Vestnik 1936 12 09

Organ 51ovartske Po 4 o -

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of Augus (Wednesday) 9. prosince (December) 1936.

WEST, TEXAS, ye stiedu ROeNiK (VOL.) XXIV.

24th, 1922.

e/SLO 57.

NOVI' A STAY SVET, ENTO eas, jako po tisice let piede'Sle, v Evrope a v Asii prava civilizace dosud T diepi v barbarstvi.

Ta vladnouci ttida je v2dy hotova prolevat krev sy3ich poddanS7ch pro vetS1 svoji slavu, aby byli v ptiAti historii zane:Seni co hrdinove a velci muL sve doby.

Hitler, Mussolini a japonskS7 mikado utvoiili spolednou smlouvu, aby potlaeili kaW pokrok vAeobecneho lidu, demokracie-a lidiovlady, jake my se taime v Americe.

Ubohe 8panelsko ji2 po nekolik mesicil je napadeno byrokratickou rotou kralovske a velkokapitalisticke tridy proti socialni demokracii, kterou ve .aina S'panelskeho lidu zvolila za vladnouci tiidu, podporovana je ona kapitalisticka ttida italskSmi a nemeckS7mi vojsky.

Dem.okracie je zase podporovana dobrovolniky z Ruska, Francie a jinYeh state, take Yakna krasne 8panie je lidskou krvi skropena, jiny'mi slovy, stala se bojiaem dvou rilzriSrch tabor& Italie a Nemecko maji male rozlohy zeme, tak pro sve stale mnaici se obvatelstvo nechce koupit a ukrast dalSi rozlohy jinS7ch narodu, podaii-li se jim zmocnit se 8panelska a toto dle nejnovejAi doby opevnit a ozbrojit aeroplany atd., pak budou mit Francii, Anglii a jine mengi zeme v paru letech pod moci svoji, jestli tyto se yeas nepostavi na odpor.

Na vS)chode zase vSrbojne Japonsko stale ubiri kus po kuse velke rozlohy tiny a dale ma v timyslu zabrati kus ruskeho itzemi. Za tim tidelem utvotili smlouvu s Nerneckem a Italii. Uhodi-li Japonsko na Rusko z vYchodni strany, tedy Nernecko a Italie uhodi na ruske ditavy zapadniho evropskeho Ruska. Co bude delat Anglie a Francie, neda se nic jineho oeekavat net' 2e musi se ptipojit k Rusku, jinak padl-li by yet;Si kus Ruska do drapfx Nemecka a Japonska, tyto staty by se tak zmocnily, Z'e po kratke dobe zaberou drZ'avy Anglie a Francie.

V jakem postaveni bude naSe uboha stard vlast se nachazet, nemtde dnes 'ZadriS7 piedvidat. Zmocni-li se nemeeti spojenci easti Ruska, zaberou east Ruska, zaberou Rakousko, Uhersko, t eskoslovensko, jestli se toto v Case nespoji s Polskem, Jugoslavie s jimilni balkanskymi staty a Ruskem k sebeobrane vgeslovanskYch zemi. Pak-li tak neueini, padnou za °bet' Italii a Nemecku.

Jak vidime ze zprav ze gpanelske valky, nejveal zhoubu 2ivotti lidskS7ch a majetku eini aeroiilany, proti nim'Z Z'adne hradby nemohou vzdorovat. Viterstvi ptiftich valek bude rozhodovat veth poeet aeroplanii, fizen3"rch vycviee14mi letci.

Co se Evropa piipravuje k hroznejErnu zaniku civilizace, nate amerieke staty cele Ameriky se °pet spojuji k lepSimu dorozumeni mezi sebou pro budouci sebeobranu a spoleene vymene potteb Z'ivotnich, bez rozdilu narodniho neb nabcAenskeho vyznani. Na.§ president Roosevelt dela prave divy svSuni novS7mi "deals" a syjm heslem "Bud'me dobrymi sousedy!"

Take zde v Houstonu mai jsme nekolik konvenci, v kterYch bylo projednavano, jakYm

(Pik I. J. Gallia, Houston, Texas.) zpiisobem by bylo mo2no zdokonalit povolani rolnicke a delnicke. Take ve z ylakni nabo&nske konvenci zde biskup poukazoval na to, Ze ono -a eeni se musi prizptisebit nove dobe, jeliko2 za staleti pestld pies polovina americkeho llein r.e.patri k Zad-e ci •kvi. Vinu toho klade na to, Ze knet nemluvi dokazane pravdy a Ze se, stale drzi star: ,;th zkomolenYch nauk z temnYelt deb staroveku. Ta kthsC Met. Jahn: OTEVRTE SEDCE !

Otevite srdce! Nejen skYvy chleba, bratru je take teple lasky freba.

Oei tak east° obet'astriuji vice, nail kov chladnY z take pokladnice.

Slovo bYt mute pravYm douSkem vina tem, kdo2 jsou slabi jako v stepi titina a ruka, ktere, tonouciho chyti, jak tvotila by divem nove Otevicte srdce! Tolik o ne prosi neSt'astni, bedni, hladovi a bosi.

na slova "Milnj blizniho sveho jako sebe sameho" se jen mluvi, ale ye skutek se neuvadi. Co nechceme, aby narn jini neehirne my jim. Ano, tak to ma bVti. Ale poked lidska zavist a ziskuchtivost Pevyhyne, nerzlittne nic lepSiho k odekavani.

V nakm Houstonu na mnoha miStech se stavi, take jen !otos bvlo povolerio staveb, dle uji2 pies devatenact demi mistnich dolara staveo. Vzdor tomu mnoho penez se yydava za nove kary, radia a gasolin. f army malokdo se :).16si, ac mame velk-Y vS'ber za velice sniZene ceny v rfanS7ch okresich. Moje Zertovna. ohlaiSka Zenichii a nevest piinesla mnoho dotazij, ale nejvice od Zenicht ruzneho Nevest se posud nej:&ihlasilo tolik co 2enichil. To je velice teZkY tikol najiti dva lidi, aby se ye veem dohodli pro spoleene a spokojene spoluZiti celoZivotne. Nedoekavm Zertichinn zdelim podrobnosti, al se takuve jak oni Zadaji.

Nak spolkove sine potadaji kaaly t*den taneeni a jine zabavy, a tam je vkly velky poaet krasnYch dam, jak toho polniho kviti, a maji tedy vYber velikY. Mnohe jsou vybirave — a ja jim to schvaluji, Ze jsou vybirave, jeliko2 coloZivotni smlouva ma lati promy:§lena nee se na ni uvaleme.

Ve starem svete kaZda narodnost se vypine„ nad jine a chce seise jine podmani;. To pfinaei ony hrozne valky, kdeZto v nisi Americe 'name smesici jinYch narodnosti a snaSeji se, jeliko2 zde se hledi vice na lidskost neZ ra narodnost.

Nikdo nemilte pattit k narodnostem vtem, ale

kaZdSr mute a ma bYt elovekom s lkiskyim srdcem ku yS'em lidem.

Urody u nas v poll byly letos slab& ale dobrSr rolnik ma dost klobasti, slaniny, melasu, pateta, zeleniny a nazne drabeZe, mleka atd., take hladu nebude trpeti, a budou-li mene kupovat kary a gasolin a merle jezdit na delk vyji&i'ky, takovi uSetti. Tak na to hledi vas,

Dobyti vzduehu.

RO dne'S.niho eloveka je letadlo vec prosta a vSedni Ptemist'ovati se pohodlne vzduchem, jisti a piti v oblacich, spat tam nebo se oddo.vat pfijemne zabave, to v ge se zda samortejmosti. Dobyli jsme vzduchu a zda se, ptichazime do doby, kdy se vzduchu budeme dobSrvati zemi.

Je tomu nekolik desitileti, co Tide jate pona zdane prostory nad sebou jako na svet nedostupnS7. Starobyle baje budi v nas pocit, Ze bide od pradavna nejen snili o dobyti vzduchu, ale Ze se o ne i prakticky pokoueeli. Povesti o letajicich lidech maji v sobe valy zrnko pravdepodobnosti, jeZ je obkiopeno podivnou, silnou poesii, prozrazujici tragickou touhu eloveka dobyti vzduchu. MAZerne jiste pominout obecne znamou baji o Daidalovi a Ikarovi, kteti unikli ze zajeti krale Minose na ktidlech, podobnSrch ptaeim perutim. Mene znarna, je baje o kovaIi Wielandovi z norskeho mythu Edda. Kral severniho Jutska Niding dal ochromit vYborneho kovotepce Wielanda, aby mu neunikl. Wieland si va'ak zhotovil se svYm bratrem Egtlem 'Sat, v nema bylo mo2no se vznest do vzduchu. Vynalezce zkusi sviij stroj na bratrovi. Poradi mu, jak se ma nahoru yznest, toti2 proti vetru. Ale obavaje se, aby mu neuletel, namluvi mu, Z'e se ma sna get do111 po y etru. Egil ptistane podle bratrovy rady, je strten vetrem k zemi a temet se zabije.

Wieland pak sam vzletne a dostane se do sve vlasti Seelandu.

Let ssavcti, ptakti a hmyzu vzbuzoval podiv i zavist lidi od pradavna. Je si jen tteba uvedomit, 2e ' nejvetS1 Cast 2ivoeichil bete. Ze 420 tisic druhil iivSrch tvora maji znaenou vet§inu letci. 250.000 druhti hmyzu, 13.000 drun ptaMI, 600 ssaval a 60 drulati ryb je schopno letu. 62 procent v geho tvorstva se yznagi ve vzduchu, ze suchozemslOch 2ivoeichti beta 75 procent.

Nesporne prvni, kdo objevil princip ptaeiho Leta byl Leonardo da Vinci. V jeho spisech nalezame tento zapis: Ptak, tedy teleso te2Si vzduchu, se v nem udituje a kupiedu pohybuje tim, ze tuto "tekutinu" (rozumej vzduch) tam, kde prave prochazi, vice zhuSl'uje nee tam, kde neprochazi Da Vinci /oil:gel na to, co vime dnes, ze piedmet ta g i nee vzduch musi nalezati a tvotiti ye vzduchu operne body, na nich2 se vzna gi. Leonardo jde v gak dab. Naertava a konstruuje letaci stroje. Plovani je podle nth° jistSr druh letu. Zkou gi se tedy (Pokratavani na str. 12.),

Ve stfedu,, dne 9. prosince 1938.

Strana 2.

•

Oddil dopisovatelskf , Dopisy, jet by obsahovaly nevem& neb zivadne polemiky, pofadatel pfedklade, ye smyslu stanov Tiskovemu VSIboru k vlastnimu rozhodnuti.

6:4 mm11.11111 0■100.11.111111.111101M11011.1•1•001111■01MIN

N11111■0■0111111140

Rosenberg, Texas. itad Krasner cis. 96.

Cteni bratfi a sestry!

Jelikot na nedeli 13. prosince nam ptipada Padova schrize a taktet volba tadovYch nikri pro rok 1937, jste tadani, abyste co motno vAichni pfiSli do OW schtze.

A taktet kdo jste byli upcmenuti ere mate jit dluh za nekolik mesicil a nechcete zaplatit, tedy vite, ere tentokrate bude se jednat dle stanov. S bratrskYm pozdravem, John Marek, tajemnik.

Fayetteville, Texas.

ZA tESKIM DNEM. Dallas, Texas.

Na dotazy vice krajant, ohledne vydani a celkoveho srietovani za 6eskS7 Den, na vysvetlenou scleluji: 1. PM nejlepSi vuli pokladnika ristfedniho vYboru, Johna Ondralta a vtech podfizenYch vyborri, neni =trio ripine zpravy podati proto, se jeSte pies padesat sberacich listin a tudit pies padesat sbirek ,nebylo dosud pokladniku zpet odevzdano. NeripinY soueet jak mono bez techto sbirek dociliti, vykazuje mengi schodek.

2. Mezitim easem nektere nalehave uety stoji neplaceny, a v posledni schrizi Sokolske upy byla ona nucena za jeden z tech riett se zarueiti, ac dfive jit dva podobne men gi fiety byly ji zaplaceny. Z dtivejtich zaznamt vysvita, se nektere sberaci listiny i sbirky byly bud' zadrteny neb nezaslany. Proto vyzYvame krajany, ktefi je'Ste sberaci listiny neb sbirky nezaslali, by to udinili co nejdfive. V pfipade, tyto nebudou u pokladnika John Ondraka, 2110 Allen str., Dallas, Texas, do 15ho prosince 1936, budeme nuceni uvetejniti ye v§ech deskYch easopisech eisla listin schazejicich, jako i jmena a. adresy komu byly zaslany. To umotni mistnim osadam, aby mohly dohlednouti na to, by byly zpet pokladniku vraceny, tak abychom i my mohli podati fipinou zpravu.

S radosti a obetavosti konali jednotlivci tuto narodni praci, a snadno jest si pfedstaviti, jak se nyni mnozi pracovnici citi, kdyt teet za riatem stoji nezaplacen, a ptichazi upominky na jednotlivce i spolky. Zajiste tetce nesou bezohlednost nekolika tech, kteii nezhostili se pfijateho fikolu tak, jak se dalo odekavati.

Radi bychom skoncovali vec co nejdfive, aby .eeska vefejnost, ktera ma k tomu prvni pravo, videla, s jakYm rispechem, ci nerispechem setkal se teskST Den v Dallas 19ho e'ervence. Zajiste velice zaleti na veci pro budouci rispechy deskYch narodnich podnikri, zachovame-li si driveru a dobrou vuli jak mezi naSim lidem, tak i jinonarodovci.

S krajanskYm pozdravem za Dallasskou Patnactku, B. Pfevratil, 2018 Bennett, Dallas. fad Nove Kvety cis. 35.

Axtell, Texas.

V listopadove schrizi nas fad zvolil nasledujici fitedniky pro pfi gti rok: Karel Gajdica pfedseda, Vine. 2alman rhistoptedseda, Adolf Mach taj, Arnold Stuchly rieetnik a pokladnik.

Volba rriznYch vYborri byla ponechana do schrize prosincove.

Tet jsou elenove tadani, aby' hledeli v prosinci sve poplatky za tento rok zaplatit, a kteH by nemohli pfijet do schrize, necht' svoje poplatky potlou.

S bratrskYm pozdravem, Adolf Mach, taj.

kid Rozkvet Zipadu cis. 107.

Floresville, Texas.

Ct. sestry a bratfi!

Jak je yam znamo, v prosinci nam ptipadne vS7rodni schtize, a v listopadove schtizi bylo ,ujednano schrizi zahajit ptesne v 1 hodinu odpoledne v nedeli, 13ho prosince. Te tfinactky se nelekejte, neb pH dobre nav gteve vae pujde hladce.

Sestry a bratki, jak bylo v rninule schtizi oznameno, na pfi gti rok nag fad bude 25 let star. Byl podan nevrh, jestli eleni se zajimaji, aby byla uspotadana pattiona oslava teto uddlosti, a jestli ano, aby bylo zapodato se zaeatkem roku neb oslava ptipadne asi v kvetnu 1937, neb byl zaloten dne 17. kvetna 1912.

Jak je yam asi znamo, na g fad doposud drti rekord, a to to doposud jest jedinS7 tad, kterS7 byl uveden do Jednoty ye sve vlastni sini, tedy touto oslavou bychom nejen slavili trvani radu, ale zaroveri bychom dali ni zakladajicim dlenrim za jejich praci, ktere. zajiste nebyla . lehka, a take bezplatna.

Rozmyslete si to a do vS7roeni schrize se dostavte s navrhem.

Br. redaktore jestli se v ge uskutedni, na Vagi navatevu se tegime.

S bratrsk3'm pozdravem, E. Mieulka, taj.

Pozn. red. — Milerad se k va gemu podniku dostavim. Pozdrav a zdar! kid Prapor Svobody cis. 8.

Weimar, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Na vedomost yam davam, ze vSrrodni schtze se bude odbSrvat jak obyeejne druhou nedeli v prosinci, to bude 13ho prosince. Tedy se vgichni hled'te dostavit, neb nam ptipada volba rifednikti, a tak je na vas, abyste si zvolili dobre ittedniky. A bylo mne naiizeno abych bratry uvedomil, se kterS T se bez postaditelne omluvy nedostavi, ere bude pokutovan. Tak na shledanou v nedeli, dne 13. prosince.

Adolf Barta, taj. kid live'zda Miru cis. 33.

Bellville.Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto 'vas uvedomuji, ere pfi gti schtzi budeme pokadati druhou nedeli v mesici prosinci, totia 13ho ye (12) dvanact hodin v poledne.

Tedy hled'te se dostavit co v nejvetaim poetu, protote nam nastava zase volba firednikii pro pfigti rok 1937 a zvolte si je podle chuti.

A tet vy sestry hled'te se dostavit aspori jednou do roka, protote budeme uvadet jednu dekanku do nageho svazu, tedy aspori se nektere dostavte.

Novell° tady neni nic, jenom nam tu ted' hodne pfeprcha. A kdyt by podasi bylo gkarede na 13. prosince, pak budeme pokadat tuto schrizi at na tfeti (3.) nedeli, totia dne dvacateho (20.) prosince. Tedy nezapomerite na tuto nedeli a dostavte se co v nejvetaim poatu, aspori jednou do, roka.

Zristavam s bratrskYm pozdravem, Jo,s. F. Mikeska, taj.

Rosenberg, Tex. Ctend redakce:— Kdo jeS'te mate ptedeSle dislo Vestniku, pozorne si pfeetete elanek "tesky dobrovolnik u Alcazaru". Kdyby nat houstonskY Mr. Wilhelm Rootlet byl v Oeskoslovensku, tak bych se domnival, to jej psal on. tee' elanku je odraditi mlade techoslovaky od vstupu do vladni delnicke armady ve 8panelsku. Ve elanku se pravi, se sovetske filmy jsou pfieinou, deskoslovenki komuniste vstupuji do Spanelske vladni armady. tlanek mel take naznaeit, kdo neb co je ptiainou, se mladici z Nemecka, Italie, Irska, Portugalska, Slovenska a Chorvatska vstupuji do armady povstalcii, di do cizinecke legie? Dale onen pisatei pile, ere tpanelska vlada se spolehala na pomoc od dobrovolcii z Ruska a Francie, ale ere Ve skuteenosti nevime nic, co Rusko v teto zaletitosti dela,. Casopisy pi gi, se povstalci za-

jimaji ruske lode, ktere vezou zbrane, stfelivo a potraviny pro vladni armadu, take psaly, ze cela flotila ruskS7 ch letadel pfistala ve 8panelsku. Tudit co je pravda? Pomahaji nepomahaji?

Pokusim se v tomto dopise naznaeit jak je cil otrokatri, tech v suknich i tech v kalhotech. Jestli se jim podafi porazit delniky a rolniky y e 8panelsku, tak to same se bude odehravat, y e Francii. Tamni otrokelska strana zvane, "OhnivST kfit" zaene revoluci a ti sami narodove, kteti ted' pomahaji gpanelskSrm povstalctm budou pomahat "Kfitaktim".

Jakmile budou hotovi ye Francii, zadnou pracovat v 6eskoslovensku, Jihoslavii a Rumunsku. Budou agitovat pro odtrtieni nemecke eaa pro "samostatnost" Slovenska a • st Cech Chorvatsko-Slovinska. Zkratka zaene tam take revoluce, proti eecham a Srbsku. V Rumunsku jsou take d y e politcke strany a proto bude pro ne snadne tam revoluci roznitit.

Jak z toho seznate, je plan otrokafri zdolavat jednu nepfatelskou zem po druhe. Kdyt budou hotovi, vrhnou se spoleene i s Japonskem na Rusko. M budou hotovi s Ruskem, tak Europa, Asie a Jitni Amerika se vrhnou na Spojene Staty, neb tato demokraticka zerne jest take gpatne zapsana u otrokafti.

Je samortejmo, ere otrokati take maji na muace Mexiko. Kdy tam zadnou svoji "praci" neni jisto. Je dosti moane, ere zadnou jakmile budou hotovi ve 8panelsku. Ted' pfichazim, pro nes dinetitemu bodu. Nebude tak snadne jako bSrvalo prve, zadit revoluci proti viade v Mexiku. Tamni vlada ozbrojila rolniky i delniky a cvidi je v zachazeni se zbrani; pro tu pricinu budou otrokafi nuceni najimat vojaky (ovg em tajne) zde y e Spoj. Statech, Stfedni a Jitni Americe. Dojde-li to tak daleko, bude povinnosti easopisri jako je Vestnik, varovat nag e mlade mute od vstupu do armady otrokatske, neb tim bychom si znepfatelili zdej gi Mexidany i ty v samem Mexiku. Nage budoucnost zde by byla navady znieena.

Odhalil jsem zamery otrokatri. Na pohled se zda, ere jejich plan je dobrS T, totia pro ne. ale uskutednit jej, to je jina. otazka. Posud nejsou hotovi se g panelskem a doufejme, ere nikdy nebudou, ale musime 1:4•ti ptipraveni na -deck°. Dobreho nemuaeme od nich oeekavat nic.

Letogni podzim je mirnSr . Mraz byl ale ne vaude stejne. Pan H. Moers ma kus zemakti v nizke "botni" u "pumping plant" nedaleko Richmondu a posud nezmrzly, stromy jako topoly a vrby jsou posud zelene. V nedeli jsem byl na slavnosti, kterou potadala katolicke. osada z Damon v sini a u sine p Fossa v Guy, Texas. Ude, at katolici, tak i "nevefici" se •dobre bavili, neb bylo jidla i piti hojnost. Dobra hudba p. Pekate obveselovala pfitomne. Guy je pane misto, prerijni krajina (ov gem ted' vetig inou pole) je kolem do kola, asi pet mil dale na jih vystupuje z roviny velebriS7 texassky Radhog t' hora Damon, vedle ni na zapad je ce1Sr les olejatskSr ch stotar0.

Podel z Rosenberg do Guy je povet gine zorano a ptida se zda,ze je dernej gi net bSrvala.

Guy me, ted' dy e drahy a dobrou cementovou silnici, ktera jde z Rosenberg at k zalivu do Freeport.

S bratrskSim pozdravem, J. L. Brenner. kid Dila. Hera cis. 16.

Hallettsville, Texas Cteni bratfi a sestry!

Timto se y am oznamuje, ere schrizi budeme odbYvati zase tfeti nedeli v prosinci jako obydejne, cot pfipada na 20ho prosince protot jste aadani, abyste se co v nejvetaim poetu dostavili do schilze vYroeni, neb bude volba rikednikri a jine zaletitosti k vytizeni.

A dale upozorriujeme ty eleny, kteki jsou s placenim pozadu, aby hledeli sve povinnosti zapraviti; neodkladejte a potlete sve poplatky pied schrizi, nebot' po schrizi nam to dela obtite a nelze knihy dat do potadku.

Koneim s pozdravem,

Vine Melnar,

• Straus. S.

Ve sttedu, dne 9. prosince 1936.

Bratil Svornosti cis. 60.

Wallis, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam davam vedet. ee naee vYrodni schilze ptipada druhou nedeli, 13. prosince.

Ptijd'te v hojnem podtu, neb nekteti jste nebyli vice jak pal roku ve schfizi a vite, ae za tti mesice je hodne zaletiitosti k projednavani, Take, abyste to veichni slyeelt a. o tom ' yeah, 2e bude i volba taclo yYch thedniktt na ptieti rok 1937. Tedy bratti a sestry nezapomerite 'se do schtize dostavit.

S bratrskYm pozciravem, J. M. Vaeina, taj.

Rid eechoslovan cis. 40.

Hillje, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Davam na vedomost, abyste se v pinem na'au dostavili do ptieti schnze, tati2 13 prosince ptesne o 1 hodine po poledni. Ptipada nam volba vtiech ntednikii, tedy ptijdte a zvoite si dobre a pracovite dtedniky.

S bratrskYm pozdravem, E. K. HajovskY, taj. iCtad Karel Jonag eis. 28.

East Bernard, Tex. Brath a sestry!

Jsem zase nucen yam bratti a sestry oznamit yetejne, kdy2 mne neodpovite soukrome, kdy2 yam dopiei osobni dopis, co minite se svYmi poplatky, ti, kteti mate &lane pitjeky proti syYm certifikatilm.

Schtze jest za dvetmi, a jest tteba vedet, a konec roku tady bude, 2e se ani nenadame.

Tak vas tadam, obz yldet' vas, kteti chcete yedet, jestli jeete mate nejakou eastku k ni, toti2 nebudete-li moci platit mesidne pravidelne. A pro tu ptidinu budu v sini hned o 10. hodine rano, neb to vezme delei dobu ne2 se takove veci upravi. Pamatujte, 13. prosince, ti, kteti budou jeete delat Vijay — a budou-li met co si pujcit — budu miti listiny ye schnzi, co by se to mohlo prucleeji vytidit, a vy, kterYm to nebude mo2no se dostavit, prosim poelete mne aspon dopis, abyste se dozvedeli, jestli co mate k ptijdeni. Tolik yam chci tici, 2e vas bude u2 nekolik, kterym pujeovni hodnota vypadne koncem tohoto roku.

Odpoledne jest yYrodni schitze, a jest na vas, abyste si zvolili zase vase ittedniky dle vaei chuti, aby yam slouhli po 12 mesici pro vde nejlepei prospech. Po schtai nebude 2adne pobaveni, ale za to se milteme teeit na veder dne 23ho prosince, na to, co v naei sini nebylo u2 asi 10 let, Vanodni stromek, kterY bude pokadat nae tad pro tu naei omladinu i starei.

Tak si neco nachystejte pro toho Mikulaee, aneb jestli chcete new od nej dostat, tak bud'te velice dobti, aspori do toho 23. veder, aby na vas nezapomnel. Krasne to bude, neb naei deeti studenti i s jejich uditelem p. L. L. Hrnditem nos navetivili v posledni schtizi, a slibili nam provest peknY program. To take potvrdil nas deskY Supt. Schoppe, a p. J. J. Sktivanek, ttetl deskY uditel na naei ekole, povidal, 2e take neco zatidi. A dtvrtY deskY Coach A. J. Novosad jiste nezttstane pozadu se svYmi hochy.

- Pkidina prod jest to veder thive pted svatvederem jest ta, ee naei uditele chteji bYti take doma u svYch rodida na etedrovederni yetak se nag program uspieuje o jeden veder dtive. Pak take naee rodiny jsou nejradeji doma se sy Ymi ditkami na etedrovederni vedeti, jak se v2dy na rodiny Chci trochu dati svetu vedet, 2e se mne jedenkrate kdosi ptal, 2e co jest s East Bernard, 2e snad &Ulna ptestane se udit na nazi vyeei ekole. Do mne jako by mraz vjel, na takovou otazku odpovedet, neb nam to ani ye snu nenapadlo, 2e bychom ptestali deStinu, obzvldet' kdy2 ka2dYm rokem se trio a vic naei rodaci o to zajimaji. Jest pravda, 2e nekterym jest to stejne, bude-li se vyudovat destine nebo ne.

Letoeim rokem mame nekolik studentti i ze sousednich ekolnich distriktti, aby se vice pkiudili to naei matetske teal.

Prave nas akolni vYbor byl uvedomen, kdy2 budeme stavet novou ekolu, 2e nam vlada podaruje asi $36,000.00. Tak to bude na nas,

majetnicich, jestli to vezmeme od ni, ale my musime na to zvolit bandit v some $44,000.00.

Kdy to bude &Imo k cdhlasovani, to se jeete nevi; asi nekdy pa Novem roce.

Jeete se chci zminit neco o naeem Slovanskein Vzajemne Pojiet'ujicim Spolku, kterY byl zalc2en pied 10 lety v Houstonu, 2,e pokraeuje zdarne ka2dYm rokem k dobremu prospechu.

Byl jsem tti dni na cestach v jeho zajmu, a kam jsem prisel, veude se naei roclaci k nemu hlasi, a ne jenom nah Ede, ale i jinonarodovci o nas vedi. Z ylaet. co jsme vyslali organizatora br. F. A. Bezecneho do osad, kde se jehe naee cdbodky neobjevily. Dostavam denne, co tajemnik Hlavni ttadovny tohoto spolku aby nekdo ptijel k nim zalo2it nas spolek. '10 trine teei, 2e jsou lide, kteti byli unavoyani placenim draheho pojistneho ka2• rokem priyatnim spoleenostem. Kde2to u nas prvni rok neb prvni splatka jest tak draha, kde2to druhe roky plati dle ekod udinenYch. Jen hlaste se ,neb vim, ae jest vas jeete dost, co 2adneho pojieteni nemate, a 2e v padu neetesti, aspon menei pojistne ptijde velice vhod, pro znovuzatizeni domacnosti neb domova. Naee pojieteni v mestech jest na bydelni domy a obchodni budovy. A za Posledni me testy jsem vynaeel, 2e mnohY bere white risiko, 2e toti2 nema ani centu pojieteni, a kdy2 jsem se jej ptal prod nema nejake pojieteni, tak kaldY odpovedel, 2e jest pojieteni drahe. A kdy2 jsem jim yysyetlil naei tabulku, tak hned ka.2dY uznal, 2e to maze platit ka2dY. Rodaci, kteti tohle budete dist, a byli byste 2adostivi miti pojieteni, tak jen mne dopitte, a obratem poety dostanete vysvetleni, ktere si budete ptati. Ohlaveni tohoto dopisu jest moje adresa.

Nechci zabrati celY Vestnik a tak tomu memu dopisu udelam konec. A jeete pteji naeim vzdalenYm elentim a elenkynim vesele vanoce ✓ tomto letoenim roku, a aby dali o sobs neco vedet ptietim rokem, obz yldet' kdy2 budeme miti lade Vestnik o 8 stranek vice k dopistun a ateni. Jak vy radi uvidite dopis od vaeeho tadu, tak my zase radi uvidime dopis od naeich vzdalenYch Clem, jak se kdesi kterY mate a co robite. Nde tad z yldet' ma, eleny po celYch SpojenYch Statech skorem, nic od nich neslyeime, jen jednou za rok, jak si zaplati na rok do ptedu sve spolkove poplatky, a to jest obyeejne o novem roce.

Abych nezapomnel, nas Hlavni SjezdovY Vybor, bude miti take svou celkovou zpravu hotovu do prosineove schtze, tak ptijd'te jiste.

Mae bratr pokladnik bude miti asi 112 trochu easu to vyhotovit; vSak asi vite, 2e nemel k tomu mnoho dasu dtiv, neb se ptipravoval zavesit svaj mladeneckY kabat na htebik, cot take udinil dne 17ho listopadu 1936, a pojal za man2elku sled. Lilian Opelovu, z Taiton.

Blahopteji spolubratte ntedniku a teeime se na mladou spolusestru v brzku, Alberte.

Srdedne zdravim veechny spolubratry a sestry a jsem v bratrske tuts, abych nezapomnel i na bratry vydavatele a bratra redaktora, 2e at' dostanon co si sami budou ptat, od toho Mikuldee. Jsem Vas, F. V. Urbish.

Dallas, Texas.

Milt' Vestniku, bratti a sestry!

Posledni divadlo v Sokolovny sehrane se zase velice libilo. "Nechod' tam, pojd' rade k nam", bylo dilo yesele, takove ptirozene sceny nage/10 starokrajskeho 2ivota, smith, hadky, pomluvy, herci veichni hezky hrali. Mali jsme jednu noYou hereeku, ktera ph zkouelcach stale slibovala, 2e na konec utede, ale rozmyslila si to a velmi pane hrala. Jest to Albina Jurdakova a s tim jejim Jo2kou jim to velmi pekne slueelo.

Ostatni byli herd. stati, ba ne, mladi, ale na jevieti zapracovani. Tedy pal divadelni sezony mame za sebou. V mesici prosinci, druhou a dtvrtou nedeli jsou na programu jen zabayy.

Na bah hod Vanoeni menei program s kou pro ditky. Na Sylvestra zabava celonoeni, ku ktere se konaji ptipravy. Aveak naei herci nebudou odpodivat na vavkinech, ale pilne studuji a to dye divadla najednou.

V mesici lednu, druhou nedeli sehraji zpevohru. Cele divadlo jest zpivane, krasne zpevy,

richvatna melodie. Thohy jsou v rukou dobrIch zpevakri, elent nageho peveckeho sboru. Touto zpevohrou a ptipojen3"rm programem oslavime 251ete trvani jednoty Sokol Zitka v Dallas.

Na etvrtou nedeli v mesici lednu ptipada vs7roeni schrize 2upy Ji2ni. Tedy ku ucteni deleOW a navgtevnikri br. teditel ma v proudu divedlo "Maryga". Toto divadlo se v Dallas hralo uz jednou v letech prvnich zaeatkri spolkoveho 2ivota. Ueast pry byla velika, souhra se velice libila; potlesk po ukondeni divadla pry Sokolovnou ottasal. Tedy nezapomerite o co vas v prosinci okrademe, o to yam pticlame v lednu.

My zde mame dobre herce, dobre zpevaly, ptilehavou hudbu. Retii vedou bratti F. Rendl a L. TobernS7. Snat se dati dobra dila i souhru, take se v gechny divadla v minule i teto sezone libila a byly prvottidne sehrane. Mame i dobre napovedy, ale ty nikdy nechvalim, neb chvalenSz napoveda (lava gpatne vysveddeni herd= na jevigti. Po divadle jest vtly tanecni zabava a ph dobre hudbe se to hezky tanei.

Vyhovime vgem navgtevnikfim Stargi radi divadlo, mladet tanec. Hra loSrva ukondena kolem osme hodiny a pak se hned zadne tandit a2 do pfilnoci. Navgtevnici odchazi ku svSrm domoviim spokojeni. Posledni divadlo bylo pane nacvidene. Sousedni tad Pokrok se dostavil v pinem poetu. 61enove od tadu Jaro se nechaji nejak prosit. Co2 mate boty dirave? Cesta do Sokolovny jest nove upravena, tedy i dirave boty yam mohou posloutt. Ptatele z Ennis, Ft. Worth v pinem podtu se dostavili. V gem yam potadajici vStbor srdedne dekuje. Nav gteva vase jest jedina odmena herciim i vSrboru potadajicimu.

VS7stava v Dallas jest ukoneena. V ge se odklizi. Nektere budovy budou novSrmi nahrazeny, jine uzavteny a na pti gti rok znovu otevteny.

VSTprava vSTstavigte se ka2demu velice libila.

Nag lid dallaskS7 ponese btemeno platri na dlouhou tadu let, ale zda se, 2e 26,driS7 nelituje.

Zristanou zde rfizne pamatky, vS7stavni park krasne upravenST. Zahrada Rio Grande jest upravena k ptezimovani. Jsou v ni velke palmy, orange, lemony, grape fruit, a to vae jest obstavene malymi domedky, ktere budou zahradnimi kamny vyhtivane. Stromy jsou obalene ovocem a nektere kvetiny obalene krasnSimi kvitky. To vge se snoei uchovat zde pro ptigti rok. Jsem zvedava vydr2i-li to. Na ge bana,ny jsou u2 omrzle. Jestli je ovalu, zapati se, shniji a kdy2 je necham tak, zase zmrznou. Prod nejsem aspori tro gku bohato„ abych si mohla postavit peknST sklenik. Pokougim se o to bohatstvi, modlim se i daruju, ale kde pak, dim dal horei, a tak osude vezmi si moje yzacne kviti.

Z jara si nasadim resecly a i ta mne cla Wine dosti do oteytenYch oken Helenka Filipcova a Karel 8i1 se domluvili, neni dobte bYti dloveku samotnemu na svete a tak hezky se spolu nechali sezdat a nastehoyali se do sveho domova krasne vyba yeneho. Naze sokolska rodina yam srdedne blahopteje a na pouti spoleeneho iivota pteje Yee to nejlepei.

Oba mladi lido jsou eleny naeeho tadu Jaro.

Mantels Frank a Rozi Truksovi necht' phjmou tea nazi gratulaci. Oba vas v duchu vidim, jak jsem se s vami seznamila ph sjezdu nal Jednoty. Mili, usinevavi, pini 2ivota. Ptejem mnoho a mnoho et'astnYch let vespolek.

Sestro Je2ova, vet, 2e ad jsi dobrou hereekou, ztratila by ses ph sjezdu ve chvili, kdy se jednalo o platy ritednikrim. V ge male polo2eno na still a velke podporovano ptevelikou vetginou.

Mnozi jsme ridivem ani nedSrchali. Budeme-li platit, musime bSti potichu, neb to byli nami voleni delegati. Za malo penez mak) muziky, tedy i ty velke platy mohou ptinest dobro naafi Jednote.

Ant. Ondrrigkova, dop. itad Hvezda Texasu eis. 47.

Temple, Texas.

Ctni bratti a sestry!

Timto yam sdeluji, 2e schrize nebyla konano prvni nedeli 6. prosince, nasledkem gpatneho podasi a blativS7ch cest. Bude odbSrvana druhou nedeli v mesici prosinci, dne 13ho v 9 hodin rano. Tedy se hled'te dostavit co v nejvetg im poetu jak bude moano do teto vSTroeni schrize, neb nam ptipada, volba ritednikii.

S bratrskS7m pozdravem, Jerry Dana, taj.

Strana 4,

Ye streclu, dne 9. prosinee 1939. ftid Vyzovice cis. 114.

Richmond, Texas.

Mli bratti a sestry!

Na vedomost y am davam, ae naae schilze se bude odbYvat dne 13 prosince odpoledne o 1 iodine. Musime zadit spi g neb vYbor fieetni musi dati knihy do potadku a take bude volba fatednikti pro pti g ti rok, protci jste addani, byste se dostavili a zvolili si fitedniky podle sve chuti. Tak na shledanou dne 13. prosince.

S bratrskYm pozdravem , Josef Kadera, piedseda. kid

152.

Alice, Texas.

Cteni bratti a sestry!

U2 zase rok pte gel svuj Gas a nastava volba ritednikti pro rok 1937. Timto jsou vaichni zvani do schfize dne 13. prosince v 1 hodinu odpoledne, aby se postarali o zvoleni dobrYch ritednikii. Schtize bude v Agua Dulce v mistnoJ. C. Mrazka, kterY s radosti misto pujouje, za coa mu srdedne dekujeme.

Se srdeenYm pozdravem, F. R. Barton, taj. riad Svaz eechoslovanal cis. 92.

Mill bratti a sestry!

Timto y am davam na vedomi, ae naae ptig ti schtize ptipada na druhou nedeli 13. prosince. Jest to schtize vYrodni a kaadY Glen a 'Olenkyne jest addan, by se jiste dostavil. Budou volby utednikti a jste vaichni povinni se teto schuze sdeastniti a zvoliti si ilfedniky, kteti se Yam budou zamlouvat a mohou svoje utady spravne zastavat, abyste byli spokojeni na ptiati rok 1937.

Schtize zapoene ptesne o 10 hod. dopoledne a bude pokraeovano se schtizi as bude vge projednano i volby tftednikti. Po schtlzi bude ptipraven nag imi kuchatkami spoleanY 째bed, kterST bude rozdaian zdarma. Byl jsem uvedomen, aby naae sestry i br. byli tak laskavi a ptinesli neco do kuchyne, kolade, dorty a vaelike to Ceske pedivo a tieba i kroeana peeeneho, komu zbyl od posviceni. Po obecle budou ptijimani novi elenove a pak si mtiae kaadY dle libosti zahrat v g ilijake hry, jako domino, chekers a jine.

Zaroveri, abych nezapomnel vam ptipomenout, ae ten samY veeer bade sehrano naaim divadelnim krouakem pekne a vesele divadlo pod nazvem "Pod toil na gi lipou.". Jest to veselohra o ttech jednanich. Tak nezapomerite se vgichni dostavit a pozvete svoje ptatele a zname, jiste toho nebudete litovat.

Pied divadlem a v meziakti bude rieinkovat hudba br. Blaaka.

Tea yam prozradim, ae na g vYbor ptipravuje na vanoce detske divadlo a tea se ma dostavit Mikulag pro ty naae deti s nejakou nadilkou, ale racieji ua piestanu, neb jsem prozradil vic nea jsem chtel, a ostatni yam oznami naae dopisovatelka.

S bratrskYm pozdravem, Alb. 8ilhavSr, taj.

Seaton, Texas.

Divadelni krouaek Sokola v Seaton, opet ptipravuje peknou veselohru, pro divadlo milujici obecenstvo, pod nazvem: "Svatba pod pokliekou". Ulohy jsou vesmes v rukou osvedeenYch hercu, proto ctene obecenstvo muae se jia nyni teait na pekne divadlo. Kdy se bude hrati nelze nam dosud ptesne urditi, neb to deg tive podasi nam stale naae divadelni zkougly oddaluje, nelze ani po tech gpatnych cestach jeti a tak hercfun nezbYva nea doma se pane cviditi a vyakavati aa se podasi ustali a pak vesele divadlo budeme nacvieovat a teait se, ae obeenstvo pii na gem divadle pine napini naai siri, by se tak odmenilo heram za jejich pili a namahu s divadlem spojene.

Dokud mame oeskYch spolku a.divadel, dotud aijem, aa tech nebude, pak budem aelet, ale ua bude pozde. Jen v tech osadach je aivo, kde divadlem, zpevem a ptednagkami udrauji Cesky divot. Co jest platno vlastencovani, kde ditky zapominaji Cesky mluvit, a pak ovaem i eesky citit. Bette sve ditky do eeskSrch diva-

del, pfednaaek a zpOvii a pak se vam jiste neodcizi. Phate v oznamce naleznete oznameni kdy se bude brat.

Se srdeenYin pozdravem za ochotniky, K. Fojtagkova Baca & Ripple Orchestra.

Rowena, Texas.

Deviti elennY rieinkujici orkestr, tizen L. B. Badou , jednim z ptivodnich hudebnikil yehlasne Payettevillske Badovy orkestry, bude hrat pies rozhla govaci stanici K. G. K. L. 1370 K. C., San Angelo, Texas, v sobotu, dne 12. prosince 1936, od 12:30 do 1:00 odpoledne. Kdo nejvzdalenej gi podle poetoti dopis aneb telegraficky zpravu a poznamena aspori jeden kus, obdrai za odmenu z orkestry obraz.

Frank J. Ripple, Jr. Rid V Rog za Svobodu els. 139.

Danbury, Tex. Cteni bratti a sestry!

VYrodni schtize na..g ehO tadu ptipada na nedeli, dne 13. prosince. Jest nam podati zpravu o einnosti za celY rok a voliti nave ritedniky. Zprava o naai dinnosti bude velmi smutneb taktka polovinu schtzi nebylo moan() odbyvati pro nedostatek Clenu, neb nekdy se dostavil pouze br. ptedseda a tajemnik a nikdo vic. Jest to opravdu zaraaejici. Mame ovg em eleny, kteti si ptedplatili na celY rok, a kteti take celY rok do schtize se nedostavili.

Bratti, myslite, ae jest to spravne? S volbami ritednika jest to same. 8mahem to nastrai starym fitednikam na bedra, a neb se zvoli (kdya z ptitomnYch nikdo Mad nechce) bratr, kterY lifted y e schtizi piitomen neni, ad jest to proti stanovam, a potom Cinnost takoveho titednika dle toho vypada. Na tento neavar jsem vady poukazoval, ale bylo to marne.

Tak tedy myslim, ae vaichni elenove tento rok by si to meli vziti v fivahu a dostaviti se v pinem podtu do vYrotni schtize a ptivesti naae tadove veci do pattionYch mezi a potadku.

Ku konci jeate upozorriuji ridetni vYbor, sestavajici z bti.: Louis Pechadek, Fr. Veselka a M. Svoboda, by se dostavili a deli knihy do potadku, aby vae klapalo. Za celY rok si na to ani nevzpomneli, ad dle stanov to ma bYti o kalde etvrtletni schtizi. No, oni vedi, ae nag okres jest suchY, tak Utednici nemohou nic propit.

Vim, ae dostanu zase pies zobak, ale mne to neboli, ani bolet nebude. Pakli nejsem schopnYm zastavati svuj Mad a nebo pakii snad bude to nikomu nevhod, tedy zde jest dobra ptileaitost ukazat jemu samotnemu a neb jinYm, by svoje schopnosti uplatnili, coa jest jejich povinnosti a i mYrn ptanim.

Tak, tim kondim se zboanYm ptanim, byste se vaichni polep g ili a lope zadali chapat sve povinnosti vfidi tadu i vudi sobe samYm. Tak tedy dne 13. prosince (v nedeli) sejdeme se vgichni.

S pozdravem, V. Landa, taj.

Bad Itazovy Dvfir cis. 89.

Rosebud, Texas.

Oznamujeme naaim dlenum, ae 13. prosince, druhou nedeli, mame volbu ritednika a vYbora a dalg i, co vykizeno bYti ma, do kande roku, placeni not, vyrovnani poplatkil, co jsou Cleni pozadu s placenim, a razne jine.. V minule schfizi byla tadem pkijata ses. Lida Hering. Mame dosti dopisti, vysvetlujici co vYroani schtize znadi pro dlena, kterY ma.lo v roku schtize navatevoval. Kdo muzea, neodkla.dej a ptijd'.

Zda, se, ae do budoucna trochu svita nadeje na lepg i easy, nechytnou-li se v Evrope za vlasy, muaeme na par let zase miti lepai easy. Opaene, tam se znial a nam to zase ptituai.

Zdar pteji vYroenim. schtizim Anton Ulienik, tajemnik.

Temple, Texas.

Mile sestry a etenati naai Hiidky, kterou nam br. redaktor tak hezky upravil po poslednim sjezdu, sestry nejak slabe navatevuji. Od Noveil() roku budeme mit na g Vestnik avetSen, a

proto bychom mely miti nektere stale dopisovatelky, abychom naai milou Hlidku udraely ph aivote. Nyni, v zimnim Case, kdy slunee'ko je na nas tak skoupe s y Ym pohledem, yabi nas nejlepe vyhtata svetnieka. Je vice casu k ptemYeleni a lehce se daji sloaene vety na papir. Ovaem, maminky, ktere maji male deti, ty obzvlaat' ted' pied vanocemi maji dost elm se cbirat i v de g tivYch dnech, ale my, ktere jia nemusime naaim detem povidat aby byly hadne, te jim Santa Claus donese co si budou prat, mame vice easu ku psani. Varioee, na ktere se snad kaadY teal, budou hnedle zde.

Onehdy jsem dostala dopis od deti, ie 1311 abych napsala Santa Clausovi do Dallas, co si pteji. To je zajimave, ae si maze jednou i maminka poslat psani Santa Clausovi.

Krasna vanodni nalada, ktere. v srdci tak mile hteje, ae se ani na minule bolesti nevzpomene, i podzim ma sve krasy, nlae, ktere kvetou v podzimu jsou krasn'ejai neali z jara, kdy je kveta vaude dost.

Kdya moje myalenky zaletaji zpet, kdy byla jeate ditetem, tehdy jsem ani o aadnem Santa Clausi nevedela, ae chodi, a ani moje deti, kdya byly male, mu nepsivaly. Nebyl asi tehdy v mode, jako ted' ledacos moderni se mne nelibi, ale tenhle Santa Claus ano. To je take dle toho, jak kdo tomu rozumi. nekdo v torn jineho nevidi jen tiitratu penez. Ja ale zase ne. Takove penize nejsou ztraceny, ty nam zanechaji v srdci milou vzpaminku, kteoblazi,ze mame na svete nekde byra tost, ktera si na nas vzpomela a dala nam projev sve lasky Sestry a brath, pteji vam vaem vespolek at'astne a y e zdravi proaite vanoeni svatky a mejte se dobte!

Vaae, R. apanelova. ridid t eskS, Prapor Cis. 24.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto y am sdeluji, ae schuze naaeho tadu pro apatne poeasi nemohla byti potadana prvni nedeli v mesici, proto bude potadana, zdali podasi dovoli, druhou nedeli v prosinci v 1 hod. odpoledne, to jest 13. prosince. Proto, bratti a sestry, vezmete si toto na vedomi a dostavte se v hojnem poetu, neb jest to schilze vYroeni, ve ktere se budou volit tadovi Utednici, a bude i jine dfileaite jednani, ktere vaai ptitomnosti vyiaduje. Dokeate svou ptitomnasti, ae mate zajem o dobro tadu a Jednoty.

Podasi mame apatne, prai nam tady skorem kaadY den, talde booni testy jsou ye apatnem stavu. Jest-li to tak jeate nejakY Cas potrya, budeme muset asi chodit jen peaky. No, snad se to polepai.

Tak mejme se zatim vaichni dobte. A na shledanou se vaemi naaimi aleny v ptiati schuzi. Nu, to by ua stela za to, kdyby se nas vbech 550 dostavilo. Nu a s DetskSrm odborem by nas bylo pies 600.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, taj. itad Pokrok Jihu, cis. 72. v Cameron, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V nedeli 13. prosince nam ptipada vYrodni schtze, v ktere nam ptedleha dtlleaite jedno.ni a zaroveri volba idednika pro ptiati rok. Proto jste, mill bratti a sestry aadani, abyste se vaichni dostavili do teto schuze, net, na g ctihodnY ptedseda slibil soudek, jestli se nas ,sejde ne merle net padesat, a bratr iidetnik nechce 1;Cyti pozadu, tak chce dati 2 soudky a deha, to -.se snad domyslite. Protoa bratti, ptijd'te vaichni, neb to ted' zaleal na vas, chceme-h yedet, jestli onidykbratti . slib svul yypini. Sch.fize zapoene y e 2 hodiny. S bratrskYm pozdravem, R. J. Guzner. ttad Dubovy Haj, els. 126. v Ross, Texas.

Budeme odbYvat vYrodni schazi v nedeli dne 13. prosince o 1 hod. odpoledne. Mimo volby tednikt ptedleha duleaite jednani. Pfitomnost dlenstva je iadouei.

Frank Mrkos, Ptedseda.

ye sttedu,-drie 9. prosince 1936.

is 154.

Fort Worth Texas.

kiid Fort Worth

Mili broth a sestry!

V nedeli, 13. prosince y e 3 hodiny odpoledne budeme mit vYrodni schfizi, ye ktere se budou volit fitednici pro ptiati rok. Proto se dostav,te v pinem podtu a zvolte si fitedniky, ktere chcete, abyste byli spokojeni. Tat budeme ptijimat nova dleny Sestry tea mohou ptinest nejake kolade a sandviche a k tomu si uvatime kafidko. Posledni schuzi jsme meli detne navativenu a ptala bych si, aby byla katda schfize tak navAtivena.

S ptestupni listinou od tadu els. 92 k nam ptistoupil Joe Svojger st. a Joe Svojger ml. se staff novYm dlenem.

Tat srdedne dekuji za darky vaem, kteti se sffdastnili ptekvapenky na moje a meho syna Joe narozeniny.

Rodina Hejlova, Svojgrovi, rodide Obolovi, p. a pi. Pavlidkovi, p. a pi. Kotefovi, p. a pi.

Krupkovi, pi. Gajdova., pi. Kalova, p. a pi. Polaakovi, p. a pi. Svitakoyi, p. Tobola, p. a pi.

Prochazkoy i, p. a pi. Ermisovi, Frank Svitak, Jimy Kret, Johny Kret.

Pan a pi. Marak z Boumont byli na navatey e u rodiny Ermisove, tak prijeli tat k nam.

Teailo mne. ze jsme se seznamili.

Vanoce jig mame za dveimi, proto vaem pteji at'astne a vesele vanoce!

Anna Milan, dopisovatelka.

Welcome, Texas.

Timto davam vedet faem'elentm spolku Moravan cis. 61. R.V.O.S., ae nacre vYrodni schfize bude se potadat tteti nedeli v prosinci. Zadatek o jedne hodine odpoledne. Zadam vkchny aby se do schfize dostavili. Mame ptijimat nova dleny a ptedleha volba fitednildi a vyslance do sjezdu, a vae se musi uvest do potadku.

Dale oznamuji dienfim, ae certifikaty nam vejdou v platnost v dubnu 1937. KatdYch pet roku se musi obnovit. Tak bude to dobra vec, kdyt vaichni dleni ptijdou do vYrodni schfize, aby katdY 'den veal, jak se to vac ma. Ne zfistat doma a potom se omlouvat, ae o torn nic neslyBarto'a psaval puntik a ja, radeji pajntik.

Thos. Kadleeek, taj.

VSToeni schfize spolku CeskoslovenskYch ex-studentil texaskYch. V Austin, Texas, konala se dne 25. listopadu vYrooni schuze tohoto spolku. R. J. Bartosh, ptedseda, zahajil schtzi uvitanim ptitomnYch a tadal je, aby se horlive zudastnili jednani.

Nasledovalo predstaveni fitednika. Zapisovatel, Dr. Ed. Midek, ptedet1 zapis o posledni jen byl schvalen. Pteeten dopis pokladnika J. H. Pettra, jen bude potadan, aby podal pisemnou pokladni zpravu o ptijmech a vydani. Ptedtena a ptijata zprava tajemnika Texaske Matice VygOiho Vzdelani J. Leaikara.

Majetek tato Matice je $3,240.51. Pokladnik Matice, Rajmund Prasatik, pisemne podal pokladni zpravu. V pokladne je $82.96. Jeho zprava byla ptijata. Potom Dr. Midek podal zpravu o eatine na Texaske statni universite i na vy2tich akolath (high schools) a podekoval deskYm spoikfim, dasopisilm i jednotlivctim za pomoc naai fedi a tadal, aby svornou spolupraci byl vybudovan na statni universite na g department, na kterY by byli krajane hrdi. Dr. Jos. Kopeck navrhl ustanoveni vYboru pro deatinu na vyMich Okolach a zciftraznil, ae se destine nemtte dobte dafiti, kde uditel neb krajane se o deatinu nestaraji. Je pro to, abychom se domahali svYch pray. V podobnem smyslu rnluvil pravnik Aug. Koch.' z Temple a pravnik Jiri Kafir: z West, jent upozornil, aby krajane se vtdy a vaude fidastniii volby ako;nich dozorSoudce C. H. Chernosky upozornoval na Ihostejnost na'aich lidi v torn ohiedu. Zduraznoval, aby •naAirici konali obeanske povinnosti a domahali se svYch pra y. Aug. Kacit upozortioval, 2e v mnohYch mistech, kde jsou naa'inci akolnimi dozorci, nejsou zamestnani uditele a uditelky deskeho pfivodu. Dr. Kopeck vybizel, aby se psalo do novin a zavitilo stojatYmi vodami. Ptedseda ustanovi vYbor, jen bude spolupracovati s Dr. Miekem v zaletitosti datiny na vyMich akolo,ch. — Ptedseda upozornil na deskou vYstavku pH yYstave Stoleti Texasu v

vEsTNix Dallas a Dr. Kopeck ocenil spolUptaci Aug. Kacite a jinYch. 0 vYstavce promluvila tea sl.

Marie Parmova z Wallis. Dr. Henry Maresh z Houstonu, jen teki, ?e to co bylo vystaveno, bude zadatkem eeskeho musea v 7exasu. Dr. Midek nabizel pomoc naaich bYvalVch studentit i departmentu slovanskYch jazykil ra statni universite. Navrhl ustanoveni vYboru na vytvoteni deskeho musea v Texasu; jeho navrh byl ptijat. Soudce Chernosky upozornil na dilleaitost postaveni pomniku Aug. Haiduakovi, sebrani historickYch pamatek i historie naaincii v Texasu. 0 to se tea ptimlouval dp.

Jos. Klobouk z texaskeho FrYdku. Potom ptitomne uvital Albert Vanaura, ptedseda klubu Oechie. Do Udetniho vYboru ustanoveni ptedsedou: sl.. Marie Parmova, dp. Jos. Klobouk a Jiti Kacit. Pkijat navrh Aug. Kacite, aby byl potizen seznam bYvalYch nakch studentit na Texaske statni universite. Rozhodnuto ptispeti 25 dolary na pomnik Aug. Haiduakovi. Na.sledovala volba uredniku. Ptedsedou Spolku deskoslovenskYch exstudentit texaskYch zvolen Dr. Henry R. Maresh z Houstonu, mistoptedsedkyni sl. Marie Parmova z Wallis, tajemnikern Dr. Ed. Midek, pokladnikem Jiri Kacit z West. Do vYboru Texaske Matice Vyakho Vzdelani zvoleni: Jos. Wondraa z Caldwell, ptedsedou, dp. Jos. Klobouk mistoptedsedou, tajemnikem R. J. Bartosh z Taylor, pokladnikem Rajmund Prasatik z Austinu. Doslovem ptedsedovYm zdatila schlize vYrodni byla ukoneena.

— Veeer konala se slavnostni hostina v hotelu Driskill, ktere se ziidastnilo pies 150 krajanit a krajanek. Zahajil ji dp. Klobouk z FrYdku modlitbou; promluvili: Albert Vanaura, ptedseda klubu Oechie pti Texaske statni universite, Dr. Ed. Midek, Dr. Jos. KopeckY, student, Fr. Horak, soudce C. H. Chernosky, statni tajemnik P. Matocha, senator 8ulak, poslanec Herzik, pravnik R. J. Bartosh, a modlitboti ukoneil dp. Nesvadba z Fayetteville.

Rad Velehrad, eislo 19.

Mili brotri a sestry!

Smutnou novinu vam oznamuji vkin sestram, bratrum. pto,telfim a znamYm, ae nag bratr Albert Juiena zeintel 30. listopadu 1938 ye a'pitalu v Shiner na otravu krve ve veku 44 let. Byl poctivYm elenem naai Jednoty po dobu 23 let. Uloaen byl do lima zeme na htbitove S.P.J.S.T. v Moravia dne 2. prosince za fidasti mnoha lidi zblizka i zdaleka. Pohtebni obtady vykonali naai broth ptedseda Frank Pettr a Ferd. Mieulka. Kostelni peveckY sbor pane zazpival. Tat byl "American Legion Squad" z Moulton ptitomen s celou paradou, aby vzdali posledni poctu zemtelemu. ZesnulY byl Menem Americke Legie. Zanechava mantelku a etyti ditky, rolide Franka a Terezie Jurena, bratra Jerome Jurena a sestry pani Frances Matula, Julia Holub a Pauline Cernik.

Necht' odpoeiva v pokoji a zeme budit jemu lehkou!

Broth a sestry, jak vam znamo, v ptiati schfizi, dne 13. prosince nam ptipada volba tednikft. Tak se dostavte v2ichni komu motrio, abyste si mohli zvoliti fitedniky dle libosti.

Schaze zahajena bude ptesne v jednu hodinu popoledni. V padu Opatne pohody volba odlotena bude na druhou nedeli v lednu 1937. Tteti nedeli schuzi S.P.J.S.T. konali nemitteme, neb ptipada schaze R.V.O.S. Tak na shledanou dne 13. prosince. S bratrE. V. Gallia, taj. skYm pozdravem, DOSVED ■tENi. Bryan, Texas.

Timto stvrzuji milodary pro naSeho br. Fr. K. Hanuse od radix, jea poslaly podpory nasledovne: Rad C. 99.-30 centii. Po 35 centech dy Cis. 123. a 121. Po 50c tady Cis. 68, 62, 94, 157, 90, 23, 95, 141, 146, 116, 145, 95, 21, 30, 74, 133, 148, 58, 11, 101, 140, 83. Po $1.00 tady Cis. 92, 13, 122,72. a 89. Rad Cis. 17.—$1.50; tad C. 97.75c; po 45c tady Cis. 73. a 150; po 25c tady Cis. 147, 3. a 153; po $2.00 tady els. 28. a 24. Celkem poslalo podporu 39 Mai v obnosu $24.90. „Tinenem naaeho tadu a br. F. K. Hanuse dekuji za odeslanou podporu.

Dale, v listopadove schtizi br. ptedsda abych oznamil ye Vestniku, aby se vaichni dostavili do prosineove schtze, ktera se bude ko-

Strai), 5. nati druhou nedeli v prosinci odpoledne. Jest to vYrodni schftze, volba fitednikft na ptiati rok.

Volba se bude odbyvati listkami, ne zvedanim ruky. Schfize zapoene o jedne hodine odpoledne. Dale, za ptidinou nefirody ba ylny v tomto okresu, eleni, kteti jsou pozadu s poplatky a nemaji dim platiti, tedy at' s sebou ptinesou svoje certifikaty, abychom mohli jim obstarati pfijdku, aby mohli vyrovnati sve fifty. Toto jest dfilezita veci Tedy se dostavte do echitze v a. ichni!

Ptitomne tu mame zimu a mokro. Celt' pod-. zim tu prklo. Poorano mnoho je:4te neni.

Jan tajemnik.

Rad SiovanskY Svaz, eislo 86, Temple, Texas.

Cteni broth a sestry!

Timto yam zdeluji, ae schfize na'aeho tadu pro deative podasi nebyla odbYvana prvni nedeli, proto budeme odbyvat schfizi ptiati nedeli dne 13. prosince v 1 hod. odpoledne. Tak nezapomerite a dostavte se do schfize, neb jest to schitze yYrodni a ptedleha volba fitednikti na ptiati rok. S bratrskym pozdravem, 0. V. Vanidek, taj.

Rad VySehrad, eislo 48.

Cteni bratti a sestry redu Vyaehrad Cis. 48., timto jste aadani, byste se dostavili do schnze 13. t. m. v co nejvataim poctu. Jeate nam ptipavolit nektere vYbory na rok 1937. Schilze dne 6. nebyla konana n o apatne poe.asi, tak Unto jest svolavana na 13. t. Zaroven 26•dam vaechny, kteti mate pujeky na certifikaty, abyste se hlasili, co budete s poplatky delati na ptiati rok, aby si iteetnik moll', die toho knihu zatidit na pristi rok. VYsledek volby Utednikil tadovVeh na rok 19 37 oznamim as po schuzi. az budou vaecky vybory zvoieny. S bratrskYrn pozdravem, Anton Michalik, taj.

OPRAVENE UPOZORNE1■11: Nebylo by ode mne spravedlive, kdybych nedala etenatinn vedet co ja soudim o vychvalovanYch radiovYch kompresach. Trpela jsem delai dobu rianYmi velkYmi bolestmi, posledni eas 2 as 3 knit tYdne prudkYmi zachvaty. Dokonala lekatska prohlidka vynaala, ae mum aludove kamenky a ae muslin co nejdriv na operaci. Chtejic se ji vyhnout, koupila jsem v lednu 1936 ty kompresy, a jelikoa jsem od to doby ani jeden zachvat nemela a citim se povaechne skute•ne dobte, soudirn o nich, ae jsou dobre, neb jsem mivala tea velke bolesti v zadech a obeli krve byl tak slaby, ae nohy a tea konce prstu v rukou byly neustale studene a i jine potiae mivala, jea nebudu popisovat. Jak ptiaerne bolestne jsou alueove zachvaty vi jen TEN, kdo kamenky rnal. Odporueila jsem ty kompresy tea zdejai pani Perlasove proti jinYm neduhin, a tea je chvali, neb cela rodina je muse proti ruznYm chorobam upottebit. Kompresy prodava, p. Bernard Stria, Box 712, San Antonio, Tex. S pozdravem Vaae Mrs. Anna Stuchlik, 2709 No. Michigan Ave., Saginaw, Mich.

Rad Svaz eechoslovanil eis. 92.

Fort Worth, Tex. Cteni broth a sestry!

Ptipominam vaem dlentim, aby se v2ichni dcstavili do schfize k volba.m novYch ittednikti v nedeli, 13. prosince. Veder bude sehrano pekne divadlo: "Pod tou naai lipou", ku kteremu vas vaechny zveme i s vaaimi ptateli. Zaeatek v 8 hodin veder. Na shledanou v sini, 2615 N. Houston Str. H. Z. VYroZni schfize u tadu Jaro Cis. 130.

Dallas, Texas Ve yYro?..'ni schfizi odlaYvane dne 6. prosince, nasledujici byli zvoleni za fitedniky te.clu pro rok 1937: Will A. Nesuda, ptedseda, Alois Sill, st., mistoptedseda, Jerry F. Bou'aka, tajemnik, Jerry J. Rotrekl, fieetnik, Walter k)arihel, pokladnik, Evelyn Goebel, prfivodkyne.

Ruzne tadove vYbory pro rok 1937 budou jmenovany v lednove schuzi.

Jerry F. BouAa, tajemnik,

Itrana 6.

VESTNXK

Spathe zachazeni s Boiim Za kulisami sedme velmoci.

OVINAittM delaji velmi zle nejenom mydarem. stifikatoki, ale ta zneuznani geniove.

TakovY &ova je normalne tichY a svemu oEKARI pozoruji v poslednich letech velkY Jvzrust koli netkodnY. Ale beda postitenYm, jakmile Zaludednich nemoci. Doba hospodalske krise pfivadi do ordinaci lekaft zastupy pacienta, ktefi si stetuji na taludek. Postiteni jsou hlavne lide nezamothi. Nejvetti poeet se jich rekrutuje z fad nezamestnanYch neb pracujicich omezene. Viva techto lidi bYva bidna. Rano eerna kava ze sladu a chleba, v poledne polevka a chleba, veeer zase j en ka yo, nebo polevka s chiebem. Tedy tfikrate denne chleba. To ovtem neni spravna vYtiva.

Ale pti torn jette uz deli dobu se v oeskoslo- pathe ovensku pece chleb a z obili a mouky S patrovane. Ze 'Spathe opatteneho obili neudela mlynaf dobrou mouku a z takove mouky ani nejzruenejti pekat dobrY chleb. Podle nafizeni obilniho monopolu mlynari musi pfijmout a semlit i vadne obili. Je pochopitelne. Z takove mouky nemtate bYt chleba chutnY a zdravotne nezavadnY. Chleba domaci, jak se jette nekde pede o-dem te jit malokde — potteboval od zadelani k vytateni z pece aspon dva dny. Ale pak take neco vydrtel. Nyni vtak celY vYrobni proces trva, sotva pet hodin. V dnetnim vYrobnim shonu neni to ani jinak mono provadet. Test° musi rychle vykynout. Chleba se musi i rychle upeCi, chce-li pekat vydrZet v souteti. Tak se stane, ze chleba ma sice pane icarky; ale neni cliikladne a pomalu propedenY. Chvat ye vYrobe, bez nehot by vYrobce podlehl konkurenci, je patrnY i jinde. Nakladat okurky a zeli bylo &five obfadem. V okurkach nesmela chybet zkutenYm okem odhadnuta hrstka kopru, vin list a jine pfisady. Krouhani a natlapavani zeli v sudech melo sva pfisna pravidla. Do zeli ukladalo se jablko. Vtak take • t'ava ze zeli se pila jako vino a kysele potom S okurky se kupovaly s hrniekem vice pro "la.k", net pro okurku samu. Nyni nekde staei, te okurky se spati horkYm octem a za nekolik dni se prodavaji.

Chvat dnetnich dna ptipravuje lidi o pfemnoho tivotni radosti. I to lidem gkodi, ze si v tivotnim shonu nenajdou ani eas, aby se v klidu a pohodli najedli. Ji se takofka v behu a na pal v stoje.

RAKOVINA SE NEVYHYBA DETEM. Jak detne a soustavne rozsahle vYzkumy o rakovine, zvlatte v poslednich letech ukazuji, neplati ji' v tomto onemocheni, jet do nedavna bylo povatovano za onemocneni vYhradne pozdejtiho veku, vekova hranice, vekova, mez.

Problem ten se ustaviene vice prohlubuje a pozorovani dokladaji, Ze neni horni a dolni vekoy e hranice pro nadory zhoubne! V pomerne kratke dobe byly popsany rakoviny nejen u deti, ale i u kojencii, ba dokonce i novorozenProto eetni badatele upozothuji nalehave na tuto okolnost jmenovite lekate, aby jak lekaki praktieti, tak i odborni lekati dettti na mothost vYskytu rakoviny a nadorti zhoubnYch i u deti a kojencti pomYtleli a motnost tu podle starehO nazoru o vekove hranici u nadorti zhoubnYch nepfehliteli. Prave v dfisledku toho detne rakoviny detske unikaji nediagnostikovany a vettinou objevi se teprve na pitevnim stole. Podle dosavadnich zkutenosti v torn smeru, mite se takova detska rakovina ei infantilni carcinorn vyskytnouti v kaZdem veku, bez ohledu na stati, vek a pohlavi individua, a to jak v kteremkoliv obdobi veku detskeho, tak v obdobi kojeneckem. — Pfevathe vyskytuje se u deti rakovina zativadel a pfiznakove shoduje se s pfizna:ky rakoviny u dospelYch. — Otazka dedienosti rakoviny neni dosud jednotne vytetena; prokazana zatim je jen ureita forma rakoviny kute. Co se tYde pak prdbehu detske rakoviny, zda se, ze detska rakovina zativadel vyznaeuje se obzvlatte prudkYm a neptiznivYm prabehem.

VelkYm lidem neptisobi tak znaene nesnaze delat velke \Ted, jako malYm lidem delat veci sebe menti, anebo cleat vtibec neco.

pociti, ze lidstvo opomijenim jeho ducha pate nejbidnejti ktivdu. Jeden z nich si usmyslel zachranit nati zemepisne tak nevYhodne polotenou vlast. Vynalezl takovY vuz, kterYm se v eas miru da, orat pole a ye valce po nepatrne pfemenen mono jej pouZiti jako tanku. Tento vilz by si cestou dru2stevni, na splatky a beznroene opattil ka2dSr rolnik, take v den valky bychom zde men nejmene milion tanker, schopnSrch zdrtit ka2clou armadu. Proste kat"dS7 sedlak by rukoval na vojnu s tankem, co' neni nic jineho, ne2 stara, Zi&ova myelenka vozove hradby s novSrmi, dokonalejeimi prostkedky.

ZneuznalS7 genius hledi ptisne na redaktory, vysvetli svou myelenku, nabizi redakci svazek papira a oveem od zittka musi noviny o jeho vynalezu psat, ponevad2 tady jde o vlast, o nas veechny. Redakto •i hned vidi, 2e chudakovi chtasti v hlave a proto se ho musi co nejobratneji zbavit. Vymlouvat mu jeho myelenku bylo by eilenstvim, proto mnsite genia poslat rychle nekomu na krk, na koho mate nejvetei zlost. KatdSr ma na svete takoveho eloveka, tim spiee novinati. Ptedeveim musite geniovi pkiznat, ere vynalezl neco U2asneho, pfeplivl 2i2ku o cele kilometry, ale do novin to zatim nesmi, ponevadZ jde o velike vojenske tajemstvi. Proto bude nejlepe, kdy2 se zadnou jeho oraci tanky hned vyrabet, aby o tom nikdo nevedel. A s vYrobou at' se obrati na poslance X., ponevad2 on ma kliku od yeAkerSich vojenskSrch tajemstvi.

Ponevad2 mu nikdo neodporoval, genius je rad, veechno pochopil, vzal sve papiry a odeeel. V redakci maji radost, jak to ealamounsky vykeeili, genius je za dvekmi a potrapi poslance X. Jenom2e radost netrva dlouho. Za tSrden je genialni mu2 v redakci zpatky, ptines' elanek, v nenit je nad slunce jasneji prokazano, ze poslanec X. je vlastizradce, koupenSi od cizich mocnosti, pravdepodobne mu sype Hitler z Nemecka a mo2na, 2e take Polaci.

Ovtem, ze musi bYt co nejrychleji odsouzen k trestu smrti provazem, ponevad2 se iimyslne snati, aby naee vlast zustala bezbranna Ira& neptiteli. A tak jste opet tam, odkud jste pied tSrdnem vyklouzli. Honem si vzpomenout na nejakeho radu, kterS7 se chova k tisku neptiznive a vysvetlit zneuznanemu geniovi, 2e onen rada muse nechat poslance X. s mista zavtit, ale to ji2 vite ptedem, jak to dopadne.

Mt2ete delat co chcete, genialniho mute se nezbavite. Za par dni je v redakci nazpet s novSrm, jegte rilasnejSim odhalenim. Zjistil, rada je spojen s poslancem, vlastizradci jsou oba, a nyni ua to musi pkijit do novin, protoje tu v'Sechno koupeno Nemeckem. Situaci musi zachrariovat redakeni sluha, nepouSti genia do redakce. Ale i to je marne. On telefonuje, posila doporueene dopisy, poek y si na vas v kavarne, ptepadne vas zamaskovan na ulici, zkratka neuniknete. Kone6ne se ho zbavite jen tak, kdy2 mu podraadene vysvetlite, ze berete z Nemecka take penize a proto nemate na jeho vynalezu zajem.

A pak se najednou objevi cyklostilovS7 letak, p3depsanST geniem. V letaku je vylieeno ritiasne bahno nasi republiky, etete sve jmeno mezi lotry, ktetl prodali vlast a vS7chodisko z toho bahna je pouze pfevrat, bud' fa§istickS7 nebo bolS'evickV, podle toho, na kterou stranu je genius richyln. A tak z ticheho neSt'astnika pbvstane vetejne blazneni. Pod dojmem letaku pokyvuji nekde u piva zapadli vic ne2 vlastenci hlavami a kikaji: "Vidite, tohle za Rakouska nebejvalo. Potkebujeme holt siinou ruku."

V. Bonin.

Nemeli byste delati nic, co dokonale neuspokojuje. Bud'te opatrni, velmi opatrni!

Coleridge.

Ve stredu, dne 9. prosince 1936.

Vitaminy a videni.

PRVNIM chemickem astave videfiske university jsou prave konany velmi zajimave pokusy, z nicht je patrno, ze mezi videnim a vitaminy jsou ureite vztahy.

Pfednosta Prvniho chemickeho Astavu pravil o tomto ptedmetu: "Tak jako se fotorafickY ptistroj sklada z cocky, clonky a citlive desky, sklada se take oko z cocky; z clonky — kterou tu ptedstavuje duhovka — a z citlive vrstvy — sitnice.

Tak jako citliva plotna obsahuje chlorid stfibrnY, musi take sitnice obsahovati neco, co se pod vlivem svetelnYch paprskti meni a tak budi poditek svetla. A skutedne objevil v rode 1876 Boll v sitnici zvitat, ktera se clerk dobu zdrtovala v temnu, jakesi barvivo, jemut pro jeho dervenou barvu dal jmeno "zrakovY purpur".

Pkesto, ze tato latka byla pfedmetem dlouholeteho zkoumani, nepodafilo se zjistit o ni nic blizsiho. Jenom ze skutednosti, nodni slepota — onemocheni, ktere ma posledni pfieinu v pfilis malem obsahu oeniho purpuru — je nasledkem nedostatku vitaminu A, se der usuzovati, ze mezi vitaminy a zrakem je ureita. souvislost.

Dr. Otto Brunner spolu s E. Baronim a W. Kleinauem provedli mnoho pokusti se sitnici z oei zvikat. Ph tom zjistili velmi zajimave vztahy mezi videnim a vitaminy. Ukazalo se totit, ere vtechna barviva v sitnici jsou jednak vitaminy, jednak jsou s nimi v azkem vztahu. Tak na pf. se podafilo z eastedek sitnice, rozpustnYch v tuku, ziskati betacarotin, 'Mute barvivo, vyskytujici se v mrkvi. Je to tak zvanY provitamin, latka, kterou telo teprve dodateene pfemenuje na vlastni vitamin.

Ale take z easteeek, rozpustnYch ve vode, ziskali barviva, jet naleteji do skupiny vitaObjevili na ptiklad flavin, 2lute barvivo, je' je pravdepodobne totane s vitaminem B-2, a dve dared barviva, tak zvanS7 lumiflavin a lumichron, ktera vznikaji z tohoto vitaminu pasobenim svetla. Pokud se tSrde souvislosti zrakoveho purpuru s temito latkami, ukazaly pokusy Brunnerovy, 2e tu jde o volnou sloudeninu betacarotinu s bilkovinou. Mimo uvedene vitaminy A a B-2 bylo mono v sitnici zjistit i pfitomnost vitaminu C. Pokusy byly spojeny s velkYmi obtitemi. Na pfiklad bylo tfeba nemene net 3.800 volskYch ok, aby ziskali jen 2.7 tisiciny gramu krystaloveil° lumiflavinu.

Bile veeerni pieludy v bretariske vsi. — BredrsnY, divoky kraj Francie, oblevany nebezpeenS7m mofem, vtiskla povaze sveho lidu naklonnost ye viru v nadpkirozene. Kdyi na zadatku mesice pfitla zprava, ze se v tamnejti obci Kervehuenu objevuje fantom v podobe bileho mute, ditete nebo kone, pal Francie tomu nevefilo. Vedci usuzovali na pfipad davove sugesce, vic vtak ptipustit nechteli. Fantom se vtak objevuje dal veeer co veeer. Filth nevetici lido i se psy a kdyt se pfizrak objevil, vyslali psy k nemu. Zvifata betela ke zjevu na tfi yardy, pak zadala skueet, vYt a vratila se smrtelne podetena. Nekdy trva zjev par vtefin, /lady dvacet minut. Neztistava po nem stop. Lekat z nedalekeho mesta pfitel do Kervehuenu a nakopal si na miste, kde se pravidelne fantom objevuje, trochu hliny. Potle ji do Polite do vedeckSr ch UstavA prozkoumat, nebot' yeti, 2e be g' o zvldetni pfipad pudy, ktera vyzakuje svetelne paprsky. Lidska obrazotvornost — a zvldete bretariska — utvofila si pak ostatni. eim dfive si uvedomirne, ze osamoceni se neuhajime, tim lope pro ne.s. Jakmile se Spoleenost narodri jednou zhrouti, nepfijde nam ji2 na pomoc ani Kanada ani Ji gni Afrika.

ZvlaSte Jihoafridane jsou popuzeni udalostmi v Habeei a snaai se stale vice, aby byli vSrlu6ne jen africkSim statem od Kapskeho Mesta a2 po Kenyi.

"The New Statesman and Nation."

Ve sttedu, dne 9. prosince 1936.

Houston, Texas.

Br. red. Vestniku:— Protote neznam jine cesty ne gli sloupcii v nagem organu, dovoluji si ptati se kde prase as naleza se start znamSr, Albert Matzenbaur?

Jelikog delgi dobu dluana jsem odpoved' na Vag dopis a Vy sam jste nehlasil, ge byste stat Texas minil pustiti, vim, ae zde jste. Co si pteji jest, byste me ph nejbliaei pkileaitosti, poslal adresu na onu jistou knihkupeckou "otec a syn", spoleenost. Chtela bych jistou knihu, ktere nemohu se nikde dopiditi. adresu tu ztratila, ania jakSrkoliv letaeek nebo jakou poznamku po ruce mam, abych dle ni mohia na ono misto psat. Ma adresa jest ta sama jako pied lety a na Vas obracim se na radu meho mangela.

Prave jsme piijeli &mu z divadla "u tefanikt" Davali tam kus pod nazvem "Pepi, mluv pravdu"! Navzdor tomu, to preelo‘od yeerejeka odpoledne, hry stdastnila se slusna tada lidi. Ovgem, nasledkem tohoto epatneho poeasi, postradali jsme tam man gely Schovajsovi a jejich maminku z Danbury. Nebyli tam ani manaele Trneakovi ani Ttruksovi, Brodeeti, Nerni, efeikovi ani I Wallovi tam chybeli. Maji veichni daleko do Houstonu a cesty kusami temet nesjizdne.

A jak se samo sebou rozumi, mimo nekolika osobnich pf.o,tel poiadatelstva neb herd', od sousedniho tadu, naei spolu-bratti a -sestry nas "take" nenavetivili. A piece kdy u nich hraji a nepada zabava na tu samou nedeli jako u nas, je nas dost kdo radi jdeme vzdati nagi povinnou fictu hercum ochotnickeho krougku na Studewood. Vgdyt' vime, ze pato.datelstvo i herd, nemaji za svou praci a obetiny, nic jen to, ae je podpotime svou teasti ph hie. To jest herci jedinou odmenou. Vime to a dle toho jedname. Zvla gte kdy oni tam, jako my zde — o tuto fieast "drahe publikum" gadavaji. Proe tedy neoplaceti stejne zase stejn'm?

Tento zjev je me u g delei Cas zajimaySlin psychologickSrm studiem. Zde se piece o nagich krajanech nernil ge tikat, to by radi jeden druheho "pozutapeli na itici vody". Mame se zde radi a pomlouvani jednoho druhrm se zde netrpi. Nemyslim, ae v Houstone na gel by &ova vilbec tak podle povahy, ktera by snad chtela holdovati a Cas mrhati v takove vaeni.

Zde jsou damske kroulky, kde jedna se o Yecech utiteenSrch. Zaslechla jsem, ge Pallas Athena ma zde tea sve verne stoupenky. Kde ta je pani, tam jiste u g neni ;nista pro jine.

V Houstonu se take etc vice nea kde jinde.

Ptidinenim • br. S. Valeika, a obetavosti brath jinS7ch, je ye zdejei mestske knihovne pekna tada eeskSich knih. A jsou etene! Prato je nemyslitelno, navzdor tomu, je to tak na venek vyhliai — aby zdejei krajane se nejak jeden druheho stranili. Vgdyt' tez z Houstonu pochazi onen dastST dopisovatel do krajanskYch dasopisii, kter' budi sv'mi iivahami podnet k hloubani o rilznStch zjevech minulosti i phtomnosti, a zachazi a g ut v budoucnost, p.

Wm. Kotinek. Vidite tedy, naee eeskomoravska, vetejnost pravem mii ge se pygniti Ceskou easti Houstonu a stara vlast nad narni radost miti. Nevim tedy, prof by jedni Cinovnici druii.S7m radost nemeli delati a ti na gi Ceti pray -nic,lekatovrj.dpfes"bilS7ch podnikft krajanskSrch teditele, nezudastaiovali se pilne diva,del? Je zde uditel Ceskeho jazyka na vytei vetejne ekole. Tak jako se radujeme v gdy z ptitomnosti deskoslovenskeho konsula, tak bychom radi u nas vitali yeechny druhe. Vgdyt' na severu byli mezi narodnimi pracovniky ti, s temi bii mi limci, zrovna tak pilni jako ty ruce v rukavech modr'ch. Proto se stale, ze ku pt. v meste Chicagu, krajane maji neco tak pekneho ja-

Strauss. 7. ko je jejich Narodni Htbitov. Je to podnik tak pozoruhodnt,ze cizi tadi jej mezi nejkrasnejei lidske fulelky moudreho eloveeenskeho poeinani.

V torn vidime diikaz, tie jen z Udelne podnikane prate moano oeekavati ovoce dobre.

Poeinani z podnetu sobeck'ch neb stranickYch, ktere by stale* v rozperu s pravdou — nemilge ptinageti piodu dobrSich. Z toho ptijde rmut a dilo promeni se v rumy, a zanika obyeejne s terni, kdo z nerozumneho podnetu ptieinu k nemu zavdavaji. Pamatka, ktera po torn zustava, nebSrva nieim nea jen vSTstrag..'nS7m znamenim budoucna. Kdy a kter' krok je spravriS7?

Jako tteba nyni — ptichazi chvile, kdy tvoti se velikS7 Cin budoucnosti. Gel, ae tech, kteti by tento okamaik chapali, je malo. To proto, ze chvile ta neni jen par hodin nYbra sune se ptes dny, tSrdny i mesice, snad i roky projde nekolika, net obyeejnY smrtelnik pochopi, to davan je podne't k udalostem nesmirne dule gitosti. Jako v teckSrch bajich Fenix z popela yznes1 se pro lepei, tak podobne dnes liciskSr duch, ptipravuje se v gam vagni a v mute poznavani sama sebe, k oeiste vlastni. Nekiesne jak se mnozi boji, duch Ne, on se vznese, nebot' je to yeenS, zaken pkirody. V's a vS7e!

Ale ta vSiheri vaeni a poznavani, nehch jen v jednom dile sveta. Celt svet v ni se naleza.

Neg jen v jednom dile jeho, pterod eloveka stareho v novella uskuteenit se muse Kde to bude? Ohnivdeem ptitomnosti stane se jen ten narod, kterS7 u g ted', slogen jest z nejveteiho poetu jednotek duchem i teem nej yytuaenejeich kazni rozumove mravnosti. Co touto kazni jest, vi kaidSr prayST Sokol anebo jen takovy elovek, kter' mute davat to, co nemilie dat gadnST bohie ani gadnS7 kral. Kdo to nechape, tomu zbyteeno bylo by o tom vypravet.

Skoro bych yeak chtela tvrdit, ae ka gc1S, syn i dcera matky Slavy, kdyby si toho vedomi jeate nebyli, piece nutkani jsou k tomu, by snaaili se spiee vadycky o to lep gi nea hor gi. Proto nezustaneme ani my daleko za ptakem Ohnivdeem, kter vzletne v prostor svett, aby svitil na cestu \Teem, kdo je gte tapat snad budou v temnotach du ge. Tahle ta vira nage stoji ug jiste za tu, sem tam pod zebra vraaenou pest neb siova hany, kterS7ch se, eloveku dostava ph to rozliene narodni praci za odmenu.

Ale, poekejme! Je gte musim nee° povedit tem, kteti zajimaji se o lep gi druh zaba y. K div. kroug.ku ochotnikti "u 8 tefanikil" ptijali zase dve nova', mlade sily. Jsou to: pi. L. Stormova a sl. B. Brovcova. Prvni je mladou hezkou pani a druhe. teprve rortomile rtiaove poupatko. Obe hraly poprve a sve filohy ye lore "Pepi, mluv pravdu!" provedly dobte. Podobne svych partii zbavili se mladi manaele g' eveikovi, sily ua starei. Pi. H. Teperova, p.

F. Oty rtnik provedli sve tea phlehave. Chvalit pp. 8 vestku, Kelarka nebo Beeana bylo by jako nosit dtevo do lesa. Thema hry popisovat nebudu. Kde by si je vybrali nechybi nikde. Neni to dilo teakeho zrna. Je to veselohra napinena jemn'm vtipem, ae ani v to nejchoulosti\TOsi chvilce neni nic sprosteho neb odporneho.

Snad veichni byli spokoleni. Podobne ize iici o hudebnim sboru hocht DybalovSrch z Ganado. Hoei nepatti mezi ty "muzikanty", kteti misto hudby "delaji" ramus. Vint° hochum bud' jest vrozen smysl k ladne hudby anebo men dobreho uditele, kter' vi a rozumi sloaeni a propletani tent. Na ge starodeske, moray ske a slovacke napevy nebo modertiejei Ceske popevky, neni patrne lehko zladiti v libozvuenY soulad tont, ale tito mladi hoei to dovedou. Kde krajane jeete o peknou hudbu opravdu dbaji, nebo smysl pro ni je gte jest, necht' daji temto hochfun ptileaitost toto tvrzeni dokazati. Na svete jsme, my, prave nyni ptitomni, jenom jednou co lide. Chtejme tedy vadycky jenom to, co je pane, zdrave telu i duchu, a bude veemu givemu na slit* dobte.

I tehdy, kdy nekteti z nas maji sve bli gni tak radi, ze i na laici vody dovedli by je utopit,

nezapominejme, ze jedne velike, dobre matky jsme deti a navzdor yeemu, nejlepei pojigtenim je tahnouti jen za jeden konec provazu. KterS7 je ten pravS7 konec, jste-li opravdu dloyek cele spravedlivY, tu vase svedomi yam to samo pogepta. Ze je tomu tak , p. it—cW Abych nezapomnela; k vanoctim div. ochot. tadu "8tefanik" maji vybran' peknS7 divadelni kus. Nevim nazev ani ptesne datum hry. \Teak oni budou v eas hru oznamovat a jiste program eel* bude zase peknr.

Panim a deveatilm, ktere miluji krasne kvetiny, ptala bych, aby mohly spattiti krasne chrisanteny, ktere pestuje ye svS7ch sklennicich pi. Frant. Bila, v Little Yorku. Mimo techto ma tea jine kvetiny a sazenice prodava nad miru lacino. Nemyslim, ze k domacim oslavain, pro ozdobu stolu a kredenci, hospodyne mohla by koupiti peknejeich kvetfl, na ptehnanou paradu, ne g pestuje nage spolusestra Bila. Domov man gelil Bil'ch, nova, vS7stavnST, z ozdobnSich cihel vybudovanST zdejeim stavitelem, p. J. J. Kelarkem, nachazi se ph silnici zname pod nazvem "Airline", asi 8 mil z mesta, tedy lehce k nalezeni. Jedete-li z mesta do Conroe, naleznete je po leve strane cesty.

Se srdeenSrm pozdravem na veechny dobre lidi, koneim co zaeato bylo. Na zdar!

Marie F. K. Valoya.

Ctena redakce Vestniku!

Osmelila jsem se napsat jen kratlq dopis do vageho cteneho listu, aC nejsem odberatelkou, ale velmi rada Ctu vas Casopis, neb si ho yypiljeuji od meho zeta'.

K tomuto dopisu mne piimeli mnozi etenati a ptateie, abych napsala do Vestniku, jak jsem se sama vyledila od alueovSich kamenku.

Je tomu jig 8 let, kdy byla jsem velmi nemocna. Lekati mne rekli, to musim do nemocnice. Tam mne pfehledli X-paprsky a tekli mi, ae trpim aludovS7mi kaminky, a se neziorva, nic jineho ne gli operate. Ja jsem se veak rozhodla, ge se operovat nedam a jela jsem domfe Uminila jsem si, ae zkusim sama sve umerti v leeeni gludovYch kamenkii, coa jsem se naueia ad jedne indianke deny lekatky. Ja jsem to leeeni vyzkoueela nejdtive sama na sob& A skuteane kaminky vvely druh den pa ledeni.

Leeeni trva jeden den a na druh' den kamenky vyjdou bez bolesti.

Je tomu jia 8 let, co jsem se zbavila glueovch kamenkil a od toho easu jsem jet nebyla nemocna, ani jednoho dne. A tate jsem jig mnoho tech, kteti trpeli na glueove kamenky, yyleeila.

Podot3'71cam yeak, ge /eky neposilam, ale pfalli by si nada zvedet bli ggi podrobnosti, mtge mi poslat soukromS7 dopis a po gtovni znamku na odpoved' a ja milerada kaademu odpovim.

S vetkerou fictou znamenam se, Mrs. Hy. Miller.

OtravnYmi plyny yaleilo se jii ye XII. stoleti.

"Nic noveho pod sluncem!" — I valka otravn'mi plyny ma jig svou davnou minulost. V Casopisu "Praktick9 Mimi*" je zminka o torn, ge v tagkentskem historickem archivu pti glo se na zaznam, kter' ukazuje, ge valka plyny neni nielm novYm ate plynt bylo k valeenSrm pouaivano jig ye XII. stoleti. Utivalo se k tomu ucelu zyldetniho dusiveho plynu, jirna byly napineny kovove figury vojaku, v nich dusiva hmota byla zapalena zdola a otravn' dusiv' plyn unikal hornimi eastmi figury, a tak prSi giroko daleko zamotoval kraj. Jakkoliv sloaeni a phprava tohoto plynu neni v aktech ta gkentskeho historickeho archivu zaznamenana, je zaznamenan v nich ucin, jak' dusiv' plyn vykonaval: Plyn ten pr' pusobil, ze zvitata i bide padali k zemi omameni a odna geli si po boji, po otrave jim vedbe poruch zrakov3ich i detne choroby jine. Nic noveho tedy pod sluncem, jen pokrok . . . ' 11 e. 'rovaeka je v hospodatske teorii v za,klade mrzaeeni tela postupovane za tim ueelem, aby byla sniaena aivotnost nositelky a aby byla trvale udinena neschopnou prate.

Thorstein Veblen.

Straw, 1.

tiedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ftCHOSLOVAK PUBL. CO., W est, Texas Piedplatne 65o ro'eng. Do stare vlasti *1.65 ro6n6.

Subscription 65c a year in advanee.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do lilavni Madovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, piedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vilistnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Bud'me na stria Pamatujte, ze v statni zakonodarne byly v minulosti eineny pokusy oklestiti pravomoc nakho R.V.O.S., kdy jen veasnYm a rozhodnYm zakrokem vedoucich diniteld tohoto velkeho svepomocneho krajanskeho spolku nebezpeei bylo odvraceno. Politikati take nekolikrate pokoukli se o zmenu pojik'ovaciho zakona, dle jeho zneni nepovoluje se provozovaci pravo obchodu v hranicich statu pojia'ovnam, jet skolektovane premie ukladaji mimo Texas. I tyto jiste "zaplacene" snahy byly soudnYmi, poctivYmi legislatory zmateny. Protote stat ma slushy deficit, k jehot vyrovnani a k tomu jests opatteni zdrojil pro vYplatu starobni pense vytada si lamani hlav, vynalezani novYch dani — neni vyloudeno, to nektery ' ikovny solon ptijde na napad — zdanit bratrske spolky, jak stalo se v nekolika jinYch statech, na §testi, bezvYsledne. 2e by nee° podobneho bylo motno?

Takova otazka se vynoti u tady elent a nebude na §kodu, uvedeme-li ureitY piipad, kdy zdaneni podpurnYch jednot bylo ptedmetem soudniho rozhodovani. Mesienik "Fraternal Monitor" pkinagi rozsudek nej yyho soudu statu Okla homy, ohledne taloby proti bratrskYm jednotam, ktere vyznelo pro tyto ptiznive a dle ndhledu "Monitoru" — znadi konec danovYch najezda na podptrne organisace. Pozadi uvedene taloby jest nasledujici: Pied dvema roky dva pravnici v Oklahome si vyjednali, ae ptipravi a zadaji talobu proti bratrskYm spolktm, to neplati dane a za honorat si vyminili jiste procento z dosateneho obnosu. Svoji talobu zalotili na novelisovane ustave oklahomske z roku 1908, dle nit pry vSecky jednoty ye statu vYcleledne pusobily po zpilsobu pojiSt'oven a proto podlehaji dvouprocentni dani ze skolektovanYch pkispevkil. Zmineni pravnici podali u soudu nekolik talob a k nemalemu ptekvapeni bratrske vefejnosti dosahli nekolik rozsudkil proti podpurnYm spolkum. Pr y ggim soudem sta--nirozsudekbylvanejy tu Oklahoma v roku 1918 proti Modern Order of Praetorians a site dle nazoru soudu, 2e zminend jednota neni ye skuteehosti bratrskou podpurnou organisaci a neni opravnena ku sprosteni dani podle zakona statu Oklahomy.

Novelisovand ustava totit vymezila bratrske jednoty stejnYmi slovy jako ustavy jinYch stdt-4 a teprve r. 1919 oklahomska zakonodarna zmenila paragraf zakona o bratrskYch jednota.ch a ureila podrobneji prava jim udelenYch. Protote Praetoriani zavedli 20ti splatkovou pajistku a nekolik jinYch, soud rozhodl, to nejsou opravneni ku spro§teni dane, nebot' dle oklahomskeho zakona, smi bratrskY spolek vystavovati jen jeden druh pojifteni na tivot a to pojistku celotivotni. V oduvodneni sveho rozsudku soud uvedl, 2e zajem elent nemffte byti povaz'ovan za jednotnY a vzajemnY a 2e jednota ptsobi pro vYdelek, na nema se elenove nepodileji. Tohoto rozsudku se chytili uvedeni pravnici a podali 2alobu na v gechny jednoty, ktere vydavaly /lane pojistky. Prvni rozsudky

VESTNIK U niMich soudt vyznely proti jednotam av'Sak v Hjnu t. roku soud zaujal odlikae stanovisko a prohlasil; Jednota pojiSt'ujici, ktera byla organisovana zpilsobem, pro freely, a pod sprayou ye shode s paragrafy zakonika z r. 1931, je bratrskou podpurnou jednotou a milk tddati o sproWni dani. tstavni opatieni znamend, te zajem &end Bratrstva musi byti stejnY a vzajemny pouze ye vnittni sprave jednoty a rozdeleni jejich vyhod, bez ohledu na vyhody; jet dostavaji nekteti elenove na klade svych (rtznYch tiruht) pojistek. Soud nevidi u bratrskych jednot 2adneho dilkazu podileni se na vYdelku, zalotni fond utvotenY z poplatkil a rozpoett na eleny je zakonem dovolen. Proto2e opravena Ustava a ptislnenY zakon dovoluje zavedeni inznYch druhn pojistek, bratrske podpurne organisace jsou opravneny ku spro§teni dane. Fraternal Monitor projevuje nadeji, to nalez nej yySiho soudu Oklahorny bude — Precedent (vzor) na 2aloby proti bratrskYm jednotam jinde a my spolehame, 'z;e, i pro nak SPJST. Karel Jaromir Erben, jeho2 125. vYrcei narozenin ptipadlo letos, patti mezi skupinu skutednYch deskYch basniku, kteii literaturou probouzeli na'S narod. Od let 1820 se hnuti viastenecke mocneji rozvijelo, sen buditeln stab se objevenim geniem nadanYch basnikt skutkern. Erben byl archivatem mesta Prahy, byl pilnY sberatel pisni i lidovYch povesti a vydavatel starchpamatek literarnich (spist HusovYch, Stitneho). Je esl. nejlep gim pohadkatem, co2 osveddil ye sbirkach Sto prostonarodnich pohadek a povesti slovanskYch v natedich pfivOdnich a Vybrane baje a povesti narodni. Narodni zpevy vydal v obsahle sbirce Prostonarodni Ceske pisne a tikadla (pies 2000 Cisel). Od Erbena je proslula sbirka basni Kytice s nejkrasnejSimi deskYmi baladami (Poklad, Svatebni koeile, Polednice, Vodnik a j.

— nektere z nich inspirovaly Antonina Dvota.ka k napsani nadhernYch Melodramti — doprovod hudby k ptednesu basne — Fibich zhudebnil Erbenovy "S. tedry veCer" a Vodnik".

Kytice je z dsl. nejlepS'ich a nejznamefSich knih vedle Babieky cd Bofeny Nemcove.

Nerovnost — nespravedlnost? Bez nerovnosti povrchu zemskeho nebylo by potokil a iek, podzemnich pramena, ba nebylo by vtibec pevniny, dela. zemekoule by byla pokryta ocednem do velke vYSe. Bez nerovnosti tepelne nebylo by vetrii, ptinaejicich nam dust', rovnost vekova nechala by vSechno lidstvo naroditi se a zemtiti zaroveri. Podobne se to ma se v§emi ostatnimi nerovnostmi. Veechny tyto nerovnosti vznikly samy sebou hned tehdy, kdy vznikl svet a v'Sechno snaIeni a pusobeni neme, na ne na S'testi prakticky nejmenSlho vlivu. Pravime na e'testi, neb kdyby bide meli co hovotiti na pi. do podasi, vypadalo by to velice brzy s ptirodou stejne uboze, jako to vypada s lidskou spolednosti. Obvinuje-li elovek dloveka jedine z nerovnosti majetkove, pak jest to docela spravne a ptirozene, nebot' ze v'g ech uvedenYch nerovnosti jedine nerovnost majetkova neni zjevem, majicim sviij ptivod v ptirode a jest 'Skodliva a nespravedlive, jedine proto, 2e byla vytvotena lidmi. Nerovnost v ptirode ma za cil udelnost pro celek, bez zietele na jednotlivce, nerovnost majetkova jest vysledkem sobectvi jednotlivca bez ohledu na celek. Cot flak dneeni krise, dela to bida hmotna a mravni soudasne generate nebyla bena bezmeznYm sobectvim, dravou snahou po vytvoteni co mcana nejvetMch majetkovYch nerovnosti?

Co schazi lidstvu? Jedine laska, pineni nekolik tisic let stareho ptikazu: "Milujte se veichni!" Ne penize, ale price je 2ivitelkou lidstva. Marno je hovotiti s lidmi, kteti tuto pravdu nepochopi a podlehaji bludu nenez a sobecke slavy. Krise — tat' fitek ad prace a odpovednosti. A jaky to lek? tpinY pterod due katoleho jedince a zalo2eni Zivota na pravde.

Listarna redakce. Br. M. v Houstonu. — Organ slou'L ptedne zajmnm nisi SPJST., dale ptinak detbu pouenou, vzdelavaci a pokud misto dovoli i informadni. Smer v clusledku nag i nestranne bratrske organisace musi byti rovnea nestrannY, sna,SelivY podle hesla —

Ve sttedu, dne 9. prosince -DX katdemu stejnYm loktem. Vase rozklady planu, kterY byl listopadovYmi narodnimi volbami. ukrutne odmitnut, zavrZen — nemohou byti v organu uvetelnovany i kdyt jste loyalnim dienem. Plan na dve stovky mesieni starobni pulse' jest sice na pohled svildnym, net je utopii, blouznivou vidinou, ktera v realnim aivote a za dneni stavby spoleanosti jest neproveditelna, nemotna. Odekavame, to nak postaveni spravne pochopite a po dvaze uznate zaujate stanovisko korektnim. Pozdrav!

Pismak J. B. — DruhY dopis nelze uvetejniti.

K porozumeni hrozne katastrofy gpanelske je nutna znalost pomera Spanelska kratce po svetove valce. Neutralni 8s panelsko ziskalo za valky velice hospodatsky at rokem 1921 shroucenim se ceny v'S'ech surovin a plodin pocitilo tetkY oties. SpanelskY lid sledoval se zajmem vznik novYch republik a jevil odpor proti kralovstvi. Kral r. 1923 jmenoval diktatorern Primo de Riveru, jehat fikolem byla reorganisace nepoctiveho vladniho fitednictva, pozemkova, reforma, zdokonaleni gkolstvi a reorganisace armady. Net ohromne statky bohadii v Madride a Patiti zustaly neddteeny, gpanelskYm rolniv Evrope) nebylo pomoteno. kum Zajiste, te nespokojenost lidu rostla a Aitila se prohranou kampani v Maroku proti Ab-del-Krimu, vytada yM si ohromne ztraty na lidskYch tivotech a penezich. Primo de Rivera byl nucen odstoupiti a jeho misto pfe yzal general Beregner, jena behem roku ocitnul se v hlubM a trvalej§i svetove krisi — uvrhnuv na sebe nenavist vkch vrstev naroda krome bohaat. Napor proti Beregnerovi strh i samotneho krale, ktery se v dubnu 1931 vzdal tranu.

Po kralovu uteku svolala junta (vlada) sjezd delegatir pro ustanoveni republiky. Nova vla.da byla slotena z liberalistil a socialistd, jeji problemy, pozemkova reforma a organisace pracujicich tkid. Zadatky byly slibne net rozdeleni chromnYch majetkii, jet byly v rukou Slechty, most a cirkvislo pomalu. Nad 80 procenty obyvatel 8panelska, naletici mezi stay rolnickY, vladla kechta a plantatnici. Vidouce stra§nou vladni korupci, studenti a mladi vubee klonili se komunismu a pki reorganisaci vlady r. 1934 byla silne socialisticka. Vlada mela zamezit iftisk drobneho lidu, net setkavala se s neptekonatelnYmi ptekatkami a neteasti 'Siroke vetejnosti. Proti odkionu vlady vlevo rostla oposice fa gistfi, kteti hodlali utvoiiti diktaturu, silny gpanelskY stat, byt' i na fikor delneho lidu. General Franco se svYmi ptivrtenci organisoval v male spanelske kolonii Maroku legionakske oddily a vydkaval ptihodne chvile, vojsko, jet bylo skutednYm zahladem minule monarchic chtelo nabYti ztracene moci a v lute 1936 zastteleni usveddenYch faS'ista ze zrady dalo zaminku k ptipravovanemu povstani. Franco pteplul s vojskem gibraltarskou u2inu, dobyl celeho jitniho 8panelska a dnes fitodi na Madrid. Hitler i Mussolini phrozene stoji na strane poystalcii, jet tajne podporuji, zasobuji vyzbroji; obracene Francie, Anglie, Rusko a Polsko kloni se k Madridu.

8panelska obdanska valka je ptedzvesti \Talky proti faAismu, proti diktatute jakekoli. ieny i deti v Americe vedi, ie vireoni za nynejaich dint znamena vice nei stretnuti se vojsk. Vidi nieeni most a farem, piedvidaji, ie deli a vriukove, nebudou-li zahubeni, budou kflopYtati po mnoho let nejen pod tihou chudoby, nYbri i mezi troskami lidske spoleenosti a znieenim nstavni vlady. Nedostatek socialni nebo politicks spravedlnosti v hranicich kterehokoli riaroda je vidy piedmetem vaine deasti. DemokratickYrn postupem me se vynasnaiiti, abychom docilili pro viechen nag lid vysokeho standardu iivotnich podininek. Dernokracie dosud je natleji sveta.

Mifieme-li ve sve generaci pokraeovati v jejim mineni a gireni v americkYch zemich, rozSill se a nahradi jine zpfiseby, kterYmi jsou fide fizeni, zdajlei se byti proti duchu naS'ich idealft svobody a lidskeho pokroku." VSTriatek z keel presidenta Roosevelta, iii zahajil v Buenos Aires vSeamerickou konferenci.

Straus 9.

Ve stfedu, dne 9. prosince 1936.

testa presidenta Roosevelta do latinske Ameriky sledovana byla tiskem svetovkm a mela sviij nemalY vYznam. Statisice lidu naaene vitali a zdravili "posla mini" a obhajce maleho eloveka. Davy obyvatel uspotadaly mu vAude tak nacgene ovace, jakych se nedostalo nikomu v historii latinske Ameriky.

Dne 1. prosince zahajil president Roosevelt v Buenos Aires v§eamerickou mirovou konferenci, na nit podili se ,21 amer. republik. Ve sve zahajovaci teed vyznadil dalekosahlY program k vyloudeni valek na americke pevnine a k zbudovani hospociatskYch ohrad proti valkam ye svete. "Silenstvi velke valky," prohla,sil president, "zasahlo by i nas a ohrozilo by na ge dobro, hospociatske shrouceni kterehokoliv statu nebo skupiny state by nezbytne pcdkodilo take prosperitu. tkolem noveho sveta s ohledem na dostihy zbrojeni a bojechtive citeni, zachvacujici Evropu a Asii le pomoci staremu svetu zabraniti hrozici katastrofe."

Americka federate price skoneila, svoji vYroeni konvenci v Tampa, Fla. William Green zvolen presidentem po tfinacte, ptijata resoluce, doporueujici zakonodarstvi pro stanoveni 30 hodinoveho pracovniho tYdne.

Italove v Habai zmocnili se mesta Gore, jet bylo sidlem prozatimni vlady tivlu verneho bYvalemu cisati Haile Selassie.

Tajemnik obchodu Roper pravil, ze vanoce budou nejlepgi od r. 1929. Velike dividendy a bonusy, vyplacene akcionattim a delnikiim jsou vydatnou vzpruhou pro zvetrseni vanoeniho obchodu, kterY bude o 15 procent vet g net r. 1935 a velmi blizkY objeinu, docilenemu v sezone 192.9.

V pti§tim kongresu bude uainen pokus uskuteeniti trvalou organisaci PWA, pro nit je pidpraven novY program. Tento vytaduja povoleni $250,000,000 na dokoneeni praci, sloudeni 56 vladnich pomocnYch organisaci a konedne vypracovani noveho pornocneho programu, na kterern by se s vladou podilely spravy statni a mestske.

Vla,cla oeskoslovenska uvateje o rozgiteni paroplavby po Dunaji do Oernebo more a zpet do Bratislavy Je to ptiprava pro motnou "kodu vYvozu, jestlite by Nemecko spinilo hrozby odeptenim zavazku versatilskeho mini pro zmezinarodneni tek, tekoucich jeho bzem on.

Dosavad esl. vkvoz velkYm dilem odesilan byl po Labi pies Nemecko, kde v Hamburku podle mirove smlouvy me. Os?. Republika svobodnk ptistay. Paroplavbu po Duna.ji nemtite vgak Nemecko kontrolovati net po hranice Rakouska a 6eskoslovensko poutiva, Dunaj teprve od hranic Rakouska, hlavne od Bratislavy, kde ma velkk pristay.

Die elanku G. Creel-a v rnagazinu Collier, president Roosevelt prY se nebude uchazeti o tteti presidentskou Ihutu a vrati se k soukrome= tivotu.

Vfidce '6panelskYcn fa,§istil general Franco ov nejblitgi dobe bude formalne tadat, aby zlatk poklad uloteny v patitskYch sklepenich, byl poslan S'pani.";lske transakce zlata — asi za, $250.000,080 byly vedeny tajne. Byly za toto zlato koupeny americke dolary, anglicke libry, francouzske a ' ITY carske franky. Francovi se jedna o to, aby zlatY pokiad byl poslan na pudu 8parielska, aby se ho mohl zmocnit. Vlacla pied dasem prohlasila, ze se Francovi z tohoto pokiadu nedostane jedine unce ziata.

OsmY vg esvazovY kongres sovetil, kterY je zitrovefi snemem ustavoclarnYm, zahajen byl v Moskva minule sttedy za beast 2,033 delegate pravidelnkch a 314 delegatti poradnich. Nova ruska bstava byla sepsana tak, aby i jine zerne z. vlastni y ule mohly se k svazu sovetskYch socialistickkch republik ptipojiti. Nej yyMim &admit v- zemi podle nova fistavy bude ptedseda svrchovane rady slotene z 37 diem). tistava obsahuje- =Otta socialni opatteni, taktet padeni pro-svobodu sveclorni a riaboteristvi, reei, tisku a shromald'ovani. Rovne hlasovaci pravo pOskytuje se muturn i tenam pi-es 18 rokft starYrn, kteti maji pravo bYti voleni do -Citanovou fistavou stanovenYch. Zastupci ukrajinskYch kozakb ptisahali vernost Stalinovi a sovetske republice. Prvni ministr ukrajinske republiky Lubdenko prohlasil na sjezdu: "Hitler shleda, ae nebude tak snadno podrobiti si rrRIUMF'ALN1

Od s , edy do wady, Ukrajinu, jako vYchodni Prusko a PorYni." Dale vytYkal Polaktm, ae zapominaji na odveke nepfatelstvi Nenicti k Polsku. Nemci neciti '2adne lasky k Polsku a zdrti je pti prvni Rumunsko oznamilo, ze bude staveti vojenskou 2eleznici pies Rumunsko, ktera, umani dopravovati ruskeho vojska do Oeskoslovenska, bude-li ho tam tfeba. Oeskoslovensko na stavbu teto 2eleznice penize. Je to nepochybrie pfedzvest spolku Rumunska s Ruskem, kterYm bude 2eleznY kruh kolem Nemecka jeke vice sesilen.

Pfihlag ky pro socialni zabezpeeeni mely bYti na mistni pogte odevzdany do soboty 5. prosince, co2 se do '75 procent stalo. Dle oznameni dallaskeho poStmistra Luny asi 40 procent odevzdanYch pkihMek bude jednotlivcilm vraceno, proto2e byly vypineny nedostateene resp. chybne. Mesieni pense die zakona o socialnim zajiAteni bude vyplacena po 1. lednu 1942 osobarn, jeZ" dosahly do to doby 65 let stati. Pfihlabavaci listinu nemusi vyplriovati osoby, ktere ji2 pfekroeily 65. rok stati, anebo kdo tohoto stati dosahne 1. ledna 1937. Do tohoto starobniho pojig teni nespadaji osoby pracujici pro sebe, osoby slu2ebne v domacnostech, zemedelsti 2elezniani zfizenci, Utednici statni a federalni, jako v Ustavech dobroeinnYch. Pozilstalost proslule pe ykyne pi. SchumanHeinkeove, zemtele 17. listopadu, eini die odhadu jeji ptatel kolem $35,000, z nich2 vetsi Cast pkipadne jejim etyf ditkam.

Nemecko-japonskY pakt oznaeil sovetskY ministr zahraniei Litvinov za vYplod "poblaznenYch lidi. "Jsme a zustaneme nezlomnYmi zastanci miru", pravil Litvinov, "proti fa gistickYm Utokilm at' ve velkYch nebo malYch zemich. Ndadame od druhYch slov — mluvilo se jig dosti — ale tiny. Sovety neprosi nikoho, aby byl jejich spoleenikem. Ne2adaji unie, aliance, kombinace. Ale ptijde den, kdy sovetska armada a namotnictvo budou musiti hajiti viast.

Potom uka2i nebYvale hrdinstvi, odvahu a bojovnou schopnost. Rusk lid je n.apinen hlubokYmi sympatiemi k hrdinskemu gpanelskemu lidu, kterY klade odpor barbarismu vandalismu. Pouze blbeeek by vefil pohadkam o ruskYch planech anekse 'S'panelske federova,m., republiky. Podobne pohadky jsou pro male deti a velke hlupce."

Pape Pius XI. stiten byl min. soboty ochrnou nohou, je2 die buletinu lekafskeho konciha pkivodena byla kornatenim cev a vysokYm tlakem krve. Malem osmdesatiletY SvatY otec vykonava sve nemale Ukoly diktovanim, podepisovanim listin a pod. jak obvykle.

• President vydal nova nafi2eni ohledne 2enitby iitednikA vyslanectev a konsularnich Ufadti.

Mimo vyslance neb spinomocneneho ministra, ka2dY iffednik diplomaticke shiny musi k oMneni miti svoleni tajemnika statu. Vysvetleni k tomuto natizeni datuje se od doby svetove valky, kdy mnozi diplomatieti urednici meli neamerieanky za man2elky, co2 v dobe valeene neni k zachovani naproste mleenlivosti, tajnosti zprav dtile t. itYch — spojeni 26,douci.

Tajemnik Hull pfednesl na vkamericke konferenci v Buenos Aires ohg irnY referat o stekjnich otazkach dndka, vzajemne diivete a kooperaci amer. republik. V zaveru vyzvedl, ze udr2eni miru a prosperity podminuje osm bodti a to: vnittni klid a vYchova; Caste vnittni porady; rychla ratifikace (schvaleni) nynejSlch mirovYch schvaleni fteobecne nestranne politiky; spravna a nestranna obchodni politika; provadeni mezinarodni kooperace; upraveni mezinarodnich zakonti; Verne doditovani posvatnosti smluv.

Pokla;dnik statu Lockhart min. soboty pouka.zal vYplatu splatnYch warrantii generalniho fondu za $1,771,469. Statni schodek vzrostl z $13,136,527 ku dni 5. listopadu t. r. na $14,415,830 v prosinci.

Premier Leon Blum zvitezil v poslanecke snemovne nad komunisty, kteti stanivisko francouzske vlady — nezasahovat do Apanelske obdanske valky — pfedlo2ili parlamentu co otaz-

ku dilvery. Blum dostal 350 hlasti, oposice soustredila toliko 171 hlas.

Sjezd texaske zemedelske spoleenosti ye Fort Worth schvalil resolute, tadajici statni jak spolkove zakony pro zlep geni vlakna baviny; vladni pfidel penez vYzkurnnYm laboratotim hledajicim dalgi zpusoby pro utiti baviny; federalni vyS'etteni motnosti rozvoje elektfiny v Texasu a dalgi narodni zakonodarstvi smetujici k napomoci bezzemkbm k zakoupeni ptidy.

Tajemnik jihozapadni divise narodni obchodni komory Roger Miller, vrativ ge se z inspekeni testy statb. -- Louisiana, Oklahoma, Kansas a Missouri — se vyslovil, ze lide vgude maji letos vice penez k btrate. Reservni banka v Dallas hlasi o etyti miliony vice vkladii proti lorisku a to pouze u 125 bank vetkch mast; osm set venkovnich bank viclady neoznamily. Nezamestnanost se men gi, obchod a prumysl lepti, rolnici maji vice penez nea Leta minula a co pfekvapuje, jest rust malYch farmidek v okruhu mast, kde ad do sire 5-10 mil zakladany jsou farmidky co "side line" (vedlejAi zajem) jedincil zamestnanYch ye meste.

Ve etvrtek t. tYdne zahajen bude v Dallas tfiatticatY sjezd agental pojiWovny Southwestern.

Na 500 zastupcu ze 134 mast Texasu bylo tstfedim pozvano, by se na Utraty spolednosti po tti dny bavili, hostili a brali beast v krat§ich ptednaAkach o pojiAteni. Sjezd agentil stoji pojiWovnu nekolik desitek tisic, net" tyto penize ptinesou ji dobrY utitek: misto kovatiakil pracuji v poll potadni kovati a toto stare osvedeene reeni — pojiWovnam vyna gi bohate piody.

0 texaske pekanove stromy zajimaji se die oznameni naeho zemedelskeho odboru: Anglie, Nicaragua, Paraguay, Japonsko, Argentina, Chile, Australia a Brazilie.

Z Bonham se oznamuje dokoneeni praci na 17,000 akrech piidy, provedenYch administraci osazovani venkova. Kolem 225 mil teras bylo udelano, 500 kontrolnich hrazieek k odvodhovani, na 5,000 stromkb vysazeno, 4,000 akrti posazeno drnem a pod.

Nejvy.:Si spolkovY soud vynesl v pondeli t. tydne rozhodnuti, jeZ schvaluje pravo pro zakaz prodeje produktfi pod cenu vYrobni.

Pipad ohledne 2aloby utilitnich spoleenosti byl na 2adost vlady prozatim odloten.

Cela Anglie, jeji dominie, a celY svet sleduje horeane vYvin romance krale Eduarda VIII. s pi. Simpsonovou. Kabinet dal krali ultimatum: bud' trim anebo milovanou 2enu. Kral vy2adal si eas na rozhodnuti. Vekejnost anglicka a cod americka, je rozhodne s kralem. Ma-li pi.

Simpsonovou opravdu rad — tak vyzniva, sentiment mas lidu — at' ji pojme za man2elku.

Vypada to, ae popularni kral demokrat dostane oboje — trun i svoji lasku.

Nav§tev:v v redakci. V bterk min. tYclne zastavil se v redakci na chvili br. Louis Doletalek z Dorchester, Grayson Co., nalezaje se na testa do Waco, kde se podilel co delegat sjezdu Svob. Zednatt. LetmY rozhovor se starYm pfitelem, s kterYm jsme se nevideli 20 dlouhYch rola" nas zajiste velmi potesil. — V pondeli t. tYdne dojeli do West bratti A. Krutilek a Jos. HejnY za zale2itosti rolnickeho spolku. Nav gtivili nak redakci, prohledli si tiskamu Cechoslovaka a pekne jsme si porozpro.veli. Navgteva nas mile potegila.

Princeznin kuchatskY recept. — Holandske 2,eny , bYvaji dobrYmi kuchalkami. Za sve urneni se nestydi, vateni se nevyhYbaji, nYbrt naopak, stale se snali zdokonaliti se v nem.

VSak maji velkY vzor y e sve princezne Juliana, ktera je znamenitou kuchatkou. Dovede v§echno, od vedeckeho odvateni a rozvraeni jidelniho listku podle obsahu bilkovin, uhlovodant, tun, soli, vitamint, az po prakticke umeni.

Jejim oblibenYm jidlem je toto: jeemen, narnoeenY pies not ye vode, pak uvatenY a smichany s rtiznou zeleninou. Dale, pfedpisuje princezna, pfidejte uzenek a nechte vatit pornaiu asi dy e hodiny. Asi tri dtvrte hodiny pied dovatenim pfidejte hrozinek a za posledni pal hodiny ptimichejte velmi opatrne kyseleho mleka. * * Kdy2 mate zlost, poeitejte do etyf, mate-li Mark Twain. velkou zlost, klejte.

vtierrNbc,

fitrana 10.

Na Kiiiovatkich Zivota ROMAN Napsal Jotia Mush.

(Pokratovanl) "Mritete mne pine drivekovati a vette, to vasi nezklamu. Z vaSeho vypraveni poznal jsem, co ode mne budete potadovati a mohu yam ted' jit tici, to tadne, pfekatka nebude pro mne dost velka, budu miti jen jedinou snahu, abych se pine zprostil rikolu, kterY ode mne sedate. Kdybych mel i swrij tivot obetovat, nebudu na rozpacich tak ueiniti. Vtdyt' na mem tivote nezaleti . . . " "Toho od vas netadam, abyste zivot obetoval. To je pro katcleho dloveka to nejdrahocennejtii vac. Clo y& nema nikdy s tivotem hazardovat."

"A cot, kdyt tivot nema pro dloveka ceny," namitl Jindra.

"Snatit se, aby cenu mel."

"Kdyt vtiak okolnosti jsou silnejei net yule eloveka?"

"Ma-li dlovek pevnou vuli, neexistuje v nic, co by nemohl piekonat."

"Mylite se."

"Prot?"

"Hled'te. At do tato doby til jsem s rodiei na rodnem statku v horach eeskoniaa yske vysoeiny. Byl to tetily tivot, ale spokojenY. Mel jsem rad ty rodne laxly a za nejvetSi titesti v tivote jsem povatioval, at jednou budu samostatnYm hospodatem, to ptivedu si do statku za hospodyriku divku, kterou jsem mel nade vg e rad. Zivot mi ptines1 vtiak takove ptekvapeni, ktereho jsem se nenadal. Divka mne zradila, provdala se za jineho, jemut dala ptednost pied mnou, ponevadt byl z mesta, a mou lasku zaSlapala jako bezcennY car. Vim, to podlehla domluvam rodidii; vim take, to bezprostiedne pied svatbou mela jetite rada mne, ale piesto provdala se za jineho. Tim okamtikem ptestal pro mne miti tivot smysl. Utekl jsem od rodne hroudy, abych ye svete hledal zapomenuti, abych urval na tivote to, co by mne postavilo na vySti stuperi v lidske spoleenosti, net na jakem stoji nenavidenY, vtiemi pohrdanY sedlak. Jsem ted' rozervan, bez jakehokoliv elle v tivote. Davate mi manost prospeti dobre y eti. Ptijimam tedy. Co podnu potom, at vy myth slutieb nebudete potiebovat, to budit ponechano osudu."

"Tim si zatim nelamte hlavu. Bud'te ujisten, to vSe, co pro mne udelate, yam dobie budu honorovati. Mel bych reagovati na vet nespravnY nazor na tivot, k tomu vtiak neni easu ani mista. Jsme u cile. Hle, tamhle ten osamelY dum, stojici ye stinu starch smrkt, jest cil nisi cesty. Ted' je jit tteba nejvettii opatrnosti, abychom nebyli spatieni. Odbodime s cesty a budeme se, pokud mano, prodirati k domu," del Horvath a jit zamitil do kkovi.

Jindra ho nasledoval.

Opatrne prodirali se kuptedu. Vtdy, kdyt ktovi zachrastilo, zastavili se a naslouchali.

Pak, pokud bylo mano, kradli se dal.

Pojednou Horvath Jindru zadrtel.

"Zristarite stati a ptikrete se — dale jiti neni mano," zatieptal.

Jindra se zastavil a nasledoval piikladu Horvathova a ptikreil se k zemi. Zahledel se uptene pied sebe a pokud vetve ktovi dovolovaly, videl pied sebou budovu novejeiho slohu, zaletejici pouze z ptizemi; jen dva podkrovni pokojiky vystupovaly ze stfechy, kryte tiedou, cementovou krytinou. Kolem dokola budovy byl hustY a dosti vysokY prkennY plot. Na strane, kolem nit nedaleko betela testa, nalezala se lehdi dtevene, vratka. V dobe i v okoli panovalo naproste ticho, budici dojem, jako by v tomto dome nebylo vribec tive dutie.

"Tak se p odivejte," tieptal Horvath Jindrovi, "dilm vyhliti jako by v nem nebylo tive duSe a piece, jak jsem ze zkutienosti ptesvedeen, nalezaji se v nem lido, kteti nespi, ale ptitli sem za urditYm cilern,"

"Pokusim se dostati se co nejblite, snad se mi podati aspo rineco vyzvedeti," hlesl Jindra.

"Dnes nelze se jit nideho odvatiti, za chvili pane se Sakti. Zdrzeli jsme se ponekud tim, jsem yam vSe obSirne vypravoval. Nei to nevadi, lope, kdyt jste o vSem dobte informovan, abyste nemel nejake podezieni, te sloutite neeestne veci."

"Toho se nemusite obavati. ftekl jsem yam jit, to i ja yam Upine dilvetuji," ponekud hlasiteji ozval se Jindra.

"Prosim vas, jen tiSe! At' svou neopatrnosti vie pteddasne nepokazime. Bude das pomalu pomySleti na navrat. Podivejte se jette kolem sebe, abyste si urdite veci zapamatoval, abyste clum poznal, at sem piljdete sam."

"Toho jit neni tteba. Poznal bych ho i za sto rokiz."

"Dobte. Tedy jdeme."

Kradli se opatrne zpet.

Kdyt prisli na cestu, promluvil zase Horvath: "Vy zde zustanete, jest to nutne, abychom vedeli do detailu vie, co se v onom dome deje i ye dne. Zavezeme vas do nedaleke vesnice a vy se pokusite nejakYm zprisobem ye dne dostati se do toho domu. ponecham yam na vuli, jak si to zafidite. Jen, prosim, opatrne! Bude asi nutne, abyste si opattil v to vesnici byt, ponevadt se zde budete muset zdrtet pravdepodobne deli dobu. Bude asi nejrozumnejtii, kdyti se ptihlasite u nektere firmy jako obchodni cestujici, tekneme s latkami, abyste se nedostal do konfliktu s fitady a v ptipade, kdybyste byl zadrten, abyste se mohl tadne prokazati. Mate s sebou sve prukazni listiny?"

"Mam vie. Myslim take, to by bylo nejrozumnejei, kdybych se ptihlasil u nektere firmy jako obchodni cestujici. Mel bych nejen manost zdrteti se deltii eas v tomto kraji, ale mel bych pak manost dostati se do toho domu. Zatim zde tedy zustanu a budu patrati. Co bude vtiak s mymi vecmi v hotelu?"

"Ty dopravime za vami. Hned, jak najdete byt, tak sdelte svou adresu. Ja vas budu obeas navStevovati, abych byl o veem informovan, respektive, abych v das potieby byl k disposici.

Pottebujete snad nejake penize?"

"Ne. Mam zatim."

"Jen teknete, pottebujete-li!"

"Nepottebuji. Staeim na delei eas se syStmi."

Start pan zahledel se na Jindru a spokojene se usmal.

Hovotili pak jetite o rriznYch podrobnostech, tYkajicich se akce, jit zamYtileli podniknouti.

8ofer mel jiz automobil ptipravenY k odjezdu, kdyt Stroj zahueel nanim lesnim tichem a tally nato unatel je pry& X. OervnovY veeer snesl se. nad Dtevinou. Celodenni ruch utichl, jen to a tam, kde zdrieli se dlouho na poli, popravovali fate dobytek.

V oknech chalup i statkri zhasinala svetla — lide znaveni tetkou praci Ali radeji na lote, aby odpainkem naderpali novYch sil.

Po klekani rozhostilo se ye vesniece ticho.

Jen z naysi ozYval se hovor a smith mladete, ktera po celodenni namaze hledala osveteni ye spolednem besedovani. Naves byla osvetlena svetlem tarovek na sloupech elektrickeho vedeni.

Chvilemi zavanul vitr, pfinatejici s sebou vuni usychajiciho jetele a rozezvutiel draty vedeni, jejicht zvueeni neslo se ztichlou vesnidkou.

Pomalu rozhostilo se naproste ticho, i mladeti utichla a odebrala se do spolkove mistnosti v obecnim dome, kde mela schrizi organisace mladete.

V fitulne mistnosti, jejit stony byly ozdobeny obrazy ptednich mute a ten eeskoslovenskeho naroda a kde visela dela tada dobrYch dasopist, seelo se mladi vesnice.

Bylo jit k desate hodine, kdyt mistoptedseda Vincek Sochort zahajil schrizi. V praci na nici to jinak nejde. Den je pro praci, zejmena late. Pies to pracovala vtiak dtevinska mladet s chuti a nadSenim a zdolavala vtiechny ptekatky, ktere se ji v cestu stavely. 'Mk byly take stogy jeji prace patrny v kulturnim, hospodaiskem i socialnim tzvote vesnice.

Mistopiedseda uvedi, to ujima se tizeni schrize v zastoupeni neptitomneho piedsedy Jindry

Ve sttedu, dne 9. prosince 1936.

Habtiny, kterY odetel do sveta, odkudt poslal dopis, to resignuje na funkci ptedsedy, ponevadt bude deltii dobu memo domov.

Anetka, sestra Jindrova, sklopila pit techto slovech hlavu, aby se vyhnula zvedavYm jet se na ni zadivaly.

Ve schrizi pak projednivaly se rrizne bane zaletitosti. Projednavany pfipravy k velke dotinkove slavnosti, ktera, byla stanovena na konec mesice srpna.

Pak hovotilo se o rriznYch otazkach vetejneho tivota.

K slovu ptihlasil se Vladimir BorkovskY a promluvil: "Mill ptatele, dovolte mi nekolika slovy zase.hnouti do jednani. Vim, to konate poctivou a nenaroenou praci ve prospech povzneseni tivota vesnice. Jsem si Odom toho, jak tato price je driletita a prave proto zdarazriuji, to na ni musi bYti zridastneni vSichni, ktere tivot na pride nebo rizka souvislost s ni pfipoutala k tivotu vesnice. Proto pfivedl jsem mezi vas ty, ktefi dosud stall opodal, ptezirani a east° i odstrkovani; snad proto, to tivot jim dal do vinku to, to nemaji kus vlastni hroudy. Ale maji prici na ni radi, pracuji na cizim, v nadeji, jednou za tetice zasloutene penize budou si moci koupiti kus pole. Jsou to zemedelSti delnici.

Jest to krev vatii krve — Ady jednoho Vela — jedne slotky, ktera kona v lidske spolednosti nejvznetienejtii slabu, dobYvajic pro lidstvo chief:). A podivejte se, jako dosud tiji tito vatii druhove? Tak jako nem je jim tetka price Udelem, vy vtiak mate vYhodu, to pracujete na svem. Podivejte se, jak bydli! Nevetrane, dusne staje, ptepinene vYpary dobytka, slouti za jejich lotnice. Vim, to i mnohY z vas selskYch synkri musi tak spavat, ale to neznamena, by tak muselo byt i nadale. Olovek, at' j akehokoliv spoleeenskeho postaveni svYm lidstvim stoji ptiliti vysoko, net aby byl nucen bydleti s dobytkem v jedne mistnosti. A co nejhorAiho!

Zavan nezdravYch tivotnich nazorri, ptineteny z mast, vneti nesoulad do rodinneho tivota na&eh hospodafstvi. Pomalu bude vzacnosti uvideti selskou rodinu, v nit by deledin seal za jednim stolem se svYm hospodatem. Htetii se na tradicich tivota natiich ptedkri. Na vesnici ujima se nazor traveho kapitalismu, to elovek stojici k eloveku v namezdnim pomeru, mute bYti bezcitne vyssavan a jak jako hadr bez ceny odhozen. Jestlite tohle je mane v mestech ovtiem je take otazka, jak dlouho ti utiskovani a vykofist'ovani si to daji libit — pak to neni mane na vesnici. V mestech a priimyslovYch centrech vyvolal tento utisk kapitalismu protitlak, jevici se v hnuti socialistickem a v posledni dobe v komunismu, kterY po vzoru ruskem hlasa nasilne svrteni kapitalistickYch okovri. Reid jsem jig , to co je mane ye 'nest& to neni mane na vesnici; vesnice a tivot na pride ma ripine jinou strukturu net mesta, jeho tovarny, obchody, kancelate atd. Vlastnika hroudy a jeho pomocnika pout& k praci na pride jednotna paska — laska k pride. Clovek pracujici na pride pod vlivem nejuttiiho styku s ni nema revolueni !Wady, jeho mirnost mu nedovoluje, aby nasilim se branil proti ptikai, ale kdyi se mu deje stale ktivda, usazuje se v jeho nitru hotkost, jejimt drisledkem pak je — ritek od pridy. Proto dnes kdekdo utika od zemedelske price. Namitnete mi, ptatele, to ani vla,stnikrim hroudy nedafi se dnes dobie — ostatne jim se v pomeru k ostatnim vrstvam v lidske spoleenosti nedatilo j ate nikdy dobie.

Nikdy vtiak nesmi bYti sahnuto k tomu, aby setihu pomerri chtel leeiti vykaist'ovanim sveho zamestnance. Mezi nimi musi bYti zachopaska drutne lidskosti, odkazu to naSich ptedkri. Podivejme se do historic selskeho stavu a tam vidime, jak hospodafi se svou deladkou snateli svorne dobre i zle. A jako take pomeity ptedrteli! Zemedelske delnictvo, ktere tine take pocit'uje tihu soudasneho tivota, hlo-si se k spoledne praci s vami ke mane pomerri na vesnici. A pro tyto jeho snaky musi miti hlavne mlade, generate vesnice pochopeni a pomoci mu realisovati tyto potadavk y. Vtdyt' je to konec konct jenom ku prospechu selskeho stave sameho. Bude-li zernedelskY delnik dobte bydlet, bude zdravY a zdatnY. Bude-li vzdelan, bude se lope v praci uplatriovati. '

Ve stiedu, dne 9. prosince 1936.

QUIDO MARIA VYSKOoIL:

Tiche Boure ROMAN ■. t KOLIKRATE pohnuly se nervosne ruce N Oerneho, ale v2dy jate mel dosti sily zadr2eti jich dychtivost.

Ay2ak nahle se stalo cosi neptedvidaneho.

Zabrana ye sve my2lenky, JindriAa nepov gimnula si balvanu, kterY strati skutalila do testy, klopYtla a byla by padla, kdyby ji Robert nezachytil. A tu se bezdely dotekly hlavy obou a v raz zajisktilo to v nich va2nivYm dotekem.

JindtiAka vzpominajic pozdeji teto chvile, nemohla si vysvetliti, jakYm zprisobem se ocitla v objeti sveho prrivodce, kterY vlazil jeji zprahle rty, siji, oei i skrane degtem nejvagniveTgich polibkfi.

Jak jin', smelt' a dobYvaeny byl te chvile!

"Jsme oba miadi, 2adostivi tivota, 2ha yi viastni krvi. 8testi diva se na nas temito rozko g -nYmiplaey.KV, biznas.emte, dokud je das! Dokud pohary jsou piny a vase schopna zapalu. Nu2e, ma zbo2riovand, Jindtigko, i vy hlasy 2ivota a mladi, probud'te se jimi a 2ijte skuteene!"

Tak geptal rozvoAnenY Robert a sleena Svatoriova naslouchala jeho vYvodum, sama opo3ena, sama tou2ici.

"Miluji te," vyznaval ji ee'rnY zapal sveho srdce.

"Miluji te, nebot' jsi krasna„ vabiva, eista.

Doveda-li i ty mne milovati, stvotime spolu nejvet,:§1 zazrak 2ivota, lidske *Stesti," horoval a ona odpovidala: "MusiS mne naueiti milovati 2ivot. Music mne vest k zdrojilm, jimiz prYtti blaho a krasa. yetirn ti, nebot' ses mne zmocnil zprisobem tak rozko2nYm." Libali se, opojeni vlastnimi touhami. A snad jii tenkrate byli by obetovali Venu2i, nebYti krokri pozdniho chodce, jen jim v torn bezdeene zabranil.

Jindtigka se prva vzpamatovala a vystkizlivela.

"Nekdo jde,' pronesla rychle. eernSt speAne uvolnil svoje naruei.

"Nerada bych, aby nas zde nekdo vide."

"Odejdu tedy touto cestou," rozhodoval se syn tovarnikriv, ukazuje na cestidku, steznik, krytY ktovisky.

"Ale rychle! Rychle!" velela mu.

"Jen jette slovieko: kdy se uvidime?"

"Nevim."

"Kdy se uvidime? Zitra?"

"Nikoli! Pozitti!"

"Kde?" "Tam, co dnes," odpovidala, rychle se vzdalujic Robertovi.

Hlasy neznamYch se ozYvaly stale bli2e a stale silneji. Dle hovoru byla to asi mestska, spolednost.

Milenci meli nej yyS2i das, 2e se rozali. Tteba i bez rozloudeni, ne2 piece s hlavou opojenou a srdcem hoticim .. .

XVI. Rychleji, ne2 se dalo odekavati, vzplanula mezi JindtiSkou a Robertern laska. Tentokrate opravdova, vaSniva, mozek vysttebavajici a rozum zakalujici laska.

Z male, nahodne jiskry, vznitila po2a,r, jako na vzdory osudu, kterY s ni sehral tak Aerednou hru.

Erik de Lorme — to byl pouhY slib. Robert ern jeho spineni!

Sleena Svatoriova, neptemfglela o tom, kam se kW; 6. 1a za syYm srdcem a za volanim sve krve, bez uva2eni, zda snad obe nelaka ji do propasti, misto k zahradam, slibujicim rajskou blaknost.

A snad se podobne datilo i Robertovi, nebot' 1 on byl bez zkuSenosti v techto vecech.

Rovne2 on neptemY2lel, k jakemu cili povede toto vzpianuti. Zda se skutedne z neho zrodi hvezda nebo pouha bludieka.

Miloval JindfiSku, rovne2 jako ona milovala jej. Rekli si to hned pki nejbliftim setkani . „

nerNix pozitti jak znelo heslo pti jejich rozloudeni.

Tenkrat v2e bylo jine ne2 posledne, nebot' oba pfichazeli s touhou dohodnouti se.

Stiskli si ruce jako stall znami.

"Jindtigko!"

"Roberte!"

"Jak jsem po vas tou2i1!"

"Jak jsem na vas vzpominala!" boznani bylo oboustranne a uptimne. Ostatne jich oei mluvily za usta, jich polibky za katde vrouci slovo. Jejich objeti za vgechny piisahy tohoto sveta.

"Nikdy jsem nemyslil, ze je tolik gtesti na svete," blouznil syn tovarnikiiv.

"Nikdy jsem nevetila, ze mono je tak rychle ho dosahnouti," odpovidala Jindkigka.

"A piece jsme poznali oba toto blaho, nebot' osud tomu chtel."

"Ne osud — my sami . . . Na ge laska!" namitala.

"Nage laska!" souhlasil.

Onoho dne, ci spi ge vedera neprochazeli se mnoho.

"Je vgude tolik zvedavYch oei," odtvodhoval OernSi tuto okolnost. nas . .

"Bude lepe, "Tot' snadne .. . Hle, mezi temito hlohy a Aipky vhodna skrYS' pro nas oba i pro lasku, je2 nas tam doprovazi . . . " Ukazal na blizkY svah, jen zarostl rriznYmi keti a kde patrne asi mesati milenci, stejne dychtivi samoty, ukrYvali se obyeejne pied svedectvim okolniho sveta.

"Chcete?" domlouval se Robert.

Po malem vahani svolila.

"Je tu jako v hnizde," geptal, kdy usedli oba na drnovou pohovku, zde zrobenou.

Skuteene; bylo zde ritulne, mile a driverne.

"Jako v raji!" stuprioval Cerny s yrij obdiv.

JindtiAka vzdychla.

"Co je yam?" tazala se strostlive.

"Bojini se!" zakptala.

Opravdu, zmocnil se ji nahle strach. Citila, 2e v tomto opuftenem fikrytu lasky je zcela vydana na milost i nemilost svernu prfivodci.

"Cot zamY21i-li nejake ndsili?" Slehlo ji hlavou.

"Nad dim jste se tak zasnila?" do jejich rozport' zahlaholil nahle hlas Robertriv.

Rychie se vzpamatovala.

"Ne! Nic to nebylo! Zcela nic!" odpovidala sobe i jemu.

A opet se uklidnila.

— Co zleho mohl by Cerny zamYSleti? Jeho odi byly jasne. 2adna potmegila vraska nejizvila jeji del°.

"Pkal bych si, abyste byla dnes tak gt'astna jako ja, Jindfi gko," pokraeoval "Je mi tak, jako mi dosud nikdy nebylo. Dle u vas, citim se jinYm elovekem. Oist gim a lepSim. Nevim, jak bych vam to vysvetlil . . . Ale chci bYti k vam zcela upkimnY Mnohdy jsemli semi, tugim v sobe podivne spodni proudy zla. Je to asi dedictvi po otci. A tu vette, mam touhu . . . nemocnou . . . nizkou touhu po nejakem neStesti . . . po nedem, dim bych ubli2i1 ostatnim. Na 2testi netrva to nikdy dlouho a zle mySlenky se pteZenou jako mrak, hnany vichtici. Ale piece zustava na dne me bytosti cosi jako strach, 2e by tyto vlastnosti mohly nebezpeene vzrristi a uvrhnouti mne sameho v neStesti."

"Jiste se Yam to pouze zda Ne . nezda!" odpiral. "Vim to zcela ureite A proto hledam, usilovne hledam lek proti tomuto dugevnimu onemocneni."

"A podatilo se vam ji2 nalezti ho?"

"Tak doufam!"

"TaZte se spige v kom?"

"Tedy — v kom?"

"Ve vas, Jindfigko," vysvetloval Cerny proste a ptivinul neZne svoji sousedku ke sve hrudi.

"Jen abyste se nezklamal!" za.Septala.

"Nemohu se zklamati! Ad mluvim s vami dnes teprve po druhe, znam vas ji g dokonale.

Je mi, jako bychom byli spolu vyrostli. Myslim si, ze mohl bych vamrici v2ecka tajemstvi .. . je. Jste prave takova, jakou si 2enu ptedstavuji, po jake jsem touail ... " "Cenite mne ptili2 vysoko . . . " namitala.

"Naopak! Nedoceriuji vas je gte. Ale miluji vas. Jindti2ko moje zlata, miluji vas z cele du-

Strana 11. '§e. To mi vette! Snad se tomu budete smati, ale Hned jsem byla to laska od prveho pohledu tenkrate, kdy jsem yam si ji uvedomil . ponejpry pohledel do odi . . . Ji2 tenkrate odna2e1 jsem si ji ye seem nitru. RadostnY slib KrasnY dar pro budoucnost. Dnes ov2em neni to IA pouze ona ktehka, kvetinka, tenkrate vzklidela z pridy, krvi porosene, riybr2 nadhernY, opojujici kvet z earovne zahrady Stesti, ktery trham, ab.ych jej ptipjal vam, ma zboZnovand, jedina Jindkigko, na srdce . . . " Tiskl ji stale va§niveji ke sve hrudi. Citila jeho hock' dech na sve tvati a cosi z jeho vnittnich plament ptelilo se i do jeji krve.

"Rekl jsem vam v2e, deho jsem mel pine srdde a vy, vy nemate ani jedineho slrivka pro mne?"

"Co y am mam povedeti, mfij mil'?" odpovidala rozechvelYm hlasem a pohladila mu tve.t.

"Zda i vy citite podobne jako ja?"

"Co2 nutno to teprve tikati? Rozumeji si opravdu naSe srdce tak Indio?"

Znovu ji, jeSte vaSniveji, polibil.

"JindtiSko, je to pravda? Mate i vy mne da?" ", za2eptala.

"Mam ?"

"Tolik jako ja, .

"Stejne . . . " "Laskou, kterd, davd, vSe?" ", opakovala.

"Laskou, ktera dava, v2e V hnizde lasky, prave zrozene, sesoumradilo se 02 zcela, kdy Jindfi gka vystfizlivela z opojeni.

A s uva2ujicim rozumem se dostavil take Ulek z toho, co se stalo tak neodekavane rychle.

"Co bude ddl?" blesklo diveinou hlavou a je2to krev stejne rozboutene kolovala cevami RobertovYmi, vytuklo jeho srdce snadno zmatek v nitru duce zptiznene.

Prispiail si tedy, aby ujistil JindtiSlu svoji oddanosti: "Nyni, kdy je vSe mezi nami smluveno, zpedeteno, nak cesty, jsou nerozluene spojeny. 0ph se jen o mne, ma mild! Pfijde2 se mnou, ne ji2 moje ptitelkyne, nybrZ — ma 2ena! JeSte dnes promluvim s otcem a jsem pevne ptesvedden, 2e mi neodepte tohoto ptani . . . prveho, ktere k nemu od let za nic ne2adaje, Jenom ty, ma zlatd, drivekuj ye mne a netrud' se zbytednYmi rivahami."

Jindti2ku upokojila znadne tato slova, nebot' znela vtele a ptesveddive.

Proto odpovedela: "Mdg vSechnu moji driveru!"

"I cele tvoje srdce?" ptipoj oval.

"Cele me srdce, celou moji du g ... mne celiekou!"

Znovu ji objal . . . znovu zulibal.

"Nav2dy moje!"

"Nav2dy tviij!"

Rozchazeli se ji2 za prvYch hvezd.

Sledna Svatoriova se vratila dome pozdeji, ne2 kdy pied tim. Jeji rodiee byli ji2 dokonce pO veeeti.

Zprisobilo to ptirozene ridiv.

"Kde paks byla?" vyslYchal ji otec.

"Zabloudila jsem . ", odpovidala Jindti2ka.

"A kde?"

"Jak jsi zvedavY, 8ebestiane?" vmisila se do hovoru nyni take pani Andela.

"Co2 music v'Sechno vedeti? Jindra neni ua ptede 2adne male dite, aby se musela ze vgeho zpovidat."

"Nu . . . flu... ! Snad neni tak zle!" dobracky prohodil piednosta domacnosti.

JindtiSka vdedne pohledla na matku. Posilala ji nemY dik za to, 2e se nehovotilo o tech yecech, jich sama nechtela prozraditi.

Pani Svatoriova se nevyptavala na nic. Nebylo to jejim zvykem. Doufala, 2e dcera sama se ji sveti, pkihodilo-li se ji neco mimotadneho.

Nechala ji tedy bez otazek odejiti.

Jen: "Dej si neco hezkeho zdat!" tekla, jako by tu2i1a, 2e srdce Jindfikino je pino nadeji.

Divka ptikYvla a matku i otce polibila jako kakleho vedera.

Potom odeSla do sveho pokojiku. tak zavratne blatene!

Bylo ji bla2ene Svet tonul v samem rri2overn zateni.

Jizvy minulosti se zaviely. Budoucnost vyjasnila.

vte

Strana•it

NAi iALOV RESOLUTION OF RESPECT. We, the resolution committee of S.P.J.S.T. Lodge Karel Havlidek No. 4, express our deep sympathy to the wife and children for the loss of their husband, father and brother Fritz Treptow, who died Oct. 1936. Buried at Old Kinkier Cemetery.

He was a faithful brother and we very much regret his loss to our fraternal order.

Given at Hallettsville, Texas, this the 16th day of November 1936.

J. G. Konvidka, Jos. Franta, F. K. Bueek, Resolution of Respect Committee.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsank resoludni vYbor fadu 6esitS7 Prapor els. 24, v Cyclone, vyslovujeme timto pozastalYm ditkam a ostatni rodine na gi uptimne citenou soustrast nad amrtim vagi milovene matky, pribuzne a na gi mile spolusestry, Anna Rinn, ktera, tak neoodekavane opustila tento kivot vezdej gi v nedeli rano, dne 29. listopadu. Byla ranena mrtvici. Jeji mantej ji pfede gel 25. srpna 1936. Vime, pozastale ditky, 2e to byla pro vas rana velika, kdyi tak nahle a neodekavane vase maminka od vas ode gla, avgak butli2 varn fitechou, Ze zase byla u getfena mogna dlouhello trapeni a nemoci. My, dlenove nageho du soucitime opravdove s vami ve va gem zermutku a litujeme, 2e pro gpatne podasi a testy nebylo nam mnohYrn mono zesnulou na jeji posledni ceste doprovodit. Zesnule, sestra at' odpodiva v pokoji a dest budit jeji pamatce.

Deno v Cyclone, Teaxs, dne 5. prosince 1936, za fad eeskY Prapor Cis. 24: F. J. Marek, Chas. Navratil, Ben 2abeik, resolueni vYbor.

Rid Radecky els. 109.

Granger, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto vas 26,dam, abyste se dostavili do schaze v nedeli, dne 13ho tento mesic o 1 hod. odpoledne. Musime se schuzi zaditi trochu drive neb je to schaze vYrodni, takte nam pada, volba atednikti a raznYch vYborti. A ti bratti, co jsou s placenim pozadu nezustavejte doma, ale dostavte se, neb na ge pravidla pravi, ze delcame jen tii schtize a nic vie. Ale Ze fad byl pro vas tak shovivavYm, *Ze 'iadneho nevyloudil a za vas platil. Tak hletite nage pfani vypinit a pfijd'te se vyrovnat. Tedy na shledanou a pokuste se phjit vgichni!

Za fad RadeckY: Em. Fojtik, taj.

Rid Vesmir

els.

61.

Poth, Texas.

Ve vYrodni schuzi prosincove byli ponechani v idade skoro vg ichni staki iffednici, jen start pokladnik br. J. W. Marialt po dvacetiletern iitadovani se vzdal toho iffadu a br. Vil. Kutae byl zvolen za tajemnika. Take upozorriuji dleny nag eho fadu, 2e po novem roce ke2dY Glen bude muset platit dtvrtletni poplatky na Hl. ftad sem, ze sve kapsy. Wive, jak vite, platil to fad z tadove pokladny, ale nasledkern toho, ze po novem roce budou asi zvY geny elenam v tilde A atvrtletni a to nevime o kolik, tak nage fadova pokladna pfi nynejtim zgasobu jak to delame, dostala by souchotiny.

Proto po novem roce ka2cIY Glen bude platit mesidne jen tunrtni a fadove poplatky, jen 10 cents, a v ka2dem tfetim mesici bude muset k tomu je gte platit na vYlohy Hl. kadu.

Jak videt z organu, to posjezdova debata zaZind teprve ted' a tak v posledni schuzi v nag em' fade v'Sichni pfitomni blenove projevili svou nelibost nad tim, 2e posledni sjezd svym

pfenahlenim nam dientm v MO A zyStil Poplatky. Vypada to, jako by ta tfida A Po vet#1.ne se starYmi eleny, mela bYti tim berankem, jen2 bude snimat hfichy za druhe, poked budou na tivu. Oi to je take jeclna z tech vYbod, kterou nam star gim elenttm posledni sjezd na,cielil?

S bratrskYm pozdravem, Fr. VOntur, taj.

Z RADU POKROK HOUSTONU.

Ve vyroeni valne hromade fadu Pokrok Houstonu, konane minulou nedeli bylo dlemqyo velmi potegeno pfi eteni zprav raznSlch vYbo4, dokazujicich, 2e elenove vgech vYbort ,y4ovali se syYm funkcim tak bedlive a odder* to to ptineslo Clenstvu a tuda i kadu znaenY prospech. Spravni vYbor podal tasty sveho mluveiho pfehled sve celorodni prace, jet byla velmi potegitelna, zvlagte tim, 2e pohlecieska na sini Ci budove vaznouci je rychle umotovana.

To je skutedne chvalitebno a to nutno vzdati take pochvalne uznani sestram kuchyriskeho vyboru,je2 behem tohoto roku svou obetavosti a snahou vyziskaly na Cistern pfijmu z kuchyne.pies Best set dolara, ve prospech factoveil° majetku plynouci. Krou2ek ochotnika fadu Pokrok Houstonu Hlahol si rovne2 pinou merou zaslouti pochvalne zminky, neb svYmi pfedstavenimi, te gicimi se tak znaene nageho obecenstva pomaha, zyY giti pfijmy fadu. Bratr pfedseda J. Kalousek vdedne vzpomenul takove obetave a nenarodne grace, podekovav jmenem fadu jak obetavYm sestildkam, tak i kroutku Hlaholu, iffednictvu a rovnet i elenstvu, jet svornosti a spolupraci pornahala dinovniktim fadu v jejich praci.

Jelikot vSichni hlavni vedouci dinovnici, ptedseda J. Kalousek, tajemnik F. Olexa st., mistoptedseda F. Olexa ml.. fidetni J. J. Bravenec a pokladnik A. A. Laikar zastavali sve funkce velmi zdarne, byl dan z fad Clenstva navrh, aby byli v gichni °pet aklamadne zvoleni, kteryZ byl jetinohlasne pfijat a zmineni brati-i byli opet povolani v Celo fadu.

Do spresniho vYboru byli zvoleni opetne dfiveigi afednici a jsou to nasledujici: Louis Hanug, Frank Olexa ml., Ant. BilY, Frank Andined, Frank Tesaf, Frank Hanka, Tom Hoek, A. A. Laikar a Ed. Kadledek. Do zabavniho vYboru byli zvoleni: Frank Kotria, Frank Hanka, sestra Frank Olexa ml., sestra A. SVadinová, Ello Drawe, Ello Syptak a Jaritubik. Do adetniho vYboru byli zvoleni: Jos. Ko gut, Johnie Kahanek a S. P. StudnidnY. Bratr pfedseda po to upozornil na oznameni zabavniho vYboru, ze na Va.nodni Den bude pofatten° divadlo a na Nov Y Rok, vlastne na Sylvestra zabava na rozloueenou se starYm rokem a uvitani noveho roku. Bli2gi bude jegte oznameno. Na konec nabadal bratry, aby i v ptigtim roce tak svorne spolupracovali se zvolenYmi ittedniky, jako v letech pfedeglYch, jet tak pane vysledky pfineslo a s pfanim zdaru Clenstvu a fadu schuzi ukondil.

S. P. StudnienY. gpanelsko stejne dues, jako pied 100 lety. — NeslYchane nesilnosti Apanelske obdanske \Talky naplriuji Casto hrazou lidi, kteti pova2uji 8panelsko za zbo2nou a potadkumilovnou zemi a naprosto nedovedou pochopit dnegni stay. Ale pohledneme-li zpet o 100 let, vidime tent obraz • Kdy2 roku 1834 pfi gla cholera, ktera zasahla celou Evropu, take do 8panelska, lid daval vinu mnichtim, vnikl do klagtert a vra2dil bez milosti s bestialni krutosti. Vlada zase palila cele vesnice a ze zajatcti daYala kalcieho petal° zastfelit. "Odprosite nebo zahynete" bylo heslem generals Miny ve slutbach kralovny Isabelly, ale z toho hesla pro-. vadel jen to druhe Kdy2 se zmocnil matky protivneho generals Cobrery, dal ji beze vgeho zastfelit. Tu dal Cabrera rozkaz: "40 dni vra2deni a trestu smrti pro v gechny protivniky!" a dal zastfelit 24 ten z liberalniho vladniho tabora, aakoliv se neztteastnily boje. Tyto zpravy etou, jako by byly z dnaniho gpanelska.

Ve sttedu, dne 9, , prosince

1938.

110BYTI VZDUCHU. (Dokondeni se strany 1.)

Yznest , PO41e PriniciPt P lovanl. KdY2 se mu to nedati; povatuje let netopYra za nejvYhodnejgi ,pro dlovelta, rovnet ssa.vce. Odtud jsou -jeho stroje inavaci. Nejvice se v gak blizi U:spechu vzduSnym Aroubem, jejt sestroju,je Podie , rostlinnYch semen, ktera se otaeiv'm pohybein vznageji. Jeho groub, vlastne zarodek yrtule, ma 'vSak svislou osu, jako helikoptera.

Ve •snaze vyrovnati se letadly tetSimi net itducholodim konstruovaly se velke stroje late drive, net intenYfi poznali dokonale 'itechny zakony vzduchu a net bezpedne zjistavebniho materialu. Mezi pry stiii gnych obra byla dye-nimkostrueyvzdu slavna jmena • Igor Sikorski, pt vodem Rus, pracujici nyni v Americe, a italskY intenYr J. Caproni. Caproniho velke trojplotniky jsme videli v Praze hned po \T ake. Roku 1921 sestrojil obrovske letadlo se gest kfidly a osmi motory v celkove vYkonnosti 3.200 k. s., jet melo unesti 100 lidi. Podle rozpoetu konstruktera melo letadlo dosahnout na tehdej gi dobu idasne rychlosti 140 km za hodinu! Aby nebylo vydano na pospas vrtochum motors — prohlasil Caproni — byl pohon rozdelen na nekolik vrtuli. Tento napad stal se mu osudn'm. Letadlo, zvane hrde Capronissimo, se hned ph prvnim letu zfitilo do Lago Maggiore a pohtbilo na dvacet lidi. Zlomilo se nepravidelnYm tahem propelera. Podobne skondily lety s temet vgemi velkYmi letouny, ptedeasne konstruovanYmi, v nichi zahynulo soueasne vice lidi, net za dela, leta v letadlech malYch. Pokrok letecke techniky deje se ye znameni tfi hesel: rychlost, anosnost a vytrvalost.

V jejich smyslu se porldaji kaidoroene letecke zavody rychlostni a dalkove, k nim2'daly popud noviny. Roku 1910 vypsal anglickY deni Daily News cenu 1.000 liber za viterstvi na draze z LondYna do Manchestru a zpet vzdugnou cestou. SlavnY francouzsItY letec Louis Poulhan zvitezil v prvni letecke soutai na svete nad Anglidanem Grahamem Whitem, uletev tuto tuto cestu za 4 hodiny 12 minut ye velmi nepfiznivem poeasi. TY2 denik vg ak odmenil i prvniho letce, kterY pfeletel kanal La Manche, Bleriota. 20. Cervna 1909 'vydal se na pfelet kanalu Lathan, jen2 se zkitil do mote. 25. Cervna pfeletel Bleriot itzinu za 37 minut. To byl jim Anglie pfestala bYti ostrovem. Roku 1913 vypsal Daily Mail cenu 10.000 liber za pfelet oceinu. Prvni pfelet Atlantickeho ocednu byl v§ak • uskutednen at 14. Cervna 1919. John Alcock a Arthur Brown startovali na Novem Foundlandu a za 16 hodin 12 minut pfistali v Irsku se srojem pokrytYm ledem. Tento historickY din vSak zapadl v zapomneni a byl zastinen LindberghovYm letem pies ocean.

Plukovnik Lindbergh pfistal 20. kvetna 1927 v Pafiti s letadlem Spirit of St. Louis po tfiathtetihodinovem letu. Tak byl dobyt vzduch a vzdalenost. Dnes kfituji letadla vtechny dily sveta, spojuji Evropu s Jitni Amerikou, Ameriku s Orientem, letaji ye dne i v noci, v mlze i bouti, vedena kompasy a pfesnou radiotelegrafickou slutbou. Pohledneme-li na prvni letadlo Wrightil z roku 1903 a srovname-li tento neohrabenY strojek, neumelou hradku, s dilmyslnYmi a elegantnimi stroji dneS'ka, pochopime, co pile, neohrotenosti a stateenosti bylo tfeba k tomu, aby letectvi ovladlo vzduch a svet za pouhe 33 roky. Vytadalo si, pravda, mnoho obeti, ale bude-li se net vtk chlubiti nedim velkYm pfed budoucnosti, testy to butte toto.zavratne rychle vybudovarn leteetvi, pYchy lidstva, a bude to statednost Iota, jejich skutky sta.& k tomu, aby tfi prvni desitileti nateho veku byla nazvana dobou hrdinskou.

Zfizuje se prvni pojfiteni neprovdanych Jedna pojigt'ovna v Kodani zavedla prave pojitteni pro stare panny. Mohou se dat pojistit divky od 13 do 40 let. Plati si premie a jestlie se do stanovene doby provdaji, propadaji -premie ye prospech poji gt'ovny. Zastanou-li svobodne, zaCne jim od stanovene doby vyplacet pojiet'ovna pensi, nebo Pim da odbytne.

Strata' 13.

Ve attedu, cite 9. pro,stnee 193g.

OVETSKt sedlik se naueil myslit kolektivne. Kolchoz odstranil hranici mezi jeho pozernkem a pozernkem souseda. Po nejakem ease hranice kolem jeho rnysli rovnet vyrnizela.

Jeho sveteni bYvalo jeho polieko, jeho tivni staveni, rodina a kostel. Dnes je souasti celku; zajem celku je zajmem jeho. Je to vec slotita. Jeho duch se vyviji tim, to nasloucha zpra' va'm jeho se ty'kajichn. Kolektivni Hvot zavisi na priimyslu, na strojich, na nate. Sovetska politika a nevyhnutelne i rnezinirodni vztahy zaeinaji sedlaka za,jimat. Jeho horizont se rozg ituje. Ma potfebu dist nejake noviny, slyget radio. Nadani ho gi jsou posilani do nejlepg ich mestskYch Skol. Nova generace schopnYch, inteligentnich organise:tort a vtdct se rodi.

Potkavame je v gude — vyhranene osobnosti v nejmeng ich vesnicich a v zastrdenych tovarnach. A letos je jich vice, i tech, ktefi nejsou komunisty. Clenove bol gevicke strany nemaji jit monopol na vygg i administrativni mista. VYznam a utitek du gevni revoluce, zptsobene zemedelskou kolektivisaci, nelze podceriovat. Sto miliont lidi, ktefi drive pul roku pfezimovali a za zbYvajici polovinu roku mnoho nevyrobili, jsou nyni pfemeneni v jednotlivce pine vYkonne. Jejich krev a mozky byly otiveny Jeden mladY intenYr ukazoval na pfehradu na pru. Ptal jsem se na jeho tivot. ftekl mi, to byl drive dojidem krav v Azerbejdtanu. fteditel tovarny na eaj poblite Batumu je bYvalY pasty( ovci. Navg tivil jsem novy studentskY ttulek v Rostov& Mluvil jsem s fferni tenami, ktere se ptipra.vovaly na statni zkou gku z dejepisu. Daly mi pfesne a vtipne odpovedf na me otazky, tYkajici se americke obeanske valky, francouzske revoluce atd. D ye z nich pfigly z vesnice, pracovaly jako slutky ve meste a veder chodily do kurst. Nyni jsou venkovskYmi uditelkami ye specialnim gestimesienim kursu. Tteti tens, byla Armenka asi tricttileta. Pfed pet lety byla t pine negramotna a pracovala v uhelnYch dolech panve donske. Udi ye gkole jit rok. Polotila mi dilmyslne otazky o svetove kapitalisticke soustave. Podobne piipady jsou velmi Bolg evicka revoluce odstranila tenkou skofdpku g lechtictvi a plutokracie, ktere. kdysi Siroke vrstvy ruskeho lidu od svetla a slunce.

Tito lide jsou novYm Ruskem. Jsou budoucnosti. Maji obdivuhodne sebevedomi a osobni dustojnost. Na tivot kladou vy ggi potadavky.

V poslednich pet tYdnech jsem cestoval po VtROBA ZLATA STOUPA. Union Corporation, svaz dulnich spoleenosti zlata oznamuje, to svetova team zlata stoupla s 27,770.000 unci v roce 1934 na 31 miliont unci v roce 1935. Britska He ma na teto vYrobe podil 17,133.000 unci, t. j. v procentech svetove tetby 55.3 proc.

Jak zprava Union Corporation do(lava, vynechavali tetafi do roku 1932 cele bloky rudy, ktere pfi tehdej gi eerie se nevyplacelo tetit. Jakmile vgak cena zlata v pomeru k jihoafricke libte stoupla, poeinala se taloa z techto rud vyplacet, take vyroba znadne stoupla. V pfittim roce odekava, se vzrtst kapacity vgech vYroben zlata a poznenahlY vzestup jihoafricke produkce zlata vtbec, take v nekolika letech mute produkce zlata Jihoafricke Unie dosahnouti 15,000.000 unci za rok.

Dosud nejvetgi tetha byla v roce 1932 a to 11,559.000 unci. Take ostatni brittti vYrobci- vykazuji vetsi vYrobu, pouze Indie nedosahla produkce z minuleho roku. Po Jit Africe je nej-dilletitej girri .produCentem Kanada s 3,280:000 unei .oproti 2 mil. 972.000 v roce 1929. Kanada, kdysi druhY producent zlata na svete, byla vytlaeena pied dvema lety Sovety. V roce 1932 einila vYroba zlata v Rusku sotva dva miliony unci, v roce 1935 jit 5,650.000 unci.

Ptigti rok chce SSSR. dosahnouti vyroby jedenacti mliiont unci.

C:tvrtYrn producenteM jsou Spojepd

fidelky v sovetskem Rusku sovetskern Rusku a navgtivil jsem mnoho yesnic a. 12 mest. Navgtivil jsem tovarny, domy odpodinku, sanatoria. Mluvil jsem s lidmi ye vlaku, na lodi atd. Ptal jsem se katdeho, s kYrn jsem mluvil, na to, kolik vydelal. Mluvil jsem asi s tisicem lidi. Odpovidali vgichni stejne: vice net v minulem roce. Obydejne to bylo mnohem vice. V podniku Kirov u Leningradu byla v loni prtmerna mzda 252 rublt, letos je 311 Pfijmy intenYru, techniku atd. stouply 'se 475 rublt na 599 rublt v temte fidobi a platy Waft V tovarnach stouply s 223 na 269 rublil.

Odhaduji, to prtmerne stouply mzdy po celem Rusku o 20 procent v poslednich 12 mesicich.

Soudasne klesly ceny, neklesly v gak tak nizko, jak by se odekavalo. Ceny jsou je gte fitasne. To plati zvla gte o chlebu, botach a tatstvu. Od to doby — bylo to v srpnu 1935 -- co bylo spu gteno hnuti stachanovcii, prtmyslovY vYtetek Ru-ska vzrostl o 30 procent. Potraviny v gak nettdastnuji se do to miry tohoto vzrtstu jako mechanicka zatizeni. Niemene ceny potravin urduji ceny ostatnich veci. Pokles cen je ptisliben pro konec roku 1936. Ka2de zlevneni ma v zapeti zvYgeni tivotni trovne. Zivotni standard v sovetskem Rusku v dne gni dobe je jit znadrie vyggi net za carismu, nicrnene pro socialistickY stat je je gte stale velmi nizkY. Pfedevgim obyvatelstvo pottebuje byty. VelkY pokrok byl jit udinen v teto 'creel. To v gak jegte nestadi. Pied sedmi lety Sovety polotily za,kladni kamen k industralisaci mine. Bylo zapotfebi teleza, cihel, skla a oceli pro stavebni nost. Stavebniho materialu bylo zapotfebi na vybudovani tovaren a pfilehlYch staveb. Nezbylo na stavby obytnYch domt. To bylo jit 1929, a tento sta y trva. doposud. Stale je zapotfebi materialu na stavbu tovaren, gkol, kasaren, &aft. a jinYch vetejnYch budov Pfigtim rokem pfijde fade na nemocnice. Je stale nedostatek delnictva. V Moskve znam celou fadu domt, ktere nemohou byt dostaveny pro nedostatek delniku.

Pracovni vYkon je v tomto oboru velmi nizkY. Maio vYkont je zmechanisovano. ObytnYch budov bylo r. 1935 postaveno mene net r. 1934.

Klempaska, prate je uboha., vnitfni vybaveni gpatne a co se tYde modernich ochlazovadu vzduchu, to je vubec neznamo. Stavba obytnYch

Staty severoamericke s tfemi miliony unci. Chile, jet v roce 1931 vyrobila pouze 21.000 unci, dosahla v minulem roce jit 264.000 unci, t. j. dvanactkrate tolik.

Podle odhadt Union Corporation dosahne v roce 1940 vYroba zlata na celem svete mnoistvi 40 miliont (unci, oproti 30 miliontm v roce 1935, 20 miliontm v roce 1925 a 31/2 mil. v roce 1850. S rostouci vYrobou zlata klesa vgak take shromat,d'ovani jeho u soukromnikft v Indii, Egypte a Line. Z techto prament v roce 1932 na trh 11 miliont unci a v peti letech od roku 1931 celkem 36.2 mil. unci.

Zlatnici a umeleckY prOmysl absorbovali v minulem roce asi 1.6 mil. unci, take pfiloylo k dosavadnim zasobitm zlata a statnich bank a pokladu asi 20 miliont unci, zbYvajicich. 14 miliont unci zmizelo v zapadnieh zemich bud' v rukou jednotlivet nebo pri rtznYeh tansakcich vyrovnavacich fondt. Z celkovYch svetovYch zasob zlata mely Spojene Staty Severomaericke koncern minuleho roku 40 procent a Francie 17 procent, oproti 34 proc. resp. 22 proc. v roce 1934.

"Lekaf: "Jarou gku, ukat mne jazYdek!" — Hoch se zdraha a pak odveti: "Nesmim! Vdera jsem jej ulazal ve tkoIe Frantikovt a tostal jsera oe pang uettele!"

budov must se stat stfedem pozornostrSovetA. Mnoho by mohlo byt vykonano komisafem bytove akce ram takoveho Kaganovide nebo Ordtonikidze. Pic epineni bytt je problernem prave tak hospodafskYrn jako osobnim. Rusove jsou site zvykli tit etyfi at pet v jedne mistnosti a nevadi jim to. To vgak neni duvod, aby se tento problem pfe gel, nebot' podobne by se bylo mohlo usuzovat o vgech problemech Ruska, a vYsledek by byl ten, to by nebyla tadna, snaha po zlepteni. Stavba obytnYch domu je naleha,ve nutria a neni tadneho duvodu, prod by soustkedeni dinnosti na tento problem neptineslo kYtene vYsledky. Ptjdou-li ceny dolt a podet obytnYch domt nahoru, pak bude moci sovetske Rusko zadit se porovnavat s pokrodilYrni Louis Fischer. zapadnimi na.rody.

Povinna pracovni sluiba v Polsku. Od Noveho roku bude v Polsku zavedena povinna vojenska pracovni slutba. Kdo nebude sloutit ye vojsku, musi pro stet bezplatne odpracovat 30 dni v pet letech. Pracuje-li poblit sveho bydlimusi se stravovat sam a bydlit doma. Bude-li od sveho bydligte vzdalen pies 3 mile, dostane od vojska byt i stravu. K praci budou povolavani Tide do 30 let. Od prate budou osvobozeni jen lido skutedne neschopni nebo pro daletitY vekejnY nebo soukromY zajem. Pracovni slutba bude pfedev gim zfizovat v katcle obci sportovni hfigte, plovarny a stfelnice, podel test a na neutitcich bude provadet melioraci, zfizovat studne a opravovat cesty. Krome toho budou zfizeny pracovni oddily pro inteligenci, pokud se dobrovolne ANDRE AMPERE. Dne 11. dervna t. r. bylo slaveno stolete vYroei smrti Andreho Ampera, otce moderni fysiky a objevitele elektromagnetismu. Jeho otec zastaval nazor, to nadand mysl must si sama nalett nejvhodnej gi potravu a z toho dtvodu neposilal synka do gkoly. Andre Ampere presto bez pravidelneho dochazeni do gkoly v osmnicti letech vynalezl universalni dorozumivaci jazyk, naudil se matimatice a algebie, napsal pojeclnani o prtseeicich kutele, vyzkou gel diferencialni a integralni poeet a opaticil si celou odbornou knihovnu. A po otcove smrti meal studovat botaniku, hudbu, poesii, slotil epickou base& pfelotil vergovane Horace, naueil se fecky a sestrojil aerostatickY aparat a pfistroje pro pozorovani hvezd.

Divadlo v Iffoustonu.

OCHOTNICI SEHRAJI NA BOA HOD

V PATEK, DNE 25. PROSINCE V SIN! 11ADU

g TEF

AN1K

tiS

142,

hru o tfech jednanich

V zafi Ithaca° stromku OSOBY: Karla Otvrtnikova Botena Mackova., vdova Malta Benegova Vlasta, jeji netei Silva Kelarkova Vera, sestra Mackove Oldfich Vala Viktor Slama, jeji mut Frank Sedan ml.

Vojtech Pokorny, bankovni idednik Frank Bedan, st.

Karel Hovora, soukromY fitednik Jan 8ulda Krupiala, posiuha Napoveda — M. K. Valova Dej odehrava se v dobe pfitomne ye \realm meste ZACATEK VE 4:00 HODINY. VSTUP: OSOBA 30c

Po clivadle volna zabava.

DYBALVY OBLIBENY .ORCHESTR Z GANADO

NA SYLVESTRA 3L PROSINCE TANEeNi ZABAVA A LOUCENI SE START M ROKEM! Uctive zve ZABAVNI VYBOR.

Strana 14.

Ve sttedu, dne 9. prosince 1936.

V'F'S"TMINTrIT

Dobte psati znamena zaroven dolate cititi, dobte mysliti a dobte - 6im krasnejSi je my'Slenka, tim zvudnej g je veta. Pkesnost myAlenky zpfisobuje piesnost slova. Buf fon-Flaubert.

•

' '

ZaludeCni

• 7.

'.4 4btt ..i .f

1:

,.

Na Slovensku je na 15,000 divek, OZNAMENI iJMRTi eiS. 2468 DO Jak Ochat. NemeckS7 'eke Roem2475 VeETMO. held tvrdi, 2e elovek by mel vice ktere se provdaly ye veku od 15 do dYchati branici ne2 2ebry. Pti brani- 19 let a 15 etrnactiletYch provda2468. Jindfich Sladek st., od ka- covem dYchani se sane natahuji a nVeh. Hochu 2enatYch od 15 do 19 du Alamo Cis. 131, zemtel dne 4. let je 660. Take jsou dva vdovci v 19 list. 1936, star jsa 83 rokt, na vod- stahuji srdce a aorta. Tim by se pfe- letech natelnost. K Jednote ptistoupil 20. deglo mnohYm chorobam srdeenim list. 1902. Rolnik. Cislo certifikatu a cevnim, jinymi slovy, prodlouhli Hrozny ledi choroby stkev, jater, 10989, a dle stanov opravnen jest bychom si 2ivot. ledvin, posiluji nervy. k podpote v eastce $500.00.

2469. Petronila Pulkrabek od du Pok. Moultonu els. 27, zemkela dne 13. list. 1936, ye staki 69 let, na rakovinu. K Jednote pkistoupila 14. edna 1906. Oislo certifikatu 10058, Chicago, 111.-"Iliivam Trinerovo Hake Vino, kdy* lobs a die stanov opravnena jest k podialudeenimi nesnazemi anebo nezitivnosti, a odportaun ote v dastce $500.00. pokusti s jintmi viele kaitleinu. Mrs. Susanna Pavlus." projimadly laivejte Trinerovo Hotia Vino, kterd po 45 lit 2470. Jos. Krizak od tadu Prapor je neieenneiM silivka plod s3cP6, nadtmani , necbutt k Svcbody cis. 8, zemi-el dne 11. list. boleni hiavy, nespavosti jinS,nt podobtttnt neptileamodeaL 1936, na zanet slepeho stkeva. K PO§LE'rE PRO BEZPLATN* vzonzic.

Jednote ptistoupil 4. kvetna 1902.

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, III. Zerntel ve stall. 62 let. Oislo certi-Zaglete nai bezplatnfr vzorek. rikatu 2167, a dle stanov opravnen Ve vgech .Tmeno jest k podpote v eastce $1000.00 lekarnich Adresa 2471. Selig Hendler od tadu Hvezda Svcbody cis. 87, zemtel dne 11. 1.0•1■1.list. 1936, star jsa 46 rokti, na travu krve. K Jednote pkistoupil 30. ledna 1935'. Obchodnik. tislo certifikatu C-2523, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

2472. Aug. Mladenka od kadu Tex. Mir cis. 10, zemkel dne 17. tijna 1936, star jsa 66 roku, nasledkem peraneni pti srake automobile. K Jednote ptistoupil 1. dervence 1897.

Rolnik. Oislo certifikatu 2187. a dle stanov opravnen jest k podpote v r. potad spoleeenskYch zabav, jei od otevfeni jeho moderne vybudo3astce $1000.00.

2473. 0. L. Smith od tadu F. Pavaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajann !acky cis. 21, zemtel dne 22. list. i a jejich pfatel.

1936, star jsa 58 rokti, na rakovinu.

PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0458.

Jednote ptistoupil 12. eervna 1914.

Oislo certefikatu 1261, a We Na doptini se jest - 20th and North Main. tanov opravnen jest k podpoke v eastce $1000.00. ✓ NEDELI, 13. PROSINCE. - gablatura z Ganado.

2474. Jos. eanik od tadu Pok. Texasu els. 1, zemtel dne 24. list. 1936, ✓ NEDELI, 20. PROSINCE. - Baka Original. star jsa 60 rokti, ptieina smrti ne✓ PATEK, 25. PROSINCE. - DIVADLO A VANOtNi NADILKA znarria. K Jednote ptistoupil 16. btezna 1902. Rolnik. Oislo certifipro deb., ph hudbe Zatopkove z Baytown. katu 7, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastee $1000.00. /1 //k VSTUPNE NA TANEtNi ZABAVU: 2475. Alfred B. Wolters od tadu Bratti Svcbody cis. 67. zemkel dne / PANI 40 CENTV DAMY 25 CENTt 31. tijna 1936, star jsa 52 mkt", na eukrovku. K Jednote ptistoupil 10. 'ervna 1916. Obchodnik. Oislo certifikatu 19708 ,a dle stanov opravnen est k podpote v dastce $250.00.

LAIWLIEr.41.11P-Mrgallg=411MMIZ■ZIEC IEIMIV. S bratrskYm pozdravem, ••••■••• J. R. Kubena, taj. H. kadu

•".

Sever&

BALSAM • prob. kaili poskytne cele va gi rodine rychlou a bezpeenou filevu od chrapotu, rYmy, nastuzeni a kahe!

Kupte lahev fines.

Ve dvou velikostech

50c a 25c Ve vgech petdnich lekarnach!

W. F. SEVERA . CO. 10Wk.: .. '' CEDAR RANK:::

. ,..•

DR. KAR. J. HOLLUB teskSr Lekai a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon fikadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ve Vai lekarne neb objednavky phmo od vyrabite10, ktere. pornilie k vyledeni mnoha kanich neduhii Cena 50c lahev vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

AD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE

Zabavni Virbor.

-

Ma Diiveru

Pani John B. Demers, Virden, Man., Can., piSe: "Jsem nemocna.

Nemam chuti k jidlu a nejsem schopna pracovati. Moje nesnaze jso uzavineny nespravnYm zaN.vanim a chybnym vymitanim. Kdyz Vytizuje veS'kere soudni zalaitosti. jsem byla v dtivejSich letech pottadovna: 821 Bankers Mortgage stiIena podobnYmi nesnazemi, Dra. Building, pies ulici naproti Kress Petra Hoboko mite vftly pomohlo a mam duveru, ze mne °pet ponyHe. budove.

Prosim pcSlete mne ihned Hoboko."

HOUSTON, TEXAS. Dra. Petra Hoboko jest dasem vyzkoug enY rodinnY lek. Posiluje vYSPRAVNE VYKONANA konnost 2aludku, pravidluje stolici, POHREBNi SLUZBA. zvy§uje tok mode a odstrariuje V hodine 2alu zarmouceni nalezSkodlive nedistoty ze soustavy. Neni nou Edward Pace pohtebni Ustav preclavan v lekarnach, nYlor2 lze pohotovY k sympatickemu vytizejej obdr2eti pouze od povtenYch ni nezbytnYch jednotlivosti a k mistnich jednatelti. Pro informace vypraveni dojemneho pohtbu. piAte: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Levne deny jsou na'Si zasadou.

2501 Washington Blvd., Chicago, EDWA R D PACE Pohiebni fiditel.

Mesto Praha melo 1. ledna 1936 Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

927,900 obyvateltl. Za 6 let ptibylo TEMPLE, TEXAS. 80,000 duLi.

C. H. CHERNOSIS p.AvNi.

silivka viele odportgovana

=1111•1■MIIMMIMOINI-

Tanecni abavy v Riverside Park Pavillion East Bernard, Texas 26. PROSINCE VANOtNi TANEC MACK ROGERS ORCHESTRA 27. PROSINCE, V NEDELI, VANOtNi TANEC Hudbu obstara, Gold Chain Bohemians Zaeatek tance v 8:30 a2 12:30. Tfi odmeny budou rozdany o 11:00 hodinach. Vstupne: mai 40c, Many 25c. Vet ne star gi 13it let v doprovodu rodicu, maji vstup zdarma.

31. PROSINCE - V PREDVOER NOVEHO ROKU Hudbu obstara. Jimmie Luneeford a jeho orchestra Vstupne $2.50 par. - Telefonujte o zaji gteni si mista Zabavy tyto potadany budou ph zname Ceske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenSr , pfijemnY vzduch, ptijemne osvetleni.

Ditky zdazma.

Ve stiedu, dne 9. prosinee 1936.

Straus Hy

7IDEfTSKE monarchisticke kruliy jsou vzruV Vteny smutnou zpravou. ATeivevoda Friedrich, kdysi snad nejmocnejti po cisati pan, je na mizine. Totit: bYt na miztne znamena, pro arcivevodu Bedficha bYt stale jette vlastnikem 40.000 jiter pridy v Mad'arsku a mit nacre% to jednoho dne se milionove hodnoty vrati do arcivevodskYch pokladen.

Bedfich, smutne prosluly markYz Gero, byl jednim z nejbohattich lidi stareho Rakouska.

V jeho vlastnictvi bylo nemene net 360.000 jiter pridy na rizemi dnetniho 6eskoslovenska a Jugoslavie. Jen se zeptejte zemedelce, co je to za lan sveta, takovYch 360.000 jiter! A nebyla to prida, letici ladem! Byly na ni statky, tovarny, lomy, vinice, domy. A to jette nebylo vte. Ve Vidni same pattilo Friedrichovi nekolik ulic, zastavenYch dintovnimi domy„ ktere skytaly peknY vYnos, Friedrich byl majitelem neocenitelne sbirky obrazil, zname fines pod jmenem "Albertina". Jsou to sbirky jedinedne, ktere tadnY pkitel umeni, jent navttivi Videri, neopomine shlednouti. Tento videriskY majetek byl po ptevrate zabran Rakouskou republikou, grave tak jako v Jugoslavii a v Ceskoslovensku, kde pozemkova reforma navratila neco bezpravne nahrabaneho majetku.

Friederich sam byl nejleptim spravcem sveho obrovskeho majetku a pomoci svYch stykii dovedl pro sve tovarny, lomy a zemedelske podniky nalezti odberatele, kteti mu platili kralovsky. Jeho ambice ovtem nebyly male. V Bratislava, tehda jette pretpurku, drtel dvrir, kterY v nadhete mnoho nezadal eisaiskernu dvoru ye Vidni. eastYrn hostem byl tam naslednik trrinu Franittek Ferdinand, a Fried-

TAROKY! Bra tarokt, nejlepti jakosti, nyni za $1.35, pottou vyplacene. Objednavky adresujte na: Cechosloyak, West, Texas. (dz)

GEORGE E. KACill PRAVNIK Vykizuje vetkere soudni a privni zaletitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146.

TEXAS

Dr. H. 0. HALAMICEK

Markcrz Gero na mizin6. rich i jeho etiiadostiva chat', kteti se domnivali, to Frantitek Ferdinand jezdi za nekterou z jejich deer, ut se videli jako rodide rakouske cisaiovny. Avtak Frantitek Ferdinand trpce jejich nadeje zklamal; ne Friedrichovy deery, nYlart jejich spolednice, schud.la hrabenka Chotkova to byla, ktera dobyla naslednikova srdee.

Po rakouskem debaklu na konci svetove valky usidlil se Friedrich v Mad'arsku, ktere jedine ze vtech bYvalYch zemi mocnaistvi zachovalo jette trochu toho lesku a bYvale tlechticke slavy. Stal se mad'arskYm patriotem, dasto vystupoval v nadherrie uniforme mad'arskeho martalka na vefejnosti a teenil pro revisi. A nyni se dovidame, to Friedrich s celou svou rodinou je "na mizine".

V poslednich letech vyprijeil si Friedrich u rriznYch mad'arskYch bank, hlavne u mad'arske Kreditni banky, obrovske obnosy. Jednou z velkYch polotek arcivevodske domknosti byly pense, ktere arcivevoda podle zakona jest nucen platit svYm bYvalYm zamestnanctim. V Rakousku to byly at do roku 1929 pense hladoye, nebot' tlechetnY arcivevoda se postavil na stanovisko koruna je koruna a platil pense podle kursu znehodnocenYch bankovek bYvaleho moendistvi. V rote 1919 byl vtak soudnim rozsudkem donucen tyto pense zhodnotit, dint se vydaje za ne zvettily na pal milionu ku rodne. To oftem bylo velmi mnoho a jetto arcivevoda se nechtel uskromnit, vyptijdoval si u bank. Banky prijdovaly rady. Procesy, ktere

Spolednost narodri existuje jen v narodech, ktere k ni naleti. Narody tyto, resp. vlady jsou odpovedny za to, co Spolednost narodri udeld, dobreho nebo tpatneho. V politice vtak neni rovnosti: kdo ma vice moci a sily, dosahne vice net ten, kdo je malt' a slabY. Velmoci jsou tedy na prvem miste odpovedny za chyby a nedostatky Spolednosti narodri. — Dr. Juan Esterlich, ApanelskY po slanec.

Dobre vlastnosti jsou na moti tivota plovaky, jet udrtuji nas — vlastnosti tpatne jsou zavatim, ktere strhuje do hlubin.

Nabyti mod plati se draze: mot Zubni lekai ohlupuje.

— Nietzsche.

Wiley Building EL CAMPO, TEXAS DOBRA PROTI ZAPALU PLIC. Telefon rikadovny 130. Obydli 309.

Pi. E. Polatek, 2066 Garfield Ave., Lincoln Pk., Mich., napsala: "Na Jake jsem silne nastydla. Kdybych si nebyla dala na prsa naplast z Nonat, byla bych dostala zapal plic.

Zubni Mak Ta mast' je velice dobra. Dcera byV PARKEROVE BUDOVE la udetena karou do kolena. Lekak Telefon 353. v tovarne vzal obra.zek, kdyt nebyla BRYAN, TEXAS. zlomenina, koleno namazali, (lali a dovezli ji domri. Ona si Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney vatu vala Nonat. Do prate se vozi, pri OCNi LEKARI sedi, tak *eek neztratila. Za tYden jit chodila dobie. Nonat to l3ryle spravne ptipravene. vyhojila, ani modkinu nedostala. as die timluvy.

Net Nonat dochazi, jit objednavaTelefony: tnadov. 3248 -'-- Res. 2639 me jinou."

513-15 Professional Bldg.

Na rozlidne bolesti, at' suche neb TEMPLE, TEXAS. oteviene se Nonat osveddila, ktera bez operate vytaime at' dtevene neb ocelove ttisky i steely v tele uvazle, ale musi to bYt t eska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.. arse.

Telefon: Beacon 31734.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poPravidelna jidla a lunde.

Nejlepti soudkove a lahvove pi- ttou 55c a $1.05. Ptejte se vateho lekarnika nebo jednatele, nic jivo, rrizne druhy vina a doutniky. neho neberte ale pike piimo na Mluvime &sky. naafi adresu: Hoboko stale na sklacle.

MARIE LEIBLINGER & CO., Zvligtni stoly pro rodiny.

Alta4ena, California.

DR. F. J. KRENEK

RED FRONT

NONAT

Friedrich vede u Mezinarodniho soudu v Haagu proti nastupnickYm statrim, nebyly jette rozhodnuty a v Rakousku veci pro Habsburky zadinaly vypadat slibne. Ale leta plynula, procesy se tahly a adkoliv v Rakousku bylo zasadne rozhodnuto o navraceni naterYch 'Casa habsburskeho majetku, piece se v teto veci &mud nestalo nic. A tak banky nakonec musely potadat vrchni hofmartalskY soud v Budapetti (takoveho neco stale jette existuje) o povoleni, uvaliti na jeho majetek v Mad'arsku sekvestraci. Jako sprave byl urCen bYvalY vrchni teditel Mair.

Kdyby se Friedrichovi podatilo, dostati aspori Cast sveho majetku v Rakousku zpet, byla by jeho situace riliovejti. Ale i dnetni retim se rozmYtli, navratit mu to, po dem nejvice touti a co je nejcennejti, totit sbirku obrazil, ktera se zatim stala majetkem rakouskeho statu a kterou by pan arcivevoda jiste brzy rozpratil do vtech koutri sveta, jen aby ziskal prostiedky k udrtovani sveho dvora v Mad'arsku.

Volby listopadove mohou se vykladati jako Tdraz odporu pracujiciho eloveka a mute s bik tomuto nepomernemu provolym zovani moci nad jejich zivoty. Dvacet nest miBoaz lidi ze stiednich vrstev citilo, ze byli prodani. Vyslovili svfij odpor, ale take schvalili u volebniho osudi ty, kteii jim pomahali. — Prof.

Ripley.

V dnani civilisaci vlastnictvi majetku nese a ma nesti s sebou zodpovednost k jinSrm lidem.

Insullove, Morgani, Du Pontove, bankeii a presidenti trustii tuto zodpovednost ignorovali a v listopadovych volbach —

Deku eme Yam. Jedno z eetnYch pochvalnYch uznani, jichts se nam stave, od nakch krajantit Pan Louis Dressier, malit a dekorater a znamY prominentni spolkovY pracovnik, 122 Dullnig Court, San Antonio, pie nam v zaveru sveho dopisu: wady, kdykoliv jsem se na nag' krajansky ristav Liberty Loan and Building Association obratil at' jit v obchodni neb soukrome zalaitosti, bylo mi s nejvetti ochotou promptne vyhoveno.

Takove solidni a apravdu krajanske jednani zaslouti sobe pachvalneho uznani. Je to nazornY ptiklad porozumeni natemu narodnimu heslu "Svrij k sveznu!" — Liberty Loan and Building Association — Prvni eeskoslovenske pajdovni a stavebni druistvo v Texasu — je ustavem odporudeni hodnym natim krajantim, nebot' prokazal svou obchodni zdatnost rispetnou desetiletou einnosti, jsa schopen pietrvati 'vtechny narazy tetkYch obdobi nedavno minule hospodarske tisne a kterY tetrnast a dfiveni svkch podilnikfi v nej odmeiloval spravne a nepierutene vyplacenou, neb k jejich dobru zaftetovanou dividendou.

Nati krajane by meli bYti toho pametlivi a •lditi se die toho, nasledovanim hesla vytYdeneho pro naS'e narodohospodatske obrozeni a osamostatneni, "Svilj k svemu!" a mei by si ukladati sve uspory v Liberty Loan and Building Association, solidnim a krajanrim poctive a svedomite slouticim ristavu, ye kterem jejich uspory jim •pkinately a ptinati jisty, pomerne vysoky dividendovY zisk.

Blahopieji Vam jeke jednou ku VaS'emu jubileu desetileteho uspHneho trvani co prveho deskoslovenskeho podniku v oboru pUjekoveho peneZnictvi v Texasu a pieji Vam mnoho zdaru k dalk Cinnosti."

S krajanskYm "Na zdar"!

Vat oddanY

Louis Dressler.

Liberty Loan & Building Association 803 BANKERS MORTGAGE BUILDIING

HOUSTON, TEXAS.

8trana 16.

Ponfiveite k

VZSTMIC OZ118111011illi

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli tetujeme 2 centy za slovo za katde uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napitte na zvlastnim listku a prilozte k objednavce ptislutnY obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order 1 nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, iietujeme za oznamky "Na prodej", by a prate" a podobne 25c zvlatt' za znaeku a, na pottovne, aby dotle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k shotku" neb "Pkijme se hospodyne" obnati doplatek za znaeku a pottovne 50 centy.

Doplatek za znaeku budit ten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

FARMA NA PRODEJ 57 akrt.

30 v poli, 3 akry louky, zbytek pastevnik, dobre stavby a dostatek vody studniene, nadrt s pramenem v pastevniku. Pti asfaltove ceste v Park, Tex., mezi La Grange a Fayetteville. J. Newman, La Grange, R. 2., Texas.

(57-58-pd)

vir! HLEDAM praci na farme nebo rent z polovice. Jsem tenatY a main 3 deti. Jsem farmatske prate znalY, bud'to s traktorem nebo s potahem.

Tet umim tidit truck. Ptijmu hned stale misto. Jsem zkuteny. Pitte na: Eduard R. Machu, Coupland, Texas.

(57-pd HLEDAM hospodyni. Vdova. ktera jest obeznamena s farmed-skou domacnosti a pteje sobe miti tichY domov, po ptipade svilj vlastni, necht' se hlasi. Plat dle ujednani. Jsem vdovec a viastnim dobrou farmu. Zaclne male deti. Adresujte na: "Farman", c. o. Vestnik, West, Texas.

air VANOtNi NABiDKA. Zatleme ihned po obdrteni objednavky 900 mrazuvzdornYch sazenic sell a cibule michanYch dle ptani za $1.00 (jeden) pottou vyplacene. Circle

Plant Farm, Waco, Tex. (57-58-pd

Ve sttedu, dne 9. prosince 1936.

PROt SE 4%IKA UHERSKY miesic nim zasedani Americke psychologic Rad Jaromir eislo 54. West, Texas.

Prof dr Vacla y Flajehans. ke asoeiace v New Yorku.

Mantelstvi pkindei v tomto ohleNasledkem nepohody nebyla koDekuji Vam za Vaei dodateenou du vice prospecht mutt.= net te- nana naee yYrodni schCze minulou gratulaci v to Sensaci jednoho jitra. nam. Na zaklade mnoho pokust a nedeli a bude se konati tuto nedeli Abyste mi me easne vstavani ne- vyeettovanim nekolika tisic ptipa- 13. prosince o 1 hod. odpoledne. Doptipsal k titi, dovoluji si Vam o- da main° tvrditi, to svobodne. a stavte se ureite, zvlaete ti, kteti jsou zna.mit, to v rodine jsem mival rozvedend Cast obyvatelstva je vice pozadu s placenim ptispe yku. PtedCestne pkijmeni "buditel deskeho "nasycena" psychopatickYmi ele- lehaji voiby Utednika a ruznYch vYnaroda", jetto na testy, vYlety atd. menty net east tenata a vdand. Nej- I bore. S br. pozdravem, Emil W. Popp, taj. vtdycky rodina spolehla na sveho veteix:ai Coda vateli Ustavti choromybuditele. A dokOnce ted', kdy't jdu slnych jsou svobodni, za nimi eloveka posuzuj podle podniku. rano do koupelny, vstavaji podle sleduji rozvedeni a pak vdovci a s nimt pracuje. mne sousede — jsem jejich budik. vdovy. (To veak neznamend, Abych Vam Vak pozornost opla- mantelstvi samo o sobe je lekem til, teknu yam new o torn "uher- proti dutevni chorobe). Statistiky skein" mesici. Pan Ctibor napsal ukazuji, to na katcleho tenateho "rusky mesic', dneeni "uhersky" je mute v Ustavu choromyslnYch ptipozdni. Naleti to k pkezdivkam ze pada.ji dva vdovci, tti svobodni a jmen narodU, velmi obvyklYm. Kat- prilmerne 4.5 rozvedenYch. U 'ten dY narod na sve sousedy jinak hu- ptipada, jedna vdana na dve svobodPlitt tYclen vydame zvlattni zvetbuje; my na Nemce, Uhry (Mad'ati ne, tri rozvedene a asi na 1.4 vdovy. gene dislo Oechosloyaka, ktere buTento zjev lze vysvetliti tim, sluli tak nam ykly, jako my zase de obsahovati mnoho zabavne a Noma= Boehmen, ne Cechen), kandidati mantelstvi ptedstavuji pouene eitaci latky. Podobne zvetPolaky — a take Rusy. Tak u nas, selektivni Cast obyvatelstva. Vnitt- Serie eislo vyclavaine katdYm rokem jak vice, polske hospodb.kstvi neni ne menecenni jedinci nejsou schop- co' vanoani dar svYm odberateltm. epitheton omans (jako ne u Nemct ni upraviti si svoje socialni pome- Vyuktkujte na g nabidky novym polnische Wirtschaft), tak epatnY ry tak, aby se mohli otenit, a lide ptedplatiteltim "dechoslovaka za domost nazYvaji Slovaci bud' uhorskY nested' a nespolehlivi jsou yylonee- lar na rok. Ti, kteti neodebiraji Oenebo polskY; velikeho, neforemne- ni z mantelstvi rozvodem. choslovaka, mohou dostati toto Cis• ho u nas nazYvaji uherskY lo za 10c, do stare valsti za 15c, a (polskY) — yeak v Jirasko ye BratrVeecko naee zlo pochazi z taho, obnos ten mohou poslati v poCtovstvu mete drasticky ukazano, jak se ze neumime bYti samostatni — di nich znamkach. Objednavky posiCechove, SloVaci a Uhti (ne Mad'a- Shopenhauer. lejte na Cechoslovak, West, Texas. ti) na yzajem ctili, nic lepe se nevedlo Racum (Srbum), Rusum atd.

Surovost uherska u nas udomacnila uherske tresty za Jagajlov .cil; v XVI. stol. za mad'arske harum palcat' mrskali "try bieem" (trojnasob), narateli na kul atd. — veechno yeci nam nezvykle. Kdyt tedy takovY uherskY magnat dal hodit nekoho a t do arestu na mesic (obvykla mira), byi tento uherskY mesic nejen delei netli u nas, jetto se na nejakY tYPonevadi chcerne rortititi den nekoukalo, nYbr't i delei v mysli yezne stradanim a bitim, netli u rids. To veechno at teprve po XVI. s tole ti. do vtech koutu Texasu, nabizime jej Vic byste se o torn doeet1 na celY rok za knitce "Na g jazyk mateksky", jit jsem Vam tehdy, v ono krasne sensacm jitro, slibil. Slibil pan "Jazyk" dam — zatim jeho slovo teple (volne podle Celakoyskeho). Nedal a nedam — shanel jsem pro Vas to knitku veude — ale je naprosto rozebrana. A tak me diky konei — omluvou.

Vanani e"islo Cechosloviika.

Zv aitni Vinooni Nibidka CECHOSLOVAKA

PHjme se zkutena, spolehliOZENTE SE! va deske, divka, v letech od 20 do 25, k vykonavani domaci prate. DobMantelstvi neni ochranou pied ry domov a plat. Hlaste se na John Young, Kilgore, Tex. (5658pd cboromyslnosti, ale dobre mantel7.tyi je nepachybne dilkazem naprosir KLEMPili,SKOU PRACI, plom- teho duee yniho zdravi obou manbovani, zavedeni topeni rychle a za Tak zni zaver debaty o tomto ceny spravne vytidi H. L. Kabela, ptedmetu, jet se rozptedla na jar.

(55-58-chg) Temple, Tex. Tabak listovy lehke druhy na prodej: 15c, 20c; cigaretovY 250 a silnejti druh za 10c lib. nevyplacene. Pitte na: Vacl. Kratochvil, Portland, Tenn.

(54-56pd.

PIVNICE A RESTAURANT NA PRODEJ! Proda, se spravne prvottidni pivnice a restaurace. Dela nejlepti obchod ye sttedni easti statu. Obchod jest v nejleptim stavu. Naleza se v nejlepSim miste, vte jest moderne zatizeno. Musi bYti prohlednut, dtive netli mate bYti spravne ocenen.

ANTON'S CAFE Anton Bravenec, majitel TEMPLE, TEXAS: (55-57)

Pouze arum odlierateliim PRAVIDELNA CENA $2.00 11•11.1.111100•Mq.M.(14

echoslovaka potleme zdarma na potadani.

PoClete ptedplatne $1.00 hned, abyste dostali zvlattni zvettene Oslo eechoslovaka, v nemt najdete mnoho zajimave a pouene latky.

Objednivky posilejte na: tiS10

Karty pro yykladani, nove vydani, ktere prave vytieteny. — Vykladani na katde karte jest v Ceske tedi a na strane v anPodaji yam informaci o astrologii v obou tedich. Zasilame po obdrteni JEDNOHO DOLLARU. Adresujte:

John Zrada 1722 West 18th Place, Chicago, Ill.

Nve

Ceeheslovik Pub. Company WEST, —:— TEXAS. 7.4 ,2:

115161