Vestnik 1937 01 20

gán Slovanske Podpctu Ica.] ednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. dsLo WEST, TEXAS ye stiedu (Wednesday) 20. lcdna (January) 1937.

ROeNiii (VOL.) XXV.

PRVNI DAMA DNESN AAIERIKY. DVAHU zdati se obeas trochu absurdnim, melo velmi mnoho energickYch O lidi, mezi nimi i pani Franklin Rooseveltova. Onoho rana, kdy jeji kiln klopYt1 v Potomacskem parku a Prvni dama spadla do blata, odebrala se rovnou do sve tiskove kenference, vylieila tarn svoji nehodu a dodala s darazem: "Washington by si mel na to zvyknout, protote to delam pravidelne."

BilY dam ji nepodmanil. Je rozhodnuta nedat se znasilnit svYm postavenim. Pri oficialni automobilove jizde New Yorkem roku 1933, provazela ji proti jeji vali eskorta policejnich motocykla. Nenavidi v'Sak jizdu za motocykly, jsouc ustaviene tisnena strachem, to se neco prihodi. Tenkrat se opravdu nee() stalo. Kolo jednoho policisty uvizlo v koleji poulieni drahy. Jela za nim, kdy ho odvateli do nemocnice a poekala tam, at ji rekii, to byl jen lehce poranen. Kdyt policistu pozdeji odvateli domt, nahodou potkal jeji prUvod. Wichni se zastavili a ob-vazanY mut ji betel pies ulici v astrety. "Mejte slitovani! Nenecham piece toho mute utikat ke mne", zvolala, nadet vyskoeila z vozu a betela mu naproti.

Pani Rooseveltova ovlada tenskou stranku stranicke organisace sveho mute a rozhoduje vetS'inu jmenovani ten ye statni sprave. Lida lit Uplne zapomneli jeji vlastni politickou karieru (od roku 1929). Roku 1928 ji byla svekena organisace ten pro Smithovu presidentskou kampari. To znamend, to byla elenkou Usttedniho vYboru, Mdiciho strategii demokraticke strany; to se aeastnila napinave volebni kampane s vadci strany jako byli guverner Lehman, senator Wagner a guverner Smith.

Men ji radi a respektovali jeji schopnosti.

Neni pochybnosti o presidentove acte k jejimu Usudku. Jeho pratele ut leta sleduji, jak se chova, kdy se jedna o schopnosti nejake teny pro ureitou praci. Rekne, "ano, Eleanor ma o ni vysokeho smYSleni," jako by tim byl vyjadren i jeho nazor.

Eleanor Rooseveltova pro'Sla straSlive utlaeenou vYchovou a pravdepodobne trpela i komplexem menecennosti, protote nebyla hezIca. Ph potadani otcovYch dopisti si vzpomnela na navftevu v Hyde Parku, kdy ji byly dva roky — bylo to za one slavne priletitosti, kdy Franklin, tehdy atytlety, ji vozil po detskem pokoji na zadech. "Rekli mne, to mne poslali ph eaji do knihovny v naSlrobenYch bilYch 'Aatedkach a ja jsem zastala sta,t, stydlave 11 dveri, at na mne matka zavolala: "Pojd' jsem, babieko!" Vtdycky mne tak h.kala, nebot' jsem byla takove vaane deck°, bez krasy a bolestne stydlava., takte jsem vypadala jako malieka statenka, postradajic al pine spontanni radosti mladi." Oba rodiee ji zemfeli, net ji bylo deset let a jeji babieka z mateiny strany se rozhodne pokou§ela vtesnati zdrahajici se Eleanoru do 'Sablony modni damy. Dodnes vzpomina, jak musela chodit po pokoji s halkou podstreenou za zady mezi lokty, aby se naueila holubimu postoji.

V pattnacti letech poslali toto osamele a

nepochopene dire do Anglie do skoly. Tarn se dostala pod vliv fitasne ueitelky. Mlle. Souvestrova, se odvatila ut v letech devadesatYch verit, tie teny maji take mozek a chteji jej poUtivat, odvatila se nenavidet valku a, jednostrannou distribuci svetskYch statka. Eleanor se ji libilantakte ji -nechala tadit ye vlastni knihovne; vzala ji s sebou do Evropy a ukazala ji chude dtvrti velkomest; nakazila- ji

Jubileum nail S. P. J. S. T. piipadne na eerrven t. reku.

Piipravujete se oslaviti 40. vYroki zaloieni nageho Bratrstva zpilsoban ptisluSnYm, stojnYtn? Venujte pozornost redakeni strance tohoto eisla. vlastni trpelivou touhou po lepsim svete. A pod vlivem teto inspirace Eleanor se vratila doma, do New Yorku, napinena mla.c11,;tvou touhou po reforme. Bydlela nejaky eas v einZovnim dome, prolali'Zejic dilny a byty.

K velke radosti rodiny tato fase jejiho 2ivota se zdala bYt odbyta snatkem s Fra,nklinem ye veku dvaceti let. Avtak roku 1921 dodo malem ke katastrofe, jet zmenila osud Franklina Roosevelta. Maio lidi si uvedomuje, te ta vac stejne hluboce zmenila i jeho tenth Kdyt letel nemocen detskou obrnou, lekah ji rekh, to musi udrtet jeho zajmy i jrneno na 2-11:11.

A tak sla do politiky pavodne jen za tim UCelem, aby mu referovala o Spoleeenstvi, sidLci v Bilem dome poskytne jednoho dne• velmi lidskY ton historii New Dealu. Pani Rooseveltova hodne debatuje o svych fAeeech s presidentem, aekoli acne vladce Bileho domu neni snadne nalezti chvilku pro soukromY rozhovor se svyrn muZem. NejlepM ptilelitost ma k tomu ph odpolednim plovani v basenu, kdy se s nim koupaji i ostatni elenove domacnosti. President je east° zahlouban do sve prate i v koupeli. V torn ptipade doinaci konference poekaji, at se odebetou nahoru k veeeti. KdyZ nee° nekde ete, o aem soudi, to by si to mel on take pteeist, necha mu to na stolku u postele.

Cela ta filosofie ohromnYch pomocnYch Zapomenuteho • eloveka, na nejlt nutno pamatovat — v'Sechny ty ktest'anske a socialisticke pojrny jsou stejne vYrazein du§e Eleanary Rooseveltova jako presidenta — ba jet vice. Ptatele tikaji, to jeji my:sleni stall na levo od jeho. Jeji pomer k pomocnym akcim je blitsi net k ostatnim strankam reaimu jejiho chute'. Byla to jeji mySlenka vybudovat bory v lesich pro nezamestnane teny. Ona nikdy "nedoporueuje", nYlort jen "navrhne".

Kritiky obchodnicke stranky jejich projeva do radia nadobro ustaly, protote se ut v§eobecne vi, to rozda penize, ktere tam vydelava.

Tech 36.000 dolara, jet Toni vydelala dvanacti prednaSlami, sly ptimo od rozhlasove spoleenosti na podporu nezamestnanYch hornika, jejich osud ji hluboce dojima. Z pkijmt za

elanky podporuje radu svych milacka, jako No.rodni ligu volieek, Ligu spotiebitela a tenskou a detskou nemoenici v New Yorku. Dal gi davcd, prod pottebuje penize, lze denne nalezti jeji poste. Adkoli je neptipustna vUei prosbarn za milosrdenstvi jako kaZdY, kdo jich macho clostava, v'Sechny prosby, jet zneji nalehave, ptedava, k vy.Setteni.

Na zaeatku reaimu sveho mute zjistila, te pro vladu pracuje velke mnoastvi vedecky S'kolenYch ten, ktere nikdy nebyly pozvany do Bileho domu — bakteriologieky z tradu pro verejne zdravi, chemiely z tradu standardu, odbornice z ministerstva zemedelstvi — a tak pro ne usporadala postupne eaj. To je nejmirnejsi novot, o nicht miuvi celY Washington.

Dba ov§em naddle pravidel posloupnosti, jet vkchny oficiaini podniky, avSak ph jinYch priletitostech ceremoniel poklesa. Nedelni "vajedne" vedere, ph nicht se nosi mekke limeeky a vychazkove saty, jsou toho clukarem.

Jeji sestrenice, Alice Longworthova, chodi do Bileho domu na v' echny moZne slavnosti, od statnich recepci at po rodinne obedy; je to podivi-le ptatelstvi, protole Alice ustaviene brousi sviij vtip na sve -sestfe-nce z Bileho domu, a nekdy je hodne britka. A dela jim to prirno pod ncsem, nezastavujic se ani pied osobnimi zvlaStnostmi. AvS. ak pani Rooseveltova katclemu s bezvadnou, klidnou rortomilosti, to shledava Alici prijemne zabavriou.

Pani Rooseveltova ma temperament, jent prekypuje ye vesele, Alechetne einy. Jednoho dne mlada reporterka byla kousnuta hlidacim psem Bileho domu, jent byl odvazan. Pani Rooseveltova nalehala, to odveze kousnutou do nemocnice. Bylo ut pozde a divka nemela hotov predepsanY dlanek.

"Zavolam vasi redakci", prohlasila 'pani Rooseveltova, pevne. "Myslim, to je mou povinnosti telefonovat jim vak report6.2."

A pies protesty mlade reporterky, Sla k telefonu, prekvapivAi redakeniho telefonistu tak dokonale, te zapomnel klit, pozbyl duchaphtomnosti a y ydechI: "6, nevadi, pani Rooseveltova — neobtetujte se."

Je ryze rooseveltovska, kdyt jde o cviaeni.

MladSi teny, kdy2 jdou s ni na prochazku, maji co delat, aby stadily jejimu dlouhemu kroku, aekoli je ji ut padesat. Katde rano cviei a dovede se dotknout prsty podlahy, anit by ohnula kolena.

Krasne saty ji kdysi otravovaly, ale pritelkyne ted' o ni rikaji s pychou, to jeji taty a klobouky jsou hezke a dobre voleny. Ceni si rodinnYch Sperka podle toho, jake city se k nim vial. Skoro stale nosi na krku malt' medailonek s otisky zuba jejich deti, malinke platinove hodinky, podivne prikoendlene na prsou, ktere ji dal Franklin jako svatebni dar a velkY diamantovY snubni prsten. Navrhovali ji, aby odkladala svoje Sioerky, kdyt navStevuje chude, aby nebudila jejich odpor. Ona vSak odmita, ptesveddena, to chudi rychle od, kryji katdou pretvarku ate ji radeji vidi takovou, jaka je.

Strana 2.

Vzpominky ze starch (!asil v Texasu.

Podayd L. C. Wychopen z El Campo, Texas..

ZPOMINKY na davno zage easy, co nam V vypravovali na g drazi roclide a stati pionYti a co jsem si zapamatoval, co se skutedne Myslim, to to bude etenatstvo zajimati, adkoliv budu muset neco opakovati zas, co v loni popsal ye Svobode milj brats J. J. Wychoperi. Ale necht'! Ony vzpominky jsou vZdycky zajima ye a obz ylag,' pro ty, co piebYvali nekdy ye Fayetteville, kolebka to prvnich piBudu hleclet psati v obecnem slohu a natedim, jak se mluvilo tehda na farmach povetgne Moraysky. A budu podavati i smeSne pilhody, jak se udaly.

Kdy2 nak rodina ptistala v Galvestone roku 1885, byli pteloleni na jistou men g lod' a zavezeni do Houstonu. Houston byl tehdd maid vesnice, men g net jest dnes ElCampo.

V Texasu nebyla tehda ani jedna stopa leznic aZ roku 1856 zaeli staveti Colombia Tap z Houstonu do stare Kolombie. Pak se stavela Houstnoon Texas Central z Houstonu do Dallas a Fort Worth, ale do obeanske valky ji postavili jen do Bryan a pak Galveston, Harrisburg a San Antonio a byla dostavena do obeanske valky do Alleyton, asi 4 mile na vSTchod od Columbus. Schulenburgu a Flatonie jedte nebylo at po obdanske valce byla ona mesta zalckna, aZ se dostavila drdha pies onu krajinu, tak podle drahy -se zaela staveti mestedka a krajina se osazovala Nemci -nag rici ptistehovalci deskeho pUvodu.

Ale vratim se zpet. Chci zde napsati jrnena rodin, co ptijely s na g rodinou na to same lodi roku 1855. Nas strYc Josef Wychoperi a rodina Ripplova a jeAte nekolik, ptijeli roku 1854 a oni se postarali o ty druhe, aspori Castedne, to jim na§li rent. TotiZ nade rodina dostala rent od Ilesa, takto Nemec, ale byl to moc hodn3"7 Loy& a dal jim kravy na dojeni kolik si jen ptali, a dosti kornu a zeleniny, tak Ze meii vdeho dosti, at si mohli vse zatiditi sami. Nag rodine bylo lope ne2 mnohm jingm rodinam, neb byli dva s yobodni hog.

Toti2 otec Jan a mlad g Pavel, a svobodn' strSreek a babidka a svobodna sestra Kadenka, kterd se ale pr ySrm rokem provdala za Wince Lorenz Setlemeyera v roku 1856. Je ge z jeho deti Zije Josef Setlemeyer, 79 let star, kterSi ted' bydli pti Deanvilie, okres Burleson, Texas, a sestra jeho pani Jos. Gerig-ova ye West a Antonie Frantigove. pri Victorii. Stari Setlemeyeti zemteli na 21uhou zimnici roku 1869.

RscEny, ktere ptijely pohromade, co si pamatuii. byly:' rodina nak, totiZ Wychoperi, a svoloodn bratranek otcri y Josef Holed. Rodiny Josef a Jan Hlavat:ci, Josefa, Hlavateho Zena byla sestra meho otce. Pak rod. Pikaekft, rod.

DeAdensk3"7, rod. Kocurn, rod. Mikulri, rod.

8upakil, rod. Bubelri, rod. Miku gi, rod. DansvobodnST J. Slovadek, tak ptezdivanY Mad'ar. Chupici, rod. La§t'ovicii, rod. Jana Htibka, rod. Jeemenkil, rod. RoZnovjakil, rod.

Valtd, rod. Mucalu, rod. Precechtilt, Augustin Bada, Jan Kubidek.

Starosti jejich bylo udelati Nvobyti a tu jim nezloS7valo jingho ne2 se chytiti Mani rigli (plotoviny), platilo se $1.00 od sta a dva silni chlapi rozgipali at 300 right za den, tak le men $3.00. Byla to prate namahava, ale oni byli mladi a silni. Pak druha starost byla zaopattiti si par vole a pluh a brany, a to bylo dale jejich zatizeni farmatske. Nebylo ani svibu, a kdyt nemeli zad si koupiti vuz, tak jezdili na sanich. Jednou naSe a je ge dve druhe rodiny udelaly jeden bal baviny a vezly ji do Houstoun prodati na sanich asi 75 mil a za ten bal baviny nakoupili Zivobyti, co pottebovali, ale moc toho nebylo, neb nemeli vice penez, ale piece neco. Co nemohli koupiti od domacich obchodnikil ye Fayetteville, dostali to moc lacineji v Houstonu, take se jim to vyplatilo tam jeti.

Tak malou Urodu sklidili ten rok, protole jim listove housenky bavinu searaly, neb nebylo k

VESTNIK dostani, rtutiny, • a male toho ka is da rodina nasela, neb nemeli zkueenosti a neumeli s bavinou zachazeti, museli se teprve ueiti ad drulaSrch. Z Evropy si ptivezli veelijake pottebne nadini jako kolovraty na ptedeni baviny, kde si delali doma platno a 'Sill z toho S:aty, jak mutske tak tenske a barvili to. Uz Black Jacks kUru (blackjack bark) a a tim rortckem platno barvili a distal° to Lute jako nynejei khaki a moll jedny eaty na svatek a jedny na veedni den, ale z to same latky, anebo z viny na zimu si naptedli platna a meth teplejei cbleeeni a - trvanlivejel.

Na paradu nehledeli a puneochy si etrikovali (pletli) doma veteinou v zjme a klobouky pletli z kornoveho cbalu eoksii a ptikrSivky anebo deky pod sedlo pletli z eerneho mechu. matrace delali ze ecksti aneb, travy sueene, a poletate a petiny si ptivezli s sebou z Evropy; a pak chovali husy a kachny a peti drali yederami. Nekdy se seela velka spoleenost na ptedky a tu bylo epasu a zpevu a smichu dosti. Pak na druhSr veaer zas eli veeci k sousedovi. Jeden druhemu pomahal, jak jen mohi a meli se velice . radi, nebylo pomluv ani zavisti; jest-li jeden mel o neco vice jak drub' nezavideli mu to, a on naopak hledel zas vypomoci tem druhSrm co meli min.

(Pokraeovani.)

SEZNAM DETi, KTERE TENTO ROK PRESTANOU POJISTENE NA DOtASNOU POJISTKU DO 16 L ET. 6isio tadu Jmeno dlena Pojistka dojde posledniho 4. Frank P. Balos Srpna 6. Nauma B. Svadek Dubna Zati 6. Joe R. Sumbera 9. Josephine M. Fojt Dubna 15. Alice Posival Rijna 15. Sylvia Zajiaek Dubna 15. Louise A. Hess ftjjna 15. Marvin Posival Cervna 15. Alvin S. Posival Ledna 15. Alb. Svetlik Listopadu 20. Jos. E. Huser Kvetna 24. Jos. L. L. Martinet Listopadu 24. Margaret Schiller Rijna 25. Eleonora Haekovec Cervence 25. Anetka Ledna 25. Bohumil Krutilek Ledna 25. Edwin F. Vrla Dubna 28. Henrietta Urbish Listopadu 23. Ludmila Lepik Rijna 35. Marguerite Bordovsk' Listopadu 39. Anna Mae Holik Rijna 39. Ella Mae Holik Cervence 39. Evelyn D Zak Listopadu 47. Erwin St. Rusriak Prosince 48. Elmer J. Valeik Unora 48. Lillian Leatherwood Kvetna 49. Bertha A. Hejl Cervence 51. Bessie Kotrla Cervna 51. Lillie David Prosince 52. Viktoria Vyvjala Cervence 54. Bernard J. Ooeek Prosince 54. Lillie E. Popp Unora 54. Irene Hromadka Prosince 54. Albin J Matue Prosince 54. Mary Ann Bilek Srpna 54. Leslie J. Frotsch Btezna 54. Frank Slovak Ledna 54. Fr. J. Losak Dubna 56. Alois B. Janneek Rijna 56. Fred English Ledna 62. Mary Doslich Btezna 62. Harry Zak Btezna 63. Jaroslav Brot Listopadu 64. Willie Bada Zari 65. John A. HlavatS7 Unora 68. Raymond Sebesta Kvetna 70. Elvin Sabreula Ledna 76. Geo. L. Kovatik Cervna 84. Marie Pokladnik Ledna 84. Frank Steiner Btezna 87. Helen M. Marinik Zati 88. Vlasta Kincl Kvetna 88. Jerry Soukup Listopadu 88. Jaroslav Nedbalec Srpna 88. Loraine Hrueka Ledna 88. Viktor Kaepar Srpna 91. Jaroslav Hurta Cervna

Ve stiedu dne 20. ledna 1937.

91. Gus. R. gt'astnS7 91. Alom St'astnS7 91. Mary 8ebesta 91. Ladislav Haluska 91. Jaroslav J. Breit 92. Vanita KratkSr 92. Lillian Mika 93. Cecilia Brat 93. Helen E. Walled': 107. John Svoboda 107. Edward Barash 107. Jarolim- S. Bayer 109. Rudy Horsak 112. Leroy Barak 112. Florin Bosak 112. Rudy G. Foss 112. Elvise L. Kocurek 121. BecItieka Oulak 121. Rud. V. Datilek 129. Fr. J. 2,ike' 129. Jitina Lys 130. Jul. F. Podhradsk' 130. Vlasta L. Rezek 130. Olga Valdik 130. Alb. E. Krutilek 133. Joseph W. Kopeck' 135. Stanley Houdek 142. Will R. Marasek 142. Elroy Motis 143. James Mikue 145. Ida M. Bartoe 145. W. H. Beseda 145. Lionel L. Janek 145. Edward J. Vacula 147. John D. Ermis 148. Lotte L. Bueek 148. Edwin Oihal 153. Violet A. Bosak 153. Alvin R. Fran& 154. Joe Hlas 154. Ellen Krupka S bratrskSrm pozdravem,

Cervna Lena Unora Cervna Listopadu Listopadu LLtopadu Cervence Unora Listopadu Rijna Brezna Zari Listopadu Listopadu Unora Prosince Dubna Prosince Btezna Btezna Dubna Dubna Rijna Cervna Unora Cervence Listopadu Prosince Prosince Zati Btezna Dubna Listopadu Cervence Unora Zari Srpna Rijna Btezna Cervna Edward L. Marek.

Dne 7. ledna 1937.

ZAPOMENUTY KMEN MEZI SV. GOTHARDEM A SIMPLONEM VE SVYCARSKU. Posledni potomkove Hund byli objeveni ye SvS7carsku v zapadlem udoli mezi VelkSrm sv.

Gothardem a Simplonsk'm prilsmykem. Jejich obzor uzaviraji ledovce. 0 svem ptivodu nemaji ani tueeni. Mluvi francouzsky, jsou zbotni katolici a pilni zemedelci. Maji veak jakesi komunisticke hospodatstvi, ptipominajici ruske kolchozy. Jejich vinice, pole a stada jsou spoleamim majetkem. Katc1ST ma, narok na svuj podil mleka, masla, Ora, vajec, masa a polnich plodin. Chvali si, to je to tak dobre. V poslednich dvaceti letech byly jen dvakrate stitnosti, to deleni nebylo spravne, a to se hned napravi10. V kraji jinn tikaji Anniviardove. Mnozi maji jeete dnes vyslovene mongolskSr typ, vysedle licni kosti, eikme oei a natloutlou plet'. Nekdy jsou tyto znaky podivuhodne spojeny se svet1S7mi vlasy a modr'ma odima. Anniviardove jsou dobromyslni, radi pomohou a cizince srdeene pohosti. Pkijde jich k nim oveem velmi malo. Trochu stehovaveho pudu jim distal°, adkoliv i ten. mute b3it vS7sledkem mistnich poinert. Sidli totit ye teeth vesnicich, jet jsou jedna nad druhou. Nejvetei z nich je Vissoye s kostelem. Jejich nejvyeei vesnice je patrne i nejvyeei Vesnici v Evrope, Chandolin ye vS7S1 1995 mere. Na jate zavrou sve domy a stehuji se dole do Adolf. Hhony, kde maji pole a vinice.

Tam pracuji at do leta a pak se stehuji nahoru. Koncem srpna seji Zito, jet musi vyklieit net napadne prvni snih. Na sklizeri oveem museji eekat at do srpna ptiStiho roku, tak dlouho pottebuje v tvrde pude a neptiznivem podnebi Zito, aby dozralo. S novou setbou museji poekat cel' rok. Zeme je chuda a pottebuje odpodinku.

Zmaeny hladem.

V .lese u Kounovic u Brna byl nalezen 681etSr delnik bez zamestnani 8tepan Hikade. Byl vyeerpan3i, zeslablST a zimou eel* zktehl3i.

Byl oeetten. Udal, to fit skoro t'den nemel ani sousto v ustech a na teple jidlo, to se ut skoro nepamatuje.

Je take nacionalisticka internaeionala.

fie streclu, dne 20. ledna /937.

Prenini Modrave dalky kopeite skaly jako lesni hradby, adolieka vesmes mladistiou zeleni, prot'atou naptid jasnYmi pasy potadka, sviticimi do dali. Nedohledna prerie se zvolna ztracela v gificich se hlubinich modrYch hor a v bezprosttedni vzdalenosti tan& pied jejich alma mnotstvi kvetin jako tmavomodre mote, tam zase jako blYskavY snih a jinde jako thave pochodne. Vgechno splYve. dohromady jako plameny, jako to pohadkova zahradka, o nit dasto matka yypraveda.

A prave tudy, kolem lesa k dubu vedla sotva znatelna stezka, s jistYmi vgak znamka,mi, to tudy kradeli Tide — snad Indiani? A zde, pre.ye zde jak patrno z povalene travy, tam bylo ohnigte a nedaleko pohozene kosti.

Pekli tu maso.

"Nemyslig, ze jsou to lidske kosti?"

"Hloupy, co mysli g, te Indiani jsou lidoirouti, snad uz z nich nema g strach, ty hrdino!"

"Jen se nedelej, i ty bys upalovala, kdyby tu na nas z lesa vyskoeili."

"Ja ani nevi g, jak bych si ptala s nimi se setkat, abych mohia je poznat a kamaradkam do Chcaga a do Frydku o nich napsat " Nedotekla, kdyt tu na samem konci lesa, kam se stezka tate:dela, neco se hnulo. Pote se objevila opefene, hlava a za ni druha.

"Indian'," tamer soudasne vyktikl Jenik, yyskoeiv a ukazuje prstem asi na milt daleko na druhou stranu, kde se rovnet objevili Indian" na konich.

Mladi neptedvida motneho nebezpeei, pig prvnim rozpoznani se deli zaradovaly. Jejich touha je spinena, jsou to opravdov gti Indian', budou moci o nich psat — Jejich radost se zmenila v strach, kdyt zaslechly divokY fey a s obou stran lesa se proti nim vyfitila tlupa Indiana.

"Honem, honem," zajektala odvatne, Karla ttesouc se na v gech fidech. Teteleni ji celou zalomcovalo kdyt zahledla zhyzdene tvate a alaine naha, pomalovane, tela divocha, hrnoucich se proti nim, kdyt v slunci zaleskly zbrane.

Uchopila bratra za ruku a rychlosti striate padily deti s mista, pteskakujice balvany, okruti, zmoly a potok. Neodvatily se ani °hiednouti, ale stale jasneji a jasneji sly gely za sebou 'rev stihajicich a dusot koni.

Jenik tied ze v gech sil, Karla zaryte Citila, to by mohia jegte rychleji betet, snadno by unikla, ale neco si/nej giho nail' strach i vlastni tivot vazalo ji ruku k ruce slabgiho bratra, nemohla jej pustit, nechat za sebou — -Jit pfebehly deti potok, posledni kopec i sreznou strati, kterou stihajici museli obji g g byly na dosah domova, na nekolik sko--(let, ji • od neho, kdyt se odpolednim tichem ozvala po adoli rana z rudnice Daleko se rozlehaly dunive I:Wary seker z blizkeho lesa a ozvenou se odrately od strane jako stfelne rany a obeas se ozYvalo silne zaprasknuti, zagumeni v korunach stromy a dunivY oddech narazu na zem. Tale sekery se zatinaly hluboce do kmend a bile svitici ttisky odletovaly obloukem na zem. Pak zase od pily na pravo, na levo se lil neptetrtitY proud pilin. Pak zase se ozvaly adery seker.

SilnY zache y v korune, zaprasknuti a duniyY pad, tlumeny mechem, aby se ptaci, nezvykli tomu lomozu prilis nepolekali, to elovek prigel jim nidit stfechu.

A rally seker, odstraftujid vetve ozvaly se v nepravidelnYch piesta ykach. To nagi zakopnici /Oxeli topolove a osikove stromy k stavbe • Jejich vesele hlasy se misily mezi adery ran a zatezy pil, jsouce prodchnuty nejlepgimi nadejemi, to si brzy budou moci postaviti tryale domovy.

"Vgiml sis, jak ku podivu ptaci zmlkli, kdyg jsme zadali kacet?"

"Polekal jsme je, boji se o sve. hnizda."

Vgak dame pozor, abychom strom s hnizdem neskaceli a nevypla gili jich ad svYch dantetVin.

V STNIK Etudeme jich node — V tom se ozvaIo z ticha udoli do lesa nekolik

vYsttela a v hlubokem hvozdu se zachvela ternrut ozvena.

Mutt vybehli z lesa na volne prostranstvi a tu zahledli tiupu nahYch Indiana, uhanelicich na konich po nivrgi do kopca.

"Sttelll po volech," minis mladY Hrbek, vida poplatene volky ubihati pod& potoka k lesu.

"Cart jim vet, ti jsou schopni hortich veci netli plait dobytek,' minil Pra gek a betel za Brabencem, kterY utikal k svemu domovu.

Sotva vbehl do diry, v okamtiku byl jit zase venku lame rukama. "Kriste na nebi! Genu mi zabili!' zoufale ktidel.

Jeho vfttik probodl zklidnene Udall a doletel ye miiku k strani. Zdegeni krajane vbehli za Brabencem do doupete a k sve hrdze nalezli na zemi v tratoligti lave leteti negt'astnou matku. Vynesli ji z temne jamy na svetlo, nesli vodu a podali ji ktisit, cot se jim po delgi dobe podati/o.

Kdyi neboha ranena otevtela odi, prvni jeji slava byla "Karla — Jenik" a byla vyslovena s takovou bolesti a dzkosti, ie Se mutam bolestne zatezala do srdce, jako kdyt bodne, a jit zase upadla ve mdloby.

ZoufalSen hiasem zavolal otec jmena obou deti a jeho slova se nekolikrat ozvala v ozvene ztichlYm adolim. Odpoved' v gak neptigla.

Oba sousede bezels k syYm obydlim, aby se pfesveddili, neodehralo-li se neco podobneho tat u nich, ale jit za chvili Wen s mantelkami zpet na misto ne gtesti. Muti se jali hledati deti, teny se ujaly Brabencova, jejit rana na noze silne krvacela.

Negt'astnY otec zoufale pobihal po prerii, volaje sve deti, ale nikde v dohledu nebylo videti nic &Oho, odnikud neptichazda odpoved'. Doti' at na holy vrch, ale ani zde nebylo nejmensi po detach, vgude ticho, mrtve ticho, jenom les gumel, jak vitr tahl korunami, a to ticho jako by bylo pfedzvesti umitani a azkostmi napInovalo hrud' hledajicich. I ptaci, jako by vycitili, to se v tom krasnem adoli odehralo se stra glive drama, se odmlCeli a schovail v korunich stromy.

Smutne se vraceii mutove domil po marnem volani a hledani, kdyi asi sto kroka od Brabencova obydli nagli ve yysoke trave leteti bezduche telidito Jenidkovo. ObliCejem byl obracen k zemi, zada mel nekolika sttelami provrtana, z nicht jedna pronikla lebkou. Trava a prerijni kvety koldokola byly potfisneny krvi...

Bylo to smutne shledani otce se synem. Druzi otce nemohli odtrhnout od mrtvolky jedineho syna, jeho velkYch nadeji — "Sem jej zatahl, sem jej ptivedl, aby se mel Jape na svete, aby 111 lehdim tivotem, a on zaplatil za tuto /ape' nadeji nejvet gi cenu — " Viechen zbytek dne uplynul v hledani plnem dzkosti a v zoufalem volani Karly.

Ranene ten& ktera neustale omdlevala, zamleeli pravdu a chodice okolim volali mut" rozechvelYmi hlasy jmeno Karla — Karnak° -"Proe nevolaji take jineno Jenidka, cot ho ut nagli? Kde je?" ptala se neboha matka, probravgi se opetne z mrakot, ale tu jit zahledla mantela schouleneho nad nedim tmayYm, hotce natikajiciho — — Bled' mesic tie vyplul nad preril, ale bez obvykleho asmevu se dnes dival do adoli, kde se prase odehrivala zaveredna scena prvniho dramatu, sehraneho techy v Nebrasce. TichY jarni veCer se sna gel nad scenou a halll ji smuteCnim havem.

Prime na miste, kde neboha dite vypustilo svou detskou dugieltu, bylo videti tti mute sti• -dajicsevkopnhrbu.Gymlkvi pottisnene telidko, oblotily preriovymi kvety Watt ptikrYyku a se sizami v oCich ulozily pr yMho deskeho hocha, kterY zaplatil svYm tivotem Indianam za kus hroudy.

Nehrala mu hudba smutedni pochod, ani spolutaci mu nezpivali. Neulotili ho do pekne truhly, nebylo ani prken, podestlali pouze name travy s prerijnimi kvety, pfikryli kusem pokrYvky, netli zahrabali hlinou.

Cala ptiroda jako by se zasnila, zamyslila, je ticha, zadumana. Fia/ovYm zavojem zahalene stromy staly nehnute a jen jejich koruny naklanely hlavy smutkem a galem stitene. Ptici jen leekdes tige pohliteli na Smutnalt

Strana 3.

scenu, jako by nechteli ru git" posvitneho ticha a toho smutku v nem.

Krajane se dohodli, to misto neitesti okamtite opusti, aby se nestali dal gimi obetmi odvahy a davetivosti, zvla gte kdyi videti talostnY stay matky, pottebujici lekatskeho ogetfeni a znieeneho otce. Nadeje, to by mohli nalezti Karlu, se apine vzdali, domnivajice se, to byla lotry unesena do zajeti.

Zaptahli voly do vozu, v nemt ustlali tenant, a jegte tete nod se v gichni vydali na cestu k mesteeku Niobrate. Na miste ne gtesti zanechali taktka vgechno — s holYmi tivoty utikali blite k civilisovanemu svetu.

Nedolehl dosud na odchazejici pocit samoty, opugtenosti, touha po pfatelich jako dnes. Ted' teprve poznali, kolik jen gtesti zanechali tam za mofem u ptatel v naproste nejistote a mezi ptateli, kteti v sebe mengim negtesti projevili tolik porozumeni, sympatie, jit dnes tolik po*. ttebovali. asi ✓ Niobrate zastali ne gt'astni domovinati deset dni, net se Brabencova telesne vyleeila.

Dugevne se nevyleeila jit nikdy.

O to pfihode se dovedeli ptatel gti Indian" ptleho plemene Ponka a navAtivili krajany, aby seznali podrobnosti.

Negt'astna matka vypravovala jejich niku o torn takto: "Prave jsem vlotila do trouby chleb k peCeni, kdyt se mi zdalo, te jsem zaslechla venku nekolik ran. Domnivala jsem se vgak, to to mutt skladaji klady. Teprve po chvili, kdyi jsem klekla ke kamnam, abych se podivala, jalcsa chid") pede, zdalo se mi, to se vehod zastinll; a • kdyt jsem se ohledla, k sve hrtze jsem spattila nekolik nahYch rudocha, vchazejicich do obydli. Jeden z nich ptistoupil blite a neco zahcapkal, nastavuje mi ruku, kterou s o gklivosti jsein odrazila se slovy: "Jdi ode mne ty po —!"

Potom tteskla rana a vice si nepamatuji."

Teprve na nalehani vadce Indiana. kmene Ponka, kterY uji gt'oval krajany,ze pOjedou s nimi a budou jejich ochranci proti najezdarn neptatel, a na radu ostatnich krajanft niobrarskYch se Brabencovi, Hrbkovi a Pra gkovi vratili na sve domoviny.

Kdyt jit pfijitdeli k svym obydlim a pfljeli k hustemu ktovi sttemchy a prave kvetoucieh planYch shy , with' podivnY zapach. Zlou ptedtuchou jat, Brabenec vnikl dovnitt Ittovt a shledal, to jeho tu geni bylo spravne. Na gel fain t'elieko sve ne gt'astne dceru gky, ohlodaW.jit divokou zvefi a ptactvem. Byla stfelena do prsou a patrne dovravorala do tohoto iikrytn, aby se ukryla pled dalsgmi sttelami, a zde VY pustila svou krasnou du'gi.

Pfatele ptinesl£ prosteradlo a v nem odnesli mrtvolku neboha Ceske divenky k mistu, kde odpodival jeji milovanY bratr, a pohtbili ji yedle. — — Kdyt se o negtesti dovedel veinal pevnosti Fort Randall, ptijel s oddilern vojakA jednoho dne na domovinu nagich krajana, aby jim poskyt1 pomoci..Pfivez1 jim semeno kukttfice, ovsa, pgenice, potraviny 1 nejake gatstvo a sliboval vgechnu pomoc i ochranu, kdykoli by ji pottebovali. * Tim vgak svizele krajana se nekondily. NAsledovaly neurody, pti gly kobylky, blizzardy, prerijni potary i najezdy Indiani. Ptes to mantel& Brabencovi zastali na domovine, at zestarli, avgak bolestna rana se Pt nikdy nezacelila. Jejich srdce tetkou ztratou jedinYch ditek zastalo vyprahle jako ty strane pod palelvym sluncem letnim, odi, unavene bdenint a paleivYmi slzami zkrvav'ele, neuzfely jit nikdy jasavych barev v ge kolem rich z gedlo a pohaslo, bez zajmu protivali zbYvajici leta, a kdyi se stall neschopni tetke pionYrske prate, prodali svou domovinu a odstehovali se do Chicaga.

Brzy je nasledovali i mantele Pra gkovi, jen. krajan Hrbek zastal na sve domovine, na nit se domohl slugneho majetku. Na torn miste stoji dnes krasne modern budovy jeho deti.

Nekolikrat vypravoval o teto ptihode • svSm detern a krajarram, ukazuje na misto oznadene jednoduchYm pomnikem, kde pomahal pohtbit jedine zname Ceske obeti v Nebrasce, jet klesly v boji proti Indianam.

(Pokradovani.)

Strana 4.

VESTNIK

SOKOLIKUM V AMERICE. Petr Bor. K novemu letu chystej se, hoj, Sokoliku, zas: .na slet se vile ptipravuj, pkijde jeho eas.

A2 v dervnu zase rozkvete nem ruzi liby kvet, tam v dalnem meste Chicagu bude ten slavnY slet.

Sleti se zase Sokoli a kariat jejich tlum, 2e zastrou slunce ktidloma od zeme k nebesrim.

Pklett ze vgech etykech stran a bude jasot, pies .. .

Ty nesmig take schazeti: To2 chystej se 112 dnes! ("Sokol AmerickY )

synu.

SEM SYNEM rodieti vychovanYch duchem J let ptedbieznovYch. Tehdy y.,kaZ'clem meste pokladal se za lepkho eloveka jen ten, kdo znal dobfe nemecky.

Tak take ja byl vychovan. Odpolu desky, odpolu nemecky", die slov HusovYch. Mimo to pak spoleeenske postaveni meho otce ptiosttovalo u nas v domacnosti ducha rakouskeho vlastenectvi, rozumej ducha nemeekeho, nebot' bYti aechem, znamenalo bYt rebelantem, nespokojencem, kterY pomYSli na znident spotadanYch pomerri ye state.

Take v torn ptesveddeni byl jsem vychove.van: 6e gi nestoji za nic. Z Oech ani dobrY vitr nefoulta. My nejsme NAL my jsme verni, eisati oddani Moravane. V 6echach jakkvo nic dobreho nebylo. Nejleps'i deSti muk byli lupiei, ktivoptisdnici, kaciti. Zi2ka byl loupe2nik spojenY s Certem, jezdil na koni okovanem obracenou podkovou, aby klamal sve stihatele.

Hus byi rarachriv kojenec.

A hodneho S/avatu ta lriza shodila z okna.

Za to ty vSechny lotry pozveSali, postinali na Staromestskem rynku v Praze a hlavy jejich dali do kleci, aby je ge po smrti nekousali "sterile" lidi Dnes je po 6e g ch. Jeke site ne ripine, ale to je jenom takove Skubani umirajiciho. Co s tim vlastenectvim deskYm? To nikam nevede.

Kdo neumi nemecky, nemri2e se stati ani pacholkem u vrchnosti, ani do Vidne jit nemil2e.

Dnes se vkide rozhocIne 2ada, aby elovek time nemecky. Nemecko, ah, prosim, to je zeme, to je lid, to je kultura!

KYm se mohou chlubiti Nemci maji literaturu a jakou literaturu. Hle, jenom malt piiklad: "Ueber Land and Meer", nebo "Leipziger Illustrierte Welt"; maji Oegi nee() podobneho? Ale kde, to je narod chud'asii, dugevnich mrzakri!

V takovem duchu byl jsem vychovavan.

VYchove to se ovSem datilo potud pokud soudnost se nezaeala u mne vyvinovat. Jakmile ta se zadala ye mne rodit, zadalo horleni proti Oechrim a pro Neince ztracet u mne pridu.

Prod'?

Jako snad ka2de dite, tak i ja jsem mel rad obrazky. Knihovna otcova mi poskytovala ve mem torn velkY vYber. Byla ovAem nemecky a bylo v ni mnoho illustrovanYch dasopisri. nemeckYch. V tech jsem listoval a hltal jejich obrazky.

A v techto knihach byl obraz, kterY mel rozhodnY na mne vliv, obraz poprsi mute s kulatYm pinovousem. Byl to Garibaldi.

Otec mi o nem vypravoval, 2e nosil Cervenou kokli, 2e to byl znamenitY mu g italskY, bojovnik za svobodu atd. Obraz ten mi utkvel v pa-

meti asi vlivem vypravove.ni otcova a kdy jsem povyrosti, vzpomnel jsem nan ihned v okamkku, kdy spattil jsem na ulici otce meho pkitele — Sokola.

"Start blazen," smaly se doma flak 2enske, miuvily proti Sokolilm, ale mne to jaksi zarazilo 2e to, co bylo u Garibaldiho hezke, u teehto Sokolri je nepekne.

Otec sousedova synka, meho spolu2aka, byl — Sokol, bYval jsem u nich jako doma.

Tam zaslechl jsem o Sokolech pino chvaly, nad§eni, radosti, doma zase rismeAkri i nadavek.

To mi neglo nikterak do hlavy, ale boje se otce, neptal jsem se, — jen babieky. Byla to prosta pani, dobrosrdeena. Ta mne vyslechla, pohladila a povida: "Co pak by ti Sokolove byli nee° zleho? — V2dyt' vidiS, 2e jsou tam mezi nimi pani uditele profesoti, doktoti, ale to maS tak. Ve meste vladnou Nemci, tatinek je v nemeck y s/u2be, a Ct chleba jik toho piseri zpivej." Byl jsem tehdy site asi osmiletVin hochem, ale slovilm tem jsem dobfe rozumel.

Od to doby se mi v2dy zdalo, 2e to neni mane, aby tatinek byl na mne tak ptisny proto, 2e snad se ho zeptam nee° o Sokolech.

V nedeli odpoledne sei jsem ke svemu spolu2aku, jeho2 otec byi Sokolem.

"Slavd, my prijdeme s tatinkem na vYlet " volal na mne druh, sotva jsem vkrodil do zahradky Ve mne to hrkio, slzi mel jsem hnedle pine oei.

"Pojd' s nami," navadel mne Jarda.

"Tatinek by se zlobil," namitam.

"Ale v2dyt' do sedmi budeme doma."

"Tak prijdu," tekl jsem a Sel jsem s Jardou nahoru do bytu. Otec jeho prase se oblekal do sokolskeho kroje. Jakoby to bylo dnes, tak live vidim ho pied sebou. DuSent pohnuti mu nachem zbarvilo lic, divnY zapal planul mu z oka, ruce se mu chvely, ze rtu jakasi piseri sokolska, tie zaznivala. Odeki jsme potom na ureene misto PtiSli Sokolove. Byli to va2ni mutt. Mnohemu jig Mal se mohutnY pinovous, jinYm Sediny kryly hlavu. A jaci to byli mutt: lekat, kterY mne Iecil vedl je, uditele, profesoti, meAt'ane tu svorne kradeli vedle delnikri a tovarygri.

A za nimi Nevetil jsem svYm oeim.

"Kam se ohlikS, Slavku?" ptal se mne ueitel v fade jdouci.

"Kam jdou ti Cetnici?" pravim.

"Kam by ki! — Za nami. Davaji pozor, aby se nam nic nestalo."

Kamarad dal se do smichu: "Ale Slav°, ty's jegte hdloupY. Co2 neviS. , 2e Cetnici chodi vkide za Sokoly, aby na ne davali pozor." "etnici jsou pfec k tomu, aby chytali lumpy a zlodeje, aby davali pozor, aby se nikomu nic -nestalo." Vysmal se mi, 2e to neni pravda.

Brzy jsem se ptesvedail, 2e Jarda mel pra ydu. Ale ve svern detskem rozoumku nemohl jsem si srovnat, 2e Cetnici chodi se Sokoly pre,ye tak jako s trhany. Ure.2elo to miij detskY cit; v2dyt' jsem veal, ze mezi Sokoly je Jardriv otec mkt uditel i lekat, kterY mne Wt. A to byli ptec hodni lide.

DoSli jsme cile, vYletniho mista.

Nedaleko od nas le2eli na mezich Cetnici a slidivYmi pohledy hlidali Sokoly. Lidu bylo tu jako maku a vSichni ye svateenim obleku. sot, zpev i hudba k nevypsani, aC mnoho pisne byly zakazany. Starosta jednoty mei krasnou tee. Mluvil o Bile Hote, o probuzeni naroda, o narodni strati — Sokolstvu.

6etnici z povzdali poslouchali a delali si zapisky. Byl to krasnY vYlet, ale jeho konec! Starosta jednoty byl pro svou ted odsouzen do yezeni — — — Nesmel jsem vieekrate na sokolsky vYlet — — — Prod jsem to v'Se napsal? Tak ptaS" se mne jiste. Napsal jsem to proto, abych Ti vylidil, jak v mem nitru podalo vyrastat ptatelstvi k Sokolstvu. etnicke stra.2e provazejici jednotu, ktivda, jet se Sokohim dela, byla semenem me lasky k Sokolstvu.

CVIeTE, SETRTE PISTE! Ennis, Texas.

V poslednim nagem Vestniku pige redaktor, ze ye vYrodni schrizi byly ptipuSteny do nageho

Ve s •edu ,dne 20. ledna 1937.

Vestniku take anglicky psane dopisy a proto ` vim, 2e mezi mladYm elenstvem jest mnoho tech, kteti v deStine se nevyznaji, maji toto pray ° poslati svilj dopis v anglidine. Schvaluji tento krok, nebot' organ patti. take nakm mladYm elenrim a proto zajiste iadnY nebude pro to zkracenSr, a proto vy mladi elenove podejte svoje nahledy a zridastnete se spolkove politiky.

Druha vec, Settte na cestu do Chicaga na tteti sokolskY slet, kterY bude potadan letos dne 20. eervna v tamejSim vojenskem stadium, kterft slet bude pottebovat kaZdeho dobreho evidence a proto ji2 ode dneSka Seth na cestu a podilej se na ttetim slete americkeho sokolstva v Chicagu.

Cviete! Je pravda, 2e zdejk sokolstvo ktere bydli na venkove, nemri2e se na evident podileti, jako jsme se podileli ve stare vlasti, kde jsme dali do Sokolovny peAky za par minut za ka2deho poeasi, co2 zdejSi cvieenci maji hor gi, ttebas se vozi do evident v automobilu. U nas v Ennis mame sokolske evident kaZdY patek veeer v prostranne Sokolovn y, ktera stoji u nove cementove cesty. Ale co2 je to platno, kdy2 zaprSi a z tech dernYch poll neni mono ani na torn automobilu se tam dostati, a proto v zime evident bYvaji slabe navStevovana. Brzo, jak bude jen mo2no, naafi cvieenci zaanou dtiti ty prostnd vydane ku sletu v Chicagu, a tyto prostna budou take ptedvedena obecenstvu u nas /lady v mesici eervnu a 2e se budou obecenstvu libit netteba se obavati.

Nag sokolskY divadelni krou2ek ptichazi s novinkou, nebot' na nedeli 31. ledna chystaji pane divadlo se zpevy, kterYch u nas ji g asi deset let nebylo, a proto na g sokolskY divadelni odbor bude davati easteji divadla se zpevy, nebot' zpevaky mame, kteti obecenstvo pfekvapi ye hie "Roma.nek z Ceske vesnieky". treelem sokolskYch jednot je pracovati k povzneseni telesnYch a mravnich sil deskoslovenskeho lidu v duchu TyrSove a Fuegnerove. V sokolskYch jednotach pestujeme telocvik, hry a vhodna, cvideni sportovni a to mle.de2e i dospelYch, aby z nich lido zdravi, silni a odolni byli.

Bez telesneho zdravi neni St'astneho 2ivota.

Proto ka2dY sokol ma pestovati telesna evident, jinak vSemo2ne Oat sveho zdravi, ale telesna vyspelost must bYti dopinena vzdelanim a mravem. Toho dosahujeme ptednaSkami, proslovy sokolskYm tiskem, divadlem. Sokolstvo napomaha tak i zdravi a brannosti naroda a podporuje formovat mravni povahu lidu deskoslovenskeho. Pti zalo2eni Sokola, TyrSovi tanul na mysli &toy& zdravY, dobrY, vzdelanY, a ideal takoveho eloveka vlo2i1 do sveho sokolstvi.

Poznal, 2e narod nezdravY a neteenY a povrhlY zajde, — ale ZadnY neza'Sel, pokud na vYslunni pokroku a pravdy se vyvijel.

Sokol ma v rikolu vypestiti telo i ducha, Ceskeho ducha, kterY by tadne ovladal silu tea v telocviene vyziskanou, vitezne bojovati mohl na odvekem bojiSti 2ivotni soute2e proti neptatelrim nakm, a tento rikol, tento surer tu2eni tela i ducha ma jasne vysvitati ze vSeho co .je sokolske.

V nedeli dne 10. ledna jsme se chystali do Dallas na 251ete jubileum trvani Telocvidne Jednoty ZiZka v Dallas, ale pro naledi a nespravne jezdeni elektricke dopravy mezi Ennis a Dallas nas sralelo od teto cesty. Za uplynulYch 25 let einnosti dallaske sokolske jednoty se mute psati o Cinnosti dobre, neb ftdy byla tato jednota vriddi veSkere prate telocvidne, a proto posilam ptani, aby tomu bylo i naddle.

Jos. Vytopil.

Kdo je velikYm? Ka2dY "velkY mu g" je zpravidla jen uzlem na kapesniku lidstva, aby ptipominal, 2e existuje neklid, podezirani, pYcha a nepravda.

Tento velikY mu g je zpravidla tim vetk, 2e ma Cistat svedomi sveho individualniho 2ivota a ie zdriraznil rozdil mezi elovekem a ostatnimi silami jet' ho obklopuji pted tvati ptirody a pied tvatt bok. Neni velikYch muki; jsou pouze velkonflikty. — "Conferencie", Patik Civilisace je kvot, ye kterem jedna generace plati dluhy ptedeAle generace tim, 2e vydava poukazky na fleet ptisti generace. — Troy Rec. Olovek ptistupnY lichoceni, je elovek bezbrannY. — A. Graf.

VESTN1K

Ve stredu, dne 20. ledna 1937. ya

Oddil dopisovatelsV .:41.1■041110041•1111.■110•MMNIONN5 ■0111.111.1.11111.r.M.o.11•41.swil.W.INIMINOOOMIN

Dopisy, jeg by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, poradatel predklada, ye sawslu stanov Tiskovemu VS7boru k vlastnimu rozhodnuti.

Pokrok Jihu cis. 72.

Cameron, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto varn oznamuji vYsledek voleb &adnikri pro rok 1937: F. A. Marek, pfedseda; Jos. Biskup, mistoptedseda; R. J. Guzner, tajemnik, J. J. Stoklas, rieetni; Will Marek, pokladnik; Frank Sustek, pruvodei. treetni vYbor: John ZaleskY, John Hronek a Jos. Biskup. MajetkovY vYbor: Karel ParupskY, Will Biskup, Frank 8ustek. Lekaki W. Newton ml, a Eperson.

Zaroveri vybizim elenstvo nateho fe.du, by ti, kteki si chteji zaplatit rok ku ptedu, by tak ucinili v lednove schrizi.

Koneim s pfanim zdaru a v geho 'dobreho em bratrilm i sestram pro tento novY rok. vg R. J. Guzner, taj.

ZUstavam VaS, Rad Spravedinost, Oslo 121. Shiner, Texas.

Cteni bratii a sesty!

Timto y am zdeluji vYsledek volby, kterou jeme konali prvni nedeli tohoto mesice. Nasledujici bratii byli zvoleni za rifedniky a sice: Vaclav Novosad, ptedseda; Jan Culak, mistopfedseda; J. F. Novosad, tajemnik; Ed. Mikeg, heetnik a Fr. Miket, pokladnik. Udetni vYbor: Ant. Datilek, Her. Datilek a Jos. Welfl ml. Do nemocenskeho vYboru byli zvoleni nasledujici: Vaclav Novosad, Ed. Novosad a ses Anna Culak. Schrize v tomto roku zase budou potadany prvni nedeli v mesici a v padu tpatneho podasi druhou nedeli. S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad, tajemnik.

Bad Pokrok Haskell, cis. 85., Weinert, Texas.

VagenY br. redaktore!

Ptedne srdeene zdravim, pak prosim o uvetejneni techto loam •adku. Chci toti g podati zpravu pro vzdalene deny k natemu fadu patfici, by aspon vedeli kdo jsou Utednici pro rok 1937. Minuleho roku zvoleni byli tito: Adolf Gerik, pfedseda; Jos. OervenY pokladnik; Vilem Havran, ileetnik a Frank Stulit, tajemnik. No tedy jen mala zmena. Jak jinak, je nas malo, ale piece od nag eho fadu si zaplatilo na celY rok jen 16 elenil sve tadove i umrtni poplatky do pfedu. Celkem je nas 36 elenit. S bratrskYm Frank Stulit, tajemnik. pozdravem, CIT A LASKA. Napsal C. M. Algek.

Tfi pfihody.

I. Pes. rozkog Pomlcim o elov'eku, kteremu stapeti nag v krvi nevinneho aivouciho zvifete, aby mohl sebe masem jeho nasytiti prave tak, jako maji dravci ve zvyku se svou kofisti. Pomleim o eloveku, jen g tYra dobytek, kterY g mu vgak pes to prokazuje dobre slu g by. Pomleim o bestialite lekafske vedy, ktera na givYch zvifatech jedy zkougi a operate rrizne, trapic nebohe zvife tak bezcitne a chladnokrevne caste pa dlouhou dobu, ati do posledniho jeho vzdechu, pokla.clajic to za nutriost pro lekafske vzdelani. Pomleim vubee, netku o zyikeckosti, ale o pfirne bestialite eloveka. Pemidim i o torn, co vlastne slovo "elovek" znamena, ani g budu mluviti o torn, jak si Cloy& nagi doby chova vriei tern tvorrim, kteki mnohdy neli gi se od nej vice negli tim, ge nemota tig.,i jazyk jejich! fteknete snad, g e to, co jsem zde uvedi, je nemistne a zbytedne, neb muj nazev dokazuje, ge zvolene thema • nevztahuje se k dvounohemu tvoru —eloveku, nYbr g dtytnohemu — psu! Snad mate pravdu, ale y e chvili, co psal jsem, zdalo se mne nezbytnYm podotknouti ono!

Prot? Ptejte se sveho "ja", ono vam odpovi ne-li hned, po pfedteni celeho elanku, doufam ze odpovi jistel Pes, o kterem budu psati, jmenoval se "Nechho"! Dobil fide dali

mu to jmeno, aby tim naznaeili, ge i zvite ma pram) na givot pokojn3i, kterST toliko nepravem 'Cloy& dovoluje si rusiti, prode g slovem "Nechneubliguj mu! ho" chteli snad Pokud pes byl jette gtenatkem, koupil jej ded Havel, akadem. malif v Klatovech. Mel jej u sebe po kolik let a oblibil si jej velice, pro vernost jeho. Kdo g vi, mogna,ze snad zvife ono vicekrate mu dokazalo, ze ma srdce snad lepti, ne gli mnohy elovek, a to proto, ge neni elovekem! Proto mel jej snad tak rad a meli ho radi i jini, Stale se, 'ge decia nav gtivil jednoho dne z blizke vesnice. Pes se mu libil, i pogadal, aby mu byl dan. Stale se. Holubat si psa odvedl. Je gte vgak tY2 den v noel, pes holubah utekl, vratil se zpet a skuee hrabal po dcmovnich dvekich. Tropil ramus tak dlouho ag mu bylo otevfeno. Lichotil se pak vtem, davaje tim na jevo svou radost, ge se mu podafilo vratiti se zpet, a ge nebyl vyhnan. Od to doby byl v rodine teprve obliben. Otec jednoho dne, nedlouho potom, postal dva Ilene s praci do Nove Kdyne. Tito nepozorovane men psa, aby gel s nimi. Nahodou na caste to naskytla se jim pkile gitost psa zpenegiti.

Pes je pes, a penize jsou vice! Naskyti se kupee, jemug se pes libil, tog, ha proste prodali, myslice, ge snadno ho budou postradati. "Nechho" zavreel litostne, ale nasledoval ptec poslugne noveho pana. Valyt' veal as dobte, psem! jest toliko Uplynula tri Leta, na psa nikdo ji g nevzpomnel. Jednau vgak ded s otcem obdr g,eli jistou praci v Planici. Kdy g se bligili k mestu. zagtekot psa, kterY v gdy vice a siechli vice k nim se blitil. V male chvilce pes byl u nich, skakal s jednoho na druheho, vrtel ocasem, radosne kriudel a lizal jim ruce. By! to "Nechho! — Ug h. znaenY kus testy, a potkali pana fotta.

"Prosim vas, panove," pravil loft, "povezte mi, jak je to mo gno, ge ten pes vas zna. Main jej jig po pine, tti beta a posiechl mne vgdy na slovo. Dnes mi ale utekl ptimo proti vain a marne bylo me volani a hvizdani na nebo. cog se mi je gte nestalo!"

"Jest to na g pes, kterY nam byl pled lety odcizen. Jak jste k nemu pfi gel?" tak znela odpoved'. — Fott doznal, ge koupil jej od Orin do Kdyne jedoucich za 3 zlate a to ji g pied ttemi lety. Psa si pak nalaite vychvaloval.

Chtel jej sice yratiti °pet zpet, ale ded odmitl jeho prijeti, tka, ge mu jig nalegi a ge jej jig zpet negada, demug byl fort velice rad.

Pies to vSak byla ted' marnou jeho snaha psa sobe ziskati. DobrY pes nechtel poslechnouti a stale jen deda obskakoval. Fokt tedy byl nucen psa za pasek, kterY mel upevnenY na krku, tahnouti a tak mod odvleci jej od majitelti, kterYm byl kdysi odcizen. Smutno bylo dedovi i otci, kdyi slyseli zanikati hlas truchliciho psa, ktereho odvadel pan foft.

Chapete? — To byla laska psa!

Jak vypacia oproti tornu laska eloveka?

II. Beranek.

"Deti, deti! Koupil jsem vam beranka!"

Tak volal otec Cerny, ku svYm detem, kdyg se byl vratil z mesta a byl uvitan radostnYmi vYkkiky sveho Tonioka, Vincka i nejmladti Anieky. "Vid', tatinku, toho dame do toho noveho chlivka, tam se mu bude libiti!" volal Tonik, naeeg mu zadal Vincek vyaitati: "Tebe tam vstreime, ty chlivkati! Podivej se, jak caste je to zvitatko a hezounke; vik ja s nim budu chodit na pastvu a spati bude u me postele, vid', tatiaku, ge to dovolig ?" Deti tlaeily se kolem beranka, otec se smal a jen z povniali bylo slyg et bruaivY hlas maminein, ktera noveho hosta nerada videla, tu gic, ge to s detmi nebude pak k yydrieni. Ziistala vgak podle pfani otce. Deti si hraly s berankem, honily se s nim, a za mesto vodily jej do poll.

NemY spoleenik pies svou dovadivost zamlouval se vtem, tak ge i rodiee sami Caste se s nim i s detmi bavili. Pecledek stab se skoro elenem rodiny a Tonieek se s Vincou east° hadal, g e Peel ma take du gieku a to ge je nesmrtelna. "Podivej se", fikaval mu, "v gdyt' on ma take rozum, ba mot bych nevsadil, ge je lepti tveho. V g dyt' nikdy se se mnou nehada,

Strana 5. caste ke mne be gi, kdyg ho Aka.dlik tuli se k nam, bedi hiad a kdyg mu neco dam, ruku ml ulizat Z rozjimani prave takoveho dues vyru gil je vgak pfichod otcriv, kterY oznamoval, se na dolehani maminky musi b3.7t Peel zabit, jelikot se dopustil dnes jig podruhe velice neestickeho skutku, co g pry nebude trpet domaci pan . . . UbohSr Peel totit podelal schody bobky, a tim uvalil na sebe trest smrti.

Venca, se radoval, ge pfec jen vyhral spot s Tondou, tvrde, ge nesluSn9 skutek nebyl by Peel jiste udelal, kdyby mel rozum a dugidku.

Tonik ho v'Sak ji g neposlouchal, nehadal se s nim, ale strkaje se do kouta, zadal natahovat moldanky. — Tanui mu na mysli hrozny ortel nad milovanSm Pee/ern pronesen3', a mimodek v to chvili pocit'oval odpor proti panu domacirnu, ba i proti otci, ge souhlasil s tim, aby byl beranek zabit, tak ge by v to chvili ani za kolae nebyl by mu pusti dal, ad jindy zadarmo ho jimi obsypaval. To prisobilo jaksi nakaglive i na Vencu a Andulu, takge po chvilce, kdyg Si radne rozva gili ge Peclieka museji ztratit, pochopili najednou srdce Tonikovo a dali se vtichni do spoleeneho breku, takg e tatik utekl, nemaha snesti bez pohnuti scenu, ktere nikdy u s yYch neeekal. Nic ale platno nebylo, Peel musel b3"Tti zabit, a jelikog pani Cerna nebyla schopna zvitatko to vlastni rukou o givot pflpraviti, poydan k tomu Benda, kterY byl na ty veci kos! Deti utekly z domu, jak Bendu uvidely, a Vincek mel sto chuti maznout pa nem kamenem; vg dyt' jim set zabiti mileho Peclieka.

Cele dopoledne byly deti jako vymeneny.

Tentarn byl jejich smith, pryd veselost, hraeky netetily a stale jen vzpaminaly na uboheha Peclieka.

0 poledni zasedlo se ke stolu, a po obvykle polevce ptina g ela pani 6erna na stub pedeneho beranka. — Kdyg jej na stub pologila, trhlo cos Tonikem, a jako bodnut odbehl od obeda a place se du giekoval, ge nerna ji g gadny ge nebude a nebude jist a ge je mu chuddeka Peclieka lito. Andula hlavu svesila do klina, a mezi tim easem, co nepozorovane sizy stirala i Vinca nejstarti z nich, se rozplakal, "Vi g , stara, abych ti pravdu fekl, ja toho Facia take jisti nebudu! Je mi nejak gpatne, divne, vzpomenu-li si, jak nas meb v'gechny rad!" A ledva to dotekl pan Cerny, to i pani jeho se ptiznala, ge Pecla za givY svet jisti nebude, ba ae ji g pH vateni ji volno nebylo, vzpominala-11 si nan. — Co tedy s Peciem? DA se pradlene, at' si ho s detmi sni! — Tak koneene usneg eno a Peel, jak gel na stub, gel tak zas se stolu!

"Prot jste mu to udelali," zastenala Anieka a Tonik dodal k tomu otazku "Budou ho moci jisti u pradleny?" "Prat by ne, ty hloupY, vgdyt' je to dobre maso!" odpovedela mu mat-. ka, a hoch si to opakoval s povzdechem: "Dobre maso, budou-li ho moci jisti!" A vYraz tgasu zraeil se v jeho tvaki. Mohou Tide jisti to, co je milovalo, a co jim nikdy neublitilo?

III. Cit. Cit je teplotou a g ivotem duk, jako jest rozum svetlem jejim: bez citu jest mrtvo, pusto a prazdno v nitru lidskem.

Bylo to koncem r. 1907, as poeatkem listo- padu, kdyg navAtivit jsem sveho p •tele Xskeho. Zastal jsem v g ak doma toliko jeho .genuAku a to nahodou pii praci, ktera udinila na mne dojem tak podivnY, g e vegkera ma ptedstava o jejich cnostech razern se stitila.

Byla pani Anna velice slienou, mladistvou genou, gadnou koketou, lac pfijemnou spolednici, kterou Xskernu mnozi zavideli. A g do zmineneho dne i nine zdala se b3"rti dcsti s ympatickou, ale .od to chvile co videl jsem ji vykonavati popravu nad etykini holoubatky, stala se mi tamer hnusnou. Vidal jsem ji, jak bezcitne holoube za holoubatem brala a na krelach jejich hledala mista, kam zasaditi na g. Vial jsem ty svijive, bolestne a kfeeovite pohyby nevinneho zvi • ete a bylo mne nahle tak, musel jsem se rychie odvratiti od hnusneho toho divadla! Pani Xska to dobfe pozorovala a usmivajic se, pravila "Nechtel byste

Strana 6. mne pornoci? Zda se, 2e byste byl na to rnalin hrdinou!"

"Ano, pfiznavam!" odpovedel jsem kratce a fiseene. Pak jsem dodal: "Ostatne se divim, nazYvate hrdinstvim tak krvave temeslo, ktere charakterisuje leda barbarstvi. Nestydim se za sve inekke srdce, nebot' jeho vlastni tlukot hteje, „ale nemrazi! Stare peislovi: Co neehceg aby ti dinili jini, neein ty jim! povidd nam vice neki myslime, ale my mu rozumime, vlastne chceme rozumeti jen tehdy, jedna-li se o nag zajem. Odpust'te, 2e mluvim yam tak ptimo do oei, vytYkaje yam vraadu zvitat. 2e1, k to pravda trpkou zku genosti ziskand, 2e vzdo.lili jsme se od ptirody! Rozum nag nejde jii v souladu se srdcem, nejsme ji2 detmi ptirody, namlouvame si panri, ale jsme otroky hmoty. Odchyleni od ptirody, ktereho jsme se dopustili tresce nas v ka2dem kroku, ale my odmitame jiti zpet k peirode, k to zdray e, sveli peirode! Odmitame stati se lidmi. detmi ptirody, detmi Boha; misto pokrmil, ktere nam podava matka peiroda, ji g hotove a site mene upravene, tak jako v gemu ostatnimu tvorstvu, hledame potravu umelou, nepeirozenou a to jests onu, ktera, vy2aduje ubijeni zvitat, jea zabijime toliko z peepychovYch choutek! Misto lasky udime se vraaditi a nenavideti, misto bratrstvi slejvame valeend dela, misto milosrdenstvi bijeme knutou a shledavame-li se mimodek s elovekem prahnoucim po ciste, pitne vode, podavame mu prudkY jed!

"Aj, ptigel jste cleat kaza.ni?" pravila se smichem, peipadajicim ,ani pro okamkk ten tak odpornYm, pei gernYm a hnusnYm! Podraldilo mne to. "Mlada pani, dovolte, neozvalo se ye vas ani trochu citu, je vedomi vase obrazem bezedneho mote? Jste matkou, mate dite!

Rcete, jak by bylo yam, kdyby se vyskyt1 jakYsi obr, peed nim2 by znamenaly vase sily asi tolik, co znarnenaji matky vami povra2denYch holoubat oproti yam. Ptedstavte si pak, tento gigant gkrtil a pcdtezaval by vase dite a vy byste mela o torn vedomost. Vraldil by ho asi tak, jako vy jste ueinila s temi holoubaty. Divala byste se na to bezmocna, asi tak jako divala se na to ona holoubatka. Odpust'te uptimnosti, nedovedu nositi masku 12i, netidirn se dle toho zda jednani nazvete slu g -nYmebosprtYm,nebo' takjedni kale vnitimi hlas, ktereho si cenim vice! Ta2i se vas tedy jako matky, kdy vysmala jste se mi kdy2 kladl jsem yam &lye otazku co pouhe gene. Jako matky, opakuji, tali se vas ted' a 2adam odpovecl'" 'Pane, pamatujte si, le zviee neni elovek a proto take neni mu dan ten cit, pro neho2 mela bych jej snad litovati. To dokazuje, 2e zviie vlastne bylo proto stvoteno, aby jej eloYek zabijel a jedl. Ostatne jste prilis drzYm a kdyby nebylo toho, 2e jste ptitelem meho mu2e, kekla bych yam vice, co by yam dvakrat vhod nebylo!"

"Tvrcla! Nebudu vas obte2ovat dele, Bah varn odpust', pozdravujte mute!" S terni slovy jsem odchazel, kdy to ve dvetich potkal jsem ptitele Xskeho.

"DobrY den, kamarade! Nae. ten spech, bez tak jsi mi asi jiste neco chtel. Ale dovol, prod' jsi tak rozeilen?"

"Nikoli, nejsem rozeilen!" pravil jsem mu, Witte se op& bYti klidnYm. "Co si to nese g za knihu? a vraceje se do bytu opet, chtel jsem si prohlednout obsah knihy, kterou mi peitel ihned ochotne podaval. Z ylakni nahoda! Kniha nesla nazev "teska myslivost". Byl to praye vy§lY XI reenik a rozviraje jej, bezdeky otevtelb, se kniha na str. 117. Zrak mrij, nevim z Jake tajemne pheiny, padl na napis: "Matetska laska"..

Rolnik, hostinskY Waldner, v dolnorYnske osade Altekerku, obdr2e1 jedenkrate po gtou ze 6 mil vzdalene oboe Cleve, na svoji objednavku nekolik ho/oubat. Za 12 dni nato objevila se z nenaddni na jeho dvote cizi holubice, jet nedayno dogla, holoubata vyhledala a krmila.

Dotazem ueinenYm v Cleve u bYvaleho majitele holoubat se zjistilo, ze jest tam od dvanActi dna pohte govana stars holubice, matka prodan9ch holoubat. Nejaka zarnena neb o-

VESTN/K byl vyloueen, je gto se jednalo o zvlagtni druh holubfi, v teto krajine se nevyskytujici.

Z tcho lze videti, 2e stars holubice stravila celych 12 dni risilovnYm hledanfm svYch mlad'at, a2 koneene dvanacti denni jeji vytrvala houkvnatost vYsledkem korunovana byla. Zajiste padny to doklad obetave lasky mateeske!

Potud dasopis. Dodet1 jsem. Nemohu za to, 2e jsem psi torn zaslzel. Peitel si toho povgiml a pravil: Co je ti? Ty nejsi dnes nejak svfij"?

"Nic mi neni. Ostatne snad i' Hle, zde tento elanek; pteeti jej pozorne a hlasite sve tens, ale al budu prye, a kekni ji k tomu, 2e zvitata maji ten cit, ten matetskY cit, kterY jim jest upiran a jem.112 se ona take smala.

Ona ti potom odpovi, co mne je, a ty se dozvig, nemate-li oba srdce — z kamene."

Jos. Mikulin.

Rad Pokrok Pierce, cis. 50. El Campo, Texas.

Mili bratiti a sestry!

Ptichazim yam s radosti Met, se prani me se snad vypini a tento rok budou na ge schaze eetneji navgtevovany, aspori tak nasvedeovala nage prvni schaze v roce 1937. Vzdor gpatnYm cestam a chladneinu podasi na ge schaze byla dosti aetne nav gtivena sestrami i bratry, a je to vette pote geni ptijit do schaze, kdy g se jich yid' sejde, ale jak maji Urednici odbYvat schrizi same, vyhlizi to sinutne. OdbYvali jsme volby UkednikU a zvoleni byli nasledujici: Ptedseda Joe Peterka, mistopeedseda Vinc. Huberiak, tajemnice Ida Peterka, ileetnik Frank Rod, pokladnik J. J. Rod. MajetkovY vYbor: Joe Peterka, Julius Ustynik, Frank Rod. Ueetni vYbor: Vine. Huberiak Logic Tobola, Julius Ustynik.

Zabavni vYbor, J. J. Rod, Frank Lutringer, Raymond Huberiak, Joe Peterka. NemocenskY vYbor: Frank Rod, Vinc. Huberiak, Julius Ustynik, sestry Albina Rod, Ida Peterka.

Co tyto eadky pi gu je chladno, ba nee° noveho, v okresu Wharton tepiti se led na stromech a kefich tak 2e to vyhlik jako v pohadce, ale piece neni nad to na ge slunko zlate.

Se srdeenYm pozdravem na ctenou redakci a vSechny etouci, Mrs. (Ida) Joe Peterka, taj. had Dobrota, eislo '78., Jourdanton, Texas.

V lednove schazi byli zvoleni staff fitednici na rok 1937, a sice: Peedseda J. W. Valigura mistopeedseda R. Vrana, tajemnik John Dorriak, fidetnik J A Vag ina, pokladnik Em. SkalickY. VYbory byly odlokny do peig ti schrize v rinoru. Ptestupni listiny si vyzvedli br. C. J. Hutyra a sestra Marie Hutyra k peestoupeni ku tadu DubovY Haj é. 126. Aekoliv neradi ztracime shora udane eleny, ptejeme jim v ge dobre v jejich novem mists. Oba jsou s yYch povinnosti dbali eleni a br. Hutyra zastaval misto pokladnika po mnoho let, ku nejvet gimu uspokojeni celeho tadu.

Bylo mne nakizeno br. peedsedou, bych uvedomil ony aleny, kteei jests sve poplatky nezapravili ve vYroeni a lednove schrizi, by tak tiednili do peigti schrize. Zaroveri ti eleni, kteti si pfeji zaplatit neb obnovit prijeky by tak co nejdeive, by to mohl oznamit na H. ftad.

S bratrskYm pozdravem, J. A. Vagina, Uktnik. kid MI PodebradskS,, cis. 108. Rosenberg, Tex. Ptigti schaze bude se odb3ivat prvni nedeli v anoru. Dostav se kdo muse's. Bude podana zprava ifeetniho vYboru ohledne finaneniho stavu eadu. Za Utedniky pro tento rok zvoleni: Peedseda Jan SI/reek, mistoptedseda E. Du gek, tajemnik J. Vyvial, neetnik Fr. Str2inek, pokladnik L. Tejml. Ostatni vYbory, jak byly minulY rok.

J. Jane.

Rad KomenskS7, els. 20., Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto se vain oznamuje, le nd g tad neodbSrval nazi pravidelnou schazi, ndsledkem gpatneho podasi, tak schaze byla odlo gena na etvrtou nedeli, dne 24. ledna 1937, na d ye hodiny odpoledne. Tak se vg"eci dostavte do teto schrize. Bude take uvadeni atednika do jejich atada. S bratrskYm pozdravem, Jno. P. Trlica, tajemnik,

Ve sttedu ,dne 20. ledna 1931. itad Vygehrad, Oslo 48., Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, bratti a sestry!

Zase prichazim mezi vas v gechny, a dtive net zaenu psati, musim yam moje uptimne ptani podati. Peeji yam vg em v tomto nastavajicim novem roce zdravi a hodne gtesti, nazi mile Jednote hojne novYch elenri a redakci tohoto listu hodne svate trpelivosti s moji Akrabaninou, neb jsem zase zvolen od eadu co dopisovatel a od Sokola co zpravodaj, proto hodne to trpelivosti bude muset miti redakce v tomto roce.

Rad Vyg ehrad cis, 48. na Bayersville, odbYval svoji pravidelnou schrizi dne 3. ledna 1937, a v to schrizi bylo ujednano, peijimati nove eleny do nag eho eadu bez poplatku teech dolary.

Proto varn vg em davam vedet, 2e ti eleni, kteei dali ty tti dolary, dostanou zpatky (ale po trotce se budou splacet), as budou v pokladne.

Proto se nekteti nezlobte, kdy2 byste je hned nedostali. Mame to odhlasovane a tak ptijd'te vgichni do ptig ti schrize, ktera bude prvni nedeli v mesici imoru, t. j. 7. a v padu gpatneho poeasi o tYden pozdeji. S timto novem rokeni zaeneme pracovat pro rozkvet na gi mile Jednoty skuteene v taste bratrske a sesterske. Novi Utednici, ktere jsme si zvolili na tento rok, zajiste budou pracovat kaldk pro rozkvet sveho eadu, a kdy2 snad nejaka maliakort se vyskytne, pouka2me jim v nag ich schrizich na chyby, ale vice lasky a drivery jim podejme, neb tam jen kaldY ead ku peedu pokraeuje, kde skutedne prava laska a obetavost panuje a s ni ta davera. Proto varn davam vedeti, navgtevujte spolkove schrize a ka2dY bratr a sestra svrij navrh podati. V tete) schrizi, dne, 3. ledna, bylo hodne bratrri a sester ptitomno. Je to dukaz, 2e maji zajem ve spolkovem Nezapomerite i do pei gti schrize se v hojenem pootu dostavit. S peanim v geho dobra v tomto roce, K. F. Chalupa, dop. jsem vas spolubratr, Dallas, Tex. Mile sestry a peatele nazi Hlidky!

Dnes yam pisi z Dallas, z meho druheho domova, a u2 mne i nekdo fikal, 2e neni tak ka2dy gt'asten aby mel dva domovy. V 160 jsem si upravila mrij domov v Temple, sama vylepila, vybarvila, v gechno nove, eiste, milo v nem pobYt, ale na konec perk° jine rozhodnuti. Muj nejmlad gi hoch mne dal totil nabidku, abych mu Fla vatit a vest domacnost, a to se mne naramne zalibilo, se mne neni ani lito zamknout moji svetnieku, v gak ona na mne docks. Ale takova peilektost vatit pro meho hocha, ta mule zase bYti prye, ani se nenadam. A tak se mne zda, 2e se mile vrati jests aspori kousek toho mileho domova, kdy byly deti se mnou. Kdy2 me vzpominky zaletaji zpet, vidim je v gechny jak sedi kolem stolu a pochutnava si na torn co ma kaldY nejrad gi, tedy jsem ani nevzpomnela, Fe ten das tak rychle uleti a ja zristanu u toho stolu osamote. Neni jen vzpominka a vtele peani v srdci, aby ty jejich testy na to 2ivotni dra.ze, kterou pro sebe volily, byla aspori easteene gtestim posety.

Prvni etvrtek mely sestry v krou2ku kavu s makovYmi koldei a nalezla jsem je vkchny mile srdeene, v dobre nalade, ritednice v gechny na svYch bYvalYch mistech. Sestra peed- • sedkyne, dobra du ge, stale upravuje a urovnavd cestu do ptedu. Sestru tajemnici, jak obyCejne, neptivedete tak snadno do rozpakt, vi co kid, a sestra u pokladny, ta v2dy rada jima.

Druha zajimava uddlost, ktera na mne einila milt' dojem, byla oslava 25. leteho tr vani Sokol 2iNca, ktera byla potadana dne ledna, ac celY Dallas byl jako v pohadce, pod snehem a ledem. Navgteva nebyla jak se oeekavalo, jen takova, domaci, ale srdeend a mild, kaki' byl veselSr a ja myslim, 2e- zasluhu ma PeveckY kroueek Dallas, neb -kde je zpev, tam se citi ka2c1Y gt'asten . a veselY, a ja myslim, 2e to nevezme ani dlouho co budeme mit druhou Slavii v Texas.

Se sesterskYm pozdravem, R. 8panhelova.

Kdo se hneva, na sve neptatele, zvyAuje jejich radost a svou Akodu.

vESTNIK

Ye stfedu, dne 20. ledna Houston, Tex. Ctena redakce Vestriiku!

Jelikhi jest tak "malo" psano z Houstonu, musim tea napsati nekolik tadek z tohoto mesta. Abych psal o potasi, jest asi v gude stejne, s vyjimkou zimy, ktera nas at posud zde minula. - Ve vYroeni schuti Kroutku Hlahol bylo usneseno, aby divadelni hra "Mary ga" byla odlbtena na pozdej gi dobu, za teelem piipravy jevig te. Adkoliv mame pekne a velke jevigte, piece nevyhovuje je gte, musime ptidati nekolik seen, aby hra tato byla vypravena jak ma bYti, a pak v 160 bude stalej gi podasi netli ted' v time. Na den 14. imora, kdy ptipada vYrodi nove sine, jest vybran kus pod nazvem "Hanidka zapasi o gtesti". Jest to historie delnicke lasky, kdy pies vg echny nastrahy a strasti, ktere teditel Glueck nastavi v cestu rodine strojnika Cerneho a zameenika Pecha, piece jen laska Hanielcy a Pechova zvitezi, a strategie sluhy Kulicha ptispeje ku gt'astnemu zakoneeni a zkaze teditele, kterY jim tolik zla zpusobil.

V teto hie se stticla, humor i smutne sceny dohromady a jsem jist, ze se bude libit v gem navgtevniktm. Oznamka bude v pti gtim eisle.

S pozdravem na v gechny dtouci, Joe Kagpar, retiser. fticl Prapor Magnolie Cis. 65.

Cteni bratti a sestry! ✓ minule schtzi byli zvoleni aklamaene vgichni stati ttednici a ti jsou: V. F. Orsag, piedseda; Ed. Balcar, mistopiedseda, Alvina Balcar, tajemnice; Matej Parkan, teetni; J. E. Svoboda, pokladnik; Vine Balcar, prtvoddi.

Schtze budeme odbYvat ye dve hodiny odpoledne, ka.tdou prvni nedeli v mesici.

S pozdravem, Mrs. Alvina Balcar, taj.

Rad gtefinik cis. 142 Houston. Texas.

Velkou magkarni zabavu potada zabavni kroutek u g tefanika posledni nedeli v lednu, t. j. 31. ledna, pti dobre hudbe P. Zatopka.

Budou dany tti pekne ceny, ptijd'te v hojnem poatu, • neb to bude legrace.

Panedku, na 23. ledna v sobotu veder, budou "Sweet sixteen party". Tak ktera sledinka nebo mladY pan, byli nedavno aneb ted' gestnact rokt, jsou v gichni vitani na tyto party.

Ale deveata si musi donest "cake" a na nem 16 svididek; ho gi ne. 0 to ostatni se postara zabavni vYbore Zakuskt bude hojnost a bude se prodavat Cokolada k piti. Byla bych zapomnela, ze katda oslavenka si musi ptivesti "boy friend", to ut se rozumi samo sebou!

Hudba bude jak se tika, od podlahy.

Nag p. retiser bratr 8ulda, nacviduje divadlo, oznamku uvidite ye Vestniku. Masoptst je kratkY a to znamend, 2e za nedlouho budou Velikonoce. Zabavni vYbor ma na programu nadhernY kus na Velikonoce, tak vidite, to se mame na co Wit. Pi. Studniene gratulujeme k hodnosti babiely, ale ne posledni - - -! Pi. Earlove, ut jest doma z nemocnice a te gi se s jeji zdravou dceru gkou dobremu zdravi.

Copak se stalo s p. Barto gem? Snad nejste nemocnY? Ut se nam stYska po Va gich dopisech. Vite, !name Vestnik zvet genY, tak nejakY zajimavY ptibeh ze tivota, nebo nejaky pouenY pokyn, by byl etenattim vitanY. Zpravy, ty Cteme v dennich listech. Tet zasilam pozdrav mojim znamYm v El Campo. Mel by se tea nektery z nich rozepsat, neb je tam tolik- naginct.

Tak na shledanou u tefanikt.!

S. ptanim v geho dobra v tomto race, Bettie Brovec.

Rad Svaz Eechoslovanu, cis. 92., Fort Worth.

Cteni bratti a sestry!

Timto clavam na vedomost vgem br. a ses., kteti se neztdastnili schtze, ze zabavy jsou pokadany v sobotu veder. Pti gti zabava jest v sobotu dne 23. ledna o 8 hod. veder. Dejte vedet vgem ptateliim o tete, zmene a ptijd'te se v gichni pobavit, pti hudbe br. F. J. Blatka. Se srdednYm pozdravem na v gechny zustavam, H. Zichadek.

10,41111■04M041•141.0.(1•111.11.41111111.41011.0•10•0 ■11.11/00■0■00.0■04111101.114100.0•1•1. ■•■

NYNt $1.00 Pozorujeme, ze mnozi neeleni, aneb elenkyne, kteti si ptedplaci Vestnik, dosud posilaji jen 65c na ptedplatne. Dovolujeme si je proto upozorniti, ze od 1. ledna, co Vestnik byl zvetgen na 24 stran, stoji $1.00 rodne, die dehot by se meli ptedplatitele tiditi.

S tctou, VYDAVATELE. o.•••■,•1111•11,41.0111111■■■ ••••■■■■•■• ■■•■■./..,•••••• ■■■••■■••/../INOHNINWNW1/1.t,a/N■co ■••■•■

PEISPEVKY DO FONDU TEXASSKE MATICE VYWHO VZDELAN1.

CtenY pane redaktore:Prosim bud'te tak laskav a uvetejnete jmena claret, kteti ptispeli do fondu T. M. V. V. od doby posledniho seznamu: Pan a pani Alois Luka g, Westhoff, Tex. $ 2.00 Dr. Henry Maresh, Houston, Texas.. 25.00 5.00 Arnold J. Kocurek, San Antonio, Tex. 5.00 Jos. Wondrag. Caldwell, Tex. 1.00 Mrs. Jos. Wondrag, Caldwell, Tex. 1.00 John Hanadek, La Grange, Tex. 1.00 Pani Botena Valaik, Dallas, Tex.,.

Spolky: 25.00 P. J. C. M. B., Granger Tex. 15.00 Sokol Union Spolek, Placedo, Tex..

5.00 R. V. 0. S. Cis. 91, Seymour. Tex. 2.50 R. V. 0. S. Cis. 48, West, Tex. 3.00 Kiub desicch Zen v Dallas 5.00 SPJST., Cis. 133, San Antonio 10.00 SPJST., Cis. 20, Granger. Tex. SPJST., 'Cis. 48, Bayersville, na pamatku 5.00 Vrat. C. Shillera. $110.50 Celkem Za meho pilsobeni jako pokladnik T. M. V. V. jsem zpozoroval, ae aadosti o ptijeky jsou vtcly zasluhujici a nutne a mel jsem tu ptiletitost se seznamiti se studenty, kteN ptina geji nagemu narodu slavu, a nad kterYmi muteme ti velice hrdi. V Austinu je mnoho einnosti mezi studenty a kdyt vedi, ae cela deska yetejnost je podporuje, tak je to zbudi k dal gimu pokroku. Podet studentt z Ceskych rodin se tu zvet g uje, ae je potieba se dale ocrvolati k nag im priznivcum, aby nag e pokladna ptirostla. Proto doufam, ze letos dostaneme vice ptihlagek o Clenstvi.

Take beru tuto ptiletitost podekovati vgem clarctm za jejich pomoc a za ptani v gem studentilm a fitedniktm pro gt'astnY nastavajici rok.

S tctou, Raymond Prasatik, pokl. T. M. V. V. Bad HvezdnatS, Prapor, cis. 55., Tours, Texas.

Mili bratti a sestry!

Ptedne vas v g echny vespolek srdedne pozdravuji a take br. redaktora Mouelcu a pteji vgem bratrum a sestram S.P.J.S.T. blahodarnY a g t'astnY nastavajici novY rok 1937. Br. redaktora tadam o hodne trpelivosti s mYm dopisem, aby mi techto par faclIct. uvetejnil a chyby napravil, za cot ptedem dekuji. Byl jsem potadan nekterYmi bratry na geho tadu, bych nagkrabal pa,ru tadIct do na geho mileho Vestniku, tak zde tak dinim.

Lednovou schtzi v nedeli dne 17. jsme nemeli pro g patne cesty a podasi. Clenove se nen-John doFtavit. Bylo nas tam 6 alent, tak jsme jell k domovu. Jestli bude ptiznive podasi, schtze bude pti g ti nedeli dne 24. ledna 1937.

Tak bratti a sestry jste v gichni tadani, byste se dostavili do pti gti schtze. Va ge ptitomnost je tadouci. Mame volbu ttednikt a davat vge do potadku. Tak se v gichni aspori jednou do roka sejclete do schtze a zvolte si ttedniky die vag i libosti, a pak musite bYt spokojeni, jake ttedniky si zvolite. Na g br. ptedseda a br. tajemnik jsou vzdaleni, ale jsem jist, jestli na ptig ti nedeli bude pekne podasi, ae do tadove schtze ptijedou, a take i ti ostatni bratti a sestry ptijedou. Na g br. Udetnik a na ge sestra Udetnika si mi stetovali, ae maji skolektovanYch hodne washingtont, ae jich musi tak dlouho opatrovat, at bude schtze. Jak yain to oznami, tak budete spokojeni. Tedy Ptijedte

Stratt't vgichni aspori jednou za rok a fikedniky" ste potegi, kdy se dostavite vgichni.

Podasi mame menive, kdy nepr gi tak leje, blata dost, mlhy a v geho motneho, jen peknt ne a zamradene jako v pytli. Do poli se-neda pro mokro, na lep gi podasi neni nadeje. ci na ten nedas gpatne koukaji, v ge stoji, musi:. me Cekat as vyschne pole, ale nadeje neni. Take jsme meli potadnou zimu, mrzlo jak na vg e bylo obalene v lede. Vetve na stroe mech jsou polamane od -Lite ledu. Co toto pigi je sychravo, .zamradeno jak v pytli, vypacia ie. jeg te pkida. Tak vam davam tedy vedet, jsem jeg te nezmrznul v torn divokem Texasu.

Posilam pozdrav F. J. Matulovi v Prague, Okla.

Tak nazdar! Take pozdravuji vysloutilee, veterany, moje kamarady z vojny v Camp Gillard, Canal Zone, Panama. Tot jim nazdar!. UkonCuje s provolanim v gem brattim zemeryjcum: Sbohem a nazdar! S bratrskym pozdravem, Louis Kapavik.

Odloiene divadlo v Seaton!

Rogers, Texas.

Nasledkem neptizniveho podasi a nesjizdnYch cest, byli jsme nuceni odlotiti na ge divadlo na neurdito, as se podasi zmeni a ustall. Je to opravdu jit letos s tim podasim k zble.zneni, neustale pod mraky a kdy zrovna neprg i, tak mlti a ty cesty od vozikt a koni tak rozbrazdene, 2e nebude hned tak motno s karami vyjet. Ma to vg ak i tu vYhodu, ire se aspori u getti na gasolinu a bude-li to takto dele je gte trvat, vrati se nam je gte bYvale krasne easy, jak si stati osadnici vzpominaji, kdy se budem muset opet uchYlit k na gim starodavnim dopravnim prosttedkum, voziktm a kodarktm v gelijakYch tvart, ov gem jen my ,ubotaci, co jsme na tech dernicovYch, nesjizdnYch cestach, vzdaleni nekolik mil od hajvej.

Zatim se v gak budeme ute govat, ae v gecko ma sviij konec a tak ae i to poCasi se take zmeni a opet nam mile slunko ukate svou zativou tvat a cesty pekne osuti, bychom konedne mohli pekne sehrati nage divadlo a mile nage obecenstvo pobaviti. Myslim, ae je pine uspokcjime, neb kus "Svatba pod poklielcou", jest velice veselY a herci sve filohy pekne umi, tak se mate nad te giti. Herci doufaji, ae je za to odmenite hojncu nav gtevou. Kdy se bude sdelime v oznamce.

Za ochotnickY kroutek Sokola: K. Fojtaglover.

Bad Veseli, 'Oslo 14.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam zdeluji vYsledek volby Ufednika.

Vgichni staff ttednici byli zvoleni a site: Bit: Frank Surovik, ptedseda; Charlie Ripple, mistoptedseda; Jos. Mikeska, pokladnik; Edmund A. Bada, tajemnik a teetni: tidetni vYbor: Joe F. Bada, Ed. G. Vavra a Lad. Jones.

Potadek schtzi pro pti gti rok jak nasleduje: Schilze druhou nedeli odpoledne katclY mesic a v padu gpatneho podasi o tYden pozdeji, totit tieti nedeli. Tedy si to pamatujte, bratti a sestry, abyste nekdy nadarmo neptijeli.

S bratrskym pozdravem, Edmund A. Bada, tajemnik. itad Hvezda Svobody els. 87.

Temple, Texas.

Ve vYrodni schtzi odbYvane dne 14. ledna zvoleni byli bratti co ttednici na rok 1937: J. J. Le gikar za ptedsedu, Frank Jet za mistoptedsedu. F. J. Matush za pokladnika, H. H. Hejl za tajemnika a Udetniho, Dr. W. A. ChernoskY za tadoveho lekate.

S ptestupni listinou ptijata byla sestra Hermina Kostohryz od tadu Vlastenec Cis. 45.

S bratrskym pozdravem, H. H. Hejl, taj.

Bratr Jan Cervenka podlehl zapalu plic. Start' osadnik West, dlouholety spolkovy Cinovnik, otec br. Rob. Cervenky, opustil nas neodekavane. Mel smrt krasnou. ye ttech dnech zaketnY zapal plic vyrval dobrou dugi rodine, ptibuznYm, cele osacle Necht' podiva, v pokoji! PortstalYm vyslovujeme hlubokou utast.

Strana 8.

DO GALVESTONU A OKOLI! Dybalova deeka, orchestra bude hrati pies stanici KLUF v Galvestone v 6 hodin veder v nedeli, 17 ledna a po rozhlasu bude iteinkovat na zabave potkiane tadem Woodrow Wilson S. P. J. S. T. v Red Men's Hall , eis. 23071/2, Avenue C. Doufame, 2e se Vam bude na8e hudba libiti.

S pozdravem, Rud. R. Dybala a orchestra, eleni S. P. J. S. T. ita.d Elmaton, e'islo 148., Blessing, Texas.

Ctena redakce, bratiia sestry!

Jest nutno abych yam podal vYsledek volby Atednika z na'Si vYrodni schaze ze dne 6. prosince. Ae hlinite cesty boeni byly rozmokle, ziteastnilo se schtze 33 elent kteti si zvolili nasledujici ittedniky pro rok 1937: Ptedseda Fr. Domorad, mistopiedseda Geo. Vaculin, tajemnik Jos. Zemanek, iteetni Henry Olhal, pokladnik Anton Domorad. Do fleetniho vSrboru jsou jmenovani WI.: John SpurnST, F. J. Hejtmanek a Henry Huff. Do nemocenskeho vS7boru pro Elmaton: Vinc. Lejsal, Fr. Domorad a ses. Hejtmankova. Pro Markham: Ses. tihalova, Kristian Fabrigel a Aug. Svetlik.

Pro Midfield: Ses. Anna Hurta. Pro Blessing: M. Zhanel, H. Huff a sestra Zemankova. VSTbor Udetni: John SpurnST, F. J. Hejtmanek a H. Huff. VS,bor resolueni: Vine. Lejsal, H. Cihal a Aug. Svetlik. VSrbor majetkovST : M. Zhanel, Geo. Vaculin a H. Huff.

Stava, se dosti oast° ze elenove tadu, ba i elenove vfl3ortit zapomenou kteti-bratti nebo sestry jsou v rtiznS7ch vS7borech, proto myslim, 2e by bylo dobre, aby si vystfihli z tohoto dopisu onu east se jmeny v8ech vSibortit a tuto si uschovali, by v padu potieby to lehce na gli. Toto jest ofSem pouze maj nahled.

Pro lednovou schazi bylo planovano male obCerstveni se zakusky. Ale jako na true na stark rok lilo jako s konve, na NovS7 rok a 2. ledna na novo. 3. ledna, v den na8i schtize nepr gelo, ale hlinite cesty byly hrozne. Schtitze se v8ak odblivala za pane udasti elenstva. 40 bratti a sester se dostavilo v kruh nas, prijali 'gest novYch mladYch Clenu, z nichz nejstar8i je 23 roktit star. Jsou to nasledujici: Milton SpurnSr, Frank J. Hurta, Jerry H1o2ek, James A. Svetlik, Harry Landin a Sidney Zemanek.

Jest to dobrST zadatek v tomto roku a jsem jist, 2e v naboru elenstva k 401etemu jubileu trva.ni na8i Jednoty, na nas tad ptipadajici podet dosahnem. Ovgem zde spolehame nejen na na8eho organisatora, ale na soudinnost 3/8ech diem). tadu.

Na8e sestry se v teto schtizi znamenite zadriely. Po eas vybirani poplatka nalokly na stoly tolik dobrSich veci, 2e elovek nevedel do deho se dtive pustit. Diky yam! No a bratii se postarali o penive. V dru2nem hovoru eas uply nul a ptanim v8ech bylo, v brzku zase podobnou schfizi potadati, snad v bteznu nebo v dubnu.

Jak asi v8em znamo, ma Hlavni ttadovna a vStor sjezdem jmenovanS7 vypracovati pravidla pro nemocenskou podporu dlenti S.P.J.S.T. Posud, zda se 2e jest o tu vec v tadach kenstva slabs zajem, proto2e krome tivahy br.

Toupala z Caldwell, 2adne navrhy ye Vestniku nevidet.

Vestnik jest ted' zvetAen a tudi2 jest v nem dosti mista k probirani tohoto problemu.

Ti, kteti maji tyto pravidla sestaviti, radi uvidi ne.vrhy elenstva a mohou o techto uva2ovati, jak by to bylo Br. toupal navrhuje, by kahlSr Men, kterS7 na nemocenskou podporu ptistoupi, mimo vstupnett° platil 1/2 centu nebo 1 cent, dle dohody na kaldST ptipad nemocenske podpory.

Muj nahled je, by elenove kteti by ptistoupili k nemocenske podpote, platili dle stupnice Prod? Z toho diivodu, '& stark glen jest spiAe k nemoci nachylnS7 net mladSr. Tento nahled jsem projevil pied jednSrm bratrem asi pied dvema mesici. Bratr ten jest ye stall asi 55 let, snad vice. On nine na to odpovedel, 2e on tomu never'', 2e on posud nebyl nemocen. To prase dokazuje, ae v mladi nebyl k nemoci nachylnSr, ale nezarueuje mu, ie bumladY mute a stars' de stale zdravST.

V tSTN1K

musi (toti2 zemtit), muse se vztahovati i na nemoci. Ovgem jsou ojedinele ptipady, ktere v8ak nemohou padati na vahu.

Zuktkujme tedy misto ye Vestniku!

S ptanim spokojenosti a v'Seho dobra v tomto rote v'Sem dtoucim jsem, Jos. Zemanek.

VSem Velehrad'aniim a vgem pateliim v okoli.

Schulenburg, Tex. Tak do ttetice v geho dobreho, pravi stare ptislovi, a tak ja take do tietice jiz oznamuji, 2e divadlo na Velehrade pro velice Apatne po6asi odlo2ena na 24. ledna v nedeli, a bude-li zase Apatite, tak zase o tS 7den pozdeji.

Snad u2 nam jednou to bo2i sluneeko tu usmevavou tvat uka,2e, cesty vysuk a my budem moci tu na8i "Starostovic BaruAku" lidem nakm ukazat. A bude stat za to ptijet se podivat. Sestnact osob je v teto hie. No, a sedmnacta koza, potvora hladova, ktera nema, to uznami, 2e je posviceni a 2e jeji hospodyne se u muzyky vytaei, potad meth a tve. Ale take dostane kamarada, obecniho policajta Fouska, kterS7 je s ni zavten.

Osoby ifeinkujici jsou: Vaclav Soukola, sedlak a obecni starosta, va2end a moudra, hlava obce, F. J. 018ovskS7; Marketa, jeho 2ena, yeane starostliva, sl. Viola 018ovska; Baru8ka, jejich dcera, hrozici staropanenstvim, jestli nedostane toho, koho ma rada, sl. Mildred Midulkova; Ant. Holub, mlynat z Kozohrd, Anton Till; Karolina, jeho Zena, trochu 130vid a va, ale jinak dobra, osoba, sl. 6undova, Daniel Hrobak, bohatSr sedlak, nafoukanec a zasterkat p. J. R. Schwartz; Vavtinec, jeho syn, o ktereho se v8ude holky poperou, p. Jul. 018ovskST ; Katetina Sejkorova, , baradnice, po eertech hezka, aenska, ktera stale mysli na vdavky, pi. J. R. Schwartzova; jeji netet Tereska Drozdova, vesele dobre devee, sl. Viola Kube8ova; Kovatka, vdova, pi. Alf. Schwartzova; Vitek, vojak u dragountit, vojak jako panna, p. Alfred Zapalae; Matej Fousek, obecni policajt a Jos. emerda, 8vec, oba stati vojaci a tea stati kamaradi jak v 2ivote tak i fla8ce, p. Jerome 018ovskS7 a Ferd. Midulka; pak Vincek, hodne ptihloup1S7 chasnik, p. Adam Sasin mladk. Tomak chasnik, takto dobr3i, ale do praeky ajnc cvaj, p. Alf. Schwartz; Rozarka, selske devde, devee krev a mleko, sl.

Edit 018ovska.. No, a koneene ta prachmilionska. koza. Jo nas od Velehradu z naSeho divadelniho krou2ku by si men ze suchStch okrest zakoupit jako vodiee deSte. Skoro po ka2de nam zaprk jak v zime ani jinak nemit2e, a tak kdy v lete nekdy je sucho. tu hned nekte0 dobrak na me void: "Ferdo, kdy budete hrat divadlo? Tteba de gte!" A kdy je mokro tot zase: "A nehrajete vy na Velehrade divadlo? Nekdy si myslim, Bo2e, odpust' jim, nebot' nevedi co eini, a nekdy si myslim tee vlezte mi na .zada.

Tak Vestnik ua mame vetk, jak bylo na sjezdu ujednano, tot bude take vice mista k rozbehnuti. Jestli tea bratti od Vestnika se trochu vytahli 9 Nebo zustanou u2 do smrti toho menkho saizu? Jak br. Morris, tak br. Holdsek a tea br. Moudka chlapici jsou jen co je pravda a vojanskou miru by meli , tea. Jo, bratte Morrisi, kdyt ja jsem vylez na hurkach na kopce Orlovou toa sem mel Chlebovice jako na dlani a vial jsem ptimo k yam, jak mama michala na peci zeli.

Tak zatim net se zase uvidime. pfeji vSem zdravieko a Boti po2ehnani. Jo a jeke neco pro bratra Moueku, on je hotovS7 v8udybyl.

Co delaji lide v Evrope, kdyl dlouho pr i?

S pozdravem Vas Ferd. Mieulka.

Dallas, Texas.

Mill bratii a sestry!

Dne 23. a 24. ledna Zupa Ji2ni odbSiva svoji vS7roeni schtizi v dallaske Sokolovne, kde jest jeji sidlo. K ucteni delegattit a hostit, kteti vady se v hojnem poetu dostavi, dramatick3i odbor Tel. Jed. Sokol 21.2ka sehraje dve jednoaktovky.

1.'"LapanS, zenith", veselohra o jednom jednani, napsal Karel Balok Ce1y dej jest velmi yeTatove a manly by se meli ptijit podivat, jak se chytaji 2eni8i a dceru8ky ptijd'te se naudit, jak se vdat rychle a vYhodne. 2. "Vedeni

Ve 6tiedu ,dne 20. ledna 1937.

namluvy", opereta z venkovskeho Zivota_o jednom jednani. Slova napsal P. Putzker. Hudbu slokl Em. Klicpera. Toto jest zpevohra s nadhernou melodii, hned prvni sloka vas cele zaujme. "Prod nemam matky, ode8las v svety nadhvezdne, matieko draha tak zahy, piece v8ak vidim doposud milene tvaie tve tahy. Vidim, jak s laskou libalas dceru svou v Belo, jimala v name tekvou, aalem kdy2 srdce se chvelo."

Pak ptijdou verse pine lasky a veseli zamilovanSrch milencil, a pak zase truchlivS7 hias za ztracenou laskou.

Slibuji vam 2e prokjete peknS veeer, neb obe souhry jsou pane a illohy v rukou dobnich hercti. Mantele Ptevratilovi, L. TobernS7, na8e mama Vandurova, Jureak, Rendl, Evelyn Goebel a jini, vesmes dobti herci. Zaeatek v 5 hod. odpoiedne. Po divadle taneeni zabava.

Do 2upni schtize se oeekavaji letos delegati ze v8ech jednot sokolskSTch, i ty jednoty se pry ptipravuji, ktere byli posledni dobou neeinne.

Deprese, ktera spolkovou praci tak tladila, jest uz na odchodu, v8e se kvapem lepk. Rolnik, obchodnik i naSe bratrske spolky men minu1S7 rok lep8i ceny, vice odberatelti a vice noveho elenstva ptistoupilo. Prod by tak nemohlo bS7ti i u nageho sokolstva.. Ten stesk, kterS7 byl stale opakovan na 'Apatite easy, jest prye, tedy zadneme zase s novou chuti burcovat spade, prace na ne v sokolskSTch 'detach eeka.

Ftika se, jak si kdo ustele, tak si i lehne. einnost Sokola u nas v Texasu, tedy se zda, 2e jsme si mod dobte neustlali. Takove krasne velke Ceske osady, tolik mlade2e, ktera, Cesky mluvi a Sokol takova, narodni organizace a mezi tim kvoti. Ano, Evoti, neb co jest to par tech Menu po na8ern Texasu. Kam se podela ta snaha, to sime, ktere po Texasu zasel br.

Havranek. Dosud vidim nak sborovnu,ktera byla pina, delegatt a sal pinidky na,v8tevniku.

Takova, slavnostni nalada, tolik veseli a chuti do prace. Pak ptiSel Slavidek, to ua jako kdyby se chtelo zamraeit. Franta Piihoda, sluniCko, ktere ty mraky rozhanelo — a dale lito psat.

Nechame, aby sokolske jednoty nadobte upadly zde v Texas, neb se zase znovu chopime dila? PtiSti 2upni schtize at' rozhodne. Nevysilejte delegaty kteti mysli, 2e prohlidka knih a slova podporuji stareho jsou ty nezava2nefai.

Uvedomele delegaty pokete, mute a deny, kteti chti pracovat a kteti se budou ptati: Jsou 2upni iftednici schopni, by dali novS7' divot jednotam? Jest 2upni sidlo v miste, ktere by zaruCovalo jednotam co nejvice vS/hod? Jest mud, 2ena dobOm iftednikem, kdy2 sve schtitze nenav8tevuje? Me. dosti ptehledu ve svem ittade, kdy2 do jednoty, do ktere patti, ce1S7 rok do schttze nepiijde? Jest dobOm ittednikem, kdyi ptijdou velke na,rodni dny a on stoji stranou?

Den 19. Cervence roku 1936 na8e1 takove niky a texaska Ceska vStstavka je tea poznala po na8em Texasu. Takovi bide nejsou schopni, aby vedli vetk organizaci neb ti ostatni, kteti jsou nuceni pracovat s nimi, k smrti se ubijeji duSevne i telesne. V Sokole jest vykonavano mnoho prace zdarma. Heslo, za dolar v8echno, zadarmo nic, tam nerna, ptistupu. Dlouholetou praci se i ten nejlep8i pracovnik umoti. Ptijdou leta, zdravi neslou21, spolkovSuni nesnazemi mysl otupi. Nezaslou21 si pracovnik takovST ododpoCinku? Prod mu ho nedoptati? Zupni sidlo jest nevS7hodne, jsouc vzdaleno od jinSrch jednot na mnoho mil, doprava, jidlo, ubytovani ve velkem meste jest drahe, tedy jednoty pH. 2upnich podnicich obyeejne schazi schuze, kursy nenavkevuji a tim pak dela organizace upada. Kdo ma opravdovS7 zajem o znovu obrozeni sokolske Cinnosti po naSem krasnem Texasu, bude ptemS781et a hodne mod, dalo-li by se nada deco zmenit. Americka, Obec Sokolska, ji2 oznamila svirj slet. Budou to krasne chvile, ktere budou opravdovi sokolove prokvat. Stoji to za to b3"iti Menem v Sokole, spolupracovat s nim na poli narodniho 2ivota, aneb jen stati stranou a neeinne pohliZet, jak hrobati pomalu hrob prohlubuji?

Na zdar!

Ant. Ondra8kova.

Nespolehej na lidi, kteti sami spolehajl na druhe.

Ve sttedu, dne 20. ledna 1937.

I

QUIDO MARIA VYSKO6IL:

TICH1 BOURE ROMAN YVIN se rozhledl kolem a zakYval hlavou.

R Bylo tu vte tak uteeene a mile.

"Nu — libilo by se vain u nos?" otazala se pani Andela, na nit navetevnik ucinil nejlepei dojem.

"Je tu krasne," pfiznaval host.

"Zristanete tedy u nas?" vahal "Nebudu-li yam ptilis prostY .

Ryvin s odpovedi.

"Jsme samy proste . . ." odvetila vdova po pottmistru.

V to chvili znovu klaply dvete. Jindfieka vstoupila.

"Ma dcera . . . pan Ryvin!" piedstavovala navzajem, naeet dodala: "Na g pfitti podne,j emnik."

"Ano!" phsvedeoval host, oei s Jindfieky nespoueteje. Teprve nyni podala mu take ona ruku.

"Bud'te nam vitan!"

Sklonil se, aby ji ruku polibil. Odtahla ji \Teak.

"Ne tak. To neni patelske," vysvetlovala proste.

"A kdy se smim pfistehovati?"

"Tieba hned!" ureovala pani Andela.

"Tim lepe ... nemam toho ostatne mnoho."

Zahy smluveny podrobnosti k obapolne spokojenosti, naket Ryvin odeeel. Kdyt se za nim dvete zaviely, pohledy obou ten se vYznamne setkaly.

"Je to nejakY sluenY elovek," libovala si pani poetmistrova.

Dcera phsvedeila.

"A elm je?" zeptala se potom.

"Pracuje v mistni pfadelne!"

LehkY oblak pfelet1 eelo Jindfiedino. Jeji matka zpozorovavei to, ihned veak phspieila, aby jej rozplaeila.

"Snad bys jette . . . Po tolika letech," pronesla "Ach ne!" upokojovala ji Jindfieka a odeela.

Pani Svatoriova provazela ji laskavYm pohledem.

"Je dobte, to se Ryvin k nam ptistehuje, bude u nas veseleji," pomyslila si a vratila se do kuchyne.

Jinctileka dlela jit opet u prate. Sila eaty dcerce purkmistra Novela a jiste do toho lehkeho mutelinu zastehovala i mnohou svoji starost.

• Ale nebylo vyhnuti!

Pet let, jet pan 8ebestian prosnil pod galkovYm ketem na tilinkovskem hfbitove, zmenilo tak mnoha co &five zarueovalo blahobyt a spokojenost.

Male, pense, ktera vdove po poetmistru byla vymetena, daleko nestadila, aby kryla denni vylohy, i pti veekere jich skromnosti a tak sahly obe teny k svepomoci, jiz nikdo jim nemohl zazlivati.

2ivily se eitim a jetto byly zruene, vkusne a levne, mely zahy hojnost zakazek. Vneslo to alespori nejakY vzruch do maleho domku, ktery stale zristaval jaksi mimo ostatni svet, tiebate vzmahajici mistni stavebni duch davno jit dum nenechal jeho privodni osamelosti.

Ku podivu, , byla to z obou dam prave Jindfieka, jet se snaze vpravila do novYch okolnosti, kdetto pani Andela stale jaksi v sobe citila dristojnost sveho minuleho stavu, kdy jako chot' poetmistrova patfila k mestske smetance.

Nyni oveem, po smrti pana S' ebestiana, musela ustoupiti do pozadi a lesk jejiho jmena hasl stale, at nevabil jiz nikoho z tech, kdot chive k nemu s obdivem zirali. A jetto ani Jindfieka nevyhledavala spoleeenskYch styku, zapomnelo se v 2ilinkove snad at pfilie brzy na dye opuetene aeny v ptizemnim domeeku.

Teprve, kdyt se prohlasilo, ze Svatoriovy otevtely modni sin, zajem o ne se 211QVU vzpru41 a otiivii,

Strana 9.

VESTNiK Zakazky, zprvu nesmele, hromadily se uteeerie, a zahy se stal vkus Jindfieein daleko eiroko pro kraj proslulY. Pani Andela nevidela to pfilit rada: "Jake ty mat' mladi," zlobila se. "Stale jen u toho pichani . . . " Ale Jindfieka odpovidala: "Je mi nem tak dobte . . .

A tak nezbylo pani Svatoriove, net aby se podvolila. asem dokonce i neco jako blahobyt nahledlo do maleho domku. Z pfijmri bylo motno provesti nutne opravy a hlavne rozeifiti zahradku, jet byla chloubou jejich majitelek.

"Je to nag raj!" fikavala matka Jindfiedina a dcera rada ji v tom dala za pravdu.

Byl tu opravdu raj.

Ne oveem vtdycky!

Kdyt se Svatoriovy pfestehovaly do sveho domku, zahradka byla teprve v podatcich.

Chude. a bezozdobna.

Ale kdy se ji potom ujaly dva pary pracovitYch pati, jet v zabavne praci hledaly tlevu a zapomenuti po tech ranach, ktere jim prave osud zasadil, zahradka za nekolik mesicri byla temet k nepoznani.

Sveti travnik lemoval Mute cestieky.

Na zahonech kvetly resedy, begonie a narcisy. A nad nimi se vznately jako kralovny toho veeho nadherne koruny rriti veech druhri a veech odstinri.

Prostfedek zaujala pak mlada jablori, hned nasledujiciho roku rozkvetla prvYmi kvety "At trochu povyroste, budeme pod ni katdeho vedera sedavati," slibovala si pani Andela.

"At!" odpovidala Jindicieka jaksi nedrivefive.

"Snad se toho piece jen doekame," minila jeji matka.

"Ale co z nas bude?" tazala se dcera. "Co z nas bude do to doby?"

"Taky takove silne pne!" tvrdila pani poetmistrove., zcela pfehlednouc, ae se ph tech slovech divce oci zarosily.

Necitila patrne totet, co matka.

Pies to vee Jindfiela elm dale, tim opravcloveji si oblibovala malou, uteeene se vzmahajici domaci zahradku.

Sem, kdykoli to pohoda dovolila, se uchylovala, 'east° i svoji praci sebou pfinktejic.

Bylo tu tak phjemne.

Rrite a resedy vonely zde•a zbloudili motYloye dondeeli sem novinky z dalekeho sveta.

Zvlaete veeery tu byly rozkoene, nebot' tichY soumrak se zalibou sem pfichazel se veim vzduenYm svYm komonstiem.

Tato male, zahradka, opatrovane, Jindkiekou, chranila i jeji sny.

Nestalat' sleena Svatoriova o styk s vefejnosti, ba vyhYbala se mu; nebot' nikdo z tech, kdot k nim pfichazeli, nezlakal jejiho zajmu, ani srdce.

Teprve pfichodem RyvinovYm se zdalo, v tuto samotu zavanul novY, svetivY vzduch.

Bylo tomu tak opravdu?

6i slo opet o neblahY pielud ealebneho osudu?

To rozhodnouti bylo pouze v moci budoucnosti. A to obema tenam, Jindfiece i pani Andele zahalena byla neproniknutelnou mlhou, takte se tetko dalo pfedvidati, se jedenkrate zvedne, zda objevi kamenitou pouet' nebo rritovY raj .. .

Ale snad prase tato nevedomost posilovala nadeje tech, kdot eekaly vyjasneni .. .

XXII. Jak slibil, pfesidlil se Ryvin k Svatoriovrim jeete tehot dne.

"Spechal jsem, jako bych do sveho vlastniho domova se stehoval," pfiznaval upilmne.

"Mate jette rodiae na tivu?" vyzvidala pani Andela.

"Ut davno ne!" odpovidal Ryvin smutne.

"Mel jsem do minuleho roku jette starou tetu, mateinu sestru, jet o mne pedovala jako o vlastniho, a proto jsem se drtel na svem bYvalem miste, ae •nebylo prave nejvYhodnejei. Led, kdyt teta Anna Toni zemfela — i je, se rychle rozloueil s misty, jet mi pfilie pfipominala dobu me mladosti."

"Nejste tedy u nas dlouho?"

"Nastoupil jsem teprve pied tYdnem!"

Pani SVatOric10, vS?'znamne pohledla na . dritku.

a

"A libi se yam tam?" zpovidala dale Ryvina.

"Zatim nemohu nic Mei!" "Znate majitele osobne?"

"Ano! Je to jeete zcela mladY elovek. Vypravovali mi o nem, te se dlouho zdrtoval v cizine, odkud teprve smrt otcova ho pfivolala. Zda se, to pies sve mladi neni bez zkueenosti, ale jisto je, to v cizine mnoho neziskal."

"Nerozumi tedy podniku?"

"Ne tak, jak by se za to melo," fekl Ryvin.

Pani Svatoriova nevyzvidala jiz. Pozorovala, to se jeji rozhovor s novYm podnajemnikem dotYka trapne Jindfieky, skoneila jej proto rychle, ad tak jette mnoha svrbelo ji na jazyku; veak se i podruhe najde jiste pfiletitost, aby se skoneilo, co pferueeno bylo piin g pfedeasne — tak spolehala.

Kdyt v pokojiku vee uvedeno do potadku — nebylo toho ostatne mnoho — obe damy opustily Ryvina.

"Budete-li si je'Ste neeeho pat, zavolejte nas!" loueily se s nim.

"Ach ne . . . Mam vee, dello pottebuji . . . a neodvatim se ut vas obtetovati," namital skromne.

"Tot dobte se u nas vyspete a nechte si nee° pekneho zdat!" pfala pani Svatoriova, kdetto Jindfieka pfipojila pouze: "Dobrou noc!"

Dvefe zaklaply. MladY mut osamotnel. Bylo jit hezky pozde a jarni zeme pfevledena v noeni kabatek.

Ryvin ptistoupil k oknu a otevfel je, s rozkoSi oddechuje sytou vrini domaci zahradky.

JakYsi et'astnY, vYsostnY pocit zmocrioval se jeho srdce. Davno ut nebylo mu tak volno, jako teto hodiny, kdy citil opet mladost v pine jeji sile a sytosti.

Ani spat se mu nechtelo toho veeera. Nepo chopitelne rozrueeni, jet ho podmariovalo, zaplaeovalo veecky dtimoty a sny, ktere se blitily jeho viekrim.

Jindy byl by se snad Ryvin citil unaven. Tentokrate veak na spanek nemel ani pomyeleni.

Cosi jako kouzlo domova ho obldopilo.

Ach, ano, prave tak bYvalo mu pied mnoha a mnoha lety, kdyt jette rodiee till a on bez starosti ziral budoucnosti vstfic!

Tyt starosvetskY nabytek naplrioval tento;.krate jeho okoli, tat upravna eistota vydavala peelive svedectvi matdiny starostlivosti.

Ryvin tamer se zbotnosti se dotYkal jednotlivYch pfedmett; tak jako by se opravdu nachazel v okoli, v nemt rozkvetala kdysi jeho mladost.

Svetla, mesiena, noc podporovala vydatne tuto domnenku, jit se Ryvin nezbavil ani ye svYch snech, nebot' i sny pfevadely ho do vzdalenYch krajin jeho mladosti . . .

Probudil se veak pies kratkY noeni odpbeinek velmi easne. Pohledel oknem a vial veilslunce korunovati vrcholky hor.' ke Z domaci zahredky se ozYvala ptadata.

Nebe, slabe znachovele, sotvate bylo tyre:keno nekolika svetlYmi fasami.

"Bude asi krasnY den!" pomyslil si a rychle se podal oblekati.

Kdyt byl hotov, chystal se k odchodu . qpatrne, aby damy nezbudil, lee tithe zaklepani pfesvedailo ho, to se jit i male, domacnost vratila k povinnostem dne.

"Vstupte!" vybidl klepajici.

Vetla pani Svatoriova.

"Dobre jitro!" pozdravilo.

"Dobre jitro!" opetoval Ryvin.

"Snad byste nam nebyl utekl bez snidanel" durdila se pani Andela na oko, stavic p11 tom ealek s kavou a domacim peeivem na stril.

Podnajemnik byl pfijemne pfekvapen: "Ani jsem se neodvatil, abych vas tim obtetoval," omlouval se.

"S radosti pfijmu!" pfiznaval pak proste. " "Beztak ten nas obed v tovami kantYne Nedopovedel a may ! neuteeene rukou. "'Skoda, ze je to tak daleko . . . !" litOvala pani Andela.

"Dobra pub hodina."

Pani Svatoriova s poteeenim pozorovala, jak j ej imu naj emci chutna.

"Kava je vYborna," pochvaloval si Ryvin. "A take peeivo!"

(Pokra6ove,ni.)

Strum 10.

Ve stfedu ,dne 20. ledna 1937.

V2STNiK

HIP{ A BESNKA BERANI. Josef Kubieka.

Trkali se berani dfiv net prieli k snidani.

Netli prisli k obedu, byl z nich parek nezbedt.

Veeefe net nastal eas ducali do sebe zas.

Kdyi se kladli ke spani, metili se — v trkani ..

Pepanek dobrovolne vandruje od rodiei (Z knihy "Pena.'nek nezdara" od Fr. 2upana.)

D PEPANEK si zahvizdal a vykroeil vesele z domova po peAine podle potoka, stineneho hustou olAinou.

Deti od kolotoee, smejici se deveata i chasnici s dYmkami v zubech hledeli se smichem na. maleho vandrovnika. Pepanek odratel po'h? ky vzdorem a hvizdal si. TakovY detskY a:Vandr" nebyl v rodiAti Pepankove tak neeim zcela neobyeejnrn. Obyeejne doAli mall vandrovnici jen k plibuznfrn ye vsi a k veeeru s Nifty a zkrou gene vraceli se dome. Z tako'Who testa nebyl vAak Pepanek.

"VyAed ze vsi, citil se volnSTm jako ptak, kdyt poprve obleti rodne hnizdo a pozna, ze je mu otev •en Airokk svet. Zamitil k mesteeku, kam se chodilo do kostela, nejblitAi peAinou. U potoka ufizl si tlustS7 vrbovk prut jako zayesil na nej pfes rameno raneeek a zazpival si Pfiletela vrana, sedla na tmi pfiletela druha, sedla vedle ni, a tfeti na Apieku, zazpivala pisnieku: kam pak jdeA, muj rortomilS7 Pepieku?

U trni hodil obratne kamenem po lasiece, ktera, nesla my6 v zubech. Na Atesti snad pro2e nesla myA, neofoukla ho.

U studanky zabil kus makove buchty. Zajic vyskodiv mu skorem pod nosem z pelechu, polekal jej — za to se mu pomstil poplaAn;(7m rykem. "Kubik, kubik," zahtmel za nim, placaje si pro duraz po stehnech Mel/ jste videt, jak pelail. Pak zabil kamenem a eepici hromadu !Alaska, seskupenkch na blate v jediny bily kvet.

Ve meste zastavil se u baby, ktera prodavala pted kostelem ovoce. Usadil se na svem raneeku a projedi celou svou hotovost v hruAkach a polozralkch slivach.

Rozhligeje se po namesti, podivil se, to spatfil take Jakuba. Co pak asi dnes ve meste ma na -prici?

"Teta!" zeptal se na konec oaby, kterou si zavdedil svou ttratou, "nevite, kde bych naAel nejakou slutbu?"

Baba se teprve nyni podivala na raneeek a gasla: "Pro panaboha, dite, snad nehleda'a s10bu "tak mladk?"

"Hledam".

"Chudaku uboha, to 0 tak malt' nema g .tadneho?"

"Nemam," sveddil Pepanek, potladuje litost, le se ho dnes vgichni "A di pak jsi?"

"Barto:slv z Behlina." vidyt' ten je jests tiv, byl rano v kostele".

"Ano." "Ah," ptigla na to baba. "To ty jako jda z domu? Vyhnali to?" eel sam".

"Aha, atm," bavila se baba. "Tak ty hleddA shitbur fehonila se. pak knitku?"

"Mem," ukazal Pepanek.

"ChM bys nekam ke konam?" sinala se mu.

Pepanek byl uraten. "Jen si nemyslete, teto, ja, se jich nebojim."

"Ale chomoutu nezvedne8, nevysahneg na ne. Marna fed."

"A tak k demu bych eel?"

"Past husy leda, dovede8 to?"

"A jak!"

"To je dobfe, zrovna se otvirajf strniAte, ale kde by to mohli pottebovati, to, mttj zlatk, nevim."

"Ja, lit vim," vzpomnel si Pepinek, "piljdu k strStkovi do Melina".

"A trefiA tam?"

"Aby ne. Jako nic!"

Baba mu dala jeete velkou hrtaku a Pepe,nek, zat'av do ni zuby, pfehodil raneeek pies rameno a dal se po silnici k Mefinu. Ohlednuv se jeAte, spatfil Jakuba rozmlouvajiciho s bibou. Kupoval si nejspit take ovoce.

PEPANEK NABIZI STRitKOVI SVOU SLUZBU. Strkcilv stateeek koupal se v kouzelne zati zapadajiciho slunce. Deti pasly kravy na sade, dovadej ice.

Prvni uvital ho Cerny Cikan, zprvu nepfatelskkm Atekotem a pak radostriSun skakinim na chlapce, at se oba spolu pfevalili a raneeek se koulel po svahu.

"Dost ut, Cikane, dost ut, starochu," dornlouval mu Pepanek. Tu mat kus buchty a mej rozum, vAak si jeAte spolu pohrajeme!"

Bratranci a sestfenice shrnuli se hned kolem pfichoziho a v jasotu vedli ho Kdyt Pepanek vchazel do dvora, zdalo se mu, jakoby byl zahledl Jakuba odchazeti druhYrni vraty. Ale to patrne nebyl on. Kde by ce to vzal?

Ve vratech stal rozkroeen strSrc, malt', alrokopleci, osme,hIS7, s Cepici placatkou na kfivo posunutou, a stdeeje pichlave, vSrsmeAne oei po pfichozim chlapci, docpavaje dkmku znetvofenYm ukazovaekem, jent se mu kdysi dostal mezi zuby kol mlaticiho stroje. Nehnul se ani, nezdvihl Pepanka radostne do vS7Aky, nelibal ho. Jako na ciziho pohledl a nem mraziveho zadSrchlo z teto tuhe postavy k kovi. Take teta, modrooka, usmevava, Atedra, vtdy hladici rukou i slovem sladk,Vm, ktera d3"Tchala zrovna laskou, nebetela mu vstfic, ale stela, v ruce drtic Aiti, jako pflmratena.

Jen oei se ji smaly jakn iindy.

Pepanek stanul v iftasu. Takoveho uvitani u strYeka — kdyt si vzpomnel na posledni posviceni — nenadal se do nejdelAi smrti.

Take bratranci a sestfenice divan se v ittasu na sebe, na rodiee a na Pepanka, nemohouce toto chovani svYch rodieft pochopiti.

"Dej to nebeskST panbuh!" podekoval stile na domyAlen3i pozdra y. Pepankovi vyschlo v krku. Ale pochopiv, to chybil, polibil stzlekovi a tete ruce. Teta neodepfela si piece, aby mu nepohladila hiavu.

"Tak ty jsi, chasnieku, jak pozoruji, na vandru!" poptal se stry-dek, odfukuje prvni naval koufe.

"Jsem," ptisveddil Pepanek, vytahuje z ranee knitku. "Hledam si slunu!" Po techto slovech, prove,zench ittasem a smichem malSrch pfibuznYch, Pepanek vAecek eervenk, ale sebevedomY, povznesl hiavu a jal se hladit Cikana, kterk mu hiavu polotil na prsa.

"Mhm, mhm, tak ty jsi ut bez domova, chlapae, bez rodicu, sirotek, ehm — to je smutne veru, velice smutne, to je mi to uprimne Tito, ehm — hm. V tom veku mezi cizi lidi, z1a vec, mnoho zkusiA, hochu, mnoho, nu, jaka pomoc. Nu, nocleh ti radi dame a zitra si jdi zase s panembohem dale do4sveta za slutbou."

Dobova.. — Pan Nasavrdek udal beztrestne tuto podzimni legendu: "Maj evakr musi mit kaIdk tteti rok vklycky na zimu novY klobouk. Prvni rok ho des vyeistit, druhk rok des na nem delat novej rantl a tteti rok jde 3/2dycky do kavarny a tam si ho vymeni."

Dvofan je otrok na zlatem teteze.

ft

SLABIKA ku k ku ke ky ko ki kST u mouky loupes louka u louky pasou u louky koupi milo mouky. koule kouki kousi koupi vousy mouky limou sypou melou nesou pasou louka u moukv u koule u louky na kouli na louku ke koupi ke komu se kouli koule? limou malou silou. sypou mouku na vily. na novou vanu. na malou kouli na mil©u louku. ce at co cu ce ca cou si se copy ovoce lace opice cena ulice, celi ulice, cele lice, male copy, nove cepy, male cipy, mak) pice, na ulici, na louce, o moues, o .opici, o ovoci, po ulici, co kape? co kypi? co se musi pea? co se pall? couvi vice a vice. co se kici? co ma cipy? mivi lipa ovoce? co ma cenu? co se seki na louce? komu visi male copy? co kici eels lesy? mime ovoce vice a vice, co cupi cupy, cupy? to la to lo to le ty ly tou to to testa tato! teta tou pouto pata piti, tupi pila, tupe, piky, nove Leto, mild teta, umyti pata, umytST til, co leti? co se mete? co se mate? co se liti? co se otupi? co se otesi? mate take vatu? testa vita tetu. teta nemi sita. vite o situ? teta mete a take topi. miles teto, mate to silo? mate patu u paty? otava se seki na louce. vosa leti take na ovoce. testa mi tykes, beta take.

Ve stfedu, dne 20, ledna 193'l. te,

META. Mei co chceg.

B. Koutnik.

-vELIKt spisovatel francouzskY Rabelais ma ye svem satirickem romanu Gargantua a Pantagruel, v nernt se posmiva pfetitktim minulosti a razi cestu mytlenkam budoucnosti, jedno misto, v nemt hrdina romanu, pohadkovY obr Gargantua, zaklada pro sveho druha mnicha zcela zvlattni klatter. Ma bYt pravYrn opakem vtech radu dosavadnich. Kdetto v ostatnich se skladaji tti sliby, totit aistoty, chudoby a poslutnosti, v tomto ma bYt zavedeno, aby bylo mono se poeestne otenit, nabYvat jmeni a it na svobode. Toto opatstvi se nazYvalo TheMina. Jeho obyvatele podle slov autorovYch vetkereho sveho 'tivota utivali nikoli podle zakont, ustanoveni nebo pravidel, nYbrt podle sve chuti a svobodne yule.

Vstavali s loge, kdy se jim libilo, pili, jedli, pracovali, spali, kdy jim ptitla chut. Nikdo jich nebudil, nikdo jich nenutil ani pit ani jist ani delat cokoli jineho. Tak to ustanovil Gargantua. V jejich ieholi byla toliko tato vYlarada: Delej, co chcet".

Delej, co cheek tot' vYzva, ktera, na prvni pohled velmi ptekyaPc, ba ptimo udeti mezi odi. Netropi si to proslulY spisovatel Rabelais terty ze s yYch etenatti? Nechce tim jen dratdit a uratet vtecky slutne a poctive lidi? Vtdyt' by z toho byla upina anarchie, kdyby si katdY alai, co chce. Vtdyt' by to byl boj vtech proti vtem, neplatil by tadnY tad, tadne dame slovo, tiadny zavazek, nic by nebylo svateho.

Valyt' cela naSe existence, cely nas tivot spodiva na torn, to ja, ty, my vtichni delame, co nechceme, ale co musime, to koname sve povinnosti a ge si ttebas tetce vytrpime, kdy se od nich odchYlime.

Delej, co chce je vtek take vYzva, ktera ma vtecku sladkost htichu. Ano, delame vtichni, co musime, nikoli co chceme, Mame, co nechceme. VYzva Delej, co chce zni jako septani do ucha Faustova. Musime delat, co nechceme, ale jen proto, de musime, je nom neptijemne, nate okovy nas titi, radost ze tivota je zaktiknuta, vte chutna popelem odtikani. Kez bychom mohli cleat, co chceme keg bychom mohli uskuteeriovat vtecky ty luzne vidiny, ktere na povel teto vYzvy vyvstavaji pied natim dutevnim zrakem!

Tak se jevi irk na prvni pohled. Ale uvatujrne o ni trochu. Bylo by to svirdne, fidit se pravidlem Delej, co cheek ale jen kdybych se jim ridil ja sam a ne take ti ostatni. Kdybych ja se mohl vuci nim tidit jen svou libovtli, ale oni vudi mne musili zacho ya.vat tad a slutnost.

Ale kdyt Delej, co cheek tedy by to musilo bYt pro vtecky. Pak by z toho ovtem byla anarchie.

Ale chci ja, chteji ostatni to anarchii? Zajiste nechteji, vtichni bychom na to doplatili. Potorn vtak heslo Delej, co chce neznamend anarchii.

Vzpominej si trochu na to, co jsme zatili.

Kdykoli jsme jednali, jak jsme chteli, v tcm smyslu, ze jsme se ridili okamtitou chuti a pohnutkou bez ohledu na to, jak to dopadne v budoucnosti, zpravidla to dopadlo tpatne. Ale my jsme nechteli, aby to dopadlo tpatne Oili domnivali jsme se, te &lame, co chceme, ale delali jsme vlastne to, •co jsme nechteli.

KatclY z nas chce mit v 2.ivote Uspech, chce vynikat, tetit se vaanosti, bYt slavnY a podobne. Kagda testa k iispechu je vtak obtitna a namahava. Je pottebi mit stale na pameti koneenY cil, je pottebi z danYch motnosti vybirat ty, jet vedou k tomuto cili, ttebas byly v ptitomnosti velmi neptijemne. Je eba pfekonavat ptekatky i s namahou, v bolestech a odtikani, nikoli se jim vyhYbat. Chcet nspech, slavu a Best? Pak chce take ty namahy a odtikani. Nebo nechcet tyto neptijemnosti a pak take nechcet doopravdy ty skvele elle.

Kdyt se podivame na vec s teto strany, jevi

NitSTNi1C se docela jinak. Delej, co chces neznamena potom jednat podle okamtite chuti a rozmaru, to znamend jednat tak, aby byl vzdalenY a koneenY yYsledek jednani takovy, jaky bychom chteli. Vezmeme si kterYkoli sviij tivotni nezdar a uvatujme o nem. Nespadl s nebe, nybrt byl vYsledkem tady natich ptedetlYch jednani. Jame po torn tetezu ptiein a nasledku zpet a prijdeme na misto, kde jsme vjeli na nespravnou kolej, kde jsme udelali neco, co jsme nechteli. A shledame, te kdy si klademe poeet z toho, jak na torn jsme a jak jsme se tam dostali, to jsme vlastne mriohem easteji jednali, jak jsme nechteli, net jak jsme chteli. Ten Rabelais ma vlastne pravdu s tim svYm heslem Delej, co chcet. Ket bychom byli vady Mali, co chceme! Ke g bychom to byli vtdy dokazali!

Ovtem nekdo tekne: Ptiainy nezdaril nejsou jen v jednotlivci. Jsou i ve spoleeenskem celku, v jeho zkizeni. Zajiste. Ale ten spoleddenskY celek je take lidskYm dilem, je dilem nas vtech. Ma bYt take uskuteenenim toho, co chceme, nikoli toho, co nechceme. Ale to nejde bez zajmu, bez ptemYtleni, bez ptieineni, bez namah a abed. Oast° se setkate s elovekem, kterY hubuje na vedeni spolkii a organisaci, a dodava: Ja nikam nejdu, ja se o to nestaram, beztak to za nic nestoji. ft eknete mu: Ptiteli, delej, co cheek Zlobit se na vady spolku nebo organisace, nide jdi a pracuj na naprave. Jinak tim, de se p to nestarat, delat, co nechcek nebot' pomahat udrtovat veci, ktere odmitat.

Delal, co chtel Masaryk, kdy se vypravil za namahavYm Ukolem pracovat pro vzktiteni Ceske samostatnosti, kdyt se odvatoval do moskey skYch ulic, v nich se stkilelo za revoluce. Deal, co chtel prostY legionat, kterY sel znovu bojovat a nasazovat divot za svou mytlenku. Delal, co chtel Edison, kdy v bdeni a nepohodli zkoutel tisice a tisice latek, aby zhotovil vlakna tarovky. Delal, co chtel onen vynalezce porculo.nu, kdyt otebraden sta.lYmi bezvYslednYmi pokusy palil posleze ve sve peci sytij nabytek, aby dostal naposled touteny vYsledek. A delal, co chtel i Fius, kdyt radeji ptijal krutou smrt telesnou, net, by se zpronevetil a propadl smrti mravni.

Kdosi tekl, ze genius je sen mladi uskutet."— nelY y e zralem veku. Nude, mlady elovede, delej, co cheek uskuteeriuj svilj sen, bojuj s piekatkami, jet' ti klade svet, ale jet ti klade ptedevtim tve vlastni ja, touha pa pohodli, po neeinnosti, rozptYleni a maieni Casu. Jinak delat, co nechcet.

Jak je videt, neni vtak lehke delat, co chceme. Je to umeni, ktere nam neni clam samo sebou, nYbrt kteremu se musime teprve nauCit. A naudime se mu stalYm trpelivym srovnavanim toho, co jsme zamYtleli, s tim jak to dopadlo.

Deti neumeji chtit a my dospeli mad° o tom Deti jsou stale obetmi s yYch okamtitYch podnett, a ktere na ne dorateji a ktere jim iieustale matou kaalY pokus o jednani tamerne a vedome cile. Jsou si toho vedomy a citi to a neni jim to pkijemne. Naopak. Je to skryta tragedie cletstvi, jet se odehrava, bez vedomi dospelYch, tragedie pina bezmocnosti a bez pomoci.

Zda se snad, de nejak podivne micham karty, ze mluvim stale, ae katdY ma delat, co chce, a pti tom na konci tim myslim neco jineho net na zaeatku. Kdyt ut jsem chycen, yylotim sve karty npine. Je skuteene dvoji chteni. Jedno ma za svuj cil ptitomnou slast a bezprostiedni prospech, druhe prospech budouci. Jedno vychazi z okamtitYch podnetti, druhe smetuje ke yzdalenYm chum. Jedno usiluje o chvilkove uspokojeni bez ohledu na nasledky, druhe vede k ifspokojeni trvalemu. Jedno dychti jen po osobnim blahu, druhe ma y e svem zameru blaho spoleene. Na prvnim jsou silne zifeastnena nate citova vzruteni vyvoland okanditYrni dojmy, jet east° stejne rychle zanikaji jako vznikla, druhe je 'neseno hlubokYmi city nehledajicimi prudkeho vYrazu, na nicht je zalotena cela osobnost.

To prvni je to splatene chteni, pied nima nas varoval Masaryk svYm vYrokem, te rozeileni

Strana. 11. neni program. Se to chteni s horkou hlavou.

Ale jen to druhe, to chteni se studenou hlayou, je to prave chteni.

Lidske usili o tad, o zakon je vYrazem tohoto chteni se studenou hlavou. Svoboda neni yule, svoboda je zakon svobodne ptijatY. Teprve zakon, tad, pravidlo nas osvobozuje.

Zakony, tady a pravidla nateho jednani jsou a maji bYt stanoveny v nas prospech a nikoli v nas neprospech.

Tak chceme rozumet one vYzve Rabelaisove: Delej, co cheek A pak se nepodivime, kdy se u nal° dale doeteme, ae obyvatele thelemskeho opatstvi, kteti se spravovali timto heslem, vynikali ytemi ctnostmi sve doby. Nikdy nebylo, jak pravi autor, videti rytitti tak udatnych, tak dvernYch, tak obratnYch, petky i korimo, statnejtich, eilejtich, lope zachazejicich se vtemi zbranemi, net byli tam. Nikdy nebylo videti ten tak distYch, tak milounkych, merle durdivYch, cvieenejtich v ruenich pracich, v siti, v katdem peeestnem a svobodnem iikolu tenskem, negli byly tam. itekl jsem, te deti neumeji chtit a te i my do_ spell to umime jen zeasti, a to z to mentl tasti. Proto v torn lidskem dile, jim je dnetni stay lidstva, jeho kultura, jeho hospodatske tady, jeho politika vnittni i metinarodni, je tolik toho, co nechceme. Katdy z nas si sam je toho dobte vedom. Nedovedeme chtit a bojime se chtit. Prato je dnes u mnohYch lidi tolik touhy, aby za ne chtel nekdo jinY, aby se mohli sveho chteni. Ale to je to 'nejhorti.

Nikdo nemute dobte chtit za ty, kteti nevedi co chteji. Jedine na osobnim chteni a odhodlani rids vtech stoji budova na g civilisace.

Heslo Delej, co chcet, minime-li to prove chteni, je heslo, jak videt, docela spravne a musime mu bezvYhradne pkisvedeit. Ano, delej, co chcet, co doopravdy cheek co cheek aby platilo vady a pro vtecky.

ANGLIeTINA JAKO SVETOVi JAZYK. Az nekterY obyvatel druhych svett navAtivi nati planetu, bude ptekvapen mnohymi nepochopitelnYmi vecmi. Ptedevtim se bude moci obdivovat podivne schopnosti pozemtt'anu nerozumeti si jeden druhemu, ustaviene se hadati a stale yaleiti. A hned bude moci, jako nestrannY pozorovatel zjistit, to vtechny nesnare pochazeji z geografickeho rozdeleni nazeme na pfesne ohranieene narody a narildky, semenitte to lokalnich tradic, pover a ptedsudkii. A at uslyti smesici z yukti, vychazejici z rtiznYch zemi, s tdivem se otate sam sebe, zda je potteba tolika rtiznYch jazyku. Pozna, hned, ae nevyhnutelnYm nasledkern toho je vzajemne nepochopeni a nec10yera narodu a z toho se rodici valky. Kdyby byl diktatorem anebo kdyby mu byly hvezdne mocnosti, jet omrzelo stale se divat na vedne praaky na na g nezvedene planete, daly moc nad celym svetem, prvni ze vteho by jiste zrusil babylon jazykil a katclemu by nafidil, aby se naudil jednomu spoleenemu jazyku, kterY by byl uredni feel pro celou zemekouli. Jak jazyk by zvolil? Bezpochyby takovY, kterYm mluvi jit vettina lidi.

Ponevadt bychom se takoveho diktatora sotva doekali, musime udelat neco sami. Neni doposud noveho jazyka, kterY by byl s to v dohledne dobe sjednotit vtechny narody. Z existujicich fedi se nejvice ptiblituje tomuto idealu anglietina. Touto keel mluvi stale vice a vice lidi, hlavne z duvodu obchodnich.

0 tom, to anglietina si ziskava stale vets' obliby, svedei nedavna zprava Britske Rady, zalotene kralem Eduardem. Ukolem teto • instituce je ziskavati v cizine yetti pochopeni pro britskou kulturu a tee. Podle teto zpravy se rok od roku zvettuje poeet zahranionich student0, ptichazejicich do Anglie zdokonalit se v anglietine. Studenti z Danska, Estonska, Litvy, gpanelska, Svedska a Jugoslavie chodi zde do specialnich kursti, potadanYch koleji pti iuniversite v Exeteru. Pozdeji sem ptijdou i studenti z Oeskoslovenska, Bulharska, Loty g -ska,PolNr tugask.Vmnoh zemich, kde prvni misto ye vyueovani cizim jazyktun dtive zaujimala nerneina nebo fra,nAtina, ptichazi nyni na prvni misto anglietina.

Strana 12.

VESTNIK •

OVISlon■W■

otySttStu Tex*

il •edni Organ Slovanske Podpornjici Jednoty Stato Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA 11/410UCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLONT AK PUBL. CO•, est. Texas Piedplatne 65e roene. Do stare vlasti 81•66 ro6nZ. Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilaji se do Ellavni tJ1adovny, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, peedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestztik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

--

any

Ueiiime na g jubilejni rok ern V nejslavnejiira historii S. P. S. Pies netirodu v jinni eisti Texasu a peimoei vithee, vykonali jsme v roce minulera v boru novYch &mit dosti. Leto; buderne slaviti etreicate vYroei zalcieni nakho Bratrstya a jsme pevinni, abychom ykehni vespolek na dfistojne oslave se podileli. Jak nejlepe oslavime hiStorickY meznik trydni oak" S. P. J. S. T. jak darek ji k jejimu jubileu pFmeseme.? etyei tisice novYch Menu jsme si dali za cil, dosaieni tohoto bude nejlep§im darein. nisi Jednote a take nejYydatnejt>1 oslavou yyznatnnth° vYroei. Vysledky podzimai kampane jsou dfikazem, ie se novi eiteni mohou ziskati, ie pees mistni nafirodu dosti tech, kteII sobe pojgteni mohou u naSi. Jednoty opateit. Musime vSlehni napnouti sily, kaidY z nis co dobrovolny organisator musi pfidat ruku pomocnou a ziskat aspon jednoho noveho elena, ei ditko do Detskeho Odboru. KaZdY 'fad musi se vykazati nejakYrni vYs/eclky a doufame pevne, ie i eady de/Si dobu neeinne se koneene probudi a odvedou svfij dil, povinny d/uh vfiei Jednote i vie/ sobe.

Mimo podilu na dosaieni vyteeneho tile, kaidY fad, doufame, uspoeida dfistojnou oslavu 40. vYroei Jednoty a v pei gti schfizi se usnese na piipravieh. Cas nezadriltelne 1(vapi, neodklidejte a zvolte si vYbor ihned. Dristojni oslava jako rozmerny podnik vyiada si mnoho price, peiprav i — easu. se dohodnete, zy olite postaeitelnY vYbor, tim fispech va gi domiei oslavy bude jistejk. NuZe, sestry a bratei: zaerietc. ihned, ui Ye vagi schuzi.

Prod nutno zapseit i.hned s ptipravami k oslave jubilea nael Jednoty? Protoe oeekavame, se osiavu neodbudete nejakou taneeni zabay ou ale podnikem dUstojnym vYznamu 40. vYroC1 zaloeni. S. P. J. S. T. Co by se dalo a melo k oslave jubilea upspotadat? Jsou tu ruzne motiosti, zpilsoby. Tteba vziti v uvahu misto a vlastni prosttedky. V mestech Ire usporadat slavnostni racket, k nemu2 byli by pozvani prominentni obeane (Utednici, obchodnici, ueitele. atd. 7 ; anebo slavnostni akademii (tee, deklamace, • hudebni a zpevni eislaei divadlo historickeho neb velneho nametu), Na venkove osvedeila by se -v'elika osadni sla y -nost(vjieaTxumolbypt,dchazeti tradieni slavnostni priivod s alegorickYmi vozy, hudbou,..eienatvem mistnich spolku in corpore). Kratei program osadni slavnosti zahrnoval by slavnostni tee, proslovy spolkovych ptedakil, sborovY zpev, koncert kapely.

Kde tyto rnoriosti nejsoo., kde osada male, tad by mel konati slavnostni schtizi krateim programem. A n.a tecnto slavnostnich schuzieh provedeno bude hromadne

uvedeni novYch clenu. Sepsani historie kadu pro uvetejneni v organu resp. v anglickem ,pkekladu v mistnim Casopisu bylo by addouci a pro rids i uaiteane. At' ye meste ei na yenkove bude zapottebi silne ptedbeane agitate, by osiava nielaH co nejvetSi Uspech. Bude teeha' ozna.mOvat v organu, plakaty, zvat k sti mistni spolky, osobne mistni prominentni jinonarodov-ce, zname, pkiznivce atd. Chapete, 2e. Uspech oslavy vyadda si mnoho ptiprav, odklad je nemoudrY, SIodlivY? Zvolte si staCitelnY vYbor co nejdfivel Pravda o (northern veku. Velke pojiStovny vydaly neda.vno zajirnava cisla o prtiunerne deice lidskeho aivota od poeatku devatenacteho stoieti as po naSi dobu. Tato Cisla znamenaji konec snit lidstva o dlouhem aivote. PojiSt'ovny zjistily peelivYm zkoumanim jednotlivYch ptipadit, ze za pcslednich sto let se CadnY mua a aadna iena nedoaili veku pi-es 106 let. Zpravy o vyS'Sim veku bYvaji obydejne nepravdive. Sta let se doaije prumerne jen 30 lidi z milionu. Za poslednich 150 let se dab pojistit na divot m i liony a miliony Ameridant. Ani jeden vSak neail dele ilea 106 let, i kdyt jich mnoho zemtelo mezi timto vekem a sto lety.

Na otazku prod bide tak radi zvelieuji zpravy o dlouhem aivote, ocipovida jista pojiSt'ovna takto: "Po aivote je nejvdtAi poptavka ze vSech veci na svete. Lide nechteji vetit, ae tivot ma biologicke (advotovedne) meze a ochotne se chytaji kaade sebe nepravdepodobnej'Si zpravy, ktera jim dava, nadeji, ze i oni budou jeSte dlouho art. Ale at' se to elo yeku libi Ci nelibi, zUstavaji stale pravdiva slova jednoho stapato aalmisty, kterY pravil, ae eloveku bylo ureeno zit devetkrat deset let."

Dotaz: "Budou Cleni teidy A platit • na organ rozdil zyYS'eneho poplatku 35c rodne za mlade oleny, majiCi pojistku ttidy B, atd. ? Nikoli.

Mladi eleni neplati na organ \Tithed, oni ho dostavaji zdarma ale do platebni sazby pojistek tkid B, C atd. byl pkidan malt' obnos, ktery kryje poplatek za organ. StarSim elenem y e tilde A vypoeitana byla aktuarem nejniaSi zakonite pkipustna sazba a proto na zvet.enY organ budou od Noveho roku platit misto 65c jeden dolar rodne.

Prilrlad k nislodovani. Rozmach druastevnictvi v malem Dansku, jeho skvele vYsledky jsou zemedelciim jinYch state a zylaSte americkYm farmatiim ptesvedeivYm ditkazem, Ceho lze dosici spoleenYm dohodnutYm postupem. Aekoli i Dansko bylo postiaeno svetovou depresi, nebylo v nem a neni nezamestnanosti, dokonce ne hladovejicich. Co rolnici jinYch state zasahem deprese ztratili majetky anebo s nejvetSim uskrovnenim a yypdtim sil rvali se s pkizrakem bankrotu, vytloukali klin klinem — danSti sedlaci sedeli v teple. aTake oni dostavali niasi ceny za maslo, vejce a slaninu, nea vYnos techto hospodatskYch produktil kryl naklady vYrobni a jeSte ziistaval jistY vYteaek. Co toho bylo pkidinou?

Pomahala jim vlada, museli omezit osev, chov dobytka? Nic podobneho. Rolnici Danska se sdruaili a zaloaili si druastva prodejni i nakupni. V Dansku pied 25 roky vyhodili se Skol vSecku nepottebnou ptitea, 'Skatulkovani, .zbyteene vtloukani mladeai nauk praktickemu aivotu jalovYch a na misto bYvalYch Skol zakladali "Lidove vySSi Skoly", v niche hlavni diiraz kladen do hesel: laska k vlaSti, vira v rovnost a hodnotu vSech trid, prospe'Snost sdruaovani atd. "Korporace vnikala do mysli a duS'i rolnicke mladeae, nastali miadi hospodati byli pro druastevnictvi pattiene pi'ipraveni a o jeho vYhodnosti take ptesveddeni. Dnes Danove jsou pkikladem a znamenitYm, ceiernu svetu rolnickemu. Maji druastevni tranice, prodejny, jatk y , nakladarny, vyvezni agentury. Nepotkebuji pkekupnikU, komisionern, broker& A co vice: jejich dru'astva kupuji pro sve deny, hpspeda.rske stroje. hnojiva, Sativo, grocerii, .zkratka vSe.cko, co v hospodatstvi a dcmacnosti potteba. DanSti rolnici — uvaate — maji .vlastni banky. Ko7 operaeni podnikeni podporuji v Dansku statkai'l jako malorolnici. Z pcetu 206.000 usedlosti je tam 110.000 stateekii majicich pod 25 akrit pozemku, 306 .statkii ma vice nea 600

Ve stkedu ,dne 20. ledna 1937. alcra pudy. Devadesatpet procent roiniku je sdruaeno a maji v narodnim snemu — yetknu. Moderni Dansko jest nemyslitelne bez druastevnictvi a jeho vYsledky ptinesly cele zemi blahobyt, spokojenost, mir.

RozumnY diktator budoucnosti bude — demokratem. Inteligentni diktator budoucnosti se nebude snaIit podtizovat svou villi SirokYm yrsty am lidu, nYbra tidal sve jednani podle jejich ptani. Musi se ueinit mocnYm a popularnim — ale ye sve vlastni zemi. Chce-li se udraeti a zanechati dobrou pamatku pro historii'sve doby, musi se podkizovati nejen zajmUrn narodni prestiae, nYbra i zajmirm svetoveho miru. Neni fantasticke pkedstaviti si takoveho diktatora budoucnosti. A takovY rozumnY, cilevedomy diktator budoucnosti nemuae bYt nee — demokratem!

Jsi-li ty rolniee pan? V Dansku spoleeni rolnici dosahli patkieneho zastoupeni v zakonodarn& kde maji vetSinu a pkirczene haji svoje zajmy, hospodati s vefejnYmt penezi jea na danich sami odvedli. Dansko ye skuteenosti ovladaji producenti. A die toho se take hospodati. Z vladniho ptijmu jde 21.1 procenta na socialni zabezpeeeni (starobni pense, nemocenske pcdpory a pod.), 20 procent na Slolstvi a toliko 13 procent na narodni obranu.

Zakonoclarna vyviji Cinnost prospeSnou producentiim, vetejnY tisk, . Sloly a vefejne mineni stoji na jejich strand, pornahaji kaada die sve-moMosti pro blaho yeeobecne. Sly by danske vyzkoueene praktiky spcleelVch rolnika zavesti v Americe? Rozhodne. Drustevnictvi se tu pomalu, rok od roku silneji zakotefiuje.

Nynej.k svet mysli, ae pravou praci je prate o nedem 'zevnejSim: vyrabeti, sbirati cosi majetek, dam, farmu, plody; ae vSak pracovati o svoji dust neni dirleaito. Proto vidime vAude Upadek prave lidskosti a rozvrat; tu je bida zde zase pkepych a rozmakilost — ale vgude mravni neke.zeri. Zatim nejdilleadtejg prace o vlastni duS1, yypestovani citliveho — svedomi. A to budia ptednim dkolem nes vg ech, kteki chceme vypestiti dobreho ha, aijiciho v souladu se zakony vesmiru.

"Nernam easu na Ctenl" — slygte east°. BYvaji to titea, kteti nakikaji, ae se jim gpatne daki, ae nemaji Stesti. Pokad dekaji, kdo jim pomilae a sami bezradne skladaj race v klin.

Nevedi nieeho o torn, jak ye svete zavodi schopnY s neschopnym, nevidi, ae kdo vice umi a zna, je bledaneTS'im a ae to bYva zdatnost, zruenost, bystrost, ktera stavi lidi na vyMi mista. Kdo se nevzdelava, nesleduje beh veci a pokrok ye svete, kdo nideho neete, nepatra, po tcm, jak prate se zjednoduS- uje a zlepg uje, ten ov'Sem Wive opomijen, jeho sluaeb neni tolik tkeba. Kdo se nechce pkiudit, na to nejdfileaitefSi "nema Casu", ad jinak cele hodiny zbyteenostem venuje, ztraci mnohonasobne, je pkedstiaen schopnejSimi .. .

Pro iivot. Nedostal ti nekdo v danem slove, bud' to tobe poueenim: Divas-li sam slovo, uvaa dive, mitaeS-li a chce'S-li ho spinit. A pak pkesne splri. dostaviti se v uraity Cas, bud' pkesne na miste na minutu, abys nezklamal a nebyl lhatem. Jak jsi rad., se ti nekdo poslouail v nesnazich! Poslua i ty nim!

Kalendat Hospoda •, kterY je soueasne pr y gel na Novy rok o-nim47.rodniku,vy 128 strankach s bohatYm obsahem. Hospodate znamenite rediguje br. Stanislav Serpan, dlouholetY redaktor organu Z. O. B. J. Samotne toto vYroani 'Oslo stoji 40c, ale na celY rok (24 else].) zahrnujic i toto eislo, stoji 2. 0byeejne eislo 0 64 nebo 48 str., moan° dostati na ukazku. PfSte na: Hospodat, 402 S. 12th St., Omaha, Nebr.

Na,si na postupu. Z Hallettsville se oznamuje pkemena dosayadniho spolku olochadnikirTrades Day Ass'n. — na Obchodni komoru.

Pkedsedou teto zvolen byl zaslouaily naS' spolubratr a narodovec zrna eisteho Frank K. Bueek, do teditelstva zvcleni naStnci panove: s Frank W. Jared, Leon Kahanek a Anton Zaruba. Bratru F. K. Buakovi jako daleim Clentun rodne haluze k teto pocte srdeene blahoptejeme.

Ve stied% dne 20. ledna 1937.

ESKITTA zima zasahla min. tSrdne celSi

Prst •edozapad a dolehla at do Texasu, kde

poledovice natropila mnoho akod na elektrovodnim vedeni. Osvetleni detnS7ch mest bylo den at dva zastaveno, telefonni spojeni na mnoha mistech pteru geno, doprava na silnicich uvazla, vlaky zpozdeny a pod. * * Jednokomorova, zakonodarna statu Nebrasky ptejmenovala se na senat a pfejmenovani to vego v okamMtou platnost. * * Finaneni vSrbor senatu odporueil prodlouteni trvani stabilisaeniho fondu $2,000,000,000 a pravomoe presidenta k dalS'imu sniteni hodnoty dolaru. Kongres musi ueiniti brzka, rozhodnuti v techto zaletitostech: Rekonstruktni finaneni hypoteani korporace, jejit pravomoc vyprgela 31. prosince; slutba pro zachovu pudy, jet vypraela 31. prosince; zpinomocneni k elektrisaci domovu a farem, jet vypr$i 1. (Mora. * * Podle sdeleni idadovny vladni zdravotni slutby ve Washingtone, D. C., je epidemie influenzy ye Spojench Statech na vzestupu a rids v rozlehlSrch oblastech zeme. V tSrdnu, dovrgenem 2. lednem, hla'aeno bylo teto ill'adovne 3,998 nov3ich ptipadfa onemocneni influenzou proti 2,088 v tS7dnu pfedchazejicim. Ufadovna ptipomina, to jde to jenom o zlomek skuteeneho poetu ptipadU onemocneni influenzou, nebot' jenom z nekterS >ch mist jsou posilany vladni Utadovne raporty. Influenza tadi zejmena ve velkSrch mestech. New York mel 598 Pfipadil umrti nasledkem influenzy v tS7dnu, zakoneenem 2. lednem, ale v tS7dnu grave uplynulem se situate o neco * Stay 791eteho svateho otce Pie se v posledf nich anech jenom o malieko zlepail. Nohy jsou dosud silne otekle od kteeovitS7ch til a telo znaene seslable. Ve sttedu tohoto tS rdne dovolili mu lekafi, aby opustil lutko a usadil se v pohodlne ,koleekove tidil, zvlaat' pro nal° postavene, aby mohl odpoeinouti bolavm noham. V tidli to byl toho dne dopraven ze sve lotnice do soukrome kaple, kde ztravil chvili na modlitbach. Pak dovezen byl do ptedsine sve komnaty, kde pfijal svoje pfibuzne. Trpi stale velkymi bolestmi v nohou a taludku. * * Ve stavce delnictva automobilek v michiganskS7ch tovarnach, ktera, dotkla se ptimo el neptimo 170,000 zamestnancii, docileno bylo koncem min. tSrdne ptimeti. V konferenci zastupvlady, statu a zamestnavatelli docu saten byl poeateeni krok smiru. Piketati byli z tovaren delnickSuni vtitdci odvolani, ve vyjednavani ohledne potadavkii organisovaneho delnictva se bude pokraeovati. * * Resolute o ze.kazu dopravy valeenSrch potfeb do 8panelska, schvalena, kongresem a podepsana presidentem Rooseveltem stanovi pokutu $10,000 di vezeni pet let resp. oba tresty, pro kohokoliv, kdo by vyvatel zbrane, sttelivo nebo valeene zbrane z kterehokoliv mista Spoj.

State a jejich drtav do 8panelska Ci kterekoliv jine zeme pro ptevoz do Spanelska a k poutiti kteroukoliv soupetici stranou ve Spanelsku. * * ministr vzduchoplavby Goering NemeckST navativil Aim a konal nekolikere porady s premierem Mussolinim a dostal audienci u krale Emanuela. Vyjednavani melo nemalou dfiletitost pro dalai postup Hitlerilv v otazce apanelske i nerneckS7ch snah o vraceni kolonii. *

*

SpolkovS7 odbor poaty mel v uplynulem fiskalnim roce schodek $88,316,000. Die komentafe generalniho pokmistra Jamese Farleye, histArni pfleiny prodelku jsou: bezplatna poata pra kongresniky a jine "nepo$tovni polotky", dale dodateene naklady pti uplatneni zakona o 40ti hodinove tSrdenni slutbe pokovnich zamestnancia, kterSr veS'el v platnost 1. fijna 1935 a koneene zvfaeni poetu vetejn9 .ch budov, utivanSrch pro po$tu, cot zavinilo z ySi eni vydrtovacich nakladti a spravniho vydani. CelkovST pfijem pOatovniho odboru einil r. 1936 sumu $665,343,000, cot je o $34,538,000 vice net v roce pfedchazejicim.

ytirrbila

Co noveho.

V rozpoetu odporueenem presidentem 75. kongresu jest pro zemedelstvi stanovena polotka east $745,615,000, z eehot je $500,000,000 ure'en° na premiove platy zemedelcam podle zakona o zachovani pady.

• • ByvalY anglickY krt.,' Edward, nyni vevoda z Windsoru, ma die sdeleni zasvecenSlch osob asi $100,000 roaniho prijmu. Je pry odkazan na apanda', udelenou mu bratrem, kralem Titim VI., k nit pozdeji ptibudou pfijmy jine.

Guverner Sev. Dakoty Wm. Langer obnovil moratorium, kterYm se zakazuji nucene prodeje realit i osobniho majetku pro nezaplaceni morkyee, jakot i dratebni prodeje tiveho dobytka a jineho osobniho majetku ye state. Langer natidil v'Sem statnim a okresnim atednikam, aby nepodnikali tadnY iftedni zakrok, "kterY by v jakekoli mite smetoval k uzavteni morkyee a nucenemu prodeji anebo drape kterehokoli domova."

• • Narodni vYbor strany demokraticke vybral den 4. bfezna, vYroei to prvni inaugurace presidenta Roosevelta, za celonarodni den banketu, jehot vYtetek ma uhradit palmilionovY schodek strany. Ptedseda narodniho vYboru James A. Ferley a pokladnik W. Morgan co Oleni vYboru pro uspotadani banketu se vyslovili, ze vstupne k banketu bude od jedne stovky do tti dolart a ze toto je eiste demokratickY zpasob k sehnani penez do poklaidny strany.

Loni narodni vYbor vyrovnal osmiletY schodek dem. strany uspotadanim 2,000 bankett k oslave Jacksonova Dne, ktere vynesly $350,000.

VYte ceny talite k banketu stanovena byla dle knoflikt, dill dle rozmeru penetenky hodovnikt. Smetanka spoleenosti zaplati za hostinu po stovaku, mensi tpialry veiejnosti po padesatce, jeSte menti po petadvaceti dolarech, dale po desitce a chudobni demokrati koneene dostanou ptiletitost teastniti se hostiny za tti dolary. Bankety budou uspotadany v katdem state Unie.

• • Administrator PWA (vetejnYch praci) Harold Ickes oznamil, to v dusledku presidentova planu zrutit tento odbor v Cervnu t. r. — poeet administraenich if •ednika v poetu 9,000 bude neprodlene sniten o Ctvrtinu. Ickes zaroveri sclelil, to dosavadni vetejne projekty, pro net kongres povolil $160,000,000, budou provedeny.

Americke. instituce vetejneho mineni oznamila vYsledek hlasovani o ttech easove otazkach a to: "nastane-li ptitti evropska valka, vetite, to Spoj. Staty budou do ni zatateny?" 62 procent odeslanYch hlasa odpovedelo ano, 38 proc. ne ; "podporujete milosrdne usmrceni nevyleditelnYch mrzakt pod vladnim dohledem?" VYsledek: 46 proc. ano — 54 proc. ne ; "myslite, to budeme miti inflaci?" — 47 proc. ano, 53 proc. ne . A na dodateenou otazku: myslite, to by inflace ptinesla dobro?" — 21 proc. ano, 75 proc. ne . ttadujici sekretat statu R. W. Moore pti tiskove konferenci vyslovil nahled, to k valeenemu vzplanuti v Evrope nedojde. PoplaAne zpravy o Maroku a 8panelsku jsou site vane, net dle zprav ze Nr . ech hlavnich mest v Evrope se soudi, to "sebevratedne dobrodrutstvi" valky se neuskuteeni.

Ve sttedu min. tYdne ptednesl osobne guverner Allred sve poselstvi ye spoledne schuzi elena obou snemoven zakonodarny, cot si vytadalo hodinu a pal Casu. 2adal 12 miliona daltich dani, jet by se mely opattiti zvYtenim dane ze zdroja ptirodnich, raznYch vYsad a uvalenim dane na miliony majetku dosud zdaneni uniklym. VYtetek noVYch dani ma krYti vydani starobni pense a schodek ye statni pokladne, dosahujici 15 milionii. V zapeti podano bylo desitky ptedloh, mezi nimit navrh senatora 8ulaka, tadajici referendum ohledne iistavniho dodatku na zavedeni 2 proc. dane prodejni a vSrplatu starobni pense vein obeanAm stall. 65 let.

Strana 13.

Z Taiton se oznamuje skon br. Ed. Polinskeho, bfvaleho tajemnika fadu tarnte, kterY podlehl v pomerne mladem veku 44 let zapalu plic. ZesnulY sloutii ye svetove valce za motem u 90. divise a byl oboanem v'Seobecne vatenYm. Pozastalym vyslovujeme uptimnou kondolenci.

o inflaci, ptidavame o ni nahled dr. Neal-a znejici: "KahlY mate ptesne ureiti (oznaeiti) elekttihu net nikdo nevi co to je — katdS, vi co je inflace, av§ak tadnST nemAte ji pfesne uraiti (definovat). * * Patovni zprava z Prahy oznamila Allard vynikajiciho Csl. spisovatele, politika, elena Mafie, verneho spolupracovnika presidenta Osvoboditele Masaryka — Dr. Jana Herbena, kterY zemtel na Stedry den v sanatoriu u Prahy. Odchodem dr. Jana Herbena zapada do minulosti vYznadna east kulturnich a politickYch dejin posledniho pulstoleti. Ve vedecke praci den byl dsilim mravne reformatorskS7m otivit v soudasnem narodnim tivote mravni tradice Ceske reformace. * * Senat schvalil resoluci, v nit se povoluje pi.

G. G. Coolidgeove, vdove po zemtelem presidentu, roeni pense v eastce $5,000.

•

Kongresnik Dingwell, demokrat z Michiganu, ptipravuje navrh zakona, kterYm — jestlito dojde schvadeni — bude snitena daft ze sudu piva z $5 na $3. V torn ptipade rnasam lidu dostalo by se opet pet'akoveho piva. * * Mexicka vlada se rozhodla, to bude y e shodii s politickou neutralitou Unie dbati toho, aby valeany material, zakoupenY na sever od teky Rio Grande, nebyl posilan do Spanelska z me xickych piistava. * * Nove vzacne objevy nalezeny byly pti vykopavkach v Pompeji, Italie. V mase lavy ze sopky Vesuvu nalezeny kostry Sestnacti prchajicich obeanii Pompeje, dva sadky zlatYch penez, kovove naramky, spinadla a jine klenoty. Archeologove jsou jisti, to v lave budou nalezeny dalti °bet vYbuchu Vesuvu.

• Rada pro narodni delnicke veci dodala kongresu svoji prvni vyrO6ni zpravu, v niz °stilt kritisuje Americkou ligu svobody a Isiarodni sdruteni vyrobcii. Rada ye sve zprave zdilraznuje zaplavu propagandy, ktera, byla titena vs snaze poraziti Wagner& delnickY zakon, byla zkizena rada pro delnicke zaletitosti, kdyt byl projednavan v kongresu. Desetitisice cirkubylo rozeslano po cele zem4 v nicht se dokazovalo, to zminena osnova zakona je neustavni ate cile jeji jsou prumyslu neptatelske.

LondYnskY list Sunday Referee pfines1 zprivu, to v rodine plukovnika Lindbergha se odekava nova radostna udalost. Pani Lindberghovd tije nyni v Ustrani domova u Seven Oaks v Kentu a nedavno ptijala mantelskY parek do slutby. Dohaduje se, to jejich kluCina ma bYt kamaradem Johna Lindbergha.

Dne z lihovin vynesly statni pokladne za mesic prosinec sumu $812,000 proti east $648,262 za srpen minuleho roku.

Vytrvale dette ye statech Illinois, Missouri, Indiana a Ohio rozvodnily ieky, ktere zaplavily udoli, potrhaly a odnesly mosty, tisicfun rodin pripravily nekonedne svizele a tkody na majetku. dervenSr Kiit zaridil v povodni postitenYch mistech ochranne prate. Sta rodin z nitin uteklo pied zaplavou a musi bYti o ne peeovano. * President Roosevelt zamYtli v nejblittim Case ptedsevziti kroky ohledne vyteSeni nesouhlasu mezi vladou a nejvytSim soudem. Oznamuje se, to bude svolana porada kongresnich ptedakt k rah dosateni dohody. * * Nerozhoduj o vydani penez, pokud jich ne-

VtSTNI8

Strana 14.

Uryvky z eeskoslovenASA 0 Hanacich.

EMEPISNE rozumi se Hanou rovina od ZdZ bteha po Napajedla a od VySkova po Lipnik.

VSecky teky a potoky, jakmile vplynuly do dzemi hanackeho, podinaji klidne, pomaloueku se plait, rozlevaji se dasto ze s yYch nizouekYch btehd, aby zaplavily, zejmena z jara, Sire a izrodne potici. — Ale nejen vody, vSe jest na Haile pomalejSi a klidnejSi, ne2 za hranicemi: vitr fouka mirneji, mraz merle pali, boute tak nezuti jako jinde. I 2eleznice sotva se plai.

Jak by jinakY mel bYti obyvatel tato po 2. ehnane zeme, Hanak, sve pfidy rodne horouci ctitel, ba zbo2riovatel? Mel by on chvatati a hnati se sttemhlav nekam, kdy vSe kolem neho je tak vahave, klidne?

OvSem, dasem i ty mime vody opusti sve htehy a zaplavi okoli; vyjede i Hanak ze svYch klidnYch koleji, vzepne se, a pak se mu neubranime! — Ale to jen na chvili; rozmysl a klid se zase vrati, voda opadne, a Hana i Handel jsou °pet "potadni"L Kdo by tuto rozmyslnost a rozSafnost Handkovi mel za zle? Grunt jeho urodi mu hojne, deho pottebuje k 2ivobyti i k pohodli; kdyby na "dance" jaksi byl pfetahnut, vSak tepa, bas zlacinela, vynese mu jests tolik, ze zaplati za dtyki Valachy a Horaky. A neurodi-li se letos nebo potluee-li, bude na ptesrok zase lepe!

0 pildu ofgern umi se Hanak postarati. Divame-li se nan, jak za pluhem kraei, nebo jak se hrabici rozhani, tekneme snad na prvY pohled, ie se "neptetrhne"! Ale postavte vedle neho kohokoliv — vSak on najima i Valachy a Slovaky v dobe pilne prate polni — nevyrovna se mu nikdo. S rozmyslem a pravYm fortelem umi se chopiti prate; ale take s laskou ji Neni druheho zemedelce na svete, kterY by tak rad a tak rozumne ptidu zdelaval. Jeho budovy i nastroje hospodafske jsou ye vzornem potadku, a pro kaMou easteeku jich ma tak vhodne poimenovani, jako nikdo jinY. OvSem, nadhernY kraj Haile zasluhuje veAkere to lasky Hanakovy. — Necht' jinY po horach a po skalach si "lozi", vSak nevi, jak je Hanakovi, kdy za pekneho svateeniho dopoledne v lets vyjde si na pole, obhlednout tirodu . . .

-Na rozlehlYch lanech dem& vonici prsti vini se, -neptehledne mote jedmene, r2i a 2i.ta. Leh011nkY vetfik dYcha, na lany od dediny k decline se tahnouci, a pod jeho chladivym dechem sklani obili sve klasy, jako by se Sird plan vodni kolebala pod ndrazy ptidi lodnich.

— Mohutne proudy paprskti sluneenich biji ye tvat drodnou matku zemi. Pole maku, stfidatepy, kvetou bile, rude a rt2ove — jici se s lany, zrak jest as oslnen 2ivYmi barvami jich kvetd.

Lipy, nasazene po na ysich a kolem bilych silnic, rozlevaji opojnou vuni po zapraSenYch cestach a do 2udrd a okenek doSkovYch staveni, dtimajicich poni2e bileho kostela. Tisice veel obletuji koSate koruny stromii a naplriuji vzduch jemnou, bzueivou hudbou, ktera se misi do hlaholu zvond chramovYch, harmonicky zladenYch .. .

K rozvaze, sebevedomi a pracovitosti Handkovy povahy dru2i se i dobre srdce jeho a milovnost pravdy. Maje sam vSeho hojnost, pieje i druhYm. OvSem, kdy i po cizim netou21. — sveho nepopusti! Ale sobeckost jeho jest zdrava; vidi, 2e ti, kdo se neptidiriuji, radi by mnohdy na irtraty druheho dobie se meli. Tak on nerozumi behu sveta; ptieiri se a dojdeS bohateho po2ehnani! Zejmena eloveka, kterY "chodi svetem" a pfidy nezdelava, si pranic nevat a take mu nerad nedeho da. Mysli si: "Delej a nechod' jak svetd Jan!" — Dratat, zdravy iebrak, neb i chudY student, cestujici o prazdninach — malo od Hanaka uNje! — Za to "ho-

fer", podruh v decline, kter r pomaha ph polni praci a se pheiriuje, ma se dobe od sveho hospodate. Popieje mu rad se sveho stolu i jeho drobnYm detem a neduhvym stateektim.

Za to pied pany, zvlate "od dfadu", rad se Hanak uka2e. VSim, eeho poskytuje jeho hospodatstvi, prohyba se still, dojde-li tiebas jen sluha od berniho dtadu! Okazalost Handkova tu nezna mezi! I v jinYch smerech: miti kone a kodar jako nejakY kni2e, tot' vrchol jeho pYchy! 0 svatbach, nejede-li nevesta na "zdavani" Sestiptehm nebo aspori Otytmi, to svatba nestoji za nic! A v nedeli vyjede si Hanak s panimamou do mesta na hrubou jako "hrabe". A neptejte se, kolik da po kostele tam utr2iti, aby se neteklo, 2e si nemtde doptati!

Drahe vino, plzeriske a v kavarne ttebas pet dernYch kav nebude piece sedeti ph prazdnem a zacpavati misto druhYm! Tomu navykl si vSemu v dobe, kdy obili, mak a tepa tolik platily. Od to doby se easy site zmenily, a bylo by na mists se uskrovniti; i gruntovn kniha, east° hodne zalepena, by tak kazala! Ale pYcha Hanakova nedovoli obratiti.

A tak mnohY nasledkem sve chlouby doSel a2 na pokraj zahuby. ObzvlaSte, byl-li nekolik let starostou a mel-li mnoho prate ye meste, ei stal-li se teditelem zalo2ny, nebo vYborem v ni.

Ale jinak je mysli v2dy bodre a vesele, rozenY humorista. Obrazky ze iivota Hanakil jsou na male vYjimky — vesmes humoristicke.

Nikdo by neuvetil, 2e v tichYch, klidnYch zracich HanakovYch tolik Sotkd 2ertovnYch rejdi, obzvlaSte kapne-li na nekoho, koho Osud merle obdatil "vtipnYm seminkem". Vtip Hanaktv jest vSak vice SkadlivY net' rvavY. Nejradeji vysmiva se cizim krajtim a cizim krajantim; vSe, co lei za hranicemi Hane, jest podivne a k smichu!

Hanak jest velkY milovnik pravdy, lhati vubec nedovede, a zaene-li piece, poznaS to na nem, ne2 prvni le2 z fist vypusti: bud' se smeje, nebo je v rozpacich, neveda, jak dale do toho.

Ale ani od jineho nesnese lzi a take neda nice ho na lichoceni. Ptijde-li kdo nan se slad'ounkou teei, jest jit z ptedu proti nemu zaujat a mysli si: "Pane, ten me chce osidit, nebo neco na mne vymamit!" Na Hanaka musi se zpiima: Ano — ne!

DalSi dobra vlastnost Hanakova jest hou2evnatost. On ne tak brzo chopi se nove mySlenky a dlouho ji nedtivetuje — ale, jakmile se pkesvedeil, 2e jest dobra, zasadi se o jeji provedeni telem, duSi a nepopusti, a2 zvitezi! Boje o dobyvani znerndenYch most na Hane (Prostejoy, Litovel, VySkov) jsou toho zativYm dokladem. "Hanak se ne tak hned rozkeve, ale potern dr21!" — Vyklada se mu tato vlastnost za vahavost, nehybnost — ale jest to spiSe rozvaha, ktera je vetSinou mistna.

SebevedomY a zmutilY jest Hanak a nelekne se tak hned nedeho. Nebezpedi schvalne nevyhleclava, ale octne-li se v nem, vi si rady, a neuhne, dokud je neptekona. OvSem, uva.221 vSe dobte napted a pokusi se nejprve, nemohl-li by se bez boje vyhnouti zlu. Mala ukazka teto vlastnosti z "talianske vojny". Synek z chaloupky a jeden z gruntu z te2e dediny slou2ili spolu u teho2 pluku a te2e setniny. Pied Veronou, kdy se zaealo troubiti k irtoku, burcuje vojak z "chaloupky" toho druheho: "Alarm, Janko!

Pojd'me, vSeci jo2 be2ijO!" — Synek z gruntu: "No; poekeme eke, tteba na nas zapomenei!" — Ale nezapomneli, a pan hejtman mava, na ne Savli. Nebylo vice zbyti, a tot' synek z gruntu povida: "No, malo platny, FroliSo! — Ale to 1362 napfed', se jenom z chalepke — nebude to tak Skoda!" — Ale neni pochyby, 2e se pak oba bili jako lvi, kdy u2 byli v tom! — Hanak jest vojak udatnY a vytrvalY, jak ukazal na Bile Hote a pod RadeckYm. Otakar Bysthna.

HANACKE NEBE. Jednou zil v Tovaeove na }lane pan dekan a byl velikY SprYmat. SprYmoval east° i s kazatelny. Aby sve farni ovedky navnadil touht po nebi, vylidil jim nebe napinene vSim, co Handci radi jedi. Kazal (v hanackem natedi) : "Mill farnici! Ptedstavte si velekanske rebnik pine rozpukene putreeke (masla). V prostkedku teho rebnika velekanske kopec ze strohanyho perniku. Kolem do kola teho rebnika

Ve stfedu ,dne 20. ledna 1937.

le2ijo Hanaci na btuchach, hube majo otevteny a eekajo.

Na vrchu teho pernikovyho kopca stojijo andilci, delajO eke tvarohovy, trnkama (povidly) nadity — a jak nekere• veplacajo, polohje) ju na ten nastrohane pernik; SeSka se pekne kotoli — OVA.0 r e, a dule — 2blurik do teho rozpuSdenyho masla, a pekne plova — — ptimo do hube Hanakovi, co na btehu na btuchu Ten chlamst! a u2 je SeSka v nem! — A je to vSecko eSde hadra proti bla2enosti nebeske!"

Otakar Bysttina.

NARODNI PISA".

Narodni piseri je easti na gi duSe — a my yeSkerYmi silami, co nam jich Osudem dano, musime chranit a branit tu deskou duSi svoji.

Zanedbavat narodni pisne, je proste pachanY na svetenem diteti, na ptiStim jeho vnittnim 2ivote. — Jan Neruda.

JeSte jsou pametnici tech dob kdy po nagich vlastech nivy, luhy, haje i ptibytky lidske zvueely pisnerni. Zpevem uspavala matka sve dite, zpevem doprovazely deti sve hry; pisnemi rozveselovala si divka pole, pasouc kravy, nebo S'kubajic travu. Svou starodavnou piseri Sepotala si statenka, ptekladajic sve drahe pamatky v truhle ulo2ene, zpevem doproSovali se 2ebraci almu2ny.

Tak zpival sobs Ma y& jsa o samote. A co teprve ve spolednosti s jinYmi! Tu ptiklad pdsobil neodolatelne; tu ten, tu onen zanotil novou piseri, ktera2 se ihned stavala spolednYm majetkem vSech. TakovYmi pfile2itostmi bYvaly spoledne prate za easti roboty a spoledne slavnosti a zabavy. 0 2nicla Sire pole ani neptestavalo zvueeti libeznYm zpevem, kterY celou krajinou vukol se rozlehal.

A na podzim, kdy dozravalo ovoce bSrvaly zase nove schtizky a besedy. Veeer u ohms na poli, pozdeji v suSarnach venku postavenYch, v nich2 se vativala povidla, schazivala se chasa, a tu opet zpevu bYvalo vSude pino. V zime zase spoleane ptastky a dradky konavaly se za veseleho zpevu.

Mile ty pisne provazely tak eloveka od kolebky do hrobu, radosti jeho a zabavy zuSlecht'ujice, v dtrapach a strastech tirtechy poskytovaly.

Skladateli naSich pisni byli jinoti a devy, muh a 2eny z lidu, ponejvice z lidu venkovskeho, obyeejne beze vSeho Skolniho vzdelani.

Vyrustajice od malieka v prostem ovzduSi venkova, znali vSechny pisne sve krajiny a skladali v jejich duchu a dle jejich vzoru pisne nove. Lidove pisne dedily se pak tistnim podanim z pokoleni na pokoleni. — Fr. BartoS. JAK SE SVATOPLUK eECH SAL ZEN. Frant. Hampl uvefejriuje v Nar. Osvobozeni neznamY dopis Svatopluka 6echa trochu romanticke a poeticky zalo2ene dame ktera pied tticeti lety vyjadtila basnikovi ,nesmele city.

Svatopluk Oech odpovedel: Velectend sleeno!

Poznava.m z dopisd VaSich jen, 2e hodnotu myth literarnich praci pteceriujete a 2e mne stavite na misto, o jakem se mi ani nesnilo; nejsem vildcem, jsem prostY vojin v 'fade deskeho duchovniho voje, a vice jsem nikdy bYt nechtel. Dekuji Vam srdedne za vSechno ptatelske deastenstvi.

Ale jinak musim se ptiznati uptimne, 2e nevnikam nalehte do smyslu VaSich dopisd. Ze slov VaSich namnoze nejasnYch nemohu ureite vyrozumeti, dello si vlastne ptejete, take nevim, jak odpovedeti.

Nejlepe by tedy bylo, abyste napsala jen nekolika slovy, proste a jasne, jake je VaSe ni abych mohl rovne2 proste a kratce — jak dinim v dopisech nejradeji — odpovedeti je-li mono Vain poslou2iti.

S pozdravem v ficte Vam oddanY Sv. Leech.

V Troji u Prahy, dne 7. 3. 1904.

Start' mladenec, zkratka!

Pies vSechny pfevraty fidi se svet v obchode jedinYm zakonem: objednavky dostane nejvY konnejSi. Na tom nezmeni nic ani politicks ptatelstvi nebo neptatelstvi. Jak pravi jugoslayske phslovi: Lasko, za lasku, ale boty za penize. — J. F. Bat'a,

Ve sttedu, tine 20. ledna 1937.

NA latiZOVATKACH ZIVOTA ROMAN Napsal Joia Musil.

6 A CO TY, Anetko?"

"Jak to, co jd?"

"Moan na mysli, jak ty se k tomu zachovae."

"Vladimire, snad nepochybujee o me lasce? te se stanu obeti tohoto obchodu. Staremu i mladernu eastkovi nejde o nic jineho, net o statek. Budu se braniti do krajnosti. V nedeli uteeu. Vladimire, neopouetej mne a staj v zapase, kterY mi ted' nastane, po mem boku.

Oh, ket by se Jindra vratil, bylo by veechno hned jine," povzdechla s mutne "Anetko, ty moje due draha, dim ja ti odplatim tvoji vernou lasku?"

"Svou vernosti a uptimnosti."

"Bohutel vice ti nemohu nabidnouti. Jak je to veechno na tom svete epatne zatizeno — reechno se todi jenom kolem toho prokleteho mamonu. Pro nej zapomina se na reechno ostatni."

"Nikde snad nejsou takove pomery, jako na vesnicich. Zde pohliti se na spojeni dvou mladYch lidi, na vec, ktera ma bYti nejsvetejei, chladne s vypoditavosti. Hmotne veer stavi se pled veechno ostatni."

"Ani v mestech to neni jine," tekl Vladimir.

"Vladimire, ja od tebe neupustim za nic na svete."

"Dekuji ti, draha duee."

"Slib mi veak, at' se deje cokoliv, to vytrvat."

"Slibuji ptisaham," tekl Vladimir a sevtel divku do naruti.

Jejich Usta spojila se.v dlouhY vrouci pollbek. Vlaha letni noc vyvabila je na zahradu.

Stanuli pod koeatou jabloni a jejich rista setkala se znovu ve vatnivem polibeni.

Anetka piltiskla se trzce k Vladimirovi, jemut krev v tilach ptimo vtela.

Hledeli si do odi a yzajemne si v nich vyeetli touhu po neeem velikem, co melo z yeeniti jejich lasku.

XV. V male vilce, ukryte v syte zeleni stromovi, nedaleko TreneanskYch Teplic, v podkrovnim pokojiku, letel Jindra.

Sem zavezl ho Horvath, kdyt ho odvezi z horske chaty a hned povolal mistniho lekate.

Kdyt dr. SarefekY ptieel a shleda 1 van stay, v nemt se Jindra nalezal, zakroutil poyatlive hlavou.

Kdepak utrtil mladY mut ty sttelne rany?" otazal se lekat Horvatha.

"Sam dosud nevim — je, jak vidite v bezvedomi, od neho jsem se nideho nedovedel," odOW Horvath vyhYbave.

"Kdyby bYvala yeas lekatska, pomoc, mohl byti za nekolik dna zdrav, ale takhle nevim Bylo by nejlepe zavezti ho do nemocnice. V domacim oeettovani neni piece jenom tech motnosti k oeetteni talc vatneho zroneni sake, v nemocnici."

Techto slov lekl se Horvath.

"Pane doktore — nebucht litovati r7:adneho finandniho nakladu. Jen at' zastane to u mne," del Horvath prudce.

"Jak myslite. A atady jste jit o torn zpravil?"

"Nerad bych, aby se do teto veci pletly ritady" "A talc — chapu — milostne dobrodrutstvi," zabrueel vicemene pro sebe lekat a pomyslil si, te jemu vlastne po torn veem nic neni. Oeettil raneneho a zatidil pottebne disposice. "Oeettoyatelku mate? Bude tteba, aby po nekolik nekdo u raneneho byl," pravil lekat a mel se k edchodu.

"Oeettoyatelku snad budeme miti. Neni snad zapottebi elcolene sily?"

"To ne," del lekat a odeeel.

Horvath zavolal Ilonku a ptal se ji, zdali by byla ochotna, Jindru oeettovati.

"A jak rada," tekla divka dela rozradostneni, to nebude musiti ppustiti toho, jehot nade vte milovala.

VESTN1K Horvath dal ji ptisluene informace podle lSkatovYch disposic a pak odeeel.

Ilonka obleeena v novych eatech, jet ji Horvath opattil, stanula u postele, na nit Jindra letel a zadivala se na jeho bled' oblidej. "Uboh.V, jak asi trpi. Kdybych mohla trpeti misto tebe, jak rada bych to podstoupila. Pak usedla na tidli u jeho hlavy a svedomite pinila lekatovy pkikazy.

Mijel den za dnem — stay Jindrav se nelepeil. Z bezvedomi se site probral, ale sta y jeho byl stale kritickY a vain'.

Lekat dochazel dvakrat za den a jeho oblieej staval se Stale starostlivejel. Z neho bylo lze vyeisti, te v uzdraveni Jindrovo neveti Jednoho dne ptivedl s sebou rehlasneho chirurga, kterY prave dlel v TreneanskYch Teplicich a podrobil Jindru dakladne prohlidce, po nit nasledovala operate.

Nekolik dna po ni byl Jindrav tivot v satce.

To tekl dru Sareckernu slavnY chirurg, kdyt odchazel. " Ilonka se od Jindry taktka nehnula. Horvath, jent pfichazel katdou chvili, musel na ni se zlou, aby se aspori spankem posilnila.

Kdyt Ilonka ela spat, vysttidal ji Horvath.

Minulo etrnact dna, net nastal obrat k lepeimu a za nekolik dna na to, konstantoval lekat, te Jindra je mimo nebezpedi.

"Mohl bych s nim hovotiti?" tazal se lekate Horvath.

"Dosud ne — pottebuje klidu. Nesmi bYt vubec nieim vyru'eovan. Mohly by se dostaviti komplikace a pak by bylo yee marne," tekl lekat.

Uplynulo novYch etrnact dna, net dovolil lekat Horvathovi hovotiti s Jindrou. Techto poslednich etrnact dna vabec do pokoje, kde Jindra lezel, nevkroail. Obaval se, aby ho svou ptitomnosti k hovoru nevyprovokoval, a tim nerozrueil. Zeptal se vtdy Ilonky, jak se Jindrovi dati, a hned odchazel.

Kdyt Jindra nabyl jasneho vedomi, tazal se ihned po Horvathovi.

Ilonka podle ptikazu Horvathova tekla, odcestoval, ale te se brzy vrati.

Kdyt Horvath koneene objevil se jednoho jitra u postele Jindrovy, uvital ho tento radostnYm asmevem.

"Mam dobre zpravy," volal vsttic Horvathovi a vylidil mu ree, co v onom dome spattil a co se s nim samYm stain.

Horvath se po Jindrove scleleni zamyslel a po chvilce pravil: "Tak, tedy takove je to — protistatni akce.

Ted' musime svou einnost zdvojnasobit. Bylo by zahodno o cele veci uvedomit atady, ale bojim se, abych tim neztratil stopu po svem diteti.

Takova osoba je schopna ukoneit tivot jednim razem, net by se dala zatknouti. Proto musime zatim pracovati sami. Jedinou chybou je, te bude to delei dobu trvat, net najdeme jeji stopu. Da se ptedpokladat, te ona je jiste natolik prozirava a te se odklidila do jineho mista. Odjedu ihned a budu patrati, kam ptenesla svou zloeinnou pasobnost Net se vratim — a to bude at tehdy, at budu miti ptesnou stopu, necla se nic delati. Do te doby budete zatim zdrav a pak budeme spoleene pokradovati. Vidite, jeete byste k vuli me o tivot ptieel! Nikdy Yam toho nezapomenu! Zatim bud'te zdrav, at ptijedu, uradime se o daleim postupu," promlouval Horvath a vyeel z pokoje.

Jindra se radihlede uzdravoval. Jit vychatel yen, cot mu velmi prospelo. eekal netrpelive na navrat Horvath-ay.

Ilonka chodila nyni smutna. Vzpominala na yeechny ty minule dny i noci, ktere prodlela u latka Jindrova, ye stalem strachu o jeho tivot a nyni — kdyt je zdrav, je cele jeji poslani skoneeno — musi odejiti .. .

Jindra byl jit zdrav, jako ryba, kdyt se Horvath .vratil.

"Nu, jak, naeel jste ji?" tazal se Jindra, hote nedookavosti.

"Natel," odvetil Horvath, zapaluje Si cigaretu, kdyt usedli sami v pokoji, "ptenesla sve pilsobiete do Koeic. Je veak ted' vermi opatrna a proto tim vice bude tteba opatrnosti se strany nag."

"Potada opet ony noeni schtzky?"

Strain 18.

"To nevim, ale styky ma velmi znaene."

"PstemYelel jste ut o nejakem planu, jak bychom ji mohli usvedeiti a vynutiti z ni doznani, co stalo se s vaeim ditetem?"

"Dosud ne."

"Tecty dovolte, abych yam sclelil, o eem jsem behem doby, kdy vy jste byl prye, pternYelel."

"Hovofte tedy," nalehal nan Horvath.

"Myslim, te by bylo nejvhodnejei, kdybychom mohli navazati styky s nekYm z jejiho nejblittiho okoli, pomoci jehot by se nam podatilo dostati ' se mezi ty, ktere Demecserove, zasvecuje do syYch plane."

"Mate snad na mysli, aby nekterY z nas se mezi ne vettel? To nejde. Mne by snad poznala a vas jiste tet by poznal nekterY z tech, kteti vas videli onen veeer."

"Vim o nekom, kdo by tuto tilohu mohl provest — na koho bychom se mohli pe yne spolehnouti, oveem bez vaeeho svoleni nechtel jsem nic delati?"

"Kdo je to?"

"Je to ona mlada cikanka, ktera mi zachranila tivot a ktera mne pak oeettovala."

"Myslite, te bychom ji 'mohli do veeho zasvetiti?"

"Myslim, to ano. Devoe mne ma velmi ratio, ac s me strany nevyeel k tomu nejmenti podnet. Mam na ni ureitY vliv. Mohu yam tici, te chtel bych se za ni zaruditi, te ji matete apine dayetovati."

"Dobte. Bude rea,k lepei, kdyt ji do vteho zasvetite vy. Ale pro katclY ptipad, zajistete jeji. mleenlivost."

"V tomto smeru, nemejte tadne starosti."

"Veak jsem jit uvatoval, co s tou divkou udinim. Za oeettovatelku ji vice neni tteba, nu, vida a takhle se nam hodi ... " "Jsem pine ptesvedeen, te nam mute prokazati velmi platne slutby."

"Kdyt myslite, tedy dobte. Ja se vzdalim a potlu vam sem divku," pravil Horvath a vyeel z pokoje.

Za chvili na to veela Ilonka.

"Ptejete si neco?" tazala se.

"Pojd'te seen, Ilonko, rad bych s vami a neeem hovotil," pravil Jindra a vyzval ji, aby se posadila.

Ilonka vzhlecila pfekvapene k Jindrovi — nemohla pochopiti, o eem chce s ni hovotiti.

"Ilonko, chcete pro mne nee° udelat?"

"Ze srdce rada."

"Choi yam neco velmi vatneho svetiti. Mohu yam pine davetovati?"

Divka vzhledla k Jindrovi jaksi nechapave a pak zahovotila: "Nevim, co mi chcete svetiti — nevim — co ode mne chcete, ale mohu vam tic!. jedno: Pro vas udelam Irk i — svaj tivot polotim. Vette, te \Tee, co mi svetite, zirstane jen u mne, neni na svete moci, ktera by mne ptinutila abych vyzradila, co mi chcete svetit." Domluvila a zahledela se na Jindru pohledem, v nemti zraeila se oddanost a vernost.

Jindry zmocnilo se pohnuti, kdyt setkal se s pohledem IlondinYm. Po chvili pravil: "Vetim vam, Ilonko a jsem pine ptesvedeen, te se nezklamu." Pak Ilonku do reeho zasvetil.

Sedela tik a mleky naslouchala.

Jindra domluvil a zahledel se patrave na divku. &dela stale tee hluboce zamyelena, at posleze zahovotila: "Ueinim talc, jak si ptejete, jen jeete dive, net odejdu, rada bych se vratila do chaty, kam jsem vas raneneho dopravila. Mate se stati, to se otec vrati, byla bych nerada, aby naeel Ate v nepotadku."

"Dobte, Ilonko, matete se podivati. Jiste se tam dlouho nezdrtite."

"Myslim, to ne."

"Bude tteba, abyste se brzy odebrala na misto, jet yam pozdeji sdelime a take do veeho podrobne zasvetime. Ted' mutete jiti, Ilonko!"

Ilonka odeela reecka rozradostnena. Byla rada, te se nemusi od Jindry odloueiti a te mu mute prokazati nejake slutby. \Teak se posledni dobou, kdy Jindra byl jit zdrav, obavala, to ji Horvath propusti.

Po chvili veeel do pokoje Horvath.

"Nu — jak dopadlo jednani?" tazal se, sotva vegel.

"Dobte. Jak jsem jiz citive ekl: jsem pine

• Strana 16. pfesvedeen, ze to divka nem mute prokazat velmi platne slutby. Chce se vAak ,jeAte podivati do one chaty, odkud jste mne ptivezli raneneho a ktera, slouti za jakesi jejich ptechodne bydliAte." "V torn ji nemfiteme braniti. JeAte dues at' se tedy vypravi. Byl bych yarn velmi poydeden, kdybyste ji doprovodil a pak s ni pkijel ptimo do KoAic, kam ja jeAte dnes nejblitAim rychlovlakem odcestuji. Mutete si vziti auto, abyste tarn byli co nejdfive. Budu zatim pozorovati, jak se ma bYvala tena zatizuje v KoAicich. At ptijedete do KoAic, vyhledate mne v hotelu "Slovae". Teprve tam sestavime podrobny plan.

V mem srdci kliei pfesvedeeni, ze se se syYm ditetem setkam. Ket by to jit bylo brzy! Vytrpel jsem na svete jiz tolik! Shledani s inYm ditetem proteplilo by chmurne dny meho staki."

"Nemusim vas znovu ujiAt'ovati, to v teto veci udinim pro vas vAe, co bude v me mod..

Vette, tak jsem se do toho vAeho veil, jako by Alo o vet, ktera se mne bezprosttedne dotYke..

Jednomu vAak jsem v to cele veci vdken, jsem v ni naAel zapomenuti na to, prod odeSel jsem z domova a utiAeni bolesti, ktera me nitro primo rvala. Zbyla jeAte hotkost a bolest, ale to jit se dlovek poddava s jakousi resignaci ✓ nadeji, to pi-Ude lepAi das. Jen kdy je pryd bolest, ktere, dinila tivot nesnesitelnYm." "Mladi nesmi nikdy v tivote ztraceti hlavu.

Jemu dave. tivot jeAte ptiliA mnoho energie, net aby dal se osudtim tivota na pospas. Mladi musi si je vytvatet samo. Vekim pevne, to jeAte jednou budete At'asten," pravil Horvath a zahledel se na hodiny. "Musim si jiz pilpraviti veci k odjezdu. Take vy ihned ptipravujte; Aofera zavolam telefonicky," dodal a vyAel z pokoj e.

Jindra ho brzy nasledoval, aby uvedomil Ilonku o torn, to brzy odjedou.

Ilonka uvitala s velkou radosti zpravu, Jindra pojede s ni. V male chvilce byla ptipravena k odjezdu.

XVI. Start cikan Palko, kterY po veeernim boutlivem veseli nocoval se svYmi syny na hole podlaze hostinsk, mistnosti, probudil se druheho dne ye velmi mrzute nalacie. V hlave dosud citil Udinky nemirneho potiti alkoholu, jimt chlapci onoho vekra ne getfili. Stare tel.() bylo jako rozlarnano po tak Apatnem odpodinku na tvrde podlaze hostince. Vzbudil jednoho ze syYch synd a tan,' se, zdali Ilonka jit pkiAla. "NeptiAla. Ani Daniel se jeAte nevratil," pravil mladik protiraje si ospale oei.

"Kam ta divka jen zaAla," uvatoval.

Po chvili vratil se Daniel.

"Kde je Ilonka?"

"Nevim. Prohledal jsem celou vesnici, ptal jsem se kdekoho, ale nikdo nechce o ni ani slyAeti. Jako kdyby se do zeme propadla," scleloval Daniel smutne.

"Hm — podivno. A neudelali jste si mezi sebou neco?"

"Co bychom si udelali? Net bych Ilonce slova zleho tekl, radeji Sam sobe nut do srdce vrazim. UCinil bych pro ni nevim co, ale — vAechno bylo marne . . . Kdyt vdera onen mladenec mohla na nein oei nechati."

"2 by s nim Ala?" "e "A to ne. Sledoval jsem je oba dobte a vial jsem, 2e mladenec ma jine zajmy, net vyhleda,vat dobrodrutstvi s cikankou."

"Co mysliA, ze stalo se s Ilonkou?"

"Obavam se toho nejhorAiho. Jak ja, ji znam, nesla Wee, to onen mladik ji nevenoval pozornosti, jak si ptala. Bojim se, aby nem neprovedla. Pro mne je jit tak jako tak ztracena.

Opustim vas a v toulkach AirYin svetem budu hledati zapomenuti," mluvil Daniel hokce.

"Srdci tetko poroudet. Ilona mela to rada jako kamarada, ale jinak ne. Neves hlavu, Danieli, na sve pouti svetem najdeA jiste divku, • pochopi tve sny a touhy. Due hledati se tak dlouho, at se koneene najdou, aby pak splynuly ye veene harmonii. Proto tolik zklamani, ale vAechno to pak je vyvateno Atestim a spokojenosti, kdy dye takove du' e se najdou. JdeA do sveta, Danieli! Provazej to Bfih! Ja citim, ut me pouti svetem bude konec. Vratim se do nak chaty, ukryte v objeti lesfi slovenskS'7ch hor a tarn slo2im sve kosti. Tarn se take chci setkati jete s Ilonou, nebot' jsem pevne pee-

VESTN1K svedeen, ze to device ye svem rozruSeni neudelalo nic jineho, net ze utekla do naAi chaty; koneene neni to po prve. Jednu prosbu k tobe ma,m, Danieli. Svetuji tve ochrane sve dva Aohajiky. Vim, t e jsi poctivY cikan a vim, ze je dobte tivotem povedeA, aby byli stale temi, jakVmi byli, kdy je vedl jejich otec Palko, kterY nikdy v tivote nedelal nic nedestneho. S sebou do hor je vziti nemohu. Tam je tetko sytit takove dva hladove krky. At' obveselovanim smutnYch, lidskYch srdci vydelavaji si chleb vezdejAi. UdeldA mi to, Danieli?" skondil otazkou start' cikan.

"Udelam a rad. Jen o jedno vas jeAte prosim. Chci vas doprovoditi na Slovensko, chci jeAte jednou spatfiti Ilonku. Dopfejte mi to radosti," tebronil Daniel.

"Budit tedy," svolil start Palko. "A ted' hore, deli! JeAte dnes vydame se na cestu, at' neztratime ani hodinu. Dlouha bude nak testa!"

Nastoupili pout' od vesnice k vesnici smerem ke slovenskym hranicim.

Nagli chatu otevtenou, kdy po nekolidkadenni pouti stanuli pied ni a kdy yeAli dovnitt, zhrozil se start Palko nepotadku, jak tarn panoval. Palko zamitil ke stromu, v nemt mel skrfAi syYch veci, a hned vedel, se Ilonka zde jiz byla.

"VidiA, Danieli, Ael jsi sem nadarmo. Ilonka zde byla, ale to je jit da yno a take davno je jit pryd," pravil Palko.

Pti techto slovech svesil Daniel smutne hlavu.

"NezbYva, Daniell, nic jineho, net at si trochu odpoeinete, nastoupiti novou pout' do sveta, zde bychom vAichni se neutivili," del start Palko, usedaje na lutko, ktere pied easem pro Jindru upravila Ilonka.

"Vas tu piece nemuteme nechati samotneho," ozval se starAi syn Fancily.

"Na mne se neohlitejte, ja se nejak ut do smrti protludu. DobrY slovenskY lid, tfeba sam chudY, neda takovemu ubotaku, jako jsem zernkiti hladem. A at zemru, oveaci mne pochovaji. Jen jdete, holoubkove moji!"

Druheho rana odeSel Daniel s obema chlapci znovu do sveta.

Palko osamel a zafizoval se na delAi pobyt v chafe. Obeas vychazel do okolnich dedin, aby si vyprosil neco k jidlu. Ptichazival znaven, sotva se vlekl. Zaketna choroba hlodala v jeho tele vice a vice. Wady byl nucen den leteti, pak i vice dna, at hiad ho donutil vstati.

A tak plynul das a jak on betel, ubyvalo valem Palkovi sil. Jednoho rana nemohl Palko povstati z "Co si zde jen sam poenti?" bedoval. "Nebude zde nikoho, kdo by mi odi zatladil," povzdechl a zahledel se do prazdna.

A tak letel Palko sam — opuAten .. .

Vedle Ititka mel hromadku vyprokneho chleba, jent pomalu schnul a okoraval . . . Vedie ye dtbanu vodu, pro kterou, kdy ji vypil, lezl namahave k blizkemu prameni.

Palko bezzubYmi delistmi drtil a tvYkal suchY chleb a v duchu ptemYAlel o torn, co bude, at mu chleb dojde.

Plynul den za dnem.

Dva dny jiz Niko nideho nepotil — nieeho nemel. Ani pro vodu jit se doplaziti nemohl. A tak letel, ziraje tupe na deravou sttechu chaty.

Oekal smrt s tichou odevzdanosti .

Jen jedna myAlenka drtela ho jeAte pfi tivote. Oekal na Ilonku, ji2 chtel nee° sant — co nemohl vziti s sebou do hrobu.

Stmivalo se jit, kdy Jindra s Ilonkou kradeli k chate. Stiny noci sna gely se nad vrcholky hor a ty je pfikryly s yYm zavojem.

Palko byl jit v bezvedomi, kdy veAli do chaty.

Se srdcerovoucim vVktikeni vrhla se Ilonka k 1a2ku.

"Mrtev — otec mrtev! Kriste JetiAi a ja ho opustila," natikala.

Jindra vzal nemocneho za ruku a seznal hued, to jeAte tije. Donesl studene vody a dal mu na rozpalenou hlavu obklad.

Nemocn3i po chvili otevkel odi. "Ptece jsi, Ilonko, ptiAla. Ja dekal a veal, ae se to dodk6,m. Musim ti new Tici, ne't zemru,"

Ve stil'edu ,dne 20. ledna 1937.

"Vy nesmite, °tee, zemtiti," za gtkala Ilonka.

"Nejsem tyYm otcem, Ilonko," vydralo se Palkovi tetce z hrdla.

Ilonka zahledela se na neho s iitasem.

Tato slova vzbudila i pozornost Jindrovu.

"Neznam vtibec toho, kdo tvYrn otcem byl, Ilonko. Jednoho dne — jeAte pied tou velkou vojnou — tabofili jsme nedaleko KoAic. — Tehdy jeAte moje Lena Lila a melt jsme \yea a kone, a tu — jednoho rana, kdy jete noeni soumrak visel nad krajem, ptiAla do nakho tabora velkomotha pani, ktera nesla — devaatko. 2adala mne, abych je — pfijal za sve. — Nabidla mi takovou sumu penez, to se mi z toho hlava at zatoeila. Vyhovel jsem jeji tadosti a deveatko jsem ptijal do sve rodiny. Vyplatila mi penize, ktere slibila a nechala u mne jeAte — jakesi papiry, ktere mi natidila — pozdeji spaliti. A pak — odeAla. Deveatko, ktere u nes nechala — jsi ty, Ilonko," vypravel pomalu, tace pri torn oddychuje, stari cikan.

Ilonka majici rude sepjate v kiine, hledela na neho se stale vetSim idasem.

Daleko vetAi etas zmocnil se Jindry. VYklad stareho cikana ho poeal zajimati. Vstoupilo mu na misl to, co mu svetil Horvath a nyni byla zde pravdepodobnost, se Ilonka neni nikyrn jinSrm, net dcerou Horvathovou, jit on tak usilovne hleda.

"Jak divne jsou testy osudfi lidskYch," zaAeptal pro sebe Jindra a jit pokrodil blite k cikanovi a ()bratl se na hello s otazkou: "Co stalo se s temi papiry?"

Palko upkel na Jindru svoje odi a zdalo se, to ho poznava, a pak povidal: "Papiry jsou jeAte uschovane. Nevim, co je v nich, neumim list. Papiry jsou uschovane na dne nagi skrYAe. Doved' tam pana, Ilonko, a ukat mu vAe!" "Donesu je sama," dela Ilonka a jit se vzda.lila. Netrvalo to ani par minut a byla zpet.

Jindra ji taktka vytrhl z ruky archy, znadne jiz zatloutle, ktere s sebou ptindAela. Hned do nich nahledl a razem 'veal vAe. NemYlil se.

Ilonka je dcerou Horvathovou. TuAeni, jet se ho pfi vYkladu cikanove zmocnilo, ukazalo se spravnYm. Palko syYm strhanYm zrakem takita visel na Jindrovi. "Nu — co je tam v tech, papirech?

2e jsem ted' mluvil pravdu?"

"Ano, mluvil jste pravdu. Tyto papiry, ktere jsou doklady IloneinYmi, to potvrzuji."

"A kdo je mYrn otcem?" tatala se Ilonka, ktera teprve ted' probirala se z fr2asu, kterY se ji zmocnil.

"Toho se dozvite pozdeji, Ilonko," tekl Jindra, kterY bez dohody s Horvathem nechtel nic delati. "Pfipra yte se, Ilonko, k odjezdu. Ja, dojdu pro Sofera, odneseme nemocneho do auta .a vezmeme ho s sebou do nemocnice. Pak pojedeme k vakmu otci," dodal jeAte a vyAel ven.

"K otci," opakovala po nem Ilonka a divnY pocit probehl jejim telem. Obratila se k Palkovi, chtejic se ho na nee° otetati, ale Palko mel jit oei zavtene — zdalo se, to spi.

VeAel Jindra s Aoferem, kterY nes' ptikrSrvku, na nit polotil nemocneho, aby ho odnesli do auta.

Palko otevfel oei.

"Kam mne nesete?"

"Zavezeme vas do nemocnice," del Jindra.

"Toho — neni tteba. Mne ut nikdo nepomate. Melf jste mne nechati zde."

"To neni motile." Co byste si zde sam poeal.

Kdo by vas oSettoval? Ilonka musi hledati sveho otce."

Donesli ho k autu, kde ho ulotili a zahy na to vyjeli — — — Stareho Palka nechali v nemocnici.

Ilonka se slzami v oeich se s nim loueila a dekovala mu za vAe, co pro ni dosud udelal.

Zdalo se ji nyni tak tetke, odloueiti se od stareho cikana, s nirnt protila tolik tetlYch i dobrYch Casa. Ale mlade srdce chtelo bVt nablizku toho, pro ktereho ball° ... nablizku Jindry, kterY odjitdel. A pak zvedavost ji zahotela v duAi, co bude dale — kdo je jejim otcem a kdy a zda vfibec se s nim shledal "A cot matka?" myslela si Ilonka. 1,7zpomnela, jak hofce plakala pti pohtbu Palkovy 2eny v domnence, to v hrob je kladena jeji matka. "Shledam se nekdy se svou matkou?" tazala se v duchu.

(Pokracwani)

Ve stiedu, dne 20. ledna

Zenska

lllidka

Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Dnes si chci s varni pobesedovat mimo kroutek, tak od v geho trochu.

Tak zas nam jeden rok zapadl do more Yeenosti. Kdo byl zdra y a bez vatnej gich nehod, rad na nej vzpomina. Ale ten, kdo protil rok v utrpeni, koho ne gtesti pronasledovalo, ze az easto pod titi klesal, takovY vita s novou nadeji rok novY, ac east° je to jen luzna nadej e.

2ivot nag se novYm rokem nemeni to re jen takove sttidani se roenich dob, v nicht se elovek mota a ptina gi i odnagi si v nem jen mnoho zloby. Ale kdy ona ta nadeje, vira a laska jsou takove krasne paprsky, ktere prozatuji ten pozemskY tivot nag. Mne na risvitu roku katcleho ovlada jen jedno ptani a to jest zdravi pro sebe i celou rodinu, dobre ptatele nevyjimaje.

I vam vgem mill etenati pteji hojne zdravi a Jednote vzrast elenstva a zdaru v katdem poeinani. Povida se, jake teny, takove rodiny, jake rodiny, takovY narod, jake dlenstvo, takove spolky.

Dale si pieji, aby se rozvily tiny v gech naroda a shlazeny byly v gechrry valky a nepokoje, jen lidstvo ubiji aby uz zavladl pokoj a mir po cele zemi.

Tak ptiglo zvetgene dislo nageho mileho Vestniku a v nem je nam od br. red. slibeno dost mista k dopisovani. Kdo mag chvilku a schopnost, pigte!

Ono se to tak hezky sedi u kamen a ate, a dnes obzvlagt'. Venku snitek se chumeli, zima je, zimieka a u kamen vyhtatYch ptijemna chvileieka.

Sestro Svaeinova: Ptiznavam ze sliby chyby.

Udala jsem datum a eas, jak nam byl °trig: men, ale v ptig ti zpev. hodine nam bylo oznameno, ze to bude 31. prosince ye 4:15 ze stanice WFAA, a i ta se opozdila at do 4:30 odpol.

Nebylo dasu chybu napravit a tak jen zdejgim ptateliim jsem telefonem oznamila, aby si natidili radio na tu dobu. Zpey dopadl dobte a posluchaeam se libil, i na gi doma poslouchali a syn nag , takto dobry hudebnik a velmi skou1)2 na pochvalu, kikal ze to bylo 0. K. Lituji, jsem mnohe, kteti v tu dobu poslouchali, zklamala, ale nestalo se tak moji vinou. Slibila jsem ze napi gi vice o teto organizaci.

Snad ye vgech gkolach po celYch Spoj. Statech jsou zaloteny Council of P.T.A., ktere konaji velmi zaslutne prate. Zachrariuji katdoroene mnoho tisic deti zanedbanYch, hladove syti a dbaji o zdravotni ogetteni. Pro svoji vlastni zabavu i k pote geni druhYch a k ziskani finanenich prostkedka sdrutuji se v kroutly vYtvarne a take zpevni.

K temto P. T. A. Mother Singers path v gechny elenky P. T. A. z rriznych gkol. V mnohYch gkolach mail sve domaci pevecke kroutky, kde schopni vedouci vyneuji zpevu. A tomu, komu je laska ku zpevu vrozend, ma ptiletitost se v nem zdokonalit. Maly jsme mezi sebou jednu pani, ripine slepou, jeji oei byly site otevtene, ale nikdy nespattily svetla ani slunce. Byla direktorkou ye gkole sveho distriktu. Jeji elenky si ji sebou tam ptivadely a odvadely. Pisne, jen jsme cvieily, ona mela na kline pismem slepeckYm tigtene ( yypichane) a naslouchala slo ktera si v pamet vtiskla. Sama zpiva velice krasne zpevy z na gi nynej gi direk. solove vlotky ve sboru. Nebyla-li si jista ye vedeni nektere pisne, zastavila se za na gi direk. chytala ji za ruce v zalokti a tim nabYvala ptesnosti vedeni. Jednou nam ten jeji sboreeek asi 12 ten zazpivaly pod jejim vedenim, a pak ona sama na vg eobecnou tadost nam zazpivala solo. Ptichazela v pravodu s yYch elenek, jet Ulla zpevu, vtdy pane a velmi ykusne upravena. Vtdy jsem ji tolik obdivovala. Nemela sice zrak, ten nejvetg i botskY dar, a piece sloutila k utitku vetejnemu. Ba byla na vyboru, kde nas volavala telefonem do zpevu, coz je me zahadou dodnes. Pied takovYmi lidmi je tieba sklonit hla-

VESTNiN vu v Ucte, kterou ja ji zachovam. &soda, tie ted' mezi nas nechodi, zajiste jen z daletite ptieiny.

Nage dtivej g i direktorka byla katdou tilkou hudebnici, vYbornou zpevadkou a proto byla na nas ptisna neslevila nam ani vlasku, umela se na nas tak opravdove zlobit, ale to v ge k nagemu prospechu. 1Z,idila nekolik sboru a davala soukrome hodiny zpevni. (Oini tak dosud, jen my jsme z jeji einnosti vypadly.) Na jeji misto nastoupila opet dobra vedouci a vyborna zpevadka, ktera s nami drive zpevy pod jejim vedenim nacvieovala. Tato se na nas tolik nezlobi, vysvetli nam chyby laskavej gim tOnem.

Chodim tam rada a za mnohe co jsem se tam naueila, jsem vdeena.

Pit torn vzpominam sve 5lete einnosti v peveckem kroutku radu Jaro Cis. 130 Za tech 5 let jsem jen jednou zip & vynechala, ale to me ptigla smutna zvest z domu o rimrti v rodine.

Zadne poeasi mne nebylo na ptekatku, i kdy druzi se nedostavili, ja tam byla. Nemohu zapomenout pti tom obetave pi. Olgy Krutilkoy e, ktera po rinavne celodenni praci v kancela.ti spechala rovnou z place pro nas hrat.

Kroutek, kterY byl tadem Jaro Cis. 130. za rieelem pohtebnich pisni sorganizovan, dostal v katdem smeru, v katde dobe bez rozdilu, pro katdeho sy Ym povinnostem, i mimo Dallas a ti pozristali, jim bylo pti pohtbu jejich milYch poslouteno, vdeene van vzpominaji.

Proto s eistYm svedomim pohlitim zpet na svoji einnost v nem a nestydim se ani za jedno vystoupeni. Ze se rozpadl, neni vinou mou!

Utvotil se zde peveckY kroutek novY a ja jim pteji pineho rispechu. Sama jsem tpine spokojena tam, kam chodim ted'.

Br. red. vybizi rodiee, abychom jaksi poradili, jak by byla Detska besidka zajimava.

Uz jsem se mnohokrat vyslovila, ze mam deti rada a pobaveni se s nimi je mi ptijemnou z bay ou. Sehrala jsem s nimi zde uz nekolik detskYch divadel a programy vypinila.

Promirite, ze trochu odboeim do minulosti, abych mohla objasnit zaletitost, kterou jsem k podobne detske besidce chtela dat zaklad hned v enniskem sjezdu na gi Jednoty.

Bylo to tu gim v ruce 1929, kdy zaletitost spisovani Obrazka z Moray skeho Slovacka (bohutel ptedeasne zesnule) Fany Hasmandove me zavedla v dobroeinne einnosti se sleenou Emilkou Fuksovou, povolanim ueitelkou, basnitkou a spisovatelkou, ktera tentokrat, chteje uleheit bide F. H., dala do obehu posledni jeji pisemne prate a site "Illuse" a "Mali Amerieankove".

Mimo toho sl. F. H. sepsala z Mora yskeho Slovacka 4 povidky velmi zajimave, "Dole dedinou", "Na Jittni", "Pohadka o svobodne zemi" a "Btiza" Dy e knitky shora jmenovane jsem pro F. H. zde prodavala. Si. F. me je darovala a tim jsme se seznamily a navzajem si dopisovaly. Mam ty jeji dopisy, ktere zari dobrotou a uglechtilosti ke vg emu eeskemu, uschovane.

Proto jsem ji jednou tadala o radu pro vanoeni divadelni program. Odepsala me hned a zaroven zaslala prave dokoneenou jednu ze sy Ych praci 'ttyti RoCni Doby" vanneni hra se zpevy, a ponevadt nebyla dosud vytiskla, poslala ji mane psanou s poznamkou: "Pone_vadt Vas main rada, posilam Vam moji praci rukopisnou. Pro jineho bych to neudelala." Hra byla se zpevy. Nebylo k nim not, tedy jsme s pi.

Stranskou ty noty ze gkolnich pisni vymYglely.

Ale dopadlo to dobie a bylo to hezke.

Si. F. dala svoji praci Zap. Jed. .eskobratrske, ktera je vytiskla a mnoho jinYch tikanek pro deti i dospele a leckde pisniCky gkolni. a zaje po sy Ych jednotach k usnadneni dani detskYch programa. I nine tuto serii zaslali. K tomu jsem odbirala v Brne vychazejici Casopis "Mladi" po nekolik let, z nehot se daly razne veci pro jevi gte upottebit, jente v ge kratIce, ale pro zaeateoniky dobre.

Napadla nine my glenka, ze i na ge Jednota by mohla neco podobneho zavest. Vzala jsem sebou tyto vzorky do sjezdu v Ennis. Zminila jsem se o torn tehdej gimu br. red. Tapalovi, jemu se to libilo a tekl: "Budu-li zvolen, vykonam pro to svrij dil" a odporueil me s tim tiskovemu vYboru, na kterem tenkrate byl (pokud si pamatuji) Dr. Chernosky z Temple, p. J. Zemanek (?) a pi. (ut obe zesnule) Truksova, Cl Zemankova (?), to uti si nepamatuji. (Jste-li to vy, p. Zemanek z Needville, prihlaste se).

Ez,'Ll'araa 17, Zavedeni eehoi podobneho se jim take dosti libilo. Slibili, ze to piedloZi sjezdu. Nevim, co se s tim pak stalo. Ale br. T. zvolen nebyl a nynej gi br. red. tidil Detskou besidku s yYm smerem dobre.

Ted' kdy je vice mista, mohli by bYti rodiee napomocni br. red. tim, ze by ze s yYch pameti vylovili detske a ze gkoly hry, ±ikanky a podobne a tim by vzbudili vetgi zajem o Detskou besidku.

Velice rada sleduji "Koutek na gi babieky" v easopisu Hospodati, kterY tidi pi. Anna Kalendova. Jsou tam razne hadanky tikanky, nejakg, pohadka, deti pi gi Babiece verne sve ptipady co delaly, kde byly, i ty svoje skotaeiny, a tim eini tu svoji besidku zajimavou. Cot, mile deti, abyste si do toho sveho koutku posadily take nejakou tetu neb babiCku, ktere byste tovaly ty svoje ptihody. Ten nag milt' br. redaktor, abyste se nebaly ze udelate chyby, yam je rad opravi. (Mam tu jeho dobrotu vyzkougenou, aini tak i me.) Jen smele do toho. Potadejte vase maminky a tatinky, aby sami z dectvi vain do besidky napsali. Sama se nabizim, ze co mne ze gkole v hlave uvazlo Casem povim, aC uz moc toho tam neni, stati pameti ubira.

Wive vas nekolik dopisovalo a bylo to hezke.

Kdo bude prvni, tomu po glu malt' dareeek, kdy da pod svaj dopis adresu.

Ku sttibrnemu jubilee Jednote Sokol Zitka zde v Dallas zpina srdce blahopteji. Stala jsem u jeho kolebky, kdy byla ditetem dvouletYm. Z Vestniku se dovidam, ze budou opakovat kus "Tylova cesta" u Stefanika. Skoda, ze na misto tech 300 mil k vam neni jen 30, to jiste bych byla mezi vami. Nemohu zapomenouti na zavereani scenu tklivou, jimavou, kde Tyl slabnoucim syYm hlasem pronagi, citi vani rati — a vge je tak krasne — a ja muslin jit. Nad nim stoji Eligka Pe gkova (sl. H. Svestkova) a odtikava pti tichounkem doprovodu housli baseri, kterou slotil B. Smetana na nape y "Kde domov muj?": Kde domov tvnj, kde domov tvaj, cesta tvoje dokonand ziti truchlohra dohrana, milovanY pevee nas!

Na vavtinu spoeivag v klidnem Dane -creme matky, zem posvatna domov tvuj.

Kde domov twaj, kde domov tvrij? v nadhvezdne tam to vlasti, tam jsi zbaven zemskYch strasti, milostiv ti budit Pan pied nehot jsi povolan a vykat ti v raji yeenem s vyvolenci domov tvaj!

Tato pisei). byla zpivana nad hrobem. Pisen tuto slotil Smetana, aby zvY gil vYtetek z prodeje to k uhrateni pohtebniho vydani spis.

Tyla.

Tyl zemtel 11. Cervence 1856 v Perni a Karel Havlieek 29. ter. v Prate, tedy tent mesic. Byli to vzacni vlastenci a mueednici doby jejich.

Tam, kde mate schopne herce, 7 mutskYch a 3 tenske, sehrejte sobe kus "Tylova cesta".

Bude se yam jiste libit.

Na zpateeni testa z Houstonu jsem jela s mantely Le govskymi z Californie, kteti take se jeli na ten kus podivat. (Bydleli tou dobou zde v Dallas). Sami jsou umelci na prknech jevigte a Casto hravaji jako "extras" ye filmu v Hollywood, ale ptiznali ze podani kusu bylo prvottidni. Kdo jste u vas v Houstonu na torn kuse nebyli, nenechte si ujit krasnou ptiletitost.

Prosim, nemraete se Otenati, ze dnes mam tak obgirnY dopis, a koho merle unavovat, neCti. Tomu je vinnen br. red., kterY pile, ze je ted' dost mista. Slibuji se polep git, radeji gist net psat. Srdeene etenate zdravi, Botena Valeikova.

Ptisna srnCI mama.

ZajimavY zpUsob mateteke vYchovy u zvitat byl pozorovan na kru gnohorske samote blizko Ptiseenice. Ochcaena srnka ptivedla na svet srnku a srneeka. Pti jednom vYletu do lesa se mlada srnka zatoulala a vratila se teprve po dvou dnech. Srnei mama ji uvitala velmi pHsne. Vyplatila toulavou dceru tlapkami a dva dny ji nepustila k jidlu. Vtdy ji od neho odstreila hlavou. Teprve po dvou dnech ji odpustila,

Strana 18.

"Za Bilou Boron vyrostlo modern% letite, Prace • na novem letfeti u Ruzyni za Bilou Horou u Prahy jiti tak pokroeily, Zespeesidlily tam letcke spolednosti se svoji technickou a dopravni agendou. Od btezna tohoto roku bude provadena civilni letecka, doprava v Froze jen z letiete v Ruzyni. Nove letihe je vzdaleno od sttedu Prahy 10 kilometril, asi stejne daleko, jako dosavadni letiSte ye Kbelich. Jizda autobusem na toto letiete bude trvat z Prahy asi 40 minut. Dosavadni letihe ve Kbelich, jet je jit 16 let v provozu, bude od biezna sloutiti peevatne vojenskYm ucelum. Stat ziskal u silnice "Dlouhe Mile" za Bilou Horou a Hvezdou pozemky v rozloze 108 hektarti. Velmi znaeny ndklad stab° nutne zvYS'eni terenu na projektu letete. Toto ruzynske letiete ma moderni letecke nadrati a leteeti hoste mohou nastupovati .do letadel ptimo z tohoto nadrati postaveneho bezprosttedne u letfete, co2 u letiSte kbelskeho chybi. Na stavbu letiete v Ruzyni povoleno bylo dosud 110 milionti Ka. 50,000 esi. vojakti se nauello Gist a psit.

Jak se stara, vojenska sprava o vojaky, neznajici dist a psat, budd ukazkou toto: Na vystavce v Plzni byla umistena mala„ ale pouend exposice kulturni ainnosti tnezi vojskem 2. divise. KatdY vojenskY ittvar ma totit svou knihovnu, take nemocnice, atd. 2. peel divise ma ye svYch knihovnach pees 40,000 knih. Jeden prapor o site 500 mutt ma knihovnu o 4,000 svazcich, tedy vetei neki ma nektere mesto.

Nejen knihovny, ale i eitarny mail v gechny vojenske Utvary. Jak scleluji "N. D." ve 30 vojenskYch ditarnach je vykladano denne 499 easopist. Na vYstavce byly umisteny ukazky vYuky Cteni a psani negramotnYch vojinfa. z Podkarpatske Rusi, kde nebylo za stareho mad'arskeho retimu Akol anebo byly tak vzdaleny, ze dochazka do nich byla znemokiena. Od peevratu se v kursech pro negramotne vojiny naueilo na 50,000 vojakti Cist, psat a poditat. Veech 70 procent negramotnYch vojakt se stab na vojne gramotnYmi. K teto praci je poutivan vojenskY slabikat, yydanY v keel Ceske, nemecke, mad'arske a rumunske.

DalSi obec na Morave bude cela piemistena.

Vybudovanim udolni peehrady na tece Dyji bylo nutno peemistiti obec Bitov. PodobnY osud deka i obec Kninidky u Brna, ktera ma byti zaplavena projektovanou udolni ptehradou Z kasaren budou sanatoria?

Po zklamani a nefispechu, s kterYm se setkalo najimani novadkii do britske armady, rozhodly se britske vojenske iitady ptijimati i vtechny dobrovolniky, kteki byli sveho easu odmitnuti pro — telesnou vadu. Budou tedy peibirani do britske armady mladi muzi, kteei pro sviij telesnY sta y byli peed tim uznani neschopni vojenske slutby. Dostanou novou klasifikaci — "sub-standardni" to jest podpramerni. Jit peed delei dobou ucinily vojenske iteady prvni pokusy a poslaly nekolik desitek techto podpriirnernYch vojakfi do jednotlivYch posadek, kde byli sveteni zylLetnim instruktortn. Jedna se vedinou o dobrovolniky s "plochYmi nohami" nebo s peilfe malYm objemem prsou. Pokusy pry dopadly k yeAkere spokojenosti. Zvldete nedukvi mladi muti, jejicht vada byla zavinena podvYtivou, nasledkem vydatne vojenske strawy se rychle zotavuji. Prvni absolventi kursti "podpramernYch vojakti" byli jit odeslani k jednotlivym zbranim, hlavne k motorisovanYm oddilum a zpravodajske slutbe. Armada doufa, to timto zpasobem se zvYel poeet kaZdoroene phjatYch novadka nejmene o 2000 mutt. Budou pkijimani i kratkozraci a muk se ApatnYm chrupem.

Bludny Holand'an novo doby cestuje.

Pled deseti lety byla spachana v New Yorku cdvatna, bankovni loupet. Vadce banditti skonail na elektrickem keesle, ostatni dostali katelY nekolik let talate. Mezi odsouzenYmi se nalezal irskY statni peisluenik Frank Kelly. Shodou okolnosti a take nasledkem poeadneho chovani ye vezeni byl mu peed dvema roky trest prominut a Kelly se dostal na svobodu.

Ale jelikot nebyl americkYm obeanem, byl za rover ze Spojemich Stahl vypovezen. Kelly

VESTNiK

Z (ESKOSLOVENSKA, na kece Svratce. Nyni bylo rozhodnuto lesnimi ileady o peemisteni cele obce Podivic u VYAkova; ma bYti znovu vybudovana v blizkosti Brodku u Prostejova. Plemisteni jevi se nutnYm z dilvodu novYch bray lesnich komplext v okoli Podivic.

Motorisace norYch policejnich komisaistvi.

V ramci motorisace a roz giteni site statni policie, ktere soustavne provadi ministerstvo vnitra, bylo rozhodnuto zakoupiti 15 aut znaCky Jawa, ktere peevzalo prat'ske policejni teditelstvi. Zkoueky provedl intenYr ministerstva vetejnYch praci. Auta jsou ureena pro komisaistvi v Budejovicich, Asi, Jachymove, Trutnove, 2acleti, Mareove, Vrchlabi, Rokytnici n.

J. a rtizne expositury v okresich Jachymova, Ae. e a j. Auta maji uleheiti statni policii praci, nebot' do jejich pravomoci bude spadati nejen mesto samo, ale tet celY' okres. Policejni Jawy jsou atyesedadlove, eerne nattene a podle provedenYch zkoueek se dobte a fisporne osveddily.

Praha dostane dva nove kostely.

V techto dnech bylo zahajeno jednani o koupi pozemkti pro stavbu noveho kostela v Kohrich. Dnes ma oblast Kohte—Motoly pouze farni kapli nad Klamovkou, ktera pochazi z roku 1703 a ktera, je zasvecena k pocte Nanebevzeti Panny Marie. Kaple je veak velmi maid.

Pojme nejvyee 50 osob. Z toho dtivodu ma byti postaven v Kohlich novY chram, kterY bude zasvecen pamatce Ceske svetice AnetIty Peemyslovny. Stavba je rozpoetena na pub milionu KC. Spolek pro postaveni chramu ma jit dnes k disposici 350,000 KC. Dalkm novYm pragskYm chramem ma bYti farni kostel ye Straenicich.

Akci za novY kostel zde vede farat Gargela.

Dnes je ye Straenicich rovnet pouze farni kaple, v jejimt sousedstvi je projektovana stavba noveho chramu. V budove dosavadni kaple, kde je ten farni tread, ma bYti zeizen klatter.

OdbarvenY Emil Vaeka, 201etY cikan z Holide na Slovensku, si uminil, to neptijde v tivote cestou syYch soukmenovaa ate se bude tivit tak jako ostatni bide. Poladal proto tovarnu na mydla o vzornik, koupil si lacing kuffik a poCal cestovat. Aby mu nebylo ph tom smutno, jezdila s nim mlada cikanka. Navetevovala domacnosti, ph

Rozmanitosti.

,.pbodnYm s:ljel do Irska. Ale Irsko se zatim stalo svostatem a kdo z bYvalYch Ira se chtel stati obeanem noveho irskeho statu, musel optovati. Kelly se peihlasit nemohl, nebot' byl v to dobe ye vezeni a o zmene ye sve vlasti nemel nejmeneiho tuSeni. Nebyl obeanem noveho irskeho statu a proto mu tamni iikady nepovolily pobyt. Vracel se tedy lodi do Ameriky, ale tam ho nenechali vystoupit na bteh.

8Vastnou naliodou se mu podafilo dostati misto topiee na jedne Pecke nakladni lodi. Dva roky jit jezdi jako "BludnY Holland'an" s teekYm parnikem po Veech peistavech syeta a nikde nesmi vystoupiti. Jeho utrpeni skondi asi za osm let, kdy ma nadeji stati se •eckYm statnim plisluenikem.

Chemicka, obrana pied detskou obrnou.

Detska obrna se vyskytuje v poslednich 25 letech ye steedni Evrope epidemicky, ale zejmena silnYmi epidemiemi trpely vloni a pledlgni staty, kde byla nemoc velmi podrobne studovana Choroba se nejvice ukazuje na podzim a zachvacuje deti od jednoho do peti roktia Peiznaky jsou velice neurdite: bolesti hlavy, horedka, bolesti v giji a itdech. Ale potom rychle se dostavuje obrna, nejeasteji okondetin, jet dasto mastava, trvala a mrzaCi dite. Take tImrtnost 8-10 procent je dosti vysoka.

Detska obrna jest nemoci nakatlivou a VIsobi ji filtrovatelnY virus, vnikajici nosem do ilsttedni nervove soustavy. Neomezuje se jenom na dloveka, ale i jina, zvieata mohou onemocneti mozkomichovou nemoci s prilbehem velice podobnYm detske obrne. V 75 proc. pada podatilo se u nich vyvol.ati tutu nemoc

Ve sttedu ;due 20. ledna 1937. demt jeden prodaval a drulay v pkihodnem okamtiku kradl. Jednoho dne byl ptedveden Vaeka pled senat vr. s. rady dr. Hradeckyho u krajskeho soudu v Uh. Hradieti. Soudci se velmi podivili, kdy uvideli pled sebou mladika s naondulovanYmi blond vlasy. Vaeka jim veak potvrdil, to je cikanem a vysvetlil, ze vlasy si dal obarvit na svetlo proto, to pry pib obchodovani maji bide k oilcan-am velkou nedtiveru. K Z'alovanym kradetim se peiznal a byl odsouzen do tetkeho talate na 6 mesicia Jeho spoleenice bude souzena peed senatem mladistvYch. Vozka i s koiami utonul v tece.

Na Daeicku veil ye sttedu odpoledne 551etY rolnik Frantieek Matiasek na statek primate dr. Navratila z Brna do VnoroVic u Stareho Hobzi naklad uhli s parem koni. Cestou na kluzke vozovce u t. zv. Spaleneho mlYna se kone smekli a viaz i s vozkou spadl do Dyje. Kdyt Manasek nedojel dome, bylo po nem patrano.

Podle stop na silnici bylo zjieteno, co se stalo.

Lide z celeho okoli se sbehli a teprve veeer o 21. hodine vytahli vozku, kterY byl zapieten kofitun mezi nohy. Mrtve kone s povozem vytahli bide teprve ye &tvrtek odpoledne po phchodu soudni komise.

Cesta jako v tropech.

Sof& Franti gek Luhaeovie ze 2iliny se chtel bez listku dostat vlakem do Pterova. Schoval se pod lavici na topnYch telesech. Ve sve skrY:si zatil straeliva muka. Pod nohami cestujicich se na topnYch telesech nemohl ani hnout z bazne, aby se neprozradil. Topilo se a on horkem a tizni Upine vysilen. Teprve kdy aktovka, kterou mel pod hlavou, byla jako upedena, pod lavici zastenal: "Vodu." To uslyeel cestujici a polomrtveho Lukadoviee vyPo dvou letech pokusii Ceiba zlata.

Pine dva roky byly konany pokusy s rYtovanim zlata v Litske Neme u Komarna. Podnikatele se nedali odradit ani poeateenimi neitspechy, kdy ph poutiti t. zv. "mYdlove praCky" (ktere se s velkYm Uspechem pouZiva. v Kalifornii), se dochazelo jenom k nezdarilm. — Pracovalo se dal a nyni tam postavili moderni bagr s vYkonnosti 100 kub. metre pisku za hodinu a zadali rytovat zlato z dunajskeho pisku. Cizina projevuje o rytovaci prace velkY zajem a jsou jit hla geny eetne navetevy vYzna,enYch geologfa Pravidelna tetba byla zahajena pled nekolika tydny. tak, ze do nosu jim byl vtiran hlen, obsahujici ekodlivY virus.

Sveho Casu zavadeli ye SpojenYch statech proti obrne ochranne cekovani, ale brzy se poznalo, to pees hromadne ockovani nemoc se hrozive hello a podle nekterYch leka iu snad prave oakovani nemoc urychlilo nebo dekonce vyvolalo.

Nyni se zda, ze Micah z Rockefellerova Ustavu pro lekatske badani v Novem Yorku, doktoll Sabin, Olitsky a Cox nalezli proti obrne dosti fieinnY, ale ph tom velmi jednoduchY prostiedek, kterY ut take dostateane vyzkou'eeli. Zjistili, to etyeprocentni rortok sodneho kamence nebo taninu, opatrne nakapan do nosu, chrani pled infekci nekolik dni. Tyto ochranne latky nevyvolavaji tedy trvale imunity proti nemoci, ale je nutno, kdy 6,di epidemie, ukvati jich katdodenne.

Z uvedeneho patrno, to chemicka, obrana peed detskou obrnou jest jednoducha a bezbolestna, takte se da snadno provadeti. ObrnovY virus, ktery jest pravdepodobne peibuznY krystalickYm bilkovinam. zneekodni se hned v nose a jed nemid'e potom pronikati dale a niditi jemnou stavbu nervove hmoty v mozku a miAe. Science Service.

Villa di ear tutkou.

Nejdokonalejti vahy na svete ma laboratot General Electric Company v New Yot*:).. AC se na nich mohou vatiti ptedmety at do padesat liber vahy, jsou nicmene tak citlive, ze se vydafil na nich tento pokus: Na vahy byl poioten eistY papir a zvaten. Na papir se potom ,udelaly tutkou tti Cary a znovu se dal papir zVatit. Ukazalo se, ze tyto tti eary vati prave jednu miliontinu gramu.

\re stiedu,

Strtina:='1.9,

ladna 1937.

Piebijena.

Se§li se v kavarne tti prispivatele teskello Slova. I jal se druh druha omradovat a ohromovat, jak se Kazetka dere o jeho ptispevky.

Mne se jeSte nestalo, vece jeden, aby mi neotiskl sebe del§i nek tyt den, co mu jej ptinesu.

— To je toho namitl druhY, jsem mu onehdy ptines1 v 7 hodin veder rukopis a tu on vyhodil svilj vlastni fivodnik, aby mel misto pro muj Alagr.

— To jsou vseehno hloupostl, poznamenal tteti mimochodem profesor — jet jsem napsal jednou kursivku, ktera u vySla dva dni pied tim.

Kdyby vSechny zakony, natizeni a ustanoveni, ministerska rozhodnuti ktera dnes plati ve Francii, byla vytiftena na obyeejnYch novinovych strankach, metila by fada listu, setazenYch vedle sebe, 40,000 Kdyby se nekdo pustil do je-

jich Oteni rychlosti 100 stranek za den, pteet1 by vSechny za 11 stoleti. A o saudcich Statni rady se ptedpoklada, ze je znaji do posledniho pismene! Kdy't si jeden fitednik ministerstva valky steZoval Clemenceauovi, ze v budove se to hem21 krysami, odpovedel Tygr: "Krysami? Nikdy jich tu nebude dost!"

— "Jak to?" tete se pfekvapenY — "Aby mohly znieit vgechny vase zbytedne obaniky," pravil Tygr. — "La Tribune des Nations".

Neni nat'astnYch mantelstvi; jsou jen neSt'astni lide. Man&lstVi je jen ukazuje. — Harry Emerson Fosdicks.

2eny jsou teprve na zaeatku sve velke budoucnosti v obehode a hospodatstvi. Vykonaji mnohern veci ne2 doposud Udastni se obchodu v metitku, nad kterYm by vSich. ni uzasli, kdyby se zmena nestala pomalu.

Taste Plus Goodness at its Low Price Make This GENUINE KENTUCKY STRAIGHT WHISKY

TEXA " I OF IN IS a UYS LOWEST PRICE for

THIS QUALITY WHISKY 86 PROOF

HINK what you get in King at its new low TpriCe! A whisky that's genuine Kentucky straight bourbon, every drop. A whisky that follows the identical, fine, old-time formula we've used at Brown-Forman for 66 years. A whisky you can be sure not only tastes good, but is good. Try King of Kentucky today! Compare this quality whisky with any other anywhere near its price.

See if you don't agree that here is the "King" of whisky buys in Texas.

BROWN-FORMAN Distillery Company At Louisville in Kentucky

KENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY

VESTNIK

Strana 20.

Ve stfedu ,dne 20. iedna 1937.

4:M41111■0•111•0111.041■0411111.0411111.041111.0.011104111100411111•041•11.1•0041111 ■041■0411111■0■041111.041■041■ 041M0■

/II.

Slet

RAD POKROK HOUSTONU

Svazu Zeskoslovenskeho sokolstva v Americe -? 13. 20. 6ervna 1937 Soldier Field, Chicago.

OZNAMUJE

Hlavni rysy leto gnich eervnovSrch sletoviich.

6as Teti, - za pet mesicu budeme jig v pluem ruchu sletoveho tYdne!

A jako se pra2ske slety stale rozriastaji do vetkch a vetSich rozmeril, i ridS Tteti Slet Svazu Oeskoslovenskeho Sokolstva v Americe dne 20. eervna 1937 ye stadiu Soldier Field ✓ Chicagu bude radostnj'm ptekvapenim pro kaZdeho ileastnika, jeliko2 i jeho rozmery budou znaene vetk net u sletA minuljrch a budou dokumentovati jarou slilu sokolske mykenky i zde ve Spoj. Statech.

Sletovjr tVden v hlavnich rysech, jak byly•ve schizzi sletoveho vVboru, ✓ pondeli 11. ledna definitivne stanoveny, bude miti tento prilbeh: V nedeli 13. eervna bude se v Plzenskem parka v Chicagu konati Ptedsletova Akademie s ptedvedenim vybranj7ch eisel ruznj7mi okolnimi jednotami. UvaZuje se i o automobilovem priavodu a jinj7ch zahajovacich projevech sletove nalady.

Ve sttedu 16. eervna poenou zavody cviaiciho Clenstva v Douglasove parku, v nich2 bude a2 do konce tjrdne pokradovano i v Sokole Chicago a Sokole Slayskem.

Ve etvrtek 17. eervna bude zahajeni sletu v Plzeiiskem Sokole. Na programu budou ptedni pracovnici sokolske organisace, zde seznami se navStevnici; poked jiZ prijeli na slet, mezi sebou.

V patek 18. eervna bude Telocvio• Akademie Sletova v Sokole Chicago. Zde ptedvedena budou vybrana jednotami, dostavivkmi se na slet z jinj7ch most, a zbytek pro-

0•011.01111111004111•0110.

pokad spoleeenskSrch zabav, jez od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se 13Siti lakavSi'm dostaveniCkem krajanti a jejich pkatel.

gramu bude vypinen mistnimi jednotami.

Patovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0458.

V sobotu 19. dervna bude v Plzenskem parku `Veeer Vitezia" odevzda.Na doptani se jest - 20th and North Main. ni cen viteziam, brattim, sestram, dorostu, ze zavodia na natadi, v plovani, tennisu a athletice.

V nedeli 20. eervna dopoledne budou zkouSky na Vojenskem poli.

Odpoledne 20. eervna bude v nadhernem stadiu tohoto pole hlavni den sletovji. Budou to velke, nezapomenutelne dojmy, jet proZivati budou divaci ye stadiu, a neni pochyby, Ze navaeva letaniho sletu bude projevem narodniho a kulturniho uvedomeni chicagskjrch chil a Slovakia, jejich vteleho inuti 1:11111,1•111111•0 NION.0411111.001/10,0■111.141,411.4111■04/......111.1.111■011■0 0■040111■0•0■0■1•04111101.011.0.0.1.0.111•1■114■0411■04■111. .11■11.0101•■•••111.1•11* k mykence sokolske, ktera svjim pitsobenim na mladou generaci ■ 11■ 11.11••0•101.....:.

0■11.0.111.1 ■0■04101111.04■ 11)../.0.1.1.1.1.0411M04111■11MMIAMMAIMO.11....../....M.0411.0-11/11.040.0•1 nejvice ptispeti k udrZeni deskoslovenskeho citeni v teto nak americke vlasti a zdravem jeho sritstu s citenim americkjim.

Veder v nedeli 20. dervna bude v Sokole Havlieek-Tyra veder na rozloueenou a veselice.

Do tohoto ramce zapadnou jeSte V SOKOLOVNE NA 3700 CARL STR., DALLAS porady vaech Zupnich naeelniku a DramatickY Odbor T. J. Sokol v Dallas, pokada na podest zastupcil nadelnic, porady starostil Zupnich, porady odboria, zejmena vzdelavaSokolskYch Jednot v Zupe sdraenYch, divadlo: ciho, atd.

Plakat'sletovjr byl ji g schvalen, a za nedlouho budota po cele; oblasti Spoj. Statia i v Kanade tyto plakaOpereta, z venkovskeho Zivota o 1 jednani. ty zvati vSechny uptimne Cechy a Hudbu sloZil E. Clicpera Napsal P. Tucker.

Slovaky i jinonarodni, zvlaAte slo! vanske mile hosty na Tteti Slet Rezii kidi: Fr. Rendl.

Svazu Ceskoslovenskeho Sokolstva $ OSOBY: v Americe, do stadia Soldier Field v br. Alois Sill Loukota, statical Chicagu dne 20. eervna 1937! ses. Mary Pkevratil Verunka, jeho dcera ses. Mary Vandurova Beta, hospodyne u Loukoty Za dvacet pet let 37 abdikaci. - weru. Karel I. byl v revoluci odsoubr. Lud. TobernY Spadek, panskY spravce Posledni etvrtstoleti bylo velmi bo- zen a popraven. Jeho syn Jakub II. br. Ben Ptevratil Vojtech; vesnickY hoch hate na abdikace panovnikii. Oin- abdikoval r. 1688 tim zptiasobem, ae Hudebnici a deled'. skj7 cisat Pu-Ji abdikoval 12. imora hodil velkou pedet' kralovstvi do Dej na statku u Loukoty.

1912. Albanskjr mbret Vilern z TemZe a uprchl. Jeho abdikaci proprchl bez abdikace ze zeme v za- hlasila takto: "Kral Jati 1914. Rusk car Mikulaa II. abdi- kub II. se pokusil porukti Ustavu koval 15. btezna 1917. Bulharskj7 kralovstvi a vypovedel iamluvu mecar Ferdinand abdikoval 3. kijna zi kralem a lidem. Na radu jezultit yI 1918. Nemeckji cisat Vilern abdiko- a jinj7ch lidi porukl zitkony a uVeselohra o 1 jednani. val 9. listopadu 1918. V ptikich prchnuv ze zeme, abdikoval, take Relii kidi Fr. Rendl.

Napsal K. Balal. dnech pak v Nemecku houfne abdi- jeho trian se uprazdnil."

OSOBY: kovali 4 kralove, 6 velkovevodti, 5 Mazda. br. Alois vevodit a 7 knilat. Rakouskjr cisat Florian Kagprlik Ve spoleenosti se mluvi o rukopises. M. Vandurova Karel I. abdikoval 12. listopadu Vorkla, jeha tem 1918. Kral Mi. II. v abdikoval su. Bernard Shaw si steauje na to, ses. Evelyn Goebl Kamila, jejich dcera 18. prosince 1923. Afgansk3i. kral A- Ze ma velmi-neeitelne pismo. "Chubr. Leo Hamousek Felix OpatrnY, obchodnik a jeji Zenich manulah abdikoval 12. ledna 1929. dak sekretakka," povzdechne soucitbr. M. Jurdik Pan Pinkosar, soused 8panelskSi kral Alfons XIII. prchl ne "ta s nim ma praci!" Jeden z ze zeme po prohla,Seni republiky 14. ptitornnj7ch se zmini o znamem didubna 1931, ale odmiti podepsati vadelnim kritikovi Morrisovi, kterj7 abdikaci. Loni 2. btezna abdikoval ma take neditelnV rukopis. - "Ale siamskjr cisat Pradtahipok a nyni mezi nami je ptece jenom rozdil," dokoneil tadu Edward VIII. Celkem mini Shaw, jeho antipatie proti Spoledna, vedete - chutna, jidla - kizne napoje. tedy 37 panovnikt. Znameni doby. Morrisovi je vSeobecne znama. "To, VSTUPNE: 35c OSOBA }MOM SOKOLSKA. Ve Velke Britanii nemeli kralove co napiSe Morris, zustane neeitelUctive zve nVm i po vytiSteni." nikdy ustlano na ruaich. Edvarda 0 PO! ADAJiCi VYBOR. II. donutil parlament k abdikaci r.

Jenom ti basnici, kteti si udelali 1328, protole pry "pljrtval svjim easem a penezi podia libosti". Richar- za spolupracovnika Zivot, vytvoti da II. stihl za 70 let stejnj7 osud, velka dila. - Alexander Engel.

Je-li v eloveku jakj7koliv strach, protole prohlasil, 2e "anglicke zdprolina celjm jeho mykenim, pokony mam v Ustech". Edvard V. byl kcozuje jeho osobnost a z jeho tea o jako dite zahadne zavraden v filt.mNOMI.0410.04,01.040004.M4o0111.41M041 ■0410.04MENMOIM,0■ 0411.04110.0■04,11111.....111.4■04■04.11.ommiroonloo ni strakdelnj7

V nedeli, 24. ledna Ba6a's Origina V nedeli, 31. ledna - Syncopators.

DAMY 25c VSTUPNE: PANI 40c Zabavni V5bor.

VESELE DIVADLO V DALLAS

v nedeli, dne 24. ledna 1937 - MLUVY VECERNI NA

1

LapenS► Zenich

Zaeatek v 5 hodin odpoledne VEER VELKA TANEtNi ZABAVA

V piiprave: Dne 31. ledna, VellEST maikarni pies.

To-

Ve streci. p , dire 20. leclua 1937.

Kdyi Uhopli Revmaticke

BO ET

Opatite Si Rychlou Pomoc!

Dra. Petra Leavy Olej LINIMENT nkines1 rozhodnou . filevu tisicum, trpicim revmatickymi a neuralgickfmi bolestmi, bolenirn zad, obyCejn3imi bolestmi hlayy a ztrniab"7111i a bolagmi svaly. Protihnilobny Wig pre.sttetlek ye stech doraovti po vice neitli 10 let.

1V1irnici. NekodnY. Dlu:zite to sami sobe a vaSi rodine miti v2dy lah yieku po ruce. Neni nalezen v lekarnach, nYbrt pouze u cpravnenYch mistnich jednatelt.

V Kanade Dodavano Beze Cla. ZVLASTNi NABIIDKA Dr. Peter Fahrney & Sons Co-, Dept. D8113, 2101 Washington Blvd., Chicago, Ill. ZaSlote mne bezodkladne dye prayidelne 60c lah yiCky Dra. Petra Lediyeho Oleje Linimentu, za ktere ptikladam $1.00.

Jmeno Adresa • PoStoyni tradovna Proda se zanovni ntenosn Remington psaci stroj s deskYm pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo pike na eechoslovak, West, Te(11-dz.) xas.

Rabinski moudrost.

K berehovskeniu rabinovi ptgel souverec Samu Naftalin s prosbou: "Rebe, mam velmi nutne platy a byl jsem v zalciZne, ktera je ochotna mi 5000 KC na smenku, kdyt mi ji podepga jako rueitel."

Rebe ptekvapene zamrke, ookama, pohladi si mocnY pinovous a povida: "Podivej se, Samu, chci ti vypomoci, ba co vic — pfijeim ty penize sam, nebot' neuznayam, prod bys mel zalotne platit vysokY rirok; udelame to tedy obracene: penize dostaneS ode mne a smenku at' ti podepiSe zaloZna!" Divadelni.

Hrali onehdy v jednom divadle pra2skem drama z eskymackeho 2ivota. — Moc peknY rispech byl, vSeohno klapalo, jen pan reliser po prvnim dejstvi se vtitil do gatny hlavniho hrdiny a hrozne se rozeilii: — Clovede, ' co jste to proved!?

Chodite po ledove plan, je tam 50 stupriova zima a vy si prijdete v elegantnim jarnim svrchniku .

— Ale jen se nebojte, povida dobromy2lne hrdina, ja, se nenastydnu. Ja jsem si vzal vinenY spodky. * Na 2 miliony lidi 38 Ptigerne ipomery dvou mad'arskYch venkovanfi byly odhaleny na sjezdu, kterY uspotadala hospodatska komora v Kiskundoroszma. Mad'arske listy uvetejriuji z teto bidy, jet se neda utajit, jen zlcmky. "Nedszava" odhaluje, 2e podle sjezdovYch zprav jsou rodiny, jichZ roam ptijem na hotovosti nepfekrodi 60 a2 70 KC. Meet procent deti od tti do dvanacti let ma tuberkulosu a o zdravi dvou venkovskYch lidi peduje jen 38 lekartil. )0( CO NONAT Mel jsem bolavou nohu a jedna Nonat ji zahojila. Bolela me ramena, to °pet jedna Nonat pomohla. Nyni me boll v kti2i, tak posilam pro tteti, vim, Ze Nonat opet pomilZe. — Ant. Lukadik, 37 E. 30 St., Bayonne, N. J. Vyteka-li z rally mnoho nedistoty, dava se naplast' vicekrat net dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava nova naplast', dokud prvni na tele drii. Prava mast' je s timto Trade Mark:

NONAT rer.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vaAeho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte ale pike ptimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

POSLETE PRO BEZPLATIsri VZOREK

neziivnest a zicpu

040•041111.41S.,40■04■111141411111,0■0.1.00

4.)NIEWO111.041111.3411111.0401111.0MMIKKIIIIHNI•00411W

anecni abavy v Riverside Park Pavilion

East Bernard Texas ✓ NEDELI, 24. LEDNA—Volny koncert od 2:30 do 5:00 hodin odpoledne, Robert W. Brandla kapela z Placedo. Starodasna za,bava od 8 do 12 hodin. Robert Bra.ndla kapela z Placedo. Vstupne: pani 40c, damy vtup volnY. ✓ NEDELI, 31. LEDNA — Gold Chain Bohemians, ed 8 do 12 hod.

Ceny v hatovosti budou davany v 11:00 hodin. Vstupne: 25c osoba, deti vstup volnY. ✓ NEDELI, 7. "(NORA. — Rudy Grigar a jeho Orchestra z Wallis, staradavna a moderni hudba, ad 8 do 12 hodin. Vstupne: pani 40c, damy vstup volnY.

ZA OZNAMOVANI V MALEM OZNAMOVATELI

fly 7

,,

Ltei.

Spete tvrde, mejte poiitek z jidla TRINER'S ELIXIR iF BITTER WINE Ukonei

Strana 21.

VtSTNIK

Nikde nenaleznete lepk a levnejSi zpilsob oznamovani nali jest v Malem Oznamovateli ye Vestniku. — Kdy2 si pomyslite, Ze Vestnik jest nejrozkkenejSi deskY Casopis v Texas, ktery ma tisice odberatel a jeSte dvakrate a ti4ikrate tolik etenatfl, tedy uznate, Ze 2 centy za slovo jest lace ktera se neda nikYm duplikovat.

Mame velkY podet dfikazu, 2e oznamky ye Vestniku pkinal nejlepSich vYsledku. Zde jest dopis, kterY ptf§el 11. ledna 1937: Cteni panove:— Laskave zastavte oznamku, kterou jsem zaslal VaSemu easopisu; neb tento PitINASi RYCHLE VYSLEDKY. — Zaroveri zakete fieet, by Vam mohl zaslati dek.

V ficte, H. 'LANDA, Eagle Lake, Texas.

PodobnYch dosvedeeni mame po ruce na tucty. I Vam vyplati se oznamovati ye Vestniku. Mate-li cokoliv na prodej, neb k gmene, majetek, stroje, semena, sazenice, drilbeZ, kutata, hlcdate-h delnika, neb praci. I nabidnuti k sriatku dosahnou nernale pozornosti. easto Vag soused si pteje koupiti to, co vy prodavate. Jiste jest, 2e oznamovani ye Vestniku se vyplaci. Pi'Ste na:

Trifler's Bitter Wine Co., F 544 S. Wells St., Chicago, In ,. Zaglete mi bezplatnS7 vzorek

;

7 Jmeno

" dresa

.110.1.1111/IMINIMIMMIMMIMMONNW........' .. ... .........

=

Ve ygech . lekarnalch

a lisciaissonmarnfi

WEST,

—::—

TEXAS

Btrana 22.

VESTNiK

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney OONI LEKARI BrYle spravne ptipravene.

Oas die Telefony: fikadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

Dr. H. 0. HALAMICEK Zubni lekat Wiley Building TEXAS EL CAMPO, Telefon fitadovny 130. Obydli 309.

GEORGE E. KACIR PRAVNIK Vykizuje vegkere soudni a pravni zaleiitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. F.Zubni J. KRENEK Lekak V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

C. H. CHERNOSKYr PRAVN1K Vykizuje vegkere soudni Zolditosti.

Utadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS

DR. KAR. J. HOLLUB OeskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS..

Telefon fikadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni y e Val lekarne neb objednit yky ptimo od vyrabitellz, kte-

pomble k vyledeni mnoha ko2nich neduhu.

Cena 50c lahev vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

RED FRONT

teska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko gut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy' vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. V hodine lalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni fistav pohotovY k sympatickemu ni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWA R D PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

KrasnST etena redakce! Pkedne srdeenS7 pozdra y. Zasilam pledplatne pro pritelku a ph to prilelitosti podayam dUkaz co mi vychvalovane Stri2ovy kompresy udelaly. Musim v§ak priznat, le jsem byla tak vysilena, le jsem dva roky lelela v posteli, mela jsem asi dvanact ledvakrat jsem byla v nemocnici v Ann Harbor, ale kdyI to v'S'e bylo marne, koupila jsem tolik odporueovane kompresy od Mr. Bernard Still, Box 712, San Antonio, Tex. Dlouho nepomahaly, ba z podatku mi bylo hur, al pH stalem spravnem uzivani jsem zadala silit a posledni leto jsem polezala dye fury silnS7ch foeen, ktere ani mulskY nechtel lezat, le se nechce strhat. Na slepienik jsem udelala stlechu, vichrem shozenY dlevnik jsem postavila a pokryla atd. V to nepoeitam praci v zahrade a v dome, ktere je vldy dost. Tel jsem v gechny stromy postiikovala a jine. Kdo nechce vetit, at' sem plijede a ja mu tuto pravdu dokali. Konani tolik telke prace dokazuje, ze Stlilovy kompresy nejsou ladnYm humbukem, ale le je treba je spravne a mnohdy dlouho u'livat a ne povesit kamen nebo pas na hrebik nebo ulivat jen kdy2 se zachce, mit rOzne vYmluvy a pak lici, le kompresy jsou humbuk. Ba ne, loci sice nekdy pomalu, ale jiste. Dokazuji to svedkem, kompresama uzdravenSrm, (pi. Elizabeth Gabrish). je u2ivam jiz tteti rok. AC je zde v okoli vice dukazu leeivosti kompres, prece mnozi snad ze zlomyslnosti, nebo nevedomosti v to neveli, mozna ze sebe v ge jine posuzuji.

Netvrdim, ze kaldou nemoc vyleei, ale verim, ze ka2clemu aspori nejakou filevu pri spravnem u2ivani nesou, col jini mnozi znalci v novinach psali. — Pani Anna Stuchlik .v Saginaw, Mich., te gi mne, Vam od operace llueovS7ch kamenku a tech hroznSich zachvatt, ktere jste 3krat t3idne mivala, vy kompresy pomohly, obeli krve atd. zlep'S'ily a le Jste to dala do novin, aby te2 jinSrm pomoleno bylo. U Vas to pracovalo velice rychle, le klueove zachvaty hned od podatku uzivani komprest plestly.

Proto asi Va'Se sousedka pi. Porlas si je tel koupila a sobe pochvaluje.

Zdravim vg echny etenafe a dekuji za ,uvefejneni meho dopisu. Mrs Lena Vitek, 1034 Bostwick St., Alma, Mich. (Adv.) )o( SEVER-UV UESKOSLOVENSKt KALENDAE TEMER ROZEBRAN. 0 eeskoslovenskST kalendat na rok 1937, vydanSr znamou firmou W. F. Severa Co. v Cedar Rapids, Iowa, zabYvajici se po 56 rokti vS7robou domacich plipravek, jest tak ohromnS7 zajem mezi na;Simi krajany, le obrovske vydani bude v nekolika mai° dnech Opine rozebrano.

Adkoliv kalendaf jest rozdavan hlavne prostfednictvim lekaren drSeverovy leky na skiade, denne dochazi na sta pfimYch ladosti o tuto zajimavou plirueku hlavne z mist, kde lekarny neni, anebo kde je do lekarny daleko.

Tern etenaltm tohoto easopisu, ktefi az dosud Severtiv kalendat na rok 1937 si nezajistili doporueujeme, aby se bud' pkeptali u sveho lekarnika — a nema-li poslali listek na adresu W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. Kalenclak dostanou

Ve stfedu ,dne 20. ledna 19 1.

obratem a ZDARMA, a ktera ze dtenafek by si soudasne plala anglickou brolurku "Health Hints for Women", i to mule dostati Opine bezplatne.

Se jmenem Severa jest spojen velikS7 kus historie deskoslovenskeho lidu v teto zemi. Nejen ze vYrobci girili po Americe dobre jmeno eeskoslovenske narodnosti, ale zakladatel firmy p. W. F. Severa, •kterST jest dosud na zivu, vykonal velikY kus poctive prace nejen pro zdejSi lid, ale i pro lid ve vlasti. — Severovy kalendale se pled lety vydavaly al v osmi teeich a naklad jejich obna'Sel pies milion vS7tiskii. Letos jsou k dostani pouze eeskoslovenske a polske.

Dostarite si vktisk jeRe dnes! Najdete v nem elanky pouene, cenne

pokyny pro domacnost, seznam svatkii, pledpoved' poeasi, state historicke a zajimavosti z celeho sveta. Musite si litak posp git, jinak se mule snadno stat, le plijdete pozde!

Vala§ske Hounene Papuee s kotenYmi podeSvemi a nizkYmi gumovYrni podpatky. $1.85 2enske nizke eerne $2.25 2enske nizke barevne $2.00 Mulske nizke dune Mulske vysoke derne $2.65 enerovaci 2enske vysoke eerne $2.50 kaerovaci Po§tou vypla JOSEF HRADIL, SEALY, TEXAS.

Zaludeeni silivka ffele odporueovana Chicago, 111.—"Ueivam Trinerovo Rake Vino, kdyi ta•pim laludeenimi nesnazenti anebo nezOlvnosti, a odporauji jej viele kaidemn. Mrs. Susanna PavIns." Nei: bite pokusil s jinfmi projimadlv. Ulivejte Trinerovo Hake Vino, ktere po 45 let je nejeennej§i silivka proti zdcp4, nadlmini, nechnti k jidlu, boleni hiavy, nespavosti a jinkm podobnYnt nepEijemnostem.

PO LETE PRO BEZPLATNt VZOREK•

g

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, Ill. Zaglete mi bezplatn,fr vzorek.

Ve vgech. Jrneno lekLirnich Adresa mwannazollIMIMINIO,

JE SOUtIASNE

O

6

Jakmile pocitite na sobe prvni znamky nachlazeni, z dehol se snadno mule vyvinouti nebezpeena, chlipka — ULEHNETE — JEZTE VELMI MALO — hled'te se chranit pled zacpou a melte po ruce tuto trojici

Severoyfich pliprayek!

Pfedne ku chraneni hrdla a dennimu kloktani

Sever it v ANTISEPSOL Na uleheeni draldiveho pocitu v hrdle ka'Slem sobeneho

Severity BALSAM proti Na rychlou a bezpeanou ochranu pled u t o k y nachlazeni

Severovy TABLETKY proti NACHLAZENI Vas lekarnik yam ochotne poslotaii!

Tam, kde nejsou Severovy leky k dostani, poneme ochotne phimo. Antisepsol stoji 50c a 35c. Balsam proti kasli 50c a 25c a Tabletky proti nachlazeni 30c. ^Ait; RAPIDS, IOWA

•

.

Ve sti'edu, dne 20. ledna 1937.

SOY ETSKY BYROKRATISMUS. A kdyi neni V Moskve ut tyden neni mleko.

Najit v moskevskYch obchodech lahvidku rrileka je Ones uclalost. Pti torn snih trati nezaval a mledne vlaky neuvizly ye snehu, sovetske kravy neptestaly dojit.

Proste objevily se napisy v obchodech "moloka net".

Nikdo nevi, prod. Jen prodavad, kterY mne ut zna, nakloni se ke mne pies pult a povida: "Asi v m1ednem oddeleni potravinalskeho trustu maluji kancelate."

Strana 23.

V2S TN 1K

inach eslov. haluze v Texasu.

Obrizek historicky vciznamnfT

Kdyi "naridili" .. .

V poledne zaslechnu zname slovo: "Eskymo!" Stara Lena, zmrzla na rampouch, opira, se o zed', na temeni ma bedniaku, v bedniece jakesi valeeky z dehosi zmrzleho, napichane na S'pejle a ktiei jako kamelot: "Eskymo! Studene Eskymo!"

Ptam se ji: "Prosim vas, tovaryeko prod to ted' v torn mrazu prodavate?"

Odpovida: "Natidili a tak prodavam!"

Kdyi neni a "natidili".

U po'Sty stoji parkat. Jdu Write a vidim, to na kotliku ma cedulku: "Parky nejsou."

U't se ani neptam, prod to stoji, kdy parkfr nema.

Natidili a tak stoji.

Velice Spoko en! etete o dobrodini, jehoi se dostalo Martinu Mizerovi pouiiyanim Dra. Petra Hoboko.

Martin Mizera, Arrow Park, B. C., Canada: "Po 10 let jsem trpel nestravitelnosti zavinenou nespravnYm vymitanim. Po utivani Dra. Petra Hoboko citil jsem se o mnoho lepe a mohu nyni pracovati celY den na poli."

Po vice ne2-li 110 let. Dra. Petra Hoboko ptineslo potehnanou 0.1evu trpicim nemocemi zavinenYmi nespravnYm zativanim a vymitanim. Hoboko jest dasem yyzkoueenY ledivY prosttedek, kterY pravidluje stfe ya a vymita ekodlive nedistoty ze soustavy, pomahaje tim ptirode vybudovati silne, zdrave te10. Naee leky nejsou nabizeny lekarnikum, nYbrZ pouze opravnenYm mistnim jednatelin. Pike dnes ohledne naei Atedre zkuS'ebni lahve, Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. R8113, 2101 Washington Blvd., Chicago, Ill.

Veikerou prici klempliskou zavedeni vodovodu, plynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a veekerou klempitskou praci vytidi rychle a za cenu ptimetenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS Mnoholeta zkueenost zarueuje naproste uspokojeni.

(58- dz.)

fAteMOVAIR Jest to prvni udalost v dejinach • statu, kdy krajan ptedsedal v dome zastupeti 45. legislatury v UterY, dne 12. ledna. Tato neobyeejna Ucta de*,:kemu lidu byla umoanena guvernerem James V. Allredem, ktrY ustanovil B. P. Matochu, tajemnikem statu, vypinit jeho prvni termin v tomto vysokem Utade. Obrazek ukazuje tajemnika statu, B. P. Matochu, kdy ptijima ptisahu Robert W. Calvert, ptedseda domu zastupct.

NejstarSi mirova smlouva na svete. Po vice jak pet tisic let bylo charakteristickYm pro mirove smlouvy ptedev'Sim jejich slavnostni ujiet'ovani ptatelstvim a mirumilovnosti pro vSechen ptieti vek. To vidime take jasne z dokumentu nalezeneho pti vykopavkach, provadenYch vYzkumnou vYpravou americke university Yale v Mesopotamii. Jde o mirovou smlouvu, sjednanou asi 2000 let pied Kristem, jet je nesporne nejstareim dokumentem toho drrihu na svete. Jsou v ni stanoveny podminky miru, uzavteneho po dlouhe a krvave valce mezi dverna babylonskYmi mesty Lagaschem a Ummou. Cteme-li slavnostni text teto smlouvy, mfiteme mit dojem, to nejsme ye dvacatern stoleti pied Kristem, ale po nem. Smlouva zni: "Oba staty Lagasch a Umma prohlaeuji slavnostne, to od nynejeka necht' je konec jejich bratrovratedne valky a to pro vSechny ptieti veky. Svedkem ptisahy tohoto jejich vteleho ptani a pevneho rozhodnuti je bohyne Ningirsu. Obe mesta budou it v miru, ptatelstvi a spolupraci, jako dobti soused& kteti chteji zapomenout na vee co je v minulosti rozdvojovalo. Bella runteli miru! Hnev bohyne Ningitsu jej zastihne a bude prondsleclovat do posledniho pokoleni!" Ale ani tato hrozba nedovedla za.branit vypuknuti novych krva y Sich bojii mezi obema mesty a to jig o nekolik let pozdeji, kdy vladat Urnmy zapalil Lagasch a zpustoSil cele jeho zemi.

`JESTP NIRSiC A POSTAVIME SI VLASTNi

DOMOV" EZAVI15TE va'Sim sousedfn, kteti vlastni ci brzo si koupi neb postavi nove domovy. Veichni zadali od centu. Zapodali trochu eettit, pozdeji nee° vice, at koneene men dosti na podatedni splatku. My varn pomtteme, dodanim liberalnich vYtetkt, zbudovati rychle vaS "Vlastni domovni fond". Zadnete nyni, pokradujte s vetS'imi di meneimi eastkami obeasne. Potom, v kratkosti budete vlastniti svuj domov.

Liberty Loan & Building Association 803 BANKERS MORTGAGE BUILDIING

HOUSTON,

TEXAS

Strana 24,

ve stiedu ,cine 20. ledna 1937.

VESTN 1K

Podiveite k oznamovini

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli iidtujeme 3 centy za slovo za katcle uvetejne-i ni. Nejmenti poplatek za ozna.mku (do 25 slov) jest 50c Oznamku na-, pitte na zvlattnim listku a ptilot-1 to k objednavce ptislutny obnos bud pottovni poukazkou (Money Order) nebo e znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pfidejte 5c na jeho vS7menu.

Ma-li bSzti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na znadkou, iidtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlait' za znakku a na pottovne, aby dotle dopisy mohly 13S7ti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k snotku" neb "Ptijme se hospodyne" obnati doplatek za znadku a pottovne 50 centu.

Doplatek za znadku buclit ptilofen k obnosu, kterS posilate za 0znamku.

y

g

T

TABAK start' na prodej: 10c — 15c libra, bez dopravy. Jerry Burytek, Portland, Tenn.

(3-5pd-

.

Dir + Mina na prodej dobte zatizena., v dobrem miste v okresu Burleson. 0 dalti podrobnosti pitte de3 0. Box sky nebo anglicky, no,‘.P. (3-pd`.

107, Deanville, Texas.

TABAK — start, lehke druhy, na prodej — 15c a 20c; cigaretov* svet1ST 30c, tmavti 25c, Havana 35c libra nevyplacene. Pitte na: Vacl.

Kratochvil, Rt. 1, Porland, Tenn.

(3-5pd) NOP TABAK listovY mam na prodej. Cena 10c a 20c libra. Pike si o vzorky na: John Hradek, Portland, (3-bpd) Tennessee. tor NA PRODEJ gasolinov3i motor i s dynamem a vtim zatizenim. Utivali jsme ho k osvetleni na spolkove budovy. Kdo by se o koupi zajimal, at' dopite na John Hrabina. (dz) Rt. 4, Ennis, Texas.

g

y

Na prodej d e farmy, na ktere se mime kupec hned stehovat. — islo 2375. — 105 akril, asi devet mil od mesta West, 70 okra vzdelano, 35 akril pastevnik a les.

Cena pouze $25.00 za akr. * * Oislo 2806. — 84 akry dobreho, nichaneho pozemku, nalezajici se na dobre asfaltove ceste, asi dye mile od mesta West, dobre stavby a nevyderpatelna. voda. Pouze $45.00 za akr.

(ERVENKA A VAN2URA Texas West,

g

Tunel pod Temil na prodej.

V rote 1890 byl postaven pod Temii prvni tunel, jen mel spojovati jih LondYna s City. Po deseti letech byl vtak tento tunel uzavten, protote se provoz v nem nevyplacel. Nyni se poinSrAli na jeho prodej nebo hospodatske vyutiti.

Chteji v nem pestovati tampiony, podle vzore francouzslOch, americkSrch a australskSrch, kde se podzemni farmy na houby dobte vyplaceji.

.

O

Umele mleko.

Je znamo o sojovY'ch bobech, jsou vhodny k padesati fidelum. Po staleti se jich poutiva ke snidani a krome toho se z nich vYrabi vYborny syr, margarin, vati se z nich polevky, vyrabeji se z nich i barvy, tiskatska, tern, glycerin a pile ludebniny. V Japonsku vtak, jet,je zemi bez mleka, jetto tam neni chovu dobytka v natem smyslu, nebot' japonska kuchyne nezna temet masa, vyrabeji umele mleko prave ze sojovSrch bobu, time uaitku ze soji se opet rozmnotil.

Ate proto, to za stavajicich pomera stala se v Japonsku mimo•adne svizelnou a otehavou otazka vYtivy kojencii, jet jich matky nemohou z ruznYch pHein a chAvoclii kojiti. Umele mleko z semen soje podatilo se vyrobiti dru Covi v Pekingu. Dle neho jemne rozmelnene boby soje smiteny s vodou, davaji pry v3ibornou nahratku mleka. praktickSrmi vSrzkumy na jojencich e staff od jedne hodiny do jednoho tYdne, pH demt jim podaval jette jen trotku rybiho tuku a zelne vody, aby se zabranilo ktivici, kurdejim (scorbutu a avitaminosam) dr. Covi stvrzuje podavani ,umeleho mleka ze soji jako nahratku mleka matetskeho, — kdyt toto je tetko v Japonsku nahraditi mlekem kra skSrm a pod. Deti pry pri jmenovane diete normalne se vyvijely, pravidelne rostly a nettstavaly e svem celkovem vSivoji pozadu za detmi kojenYmi matkami.

y

Amerieane m0'1 radi svitj automobil Ameridane miluji svilj automobil. Vettine rodin se stal nezbytnosti. Podet rodin, majicich automobil (21 milionii) je o 4 miliony vett net poeet rodin, majicich vlastni telefon.

Je vets' o 7 miliont net poeet rodin vlastnicich domek.

Je dvakrat tak velikS7 jako poeet rodin, utivajicich zubni pasty.

Od roku 1932 se prodej osobnich vort stale zvytuje. Roku 1932 se prodalo 1,186.185 osobnich roku 1935 jit 3,285.836, cot jest o 1,015.270 vice net v rote 1934.

Poptavka pomalu pteddi poptavku z let konjunktury 1928 a 1929.

Otiveni v automobilovem cbchodu znadne posililo finaneni situaci obchodnikil.

A mnoho bank po cele zemi hleda kam by mohly investovati ptebyteenSr kapital, ziskanS71 prodejem automobile.

"New Tork American",

•■

Velka :s tiarni Zabava 31. ledna 1937 v 8:00 hodin veeer

g

TEFANIKt1 NA COTTAGE GROVE V HOUSTON, TEXAS 3 ceny maska.m.

HUDBA ZATOPKOVA z Baytown, Texas.

VSTUP: 30c.

.

.

■■ ••■■)1111.0.■ c ■•■■■■•■■•■•. ■ 041111

411.7.04111111.1411111.0 4M 0.10 0 401.1111111.141111•• 411111.

7

y

■ 0:11

gri"NI

NABIDKA

y

r ECHOSLOVAR

a

Z Dunaje do Solune praplavem?

V balkanskSTch statech se ted' stale easteji vynotuji dalekosahle projekty, kterSmi ma loS ti zhodnocena poloha balkarisk3ich zemi na ceste ze sttedni Evropy do blizkeho i dalekeho Orientu. 0 jednom z techto projektii, priiplavu z Dunaje do Savy, kter3'7 by otevtel vodni cestu k lotiskum balkanskch surovin, ptineslo jit Oesice Slovo zpravu. "Sbornik eeskoslovenske spoleenosti zemepisne" ptinati zpravu o jinem projektu, kterS7 je jette vS znamnejti. Je to navrh na t. zv. dunajsko-egejskou cestu. Priiplav ma zadinati na Dunaji u 2eleznyth vrat, v mistech, kde se st3ikaji hranice tti Jugoslavie, Rumunska a Bulharska. Vedl by nejcitive po tece Timoku, do teky Nitavy a pies mesto Nit do teky Moravy. Reka Morava by byla spojena kana.lem s Vardarem, takte by bylo zikano vodni spojeni k Egejskemu moil, do soluriskeho ptistavu,

PR3UOUZENA.

r

7

MUTE JI

echos ovak PRAVIDELNA CENA $2.00

I

POUZE Pouze pro nove odberatele!

c

Z MEDICINY. Ptal se prof. Prusik 101eteho pacienta, trochu maleho na ten vek: "Jakpak je velkS7 tatinek?"

"Hodne, asi jako tamhle pan asistent."

"Mae sourozence — a jak velke?"

"Venda je velikej" — s obdivem v hlase a ukazuje rukou jak.

"A kolik je mu let?"

"Prosim, patnact."

Prof esor k posluchaetim: "Ztejme normalni vS7tky ostatnich Menu rodiny" — a k pacientovi: "Tak to ty jsi tedy nejmenti v rodine."

"Prosim, to ne, Miloutek je menti net ja."

"Kolik mu je?"

"Pal roku."

Musime dostati v lednu 500 novSich odberatehl, proto jsme se rozhodli nabidku noddle prodloutiti.

Poenete rok 1937 spravne ft=

Take potleme eisla zdarma na potadani.

Poglete $1,00 je g te fines na

ub. Co

Cechosi

trloha teny jako rodinneho nakupce ji dava chlletite postaveni v narodohospodatstvi a proto v nem bude jednou hrati velmi duletitou 'Ape nedoufati v nic a delati, co — Miss Francis Perkins, taj. mtteme, net nadchnouti se pro vieprate Spoj. chno a nedelati nic. — C. Keller.

1..................1•.■•■1•11••0 wEI

West, Texas.

B.o.mw■ir■trmol.

111;