Vestnik 1936 12 23

an 51ovanske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROC:MK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS, ye stkedu

(Wednzsday) 23. prosince (December) 193g.

eiSLO 59.

VANONI A NO 0110(Ni POZDRAV FILANNi NADOVNY CLENUNI S. P. J. S. T. ce sobe navzajem. My citime boly jeden druheho a bez Pobidky, s Mill bratti a sestry! radosti podavame pomocnou ruku bratru neb sestte v padu potteANOCE s velebnou, tklivou poesii svou rozechvivaji srdce. by. My snatime se na lise kulturni, osvetove, na ge Asia zameteno Neubrani se tomu vznetu a povzneSeni mysle nikdo, byt' i V jinem smeru zavrhoval rozvineni cite a odkazoval hlubk je mimo hmotne podpory take k posile clugevni.

Protog e zakladatele nasi Slovanske podpurne organisace jig zachvevy sve bytosti do ptegitkii. oznadenim dali ji do vinku raz a Jsou to svatky rodinne, a kdo cil, my jejich odkazu nezapominemel rodiny, kdo 2i.1 sam a sam, name a dle svSl ch sil a mognosti, ositelY, opuStenS77 piece jen pohledime sobe zachovati dorost. znal, jaka, krasna mykenka y Dorost, kterST vyplriuje iady na tech svatcich se taji. vednost ode glSrch a odchazejicich, Vt'dyt' milosrdnost lidska prakterS7 ponese ptevzat3i tkol po ye o Vanocich rozpinava sva osvS7ch otcich, nejen na poll hu chranna kiidla a obejima s lasmanity, alebrt na dlouhou dobu kou i tech nejbidnejkch, nejopuzachova v teto zemi svoji mate.§tenejkch. Jsou to svatky Lasky etinu a rodove sebevedomi. nejvySk a laska vchazi na ty OCe„ Nag dorost musi miti v give dny do srdci v gech lidi. Zat'uka pameti, ge ma-h deskS7 hoch laSti na ne, ptihlasi se, te jest a ge ji Hias zvonu tahne nad zaveji, dobrSrm Ameridanem, musi Wit ye svete tieba. Rozechveje upokdes v &ace tie zanika; teg uvedomelSrm Cechoameridaminkami svatS7mi i srdce, potanem. A mel by dale pamatovati dnes vSecky stimny v srdci zneji, gene korou ledovou a paprskem na spolek zalo genSi jeho ptedky k svVm rozehieje ztuhle city. neb mladost se jich dotYka. prospechu a za gtite spolurodakil, V tech dobach vznetu a pona nagi mohutnou S.P.J.S.T., liJak strom jen pohne haluzemi, eni mysle elovek stave., se vzneg dovS7 spolek nestrannS7, vedenSr a ku smiru naklonenej gi, ptistuphned sttasa ledne ktiSt'aly, ty -,4 spravovanST Clenstvem volenSuni Radi gi. laskavej gi, nejel, gtedtej rampouchy se sttech visi k zemi uiedniky. davame z lasky dary a vespolek jak varhan velke NovSrm rokem vstoupime do se jimi pfekvapujeme, pote gujeroku jubilejniho. V Cervenci bume, nebot' jest to doba ptani, obZem jak lilierni zkvetla, de tomu etyticet let, kdy degti a ptedevgim darovani, sbli geni kam snih pad', tam se zachytil, pionfti v Texasu zalozili svepodoba rodinnSTch svatka. mocne sdru geni, jeg do dnegka Hai radost v tvatich, v oknech svetla A nejen svatky rodin v kruvzrostlo na obec ditajici okrouhie a v nebi hvezdy rozsvitil. hu nejugAim, jet' slueuje pokre14,000 Menu, jejig majetek pievenstvi, ale i tech velkch rodin ,':"""1"`•• stoupil sumii tti A stare pisne v dui zneji lidstva, jichg spoutava, iitlocit My nage jubileum oslavime a s nimi jdou sny jeslieek a milosrdenstvi, sIavime o Vanodustojne. Zaeatek jsme u g ucinikol hlavy me, jak ve zaveji cich. V to krasne dobe vanoeni naborem novSich li rozpomina se lidstvo na sve velhlas traticich se rolnieek.

Menu a jak vite, dosavadni ptike povinnosti k svSrm spolublitrilstek jest uspokojivST. Neni Mid duch zas tone v blaha moii, nim a snag i se, aby splatilo dluh padnej gi novoroeni resoluce katvdednosti tem, ji g stradaji a hyvzdech srdcem tahne hluboce, dello loyalniho clena, jednotlinou. v3ich tadt nad onu, ge budeme se a zvony zneji, svetia hoti — vgech sil pracovati k dosateni Za dasil narozeni Kristova z 6 Vanoce, 6 Vanoce. stanoveneho cile, jimg nejdfistojrozkazu timskeho vladate, putoJar. VrchlickY'. neji a nejokazaleji oslavime nag valy davy rodakil do svSich rodvSrznamn3"7 svatek — hromadne nS7ch obel, aby se tam katO zauvadeni etyt tisic novS7ch psati dal, ale dnes o Vanocich Necht' uglechtile zavodeni v naputuji tisicove ku sv3im rodnSrm krbilm nikoli z rozkazu svetske boru Nov3im rokem je vgude semoci, ale z rozkazu srdce a rosileno, na lie snageni kulturnedinne i detinne lasky. Nu ge jdesvetoveho at' ptibude novSrch te take vy, sestry a brati'i, vrat'pracovnikii a ptizne vetejnosti, ruch tadovSr at' znamena tvotite se jako vla gtovice pod svou you praci k dobru a dal gimu rozrodnou stiechu, pod stiechu htejiveho domova, kde aspori v tuto chvili shledani zapomina se na voji nageho Bratrstva. bedy a titrapy givota.

Ptejeme vam v gern vesele a gt'astne svatky vanodni a mnoho Nag e Bratrstvo je take velkou rodinou, jeji glechetna, hesla v.daru pro rok 1937.

Lidskost, Podpora, Bratrstvi jsou ptimS7m iirplodem udeni lasky nesmrtelneho uditele z Nazaretu. Na ge hesla nejsou jen prazdZa Hlavni ttadovnu: nYmi slovy, nSrbrg vzneg enSrm cilam a nemalS7mi likoly, jet snagime C. H. ChernoskSr, pfedseda. se piniti, dosahnouti. V na gi bratrske rodin y pestujeme lasku, vzaJ. R. Kubena, tajemnik. jemnost, rovnost, snatime seloSti opravdov3'imi bratry, pomaha,ji*A•*),•40.

• *,A. .

&num S.

Oddil dopisavateisk Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb za.vadne polemiky, potadatel ptedklade. ye smyslu stanov Tiskovernu V'boru k vlastnimu rozhodnuti.

PitEDSVATEtNi Z HOUSTONU. Spech a shon na ulicich a v obchodech, vetsi jak v minul'ch letech v na gem nebeskem Houstonu. NebYti toho, to Armada Spasy ma sve sberade milodaril pro chudinu na vYznadnejgich rozich, mohl by se nav gtevnik domnivati, to tu "name blahobyt.

KatdY se na tu vanoeni dobu ptipravuje, ani ,oba zdej gi tady nevyjimaje, nebot' oba uchystaly vanoeni oslavy, s piipadnYmi divadelnimi hrami a ani na sylvestrovskou zabavu nezapomenuly.

Kroutek ochotnikil Hlahol tadu Pokrok Hou.stonu sehraje na Boti Hod v patek dne 25. prosince vanoeni hru "Tti vanoeni stromeeky".

Neznam dej hry, jsem v gak jist, ae si vybrali nee° velmi pekneho, nebot' jit to umi. Poneva& Vanoce jsou vlastne svatky ureene pro tu drobotinu, sesttieky na geho tadu na to ne.zapomenuly a postaraly se o vanoeni nadilku pro deti. Aby to nebylo tern velkYm Tito, dostane se jim take neeeho, nebot' za smirnou obet' byly vyhlednuty krocan, husa a slepice -a o jejich vlastnictvi bude metan los, s katclou vstupenkou dostane nav g tevnik Cislo a usmeje-li se nan 8testena, odnese si z oslavy nan ptipadnuvgiho vylosovaneho opetence. Tak hled' katdY bYt na miste, totit v budove radu .Pokrok Houstonu, nebot' se mu naskytne .ka pkiletitost zIskati St'avnatou peeinku na prvY den v rote 1937, cot je velice dobre zahajeni noveho roku ve znameni blahobytu. Panujici planetou dle kalendatni pranostyky bude roku obetnioe Saturn, Ci-li Hladolet a je tudit rozumno se na pti gti ptipraviti a zajistiti si nee° do spitirny. Tato obetnice je pozoruhodnou tim, to kol jeji rovnikove krajiny krouti prstenec nekolika past, skladajici se nepochybne z malinkYch C ystic kosmick'ch hmot. Na sve pouti vesmirem ma za drutinu deset mesiekt, aby se mu nestYskalo. Den jim tarn trva, jsou-li tam nejaci obyvatele, deset a pul hodiny, ale rok devet a dvacet a pal roku. Tak dlouho byste ani nechteli Cekati od jednoho "krismusu" ku druhemu. ,Tak jste se asi dodetli, Edward se podekoval ze sve kralovske moci. Osvedeilo by se tedy i v tomto ptipade franccuzske ptislovi: "Cherchez la femme". (Hiedejte tenu), ice z dobte zpravenYch pramen0 to byla vlastne kamuflat. AnglickYm peerilm, lordfun a velkoprilmyslnikilm se Edward jako kral nelibil, strkal vgude nos a jevil velkY zajem o anglickou chudinu. Nejvice jirn bylo proti srsti jeho nav gteva hornickYch panvi ye Walesu, kde zkomirajici anglickY prfamysl ptivodil mezi tamnim hornickYm obyvateistvem velikou bidu. Edward se vyslovil, to teto mizerii mezi delnictvem onoho obvodu by melo b'ti zabraneno, to je to skvrna briticke rise a mimo toho jim leccos jineho vyeetl.

Zminil jsem se kdys, jak by to bylo hezkYrn, kdybychom v Houstonu uspotadali na konci Akolniho roku vYstavu praci na gich gkolnich deti, spojencu se slavnosti, neb nektere ty pra.,ce nagich deti stoji cpravdu za pov gimnuti a ptipomenul jsem si to °pane minuly tYden v ritadovne Liberty Loan and Building Association, vytizuje tarn jiste zaletitosti. Za gedgi tam :chot' soudce C. H. Chernoskyho polotila tam :na stuff peknou zaramovanou olejomalbu krajinky posete rozkvetlYmi "bluebonets". Tazal jsem se kdo je malitem toho pekneho obrazku a zvedel jsem, to je to jejich dceru gka Juanita.

Na mlade etrnactilete device velmi peknY umeleckY v'tvor. Rekl mi soudce C'hernosky site kdys, ae Juanita je malitkou, ale nemel jsem ani zdani, to je tak velkou umelkyni na Jeji vet. Tak pane vrhnouti na platno pHrozenSt a souladn' odstin barev, jak to udinila

VtST v tomto obrazku pasuje ji na miadou umelky-, ni, zaslouti si za to opravdu obdivu a uzna.ni. To je k chloube na gi narodnesti a snad at dospeje, bude di vyvine se z ni mistryne gtetce.

Ma nepopiratelny talent. Gratulujeme ji a ptejeme ji espechu. Maid Juanita neni vgak jedincu mezi nadanymi detmi na gi Ceske houstonske osady, vide jsem take men' a gkolni price i jin'ch a mnche delaly opravdu Cest svemu tvurci. Podobne pane a umelecke vzory tvotivosti nagich deti si zaslouti aby byly ptedvedeny na foru na gi Ceske osady v nejavYstavce, nebot' ony deti by z toho mely jiste radcst, to se jejich tvotivosti a snaze yenuje jista pozornost, bylo by jim to jakousi od menou a povzbuzenim.

Tak nezapomerite dostaviti se na Boll Hod n9, vanoeni slavnost tadu Pokrok Houstonu, bude to pro velke i pro male, zahavni v'bor se postaral, aby se nav gtevnici dobte pobavili.

Krocan, husa, tuena, Kura, veseli a gvandy filra, pro detiely nee° taky ,tak jake pak strYee fraky, sebette sve deti, tinku, alou v gichni v nagi siriku, nebot' jiste debte vite, ae se u nas dobte pobavite.

S ptanim veselYch Vanoe a mnoha zdaru v Nevem Roce 1937, S. P. StudnienY. Bad F. B. Zdrubek Cis. 112.

Damon, Texas.

Ve v9roeni schfizi dne 13. prosince odbYvane, ktere se steastnil dosti slu gnY poeet elen0 na to chladne poeasi. Byli zvoleni nasledujici fri-ednici zdej giho spolku: J. H. Mikeska, ptedseda; Frank Kvetori st., mistoptedseda; Petr Listak, tajemnik, Martin ridetni; Frank Vrla, pokladnik; L. P. Kocourek, pruvoddi; Jan Straeik, star gi ptedseda. teetni v'bor: L. 0. Ho gek, Jan Stradik a Gotlieb Batka. NemocenskY v'bor: Frank Kveton, Roman Pollach, J. H. Valeik. Sestry: Emma Kocurek, Karolina Zeman a Johanna Pollack.

Tet p. Truksa z Alvin, Tex., se sireastnil nasi neb ptivez1 svou mantelku. On totit ptipravil o zasloutilou a dlouholetou tajemnici tadovou, tim, to se shodli kradeti dalg im tivotem pospclu, tak si ji odvezl do sveho domova v Alvin. Tim se tea stalo, ze moje osoba obdrtela ittad tajemnika. Novomantebarn se dostalo mnoho blahoptani a jmenem tadu star gi ptedseda br. Jan Straeik uptimnYmi slovy pronesl diky odstupujici sestte tajomnici za jeji pro tad obetavou praci. A na navrh br. L. 0. Ho gka bylo s vgeobecnYm nadg enim ptijato, by tad se ji easteene odmenil v upominku nejakYm cennYm darkem. Doufam, ae nag e schtze budou manacle Truksovi i nadale podle motnosti navatevovati a take nekdy dopisem spojenYmi silami na Vestnik si vzpomenou.

Bratte redaktore tadam, bys se mnou mel trpelivost tyto drapaniny uvetejnit, ale taroy eti slibuji ptedem, to Vas mnoho obtetovati nebudu.

Vgemu alenstvu Jednoty pfeji vesele vanoce a St'astnY NovY rok!

S bratrskYm pozdravem, Petr Listak, taj.

New Ulm, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Nov' rok se bliti a ja mam ptani pro v gechny bratry a ctene sestry, tea pro ty mladieke, kteti k na gi mile Jednote ptistupuji, by jim nebe doptalo, by se toho dodkali co si sami pre31.

Tea jeg te bych rad povedel jak my jsme se dtive radovali z tcho, kdyt jsme nee° pro Slovanstvo vykonali. Bylo to roku 1879,kdyt jsme se se'g li s Polaky v Krakove v jedne kreme, tu jsme se dohodli, to kdyt jsme vysvobodili Slovany Bosriaky a Hercegovce z otroctvi tureckeho, ae si take po slovansku zazpivame a spustili jsme vespolek: Hej Slovane, je gte nag e slovanska fed aije, dokud na ge verne srdce pro na g narod bije, tije, aije, duch slovanskY a tit bude na veky, hrom a peklo, vAech marne proti nam jsou vzteky!

Ve stkedu, dne 23. prosince 1936.

Polaei tea si zazpivali: Jegte Polska nezgynula ani zgynout nesmi, atd. Sledinky kousek od si zas zpivaly: Kochala, kochala chlapca vojskovego, pojechal do Bosne, nekochala aadnego.

Jegte bych yam rad povedel, co jsem od meho mladi rad vial, a to je veseleho eloveka s usmivavou tvati. Takovemu jsem vtdy betel naproti, ale vyh'bal jsem se zamradenemu, neb v takovem nebylo nic dobreho k ooekavani a proto jsem se mu radej vyhnul. Jo, mel dobrou maminku, a kdyt se na mne zamraeene pohledla, ua jsem vedel, ze vYprask neni daleko.

Jan §incl.

Slovan els. 9.

Sommerville, Tex. Cten bratti a sestry!

Oznamuji yam, ae ye schuzi tadu Slovan eislo 9, S. P. J. S. T., nasledujici bratti a sestry byli zvoleni za atedniky tadu pro rok 1937, a tea byli do fitadu uvedeni: Ptedseda Adolf Smotek, dozorce Jos. Jakubik, tajemnik Dr. Jos. H. Kozar, ifeetni Jno. T. 8' . krabanek, pokladnik Wm. F. Rubach, yodel Julius Balcar, stra y vnittni Adof Ptihoda, stra y venkovni Eddie Jakubik, praporeCnik Frank L. Jakubik. V sini: Wm. Orsak a ' krabanek. teetni vYbor: Jos. KulhaRobert S nek, Frank Jakubik a Frank Orsak.

MajetkovY v'bor: Wm. Kulhanek, Frank Jakubik, Jos. Janda', Wm. A. gebesta.

Zabavni v'bor na celY rok 1937: Eddie Jakubik, Robert 8krabanek a Louis Ktenek.

NemocenskY v'bor, bratti a sestry: Frant.

Janie, Frank Kulhanek, Jno. F. El gik a Mrs. F. J. Foyt.

Resolueni v'bor, bri. a sestry: Jos. Sumsal, Dr. Jos. H. Kozar, Jno M. Sebesta.

Schuze byla slabe nav g tivena pro neptizniye poeasi a lige vyg lo v nejlep gim potadku a doufam k uspokojeni v gech Menu.

S bratrsk'm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

vzireRu DO GALVESTONU!

Galveston, Texas.

Na Sylvestrovskou zabavu, kterou potada tad Rozkvet Cislo 62, v sini Redmens Hall 2309 1/2 Ave. C, dne 31. prosince 1936. Hudbu obstard Dybalilv Orchestr, kterY jest velmi obliben, a to bude tanec! KatdY se bude v kole toeit: rychtat i pansk' koei. Proto vzhbru na Sylvestra, tam kde cinkot a zatky budou litat at do prostted silnice, v g ak tadnY nebude poranen, neb stra y bezpeenosti bude na miste.

Tedy v'bor zahavni zve jednoho katdeho, by nas poctili jejich nav gtevou, cot tadnY litovat nebude, neb dobre easy se bliti, a to loueeni s tim Starym Rokem. A ponevadt v Novem Roce odekavame dobre easy, proto jest nutno zapodit dne 31. prosince tohoto roku a dostavit se v pinem poetu, neb to jest to prave misto kde jeden s druh'm se sejde. tt'astnY a veselY Nov' Rok y am pteje a v -Crete vas odekava, Zabavni v'bor.

Leon Knapp.

Houston, Texas Timto uvedomuji Cleny Slovanskeho Vzajemneho Pojig t'ujiciho spolku odboCky Cis. 1 v Houston, by se v pinern poetu dostavili do vYrodni schuze, ktera, se bude odbYvati dne 30. prosince ye sttedu y eeer v sini tadu Pokrok Houston na Studewood. Ptitomnost Clenstva nutna.

Frank Aneinec, ptedseda, John BilY, tajemnik.

Velehrad Cislo 19.

Mill bratti a sestry! nag potadal svoji Oznamuji yam, te vYroeni scherzi jak obyeejne druhou nedeli v prosinci, v ktere zvoleni byli nasledujici nici pro rok 1937, a to vgichni stati: Ptedseda Frank Peter, mistoptedseda E. V. Gallia, fidetni M. J. Gallia, pokladnik Ferd.

Mitulka, pruvodei Julius Petter. Rutile vYbory volene budou v ptigti se/102i.

Vesele vanoce a gt'astnY Nov rok yam pteE. V. Gallia, taj, je,

Ve stiedu, dne 23. prosince 1936 Z KR016'21i1T SDRUiElit CESKITH LEN V DALLAS. °pet se bliti dcba vanodni, doba detske radosti a ptani. A v tom shonu pkedvanoe-nim tak ty dni rychle ubihaji za sebou, chystani darkil pro na'te mile, ta radost z toho, jak je ptekvapime a potetime, Pedeni vanoeek a riiznYch jinYch dobrot, to vte naplriuje nas spechem.

Hide je tam, kcie je nemoc v iodine neb chudoba, tarn ta vameni nalada neni radostna.

My starti, vzpominame na doby, kdy jsme se radovali z vanoeniho stromku a nebo jen co nam Mikulat nadelil, par ktital, suchYch trnek, trochu nejake jabiko, od pekaie peeeneho Mikulate a takova to nadilka by,.a i bez hradek vzacnosti.

Vzpominate na tu trojici? Mikulas, andel a dert, jak nam deokam nahaneli strachu? A na koledu drateniekove chodili zpivat za dvete svoje pane slovacke balady va.notni. Nosili s sebou Betlem s Jezulatkem v jeslich, Panna Marie a pastYti i ovedky kolem, vte z tyrdeho papiru udelane a my deti za nimi od staveni k staveni, obdivujice Betlem i ty jejich koledy, vte se nam to zdalo bYti tak pane, poeticke.

A jak ptijemne nam bylo doma u teplYch kachlovych kamen, pozorujic, jak ty snehove vlodky huste se sna.ti k zemi, az celou zemi huboko pokryje a kdyt sluneeko se ukate, ttpyti se at oei boll. Kdesi v dali uslytite rolnieky upevnene na konich, jet zasnetenou ulici tahnou sane s jejich majiteli.

My decka jsme se umely vozit i bez sanek s kopce dolu, a na lede i bez brusli. fteka Bedva bYvala pane zamrzla a to se to na ni vozilo!

Copak ja jsem tenkrat dbala, kdyt maminka, chuda vdova; se tak starostlive divala na ty moje vedne rortrhane podratky, a napominala: "Dcerko, kdo na tebe stadi, valyt' vidit, ze na to nemam!" A co zavdanek na ty nove jsem dostala par tduchancti. Slibovala jsem, te ut se nebudu vozit, ale jenom potud, dokud jsem nevidela druhe, to se hned ha to dobre ptedsevzeti zapomnelo. Jette dnes, kdy ut mne ptibylo par desitek let, citim se, te bych to dokazala, tak potadne se rozehnat a svest se.

No, no, nesmejte se, co mne znate. Jaka by to byla hromada az bych sebou tikovne bacla!

Zabella jsem ye svYch vzpominkach daleko, do detskYch let, ale kdyt ty vanoce jsou jakousi nerozludnou *east noteho mladi, natich vzporninek. A ph torn mem vzpominani bych i zapomnela na to hlavni, prod' vlastne K. C. t. se Sokolem potada 25. pros. detskou nadilku s mentim programem v Sokclovne.

Zadatek: kdy se sejdeme a konec, at se nam bude chtit jit domd. Sestry z Kroutku vam vzkazuji, ze i pro rodiee deti piipravi peknY vedirek. Nati tatinkove (musim jich pekne pojmenovat, abych si udelala u nich dobre oko, neb je to pied vanocemi) si zahraji pro zabavu v karty, maminky tteba domino neb jinou hru. Sestry pkinesou zakusky a to dalti, te yam nesmim prozradit. Pobavime se navzajem, povime si, co nam komu Santa Claus nalotil.

Kdo chce svYm znamYm poslati darky, ptineste je sebou do Sokolovny; bude vte spra y -nedoa.Ksvceti,kdon jejich poesii, ten necht' utije jich pine a radostne! Neni marno blahoptat, prot opieji i ja, vtem mYm ptateltim znamYm: 8Vast.ne a vesele Vanoce!

A ted', kdyt uz mam odbyte ty vanoce, mam sestrami uloteno podekovat sestram cchotnickeho kroutku od 8tefanikti v Houstonu, a pi.

J. L. Vrtnikove (moji 'nacre ptitelkyni) z Detroit, Mich., za jejich velmi pane projevy a uznani price Kroutku C. 2., ktere nam pisemne projevily a pozdravy zaslaly. Vatime si Vateho uznani a i v budoucnu _se vynasnatime pracovati pro dobro celku. Ptijmete touto cesteu pozdrav a dik nas vtech!

A ted' zase nee° o nas. Sestry za dobu trvani nateho kroutku nadelaly mnoho krasnYch rudnich praci, a kdyby to daly dohromady, byla by z toho 'Dana a bohata vYstavka nYch a utiteenYch veci. Schtzky etvrteeni vaji dosti slabs na y ttevovane, ale ty kafiekove ne. Asi te jdou dle hesla: Kdyt jilt, tot fist; a kdyt delat, tak se schovat! A jak by take

vt-sTNtix ne! Kdyt na takovou svaeinti se donesou koiaeky ze tlehanou smetanou, dobre rohlieky, masiove koidaky s tvarohem, dobre leafidko se smetankou, kdo by ztistal doma? Vidyt' je to jen jednou za mesic. To vstavame 'ad stolu po takove svadine "valnejti". Mne tarn pod maji na muke. Poiad mne kladou ty vteteene otazky: "Valdikova, ut mate deku hotovou?"

A main! Jenom te jsem jests nenatla postel, na kterou by se pasovala. To je tak. Moje levice si vyjde casein na stavku, a pravice si povida: hek, kdyt leve se nechce, nat byth delala. A vS7sledek si domyslite. Onehdy jsem poditala v torn natem kroutku, te maji novYch 'oabidek tam manse; a mnohe aji brzkou nacieji k te hodnosti. A tu si tak v duchu pavidarn, ze bude-li ta tak pokradovat, te tam zbabiekovatime vtecky. Nu, ja jsem take ut dost trald, na babidku, ale jests 0 . tu hodnost nestojim. (Vtak ani nemohu, vtdyt' u nas je to vtecko d.osud svobodne).

Jette vam chci na konec oznamit, te P. T. A. Mother Singer budou zpivat pies radio 30. prosince ye 4 hod. odpoledne, ze stanice WFAA. Pro jistatu se podivejte do denniho radioveho programu. Kdo a co je to za crganisaci? Jsou to maminky, ktere path do P. T. A. org . rutnych tkol, a ktere se schazi katcle UterY ptesne od 1 do 2 hodin odpoledne u* Sanger Bros. na 7. podlaze, kdet pod vYbornou direktorkou se ueime zpivat. Patiim k tomuto kroutku 10 mesicti a jests jsem ani jednou nevynechala.

Vtdy radostne tam pro see osveteni specham.

Price se doma zamkne a jede se do mesta.

Zpivalo nas v kvetnu kolem 60ti a zpivali jsine katde nedele v kvetnu v ruznYch kostelich.

Ted' pa prazdninach nas tolik neni. Mezi temito jsme etyki Cetky a site: pi. Toberna, pi.

Ptevratilova a pisatelka, a nedavno ptistoupila pi. Cejchanova. At nekdy yam povim vice zajimaveho o tomto kroutku. Velice by se nam posluchaei zavdedili, kdyby napsali jak se jim libilo.

Srdedne etenate zdravi, Baena Valeikova.

Rid Ganado eislo 138.

Ganado, Texas.

Cteni bratti a sestry tadu Vytrvalost Os. 138!

Timto yam davam vedet, ze ve vYrodni schtizi, odbYvane dne 6ho prosince byli tet voleni tednici nateho tadu na rok 1937, a volba vyznela jako obyeejne, lednohlasne byli vtichni stati utednici zvoleni, jak nasleduje: Frank Jaap, ptedseda; Anton Ryza, mistoptedseda, C. M. 8rubak, tajemnik; Tom 8krla, Uaetni; Jerom Ryza, pokiadnik. teetni vYbor: Jaroslav Tomat, Ed. Sklenakik, Jos. Lesak.

S bratrskYm pozdravem, C. M. Srubai, taj. !kid Spravedlnost Cis. 121.

Shiner, Texas.

Mili bratti a sesry!

Oznamuji y am, te jsme schtizi odbYvali 13. pros., ale pro tpatne podasi se velmi mad° Menu zucastnilo, takte jsme volbu iitednikti na rok 1937 nemeli. Volby fitednikil budeme miti at v lednu prvni nedeli a v path' tpatneho poeasi druhou nedeli.

Pak, kteti jste pozadu s placenim a je toho vice jak za 3 mesice, hled'te se v lednove sent: vyrovnat, neb se za takove eleny poplatky posilat nebudou, obzvlatt' kdyt se talcovY Olen neclostavi; a kdyt je takovy Olen hodne vzdalenSanechte potle dopis tajemnikovi iadu a sdeli mu co mini delat. 61eni, kteti by nemohli plati• a mohou dostat piljeku proti certifikatu, at' tak ueini co nejdiive.

Pak uvedomuji tieetni vYbor, aby se v lednoy e schtizi dostavili, by se rnohly knihy dati do poiadku. Take uvedomuji eleny, kteti se stehuji na jind mista, aby sclelili tajemniku noy ou adresu. Letos se nam hodne elent odstehovalo a to dosti daleko, kterYm nebude motno se serrate zueastnit, a kteti jste pobliz, jiste se do schtize dostavte. Bude to prvni v rode 1937 a ja jsem jistY, te by ptedseda od toho nebyl, abychom ten nastavajici nova rok trochu neoslavili vtichni vespolek. Sestry by mohly katda nejakSr zakusek ptinest a o

Strana L ostatni se zase bratti postarali, aby to bylo neeim zapit. Tedy nezapomthte na schtizi prvni nedeli v mesici lednu.

Jette pkeji vtem vesele Vanoce a dt'astnY NovY rok! S pozdravem, J. F. Novosad, taj. kid GeskY Prapor eisio 24.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam sdeluji, te ve vYroeni schrizi nateho tadu byli zvoleni nasledujici ritednici pro rok 1937: F. J Marek, ptedseda; H. M. Jakubik, mistoptedseda; Chas. Navratil, tajemnik; Ben tabeik, tidetni; M. J. Stepan, pokiadnik. Do zabavniho vYboru byli zvoleni: J. F. Martinec, Louis Schiller, Fritz Schneider. Schrize na ty tpatne testy byla dosti detne navttivena, avtak na tech 550 nas stejne jests hodne chybelo.

Posledni dobou byli nasledujici novi eleni pkijati k natemu tadu • Frank 'Stepan, -Lorene 8tepan, Jim Rrikeka, Frances Rritieka, Edwin R. Schiller, Vlasta Schiller, J. F; Stanek. Ptestupni listinu si vyzvedli Anton a Frantitka Kleakovi za rieelem piestoupeni k tadu Pokrok Jihu Cis. 72.

Dale vam sdeluji, te kdyt byli zase vtichni tadovi ritednici znovuzvoleni, tedy jsme se my ritednici usnesli, te opatfime do ptidti schiize dye bedieky peniveho, abychom vas trochu poeastli. Nu, a ptitomne sestry ve schrizi se hlasily, te pry kdyt ritednici daji pivo, tak aby sestry se postaraly o nejakou svaeinu, a tak te si v torn novem roce trochu pobesedujeme.

Tedy pamatujte vtichni na ptitti schrizi, prvni nedeli v lednu v 1 hod. odpoledne. V padu dpatneho podasi druhou nedeli v tu samou dobu. A tak vy, ctene sestry, jste tadane, byste ptispely nejakYm tim kuchafskYm vYrobkem k te svaeine. At' se zase jednou spoleene bratrsky vespolek pobavime.

Podasi pfitomne mime pane a podoba se, te to tak nejakY eas potrva, cot bychom si vtichni praci. Vanodni svatky mime jit za dvetini. Nu, a kdyt toto budete Gist, bude to jit na vanoce a motna nekteti jiz po nich. Nu, ale piece jests yam budu vtem ptati vesele vanoce a At'astnY Nov' rok 1937! By se vam v nem alespori easteene yak touhy a ptani splnily. A nate Jednota by v tomto roce hodne zmchutnela jak finadne, tak i na elenstvu. Tak se zatim mejte dobie a na shledanou v pkittim roce 1937!

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navro.til, tajemnik.

Panu B. Sthlovi!!!

Vite se p. Stiit upamatovat s jakou dilverou ja 711ete. vdova jsem se na Vas obratila, zda mi kompresy pomohou, kdyt jsem byla na jate v Temple na leceni, trpic rriznYmi neduhy, nejvice revmou, bolestmi v celiekem tele, kkeee, trnuti ridt, nektere klouby otekly, prsty ztuhly a misto pozdravovani se, museli mne nekdy na lo2i obracet, ale za 3 mesice po utivani Vatich kompres vie se tak zlepsilo, te jsem la jako mladice, vgak mne dosti krajanek navttevovalo a vi to, ba i skvrny v oblieeji (pr' od dpatnYch jater) mizely, dcera u nit jsem: bydlela, se 'Wz citila mot lepe. Jeji mut mival bolesti v rameni ad rirazu pied -10 lety ph Footballu, ty tei zmizely, a jeho matte pi. Husak z West, ktera tam byla navAtevou tak pomahaly, (vtichni jsme je utivali), ze tet od Vas kompresy koupila a chvali je a ja tet. Ty hrozne bolesti a nezativnost v myth 71 letech nebyl tadnY 'Spas. Dekuji za Vati pomoc. Mrs. Anna Ripple, Jourdanton, Tex. (I moje tetidka si kompresy koupila a je pry spokojena).

"Ja vam fikam drirazne pane obchodvedouci, nikoho mi do dilny nepouttejte, ted' se potad miuvi o te dpionali vYrobni, jests by se mohli dopatrat, z dello budem letos delat jitrnice."

Tak yam nee° teknu, mila matko, toho vaseho chlapce vribec do ueeni nemritu ptijmout.

Ma hrozne male uai a kdopak ma das, potad je hledat!

Strand x. itad Fokrok Place, eislo 50.

• Oznamuji vgem elenum nageho tadu, to roeni schaze bude odbYvana prvni nedeli v lednu, totit 3. ledna 1937. Schtizi v prosinci jsme neodbYvall pro gpatne podasi. Tak ptijd'te v gichni, aby v torn pisigtim roce byiy schilze lepe .navgtevovany. Sestry, prosim vas, doneste katk jidlu, 'a bratti pry se o to ostatni ut da postaraji, a tak budeme mit schtizi a sp ■olednou besedu. Pteji v gem g t'astne a vesele vanoce a gt'astnY novY rok. S pozdravem, • Mrs. Joe Peterka, taj.

Houston, Texas.

Vanoce zase zde jsou a nesou nam novinu pteradostnou, a kde jsou ty easy, co jsme jako deti oatikavali ty basnieky k vanoenim svatkiim? Bohutel to jen tu a tam nektera utkvela dloveku v pameti. Co bylo radosti a to nedoekavosti na vanoeni strorneeek a pak na tu nadilku, to vime katdY, bratti a sestry, podie nagich zpusobti nejlepe sami. Tk letos na Boti hod chteji nam herci u Stefanikti obnovit to, co jsme protivali my co deli v zari vanoeniho stromku. Kdo se zajima o skuteene krasne diva.dlo, tak nebude litovat to testy ku Stefaniktim. Vgichni budou vitani zdalky i zblizka. Po divadle bude, jako obyeejne, taneeni zabava pfi hudbe oblibeneho Dybaloveho orchestru a take abych nezapomel, budeme potadati sylvestrovskou zahavu, jak vile, 31. prosince pti hudbe Michalskeho orchestru z Crosby oslavi- o a ptichod noveho roku a me odchod stare n nepujleme domii at rano, at bude lily den.

Tak se tegime na hojnou navgtevu.

Take jsem yam chtel zdelit smutnou zpravu o umrti pani Musketove, maminky Pavia Musketa, co nas easto nav gtevuje u 8tefanikii. Tak jmenem celeho tadu jim vyslovujeme uptimnou soustrast.

S pozdravem a na shledanou na vanoeni svatky pti divadle. Br. redaktoru a v gem br. a sestram pteji vesele vanoce a gt'astnY nastaJerry Baletka. vajici novST rok. lrtad SlovanskY Svaz, 'Cis. 86, v Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam scleluji vYsledek volby na geho tadu. Utednici jsou zvoleni pro pti gti rok: Jan Maruna, ptedseda; Jiti Labaj, mistoptedseda; 0. V. Vanieek, tajemnik; J. D. Jet, tieetni; Otto Krystinik, pokladnik a Joe Vanieek, priivodei.

Ueetni vYbor: Ed. Sodek, Lewis Jet a J. H. Bartek.

- Pteji vesele vanoeni svatky a gt'astnY novY rok eel& nagi Jednote. S bratrskYm pozdravem, 0. V. Vanieek, tajemnik.

VANOeNi STROMEtKY. Houston, Texas.

Divadlo pod timto nazvem bude sehrano Kroutkem Hlahol, na Boti Hod Vanoani. Co kouzla se skrYva, pod timto nazvem! Vanoce, gtedrY den, Cas oclpu gteni, dobroty a lasky. Pi. Machova., chladna, pouze svYch povinnosti dbala, dama, rortaje a odpusti v gem, kdot s ni ma co delati. Odpusti Vlaste i Vojtechovi, kdyt vynajde jejich lasku, ovgem po dlouhYch odkiadech a pro Viastu domacich vezenich. Odpusti p. Slamovi, mantelu jeji sestry Very, ktery zbloudil na scesti, a pozdeji, kdyt pti gel k poznani sve chyby, na 8tecirS7 den na gel svou term i odpu gteni u pi. Machove. Odpustila i panu Hovorovi, kterSi byv u ni oeernen, to za jejimi zady se milkuje s Vlastou. Odpustila i p.

Krupiekai, kterY oba u ni oeernil a to v ge proto, to byl StedrY den. Pokoj na zemi lidem dobre vale. To kdyby mel katclY na pameti, jak dobfe by zde na zemi bylo, nemuselo by bYti tech svara a rozmi gek a nenavisti. To by mel miti na pameti pisatel dopisu v poslednim eisle Texana, chce zakladat Sokola, ale Om sokolsky nejedna, jen svary, nenavist svYmi doph y Osoby iteinkujici v tomto divadle jmenovati nebudu, staei kdyt se podivate do oznamky, a jmena herct vam zaruauji, to divadlo bude dolate sehrano. Se vstupenkami na divadlo budou dana 3 eisla, na net motno vyhrati krocana, husu a slepici. Po divadle bude vanoeni nadilka pro male i velke.

Za Krou2ek "Hlahol" pfeji vgem naSim navitevnikrim a priznivcalm vesele vanoce a §t'a-

vEna-z-FiTz 8t0 novY' rok, a zaroven slibuji, to v priAtim roku se vynasnatime, bychom yam podavali divadla, pti nich",, se pobavite i zasmejete.

Tedy na shledanou dne 25. a El. pro.ince na Studewood!

Joe Kag'par, retiser. kid San Antonio eislo 133.

San Anotnio, Tex. VYroeni schtize na ge, potadand 6. prosince, nebyla tak nav gtivena jak by se pattilo, ani ta chutna svaeina neptivedla silnou navgtevu.

Vclby vsak provedeny byly a vyznely nasledovne: Pfedseda br. F. Maly, mistoptedseda ses.

Ellie Mae Mari', tajemnik Louis Dressler, fleetni br. Emil Bueek, pokladnice ses. S. C. Bundil, pruvodei ses. Sophie Ma l y a tadovY lekat Dr. C. B. Kitowski. Ostatni vYbory jmenovany budou ye schuzi lednove, proto sestry a bratti, meli byste se nechat videt.

Nemoc br. S. Beny se lep gi, ad' jegte to bude trvat dlouho, net bude zase mezi nami; pteji mu vgak, by se mezi nas podival hodne brzy.

Ptitomne v§echno je zachvaceno vanodni naladou, ulice a obchody jsou ptimo nattiskany lidmi, cot dckazuje, te easy jsou jine netli za doby prosperity p. Hoovera.

Fieji vesele Vanoce a gt'astnY NovY Rok vgem sestram a brattim ttidu i cele Jednote!

S bratrskym pozdravem L. Dressler, taj.

VANOeNt NADILKA. had Pokrok Dallas, dist° 84.

Jest na Case znovu upozorniti na gi vetejnost a v prvni fade mnohe na ge cleny,ze letos bude zase vanodni nadilka pro male i velke deti.

Nall jsem meal hledat a klepat ty pismenka na to "ma gince", pozastavil jsem se nad otazkou: kolikata vanoeni nadilka tato asi u nageho tadu je? Dohadujeme se s moji "lep gi polovici", vzpominame minulosti, ale nemilteme si vzpomenout dale netli rok 1914. Od to doby, co se pamatujeme, nevynechal na g tad snad ani jednu nadilku. ✓ patek, dne 25. prosince, poeatek v osm hodin veeer. Vezmete sebou tu va gi drobotinu do sine nageho tadu na Floyd ulici; ovoce, cukrovi a ()techu bude dosti ku tadnemu podeleni vgech deti, a i na ty velke je gte dosti zbude.

Budeme zase miti pro ty male ty pernikove Mikulage, jet se jim o nagi Mikulagske tak libili a velci mohou .zase dostat pane okra glend srdieka a Mikulage k podarovani svYch ptatel po desaku za kus. Doufame, to jich tentokrate bude dosti. A nyni oznamujeme, to na uvitani toho noveho roku 1937 bude potadana v na gi sini zase Sylvestrovska zabava.

Na tento den, di vlastne na tuto noc se pHpravuje kdekdo; zajdete tedy k nam a veselte se s nami. Budeme miti dobte zasobenou nalevnu i kuchyni a vite, to se to u nas dobie vyWI, a bude se zase vytdeet, dokud tam bude dosti taneenikii. Vstupne na obe zabavy jako obyeejne.

Vyroeni schtze na geho iadu byla detne navgtivena a zvoleni byli nasledujici ittednici na ptigti rok: Ptedseda, Vavtin Drobil; namestek, Vaclav Zastoupil; tajemnik, Adolf Jet; pokladnik, Robert Duron; tieetni, Viktor Huff; prilyodel, Vaclav Kartous; dopisovatel, ses. Botena Jetova. fte.dov3-un lekatem zvolen dr. E. W. Nitche. Jeho adresa jest 2809 Grand Ave. S bratrskYm pozdravem, * F. B. Steiner.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

Nevim bude-li misto pro zatazeni tohoto dopisu jegte v tomto roce, neb jest mnoho dopisu v za.jmu fade, oznameni iftednikta einovniku pro dalgi rok, schtze odlotene a jine nalehave elanky, proto jsem si neptala pro leto gek obtetovate a tak pi gi, bude-li misto tento tYden el pozdeji, ale obtetuji jeSte letos a tadam za prominuti.

Na,ge T. J. Sokol v Galvestone v tadne schuzi se usnesla dati provolani v na gem bratrskem Vestniku, aby krajane v na gi osade, kteil by si praci stati se elenem Sokola, ptihlasili se o elenstvi, zaroveri bratti a sestry S.P.J.S.T. tak abychom meli vice &anti, ziskali mladet pro telocvienou dinnost a my stall co pfispivajici dlenove pomithali alespori moraine a ter finan-

stiedu, dne 23. prosince 1936. end vydani spojene s telocvidnou dinnosti nesti. Jak vite, pro dinnost jest nutna mistnost, ktera by odpovidala okoli, financim a cvideni.

3-4 rodiny sdruteno dvema, tfemi 'deny za rodinu, neni myslitelne, abychom se mohli zavazati za katdy cvicici veeer v sini $1.00 na.jemne, cot nejmene v gude poditaji, cot dva veeery v tYclnu dini osm, deset dolarti najemne mesiene. Kdyby labs ale bylo 50 eienu, podnikne se zabava neb akademie, ptiletitostne programy, .neb nyni po Novem roce nejakY pies a jit to vydani by se krylo eastedne a mengim poplatkem dlent. Ze pry nic za to pia= ceni nemame a ruzne vYmluvy. Ov gem to nic, jen tu praci a prime poplatky, ale nekonal a nekond Sokol ye Sp. Statech svoji narodni a vYchovni praci? Zajiste to nemilte uptiti ani neptitel ee gstvi, to kona, velkou nenarodni praci. Kolik mladikii a divek vy glo z telocvieen, jet hrde se hlasi ku svemu ptivodu a ocenuji sokolskou vYchovu a samokazeri. Co jest vna geno do nynej gi organizace americkYch "Boy Scouts", to jit skoro cele stoleti propaguje Sokol a jegte vice po strance VYchovne. 6eske prazdninove gkoly a Sokol by men bYti dustedne vetejnosti a bratrskYmi organizacemi podporovany, neb mladet by ptilnula ku- organizacim, ktere budovali jejich rodiee, kteti celY tivot gettili, by nova zde generate americka z deskYch rodiat mela lep gi zaklad do budoucnosti z hospodatskeho stanoviska, aby ty zaklady tetce zbudovane zustali je gte pro mnoho generaci Americanism, ale eeskoslovenskeho pavodu. Prodlouteni narodni hrdosti nede. se vnutiti, ta musi bYti vgtepovana od mladi a musime skuteene to mladeti dati nem pro co by se nadchla. Kde ale pro vgechno gkoda centt a Casu, neni vhodne sttedisko, jest samoztejme, to mladet se odcizi, a zde jest jejich kolebka, ye gkolach od mladi pestuji sport Ireho druhu, vyznamenavaji a ocenuji dobre hritee, sporty, nadherne vybavene cvieebny atd.

Narod americkY si nas vati, ocenuje na gi vytrvalost, snahu bYti utitedni teto nove vlasti, ba obdivuji i ty na ge mohutne bratrske a obchodni organizace a snad my sami sebe podceriujeme a navzajem, i kdyt na dne srdce jsme ptesvedeent, to ten di onen kona dobrou praci neb mini prospeti, ale musi vtcly se vynajiti nekdo, kdo kapkou jedu otravi tu snahu a dobrou vuli opravdu celku prospeti.

Nage novorodni resolute by mela vyzneti pro svornost a mysleti, to dolary v tech pokladnach nekdo utrati, at nas tu nebude, ale skutky vykonane, ty zde zustanou. Jako na g velikS7 president F. D. Roosevelt udinil s pokladnou S. S. Co by tam ty penize prospely, kdy 2. lid nema praci a nema co jisti, at' platime dluhy, at' nekdo i naduZiva to podpory, piece ty penize v obehu mezi lidem vykonavaji dobro, ktere neni oceneno ani Venn., kteki to dobro pfijimaji, jest to velike dobrodini, ktere2 penize by le'tely ye statnim kapitolu bezUdelne, piece zristanou v obehu mezi americkS7m narodem.

Schtze vSTrodni jest odlolena do ledna a sloe druhSr etvrtek v mesici u br. a ses. Josef StanovskSi, 4702 Q Ave. Potai nas zajem &irei vet ejnosti a ter mohou se zvoliti mladi, energieti Cinovnici, tak aby se zahajila dinost veeobecna a stalo za to platiti najem sine, kdy2 bude dosti dlenri brati podil v einnosti neb jen pfispivat.

V'Sem etenaftm, redakci a br. redaktorovi, v'Sem vSrkonnS7m fifednikum pfeji upfimne *gt'astne a vesele vanoce a Uspe§nS7 no14 rok H. Stanovska.

1937. Na zdarllkad RadeeltSr, els. 109. v Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji, to na,s. fad v posledni schUzi si zvolil zase stare tfedniky co posledne byli a site: Fr. Kokes, pfedseda; Anton Zrabek, mistopfedseda; Atetnik a tajemnik, Em. Fojtik; pokladnik, F. J. Zrilbek, neetni vSrbor: Fr. Zrribek st, Ant. Matula, Steve Mazoch. Take nas poctil navStevou organizator br. John 'LTrubek a mel tu test zapsat 10 noN/ch dem). do Detskeho Odboru, kteki budou ph:jab' v pfitti schrizi druhou nedeli v lednu a zaroveri prosim, aby se zridastnil teto schrize kaldSr glen a dlenkyne, a br. Urubku, ty nezapomeri se ziadastnit, neb to nude veselejei. 8 bratrskfm poEm. Fojtik, tajemnik, zdravem,

ye stfedu, dne 28. prosince 1936. ttad Laskavost, es. 70., Needville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam zdeluji vYsledek volby vagich rednikrina rok 1937: Frank Sefeik, st. pfedseda, Karel Stupki, mistoptedseda, J. J. Zemanek tajemnik, Will Zemanek fieetnik, Frank H. feik pokladnik, Jan 8. ilhavST, Lad'a Sefeik a Alfrin SuSeri, fidetni vYbor.

Zaroveri upozorriuji, by se elenove dostavili do schrize, ktera se bude odbYvat prvni nedeli, totii 3. ledna 1937 o 2 hod. odpoledne, obzvlaSte ti, kteti jsou s placenim pozadu a tea i ti, kteti chti na rok dopredu zaplatit.

S bratrskSim pozdravem a pranim veselYch vane a pkgtiho noveho roku vSem sestram a bratrrim nisi Jednoty.

J. J. Zemanek, tajemnik. ttid Vyiehrad, eislo 48. v Taylor, Texas. ✓ poslednim dopise jsem slibil, ze oznamim Imena vSech tadovS7ch ntednikti a vSrboru, budeme mit fSechny vS7bory zvolene, coA timto einim. Nasledujici byli zvoleni na pifiti rok 1937 .; J. W. Marek predseda; Jos. A. Marek, mistoptedseda; F. H. Shiller, stafti ptedseda; Anton Michalik, tajemnik; Jos. V. Hejl, neetni; J. V. Jansa, pokladnik; Vac. Dvotak, ,pravoddi; Jos. Svreek, posluha; Jos. Zycha, na parkovani aut; Adolf J. Hejl a Wiliam Shiller, na prodayeni vstupenek pti zabavach; K. F. Chalupa, tacloi4 dopisovatel; Dan. tuba, tiditel divadla.

MajetkovST a zabavni vS7bor: Jos. V. Hejl a H. W. Hejl, a ptedseda tadu zUstava ptedsedou obou vStborti. Resoludni vflaor: Marie Leshikar, K. F. Chalupa a F. D. Svreek. rrodavadi v "cold drink stand",: Dan. Cuba a Henry F. Hejl. ✓ zati ve schuzi byla do tadu ptijata Rosie Valenta na dobvotni pojistku die tabuiky B, a jeji dye ditky Jerry a Raymond Valenta do Detskeho Odboru na dodasnou pojistku. V prosincove schfizi z Detskeho Odboru vystoupila Vlasta Cuba.

BlEdene vanoce a gt'astn.V a pozehnany novS7 rok 1937 vS'em elenUm Jednoty pteje, Anton Michalik, tajemnik.

Kad Hvezda Texasu cis. 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Kteti jste nebyli piitomni ye schazi, timto vim scleluji vSisledek volby taclovSrch ntednikb. pro rok 1937: J. H. Hurta, ptedseda, V. J. Hejl, mistoptedseda, Jerry Dana, tajemnik, Wm. J. Mikeska, fidetnik, F. E. Hejl, pokladnik, J. T. Junek, prUvoclei, Vince Mikulak strat. Ostatni vSrbory budou volene a jmenovane ve schfizi 3. ledna, prvni nedeli na pristi rok.

Tet yam sdeluji, ze jsme °pet pfijali dva nove eleny a sice, Joe a Frances Machalidek a do ptiki schfize mime opet nadeji na jednu novou elenkyni.

Tit vas tadam, bratil a sestry, kteti jste s placenim pozadu a nebo nemate zapravene firoky na vase gajeky, bud'te tak laskavi a hled'te si to zapravit co nejdtive, neb br. fiCetni bude mit novou knihu na ptiki rok, a nebude-li to zapraveno, bude muset s tim do nove knihy.

Pteji yam vAem vesele Vanoce a gt'astiV NovY Rok! Jerry Dana, taj.

Kad Rozkvet cis; - 62.

Galveston, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Ve vYrooni schrizi odbYvane dne 3i prosince, nasledujici byli zvoleni za fifedniky radu pro rok 1937: Adolph J. DuSek, pfedseda; H. Monych, mistoptedseda; Mary Cordray, tajemnik; Adolph Dukk, neetni; a Frank Vento, pokladnik.

Rrizne tadove vfl3ory pro rok 1937 budou jmenovany v lednove schrizi. ✓ minule schuzi jsme se usnesli, potedati , na Sylvestra, 31. prosince, tanedni zabavu a louCeni se , sta“! m rokem. Prato vas v'Sechny jak od tedu Woodrow Wilson els. 146, taktet v echny bratry a sestry ptespolni a tea vAechny:---nailince vtibec, by. se s nami ptgli po!Davit- a vyte,ndit. Rapela p. Rod. R. Dybala z Ganado nom bude vyhravat. Zadatek v 8:30

VESTNIS

Strana 5.

hod. veder, v Redmenove sini, 2309 1/2 C (Mechanic) ulici. Vstupne: pan 45c, (lama 25c. Tedy nezapomente piijit meal Rozkvet, kde se zaliste dobte pobavite.

Vesele Vanoce a St'astny Novy Rok pteje Mary Cordray, taj. vSem, Divadlo na Velehrade!

Timto srdeene zvu vS'echny milovniky dobrYch a ukechtilych zabav, by se dostavili na divadlo do Skoly Velehrad dne prvniho ledna, to je na NovY rok. Tentokrat byl vybran kus pod nazvem "Starostovic BarnSka" vesela opereta se zpevy a tanci. Hra je protkana od zaeatku at do konce humorem a svYm tertovnYm slohem udrtuje na yStevniky ye vesele nalade a smichu od zaeatku at do konce. Obsazeni nloh je vSechno v dobrYch rukou, starYch, osvedeenYch herct, kteti, jako v minulSrch brach i tentokrate thostenim se s yYch filoh katcleho brueouna uspokoji a rozveseli.

ZaeAtek bude ptesne v osm hodin a vstupne dospela osoba, 20 centii a §kolni ditky patnact. Tak na shledanou na NovY Rok na Velehrade.

Za OchotnickY kroutek Velehrad: Ferd. Mieulka. kid Bratii Svornosti els. 60.

Wallis, Texas.

Cteni bratti a sestry!

NaS tad odbYval vYroeni schuzi dne 13. prosince, ze ktere yam oznamuji, te Utednici jedrok 1937: nohlasne byli zvoleni ti sami na Frank Barman, ptedseda; Inocenc Minks, neetni; J. M. Vakna, tajemnik; Stan. Kova', mistoptedseda; Stan. Koval. , pokladnik. T)-aetni vYbor: Stan. Bubela. J. F. Mikeska a Lad. Bielec. NemocenskY vYbor: Frank KopeckY. Stan. Bubela. schtize se bude odbYTet bylo ujednano, vat katde tti mesice, druhou nedeli. schtize se bude odbYvat druhou nedeli v bteznu 1937.

Bratti a sestry, ye vYroeni schazi nas bylo sotva polcvice clenu. Vy aleni, kteti jste nebyli ve vYroeni schilzi a nebude se yam nem libit, tak to bode vase chyba.

S bratrskYm pozdravem, J. M. Va'Sina, taj. !kid Novi Morava Cis. 23.

Schulenburg. Tex. Cteni bratti a sestry!

V nedeli, 13. prosince jsme odbYvali vYroeni schitzi, a aekoli podasi ten den bylo dosti mizerne, neb chvilemi padala poledovice a drobnY deft', piece se nas dost seSlo, abychom mohli dati do potadku to, co ma bYt ye vYroeni schfizi vykonano. Nyni yam oznamuji vYsledek volby va gich utednika na rok 1937: Frank J. OlSovskt ptedseda; Jee Rektotik, mistoptedseda; John Kahanek, tajemnik; Emil Vrana, neetni; John H. Drozd, pokladnik; Henry Kubo g, priivodei.

Nasi spolubratr a spolusestra, Frank a Lillie Schoppe si vyzvedli ptestupni listinu k tadu Karel Jona2A Cis. 28, v East Bernard, Texas.

Dosvedeeni milodaril pro sestru Annu Trojaekovu. NasledUjici tidy ptispely obnosy, jak nasleduje: Rad els. 88, $5.00. Po $2.00: ikady Cis. 28 a 4.

Rad Cis: 17, $1.50. Pa $1.00 tady Cis.: 13, 89, 19, 35. Po 50 centech tady Cis: 133, 141, 110. 11, 94, 83, 116, 62, 92. 148. 67, 145, 74, 101, 30, 146, 90, 21, 96, 68, 95; tad Cis. 97, 75centil. Po 45 centech tady Cis.: 150, 73,. Po 35 centech tady eis.: 35, 123. Rad cis. 99: 30 centti. Po 25 centech tady cis.: 147, 3, 153.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, naCepodepsanSi resolueni vS7bor tadu Velehrad cis. 19, S. P. J. S. T., vyslovujeme timto nak uptinme citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou va'Seho milovaneho mantela, otce, bratra, syna a naLeho spolubratra, Albert Jutenu, kter3-r zemtel dne 30 listopadu 1936, y e stati 44 let. Vime pczustali, te vas zarmutek je yellkY, ale budit yam Utechou, te celY naS" tad citi s vami.

ZminenY bratr byl dobrYm elenem nageho tadu a svych povinnosti dbalY. Budit test jeho pamaitce a odpoeivej v pokoji.

E. V. Gallia, Chas. Zapalae a Albert Kahanek, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikot se zalibilo Palau vSemohoucimu povolati do kralovstvi sveho zase z naSeho tadu sestru Bateau Hallernalovou, kterd zemtcla po dlouho trvajici nemoci, naposled byla ranena mrtvici dne 1. tijna 1936.

Ectena byla tenou men° bratra Frank Habernala pti Louise, Texas. PojiStern odkazala sy Ym etytem ditkam, cot bylo oci ni Slechetne a matetske. Nat tad trati jednu dobrou sestru a jeji mantel a ditky starostlivou matku.

Budiz jim Utechou, te i ria.S tad souciti s velikou ztratou a zarmutkem a pteje si, aby vat bol byl co nejcItive vyhojen.

Psa.no v Dubine, Tex., 19. prosince resoluenim 173'71porem.

C. A. Habernal, taj, F. J. Kocurek, Ueetni, Aug. Midulka,- ptedsecia. /2M-2:=1=M=ISnmzsmmemiEcivimml .Mad'afSti vojaci zpivaji v Praze. — Po Kralovske ttide v Karline pochoduje seta novaeka. Vraci se vesele ze cvieeni na Invalidovne do kasaren..Nahle, raz dva — tii, davaji se vojaci do zpevu. Jsme zveclavi e jakou spusti.

Ut zpivaji, ale poi-ad jaksi nevime, co. K sluchu doletuji slova, z nicht si pri nejvetS1 pozornosti nemilteme nic vybrat a take melodie je nejak nezvykla. Koneene jsme doma; vojaci zpivaji mad'arsky! Dastojnik, kterY je vede, usmiva se do vousil a Tide, jdouci mimo, po malem prvnim Udivu se take usmivaji. Hoti vypinaji prsa, tisknou puSku a zpivaji. Vidi, cela ulice se na ne diva a te nikdo se nezamraci nerozeiluje pro to mad'arskou pisnieku,. ktera je ostatne hezka. Kdyt zaSli, napadlo nas, co by se asi stalo slovenskYm • vojaktim v mad'arsk y armacie dnes, kdyby tak dostali chut' a zazpivali si na ulici v BudapeSti slovensky!

U seudu.

"Byl jste ut nekdy trestan?"

"Prosim byl, ale ut pted patnacti roky."

"A jakY trest jste tenkrat dostal?"

"Tehda jsem dostal patnact let!"

Kr:OVOVJKIWP VVOW.XiiMkVRIVV,4tTNIR,wow.r.i

Vanoirli

eECHOSLOVAKA Rozelyeanco!

Jmenem naSi nemocne sestry dekuji vgem m v a nTin tadfim za jejich milodary, za fad Nova. Morava els. 23. S. P. J. S. T. S bratrskYm pozdravem, John Kahanek, taj.

Skuteenost, ze noSe nejbohat'Si a priimysloye nej y yvinutefSi zerne ma vice net polovinu iriezatnestnanYch celeho sveta, pies to, te na opatteni price vydala miliardy dolard, nedeli prilis velkou test nisi inteligenci.

Ciao

I

Nernideme dele 1. , yhoveti a vypiniti objednavky zvf: tt.;enalio Vainodniho cisla echosclovaka, neb toto jest jit vS'e rozebrano. Diky mnoha novYm odberateltim, ktere jsme ziskali skrz nasi nabidku.

V ticte,

Vycl. techoslovika.

Btrana Frantigek Langer:

Vefilth vanoeni povidka.

9-AATO POVIDKA je proto velika, protote je povidkou — fekneme — tficeti tisic.

Tficet tisic eeskoslovenskYch vojakt vzpominalo v daleke Rusi o vanocich na domov. V nedeli na 8tecirS7 veer v selskYch chalupach, na lavicich a na pecich, nebo v zemljankach na pryenach sedeli v hloudeich. A vgichni vzpominali. Uprostfed stole stab° po svidce, ktera, jiz dohotivala, protole pulnoc byla nedaleka. Vzduch byl dpave koufenY, tedivY. Nikomu se nechtelo spat . . . Jako by v gichni na nee° dekali.

Tak vzpominalo toho dne tficet tisic vojakiiv. A doma ve vsich a mestech bylo tticet tisic svetnic, kde vzpominalo tficet tisic ()taw a matek, tisicezen, deti, bratti, sester, milenek.

Jejich myg lenky se nesly daleko do Ruska, giroke, zasneZene zeme, kde byli jejich chlapci, kteti se dali na vojnu. (Vedeli, tu gili ei vefili tak vgichni.) A tam k nim, do tech vsi a fast, do rodnYch mist, ke vgem gtedrovedernim stoham, kolem nich2 byli v gichni drazi shromadeni, nesly se zase vzpominky tficeti tisic voAka. Nikdy si nebyly tak blizko oba vzdalene kraje, jako toho veeera. * Sedim samoten. Svidka na stole tat jiz dohoMira a vosk, kterY s ni steka, rozleva se po stolni desce v bilou Divam se pi Imo do plamene. Myslim, myslim . . . Dnes se myglenky roji. Nejen u mne, ale u vgech tficeti tisic.

Vzpominame, tou gme A hle! Jdeme vsichni v myglenkach jednim tirokSrm a hustYm proudem k zapadu. Shora vidiS svet jako mapu, hory, feky, boji gte a mesta. Pak nahle chni uvidime znarnY kousek sveta a ukazujeme si jako ye tkole. Tamhle je Vltava, Labe, Sumava, Morava, Bezkydy, Tatry. A mezi horami a vodami katdY z nas si vyhledava, jedine misteeko. KaMY obraci s k nemu a nahle se siroky proud rozstiikne po cele zemi pod narni jako de gt'ove kapky. * Vzpominame, toutIme. A tficeti tisimlni se zda, Ze jsou u svYch drahYch, doma, doma.. .

Dlouho jit jsme nesedeli u stolu pokryteho eistYm ubrusem, jako nyni. Na stole je pino hrniekuv a talifft, dZban, vanodka. Pojedli jsme a popili a ted' louskame oiechy a loupame jabika. Pied kaldYm lezi jiz kupa &echovYch skofapek. Vojak, kdy g prisel, postavil rudnici do kouta, sedl si ke stolu, mezi sve. A ted' s nimi louska ofechy a vypravuje.

Vgem jest nyni zcela dobte, tak jako uz beta nebylo. Citi se spokojeni ye sve svetnici, kde jsou zase pospolu, ge se ani nechce jiti na noeni. Zvony jiZ vyzvaneji, ale nikdo se nema k odchodu do kostela. Tu vojak vstane.

— Snad pfece abychom sli, pravi. Ne, Ze by byl poboZnY, ale ze tam uvidi zname — a pak po tolika letech!

Vtichni vstavaji a jdou. Sestfieka rozsvitila svieku ye svitilne. DrZi bratra stale za rukav a neodchazi od neho na krok. Bratr vezme z kouta rudinici a povesi si ji na rameno. Zvykl si tak chodit.

Vyjdou na zaprai. Snehu od vedera napadlo opravdu mnoho. Jdou v gichni za sebou, ti mall vzadu, jen sestra se svetlem stale podle bratra.

Po cestach ye vesnici vidig jegte nekolik takovych fad choda.. Vgude svitilna a vgude chvilemi se zableskne bodak nad furatkou. Jdou krokem, ktery se zda vojakovi prllis volny.

Vezme tedy sestfidku se svitilnou do nexudi, vykroei a jde pfede v gemi. Jeho stops ye snehu je girgi a \Teem se do ni dobfe zapada. v tom Rusku pravi otec - Dali vatn pekne boty. Ty AZ' nee° snesou.

Vojak se v duchu spokojene usmeje, ze na neho pfi rozdileni pfipadly takove boty. se jim ted' tatik mute obdivovati. Je hrd na sve boty a jde ted' je gte pevneji a vice ze giroka.

Pfijdou do kostela. Tam je mnoho lidi, ktefi se divaji vice na vojaky, net na olte.f. Nejsou nijak pf•ekvapeni, neni pro ne nic neo6ekiva-

VESTNIK neho, tie prAli. Ale divaji se, jsou-li v gichni. A

fikaji si, di hogi tu jsou a di ne. Vojaci se na sebe po odku usmivaji, divaji se po lidech, po kostele, po vgem tak znamem.

Svieka na stole jit vyhotela na tolik, ze z ni zbYva jen malt' platek, ye kterem plove zbytek knotu. Chce se mne videti, co se deje jinde.

Proto vychazim pied chatu a vyhlitim po vsi.

I z jinS,Tch chat okny prozatuji ochabela svetelka.

Kdesi za stodolou zavyl pes a pak je zase ye vsi &pine ticho.

Divam se vzhfiru na oblohu a hledam, je-li videt na nebi cosi jako cestu. Zdali mytlenky nenechavaji za sebou nejake stopy. Ale nad hlavou je jen terne nebe a na nem se chveli velke i male, eiste ukrajinske hvezdy. Nic jineho tam neni.

Ve tficeti tisicich lidskych obydlich v oeehach, na Morava, ve Slersku; na Slovensku zmlkl na chvili hovor. To proto, te zadali vtichni myslit na sve vojaky v dalce.

Bylo, jako by na nekoho promluvili, ale nikdo jim neodpovidal. Tak nastoupila pomlCka v hovoru, protote tato chvilka naletela Upine neptitomnemu.

A za tu chvili ticha vtichni se octli u neho.

Rodide, bratii, sestry, milenky, stotisicovY zastup ptenes1 se nahle k nemu. Byli u neho v Rusku, v zemi, kde je tolik snehu a kde jsou vlci.

Chaty a zemijanky na ukrajinskYch vsich byly nahle piny cizich lidi. Kdyt zvedava chazajka otevrela dvete, aby videla, co se deje ye svetnici u vojakil, spattila v jizbe mnoho neznamYch lidi. Videla, jak vojaci seskoCili s pryden a lavic, objimali je a tiskli ruce na vtechny strany.

— Mela jsem ti snad nee° ptinesti, pravila matka. Ale bylo to tak nakvap. Aspon trochu tepleho pradla jsem ti piece jen mohla vzit — dodava litostive.

— Nic, maminko — povida, syn. Smeje se, aby na nem nebylo videt pohnuti. Ale nemute se zdrtet, aby nehladil jejich suchYch rukou, dehot nikdy v minulosti netinil.

Matce je nesmirne lito, te mu pradla neptinesla: Vtdyt' jette bude tteba dva roky' na vojne, mohl bys ho pottebovat.

— Ja take ptitla s prazdnYm — tekla colada divka a diva se smutne.

— Nevadi, nevadi — a hoch se na ni tak teple diva, te devde klopi oti. Takhle se na ni nikdy nedival.

— Sednete si u nas. Chcete Caj? V kotelku jette jest. A mate dYmku s sebou? Nacpete si!

Tatik hleda dYmku v naprsni kapse.

— To jsme - radi, ze jste piisbi, — je slyteti na v'Aech stranach.

Jak by ne!

— Tak tedy vy doma na , nas nezapominate, vy na nas stale myslite?

Nati z doma ani slova neodpovidaji. Cot pak to je nutno tikat?

Na me svidce sviti jit jenom uhlik na konci.

Tak je vtude, protote vidis, jak se v oknech tmi a nekde jit vubec svetla neni.

Pfijdu spat.

Pozn. red.: Autorem teto perlidky Ceske prozy je dr. Frant. Langer, telnY dramatickY spisovatel , jeho hry jako "Velbloud uchem jehly", "Periferie" byly davany na scenach americkSrch. Jeho posledni dilo "Jizdni hlidka" mela obrovskS7 Aspech, behem nekolika mesice byla sehrana na 1200 jevittich v Oeskoslovensku.

Langer je plukovnikem-lekatem. Prodelal sibitskou Anabasi.

"Co to mate, pani, v torn medailonku na krku? Nejakou pamatku?"

"Ano; jsou to vlasy meho mantela."

"To jsem ani nevedel, 'te jest mrtev!"

"Kdepak mrtev; je nativu. To jsou vlasy, ktere ut nema.

Jedna muzikantska.

"Tak jak se vede, jak se vede, pane kolego?"

"Ale — A-dur."

"Jak to?"

"No, tti kdizky. 2ena a d ye dospele dcery."

Ve stfedu, dne 23. prosince 1936.

ava llasaryk a zahranibi krajane."

EDOSTATKU znamosti 0 zahranienich N Oetich a Slovacich, o jejich praci a vS7znamu, hledi OeskoslovenskY &sta y zahranidni v Praze katdorotne slavnosti zvanou "Masaryktv den deskoslovenskeho zahranidi.

Takove slavnosti se potadaji nejenom v Praze a ye mestech, ale i na venkove. Podle prehledtit, zaslanYch Ceskosbovenskemu fistavu zahranidnimu, byly potadany takove oslavy phi letotnim III. Masarykove dnu es. zahranidi jenom v deskYch zemich mimo Slovensko v 6,089 °belch za fidasti na 3,300,000 osob.

Aby tyto slavnosti ptinately skutedne utitek, pomohly poznati nate zahraniti a prohloubily jeho styky s domovem, teskoslovenskS7 &stay zahranidi potada katdorotne v Praze vYstavu, obirajici se vtdy urtitou strankou tivota natich zahranienich krajanii. Prvni vYstava toho druhu v rode 1935 byla poradana pod heslem: "Oeskoslovenske zahranieni tkolstvi", druha vYstava v roce 1936 pod hesiem: "6eskoslovenska lidovYchova a tisk v zahraniti."

V roce 1937 uspotada OeskoslovenskSr &stay zahranitni vYstavu pod hesiem: "Masaryk a zahranidni krajane". VSistava bude podobne jako letoSniho roku umistena v mistnostech Narodniho musea v Praze a bude zahajena potatkern mesice lotezna 1937. VYstava ptinese vzpominky na praci T. G. Masaryka mezi zahranienimi krajany, zejmena na spolupraci s nimi v natem osvobozovacim boji, &east zahranitnich krajanti v nak zahranitni revoluci, jakot i posleze ukazky toho, jako lasce se tegi nas president Osvoboditel u krajanil v zahraniti.

Obracime se na sve zahranieni krajany s prosbou, aby nam umotnili zaslanim yeti k teto vYstave se vztahujicich v3'7stavu dustojne uspotadati. Prosime zejmena o zaslani v3istavni latky, vztahujici se k oslavam narozenin presidenta T. G. Masaryka natimi krajany v zahraniel, jako fotografii z oslav, jejich program& a jinYch pamatek vhodnY. ch k vystaveni. Tyto veci budtet zasiany nejpozdeji do konce mesice ledna 1937 na adresu: OeskoslovenskY ustav zahranidi, Praha II., Vytehradska tr. 25. Wei, jet maji bYti vraceny, budtet zvlatte oznadeny.

Prosime krajanske spoIky i jednotlivce v zahraniti, aby zaslanim vhodne vYstavni latky, zejmena pamatek na oslavy narozenin presidenta T. G. Masaryka natimi krajany za hranicemi, umotnili nam uspotadati vSistavu dustojnou a co nejlipinejti. teskoslovenskY lYstav Zahraniti.

Prot spiel ptak nespadne s vetve stromu. — Ptaci nocuji na vetvich stromu, ptimetene sili4ch, jet' prsty mohou dobte obejmout. Ze spici ptak s vetve nespadne, o to se ptiroda postarala samodinnYm mechanismem ptadich nohou. Ph pokrdeni nohou ptaka ph sednuti na vetev, sevrou se bezdedne prsty nohou, takte vetev obejmou. Tento fitelnY mechanismus nohou funguje i po smrti ptaka. Pokrdime-li mrtvemu ptaku nohy, vidime, ze prsty nohou se samodinne sevrou. Vidime v torn velkou 11tenost, kterou ptiroda te gi die syYch zakonu a dava tvortm do vinku telesna zatizeni, ktera pottebuji v boji o tivot.

NebezpeenY valCik. Roku 1779 byl prohlagen valCik, zejmena pro tenu za tanec nebezpeenST zdravi a vrchnostmi zakazovan. * Smrt prfivodce. "rn nikdy nechci do hor," fekl pan NasavrCek, kdyt se vratil z vYletu. "Ptedstavte si, Jdu po skalnim Utesu, vedle prohlunove beri ... Pravodce ne, kdyt si na ten moment vzpomenu — najednou pied mYma odima — — mi spadne do propasti! Dovedete si to ptedstavit?"

"Prtivodce? A byl stai17?"

"Ne. Fungi novej. Koupil jsem si ho, net jsem jel, za pet korun i s mapkou."

Ve stkedu, dne 23. prosince 1936.

AK pfileti, usedaji v ustaranou hlavu, roT zepeji se sladkou pisni, jak by navrat jara-mladi volaly.

V cletstvi 8tedrY den!

Daleko v jasnicich se mlhach vidim drobnou nag i chaloupku — tam pohledii, Usrnevir, sladIcSrch, vlidnYch vYkfika, radostnYch pfipray, posunkir, 'tepotil tajemnYch. — Baliky, balieky, zavitky, kdy ut pfedem byly pkinakny, by pferychle zmizely v kvetovane almake, odkudt hned zmizel i klie. Bylo darmo pohli2eti eovou dirkou do tmy — ticho bylo v'Sude.

A v ten Stedry den! Co mamieka koldeir, vanoeek napekia! I ja, dostala kousidek testa, z nehot neumele ruelcy nejakY ten pohroudanY kolad a pletenec urobily. A pak us k yeeeru se bliklo. — Srdeeko jakby vyskoeit chtelo touhou a zveclavosti.

"Jenom jestli Jetigek pfijde"? tekla mateka s irsmevem.

"A prod ze by nepfi gel?" vice s otazkou v oku net v ulekanYch slovech pronesla jsem z koutku za stolem.

"To tak ... Kde nezbedi nezbedni pfebYvaji, Jetig ek nerad pfichazi."

"Maminko, vklyt' jsem hodna, . . . ticha!"

Hlasek se strachem trati a slzieka ut se tkasla ve zraky.

"Mle, role, ty slzave irdolieko, vSak vi Jetieek, kdo jest hodnY." Po chvili ticho.

A ut matieka og atku s ofechy, jabiky. kola& a §tedroveeernici nesla, still snehobilYm librusem pokryla, snaeny.pokrmy pine hlubokeho vyznamu — bez nicht neni teclrovederniho yeeera.

Polevka houbova, houbovnik, jahelnik, zay in jablkovY, "muzika", kolate a ea/. Pti svetle lojove svielcy jedli jsme tisi, nedoekavi. Zbyteeky peelive ukladany pro pail zahrade, jE TEMER, neuvefitelne, jak mnoho krasnYch J a vYraznYch lidovYch obyeeju zmizelo z naSich dedin za posledni dye, tri desitileti. Brzy, zda se, pitde doba, kdy se o nich bude ua jenom vypravovat, jako se vypravuji stare zkazky a povesti Udrutuji-li se nektere dodnes, je to ut jen vet ginou na zapadlYch samotach a v tech rodinach, kde stars rodova tradice zapustila silne kofeny, a pak tim, ze tu a tam se najdou i mezi mladYmi naaenci, ktefi se snati je zachovati.

13. prosince je sv. Lucie. Dokud je gte byly v domech kolovratky, nesmelo se na ten den pfisti, aby pry se jim to svata nemstila. S y. Lucii poi.inajic poznamenava se nekde dosud (kdysi to delal hospodat ktidou na zadouzenST tram) poeasi at do Botiho narozeni. Podle poeasi v techto dvanacti dnech se usuzovalo na pohodu v pfiftim roce. V tyto dny hospodyne odkladala stranou po jednom drvu, s kterYmi se na Boti narozeni zatopi. Cardejnice, ktera v roce v to domacnosti nejvice gkodila, pkijde se ke kammlm ohtat a tak ji poznaji.

Take byla velmi pozoruhodna povera, podle ktere se mela strouhat od sv. Lucie do Narozeni Pane dtevena, vafeeka, a to tak, ze se kaldY den utizla jedna tfiska. Naposledy se udelala do vateeky dirka a tou se mohl, kdo by mel odvahu, divat pti Ink na jitini k hlavnimu Uvidel earodejnice, z nicht katda mela na hlaye hrnec a byla obracena k °Rah zady. Mely ovAem zlost na toho, kdo je pozoroval, ze musily take na m'Si a byly by ho rortrhaly. Proto musil takovY elovek odejiti z kostela (obydejne sedel na kuru, aby lope vide].) spi ge net' ostatni. Anebo musil za sebou cestou sypat krupici, aby se zachranil.

Na .8tecirS7 den, jako y2ude bYval, a nekde je tomu dosud, pfisnfr past. Jedlo se at veeer. 0statne hospodyne maji pine ruce prace. Pekou se kolaee, povidlove, tvarohove, hru'Skove, zvane "hrtgeaky" nebo "zelniky" (se zelim). Krome toho "babil yky" a makovniky a ze zbytkir testa nejakY panak pro deti. Kdysi v kakle chalupe musili postaviti betlem, kterY ze di-eva a papiru dovedne umeli zrobit venkov sgti umeld.

Vanoeni stromek zdomacnel az pozdeji, ale velice se rozatil, proto2e do lesa neni daleko,

vEs

Strana 7.

"Jdete, deti, dat vedefl zahrade a studni.

Pohlednete k vYchodu, zdali u2 sttibrnY bardnek pfichazi, at' mi beranka nepropasete!"

Vyleteli jsme, hrrr . . . dva bratti studenti delali mi virdce. Rozhodili veeeti zahrade a nine napominali: "Nepropas, nepropas beranka!"

Hledim, hledim pa obloze, obracim se k vYchodu, zapadu, na poledne, pirinoc, nikde nic.

A Jarda potad: "Koukej, MaruSko, koukej!" a dodal smane: "Ty's se asi S. patne modlila, ae nic nevidiS'!"

Nevole a litost hrdelko stahuje, zima mnou drkota, lehounkY Ustroj proviva vitr mrazivY . . . jeke nikde nic . . . Slzave Udolielco° ma plat na krajieku, Jarda s Jendou se posmivaji a sami darebove riemodleni, nevidi jiste take nic! Tu zazni zvonek zcela na blizku.

"Ach! ach! Jetieek snad u rids!" vzkkiknu, nedbam volani bratrir a padim k domovu.

Hupky, hopky tmou zanradou a ye dvekich svetnice bez dechu jsem stanula. Cot to pfelud

— prayda? Zaplava svetla ochromila oe1 tme uvykle a nejak yyditaYST zaslechnu maticky hlas: "Tak dlouho nejdete, a Jelieek tu byl, to jiste ber:fmka jste propasli?"

"Ach, matielco, v2dyt' jsem tolik, tolik koukala a Jarda a Jenda take nic nevideli!"

"Ba, my, videli, prave tad', my na to volali, ale ty, ona leti, leti, jako by rids nebylo!"

A pied nami v jasu krasny stromek vanooni, pfetiteny claa-ky pro mne, bratry a eeled' domad. Matieka vlotila mi peknou panenku v name, YSak marne eekala radostne vzruSeni.

Panenku v naruei a na rtech otazku: "Mamieko, Jetieek tu byl — byl tu — a na mne se neoptal?"

"Ba ptal se, milaeku; proe tak dlouho nejde'S, eekal chvilenku a vzkazal ti, ze za rok -zase ptijde."

"Tak se nehneva na mne piece ... Ja bych piece rade- ji nechtela pannu, ani cukrovi!

Chtela bych videt JeliSka na beranku . . .

A rozpalenou hlavieku s proudem slz skryla jsem v naruoi mateine . . . a celY veder k oknu stoupajic, z pod ration hed(.. sla jsem k jasne lazdne obloze, zda objevi se tarn na bilem laeranku Jeti:Sek. tvrt' stoleti minulo .. .

Jak6 listky cd y al nds o.sud na ve strany; davno ztichlo v male' chalcupce. Jen malt stromeeek tam o vancenich svdtcieh os y6tlenj'i — tak tichounko kroky ... staruSla se starouAkern tarn useda, . . . Zakreji stedro y ku, rozpajabliako, jeclen druhemu poda ya. Phscdnou baize, zraky stcpi v sobe, slzou napini.

Odloh jablieko netknute, ruce si sepnou, a rty modlitbu Septaji na vzdalene deti ..

Chvile dista — posvatna. .

Were vanani zvyky zpod Radhogte.

dlouhou - koledu, ktera ma nekalik napevir a je doprovazena poskoky a pohyby. Odrafi se v nich vj"Trazna, du ge moray skYch Valachir a jejich smysl pro umeni z vanoenich zvykil nejvice.

B. Strnadel.

Svatveeerni vzpominky.

Napsala Ter. Pfigovska. studni, kraviekam.

Dojedli jsme. Tatieek deli' otechy, krajel nami vybrana, jablka, kdo hvezdu ma, kdo kfit — a jako kaklY Stedry yeeer, tak i dnes, kaki vYstratne: "Kdybyste bloudily kde, deti, vzpomente jen sobe, s kYm jste jedly jablka o gtedrY veder a — blud pomine!" (Jak east°, tatiaku drahY, cd to doby blud tve ditky pojimal — a mama bylo na vanoeni jablieka vzpominat).

Pak kekla matieka:

take srnreek nebo jedlieku si v katcle chatrei sami a lacino opattili. Vanoeni stromky zatlaeily betlem.

Na Stedry yeeer se vgichni domaci sejdou u spoleeneho stolu k yeeeti. Dba, se toho, aby ptitomnYch byl sudY poeet (2, 4, 6 atd.). Neni-li, je obava, se nekdo z rodiny ,do roka zemte. K yeeeti bYva, hrachova nebo houbova polevka, obyeejne ze s,uZenS7ch hribku ("kozakir, "ko-: minahl"), potom krupice nebo rSte, silne posypana cukrem a pernikem a omakena maslem nebo madam. Za starodavna se musilo jisti ze spoleene misy, ale ten zvyk tit mizi, ovS'erri nikoliv na S'kodu. Nakonec donese hospodyne na podavaece kolaee a vS'ecky podeli. Po celY weer musi bYt na stole pecan chleba a jablka, aby bylo obojiho po celY rok hojnost. Ze zbytku 'Stedroveeerni yeeete dostanou zvitata. Tkeseni stromii v zahrade, aby dobte rodily, uz mizi.

Druheho dne, na Narozeni Pane, krome do kostela nikam se nema, choditi. Na sv. Stepana je koleda, chodivaji nejvice jen znami ke znamYm, kde vedi, se nee° dostanou, bud' penize nebo kolaee, vdolky. OvSem jen ogah a devuchy, a to v meste se chodiva dopoledne, po decline as po poledni a k yeeeru.

Po Novem roce chodivaji dosud chlapci s "Dorotou". Dorota je divka, ktera ma korunku na hlave a chodi s katem, kterY ji nakonec "setne hlavu". Ph torn zpivaji kat, Bert i andCl. BYval take zvyk a hodne roz gifeny, to choditi .okolo 6. ledna "tfi krali". Byli to u2 dospeli muti, kteri nosili zlate koruny na hlavach a pozlacene a pekne vyf:ezavane aezlo v ruce, zpivall zvlaZtrii pine a zdrZeli se na cestach i etrnact dni. velmi peknY zvyk "chodit na Valachy", byl obnoven v Trojanovicich a ve Frenetatu ()pet pfed nekolika lety. Jsou to tfi ogah, obleeeni do vala'SskYch ko gil a pi-epasani barevnYm, S'irokYm pasem z pomalovane lepenky. Na hlavach maji vysoke, rovnea ozdobene eepice a v ruce obuSky. Zpivaji velmi

KROCAN — PTAK VANOCNi.

Anglicke 3.7 ancce si nedovedeme pfedstavit her tchoto chutneha ptdka, jeZ ma pry — devatero maso. Krocan domaci je ochoeenji divekST krocan, kterji zdrituje se divokY jeAte fines ye velkem mnntsty i ve stredni Americe. V dobe otedkolumbijske byl jiz zkrocen a jako takovY pti yezen nejdti ye Spangly do Evropy.

Prvni zpravu a krbcanech napsal Gonzalo Fernandeza r. 1523. Psal, ze v Novem Spanelsku, jak tehdy rikali dneSnimu Mexiku, ziji velci pay i, majici velmi chutne m.aso. Topky (samice) jsou nevzhledne, zatim co samci-krocani jsou pekne barevni. Podnes se jich nejvice choJiZni Evrcpe. itikali mu take indiansk9ptak, nebo indickj"7 kohout a slepice. Pozdeji se kikalo krocanum indiani, kterato pojmenovani se udr.telo az na nae easy. Naze y ten se da dcbre y ysvetliti v torn smyslii, Ze pochazi ze Zapadni India, jak pojmenoval Kclumbus Mexiko (ovS'em omylem).

Nejcitive v race 1524 byl zaveden krocan do Anglie, kde byl pa prize pPedkladdri jako vitanS7 pokrm yanoeni a od te doby v ten gas je ho tam nejvice spoti.ebove.no . Roku 1,534 dostal se do Nemecka, kern si je davali posilati bohati meAt'ane bud' z Italie aneb z Francie, ne'Settice vysokeho nakladu.. Mame zpravy take o tom, kdy se krocan dostal i do Oech, kde byl nazjivan ptakem indickjim. Tak ne, podle z roku 1679 zaslalo panstvi padebradske kra.lovskemu dvoru do ?rally 4 indiany star gi a 54 india.ny mladg . Jak hospeclafstvi tak i chov domaciho z yifectva vithec a zvldete chov krocana vyviji se netut-encu rnerou. V dela krati , .,pa,nelsko a Frarcle. Take I ■.49d'arsko a Jugo-: slavie si horlive vSlma tohcto ptaka. B7, 71 take vsazen diveklcr krocan. (v Mad'arsku), aby zdivoeel a mohl lajjti honen jako divoky. Krocan hudruje jako divokji i domaci a bojuje se syS'rm scuperem na Ziy ot a na smrt. Krocani maji na krku schliply lalok snadno stcpailtelneho pletiva, a nenavidi na smrt barvu hutou a eervenou.

Strana S.

v2sTNIK

Vi-edni Organ Slovanske Podporajlei Jednoty State, Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

REDABTOR—FRANTA MO-MIA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas.

Piedplatne 65e roan& Do gtara viasti 111:1.615 ran& Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. .

141.16 0 4141111 0411■04111144.4=404■04111■40.1411.41811.441114.041111111.41M04M•11400.141•0044110.

Zpev techto dni.

Josef Hora.

Kdo ugi ma, by zaslech s vYge poselstvi dobre yule, slyS!..

Kdo slygie hlas, jent 'Septa, tige, naslouchej, at' jej nezaspig.

Tie jak vloCky, kane s vYge hlas andelskY, net lidskY spig.

Slyg radost, radost rozda,vati fismevy, lesklYch veci tvar!

Jak strom, jent zemi plody vrati, a sam ut pranic nechce, star, cell se rozdat, cele dati ptatelskSrm rukam vlastni 'tax!

1

A znovu narozen tim darem mleicich dike, znova rust, zas ditetem byt v svete starem, jej zkrugil nenavisinY past, a zase kvetem vanout jarem, jak gtedrY dech nebeslch Ast. .44114,0.1111.0 ■0•4•111.041141.1114M 0.14. IPON4041MIN4,.44.4404,4111144/ 44.0 44114/0 41M141,

4

RADOSTNE SVATKY v4NotNi vAEm tTENAittim NASi ossAHLE OBCE!

PEEJE: REDAKCE A VYDAVATELE.

Pokoj lidem na zemi! Vanoce — tot' sit' zkazek a obyeejt, jimit lidove podani obesttelo nektere obiady nabotenske. Jsou to obchfizky rozzatenY vanoeni stromek se vgemi sladk3",mi sny a vzpominkami, bile plochy pied okny a zasnetene stromy a nade v gem vista obloha s hvezdami kovove se ttpyticimi. Jak chutna pki tom teplo kamen a domova. Jsou to chvile opravdove blatenosti, kdy s vfmi svatveeera pini se na ge srdce laskou k v gem lidem, hlavne k tern nuznYm a trpicim. Neni skuteene radosti bez fteinne lasky, jet meni jako ohen vgechno, bez lasky, jet vykouzluje i v chudYch domovech sny o vanoenim gtesti. Jen v te radosti, kterou jinym pilsobime, spoeiva naee vlastni radost. Proto necht' rozzatenST stromeeek prozati vaechna toutici detske, srdeeka, aby nebylo v nich bolu. Nasytit hladove, dat jim kouzlo a teplo rodinneho krbu, to znamene, zachrariovat lidskost, to znamena lasku k tern, kdot, se bez vlastni viny ocitli na pokraji nuzo-

ty a sami si pornoci nemohou. Jest tieba pornoci chudYm — jinak ani nelze vzpominati velikeho syna palestinske zeme, jent laskou pte, tvatel start svet a ktereho nasledovaly opovrhovane vrstvy lidu nikoliv proto, te jim kazal, ale hlavne — pomahal! Vanoce, svatky pokoje a miru, uei nas, abychom pokoj svYch srdci vykupovali projevy dobre yule a abychom proti sobectvi a hamitnosti staveli ueeni skutkove lasky. PredsevZeti. Mile vanoce! Co krasy a nelay a radosti nam nesete! Vkladate lasku, dobrotu a porozumeni do naeich srdci. Ano, cheeme miti radost v duei, vdeenost v srdci a atesti v oeich.

Nebot' vime, te to, co nam poskytujete, byt' by to bylo sebe skrovnejei, je to nejvzdenejei, se nam mute dostati. Nebot' ze veeho zati ka, dobrota a porozumeni tech, kteti nas chteji udiniti St'astnYmi. Vanoce oslavuji se pc, ceiera svete. U ktest'anu maji pfivod v narozeni Krista, jinde to jsou svatky — zimniho slunovratu. U slovanskYch narodu bYvalo zvykem stavet v domacnostech Betlem — jeslieky, a tento start zvyk se jests namnoze dodrtuje. V Jugoslavii at na male vyjimky, staveji Betlem vS'ude. Severati narodove neznali jesli, a vanoenim znakem byl u nich stromek, kterY tamodtud se rozktil jinde. V jitnich krajich Ameriky, kde maji v to dobu velika vedra, konaji v ptirode slavnost vanoeniho stromku, kterYin je tam — vysokY kaktus. Ve stare vlasti slavi se StedrY veder v rodinnem kruhu, ye Francii je nejvetSi slavnosti palnoani mk, a po ni nastava teprve oslava doma. V Turecku oslavuji tyto svatky hlavne pinou tabuli — na nit vkk nesmeji bYti ryby.

Ve velke east Jugoslavii pokrYvaji o vanocich podlahy slaniou zrovna tak, jako to delaji Svedove. Obzvla gte slavne vanoce bYvaly v dtIvejtim Vtude vSak jsou vanoce svatky radosti, vzpominek a ruznYch zkazek.

0 prvnich valeentch vanocich roku 1914 postavili v Kodani, hlavnim meste male zeme danske, ktera se nedala strhnouti do vim bitev, vanoeni strom na namesti pted velkolepou radnici. Chteli, aby ukazal cestu k miru, chteaby ptipomnel lids.tvu, te tento svet je nepatrnY, chudY domov nas vkch uprostted vSehomira, chteli, aby se lidstvo vratilo k sobs doptestalo vratdit a venovalo se °pet praci plodne a oblatujici. Za pokrajem mesta hueelo drave mote a na nem ye tmach se hledaly bitevni lodi, ale pokojne svetlo na vanodni jedli plalo jako nadeje, te se mu porozumi. Letos opet se vztyduje na radnienim namesti v Koda, ni strom milosrdenstvi. Lids jdou kolem a ukladaji k jeho pate dary pro ubohe a opuRene, nebot' dobte vedi, te se srdce nemute radovati nezkalene ze sveho Stesti, kdyt jinY trpi. Posledni doby take v nakch mestech vztyeuji se vanooni stromy, symboly lasky vkch ke vS'em.

Postavme vanotni stromy na narnestich most a mesteeek. Pro radost tech. jet dychtime obdarovati, pro motnost bYti atedrYm, jsou vanodni svatky tak mile lidstvu. 8testi ze ttesti je jejich duch, a proto pokoleni za pokolenim odkazovalo si je od pradavna, jiste davno pted tim, net hvezda betlehemska pohledela do oei nevinneho v kolebce — jeslich.

President Roosevelt zmenil tvai. Sp. Stahl.

Dle usudku vynikajicich osobn.osti nati zeme jak ciziny, president Roosevelt je osobnost, ktera ptekroduje hranice Unie i easu. President zmenil tvatnost americkYch veci zptisobem mnohem napadnefSim a zjevriejSim, net to ueinil Mussolini v Italii a Hitler v Nemecku.

Fatismus si mateme ptedstavit bez Hitlera a Mussoliniho, rooseveltismus by se nebyl mohl uskutednit bez osobnosti presidentovy. ZvlaStnosti Rooseveltovou je, te nevySel ani z lidu ani ze sttedniho meSt'anstva. Naleti mezi americkou aristokracii. Poeatky jeho'rodiny se datuji od r. 1644 se strany ctcovy a 1621 se strany,, mateiny. P,Ooseveltove rlejsou sloe tak bohati jako Vanderbiltove, nebo Mor gani, naki vS".a.k vtdy tolik jmeni, te se nemusili starat o tivobyti, ani o ptiati dny. Jejich c.lm v Hyde Parku u New Yorku je podobnY evropskYm starobylym zamktm, v nicht katda drobmastka p •ipomina neeirn minulost. 1‘.116.di Franklina D. Rocsevelta nevyznaduje se tadnou zvlaatni ptihodou. Studoval v Grotonu a Harvardu, pak vstoupil do kancelate jednoho pra-vnika. Zaji-

Ve sttedu, dne 23. prosince 1936. mal se trochu o obchod, trochu o mistni politiku. Ti, kdot ho znali v to dobe, tvrdi, te to byl mil' hoch a veselY hlapik, inteligentni, ale nestaly, ktery mel rad telesna cvieeni, ale take rozpravky o tematech ne ptilit obtitn'ch. President vynika klidem, ktery pobutuje. V nejkritietejSich chvilich ohromuje naprostYm klidem. Jedni tvrdi, te je vYraz moudrosti, jini, ze je to cliikaz, jak si president neni vedom dftletitosti chvile. 'Tonto klid vyplYva, z toho, te ma dar nezvratne sebedavery. A to °pet koteni jednak v jeho tradieni vYchove, jednak v duSevni zmene, kterou zpilsobila jeho tetko, nemoc. Od roku 1921 do 1926 president zapasil se strakaou nemoci, detskou obrnou. Koupal se kdysi v ledove vocle a kdyt vystoupil na bteh, shledal, te ztratil vladu v nochach. Jeho blizci tvrdili, te tato nemoc znadi konec jeho kariery politicks. Detska obrna neni nemoc, ktera mo pusobi na nervovY system. Zato tim mocneji nusobi na dutevni sta y nemocneho, kterY se citi vytaden z lidske spolednosti. U presidenta mela obrna ucinek opaenY. Vykl z ni jako elovek s nesmirnYin sebevedomim. silnou vuli a vyrovnanosti. V Cele nati zeme stoji president, kterY vynika neoblomnou chlverou v sebe, jemnYm citem pro americkou tradici, ani v nejmenSim neporukl a umenim vyjit demokraticky s katclYm. Jeho projevy do rozhlasu jsou prodchnuty htejivou srdednosti a dovede mluvit, ze katdY posluchaa u radia ma pocit, jakoby president miuvil prave s nim a jakoby myslil na neho. To, co dnes vladne v naSi zemi, ize nazvati rooseveltismem, cot je sta y mysli, kterY se projevuje jakymsi mravnim svazkem, spojujicim americkY lid s mutem, ktereho si vetejnost vybrala, aby vedl Soustati hmotnYmi i dukvnimi nesnazemi dnetni doby. V kampani odpfIrci oznadovali ho za diktatora, ptisuzujice mu smernice komunisticke ei faksticke — net skuteene postaveni presidentovo plyne z rozumneho uvateni vetejnosti, ktera klidne ocenuje — ttebate soudasne i kritisovala jeho einy a vysledky techto dint. President Roosevelt neudrtuje lid v hypnotickem stavu, jako evropki diktatoti, nylart v rozumne duvets, te to, co eini, ptinese zemi prospech. V jeho postave sluduje se narodni ideal a narodni test americka.

Svet se stale meni. To je zakon vYvinu, jemut se musi take elovek podrobiti. Pozna-li, ze je nastrojem vyak yule, bude se snatiti titi s ni v souladu. To dava tivotu pravY vYznam, nauei poznavati, teobjeveni pravdy a napIneni dote laskou ke vkmu dobremu a krasnemu dava nam tadu nekoneenYch radosti ze tivota. Kdyby dia.> dnes myslelo jako myslel pted lety jeho ded, neprospelo by sve dobe: svet je jiz jinY. Vderefdek met svilj chleb, dnekk pottebuje take sveho. Jako katda, nemoc upozornuje Cloveka, to nespravne til, aby zmenil zpilsob vytivy a svYch mykenek a dint — snad ze duk nemela dost lasky a eiste pravdy, aby vedla spra y tak i nynejSi krise upozorfluje-noucestou lidstvo, ze netilo spravne. Cirn dole lidstvo je, tim stave. se jedinci vie a vice na sobs zavislejai a tudit pravdive je heslo Mazziniho: VSichni jsme jednoho piivodu, podlehame jednomu zakonu a vSichni jsme ureeni jednomu ucelu. A proto mame miti jeden cil jednani, jeden prapor, pod nimt se maji vtichni setikovati.

Asti eislo nevyjde.

Dovolujeme si oznamiti natemu elenstvu, te pristi dislo Vestniku nevyjde, ponevadt chce-. me dati naSim zamestnancum malt odpodinek a. pak nausime se ptipraviti na vydavani. zvetSenelao Vestniku. Faith dislo bylo by stejnepa-. desate tteti. Doufarne, ze sestry a bratti nebu-: dDu ram to vykladati ve zlem, ponevadt letos nebyli na nidem zkraceni, zvlaStni sjezdove elko to mnohonasobne nahradilo, a pak v budoucnosti opet se ptieinime, abychom nahradili tote vynechane dislo, ponevadt cheeme opet nekdy vydati zvettene vydani.

S ptanim veselYch svatkii a arastneho noveho roku, s bratrskYm pozdravem jsme Vydavatele Vestniku.

Strana 9.

ye stfedu, dne 23. prosince 1936.

ESKt TISK v Americe vzpomnel vYroei 75. narozenin zasloutileho deskoamerickeho historika, publicisty a vzorneho syna na g' zamakske haluze — Tomate bapka, ktery 6. prosince t. r. slavil svoje narozeniny. Narodil se 6. pros. 1861 v Kratt'ovicich u Strakonic, do Ameriky pkijel r. 1879.

Poet nouzoveho delnictva byl die zpravy pkislutne administrate sniten behem posledniho tYdne o 93,700 much. Snikni poetu delnikri vladnich nouzovYch praci provedeno bylo Ye 40 statech Unie.

Podle zpravy rady Narodni prrimyslove konference bylo v kijnu t. r. zamestnano ye vgech povolanich 44,100,000 lid', cot je o 360,000 vice net v mesici zaki a o 2,605,000 vice net v iijnu r. 1935.

President Roosevelt vratil se tt'astne a fysieky osveten z testy eve do Jitni Arneriky a neprodlene pustil se do vytizovani nakupenych zaletitosti.

Zakon o neutralite Sp. State vytaduje, aby zbrojaki si vyzvedli vYvozni povoleni ad departmentu zahranidi. Podie nedavno yydane zpravy odboru statu odeslano bylo behem listopadu do Ruska letadel a soudastek za $934,900, do Japonska za $862,000 a do Argentiny za $581,000. tpine seitani vYsledkil presidentskYch voleb dne 3-listopadu vyneslo rekordni freast whet' a to dislem 45,812,155. President Rookvelt dostal rekordni vettinu a sloe vice jak 11 milione hlasri, t. j. 27,751,612 volidri dalo mu svrij hlas.

Landon obdrtel 16,681,000, Lemke 891,858 a Thomas (socialista) 187,342. Pki listopadovYch volbach odevzdano bylo o gest milionfi hlasil vice netli v ptedetlYch presidentskYch volbach a tkikrate tolik hlasfr net v kterekoliy presidentske volb y pied rokem 1916.

Dle zpravy odboru pokladu je jedna osoba v Dull, ktera ma vetti rodni pkijem net $4,000,000 (etyki miliony) a 40 jinYch osob mail vice ne" $1,000,000 mane.

MAZONSKE pralesy se rozprostiraji jako A mohutnY ocean zelene a bujne kveteny od Upati majestatni Cordilliery de los Andes. at do nedohlednYch kraje, omYvanYch boutlivYmi vinami Atlantiku, od kalnYch vod Ria Magdaleny a divokeho Orinoka, at po Cuzco a k vftinam u jezera Titicaca.

Sta zasnetenYch velikane se zveda v mohutCordillieke, pkevy gujic oblast mrakii, a mirno, *doll jako smaragdy rozprostiraji se na jejim ripati. Mezi holYmi skalisky a bujnou vegetaci andinskou, firodnYmi nitinami a divokou vegetaci pralest kid se s hor prudke bystkiny a straAnd vodopady dopadaji s hromovYm hlukern do propasti. Kvapne spechaji rizkYmi hrdly ze tuly, kde hlodaji bezedne propasti, v gemotile se krouti a jako fantastidti hadi prostupuji do labyrinth pralesa, kterY je pkijime, s otevfenou narudi, a klidne, sotva zeekene hladiny hlubokYch iek propletaji se houttinou a pokorne odevzdavaji sve bohatstvi lenetne Amazonce.

Amazonske pralesy jsou kusem raje na zemi, oblasti neuvekitelnYch kras a ttedreho tvofeni. Rodi ye svem lhne miliony tivotfe earokrasne zahrady se v nich rozprostiraji v nemotile spleti. Podel test se tahnou zdi, smaltovane kvety uchvacujici krasy a posieze zmiraji v prosycenYch nachem a pupurem.

Vznetene, majestatnost pralesa tone ye stale koupeli zlatYch paprskii slunce a smaragdovem stinu. Ohromne stromy, ve kterYch motno eisti vSevoj Noveho Sveta, zvedaji k nebi hole pne a jejich koruny rozdiraji klidne plujici mraky. Tern, co blesk nebo zub dasu urvaly zelenou korunu, zvedaji k nebi yzdutnou zahradu exotickYch orchideji, dokud blesk nerozdrti tento stoup tivota. Pak padnou a obrati se ye ttectrY humus pralesa. Atmosfera je silne prosycena tetleYmi yYpary a opo, nou neznamYch kvete. Slunce, stet' pronikajici nenlotnou spleti Tian, maluje na zem nejrozmanitejti arabesky a mistrne kresli na ubihajici krystaly male Hely earokrasne miniatury tropti.

Net, amazonske pralesy jsou i oblasti hone"ky a nemoci!

Hie, tam kousek mraeku, zapomenutY tam kterymsi vederem, chveje se nad pottekem,

Zpravy z ty'dne.

Francie a pet jinych zemi oznamily nab viade, ze nemohou zaplatiti povinnoti splatku na svilj dluh, ktera pkipadla na 15. prosince. Dle patitkeho tisku Francie chce nabidnouti noye urovnani dluhu a to zpirsobem, te ji bude poditano za katdY dolar dvanact a pill centu.

Z dot:4.e informovanych kruhri se tvrdi, te novy kompromis senat odmitne.

Senator Norris z Nebrasky a demokratickY kongresnik Lea z Kalifornie, chystaji plan na zrugeni nynejtiho zpilsobu volby presidenta Sp. State pomoci elektort. Uvedeni podaji v pkittim zasedani kongresu resoluci, aby byl schvalen dodatek k fistave, die nehot by byla zrugena kolej volitelri a zaveden zprisob, kterYnn by volitelske hlasy byly rozdeleny mezi kandidaty tak, aby vyjadkoval pomer jejich Dle tohoto navrhu byly by letos hlasy volitelri rozdeleny takto: Roosevelt 322, Landon 194 a jini 15.

Na konferenci 900 zastupcil delnictva a pillmyslu, svolane administratorem pro prilmyslovY pokrok — G. L. Berrym — byla sepsana osnova zakona, ktera bude pkedlotena presidentovi a snad i kongresu. Je eadano odstranee ni nekale soutete v prrimyslu tim, te se da Federalni obchodni komisi pravo stihati rutitele noveho zakoniku pro prrimysl. NovY program je sestaven tak, aby prospel malemu eloveku v obchode.

Nasledkem valeenYch povesti stouply ceny obili na americkYch i evropskYch plodinovYch bursach o 5 at 8 tenth na butlu. Odbornici odhaduji, te spotkeba ptenice t. roku bude &nit 5,000,000 tun a jeji ilroda se odhaduje na 4,700,000 tun. Nasledkem sucha, ktere fadilo v nekterYch statech, velkoobchodnici kupuji miliony butlh korny z Argentiny a p genice z Kanady.

h

in

amazens4 h lesu.

kterY se ztraci v houttine. Podivej se! Prohledni si ten mrdeek, ale nedotYkej se jej. Sotva tea neopatrne, ruka se ho dotkne, rozleti se ten vzdutnY semenik, jako doteen zazraenou hrilkou, a stratne horeeky dostane se ti odmenou za poruteni zakonil pralesa.

Neni nit krasnej giho, net" ta male, oasa, feene se koupajici v zaii ziatYch paprskri slunce, ale ta oasa je rajern — malarie.

Tamto darokrasne jezirko, obklopene kouzelnou kvetenou! Ale tam odpodiva, stra gnY anquilostoma!

KatclY strom je pokryt jedoVatYrn trnem a katda kvetina slzi jed!

Neni tarn cherubintl, aby hlidali ztracenY raj; tisice jedovatYch hadil a obrovskYch mravencri a miliony jedovateho hmyzu, dra.ve gel, my a jedovate rostliny zcela postaeuji ochraniti ztracenY ten raj. Male, nepatrne gkralonuti, zahy se promeni v hlubokou ranu a ta posleze se men' v semeni gte eervri!

Amazonske pralesy jsou take kraloystvim nezkrotneho kmene — Jibaru (eti Chybaru).

Od pradavnYch 'Casa kmeny divokYch Indiant, nemajicich ani zakonil, ani svedomi, neznalych pravdy, ani s pravedlnosti, volnYch jako aver v lese, neovladatelnYch a divokYch jako tygr, ai.ji v malYCh chytich v hiubinach pralesa. /•Temaji zamestnani ani jine budoucnosti net ty stromy v jejich okoli.

Nezavisla, tvofic male nebo velke kmeny, katcla rodina, katdY mantelskY parek od sebe nekolik rnil, bet jisteho pobytu, kfitujic z mista na misto v nekoneerrS7ch itzemich, jeho hranice tvoh jen sousedni nebo nepiltelskY kmen. Nasledkem toho mluvi sty rtiznYch keei a nai• ai. Neuznavaji nadelnika. Jedine, kdyit poti•eba obrany nebo Utoku toho vy;taduje. prosti vs' poslunosti a poddanstvi, uvatu• ji a pohybuji se s naprostou volnosti jako tygr ✓ lese a aligator ye vocle, od kterYchtto .zvikat nautili se pohybovati v praktickem tivote.

NemeckY vyslanec v LondYne prohlasil, Nemecko je rozhodnuto zru giti "ziyadne" asti mirove smlouvy a bude tadat nektere kolonie.

Vyslanec varoval kritiky, aby nepodceriovali hospodakskou moc Nemecka, ktere pry je opet ✓ kruhu velmoci a stoji na vlastnich nohach a nedovoli nikomu, aby ohrotoval bezpeenost jeho lidu.

Jedenadvacet americkYch republik dohodlo se na Vteamericke mirove konferenci v Buenos Aires na opravene mirove smlouve. V revidovane smlouve o neutralite eini se opatteni, aby ✓pkipade hrozici valky nabidly neutralni zem sve zprostkedkovani. Do opravene smlouvy byl Olden odstavec, die kterehot nema, byti nicehot ye smlouve, co by odporovalo praviim a povinnostem state; jet jsou eleny ligy narodri.

SyYcarskY list zvolil ut po pâté (die zneni ristavy vtely po jednorodni ptestexce) dr. Motta presidentem Avycarske republiky.

Ndeelnik generalniho gtabu rumunske armady divisni general Samsonovid dojel do Var gavy s nepochybnYm diplomatickYm poslanim.

Koncem ledna na yttivi Polsko kral Carol II. s kadou vojenskYch i politickYch hodnostakri.

Pottovni zprava z eeskoslovenska seleluje, povestna, Shirley Temple-ova ma, ve Veseli na Morave tijici babidku jmenem Jana Kla.udova.

Osmdesatilete, pani sdelila zpravodaji tisku, jeji dcera vystehovala se pied mnoha roky do Spoj. Statil a provdala se za Ameridana. Vi dobke o sve vnuece a je pry na ni hrdou.

Hitler vzal na sebe roll Mikulate, nebot' do tkech milione rodin dal poslati balidek, obsahujici klobasu, nakladaneho slaneeka, kavu, sYr, cukr, zhuttene mleko a sutenou zeleninu.

Na pkilotenem listku stadia: "Nemecke vanoce 1936 — 'Mice vas yzpomina."

Senator Ji2ni Dakoty Peter Norbeck, zemkel ✓nedeli ve sve residenci v Redfield, podlehnuv dlouhe srdeeni chorobe.

Kmeny tyto tiji ye stalem boji, jehot jedinYm cilem je — vyhubiti se navzajem!

Jibaro je silnY, statnY, nemilosrdnY, krvelaeIV a zcela normalni postavy. Barvy stareho bronzu, diste a trochu vlhke pokotity. Jibaro je mutny a sympatickY pies sve hrube rysy a dirave uti. Je vernY syn pfirody, kterou zna, veli ce intimne. Labyrint pralesa ho nezastra gi. Nepotkebuje abeced slunce ani hvezd pro svou orientaci. Padly strom, cizopasna rostlina sta.& mu Upine. Zna zvyky vtech zvitat a tajemstvi katcle rostliny. Nekolik povereenych ceremonii prozrazuji zadatky nejakeho nabotenskeho kultu, zadrteneho ye vYvinu pro nedostatek socialniho vyvinu.

Volnost syna pralesa kokni v tom, te je drtitelem vtech motnYch pra y . Neuznave. rozdilu rasy. Beloch je pro nej rovnocennYm, ba ye znalosti pralesa tvorem nitsim. 2ivot a porozumeni pralesu dal Jibarovi diste primitivni moralku. Prales je jeho majetkem, nema jineho pana. Pro jakoukoliv pkieinu opusti sve "rancho", vykaci prales na jinem miste a nestara se, na dim majetku. Ve stalem zapase s nehostinnou pfirodou, jedovatou a dravou zveki, zapas s eloyekem je pro nej jedine napinavYm loves. Jeho valky spodivaji na lsti a trade. Smrt protivnikova je tragickYm koncem dlouheho a trpeliveho dekani. Zabit nepkitele je mu ptikazem. Msta jde s generate na generaci, at konedne podlehne jeho neptitel, anebo nekterY z jeho potomkft.

Jibaro je v gak doterne zveclavY. Je zbabelec a hnusnY bazlivec. elovek je pro nej jedine vYrborne lovne z yike. Zavratdit! Neni to pro nej, divocha, nejakYm pfestupkem. Je ilpinYrn otrokem telesnYch pudri, fantastickYch pover e a nesmyslnYch pfedsudkri. 2ije v divotske lake a sire volnosti v hlubinach tajemnYch pralest, kde take ti ptaci a vier' jsou tak volni. Utitek a bohata kokist jsou mu jedinou pohnutkou, aby nabidl sve pkatelstvi belochu, ktereho v dugi nenavidi.

Jeden obavanY naeelnik east° mne kikal se svou eiste divotskou logikou: "Poslouchej, bilY pkiteli, mam te rad, ale proto, k jsi beloch, nenavidim te, ale nezabiji te, ponevadt te pottebuji."

Ing. Jose H. Vyskoeil.

ye stfedu, dne 23. prosince 1936.

Strana 10.

Na Kiliovatkich Zivota ROMAN Napsal Joia Musil.

-9 (Pokradovanl)

EL taktka bez zajmu krajem, jen g ptimo hyS HI krasami pekneho dne. Jeho smysl pro krasy ptirody, ktery drive u neho byl jednim ze zakladnich ryst jeho povahy, ustoupil — byl zatladen vderej gim sdelenim HorvathovYm, ktery ted' pine zaujalo Jindrovu mysl. Zahy octl se v blizkosti onoho domu.

Vyhledal si skryte misteeko a hledel uptene na drim, jakoby z tech gedYch zdi chtel vytahnouti jejich tajemstvi.

V dome vg ak panovalo naproste ticho. Okna byla zavrena a tak aim vyhligel, jako kdyby v nem nebylo ani give duge.

Jindra po delgi fivaze se rozhodl, ge se podiva dovnitt.

Segel na cestu a po ni bral se ptimo k domu.

Vzal za kliku vrat a k jeho prekvapeni vrata nebyla zavrena. Otevrel a vstoupil do dvora, jen byl v ptedni dasti ohragene plochy. Za nun prostirala se pak zahrada. Rozhledl se po dvore a kdyg nikoho nevidel, zameril k domovnim dverim. Vzal za kliku a seznal, .ge dvere jsou zavreny. Na prave strand dveri vial knoflik zvonku. Bez dlouheho TozmYg leni jej stiskl.

Ve vnitiku domu zavznelo silne zvoneni a za,hy na to ozvaly se dunive kroky.

"Co ted'?" blesklo Jindrovi hlavou. "Co ted' teknu?" uvagoval.

Zarachotil klid a dvere se otevrely.

Ve dvefich stanul belovlasY starec a zahledel se patrave na prichoziho.

"Vg dyt' jsem piece rekl milostive pani, ge bude vgechno v potadku, ge nemusi jig nikoho posilati," jaksi rozhorlene rekl lamanou slovengtinou starec.

Jindru tato slova uvedla v fi gas, mel se co premahati, aby neprozradil rozdileni v jeho nitru hrajici. Pres to, s naprostYm klidem odpovidal: "Milostiva pani mne posild, abych ja, se jegte presveddil, je-li fge zatizeno, podle jejich disposic."

"Vgdyt' jsem .. ji to rikal, kdyg dnegni nod odjitdela."

"Nu, ona jig je takova, ge chce mit vgechno navlas v potadku."

"Chcete-li se vg ak na vlastni °di presvedditi" — a tu se nahle starec zarazil. "Ne, neni toho tteba, jen vyridle, ge je vg echno ptichystano."

"Dobre, vyridim — ale — riakY hit nedeho tu nemate — v hrdle to zatracene pall," uhodil na starce Jindra, aby se mu podatilo dostati se dal do domu.

"Ale neco tam bude — podkejte, prinesu."

"A nad byste se s tim nosil — ori.jdu s varni, posedime si chvili, beztak mne nohy boll," namital Jindra.

"Tak, pojd'te tedy.' iekl a oteviel dvere.

Jindra veg el do domu a pokud to opatrnost dovolovala, bedlive si v geho vgimal.

Kradeli deli chodbou, z ni g vedla tada dveti do rriznYch mistnosti.

Na konci chodby etevrel starec dvete a vegli do meng iho pokojiku, ktery patrne slou2i1 za byt starcily.

Kdy2 vstoupili, vyzval starec Jindru, aby usedl a sam set k male sktince, odkud2 vynal dve lahve tokajskeho vina a zarovein dva kalitky. Postavil lahve na still, jednu cdzatkoval a pak nalil do siiienieek.

Jindra mezi tim nenapadne sledoval starcovo podinani, a k1y2 se statec otodil, rozhli2e1 se Jindra po svetniece. Nejvice jeho zrak ptitahoval psaci stroj, ktery se v pokojika nalezal. Bylo mu divne, k eerrin .tatec zde na teto puste samote potrebuje psac: stroj.

"Tak se napijeme,' del stateo. , kdy2 dolil sklenky.

Jindra se chopil sklenky, pf. itaikl na zdravi, pak se napil. "A neui y am 3d:a smutno na tOk, samote?" tazal ,se, Irdyi postavil sklenku.

"Smutno, a prod? Jsem zvyklY samote ostatne IA to nebude dlouho treat a pak se vratime zase do masta."

Nastala trapna. pornleka. Jindra by se byl rad starce na neco zeptal, ale .musel o kaidem stove bedlive uva2ovad. aby se neprozradil.

"Musim sehnati neco k zakousinIti, abyste re posilnil na cestu," ozval se no chvili statec a zvedl se se tidle a jal se prohledavatr sktin, z nig vyrial vino.

Jindra vyutil teto ptile2itosti a rychle zvedl zmaekanY papir, valejici se na zemi opodal psaciho stroje. Papir jr2 deli -dorm ptipoutaval Jindrovu pozornost a eekal na ptile2itost. aby se jej zmocnil. Kdy2 se mu to zdatilo, jej rychle do kapsy.

Statec se vracei od sktine, ptinaIel chleb a kus slaniny Pobizel Jindru, aby si vzal.

Jindra, ktery dig citil ZnadaY hlad, nedal se dlouho pobizeti s chuti dal se do jidla a neopomnel prapijeti vina. Opatrnost mu nateptavala, aby se vzdalil a proto, kdy2 dojedl. mel se k odchodu.

Statec ho nezdr2oval a gel mu odemknouti dvete.

Zahy na to Jindra sr octl na eerstvem vzduchu. Pustil se clk.)1ti po ceste a jak se dostal po-• nekud z blizkosti domu, aby nemohl bYti, den, odboeil do ktovi, kde rychle vyrial z kapsy zmadka.nY papir. jej a videl, 2e jsou na nem strojem napsany nasledUjici tadky: "Dnes v noci na onvyklem mi.ste; heslo -"1,7elke Mad'arsko "" Vic tam nebylo nic. Dopis mei na sobe stopy nedistoty a proto oyi asi zmaekan a zahozen.

"Ale jiste jic.n bFlo rozeslano vie," uvagoval Jindra. Pohledel na datum a vide!, ie dopis ma datum teho2 doe.

"Tedy dnes yeeer," zateptal, sio2i1 papir a zastreil jej do ka.psy Prodiral se dale ktovim, hledaje misto, kde by byl pane ukryt a kde by si mohl pohodlne lehnouti, aby mohl vyekati veeera. Do vesnice, se mu jig nechtelo. Podatho se mu koneene najiti pohodlne misto. Lehi si do travy a ptemYtlel o torn, co ptijde. tas vlekl se zdlouhave.

Koneene slunce sklaneto se nad obzor. Den chYlil se ke konci. Ve vetvich krovi etveraeilo ptactvo, vesele prozpevujic, jako by posilalo posiedni pozdravy umirajicimu dni.

Nad kkovinarni v divem reji letaly cele houfy mutek.

Jindra ptevaloval se z boku na bok. Poealo se tetiti a stiny vedera doletly do ktovin.

Setmelo se. .Jindra, ktery se ji g chvel horeenou nedoekavosti, koutil cigaretu, aby utlumil rozeileni.

Plazil se, co nejbli2e k zahadnemu domu, aby byl svedkem a aby videi, kdo bude do domu vchazeti., V naprostem tichu bylo slyteti jen telesteni listi ktovin. Obdas zaktieel noeni ptak. V bezprosttedni blizkosti od Jindry, poskakovaly po vetvich keit dye veverky, patrne vyplatene nekterYm z draveft.

Do tohoto ticha zavznel pojednou hukot automobilu, nesouci se dosud se znadne dalky Hukot utichl a zase bylo ticho.

Jindra zbysttil pozornost.

Po deltim eekani uvidel pia ceste jiti hloueek lidi, kteti zametili k zahadnemu domu. Ve tole, jaka byla, videi jenom obrysy postav, ale nemohl rozeznati jsou-li to mu2ove, nebo 2.eny.

Kdy2 zah:Ybali z testy k domu, teprve uvidel, 2e jsou to mu2ove a mezi nimi 2e se naleza, jedna dama, jia provazelo pet muff'. Vtichni zmizeli v zahadnem dome.

Kratce Po jejich ptichodu z rfiznYch stran smetovaly k domu mu2ske postavy.

Jindra, hledice uptene k domu, napoeital jich dvacet dva.

Vtechny tyto postavy vetly do domu behem dvaceti minut, jsouce patrne pozvany na ureitou hodinu.

Jindra dekal jette nekolik minut a kdy2 2e nikdo se ji2 neobjevuje, opatrne povstal a rozhli2e1 se kolem. Videl, 2e nad ktovinami snesla se husta, bila mlha.

"Dnes anebo nikdy", zateptal Jindra, ptikreiv se In zemi a jal se plaziti In domu. Byl si pine vedom toho, 2e vystavuje svitj iivot v nebezpedi, ale nedbal toho. Byl si take vedom toho, Ze dava se do sluteb utlechtile veer — po•wegoorio

mod nalezti utro,penemu otci jeho dite a pak — jak Jindra seznal z hesla: "Velke Mad'ar sko" v tomto dome je patrne stiedisko nejake organisace, jeji g dinnost smeruje In rozbiti jednoty Oeskoslovenske republiky. V prvem okamgiku, kdyg si to uvedomil, uva goval, nemel-ii by o tom uvedomiti ritady, ale vzpomnel si na slova Horvathova, jeng se obaval, kdyby ve yeci zasahly ritady, ge by ztratil stopy In nalezeni sveho ditete a rozhodl se, ze zatim bude patrati sam, a2 ptijde Horvath, Ark mu sdeli, on necht' rozhodne, co dale zariditi.

Pritisknut In zemi, plazil se Jindra opatrne, at se dostal In plotu, jej ptelezl. Octi se v zahrade. Skryl se za angrettove kete, aby mohl chvili pozorovati.

Bylo naproste ticho.

Pligil se dale zahradou, obe gel dfun kolem dokola. Nikde v gak nespattil svetla, ant, nejmengi znamky, ze by v dome bylo ptitomno tolik osob, ktery tarn sam videi vchazeti. — Zaklel v duchu, nebot' se videi bezmocnYm k proniknuti cele to zahady a to ho nesmirne dra g -dilo,nebt'vkju2aoY,etZipndostupnYch vecech, a eim vice se mu vzdaluji, tim vice stavaji se pro neho 2adoucimi.

Uptel znovu pronikave oei na zahadnST diim, jako by chtel svYin zrakem steny proniknouti a v torn uvidel v okne podkrovniho pokoje malou skulinkou kmitati se svetlo.

Ptikradl se k onomu mistu a po route, j,0 se strechy odvadela vodu, vy gplhal se na sttechu a pomaloueku lezl po sttete In oknu, v nemg zahledl kmitati se svetlo. Kdy2 dopli2i1 se a2 k samemu oknu videi, ze jako vtechny ostatni je zavreno okenici a svetlo, ge vychazi jen skulinou, povstalou v okenici vypadnutim suku, cog patrne utlo bedlivosti tech, kteti peduji o to, aby z domu nejmentiho se do sveta nedostalo.

Ptilo2i1 hlavu na sklo okna a snaZil se skulinkou nahlednouti dovnitt. Pokud to objem skulinky dovoloval, vide kolem dloulaeho stolu seat nekolik mu2t.

V cele stolu sedela darna, je2 prave mluvila a vtichni ostatni pozorne naslouchali. Pied sebou mela rozlo2enou mapu Ceskoslovenske republiky, v ni2 kaMou chvili neco ukazovala.

Jindra ptitiskl ucho ke sklu, sna gil se, aby neco zaslechl.

Rozhovor byl v gak veden mad'arsky a proto nidemu nerozumel. Ostatne i kdyby byl rozumel, nebyl by pochopil smysl hovoru, nebot' bylo slyteti jen slova silneji pronesena.

Uva2oval, co poditi. "Dries neda, se ji g nic delati. Sam se nemohu nieeho odvakti. Salim vte Horvathovi a spoleene se pak domluvime, co poeneme," uva goval Jindra. Jig chtel slezti se stfechy, kdy2 v tom ozval se zutivY ttekot psa. — — — Jindra, kdy2 se ohledl, uvidel dole velkeho huriateho psa, doralejiciho zutivYrn ttekotem na neho. Jeho oei ve trne svitily, jako uhliky. Jindra se ptitiskl ke sttete tesne u zdi podkrovniho pokojiku.

Pes vg ak 'Stela' stale a stale zutiveji.

"Co ted'?" uva goval Jindra. Rozhodl se, 'k skodi se stfechy. Zvedl se, aby se pripravil ke skoku. Ke svemu zdeteni uvidel v blizkosti psa dva muse, ttimajici v rukou revolvery a pohli2ejici na strechu domu.

"Nevideli mne dosud — nezbYva Oak nic jineho, ne2 skoeiti," myslel si Jindra a ji g se rozhodl. Bleskurychle svezl se na okraj sttechy a skoeil — — — PH dopadu na zemi ucitil site bolest v leve ruce, na ni2 padl, ale hned si uvedomil, 2e za vtech okolnosti musi prchnouti.

Jig se zvedal, kdy2 v torn oz valo se mu u hlavy zavreeni a v zapeti na to citil, jak ho pes uchopil na zadech za kabat. Otodil se, aby psa odrazil ranou pesti, ale v torn ji g byli u neho oni dva muZove.

Jeden mitil na Jindru revolverem a druhST odepjal semen, jim2 chtel Jindrovi spoutati ruce.

Jindra chtel ueiniti jette jednou pokus o iitek, ale seznal, g e je vte marne. "tines-li se, jsi synem srnrti," ktery mitil revolverem, lamanou slown.ttinou.

Pes po techto slovech zlostne zavrdel, jako by chtel temto slovirm dodati dfirazu. tivot. je sen.

Calderon.

Ve stredu, dne 23. prosince 1936.

QUIDO MARIA VYSKO6IL:

Tithe BAN ure ROMAN ETRVALO dlouho a take pani Svatonova N si povaimla tohoto dcerina neklidu. Jsouc vSak zvykla, nevtirati se do divoinych tajemstvi, vyekavala trpelive, at se ji dcera sama sveri.

Net bez Uspechu!

Jindtiaka mleela a trpela.

Pan p6Stmistr pro samou praci a spolkaieni nemel ani easu, aby si dcery bedliveji vaimal, za to jeho chot' chovani Jindtiaeino stale vice a vice znepokojovalo.

Chkadla vfieihlede a uvadala. Nebylo mono jit dale se na to divati.

A kdy Jindtiaka mleela, pokusila se pani potmistrova, sama, aby ji pohnula k sdilnosti.

Ptiletitost k tomu se zahy naskytla, kdy kterehosi podyeeera nalezla svoji dceru plaeici v ktesle pod rodinnSrm zrcadlem.

Sleana Svatoriova marne se snatila, aby pied matkou zakryla sve pohnuti. Poznala pkilta zahy, to je patrno v jejim rozechvelem blase, bazlivem pohledu i nejistch pohybech.

Pani poatmistrova, vycit'ujic matetskSim srdcem zmatek, ktery vyvolala ye svem ditch, phstihnuvS1 je vYbuchu bolesti tak okazalern, ueinila vae, aby se ji n.alotekla nejak3im neproztetelnYm slovem.

Vzala jeji hlavu.netne do sv Ych dlani a slibavi. Jindtiace slzy, pronesla jemne: "Zda, se, to trpia nejakou velikou bolesti.

Snad je ji prilis mnoho na jedine srdce. Nechtela bys je rozdeliti se svoji matkou, aby se ti uleheilo v techto tivotnich trampotadh?"

Jindtfaka pohledela vdeane na mluvei; vtdyt' jako by eetla v jejich myalenkach.

Okamaik jegte„ vahala s rozhodnutjm, potom se vaak svezla na kolena pied svoji matku a vzlykajic hotce, poeala se s ni deliti o nejbolestnefSi tajemstvi sveho mladi .. .

XVIII. Dva mesice, jet' yeenost niinulosti ptidetla od to chvile, kdy se matka s dcerou doroz,umely, nezmenily podstatne mnoho na du.snem ovzduktere nyni naplriovalo jindy tak spokojenSt pozItovni dum.

Pan 8ebestian nemel ovkm tuaeni o tom, jaIce drama vzrusta„ v bezprosttedni jeho blizkosti, sam sebou dosti maje starosti.

SkOvalt' i on svoje trYznive tajemstvi. Pii posledni schrizi zpevackeho spolku, mimotadne prodloutene, nastydl'se a od to doby citil se jaksi nesraj. Veeer ulehal &l ye net jindy, rano vaak vstaval zemdlenejk jeate, net za soumraku.

Pani poatmistrove neuSla ovkm tato zrnena.

Ale jsouc zcela zaujata JindkiSkou, ptijimala skoro vdeene ujiateni sveho chote o to "to nic neni".

"Inu, jsem ut star," . tertoval, "a tak mnou katcle, rSrma ottese."

"Jen jestli mne neobelhavae!" mime mu vyeitala pani Andela.

"Cot jsem to nekdy obelhal?"

"Pokud vim — nikdy! Ale to nevyluduje motnost, se nyni ."

Pan poStmistr polibil svoji chot'.

"Abys nepronesla nic neprortetelneho!" tekl.

Pani Svatoriova, pohledla na nej s vroucim pohledem.

"Jsi stale stejnSi!" usmala se.

"Cot ty ses zmenila?"

"Ja, nikoli, ale eas n.as zmenil," "Nedaroval jiste nikomu z nas, co jsme, si nezasloutili."

Pani Andela tine ptik:c7v1a.

Vzpomnela Jindkjeky a u srdce ji zabolelo. tsmev rortal kolem jejich IV: a oel se rortesknily.

Ale i poetmistr, jako by sdilel vnittni ptemenu sve choti, nahle zvaInel a zeptal se: "A co to naae dite? Zda se mi nejak ptepadle v posledni dobe. Snad nechuravi?"

"Ach ne! Je zdrava jako rybka," spechala pani Andela vyvratiti podezteni sveho chote.

"Tim lope Ptipadalo mi yeah

JESTMIC

"Zapomina2S, muj milk, to je v letech, kdy se z divky stava Lena, a te i jeji srdce neni jine neali bylo naae v teto dobe."

"Snad nema neat'astnou lasku ... ? Snad se netrapi?" vyzvidal stale pan 8ebestiam.

"Trapi se jako kaada neukojend mladost.

Proto Fe neznepokojuj! Vaak on tit drive nebo pozdeji ptijde nejakST ten mlady lekat, ktery ji uzdravi " Poatmistr ma,v1 rukou.

"Od nas ze 2ilinkova asi sotva . . .

"To nevja," odpirala jemne pani Svatoriova.

"Olovek nikdy nevi, kde na neho atesti Cot jsme to yeah my? Vzpomeri si jen .

Tvat pana 8ebe,stiana zazakila.

"Ach tenkrate ..." zablouznil.

"Osud nas svedl, ac jsme nemeli jeden o druhem tuaeni. A tak to bude, doufejme, i s Jindrou," koneila pani Andela rozhovor, nebot' byl eas, aby se odebrali ke stolu.

Pan Svaton se jit nevyptaval, svekuje peel. o Jindtfaku zcela sve choti. Mel ostatne sam s sebou co delat. Vaecny ptiznaky bliticiho se zane-tu plic ohroaovaly dosud pevne jeho zdravi.

Ale on stale jeate vahal ulehnouti a zavolati lek•e.

"Snad to ptechodim . . . ", doufal.

"Snad to easem mine," myslila i Jindffika, •kdya mela chvilemi pocit, jako by se o ni pokouaely mdloby. Mohla se ovkm svetiti matce se svYm pozorovanim, ale sama neptikladala ternto zjeviim vagnejkch dusledka.

"Je to jen slabost. Chudokrevna, jsem byla jia od -detstvi. Maminka by se darmo polekala.

A nic to neni. Opravdu nic to neni ... " namlouvala si.

A kdykoli z jitra vstavala, rodily se v ni nova nadeje, Licht spineni mohlo jedine vratiti rovnovahu jejimu ottesenemu stavu.

"Dues jiste bude psati!" teaila se.

Ale den zhasl a Cerny nepsal. Zdalo se, to se zavazal — a bylo tomu opravdu tak — se pterual vaechny styky se 2ffinkovem.

Na eas nebo na vadycky?

To nemohl nikdo rozhodnouti, jenom d.oucriost..

Tetce a jen nerada si Jincltiaka tuto nutnost uvedomovala. Ale na konec nezbylo, net se ji podriditi.

I jeji matka byla tehot "Mel-li to opravdu rad — nezapomene na tebe," pronda'ela konejaive.

"Mel-li mne rad!? Kdo jinSr vice net on?" odpovidala dcera, lee pani Svatoriova namitla: "Neni vae laska, co timto yznekiVm slovem oznaeuj eme ! " "Ale toto byla, musela loSti laska," tvrdila Jindfigka pevne.

"Jake ma's pro to dukazy?"

"Sve vlastni, nejpevnejai ptesvedeeni."

"V tvem mladi takova pevnost . . . ," s krtem namitla pani Svatonova.

"Ach, maminko . . , sestarla jsem v poslednich tSrdnech o deset let," vaane pronesla Jindti§ka.

Pani poSImistrova byla touto odpovedi znova uvedena ve zmatek, nemohouc se ani dle ni v pravYch fimyslech sve dcery vyznati.

Na okamaik vzpomenula sve vlastni minulosti, ale ihned s hrfizou odmitala podezteni, jet se jj pi4i tom nutilo v myalenky.

"2e by snad i Jindtiaka, jako kdysi ona ...?"

"2e by snad Cerny, jako kdysi Sever?".

— Ne! Ne! Tisickrate ne! — aeptala si pani Andela, se vai srdnatosti, jit bylo schopno jeji matetske srdce, stavic se proti osudu, jent se pokou?Sel oaiviti stare zlo v nova obmene.

Ale jeji odvaha zakolisala zahy. Ureite zmeny v chovani i vzezteni Jindtiadine burcovaly hrozne ptedtuchy.

Po letech klidneho 'tivota zachmutily se opet jeho obzory novou bouti, zadesily novSTm Pani Svatoriova zavirala zrak, zacpavala si aby nevidela, aby neslyaela. Ale haute pochyb, zmatn a °ba y besnila jiz prilis v jejim, nitru, net aby se dalo ut, nadobro umldeti.

Chat' pana x' obestiaria tally take se vzdala boje, jent ut od poeatku byl marnSr a pro ni p.rolarany. Schoulena v koutku sve duae okka.jen okamtik, kdy ohromi ji (1.der Ted' ... ted' .. .

Ale odekavand i obavand honk se blitila jen zyplria a tietkopadne, jako by osud zlomySine.

Strana 11. chtel prodlu2ovati muka tech, pro net byla chystana.

Myna ut let° dohotelo a podzim studenSimi ohni doplanul, anit se co zmenilo v patovskem dome, odkud se jit zcela vystehovalo ye'Skero Stesti.

Pan patmistr se v gak dosud dr/el, dosud vzdoroval.

"Pfechodim to . pfechodim to," radoval se tajne..

Ale ukvapil se.

Kdyt nastaly podzimni deS'te, srazilo to i dobrosrdeeneho pana Sebestiana.

Rychle povolanS7 mestskSi lekat kreil bezradne rameny.

"Jak jen jste mne mohli zavolati tak pozde?

Cot jste nepozorovaly, se pan Svaton je nanejvS7'S pova,tlive churav?"

Pani Andela stala na pokraji zoufalstvi: "Nevedely jsme opravdu ... Vae skrSrval pied narni. Byl vtcly tak pozornS7 vuei nam . . . ", "Dobrak jako ye vkm!" phsveddoval lekat a pfedepsal lek.

"Musime doufat," pronesl na odchodu. "I za,zraky se nekdy stavaji!"

"Je tedy pottebi zazraku?" tine se zeptala pani Svatoriova.

Lekat "A vetite v nej?"

"Musime doufat . . . Ptijdu jate veder," jako by prva, slova zamluviti chtel, pronesl doktor.

Pani Svatoriove, nezdraovala ho ut.

Settela slzy a vratila se k nemocnemu.

Uvital ji s tetce vynucenSm Usmevem.

"Mate se mnou ktia! Inu, jsem ut stars dedek" tertoval.

"V'Sak opet ti bude zahy lope. I pan doktor je dobre mysli," utaovala ho pani Andela.

"Nevim . . . nevim, bude-li to tak brzy . bromil se nemocnS7.

"A nebude-li, cot na tom ... ? Odpoeinet si alespon!"

"A co Mad?" "Obstaram ho zatim sama s panem Mai ikem."

"JeSte Stesti, ze ho mam! Na neho je ye vkm spolehnuti," liboval si poatmistr. o aert se pokougela jeho "A na mne chot'.

"To se piece rozumi samo sebou!" upokojoval Do pokoje jako stin vstoupila JindfiSla. "Jak je, tatinku?" zeptala se.

"Nyni, kdyt vas mam obe u sebe, dobfe."

"Jakoby nas nekdy nemel," jasnS, ton hovoru udrtovala pani Andela.

"Inn . . mam — nemam! Co pak Jindfi'Ska nas neopusti? Veene piece u nas nebude?"

"Nikdy vas, tatinku, neopustim," velmi opravdove pronesla sleeria Svatoriova.

Ale nemocnS7 nepostfehl patrne vaenosti jejiho durazu, nebot' namitl: "Snad bys nechtela zustati starou pannou?"

"Ale, 8ebestiane!" rychle opravovala ho pani PoSImistr se znovu usmal.

"VS'ak ua neni Jineitiaka tadne dite, abychom s ni o torn nemohli promluviti."

"Ale, tatinku . . . ja, se opravdu nechci vda.vat."

"To tika katda, net ptijde ten pravSi . . .

"I tak poekejme, at ptijde," hovor zaokrouhlovala Paul Andela.

Ve svem srdci se ovaem radovala z toho, to nemocn r je tak dobre nalady, ale soudasne litovala, JindtiSly, jit katde slovo a tert °taw jiste bodnul do duk.

• "Musi'S tatinkovi odpustiti," domlouyala ji, kdyt se ocitly samy ye svem pokoji.

Rty diveiny se smutne rozvinily: "Co bych j a mohla odpougteti?" zaSeptala a slzy ji vstoupily do oei.

(Pokraeovani.) ftika, se, to se muti nemaji schovavati za ninu sukni. Ani by nemohli — vtdyt' i pro teny ie to dues mnohdy obti2ne.

2enu'Ska: "MuM > pova2: nas Votgek se2ral sousednimu knihati pop!" — "VidiS", a tvou 0gia,eku nechal v pQiedne stAtr-

Ve sttedu, dne 23. precinct) 1936.

strata it TAKO obydejne kaidST rok, dteme tak mnohe

pochvalne dopisy, skladane ruzne ver ge — slibujice vgude blahobyt, gtesti a zdravi kaFdernu. Mnohe tyto blahopkani jsou skuteene srdeene minene, a jine jsou vice skladane a psane jako z mody a dastedne z povinnosti skladatele pro sve zakazniky, a jive se nechaji psati osobam v torn vice sbehlYm. Avgak tento ptichazejici rok jako jine roky, musi sobe kattlY sam hledet ptipravit jak jeho sily a okolnosti nejlepe dovoluji. Vime, kaklY by se rad mel lepe neF se mu vedlo beticiho roku, ani krale Edwarda nevyjimaje).

Musime vziti frety z nag letogni prate a zkoumat, kde by byla naprava mo2na, nejen pro sve osobni pohodli, ale take, abychom v neuliteeni svYm spolulidem. sem Nemame dekati aF na posmrtni blaFenosti, ale hled'me, abychom to blalenosti neco zaFill a udelili svYm spolulidem, dle naafi nejlepmo2nosti, pokud idjeme. Vg e co po sobe zanechame jest jakasi pamatka kde a kdy jsme nem dobreho &Mill pro nag e spolulidi. MnohY by rad vice alai pro jine ne2 dela, ale vegkere okolnosti tomu 'nedovoluji. Jini, zase maji dost sil a Fiji v dostatku, ale dobra vale schazi maji se piin g radi, aby sve blaho aspori dasteCne propajoili jinYm. Ano, lide sobeeti nikomu nepteji, aby ten druhY mohl se miti lepe net se ma. Oni chteji shltat fae co je v jejich dosahu. LakomeLpro nikoho nic dobreho neueini, a at zemte, jeho statek vezmou jini.

Opet jsme doekali, kdy na gelnatieka zeme svym severnim koncem se doklatila na ten nejniig i bod — a jinni konec Mil pal na ten nejvygg i bod. Na obou koncich severne a jiine jsou veene ledy po celY rok, kdetto mezi temi body soustied'uje se ruzne podasi celY rok.

Dne 21. prosince pane skuteenY novY rok, kterY my slavime ati" na prvniho ledna.

Za starYch dob, ruzne narody slavily tento den co velikY svatek. Ve etvrtem stoleti po narozeni Krista, papeF timskY ustanovil den narozeni Krista na 25ho prosince, ktertito den se dnes po v g ech ktest'anskYch zemich okazale oslavuje.

Za starch east, a do doby Kopernika a Galilea, bylo vg eobecne hlasano a veteno, Zeme stoji pevne, nepohnutelne a Fe slunce a hvezdy se toei okolo zeme — ty vychazi a zapadaji. Ale pozdej gi dobu razni vedatoti dokazali nad veakerou pochybnost, ze na ge zeLETOVA divacielni soutel. SokolskYm jednotam a 'tupam byly prase rozeslany pokyny a tabulky sletove divadelni soute2e, ktera bude prvnim velikYm sletovYm podnikem a zamestna sokolske divadelni ocohtniky od 1. ledna 1937 2,2 do sletu. Soute2 je podrobne a peenye ptipravena. Pokyny obsahuji krome rozdeleni souteie do tin kol a easoveho vymezeni i podrobne pokyny o bodovani a posuzovani vlastniho provedeni divadelni hry v soute2i. Soueasne je k pokynam piipojena i tabulka, do ktere ma byti zapsana einnost za celY rok a tabulka pro posudek jednotlivYch her. — Sletova subskribce. VYkonnY vYbor X. v gesokolskeho sletu se usnesl na subskribci ke sletu.

Peneinim ustavam, prarnyslovYm zavodam, spolkum a jednotlivcam budou poslany zvlagtni dopisy. Soudasne bude vydana i obecna vyzva, aby se subskribovani mohl zuCastniti kdo bude chtit ptispet ke zdaru sletoveho dila i penezi. — Sletove pohlednice. Nakladatelstvi 60S. vyda je gte koncem tohoto roku ptedbetne prvni sletove pohlednice. Jejich navrhy byly biz ptedlo'teny vYkonnemu vYboru.

Bu.dou vydilny s urychlenim po vyjadteni umeleckeho Sletoveho odboru. Nakladatelstvi pi'ipravuje i vydani hudebnich doprovoda k prostlm cvieenim, jak tiskem, tak i na gramof0nevYch deskach. — Sletova scena. Pro phpravu sletove sceny, jejii zatazeni do sletoveh0 pokadu bylo jiF v zasade ptijato, byla ustavena zvlagtni komise, do ktere vyslaly po jednom zastupc1 ruzne sletove sloFky. Komise bud v nebliZgi dobe svolana k prvni schazi. — Sietoya...loutkatske. soutet. Sokol gti loutkati podobne jako o poslednim IX. sletu

Na sklonku roku 1936.

Pige I. J. Gallia, Houston, Texas. me jest jedna z tech men gich planet mezi nesdiseinkmi planetami, ktera se sama tool neustale, jsouce unag ena ve vzduchu, jehoF tlak se poeita etrnact liber na caul zeme. Poeita se, Fe nage seine mein v objemu asi etytiadvacet tisic mil, tedy aby nam dala prfunerne dvanact hodin dne a dvanact noci — musi se ota.tiet jeden tisic mil za hodinu. Rychlost takova je skoro neuvetitelna, ale piece to skuteenost dokazuje. Vezmeme-li lod' v Houstonu, muzeme jeti pies Atlanticke more, pies Suerskk kanal a pak pies pacificke more aZ pies Panamskk kanal a dojedeme spa do Houstonu, ani bychom vedeli kdy je ona na vrchu aneb na spodku seine a mote. Ten stlaeenk vzduch nag udrZuje v behu stale.

Kdyt cyklon se pteFene 100 as 200 mil za hodinu, tak smete v ge ze zeme co nema pevne zaklady, kdeato na ge zeme beaici tisic mil za, hodinu, nese ten vzduch na nemF se vznagi a je okolo ni neustale, take nepozorujeme zdali jsme pod zemi aneb nad ni.

Co vgecko ten na g nepochopitelnY a dosud dost neprozkoumanY Vesmir (Universe) obsahuje, neda se dnes ureite tvrditi. Avgak neinovel gi zprava z Garnegiho Institutu ye Washingtonu sdeluje, ae vyna gli velikou hvezdu ye vzdalenosti dva quintiliony mil vzda.lenou od nazi seine. (Co je quintillion, ptejte se ve vagich gkolach vyggi gkoly). A z Mount Wilson observatoie v Kalifornii se oznamuje, Fe vynagli hvezdu, ktera ma bkti dvacet tisickrate jasneft ne't je slunce, a nazvali ji "Super Nova", a pak vyna gli neseislne mndstvi malkch hvezd tak vzdalenkch, jak jen pies sto coulovk dalekohled mono videti.

(Prave tam brousi sklo pro nejvet gi dalekohled sveta, kteraIto eoeka mezi dve ste bude toto sklo upraveno pfigti rok, odekavali hvezdafi, ze se jim podati vice nam sdeliti, co v ge v torn nepochopitelnem Vesmiru bude motio videti).

AF: doposud poeitaji, ae pomoci toho skla ktere mail (stocouloveho) mohou videti do d'lky pet krat sto tisic let svetla. Rok svetla jest rck ukazujici rychlost behu svetla Sto asmdf!sat Best set tisic — behu za vtekinu.

Sednete ,a poeitejte — sedesat vtetin do minuty, a gedesat minut do hodiny. KdyF ono ie./MC••■._9(

ovinky o vgesokoiskem sleth 1938. loutkatskou soutel, kterou ma bkt siskan vodni vkstup pro loutky. Je to tedy soutea literarni. V podminkach soutele, ktera byla jit ptedldena sletovemu ykkonnemu vkboru a bude dana ke schvaleni vzdelavacimu sboru OOS., je ustanoveni, Fe vkstup ma lakt vyjadtenim nektere sokolske my glenky, ktera je v phme souvislosti v poslani sokolstva, nebo ma bkt napsan tak, aby ho mohlo bkt poutto pro ruzne pfilettosti k X. sletu, k 28. tijnu, k narozeninam presidenta republiky a k jinkm podobnkm vksnaenkm dnum. Ve vkstupu nerna, bkt zamestnano vice loutek nea tti. Souteliti mohou jak elenove Sokola jednotlive, tak i skupiny sokolskkch jednotlivcia, loutkatske odbory jednot. Pro soutel jsou tti ceny. Je anonymni a konei 31. btesna 1937.

1:Teast armady na X. v gesokolskem slete. V rozhovoru hlavnich sletovkch einovnikil v rozhlase tekl o ireasti armady na X. vgesokolskem sletu starosta COS. dr. Bukovskk, ae zatim neni mono se s uraitosti o ni vyslovit, ale sletove ptedsednictvo jiz ministerstvo narodni obrany o vystoupeni armady pdadalo. Jedna, se i o Oast spfatelenkch armad a proto Zadalo ptedsednictvo i o jejich pozvani. Podle slov naeelnika dr. Klingra uvaFovalo ndeelnictvo muff' 60S. o vystoupeni armady na avah vyplynula m:y glenka, aby sokolstvo i prat.-

svetlo musi beiet pet set tisic svetelneh let, ne2 dojde na tu nejvzdalenelgi hvezdu, v kteremF mate Vesmiru je asi dnes Adam a Eva, a kde Moj gig se nachazi, ktery stvoteni sveta popisoval.

Dale pige onen zkoumatel, Fe pti pohledu na vgecka to nebeska telesa, — slunce je mensf net jsou mnohe jine a na ge zeme Fe je o mnoho mengi a Fe je videna jen co ma Held hvezda mezi ostatnimi velikany to nebeske ride Vesmiru.

Vratime se k to vanoeni oslave, co se ty male a velke det'atka nedoekave raduji, ze jim ten Jet gek donese co sobe budou pfati. Mne kikali, co malemu hochu, abych nejedl celk den na 8tedrS7 veeer, Fe uvidim slate telatko a slate prasatko behat nad almarou. Tedy ja, a Valentin jsme to zkusili jeden gtedrY veeer, ale prasatko ani telatko se neukazala. Od to doby jsme vzali par klobasa a patett a ode gli do lesa a tam jsme patety pekli a klobasy s re2nkm chlebem ptikusovali. A skutedne jsme tam v lese videti nekolik prasatek a velkkch veptil, ale ne zlatkch, nkbr2 obyeejne gtetinade — Razor Backs.

Take nas strag ivali stragidly: "tam nechod'te veeer, tam je stra gak. Na g pacholek, Franta Kfenek sobe chtel udelat z nas Fert a povidal ram kde toho stra gaka videl, kaldk veeer hodinu po zapadu slunka. Tedy na ge zvedavost nam nedala pokoje, vzali jsme malou pistolku a toparko ad motyky a sli stra g aka hledat. A take jsme jej na gli. Kdyby rata z pistolky byla lepe mitena mohl to zaplatit Fivotem.

Od to doby jsme neeekali na slate prasatka ani se vice nedali stra git stragaky.

Kdyby lido mluvili k detem jen pravdu a dali jim dobre pfiklady pro dal gi beh Fivota, ncbylo by tolik nedtvery a slabkch myslitelt, jak se stavalo . za da,vnkch dob a do dne gka se v mnoha rodinach nachazi.

Ve vede a ueeni, hledejme spaseni.

Tern mnoha mojim ptateltim a znamkm a tem ostatnim take, pfeji lep gi easy v ptigtim rote. Nebudou-li lep g i — aby nebyly horgi!

Posud na stra2i, Vag Dye detski.

"Poslouchej, Jendo," di maminka ptisne, ja, ti piece tekla, Fe si tu buchtu nesmi g vzit, ale tys sis ji vzal."

"Vig , mami, tatinek Mica, ae kdyF Feria fekne Ne, mysli Odycky Ano." ska posadka vystoupily v jeden ptedsletovk den a prokazaly, jak lze telesnou vkchovou, na kterou navazuje vojenskk vkcvik, dospet. k brannosti naroda. Krome toho by mela armar da vyhrat'en o hlavnich sletovYch dnech celY jeden den ke svemu vlastnimu vystoupeni. Pti torn se vyskytla myg lenka vystoupeni vojenskYch telovYchovnYch gkol sptatelenYch armad. To by dalo mo2nost odbornikam v teesne vYchove, kteti budou freastni mezinarodniho telocvieeneho kongresu, a tedy i sletu, postihnouti metody, kterYmi se sna g jednotlive armady udrgeti telesnou hodnotu vojaka. eSL. NEJVYggi Via Budeme mit v nejbliF g i dobe druhou nejvyggi veF v Evrope. Bariska a hutni spoleenost postavila jig prvni polovici 280 metro vysoke ocelove veZe pro eeskoslovenskk rozhlas v Liblicich.

Nova vez nahrajdi d ye dosavadni, takle nebude poutto dratenkch antennich lan. Vlastni tenu tvoti sama ocelova konstrukce nove Je stavena na mohutnem porculanovem isolatoru a bude zakotvena osmi silnymi lany. Rychlemu tempu stavby nevadi de gt% ani mrava pti dosavadnim ptiznivem poeasi, neptitene4i se vitr, bude stavba do tfi tkdna hoto ,7a. NaVA antena ma odstranit neptijemnY finik zvirktly , ptijimaeich. Nag e nova ocelova, stavba budepn pataske Eiffeiove vet nejvet gi v Evrope..4, kaZdem ptipade ma lakt dostavena do Ice* roku.

Divot je Febtik.

Sir Richard Burton.

Ve ,, tiedu,

tine 23, prosc,: ,.e 1.9`a,

Strom

ROZUMY KMOTRA KOPAIVY. West, Texas.

Pcsledni divadlo, sehrane Zaky deske ttidy zdejSi vy ggi gkoly, melo vYsledek nad odekavani. Vezme-li se v Avahu prvni jejich vystoupeni na vetejnosti. A dluZno je aby se jim poskytlo co nejvice ptileatosti k opetnemu vystoupeni, nebot' jsou to jedine na ge deska, divadla a zpevy, je2 dovedou vzbuditi zajem a porozumeni u mladae. A kde se stupriuje zajem, tu se pozvolna meni v lasku. A co milovano, to se nezapomina.

Ptitel nebo neptitel, bez odporu nebo vzdoru, pied Vanodnim slem Oechoslovaka klobouk dolt.

Tot' risudek nejen snad jednoho, nejakeho dmaraly jako ku ptikladu jakysi kmotr Koptiva, ale celYch desitek dtenata, mezi kterYmi jest nemale procento inteligence. Snahy vydavatelstva zde nutno uznati. Oni se .zajiste ptidinili, aby poskytli sve obci dtenatske k Vanocum dar, na kterYt se snadno nezapomina. A proto2 zajiste zasluhuji nejenom vdednosti a slov uznani, ale taktel i v gemot,ne pomoci a podpory ze tad nejenom jednatelri, ale i vgech odberatelri. Proto 6echoslovaku zdar!

Pti poslednim ohni v na gem me ste nekolik zvla gte domYglivych zve davcri pfejelo zapovezenou vzdalenost k ohni, za co2 by mei bYti pohnani k zodpovednosti a po ptipad( potrestani, nebot' toto nemalo zteiuje praci hasidri a zveliduje nebezpedi, v pfipade nahleho otodeni se vetru, anebo kdyby bylo nutnc volati dalgi pomoc, poptipade z jinych mest. Neznalost zakona NIKOHO NEOMLOUVA. Clovek by mel semi u sebe uva'Zovati, aspori nekdy o nisledcich svojich, namnoze as se zbrklosti hranieicich skutkri.

Jednoho dne pfi ptechazeni okolo htigte jiste gkoly, v jedne 2 ptestavek mezi vyudovanim, zachycena tato slova: "Keneth, Keneth, go get Charley!" DruhY hlas na to: "I am a robber, I am a robber"! —1 A to prosim byli Z'aci prvni tfidy,1 vgichni pod 12 let stati. Potom se mnozi z nas divime, kde 2- e se betel ziodinnost mezi dne gni mladeg?

Odpoved' je na snade. Dovoluji se

jim podobne hry ye §kolach od detstyi. Na druhem miste jsou natal rodide, jense domnivaji, ze jiz vykonali svoji povinnost vridi svym detem tim, ze je poslali do gkoly. Kdy2 chodil pisatel do gkoly mezi lety 1898-1905, to by se nam bylo ne vyplatilo zahrat sobe na raubite, nebot' rakoska ei semen by byly mely posviceni. Tehdy - se ne getfilo metly, ale ten nebylo tolik zkaZenYch deti. )o( JAZYKOVE PRtVODCE A LA MODE. AnglickY humoristicky list Punch uvefejriuje vtipny navrh, jak by se mel easovYm potiebam ptizprisobiti jazykovY prrivodee, kterym si pomahaji navitevnici cizich zemi, jejichi fee neznaji.

V hotelu.

Neni v tomto meste politicky lig rugno? Ne? Tedy tu zristaneme.

Dejte nam pokoj, kterY nema okna do iilice. Co je to za hluk venku? Je to kulomet? Jsou to snad pumy?

Sledno, odstrarite, prosim, tyto kulky. Kudy se jde do sklepa?

Na ulici.

Ne, my nemo.me revolvery.

Ne, my nechceme fotografovati Zadne vojenske budovy.

Prosim, neohanejte se s tim revolverem, mohl by spustit.

Prakticke dotazy.

Mame se tohoto policisty zeptat as cestu? Ne, on by nas zatkl.

Ano, zde je intij pas. Nosim jej ?firozene stale u sebe.

Nikoli, nedelali jsme 2- erty na republiku, vojsko, vridce, diktaturu proletariatu atd.

Ne, nesmali jsme se. Mri2eme ted' odejiti volne?

Ve vezeni.

Jen aby se nam neztratilo nage zavazadlo! A nage penize!

Ne, nemame 2- 6.clne del° v zavazadle.

Ne, nejsme 'Zadni marxiste (fa giste, revolucionati atd., podle potfeby). Jsme jen — odpust'te — turiste! Va ge zeme je opravdu krasna.

Ne, nechceme se zridastniti obeanske valky.

Kolik zde stoji slugnY pohteb?

Ktera strana zvitezila? Viva ii

Duce (la republique, la libertad, elektfina, unikaji deflnici. My vider Fuehrer!) me, co penize delaji, jake zakony je A nyni rychle domri! oVladaji, co dovedou koupit a ikat. Ale definite penez kaideho elovelta musi bYti jina, protote I Penize.

Penize dostavaji charakter toho kaidS' Novel je jinY. kdo jich uZiva. Otalte se bankete.

Penize mluvi, to je pravda, ale co jsou penize, a fekne yam, ze jsou jen dvojim zpilsobem poskytnou zboZim, ktere kupuje a prodava. 0- dloveku uspokojeni: vydelavanim a tate se ministerstva financi a od- utracenim jich. povi, ze penize jsou mot — "Byl jsem dvakrat na mizine, jen buje je a dba, aby udrtovaly koleddvakrat," kekl Voltaire, "jednou ka obchodu a prumyslu v chodu.

Otadte se usouZ'ene mlade clecliC- kdyi jsem vyhral spor a jednon, kdy2 jsem prohral spor." ky, co jsou penize, a tekne vam, "Mam podezteni, ze kotenem vAejsou kletbou, ktera ji ustavidne pronasleduje pozornosti a ittoky lidi i ho zia neni tolik laska k penezfim, novin. °tate se farate a odpovi, 2e jako nedostatek ptedstavivosti," penize jsou pcdehnanim, nebot' vi napsal jednou J. B. Cabell. )0( z prakse, jak milodary ulevuji hladu a bide.

A tak, kdyi by dlovek vyslechl Hra tarokt, nejlep§i jakosti, nyvgechny lidi a prodetl vgechny nauene slovniky, dospel by k ohromu- ni za $1.35, patou vyplacene. Objicimu poznani, ze nikdo nevi, co jednavky adresujte na: Cechoslo(ft) penize vlastne jsou. Podobne jako vak, West, Texas.

MIKIHMSKI MOB 24EIMERV5 KUM BKOD

Vesele

TAROKY!

anecni Zabavy v Riverside Park Pavilion

East Bernard, Texas ✓ SOBOTU, 26. PROSINCE, VANOtNi TANEC — Mack Rogers Orchestra. ✓ NEDELI, 27. PROSINCE, VANOtNi TANEC — Hudbu obstara.

Gold Chain Bohemians. Zaeatek tance v 8:30 at 12:30. Tilt odmeny budou rozdany o 11:30 hodinach. Vstupne: 40c, damy 25c. Deti ne stark 13ti let v doprovodu rodieri mail vstup zdarma.

VE t TVRTEK, 31. PROSINCE — V PEEDVEtER NOVEHO ROKU. Hudbu obstara Jimmie Lunceford a jeho orchestra. Vstupne $2.50 par. — Telefonujte o zajcgte'ni si mista. ✓ NEDELI, 3. LEDNA — Taneeni zabava pro vgechny, ph Rudy Grigorove orchestie. Vstupne: pani 40e, damy vstup volnY. Mista u stolft bexplatne. ✓ NEDELI, 10. LEDNA — Starodivna taneeni zabava, pit hudbe oblibene Ktenkove Orchestke z Orchard. Vstupne: /nisi 40c, damy vstup volny. Mista u stolri bezplatn.e.

RAD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE

Vanoce

potad spoledenskStch zahav, jez od otevfeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanft a jejich pfatel.

PAtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

A MNOHO ZDARU V NASTAVAJICIM

NOVEM ROCE 1937.

✓ PATEK, 25. PROSINCE. — DIVADLO A VANOtNi NADILKA pro deti, pfi hudbe. Zatopkove z Baytown. ✓ NEDELI, 27. PROSINCE. — Syncopators.

pfeje spolkovYm sestram, brattim a ptiznivcrim

POKROK HOUSTON is 88, S. P. J. S. T.

VE t TVRTEK, 31. PROSINCE — Celonoeni BATTLE DANCE-: od 8 hodin veder at do 5 hodin rano, pti hudbe LichnoV.-skeho ze Schulenburgu a 8ablaturove z Ganado.

ZA RAD JOE KALOUSEK, PREDSEDA.

FR, OLEXA, TAJEMNIK

FAISKSil a ilialifiRO O '"vz 4 MMMilifanA 4.. •

Zabavni VSTbor.

Strana 14.

AMERICTi CESI SORE. V 35 letech pies 300 esl. studentii v Americe, nemajetnYch ale nadanYch, dostalo podporu od M.V.V. "Amerieti sobe", toto heslo p •ijala za sve jedina eeskoamericka institute sveho druhu, Matice Vy g -khoVzdelanivChcgu,kd3t"byla roku 1902 zalokna v Cedar Rapis, Iowa. Podnet k jejimu zalokni a prvni zaklad dal p. W. F. Severa, ojedinelt teskY mecenaA v Americe.

Jsouc po valce ptestehovana do Chicaga, pokratuje dale v intencich prvnich zaslou2ilYch pracovnikii.

Jeji vYkonnY vYbor rozeslal prave svou 34. vYrodni zpravu, ktera je zajimava. Z ni tea vidime, ze Medniky M. V. V. nyni jsou: Ptedsedou Dr. Louis E. Jelinek, mistopiedsedou Rudolf Janda, II. mistoptedsedkyni Dr. Helena M. Kostkova, tajemnici Jaroslava B. Kanerova, tiskovtm tajemnikem Karel L. Je2, fidetnim Ferd. L. Musil, pokladnikem Dr. Jos. V. Sterba a archivatem Dr. Emil G. Vrtiak.

Pies 300 studentii dekuje.

Finanani zprava Matice VySkho Vzdelani za S • kolni rok 1935-1936 vykazuje ptijmn $5,086.88 a yyclani $3,601.76. Studentum bylo v minulem roce pujeeno $3,310.00, na pfijeky bylo splaceno $3,046.58. Ostatni ptijem byl z odkazu, elenskYch pkispevku spolku i jednotlivcit a z.daru.

Do konce gkolniho roku podporu od M. V. V. dostalo 281 studentn a studentek. Na novY ‘Skolni rok 1935 —3? byla opet povolena podpora vice ne2li 20 studentfn, take jig pies 300 eel. studentn dekuje M. V. V. za umcdneni vy'SSich studii, ktere by jim pro nemajetnost nebylo mono podniknouti.

V t. kolnim roce 1935-36 bylo podporovano 21 studentfl, 14 hochil a divek, kteti pochazeli z techto state: z Illinoisu 10, Iowy 2, Louisiany 1, Nebrasky 1, New Jersey 2, Pennsylvanie 2 a Texasu 3.

Co studuji chrinenci M. V. V. V minulem S'kolnim roce asl. studenti, podporovani M. V. V., vybrali si: 9 akademickY beh, 6 lekatstvi, 1 zemedelstvi, 1 zubolekatstvi. Graduantn v minulem 'Skolnim roce byDOBRA PROTI ZAPALU PLIC. Pi. E. Pola'Sek, 2066 Garfield Ave., Lincoln Pk., Mich., napsala: "Na jate jsem sane nastydla. Kdybych si nebyla dala na prsa na.plast z Nonat, byla bych dostala zapal plic.

Ta mast' je velice dobra. Dcera byla udetena karou do kolena. Lekat v tovarne vzal obrazek, kdy2 nebyla zlomenina, koleno namazali, dali vatu a dovezli ji domu. Ona si da.vala Nonat. Do prate se vozi, sedi, tak vYdelek neztratila. Za tYden jiz chodila dobie. Nonat to vyhojila, ani modtinu nedostala.

Ne2 Nonat dochazi, ji2 objednasame jinou."

Na rozlidne bolesti, at' suche neb otevtene se Nonat osvedoila., ktera bez operate vytahne at' citevene neb ocelove t • isky i steely v tele uvazle, ale musi to bYt

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogou 55c a $1.05. Ptejte se vakho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte ale pike pfimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

tine

VPS"`NiliC lo 11, a to: 4 dosahli doktoratu lekatstvi, 1 doktoratu zubolekatstvi, 3 titulu bakalate v oboru inkntrskem a 3 titulu bakalate ved a umeni v oboru akademickem.

Studovali na techto vysokYch ueilikich: University of Chicago, State University of Texas, Northwestern University, State University of Iowa, State University of Illinais, State University of Nebraska, University of Maryland, State University of Louisiana, State University of Indiana, Lewis Institute a Pennsylvania State College. _ Podporuji se pouze s.tudenti na vetejnYch, ptedevkm statnich ueiligtich, nikoli na utili gtich soukrornYch anebo neuznavanYch. Podpora je DOUZC pfijekoiL Matice Vy'SSiho Vzdelani podporuje nemajetne, lea nadane esl.

Andenty tim zpilsobem, 2e podpor t je pouze ptijakou, ktera, na aestnY zavazek je splatna po 4 letech bez nrokfi. To jest umokleno jedim3 tim, k M. V. V. dostava podporu od esl. spolkil a uvedomelYch krajann.

MinulY rok nej yy§§i obnos, pfdtenS7 na oba semestry jednomu studentovi dinil $250, nejni2S1 $60.

M. V. V. je take fipine nestranna.

Pri udeloyani podpory nehiedi se ani na naboknstvi, ani na politiku.

Rozhoduje pouze charakter studenta a jak prospiva. ve studiich. Podporuji se hok i divky, Oek i • Jak nam mifiete pomoci Vy? Ka2c,IY spolek i jednotlivec M. V. V. v jeji te2ke praci vypomoci tim, 2e se ptihlasi za dinneho alena nebo ptispele penektYm darem.

Spolky se mohou stab einnYmi 'deny za $5, jednotlivci za $2 mane a kahly elan ma pravo hlasovaci.

Vkchny ptispe yky a dary se kvituji ka2dY rok v tiStene vYrodni zpraye.

M. V. V. vydala tea matieni nalepky ci kolky po lc, jez jsou nyni na prodej za polovici: 200 kusfi misto za $2 za pouhY $1. aeskoamerick3-7* umelec Aug. Petrtyl na nich krasne a symbolicky znazornil bohyni Vedeni se studentem a studentkou, vlevo umistil poprsi arciutitele narocin J. A. Komenskeho a vpravo vynikajiciho Cechoamerieana Karla Jonak. Nad hlavou bohyne je napis: "Amerieti Cesi sobe", dole je heslo: "V praci a vedeni je naSe spaseni." Obj ednej te a p•ilepujte tyto kolky na spolkove i soukrome dopisy jako "narodni obetinu", pomfiZete tim nakm tsl. studentfn!

Za alena M. V. V. maze se ptihlasiti kdokoli, spolek i jednotlivec.

PtililaSky o alenstvi, dary a objednavky kolkft pokete na adresu tetniho M. V. V., ktera je: F. L. Musil, Lock Box 645, Chicago, Ill. Ten take poke posledni vYroeni zpravu ka.tdemu, kdo o ni polada, a to zdarma. )o ( Sarno byl prvni. Nikomu nefoukal do cizi kak, ale take si do vlastni ka.e foukat nedal. Potom Svatopluk velikS7 na nikoho nettoeil a iitoCniky stateCne odraZel. Bo)PsInY tfeti. 6trnact let se ubranil a potorn p • nutil souseda k iitsiskenni Bketisla y Prvni myslil, te pro p tibuzenstvi s nemeckou knetnou ziska souseda k sousedskemu pokoii. U DomaZlic dokazal, Ze se umi branit. Sobeslav u Chlumce potvrdil po pate, ae kdo haji vec spravedlivou, obstoji. 2i2ka mel neptatel jeSte vice. S nim a po nem pod Prokopem dokazali Oechove Sestkrat, kdo haji vec spravedlivou — kdo

doufe. v Hospodina — koneene s nim ridycky zvitezi. Jiri PodebradskY ten dfikaz provedl ttikrate a odeS'el s tohoto sveta neporakn. Masaryk je 8estnactY striljce tohoto dilkazu. — Svou obranu myslime doopravdy. Nekvliekujeme, nam

3. Prosince 1936.

yojenskt stay neni tinteni gavlitkami a take nic takoveho nikdo z ne— Vonka. ho nesmi udelat.

0 DIP Prodli se zanovni pfenosn9' Remington psaci stroj s deskSini pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo piste na Oechoslovak, West, Te(11-dz.) xas.

Zatudeeni silivka vi'ele odportfeovand MEWS ELIXIR BITTER WINE PO§LETE PRO BEZPLATNt VZOREK

Nebud'te

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, M. Za:s'1ete ml. bezplat4 vzorek.

otrokem USSIMINUMPINIZION

Ve vgech lekirnach

Jmeno Adresa

nezaiivnosti IZIONSINISM.

24513KOMEHM."

q5EIMP:SEMA0,50EIR5KIKM

VEsELE. VANOCE a mnoho zdaru v nastivajicim NOVEM ROCE 1937. pteje sySun vkladatelnrn a ptiznivcum tA

LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION Prvni eeskoslovenske pideovni a stavebni druistvo v Texasu 803 Bankers Mortgage Building, Houston, Texas. keditele: J. R. Kubena, C. H. Chernosky, Dr. H. R. Maresh, Dr. R. E. Maresh, Joseph Wondrash, Joseph Hornak, Dr. W. E. Fruit, W. C. Czigan, E. E. Chernosky, Frank Tesa•.

t •ednici: J. R. Kubena, pteds., Dr. H. R. Maresh, mistopted., C. H. Chernosky, hlavni pravni ratite, L. A. Kutera, assistant pravniho radce, E. E. Chernosky, vYkonny keditel a tajemnik, pani E. E. Chernosky pokladni, pani Helen Kroulik, Atetni, S. P. StudnienY, korespondent.

Severuv

PROTI KASLI Severas Cough Balsam Poskytne rychlou a bezpeenou ulevu od sipaveho kale a nastuzeni. PtisobivS'r pro dal i dospele. Dostarite si le.hev jeke fines.

Cena 50c a 25c PitEr) ,ACHLAZENiM SE UCHRANiTE kaixiodennim vyplachovanim hrdla SeverovYrn Antisepsolem. Je lahodnY a radi si nan zvyknete. Cena 50c a 35c. vas lekarnik, pike na:

Ve sti'edu, due 23. 131`osiuce Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney GONI LtKARI BrYle spravne pripravene.

Oas dle Umluvy.

Telefony: Ukadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

Dr.IL0.11ALAMICEK

Zubni leltal Wiley Building EL CAMPO, TEXAS Telefon fikadovny 130. Obydli 309.

GEORGE E. KAM

PRAVNIK Vykizuje ve'Skere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. F. J. KII TENEK Zubni Likai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

C. H. CHERNOSIS

,..

PRAVNIK Vykizuje vakere soudni zale2itosti Uiadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS

DR. KAR. J. HOLLUB pesky Leltak a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon fikadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

RED FRONT

pesky Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kokt, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunee.

Nejlepg i soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvleAtni stoly pro rodiny.

*tuna a

vtanitit

LIDE ZIA 0 PLNICH PATNACT mela. pro deske potteby porozumeni, y e, na zejmena v Nemecku MeROKU DELE. nemela spoja s narodem. Vgude an pfes rameno, dosahli krasnYch maji velike nesnaze. I v Nizozem- iispecht bez krve, bez koncentradStafi ctili vedu, ponevad g zbavo- sku! I ye SyYcatich. Ale srovnavej- nich taborti a bez o gebracujici fivala strachu. Pozorovali givot pri- me. U nas netekla krev spoluobda- nanani politiky. Je pochopitelno, ge mitivniho dloveka, tisnenY hrtizou z na, nebylo krvavYch zapasii mezi na nas sousede Medi zavistive. Ta nepochopitelneho a neznameho a obdany. Nemecko stoji na krvi. Ne- zavist je voditkem jejich politiky a piicitali Ode za zasluhu ge, objas- getil tam lidskou krvi ani lidskou to zavisti u givaji k buzeni nizkYch , ujic pfidiny veci, pfibligovala dfistojnosti. Rozmazavaji tam jed- pudfi, zakrYvaji tak svou slabost a I odu a dinila ji pfatelskou. notlivce jako mouthy rozmazavame kratkodechost. Ale na g' narod nesmi Citili, ge vedeni je mot, aveak za- na okenni tabuli. Kapaji tam jed- v sobs fajackou pohodlnost. im co Si uvedomovali, jak je mot notlivci jako v podzimu mouthy. Musime se snagit, abychom svYm ebezpedna v rukou jedince, nikdy Nagi diplomats a vedouci politiko- radcilm stadovali. — NovY Lid. im nenapadlo, mot, wychazejici vedeni a ptistupna v gem, maze Yti stejne nebezpedna. AZ do dnaich drib. se videlo v pokroku vedy jen nejvyggi dobrodini. A skutedne sehraje e to tak stalo. Zasluhou vedy se nigila namaha; warner lidskeho eku se od zadatku tohoto stoleti rodlougil o patnact let; roz gifilo se pohodli, dlovek se stab panem piirodnich sib a ziskal mot, kterou mu NA STUDEWOOD, DIVADLO POD NAZVEM motel zavidet kterYkoliv ze starch vlada. sveta.

Dobrodini vedy se neomezovalo jen na sferu hmotnou; naopak, yee- . obecne se pokladala za koien zla a Dej o tech jednanich. pfekagku lidskeho gtesti nevedoOSOBY: most, ktera vgak zmizi prave s poses. F. Olexova, ml. ena Machove., bytna, Bog krokem ved. Vira v pokrok lidstva ses. M. Kalouskova Vlasta, jeji netei, ag k naproste dokonalosti ovladla sl. B. Maregova Vera, sestra Machove, wet. Hlavnim prostfedkem, jak dobr. J. Kagpar Victor Slama, jeji mu g, jit teto dokonalosti, mela bYt vYchoJ. Kahanek Vojtech Pokorny, va.

V. Kincl . najemnici u Machove, Karel Hovora, Tato vira yeak, jako tolik jinYch, J. Kalousek Krupieka, expediter, vyvolala reakci. Nazor men giny se stietl s nazorem vet giny, ktera VSTUFNE: PAN 40; DAMA 25c ZAtATEK VE 3:30 ODPOL. jimala zazraky vedeckeho pokroku s I Po divadle: Vanoeni nadilka pro deti. )bdivem a nekriticky. Av gak tato reakce nesmekuje ani tak proti Ode, Budou dany 3 'St'astna 'aisle. se vstupenkami: 1 na krocana, jako spiee proti jejimu u giti. A ne1 na tudnou husu a 1 na vykrmenou slepici. vychazi od oddanYch ptivrgencti, nYbrg od vedcti samYch. Pied nekolika lety vyslovil president Britske asociace, ge Oda se,v budoucnu bude musit ohli get na oNA SYLVESTRA 31. PROS. DVE HUDBY (BATTLE DANCE) becne biaho. Veda je vedeni a yeani je mot; avgak mot nezvladnuta K hojne nav gteve zve le nebezpedim. Proto Si bude musit, ZABAVNI vecla vytknout za svuj cil prozkouniani novYch oblast, souvisicich s iidskYm 'gtestim.

Letogni zasedani Asociace nava', zalo na tuto myglenku. Stanovilo veda je pro dloveka a ni- ' 7..a.sadu, dlovek pro vedu a pokou gi se OCHOTNICI SEHRAJI NA B021 HOD :west vedeckeho ducha a vedeni do lidske spolednosti.

3lugeb Pfiklady takoveho podkizeni vgdy socialnim zajmum, lze uvest nejsnadneji z oboru prumyslu a narodniho hospodatstvi. Tak na ptiklad nikdy si vynalezce nejakeho vYrobhru o tfech jednanich aiho procesu 'di mechanickeho principu nelamal hlavu se socialnimi V cltsledky. To bylo zale gitosti jinYch a jemu glo jen o eistou vedu.

OSOBY: A vYsledkem je horedna konkurence v nagem yeku, kterY pieje baKarla etvrtnikova Mackova, vdova Bogena dani a kterY vytvoftl kult novoty, Makka Benegova Vlasta, jeji netek 'oast° za cenu znadnYch obeti; neSilva Kelarkova Vera, sestra Mackove zamestnanost a vytazeni prate i Oldfich Vala Viktor Slama, jeji mu g kapitalu na vedlej gi kolej. V obou Frank Bedan ml.

Vojtech PokornST, bankovni iffednik ptipadech vznike, ekoda, ktere se lze Frank Bedan, st.

Karel Hovora, soukromY ilfednik vyhnouti podfizenim vedy socialJan 8ulda Krupieka, posiuha (Times) nim pottebam.

Napoveda — M. K. Valova )0( vetgim Trieste 1):1;.1 odehrava se v dobe pfitomne Srovnavame. Pied valkou kvetlo VSTUP: OSOBA 30c Nernecko blahobytem. Kagdy delnik ZAtATEK VE 4:00 HODINY. tam jidal dosyta chleba s maslem k snidani, abychom to vyjadfili strue-nYm pfirovnanim u vedomi, 2e kagDt33.11.AJV OBLIBENi ORCHESTR Z GANADO de pfirovnani kulha. Ale nebylo, aby malt' deskY stiedni &ova sniclaval kutatko, jak si de gti Nemci zavizavisti. OeNemci stive TANECNI ZABAVA A LOCUM SE STARIM ROKEM! skoslovenske, republika vyrostla z velikYch nesnazi, z nieeho. Nemeli Uctive zve representace ve jsme, jak se Mica ZABAVNI ViBOR. v evysoltem svete. tlechta, •••■••.•■■■ chtich z prate eeslOch rukou, ne-

Divadelni krouiek "Hlahol"

v patek, dne 25. prosince na Boii Hod Pokrok Houstonu Cis. 88. v sini

Vanocni Stromecky

Hudba Zatopkova z Baytown

Divadio v Honstonu.

V PATEK, NE 25. PROSINCE

V SiNI P.A.DU TEFANIK CIS. 142,

SPRAVNE VYKONANA POIIIIEBN1 SLUZ"BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni itstav pohotovY k sympatickemu vyiizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nag i zasadou.

EDWARD PACE Polikebni kiditel. glen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ye Va:si lekarne neb objednavky pkimo od vyrabitelt, ktere, point& k vyledeni mnoha koknich neduhii.

Cena 50c Miley vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

V zari vineenilio stromku

Po divadle volna zabava

NA SYLVESTRA 31. PROSINCE

Pouziveite k

s c:T:edv-, doe 23. prosince 1936.

Vf`,F71:9-177C .,.

Strana 10.

OZAIM3Valli

Maly Oznamovatei Pravidla V Malan Oznamovateli Adtujeme centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmenei poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiSte na zvlaanim listku a ptilotte k objednasce ptisluAnY obnos bud' poSlovni poukazkou (Money Order s nebo y e znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znaekou, iietujeme za oznamky "Na prodej", za by a prace" a podobne 25c znacku a na patovne, aby doSle do-1 pisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k shat-1 ku" neb "Ptijme se hospodyne" obnasi doplatek za znacku a postovne 51I cent& Doplatek za znacku budit k obnosu, kterY posilate za oznamku.

21111r! DIVKA HLEDA praci a to bud' domacnosti y e meste nebo na farm& Je ptieinliva a hleda hlavne dobry domov pti platu etyti dolary tydne. Pi gte na: Miss Martha Syblik, c./. Mrs. Fr. Urban, Sugarland, (2t-59-60) Texas.

sir HLEDAM DELNIKA na farmu, kterY dovede farmatit s dobytkem.

Na mzde se usnesem. Hlaste neb piste na "Delnik", c./o. echosloy ak, West, Texas. ('59-dz)

SW? HLEDA SE deska evangelicka spotadane. star gi rodina ku obYvani cirkevniho staveni v Ocker. Musi udriovati kostel a htbitov v pota.dku s men g im platem. Hlaste se u Adolf Milian, Rt. 1, Oenaville, Texas. (it

Nebude Nikdy Bez Neho Mike Wrobel, Cass City, Mich. pi8e: "Trpel jsem za.cpou. Nekd) jsem neAel na stranu po atyki dny Bral jsem rune Wive prostkedky, ale tadnY z nich mne nepomohl. Pc ,taivani Hoboko po nekolik tYdnu pocit'oval jsem jeho blahodarnY Tento lek vykonal pro mne tolik dobra, ze nebudu nikdy bez neho." Hoboko bylo UspeSne uZivan6 v boji proti zacpe, nezalivnosti, obydejnYm nachlazenim, nespavosti, nervose, bolestem hlavy, koinim neeistotam a jinYm chorcbam zavinenYm nespravnYm vymeSnvanim. Neni prodavano lekarniky, nYbr2 lze je obdrieti pouze prostkednictvim povefenYch mistnich jednatelft. Pro informace piste: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. * * Osud apanelska lezi nejvice na srdci idtrobciim a dodavatelum zbrani.

Veikerou prici klempiiskou zavedeni vodovodu, plynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a ve8kerou klempitskou praci vykidi rychle a za cenu pkimekenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS Mnoholeta zku g enost zarOuje naproste uspokojeni.

(58-dz.)

se zanovni Dtenosroi Svaz Cechoslovann Zer1;, T j sou .

• Pr's s Fort Worth. Tex skoro ve v8em — ale na jedno asi Reinington psaci • 'stroj. s CeskYm Cteni bratti a sestry! zapomnely; muZi zapinaji svoje Sa- pismein a pouzdrem. Hlaste „ se neMusim napted pochvalit v8echny, ty z leva na pravo, Zeny z prava na bo piAte na Cechosiovak, West, Te(11-dz.) kteti se sUdastnili vtinoeniho pro- levd. xas. gramu v nedeli y eeer. V8em- se libilo divadlo, ktere na84 rnladi se0.1•1■000.10. 0■04••■•■,Impor,o.m• o op> oamo, an g. o ass. o.eic.o.arot,powl,sseeso.aso.o ■o.aso•sow.1010.041•111v.IIN.,...0.1111.,, hrali a ti, co meli deklamanky, teZ si zaslouZi pochvaly. Na ukoneeni programu Mikula8 rozdal darky vSem hodnYm, a bylo jich doti, a tak jsme meli pekne pobaveni.

OCIIOTNICKt KR.0 7,5277.,EK VwLEHRAD Ted' y am musim dati na vedomi abyste se v8ichni pkipravili na Sylsehraje vestrovskou zabavu. Bude se tanait celou noc a nebo tak dlouho, dokud bude asi 12 part taneit. 0 hla(NA NOVY ROK) dove a Ziznive bude postarano. Hudba br. F. J. Blalka. Zaeatek v 8 hohru pod nazvem din 31. prosince veder a konec nekdy k ranu 1. ledna 1937. Vstupne jak obyeejne. Pkijd'te vSichni i s va g imi ptateli do sine 2615 N. Vesela opereta se zpevy a tanci Houston Sir. ZACATEK PRESNE V S:00 HODIN VEUR 8Vastne a vesele Vanoce redakci Vestniku a v8em etenaffim pfeje, Helena Zichaekova.

Divad o na Velehrade DNE 1. LF.DNA 1937.

"STAROSTOVIC BARLAKA"

ye ikole na Velehrade

RUMUNSKE 2ENY. Rumunsko je vyslovene zemedelskou zemi, s velikYmi zasobami obill, masa, petroleje. Ma na 18 miliont obyvatelii, z eehoZ je velmi mnoho zemedelcu. 45 procent ptldy jsou orna pole, neoloyeejne 11rodna. Pestuje se hlavne p8enice, kukutice, tabak. V zemi dobSiva, se take zlato, sttibro, uhli a Zelezo.

Dobytka a drtbeZe chova rumunskY y enkov velka, mnotstvi. Maso se z Rumunska vyvazi. Od nas kupuje Rumunsko cukr, latky, konfekci, boty a kovove zbozi. Zeme je na po'eatku velikeho hospodalskeho ozmachu.

Hlavnim mestem je BukureST, 76 a moderni sttedisko Rumunska, wane pro eleganci a lesk take Pa....

VYchodu.

Rumunske Zeny jsou narodnostne velmi uvedomele, stateene a radotne se neastni politicks prace pro 3vcu zem. Po sta let Zily v poddanAvi Turkft, Mad'art). a Rusil, v poInerech velmi nepkiznivYch. 18 let idrodniho a statniho sjeidnoceni :ykonalo dobrY vliv na celY stat a arnoZnilo ohromny pokrok. RumunZeny vaZi si sveho osvcbozeni a Alvdeauji se za ne laskou k vlasti.

Vstupne: Dospela osoba 20c — g kolni ditky 15c.

K hojne nav8teve zve OCE{OTNICKt KROU2EK VELEHRAD V padu g patneho poeaci za tYden, v nedeli.

HMO•04■111.0411110-011•10 .0.10 .041■04.W.M.... ...0400.041•51.0.90. 0 2197. 0.10. 0 .2111111,0•111.0.11.141:01. 0 01111.00■1)81M 410.,0 4Mo-a

Mani N Ponevadi chceme

110

sg st Ntir

AKA

vSech kout0 Texasu, nabizime jej na celY rok za

"Nu2e, Jarabaeku, kam patki slaneeek?" " 'sim, mezi dravce!"

"Hruza letmo mne pojmouci! Jak nekdo mute nee° takoveho kid.?

Ovanaaro, oprav to! Kam path slaneeek?" 'sim, do bramboroveho salatu."

Juze PRANIDELNA CENA $2.00 /di 0400,1•01.4,411•10-0.11

poSleme Upine zdarma na poladani.

TATO NABIDKA SKONCI PROSINCE 19361

Cislo

chce

Karty pro vykladani, nove vydani, ktere prav'e vyti8teny. — Vykladani na kalde karts jest v Ceske teCi a na strane v anglietine. Podaji y am informaci o astrologii v obou teeich. Zasilame po obchleni JEDNOHO DOLLARU. Adresujte:

John Zrada 1722 West 18th Place, Chicago, Ill.

eechoslovaka

41111.41.041111.

Objednavky posilejte na: V_

1

pz, May

WEST, —:— TEXAS tsatag2NZIRM --