se hledeli dostavit v pottu co nejvice, neb se bude volit nov' pokladnik. Mini se odstehovat do Houstonu, tak se musi zvolit jinY, tedy se hlaste o fitad.

Dale yam musim oznamit smutnou zpravu, se nam zas odebral jeden bratr a to bYvalY ptedseda 0. L. Smith tam, odkud neni navratu.

Neni ho jet vice, zemtel v nedeli dne 22. listopadu a 24. byl pochovan na mestskY htbitov v Schulenburg. Budit mu zeme lehka a zarmoueerie potet Bth. Tak bratii nezapomerite na prvni nedeli v prosinci! V padu Apatneho podasi bude schilze druhou nedeli, toti2 dne 13. prosince.

S bratrskYm pozdravem zustavam, Chas. Jalufka, tajemnik.

ye sttedu, dne 2. prosince 1936.

MIKULAg V DALLAS. Ano, prosim, Mikula g bude v Dallas, a to hodne brzy, asi tak akorat na ten den, kdy ma se objevit v kagcle spotadane lidske spoleenosti, aby pochvalil a podaroval hodne a poslugne, jak velke tak male, — a potrestal ty neposlu g g jak velke tak male. Ov gem, ze ptijde v-ne, te obvykle spolednosti andela a d'abla, kteti budou dle jeho rozkazu udileti bud' nejake mlsky nebo vS7prask. Mlsky bude udilet ten andel tem hodnSrm a vYpra gek ten d'abel tern, jak se Mica, darebakilm.

Kde to to bude???? Inu, v sini tadu Pokrok Dallas, eislo osmdesat etyti! A my se jig na to vgichni tegime, jaka to bude 'Yana, zabava. Bude to na prvni nedeli v prosinci a nag tad eini jig dnes ptipravy, kdyg chodi Mikulag od chalupy k chalupe a od statku ku statku a dle zasluhy udili odmenu.

V minule schuzi rokovali na gi eleni o nejake lepgi zabave aneb programu na prvni nedeli v prosinci, a tu si kdosi vzpomenul, ge ta nedele ptipada prase na den Mikulate, a hned byla velmi zajimava, Atka ku projednavani. Bylo vzpominano dob mladi ye stare vlasti a kterak se kag0 tegil a zaroveri ba.1 ptichodu Mikulage.

A po nejake chvili jsme men peknSr ne.ert neobvykle zabavy, ktera obnovi vzpominky na /Wadi pro ty na ge stargi eleny a zaroveri ukage nagim mlaciS7m elenum a nav gtevnikiim firyvek ze givota nageho lidu ye stare vlasti. Bude to nedele zabavna, a te g i pollard, a my vas vgechny uptimne zveme k fidasti. Mikulas ptij de as tak o pill desate i s jeho dvolaniny a bude udilet cukrovi a otechy a tieba i jine, neberne "oVoce".

Nezapomerite tedy, ge ta zabava jest v sini tadu Pokrok Dallas, cis. 84., na Floyd a Cantegral, a ptijdte se mezi nas pobavit. Vstupne jako obyeejne: Many 25c a pani 35c, a pH nagi tadove hudbe se to tandi bajeene. A nas Vagek K. vas pobavi tou novou pisnidkou o tom kocourovi, a to ul je neco "wert" samo o sobe. Tobude-li v dobre nalade, v ni g on obyeejne vgdycky je. Tak: puntik a dost.

S bratrskYm pozdravem za tad Pokrok Dallas, Cis. 84.

Frank B. Steiner.

NEJLEPgi KAMELOT, ROZNAgEe NOVIN. Alsasane v Patigi jsou podnikavi a dati se jim. V kagde dtvrti a na ka gclem boulevardu maji svou hospodu, ktera je jina, ne g patigska kavarna nebo restaurace: je tu alsaske pivo, ponekud lepgi neg gpatne pivo francouzskych pivovarri a je tu kuchyne, ne tak ji g francouzska v pravem slova smyslu.

Sedime v jednom z techto alsask3ich podnikri a bavime se s mlaciS7m zahradnickYm delnikern, kterS7 pracoval s Oechy. Nemt ge se je vynaehvalit a naudil se od nich to, eemu se lido nejsnadneji udi: nekolika nadavkam, ktere, pronati-li je Francouz, zneji docela pflvabne.

Pojednou — bylo to v ulici blizko boulevardu St. Denis — vbehne do polokavarny a polohospody — nadhernS7 vleak. V dumaku ma narovnano aspori deset vYtiskil velkYch francouzskS7ch novin. Wive net tekneme, co vgechno tento umelec umi, zminime se o jeho historii a historii jeho -pana, ktera je dojista dojemna. ftekli byste — nebogtik Ri-Tin-Tin, ale toto neni jen dresirovane zviie. Tento vleak — dosti start, jako by mel srdce. Ti dva jsou kamaradi. Poslygte: Narodil se na Marne, neznamo v ktere vesnici. Tehdejgi vojak v pekle valky — ujal se gtenete a kdyg vge bylo skoneeno — vratil se s nim do Polite. Jenge — start kamelot, s eernYmi brflemi a bilou holi — bohutel, pti gel o odi. Tu zadal pes, vernS7 pes, splaceti nejak svfij dluh. Dali se na noviny, prodavaji je stolu ug nekolik let a giji dobie. Jsou sami dva, v torn boutlivem patigskem svete a odmyslime-li invalidni vojenskou rentu, ktera, je ye Francii dost slugna. — bylo by mogno Hci, ge bYvale gtene givi bSrvaleho vojaka.

On mu tika hochu. A jak to ten "hoch" viastne dela? Hned u prvniho stolu zastavi. Jeho zastavky maji naprosto pane intervaly.

Koupig, nekoupig, my dva se nezblaznime. Tak obehne celST lokal a tomu, kdo koupi, se je gte ukloni.

vim.

Kdyg mu dojde zatoba, vrati se k pultu, kde Teti slepcova bragna. Sam si pekne ptipravi a srovna novou zasobu. Povinnost je gte neni skondena — "hoch" jde pro inkaso. Nyni to nejzajimavej gi: nemaji vgichni 30 centime za gurnal. Plati se i vettimi mincemi. Zvite si pamatuje, kdo mu co dal a k tomu stall jedno. veta: "Jdi, dej panfun zpatky!" To se stane.

Pak si vleak stoupne nejak, aby nan bylo odevg ad videt. Zatanei, zazpiva a zaplaee. Potom se velevag ene spolednosti zdvotile uklani na vgechny strany. — "Prodal byste ho?" pta se nejakYllougtik. Ale dtive, ne g slepec odpovi — zavrti "hoch" hlavou. Kdepak! DobrY pes neni nikdy na prodej — a tomuto zviteti je asi souzeno, aby jednou zaglo za hrozneho natku u rakve sveho kamarada. Led, zatim se mageme s nimi jegte rozloueiti a je gte doufati v ptigti shledanou. Dva poutnici ji g mizeji v mots svetel pati gskeho vedera.

F. Klatil (Patig).

Austin, Texas.

Ted', kdyg katc1Sr se najedl krocant a progil krasnY svatek, vzpominame si na Uspech slavnosti, kterou potadal klub echie pro na ge rodide, exstudenty a ptatele. Na slavnost ve sttedu veder ptiglo asi 150 lidi. Bylo to pro mne skutedne pote geni, protoge jsem se setkala s mnoha znamYmi a te g jsem poznala poprve mnoho jinYch krajanu. kednici miuvili velmi zajimave Byli to: piedseda kiubu Oechie Albert Vangura, nas profesor Dr. Mieek, Dr. Jos. KopeckS7 ze San Antonio, student Frantigek Horak, soudce C. H. ChernostY, statni tajemnik Matocha, senator 8ulak, poslanec Herzik a Roman Bartosh, bYvalY ptedseda spolku eeskoslovenskYch exstudent y texaskYch. Jeden tednik se zminil o tom, ge mame letos v eegtine 86 studentu, nejvetti podet, kterS, jsme kdy meli. KattlYm rokem mame vice 'deskS7ch studentfi. Pracujeme, abychom dostali nejmene 100 studentil pti gtim rokem, protoge potom bychom dostali vYpomoc pro Dra. Midka.

Toto je dulegite, protoge nag profesor ma ted' mnoho prate a opravdu pottebuje pomocnika. Nag odbor eegtiny by se zdal cizincfun vetgi a mohutnej gi, kdybychom meli dva profesory, tak k tomu pracujeme. Doufame, to at podruhe budeme miti slavnost jako tu, co jsme prave men (a to bude zase za dve leta), budeme miti alespori 100 studentil a dva profesory eegtiny zde pti universite. S pozdravem, Rosalie Bila. tad Spravedlnost, cis. 121. v Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas gadam, byste se dostavili co nejvice do schilze, kterou budeme odbYvat prvni nedeli v mesici prosinci. Ponevad g je to vS)rooni schrize, bude i volba Utednikil a proto je na vas vg ech, byste si zvolili dobre fitedniky, a pak aspori budou vg ichni spokojeni. Schrizi zahajime v 1 hod. odpol., neb bude hodne prate, budou i knihy davany do potadku. Pak, kteH jsou pozadu s placenim, at' se hledi vyrovnat. Tak bratti, i vy sestry nezapomente na tuto schrizi prvni nedeli v prosinci, v padu gpatneho podasi druhou nedeli. S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad, tajemnik.

PSANO JEN PRO t'ENY. Co eestna a uptimna, gena pigi toto jen yam genam. Kag da, rozumna, z Vas uzna, ge s takovSn dopisem jdu na vetejnost JEN a POUZE pro Vag e dobro. — Kdyg jsem byla pied 7 lety v jinem stavu, dostavala jsem v 6. mesici tehotenstvi v g ivote a v okoli slepeho stteva stragne bolesti, jakoby se tam nee° trhalo, v matce zaealy dra g dive prudke bolesti a gel ze mne hrozne pachnouci vYtok. Lekat tekl, ge je to z viedu na matce, nacpal masti a bavinku, dal leky na vyplachovani, ale v ge ptineslo jen chvilkovou ulevu. Celt, spodni Cast Vela byla pak tak pina svrbive a kousave vyra gky, ge jsem se vgdy do krve rozdrasala. Byla pry to kousave, cukrovka, co g rntj lekat nevetil a tail mne, ze po porodu bude vg e 0. K., ale nebylo. Opetne hrozne bolesti, dlouholeta zacpa s vetrama neusta,le trapila, east() jsem byla naduta k prasknuti, ptig erne bolesti hlavy, oei jako sklenne, galudek bolel, 'dela a spavala jsem Casto skreena

Straw' I. skorem v klubko, bych bolesti vydr gela. Teti kosti a stehna bolely, pichani, svrbeni, lamani ye vnitt i zvenku, nervosni, v oblideji sive skvrny, bolestmi easto se svijela a tak seslabla, ge jsem se cela ttasla. Sedm let jsem se tak trapila, at koneene jsem koupila od pana Bernard Sttige, Box 712 San Antonio, Tex., radiove kompresy. Prvni tYden gadna, uleva, druhST tyden zdalo se bYt hilt, ale za mesic zadaly bolesti mizet, 'a za 5 mesicil u givani StiltovSrch kompres jsem cela &sta., zdravou plet', veene vetry a zacpa prye, jsem skoro docela zdrava, pracuji Cade, ale jsem ted' tolik gt'astna a radim yarn, mile etenafty podobne trpici, nedejte se te g od koupi SttitiovYch kompres nevedomYmi a zlomyslnYmi lidmi zdrgovat, (cog povaguji za zloain), zkuste kompresy, kdy g mne ug ted' skorem ripine uzdravily a mnoho jinSich lidi teg, prod by Vam nepomohly? Kahle slovo zde je pravdive a mohu to kdykoliv odptisahnout, ale popis meho trapeni jest jen easteenS7 . Timto dopisem konam svou povinnost k blignim a budu mit radost, kdyg jinYm podobne trpicim kompresy pomohou jako nine. Vage uptimna Anna Mleeka, Box 52, Bairdstown, Ohio, dne 26. listopadu. 1936. ft4c1 Slovan§ti bratii, eislo 34., Caldwell, Texas.

Mill bratti a sestry! Bud'te tak dobti a ptijdte vgichni do ptigti schrize, kterou budeme potadat prvni nedeli v prosinci. Bude-li gpatne podasi, tedy druhou nedeli. Budeme miti volbu itredniku. Kteti jste dlu gni, tak ptijd'te se vypotadat, ale nezapomerite a ptijdte vgichni. S bratrskS7m pozdravem, J. G. Charanza.

Robstown, Texas.

Tak jsme byli zase jednou v Crosby na navAteve u deti a pH to ptile gitosti jsme se stleastnili divadla na Studewood, a paneeku, stalo to za to. Pan StudnienY jig mel svfij referat o divadle nvetejnen a ja jen dociam, ge on nic chvalou neptehani. Pro me je nejvet gim porkgenim, sejiti se starYmi znamYmi, tak ku pt. s br. Hrugkou, kteremu jig tahne na devaty ktigek, s br. a sestrou Truxovou z Alvin, a j bedrit, ge tito dva pti prvnich jejich svatbach tolik gratulaci neobdr geli, jako pH a po svatbe Tegilo me,ze uznali grautlaci ode mne za nejlepgi vgech, co obdrgeli. Navgtevu men velikou, toho mista nikde nezbS7valo, ba chybelo.

Rolnici maji vgude taktka poorano, co g malokterY rok o tomto Case bYva. Take nas velice potegilo, kdyg tamnej gi banket, Mr. Fortner, pochvalil nage zete, pravil, to p. Jan PetroskY jest nejlepgi farmat v okoli a p. Jan Petr vsr ge ma stale dost prate-bornYmechanik,prot v jeho garage, je lehko uvetiti. Na zpateeni ceste domt zajeli jsme do Danbury, podivat se na nagi osmdesatku, kterou nam novo, silnice, stavena z Alvin do Angleton, ptetina. Chtel jsem teg mluvit s nagim sousedem p. Novakem, kterSt vgak nebyl doma. Oeho ale nejvice litujeme je, to jsme nezastihli doma pi. M. 8krabankoyou, ktera byla na nav gteve u dcery v Crosby a my o torn nevedeli. No, musime doufat, ge se jegte sejdem. V Crosby v pondeli dostali hezicSr &At' a ani on nestali a bylo videt, 'ge prgelo ag za Bay City, ale u nas, kde na cle gt' se eeka s tougebnosti, neprgelo vribec. Zeleniny zaeinaji trpet a kdo mute, zavodriuje. Nove hlavkove zeli je jig ke koupi, ale jen v drobnem obchode.

F. J. Moravek. tad Bratii Svobody, els. 67., Schulenburg, Tex. Bratti a sestry! Na vedomost yam davam, nag tad bude odbSivat dillegitou schuzi prvni nedeli v mesici, to bude 6. prosince ve 2 hodiny odpoledne. Bude volba ritednikfi. Tak se hled'te bratil a sestry v gichni v hojnem poetu dostaviti. Nejste-li s nedim spokojeni, tak mate ptilegitost to ye schuzi oznamit. Take jestli ma nekdo nem pro dobro tadu, tak s tYm 6. prosince ven. Jestli nekdo ma nejakeho noveho elena, tak ho oznamte. Tak bratti a sestry, seberte nejakS7 ten zakusek sebou a obzvlatt' nejakou tu klobasu, tak to hned ptijmem do fadu, a o nejake obeerstveni k tomu se u g postarame. Tak ut skoneim a do ptigti schrize. Tak vgichni bratti a sestry: Na shledanou ve schuzi dne 6. prosince! Zristavam s fictou, Louis Dybala, tajemnik.

Strana 4, Holland, Texas.

Prod vy tam panove ye West se nekde eoukate, kdy2 hollandskY Woytek jede veskrze yak mesto? Zabodime z highway vYchodne do vaeeho Main street schvalne, by nate mama podarovala teSkYm norakem p. Lednickeho, (je-li jeete vdovcem), jednYm vyoistenYm p. Moueku a pane' do eervena ji g hotoveho pro p. Morrise. A tu mat, vee pozaviranoIJatku, podivam se do banku na Pavla Skrabanka, jake drobne, neb kdo vi, nejsou-li v Dallas banky pi "broke". Dame mu morgie na "Pontiac", neb dert vi jak kara bude dopadat nez dojedeme zpatky dorm-a. Ty eofere jedee, jako bys mel ke.ru ptepinenou gasolinem. Bank zav •enY take.

All right! Pojedeme pryd! MoSna, Se nekde na nekoho kapneme, kterY take kapanek Cesky mluvi.

Cestou zpatky jsme jeli v noci a nestaveli nikde, napinili co se napiniti dalo a klapali to pies Ceske neeeske kraje ptimo domu, i pies jakesi Italy jsme jeli, ale Rankly jsme si neveimali. VSude dobte, doma nejlepe.

Nekdy jsem bydlel take v chladne kranne, ale vy tam trochu severne mate ne chladno, ale zimu!

J. R. Woytek. kid HvezdnatY Prapor, cis. 55., Tours, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Doposud tento rok jsme odbYvali schiize druhou nedeli v mesici, aveak v listopadove schdzi bylo ujedno.no, by se prosineova, sehtize vYroeni odbYvala prvni nedeli, v padu epatneho poeasi druhou nedeli, p •i ktere sehuzi si mame zvoliti tadove titedniky pro ptieti rok. Bude-li least Menu zase takove, jako v jinYch schilzich, 6-10 elenti, tak ty fitady zase zustanou tern starYm elenum.

Minuly tyden me navetivil br. SenkYtik z Rosenberg, neb jej sem poslala HI. Uiadovna ku ziskani noveho elenstva Nevim jak pokraeuje ye zdejeim okoli v naboru elenstva, neb u ri es kterYch bratrt neni pro Jednotu zajmu, otec i matka jsou eleni Jednoty, ale svoje ditky daji do Life Insurance, ale pied svetem se chlubi, co pro Jednotu vykonali. My jsme taky dostali do tadu nekolik Mend, ktere dtivejei br. organisator ziskal, ale jen pro Skodu Jednote i I'ddu, neb jsme jich museli vice jak polovici vyloudit pro neplaceni; nektei nebyli ani rok v Jednote.

Jsem zvedav, kdo bude platiti to zvYeeni tech $5,200 tern fitednikum, budou-li to jen dlenove v there A, nebo bude i zyfeeni tern elenum co drSi tiidu B, C a D. Bude-li to zvYeeni platiti jen ta mrtva ttida A, tak muSeme nazvati posledni sjezd hrobati Jednoty. I ja byl delegatern na poslednim sjezdu v East Bernard, ale hlasoval jsem proti kahlemu zyfeeni ktere se mi u nekterYch Made zdaly pfehnane. Co sjezd v Ennis svou eetrnosti nastiskal, to tento sjezd prohazel.

Br. vyslanci, kteti piljdete do sjezdu v Taylor, tak se hled'te veichni dostati do ptedu, zrovna k br. sjezdovemu ptedsedovi, by vas vial, Se se hlasite k slovu nebo k podani navrhu, neb net vy jej napsan donesete br. ptedsedovi stane se, Se poda nekterY br. vptedu navrh na ukoneeni debaty nebo poloSeni na still a jste v konci.

Prvni den sjezdu i kdyby byl ehtel br. delegat ku br. piedsedovi nebylo media°, nebo pro epatne rozestaveni stolti a Sidli se nemohl Sadny mimo tech yptedu, nikde ani ven dostati.

Videti Se i stare veci jsou nekdy dobre. Tak se stalo i ted' na sjezdu. V roce 1916 na sjezdu v Galvestonu br. Tome Ptikryl z Penelope podal navrh, by byl ptidan dtad vrchniho lekate pro Jednotu. Navrh poraSen a ted' za 20 rokd sam br. Kubena se za to ptimlouval, by ten ticad hlay. lekate byl u Jednoty ziizen, Se mame v jiste tilde mod funrti.

Dopis ses. BoSeny JeSove z Dallas, kterY byl uvetejnen ye Vestniku, se nam velice libil. Piste sestro 'Casten. Br. red. eini pti jejim dopisu poznamku, by eleni se lepe seznamili se stanovami. Vim dobte, Se veteina Mend rozumi stanovam tak, jako ta matka kdy2 dostala od syna dopis z Ameriky, kde ji psal: "Maminko, byl jsem sick, ale ted' jsem olrajt " Mila matka v domneni, Se syn v tirade povy gil, tak sebrala dopis a s kfrin se setkala, kaSdemu se chvalila, tie leg kiuk zde byl k nitemu, v Americe Weal

stfedu, dne 2. prosince 193e. gtesti, drive byl sikem a ted' uS je olrajtem.

Podasi mame epatne, ka2dY tYden tu prel, poorano nic, nekteti maji i bavinu v poll a ti, co se budou stehovati na nova mista, na to epatne hledi. S bratrskym pozdravem, Louis Svaeina, tajemnik.

Rad Rozkvet Buie, cis. 81., Needville, Texas.

Cteni btatti a sestry! Timto se vam oznamuje, Se nas Sad bude konati svoji vYroeni dne 13. prosince 1936. Zaeatek ptesne o jedne hodine odpoledne. Dostavte se v pinem poatu a vyberte si iitednimky dle sve chuti.

S br. pozdravem, Aug. Teykl, tajemnik. kid Corpus Christi, Oslo 79.

VYroeni schtize tadu Corpus Christi Cis. 79. potadana bude v nedeli odpol. dne 6. prosince.

Budou pravidelne volby iltednikii pro ptieti rok a jine ddleite jednani k vytizeni. Take noveho Clena a sestru mame k uvadeni. Po SPJST. schuzi bude schilze sokolska. Proto se veichni dostavte zaveas, aby bylo dosti dasu pro schilze obou teles.

Mame zde ptitomne suche poeasi a zda se, Se zelinati letos mnoho neztr2i, neb v suchu zelenina epatne roste. Jeliko2 je nyni honebni sezona a je veteinou po praci a sem k ptimoti priletaji ptezimovat velka, stada tech rilznYch °peened, slyeime veude jen se chlubiti, kolik jich uS a jak fortelne dostal. 2e se to neobejde bez lovecke latiny, je samortejme, neb jeden druheho dice pteddit. Tak tuhle vykladal net &tine Eda Regmund, kterY se vratil z Noveho Mexika, kde byl menakrem dkny, jakeho tam zasttelil parohade. Red se vedla oveem pti pive v Alamo u natich "klukt". Ediiv parohad rosti do idasnych rozmerd, aS byl skoro Best sttevic vysoky a pies celY "countr" dlouhy. To uS dobralo br. Krueinskeho a pravi: "No, Edo, tak pratit bys nemusel, tak velikY ten jelen snad piece jen nebyl." Na to Eda • "Ale jako dvouleta, jalovice, to byl. A pojedeme tam po nedeli spolu na hon a ptivezeme zrovna takoveho." Jestli uS jeli, nevim, ale doufam, Se na me s kusem jeleniho nezapomenou, al se vrati. Na zdar!

Chas. Holasek. kid Pokrok Sweet Home, eislo 63.

Cteni bratil a sestry!

• Ve schuzi odbYvane dne 8. listopadu 1936 byli stati urednici aklamaene a site: Jos. Haidecker ptedseda, Jan Student mistoptedseda, Joe N. Morris tajemnik, Emil Kutae fleetnik, Anton Bordovsky pokladnik, John Haidecker prdvodei. Ptistoupily nasledujici deti do Detskeho odboru: Raymond E. Bordovsky, Irvin Valenta, Irene Valenta, Voiles Valenta.

Bratti a sestry, bylo mi natizeno, abych vas yeechny, kteti mate piljeky a noty budou do ptieti schilze splatne, aneb tadu dluSite, a veichni udelali potadek a sve povinnosti zapravili, neb nate tadova kasa je chuda, tak nemuSeme za Sadneho funrtni poplatky na Hlavni Rad za nej posilat. Vite veichni, ze ted' mame dluh a tu musi nas tad hledet k tomu, aby vee skolektoval. S ptestupni listinou od tadu Velehrad Cis. 19. ptistoupil k naeemu tadu br.

Karel Kahanek. Tak bratti, ka2dou schtizi mame novo eleny co ptistupuji k nakmu tadu a jestli ne Cieni, tak do Deckeho odboru ptistupun, a DetskY odbor jest zallad pro budoucnost nag S. P. J. S. T. Nati bratti a sestry by meli na to hledet, aby jejich ditky nedavali do cizich ponet'oven a dali je do naei SPJST. LepSi poneteni nedostanou nikde a za tak malieke poplatky.

Pozdrav na celou Jednotu a na toho, co ty puntiky dela take troAku s bratrskym pozdravem. Na zdar vat, Joe N. Morris, taj. itad Moraveti Bratti eis. 6.

V nedeli 6. prosince o 1:30 hod. odpoledne flat tad kona vYroeni schuzi, ku ktereS dostavte se v pinem poetu. Budou volby fitednik0, uvadeni nekolika novYch elenil. Na shledanou v nedeli. S br. pozdravem, Fr. Pibil, taj.

Uhlad'te eel°, zjasnete oko, vztyete radostne hiavu a mluvte duraznYm hlasem a zdravte Sovialne lidi. Potom by vase srdce muselo bit wawa na karaen, jestliie poznenahlu neroztaje.

Williams James.

Oznameni intati a cliketivzdani.

S bolnSrm srdcern oznamujeme vtem nagiin prateliim a znamSrm, Se nag milovanST maniel, otec a dedeeek Josef Cattik st. zemtel dne 23. listopadu 1936: UloSen byl do lfma zeme na katolickS, hrbitov dne 25. listopadu 1936 y e Frelsburg, Texas, za fieasti mnoha lidu zblizka i zdali. Narozen byl v osade Pisek, Texas, dne 14. rijna 1876. ZemtelS r zesnul tine po dlouhO trvajici nemoci ve stati 60 rokii a 13 dni. SrdeenS7 dik vzdavame dp. Schroederovi za vykonani pohtebnich obradu a za slova iitechy, ktera nam na dlouho utkvi v srdci. Takte2 srdeenST dik vg em darcum kvetin, jen/ rakev s pozustatky zemteleho ozdobili. VrelS r dik spolubratrUm radu Pokrok Texasu Cis. 1. S. P. J. S. T. za neg eni rakve, neb zeni ely k onomu spolku prinaleSel. Dale srdeene dekujeme vgem znamSrm, kteri pri umrti nag eho mileho manSela, otce a dedeeka jakSrmkoliv zpilsobem nam napomocni byli a na g /al zmirnit se snail". Jegte jednou vi.e1S7 dik vgem, jen2 zemteleho k je ho poslednimu odpodinku doprovodili.

DrahST manSeli, °tee a dededku, spi sladce v hrobe svem, my na Te nikdy nezapomeneme.

Truchlici pozfistali: Marie Canik, manSelka.

Josef, Alfred, Rudolf, August, synove. Marie Janig , Berta Vostarek, Hermina Kubidek, Kristyna, Vlasta, Antonie, dcery. Jos. Janis, Jan Vostarek, Jos. Kubieek, zet'ove. Ema Canik, Marie Canik, Marie Canik, snachy. Frank Canik, polobratr, a 19 vnuka. kid Jarornir Os. 54.

West, Texas.

VYroeni schtze naeeho tadu ptipada na tuto nedeli 6. prosince. Zahajena bude k vuli mnohemu jednani uS v 1 hod. odpoledne. Po podani celoroenich zprav rilznYch vYbora budou volby uredniku. Oleni, kteti jsou s placenim pilspevkt pozadu jsou timto uvedorrieni, Se v padu, kdyby se do konce t. roku nevyrovnali, Atednici budou (ae neradi), nuceni s nimi naloziti dle zneni stanov.

S bratrskym pozdravem, Emil W. Popp, tajemnik.

-

kid Moravan, eislo 42, Brookshire, Texas.

Cteni bratti a sestry! 'remit° tadky yam na vedomost davam, Se budeme dne 13. prosince odbYvat vYroeni schtizi tadovou SPJST. a taky zaroveil schuzi RVOS. Take deetni vYbor ma ptehlednout knihy a je na tade volba fitednikii na ptieti rok 1937. Tak bratti a sestry, jest to vStrodni schtze a jest zapotrebi v gech dleml pritomnSlch, neb bez clenu neni man() volbu firednikfi provest. Bratri, kteri jste pozadu s poplatky radovS7 mi a firoky z pfijeky, hled'te to dat do poradku ku konci stareho roku, at' se to nemicha v nastavajicim roku. Tak bratti a sestry, pamatujte na toho 13. prosince, pro ptipad gpatneho • podasi na nedeli treti.

Take musim zdelit, Se jsme v mesici tijnu prijali jednu Clenku do Jednoty, jest to Francis Fojtag ek a prijata byla do ttidy B. Jan Machad.

S bratrskym pozdravem, Rad Dubovy Raj, eislo 126.

Bratti a sestry! V nedeli 6. prosince pripada nag e vS7rodni schaze. ProtoSe predleha jednani a budou konany volby Atednikt, jste Sadani dostaviti se do teto schfize v podtu riejJos. Foit, taj. vetgim. S br. pozdravem,

PODEKOVANi Vzdavame veep naeim ptateldm netsrdeenejSi dik za detna blahoptani, -kterYch se nam k naeemu sfiatku dastalo.

0•1110.0•1•1■0411•11.0.111.0.11MIk

MAN2ELE TRUKSOVI, z Alvin, Texas

Ve stfedu, dne 2. prosince 1928. fad Pokrek Texasu, cis. 1. Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Tak jsme ut na sklonku roku 1936. Nebude dlouho trvat, budeme jen vzpominat na to, co jsme dobreho udelali v rote minulem, jak v vote rodinnem, tak i spolkovem a narodnim.

A tak vas upozorriuji na nati vYroeni schtzi na druhou nedeli v prosinci, odpoledne ye 2 hodiDostavte se, kterY budete jen trochu mod., neb je na ease, aby nate schtze byly lepe navAtevovane. A pak kdyt nas tam bude dost, tak si budete mod zvolit tadove iftedniky dle libosti a ve prospech spolku. Je nas pies 200 Mentz a ye schtzi hnedle jen par, a k tomu fad eislo prvni, tak ukatte t* e jsme i prvni v navttevovani schtzi. Tak nezapomerite a dostavte se, a jestli nas bude vice, to si to obeerstveni objedname, tfeba tern AdoMtn to "butlove". Take upozornuji faclove tajemniky, ktefi rozesilaji ladosti o podporu jejich domacich elent, aby si utettili pottovne, neb nas fad, jak mne bratr pfedseda upozornil, nepodporuje eleny jinYch tacit, ponevadi nate spolkove. kasa to nedovoluje a fadove usneteni take. Na ptisti rok bude mit nate Jednota jubileum 40 mkt. ptsobeni. Nepamatuji se na to, neb jsem byl v Texas teprve necelY rok, ale tolik vim, le pied 20 lety, tehdy jak jsem se ja. stal Menem, to byla radost jit do .schtze, neb sin byla pina a 'dude bylo tivo a zprava zabavniho vYboru byla potetujici. Dnes jsou to jen vzpominky.

Noveho nevim nic. Bratte Bartok, pike dasteji vase pietky do Vestniku. V poslednim eisle je malo dopist a Vestnik bYt vetti na ptisti rok. Take strYeek Jan Lukat necht' pite.

Vate dopisy rad etu. S pozdravem, Ed. L. Hrutka, tajemnik.

Rad Nova Vlast, eislo 37, Sealy, Texas.

Broth a sestry, jste abyste se dostavili do schtze druhou nedeli v prosinci, ptesne o jedne hodine odpoledne. Taktel bude volba ittednikt pro pfitti rok 1937.

Take eleni a elenkyne, kteti jsou se svYmi poplatky pozadu, aby se do se/lute dostavili a hledeli se vyrovnat. S bratrsItYm pozdravem, Norbert Jet, tajemnik. itad Columbus cis. 58.

Hungerford, Texas.

Mile sestry a bratti!

Sdeluji varn, se dne 6ho prosince pfipada nam vYroeni schtze, tak se hled'te vkchni dostavit, neb ptitomnost kakleho Mena jest 2adouci, zvlatte tech, kteti jsou hodne s placenim pozadu. Za druhe, pkipada nam volba tfednikt, a bude tadoucno poopravit nate domaci pravidla. Nemile se mne dotYka podobne upominani, ale pomoci neni, neb nekteil eleni si mysli, je to jen povinnost wednikt schtze navttevovat a dokonce i o rodiny se starat jim neptinaleti. Bratti, vzpamatujte se, a prosil bych v zajmu vas samYch a vatich rodin, abyste vice dbali vatich spolkovYch povinnosti. V mnohem ptipade za dnetni doby je ten tivitel rodiny stale v nebezpeei.

Bratti, toto je mtj osobni nahled: le dnes v to strojove dobe je zajic mot bezpeenejti neali elovek. Nemam tet na rtlich ustlano, ale diani se neopta jak vim se mnohemu 'Menu, a kolik je spolku dluten za celY rok.

Na shiedanou dne 6ho prosince! Va g spo0. Muniza, teetnik. lubratr, kad F. B. Zdrifibek Cis. 112.

Mill bratil a sestry! ye schtzi 8ho listopadu odbSrvane byl pit at k nag emu tadu Jan Kariak na tisic dolart, tab.

D., ktereho ziskal br. Senkyfik. Z Jednoty vystupuji dve mlade elenky, sestry Elsie a Willie Kolatovy.

Dale vas veecky zvu do schtze dne 13ho prosince, zaeatek jako vidy o jedne hodine odpoledne. Dostavte se veichni v ureenY eas, neb bude mnoho jednani, ja.ko vzdy ye vYrodni bude i volba iftednikt. Musime objednat hezke poeasi, bychom se mohli vtichni schtze steastnit. Zvlatte ja budu miti ted' nejdale do schtze, ale tika se, le co mileho, nic telkeho ,a mne vldy spolky tesily, i v to nejtrudnejM dobe.

VESTNtK Jeete vam vAem v okoli Guy oznamuji, jsem jednatelstvi Hoboka odevzdala mojimu synovi J. H. Mikeskovi v Guy ;tak kdo budete potfebovat Hoboko, obrat'te se na neho.

Pak, drazi bratti a sestry a ptatele, srdedne yam veem dekujeme za detne srdeene gratulace k naeemu sriatku. Sestro H. Mayerova. ptijmi srdeenY dik za vee! Budu na vas na veecky vzpominat.

Dne 25ho listopadu jsme si vyjeli na ndvetevu do Guy, kde jsme se dobte pomeli, a vdera, 28ho jsme pkijeli dome. Kdy2 jsme odjitdeli z Guy trochu preelo, ale u nas Alvin nepreelo, az dnes, 29ho v noci trochu preelo, a hrozi, ze jeete ptida. Meli jsme jeti na divadlo ke 8tefanikiim do Houstonu, ale le je zde kousek blative testy, tak z divadla seelo a musime sedet doma. Br. Kubin je u nas na besede. Tet Kubinovi minili na divadlo jeti, ale tet se boji deete. Jineho nOveho nic nevim, jen stale slyeet lidi miuvit o vrtani olejoye studne a prodavani jakYchsi Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksa, taj.

Rad Svaz cechoslovanti cis. 92.

Fort Worth, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Chci yam vtem ptipomenout, byste se vtichni upamatovali, ze druhou nedeli v prosinci jest schtze, pti ktere by nemel Zadny schazet, nebot' budou volby nov3ich ttednikU pro ptitti rok. Tet bude uvadeno nekolik novYch elent, a br. tajemnik yam oznami program pro tuto schtzi.

Tu samu nedeli, dne 13. prosince sehraji nak ochotnici divadlo "Pod tau flak. lipou".

Jest to veselohra ye ttech jednanich. Ptijd'te se vkchni na toto divadlo podivat a nebudete litovat, nebot' filohy jsou v dobrYch rukou.

Doba vanoeni se ptiblituje, to jsou ty nejveselejti svatky a zvidete pro deti. Maminky, ktere by chtely, aby jejich deti se naueily nejakou baseri nebo piseri k vanoenimu stromku, hled'te se ptihlasit co nejdtive u nekoho ze zabavniho vYboru..

Se srdednYm pozdravem na veechny krajany H. Zichadek. itad Vernost Cis. 51.

Effinger, Texas.

Cteni bratti a sestry, jste Zadani, byste se dostavili do schfize dne 13ho prosince, aspori jedenkrat za rok, neb vite, ze nam ptedlehaji volby Atednikt a vYboril, neb jest to Zalostne do schtizi chodit, kdy2 tam vidime jen ty same a vklycky jen ty same tvate celY rok. Ptedseda, tajemnik a neetnik, bud'te tak laskavi a dostavte se, neb nam ptedlehe mnoho prate. Obzvldete ptipominam tem elentm, kteti maji piljaky na sve certifikaty rck i dva, a mysli si, se jsou potad 'deny. Ano, u Hlavni ttadovny, ale ne u mistniho tadu. KdyZ neplati domadi a na Hl. PAd poplatky, jest tad nucen takoveho elena vyloueit, kterY pak nabke, a pomlouva. Tak nezapomente a ptijd'te.

V padu epatneho podasi c tYden pozdeji.

Peter Peneik, taj.

S br. pozdravem, Rad Vesmernest, cis. 68, Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry! Timto vas uvedomuji, aby se eleni dostavili do ptisti sehtize, ktera, bude potadana druhou nedeli v prosinci dopoledne. V padu epatneho poeasi o tYden pozdeji.

Ve schfizi to bude volba ntednikil na, ptisti rok. Jest eas aby eleni se dostavili a zvolili sobe zabavni v'bor na ptisti rok. V teto schtzi budeme volit, jestli budeme chtit davat elektricke svetlo do na g sine. Tak na to nezapomerite 13. prosince v 9 hodin dopoledne.

S bratrskYrn pozdravem, B. W. Schiller, tajemnik.

Obecni moudrost.

U Mikulova na rozcesti nedaleko feky je velmi teinnY ukazovatel. Je to sloup, zvici jednoho a pill yardu. A ponevaa v tech mistech na podzim i. na jate hrozi povodne, je na nem tento napis: "Je-li tento napis pod vodou, jest tato cesta vetejne neptistupna."

Btrana 6.

Aid Hvezda Mladeze cis. 102.

Coupland, Texas.

Cteni bratti a sestry, na vedomost se yam dava, se na ge pravidelna schllze se bude odbYvat prvni nedeli v mesiei prosinci, 8ho. V padu epatneho podasi druhou /lean, dne 13110 prosince. Tedy bratti a sestry, nezapomerite na datum, neb je to vYroeni schtze a volba tadovYch Utednikt. A obzvIaet' ti, kteti jste s poplatky pozadu, tak se pkijd'te vyrovnat za tento rok ,tak abyste nemuseli bYti suspendovan'. Tak, bratti a sestry, dostavte se v pinem poetu a na datum nezapomente.

S bratrskYm pozdravem, Jos. F. Machu, tajemnik.

DVA CECHOSLOVACI VE SPANELSKE CIZINECKE LEGII. (Dokoneeni se strany 1.)

Na malem parnieku, ptevalejicim novaelty do Ceuty, bylo jit pozde ptemYtlet a litovat. Oba mladici jiz vedeli, ze v celem tpanelskem Maroku vypuklo povstani Riffu a se onen mil', sveta znalY krajan je prodal ye Figueras do legie. To use pochopili vtak prilis pozde.

V kasainach za Ceutou byla shromaldena bida celeho sveta, mluvila jazyky vtech narodt. Zloeinci, dobrodruzi a nezamestnani. Tech bylo nejvice. Prvni, povaleena nezamestnanost nahnala do tpanelske cizinecke legie, zalotene roku 1919, nejmene 80 procent muistva.

Brzy uniforma a stejne tvrdy tivot smazal vtechny rozdily ptedchozich existenci. Vtichni se nautili tolik tpanelsky, aby se spolu domluvili, vtichni stejne nenavideli Spanelsko a milovali telezneho tatu legie, plukovnika Millana Astray. To byl spravnY chiap ze alach a kosti, nikdy se nebal jit vptedu, nenprosnY ye- slugbe a stejne spravedlivY ke vtem. Staral se o mutstvo jako tadnY z tech tpanelskYch holomMI a chtel za to vYkon. Jeho daliante (vpfed!) bylo \Tidy pro mnohe povelem k smrti, ponevadt on stal za to, aby za nim chiap kdetto 8panelsko ne.

Riffove vitezili napotad a hnali tpanelske posadky k moti. Zadalo to v eervnu 1921 u Melilly. ArabskY sudi a ndeelnik kmene, Abdel-Krim, kterY vystudoval v Madride a ovladal vojenskou techniku, ptipravil povstani tak, ze Spanele nemeli o tom tuteni. Oblehl tpanelskeho generala Sylvestra s posadkou v Melille a vyrubal. General Sylvestr se zastrelil posledni ranou sveho revolveru. A pak to elo raz na ra.z. Povstali Kabylove, ktere vedl El-Hamidi, cela leta uplacenY Apanelskou vladou, aby byl od neho pokoj. 8panelove utikali, katdY z nich se snatil bYt lehce ranen anebo nemocen, aby se dostal pfes &km domil. Do ptedu musela cizinecke, z niz nikdo nemel za itainou domov a nemeli co ztratit, net sve tivoty.

A trvalo to pinYch pet let. Kolikrate postupovaly tpanelske shy doptedu a cizinecke vZdy v prvnich liniich. Ve dne je kosil neviditelnY neptitel, sttilel ukrytY ye straenYch skalach El-Riffu. KdyZ cizinecke vzala to mista fitokern, nenalezli tam nikoho a neptitel sttilel opet o nekolik set metro dal, ukrytY ye skalach a ktovinach. Byli jako kodky, v hoci se bez hlesu ptiplazili k strakm a pti smene naeli veechny podlezane. Na ne platil jen bodakovY ntok, ale pozdeji se nautili temto Utoktm take a vyrovnali se v nich cizinecke. Kdy2 situate Spanelu byla jiz neudrktelna, vpadli Francouzi Abd-el-Krimovi vzad, ponevadt bylo jiZ v sazce i jejich Maroko. Tak byli Maurove po pal letech poraZeni a jejich vtdce zajat a internovan.

Dnes, pc) desiti letech od likvidace maurskeho povstani, Niaulove s cizineckou, neptatele na Zivot a na smrt, dobYvaji svorne 8panelsko na lidove fronte. Jake. tragika osudil! DobYvaji, ponevad2 jsou to nejlepei vojaci na epanelskem nzemi. A myslim, ze stejne tak nenavidi Spanelsko, ktere jim pkipravilo osud eizineckYch legionait a potladenYch Maur y , jako tehdy.

A Milian Astray dobyl Irunu a dobYva Riffaa.

A cizinecke. s Maury stoji pied Madridem.

V. Borth,

Strana 6.

VtarNIK

Za kulisami sedme velmoci.

Barometr sveta.

OVINARSTV1 neni jen povolanim, nYbrg N i laskou. Trha nervy a dava uspokojeni. elovek-novinat musi byt denne adastnikem sta raznYch givotti, bolesti, otazek malYch i velikYch, noviny, to je denni givot celeho sveta v kostce. Noviny jsou velmoci a proto k nim lido spechaji s nejraznej gimi bolestmi, vgichni jsou pkesveddeni, ze noviny zmohou vte, kdeg to jednotlivec nic. Kdyby redaktoki men vykidit vge, co po nich dtenaki chteji, musili by zanechat novinatstvi, mit v ka gdem ministerstvu jednoho davernika a ka gdY z nich velikou kancelat, ktera by odpovidala na dopisy. A jeg te by vg echno nevykidili. Ponevadg jsou takove pkipady netegitelne.

Plukovnik Jose Agostino, keditel meteorologickeho ustavu na Azorach.

RINC Albert z Monaca, jen g katicleho roku P navgtevoval Azory, nazval tento ostrov barometrem sveta. Neni to ptehnane. Evropa odekava s napetim na ge povetrnostni zpravy.

Lodi dbaji nagich vYstrah a pro letadla znamena ptizniva zprava z Azor nutnY ptedpoklad a givotne dale gitou vec, kdy jde o lety pies AtlantickY ocean. A skuteene, od to doby, co je zavedena vetejna zpravodajske, povetrnostni slugba a roghlasove stanice v Americe a Evrope nam obstaravaji tyto zpravy, maji Azory povest mista, odkud ptichazeji bouke. Je to v ur&tem smyslu pravda, nebot' mokske bouie maji svaj vznik v nagi blizkosti. Nesmime vgak zapominati na to, ge prave tak jako jine zeme, yam mateme nabidnouti i dobre podasi. To se ovgem ptehlizi. Tak ma na ge podnebi gpatnou povest, adkoli Azory, neptihligime-li k ureite vlhkosti, by snesly konkurenci s mnoha misty, proslulYmi pro sve dobre podnebi.

Azory dekuji povesti nejdale gitej giho barometru sve poloze v oceane. Le gi na nejAirgim misty onech proudri, jet se pohybuji od severu a jihu podel centralni 'east Atlantickeho ocea.nu; tato poloha ma vliv na jejich typicke ptimotske podnebi. Jeho ptidinou je ptitomnost golfskeho proudu, jeho g teplota v teto blizkosti vykazuje v nejstudenej gich mesicich pramer 15 stupriti. 2adna skupina ostrova nema tak mime podnebi a v gadnem souostrovi se neodrageji tak zketelne klimaticke pomery oceanu, ye kterem legi.

Princ Albert z Monaca a profesor Chaves poznali prvni dalegitost Azor s hlediska meterologie. Prvni pozorovani byla diste teoreticke povahy. Byla provedena v rote 1893. Tehdy byl pologen prvni podmotskY kabel mezi Azorami a Evropou a tim nabyla meteorologicka pozorovani na 째strove praktickeho vYznamu. Pied pologenim tohoto kabelu a je gte vice pied zavedenim radia, nebylo nic rychlej giho neg bouie na tomto 째strove. Ale s okam gikem, kdy bylo mogno posilati do Evropy meteorologicke telegramy, vynikla ztejma dulegitost meteorlogicke stanice na Azorach a od to doby si tato stanice udrguje \Tad& misto v povetrnostnim zpravodajstvi.

Nage observatoie vgak jsou i s jineho stanoviska velmi dulegite a svou citile gitost tag prokazaly. Pied vice net' deseti lety jsme konali meteni pohyba vysokYch vetra v blizkosti Azor a tato meteni piinesla neocenitelnY prospech letadlam. Vedle dvou seismologickYch stanic mame v St. Michaelu i magnetickou observatoi. Mame v gechny technicke pornacky k vykonavani atmosferickYch pozorovani, abychom zjistili teplotu v nejvy gSich vrstvach ovzdug i. tstav je vybaven nejmodernej gimi ptistroji. Neni tomu davno, co jsme objednali novy vygettovaci a metici piistroj, vynalez Moleanova, ruskeho prtivodce Eckenerova na testa k severnimu polu. Jsme za to zavazani diky danskemu meteoroologickeho ristavu a piedsedovi mezinarodni spolednosti pro polarni rok, Dr. La Courovi. Dnes mame jedinednou mognost ziskati evropske mno gstvi informaci, zlagte zprav, tYkajicich se fysikalnich pochoda na cele zemekouli, jich g bychom si jinak nemohli opatiit.

VYznam Azor pro meteorologickou slu gbu je tak velikY, g e jednotlive vlady cizich state se vgdy znovu sna g ily ziiditi na jednom z nagich ostrovil mezinarodni Ustav pro meteorologii.

Portugalska vlada odmitla v gdy vzdati se sve jedinedne vYsady. Odavodriovala to tim, ze vyzbrojila meteorologickou stanici v gemi pottebnYmi ptistroji a pomackami a prohlagovala, ptipadne nedostatky ihned odstrani. Dtivejgi ministerskY piedseda Olivera Salazar tento slib spinil. Nag astav je twine na vY gi doby a kdy Portugalsko zaplatilo posledni splatku sveho vnitiniho nekonsolidovaneho dluhu, dostalo se mi zvla g tniho averu, jimg mi bylo umogneno zadastniti se intensivni prate na meteorologickych pozorovemich, jea mezinarodni komise pro polarni rok nyni provadi na celem svete.

Jedna pani od Bene gova byla na ptiklad nelitostne prondsledovana osudem. Hodna pani, ale neg t'astna, cell svet usiloval jen o ni. U nich v lesich vgichni mohli na povoleni sbirat klest' a slabe souse. Ona nahodou si zapomnela takove povoleni vzit a iezala trochu souse, nu co bychom zapirali, tem.& stromy. A kdy to v gechno doma srovnala pane do metro, pki gel detnik s hajnYm, odmetili a odvezli pryd. Pak si na ni zasedl starosta a ona mu g la do schaze obecniho zastupitelstva domluvit, aby dela, obec sly gela, jakY je zlodej. A do tketice v geho zleho: pti gel exekutor vymahat nejake dame a to pani nahodou vyklouzl z rukou hrnec s vatenYmi brambory a ten exekutor byl od toho popalen ye tvati.

Kdekdo proti to pani v obci gtval, pied soudem nemela zastani, byla odsouzena v prve instanci, odvolala se, druha instance rozsudek potvrdila.

Co mela, aboha, cleat? Sla s tim do novin.

Pekne si to sama napsala, jakY je starosta u nich zlodej. Jeg te za svobodna ze mel dite, detnik a hajnY nejsou o nic lep gi. Kdyby je dlovek podplacel, ge budou tigi. A okresni soudce, ae je vobtunda, ka gdY veder ae vyseda v hospode. A ona to musi platit v danich. Tak a hned to vratte do novin, at' vi darebaci, gad je toho loket! Pochopitelne, ze pani nelze vyhovet. Od to doby nabyla ptesveddeni, ge cel' svet je lumparna, vgichni redaktoki jsou zrovna takovi, jako jejich starosta. * Denni tisk, to je neustalY shon a prate kvapnd. Tady neni dasu, aby si dlovek hral se sloviely, neni dasu na pkezkougeni kagde zpravy, katide cislice. Minutova rudidka hodin neaprosne popohani redakci i sazarnu. Tento kvap zavini east째, ge dtenati se dozvedi z novin podivuhodne veci. Stalo se na pkiklad pisateli techto tadka, ze zavra gdeneho nechal odsoudit k trestu smrti pro loupe gnou vragclu.

Horgi metlou novin jsou mystifikatoti, kteti vedome a east째 velmi obratne napaluji tisk vymyglenYmi zpravami. Pied jejich tadenim nejsou chromeny gadne noviny, ponevadg oni poglou vgdy zpravy podvodne potvrzenou a takovou, ge jeji uvetejneni nestrpi odkladu.

Nejdele pasobila tato hrtza tisku pied lety v komunistickem vederniku. Jednou dostali zprav y podepsanou davernikem, stvrzenou razitkem mistni organisace, ze v Madka-Luka vypukla stavka. Ponevadl prase nebylo gadnYch vet gich hruz ttidniho boje, udelal se z toho tahak na prvni stranku s katlnou redakeni omadkou o torn, ge i proletariat v MadkaLuka je syt kapitalistickeho vykotist'ovani atd.

Pak chodil ka gdY den dopis. V Madka-Luka bylo vgeobecne napeti, odekaval se vYbuch, vgechno se prohla govalo pro III. internacionalu, odekaval se ptijezd komunistickYch poslanca, ponevadg nikdo nechtel s reformisty mluvit, nadeg pkijel slovenskY redaktor, ovladajici mad'arskY jazyk, chvilemi se desne tehtal, chvilemi puste nadaval a konedne z neho vylezlo, ae madka luka je mad'arskY vYraz pro kodidi zadek, do nehog vedernik v tfidenni akci dostal celou III. internacionalu. Na to kekl jeden z redaktorti: "Alespori ted' vime, kde jsme."

V. Bonin.

Ve stkedu, dne 2. prosince 1936.

Mistrovski dila plasticke clururgie.

Dr. A. P. Whyte.

STELICKA chirurgie je nejmlad gi ze vgeho E lekatskeho umeni. Adkoliv se lekatam na jedne strane jegte nepodaiilo potladit docela obydejne nachlazeni, toto nova umeni, modelovani giveho lidskeho masa, dosahlo stupne neobydejne dokonalosti.

Dnes je 12 slavnycn estetickYch chirurgfi v Anglii a skoro 50 v Americe. Maji mnoho iaka, take plasticke, chirurgie bude za deset let v geobecne provadena. A neni piehanenim iici, za 15 let bude pravdepodobne nejpokrodilejgi ze vgech oborti lekakske vedy.

Uz dnes kona prave za.zraky. Pied nejakou dobou jsem vide!. v New Yorku mute, jen pre.ye opougtel nemocnici a vypadal docela normalne. Ale to mi ukazali jeho fotografii, pti nit jsem se zachvel hrrizou: byl to ta g mug, ale tak zohavenY, ze nebylo mogno poznati jeho pravou podobu.

"Pied gesti mesici," iekli mi, "byl poranen pii automobilove nehode. Museli na nem provesti 25 operaci, ne g zase vypadal jako normalni dlovek. Pied nekolika lety by byl odsouzen it skryt zrakinn lidi." telist mei zlomenou na 12 mistech. Nahradili ji kousky kosti, upravenYch v podobu delisti, jeg potom pokryli masem a poko gkou. Po Case to vgechno srostlo v pevnou hmotu.

Nos, z nehog zbyl jen alomek, mu odriali a z kousku chrupavky, v gate z nohy, mu udelali novY nos. Kousek masa, vzat z prsou, nahradil ret a ka ge se stehen poskytla oeni vieka a Kousek skalpu nahradil obodi. Na gtesti odi samy nebyly zasa geny, protote by je lekati nemohli nahradit.

Po techto zakrocich by gt'astneho neboiaka nebyl jeho ptAtele asi poznati. Rozhodne vgak nevypadal odpudive spige naopak.

Nedavno jeden delnik v chemicke tovarne byl straglive popalen kyselinou v oblideji. Chirurgove se rozhodli vzit muaovi s prsou maso a kagi, potiebnou pro operaci. Dali mu mistni umrtveni a injekCi adrenalinu, aby pkili g nekrvacel, nadeg mu namazali tvat tekutinou, jeg utvoiila jakousi masku. Tuto masku pologili multi na prsa. Vyiizli z ni kus kiige velikY praye jako maska a pkigili mu ji na oblidej. Po nekolika tYclnech jemne krevni kapilary ptene gene kage splynuly s ostatnimi krevnimi cevkami. A nikdo by nikdy nebyl hadai, ge tomuto multi byl popalen oblidej.

Pokud se operaci nosu tyre, tech je provade-.,, no na tisice. Je-li nosni kost znidena, je nahragena chrupavkou. Tato chrupavka se uhnete v aadouci tvar, nade g brzy sroste s oblidejem.

Nic neni snazgiho, neg upravit nos. Tato operace trva sotva hodinu a je provedena s mistnim umrtvenim. A nezbude po ni gadna jizva, protoge chirurg operuje z vnitiku nozder. A no\TY nos pry ma vgdycky znamenitY psychologickY tein na pacienta.

Nedavno byl proveden zajimavY pokus s pienesenim nervu do paralysovane tvate. Z nohy byl vzat malt kousek nervu, kterY mel nahradit odumfelY, kter' nemohl ovladat oblidejove svaly. Nery se ujal a po gesti mesicich poslugne ptenagel vgechny rozkazy mozku.

Tyto mognosti jsou tak nesmirne, ge mogno vane kici, ze budoucnost nale gi plasticke chirurgii.

Bakterie v lidskYch fistech byly objeveny jig v 17. stoleti Leeuwenhockem. Ameridti baciatele Crowley a Rickert sna gili se stanoviti ptibli g gstvi bakterii v lidskYch ristech a na--nemno lezli disla od dvou a pal alt k 11 miliardam. Behem dne se toto mnoastvi ov gem meni. Mnotstvi bekterii lze snigiti eistenim zubt, vyplachovanim a vytiranim fist, ale to v gechno ma jenom relativni adinek. Nikdo se bakteriim nevyhne.

Ude jsou divni: vydavaji, co nemaji, za veei, ktere nepottebuji, aby tim chlubili se lidem, kteki jsou jim lhostejni, nebo ktere nemaji

Ve stredu, dne 2. prosince 1936. cuXPEDICE, odjitdejici na Borneo" "SlavnY cestovatel odjitdi do Afriky" Boie, jak velikS? je ten svet a ja jsem jako malY Chia/3ft chytal ve Virginil ondatry a prodaval jejich kotky za pitt gestakti. Kdybych se tak byl mohl dOstat z &Ma ya iia riejakCat takoVOU yYprairti "Jak se dlovek mate stat vYskurniiikeni"? ptal jsem se dededka.

"Myslim, to pfedevtim se musit rozhodnout, co chce vlastne zkoumat," odpovedel se dtverackYm zamrkanim, "a potom musao torn shank poudeni!" Zase udeni a tkola, ktere jsem tolik nenavidel. Ale nebylo z nich uniknuti.

Na svYch vychazkach do pfirody jsem poznal, to chci-li nee() veal o pfirode, musim se udit i za g kolou a tak jsem zadal soukrome studovat Sehlepis, geologii, mineralogii, pot/ell jsem se, jak se odborte divat ice, krajinu, na hory, feky a fidoli. A Ufedornil si, ze i pod zemi je svet PeclitilhodnYch skrytYch poklatit telesa, rhedi, stfilika, Slata a dial/15110: A tak hock, titer' dive rienOvidel dal shanet vtechny mane knihy, dYchtive stoval v jejich strankach a shromatd'oval zajimave vedomosti. Svet je pin nerostt, ktere jen dekaji, aby byly objeveny," fekl mne jeden bystrY profesor na sttedni tkole. "Prod se nesoustfedite? 61ovek, znajici nerosty, mute krashe spojit p •ijemne s utiteenym. Najdete neco, co lide pottebuji jist, pit, nosit, nebo utivat a .. . nute, banketi se s vami rychle dohodnou!"

TakovY nepraktickY profesor mluvil o yydelavani spousty penes. To rozpalovalo mysl. Bylo jiste mnoho veci, jet elovek mohl najit v nedostupne dtungli a ktere lido pottebovali. Ale jake vyhlidky mel thud' mladik stat se vYskumnikem?

A tu se to nahle pfihodilo!

"Co delat letos o prazdninach?" psal mne pritel z Jitni Ameriky. "JO. se chci vypravit do dtungle, prozkoumat nejake aluvielni slate nalezitte. Prod bychom si tam neudelali vYpravu?" A tak jsem se vypravil na jih malidkYm, gpinavYm nakladnim parnikem.

Nes/lama dtungle, tydici se vysoko nad nati kanoi, podobala se neproniknutelne, tajemne sten& CelYch 40 dni jsme se drali proti drave fece. Dtungle, uzavirajici nas jako zelena, stem, zakrYvala ftechen rozhled. Doufal jsem, spatfim nejaka zvitata, ale nevideli jsme jaguart, velkYch hadt, ba ani ()nifty!

"Prave proto je zde *Ate zlato," prohlasil muj kamarad. "Kdyby to dtungle nebyla tak neprostupna,, kopaly by tu ul tisice lidi. V diungli je spousta zvete a zlata, ale musi g jit po nich."

Natli jsme zlato. JO jsem natel diamanty.

Malidke, drobne diamanty, ale velmi jasne a vzrutujici. A pomalu jsme se zaeali seznamovat i s jinYmi vecmi, ktere mely trh na Micasniky. Kdyt jsme se vraceli po tece, meli jsme elun naloten nejrtznejtimi vecmi, rostlinami, gumou, pryskyfici, vzorky mineralt, orchidejovYmi oddenky a ktierni, col vtechno nam pHneslo nejakY zisk. LondYnska firma, ktere jsme poslali orchideje, nem hned telegrafovala nalehave, abychom ji poslali dalti, kolik jen budeme moci sehnat.. Jedna farmaceuticka firma, jit jsem poslal vzorky nove ledive rostliny, telegrafovala, abych odhadl, kolik tun podobnYch listt bych mohl sebrat rodne. I videl jsem, to se mi naskytla pfiletitost vzit vYskumnictvi do ruky z obchodniho stanoviska .

Vratil jsem se domu, dal se zapsat na universitu a pustil se dychtive do studia. Vybral jsem si pottebne pfedmety a zahajil diikladnou korespondenci s detnYmi obchodnimi firmami, jet se zajimaly o suroviny, ktere bylo motno ziskati v severni dasti Jitni Ameriky.

A tu jsem v zapeti zjistil, ze muj /*Dad delati v'zkumnika pro obchod nebyl vtbec novy.

Skoro katda, firma, s nit jsem ve gel ve styk, mela pfimo nebo nepfimo v dtungli vYpravu, jet patrala po nov'ch surovinach nebo novYch zdrojich. I vYrobci tvYkaci gumy men svoje vYpravy ve sttedoamerickYch a jihoamerickYch diunglich, jet patraly po nov'ch koncesich nenavrtanYch gumovnikovYch stromt druhu chicle! Thkumce tvYkaci gumy! Nute, prod by ne? Vyhledal jsem jednoho takoveho neopevovaneho obchodniho vYzkumnika:

irtsmix

Dobrodruistvi na vSielek.

William Lavarre.

"JO, nejsem piin g romanticky", fekl mne start' Thorpe. "Podnikl jsem ut deset test do And, ale jette nikdo je nenazval expedicemi."

"Ale jste piece VYzkumnik, ne?" nalehal jsem, tivedoinuje si, to prozkoumal tisice mil noveho tzemi na sVYch dlouholet'ch cestach za chininovou kurou. "Nejste-li vy vYskumnik, kdo jim vlastne je?"

"Zeptejte se kamelott, synu! Mel jsem jen jen' interview v tivote a ten chlapik mne potorn nazval v novinach vojakem ttesteny."

Setkal jsem se rovnet s obchodnim entomologem. NejakY lovec broukt, sedici nad mikroskopem, obklopenY tkatulkami a Apendliky, at mi gel mraz po zadech. Ale mut, s nimt jsem se setkal, byl pane, temef bezvadne obleden.

"Pfineste mi skfinku venezuelskeho hmyzu," fekl sve sekretafce. "Tak si nejlepe udinite pfedstavu o nejcennejtich druzich. Ten modrY exemplar uprostfed je .

"Ja vim veinal Maio o entomologii," pferutil jsem ho spetne. "Me podnikam cestu do Venezuely. Pftvodne tam chci hledat zlato, ale mohu i sbirat ruzne cenne pfirodniny " "Zajiste!" fekl. "Ta penodejka uprostfed ma, cenu 10,000 dolart, pod podminkou, le s sebou ptivezete a.spori deset jejich tivych pup."

"A co je na ni tak vzacne?" otazal jsem se se ohromen.

"Nati vecici prohlatuji, ze to je jedinY fist' zabijee derva, kterY nisi nati trodu cukrove ti tiny."

Vzal. jsem ukazky pup a uchYlil se zmlklY k soukromemu ptemitani. Entomologie, pfedmet, o nemt jsem nemel nejmenti zajem, zdala se mi najednou velmi zajimava.

"Z dekanstvi to ut dvakrat volali," fekl mi muj spolubydlici, kdyt jsem se vratil domt.

"Mdt tam hned jit."

Dekan si prohlitel muj kartotekovY listek, kdyt jsem vstoupil do jeho kancelafe. "Ut jsem videl mnoho pokust, jak uniknouti pfedepsanYm kurstm, mladY muti," ,fekl mi, "ale jette nikdy jsem nevidel nic podobneho. Vy znamenite prospivate v mineralogii, anit si zapisujete evideni v chemii. A dodelavate tfeti rok astronomie, anit jste se nekdy objevil v nemeckem nebo francouzskem kursu! Jak miltete neco vedet v astronomii, kdyt vtechny dtletite spisy jsou napsdny timto jazykem?"

"JO nestuduji na astronoma," zakoktal jsem.

"Chci vedet o hvezdach jen tolik, abych mohl podle nich teodolitem zjistit, kde se na zemi nalezam."

Sisal br'le s nosu a dtkladne je utiral. "Mne se zda, to z mineralogie chcete vedet jen tolik, abyste rozeznal zlato od kyzu?"

Byl jsem zfejme v tzkYch. Akademicky jsem byl v bryncle, nepodafi-li se mi dekana pfesvedeit o sve mytlence, ktera, odporovala universitnim pfedpistim.

"Promifite, pane," fekl jsem, "ale snatim se vybrat si jen to nejlepti. Je mnoho veci, o nicht bych chtel neco vedet. Prave jsem vas chtel potadat, abyste mi dovolil navttevovat ptednatky etvrteho semestru entomologie."

"Mtj Baer fekl dekan nikoliv hnevive. "Vy chcete pfeskodit hned prvni tfi semestry?"

"Chci se nee() dovedet o penodejkach", jsem se mu vysvetlit.

"Penodejkach!" zablYskal na mne zufive "Zblaznil jste se, miad' muti?"

Minula stratliva, hodina a ja jsem ho stale prosil. Me tadosti bylo tak snadne vyhovet, ale tak take obejit ptedpisy. A jo, jsem chtel studovat jen ty pftemety, ktere jsem mohl pottebovat.

"Vy byste potteboval, mladY muti," fekl mi nakonec dekan, "svoji vlastni soukromou universitu!"

"Nikoliv, pane," prosil jsem. "Zde je vtechno, pottebuji jen dovoleni, abych si mohl vybirat.

Jestli mi nebudou branit, ziskam vte, co pottebuji do etyt mesict."

"Nute," fekl nakonec dekan, "jestli se to nekdy dovi rektor . . . " a ponechal tu vetu nedokondenu.

Strana "Diky!' fekl jsem, cite, jak se mi stahuje hrdlo a odetel jsem.

Za nekolik mesicu mne °pet odvatel maliekSt nakiadni parnik, kterY jsem na pobreli vymenil za velike dlabane kanoe, s nim2 jsem se vydal do dtungle. Dvacet nahYch veslaft, 10,000 liber potravin, pfenosna laboratot, ptistroje, kamery a filmy — a k tomu osamelY a trochu ustratenY mladY beloch. Vtechno, co jsem mel na svete, bylo uloteno v me vratke kanoi.

CelYch tedesat dni jsme se drali hloub a hloubeji do vnitrozemi. Moje Caste rozkazy zastavit a oklepavani skal byly stalYm zdrojerh tclivu myth druht. Byli ochotni pomahat a. stale ke mne pfibihali s kusy ktemene nebo rudy. Kdyt jsme dorazili k vesnici Kariba, hluboko ye vnitrozemskYch horach, byli jsme thine vyeerpani. Postavil jsem tabor na jednom konci vesnice a dal se hned do prace.

Ztstal jsem v dtungli sedm mesict, at jsem spotteboval vtechny zasoby. A kdyt jsem se vracel, muj dun byl vice naloten net cestou proti proudu. Projeli jsme detne pefeje a mnohokrat ut jsem se vial na mizine, dtiv net jsem mel motnost neco vytetit ze sveho dobrodrutstvi. Ale zvladli jsme tspetne zlou feku a dorazil jsem na pobteti rozedran a hladov, ale tt'asten. Zde je vytetovani obsahu to velike kanoe: 3 toky ttidenYch orchideov'ch hliz 5,720 dol., 4 toky sarsaparillove ktry 520 dol., — prodana koncese na tabu teto ktry 5,000 dol., 501 unce suroveho zlata 10,020 dol., 500 liber vzorkove balatove gumy 300 dol., 1 ziskana a pozdeji prodana koncese na tabu balatove gumy 7,000 dol., 317 karatt surovYch diamantt 15,875 dol., 5 balikt Ms/16h° hmyzu prodaneho musejim 3,100 dol.

Penodejku jsem tentokrat neziskal, teprve at na pritti vYprave. Vtechny pupy, ktere jsem natel, byly prazdne. Ale muj celkovY ptijem 570 dol. za tti baliky kadidlove pryskyfice Hiawa a 750 dol. za 15 tykvi, napinenYch jedem urali a prodan'ch britskYm laboratotim, dini1 48,855 dol. Odedteme-li vydaje vYpravy, dinici 17,910 dolart, zbYva eistY zisk 30,944 dolart.

Ted' dostavam mnoho dopist, taticich se, jak se stat v'zkumnikem a kde delati vYzkumy.

I kdyt se nekdo chce stat samostatnym vYskumnikem, udini dobte, kdyt se poudi o prakticke strance na nejake vYprave. Velke vypravy do tropickYch dtungli pkijimaji lekafe, mineralogy, botaniky, chemiky, zoology a dokonce i strojniky a aviatiky. A katcla vYprava pottebuje dobreho fotografa — nikoliv umelce, nYbrt eloveka, jent dovede delati dobre obrazky za vtech okolnosti a na miste vyvolavat. Je kratce proste tteba tkolenych a skutenYch lidi.

"Kam mam jit?" pie mi jeden mladY mut.

"Jsem gkolenY, ale tit je vtechno prozkoumano."

Vtechno bylo prozkoumano — vedecky. Ale ohromna tzemi nebyla prozkoumana a vyutita — obchodne. Aljatka, Kanada a Stfedni Amerika jsou zeme obchodne nevyutite. A doslova cela Jitni Amerika nebyla obchodne prozkoumOna. A nikdo neudelal obchodni inventuru o Africe, Asii a Jitnich motich.

Ustavidne odchazeji obchodni vYpravy do vtech konein sveta.

Jedna anglicka firma ma, najednou ye svete 12 vYpray. Petrolejove spolednosti, gumatske spolednosti, kotitinove, farmaceuticke a chemicke spolednosti hledaji mute, kteti jsou spolehlivi, dobfe informovani a skuteni. Dokud vtechny svetove pfirodni zdroje nebyly objeveny, stale maji otevteny dvefe odvatni dobrodrutni mutove, kteti fedi, co maji hledat — a poznaji to, kdyi to uvidi.

Dve z Pathologie.

Vypravoval je ondy posluchaefun prof. dr.

Pfitel na kliniku elovek, ktery nabizel svou kostru k prodeji. Moc zajmu o nabidku nebylo, ale prof. 81k1 se zeptal: "A kolik byste chtel za svou kostru?"

"Prosim, 2985 KC." "Jak to, to zrovna tolik?"

"Prosim, ja totil chci odjet do Argentiny!"

Strana

tifedni Organ Slovanske Podporajici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatelo5 — Publishers ECHOSLOVIK PUBL. CO., Ni"eat, Texas Pfedplatne 65c ro6nii. Do stare vlastzi rane.

Subscription 65o a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tRadovny, Fayetteville, Texas.

Velikere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Bratri tieetnici! V mesici prosinci budou elenove ve tkide A platit etvrtlet•i poplatek a site ti, co odebiraji Vestnik 40 tenth, ostatni 25 centia.

S br. pozdravem, J. R. Kubena, tajemnik Hi. Vytrvat — nepovolit. Sedm ruesica nam zbSTva k upornemu asili pro dosateni na geho vyteeneho cile: dtyti tisice novSrch elent co ptinos a tribut elenstva k ()slave jubilea atyticateho vYrodi zaloteni na geho Bratrstva, jet bude 158 tady pathene, dastojne oslaveno v e'ervenci 1937. Dosavadni vS7sledky na gi naborove kampane jsou s ohledem na okrskove pomery vice net uspokojive. Je tteba zdaraznit, te od, Taylor k pobteti nageho obrovskeho Texasu nasledkern mokreho jara a ranniho leta byly sklizne plodin a zejmena hlavni trtni plodiny — baviny chabe, nekde at ubohe. Co mnozi slugnou cenou baviny a dobrou arodou korny, zrnin, sena a dobytka si letos dosti pomohli — v mokrem stitenSrch oblastech rolnici nebyli schopni splatit dluhy a dloutky a — pochopitelne — nejsou motni ptibrati vice pojigteni, dati pojistit svoje ditky. Tuto skuteenost musime miti na zteteli v avaze o dosavadnich vs'sledcich nagi naborove kampane. Co v postitenSrch krajich bylo letos nedosatitelno pokud se tilde nageho naboru, v jinSrch gt'astneji povetrnostnimi zasahy obdatenSTh bylo dohoneno.

P •i celkovem prameru vSmosu farmateni v Texasu, mohli jsme ut k Vanocum vS7skat, jasat nad ptirastkem elena novSrch. Ptitomne nejasame, ale jsme a musime b3"7ti s vSrsledkem ndboru vice net spokojeni. Rika se, tie kde nic neni, ani smrt nebere. To znamena, 'tie pro nearodou postitene okrsky mame pro na ge rodaky nejtivej gi aeast a uptimne sympatie, v lope situovamich za to nastavime v gechny paky, aby nagi lido, sourodaci a ptedne eleni S.P.J.S.T., pamatovali na svoji bratrskou podparnou organisaci, davali svoje — na ge — ditky nikoli pojigt'ovnam, ktere zdaleka nemohou nabidnouti jim to, co na ge Bratrstvo svSrm elenam poskytuje: soudrutnost a bratrstvi, pomahani jeden druhemu v dobe potteby, vS7chovu nagi mladete k lepgimu a uglechtilej gimu tivotu a mimo toho a k tomu v gemu jegte pojistky zajigtenejh a daleko lep gi ochranu eeskoslovenskS7ch rodin. Mnozi dosud zapominaji, ze nage S.P.J.S.T. je lidova bratrska organisace dill sdruteni nas vespolek. Nage Bratrstvo, pamatujme stale a ph katcle ptiletitosti — neni pouhou pojigt'ovnou pro zisk, riSrbrt jest narodni instituci, jet die potteby a motnosti podporuje vgelike glechetne narodni, vzdelavaci a dobrodinne podniky. Pojistky S.P.J.S.T. jsou rozhodne i dokazane vSthodnej gi pro dsl. lid Texasu a neni tedy nejmen gi pheiny, prod by rodaci meli hledati pottebne poji gteni nekde jinde. Proto agitujme — kde jsou ptiznive hospodatske pomery — pomahejme na gim organisatoram v jejich snaze a opravdovem jsme moraine vAichni vazani, prispet napomoei

VtSTNTK k dosateni stanoveneho cile, etyki tisice novYch diemu k jubileu S.P.J.S.T. Heslem nich elena budig : vytrvat a nepovolit.

Vysv'et1eni ohledne zmeny adresy. Ptesto, 'te jsme po nekolikrate zatadili do organu tuanYm pismem vysazene oznameni; kterak si poeinati ph hlageni smelly adresy, odekavanY vYsledek se doposud neprojevil. Zadali jsme, by kagdY gadajici pro zasiiani organu zmenu adresy, neposilal hla geni do West, nYbrg na teetnika br. Marka do Fayetteville, Tex. Spravcem adresate Vestniku jest br. Ed. L. Marek, vypravdi prava jakekoli zmeny v nem diniti bez vedomi, lepe teeeno, nahzeni z Hi. ttadovny. Nedivte se, je-li vase gadost o zmenu adresy tYden dva nevytizena, za glete-li svoje hlageni na redakci do West. ' a,date vysvetleni? Nuge: dostane-li redakce vase oznameni koncem be g gle je br. Markovi, kterY na--nehotYdne,o stale zmeny posila yydavatelum v pondeli. V takovem pkipadu zmena je provedena v tYdnu.

Poglete-li vgak oznameni bez udani eisla tadu k nernui nale gite, cprava vy gada si i dva tYdny.

Jsou Cleni, kteti pkeby yaji v jedne osade, avgak path k tadu 100-200 mil -yzdalenemu. Kdo by dokazal provesti opravu v takovem ptipadu?

Nalezti mezi 158 tady, mezi sedmi tisici jmen v adresati to prave? Venujte teto zale gitosti vice pozornosti. Ugettite redakci, spravci adresate hodne easu i zbyteand pogtovne.

Konsidat es1. Itepubliky v Pittsburghu oznamuje: Ptedseda es'. rozhlasove spoleenosti Radiojournal v Praze, dr. L. Sourek cestuje po Sp. Statech a informoval se ohledne mo gnosti organisovani systematickeho pozorovani nove kratkoylnne stanice v Podebradech a podavani spray. Podebradska kratkovinna stanice yysila pro Ameriku ka gdY pondelek a et yrtek od 7 do 10 hod. weer. Je to pokusne vysilani a zadatkern Noveho roku bude zahajeno denni vysilani. Neg se tak stane, Radiojournal by uvital katclou zpravu o posiechu, aby vysilani mohlo bYti sorganisovano co nejdokonaleji. Zpravy o posiechu a ptipadne narnety mohou bYt posilany esl. konsulatu: 1718 Investment Building, Pittsburgh, Pa., kterY je ode gle Radiojournalu. eskoslovensko ostrovem demokracie v moil diktatur. ZnamenitY elanek o dne gni situaci nagi osvobosene stare vlasti zaslal svemu listu "New York Times" zpravodaj H. C. Wolf z Prahy. Oechoslovaci jsou pry si vedomi, ge v pthti valce stihne je osud Belgie a ptesto misto strachu je tam mogno pozorovati klid a promyglenY postup ph budovani obrany statu. Vgude je videt pokrok spoleeenske vYsta yby, proyadenY od ptevratu. Ke konci vYborne psane tivahy cituje Wolf slova presidenta dr. Bene ge, kterY mu kekl: "Jsem optimista, (kdo ma vse za nejlepAi) pokud se tYka, demokracie." Vetim, ge ptegijeme nynej gi boute. Pokud se tYee budoucnosti teskoslovenska, nedejte se splesti nam neptatelskou propagandou. Na ge vec vyhligela r. 1917 zcela beznadejne a piece rok na to na ge zeme se stala svobodnYm statem. Mame silne spojence, mame vYbornY pramysl i ozbrojenou mot, malou ale skvelou armadu. Veiime, ge Spolednost narodu bude it a venue v budoucnost demokracie, proto se divame do budoucnosti bez obav, a bude-li tkeba, budeme se biti do posledniho mute za udr geni nagi samostatnosti. A nezapomerite: nikdy nikoho nenapadneme, nebudeme nastrojem atoenosti, od nikoho nic negadame a nevztahneme ruku pa majetku, kterY nam nepatti." — Otcove, upozornete na tuto kapitolku vase dortistajici ditky! At' maji jasnY nazor o postaveni Ceskosiovenska, necht' jsou obeznameni s vedoucim duchem, klidnou odvahou a rozvahou jeho presidenta dr. Benege.

Slovo stane se einem. Snaha po socialnim zabezpedeni a spravedlivej gi Uprave pracovnich podminek potirana byla RooseveltovYmi odpurci a hlavnim argumentem republikanti v prohrane kampani bylo jeho zasahovani do soukromeho podnikani. Cni zastavali nazor, zasahy socialne-politickeho zakonodarstvi do organisace hospodatstvi a do nynejgich nich pomera jsou gkodlive, ze ochromuji soukrome podnikani a tim i cely hospodatskY Neg miliony obeanu pocitilo na vlastni ktih liberalistickou v;yrobni anarchii a seznalo tak z vlastni zku genosti, ze dosud platnY hospodatskS7 system nestadi ji g k tomu, aby

Ve stfedu, dne 2. prosince 1936. zarueil sIu gnou tivotni aroveri. Teprve etytleti Rooseveltova presidentstvi ptineslo nove myglenky a nove navrhy pro otiveni hospoda•skeho tivota, aekoli byly mu do testy staveny umele ptekatky a pro kratkost etytlete lhaty dosti jeho planu ztistalo nedote genSrch a prakticky cele nevyutitych. Dernokraticka strana s presidentem Rooseveltem postavila se pine za myglenku socialniho zabezpeeeni, co g znamena, ze pray() na praci a na zajfgtene stati ma bSIti zarueeno v gem obeanttm. President nalehal na kongres, by tuto my glenku vtelil do zakona o socialni bespeenosti, co g stalo se 14. zati 1935.

Timto zakonern dane slovo stalo se einem, nebot' zavedeno bylo starobni poji gteni u 26 miliona zamestnancti prumyslu a obchodu a byly jim upraveny podminky pro ptiznani duchodu starobniho od 65 let nebo duchodu pozustalYch. Ptijmy k Uhrade no,kladti s vYplatou techto chodu spojenYch, budou eerpany dani, poeinaje NovYm rokem 1937. Jedno procento eili jeden cent z ka gdeho vydelaneho dolaru a g do tiech tisic roene bude odvadet samestnanec, jedno procento (stejnY obnos) zamestnavatel. Opira jic se o tento zakon, chce administrate Rooseveltova vybudovati takovY system socialniho pojigteni, kterY by zajistil obrany proti risikum stati a nezamestnanosti tak, aby v souhlase se stale rostouci hospodatskou schopnosti Unie bylo umogneno zvygovani jejich givotni tirovne.

Co adaji delnici? has pri upravo yani mezd, za ktere pracuji. Zadaji o rovne postaveni se zamestnavatelem, na zaklade nehoi by mohli o veci miuviti. To je opravdove jednani o kolektivni smlouvu.

Landon s jeho podporovateli, pak ti, kdo z demokra,ticke strany odpadli od presidenta (Al Smith atd.), zaspali, nedovedli si u pinYch mis ptedstaviti, co se pfitomne deje v myslich pracujiciho lidu. OsvicenY Roosevelt vytail spra y gleni delnictva, ktere nechavalo sve -nesmY povailive dlouho v rukou pravnikfi, zkratka — bohaa.

"Nu, col, v;ecko je jedno, cell givot je boj a trapeni," tikaji mnozi a takov3m lidem se zda, ge stavu du gevniho klidu a spokojenosti lze dojit i bez vnittniho usiii. Ale pak shledavaji, je to nemotne a proto reptaji a si stetuji na zakon givota. Av gak neni to spravne. Stab si jen vzpomenout, ze v jine, ne duchovni, nYbrt ve fysicke oblasti zvykli jsme si na projev tehot zakona, totig na nutnost prace, abychom se nasytili. Je zcela mo gne, ge stay zahalky by byl naemu telu ptijemnej gi, ale to je nespinitelne. ikikame s apo gtolem Pavlem: "Kdo nepracuje, at' neji!" Prod tedy nechceme uznat tentft zakon prace ye smyslu mravniho Uznejme zakon prace tet pro svilj vnittni tivot, tak aby bylo mono podle tech slov apogtolovSTch ptipojit se i k slovam velkeho ueitele z Nazaretu, 'tie kralovstvi bogiho dochazeji toliko ti, kdo vnittne o ne usiluji.

0 nas pro nas. VSTroeni banket a pies sdrtieni exstudentil statni university a Klubu chie mel letos mimotadnY iispech. Vysoko gkolaeka sl. Bila podava, o teto spoleeenske uddlosti v Austinu zpravu podrobnej gi. Pofadatel organu mel sto chuti k podniku nagi inteligence se dostaviti, ne g jeho "budget" to nedovoloval.

— Oeekavame podrobnej gi zpravy o prilbehu, v:Osledku schtizi vYroenich. Na gi bratrskou yetejnost bude nemalo zajimati, co se v tadech planovalo pro rok pti gti — t. j. pokud se tY0 snah osvetove kulturnich, jake stanovisko zaujalo elenstvo ohledne oslavy 40. vYroei nageho Bratrstva, nakolik je souhlasu k zatizeni letni gkoly degtiny, potadani divadel, zkratka, budeli rok nov, pro nas jubilejni, ptinosem poslani a cila, jet na gi zakladatele dali do vinku na- _ si S.P.J.S.T. v &weft, ze jejich potomci, — pokradovati budou od stupne k stupni vY g a vf-y g.. — Stari pismaci meli by nastavajicich zimnich vedertz vyu git k soupisu vzoominek na beta uplynuld. Takove ptispeyky budou vitany do eisla, jtbilejniho. Mame u g i'adu ptihlagek od starch elenu, jicht pisemne ptispe yky s ptilogenou podobenkou zatadime do zvla gtniho, pekne vypraveneho eisla — k oslave 40. vyrodi zalo geni S.P.J.S.T. Nebylo by pattienYm, aby kaalY ze 158 radii byl v nem kratg i historii zastoupen? Ptipadne fotografil zakladajicich alena, tadove sine, pamatnYch slavnosti? Pamatujme na to ye schwzi vSrrodni!

Ve sttedu, dne 2. prosince 1936.

OVA dohoda mezi Nemeckem a Rakouskem N dosatena minu. tYdne na konferenci rak. ministra zahranidi dr. Schmidta s Hitlerem.

Rakousko ptistoupilo k italsko-nemeckemu bloku protiruskemu. RakouskYm nazistickym spolkum bude z Nemecka natizeno, aby ustaly v odporu proti Schuschniggove vlade. Nemecko zvYti svoje nakupy v Rakousku a uvolni vice penez k poutiti mezi nemeckYmi turisty navttevujici Rakousko, jemut se dostane i jinych vyhod k hospodakskomu ozdraveni.

Napeti mezi fatistickym a komunistickYm tdborem v Evrope vzrusta. Uznani povstalca od Italie, Nemecka, Rakouska a Mad'arska, zvYtilo nebezpedi nove vteobecne valky. Napjeti mezinarodni se zvytuje a jen malt' incident mate vesti k rozpoutani vteobecneho valeeneho potaru. Velka Britanie stoji v dele neutralnich zemi a vynaklada vAechny svoje sily, aby zabranila vyvolani zle krve. Italie natidila urychieni vyroby vojenskYch letadel, Rusko naproti tomu prohlasilo, ze na zavodech zbrojeni Italie a Nemecka se nebude podileti.

Min. dtvrtek vstoupila obeanska valka ve 8panelsku do sveho pateho mesice. Dle zprav tisku, vytadala si do to doby za obet asi 200,000 tivott.

Nobelova mirova cena za rok 1935 udelena byla nemeckemu pracovniku pro mir Carl von Ossietzkemu a za rok 1936 Carlos Saavedra Lamasovi, ministru zahranidi rep. Argentiny.

SpolkovY odbor pokladny rozeSle atedni upominky evropskYm dlutnikam, kteti dluti americkYm daneplatcum dvanaci - bilidna. dolart. troky a umotovaci splatky ptipadaji na 15. dervna a 15. prosince kakleho roku. Jak znamo, od Hooverova povestneho moratoria jenom male Finsko pokraeuje at dosud v pravidelnem odvadeni splatek a aroku.

Evropa za posledni roky pkesunula do Spoj.

Stela za sedm biliona dolara v hotovosti, aby jimi spekulovala na americkYch trzich. Vint° penezam se kika. "horke" a co je podivuhodneho je take, to vetti Cast jich ptitla ze zemi, jet jsou hlavnimi dlutniky nati zeme. Ptitomnost techto penez dosvedeuje, ie by Evropa sviij dluh Americe splaceti mohla, kdyby opravdu chtela.

Uznani paystaleckeho retimu uko.zalo naprostou bezohlednost nemecke a italske vlady k obvyklemu diplomatickemu postupu. Dle pozorovatela tato nemecko-italska akce je pokradovanim kampane proti sovetskemu Rusku.

Nemecko bude nyni pokraeovati v asili o ziskani eskoslovenska do hospodatskeho bloku s Italii a Nemeckem, ktere se s poeatku domnivalo, to Leskoslovensko nemate bYti velkou pkekatkou jeho plant., ale nyni seznava, ze je pkipraveno pro obranu a poeina, si v zahranieni politice obezkele a klidne, takte se teSi stale vzrastajicim sympatiim sveta. Proto by Nemecko radeji video v Oeskoslovensku ptitele net nepkitele.

Dohoda mezi Italii, Nemeckern a Japonskem povatuje se za dalti krok k aderu na Rusko.

VojenSti pozorovatele jsou toho nahledu, to Japonsko udefilo by na Rusko v Sibiti ihned, jakmile by se Rusko dostalo do valky v Evrope, o kterend nebezpedi jsou Sovety pine uvedomeny.

Francie by neSla do valky pro Rusko, led by sama byla napadena. Take Italie by se do valky se sovetskYm Ruskem nezapletla, led by vstoupila do ni Francie.

Sojene Staty buduji , mnoho valednYch lodi.

Bitevnice Philadelphia o deseti tisicich tunach sputtena na vodu minuleho tYdne a 30. listopadu spuStena jina podobna lod' Brooklyn. Mimo to bylo zahajena prate na budovani II valeenYch lodi ye vYchodnich lodenicich, jet poskytne zamestnani asi 9,000 osob.

Briticka admiralita vydala rozkazy vSem bitevnicim, aby byly ptipraveny na pomoc katde anglicke obchodni lodi, ktera by ji mohia tadati, kdyby ji na vysokem mori bylo ptekateno kteroukoliv stranou tpanelskeho sporu.

Nastupcem vyslance v Moskve Bullitta, kterY byl pteloten do Patite, jmenovan byl J. E. Davies, pravnik mezinarodni povesti. Bude druhYrn diplomatickYm zastupcem Sp. Statil poslan'Ym do Ruska po uznani sovOske vlady.

VESTNtIC

navy z tAn Narodni farmakske sdruteni (National Farmers Union) ptijalo ye svem sjezdu resoluci, doporueujici dva dodatky k fistave Unie. Jeden ma opravnit spolkovou vladu ku zfizeni obilnich sYpek v zemi a ku skupovani ptebytednYch plodin; druhy ma umotnit ztizeni nove korporace, ktera, by vypomahala farfarmatilm. Take bylo '2aclano ztizeni Usttedni banky pod kontrolou vlady; tato banka by mela pravo upravovat hodnotu bankovek.

Posledni Glen pfivodniho presidentova poradniho sboru Rexford Tugwell podekoval se a ptijal misto vYkonneho ptedsedy American Molasses Co., jet je velmi dobte placeno. Tugwell slibil presidentovi, to se vzda sveho mista, jakmile jej bude tteba v jeho administraci.

Prozatim bude •iditi administraci pro znovuosazovani dr. W. Alexander, asistent TugMexickY parlament schvalil v obou domech pkedlohu zakona, 2adajici, aby byl vyslastnen soukromy majetek za Adelem lep giho rozdeleni bohatstvi. Zakonem clava se vlade ohromna moc vyvlastniti soukromY majetek pro obecni fieely jako jsou vetejne prate, zachovani historickYch mist, pevnosti a dopravy, pro uchovani, vYvoj a zu'iitkovani ptirodnich zdrojii, dale zatizeni a udrovani prtmysloveho podnikani pro dobro vetejnosti.

Rada socialniho zaji gteni zahajila narodni kampan pro seznameni zamestnancu prfimyslu o planu starobniho pojigteni. Po cele zemi budou vyvegeny plakaty, podavajici o tomto pojiinformace. steni ZnamY narodohospodat W. Z. Ripley, autor proslule knihy "Main Street a Wall Street", ktera, mela vliv na utvoteni komise pro bursy, vyslovil se v interviewu, to je eas, aby "odparci presidenta Roosevelta ptestali vest proti nemu obstrukci a pomohli pti vypracovani nevyhnutelnych socialnich zmen."

Teprve po odjezdu presidenta Roosevelta do Jizni Ameriky bylo oznameno, to vlada bude pokraeovati v nouzovem programu a to at do 1. eervence 1938.

V nedeli v poledne uzavtena byla formalne centennielni vYstava v Dallas, aby ptigtiho 'derma byla znovuotevtena. tspech jeji byl naprosto uspokojivy. Poetu nekolika tisic zamestnanc0. a Utednikt vyplatila vYstavni sprava za Best mesicu jejiho trvani vice net dva miliony dolarfi shaneho. Obchod v tae dobe zvY gil se v .Dallas o 25 procent. VYstava mela 6 a pal milionu navgtevnikii.

Za poslednich 12 mesicil bylo die prohlageni sekretaticy prate Francis Perkinsove umisteno 1,400,000 nezamestnanYch. Koordinator prfimyslove spoluprace G. Berry prohlasil na sjezdu Amer. Federate Prace, 2e dle jeho mineni nejvyggi soud Spoj. Statii uzna listopadove volby jako mandat pro udr2eni liberalismu (svobodomyslnosti) v Soustati. Berry projevil dtveru, to nejvy ggi soud ptizpilsobi se vuli lidu ate se najdou cesty, budou-li dalgi neptiznive rozsudky. Ustava vznikla z potlateni lidu a nikdy nebylo zamYgleno. aby pracovala proti lidskemu pokroku naroda.

Ptatelske pomery mezi administraci a prfimyslem lze pozorovati z techto udalosti: Sdru2eni vYrobcfi slibilo, 2e se ptidini, aby byli ptijimani do prate ne gkoleni delnici, kteti jsou na seznamu reliefu a i tech ptes 40 let starYch; Obchodni poradni sbor uskuteeni navrh presidenta Roosevelta, aby soukromY obchod pteyzal nouzove delniky, ziepsil jim mzdu; Obchodni Komora Unie odporueila 700 mistnich obchodnich komor pro obnoveni snah pro opatteni prate nucene zahalejicim.

Institute of Public Opinion oznamuje vYsledek referendum (hlasovani) o tazce: ma-li druha, inta Rooseveltovy administrate bYti beralnej gi, stejna prve, ei konservativnergi. Aby byla liberalnej gi odevzdano 15 procent hlaaby byla stejna prve 35 procent; aby byla konservativnej gi 50 procent. 0 znovu zavedeni NRA (Zakon hospodatske obnovy) hlasovano nasledovne:

Strana

Proti Pro 58% 42% Novoanglicko 35 65 Stredni Atlantic 45 55 SttedovYchod 45 55 Sttedozapad 50 50 Jih 42 58 Polate2i Pacifiku 49 51 Celt' narod Malou ptedstavu dobra centenielni vYstavy Dallas ueinime si z teto zpraviely, die nit navgtevnici vypili behem jejiho trVani 5,000,000 galona lahvovaneho mleka, stejne mnotstvi eaje a kavy, snedli 2,000,000 smaencil a 204,000 bochnika. chleba.

Centenielni vYstava pillakala do Texasu asi milion turista. Stat skolektoval za poslednich deset mesicit na dani z gasolinu celkem $35,819,960, cot je s $4,468,570 vice net v stejne dobe roku loriskeho.

Dallatti majitele restaurants meli po dobu vYstavy o 50 procent lep gi obchod, hotely o 35 proc., obchody sportovnich veci o 50 proc., velkoobchody od 22 do 40 procent.

BritickY kabinet zavedl Odbor zasob potravy, ptidelenY Odboru narodni obrany. kiditelem jmenovan tajemnik ministra orby French.

Roeni potteba ostrovni rise vytaduje 3,650,000 buSlii pSenice, 5,000,000 tun brambora, 2,250,000 tun cibule, 1,250,000 tun syra, 625,000 tun masla, nespodetne tun mleka atd. Valeene mraky, stale chmurne a nebezpeene, ptimely Anglii, by si zaveas opattila zasobu 2ivotnich potteb, jet' normalne musi dova2et.

JaponskY kabinet schvalil rozpoeet valeene mariny, vyIadujici naklad $200,000,000. Nedivno oznamena dohoda mezi Nemeckem a Japonskem byla vladou schvalena, osnova pro zvfaeni tarifu, jet ma vynesti 40,000,000 yenii, ptedlotena bude Dietu (parlamentu) ku schvaleni.

Sdr&,oni smireich souddi a konsteblii ptijalo na svem sjezdu v San Antonio resoluci, tadajici zavedeni slugneho misto dosavadnich poplatkt, jicht vY gi ureuje v okresech komisatskY soud.

Komise starobni pense podepsala min. soboty kontrakt, die nejt stat yypiljeuje si od Republic Nat. Banky v Dallas sumu tti dolaru k vYplate starobni pense. Umiuva bude odeslana do Washingtonu se tadosti o povoleni stejne east k uhrade pense pro mesic prosinec. Banka potita statu 1.9 proc. firoku.

Francie, Anglie a Belgie uzavtou nepochybne vojenskou alianci co protiklad smlouvy nemecko-japonske. Podrobnosti tohoto planu sdeleny budou francouzske snemovne v patek t. tydne.

President Roosevelt uvitan byl v Buenos Aires s ohromnYm nad genim. Jakmile kfflnik Indianapolis ptistal v ptistavu, president se svoji druLnou vystoupil na pier, kde ho vtele uvital president Argentiny Justo, generalita, diplomatickY sbor a pill milionu jasajiciho obecenstva. Podobneho uvitani nedostalo se losud 2adne hlave ciziho statu.

Posledniho dne v listopadu zastupci Francie a Spoj. State ueinili zasadni dohodu pro vytizeni otazky valeeneho dluhu. Dluh Francie bude znovu upraven a jeho splaceni rozdeleno na 20 roenich splatek. Smlouva byla ueinena s vYhradou, jestli2e Anglie rovne ptistoupi na vyrovnani sveho dluhu.

Vicepresident John Garner odejel nahle ze sveho domova do Washingtonu, co2 se vysvetluje ve spojitosti s neptitomnosti presidenta Roosevelta. Koluji teal, '2e sam president Hon. Garnera vyzval, by byl v sidelnim meste ptitomen po dobu jeho neptitomnosti — pro kaAdY ptipad.

V fiterY 1. prosince zahajena byla v Buenos Aires pied easem presidentem Rooseveltem navitend Pan Americka Konference, jit po ustaveni oslovil F. D. Roosevelt. Je na ni zastoupeno 21 amen republik, vice net polovina zahranienich ministru techto a potrva do 23. prosince. ZdarnY vYsledek teto porady bude miti velikY vliv a zasah na situaci celeho sveta.

BritickY kabinet informoval krale Eduarda VIII., to jak vlada tak i parlament stavi se proti jeho zameru pojati za drutku givota rezvedenou pi, Simpsonovou.

Strana 10.

vhserzenc

Na Kiiiovatkich Zivota ROMAN Napsal Joia Mush].

(Pokratovam) ONDA, ktery v rozpacich zaponinel pozdraT viti, vytahl z kapsy psani a podal ho 8emberovi se slovy: "To yam posila sleena Pa yla." Pak mel se k odchodu.

Dr. S' embera vzal od neho dopis, dal mu zpropitne a kdy Tonda odael, chvatne oteviel dopis.

Zbledl, kdy ptelet1 obsah. Ceti ' jeke jednou, aby se ptesvecleil, 2e se nemYli "Konec v.Semu — konec rnYm iimyslum."

"Co jen se ptihodilo, 2e Pavia posila mu dopis; v nem2 docela ztejme napsano, 2e mezi nimi je nav2dy konec?" uva2oval.

Klesl na 2idli a jai se ptemYketi o svem dalosudu.

Ztistati v Roukcich, kde mel jiz velmi pelme znamosti a sluktou klientelu, za 2adnou cenu nechtel, nebot' by musel leccos pfeslechnouti.

Roukcke matrony nemohly mu odpustiti, 2e pkehledl jejich odkvetajici dcery a 2e vybral si divku z vesnice. Ted' jiste by byl vystaven jejich uStepaenYm poznamko,m. Take jeho kolegove ze spoleenosti jiste by 'Cu a tam mu strdili Apieku.

Za nic na svete nechtel zustati v mists, ktere by mu stale piipominalo urditou porelku.

Rozhodl se , g e ihned odcestuje. Likvidaci kancelale poy etil sveho koncipienta, pro neho'2 napsal pottebne disposice, co a jak zakidit a kam jemu podat zpravu.

Veder odji2del do Prahy s rozhodnutim, zatidi se Linde anebo 2e vstoupi do statni slu gby.

IX. Bylo jedenact hodin, kdy2 se Jindra probudil. Vstal rychle, podiyal se na hodinky a seznal, 2e Cas ji2 hodne pokrodil. Umyl se, oblekl a Ael do restaurantu.

Restaurant byl napinen.

Jindra rozhli2e1 se kolem sebe; hledal Horvatha. Koneene ho spattil a zamitil k nemu.

Horvath seal sam u stolku v rohu a veeetel.

Kdy2 Jindra stanul u jeho stolu a pozdravil, vyzval ho, aby usedl.

"Ptig el jste ponekud dasne. Ja teprve vedetim," pravil k Jindrovi.

"Obaval jsem se, abyste nemusel na mne etkat," odpovedel Jindra. Sledoval se zajmem Horvatha. Videi, 2e ma vybrane zptisoby ye svem choyani.

"Vy jste ji2 asi veeekel," obratil se pojednou k Jindrovi.

"Dosud ne. Spal jsem a do teto zhvile."

"Tedy si deco objednejte. Jak padne dvanacta, vyrazime."

Jindra si objednal vedeti a kdy2 mu ji piinesl, dal se s chuti do jidla. Mezi jidlem pozoroval Horvatha.

Kdy2 Jindra dojedl, vyzval ho, 2e pujdou. Povstal, oblekl svrchnik a mel se k odchodu.

Jindra ho nasledoval.

Vyki z hotelu, kde na ne dekala elegantni limousina.

8ofer otevtel dvitka vozu a Horvath vyzval Jindru, aby usedl dozadu.

Jindra mlaky usedl do vozu.

Horvath sedl si vedle Sofera.

Motor zahueel a zahy nato vyjeli.

"Kam jedeme?" blesklo Jindrovi hlavou. 13°69,1 se ho zmociiovati jakYsi nepokoj. Krev v lach prudce tepala a telo chvelo se rozCilenim.

Vyvstayalo mu v dui tug eni, ge se gene nerozvalne do jakehosi dobrodru2stvi. Vrhl pohled na Horvatha.

Ale ten sedel klidne vedle Aofera a dival se uptene vpted.

Jindra vyhledl oknem. Vide', 2e jedou prase kolem vysoke, strme skaly, na ni2 bylo v mesidnim svitu videti zkiceniny hradu. Pak vjeli do mesta.

Byl to Trendin.

Projeli nekolika ulicemi, pfejeli most, vedouci pies Vah a za nekolik minut jeli jig zase krajem, kterk byl zahalen zavojem jarni noci.

Jindrovi, kteremu se zdala kalda minuta yeenosti, byla jiz testa dlouha.

Konedne, kdy2 jeho netrpelivost a rozruieni dosahovalo nej yySkho stupne, odboeilo auto 20 silnice na polni cestu a zahy na to stantilo.

Horvath vystoupil a pravil k Jindrovii "Jsme u cile."

Jindra vystoupil rovne a zital tazave na Horvatha, konsek pekty; cestou dam yam pottebne informace," pravil Horvath k Jindrovi, naee2 se obratil k §oferovi se slovy: "Vy zde na nas Cekejte. Za chvili se vratime." ofer shasl svetla automobilu, sedl do vozu a usnul.

Horvath s Jindrou sli volnYm krokem po ceste.

Chvili sli inlay, az po chvili Horvath piidugenVm hlasem zahovokil: "ftikal jsem yam jiz,ze mate-li bYti ptijat do myth slu2eb, ze si musite bYti vedont jedue. ho: jde o misto, kde je tteba edvehy. tsteotavejte se iztak, 2e budeteOtttit nejake 'Apinave Yea Nesmim pied \Tann ineeho skrYvati. Ptesveddil jsem se, 2e jste charakterni mu g. Nepopirarn to a keknu varn to otevtene, zkontel jsem vas, a to 'Aisne, a vy jste v to zkouke destile obstal. Diivetuji yam a svekim yam tajemnou historii sveho 2ivota, v nit budete hrat ted' urditou nlohu. Nekolika slovy yam teknu od se jedna. Pted svetovou valkou, v dvanactem rode, kdy jests naee Slovensko npelo pod mad'arskym jhem, byl jsem take v kadach nadAencil, kteti snili o syr2eni tohoto jha. Ka2dY pracoval ve svem nejbli2Sim okoli. Já byl ve styku s ruskou gpiona.21. Byl jsem v to dobe v Kokcich, kde mel jsem rozsahlY obchod. Mel jsem velmi znaene spoleeenske styky se statnimi iftedniky, posadkovYmi diistojniky i s pohlavary mesta.

Mel jsem tudil manost, ziskavati denne informace, ktere jsem daval k disposici ruskYm agentarn. Dosti dlouho se mi to datilo, a2 naraz — byl jsem prozrazen, od nekoho, od koho bych se toho byl nejmene nada', od — sve'eny. Jak jsem pozdeji zvedel, udr2ovala pomer s husarskym porueikem a aby se mne zbavila, zneuiila me dnvetivosti, v niz ja jsem se ji se vim svetoval a -de vyzradila onomu porueikovi, kterY pak uoinil hla geni itradiim. Byl na mne Yydan zatykae. Na §testi byl jsem pkitelem yeas varovan a proto podakilo se mne prchnouti. Nemohl jsem s sebou vziti nic vice, nei trochu penez, ktre jsem mel pro,ve doma. Musel jsem opustit v'Se, musel jsem opustit jedinou dceruSku, ktere v to dobe minul prase rok, anii bych mohl zakiditi, aby se ji nekdo z myth pkatel ujal. Prchal jsem v pkestrojeni k ruskym hranicim, jet se mi podatilo po straglivYch traPach a neseetnemu skrYvani ptekroeiti.

Prvni moji snahou bylo, ueiniti opatieni, abych svoji dceruSku vyrval sve neverne, zradne 2ene. Prostiednictvim ruskych agentil obratil jsem se na sve Verne ptatele. Bohu2e1 — zvedel jsem smutne zpravy. Ve gkere moje jmeni bylo ntady zabaveno a pak pkiteeno me gene, ktera i s dceruSkou zmizela a nikdo nevedel kam. Byl jsem pkimo zoufalY nad timto nekestim, ktere mne stihlo a v prvYch okam2icich jsem myslel, 'e nepfekji odloueeni od sveho milovaneho ditete. Jako psanec plou2i1 jsem se svetem a hledal jsem ntechu v praci. Tesne pted svetovou valkou odjel jsem do Ameriky, kde zatidil jsem si obchod. S'testi mi pkalo, proto2e po celY syfij 2ivot neznal jsem tam nic jineho, net praci, abych pfehluSil bol, kterY v mem srdci drasal, podatilo se mne nabSti velmi znaineho jmeni.

Kdy2 strakiva valeena katastrofa, v nit se ceEvropa zmitala, byla skoneena a kdy2 duha miru zazakila Evrope, byla mou prvni — po dlouhe dobe — radosti zvest, 2e me milovane Slovensko je osvobozeno, 2e stale se souelsti svobodne oeskoslovenske republiky. Hned zlikvidoval jsem synj obchod v Chicagu a spechal do vlasti. Po svem pfijezdu podal jsem patrati po dceruke. Aby moje patrani bylo usnadneno, neprozradil jsem sveho dtivejSiho jmena, nYbr2 vystupoval jsem pod jmenem, na nez mi byly po mem nteku do Ruska vyhotoveny doklady, a to: Friedrich Horvath," na ne' zni take moje navgtivenka, kterou jsem yam dal. Me

Are sitedu, due 2. prosince 1936. prave jmeno je Andrej Levendovskk. Nei to je vedlej gi. Z opatrnosti neprozradil jsem se ani pied syStmi dtivej gimi ptateli. NeSvetil jsem de nikomu a patrol jsem sam. usaclil j8011 Se V Bratislava, Odktid g j Sern POdhikal zajezdY do rtzlikch fast, POVagoVal jsem za Mane, najiti rieldtiVe stoh g ems, abych se od ni dazvedel, CO Se Stale , nagini jedinkm ditetem. Bohugel thoje patrani nemelo gadmich vksledkft. Byl jsem jig nekolikrate rozhodnut, obratiti se na fitady, nebo na nekterk soukromk detektivni stay, ale vg dy jsem si to rozmyslil, nebot' nechci, aby girgi vetejnost zvedela o tragedii meho mang elstvi. Pies bezvksledne patrani neustal jsem a nelitoval jsem g adnkch prostredkt, je' by mne ptivedly na stopu ditete. Minulo deset let, pro mne deset let rozervanosti a marne touhy po diteti . ji g Vzdaval jsem se nadeje, kdy tu pfeti kratkYin casein potkal jsem v le-zehskein mists Trendanskkeh Teplicich v niZ jsem ke svemu ittasd poznal SVoti Krev Ve lthe tabthitila, .hrozhe rcizeilein Se nine zinaciiilai CIA& jseiii k hi lined ptiskoditi a h.liOditi iia ni, kde je moje dite, ale rozum nutil k opatrnosti. Patrol jsem po jeji toto gnosti a ke svernu ptekvapeni jsem zjistil, 2e v seznamu lazeriskkch hosti je moje gena zanesena na neprave jmeno, a to na jmeno Margita Demecserove., vdova po tovarniku z Budape gti. Jig podlehal jsem domnence, snad jsem se mSrlil, ge snad tato dama je jen napadne podobna me g ene. Podatilo se mne dostati se do jeji spoleCnosti a po bedlive pozornosti jsem se ptesvedeil, ge je to skutedne moje gena. Piestal jsem se s ni pak ihned stkkati, nebot' jsem se °basal, aby mne nepoznala, ale nespustil jsem ji se ztetele, ptemkg lel jsem o zpusobu, jak ji ptinutiti, aby mi tekla, kam dala Ilonku, tak se toti g nage dcerugka jmenovala. Sledoval jsem ji nenapadne, s kym se stS7ka, a tu jsem zjistil, ge Casto odjigdi autem mimo Trendanske Teplice. Za znadne zpropitne dovedel jsem se ad gofera, le dojig di do osameleho domu, stojiciho v lese, smerem k morayskym hranicim.. Podle, popisu, jeji mi gofer dal, vyhledal jsem onen dim a hledal jsem vypatrati, prof sem doji gdi. Ptijitdivala vgdy veier a rano odji gdela. Probdel jsem nekolik noel, jsa schovan v hkrytu, poblig onoho domu a daval jsem bedlivk pozor. Jedne noci jsem videl, ge z rilzriSrch stran lesa,zametilo k domu nekolik posta y. Kdyg tyto postavy zmizely v -dome, hledal jsem se dostati do jeho bezprosttedni blizkosti, cog se mne do jiste miry podatilo; led nic jsem neuvidel, Bum 801 jako vgdy jindy, "nebylo v nem gadneho ruchu, kterk by nasvedeoval tomu, ge v jeho zdech dli tolik lidi. Ani svetlo v gadnem okne nebylo. To vge ye mne vzbudilo podezteni, deje se v tomto dome neco tajemneho, neco co se skrkve, pied vetejnosti a co mute snad jednou bkti i nebezpeene. Moje podezteni zesilovaly urelte veci, ktere jsem pti stte geni domu zjistil. Rozmkglel jsem, co poeiti. Abych upozornil na vge htady, nezdalo se mne z meho stanoviska takticke, nebot' jsem mel obavu, 'ge by timto mohla bkti pro mnenavg dy ztracena stopa k memu diteti. Po zrale tvaze rozhodl jsem se, g e budu v odhaleni toho, co se v onom tajemnem dome deje, pokraaovati sam, a to mel jsem na mysli, kdybych mohl ptistihnouti svoji genu pti nedem nezakonnem, ge mohl bych ji potom donutiti, aby mne tekla, co se stale s nagim ditetem. Lee brzy jsem poznal, ge z vypatrani toho, co se v onom dome deje sam nestadim, nebot' jsem jiti dosti star, abych se mohl odvagiti vgeho, co je s podobnou veci spojeno. Rozhodl jsem se, ge si najdu eloveka, kterernu bych mohl hpine dtivetovati a kterV by mne byl napomocen. Hledal jsem dlouho, ale mrane. Inseroval jsem v novinach,_pti glo se mi ptedstaviti velmi mnoho mladkch i stargich mugh, ale g adnk z nich se mne nezamlouval, nemel jsem k gadnemu z nich dAvery. Vy vtak ziskal jste si ji v prvem okam giku. Ale ptes to jsem jests stale opatrnk a zkou gel jsem vas.

Jsem rad, 2e jsem se ye vas, doufam, nezklamal. Hned, jak jsem vas spatkil, kekl jsem si, vy 2e jste ten, ktereho jsem tak dlouho hledal.

Proto, ponevad2 k y am mam ditveru, se vim se y am svetuji a doufam, mne nezklamete," s darazem pronesl Horvath, zastavil se a patray.e.' se zahledel na Jindru.

Jindra se take zastavil a pravi1 pevne:.

Ve sttedu, dne 2. prosince 1936.

QUIDO MARIA VYSKOOIL:

Tiche Boure ROMAN c EDE", jen na krok od ni, hledel kamsi k padu, kde se nad lesy koutilo v tmavohnedYch hustYch chuchvalcich.

"Tam je nak tovarna," tekl Robert a rukou v ta mista ma,v1, kde se obzor dSrmu Bernal.

"Mate daleko dome a jeAte se zdetujete se mnou!"

Usmal se tence: "0 mne nemaji doma strach, spiSe o vas. So.,' ma jste iekla Pti &mt. bezdedne se dotekl ruky Jindfladiny, polotene v, trave vedle jeho.

Sleena Svatoriova se tvatila, jakoby toho nepozorovala. tern ST sam, teprve po chvili uvedomiv si svoji smelost, rychle odtahl ruku od Jindtradiny.

"Promirite . . . Nevedel jsem . . . Vase rudka je tak horka jako drn . . . ", omlouval se.

"Co na tom?" odvetila bezmyglenkovite.

Ale mladST mut jinak si patrne vykladal slova sledny Svatoriove, nebot' teprve nyni chopil se jeji ruky opravdu.

"Mate takovou jemnou . . . netnou ruku; jako byste dosud pouze panenky oblekala " Pozdvihl prsty Jindfitdiny ke svYm rtilm a polibil je.

"Vase ruka je jako bila rune . " zablouznil.

Trochu nervosne odtahla svoji pati.

"Pdj deme !" rozhodla.

A vstala.

Cerny, zahanben, nasledoval jejiho ptikladu.

"Budeme ve dtvrt hodine doma fekl.

"Nejste jit unavena?"

"Nikoli!"

Stoupali skoro mleky lesnim prOsekem. Bylo zde stinno, ale proto ne o mnoho sveteji. Zvet spala v doupatech, ptak nezazpival .. .

"Jak je to smutnol Jako bychom ani v lese nebyli," nadinal hovor JindtiAdin prtivodce.

"To je tim dusnem," vysvetlovala sledna Svatoilova, myslic pii tom na sve srdce.

Dochazeli vYchodu.

Mezi oponou lesniho stromovi objevila se prva staveni tilinkova.

CihelnY, start zamek, hititovni Silnice ubihala chvili po nahorni planine, potom se vtak svezla do melkeho ldoli, z jeho hloubky vystupujic at tesne u mesta.

Kdy2 JindtiSka s eernSrm stihli prvYch domsledna Svatoilova se zastavila a podavajic svemu pruvodci ruku, pronesla: "Dekuji yam uptimne, to jste se tak obtetoval " Robert, pochopuje, to si pteje bYti Jindfigka samotna, sklonil se a polibil ji ruku.

Potom kekl: "Zpusobilo mi to pouze radost, posloutiti varn . " "Ztstanu y am vtdycky vdedna za tuto Asluhu," pronesla je gte a odchazela.

"Doufam, to vas nevidim naposledy," dode,val k tomu mladY mut, ale ta, k nit slova tato citila, jit ho neslysgela. ern sedkal, at rychlSimi kroky zmizela v ustadejici se k 'lamest, naeet se sam zvolna vracel k lesu.

Sam, ale se srdcem pinSrm neobydejnYch, rortodivnSrch pocitri .. .

XV. PO odchodu vojska tilinkov opet ztichl, ba zdal se mldenlivejai, net kdy pied tim. Posledni sensaci byl pohteb pana Erika de Lorme, j ehot telesna, schranka po slavnostnich obtadech ptevezena do jeho rodneho mesta.

Mezi neptehlednSim mnotstvim Udastnikri a vojska se snadno ztratila i ta, jejit srdce pteplneno bylo nejvetai bolesti — sleena Jindtiaka — i ten, kterST ptigel na pohteb pouze proto, aby ji spattil — Robert Cerny.

Kdetto k sledince z poaty se upiral ptegtedrST zajem, nebot' kde kdo veal o jejim ptatelstvi k nebottikovi, syna tovarnikova si nikdo tamer nevLimal.

VESTWIK

zda Ale ten nespustil Jindrthly s oei. ho zahledne, aby ji mohl pozdraviti.

Doekal se toho konedne, kdy obfady byly skondeny a rakev ulotena ye zvla§tnim vagonu.

Tu teprve vina obecenstva ptiblitila ho k sledne Svatoriove.

Kdyt ji pozdravil, zahledl cosi jako Adiv v jejich oeich.

"Vy zde?" det1 z nich.

"Pro vas Tolik se mi po vas stYskalo odpovidal Robert& zrak.

Zdalo se, to si oei obou porozumely, nebot' se cosi jako netnY smir rozlilo to chvile po tvati diveine.

Hned pote vaak opet nova vina pfechazejiciho vojska odtrhla je od sebe a od to chvile se uz nespattili.

Led alespori mysle obou se zamestnavaly navzajem.

"Jaka je to 'tenor aeptal si tovarnikiiv syn.

"JakS, je to mu t. ?" tazala se sama sebe Jindtiaka, kdy hlavou znovu se ji pielily dojmy, prave minule a dosud nevybledle.

ZvlaStni, nevysvetlitelnY zmatek vladl v jejim mozku.

Truchlila ovSem pro Erika, jako pro ztracenST sen sve mladosti, ale zaroveri toutila po novem jeho obrozeni, nebot' mlada, krev, jedenkrate probuzena, se hlasila jit o sva, prava a nebylo mono zchladnouti jejiho varu, jit vykypeleho.

A podobne se datilo take ternemu.

Za sveho pobytu na studiich, stteten svSrm ptisnYm otcem, nemel mnoho easu, aby se zabYval svSrm srdcem a v pravde ani o ne nedbal.

Vagnive sklony otcovy se dosud neprobudily v jeho nitru, potlateny detnSrmi povinnostmi, jet mu ukladaly domov i vlastni ctitadost.

Teprve setkani s JindfiSkoir i v Robertovi vyvolalo vzruSeni, ba bouti. Okolnosti jich sezna,meni byly tak zvlagtni, tak dobrodrutne — jako by osud sam si to 0'61 a . . . chtel tomu!

Jiste citili to oba stejne mocne, vtdyt' ani tvat sleeny Svatoriove nezastala bez pohnuti, kdy se Syn tovarnikriv ovaem zvedel jit podrobnosti pomeru Jindibi2ky k mrtvemu dtstojniku, ale prave tato okolnost dodavala mu odvahy, aby vyutil situate. s enST, to veal Ttebate v tenach tamer nezku S ureite, to nikdy snaze neziskame jich, jako kdy se rozhodneme alit se s nimi o jejich bol.

A k tomu byl ern zcela ochoten. Nemyslil, net na to, aby vyutitkoval techto nekolik svobody, ktere poskytovaly prazdniny .. a dale neuvatoval . .

Jindfi§ka udarovala mu.

Byl ji opojen jako mladym, kvasicim dosud vinem.

TSi den, po kterSr ji marne hledal, vyalnul mu tivot zcela z koleji. Jeho touha rostla, jeho sny vydratd'ovaly krev.

Konedne vSak ptece nahoda mu ptala.

Nahoda di osud?

Nebo oba?

Nikdo o tom neptemSTalel.

"Jake, .at'astna hodina," hlasil se aernS7 k sve nova ptitelkyni. "Dovolite, abych vas kousidek doprovodil?"

Sledna Svatoriove, svolila.

"Libo-li varn . . . " "Budu tak tt'asten . . . " pfiznaval se. "Kam jdete?"

"Nikam? Ci vlastne, kam mne odi povedou, " nohy ponesou "Jako v to pohadce", usmal se.

"Jako v to pohadce . . . " opakovala.

Chvili mldeli.

Potom opet Robert: "Nevidel jsem vas tak dlouho . . . " postetoval si.

"Cot jste mne postradal?" namitla.

"Musim vam to lope iikati . . . ?"

"Cot vim . . . " jemne se usmala.

"Mela byste to aspori tuSiti . . . " "Tualti?"

"Ano! Jako ja, vytuall vas tad."

Zarazila se.

"Cot vy vite?"

Strana 11.

"Tae," tekl rozhodne, ale ihned dodal mirneji: toho neni tak mnoho."

Trochu se zardela: "Dost, aby se srdce zakrvacelo . . .

SpeSne odporoval: "Ale ne . . . Zakrvacelo? To je trochu silne naneseno. Staei, to vaSemu netnemu srdci zasazena byla hluboka jizva. I ta boli .. . Led ptece nebete nadeje, to se easem opet zahoji.

Neni to tak lope?" domlouval se.

"Je!" zageptafa.

"Nu tak Vidite, sledno JindfiSko — dovolte, abych vain tak tikal" — pronesl radostne. "Zdleti na vas, abyste si jen vybrala dobreho lekate . . . " "Doma jsou vSichni ke mne tak laskavi. Jako by tuaili . . . os vlastne . . . ", odmleela.

Souhlasil: "Ano . . . Domov, tot' nejlepSi sanatorium.

OvSem, kdo ho ma tak slunnSr jako vy."

Pronesl posledni slova se zvlaatnim pi'izvukern.

"Ka2dSi domov je slunnS7," uteaovala ho.

"Snad ...

Na okamtik se oba odmldeli. Slabs7, sotva tuSenY fialovS7 nadech soumraku se misil mezi dosud svetle barvy letniho dne . . . Od hor bile mraky vystupovaly. Jako earovne koruny nejazahrady. ke VelkSrm obloukem vraceli se k mestu. Odpo'Oval° dosud, jako zmrtvele dennim Utehem.

Na strniStich vytrvale cikali cvreci. Kdesi na testa vrzal kolovratek. ern se rozhledl okolim.

"JakSt je dnes rozkoSnY vS7hled k horam!" iekl pak. "Vette mi, sleeno Jindtfgko, east° na ty naae hory v cizine vzpominam."

"StS7ska se varn tedy po nich?"

"Styska," ptisvedeoval. "Byly mYmi jedinYmi soudruhy, kdy jsem jefte detstvim prochazel."

"Take ja je mam rada," ptiznavala se .sleana Svatoriova.

"Vida, stale nachazime spoleene zjmy," rozveseloval se opet Robert. "Ket by tomu tak bylo i nadale! Zahy bychom si pak porozumeli."

Podivala se na neho tazave.

"Nu . ano," vysvetloval . . . "Nemam jine touhy, net abych yam mohl neeim bYti. Abych vas ziskal. Od naS'eho setkani . . . tam . . . yedel jsem, to zasahnete do meho tivota. Jdu jim tak opuaen . . . Tatinek . . . Snad vite . . . je pkisnY. A mne je tolik tieba ptitele. Nekoho, ktery by mi rozumel, a jemut sam mohl bych neeim bYti. A vy, sleeno Jinclkieko, prave vy, mate vSechny ptednosti, jicht bych si 061 nalezti v to bytosti, ktere bych jedenkrate nabidl sve srdce. Reknete, prosim, odmitla byste je, kdybych tak udinil vam?!"

Zrudla zmatkem a ptekvapenim. AC mohla ptedvidati vyznani, p •ekvapilo ji ptece, to se ho doekala tak nahle.

"Odmitla byste . . . ?" opakoval.

"Musim o tom trochu ptemYtleti. mnoho se toho nahromadilo v me ubohe hlave za poslednich dnti. Popkejte mi, prosim, easu!

Dnes katda moje odpoved' byla by pfecleasna.

Z uvateni nevyplyvajici ... " Slabe odporoval: "Neni tak mnoho easu, jak si myslite! Zahy budu nucen odejeti a je tudit 'Skoda kaide chvile, v nit mohli jsme se navzajem obohatiti.

Ale stati-li nekolik dnti — chci bYti trpeliv a eekati . . . Stab?"

"Doufejme, to ano," odpovidala Jincltigka, "nebot' i mne jest tteba prirvodce s tech cest, na nicht jsem zabloudila."

"Chci jim bYti v katclem ptipade. Spolehnete se jen v moje viidcovstvi," odpovidal Cerny Barvy soumraku sesilily svoji sytost. Vedro ponekud ulevilo, cot dodalo odvahy sktivanum, aby se znovu rozezpivali.

Ovzdu21 vSak dosud bylo dusno va gnivosti zeme, jet nebezpedne nakazovalo.lidskou krev.

JinclkiSka s Robertem prochazeli prave hlubokYm fivozem s huste zakekenymi svahy, kde tzka testa nutila je, aby all tesne vedle sebe.

Rama sleeny Svatoriove dotYkalo se lichotne pate jejiho soudruha.

Netna, fibelova Aije zdala se tamer na dosah jeho rtu. Jemne zkadekenY vlas vonel resedami.

(Pokratovarki)

Strana 12.

Finaneni zpriva 'lean& Filavniho Radu.

PI IJEM OD RADC ZA MESIC LISTOPAD 1936 fted Den D. O. Na (unr. H. ft.

Za 7.80 244.08 .40 1. 9. fijen 14.85 2. 13. listopad .30 30.97 3. 13. 'rijen 15.60 274.69 4.00 4. 19. fijen 16.20 95.40 5. 17. listopad 1.50 1.30 74.39 6. 25. list.

5.55 154.75 7. 13. "rijen 1.65 80.23 .80 8. 26. fijen 12.75 260.98 2.26 9. 23. listopad 1.35 83.60 1.40 10. 23. rijen .60 39.90 .20 11. 9. listopad 32.05 12. 10. listopad 47.65 1.35 14. 19. `rijen 3.75 66.12 16. 17. fijen 14.70 394.23 3.30 17. 10. listopad 1.35 67.86 19. 21. rijen 33.10 21. 16. listopad .30 42.00 22. 17. listopad 3.90 123.44 23. 10. listopad 37.20 561.27 26.36 24. 25. rijen 21 15 15.17 495.38 25. 12. Mien 1.20 2.28 38.85 26. 5. fijen 4.50 112.07 27. 25. fijen 18.45 362.51 7.32 28. 13. fijen 12.90 291.10 2.40 29. 4. tijen 46.16 29. 25. 2 e'en' 2.70 ,„85.99 30. 10. fijen .30 74.57 31. 23. rijen 1.50 24.59 32. 17. fijen 6.15 113.86 .60 33. 21. fijen .60 26.87 34. 18. list.

5.40 108.18 3.10 35. 12. fijen 2.10 28.75 .20 37. 19. listopad 62.55 38. 26. fijen 6.00 124.20 3.10 39. 24. fijen 18.00 275.74 3.44 40. 13. listopad 1.50 79.22 41. 13. list.

1.05 41.55 42. 9. list.

1.50 37.13 2.74 44. 2. rijen 5.10 128.26 .60 45. 3. Mil' 5.25 129.08 .80 45. 21. rijen 17.35 303.12 5.18 47. 23. rijen 6.75 161.17 5.40 48. 18. list.

7.65 95.25 1.70 49. 16. kijen 1.35 52.88 .60 50. 2. fijen 5.25 59.02 1.90 51. 21. fijen 47.60 78.20 52. 21. zari 2.05 69.46 2.80 55. 22. fijen 24.15 53.85 2.60 56. 10. zari 21.95 63.88 57. 5. fijen .30 43.90 58. 20. list.

1.50 71.10 1.80 61. 4. rijen, list., 4.55 38.06 1.80 62. 16. fijen 6.60 118.98 3.20 63. 27. list.

4.50 46.00 64. 16. fijen 2.40 124.45 1.57 67. 19. fijen 3.45 94.48 2.00 68. 17. rijen 2.40 108.40 .80 69. 13. rijen, list.

7.95 119.78 1.54 70. 16. list., 31.90 70. 21. list 3.00 130.48 2.00 71. 18. fijen, list., 3.90 88.11 .20 72. 12. list.

3.60 58.79 73. 16, rijen .30 38.60 75. 25. fijen, list.

1.50 1.00 53.18 76. 20. Nen 7.80 22.25 77. 2. zari 3.15 32.79 2.06 78. 17. list., 3.15 .20 86.46 80. 16. Mien 144.31 11.20 2.16 81. 13. fijen 4.20 1.80 44.85 83. 13. srpen 12.15 12.92 191.16 84. 8. tijen 2.70 76.56 86. 21. fijen 1.40 6.75 87. 4. zari 110.49 19.67 41.25 88. 23. fijen 905.92 4.35 1.30 89. 21. list.

79.80 1.05 90. 17. list.

29.08 91. 12. fijen, list., 11.60 20.60 386.78 92. 16. fijen 10.62 54.65 257.33 2.10 94 6. list.

1.40 81.35 95. 10. list 5.30 .40 59.50 96. 16. list. .60 44.30 97. 19. list 1.80 ' 3.00 68.60 98 12. list.

59.291 1 1.65

Ve stfedu, dne 2. prosince 1936.

v2sTNIK 100.

99.

101.

102.

103.

104.

105.

107.

108.

109.

110.

111.

112.

113.

116.

117.

117.

118.

121.

122.

123.

125.

126.

127.

128.

129.

130.

131.

132.

133.

135.

136.

137.

138.

139.

140.

141.

142.

143.

144.

145.

146.

147.

148.

150.

151.

152.

153.

154.

155.

157.

158.

17. list.

12. list.

10. list.

26. zari 6. fijen 27. list.

13. Nen 13. list.

26. rijen 20. zari 19. list 16. "rijen, list., 12. list.

16. list.

10. list.

8. rijen 27. list.

16. rijen, list., 5. list.

20. list 18. `rijen, list., 20. rijen 25. fijen 25. zaii; tijen 10. list.

6. list.

12. zari 10. 1 Glen 17. list.

13. rijen 21. list.

12. fijen 19. list.

8. list.

10. list.

8. rijen, list.

10. list.

23. fijen 19. list.

25. list.

10. list.

17. list.

4. list.

13. rijen 6. list.

23. list.

3. fijen 19. list., 26. rijen 1. srpen, zari 24. list.

12. list.

.80 .20 3.00 5.91

6.80 1.00

1.60

3.20 .80 1.20 1.90

1.78 8.41

1.20 7.62 1.20 6.46 1.20 4.94 12.76 8.44

256.61

27.33 24.70 41.30 50.10 5125 22.75 31.30 83.04 161.64 37.95 63.89 61.28 160.92 11.49 44.85 26.29 26.29 51.22 50.61 38.45 75.30 30.99 79.71 48.40 28.80 35.71 179.34 50.00 20.23 83.84 86.25 30.05 5.60 69.40 28.10 31.10 46.15 146.49 52.45 15.15 67.97 53.45 10.63 99.49 78.44 38.74 23.05 38.52 110.92 16.66 28.84 6.83 12,975.28

.75 2.10 34.40' 1.20 .45 1.65 6.45 12.00 12.90 3.85 120 8.70 1.05 1.95 .30 .30 8.30 1.50 1.50 1.80 .90 3.00 15.00 .15 3.15 31.00 .30 7.20 6.75 .60 .45 1.95 1.35 1.20 2.25 14.60 .60 4.35 6.90 1.95 10.95 1.20 3.90 2.10 1.35 29.60 2.85 2.75 1.50 869.85

PREHLED PftiJMt A VYDANI ZA ME* LISTOPAD 1936.

Pkijem. $ 12,975.28 Na umrtni, od fadt 8,103.06 Splatky hypotek 735.61 Splatky piljeek certifikatu 1,773.40 T:Troky z pujeek certifikatA 9,678.89 troky z hypotek 3,427.40 Uroky z bond0 482.68 Najemne z majetku 408.33 Splaceno za praci v pujekach 850.00 Prodej majetku 2,295.00 Prodej bonclu (“Tdelek) .36 Splaceno v pujakach certifikatu -J16,735.00 Prodej bcnda Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 57,465.01 47,943.23

thrnem Vydani: Na umrtni Na Umrtni nedospelSrm dedicum Na umrti nedospel. dedicum trok Hypotek Pajeky certifikatO Zalohy jednatelfun Lekafske prohlidky Comm. Novi eleni Opravy atd. na majetek Dari na majetek Pravni na majetek Splaceno za praci v piljekach Cestovne na bondy Pravni ng, hypoteky

$105.408.24 $ 7,818.78 133.76 32.30 43,880.41 14,617.84 600.00 104.50 144.94 60.23 247.12 43.50 386.19 121.20 326.62

.82 13.11

Exchange na bondy -3Vraceno, HOTOVOST V BANKACH PftiJEM NA HL. RAD: Od tada Hotovost z minuleho mesice

$ 36,876.92 869.85 4,070.47 4,940.47

Celkem Vydani: Najemne z Utadovily Telefon Pottovne Elektfina Pottebne v atadovne Cestovne a schtze Slutne atednika Slane, vkpomoc Vestnik 6,164 odberatela Vestnik ,pottovne Telegramy Express Notat Oznamky Dary

30.00 7.15 22.69 9.75 329.66 183.32 500.00 75.00 333.89 .34 2.72 1.58 3.50 37.90 400.00

HOTOVOST U POKLADNIKA

$ 3,002.82

DETSKi ODBOR. Ptijem od tadu Hotovost z minuleho mesice

$

Celkem Vydani: Uspory Hotovost v bance 22 bond

265.61 1,642.14 1,907.75

$

31.39 1,876.36 13,740.00

MAJETEK DETSKEHO ODBORU $ 15,616.36 PREMED MAJETKU JEDNOTY. $1,347,420.99 Bondy 1,137,138.99 Hypoteky 362,113.62 Pajdky certefikata 196,843.18 Majetek 36,876.92 Hotovost v bankach 15.00 Uloteno za meters (elektricke) 20.00 U najemnika 3,002.82 U pokladnika 15,616.36 V Detskem Odboru Celkem Dluh nedospelYm dedicum

$3,101,115.24 27,137.67

MAJETEK

$3,073,977.57

S bratrskYm pozdravem,

Edward L. Marek.

Dne 28. listopadu 1936.

O ipendlikove valce. BritskY tovarnik Charles Beard, "kral tpendliku", slavil v techto dnech 79. narozeniny. LondYnskY "Evenig Standard" ptines1 o nem dlanek, kde popsal oslavencovu tivotni drahu. Jmeni Beardovo je obrovske. Beard vyribi rodne 2 biliona SpendjednoduchYch a 370 miliont vlasenek.

• Rodni obrat jeho obchodu ptevytuje dastku 2 miliony dolara. V letech 1922 at 1927 protival ftak Beard tetke chvile. Musil bojovat s kontinentalnimi tpendliky, jet hrozily vytladit jeho zboti z obchodu. Bojovali proti nemu pratskY tovarnik Waldes, spojenk s nemeckYm vYrobcem tpnedlika Prymem. Kdyt ut se viterstvi bezpedne klonilo na stranu Beardovych odparcfii, ptitla narodnimu tpendliku na pomoc britske, vlada. Zvytenim celnich hradeb konkurenci znemotnila. Beard ovlada britskS, trh sam. miti dobte fungujici Spolednost naroda, must bYt ztizenim podstatne pevnejSirn, net dosavadni. Jako kdysi federovane, svrchovane stity americke byly donuceny ohrotenim sve existence ptetvotiti se ye Spojene Staty Severoamericke, tak seJake jednoho dne, &ly e ei pozdeji pravdePodobne VS'ak &l ye, net se zmeni jejich hospodalska, zakladna - budou routet zmenit suverenni evropske staty y e Spojene staty evropske, nechteji-li zahynouti ye vteobecnem rozvratu.

"New Statesman and -Nation".

Strana 13.

Vs Stredu, dne 2. prosince 1920, INSERATY V CINSKYCH NOVI- -rAzpO, syrupy . -a lelezita vine jsou to hojne uplanena. Inseraty pro NACH. odtudnovani jsme nenagli. Snad to Z inseratt mono lehee poznat v -Oink je to neni modou.

Insertni rubrika "Pohie govani se radosti a utrpeni, nadbytek a nedostatek, krasu i o gclivost naroda. hleclaji" ptipomina, valednou dobu.

Jsou lid& kteti zadinaji 'dist noviny V oine jsou tyto inseraty na denod konce a etou nejprve inseraty. nim potadku. Nepokojne pomery, Inseraty jsou svetem pro sebe. 0- obeanska, p•irodni zkazy (potevieme-li insertni east dinskYch vodne) jsou ptidinou, *Se tisice a tiside lidi se strati. Ptislugnici jejich novin, vSemneme si ihned tti ktere jsou pro nas nezvykle. rodiny je potont, v klidnejeich obCiriane maji katdY den mezi inse- dobich hledaji pomoci inserce.

V nabidnutich k sfiatku oznamuraty jizdni fatly teleznic. To pioto, te jizdni tally nemohou bYti v 61- je einskY tenich nejen, te je velmi ne pro nejistotu pomera stanoveny zamotnY, ale take to, te ma mnoho na nekolik mesica nebo na celY rok p •edku. Miti prarodide a praprapiedem. Do nektere einske provin- rodide mezi bohy je pYchou cie odjitdi rano po del gi piestavce Nerodi-li se ladni chlapci, pak je °pet jednou viak. Musi to bYti te- tim vinna tem. Tak je mono disti einske inseraty, te zde se od nedy oznameno v novinach, viak jeti prazdnY. 6inske ptepycho- vesty tada zezuka, te bude mit ye vlaky "SanghajskY express" a chlapce. K inseratum svatebnim "Sanghaj-P ManSukuo-express" in- naleteji i inseraty jednotlivYch naseruji jeSte po odjezdu a uvadeji botenskYch obci, oznamujicich, jmena lidi, kteii vlaku pouzili, kte- svatebni obtady vykonaji neptekoti diplomat& hodnostaki a jine o- natelne lacino. Velmi mezi nimi busobnosti jim jeli. Oast() se stava, te ji nekala soutet.

V‘Sechny listy maji denne na jedteleznidni sprava otiskne v novinach jako inserat dopis cestujici- ne strance eirokou pasku inseraho, jent sprave vzdava, srdeene di- tu, kterY vybizi Vg echny 6iriany k ky za to, te se mu jelo velmi po- boykotu japonskeho zboti. "Nekuhodlne bez piepadeni, stkileni a ft-. pujte Z.adne japonske zboti!" "Pryd s Japonskem, ktere chce nag zkarazu. Nebot', kdyt takhle„nekdo tine dojede, to jit nee° znamena. zu!"

A. Schubert-Bredow.

Mnoho mista v einskYch inseratech zaujimaji inseraty knih. NaCikinski ochota. kladatele delaji pro sve noviny velV nedeli rozhlasil pan farm pied kou reklamu. Vyjde-li nejake vedeccerkvi, kdo by pflAel v pondeli na ke pojednani v einStine a nemusi faru snist kus slaniny, vypit litr vibYti jit kupove.no v anglickem orina a rosZtipat metr dieva. ginalu, pak je to pro nebeskou ki.§i Mezi lidmi sta.l take cikan. velka, sensate. Tketi druh inseratt "Kdo by chtel zitra na fate snist ktere se nevyskytuji v deskYch no- kilo slaniny?" tazal se pan farat. vinach, jsou inseraty paroplaveb"Je.", hlasil se odvatnY cikan. nich spoleenosti. Polovinu hranic "Dobra, kdo by chtel vypit litr do61ny dela, totit mate. breho vina?"

Podivne jsou take inseraty, hid "A," zvolal cikan. sajici "Koupime sbrane ye velkem.' "Kdo by chtel pagtipat metr dieNebo i v malem: "Protote musim va?" tazal se dale pan farat.

"Lidi, hlaste se," vybizel nutne na testy, koupim ihned nekolik revolveril, .pokud mono zanov- "ja jsem se ut dvalcrat hiasil. Nenich." fteditelstvi jedne toverny na jsem tady piece sam!" venkove kupuje vet§i padet ruenic.

Kosa na kamen.

Sna,d aby mohlo vyzbrojiti sve hliV jedne mukadevske tovarne dal date. "Velke mnotstvi ruenic, vo- inienYr delnikovi facku. Chudak se jensicYch revolveril a kapesnich svi- piekvapene tazal: tilen se koupi," pravi inserat. V "Je zde mono lidi fackovat?" tomto ptipade to bude nejakk gene"Ovem," pravil pohnevanY interal, kterY chce dopiniti vkzbroj sve nYr. armady. JinY inserat opet hlede, se."Jak moino, tak motno," pravil stupce, savedene u evropskYch a a- Vasil Mak° z Oinad'ova, a dal panu merickYch zbrojati.). Obchod se intenkrovi jednu takovou, ho sbranemi v 6ine velmi vYnosnY. hned zavezli do nemocniee.

Take lekarnici a vYrobci Slupky s jablek davaji dobrY a vaji inserci hodne vydelat. Nejva,bzdravY daj, jent mirni horedku a unejM formou doporueuji sve proklichluje nervy. Pied okrajenim jastiedky, jimit se lze odnaudit koukeni opia. Jsou take "dobroeinne blko eiste omyjte, slupky pak zvolna spolky", ktere v inseratech otisku- na mirnem teple (na kamnech) uji sve prohlag eni proti opiove ne- sufte a v suchu uchovejte na fest. V inseratech je doporudovano pravu daje, jent poslouti zdravYm pino leku proti boleni hlavy a ruz- i nemocnkm. Slupky nutno pak pki nYm nemocem. Take leky pro deti, piiprave eaje dobie povatiti (aspon 5-10 minut) RAD STEFANIK NA COTTAGE GROVE potada

pi

MIKULAgSKOU-- ZABAVU 5. prosince v_. 8-_ ho din veeer Michalikirho Orchestie z Crosby s programem a nidilkou pro deli a velke VSTUP:• 25 CENTO

HENDLE D GOODS STORE TEMPLE, TEXAS.

Pred-Vanoent VlePRO EJ PONE V PATEK 4. PROSINCE Pi. F. F. LeSikarova, a pi. Janie 8 imkova. yam ochotne pomohou s vYberem vaeieh vanodnich potteb.

Nize uvadim pouze nekolik z mnoha laci, ktere naleznete v naSem obchode.

Muiske Obleky

Ponoiky

10c

Single nebo double breasted, muiske, Cast vinene "Plain neb Fancy Backs", pira za ovYdge

$9.95—$12.95 Boottees 2 .98 Kogile

Muiske, celo-kogene, inerovaci pira

Hedvabi 40-palcove, ti gtene a stejnobarevne vzory, nove barvy i vzory, yard

Prints

36 pala silky, stejnobarevne, muiske, modre, chambery . do broadcloths a cretones, price, pine miry, yard za kus za 9c

Scout Stfevice muiske do price, pir za

1.00

Chlapecke Obleky $2.95 a $4.95 Gumove Boty

"Plain a Fancy Backs"

Stolfivka 46 pale(' sirky, stejnobarevne i ozdobne vzory, yard za

Outing 36-pal., ozdobne vzory, svetle i tmave barvy, yard

ode

pro mugs za a

Damske Saty

hedvabne, nova zasilka pro vanoeni potiebu, $1.98 vfSe od

1.49c

Svatehi Oxfords Svateeni Stfevice muiske, celo-koiene, sviteeni, dimske, nizke, Swedes, Patten a eerne a hnecle, kids, vzory pumps, pira za 1.98 straps a ties, pira

Unions detske, zimni, v*ie od

25c

Uo1is muiske, zimni, tetke, za

L79 nomad Stfevice

olamske, velky vyber, vYse od

25c

Damske Kabity pro svatebni a sportovni nogeni 69c

Brown Domestic

$4.95 - $7.95 - $9.95

Garza Sheeting 29C

40 pal& silky, yard za 6c 9-4 bilene neb nebilene (10 yardii limit jednomu odkup- yard za niku, pouze v den otevieni (Pouze prvni den vkprodeje 51/2 prodeje). yardu jednomu odkupniku).

Strana 14.

Hoch se zreadlovYma alma: piesunute oeni nervy? V Moundsville, 0., byl objeven chlapec, jen veechno vidi obracene. Zpozorovala to nejprve uoitelka, kdy2 psal pismena a &slice zprava do leva. Spravne psal teprve tehdy, kdy2 mu dala zrcadlo a hoch opisoval ze zrcadla.

Lekafi soudi, 2e hoch ma pfesunute odni nervy, a budou ho soustavne pozorovat.

UZiti starch hradii ye /Mee. — V "Hiasu narodni obrany" vypisuje delostfeleckST kapitan K. Gruncl, jak lze u2it starSTch hradri a opevneni i v moderni valce. Uvadi ptiklad zamku Coucy le Chateau na zapadni front& z jeho2 sklepeni Nemci udelali znamenite opevnene hnizdo. Take sklepy stare Verdunske tvrze Vaubau se osvedeily. Doklada, 2e i sklepeni esl. starSrch hradri a opevneni dala by se upraviti tak, 2e by byly do jiste miry zcela dobrS7mi rikryty pied leheim druhem bomb.

Stare. opevneni mohou bS7t -te ts vSTbornou pteka2kou proti tankrim, ktere se mohou objevit v zazemi tletecke "vSrsady"). Zdi a valy starch pevnosti mohou docela odolat ratim zbrani tankri. Ve starch pevnostech mohou bSrt rrizne, velitelstvi nebo sklady zcela bezpeeny pied ntoky tankri vysazemich do tfla. betne stare pevnosti jsou rozlo2eny velmi vSrhodne, bli2e vody tak, 2e lze velmi rychle vytvofit umele zaplavy v ptipade oblehani. "Vidime tedy", pravi list, "2e i nyni maji stare pevnosti sviij vojensky vSiznam, kterS7 lze zvSreit eventualne provedenSlmi zlepeovacimi pracemi."

Vztek1Sr tuleri v molt Profesor P. Mantajfl, pfedni rusk p •irodozpytec, popsal v "Izvestich" prvni znamS7 pfipad vztekliny u tulene. V Kaspickem more u Derventu se koupal mu2, jen pou2ival automobilove gumy jako bezpeenostniho pasu. Byl dosti daleko od bfehu, kdy2 zadal Meet o pomoc. Rybail zahledli kulatou hlavu tulene, jen ocasem prudce vi gil vodu a na pla y g zoufale chranil svrij-cedor2el.Mu gumovST pas, bez neho2 by byl utonul. Rybati pfispechali na pomoc v elunu a tuleri dord2e1 na elun tak prudce, 2e div neskoeil dovnitf. Veslem ho koneane utloukli a pfitahli na bteh. Profesor Mantajfl zjistil, 2e tuleri trpel vzteklinou, a dal lidi, kteti bojovali s tulenem, oekovat.

DIP Freda se zanovni Dienosn Remington psaci stroj s deskYm pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo piste na 6echoslovak, West, TeXAS (11-dz.)

C. H. CIERNOSKY PRAVNIK Vyfizuje veekere soudni zale2itosti. trfadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pkes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS. SPRAVNE VYKONANA POHEEBNi SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni ristav pohotovS7 k sympatickernu vyfizeni nezbytriSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohfbu.

Levne deny jsou nazi zasadou.

EDWARD PACE Pohfebni fiditel. tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

NTe stfedu, dne 2. prosince 1936.

rtSTI•TtE

DVOJNIK FRANTI gKA JOSEFA Z nich hejtmant z bSIvale Nee se ne- vilonu do pavilonu, fgechny zahrachtel pustit do feeeni tak delikatni nfeni pavilony budou pod krytou ViDENSKEHO HRADU. otazky, jakS7 byl privod tohoto prin- galerii. Shodou okolnosti bude paTak jako veechno, jsou eas od ea- ce z lidu. Za republiky pfestaly Slo- vilon nemeckY hned vedle pavilonu su eistena i obrazkova alba tech, vaelrovi zlate easy a jeho dobrodin- SSSR. jim2 bylo souzeno, aby byli fotogra- cem se stal na misto elechty drobnSt fovani na statni ritraty bud' policej- venkovskST lid, kterST mu sice neve- Jak pan nutai vyzral na Pana Boha. nimi, nebo eetnickSrmi fotografy a fib, ale kterS7 jeho vypraveni o tajNoted' v R. H. prijeoval na devet jejich2 obrazky, nalepene na tvrdST nostech videriskeho hradu dovedli procent. — Pan farad' se dostal do karton, pini podlouhle dtevene Cup- v2dy odmenit. Slovadek zmizel 1.2 z inkS7 ch a musil si od pana notate liky veeobecne kriminalni ilstkedny, obrazkovSrch archivri. Tak tedy mu vypiljeit 10,000 KC. Kdy2 je pfieel eetnickeho patraciho risttedi a eet- vypravili detnici pohfeb po druhe. vracet, poeital si pan notat zase )ot nickS7ch patracich stanic. Na techsv'sich nektest'anskS rch 9 procent.

Nemei v sousedstvi Sovetskeho to eplicich se prachu neusazuje. Je "Pane notati, nebojite se Boha?" stiran ka2dodennim jejich pon2iva- Ruska. Sekretariat v'Sesvetove vYniin a proto eisteni v tomto ptipa- stavy v Pari2i, jet bude zahajena tazal se farm.

"Prot se mam bat?" tazal se nede znamena, jen probirani obrazkri pfietiho roku, udelil jig mista pro a vytazovani takovS7ch, ktere se sta- pavilony cizich state. 6eskosloven- chapaje notak.

"Rah je nad nami a veechno vidi, ly nepottebnSrmi, proto2e jejich 2i- sk3i pavilon dostal velmi pane mivST vzor pkestal existovat. V techto sto mezi Eiffelovou ve2i a Seinou a budete pykat za to, 2e prifoujete na dnech je takove velke =.1.steni v det• bude hued vedle pavilonu kanadske- devet procent." nickern patracim ristfedi. Neni v2dy ho a SpojenSrch State. Jeliko2 ze "Nemam strach," pravil pan nona nej eas a tak teprve nyni, po vet- zkueenosti z vS7stavy bruselske je tat. "13th je nad nami a 9 vidi jako eim nebo meneim poetu let od do- znamo, 2e v pfipade date je nepti- 6. A na rest procent jest pnjeovat by, kdy odeeli do neznama, kcle neni jemne chodit navgtevnikum z pa- dovoleno." ani eetnikt, ani policistri, jsou vytahovany z fad peelive urovnanych fotografii obrazky lidi, kdysi znamS7ch a velmi obavanSrch, lidi, o jejich2 einech se popsalo hodne papi. ru a jeete vie se napovidalo. Vyta huji a odkladaji se obrazky divokS7ch vrahtii, loupe2nikri a zlodejri, podvodnikri, podvodnic, tulakil a veelijak3ich podivnS7ch existence, s meli stralci fotografii za jejich 2ivota stale trapeni. Mnolie A pofad spoleeenskS7ch zabav, jet od oterkeni jeho moderne vybudojsou u2 hodne nejasne od staleho vaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanu pou2ivani. Mezi temi, na ktere tepra jejich ptatel. ve nyni doelo, je take obrazek, u ktereho je ptipojena velka visitka, Postovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. tietend ozdobn3'm pismern: Prinz Adolf von Habsburg, recte Slovaeek.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

Je ptipnuta k obrazku, pfedstavujiciho stareiho pana v obnoeenem zimnieku a placate eepici, kterSr je ✓ NEDELI, 6. PROSINCE. — Baia Original.

— a2 na ten zimnieek a eepici na✓ NEDELI, 13. PROSINCE. — Sablatura z Granada. padne podoben pfedposlednimu rakouskernu mocnafi Frantieku Jose✓ NEDELI, 20. PROSINCE. — Baca Original. fovi. Me, i jeho knir, z pod ktereho vyeniva neklamnS7 znak pfislueni✓ PATEK, 25. PROSINCE. — DIVADLO A VANOtNi NAD LICA habsbursko-lotrinske dynastie: pro deli, ph hudbe Zatopkove z Baytown. masitS7, jakoby oduiST ret.

Prinz Adolf von Habsburg, recte Slovadek, zemkel pied dvema roky v VSTUPNE NA TANEeNi ZABAVU: Chebu, ale jeete dlouho bude Zit ye DAMY 25 CENT( vzpominkach naeich detnikt. — PANI 40 CENTU Zvldete tech stareich, ktetl se pamatuji na jeho einnost v bSrvalem Rakousku. Pamatuji se na ni dobte, proto2e jim neelo do hlavy, 2e nadfizene nfady tohoto Adolfa Slovaeka, neman2elskeho syna mora y ,iimmankuumummismisomsassr, -skelu2bn,vydajichosezalvobodka Frantieka Josefa, nechaly tak pokojne behat po svete a dovolily mu plodit ostudu stafiekemu mocnati.

Slovadek, kterS7 se narodil ve Vidni v rode 1864, nebyl 2adnym velk3im zloeincem. Byl malSrm podvodnikem, kterST se rad toulal a 2ebral a ktert "dobihal" b3-7valou Clechtu.

Upravoval si oblidej tak, aby byl co nej vice podoben Frantieku Josefovi a tuto svou pfirozenou vSrzbroj doplrioval visitkami a fotografiemi.

26. PROSINCE VANOtNi TANEC Vedel, 'te ye vezeni zchatra, 2e jeho MACK ROGERS ORCHESTRA 'Thor se mu zniei a vous pocucha a 27.

PROSINCE, V NEDELI, VANOtNi TANEC proto si dal nadelat zasobu fotografii ye svateenim 'Cafe a s upravenSrm Hudbu obstara, Gold Chain Bohemians vousem. Kdy2 pak zaeel po propu12:30. Th oclmeny budou rozdany o 11:00 Zadatek tance v 8:30 eteni z vezeni na nejakS7 zamek, aby hodinach.

Vstupne: muZi 40c, damy 25c. Deti ne starS1 13it let v si tam poste2oval na sviij osud prodoprovodu rodieti, maji vstup zdarma. nasledovaneho cisafskeho levobod31. PROSINCE — V PEEDVECER NOVEHO ROKU ka, mohl aspori fotografiemi z lepeich easri dokazovat svou napadnou Hudbu obstara Jimmie Lunceford a jeho orchestra podobu a svrij privod. Proto2e ho riVstupne $2.50 par. — Telefonujte o zaji gteni si mista fady honily, 2e si pfiklo,da titul Zabavy tyto pokadany budou ph zname Ceske oblibene hudbe, na habsburskeho prince, pfidal si Slodobre podlaze, ochlazenY, phjemn vzduch, pitemne osvetleni. vdeek ke svemu titulu dovetek: recMiry zdarma. te Slovdeek. Proti tomu byly rifady bezmocne, proto2e 2ddny z okres-

Rad Pokrok Houstonu OZNAMUJE

abavni Wbor.

anecni

abavy

v Riverside Park Pavillion

East Bernard, Texas a

Ve stfedu, dne 2. prosince 1936.

Valaiske Hounene Papuee s kotenYmi podeavemi a nizkSrmi gumovYmi podpatky. $1.85 2enske nizke Berne $2.25 2enske nizke barevne $2.00 Muiske nizke dune Mutske vysoke tern $2.65 anerovaci 2enske vysoke derne $2.50 anerovaci Poitou vyplacene.

JOSEF HRADIL, SEALY, TEXAS.

TAROKY! lira tarok% nejlepSi jakosti, nyni za $1.35, pcdtou vyplacene. Objednavky adresujte na: Cechoslo(dz) yak, West. Texas.

DR. KAR. J. HOLLUB eskY Leka • a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence • Lehigh 9745 MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ye Vag lekarne neb objednavky ptimo od vyrabitehl, kteri pomuze k vyledeni mnoha koinich neduhii.

Cena 50c lahev vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

GEORGE E. KAM PRAVNIK Vytizuje veakere soudni a pravni zaletitosti, abstrakty, posledni atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

Strana 15.

viterrNix Nemoc stiff — arteriosklerosa. — Jednou z nejdastefgich nemoci ye vyggim veku je kornateni cev neboli arteriosklerosa. Podstata choroby spo'diva v torn, de se ukladaji ye stenach cev vapenate soli a steny nasledkem toho stavaji se tuhe a neprutne. Postihovana je hlavne srdee'nice, cevy mozku, ledvin, srdce a cevy obvodove. Ziftenim a ztvrdnutim cev trpi pak krevni obeh a vYtiva jednotlivYch organil. Ponevadt arteriosklerosa postihuje rattle orgamy v rilznem stupni, me'ni se ptisnaky podle toho, kterl organ je nejvice postiten a obraz nemoci byvelice pestrST. Onemocneni cev ledvinnSrch vyvolave. zvyaeni krevniho tlaku, onemocneni cev mozku vyvolava duaevni ochablost, postitenim cev sttevnich zativaci obtite jako bolesti, prftjmy, zacpy, sklerosa cev koneetin se projevuje pocity brneni a paleni atd. V celkovem obraze arteriosklerosy ptevlatla sealost a ptedeasne starnuti. Vzezteni techto nemocnYch je zvadle, s celkovou telesnou i duaevni ochablosti trpi nektere funkce jako gpanek, traveni, pohyblivost atd. Proto tito tide maji bYt na sebe zvlaat' opatrni a zachovavat urditou tivotospravu: klid a odpodinek a vysttihat se jakehokoliv rozeileni, obmezit v potraye sul, mnotstvi masa a alkoholu a zvliate kouteni.

• O zkizeni tidovske armady v zaslibene zemi. Lord Melchett, vudce sionistil a president britskeho chemickeho trustu, tada rozaiteni dovske kolonisace i na Zajordani a ziizeni tidovske armady v Palestine. V LondSrne nechteji &eat politiku proti Arabilm, ale vyaettujici komise do Palestiny pojede valednou lodi, aby se ukazalo, de britska "rise hodla, svou vuli prosadit za katdou cenu.

Nov* vjrzkum o srdci. Dcera vojenskeho guvernera Elysejskeho palace v Palk Bassea, ktera nedavno nabyla doktorat lekatstvi, vratila se prase z odvatne vedecke vSrpravy z Indie. Jit v Pali& konala mlada lekatka pokusy s nemociVnii srdeenimi chorobami. Dela nemocnSrm vyZubni lekat poeitat slotitY podetni ptiklad a zjiWiley Building stila, ze nasledkem duaevniho souEL CAMPO, TEXAS sttedeni se zmeni tep srdce. Zaopasi potom nekolik slotitYch karTelefon utadovny 130. Obydli 309. diologickYch ptistrojii a odjela do Indie, kde konala pokusy s indickSTfni fakiry a pozorovala tep jejich srdce. Zjistila, de nekteti dovedou Zubni Lekat duaevnim sousttedenim tep srdce V PARKEROVE BUDOVE skoro zastavit. Doufa, ze se ji na zaTelefon 353.

Ida& techto pozorovani podati obBRYAN, TEXAS. jeviti zpilsob noveho ledeni srdednich chorob.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney GONI Prot Jest Vdeenkm BrYle spravne ptipravene.

Valentin Bartholome, New Brunsas dle innluvy. wick, N. J., pile: "Jsem velmi vdedTelefony: etadov. 3248 — Res. 2639 nYm za VAS. lek Dra. Petra Hoboko.

513-15 Professional Bldg.

Trpival jsem hrozne bolestmi taTFMPT.F, TFIX As ludku nasledkem chybrieho vymitaai, ale od to cloby co poutivam Dra. Petra Hoboko, bolesti zmizely." HoRED FRONT boko jest bylinnY ledivy prosttedek, eska Jidelna, Restaurace (t.ery posiluje vYkonnosc taivaku, I a Pivnice pravidluje stolici, zvy'Suje tok mo714 PRESTON AVENUE a odstranuje Skodlive neeistoty HOUSTON, TEXAS ze soustavy. Tim ma blahodarnY nJos. Kant, majitel. dinek na celkove zdravi. Hoboko neTelefon: Beacon 31734. ni prodavano v lekarnach, lze je obPravidelna jidla a lunde.

Nejlepai soudkove a lahvove pi- drteti pouze prostrednictvim povevo, riizne druhy vina a doutniky. rench mistnich jednatelii. Pro inMluvitne desky. formace pi6te: Dr. Peter Fahrney Hoboko stale na sklade.

Sons Co., 2501 Washington Blvd Zvlaatni stoly pro rodiny.

Chicago, Ill.

Wells o zpolitisovini sveta. — Britat' spisovatele oslavovali v techto dnech sedmdesat let tivota spisovatele H. G. Wellse. Oslavenec si steZoval ptedevSim na kratkost Zivota. "LidskY Zivot trva sotva polovinu toho, co bych si pra1. Nenavidim pomySleni, ze je tteba odejit."

Z nastinu historie, kterY Wells napsal, se pollen o pottebe moderniho nastinu vedeckeho, kde by byly shromaZdeny vedomosti, uspotadany mySlenky a uoineny ptistupnejSimi. Wells, autor libreta filmu vet za sto let", neni spoko- I jen svou filmovou einnosti. Unavovala, ubijela ho. Nicmene by rad jeSte nekolik let ye filmu chtel pracovat. 0 dne'dnim zpolitisovani sveta Wells pravil: "NejpoSetilejSi dnes je, ze jen Indio lidi se dovede vyhnout tomu, aby byli zatadeni na pravici nebo na levici. Ve skuteenem lidskem den' neni ani levice, ani pravice. Neni leVe vedy — vyjma zoufale pokusy nekterYch nagich rudYch ptatel, kteri se snati udelat z marxismu vedeckou filosofii. Veda postupuje vpted, ale nejde ani vlevo, ani vpravo. A take skuteenS7 umelec jde primo vpred.

V ialudku krokodila nalezeny mince 2000 let stare. — Poblit nilske Adolni ptehrady u Assuanu ulovili egyptSti rybati krokodila. V jeho Zaludku nafi pies dvacet medenYch minci a odevzdali je iitadfun.

Jsou to tecke mince, pies dva tisice

let stare. Krokodil je pravdepodob ne spolkl i s nejakYm mekem, jejt nalezl v nilskem bahne, a mince mu zitstaly letet v taludku.

DOBRA PROTI ZAPALU PLIC. Pi. E. Poldaek, 2066 Garfield Ave., Lincoln Pk., Mich., napsala: "Na jate jsem silne nastydla. Kdybych si nebyla dala na prsa naplast z Nonat, byla bych dostala zapal plic.

Ta mast' je velice dobra. Dcera byla udeiena karou do kolena. Lekat v toyarne vzal obrazek, kdyZ nebyla zlomenina, koleno namazali, dali vatu a dovezli ji &mt. Ona si davala Nonat. Do prate se vozi, pti sedi, tak vYdelek neztratila. Za tYden jiZ chodila dobte. Nonat to vyhojila, ani modkinu nedostaia.

Ned Nonat dochazi, jiz objednavame jinou."

Na rozliene bolesti, at' suche neb otevrene se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne at' dtevene neb ocelove tflsky i steely v tele uvazle, ale musi to bYt

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po§tou 55c a $1.05. Ptejte se vaaeho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte ale piSte piImo na naSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

NebuiTte otrokem nezazivnos TRINERS ELIXIR OF BITTER WINE PO§LETE PRO BEZPLATNt WORM

211a a ni

silivka

vide odponfeovana

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, DI Za:s'lete mi bezplatnir vzorek Ve v5ech leka.rriAch

Jrneno Adresa

Dr. H. 0. HALAIII(Eli DR. F. J. RENS(

PROTI KASLI (Severas Cough Balsam) Pcskytne rychlou a bezpeenou ulevu od sipaveho kale a nastuzeni. PilsobivY pro cleti i dospele. Dostalite si lahev jeSte dnes.

Cena 50c a 25c FRED NACHLAZENIM SE UCHRANITE katdodennim vyplachovanim hrdla SeverovS7m Antisepsolem. Je lahodnY a radi si nan zvyknete. Cena 50c a 35c.

Nema-li vas lekarnik, piSte na: DAR 11.A.P1 as, IOWA r.

vtsr\rtfc

Strana 16.

Poutiveite k oznamovam

!Waif Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovateli udtujeme 2 centy za slovo za ka2de uvekejneni. Nejmenal popiatek za oznamku (do 25 slov) jest 50e Oznamku napifte na zvlaStnim listku a ptilotte k objednavce ptisluS'nY obnos bud'po:stovni poukazkou (Money Order" nebo ve znamkach (stamps). osobni dek, pkidejte 5c na jeho vSrmenu.

Ma-li bYti jrneno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, iletujeme za oznamky "Na prodej", "Slu gby a prate" a podobne 25c zvlaAt' za znadku a na poStovne, aby doSle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pii oznamkach "Na.bidnuti k snatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnagi doplatek za znadku a poStovne 50 centik.

Doplatek za znadku budit k obnosu, ktery posilate za oznamku.

ZIP rtijme se zku t. end, spolehliva eeska divka, v letech od 20 do 25, k vykonavani domaci prate. DobrY domov a plat. Hlaste se na John Young, Kilgore, Tex. (5658pC VANOtNi NABIDKA. Mrazuvzdorujici zelove sazenice i -cibulove Creola a sladke Bermuda, 500 za 60 centri; 1000 za $1.00, michane dle pfani. Patu platim, za uspokojeni rueirn. Raymond Mladenka, Hallettsville, Texas.

(1t-pd) Dir PkIJME SE device k opatrovani ditete a pomoci s domaci praci.

Byt, strava a $4.00 tYdne. PiSte na: Mrs. Joe Estes, 403 E. Houston St..

Tyler, Texas. (lt-pd) PRODA SE lacino moderne zafizena dtina (eistirna baviny), novY domek a obchodni budova, v6e tote jest pohromade a ye meste, kde jest velke, dobre okoli a hodne naeinei obsazeno. 0 podrobnosti pike: "Mina", Vestnik, West, Texas.

(55-56-pd)

DIF!

U 32 LOUPEiNiKt. Sejdou-1i se dva fale gni hraei, aby oberali tretiho, tfeba v mariak, maji celou zaspbu zprisobri, jak nenapadne d6.t najevo, co se ma vynest.

Neni vlastne nic snazeiho, net napovedet SikovnYm zprisobem, ae druhy ma vynest tteba kule. Rika rriznd rislovi, jen tak mimoehodem, a treba k osobe na hie nezrieastnene.

Ale tak, aby to smluvenY hraa slyZde jen nekolik pfikladri: "Tak hrajte, vy Kuli hraSku!" Nebo: Kdybyste misto karet hral radeji k u 1 e &ilk! Na vas musi elovek trpelivost, jako na rozbiti mole kule! Toniku 1 e p 61. Jen tadne bri k u l e. Bro k u Ma-li spoluhrae zahr6,t eervene: Vy é e r v e, n eparejte se s tim tak diouho. Kde jste ztravili letani der v en e c ? Nad Berounkou, pod Tetinem, rate se tam é e r v e n a Chce-li hrae, aby druhy nesl zelenou, utiva techto U2 jste videl tu operetu Na ty louce z e len ST? Pane, vy jste v kartach ripinY z el en a 6. Mne se libi tu z e L en a. Jojo, mot zla vzchazi lenost.

Kdyt ma hrde vynest taludy: Tak bych si dal neco pro 2 al u d e k. Jo, pan Dole 2 al udY chant'.

Take hodnota karet se 0, snadno napovedet.

Tohle je epatne osvetlovaci tele s o . Letos byla mo kr a le tni dovolend. Memu sousedovi zabavili dneska vtechny svreky! Jane, s vreku se musi opatrne! Neb e s a , neb e s a! Odmitam s podek ovanim. Videli jste v nedeli, jak ka chytil desitku? Bude vetSinou divne poeasi. Bu d a vet rno?

Vy jste nejak o s m ahlY! Mtij 1 o s m usi vyhrat! Vite, kdo to byl K o s m as?

Kdy2 se chce, aby spoluhrae hodil eso nebo desitku, dill, aby "mazal", napovi se takto: To je blamat.K am at piljdet?

Na konec jednu radu: Neuete se ty vety z pameti, protote je budou Gist i jini hradi.

KLEMPIASKOU PRACI, plombovani, zavedeni topeni rychle a za MATKA A CHARAKTER DITETE. ceny spravne vyfidi H. L. Kabela, NejzavalnejSim dinitelem v ZivoTemple, Tex. (55-58-chg) te rodiny, v utvateni rodinneho ZiLEKAASKY OSVEDeENE BYLIN1- vota je nesporne matka. Ona je hybnou silou vYchovy a east° darA ZDRAVOTNI POiiVATINY. Pri zadu6e, chrleni, nachlazeni a cem v'Sech dobr3ich neb z13"7ch vlastjinYch plicnich chorobach, jakot i nosti kalcleho z nas. Ona je to, ktepH poruchach ledvin, taludku, jater, 216,z, nerve, zvY6enem tlaku krTabak listovY lehke druhy ve a nepravidelnYch periodach uti- na prodej: 15c, 20c; cigaretovy 25c vejte na6e z Ceskoslovenska imporsilnejSi druh za 10c lib. nevyplatovane bylinne leky, jakot i amer. zdravotnim rifadem regulovane kon- cene. PiAte na: Vacl. Kratochvil centrovane pozivatiny, Vitaminy a Portland, Tenn.

(54-56pd.)

21azove extrakty. Pike eesky, nebo anglicky. Udejte vase nesnaze. PHlate $2.00 a obdrtite pottebnY lek, na.vod i pokyny. Dopisy s pfilotenYm obnosem adresujte na: NATURAL HEALTH SERVICE, 2530 So. Lawndale Ave., Chicago, Ill. (53-3pd) PIVNICE A RESTAURANT NA PRODEJ! Proda se spravne prvotfidni pivnice a restaurace. De16, nejlep6i obchod ve stiedni east sta.tu. Obchod jest v nejlepkm stavu. Naleza se v nejlepSim miste, vAe jest moderne zakfzeno. Musi bYti prohlednut, drive neali mute bYti spravne ocenen.

ANTON'S CAFE Anton Bravenec, majitel TEMPLE, TEXAS. (55-57)

Karty pro vykladani, nove vydani, ktere prave vytfSteny. — Vykladani na kaide karte jest v Ceske fedi a na strand v anglietine. Podaji yam informaci o astrologii v obou redich. Zasilame po obdrZeni JEDNOHO DOLLARU. Adresujte:

John Zrada 1722 West 18th Place, Chicago, Ill.

Ve sttedu, ine 2. prosInce 1938.

ra dovede sobe ukrasti a diteti pHlepSiti, ona dovede na vlastni Ukor Zit pro jineho. Pod zornYm rihlem vYchovy a vytvafeni charakteru ditete je matka hfivnou, kderou nedovede nahraditi nic jineho na svete a ztrata matky je nejbolestivejei a nejtragietejei ztrata na svete vubec.

Jsou oveem pfipady, kdy moderni" matka povatuje svoje Bite za pfitet a pfekatku svemu lenivemu a east° nemravnemu tivotu.

V takovYch rodinach jsou ditky postaveny na rover &tem, ktere matky vribec nemaji a snad jsou na torn jeke hrite.

Najdou se pfipady, kdy otec je jedinym opernYm bodem v rodine. 0vSem techto pl• padd je velice poHdku. Nemriteme tedy ani vliv otce podceriovati. Ztrati-li rodina otce, dovede dobra matka vychovati pevne charaktery. Ma-li rodina epatneho otce a zristane-li dobra matka, tato east() dovede zmirniti 6patnY vliv, kterY otec v rodinnem tivote zanechava. A dovede-li matka p •emoci vliv Spatneho otce (cot podtrhuji), nikdy nepfemrite otec vliv §patne matky a jejiho bezpfikladneho tivota.

Vastna rodina, kde matka, tfeba ae •sama trpi nelaskou a nepfizni osudu, piece dovede pro svoje di-

to urvati kus mataske lasky a dovede pro ne nalezti trochu pochopeni. 8t'astna matka, ktera byt' jsouc i sama opuStena, dovede nalezti v detech novY smysl 'zivota.. Tato matka stavi sobe pomnik, kterY nezahladi doba. Takove matky jsou na.rodu a jejich vudci — keZ by narodove takovYch \adcu men vice!

Vlad. Vrana.

Fotografickk pfistroj zjfit'uje choroby cev. Na clevelandske klinice ve state Ohio uaivaji od nedavna pro diagnosu chorob cev zvlakniho pfistroje na fotografovani oei. Na snimku jsou viditelny i nejjemnejsi na cevnatce. Jejich obras prozrazuje zkueenemu lekafi jejich stay, hlavne prutnost Tak moano na pfiklad zjistit, jak daleko pokroeilo kornateni a neni-li jit nebezpeei, ae brzy dojde ke krevnimu vYronu do mozku.

0

Herciaiji nejdele! AnglickY lekak Dr. D. H. Mathews vypracoval statistiku o prrimernem veku lidskem a zjistil, ae nejdele aiji duchovni a lekafi na venkove. Pak hned pfijdou za temito kategoriemi herci, ktefi 5% pfedstihuji ostatni povolani na odolnosti proti zubate. A zejmena komikove z hercri maji vyhlidky na uctyhodne

add Vinooni Nabidka CECHOSLOVAKA Zv

Ponevadi chceme rozgifiti

do veech koutri Texasu, nabizime jej na celY rok za

Pone nov edberatelim PRAVIDELNA CENA $2.00 Oislo Oechoslovaka potleme ripine zdarma na potadani.

Poelete pfedplatne $1.00 hned, abyste dostali zvlattni zvet6ene dislo eechoslovaka, v nem2 najdete mnoho zajimave a pouene latky.

Objednavky poSilejte na:

techoslovik Pub. Company WEST, —:— TEXAS.