Vestnik 1936 12 16

an 51ovanske Po

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNIK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday),,. 16. prosince (December) 1936.

CiSLO 58.

SUCHA PRA ANADA je zpravidla lieena jako zeme nezmerneho ptirodniho bohatstvi, kde K se obyvateltm dati lip net v kterekoli jine zemi a kde je stale dosti mista pro miliony daleich p •istehovalcu. Nelze pochybovat o ptirodnich zdrojich kanadske dominie, ale pti poutiti velkorysSrch "vedeckYch" metod exploitaenich, detne ptirodni zdroje nevydrti podle nazoru kompetentnich autorit daleich tticet let. Severni Quebec a Ontaiib jsou nazornYm ptikladem bezohledneho eerpani lesniho bohatstvi v poslednich letech. A nejvyeei lesni ittad Britske Kolumbie prave prohlasil, te prvottidni stavebni dtivi bude rapine vykaceno v one provincii do tficeti let; a pies to se nedeje nit pro kontrolu exploitace a vysazovani vykacemich ploch. Nekolik set mutt, vyzbrojenYch modernimi prosttedky a dtevorubeckYmi metodami, nisi mesiene miliony kubickrch stop stareho lesa na Vancouverove ostrove. Takovy brutalni masakr panenskSrch pralesil napomaha vSrvoznimu obchodu, ale diky zdokonalemim metodam je poutivano stale meneiho noetu delnictva a dalei prOmysly, zavisle na tetbe dtivi, sotva existuji.

Totet plati o nerostnYch zdrojich Kanady.

Puda cele teto dominie sotva skYta praci tolika lidem, jako uhelnY prilmysl Velke Britanie i s detriSTmi vedlejeimi prtimysly.

Na Vancouverove ostrove bylo roku 1934 uvateno na, rybi tuk 400 tun slaneekti pro vYvoz do Japonska za smeenou cenu. Tito slaneeci byli by v normalni dobe poskytli celoroeni tivobyti nekolika desitkam rodin na zapadnim pobteti Skotska; ale na Vancouverove ()strove neposkytli mzdu ani sedmi rodinam.

Nekteti mohou vydelavat na ekodlivem plYtIrani, jet jini mohou nazYvat vedeckou metodou prate, ale to veechno nepointite jedinemu produktu, kterS7 si zaslouti pozornosti --- vytrvalemu, neodvislemu obyvatelstvu Kanady.

Farmati v Alberte, kteti pestovali nekolik let ovce, mei pine sYpky balikt surove viny, za nit dostayali tak nizkou cenu, te nezaplatila ani dopravu na nejblitei trh, vzdalenY 10 mil, kde museli platit 3 dolary za vinenou vestu a 7.50 dolaru za svetr. A piece Kanada prakticky nevyvati iadnou surovou vinu a vinene zboti je tam dratei a horei jakosti net ve Velke Britanii.

V celem Ontariu, Quebecu a Britske Kolumbii pestitele tabo,ku prodavaji svoji ten za 14 centu libru, zatim co pUl libry vladniho tabaku ptipraveneho ke kouteni stoji (s dani) pies dolar. Otyficet procent sYra vyrobeneho v Kanade se spottebuje na miste a tteba kanadskY konsument musi platit 35 at 50 tenth za obyeejne druhy srriit, farma • prohlaeuje, te se mu vSrroba sSu'a vfibec nevyplaci. Kanada spottebuje vic jak 320,000,000 liber masla roene a pouze 4,000,000 liber se vyveze. Varmat veak dostane za svoje mak() pouze 5 at 14 centu za libru, kdetto konsument plati 33 at 65 centti za stejne mnotstvi. Kanadsk3'r farmat nechava surove krayske kute hnit za humny, aekoli za par nejlevnej gich pracovnich bot musi platit 7.50 dolartit. Silate jsou ptepineny pgenici; a-

ID

Q KANADI.

veak prtimernY farma• dostane za svoji skliten peenice min., net musi zaplatit provazarne za povtisla. Libra chleba stoji v Kanade- 8 at 16 centh, zatim co 98 liber mouky stoji v cele Kanade 4.85 dolaru. Hovezi maso prodava farmat tivou vahu za jeden a pill centu, ale v nejbliteich mestech se prodava hovezi maso za 25 at 70 centu libra. Totet plati o ovoci, cukrovce, Inu, rnedu a veteine zemedelskYch produkth; vlastni 1.7 7robce, mite-11-. vtibec odb3"It svoje plodiny, dostane za ne obnos, kterY sotva kryje jeho- vYrobni naklady, zatim co mistni konsument plati pinou a naprosto neptimetenou cenu.

Zapadni prerie Manitoby, Saskaeevanti a

Al-

Vyhlaika H aeml Cfadovny.

Pii oznameni zmeny adresy pro zasilku nakho Vestniku !reopen-mite udati eislo fadu, k nemui pa-trite. Udejte starou i novou adresu a oznameni odetlete pfimo do Fayetteville, Texas.

Pdjeelt na pozentky a jine nemovitosti nahrnulo se tolik, ie dali se prozatim nep•ijimaji a doSle vyiizeny budou postupne, zajmu majteich na svoji pojistku pujeku jesti, by kaidopadne yzeSlY drok hledeli zapraviti a VeasnYm vyfizenirn teto fed usnadnili zbyteene dopisovani fadovYch tkednikd i Usti edny.

Jmena novYclr kado yYch it •ednikti — tajentnika a tketnika — odeSiete HI. tiadoyne ihned Po schuzi vYroeni.

Styrzenkove knizky jsou za nepatrnY obnoS k dostani u HI. Ur., taktei knihy tieetni. Nove stanovy rozeslany budou na sbrat •ene 'fatly behem ledna. berty jsou zamoteny prachov3imi boutemi a dlouhYm suchem. Boute jsou ptimYm nasledkern erose pudy, vznikajici katdoroenirn °bra.cenim pudy. Protote se nezakladaji tadne pastviny, obnatena prst je zbavovana veech vlaknitYch soueastek a staei malt' vitr, aby zvedl mraena prachu, jet jsou horei net snehova boute. A tyto praene boute a sucho ustaviene se zhoreuji diky "vedecke exploitaci" hvozdti v povodi tek, kdysi obklopenYch pralesy.

Peenice se nevyplaci farmattim v zapadnich provinciich Kanady, aveak nadejne odhady a ptedpovedi bursovnich makletti a vladni sliby udrtuji zemedelce v optimisticke nalade. Nesnaze Kanady vyplYvaji z fidkeho osidleni zeme, aveak Kanada Upine opomnela a nedovedla si opattiti podminky, za jakYch eetne obyvatelstvo mate tit a rust.

Zapadni prerie kanadske dominie jsou povatovany za nejlepei zemedelskY kraj sveta, ale pies to 70 procent vei ptidy je v rukou bankovnich spoleenosti, ptijaujicich na pfidu, ktere ji pronajimaji nebo dovoluji b3"rval)"7m majitelfun na ni pracovat za podminek, ptipominajicich sttedovekou robotu. Kdyt se farmafova hypoteka blizi ke splaceni, bankovni spoleonost mu

zaane diktovat co ma pestovat a jak, cot ma nevyhnutelne za nasledek jeete hlubk zabtednuti do dluhh. Farmat tam vi docela dobte, te nemtite pestovat jeemen se ziskem a letni Uhorovani je nakladne, ale bankovni spoleenost na nej naleha, "chcete-li se udrtet, musite pestovat jeemen na 40 akrech a ostatni ptildu nechat letet ladem." A tak farmat je na konci roku dluten bance vic, net byl na jate. Hypoteky na zapadni farmy nejsou pod 7 procent. Mimo to veteina farmatii splaci svoji ptidu osmi procenty male. Banky poditaji 8 procent splatnYch etvrtletne za katdou ptijeku nebo zalohu. Nedavno bylo pted Kralovskou komisi dokazano, te kanadskS7 farmat plati at 30 procent rodne, kdyt nakupuje hospodalske stroje na splatky.

Kdo by za takovS7ch pomert mohl poctive doporueovat osidlovani a stehovani do takove zeme?

Ve svete panuje domnenka, to v Kanady jsou betne neptimetene vysoke mzdy. To yeak neni pravda. Ptedpisy o minimalnich mzdach existuji site na papite, ale lze je snadno obejit.

Jsou-li v Britske Kolumbii minimalni mzdy piilis vysoke, dtevatske spolee'nosti zastavi praci, nebo potadaji o vladni pomoc v podobe chraneneho britskeho trhu nebo nove obchodni smlouvy s Japonskem. Pomtite neco minimalni mzda vedoucimu delnikovi, kterY dostavd 3 dolary denne ye dtevorubeckern tabote nebo na pile, kdyt musi platit o 50 procent vice za veechno tivobyti a odev ve sklade spoleenosti, nebo podnikat v nedeli nakladnY vYlet do nejblitMho, ale velmi vzdaleneho mesteeka, aby si nakoupil takove nezbytnosti? Mimo to existuje nekonetna fada zpilsobtit, jak se motno vyhnouti kanadskym zakontinn o minimalni mzde.

V Ontario a Quebecu je spousta delniktit v obuvnickYch, odevnickYch, nabytkalskYch a jinYch tovarnach, kteti dostavaji men gi mzdu net lancashireskY delnik roku 1840. V techto dvou provinciich je podle zpravy ministerstva obchodu nejmene 40,000 krejeovskYch delnika pracujicich rudne, kteki dostavaji tYdne 2,50 at 4.50 dolartit. Zamestnanci obchodnich domtit malYch obchodu dostavaji 4.50 at 9.25 dolaru tYdne — cot jsou mzdy podle anglickeho mefitka velmi nizke u srovnani s kanadskou cenou vgech tivotnich potfeb.

Kanadska vlada pkijima chybnY axiom, te velkY exportni obchod, docilovanY vedeckou exploitaci znamenitYch surovin a pH torn minimalni dovoz, zvygujici tivotni naklady pracujiciho lidu, jsou idealem, za nimt nutno jit za kaldou cenu. V dhsledku trvalYch vysokYch dovoznich tariff' je cizi zboti pro konsumenty nesmirne drahe. Tarify maji pomahat mistnim prtinnysltiim a zajigt'ovat Mfg zamestnanost.

Av .g ak kanadskY vYrobce podita, bez vYjimky kanadskemu konsumentovi tutet cenu za svoje vYrobky jako zahranieni exporter, pH demt domaci vYrobek je zpravidla horM dovezeneho — ac nekdy, diky mizerne jakosti, i ponekud levnelg. Kanad'ane radostne plati 1200 dolartit za dovezenY nebo "made in Canada" automobil, kterSr se ye SpojenSrch Stateeh, eili lakes hrani(Dokondeni na strane 5.)

etrana 3.

VIVINtIC

Oddl dopisovatelskf y

1 ....................................o■o.........o■o■wit Dopisy, jet by obsahovaly nevecne„ neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovernu VS7boru k vlastnimu rozhodnuti.

Pokrok Dallas, eislo 84.

Sestry a bratti!

Obvykle pod timto ohlavenim oznamujeme nejakou veselici aneb podobnou fadovou zaletitost, dnes ale pfichazime s docela jinou, vatnej gi veci. A jest nagim srdeenS7m pfanim, aby si tohoto dopisu vgimnulo co nejvice nagich elenir a zajiste v prvni fade dleml mladkch, a jednali dle neho.

Tfeti nedeli tento mesic nam pfipada schuze, na ktere by mel brat ridast co nejvet gi podet nagich teems. Jest to schrize vSrrodni, ye ktere se skladaji ridty z hospodateni va gich fadovSrch rifednikti a zarovei) se voli fitednici na pfigti rok. Jest velice tadoucno, aby se katdS7 Glen do teto schilze dostavil a pomohl vybrati a zvoliti dinovniky co nejlepSi. Schtze zapodne asi o hodinu drive netli obydejne, tedy ye tfi hodiny odpoledne.

Mikulagske. zabava se nam krasne vydaiila a bylo to vskutku zajimave jak ti gohaji a deveata kupovali ty pekne okra glene pernikove Mikulage a srdeeka. Tato zabava byla potadana ve prospech Vanoeni nadilky, a dle dobreho vSTsledku "Mikulagske" nag "Santyklaus" bude letos dosti gtedrST. Tato zabava bude asi u nageho tadu v3iroeni udalosti, jet na g program zabay obohati o jednu velmi peknou zabavu roene. A dokud mame u nas Ceske pekafe, nebude nikdy nouze o nejake ty pernikove lakadla pro velke i male.

Nezapomerite tedy, to na den Vanoc bude v nisi sini nadilka pro male i velke, a mate-li nekdo darky ku dodani, piineste je do sine, a nas Santyklaus ut je dodo,. Te gime se, to i na tuto zabavu bude takova dobra nav gteva aneb jegte lepsi, netli na Mikula gske a jegte jednou zveme nage krajany k rieasti.

Za tad Pokrok Dallas eislo 84, s bratrskSrm pozdravem, Frank B. Steiner, dopisovatel. tad techoslovak, dislo 141. itad pofadal svou vSTroeni schrizi prvni nedeli v prosinci 1936, v ktere byli zvoleni nasledujici rifednici pro rok 1937: Pfedseda Pavel Smilek, mistopfedseda Leo A. Jan, tajemnik Jos. Ta g teetnik Fr. Petrusek, pokiadnik Jos. Tagka,-ka, pravodei Karel Petrusek, deetni vStor Lad. Sklenafik, Jan Kfupala, Karel Petrusek, nemocens10 vStor Fr. Jet, Jos. Kovaeovid, Karel Petrusek, Olga Smilek, Marcela Jan, Louise Sklenatik. S bratrskSrm pozdravem, Jos. Tagka, tajemnik-pokiadnik.

Houston, Texas.

Mill bratti a sestry!

Chci take nee() napsat z na geho Houstonu, jak se zde mame a jak se pfipravujeme na svatky neboli Christmas. Na g fad Stefanik sehral 29. listopadu veselS, kus pod nazvem "Pepi, mluv pravdu" a je tadan ho opakovat, neb bylo mnoho tech, co se nemohli dostavit skrze deAtive poeasi. Pateho t. m. jsme men Mikula g zabavu, pti ktere jsme se hezky bavili at-skou do pozdnich hodin pig Michalskeho orchestru.

Mikulag byl gtedrSr, deti dostaly puneochy s dobrotama a i velci a tech dark) byla hromada.

Je. byla velmi pfekvapena mojimi darky, protot vtele diky vg em. Jeden cel* pookieje, kdyt vidi vesele tvate, mile pobaveni, dostanete chut' pracovat pro to na ge eegstvi, kdyt vidite tu omladinu jak se snati, aby se uplatnila a za Ceskou fee se nestydi. Jen tak dale!

Na 25. pfipravuje zabavni kroutek krasnST kus pod nazvem "V zati vanodniho stromku", kterk uspokoji katdeho, neb se v nem stiida smutne s veselS7m. Ja jen prosim Santa Clause, aby nam poslal pane poeasi. Zima mute bSrt i mrznout, neb u nas je vtdycky dobfe vytopeno, jen nic padat. 're gime se, to se uvidime s nagimi ptateli z Crosby, Sheldon, Alvin, Danbury a jinSrch na gich houstonsk:ych ptatel. Ja

jsem ptestoupila k tadu Stefanik a jsem velice spokojena s jejich spravou fadovou a milS7m jednanim. Nikde nevidet tadne povySovani, vgichni stejne. Tak na shledanou 25. u &eranikil! Se srdeanS7m pozdravem, Bettie Brovec.

Alvin, Texas.

Mill etenifi a etendity Vestniku!

Obdrteli jsme smutnou zpravu z Guy, Texas, to 5. t. m. zemtela pi. Rozi . Valaikova, mantelka br. Stepana Valdika st. a matka br. Stepana Valdika z Houstonu. Tato zprava nas pfekvapila a zarmoutila. Tani jsme se na jejich zlatou veselku, kterou meli mantele Valdikovi slavit v fmoru ptiki rok. VS'ak ta netlprosn smrt pfetrhla ten jejich tichy tivot i tu blatenou nadeji doekati se jubilejni oslavy 5Cleteho svorneho mantelstvi. Pani Rozi Valaikova byla narozena v HoWalkove na Morave, ale urelte nevim v kterem rode, ale irlyslim to byla ye stall 72 rok). Znala jsem zemtelou jeke co byla svobodna, chodivala katdou nedeli do kostela pane ustrojena a vtcly s hezkou vonidkou (kytici) v ruce. Ona byla velke, milovnice kviti, a kdo miluje kvetiny je dobreho srdce, jako byla tato zesnula, moje dob ra sptiznena. ptitelka. V tijnu t. r. jsem ji na.v§tivila s rodinou br.

Jos. WalCika z Guy a netuSila jsem, to tou milou ptitelku vidim naposied. Cest a nehynouci pamatka na ni. Vam, mill jeji pozastali, cel Valdikova rodina, zvlaSte Tobe pozfistalS7 osirely venujeme uptinmou soustrast, Frank a Fozi Mikeska-TrukFa. t ESKA HUDBA NA STATNI UNIVERSITE. egti studenti a studentky pod panem Mikuskem meli jejich prvni cvideni ye Ctvrtek yee'er v domove p. Mikuska. Ptitomni a nastroje jent hrali byli: sledna Gladys Blaha z Caldwell, buben, sleena Lillian Foit z West, piano; Albert Kubena z Dime Box, kornet; ArnoSt Horak z Deanville, kornet; Bob Sladek z Beeville, saxofon a pan Mikusek, klarinet a razne nastroje. Sekali to jako stall veterani, av gak to meli stare nastroje, foukali at se dervenali jako mladi kohouti. Mladk Horak iikal, to neptitel s nastrojem, protote mladk bratr doma jej zkazil, kdyt s nim klobasy tladil. Kubena mel rty jako Cernoch a Sladek foukal, at tvat vypadala jako meloun. 0 tech hezkkch deveatech nevim viibec nic. Tom Lok'ak yam to tekne.

Doufame, to jeSte vice student) se ptihlasi a to brzo se bude hrat na koncertu a na taneenich zabavach. Kdyt mame dobr3i zadatek, doufame to budeme miti fispech.

Se studentsk3-7m pozdravem, Albert Blaha.

Dallas, Texas.

Mill bratti a sestry!

Doba vanoani jest zde, nov3"7 rok za dvetmi.

Vzpominarja na vas vSechny, kteh jste mne pti Oeskem dnu zde v Dallas a ph sjezdu v East Bernard, pak cestou po Texasu tikali, to rach Ctete me dopisy a abych jen zase psala. Jsem yam za yak slova vdeend, cleknji yam Nr em za va*gi trpelivost pti Cteni myth dopist Nevybiram slov, hodim i sem tam kritiku. ktera se yam nelibi, ale jest dobre minena. Stare ptislovi pravi: "Mleeti nad zlato", ale mleenim se Casto ptikrkvaji zla pachand nad naSimi spolulidmi. Tedy ptijmete ode me co dobreho jest a to zle me odpust'te.

Pfeji vgem milS7m etenatfim, ctene redakci a Hlavni ttadovne vesele svatky vanoeni a St'astnS7 novk rok 1937. Pokoj lidem dobre yule!

Antonie Ondralova, dop.

Jiii PodebradskS7, eislo 108.

• Rosenberg, Texas.

Oznamuji vS'em elenfn, to vStrodni schfize bude odlaSrvana prvni nedeli v lednu, dne 3. ledna 1937. Schaze ze dne 6. prosince byla odlotena nasledkem funrti matky Clena HI. Ut. br. tepana Valdika. Pohteb se konal dne 6. prosince z domu dcery pi. Valeikove za ffeasti mnoha Mem) okolnich tacit a ptatel rodiny Za HI. trt. ptitomni byli br. J. R. Kubena, br. pt.

C. H. Chernosky a br. Ed. Marek. fad Jiti PodebradskSr vyslovuje timto br.

Valdikovi a cele rodine uptimnou soustrast.

Za tad Cis. 108, J. Jane, taj.

Ve stied), dne 16. prosince 1146.

Houston, Texas.

Ctend redakce a etenatil Jako elenka zabavniho vS7boru tadu Pokrok Cis. 88, dovoiuji si temito kaclky na.Se navAtevniky upozorniti na nasledujici podniky, potadane v nak sini. Schfize stareho i noveho zabavniho vkboru odbvana byla dne 9. prosince ye sttedu, po vSrrodi tadove sch3xzi. Zde probran byl vanoeni program a Sylvestr. Tyto dva podniky , spadaji jeke pod stars vS7bor.

Net pokrodim dale, chci se zminiti o vanodnim programu. Divadlo pod nazvem "Tti vanodni stromedky" jest kus opravdu vhodnk na tento den, kdy mame se sblikt a s porozumenim jiti sobe vsttic. V tomto divadle vidime, to i ten nejzatvrdlejk dlovek, kter,V opustil do'toy, vraci se do nej s dui lehkcu a v srdci pino lasky pro sve mile, vtclyt' jsou vanoce, AtedrS7 veeer a v dui pino dobre vale. Po divadle, ktere zadne ve 3:30, jak v oznamce uvidite, jest nadilka pro deti. Rodiee, dove.tete sve deti, ano? Na v'Sechny se dostane i snad nejake cukrovi pro maminky, ale povidam, dobre cukrovi. A pak neco pro ty velke. U pokladny obdrtite eislo zdarma, ktere se budou tahnouti hned po nadilce &tem. Budou tti gt'astna ?Aka: 1. cena krocan, 2. cena husa a 3. cena slepice. Tak vidite, to na vas Santa Claus pamatoval. A po torn vAem bude k dostani dobra vedete dole v jidelne, a veder taneCni zabava.

Na Sylvestra vyhravati budcu dve hudby at do rana bileho.

Tak nyni pokraduji dale s pc:jednanim zabavniho vSlboru pro pkiki rok. Obydejne taneeni zabavy potadany jsou katdou nedeli, avS'ak v lednu ptipadaji dye nedele na zvlaAtni zabavy, totit prvni nedeli dne 3., vyvolily si sestry pro zasterkovou neb depeekovon zabavu a 17. ledna jest urden pro ma gkarni zabavu. Obe tyto zabavy budou naletite oznameny ye Vestniku. Timto kondim ohledne programu zabavniho vSiboru pro mesic leden.

Sesterska schilze odbS7vana bude dne 7. ledna v tadove budove jak obyeejne. Vezmete to na vedomi a dostavte se v hojnem podtu, s pozdravem a na shledanou dne 25. prosince tadu Pokrok Oslo 88.; F. J. Olexova. ml .

Temple, Texas.

Po tolika de§tivkch dnech se na nas kone'dne minu1S7 tS7den i slunedko usmalo. V takove neptijemne sychrave zimni dny jsou na§e Ceske noviny jako vzacnS7 host do domu. Vkly kdyt ptijde Vestnik moje prate musi podkat at je pteeten. Prvni ptehlitim dopisy, nejdtiv nadpis a podpis, pak enskou Hlidku a romanky.

Nevezme to dlouho a jsem se vim hotova a neni zase nic. Jiste si sestry budou myslet, ta by jen lenokla a Cetla. Ono nebS7valo vtdycky tak, ale ted' kdyt sedim v moji svetniece na odpoCinku, neni tfeba tadneho spechu.

Ptala bych si, aby nas` spolkovS7 2ivot zde v meste Temple byl vice einnS7m. Na..§ tad je jako ztracen. Nevim vubec, jestli se jake schuze potadaji. Casto o torn ptemkkim, jak by se to dalo u nas pohnout, abychom delali neco vice netli jen zaplatit u Udetnika a to je celSr nag potitek z bratrskeho spolku a zde v !nest& kde za katcleho temet poeasi je motno vyjet, neptekati blato ani zima, jako po venkove, a je tu tolik dobreho, co by se dalo vykonat a zajiste by se nako i dosti schopnSich sil k tomu, jen kdyby byl zajem.

Sestra OndrffSkova oznarnuje bohatS 7 program na mesic leden. Tekm se, to tam budu.

Jestli k tomu sestry z kroutku budou mit ye etvrtek zase kavu s kolaci, bude to Upine. PteR. gpanhelova. ji vam mnoho zdaru.

"Pozoruji, deti, to spravne utivate rybi tuk."

"No, ona nam maminka vtdycky za kat& polknuti do, nikl."

"Ach, proto! A co s niklem &elate?"

"Nikl dame do kasieky a kdyt se tam sejde deset niklu, koupi za ne maminka novS7 rybi tuk."

"Jakte? . . . Vy tady pijete, a pti tom jste Clenem Spolku abstinent)?"

"No jo . . . ale ja jegte nezaplatil elenskt pfispevek."

Ve stredu, dne 16. prosince 1936.

Ceskoslovenska kratkovinstanice v Praze.

TYStLAC1 zatizeni bylo navrZeno a konV V struovano v Marconiho zavodech v Chelmsfordu. Je to jeden z nejsilnej gich a nejmodernej gich vysiladt rozhlasovYch pracujicich na kratkYch vinach v Evrope. VYkon v antene se meni s vinovou delkou od 24 do 34 kw.

F'rekvendni rozsah lze plynule menit od 13 do 100 m a sice ye 4 vzajemne se ptesahujicich pasmech. Vysilad je opatten 4 nezavislYmi oscilatory a zesilovacimi stupni, ktere umotriuji rychle ptepinani z jednoho rozsahu na druhy.

Kaida z techto soustav je trvale naladena na jednu zvlagtni frekvenci. Ladene obvody druheho stupne jsou namontovany na otaeivYch deskach vzajemne spolu spojenYch, talde ptepinani vinove delky maze bYt obstarano z venku, Konstrukce vysilade umoZriuje 80% Tmodulaci pti harmonickem zkresleni men gim nee, 4 proc. Frekveneni charakteristika je prima od 35 do 10,000 cyklt za vtetinu. Zatizeni silnoproudove a chladici bylo vyrobeno v ✓eskoslovensku. Dnes je vysilad ptipojen na 3 v gesmerove anteny konstruovane pro 2 vinove delky; v nejbliasi dobe bude pak postaveno 6 smerovych anten. Stanice vysila dva druhy prograEvropskY denne od 7.25 do 9.40 P. M. GMT (49 m aneb 25 m pasmo), a program pro zamoti v ilterY a v patek od 6.00 , do 8.00 P. M. CST (19 m aneb 25 m pasmo).

Nage vysilani je prozatim jen pokusne. Pravidelne vysilani s ptesne stanovenYm easem a vinovou delkou bude zahajeno zadatkem ptigtiho roku.

Zpravy, vYsttaky atd. za glete laskave: eskoslovenske kratkovinne stanici, Praha, eskoslovensko.

Nisledujici vanoeni program bude vysilan na vinove deice 25.34 m.: ✓ nedeli, dne 20. prosince: 7.30 A. M. CST. Dvotakova opera: Bert a Kaea z Narodniho divadla, v Praze. ✓ pondeli, 21. prosince: 6.00-8.00 P. M. CST. dechova, kapela, lidove pisne jihoeeske, ruznY program.

Ve etvrtek, dne 24. prosince: 8.00-10.30 A.M. CST. detsky vanoeni program. 11.15 A. M. CST. zvony deskoslovenskYch mest. 11.55 A. M. CST. chlapeckY sborovY zpev. 12.20 P. M. CST. Smetana: Z eeskYch poll a lest. 12.50 P. M. CST. koncert. 2.10 P. M. CST. vanoeni koledy z Podkarpatske Rusi zpivanY detrni. 4.25 P. M. CST. vanodni koncert. 4.55 P. M. CST. praske zvony.

5.00-6.30 P. M. CST. bohosluZby. ✓ patek, 25. prosince: 8.25-10.35 A. M. CST. vanoeni program. 6.00-8.00 P. M. CST. pisne ze slovenskYch vesnieek, zvony deskoslovenskYch mest a vanoeni koledy. ✓ sobotu, dne 26. prosince: 8.30-10.35 A. M. CST. rrizny program, vanoce v horach. 12.30 P. M. CST. Dvotakova opera: Jakobin.

V nedeli, dne 27. prosince: 8.30 A. M. CST. koncert. ✓ pondeli, dne 28. prosince: 6.00-8.00 P. M. CST. lidove pisne, zplvaji deti, dechova, kapela, divadelni hra, koncert.

Ve dtvrtek, dne 31. prosince: 7.55 A. M. CST. dechova kapela. 9.10 A. M. CST. cikanska kapela ze Slovenska. 9.30 A. M. CST. scena radiova.

10.00 A. M. CST. eeskoslovenske tance a zpevy.

12.10 P. M. - 8.00 P. M. CST. rriznY program, dasove zpravy, poSta. ✓ patek, dne 1. ledna 1937: 8.00-10.35 A. M. CST. Smetana: Prodana nevesta z Narodniho divadla v Praze.

Krajanrim, kteti vlastni radiove ptistroje na kratke viny, preji, aby tento program se jim podatilo zachytiti s dobrYm vYsledkem a zptijemniti tak vanodni svatky. ✓ krajanskYm pozdravem, Dr. Karel J. Hollub, es. konsul.

Spolednost The Gramophone Company Ltd. v LondYne nahrala se spolupraci firmy RCA Manufacturing Victor Recording Company v New Yorku Dvotakove "Slovanske tance" eisla 1, 2, 3, 6, 8, 9, 10 a 12. Tance byly hrany eeskou filharmonii za tizeni profesora Vaclava Talicha a z v*tetku se ma uhradit Oast vYloh spo-

VISTNIX jenYch s propagaenim zajezdem eeske filharmonie do Anglie a Francie loriskeho roku. Desky se prodavaji bud'to jednotlive za $2.00 anebo v album za celkovou cenu $6.50. Je moan jich objednat od kterehokoliv za.stupce RCA Victor, kde jsou te g k dostani i jine desky s Dvoilkovou hudbou.

Konsulat Republiky Ceskoslov. v Houstonu.

PODEKOVANI KRAJANSKiM SPOLKfJM. Z Austinu, Texas, se sdeluje, *Ze pro gkolni rok 1936-37 tyto ctend krajanske spolky yenovaly podporu na stipendia (scholarshipy) pro studenty eeg tiny na Texaske statni universite: hlavni ttadovna Slovanske Podporujici Je dnoty Statu Texas 300 dolma), dramatickY odbor klubu Oechie z vYtaku divadel 50 dolm), Oeska ftimsko-Katolicka Jednota Texaska 150 dolart. Oeska, ftimsko-Katolicka Jednota en TexaskYch 90 dolart, tad Slovanska Lipa, S. P. J. S. T. ye Waco 5 dolart, od loriska zbylo v reservnim fondu $643.89, take celkem bylo $1,238.89.

Stipendia po 25 dolarech obditeli tito studenti a studentky ee gtiny: Anton Foyt z Edna, Gustav Van& ze San Antonia, Frank Jahn, Jr. ze Shiner, Milton Hejtmaneik z Giddings, Louise Zarubove. ze Sealy, Louise Baierova z Brenham, Sylvestr S. Vacek z East Bernard. Lillian Fojtova, z West, Laddie Slovak z Caldwell, Betty Kocurkova z Dime Box, Lucile Bolfcva z Floresville, Cleve 0. Leshikar z Iola, Alex D. Pokorny z Granger, Otto L. Du gek z Rosenberg, Albert Kubena z Dime Box, Elsie Pechalova z La Grange, Tommie Lo gt'ak z Crosby, J. F. Miku gek z Austinu, Leona Uleakova z Jourdanton, Gladys Blahova. z Caldwell, Victor W. PochobradskY z Ennis, Helen ulova z West. Raymond Sitta z Rosenberg, Harry R. Barton z Abbott, Charles Neaiser z El Campo, Frank R. BordovskY z Taylor, Woodrow W. Kubena z Fayetteville, Joe Musil ze Stamford, William Vrana ize Schulenburgu, Frank Sktivanek z Caldwell, Jerome Marek ze San Antonia, La Fayette L. Duckett z East Bernard, Josephine Gallia z Woodsboro, Vlasta Chupikova z Rosenberg.

Celkem obdrZelo 34 studentt a studentek eeStiny stipendia po 25 dolarech, take vydano bylo $850.00. Protole na stipendia bylo $1,238.89 a vydano bylo -850.00, a vystouplY student Frank Jahn, Jr., vratil -18.00, na novY gkolni rok je v reservnim fondu -406.89.

Jmenem obdarovanYch studentu a studentek eeg tiny i jmenem departmentu slovanskYch jazykt srdeene dekuji ctenYm krajanskYm spolkfun za podporu na gi Ceske matetske teef a soudasne touto cestou pteji v gem krajantun i krajankam v Americe vilbec a v Texasu zvla.gte, i redakci tohoto easopisu, veselYch vanoc a vg eho dobra, hlavne zdravi a spokojenosti, v Novern roce.

S krajanskYm pozdravem, Eduard Mieek, assoc. profesor slovanskYch jazykt na Texas. statni universite.

V zAiti VANOCMHO STROMKU. Tento peknY kus bude sehran u tefanikt.

25. prosince na Hod boti vanoeni. Ji g nazev tohoto divadelniho kusu ()lava samo sebou znat, Ze to bude nee° pekneho, tajemne gtedroveeerniho, a co2 pak teprve a, g uvidite dej hry, opravdu nebudete litovat, ae jste pti gli. Co tajemneho kouzla bYva na gtedrY veder, kdy ty nane starostlive race vgech maminek s laskou rozveg uji ty ozdobne trety po stromedku. Tak jako maminka nikdo nedovede , ho vystrojit, neb ona vg echnu to lasku do toho vloai. Na gtedrY den se nemaji lidi na sebe hnevat, maji si odpou g tet a ne se zlobit, zkratka ma mit kagdY srdce na mekko, obzvla gt' u mladYch lidieek.

Srdce, to je u nich jako motyl, od radosti k radosti letl, vgude vgechno samY kvet a sttedem vgeho je laska. Te g i v tomto deji budeme mit takoveho zamilovaneho siroteeka blouznilku, ktera jenom myslim, ge dve srdce se trap! a nikde neni pro ne kouska slitovani. Je to vribec hra, pti ktere se zasmejete do sytosti a pti torn dosti \Tana, take budete mit zabavy a smichu v jednom pytlieltu. Te g budou pri hie tti ve.noeni stromky. Vice o torn psat nebudu, neb to musite videt. Te g musim nekterYm sestkie,kam

Strarta oznamit, ge zde maji darky od Mikula gske zibavy a sice sestry Vajova, Schovajsova, P. Vallova., 0. Vallova, Langrove. a V. Sebkova. Vgechny je dostanou pzi divadle na vanoce.

Opet chladna ruka smrti zasahla do nagich deskYch rodin Valdikri a BrodeckYch a odriala z jejich kruhu jejich milovanou maminku pani Valeikovou a staremu panu Valeikovi jeho vernou drugku givota. Pozristale rodine vyslovujeme hlubokou soustrast a zemtele pani klidnY a nerugenk spanek. Tak to jde na tom svete, dnes jsme zdravi a veseli a nevime co nas za kre.tko deka, obzvla gt' nas stargi.

Teg pani aloudkova je ua zdrava, tile, jak rybidka. UZ je z nemocnice 14 dni doma. Tei panu Truksovi a jeho pani ptejeme to nejlepgi v jejich manZelskem Zivote a te gime se, Ze se zase brzo s nimi shledame. Vzpominali jsrne v poslednim divadle na ne. TeZ dik tern, kteti nem v divadle pomohli. Pani Klimova, si mute gratulovat k tak gikovnYm dceru gkam, obzvlag t' Lilince, ktera se otadela v kuchyni jako stare, kuchatka.

Sestram dallaskYm dekuji v gechny nage sestry za vzpominku a ptejeme jim v novem roce velke fispechy v narodni praci.

Tak jsem y am letos toho dost napsala, tak snad dostanu dobreho Jeli gka, neb jsem byla dost ptidinliva (Musim se sama pochvalit, kdy2 me i'adnY nechvali, ge jo?) S pozdravem a na shledanou na vanoeni svatky pti divadle.

Br. redaktoru a v g em br. a sestrom pteji vesele vanoce a novy rok.

Karla etvrtnikova.

UPOZORNENi. Bratti a sestry tadu Pokrok Moultonu Cis. 27. timto vas upozorriuji, g'e schrizi jsme dnes, dne 13. neodbyvali, pro gpatne podasi malo se nas dostavilo. Tak budeme mit schrizi pti gti nedeli 20. t. m. v 1 hodinu odpoledne. Mame hodne jednani, vYrodni schrize, volby ritednikri atd.

Tak se bratti a sestry co nejvic dostavte, aby schrize byla zajimave.. Na shledanou!

J. V. Havlik, ridetnik.

ROOSEVELT SLOZIL DETEKTIVKU. Cela Amerika ete-tajupinY kriminalni roman "Zmizel beze stopy", jehog autorem je sam president Roosevelt s pet nejlep gimi americkYmi spisovateli detektivnich romanu. Novl roman vznikl skuteene zajimavYm zprisobem. Pted nekolika mesici seal president Roosevelt se sla ynym spisovatelem Fultonem Ourslerem v ptedni washingtonske mistnosti a popijel daj. Pti rozhovoru se president dotkl sveho oblibeneho nametu: detektivniho romanu. Ostte kritisoval dnegni standardni typ, kde se na zaeatku objevi slavnY detektiv, potom jedna nebo nekolik zahadnYCh vraid a kde se detektiv v2dycky vgemi zahadami slo giteho ptipadu proplete a vraha zatkne. Vyslovil nazor, g e by si detektivni spisovatele meli voliti i jine namety. Ku phkladu: 401etY mu g , kterY ma jmeni 20 milionri dolarri, jelikog se zklamal jak ve sve lehkomysine gene, tak ye svYch nejlep gich ptatelich, rozhodne se zmizeti ze sveho prosttedi, ale pti torn si chce zachovati pravo 1 mo gnost disponovati svYm jmenim. Jeho ptatele a ptibuzni by ho hledali, ale on by se v g dy dovedl vyhnouti svYm prondsledovatelrim a uniknouti detekkterYm se podatilo nalezti jeho stopu.

V tomto romanu by muselo bYti vysvetleno, prof chtel mu g ze sveho dtivej giho Zivota uteci, jak si sytj novY Zivot ptedstavoval, jak si viastile ptedstavoval skutedne dobrou Zenu a verne ptatele, jake poZitky skYta, Zivot a jak skonCi dlovek, kterY zmeni svilj Zivot ne z vYsttednosti, ale proto, aby poznal jeho skuteene radosti, ktere ho ueini At'astnYm. F. Oursler presidentriv nazor vyslechl a potom ho po gadal o dovoleni, zda by mohl na tento namet napsat novY detektivni roman, jeho g p odrobnosti by mu postupne vylieil sam president. Jako s polupracovniky vybral si jeg te elyti nejlep gi americite spisovatele a z tehdej giho rozhovoru vznikl nyni novY kriminalni roman, jeho g hlavnim autorem je na g president Roosevelt.

"Prof g ebrate? Jste piece silnY, mladY mug," odbYvala panidka podomniho gebraka.

"A prodpak vy jste v kuchyni? Jste dost abyste mohla bYt filmovou hereekou," na to gen znalY mladik.

A hned dostal dobrY °bed.

e stiedu, dne Id. prosince 1936. kid Karel Jonas, 'as. 23, East Berm& Texas. iBratti a sestry!

Od posiednino meho dopisu jsem nemyslel, 22 budu zase tak brz,o peat do naSeho- Vestniku, ale dneSni naee celorodrd schfize mne k tomu ptitnela.

Prvni jsem odeka.val, jak jsem Varn oznamil, ze budou v hiled od 10 hodin rano. Vy, kteii byste si ptali vedet, jestli mt2ete jeSte sobe udela.t ptijeku, jestli nenniZete platit pravidelne,'Ze vas tam budo vie, ale nebylo vas, jen nekterY, tak2e to ukazuje, ze budete si moci sami pravideine piatit eve poplatky na misto ptijdo vani. To mne teei, a yam kteti jste po ptipade nemohli skrze nejake ptieiny ptijet, tak mne dejte hned poStou vedet, co si ptejete.

Va'S bratr Udetnik musi si ptedelavat celou novou dlenskou knihu, kterou vydala Hlavni ttadovna, tak drive nee zaene do ni zanaSet dluhy, by rad mel vyeistene stare dluhy.ve stare knize, tak jestli jste nekterY, kterY myslite, byste meli jeke letos platit, tak poSlete sve poplatky do vanoc, neb fieetni vYbor chce knihy po vanocich je pfehlednout, aby mohl svou zpravu podat v lednove schuzi.

Dale yam oznamuji, kteti jste nebyli ye schazi, dve jine veci, ktere byly odhlasovany, a varn kteti jste byi ptitomni zase p •ipominam, abyste zase nezapomeli, Ze v pondeli weer dne 21. prosince bude Ceske divadlo v nak sini. Bude sehrano naeimi deskYmi studenty z vyeSi Skoly pod tizenim riaSeho deskeho uditele destiny Ludvika L. Hrneite za yYpomoci s pany uateli J. J. Sktivankem a supt. Schoppe a jeho manZelkou. Tak nidim vice nepotekte vase ditky net kdy2 vkchni ptijdete se na ne podivat co umi a tim jim date vie k tomu, jakehosi zniuZeni, 2e budou se lope &it v ptiStim roce.

Tak at' se sin pine, a ani jeden neschazi.

Druhe oznameni jest, 2e nejpeknejei bude pfi naSem vanoanim stromku, co2 jsem yam oznamil u2 posledni tYclen, Ze ti dlenove, ktefi maji podily v sini, ze kaZdY dostane i dividend co darek a ten bude v pravidelnYch dividendovYch eekadh, tolik kolik kterY tady ma uloleno, a to vim 2e to bude ta nejlepei ptitalivost aspon pro ty, ktefi pomahali vyplacet mak sin. Bude rozdeleno asi $800.00, tak to bude dosti dobry darek. I vy, kteti ttebas u2 nejste nasimi a mate vas podil tady, bude nejlepe kdy2 se take dostavite, a jeSte maZete nee° vice odeleavat ne21i jenorn ten krismusovY dividend, neb MikulaS nam slibil z jeho kolonie, de bude dosti etedrY letokm rokem, protole jste byli tak dobti a pti sjezdu kaZdY pomahal co kterY mohl. tfednici byli temet veichni stall zvoleni: U2 to asi vite, kteti to byli. Do vYboru sirioveho byl zvolen jeden z naSich novYch dlenti z posledni kampane Leo M. Havrda. Doufam, de se mu bude ta prate zamlouvat a po Case bude moci zastat nektereho z nas starkch.

Dale chci podotknout, 2e bylo - vypracovano, ze kdy2:nekteti dedici pa naSich zeintelYch Clenech budou chtit vyprodat jejich dilce v sini, 2e tak mohou ueinit, ale nebylo dojednano, co ty dilce za dolar bude tad platit, to asi se ujedaZ v lednove schtizi. Tak budou-li to nekteki dist, kterYch se toto tyke,, mohou dopsat na naSeho tajemnika a podat size dobrozdani, jestli si tak pteji neb ne, anebo v lednove schtizi to sami oznamit.

Abych nezabral zase celY Vestnik, tak ukonCuji muj dopis a jeete net uzavtu ptipominam, abyste vyhledali oznainku toho divadla, o kterem jsem se v tomto dopise zminil, a ptehlednete sobe ty herce a vyberte si nektereho nebo nekterou a pkijedte se jiste'na neho nebo na ni se podivat co dokale v torn "Zlatem kapradi". Vesele vanoce yam pfeje vas Udetni a jsem F. V. UrbiS". vas, Houston, Texas.

Divadlo u radu gtefanik.

Ochotnici tadu 8tefanik se zase pkipravuji sehrati pekne divadlo, ktere bude sehrano na vanoeni evatky v patek, dne 25ho prosince a site "V zati vanoeniho stromku", a na Sylvestra, 31. prosince taneani zabava a loudeni se starYm rckem. Tedy nezapomerite ptijit mezi Stefaniky, kde se zajiste dobte pobavite.

Dale varn musim oznamiti, ze veselohra: "Pepi, mluv pra.vdo", kterd byla Sehrana 29.

listopadu, bude se na vdeobecnou dadost hriti pb druhe a to druhou neb tfeti nedeli v lednu; urdite datum bude cznameno pozdeji. Tento kus od zadatku a2 do konce je samY smich a komedie, takle se jiste vSichni od srdce a do sytosti nasmejete. Chudadek ten Pepi, na kterem jeho Zenueka Pinka vynutila doznani slibem, Ze ho bude miti jeke radk, kdy2 se ji ptizna ze s yYch htichtt za svobodna spachanych, jen aby mluvil pravdu. On chuddeek nevi kudy kam, tak se ji zkrouSene vyznava z hficht, ktere neprovedl a nemel o nich ani tuSeni. A co nas br. Kelarek! kterY ptedstavuje tovarnika Rysa, a chce N eSechny svoje soupete v lasce rozsekat na makarony. No, at to vgechno uvidite a usiyeite, tak ze smichu nevyjdete. Vice varn neprozradim, ale ptijd'te se sami pfesvedeit a uvidite, ze jsem mela pravdu.

Sestry a bratti, kteti jste byli zvoleni na zabavni vYbor, tedy se urdite dostavte do schtze zabavniho vYboru v nedeli, 20ho prosince ye 3 hodiny odpoledne. Tedy nezapomeirte.

Mile dtenatky a atenati! Mam k yam malou prosbu, kterou dcufam neoslySite. Prosila bych vas, kteremu z vas je jen trochu mo2no a mt2ete-11 obetovati 75c za rok, byste si ptedplatili a stali se odberateli "Svobodne 8koly". Je to dasopis, kterY vychazi lho ka2cleho mesice a jest vydavan Sdru2enim deskYch S'kol v Chicagu. Je to Casopis jak pro male, tak pro velke, ktery podava s yYm dtenditm ukechtilou a pouonou Cetbu, v dascpise torn najdete mnoho peknYch elankt o na gich velkYch narodnich Zenach i mu2ich, pak icon tarn pekne povidky cloprovazene obrazky, basnidky, bajky a ndrodni pisniCky. Tedy prosim, kdo z vas mute a pfali byste si "Svobodnou 8kolu", mii2ete zaslati ptedplatne 75c na rok bud'to na moji adresu, neb na br. Oldticha Valu, 309 E. 29th, Houston, neb on jest jednatelem pro S. S. pro celY stat Texas. Odbiranim "Svobodne 8koly" prospejete sami sobe, s yYm ditkam a co nejhlavnejelho, 2e prospejete a podpotite tim Ceske Skolstvi.

NcvomanZelfim TruksovYm z Alvin pteji, by spolu ztravili jeke mnoha leta ye etesti, lasce a miru.

Vi-em faclum naSi mile Jednoty pfeji v Stim novem race hodne pilnych a obetavYch pracovniku, veem dtenattim i celemu personalu Vestniku i Cechoslovaka vesele svatky noeni a hodne prosperity v novem rode!

S pozdravem Pavia Studnidna, 332 W. 27th. kid Ennis eislo 25.

Ennis, Texas.

Uvedomeni Clenstvu tadu Ennis! — Zaba y -nivYborseunl,2bdempotai nodni stromek a nadilku a kdo se dostavi, ka2clY nejakY dareeek dostane. Sbor Mlacle2e ptipravuje krasnY program, proto ptijd'te se vkchni s nami pobavit. Ti, kteti chcete dati nekomu nejakY darek, tedy ho tam doneste.

2e se nic neztrati, za to rual vYbor. Tedy nezapomerite na den 26. prosince 1936, a ptijd'te vkchni.

Musim te2 prozraditi, de nas novy krou2ek bude hrati divadlo pod nazvem: "Makenku si neber". Je to krasna veselohra od Rudy Matika. Kdy se bude toto divadlo hrati oznamim pozdeji JeSte pteji vydavatelstvu a br. redaktoru a zaroveri vi-emu Clenstvu na g velke Jednoty S. P. J. S. T1, by jim Je2i'Sek donesl to, co je jejich ptani. To yam pteje tajemnik tadu Ennis.

S pozdravem, John Htabina.

ViteznY boj se iivlem a s byrokracii.

Jak je videt, sovety buduji vodni testy a 1w nail ph tom hotove zazraky technicke. Ad je vdechny vykonaji, budou nuceny provost jedte zazrak administrativni: zorganisovat svou byrokracii tak, aby se na vodnich cestach, zkizenYch takovou praci a s tolika hospodatskYmi obetmi, dalo vtibec jezdit. Jsou lido, kteti veti, de neni technicke ptekadky, ktere by sovety nezdolaly. A i tito vetici jsou zachvaceni pochybnostmi, kdykoli si vzpomenou na ptekad ky byroltraticke.

Jiff. Deng.

',$1.-170'.0•Aretveqi44•

NAS RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resoludni vybor tadu Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard, Texas, vyslovujeme uptimne citenou soustrast naemu spolubratru 8tepanu Valeikovi st. a jeho ctene rodine nad ztratou jejich nenahraditelne bytosti, verne manZelky, starostlive matinky a laskave babidky, Rosiny Valelkove, ktera zemtela dne 5. prosince 1936 ye stall '73 let a dne 6. prosince pochovana byla na mestskem htbitove v Rosenberg, Texas, za hojne east ptatel a znamYch. Zesnula byla horlivou hajitelkou vdeho pokroku a blaha pro CloveCenstvo. SnaSela vdechny neptijemnosti divota klidne a moudte vedouc, de nemohou ji poklid srdce vziti, neb byl hluboce zakotven zasadarni vznedenYmi a obladujicimi.

Co krasnejdiho mildeme o ni tici, ned de byla Slechetnou a uptimnou, a de pilne o to peeovala, aby svou rodinu vzorne vychovala v note ku pravde, dlechetnosti a podestnosti. A to take dokazala, neb nam sveho syna na delnem miste v Jednote zanechala.

Zalem sklieenY mandeli, ditky a vnouCata, netruchlete nad jejim odchodem, ale bud'te na ni hrdli a snadte se vi-e to dobro, ktere ona konala, a vdechnu svobodu, jid ctivala, dititi a pestovati 'creme k jej cti a vam k blahu.

Do liana zeme odedla, do hrobu tmaveho, jen tam Ulevu nadla od trapeni svetskeho, ktere si ji2 odbyla, dokud jedte zde Spi sladce spanek veenosti, vdichni Ti toho ptejem, za Tye uptimne ptatelstvi ze srdce Ti dekujem.

Nezmenime smrti dob, neb nas vdechny deka hrob.

Dano v East Bernard, Texas, dne 13. prosince 1936.

John Vadieek, John Mayer, John GajevskY, Resolueni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resoludni vYbor tadu Dennice Cislo 94, ve Wheelock, vyslovujeme timto pozilstalYm ditkam a ostatni rodine nadi uptimne eitenou soustrast nad Umritm vadi milovane matky, ptibuzne a nadi mile spolusestry Frantigky Matejkove, ketth opustila tento divot vezdejdi v nedeli, dne 11. tijna 1936 v neinocnici v Marlin, Tex., po deldi nemoci.

My, alenove nadeho tadu, soucitime opravdoye s vami ye vadern zarmutku. Zesnuld sestra at' odpneive. v pokoji a Cest buditi jeji pamace.

Dano ye Wheelock, dne 10. prosince 1936.

Za tad Dennice, dislo 94: T. J. Peeena, Joe Bladek, Vine Milberger, resolueni vYbor.

NA SLOVENSKU NASLI STAROU KUCHYNI. Pri Apravach dladby v Levnei na Slovensku narazili delnici na mnoho sttepu starch dob. Ptivolani znalci poznali, de jsou to vesmes zbytky uditkovYch nadob z doby kamenne.

Cili jejich stall asi na Ctyti tisice let. Misto bylo opatrne prozkoumano. Tak byla nalezena pravela kuchyne. Byly v ril .nevelke pece, vycllaba= ne v ilutem jilu. Jejich vni trni steny mely rove oblodeni. Z daldiho zatizeni kuchyne se nadla misa z hrubozrneho piskovce, v ktere byla rozmelriovana sul, rozdvojenY kamenY mlat, velka kostena jehla se dlabkem po cele deice a mnoho zlomkd -jinYch nadob. Na miste byly take nalezeny metr hluboke j amy, vyzdene na dne I na stenich. Jsou to zaklady, v ktetteb. stilly /day stavby teto praveke kuchyne.

Ve s tedu, dne 16. prosince 1936.

Strana 5.

fad V Boji za Svobodu cis. 139 Danbury, Texas.

Ct. redakce Vestniku!

Timto scleluji vam vYsledek voleb z naei vYrani schttze. A sice: Za pfedesedu zvolen br. M. SvobOda, za mistoptedsedu zvolen br. J. M. krabanek, za tajemnika br. V. Landa, za ucetnika br. K. Cvach, za pokladnika C. 0. Pechadek.

Tak jest videti, dlenove naeeho tadu nevzali muj posledni dopis Ville k srdci, vYsledek voleb ukazuje pravY opak. Ze starch UtedniKA et'astnYm jest pouze br. ptedseda Joe Baron, kteremu podatilo se vytahnout hlavu z toho chomoutu. Nu, ja mu to pteji, neb ho mel na krku hezkYch par let, s malou vyjimkou, od zalo2eni zdejeiho tadu. Jest to zaraIejici zjev, kdy2 nekteti elenove maji stale se obetovat a druzi si z toho jeete tropi posmech.

Nu, jit se stalo; druhY na mem miste by projevil ptani, ze na ptieti rok si to dlenove vezmou k srdci a budou celY rok navetevovat schuze, a o utady 2e se budou rvat, ale ja podobne nadeje nemam, neb znam sve "Paopenheimske", a vim ptedem, 2e to bude stejne, ne-li horei. Nu, my koname posud svou povinnost (toti2 nekteti), a po nas — at' pti)de potopa. Nu, nebudu plakat jako Jeremiae nad zticeninami Jerusalema.

Tak vesele Vanoce a et'astnY Novy rok redakci a \ eem dtoucim, V. Landa.

g

T

SUCHA PRAVDA 0 KANADE. (Pokradovani se strany 1.) ci, prodava za '700 dolarti. Tote2 plati o fade jinYch vYrobk0, od hospodatskYch strojil a2 po koeile -- a to eechno k prospechu vYrobca motort, hospodatskYch stroja a koeil. Ale problem nezamestnanosti je v Kanade stejne akutni jako kdekoli jinde. A protote cia skYtaji federalni vlade hlavni zdroj jejich ptijmu, 2adna, politicks strana nepieje odbourani tarift.

Veteina Kanad'ant si neuvedomuje, 2e jejich 2ivot a iivobyti ovladaji bezohledne politicks skupiny daleko mocnejei ne2 sama federalni vlada. Splynuti nekolika obuvnickYch tovaren, nasledovane emisi mnoha milionfr zbyteenYch akcii, podeptenYch "finanenimi" domy, melo za nasledek vysoke ceny obuvi (nebot' je nutno vyclelat na dividendu rozmno2enYch akcii) a znideni trhu surovych kfdi, nebot' v cele Kanade je jen jedinY kupec obu nicka spolednost.

Spolednost, nakupujici a prodavajici dobytek v Zapadni Kanade pteela do rukou finaneni skupiny, ktera vzala 5,000,000 dolart z podniku, majiciho cenu 9,000,000 dolarii, jeho2 hodnotu "urdili" na 19,000,000 dolart a vydali na tento obnos akcie. Lids oveem na nich ztratili take penize. Farmat, 2ivotici na prerii, dostave, jeden cent za libru hoveziho, talde detni farmati upine zanechavaji kdysi tak vYnosneho chovu dobytka.

30,000,000 shrably banky, ktere provedly splynal kanadskYch celulosek a papiren.

Vlivem ptekapitalisovani trpi jakost prate, proto2e je nutno vyrabet levne a z menecennejAiho materialu, ma-li bYt placen Arok z nadmerne rozmno2eneho kapitalu. Hrubou silou monopolu tyto ohromne organisace drti veechnu samostatnou konkurenci a ovlivfiuji statni administrativu a zakon v eetnYch sinerech proti zajmum veiejnosti.

Toto nebezpedi, hrozici vetejne svobode a individualnimu podnikani, je vetei a v fidce obydlenYch krajich, ne2 v huste obydlenYch evropskYch zemich s rianorodejeimi zajmy. Kanada je nejen ptekaptalisovana, nYbd i ptepolitisovana. Musi redukovati svilj statni aparat a vladni vYdaje, aby odpovidaly jejimu obyvatelstvu 10,000,000 duel a uvedomit si, 2e obyvatelstvo ma pro ni daleko vetei cenu nez eiro4e lany nebo stroje, na nich se daji NyeMat neptimetene penize.

y

kid Karel Jonas, cis. 28., East Bernard, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Jak usneseno, ze tad bude potadat Vanoeni veeirek dne 23. prosince v sini tadove, jste zvani; byste se bratti a sestry tohoto vedirku Ueastnili. Nejen 2e budou davany nadilky, ale k tomu vas ten veeer oeekava nadilka eek dividendu v obnosu 5 procent. Tyto deky budou rozdavany ten eeer, "StedrY Santa Claus".

Neopomente vzit sve ditky s sebou, neb se na kaZde dostane.

Nyni vam oznamuji vYsledek volby vagich na rok 1937. Karel K.eorta, ptedseda; Jos. Wa ieek, mistoptedseda; John Holeeek, tajemnik; F. V. Urbish, ileetnik; Alb. Lupik, pokladnik. iditele: Vint Fojtik, Jos. F. Novosad, Leo Havrda, John Wa ieek, F. F. Pileik.

VYbor freetni: H. Novosad, sestra Lidia Kubena, Emil Falysek. VYbor resolueni: John erajevskY, John Waeidek, John Mayer. VYbor std.ni: Frank Brandl, Joseph Wakeek, John OajevskY. VYbor majetku: John Holeeek, M. Brzak, Petr Jochec. VYbor knihovny: M. Brzak, Rich. Vrana, Frank Pe l. Knihovnik: Josef Mikug.

Vesele vanoce a St'astny novy rok pkeje vgem John Holedek, tajemnik. etoucim, E,ad. Praha,, cis. 29., Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Schilze konana prvni nedeli v mesici . v prosinci, nasle.dkem epatneho poeasi byla slabe navetivena, a proto se dostavte do schtize prvni nedeli v mesici lednu, neb nam ptedleha dale2ite jednani. Za tadoveho lekate v rninule schtizi zvolen br. Dr. Ed. F. Mikeska. Novi elenova ptijati tito: Emil J. Veselka, Annie Veselka, Alex P. Bolf, John A. Hanzelka, Andela Vitek, Ben J. Mucha, Chas. Elbert, Norma Elbert.

Dva dekatele se nedostavili, ale ocekavame, 2e budou ptitomni v ptieti schfizi. Do Detskeho Odboru ptijati byli Betty J. Holub a Laroi A. Holub. Vesele vanoce a et'astny novy rok pteje Frank Kolenovsky, taj. am v em vas,

y

g

g

g

y

g

Rad Svojan, cis. 11., Praha, Texas.

Timto oznamuji, 2e vyroeni schtize bude potadana tteti nedeli dne 20. prosince a v padu deetiveho poeasi a2 druhou nedeli v lednu.

Aug. Jalufka, taj.

S pozdravem,

tad Svaz echoslovand, cis. 92., Ft. Worth, Tex. Cteni bratti a sestry!

V nedeli dne 13. prosince bylo v naei sini 2ivo, ponevad2 byly volby Utednikri. Te2 byli uvadeni novi elenove a aby neeli domil k obedu, donesli veichni nee() a spolek daroval krocanY a to jste meli videt jak slavnostni obed veem chutnal. VYsledek voleb nebudu psat, to ponecharri br. tajemniku, ale zas mame za ptedsedu br. J. Bartka a mistopiedsedu br. J. Botika, tajemnika br. Albert 8 ilhavSr, fieetnik br. Rudolf Koei, pokladnik br. Josef Juran. Ani jsem se nenadala a u2 jsem vam v echny vypsala. V ichni tito bratti si zaslouti uznani a dik za v echnu starost a dobro, ktere pro spolek konaji.

Toto plati i pro ty jine, ktere jsem zde nejmenovala, jako vYbor majetkovy, zabavni: atd.

Veder bylo sehrano divadlo, ktere se vgem libilo. Na i ochotnici se dobi'e piicinili, za co2 jim v em vzdavarne srdeene diky. Jmena herp. Beeka, Willie Botik, lee. Annie Juran, slee. Mary Bednal', Jan a Annie Chaloupka, p.

J. Bartek. pi. Belikova, p. Ptaslieka a Karel'Zichaeek. Te2 srdeene diky pi. Beekoye za teZkY ukol napovedy.

V nedeli dne 20. prosince o °sine hotline weer bude vanoeni stromek i s Mikula em, kterY bude rozdavat nadilku pro v echny ptiton-ine deti. Rodiee anebo ptatele, kteti chti obdarovat zvla t' nejake deti, mohou donest darky pod , stromek, ktere budou rozdany Mikula em. Udelejte detem radost, neb ony vain teZ ptipravuji pekne vanodni divadlo a ritzne basnieky a pisnieky, kterYmi vas pekne pobavi. Tak ptijd'te v ichni jak strYeci, tety, dedeeci, babieky, tatici a matieky, brattici a sesthCky a veichni ptatele do sine 2515 N. Houston St. ptipravte se te2 na rozlou Tni stareho a ptivitani noveho roku, bude velka taneeni zabava.

St'astne a vesele vanoce preje vgem, H. Zichaeek.

•

g g

g

,

g

g

g

g

g

g

g

g

,

Letos se urodilo v Nemecku veimi nmoho kapusty a proto ne,mecky tisk nalehave upozorriuje hospodynky, aby vatily co nejvice jidel z kapusty, nebot' je pry vYtivna, chutna, a zdrava. VYzva je ureena take v em hostincilm, aby vyuZitim sklizne kapusty vypinily "narodni poadavek etytletky".

g

oVVVVVVCRF7WW#Otig4 •=v''.1k4t"

7

y

Navrat prosperity dosvedduje Utadovna vyberdiho dani Dallas okresu. Za prve dva tydny v prosinci registrace aut dostoupila celkem eisla 16,315, co2 je jenom o 369 mane proti rekordni registraci aut z roku 1929 — kdy dostoupila podtu 16,684.

DO CALDWEJ A OKOLI RAIWAVNEIMAXIVAIRAK:MRAARATORNAMI Do-ba vanoeni se blili, jest to doba radosti, kde kaZdY chce obdarovati sve mile nejakYm praktickYm darkem.

-

V naeem obchode najdete dosti takovYch darn uktednYch, a bude naei radosti Vam poslorditi.

Az.v.

4

(7

Zaroveti dekujeme veem naeim ptiznivcum za ptizen nam venovanou a prejeme vgem

tt'astne, vesele Vanoce a blahodar4 N3v

rold ts1

ra -g

Texas.

' 7ve', Caid "0 I

`41

(ZASTAVTE SE PRO KALENDAtz.) (

F k4

vIsTNix

Strana O.

SlovansI4 kouzelnik Tesla.

BE 'Ceske techniky, pratska a brnenska, uO delily 28. listopadu destriS7 doktorat technickS7ch ved osmdesatiletemu slavnernu slovanskemu vynalezci Nikolovi Teslovi. Z Jugoslavie piijela k at° slavnosti delegate Teslova Institutu, spolku vecleckStch a intenSrrskeho.

MikulaS Tesla je velkSrm geniem, piesahujielm snad i popularnejSiho Edisona, ale snadno se nechal zatladit ostatnimi. Marconi, proti Teslovi slavnejSi i bohaai, mnohe objevy .jen opakoval po Teslovi. Marconi byl Teslovi vSude v patach. Ale Tesla si z toho nic nedelal. Kdyt shledal, to Marconi opet vynalezi neco, co si nechal pied tim patentovat Tesla pravem jako sviij vynalez, mavl nad tim rukou a pokradoval v praci. Zkusil dost i od jinSrch lidi. Kdyt nastoupil zamestnani u Edisona, slibili mu 50 tisic dolaru za vyteSeni jisteho problemu. Kdyt byl Tesla s praci hotov, vysmali se mu. Nem& ani smlouvy. Pies to jeho vynalezavost byla ocenena bohatou podnikatelskou spolednosti, ktera Teslovi zaplatila za nektere vynalezy znadne penize. Tesla ihned meal za Ziskane penize stavet laboratoie. Pracoval ve vSech motnSrch oborech elektrotechniky. V rote 1891 23. prosince prohlasil na piednagce elektro-intenSrrske spolednosti, to proudy, ktere objevil, pilsobuji ohkivani tela ate by se jich snad mohlo poutiti v lekaistvi. Sedm let na to nechal si patentovat prvni ptistroj na t. zv. diathermii (v stvi zname elektricke prohiivani vnitinich orgar). telesnS7ch). V rode 1898 sestrojil prvni bezdratove kiditelnou lod'. Rok pied tim postavil radiotelegrafni vysilad, kterST mel itdinnost na 20 mil, hned potom postavil dalS1 s dinnosti do okruhu 600 mil. Potom se rozmachl k projektu, kterS7 ani dnes se nikd y neodvatuje uskutednit (je to jit take zbytedne, diky pou2iti kratkch vin) - chtel postavit radiotelegrafni stanici, ktera by obsahla celST svet a mela vS7kon 1500 KW (nyni nejsilnejSi stanice na svete ma kolem 1000 KW). Mela stat ye Wanderclyffu v Kalifornii. Ale doSly mu penize. Bylo vydemo tedy provolani, ktere jit v rode 1900 ohlaSovalo program stanice. Citujeme z nej toto: Svetova, stanice, jet mute zahajiti vysilani v deviti mesicich, by mohla bez velkSich vS7dajii uskuteeniti tyto plany: ziskati spojeni mezi telegrafnimi stanicemi celeho sveta, zajistit tajnST a neruSenSr Atedni styk, obstaravati pienos hudby, • novinatskSrch zprav, fotografovanSTch obrazii a vftresii, iidit lodi bez kompasu atd.

- tedy vSechno to, co stale jeSte budujeme.

SPANEK JAKO LEK. LekaiskSuni pokusy byla dokazana pravdivost tvrzeni starchlidov-Sr ch lekaiu, to spanek ma velike Waive ucinky. Tak na pi. bylo dokazano, to jedovate sloudeniny rtuti nezpusobi onemocneni u zvitat, ktere, byla uspana. Ani ohromna mnotstvi bakterii, pilsobicich smrtelne choroby, nefidinkuji na zviiata, ponokena v zimni spanek, -a nemoc propukne v pine sile teprve tehdy, kdy se zviie probudi ze zimniho spanku. Lekati poutili jit s iispechem umeleho spanku, trvajiciho cele dni, nebo dokonce tkdny, pii ledeni osob, oddanSrch potivani omamnSl ch jeda - ptedevSim morfia. I pki duSevnich chorobach pOsobi trvalS7 spanek velmi pkiznive na leceni. Na psychiatricke klinice v Curychu bylo podrobeno kuram trvaleho spanku 125 pacientii, trpicich duSevnimi chorobami, a temet v polovine pkipadO nastalo podstatne zlep geni choroby.

Samortejme, to "spaci kura" vyiaduje odborneho lekaiskeho dohledu a mute bSrti provadena pouze v nemocnicich.

Jedna ze SSSR. Sedi v Moskve na jakesi clftverne schazi mladi komsomolci. Nahle se oteviou dvete a objevi se Jagoda (do nedivna nadelnik GUP, nyni lidoVS7 komisai post). Mezi iidastniky je hned zdeg eni: "Pozor, Jagoda!" Ten uklidni vSak honem jejich strach: "Nic se nebojte, tovarySi, ja k y am ptichazim ted' jako listonoS!"

Vi/KAZ NOVECH LENi.1 ZA MESIC LISTOPAD, DLE RAM), TRIDY POJISTKY, STAR! A OBNOSU POJIATENi. itad Stall Tiida Obnos BCDEOHI 1 16 1,000 1 17 1,000 48 1,000 18 1,000 1 53 500 52 1,000 55 500 41 1,000 28 1,000 20 36 1,000 20 20 1.000 27 43 500 28 30 1,000 22 29 1,000 29 31 1,000 29 25 1,000 29 47 1,000 29 16 1,000 29 28 1,000 33 26 1,000 40 41 1,000 45 25 1,000 48 47 500 47 42 500 21 1,000 54 22 54 1,000 54 60 500 55 1,000 80 82 47 500 82 44 500 1,000 88 38 88 31 1,000 1,000 88 25 88 27 1,000 88 44 1,000 92 38 1,000 42 500 92 92 19 1,000 92 500 32 92 43 500 92 28 1,000 108 41 1,000 108 55 1,000 110 1,000 '18 110 33 1,000 126 24 1,000 130 500 50 1,000 130 21 130 47 500 135 18 1,000 135 18 1,000 135 1,000 30 142 26 1,000 142 54 500 142 27 1,000 142 500 17 142 16 500 142 51 500 142 17 1,000 142 37 1,000 142 1,000 26 146 33 500 148 32 1,000 153 500 27 154 42 1,000 156 1,00 1 1 PojiSteno v tilde B - 26 diem).

PojiSteno v tilde C - 26 diem) PojiAteno v tilde D - 6 dlenii PojiSteno v tilde E - 1 dlen PojiSteno v tilde G- 3 eleni PojiAteno v tilde M- 3 dleni Pojitteno v tilde I - 1 Glen Prtmerne stall - 33 let 6 mesicu, men& Pramerna pojistka - $849.00, merle.

Pkipojiiteni: 9 1 53 1,000 25 1 25 4,000 107 1 1,000 36 130 1 39 2,000 DETSKt ODBOR: 1;,dci

2ena ma starosti o budoucnost, dokud nenajde mantela, zatim co mut nema nikdy starosti o budoucnost, dokud nenajde 'term.

Ve stiedu, dne 16. prosince 1936.

4 25 63

Do 16 let.

2 0 4

20-leta 0

1

0

88 129 130 142 0 146 11 1 153 PojiSteno do 16 let, - 22 &en& Pojigteno do 20-lete dotivot., - 6 elena.

S bratrskym pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 28. listopadu 1936.

UMELECKY TEMPERAMENT. Je starYm poznatkem, ze charakteristickou znamkou nekterYch genie je vynalezavY a silnY egoismus. Nekdy to jde do takovYch extrema, to Cloy& ma dojem, jako by jednal s psychoapatickou osobou, jako tomu bylo se sla y -nYmtaeikrushoblNdtinkYm. Jeden proslulY turnalista interviewoval Nidtinskeho ye vlaku cestou z New Yorku do Bostonu. Kdyi se blitili ke konci testy, NidtinskY se otazal, kdy bude interview uvetejnen. 2urnalista odpovedel, to to bude nejakou dobu trvat, nadet se slavnST tanednik rozlitil, prohlasiv, to byl okraden o Oas, a tadal, aby byl turnalista vysazen z vlaku. Byl tak rozrugen, jsme dali v nejblitgi stanici zastavit vlak a reporter byl rad, to mohi uniknout.

Celt' rusk balet bylo mot= charakterisovat jako zmatenY vir intrik. Vet gina elent jednala jako neodpovedne, vzru gene deti. 2ili ye vlastnim svete, jehot stiedem byl bagilev, jejich kolem nehot se otadeli bagilev sam se choval a jednal jako velkovevoda.

Byl rovnet velmi prohnanY. Mluvil na pHklad velmi dobte anglicky, ale nikdy neutival tohoto jazyka, trvaje vidycky na francouzskem tlumoanikovi a zachycuje detne poznamky, pronagene anglicky, jet mu umotnily udelati lepgi obchod.

SlavnY Caruso byl rovnet nadan timto umeleckYm temperamentem.

Kdyt jsem ho pied dvaceti lety provezel na umelecke caste do Cincinnati, naiikal si na white °bate. Jeden pittsburskY hotel na ptiklad od neho oeekaval, to bude spat na normalnim latku s jednou matraci a dvema, pol gtati. Caruso si vtak objednal dvojitou postel se ttemi tinenkami a osmnacti polgtati.

"Osmnact pol gtata a tti matrace nebo tadnY koncert," prohlasil.

A tak o pill druhe v noci byly vydrancovany sousedni pokoje a sneseny tadane tinenky a polStake.

Caruso se straglive bal vSeho pruvanu. Jednou byl se mnou v restauraci, kdy eiSnik otevtel okno a zpfisobil prilvan. V zapeti jsme nasli pod stolem, jak se zoufale skrSival pied priivanem.

Eduard J. Bernays.

NAPOLEONOVO Lo•sTvo. Italske, "Spolednost pro vyuiiti potopei4ch Lodi" hodla vyzdvihnout Napoleonovo potopene lod'stvo. Je to lod'stvo, jet Britove za veleni admirala Nelsona znieili roku 1789 v bitve u Akukiru na egyptskem pabieti. Na lodich byl velky valednST poklad ye zlate a bohata kofist umeleckS7ch praci z Egypta. rtechny potopene lodi jsou v hloubce jen 25 at 30 metra, takie prate pro potapede neni nijak tezka. Italske, potapeci lod', ktera„ tam pracuje, zjistila ut polohu osmi tadovS7 ch lodi, menSich jednotek a nakladnich plachetnic a oznaCila je plavaky. Jen poloha vlajkove lodi "L'Orient" nebude nikdy zji gtena. Byla zasatena sttelou do skladi gte prachu a vyletela do povetti. Jedinou potiti bude, vraky jsou zavaleny nanosem nilskeho bahna, misty at ttimetrovYm. To bude odderpano velkYmi eerpadly a pak bude z lodi vyneseno, co lze zutitkovati.

Pradedeeek asaveil. - V jihoafrickern mesa Tarka, dli. jiz del g i dobu vedecka vYprava, ktere, tam kond vykopavky. Nyni se ji podatil pfekvapujici objev. Na gli zbytky velkeho telvoviteho tvitete, o kterem znamY jihoafrickY u&nee dr. R. Broom zjistil, ze je to dosud neznamY druh davno vyhynuleho tivoeicha, tvoficiho piechod mezi davnovekSuni jettery a ssavci. Zviie meki skoro 2 a pub yardu.

Strana 7.

VtSTNiK

Ve sttedu, dne 16. prosince 1936.

Ochrana pied spalou. "fir DYBY se zanedbala ochranna opatteni, mohli by nemocni spalou bSTti nejvetgimi gititeli tett) infekeni nemoci. Kdekoli 1e2i, tam ye vzduchu, na petinach a pradle, na podlaze a stenach lze bakteriologicky zjistiti zarodky nakazy, spalove streptokoky. Ale take rekonvalescenti loSrvaji schopni gitit nakazu ve svem okoli. Jsou site skutedne uzdraveni a zcela odolni proti dalgimu choroboplodnemu ptitsobeni streptokokfi, pies to mohou jich hostiti nesdetne mnoktvi na sliznicich nosu, Ust a krku a tak byti nebezpednS7mi nosidi a gititeli spaloveho onemocneni. Proto zdravotni iftady ptikazuji, aby rekonvalescenti po spale, byt' i zdanlive jig dokonaleho zdravi, byli od vypuknuti nemoci celS?ch gest meal drieni v ptisnem osamostatneni. Neni to 26.dna zbyteenost, nebot' i po teto karantenni dobe je gte celch 5 procent rekonvalescentft je schopno ptena geti nakazu. Nedeje se to vgak, jak se Wive soudilo, hlavne loupanim se spalove kide a rozpra govanim se jejich drobtii do viikolniho vzduchu. Pienos zprosttedkuji po vet gine nepozorovatelne kapenky slin a hlenu kaglajiciho a 10.7chajiciho nemocneho nebo rekonvalescenta. Jde tu o tak zvanou kapenkovou infekci, nejpovaLivejgi vgech onemocnenich nosu a daltich oddild dS7chaciho Ustroji. Z toho vyp1S7vd, k ka2dST zdra• Sr dlovek v2dy a v gude si ma durazne zakazati, aby nan nekdo, tiebas ne ptimo do oblideje, kSTchal, kuckal a ka glale.Take ma odmitnouti holou nebo rukavici opatienou ruku, kterou mu podava ten, kdo si ji ze slu gnosti neb i z domnele spravnSrch zdravotnickS7ch ohledd pti kaglani, kuckani a k3ichani pied Usty podr2el.

Mel pou2iti kapesniho gatku, kterS1 se pti prani varem desinfikuje. Obdas ka2dS7 si musi odkaglat, hlavne obyvatele velikS7ch a tovarnich most, aby ze svSTh Ochadel odstranili saze, popel a prach v2dy bakteriemi hojne promi gen3i. Ale kdo je dastS7m draldenim ke kaglani nebo kS7chani postikn, sam si ma ulotit povinnost zustat doma po ce1S7 das sve zdravotni nebezpednosti. Tak rozumnSich a ohledupinS7ch lidi je, bohukl, potidku. Mela by tedy bkti proti spale zakonem zavedena ochrana zdravS7ch asi takova, jaka se ji2 tak skvele osveddila proti negtovicim. Zatim je ponechano dobre rodidt, chteji-li sve deti, zvlagte gkolou povinne, peed spalou chraniti. Ochrana neni site dosud tak itspegne vypracovana, jako proti difterii, piece v gak ji2 znaene omezuje mo2nost nakazy neb prObeh nastale spaly. Os. statni zdravotni Ustav za tim ucelem vyrabi z konske krve protispalove serum. Vsttikuje se hned pti objeveni se horeaky a zrudnuti sliznic v dutine ustni. Tato ochrana trva v gak jen 14 dnil, takk se jegte dopliluje injekci Dickova sera, jeho*d se bere 1 krychl. centimetr na 1 kilogram telesne vahy. Pottebne mno2stvi sera se tudil vypo&taxa podle celkove vahy jednotlivce. Ptidruk-li se ke spale za gkrt, dostava take jests injekci sera protiza gkrtoveho. Kdy2 se rekonvalescent nejdiive za gest nedel od podatku spaly vykoupal, musi se mistnost, ye ktere lezel, i nabvtek a lo9ni i osobrii pradlo spolehlive desinfikovat. Vgecky menecenne ptedmety a hraoky se spill.

RYBY MISTO POVIDEL. Do nedavna se lids v Cechach divili, 2e na Morave jedi klobasy zapekane do bileho testa.

V techto dnech se objevily v jednom praskem podniku pirohy, pinene rozsekanSimi rybami a vejci. Prakka kuchyne je v trvalem v3"ivoji. Z Jugoslavie se rozgitilo do nagich hostincd maso peeene na roini, z Holandska sekane maso v kapuste, z Francie salat z Cekanky, z Anglie smagene derstve sekane veptove maso atd. Odbornici soudi, k se tak ptizpiisobujeme novYm potadavkam na geho Zivota. Puvodni deska strava byla selska. Byla vydatna a velmi syta, jak ji pottebuje telesne teke pracujici dlovek.

Tato strava je v gak pomerne jednoducha, zbytedne vydatna pokud jde o svalovou energii, ale neupina, pro dloveka nervove vyderpavaneho. ivot je pevnost.

Napoleon.

•

Pfepracovani president'.

E SpojenYch Statech skoneila volebni v kampan o pkigtiho presidenta a v novinach se objevuji irvahy, 2e jen pomerne mladi muZi mohou snesti tihu odpovedneho iftadu, jak'm je presidentstvi SpojenSrch Stattit. Avtak tyto iwahy se nezakladaji na pravde, pravi William Hard v kvetnovem disle Atlantic Monthly. Adkoli neni pochybnosti o torn, k president SpojenSch State, zrovna jako ka2dS7 jinST =2, se mete upracovati k smrti, jestlik si ptibete riizne povinnosti, ktere mu jeho tad neklade na bedra, presidentskY' Mad Spoj.

Stattit neni tak te2kSr jako postaveni ministerskeho piedsedy v nekterSich evropskSrch zemich, ani tak vysilujici, aby mohl znidit zdraveil° mute bez ohledu na jeho vek.

Ministergti ptedsedove na evropske pevnine i v Anglii museji Celit ustavidne kritice a zapasit o sv-dj politickS, Zivot v parlamentech, kde jedina poralka automaticky znamena ztratu politicks moci. Museji Celit kousave a obratne kritice inteligentnich politickSich odpurctit a v dillehtYch vecech jim osobne odpovidat. AmeHeti presidenti naproti tomu nemuseji sveho politickeho odpiirce ani videt, leda, k ho pozvou do Bileho domu. Jejich argumenty se mohou negkodne vybijet v dennim tisku a na tSr -denichtskov nfercih.

Spoledensky je 2iyot americkSrch presidentd daleko lehai net 2i.vot evropskS7ch politickch Ve SpojenSich Statech je president absolutnim panem Casu svSlch hosts; po vederni rozmluve, zachce-li se mu odejit na lole a skoneit svuj pracovni den, proste vstane se tidle a hosts sahaji po kloboucich. Evrop gi prenemaji takoveho kralovskeho prava propougtet svoje hosty bez ohledu na to, jak jsou unaveni. Obedy, spoleeenske nav gtevy a jine obtftne nezbytnosti vladnoucich lidi se odbSr ye Spoj. St. pozvanim do Bileho domu, ni--vaji koli jako v Evrope a Anglii ptijimanim pozvani zdomu. .01ovek maze ovladati podet pozvanYch hosti, ale nee° jineho je, ma-li je ptijimat, zvlagte kdy2 mnohe z nich nemide odmitnouti.

JedinST z poslednich presidentd SpojenSrch Statd, jen2 se zhroutil pod ti21 presidentskeho idadu, byl Harding, a ten se zhroutil proto, ze ke odm ittednim povinnostem piipojil mnoho soukromStch obchodnich zalditosti. Woodrow Wilson zemtel, protok se angakval jako yedouci diplomat na Pati2ske mirove konferenci a jako nejvyggi vSTkonnSr Utednik ye Washing tone. Ostatni presidenti docela dobie snesli tech te2ISTch sedm let vlady. Theodor Roosevelt odjel lovit Ivy do Afriky po slo2eni presidentskeho tittadu. Taft, Coolidge a Hoover nejevili zajiste 2adnS7ch znamek pteddasne staroby, kdyt opougteli postaveni adoptovanSrch ()tell sve vlasti.

Mo2no ovgem rici, 'ae starost, spojena s o gettovanim nemocneho prtinnyslu za hubenSrch let, kdy dloveku gtekaji v patach vetitele a akcionati, je vetgi, net jakou vy2aduje presidenthy podil na narodni odpovednosti v dobach normalnich. Avgak od roku 1929 vyskakalo u2 mnoho velkS7ch podnikateld z okna, ale ani jeditV president Spojer&h Stattit. Dale nejeden finandnik zemtel z pene2nich starosti v dobe krise, ale 2aanS7 president.

Kdyby president konal v gechny prate sveho resortu, jiste by se brzy upracoval k smrti. Ale prase proto ma svoje statni tajemniky, kteii rids narodni zalaitosti, 2adaji presidenta o radu pouze v dillehtYch rozhodnutich. Presidentsky Mad SpojenYch state neni mueednickym nybr2 jen vYkonnYm ttadem.

To je tak. .8e1 tatinek se synaekem po ulici.

"A, tati," pta se synadek, "jak to ptijde? Tadyhle visi tolik anten, ale nejsou stejne. Na jednech visi drat tendi, na druhStch tlustgi.

Prodpak?"

Otec se zachmutene diva na anteny, ptemS rgli, bada, a2 nakonec propovi: "Jo, to je tak. Ty tlust gi draty jsou pro nahluchle, vig?"

Kurakovi pfisobi doutnik nebo cigareta dvojnasobnou radost, jsou-li dobie zabaleny a — dostane-li je darem.

0 krise tifednich ienskfrch tituti ESKA akademie lied a umeni rorte gila pied Casem otazku utednich 2enskSTch titu10, o kterS7 se zakopavalo v ministerstvech pH jmenovarni 2en na vy ggi mista a viibec v dennim iftednim styku. V poradach se odbornici shodli na nazvech, z nich nektere ptekvapuji originalnosti. Celkem uz jsou vgity tituly doktorka, adjunkta, akcesistka, aktuarka, asistentka, aspirantka, ale pfekvapuje jiste ba g -tfkadvors,kteumsilo2adtmnisterstvo zemedelstvi. Budou ieny elektromonterky, elevky, ale ta, ktera vystuduje zememetidstvi a bude mit k tomu opravneni, bude se tkedne jmenovat geometra. Do po gtovni spokitelny jednou snad nastoupi pani Ci sledna guvernerka, aeli nebude sedet na ktesle dnegniho guvernera Podkarpatske Rusi. Ze statnich lebude vyhanet houbate hajna, ze statnich statka hospodakka, kterou bude chodit kontrolovat inspektorka a poueovat instruktorka.

Mnoho Zen se uplatni v technickYch slugbach jako inZenYrky, v kancelatich kancelistky, na hradech a zamcich klienice, do knihoven ptijdou knihovnice, k policii komisakky Kontrolorka prohledne spisy po koncipientkach a koncipistkach, v tiskarnach budou hledat chyby korektorky. Lekatka a lesni jsou na torn nyni pomerne lope neZli lihovarnice, ktera ma starosti, co bude s lihovou spolednosti. Manipulantka a metieka budou mit mnoho starosti, k nim pHjede na nav gtevu pani Cl sledna ministra. Ministra bude vidycky ptisna, kdegto pani ministrova, (Zena ministrova) laskava.

Mistoteditelky a mistotajemnice u2 jsou vgite, ptivykat si budeme titulu ministryne. Naddozorkyne, nadhajna a nadlesni v obecnich slutbach budou slugebne podtizeny namestce starosty, ktere bude podlehat i nadrybni. Zvla gtni povolani bude mit pegadka, pojezdna a polesna. Ptednostka na draze bude xi/ taky brzy, ale jests si asi poekame na presidentku. Radkyne snad u2 nekde jsou, mnoho je tidiCek, merle sadeckYch. K Cetnictvu snad geny nepujdou, ale nazev tam pro ne maji: straimistryne, zatim co v policejni sluZbe by mohly byt stratnieky, v dilnach strojnieky. Na jatkach budou pracovat veterinalky. SmutnY osud kyne genam vykonavatelkam. Nikdo jim ten titul netekne.

SVET ZA STO LET — PLAN AMERICKE VEDY Profesor Thyndall Franck z Pennsylvanie uvatejnil prase plan "stoletky", o jehoz uskutedneni se ma pry postarat veda. StoletS7 plan ma celkem dvanact bodt, ktere se rovnaji dvanacti po2adavktm na vedu. Doba lidskeho tivota se ma prodloutt na primer jednoho sta let.

Je tteba nalezt rychlS7 a itdinnS T prosttedek na ledeni rakoviny; venerickSrch nemoci a jinSlch chorob. Vgechny pocity bolesti se mail potlaCit. Cesta kolem sveta ma byt uskutednitelna ve 24 hodinach pti zajigteni naproste bezpednosti.

ElektrickSi proud se ma ptena get bezdratove, ani ph tom vznikne ztrata energie. Vysilaci a pkijimaci ptistroje rozhlasove nemaji byt vet& kapesnich hodinek. Veda ma umoinit testy na music pomoci meziplanetarnich cestovnich prostkedkii. Dokonale umele slunedni zateni je dalgi podminkou stoletky. 2eny si budou musit umet zachovat mladistvou krasu al do nejzazgiho start. BarevnST, plastickS7 film neobydejne podobnS7 skutednosti a vynalez novStch omammich a utigujicich prostiedkil jsou poslednimi dvema body stoleteho planu, o jeho2 uskutedneni profesor Thyndall Franck bojuje.

Ve zbytcich starovekeho mesta objeven gallskY mlfn.

Ph vykopavkach stareho gallskeho mesta na Malem Hradisku na Morave byly v poslednich dnech mezi pevnostnimi hradbami nalezeny zbytky velkeho kamenneho m1S7na. Ve mbine bylo tticet kamennSrch drtidel obili. Byla tam take nalezena sttibrna mince s bSrekem. Je to jeden z nejcennej gich ptedmetu letos tu nalezenYch.

grant I

diedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Organ of Slavonic. Benevolent Am. Official . cia.tion of State of Texas.

R.EDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers eJECHOSLOVIK PUBL. CO ..

West, Texas Predplatne 65c roen4. Do gtare vlasti EARS roene.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Miserly adres zasilaji se do Hlavni readovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, peedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vectnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Dneini deti vidi svet jinak. Nate tadove knihovny postradaji vetti zasobu knih pro deti a jestlite nejake maji, nejsou tyto dcbre, t. j. pro ditky vhodne a utiteene. Tet rodiee, kupujici detem knitky (byt' anglicke) podle sveho vkusu, musi si uvedomit, mezi detstvim jejich a detstvim nynejtich (let uplynulo mnoho let, vypinenSTch pronikavS7m pterodem lidskeho mytleni. Nesmime zavirat oei pted pravdou, te dnetni dite je ye svern chapani mnohem realistietejti (vecnejti), net jsme byli my a vytaduje odraz sveho mytleni take ye svS7ch knitkach.

Dutevni dobrodrutstvi vynalezcu a zazraky techniky je ptirozene musi zajimat vice, net vybajene ttesti ze sveta rytitil a princezen.

Dnetni vychovatele stavi se zaporne proti pohadkam, site se dotVkaji citove stranky detske dute, dle ideologie pohadek vtak postradaji smer piilis utlechtilST. Je pravda, to hrdina v pohadce byl vtdycky vzor vtech cnosti, aekoli eerno-bile, charakteristika postav neuei rozlitovat lidske povahy. Jake, ho vtak dekala odmena? Dostal princeznu a s ni pill kralovstvi.

Tedy Honza, John, Elmer atd., kteti zadali svrij tivot nicnedelanim, svou neptilit sympatickou vychytralosti protli sterSTm nebezpedini a nakonec skoneili zase tam, odkud nemuseli nic delat a mail se dobie at do smrti. V pohadkach jevi se hmotatskS7 smer minule epochy, oslavove,ni penez ne vtdy pracne vydelanSrch, ale nikdy se neukazuje prase ttesti v praci. Postavme vedle toho moderni detske romany, ku pt. takoveho Holana, Kastnera a pod. ttenat je uvaden do sveta technickS7ch dobrodrutstvi a lidskSrch vztahti, ptedvadeji se mu pravdive ptibehy anebo aspori vSrmysl se zdanim skuteCnosti. Neni v nich nabubteleho slohu a jejich osoby jsou lieeny tak, aby si je deti mohly 'give ptedstavit. Rodide i knihovnici by meli hledat knitky, odpovidajici ne jejich vkusu, ale pottebarn malSrch dtenatt. Vyhnout se tem, kde zbotriovanim penez site vzbuzuje detskSr odpor, ale protote potteba eteni je u ditete velka, z nedostatku jine knihy piijme i takovou, ktera mu nevyhovuje a podvedome daji na sebe sobit vice, net se nam zda. Naopak, pravdivou knihou se spoledenskSrm smerem se naudi pat zjevy kolem sebe, logicky je citit a chapat v nich Ptieinne souvislosti. Namitnou mnozi etenati: a kde vhodnou detbu pro deti lze opat:':it a ktere knihy? Ve zvettenem organu redakce bude teto zaletitosti venovat vice pozornosti a ochotne poradi, jako knihy radno pro ditky do tadoch knihoven opattiti a kde je Ire objednat.

Presidentova testa dobre vide do latinske Ariky mimo mirovf7ch snah i zemery hos:,0datske, obchodni a finandni. Latinska Amerika dluhuje investortim Unie asi tit a pill billonu dolar0, (ramie akcie, bondy a pod.), u vlad a politick3"Tch odvetvi maji amerieti vetitele daltich bondri za bilion a pill dolarti, z dehot asi 60 procent je defaltovanSTch (prot1S7ch). Je jisto, ze i tento problem byl presidentem a delegaty mirove konference pfettasan a snad C6 sterns t'eten. Anglioti penetnici, povatovani

vEsTNIK za nejchyttejti na svete, piljeuji verohodnemu dluiniku dvakrat i ttikrat a tato politika se jim vyplaci — pornaha k rozpeti anglickeho obchodu. Poskytne-li Unie dosavadnim dlutnikarn dalti ptijdky, tito se postavi na nohy a budou schopni dluhy uplacet, arnericky obchod v Jitni Americe se rortiti.

"Pernikova chaloupka" na, StedrY den. Rotkotna, zpevohra — pohadka Humpernickova "Pernikova chaloupka" vysilana bude rozhlasem NBC ye etvrtek ye dye hod. odpoledne co prvni v serii sobotnich rozhlasa zpevoher Metropolitan Opera Co. v New Yorku. V zapeti v sobotu 26. prosince ye 2 hod. odpoledne nasledovati bude jako katdou sobotu po to nektera z vYznaenYch oper svetovYch skladatelti a nastojte, mezi nimi i nate nesmrtelna "Prodana nevesta" v idealnim obsazeni jejich vdeenYch Kdo mat radiovY ptijimad a sobotni odpoledne volne, jak nadhernY dutevni poZitek se to skYta. Upozornujeme na "Pernikovou chaloupku" rodiee, snatici se jejich ditkam nalezti zabavu, pou'Oeni utlechtile. Dejem "Pernikova chaloupky je prostonarodni pohadka, hudba Humpernickova jest srozumitelna, libivd a nejvYt deji ptilehava. Rozhlatovatel pied katdYm jednanim poda nasluchaeurn srozumitelnY vYklad deje, Clint tito vedi, oe se v nepterutenem proudu zpevu a hudby jedna.

0 nes pro nat. NovY pokladnik nati Jednoty br. Franta B. Steiner prodelava se svoji rodinou t. tYden stejnou turu, jako potadatel sameho tYdne — pied etykrni roky. Stehuje se na nova piisobitte, do noveho domova, mezi rodaky, zname-nezname. Co tyto tadky ertam, v Dallas se bali, sklada, pomaiu bude nakladat a o stehovani se pravi, ze "nekolikrat stehovat je jako jednou vyhoiet". Dallaska krajanska obec ztrati dobre eleny, tad Pokrok znameniteho einitele, spolkove snateni — a v Dallas je celoroeni, planovite — agilniho pracovnika.

Nedavejme vence, chvaloteCi at po strati, podejme kytieku zasloutilYm za tiva. Komu test, tomu test! Neni to z me strany servilnost, podkutovani. Toliko obdiv a uznani prate a to br.

Steiner pro natl. vec rodovou, na ge Bratrstvo, osobni dobro velke lady krajantit vykonal dosti. A bez naroku na jakoukoliv poctu, odmenu.

Nastupuje dtiletitY utad, pro kterY ma tadouci schopnosti, dostane se do tivlu, jet je mu takotka soli tivota — spolkateni, snaha a pede o krajanskou bratrskou organisaci. Tot, mejte se v novem mists dobre, z yyknete si v novem prostiedi co nejdtive a Tobe, kozaku osttilenY, zdar uptimnemu snateni! — Hotove pfekvapeni zpusobil potadateli v nedeli nahlY vpad br. neetnika Ed. L. Marka.

Vracel se z testy ittedni v Abbott a zastavil, jak obyeejne — na chvilffeku. Nedal se na tadny zdrtet na yeeeti, spechal domt, kam dorazil nepochybne k pulnoci. — Jak se mime divat na Span6lskou revoluci?

Co odpoved' na dalti dopis ohledne \Teel ve 8panelsku, jejt nemitteme uvetejniti a pro spravne pouaeni natich etenattit, ptirr-ttime dalti vysvetleni hanebnosti, ktere provadi mezinarodni reakce na fleet tpanelskeho naroda, aby se obohatila na iikor tivotni Urovne tirokYch vrstev lidu. Za cizi penize a pro cizi zajmy se cola zeme promenuje v knave ssutiny, barevne hordy, proti nirnt 'cited nekolika lety se vyhlasila svate. valka, pobijeji legalne a po tisicich obeany, kteti onu svatou valku financovali a nesli. Za cizi pomoc se nabizeji a prodavajii kusy gpa,nelske zeme. Nebudou-li nekteti etenati vetit natim slo ytilm, uveti snad svedku, kterY v katolicke revui tivot ukazal na bolave rany gpanelskeho tivota. Jest to tpanelskY jesuita Jose de Laburn, kterY ye vetejnYch kazani rozebral ptieiny. ktere k bide tpanelskeho lidu vedly, a navrhl dve zasadni opatteni: "Ptedne dnetni rozdeleni bchatstvi je nesoraved.live. Aby rozdeleni bchatstvi by lo Ire Udinneji provest,.musf.rne pracovati k tonyu, aby byl uskuteenen vetti poeet malYch drtitelu ptildy, aby co motna nejvice lidem byla, ptidCleno pudy. Na zaklade vyrovna yalici surayedlnosti. Kdybychom to byli yeas udelali, nebylo by nasilneho vyvlastnovani. Ede je zeme rozdelerm,-neni hromadne bidy. Musirne dati delnietvu podil na vYnosech podnikii priimyslovYch a obchodnich. Zde musi oodnikatel spo-

Ve sttedu, dne 16. prosince 1936. lupracovati se statnim socialnini Zakonodarstyim. Neni jineho prosttedku — net to bohati se vpravi do toho, aby bohatstvi uzivali opatrneji. Nebude-li ye '8parielsku spinena tato podminka, nebude v teto zemi klidu." Mute pazemkovou reformu a tadne socialni zakonodarstvi provest general Franco, jent revoluci organisoval a vede v cizich zajmech zahraniene politickYch a za finanani podpory velkostatkait a velkoobchodnikii? Da se na prstech vypoeitat, jakY bude dalti vY yoj 8panelska, nebudou-li spineny zakladni potadavky demokracie.

Reakce, kterou ptedstavuje dnetni revoluce generalt a velkostatkatri, nebude net prribojni kern boltevictvi. Obema temto vSTsttednostem mute udelat konec jen vlada demokracie, soci- ' dine i hospodatsky pokrokove zakonodarstvi.

Ani ruda, ani zlata, Internacionala nenesou blahobyt a mir. Z rozvratu se vtdycky rodi a v rozvratu take umiraji.

Listopadove narodni volby znamenalY pielom politicks ideologie (vyvijeni pojmri) americkS-ch obeanri. Velike socialni reformy, ktere president Roosevelt meal provadet, nejen strhly na jeho stranu tiroke vrstvy lidu, ale ziejme! take piesvedeily celou veiejnost, to nelze dale setrvat p •i systimu hooverovsko-kapitalisticke — dobroeinnosti, — ktera pienechava, socialni • peel blahovuli nekolika milionai u, vykupujicich se zlomkem obrovskSrch ziskii.

Zdravici z Chicaga zaslal nam br. Simon Rokusek, statni ptedseda tan Z. C. B. J. v Nebrasce. ZasloutilY spolkovY pracovnik dlel zde v let?,> na prazdninach a po dva dny sledoval na g sjezd v East Bernard, o Cemt se poehvalne vyslovil. Vzpominka s pozdravem nas zajiste velmi pote'Sila. Diky!

Mantelstvi je vac ping vaina, net aby se bralo tak na lehkou vahu, jako se dnestel deje.

Mantelstvi, jako mnoho dilletitYch veci dnes, ztratilo u nova generate sviij velikY ideal a tim se zvrhlo. Oproti modernimu mantelstvi za zkoutku stoji stars' ideal mantelstvi, v neni jeden rnu2 jedna g' ene zastava, po ce1Sr 2ivot vernST, a kde jedna Zena jednomu mu2i po ceIST Zivot zachovava, vernost. Je to jedinS7 porner, kterSr mute byt opravdoldm spojenim mute a teny. KatdY jinY pouter ptipravuje bud' jednomu nebo druhernu, be vettine ptipadit obema stranam bolestne zkiamani, urati lidstvi a jejich potomktim ptinati utrpeni a uraky vteho druhu. StarY ideal mantelstvi ptinati nekoneene vic, v nem lze nalezti vtdy cosi, co poyznati nad 17ecky trampoty tivota a de, silu k spolednemu usilovani. Proto by men Tide s vet& svedomitosti a vedomim odpovednosti lu gtit otazku vstupu do mantelstvi.

Listarna. Br. K. L. Americka iistava ma pro dva ittady, presidentskY a ministerskeho piedsedy polite jednoho zastupce,'kterYm je president. V rukou presidenta se soustted'uje skuteena vYkonna vladni moc. President jmenuje vysoke vladni utedniky, vyslance a zejmena eleny nejvyttiho soudu, sjednava a podpisuje zahranioni smiouvy, je vrchnim velitelem namotnictva a vojska, mute poutiti vojska i v ptipade stavek, katastrof Ci nepokojtit, 'mate take navrhovat zakony. Ma take pravo veta t. j., mute zamitat zakony, na kterYch se kongres usnesl. Pies to vte neni na g president vgernocnYm panem. Jeho poselstvi kongresu mohou poslanci a senatoti odmitnout, jim navrtenY zakon, ttebas kongresem schvalenY, mute prohlasit nejvytti soud za neitstavni a zrutit, stejne jako mute kongres po druhe odhlasovat kterY president zru gil. Jak znamo, tyto motnosti za prvni lhtirty Rooseveltovy se vyeerpaly: Poselstvi o neutralite senat pozvolna, ale dtitkladne rutil, presidentem zamitnutY'zo.kon obonusu vysloutilcum odhlasoyal kongres znoYu, farma,tskY zakon AAA a NRA nejvytti soud prohlasil za neUsta y ni a tim je porazil Dopiniti natikonstituci,nebo zru git jeji ustanoveni je proces obtiZ,rtY, diTautiY a tiesnadnf7 . Od r. 1789 so to stalo as p petkrat: kdyz bylo zruseno otroctvi, zavedeno volebni pravo ten, nafizena a po letech zase zru'g ena prohibice. lir.2r os. R. President Roosevelt je znalcem evropskYch pomertit, ptitelem spoluprace vtech mirumiloy nYch a hlavne demokratickYch naroVyzvedarne, to je take znalcem dejin deskoSlovenskeho naroda a ptitelem 6s1. republiky.

Ve stredu, dne 16. prosince 1936.

12- RAL Edward VIII. vzdal se trunu, aby mohl I.jfti za hlasem sveho srdce a oteniti se s Amerieankou pi. Simpsonovou. Jeho nastupcem stal se bratr, vevoda z Yorku, kterSr ptijal jmeno Jiti VL. Nejvetti moderni romance vyvrcholila ye etvrtek min. tSrdne, kdy Edward podepsal historickou listinu abdikaeni a v patek po radiu oznamil hotovou vec milionam obyvatel Britanie a jeji dominii, jako celemu svetu. Strohdr mi slovy v kratti keel oznamil vetejnosti, to tetka btemena vladate obrovskeho imperia by nemohl nesti bez milovane teny, to sve odhodlani vzdati se trimu &inn ze sve y ule, bez natlaku kohokoliv, to opoutti doeasne rodnou zemi, nabizi sve slutby jeho Velieenstvu Ji •imu VI. i vlasti, kdykoli bude volan. Po 10 mesicich vladateni sveho trunu, Edward jevil klid a uleheeni. Ihned se ptipravoval k odjezdu do cizmy — snad 8vSrcarska. Fired abdikaci dotel Edward k dohode se svdrm bratrem, vevodou z Yorku, kterou novdr kral se zavazal, nebude klasti ptekatek siiatku, jakmile pi.

Simpsonova dosahne rozvodu. Panujici kral ma totit die britske fistavy pravo vetovati jakSr koli plan shatku kterehokoliv elena kralovske rodiny. Abdikace krale Edwarda vyvolala samortejme po celem britskem imperiu obrovske vzruteni. Tvrdi se, to zamdrtlenSi shatek s Arneridankou byl toliko jednou z mnoha pro net Eduard byl donucen k vzdani se trithu. as ptinese, jake motivy, pikle a pletichy byly v zakulisi.

Pani Ernest Simpsonova a podekovavti se kral Eduard VIII. byli ptately ut po nekolik let. Pochazi ze prastare rodiny WarfieldU, jejicht pfedek doprovazel v roce 1066 slavneho Vilema Dobyvatele, kdyt ptistal u btehti dnetni Anglie. Jeden z jeho pirimSrch potomku, Richard Warfield, odplui v roce 1662 do Marylandu jako jeden z prvnich kolonisatoril Sev. Ameriky. Zalotil tu americkou vetev rodiny Warfieldh, z nit pochazi i pani Simpsonova, ktera jit v diveich letech slynula krasou a eleganci.

Jmenovala se tehdy Wallis Warfieldova, v roce 1916 provdala se za leteckeho dtstojnika Spencera, s nimt Lila 9 let. Pak se dela rozvest a za tti roky si vzala bohateho rejdate E. Simpsona.

Exkral Edvard, dokud jette byl princem WalleskSrm, setkal se nekolikrat s pani Simpsonovou v rtizndrch evropskdrch laznich. Brzy byla krasna, Ameridanka zvana na vtechny testy princovy a kdy tento nastoupil na anglickdr trim, byla fitedne zvana na vtechny dvorni slavnosti a dostihy. Doprovazela dokonce krale na jeho nedavne ceste po Sttedozemnim moti.

Prinnysl rortati svoje kola v posledni dobe stale rychleji. Ve vtech odvetvich se pocit'uje nedostatek odborndrch delnikil a je poptavka i po neodbornem delnictvu ye velkom priimyslu.

Podniky na pino zamestnane narychlo svoje zatizeni, takte se lepteni ptenati z jednoho oboru na druhdr.

We Filadelfii oznamoval nakladatel v novinach, to vydal knihu, v nit je chyba tisku. Kdo tu chybu najde, dostane odmenu $25,000. Za tdden prodal 175 tisic knih po 1 a pill dolaru a wypla.til jednomu vylosovanemu tt'astlivci skutedne $25,000.

Z natizeni ministerskeho ptedsedy Goeringa budou v Nemecku v ramci etytletky soustavne a fitedne sbirany pomyje a kuchyriske odpadky pro vdr krm vepit. V katdem dome bude postaven rude nattenSr sud s napisem "Boj proti zkaze". Do sudu museji vtechny hospodyiiky skladat vetkere odpaxlky zeleniny, slupky s brambor, pomyje atd. Obsah sudu bude denne prohliten, ttiden a odpadky budou odvateny do velkeho svineiku, zatizeneho pro nekolik tisic vepth. Dosud si chovatele veptu odpadky z dornacnosti odvateli, ted' to maji zakazano.

Presidentova navtteva Jitni Ameriky sledujici politiku dobre-ho sousedstvi vynese die pozonavatem &dare a Mayne nasledujici etyti vy"sledky: Mirovi dohorla 21 amer. republik a odpor proti zasobovani valeendrin materialem zemi valku vedaucich pbvede k zmirneni, ne-li Upinemu zastaveni evropskeho patrneho sklonu k valce. Mezi Spoj. Staty a latinskSrmi republikami dojde k upevneni ptatelskSrch stykt. Obchodne Unii bude umotneno, aby znovuziskala jihoamericke trhy, kde vuei Soustati panuje nyni ptatelske ovzduti. Jiste celni pirehrady budou pravdepodobne sniteny. Konedne silne

VESTNtK

Zpravy z posileno bylo hnuti k vSrstavbe vteamericke silnice, jet by vedla na vzdalenost 10,000 mil z Fairbanks na Aljatce do Buenos Aires.

Z nevatnosti k domu zastupcil obtalovan byl velkoporotou Distriktu Columbia dr. Townsend a dva jeho pomocnici dr. Wunder z New Yorku a John Kiefer z Chicaga. Jak znamo, dr.

Townsend uratene odetel z mistnosti, kde ho vytettovaci vdrbor domu zastupcii vyslSrchal ohledne kolekce ptispevkil Cili, jak se s milodary chudeho lidu hospodatilo.

Posledni navttevu na ceste k domovu president Roosevelt v Montevideo v Uruguay, kde byl hostem presidenta Gabriela Terra pti hostine v presidentskem palaci. Pri svem ptipitku pronesl znovu piresveteni, to americkdrin narodinn nadchazi nova, era miru a spoluprace, z niz poplyne vteobecnSr prospech.

Administrate nouzovSrch praci (WPA) pokratuje v snitovani poetu svdrch zamestnanct, cot ale v nekter3"rch mistech se zle kritisuje.

Podet lidi na nouzov3ich pracich zamestnanSrch civil 1. tali 1936 asi 2,500,000 a nyni snituje se o 425,000 daltich, zahrnuje v to 250,000 farmazamestnalidch na nouzovSrch pracich v suchem postitendrch oblastech. Asi 60,000 bezzemkt bude piredano Administraci osazovani.

V kancelatich WPA bylo 1. zati 1936 zamestnano 34,934 lidi a poeet jich bude na Nov rok sniten na 29,934.

Nemecke podniky, jet pracuji na dodavkach pro Rusko, dostaly ptisndr rozkaz, aby si na nich daly co nejvice zaletet. Maji poutit nejleptiho materialu, dokonale jej zpracovat, ptesne dodrtovat dodaci lhuty, hetovat co nejmirnejti deny a poeinat si v kaldem ohledu vuci Rusum co nejochotneji. Nemecke vlade — i vyhlateni ktitoveho tateni proti boleteviktim — na Rusku velmi zalezi. Bylo to prokazano i tim, to Nemecko ochotne poskytlo Rusku bilionovS7 fiver pro sve dodavky a nedavno jej znovu zvdrtilo. Rusko sve dluhy plati velmi spray -nezlatmcivukromethddava Nemecku manganovou rudu, bez nit by nemecke zbrojovky mohly zavtit.

NebraskSr senator Burke hodla v ptittim zasedani kongresu navrhnouti dodatek k *stave, kterdm slutebni lhirta presidenta Unie byla by prodloutena na test let, ale bez prava na znovuzvoleni. Tato zmena byla by k prospechu zeme, nebot' president v prvni sve 11-itte nemusel by miti na zteteli svoje znovu zvoleni a v delti lhute sveho iitadovani mohl by pine vyvinouti sviij program.

Vice jak 100,000 delnikti bylo v zemi koncem min. tdrdne na staxce. Namnoze byla prate zastavena pro nedostatek materialu, kterdr zavody majici stavku, nemohly dodavati. Stavka lodnikii a ptistavnich delniku na pobteti Pacifuku trva a podili se na ni 37,000 mutt.

Kdyby si byl bdrvaldr kral Edward VIII. vzal "plebejku" za tenu — nebylo by to v historii Anglie poprve. Edward IV. vzal si r. 1461 vdovu Elizabeth Woodvilleovou, Jindtich VIII. vzal si Anne Boleynovou a Jindtich II. otenil se s laSr -valoutenfracouzskehLdviaVI.,kdyt tento zrutil sve mantelstvi na zaklade nesluenosti.

AnglickS7 kral-cisat ma ohromnou mac, aCkoli nedavni panovnici se neodvatili ji poutit.

Kral mute: rozpustiti parlament a nedovoliti, aby se opet setel; rozpustiti armadu, namotnictvo a letecke sbory; prodati lod'stvo; podstoupiti Cast dominii; povy'titi obeany nebo cizince do stavu Alechtickeho; prohlasiti valku kterekoli zemi anebo uzavtiti mir; rozpustiti kabinet a povolati vojsko, aby vymahalo jeho rozkazy. Anglickdr kral je zakonitou rovnovahou v briticke vlade. Zaruenje stalost a trvan- livost vlady a mute ptinutit parlament, aby si podinal podle jeho prani tim, ze jmenuje ministerskSr kabinet, anebo vSrkonny vdrbor parlamentu.

Podle novYch zaznamu padlo ye svetove ce 8,538,000 lidi. Z 19 milionu zranendrch podlehlo po uzavteni miru svSim zranenim daltich 15 milionu lidi. Odhaduje se, to je na svete dosud 4,247,000 yeterant. zranenSrch v posledni wake.

Strana 9.

Farmati die zpravy zemedelskeho odboru maji letos °pet vetti pkijem a site: v mesici tijnu tyto ptijmy dosahly $886,000,000 proti $802,000,000 v tijno minuleho roku. CelkovSr primer cen produkce zemedelske byl v listopadu t. roku o 12 procent menti net pied valkou, ale o 12 bon vytti net 'aired rokem.

DAverni radci presidenta Roosevelta mu odporueuji, aby potadal kongres o schvaleni zakona stanoyiciho tdrdenni dobu pracovni od 30 do 40 hodin. Jako diwod uvadeji: uzakoneni maximalni doby pracovni spinilo by alespoii doeasne mandat, dandr presidentovi lidem v narodnich volbach a ptiznivdr ku obnoveni delnickeho zakonodarstvi, obsateneho v aktu na.rodni obrody, jet nejvytti soud zrutil; tento zakon dal by presidentovi a jeho radctim ptiletitost rozhodnouti, bude-li jeho program na ipravu mzdy, pracovni doby a delnickdrch pomevytadovati dodatek k *stave ku zajitteni jeho platnosti.

Abdikace Edwarda VIII. potkodila klenotnicke firmy v Jablonci (Cechy) o dva miliony KC ($71,600). Kolem jednoho sta delniku po tadu mesicu vyrabeli rinne umelecke drobniistky s monogramem odstoupleho krale, jet mely bdrti dodany anglickSrm obchodum pied 15. prosincem, od kterehot dne na dovoz ptedinetti urder&h ke korunovaci bylo clo zv3"rteno.

Min. soboty dosatena byla na vteamericke mirove konferenci dohoda eili schvaleni navrhu delegate Spoj. Stattl pro mir a bezpeenost.

Smlouvu podepsali at dosud delegati Sp. Stitt'', Argentiny, Brazilie, Mexika, Cuby, Guatemaly, Nicaraguae, Chile, Peru a Uruguaye. Zahrnuje tyto stetejni body: Bude-li mir amer ohroten, americke vlady zahaji vyjednavani pro vytizeni sporu cestou mirovou; v padu valky mezi amer. zememi republiky americke zahaji vzajemne porady k zamezeni rortiteni se zapasu; v padu mezinarodni valky v zamoti, jet by ohrotovala mir americl*h republik, signatarni vlady zahaji porady ohledne test a prosttedkh zajitt'ujicich jim zachovani miru; nebudou-li americke spory vytizeny ptimdrm vyjednavanim, budou ptedany arbitratnimu tizeni. Vteamericka konference bude skoneena 23. prosince a v jeji zavereene schtzi budou podepsany vtechny dosatene firriluvy.

V sobotu 17. prosince prohlaten byl kralem Britske kite vevoda z Yorku — Jiri VI., mladti bratr odstoupleho Eduarda VIII. Za ptislutnSrch obtadil novdr panovnik slotil ptisahu a prvnim kralovskYm ediktem udelil odstoupivtimu krali titul vevody z Windsoru. Ohroinne davy lidu provolavaly novemu panovnikovi vu, ze vtech dominii dolly telegraficke projevy loyality a gratulaci.

Rada, socialniho zabezpedeni poukazala min. soboty ptidel federalni vlady na prosinec v Casti $735,000 texaskemu fondu starobni pense.

Nasledkem zneni zakona, die nejt spolkova vlada ptispiva na pensi dolar za dolar a nat Texas nema prozatim postaeitelnSr ch pellet pro podporu pottebnYch — dostavame z Washingtonu toliko polovinu oast, Aka je nam z celkoveil° rozpoetu ptiznana. Pense $15 mesiene poskytovana je p •itomne 98,000 Texasantim.

Poslanec Sam Hanna pods ptitti zakonoclarne navrh na zruteni Rady kontroly lihovin. jejit fikol by ptevzala komise vetejne bezpeenosti. Utettene penize ptitly by fondu starobni pense a kolekci likerni done mohla by s maldrin vydanim potidit fitadovna kontrolora. Bude tet usilovat o zmenu likerniho zakona, aby byl v restaurantech a pivnicich dovolen prodej silne na tloudky. "Ve vettich mestech se tloneky tmahem prodavaji", — pravi legislator Hanna — "a provinilce usWedeiti nelze."

Na otazku, ptedlotenou vetejnosti Institute of Public Opinion: Jste pro vladni pujeky bezzemkum na levny *rok a dlouhodobe splatky, hlasovani vyneslo 83 procent pro a 17 proc. proti. K -daft' otazce: jste pro omezeni moci nejvyttiho soudu?, hlasovano: 41 proc. pro, 51 proc. proti. Koneene: mel by nejvytti spolkovdr soud zaujati liberalnejti stanovisko pH posuzovani zakonti Noveho hdelu? demokrate odevzdali 80 proc. blast pro, republikani 78 procent proti.

vtbs

Strana 10.

Na Kiliovatkich Zivota ROMAN Napsal Joia Musil.

(Pokradovant) s nazory, te zemedelskemu delnikovi P nepatti do rukou noviny a kniha, pryd s nizorem, te on je neco mene cenneho net selsynkove a dcery. S radosti kvituji, vzali jste nas mezi sebe a da,vate nam motnost eastniti se prate za leptim ptittfm vesnice.

Bud'te ujitteni, to vas nezklameme a budeme svorne s vami spolupracovat. Nati spoledne praci zdar!" temperamentne mluvil Vladimir.

"Zdar!" ozvalo se z mnoha hrdel a v mistnosti ozval se boutlivST potlesk.

Ptedsedajici podekoval Vladimirovi a ujistil ho a vtechny ty, ktere do organisace ptivedl, ze jsou vtele vitani jako nejlepti druhove a drutly.

Pak bylo hovoteno jette o rianSTch vecech tS7kajicich se organisace dotinkove slavnosti.

Stella Hovorktt navrhoval, aby k nacvideni dotinkove slavnosti byl ptizvan mistni uditel, kterS7 pied nedavnem do vesnice byl ptidelen.

"To by tlo asi tetko, ponevadt jsem ho jit dal o spolupraci a nevidel jsem u neho valne ochoty. 8koda nateho dobreho uditele Palenskeho, kterS7 ptes to, to pkinesr si valky tetkou chorobu, rad s nami pracoval. Co divadel a pisni s nami nacvidil!" pravil ptedsedajici Vincek Sochora.

"Promluvim s nim — snad si da ozval se Vladimir.

"To mutes," pravil Vincek.

"Budeme videt, co se da delat a kdy' by snad odmitl — pokusim se o to sam," del znovu Vladimir.

Vtichni ptitomni divali se na Vladimira s netajenSun obdivem. Jeho energie a raznost jim imponovala. Plynnost a ptesveddivost jeho mluvy zanechala v nich hlubokST dojem.

Anetka divala se na Vladimira taktka s utajenSrm dechem. Svetila se take jit s yjim drutte Vladimir studoval a te byl v tirade.

Byla na Vladimira hrda, a mela radost, ze je u nich.

Schuze byla skondena zapenim narodni Aisne.

Pak se vtichni vyhrnuli na naves, kde se rozetli.

Hoti ptidrutili se katdS7 ke sve divce v nadeji, ie se jim podati uloupiti y e stinu nejakou to hubidku.

Jindra s Anetkou ziistali sami a pomalu tli domti. Kdyt dotli ke statku, seznali, to vrata jsou zavtena. Udinil tak patrne pohimek, kdy se vracel s vederni toulky v domneni, to vtichni jit spi.

"Zatludu na okno," tekla Anetka.

"Toho neni tteba, sledno Anetko. Zbytedne byste rodide budila. Mateme jiti pies zahradu zadnimi vratky," del Vladimir.

"Bude tam otevteno?"

"Kdyt nebude, tak otevtu. Zkusil jsem to jit nekolikrat, kdy' jsem se zdrtel mezi hochy."

"Tak tedy pojd'me."

RYo

Aby se dostali na zahradu, museli obejiti nekolik staveni a zahy na to ocitli se za vesnici.

Dech letni noci ovanul jejich lice hotici rozrutenim.

S o li vedle sebe beze slova — bah se promluviti, aby nerutil posvatne ticho a tlukot syYch srdci.

Tak prisli at k zahrade.

Vladimir otevtel dvitka a ustoupil, aby Anetka mohia projiti. Pak zaviral.

Anetka stanula tesne vedle neho, optela se o tydky a zahovotila: "Jaka, to krasna., nadherna. noc!"

"Mate pravdu, sledno Anetko. Krasna a nadherna! V takoveto chvili dlovek citi, jakoby ptiroda mluvila k nemu s y STin pravS7m hlasem, jemut rozumi jen ten, kdo je s ni v tizkem styku. V takoveto chvili zapomina dlovek na svou

existenci a jako by spUval s tajemnou krasou pkirodY. Hle, jak nooni vanek vini oseni! Jak jisk • i se krUpeje rosy v mesidni zati! Tetko se mu bude louditi s timto krajem," promlouval Vladimir a zahledel se snive do kraje.

"Prod byste se loutil?"

"Prod? Ponevadt ptijde jednou doba, kdy z vateho statku budu musiti odejiti. Bratr se vrati a ja pak budu zbyteenSi." "Bratr se vrati — snad, ale prod vy byste byl zbytednY?" "Protote, te se vat' bratr vrati, nebudete deledina pottebovati — — — "Vtak natel byste jine misto zde y e vesnici," dela Anetka. Pocitila jakYsi strach, Vladimira ztrati, at se bratr vrati.

"Nebudu jit jine misto hledati. Tam by mi neco chybelo, co je mi nade vte drahe. Odejdu pak daleko a ponesu s sebou ty nejkrasnejti vzpominky a piece budu odchazeti s bolesti," hlasem prochvelYin smutkem hovoiil Vladimir.

"Vladimire, co je to s vami dnes. Prod hovokite o odchodu? A prod byste odchazel s bolesti?" ptala se Anetka a patrave se na Vladimira zahledela.

"Chcete to vedet?"

"Chci."

"Budu ochazet s bolesti proto — ponevadt ztratim vas. Sledno Anetko, ve vas poznal jsem divku, o jake snil jsem celY sviaj tivot. Vy jste jina, net ty namalovane a beztivotne loutky, ktere jsem potkaval v mestech. Z vateho katdeho pohybu, katdeho slova je ztejmSt tivot.

Snad je to ode mne troufalosti, vy se budete na mne divat jako na drzeho smelce, ale musim y am neco tici." Vladimir vzal Anetku za obe ruce, zahledel se ji up • ene do odi a pak pokradoval "Anetko, miluji vas. Vy jste to, ktera jste dovedla v mem srdci rozez y udet strunu lasky, o nit mel jsem pochybnosti. V mem neklidnem nitru vzplanula laska k y am a napinila mne ttestim. Ted' poznal jsem teprve, jak krasne je to, miti nekoho rad a pro neho zasvetit vetkere svoje tivotni snateni. Tot' nej y ytti vrcholek lidskeho ttesti. Casto cele vedery prostal jsem na zahrade op • en o strom a snil jsem o tom, pak by to bylo krasne, kdybych vas mohl milovati a kdybych vam svoji lasku mohl dokazovati skutky sveho tivota. To byly vtechno jen sny a kdy vratil jsem se k drsne realite skute(Meho tivota, rozplynuly se, jako snih vystavenY paprsktim jarniho slunce. Mezi nami je ptekatka -vytvotena platnSuni zakony tivota.

Co ja jsem proti varn? A proto pomYtlim na to, to odejdu, abych y e svete hledal zapomenuti..."

"Vladimire, neodchazejte!" zaprosila Anaka, ktera, v to chvili nevedela, co ma, tici.

"Prod?"

"Protote byste svYm odchodem zpasobil bolest mne," vydralo se Aneke z fist, nejak teke.

"Prod bych vam pusobil svjim odchodem bolest?"

"Vladimire, ?ekl jste, k mne milujete, ale tim, g e chcete odejit, nutite mne k tomu, abych o tom pochybovala. Kdybyste mne opravdu milo y al, pak byste nedopustil, abych se ja pak trapila touhou po vas," prondeela Anetka hotce.

"Ane2ko, jest to opravdu skuteCnost? Z vaeich sloV vyrozumivam, to i vy mne milujete.

Je to pravda 9 " taktka ze sebe vyrazil Vladimir.

"Je," tekla proste, ale vroucne.

Vladimir ptitahl ji k sobe a dlouze,ji polibil a pak eeptal ji slova lasky: "Anetko draha, neni slov, jimi2 mohl bych vyjadtiti tobe sve diky za velke etesti, jet si mi svoji laskou poskytla. Vet, nebudu znati jine snahy, net jak dokazati tobe, k jsem byl tve lasky hoden. Jako krapeje jittni rosy obeerstvuji kvet tak chci, aby ma laska stale bla2ila tebe. Anetko, kviteeku milj ne2nY, luzne, vidino myth nestetnYch sna — mam to rad nade vee na svete, pro tebe jsem ochoten udelati \Tee." "Vladimire," zaeeptala zajikajic se etestim a ptitiskla se tesne k nemu.

Zabrani v hovor, ani nepozorovali, to obloha zatahla se mraky. Poealo mime preeti. V korunach stromil deet'ove kapky, padajici na sty, vzbuzovaly tichY eelest.

"Prei nam etesti," dela Anetka, kdyi stanuli pod kotatou jabloni, kam se uchYlili.

Ve stkedu, rine 16. prosince 1936.

"Myslim, k nam ho zatim neni vice tteba," del Vladimir a sevtel ji znovu do narude.

"Chudak Pavla!" pronesla pojednou Anetka. "Trapi se steskem po Jindrovi. Kdybych jen vedela, kde Jindra metka, abych mu mohia sdeliti vte, co se udalo. Jak radostne by spechal domil a jakou radost by mel tatinek!"

"Co dela, ted' Pavia? Skoro ji ani neznam."

"Odjela ted' na Slovensko, kde je provdana jeji ptitelkyne, s nit Se poznala v hospodyilske tkole."

"To je zvlattni, jak divne si nekdy tivot s lidmi zahraje. Ale ja vetim pevne, to bratr se vrati. At ozve se v jeho nitru touha po rodne hroude, neodola."

"Jen, aby jit nebylo pozde. Pavla se trapi a otec je take posledni dobou velmi zasmutilSr. Tetce nese, to Jindra odetel a nedava o sobe tadnYch spray."

"Musi se doufat. Kdybych vedel, kde Jindra metka, sam bych se za nim rozjel, aby se vratil Anetko, je jit pozd6 — budou vas doma snad pottebovati, abyste nemela nejake neptij emnosti."

"Musim jit jiti," tekla, vtiska mu na rty polibek, vyvinula se z jeho naruee a spechala domt.

Stal jests chvili a ziral za ni. Pak volnSrm krokem bral se ptes zahradu ke statku.

Dett' staval se prudtim a pleskani jeho kapek neslo se tichem letni noci. — — — XI. Na svazich pohoti Male Tatry, byla rozhazena mala horska vesnidka Koryeany. Par desitek dtevenYch chalup, epinava krema a chudobne zatizena ekola, to bylo lite, co ptedstavovalo malou horskou vesnici.

Jak chudobnY byl na prvji pohled vzhled vesnice, tak chudobnSr byl jeji tivot.

V teto vesnidce u krdmate natel si byt Jindra. Nezamiouvalo se mu to, nebot' vtude bylo tpiny at, at, ale uvedomil si, 'e jinde by steti neco leptiho nalezl. "A konedne, co na torn, kdy na to ptijde, pak si svetnidku uvedu do potaidku sam," myslel si Jindra, kdy mu kitmat svetnidku ukazoval.

"A co palm ptivadi do nateho bidneho kraje?" tazal se uctive kremat.

"Ptichazim za obchodem."

"Nu, tady tech obchodtt mnoho nenadelate," nedfivetive nad JindrovYm sdelenim kroutil hlavou krdmat.

"Budeme videt," odvetil dosti nevrle Jindra, ponevad2 nernel mnoho chuti odpovidati na vtetedne otazky krematovy. Po nodnim bdeni a rozdileni byl znaene unaven a .proto by byl rad ulehl. Ptijeli do vesnice jests dosti easne a Jindra musel tlouci velmi diouho na krarnate, net se ho dovolal.

Konedne kremat se odtoural.

Jindra dal mu s sebou dopisy, ktere odesilal adresovane ruznSim firmam, uvnitt hlasil se za obchodniho zastupce.

"Budou mi sem k y am choditi rfane dopisy, at' jsou mi v2dycky y eas a v potadku dodany," pravil Jindra k odchazejicimu kremati.

"To bud'te bez starosti. A kdy mame pana vzbudit?"

"Nemusite mne budit — nevim, jak dlouho budu spati, ostatne na tom nezaleti, dnes jiste nikam za obchodem nepajdu."

"Abych nezapomnel, bude se pan u nas stravovat. Vati se u nas dobte — sleena ueitelka ze ekoly se te2 u nas stravuje."

"No, uvidime; o torn si pozdeji pohovotime.

Tak jiz milkte jit, jen ty dopisy nezapomefite dat na poetu."

"Dam, dam, to at' si pan nedela 2adne starosti. Dobrou noc!" volal jests ve dvetleh.

"Dobrou noc," odpovedel Jindra a zastreil za nim dvete na zavoru. Pak sebou hodil na rozviklanou postel v rohu svetnieky stoj ; ci, ktera, pod tihou jeho tela zastenala. Brzy usnul zdravS7 m spankem.

Bylo ji g hodne ptes poledne, kdy' se probudil. Vstal a umyl se, pak se oblekl a rozhodi se, to si vyjde na chvili y en. Vypil ma.17:7 hrnek mleka a pak vyeel. Dal se smerem, odkud ptijeli. Potad ho cosi nutkalo, aby sel it onomu domu, k nemu' ho Horvath vderejti noci zavedl.

Ve stfedu, dne 16. prosince 1936. r-QUIDO MARIA VYSKOOIL:

fiche Bouie ROMAN

TEA telo se dosud koupalo v lazni rozko ge. Jej ji srdce provazelo Roberta.

— Jiste nyni jiti s otcem hovoti, jak slibil. — Tak minila Jindfigka, usinajic blatienS7m snem.

A bylo dobie, tie alespori snila krasne, nebot' skuteenost nebyla tak rritiova, jak se ji zdalo. terry odchazel ov gem od ni s peynSim piesvedoenim, 'tie se oci vyzna se v gim, co mel v rimyslu ... Lee cestou onemoenela jeho rozhodni Wile a strach pied tovarnikem, od detstvi mu vgtipenSt, i tentokrate v nem zvitezil.

"Vyekam rang", umlouval sam sebe, ale phtitiho jitra bylo v nem je gte mane odvahy. " Cog kdyby otec odmitl!" strachoval se.

A nefekl nit.

BM se pfilig, 2e by tim na raz poka2ena byla blaenost tech dvou ci tii tStdnri, je2 mu jeAte zbStvaly k jeho prazdninovemu pobytu. A tak den ode dne vahal. " Vgak se najde vhodna chvile," omlouval svoji rozpadivost, Jindfigku ale stale utegoval: "Vge je na nejlepgi testa!"

A ona vefila, nebot' nemohla jinak. Protiivala pfilig opravdove boufe mladi, net aby mohia mysliti a jednati jinak, net Robert chtel. Chvilemi se ji zmocriovaly pochyby, led jedinSt polibek terneho rozpla goval je jako darem. Mohla se ovgem svetiti take sve matce, net jeji stud branil ji v tom. A pak — tail° ji, ze ma tajemstvi. Bylo to tak sladke Tak utegujici I Z mesta nikdo nevedel o jejich schfizkach se synem tovarnikovStm. Dbala sama rizkostlive, aby ji nikdo ye spoleenosti Cerneho nezahledl. Teprve potom, at v ge bude sjednano . . . teprve potom mela i vefejnost zvedeti svoji novinku.

Dnes bylo to vgak naprosto pfeddasno; v2dyt' ani na pate nemeli tu geni, co se s jejich dcerou deje.

Pfijimal vdeene jeji veselost, nebot' se pkilig obavali o jeji klid, kdy zvedeli podrobnosti tragickeho skonu pana de Lorme.

Ale jejich starosti se rozplynuly, kdy nepozorovani ji, zahledli Jindfi gku, jak pied rodinnSrm zrcadlem sama sobe se podivuje, usmivajic se na sebe jako gt'astne berstarostn4 deeko.

V pravde take byla sledna Svatoriova bla2ena jak jen mute bStti St'astno milujici a milovane srdce. Pouze jedine schazelo ku dovt geni jejich nadeji: spineni slibu Robertova.

Katideho dne, pfichazejle z dostavenieka, si: "Zitra . . . zitra jiste."

Ale dosud ani zitiek nepfines1 ji vice ne2 polibky a objeti.

Syn tovarnikriv stale vahal, nepozoruje ani, tie pobyt jeho v oteovskern dome je na sklonku.

Nemyslil dal, net na pfig ti setkani a na rozko g -nouchvil,kterpaynchjosrdce i jeho krev.

Byl slept' laskou a va gni a stal se tim i neopatrnSt, coti vzbudilo posleze podezfeni tovarnikovo a ptivodilo katastrofu, jeti jako zbesild. vichfice nejen rozmetala rfdovou zahradu nadeji obou, nStbr2 i Wee zasahla v budoucnost sledny Svatoriove .. .

Bylo asi mesie po druhem jejich setkani, kdy Jindfig ka v obvyklou hodinu podvederni spechala ke schrizee.

Den planul v mirnStch barvach, phjemnern osvetleni a v lahodne pohode. Prace na polich byla skondena, tu a tam jen otavu pfehrabavali.

Syta, vagnive vine vadnoucich tra y napajela vzduch, prisobic i v krvi diveine rozko gne podratideni.

Plna nedoekavosti stihla sleena Svatoriova ureeneho mista, doufajic, 2e nalezne tu jiti Roberta.

Lee mladSt muti nebyl tentokrate na syem miste. A Jindfig ka, marne hledajic omluvy pro toto nepochopitelne zpozdeni, vracela se posleze po vice net hodinovem dekani s neblahStmi pfedtuchami do sveho domova Tugila uskok a nemSt lila se.

Strana 11.

VESTNIK

V priljezdu potty oeekavala ji stara posluhovodka, odevzdavajic ji potaji malt', peelive zapedetenSt dopis.

"Pkines1 ho sluha z tovarny, sotva sledinka odegla," vysvetlovala babka a odchazela.

Jindfigka nedodkave rortrhla obalku. Ale kdy pfeeetla prve faclky dopisu, zatemnilo se ji pied odima a zapotacela se, jako by zasatiena riderem blesku .. .

Vzpamatovala se site rychle, ale sil jiz nemela, aby nevypukla v prudkSt, kfeeovitSt plat....

XVII. Trvalo velmi dlouho, nez si Jindfi gka uvedomila jasne celS7 dosah zklamani, je2 ji ptines1 dopis oerneho.

A piece znela tak proste jeho zprava: "WO otec," stalo v liste, "nevim, jakStrn sobem se dozvedel o nagich schfukach, a vdera ph mem navratu pfivital mne prudkStm hnevem a rozkazem, abych ihned odcestoval. Snatil se mu vysvetliti, lee popudil jsem ho tim jen jegte k vetgi pfikrosti. Odjddim tudi2 bez rozloueeni s Tebou, ma mild, ale chci vefiti, tie jde pouze o doeasnou odluku .

To bylo vge!

A piece, j aka tragedie se skr31vala pod temito prostStmi fadkami!

Sbehlo se skutedne v ge tak, jak Robert psal.

I na neho ptikvaeila ta vino zcela nepfedvidane. 2i1 toliko nadejemi. Snil toliko v budoucnost. Ale ueinil neptedlo2enSt krok, tie stave' na pochybnStch zakladech.

Kdyby se byl hned po prve schilzce se sled"nou Syatoriovou sveril svemu otci, stalo by se mu zahy zjevno, 2e se jeho mum s teto strany nedostane nikdy podpory.

Tovarnik choval zcela jine plany se svStm synem a snad ji2 mel i vyvolenu pro neho nevestu, rovnocennou mu postavenim i penezi!

A snad . . . ba jiste . . . bylo by se tentokrate vge dojednalo, ne2 nyni, kdy filisnSt sluha, chteje se zavdediti svemu panu, stopoval Roberta a zradil jeho tajemstvi.

Drisledky byly pak dle toho.

Sotva Robert vstoupil do domu, byl neodkladne yolk/ ke svemu otci.

Vyhovel rozkazu, netu ge riskoku. Ale jakmile se ocitl tvati v tvat tovarnikovi, uhodl ihned, mnoho-li uhodilo.

"Kdes byl tak dlouho?" tazal se Cerny.

"Na prochazce."

"A s ItStm?" poeinal tovarnik v5 slech.

"S kSim bych byl ? Sam!" zalhaval.

"L2eg !" vyktikl otec Robertfiv.

"Nude ano, nebyl jsem sam, nSrbr2 . . " trochu se zajikl. "Nechapu v gak, co je na tom divneho, nebo zleho?"

"Poskytnu ti dosti pfilehtosti, abys o tom uva2oval. Odjede g jegte dnes." "te odjedu a kam?"

"Dozvig se yeas. Nyni vgak rychle schystej na cestu!"

Robert se je gte pokusil o namitky.

"Snad bych mohi at zitra . . . 2,2 ti vysvetlim . . . " Ale tovarnik nenechal ho domluviti: "Neni mi tfeba 2adneho vysvetleni. Nechci tomu. A to staei!"

Hias otciiv znel prili g pohnevane, ne2 aby syn nepochopil, to je tu ka2c1Sr odpor marnSe Zdrcen se odpotacel do sveho pokoje, kde v rychlosti napsal Jindfigce, co se mu pfihodilo.

O dye hodiny pozdeji pak odejel; ne vgak sam. Otec ho doprovazel at na vzdalenou stanici, kde zastavovaly rychliky.

Teprve cestou se Robert dozvedel, kam vlastne pojede.

"Budeg po dye leta pracovati v Manchestru v zavode, kde jsem se i ja co hoch zdokonaloval," pronesl tovarnik tyrde.

Jeho syn zbledl.

"Tak daleko a tak dlouho . . . ?" zajektal.

"Nu . . . nu. Jako bys jel po pryer chlacholil ho otec. "Pozna g zahy, 2e jsem nemohl nic lepgiho pro tebe vybrati. Sttizliva, ale pracovita Anglie vyleei to v brzku z t ySich romantickStch zalib, jet tak malo sluai muzi prate. A pak ati se vratig, najdu ti 2enu dle sveho srdce, doko" nalou, krasnou a bohatou Tovarnik se snahl, aby hovotil pfesvedeive, ale syn mu nenaslouchal. Jako ledova prgka na mlade kvety, tak prisobila na jeho sny otcova slova. Zmrazila v ge, eeho se dotekla.

Smuten a rozeklan nastupoval svoji cestu, v duchu boute proti vlastni neodhodlanosti, ktera jedine zavinila vge.

Prod se jen neptiznal hued tenkrate, po prve schilzce, jak si umitioval, a jak i sledne Svatonove slibil. Ano! On sam je v geho neatest' striljcem. Nikdo jinS7 net on sam. Dovedl-li sledovati hlasu sve krve, mohl i sveho rozumu poslouchati. A ten mu kazal, aby gel pfimo, bez vytadek k eili. Ale on stale vahal, stale vydkaval.

VSteitky se sypaly na hlavu Robertovou jako shave uhli a propalovaly se at k jadru bytosti mladeho mute, aby mueily, aby ho potrestaly za jeho lehkomyslnost; nebot' opravdu byla to lehkomyslnost.

Pfijati nejvet gi dar, kterSt mute 2 -ena dati, vzdavajic se prvemu svemu milenci, a potom zraditi jeji srdce a uteci, zbabele a bidne uteci.

Zda2 to opravdu nezasluhovalo svrchovaneho odsouzeni?

MladS7 muti se nemohl vybaviti z pfize vzpominek. Ba dim dale, tim se vice do ni zamotaval.

Nebylo ovgem tak gtedte onech privabnStch chvil, jeti s Jindfi gkou prohl. Lee, zdat i tu neplatilo heslo 2ivota?

"Vezmi voledne, co ti daruje krasnSt okamiik!

I mnoho St'astnStch vtetin dovede stvotiti blaZenou vdeanost!"

Zdaz i to zde neplatilo?

Robertovi bylo fizko pti techto vzpominkach.

Krev svedila ho ph nich. Utlumene vaane plamenkovaly. Nejradeji byl by se vratil do Zinnkova. Ale to bylo nemo2no. Strach pied otcem pfisobil i na dalku. Jeho slova dosud znela C' ernemu v sluch: "A pak, a2 se vratia, i 2enu ti najdu dle sveho srdce . " Co to melo znamenati? Co2 i v teto ph mel mu bSiti otec soudcem? Ne! Ne! Tak dalece se ricda, Robert znasilniti! Nikdy! Nikdy!

Mlademu muk pfibStvalo na odvaze, jako v2dy, kdy meakal mimo domov.

V nem musil se chovati, jak si otec ptal, nebot' tovarnik nestrpel odporu SluZebnictvo se ttaslo pied nim, delnictvo se ho obavalo.

Za techto pomera nebylo divu, Ze se bide, nachazejici se v jeho okoli, nutili do ptetvaity, a to ani s Robertem nebylo jinak. Ad po matce zcela jineho, uptimnejaiho byl zakladu, vlivem otcovy piisnosti i jeho povaha se porueila, ttebaZe dosud nepatrne, bez ztejmeho poakozeni.

A tak i nyni, ptemSraleje o domovu a o Jindtiace, rozeklaval se stejnou nerozhodnosti mezi touhou po navratu a strachem pied dfisledky z tohoto poeinu.

A zatim ta, jiz obklopovaly Robertovy vzpominky, prodelavala noyS7 bolestnS7 proces sveho nitro.

I JinffiSka, stejne jako jeji ctitel, hledala nejprve vinu v sobe.

Zalovala na svoji dflvetivost, je2 ji donutila, aby se vzdala 6ernemu, ani dtive prozkoumala jeho povahu.

"Vsadilas vge na jedinou kartu a prohralas!" smal se ji rozum.

"Nejsi vinna ! Vlichotil se ti, kdy trpelas," omlouvalo ji srdce.

"Melas byti opatrnejk, merle davetiva," opet rozum.

"Nemohlas jednati jinak. Lasko dava veer na to srdce.

Jindtiaka nevedela, na ei stranu se ma spite ptidati. Citila neskonalou bolest nad tim vaim, co se stalo a jakousi tajnou hrfizu pied budoucnosti.

Doufala, to zahy obdrZi list od Roberta, kterS7 ji ptinese Utechy. Ale kdy neptichazel, nemela ani odvahy, aby zachovala klid.

Odtekla sve hodiny zpevu, nebot' se ji zdalo, Ze si ji ueitelka Willa zkoumave A pti tom °pet pkepadl ji onen nevystvetlitelnSr des a stud.

Pied eim — nevedela!

Jisto vaak bylo, de se s celou jeji podstati co mimotadneho delo, nejaka netuaena zmena, ktera, odhanela spanek od jejich vieek a dinila vaechny pohyby Jindtiaeiny mdle a nejiste.

(Pokraeovani.)

2ivot je gip.

Henry van Dyke.

atm&

Ve st•edu, dne 16. Mosinee 1936.

LIDSKA POVAHA PODLE MIRY?

Ve dnech 14. a 15. listopadu konal se ve Zline kongres o t. zv. konstitueni nauce lekatske. Tato nauka na rozdil od studia jednotlivosti lidskeho Vela due zabYva; se elovekem jako osobnosti a jeho tblesnou dutevi/t soustavou dill konstituci.

MUDr. Stanislav Mentl, znamY znalee srdednich chorob a jeden ze zastancil konstitudni nauky, podava nam vysvetleni.

Pojem lidske osobnosti byl dobte Zriaril prvnim lekatum, ktell nemeli prosttedku, kterYmi by poznali, jak vypadaji jednotlive organy lidskeho tela. Meli o nich jen velmi nejasne ptedstavy, odvozene ze studia zvitecich fitrob. Podle toho vypadalo leeeni. V neeem vtak tito lido meli piece jen pravdu. Byly to nektere zakladni poznatky o eloveku. Vedeli, ze urditYm typiim eloveka odpovida jak sklon k urditYm nemocem, tak

ureite povahove taloteni. K tomu to deleni lidi na typy se vraci konstitueni nauka. Rozeznavame dnes zasadne hubene vysoke asteniky s podlouhlou lebkou, zavalite pykniky, nachylne ke stloustnuti, a uprostted mezi nimi svalnate atlety. 0 typu ftistickem, kterY je krajnosti typu astenickeho, vime bezpeene, je ohroten tuberkulosou. Drive se tvrdilo o nekom: Ten vypada jako souchotinat. Zapominalo se vtak, ze ten elovek tak zpravidla vypadal dtive, eili ie mel dtive sviij typ net nemoc. Nachylnost k tuberkulose je u asteniky vyvatovana znadnou odolnosti proti zkornateni tepen, cukrovce a jinYm chorobam, postihujicim tak dasto pykniky. Tito lido ye sire zdanlive zdrave zavalitosti jsou ohroteni srdeenimi chorobami a nemocemi vYmeny latek. Souvisi to ostatne s jejich nesmirnYm jedlictvim, ke kteremu jsou puzeni svou povahou. Krajni jejich typ

RAD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE potad spoleeenskSzch zabav, jez od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bSiti laitavS7m dostaveniekem krajanfi a jejich pkatel.

Patovni adresa: 1140' Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

mrtvicoviV — vyznaduje se veilkSim procentem funrtnosti na srdeeni choroby. Dieta jim nepomaha, protote ji nedodrti. Mezi temito zakladnimi typy je ovtem mnoho mezistupful. Takove zalladni poznatky, optene o statistiku, umotni lekaki rychlejti a bezpeenejti rozpo, znani nemoci.

Vnejtim znakinn jednotlivYch tyodpovidaji vtak i znaky vnittni.

Nekdo je rychlY, mr§tnY at zttettenY. JinY pomalu chape a tetko se rozhoduje. Souvisi to s jejich vnittni skladbou Vela, zvlatte pak s dinnosti tlaz s vnittnim vyme§ovanim.

ZajimavYm nasledkem toho pro filosofii je poznani, ze lido nejsou stado, jak si to ptedstavuji masova hnuti — komunismus, hitlerismus.

KatclY je jinY a lze ho povahove utvatet jen po jistou hranici. Nebo jak' je to utitek pro psychotechniku, vime-li ptedem, te i v rfanSach povolanich se uplatni lido ptislutneho typu. Neni vyloueeno, te dojdeme k tomu, kdy si eloveka zmetime jako krejei a tekneme mu, k jakemu povolani se hodi. )o( Tti o americkYch presidentech.

President Lincoln v rozmluve s generalem McClellanem delal naratky na generalovu politiku. General se rozeilil: "Mate mne snad za blazna?"

"Vabec ne," odpovedel klidne Lincoln. Potom vtak dodal: "Mohu se ovtem take mYlit."

V rote 1882, v dobe, kdy byl presidentem Chester Allen Arthur, konala po Americe time slavna zpevadka Adelina Patti. President ji slytel zpivat a osobne ji vyjkltil

svfij obdiv. Umelkyne byla na to pak velmi hrda.. Dostalo se ji nabidky, aby neinkovala na jednom koncertu y e Washingtone. Melo se za to, ze ye veci hraje filohu ptani presidenta. Pattiova, tadala za vystoupeni 5000 dolarii. Irnpresariovi se zatajil dech . . . Koneene se od \TANI namitnouti, te to, co tada za jeden veeer, ma president za mesic.

"Prosim," tekla Adelina Patti, "kdyt je president lacinejti, at' tedy zpiva."

President Calvin Coolidge byl znarn svou mleenlivosti. Jedna (lama, ktera mu byla ye Washingtorie ptedstavena, tekla mu, ze se ji podati z neho dostat vic, net th slova.

Coolidge se na domu usinevave podival a tekl: "Myslim, ze prohrajete."

• • My tivnostnici.

K slavnemu videfiskernu Micah prof. Billrothovi ptitel jednoho dne pacient, kterY se dal vytettit.

"Vtdyt' yam nic nechybi," povidal profesor, kdy byl hotov s vytettenim, "jste docela zdray."

"To ja vim," tekl navttevnik, "ale chtel jsem yam dat jednou neco take vydelat, ja jsem totit vat uhlit a vy jste takovY nas start kuneaft!"

• • Dye 'Aisne aristokraticke.

Aristokrat (kter' si nepteje 13S7t jmenovan) seal veder v baru u tampanskeho. Tam ho natel jeho ptitel hrabe Rudi.

"Copak to oslavuje§?" ptal se ho.

"Piece svatek anglickeho krale."

"Jak to, vtdyt' neni Eduarda!"

"Neni, ale osmeho je!"

0.0.01111111.111111110.1■0•11111•111111110.04 ■011M•0■0•0•1111111.01101.101.

V NEDELI, 20. PROSINCE. — Baca Original.

Mate Kaprach

V PATER., 25. PROSINCE. — DIVADLO A VANO(Ni NADILKA pro deli, ph hudbe Zatopkove z Baytown.

Vanoeni hra o 3 dejstvich, od Jaroslava Hloutka. bude sehrano

VSTUPNE NA TANEtNi ZABAVU: PANI 40 CENTU DAMY 25 CENTU

Zabavni VSibor.

411111118111111911131111111:3319111EZ7IMIPM 4111411

atillliE=11119W E:..- .--.,Ait:

.111110.11110.04■0411110.111100.0.111M.NIMIlk

Taneem abavy v Riverside Park Pav'ilMn East Bernard,

as

V NEDELI, 20. PROSINCE — Six Pals Orchestra.

Vstupne muti:25c; damy zdarma.

26. PROSINCE VANOtNi TANEC MACK ROGERS ORCHESTRA 27. PROSINCE, V NEDELI, VANOtNi TANEC Hudbu obstara Gold Chain Bohemians Zaatek tance v 8:30 12:30. Tti odmeny budou rozdany o 11:00 hodinach. Vstupne: muti 40c, damy 25c. Doti ne starti 13it let NT doprovodu rodicn, maji vstup zdarma.

31. PROSINCE — V PREDVEtER NOVEHO ROKU Hudbu obstara Jimmie Luneeford a jeho orchestra Vstupne $2.50 par. — Telefonujte o zajitteni si mista Zabavy tyto potadany budou ph zname eeske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenSr, pitemnSr vzduch., ptijemne osvetleni.

Ditky zdarma.

a

mr:sares.essoarwastido ■■•

v sini Karel Jonai v East Bernard, Tex. VEER V 7:30, V PONDELI 21. PROS. Dej za onech deb, kdy jezdili v Oechach formani.

OSOBY: Viktor Melnar Jan Krasa, kupec, Sylvia eveik Pani Zd efia, Henrietta Kruppa Dornieka, Bernard Kopeck Ondtej, kotitnik, Jan Vacek Vaclav, myslivec, Bessie Laitkep Beta, slutka, Henry Novosad, Jr. I. drab Robert Fojtik II. drab, Norman Novosad Petr, potulnY herec, Mary 8evoik Apolena Julie OvesnY Mina l jeho deti, Alfons Vacek Zdenek I Lydia Fojtik Prosinec, Agnes Morris ! I. Vloeka Henrietta Urbi§ II. Vloeka Kathryn Lukat III. Vloeka Mary Janes IV. Vlodka Julius Hlavinka Koei, Koledove zpevy potroutene ye lite.

Retiser: L. L. Hrneit. — ftiditel jevitte: J. J. SktiVe.nek I Dejstvi I.: V dome kupce Krasy. — Dejstvi II.: Les pod snolTnn. Dejstvi III.: Svetnice jako v prvem jednani.

VSTUPNE: DOSPELi 25c. — g KOLNI DITKY 10c. . ,.

1

0 hojnou nesttevu vas tadaji I

/

Ceiti studenti z Vyssi ikely.

■11•041111■04111•0■1•0411•11.0.01111.04■0•11* 4.0.01•11k0 ■1111.15.11.4111111.4•111.1•1104141.041110.1111111.11•11.1.011.141111.0 ■0•111111.41■0•111•0

4.4

vitawric

Ve stredu, (the 16. prosInee 19:30.

HUMOR A MICH.

vtipu u Vtleiotcb. VrsteV niroda otravuje ui tak dokonale, ie lide chodi Fisiologove tvrdi, Ze jeden z nejsve prate jako zkropene slepice. vetgich odividnYch rozdila mezi eloKdyZ se rozhledneme po sOte, vivekern a zidfaty je v torn, ze ani je- dime, ze . se dafi dobte pouze tern dine zvife se nemaZe smat. Pravi se, narodum, jeZ si zachovaly humor a ie prave tato okolnost popira, Dar- smich a zejmena pravo small se a wirnovu teorii (Ze dlovek vznikl z o- vysmati se syYm stra gikam i stragipice), nebot' neni nejmen giho cla- dlum. Je tr. smich ptieinou, anebo kazu, Ze by schopnost smati se, nio- nasledicem stavu, ktery jim hla vzniknouti ykyojem. Jsou bada- me? Je rnoZno smati se pouze za sytele, ktefi povaZuji smich a schop- ta, nebo lze se vysvoboditi smichem nost smati se za jeden z nejvetgich i z takovYch case, kdy by se daiy dart lidskeho ducha, tvrdice, ze je- okolnosti oznaeiti jako zoufale?

Kdyit se vratime 20 mica nazpit dine v pohode vtipu a smichu vyrustaji tvofive napady i dobra vale, do east'', je2 se mohou nazvati nejprave tak, jako se v ni rozpougteji mizernej gind. jakkmi kdy lidstv o proglo — svetove valky — to vidipogetilosti, zlomyslnosti, ba jegte horgi veci. me, ze nejmocriejM oZivujici silou, KdyZ se rozhledneme po s vete o- jeZ zabranila, aby fide v zakopech kolo sebe, shleclavame, 20 na mnoha se nepromenili naprosto ve zvitata, stranach nebezpeene zanika mezi byl humor a smich. Humor nejhorlidmi smich a rozhledneme-li se Mho kalibru, smich vesmas gibemekde, zjistime, ze tam, kde lido kle- ni, ale piece jen smith, to byly, saji do pornera, blizkYch zvitecim. udrZo•raly mezi temi ubohyrni lid-.

KaZda vec, je2 je schopna pozved- sitYmi ivory jisitheku toln du gevninouti lidem bradu a vyjasniti tvat, ho Zivota, ktery aspori na chvill mije nyni dobra a bylo by hfichem na losrdne zastiral strach tupou, zvifeel prazdnotu. Bah vi, jak by nam ni neupozornit a nevyrait ji.

My, Oechoslovaci, aekoliv ve svem byl nym vhod humor a smich, jakj lidovem jadru milujeme humor a by se udrtoval v legiich ph nadlidsmich, jsme v mnohem ohledu na- skem podniku anabase z Ukrajitay rod morousovitY a nerudnY. Z teto do Vladivostoku. Olovelt, kterY slynebezpeene choroby nelze , y celku gi a ale ubredene koncepce na viniti lid obecnY, jen na svYch ra- chranu toho ei onoho druhu techomenech nese nejvet gi dil tihy Zivota slova,ka, ktefi pry by si sami pornoa kterY je proto ustaviene ptipra- ci nedovedli — a vzpomene tohoto ven rozesmati se ihned, jakmile se obrovskeho podniku, si s udivem mu naskytne pfihodnY podnet. Te- protira oei v otazce: jsou to tite2 to chorob y propadaji mezi nami chlapi? Kde se, probah, podela to jejich vynalezavost, jejich humor a pfedevgim vrstvy vzdelane. vtip?

Bude to asi proto, ie mezi nimi Je znamo, ze za starch 'dad' byje ze znalosti cizich jazyka nejvice lo na dvorech kralovskYch zafizeni, rozgifena znalost nemelny. Vgecka, kterYm monarcha, postradajici dotest nemecitemu duchu, nemecke brodini oposic'e, si opattoval zrcayea, nemecke filosofli. Je v gak tak dlo, jeZ by mu ukazovalo jeho tiny smrtelne valna a upjata, ze pfimo take s druhe strany. Byli to kralovdokonale odnaueila Mince smyslu i gti gagkove. Nage historie zachovala pro humor a smich. Maria, Ze to blahe pameti aka krale Jitiho. jejich povaze vyhovuje, moZna, ze Nikdy nebylo zjigteno, kolik histojsou ph torn gt'astni a silni. Nas i ricke viny za Bilou horu ma pokles vgak tento nedostatek humoru a vtipu a humoru, jakY zachvatil

de-

Divadlo v litoustonu.

OCHOTNICI SEHRAJI NA Boa HOD V PATEK, DICE 25. PROSINCE V SINI OADU gTEFANIK tiS. 142, hru o ttech jednanich

"V zaii vanceniho stromku'

OSOBY: Bolena Mackova, vdova Karla etvrtnikova Vlasta, jeji netet Matita Benegova Vera, sestra Mackove Silva Kelarkova Viktor Slama, jeji muZ Oldfich Vala Vojtech Pokorny, bankovni atednik Frank Bedan ml.

Karel Hovora, soukromY afednik Frank Beean, st.

Krupidka, posiuha Jan gulda Napoveda — M. K. Valova, Dej odehravo, se v dobe ptitomne ve vet gim meste ZAtATEK NE 4:00 HODINY. VSTUP: OSOBA 30c

Po divadle volna za_bava DYBAUTV OBLIBENY ORcHESTR Z- GANADO

NA SYLVESTRA 31. PROSINCE TANECNI ZABAVA A LOUtENI SE STARYM ROKEM! Uctive zve ZABAVN1 VtBOR.

Stranet

sky narod po,Jitikoyi a lei se mu 01111 v,n, aby si elovk;moklr dopil na paty ai po Havlielta. voliti nesmat1 se a zbavit se hum-Nage doba ve svem duslednem za- ru. mitani historicke linie, nevzav gi si pfiklad z Jifikova gagka, propada nerudnosti. Misto zafizeni, jeZ by probouzelo humor a vtip, zlid gt'ujici vladnuti, vynalezaji a idivaji mnozi dnegni vladcove radeji censuru. Bylo vgak 112 tolik lidi a stran, zavedeni vodovodu, plynovodu, jet' se rozhodli spasit svet, ze tento opravy do tohoto oboru spaje jiZ ochoten jiti k vertu. eekame dajici a vegkerou klempieskou na ty, kdo ho nauei, aby se smal, na praci vyfidi rychle a za cenu ty, kdo jej smichem osvobodi z pfimefenou hlouposti, pogetilosti a krutosti, jaItYm propadaji lide, honici se za chimerami a tyranisujici east° cele narody, ba svetadily touto honTEMPLE, TEXAS bou. Oeltame lidi a zafizeni, jei nam Mnoholeta zku§enost zaruduje daji podnet a pravo na srdeenY naproste uspokojeni. smich.

(58-dz.)

2ivot je, jako v2cly byl a bude,

Vegkerou pram klempiiskou

H. L. KABELA

VANOCE SE BLfZt ATCE ptipadne ukol opatfiti darky prO kaZdeho v rodine, krasnY a pfatelskY to zvyk, ale—Dfive ne2-11 vydate v gechny vase penize za vanoeni clarity bud'te jistou, ie do-mad lekarnidita obsahuje dostatednou zasobu rodinnYch leka.

V zime jste vice nachylni k raznYm chorobarn net-li v jinYch obdobich. Obyeejna nachlazeni jsou dasta; nedostatek pohybu mIte zaviniti stfevni zleniveni, nezaZivnost, zacpu, bolesti hiavy, daveni, zavrate, nervosa a spavost, zavinene gpatnYm vymitanim. Por, tfebujete dobrY, spolehlivY rodinnY lek jako

a. era Hoboko K Povzbuzeni Pochodu Zaiivini a Vymitani K Oiiveni einnosti Zaluclku a Stiev K Dukladnemu Vyeisteni Soustavy.

Dra. Petra Hoboko poskytlo tyto slu2by mnolVin a mnohS rm tisictm lidi vice net'-li 150 rokt. Pomahalo pfirode udrZeti a obnoviti zdravi tisica rodin. Dobre zdravi jest cennejSim ne2-11 nejnakladnejSi vanoeni deity.

). ra. Petra L.deci

•

Olej Liniment

v laboratoti vyzkonSenk jest fieinnjrm protidraididlem a protihnilobntm prostiedkem. Jest hd poniivano s velkjrm Uspechem pri Revmatickjrch a.

Neuralgickych Bolestech—Poranenich a Bolestech—NamoienSTch a Bolavjrch Svalech—Men gich Rcznj7ch Ranich a Poranenich—Popileninich O1aienina,ch—PUStipani a Pobodini Hmyzem—Zkraceni Svazil a Omrz. linach a ph jinjrch bolestech, onemocnenich a stavech, kde zevni pouiiti dobreho linimentu jest doporuenvino.

Hoboko a Leeivk Olej jsou velice cenne a prakticke vanoeni darky pro ka2dou domacnost!

Tyto leeive prostfedky nejsou prodavany lekarniky. Jsou prodavany vSthradne mistnimi jednateli.

Piesvedete se o vfleenjr ch jakostech techto leeivjrch prosteedku.

Poglete kupon.

Nabidka Zkniebni !Alley Dra. Petra Hoboko obsahujici 14 unci leku, dostateene to mnoZstvi, aby tomuto leeivemu prosttedku mohla bYti •poskytnuta bra zkou gka, mute bYti opatfena, dodana a2 k vagim dvehm, poStovne vyplaceno, za zvlagtni cenu $1.00.

D ye Lahvieky Dra. Petra 1,eaveho Oleje LinimentU mohou bYti opatkeny, dcidanY do vageho domova pogtovne vyplaceno, za zvlagtni cenu $1.

DR. PETER FAHRNEX & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

Chicago, Ill. V Wanade dedasfine bete cia

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2830 2501 Washington Blvd., Chicago,111. za Ptilo2ene naleznete $ zku§ebni lek nine oznaeenk, kterSt mne zaAlete, pogtou vyplacene.

Oznaete Itelikem (2- ye etvereeku peed nabidkou jii si piejete. ri $1.00 za jednu zkueebni lahev Dra. Petra Hoboko. ri $1.00 za dve- lahvieky Dra.- Petra" Leciveho Oleje n . $2.00 za jednu zku gebni lahev Dra. Petra Hoboko a dye lahvieky Dra. Petra ILeeiveho Oleje Linimentu.

Jmeno Adresa Patovni ttadovna

Strana 14.

Veda zkouil usmrcujici zvuk. — Stara pohadka o pi gt'alce, jeji2 zvuk usmrcuje a povest o hlasu trub, kterY zbotil Jericho, ma zajimavou obdobu ve Vedeckem pozorovani. V "Oasopise eeskoslovenskYch chemikii" popisuje Vladimir Majer zajimave pokusy s t. zv. ultrazvukovYmi vinami. Jmeno naznaduje, ze jde o ptibuznost se zvukem, ale toto vlneni na rozdil od obvyklYch zvukovYch yin neni slyS'e.t Za to ma ptekvapujici iteinky. Je na ptiklad mokle popaliti se o teplomer, vlo'tenY do testy temto vinam, adkoli teplomer ukazuje pouze 25 stupfiti Celsia. VedeckYmi pokusy bylo zjikeno, ze toto vineni trha, dervene krvinky. Byly by to straSlive smrtici paprsky, ale na §testi pro lidstvo je vzduch §patnYm prosttedim pro Siteni techto vin a proto jejich zhoubnYch ircinku nelze prakticky zneukti. Byly vS'ak udineny pokusy s drobnymi rybkami a malYmi 'tabami. Ultrazvukove paprsky je po nejake dobe Uplne ochromily. ye vedeckYch laboratotich v celem s've-

vtFrrigtx to je o tyto ,zhoubne paprsky velkY zajem. Zkouk se jeji'ch vyukti v chemii, ale to ov'Sem nerd posledni slovo vedy. * • V Tatrach bude lanova draha. — Stavba lanovky na LomnickY Stit, ktera rychle pokraduje, stave, se jednou z technicky nejzajimavejeich staveb v Evrope. Pri propoeitavani nosnYch a ptite2nYch lan, doSli in'ZenYti k zajimavYm zaveram.

Na prvnim useku Tatranske Lomnice—Skalnate pleso eini delka lan 4160 metrii. teto deice protahne se lano o 7 metro 30 centimetre vlastni tii a napetim. Teplotou se muze o dalSich 2 a tH dtvrti metro. Proto musi bYt konstruovano zcle zvlaStni vyrovnavaci zatizeni. Nejzajimavejk easti trati bude Usek Skalnate Pleso — LomnickY Stit, kterY klesa prudce s vYSe asi 1700 metro do vY'Se 2634 metro. Po jedinem nosnem lane pojede irk lanovky vzhuru. Toto lano bude nata'Zeno v jedinem rozpeti mezi kotevnim pilitem na Stitu a na Skalna. tern Plesu. Ptes vSechnu krkolom.

Ve stiedu, dne 16. prosince 1936,

nost jizdy po6itti, se s pomerne znab"nou rychlosti vozu, kterY urazi 1 km drahy za 4 minuty. Piivodne se myslilo, ze lanovka bude mit po eele trati v provozu dva vozyp Dvouvozova trat' povede v gak jen ke Skalnatem Plesu. Na Lomnickem 8tite totiZ' neni jiz mist y pro upevneni druheho nosneho lana. Pies tyto vyjimedne technicky zvlagtnosti eini rozpoeet na stavbu lanovky 15 mil Kd. Lanovka bude do leta pti gtiho roku hotova.

Prods se zanovni ptenosn.

Remington psaci stroj s oeskSTm pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo piste na Oechoslovak, West, Te(11-dz.) xas.

0 Drs. 0. F. Allen a Thos. N. Delaney 06Ni LEKAITLI BrYle spravne ptipravene. as die Umluvy.

Telefony: tiadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Spete tvrde, mejte patek z jidla TRINER'S ELIXIR OF BITTER WINE PO§LETE PRO BEZPLATNt WOE=

Ukona

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, M. Zalslete mi bezplatnSt vzorek

neziiivnost

Ve vkenh lekirnach

Jmeno Adresa

a zacpu 1111111111i

In ock Boifom Price for

LITY WHISKY Holiday Parties and Gif Create Big Demand for This Genuine KENTUCKY STRAIGHT WHISKY OST everybody's saying King is December's greatest whisky buy. No wonder, for the holidays, King is selling faster than ever before.

Find out why yourself. Find out the full meaning of whisky

that's genuine Kentucky straight, every drop. Whisky that packs the full goodness and smoothness of a fine, oldtime formula, used for 66 years. Whisky that "touches bottom" in price, quality considered! Get several bottles of King for your holiday needs today. You'll stick to it from now on!

KING KENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY

BROWN-FORMAN Distillery CO. Louisville, Kentucky

Strana 15.

ate sttedu, dne 16. prosince 1936.

Otazka: Jak bude Evropa zit v roce 1970? FrancouzskS7 list "L'Intransigeant" zahajil zajimavou anketu: Jak bude vypadat Evropa roOeskSr Lekai a Operater ku 1970? Utvoti se Konfederace ev711 Medical Arts Building ropskYch state? Budou provedeny HOUSTON, TEXAS. zmeny hranic zbranemi, nebo ceTelefon iftadovny: Preston 2553 stou miru? Zaniknou nektere evTelefon residence: Lehigh 9745 ropske staty? Tyto otazky klade list vyznaenYm osobnostem a jako prvni uvetejfmje odpoved' znameho basnika a lekate Georges Duhamela.

PRAVNiK Vytizuje vakere soudni zalditosti. Basnik se domniva, ze v roce 1970 trtadovna: 821 Bankers Mortgage zlato ji2 nebude podkladem penez.

Building, pies ulici naproti Kress Je ptesvedeen, 2e soukrome vlastnictvi nebude zru geno Pravi: Chcebudove. me-li piedvidat budouci stay EvroHOUSTON. TEXAS. py, musime ptihlReti ke etytem zakladilm vAeho deni: politice, civilisaci, otazkam socialnim a hospodatskYm. Nemohu miti za to, 2e civiliZubni Lekai sace a pokrok bude pokradovati se V PARKEROVE BUDOVE stejnou rychlosti jako v poslednich Telefon 353. desetiletich. Dejiny nas ued, ze poBRYAN, TEXAS. krok po nekolikaletem rychlem vYvoji zfistava deli dobu stat. Ptiki generace budou se zabYvati vice organisaci, kolonisaci a vyuLtim poslednich objevt. Sotva se podati vyPRAVNiK Vytizuje veglere soudni a privni nalez, kterY by mel nadpriimernY vYznam. Pokud se tYka socialni zalelitosti, abstrakty, posledni stranky, je vyloueeno, aby nedoko yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS k zmenam. Mysl dne gnich lidi je upjata k vlacle lidu, k principilm autority a doufejme, 2e v nich procitliberalismus. Lidstvo ne za poslednich 50 let provedlo vice Zubni lekat reforem, nee za ptede gla tie tisiceWiley Building ieti. Pokud se tYka, otazek hospodatskYch, je velmi te2ko neco piedEL CAMPO, TEXAS Telefon iitadovny 130. Obydli 309. vidat. Jiste vsak je, ze soukrome vlastnictvi zustane zachovano, nebot' v§echny pokusy, je2 byly v tornto smeru ueineny, dosud v2dy ztroKra tarok11, nejle0i jakosti, ny- skotaly. ni za $1.35, poRou vyplacene. ObDOBRA PROTI ZAPALU PLIC. jednavky adresujte na: OechosloPi. E. Polagek, 2066 Garfield Ave., yak, West. Texas. (dz) Lincoln Pk., Mich., napsala: "Na fare jsem seine nastydla. Kdybych si nebyla dala na prsa naplast z NoRED FRONT nat, byla bych dostala zapal plic.

Jidelna, Restaurace Ta mast' je velice dobra. Dcera bya Pivnice la udetena karou do kolena. Lekai 714 PRESTON AVENUE v tovarne vzal obrazek, kdy2 nebyla HOUSTON, TEXAS zlomenina, koleno namazali, dali Jos. Kant, majitel. vatu a dovezli ji domft. Ona si ddTelefon: Beacon 31734. vala Nonat. Do prate se vozi, pti Pravidelna jidla a lunde. ti sedi, tak vYdelek neztratila. Za Nejlepgi soudkove a lahvove pi- tYden ji2 chodila dobie. Nonat to vo, rilzne druhy vina a doutniky. vyhojila, ani modtinu nedostala.

Mluvime &sky.

Ne2 Nonat dochazi, ji g objednavame jinou."

Hoboko stale na sklade.

Na rozliene bolesti, at' suche neb Zvla es tni stoly pro rodiny. otevtene se Nonat osveddila, ktera bez operate vytahne at' dtevene neb ocelove ttisky i steely v tele uvazle, SPRAVNE VYKONANA ale musi to bYt POHEEBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohoto1/7 k sympatickemu vyiizeni nezbytriSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poLevne ceny jsou naSi zasadou.

Atou 55c a $1.05. Ptejte se va'Aeho EDWA R PACE lekarnika nebo jednatele, nic jiPohkebni neho neberte ale pike ptimo na Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. nak adresu: TEMPLE, TEXAS. MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena. California.

DR. KAR. J. HOLLUB

C. H. CHERNOSKYr

DR. F. J. KRENEK

GEORGE E. KACM

iv delni krouiek "Hlahol" sehraje

v pitek, dne 25. prosince Boil Hod v sini radu Pakrok Houstonu Cis. 88.

NA STUDEWOOD, DIVADLO POD NAZVEM

Vanooni Stromeoly Dej o teeth jednanich.

OSOBY: ses. F. Olexova, ml.

Bo2ena Machova, bytna, ses. M. Kalouskova Vlasta, jeji netei, sl. B. Maregova Vera, sestra Machove, br. J. Kagpar Victor Slama, jeji mu2, J. Kahanek Vojtech Pokorny, V. Kind 7 najemnici u Machove, Karel Hovora, J. Kalousek Krupieka, expediter, VSTUPNE: PAN 40; DAMA 25e ZACATEK VE 3:30 ODPOL. Po divadle: Vanoeni nadilka pro deli.

Budou dany 3 et'astna eisla se vstupenkami: 1 na krocana, 1 na tuenou husu a 1 na vykrmenou slepici

Hudba Zitopkova z Baytown NA SYLVESTRA 31. PROS. DVE HUDBY (BATTLE DANCE)

Dr. H. 0. HALAMICEI

K hojne naskeve zve ZABAVNI VtBOR.

SEL

TAROKY!

eeska,

MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ye Vag lekarne neb objednavky ptimo- od vyrabitehl, ponnlie k vyleeeni mnoha ko2nich neduhil.

Cena 50c Whey vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

Valakske Hounene Papuee s kotenmi podavemi a nizkSuni gumovSrmi podpatky. $1.85 2enske nizke "derne $2.25 enske nizke barevne $2.00 Mu2ske nizke derne Muiske vysoke tern $2.65 gnerovaci enske vysoke derne $2.50 §nerovaci PoStou vyplacene.

JOSEF HRADIL, SEALY, TEXAS.

JE VZDY NEBE,ZPECNY. NEOEKEJTE a/ se vyvine nebezpeena chtipka a hned pee prvnich pHznacich rYmy a nastuzeni — at' ji2 se jedna o vase DETI anebo vas same, spolehnete se na

CONTENTS I Si SLUM OZ.

SEVERAS

° SEVERUV "3 ALCOHOL 3%

LSAM PROTI KALI (Severa's Cough Balsam) LAHODNt — MiRift ale PUSOBIVY a pkinese rychle filevu od rYmy, chrapotu, sipaveho kale a nachlazeni. Deti jej maji rkly. KUPTE SI LAHEV DNES!

FOR COUGHS DUE TO COLDS

AND IRRITATIONS Of THROAT E BRONCHI

PRICE OS CERrf,

•

Severovy PLEASANT.EFFIC1317T

Lekarnik vam poslou24.

Nema-li, objednejte ptimo u W. F. Severa Co.

Velk lahev 50c Mali lihev 25c

Tabletky proti nastuzeni

(Severa's Cold Tablets) Ptinesou rychlou a bezpednou ochranu peed fitoky nachlazeni a chtipky.

Neberte nahraiek!

Cena 30c

Vyplachujte h r d 1 o SeverovS7m Antisepsolem a chrafite se pted nachlazenim. — Cena 50c a 35c.

Strana 1tt.

Podiveite k oznamovini

MaIf Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovateli rietujeme 2 centy za slovo za katde uveteineni. Nejment'i poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napHte na zvlaStnim listku a 'Allotte k objednavce ptislanS7 obnos bud pogtovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, ptidejte 5c na jeho vStmenu.

Ma-li bfti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nagi znadkou, ridtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutza by a prate" a podobne 25c znaeku a na poStovne, aby doSle dopisy mohly 13Srti ihned odesilany.

Pit oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Pkijme se hospodyne" doplatek za znadku a pottovne • 50 cent'''.

Doplatek za znaeku budit ptiloten k obnosu, kterS, posilate za oznamku.

OW' FARMA NA PRODEJ 57 akrri, 30 v poli, 3 akry louky, zbytek pastevnik, dobre stavby a dostatek vody studnidne, nadrt s pramenem v pastevniku. Pit asfaltove testa v Park, Tex., mezi La Grange a Fayetteville. J. Newman, La Grange, R. (57-58-pd) 2., Texas.

Mir HLEDAM hospodyni. Vdova, ktera jest obeznamena s farmatskou domacnosti a pteje sobe miti tichSi domov, po pfipade sviij vlastni, necht' se hlasi. Plat dle ujednani. Jsem vdovec a vlastnim dobrou farmu. Zadne / male deti. Adresujte na: "Farmat", c. o. Vestnik, West, Texas. :tom'! VANOtNi NABIDKA. Za2leme

ihned po obdr2eni objednavky 900 mrazuvzdorn'ch sazenic zeli a cibule michanS7ch dle pkani za $1.00 (jeden) poStou vyplacene. Circle Plant Farm, Waco, Tex. (57-58-pd

Dar: Piijme se zkukna, spolehliva eeska divka, v letech ad 20 do 25, k vykonavani domaci prate. Dab* domov a plat. Hlaste se na John Young, Kilgore, Tex. (5658pd Kdo jsi thud' aneb kdo citiS/ se bSti neSt'astriSim, pomni, ee jsou de chu&i a neAt'astnej2i net ty a te mohou se tv'm ptiainenim pomery tve zlep§iti. At' se nachazirne v jakekoli tisnive situaci, nikdy neztracejte nacieje.

Ve stfedu, dne 16. prosince 1936.

SEVERtV KALENDAR NA ROK 1937 JIL VYSEL Jest zdarma a mozno jej dostati bud' v lekarne anebo piimo u Severovy firmy. tenati tohoto dasopisu budou jiste radostne poteSeni zpravou, te novy Severtiv eeskoslovens10 kalendad' na rok 1937 jit vySel a mono jej dostati .pine zdarma v lekarnach kde Severovy laity jsou na prodej anebo ptimo od W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. LetoSni kalendat jest opet o dva a tficeti stranach vypinenS7ch zajimavou a poudnou eetbou a eetriSrmi ilustracemi. Ptedni Cast jest vyhratena informacim kalendatnim s ptedpovedi poaasi pro katc1S7 mesic, katolickSrmi a evangelickVmi svatky, pohybem mesice, Zodiakem a zaroveri s mistem k rrizriVm poznamkam. Neni pochyby, te i tento kalendat vydanSi znamou velkolekarnickou firmou zristane po pfiStich dvanact mesia. piitelem v rodinach naSich krajanii.

Dostarite si vVtisk jeSte DNES! V loni byly kalendate rozebrany taktka pies den a bylo nutno tisknouti druhe vydani. Letos privodni naklad vita o mnoho tisic vSrtiskri vice netroku, ale podle toho jak li se hrnou tadosti od lekarnikir i jednotlivSrch ptiznivcri SeverovSrch pravek — kalenclate vydrti jen ne kolik dn.. Jsou take tiSteny v polske feel.

Ctenakkam t. 1. zaroveri ptipominame, te budou-li psati o kalendat, mohou si zaroveri zajistiti Upine zdarma broturku pod nazvem "Health Hints fom Women" (Zdravotni pokyny pro teny). Jest vSak pouze v tea anglicke, nebot' Ceske vydani jest Upine rozebrane. Tam kde neni lekarny, mono kalendat, broturku i pottebne leky objednati ptimo. Katcla objednavka jest vykizena ye stejnV den, kdy dojde. Na objednavky za $1 nebo vice poStovne jest hrateno.

Boby piijde do trafiky: "ProSil bych znamky."

"Jake?"

"VSechny, ktere mate."

Trafikantka pkpoeita vkchny znamky, zabali a pravi: "To mame 380 KC." Boby zaplati.

"Prosim vas, naC kupujete tolik znamek?" divi se trafikantka.

"Vite, ja se dovedel, ze bude zidrSena porto! Tak se zasobim."

TAROKY!

Spanilost ma pied krasou to vSrHra tarok., nejlepSi jakosti, nyhodu, ze ne tak brzy jako tato zmini za $1.35, pattou vyplacene. Obzi. jedn6.vky adresujte na: Oechoslo(dz) Jak malo se meni eloveeenstvo a vak. West. Texas. jak velice se meni lido!

• Kdo se neschova, toho nehledame.

Nic neni tak podeztele, jako kdy mantel pie zamilovane basne.

PIVNICE A RESTAURANT NA PRODEJ! Proda se spravne prvottidni pivnice a restaurace. Dela, nej= lepSi abchod ye stiedni east statu. Obchod jest v nejlepSim stavu. Naleza se v nejlepSim miste, vk jest moderne zatizeno. Musi bSti prohlednut, dfive aetli ze b'ti spravne ocenen.

ANTON'S CAFE Anton Bravenec, majitel TEMPLE, TEXAS. (55-5'/)

Kdo chce

Karty pro vykladani, nova vydani, ktere prave vytiSteny. — Vykladani na ka2de karte jest ✓ Ceske fedi a na strane v anglietine. Podaji yam informaci o astrologii v obou teeich. Zasilame po obdrteni JEDNOHO DOLLARU. Adresujte:

John Zrada.

1722 West 18th Place, Chicago, Ill.

Zv aitni Nabidka Chcete-li dati Va21 rodine triiteenST darek, Siete Money Order

$6 00 toupalovi a dostanete poStou vyplacene: za $6.00 Linimentu a za dva dolary premie Watkinsovy Tato nabidka jest jenom po dobu vanoeni, a konei 25. prosince. Objednavku pc:Cate na:

JOHN TOUPAL & CO. CALDWELL, TEXAS

Zvialtni Vinooni Nabidka Ponevadi chceme

CECHOSLOVAKA do vkch koutti Texasu, nabizime jej na celS7 rok za

Pouze nov ►m odberatelfim PRAVIDELNA CENA $2.00 111111110.1111111■04■10.001

6echoslovaka pogleme alpine zdarma na potadani.

Po lete ptedplatne $1.00 hned, abyste dostali zvlagtni zvetkne dislo Oechoslovaka, v nema najdete mnoho zajimave a poudne latky.

Objednivky posilejte na: -Ne

Cechoslovik Pub. Company WEST, ---:— TEXAS.