Vestnik 1937 01 06

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress o August, 24th, 1922. rt

WEST, TEXAS. ye sti'cdu (Wednesday) 6. ledne (January) 1937. -

ROtNili (VOL.) XXV.

tisLO

BRATRSTVA SOLVENCE NASI Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas jest je gte dnes mnoho tiV sic elerl, kteti pamatuji velmi dobte ony roky, kde zakladein bratrskYch idealti a bratrske podpory byl neureitY a dosti zdlouhavy postup sbirani poplatku na iimrtni podpory, — asesmenty, — jak se tomu dodnes tika. Jake nebezpeai asesmenty pro takto operujici bratrske Jednoty byly, dokazuje veliky poeet jednot, ktere na tomto zakladu operovaly a ktere take s timto zakladem .zanikly. Ale jig' pied rokem 1900 bylo mnoho prozravYch fraternalista, a muteme v tomtet dechu tici, to mezi temito bylo mnoho nagincil a ptedne velkY poeet naBich krajant, usazenYch ye statu Texas, kteti videli, to bez nejakYch zaloh a bez jistYch pravidelnYch poplatku bratrske poji gteni velmi dlouho trvati nemtite. V tomto smeru pracoval tet v teto dobe (1886) sorganisovanY Snem BratrskYch Jednot (National Fraternal Congress), kterY na svem dvanactem vYroonim sjezdu roku 1898 odporueoval bratrskYm jednotarn platebni tabulku, kterat od to doby byla ptijata skoro v gemi staty Unie jako zakladni tabulka poplatku pro bratrske poji gteni. Za dva roky na to, v 1900, tento sjezd odporuail ptijeti jistYch, na snemu vypracovanYch ptedloh zakontl, jet by ptinutily bratrske jednoty ku ptijeti poplatkovYch tabulek a podavani vYroenich zpray. Tento krok, atkoliv pro bratrstva velmi vYhodnY a dUletitY, ptivodil odtrteni od Narodniho Congresu mnoho jednot a zalogeni Spolku BratskYch Jednot. Koneene ale po mnohYch dalgich iipadkach pti gel i tento spolek k rozumu a za spoluprace s Narodnim BratrskYm sjezdem shodly se na piijeti a odporueeni statnim zakonodarnam jistYch pied lob, ktere by ptinutily v gechny bratrske jednoty ku phjeti stalYch a dostateenYch poplatkovYch tabulek a budovani pojigt'ovacich zaloh.

Jeden z velice daletitYch boa teto piedlohy zakona, jet byla ptijata skoro ye vgech statech Unie, jest vYhoda sprogteni yegkerYch dani, jet toho easu a v budoucnosti byly na pojigt'ovaci obchod uvaleny.

Od roku 1907 jeden stat po druhem ptijimaly tuto ptedlohu jako zakladnu pro tizeni a ocenovani bratrskeho poji gteni, a nag stat Texas nebyl v tomto smeru pozadu. Bratrske jednoty byly takto zakonite ptinuceny opustiti pro jejich prospech a trvani nebezpeene "asesmenty" a vybudovati dostaeitelne zalohy, aby pojigteni u nich bylo zajigtene. Dnes, vzdor tvrzeni tak mnohYch proti bratrskemu poji gteni zaujatYch osob, nevi v nagem statu ani jedna bratrska jednota, ktera, by na zakladu poji gt'ovacich zaloh nepracovala. Tyto zalohy, ktere u nagi Jednoty jsou o etyti procenta a vice vyggi netli jake jsou statem potadovane a ktere u vtech bratrskYch jednot dostoupily bilionovYch rozmerti, jsou ale dnes ptedmetem zamerti nekterYch snativYch pravnikt ptivoditi zdaneni bratrskYch jednot. A jest s podivenim, to pokusy zdaniti bratrske jednoty staly se i ye statech vynikajicich poetem volieu jit jsou eleny bratrskYch jednot; ku ptikladu stat Illinois, kterY

BRATRI fikEDNiCI HL. f7A. I DOMAOCH IADU, BRI ORGANIZATORI, BRAT.I A SESTRY! °pet jeden rck nam uplynul. Pro nag , kteti se nalezame v ptimokske krajine a podel kde iirody byly velice slabe a nekde koneene Zddne, byl minulY rok nepolehnanYm, a velka veteina z nas se nalezame ye finaneni tisni. Pro bratry, kteri se nalezaji ye sttednim Texasu, a kde urody byly velke a hojne, byl minulY rok velice potehnanYm a gt'astnym.

Co nam ptinese tento novY rok, budeme yedeti, at opet uplyne jako rok ptede glY. Nevzdavejme se ale nadeje a nebud'me malomyslni.

Bud'me po celY rok napineni nadeji, nadgenim, laskou pro vgechny nage bligni, a s pevnou virou to koneene opet v ge dobte dopadne.

Pro nagi Jednotu nebyl minulY rok tim nejskvelej gim, ale pteci uspokojivYm. Na gi bratti organizatoti s pomoci mistnich uredniku, vzdor doposud trvajici hospodatske tisni a sl.F,bYch urod na mnoha mistech na geho slunneho Texasu, opet vykonali krasnY kus prate, neb ziskali celkem 933 novYch clenu. Z techt bylo 716 clenu stargich a 217 elen0. v Odboru detskem.

Nage vklady v bondech a v pozemkovYch notach ptinesly eisteho yYdelku $132,877.41. Nasledkeni 0mrti na ge Jednota vyplatila po gastalYm za posledni rok celkem $124 978.19.

Doufejme, to tento rok bude pro nas vgechny jednotlive a spoleene, skvelej gim a gt'astnelgim, a to pro na gi Jednotu ptinese•dvoj- neb trojnasobnY podet novYch elenii; ate umrti v nagich tadach nebude tak velke jako bylo v minulem roku. Ate na gi stargi a vgichni eleni vubee se budou te giti dobremu zdravi, etesti, zdaru a itspechu y e svem dotYenem povolani, a budou jeete dlouha leta mezi nami i zde.

Pracujme v gichni pilne pro nag Jednotu a hled'me verne vykonati na gi povinnost vtlei ni; bud'me vZcly napomocni nagim bratrum a sestram, a v gem nakm bliZnim. Pamatujme na sva stara leta, bychom si usporili a zaopatfili aspori mengi majetky jako na ge vlastni domoviny. Hled'me, abychom se stall dokonalefeimi a etedkefeimi lidmi, lepsimi obeany teto nagi vlasti; uptimnefeimi a lepkmi bratry a sestrami nak mile Jednoty.

Nage Jednota vykonala mnoho dobra za dobu jeji existence, a s yak pomoci vykona jeete mnohem vice v budoucnosti. Veichni naei spoluutednici v H. A., jako i v domacich faclech konali verne sve povinnosti a jsme jim za to diky zavazani.

Timto zpasobem dovoluji si vysloviti me viele diky v gem bratram ttednikurn jak u H. A., tak i v'eech domacich radu, vitam na pe nastavajici iffedniky, jak do Hlavni ttadovny tak i do nag ich mistnichradu, Za.clam je o jejich laskavou soueinnost, spolupraci, proziravost, dale vyslovuji me diky v g em nagim bratrilm organizatoram, n.a gemu redaktoru a vgem elentim na gi Jednoty vubec za jejich snativou, uptimnou a spoleenou praci a soueinnost, a pteji v g em, by tento rok jim ptines1

dle statistik ma kolem jednoho milionu Mena bratrstev.

V nagem Texasu za minulYch pet roku branili se bratrstva jakemukoli y zdaneni velmi 11spe,gne, ale to i jejich bedlivost v tomto smeru nebyla schopna Cent fiskoku, kdy na posledni okamZik byla ye zprave vYboru na dane, jet maji byti zdrojem ptijmu ku ptispivani na vYplatu pense, uvalena daft na ptijem na poplatkach, a sice na jednoty operujici y e statu Texas, ale majici jejich hlavni 0tadovny v jinem statu, poplatkova dari tki a tii etvrte procenta.

Techto operuje v Texasu etyticet. Na jednoty, jet maji sve hlavni Atadovny v nagem statu, tato dan eini obnos polovinu jednoho procenta.

Techto "domacich" jednot jest v' na gem statu etrnact. Obnos poplatku techto jest, dle posledniho vYkazu pojigt'ovaciho departmentu, nasledujici: Jednoty inkorporovane mimo Texas, obnos na poplatkach $4,588,000. Jednoty "domaci", inkorporovane v Texas, vybraly na poplatkach $1,865,000. Dan by obna gela 172 tisic a asi deset tisic z techto obnost..

Samortejme to se Bratrstva budou hleclet teto dane, jet na ne byla uvalena ye zylagtnim zasedani na gi statni zakonodarny minulY rok, v ptigtim zasedani, jet zaene hned po Novem roku, zbavit. V Dallas bylo v prosinci nekolik porad, jake kroky nutno uciniti v tomto smeru a mimo dobrovolne prate delnYch fraternalist0 z Dallas byl zjednan pan C. M. Spradley, aby v Austinu ueinil pottebne kroky k odvolani teto provise. Bude zapottebi spojenYch sil vgech jednot operujicich v Texasu, aby odvolani prosadily.

Prot se jista, skupina osobnosti v Austin na maha, aby prosadila zdaneni bratrskYch jednot ve statu Texas, a kdo za tuto skupinou stoji a ji financuje? VZclyt' osmdesatpet procent pojigteni u bratrskych jedn.ot, jako jest nage S. P. J. S. T., jest placeno rolnickou a delnickou tfidou, a ye velmi eetnYch pfipadech jest toto pojigteni uditovano jenom za cenu odtikani se nutnYch potkeb Zivotnich, a v ptipade obzvlagte u nag Jednoty jest takto ptitetovano tisicum rolnikt a malotiv.nostnikt, kteti ze starobniho pojigteni ei pense velice malo miti budou.

Podati-li se prosaditi tuto dan, intiteme smele oeekavati, to na malern zdaneni nebude dosti a ptijdou dalgi a vyggi dane. A jakekoliv vei g i zdaneni znamend pro I3ratrstva povatlive potite. Tak by se skoro zdalo, ze vYteeny stay financi; jet u vgech Btatrstev nyni panuje, se nekomu nelibi, a hledi jim ygemotne S bratrskym pozdravem, Frank B. Steiner. mnohem vice gtesti, zdaru, fispechu, zdravi a radosti net jim pfines1 rok pfedeelY. S uptimnym bratrskYm pozdjavem, C. H. Chernosky, pl'edsecta.

Houston, Texas.

Strana ELIKOZ nejvyki soud Spoj. Statfi pohrbil J N.R.A. a zahrnul nektere zakony noveho potadku legislaturou ptijate, rozvitena byla otazka a silne debatovano o tom, zdali ma bYti dodatek k Ustave, aby nejvytti soud nernel to pravo rutiti zakony a usneteni, ktere zastupci lidu byly odhlasovany a presidentem podepsany. Nazory v tomto ohledu jsou ovkm ruzne.

Senator Dickenson z Iowy ku ptikladu pravil: "Ja jsem proti jakemukoliv dodatku ke konstituci, jent by dovolil federalni vla.de zasahovat do ekonomickYch a socialnich Droblemt." Co tim asi minil? Jsou snad jine duletitejti problemy, ktere ma kongres luttit? Pan Dickenson a jini tehot druhu maji bezpochyby na zieteli hlavne vybudovani mocne armady a namornictva, ktera, by byla tak silne., by potlaeila demokracii a upevnila fatism na lid americky.

Senator Borah zase pak prohlasil slavnostne, konstituce to jest vac posvatna, jet nesmi bYti zatahovana do areny politicks: musime chra,nit neodvislost natimi pisedky nam zanechanou; jest to rouhani mluviti o dodatku k tak posvatnemu dokumentu, katdYm patriotickYm Amerieanem uctivanemu a din podobnY zkazu by na nas ptivodil (the wrath). Nevim, co tim myslel. Tye easto mluvi o pravech state a blahu americkeho lidu, ale lutteni tehot problemu stavi se na odpor.

MichiganskY senator Vandenberg, o nema se fika to je liberal, jest take rozhodne proti jakemukoliv omezovani moci nejvyttiho soudu v rozhodovani o Ustavnosti zakonti kongresem odhlasovanYch, a nevidi pry potfebu jests pro takovY dodatek ke konstftuci, kterY by pravidloval a luttil ekonomicke a socialni problemy.

Rozumi se samo sebou, to pokrokovci druhu Vandenbergova mohou voliefim smele slibiti, ze budou hlasovat pro piedlohy zakona pro dobra maleho lidu, jako ochrana ten, deti, minimalni mzda a podobne, vedouce pfedem, nej yytti soud to zamitne.

PravY opak v ohledu tom jest nahled expresidenta Hoovera, kterY pravil: Neco by melo bYti udineno, aby staty dostaly zpet onu moc, kterou mely dfive. Jestlite staty nemohou nalezti konstitueni autoritu pro zakony, ktere by zamezovaly bidne mzdy a dlouhe innorne pracovni hodiny, pak ma se jim podobna autorita dat. Ovtem to jsou v torn ohledu ruzne nahledy, jestli staty mohou delat takove zakony die rozhodnuti nejvyttiho soudu, ale dle meho ndzoru vtak jestlite nemohou, pak mel by ke konstituci bYti pfidan dodatek takovY, aby zakony ty cleat mohly.

Guverner James Curley odporueil statni legislatute pfijeti zakona pro ochranu ten a deti, minimalni mzdy, vzdor rozhodnuti nejvyttiho soudu a zamitnuti podobneho zakona (Wagnerovy pfedlohy) v New Yorku. MassachusettskY zakon ten byl kopirovan dle vzoru newyorkskeho. Pfi svern odporudeni legislatufe, guverner Curley zaroveri kritisovai nej yytti soud.

"Jest ku podivu", pravil, "tie stat, kterY dle konstituce ma pra y() delat jakekoliv zakony pro vteobecne dobro, nemute v zajmu protekce ten, povzneseni mytlenkove firovne, zdravi a sily potomstva uciniti opatteni, proti necitelnemu a nesvedomitemu zamestnavateli."

V mem elanku "Ustava SpojenYch State a Nejvytti Soud", uvedl jsem nektere vyriatky z knihy profesora Bearda "The Interpretation of the Constitution". Profesor Beard jest povatovan co "dean of American historians", neni vtak tadnY sentimentalista ani fangliekat a pie o dejinach minulYch i pfitomnYch, podava fakta nezabarvena pfemrttenYm patriotismem.

V podobnem, smyslu jest take elanek, kterY napsal Dr. R. H. Montgomery (profesor ekonomie na Texaske Universite) "Back to the Constitution".

Byl to asi tento elanek, jent poboufil tolik nejakeho pfemdteneho patriota, takte tidal za vytettovani a mel strach, to profesoft na universite vyueuji komunismus. Dr. Montgomery v srpnu t. r. napsal asi t "Americke. demokracie jest ohrotena. Toto ohroteni nepochazi od kumunistfi, ani fasistu, anit nazistt, rovnet ne od patriotti nakch, libertistti a chotlapkti, kteti tak hrdine paraduji pod kitem patriotismu, svobody a volnosti.

VESTNIK

Jest nutny dodateii Liu Ku, .stituci SpojeOch Staff!.

Jan .8.ulda.

Ale ono pochazi od Nej yyttiho Soudu SpojenYch Statt.

Pied sto lety Tomat Jefferson pravil: "Vtidy byl intj nazor . . . to bacil rozkladu nati federalni vlady jest ye . . . federalnim soudnictvi; nezodpovednem to telese . . . pracujicim jak rakovina dnem i noel . . . jdouc tichYm krokem jako zlodej, pies pole pravomoci.

Jeffersonovy obavy byly oduvodneny. V ptipadu "Triple A" velikY sudi pravil: "The only check upon our exercise of power, is our own sense of self-restraint". V deskem ptekladu snad by to znelo: "Jedina revise vykonavani nati moci jest nag vlastni smysl sebezapteni."

Byl kdy raten srozumitelneji a nezvratneji vYraz vtemohoucnosti? Vtdyt' i onen kral Francie, kterY tekl: "Ja. jsem Francie!" konedne dodal, "po Bohu z Boti milosti". Nej yytti soud neuznava, vtak ani zodpovednost k Bohu.

Ve tkolach se ueime, to toto jest "government of checks and balances". Nati uditele opatrne vysvetluji, to executive (vYkonna.,), the legislative (dtim zastupcft) a the judicial agency (soudni oddeleni) jest katidY s yrchovanY a samostatnY na poli sve pusobnosti. JakY jest to system "checks and balances", eili rovnosti?

Pan justic Stone pravi ... "kdetto neAstavni vykonavani moci exekutivni a legislativni jest podrobeno soudnimu zamitnuti, jedind revise nati moci vykonavani, jest nas vlastni smysl sebezapteni."

Soud dela revisi dill eekovani. Kongres a vYkonne oddeleni balancuji na leteni a Cekaji, at soud je pod nimi podtrhne!

Pied ttemi roky americkY lid provedl svoji vladu Vyhodil z fitadti stranu, ktera byla u moci, a dal vettinu ye vtech volebnich odvetvich vlady strane, jet slibila nee° delat. Po dva roky demokraticka administrace provklela tento mandat lidu. Delali jak nejlepe mohli.

Delali se ovtem chyby, ale pracovalo se v mezich jich vedomosti a sily, svaliti tihu tu ohromnou, ktera pomalu rdousila tivoty milionu lidu.

Pfed rokem tito pfisli zpet k lidu pro fisudek, co se udelalo. A co bylo odpovedi? Ta nejvetti kongresni v'ettina ye stu letech. Lid tekl: "My schvalujeme, to co jste konali. Pokradujte Avtak nejvytti soud fekl: "Vy nesmite poslouchat hlas lidu. Vy musite poslouchat nas.

Vy jste vladni odvetvi, jehot moc je omezena.

My jsme svrchovani. Nati moci nejsou vymezeny 'tactile hranice. A dale pak, my ureujeme meze yak moci."

Tento nahled ale nepochazi z konstituce. Podivejme se odkud pochazi.

Kdyt roku 1787 zasedala konvence konstitudni ye Philadelphii, tu nekteti elenove chteli zbudovat monarchii, prave takovou, jakou koloniste prave svrhli po osmilete valce. Jeden Cas byl umysl, aby president byl zvolen dotivotne a dedidnY &Jul lordt byl zatizen, kterY by dekoval nitti snemovnu, ktera mela representovat lid. Nektefi elenove teto konvence byproti vlade demokraticke. li Byyte v konvenci opet a opet porateni, vrhli se zpet na zastaralY zlotad — soud, jent by brzdil jednatele vlady, kteti zastupovali sam lid. Tfikrate podali konvenci navrh, aby nejvytti soud mel moc prohlasit jednani a usnekni kongresu za nefistavni, a thkrate byli pfehlasovani.

Konvence totiti vedela, to konstituce musi bst'ti pfijatelna lidu, a lid mel velice mnoho trpkYch zkutenosti se soudy kralovskYmi. Po dye ste let tyto soudy rutily usneteni nich legislatur.

Misto aby pfistoupili k Umyslu, aby soud mel moc pies kongres, konstituce dala kongresu jasne a srozumitelne moc pies soud. Na mists fici, to soudni moc je neomezena (vyjma jakehosi smysiu sebezapteni, ktereho sudi jsou ochotni), konstituce pravi, jich moc mute bYti kongresem omezena kdykoliv.

Ve stkedu, dne 6. ledna 1937.

016,nek III. v konstituci vyznaeuje moc nejvy§iho soudu. Odstavec druhY toho elanku po vyhrateni pilvodni jurisdikce ye vtech pfipadech vyslanca a jinYch vefejnYch ministra a konsulti a tech ptipada, v nicht jsou staty ziidastneny, pravi vYslovne: "In all other cases . . . the Supreme Court shall have appelate jurisdiction, both as to law and fact, with such exceptions and with such regulations as the Congress shall make." V deskem pfekladu asi takto: "V katidem jinem ptipadu nej yytti soud ma miti odvolaani pramoc dle zakona a skutku, s takovYmi vYjimkami a pravidly, jake kongres stanovi."

To jest, co konstituce pravi o pravomoci nejvyttiho soudu a jest to take vtechno, co o tom pravi. A dr. Montgomery poznamenava: "Jesttedy slova anglicka maji yYznam, ona vets, jiste vyrozumiva, to kongres mute kdykoliv omezit pravomoc nejvyttiho soudu a jak pan justice Stone pravil, mluva konstituce ma vyrozumivat, co se pravi zfetelne.

Ostatne dtive kongres to take ye skutednosti &nil. Po obeanske valce kongres odhlasoval nektere drasticke zakony. Obavaje se vtak, to soud by mohl tyto zakony zamitnouti, kongres piidal opatteni, to soud nema rozhodovati o jich fistavnosti. Roku 1868 v pfipadu McCardlove soud take pfiznal pra y() kongresu o omezeni sve pravomoci, a odmitl rozhodovati o Ustavnosti zakonti.

Soud tehdy jednohlasne pravil: Jest si talc) pr"edstaviti zfetelnejti vYhradu. My nejsme opravneni zkoumat nak moc, jit mame dle konstituce; a to pram) vYhrady ku apelaeni pravomoci jest ztetelne vyjadteno. Bez pravomoci nemtite soud pokradovati. Tento soud nemilte rozhodovat v tomto ptipadu, jetto nema apelaCni pravomoci, a pravni povinnost jest stejne vykonana odmitnutim, pro neopravnenou pravomoc, jak konstituce detelne vyjadfuje.

Roku 1868 soud fekl: Vy mAtete nati pravomoc omeziti. Roku 1936 soud pravi: — jeho moc to nema mezi a nemilte bYti omezena.

Dnes mate soud fici ku 30,000,000 farmeru: "Pravda, vy jste se pomalu hrabali z toho stratneho zabokovani, .karat jste byly strteni silami, ktere vy nerntitete oviadati; pravda, to vase deti zase jednou po dlouhem Casu zaealy chodit opet do tkoly; pravda, mohli jste zase platit na vase morgiee — mraena a tiseri srdcebolneho dluhu podala se trochu uvolriovati.

Ale — zpet jdete do bidy, neduhu, pokoteni a zkazy.

A prod to soud fika",? Protote ate slavnY dokument, psanY natimi pfedchAdci pied stopadesati roky, psanY pro potteby jich dne a tehdejti generace, nemajici ani zdani o svizelich farmeril r. 1936.

A zde, cot je zvlatte pozoruhodno: tii z techto deviti gentlemanil, kteti urvali funkci vYkladu zneni onoho slavneho dokumentu, pravi tern ostatnim testi: "6 ne! Vy se mYlite, konstituce pravi prave opak."

Tri elenove soudu pravi rozhodne, to pravomoc, v tomto ptipadu AAA, spada a naleti kongresu. Mimo to 379 elenti kongresu ze 407 souhlasi s temi tfemi soudci, rovnea president SpojenYch State, a mezi terni 379 jest mnoho nejleptich konstitudnich pravnila Cot pak v mnoha ptipadech, kde etYti elenove soudu souhlasi s odvetvim legislativnim a exekutivnim a jsou za.vrteni ostatnimi pet pfisedicimi soudci?

Tak jsou delany a ruteny zakony, tYkajici se tivota 125,000,000 lidu. Mame to vladu demokratickou, kde lid sobs vladne skrze sve tadne zvolene zastupce, anebo mame, jak jeden sla y -nYpfeclaksvyjdi,gtnoularchii, pozustavajici z jednoho mute?"

Jefferson pravil, my mame vladu pozustavaji.ci ze tfi soudinnYch a rovnocennYch odvetvi.

Jedno z nich ted' fekne tem dvema ostatnim: 6 ne! Vy mate pouze takovou moc, jakou my uznavame nechat yam provadet. My ale — slytell jste -- my mame moc neomezenou. My mame moc fici 125,000,000 lidu: vy nemfitete tidit vase zaletitosti, jak nejlepe myslite; vy se ani nernttete pokusit luttit problemy vakho dne a generace; mutete shnit i s vatim pfebyt(Dokoneeni na strane 17.)

Ve sttedu, dne 6. ledna 193'7.

Prerijul -rOTO JEST ta krasna sem& kterou jsem 1. varn sliboval," slovy praotce eecha pozdravoval kraj mladY mut, kdy se maid karavana zastavila na nejvySSim vrcholku, uzavirajicim krasne adoli, a cestujici se seki na strani nad lesem, aby shledli cil sve cesty, onu zaslibenou semi, pozdravili kraj svYch sna a tuteb, svaj budouci domov, jen je mel odmenit za vSechny dosavadni atrapy, ztraty a odloudeni, spinit mnoho nadeji.

Byl nadhernY jarni den, jasne vzne genY, nebe modre jako kytice pomnenek a slunce talevalo orosene strane, na nicht se chvely v blahe pohode tisice neznamYch kveta nejrozmanitejSich barev. JosavYm choralem se ptaci rozezpivali v teto pozdni ranni hodine, jako na uvitanou novYch ptichozich, budoucich, pane tohoto krasneho zakouti, emelaci, vosy, mouthy, zlati brouci se rozezvudeli a celY les, celY kraj i ta prudka bysttina protekajici adolim pely unisono o krase a radosti z tivota. Veseleji poskoeily laSkovne veverky po prvnim adivu, zahlednuvSe pana zeme; v mlade, huste prerijni trave se ozvaly sluky a prerijni slepice svym pronikavYm hlasem. Po rose, po strani k vrcholkam stromt Teti tklive volani jejich — "pojd'te seni, pojd'te sem" a tichne v hou ghnach. Zpod strane vylet1 pfitel farmattv, sktivanek, aby se piipojil s yYm zpevem k uvitacimu choralu.

Od flaky duje ne vitr, ale jemnY vanek, celuje vysokou travu a koruny stromu hladi jen po povrchu svete zeleneho listi. Jemne ptizvukuje listi vysokYch topolt do taktu slavnostniho sboru, vabnou vani dYSe zrosena prst' panenske pady pod zdouvajici se prerii, jako by prosila za uvolneni, slibujic nejvykk. odmenu.

S utajenYm dechem poslouchali ptichozi tomu vtelemu uvitani, v posvatnem obdivu zirali na tu nadheru, rukou lidskou neporuSenou. tivot bujnY, nekultivovanY hledi na ptichozi zvedave a pfijemnou tvati. A z to tvate je vyeisti mnoho sympatie, tichou oddanost seine, odevzdanost i pfichylnost k eloveku. V zarosenYch oeich ten, v radostnem vYkfiku detskem a v tiehem, ac mocnem obdivu mita bylo motne vyeisti silnou odezvu. Kolik nadeji a odhodlanosti pteletlo oblidejem mutt, tolik odevzdanosti, ochoty a spokojenosti bylo v srdcich ten.

Bylo to v ruSnYch letech osmdesatYch, kdy panenske prerie v Nebrasce byly jeviStem tuhYch boja pionYra s divoeinou. Ptedvoj civilisace trapeti a slatokopove prosli jejimi nesmernYmi dalavami a ztratili se jako ta ozvena z jejich puSek a jako to drkotani tetkych voza ItrytYch plachtami, jet se v tetezich ploutily dale na zapad, oddelujice horizont od ocelove oblohy. Davno jit zarostly jejich stopy na stezkach, kdy opetne pteruSeno zde ticho toho vabneho kraje rachotem vort. Byla to plane. rate, jet svou milou vfmi vabila, tak jako ta ktepelka, ktera sladkYm tlukotem volala orate na bohata adoli kolem potoku a tek, jet slibovala nejvy2Si odmenu tern, kdot prvni zapusti pluh do jejich panenske pady.

A hlasu tomu bylo katclemu synu zemske hroudy tetko odolat. Jak' div, to neodolaly mu ani tii Ceske rodiny Toma ge Brabence, Mateje Hrbka a Jana P •aSka, s nimit se prave setkavame u sameho cile za domovinou asi osmnact mil zapadne od mesteeka Niobrary v Nebrasce, kteretto misto si muti jit pfedem vyhledli za svtj budouci domov. Bylo to na jate roku 1869. Dne 25. btezna vyjeli z Chicaga spoleene s jinYmi krajany vlakem, kdy se dovedeli, v Nebrasce jsou dosud bohate pozemky panenske pady k zabrani, a dostali se tak at do Sioux City v Iowe, a jetto draha dale nevedla, vydali se na dark cestu bezcestnYmi preriemi na pad povozem, at po nekolikadennich atrapach dojeli do mesteeka Niobrary, kde byli pohnOteni krajany v tomto okoli usazenYmi. Odtud vychazeli mutove na obhlidku do krajiny v§emi smery a skutedne po deli dobe se jim podatilo nalezti toto ado)" na tece Niobrate.

Niobrary na domovinu vypom4haa Ikair4

Strang, 3,

VESTNiK

krajantrn dvema povozy a volskYmi potahy krajany Vaclav Randa a asi etrna,ctiletY hoch Josef 8edivy, jetto krajan y men jen jeden par volt. a jediny vtz, jen nemohl pojmouti vSechny potteby a nejnutnejAi natadi pro tri rodiny.

Vtdcem teto male karavany byl Tomas Brabenec, kterY ridil prvni par volt, tahnouci teZky dteveny vtz kryty plachtou, po jeho strane alt Brabencova mantelka. Kdyt dojel k mitu, odkud byl krasnY pohled do udoli, zastavil, zavolal svou tenu, aby ji ukazal jejich ,budouci domov. Brzy tu byly i jejich deti, Ctrnactileta Karla a desetiletY Jan a ostatni cestujici, mantele PraSkovi a Hrbovi se dvema Randa i 8edivY, aby shledli cil sve zesty.

"Tatinku, ktere misto jsi vybral pro nas?" pteruSila Karla hluboke ticho pine obdivu, kdy s bratrem dobehla na okraj svahu a tiredela, to to ptekrosne adoli jest koneanYm cilem jejich cesty.

"Tamhle ten konec u lesa, podel teky," ochotne oznamoval Brabenec, hlecle ph tom na mantelku, jako by chtel zachytit dojem na jeji starostlive tvati. A patrne ten dojem byl phznivY a mocnY, ad zfejme potlaeovanY, kdy se °beim, rukama ptitiskla k jeho rameni a asmev nadeje pfelet1 ji eelem.

"Doufejme, 'te na nem budeme Shastnejk net dosud," polnSeptem, pomalu, ale jiste jako modlitbu prona2ela jeji lista a smutne jeji oci jasaly.

ZavYskly deti Brabencovy, kdy usly2ely, to nejkrasnejk zakouti tohoto Edenu, kterYm protekal stkibrnY pas teky, vedle mohutneho lesa bude pfikim jejich domovem. Karla v radostnem nadgeni nadskoeila, a zavesivk se na krk °tell a pak na matein, jako by jim altovala za St'astnou volbu, zlibala je a jit horempadem se deti pustily pfimo se strand do iidoii.

"Jsou to divok," polotertem pravila matka, hledic za ubihajicimi detmi, "ti se velice dobie hodi do teto elivoeiny." Sledovala je svYm phchylnYm pohledem, rozzatenYm pavabnosti kraje a pYchou matefskou, 0 zmizely za houkinou.

Byl to opravdu rozkoOnY pohled, jak smele jako sveti lanky poskakovaly (let mezi kmeny stroma, jejicht korunami sem tam prolinaly slate pruhy slunedni. Karla v modrYch sv'ch odich zAstavala ditetem, ale celym ostatnim zjever.-:‘ napovidala otutilost, sveti a prutnY vzrast, z nehot vanul nyjici pfivab dospivajiciho mladi. Piave, vedne neposluSne vlasy dodavaly jeji snede tvati vetkho pavabu jako zlatY ram obrazu a hlavidka se ttepetala jako malt' ptadek pri katdem poskoku. DesetiletY Jenik zdedil tmave vlasy otcovy, ale mateiny smutne fool a rozvainejk duSi, jet se vSak za tohoto vza.eneho dne rozzatila jako kvetina, ktere si oko po prve vSimlo a jejit vane osvetila prvniho ptichoziho.

Deti Brabencovy skutedne cesty za domovinou nejvice utily. Cot jim bylo, to vozy musily mnohdy daleko objitclet, aby se vyhnuly ptikrYm kopeum, prudkYm rozvodnenym potokam, modalum a horskYm srazam! Pro ne nebyla tadna cesta prilis obtitna. Daleko pteabihaly karavanu, plakce ptaky ukryte v houAtinach, ktepelky, batanty, hrdlieky, zajice, srnky v lesich a v avalech, prvni slezaly strane, brodily se potoky, nedbajice, to voda byla chladna. Katdou chvili ptibehlo jedno neb druhe s narudi neznamYch, ale krasnYch kveta prerijnich i lesnich, namahajice se jimi rozptYliti starostmi obtitenou mysl mateinu.

Nejvice vAak se deti tally na vedery a noci, kdy vozy se zastavily pod SirYm nebem, rozdelaval se oheri, ptipravovala se tepla veeete, pekly se brambory a hovotilo se. Zvlake Randovo vypravovani o Indianech bylo jim pravYm patitkem pro jejich due po dobrodrutstvi laenejici.

Slygely vypravovati o Indianech jit doma na Morave y e Skole i mimo 2kolu, vice vSak za jednorooniho pobytu v Chicagu( a tekly se na ne a slibovaly svYm kamaradam, to jim budou o Indianech psat, at se mezi ne dostanou, mezi "ty prase", kteti men bYt domovem blizko jejich budouci domoviny. A tu vycitily, to kamaradi jim zavidi, to vidi v nick mlade odvatne hrdiny, oraele indianobijee. Ta dalka mela pro 116 talc 01st' a vabnY zvuk, byla aim svetiu§kou,

kynula, tolika dobrocirutstvimi. Proto se vesele rozloueily s rodnYm prahem, v nemt nevedomky zanily dobrY berstarostnY tivot, rady se rozloueily i s kamarady chicagskYmi vidouce, jim kdekdo zavidi to ,§testi opustit dusne ulice velkomesta a jet za dobrodrutstvim do pushily Bylo to 21. dubna, kdy karavana dojitdela cile. tedy skoro mesic nepohodli pro dospele potahy, ale ne pro deti Brabencovy. Kolik noci to bylo pod SirYm nebem, daleko od eivilisovaneho sVeta v krajine easto navStevovane tlupami zlYch Indiana, ale toho vSeho si diWetive due detske neuvedomovaly.

Mnoho atrap bylo zakouS'eti male to karavane za kateleho poeasi, za chladnYch noci, mnoho riamahy ph. ptekrodovani potokt, mnoho zajitdek, jetto nebylo cast krome azkYch stezek, jimit Indiani jezdili na konich. Kolik to bylo starosti v srdcich (Act a od jich vice u jejich trpelivych mantelek v obavach, minou-li se tile, to cele jejich jmeni vlotene do to kladne cesty bude zmateno! Co potom?

Av,§ak tamhle jit sjitdely tfi vozy se svahu do adoli, porostieho vysokou prerijni travou.

Trava byla zde neobyeejne husta, cot bylo neomylnou znamkou bohatosti pady, zvlaSte podel zureiciho potaeku. Vozkove men co delat, aby priineli voly k dokondeni cesty na mistech, kde mlada sve2i trava silne prorfistala suknou, jet slibovala ukojiti jejich velikY hlad.

Tam se tit rozdelily povozy, z nicht jeden mifil k vysokemu dubu na pozemku vyhlednutem Brabencem, kolem nehot bylo jit videt obskakovat vesele Karlu a Jenika. Dva vozy jely smerem k potoku na majetek Hrbkav a Pra2kay . Tam se zastavily v stinu, muti vyptahli voly a v potoce napojili. Pill dlouho, zdalo se, to se nedopiji, ei se jen tak ptetvatovali, aby vyutili oddechu, aby zas nebyli zaptateni? Jak si pak oddechli, kdy byli vehnani na pastvu!

Muni zapoeali se skladanim nabytku a potteb s vort, teny rozdelavaly ranee s tivobytim, a kdy muti byli hotovi, nanesli dfivi, jeho letelo hned na pokraji lesa velke mnotstvi, a rozdelali na Brabencove majetku pod rozlotitYm dubem then k uvateni spoleeneho obeda.

V kratke dobe se rozlevala po kraji lahodna vane kavy a pak peeenYch brambora, jiste po prve v techto koneinach, a naSim ptistehovalcUm chutnalo oboji tak, jako nikdy pied tim.

Bylit' dnes jit dakladne vyhladoveli a u gli po dvoudenni neschadne ceste; dries od easnelio rana nejedli ani sousta a ted' jit byly tti hodiny odpoledne. Dnes mimo notn' hlad usedli s vedomim, to se dale jit nepajde, bez starosti, jaka bude dark cesta, sedice na miste, ktere zovou vlastnim majetkem a v net skladali v§echny sve nadeje!

"Tak co fikate novemu domovu, Brabencova, neni to tu lepk netli ye FrYdku?" ptal krajan Randa, dopijeje kavu, kterou mu Karla jiz po tteti nalila.

"Dejt Bah, abychom zde byli At'astni, libi se mi velice, jen se bojim, aby nas tu neptepadli jsme tu tak sami v takove pustine."

"Nemyslete zas ut na Indiany. Zli Siouxove jsou daleko odtud a ti dobti yam nic neudelaji, ba spite pomohou."

"StrYeku, my jsme videli srnku se dvema srneatky tam v lese na naSem," zamlouvala tee Karla.

"Tech je tady asi hojne a jine svete take, masa budete mit vice, netli v echach hrabata," vysvetloval Randa, aby uklidnil teny, se jaksi plaSe kolem sebe divaly ph katdem zapraskani dfeva v lese a silnejkm vyktiknuti vran, jet zvedave kolem obletovaly.

Po jidle Se hovotilo jit veseleji, kuly se Plany do budoucnosti, a kdy nadobi bylo umyto a slo2eno, muti vyhi s mantelkami i s detrni na prohlidku okoli, vyhlednouti si nejptihodnejAi mista k stavbe prozatimnich obydli, aby se jit zitra mohli pustit do prate.

(Pokraeovani.)

"Jona.2i, zima je ptede dvetmi, men bysme objednat uhli!"

"To je zbyteene! Nemame zaplacene dank tak tu budeme mit nekolikrat za mesic exekutora a ten nas "dohteje" zadarmo!"

2ivot je tut.

John nay,

Strana 4.

Oddil dopisovatelsV NION.1111.0.10.111011•114111.1.11•111KNINHNIENNIIMIN,•11.14111.1.1111111.111•1441111111.0101.0

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poiadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VS7boru k vlastnimu rozhodnuti.

Z faclu Pokrok Houstonu.

J12 po nekolik let pota,da tad Pokrok Houstonu na vanodni svatky ptipadnou oslavu a tak take letos uchystal peknou oslavu, zahajenou divadelni hrou "TFi vanodni stromeeky", sehranou herci ochotnickeho divadelniho krouiku Hlaholu. Vanodni namet hry Cinil ji poutayou a zaveredna episoda, ve ktere se ,objevily tFi symbolicke vanodni stromeeky, dodal ji douci efektovanost. Scenicko, v3)zdoba jevike byla rovnel ptilehavou a zv3itena jeke narud1'mi iarovkami svicove formy, vytyeenSrmi na stenach divadelni dvorany. tiohy byly vesmes dobte obsazeny, jsouce v rukou nasledujicich sester F. Olexove, ml., M. Kalouskove a B. Mare gove a bratrii: Jos. KaApara, J. Kahanka, V. Kincla a Joe Kalouska. Uvedene, jmena znadi, ze cela souhra byla dobte podana. Nemohu se pouketi do podrobnejtiho vylideni deje hry, nebot' vliv svatednich tekut3ich i hutn3ich pochoutek pOsobil Was trochu tiliveji na ma oeni vieka; (nejsem pokrytcem a kdyZ ma telesna, schranka podlehne htit'n3im svodum, kaficne to dozna- mea culpa, mea maxima culpa. ChutriSi krocan s nadivkou, vanodka, "fruit cake" a ostatni ptilettostne requisity vanodniho obedu, pivo, Baccardiho Habanera rum, russkaja vadka, "Hoot mon" Scotch jalovcove, "egg-nog" a "okatovani" jinSrch trurikti. rtizne "tvrdosti" zlomi i mocnejk a nezdolnejk telesnou konstrukci ne2 je moje. Ale Vanoce jsou jen jednou do roka a kdyZ stall dava dloveku sve "how—d'ye—do?", tak prod si nedati "bene"?

Vedne nechci Ziti a mou snahou je, dle me Zivotni filosofie, projadeti zbkvajici east me vymetene Zivotni drolly trochu pohodlneji a veseleji. Tak vidite sestro Hankova, ze se ptiznaku sve chybe v reporterstvi. I v kostele pti kazami si dasem zboZnSI vetici "schrupne".

Navtteva byla pekna a meli jsme potaeni u- vitati mnohe vzacne hosty. Byl tam bratr Truksa s jeho manZelkou z Alvin, s dobracke tvate mu zatilo veseli. Ceske oddeleni statni university v Austinu oblaklo nas dvema navtlevniky, Zaky dra. Midka, C. H. Chernoskym, ml., synem soudce Chemoskyho a slednou Rosie Bilou, dcerou na geho znameho spolkoveho pracovnika, br. Antona Bileho. Sleena Bila je dle v§eho v3ibornou studentkou a eilou reporterkou einnosti eesk37ch studujicich na statni universite v Austinu. Mel jsem radost, ze jsem mohl sledne Bile vysloviti svou pochvalu za jeji einnost na zpravodajskem poll a pteji ji i druh'm jejim kolegynim (a taky kolegtm) deskeho oddeleni dra. Midka mnoho zdaru v no\fern roce. A doktoru MiCkovi tez. NaAe netet, sleena Constance Ellison, take studentka na statni universite nas o svatcich navAtivila a ji jako tem Wive jmenovaiVm se na universite libi. Z jin3)ch mist musim vzpomenouti Dallasu. Jen tak namatkou jsein se setkal v nak sins s br. Mirkou Bilym, o kterem2 jsem se domnival, ze snad rozbije na trvalo svtij stanek v Dallas. Mirka, ergo Miroslav, nemSrlim-li se v pkijmeni, mne z toho domneni vyvedl, pohvizduje si "Home, sweet home" a konCe posledni sloku: "The jewel best in Texas' crown, the brightest, our Houston town."

"A ptiAel jsem mezi sve a oni mne temet nepoznali!" mohl si rici v tomto pokroucenem biblickem reeni bratr Franta StranskS7 a jeho thot' ditto. Nevidel jsem oba dlouho, ztek jsem je poznal. Do bratra Stranskeho a jeho pani jakoby Zivot vlil novou omlazujici mizu, tak dobte vyhliZeli. Opravdu nas vAechny Bratr StranskS7 vaZne pied delk dobou ochuravel, ale diky jeho zdatne fysicke konstrukci se z toho jak se fika "vylizal" a ani jeho humor jej neopustil. V hovoru s nim by nikdo neposttehl, ze pochazi z hanackeho kraje, mluvi dobrou distou dektinou. Meli jsme vk-

Vt8TNIK chni uptinmou radost ze vzijemneho setkani a ie Franta tak dobte vyhlili. "Swapovali" jsme navzajem si nahiedy, Zivotni zkuS'enosti a rfizne ty reminiscence z cest v na'tich mladSrch letech. Jak na.m bratr Stransk3) sdelil, bratr Vaclav Kraft vybudoval velkou budovu, v niZ umisti sviij zvetgenSr strojnickS7 zavod.

Gratulujeme mu k jeho uspechu, fispechu eeskeho eloveka v obchodu. Dekujeme bratru Stranskemu a sestte Stranske za navkevu a teSilo nas to, ze se jim u nas a nate spolkova budov,a libila a prosime je, by vytidili brattim a sestram nakch bratrsk3ich tadti nas pozdrav spolu s ptanim mnoha zdaru v nastavajicim roce.

Apropos. Abych nezapomenul, bratr Frank Hlavat3), nas operni dirigent mne upozornil, ze mistr housli, Jan Kubelik, zavite, se sv3)m synem Rafaelem do Houstonu a rad by videl, aby se mu dostalo od nati Ceske osady oficielniho krajanskeho uvitani.

S. P. StudnidriST. kid DubovSr Haj, Ross, Texas.

V prosincove schuzi byli zvoleni stati ntednici, toti2: Pkedseda Fr. Mrkok mistoptedseda Jos. Sketik, stark ptedseda Ant. Matukik, tajemnik Jos. Fojt, fidetnik John J. Husak, pokladnik L. F. Hutyra, pruvoddi Hy. Grossman, taclov3) Iasi. a dopisovatel Dr. Pazdral. Majetkoq Idtor: A. Matukik, L. F. Hutyra, J. P. Cinek. Ueetni vSrbor: Hy. Grossman, Will Kudelka, Jos. Juroch. NemocenskSr vStor: Ben Kudelka, Jos. Fojt, Karel Kakk, ses. Fr. MrkoSove., ses. J. J, Husakova. Resolueni vS7bor: Jos. Fojt, Fr. Mrkok Dr. Pazdral. Zabavni v3)bor: Fr. Girard, L. F. Hutyra.

61enstvo uznalo svedomitou praci starch iitednikil a aklamadne je znovu zvolilo.

Platy aFedniku jako i tadovS7 poplatek staly nezmeneny. Rozhodnuto, aby sin byla prohloubena, postaven ptistavek, a stara podlaha nahraZena novou. Toto maji na starosti bratti majetkoveho vS7boru, a bratki Jos. Fojt a Fr. Mrkot" byli ptedeleni k tomuto Ir looru na vypomoc.

Rad venoval pet dolarti na Texaskou Matici 8kolskou a bude-li moZno, ptikti rok ptispejeme i na severni Matici VyAkho Vzdelani, nebot' pine uznavame jejich zasluZnou praci o udr2eni deskeho jazyka v nove nak vlasti.

PFijmuli jsme noveho elena, br. Alfonse Cinka do na'Seho tadu. Od dosavadni formy volebni bylo upukeno a volba provedena die parlamentamiho tadu. Mezi eleny panuje vzacna sjednocenost a opravdove bratrstvi, ptiklad nasledovani hodnS7 .

Dr. Pazdral, dop.

Blackfoot, Idaho.

Ptateltim v Texasu!

Doufame, ze jste men vesele Vanoce, jako my v Idaho. Ted' ptejeme vam At'astn3) a vese1S7 navS7 rok.

Snehu napadlo asi na tti palce na Vanodni den. Dnes veder zase pada a myslime, ze do rana budeme mit asi sttevic. Dosud jeAte nebylo velmi zima, aspori ne jako v Texasu. Vzduch je zde such' a snih nechladi jako v Texasu.

Indiani chodivaji na ulice zatodeni .v "blakteock", anebo sedavaji na vroubeni chodnikti a jedi ovoce. Bydleji na velke vladni reservaci blizko Blackfoot.

Sedlaci okolo jsou gvedskeho a mormonskeho naroda. Maji spravne domovy a pi% tech velke budovy na brambory a obill.

Dnes rano sli jsme po snehu a potom jezdili na brus/ich na Snake tece, ktera je te2 zamrzPovime yam vice aZ ptijedeme zpatky do Texasu. Se studentsk3)m pozdravem, Mildred Pacina a Albert Blaha. fad Volna Cechie, cis. 135. v Ennis, Texas.

Start' rok zapadnul do minulosti a nastoupil vladu nov3) rok 1937, a proto jako kaZd3) obchodnik, dobr3) rolnik ku konci roku poda,va sam sobe fleet ze sve prate, tak i ja musim podati o naafi Cinnosti v minulem roce 1936.

V minulem roce jsme pFijali do na geho tadu 23 nov3)ch diem a dvacet ditek do Detskeho odboru, take minu1S, rok byl pro nas dobrSrm pFijmem co se tyre nove mizy do na gi Texaske Jednoty. Na'S tad ku konci stareho roku stoji sobe dobte ye finanCnim stavu, vegkere povin-

Ve stiedu, dne 6. ledna 1937. nosti finanoni mame vyrovnany a krom toho nas tad venuje z deseti centoveho domieiho ptispevku kaZd3) rok obnos na nak tadovou knihovnu na zakoupeni knih, ku Cteni. Nate Padova knihovna dita, nekolik set svazkii zabavne eetby pro sve Cleny a ptatele a v posledni schfizi bylo clan° 43 dolara na zakoupeni dalkch knih. titednici tadovi byli zase znovu zvoleni a to Fr. L. Hejn3); ptedseda; Vaclav Tup3 ) , mistoptedseda; Josef Vytopil, tajemnik; Vaclav novsk3), tidetni; Vaclav HejnST, pokladnik.

Nat. tad vita 85 Lent: a 25 elenti Detskeho odboru. Pik toto, ze mame eleny az v Chicagu a proto aby take vedeli jak zde pokraeujeme.

Posilam novoroeni ptani cele redakci a vtem elentim. nak Jednoty a pteji ji ten nejvetk vzrfist v novem roce. S pozdravem, Jos. Vytopil.

Fayetteville, Texas.

Ctend redakce! — PFed nejakS7m dasem jsem napsala dopis do tohoto listu, jak jsem vyledila od 2ludovSich kamenkti, ale dive nei se mi dostal Vestnik do rukou byla jsem upozornena, ze pry jsem v mem prvnim dopisu udelala chybu. Hned jsem si Vestnik vyptijdila a chyba byla hned na prvnim miste, neb jsem nenapsala, odkud byl dopis zaslan. Jak jsem slysela, ze nekteti etenati by si ptali zvedet, jak se zbavit 2lueov3ich kamenkti bez operate. Mohou mi dopsat a ja, kaZdemu odpi gu a pomohu kaZdemu, kdo skutedne trpi na Zlueove kamenky.

VS'em etoucim pteji SCastn3) nov3) rok. ZnameMrs. Henry Miller. nam se, Cottonwood, Teas.

Oznameni schiize.

Fravidelna, schilze nat'eho tadu Moravgi Bratti, 'Oslo 6, S. P. J. S. T. bude odbSrvina v nedeli odpoledne dne 10. ledna. Jest nutno, by ka:'4(:13) Clen se sileastnil a hlavne ti, kteti jsou s poplatky pozadu, by se jiste vypotadali, jinak bude s nimi naloleno dle stanov Albert Pinter, iidetnik. tad Vesmernost eislo 68, Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam scleluji jinena zvolen3ich iftedniWI pro ptikti rok 1937: John P. Kamas, ptedseda; John G. Mikeska, mistoptedseda; B. W. Schiller, tajemnik; Edwin J. Mare& ifeetnik; Edwin J. Stalmach, pokladnik; Josef Sefcik, prOvoclei. UCetni v3rbor: Frank 8' ebesta, Edwin J. Janedek, Jos. 8efeik. NemocenskS, vSlbor muZsk3): John I. Minton, John Surovik, B. W. Schiller. Nemocensk3) v3)bor Zensk3): Agnes Mareg, Aivina 8ebesta, Mary 8efeik, Resolueni bor: Frank 8ebesta, Jos. '8efeik, John G. Mikeska. Zabavni v3ibor: J. J. KoFenek, Edwin L. Stalmach, B. W. Schiller.

Dale varn sdeluji, 2e ptiki schtlze bude paddana druhou nedeli v mesici lednu, v 10 hodin dopoledne. V minule schtizi jsme ujednali, tentokrat budeme mit schtizi celSr den, pti ktere budeme mit °bed (chicken stew) a sestry aby donesly nejak3) zakusek. Odpoledne budeme mit svadinu. V padu 'Spatneho podasi obed a svaCina by nebyla. S bratrsk3im pozdravem, B. W. Schiller, taj. kid Stefinik Cis. 142, Houston, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Musim yam oznamit vksledek volby natIch ittednikti pro ptiki rok 1937: Frank Bedan, ptedseda; Paulina studniend, mistoptedseda; Frank 2aludek, tajemnik; Frank Bedan, ml., neetnik; Jan 8ulda, pokladnik; Fr. Klima, Jos. CiInST a Fr. 8eveik, Udetni v3)bor; Jan 8ulda, reliser; Karla Ctvrtnik, Paulina Studniena, Bohumila 8ulda, Anna Klima, Bettie Brovec, Marie Filipek, Zofie Mikuk Silva Kelarek a Karel Kubin, zabavni vfloor.

V nak prosincove schuzi jsme ptijali 10 nov3)ch elenti a site H. H. Gibson, Marie 8ilhan, Mary Sk3)vara, William McGraw, Lad. Doskoell, Agnes DoskoCil, George Kolman, Joe CilnS7 ml., Fritz Thamm a George A. Simon.

Pkejice vgem gt'astn3) nov3) rok, J. J. Kelarek, tajemnik.

2 r ivot je tragedie. swift.

Ye stredu, dne 6. ledna 1937.

Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Posledni schtze krouZku Hlahol, ktera se odbYvala dne 26. list., dano me na starost napsat do Vestniku a pozvat na ge sestry a bratry krou2ku Hlahol, by se dostavili dne 7. ledna, etvrtek veeer v 8 hod., do na gi tadove budovy, kde se bude potadat v9roeni schfize krou2ku Hlahol a budou volby Utedniku pro pti gti rok.

Jest ptanim nas vgech, byste se dostavili v hojnern podtu, neb prate 'deka, je gte dost pro katcleho, kdo chce nelistne pro na g tad pracovat.

Mam pti ruce nazi knihu, ktera mi ukazuje datum a ce19 beh dinnosti od roku 1919, kdy byla divadelni einnost zahajena. Jsou v ni v gecky protokoly za tech 17 dlouhYch let, co se divadla hreda, neb mnohY Glen ud neni mezi nami, odebral se tam, odkud neni navratu. Nekteti z tech elenn odcestovali do Evropy a vzpominky leti hlavou, kolik trudn9ch a dobrYch chvil se vystkidalo za ty leta.

Divarn se do knihy, obracim listy a nechci odim \Tait, .de ift 11 let pigi protokoly do teto knihy. Tak bych si ptala, by me nekdo od toho pomohl. Tak ptijd'te, neb budeme-li svorne jak dosud pro na g tad pracovat, nebude dlouho trvat a nage sin bude vyplacena.

Redakci, br. a ses. nagi mile Jednoty pteji mnoho zdaru v tomto novem roce.

Rittena Hamusova, taj. kroutku Hlahol.

Rid Rozkvet Ride 'Cis. 81.

Needville, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto yam sdeluji v9sledek volby ritednikil.

Vtichni stall Utednici byli zvoleni a sice: Br. Anton Pe gak, ptedseda; br. Aug. Filla, mistoptedseda; br. Josef StraZnickY, neetni; br. W. J. Woytek, pokladnik; br. Teykl, tajemnik a domcynik. teetni v9bor: Br. Inn Pegak. br. Aug. Filla a br. Herman Boethe. NemocenskY vYbor pozristava z nasledujicich bratti: Osvald Valka, Frank Sitta, Joe Hurt; ses. Lillie Teykl, se. Vlasta Hurta a ses. Lillie Dugek.

Potadek schuzi pro pti gti rok jak nasleduje: Schtze druhou nedeli odpoledne kaldy mesic a v padu gpatneho podasi o tyden pozdeji, totk2 tteti nedeli. Tedy si to pamatujte, bratti a .dy riadarmo neptijeli. sestry, abyste Tento rok jsrne neporostli tak mnoho jako roku loriskeho, ale piece jsme ziskali devet Clem, coZ", nam cirri 154 elent a gest v detskem oddeleni.

S bratrskYm pozdravem, Aug. Teykl, taj. kid echoslovan Cis. 40.

Hillje, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ve vYrodni schtzi, dne 20. ptesince odbYvane, ktere se siiCastnil dosti slu gnY podet Clem, • byli zvoleni nasledujici -ritednici zdej giho tadu 6echoslovan els. 40.: Josef Rubech, ptedseda; Ed. Kresta, mistoptedseda; Emil K. Hajo ysk9, tajemnik: James HradeckY, dCetni; Wm, Kunetka, pokladnik.

Majetkov9 v9bor: Frank Knebel, Jan Strnadel, a Frank Kresta Sr. Ueetni vYbor: Ignac Vivial, Emil Kubech Jr., a Wm. Tymel. Nemocensk9 vYbor: Jan Orsak, Frank Luka g , Jan Dorriak a Tomeg Martinetz; sestry: ofie Hradeck9, Rosie Hajovsk9, Josefina Strnadel a Hermina, Skutca. Zabavn.1 vYbor: Josef Rubesch, Ed. Kresta, Emil K. Hajovsk9, Emil Skrovan a Josef Blahuta. V9bor resolneni: James Hradeck9, Emil K. Hajovsk9 a Wm. Tymel.

S bratrsk9m pozdravem, Emil K. HajoyskY, taj.

Brookshire, Texas.

Se zarmoucen9m srdcem vam oznamujeme, ze nage milovana deeru gka a sestfieka Lillinka 112. neni vice mezi nami. Odebrala se na veanost v nedeli 13. prosince 1936 ye stati 25 let, 1 mesic a 7 dnii. Narodila se 5. listopadu 1911 Brookshire, Texas a pohtbens, byla na v geobecnem htbitove 15. prosince za velke iiCasti pHbuzn9ch a pate' zblizka i zdali. Srdedne clekujeme vgem, kteti jak9mkoliv zpiisobem nam

Strana 3.

VESTNiK napomocni byli pti pohtbu nazi drahe a snaZili se nag bol zmirnit pti nagem teZkem zamutku a srdeene dekujem obz ylagte tern, co darovali ty krasne kvetiny, jimit ten jeji hrob ozdobili. Srdeen9 clik. vzdavame Rev. J. D. F. Houch za vykonani obtadU a take dekujem zpevaktIm za zazpivani krasn9ch pisni v dome i na htbitove a je'Ste vzdavame srdeenY dik jejim bratrankrim za odneseni rakve k poslednimu odpoeinku.

O, ty drahe, dceru gko a seettidko mile, ty ani nevig, jak je nam teZko-jak si na Tebe vzpomeneme, ze Tye tvate tv2 vice nespattime a tv9ch slov vice neuslySime. O, drabou gku nag, spi sladce v torn tmavem hrobe, ptijde take eas, kdy se shledame zas.

Truchlici rodide Josef : a Emilie Kagpar a dva bratti Delphine a Alfred.

Rid Bratti Svobody, cis. 67, Sehulenburg, Tex. Bratti a sestry, na vedomost varn davam, Ze jsme schfizi konali dne 6, prosince. Byla volba tednikt a zvoleni byli nasledujici: F. A. Bezecn9, ptedseda; Emil Vanieek, mistoptedseda; Louis Dybala, tajemnik; Franti gka Bezecn9, Uoetnik a pokladnik; Emil Marek, prfivodei. V9bor na knihy: Anton Kahanek, Henry Petra g a Frank Filip. Pak bylo ustanoveno, Ze budeme odbYvat schfizi druhou nedeli v lednu, to bude 10. ledna ye 2 hodiny odpoledne. Tak bratti a sestry hled'te se vg ichni dostavit, a jestli jste s poplatky pozadu, tak se hled'te vyrovnat, neb je to nag e povinnost, jestli chcerne, b9t deny, nebot' na to nestaei stale platit za vgechny.

Tak bratti a sestry, at' se rias tam hodne sejde 10. ledna. Tak na shledanou! Zfistaa ram vas Louis Dybala. tajemnik, Crosby, Texas.

Ctena redakce Vestniku a etenati vespolek!

Dnes zde pr gi, a tak nemaje nit na praci, chci je gte na ukoneeni tohoto odchazejiciho ji' roku nee° zdeliti z na geho okoli Crosby.

Urody zde byly letos velmi bidne, aZ na male jen v9mink.y. Za to ale podasi pies celY podzim jsme zde meli idealni, take rolnici mohli sobe te2 kdo se jen zavdas vgecko s pole skliditi. maji hnedle vgeci poorano ku setbe. Ovgem s vYjimkou tech, kdo se museli stehovati. Rad bych vedel, kdo ze etenatil ma bilou a mekkou texaskou kornu na prodej, a zae by ji prodal bu gl na semeno vybrane, Laskave zdelte na moji adresu. Jak asi je mtiohYm znamo z myth dopisi . v jinYch novinach, jsme v podzimu byli postiZerii ohnem, neb nam 7. tijna v noci pti bouti uhodil blesk do barny a shotelo nam vgecko krmivo tam se nalezajici.

Koupil jsem site zde nejakou kornu, ale jest to michanice v gecko moZne korny, jen dobre velmi mai°, neb malo kdo ji udelal. TeZ beadnene semeno kdo by mel druhu Quala. Koupil bych asi sto Tiber dobreho semene na seti. Kondim s ptanim vgem etenatilm, jako' i redakci tt'astneho a veseleho noveho roku 1937.

S. Kelarek, Crosby, Texas.

Velehradu a okoli!

Timto vkm davam na vedomi, ze divadlo, "S.tarostova BaruSka`", ktere melo b3iti sehrano y e tkole Veiehrad na NovY rok, pro neptizniy e poeasi bylo odloleno na nedeli due 10ho ledna. Osatni zUstava nezmeneno jak stela v oznarnce. S ptanim zdaru a vSeho dobreho v g em bratram a sestram pro tento novY rok, zastavam VaS, Ferd MiCulka.

Oznameni.

RegistrovanY dopis pro Jana Osinu lezi na poSte y e Fayetteville, Tex., protote jeho nynejadresa je tomuto fatadu neznama. Bude-li tuto zpravu eisti Ci na ni nekSim upozornen, at' sdeli vY'Se uvedenemu poStovnimu fitadu svoji nynej g adresu.

Chas. H. Cmajdalka, poStmistr.

Rid Ratolest cis. 41, Port Lavaca, Texas.

Nasledujici atednici zvoleni byli pro rok 1937: Ptedseda Jos. Peeena, mistoptedseda Chas. Drgae, tajemnik ses. Matilda Drga.e, fieetnik John E. Drgaa, pokladnik Bohumil Charbula, pravodai Chas. Patenica.

S bratrskYm pozdravem, Bohumil Charbula, rnisto-taj emnik.

Red Bile, flora Cis. 16, Sublime, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, 2e tad nag potadal svoji vYroani schazi jak obyeejne tteti nedeli v prosinci, v ktere zvoleni byli nasledujici fitednici na rok 1937, a to v gichni stati: Adolf Du gek, ptedseda; Emil Du gek, mistoptedeeda; Frank Melnar, tajemnik; Vine. Melnar, neetnik; Jos. Du gek, pokladnik. Nemocensk9 v9bor: Viler Wojtek, Frank Fojt, Ed. Melnar. Udetni v9bor: Vilem Vojtek, Jan Wojtek, Viler Wolters. Resolueni v9bor: Vine. Melnar, Jos. Dugek, Frank Melnar. V gemu dlenstvu Jednoty pkeji St'astny no yY rok. S bratrskYrn pozdravem, Frank Melnar, taj.

Fort Worth, Tex. Dratli a sestry ?adz Svaz teeheslovand c. 92.

Bratti a sestry! Pkijrnete ode mne srdeanY dik, za nadilku vanoeni, kterou jste mi velkou raclost zpasobili, take mi i radosti eel zvlhly.

JeSte jednou y arn srdeene dekuji a zvlatt' sestte pi. M. Juranove, kter'a si na mne vzpomnela a ten navrh dala. Kdybych aspen je'Ste jednou mnoia mezi vas ptijit a s varni se pobavit. Fteji vain vbem mnoho zdaru v taint° novera race!

Se srdeor4na pozdravern, Filornena Ktivanek. had Vyzevice aisle) 114.

Richmond. Tex. Mill bratti a sestry! Ptedne yarn v'tem pteji ga'astn9 a veseIY rck 1937!

Zaroven sdeluji yYsledek vo'by tadoyYch tednikii ve liroe",n1 schfizi kde ,zvoleni byli nasledujici: Za ptedsedu br. Josef Kadera, mistoptedseda br. Jos. Rabka, tajemnice ses. Marie Kadercva., fieetni br. Ji i i Zia ek, pokladnik br. Alfred Walenta. Na flectni v:c1bor hti.: John Kamereak, Joe Walenta a Herman PSe,naik.

Take scleluji tern, kteti nebyli Ye schazi, ze /name zase o jednoho elena vie; hr. Emil Jelek stal se elenern to velke rodiny S. P. J, S. T. Kdo bude druh3i, co uzna prospeSnost nag mile Jednoty?

Take yam davam veclet, to budeme odbSTvati schfizi druhou nedeli v lednu odpoledne, tak se hled'te dostavit v poetu co nelvetS'im.

Se sestcrskYm pozdravem, Marie Kaderova, tajemnice. had Stefinik eisle 142.

"Pepi rain y pravdu", rortomila veselohra od Rudy Matika, ktera sehrana byla ochotniky u iadu Stefanik na Cottage Grove v Houstonu, libila se tolik, Ze s mnoha stran vysloveno bylo ptani, aby se tato hra opakovala, jeZto mnazi, zvlaAte ze vzdalenejbich osad, kteti se na hru to teSili ale nemohli pro neptiznive pceasi ptijeti. Ba i ti, kteti kus videli pravili, ze ptijdou zase, nebot' pH tomto kuse, ad zaeatku aZ do konce ze smichu ani nevyjdou, 0sveli jaksi a zapudi trampoty denniho Zivota.

Abychom tedy Yyhoveli ptani cteneho obecenstva, ptizniye poeasi dne 10. fulcra, bude se tato hra v sini tadu 8tefanik opakovat. V padu gpatneho podasi se ovgem odloti na neurtito. Pro hry razu ya.Znehe, jako jsou: "Kde domov maj" a "Tylova testa," ktere maji hlubokY v3"iznam historickY a jscu prodchnuty citem vlasteneckYm, jest ale take u nageho obecenstva velike parozumexii, a vysiovena by la ptani je opakovat. Takeva hra Ze pry by .se mela hrat aspon petkrat do roka, pravili nes -ktei.Budmhletvyoi.Snahug bylo vZdy ptani obecenst ya vyhoveti, a Neal'. jsme take podati to nejlep g die nagch skrovnYch sil a prosttedn.

Dekujice za dosavadni pkizeti, s ptanim vSeha dobra vtem v tomto Novern Roce, Zadame o ptizeri dal g, Ye vS1 flab, Zalsavni vYbar. lead Tioga eislo 5.

Tioga, Texas. Ctena redakce Vestniku!

Bratti a sestry, davam vara na vedemost, budeme acibYvati na g schazi dne 10. ledna 1937, V padu. Spatneho poeasi o tderi pazdeli.

Schfize se bude'odbYvat u iC. Hled'te se dostavit co mcZno v nejvet gim podtu.

Chas. Hejmi,i taj.

S br. pozdravem,

Stran g 6.

VESTNIK

(Jredni Organ Slocanske Podporujiei Jednoty Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. fiEDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO ., Ri est, Texas Predplatne 65e rane. Do stare vlastzi $1.65 roera, Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Lmeny adres zasilaji se do Hlavni Oradovny, Fayetteville, Texas.

Vegikere dopisy, predplatne, oznarnky, hudlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

tipozonini v g em mist im

iladflin

Dle nagich novYch stanov je povinnosti faech mistnich radii jmenovati ve sve prieti schazi sveho domaciho lekare. Kaidy tad miiie mit vice nei jednoho lekare. Voiba domacich rnusi byti co nejdrive oznamena naSemu vrchnimu lekari, Dr. Joe KopeckY, 205 Camden, San Antonio, Texas. Hlavni tradovna, die novYch stanov, neprijnie prohlidku od iadrieho jineho lekare, pouze od lekate radem ustanoveneho a vrchnim lekarem Schvaleneho.

Nisledkem mnoha duleiit ych zmen meli by vgichni utedniei radii venovati novYm stanovim diikladnou prohlidku a seznamiti se s novym elankem stanov.

S bratrskym pozdravem, C. H. Chernosky, predseda.

Do noveho roku. BYva, obyeejem Oat v novein roce vee nejlepei s yYm znamYm a ptatelum. Divame-ii F na poeatek kakleho noveho roku velne, jab. toho zaslouk, musime byti ye vYrazech sy Ych ptani uptimni. Co komu ptejeme? Mlaciek, stojici dries temet na prahu Nvota, ptejeme hodne pevne vtle a jasneho rozumu, vytrvalosti a odvahy. 61enam, kjicim v praci, pfejeme silu a vytrvalost v daleim snaieni a tvoteni. StarYm elentm ptejeme radost ze Z'ivota po vykonane praci, po uspeeich, po eine; at' dlouho jeate mohou se divat na shon druhYch, at' pozoruji, poradi a yeti spolu s mladYmi v lepei zittek. A vaem nezamestnanYm, vaem neet'astnym pkejeme, aby jim tento rok ptinesl nadeji v lepei dny. Z nadeje se rodiva, ania vime jak, vira a to dela zazraky.

Necht' tedy ptieti novY rok des kahlemu to, po dem nejvic touai a co mu bude nejvic zdravo a pottebno. Necht' jsou to ptedeveim hodnoty mravni. A koneene pfejeme \Teem a sami sobe, abychom v novem roce zili ye znameni plodne a krasne prace, z nil budme mit veichni radost ' a uktek a ktera, bude sloukt vaem. g t'astnY a zdarnY NovY rok 1937 veem etenakfun Vestniku pteje Redakce a vydavatele.

Mani schirze HI. tradovny. Na NovY rok, t. j. v patek min. tYdne konala se ye FayettevYroeni schiaze nak HI. ttadovny za pritbmnosti \leech jeji diemu a dale tiskoveho vYboru a to: C. H. Chernosky, Stepan Valeik, J. R. Kubena, Ed. L. Marek, Frank B. Steiner, W. A. Nesuda, Raymond Prasatik, A. A. Leeikar, Jos. Hornak, John Holeeek, J. J. Krueinsky, F. Moudka. Z vyslouklych Utednikti dostavili se J. N. Vavra a Rob. Cervenka, co host dojel br.

F. BezecnY. Po zahajeni dteny byly zapisy schtrzi 1. a 16. zati v Houstonu a schvaleny. Do schilze dostavil se nae novY aktuar Mr. Schudde z Dallas, s name br. ptedseda Chernosky a jini fitednici vymenili detne nahledy rasp. dotazy aledne. u6kterS7 ch pojistek, poplatkove sasby,

$* . ilrokit a- pod: Debata tato byia velmi ubtedna a urdite zasadni usneseni techto otazek tYkajici byla ueinena v sabotu, kdy pisatel dlel opet u sveho redakeniho stolu. Ptikrodeno k vytizovani nekolika radosti o ptijaku na pozemek. Br. tajemnik Kubena oznamuje, Ze ,posledni doby yeekere investice byiy ueineny do farem a mestskeho majetku a ae se nahrnulo vice 2adosti o ptijeky, nea mo2no v kratke dobe z nedostatku ptebytednYch penez vykicliti.

Do schtize dostavivei se br. BezecnY nabizi sve slu2by za organ.isatora pro okres Fayette, jen2 byl ptidelen bratru J. tapalovi, kterY nasledkern dosa2eni statni funkce se doeasne podekoval. Zalektost ptenechana br. tajemniku Kubenovi k vytizeni. Pro okres Grayson byla ustanovena co organisator pi. Chas. Hejnova.

Bylo usneseno, dati do organu oznamku, aby se dalei snakvi organisatoti hiasili, protoae pole k vYsledne Cinnosti je v Texasu dosti. Po poledni ptestavce ptikrodeno k projednavani obsahu rozeiteneho organu. Potadatel ptedet1 pisemnou zpravu, obsahujici rozvrh jednotlivYch stati di rubrik, bratti J. Hortak, Holedek a J. KrueinskY podali svoje navrhy a dodatky a po to ptikroeeno k probirani jednotlivYch odstavcti rozvrhu pkedlo2eneho pokadatelem. Toto eislo je neiipinou ukazkou, jak bude naddle nag Vestnik vypadat, jake bude miti rubriky a kolik kakla, z nich ma vyhra2eno mista. Ze zdsadnich usneseni ohledne organu uvadime: K navrhu tiskoveho vYboru je pripustno, by do oddilu dopisovatelskeho byly zatazeny i dopisy v angliaine. Jsou nekteri z mladeich nedovedoucich se pisemne vyjadtiti v aeskem jazyku a takovi nemaji byti zkraceni o misto ve svern spolkovem organu. Upozothujeme Cienstvo, k se timto usneeenim nezavadi stale. 'Cast anglicka, ale dava jen mozmost k uvetejneni projevfa nazortl tern, dietinu v pisme neovladajicim. Daleim chilektYm rozhodnutim jest, 2e, v dopisech nesmi byti ptime di polozasttene oznamovani veci osobne prospeenYch ku pt. vychvalovani iCktr, pozemkt, rilzne porady vyledeni a pod. Takove veci mohou byti ptipueteny do organu toliko co ztetelna oznamka. K veil srozumitelnosti tohoto usneseni uvadime ureitY ptiklad: v tomto Cisie ma 112 druhY dopis pi. Hy. Mi. z Fayetteville, v nema se nabizi, ee fipine zdarma poradi; jak se daji odstraniti 2lueove kamenky. Dopis byl vysazen, zataden a take otieten v priloze, ji g tiskneme co prvni Cast organu a tentokrate pied schtzi HI. U. TakovY dopis naptiete je • nepkipustnY i kdy2 dotydnY pisatel nabizi poradu zdarma. Po vytizeni 'Leto dalekte zalektosti ptikroaeno znovu k vytizovani piljdek. Do schtze se dostavil br. Svoboda a ptednes1 Utedniktim svoje svizele, dfivody prod nemohi po tadu let na svoji pujeku splaceti. Zalektost jeho bude vyiizena die smernice, ji g die zakona o bratrskem pojimusi HI. tTtadovna zachovavat. Br. ptedseda yyzYva, dr. Kopeckeho, na geho vrchniho lekate, by ptednesl svtij nahled o vykonavani sveho fitadu, eili, sclelil ptitomnYrn, jak bude postupovat, co po2aduje od HI. titadovny, by fitadovna vrchniho lekate fungovala co nejfispeeneji. Dr. KopeckY ptednes1 obeirnou zpravu a dostal ujieteni, 2e HI. trkadovna bude mu ye yeech po2adavcich jako 2adoucim poslani veemo2ne napomocna. Pied odroaenim oslovil piitomne br. Rob. Cervenka. Loudil se s bYva1Yrni dlouholetymi spolupracovniky, s nimiz po 20 rokt fleastnil se tizeni flak. Jednoty, 2e byly-li jake neshody, nedorozumeni v minulosti, jsou zapomenuty ci odstraneny. Je kdykoliv Jednot y k slutham na po2adani. Pkedseda soudce Chernosky ptipadnYmi slovy bratru eervenkovi podekoval za jeho slu ts hy nak organisaci prokazane a schilzi odrodil na sobotu v 9 hod. rano. Pokadatele oeekavala NT redakci prate spojena s vydanim prvniho elsla zveteeneho organu a proto musel pomYeleti na navrat. Stisk ruky veem, ptani et'astneho iispeeneho roku a hajdy k severu.

HI. Taradovna prijme &AM. organisitory. Bratri a sestry, kteri by se chteli venovati — celY svuj das neb dasteene praci organisadni pro nak S. P. J. S. T., necht' se hlasi u tajemnika Hi. tradovny: J. R. Kubena, Fayetteville, Texas. Energiekym pracovnikfim skYta se to dobra prilditost. Pi g te Ake mate zkuknosti v tomto smeru, kde byste chteli pracovat a kolik

e Stfedu, dile

-ledria1937,

voinCho Casu mukte veriovat : :nabon:17 tie 1'4 nov:;7ch NaSim dopisovatelalm. Pro dopisy vyhraleny byly ye zveteenem organu tai aZ gest stranek.

Sestry maji k poukti svoji hlidku — co2 01.0Yd. k dopisovatelske easti stranu sedmou. Mista bude tudit closta,tek, obzvldete, ustanovi-li ::si kalclY rad sveho zpravodaje. Aby nebylo ne0rozumeni a inoLVch zklamani uvadime, 4 i nadale maji prednost dopisy se vztahem k zalektostern, zabavarn, podniktm sbrattenYch tadt.

Pokud misto stati, zaradime do jednotlivebo Cisla i 2---3 dopisy o stejne zabave, divadle, programu v terra miste Ci osade. Nebude-li veak mista, budeme nuceni uverejnit toliko jeden dopis stejneho obsahu a site ten, jen dostaneme prvni. Bylo by proto k oboustrannernu uspokojeni nejqslednejeirn, aby kahlY tad me/ staleho dopisovatele. Piete, sestry a bratti, vymenujte meal sebou nazory, sdelujte cele naai bratrske verejnosti, co u vas noveho, jak se snaaite, co planujete a pod. A plate, prosirn, strane, pismem eitelnym a jen po jedne straL. ne papiru.

Kde a jak Ne u davu, ale u jedince.

26,dna a sebe vetei masa nezaruCuje sama sebou pravdy a jistoty, posed 2 . adna masa nedovedla, rnyslit — myslit musili (treba pro masa) jednotiivei a myslili v soukromi, o samote, na poueti. Veechna einnost skuteene tvarei namela a nema sveho , azniku v n-lasach. Kdyby lido chteli, tedy by prostou cestou pravdy nalezli rozreeeni spoleCenskSrch otazek a harmonie vota. Bez vnitiniho mravniho probuzeni k povinnostem a odpovednosti, podrizeni pravde veesvetovYm zakonam neni 2adneho, trvaleho etesti, Zadneho vybrednuti z bed a*krisi. Musi se zaeit u jednotlivet't a teprve tito probuzeni, vedomi sve moci, mohou ozdraviti narody. a lidstvo. Musi se zaditi shora i zdola — veude- a ye vaem. Jedinec ma velikou moc: svS7m myelenim, co podporuje souhlasem, penezi; jestlik neeinne pNhazi neeemu ekodlivemu, stava se spoluvinikem. Vaechna mot pochazi z lidu. Jen demokracie je spravne a spravedlive zrizeni, zde poeita se kaftla duke. Lidstvo se houfuje, tvo?i davy, mazy, v nicM se 'Cloy& ztraci a vyskytuji rtizne "ismy". Tvoti se prelidnena mesta, velike podniky, opou gti se zdrava prdee, zdravY kvot, precpavaji se mozky, ochrnuji srdce, plice, svaly, krev se kazi: Cloy& degeneruje. Ze v geho se dela velkov9roba, ze zemedelstvi lany, traktory, puda a prameny se vysugu-, ji. Jedinci strhuj na sebe hromadnou vYrobu nikdo neptemYeli, zda to zdravo. Velke vynalezy se zuktkuji pro valednictvi, mnoho vynalaza na dela a valeenY prtimysl vie skoupil, aby nekazily dobYvaene plany, zietnost a slavu dosavadnich mocnYch. My tvorime dejiny. Neni tadu hotoveho a daneho, jest jen stale speni v tad. Tento rad se neuskuteelmje sam sebou, dejiny "se" nedelaji samy sebou, dejiny delame ja, ty, on, my veichni.

Kam napriete odesilat lekarske vysvedeeiii?

Zavedenim Aradu vrchniho lekare, kahle lekarske vysveddeni nutno zaslati prim° na jeho adresu: Dr. Jos. KopeckY, 205 Camden, San Antonio, Tex. Doposud odeslal tajemnik neb organisator 2adost o elenstvi i ptilo2enY lekatem vypineny forrnulat telesne prohlidky 2adatele na tajemnika HI. tkadovny bratra J. R. Kubenu do Fayetteville, Tex. Nyni nastala zmena a sice: tajemnikovi HI. tT. se zaele 2adost o dlenstvi a lekatske vysvedeeni dru. KopeckYmu. Neptehlednete toto ustanoveni, ricrte se, jak die usneseni naeeho tstredi bylo natizeno!

Stkibrne jubileum Soko/a v Dallas. V nedeli 10. ledna oslavi Sokol 2i2ka v Dallas 25. vYrOdi sveho zalokni. Bratti pripravili dtistojnou jeji2 zaeatek stanoven na 5 hod. odPioledne. Enniseti I fortwortheti bratti a ptiznivci dostavi se do dallaske SokoloVny na Carl lici, by svoji fle- asti splatili dluh uznani jectile z nejeinnejeich sok. jednot v Texasu i pornohli k celkovemti itspechu oslavy v3'7roei zajiste VSTznamneho.

Naveteva v redakci. V poneli navetivili redakci br. Ant. 8rubat s junakem Albinem Kocichem. z Moravie, kteri do West dojeli k poi* bu .stafielta Kociana. Navtteva nos pottale„

Strana

ye. sttedu, tine 6: ledni 1: MI UM 1111■■■■1 .......

..........

-_,=7•13 '

P ■ 311181.1 ......

D

YLI Pie ENI ViSTI A SPRAVOVTI NASI S• .4.

S. Ve -qroeni schuzi na:§I HI. Utadovny konane na NovS7 . rok ve Fayetteville, o ni piS'eme na strance redak6ni, ptevzali tizeni zastojit nateho Brattstva a hospodai:eni s majetkem clenstva bratti je'Z posledni sjezd v East Bernard postavil na mista eestna a zodpovedna. Jest zajlste ptipadnin, 22 jsme do prvniho elsla zvet g eneho oranu zatadili podobenky clenu nynejsi HI tladovny, jira k nemale, dtlelite a odpovedne piáci piejeme zdar Upinrc7.

,r4

PB ft

1-

I,

iE••.:••••_••••••••••

• • ••••• • • •

C. H. CHERNOSKIL ptedseda.

Bankers Mortg. Bldg., Houston, Tex.

J. R. KUBENA, tajemnik.

Ir ayetteville, Texas.

FRANK B. STEINER, pokladnik Fayetteville Texas

gTEPAN VALCIK, misto-ptedseda.

6402 Prague, Houston, Texas.

AUGIJS'i pravni radce Temple, Texa-:.

Tiekoviri vv

imancrn

JOS 1IORS JelaN fieLECEIR, .• • Way.

me po rCJCI1

2iD.L•i-

COS. KOPEC:it, lekaL .

• -<-4N,

Strana 8.

SOKOLSNA HLIDKA Kdo yam za to co d ENi uteSenY pohled na zivot cele dvanacN tiny narcda es1., kterou osud zaval do svobodne Arneriky. Po ohromnern prostranstvi od ocednu do ocea.nu, v mai 130 miliona anglicky hovoticich, rortrouSeno Deco pikes milion duSi. deskoslovenskYch. RortrouSeno, rozinetano prostorem i — duchem. A to druhe je mnohem osudnejSi. 6erstq pkiliv vystehovalcri ze zeme matekske, t. j. "Zelena ulna" byl skoro na dobro zastaven, druhe a nejpozdeji tketi pokoleni (zylatte ye mestech) tone ve vinach amerikanismu. A vime piece, "te narody nehanou, dokud jazyk gije".

Proto tolik beznaciejnYch, tolik zoufajicich, tolik maloverne volajicich: Vzdejte se, marnY zapas, Skoda sil! — Nedivte se. Jedni z naSich jsou lids, a tech je menSina, zbytek jsou tivog ichove, kterYm vkchno je jedno. Ti prvni maji srdce na pravem mists a v nem v jedne komoke horouci lasku, y e druhe husitskY vzdor, iu tech druhYch srdce zakrnelo, ale mohutne vyvinulo se bficho. Ti prvni va gne site pottasaji hlavou nad tim, co vidi, ale zat'avSe zuby, tahnou vytrvale svou brazdu lidskou i geskou, ti druzi sta g i jenom- na sve: ."Nam ut je to vSechno jedno, vzdejte se, blazni! Kdo vam za to co da?"

Ah, tu to jest, zase tc stare sobectvi, "business" tor/1u kikame. Kdo varn za to co da?

A jig slySim stateane: "Cot jsme tebraci, vztahujici ruce, aby nam do rich prklo"? Nikoli, to co ye prospech geSstvi koname, to z popudu srdce vychazi, z lasky k keel, kterou mne rodna matka k tivotu uvadela, to plodem jest onoho smyslu pro gest, ba kekl bych svedomi, jemut nasloucham k rade velikeho Jifiho Washingtona: "Sna g se, abys udr gel si ye svem nitru jiskru onoho nebeskeho ohne, kterou na• Yvame sveclomi". Nute, a tento nebeskY oheri ztravuje katclY pomysi na hamitnost, na kupdent s narodnosti. Jsem a do smrti zristanu techoarneridanem, srdcem, mysli i pravici delnou ..by po me destna pamatka zristala!

Ale, ale, co se tak rozeilujete, piece vite, kdo chce s viky bYti, must s nimi vYti! Tak filosof b tich a.

A zase sly g im rozhodnY hlas bloveka srdce: "Neni lidstvi mimo narody, a ka gdY narod jest povinen zachovavati svaj karakter prave pro lidstvi!"

S ItYm ze prijdete? Za srdcem, g i za bkichem.

Rad bych, aby vice bylo tech prvYch. Ale — zase nejake ale?

Kdyt piece jenom ten zapas na g' tak tetkY. Tema beznadejnY. JeSte kdyby tak vSichni s nami Ni, ale to jedni v pravo, druzi v levo tahnou, jedni v pied, jinn nazad se vzpiraji.

Bylo tak valy a bude valycky, vtdy bylo mnoho povolanYch, ale malt) vyvolenYch. VSak by dosti bylo, kdyby na dvacet byl jeden vyvolenY, ale k tomu tieba opravdove snahy, jasne hlavy a vrouciho srdce. Kdo jinY spige jest pfedur g en za vyvoleneho, net ty, bra-de Sokole? OvSem, mam za -to, ge jsi synem TyrSovYm z ptesvedg eni. Pak ovSem nikdy u tebe nepochodi filosof laticha se svymi dilvody zbabelosti, 2ivot jest t yrdY a tetkY. A piece ten tivot jest nam giti. Plnice povinnost tivotni, plrime i tu, kterou jsme si pkibrali dobrovolne, vyvolivSe si Sokol za pusobigte, v nemt chceme uplatniti svou narodni povinnost. Venujte, bratki Sokolove, dalSi obetavost, lasku a praci svemu geSstvi, syYm Stepnicim naSi haluze, jimit jsou VaSe jednoty. Nebude •tfeba se pak bati o na g i budoucnost v Americe.

Voldan.

V E S TNt K

SlavO den chti v Londyne.

B. J. Sedlagek.

HCI vzpomenouti na jeden sla ynY den SoC kcla, kdy obetavost nekolika borcti vzbudila tivy zajem o malt',, tehdy jests ujakmenY narod v srdci Evropy. Je to historie 26 let stard. Dike 18. gery na 1910 utkali se v Northhamptcn Institute (Clerkenwell) v LondYne Francoutcve a Angli gane, aby ukazali, kdo ptivedl telesnou kulturu sveho naroda nej yYUti ckolnost, ze neznamY skoro narridek Cell fines representanttm dvou neivetSich state sveta, ogivuje pkislove gnY souboj Davida s Goliatem.

Na pkedsednickem stcici sam vrchni lord admirality, Lord Beresdorf, kolem neho vsr g nost. Prostranny sal je nabit-znam spole lidmi. oechti pkiSlo, co jich LondYn skrYval ye syS7 oli zdech, a ani zevnejSkem jsme v nidem nezadali Angli g antim a pkeeetnYm cizincrim, kteki prisli na tento kulturni zapas. Francouz v pestrem altirskem kroji svedell o zamokskem zajm.u. Nalada byla po yzneg end, kafrova virile v sale osvetovala, ale i znervosriovala masy divactva.

Jak se nam zri gil dech, kdyt bylo naNzeno, aby se cvidilo podle abecedniho pokadku: Bohemians, French, Great Britain. Ze skupiny Sckca pod nadhernj'm praporem odskodil prvni borec a vyhoupl se na hrazdu. Mel znagnou obtig. s teg kYmi cviky, ruce se mu nervosne chvely. DruhY nasledoval, ale jeho ptimy pad na hlavu a objevivSi se krev na dele podesila sal. Nak nalada byla hrozna.. Ostre vYtky Oecht do nervosnosti na gich dratclily Sokoly.

Zatim co cviail tketi, bylo mezi- nami a Sokoly melte napeti. Osud to vlo gil do myth fist, ge jam zvolal: "Frog se bojite? VaSe cviky jsou Ariglig anrim ripine nedostupne." Nastoupil atvrt3i. Citili jsme vzdor v jeho odhodlanem pog inani. Vpadl svYmi cviky skvele do rytmu toms PospiSilovYch. Celt' sal si oddechl. Byl to krasnY obraz souladu a odvahy. Jeho telo bylo jako odpoutano od vlivu pkitatlivosti temske. Celt' sal zaburacel pochvalou a tit jednookY hrdina, Start', stoji ukaznene pod hrazdou, na nig se s prvnimi zvuky vyhoupl jako ptak a jeho mocne, ntlechtile lady se pohybovaly s eleganci svetove taneenice. Bylo videti, ze jeho ukaznenY duch slavi viterstvi.

S nadSenitn a chtivosti kiti se k hrazde ostatni Sokolove a cviei chvilemi za utajeneho dechu saki, chvilemi v bout'. potlesku. Posledni borec, Erben, odskodil s hrazdy do sveho skveleho klidu, a nyni se otkasaly zaklady boufliyou pochvalou. V neutuchajicim potlesku znovu ska ge na hrazdu onen druhY borec, bez krve na dele, s okem planoucim a srdcem mutnYm a korunuje cele divadlo ukazkarni vrcholneho umeni sily a hbitosti.

Nyni cy lei bilk Francouzove. I na nich bylo videti, to volili peelive sve borce. I oni vlotili do syYch ladnYch pohybri eleganci sveho naroda. — Byl to te gkY rikol, ukazati po techto dvou narodech neco zajimaveho. Angli gantim se to nepodakilo. Byly to cviky &bre, ale po Sokolech a gymnastech nemohly uchvatiti. Co snad zcela nerozhodla hrazda, rozhodla bradla.

Nyni byli Sokclove jig pini drivery, nebot' i oni videli vYkony Francouzu i dy borec pfedvedl nee° noveho, stale a stale dokonalejSiho, at jeden z nich zakoneil cvikem, ktery vymrStil vSechny ptitomne se gidli a elektrisoval cell sal. Podiv zmenil se v nadSeni. Mineni pfitomnYch bylo nyni u g rozhodnuto. Nasledovaly skoky, jiste to viterstvi Angliganri, ale znovu jsme gasli nad vYkony naLeh borcii, jet svatY zapal nechal jenom tesne za Anglig any. A chudak Start nam pak po nekolika tuctech skokil ukazal, jak mu proudi do boty krev z rany, kterou si pfivodil na lodi.

Bolest Vgak nadgenim necitil.

Ke konci byla prostna, a nikdo jsme neme11 co dovedli z nich vykouzilti Sokolove.

Byl to velkolepY tanec s ladnYmi pfemety a odva.tinYmi skoky, proveden krepce, ukaznene

Ve stfedu, dne 8.1edna 1987,

A krasne. Zde uti nemeli Sokolove soupefe vubec. Anglidarie pak ukazali svilj pravY fair play, kdyt fi g videli, ge sami to prohthli, jasali uptimne vstkic vitezi.

Lord Beresdorf to vyjadkil v zavere gne fedi.

Jak by si pfaii, aby viterstvi a cena pfipadla jejich vlastnim borcilm. Ale ka gdy pfitomnY vidi, ze viterstvi dobyli a krasnY dar si zasloutiili Sokolove. Tisicere "hurrah" zahtmelo. Oechove vyhrali velkY stribrnY gtit, ale co vice, obdiv i tictu a lasku v gech. I do ulice se prelilo nadgeni, jemuti nestadil velikY sal. Bylo to velike viterstvi za pedlivou a obetavou pripravu.

Dnegnim eislem Vestniku, kterY bude vychazeti z vetginy narizenim v poslednim sjezdu, bylo poukazano hned v East Bernard ye sjezdu bratry delegaty, bratry sokoly, 'tie by India se vest v na gem zvetgenem organu na ge Sokolska hlidka, ktera by slougila nagemu sokolskemu zajmu v Texasu. Bylo mile to scleleno hned v East Bernard a na Vance jsem obdrtiel phpomenuti jednim sokolskYm priznivcem, kterY ac nestoji v radach na geho Sokola, proto ge u nich Sokola nestava, abych Hlidku na gi v prvnim &isle zadal. V posledni schtizi naN Telocvidne Jednoty Karel Havlidek Borovsky u nas v -Ennis byl jsem ustanoven vzdelavatelem nagi Sokolske Jednoty a proto, ad mam psani dosti do dasopisu 6echoslovaka a jinYch spolku, chci se venovat na vybidnuti teto hlidce a dat zadatek v novem cisle, ktere vyjde zvet gene, ye ktere by se na gi bratri a sestry mohli venovati zpravam o na gi dinnosti zde v Texasu. Nage Podptirna Jednota Statu Texas se sklada z smYglenim nezavislYm a take velkYm podtem nas sokolti a velkYm podtem priznivcil Sokola. V nagieh radach nagi Jednoty jest white procento tech, kteri nestoji v na gich sokolskych radach, ale s na gi organisaci sokolskou citi, neb mnozi pfinesli ze stare vlasti to citeni a po prijezdu do teto zeme vstoupili do Texaske Jednoty, neb uznali ge v jeji fadach se da uplatniti nezavisle smYgleni a vstoupili do tad Jednoty, proto ge v mistech jejich Sokol nestaval, ale on svoji laskou k Sokolu, jako ku sttedisku narodnimu, dava na jevo v gude tam, kde se o otazku Sokola jedna. Pres sedm desitek let nage sokolstvo burcuje vedomi a svedomi nageho lidu, kagdY deskY &of& poznal, kdo sokolove jsou. Poznal, tie vedle narodniho programu vyviji usili o lepCIho a silnej giho dloveka telem, duchem i srdcem. Poznal dale, ge byli vgdy v prvnich radach tam, kde usilovalo se o lepgi socialni a hospodarske usporadani lidske spolednosti. Sokolstvem vzepjala se na ge vetev k nejvetgimu rozmachu, jim projeven zivot, sila a zdatnost. Sokolove nikdy nezklamali sviij lid — a nezklamou. Proto lid mel a ma sokoly rad. Nage americke sokolstvo pracuje netiistne.

Vydrguje telocvidny a dodava zdravY, pevnY a dobrY material dlenskY v gem ostatnim zvlagte nagi Texaske Jednot y . Kona dobro vgdy a vgude na prospech vgeho krajanskeho givlu. Nebylo doposud podniku narodniho, pri nemg sokolstvo americke by v prve fade nebylo pri praci osvetove, vzdelavaci a pokrokove, kde sokolstvo by schazelo. Proto dnegnim dislem zadiname volati: podejte pomocnou ruku svernu sokolstvu, a kde jsou jednoty sokolske, stafite se jejich dleny, a kde telocvidna jednota nestava, zakladejte tyto. Svoje sokolske budovy proptijdte sokolske praci a pomo g gkere pomticky pro zdar--temuopatfvi e nou jeho dinnost. Svelte svoje deti mohutnYm perutim Sokola, poglete pod ne svoje male, poClete i ty vetgi a uvidite, co Sokol z nich vypestuje, uvidite jak pomutie yam vychovati je na muge a geny cele, kteri budou chloubou a pYchou vagi i sve vlasti. V Sokolstvu chceme uskuteeniti opravdove bratrstvi, bratrstvi nejen na papire nebo ye schtizich, nYbr g i v tiivote vabec. Proto volam: At' s novYm rokem, jak to treba, nas svornost nadchne k einOm zas, at' tute g mizu z mladYch streba, co druhdy bylo v starch v nas.

S bratrskm: Na zdar!

Jos. Vytopil.

Ve steedu, dne 6. ledua 1937.

I

QUIDO MARIA VYSKO6IL:

TICHI BOUT E ROMAN ...

vEsTNIK

1,

E TAK! Ne tak!" rychle ji klidnila matka.

4N Dost tech sizi tam pro toho nehodneho!

Nyni neni easu, abychom se oddavaly biahovYm snrim. Tatinek je je gte chura y. Jemu patei2 vegkera nage joke. Teprve pak, az od jeho lone nebezpeei za2eneme, vratime se opet k syYm zaletitostem. Slib mi, ze as do to chvile odlo2ig vge, co by to oslabovalo, 2e bude srdnata, nebot' v techto zlYch hodinach je mi tee" ba tve opory Sledna Svatoriova slibila, oc byla 26,daria, ae, to bylo nad jeji sily. SnaLla se take poctive, aby dodr2ela slovo, ale byio ji2 ptedem zjevno, ge svemu rikolu nedostoji.

Venku zatim Podzimek ustoupil bile vlade zimy, je2 podinala krute a se v gi mrazivou bezohlednosti.

Hory jakoby povyrostly pod zavejerni, kde2to kraj jako by se propadl. Blede slunce, je2 rozzatovalo tento vatovanY ko2ich peirody, nernelo paleivosti ani trvani. Objevovalo se jen na nekolik hodin, aby zahy se zahalilo v glojike soumraku a zmizelo daleko za pohranienimi htebeny.

V techto chvilich, o ne2 se rovnomerne s noci den, Jindei gka nejradeji sedavala v paradnim pokoji se starYin rodinnYm zrcadlem v prueeli, aby sama se sebou vyrietovala ony rozpory, obavy a hrrizy, ktere stale gtedteji naplriovaly jeji umueene srdce.

Nyni bylo ug ji ztejmo, letni veeery peedepsaly ji clan krve a zoufala si pri pomy gleni, co se .s ni stane, ag jeji poklesek prolomi trYzeri jejiho "Bude nejlepe, skonei-li se vge razem," n mlouvala si bezutegene.

A myglenka na sebevra2du stale easteji se stavala peedmetem jejich rivah. Vedela dobee, kde pan '8ebestio.n ma ukrytY svrij revolver stare soustavy a snad nikdy nepou2itY, ktery braval obyeejne s sebou na cestu do hor.

Jedenkrate dokonce i vyriala jej ji2 z pouzdra a pohravala si s nim. Vedela, 2e je nabit.

Na okam2ik nasadila si zbrari k spankrim. Citila chlad kratke hlavne, jak zmrazuje jeji horeenou krev.

Jen stisknout kohoutek a mohl bYti konec.

Jen stisknouti!

Ale piece k tomu nebylo odvahy. Ve chvili, kdy se chtela rozioueiti se 2ivotem, pochopovala, '2e tento opovrho yanY, mueivY a gkodolibY divot je piece jen krasnY, a 2e stoji v2dy za to, aby byl Et, dokud nam nevzal v gechny nadej e.

A Jindtigce i v techto zoufalYch okamEcich dosud zatila tteba mala, ale piece jen viditelna — moinost navratu Robertova a s nim upraveni pornerri dle starch slibri, danych v gt'astnYch hodinach.

Jen peeekati tyto dny . . . jen nebYti sklan bouti, ktera nadchazela.

To bylo nej yroucnej gi peani sleeny Svatorioye. Lee ka2clY novY den ptesvedeoval ji, 2e nebude =trio zakrYti neblahY poklesek.

Dosud ani pani Andela nemela o nem potuchy. Zabrana zcela nemoci sveho chote, je2 se stale komplikovala a den ode dne hortila, nemela pani Svatoriova dasu ani oei pro nic jineho.

Lekat dochazel nyni i ttikrate denne k nemocnemu.

— ' Jen tak, abych si s vami trochu poklepal," jak tikal po gtmistrovi, s nim2 po leta v dobrem peatelstvi, v pravde v gak proto, aby byl na svem miste, ptikvapila-li by obavana katastrofa.

Take ostatni stati ptatele se nejednou dostavili k luzku nemocneho soudruha.

"Schazite nam do taroku," vykladal bodge stryc 8eda. "Ten kancelista Paroubek, co vas zatim zaskodil, aby Matice o nic nepei gla, hraje jako by mel karty teprve etrnact dni v ruce.

Je u2 nejvy gg i eas, abyste nechal toho lenogeni a pffAel. mezi nas."

"Wak pfljdu fi g co nevidet," sliboval po'St-

mistr, tee). 8edovou jak naleti rozveselcn.

Ale neptigel u2 nikdy.

Prave v hodinach, kdy se nemocnernu uleheilo, pribIail se konec.

Pan Svatori skonal zcela bez bolesti.

"Je mi tak volne," pronesl put hodiny peed smrti. "Minim, '2e budu zahy ripine zdrav!"

"Jiste budeg," ujigt'ovala ho pani Andela, prodlevajici nepeetrtite u jeho Halm.

"Potom si vge nahradime," sliboval ji. "Tve probdene noci, tva stradani."

"Ach, nestoji to ani za tee," odmitala pochvalu jiste zaslou2enou.

"Jsi tak hodna . . . tak milovani hodna. I kdybych umeel, stYskalo by se mi po tobe."

NemocnY pronesl posledni slova temet geptern.

"Chce se mi trochu spat Bude se mi jiste o tobe zdat," pronesl je gte a ptiveel Potom ua jen j edenkrate vzdychl: "Ma. Andelko!" a slabounce stiskl ruku sve dhoti.

To byl konec. HocinY dobreho, poctiveho eloveka.

Pani Svatoriova teprve po chvili zpozorovala, 2e se hodiny zastavily — znameni to ptitomnosti cheruba smrti.

Zdegene schYlila se rychle k srdci mrtveho.

Nebilo ji2.

"Sebiku! Sebiku!" zavolala zoufale, "co g mne u2 neslygit?!"

Ale nikdo se ji neozval v odpoved'.

Tu teprve si pani Svatoriova, uvedomila katastrofu. Vybehla a vzboutila drim.

"Kde jste kdo? Pan je mrtev!"

Jeji volani se rozlehalo prazdnYm domem.

"Kde jste kdo?"

Nikdo se v gak neozYval.

"Jindtigko, Katyno, kde jste?"

Lee slu2ka Katyna ode'Sla nepochybne ke kupci a Jindti gka .?

Pani Svatoriova marne patrala i po ni. Krajne rozrugena, probehla vgechny pokoje, chodby i zahradu.

"Jindeigko! Jindeigko!"

Ani nyni se vgak nikdo neozYval.

Jata neblahYm tu genim, pani Andela vela i na priclu, jeji oteveene dvefe zlakaly jeji pozornost.

"Jindeigko, jsi tu?" zavolala.

A tu opravdu v odpoved' se ji ozval — sten.

Pani pogtmistrova rychle zamitila v temnY okut, odkud se bolestnY ten vzlyk vznesl.

Tapajic ve tme, ktera zde panovala, dotekla se koneene 2iveho tela, svijejiciho se v bolestech.

"Kriste Jai gi, co je s tebou?" zageptala.

"Maminko maminko . me det'atko .. teZce vzdechla Tindti gka, nade2 v mdlobach klesla sve matce do naruce. Ale i o pani Svatoriovou se v to dvojnasob hrozne chvili zlYch zkouSek pokougely mrakoty .. .

XIX.

Kdy2 JindiTAka otevtela oci, nachazela se ye svem pokoji a vS'e ntrapne a svrchovane bolestne, co prave pro2ila a vytrpela, ptipadalo ji pouze mueivYm snem.

Alespori v prvem okamIiku. Lee soueasne probuzena bolest, menici krev v jejich 2ilach v rortavenY kov, a2 piin g brzy peipomnela ji, 2e neglo o pouhY sen, nYlar2 o zlou skuteenost.

Jindeigka sama nevedela, jak se v ge ptihodilo. Ale namahajic se piing mnoho onoho, pro celY jejich rod tak osudneho dne, z hanby strachu skryla se na pride, kdy se nepeedvidane peihlasily drisledky.

Ve sve nevyslovne rizkosti chtela se pornodliti, ale nedovedla si vzpomenouti ani jedine modlitby. Zoufala, bila hlavou o tram, aby posilila svou pamet.

Bez rispechu vgak!

Ve chvili nejvyggiho zoufalstvi zaslechla nahie sve jmeno.

"Jindeigko! Jindtigko!"

Prisobilo to na ni jako div, jako zazrak. Od okraje muk volal ji tento sladkY rnatein hlas, jimt, naraz zapla geny, ztracely se zle peizraky kolem ubohe a jejich mueidla ztratila prisobnosti.

"Jindei'Sko! Jindeigko!"

Volani, jet' se opakovalo, dodalo sleene Svatotiove sily, alespon na tolik, to mania odpovedeti stenem.

Strana 9.

Zahledla pa,k jegte mateinu postavu, patrnou i ye tme onou tajemnou zati, kterou svetelkuje mateino srdce, a ucitila jeji chladivou ruku na svem eele.

Ale to byly take posledni dojmy, jimit poutana byla k tivotu.

Jen zvolna si peipamatovavala vge.

V pokoji, v nem2 odpoeivala, vladlo smirne ticho. Lampa, stojici na stole, byla site roz2ehnuta, ale •svetlo jeji ztlumeno stinitkem.

I drim ponoten byl v mlaeni.

"Co je s tatinkem?" blesklo Jindtigce hlavou a novY zachvat studu ji zatopil.

"Co ji asi kekne, as se v ge dozvi?"

Nebala se vYditek, jsouc peesvedeena, ae jeji otec se ji nedotkne ktivYin slovem, ale vedela tea, jak bude trpeti touto pohanou celeho rodu.

Jindfigce proud horke , krve vproudil do skrane. Veru, radeji by byla zemeela, ne2 aby takto ponaila sveho otce, jeho z cele due milovala.

Podivno,ze v teto vyhrocene chvili myslila spige na sveho otce. ne2li na matku.

Nebyl to vgak nedostatek lasky nebo ucty, kterY to podmirioval, nybr2 proste neobmezena davera 2eny k 2ene, v jich2 2ilach kolovala 0.2 krev a nadeje ve vzajemne porozumeni i v techto choulostivYch vecech.

"Lee, kde me gka matka?" sama sebe se ptala a jako v odpoved' k tomuto dotazu se na chodbe ozvaly kroky.

Pani Svatoriova peichazela.

Jincleig ka znala dobte jeji krok a byla by nejradeji vyskoeila z lilZka a spechala sve matce vstkic. Ale pro bolesti v 2ivote se nemohla ani hnouti.

Pani pogtmistrova opatrne otevtela dvele a po §piekach vstoupila do pokoje.

Domnivala se asi, ge dcera jeji spi. Tichounce dogla az k lampe, aby opravila slabe doutnajici knot, kdy se tu JindriAa nesmele ozvala: "Maminko!"

Skokem se pani Svatoriova ocitla u Mita sve dcery.

"CoZ ty nespiV" divila se.

"Nemohu. Je mi tak hrozne . . . A co tatinek?"

Pani Andela se dala do plade.

"Co2 snad — ?"

Jindeigka se neodvalila domluviti.

"Ano!" vzdychla tace jeji matka.

"Mrtev?!"

"Mrtev!"

"A kdy?"

"Peed dvema hodinami!"

Jindeigka se yydesila.

"Tedy prave — ?"

A dala se do usedaveho place.

Jeji matka se ani nepokou gela, aby ji uklidnila. Vedela, 2e tento bol nelze zkonej giti tadnYm slovem. Byl z tech, ktere pouze easem dovedou pfeboleti, ac nikdy nedoboli •Upine. 0statne i ona mela oel pine slz a srdce pfepineno mukami.

"A ja ani pri jeho smrti nebyla . . . ", hotekovala Jindeigka.

"Snad je to tak lepe," vysvetlovala pani Svatonova. " tige peisvecleila ji dcera.

"Snad Dlouho . . . velmi dlouho zristaly obe ieny pohromade. Teprve potom se star gi z obou vratila do pokoje k mrtvemu, aby schystala, deho bylo pottebi.

V chodbe se tisriilo nekolik zvedavcri a peatel. Pithli, aby vyslovili soustrast vdove. Odpovidala na ni pouze stiskem ruky. Dekovati slovy nebylo v ni odvahy. Piing mnoho tadal od ni den a take not dekala na ni s novYmi Kde mela v g ak pani Andela vziti k tomu sil?

"Bud'te silna v hodin y zkougky ! " vybizel ji lekaf, kterY prg el, aby ohledal mrtvolu. "Meljiste klidnou smrt," dodal.

"A co sleena?" otazal se jegte.

"RozruS'il ji tak skon otcav, ae jsem ji donutila, aby si ulehla," lhala vdova.

"Nemel bych ji navStiviti?"

"Minim, Ze ji2 spi . . . Bude-li tfeba, zavolame vas," spe gne vymlouvala pani Svatoriova lekari jeho nmysl.

Odek!). telly, neprohlednuv Jindiltky.

(Pokrgovani.)

Strana 10.

DtTSKA BESIDKA CESKA kEt. Reel krasna, blahozvuana., jiz se pySni ka'ZdY tech! draha tvoje . slova pejf co veterkri tichY dech.

Blaze mne, ze v teto fedi mohu s hrdYm pohledem slova draha promluviti: "I take ja OeSka jsem."

Doh. Tluchafova.

Mile maminky, mill tatinkove a mile deti!

Timto Cislem naSeho spolkoveho organu zavadime stalou rubriku pro male dtenafe pod ohlavenim: "Detska. Besidka". A obracime se na Vas se snainou prosbcu, byste nam ve svem vlastnim zajmu upfimne povedeli, co byste v D. B. chteli mit, co v bYvale Besidce jste postradali aneb se Vam nelibilo, abychom se mohli zafiditi podle Va.Sich prani, aby D. B. Vas *pine uspokojovala a byla Vam vSem milou &thou. Vidyt' od toho tg . jsme, abychom meli za sebou etena.fe, kteri si Besidka chvali a v ni nejen deti same nachazeji, co je zajima, nYbr2 v niz i rodide shledavaji zd.ravy zdroj pobaveni i poudeni sve drobotiny. Pitapokladame toti , ze take Vy, maminky a tatinkove, do D. B. nahlaite, i musi nam na torn zale2eti, abyste take Vy byli spokojeni a projevili svrij souhlas s naSi uptimnou snahou VaSim miladkrim a tud taka. Vam. Prosime, piste jen a my Vam vyjdeme vstric a za kaalY Va navrh. pekne podekujeme budeme hledet jej, nalette uplatniti.

Velice radi budeme, kdy2 mall dtenafi budou pilne obdelavati svoje "Pokosne pellCko", ktere pro ne v D. B. umistime, v rel num i s Ym kamaradrim a kamaradkam buthm padavati ukazky s Ych vtipnYch rozoumkt a spisovatelskeho umeni. Nezapominejte v'Sak psati ditelne a vZ"dy jen po jedne strane pa piru.

Chyb se vibes nebojte, my je ochotn6 opraviMe. Upozorriujeme maminky a tatinky na "desky slabikal", kterY poeiname znovu otiskovati.

Naskyta se tu dobra pfileNtost pro deti I dorristajici chasu, podchytit a snadno se nauCit deSky dist.

Tedy jeSte jednou, piSte nam brzy! 'Mime Se na Vase zpravy a dekujeme predem!

Upfimne Vas vSechny zdravi Redakce.

g

g

g

y

Ve stredu, dne 6. ledna 1937.

VESTN1K

y

Bitva kri Bohumil Schweigstill.

DE se vzali, tu se vzali — na na si se obK jevil tri kralove. NepfnAli site od vYchodu ani od zapadu, ale vyrazili spoleenou cestou z chalupy od BartoSii. KrL,',O-,vskY prrivod nechali doma a provazel je jenom hoof klukri, ktell si zvedave prohli2eli jejich kralovske roucha. A byla to roucha take jen prosta. Bile ko le pies kalhoty, na hlavach papirove koruny, a misto zlate kaditelnice rozkraply hrnek, z neho2 se valil laelavY dym, ktery vonel vAim mcdnYm, jenom ne drah3" m kadidleni.

Ale to tfem kralrim nevadilo, protole ne‘Sli do Betlema. Chodili "po statcich i po chainlupach", a proto je take nevedla betlemska hvezda, nebot' vSechna staveni znali jako sve boty a nemeli strachu, ze by na SVe, pouti bez hvezdy zabloudili a nedoSli k ciii.

Abych vSak nelhal, musim am i Ici, ze hvezdu pfece meli. Nesl ji vpfedu kral Melichar

y

g

T

y

na tenke holi, ale nebyla nijak zakiva, jenom se trochu leskla, protcAe byla ze staniolu. Zato kral Baltazar byl jate eernefAi nez jeho jmenovec, kterY sel kdysi k det'atku do Betlema.

U dveri chalup se zastavili a vSude hezky zazpivali: My tri kralove jdeme k yam, Stesti, zdravi "vinSujem" vam.

A kral Baltazar, ten derny vzadu, kterY vystrkoval bradu, vSude pak povidal zveclavYm posluchadrim, 2e "slunce je toho pfidina, jeho tvat je tak opalena."

Ale nebyla to pravda. Slunce za jeho opaleni opravdu vribec nemohlo, ale byly to saze, • ano, saze, ktere z bileho Franty udelaly mouienina.

Vy mu to jiste povidat nebudete, ze jsem' prozradil jeho kralovske inkognito, neboli cestovani na zaptenou, jak to kralpve delavaji.

— Kdy2 jsem am prozradil, kde byl ten Cerny vzadu, tak am take povim, kdo byli ti druzi.

Krale Melichara delal Tonda Vocesek, a krale KaSpara zastupoval MatYsek Koladek.

Kral Baltazar sly el na jrneno Franta Chlupadek. — Tak, ted' je uz znate v'Sechny. Byli to dolati chlapci, ale kde byla nejaka Certovina, tam byli valycky, jako tfi bratfi.

Na tii krale se tedy zrovna nehodili, proto2e to byli lide svati a tihle kluci byli jako tri draci. Proto to s nimi dopadlo .Spatne i na tale spoleene pouti.

Houf klukt, kterY za nimi tahl, nebyl tfem naSim kralrim nijak po chuti, zvlaSte kdy't se jim kind lepili stale az na paty a tahali je za kralovske roucha. kralove se site Cilouho pfemahali, aby si e sve dristojnosti nezadali, ale konedne meli toho kfiklaveho prtivodu vice ne2 dost — a strhla se na na si velka bitva. Wilde bylo snehu az po kolena, byl mekkY ., a koule se z neho delaly snadno a rychle a dokonce tak velke, ze byly jako do kanonu.

NO, se kdo nadal, u2 litaly s obou stran snehove pumy a granaty podle vSech valednYch pravidel a fadri. A to se vi, ze naS1 tii kralove brzy vitezili, proto2e v tom zapoleni vyznali se lope nez v ichni druzi. Jen Skoda, v bitve nepfestali, kdy't men viterstvi jiste a dela na sve strane.

Tenkrat ten Cerny vzadu byl docela vpfedu a kralovskYm hlasem zvolal: "Za nimi, kluci"! — A tfi kralove u2 se hnali za bojovniky protivne strany.

Baltazar ztratil pri prudkem ritoku i svou kralovskou korunu, kterou hned popadl Vofi ek a delal z ni' cary. Ale kral nedbal takoe nehody, a uz zase litaly koule rovne i krie. Prohravajici strana v ak se vYhodne kryla za kmeny starch lip pied statkem souseda Hroudy.

A to bylo zkazou a pohromou naSich tti Snad meld tenkrat zvlaSt' kfive koule, nebo mifili S'patne, a tak se stalo, ze najednou e statku zafineelo okno, a d e tabulky se sypaly na zem jako A to vlastne rozhodlo a skondilo celou tu pamatnou bitvu protole valednici obou taborri se hned hnali na v echny strany, jako kdy2 stfeli do vrabcri. — Jeden sem a drohY tam, ale tfi kralove daleko neutekli.

Byl velky vYslech a kralove lhali nekralovsky.

Nikdo z nich nechtel na sobe nechat pf!hanu, za byl tak patnYm strelcem a svadel zasluhu a druheho, aby z to pohromy na§el s poS"rarnocenYm Velem. KaSpar to svadel na Melichara, Melichar na Baltazara, Baltazar zase na KaSpara, a tak to Slo hezky dokoleeka. A protO.e nemohlo bYt zji'Steno s naprostou urditosti, kdo z nich mel ty kfive koule, musili panu Hroudovi tabulky zaplatit ze spoleene kralovske pokladnieky a jeSte dostali doma nadavkem na zadedky. Tuhle vYplatu dostal vsak kaZdY zvlaa,', a nijak se o ni nedelil s kralovskYmi kamarady.

y

y

g

y

y

g

y y

g

g

y

y

g

g

Olovek ji denne asi tficetinu toho, co jeho telo vazi, tudiZ za rok sni dvanactkrat vic, dini jeho vaha.

SLABIKAft. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 ft

1.1 U ui O O u O 1® U 1 o o a a' o a 1 a u o a e e a e o 6' u i e ma me mi mo mu ma me mi ma mu mo ml mama, mime, mime! umi mime mamu memo ma! mu m mi me Ina mE ma :mi me mo mama mama! la 1 lo lu le li li le ma la mo lo me le lu .ame mele ma mili ma Ala! mime . male tile li 1 li le lo lu la mi li me le lo lila liii mile male mama lila vi ve vo va vu vi vi male leve levy mili mama voli. vime milo. vita milo. main uvila. veil, ale milo uvili. inavae viii leva v 4i mivi voles vime miva milo. s ,si se.- su so si si se sele siva so ya vosa asi sit must vi.si maso se soli. misa u vita. mime same maso. vosa nisi sama. seli sami u lesa. sele malo sill. mime misu soli. so ya lovi u lesa. maso u masa. my y my mi sy si vy vi ly

u •

milt' malST levy lysy vosy sovy misy lesy vily mama myla misy a vily. mime male lesy. myly a

umyly. vily a uvily. vosa u vosy. soya u sovy. vy v vy vi ly sy my lily lesy myly lysST vily sivST 2ivot je pohadka.

Hans Christian Andersen.

y e stiedu, dne 6. ledna. 1937.

OSITTA 1111adi - vpfed.

ALADt Cloy& je pry dnes v jakesi slepe uliace a svadi se to na §patnY valei talent generaci starMch. Inu, at' je to tak nebo ne — mnohY pravi, to se dnes lidem vede v celku hid net dtiv. Ale je take trochu tie ti dnetni lide jsou o neco naroaneysi, choulostivejS. 1 a pohodlnejti net jejich pradodove a dedove — ona nam to doba a jeji pokrok ptinateji samy sebou. Zhasne nam na chvili elektricke svetlo a my se dovedeme rozhorlit, at se tomu sami divime. Vyhasne nam v kamnech, protote jsme zapomneli yeas ptilotit — ale my se motna rozhnevame a hubujeme na neboha kamna, na chudaka kominika a na tpatne uhli. Zamrzne nam v zime vodovod, my jsme ihned ochotni nakikat nad telesnou praci, musime-li jit nekolikrat s konvi k pumper Shan a naval prate nas znervosriuje a ubira nam chut' do tivota.

Vy nate dobre panimamy ze zapadlYch farem, ktere jste se nebaly odchovat tadky deti, vas bychom si ptali slytet mezi temi nakky!

Vy byste nam mely nee° vypravovat ze sveho o tech tedYch klopothYch dnech na polich s dvema ei demi veene nespokojenymi batolaty na mezi, o tech starostech a balestech a obavach, jak bude dal, o tech neseetnYch a rychle ptibYvajicich vraskach a mozolech.

Probilh, kde to jsme? Proe jen ty nate rnlade tolik u2 napted stratime, misto abychom je povzbudili a ueili nebat se ptekatek, ktere jsou nutny, aby elovek sill, otu2oval se. Prot dnes, prosim, skoro katcly starti Ma y& vyklada mladYm, aby se nedivali na s yrij budouci 2iyot nijak ptilit radostne a rritove, a aby u2 ted', hned, slevili se s yYch idealri? Cot si nevzpominame na svrij vstup do tivota, jak podobne teei od natich \racial. zamrzely? Mlady &ova nechce videt cestu jen smutne studenou a tetko schridnou. To neni znamka dobrYch vychovatelskYch nazorti, botime-li tivatni nadteni jette &lye, net se zrodilo a rozvinulo. Vadyt' piece tivotni vira a nadeje jsou nutnou podminkou fispetneho boje a nemaji se rodit jen tam, kde jsou pro ne motnosti a podminky; t. j. hmotnY a dutevni blahobyt aspori dostatek. Idealismus a ureity tivotni optimismus vyrrista piece v kahlem zdravem, norrnalnim eloveku, v to nejchudti chaloupce jako v palaci, v dobe klidne a spokojene i v dobach kritickYch a tetkYch. Nema bYt teto tivotodarne viry prave v dobach zlYch nejvic?

Prod si stale at do otupeni opakovat, to je te2,ko, to o2 nemrite byt hilt—v2dyt' na g ptedkove za roboty protivali doby mnohem horti a nenatlkali! Prod 'term strait pied jejim poslanim, kdy je vypinilo tolik milionfi ten pied ni — a za jakYch tetleYch padminek to (Hive bylo!

Kam speje filosofie tivota? Cat se dnes rodi jini bide net' dtive? Lide, kterYm stadi do tivota jen jejich telesna, schranka a jejicht evangeliem se stava smutnY, ptestfizlivelY tivotni mizor vyzralYch rozumri, resignujici tivotni moralka dospelYch, zahotkle 'tivotni osudy (Act a matek, slabotska vira v nemennY osud, ureeny pomery a prosttedim, do neho2 to divot postavil? Prod dnes ye dvacatem stoleti, stavime natim mladYm tak yytrvale hmotu pied ducha, pros jsme ptipraveni mat hril nad lidskYm osudem, koneicim hmotnYm neftspechem? Proe pfehlitime a dokonce i ritrpne se usmivame nad nejcennejtim a nejdrattim darem mladi — nad idealem, nad onou virou v krasno, v lasku, v pravdiv' a yelikY, nevtedni tivot? tivotni boj dnetnich "mladYeh" neni tak zvlattni a jinY net v minulYch dobach. Ten byl dtiv tea, ale prosttedky, zbrane byly jine.

Ten boj bude i po nas a °pet se zbrane zmeni.

Strana, 11,

VESTNIK Je to boj vgcch dob a generaci: boj o viru v hvot, posveceil3", pravdivcu praci a laskou. Zbrani v dm:Sul jeho' epode je vytrvalost a hou2evnatost, sila proti slabostvi. Vic 'tivotni skromnosti net kdy jindy. Vitezi .schopny jedinec, kterY se neda ukolebat resignujicimi hesly generaci a lednotlival, kteti se ohliteji znet; pilny a trpelivY hledajici, ktery ,vychazi z dnetka, pracuje prosttedky dnetka a snati se vyt-votit lepti a vhodnejti pracovni prosttedky a motncsti pro generate zittejti. Vitezi ten, --kdo nepldee, ale spolkne slzy; vitezi ten, kdo yeti v onu pravdu a poctivost, kterou si sam vytvoti.

F. M. VYbornY.

nikdo "neptedela". Jenom tehdy, nebudeme-li chtit. Deti jsou obrazem rodieti. Proto se sna gme vtichni, aby nas` obraz byl, pckud motno, dokonalY. Starejme se vtichni spoleene odstrariovati ytechno, co rutiy e zasahuje do vychovy deti, at' je to v rodine, na ulici, v telocviene, v divadle a vtude, kam deti maji ptistup.

Usilujme vtichni o novella eloveka, eloveka s osvicenYm rozumem a citicim srdcem.

"Tam svet se hne, kam sila se napte!"

1 Dili cove gkoly o lepgi vS chovu mladde.

TAZKA, zda film zabije literaturu, neni nikterak nova. Vyskytla se hned pti prvnich fispetich kinematografie soudasne s otazkou, zda film vym'ti divadlo. Na onu i tuto otazku je velmi nebezpeene davat jednoduche odpovedi. Kdy2 byl vynalezen knihtisk, stala architektura pied smrti. A piece umeni stavitelske tije dosud, ovaem neni tak popularni ani tak destne jako pied Guttenbergem. Fotografie se pcivatovala za naprosteho neptitele malitstvi. Tyto dva obory vYtvarnictvi si nikdo nedovedl ptedstaviti tit vedle sebe. A piece malitstvi nezahynulo a fotografie se vyviji. To je proto, to lidstvo je tak duchovne slotite a tak nenasytne, ze pottebuje nejrriznejtich zprisobri vyjadtovacich a sdelovacich a nespokoji se nikdy, aby jen jeden material zastupoval vtechny funkce. Lidstvo nikdy nebude mit dost rriznYch druht umeni.

Jina otazka je, jak pfisobi fotografie na majak film na literaturu. Dobrodrutna literatura ptedevtim ma dnes silnou konkurenci ye filmu, jen dava divakovi silnejti a bezprosttednejti sensace. Ale konkuruje ji i jinak.

Spisovatele, kteti by byli v minulem stoleti psali i dobrodrutne romany, pisi dnes libreta k dobrodrutnYm filmrim. Film tedy bere romanopisectvi lidi. Zbavuje ho nejen dtenatri, ale i Mire& V nedavnem interviewu jednoho francouzskeho kritika s americk'm spisovatelem Theodorem Dreiserem projevil tento obavu, aby film nepotkodil velmi zavatne literaturu. Dreiser iekl: "Film oslabil ptedevtim formu pisemnictvi ye *SpojenYch statech. Mam pocit, to kino vytvoti umeleckY obor, kterY jednou nahradi literaturu. V dobe rozkvetu literatury se prodalo ye Spoj. Statech i dye ste tisic Ospetne knihy. Dnes je fispechem romanopisce, koupi-li si jeho knihu '7.000 etenatri.

Zatim vtak kino 'aka k sobe katdY tYden '70 miaow). Ameridant. Za etrnact dni vidi film vice lidi, net kolik jich pteete knihu za mnoho let."

Dreiser dodava: "Kino neodradi vtak ty spisovatele, kteti jsou rozhodnuti vyjadtovat se literarni formou. Bylo obdobi, kdy svet mel velmi malo spisovatelt. Literati se paean nano.. kit as do to chvile, kdy v Anglii stvotil Richardson svilj prvni romanitckY a tspetnY roman. Pak se stab roman a povidka jedinou vyjadiovaci formou mnoha omelet. Ptitlo vtak kino. Vidime, jak se kinematografie pomalu vyviji a ptijde doba, kdy film poskytne umelci prave tak obrovske motnosti, jako skYtala literatura pied 150 roky. Novi lide se obrati proto radeji k filmu. Nemyslim, se kino zabije literaturu, ale piece jen..." Tolik Dreiser.

Umeni neposloutime, prijdeme-li na ne se statistikou. Lepe bude, tekneme-li nepokryte, to kino ptipravi literaturu o mnoho etenatti a mnoho spisovatelri. Ale bude to knize neprospetne? Zda se, te ne. Naopak, odliv lidi od literatury k popularni zabave zprisobi, ae u pisemnictvi zristanou jen nejuvedomelejti tvurci a etenati, ti, jim je tento druh umeleckeho potitku *line moan'. Deset milovnikfi a znalcti literatury bude mit vetti v'znam pro umeni a kulturu, net milion povrchnich a sensace chtiv'ch nadtencri. Film patrne zpusobi,ze za eas se zmenti vysoke procento Apatne literatury a tpatnYch dtenatri. Tito lide asi pOjdou k filmu. A bude na kinematografii, aby se jim dovedla branit, nebo aby je umela vychovat na dobre tvurce a dobre divaky.

i

AKV• je cil nave vYchovy? Naueit lidi praJ covat pro spoledne dobro, pro blaho celeho

naroda. Demckracie ptijala zakladni mytlenku ktest'anstvi, vyjadtenou slovy: Pokoj lidem dobre yule! Ona si tads, aby elovek tuto dobrcu vuli chtel vteliti v pevnY mravni tad a spravedlivY zakon. Nova kola ma tedy vychovo.ti eloveka dobre yule.

Prato jeji vYchoYne prosttedky musi se od vYchovnYch prosttedku akoly stare.

Stara akola natizovala, zakazovala a trestala. Deti vedla na kratieke tririrce z obavy, aby nechybily. Uaitel porudil a taci meli vykonati.

Byii vedeni k slepe poslutnosti. Ka2dY tlak budi protitlak. Ponevadt tato slepa poslutnost byla vynucovana tresty, rostla v detech 'east° vzdorovitost a vzpfirnost, ktera se nejeasteji projevila u chlapcu, kdy't po dokoneenem etrnactem rote veku vystcupili ze tkoly, tim, te sveho ueitele ostentativne nepozdravovali a davali mu vtelijak najevo, to ut jim nema co poroudet.

Nova tkola snati se o to, aby taxi s ueiteli si stanovili tad, jim2 se budou aci jsou Otrocka kazeri ma vystiidati kazeri uvedomela., sebekazeri. 2aci si uvedomuji stale vie a vice, ze neni matno, aby si katdY ye tkole delal, co by chtel ate neni motno, aby i ye vetejnem tivote obeanskem tomu tak nebylo. Tak jako ve tkole takovska samosprava (za nenapadneho vedeni ueitelova) se usnati na ureitYch Akolech a dohliti na to, aby kaalY zak pinil jeji usneseni, tak i obeane davaji si zakony prosttednictvim volenYch sv'ch parlamentnich zastuperi a prosttednictvim titacifi dohlaji na jejich pineni.

Nova kola vyzvedia dobrY pkiklad misto dlouhYch kazani, snati se spite pochvalou net trestem ptimeti taky k pineni s yYch povinnosti. Ueitel stava se diteti vice dobrYm ptitelem, net' kdysi obavanYm ueitelem: Ueitelstvo pki tom nezapomind na individualni rozdily deti.

Sna21 se pochopiti jejich duti, aby mohlo voliti spravne vYchovne prosttedky. Misto zo.kazu nastupuje v'straha, rada. Chybami se elovek uci. Kdo se jednou v plameni svieky nebude tam strkati °pet prstii. BiblickY ptibeh z raje jasne pravi, ze zakazem se dociluje prave opaku.

TelesnYm trestem si ueitel zavira branku sdilnosti a detske upkimnosti. Jim se dite vychovava spite k ptetvatce. Proto se snat'ime dosahnouti polepteni tresty podmine,nYml. Bylo by vtak zasadni chybou, kdybychom sv7'.7ch rozhodnuti, pted taky vysloven'ch, nedodrteli.

Uditel je si vedora, ze nemOte tadati po di-Ceti nematnosti, jet jsou nad jeho sily. Proto vychovavame charakter na maliekostech z denniho tivota deti. Jsme trpelivi, ponevadt vime, to se dite vyviji.

Stejne jako ueitele, meli by si poeinati take rodiee. Proto jsou zvani do tkol, aby se s ueiteli vzajemne dohodli na vYchove deti. Ti, kteti to mysli se tkolou poctive a opravdove, ochotne s ni spolupracuji.

VYchova je problem a problemem bude dotud, dokud se budou bide rodit. Nikdy s ni nebude lidstvo hotovo. 61ovek se stale meni a bude se menit. Netikejme o sobe, ze nas ut

Film ugkodil literatufe.

Teodor Dreiser.

V E S T N IK

Strana 12.

I

r ITV

ikAtl' ;'Arii. J. ' .Cermak Cis. 56.

CorpuS Christi, Tex. Cteni bratti,dfaestry!

Opet stolirne noveho rokii, s. nadeji, te se It-7YAM-lepe Zachova- jako rok minu Zylaae Zae l titimoeim ptani nakho br. floetniho, rok 1937 byl pro nej stedtejai ce.se tYtie‘ vybirdni poplatkal ad nekterYch naeich elenkt, • kteti jsou znanae opozdeni se svcjimi nicsiCnimi tadovymi poplatky. Bratti a sestry, jsem u Jednoty 27 let, ale takcvou , neteenost a nezajorn c s v oje tadove povinnesti jsem nevicle'l a nezkusil za celY ten das, jako roku annuleho. Motna, te nek•erY namitne, ze vina jest na Ukednicich, ale nezapominejte, te 4-5 fitednikU nenruae mnoho u tadu vykonat, kdyt Clenove, zvldate ti mladi nemaji na spolko ve pr6.ci addneho zajmu. — Tudit vas vaechny vybizim, byste se dostavili de prvni sel-aze v tomto roar, ktera se bude odbYvati druhou n edeli v mesiei lednu, o 2 hodinach odpoledne v sini Moravan jako vady.

Pi'eji vam, tea br. redaktoru i cele bratrska Jednote WastnY a veselY novV rok!

John Nemec, tajemnik.

Fokrok T xasu Cis. 1.

Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

VYroeni sclatize naSeho tadu nebyla odbYvana v prosinci pro epatne pooasi d' byla 'odlotena na nedeli 10. ledna, jak obyeejne odpoledne ye dy e hodiny. Tak, bratti a sestry, je na vas, abyste se vaichni dostavili. Br. ptedseda ma pro vas present. Tak ptijd'te a uvidime co to bude.

St'astnY a dobrY novY rok vam vaem pfeje, Ed. L. Hrueka.

Ofiletite oznameni &mum iadu DubovSr H eisio 126, S. P. J. S. T.!

Ross, Texas.

Kandy ellen a elenkyne n.e.,Seho tadu jsou zde uctive tadani; by se sUeastnili naai pravidelne sclatize - v nedeli, dne 10. ledna 1937 ve 2:00 hodiny' odpoledne, neb nam ptipada cluleaite jednakii, tYkajici se rozhodnuti, ma-li tad nas ptistaviti a rozaititi na gi sin nebo ne.

Take jine sPoikcve zaletitosti ptipadaji k vytizeni. Cleni fleetniho vYboru jsou zvlaa't' 'aadani, by se dostavili &l ye, by pfehledli factoy e knihy, by pak mohla bYti podana •zprava.

Jos. Foit, tajemnik.

Rad Woodrow Wilson Cis. 146.

Galveston, Texas.

Mill bratti a sestry!

Ptedevaim vain vaem ptejem ata'stnY Nov Rok, s pkanim; by to nak mild Jednota stale se zvet§ovala, coa jest jiste ptani nas vaech vespolek.

V nag 1/7 rbeni schazi jsme prijali br. Salvatore Portacci, manaela naai snaaive spclusestry Emilie Portacci. DetskY cdbor, sestava.jici ze 12 &end, byl tiveden do tadu, jsou to: Estelle Frank, Kalyn J. Kennedy, .Mary K. Kivich, Jack Kivich, Fred Macik, Albert MaNi.c..klo P. Portacci, Evelyn M. Portacci, Frank A. Urbanic, Josef Vitovjak, Rossa Lee Vlastelica, Josephine Vlastelica.

Ano, mili bratti a sestry, kdyt- pti u.vacleni c-7.orujete to omladinu, zarosi se vam eke, ani nepozorujete, vnittni pocit uspokojeni a radost nad buabucncsti' jest to, te nastoupi oni vase mista, at Vas to nebude, a prate -a •cbetovani VAe,'1'47 'nejSoi -iharria., a tie Vak Ve-7 tc.,v i po Vas dlbuha a diouho bude se zelenat.

S pic estupni listinou pJijali jsme br. Steve L'..nzar od tadu Cs. 149. ttecinici pro ptiati rok jsou tito bratti: Pfedseda Victor Frank, mistoptedseda Frank Urbanec,. tajemnik Josef Vitovjak, fieetni Joef VeselY, pokladni, sestra Clara Reymershoffer. a neetni vYbor: Anton Henc, Louis Macik, ses. Edna Urbancova.

Zabava pokadana 22. listopadu se vydaaila a kapela br. Will Pekate z Damon, nam pane od podlahy zahrala. Nyni jsme se rozhodli po-

radat za.bavu 17. ledna. Ka,peia Raul. R Dybaly, nam bude vyhravat. Tak vas zvenie vaechny bratry a sestry tadu Cis. 62. Rozkvet, a vgechny nairice vlrbec, ten Alvinske bratty a sestry zveme k nam; ptijd'te, p •ijedte neb ptilet'te, pobavime se vespolek. Zabava se bude ocibYvat v sale "Red Men's Hall," 2309 1/2 Mechanic, v 8 hodin veeer zaeatek.

S bratrskYni pezdravern Vam vgena, Josef VeselS7, taj Hbuston, Texas.

Ctend redakce, bratti a `sestry!` ' Zase jeden role uplynul do more yeenosti, a nastava novY, zdali lepai minuleho. , nikdo nevi. Pro nekoho vtdy je dabrY,'kdetto druhYm ptinese nekdy tal i !p alest. ProtO pteji vaem Olentim naSi. Jednoty vk to nejlepai, a hlavne zdravi, neb to druhe samo sebou nejak ptekoname, ale kdyt nevi zdravi, neni ani radosti. Zaroven dekuji jmenem tadu Poluck Houstonu Cis. 88, vaem naSim ptiznivotim, za tak hojne navaevy, a ptanim naim jest, abyste znstali naddle s nami, neb ben vas vaech nebyl by naa vYsledek takovY' jakY se ukazal konceni tohoto roku, coa jest tea zasluhou vaech vYborii, kteti neziatne a poctive pracovali. Jak br. StudnienY napsal, vYsledek byl lepai net jsme veichni oeekavali.

Ve schfizi zabavniho vYboru jsem byla zvolena .dopisovatelkou. Vim, te mame u tadu schopnejeich dopisovatelu net jsem ja, ale kdya jste mne s tim Ukolem povetili, tedy zaeinam hned s novYrn rokem. BratH a sestry, slibuji, ae budu mit jen dobro tadu na pameti, a ze bych se nekdy nesniaila zatahovat osobni zd'ati do spolkoveho aivota, to necht' si kaadY vytidi sam a nebude mezi n.ami nedorozumeni, nad jeden druhemu ztrpeovat ten aivot, vadyt' on je nekdy dosti trpkY. Oznamuji, ze nas tad potada "maekarni zabavu" a sice 17. ledna, ku ktere jste srdeone zvani. Budou rozdany tai ceny: nejhezei $5.00, nejkomietejai $2.50 a nejakaredeji $1.00. Dostavte se co nejvice v maskach. Dale na 14.

Unora ptipadne druhe vYrodi nove sine. Na tento den se delaji ptipravy, br. retiser ma vybranY krasnY kus pod nazvem "Maryk.". Jest to drama, mnozi z vas ho jiste uz videli, ale neco pekneho elovek uvidi zase rad. Dal'ai sdelim ptiate, neb nevim je,'Ste vkchny podrobnosti.

Teim se na zvetaene Cislo Vestniku, ze bude vice eteni, a zaroven bychom se nemuseli nikdo obavat, ze bude dopis mot dlouhY. Sestro Valdikove., z Dallas, ja, jsem si natodila radio na program v nemt jste meli zpivat, ale bylo na te stanici docela neco jineho, neb jste nezpivali? Myslela jsem, ze bych poznala Vas hlas i pi. Pkevratilove. Oznamte, kdybyste zase zpivali.

Zdravim ctenou redakci a vkchny Ctouci.

Anetka Svadinova.

Svaz eechoslovanii els. 92.

Fort Worth, Tex. Mili bratti a sestry!

Zas nam rok utek jako voda a novY rok 1937 se dostavil, aby vysttidal ten start' rok 1936.

Co nam asi ptinese, zdali dobre neb. zle, ale nausime ptijmout vSe co nam osud nadeli. Hned na zadatku noveho roku se ukazal bYt nemilosrdnY neb ptinesl zarmUtek do rodiny Beaano7 ye, kde po kratke nemoci zemtel nas br. Vacla y Beean, jeden z nejstarSich zakopnikti zde y e Fort Worth a tea zakladajici Glen zdejeiho taclu Svaz Cechoslovanii. ZminenY bratr zanechavd za sebou Cetnou rodinu- a- sestra BetanOva, mantelka, =jest tea upoutana na dloulaY; Mila rodino, ptijmete od nas -uptimnou- soustrast.

Dale musim vam oznamiti, jak dcpadla vYroeni schfize, ktera byla 'aetne navativena, a oznarniti yarn: nove - zvolene Utedniky::.

Za ptedsedu zvolen br. 13artek;. mistoptedsedu Jos. Batik, tajemnika Alb. 8ilhavyi, Ueetniho Rud. Koci, pokladnika Jos. Juran, prnvodeiho br.

MajetkovY vYbor • Biatek, 6icha.6ek a Matuaevich. Zaba ynt VYbor: ,- John Chaloupka, Pteslieka, Matuaevieh,- G. Koei.. a se-

Ve stkedu, dne 6. ledna 1937. stry: Chaloupkova, Mikova, Bartkova a Mary Zichaekova.

Pilaf schfize bude 10. ledna ve 2 hodiny odpoledr e, a tadam vkchny bratry a sestry, by se jiste dostavili, neb bude vyjednavano 0 nedem velmi dfileaitem, o dem musi vgichni dlenove vedet, proto tadne vYmluvy, ze nermitete, a jiste toho litovat nebudete po schtizi, ze jste se dostavili. Jest to dobro pro v gechny Cleny.

Jiz musim ptestat, neb nevim zdali bude dost mista v nag em novem Vestniku.

Br. redaktoru, cele jeho redakci a etenak stvu prejist'astny a veselY novST rok 1937!

S bratrskYm pozdravem, Alb. 8ilhavSr, taj.

OMLUVA. Industry, Texas.

Vg era, Petit se to Oka: Ja, Frank Coufal star g i, z Fayetteville, Rt. 3, Texas, jsem dotyenou osobou, ktera se toastnila schtze kostela C. M. B., konane 20. prosince 1936 v Industry, Texas, pfi nit vyvstala otazka ohledne schopnosti a pravomoci rev. Horaka k ptedsedani dotydne schaze a kdy ja jsem pronesl g kodlivou poznamku ohledne charakteru J. J. Mare g e z New Ulm, Rt. 1, Tex. Ja nyni prohlnauji a stvrzuji pied vetejnosti a elenilm uvedeneho kostela, te moje poznamky ohledne charakteru a reputace dotydneho J. J. Mareg e, jak vptedu oznadeno, nezakladaji se na pravde a te p. J. J. Mare g jest mutem dobreho charakteru a te jsem neslySel a niCehot nevim, co by bylo proti jeho dobre povesti, co destneho, mirumilovneho a zakonfi dbaleho obeana. Moje tvrzeni dotSrkajici se p. J. J. Mareg e bylo udineno v unahleni a ja lituji, te jsem ztratil rozvahu udiniv takove poznamky, Cehot lituji.

UptimnY, (Adv.) • Frank Coufal stargi.

OZNAMENi UMRTI A Dilit.TVZDANi. HlubokYin talem shrouceni, oznamujeme vkm natim ptatelum te se Nejvy ggimu talibilo k scbe povolati na geho milovaneho mantela, otce a statidka Josefa Srubate, jena zemtel nasledkem nemoci srdce a vodnateinosti, v pondeli, dne 28. prosince 1936, ye 2 hodiny odpoledne, po utrpeni 9 mesicii trvajicim, a uloten byl k vednemu odpodinku nasledujiciho dne po zadu gni mgi sv. na katolickY htbitov v Caldwell, Texas.

ZesnulY narodil se dne 2. firma 1854 ve Freng tate na Morave, a do Ameriky ptijel roku 1901 se svoji rodinou, a usadil se v okresu Fayette, kdet ptebYval 7 let, pak 3 roky bydlel v okresu Hill, odkudt se ptestehoval do Caldwell, Texas, kdet p • ebYval at do sve smrti u sveho syna Dotil se fictyhodneho stall 82 let, 10 mesict a 26 dni.

Pkejeme si podekovati touto cestou vgem, kteti nakho zveeneleho po Cas jeho trapne nemoci navgtevovali, a jeho utrpeni slovem laskavYm zmirniti se snatili. Zvla gte dekujeme vldp. Urbanovskemu za vykonani pohtebnich obtadit a slova ntechy, dale srdednY dik Patti rodinam Kubinove, Mayerove, Novaekove a Vavrcva, ktere nam pri pohtbu zesnuleho ndpomocni byli a nas bol zmirniti se snatili.

Dale vzdavame srdeenY dik br. praporedniku S. P. J. S. T., panu Frank Dugkovi za doprovcd s praporem na geho milovaneho na posledni misto odpodinku, a konedne dekujeme vaem, kteti se pohitu sudastnili a zemteleho k veenemu jeho domovu doprovodili.

Jane yam vgem dikem zavazani a prosime Boha, by se warn za yak dobrotu odplatil.

Anna 8rubat, mantelka; Josef a Jan 8rubat, synove; Marie Dukk, dcera; Josef V.' Dudek, zet'; Anna a Marie, snachy; 20 vnukil (pd) a vnuCek, truchlici pozfistali.

Na StedrY den zemtel v New Yorku znamY a zaslouailY spolkovY a narodni pracovnik, mistoptedseda bratrske organisace C. S. A. pro New York a dlouholetY starosta Zupy VYchodni A. 0. S. — br. Josef Modr, doaiv se 64 rokfi. Pro svoji milou a srdednou povahu, prime a poctiy e jednani, netistnou praci na lise narodni, byl zesnuly br. Modr v geobecne obliben a vat.en.

VESTNIK

Ve stredu, dne 6. ledna 1937.

a.

Rid- Bedfich Smetana cis.

Bryan, Texas.

Br a tri a sestry!

Tiinto yam, ozuamuji vYsledek voleb Ufedniku na rok 1937: Ptedseda Jan J. Bravenec, mistoptedseda Anton Kudr, tajemnik Jan Homola, Udetni Stepan Regmund, poklachlik George T. Blatek.

Ireetni vYbor: S. C. Voiton, Josef Horriak, Johnie C. Regmund. ikadovSr lekaf a ostatni vybory budou ustanoveny v lednove schrisi, ktera se bude odbYvati tketi nedeli v lednu odpolecine o jedne hodine. Za pfidinou, ze sin je prorentovana na druhou nedeli, tedy sense bude tfeti nedeli.

Dale v minule vYroani schazi bylo ustanoveno, abychom v pfi gti schtizi meli spolednY obed, ale to ntedleha, nastolovani novYch tfednika, zaudovani jich do jejich povinnosti, dale, mnoho Clem si plati v lednove schazi na celY rok, cot vezme tet dosti easu, a pak, to v lednu jest podasi nejiste, tedy stati Utednici se rozhodli, aby ten abed se tuto schazi nepokadal, a odlotil se at dale na jaro, kdy bude podasi aspori teple, kdyt by nahodou prSelo. Doufam, ae spolusestry budou spokojene, to v padu nepohody, nebudou museti rozmygleti se co delati.

Stati tfednici jsou povinni v knihach pracovati, at do pkedani jich svojim nastupctin, tak aby salute nebyla zdrtovana.

Takove volby u fadu jsme jit nemeli fadu rokt, a doufam, ie ta zmena butte ku prospechu fadu. Vgichni atednici at na toho emarala tajemnika, jsou nave sily, mlade , generate, a doufam, ae dlenove neplatici budou vice dbati svojich povinnosti, aspori zprvu, a motna, jak navyknou na, potadne placeni, tak se i jim samYm to bude libiti, a budou se hledeti savdediti novYm fitednikam tadnYm placenim. Oni byli jit tak navykli na ty jedny akedniky, to kdyt dostali upominku, tekli — oh to je od Nemec — a brzo se zapomnelo.

Br. Josef Horriak, na g delegat do minuleho sjezdu, y e schtzi nam pravil, to vtecky tidy dostanou nove knihy od Hl. T.Itadovny na jednotne vedeni, a kde bude Hlay . tfadovna videti, jak si kter' glen s placenim stoji, a tak bude vetg i plisnost na dodrtovani svojich povinnosti na dleny. Protot hled'me katclY uhajiti svaj rekord distY. tlenove, kteii z to lorisite prosperity nedostali tadnY dil, a jsou s pozadu s placenim, tak jsou t'adani, aby si obstarali piljeku na svaj certifikat na kryti poplatka, cot Vam vyfidim, jen mne doneste Vase certifikaty.

Pi itomne mame mokro, sotva zeme trochu oschne, aby se dalo v poll delati, zase kapne, a opet to na pfi gti tYden stadi, net to trochu vyschne.

S pfanim mnoho zdaru v tomto rode, jsem s pozdravem, Jan Homola, tajemnik. ii•id Ennis, 'tis. 25. v Ennis, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Prvne co zadnu praci novY rok, by k nam zachoval a dal nam to, co sami si pfejeme. To pfeji vgernu elenstvu na g i velke Jednoty S. P. J. S. T. Musim prozraditi, jak' jsme men krasnY program v Narodni sini, zaroven stromek s nadilkou. Den jgrne ustanovili na 27. prosince, ale v noci tak naprgelo, to nemohli jsme to ten den odbYvati, ale v nedeli se krasne vyjasnilo, ie bylo jak na jate, tak jsme ustanovili aterY dne 29. prosince. V pondeli bylo krasne, ale v iitery jit zase rano pr g elo, ale odpoledne se to trochu potrhalo, tak jsme se rozhodli, to to jit odbudem at' pr gi nebo ne. Aekoliv bylo hodne zamradeno, lidu se se glo hodne a ja myslim, to toho tadnY nelituje, neb me fekl jeden statede.3 . kterY je jit 70 rokd start', to neco tak krisneho nikdy- nevidel a nesly gel. Program nebudu popisovat, nebot' byl hodne dlouhy, ale za to krasny. Nag mladY pfedseda na geho kroutku Sboru Mladete ptivital obecenstvo a vysvetlil, za jakYm freelem kroutek byl zaloten a vybizel mladet, by vgichni se toho kroutku a zaroven podekoval panu a pani Ra.dovYm za praci, kterou k tomu obetovali, nebot' takova,

prate se nezaplati penesi, nebot' to je abet'.

Zaroveri pfijmete za vati praci pekne podekovani a dalgi nagi praci zdar! Tobe, mlady pHtell Joe Kudrno ml. za 'r ya povzbuzujici slova dekuji a pokraeujte, by se jednou feklo, te se i v Narodni sini deco dokate. Pak ptivitala male, Milug ka Vrlova obecenstvo peknymi slovy a zaroven se ji dostalo boufliveho potlesku.

Potom zapeli pisefi "Prod bychom se netegili".

Prvni eislo 'g est velkYch devdat basne, druhe sedm basni pfednesli mall ho gi a deveata.

"Rozmazlena panenka" pfednesly dve male, deveata a jeden hoch. Pak nasledoval vYstup "Hospodinky" se zpevem, pfedneslo osm velk'ch deveat. Pak nasledovaly basne dorostlYch hocha, pfednesli osm basni. Na to nisledovala vamodni hra "Otyti roeni doby", tuto sehralo osm deveat velkYch a dve male, deveata. Bylo to velice krasne sehrano. Jest to hra se zpevem, ktera se krasne vyjima. Program ukonden spolednYm "zpevem "Kdo domov maj?" a pak nastala nadilka. Je„ myslim, te dostal kaidy neja10 ten darek, a pak nastal tanec.

Jegte jednou dekuji br. Radovi a pani Radoy e za tak velikou praci, kterou tomu programu venovali.

Zaroveri vybizim Clenstvo fidu Ennis by ti, kteti si chti zaplatit na rok ku pfedu, by tak udinili v lednove schazi. Zaroveri ti, ktefi jsou se syYm placenim pozadu, by se vyrovnali, nebot' zaeina novY rok, tak hled'te svoje povinnosti zapraviti, je to katdeho jeho povinnost.

Katdy, kdo chce.bYti Clenem, musi katidY mesic platit, nebot' tadneho tad vydrtovati nebude. Ti, kteti maji pajeky, by aroky take vyrovnali. S pozdravem jsem, John Hrabina. kid Fort Worth Cis. 154.

Fort Worth, Texas.

Mili bratti a sestry!

Pfedne v gem dtenatam i redakci pfeji gt'astnY a veselY navy rok a hodne zdravi, neb jak to neni, tak schazi v ge. Tet /las ta nemoc navgtivila, ale doufam, to to bude lepgi.

Druhou nedeli 10. ledna ye 3 hodiny odpoledne /name fadovou schazi, proto se vgichni dostavte.

Prave sly gim smutaiou zpravu, ze zemtel .pan Vaclav Sedan. Byl to milt' stafidek a katdY ho mel rad, pro jeho milou povahu. Dokud byl zdrav, byl dobrYm pracovnikem spolkovYm i sokalskYm a pomahal v gude. test buditi jeho pamatce. Je to kruta ram, pro pozastale, ale je to jit na g osud vgech, dnes jsme zde a zitra nevime co nes deka. Pani Beeanovo, je ten dlouhY eas upoutana na tote, proto ji peeji brzkeho uzdraveni a pfijmete moji uptimnou soustrast.

Se srdeenYm pozdravem, Anna Milan.

DO SEATON A OKOLi !

"Svatba pod pokliekour Tato rozpustila veselohra sehrana bude v nedeli dne 17. ledna divadelnim kroutkem ochotnikt Sokola v Seaton, v sini tadu Hvezda Texasu Oslo 47.

V deji tomto vystupuje vdova, Pavla Civinova, se sy Ym synem ToniCkem, jehot miluje pkemrgtenou, spi ge sobeckou laskou, vytadajic na nem slib, to se nikdy neoteni, taktet to ona se nikdy neproy da. Neustale jej stfetic pfed tenami pfimo tarlive a dokazujic mu neustale, to je mu stale tfeba jeji matetske peee a chronic jej pted tenami, by nepodlehl kouzlu lasky.

Co vgak vg e bylo ji platne, kdy nepoeitala s tim, to k ni, at piin g Oast() pfichazela nav gteYou jeji vzdalena pfibuzna netef, rortomila Vera, ktera okouzlila Tonieka tak, to zapomel na vgecka pfedsevzeti a ,sliby mamince dame a s Verou se otenil, ov gem tajne, aby se to jeho math nedozvedela a tak pfedstiraje mamince, ae ma mnoho ueeni, uzaviral se do sveho pokoje, by ho tadnY neru gil, druhYm vchodem vgak vyklouzl a pelagil ke sve rortomile tenu g -ce.Stalmjenvlkobay,ctmuoai tekne, at to praskne, kde rozpustile, Vera mu odpovi, to to bude prasklY. V gak i jeho rozmila, maminka nema kol sveho srdeeka tak tvrdou ledovou ktru, by ji Mr Lasky nerortal a vklouzl tam pan rada 8ram. A to uti je pak dela zamokdy i on vpluje se sy Ym milYrri tana

Btrana, 13.

8rameekem do raje mantielskeho, ov gem take tajne, by neranila z toho mrtvieka jejiho niazanka Tonieka. Jak se to pak vgechno zauzli a jak to fgecko poCne rozmotavat Sramova hospodyne, vgemi mast'mi mazana Josefa Pevna, Podskaladka polejvana Vltavou, a jak oboum pareekum svymi intrikami pomahala z bryndy. Ze se jejim poveden'm kouskam hodne nasmejete, neni pochyby. Dale ye hte vystupuje. profesor Klas, s jeho mladou mu Bohem danou mantelkou, jak on him', kterou dopaluji jeho stale pfemr gtene vedecke Irate a slibujic mu, te mu jednoho krasneho dne utede. Aby sveho slibu dodrtela, o to se pfidini pfitel Toniekt, fegackY Jiti, ktery ji dovede rozmluvit, to se k takovemu zkostnatelemu staremu profesorovi nehodi a on to ji take pti syYch vedeckych necnostech nebude postradat. Jakou roli v deji mit ustragend KristYna, to se dozvite na divadle, ate se v gemu hodne nasmejete a dlouho budete vzpominat na "Svatbu pod poklidkou". Ulohy jsou v gechny v rukou dobrych hercu a proto se te gime, to budete s di-. vadlem spokojeni a nav gtivite v hojnem poetu nage divadlo v nedeli dne 17. ledna o 7 1/2 hod. veder. Po divadle taneeni zabava. Srdeene vas zvou, Ochotnici.

"PM; MLUV PAAVDU: ltad Stefinik, cis. 142., Houston, Texas.

Tak zase jeden rok jako tisice jinYch odeglo. Co i s nimi se nam ztratilo? Mnohemu odeglo i to nejdratgi, ktere se site nevrati, a tak jest to stale a stale a bude zas. Beh tivota jest velmi kratkY, tak jak pfichazime zase time, a ptam se sama sebe, co jsme? Proti tomu velkemu Vesmiru nic — a zase nic. A proto komu je nam je gte doptano tento svet ilapat, hled'me si ho spit emnit veselou mysli, u glechtilou zahavou, laskou jeden ke druhemu a ty nage slate deti, ty na ge jedine kvitedka pildrtovat s laskou ke v gemu eeskemu a doufejme, to tento novY rok nam pkinese nee° zase Proto i ja pfeji yam ygem bratrrim a se-.. stram to nejlep gi v nastavajicim novem rote a zaroven dekuji v gem br. a ses. a pfiznivciim, ktefi nas v posiednim rode nav gtevovali a jakymkoliv zpilsobem pomahali pfi divadle a prosim jich, by zachovali nam svou pfizeri i na tento rok, a na gi snahou jest podavati yam divadla krasne u glechtile, zabavne i pouene. Jak jste poznali v minulem roku, tak yam slibuji, to i tento rok 1937 budeme pracovat a to s vetai jak v Toni, neb to silu nam davate vy, ktefi tak 8tefaniky nav gtevujete, to ph katdem divadle sin jest pina, proto yam za to de, kujem.

Tet pfeje celY zabavni kroutek 8tefanikil nagi Mende Milugce Volkove mnoho gtesti a spokojenosti a zdravi v nastavajicim novern mantelskem tivote. Opravdu jsi nes Milugko ntekvapila a doufame, to sveho mutieka ptivedeA v nag stied.

Zaeiname zase na novo v tomto race s divadlem dne 10. ledna. Kus pod nazvem "Pepi, mluv pravdu" hrali jsme ji g v listopadu, ale na vaeobecnou tadost z mnoha stran se bude opakovat podrutie. Kus je protkan sam'm smichem od zadatku at do konce, ae je gte dlouho po divadle si vzpomenete a zasmejete, zkratka pookfejete a jak vite, smith srdednY je nejlepgi medicina, jak nedavno byl uvefejnen dlanek v nagem Vestniku, zdali se lid dovede jeAte smat, jen pfijd'te na Pepiho a uvidite, to i ten nejvetgi brueoun se zasmeje. Po divadle budou vyhravat k tanci na gi hogi Dybalovi z Ganado.

Tet srdednY dik rodine Schovajsove za krocana, kter' da,rovali fadu a vyhrala ho rodina ' ilhanova. Tea panu Zaloudkovi za maso.

Tak ut je to asi dost, ut jsem yam napsala vgeho trochu a abych nezapomnela, fad tet pofada velkou Ma gkarni zahavu a side posledni nedeli-v lednu a side jedinou po celY masogust. Jegte varn musim oznamit velkou novinku a to, ae budeme mit v na gi sini "Sweet Sixteen Party" a to 23. ledna v sobotu. Tak jste vgichni vitani. Tedy na shledanou a s pozdra Karla ttyrtnikova. vein, Rozvody, radiove pfijimake a diktatofi jsou stej nou mirou vinni na torn, ae dne gni bide maji slate a nemocne nervy.

Stran g 14.

eryvky z eeskoslovensVch dejin.

Slauf rod Zerotinii.

r DEJINACH naroda deskeho misto ne poV sledni zaujima deskS7 rod 2erotina, kterS7 tvofil dejiny Cech a Moravy. Praotcem tohoto ryze des. rodu byl vladyka Blud z Bludova, kteCeskeho rodu byl vladyka Blud z Bludova, kterS7 til ku konci 12. a na zadatku 13. stoleti. Rod ten se rortitil hlavne na severni Morave a poCali se psati ye 14. stoleti podle vsi 2erotina na Sternbersku na Morave. 2erotinove byli jette za husitskS7ch valek. Teprve roku 1480 synove rytite Jitiho a Anny z Krovat byli piijati do stavu panskeho a stall se zakladateli detnYch vetvi sveho rodu. Dedictvim, sriatky a loupetemi stali se na konci 16. stoleti nejzamotnejtim rodem mora yskYm a byli i ptednimi atedniky zemskSrmi. oesky psane rodinne dopisy, smlouvy, vklady do zemskYch desek, napisy na jejich zamcich, na nahrobcich i rakvich sveddi, 2e bysveinu rodnemu jazyku. li Skoro vtichni dlenove vzneteneho mocneho tohoto rodu hlasili se k deskobratrstvi, jen kteti byli luterany. Mnozi z nich byli rozhodni a neohroteni obranci svS7ch souvercri. Take nadtene podporovali umeni. Wrome Karla startiho vtichni Zerotinove zridastnili se deskeho povsto.ni proti Ferdinandu II. Proto byli odsouzeni ke ztrate bud' vtech nebo east s yYch panstvi. Tim ptitla do ripadku nejdelnejti rodina, jit naletela tietina Moravy tstatky v Oecha,ch.

Slava i lesk terotinskeho Iva velmi za tticetilete valky pohasly. Kdysi velmi zamotni a mocni pani ye vyhnanstvI stradali. Mnozi ye valednSTch boutich zemteli, takte zbyly jen d ye linie tohoto rodu: vetev losinska, a mezitidska.

Nejznamejti a take nejslavnejti z rodu erotinii byl syn pana Jana, Karel starti ze Zerotina. Narodil se v BranOse roku 1564. Od sveho tticateho roku venoval se docela slutbe naroda. Byl horlivY obliajce starchzemskYch pray a nabotenske svobody. Vlasti prospival syS7mi vedomostmi, nadanim i drivtipem. Byl jiste vysoce vynikajici Moravan, jemut se malokdo vyrovnal vzdelanosti a vYmluvnosti, jent nade vte miloval svou vlast, narod i matetsk)i jazyk.

0 Karlu startim se pravi: "Napted byl deskSr m bratrem, to kladl nejvYte, potom Oechem a teprve na konec tlechticem." Lasku a vlidnost k poddanYm dokazal tim, to je propustil z poddanstvi; podobnY din nebyl pied tim nikdy sISThan. U cisatskeho dvora byl spite oba.van net obliben, adkoliv Habsburktim prokazal mnoho dobrYch sluteb. Jeho ptioinenim Morava diouho se nezadastnila stavovskeho odboje.

Povstani protihabsburske nenatlo v nem ridastnika. ProziravY 2erotin tutil truchlivY jeho nezdar. Po Bile Hoke ptimlouval se horlive za morayske povstalce. Ochrarioval nekatolicke kazatele i biskupa Cesk5;.ch Eratti, J. A. KomenSkeho tak dlouho, pokud bylo motno. Konedne sam byl nucen z vlasti se vystehovat. UchYlil se do Vratislave. Prodal sve statky at na Pte rov a BrandS7s. S cisatskYm povolenim po sedm let bylo mu doptano katdorodne dojitdeti do BrandYse nebo na svuj pterovskY hrad, kde take roku 1636 zemtel. Pochovan byl v rodinne hrobce v BrandYse na bratrskem hititove vedle rodidri, sv3ich tii mantelek a ditek. Jeho telo nemelo pokoje ani v hrobce, ktera, byla nekolikro.te z hrabivosti prohledavana. Teprve r.

1842 byly ostatky Karla startiho a jeho ptibuzenstva ptevezeny do Bludova, kde je dal hrabe Frantitek ulotiti do rodinne hrobky k tichemu odpodinku. 0 deset let pozdeji dostala se na bludovskSi zamek drahocenna pisemne. pozlistalost po Karlu startim, jit ziskal koupi hrabe Zdenek, otec posledniho 2erotina.

Skvostna knihovna Karla startiho i s jeho podobiznou zristala meatu Vratislavi. Kopie teto podobizny je v obratarne bludovskeho zamku.

Syeho dasu byl udinen marnS7 pokus ziskati ty-

VPSTNIK to vzacne pamatky zemske knihovne mora y ytti nesvolili, jsou ptilit pytni na-ske.Vratisla tyto terotinske upominky.

Soudasnikem Karla startiho byl jeho bratranec Ladislav Velen ze Zerotina. Otec jeho, Jan ml., majitel btecla yskeho panstvi, byl ptehorlivS7m ochrancem jednoty bratrske v dobe'jejiho velikeho ritisku. Zahy zemiel nahlou a neptedvidanou smrti, cot bylo milSrm jeho souvercrim velmi podeztele. Ladislav Velen byl velmi zamotnST morayskS7 velmot, velkS7ch schopinosti a neohrotene mysli. Byl pravYm echem, milovnikem sveho rodneho jazyka, jemut se nikdy neodcizil, sinSTtleni rozhodne bratrskeho. V ptedbelohorske dobe naletela mu tato tti mesta: Bteclav, Mora yska Ttebova a Zahteb. Patillo mu take 106 dedin. Byl dobrYin hospodatem a poddani jej men radi. Miloyal velmi umeni a podporoval je horlive. Urnelecka dila shromatd'oval na s yS7ch peti zamcich. Roku 1616 otenil se podruhe s Elitkou, neteti Matyate hrabete z Thurnu, pozdejtiho vridce deskeho povstani. Pan Velen, jako temskY hejtman, strhl Moravu do odboje proti eitakte pies zrazovani Karla startiho ptidali se zerntti stavove mora ytti k oechrim. NetistnY a stateenY Velen postavil se v del° vlasteneckeho odboje a byl vridcem vojenskYch vYprav proti Ferdinandovi. Vynakladal ze sveho jmeni milionove eastky na vedeni valky.

Proto byl po be/ohorske katastrofe odsouzen ke ztrate cti, statkri a hrdla. Krute pykal za odboj. Uprchl do ciziny, aby se jit nikdy nevratil do sveho Milovaneho domova. Marne se vsemotne aby byla "obnovena vlast a svoboda". V cizine raffia za ranou dopadala na hlavu nett'astneho exulanta. Ladislav Velen, arcirebel, nedodkal se konce tticetilete valky, zemtel o deset let calve v Pozriansku roku 1638.

Ani jeho tti synove nedotili se vestfalskeho miru, nebot' vtichni padli ye tvecIskch slutbach.

Osm vetvi mohutneho stromu terotinskeho postupne odumiralo. Nejdele se zelenala vetev losinska. 2ila pi-es 450 let, od dob ptijeti Jana ze Zerotina do panskeho stavu. Praotcem teto linie byl grave zminenY Jan ze 2erotina. Nastupce jeho, Petr, sidlel na zamku v 8umperku.

Byl panem Losin, Vizmberka, Bludova, naletel mu tet Ttemetek a Posttelmov?Byl panem celeho krasneho udoli teky Desne. Stal se nejvyttim morayskYm komotim a hejtmanem kraje olomouckeho. Jeho vnuk Jan zneptatelil se o dedictvi se svYm bratrem Zikmundem.

Utkal se s nim v souboji. Zikmund byl nebezpedne medem ranen do hlavy, takte podlehl tomuto zraneni. Jan byl vlastnim ptibuzenstvem po tomto dinu odsouzen na rok tetkeho talate.

Sydj trest si musel odpykati, ad snatne prosil o jeho zmirneni.

Jan byl dobrYin hospodatem. Rudu daroval synu svemu Bernardovi, ten tam vystavel renesandni zamek Jan byl vrstevnikem Karla startiho ze 2erotina. Zastaval ritad zemskeho soudce. Vyznaval horlive deskobratrstvi. Losinskou tvrz nahradil krasnSrm zamkem, ye vlatskein slohu, dostavenS7m r. 1589. Stal se zakladatelem losinskYch lazni, nebot' roku 1592 dal postavit *u tepleho pramene dtevemou lazeriskou budovu. Jan 2erotin zerntel v kvetnu r.

1608 a byl pochovan v losinskem kostele, kterY dal sam postaviti. Na peknem terotinskem nahrobku v tomto gotickem chrame jsou detne napisy.

Syn jeho Ptemek zridastnil se stavoyskeho odboje. Za manteiku mel Marii, dceru Jachyma Ondteje hrabete Mika, popraveneho na Staromestskem namesti roku 1621. Pteinek nemohl zvyknouti v cizine, kam byl po Ceske vzpoute vypuzen. Proto ve vysokern veku ptestoupil i se syStmi syny radeji na oko k vita katolicke. Tim zachoval svemn rodu statek losinskY a vizmberskS7, ktere vykoupil od hrabete z Rotalu. Zemtel r. 1652.

Poslednim 2erotinskym majitelem losinskeho panstvi byl Ludvik Antonin, velikY lidumil.

Roku 1892 odstehovali se 2erotinove do Bludova, nebot' Losin odprodali Liechtenttejnrim. Z poslednich 2erotinri vynikl Frantitek Josef, milovnik literatury a peknYch umeni. Pti korunovaci cisate Ferdinanda roku 1836 byl pasovan na rytite svatovacla yskeho a vyznamenan LeopoldovS7m. Zemtel r 1845. Po

Ve stedu, dne 6. ledna 1937. nein ujal se osireleho panstvi jeho syn Zdenek, kterS7 byl v Bludove velmi obliben. Po zruteni vrchnostenskeho ritadu v r. 1848 byl zvolen starostou obce Bludova. Dvanact let WI v Cele obce.

Zivotopis terotinskeho rodu je velmi obsahlSr, einnost Zerotinri propleta se stale historii Moravy, takte dejiny Zerotinii jsou vlastne dejinami zeme. Jadro rodu bylo Ceske, vlastenecky smftlejici. Na obloze terotinskeho nebe zvlatte jasiie tii hvezdy: Bedtich, Karel starti a Ladislav Velen — vtichni tti zenitti hejtmane, majici snahu prospeti Ceske vlasti. 0 Karlu startim pravi PalackS7, te by mel 1Vti Ceskemu narodu dasteji ptipominan. °BEAD Z DOPY tEsiitcH KRALt.

Archival- mesta Prahy prof. dr. Vojtitek byl poveten, aby podle zaznamu v archivech vypracoval plan obnovy stareho obtadu z dob deskYch kralri ph nastolovani pratskeho primatora. Jde o vzktiseni tradic, ktere dokazuji, te nate republika je pokradovanim historickeho statu deskeho. Oetti kralove meli ke sprave sv3ich kralovsk3ich mest ritedniky: podkomoti.

Pozdeji si kontele volili sami purkmistra. Pted r. 1337 povYtil Jan LucemburskY Stare Pratske mesto na hlavni mesto kralovske s privilegiem, to sam osobne ustanovoval jak radu, tak i purkmistra. Toto obnovoyani kral konal katdolrodne bud' na nekterem dvote, nebo v naterem svem dvote, nebo v nekterem pratskem klattete. Kdyt pak bylo mestu dovoleno v roce 1338 zfiditi si staromestskou radnici, pfijitdival tam a sam purkmistra v ritad uvadel. Byla to vtdy velika slavnost, na kterou se sjitdeli lido z celeho kralovstvi. Sttilelo se a bubnovalo, "at uti zalehaly". To pak zristalo v platnosti at do roku 1737, kdy se ptestalo s dosazovanim cele mestske rady a else- zadal obsazovat pouze uvolnend mista v "rade". Jmenovani purkmistra se od tech dob dal° ptisne ritedne. Tedy Ferdinand HabsburskS, vzal Oechrim to, co od staleti meli. To znamenalo konec mestske sarnospravy. V Celo mesta postaveni cisattti-kralovtti ritednici. Obrat pak nastava at po boutnem rode 1848, kdy je mestska samosprava znovu vybudovana, ale na novYch zakladech.

Obdanstvo si samo volilo zastupitelstvo, zastupitelstvo starostu. Starostu pak v ritad, s osobnm svolenim cisate, uvadel "zemskY mistodr‘tici". V podstate tyto pomery zristaly at dodnes.

Jen nazev starosta byl zakonem zmenen na "primator". President Masaryk, kdyt ptijel do Prahy a podrobil se volbe presidentske, na yttivil staromestskou radnici v itnu 1919. A pak katdorodne ptijitdival k praiskemu primatorovi, aby s nim jednal o rriznS7ch pratskych pottebach a vecech. Take president Benet po sve volbe ptijel oficialne na pratskou radnici na navttevu k pratskemu primatorovi. Driletitost funkce primatorovy je take drivodem, prod se obnovuje stara deska zvyklost, ktera byla oechum vyrvana Habsburky. Bude-li tadost pHjata, uvadel by pan president sam osobne pratskeho primatora v ntad a tato slavnost by znovu ptipomnela svetu, te nate republika je jen pokradovanim historickeho statu deskeho.

TAKOVA JEST MLUVA oBtANsxt VALKY.

(Smysl zprav ze 8panelska v ketavS7ch zkratkach.)

Spisovatel K. 6apek zestruenil zpravy o obdanske valce v tyto tetave zkratky: Obdanska valka: Hurd! Ve jmenu naroda vyhladime sebe samy!

Triumf: Tti sta tisic pobit3'7ch politickSrch odprircri? Pane, to ut je krasnY narodni rispech!

Narodni rispech: Nate statedne cizinecke legie porazily na hlavu zbabele hordy natich domacich neptatel.

List z dejin: — — za cizi penize a cizimi vojaky byla uhajena narodni lest.

Sobestaenost: Neprolevejte svou krev proti cizakrim! Valdete Boma!

Uznani: Vojaci, udinili jste vte, co jste mohli, pro velikost sveho naroda. Ut ho zbSiva jen polovina.

Situadni zprava. Nate viterstvi neni jette pine. Vettina natich obeanri neni dosud pobita.

Zprava z bojitte: Nate dela rispetne obratila v trosky nate hlavni 'nest°.

Ve stredu, dne 6. ledna 1937.

NA iiiii0VATKA ZIVOTA Napsal Joia Musil.

IINDRA nechal se bez odporu spoutati, ponevadt videl, te odpor je marny. Teprve ted' si uvedomil, jak lehovatne pustil se do dobrodrutstvi, jeho nasledky pro neho mohou byti osudne. Kdyby byl s sebou mel revolver, pak by se byl mohl braniti. Ale s holYma rukama postaviti se na odpor dvema ozbrojenym mutrim, a rozzutenemu psu, bylo by eirYm ne,snlyslem.

Mut, svazujici Jindrovi ruce, kdyt byl hotov, strdil do neho, at zavravoral a pak tekl: "Tak, hybaj! Ptijde ti to draho, ornaketi se do neeeho, po eem ti nic neni!"

Vedli ho k domu, k jeho hlavnim dvetim, ktere jeden z nich odemkl a vstreil Jindru na chodbu, kterou on jit znal.

Na chodniku byli jit v gichni mutove i s damoo, jit Jindra videl s nimi v podkrovnim pokojiku. Byli patrne ze sveho jednani vyrugeni gtekotem psa.

Na chodbe nachazel se take statec, s nimt popijel Jindra odpoledne vino.

Jeden z mutri, kteii Jindru pfivedli, hlasil lined dame, jet nebyla nikym jinYm nal Margitou Demescerovou — bYvalcit tenou Horvatha, te mut, jeho chytili, naslouchal u okna podkrovniho pokoje.

"Kdo jste," obratila se Demescerova k Jindrovi slovensky.

Jindra se rozmY glel, co odpovedet.

"Velkomotna pani, to je piece onen mladik, jeho jste odpoledne ke mne poslala, zdali je vgechno v potadku," ozval se statec.

"Co to povidate? Vtdyt' ja jsem nikoho k vam neposlala. Tak, vy, takhle davate pozor?

Takhle zachovavate me ptikazy? Vidim, te se jiz ke slutbe, jit jste dosud zastaval, nehodite.

Vtdyt' jsem s tim jit take poeitala a opattila jsem si nahradu," rozkiikla se na starce a pak se obratila k Jindrovi a uhodila nail: "Co jste zde delal?"

"Nemate prava mne vyslYchat — odevzdejte mne detnictvu," vyhrklo z Jindry. "ech . . . !" ozvalo se z nekolika -fist najednou z lady pfihlitejfch pant'.

"To je jiste policejni agent," del jeden z Demescerova, svra gtila oblieej a zahledela se Jindrovi do oei; Zdalo se, 'te o neeem risilovne ptemYgli. "Spoutejte ho dobie a uveznete ho do kobky. Vy, S' embero, jste zodpovednY za to, te neuteee.

"K slutbam, milostiva, pani," iekl jeden z mutt a postoupil do potedi.

Jindra, jent v tu chvili timte smerem stall hlavu, zristal s fitasem zirati na onoho mute, kterY mu ptipadal nesmirne znarnY, a kdyt se na neho pozorneji podival, tu si uvedomoval, to pied nim stoji otec Pavly — Vitou g. "Bdim nebo snim", napinal mozek k intensivnimu mygleni. Vrhl pohled do oblieeje pted nirn stojiciho mute a postiehl jeho ironickY fismegek.

Soueasne vgak nabyl pineho ptesvedeeni, te onen mut je Vitotig, v eemt ho utvrdily rrizne charakteristicke znamky Semberovy. "Kde vgak ten by se zde vzal a v tomto prosttedi," polo211 si otazku v duchu. Zodpovedeti si ji nemohl, nebot' byl uchopen dvema muti, kteti viekli ho kus po chodbe, kde jeden z nich pak otevtel dvete, do nicht Jindru vstreili. Dveie vedly na schodi gte, do podzemnich mistnosti domu. Malem, te neztratil rovnovahu. Pro gli nekolika podzemnimi mistnostmi, at stanuli u teleznYch dveti, jet jeden z muff" otevtel a druhY vstrdil Jindru dovnitf.

Ve dvetich zarachotil klid.

Jindra stal chvili, jako sloup. Obklopovala ho eira tma. Uvedomil si situaci. Ohledl se, ale kol dokola byla derna, neproniknutelna tma.

Citil tetkY, vlhkY vzduch, smi genY s plisni. se udelati krok, aby se neuhodil, nebot' ruce mel svazane.

VESTNiK hlavu a oddal se ptemY gleni o siren' osudu. Napadla ho slova, ktere, mu iekla pfi jeho odchodu z domova mlacia cikanka: "Dni hrnzy a stra g live okamtiky aekaji na tebe.

Vrat' se, vrat' — — " Vzpomnel na domov, rodiee, sestru. Vzpomnel na Pavlu a tu ho zase napadia my glenka na onoho mute, o nemt byl pine ptesvedeen, te je to otec Pavly. "Co se to jen se mnou deje," zastenal a zhroutil se k semi.

Kdyi Jindru odvlekli, odebrala se spoleenost, vyrugena, ze sveho jednani, znovu k porade, ale ne k dtivej gimu bodu jednani, nYbrt k aktualnimu bodu, kter' se neodekavane octl na jejich programu, a to k chyceni neznameho mute.

Kdyt usedli v gichni °pet v podkrovnim pokojiku, ujala se slova Demecserova: "Jedno je jiste, to mut, kterY byl chycen, je na stope. Otazka v gak je, je-li sam, nebo je-li jich vice. Je-li s nekYm ve spojeni, eventualne je-1'i to policejni agent, pak bude jeho zmizeni pohtegeno a bode se po nem patrati. Na katclY zprisob musi ten eloYek bYti odstranen, aby v ptipade, te by pads pti prohlidce domu fitady, temto do rukou, nemohi nic prozraditi. Take nage schtlzka v tomto dome byla posledni — musime bYti opatrni. Kde a kdy se sejdeme, to yam vgem bude yeas oznameno. Pracujte katclY ve svem nejblit gim okoli. Podpaluje u Slovakia. nenavist k Cechurrn, podnecujte horlitele pro autonomii Slovenska, nebot' to mute jenom - naei veci prospeti. Na ge lidi nabadejte vgude k intensivni einnosti, ale opatrne, at' nage svata vec neni ptedeasne prozrazena. V gichin jdete neochvejne za na gim velkYm cilem: piipojeni odtrteneho Ozemi k Mad'arsku. tadna obet' pro nikoho z vas nesmi bYti velkou!

Vec je piilis vaena. Je varn znamo, jak nemile pusebi v Evrope katcla sebemen gi zminka o revisi hranic, stanovenYch mirovYmi smlouvami.

Kdyt to neprijde po dobrem, vynutime si to, co nam bylo vyrvano, nasilim. Neni daleka doba, kdy katdY vernY Mad'ar musi uchopiti met pro obnovu VelkYch Uher. Nam, ptatele, bylo dopiano ptipravovati tento svatY zapas a proto sve povinnosti musime verne piniti. Znovu piipominam, jen opatrne. Opatrnost nam veli, musime odstraniti eloveka, kterY dnes byl chycen. Musi zemiiti Kdo je ochoten vykonati tento tin? skoneila otazkou svoji tee.

"Ja, milostiva pani," pravil Sembera, piedstoupiv doptedu.

"Vy? Nejste u nas site dlouho — teprve prvni den, ale budit, aspori se timto einem zapi gete mezi nami, jako zdatnY pracovnik pro nagi velkou vec. Paajde v gak s vami kolega Istvan, kterY bude &lit auto, nebot' je gte dnes v noci musi bYti ten elovek odvezen, nekam do hor, do odlehleho kraje, kde ho pak odpravite. Zde se to stati nemifte, nebot' budou po nem pra y gak ho na cestu-depobnatri.Dobev svatte a ucpete mu lista, aby nemohi ktideti.

Mohu se spolehnouti, te bude v ge naletite vykonano?"

"Midete, milostiva pani," del Sembera.

"Dobie tedy. Zde mate, 8embero tri tisice korun pro zacatek. At ern bude vykonan, vyhleciate mne v laznich TreneanskYch Teplicich v mem byte. Motna, te budete muset nekolik dnri poekati, nebot' pojedu je gte dries do Budapegti informovati na ge ptatele o stavu veci a vytadam si pottebne instrukce pro na gi dalgi einnost. Tak, ptatele, ted' se rozejdeme, eas kvapi. Is tvane, pojede g se Semberou s mYm vozem, mne vezme nekterY z pane. Jak jsem ji2 iekla, budete yeas vsichni uvedomeni, kdy a kam bude ptiSti schfize svolana," mluvila horeene Demescserova a chystala se k odchodu.

Kdyt vygla, vgichni ji nasledovali — jen I gtvan a 'Sembera zristali.

"Musime si pospi giti — eas kvapi, jsou jit dye hcdiny. Jdu k a,utomobilu, se kterYm piedjedu tesne k domu, dnes, kdy jsme zde jit naposledy, nemusime dbati opatrnosti. Vy zatim vyved'te onoho lotra, abychom mohli hned odjeti," tekl Istvan a vygel.

Sembera ho nasiedoval a na chodbe odemkl dvete vedouci do podzemi. Rozsvitil kapesni elektrickou svitilnu a spe gnYm krokem progel podzemnimi mistnostmi, at stanul u dveti, yedoucich do kobky, kde byl Jindra zavfen. Vstrell kiiC do zarezaveleho zamku, odemkl a ote-

Strana 15. vfel dvete. Svitil si elektrickym svetlem, kolem sebe hledaje Jindru, at nag el ho zhrouceneho na semi. Se1 k nemu, kopl do nej a zvolal: pojedeme!"

"Vstavej Jindra letici na semi vytte gtil na ptichoziho sviij zrak. Celou to dobu, co letel na semi, ptemSrglel o svem osudu a nee, Sembera veeel, ptemy'Sle,1 prave Jindra, o nem, a nyni ho zase pted sebou tvaN v tvat. "Bdim anebo je to sen," piemital Jindra °pet, ale 2e nesni — ptesvedeila ho zahy drza skuteenost.

"VstaneS anebo ne?" Jestli cheek tak ja ti pomohu," zaivai Sembera.

"Neni tteba, vstanu sam," del Jindra a povstal. Ruce uta2ene pevne temenem ho stragne bolely. Zat'al zuby, aby nedal najevo svoje utrpeni.

"Tak, a kuptedu! A to ti povidarn, ueinig-li pokus o Otek, na miste te zastkelim," iekl Sembera.

"Co se nmou zaanynite?"

"To se dozviS — jen tolik ti teknu, 2e svou Pavlu vice neuhlida.§."

"Pro vSechno na s yete — tedy piece jsem se kdy2 jsem vas po prve. v domto dome uvidel a napadlo mne, ce ptede mnou stoji otec me milova,ne Pa yly. Jak jste se dostal do tohoto domu, a v jakem spojeni jsts s terni spiklenci, kteti zde osnuji protistatni pikle?"

"Po torn ti nic neni. Jen tolik ti teknu, to ja nejsem prav'm otcem Pavly — jeji pravY otec, o nemt jsem byl ptesvedeen, 2e je mrtvY, se vratil a mine yyStyal do sveta. Pomstim se, stra'Sliv'e se pcmstina. Dnes naskYta se mi pr y -nipletoskm.Prnavedi,2vlu a svou rodnou Dievinu ji2 neuhlidak" zachechtal se 8ernbera.

"A co stalo se s Pavlou? vydralo se t,e2ce Jindrovi z hrdla,.

"S Pavlou? Nu — vdala se. Ten advbkat si ji vzal," del Sembera, aby Jindru je'Ste vice trYznil. "Nemam vSak easu na zbyteene feel. Kupiedu!" zvolal, kdy videl, t Jindra se zapotacel.

Jindra povzdechl a malatnYm krokem bral se kuptedu.

VySli pied dram a zahy nato zahueelo auto.

Jeho dva. refiektory, ja.ko tykadlahrozneino netvora vrhaly svetelne pruhy do ztenineleho kraje.

• Jindra nic nevnirnal, byl ohromen sclelenim emberovYm. Staff opten o plot, kde mu gembera ptikazal stati.

Auto zastavilo pted vraty.

"Hale), jste ji2 zde?" volal Istvan.

"Ano, pojd'te sem," odpovedel Sembera.

Kdyt Istvan ptiS'el, uchopil Sembera Jindru za hlavu a pravil Istvanovi: "Dej mu roubik do ust, aby nemohi ktieeti, a2' pojederne."

Jindra se podal zoufale braniti.

8ember a uhodil ho sevtenou Pesti do spanku a Jindra ornraten prudkou ranou svalil se it zemi.

Svazali mu je gte nohy, vsunuli mu roubik do fist a pak jeden vzal ho za ramena, druhY za nohy a nesh ho do auta, kde ho polotili vzadu na sedadlo. 8embera sedl si vedle neho. Istvan sedl k volantu, pustil motor a v zapeti na to vyjeli.

8embera, sedici vedle Jindry, se zlomyslne Toho se nikdy nenadal, to naskytne se mu tak brzy ptiletitost, ukojiti svou pomstu, ji2 bylo jeho nitro napineno, kc1::. r.2 one noci opoiStel Dievinu. Obratil se do Ronsic, kde jeS'te zaslechl zvest, ktera se bleskurychle rortitila po celem meste, 2o se svatby Dr. 8embery seglo. V prvem okain.tiku chtel vyhledati syna, ale pak si vSe rozmyslel — bal se pted syna ptedstoupiti. Nerozhodnut, kam odjeti, stanul v nadrani budove. Sve veci dal si do rischovny zavazadel a pak v zanayeleni ptechazel dekarnou. Stanul pted reklaninim plakatera ni TreneanskYch Tenho,.

"POjedu tarn na nekolik driA," iekl si sarn k .sobe, nebo jitdavno pied tim tou yil okusiti iazenskeho 2ivota.

Tak octl v Treneanskych Teplicich a se za.jmem sledoval 2ivY lazenskY ruck. Oblekal se yybrane, nebot' v Erne koupil si nekolik oblekri a denne prochazel se na lazeriske promenade. Hned prveho dne potkal na promenade damu, ktera upoutala jeho pozornost. Ptipadala

Strana 16. mu znamou, zdalo se mu, z e ji nekde jit Take dotydna dama se na neho zadivala nejak podivne a vie — net bylo tieba. Konedne si vzpomnel, kde tu damu videl. "U sta hromfi, vtdyt' je shot' husarskeho rytmistra Tribeckeho, u nehot byl v dobe valky v Nierigyhaze stojnickYm sluhou. Dochazel east° do jeho soukromeho bytu, kamt byl rytmistrem komandovan k rfiznYm pracirn. Svou filisnosti dovedl si ziskati davery pani rytmistrove, takte tato mu svetovala rfizna, poslani, jet on sveclornite tizoval. Proto byl s pani rytmistrovou v nYch stycich."

To mu vtechno ted' blesklo hlavou. Kdyt ji mel po druhe potkati, uctive ji pozdravil.

Zastavila se a kynula mu ptivetive hlal‘ou.

Dodal si odvahy a zametil k ni. "Zna.te mne jute, milostiva pani? Jsem Sembera — bYvalY slutla pana rytmistra."

"Jak bych vas neznala! Dobie se na vas pamatuji. Co ted' delate?"

"Ted' jsem zde v laznich.leho zamestnani nemam — nevim jette, co zadnu po navratu z lazni. A co pan rytmistr dela?"

"Milj mantel? Ten jit bohutel, netije — padl pti mad'arskem vpadu na Slovensko," povzdechla smutne.

"Tak pan rytmistr jit netije? Chudak! Byl to hodnY pan."

"Chtel byste neco pro jeho pamatku 1ati?"'

"Pro pamatku pana rytmistra vtechno.

V2dyt' mne znate."

"Dobie: tedy se mnou pojd'te. Ale, prosim vas, nejmenujte mne jmenem meho mute, jsem zde pod jinYm jmenem. Vte yam pozdeji vysvetlim. Doufam, ze vam mohu tak jako dtiye dfivetovati," teptala stojic tesne u neho.

"To mfitete."

Zavedla ho k laviece v lazeriskem parku, kde ho vyzvala, aby usedl. Sama se nejdtive rothledla a pak usedla vedle neho. Polohlasne mluvic, zasvetila ho do cele veci.

Sembera se dlouho nerozmYtlel vstoupiti do jejich sluteb, jednak lakaly ho skvele existeneni vyhlidky, ktere mu Demecserova zarueila, a jednak touha po tivote, k nemut mel Sembera sklony.

Tak octl se Sembera ye slutbach Margity mecserove, vyslane na Slovensko z Mad'arska organisaci, jet mela v programu obnoveni Mad'arska.

Toto Vte probihalo Semberovou hlavou, kdyi sedel vedle Jindry, jent se dosud neprobral z mdloby, v autu, jet betelo lehce po horske silnici.

Istvan zapinal motor, kde jen bylo trochu motno, na nejvetti bah. Caste ptehazovani rychlostni paky sveddilo o torn, te stale stoupaji. Silnice mela velmi mnoho serpentin, v nicht zadni Cast auta vtdy takkka poskoeila.

Zajeli do hlubokeho lesa, v jehot hlubinach rozlehalo se tvani motoru auta.

Po deiH jizde` lesem odbodil Istvan, z jehot jistoty v jizde bylo patrno, ze kraj dobte tries na postranni lesni cestu, po nit jel asi deset minut a pak zastavil.

"Jsme na miste. Otoeim vuz, musime po einu ihned odjeti, aby nas snad nekdo nespattil," pravil k Semberovi a pak vystoupil z vozu hledaje pithodne misto, kde by se mohl otoeiti.

Sel kousek a pak se vracel. Vstoupil znovu do vozu, popojel kousek, otoeil vfiz a obrativ se pak k Semberovi, tekl: "Tak rychle, musime si pospititi, abychom, net se rozedni, byli kus cesty od tohoto mista."

Oba vystoupili.

"Co s nim udinite?"

"Sttelim ho z revolveru," pravil Sembera, oteviraje dvitka automobilu, aby mohli pohodlne Jindru vynesti.

Sembera se jette ohledl a kdyt videl, te je kolem ticho, pravil k Istvanovi: "Pomorte mi ho odnesti! Budeme mit snadnou praci — ten chlap se dosud z mdloby neprobral. Rana, kterou jsem mu zasadil, musela bYt po dertech padne,."

Istvan vzal Jindru za nohy, Sembera za ramena a nesli ho kus cesty, kde ho polotili do mechu v hustem jedlovem mlazi.

Sembera vytial revolver a sttelil Jindru do prsou.

VtSTNiK Ozvena bloudila v hlubinaoh lesa a jette ani nedoznela, zavtettela nablizku myslivecka trubka.

"Rychle prye, nebo jsme ztraceni," vyrazil ze sebe Istvan.

BeZell k automobilu a v zapeti na to odjeli.

Kdyt daval se automobil do behu, videl Sembera v lesnim teru kmitati se nekolik postay.

Upozornil na to Istvana, ale ten jen maxi rukou: "Ted', jak vuz beti, tak nas ani sam rohatY nechyti."

"A cot eislo automobilu?"

"Je faletne," s fismetkem pravil Istvan. Vyjeli prave na silnici, kde pticlaval co nejvetti rychlost. PH teto krajne nebezpeene jizde volant jednou rukou a druhou s bravurou zapalil si cigaretu. Sembera, jemut nabidl cigaretu, zapalil si tet.

Automobil se rychle vzdaloval — bylo slyteti jit jen v dalce temne huaeni jeho motoru, ktere vtak zahy umlklo docela.

Pies cestu, na nit automobil stal, pfebehlo nekolik muff! — mysliveti a hajnYch, spechajicich smerem, kde zmizel automobil.

A pak rozestkelo se ticho.

Rozednivalo se a obyvatele lesa se probouzeli k tivotu.

Pod bujnYm jedlovYm mlazim letel nehybne Jindra. V temne zelenem mechu bylo v rannim teru videti jeho ptiternou bledosti obestkenY oblieej, v nerrit byly patrny stopy smrtelneho zapasu.

Ptiroda podala se probouzeti k novemu tivotu rodiciho se dne a na prsou matky zeme, uprostted diveho reje tivota dohasinal tivot mladeho mute — — — XII. Na svahu horskeho htbetu pohoti Male Tatry stala maid, polozbotena, chata. Vystaveli ji ze dteva v davnYch dobach pastevci, ale posledni dobou byla oputtena. Nyni bYvala obdas obydlena. Uchyloval se sem po s yYch toulkach svetem cikan Palko se svou rodinou.

Chata mela po dlouhe dobe zase obyvatele.

Ilonka po rozchodu s Jindrou uvedomila si sve jednani a paleiva, bolest sevtela ji nitro.

"Marna — vtechno marno. Domil pojedu, do nati stare chaty se uchylim a tam se budu se syYm hotem svetovati zadumanYm horam. Budu vypraveti o sve lasce milovanYm smrkfim — velikanfim, ktere tak east() tumely nad mou hlavou piseri o veonem miru a lasce. Katcleho jitra budu dekati, slunce ozlati vrcholky hor a budu jej prositi, aby neslo pozdravy me horouci lasky tomu, kterY mi neporozumel, kterY kdesi ye svete bloudi . . . " miuvila horedne.

Zmocnila se ji otklivost k toulavemu tivotu svetem a pocitila paldivou touhu po klidnem a tichem tivote v horach. V pravem slova smyslu betela na nadrati a zahy na to unatel ji vlak k mistu, po nemt zatoutila. Ani ona, ani Jindra nevedel, te jedou spolu v jednom vlaku, nebot' Ilonka skoeila do vlaku v poslednim okamtiku, bez listku, kterY ji teprve cestou musel prfivoddi vystaviti. Zaplatila si cestu at do Trendanske Teple a kdyt ptepoeitala eastku, ktera ji po zaplaceni -jizdneho zbyla, seznala, te ma jette slutnou dastku. Byly to penize, ktere dostavala za sve produkce.

V Erne', kde z vlaku vystupovalo neptehledne mnotstvi lidi, take se s Jindrou nesetkala.

Ptestoupila ihned na vlak, kterY kratce na to odjitdel do Trendanske Teple, kde po ptijezdu nakoupila si razne potteby a pak nastoupiia dalti cestu autobusem. Na koneene stanici vystoupila a ubirala se k horam.

Vitaly ji zdaleka svYmi zachmufenYmi a zadumanYmi obrysy a zahy nato ptijaly ji pod svou ochranu.

Znavena rychlou chiizi po horskYch cestach a petinach, nebot' volila nejkratti smer, stanula Ilonka pied chatou. Vydechla z hluboka a pak rozhledla se po kraji. "Rory, me drahe hory!" volala nadtene.

V tall zapadajiciho slunce vystupovaly horske htbety z mraden bile pary, jit vydechovala zeme hvozdfi, rozmoeena nekolikadennimi Ati. Nasytiv§i se pohledu na milovane hory, °bra,tila se k chate. Otevtela dvete a vetla dovnitt.

Zhrozila se nepotadku, jak uvnitt chaty Uprostted na hlinene podlaze bylo velke ohnitte" ohrani6ene kameny a kolem dokola

a

ye stfeclu, due 6. ledna 1937. p-,.1-1a2;e1-1a, horska trava — svedectvi, te chata mela navttevniky. Ilonka se toho vtak nelekla . Vyhazela kameny a travu ven. Pak si la nekolik vetvi, z nicht si udelala jednoduche kotte a chatu tadne vymetla. Zatla do lesa a zahy se vracela s pinou zasterou svetiho lesni ho mechu, pro nejt tia jette nekolikrat a udeVyeistila ma-. lala si z neho v rohu chaty le, zapratene a pavueinami ovetene okenko a pak spokojene se rozhlitela kolem. Potom zametila k staremu, roz1O2enemu javoru. Vytplhala se do koruny, kde v jednech mistech, kde od pne stromu rozbihaly se vetve, odstranila mech, pak dtevenou desku, jet byla vt'esnana do otvoru, vedouciho do dutiny stromu. Vytahla odtud malt' rendlik, opattenY ti emi nohami, aby stal nad ohnittem, nekolik hrrica, taliffi a jine drobne veci. Na konec vytahla — stare housle.

S timto bohatstvim ubirala se k chate, kde vte rozlotila na prkenka, ptipevnena na stenach.

Rozdelala oheri a postavila nad nej trojnotku. S hrncem dobehla k blizke studance pro vodu. Z usutenYch bylin, jet byly tea uschovany ye starem strome, uvatila si eaj.

Pak spokojene ulehla ke spanku, z nehot ji probudil katde rano ptaei zpev.

Jednoho dne probudila se ponekud easneji.

Zdalo se ji, te Jindra ji ptitel na yttivit v jeji chate. Pocit blaheho ttesti, kterY citila ye snu, zaleval jette ted" po probuzeni htejive jeji nitro. Pil ytela oei a oddala se slastnemu sneni.

V duti rozhotela se touha, ket by to bylo pra y -dajeimlovanYhcptiel.

"Moj tohajku -milovanY, ked' by si ty vedel, ako ja t'a zateptala.

Po chvili vstala, hodila na sebe vrchni tat, vzala se sten housle a vytla ven.

Bylo jette tero.

Zatla ke studance, kde umyla se eistou, ktitt'alovou vodou ze studanky vytekajici a pak pustila se po lesni testa, vedouci do hlubokeho temneho lesa.

Lakal ji mleenlivY, zahadnY les a prof() spechala do jeho hlubin, jako by doufala, te tam najde lek proti bolesti beznadejne lasky .. .

Sla volne lesni cestou se svou bolesti v srdci, ale marne hledala utiteni. Tiskla bezdeene stare housle ke svYm riadram. S bolestnYm v3-7razem ve tvati stanula u mohutneho boru, ptela se on, ptilotila housle pod bradu a hrala.

Lesni titinou nesly se lkave a kvilive zvuky housli, jet nesly do okoli odezvu marne touhy inladeho diveiho srdce .. .

Hrala s citem, jako by houslemi chtela svetu tlumoeit ftechen svaj bol. Byla to piseri jette nikdy nikYm nehrana, piseri nett'astneho srdce, jet do ni vlotilo vetkeru svou touhu .. .

Ztisila hru na nejjemnejti pianissimo a piseri v nejvytti sve stupnici mela trylky bolesti a smutku.

V naprostem tichu doznel posledni IkavY ton housli, prolnulY chvenim zmudeneho srdce.

Ruka se smyecem klesla a slzami zrosene odi hledely zadumeive kamsi do dalky.

Pojednou dolet1 k jejimu sluchu bolestnY sten.

Zbysttila pozornost, zda se snad neklame, ale stenani se opakovalo.

Vzchopila se a spechala smerem, odkudt stenani zaznivalo.

Prodirala se chvatne jedlovYm mlazim, v nemt jit tvitotilo ptactvo probouzenici se k dennimu tivotu. Stanula na pokraji mlazi, rothlitejic se kolem, a hle, tu letel v trave mut, z jehot hrudi se bolestne stony draly. Nekolika skoky octla se u neho a pak — v hrtize vytte7 ttila odi — — — Pied ni letel spoutan a zbrocen krvi ten -jemut pattila katcla jeji mytlenka.

"Kriste Jetiti, co se to zde stalo?" vydechla a pak poklekla k Jindrovi a polotila ucho na jeho prsa. "Zije," zajasala. Snatila se rozvazati pouta, jimit mel ruse a nohy spoutany, ale rnarne. Note u sebe nernela. Malinko rozvatcivala, co posit, ale fined se rozhodla, te Jindru dopravi do chaty, kde ho otetti.

Jindra nej evil dosud znamky tivota, jen steny draly se mu z prsou.

(Poigradovani)

e stiedu, dne G. harm 1.937.

(isteni hrdla.

Dr. Vratislav Kueera.

IG PI I proplachovani nosu male, east tekuJ tiny steka po zadni klenbe hrdla a zted'uje tam zaschly hlen, takte mute 13S7t lehce vykaAlan. Cvikem mateme docilit toho, aby znadnejg east tekutiny oniSmala prave uvedene misto. Pottebi jen do jedne dirky vlevat desinfekdni tekutinu a mezitim druhou dirkou vdechovat vzduch a tim i ssat vodu do fist. PieinnohSrm lidern toto nezvykle proudeni dratdi ke zvraceni. Malokteti lido dovedou do fist nabrane kloktadlo vypustit yen nosnimi dirkami a tak jednoduk distit hrdlo i nos. Kloktini se doporneuje v domnence, to poutita tekutina silou sveho pohybu zasahne celou sliznici nosohltanu ptes mandle at k hlasivkam. Ale pokusy, konanSrmi v posledni dobe na berlinske klinice pro nemoci nosni a kreni, se shledalo, barevna. kloktadla zasahuji jen malou east hrdla. Obarvi se jen pod dipkem zadni klenba a smerem dole jen horni ptedni plocha mandli. Pti kloktani podobne jako pti polykani se stahne a k sobe se ptibliti svalstvo mekkeho patra a postrannich oblouka a soneasne se zkrati a vybouli svalstvo jazyku. Tim nahote se zpravidla uzavrou zadni otvory nosni (ac vS7jimeene i polykani tam kousky potravy vniknou) a dole se zaklopi otvor priiduSnice i jicnu. Z toho vysvita, to dutina astni a hrdlo mohou 13Srt naletite disteny jen tenkrat, kdyt yeftere jeji stony a jazyk zustanou ochable. To se stave, pti volnem otefteni fist, kdyt jazyk je v nich za ptednimi zuby mekce rozloten. Tu motno eistit sliznici fist a hrdla i mandli jejich posttikovanim z ptistrojka podobnS7ch rozpragovaeum voriavek, nebo balonkovSrm inhalato- . ram. Ve elancich teto rubriky jit jsme nekolikrat na to poukazali, to vilbec nikdy nelze u eloveka poutit silne pfisobicich vnittnich nebo zevnich desinfekenich prosttedka, protote mohly by side zhubit bakterie, ale pH torn by take poleptaly a umrtvily buriky telesne tkane.

Mimo to bakterie netiji jen na povrchu kite a sliznic, riStbrt i v jejich spodnich vrstvach, kam desinfekeni tekutina hned nepronikne. Proto v domacnostech radno vyplachovat tekutinami, ktere pti zarudene dobrem zevnim eisteni nemaji naprosto tadriSrch Skodlivkch jsou-li nahodile spolknuty. Jednou z nich je vapenna voda v lekarnach prodavana. Lze ji poutit i neztedene, nebot' ani ve mnotstvi dvou kvarta vypita, nema ntprijemnS/ch nasledka. Ale easteji se utiva na pal at na ttetinu ztedene s ptisadou nekolika kapek glycerinu k zlept.eni chuti i k zesileni aeinku. Vapno stahuje cevy ptekrvenSich sliznic, srati na nich nadbyteenS7 hlen i v nem obsa,tene bakterie. Tim mirni zduteni sliznic a tvoteni se hienu a upravuje jej pro snadnejS1 vykagavani.

Jedna pravdiva z Nemecka.

Opravdove smSr§leni nemockch oposidnika se vyjadkuje anonymnimi napisy na stenach a plotech, protote se jinak vyjadtiti nemate. 0nehdy byl nalezen takovS7 listek na plote zahrady vadce nemecke mladete Baldura von Schirach, kterST si na Starnberskem jezete u Mnichova postavil vilu za 60,000 marek. "Kde jsi vzal tech 'Sedesat tisic . marek? Vtdyt' jsi pied nekolika lety nemel ani na veeeti," znel tento anonymni protest proti hospodatstvi bonze. Baldur v. Schirach, velmi rozoilen nad touto drzosti, dal ye v'Sech mnichovskSTch listech uvetejniti inserat, v nema sliboval 1000 marek odmeny tomu, kdo ho uvede na stopu drzeho chlapa, kterS7 poemaral jeho plot. A druheho dne naS'el na stejnem miste novou cedulku tohoto zneni: "Baldure v Schirach, kde jsi vzal tech 61,000 marek?"

Br. Ant. L. Katde dva roky voli se spolkovi senatoti v 16 statech, to jest bud'to 32 senatora novSrch nebo znovuzvolenS7ch. NovSi kongres bude miti mnoho dillelitYch tkolti k projednarani, nebot' nekolik mimotadnYch zakonii Noveho udelu vyprgi a bude nutno je nahradit nov/mi, resp. je prodloutit,

Strana 11.

VkISTNik JEST NUTNI DODATEK KU KONSTITtCI SPOJElVtCH STATU? (Pokradovani se strany 2.) kern korny, baviny, brambora a masa, protote my tak pravime.

Kdokoliv tvrdi, 'te soud ma tento nahled z konstituce, musi si zodpovedet tuto jednoduchou otazku: Jak je morn, te skorem etyti sta elena kongresu, a president Spojen3"7ch State se demi aleny toho sameho soudu, dtou to samou konstituci, a nic podobneho tam nenajdou?

V mem vlastnim statu Texas, pravi dr. Montgomery, ten nejchuai rentkt z dilu, byv naHen z vyloupeni kurniku, ma pravo, by o jeho ptipadu rozhodovalo dvanact porotea. A jestlite jeden z tech dvanacti tekne, 'te jest jakasi pochyba o vine obtalovaneho, tento nemate bkti odsouzen. Zde jsou vS"ak ptipady tSrkajici se tivota milionu obeanti a jeden nebo dva mukteti snad maji hlad, pouze jako slovo z "dictionary" (ze slovniku) rozhoduji. Sest vyhlagen3ich pravnika dtou dokument a pravi, te zni tak a tak. Tti jini, rovnet tak ueeni, tehot stupne, stejne moudti a vatni, ieknou: "6 ne, tim jest minen pra'q' opak!" Co sobe farmat, kterS7 oral, sbiral bavinu nebo okopaval plevel katclodenne, a kter3) neni obeznamen s logikou a advokatskSrmi triky, co si o tom vSem pomysli?

On vidi, 'te kongres, kterSr on volil, snatil se cleat to, co on jim tekl, aby delali. Vidi ale take, te tento byl zastaven pet hlasy proti etytem — z deviti mutt, ktere on nezna. On je nezvolil, On se jich nemate ani zbavit pki pHgtich volbach. Nejsou jeho sousedy. On k nim nemate jiti se sySani svizelemi. Vi snad pouze tolik, to tito rozumi malo anebo i nic, co to je plevel, pluh, morgie a hlad.

On nevi, co se deje. Vi pouze to, 'te sliby ueinene kongresnikem, sekretatem zemedelstvi a presidentem nemohou bS7ti spineny. A chtel by vedet prod? A to bychom chteli vedet vSichni.

Chtel tak Jefferson, Jackson a Lincoln. Rovnet tak sudi Stone, Brandeis a Cardoza. Chti tak vedet vsichni, kteti mysli, to vlada lidu, lidern a pro lid nema zmizet s povrchu zeme. Pritomnk stay je nesnesiteln3). Americka liga svobody, jet zahrnuje mezi svymi eleny zruene advokaty v umeni pravnickSrch trikt, mate poradit velkS7m korporacim, aby si nevaimaly zakokongresem pkijatSich a lidem schvalenSrch, netli soud telme kongresu a lidu — jclete k d'asu. Jestlite kongres vpravde representuj e lid, pak lid ma pravo Mei, co budete delat v te veci?

Jeden narodni politick vadce navrhuje, aby vec byla vyte§ena lidem odhlasovanim dodatku ke konstituci. Jak historie dokazuje, vezme to-- dvacet — tticet let pkijmouti dodatek ke konstituci. Jak dlouho mute trivet miliona du svobodne Ameriky eekat bez jidla? Jedenact milionu lidu je stale je gte bez prate. Ctvrtina nemela par bot jit pet roka; polovina nemela zimnik. Triceti milionum na farmach tedeno soudem, te prosperita jejich neni vec tS7kajici se vf:N'eobecneho blahobytu. Uhlokopove, delnici drah, obyvatelstvo Tennessee Valley, starci, vSichni ocekavaji pravni odsouzeni.

A onen samozvanS7 politicky radce bude sedet v jeho ptijemnem, atulnem palaci, tteba etvrt stoleti, kdyt bude treba, pro apine bezpottebn3) dodatek ke konstituci, bude dekat trpelive. OvAem kdyt by mohl nekolik roka stravit v Bilem dome, zajiste by mu ten vas ptijemne ubihal.

Jest nutno take pamatovat, ze 2Y, procerita lidu SpojenYch Stati" mohou blokovat katdy dodatek. Jinymi slovy, tti miliony mohou zruSit usneaeni ostatnich stodvaceti milana. Ovaern, te to se sotva stane, ale v padu, to by tti .act state, ktere maji, nejmene obyvatelstva, dodatek zamitlo, v takovem stavu bychom byli ji te.

Obyeejna, jednoducha, konstitueni procedura a demokraticka test jest, aby kongres SpojenYch State ujal se svrehovane moci, jet mu dana byla lidem SpojenYch Statt, konstituci SpojenYch State. Clanek III., Cast 2. vYslovne tak pravi, 'te kongres mute ohledne pravomoci soudu takova pravidla ustanovit, lake za dobre utak vyjma tti male, pole, jet jsou zajiStena v pavodni pravornoci soudu.

If English words have meaning, that is what the Constitution means. That is obviously what the men who wrote it understood it to mean. That is what Jefferson understood it to mean — and if he and his followers had not So understood it, the Constitution would never have been accepted by the people.

"Siizeni jest opravneno!" Standard Oil Co. v New Jersey talovala vladu na vraceni $2,017,624.59 a -arok z tehot aesti procentni ad r. 1931.

Spoleenost zaplatila vlade tento obnos pied .peti roky. Ptiznava, te dlutila jej co pro'Slou daft ptijmu. Nyni v§ak tvrdi, to zakonite byla promleena a vlada 'te 'nemela pravo penize brat.

Jinytni slovy, spoleenost Sidila vladu tak dlouho, at nabyla zakonite pravo ksizeni tomu.

MA I3 ARNE SLUNCE LECIVOU MOC? Leto§ni leto zklamalo mnoho nemocnYch, ktsti se teSili, te pilnYm vyhtivanim svYch chorych ada na siunci, vyZenou bolesti za zimnich mesica riasttadane. V zapadni polovici naSi repabliky, totit skoro neustale pr gelo. A ptes to, te zdravi lid', tteba jen za nekolik ho.!. din ahrnneho sluneeniho svitu i na nejde gtivejSi 8umave krasne do hnecla osmahli, lido otoky klouba, revmatismem anebo, asttelem anebo ischiasi a jinak pojmenovanYmi bolestmi nerve, Cili neuralgiemi trpici, z leto§niho leta tadneho prospechu nemeli. Ale tekneme si to uptimne, ve skuteenosti tak malo nebo nic, jako z minuleho obdobi pet krasnYch, suchYch a teplYc,h let. Toto tvrzeni, ktere jiste se -zda lidem na leeivou moc slunce nezvratne vetichn, jest arci pottebi nejakYrni vecnYmi ptiklady odavodniti. Ochotne ptipouatime, to zahtivani chorYch ada ptijemne je nemocnYrni pocit'ov;.7,'no . a na chvili jim i mirni bolesti, ay sak ani ptirne sluneeni paprsky na tiny dopadajici, ani v te dobe tam panujici parna, nemaji trvale leeivYch acinku. Ptislovi sice pravi: "Kam nechodi slunce, tam chodi lekat" a pravdivost tohoto vYroku nelze popirat. Kam nesviti slunce, tam bledne a hyne, jako kvetiny, take mladet. AvAak sluncc diva pouze laodnet k pravidelnYm tivotnim pochodam a 'chemickYm zmenam telesnYch astraj". Ale nevyvolava, ptimo leeivou moc.

Proto jezdi k 'lam do lazni, honosicich se leeivYmi dary pkirody, t. j. teplymi at horkYrni prameny, lake maji Karlovy Vary, Pie§t'any, Sliae, Treneianske Teplice, nemocni na pt. z Egypt:? a z Indie, kde maji sluneeniho jeh3 parna at do omrzeni. z toho patrno, to v:Seciany paprsky slunce, vS'echno elektricke zateni, vaechno teplo musi byt lidskYm pottebam tteeln6 plizpasobovano a odmetovano, aby ncjcn naohlo proti clnavYm nemocem itoelne puscbiti, pri tsm vSak zdravYm eastern tela neakodilo. Na pt.„ aby se vylaeily opuchle klouby, ale pti tom se nezniaila srdce. Kdyby prudky svit slunce a jeho tar, samy o sobe byly musely by horke rovnikove kraje bYti nelzdravejimi na cele zemekouli. Ale vime na°oak, te y e skuteenosti je tam lidske zdravi derncchtt zevnimi a vnittnimi infekenimi nemocemi nejvice a nejtite ohrotoyam'. Nizpernehme na tamnejai spavou nemoc, esrnou zimnici, dYmejovY mor, choleru, aplaviol, btiani a sk yrnitY tyf, malomocenstvi, krute nasledky nak.azou syfilitickou, tuberkulosni aid. Jsou tam proto sluncem vyprahli Hole se znetvotenYmi klcuby a s krutYmi bolestmi .era brave tak, ne-l1 vice, jak u rids. Jente my Sc mUteme tcsiti, te po cely rok 'name v nag" republi.ce &eine uoravene 'Rive prameny i vaemotne umele 'helve 13rostkedky, to proti jinym statam jsme jit tak pokrodili, to katdemu eloveku svou praci proti.atrapam a vYdajam nemoci poliatenemu se hned dostava delne osvedeenYch leaebnYeh pomacek. To je clues i velikou atechou tern, kdo se- obavaji blitici se zimy pa apatnem lete.

Dievo lehei net korek roste ye sttedni Americe a na ZapadoindickYch ostrovech. Je to dtevo stromu balsa, kterY vat' polovinu toho, co korek. Strom balsa roste neobydejne rychle a dosahuje behem 4-5 let vSt§e 15 2ivot je c:171n.

W. E. Henley.

Strana 18.

VES TN

EDAKTOR Moueka psal trochu pteddasne, R br. Steiner "pakuje", on je gte uzival Vanoce v Dallas. Kdyby to bylo v 6ine, psalo by se, ae . na.lozil svoje teny a jejich deti a jinY movitY majetek na tu svoji ohromnou kolibu a pies hory, doly, potoky a feky, bez test, vydal se na nove stanovigte. Jentie Franta nebude orat a siti, on, bude poditati a opatrovati penize pagi Jednoty. Tti miliony do/art je pane, sue -ma, silna opora. Proto snad ty vYdeledne spolednosti by, rady prosadily, aby i ty bratrske spolky platily vYdeleenou dab.. Doufejme, te se jim to nepodafi.

Otyficet roku od podatku Jednoty a tolik tisic dlent. Citime se tu jako doma, ale my stall piece nemuteme zapomenouti na tu kolebku nageho mladi, a na ten tamni tivot. Zde je dlovek volnY, ale tam byl jako uvazan, zvla gte v Nernecku; za melt° pobytu tam jsme se site meli dobte, ale stale jsme hubovali, nemohli jsme si tam zvyknouti. A nekteit zvla gte svobodni krajane, stale se stehovali z mista na misto a byli stale nespokojenej gi. A mnozi toutili po Americe.

Ano, zde jsme volni; chovame-li se dobfe, iady se o nas vabec nestaraji. Ve Westfalsku a snad v celem Nemecku tomu bylo jinak. Pfi plichodu na misto musel se katdY elovek bez rozdilu do osmi dntit ptihlasiti na Tiede; kdyt chtel jiti jinam, musel se ohlasiti a kid, kam se stehuje. Dostal listek, na nemt to bylo napsano. Kdyt se narodilo dite, musel to otec do osmi dni hlasiti a miti sebou svedka, kterY ho znal. Hlasil jsem nage prvni dite devatY den a za to jsem platil jednu maxim pokuty. Kdyt nekomu nekdo zemfel, take to musel do osmi dni hlasiti — a take musel miti sebou svedka.

I delnici platili daft z ptijmu, jiste procento.

Platili na starobni a arazove poji gteni, a take pro pfipad nemoci; zamestnavatele k tomu pfibez reptant — ne jako zde.

•

-

xTEJZNAME. Jti a nejplacenej gi americkY turnalista — Arthur Brisbane — zemfel no, srdeeni mrtvici u veku 72 let. Brisbane byl atasne pohotovY, mistrovskY sloh a jeho pravidelnY sloupec v novinach syndikatu oznadenY "Today", vynagel mu $260,000 roene. Jeho élanky detlo denne okolo 30,000,000 lidi.

•

•

Piedseda Americke Federate Prate, Wm. Green, prohlasil na porade s novinafi, ze v du, kdyby nejvyggi soud prohlasil zakon bezpednosti neastavnim, bude usilovat o ustavniho dodatku, dle ktereho by byl kongres vybaven vet& mod. Die vyjadteni Greena delnictvo nebude dekat, az nejvy ggi soud udini svoje rozhodnuti, ale bude usilovat o pfijeti konodarneho programu pfi g tim kongresem a to: ratifikace zakona o detske praci 12ti statnimi legislaturami (24 staty jit ho pfijaly); novelisace zakona o socialnim zaji gteni v torn siayslu, aby vgechny penize na ne ureene byly uloteny oddelene; tficetihodinovY pracovni tYden pro vgechen prtitmysl.

BYvalY republikanskY senator Fess, zemfel v hotelu Carlton y e Washington, D. C. Sloutil 10 let v poslanecke snemovne a 12 v senate. Behem sveho poslancovani i v senate hral vynikajici alohu jako jeden z vadca zpateenicke stare gardy.

• • "Sasledkem nedostatku odbornika pro vladni vojenskY arsenal v Rock Island, Ill., prvne od X.1921, byl zde zfizen elyfletY kurs pro strojniky. budou placeni v podatku $2.08 a katdeho pallet dostanou pkidavek. teelern teto gkoly je ptipraviti odborne mlade mute, aby z nich mohli bYti dflovedouci, teditele a vYkonni afednici zbrojovky v Rock Island, ktera je nejvetgim arsenalem ye Spoj. Statech.

President Kuby Gomez byl zbaven sveho tadu a jeho misto nastoupil mistopresident Federico Bru. Gomez byl obtalovan, te pfekatel zakonoclarnYm akonalm kongresu tim, te vetoval dari na cukr. Ve skutednosti ale padl nasledkem pikla vojenske kliky, proti jejit num na uchvaceni gkolstvi a vg tepovani fagismu mlideti, se rozhodne stavel.

Jsme volni.

Zakon bytovy byl velmi prfsny. Rodina nemohla v jedine svetnici, v kuchyni se nesmelo spat; bylo-li v rodine dite stare pfes 14 roku, nesmelo spati ani s rodiei, ani se sourozenci. Byly-li v rodine ho gi a deveata ve staff pies dtrnact roku, rnuseli take spat oddeIene.

To ua vytadovaIo byt nejmene dtyfsvetnicovY. Mela-li rodina stravniky, rnusela mit pro ne svetnici se zvlagtnim vchodem. "Mante/e" nesmell spolu titi neodclani. To men na starosti policajti, a ti byli velrni pfisni; navgtevoirali obeas pkibytky a porueili i oteVfiti okna, pakli ucitili nepfijemne vypary, a to i kdyt silne mrzlo Spolky byly pod pfisnYm dozorem a jejich dinnost, zvlagte 'fedi ye schazich, byly bedlive sledovany. Ale navzdor tomu delnicke politicke spolky Oily; kdyt vgak i v poslednim berlinskein volebnim distriktu — kaiserovu — zvitezil kandidat strany socialisticke, kaiser pfipravil svoji odpoved', mobilisaci, valku, ve ktere men zaroven bYti vyhlazeni nenavideni sodalisti — krome "kfest'anskYch". ktefi byli velice krotci a proto nebyli pronisledovani, ba, naopak, protetovani.

Nejhorgi byli Nemci z Cech. StYkal jsem se hlavne se etykmi, s ttemi bratry Deinharty.

Nejstargi Ernest byl tenat, ten byl zamlklY; druhY, Adolf, umel nekolik eeskYch slov, s tim jsme dobte vychazeli. Ale tketi, Albert, byl rvad; mladeho krajana Vatiousa, kterY byl tichYm dobrakern, bez pfieiny napadl a zbil. Vanous neumel nemecky a pfispechavgi policajt chtel zatknouti jeho! Ale hostinskY a jeho mantelka, Bavoraci, stall a dobfi lid& se jej sami zastali. OtvrtY, August Reimann, jeho fotografii mom dosud, byl na "polovic", netroufal si pfilfs. Mel s deveetem hocha, tehdy

Od stfedy do stfedy.

Min. tYdne skoneila v Buenos Aires mirove. konference 21 americkYch republik. Na g tajemnik statu Hull, ye sve rozludne fedi vzdal vfelou chvalu delegacim za snahy a dosatene vYsledky konference, jet byla historickeho vYznamu. Hull mezi jinYm pravil: "Valka neni metla boti, ale zlodin dloveka. Jest vyvolavana zlymi vagnemi. Zagtim, strachem, hrabivosti, ctitadosti, ladnosti po moci. Pokou geti se o zlidgteni valky, jest pokou geti se o nee° nemotneho. My musime znieiti valku nebo valka znidi nas. SkuteenYmi vlastenci a skuteenYmi hrdiny budoucnosti budou ti vadcove, kteti nagli cestu k miru a kradeli po ni." Poslednim aktem konference byla vYzva na Bolivii a Paraguay, aby urovnaly svaj spor o Gran Chaco.

• President Roosevelt hodla potadati kongres o povoleni pul bilion dolara na prate pomocne. Teto sumy je tfeba ku kryti vYloh na prate pomocne do konce fiskalnimho roku, t. j. do 30. dervna. Dne 5. prosince 1936 bylo podporovano 2,384,202 osob. 2adost o povoleni penez pro pomoc projednavana bude dle sdeleni vadat stran ihned po zahajeni kongresu.

Ve,stedu, clna ledna, 1937, uz illeteh0,- ale to devee se 8. nim z nejake me nezname prieiny nechtelo dati oddati, ad si °betas dopisovali. Psala mu vtdy kousave, take psani ve zlosti span' a pak se opil. Albert Deinhart se obyeejne opil s nim, za jeho penize, a pak bylo lepe, kdy2 Oeei nebyli na blizku. Westland se k nam chovali doble, ac nekteli se nechovali nekdy nejvzorneji; zvla gte jeden z nich Sii, od Lanskrouna,zii potaji s vdanou &nou a kdyt. se podnapil, mel ve zvyku zpivati oplzlou deskou pisnidku. Nemci ji sice nerozumelt, ale okilkovali ho; a on, misto aby utichl, vyktikoval nemecky "to si od vas nenecham bit, ja jsem ech".

Prug aci byli hrdi a panoviti, i ostatni Nemci je nenavideli; Bavoraci a Hannoverani se s name radi stykali. V celku, nebYti toho militarismu a to "Deutschland ueber Alles" vYchovy od ittleho mladi, byli by Nemci narodem, kterY ma mnoho dobrych vlastnosti. Byli vlidni, radi se srdeene zasmali a byli pracoviti. Ale ta poslu g -nostaemilrsu,odeavnpfimod nich vtloukanY, dini je nebezpedny jinYm /tarodam a zvlagte nagemu. Jejich da.sopisy psaly vtdy jen to, co jim afady dovolily a co jim Psati porueily. Mel jsem za na geho pobytu tam dosti pkiletitosti to pozorovati.

Ohromne Kruppovy zbrojovky vyrabi take jine prodUkty; do Egypta dodaly velikY most, za kterY jim tamni vlada zapiatila cibuli, ktere je velmi mnoho. Memel protestuji, ale ta cibule bude snedena; Deutschland ueber Alles, i pies cizi cibuli.

Nage vlada do nas nenuti ani cibuli, ani heriky; nagim spolkiim a, dasopisfan neporoudi.

Je to jen na nas, jak si nagi Jednotu a nag Casopis, toto nage pojitko, povedeme; a i kdyi thew "vetrame", neni to na nafizeni s hitry, E. SsIant. bez policajta. Jsme volni.

Cita di Vaticano, 28. pros. — Papa Pius XI. dnes poprve od ulehnuti na latko dal najevo, te si je vedom vatnosti sve choroby. Pravil k jednomu z prelatt: "V tomto stavu nemohu byt papetem; bude lepe, umru-li." SvatY Otec je 79 let star. Na dne gek stravil neklidnou noc a mel neblahY den. — V jeho ochromene noze doglo k slab gimu vtronu krve, einnost jeho srdce znovu byla ochabla a obrna se roz gifila po cele leve strane tela. At dosud papet hrdine tvrdil, 'te jeho nemoc je pfechodneho rani ate bude zase zahy u svYch obvyklYch povinnosti.

Lee jeho dnegni projev ke kardinalu Pietro Fumasoni-Biondini je dakazem, te si je vedom, ze dny jeho tivota jsou seeteny. Kardinal je hlavou propagate fimsko-katolicke viry a byl jednim z male, lidi, kteki dnes mluvili se sv. Otcem. Osobni lekaf papetiry by.1 u Mica temet pet hodin a v celem Vatikane panuje stisnend nalada.

Podle prohlageni Stalina, Rusko postavi podle zapadnich i vtchodnich hranic opevneni po zpasobu francouzske Maginetovy linie. Ruska armada bude miti tfi miliony mutt, leteeke shy budou ztrojnasobeny a bude se cvieit rodne 50,000 pilott. Pod osobnim dohledem kornisafe valky Voro gilova bude zfizeno sterstvo valeeneho pramysIu, valedne slave zavody budou pfeloteny do ruskeho vnitrozemi. Snitenim veku pro vojenskou slutbu z 21 let na 19 bude snadno opatfena obrovska sila vojska. ValednY rozpodet, jen byl v r. 1936 zdvojnasoben, bude v pfi gtim roce jegte vetgi.

Washington, D. C., 28. prosince. — Pkedmet, o nernt se kdysi nesmelo mluviti — hrozna nemoc syfilis dostala dnes nejvolnej gi projednani na konferenci 500 lekaft a zdravotnich atednikt, zastupujicich 32 staty, jet byla zahajena dnes. Auditorium v budove dep. obchodu bylo napineno nejen experty, jit maji zajem o kontrolu pohlavnich nemoci ye Spoj. Statech, nYbrt i laiky, jiz byli pfilakani velkou publicitou, danou konferenci, ktera by byla pied nekolika lety vzbudila nanejvYS kratke poznamky v dasopisech. Dnes still pro za„..tupce ti ku pied feenickou tribunou byl zapinen repor f cry, delajicimi si poznamky pie jednotlivYch f .eeech. Na konferenci bylo eteno tea poselstVi preSidenta Roosevelta, kterY vyslovil svaj • zajem o konferendi a pfal ji nejlep gich 11specha. Jednotlivi fednici zdarazriovali fakt, ✓ pfitomne dobe vefejnost se velice 7 ajima o boj proti teto stra gne nemoci a vital! t2nto zajem jako pomoc v boji proti ni.

Stavka namotnikt na pobteti Pacifiku, trvajici skoro dva mesice, zpasobila jfz nesmirne gkody lod'afskemu pramyslu, a mimo toho trpi i pramysl a zemedelstvi v ji gni Kalifornii., Z obchodnich pramena se oznamujet stavka .svoji obchod a, pramysl denne na $7,500,000

lenove unie SpojenYch automobilovf-ch delnika v Americe, zahajili stavku u F! her Body Co. v Clevelandu, jet je pomocnou tovarhou General Motors. Stav, kou je doteeno na 7,000 zamestnanct.

Zenska Hlidka liapitola pro zeny.

S. P—ova.

TZPOM1NATE si na, rortomile historky z V cyklu "Diveim srdcim"? Jiste se varn libily vg echny Svehlavidky, 8vitorky, Very a ja nevim jak se dale jmenovaly v gechny ty romanove hrdinky 86.recke, Glynove, Marlitove a vg ech tech Zen, ktere tolik obohatily svYrni pracemi na gi divgi literaturu. ko vgechny ty tadky dY gici kouzlem radosti a ko vgechny ty taciky dYg ici kozlem radosti a g testi. To byl pro mne jiny svet — zila jsem jinY Zivot. Zivot, ktery mne poutal v gim tim tajemnym, neznamYm a ptece tak ptirozenYm — Zivot pinY lasky, neZne, velike a neumirajici — Zivot piny silt a odelcavani, pinY touhy a bolesti. Umirala jsem strachem o osud romanovYch hrdint pi. kaZde jen ponekud vzrugujici zapletce a plakala jsem radosti, kdy je opet osud svedl na, spolednou cestu ozo,tenou jasem gtesti a spokojenosti.

A dnes? — — — Po letech trpkeho Zivota vracim se zas k miladkum sveho mladi. Prod?

— 2ivot je jinY. Namitnete mi: "Neni tomu tak, naopak Zivot je tY,Z, ale roman je jiny". — Snad. Nezapominejte v gak, ze prave 'kvot to byl, kterY daval podnet k literatute a fantasie ho jen krakila. Ano. fantasie ho jen kraslila, ponevadi chtela vychovavat divei literaturou zejmena ty, pro neZ byla urdena.

Vgtepuje nam smysl pro ptirozenou krasu, erotickYm obsahem chce povznest du gi z prachu vgednosti, uglechtilou hrou pestovat krasu tela, konversasi chce nas &it mluve. Ukazuje jak a o dem mluvi Zena s Zenou, jak o dem mluvi Z - ena s muZem, uclava, ton mluvy ye spolednosti. Svou negaci ureitYch veci. pti rtznYch ptilektostech postavila kategoricky imperativ — o tom se zde nemluvi, to Patti iinam. Zkratka, chce Zenu co =Ana, nejvice ptiblikt pojmu o ptedstave neZneho pohlavi.

Zda-li se to podatilo, to je ov gem jina, mene uspokojive, kapitolka. Prod?

Jsme prilis •Zenami, net abychom se dovedly odpoutat pti dame ptilektosti od v geho toho typicky Zenskeho. Snad se nam toho mnohdy vytYka, vice ne2 zasluhujem, ale chceme-li bYt spravedlive musime uznat, Ze vYtky, zejmena se strany muZil jsou east° opravneny.

S muk je nutno poditat jako se Zivlem sttizlivej gim, konservativnej gim a proto se musime vyvarovat vgeho toho, co je dradi — Zadameli di pokladame-li za samortejme ureite pozornosti a ohledy.

Bavilo by vas poslouchati vYklady bursiana o burse, projevech a problemech narodohospodatskYch, atednika nebo statnika o reforme statni a politika o politice?

Muk maji tu piednost, Ze si dovedou yeas uvedomit, Ze kaZda z techto olehavYch otazek dnegka ma sve vlastni misto, svou vlastni rubriku a ze tudi2 nepatti na forum spoleeenskYch stykt mukl se Zenami. Snad se o torn zmini, jsou-li na to, of ono tazani, snad se dotknou nekdy lehce ureitYch problemt, ale neunavuji nas detailnim vyklad.em podrobnosti.

'- A co myslite? Dornnivate se, te je riniZtin obzvlagtnim potegenim, unavujete-li je svou starosti o novou modu? Va gina murta nenavidi tyto na ge nezbytnosti, protole nejsou It souhlasu s jejich konservativni sttizlivosti.

Hled'te, ptece Zadna SpolederiSka litera,ttra neposadila na cele hodiny svou heroinu do salonu pani Lavecke proto, aby v nevhodne dobe bavila spoleenost zazraky a teinky moderni kosmetiky, jiZ mimochodem tedeno ani pani Lavecka neveti.

2adna spoleeenska literatura neodsoudila nikdy tadnou spoleCnost k dlouhym Okladtim

Strana' It

ViSTNiZ

Ve 'Weft, dhue- O. kit:m .19M

o tiku a efektnosti moderni darnske garderoby.

Nemyslite, ze ani vas bye neza.jimala stat' podobneho obsahu?

• - Melt' bychorn si take uvedomit, ze vgechny tyto fedi path. jinam, ze maji dokonce.svou obsahlou literaturu vlastni, a Ze ani vas samotne by neba,vilo seznamiti se se vSemi jejimi podrobnostmi.

Mluvit se mipe samortejrne o v gem. Ale vtechno ma svtij eas a sve misto. Ptilektosti je stale dost.

Vnucovat, ale nekomu svtj vlastni zajem a unavovati jej tim, neni ani tensky rortomile ani taktni — dugevne spite rozvadi net V torn je ta literarni negate, aeria mezi tad-

ky pro spoledenskY imperativ a toho nikdy nezapominejme.

Alvin, Texas.

Mill bratki a sestry!

PtecIne yam vgem pfeji tt'astn:;T a veselY tento NovY rok. A mile naafi Jednote hodne novych elenk A yam, bratti a sestry u tadu Cis. 112, v Guy, dekuji za vat projev lasky a ,uznani, za moje 201ete fitadovani. Novernu tajemnikovi vzdavam srdednY dik za hezky dopis ye Vestniku a milou vzpominku. A slibuji, 2e tvoje ptani, br. Litt aku budeme hiedet co mo2na spinit.

25. prosince jsme byli na divadle u Stefanikt v Houstone a pit torn jsme se na chvili zastavili u br .a ses. SvestkovYch, kde jsme byli pohosteni. Diky. Divadlo bylo pekne a vesele, herd. dobte hrali. Jak by ne, neb hrali sami ti staki, dobti herci. Jako je ses.

Otvrtnikova, tu nepkekona iadna hereeka. A br. J. Sulda, ten toho ospaleho posluhu bred znamenite, a jak se je gte dovedl ptedstavovat to vdove, nic jemu nevadilo, Ze byl drobet dychavidnY. Br. Be gan stars' jak byl rortr2itY u to vdovy! A ti mladi to umeli vYborne. A br.

Vala a jeho chot' Vera to te2 ku konci \lee napravili mezi sebou. Hrali v geci pekne, a obecenstvo se s chuti zasmalo.

Po divadle jsme jell na chvili se podivat do sine na Studewood, bychom se tam se gli take se znamYmi a uspokojili oba tady navetevou.

Jen kdyby ta divadla nepotadali najednou v obou sinich, neb to dela tektou hlavu kam jiti dtive, kdy v obou sinich hraji pekne divadla. Pit divadle jsem se se gla s nekolika krajany a se znamYm sokolem s br. Fr. StranskYm a jeho manklkou z Dallas.

Sestte Ondraekove z Dallas dekujeme za gratulaci, a zveme je, az si udelaji vYlet do Galvestonu, by se- u nas stavili. NebYvame daleko od silnice co jde do Galvestonu.

Bratti sokoli v Guy, dostavte se veichni do schuze sokolske dne 24. ledna odpoledne do sine br. Fossa; bude-li hezke podasi, dostavime se. Musite si zvolit nove fitedniky, a veecko dame do potadku, jak 2upe, tak na VYkonnY VYbor do Chicago. Brett). a sestry, pkivedte sebou kaidY noveho elena a kadu mladYch cvidenct. Nenechte Sokola na Guy zaniknouti, pracujte ruku v ruce s kadem C. 112 SPJST., o zvelebeni techto spolkfi. Toto je moje novorani ptani!

Rozi Mikeskova-Truksova.

Dallas, Texas.

Bratki a sestry!

Prvni den v roce 1937. Pkijmete moji zdravici a vrouci pkani, by nam v gem, nag stvotitel a vladce sveta, poptal v ncvem roce, zdravi, Stesti a vgeho co k tivotu tteba. Dnegni deni prvni leden jest pro nas Dal laske sokoly dnem pamatnYm, neb jest tomu 25 let, co byla zde ■zalotena Jednota Sokola. Roku 1912 na NovY rok se se gel krouZek uveclomelYch krajant V domove, nyni uz zesnuleho bratra Vacla-va, Rezka, a zalotili spolek Telocviena Jednota. Sokol 2iMca. Dallas. 25 let tomu, kdy prvni zaklad byl dem ku praci narodni, kulturni, povzne:seni sama sebe, uplatneni krasnYch odkazii Fuegnera a Tyree. 25 let price opravdu plodne, neb po cela leta byla udrkYana einnost cvidebni a programova. Sokolske slety, zavody, evieeni, divadla, besidky, hudebni akademle, zabavni rOzne programy, vy-

ceske reel podpory flnanefil : pro uc4'&ni eeske keei na vye gich udeliStich; podpora humannich Astavt. To veechno, price, teidpovednost, glo ze srdci uptimnYch, darovanYth na oltat viasti, na gemu eeskemu nirochi zde-'v Americe Ani v to nejkrugnej gi dobe v ky, kdy nage stara vlast volala sve dtiky" pomoci dosateni sve vlastni samostatnoatf; la nage rodina sokolska na svem mister nak spechali do eeskoslovenskYeh legii, se obetovat sve zdravi, sve iivoty pro svoji radnou vlast, pro jeji svobodu. A jejich ienY zde, matky, milenky, seskupene v kroukk Veelek, pornahaly jim ve veem, co se od nich poiadovalo. Vzpominame-li tech 25 let uplynul'ch, eteme-li kadky protokolu psanYch bratry, sestrami, ktere dnes ut mnohe kryje zeme, musime jim vzdati ttdtu, obdiv, uznani, slovo: ne2ili jste nadarmo. 25 let prize, kterou nedovedu slovy vystihnouti, ale 25 let price, za kterou se nemusi nage Tel. Jednota Sokol tilk.a stydeti.

Ptatele drazi, dodnes 2ije krou2ek lidi, prynich to ,zakladatelii. Sokola zde, a ti v gichni vas uptimne zvou na den 10. ledna odpoledne do sokolovny, uctiti, oslaviti s nimi 251ete trvftrii Jednoty sokolske. Jest ptipraven pelcnY program, hudba, zpev, basne, ZivY obraz elenstVa, slavnostni tee nakho mileho reclaktora. br.

Moueky. Program neni fmlnY neb se mela ti krasne. zpevohra "Vederni namluvy", ale jeden z hlavnich herctz, bratrLudva TobernY onemocnel, svoji starou chorobou nohy z doby valley, kdy co dobrovolnik gel prvni v kady "osvoboditelt." Onemocnerii bratra Ludvy litujeme velice, nejen co herce, ale i muk 1111leho, dobreho kamarada.

Tedy program oslavy jest zmenen, ale i tak bude peknY a veichni zde v Dallas i okoli pkijcite mezi nas. Mnozi z vas nejsou vice nagimi eleny, mnozi pfatele Sokola stoji stranou pro rfizne pkidiny, spolkove bolesti, ale vzdor tomu jsme dosud zde a veichni dobki krajarie.

Tedy prof nezapomnet aspon na chvili to stare bolesti a prof neptijiti v misto, ktere vim bylo kdysi drahe? Piijd'te v gichni, vemte vase ditky, yak ptatele, ukalte to yak dObre, co ve vas je, Cas nejlepei lekat a jen opra.vdu zly dlovek nepoda ruky ku smiru a od yraci se po dlouhe roky se zlobou ve zraku svem.

Zaeatek oslavy bude o 5 hodinach odpoledne, po programu spoledna veeeke a pak taneeni vinek pit dobre hudbe.

Sylvestrovska zabava se velmi pane vYdafila. Veichni se navzajem hezky bavili, sal stile piny tance chtivYch a Ze omladina pkevlidala, tedy hok-hudebnici hrali anglicke tanedni kusy, pekna, ptinodni scena, hudebnici zaCali hrati "Auld Lang Syne" sha,sli svetla sale, na jevi gti hoiela bengalska svice. Po piehrati hudebnici zanotili veselou pisen a uprostfed salu zadaly padat mezi taneici male balonky. V kuchyni stoly stale obsazene, kuchaiky mely velkY vYber dobrYch jidel a 1140114 no to znate. Vtude bylo veseli, fisme-i a 4)6kojenost. Donnnt jsme ptijeli o ptll sedme hodine rano. Resolute polepeit se v novem rokii, doka velkeho zklamani. Na zdar!

Ant. OndrOtkova, dap.

U60V6.11i

Z New Yorku se oznamuje: Vinoeni rozhlaS, jen2 byl vysilan o StedrY den ze stare vlaiti, byl velmi zdatilY, zejmena v prvni polovine, zahajene reportali a hiaholem zvonft z ruznYch mist SR. Dale velmi mile pfisobily vanoeni koledy, zpivane sborem deti. VrcholnYrd badem rozhlasu bylo vanoeni poselstvi pre.aidenta Beneee, kterY ve svem proslon.ttlAraitill nadeji na udrZeni miru v Evrope, i pfes gi kritickou situaci. Pravil: "My, v eeskoslovensku, jsme ptesveddeni, Ze v Evrope neddlde k valce ohledne 8panelska, a vetime, k ni obtite Francie jsou znadne pkehniny. — Jsme tet pkesveddeni, k Italie ma .velikt -zijem o udr2eni miru na pevnine, a jsme si,tet vedomi, k Nemecko ma tetke obtik a z techto dfrvoc1u nabidky o dorozumeni nedavno &Arlene oficielnim mluveim Nemecka, musi bYti pedlive zkoumany. Nevetime, Ze Evropa by mela jedine voliti mezi fa'Sismem a komunisrnem.

Demokracie ma vYbornou plilaitost picetrvati a pfekonati extremni smery!"

Strana 20. ,78UDE tam, kde se stavi letadla a na veech V velkkch vojenskkch letietich je nekolik iidi, kteti nekonaji sluSbu na normainich leleteckkch linkach, kteti nemaji ani denni shiny a s nimi by ptesto jinY letec nemenil.

Tento druh lidi v Americe je uveden ve statistice povolani ptimo za filmovYmi artisty, proyadejicimi smrtelne skoky, a vedle delnikia pracujicich na mrakodrapech nad 50. poschodim. Nabidne-li se nekteremu americkemu letci, aby se staff zkuSebnim pilotem, odpovi zapeti: "Radeji thkrat pies ocean, nebo dvase vydava, me' krat do Australie a zpet. Cloy& rle nebezpe61, neSli kdy jedno odpoledne dela zkueebniho pilota."

Zmrzlo mu pill oblideje.

Jednim z nejznamejeich americkkch zkueebnich pilotu je Shorty Shroeder. Byl pov.eten fikolem vyzkoueet nove Morseovo letadlo, pti 6em2 se melo ptihliSeti k jeho upottebitelnosti pH vkekovkch letech.

Letec se vznesl do vkee 9.500 yardi.i. Snad letel rychieji ne sam tu gl. Potom mu ulogli, aby provedi kolmY pad a yyzkolieel tak stabilitu stroje. Pad letadla 'se zdakil. Protahl se okrouhle na 6.000 yardin Kdyt' po ptistani vytahli Shrbedera z letadla, mei pploviaku eeje zcela zmrzlou. Jests dries vyhiizi jako scvrkle jablko.

Skok za pinicim perem.

Veteranem zkiteenbich letcii jest Harold Harris. Jednoho dne mu nova firma dala yyzkoueet syfij prvni vkrobek. Byla to obluda, na niz nebylo ztejme yee v potadku. Pies to s ni Harris letel. PH 600 yardech senahle stroj zaeal rozpadavat. Napted ztratil jedno ktidlo, pak konec trupu a soueasne se uvolnil motor, zatim co celk aparat sebou moons trhl, jako by v nem vybuchl pekelnk stroj. Dole na letieti se ozval vkktik hruzy. Hned bylo veak videt, jak Harris yyleza z Hticich se trosek a snaei se padakem.

"Jen jedno me mrzelo", vypravoval potom.

"Vidal jsem totiS, ze pti torn, jak jsem vylezal, vypadlo mi z kapsy pinici pero. Sko6i1 jsem doslovne za nim. Teprve kdyS jsem videl, Se nedohonim, otevtel jsem padak". — Kdy'S phspechali Harrisovi na pomoc, lezi na louce po etytech a hiedal sve pero .. .

Ptistani bez kormidel.

Roger Williams mel vyzkoueet prvni letadlo z duraluminia. Bylo to v dobe, kdy se vlastnoA JAKE minuleho roku odehrala se v AnN glii jedna z nejvetaich apiona2nich afar povaleene doby. Byla vytizena v takovem klidu, 2e se o ni nedovedeli ani hill anglieti reporteti a podrobnosti zustaly Sirai ve •ejnosti utajeny. Nikomu nenapadlo hiedati nejakou souvislost mezi zmizenim japonskeho prince Katsuki z LondYna a •zahadnou vrahlou pani Thompsonove v malem newyorskem hotelu.

V kvetnu dostal velitel britskeho letectva zpravu o tajemnem zmizeni dtlektYch nakrest a plant. noveho Hawkersova bombardovaciho letadla. Vrchni veleni britskeho letectva vkladalo do noveho bombardovacihb typu velke nadeje. Zpirsobila proto tato zprava ohromny rozruch. Ihned byla zalarrnovana britska ktera se veak marne namahala zahadu rorteeiti. Nekolik dni na to hlasilo technicke oddeleni britske admirality, ze z jeho tresoru zmizely nakresy noveho rychlopalneho dela C. 17. Delo meld bYti vkbornou zbrani proti ponorkam. NedobytnY a ohnivzdornk tresor admirality nebyl otevten Za 24 hodiny Cekalo nove ptekvapeni.

Veechny uloupene dokumenty byly opet na sySich mistech. Neznami pachatele je pravdepodobne jenom ofotografovali a potom Britska protivkzvedna slutba ji.Z vedela, 'Se pachatele je nutno hiedati mozi zamestnanci admirality, mezi temi, kteti mCli ptistup nejen ke kiieum ohnivzdornYch tresoru, ale snail i heslo jeho zamku. Ptesto yeak nemohli bkti varpatrani.

Brzy se britska zpravodajska sluSba od jednoho ze svkch tajnkch agent-LI dovedela, Se japonska vlada zaeala prave vyrabeti zvidetni druh novkch del, ktera, se veude shoduji s ukradenkmi plany britskeho dela 6. 17. Nyni by

VESTNIX

Ve stiedu, dne 6. ledna 1937.

sti tohoto kovu jeete neznaly. Stroj ztratil v nekohka steoh yardech ykekova kormidla. Ror Williams mei s sebou dva teditele Spoleanosti pro zuSitkovani aluminia, kteti proti jeho rade se chteli sti j co stilj letu zitaastnit. ,editele zbledli a vyraSeli ze sebe eeptem modlitby. Nicmene Williamsovi se podatilo s obema motory, ktere stroj mel, se zvolna snesti a s letadlem ptistati.

Hoste yen!

S hosty pti pokusnych letech udinil take letee Earl White smutne zkueenosti. K jednomu z takovkch poktasii se dostavil nejen teditel, ale jeete jini etyti hosts, mezi nimi dama vagoi 250 liber. White houpal sve hosty ye vzduchu jak to ho, sem a tam a koneene je yysadil tti mile od letiSte na mokre louce. Uje, ze uz nemUe ygetnout. Od to doby se teditelstvi cdvyklo posilat hosty na zkuAebni lety.

Vjikovk rekord.

V kralovske letecke pokusne stanici ye Farnboroughu mladk letec Swain se ptipravoval na vy.ekovk rekord. Rano o pill osme vstoupil do vkekoveho letounu znaeky Bristol 138, vybaveraeho specialnim motorem znaeky Pegasus a velikkmi kruhy vznesl se do Ykee. — "S poeatky vanul jen docela mirnk severozapadni vitr. Nahle ySak ye yYSi 12.000 yardt tento vitr neobyeejne zesilil. Takovk Certovskk vitr by nichl strhnout s testy stroj, kterk neni tak jako inuj. Moony naraz yetru by jej mohl zahnat nad mote. A spattil-li by elovek pak jests jedncu zemi -- to by zaviselo na zasobe benzinu. Mne ten vitr ptipravil o peknou porci latky. Clovek jej musi zdolat lsti i silou."

Spats jsem zemi kulatou.

Ale 12.000 yarclil byl teprve zatatek. Swaintv zrak 1pel na rneticich ptistrojich. Chtel Ykee, stale vkee. Skafandr s kyslikovou pkilbou pra'coval bezvadne, aekoli Swain mei pocit, Se se mu v pffch zastavuje krev. "Citil jsem kteee Dosaial jsem ji2 14.000 yardt a podival jsem se dole. Rozhled byl velkolepk. 1.3*-

pine v dalce jsem videl kulatost zeme. Nebyl to klam, nebyl to lom svetla ye skle. Vidal jsem zemi kulatou. Mohl jsem ptehlednout cele anglicke jinni pobtek od Margate al po Lands End. Dokonce jsem zahledl i francouzske pobtek. Prtplav vypadal jako potok a Doverske skaly jako kerk. Stoupal jsem weak dale — stale vyge. Nespoukel jsem odi s VYSkove metiee ukazovaly 15.000 yardt — 15.100 7.- 15.200 — ktede v myth paich rostly.

Rozhodl jsem se k navratu. Naposled jsem d'et1 15.230 yardt."

V bezyedomi:.

Rekordman pak zvolna sestupoval k zemi.

Nyni se v'Sak . na neho zadaly hrnout poti2e, ktere jakoby se mu byly vyhnuly pH vzestupu.

— "Nahle jsem vtbec nic nevidel. Kyslikova ptiiba mi Upine zamrzla, okna se pokryla ledem. Nevidel jsem ani na zemi ani na svoje ptistroje. Nevedel jsem jiz, jakYm smerem letim. Konedne jsem zahledl jasnY paprsek — slunce. Soudasne jsem citil, jak se kazi vzduch v me kyslikove ptllbe, jak lapam dech, jak mi zadind hudet v uSich. Letel jsem smerem k slunci. Marne jsem tahal za bezpednostni ry, ptipevnene na prilbe. Sedela pevne. 8riiiry se nerozvazaly."

Zachranen kapesnim noiem.

Dnes je znamo, 2e rekordman Swain tfael o vlas srnrti. Nechybela mnoho a byl by se ztitil na onen svet i se svYm rekordem. — "Patrne jsem ztstal piilis dlouho ye vzduchu. Zasoba kysliku byla ji2 asi spottebovana. Cosi nebylo v potadku. Jen kdyby to ptilba nesedela tak pevne. Hukot v ukch rostl. Ruce jsem mel pine bez cite. Lapal jsem pa vzduchu. Vzpomnal jsem si, 2e main v kapse zaViraci nits, kterk mi jako malernu chlapci kdysi daroval strYc. Hmatal jsem v kapse, stiskl jsem pero, nun se otcytel. Vrazil jsem jej do celuloido yeho okenka kyslikove masky. Trhlinou za6a1 proudit vzduch. Mohl jsem dkchat. Vzduch — mel jsem vzduch! Kdyt jsem se, podival na ykekovk mezjistil jsem, ze jsem klesl na 5.000 yardti".

Pkcha Anglie.

Swain dobyl yYekoveho rekordu. National Physical Laboratory prozkoumala jeho vjrAoye ptistroje a potvrdila, Se letadlo dosahlo vjraky 15.230 yardti. Tak Anglie po ttilete ptestavce opet dobyla svetoveho vj r koveho rekordu.

Zahada zmizem !Win admirality,

losrdne vykotist'oval a nutil, aby mu vydali dokumenty k fotografovani. Nektere ze svjrch obeti ptivedii nejprve do zoufalstvi finandni tuace a pak teto vyuzili. Pti torn jim byla na.pomocna pani Thompsonova, v jejim2 byte se na/ezala tajna herna a krasna, deveata.

lo jiste, ze odva.2na a zahadna loupe2 dtle2itkch dokuthentt byla spachana z navodu japonskeho generalniho kabu. Oirou nahodou vypatrana i stopa po pachatelich. JakYsi autodro2kat piejei v Plymouthu Japonce, jen2 zustal na mists mrtev leSet. PH zji gt'ovani jeho totoSnosti nalezla policie v jeho kapse dopis, a,dresovank domovnikpvi japbnskeho prince Katsuki, k.terk se po zavraSdeni sveho strkce ad.mirala Salto odstehoval z Japonska do Anglie.

Princ Katsuki mel v Anglii dva .byty: jeden v Londkhe a jeden v Plymouthu. V dopise byly nalezeny pasy nevyvolaneho filmu. Nekolik agentil protivkzvedne sluSby se ptestrojilo za policisty a dostavilo se do princovy vily, aby se vyptalo sluSebnictva na osobni fidaje o zahynulCm Japonci. Behem vkslechu bylo sluSebnictvo shromaSdeno v jednom sale a toho vyuSili jini agent, vnikli tajne do budovy a veechny mistnosti dukladne prohledali. K nesmirnemu ptekvapeni veech nalezli v nenapadnem ukrytu na princove pracovnim stole tajnou kr:c7§ , v ktere byly veechny pomucky, kterkch vyzyedacii.

DalS,ina patranim potom bylo zjiet'eno, print Katsuki byl hlavou rozvetvene japonske epionaSe v Anglii. Spojil se s jednim advokatern, kteremu dal k disposici yetei sumy penez.

Advokat mel za Ukol pUjeovati penize zamestnaneam admirality i jinYch dilleSitkch kde byly uschovany listiny, jich2 se Japonci chtell zmocniti. Potom sve nebohe obeti nemi-

Britska prottapionani slu2ba vytidila celY ptipad y e vsi tichosti. Princ Katsuki nahle odjel, ovaem s tichYm souhlasem policie, ktera jeho zateenim nechtela vyvolati politicks komplikace. Nekteti z vinnikt byli odsouzeni v tajnem lideni, o kterem se vetejnost vtibec nedovedela. Dostali vesmes dosti vysoke tresty od 10 do 20 let nucenYch praci. Pani Thompsonovd vyukla vyhody zakona a prozradila sidla a eleny vg ech japonskjrch i cizich vyzvecladskYch tlup v Anglii. Proto ji bylo dovoleno svobodne odcestovati. Odjela do New Yorku, ale kratce po svem ubytovani v jednom menaim hotelu byla pokojskou nalezena zavraSdena. Byla uakrcena slabou g fitirou. Pachatele nebyli a take asi u2 nebudou nikdy vypatrani.

Smrt cilia v oblacich.

Nejncbeapeenej§i poyolani.

Ueencoyy predniAky o zmrznuti. AnglickST udenec Sir J. Barcroft pore.dal po Spojemich Statech prednafty o fysiologickSrch pokusech, ktere provadel na svern vlastnim tole. Nektere pokusy na ptedna:akach opakuje. Tak se necha pied zraky posluchaet chladem ptivest do stavu, v nemt zmrzne a upadne do bezvedomi. Po skoneeni experimentu, kdy2 je ptiveden do normalniho stavu, ihned ptednaei, jake mei pocity a dojmy. UCenec tvrdi, le za zmrznuti na hranicich bezvedomi ma neobyeejne ptijemne pocity tepla. To koneene souhlasi s poznanim prostSrch lidi, kteti za neet'astnkch okolnosti zmrzli a byli opet ptivedeni k Siyotu.

Ve sti-edu, dne 6, ledna 1937,

Strana 2L

VESTN

se vrd.tiI se4strainikem. "Whisky byJedina moEnost, jak se elovek v hnout pornluvarn: =tit. Protoie jen , la oznaoena cenou pu1 pence, jest cineenim epatnem svete mute v37- o mrtvych, jak vite pouze dobre! povinen ji za pal pence prodat," Clete co pani Wittwerova pike o rozhodla uredni osoba. StraZnik a zakaznik s flaekou za pill penny v porncpei, jii se ji dostalo nils. ndruci vyeli z cbchodu. Pted rozDra.Petra Hoboko. , chodem povidd stra rtnik: "Mate aesti a on ztratu a jeete zlcst nadavkem . . ."

"To nic neni," zubi se Skot, "jsem ale zvedav, jak se bude tvatit, at mu ptijdu vratit prazdnou a on mi bude za ni vracet dva penny!"

DOKLADY NA VaNOST. Pi. Wittwerova, Cincinnati, Ohio: e SpojenYch Statech se pozoru-Utivala jsem Vage dra. Petra Hoboko po 18 let a vykonalo pro mne je to jejich nejvzacnejei listiny a mnoho dcbra. Prosim zaelete mne dokumenty se v archivech niei.

Dneeni papir nevydrti ani sto let vice". a piece je mnoho dokumentri, jet Tisicrim se dostane vitane Dra Petra Hobcko, dasem-vy- museji bYt uchovany. V americkych zkotteenY rodinnY lek, byl domacim novinach ut pomalu ptestavaji uledivYm prosttedkem v tisicich do- kladat pro archl y VYtisky novin. movri behem minulYch 150 let. Jest Misto toho fotografuji katdou rnirnym v ileinku a ptindei blate- stranku na nespalitelny film a to nou od taludeenich nesnazi, podle potteby prcmitaji. Za..bete to zacpy a zavrati, zavinenYmi ne- mene mista. V Bilem dome zkouei spravnYm vymitanim. Dr. Petra kancelat presidenta Spojeny:ch Sta.jedte jinou a dokonalejei metodu. a zve uctive celou deskoslovenskou vetejnost i okolni spolky Hoboko obtivuje taludeeni einnost4 ku hojne ucasti. — Poslani Sokola v teto zemi jest stejne a pravidluje stkeva, eimt pomaha a zlatY tenkY plieek natiskuji platiduletite jako y e stare vlasti a zasluhuje Vaei podpory a pfirode obnoviti sveZest dobreho nove pismc-. Takovou listinu nezniei pczorn osti. — zdravi. Nade leky nejsou nabizeny ani vzduch, ani vcda, ani hmyz, nYbrt pouze opravne- musi bYt jen zajietena proti ohni nym mistnim jednatelin. Piste ziodejtm. Je to ostatne metoda tak dnes ohledne na g etedre zkueebni drand 'Ze se ji pochopitelne mute lahve, Dr. Peter Fahrney & Sons poutivati jen pro nejdilletitejei Co., Dept. R8111, 2501 Washington statni veci.

Blvd., Chicago, Ill. "ADOLF A JEHO ORCHESTR VE WACO. Iui z Aberdeenu a lahev whisky.

Stal mug z Aberdeenu pied vs7V sobotu, dne 9. ledna bude uspokladni sktini a pozoroval vatne a taddna taneeni zdbava v Cotton zaujate lahev whisky. Utle y nebyla Palace Colloseum ve Waco, pii ktere ani tak pozoruhodna jako listek bude itainkovati znamY "Gold Chain vedle ni. Oznaeoval cenu: pill pen- Orchestr, Adolf and his boys". Zany! Po deli iivaze se Skot rozhodl jiste si mnozi pamatuji na posledk &nu. Vstoupil do obchodu, 'dote- ni zabavu ve stejnem miste minudal o lahev a polotil na still pill leho podzimu. Tentokrat potadateZa Jednotu penny. Obchodnik se ohradil, to je le eini lepei ptipravy, neb bude poto malo. Whisky stoji dvanact Ai- stardno i o pivo a obeerstveni pro linkil a Best penci. Listek s cenou tuto zabavu. Popularita orchestru pill pence spadl asi nedopattenim tohoto stale se stupriuje, take lze odekavat velkeho Uspechu. Veims jineho zboti. nete si oznamky na jinem miste t.

Zakaznik mirky odeeel a mleky listu.

Po 18 Let!

nim

Soko s14 Jednota 'Z zka"

2upa Juni, A. 0. S., Dallas, Tex., poiadi

y

DINE 10. LEDNA 1937.

Oslavu Sveho P TADVACETILETE110 TRVAN

v Sokolovne, 3700 Carl ulice

y

PftlJbTE VICHNI ZaCatek: v 5:00 hodin odpoleclne Vstupne: 35c osoba.

Poiada

•

vSib32..

.-

..... ■••••0•11M•0411111•0•1/......0.11.0.001,410.1.03..m.o ■ow•tpaspo•swoom....a•PD.0•11110.111110•01=1,11.1/0.0•11110..1711,0.6•0•11.0.,..,• •

Severilv

VELICOLEPA.

TaneCni abava bude uspotedana

V Cotton Palace Collosium WACO, TEXAS v

sobotu, dne 9. -ledna 1937 Pri hudbe

"ADOLF AND HIS BOYS" GOLD CHAIN ORCHESTR VSTUPNE: PANT 40c — DAMY 25c.

0 pivo a obeerstveni bude postarano.

PROTI KASLI (Severas Cough Balsam) Poskytne rychlou a bezpednou idevu od sipaveho kale a nastuzeni PilsobivY pro deti i dospele. Dostarite si lahev jette dnes.

Cena 50c a 25c P1TZED NACHLAZENEVI SE UCHRANITE katdodennim vyplachovanim hrdla Severovym Antisepsolem. Je lahodnY a radi si flan zvyknete. Cena 50c a 35c.

Nema-li vat lekarnik, pitte na:

KatdY jest uctiv'e zvan PORADATELL ...-....111.1.1164.413■041■0•1•11.41111.4111111.11 ■04111111141•0■0401114NIZVO.W.11111.0•11•0111011H111111•04/1.11.10111.1111.41MOON•0•111111.11•11.41111•<•••

SEVERA CO.

D A it 11A PlioS, _

.1°WA

Strana 22.

Vt8Ttitic

to sttedu, dne 6. ledna 1937.

DR. KAR. J. WHIT zAvEREcNA FINANtNi

ZPRAVA Nebude na Skodu, kdyz dam tem, eESKE ViSTAVKY. co se o to zajimaji nasleclujici strue7 ne vysVetleni: Pfijern: CeskV Lekat a Operater 1. Z vystavky nam zustal majetek Ptedeke oznameno, 711 Medical Arts Building v eerie asi $1500 - vykladni sktine.

4. zati 1936 HOUSTON, TEXAS. $6,021.43 muralni Malba ; obrazy, elektricke Telefon iftadovny: Preston 2553 Piljeka od City National pristroje, seznamy atd. To bylo vae Telefon residence: Lehigh 9745 Bank, Houston 600.00 prevezeno do skladiate v Houston v Osada Fayetteville 21.00 nadeji, ae by se majetek tento mohl Trt"1 Jednota Cesk. Moray. v budoucnosti stati zaeatkem eeskeBratti 100.00 S. V. P. S. PRAVNiK 50.00 ho oddeleni v nekterem museu v jedncm z vetaiah mast v Texas.

Vytizuje vekcere soudni zaleNtosti. K. J. 2. T. sjezd 100.00 Doufam, Fe nda lid, a 2Vlaate nage Ufadovna: 821 Bankers Mortgage Add 36, S. P. J. S. T. 5.00 spolky, se ujmou teto myalenky a Building, pies ulici naproti Kress Dr. C. L. KopeckS7, 'Fe budou pokraeovati v dile, ktere budove. za katoliky 71.50 vYstavka zaela a k kteremu HOUSTON. TEXAS. M. J. Mazanec, osada West, 25.00 T. J. Sokol, San Antonio 20.25 la zaklad, na kterem by bylo ted' Add 89, SPJST., 5.35 dosti snadnYm budovati. Vec by ovaem vyaadovala novou organizaci: DR. F. J. likENEK ate& Kiara Reymershoffer 5.00 Zubni Lekat Jos. Vesely, Galveston 5.00 my firednici vYstavky citime, ze naae dilo je ted' skoneeno. Dr. H. R. V PARKEROVE BUDOVE Dr. FrantiSka 'Spinka, Maresh se prozatim zava.zal starat Telefon 353.

Texarkana, 10.00 se o zachovani materialu - at' ua BRYAN, TEXAS. KJZT. els. 15 5.00 to musi opatrovat mesic neb pet KJZT. els. 89, 1.00 iet.

KJZT. cis. 61, 2.00 2. Material, kterY nam byl jen KJZT., cis. 51 5.00 pujeen, je tea ye skiadiati v HoustoPRA1, NiK KJZT. cis. 93 5.00 Vyfizuje veSlere soudni a pravni KJT. cis. 22 5.00 u. Jsme si vedomi, Se jsme slibili zalaitosti, abstrakty, posledni KJT. cis. 29 2.50 veci nam takto zapiljeene vratiti vale, atd. ,.cJT. cis. 49 10.00 aF; bude pa vYstave; mnozi z techto: WEST, Telefon 148. TEXAS KJT. cis. 44 2.00 co nam veci pujcili nam vaak ua V. A. Lu r2a, Bryan 1.00 F. Fe v padO., Fe by bylo zaloaeno KJZT. cis. 35, 5.00 Ceske od.deleni v nekterem museu KJZT. els. 29 2.00 v Texas, Fe byli by ochotni material va Mogonyi, Elgin 2.00 nam pro tak fiCel trvale venovati.

Zubni lekaf ZamYalime tedy s kaadYm vyjednaSPJST. fad San Antonio Wiley Building dislo 133, 33.45 vat 'zvlaat': ten, kdo chce aby veci, EL CAMPO, TEXAS ktere pavodne nam byly dany jen Dr. Leon C. KopeckS7, Telefon Ukadovny 130. Obydli 309.

San Antonio, 10.00 pro dobu vYstavky, byly zas jemu 10.00 vraceny, dostane je. Prozatim je Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney. Sled. Ludma KopeekST SPJST., H. Ur., 500.00 vaechno pattiene uloFeno a chraneOGNI LEKAEI 5.00 no. Mame hodne veci, ktere jsou doStephen Valaik BrSile spravne p•ipravene.

5.00 ma bezcenne; za to vaak v museu 0. F. Havlik as die nmluvy.

Annie Chadil 5.00 by mely hodne vYznamu a ceny.

3. Se strany finaneni byly by teTelefony: tikadov. 3248 - Res. 2639 Dr. H. R. Maresh 43.00 dy zaleFitosti a zavazky Ceske vY513-15 Professional Bldg.

43.00 Dr. Jos. Kopeck TEMPLE. TEXAS 42.99 stvaky .likvidovany a path minuSoudce C. H. Chernosky losti. Se stranky kulturni, doufam, $7,784.47 ae jsme teprve zaeli a Fe pod jinYm Souhrn prijmu SPRAVNE VYKONANA Vydani: jmenem a jinYm vedenim budeme POHEEBNI SLUZBA. Ptedeke oznameno, pokraCovati v dile, jet vYstavka zaV hodine Zalu zarmouceni nalez$6,110.54 4. zati 1936 nou Edward Pace pohtebni astav Cala.

25.92 Elektricke osvetleni pohotovST k sympatickernu vykizeJeate jedncu dekuji vaem, 27.45 Elektricke osvetleni ni nezbytriS7ch jednotlivosti a k 20.00 mravne a hmotne ptispeli k tomu, Byt sled. Parmove vypraveni dojemneho pohkbu.

70.00 ae jsme byli dilstojne zastoupeni na Slune, Jos. Hegar, 1 mes.

Levne ceny jsou nak zasadou. vYstaviati po dobu stoletnice v DalPojigteni proti ohni, Seay 26.28 las a pi'eji Vam 8t'astn3"7 NovY Rok! and Hall Poh •ebni riditel.

Frank Dvotak, material Dr. Jos. Kopecky, tlen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

11.47 bYvalY predseda Ceske vYstavky. na mapu 28.41 Elektricke osvetleni )0( TEMPLE, TEXAS. A. LeSovskS7 , za muralni Proda se zanovni pfenosn 175.00 Remington psaci stroj s deskSun malbu 26.19 pismem a pouzdrem Hlaste se neElektricke osvetleni MYER'S Albert Hut'ka, slu2ne bo pike na 6echosloval, West, Te160.00 xas. za 2 mesice (11-dz.)

Marion Nixon, sltane za )0( mesic, (nakresy, malby, CO NONAT LECI mapy, statistieni tabulMel jsem bolavou nohu a jedna Nyni ve VaS'i lekarne neb objedNonat ji zahojila. Bolela me raky atd. pro albumy a na navky pkimo od vyrabitelft, kte75.00 mena, to °pet jedna Nonat pomohstenu), pornflie k vyledeni mnoha la. Nyni me boli v kti2i, tak poZa eisteni, uklizovani, umS7ko2nich neduha.

21.00 silam pro tteti, vim, Fe Nonat ovani, atd. v mistnosti, Cena 50c lahev vyplacene.

11.65 pet pomit2e. - Ant. LukaCik, 37 to.rovky E. 30 St., Bayonne, N. J. .80 WEST DRUG CO., MYdlo Vyteka-li z rany mnoho neCistoZapisni kniha pro na ykeyWest, Texas. ty, dava se naplast' vicekrat 1.95 dvakrate denne. Na suche bolesti niky 1.00 se nedava nova naplast', dokud pr y D:vozne, v3istavni material -niateld.Pravmst'je Za byt pro sled Parmovou, timto Trade Mark: 69.00 3 mesice Ceska Jidelna, Restaurace Sluine, Albert Hut'ka, a Pivnice 80.00 za 1 mesic 714 PRESTON AVENUE Sp3atka pujaky City Nat'l HOUSTON, TEXAS 600.00 Bank 'los. Kant, majitel. roky na piljeku, City Nat'l Te/efon: Beacon 31734. rsc".

12.00 Pravidelna, jidla a lunee.

Sank Cena Nonat jest 50c a $1.00, poT3aleni a ptevoz vSrstavniho Nejlepai soudkove a lahvo ye pikou 55c a $1.05. Ptejte se vageho materialu a majetku z vSilekarnika nebo jednatele, nic jivo, rtzne druhy vina a doutniky. neho neberte ale pike ptimo na stavike v Dallas do sklaMluvime eesky.

230.81 nak adresu: Hoboko stale na sklade. dike v Houston ZvlaStni stoly pro rodiny.

MARIE LEIBLINGER & CO., $7,784.47 Altadena, California.

SOUHRN VYDANt

Citite se Lenivy

C. H. CHF

Citite se nekdy otty i yni, nevaimavYm, mrzutYm a H-47m? Citil jste se tak bidnYm a nervosnim, jste mohl skoro vykfiknouti?

ate Rychle Do ski Vitane Ulevy!

GEORGE E. K

Dr.11. 0. HA NICER

EDWARD PACE

A-1 ATHLETE FOOT LOTION

RED FRONT

NONAT ,IALO

Tento "otupelY pocit" mute bVti zavinen, jak tomu easto bYva, nedostateenYm zaaivanim a vymitanim. Tisice skoro vaude nalezli rychlou a vitanou illevu v Dra. Petra Hoboko. dasem-vyzkoaenST leeivSr prostkedek, tdivanST po vice 150 let, povzbuzuje za2ivaci odmeSovani 2aludku, pravidluje stteva a pomaha vylueovati §kodlive nedistoty ze soustavy. Pomahe, zdolati nestravitelnost a zacpu. D1u2ite to sam sobe a vaai rodine miti v2'dy lahev Dra. Petra Hoboko v domacnosti! Neni k dostani v lekarnach, n3ibi2 pouze od opravnenSrch mist nich jednatelt.

V Kanade Dodavano Beze Cla. ZVLASTN1 NABIDKA Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D8111, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Zaalete mne bezodkladne kedre velikosti 14 uncovou zkuAebni lahev Dra. Petra Hoboko, pokovne vyplaceno, za kterau prikladam $1.00 Jmeno Adresa Poatovni Utadovna )o Snad je to nelibozvukem, ale nemtiaeme piece jen popriti, ze nemame v Ceatine aenskeho rodu ke jmenu mudr c. Nehodlame vS"ak z toho delati radeji zavery, nebot' bychom pak byli povinni take zjistiti, 2e se nevyskytuje 'tensk3.7 rod slova lenoc h.

Vala'Sske Hounene Papuee s kolenSani podavemi a nizkSrmi gumovSrmi podpatky. $1.85 2enske nizke derne $2.25 2enske nizke barevne $2.00 Maske nizke eerne Muiske vysoke eerne enerovaci $2.65 2enske vysoke oerne $2.50 kierovaci Patou vyplacene.

JOSEF HRADIL, SEALY, TEXAS.

Ve stredu, dne 6 ledna 1937.

LETECKE ZKUSENOSTI ZE k'ANELSKE VALKY. BritskY letec, jen2 bojoval ye tpanelske obeanske valve ve slunach vlady a vratil se tetce zranen domu, vypravuje zajimave zkutenosti.

Ve Spanelsku se nejvice poutiva letadel Junkers a Potez. Junkersy maji v ptedu dolu mrtvY prostor, kam nemohou syYmi kulomety stkilet.

Vladni letci to brzy vystihli. na Junkersy phimo zptedu, na kratkou vzdalenost se snesli nit a avedli se ptimo pied nosem Junkersa a palili do jeho motort. Na paystalecke piloty to pusobilo tak, to se davali na utek. Vladni bombardovaci letadla Potez maji velmi ukteanou kulometnou vaidku vpiedu a mohou stkilet na ytechny strany. Sesthelila take nekolik povstaleckych stihadek Fiat. Nicmene next:02e ani silna vyzbroj bombardovacich letadel nahradit rychiost, pohyblivost, mo2nost stoupani a sousttedenou palbu piednich kulometu stihaely. byt bombardovani provedeno aspetne, museji bombardovaci letadla doprovazet stihaaky, jinak se 2adne bombardovaci letadlo nevrati. Proto nemohou bombardovaci letadla podnikat na,na velke vzdalenosti, proto2e stihaeky nejsou zatizeny na daleke lety. Oddil odvalnYch stihaoreh letznieit i nejvetti skupinu bombardovacich letadel. Ve Spanelsku bylo vyvraceno mineni, 2e velskupina bombardovacich letadel je bojove tak silna, 2e by titok na ni nebyl moinY. Nemci posiali do spanelska letadla Arado, jet maji po etytech kulometech a delo, jet osou vrtule. Je to nejno yejti typ stihadek. Vladni letadla Devoitine je vtak brzy sundavala s nebe. Nicmerle se zda, to dela stihaeek budou velkYm trumfem proti bombardovacim letadlum. — V celku tedy nemecka a italska letadla proti IrancouzskYin typtim se neosvedaila.

Za 23 dnil povstaleckYch fitokti na Madrid bylo zabito 11,500 lidi, vetbinou ten a deti v huste obYvanych delnickYch etvrtich. BerlinskY "Archiv fuer Rassenbiolcgie" (Archly pro biologii rasy) shledava, 2e pro rasu je to velmi zdrave. Letecke bomby provadeji takika rasovY vYber. Vysvetleni nemeckeho mudree je proste: Rozdeleni obyvatelstva v meste nevi pry nahodile, nYbr 2. Ndi se phirozenYmi zakony rasy. socialni thidy — autor studie je nazyva, "temne vrstvy" — se dr2i zvlatt' pohromade a s hlediska biologie rasy tvoti proleta.tskou, menecennou masu. Kdy2 za \Talky je tato east obyvatelstva decimovana, musi pry to bYt s hlediska -rasove biologie uvitano, proto2e se tim tethi "vybrane vytti tiidy".

Veikerou prici klempliskou zavedeni vodovodu, plynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a vetkerou klempihskou praci vyNdi rychle a za cenu phimehenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS Mnoholeta zkutenost zarnauje naproste uspokojeni.

(58-dz.)

Strana 23.

VESTNIK

etenaium k posou zenI. Prosim mile etenate o pozorne pheeteni tohoto dopisu. Popiti kratce nate utrpeni i zkutenost a vy, laskayi etenati bud'te soudci. Phi porcde mai° drulieho ditete 26,dnY z nas nemyslil, 2e porod yydr2im a to dite phijde na svet Live. Ale ptestala jsem to a dite je zdrave a dovi.adive, ale ja jsem od porodu chhadla kaaly mesic vic a vic. Bolela mne vela pateh, hlavne v ruce a nohy jako zptelamane, vtechny klouby bolely a pracovat jsem vfibec nemohla. Nab dobrS7 lekah civil yte mane, letii mne na revmatis, ale ja, myslim, to to byly nasledky ptetetkeho porodu. Sotva jsem ut na nohach stala. K tomu vbemu infij mut bolestmi sotva chodil. Tripel mnoho let, ut za svobodna na boleni v ktiti a leeeni skoro nic nepomahalo. Koneene se mu to vrazilo tea do noh a rukou, to z neho byl hotovS7 lazar. K davrbeni utrpeni nab chlapec trpel jakousi taludeeni nemoci a nezativnosti. Oast° vtecko, co snedl vyzvracel. Jsme jen rentS711, tak si pkedstavte, jak nam bylo. V ouzkosti jsme s bidou sehnali $35.00 a taky jsme koupili i zde tak moc odporuCovane Stritovy kompresy. Vsadili jsme vbecko jak se tika na jednu kartu, ale vyhrali jsme. Pked utivanim kompres jsem byla jako tttina, jako paperka a kde mne veil vidi, divi se, jaka je ze mne zdrava a silna tena. MI mut pracuje o pkekot, ruce a nohy neboli, tika, to se citi jako nejrnene o deset let Z ktite vbecky bolesti jebte nevybly, ale tetime se, to vyjdou, vtdyt' kompresy utivame teprve dva mesice. Chlapec je tit taky zdravST,' a jinou vodu nechce pit jako tu z radioveho kamene. Ty kompresy vlastne jsou tak zvanSi radiovS7 ka,men do pane vody, on ji eisti a dela z obyeejne mineralni. Druha kompresa je tadiovS7 pas, ten se nosi na tele, kde co boli, a tyto veci jsou ty kompresy a stoji dohromady $35.00. Prodava je p. Bernard Stift, P. 0. Box 712, San Antonio, Texas. Tak nab chlapec nosi si tu radiovcu vodu i do bkoly ye flabce.

My vbeci pijeme jen tu radiovou vodu, nebot' nabe voda je tuze 'spatna. Tak co myslite, mill etenati, jsou ty kompresy nejaky humbug?

My jsme pfebvedeeni, to maji velkou leeivost a proto yam je, mill r:qenati odporuaujeme. Ze pibeme pravdu, mohou i nabi sousede dosvedditi. Jsme jen chudi rentSiti na farme, ale jsme lide eestni a tuze by rids tebilo, kdyby i druzi nemocni si koupili a tak brzy tak velkSich v;;Tsledkii dosahli jako my. S pozdravem, Mrs. a Fr. Jochec, East Bernard, Tex. Vam p. Stfitu, piejeme cllouhST vek, stale zdravi a btesti a bude tfeba, tak se Vabich kompres a Vas zastanem nejen my, ale druzi co Vase kompresy maji.

(Adv.) Dekovne dopisy.

Konlekem nekterS7ch obchodnika je propagate. V ni poutivaji s klidem nejostkejbich cbratu, jen za fieelem, aby upozornili na sve 2b01 zakaznika. zde je takova. uka,zka: l Vysoce vateni panove, jsem Vam

lovioni tubu Vateho prostkedku na vzrust kadeti. Me tete je 53 let.

Natbela si jednou z nepozornosti obliCej Vabim prostkedkem. Za dva dni narostl ji tak hustY vous a knir, to byla okam2ite anga2ovana cirkusem Sarrasani jako atrakce a dostava 100 tisic KC tYdne. V ucte Jim Oxford, knihkupec, Pittsburg.

Otec a Syn. Frank E. Nelson, Oslo, Minn., pise: "Pfeji si Vain oznamiti, 2e Vat lek Dra. Petra Hoboko byl dobrodincem pro mne a pro moji rodinu.

Muj 2aludek byl v nepotadku, ale po u2ivani Hoboko civil jsem se dobMuj syn trpel nedostateenou

chuti k jidlu, vyutil d ye lahve Hoboko a od to doby mu zase jidlo chutna." Hoboko jest bylinnSr prostfedek jehot bylo po generace utivano s vS7bornm fispechem.

Neni prodavano v lekarnach, riSrbrt lze je obdrteti pouze od povetenS7ch mistnich jednatela. Pro informace pibte: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. KterSrsi velkSr anglickS7 denik ukazal nazorne, jakou velmcci je tisk. Oznamil ye dvou hadkach, vtechna "narozeni a imirti" se odkladaji na zitkek — pro nedostatek Time and Tide mista v listu.

••••0■•••olowoomo..r...00.............10...sowoawovoo.• ■••■■••■■■miownalwo.moom■o■•■■ vomoomm000mm■m.amompsw.:.

Divadlo v Houstonu BUDE SE OPAKOVATI

ve stiedu, dne 10. tinora OCHOTNiCI SEHRAJI V SINI RADU gTEFANIK C. 142. S.P.J.S.T. veselohru o 3 jednanich od Rudy Mabika pod nazvem

'PEN MLUV PRAVDU!' I I a

OSOBY: JUDr. Amok. Vavra Klara, jeho chot' Josef Moc, jeho phitel Apolenka, jeho chot' Mia Stella, taneenice a krotitelka zvehe Prof. Bulka, jeji otec Tovarnik Rys Brabec, sluha u Dr. Vavry Mary, komorna. u Stelly

Ant. Svestka Helena Teperova Frant. 8efeik Anna Sefeikova.

Lud. Vajova-Storm Frant. Bevan st.

Jan Kelarek Frant. M.itsha Betty Brovcova

Dej: I. a II. jednani v byte Dra. Vavry v Praze, III jednani u Stelly v Dobhichovicich.

VSTUPNE: OSOBA 30c.

ZAGATEK 0 4 HODINACH. Uctive zee,

I

ZABAVNI ViBOR4*.o.M.,••■••o...1.1.4111. ■■•■•■olowo•nwo.wo

0

I

l■

0

Nlosqlsolowp•=4,•••■■••■■,■■•• ■■s.o.n.o.ouro■■■■•■■■■.••■■■•••••t

.

.11■11.0.0•1.74/0.0.0.0.1.0.11=0,/ 41.1.0-1111111.0 ■0•11/0.10•01M•0100.0.111 0010W NONI■ 0•0111.1.111•0■11.0.1•11.0•10.0.4.

RAC KROK HOUSTONU OZNAMUJE pohad spoleoenskYch za.ba y, jet od otevheni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich phatel.

i

1nadosmrtiveS!Jbln- i mam vlasy. Nyni jsem si koupil pc-

Po§tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

Q_.•••"Thr■...9 V NEDELI, DNE 10. LEDNA — Orchestra ze Schulenburgu.

V NEDELI, DNE 17. LEDNA. — Orchestra z Ganado, maAkarni zabava.

V NEDELI, DNE 24. LEDNA. — Bata's Original.

V NEDELI, DNE 31. LEDNA. — Syncopators.

VSTUPNE: PANI 40c — DAMY 25c Zabavni VSTbor.

Ve artietiu, dne 6. ledna 1937.

VESTNiK

Strana 24.

1.11111111..•

Poutivejte k oznamovini

Maly Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovateli Uetujeme 2 centy za slovo za kola uvetejneni. Nejmenei poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku naplite na zvlaetnim listku a ptilo2te k objednavce ptislu§ny obnos bud' poatovni poukazkou (Money Order' nebo e znamkach (stamps). osobni eek, pkidejte 5c na jeho vSrmenu.

Ma-li b3iti jrneno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na znadkou, iletujeme za oznamky "Na prodej", "Slutza by a prate" a podobne 25c znaeku a na po,§tovne, aby do e dopisy mohly bkti ihned odesilany.

Pki oznamkach "Nabidnuti k snatku" neb "Piijme se hospodyne" obna doplatek za znaeltu a pottovne 50 centa.

Doplatek za znadku budil Onok obnosu, kterS7 posilate za oznamku.

*

y

!tad Rovnost Cis. 7.

Caldwell. Tex. Ve schazi odbS vane dne 13. prosince, tad Rovnost eslo 7, zvolil si nasledujici atedniky pro rok 1937: Jos. Dueek jr., ptedseda; P. A Budnik, mistoptedseda, Jan Jureak, adetni, J. J. Duaek pokladnik, F. B. Duaek, tajemnik; Karel Kriatof NemocenskY vybor: vaichni • dleni.

S bratrskYm pozdravem, F. B. Duaek, taj.

7

Rad Velehrad cis. 19.

Mili bratti a sestry!

Oznamuji am, 2e tad na paddal svoji vYrooni schazi jako obydejne druhou nedeli v prosinci, v Park Pavillion ktere zvoleni byli nasledujici nici pro rok 1937, a to vaichni stati: Ptedseda Frank Peter, mistoptedseda Jos. LichnovskY, tajemnik E. V. Gallia, adetni M. J. Gallia, poV NEDELI, 10 LEDNA — Starodavria taneeni zabava, ph hudbe kladnik Ferd. Midulka, pravoddi Juoblibene Kienkove Orchestie z Orchard. Vstupne: pani lius Peter. Wane vYbory volene 40c, damy vstup volny. IVIista u stoic beiplatne. budou v ptiati schazi.

1•144........0....m.0 ■5...1.11■•■■ or...4mo.* 041•00.0.111■0.1.1111.

8t'astnSr a veselY Nov' rok Vam ptej e, E. V. Gallia, taj.

Hledim zkuaeneho kovatskeho delnika, co rozumi svatovat fticl Hvezda Miru cis. 33. elektrikou a gasem; jen at' zkuaenY Bellville, Texas se hlasi u Will Ondtej, W. Main (1-pd) Cteni bratti a sestry!

Street, Cameron, Tex. Timto am oznamuji vYsledek volZviastni nabidka pro leden. by atedniku na rok 1937, pro tad Devet set sazenic zeli a alute neb Hvezda Miru Cis. 33, konane v nedebile bermuda cibule v pomeru dle li 13. prosince 1936. Zvoleni byli naptani, poatou vyplacene a se za.- sledujici: rukou uspokojeni za jeden dolar Ptedseda Karel Siptak, mistoneprodlene za le Circle Plant . Farm, ptedseda Tom Kadledek, starai pted.

(1-2pd.) Frank Schovajsa, tajemnik Jos. F. Rt. 2, Waco, Texas.

Mikeska, adetni Harry J. Mikeska, ur Na prodej dve (army, ua ?okladnik Anton Mikeska, prilvodei !dere se mule kupec hued steho- • praporednik Willie Susen. Na vat. — eislo 2375. — 105 akril, asi vYbor bratti: Willie Susen, devet mil od mesta West, 70 akra. Tom Kadledek a Ladgie Mikeska. vzdelano, 35 akru pastevnik a les. Na musk nemocenskY vYbor Cena pouze $25.00 za akr.

F. J. Mikeska, Fritz Warmke a Frank *•* TanovskY. Na 2enskY nemocnidni vi 6islo 2806. — 84 akry dobreho.

-borsety:Fani,SkMesa, michaneho pozemku, nalezajici se rie 8tepan a Anna Susen. Na resona dobre asfaltove testa, asi dye ludni vYbor: Tom Kadledek, Karel a mile od mesta West, dobre stavby a Siptak a Adolf Stepan. nevyderpatelna. voda. Pouze $45.00 Te2 byl zvolen v'bor majetkovY, za akr. a site tajemnik Tom Kadledek, ERVENKA A VANiURA ookladnik Ladgie Mikeska. Na West, Texas vYbor bratti: Ed. Maresh, Fr. KiT an a Fritz Warmke. Na zahavni our DIVKA HLEDA praci a to bud' vybor bratti: Jos. Siptak, H. W. v domacnosti e meste nebo na far- Warmke, Frank Ktiaan, Ladgie Mime. Je pfidinlive, a hleda, hlavne keska a Jos. F. Mikeska. dobr' domov pti platu dtyti dolary Tedy nezapomente, kteti jsou zvotYdne. Kate na: Miss Martha SyPouze pro nova odberatele! leni na tento rok a hled'te se dostablik, c./. Mrs. Fr. Urban, Sugarland. :it do schilze v neivetaim poetu, jeTexas.

(2t-59-60) kaadY a dal si vae do potadku, I usnadnite praci atednikt a tim ode lope i pro vas.

Tea jsme uvadeli jednu Cekanku Musime dostati v tadu a site slednu Lydia Stepan. lednu 500 novYch odDoufam, 2e jich tento rok bude hodberatela, proto jsme ne vice, jenom musite hledet kaidY 3508 Milam St., najiti jednoho neb jednu dekanku I se rozhodli nabidku ✓ tomto roku. Pak bude na tad nadale prodlouaiti.

HOUSTON, TEXAS hodne silnejai. jest zatizena tim nejnovejaim zpuPtiati schazi budeme odloS"Tvat v sobem lediti veakere choroby a za- nedeli 10. ledna 1937 v jednu hostarale nemoci bez bolesti, bez ope- dinu odpoledne. Tedy hled'te se dorace a bez ztraty easu. stavit co v nejvetaim patu. }neje am at'astnY novy rok a Ladino tyto choroby: mandle a a rozaitene wily a otevtene rany na tea cele naai Jednote, Take poaleme Cisla zdarma na po2adani.

Jos. F. Mikeska, taj. I nohou, 2aludedni, sttevni a veakere vnittni choroby, vyledim priitr2e zwr- Prijme se — Ceske neb ne- I vaelijakeho druhu bez operate, ko2- mecke narodnosti, usedle (levee k niho raka a zlatou ailu a vakere vykonavani domaci prate v rodine ienske choroby. Prohlidky jsou tridlenne. mua, aena a dtytlete ditko, ktera by byla ochotna jiti do zdarma.

Memphis, Tenn. Vyplati se cesta po Jste active zvani si prohlednouti buse. Zdali souhlasite, plate na Mrs. naai nemocnici. Telefon: Lehigh - Harry Landa, Eagle Lake, Texas.

1064.

(1-pd.)

(1)

y

g

g

g

East Bernal:2c Texas

g

.

.1.111.0411.04

.10.0.12.04■04111111.11.1•0.041.11.1.111.0.1111111.11.1111 ■ 04111.1.11110411

ZVLASTNI

y

NALLitA

rECHOSLOVAKA

g

,B

PRO I, UZENA.

VITZUTE JI!

r

Cech

PRAVIDELNA CENA

g

y

S ova

$2.00 NYNI POUZE

DR. WALDROP NEMOCNICE

g

:

Poenete rok 1937 spravne

y

Poglete ROO jegte fines na

Cechosiovall Pub. CO • West, Texas.