Vestnik 1937 01 13

.1 ednoty 5-16.tu Texas.

0 gan Slovanske Podtp

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. tISLO 2.

ROeNiK (VOL.) XXV. WEST, TEXAS e stredu (Wednesday) 13. ledna (January) 1937.

y

,..OINIMMM.NOMIMMINIMINNIMIN111■011••

eTYPTET LET NARODM BAgTOL TEXASL 1.3 UDE tomu bezmala etyrice let, kdy zapodala svou blahodarnou einnost mezi nagimi krajany v Texasu na ge Slov.PodJednota Statu Texas. Jak rad pisatel vzpomind na ty radostne okam'Ziky pti zakladani naterYch tad& jich2 mel tu radostnou ptilektost sneastniti se pied 30 roky a jeZte vtelejk vzpominky pied 25 lety. Tehdy nevedeli jsme o pojigteni dnegni doby, jimir musi bYti obrnen dnegni organisator, ba i jeho prirvodce pomocnik — nieeho, a tim snad bylo lepe pro nas vSechny nage krajany. Upekli jsme novY tad za nedeli a tteba si nekdo dnekli doby tekne, to to asi vypadalo, ba pekne a v gechnytady, ty, ktere jsme tak z jedne vody na dist° za jednu nedeli sorganisovali, jsou dnes mocne sloupy Jednoty a v gechny zdarne pokraduji. Tehdy panovalo mezi nami prave vlastenecke nad geni a narodni citeni bylo v bodu varu.

AmerickS7 bratrskY sbornik sloukci jako zrcadlo einnosti vgech 174 bratrskYch spolkti ve SpojenYch Statech po poslednich 44 rokti nese ye svem gtitu hello: "Neni vetkho tispechu, net prave bratrstvi." Jaka radost musi kaZdeho uptimneho 6echoslovaka pojrnouti, kdy2 zahlouba se do na gich dejin a shleda, 2e nagi buditele DobrovskY, Kollar, Safatik, PalackY a j. hlasairjiZ v tehdejk dobe, jako obhajci Ceske reformace, jsouce potomci OeskYch Bratti — bratrske idealy humanity -- die nichZ pozdej gi exulanti v teto zemi — zakladali sve pr y gich ktisitelt —-nispolkyaz deokazrin bratrske lasky a humanity. Jeden z na gich narodnich hrdinti Karel Havlieek BorovskY, jen zanechal nam mnoho rad a odkazil, ktere sviti /lam na cestu, jako majak na rozbourenem moil., mezi jinYm zanechal zvlatt' jeden YYznaonY: "Laska a dobroeinnost ma odpomahati nerovnosti, dalgi, ze lid potrebuje: "svobodu, rovnost a bratrstvi". NtiZe podivejme se na hesla, jimi2 nage S.P.J.S.T. brazdi jiZ krajanske osady v Texas skoro 40 let: "Podpora, Bratrstvi a Lidskost". Neni ji2 proto opravnena bYti nazYvana narodni ba gtou Texasu?

PremYgleli jste jiz nekdy, co bylo by bYvalo z nagi kraj. yetve v Texas, nebYti tak mocna paska bratrstvi, ktere nas vale v- flak Jednote?

Byli byste bYvali tak organisovani jako jste dnes? PremYglejte spravedlive! Co bylo by z nagi deskoslovenske vetve v teto zemi nebYti Ceskeho tisku, bratrskYch podpurnYch spolkri, damskYch jednot a Sokola? Bud'me si uptimni. Pravdu sobe mluvme a dobti spolu bud'me! Co by nam bylo dalo na tu na gi vlasteneckou a narodni einnost nekolik tech CeskoslovenskYch agentti, kteti by byli zbohatli z pojigteni na Zivot, nebYti deskYch spolkil? Vite to, ale bojite se to iici, ponevadZ nekdo ptibuznY je agent i ted' a chodi po na gich zabavach lovit a mnozi jsou tak drzi, ze se stali Many jen tak pro jmeno a lovi zrovna ve vagich schtizich, ba jdu dale ze zku genosti, posloucha ye schtizi navrhujici listiny etene tajemnikem a hned po schtizi, neZ budou u vas prijati, jde hanit ten vas spolek a ptevadi je k 2idovske pojigt'ovne, ponevadt jsou v tom — dolary. Ten se netidi bratrskou laskou, jaka panovala, kdy

Napsal J. M. Kotek. jsme nebyli tak chytti — ba ne — sobeeti!

Sobectvi nahradilo bratrskou lasku a neely humanitni u nekterych na gich dolarovYch via.stencil, kteti, kdy si pomohou z tech sv'ch krajanti, tak se pak stydi i za svuj ptivod, rozmnoluji tady zbohatlikt-renegatil a treba jim byl ten CeskY dolar dobrY, deskY jazyk, Ceske zvyky jsou jim sproste. Ov gem i zde nalezneme Castile vyjimky, ale male v agentech poji gt'oyen. Dvema pant= proste nemoZno sloukti.

Bud' — anebo. PremY glejte tudil sprayedlive a konejte svou povinnost vtiei sve Jednote, baSte ee gstvi v Texas. $$$$$$ UtS1.1

..............

1111

.................

IIIIVISIMMILICOMIN tOMIIIII%

..M1

VZPOMiNK AI NA RODNOU ZEAL Vlasti ma, Moravo, tteba tak malidka, ptec srdce me to miluje, po tobe edam, v tobe mi Zivot dala ma zlata matieka, ac jsem ted' za motem, piece to znam!

Vlasti ty nejdraZ gi, ye svete skromny kouteeek, vzpominkou neZnou to nav gtivim tam — kde o tobe tak east° vypravim zde v dali; Moravo, Moravieko, ach — jak rada to marn!

Tam v tobe Ziji me sestry mile, bratr drahV, v tve prsti dtime otec, mat' jiZ klidnY sen; vanku duj — duj pro ne pozdrav blahY, ty rodna, zeme vytid' jej — a za gli jejich sem!

I tobe ma vlasti zasilam pozdraveni Zhoucil Bud' zdrava, ted' jiz ma g sva davna prava, jen tu2 svou silu — upevni svou viru pak vet, ze i na to deka v svete uznani a slava.

Marie Fialova.

Nag buditel SladkovskY v r. 1869 ye IV. dobe nag eho obrozeni hlasal: "Humanita, humanitni ideal, hlasanY DobrovskYm a Kollarem, nas ideal obrodni, ma pro nas Cechy hluboky smysl narodni a historickY. Humanitou pine a opravdove pojatou, navaZeme na nejlep gi svou minulost, humanitou preklenem duchovni i mravni spanek nekohka stoleti, humanitou rname kraeet v hlave lidskeho pokroku. Humanita znamena, na g narodni fikol vypracovank a odkazanY naZim "Bratrstvim". Humanitni idea jest v gecek smysl na g eho narodniho kvota.

Tento nag deskY ideal humanitni neni romantickS7m blouznenim. To dokazal nam byvalY profesor Masaryk, nyni president-osvoboditel, ve svem spise "6 esko, otazka", vydanem v race 1894. kde pravi: "Buditel Kollar ideou humanity spojoval netoliko nas Slovany mezi sebou, ale spojoval nas i k narodUm ostatnim a spojil nas take s na g i slavnou minulosti. Humanita, eista eloveekost, skuteene neni neZ ideal vg eobecneho bratrstvi — ideal v pravde deskST. Usilim humanitnim unikali jsme sve dosavadni malosti, podle Palackeho — dokonce byl cil netoliko &axonal jine narody, ale ptedhonit je. V

humanitni idei sloueili jsme tedy v jedno nagi minulost a budoucriost, minulost a pokrok."

AZ do svetove valky prok yaly na ge organizace pravidelnou dobu rozmachu, dobu vzrustu a dobu rozkvetu. Priliv ptistehovalct, kteri ptijiZdeli do Ameriky po celSrch tisicich, vytadoval, aby se pro ne zakladala stale nova a nova spoleeenska narodni i kulturni sttediska.

Rostly nove osady, a v kaZde bylo pokradovano v zakladani novYch spolku, v nich2 soustteden byl Zivot nag ich krajana a krajanek. Pak ptigla svetova valka, prohibice, autornibily, radia a nejhork, omezeni pilivu ptistehovalectvi.

Nasledkem toho, ze neptibSTvala do nakch tad nova krev, byly jiz za nekolik rokri po valce patrny vgude. Bylo patrno, ze jeliko't neni mono Cerpati nove ildy pro na ge spolky z ptistehovalmusime tidnouci tady doplriovati z nageho nejbliZg iho prostredi a tu teprve na g detel se obratil — na na gi rnia.de2, — kterou jsme at do to doby, — Zel, — zanedbavali. Teprve pak pojsme pocit'ovati, jak neprortetelne od rids bylo, ze .isme ji g clam° nepoeali se ziskavanim ji ye vetk_m meritku pro na ge spolky, nage idee a nepodnikli rozsahlej gi kroky k jejim vychovani tak, aby nastoupila na nate mista. Byly ihned podniknuty kroky, aby toto opomenuti bylo napraveno, a dnes jiz spatrujeme zdarnY vYsledek techto snah ye vgech nagich spolcich, kde mlade2 chute ujirna se vedeni, a s radosti pozorujeme, ze vice net kdykoliv jindy, lne k narodnosti s yY. ch rodiett.

Led to nepostadovalo. Jevila se nutnost, zvlaSte proto, abychorn mohli inladek'poskytnouti to, co nabizely ji organizace americke. Zapodato u nagich telnY•ch jednot se zakladanim facia mladek, modernisovanim pojistek .a dnes • milZeme poskytnouti vk, co poskytnouti mate kterakoliv organizace amer_icka, s lepZi zarukou a za men gi peniz, dik USpornemu vedeni j ednoty.

Jen jedno jeke deka nas, &five neb pozdeji a to jest, aby v gichni eechoslovaci v America podali si race a rekli si: "My jsme vgichni bratti!"

Novoty V na i Jednote. g

Praviclelne schaze sal. f il'adovny konaji se od Noveho roku mesic a die potteby-i caste geni posledniho-ji.FnaevS-brdieusn sjezclu v East !Bernard ptehlizi knihy a majetek Jednoty kale pillieti, tiskov' vybor kona schtizi s potadatelem spolkoveho organu zaeatkem Noveho roku.

Nate HI. IiTradovna ma od Noveho roku ye sve kancelati y e Fayetteville tti stale iikedniky a to: tajemnika, neetniho a pokladnika.

Lekaiske vysvedeeni posilati nutno na vrchniho lekare: Dr. Jos. Kopeck', 205 Camden, San Antonio, Texas.

2adost o elenstvi odesila se na tajemnika. Hi. Ur.: J. R. Rubella, Fayetteville, Texas.

Zmeny adres pro zasilani Vestniku neposilaji se redakci do West — nYbri na br. Ed. Marka do Fayetteville, Texas.

Strana 2.

Obec, ktera sama postavi celou rotu vojakii.

V male obci HVsle u Kyjova na Morave maji vesmes zdrave, sane mute. Ziji tam rodiny, ktere maji po -peti a atytech vojacich. Je to opravdu zdatna vojenska, obec. Mute v ptipade potteby poLtaviti skoro celou rota s muzstvem, poddastojniky a dastojniky. Z ccikoveho podtu 144 muZia. je 106 vojaLu, poddastojnikil a nekolik Ottasajici bfcla deti.

Podle zjiSteni v 18 pramyslovYch okresech trpi pies 86 procent tamejeich deti chudokrevnosti, 10 procent tkeiveninami kosti, pees 10 procent plicnimi chorobarni, pees 11 procent srdeenlmi vadami. SpatnY alravotni sta y je tptsobovan hiavne pod yYtivou. Neni take diva.

Na pi. dornacke delnice, ktere vyrabeji kabelky ze sklenenYch perlieek, vydelavaji za 12 KC, 'Gni 2 KG de-nne, a to jeSte kdyt pracuji pinch 10 hodin denne.

Objev yzacnS,ch °brazil.

V prastarem spiSskem kosteliku v obci Da y -cihaSpskeoOtvrunlizdcpoprayovani maiby podivuhodne zbytky kreseb.

Znalci potvrdili, to jsou to nejznamenitejSi fresky v cele stiedni Evrope. Ptedstavuji vYjevy ze tiyota sv. Antonina a jsou dilem mnichu tadu antonianskeho, kteti z Francie prisli i na SpfS. Fresky jsou etytbarevne a pochazej z roku 1317.

Staienka uhotela svieky.

Sedmdesatileta, vdova Anna Muellerova, v Moste se probudila asi ve etyki hodiny rano a chtela se podivati, kolik je hodin. Skrtla sirku spalosti vSak zachazela se svetlem nejak neoa zapalila svidku na stolku postele. V rotepatrne a od svidlcy ji chytly ylasy. Rychle vzplanuly a v okamtiku hotel na statene take nodni odev. Volala zoufale o pomoc, ale kdy ptispechali sousede, byla jit talc popalena, ke v nemocnici popaleninam podlehla.

Vlada nadeluje eetnictvu pfida yky a telefony.

Vlada se usnesla, aby jeSte peed vanodnimi svatky byly detnictvu vyplaceny tvlaStni ptidavicy. Oetnicka slutta bude take usnadnena opattenim telefon y pro vSechny detnicke patraci stanice. Telefon at byl opatten pro 2500 mistnich Getnickych stanic a zbYva-jeSte zavest telefon asi pro 150 stanic. Oetnictvo bude mit neptertite denni i nodni spojeni. Vlada take projednexa osnovu zakona, kterYm bude zostten dohled na obchodovani se zbranemi.

Hradecke autobusy budou jezdit na svitiplyn.

Obecni autodrahy v Hradci Kralove vykazaly v roce 1935 deficit pies 300,000 KG. Ve sprave obce se proto nyni uva,Zuje o ptemene benzinoveil° pohonu svitiplynem z mistni plynarny, nit by byla ztizena tankovaci stanice, v ni.z by se stladenjim plynem pinily zvlaet' upravene nadrtky autobusil. Podobna zatizeni byla jit zavedena ye Vitkovicich, Liberci a Chomutoye.

Provoz se Rini zlevni o tietinu.

Nebezpeei generace nedoudenS7ch? ` Rodiee, kteti dal" (let &it iemeslo, si ji, jak je tako sehnat mistra, kde by se ueeti. douail. V nekterSTch 2ivnostech se stalo temet pravidlem, ee One propoueteji pted doueenim, kdy ma dostavati aspori malt' plat. Jsou o. veem ptipady, kdy eivnost by teke snesla zyj)eenel vydani, ale nejvic nedoueene uGne propoueteji prase vetei podniky. Zatim co se projevuje nedostatek kvalifikovanjich pracovnikt, roste zastup mladj'rch lidI, kteti se bez sve viny temeslu nedoueili.

Slet Orelstva bude v Praze r. 1939.

Za ptedsednictvi ministra msgra. 8ramka konala se v Brne schrize tsttedni rady esl. Orla. NejcailetitejSim bodem programu bylo rozhodnuti o III. sletu Orelstva. Rada se usnesla navrhnouti sjezdu Cs. Orla, ktery je svolan na 31. ledna do Brna, aby stet byl uspotadan v Praze v r. 1939. Z daleiho usneseni stoji za zminku zprava o dobrem prilbehu jednani s autonomistick-:y-mi orientovaiVini orelek:•Tmi jednotami na Slovensku.

Morava stavi velke kanaly plavebni a zavlaiovaci.

Zeme Mora yskoslerska venuje letos velke eastky na vcdni stavby. Zaroveil ptedklada k schvaleni plan zavlahovjich zatizeni v ridoli Moravy a Dyje mezi Hodoninem a Bteclavi, ktery navazuje na dostavovan Bat'riv plavebkanal do Dunaje.

VESTNiK

Z CtSKOSLOITNSIt V rozhlase i Kratkovhina, vysiladka v Podebradech je jit apine ptipravena k definitivnimu vy:Alani. Take program je jit na pal roku do podrobnosti ptipraven. Studio teto vysilaCky bude ve Fochove tilde na Vinohradech v Praze a zviastnirn se vSe bude ptenaSet do Podebrad. Vysilani pro Amerika bude zadinat ak v jednu hodinu v noci a potr ya do tei hodin. Protote doprava venkovskYch ileinkujicich v tuto noeni dobu by byla velmi obtiZna, budou se pro ne ziizovat v budove Radiojournalu lotnice.

Padikova vez v Praze.

V techto dnech ministerstvo narodni obrany schvaillo navrh na postaveni padakove yeZe, v Praze. A protole i zemskY Mad souhlasi, aby byla postavena v mistech stareho vSretavibude s praci na padakove ve21 zapoeato v nejbliZelch dnech. VeZ bade cela deskoslovenskjim vjirobkem a take drimyslne zabezpeeeni veZe proti v3-7kyyrim je naeim patentem. Padakova veZ bude hlavni atrakci celostatni letecke vSTstavy v dervnu ptietiho roku. Stavba ve2e bude veak dokoneena ji2 1. btezna 1937.

Obce v tisni plati poukazkami.

Nektere obce ye vYchodnich Oechach jsou takove tisni, to nemohou platit delnikum, zamestnanym na obecnich pracich, penezi. Davaji jim Cast mzdy v potravinovYch poukazkach stravovaci akce. Jsou vSak z toho mrzutosti, protote obchodnici vydavaji na tyto poukatky jen nektere potraviny a nikoliv jine ptedmety denni potteby.

Pluk si smi povolat sam zaloiniky.

Ministerstvo narodni obrany povolilo ySem vojenskym atvaeilm, aby si naptiete povolavaly sve zaloZniky i mimo dobu stanovenou natizenim ptisluenSrch sborovVch zemskych velitelstvi. Znamend to tedy, ze pluky maji volnou ruku. V ptipade veteich plukovnich c yieeni mohou povolat sve zaloZniky, aby mohly obsadit obe strany: modrou i Cervenou.

Jii v pfiStim roce stavba gtechovicke pfehrady.

Letos byl z yS7een statni ptidel vodohospodatskemu fondu na 30 milionri KG a tato eastka byla jeete z ySTeena ptidelem 23 milionu KG z pujeky na obranu statu. Z tohoto ptidelu budou staveny takove vodni stavby, ktere maji vSrznam pro obranu statu. V ptietim roce bude take zahajena stavba ptehrady, zdS7madla a elektrarny ve 8techovieich a pokraeovano ye splavneni sttedniho Labe.

Sklizeri mandli pod Karpaty.

Jedle kaStany jsou domovem v zemich kolem Sttedozemniho mote. Tam dosahuji znaene vYSIcy a tiouStly a staff nekolika set let. U nas roste na Upati Kru'SnYch hor v okoli Chomutova, u Nasavrk na Chrudimsku a na Kneticke hole. Odtud vzal pted nekolika lety Statni ITYzkumnY astav male stromky a zadal je s velkou pedi pestovat na Podkarpatske Rusi. Wsledky se jit dostavily. Letos se jit sklidilo nekolik desitek kilograms jedlYch kaStana. Take mandlovniku se na Podkarpatske Rusi dobte dafi.

Letoeni sklizeri mandli einila 60 kilogramri. Ukazalo se tedy, ze podnebi na Podkarpatske Rusi svedei obema temto stromfun a ze pti peelivem oeettovani a vysazovani mri2eme dosahnout velmi dobrS7ch vS7sledkri. Zatim se Uroda neprodava a zustane na dalei vjisadbu.

0 volbe starosty rozhodla smrt.

Ve volbach na Plzerisku se dvakrate ukazalo, jak clifielit3"7 je ka20 hlas. Ve znemeenem PtehSreove Ceske volebni skupine chybel jen jeden hlas, aby ziskala etvrtSr mandat. V Ptestaylkach se volilo 12 elenri obecniho zastupitelstva. Oeska, volebni skupina dostala pet mandatil a mesa zbytek etrnacti hlasri. Nemci dostali 6 mandatil a meli take zbytek etrn.cti hlasri.

Muselo se rozhodnouti losem, kdo dostane zb3-7vajici dvanactST mandat. Los rozhodl pro Wince, kteti dostali talc 7. mandat. Prave ye chvili, kdy se tahl los pro Nemce, konal se pohteb jednoho eeskeho voliee. Jeho smrti ptiela deska volebni skupina o jeden hlas. Ale take o jeden mandat (mandat ptipadl by na vetei patnactihlasovS7 zbytek) a take o prvniho deskeho starostu, nebot' pri rovnosti mandatt men jej Ceei zarudeneho,

Ve stredu, dne 13. ledna 1937.

Kouzelny srnec byl zastielen.

V kruSnohorskYch lesich u Ptiseenice byl odsttelen bilST srnec. Byl Upine snehobilS7 a jen paznehty a oei mel dervene. Byl to albin. Prisobil v lesich pohadkovVrn zjevem, ale mysiivci nemaji radi bile zbarveni u srnei zvete. Je pr to znamka degenerate. Proto je bile srnei odstrelovano, ale tadnY myslivee neni k teto rand nucen. Podle stare povery stilme pry neStesti toho, kdo skoii b5lou zvet. Povera vznikla jiste jen s vyjimeenosti zjevu bile zbarvenych zviiat.

Vial/a nezapornina na vYmenu Uiednikft ve statni sprave. Misto mladYm. MinisterskY piedseda dr. HodZa odpovidaje v senate narodne socialisticke senatorce Plaminkove prohlasil: Vlada ma zajem na vS rmene generaci ve statni administrative, aby se mladi lidn dostali do ptedu a uplatnily se nove ily, ktere vyzraly v dobe povaleene a budou duchovne pristupny tomu no yemu, co od vetejne spra. vy oeekavame. Chceme ptipraviti veechny podminky pokroku generaci mlade, ktera ptijde po nyni pusobicim pokoleni, jet vytvotilo republiku.

Tii roky a cele stoleti. ✓ Michalanech nad Torysou na Sabinovsku, zemfela vdova Anna Vavrekova, ktere, prelila o tti roky stoleti. At do poslednich chvil sveho dlouheho Zivota byla eild, obstaravala si sama veechny domaci prate a jeete dva dny pied smrti byla na dtivi v lese. Ptinesla si ho velkou otep na zadech. Smrt mela lehkou. Usnula a jie se neprobudila.

Sedmdesat let pracovala v jednom podniku.

V Jihlave byla u jedne firmy zamestnana jako delnice Katetina Kuderova, ktera se v techto dnech jako 851eta, statenka odebrala na odpodinek. Kueerova byla u firmy zamestnana od svjich 15 let. Pracovala tedy u jednoho zamestnavatele pinSich 70 let. Je to jiste krasne jubileum poctive prate v soukromem podniku Oslava J. E. Purkyne. ✓ Praze se bude konati v ptietim roce pod protektoratem presidenta republiky Mezina,rodni sjezd pro dejiny realriSrch ved. Bede zaroveri oslavou naeeho vedce Jana E. Purkyne.

Kdo jsou mecenagi.

Kdo jsou, kde jsou? Na to hledame Casto marne odpoved', kdy vidime tolik epatne opattenSrch kulturnich potteb. Nekdy najdeme na otazku odpoved' tam, kde bychom ji nedekali, u lidi, bohatstvim prave neopljivajicich. Na Jakubove trSrzne, konane Karlovou universitou, oznamil dekan folisoficke fakulty prof. dr. A. Salae, ze zesnu1S7 profesor literarnich dejin Jan Jakubec odkazal 145,000 KG na stipendium pro nemajetne studenty sveho oboru. Ejhle, mecenae! Dal Ceske kultute nejen sve ueitelske a literarni dilo, riS7bre i to, co pH svem skromnem 2ivote vedce nasttadal.

Starosta obce dal vyhlasit nahlY leteckY poplach. ✓ hornicke obci Motydine u Kladna zavolal si starosta civilni protiletecke obrany trubaee a bubeniky a nechal vyhlasit v noci nahle letecky poplach. V nekolika minutach byl po cele obci naprostS7 kiid a temno bylo rueeno jen kteti si svitili na cestu do prate. ka zdatnosti dopadla pro oboanstvo velmi dobre a VSichni ukazali svou pripravenost.

Neznamy iivotopis J. Husa.

Mezi rukopisy, kterjich universitni knihovna v Praze nedavno nabyla darovanim proslule sbirky lobkovicke, byl nalezen rukopis C. 400, kterS7 obsahuje UpinS7 Zivotopis M. J. Husi, napsar4 jig v dobe pied bitvou na Bile Hote. Rukopis ma 84 listri. Autor spisu neni znam, ale soudi se, 2e jim byl nekterSr ueenST a vlastenecky zanicenji theolog.

Zlodej vychoval tele.

Z obce VySkovo, blizko rumunskYch hranic, byla pied pal rokem ukradena rolniku Valentina Heclovi krava. Rolnik se ji2 tehdy tesil na telatko od ni, ale tato jeho nadeje zmizela i s kravkou. Oetnici tehdy zjistili stopy, ktere vedly k rumunskYm hranican a proto po2adali o patrani po zlodeji i tamni idady. Teprve nyni dostali od nich zpravu, ze si okradenS7 make pro svou kravku ptijiti do Rumunska a 2e si ji ptivede i s pekriS7m teletem, ktere zatim ptielo na svet a ziodej je vychoval.

Ve sttedu, dne 13. led.na 1937.

Prenini Kvety.

TDOLI bylo skuteene nejen romanticky krasti ne, ale take bohate, jak se shodovaly nazory zkuknych hospodata. Panenska pada tetkeho humusu z prerijni travy po staleti ukladaneho a na stranich koldokola peknY les.

Vysoko vzrostle topoly, duby, jilmy, cedry, lipy, bfizy taktka vkch &Atha' jim z vlasti znamYch i nektere dosud jim nezname stromy, jet* slibovaly vesmes dostatek stavebniho dtivi i ke vkm pottebam. ZvlaSte jinni east tohoto adoli byla porostla vysokYm lesem, kterym protelcal potok, pozdeji nazvanY Apple Creek.

JakY div, k touhy a nadeje krajanii byly vice netli uspokojeny! latipadali si jako v rajskein udoli, nejmalebnejSim ze vkch, jet dosud vabec videli, eemut nasvedeoval jejich obdiv taktka za katdYm krokem adolim i lesem.

Nemelit' velkYch potadavka, neptivedla je sem touha po zlate neb po rychlem zbohatnuti, pathili ty nejskrovnejk, ktere Amerika vylakala s touhou po hroude zemske, ktera by jim i detem dala sluSnY krajic chleba, ne jen suchou karku, s nit se mnohdy musili spokojiti tam za moiem.

Slunce jit davno zapadlo za vzdalenYmi vrcholky a z lesa se jit ozYvaly hlasy noeniho ptactva, kdyt uspokojeni obhlidkou se krajane usadili kolem ohni,Ste. Muti jeSte nasekali vetvi se stroma, z nich postavili jakes boudy, a v nich na silne podestYlce z prerijni travy rozprostfeli plachty a prosteradla buvoli lark k pohodlnemu odpoeinku ten a deti. Znovu zahnali voly k potoku a pak je uvazali k stromum, aby se jim daleko nezatoulali.

Byla krasna, vlaha jarni noc. Blede mesieni svetlo si pohravalo po nekoneenych vinach prerie, prozatovalo mohutnou korunou dubu, celovalo jeho hebke listi i protegi strane. Kam nezasahlo, tam not obalovala vSechna zakouti fialovYm zavojem. Muti a teny sedeli tie kolem ohne, naslouchajice ukolebavce mantelky Mateje Hrbka, uspavajici sveho S'estimesieniho hotiika.

Ztichl kraj, ani hlasku odnikud jen feka kdesi pod svahem vesele prozpevovala svou monotonni, ale prudkou .jarni pisen. Obloha se zde naklanela hluboko k zemi a na ni hvezdielcy jako udivena cletska oeka si prohlitely prvni bile obyvatele tohoto pekneho zakouti, seskupene kolem plapolajiciho ohne.

Tisknou se s sobe deti zeme, bratii a sestry jecInotneho cile, jednotnYch nadeji i vale, ale jako osamocend kutatka, ktera se nerozvatne oddalila od ochrannYch kfidel mateinych a jet v pustine ptekvapila noc, v nit pocitila svou bezmocnost. Stall na prahu zeme sveho brzkeho spineni nadeji, snad i bohatstvi, sve svobody, ale proti vsi vali a pies slibne ukazky se neciti zde apine volni, majice v srdci tichounkY stesk a pocit jakesi nejistoty — — — V torn tichu zaznela od Brabencova, vozu znama melodie — jemnY hlas housli. Zraky vtiech se obratily razem tim smerem a zabodly se do tmy, odkud se linuly sladke zvuky, jako by odtud nahle kdos mateiskou tee' je oslovil, jako by na ne zavolal pritel nejlichotivejSim jmenem.

"Tatinek!" polohlasne, ale vesele zvolala Karla a prudce se piivinula k matce, ktera pti prvnich tonech svesila hlavu. Snad, aby nebylo motho videt oei zalite slzami.

Lahodna melodie zname pisne se tichounce nesla po vinach prerijniho mote, rozlevala se do dalky a zapadala do lesa, dokud vyvolala hloueek tichYch posluchaeek lani a jejich druht, ba probudila i male zpevaelty, usinajici kdes v korunach.

Tie naslouchali krajane to kthsne mluve duk, teny si utiraly zvlhle odi.

"Jdi, zazpivej s Jenikem, tatinek vas bude doprovazet," pobidla matka Karlu, aby se vybavila z jejiho objeti.

"A kterou, maminko?" nejak nejiste odvetilo devee, kteremu bylo trochu divne v to nezvykle nalade okoli, zvlatite kdyt seznalo z mokrYch dlani mateinYch, ze plakala.

"No viti, tu natl."

a

VtSTNtK "Tak pojd', jendo!" zdvihala Karla bratrovu hlavu z klina mateina a odvadela jej smerem k vozu.

V nekolika okamticich zaznely housle a do jejich zvulca vpadly dva jemne, jasne hlasky detske jako zvonky eiste v pisni "Kde domov maj?" byla tatat pusen, dnes znela docela jinak, bylo v ni cos hlubtiiho, dojemnejSiho, neodolatelneho, kdy2 ji slytieli tak daleko od domova. Najednou se v ni ozvala v§echna muka dlouheho odloueeni od rodne chaloupky, stesk po milem polibku domova, po nekrem objeti matekskem, bylo v ni citit uder osamoceni, nejiste budoucnosti, i tu ohromnou rozlohu mote a hor mezi starou vlasti a novYm dornovem.

A tomu sladkemu hiasu neodolala ani mutodvatna srdce mutt, ale vyvolala v nich piese vSecko braneni tichounkY stesk. Vbodl se prudce v klidne mysli, a2 zabolelo u srdce, a cele nitro se vypinilo dosud neznamymi pocity.

Kdy2 pisen doznela a deti ptisedly opet k matce, objala je prudce a dala volnY prdchod svYm slzam, jako by jimi chtela smYti se srdce vkchen stesk a obavy v neznamou budoucnost, jet tolik mueily a soutily.

Brzy po Maw pti'Stiho dne se rozloueili s novYmi osadniky krajane Randa a 8edivY, aby se vydali se dvema potahy na zpateeni cestu domu. Chteli jeS"te tehot dne dojeti, cot bylo mane phi leptii znalosti smeru a s prazdnYmi vozy. Domovinati se pak pustili do budovani prozatimnich obydli.

Asi na mill jeden od druheho zapoeali s vykopavkou diry v strani na pokraji udoli. Nejtiirti a nejdelk budoval Brabenec pro svou rodinu. Pragek byl dosud bezdetnY a Hrbkovi men dye mentil deti. Mela bYt asi 12 stop tiiroka a asi dvacet dlouha. 'Mk take price mu tila rychleji od rukou, nebot' s mantelkou se stfidali v kopani motykou a Karla s Jenikem pilne jim pomahali vyhazovanim hliny lopatou. Meli jen jednu lopatu, taktie, kdy2 jeden vyhazoval, druhY odpodival a poeital tomu druhemu, kolik lopat vyhodil, aby sam ptili'Snou horlivosti nepodporoval lenocha. Byl peknY slunnY den, puda byla jit rozmrzla, ac ne prulis sucha, ale i tak prate rychle ubYvalo a asi ye tti hocliny odpoledne byla dira jit vyhloubena pro polodli etyt osob.

Sttecha byla obroubena, aby mela dobrY spad a voda po detitich s ni rychle stekla. Navrch polotili roSti a na to dlouhou travu a rakosi, jeho deti nataly kolem potoka. Zem na podlaze clakladne lopatou uplacali, postavili mala kamna, ktera s sebou ptivezli, troubu na stteSe oblokli drnem, omazali blatem, na misto postele nastlali na zem silnou vrstvu travy, plachtou a polotili petiny, jet s sebou snesli mouku a ostatni potraviny. VSechno ostatni musilo zustat pod SirYm nebem. Misto stolu poutivali nizke bedny, a kdyt zasedli k stolu, nebyli ptiliS vysoko: sedeli na zemi. Chodili sehnuti, jetto strop byl na pet stop vysoko a phi dotyku hlavou o nej spadala hlina na krk, do hrnca na plotne, do pokrmii, cot se easto stavalo, netli v gichni zvykli nutnemu sehnuti.

Misto dveti prozatim zavekno platno, nebylo ani prken a misto sklenenYch tabulek v j edinem okenku vpiedu byl hiebiky ptipevnen kus platna, take svetnice nebyla apine tmava, ale ne dosti svetla, a proto vettiina price se odbYvala pied domem, krome vaieni a noeniho odpodinku.

Tak do veeera tarot dne byli nak krajane pravYmi zakopniky.

Podasi prvnich dna jim ptalo, neb panovalo suche obdobi, a teny si jit vyhlitely misto pro zahradky poblit obydli. Muti neminili letos jetite mnoho polni prate vykonat, pokud nebudou mit lepSich domova; teprve koncem leta minili prolomiti katclY pro sebe kousek prerie k oseti ptienici a ovsem a ptiaiho jam kukutici.

Za to jit vyhledavali pekne Stihle topoly, ne phulis silne, ktere by snadno pokaceli a nepottebovali otesavati, aby z rich mohli postaviti sruby.

Rozhodnuto, tie prvni snub postavi rodine Brabeneovt,

Strom. 3.

Rano dne 28. dubna tetra roku se otviralo velmi slavnostne. Slunce ozatovalo v radostne pohode celY kraj a jeho zvedave paprsky se vtiraly skulinami do podzemniho phibytku Bra. bencova, volajice je ku praci. V tu dobu Brabencova byla jit ad pal hodiny na nohou, kajic kolem kaminek, v nich vesele praskalo.

Postavila na kavu, mimo to mela zadelano na chleb, kterY po prve se chystala peel na domovine. Muti byli phipraveni, ze dnes zaenou svakt z lesa klady, a ona chtela je k veeeru pohostit za to, ze oni budou prvni, kteti budou mit sttechu nad hlavou, staveni se skuteenYmi okny a dvetmi, kde nebudou musit chodit shrbeni.

Kdyt se voda na kamnech jit poeala vatit, vzbudila mantela, aby se phipravil, voly nakrmil a napojil, netli Pratiek a Hrbek budou volat.

Brzo za nim vstavaly i deti, Karla s Janem.

Obe deti byly dosud jako v Jitikove videni, zily jako v pohadce. Katclou chvili ptichazely s nejakou novinou, podafilo se jim chytit zajice, jicht bylo v okoli mnoho, jako i prerijnich slepic, jet vSak byly pfiliS plache a chyttejtii uMku a mladYrn lovcam se zdaleka vyhybaly.

"Koukej, Jendo, jak jsem 'od veerej gka vyrostla, u2 jsem at do stropu," natahujic se stavela se pied menkho bratra.

"Dej pbkoj a oblekej se! Pajdeme na zajice, zitra je nedele a musime mit svateeni °bed!" odpovidal ji vatnefk bratr.

"Pujdete, ale nap ped musite rortlouci hroudy na zahradce a vybrat pflovku," upozornoval deti otec.

"A potom budeme moci jit na zajice, budeme hotovi, tatinku?" lisala se k otci Karla, a kdyt otec povolil, ze mohou jut, kam budou chtit, kdy2 budou hotovi, radosti at' zavYskla, phi eemt chtela vyskoeit, ale nizkY strop ji v tom zabranil.

"Jendo, to to nedovedeS, pisknout a zaroveil vyskokt," navadela bratra.

Otec se tomu napadu s chuti zasmal, ale vatinejSi matka zastavila hocha, chystajiciho se dokazat sve umeni.

"Jen potad nevymYSlej, jeSte nam spadne strop a potom si vyclelak" Hned po snidani byli ji g oba v zahradce, katna jedne strane ptedstihujice se v tludeni oschlYch hrud motykami a ve vybirani plevelu.

AvAak price jim pies to neubYvalo, jak °dekavali, nebot' hroudy byly tvrcle a motyky pro jejich slabe ruce je'Ste take.

"Maminko, jak dlouho byl Daniel v Jame lvoye?" lisajic se k matce tadonila Karla.

"To bys rhea veclet lepe net ja, chodila jsi do ja ne," odbYvala ji matka, "a co to zas napadla mykenka na Daniele?"

"Ale tak se mi o nem celou noc zdalo. Veder, net jsem usnula, nee° na nine spadlo a lezlo mi po tvati, a kdy2 jsem usnulla, zdalo se mi, ze jsme se vSichni octli v Jame, ktere. byla pina divokych oblud, a ja s Jendou jsme jim musili neustale zpivat, aby nas nerortrhaly. Kdyt jsme jit pfezpivali vkchny pisnidky a bolelo nas v krku, te jsme jen sipali, divoka, zvet nas honila v Arne koldokola, at jsme padli Kdyt phijel otec s prvnim nakladem klad, bylo jig po poledni. Deti site nebyly jetite s praci hotovy, ale zbYval jim ji g jen malY kousek.

Otec vida ze udelaly dobrou praci, dovolil jim, te pak si mohou jut, kam budou chtit.

Asi po druhe hodine se deti rozbehly po prerii. Ptaly si jiti daleko, zveclavost detska je kala dale a dale za kopce, co tam je, jak to tam vypada. AvSak na holem vrchu, asi dye mile daleko ood domova, se citly jaksi nejvolneji, tam bylo nebi nejblite a koldokola obzory nejvzdalenejk.

I tam se rozbehly.

Co radosti utily jen cestou, platiice zajice prerijni slepice, ktepelky, a co tu bylo tivota v lese, kterYm musily projiti! Suche dtivi hluene se lamalo pod jejich nohama a husta zelen haraSila daleko phi prodirani se neproniknutelnou spleti divoeiny. Av S . ak co to bylo pro Karlu a Jenika? Schvalne si vybirali nejhustSi a nejtemnejk mista v lese, kde phiroda byla nej buj nej Si. Teprve kdyt vytili z lesa, usedli na svahovite strani pod mocnYm dubem. Tam byl nejvet:Si rozhled.

(Pokradovini.)

Strana 4.

VESTNiK

Vznik Sokola.

ZALE'T'ME si v duchu do doby naeich husitskych pradedfa kteki byli mocni, byli slavni, dela Evropa se tkasla pied jejich palcflty a cepy, a strachem v fitek se davala vojska ktitacka, zaslechnuvee velebnou pisen husitskou "Kdo2 jste Bo21 bojovnici". Marne byly vzteky neptatel, marne byly yeekere fitoky vojsk kkaackYch. Veak kdy2 bratr proti bratru, syn proti otci poeali bojovati, upadala slava deska, upadala eeska moc, al tam na planich Bile Hory poliftena byla eeska samostatnost na dlouhe \rely. Bila Hora potvrzuje pravidlo, e zhynouti musi to, co k 2ivotu je neschopno.

Od bratrovra2edne bitvy u Lipan hynuly v Ceske elechte cnosti obeanske. Zapasy o korunu deskou stavaly se rejdietem \leech sobeckYch zalti a vaeni eeskYch pant, a tato rakovina z2irajici zdravY kmen eeskY, nedala se ani zastaviti blahodarnou a vzneeenou a cilupinou einnosti Jednoty 6eskobratrske.

Jest pravda, ie jak katoliet • -pani spolu s kalienickYmi pany ptedstihovali se tenkrat v 'uttdovani robot selskeho lidu a zle vjiditky &elan pantm deskobratrskYm, 2e pohlikji na sedlaka jako na eloveka, jako na nicotne zboii, ktere se panu mnozi be zjeho pkieineni ale ku jeho prospechu, choutkam a vaenim. A prase v torn je velke blahodejne sime ho naeeho 2ivota narodniho, 2e robotnY lid selskY, to jadro naroda nehynul a nebyl pora2en na Bile Hoke, nebot' tam byla najata, soldateska porakna, a jen oddane eeskobratrske vojsko bylo znieeno, proto2e jenom to se vedome bilo za vec sveho ptesvedeeni. Zato nejlepei mu2ove z Ceske, opravdu Ceske elechty, polo2ili hlavy sve na popravieti Staromestskem, statky jim sebrany a rozdany cizackYm dobrodruhurn, kteki roboty nove lidu ukladali a tlatili ho jako potud pani katolieti i luteraneti. tee zvolna vytlaeovana z uradu, knihy Ceske lidu posbirany a spaleny, aby eeskY elevek nedoeet1 se o slave syYch otal. Zle bylo v Oechach. Pany zeme se stali cizaci, kteki tYrali dale flak pradety, kteki v zemi zustali.

OeskY elovek byl bez prava, bez moci, neumel Si. porudit ye sve zemi, mldel a otroeil svYm vrahilm. Dy e ste let trvala tato poroba nakho naroda. Nebyla daleka doba, 2e eeskY narod by byl Apine vyhynul.

Kdyt bylo nejhate, zrodili se v chaloupkach vesnickYch mu2ove, kteki poeali burcovati narod. Pouoovali jej, psali knihy jazykem eeskYm a hle, ten narod, kterY zdal se ji g mrtvYm, procitl k 2ivotu novemu. Veak smutno bylo stale ' y Oechach, lid eeskY nemel 2a.dnYch pray , neumel si jich dobYti, fed jeho byla keel. podomkil a slukk. Panovaly konfiskace, krvave exekuce a bylo ubijeno yeekere narodni sebevedomi. Narod se kreil a hrbil v ustrani a z jeho mozola bohatli piivandrovali cizinci. M do roku 1848 trvala tato poroba lidu eeskeho a v jeho roce bylo aspori dasteenYm vysvobozenim.

V roce 1848 byla zrueena robota a nde rod veden Palackym a Riegrem, poprve °pet po dlouhe dobe hlasil se o sva, prava lidska i politicks. Po roce tomto veselejei 2ivot nastal po vlastech nasich. Svoboda aC 2alatovana a pronasledovana, slavila sve koneene viterstvi. techove pkestali se stycleti za svfij jazyk, mnozi a mnozi hrde hlasili se k svemu deskemu ptvodu. Hlahol matefetiny opet se ozilval po vesnicich i mestech, zakladany Ceske spolky, hrana divadla, pokadany besedy a narodni slavnosti — a sokolske jednoty vznikly v dobach tohoto veeobecneho nadeeni. vodoem myelenky zalo2iti telocvienY spolek

byl Dr. Miroelav Tyre, kterY se zabYval studiem dejin starYch narodia hlavne starch Rekii. On seznal ze spist teckYch krasu Vela i ducha kecke mladete, seznal jeji lasku k vlasti a na.rodu, poznal jeji smysl, nadeenou pro vaechno krasne a vzneeene, uminil si po zpasobu teckem telocvikem vychovavati i mlade2 eeskou. Mytlenka zalo2iti deskY telocvienY spolek vzklieila v Tyreovi v letech 1860 za jeho pobytu v JachYmove, k &mut jemu pomohla jeho nemoc, ktera ho seslabila a na radu lekait zaeal pestovati telocvik, kterY jemu pomohl a proto Tyre zaeal pohliaeti na telocvik jako zdravY prostkedek, kterY uvedi v Cinnost, a kterY2to zdravotni prostkedek se pestuje do dnes a od 17. ledna roku 1862, kdy se mu dostalo iftedniho schvaleni, vyrostla Sokolska Telocviena Jednota do telesa statisicoveho, tkebas se proti nemu zakladaly a dosud jsou zakladany veelijake spolky, ktere mely a maji sokolske telocviene Jednoty slabiti — znieiti. Nezdakilo se to a take se nikdy nezdaki.

MinulY tYden zemfel v Uhrach v Evrope ten krvavY arcikni2e Bedfich Rakousky, vrchni velitel rakouske armady za svetove valky, ktery straene nenavidel naleho Sokola a kterY pracoval o jeho znieeni kde se jen dalo, a ac mel moc velikou — nezdatilo se to jemu a odeeel y e stati 80 mkt', ktera2 leta stravil nenavisti proti veemu co bylo deskeho, a proto jak zni v tom natem Hej Slovanel•

Hrom a peklo, marne vase proti narn jsou vzteky!

On odeael a Sokol zde zustal silnejai, vzdor jeho podvratne praci.

Josef Vytopil.

PROVOLANI K tECIIE`M A SLOVAKUM V AMERICE. Bratki a sestry:— Posilaje vam vaem srdednY sokolskY pozdrav, zveme vas uptimne na Tketi Slet Svazu Ceskoslovenskeho Sokolstva v Americe.

Sletu tohoto, kterY bude konan 20. Cervna 1937 v Chicagu za vedeni Americke Obce Sokolske, zileastni se Ceske i slovenske sokolstvo z celych Spoj. State tak, jako tomu bylo pH Druhern sletu v roce 1933. Tketi Slet bude jubilejnim sletem po to strance, 2e na rok 1937 ptipada jubileum dvacetileteho trvani AmericObce Sokolske.

Sletove slavnosti budou zahajeny slavnostni Akademii v nedeli 13. Cervna 1937, pak sledovati budou dalei pkedsletove slavnosti a podniky, jako i zavody cvidiciho Clenstva ye dnech 16.-30 Cervna. Vyvrcholenim techto svatkil sokolskYch bude sletovS, den v nedeli 20. Cervna v nadhernem stadiu Soldier Field v Grantove parku v Chicagu, kde vystoupi naee sokolstvo, aby pted eirokou vefejnosti piedvedlo ukazky sveho telesneho vYcviku.

Bratki a sestry! Tento Tketi Slet musi °pet y yzneti fichvatne a Uspeene. Zdar jeho bude cti a pYchou kalcleho uvedomeleho 6echa a Slovaka, a pfoto je povinnosti nas vaech, abychom pkilozili ruce k spoleenemu dilu. Musime dokazati svou silu 'a yyspelost telesnou mravni pked zraky Ameriky timto letoenim sletem. Ptipravne prate k sletu byly ji g zahajeny, a y eechna snaha smekuje k tomu, aby i letoeniho roku eeskoslovenske sokolstvo v Americe pkedstavilo se tak jako pH sletech pkedeelYch. K tomu jest ° yearn tteba soueinnosti kaldeho z nas, veichni musime se podileti na techto narodnich svatcich naei narodni organisace sokolske.

• Zveme vas proto veechny co nejsrdeOneji.

Ptipravujte se ji g ode dneeka na slavnostni dny sokolske, tak abychom v nedeli 20. Cervna 1937 mohli se v Chicagu sejiti z celych Spoj.

Statt i z Kanady v podtu co nejveteim pH dustojne na g' representaci Ceskoslovenskeho Sokolstva v America.

Na Zdar a Na Shledanou!

Za SletovY vYbor III. Sletu Svazu Oeskoslovenskeho Sokolstva v Americe: Karel M. Prchal, ptedseda, Jarka Jelinek, eelnik, Emilie Welclova, jednatelka.

Ve stfedu dne 13.1edna 1937.

Pied sedmdesitipeti lety a dnes.

ONI v prosinci uplynulo-ta 75 let, co podal T I dr. Julius Gregr jsmenem s yYm a svYch spolednikt dr. Eduarda Gregra a dr. Miroslava Tyree c. a k. fikadtim stanovy Pra2ske telocviene jednoty. Netrvalo dlouho a byly mu vraceny k dopineni, proto2e v nich chybely apravdu nektere podrobne east, jako kdy je vYbor schopen usnakni, jak se zve na valnou hromadu a podobne. Nelze se tomu diviti,' v2dyt' mo2nosti zalo2iti spolek, ke vaemu jeete eeskY, bylo do nadavna pouhYm snem a Sokol pralsky — o ktery tu elo — byl po "Hlaholu" jednim z prvnich deskYch spolku v Praze v letech 'tedesatYch. Tehdy oveem ani policie, ani mistodilitelstvi nevedelo, oe tu jde, a jaci to bide se tu spojuji k spoleene praci.

Vzpominajice s fictou techto poeatkii Sokola pied 3/4 stoletim, mane si uvedomujeme, 2e z podinu techto tri mu2f1, kteki vzali na sva bedra odpodpovednost za prvni kroky, vyrostla organisace, oltajici v 52 2upach 3176 mistnich spolkil a 724.647 duei, z nicli2 383.049 dospelYch. Tehdy, pked 75 lety, byly zadany pry g 1054 jednot vlastni-nistaovy.Dnesmaji telocvieny a 1673 vlastni letni cvieiete. Tehdy se schazelo nekolik nadeencii v hostinci "U ktilku" v Jinclkieske ulici, dnes vykazuje LOOS. 144.963 vzdelavaci podniky.

Sime zasete tehdy joked sedmdesati pet lety mohutne vzrostlo do vfee i do sire. Jde take do hloubky? To je zavand otazka pkimo ke svedomi kaldeho z tech % milionu ptisluenikt. Velikosti myelenkoveho yypeti, lasky a hlu!p oke oddanosti Tyreovy a WI Gregra nemil2eme dosahnouti, ale i po % stoleti mi).2eme je nasledovat v jejich oddane sluibe yearn skutednYm pottebam naroda a vlasti, ba co vie — sveho samostatneho statu, nasi republiky.

CO JE NOVEHO 0 SLETU? Po sletove souteli loutkakske, o nia jsme jig psali, byla rozepsana pkilohova soute2 sokolskych divadelnich ochotnika. Take hudebni sbory sokolskYch jednot velke Prahy se ptipravuji k podobnernu podniku v ramci sletovYch slavnosti. Do 28 imora beFi lhuta soute2e na.delnictva Zen na sletova cvieeni pro laityne a vyspele cvieenky. Soutet loutkatt skon8i j2i. 31. btezna 1938. VYstavni odbor ptijal jig za zaklad s yYch praci heslo: "Sokolstvo v praci a v boji pro narod". Ideove navrhy obsahu podali prof. Dr. F. 2akovec a dr. in2. V. Kroh.

Nyni se pracuje na podrobnejelm, jednotnern generalnim navrhu. Bylo ukoneeno jednani o propagaeni sletovY plakat pro cizinu, kterY vyjde jig poeatkem pkietiho roku. SletovY rozpoeet byl v hrubYch rysech pkedlo2en dneeni schfizi vYboru COS. i s navrhem na zevedeni sletove clan& Ani bli2ici se vo,noeni doba nebrzdi pinY tok sletovYch pkipra y. V patek 11. prosince bylo prvni kolo soutek na sletovou znelku, rozhodnuti nebylo jeete udineno.

SOKOLSKY KROJ MUZE NEBUDE ZMENEN. Nejvetei sokolska 2upa — Plzeriska — se jig delei Cas zasazuje o to„ aby pro mute byl urCen novY kroj, tak zvanY pracovni, kterY by zy ldete mohli nosit cvidenci, proto 2e by pry byl praktiatejei a hlavne levnejei, net tradieni slavnostni kroj. Plzefiska, 'tuna se s yYm navrhem ptiela al do Usttedi a upozornila na svou myelenku i jine 2upy, ale, zde, se, 'te to myelenka se nesetkava s porozumenim. Zpravy tiskoveho odboru snad proto, 2e je Ustkedi neustale dotazovano, co na veci je a co se s ni deje, kategoricky prohlaeuji, 2e o zmene slavnostniho kroje mu2t se vilbec neuvaIuje, ba, 2e podobnY navrh nebyl ani na 2adne schuzi podan. Doporueuji naopak, aby se ve veech jednotach co nejvice pracovalo pod heslem: "Na X. veesokolskY slet co nejvice krojt!" Tim vlastne je zodpovezena i otazka navrhu plzefiskeho, kterY se site sla y -nostihkrjeYa,ldopunv kroj pro cvieence, kterY by nahradil slavnostni. Zda se tedy, 2e plzeriskY navrh ji g padl.

Ve stfedu, dne 13. ledna 1937.

Oddil dopisovatelA4 Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Dvdr, cis. 89.

Rosebud, Texas.

Ve vYroeni schrizi dne 13. prosince zvoleni nasledujici bratti fitedniky tadu pro rok 1937: Emil Hering, ptedseda; br. Vojtech Svoboda, mistoptedseda; Josef S' . ebek, rieetni; na vYslovnou tadost br. pokladnika a tajemnika, kteti se fitadri vzdali, za tajemnika zvolen br.

Fr. Hering, kterY mute pro Jednotu mnoho vykonat, a br. Eda Bata, znamenitY to poatat, kter' ut davno mel sve schopnosti pro nas, to jest tad venovat, zvolen za pokladnika; za prrivodeiho mien nas stark Glen, kterY kdyt mute nevynecha tacinou schrizi, br. Henry Skupin. NemocenskY a ridetni vYbor zvoleni vgichni stati alenove a to proto, ze dobte svoje povinnosti vykonavali a tato nejlepe ocenena driverou a uznanim elenn.

Kdo si chce na -celY rok poplatky zaslati na Hi. Ur., pnjeku od tadu, nezaplacene stare noty a dark, to vtechno mama na programu na druhou nedeli v lednu.

Cele Jednote, clenum, reclakci a Hl. pteji v praci zdar tento rok 1837!

Anton Ulienik. taj.

Rad Re iov

kid Ennis eislo 25.

Ennis, Texas.

Ctena redakce 7,Tstniku!

Posilam malou zpravu, co Mame v okoli Ennis Poeasi mame dettive, to se neda na farme nic delat, a tak jsme s oranim trochu pozadu. Jedni, co se meli stehovati, maji dosti bidne testy, protote stale prti. Mnoho je jich odstehovano, ale hodne se jich ma je gte stehovat, a take je dosti, takovYch, to se nemaji kam stehovat, protote je o renty hodna potit.

Nag novY kroutek Sbor mladete, ma rozdan krasnY divadelni kus pod nazvem "Matenku si neber". Men prvni izkoaku. Ktis mini sehrati asi dne 24. ledna, jestli poeasi dovoli jezditi do zkoatek. Tak se tette na krasnou veselohru, ktera bude krasne zahrana.

S pozdravem, John Hrabina. itid MoraySO Bratii Cis. 6.

Cteni bratti a sestry!

Kteti jste nebyli ve vyroeni schrizi 13. prosince, timto yam scleluji v'sledek volby vtech Iftednikt: Ptedseda Jan Hegar, mistoptedseda Andrew Janek, tajemnik Frank Pibil, neetni Albert Pinter, pokladnik J. E. 8umbera, prrivodei Frank Pavlas.

Tat yam scleluji, to jsme zase ptijali tti nove eleny.

S bratrskYm pozdravem, Frank Pibil, tajemn21-.

VESTNIK Blessing, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Po dlouhe dobe zase ptichazim mezi vas. Byl bych psal dtive, ale kdyt posledni sjezd te dopisy ktere pojednavaji o jednom ptedmetu, nemohou bYti uvetejneny, jen ten kterY dostane redaktor prvni. Ale kdyt Sa.dnY z braku pt. jak u nas tadove volby dotii padly, tak yam to musim zdelit. Byli zvoleni vesmes stati fitednici. Ptedseda lat. Domorad, mistoptedseda br. Vaculin, tajemnik br. Zemanek, rieetni br. Cihal, pokladnik br. Anton Domorad. teetni, majetkovY a nemocenskY vYbor je obsazen tat dobrYmi silami. Jenom jsme opomenuli zvoliti tadoveho lekate. Tak co ted', kdy2 bychom dostali nejakeho noveho elena, to musi doekat at do imorove schrize?

Nate lednova, schrize byla detne nav gtivena. Sestry ptinesly zakusky a bratti se postarali o obeerstveni a tak pti ptatelskem hovoru nam ten eas tak ubehl, to jsme se ani nenadali a byl eas jeti domri. Ph tom jsme uvedli dva nove eleny a etyti pro razne ptieiny se do schttze nemohli dostavit. Uvedeni byli: Frank Hurta a Jerry Hlotek. V ptitti schrizi, doufame, zase nektere uvedeme.

Jelikot v natem ptimotskem pasmu se velice malo, skoro nic neurodilo, je velice tetko noveho olena ziskat. Ale doufejme, to leto gi rok bude lepti.

Tak Vestnik v novem zvettenem formatu nas datel. Bratrrim vydavatelrim a redaktoru blahopteji. Je, Pevne vetim, to s narni poroste i nas Vestnik, na kterY mriteme bYti hrdYrni.

Tak co jette? 0 podasi psat, to ne, neb nook rok podal uplakanY. Nebo kdo zde byl na navgteve, neb kdo se odstehoval neb ptistehoval, no ptistehoval se ze severniho do jitniho Texasubr. Franta Steinerojc. Vitame Te, bratte mezi rids a doufame, to ted' kdyt to mat' tak daleko, co by jsi kamenem dohodil, to je jit po vYmluve a Se se k nam obeas podivat.

A co pak statieek Barton, snad zase nekolibe? — S bratrskYm pozdravem na vaecky a s Frank Hlotiek. pkanim leptich case jsem, Schfue Klubu Oechie pii Statni Universite.

Ve etvrtek veeer, dne 7. ledna Klub Cechie mel svou prvni schrizi po vanocich. Shromatdeni zazpivalo "Kde domov raj?" a nekolik jinYch eeskYch pisni.

Program tidil Alex Pokorny. Prvni na programu byl vystup, kterY podal Al Garde. Na piano zahral Lawrence Caldwell. Elsie Pokorna pteeetla terty o nekterych elenek klubu.

Pak byly zvoleny pro "Blue bonnet bells" (krasky) Elsie Pokorna z Taylor a Lillian Foitova z West. Pan Mikutek promluvil o Ceske kapele, kterou ridi. Schrizi jsme ukoneili zazpivanim "The Eyes of Texas".

Adeline Simeeek, zpravodajka.

!kid Pokrok Flatonie cis. 103.

Flatonie, Texas.

Mili brath a sestry!

Timto yam oznamuji, to tad na g zvolil si nasledujici ritedniky pro rok 1937: Ptedseda F. W. Vyvjala, tajemnik F. J. Fojtik, mistoptedseda Alois Dostalik, rieetni Alois Pcspitil, pokladnik L. J. Sandera.

S bratrskYm pozdravem, F. J. Fojtik, taj.

0 Ceske hudbe na statni universite.

Ned studenti se setli podruhe v dome pana Mikutka, aby se zase vyfoukali. Tentokrat ptislo devet a byli to: Lillian Foit, Gladys Blaha, Elsie Pokorny, Arnott Horak, Albert Kubena, Alex Pokorny, Vilem Vrana, John 6uba a pan Mikutek. Pro dnetni cvideni jsem vyprijeil kornet pro mladeho Horaka a kdyt phdonesl kousek o kterYm tikal, to jej sam skladal. Ale jak ho hrali, ptipominalo to na kus, o kterem myslim, to jsem ut sly gel Druzi vtichni hrali vYborne a pfekvapili by vas, kdybyste jich ted' slyaeli. Brzo budou tak dobti, aby hrali pro vas. Tak jestli natal z vas budete mit svatbu, anebo velikou vedeti s pivem, tak pozvete nas. (Ja jsem jeden z nas.) Na druh' tYden nam nastane nalezti aspori nejakY bas. Jestli etenati maji nejakY, po glete nam a ja budu basovat. Pitte, co myslite o na gi hudbe. Se studenskYm pozdravem, Albert Blaha.

kid Via,stenec cis. 45.

Jelikot pro gpatne poeasi byla prosincova schrize malo nav gtivena, odlotena volba nikri na ptitti schrizi dne 10. ledna. Proto jsou vgichni eleni tadani, aby se dostavili, zvlagte ti, kteti chteji snad dalti piljeky na svoje poplatky.

S bratrskYm pozdravem, John H. Elgik, taj.

Rad Hlava Texasu, cis. 155., Austin, Texas.

VYroeni schfize tadu Hlava Texasu, Cis. 155. se odbyvala 29. prosince v dome rodiny R. Prasatika, kde hlavni jednani byla volba rikednikti pro nastavajici rok. Ujednano bylo, aby vte zristalo starem a elenove zvoleni byli takto: John B. Hejl, ptedseda; Dr. Eduard Mieek, mistoptedseda; Raymond Prasatik, tajemnik; John Mare, 'oetnik; Jos. Mikuled, pravoddi a

Strana 5. strat. Na nemocenskY vYbor: Pani Lillie K. Hejl, Wm. Yelderman. Resolueni vYbor: Dr. Eduard Midek, Ray Prasatk, Jno. B. Hejl.

Ptedseda Hejl upozornil nas na zvettenY poCet elenstva, obzvlatt' kdyt aeskeho obyvatelstva stale ptibYva v Austinu. Rokovalo se o driletitYch vecech prospetnYch na gemu tadu.

Po schrizi horkY napoj a zakusky, ktere phpravila moje pravice, byly podavany elenrim a milYm hostrim: Pani J. J. Wychoperi z El Campo, pan 'a pani Arthur Fojt, Paul Joe Mikulec a dcerutka Pansy. S bratrskYm pozdravem, Raymond Prasatik, tajemnik.

ZEME, URVANA Postaveni Holandska neni zavidenihodne.

Skoro etyticet procent jeho pridy leti pod rirovni mokske hladiny a podle geologickYch pozorovani klese. zeme neustale, prtmern6 o dvacet centimetre za sto let. Cela dlouha staleti vedou Holand'ane svfij hrdinskY boj proti moti hrazemi, drenatemi a pumpovanim vody s peltnYmi rispechy.

Avtak nebyli spokojeni s pasivni obranou a tak se rozhodli roku 1920 pro ofensivu proti moh. Vypracovali velkorysY plan, jak odejmouti moti 2200 etvereenich mil: vysliti se Zuiderske jezero a tim se zvetti plocha celeho Holandska o sedm procent! Zatim postaviti velkou brat, ktera. oddeluje Severni mote od Zuiderskeho jezera. Hraz je dlouha 30 mil; jeji zaklady jsou kroke 130 yardri a v korune je misto pro dvoje koleje i pro autostradu, Sirokou 17 yardri. Ze Zuiderskeho jezera pak mohli, kdyt hraz stoji, vysugiti malou Cast, 200 etvereenich mil, zvanou WieringskYm motem. Ta ma sloutiti pokuslam, jak nejlepe kultivovati pridu, tak silne prosycenou soli. Nyni se oznamuje z Haagu, to letos bylo uvolneno na dalti prate dva miliony holandskY zlatYch — a Se se zabezpeeilo, aby i pozdeji se mohlo v praci pokraCovati rychle a bez pteru geni. Dneg nim nkolem jest uzavtlti severovYchodni Cast Zuiderskeho jezera o vYmete necelYch 500 etverednich mil. Proto se musi postaviti mohutna, hraz, 56 mil dlouha, od friesskeho mesta Lemmeru obloukem na jih, potom na jihovYchod a vYchod at po fish teky Vechte. Nove vznikle jezero bude postupne vysug eno tremi mocnYmi eerpacimi stanicemi.

Potom se bude vystitovati zapadni a jitni east Zuiderskeho jezera. Z privodni rozlohy 5500 etvereenich mil zbude jenom 3300 etvereenich mil jako IjsselskY zaliv za zminenou ut hrazi, ktera uzavira ptistup do "bYvaleho" Zuiderskeho jezera a dva velike kanaly. Jeden povede k Amsterodamu, jeden k dne gnimu Usti tek Vechte a Ijssel. Vystitena mista v okoli Amsterodamu budou pet a pill yardu pod hladinou motskou, ph Usti obou tek Ctyti yardy. Tak bude skoneeno velike dilo. Holand'ane se pravem chlubi a zdfirazriuji, to si dovedou dobYvati novou zemi vytrvalou praci mirovou bez barbarske valky.

Svetle hneda — nova barva sokolek. Na schuzi cviditelskeho sboru ten eeskoslovenske obce sokolske bylo jednano o novem kroji sokolek a ptedvedeny tti navrhy. Velkou vettinou hlasri byl ptijat anglickY svetle hnedY kostym s tmavohnedYmi tririrami, tmavohnedYm pasem, s bilou halenkou a Cervenou vazankou. Ptes kostym se nosi za dette tmavohneda plattenka a na hlave tmavohnedY baret s dervenou kokardou a monogramem. Na rok 1937 se navrhuje zajezd dorostu do Rumunska a elenstva do Pakite na svetovou vYstavu.

V Africe bude eeska elektrarna. Velkostatkat dr. Schwarzenberg ma v reviru u Hluboke nad Vltavou pokusnY chov cizokrajne zvete.

Zvet dovati z vlastni farmy ve vYchodni Africe.

Ted' odjitdi do Afriky eeskoslovenskY monter, aby tam z deskoslovenskYch strait) a materialu vybudoval na Schwarzenbergove fume moderni elektrarnu. Bude zasobovat proudem tele okoli farmy. Velkostatkat dr. Schwarzenberg je znamym lovcem cizokrajne zvete a jednim z mala mecenatri Narodniho musea v Praze.

Velbloud pry maze byti i tYden bez vody.

MnohY Anglidan by to dokazal take — kdyby byla whisky ladineTSi.

Strana b.

Ofedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assn. ciation of State of Texas.

ItEDAKTOR —FRANTA MOUOKA--EDITOR Vydavatele — Publishers OECH.OSLOVAK PUBL. CO., R est, Texas Pfedplatne 65c rank Do stare viasti $1.65 roen6.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zany adres zasilaji se do Hlavni Vtadovny, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznainky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vesta has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Vstupujeme do jubilejniho roku. NaS'e S. P. J. S. T. vstoupila NovYm rokem do 40. roku sveho trvani. V den 30. dervna bude tomu 40 let co Jednota byla zalotena v romanticky poloienem La Grange. Leto§ni rok je tedy jubilejnim rokem a v celern Bratrstvu, ye vS'ech kadech se budou konat oslavy pri teto vYznamne ptiletitosti. Ac teprv'e- 40 let v einnosti, na§e SPJST jde milovYm krokem ku ptedu.

Pri svem zaloteni v roce 1897 mela 22 s 315 eleny. Za dobu etyt desitek let vzrostla na 158 fadil s 12.500 olenk a 1500 ditkami, tedy celkem 14.000 dui je pojikeno u naS'i Jednoty. Zalotni fond obnaM pies tri miliony dolar0, na§e Jednota vydava tadu modernich pojistek za nejnitS1 zakonem stanovenY poplatek, take neni tteba platit za tivotni pojiAteni vice netli nutno. tit loni v podzimu ptipomenuli jsme elenstvu blitici se jubileum a pilmlouvali se, by mimotadne dtirietite za.letitosti venovana byla ye schtizich pattiena pozornost. Nekde ut ueinili zaaatek, v obrysu se dohodli na planu tadove oslavy resp. vyslovili se pro ffeast na spoledne oslav y. Na zbYvajici . e bratrska vetejnost- vyalava. lady na S te zadost svoj povinnosti vtei sve organisaci, vuCi sobe samYm? Dosud je eas, v nejblit-Si tadove schfizi vzpomerite — jubilea Jednoty.

Stfizlive rozvahy pfesvedeuji vetS'inu z nas, fe zasadni kroky smefujici k dosaieni obrody, byly spravne.- Vime nyni, ze nastal y teikosti pov4aly z toho, ze jsme zkongeli delati tuze mnoho.

President Roosevelt.

Vit&istvi, ktere zavazuje. Minule sttedy ptednes' president Roosevelt ve spoleene schfizi obou domri kongresu svoje poselstvi, v nemt naznadil, jako zakonodarstvi zeme nezbytne pottebuje v teto dobe, zejmena pro hospodatskou obrodu a udrteni si neutrality v evropskem sporu. President byl behem sve keel eastokrate pterriaen souhlasnYm potleskem zakonoclarcil a pti zmince o nejvyS'im soudu souhias se promenil v bouti tleskani, vYktikri.

President Roosevelt se ptimlouval za vYklad konstituce Sp. Statil v ptipade v§ech ho,spociatskYch obrodnYch zakonri, tadal nejvyggi soud, aby spolupracoval na rispechu demokracie ye chvili, My militarism zachvacuje' celY svet. Neni pry tteba oprav naS1 ristavy tolik, jako osviceneho jejiho vykladu. Tak, aby 'se .stala rieinnYm prosttedkern pro dobro v§eobecne. "Zakon NRA byl nejvyMim solidem zrtgen, ale problemy jim teSene zristavaji", pravil president, "nadprodukce, podprodukce a spekulace jsou tti zla, ktere zaviriuji nezdravou inflaci a nieivou deflaci — prosttedky" musi bYti nalezeny a vteleny do zakonite formy jako 'nas` soudni vYklad pro dne§ni skitteene potteby nejsretS1 pokrokove demokracie rnoderniho sveta — Spojene Staty musi pokradovati ye svem rikolu uoiniti demokracii rispegnou — nedostaeuje, ze se kola rortoeila, ony museji nas vesti smerem k vetAi spokojenosti. v iivote pro prOmemeho obeana". Toto j3014 strohe body presidentova poselstvi, d0-

VgSTNtK

kaz, ze jeho kampanni sliby hodla uskute6niti, ze viterstvi, ohromne viterstvi, jakeho nedosahl tadny president v historii Soustati, ho zavazalo. President Roosevelt tyto zavazky poctive spini.

Mame dosud dakkosahle problemy, ktere musi demokracie rozluStiti, chce-li byti povaiovana tispeAnou.

Z presidentova poselstvi.

• Dane pro starobni pensi v platnosti. Dane pro fond k vyplaceni starobni pense, zavedene zakonem o socialnim zabezpedeni, vely v platnost v Novem roce. Prvni poplatek — jedno procento svYch mezd — sloti vice jak 23,000.000 zamestnanct za mesic leden zaeatkem ftDora t. r. zamestnavatele, jicht je dosud registrovano 2,500.000 — jsou podle zakona nuceni ptispivati do fondu rovnet jednim procentem a oni vlastne budou posilati poplatky za svoje zamestnance (jet jim budou se mzdy strteny) a svuj ptispevek k nim a mimo toho jsou nuceni podavati tet zpravy o vyplacenYch mzdach, tak aby mohly bYti placene ptispevky kontrolovany. Protote jednotlive paragrafy zakona o socialnim zabezpeoeni jsou nejasne, katcla kancelat si je vyklada, jinak, zakon nebyl dosud vyzkouS'en v praksi, novelisace jeho je ptedpovidana eelnYmi kongresniky i senatory. Ptedseda rady socialni.hp zabezpeaeni John Winant s nekolika odborniky uz pracuje na revisi (oprave), ktera bude doporueena kongresu k uvateni. Nebudou ale navrhovany tadne pronikavefSi zmeny v zakone, dokud o nem nevynese svoje rozhodnuti nejvy'SS1 soud. Starobni pense budou vyplaceny az pa roku 1942, osoby dnes pies 65 let staff, nejsou pojaty do zakona. Osoby mezi 60 a 65 roky yeku budou platiti svoje pravidelne ptispevky, ale po dosateni 65 let budou opravneny jenom k celkove suite, Cinici 3.5 procenta jejich merneho vYclelku v poslednich letech pied dosatenim 65 let veku. Mesieni pense tech, kteri 65 let sveho veku po roce 1942, budou kolisati mezi $10 a $85 a ureovany budou podle mezd, na net dame platili.

Svedomi je projevem vyS"'S'i mravnosti, ktera fidi a zhodnocuje tivot eloveka. Ovkm jen tenkrat, chce-li elcvek lit svilj tivot mravne.

Aby tivot byl mravnY a svedomi vrideem veka, k tomu je tteba nejen citliveho srdce, ale i pevne yule. Dale je tteba, aby svedomi bylo nezavisle na prosttedi, v nemt elovek tije. Je to zvlaStni; vyrusta z neho, tije v nem a piece nesmi na nem zaviseti, aby bylo dobrYm vridcem. 2ivot lidskY je dnes velmi pestrY a rozmanitY a stejne rozmanita je jeho pitsobnost na du§i eloveka. 01ovek jde ye svem vYvoji stale vY'S, mravnost jeho vgak stale klesa.

Prod. ? Shon moderniho tivota otupil jeho cit, honba za potitky nebo bida a hiad podlomily jeho van. Tim bylo znehodnoceno i svedomi.

Podle Masaryka je mravnost pourer eloveka k eloveku. tim je tento pomer uptimnej g a citovejti, tim je mravnost vyssi. JakY je v'Sak dnes pomer eloveka k dloveku? Neni uptimnosti, ani neziStne obetavosti, ani lasky k blit: nimu. A piece, jak poteSi a uklidni v dnegni take dobe teple, laskave slovo, jak vitanou bYva rada eloveka zkuS'eneho. Dlouho a marne bychom obe hledali. Se svedomim fizce souvisi laska, pod jejimt teplYm dechem zmizely by vAechny tetkosti na'Si doby. Ale zda se, ze tomu nevetime. Misto po lasce, a to jen proto, aby se snad uklidnilo svedomi, volame po silnYch slovech starozakonnich prorokft — oko za oko, zub za zub. Na Kristova slova lasky, zapominame. Proto je dnes tak Caste gpatne svedomi, ktere nese s sebou nespokojenost, strach a mnoho jinYch tetkosti. Proti tomu dobre svedomi je nejvet§im gtestim, nejvy'ai duchovou hodnotou, ktera /lam mule vzrristi ze tivota.

Spojene Staty tei budou rozhodovat o valce.

V povAechnem planu presidenta Roosevelta tvotila vyslovene anglosaska politika velmi driletitou slotku. Jeho protivnik Landon, vozil sebou v kampani — aby se tak teklo — cele museum starch americkYch tradic, ktere jil proti "revolucionati a bolleviku" Rooseveltovi, a zastupoval oveem take stanovisko, le Sp. Staty maji vidy zustat mimo dosah

Ve stfedus dne 13. ledna 1931.

vgech evropskYch hadek. President Roosevelt naproti tomu p •ichazi pomalu vie a vice k nazoru, le Sp. Staty nesmeji v ptipade valky v Evrope neeinne ptihlitet, ba ze nesmeji bYti ani neeinny vital pokusfn, smetujicim k zamezeni evropske valky. Zajiste ani on neni pro aktivni vojenskou neast, nicmene vSak vymyslil jistou pacifickcu metodu (zprisob), jak se ma Unie zneastniti vedeni valky, zptitsob, kterY se nehodi jen pro Evropu — a vtelil ho do navrhu zakona o neutralite, kongresem ihned po svem zahajeni ptijatern. Podle tohoto za.kona ma, president rozsahlou pravomoc zakazati prodej valeeneho materialu obema valdicim stranam anebo i jedne z nich. Dostava motnost bojkotovat s hlediska valeene-hospo datskeho onu valcici stranu, ktera po jeho soudu je ritoenikem, a to bez ohledu na to, byla-li tato strana Spolednosti narodu za fitoonika prohlakna nebo ne. Nee° podobneho neznamend jen rozhodne ochromeni bojkotovane strany s hlediska valeene-hospodatskeho, nYbrt i nemalo hodnotne mravni odsouzeni jedne valcici strany americkym presidentem, ktere bude silne pilsobit na mineni sveta.

Jaka, bude aloha Sp. Sabi' v kaide pfati valce? Spojene Staty pievzaly friohu, ktera at dosud ptipadala Anglii. Al do svetove valky tetila politicky Anglie po staleti ze sve zemepisne polohy z toho, ze byla ostrovni 141§i, nadtadenou evropske pevnine a oddelenou od ni kanalern. Mohla se vtdy svobodne rozhodnout, podrti-li izlehu rozhodeiho soudce v posledni stolici, rilohu, ktera ji vtcly ptipadla, nebo zda zakroei svou vojenskou moci na pevnine. Ve v'Sech ptipadech bylo stanovisko, ktere zaujala, rozhodujici pro vYsledek' boje na pevnine, i kdyt nemohla vtdy zabraniti, aby rozhodnuti se diouho neprotahovalo. Dnes stala se z Anglie vojensky a tim take politicky velmoc pevninova, a to jit pro zmenu zbrojeni techniky. Anglie se jit nemrite svobodne rozhodovat. Zajimave je, ze tuto zmenenou situaci chapou ji.z britSti statnici. Jit derSi dobu byla britska vetejnost ptipravovana na tento obrat dlanky a teemi ChurchillovYmi, ChamberlainovYmi a SteedovYmi. trtedne stalo se tak za posledni trunni keel krale Eduarda a pak ye vYvodech ministra Edena v dolni snemovne. Zmeny, ktere nastaly ye valedne a dopravni technice, prave tak jako roz giteni hospodatsch vztahil ma za nasledek i roz§iteni dosahu politickYch uddlosti v Evrope.

Dnes jsou Sp. Staty vlastne onou moci, ktera, je nadtazena evropske pevnine, ony budou v budoucnosti znadnou merou rozhodovat o evropskYch valkach. President Roosevelt je si pine Odom evropskeho poslani sve zeme.

Co delaji jini. D ye Ceske bratrske podpurne crganisace se spojily. KatolickY Delnik, sidlem v New Prague, Minn., majici v 15 statech 8.467 dent a majeteku $1,800.000, ptevzal poj gteni Katolicke Jednoty Deer KolumbovYch, sidlem v Omaze, Neb. Jednota Deer KolumbovYch byla zalotena r. 1906 v South Omaze, pojiWovala Ceske teny na rimrti, mela toliko 10 eisel Ci poboeek a elenkyri 652,. jet byly pojfateny na $325.000. ACkoli roku 1933 vykazovala 700 elenek, majetku tehdy mela za $72,027.94, kdetto pti spojeni s Kat. Delnikem udala, te ma majetku za $87.000. Jednota Kat. Delnik byla zalotena roku 1891 v St. Paul, Minn. Tajemnikem K. D. je p. J. A. Drozd, byvaly predseda texaskeho R. V. 0. S., osadnik penelopskY a na kratko ennisky.Do Houstonu. Posledni dobou dalo nava z Houstonu nekolik stitnosti pro nepravidelnou dodavku Vestniku. Stetovatele uvadeji. kdy organ dcstanou ye etvrtek odpoledne, nekdy al v patek. Vina neni na§e. Vestnik odesilame presne kaldon stredu a ve etvrtek rano jest na poste v HOustonu, kde se nepochybri es zpozdeni dodavitY stava. Dopsali jsme vagemu pokmistrovi, zadali o napraviz a tyto radky slouzi steZovatelfim co vysvetleni.S br. pozdravem, Vydavatele.

Ma-li mladY vtip a start' silu, lze dokazati vSechno.

Kdo nema deti, nerozumi

Ve sttedu, dne 13. ledna 1937.

Za prvnich 11 mesicft tohoto roku vyvezeno bylo ze Spoj. Statil do zahraniei za $2,223,480.000 zboti a dovezeno za $2,174.468.000, eimt rozdil ve prospech na g zeme eini sumu $49,012.000 a des znaene men g proti lotisku. * * Ptebytky baviny a odbytove trampoty americkYch ptadelen by mohly bYt razem odstraneny, kdyby mutske 'kogle byly sttihany jen o dva couly delsi. — Sociolog W. C. Casey.

VYroba ptadelen umeleho hedvabi dosahovala v prosinci 325 milioniz liber. VYroba stoupne dle odhadu znalca v polovine roku 1937 a teprve zadatkem r. 1938 vzroste asi na 400 mil. liber.

Podle koneenYch zprav vydali republikani na presidentske volby $8,065.524 a demokrate $5,030.848. Celkove vydani obou stran je $13,096.372. * * Anglicka admiralita poslala do SpanelskYch vod 17 bitevnich lodi k ochrane anglicke pla yby, eili aby anglickYm obchodnim lodim nebyly kladeny tadne pfekatky. Valedne lodi maji zastavit a vyeettovat katdou lod' pedeztelou, to ptivati zbrane a stielivo do Spanel. * * Konference mayorfi americkYch 'nest potadala spolkovou vladu, aby se postarala a pcvoleni dalgch $877,500.000 k provadni nouzovYch praci, na nicht by bylo zamestnano 2,700.000 lidi od 1. unora do 30. dervna. V tadosti mayora se udava., ze pomery nikde se nezlepeily na tolik, aby bylo motno omeziti nouzove prase.

BYvalY tajemnik pokladu za Hooverovy vlady Andrew W. Mellon, poslal min. sobotu do Bileho domu dopis, v kterem nabizi vlade Sp. Statt darem svoji vzacnou Galerii ()brazil a jinych umelYch del a soueasne uvoluje se ndkladem 8-9 miliona dolara postaviti pro ni narodni galerii umeni. Sbirka ma hodnotu asi $19,000.000. President Roosevelt odporuei kongresu, aby dar tento • Jednokomorova zakonodarna statu Nebrasky o 43 elenech zahajila svoje pryni zasedetni v Lincoln. Na vYsledek a praci teto zakonodarny vyekava cela zeme s nemalou dychtivosti, nebot' to jde o prvni pokus v Soustati o vytizovani statnich spravnich a zakonodarnYch zaletitosti jednim telesem o pomerne malem poetu clenu. Jednokomorova legislatura je myelenkou senatora Norrise a byla schvalena volidi Nebrasky ye volbach r. 1934.

At dosud v 25ti jinYch statech tato myelenka byla vzata v &arm a uoineny byly kroky k nasledovani ptikladu Nebrasky. * • PovestnY diplomat Franz von Papen se vyslovil, to k valce mezi Nemeckem a Ruskem sotva dojde. "Nedojde k tadne valce v teto oblasti Evropy", prohlasil. "Povrchni znamky mohou tfeba vesti pozorovatele k nahledilm jinym, ale je jedna velka a zavatna ptekatka valky mezi Nemeckem a Ruskem, to jest Polsko, letici mezi temito zememi a piedstavujici dostateene sane takticke a politicke ptelcatky sratIcy mezi jmenovanYmi velmecerni." Jinak ale povatuje von Papen evropskou situaci za dosti valnou ale ne zcela beznadejnou, nebot' mnoho vlivnYch einitela pracuje pro zachovani miru.

Rusko neni takoveho nadejneho nahledu.

Tam se soudi, to se Nemecko smlouva, s Japoriskem k ptiletitostnemu napadeni Ruska.

Proto v Rusku se pokraduje v planech pro pftpravenost. Uroda chlebovin v roku 1936 bytispokojiva a peeite. se na shromatdni potravinovYch zasob, jet budou stale daphiovany, aby staeily pro armadu o 10 milionech mute v poli. Rusko hodla zvY gti vykonnost syYch 'ptadelen, aby staeily zasobiti vojsko uniformami. Veechny ruske pkadelny byly v poslednich letech znadne rozSiteny avSak to vS'echno dosud nedosta6uje

Strana

IltSTNiK

Od sliedy do s fed

r

Dle prohlaSeni tajemnika valky mate se — podle noveho mobilisaeniho planu — ye 24 hodinach zmeniti veechen prfimysl v Soustati ye valednY. * * VetejnY dluh vlady Unie civil ke konci roku 1936 sumu $34,864.000, jak oznamil odbor pokladu ve Washingtone, D. C. * * Dr. Schacht pronesl na schfizi Spolku pro zemepis a statistiku tee, ye ktere pravil m. j.: Nemecko ma poiis mnoho obyvatel na male prostote. Vytivovani nemeckeho naroda bylo by zajigeno, kdyby nemecka rise mela tYtrozmer jako pied valkou. Krome toho byla by k disposici ;lege znaena zasoba obili a brambor, kterou by se prakticky mohi odstranit nedostatek tukii v Nemecku. Rovnet by nikdy nebyl vznikl nedostatek vajec a sadla. Pokud jde o suroviny, je nemecko dostatedne zasobeno jenom uhlim, dusikem a kaliem. Na druhe strane ma nedostatek teleza a ternet yeech kova, krome u gechtilYch, baviny, kfite a citeva, kauduku i viny a zemnich oleka. Pied Aralkeu postaralo se Nemecko o zasobovani potivatinami i surovinami ziskanim kolonii v Africe a Oceanii.

Trest' presidentova poselstvi rozpoetu: Vladni rozpoeet bude vyrovnan pti gim rokem jestlite yYdaje na nouzove prate budou sniteny o ttetinu kooperaci obchodu — opatienim vYdelku nezamestnanYm; bude jiste vyrovnan roku ptietiho, potrva-li lep'g eni se obchodu, dosavadnim tempem; ptedpovida se paldruheho bilionu dolara vice ptijmu z dani proti danim letoeim; yYdaje vlady na ptieti fiskalni rok odhaduji se na sumu $6,157,000.000 (bez yYdajfi na nouzove projekty) proti east $8,480,000.000, pottebnou tohoto roku; vetejnY dluh dostoupi koncem t. roku na fticet pet dolara a po roku bude postupne snitovan; vYdaje na narodni obranu vytaduji si letos sumu $980,000.000 (skoro jeden bilion).

Stavka v automobilovem pramyslu se povatlive 'SIM. Ptedseda firmy General Motors, Alfred Sloan prohlasil, ze jeho firma nehodla ustoupit,pokud se tyre uznani unie svYch zamestnancil a poukazal na to, to se ve sporu jedna o to, kdo bude tidit zaletitosti General Motors, zdali zamestnanci to spoleenosti anebo majitele. Stavkujici Usty sveho vtdce Lewise oznamili, nebude-li vyhaveno jejich potadavkain, bude zahajena veeobecna, stavka u General Motors a tim znaene poekozen automobilovY prumysl, nebot' teto spoleenosti jsou podfizeny nektere vynikajici vYrobny tohoto prumyslu. Ptedseda Amer. Federate Price Green natidil y earn Mani:1m federace, aby zanechali prate vSude, kdekoliv v automobilovem pramyslu vznikne stavka. President Roosevelt a to„iemnice price Perkinscva prohlasili, udini vSemotne, aby tuto velkou stavku brzy skoncovali.

• • Sekretat orby Wallace oznamil svilj desetibodovy program, jimt 30 milionfi faunaHi zeme stavi se na rovefi cbchodu a prftmyslu.

"Zemdclelstvi neni vice zapomenutYm prf onyslem Sp. State", praci Wallace, "za minule etyti roky ptijem farem zv .Yeil se z $5,500.000.000 na $9.000,000.000 (devet Ptijern rolnika ptiblitil se dobe ptedvaleene a sekretat orby uji§t'uje, to se ptieini, aby toto zlep S . eni vYnbsu farem potrvalo. Jeho program obsahuje: Volnest farmatt k organisovani; soravedlivY a stalY ptijem formate v rovnem pOmeru s pi'i jmy y e mestech; zatizeni zasob farmatskYch preduktil by postadily vnitrozemni spottebe i potad.avlearn ciziny; zahranieni politika povzbuzujici snaky mirove a roz gteni zahranienich trtiet' pro americke plodiny; zachova pfidy; vyiazeni y ymrskane pi:U:1y; pojigeni . firody proti suchu, povodni a mrazu; lepg i.pkiletitost k dosateni vlastni hroudy a nif,Seni bezpeanosti rentYttim; vygi aroven chudYch farmatt a koneene prtmy-

slova, politika, zajf8t'ujci hojnost delnictvu format-4m. Rolnickou budoucnost ohrotuji — evropska valka anebo dal g sucho. Flan na poji'Steni Urody naleza se na presidentovem stole, pro rok 1938 chysta se poji geni trody obill, ackoli nynejei kongres mute do pojieteni zatadit bavinu a kornu. President Roosevelt dal na jevo, ze bude nalehat, aby se podala ruka pomocna 3,000.000 rentftfi pasma bavlneneho a kornoveho. * * President Roosevelt podepsal kontrakt na vybudovani dvou bitevnic v cane $50,000.000.

Soudasne ptedlotil kongresu rozpodet odporueujici rekordni mirove vydani na, narodni obranu pro ptigi fiskalni rok v ohromne sume $980,763.000, cot jest o $92,882.000 vice net bylo odhadnuto. * * Spolkovy department orby ptieel pestitelam citrusu na pomoc, protote se letos urodilo 24,000.060 beden, cot jest o 10,000.000 beden nad normalni firodu. Vlada skupuje tYdne 100 at 125 teleznienich naklacla a citrusy ptideluje jednatelnam "reliefu". * * Konedne vyadtovani pozastalosti tragicky zesnuleho mayora Antona Oermaka vyneslo, to zanechal asi $400.000. Z vytetovaci zpravy vychazi na jevo, to sumu $259.504 vynesl prodej aktiv. to $138.500 bylo vyplaceno v ureitych odkazech, $16.050 na vyrovnani pohleclavek a $86.936 na dane a razne jine flay. ZbYva, $21.000 na hotovosti a aktiva v eerie $140.000, ktera byla svetena Lawndalske narodni bance, aby je podrtela, dokud se nezlep g jejich cena. Az budou vsechny aktiva promenena v hotove penize, tyto budou rozdeleny v pet easti. Katcla z rnayorovYch deer obdrti p6' jedne ea.sti a zbYvajici d ye easti budou rozdeleny rovne mezi sedm deti mayorovYch deer.

Ashurst-Summersfiv talon z r. 1935, zakazujici dovoz zboti, vyrobeneho v trestnicich, do state, ktere si toho nepieji a oznateni takoveho zboti znamkou, ktera jevi jeho puvod, byl uznan ustavnim nej yyStim soudem Spojenych state. Ptedseda soudu Hughes vynes1 rozhodnuti, jet potvrdilo rozsudek 6. cirkuitniho jako apelaeniho soudu v celem rozsahu. Dtive federalni distriktni soud pro zapadni Kentucky potvrdil pouze ustanoveni o znaekovani zboti. Kentucky Whip and Collar Co., jet vyrabi chomouty a konske postroje v statni trestnici v Eddyville, Ky., podala talobu, aby ptinutila teleznici Illinois Central k ptijeti 25 zasilek, jet nebyly ye shode se zakonem.

Hughes pravil, to "kongres prave tak jako staty ma pra y() uznavati zakladni za.jmy svobodne prate". * * VarSava 8. ledna. PolskY parlament jednomyslne schvalil francouzske podminky vajeky 1,350,000.000 frankfi ($63,045.000), z viz velka Cast bude utracena ye Francii na valednou vyzbroj, east na vybudovani strategicke teleznice naptie Polskem. Vareava musela dat zaruky, to pomate vojensky 6eskoslovensku v ptipade napadeni Nemeckem. * * Mezinarodfii statisticka utadovna v New Yorku ptedpovida pro nynejei rok velkou prosperitu. * * Federalni patentni Utadovna udelila Ford Motor Co. patent, dle ktereho novY automobil bude miti motor v zadni easti vozidla. Auto bude miti motor V-8, kterY bude do vozidla vsazen na zadni naprave a to se strany.

Za rok 1936 ptielo k zabiti automobily eelkern 35,708 osob, dill pies sto denne. Loils10 podet byl o 353 men g netli r. 1935. * * Administrate dosahla ttetiho viterstvi slednim rozhodnutim nejvyegho soudu v,otazce dane na vYtetky z prodeje sttibra. Soucl. ,:yynesl jednomysine rozhodnuti, to tato dafe :jest Ustavni. Nalez soudu vyvolal v Itapitolnip4:4dle radostnou naladu.

Strana 8.

DV't obchodnici mluvi o novStch vynileK zech, ktere maji povzbudit prilmysl — o televisi, modernim vetranim mistnosti, modernich ocelovYch domech a tak dale — mysli na prodej techto 'creel lidem, kteti si je 'mohou koupit.

A kdo jsou tito lide ye SpojenYch Statech? V roce 1929 bylo v teto zemi 2,204,726 lidi s pHjmem, ptesahujicim 3000 dolara rodne, dill podet obyvatelstva jednoho velkeho americkeho mesta. Vetaina na gich obchodiaiku stale sni o prodeji nejakeho noveho artiklu s velkYm ziskem "majetne ttide". Jsou to lido, kteti chteji sbirati jen smetanku a proto2e vaeobecna krise znidila mnoho ptisluanika majetne tfidy, zbylo na rozdeleni Indio smetany. Jen menaina podnikatelii videla obchodni ptile2itost v ustavidnem sni2ovani cen, aby mohla proniknout se svYmi vYrobky na airai trh. A piece je denne jasneji videt, ze pouze technika nizkYch cen je jedinou jistou, ttebas kamenitou cestou ke vaeobecnemu narodnimu biahobytu.

Protote 71 procent nakch rodin ma roeni piijem pod 2500 dolartl, velke spotiebni mo2nosti Ameriky zfejme le21 ve vrstvach s menaimi ptijmy. Avaak americke rodine s ptijmem 2000 dolarii mane' zbYva jen velmi malo penez, kdy si nakoupi nejlevnejai nezbytnosti a je nucena obejit se bez mrio2stvi veci, ktere jsou tak usilovne nabizeny na prodej. Tyto rodiny nalehave pottebuji pomoci schopnYch, poctivYch podnikatelt, kteti by jim pomohli ziskati veci, ktere pottebuji, za nizke ceny, ktere mohou platit.

Techniku nizkYch cen mono nejlepe citovanim skutedneho ptipadu. Nabytkatsky prAmysl pestoval vysoke deny, vzneaenou reklamu, nejistou jakost a zmatenou organisaci.

V dAsledku toho miliony americkYch rodin s pfijmem pod 2500 dolaril si radeji koupilo automobil nee nabytek. Pied jejich domy stoji moderni aerodynamicke automobily, zatim co uvnitt rodina sedi na rozvrzanYch lenoakach staromodniho tvaru, koupenYch pied dvaceti lety!

Bystti tovarnici nabytku, otraveni naprostou stagnaci sveho prilmyslu, rozhodli se pied rokern pro zavedeni techniky nizkYch cen. NejWive provedli zevrubnY prilzkum zakaznikovYch mo2nosti. Za jakou cenu by miliony rodin pova2ovaly za vYhodne nakoupiti si novY nabytek? Jakemu stylu by daly ptednost? Ktere ceny by byly nejuktednejai? A na zaklade tohoto prtizkumu se vYrobci rozhodli vyrobiti tii kusy zatizeni do lanice pane jakosti a moderniho slohu za prodejni cenu 69.50 dol.

Takova cena za takove zbo21 byla zara2ejici.

Vedouci tovaren vrteli hlavami. Men desitky dAvodti, prod to nelze provesti. Avaak tovarnici svolali dohromady konstruktery, dtevoobrabecich strojO, znalce dieva a prvottidni odborniky ye vYrobni technice — muZe, kteti jeate nikdy nepracovali v nabytkatskem oboru a nebyli proto zati2eni ztrnulYmi nazory. Ti naki nova dievo krasnejaiho zrna a vetai pevnosti ne2 be2ne u2ivand dteva. Byly konstruovany nova automaticke stroje na zpracovani dieva a naprosto nova uspotadani tovarni nabytkatske vYroby. A vYsledek toho byl, 2e lo2nicovY soubor o tfech kusech v dobre jakosti a dobrem provedeni bylo mono prodavat za 69.50 dol. V teto eerie byl zakalkulovan velmi skromnY zisk v'robce a obchodnika a sluana inzda delnikt.

Avaak tuto loznici nebylo mono prodavat existujicim obchodnikilm nabytkem pii jejich stoprocentnim zisku a obvyklemu systemu "vYprodejii od imora do zati". Proto byl tento nabytek prodavan jen tern za.vocitim, ktere se piedein zavazaly k urditemu minimalnimu odberu. TakovYm zpilsobem se nabytek dostal za svoji nizkou cenu rodinam s ni2aim piijmem.

Tento prodej se setkal s okamktYm irspechem a tadne jine nabytkove soustavy se timto zpilsobem neprodavaji.

Avaak technika nizkYch cen se netYkO, jen vYroby. Zadind se uplatiiovat i v detnych jinYch oborech, jako v doprave, drobnem obchode, stavebnictvi, ba i v divadle a umeni.

Prave jako divadelni teditel Marcus Loew, uvaiujici nad sidmi prazdn31mi sedadly pc) 2 do-

VESTNiK

Nikmi cenami k prosperite. larech, dospel k zaveru, 2e "u tisice lidi najdeme spiae desetnik ne2 dolor" a vydelal na tomto aforismu svoje miliony, tak i myslici podnikatele a obchodnici konedne upravuji svoje metody a nazory tak, aby odpovidaly spottebitelskYm skuteenostem americkeho 2ivota.

Arkansaska elektrarenska, spolednost provedla skvelY din. Tato spolednost prodelavala penize; celY problem byl, jak zvYSit spottebu proudu v zemedelske oblasti, kde farmati meli malt pravidelnY ptijem, aby si mohli doptat moderni vymoienosti. Prilzkum, vykonanY mezi zernedelci, ukazal, ze by meli sluanY odbyt na vejce, ale ptijem z produkce vajec jim neptinaael 2OdnY zisk. Elektrarenska spolednost na zaklade toho vypracovala plan vedecke produkce vajec, ktery vy2aduje nodni sviceni v drubeaarne; zfidila sberne stanice, kde vejce byla ttidena podle zabarveni a velikosti a jednotlive druhy byly odesilany po vagonech. Tim se zvYail zisk farmatti o dva centy na tuctu vajec, co2 byl cell rozdil mezi sluanYm ziskem a ztratou.

Dale byla sni2ena cena drateneho pletiva pro hrazeni slepidich vYbehil, proto2e byla vynalezena nova lehka aluminiova slitina pro vYrobu dratu, je2 umo2nila ridai rozestaveni podpurnYch ktilu; rovne2 i 2elezobetonove ktily byly zlevneny. Vysledek 'Leto snahy byl, 26 elektrarenska spolednost vybtedla ze ztrat a 15,000 rodin ziskalo do svYch domovfi nezbytnou elektfinu a vetai ptijem.

Ve stavebnim oboru rodina s ptijmem pod 2000 dolartl si nemti2e dovolit clum, stojici pies 4000 dolarti. Tak 16,000,000 rodin je odpirano dobrodini (jim i prtnnyslu) vlastnich domovu.

Technika nizkYch cen musi vytvotit domy za 4000 dolartir. Mu& to udelat a dokale to.

Umo2nit vice miliontim americk'ch rodin koupit si zbok, ktere pottebuji, znamena vlastile zvYaeni jejich piijmu. Kdy2 lze za 200 dokoupit elektrickou lednidku, elektrickou pradku a dobre radio, zvYaili jste ptijem 200 dolaru na 400 dolarti — a tento zvYaenY nakup ma povzbuzujici vliv na zamestnanost. Poskytneme-li americkemu spottebiteli ptile2itost, bude ochotne kupovat vYrobky hromadne produkce, tizene technikou nizkYch cen. Maine radi nova vynalezy, novinky a zdokonalene vyrobky. Povalujeme za poaetile delat si starost s tim, 2e vYrobky, ktere kupujeme, jsou ptesnou kopii tech, kterYch uHvaji noel sousede. Mame jine nazory na individualitu, nee abychom trvali na individualni zubni paste nebo jedinednem provedeni koupelny.

V torn prase automobilovY prfunysl dosahl tak fenomenalniho uspechu. ZvYail odbyt ustavidnYm sra2enim cen. A soudasne postupne zdokonaloval svoje vYrobky. Dneani automobil za 600 dolarti je neskonale dokonalejk automobilu, kterY stal 1500 dolart pied 20 lety.

A neni nejmenkho citivodu, prod by nemohlo bYti mnoho takovYch pfiklada zvYaene kupni sily spotiebitelovy. M dosud jich bylo tak malo, protae technika nizkYch cen vy2adovala ptilia velke schopnosti, rozhledu a odvahy.

Tento zpilsob vYroby a distribute neptedstavuje snadnou cestu k bohatstvi nebo tudnYm tantiemam. Naopak, void po nova forme technickeho snateni, stkidmeho, atletickeho odhodlani a vya'aim obchodnim rozhledu, kterY se velmi ptibli2uje vysoke a moderni forme socialni siu2by.

Amerika pottebuje teho2 dobrodru2neho a podnikaveho ducha, — jako kdysi v pionYrskYch dobach ke sve praci, chce mit vedomi, 2e je idealisticka, nikoliv chamtiva, 2e ma kteti ji vedou k hodnotnYm, srozumitelnYm a Tadostm'n Davati hodnotne zbo21 zvyaujici 2ivotni zdravi a kulturu celeho naroda — do rukou rodin, ktere je pottebuji, ale nemely dosud na ne, to je nejvyak hospodatskY statnickY din. To je nejlepai lek proti socialni nespokojenosti a nespravedlnosti. To jsou hrube obrysy hospodalske budoucnosti Ameriky, ktere je

stkedu, dne 13. ieuila, 1937. nutno si tjasnit'prave nyni, kdy se zaainaji tvotit, aby jejich nekonedna vYhlednice odpovidala vaeobecnemu oeekavani.

V nizkYch cenach a slu2be vaem bez rozdilu stavu i ptijmil lek budoucnost naafi velike a bohate zerne.

ZE 2IVOTA MINISTRA DR. KROFTY. Kamil Krofta narodil se v Plzni 17. dervence 1876 jako syn advokata a znameho politika dr. Josefa Krofty, poslance na zemskem snemu, pozd'eji na tiaske rade ye Vidni a starosty mesta Plzne. Na Ceske universite v Praze studoval historii u vynikajiciho deskeho historika Jaroslava Golla. Pak odjel k dvouletemu pobytu do Alma, kde studoval ye vatikanskYch archivech, ktere obsahuji cennY material pro Ceske dejiny. Po svem navratu r. 1901 vstoupil dr. Krofta do slu2eb Zemskeho archivu Ceskeho, kde setrval a2 do roku 1918. V roce 1905 se habilitoval na Ceske universite, v rode 1911 byl jmenovan mimotadnYm profesorem rakouskYch dejin. Po pfevrate se stal tadnYm profesorem deskYch dejin se zvidatnim ztetelem k Slovensku. Vedecka publikaani einnost Krotova je velmi rozsahla. Mel vynikajici (least na vydavani dila "Snemy Ceske". Studoval velmi podrobne husitske hnuti a krome detnYch monografii o vYznadnYch Postavach husitstvi publikoval stat' "Hnuti husitske po strance socialni a narodni." PozoruhodnYm spisem jsou take "Zaeatky Ceske berne". V roce 1910 vydal obsirny spin o prvnim archivati zemskern Antoninu GindelYm, kterY je nejlepai biografii o tomto deskem historiku.

Rozaiteni Kroftovy stolice i na dejiny slovenske a detne ptednaSly v Bratislava daly podnet k publikovani spisu "Oteni o tistavnich dejinach slovenskych", dopinenYch srovnavaci studii "techoslovaci a Mad'ati na zadatku svYch dejin". Dalin Slovenska dotYka se i daldilo "Stara ustava deska a uherska" a (Ivaha o konci stareho Uherska. Z novejaich praci KroftovYch sluai uvesti "VYvoj narodniho vedomi u C' ' echil a Slovakti", "Das Deutschtum in der Cechoslovakischen Geschichte" a soubor jeho clanku historicko-politickYch, ktere se tYkaji vYvoje ptedvaledneho a valedneho, nazvany "Byli jsme za Rakouska". Roku 1920 vstoupil dr. Krofta do diplomatickYch slu2eb republiky a stal se vyslancem u Sv. Stolice v Rime. V letech 1921 a2 1925 ptisobil ye Vidni. Z Vidne odeSel do Berlina, kde ptisobil at do roku1927, kdy se stal vedoucim odborovYm ptednostou ministerstva zahranidnich veci a v teto sve funkci zastupcem ministra zahranidnich veci dr. Beneae a jeho nejbli2spolupracovnikem, Dr. Krofta mel vynikajici podil na sjednani modus vivendi s Vatikanem r. 1927. Dne 29. imora 1936 byl dr. Kamil Krofta jmenovan ministrem zahranienich veci.

ZEMBEL MI32, JENZ ZA SVETOVE VALKY PRVNI VYSTBELIL. V Belehrade zemtel v techto dnech byvalY srbskY kapitan Michal Milojkovid, mu2, kterY vysttelil ve svetove valce prvni ranu a tim vlastne zahajil etytlete vra2cleni. V noci 28. dervence 1914 byl jako rotmistr velitelem hlidky, ktera se vydala na obchilzku podel btehu pohranidni teky Savy. -Ph tom spattil na rakousko-uherskem btehu skupinu rakouskYch vojakteti se chystali vyhoditi do vzduchu most.

Vysttelil na ne a rakouati vojaci sttelbu opakovali. Druheho dne zapodalo rakouske delostfelectvo osttelovati Belehrad, valka byla vypovezena. Rotmistr Milojkovie prodelal potom celou svetovou valku a dosOhl hodnosti kapitana.

Ani jednou nebyl ranen, adkoliv se sifeastnil neseetnYch krvavYch bitev. V den ukondeni palky vaak div neztratil 2ivot, kdy ho splaaenY kun shodil se sedla.

BELGIE LTZ SE PkIPRAVUJE NA SLET. Na vaesokolskY slet v Praze v roce 1938 se ptipravuji ji2 nyni zajezdy z Belgie. NeimavnYm propagatorem teto akce je redaktor vlamskeho deniku "Het Laatste Nieuws", dr. Leo Schalkens, kterY zapodal ve flanderskYch krajich ptednaakove turne o Oeskoslovensku,

Ve stfedu, dne 13. ledna 1937.

Strana 9.

VESTNiK 'Magkary provedly pted radnici obvyklY vsr

QUID() MARIA VYSKOOIL

TIME BOIRE ROMAN 1/4_ ANI Scatonova, si spokojene oddechla. Por klesek dcetin musel v katdem ptipade bYti

utajen. Zlo se vracelo, historie se opakovala, ale oei vetejnosti namely ji zahlednouti jit pro budoucnost JindriMinu.

Teprve nyni take pani Andela pochopila celY dosah muk, jet jeji dcera vytrpela v techto mesicich. Teprve nyni byla ji jasna ve gkera podlost Cerneho, jeho zbabelost a slabost, jet nedovedly ho donutiti, aby vykonal, co bylo povinnosti katdeho destneho mute na jeho miste.

Vina Jindfigaina byla jen nepatrnYm zlomkern onoho velikeho htichu, jehot se dopustil Robert, zneuctiv tuto neposkvrnenou mladost, ktera se mu z Lasky vzdavala.

Sedic u Tote mrtveho chote, jeho ters vzpominala sve vlastni mladosti a sveho vlastniho poklesku a eim vice ptemY glela o techto minulYch bojich, tim ptesvecleiveji si uvedomovala, ze je nutno, aby i dceiin htich zristal utajen.

Zachrariovala zajiste i kus vlastni sve cti, chtela-li zahladiti veSkery krvave stopy zneuctene mladosti sveho ditete.

A tato my glenka ji davala sily i k tomu, co ji dnegni noel Cekalo.

I smrt, jet dlouho olielazela jeji dam, vstoupila do neho v prav' okamkk, aby uspala zemdlene oei pana 8ebestiana dtive, net by shledly katastrofu!

Zemtel jako iii, v 'tt'astne domnence, to vge ye jeho okoli je v nejlepSim potadku, ate ti, kdot miloval, jsou ripine gt'astni.

06 hroznej gi byla by mu smrt u vedomi, to opouki sve drahe v nejkritietejk dbbe!

Jak tetko by umiral, seznav, to v gechny jeho blahe sny o Jindfikine budoucnosti ptedeasne rozval ogemetnY osud!

Jeho dcera byla jeho nejvet gi pYchou, jeho nejhlubk driverou v budoucnost, jeho vkm .. .

Pani Svatoriova pocit'ovala proto nezmernou vdeenost k neznamemu riditeli lidskYch osudri, to skoneil tragedii JindtiSdina srdce drive, net se dotkla blativYch snu pana 8ebestiana.

Nastala.-li jig nutnost, aby pan pogtmistr odegel z tohoto sveta, bylo jiste dobrodinim, se tak stalo prave v teto hodine.

A jako ',red timto mrtvYm, jen klidne odpodival na svem lritku s odima zavicenyma a s prsty zkiltenymi, zristala tajna katastrofa Jindrigeina srdce, tak i pted ostatnimi skryto melo bYti tajemstvi dne gniho vedera.

Pani Andela pohledla smerem k okriam. oernala se 'za nimi husta tma s matne bledYmi skvrnami zasnetenYch sttech.

Dle hodin byl jegte veder, v pravde vgak noc. Mesteeko, vybourene odpoledne umiraokern, stahlo ve gkeren svrij tivot z ulic do teplych pribytkii.

2ive duese nezahledlo na poloosvetlenem namesti ani v ulicich.

Pani Svatoriova pochopila, to nadeka jeji hodina. Chvile, jet mela skoneiti zle dilo minuleho prave dne.

Rychle se rozhodnula.

0 chvili pozdeji bylo ji motno videti v koutu zahrady, kde za teplYch mesicri eetne kete zimostrazu tvorily tivou zelenou zed'.

Kdyt odchazela odtamtud, pedlive ukryvajic rye, jeji nesla v ruce, zvolna padal snih. Nebe se zatemnilo a cle gt' vloeek zhustil.

Bylo to, jako by velike bile rule zakrYti chtely misto tajemstvi, jet ptijalo ye sve proktehle lrino nejvetk Mich a nejvet gi obet', kterou kdy pani Andela ptinesla svemu tivotu, svemu svedomi i sve cti .

XX. Bylo masopustni titer'.

Karneval, onoho roku mimotadne kratkY, koneil prave svoji rozpustilou nadvladu.

Pied hodinou prokl tilinkovskYm namestim veselY prrivod makcar, pochovavajicich Bachusa. Bezmradna slunna pohoda ptala slavnosti, jet omlouvala i dovolovala ka gdou ztrekellQa, kar (301) 1/11jIIQK

-jev,prinmtsalokdzhrisamy, jet svemu protektorovi, bohu Bacchovi, delalo j en ostudu.

Potom se rieastnici prfivodu rozchazeli do hostinct a taneenich sahl, kde se teprve jak nalegi rozvitilo karnevalove veseli. Jeho ohlas nevazane se dral i do domacnosti a tich'ch phkde pro tai a starosti zapominano na masopust.

Zmirava ozvena rolnidek doletla do paradniho pokoje SvatoriovYch. Obe teny se vratily prave ze htbitova, kam navStiviti tatinka. denne chodivaly Probehlo skoro pal druheho mesice ode dne, kdy dale mesteeko prislo, aby doprovodilo oblibanal° sveho po gtmistra na jeho caste posledAi. "Byl to vYbornY, poctivY mu g !" tak znelo v tisudcich vSech o nebokiku.

"Nikdy na neho nezapomeneme!" slibovali.

Ale i ph vgech jejich dobte minenYch slibech nikdo jim nemohl vziti za zle, to ziistalo pti SlechetnYch rimyslech. Denni starosti o ye brzy je donutily, aby zapomneli na mrtveho.

Tim vroucneji vzpominaly pani Sebestiana jeho chot' a jeho dcera.

Schazel jim v gude, kam se hnuly, v tirade, pri stole i na vychazkach.

Kdykoliv se ptiblitily hodiny, v nicht se vracival, eekaly dychtive, zda se otevrou dveie a on nevkroei.

Ale pan poStmistr se nikdy jit nevratil, aby si zasedl k spoleenemu stolu, noviny pteeetl, dYmku zapalil. Za neho pouze Malik obeas nahoru, aby donesl pogtu, nebo se zeptal, jestli damy neeeho pottebuji.

Zmenil se vribec od smrti sveho gefa. Jindy malomluvnY, nyni se ztejme snazii, aby byl zabavny a hovorn.Y. Jeho stari vylueovalo ovSem veSkeru domnenku, to by snad jeho dvoieni melo za cii ziskati nekterou z dam.

Jeho poslednim idealem, jak se zdalo, bylo, aby se stal nastupeem pana Svatone, k eemut mel vegkeru odbornou kvalifikaci i slutebni leta„ A kdyt se skuteene jeho plan spinilo, nemel ut jinYch potadavkri od tivota. Ten den ovS'em rozhodoval take o budoucnosti SvatorionYch. Bylo nutno, aby se vystehovaly, ttebate Malik ochotne jim nabizel, aby ztitstaly, pokud jim bude libo. Mohly si vribec podrteti byt, jen kdyt jeho ptijmou za podnajemnika.

Ale pani Svatoriova s diky odmitla, aby zristaly v mistnostech, jet tolik jim ptipominaly, ttebate nevedela, co a jak s nimi bude.

Netukla, ze i v torn smeru pamatoval na ne (a snad i na sebe) zesnulY pan pottmistr.

Prekvapilo . ji tudit nesmirne, kdyt notat Karlas, ptedavaje ji zavet' Svatoriovu, prohodil s rismevem: "Smim yam, milostiva pani, blahoptati jako pani domaci?"

Oslovena nevedela, co to ma, znamenati.

Led Karlas spechal, aby ji vysvetlil.

"Nahlednete jen do odkazu a seznate ihned, to nebottik nekolik mesicri pied smrti koupil v t' ilinkove domek, aby v nem ztravil pbdzim sveho tivota. Nyni ovSem . . . " Nedomluvil, nechteje se dotYkati bolestnYch ran.

Pani Andela preletla zavet'. Karlas mluvil pravdu. Byla opravdu ode dnegka majitelkou maleho ptijemneho domku. Melo, tedy, kam by hlavu polotila. Za jin'ch okolnosti zpfisobila by ji tato zprava radost, dnes v§ak "Domek je jako klicka. Ne velkY, ale yam stael, milostiva!" vykladal Karlas. "Lek v pelme poloze, ba i zahradku . ," liboval si.

Ale jeho klientka nemela zajmu pro jeho vyklady.

"Rada bych se vSeho toho zrekla, kdyby jen on to byl," vzdychla.

"Neni-li vgak, bate vdeene, Cim na vas pamatoval!" radii notat.

Nezbylo take v pravde nic jineho., S podivnymi pocity vracela se tedy pani Andela do sveho bytu. Jindri§ka stale churavela, a jetto se podasi dosud neustalilo, zristala radep. doma, nebot' se ochotne vyhybala v2em stykilm s vetejnosti.

Zd4lo se ji, a katcly• p0,tra pQ jeji taJetps.

rt

stvi, to je pino podeztivavYch dotazri v tech, kdot se na ni divali. AC nikdy nebyla k tomu nachylna, podala nyni nenavideti sve okoli, pohrdati lidmi a vyhybati se jim.

VSechny idealy, jet dosud mela, a jet videla ztelesneny v Erikovi a pozdeji v Cernem, rozplynuly se v nivec, jako jittni para prichodem slunneho dne.

Celou svou duitoukla jen, aby mohla titi v samote, daleko lidem, blizko sama sobe .

S tichYm uspokojenim uvitala proto zpravu mateinu o odkazu otcove.

Po prve po dlouhe dobe bledou jeji tvatiekou prelet1 rismev.

Pani Andela porozumela a teprve nyni gehnala proziravost osudu, jent plany pana Sebestiana uskuteerioval tak ueelne. Mimovolne pohledla ph tom do velkeho rodinneho zrcadla.

Zdalo se ji, to zahledla v nem jemnY duchovitY obraz draheho zvedneleho.

Zajiste, to stale bytuje u nich, a ge i napti'Ste, tieba neviditelnY, ale ptece citelnY ye -dem konani a ye vgech ptedmetech, srostlYch s jeho pozemskYm tivotem, bude bditi mezi mi, kdot bez neho nedovedly by tit.

VzduSny ptelud v starem rodinnem zrcadle byl toho nejkrasnejkm svedectvim; vtdyt' jasna to plocha se to rortodivne chvile leskia jako zatici hvezda.

XXI. Jaro nabizelo zemi, aby s ni uzavtelo shatek.

Slibovalo netne kvetiny, tepla objeti, sladke plody a vakiive bouie — vSe, co melo nejkrasnejkho Zeme vgak dosud vahala. Skr'vajic se stydlive pod posledni snetne podukcy, tvatila se, jako by jeke spala.

Ale mlade jaro tally prohledlo nevinnY Soustredene paprsky ptimo na snetne papeti zametilo, a net se zeme nadala, odpoeivala jit syra a nechranena, v objeti .sveho noveho ctitele.

Netrvalo pak jit dlouho a zprava o radostnem zasnubu se roznesla SirYm krajem. Ptaci, vracejici se z jihu, rozktildi ji, vina vine povedela, teplY vitr dorueil ji i tam, kam byla by dostihla at priliS pozde — k horam, htbeticim se na oeskem pomezi.

Brzy potom do glo i k Svatbe.

Hoj, byl to vesely, rozjateny den!

Zeme se oblekla v zelenou tizu, jako v sluneekovY gat. Kde kterY ptak se novYm pisnim naueil, kde kterY brouk kovove sve krovky vyaby ptispel k °slave. Pestti motYli nesli vleeky snoubencil a varhany lesri nahradily jim, co snad jeke schazelo na doprovodu.

A kdy pak tisicihvezda noc se rozklenula nad gt'astnou dvojici, drutieky kvetoucich kart a lampieky svatojanskych mu gek doprovodily je do svatebni komnaty, aby s pti gtim jitrem se ujati mohli oba vladateni nad ptirodou.

Krasnejk se zdal tivot v2em, kdo g citili ohlas techto slavnosti ye svern srdci.

A kde j eke stopy minuleho talu zfistaly, staly se mekei a merle tisnive .. .

Bylo nedaleko poledne.

U maleho domku s ripravnou zahradkou stanul mladY mug, zalibne si prohliteje diste staveni, na nemt bily listek ohla goval, to je v nem pokoj pro svobodne pany k pronajati.

Cizinec, die vzhledu lep gi delnik nebo malt' ritednik, po minutovem vahani, zaklepal na dtevene dvete a kdyt se ozvalo mime: "vstupte", veg el do chodby ristici v otevtene kuchyrice. proSedivela pani vyka mu vstkic.

"DobrY den!" pozdravil mladY mug.

"DobrY den," opakovala dama. "Ceho si latejete?"

"Jsem Ryvin, ptedak mistni ptadelny a die oznamky na dverich, mate pokoj k pronajati."

"Ano! Ano!" pteru gila ho stara pani.

"Mohl bych si jej prohlednouti?"

"S nejvetSi radosti."

"Mam snad east s pani . . . ?"

"Ano, jsem Svatoriova, vdova po pogtmistru."

Mlady mut se ocitl v zjevnYch nesnazich.

"Nevim, mohu-li se odvatiti," pronesl nesmele.

Pani Andela otevtela dvete pokoje. l 'Zde je ten pokoj!" pronesla vlidne.

(PC)kra6,(:)11111)

Straus, 10.

aspareii zubram doktorem A SVtCH cestach svetem dovedl se KaN Aparek vtude uplatnit a nieemu se nevyhYbal. potfebi, stal se kominikem nebo policajtem, krajankem, hvezdafem nebo i loupetnikem, aby mohl Petrovske snadneji lit a dostat.

Nejvice slavy vtak rozhodne ziskal, kdyt ne' kde vystupoval jako divotvornY lekaf. Zarmoucene uzdravoval bez pratkri i mediciny, a smutne princezny rozesmal, to se at kuckaly smithy. Ledil chude i bohate potentaty, a jednou vyleCil s Honzou i satana v pekle.

Slava jeho rostla jako javina, a povest o nem sla celYm svetem. Tak o nem slytela i kmottieka litka, kdyt byla v noci na naxtteve ve Ziamane Lhote.

Sotva to uslytela, honem s tim betela k medvedu Mumlalovi, aby se mu nedim zavdedila.

Huriae totit prave velice stonal. Bolel ho zub, a nikdo ho nemohl vytahnouti.

Tahala liska, tahali zajici, tahal'tlustST jezevec, tahal i vlk, ale se zubem nikdo z nich ani nehnul.

Kdy2 Mumlal uslytel o zazratnem doktorovi, pokYval hlavou i tlapou o porueil Bystroutce, aby mu Katparka zavolala.

Litka behala a koho potkala, katdeho se vyptavala, kde ten pan doktor Katparek ordinuje.

Dlouho vtak behala marne. Koneene tedy zabehla k vesnici, kde si hraly na paloutku deti. Ty ji povedely, 2e je Katparek u nich v divadelku a take ji ho hned zavolaly.

Katparek ptitel, a kdyt vtechno slysel, zazvonil rolnidkami a povidal, to neumi tahat bolave zuby. Utica vtak prosila, jen aby SO, protote by se pan Mumlal na ni tuze zlobil, a motna 2e by ji to stale) i ko2ich.

Katparek se potkrabal za outkem a potom vykrodil za litkou k lesu. Ale, kdyt pkisei k hu&Lei, at se ho lekl. Medved mel zateklou tvaf, na odi sotva videl a hlavu mel jako tkopek.

"Paneeku, tohle je mot tetka operate," myslil si Katparek, a ut se chtel poroueet zpatky.

Ale medved' mu zastoupil cestu a povidal, to ho diiv nepusti dome, dokud ten zoubek nevytahne.

To bylo oftem velice zle. Veder mei Katparek hrat detem divadelko, a Mumlal ho nepusti z lesa. Co delat? Jak on ma, chudinka, vytahnout zub, kdyt ho nemohl vytahnout ani tako\TY silak, jako je vik.

Katparek pfemYtlel, vymYtlel a koneane na neco pfitel. Zavolal litku a porudil, aby mu phnesla provaz. A litka sotva odbehla, 112 byla s provazem zpatky.

Medved otevfel vratka, ukazal bolavY zub, a Katparek zachytil toho darebu do pevne smyCky. Utica se diva a tuze se pfemaha, aby se nesmola takove operaci. Tohle pfec zkouteli ut take zajici, jezevci, lisaci i sta,tnY vik, a nikdo z nich se zubem ani nehnul.

Ale i medved zatinal brudet a kroutil nad pfipravami hlavou. Nevefil, to by ten cvreek mel tolik sily, aby mohl vytahnout bolavY zub.

Zatim se sebehla zvifatka z celeho lesa, aby videla doktora Katparka pki jeho operaci.

Pkiali zajici i kralici a katd3i se kousal do pysku, aby se nesmal tomu "chytremu" panda"kovi. Pfitel i vlk, a kdy2 videl pana doktora, musil se hodne pfemahat, aby si zlosti neodplivl, to mu pan Mumlal yeti.

Katparek vzal zatim druhY konec provazu a uvazal jej kolem nejblittiho stromu.

Zvifatka vyvalila oti, a Vleichlup zlostne zavyl: "I hyhyyY! Snad ten strom nebude tahat ten zub?"

VAUTNIK Katparek zazvonil rolnitkami a povidal, aby jen podkal, to uvidi, jak se to dela.

Vlk se zamradil a chtel neco Mei. Medved vtak pokynul tlapou, aby nezdrtoval pana doktora v praci.

"Tak!" povidal Katparek, "ted' vtichni poeitejte! Ja si zatim utiznu tamhle z derneho bezu darovny proutek, a net feknete sto, bude zub venku."

Zvifatka tedy pozorne poeitala, a Katparek odbehl k ternemu bezu. Najednou vtak vyskoCil ktovi a kfidel: "Myslivci jdou!"

Zvifatka leknutim ani nedokekla tticet, a jako kdyt do nich z kanonu stteli.

I medved udelal skok — a zoubek byl venku.

Katparek zazvonil rolniekami a pospichal aby nezmetkal divadelko.

— Bohumil Schweigstill.

ESKYMACKA ZELENINA. Nemyslete si, to Eskymaci pestuji snad zeli a okurky neb ketkvieku a salat. Neni to motno v onech studenYch krajich, kde leto trva, jen nekolik tYdari. — Zelenina a vilbec rostlinna, strava jest nutnYm doplrikem stravy masite a nedostatek toho pocit'uji neblaze obyvatele arktcikYch krajri, zejmena pki nemoci skorbutu kurdejich, jet' vznika take z nedostatku potravy rostlmne a ledi se hlavne ptipravky rostlinYmi. Jeden z cestovatelt, ktefi prozkoumali dosud malt) zname kraje Gronska a pkilehlYch ostrovil, vypravuje mnoho zajimavosti o jednom z eskymackYch kment, kde bide tiji dosud asi takovYm zprisobem jako pra yed obyvatele nas. Zivi se temel vYbradne syrovYm masem a tukem sobri, tuleriri a jinYch polarnich zvitat. Jakousi slabou nahratku zeleniny dodavaji jim taludky zabitYch zvitat bylotravcri, hiavne sobri a jelenii karibri. Z uloveneho zvifete vyjmou opatrne taludek, napInenY me them a litejniky napolo stravenYmi a pochutnavaji si labutnicky na tomto zvlattnim saidtu, jejt namadeji hojne v tulenim oleji. Maji jiste velmi dobre a zdrave taludky.

0 DETECH PRO DETI. PetiletY Dorlik pomaloval v umeleckem , zapalu nabytek svYmi podivnYmi vYtvory.

Odneslo to hlavne otevtene pianino a eelo svetle lettene postele. Tronahelnidky s ocasky a slunidkova koledka, karakteristicke znaky jeho tvorby, pilzprisobily se rozmerrim. Na posteli v nadtivotni velikosti, na klavesach v miniature. Maminka div neomdlela, kdyt sedla weer k pianinu. Tentokrate se nezamyslila nad ritasnou podobnosti techto kreseb s prvky nejstartich ornamentri pohanskYch dob, neproblesklo ji mysli: "detskY vek lidstva", neporovnavala VYvoj ditete s vYvojem naroda, nikoliv, nad nitim podobnYm se nezahloubala, nebot' ucinila dalekosahlY objev, 2e tyto ornamenty nejnovejti doby jsou kresleny na slonove kosti — inkoustovou tutkou. Na to voda a mYdlo nestadi a v chemii je maminka slaba. Bude tleba hledat rady jinde. — 0 pachateli v pochybnostech nebyla. Vedela bezpeene, 2e je to vetti z obou vlasadta klidne vedle v pokoji na postYlce oddychujicich. Mladti z nich nema sklon k malifskemu umeni. Ten by na klavesy neemaral, stiskal by jednu po druhe a poslouchal tahle tony do nekonedna. Tedy Dorlik!

A rano pfitla Mary s novYm objevem dmaranin na posteli. Bylo nutno vzit Dorlika na patkal. Maminka uznala za dobre po delti domluve o zpilsobene tkode uttedfiti nekolik lavYch na lepti pametnou. Byly kajicne pfijaty. Ut, ut rozevirala kajicniku narud, jen se jette tazala: "ale bude si to pamatovat, nikdy to ut neudelat?"

Dorlik zahledel se na schYlenou k nemu maminku chvili vyjevene, faka bradidka se mu zatfasla a po chvilce vyjeknul talostne: "Ja, si to nemohu pamatovat, ja na to nemohu paid myslet." A padnul mamince s pladem kolem krku. A maminka se zahledela kamsi do daleka pies synkovo rameno a tisknouc ho k sobe, vzpominala na farizejske sliby dospelSrch: "Nikdy vice nehketiti" .. . eistoti4. Ty bydlit jette u to pani Kulhankoye? — Ut ne! Bydlil jsem tam pub roku a pfitel jsem pak na to, to nema, v byte koupelnu.

Ve stfedu, dne 13. ledna 1937.

SLABIKAik. mime male misy. umyly si valy. sovy u lesa. vosy u misy. nanenamanomo ny my ne me novir nova nove 114 ono ona ano inu nevi nema vino se vine. i lano se vine. u lesa mime seno. Tiny mivi malo. vana u vany. vino u sama u sena usina. maso na mise, misa na vale. ne n ne me no nu ny nese ona vine vana vine synu. mama vola na syna. synu milk! maso mime na mise. pa pa pe pi po py pu pipa piles lipa pavi. pavi pili u lipy. mime pipu. lipa na poll, pole u lesu. 5 synu nosi seno. usype soli. malo yak', kolo piky kosa luky u leku u luku ke kornu? kiva kypi a kape. vino kysa. nova kosa lepe seka. mime luky a piky. luka u lesii se kosi, u lesa kuka kuku. kopi okolo lipy. useka suky. ko k 'ko ku ki ke ky oko suky kepi leky kuka kysa malo maku na poll; vivo visi. maso se seka na kusy. osika se 147vi. ou mou lou sou you po you ko kou koupi kouli mouka malo pi p pi pu pa py pi pili upili pull opasa lepi olepi ma pasy, opasa se. povi panu o pavu. seno u lesu. malo panti. male) nyt A tak. `Lojziku, prof mess uzel na kapesniku?

— To mi udelala maminka, abych dal dopis na pottu. — Nu a dal jsi jej na poStu? — Nedal, protote mi jej maminka zapomnela dat s sebou.

Ve stiecia, dne 13. ledna 1037.

OSVETA„ Jeden z neive ich svetov3" ch dramatikil Luigi Pirandello g

T

ftimt zemtel dne 10. prosince slavnY italV sky dramatik a romanopisec Luigi Pirandello ye veku 69 let.

Kdyt Luigi Pirandello za sveho navratu ze vedska, odkud si vezl cenu Nobelovu, zastavil se v Praze k ptedsta yeni komedie "Non si sa come, Nevi se jak", delal svSrm ubledV7m vzeztenim a dutS7m trochu hlasem skuteene dojem eloveka nejak choreho nebo nahlodaneho, ale piece by se bylo nehadalo, to smrt ho stihne ut ted', tak brzy po to jeho slavne caste, ye veku nedokoneene sedmdesatky, do nit mu chybi jeke rok. Jako rodak z Girgenti, z ohmveho gecko-klasickeho ostrova zatadil se tehdy sam v mnohopoudne ptednake universitni do rodin basnikt a spisovatelri vSTznaene sicilskSrch, za Capnanu, za Vergu, jeho prvnim literadnim dilem byla v dobe filosofickSrch studii na universite nemecke vedecka, rozprava "Laute and Lautenentwickelung der Mundart von Girgenti, Hlasky a hlaskovS7 v'voj nateei girgentskeho" a sicilske malomestske prostiedi je ovzdugim nebo zase aspori zakladem jeho romanove, novelisticke a dramaticke tvorby.

Ut na poeatku naklonil se Pirandello k one nemecke filosofii, jet se postavila na zasadu "als ob, jakoby" a vytvotil si svou naukou klamaveho, omylneho, ptijateho zdani. Z jeho prvnich krasnSTch pros, tak vklijak divriS7ch a tajemnSTch, proslul roman "Nebottik Mattia Pascal", kde hrdina, prohlaSovanSr za mrtveho, obchazi bludne s cizim jmenem a Udelem, at unaven, zmoten odhodi tuto vybajenou jsoucnost". Sve pojeti tivota vyvinul Pirandello nejdtive na "filosofii zrcadla", podle nit nikdy nezname prave sve podoby, mibrt jen tu, kterou nom odrateji zrcadlici oci naS'ich spolublitnich a ta laS7va takova, to nam nad ni nezbude net ustrnout a zdesit se. Zaleti podle toho jenom na torn, jak se jevime lidem sveho okoli a na tom, zastavime-li tuto jejich ptedstavu o nas nahode di mame-li dost uvedomeni a sebevlady, abychom si ji zatidili podle sve potteby a sveho ptani. Chce-li kdo, mute tu pirandellovskou filosofii pokladat za nejhork, nejsmutnejk vytegeni tivotni otazky, za krajni schopenhauerovsk' pesimismus, jent zbavuje eloveka v§i jistoty o sobe a rodi tak tisnive, krute komedie, jak je nalezame u Pirandella od "Neni-li tomu tak", od "Rozmysli se, Jakoubku", od "Budit, zda-li se yam". A chce-li kdo jinak, mute si Pirandellovo stanovisko zvratit na uteSujici, zbujriujici optimismus, kterSr uleheene veti, to ma vkchen svrij vezdejk socialni osud v moci ate lidem namluvi a vnukne o sobe vkchno, co si zamane. "Ale neni to vatna vec", "Clovek zvite a ctnost", "Jako chive, ale lope net &five". At' si ITak pesimismus ei optimismus, jde v obou pripadech o umeni, zvyk a platno$t masky, o neco, co Pirandello pro moderni dramatickou tvorbu nove objevil a tolikrat odvatne, krkolomne, nekdy ptimo piratsky vyzkoukl. Je-li nekdy ptikrno z masek, jet se v jeho komediich rtrzne hemti talostnS7mi hlupackSrmi, zbedovanmi tvatemi, je z nich take i masopustne veselo, jako v strindbergovskem mumrajovern reji, jejt si lze podrobit a podtidit.

Nute, prave svou tvorbou, umenim a velk'm pochopenim masek vymohl si Pirandello prave, aby byl navtdy jmenovan jako ptedchridce, zvestovatel a deln3i vyznavae toho, na eem, nehledic k narodni politice, spoeiva italskSr, mussolinskS7 faksmus. "Sest postav, hledajicich autora," — rorttikene, rozratene, rozbelle stado, jen hlecla podnikavou tvurci, silu, aby se ujala jeho umeleckeho, trvaleho uspotadani, aby mu vdechla jednotici mykenku a

Strana 11.

VESTNIK zjednala mu zlad'ujici ucelenost jejimi ptikazy. V "Rozkok podestnosti" ukalal Pirandello ptimo, jak takova tvurci potadaci vrile vyrrista z °lanai() podvodu, jak podvodne zdani promeriuje v ptisnou neristupnou pravdu, jak nemravnost Proeist'uje ` na bezirhonnou viteznou mravnost. "Jindtich CtvrtS T" je dokladem, ze Pirandello se nebal nalotit na hereckou a maskovaci lidskou schopnost nejnesnatk btemena, vymahat od ni nejkrutejk nadhamletovske vSTkony a Utoeit na ni nejpruaimi ottesy, aby prokazala, to dokonale obstoji za v'Sech i nejhrozivejkch okolnosti: silence, hraj dale, Silence, uznaveA-li nezbyti a prospech! Ptipojme z nejeerstvejkch dodavek, ne-li "Lazara", aspori jeke vinohradske nedavne "Jak ty mne cheer, kde odhodlana experimentujici tenska yule chce dovest totet, co mutska, upravit se pro suet do libovolne stanovene podoby a nahradit rozvrat pevriSim, osvobozujicim tadem, rozzarit VzIctisit k lepk, radostnejk budoucnosti. Na nas jest, na nakm chteni, na naOem sledovani vyteeneho cile. Po ptipade, "elovek nevi, jak", radeji vyzYva ye zemtit ranou ciziho vydrakleneho revolveru, ne2 potacet se v nejistotach, v bezradnem tapani a v otroct yi ciziho, nevYzpytneho ureeni.

Bude se dlouho studovat, j ake vzory semknute dramaticke stavby Pirandello sestrojil, jak proti D'Annunziovi povznesl stony a dialogy do vyosttenosti, prikre napjatosti, rozumove zapasivosti a strategienosti. Jeho rozsahle dilo je teprve na krajieku sve drahy, jeho easna smrt je take toliko ze ynim zdanim.

JAK SPISOVATELE OTROel FILMU Znama. spisovatelka Vicki Baumova, ktera dlela del§i eas v Hollywoodu, protote tam natal.e'en jeji romany (na pr. Ude v hotelu), popsala praci literata v meste filmu. Z jeji stati, jiz uvetejriujeme, je patrne, to spisovatel v Hollywoodu je spiSe galejnikem, net svobodnSim tvfircem.

Ptesvedeila jsem se — pie Vicki Baumova — te v Evrope maji lido skreslenj nazor na tivot filmovS.Tch pracovniku v Hollywoodu. Zvla'Ste zde nikdo nevi, co dela spisovatel v americke virobne. Nute spisovatel, jakmile je dost sla y, aby se o neho Hollywood zajimal, stane se zamestnancem nektere produkce, tojest nadenikem, s nimt se jedna, prave tak, jako s osvetlovaeem, nebo s rekvisitatem. Ve velkch produkenich firmach tiji stovky spisovatelt ye zvlaAtni budove, oddelene pedlive od ostatniho sveta. KatdSr spisovatel tije v isolovane posade, v boxu, kde ma vla,stni sekretatku. V dtednich hodinach sedi spisovatel v hluboke klubovce, nohy ma, nejeasteji na stole, hlavu zvracenou do zadu. Mysli a mysli, mori si mozek, aby z neho vytlaeil nejak9 napad. Naproti nemu jeho sekretatka drti blok papiru, nasloucha katdemu hlesnuti spisovatelovu a vkchno, zaznamenano.

Tato prate trva, od rana do vedera, nae g smi jit spisovatel domu, ulehnout ke spanku a vzit aspirin. Nejeasteji se ale zddi do noci venku, protok musi behat po biografech a stteht yOechny filmy konkurenenich firem.

Kdy2 se spisovatel domniva, 2e prisel na nejakY napad, ptedlcdi jej produkeni komisi. Je-li to napad puvodni, stane se temet jiste, 'k mu jej zamitnou. Novo filmy se maji toeit podle slaynYch divadel, romana nebo starch ktere mely fispech. Koneene se vybere namet a producent jej posoudi podle svYch nazorti na dobrY obchod. Da ureite pokyny, ktere musi jeden ze spisovatelb. provost. Kdyz autor phnese do ptitti porady scenario, ureite s nine jde zpet, protcde nikomu ne yybovuje. Spisovatel je zoufaly. Vymysli si nove mcdnosti a znovu mu je zamitnou. Koneene Po straAnYcii Utrapach ptijde na zpUsob, jak nej yliodneji scenario zpracovat. Navrh je piliat a spisovatel je na chvili St'astnYm elo yekem. Netteba doclavat, 2e namet, jak nyni yypada, se v nieem nepodoba nametu ptivodnimu.

Teprve po teto procedute ptijde, reiser se svYm Otabem, vrhne se na, scenario a poene je filmovat. Naklada s nirn °pet tak, ze je naprosto zmeni, take se id stale, to yYslednY film se tak naprostohkl od scenaria, Se se opet podobal puvodnimu nameta.

JAR VZNIKLY eESEE NARODNi BARVY. Krajiry IcY easopis otiskl nedavno podivnou radii etenatst yu: Chcete-li vedet, ktera barva u eeskeho praporu patti nahoru, vzpomerite si na narodni napoj pivo. Navrch je bila pena, dole eervene pivo. Bylo motno vzpomenout krasnejeiho symbolu, ze ktereho na'S narodni prapor skuteene vznikl: 6esicS7 ley je bilY na eervenem poli. Ponevaa erbovni zvite je nad barvou podkladu, je na praporu horni east tai.la. a dolejk eervend. Modr' klin byl pojat do eeskoslovenskeho praporu pa ptevratu z ohledu na Slovaky.

K bilo-dervenemu praporu eeskemu se MI slaynO. minulost. Pone yad'Z, vznikl z eeskehq znaku, zminime se nejprve o eeskem lvu. Pr y Ceske ' byla eerna,-nimejstarkznem orlice plamenna na stfibrnem kitu. Byl to znak Ptemysloycil, kteti si jej vysloutli sluZbach cisatskYch. Povest o StylfrYdovi, ktery pro zemi eeskou dobyl znaku orlice, je vymySlena, stejne jako pozdejk povest o Bruncvikovi a jeho Tyto povesti jsou v'Sak plodem lasky lidu k na§im znakrim.

Ve sttedoveku znak eili erb znamenal mnoho. Cisat Jindtich v r. 1040 hrozil CechUm: "Ja varn ukalu, kolik mam malovanYch kdtil!"

Poneyad2 plamenna orlice eeska, byla vklaciana jd ye 12. stoleti do korouhve svatovaclavsire, s kterou se tahlo do boje, dostala jmeno orlice svatoyaclayska. Jedine ricta ke knileti Vaclavoyi ji zachranila pied opukenim, kcbt" Cechove si yydobili po skvelem yiterstvi u Milana roku 1158 znak bileho Iva jednoocaseho.

PozdejSi rozkepeni ocasu bylo nove vyznamenani, ktereho se dostalo eeskemu panovniku roku 1202 od cisate Otty IV. Archivat hlavniho mesta Prahy prof. dr. Vojtikk dokazuje ye sve krasne studii "Nak statni snaky", jak velice si Cechoye vazili sveho noveho znaku. eskY le y byl i narodnim znakem husitskYch vojsk. Kalish znamenal pouze symbol viry, ale eesky lev zustal v odznacich i praporcich husitskSrch bojovnikt jako symbol narodni jednoty a samostatnosti. (Zajimave je, ze u husitri se objevuje take znak husy, pijici z kalicha).

V N. stoleti nastala v praporech zemskSrch a tedy i v eeskem ta zmena, to misto, aby mely barvu erbovniho Stitu a nesly znameni erbovni, byly sloteny z barev odvozenrch ze znaku.

Tak vznikl eesk7 prapor eervenobilS7, ktereho se spiee utivalo jako znameni slavnostniho, net valeeneho. Po bitve na Bile Hate klesal vS7znam eeskeho praporu, at d6 doby narodniho prcbuzeni. kdy se stal praporem Ceske revoluce v rode 1848. Od to doby byly jeho barvy hajeny i na tiSsIcem snemu ye Vidni.

FILM VE gPANELSKU. lined po skoneeni prv'ch bojil v provinciich, ktere zdstaly verny vlade, byla gpanelska filmova produkce, ktera aZ do to doby byla na vysake Uroyni, pterukna. Z iniciativy vlady dosazenSr komisat mel za povinnost zakazati ka2dou produkci, ktera z duvodu moralnich, literarnich, politickych nebo narodohospodalskych nemela opravneni na existenci. Takto byly v'Sechny provozovny zavteny, velke postatneny, male zabaveny, protok plany vYroby ani v jedinem bode nevyhovovaly stanovenYm ptedpisum. Ani volba libreta, ani v'Se honorahl, ani rozdeleni zisku neodpovidalo ptedpisilm vlady. panelska filmo ya produkce neni z nejslabSich. Madrid sam ma sedm filmovYch a deset laboratoti. Barcelona ma, etyti ateliery a sedm laboratoti. V'Oechny eekaji na praci, ktera ptijde, al se snad Yyjasni politicka, situace. Pod dozorem vlady byly y 'Sak natodeny a natateji se stale filmy dokumentarni, ktere ukazuji revoluci v jednotlivYch jejich falich a na rozlienYch frontach. Pro budoiicnost budou miti jedineenY yYznam. Nejptednej§i z techto filmri, ktere heti prave ye v'Sech biografech, pokud jeke mohou hrat, se jmenuje "Bitva na aragonske fronte." Tak jako divadla, jsou i filmova divadla kolektivisovany. Ukladaji sve ptijmy po odeeteni retie do spoleene pokladny, z ktere pak jsou vyplaceni zamestrianci. Platy jsou vgude stejne, at' je kdo zamestnan v elegantnim kinu ve sttedu mesta, nebo v malem podniku na predmesti. Fred kratkYm casein se jeSte platilo 19 peset za den.

Strana 12.

V ES

OnDiL DO' SOVATELS Itad DubOvY Haj cis. 126.

Nasledkem nepoonsu na ge pravidelna schrize se nekonala a byla edlobena na tut() nedeli 17. ledna. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne. Dostavte se v pinem poet-a, name driletite jednani.

S bratrskYm pozdravem, Fr. Mrkog, ptedseda. ,istad Svaz Cechoslovana, Fart Worth, Texas.

Gleni bratti a sestry!

Nasledkem gpatneho pbeasi pravidelna schiize byla odlotena na pfi gti nedeli 17. ledna o 2 hod. odpol. Dostavte se v gichni. Nov S, zabavni vYbor potada prvni zabavu v sobotu, dne 16. ledna, ku ktere vas v gechny zve i s va gim: pta,tely. Ptijd'te se v gichni pcbavit phi hudbe bratra J. F. Blatka. Zateatek v 8 hodin veeer a vstupne jak obyeejne. VzornY potadek a obeerstveni obstard zabavni vYber. Na shledanou v sini 2616 N. Houston"St. S pozdravem na v gechny etenate zristava, H. Zichaeek.

PODEKOVANi: Fort Worth, Texas, 10. ledna.

V podeli odpoledne ye dye hodiny se odbYval pohfeb nageho mileho tatinka a dedeeka Va,clava Beeana, jakeho zde asi nebylo od to doby co zemfel jejich syn a na g bratr pied 7 lety.

Aekoliv byl vgedni den a ve mestech musi delnici do prate, piece pfi gel velkY poeet pfatel a znamYch, aby vzdal posledni poctu zesnulemu a vyprovodil ho na posledni ceste. Velice rids to potegilo, za cot pitmete na ge nejsrdeenejai diky. Srdeene dekujeme v gem clarcrim kvetin a vgem, kdo nam jakoukoliv slutbu prokazali a snatili se na g bol zmirniti. Zvla gtni diky patfi tadu Svaz 6echoslovarya Cis. 92, jehot byl zesnuly' i s mantelkou a synern zakladancimi eleny, za penetitY dar, odevzdanY k vanoenim svatkinn, zajiste se nenadali, he ho jib neutije.

Tet diky za krasnY venec a take diky za venec od tadu Fort Worth Cis. 154. a Sokola, Dale nase diky path. fadu Jaro Cis. 130. v Dallas, za krasne kytky a jeho elenrim, be se osobne nohitu zridastnili, cob nas z ylagte pote gilo. Byli to: p. a pi. Will Nesuda, p. J. F. Bou gka a p. a pi. John Filipec a Ant. Kos. Mimo to phijeli na pohfeb p. a pi. E. Norton a Anna Kubin z Dallas, p. a pi. Alois Vinkier, jejich syn Alois a dcera sl.•Jitinka, a pi. Alois Bobak z Ennis. Phijmete vgicimi nage nejsrdeenej gi diky od maminky i od nas vgech.

Rodiny BeCanova a Habova.

Upozorneni elentam tadu Pokrok Roweny C. 49.

Brathi a sestry, kteti patitite k na gemu taciu, uvedomuji vas, be schtze nebyla pro gpatne podasi odbYvana, tedy jsme se usnesli odbYvat schrizi pfigti nedeli, dne 17. ledna. Tedy komu jest yam mobno, neopomerite nav gtivit tuto schrizi, obzvla gte ktehi jste s placenim pozadu. Br. ridetni vas bada, byste se dostavili do teto schrize a dali sve veci do potadku. Dale uvedomuji eleny, ktebI jsou vzdaleni a nemohou se. do schilze dostavit, he pro tento 1.10'4 rok v nagem fade „zustalo v ge phi starem, at no, br. pokladnika Henry Pustku, jenb se musil vzdati sveho ritadu, neb jest velice vatne nemocen.

Jeho Utadu se ujmul be. Josef Holubec. Phejeme br. Henry Pustkovi brzkeho uzdraveni, by zavital zase mesh nas, a svYm malSan ditkam byl jegte po mnoho let jejich tivitelem, neb pravdivY-. jest Uryvek OtcovskY drim, ach to je raj, nim obdahl Buh tebe, by progels sveta girji kro,j, nenajdeg jine nebe.

Tedy ptejelpe tbnatito bratru, by nabYval tolik tily, tak'jak'ja.1 jesen kdyt se probouzi ze zimriiho spankt. Vy, bratti a sestry, neOpomerite netv gtivit tuto schtizi, pokud nam to zdravi dovolie neb jsme zde dnes a zitra kdes. Byli-li j Ste v dem minulY rek ft:amain, necht' tento novSn :rok yam mnohonasobne nahradi, v tern Vas start' rok Zklamal. To vain pheje, Vaxlav Kvasniaka.

TN iK

Bennview, Texas.

Ctend redakce a v geci etotici!

Ponevadt pro de gtive a chladne poeasi se neda nic delat, - tak zkusim neco toho pfida:vela° mista ye Vestniku vypinit, aby bratr Mouelta nernel tolik starosti.

Rolnici zde ub maji vet ginou poorano, ab na ty, co se pozde stehovali. ktebi man je gte neco crati, ale tech neni u nas mnoho. Nektefi ub z dlouhe chvile zadali - pfeoravat, ale ted' je tu nejakY vas mokro, tak mame svatky.

Dne 2. t. m. bratr a sestra Petr Bosakovi st., mei: mile ptekvapeni k jejich padesatiletemu vyroei jejich mantelstvi. Jejich deti, p. Pat. Basalt s rodinou. pi. J. A. Liessner s rodinou, bydlici zde a pi. Frank Sitta s ditkami a p.

Anton Basalt s mantelkou z Needville, pozvali ekolieni zname a ptipravili stallekrim Bosakovym krasnou riavgtevu. Vgichni jsme se sjeli v ttreenem miste a pak v jednom procesi ptijeli na dvar, kdy se nas nejmene nadali a byli dokonale ptekvapeni. Po uvitani jsme se v gichni pekne pobavili, neb na dobre zakusky bylo parnatovanO v gemi navgtevniky, a take spiachnouti to bylo elm. Po del gim pobesedovani se vgichni vraceli domil spokojeni a veseli.

Statieci Bosakovi zde maji pekne zahizenou farmu na ktere si probivaji vzpominky syYch mladgich let. Vgichni jim pfeji je gte mnoho zdravi a dlouheho spoluhiti.

Dne 6. t. m. zas na g br. pokladnik slavil prvni den sveho mantelstvi. Br. Rudy Elles, syn jednoho na geho dobreho rolnika a souseda br. Jos. Ellen, a sleena Lottie Matak, dcera take dobreho a vzorneho rolnika pana Petra Mataka, vy glapli si na tu dlouhou peginku mantelstvi. Ze novomantelle a jejich oboji rodiee jsou vabeni a oblibeni v na gem okoli, dokazuje to, be vzdor blativYm cestam a degtivemu poCasi melt hojnou nav gtevu, jak ye 'dne tak i veeer v domove nevesty, kde bylo 136starano dobte o jidlo a vsechno jine, co na svatbe ma bYt. Vgichni pteji novorriantelrim =oho gtesti a radosti v jejich novem tivote a aby v gechny jejich truble byly "male".

S bratrskYm pozdravem, A. V. Franek.

Rad Pokrok Sweet Home Cis. 63.

Sweet Home, Texas.

Na vedomost v gem nagim elenrim se dava, be schtze na geho fadu bude odbYvana tteti nedeli v lednu a to jest 17. ledna. V prosinci nebyla schrize odbYvana pro Apatite podasi.

10. ledna take mame gpatne poeasi a v ge je pod ledem. Te gime se, be 17. ledna bude peknY den a be schtize bude hojne nav gtivena,- obzvla gte eleny, ktebi maji prijelty, aby nam fekli co /name delat a jakou zpravu na H. Ur. poslat.

'Mnoho zdaru nazi S. P. J. S. T. v roce 1937!

Na zdar Va g, Joe N. Morris, taj.

Fort Worth, Texas.

Ctene redakci a v gem etenattim Vestniku!

Dobre jitro v gem na gim sestram a bratrrim nagi velike Jednoty S. P. J. S. T.. a zaroveri Uredniktim Hlavni fifadovny, by vgichni zdravi se doekali pedveCera toho noveho roku 1937. Pten na gi Jednote, by katdY jednotlivY tad mohl ziskati alespori 20 novYch clenu v nevem roce!

Srdeene diky na gi redakci Vestniku za uvefejfievani nabich dopis y a oznamovani babas.

Doufame, be redakce Vestniku a Cechoslovaka budou k nam opet piiznivi na dalbi pouti hivotni v novem roce.

V nag : minute vYroeni schrizi tadu Fort Worth eislo 154, byli zvoleni nasledujici dinoynici: Ptedseda Marian Krupka, mistoptedseda Anna Milan, tajemnik Ant. Tobola, ileetni Josef Svitak st, pokladnik Jos. F. Pola gek, pleavodg i John Bevan. Na rieetni a majetkovY r)'%bor: Ludvik Tkae, Angel Koteff, Joe Mrlik ml.

Zpravodaj tadu 154, Emilie Pola gek. Take mame poeetn3-7 zabavni vYbor, kteremu stoji v Cele co ptedseda Joe Polagek.

Oznamuji take sokolskou taneeni zabavu na nedeli, dne 17. ledna. Zapoene v 8 hodin vaer, 11140a: "tech revels". Doposud se h i -

Ve sttedu, dne 13. ledna 1937: dime dle starch pravidel, prvni a tfeti nedeli katdeho mesice v Sokolovne, dokud se program nezmeni. Neza.pomerite na nedeli, dne 17. ledna. 0 v ge pottebne k zabave a o vzornY pofadek se postara zabavni vYbor.

Kdo se nahodou opovabi vstoupit do toho manbelskeho ptistavu, tedy si musi pospigit, neb letos je masopust kratkY. Popeleeni stfeda se pfikrade ani se nenadame a zas sedm tYcinh g lus, bez muziky, krome radiove.

Tak vida! Vestnik mame zvet genY, tak to da vice prate hledat ty dopisy, kdo, kde co pine. Wive redakce mela nesnaze, be nemohla .uvefejnit vg echny dopisy, a ted' asi nebudou mitt ty sloupce elm yypinit. Tak, bratte Bartogi, musts si tech pletek vic ted' nasrnSilet, tak nejake vesele vtipy ze stare vlasti. S temi hady se nemusig ted' v zime zlobit, mate-1i u vas take takove poeasi jako my zde. Ve etvrtek v noel nam zaealo snetit, takbe jest v gechno pod bilYm pkikrovem, a pekne mrzne. Take htmelo a blesky letaly. Ve stare vlasti, kdyb v lednu zahtmelo, tak ptedpovidali tuhou zimu.

8koda, be dnes nemame lYte, na jakYch jsme jezdili y e stare vlasti. To byl nab luxus v nedeli. Deveata si natahly mutske kalhoty a papule, a jezdili jsme cele odpoledne a kclyt svitil mesic, tak i v noel. ZUstavaji jenom vzpominky ze vg ech tech veselYch chvil tam za motem.

Ted' v dobe masopustni se konaji a potaciaji rrizne piesy, katda organisace zvla gt' a rtizne spoiky, a nebo nejaka, ta veselka se vyskytne, a to s drutiekami a miadenci, a ub starosti, ktera ta deveeka s kterYm tim hochem prijde.

A kdyt to neni nekdy vhod, tak se to ocimeni mnohdy i drsnYm pohledem, atd. Tady je to vge docela jine, mnohdy tally nevi o svatbe ani dornaci pes. jegte jednou pten na gim elentim S. P. J. S. T. a vgem nastolenYm titedniktun blahoda.rnY a St'astnY novY rok!

Za Tel. Jednotu Sokol Ft. Worth: A. Tobola.

tad Vesmernost, els. 68., Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Druhou nedeli schrize na geho tadu nebyla odbYvana pro gpatne poeasi, tedy bude potadana 17. ledna v 9 hodin dopoledne. Obed tentokrat nebude. Tedy nezapomente tketi nedeli se dostavit do tete schtize. S bratrskYm pozdraB. W. Schiller, tajemnik. vem, ititd Nova Morava, cis. 23., Schulenburg, Texas.

Mill bratti a sestry!

Oznamuji yam, be nag tad nepotadal schrizi dne 10. ledna nasledkem neptizniveho podasi.

Nag fad bude potadat schrizi dne 17. ledna, tak broth a sestry nezapomerite se v hojnem Poetu dostavit do schrize, neb mame 3 nove Cleny k uvedeni a dale mame hodne dilletiteho jednani.

Dosvedeeni milodar y pro sestru Anr?u Trojaekovu: Rad Cis. 39.-$1.25; fad Cis. 122.-50 centri. Jmenem na gi nemocne sestry dekuji vYg e jmenovanYrn tadrim za jejich milodary.

S bratrskYm pozdravem, John KabAnek, tajemnik.

Clenum tadu Velehrad, eislo 19.

Ponevadt schtize dne 10. ledna nebyla odbYvana pro g patne poeasi, tedy oznamuji vgem elentun nag eho tadu, he schtize bude odbYvana dne 17. ledna, tett o tYden pozdeji. A pro phipad be by zase uhodilo gpatne poCasi, tedy bude odlobena zase o tYclen pozdeji, totib na den 24. ledna. S bratrskYm pozdravem.

F. A. Fetter, pkedseda. kid F. B. Zdrflbek, eislo 112., Guy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Jelikob v nedeli dne 10. ledna v na gi pravidelne schrizi bylo velmi Apatite poeasi a bacinY se nedostavil. Bratr ptedseda odlobil schrizi na pti gti nedeli 17. ledna v 1 hodinu odpoledne..

Jelikob je to prvni schtize v roku 1937, je tadoucno, byste se v hojnem poctu dostavili.

S bratrskVm pozdravem. Petr LiWak,

Ve stiedu, dne 13. ledna 1937.

Hvezda Miru, els. 33., Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam davam na vedomost, se schuzi jsme neodbYvali v nedeli 10. ledna pro Spatne podasi. Tedy hled'te se dostavit v co nejvetSim poetu ptitti nedeli, totit 17. ledna na jednu hodinu odpoledne. Zristavarn s bratrskym pozdraJos. F. Mikeska, tajemnik. vem, kid Karel Jonas, eislo 28., East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

Schrize ptipadajici na druhou nedeli t. m. nebyla potadana, neb elenove, ba ani ritednici se nemohli pro Spatnou pohodu dostavit, a proto schrize odlotena na dtvrtou nedeli, totit na den 24. ledna o 2 hod. odpoledne.

Zaroveri jste bratti tadani, kteti mate jeSte 26.closti o prijeku doma, byste tyto dodali bratru ridetnimu, nebo je neodkladne na jeho aciresu odeslali. Tuto zaletitost neodkladejte, neb jinak by yak iftednici nemohli yak povinnosti vest v potadku. S br. pozdravem, John Holedek, tajemnik.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce a mile etenatstvo!

Tak zase mame jeden rok za sebou a ted' dekame, co tento novY rok kteremu z nas ptinese.

Ja pteju katdemu vse dobre a nejhlavneji zdravi. JeSte jsem nikdy nepsala do Vestniku.

K tomuto dopisu me ptimela moje nemoc.

Nemyslela jsem, se mam tolik ptatel, to se neobtetovali a tak dasto mne navtevovali. Timto zprisobem chci podekovat . pem mYin. ditkam, rodine a ptatelrim, kteti mne tak east() navftevovali a ye fSem hledeli vypomoct. Diky za ty dary a kvetiny, ktere jste mne donageli.

Srdedni dik necht' ptijmou Ktest'anske Sestry od Noveho Tabora za ty kvetiny, ktere mne poslaly. Tet srdeenY dik pi. Karnesove za dary, ktere mne zaslala, a sleene Frances ‘8 e f eik z Cameron, Texas, za "Greeting", neb me velice potesil. Nemohu vtecky jmenovat, neb tech navttev bylo mnoho a nerada bych nekoho vynechala, nebot' katcla navkeva mne byla Byla jsem upoutana na 1022ko celY mesic, co jsem ho neopustila. Ted' Panu Bohu dekuji, ze me tolik uzdravil to mohu zas po dome ptechazet. Tak je2te jednou v gichni ptijmete ode mne srdeenST dik za vge. Vim, to yam to nebudu moci nikdy oplatiti. Znamenam se, Terezie OndraSek. Nova italska horska houfnice.

Italska armada byla v posledni dobe vylaavena velmi moderni horskou houfnici 75/18 ✓ z. 1935. Pti rani 75 cm dosahuje dosttel 9.4 km, zatim co na§e horske del° 7.5 cm pitsobi nejvY2e na 7'km. Nova houfnice ma velke horizontalni pole prisobnosti (50 st.), aby mohla rychle menit cile bez otadeni dela v palebnem postaveni. Protote je ureena k boji ve vysokYch horach italskeho pohranid, ma hlaveri take velkou pohyblivost vertikalni (od 10 stupriii do 65 stupriri). velkou vYhodou noveho dela je, ze mute bYt dopravovano vSemi soby: bud' na soumarech nesenim neb po rizkYch horskYch cestach vezenim na kate v t. zv. tandemu (dva kone za sebou), nebo normalne eestisptetenim, di koneene zaveSeno za traktorem nebo za nakladnim autem. Na kratke vzdalenosti mate bYt v rozlotenem stavu neseno obsluhou. Je to tedy obdivuhcdne delo, ktere hraje v'Sechny kousky: mute ho bYt poutito jako dela horskeho, doprovodneho, pro ptimou podporu v obvyklem terenu, ei konedne u jezdeckYch baterii neb u motorisovanYch jednotek. V ptitomne dobe lze v souvislosti s mezinarodnim napetim pozorovat u evropskYch armad snahu po modernisaci delostkeleckeho materialu bud 'adaptaci starch vzorri a nebo zavadenim novYch del. Nemecko na pt. melo jeete nedavno stare vzory, pochajiei • valky, ktere jsou nyni nahrazerly velmi madernimi. To je vYhodou toho, kdo pozdeji zbroji. eskoslovenskSr delostteleckY material nese dosud srovnani se zahranienim prrimerem, ba mame nekolik druht kanonil velmi modernich! ekni tene, ae je krasna, a okamtite zadne,

VEOTNiK

Rozmanitosti.

Sarajevo ma &hello pradedon§ka: i flamovat umi i po okapu leze.

Ze jihoslovansky narod ma zdravV koren, to je vSeobecne znamo. Ale ae by 1061ety deda jeete chodil flamovat, to ptekvapilo i mistni obyvatele. V Sarajeve tije 1061etST vdovec Mija Curkovid. Domacnost mu spravuje jeho 751eta. dcera. Onehdy si patrne opet vzpomnel na sve, mlada leta a zachtelo se mu jiti se pobavit.

Nav"Stivil nekolik hostincri, kde se zdrtel at pozde do noci a nedlouho peed rozednenim teprve vratkYm krokem a v povzne§ene nadade se vracel pradedeeek domri. Marne vtak klepal na vrata. Dcera mu neotevtela. Do roz- _ jateneho dededka vSak vjela jakoby nova sila.

Svlekl kabat a k velkemu ptekvapeni nekolika chodcri vySplhal se po okapove route k otevtenemu oknu v prvnim poschodi a vlezl dovnitt. Nrisledujiciho dne se v celem Sarajeve mluvilo jenom o jeho neuvetitelnem silackern vYkonu.

Rockefeller ml. se urazil.

Cele Mexiko se bavi sporem mezi americkym miliardatem Rockefellerem a znaniYm mexickym malitem Diegou Riverou. Sprava nejvet'Sib° rnexickeho hotelu vyzvala Riveru, aby nektere steny prostornYch hotelovYch salt ozolobil vYtvory sveho umeleckeho 'Stetce. Rivera, znamY neptitel kapitalismu a pacifista, vlo2i1 do maleb vS'echno sve umeni a nedovedl si odeptiti, aby do nich nevlotil alegoricke znazorneni sveho ptesveddeni. Na eelni stenu ptijimaci haly namaloval naparadeneho dristojnika, tancujiciho s polonahou indianskou tenStinou a nad dvojici velkou veptovou hiavu. Kolem se skvely rrizne obrazky, zesmeSriujici americke kapitalisty. Rivera el/Sem nevedel, to majitelem hotelu je Rockefeller ml., kterY za nekolik dni s nekolika svymi ptateli ptijel do Mexica ke kratS'imu pobytu. Malby na stenach se ho samortejme neptijemne dotkly. Ihned dal zavolati Riveru a natidil, aby steny ptemaloval. — Kdy2 Rivera admitl, dal mu vyplatit honorat a zavolal jineho kterY vSechny obrazy ptedelal. Dole v rohu ale nechal Riverriv podpis. To horkokrevneho malite dopalilo. Ozbrojen pet revolvery, vnikl do hotelu a hledal teditele. UstraS'enY spravce hotelu se uzamkl ye sve kancelati a zavolal pollen. Rivera byl odsouzen pro nedovolene nokni zbrane na nekolik dni do vezeni a nyni, kdyt byl propu§ten, podal na Rockefellera aalobu pro padelani jeho umeleckYch vYtvoril.

Podloudnici na cestach pies ocean.

Mezi Amerikou a evropskYmi staty jezdi velke tlupy podloudnikri, ktere pravidelne paS'uji klenoty a drahokamy nesmirne ceny, pit demt jednotlive staty ptijdou o velke eastky penez.

Podloudnici jsou vesmes dokonalYmi elegany a poutivaji nejluxusnejSich kabin. Celnici v ptistavu oveem velmi teako mohou rozeznati takoveho elegantniho podloudnika od skutedneho americkeho milionate a proto jit dlouhe roky pracuji y e slutbach celnich Utacitit tajni agenti, jejicha jedinou praci je cestovati vSemi nejluxusnejSimi parniky po moiich a sledovati podeztele cestujici. K temto slutbam b;;Tva, s oblibou uaivano krb.snYch, mladych ten a divek, kterYm neni zatetko se s cestujicimi seznamiti a dovedeti se rrizna, tajemstvi. Stadi potcm jenom eifrovany telegram a v ptistavu jit elegantniho podloudnika odekavaji. PodobnYm zpiisobem se podatilo na palube iuxusnho parniku Normandii odhaliti tlupu podloudnikri, kteti chteli propakvati klenoty v eerie pies 150 tisic dolart, ukryte mezi dvojitYm dnem cestovnich kufrri. Drahocenne klenoty byly zabaveny a 3 podloudnici zatdeni.

Jak tit novy kral.

Vevcda z Yorku, kterY se stave, podle pkani Edvarda VIII. a zakona jeho naStupcem na britskem trtimu, narodil se 14. prosince 1895 v York Cottage v Sandringhamu, jako druhY syn krale Jitiho V. a jeho choti, rozene knetny z Tecku, Byl vychovavan za namoimika v

Strana 13.

Osborne a na kralovske namotni koleji v Darmoutku a stal se na.motnim kadetem, nadet r. 1913 vykonal cestu do Zepadni Indie. Z dfivodu zdravotnich nemohi nastoupiti vojenskou slutbu na poeatku valky. Teprve pozdeji vykonaval dinnou slunu a zudastnil se Minotni bitvy u Jutska. Roku 1917 byl ptidelen namotnimu oddeleni valedneho letectva, kde slousil jako pilot. Po skoneene valce studoval v Cambridgi dejiny, narodni hospodatstvi a statovedu. V race 1920 dostal titul vevody z Yorku. Roku 1923 otenil se vevoda z Yorku s lady Elisabeth Margerit Bowes Lyon, dcerou earla of Strathmore and Kinghorne, kterS7 je elenem jedne z nejstar'Sich 'AlechtickSlch rodin skotsk3'7ch. V rode 1923 vykonal vevoda z Yor ku se svou choti nekolik test po Britske titi a zastupoval korunu pti dvornich slavnostech v Rumunsku a v Jugoslavii.

Otrava z vajec v V Nemecku je v posledni dobe napadne rnnoho otrav potravinami, protote obchodnici museji prodat vaechno. Nemecke Utady vysvetluji, to otravy byly vethinou zpilsobeny potitim kachnich vajec, a davaji hned navod: Kachni vejce syrova nebo na mekko se nesmej jist.

Nesmi se jich poEvat k vYrobe puddingu, majonesy, michanSrch nebo sazenS7ch vajec, omelet, bramborovj'7ch salatal, syroveho sekaneho a podobne. Museji se vatit nejmene osm minut nebo pti peeeni buchet dtkladne propeci.

Nova produkce Charlie Chaplina.

V nejblitSi dobe poene Charlie Chaplin natdeet film pod prozatimnim oznadenim Opus C. 6. Nebude v nem hrat, nSrbrt zneastni se jen jako retiser. Hlavni roli vytvoti Pauletta Goddardova. Tato hvezda bude rovnet hrat hlavni roli ye filmy Regency, jeja natodi Chaplin pozdeji. Oba snimky vyjdou u United Artist.

Trvale pomniky mecenagii.

Vedle Ameriky vzory mecena§stvi melo i Rusko. Ti, kdot venovali za sveho tivota milionove dastky, postavili si vlastne pomniky, ktere jsou trvalejSi mramoru a Zuly. Neni krasnSrm pomnikem moskevska universita, kterou zalotil, vybudoval a vydrtoval mecend§ Seriaysky? Cizinci v Moskve obdivuji umelecke sbirky Tretlakovske galerie. Zalotili ji bratti Tretlakove ze svYch prosttedkil. Moskevske, operni divadlo je pomnikem mecena.§e Sergeje Zimina. Komplex nemocnidnich budov a lekatskS7ch laboratoti je pomnikem mecenage Soldatenkova. Nehynouci pomnik v srdci vgech Rust postavila si hrabenka Mekkova, ktera podporovala finanane skladatela P. L. Cajkovskeho, ania ho kdy v tivote spattila. Znala jen jeho darokrasnou hudbu.

Take my mame v Praze nekolik pomniky mecenaSstvi jako je Narodni divadlo, Narodni museum, ale tyto pomniky nepostavil bohaV jedinec, nYbr2 narod. Chudi Tide, kteti si musill mnoho odeptit, aby mohli korunu venovati na podporu umeni a vedy.

Nikdo snad ani netuSi, jak dnes bylo by opet tteba Stedrosti lidi, kteti vladnou majetkem. Mladi umelci tivoti, mladSr vedeck* dorost teace zapasi s finanenimi potitemi. NaSe veda vyspela vysoko, ale udrii si tuto troven, kdy2 neni finanenich prosttedkri? A otevrou se srdce bohatYch? gkola pro papouiky.

Na Havane je farma, ktera by si mohla dat do 2. titu nazev papouki ekoly, protote se tam odborne vyuduji papouki mluvit. Deje se tak podle nejnovej g metody. Veta, ktere se maji opetenci naueit, je nahrana na gramofonove desce a tak dlouho se opakuje, at se ji 2. aci naudi. C'erno'ei, na farme zamestnani, musi mluvit potichu, aby se od nich papouaci nahodou nenaudili neeemu nevhodnemu a 'Spatnemu.

Britske imperium 'Cita celkem 20 tisie ostrova: Velka Britanie, ktera sama je ostrovnirn kralovstvim, ma na celem svete na osm tisic velkych ostrovri. Poeet vSech ostrovii a ostrilvi tech mai° vYznamnYch, kde vlaje britska vlajka, je v'Sak vyS21: spoditaji-li se v§echny oStruveeky z peti mai pod britskS7m panstvim, dostoupi jejich podet vysokeho oisla dvaceti tisic

VESTNilK

Strana 14.

Uryvky z eleskosloven-

slifich Ned dvaceti lety ze el Franti ek Josef.

g NOZI stars"!, kdo se jests pamatuji na jeM ho vladu, se ptekvapene otati: skuteene teprve dvacet let? Ano, 21. listopadu 1916 zemtel Frantieek Josef po eedesatiosmiletem panov.ni a jeho ptetila ho pouze o d ye Leta.

Dvanacteho listopadu 1918 byla provolana rakouska republika. Dvacet let nas tedy pouze deli od smrti tohoto mute, kter3",, kdyt uz ne osobou, tedy mistem, jet vyplrioval, ma phi* narok na dejinne oceneni. Kdyt nastoupil na trrin, dohotivala v rakousk3"Tch zemich revoluce, prvni naznak socialniho a narodniho uvedomeni. Na silnicich jezdily jests potty, petrolejova lampa byla ptepycliem. Rada jeho ministerskS7ch ptedsedri zadina, Bachem, jeho vojeracial RadeckSrm! A kdyt ,zemtel, letaly ve vzduchu aeroplany, po kolejich fitly se expresni vlaky, ulice byly osvetleny elektfinou a armadni sbory v poll se ut dorozumivaly bezdratnou telegrafil. Tao cele - epok vladl v naeich zemich Frantieek Josef.

Dnes, dvacet let po jeho smrti, dvacet let, ktere se svou vS7vojovou napini rovnaji stoleti, mriteme na postavu stareho mute v schoenbrunnskem zamku hledeti ut klidne a bez Nove generace nastoupily, jim je postava a dela era Frantieka Josefa ut tak vzdalena, to si sotva dovede piedstavit, ze jsme k nemu kdysi meli svrij diste osobni vztah. Ze pro nas znamenal zosobneni monarchie dvojhlaveho orla, v nit jsme nebyli nidim jinS7m, netli jednim z narodil cislajtanskS7ch, narodem, kterSr "vedne delal nepiijemnosti", kterS7 s nieim nebyl spokojen a neustale kladl sve neptijemne narodni potadavky, ktere rueily liberalistick3i poklid gruenderske doby.

Otazku, byl-li Frantikk Josef skuteene tou dejinnou osobnosti, za nit ho cela tada jeho biografri vydava, musime, vei objektivnostl, zodpovedeti zaporne. Adkoliv nastoupil na trrin v dobe revoludni (jit oveem nasledovala kruta reakce), aekoliv byl svedkem obrovskeho technickeho rozmachu, jemu2 pied tim nebylo v historii rovna, piece Frantieek Josef po celS r svrij tivot zristal tim, dim byl: cisatem z Bo g! milosti. Nepochopil volani doby. Veechny ristupky, ktere v dlouhS7ch desetiletich jeho panovani musil uciniti, byly mu ptimo vyrvany. Dejiny habsburskeho rodu daly mu do vinku ukol skutedne historick3i: vytvotiti ze sttedoveke monarchie moderni a dobrou budovu, v nit by se veechny, tak nerriznorode narody, daily doma.

Frantieek Josef toto poslani nespinil, adkoliv k nemu mel ptiletitost ptimo jedineenou. Zanedbal ji a proto urychlil zanik monarchie.

Nam ofeem dnes neni Ceho teletl, necitili jsme se v Rakousku nikdy doma a proto milteme bS7ti vlastne Frantieku Josefovi vdedni, ze z Rakouska udelal onen "talat narodt", kterSr se /lam stal vezenim tak nesnesitelnS7m, to jsme se z neho pri .prvni prlletitosti moci osvobodili.

Ale mriteme si ptedstaviti, jak nesnadna a obtitna by byla bSTvala prace naeich lidi po dosateni samostatneho statu, kdyby byl Frantikk Josef svoji dejinnou rilohu pochopil a Rakousko zavdas picemenil v jakesi "spoledenstvi narodri" podle zpilsobu britskeho commonwealthu, ktere by nebylo spoldeno nieim jinS7m, netpanovnikovou a snad nekterS7mi adli ministrativnimi opattenimi.

"Ja, diese Tschechen," vzdychal Frantieek Josef vtdycky, kdy ti zpropadeni Ceei zprisobili "zase nejakou neptijemnost", kdyt demonstrovali v parlamente nebo na pratsk3"rch ulicich, vyprovokovovani bureaky (take slovo, kte re dneeni mlade generaci u2 nic netika). Proto take start else. do Cech nejezdil rad, a kdyt Cechy nebo Moravu navetivil, bylo to veteinou

jen, aby se zrid'astnil manevrii. Vedel, ze mezi Cechy nebyl obliben a oplacel tuto neoblibenost zajmem, kterS7 se vyeerpaval v ritednim jednani. Panovnik, kterST se naudil tetke reel mad'arske tak, to se ji docela dobte mohl dorozumeti, neumel Cesky net nekolik mak) slov.

KlasickST je ptipad, kdy Frantieek Josef zahajoval pratskou jubilejni vS7stavu. Nekolik deskSTch slov, kterSrmi mel dopiniti svoje nerneeke prohlakni, bylo napsano foneticky na papirku, z nehot Frantieek Josef tuto vetu pteCeti. UCinil to ale tak Spatne, to se i ptitomni hodnostati nemohli ubranit rismevu. Je samoztejme, to panovnik, kterST neovladal fedi ttetiho naroda sire monarchie, nemohl si ziskati sympatil. Bylo mu to s Ceske strany davano najevo tak, jak to tehda vribec bylo motno.

Kdyt v rote 1907 po naveteve v Praze else' projitdel Oecharni, vyhravali mu na stanicich, na nicht v pevriSrch tadach stall sokoli "Kde domov mrij?", misto "Zachovej nam Hospodine".

Brihvi, co tenkrat preelo "nose". Ale demonstrace to byla, na cele tests Cechy neuslyeel cisat nemeckeho slova a posleze se tak rozzutil, k jakmile byl osloven Cesky, otoeil se a bez pozdravu zmizel ye seem salonnim voze.

Frantieek Josef spravoval svojirisi od sveho psaciho stolku. Nevladl, nStrt pouze panoval.

A podle toho byl take vSrsledek. Dedictvi, ktere ptevzal, rozpadavalo se ut za jeho tivota po kusech, valky, ktere vedl, prohral, vee to, co jeho ptedkove valkami, lsti a vSrhodnSrmi sriatky za staleti vybudovali, zbotil. Postava Frantieka Josefa byla ut za jeho tivota pies veekeren pohadkovS7 lesk a mythos, kterS7m byla obklopena, postava tragicka. Jeho rodiniV givot byl pin zahadnSrch a krvavSich dramat, jeho vlada pima omylt a ristupkil, ktere na konec k nieemu nevedly. Frantieek Josef se musil smikit se ztratou italskS7ch provincii a s vS7vojem sjednocene Italie v nastavajici velmoc, ,musil se smititi s tim, ge mu byla Hohenzollerny vzata koruna cisate svate timske rise nemeckeho naroda, s tim, 2e z panovnika absolutniho "z milosti Boil" se stal panovnikem statu konstitudniho, te lesk jeho rodu byl ptedstiten parvenuovskou a mnohem mladei dynastii nerneck3ich Hohenzollernri. Jen posledni krutou ranu mu ueettil osud. Rakousko-Uherska monarchie jests Lila, kdyt else. v Schoenbrunnu umiral.

Jiti Langstein.

ZAHUBA LIDU NAD BEROUNKOU. Narodni museum v Praze skondilo v techte anech velke vykopavky na Radnicku, provadene cele dva roky u obci Ujezda u Svateho a Vranovic. Pod vedenim ptednosty archeologickeho oddeleni Narodniho musea dr. Neristupneho bylo vykopano 83 velkS7ch kamennS,ch mohyl. Pohtebiete, pochazejici z 10. at 5. stoleti pied Kristem, poskytuje dokonalS7 obraz kmene. Byli to pololoveeti obyvatele blizkeho povodi Berounky, sidlici pod ochranou mocneho hradu a na strme a samotnou ptirodou opevnene vS7spe. Hroby zachycujici jejich kulturni vSwoj od konce doby bronzove do poeatku doby telezne a ukazuji na vysokou tivotni tiroyeti. Jejim potvrzenim je 500 nadob z palene hllny nejrriznejeich tvarri a sto eperkri — ramkri nejrriznejeich tvart, ryt3ich ozdobnSrmi ornamenty, prstent, ozdobriS7ch pasta., se spirdlami spinadel na eaty a koralt z mnohobarevneho skla. Toto zevni a hmatatelne vyjadteni kulturni rirovne a bohatstvi je dopineno nalezem padesati kusti nejrriznejeich nastrojri a zbrani kopi, valedmich notri a telezneho mete.

Mnozi lido si mylne ptedstavuji, u nas pied ttemi tisici lety, byli podobni zprisobem tivota zvitattim. Nalezy na Radnicku veak dokazuji nko docela jineho. Spinadla na eaty jsou drikazem, to nekdejel obyvatele tameleiho kraje nosili roucha podobna. antickS7m.

Neznali knoflikri a proto meli epend/lky. Rozmanitost nadob ukazuje, 2e meli i rozmanitou kuchyni, ktera vytadovala pottebn3-7ch rrizrich mis a hrncri. Zdobeni eperkri a name umelecke prace hrneitske jsou dokladem temesel. Je ptirozene, ze v teto dlenite kultute se rriznili Tide i spoledensky. Jejich bohatstvi je nepatrne na mohylach.

To, to leti na pohtebietich bohati i thud!, dokazuje, to slo o kmenove ptislueniky, kteti meli narok k pointeni sveho popela v posvat-

Ve sttedu, dne 13. ledna 1937. nem haji. (Veechny pohity byly provedeny tehem,) Nejzajimavejei je zjieteni, to v patem stoleti pt. Kristem konci pohity. Kmen patrne vymtel, protote v eirokem okoli neni nejmenSich stop po jeho vystehovani. A co je zvlaetnejei — celS7ch tisic let po jeho zahadnem konci je celSr rozsahlS7 kraj az za Plzerisko a snad jeete dale — liduprazdn3i. Prod — to se ja sotva kdy dovime.

HISTORICKY OMYL V RAKOUSKE ARMADE. Listopad r. 1916 v Dolomitech. Deviticentimetrova baterie polnich kanontl v masivu Marmolata, v Dolomitech. Jit nekolik dni padal hush snih, take baterie byla ripine odfiznuta od sveta. Pouze jedna telefonni linka spojovala ji s ridolim a prosttednictvim teto linky se osazenstvo baterie 21. listopadu dozvedelo, to zemtel Frantieek Josef. V temte okamtiku veak byla telefonicka linka znidena lavinou, takte mutstvo i dristojnici zristali bez daleich informaci. Ihned byla svolana dristojnicke. porada. Smrt cisatova, to znamenalo, 2e dristojnici i mutstvo nejsou jit vazani ptisahou. — Pravnicky byla pro baterii polnich konanri valka vlastne u konce a vojaci mohli jiti domri.

Bylo tedy nutno, slotiti ihned ptisahu novemu cisati. Ten se jmenoval, to vedel katdSr , Karel Frantieek Josef a proto se zdalo b3"rti jasne, to bude vladnout pod jmenem Frantieek Josef II. A tak slotili dtistojnici i mutstvo ptisahu kterSi nikdy neexistoval. Nekolik dni vedli pro toho cisate valku a at, kdyt bylo °pet obnoveno jejich spojeni se svetem, zjistili, ze v Rakousku nevladne Frantieek JOsef II., nStrt Karel Poslednl. Ze bude posledni, oveem tehda nikdo netueil a on sam nejmene, kdy se rozhodl, te bude panovati pod titulem Karel Prvni.

SMETANA BYL gPATNt VLASTENEC eili Proclana nevesta s koktav3'im Aronem.

Vlastenectvi je pojem eirokSr a veelicos se za nim skrkva. Vlastenectvi jako cit jednotlivce ma take velmi rozmanitS7 obsah. Co veechno dovede rozeilit takoveho pfecitliveleho ultravlastence, o tom svedei pliznaabS7 dopis, kterSt videriskS7 tech poslal Sefu opery Narodniho divadla Vaclavu Talichovi.

Vatenr. pane Talich! yam! nove na qudovana opera Prodand nevesta se veeobecne libila, ale nemyslite, to by se jests vice libila, kdybyste byl z toho koktaveho slabomyslneho VaSka udelal nejakeho Huberta, Michla, Arona, Honzu, nebo pod. Zesmeeriovanim Vaeka (Vaclava) zesmeenujete zaroveri Ceske jmeno, tedy Oecha a tim i ceIS7 narod. Snad privodni skladatel Smetana nebyl ani tak dalece narodni a proto toho ani nepozoroval. Videriaci hraji Prodanou nevestu ponejvice proto, aby meli legraci z deskeho Vaeka, kterS7 se jim v teto podobe nabizi. Co nebylo hned, mute bkt nyni. Neni ani myslitelno, aby v Ceske ,a narodni opete bylo zeineetiovano narodni jmeno a tim i jeho ptedstavitel Cech. Neni to ostuda?

Kdyby ten pan Cetl noviny, vychladla by mu jeho rozpalend hlava a meal se vatneji zabS7vat vecmi ve svete. Je to typick3"T projev faleenal° vlastenectvi, ktere je vtdy ochotno udelat druhemu to, co ye vlastnim ptipade rozeilene zavrhuje. Ve• Vidni pit se smeji deskemu Vaekovi (davno to jit neni Pravda), tedy z ho udelejme Michla. A jak dokonce vypada vlastenectvi zbarvene antisemitismem, toho krasnSrm dokladem je navrh, aby se o Matenku v Prodane uchazel slabomyslnS7 Aron. Nu, takovS7 krajan nam za hranicemi nenadela velkou slavu.

Mikulag Tesla ohlasll pti svSich osmdesat*ch narozeninach, te po mnohalete praci se mu podatilo ptendeet elektrickou energii bez dratu. Nyni uz utvoi4i1 finandni konsorcium, jet do roka postavi velikS7 elektrarenskr podnik k vyutiti jeho vynalezu. Bude pracovat proudem o napeti milionu voltri. Jako ptiklad pro poutiti sveho vynalezu uvedl, 2e bude patrne v Australii svitit elekttinou ze evedskSrch vodopadri.

Mimo dosavadnich rozvodnich sitl, jet jsou mnohokrat dratei net sama vSrroba elektrickeho proudu, budou ztizovany proste vysilaci a ptijimaci stanice.

Ve stiedu, dne 13. ledna 193'7.

NA NRIZOVATKACH ZIVOTA ROMAN Napsal

1fcria Musil.

LoNKA zvedla Jindru, polotila si ho na zada 1 a namahave vlekla se ku ptedu. Bylo to tetke btime, klesala ji g skoro imavou, ale nepocllehla. Byla si vedoma, to katcla minuta rozhoduje a proto napinala posledni lily. K smrti znavena dovlekla Jindru k chat& kde ho ulotila na sve loge. Not,em rortizla , nyni pouta, sylekla kabat a vestu. Rozepjala koSili. Krvacel z rally v prsou. Spechala pro eerstvou vodu a kdyt se vratila, jala se mu vyrnYvati ranu.

Nebyla na etesti smrtelna. Projektil proletel site prsnimi svaiy a zranil i v hloubce, ale nebyla to rana smrtelna, tim vice, to se projektil uhnul na hodinkach.

Kdyt Ilonka ranu vymyla, ovazala ji eistYm platnem, jet natrhala ze sve jedine diste kterou si ptivezla. Spechala znovu ke studance pro vodu a namodivSi kus platna do studene vody, ptilotila na hlavu. Take jeho suche, rozpraskane- rty zavlatovala studenou vodou.

Uplynula drahna, chvile, anit by Jindra projevil nejake vetSi znamky tivota, jen slabe . chrdeni v jeho krku nasveddovalo tomu, to tije.

Teprve pted polednem, kdynlunce stalo jig vysoko nad horami, probral se Jindra z mrakot. Pohnul nekolikrat teem, ale vtdy bolestne zastenal. Pak otevtel oei a rozhlitel se kolem.

"Kde to jsem?" vydralo se mu z hrdla.

"U mne," odvetila radostne Ilonka, radujic se, to koneene nabyl vedomi.

"U koho?"

"Nu — u mne. U Ilonky. Cot se ji g nepamatujete na cikanku, ktera tandila v hospode vaSi "A, Ilonka! Ale jak jsem se k varn dostal? Co se to se mnou delo?"

"To nevim, co se s vami delo — jen tolik yam mohu tici, to naSla jsem vas dnes rano v mdlobach v lese se sttelnou ranou v prsou."

Jindra se odmleel a zdalo se, to o neeem Asilovne ptemySli. Po deli schvili vzpomnel si, co se s nim lidera delo. "Oh, ti loth!" zvolal. Snatil se povstati, ale s bolestnYm zaapenim klesl zpet„ "Nesmite vstat — musite letet, aby se yam neptititilo," dela Ilonka, hledic na nej laskyplnYm pohledem.

"Jak je daleko do TreneanskYch Teplic?" zal se Jindra.

"Tam — oh — tam je daleko."

"Potteboval bych nekoho — kdo by mi tam clones' dopis."

"Jo, prijdu."

"Ilonko, vy byste Ma?" "Pro vas udelam vkchno."

"Ilonko, jak se vam odycleeim? Zivot jste mi zachranila — ted' od vas slySim, to jste ochotna pro mne udelati yee — — a ja se k yam tak nektrne tehdy zachoval."

"Nemyslete jig na to, co bylo . . . byl jste tehdy rozeilen. Ted' je tteba ptemYSleti o torn, jak byste mohl bYt dopraven nekam, kde byste mohl bYti tadne leeen. At ponesu dopis do TreneanskYch Teplic, oznamim vSe dole ve yesnici detnictvu."

"Probilh, Ilonko, jen to ne. Kdyt spravne dorueite dopis, bude vk zatizeno."

"Kdybych tivot mela obetovati, ueinim yee, abych dopis dorudila."

"Dekuji yam za vaSi ochotu. V kabate, v prsni kapse mam taeku, kde main dopisni papiry a tutku. Prosim vas, podejte mi to — dopis."

Vzala kabat a vykiala z neho, co tadal, a podala mu. "Ale kdyt ja odjedu — vy zde zustanete samoten — — mute se yam phtlhti .. .

Nemela bych snad nekoho zavolati?"

"Ne, Ilonko, nevolejte nikoho," del Andra a yyriav z taSky papir, jal se psati.

"Nechtel byste nee° jisti?"

"Zatim ne,"

VESTNiK

Strana 15.

dopis yeas dorueiti; v meste me zastavil eetnik "Ale dfive net odejdu, uvatim yam trochu a pro potulku byla jsem zavtena. Dopis neeaje. Chcete?" chtela jsem dati nikomu do ruky, ponevadi "Budete-li tak laskava — mutete," kekl jsem mela nakazano dorueiti jej phmo yam. namahave dopis.

Jen ted' rychle," nalehala, veecka se chvejic.

Ilonka rozdelala oheri a postavila na eaj. Z "Hned jedeme," pravil Horvath a ji g spechal baliku, jej si s sebou z testy phnesla, vyriala k telefonu, aby zavolal tofera. "Co se stalo s chleb a slaninu a polotila vSe na papir vedle tim panem?" lutka, na nemt Jindra letel.

"NaSla jsem ho v lese v mdlobach — byl "At budete miti hlad, tak si poslutte." sttelen do prsou," odvetila Ilonka a nekolika Pak usedla eekajic, at voda podne vtit. V tevetami vylicila situaci. to chvili citila se nesmirne At'astnou. "Jak maPiked hotelem eekal ji g 'g ofer s autem. lo je k pravemu etesti eloveka potieba," mysli"Sednete si vedle gofera a budete mu ukazola si. vati cestu," pravil Horvath k Ilonce.

Hle, tu skrovna, chata, v nit jsou jen nejnut"Nem& by s nami jeti lekat?" ptala se IlonnejSi veci a piece divka citila se v ni S't'astnou ka. proto, ponevadt v ni dlel ten, ktereho mela na"Toho nebude tteba, vezmeme raneneho de vSe rada. hned s sebou a zavezeme ho k lekati," odvetil Voda poeala vfiti.

Horvath a vstoupil do auta.

Ilonka ptipravila daj a postavila jej k JinIlonka usedla vedle Sofera. drovu lritku. Dobehla jests pro eerstvou vodu "Co nejvetti rychlost!" porueil Horvath goa zandila, aby mel Jindra vSe po ruce. "Jsem ferovi. Auto letelo Silenou rychlosti. phpravena — mohu jiti," iekla.

Ilonku, ktera se jeSte nikdy v autu nevezla, "Tu mate ten dopis a odevzdejte jej na adrejimala zavrat'. Okenky videla kotouee zvitenesu na jeho obalce napsanou v TreneanskYch ho prachu. Bala se vSak promluviti a deli naTeplicich v hotelu "Tatra" v pokoji dislo 16." jevo svou nevolnost, nebot' vedela, to katcla, "Jak se jmenuje ten pan, jemut je dopis aminuta je draha. dresovan?"

Tam nahoie, v horach, opuSten a jiste zmi"Vy neumite 'dish?" tan bolesti Teti ten — pro nehot by posledni "Bohukl, neumim," povzdechla smutne. krupej krve rada vycedila — a jiste zoufale "Budete si adresu pamatovati?" hledi, kdy phjdou.

"Budu."

Stiny veeera dolehly ji g na hory, kdy v je"Ptejte se tedy vratneho v hotelu na pana jich udoli ozval se rachot motoru.

Friedricha Horvatha. Hotel "Tatra", pokoj cis.

Jindra kratce po Iloneine odchodu usnul.

16. Treneanske Teplice."

Nevedel, jak dlouho spal. Kdyt se probudil, u"Dobte, budu si to pamatovati." citil v hlave paldivou bolest. Cele telo bylo jako "A jak brzy budete v TreneanskYch Tepliv ohni. Lomcovala jim horeeka. cich?"

Kolem byla neproniknutelna tma. Uvedomil "Pojede-li po mem ptichodu autobus, tedy si, kde se nachazi a vie, co ptedchazelo. "Ilonbrzy." ko!" pteneslo se pies jeho rty.

"Jclete, Ilonko, ale nikomu ani slova, vyjma Zadna, odpoved'. "Ilonko!" zasipal znovu. "Apana Horvatha, o tom, co se zde stalo. si jests nevratila," pomyslel si a snatil se nad"Bud'te bez starosti," iekla a jako srna vyzvednouti, aby roukou dosahl vody neb eaje, behla yen. jej Ilonka ph svem odchodu k jeho lritku poJindra osamel. stavila. StraSliva, bolest projela jeho telem a XIII. tak se zvratil zpet . . . Ale tizeki byla mocnejgi Horvath chodil ve znadnem dukvnim rozenet bolest. Piece dosahl nadoby s dajem a hlchveni po svem pokoji. Uplynulo ut nekolik tave pil. drai a od Jindry nedostal zpra y. Piked nekolika Rozednilo se. Hodinky se vlekly. dny zajel si do vesnice, kde se Jindra ubytoval, Vypil ut vSechen eaj i vSechnu vodu a piece aby mu dal pottebne disposice. Jel tam pak nemohl uhasiti paldive tizne Bolest v hlave sidruheho dne, ale Jindru nenakl. Od kremate ce povolila, ale piece horeeka jests neminula. site zvedel, to tam spal jedne noci mladY mut, Dival se uptene na dvete, kdy se Ilonka objejent si jeho svetnieku na delSi eas pronajal, to yeak odeeel a dosud se nevratil. Horvath se . vi. Ale dekal marne .. .

Minul den. rozhodl vyekati Jindrova ptichodu. eekal tam K vederu horeeka stoupla. Nasledovala bezepikes not a den, ale marne. Jindra se nevracel. sna, utrpeni pina noc a po ni den a zase — Rozmrzen vratil se do TreneanskYch Teplic. noc . . .

Uvatoval o cele veci. 2e by ho Jindra zradil, Jindra blouznil v prudkYch zachvatech hotomu se vzpiral uvetiti, nebot' Jindra si ziskal reeky. Trapila ho tizeri a — nemel, eeho by se pine jeho drivery svYm chovanim a hlavne tim, napil . . . Davno vypil ji g i tu vodu, ye ktere to odmitl jakekoliv penize. "Zde se neco staIlonka namadela obklad na jeho hlavu. Divoke 10," tekl si a jal se ptemYSleti, co podniknouti, ptedstavy honily se mu hlavou. Citil, to smrt aby se dovedel, co se s Jindrou stalo. vztahuje po nem sve spary . . . "Nechci zemtiZ techto mySlenek yyrueilo ho zaklepani na ti," ktidel, zmitan divokYmi ptedstavami, ktere dvete. se v jeho hlave, jet pozbyla ji g jasneho stavu "Dale," tekl fiseene. vedomi, honily. Ttetiho dne upadl do bezvecloDo pokoje vstoupil hotelovY sluha, kterS7 omi. Jen obeasne zachropteni prozrazovalo, to znamoval, to ye vestibulu je mlada cikanka, jests tije ktera chce mu osobne odevzdati dopis.

Tak naeli ho Ilonka s Horvathem, kdyt ye"To bude nejaka, zprava od toho mlacleho Ali do chaty. mute," blesklo mu hlavou. "Hned ji ptivedte," Horvath hned klekl k Jindrovi a ohmattal rozkazal sluhovi. jeho puls.

Kratce na to stanula Ilonka v pokoji Hor"Bohudiky, tije!" zaeeptal. vathove.

"Neni mrtev?" tazala se Ilonka, vS'eeka vyde"Jste pan Horvath?"

Sena, ktera, hned po ptichodu do chaty vrhla "Jsem." se k lritku.

"Nesu pro vas dopis od jednoho pana, jehot asi dobte znate."

"Lje. Ptijeli jsme veak v nej yyeSi eas. Zavo"Dejte mi jej rychle!" lejte 'Sofera!"

Ilonka mu podala dopis.

Kdyt se Ilonka vratila se eoferem, odnesli Oteyiel jej a chvatne jal se 'dish.

Jindru do auta.

"VatenY pane, Soler sedl k volantu a Horvath chystal se uletim tetce zranen v mistech, kam vas divka, sednouti vedle Jindry. V navalu rozeileni zajent yarn tento dopis doruei, zavede. Prosim, pomnel na Ilonku. pomorte — jinak zahynu. Main driletite zpra"Vezmete mne s sebou!" zaprosila.

Habtina." vy.

Z kostrbateho a rozhazeneho pisma byla "Vziti vas s sebou? Akam chcete jiti?" ziejma krajni namaha, s jakou byl dopis psa,n.

"Chci bYti u neho. Budu ho o gettovat. VezHorvath se nad obsahem dopisu zamyslil. mete mne s sebou, pekne prosim," zaprosila a Z mySlenek yyrueilo ho zavzlyknuti Ilonky. podivala se na Horvatha takovYm pohledem, to nemohl ji odeptiti.

"Co je vam?" 028,1 se a zadival se na ni.

"Prosim vas, pospeete, jinak bude pozde — "No — budit. Sednete si tedy," del Horvath leti tam jig etyki dny sam. Nemohla jsem yam a zakroutil nechapave hlavou nad tim, v ja-

Etrana 16. kern stavu je Jindra k teto mlade cikance.

Odjeli.

Tichou noel nesl se temnST hukot auta.

XIV. tivot Dteviny bral se sySrm ter-ripen' vpted.

PtiSly tne.

Cela vesnice dlela v polich, katdS7, kdo mel zdrave telo, snail se zridastniti se prace, ktera, je pro delniky zeme nejradostnejSi. I starci-vSmenkati, z jejich tel veSkerou silu vyssala tetka, namahava prace, dleli v polich.

Do ticheho letniho dne znelo jen hrdeni tacich stroja.

Ve vesnici hudela ohromna cistici mlatidka, jit si vesnidane spoleene koupiii.

Soused JanskS7, kterS7 mel toho roku tita seta vesmes na piseite pride, kosil dtive a tak ted' jit mlatil, aby pak mohli ostatni.

Slunce chSlilo se k zapadu.

Od dediny spechalo do poll jests nekolik mutu a ten.

Byli to delnici, vrativSi se z tovarny, z prace, spechajici rolnikrim pomoci.

Prisel veder — davno jit se setrnelo a v polich jests se pracovalo.

Pozde veder vraceli se teprve lids s poll domri.

Take Habtnovi toho vedera ptidrteli — chteli pole "Na tuloviSti".

Vladimir s Anetkou spechali vptedu, aby poklidili dobytek; slutky sbiraly nadobi ad svadiny. Delnici, ktere meli ptijednane, vazali si katO po snopku tita.

S nimi zristal tam staa*• Habtina. Takovy ut je zakon na pride, hospodat prvni na pole a posledni s pole. Kdyt delnici odesli, , sel voliVm krokem za nimi a vzpominal — co stalo se asi s Jindrou, ze o nem nemeli tadOch zpray.

Vladimir s Anetkou spechali.

"Musim dnes promluvit s uditelem ohledne toho, bude-li ochoten ptevziti nacvideni dotinkove sceny. Dosud jsem nemel motnost s nim o tom hovotit — byl na cestach a ud je nejvyssi Proto musim si dnes s krmenim koni pravil Vladimir.

"Je jiste jit nejvy'SSi eas — slavnost bude za etyti nedele. A cot, jestli odmitne?"

"Pak budu scenu nacvidovati sam. 0 to nejde. Hraval jsem divadla, hudbe take rozumim, ale rad bych videl, aby se mlad3.7 ueitel zridastnil vetejneho tivota ye vesnici. Nelibi se mi, to mimo tkolni hodiny nechce miti s vesnici nic spoleeneho."

VeSli do vesnice a zahy na to na dvrir statku.

Anetka vela do obytneho staveni a Vladimir do staje, kde radostnSim zatehtanim uvitali ho kone, kteti se dosud marne dotadovali obroku.

Ostatni dobytek, pernata havet' jit si odpodivala nasycena, tern data irat panimama, ale ke konim se bola.

"Ze jit koneene jdete," pravila panimama k Vladimirovi, kdy tento veSel do staje.

"Chteli jsme to dodelat a proto jsem se zdrodpovedel Vladimir, bera opalku a jit spechal pro obrok, jent pak konim vsypal do Maim. Mezi krmenim se eiste umyl a ptevlekl do eistSrch Kdyt nakrmil kone, spechal yen, ani na veeel nedekal.

"Vladithire, co bude s vedeti!?" volala za nim Anetka.

"Nemam eas," a jit zmizel mezi vraty. Si pechal do hostince, kam chodil mladST uditel na stravu. Zastihl ho, kdy jit mel se k odchodu.

"Dovolite, pane uditeli, na okamtik? Rad bych si s vami o neeem pohovotil. Vy mne asi neznate. Jscm Vladimir Borkovsk3i," ptedstavil se.

"Znam vas. Vy sloutite u rolnika Habtiny."

"Ano." "Nude — co si ode mne pfejete?"

"Hled'te, pane ueiteli, mladet zdejSi vesnice chce uspotadati Po skoneeni tni dotinkovou slavnost, na, nit chce ptedvesti dotinkovou seenu. Obracime se na vas, zdali byste nebyl tak laskav a neptevzal nacvideni dotinkove sceny."

"Ja? Nemam na podobne veci dasu. Jsou site _ ted' prazdniny, ale dlovek si take rad odpodine.

Hodne ted' cestuji, koupil jsem si novST motocykl, chci tedy vyutiti prazdnin."

"Uznavam, to na to mate pine pravo, ale hlecite, pane uMeli, tijete zde na, vesnici mezi

VESTNift timto lidem, mate k nemu, jako inteligent urCite povinnosti. Vy se nesmite lidu, mezi nimt tijete, odcizovati; naopak vy se musite s nim co nejvice sblitovati a poskytovati mu ze sv3'7ch duSevnich fondri to, deho se mu nedostava."

"Jak3irm pravem vy si mi dovolujete ptedpisovati, co mam a co nemam diniti?" pteruSil ho uditel.

"Pravem inteligenta, kterS7 poznal, to testy po nicht se inteligence bere, nejsou spravne.

Dnes katd3'r jen hledi, aby po studiich dostal pohodlne misteeko a dale se o nic nestara. adnS7 si neuvedomuje, to ma z lidu, z jeho snaZeni je mu poskytovano sluSne zaopatteni, urdite povinnosti. Take jsem studoval, ale utekl jsem k pride, kam volal mne vnitini hlas, kde nachazim uspokojeni, ponevadt vim, to to, co dostavam, si svou praci pine zasloutim. Jsem ted' spokojen, tteba, to jsem jenom prost3'm delnikem, ale tu mezi lidem mam motnost uplatriovati svoje vzdelani, nejen ku prospechu tohoto lidu, ale celeho naroda, nebot' lid pracujici na pride bude ftely zakladni slotkou naroda, k demut je ptedureen svSrm blizkym pomerem k ptirode, zakladu vSeho tivota," rozhovotil se Vladimir.

"Vy mate vzdelna,i?"

"Mam stiedni Skolu!"

"Pak se Tam, mladende, divim, to se takhle ubijite."

"Jak se to vezme — ja jsem spokojen." "te jste spokojen? Hm — to je divne. Mne v teto dite vSechno 7rovna pall. Zadal jsem si o pteloteni do mesta, budu-li zde nucen zristati po prazdninach, tak se tu unudim."

"Kdybyste pochopil prave poslani, ktere zde jako inteligent mate, pak by se vam divot zdad prav3im raj em."

"Mam snad jiti mezi delniky a poslouchati jejich sproste hovory? Ci mam snad choditi mezi sedlaky, kteti neznaji jinS7ch hovort, net o poeasi, dobytku, prasatech, a co ja, vim o eem?"

"Ano, to je vaSi svatou povinnosti jiti mezi tento prostS7 lid, mezi delniky a sedlaky a Olt je vySSim nazorum na divot. Ze hovoti o yecech, ktere jsou tesne spjaty s tivotem, jejt ji? Jest to konec koncri docela spravne. Musite si pfece uvedomiti, ae z mozolt techto lidi roste narodni bohatstvi, z nehot take berete ureitS7 dil."

"Mne se to zda, vSechno takove nizke — mam vy6Si snahy v tivote.

"VySSi snahy v tivote neznamenaji letati v povetti, ale postaviti se tvati v tvat skuteenemu tivotu a snatiti se dinit jej lepSim." "Vtdyt' bide, kdy nee° pottebuji, mohou jiti za mnou," kliekoval pied ptesveddivS7mi slovy mladS7 uaitel.

"Ne, tak ne, vy musite sam mezi lid, ty doby, kdy ueitel byl na vesnici vAim, jsou prye.

Musi se poditat s danou situaci, ze vSichni jsme obaany svobodne republiky. Lids za valky byli ye svete, leccos videli, prosli hotovou Skalou tivota a dnes hone dtou. Podivejte, takovS7 legionat. Ktiba, kde my jsme proti jeho zkuSenostem?

Ale pies to, vy jako inteligent, majici u lidi piece jen autoritu, musite sam se svou iniciativou udavati vSemu, co se ye vesnici deje smer, ale nechtejte, probth, aby bide piisli za vami a prosili vas. VenkovskST uditel nesmi stati mimo vesnickS7 lid, at' jeho ptesveddeni je v podstate jine. Hled'te tedy, pane uditeli, mate ptiletitost zaditi mezi mladS7mi."

"Dobte tedy, pomohu yam."

"Dekuji yam jmenem vSech, piedem za yak ochotu."

"A kdy a kde se budou konati zkouSky?" "Zde v hostinci, ye spolkove mistnosti a poenou ptiSti nedeli."

"Dobie, ja si to nejak zatidim. Ale s vami na katd.1:7 zprisob bych si rad 'lady pohovotil. Jste velmi zajimav3i elovek."

"Bude mne to jenom twit, pane ueiteli. Doufam, to pti spoleene praci se sejdeme ate si vtdy podebatujeme. Prace je tolik a tak pottebna. Podivejte se: minula leta cebou zimu protili bide zdejAi vesnice ye stodolach v tteskute zime, pti mla.ceni obili a ted' zakoupili si spoleene drutstevni miatieku a budou miti behem tni vAichni vymlaceno. Dalo mi to site doSti prace, net jsem je ptesvedoil o qznalnu to-

Ve stfedu, dne 13. ledna 1937, hoto podniku a dnes jsou pine spokojeni. PodobnYch akci dalo by se podniknouti vie, jen prilnkt ruku k dilu. A ka2dY nekde Jeden v zemedelstvi, drulV v prilmyslu, obchodu, temesle a vSude, kde je tteba. Jsme natod chud3i, ale do Jiste miry vlastni vinou. My svou vlastni neschopnosti zaviriujeme to, to nejvydatnejSi prameny narodniho bohatstvi jsou v rukou cizincri. Jsme narodem sluhri a otrokri.

Nikde nevi chuti k podnikani na vlastni pest'.

To se musi zmenit. Misto isolate, musi inteligence mezi lid, povzbuzovat, radit, uvedomovat, aby se narod osamostatnil i hospodatsky, nebot' hospodatske otroctvi je horSi kterehokoliv jineho. Pracovat pro hospodaiskou svobodu naroda, tot' jeden z prvnich dilletitS7ch tikolt, jet nam doba ptine.Si," rozhovotil se nadSene Vladimir.

"Ve vaSich slovech je hodne pravdy," iekl &tel.

"Bohutel, smutne pravdy. Myslim, ae jests budeme miti ptiletitost o techto vecech si pohovoiiti. Nebudu vas zatim zdrtovati. M oje ticta, pane ueiteli," loueil se Vladimir.

Ueitel podal mu ruku.

Vladimir vySel z hostince a zametil Na naysi bylo site jests slySeti tlumenST hovor hochri, kteti stall nekde ve stinu.

Vladimir vSak se rozhodl, ze piljde spat. jeho mlade telo, celodenni, tetkou praci vyeerpane, toutilo po odpodinku. VeSel do statku a uzaviel dobte vrata. Pak 'Sel po dvote, k zadnim vrattim, jsou-li uzaviena.

Ve statku panoval naprost3-7 klid, jen Kurat, kdyt Sel Vladimir kolem jeho boudy nevrle zavrdel, ale kdy poznal Vladimira, tedy zmlkl.

Vladimir se ptesveddil, je-li na dvoie vSechno v potadku, nahledl i do staje, neni-li neco odvazane a pak zametil do sve svetniely.

NedoSel tam vSak. "Vladimire," ozvalo se zvolani.

Kdyt se Vladimir ohledl, uvidel pod lipou na lavce sedeti Anetku Ihned spechal k ni.

"Vladimire," zaSeptala divka znovu hlasem pinSm bolne touhy, kdy stanul vedle ni.

"Anetko, vy jste jests zde. Co zde Mate?"

"Oekam na tebe, Vladimire."

"Na mne9" "Ptedne, Vladimire, nech jednou jiz toho vykani, takhle jit to dal nejde, stale jen: sleeno Anetko sem, sleeno Anetko tam . . . " "Jsem tak jiz zvyk1S7 z denniho styku s tebou, Anetko. Pied otcem to piece nejde."

"A pros by to neAlo?" "Protote mam obavy, aby nevytuSil, to mezi nami je blitSi pourer a aby mne nepropustil", del smutne Vladimir.

"Bohutel, ze horSi veci hrozi naSi baste, Vladimire. Proto dekam na tebe."

VytteStil na ni uleknute ()di.

"Co se stalo? Mluv, prosim te!"

"Sedni si, Vladimire," tekla Anetka.

Beze slova usedl a zahledel se na ni, hone nedodkavosti.

"Reknu ti vSe, Vladimire, uptimne. Dnes weer, po navratu s pole, zavolala si mne matka do svetnice, kde mi sdelila, to piekupnice Jakva, ktera kupuje po vesnicich vajidka, pkinesla od 6astkii ze Zvonice vzkaz, to v nedeli pkijde k nam 66,stka se synem na namluvy . . " "Toho neptipustim," vyrazil ze sebe Vladimir.

"A co chce udiniti?"

"To ti dosud nemohu tici, Anetko. To, co jsi mi ted' tekla, mne ptimo ohromilo. A co rodiee?"

"Jsou s tim srozumeni."

"Jak je to vSechno hrozne!"

"Matka mi naiidila, abych si vSe ptipravila, aby Castkovi byli ucteni, jak se sluSi a pati-i."

"A co otec?"

"Otec? — Souhlasi. Je ted' neobydejne rotechven odchodem JindrovS7m. Mrzi ho, ze statek nebude miti dedice. Starosti o hospodatstvi jsou jit nad jeho sily, jet stale pod/Irv& bolest nad JindrovSrm odchodem . . . Ze vzdoru chce statek dati mne a proto souhlasi, abych si fzikala mi matka, to vzala mladeho 0astku. ' Ca.stka pi, . trhu v meste zminil se otci o motnosti tohoto sriatku a to otee proti tomu niceho nenamital. Proto Castkovi vzkazali," sdelovala. Anetka, smutne Vladimirovi.

(PokrakovAn1)

e Stredu, dne 13. iedna 1931.

OZORNOST mezinarodniho vedeckeho P ta a take svetoveho tisku vzbudil nedavnY elanek deskoslovenskeho badatele J. V. 2elizka, uvetejnenY v "Palaontologische Zeitschritt", dlanek totit tek problem, na nejt nardieji velmi east° vedy o prativote paleontologie a paleobiologie. Oast° zde stoji badatele pied otazkou, jakYlicri ptieinami vysvetlit nahlY vYskyt spousty koster pravekYch zvitat, postitenYch ztejme spoleenou smrti Vzniklo z toho zvlakni odvetvi biologickYch ved " yeda o smrti," ktere zkouma podminky zvifeci — zvlaete hromadne — smrti. Na g badatel se obira ye svem pojednani ptieinami hromadne smrti obratlovcil v ptitomnosti. Uvadi pozorovani ktera by znela prim° neuvetitelne, kdyby za ne nerueilo jmeno vynikajiciho yedeckeho easopisu.

Nebylo na pt. dosud vede znamo, ze bouke a krupobiti dovede zabijet hromadrie i vyth obratlovce. Ale sam na g vedec se stal nahodou na ' uma-ve svedkem katastrofalni, krupobitim provazene bouie dne 4. dervence 1929.

Pobila cele, hejna koroptvi a sojek. Boutlive krupobiti z 27. dervence 1932 v Bustine na Podkarpatske Rusi nejenae zabilo jednoho vola, nekolik ovci a neseetne drubete i lesniho a polniho zvitectva, ale vane zranilo dokonce i nekolik lidi pracujicich na poli v Transvaalu kusy ledu zvici slepieiho vejce a to s takovou prudkosti, ze se zaryly do zeme at 30 centimetre hluboko. Padlo jim za obet' vedle menkch zvitat 400 volt, 2000 kozlu a 30 koz.

SibiiskY povetron.

Hromadnou smrt zpiisobil i obrovsky sibitskY poi/Ural z 30. eervence 1908. Ptesne misto padu u odlehleho toku Tungusky zjistil vg ak rusk' profesor Kulik teprve v r. 1927.

IltSTNiK

Hromadna smrt zviiat VI

nasi dole .

8' 1.o o meteor, jeho obrovske spousty prachu zpdsobily takovY tlak vzduchu, ze jim byly zkosenY vS'echny pralesy v okruhu vice net sto etvereenich kilometre. Jako sirky padaly stalete stromy. Pti svem padu pohtbil kosmick' prach pod sebou tisice ptakt a zasypal i obrovska stada prchajici zvete.

Podmoiska sopka..

Skoro kat'dY sopedny v'buch zabiji — lidi i zvet. Adak cele miliony tivoeichil ubil vs7buch podmotske sopky ze dne 3. eervna 1932 na vygi mexickeho mesta Tonatlanu. Motske viny se vzduSily, zaplavily nahle nekolik pobtethich mist a pohltily i nejeden lidskY tivot.

Podmotska, erupce zabila miliony ryb, east jich byla vrtena vinami na pobteti a pokryla je na mnoho mil.

Sada vzteklYch Mimotadne sucho, ktere stihlo v r. 1932 nektere arabske kraje a 'vysuSilo i velkou east oas, vzalo tivot mnoha tisicUm ovci a velbloudu. V tem& rote prchala -pted nedostatkem vody z vnitra jinni i stiedni Aus•ralie obrovska hejna a stada. Polomrtvi ptaci usedali i na jedouci vlaky a na jedne, ,, jedine fume sesbirali za jeden jedinY den 2 hektolitry ptaeich mrtvol. Nasledujiciho roku zkosila tizeir v jihoafrickem Beduansku 6 milionir ovci. Mezi stepnimi buvoly, antilopami a zebrami zvlakni druh mozkove vztekliny, kterou nazvali Burove "Snotsickte". Tisicova stada pominutYch zvitat se zpenenYmi hubami na farmy a musila bYti misty nieena ohnem kulomett.

SADA Kladsko u Marianskych Lazni leti () uprostted hlubokYch lesti, misty je to prales. Cele Kladsko sestava z dteveneho zamku tikkonemeckehb prince Sigmunda Schoenbrunna-Waldenburga. Dale je tu nekolik osamele stojicich obytnYch budov lesniho a hosposte hrobky — a pry se dokonce i lehnutim ptedatskeho personalu, budov, podobne stavesvedeil, jak se to bude lekti — a zaplatil chunYch jako zarnek sam. Mezi budovami pana a Om 10,000 Kd za povoleni, ze jednou bude smut kmana neni podstatnYch rozdilfr. Krome lesil bYt pohtben v milovanem lese misto na htbitoa sem tam nejake pastviny je tu nekolik horye. Odejel jette jednou do Prahy — jako vkly, skych rybniekt. Nejake polnosti s obilim nebo kdyi tu koncertoval vehlasnY nekterY houslijinYmi plodinami nelze nikde spattiti. Kladsta sam ovladal mistrne houslovou hru — sko je vysoko v horach. Schoenburg-Waldenvyslechl koncert, onemocnel, v Praze si poletel burgovo lesni hospodatstvi je snad jedine, jea kdyt seznal, ze to nevede k lep'Simu, dal se mut republika v uznani za vzornou peei o lesdopraviti do sve samoty. Zde nyni zemtel. Ponictvi a pkirodni krasy neodebrala hektaru hteb byl veliky a pii torn prost'oudky. Tisice pOdy. Ladny zbytkai na svete by take nemel ohorale ptiko mu ze vzdalenych visek na ponu lasku jako Zikmund Schoenburg-Waldensledni cestu. Pastor, nekolik rortatYch svici, burg: jsa milovnikem ptirody, nevzal ji zbyiada venal z jehliein a nic vic. — V lese skryta teene jedineho kvetu, kete, stromu. Vsude, kde a tdastnikum pohtbu neviditelne, Beta se to v tomto zapadlem kraji dalo, ztidil vzacvypalila salvu. OjedinelY lesni roh lesnine reservace nejvzacnejSich stromil, keiu, horMINT, jsa kdesi skryt za stromem, zatroubil ske a rybnidni flory. Zvet — krome nejnutnej"Myslivcovo rozloueeni." kch ptipadt, nebyla zde odsttelovana, a • stejne j en z nezbytne nutnosti padl strom v techto leSousede zesnuleho kyntvartSti Metternisich 2ije se tu ptactvu i vysoke zveti jako v rdchove, hostitele a ptibuzni exkrale Alfonse, na ji — na lukach zUstane vysoko, trava na zimu pohtbu nebyli — nebot' tento knite miloval vinepotata — v lesich zustanou letet i padle ce thud' lid net aristokracii syetu cizi. On se stromy, ba v nekterYch eastech neni dovoleno take v zajmu pracujicich dlouho branil strojoani dobYvati paiezy. Chce-li vSak chudak dtivi vYm a technickYm vymotenostem — ani auta na paleni — tu Schoenburg vtdycky ukazal, nesmela po jeho cestach a silnicich jezditi — kde si mono zdarma vzit — ale beda, porazil-li pry aby posledni drotkati a fiakriste z Mariannekdo strom v Amyslu zlodejskem. Toho take skych Lazni men take neco z vYletniho mista vlastne ani zapottebi nebylo.

Kladska. Telefon take nemiloval — a tak tu Kdo jednou na Kladsku dlel, nikdy nezapobyle, jen domaci stanice, ktera spojovala s pimene tuto vzacnou peel o ptirodu, diky sympalou a s foitovnou. tickemu,nezajmu majitele o penize. — SchoenKoneene svolil piece aspofi ke zfizeni male burg-Waldenburg ma lesni majetek za mnoha elektrarny na Kladsku — ale svetla se jit neale vYnos majitel stanovil na tak nedoOkal. Vzplala poprve prave v den pohtbu. patrnou miru, ze vedle skromne osobni retie Schoenburg-Waldenburg z rodu panujicich staei jen tak na uhrazeni personalnich plate a pied valkou knitat tfesko-nemeckYch dlouho na zaplaceni dani. Ponevadt majitel takto hobyl mijen i svYmi ptibuznYmi pro svou velkou spodatil a krome toho mel jeSte jinak atedrou lasku k umeni a k tene ze stavu obeanskeho: ruku, zemtel nyni doslovne jako thud' bohad s umelkyni, zpevaekou. nebo bohatY chudak, jak chcete. A jako v 44. otenil se a byl gt'asten vote, tak i ve smrti mel svirj osobni rys, kterY V zesnulem take odchazi snad jedinY prinse nekdy snad zdal podivinsky a samotatskY. covskY kolega stavu hostinskeho — nebot' byl Kdyt start pan onehdy pozoroval, ze mu ukoncesionatem vzorneho hostince "U tokajicibYva sil, odekl do lesa a na male mYtince nad ho tetteva" na Kladsku. Byl to take tadny °bKladskem ustanovil si misto posleclniho odpoean republiky, nebylo s nim nikdy nejmenkho dinku. Zavolal zednika, ureil si vystaveni pronedorozumeni, ano i idedni akta dal vyrizovat

Slechtic i duchem poliben v lese.

Strana 17, Rarrandovske mygi.

Nekdy se objevi hlodavci z nevysvetlitelnYch ptidin nahle v obrovskych spoustach. Ve Smed= ne u Kladna pobili zemedelci za jedinY den 14.000 myei. Pratsky Barrandov byl v r. 1933 oblehan tak3vou armadou myei, 'te bylo nut, no obavat se toho, aby nepodryly zaklady obytnYch budov. Av'Sak hlodavci mizeji stej•e zahadne jak se objevili. V r. 1934 bylov nes vetknou tak Indio myk, ze mali dravci ptepadavali z nouze o potravu ptaely a drubet. Take v australskem state Viktoria tahly v kvetnu 1932 nahle miliony myk. Znieily v'ee, co jim ptiko do testy: gatstvo, boty, potraviny, knihy atd. Kaala, obrana byla mania. Ale pak zmizely — takokka pies noc.

Ptael bitvy.

Na biezich japonskeho jezera Hamana bojovali v kvetnu 1934 havrani se sovami. — Havrani ptepadli nahle sovi kolonii, ktera hnizdila ut od vekt v miru v pobtetinich lesich.

Bojovalo se velmi urputne — bez slitovani; neustale ptiletaly obema stranam posily. Ktik bojujicich rozlehal se na mile. Statisice padlych sovich a havranich bijeti pokrYvalo bojiSte. — Nedavno zase piepadli orlove u maloasijskeho mesta Brusy eapi hnizdo. MohutnY orel ukloval stareho eapa a unesl mlade. Na poktik ptepadenYch ptispechalo jim 300 eapil na pomoc, donutili orly k boji a zustali vitezi.

Komali zabili 400 koni.

V arkamasskem Litsle Rocku objevilo se 17. dubna 1934. neznamo odkud, eerne mradno komaru a vrhlo se na v gechno zive. Za dva dny zde poko v okruhu 10 mil vedle hoveziho dobytka a bravu na 400 koni. ree musilo prchat. Pied domy a stajemi bylo nutno pant ye dne v noci ohne. — Ptiklad, kterY ukazuje, jak name a podivne mohou bYt ptieiny hromadneho zmirani zvitat. Jod. v fedi statni a sam se edtine v kraji zcela nemeckern dobte naueil.

Jeho laska k ptirode, lesy, prales a reservace na Kladsku, doufejme, zustanou trvalYm pomnikem mute v osamelem hrobe.

Kraj samotnY dlouho bude vzpominati na skuteeneho kavalira.

3 miliony path rortrhanYch puneoch. Na poloostrove Labradorskem vznika nova prilmysloye odvetvi, ktere pry ma velmi dobre vyhlidky do budoucna. 2enske spolky z Battle Harbour a Rigolet na poloostrove Labradoru se pied sem obratily na newyorsky Grenfeldtv koncern s navrhem, ze budou pro firmu za ptisluenou odmenu vyrabeti z hedvabnYch puneoch koberce. Ne snad z novYch pundoch nebo z partijniho zboZ, nYbrt z rortrhanYch a nepottebnYch. A na dukaz, ze to mini vane, ptedlotily sprave firmy jako vzorky nekolik kobercil z tohoto noveho materialu. Koberce byly podrobefly' dirkladne prohlidce a shledany bezvadnYmi jak co do materialu, tak i co do provedeni a trvanlivosti. Mezi koncernem a tenskYmi spolky byla tedy uzaviena dohoda, podle ktere Orenfeldtiv koncern jim bude dodavati nepottebne hedvabne puneochy a ony z nich budou zhotovovati koberce v tadanych velikostech a tvarech. Firma ji2 nakoupila pomerne lacino tti miliony rortrhanYch hedvabnYch pundoch, ktere jsou ji2 na nakladnim parniku na testa na Labrador. Za.nekolik mesicu bude 112 New York ptekvapen hedvabnYmi koberci.

Pri vyrobe, k prodeji i udrtovani automobile je v Soustati zamestnano 5 miliona lidi, dill katdY nest' pracujici American zraleho veku Zije se svoji rodinou z automobilismu. Oceli pro auta se spotiebovalo min. roku 4,600,000 tun, gumy 350,000,000 tun, medi 81,000 tun, tabuloveho skla 6 miliona etvereenich yardu, textilii 2 miliony fiber.

Pouhe mluveni o lasee k bliinimu, v gecko almuthictvi, chudinstvi jsou slabe, zastarale pokusy. KatdY slu gnY elovek, delnik zejmena, nechce almutnu, chce spravedlnost. Usilujeme o spoledenske zakony a zamezeni chudoby. — T. Masaryk,

etrana 18.

OTAZKA PRAVOMOCI NEJVY ggill0 SOUDU. (SUPREME COURT OF U.S.) DYZ NA8E KONSTITUCE pravi, 2e nage vlidni zfizeni pozustava ze tfech tees — Legislative, Executive and Judicial, tedy dle meho nahledu, legislatury rtiznYch state a korigres delaji zakony pro vgecky lidi stejne.

Tyto zakony jsou vyfizovany porotnimi soudy a od smirdich, okresnich a distriktnich soudml. Je-li soudni fizeni a rozsudek techto spra y .dle stavajicich zakonti a neni-li kterakoliv-nY strana v soudni pti spokojena s rozsudkem, ma pravo se odvolat k statnimu odvolacimu a nejvyggimu soudu v kahlem statu americke Unie.

Neni-li jedna neb druha strana s rozhodnutim statnich vyggich soudt spokojena, maze se odvolat k nejvy ggimu soudu SpojenYch State.

Tedy jinYmi slovy, nejvy ggi soudcove ve Spoj.

Statech men by rozhodovat, zdali fizeni smireich soudcii, ruznYch porot a fizeni okresnich a krajskYch soudu bylo vyfizeno ve zneni zakostatnich a zakont Spoj. State — a tam by mela jejich einnost koneit.

Kdyt ale statni legislatury a statni senat pfijme zakon statni, kterY je guvernerem potvrzen, takovY zakon mel by zustat pravoplatnYm, pokud to same statni soudni teleso jej neodvola, a to same pravidlo by melo bYt dr2eno, 2e zakony ktere ptijme kongres a senat se schvalenim presidenta Spoj. Stet& JinYmi slovy, nejvyggi soud by mel dbat, aby zavedene zakony byly pineny dle jejich zneni a ne tyto rngiti.

Ta konstituce je krasna x dirldita skladba narodniho zabezpedeni pro v gecky obdany stejneho prava. Ale dle toho co jsme eetli, ti nagi hlavni soudcove nejsou neomylni — a jelikot v ruznYch presidentskYch lhtitach byli jmenovani to neb onou politickou stranou, obyeejne se pak kloni ye prospech to neb one strany, ktera je zvolila za jejich trvani soudni vYkon ne moci. Jako bYvalY president Taft skoro ve vgech rozeptich hlasoval proti zakonfn, ktere Rooseveltova strana zavedla, kdetto jini soudcove onu praci Posledni volby daly mandat Rooseveltove strana tak velikou vet ginou hlase, ze jeho strana bude nucena pokradovat v dal gich opravich a budou-li tyto nej yyggimi soudci rugeny, tak bude kongres nucen ptidat dva neb tfi jine soudce demokratickeho smY gleni, aby mohli katclY zakon ptijatY schvalit, to se O. oeekavat jiste. — Ta stopadesat let stars konstituce potfebuje opravy, aby byla tak jasna, aby kaklY .z tech nejvyggich soudcu mohl nade vgecku pochybnost jejimu smyslu dobte porozumet a dle toho stejne soudit. KdY2 ale etyti soudcove teknon, 2e krava je eerna a pet feknou 2e je -7- jak to do dne gka einili, tedy nade v gecku pop hybnost ona konstituce ma bYti zfetelneji sepsana, aby ji kahlY, nejen soudcove, ale WO ()bean mohl dobte porozumet.

Jak pozorujeme to hrozne vra2deni nevinnYch 'g en a deti v to gpanelske revoluci, musime doznat, 2e ta vzdelanost tak zvanYch nevzdelanYch naroda sveta vraci se dim dal tim vice k divokernu barbarstvi starch barbarskYch nitroda. gpanelsko pied etyfmi sty lety vladlo skoro pal svetem, a bylo drteno v rukou glechty, to jest bohate tfidy lidu, kteratto vyssavala a vykotist'ovala gpanelskY narod tak dlouho, a2 tento narod koneene nahlednul, kdo jsou jeho hlavni utiskovatele a ktera tfida je nejvic vyssava z jejich pfirodnich bohatYch zdrojii a sama 1ije v ptepychu v nadhernYch palacich a bohate opattenYch majetkil, kdato ten obydejnY elovek musil poslouchat, co jemu tyto dye vladnouci tfidy natidily — a on a jeho rodina musela trpet nedostatkem ve v gem. — Tento tak dlouho v temnotach dr2enk na,rod koneene•poznal, kdo jsou jeho hlavnimi utiskovateli. Oni ti obydejni bide povstali a hromovYm hlasern krale s nfadu shodili a zalo gili vladu demokratickou. Oni videli, 2e narod tak dal/no pod vladou kralu trpel ye vg em nedostatek, pies polovinu ceMho naroda nezna Gist ani psat: a .bidne 2ivotila v chude yypravenYch domcieh, kde2to jine ttidy hfilly a prostopatly v palacich.

Ve stfedu, dne 13. ledna 1937.

s TN lit

Riizne nahledy k roku 1937.

Takove vladateni onech privilegovanYch ttid plodi socialismus a anarchismus.

Lida pfijdou na svet stejnYm zpusobem — a maji mit stejna a uznana prava ye vgem — a ta bohata tfida mela by bYti vice lid gtejti k to chude tilde — a dle lidskeho citu pomahat vgude to chudgi ttide k zabezpeeeni lepgich votnich pomerfr.

Kdyby se ona velkYmi majetky vladnouci tfida a ta tfida, ktera bere venire a v mnoha mistech nezaslou2ene vysoke platy, zmenila sve jednani k tern ostatnim, v mnoha pfipadech bidne givoticim lidem, nebylo by ani socialistA ani anarchista. Kde je velkY tlak, obyeejne mu.si nastat protitlak.

Tak eteme ze zpravy, ktere demokraticka strana vynutila zakonem plane z ptijmu — vidime, 2e vetgi spoleenosti plati svYm fiditeltm a podfiditeltim roene slu2ne od deset a2 do sta tisic dolart slu2by rade. Velkonovinat Hearst necha, sobe od sve korporace platit dokonce pal milionu dolart slu2by roene. To jest ten sam Hearst, kterY tak zutive-napadal Rooseveltovu demokratickou stranu.

Podivejme se a ptejme se, co dostane sveta 2ivitel rolnik za svou a pale jeho rodiny celorodni &firm a shledate, to to vezme od deseti do sta rodin, aby tolik vydelaly, co dostanou tito privilegovani korporaeni fiditele. Ptejte se to delnicke tiidy a oni yam ieknou, ze dostavaji od dvou do deseti a2 dvanacti dolarti denne. Poditame-li dvacet neb dvacet etyti pracovnich dne do mesice, tak napoditame, ten delnik vydela od osmaetyticeti do dve sta etyticeti dolarii mesiene, anebo od $596 do $2,880 rocne, t. j. kdy mohl dostat praci kaki* pracovni den a byl dosti silnY a zdravY, aby takove prate mohl stale vykonavat. Ale dostoupi 45 let a neni-li po mnoho let v praci na stejnem miste, tak na novYm miste delnik pies 45 let start neni 26,douci.

Je s nim zachazeno jako se startm rezavYm groubkem, kterY se vyhodi a nahradi novYm. To jsou pomery dnegni, s kterYmi ma a . musi netovat jak statni tak take narodni vlada, aby pfedegla dalgimu rozkladu — socialismu a anarchismu maji se stat nejake opravy ye prospech celku, mame k odekavani, 2e je spi ge dosahnem od vlady demokraticke, t. j. vlady od lidu pro lid vgeobecnY, nee od doposud jinYch stran, ktere doposud se o vladni Ideslo uchazely.

Tak pracuje a ma pracovati strana demokratold mezi jinymi stranami, tak take pracuje a ma pracovati na ge S.P.J.S.T. mezi ostatnimi spolky ye statu Texas. Mnohe opravy, ktere jsme 2adali od jinYch jednot pied etyficeti lety, ktere ptijati nechtely, po zrozeni na gi Jednoty S.P.J.S.T. uznaly svoje chyby a pfijaly ty same opravy, ktere jsme 2adali — av gak pomstili se tem starYm elentim, take z obyeejnych od dvanacti do etyfiadvaceti dolart roene ulo2ily mi na stare, bedra osmdesat dolara rodne, kde2to na ge S.P.J.S.T. starYm elerram dala velikou idevu. Az bude yam nekdo neco namitat proti na gi Jednote, poukate na jeji vyhody proti jednotam jinYm a feknete jim; ie nage Jednota pozilstava z pies osmdesat procent z lidu rolnickeho. Nejlep gi to risiko pro spolek ze vgech tfid jinYch. A 2e operuje jen v Texasu, jeho2to celoroeni klima pro zdravi eloveka neni k pteddeni v 2adnem jinem statu.

Kdy2 jsem byl texaskYm delegatem na sjezdu C.S.P.S. v Cedar Rapid, Iowa v rote 1891, seznal jsem, ie ti stall fiditele one jednoty nepripustili 26,dne nami 2adane opravy sta.nov, jake jsme 2adali, t. j. rozdeleni poplatku dle stall pfistupujicich, pfijeti ieny na rovnY stuperi s mu2i a na rozgiteni pojistneho do $2,000 na elena a take sni2eni pro stare pfistupujici na $500 a $250, take s ptimetenYm platem, a jine — ale vgecky 2adane opra.vy byly zamitnuty. Varoval jsem celY sjezd, ze nebudou-li nami Texany 2adane opravy pfijaty ani v 2e budeme nuceni pro 1'131stim sjezdu nicke osady zalo2it jinou jednotu, a kdybfjsme to sami v Texas men delat, 2e se pokusime -you jednotu zaloait. jsrne, ale pfigti . sjezd zase nip ' potra.::21, tak jsme svolali ,sjezd vgech:tadl y e . 4*

a

Texas do La Grange v prosinci 1896 a zalaili nag' S.P.J.S.T., ktera doposud trita a blahodarne se rozg ifuje. Od dervence 1891 venoval jsem ruzne doby dopistm do Svobody a pozdeji do jinych listu ye prospech samostatnosti Jednoty pro Texas a doufarn, 2e mi dopteje jegte hodnou iadu let v torn smeru pokradovat pro dalgi rozkvet a blahobyt na gi Jednoty ye statu Texas a nesmime zapomenout spolu Aeinkovat s ' jednotami jinYmi ye SpojenYch Statech, a nesmime zapomenout na na gi rodnoir zemi, Cechy a Moravu, kdykoliv na ge mot.nost a potieba toho vy2adovati bude.

Vern elentun a etenatirm Vestniku pteje v geI. J. Gallia. cko &bre Vag, TRAt PRES OCEAN VSTUPUJE V ZIVOT. Proto2e se leto gni zkugebni lety vzducholodi "Hindenburg" pfes severni Atlanticky ocean skoneily vesmes uspe gne, ptikroeili nyni Nemci a Ameridane k fe geni poslednich technick'ch otazek, aby se zaoceanska zeppelinova slutha mezi Evropou a severni Amerikou stala docela pravidelnou trati. Konstrukter "Hindenburga" dr. Eckener mel veera porady s americkYm ministrem namotnictvi a nekolika vysokYmi ntedniky ye Washingtonu.

Jednalo se o zfizeni leteckeho ptistavu pro Zeppeliny. Za nejvhodnej gi misto uznano Baltimore, kam odjela skupina znalcii v eele s Eckenerem, aby misto pro leti gte vybrala. Pravidelnou leteckou linku pies ocean — ale jen vzducholodemi — pfipravuji take Britove. fteditel spoleenosti "Imperial Airways" prohlasil, 2e Velka Britanie raft vynaloti miliony, ale musi mit zarueeno, 2e se za ne ztidi spolehliva a vynosna dopravni slutha. A to se stane, proto2e pfipravy se deji dukladne. Na Novein Foundlandu byly jig zfizeny meteorologicke a goniometricke letecke stanice a leti g -te,navropsk dbneratovne2 ji2 zahajily. Prvni evropskou zemi, kterou spatti cestujici z Noveho sveta, bude Irsko.

V Irsku bude hlavni letigte trati Evropa—Amerika: Toto leti gte bude v docela nezname obci asi o dvanacti dislech, ye Foynes. Je to rybalska vesnice v jiste nejzapadnej gim koutu Evropy. Pies to v gak ma Foynes jedineenou polohu pro svuj novY Adel. Je tam velka vodni plocha na ptistavani hydroavionti, je tam krasne, rovna piskova plat. kde mohou ptistavat jina letadla. Foynes je chraneno pled vetry.

A koneene je tam i nadra2i, ei spi g nadraZieko. Ve Foynes je u2 dnes 2ivo. Ze dvanacti rybafskYch chalup je devet jiz v ssutinach. OtyMeet mu2kYch obyvateln obce se 2ivi jen zednidinou. Staveji budovy pro velke benzinove firmy, nadr2e na petrolej, meteorologickou stanici, proste vg e, eeho je zapottebi k dokonalemu vybaveni velkeho leti gte. A ye Foynes bude obrovske leti gte. Je gte vdera naprosto neznama vesnieka bude nejdele ye dvou letech prava tak proslula jako Pati2, New York nebo Chicago.

Kulturni 2ivot Ameriky tkvi s yYmi koteny v Evrope a piece je od evropskeho tak odlignY, ponevad2 zvla g tni sily zpusobily pronikavou zmenu v kulturnim odkazu Evropy. Obti2e a nebezpedi plavby pies ocean v dobe kolonisace Ameriky vylueovaly piedem chore, slabe a zcela chude, bojacne a nepodnikave, materielne zajig tenemu pak nebylo tieba hledati si &esti v novem svete. Takto zalo2enY zakladni rodovY kmen americkeho obyvatelstva ptistehoval se do nove zeme, kde mu2ove i '2eny byli postaveni do noveho prosttedi a kde musell fegiti nove socialni problemy. VYsledkem tohoto procesu je lid, pohyblivY na tele i duchu, praktickeho my gleni, pin podnikavosti a sebedftvery.

Americ. sociolog, prof. G. M. Stratton.

NEJVRTgi

SVETA.

V etrstskYch lodenicich se prava stavi nik "Littoria", kterY bude spu gten na vodu 4.dervnu 1937 a pfedel nejvet gi anglickY kfi2nik "Rodney" o 1100 tun a v rychlosti o 7 mil za, hodinu. Buda miti 35,000 tun, 9 del raze 37.1 , a 12 del raze 15.2. AnglickY kfi2nik "Rodney" - ma, site 42,090_ tun, ale je, jiZ 12 let stars a proto pro', valecte .ucely zastaraly,

Ve stredu, dire l3. ledna 1931.

Venkovska iena.

O MEST vtgel pozdni podzim se v gemi. pi'!D znaky: zkoumame starostlive zasoby uhli, ohmatavame zimomfive telesa astfedniho . •openi v obchodech a kancelatich, postavame u vYklada s teplkmi stfeviely a marne kateme mutskin pfislugnikum rodiny ,o vS7znamu rohotky pied dvehni. Bude zima. Vzpominame s trochou smutku v du gi na pole kolem weekendove chaty, ktera ztratila svou krasu a ositela. Ositela? Jegte ne. Jegte nezamrzla a proto dosud pod mezi chouli se na voziecich raneeky: eervenSi nosik, zkfehle rueky . . . Jine, trochu povyrostlej gi, potaceji se brazdou: mann, mamiiii!

Matetska ruka v gak sotva letmo pohladi — ne, ze by venkovska, tena deti nemilovala. Nedas. Nenade gla chvili jejiho oddechu. Pole, chlev, domacnost, dvar, a chleb, a deti — to je kolotoe, v jeho prudkern behu se sotva zastavi. Jen tak tak, ze deti na svet ptivede a znovu muss do prace, ktera ji popfeje klidu leda usne naposled 2ena venkovska a tena.mestska — dva svety! Tak me.lo se zname — bohutel. Nebylo porozumeni, spige della udalosti. Mesto se vtclycky trochu nadna gelo a venkov je zase kdykoli ochoten violet v mestskYch darmojedy. Omyl na obou stranach. Vesnice uz davno neni onou Ztracenou Lhotou bez kulturnich zajmu, ani osadou va,leenS7ch zbohatliku. Je prye pohadka o pin.Sreh stolech, bohatSrch zabijaelcach, buchtach na pal pekade a bochnicich jako stul. Vesnicke deti znaji jette merle maslo netli ty ye mestech. Zkugenosti Masarykovy ligy proti tuberkulose, poraden Ochrany matek a kojenca, vesnickSreh ueitelti a koneene bezpoeetnSreh mladSich lid!, kteri utikaji k mesttm, davno vyvratily zavist na "sedlaky, kterYm nic nechybi!" — A kdo videl — tfebas jen jednou v tivote — venkovskou pracujici tienu, nikdy ut nefekne, ze venkovan pul roku odpoeiva.

Pra,cujici lide venkova a pracujici lide !nest — jsou dvema poly jednoho celku. Nerozludne spjati celym tivotem, jsou si podobni jako bratr bratru ye svem udelu. Lidem se staly vYsledky prace na poll i v pramyslu stejne nepostradatelnYmi. A teny nad to maji je gte vlastni, nejpevnej gi pouta: lep gi budoucnost deti, lepgi pfitomnost vgem. Tak po torn toutime! Pottebujeme katclou pomocnou ruku, prase jako nage sestry na vesnici. Neni rozdelovacich znamenek, jen jedna velika touha: v gechny jsme tenami, vgechny chceme mir a mothost starat se dobfe o sve rodiny. Ochrariovat svou republiku, sva. hnizda — domovy, aby jimi boute doby neotfasla. Pro skuteene demokratickeho eloveka, kterS7 cti praci, neni jedineho protichudneho zajmu, pfeje si jen zit lidsky z vysledka sve pile, at' ut na hroucle, nebo v kancelati, obchode ei domacnosti. it a nechat tit! Na ge yenkovske teny jsou dobre jako chleb a trpelive jako jejich zeme Poznejme je a mejme se re.dy!

M. S. Galveston, Texas.

Vittend redakce Vestniku!

Vestnik vychazi lednove eislo zvet gene a redakce vybizi brati zajem v g eobeene ku prospechu nag i eeskoamericke vetve. ze elenove nag i velke prosperujici organizace pochopi, ze Vestnik bude pojitkem v gech narodnich a kulturnich teles jako zpravodaj. 2enska hlidka, Sokolska hlidka, kulturni historieke élanky, Detska, besidka, cot v g echno znamend vice easove literattry a jen jest hiltrio, by mladet byla schopna desky diSti, ale bohntel, rnnozi, ktei• i desky i dist umi, o Ceske dasopisy se nezajimaji. Prod, jest mnoho pfidin a mohly by se tyto otazky lu g titi v tech ruznS7 ch hlidlatch.

Br. A. Hamusek potacial easopis Texan 0 uverejn6ni elanku z pent prof. Jaroslava J. Zror-

VIISTNiN hala "Sokolstvi a na ge amerfeld mlidei". V sokolskkeh jednotach pfeetem,e tyto vzacne dlanky, vydavane trstfedim vzdelavaciho odboru A. 0. Sokolske v Chicago, cot ale neni dostatedne eisti takove mizive men gine krajanskSrch osad. Bylo by na mist& by tyto vzdelavaci elanky byly zatazeny do Sokolske hlidky nageho Vestniku a skuteene girgi vefejnosti oteny. Jsou ku prospechu ku ziskavani zde rozene generace deskoslovenskeho pavodu a ku prodlouteni desire teei„ tak easopisa.

Br. A. Hamusek si zaslouti uznani, ze pfi katcle pfiletitosti vytkne, ze spime a pro zachranti mlade generace pro Sokola na geho osady zastavaji lhostejne. Jedinci bez spolupra,ee vettiny v osade naprosto nemohou nic delati. Vemte si na piiklad "Parent-Teachers Ass." Prot stale tadaji kooperaci? Ponevadt bez spoleene einnosti jest jednostranna tfi gtena, pace bezcennit. Posledni leta se zda, ze ti mladi evieenci v osadach vychovanl, kdy br. a prof.

Job, Havranek Sokola sorganisoval, odrostli, stall se samostatni, maji jit sami rodiny, a tak ta tteti a etvrta generace jest nail lhostejnosti pro nagi narodnost ztracena, odcizena, eesky vabec nemluvi, i svaj pavod zapte Mame ale p •ece male procento vysoko gkolakt, vychovane inteligence v nagi Texaske universite, kteti museji bS7ti buditele v Texasu merle veclomYm a zatiti jako majak v moil a tak piece nezanikne ta na ge vetev zde za motem, jako bezvSrznamnSr zlomek slovanskeho pavodu. Literatura a kultura zde pro nas zustane.

Zajiste jste vgichni pfeeetli vyaetovani VS7boru z vSistavy stoleti Texasu, jet nas techoslovaky v Texasu usazene representoval, co spoluvybudovatele nagi nove • vlasti a tirneho Texasu.

Pan Dr. Josef Kopeck' s jeho vS7borem vykonal ohromnou praci, ale co nejvice vas Pfekvapi, ze k to velike praci je gte finandne vS7bor musel nejvice doplaceti. Smutne! Na gi krajane nepochopili, ze vSrstava nerepresentuje jedince, ale nas vgechny, a nem& bYti ani jeden krajan v Texasu, kterk by nepfispel sebemenobnosern ku zdaru vkstavy, ba melo se sebrati vice, ze zaklad historickYch pamatek tak pracne ziskanYch umothiti ulotiti do vlastniho musea v nekterem historicky polotenem meste pri jinkch podobnSrch pamatkach, co pomnik pfistehovalca a prakopnikt Texasu.

Doufam, ze vetgina krajana bude brati zajem pro zachovani parnatek, a jak v gichni jste se pfesveddili, ze kdy bude zvolen vYbor ten samS/, co se staral o vS7stavku, nemusi nikdo se bat pfispeti, ze kdo vi, kam penize jdou. Neb tak energicky a precisne snad tadny vS 7bor se neshostil fikolu tak obtitineho, jako vS7bor vYstavky esl. oddeleni. Zaslouti pine uznani a ziskal naprost,ou cluveru.

V poslednim. dopisu, by krajane, kteti by si pfali stati se eleny mistni Tel. Jednoty Sokol a zireastnili se nagi schtze druhY etvrtek v mesici lednu, totit 14. ledna, neoznamila jsem eas, cot ale vetgina vi ze veder a site v 8 hodin. Tegime se, ze bude brat! zajem girgi vefejnost a jest tadoueno, by nove shy obnovily energii a vzpruhu narodniho Sokola v Texasu.

Vegkere gtesti vgem sestram, brattim a krajantn v tomto roce pfeje, H. Stanovska.

Dallas, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Oslavu 251ete trvani na gi Tel. Jednoty Sokol 21Zka mame za sebou. Na g Dallas, jako ce1S7 Texas, jest pod snehern, doprava poulieni velmi zla, ale .yzclor tomu nage oslava se velmi dobte vyclatila "had oeekavani"!

Ani neuvetite jakou radost z toho mame, se vas tolik seglo; pfatele piespolni se nemohli dostavit, jen na ge rodina sokola, mantele Houtvidkovi z Fort Worth .pfijeli. Jednota nage dostala. nekolik bialionfejnYch blahopfami od sesterskSTch Jednot po.Texasu rortrougenkeh, za.co maji nag vfelS7 dik.

Program byl obmezenY neb v torn poeasi se muselo upustit od nekterStch eisel, neb ani :nas br.. sokol F. •Mouelta, co slavnostni kednik se nemohi dostaviti. Jeho misto vypinil br.

Rencll, kterSr po jeho opravdu Pane fe'di 'Podal poslani Sokola, Mei zaevieili dva 001Dy p r g4tn, qh pti zpOw. 1 r, staroto, V.

Strand 19.

Kraft odevzdal zasluine listing 201eteho dint& stvi brattim: Frank Stranskemu, Dolfi Stan= Ice a br. Machadovi. 20 let nepfetrtite prace ye spolkovern tivote jest hezkSr kousek sebeobe L , -tovanirbyldsvemit&Lstiny 251etnikum neptigly v das.

Basne, zpevy, overtura, do gly tak velkeho potlesku, ze na ge mild sokolovna ho davn0 neslygela. Po programu se rozproudila vesel4 zabava, nikomu ani nenapadlo, ze venku mrzne, tadn.ST strach ze kary zamrznou. Diky vain pfatele drazi za va gi navgtevu, vatime s vagi podpory a znovu o ni prosime, neb na ge jednota nechce sloth ruce v kiln, chceme dale bojovat i pies pfekatiky, neb idea Sokola za to stoji.

MnohS7 z vas se tate, prod to, ze sokolske jednoty upadaji. Dovolim si k tomu maj neberte ho co smerodatnY, piemY gleite. Proto, ze Sokol jest zaloten na velkern situ a nehospodarnietvi. Cit bratrskY hraje v Sokolu velkou dej tfeba posledni .kogili tvemu bliznimu, tobe mute byti zima, jen kdy on se zahteje. Krasne, velice krasne, ale easto gkodlive. Z toho pochazi nehospodarnost, tijeme ode dne gka do zit •ka, nenaudili jsme se v sokole obchodne pfemy glet, a to jest, bratii a sestry Sokolove, ta jedna pfieina, prod' Sokol upada. Sokol jest stale ve finaneni tisni, jeho potadavky celorodni jsou velike, vkdaje jdou do zavratnYch vSi gek. Bez mnohYch veci by se Sokol obegel, kdyby k tomu svemu citu pitdal trochu obehodu, sve poslani by spinil. Penize nejsou vgechno, ale bez penez nic.

Po dlouhou fadu let sokolske giky doplrioval pfidel ze stare vlasti. Ti pfistehovalci phnesli si mnoho ideala, dobre yule, ale prazdne kapsy, tedy jich nedostatky netMily. Dnegni nag pkidel jest omladina, nage vlastni ditky a ty uz vychoiala bohata Amerika. Ty nage ditky maji obchodni vzdelani, ty ut se pta.ji co za to dostanu. Nejsou zle, my je vychovali bkti dobrymi, ale ony taciaji daft za sve pfidineni. A toho neni. Kdybychom my hledell vice na hospodarnost a hledeli i pfi tech krisnYch odkazech sokolskYch u gettit co se ugettit mohli bychom za to vyziskat mnoho a mnoho na druhe strane. Bez penez nic, za penize vgechno. Uplatit dluhy, opravy, podpotit evidence v jejich zajezdech i elenstvo, dati jim odmenu, dopic at sportu, uplatnit jejich mimokadnYch talentu v hudbe, zpevu, mall* v divadle, odmenit celoroeni fieinkujici ne kavou a buchtou ale hmotne, zakoupit knihu, starat se o pov gechne vzdelani. Oh, mnoho a mnoho by se dalo udinit, kdyby bylo vice bratra a sester v radach sokolt, kteff by ten cit sem tam zapteli a fekli: "Vi g, brattieku, i rune je zima, a to kosili si ponecham sam"! StrS rdkovani, pkatele, jest co uzavira na ge SokolOvny.

Bratr StranskS7 se svou dhoti si vyjeli 'pies svatky po Texasu. Pkines1 nam Franta z tech sckolskYch hnizd, ktere dnes neeinne spi, vzdeeh, touhu po sokolske einnosti. tloveka citiciho takovSr povzdech zaboli a mysli si,.6, prod nemohu y am pomoci? Prat bych se chiel pro to vase bkti, pomoci z cele du ge, ale -jak, kdyt vy sami jste v dug ich mall? Nedonagejte, nepodporujte stS7dkovani, vefejne, oteviene, tfeba i proti svemu spolubratru, piesvedeit ho, ze jest nekdy potlaeit ten cit, aby z toho mel utitek celek.

25 let ma nag e Jednota za sebou, nechee slotit ruce v kiln. Cvidebna zeje prazdnotou, kolem sborovny venkovni pokrytectvi buji, zadluteni jsme, elenstva ubS/va, ale Oink vetgi utrpeni, tim vets! odboj. Vytrvame? Anal 1.Na sokolske lipe roste mnoho suet!, a my jedne matky sokolske jsme deti.

2. 1, at' vitr dujei_ blesk se do ni gust', ona bude stati, ona bude rust.

3. Vzdor na vzdory svetu. na radost svVm detem bude stati, vzdorna, obalene, kvetern.

Na zdar!

Ant. Oncirltkovk clop, Sok,

Strana 20.

Finan'eni noriva fieetriili lilavniiho ikadu.

PRIJEM OD itADt ZA MESIC PROS/NEC 1938 rtรกd Den D. O. Na iimr. H. ft.

Za 1. 15. list.

1.20 189.35 7.80 2. 17. pros.

14.85 6.80 3. 19. list.

-30.97 .30 4. 21. list., pros., 9.00 72.70 548.61 5. 15. pros., 1.80 3.00 6. 24. pros.

24.50 1.30 79.32 7. 18. list.

41.65 154.90 8. 22. list. .80 77.53 1.65 9. 28. pros.

2.26 248.29 65.55 10. 28. list.

37.90 1.40 81.75 11. 21. pros. .20 66.73 13.65 12. 15. list.

10.80 31.35 13. 21. list., pros.

29.95 1.20 253.00 14. 17. list.

34.20 47.65 15. 2. list.

141.49 8.25 3.30 16. 22. pros.

20.40 92.34 17. 15 pros.

443.60 95.20 3.30 17. 30. 1 'Men 18.35 17. 31. 1 Glen 18.77 18. 1. list. .30 .20 8.05 18. 22. pros. .20 26.40 6.05 19, 24. list.

93.06 1.35 20. 7. tijen 12.10 2.70 322.93 11.10 20. 20. list.

3.70 351.15 21. 30. pros.

31.60 22. 16. pros.

42.00 10.75 23. 14. pros.

39.80 172.69 24. 23. list.

726.28 41.80 26.36 22.15 25. 19. list.

18.53 340.80 1.20 26. 10. list.

38.93 27. 22. list .40 111.12 37.65 7.32 28. 4. list.

288.16 18.30 29. 8. list.

13.80 2.80 240.88 30. 8. list.

69.12 2.70 31. 21. list.

74.57 .30 32. 23. list 24.59 1.50 33. 1. 3 eleni 7.70 54.39 33. 19. list.

148.41 17.47 27.20 34. 11. pros.

40.12 12.10 35. 29. list. pros.

4.90 213.86 34.85 37. 22. pros. .20 21.60 6.20 38. 22. list.

62.55 19.40 39. 22. pros.

3.10 126.89 37.45 40. 23. pros.

3.44 263.32 63.30 41. 23. pros.

79.24 27.50 43. 1. zaki ttij.

61.50 14.50 44. 16. list.

2.74 40.08 11.45 47. 23. list.

5.18 312.42 92.75 48. 17. pros.

4.80 119.95 29.05 49. 16. list.

1.70 94.30 42.95 50. 21. list. .60 52.88 15.15 51. 19. list 1.90 72.22 5.25 53. 1. kij., list., 24.30 3.15 53. 30. pros.

12.15 54. 11. zati 11.34 172.38 53.05 55. 19. list.

2.80 66.66 17.75 57. 11. list 52.35 1.65 57. 22. 2 eleni 44.80 58. 22. pros.

42.15 13.45 60. 18. led., imor, bkez 1937 87.22 12.35 61. 8. pros. .90 56.14 10.30 62. 22. pros.

1.80 36.06 4.30 63. 23. pros.

3.40 180.32 34.25 64. 15. list.

46.00 14.70 65. 14. list., pros.

1.20 148.33 21.85 66. 21. list.

44.15 .60 66. 29. pros 44.80 13.65 67. 17. list.

1.57 142.92 1.65 68. 17. list.

2.60 112.38 38.20 69. 20. pros. .20 54.50 12.60 70. 14. pros.

1.54 113.26 27.35 71. 28. pros.

1.00 49.14 16.60 72. 17. pros. .20 87.99 28.60 73. 16. pros.

64.43 11.50 74. 24. pros.

44.72 75. 29. pros.

19.30 6.05 76. 26. list.

1.00 53.18 1.50 77. 21. tijen .75 29.75 78. 19. pros.

2.06 47.04 11.80 79. 9. tij., list.

1.60 106.96 7.20 80. 15. list.

4.76 87.83 3.15 81. 17. list 2.16 151.41 40.20 82. 2. zati 7.19 5.10 82. 15kij..list.

14.38 .90 83. 24. zati 1.80 46.50 26.55

Ve stfedu, dne 13. ledna 1937.

V ES TNIK 84. 9. list.

28.87 85. 11. list., pros.

86. 21. list.

87. 7. tijen 1.40 30.58 88. 30. list.

1.30 89. 16. pros.

90. 18. pros.

10.62 92. 17. list.

93. 18. list., pros.

2.60 94. 20. pros.

1.40 .40 95. 17. pros.

96. 21. pros.

1.80 97. 22. pros.

98. 21. list.

99. 17. pros.

100. 29. pros.

101. 15. pros. .80 102. 24. kijen 103. 16. list.

103. 29. pros. .20 104. 29. pros.

105. 17. list 3.00 107. 28. pros.

5.91 108. 23. list.

109. 27. tijen 110. 22. pros.

111. 18. pros.

112. 17. pros 6.80 113. 15. pros.

114. 3. 1 Glen 114. 21. list., pros.

1.00 116. 15. pros.

117. 29. pros.

118. 30. pros.

119. 1. list 119. 28. pros.

120. 2. list.

120. 15. pros.

121. 16. pros.

1.60 122. 23. pros.

124. 15. tij., list., pros.

125. 22. list., 126. 29. list.

3.20 1.20 128. 15. pros.

2.30 129. 8. pros.

130. 19. tijen 130. 19. list.

1.36 131. 24. kij., list., pros.

132. 17. pros.

133. 17. list.

1.78 134. 5. 2 eleni 135. 21. pros.

8.41 136. 17. list.

137. 15. pros.

138. 16. pros.

139. 15. pros.

140. 22. pros. .60 141. 18. pros.

34.26 142. 28. list 1.20 143. 18. pros.

144. 23. pros.

4.80 146. 18. pros.

3.40 147. 14. pros.

6.24 148. 23. list.

149. 22. list.. pros.

2.22 151. 24. pros.

152. 10. list 1.60 153. 16. pros.

6.54 154. 29. list.

156. 23. list., pros.

157. 5. 3 eleni 157. 17. 1 Alen 157. 23. pros 158. 24. pros.

191.16 40.40 73.46 70.58 440.96 51.40 33.73 256.62 83.80 81.35 66.26 39.85 68.60 59.29 23.50 27.33 41.30 51.77 51.85 53.85 35.70 59.95 82.89 165.39 37.95 67.46 30.64 11.40 161.85 17.85 110.08 44.85 26.29 40.96 2.95 11.80 28.75 28.75 87.44 38.41 35.70 29.84 79.61 28.80 33.91 196.11 180.13 44.05 20.23 80.99 7.40 105.54 30.05 4.25 57.17 28.10 19.88 96.32 183.47 44.30 15.15 52.46 108.48 250.82 26.50 25.58 24.69 18.16 53.65 59.83 8.49 33.35 129.73 6.83

358.62

14.574.78

12.15 11.60 2.70 6.75 40.95 19.25 8.85 32.50 13 45 22.55 12.95 13.30 16.30 1.65 6.55 8.50 8.25 1.20 1.20 19.70 8.30 1.65 25.05 12.00 2.85 14.85 8.70 1.85 27.65 16.55 12.05 7.85 8.80

NAS ZALOV PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepodepsanSr resolueni vS7bor fadu Texaska Orlice cis. 13. v Dime Box, Texas, vyslovujeme timto pozristalSun ditgam a ostatni rodine nagi uptimne citenou soustrast nad nakho milovaneho otce, ptibuzneho a naaeho spolubratra, Tomak Kocurka, kterY2 zminenY bratr byl zakladajicim elenem nageho tadu a po nekolik roku byl jeho piedsedou. ZminenY bratr zemtel dne 26. tijna 1936 po kraal nemoci v nemocnici St. Francis v Brenham a uloaen byl k vednemu odpodinku dne 27. tija 1936 na katlickem htbitove v Dime Box, Texas.

Nda tad v nem ztraci dobreho elena, kterY vady radou i skutkem byl hotov spolubratru vypomoci. Vime, mill pozristali, to zarmutek nad Vagim zesnulSrm jest velikS7, avgak budit yam fitechou, tie my opravdove soucitime s VAmi ve va6em zarmutku.

Ty, zesnu1S7 bratte na g , odpoeivej v pokoji!

Dario v Dime Box, Texas, dne 7. ledna 1937.

Martin Maliriak, E. E. Ki-enek, Vine. Marek.

4.00 .45 11.05 14.50 10.00 4.40 .90 3.00 9.10 11.25 14.55 14.55 5.25 6.35 6.45

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu Frant. PalackY, Cis. 21, v Engle. Texas, vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou na geho bratra 0. L. Smitha, kterY zemtel 22. listopadu, y e stall 58 let.

Vime, pozustali, to va g zarmutek je velikSr, ale budit yam ritechou, te celST fad citi s mi.

ZminenS7 bratr byl jednim z tech co jsme staveli naafi sin a bkvalS7m pkedsedou nageho iadu a vady zapravoval sve povinnosti jak se na elena path.. Budit mu zeme lehkou.

Resoluce tato budit zane gena do protokolni knihy tadove a opis budit poslan pozristale rodine.

Chas. Jalufka, Frank 2aCek, Ignac KopeckY, resoludni vybor.

20.50 .60 5.05 17.10 10.10 4.85 12.60 13.45 13.65 4.90 10.55 4.20 11.10 5.10 3.90 2.10 6.30 7.45 5.40

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsany vYbor kadu Svaz 6echoslovana Cis. 92, S. P. J. S. T., vyslovujeme nag i upfimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou va geho milovaneho mantela, otce, dedeeka a na geho spolubratra, Viclava Beeana, kterY zemtel dne 2. ledna 1937, ye stall. 73 mkt. Vime pozUstali, ae vรก g zarmutek jest yelikST, ale budit vain ritechou, tie celY na g tad citi s vami.

ZminenY bratr by) zak]adajicim Menem tohoto tadu a byl prvnim pokladnikem tadu a dbalY svYch povinnosti.

Budia Cest jeho pamatce a odpoeivej v pokoji.

Tea cela jeho rodina path k Jednote SPJST. Za rad Svaz 6echoslovanil Cis. 92: Jos. Juran, J .W. 6ihaeek, Rud. Koei, resoluani vYbor.

8.95 2.80 2,270.20

Svetioviasity vyhynou? AmerickY profesor Josef Barcraft z Cambridge ye state Massachusetts zjistil, to krite blondSmek je mnohem mene odolnej gi net kfite tmavovlasSTch ten, to jsou mnohem nachylnej g1 rriznSrm chorobarn a nedotiji se tak vysokeho veku. Tyto rozdily se rok od roku jegte zvyguji. Svetlovlasy typ pry easem ripine vyhyne. BlondSrny take mivaji sotva 50 tisic vlasri, kdetto brunety alespori o 30,000 vice. Profesor Barcraft tvrdi, tie mezi blondYnkami a tmavovlaskami je veal rozdil, net mezi dvema ruznYmi rasami.

2ivot je plamen.

George Bernard Shaw.

Generalismus Mang Kaj gek byl propugten na svobodu a opetne se ujal vedeni einskeho naroda vojensky i politicky a jeho veznitel martial Cang Hsueh Liang odjel do Nankingu, aby se zodpovidal. Zajeti Kaj gekovo prisobiio velice trapne v cele Oine a nalada zmenila se na veseli, kdyt bylo oznameno Kaj gekovo propug teni. Ve vaech mestech slavili Oiriane obrat pomoci rachejtli a v Nankingu se nalada zmenila razem na velkou slavnost. Byla to slavnost, projevujici nad geni nad propu gtenim. vridce, -kterSt odpira Japonsku zabrani Ciny, takte je y e skuteenosti povatovan za nebezpeeneho eloveka vriei Japonsku, ktere bezpochyby melo v jeho zaj eti prsty.

Miluj vaechny lidi, diiveluj jen nektcrm, neubliinj nikomu. .:..Nedbam tak o mineni jinjrch lidi,* jako o sve vlastni. - Montaige.

Ve st

dile 13. Iedria, 1937.

Tento sni Ztrat Svoje Zarnestnini

Neuvedomil si, jak jest duleiitym byti fitly zdravYm! Adkoliv se easy lepk, mnozi lide budou bez prace, jeliko2 opomenuli o sebe pedovati. Mtlete pomoci udrkti si svoje zdravi u2ivanim

DRA. PETRA

Hoboko Po vice neMi 150 let tento easemvyzkouSenY rodinnY ledivY prostkedek byl cennou pomoci tisiottm trpicim ObyeejnYmi Nachlazenimi Nervosou Nestravitelnosti Zacpou SlabYm 2aludkem zavinenYm nespravnYm vymitanim.

Dra Petra Hoboko obsZivuje dinnost, pravidluje stteva, pomaha, odstraniti gkodlive neeistoty ze soustavy a tim zlepkije povSechnY zdravotni sta y. Nemiik byti opat•eno v lekarnach, nYbil pouze prosttednictvim z ylaSte stanovenYch jednatelti.

V Kanade Dodavano Beze Cla.

ZVI,AgTNi NABiDKA Dr. Peter Fahrney & Sons Co..

Dept. D8112, 2501 Washington Blvd ; Chicago, Ill. Zakete mne bezodkladne §tedre velikosti 14 uncovou zkuSebni lahey Dra. Petra Hoboko, poStovne vyplaceno, za kterou ptikladam $1.00.

Jmeno Adresa Pokovny •kadovna CO NONAT

Lai

Mel jsem bolavou nohu a jedna Nonat ji zahojila. Bolela me ramena, to °pet jedna Nonat pomohla. Nyni me boll v ktizi, tak poAlain pro tieti, vim, k Nonat opet pomil2e. — Ant. Lukadik, 37 E. 30 St., Bayonne, N. J. Vytelca-li z rany mnoho nedistoty, dava se naplast' vicekrat dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava, nova naplast', dokud pr y -niateldr.Pavmst'je timto Trade Mark:

NONNI _ftwa. us tYr..et

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poStou 55c a $1.05. Ptejte se vakho leica,rnika nebo jednatele, nic jineho neberte ale pike ptimo na naAi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena. California.

Nernecko ma 20,000 letadel a mohlo by Anglii znidit za 72 hodin.

Strana 21.

VtSTNtX OZNAMENi UMRT1 Os. 2476. DO 2484 VCETMO. 2476. Anna Ivanicky od tadu Pok. Plumu eis. 64, zeintela dne 11. list.

1936, y e stall 69 let, na sekost yeku. K Jednote pkistoupila 13. list.

1903. Oislo certifikatu 189, a die stanov opravnena jest k podpote ✓ Castce $1000.00.

2477. Veronika MikuS od tadu K. Havlieek Cis. 4, zemkela dne 22. list.

1936, ye Stall 83 let, na sekost yekern. K Jednote ptistoupila 13. Mina 1901. Cisco certifikatu Pd.-up ",78, a die stanov opravnena jest k podpo •e v Castce $418.50.

2478. Anna Rinn od tadu 6eskS7 Prapor 'Cis. 24., zemtela dne 29. list.

1936, ye stall 61 let, byla ranena mrtvici. K Jednote pkistoupila 11. zati 1904. Cisco certifikatu 1430, a die stanov opravnena jest k podpoke v dastce $1000.00.

2479. Martin Novak od tadu Svaz 6echoslovanu cis. 92, zemtel dne 5. list. 1936, star jsa 46 rokt, na Acute Nephritis. K Jednote ptistoupil pros. 1909. eislo certifikatu 6991, a dle stanov opravnen jest k podpote ✓ eastce $1000.00 2480. Alois Zubek od tadu Pok. Texasu cis. 1, zemkel dne 3. pros.

1936, star jsa 70 mica, zastkelil se.

K Jednote ptistoupil 14. Unora 1915.

Rolnik. Cisco certifikatu 10145, a die stanov opravnen jest k podpote ✓ eastce $500.00.

2481. Albert Juiena od tadu yelehrad Cis. 19, zemtel dne 30. list.

1936. star jsa 44 Fokii. na otravu krve. K Jednote ptistoupil 8. dervence 1913. Rolnik. Cisco certifikatu 1772, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

2482. Frantiska Palla od tadu 0sveta Cis. 52, zemkela dne 17. pros.

1936, ye stati 54 let, na vodnatelnost. K Jednote ptistoupila 9. srpna 1908. Cisco certifikatu 3598, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $1000.00.

2483. Josefa Charbula od tadu Nova Ratolest 'Cis. 41, zemtela dne 13. prosince 1936, ye stall 62 let. na seSlost vekem. K Jednote ptistoupila 12. btezna 1905. eislo certifikatu Pd-up 363, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $437.00.

2484. Jos. Jueica od tadu Tex. Orlice Cis. 13., zemtel dne 25. pros.

1936, star jsa 83 rokt, nasledkem sekosti vekem. K Jednote ptistoupil 13. dubna 1902. Rolnik. Cisco certifikatu 10630, a dle stanov opravnen jest k podpote v da,stce $500.00.

S bratrskym pozdravem, J. R. Kubena, taj. HI. itadu.

Pilkaz pustit choromyslne.

Ustavy pro choromyslne dostaly od zemskeho iftadu ptikaz, aby propustily z leeeni vSechny osoby, ktere nejsou choromyslne, nYbtl jen blbe a ktere byly dany do ustavu jen proto, .2e je domovske obce nechtely yydkvat v chorobincich. Dale maji Ustavy propustit lehdi pacienty. Jsou Ustavy, ktere dostaly pkikaz propustit z leeeni a2 i 250 osob. To znamena, tie budou propuSteni i nemocni, kteki mohou na svobode zpilsobit velka, neStesti. 0patieni toto je oiltivodneno tim, zeme pry nema v rozpoetu dostateanou eastku na udrkni vSech pacientt v leceni. Dtikvne chorYch totiZ" stale ptibYva, ale v rozpoetech je pamatovano jen na normalni, byvale obsazeni tistavt. Choromyslni, kteti jsou "ptespodetni", museji

domii. Natizeni je strohe, a i kdy2 Ustavy provadeji pkikaz velmi opatrne, je to ,cpatteni, ktere musi poboutit. Znamend to, k ani neStesti, zptisobena v posledni dobe chorcmyslnYrni, kteti byli ponechani mezi zdravYmi, ani nalehave rovani universitnich profesorti, nemelo teinku. Kdyby o nic jineho neko, net o to, ze ubolaci, jejich2 duSi zasttela choroba, budou poslani do obci na posmech necitelnYm lidem, je to strakive pomySleni.

Velke luny na vlky na vjr chode statu Z vYchodu naSeho statu Iptichazeji stale zpravy o vzriistajicim podtu vlktit. VIci patrne citi tuhou zi-

mu a proto se v houfech odvatuji at' k lidskYm stavenim. V okreses medzilaborskem byl na viky uspotadan velky hon. Tki vlci byli zastkeleni a jeden vik chycen do klez. Take na Podkarpatske Rusi se jig objevili vici v blizkosti obydli.

Uthorodske leditelstvi statnich lesit na ne koncem tohoto tYdne podnikne velkY hon v okoli Ljute, kde vlci napadaji a rortrhavaji zvet.

— VSedni pravdy likaji jen idioti a geniive, prumerni lido se jim vyhYbaji a hledaji vdy jen to origivYsttedni.

G. Flaubert. ww.

abavy Riversid

Pni k F s

er: rd Texas

Eas

✓ NEDELI, 17. LEDNA — Smi gena hudba — Texas Wanderers Orchestra, hrajici denne pies stanici KXYZ.. Vstupne 25c osoba a deti vstup volny. ✓ NEDELI, 24. LEDNA — Volnk koncert od 2:30 do 5:00 hodin odpoledne, Robert W. Brandla kapela z Placedo. Staratameeni zabava od 8 do 12 hodin. Robert Brandla kapela z Placedo. Vstupne: pini 40c, damy vtup volny. ✓ NEDELI, 31. LEDNA — Gold Chain Bohemians, od 8 do 12 hod.

Ceny v hotovosti budou davamy v 11:00 hodin. Vstupne: 25c osoba, dal vstup volny. ✓ NEDELI, '7 UNORA. — Rudy Grigar a jeho Orchestra z Wallis, starodavna a moderni hudba, od 8 do 12 hodin. Vstupne: path 40c, damy vstup volny. .41.111101

0.1110..1101.0 41/Mo ■

10.041111111.0111•••0•01..0.0 41110.1110.1 41101.1411011.1.11.1.111014 o 411111.0.1. 0•0•041111•• 0 01111.1■

Potiebujete nejakou tiskovou prIci? X TENI jedineho podniku, jen ,2 mohi by se obejiti bez ohlatovan1 tiskopisy, 2adnST investment nepkinaSi tak jistY vYtetek, jako penize, vydane za tiskopisy a ohlaSky v easopisech. Bez nalaiteho ohlaS'ovani nebudete miti v nieem uspechu.

Jsme pripraveni zhotoviti veSkere tiskove prate — jako plakaty, vstupenky, svatebni pozvanky, spolkove stanovy, kvitandni kni&y, pozvanky, °balky, psaci papir, ucty, letaky, nav§tivenky a podobne.

•

r

CeAesloviang WEST, TEXAS

VESTN±1

Strana 22.

DR. KAR. J. IIOLLUB Pomohlo Pfibrati OeskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon atadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

na Vize

C. CHERNOSKYr

PRAVNiK Vyfizuje vegkere soudni zalentosti. iltadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

DR. F. J. KRENEK Lekat Zubni V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

GEORGE E. F ACM PRAVNiK Vyfizuje veAkere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

Dr. H. 0. HALAMICEK Zubni lekai Wiley Building TEXAS EL CAMPO, Telefon atadovny 130. Obydli 309.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney OONt LEKAlkI BrYle spravne ptipravene. as die amluvy Telefony: Ctadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. SPRAVNE VYKONANA POHEEBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohtebni fiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ye Vasi lekarne neb obrednavky ptimo od vyrabitelu, ktera pomule k vyledeni mnoha koinich neduhil.

Cena 50c lahev vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

RED FRONT

Oeska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rOzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaAtni stoly pro rodiny.

g

etete jak Hoboko pomohlo pani Rossbachove ptibrati 35 liber.

Paul Marie Rossbachova, San Francisco, Calif.: "Po vice nee-li gest mesica, trpela jsem nedostateenou chuti k jidlu, zavinenou nesprasnYm za2ivanim a vymitanim. Hoboko mne pomohlo obnoviti chut' k jidlu a pomohlo mne ptibrati 35 liber." etete toto pozorne: Dra. Petra Hoboko. dasem-vyzkougenY rodinnY lek, pomohl mnohYm tisicam ptibrati na vaze, proto2e pornaha obnoviti chut' k jidlu. Ob2iyuje 2aludedni einnost, praviciluje streva, zvyguje tok mode a odstrariuje nezdrave nedistoty ze scustavy. Tim ma, blahodarnY ridinek na povaechnST zdravotni stay.

Nate leky nejsou nabizeny lekarnikam, nYbr2 pouze opravnenYm mistnim jednatelam. Pigte dnes ohledne nagi gtedre zku gebni Wive, Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept.

R8112, 2501 Washington Blvd., Chicago. Ill.

re SttedU, tine 13. ledna 1937.

se zy dZit sam. Vaha zvazila rolnika zase spravne. A pak zase vazili kravu. A zase vy glo ripine jine eislo.

Kdekdo se divil, jak to vaha ze jednou ma krava lest metraka, pak pet, pak pet a pal a na konec pet a tri dtvrti. "2e ta vaha nebude dobte maZana," povida rolnik. Tak se glo pod vahu. To bylo pfekvapeni. Sta.1 tam mladST keznickS7 chasnik, celST rionY a udYchan3i.

Zjistilo se, 2e byl dobke mazanY keznik. Smluvil se s teznickYm mladencem, ktery mel shy za dva. 2e si chasnik yleze pod vahu a kdyl budou kravu vait, bude tladit nahoru. keznickY silak mel za to, 2e jednou to stadi a tak se dinil. Krava va2ila o metrak mene. Ale kdy2 pak va2ili kravu po druh y a po tfeti, trebale v2clycky chvili odpodival a nenadzvedaval pantatu, pfece jen mused nadzvedat kravu a to u2 jeho napor svala ochabl a proto krava zas vaila v'tcly o nee° vie. Teprve kdy2 mladV chasnik nebyl pod vdhou, vaZila krava s yYch gest metraka. Zavolali k vaze detnika. Tteba2e teznickY chasnik je gte pked chvili ukazal pod vahou pino sily, nyni se nezmohl na nic vie, ne2 chtel namluvit panu stra2mistrovi, 2e pry chtel pod yahou pfenocovat. — Ted' ma nocleh ye vazbe soudu v Tfeboni. Kdy2 ho tam ptivedli a usedl si na prydnu, jeden y

e-

zen byl zvedav, co je to za arestanta a tak povicia.: "Ty, prod si tady?" ileznickSr chasnik mu dal nelcinv sahnout na svaly na svSrch rukou.

Spoluy ezeri si sahl, ale ucukl. Svaly jako kamen. A ted' keznickY chasnik zahofekoval: "VA, elovede, sem ine dostal jeden handlit. Ja mu nabidl, 2e o .co "zleheim" jednu kravu, tolik 2e dostanu zaplaceno. Bylo to v g ecko dobre, ale kdy2 on se taky va2i1 pantata. Co bych ti, elovede, Yypra y el, zkratka, ja jsern zavfenej pro silu. Ja bych vzteky bredel, kdy2 si vzpomenu, 2e za takovej vYkon nekde davaji rnedajle, nebo v cirkusech, kdy2 takovou silu lide vidi, je g te boutlive tleskaji."

'Nedostatek sexhormonit a nervey e zhrouceni. Ve sdru2eni amendk7ch lekait pro studium vnittni sekrece podal zpravu lekak F. L. Hawkinson, jak scleluje Science News Letter, o sv3ich zkugenostech 'edit ieny zhroucene nervove. Leen asi 250 2en preparatem estrinu, 2". enskeho hormonu z vajeoniku.

Vg echny 2eny churavely telkou nervcsou, ptedrOdenosti. depresi, navaly plade a podobne. Polovinu 'ten vyleeil ripine a dal gi dtvrtine velmi priznaky zmirnil. Dr. Hawkinson je proto pfesvedden, ze ye velmi mnoha piipadech 2.enskYch nervovYch poruch je jedinS7m davodem nedostateena, vSTroba estrinu v tele.

titEDNICI SPOLKU BYVALICH STUDENTS. Z Texaske sta,tni university v Austinu na detne dotazy scieluji nam na:si studenti, 2e na vYrodni schazi Spolku deskoslovenskYch exstudenta texaskS7ch byli zvoleni tito ritednici: ptedsedou Dr. Henry R. Maresh z Houstonu, mistopfedsedkyni sledna Marie Parmova z Wallis, tajemnikem Dr. Eduard Midek, pokladnikem Jiti E. Kacit, pravnik z West. — Do vYboru Texaske Matice Vy'Sgiho Vzdelani zvoleni: Josef Wondra, g z Caldwell, ptedsedou, dp. Jos. Klobouk, mistoptedsedou. tajemnikem R. J. Bartosh, pravnik z Taylor, pokladnikem Rajmund Prasatik z Austinu. — Adresa nageho profesora desire fedi je: Dr. Eduard Midek, University Station, Austin, Texas. Mo2no s nim mluviti ka2dodenne na universite v jeho fikadovne ve Waggener Hall, dislo 114, mezi 12 a 1 hodinou odpoledne.

— Upozorriujeme, 2e zprava o rani schazi Spolku deskoslovenskYch exstudenta texaskYch, ktera se konala dne 25. listopadu loriskeho roku, byla uvekejnena v techto novinach. Redakci srdedne dekujeme za podporu na gi praci ye prospech nagi matef•ske fedi a etenafe srdedne pozdravujeme.

KRAVA NA VAZE. V jedne obci na Vitorazku prodal rolnik teznikovi kravu, ale z opatrnosti si ji den pied tim zvazil na obecni vaze. DruhY den va2ili kravu pied feznikem. Ale krava va2ila o metrak min. Rolnik spraskl rude: "To neni mo2ne, to je gpatna vaha!" A aby se pfesveddil, stoupl si na vahu sam a zva2i1 se. Vaha zvazila rolnika sprawl& PlnYch 120 kilo. Tak tam zase postavili kravu.

Ale krava zase vazila jinak. Rolnik se popadl za hlavu • "Safra, co je to za vahu, v2dyt' my se to nedopoditame, co ta krava viii". A zase dal

JE SOUtIASNL

VAROVAN Jakmile pocitite na sobe prvni znamky nachlazeni, z deho2 se snadno mute vyvinouti nebezpeend chtipka — ULEHNETE — JEZTE VELMI MALO — hled'te se chranit pied zacpou a mejte po rude tuto trojici

Severovijch piipravek!

Pfedne ku chraneni hrdla a dennimu kloktani

Sever ii v ANTISEPSOL Na uleheeni dra2diveho pocitu v hrdle kaSlem zpiisobeneho

Severiry BALSAM proti KAgLI Na rychlou a bezpeenou ochranu pied u tok y nachlazeni

Severovy TABLETKY proti NACHLAZENi Vas lekarnik yam ochotne posloui!

Tam, kde nejsou Severovy leky k dostani, po gleme ochotne pHmo. Antisepsol stoji 50c a 35c. Balsam proti ka gli 50c a 25c a Tabletky proti nachlazeni 30c.

Ve streclu, dne 13. ledna 1937.

VESTNIK

Baea-Ripple Orchestra, Rowena, T

Strana 23.

umiraly. I ty, ktere vylakalo prosincove slunce k letu do poll, zahynuly do ttech drul U Drahonic pii • ■.;cra2er.q stareho dubu bylo nalezev zetlel6m pakezu na 50 likieek, ake schculenh a spicich v jedichumael. Ve svetnici take v::echny c;;:vly, batolily se po zerni, .ckusily se vzletncut — ale po nekchka hodinach v' echny za*gly.

FrancouzskY ptirodozpytec Jul. Michelet c teL;hto ptaCich tragedi-1 cii praci: "Pozclni vylihnuti a ne-.-yp::Lst bfiva zhusta prieinou, Ze, musi ztls'zat zp',;t, co nen schopno C,aleke, ptaei cesty. Zde se lamou pouta lasky matekske a nehy ot-

covy. Sameeek i 'samieka opoileti sve miladky, aby nebyli svedky jejich smrti a vYkkiku jejich bolesti.

Rediei opu S . tena, mlada otaeata, neschs.pna daleke cesty, hledaji pak cachianu jincu cestou. V podzimni a firrini kdy nevi pro ne poravy, hledaji Utoei§te pied hladem.

Fud sebezachovy je Zene do dun stromii, kde tulice se k sal* hocilaji zaspat hlad i pkespat zimu. Ve spanku chteji se tu dojara, ale nachazeji v /lam smrt . TakovYm .zgasobein umiTA rodne na tisice mladYch ptadat v tajnYch Ukrytech pkiredy, ani'Z o teto tragedii piircdy nekdo vi.

:• ■■••••‘,.•• ■■■■••oaoso■emoawo•sowo•amoalwooswoalear.oasnamoalmo•aso..,..wo.aswoa ■•■■Newo.s.o.so■•■■,•••••• ■■•■••■■••••:.

Divad o v Houstonu Ptatele! — Po hrani z rozhlasovaci stanice v San Angelo, Texas, obdrZeli jsrne mnoho dopist od tech, kteti by si ptali z nas obrazek a tak dinime skrze Vestnik a timto yeem dekujeme za dopisy a pochvalu. — F. J. Ripple, housle; Hy. Ripple, kytara, a piano; Ed. Ripple, bas; H. H. Ripple, bubny; Henry Ripple Jr., saxafon; Julius Ripple, klarinet; L. B. Bada tiditel, cymbal; Jerry Ripple, kornet; Bill Ripple, trombon.

SmutnST Osud P kopnika.

Kdy2 mne v r. 1886 bylo 14 let, ublizil jsem si tetkou praci v zadech a na ledvinach. Bclest byla nekdy tak velika, ze jsem a2 plakal. easem to povolilo, ale vtdy jsem citil bolesti, dasem mene, nekdy hrozne. V r. 1915 jsem dostal asthma a to mne tolik trapilo poslednich pet roku, ze jsem myslel, 2e mne to zadusi. Roku 1930 jsem spadl s fury sena na hlavu a praye rameno. Byl div, ze jsem si nezlarnal vaz. Prava ruka mne bolela tak, ze jsem s ni nemohl docela nic delat, skoro v2echno maso jsem s ruky ztratil, bolesti byly straene a pii torn zaducha mne tolik trapila, ze v posteli jsem vubec spati nemohl, v houpaku bylo moje spani. Posledni dye zimy jsem nemohl vfibec nic delat. Tu jsem zvedel o kompresech p. Sttite a objednal jsem si je 23. biezna 1936.

A brzy po jejich uzivani pocitil jsem i.levu a nyni necitim 2adne bolesti a jen zaducha pii zmene podasi jeete nekdy troeidku badruje. Mohu proto doporuditi radiove kompresy uptimne. Kdo potiebujete v nemoci ulevu, kdo chcete nabYti zdravi, napiete si o ne: Mr. Bernard Sail, P. 0. Box 712, San Antonio, Texas. Ja mu vdedim za sve pozdraveni. — Josef Matejdek, Maxbass, N. D. (Adv.)

Veikerou prici klempliskou zavedeni vodovodu, plynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a y eekerou klempiiskou praci vytidi rychie a za cenu ptimetenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS Mnoholeta zkueenost zarueuje naproste uspokojeni.

(58-dz.)

Statni hymny Male Dohody na CeskoslovenskYch gkolach.

Ministr ekolstvi dr. Franke podepsal vynos tohoto zneni: "Aby byl dan trvalY vYraz spojenectvi a ptatelskYch stykil state a naroda Male dohody i v ekolni vSrchove a vyueovani, ustanovuji toto: Ve veech meet'anskYch a stiednich ekolach a v uditelskYch fistavech na celem fizemi 6eskoslovenske republiky nacvidi se v kaldem ekolnim rode pii vyudovani povinnernu, event. relat. povinnemu a nepovinnemu zpevu krome povinne statni eeskoslovenske povinne take statni hymna jugoslayska a rumunska. Statni hymny jugoslayska a rumunska se nacvidi v piivodnim zneni a v fiprave schvalene ministerstvem ekolstvi a narodni osvety, ktera se ptipojuje k tomuto vYnosu. Zactvu se vysvetii text techto hymen vyudovacim jazykem kaZde ekoly podle ptipojeneho ptekladu. Tento vYnos nabY- I va platnosti dnem 1. zati 1937 pro cele iizemi Ceskoslovenske republiky.

Stovky vlaitovek v &dine lipy.

Tragedie, ktere se odehravaji v ptirode, bYvaji ptedmetem dastch dohadt. Tak na pt. na podzim a v zime se kaZdeho roku tu a tarn objevi cjedinele parky nebo skupinky pteletavYch ptaku. Z toho nekdo soudi, e ne veichni tito ptadkove odletaji na zimu do cizich zemi, riST gich krajich pte--brZzenktivna zimuji. Ve skuteenosti veak jde tragedii mlade ptadi generate, ktera se vylihla pozde na sklonku leta a nedospela tak, aby mohia podniknout dlouhou cestu do ciziny.

V zline bYvaji nalezeny ve skrytYch Utulcich cele trsy vla'etovek nebo ii leek. Ve Vondtichove nedaleko Pisku bylo pied easem ye stare nalezeno na 200 vla'Stovek.

Spaly tarn v jedinem velikem churn pkitisknuta jedna k druhe. Lide je odnesli do teple svetnice a vSechny vlaetovky na kamna. Za nekolik hodin se v teple prcbraly k vedomi a zaely se pohybovat. Dostalo se jim pak nouzove. ptael potravy, ale byly hladem tak vysilene, ze pa nekolika hodinach

NA MNOHO STRANNOU ZADOST BUDE SE OPAKOVATI

v nedeli, dne 17. ledna 1937 OCHOTNiCI SEHRAJI V SINI itADU STEFANIK C. 142. S.P.J.S.T. veselohru o 3 jednanich od Rudy Matika pod nazvem

PEP-I MLUV PRAVDU! OSOBY: JUDr. Arnoet Vavra Ant. 8vestka Kiara, jeho chot' Helena Teperova Josef Moe, jeho ptitel Frant. 8efeik Apolenka, jeho chot' Anna Sefeikova Mia Stella, tanednice a krotitelka zveie Lud. Vaj ova-Storm Prof. Bulka, jeji otec Frant. Bedan st.

Tovarnik Rys. Jan Kelarek Brabec, sluha u Dr. Vavry Frant. Mitsha Mary. komorna u Stelly Betty Brovcova Dej: I. a II. jednani v byte Dra. Vavry v Praze, III. jednani u Stelly v Dobtichovicich.

ZACATEK 0 4 HODINACH.

VSTUPNE: OSOBA 30c

PO DIVADLE TANEeNi ZABAVA DYBALUV ORCHESTR Z GANADO, TEXAS Uctive zve ZABAVNi VYBOR. 0.1.00.0.11*0•111■0411111•0•1101.04111.0.10.0•11111•0411.1741111..11.0.111011.111•11.04111...0401.0.104.111111.0■0■04111.1.111/111004./..M......)

•:.•■••■.••••0.01.10.;■■•■• ■■■■■•■a■tmow.oliNlmp•Moo■o•oom..ms•olawo ■••■•■,...a....,lossolmwo••••■■••••olawoomk.M.

RAD POKROK HO STONU OZNAMUJE potad spolee'enskSrch zabav, je't od otevi•eni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich ptatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, DNE 17. LEDNA.— Orchestra z Granado, magkarni zabava.

V NEDELI, DNE 24. LEDNA. — Bata's Original.

V NEDELI, DNE 31. LEDNA. — Syncopators.

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c

Zabavni VSTbor. l9r±Arl.4141111.411110,01■0401,(14111wo.r.■"!,..!..){isetteowifffe.pletpAII.04110,0451111•0•1111111.0.1 ■11.0.1.411■11.41■11,0•11■01111■0411■01111111.■;*

VESTNIiK

Strana 24.

trim Ali IV. Svou Zenu Karolinu, dceru vevody z Brun§viku-Wolfenbuettelu, prim° nenavidel a 25 let ail od ni odloueen. Kdy't odjela do ciziny, zakr000val na vAech dvorech, aby ji neptijimali jako kralovnu.

Kdyt" se pak vratila do Lond:c",na,, podal na ni ye snemovne ialobu pro cizoloZstvi. UtrZil si vSak takovou blamaZ, ze Karolina jen ziskala na va,Znosti. Nicmene ji priStiho roku nepripustil k slavne korunovaci.

IV. byl korunovan sam.

•

Poutiveite k oznamovani Malcr

Oznamovatel

Pravidla V Malem Oznamovateli tetujeme 2 centy za slovo za kalde uvetejneni. Nejmen§i poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napi§te na zvlaatnim listku a ptilo2te k objednavce prislu'An r obnos bud' poAtovni poukazkou (Money Order' nebo y e znamkach (stamps).

Luifeane vymazani z mapy. V osobni Cek, pkidejte 5c techto dnech mel v BudySine svaz na jeho vSmenu.

Ma-li bSt ti jmeno oznamovatele lutickS7ch Srbtl "Domovina" mimozatajeno a nabidky posilany admi- ra.dnY sjezd za 'least dvou set delenistraci pod na gi znadkou, fietuj e- gatii. Sjezd mel jednat o novYch me za oznamky "Na prodej", "Slu g- stanovach "Domoviny", ktere ji by a prace" a podobne 25c za znaeku a na po§tovne, aby do ge do- jmenem riSske vlady nadiktoval bu. pisy mohly 13Srti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k stmtku" neb "Ptijme se hospodyne" ob-; nati doplatek za znadku a poatovne ; 50 centu.

1 Doplatek za znadku budii r posilate za o- tenkobsu,rS znamku.

e sttedu. dne 13. ledna 1937.

dyS'inskr okresni hejtman Siewert. luZickou pisen: "Slovan jsem a SloV techto stanovach neni van budu!" A nasledky: vySetrovazminka o luZickS/ch Srbech, o luZi- ni a dalk narodnostni utlak. Luticko-srlaskem narode a luZicko-srb- ckST slovanskSi narod, zbytek Sloskem jazyku. — "Domovina" se po- vanstva na pilde Germany mu udle nich povoluje, ze milZe pestovat chvacene, je vymazavan s povrchu jen narodopis, zvyky a obyeeje vy- zeme. skytujici se v Luzici. Jejim Clenem VYzkum bohatstvi rud. maze bSrt ka2d3i riSskSr obean v LuZici usedly. To znamend, ze "Do- ' V rozpoCtovem vSiboru byl prijat movina" se musi zmenit v nemeckST navrh, podle ktereho ma vlada se, spolek, pestujici jen narodopis. postarati o planovitS7 vS7zkum mecka vlada luZicke Srby neuzriava ro, dniho bohatstvi v republice. Za za narod a povaZuje je za luZicky tim ucelem mail bSyti radne vyba.mluvici Nemce. Kdy2 byly preeteny veny prisluSne vedecke Ustavy v retyto stanovy delegatilm sjezdu, cele publice, na pr. fistav geologickS7 a shromaZdeni je stateene jednomysl- ma, loS7ti zajiStena jejich vzajemna ne zamitlo. Okresnimu hejtmanu spoluprace. Jedna se predevAim o byla poslana odmitava resolute. Na soustaVne provadeni vS7zkumnSrch to vSichni vstali a bourlive zapeli vrtit.

Dr! NA PRODEJ gasolinovS7 motor i s dynamem a v 2. im zatizenim. jsme ho k osvetleni nak spolkove, budovy. Kdo by se o koupi zajimal, at' dopiSe na John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

(dz)

!VIN"! PRIJMOU SE dye deveata, 'Ceske neb nemecke narodnosti k vareni, vykonavani domaci prate a k opatteni tti ditek. Za gete fotografie a odporudeni s odpovedi. Stale misto v privatnim dome pro prave osoby. Musi miti vzdelani vySSi Pigte na: . Mrs. Thos. Rush Brown, P. 0. Box 84, Longview, Te(lt-chg) xas. ;j ^Zvlastni nabidk y pro leden.

Devet set sazenic zeli a flute neb bile bermuda cibule v pomeru die! po'Stou vyplacene a se zdrukou uspokojeni za jeden dolar neprodlene zaAle Circle Plant Farm, Rt. 2, Waco, Texas.

(1-2pd.)

e.

1m—

Na prodej dye (army, na ktere se male kupec hned stehovat. — Oislo 2375. — 105 akrt, asi devet mil od mesta West, 70 akrii vzdelano, 35 akril pastevnik a les.

Cena pouze $25.00 za akr.

Oislo 2806. — 84 akry dobreho, michaneho pozemku, nalezajici se na dobre asfaltove tests, asi dye mile od mesta West, dobre stavby a nevyeerpatelna voda. Pouze $45.00 za akr. )ERVENKA A VAN2URA Texas West, V historii brits14;ch kraloven jsou ruzne veci velmi zajimave. Kralovnou byla dcera sluZky a pak byly

l,

kralovnmijedcy.SluZbna ze Skotska, jet prika do Lond3ina bosa, pak se provdala za advokata Hyde v Londjrne. Hyde se pak stal lordem Clarendonem a kancletem. I S jejich dcerou se o2enil korunni princ a pozdej§i kral Jakub II. Je-1 ho dve dcery, Marie a Anna Stuartovny, vladly britske kik jako kra.lovny. — Nejzajimavej2i byla manhistorii Jindticha VIII., jen vladl .od roku 1509 do 1547. Wenn se ■ postupne se 2esti ienami a dve zj nich dal popravit. Kdy2 mu pape2 nechtel povolit rozvod s prvni 2e-1 nou, odtrhl se od timske cirkve a sam se stal hlavou tak zvane anglikinske cirkve. Je o tom pekny film.

Ale i v novefti dobe byly 'zajimave I udalosti. R. 1820 vstoupil na britskST 1

Texas' highways, to date, have cost Texas taxpayers approximately seven hundred and fifty millions of dollars.

License fees from motor vehicles have contributed $202,000,000.

Gasoline taxes have accounted for $176,000,000.

Federal aid has donated $91,000,000.

YOUR PROPERTY TAXES HAVE CONTRIBUTED $281,000,000 — MORE THAN ONE-THIRD OF THE TOTAL. Large trucks—those weighing more than 8000 pounds loaded—have paid a total of $27,000,000 in license fees and gasoline taxes, or VA per cent of the total cost.

Yet these trucks have been responsible for an additional cost of construction and maintenance amounting to approximately 50 per cent of the total— an amount far in excess of their contribution. These wider trucks result in 25 per cent increase in pavement costs.

Their bigger loads have required thicker pavements, costing from 35 to 60 per cent more; their size has made wider and heavier bridges necessary; maintenance costs have increased through their use and abuse of the highways.

Such extra expenditures are almost solely for the benefit of the big trucks, and are not necessary for the small trucks and passenger cars. YET THEIR COST IS BORNE BY THE OWNERS OF PASSENGER CARS AND SMALL TRUCKS AND BY THE GENERAL TAXPAYER, WHO MAY NOT EVEN OWN A CAR, WHILE THE BIG TRUCKS THEMSELVES HAVE PAID ONLY 3 3/4 PER CENT. Any increase in present truck loads, size or speed limits will further increase the highway costs which all of us, the people of Texas, must pay.

Texas railroads provide and maintain their own rights-of-way; afford employment to 60,000 men and women (who are also taxpayers); pay large taxes in support of city, county, state and federal governments; and, in addition, pay annually more than $900,000 toward state highway costs. The interest of the railroads in highway regulation is precisely parallel to that of the public.

THE TEXAS RAILMOADS Angelina & Salsas River Burlington-Rook Island °Mean& Rook Island and gait Cotton Bolt Pt. Werth & Denver City Galveston, Houston & Header= SW Coast Mos

SuS Colorado & Santa Fs Kansas City Southern international & Croat Northern Louisiana, Arkansas & Texan Lufkin, Hemphill & latUI RI !smart- Kansas-Teen Missal?! Padfls Lines PanhaedleSlant aia

Paris & Mt. Pleasant Ct uanah. Remo a. Pacific Southern Patin: Lines Texas & Pacific Texas Southeaster n Wichita Falls & Southern Wiehita Wigs