Vestnik 1937 01 27

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

CISLO 4.

RaNili (VOL.) XXV. .WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 27. ledna (January) 1936.

K OSLAVE entICETILETI NAM JEDNOTY. -

ILENI ptatele nagi Jednoty! — S mnoha stran se dovidam, le nati n elenove budou brat). vetti zajem na °slave etyticeti leteho trvani a blahodarneho pusobeni nazi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Take o torn ptemftlim, jakYm zpilsobem by ona oslava nazi Jednote nejviee prospela, a ptichazim k tomu nahledu, ae by nemela ona oslava byti potadana u vtech tacit v jednom dni, nYbr't le by mela bYti potada.na podinaje od druhe nedele v mail a pies celY maj a derven okrutnimi oslavami, rozdelenim vady nekolika tadu ve zvlaStni kruhy — tak asi pet neb test radix anebo vice — by se mely dohodnouti, v kterem tadu ma bYti prvni oslava. ku ktere by se usnesly jine tady v torn kroutku one oslavy zneastnit.

Pak podle ureenYch mist by mely podobne oslavy bYti ureene a navttivene ode vSech tadil v torn kroutku — nasledujicich tadu. Tak, aby u kaldeho tadu okolni rodaci videli, to nati elenove pracuji svorne pro dobro celku.

Take pti katde podobne oslave by melo bYt nekolik eekancil uvedeno do Jednoty, a nave ptihlatly o Clenstvi by mely bYt tarn zapisovane. To by natl. Jednote nemohlo utkodit, ale dle mai° nahledu by nam to mnoho prospelo, jelikot v mnoha osadach nate Jednota posud nema tolik elenu, co po leptim obeznameni zasad natl. Jednoty by mela miti.

Co slavnostni program ,navrhuji nasledulici: RED etyriasedmdesati roky se Ondtej r kryl testadvacateho listopadu ye VYsovi-

cich na Hane narodil, a 21. minuleho prosince podlehl smrti, zrovna v dot* kdy po cele Hane neni jedineho sktivanka, aby mu podle jeho ptedstavy dal "odpoteeni" od rodnYch roli hanackYch a odnesl jeho du g vzhilru nad oblaky Pkikryl sam ovtem neptestal Hanakum nasypavat syYch sktivaneich verSiekt v jejich natedi at do posledka, jak sveddi "Oklipke", dvojsvazeekovy "Pruchod do pekel", "K aevoto", "Jedminek repoblekan" doplrikem na "Zapise krala Jeeminka".

Basneni bylo v tomto ptipade basnikovi trochu na ujmu, protote deskemu svetu zakrYvalo namnoze ostatni jeho plodnou a zdatnou dinnost nejen literarni, nYbrt take obeanskou. Co nebottik Ptikryl vykonal pro viterstvi Ceske yeci v Prostejove, dim se zasloutil o Prostejov v dobach sveho starostenstvi za valky a co vymohl Prostejovu nebo cele Hane jako poslanec zemskeho snemu, jako senator es. Narodniho shromatdeni, toho neni malo a jeho jadrna osobnost mela pki torn rozhodujici vliv. Ctyti svazky vypinily jeho kapitoly "Z tetkYch dob Prostejova", etyti jine svazky spotteboval na "oervanky Prostejova" a ptedehazelo jette take "Nekolik art z poslednich let mesta Prostejova", ptedchazely "Uryvky ze zapiska v dobe valeene", vte horlive sebrano, vte s nejlepSi snahou Yypo y edeno, y Se napsitno pro pamet' a

Pie I. J. Gallia, Houston, Texas.

1. Prapor Sp. State, prapor statu Texas, a prapor Ceskoslovenska mely by bYt postavene na vyhodnem miste.

2. Piseri Star Spangled Baner, mela by bYti zap'ena pod tizenim mistniho ueitele anglieiny a tkolnich ditek a ptednich &en-4 S. P. J. S. T. s doprovodem hudby. Piseri Hej Siovane s podobnYm doprovodem.

3. DobrY teenik, anglieiny dobte znalY mel by poukazat na dejiny Cechoslovakil ye stare vlasti a jak pokrok nate vetev ucinila zde v Texasu a v Americe a prod byla nate Jednota zalotena, jeji iteely a itspechy do dnani doby. Take by mohlo bYt poukazano na nat "Charter" (statni povoleni eili vYsadu), v nia je zarueena politicks a nabotenska svoboda vtem.

4. DobrY deskY• teenik by mel nasledovat a objasnit ileely a cil nati Jednoty, eiste a jasne, aby oni obeane, kteti posud u nab, Jednoty nejsou, byli lepe poueeni o praci natl.

Take by melo bYt poukazano na to, mnoho-li naSe Jednota doposud vyplatila vdovam, vdovdim a sirotkum po zemtelYeh a jak byla napomocna zachovat zadlutene majetky poz6.stalkm, a jako piljeky dela na majetky a pojistky eleninn a jakou zalohu ma pro budouci vyplaty.

5. Take by mohly hodne prospeti prostna cvieeni -sokolske mladete.

6. Deklam6,nky mladete.

Basnik liane MUDrrn Ondfej Pfikryl pamatku, ale take pro mistni a krajove uvedomen'. Aby Prostejo yane yeah, co kdy v Hane znamenali a jak byli kdy verni jejimu duchu.

A to je prave trvalou hodnotou Ptikrylova handekeho basneni, jak se jevi v prvnich jeho dvoudilnYch "HanackYch pesniekach", v "NovYch" a daltich, mezi nimit lze jmenovat zvlatt' "Chabatef" "Case t yre). net ocel", "Slizovy rune", "Rozmaryn", "Mlhu", "Prostijovsky pesnieke". Najde se v tech setitcich vtechna utetenost, krasa, tradieni bytost zemedelske Haile, ale najde se v nich take jeji sebepoznani, jeji obnovovaci schopnost, jeji povYSenY, klidnY vtip a humor, jeji chytra, obranna a kousava ironie, jeji vykoupenY irsmev k utrpeni a bolesti. Ne sladkovske "starosvetske pisnieky", ne pouhe "lidske dokumenty", ani kdyt ptechazely do vypraveci prozy, nY'brt stale "v nas pro nas", aby bylo videt, jaci jsme, elm sloutime Bohu, n6,rodu, statu a jak si na tivote dobYvame sveho prava.

Knihy pr6z jdou po okraji, nektere tit proslule, "Mezi detma", "Mezi ehaso, "Bevalo", "Barra" atd., "Stree Karasek", Stree dedektiv".

Ted' jsou to jeSte jenom ob y eselujiei zabayno-

7. Zpevy mladete a zpev celeho sboru, pisne Kde domov muj atd.

Aby trpelivost pti vtech techto ptedn6,6kach byla odmenena, mel by bYt potadan spoleenk abed, jak se nejlepe da kde delat.

Pak k zakoneeni cele zabavy mela by bYt dana taneani zabava pti dobre hudbe aspori do jedenacti hodin a zakoneena starou pisni die stareho bYvaleho zvyku Home ' SWeet Home.

Navrhuji anglickou piseri a anglickou tee na miste prvnim, protote Amerika je nati a natich ditek vyvolenou trvalou vlasti, abychom ukazali jinonarodovcum, ae si vatime natl. nave vlasti a ae jsme odhodlani spolupilsobit pti vtem co Amerika dela pro zvelebeni leptiho porozumeni demckracie, to jest vlady od vtech lidi pro vteeky lidi stejne, a ze jsme povdeeni Americe za to, ae pomohla vybojovat svobodu nati stare vlasti.

Bude-li teenit American anglickeho pavodu, mel by nekdo od spolku jemu podekovat anglicky za jeho pronesent. slova. Take by mohly bYt vetti na.pisy na platne se slovy: United we march — a deskY napis: Spoleone ku ptedu, pro lepti zdar celku.

Ovtern nektere tady budou snad miti lepti navrhy, ale melo by bYti u katdeho tadu o ptiprava.ch a programu one etyticeti lete oslavy vane jednano aby nejlepti zdar pro celek neminul se sveho cile. Celemu tomu etyticeti letemu oslaveni do ptedu volam: Na zdar!

I. J. Gallia.

Na zdar vtem! Vat, sti, s laskavYm promijenim v geho, co by mohlo mrzet, ale jen at se vyskytne nekdo, kdo bude studovat nazi Moravu do vtech hloubek a stranek, — ten pak tekne, bylo-li nateei v Ptikryloye beletrii toliko pro osobni libost, pro potechu srdce a sluchu. Podavame eten6,tum ukazku vertu zesnuleho basnika Hane dr. Ptikryla.

Hanak.

Me sme me a neni nad nas, — vidite to po mne! — o nas rosto tisicovke na katcliekym strome.

A de S - se nam za homnama samo zlato zrodi, cela zem, ba cele ttat k nam vepueivat chodi.

Svet e nebe si nas v6,2i, a det: "Hanak" teknet, iste jako ptdd hrabetem baranico smeknet .. .

Neodyedene.

Muhl sem bet pekne voja,k, jako tolepan, ae be ze mne radost' mela same eisat pan.

Zrust main jako teepna jabloti, v oeich isker 'tar, 1e be spelel nepfitela na popel a Akvar

Strana 2.

Oddil dopisovatelskfr Dopisy; jet by obsahovaly nevecne, neb zdvadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

tad Karel HavWeek, eislo 4.

Cteni bratti a sestry!

Natledkem tpatneho podasi nas tad schimi neodbYval at 17. t. m., totit tieti nedeli na misto druhe nedele, jak obyeejne bYva. Pro ptitti rok byli zvoleni nasledujici ittednici: Ptedseda F. K. Budek, mistoptedseda Anton Holy, tajemnik Karel Holy, ndetnik John Smolik, pokladnik Ervin Bueek. Dozorci: J. G. 8vab a John SadskY. Zaroveri chci podati zpravu z roku 1936. Vteho ptijmu v natem tadu bylo $4,377.93 a yydani bylo $4,247.90, nemocenska podpora pro eleny $91.00 a vteho jineho podrobne nebudu zde vysvetlovat. Vtak kdyt by sobe nekterY bratr neb sestra se chteli vice podrobne ptesvedeit, s radosti bude jim vyhoveno.

Bratti a sestry, pkijd !te do schfize dasten, neb mame valy nee° noveho k vyjednavani, zvlatte v tomto roku, kdy budcme oslavovat 401ete jubileum, takte chceme jednat a probirat tyto veci v onedh schtizich. abychom mohli vybrat vgelike vYbory, by mohlo hned na po'datku vtecKo skveie pokradovac.

Pro dne§ek skoneim s ptanirif vteinu elenstvu mnoha dobra, veseli a zdravi.

Chas. Holy, tajemnik.

UCEL SOKOLA. Tyr ve elanku "Nat rikol, saner a cil" jasne vytknul &el Sokolstva, on pravil: "Mytlenka sokolska znamend tolik jako telesne a mravni vychovani deskeho lidu, odchovani jeho k sale, stateenosti a brannosti zvytene a musi totit katdY z nas starati se, aby vetkerY narod octnul se v okruhu jejim."

A dale ye jmenovanem dlanku pravi: "Prvni a poy technY ukol jednot sokolskYch zaleti v torn, to pted jinYm povolani jsme zachovati narod pti to jarosti vtestranne, ktera naroddam neda odumtit, pti to sale stale a sveti, pti zdravosti telesne, dutevni i mravni, ktera nitadne zkaze vzniknouti neda, a tim i tadnemu stanuti, tadnemu zpatednictvi, tomuto nejhortimu, ba vratenernu zloeinu na narodech chanemu . ".

A je to Pravda, co stoji psano v hotejtich yetach, nebot' jednoty sokolske vychovati maji mladet eeskou v mute zdrave, sane, v Sokole pilnYm cvieenim mladet ututiti ma sve zdravi, zoceliti sve svaly. Jednoty sokolske vychovati je maji v mute uvedomele, svobodomyslne, charakterni — — — Mut a charakter, tot' d ye slova nepatrna, vtak hlubokY jest jejich yYznam. Malo jest tech lidi, na net by se hodila tato d ye slova.

Vysvetlime si je blite. Koho nazveme nratem?

Snad toho, kdo po hostincich vysedava, jednu sklenici za druhou do sebe vleva, nikotinem a kartami telo i ducha sveho otravuje? Ci nazveme mutem kdo "Na zdar!" void, "Hej Slovane" zpiva, ale jen kdyt ho jisti lido neslyk? Ne, to neni mut.

"MUZEM jest elovek energickY, pevnych sad, neoblomneho ptesvedeeni, jet dovede projevovati valy a vtude lofted katdYm a v katde dobe. Mutem jest dlovek, jent vtdy danemu slovu dostoji, byt' by z toho tkodu miti mel.

Mutem jest elovek v katdem ohledu dokonalY, tlechetnY, jent nelichoti se k nam, ale pravdu nam vtdy do °di tekne, poctive s katdYm smYtli a jedna. Mutem jest ten, kdo nedovede se ptetvatovati, jest skutedne takovYm, za jakeho se pted nami yydava, ve svern jednani drislednYm jest at do krajnosti. Mutem jest ten, kdo vede tivot bezrihonnY, na jeho jmenu nelpi to nejmenti poskvrny."

Mut a charakter, tot' jsou dva pojmy, ktere nerozluane se k sobe poji. Co jest charakter?

StateenY mut, yznetend mysl, utlechtila, dute, dobrodinec, poctivec, elovek energickY, rozhodnY, neohrotenY, spravnY, nestrannY, pevnY, beznhonnY, obetavY.

VESTN1K Charakter jest slovo tecke a znamena, povahu, raz eloveka, jest to souhrn vlastnosti, jet mantele jejich zdobi, v oeich lidi i neptatel jej poyznateji. 61ovek, jent tyto vlastnosti ma, musi ucty a vatnosti potivati i u s yYch odpurcn.

Ty nejkratnejti vlastnosti maji a jsou v Sokole yttipeny do due mladete. Vtdyt' jednoty sokolske jsou cvidittem cnosti nejvznetenejtich, nejdriletitejtich pro narodni bYti nate. V nich ututuje se mladet v bratrstvi, v kazni, vytrvalosti a neohrotenosti, v eistote mravu, v lake ku vlasti, jet statky a hrdla s radostnYm nadtenim ji v °bet' ptinaten.

Neda se uptiti, to Sokol ma velkY yYznam pro jednotlivce a tim pro celY narod, ponevadt tento z jednotliven sestava. Budou-li tito jednotlivci dokonali, bude celY narod dokonalYm, ci jak basnik napsal: bude-li katelY z nas ktemeriem, bude cely narod z kvadrri. Zakladatele Sokolstva si praci, aby mladet eeska ze tkol vychazejici v natich jednotach se seskupila, v nich byla dale vychovavana, aby osvojila si vtechny vlastnosti, jet katdeho mute maji zdobiti. V jednotach sokolskYch uei se mladet pracovati pro lid v zajmu vlasti a jeji budoucnosti a to z pouheho nadteni, netistne, jen proto k povinnost nozodni to veli. V natich jednotach je mladet varovana pted zkazou a tpatnYmi lidmi, kteti by ducha jelio otravili, mravne ji zkazili, o pel mladosti ji ptipravili. Mutnou, statednou, raznou, ale ph torn utlechtilou, dobrou, mravne neporutenou, desky citici, pracujici, obetavou, vzdelanou, myslici mladet vychovavaji jednoty sokolske. Tot' jejich yznetenY ukol.

Katcly rozumnY elovek musi uznati tu velikou zaslutnou praci sokolskou ye prospkh mladete, ye prospech vlasti a naroda. — Vtdyt' i cizina s podivem a nadtenim vyslovuje se o sokolstvu pravic, to "Sokolstvo je to nejkratnejti, co desk' narod ma." Neni divu tedy, to jednoty sokolske vznikaly a vznikaji i v tech nejmentich vesnidkach, to uptimni Oechove usiluji o to, aby vetkera mladet eeska, vychovo,na byla jednotami sokolskYmi pro tivot. My zde v Americe jsme jen kapkou v moti proti sokolskemu tivlu ye stare viasti, ale sna gme se udrteti co nejdele tu mytlenku sokolskou, jak se jen nejdele db., a proto at' pomaha, katdy ze syYch sil v teto praci.

Jos. Vytopil. /tad San Antonio, eislo 133.

Letotni rok Jednota dovrti etyticet let humanni prace mezi texaskYmi Cechy "natinci", a mnohou rodinu zachranila v dobe zarmutku od bidy a hladu, a proto dle motnosti kat'dY tad, katclY jednotlivec mel by si uvedomit svou povinnost k Jednote, ale nejen k Jednote, nYbri ukazat vdek syrij tern, kteti polotili zaklad k flak mohutne dnes Jednote, a dim bychom se mohli nejlepe jak Jednote tak jejm zakladatelrim odvdeeit a ovtem tet sobe samYm, netli snahou ziskat co motno nej vice novYch mladych elenri. Ti, kteti pted etyticeti lety polotili zaklad k dnetni mohutne organizaci, meli krutnou praci udrteti chvenci se a skoro zmirajici Jednotu ph tivote, jen steti postavili a udrteli ji na nohou. Vtak doba lhostejnosti a nedrivery je ptekonana a dik zakladatelrim, dik potdejtim a dnetnim vedoucim, dnes nate Jednota je na urovni s nejleptimi a nejsilnejtimi bratrskYmi pojitt'uncimi spolky.

Ptidinime-li se vtak v naborove kampani, pomriteme-li k dtyticetiletemu vYrodi na g Jednoty rozmnotit Lady Menu o dtyti tisice novYch sil, pak tim lepe bude mod dostati zavazkum syYm vyteenYm, tim vice muteme ocekavat od budoucna. itadu San Antonio 'Cis. 133. ptipadaji tento rok dye yYznamna vYrodi a site osmnacteho btezna dovrti tad nas dvacet let trvani, a pak ovkm oslava etyticateho vYrodi nati S.P.J.S.T. a na podnet br. ptedsedy, tad na oslavu dvacetileteho trvani, slibil dati Jednote DVACET novYch elenri, k demut je tteba jednoho katdeho z nas, neb ziskat dvacet novYch elenri v San Antonio neni tak snadne jako v Ceske osade, kde vtichni navzajem se znaji. Zde jsou krajane usazeni po vice let, ale tetko je hledat, neb sami se nehlasi a tak musi bYti hledani jako jehla v kupe sena. Proto dinim yYzyu ku vtem sestram a brattim, jestli kdokoliv vi-

Ve stredu, dne 27. ledna 1937. to neb znate krajanskou rodinu, neb jednotlivce, ptineste jmena a adresy tech krajana do ptitti schrize sedmeho imora, neb doruCte jmeno a adresu mne. Nemusite se jich tazat, zda si pteji stati se dleny, jen ziskejte jejich jmena a adresy, ostatni se ut zatidi.

Ovtem, kdyby se nekomu podatilo ziskat noveil° elena, neb kdyby si nekterY chtel dat praci a venovat se praci organisadni, necht' se hlasi na H. neb v souhlasu s br. Kadankou mate pracovat 'a odmenu si takto ziskat za katclY tisic dolarri pojistky $2.00.

Podrobnosti slavnostni schrize budou oznameny po unorove schrizi, proto je nutne, aby nikdo nezristaval doma a ptitel do schrize v nedeli sedmeho imora. Schrize zapoene jako vtdy, ye th hod. odpoledne v sini W 0 W Tak ptijd'te vtichni a ptineste aspori d ye ste jmen a adres neznamYch dosud krajant.

S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, tajemnik. kid Cesky Prapor, Oslo 24., Temple, Texas.

Cteni bra:0i a sestry!

Musim take s trotkou do mlYna, kdyt mame ten Vestnik vetti. Tak v lednove schazi nateho tadu jsme se pekne pobavili. Navtteva ye schrizi nebyla at tak velika. Pheina toho chladne podasi. Avtak vtichni ptitomni byli velmi spokojcni a bylo slytet na vtech stranach, to takoveho nko bychom meli mit aspori etytikrat katdY rok. Ano, bylo by to velmi dobre, kdybychom takove besedy v natich sinich potadali dosti da qo, neb tim bychom se vespolek vice mezi sebou jeden s druhYm sblitili a bylo by zase mezi nami to bYvale stare ptatelstvi, a i ty nate schrize by pak byly zase vice navttevovane. Mutete vedet, to jsme se meli v minule schrizi velice dobte. Ptitomne sestry donesly hodne rriznych drobotin k jidlu, zacot at' phjmou srdednY dik. No a o zapiti bylo tet portaano, a na to vtechno byl tam pan Sylvestr Bartek s jeho flatinetem. Nu a tak v to radosti a horlivosti schtize byla ukoneena s opomenutim volby rriznYch vYborri pro rok 1937. Nu ale to nic, vtak je zvolime v ptitti schazi. Pak jsme se dobre najedli a obeerstvili a kdo chtel, tak si i zataneil, neb Sylvestr Bartek /lam vesele vyhraval. A tak jsme se pekne bavili skoro at do vedera.

Tak letos nam ptipada 401ete vYrodi zaloteni nati Jednoty. Asi to se budou na vtech stranach potadati oslavy tohoto vYrodi. Myslim, to flat tad nezristane pozadu za jinYmi. Avtak nejlepti oslava tohoto jubilea by byla, abychom vtichni ye vtech tadech pracovali o ziskani hodne novYch &lent do nag Jednoty. Bratti a sestry jestli chceme, aby nate Jednota rostla, my musime bYt vtichni napomocni natim organi.satorrim v jejich praci, neb bez vati spoluprace my organisatoti nemriteme tolik prace vykonat jak bychom mohli, kdybyste nam byli napomocni. Napomocni byste nam mohli bYti nasledovne: kdyt byste pojitteni u Jednoty odporuCili syYm znamYm, ze jest to dobre a spra y -nepojit.Pakrdgnstou,eby se dal nekterY Glen ziskat. Hlavni vec jest, abychom dbali o to, aby nate ditky si braly pojitteni u Jednoty. A my Cleni tet, kdyt bereme vice pojitteni, men bychom si toto ptibrat u Jednoty. Pojitteni u nati Jednoty jest tak dobre a jiste, jako u kterekoli spoleenosti a je neco lacinejti. Proto neni tadne ptidiny, prod bychom meli davat ptednost pojitt'uncim spoleCnostem pted nati Jednotou. Budeme-li pracovat spoledne pro vzhist nati Jednoty, pak budeme tet opravneni oeekavat nejake rilevy pro stare 'deny, neb dim vice mladeho Clenstva ziskame, tim yak bude nate solvence. Tedy opravdu chopme se prace a vYsledek nas nemine.

Podasi po dlouhY das mame opravdu tpatne.

Potad nam tu jen prti a co toto piti, tak je potadna zima a mrzne. Leden co nevidet bude prye a poorane skoro nic. Nu ale snad se to jit brzo polepti.

Jette podotYkam, kdo by chtel nejake vysvetleni ohledne pojistek nati Jednoty v okresu Bell, at' mne dopite. Ja katdemu rad dam vysvetleni. Zaroveri tadam bratry a sestry, by mne byli v moji praci organisatora napomocni.

Tak se mejme zatim vtichni dobre.

Chas. Navratil.

S br. pozdravem,

Ve sid.eau, auk: 2i. .edna 1937.

(EST! MIMI V AMERICE Nevinny Johnny.

OMANCE Divokeho Zapadu a ohroninS7ch R jeho prerli je mrtva. Pohkbena let v hluboic*ch, mnohokrat ji2 pkeoranS7ch brazdach bohatSrch farem. Zcela po americku — tak rychie, jak se objevila — zatla, zlomena rychlou zaplavou civilisace, take nam po ni zi#va jen male stado smutmich buvola, popasajicich se za vysokSrm ostnatm plotem, nekolik svazka knih a sem tam nejapne a skreslene pablesky na filmech.

Ptes to jest velmi zajimave listovati v historii SpojenSrch Stata z tech dob, kdy na Zapade vystupuji v popkedi amerieti Janotici a na VS7chode se objevuje Lincoln, neb i s tou dobou byly jit time spjaty osudy natich krajana. Mezi zakladateli takika kaZdeho jednotliveho statu ✓ Unit mono najiti Cechy ponejvice v zapase s hroudou zemskou a zireastnene v kaZde praci, ktera vyZadovala velkeho sebezapteni a Zelezne vytrvalosti. Nikoho by ani nenapadlo hledati "dedice holubiei povahy" mezi tlupami dobrodrutiSrch Indianobijca, zlatokopa, odvaInSich honct a mezi hordamr rytikskch banditti, o nichZ nam vypravuji "buffalobillky".

Nejpesttejti stranku z tech easti si zaznamenal stat Montana.

Snad ZadnSi jiny stat v Unii neptechazela tak Cern y minulost, jako Montanu, kde se odehre,vala nejvetti dramata Zivotni. Jakmile se tam objevili prvni zlatokopove, ji g jim byla v patach nejhorti Chaska a s objevenim se prvnich • zlata, zadaly se tikit pkepady, loupeZe, vratdy. Prave proto by se zdalo, to Montana ony dedice holubiei povahy nelO„kala a ze se tam neodvaZil vstoupiti ZadnS7 krajan pied rokem 1889, kdy tento stat byl ptivtelen k Unii.

A piece, jak jiz patrno z hasledujiciho vypravovani, i v nejtemnejtich dobach byl mezi montansk3"7rni dobrodruhy a zlatokopy krajan Frantitek Vina. Pochazel pry od Vodrian, ale ureiteho nemohi jsem se nic dopatrati ani od jeho dcery, provdane za bohateho sadate v Kalifornii, ani z jeho zapiskt, jet se mi jeji zasluhou dostaly do rukou. Zapisky tyto jsou vlastne jen east ptipravovanehO Zivotopisu neb deniku, jehot zadatek i konec chybeji. Vypravuji o telkS7ch dobach mezi chamtiv*mi zlatokopy montanskSimi a chaskou loupeZnickou na ne o eetn rch ptipadech pkepada i jet nikdy vytetteny nebyly, o dennich uddlostech a ptihodach at do konce roku 1866. Z tech vyjimame prave nejposlednej gi a nejsouvislejk stat' prvnlho segitu. * Bylo to v druhe polovici mesice srpna toho roku (1866), kdy2 jsem zatoutil po ptatelich a znarnkch, zvla gte po milovane mantelce, kterou jsem jit pfese dva roky nevidel, a po diteti, kdyt se mi zastesklo po civilisaci, po deskem hovoru, po Ceske kuchyni a po odpoeinku pod stiechou. Za ta d ye leta jsem si nashromaZdil dosti zlata, ze jsem mel dost co nosit a jette vice o co se obavat, abych neptitel jedinSrm okamlikem o to, co jsem s nasazenim vlastniho Zivota nastiadal.

Byl jsem proto povdeeen nahode, ktera, mne svedla s Ameridanem Andrewsem Simmonsem 2 Heleny, o nemZ jsem se dovedel, to se vypravuje s kamarady na cestu do Soustati. Po dohodnuti jsme se vydali jeg te tehot mesice s deseti jinkmi spoledniky na cestu 140 mil dostavnikem do mesteeka Fort Benton.

MesteekoFort Benton bylo ptistavi gte na tece Missouri, vlastne jakasi pevniistka, postavena spoleenostmi zabkvajicimi se obchodem s kotig inami, uprostted uzemi osazeneho ny kmene "Cern y noha". Mesto toto at do postaveni drahy bylo hlavnim stf ediskem obchodnim v Montane. Na jate, kdyt voda v tece vystoupila, pkijitdely do Fort Bentonu obchodni loth ze St. Louis a ze Sioux City s detnkrni

STNttt 1.1 t et z Wchodu, kteti kupovali zboti, ponejvice koti§iny, od osadnikt ze vnitrozemi, neb je vymefiovali za dine potteby. Tak se stalo, to z teto mlade zastavky vzrostlo easem dtlelite obchodni mesto Dalekeho Zapadu.

Rozhodli jsme se, to si ye Fort Benton postavime lod'ku, na nit se pak vydame na dark cestu na VYchod po tece Missouri.

Od ptichodu prvnich ptistehovalct do statu Montany v rote 1862 at do postaveni drahy byla oblibenou zpitteeni cestou do vYchodnich statu plavba po tece Missouri nebo do Yellowstonu. Cesta po vode, i kdy nebyla bezpeenej§i pte Atokem Indianu, piece byla ptijemnejSi, snaNi a lacinej§i, netli krkolomna pout vysokYmi horami a pustYmi lesy, §irYmi planemi a hlubokymi roklemi, jet se v to dobe ptimo hemtily dravou zveti a byly fikrytem loupetnYch tlup, jet ptepadavaly dostavniky, po§tovni vozy i ojedinele jezdce.

Dali jsme se hned do prate a ye ttech dnech jsme men lod'ku postavenu, jetto fSechno pottebne dtivi jsme mohli zakoupiti v misty. Byla ttiatticet stop dloufia, sedm a pal stogy giroka a dosti hluboka, to jsme do ni mobil slotiti vgechny sve poklady, potraviny, zbrane, naboje vgech nas jedenacti. Walt jsme, to nam bude projitdet na dva tisice mil testy, kdy beloch neni jist svou kati pted rudechem, a snad tato okolnost byla ptiainou, to jsem se na tuto dobrodrutnou cestu velice telil. Spolehali jsme na sve v3iborne zbrane, na rychlost nat. lodice, ji2 jsme pokttili "Vysvobozeni", a pak byli mezi nami dva odvaZni a vStteeni sttelci, kteti jii nekolikrat byli v ohni s Indiany a melt povest neohrolenSich pronasledovatelti loupetniku.

Bylo to easne z ran g 27. srpna, kdyt jsme snesli sve veci k lod'ce, ptipravujice se k odjezdu, kam nas vyprovodil hloudek znainkch i neznamkch zveclavca.

Kdyt jsme se jit hotovili k nasedani, ptistoupil k nagemu kapitanu Simmonsovi mladik Stihle postavy a ptijemneho zevnej gku a tadal ho snatne, aby ho take ptibral na cestu. Byl to ptijemnk mladik, snede tvate a vkmluvnkch oCi, jet tekaly s jednoho na druheho, jako by nas prosily o ptimluvu. Simmons se vymlouval, to je to nemotne, abychom zvet govali naklad ptibiranim dal gich cestujicich, ale mladik proboha prosil, abychom ho neodmitali, to je zde cizincem, jehot potkalo jit velke ne gtesti a jehot jedinou touhou jest dostati se do Soustati k rodiethn, kteti na nej eekaji. Snad kdyby to glo o nekoho jineho, Simmons by jeho 'thdost chladne odmitl, ale bylo patrno, to tento mladik jej jakot i nas svou jemnosti zaujal. Radii se s nami, ma-li ho ptijmout, a konedne za vgeobecneho souhiasu svolil k dovr geni nageho poetu na poeet apo gtolu. Nezapomenu na radostnk vkraz oblieeje na geho noveho spolucestujiciho, kdyt uslygel, to mute ptistoupit.

Odvazali jsme lod'ku a vesele odrazili od btehu. Bylo vzacne letni jitro. Nebe hotelo modti, hory se koupaly v tetelicim se jasnem, ale chladivem vzduchu a zelene vinky, zeetene na gi lodiet, jen hraly sttibrem. Holt zpevem odpovidali na pozdravy tem, kdo nas vyprovizeli, at Fort Benton nam zmizel z dohledu.

Celk den a celou prvni noc jsme pluli, anit jsme se zastavili k uvateni jidla, at teprve druhello dne k poledni jsme dojeli k Asti teky Judith, asi 140 mil od Fort Benton vzdaleneho.

Tam jme zastavili v stinu mohutnkch na piseine, abychom neco tepleho snedli. Cestou jsme zastkelili tti antilopy, jejicht maso jsme opekli na rotni. Jednu z nich zasttelil nas mladik, jemu2 jsme vgeobecne tikali Johnny, jedinou ranou z revolveru a tim okamtikem ziskal si sympatii vgech.

Na lodi obyeejne bkvaji si vtichni cestujici j.aksi blizci. Ve dvou dnech se spolucestujici poznaji, znaji se jmeny, vi se jiZ, kam kdo jede, jakeho je zamestnani atd. Obydejne povedi na sebe vice, net by jinde rekli, hovoti se dilverneji. Vtdyt' ta lodnl znamost trva jen na chvili a pak jest zde pocit, to jsou si v tomto okarntiku rovni pti jiste davce nejistoty, tteba se na ni nemyslilo. Odligni jsou pouze ti, jimt lod' jest druhkm domovem a kteti vet ginu easu protili na lodi. A cot teprve, beti-li o cestujici na takove kocabce, na Jake jsme byli my, a v mistech, kde v kaidOm okamtiku rune jiti

Strana o ilvot kterekoli z nes neb Neni divu, to jsme nemeli mezi sebou tajnosti, Odell jsme do jedineho zrnka, kolik kter, z nas ma u sebe zlata, kolik penez, mall jsme do podrobnosti livotopisy svYch spolucestujietch, druh druhu se zpovidal ze svYch zku§enosti, svYch Cinu, jeden ptipominal druhemu, co by mel jelterici, take ji g po prvnim dnu plavby jsme si ptipadali jako bratti, jako bychom se znali od malieka.

Jen Johnny mleel o sot* Johnny se pted nimi s neeina tajil. Wall jsme, to protil mnohO, jako katclY z nas snad i vice, vtclyt' pravil, to byl at v Kalifornii ate ho potkalo velike ne2testi. A mloel-li i zde, Odell jsme, to k toniu mei zavatnou ptieinu. A citil to i on, to to tulime, jeho tekave odi hledely na rib's na v§echny, jako by prosily za odpuSteni, to to neni jinak motile, a slibovaly, to at jindy. A proto si ho nikdo nedobiral, ani nevyzvidal. \Well jsme, le je to dobrY hoch, a to nam staeilo.

Ptipadal mi v torn okoli neholenYch, drsnYch tvati lovct a zlatokopu jako cizokrajnY ptak.

Kdyt jini kleli a hrubYmi slovy vespolek se bavili, Johnny, at' jinak hovornY, se takoveho hovoru nezteastnil, ba pozoroval jsem, to se mu vyhkba, &int si zjednaval tee vice respektu.

Byl v'Seobecne a bez ptidiny nazYvan "nevinnym Johnnykem". Byl svedomitY a vidy ochotnY, soudruzi v§ak mu odividne uleheovali v pre.ci, vidouce, ze silakem neni. Sam se nabidl \testi nail kuchyfi, s nit, jak jit pti prvni zastesce nam dokazal, byl velmi dobte obeznamen.

Pochutnali jsme si znamenite na peeince z antilopy a zapili ji dougkem silne kotaiky, kterou jedine Johnny odmital. Pote jsme se dohodli, k Johnny bude mYin a kamarada Humphreyho spolunocletnikem. Nemelt' s sebou ani ptikrkvky, am jedineho obleku, nein co mel na sobe.

Slunce se klonilo jit k zapadu, kdyt jsme se vydali na dalgi cestu, jet meta bYti nejzajimavejSi. A skuteene Missouri v techto mistech na vzdalenost asi 30 mil neb vice proteka nadhernou krajinou, pravkmi divy ptirodnimi. 2adna, jina zeme snad na svete nemtle se pochiubiti tak obrovskkm souhrnem clivotvornYch zjevt skalnich, misty taktka hrozive treicich nad nagi hlavou.

Ptipadalo mi, jako by se vgechna musea sireta sem segla se svYmi umeleckYmi vf7tvory.

Motno zde videti cela shromildeni, poslouchajiciho obrovskeho mute na vyvk genine, tam zase stul hodovnika, tarn snad andely, duchy, mnichy, zvet, stovetate chramy a mnotstvi jinkch skalnich fitvaril. V katdem okamtiku bylo videti nee° jineho, mohutnejkho. Ohromne budovy s dlouhotadou kolonadou, batty v§ech slothu a velikosti — ptekrasne ptirodni divadlo.

Vzduch se tpine vyeistil a my mohli se to opajet obrazem, jehot pero nepopi ge a Atetec nenamaluje. Je to jedineena krasa, kterou zvetgovalo absolutni ticho, ru gene pouze zabiranim vesel nagi iodide do yin Missouri. Kdyt naveeer siunce zkrvavelo a nejrCiznej gi barvy a odstiny se linuly jako duha po avarech, barvy se objevovaly a zase ztracely, uchvacujice oko. Se zata.jenYm dechem, jako kdysi jsem poslouchal babieku vypravovat o zakletkch zamcich a hradech hrazostra gne pohadky, pozoroval jsem ten bajeene krasnk obraz, jent rovnet napltioval dui tajepinou hrtzou. Druzi ztichli, jako by nechteli rugit velebneho klidu stint. a svetla, jako by zde tu gili tvurci ruku nesmrtelneho umelee.

Kde se skaly Oily, proud byl dravej gi, jinde nas vitala gitka s ostruvky pisein, pak zase prudka zataeka kolem skalnich ostrovti — bylo tteba yak opatrnosti v tizeni lodice.

Oasne z rana ttetiho dne zastkelil jeden ze spoleenika dernoocaseho jelena, jent stal uprostted prilseku v skale. Po prvni rime zvite sletelo ptimo k same tece. Vesely jasot ostatnich pochvalil zruenost stteicovu a okamtite jsme ptistali, abychom se opetne ptesvedeili o dalltm kuchatskem umeni Johnnyka, jent se s patrnou chuti pustil do ptipravy snidane. Chutnalo nam znamenite, zvleSte jeleni peeinka, lava, ovocne zavateniny, jet jsme meli v zasobe. A na-posilnenou jsme vypili kaidY plechovku dobreho vina.

(Pokradovitni.)

Strana 4.

SOKOLSKA IILIOKA Sokolstvo na svetufch olympijsky'th Autorem teto velmi poutave a mai° zname historie freasti a irspechu esl. Sokola na svetovYch olympiadach je Franti gek Erben, Glen ndeelnictva muga COS. Fr. Erben byl pted valkou poaby organisoval sokolstvo v Rusku. Stal se naelnikem ruskeho Sokola a vedl Ruske dru g -stvonalympidu'8khor.192Zna z vlastni zku genosti borce i nadelnika zevrubne pomery na olympijskYch hrach a hla yne pozadi techto mezinarodnich zapast.

SOKOL PROTI OLYMPIADAM. OKOLSTVO nikdy nesouhlasilo a nebude S souhlasit s programem telocvienYch za,vochi her olympijskYch. Sokolstvo hlasa ye vYchove vgestrannost a nemil ge se smititi s vypugtenim druhe yagne east telesne vYchovy, se gkrtnutim telocviku prosteho (lehke atletiky) z programu zavodniho. Jestli ge ptesto olympijskYm zavodtirn se nevyhYba, eini tak jenom proto, ze zavod je vlastne podnikem mezinarodni federate telocviene, jejim g je elenem.

PRVNI VYSTOUPENI SOKOLA NA OLYMPIADE. Prvni zavod olympijskY, ktereho se zirdastnil Sokol, byl o druhYch hra,ch olympijskYch v Parigi 1900. Tento zavod organisovanY vlastne francouzskYmi gymnasty, nejvice s yYm programem odpovidal zasadam sokolskYm. A pies to se sokolstvo oficialne tohoto zavodu netheastnilo. Uspotadalo v gak v eervenci r.

1900 vylueovaci zavod sokolskYch borca pro hry olympijske, cog nebylo bez zajimavosti. K zdvodtim v Patigi jako zpravodaj byl vyslan nadelnik Svazu deskoslo yanskeho sokolstva br. dr.

Jindfich Vanieek.

V zavode yyludovacim jsem byl prvY. Zavod se konal ye dnech 29. a 30. eervence 1900 v PaMN a byl ye skuteenosti nejrozsahlej gim zavodem telocvidnYm ze v gech olympijskYch zavodil vubec. Odnesl jsem si z Olympiady zlatou medaili za kone, stfibrnou za hrazdu a krome toho jsem byl odmenen briliantovou jehlici, nevim dobte za co. ftCH VYHRAL V AMERICE. Tketi olympijske hry byly v Americe, v St. Louis 1904. Sokolstvo se jich nezadastnilo. Avgak za zminku stoji, ge tam v petiboji telocvienem vyhral br. Jiri Hejda, Glen Sokola tu gim, v Chicagu, cog pokladam za velikY irspech sokolskY, pies to, ge zavodil za Spojene Staty Americke.

Otvrte olympijske hry byly v Athenach r.

1906. Ani techto se sokolstvo oficialne nezirdastnilo. Zajel k nim z Odesy br. Honzatko a zireastnil se petiboje. Ve va gne konkurenci mezinarodni se uplatnil irspe gne, byl, tugim, v petiboji 12., v gestiboji 10.

Roku 1908 byly olympijske hry v LondYne, pâté v potadi. 00S. hlasila k temto zavocliim br. 6adu a mne. V tomto zavodu se nagi freastnici neuplatnili, jak by se dalo oeekavati podle jejich vyspelosti.

8este v potadi a posledni pted valkou byly olympijske hry ye Stokholmu r. 1912. Sokolstvo se jich nezirdastnilo, proto ge temet soueasne se konal stet ygesokolskY v Praze.

PO SVETOVE VALCE. PrvYch za.vodir olympijskYch po svetove valce v Antverpach r. 1920 se sokolstvo zireastnilo gestnactidlennYm dru gstvem. Vedl je nadelnik COS. br. Vanidek. Nage dru gstvo cvieilo nejlepe.

Bohugel, v klasifikaci nemohli jsme dociliti nejvetgiho poetu boar, ponevadZ konkurujici drugstva byla 24elenna a cvieila v gesticich, cog mei° vliv na znamkovani.

VESTN1K

SLAVNE VYSTOUPENI V MAUI S TRAGICKOU MEZIHROU. R. 1924 byly olympijske hry v Parini. Obsahovaly zavody osmidlerinych drutstev a zavod Zavod se konal ye dnech 18., 19. a 20. dervence 1924.

Ani jedno z druZstev COS. nebylo tak diikladne ptipraveno pro svilj irkol jako toto. A piece nehoda jednotlivce zmakila na ge nadeje na viterstvi. Bylo to na bradlech pti sestave bratra Indrucha, kdyZ u g jsme nigli za sebou zavod na hrazde povinne, volne a v povinne sestave na bradlech. Vgichni jsme se -Will na Indruchovo volne. Sam Vanieek, kdy se pied tim hovoillo o peknYch volnYch Svycaru, tekl: "A co g, ag jim Indruch ukage svou volnou." Zaeal krasne a spolehlive. Pfe gel prize nebezpeene uskali sve sestavy z vahy vzporem pobok stoj o rukou (na ptedni g erdi) a navrat zpet do vahy. Zveda vysoko trup a hladce provleka do ptednosu. Je vyhrano! To, co dale v sestave nasleduje, cvidi Indruch s naprostou jistotou. Odvracim proto oci ke kruhilm Italu a vracim zrak k Indruchovi prave v okamgiku, kdy se stoje pobok roznogmo seskakuje. Vidim, ge neni to rozno gka s klidneho stoje, mocnYm odrazem rukou provedend, nYbrg ie prudce pfepadava, nemaje easu na silnY odraze rukou. Riti se ku ptedu, roznoguje, ale zachyti pravou gpiekou o nerd' a nemage se vice vzptimit. Dopada do podporu leg mo. Leva noha se dostava do skuliny vytvotene dvema matracemi, pro pevnej gi doskok vzhilru podle sebe polog enYmi. Stal jsem asi 15 krokii od bradel a zfetelne jsem sly gel silne prasknuti. Vg ichni jsrne ustrnuli. Br. Oada Indrucha nadzveda, ale je patrno, Ze Staria nevstane. Kratk3i shon a po chvili odna gi dada ' s dr. Musilem ne gt'astneho Stant' do gatny. 0kamZik pfigernSi, snad nejtrapnej gi v mem Zivote zavodnickem . . . Indruchovi hlasi soudci i s picichodem 9.77 za odchod nioeho, vgdyt' ho odnesli. Co bude dal?

Tragika zraneni Indrucha vyvolala v dru g -stvudenoal.Tijcdstopuedegleho roku gill jenom tomuto zavodu. Dteli do irmoru, obetovali nacviku nedele a noci se soboty na nedele, utikali od s yYch nejdraggich a s horouci laskou oddavali se nacviku pro slavu a test naroda. Ti lido byli v Pati gi gestY den a nevideli Eiffelovy ve ge, nevideli yeeerniho givota na boulevardech, nevideli nieeho. Zi1i jako asketi a men jedinou touhu: dobYti cti ndrodu. Ti hog i se rvali, doslovne rvali na zavodi• o setiny a tisiciny boar, zatim co pozorovali, ge jini nezaslou gene ziskavaji tele body, snesli se zat'atYmi zuby ktiklave bezpravi, ktere na nich pachali soudci na volne hrazde. Pak nastoupili na bradla povinna a ukazali, co dovedou. Razem Omer yyrovnavaji rozdil v bodech, krutou ktivdu na hrazde spachanou.

Zrak vg ech zavodnikii se s napetim upira k drugstvu oechoslo yakii a cvieigtem jde jedinY hlas eechoslovaci budou prvni! A ted' ye volnYth bradel, kdy toho nikdo nemohl ptedpokladati, stihne dru gstvo takove ne gtesti .. .

"A kdyby to tam v Parini i firaz melo stat, vy musite bSi t prvni, jde o test naroda . . . " Tato slova vudce, kterSrmi oznamoval na cviei gti pod Nebozizkem vVsledek posledniho zavodu pied odjezdem, zvueela v gem nag im hochUm v hlaye, kdy videli, jak Stariu odna geji. A do techto bolestnSrch myg lenek drsne a neuprosne zazni volani: "Oislo pate." To volaji Koutneho, meltkou, citupinou du gi, vtelenou lasku bratrskou.

V hlave mu huei, oei mu horeene sviti, ale jde.

NeselZe v okamZiku kritickem? Neselhal! Zacvieil svou volnou tak, jako nikdy pied tim. Bylo v torn kus heroismu: setilsti dojem ne gtesti Stafrova a sousttediti se k svemu fikolu. A za nim vg ichni, jeden jako druhY, omraduji olympijskY svet vykony tak eistymi, jakych tu dosud nebylo. Novinkou v tomto zavode pfisobil Kos& zadatek, z vnej giho hmatu vzepteni vzadu pfitrhem do vzporu. Vynikajici provedenim byla sestava Pra gakova. Vyvolala jedinY pocit: naproste jistoty a mistrovstvi. Ohromne nesporne pusobil 8upelkav spad do vahy pokos (vnitthmatem) se stoje, vlo genY do sestavy na radu nadelnika COS., jakog i pokradova,ni visem stfemhlav do vahy vzadu, Yzepteni praporem do pfednosu. Krasne uza,vtel nejoriginalnej g i sestavu nejenom tohoto, ale i dtivej gich mezinarodnich zavon ptebornik COS.

Ve stfedu, dne 27. ledna 1937.

Vacha, bude vgeobecnY iftas spoustou Wit a krasnYch yYdrgi. Docvideno. Ziskali jsme za povinne sestavy 86.19, za volne 83.20 b. — nejvice ze vSech.

PraZak, majici za hrazdu a bradla 40.34, dostava se v eel° v gech jednotlivar ze 8vSreary Guettingrem a Gutwenigrem a ponechava. 8tukejla z Lublane se 40.13 bodu o 0.21 pozadu.

SEST SOKOLU OHROMUJE SVET. Po skondefrYch bradlech svolava vildce sokolstva poradu vildca a kiade otazku, co ted'?

Indruchovo zraneni je vaine a vylueuje pokraeovani v zavodu. Usneseno vystoupiti ze south"ge, ponevadg nahradnika po zahajeni zavodil tad zavodni neptipou gti a dokondenim zavodu se sedmi eleny mohli bychom proniknouti nejvYge na etvrte misto. Pti tom bychom se vydali v nebezpedi, ge silk se nedovi o zraneni jednoho ze zavodnika a ze zavod by byl dokonden s drugstvem sedmidlennYm s nenahraditelnou ztratou 74 bodii za Indrucha.

Okamgik, kdy bylo toto rozhodnuti sdeleno s drugstvem, byl dojemnY. Slzeli nejen cvieenci, ale i soudci a pfitomni elenove es. vYboru olympijskeho a patigskeho Sokola. Co tomu feknou doma? Negtesti je site oeividne, nelze mu nevetiti, ale uveti se slo yum o ptevaze nageho drugstva, kdyg je nemfigeme dologiti ciframi?

Z techto fivah vytryskl spasonosnY navrh: zavod bude dokoneen jako soute g jednotliveu.

Pouze br. Kos neptipojil se k ostatnim, nemoha se nejak vzpamatovati z rozeileni. Pozdeji chtel, ale ug bylo pozde . . . Volaji nas ke kruham.

Co se ted' odehravalo v olympijskem stadione, toho nelze popsati. Nerad ugiyam begnYch frazi, ale tady nenachazim jinYch slov: kdo nevidel, neuveri, nemfi ge uvefit! Bolest nad zranenim miloyaneho bratra, vystupilovano, gpatne utajo yanori radosti nad ne gtestim nejnebezpeenej giho soka, kandidata prve ceny, vyvolala dugevni stay, kterY tvoti zazraky. Nagi zavodnici budou nejlepgi na kruzich, tikal jsem vgem, ale co tady se tvotilo, bylo nezapomenutelne. Z ka gcleho vYkonu techto gesti tryskalo nadgeni, vale ukazat a prokazat zdrcujici pfeyahu drugstva nad ygemi konkurenty.

Zraky hledigte byly obroxeny jen k temto gesti, kteti, souzeni Anglidanem, 8vSrearem a Italem, dociluji 62.33 bode z mo gnYch 66. Pratak, pfedstihujici nyni gtukejla celkem o 0.48 bodu a oba 8vYcary o vice neZ bod, jde nezadr gitelne k viterstyi.

Po danYch sestavach pokraeuji na gi ihned v sestavach volnYch. V tomto vystoupeni bylo /redo irchvatneho, dello u g nikdy neuvidime.

Tvrdil jsem ug doma, ze ani jedno druistvo COS., co jich do ciziny vysilala, nebylo na kruzich tak silne jako drugstvo patigske. Mel jsem tu na mysli hlavne mistrnost, originalitu a obtignost volnYch sestav, sveraznost a kombinadni umeni. Ale tady se k tomu pfipojovalo i provedeni, nad nimg gasl celY odbornY svet olympijskY, SVETOVE MISTROVSTVI A t SL. VLAJKA OSMKRAT NA STO2ARU. Se stejnYm zanicenim pokraeovala gestice v zavode na koni na it a v pfeskoku pies kone na del. Pet ze gesti cvieencii jde ihned na plnou miru 170 cm, 8upeik na 160. Pfeskodi v gichni. 8upeik pfeskakuje lat'ku 170 cm.

Poslednim druhem zavodu byl gplh. Tady glo o mistrovstvi sveta. Nejlep gi eas mel tehdy 81,,y= car Guetinger a to 7 4-5 vt. (9 metre). 8upeik gplha, podle stopek dvou soudell 7 1-5 vt., hodiny ttetiho soudce ukazuji 7 vt. Supeik gplhem zajigt'uje si mistrovstvi, jedinY deskY championat v patiskYch zavodech vabec. Pti ohlageni vYsledku kagcleho druhu zavodir prvi tri vitezoye vystupuji pied destnou tribunu, obdr gi medaile a hudba zahraje hymnu prveho — thampiona. Za zvukii teto vytahuji se tti vlajky na stogary. Pouze Best bylo tech nagich chlapcil na stadione a piece vlajka 6eskoslovenske republiky objevovala se nejdasteji. Jedenkrat objevila se na sto garu sttednim za S'upeikily gplh, etykikrate za druhe ceny Pragakovy a jednu . Koutneho) a tfikrate za tteti ceny (8updik, Vacha, MotkovskY). Pro srovnani uvedu, ge vlajka italska byla vyta gena tfikrat, francouzska petkrat, grYcarski sedmkrat, jihoslovanska ttikrat, Spoj. State jedenkrat, nage osmkrat.

Ve sttedu, dne 27. ledna 1937.

ODDIL DOPISOVATELSKil Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Co vkchni delavate v takovY eas? My tady v Caldwell marne jakesi poeasi uplakane, potad prgi a men jsme zde velkou zimu, toW mrzlo.

Mnoho stromri lesnich i ovocnYch se polamalo pod tik ledu. To slunieko jako by se na nas zlobilo, nechce svitit. Cesty jsou zde velmi gpatne, ze lido z farem ztai se mohou dostat do mesta pro ' ivobyti. Jedou ponejvice na povozich aneb :re to smutne ph torn gpatnem poeasi. Ja uz main poorane, neb mame toho polieka mak>, take dtevo nasekane a ploty opravene. Ja velice rad etu Vestnik. Meli bvste vice psat, hal i deveata. neb ph eteni se elovek pobavi i vzdelava. Ja jsem uz davno nepsal do Vestniku, ale doufam 2e pan redaktor tento mrij dopis nehodi do koS'e. S pozdravem zristayam, Emil Skarpa.

PODEKOVANi. Houston, Texas.

Tirnto uptimne vgem sestram, bratrtrn a pH,telrim vzdavame srdednY dik, kteti nak mamince ptekvanenku v mistno ,ti tadu Pokrok Houstonu zprijemnili. Obzlatte dekujeme za. ten krasnY darek. Jest to pekne od vas, co2 bude nezapomenutelnYm pomnikem vagim.

Jekk jednou dekujeme yam, Jan BilY s rodinou.

fidd West, elslo 36.

Ve vYroeni schrizi zvoleni byli za ritedniky bratti: A. Demek - ptedseda, Mike Kramolig - mistoptedseda. Fr. Moueka - tajemnik, Jan Zapalae - tieetni, Jar. Kopecky - pokladnik, H. Burke - potadatel. Jednomyslne schvalen navrh br. Jos. Holaska pro zahajeni osvetove prate, okveni tadove einnosti potadanim krat'Sich program po schtizich, zaloleni divadelniho krou2ku. Rekserem zvolen br. Aug. J. Morris, jeho pomocniky A. Demek a Fr. Moueka Prvnim zabavnim podnikem t. r. bude ma8karni pies pro eleny tadu a jejich hosty.

Jos. Holasek, Raymond HruSla a Jar. Kopeck wtanoveni zatiditi nezbytne ptipravy k maAkarade, jejit' v;(rteek ptipadne spolkove pokladne.

Novinkou teto masopustni Svandy bude, 2e tleastnici musi bYti maskovani a nesmeji si cdhaliti 'SkraboStu az v 11 hodin, kdy budou podavany zakusky a obeerstveni, a 2. e po prve ye West bude vyhravati damska kapela, k magkarade zvlaSle zajiStena. Cleni jsou timto dani, by si u bratra Holaska vyzvedli ykusne pozvanky pro hosty, je2 by chteli k teto zabave pozvati. Pozvanka bude zaroveri sloukt co vstupenka.

ZvolenY rekser br. Morris co nejdtive vyloOfe hodnotnou veselohru, rozda Ulohy a behem postni doby hru nastuduje, by prvni divadlo mohlo byti sehrano po Velikonocich. RadostnYm ukazem ci vYsledkem vYrooni schtze bylo nepokryte odhodlani ptitomnYch Glenn, pustit se do einnosti, zanechat dosavadni pohodlnosti, lhostejnosti. NejbliZSi doba ukkte, ptineseli okveni tadove einnosti oeekavanY vYsledek: vetk navgtevu schitzi, teast elenit ph snahach kulturne osvetovYch, uptimne bratrstvi, sourudenstvi. Schtizi ptitomni eleni se vyslovili, ano. A zaroveri se zavazali slibem, ze piljdou ptikladem - druhym. S br. pozdravem, F. M. PEEHLED PRIJMU A VYDANI PROSINEC 1936.

Mem Na famrti od facia Splatky hypotek Splatky prijeek certifikatri Uroky z pujdek certifikatri troky z hypotek Uroky z Najemne z majetku Splaceno za praci v prijeltach Prodej majetku Prodej bomb). (vYdelek)

Strana 5.

V E STNIK

ZA MESiC

$ 14,574.78 15,092.36 1,308.78 2,283.41 14.394.97 5,002.37 1,176.04 548.64 250.00 633.00

3,000.00 25.95 16,975.00 12.00

Vraceno z H. R. Zalohy j ednatelti Prodej bondb.

PteneSeno z detskeho Od. (comm) Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 75,277.30 36,876.92

$112,154.22 thrnem Vydani Na umrti ,$ 5.400.00 1,379.81 Na Umrti nedospelym dedicrim 90.22 Na umrti nedospelym dedicrim Mok 785.25 Na Umrti pd. up certifikaty 38,833.36 Hypoteky 18,002.50 Prijaky certifikatri 1,117.57 Zalohy jednatelti 90.00 Lekatske prohlidky 624.27 Comm. novi eleni 54.52 Opravy atd. na majetek 179.57 Dari na majetek 32.30 Pravni na majetek 70.10 Pravni na hypoteky 25.00 Pravni na bondy 70.92 Pojikeni proti ohni na majetek 552.39 Splaceno za praci v piljekach 245.68 Cestovne na bondy 1.30 Exchange na bondy 1,000.00 Bondy 33.33 PtekY itrok na koupene bondy HOTOVOST V BANKACII PirtiJEM NA HL RA D Od Mehl Hotovost z minuleho mesice

$43,566.13

Celkem , Vydani Najemne z utadovny Telefon PoSlovne Elekttina Potteby v iffadovne SlOne ittednikt Sh.dne yYpomoc Vestnik, 6.165 odberatelri Vestnik, patovne Telegramy Express Notat, Exchange, poukazky Vraceno do Umrtniho fondu Dary Aktuar

$5,273.02

HOTOVOST U POKLADNIKA IATSKIt ODBOR. Ptijem od tan Hotovost z minuleho mesice Celkem Vydani Usuory Comm.

Hctovost v bance 22 bondri

$2,270.20 3,002.82

$ 30.00 18.71 70.43 4.95 247..71 737.50 75.00 333.94 .32 2.48 1.41 11.00 21.41 3,000.00 100.00 25.00 $593.16 $ 358.62 1,876.36 $ 2,234.30 $

10.68 12.00 2,212.30 13,740.00

MAJETEK DETSKEHO ODBORU $15,952.30 PREMED MAJETKU JEDNOTY $1,331,445.99 Bondy 1,164,111.74 Hypoteky 382,586.13 Pnjeky certifikattit 194,413.18 Majetek 43,566.13 Hotovost v bankach 15.00 Ulo'teno za meters (elektricke) 593.16 U1c2eno u pokladnika 15,952.30 V Detske Odboru Celkem Dluh nedospelym dedicitm

$3,132,683.63 26,983.67

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,105,699.96 Edward L. Marek.

Dne 10. ledna 1937.

Bylo tteba tti doktorit, aby vytahli jehlu z ruky jedne divky v Baltimore. A to bylo pomerne snadne - uvake, jaka namaha by to teprve byla, vnutiti jehlu do ruky moderni divJournal. ky.

VIKAZ NOViCH tLENV ZA NIESIC PROSINEC. Dle adu tividy pojistky, stall a obnosu pojistky.

Rad Vida Staki Obnos BCDF GI 1 23 500 48 500 9 21 1,000 17 1,000 16 17 20 1,000 17 21 1,000 20 26 1,000 20 39 1,000 20 36 1,000 20 29 1,000 20 24 1,000 23 1,000 34 23 54 500 23 29 1,000 24 16 500 25 19 500 25 48 500 25 18 1,000 28 50 1,000 28 42 2,000 28 50 500 47 30 1,000 48 32 1,000 49 19 500 49 25 1,000 49 23 1,000 54 20 1,000 54 33 500 54 16 500 54 30 1,000 54 21 1,000 57 32 1,000 62 24 1,000 63 33 1,000 68 16 1,000 77 32 1,000 79 25 1,000 81 38 500 18 84 1,000 88 16 1,000 88 38 1,000 107 1,000 20 108 49 1,000 108 37 1,000 110 1,000 23 33 1,000 114 22 1,000 135 20 1,000 142 36 500 142 28 1,000 142 18 1,000 142 34 1,000 142 19 1,000 148 16 1,000 148 17 1,000 148 23 1,000 148 19 1,000 148 19 1,000 148 40 1,000 1 157 Pojifteno v aide B-15 elenti Pojigeno v tide C-35 alenri Pojikeno v tilde D- 5 kern) Pojikeno v tilde G- 2 aleni Pojigeno v tfide H- 1 ken Pojitteno v tilde I- 1 ken 59 kern).

Celkem Fri:interne stati, 28 let, jeden mesic, vice.

Priunerna pojistka, $932.00, vice.

DETSKY ODBOR 20 leta Do 16 let Rad 1 1 1 18 2 20 1 24 1 25 1 63 10 109 1 142 1 154 Pojikeno v tilde, doeasne - 17 elent.

Pojig teno v ttide, 20 lete -- 2 eleni.

S bratrskYm pozdravem, Ed. L. Marek.

strata 6, ltad livezda Texasin Cisio 47, Temple, Texas, Cteni bratri a sestry!

Timto yam zdeluji, ze y e sehazi dne 3. ledna sine °pet prijali do na geho radu novou e'enkyni a sice Frances Hutka.

Tet jsme odbyvali volbu sifioveho vYboru.

Zvoleni byli: V. J. Heji, J. J. Mikeska a Jerry Chunk. Tet byly jmenovany jine vYbory a sice vYbor nemocensky poznstava z bratria: J. J. 8efeik, John Talatek, Albert Heji, Joe Blatek, Jbe Danna st., Stepan Kelarek a J. J. Motl. VYbor fidetni: J. T. Junek, Emil Hejl a Jerry Chupik. VYbor resuludni: Frank Spanhel, J. J. Mikeska a Joe Coufal.

Poeasi u nas je hodne neptijemne, blata je ut misty po kolena a stale prk. Kdy se /lam da jet do poli, to bude asi hadankou, neb tridelne vody je ut vSude v polish dolt.

S br. pozdravem, Jerry Dana, taj.

Wichita Falls, Tex. Ct. br. redaktore:— Prikladam dopis od dr. VI. Paliee, legadniho attache ye Washingtonu od Oeskoslovenske Republiky, odpoved' na dotaz ode mne, aby mne, jestli mot,no, poslal tivotopis Mistra Jana Husa. Jeden zdejk uditel nedelni akoly mne tadal, abych mu pomohl tento tivotopis dostat, neb chce udelat red pied svoji tridou, ktera pozustava z obchodnikii, a ma navkevu nekdy at 150 osob.

Kniha neb tivotopis obsahuje 318 stranek a spisovatel Count Lutzov east° bare sve dokumenty od Tomka, Palackeho a jinYch desIcYch spisovatelin a prvnich as , stranek venuje predchficicUm HusovYch a take kritisuje nemecke historiky proto, to kritisuji v jejich popisech Husa.

Prase jsem doeeti knihu "How we get our Bible" cd dr. Smytha, doctor theologie na Dublinske universite, ten popisuje Husa, jako krest'anskeho komunistu a v knize "Since Calvery" od Louis Browne, popisuje on, te vkchni apoStolove a reformatori byli krest'anskYmi komunisty. To se vi, to tyto knihy elovek musi Gist tak, aby jim rozurnel, mineno jest, te tito lide ueili, te katcly ma pravo na tu skYvu chieba, tedy i naa velikY president jest komunista.

Take jsem doeet1 knihu "Poland of Today", z pera Grace Humphy's. My, kteri bYvame ye vetkch mestech, a kde jest nutno kupovat obedy pro chudobne • kolaky, myslim, jak je Amerika, ale v teto knize se doeteme, to v Polsku nejen ae davaji obedy chudYm zdarma, ale take jim kupuji obleky! Polsko tedy predCi Dr. Palle skoro se divi, to o tech mnohYch deskYch knihach tak ma.lo vime. Bratte redaktore, doufam, te mne dovoli'S se vysiovit,ze v deskych texasskYch dasopisech zprEivy o knihach nejsou. Neminim, te tivotopis Mistra Jana Husa by mel bYti koupen pro naae Ceske knihovny, ale jsou jine knihy,'vydavatele teto knihy maji jmena jinYch knih. Dale nemute se oeekavat, to kniha, ktera mne se libi, bude se libit jinemu. Tedy necht' si katcly ate knihu, ktera, se mu libi, ale vaechny knihy bychom meli mit. U vas na West byste mei mit nekolik tech knih, takte byste sami se poudili, a kdyby bylo potreba a pritel k yam takovY americkY rejpal, pak byste byli v posici mu ukazat. Se vzdelanYm Amerieanem nemame tadnY trubl, ale vaai odpoved' ut predem vim.

Minim vaeobecne: "vtdyt' jsme se to udili ye tkolach". Motna, to ano, ale jak my, co jsme v Americe rozeni, kde my se to naueime? Vy tam ye West, reknete, kde ty penize na ty knihy nabereme. Zda se mne, to eeskY lid ma penize na v gechno,- jenom na knihy ne. V easopisech porad vidim oznamovany zabavy, divadla, muziky a muziky. Nejsem prot nim, ale nahodou bylo by motno take poradat nekterou to zabavu ye prospech knihovni. Necht. mu*anti daji Cas zadarmo a jini take a pak budou nejake penize. Oeska, hnihovna by mela Wit v katcle vetai Ceske osade, zaeit v Dallas at do Corpus. Sokol nas uCi budovat telo, cot je v Upinem poradku, ale kdo nas bude Oft zvelebovat mysl? Knihy by mely bSti v deskem jazyku a take anglickem.

Ameri6.a.ne jsou iadostivi o nits neco v6-

VEZTlitit del, tedy dejme jim tu prilettost. A ti co o nich potad povidame, te se za nas stydi, kdyby men priletrtost tyto knihy Cist, motna te by zmenin sve nahledy. Ale moje odpoved' na tuto kritiku jest jinn. Oni jenom s nami nesouhiasi. Pravdou jest, te oni se nestydi, ale jsme to my, kteri to povidarne. Kdy dovolite eloveku s jinYmi nahledy net jsou vate, se vyslovit? To se vi, te ne. Tedy divite se, prod mezi nas nechodi? Vestnik ke me byl vaty laskavY a bratrskY, psali jste o mne, te jsem byl zvolen predsedou Hlavni Oradovny jisteho spolku. Dekuji. Ale to neni ta otazka, neb minim jenom referovae. Tedy jako hlavni preciseaa, bylo ode mne potadovano, navkivit vetk mesta Texasu, nejen v rok firadovani, ale take jine roky, a tito Ameridane mne jmenuji Cechem, a tak mne oslovuji. Ve Wichita Falls jsem znam jako tech. Ale co eesky lid povida — nemohu nic jineho psat, jenom co mne pratele donesou a co slyti eeskY lid povida: "Tak se nam to zda, te ten Stehlik neni takovY tech jako by mel bYt!" A te mne lide delaji jinYm, jest jen proto, te ja jsem pro informovani Americana, aby o nas neco yeah, to treba mit zvlaStni schtize v jazyku anglickem, a na ty Ameridany pozvat. Druha vac jest, te ja, se nepovatuji za Cecho-AmeriCana, ale Ameridana z deskeho pokoleni. neverim, te jest neco pied amerikanismem, die meho amerikanism jest piedni a prvni.

Tak tedy k bodu: bratte redaktore, bylo by motno v naaem Vestniku s dovolenim tiskoveho vYboru oznamovat, psat a hlasat knihy o Cechach a pak necht' si katclY vybere takoyou, jakou chce.

Obrazek 'Oslo dva, vite, to nejsem sam, a tak kdyt se sejdeme a o teto otazce mluvime, to vtdy se nekdo vyslovi: "BlahovY, netrap se, vtdyt' ten naa lid jest vzdelanYm od Ust S bratrskYm pozdravem, Otto Stehlik.

Washington, D. C. dne 13. led. 1937.

Pan Otto Stehlik, P. 0. Box 507, Wichita Falls, Texas.

VatenY pane, k Vatemu dopisu ze dne 19. prosince m. r. vyslanectvi CSR. ye Washingtonu Vam oznamuje, te zvlattni pokou zasila na Vak adresu knihu "The Life and Times of Master John Hus", ktera, jiste bude obsahovati vtechna pottebna data. Knihu laskave vrat'te vyslanectvi, po upotrebeni.

Pokud jde o roz§irovani a prodej anglickYch knih o Ceskoslovensku, vyslanectvi mute jen uvitati Va'S zajem. Mnoho knih o Ceskoslovensku a deskoslovenske historii bylo vyclano.

Tamer o vtech bYva referovano v americkYch easopisech a revuich (New York Times, New York Herald Tribune, v revui Books Abroad (Oklahoma), Foreign Affairs. atd.) I krajanske dasopisy Ceske a slovenske ptinateji eas od Casu referaty o vydanYch publikacich. Toto referovani se v S . ak deje nesoustavne, zylak' pokud jde o krajanskY tisk a to proto, te referenti nemaji na knihach obchodni zajem.

PodnikavY eeskoslovenskY obchodnik s knihami by zde mel vdeene pole prate. A vydavatelske spolednosti v oeskosloyensku (jako na pt. Orbis v Praze, kterY vydava, anebo ma ✓ evidenci nejvetai poeet cizojazydnYch knih o Oeskoslovensku) by jiste prispely ke zdarnemu reAeni teto otazky.

S krajanskYmi pozdravy, Dr. VI. Palic, legaeni attaché.

Houston, Texas.

Zajiste vetaina elenstva rada uvidela zvetkny nas Vestnik. Nekteri dlenove poukazuji, te kdyt naa organ sebere vetknu zprav, co ted'-uverejnuji jine Ceske listy, te temto jinYm to bude na Ajmu.

Sestry a bratri, bude-li Vestnik vyplriovan rtiznYmi placaekami bez y Yznamnymi, jako nektere Casopisy jsou, pak arcit' po strance vtdelavaci a pokrokove mnoho neziskame. Ale, bude-li prinatet Cetbu ualechtilou, ze ktere bude nejen elenstvo, ale katcW kdo se neboji sam za sebe ptemSrtlet, derpat.

Ve stledu dne 27. ledna X937.

Prave v dnegni dobe jest nam vzdelavaci Cetby treba, kdy kapital a fatism denne do lidu tluee pomoci vaech zdrojil, jako tisku a radia, vtechny motne i nemotne veci, jen aby co nejvice odvratil lidskou mysl od jeho tivotnich spravnYch potadavkti. Proto doufame zajiste v§ichni, ze br. redaktor bude prinatet jen ty nejlepti elanky, nebot' na zaklade toho nat VCstnik bude tim • nejlepSim spolkovYm organem ✓ Americe.

Taky Statni 'Svaz SvobodomyslnSrch v Texas nabizi kaZdemu, kdo si pfeje dobrou knihu vypfijOit, knihy pouir,.ne vesmes od na gich nejlepkch autorti.

Nezaleti na torn vlastne, kolik kdo preete, zname lidi ze etou mai°, ale jejich karakter je mnohem ualechtilejti netli tech druhYch. 4, Timto bych tadal, aby vtichni ti bratti, kteri si vypfrjeili od Svazu knihy pied novYm rokem, je laskave po preateni hned zaslali zpet, a to mne nebo S. Valeikovi, predsedovi. Zaeatkem roku jsme prijall pravidlo, te katclY kdo si preje y yptjeit knihu, mute ji 30 dni podrtet zdarma. Po teto Ihtte se podita 5 centu za kalcly dalk tYclen. S bratrskYm pozdravem, F. IllavatS7, tajemnik Svazu, 71 11/2 Preston Avenue.

Rid Tioga, eislo 5.

Mili bratri a sestry!

Tak nam to podasi udelalo ecru pies nage potty. Chteli jsme miti schfizi v lednu, ale nebylo to motile, neb ta ledovka povidala, te ona bude miti svoje pravo, a taky mela, neb zadalo bYt tpatne 7. a dnes mame 24. a je to porad stejne. No, jaksi bylo a jaksi bude. Tak mili bratri a sestry, budeme odbYvat naafi schtzi asi ✓ fmoru, totit dne 14. Tak, mill bratri, vezmete si to na vedomost neb vite, te nemame jette Ukedniky zvolene, ani knihy nejsou prehledle, a pak musime sobe ustanovit lekare pro okres Grayson. Tak hled'te prijet v co nejvetkm poetu. Schtze bude u mne, jak jsem yam posledne oznamil Je mne to divne, te kdyt ted' mame zvetknY Vestnik, to starieek Barton nas necha tak dlouho eekat na ty jeho pletky. Treba ho neznam osobne, ale po jeho dopisech se mne stYska, neb to jest moje prvni, jak prijde restnik hledam jeho dopis. CtenS7 pane Barton, nenechte nas eekat a napitte zas vice, neb vate dopisy jaksi dodavaji lepti chuti ku eteni. Dale vyzYvam nateho souseda br. Horaka, by se taky ne, chal videt, neb umi tat pekne skladat dopisy.

Tle bratte Horaku, jestli uposlechnete moji yYzy y, tak vas laskave taclam, vt'ak vite, ani muk o te posledni zabave; to by tak schazelo to na nas vyzradit, to jsme se prekvapili.

Noveho zde neni nic jen to, te rolnici jsou s praci hodne pozadu a yydasit se nechce. Tet rad etu zpravy br. Houdka. Josef, potlete nam sem trochu toho zeli, neb by naletite chutnalo ted' v zimni dobe. At bude lepti poeasi, tak se tat pojedeme podivat, jak tam pokraeujete.

Doufam, te br. Houdek se na mne jeAte pamatuje. Tet se nam sem pristehovaly dve nova rodiny a to pan Serek a pan 8krhalc od Granger, Tex. Jde to pomalu, ale piece nas tu pribYva. Kdyt jsme se my sem nastehovali v roku 1917, tak nas zde byla malt. hrstka, asi okolo 20 rodin, a dnes jit je tady hodne pies 60 rodin. Jest to nejlepe poznat, kdyt mame zabavu v nagi R.V.O.S. sins, te bYva jak se Mica; jako kdyt natriska. Nati spolkovou budovu jit tady mame, ale co nejvice jest tady postradano, jest net ryze deskY katolickY kostel. Doufam vt. ak, te na nej taky v budouci dobe dojde.

Chas. HejnY, taj.

S br. pozdravem, ttiel Viastenec, Cislo 45.

Cteni bratti!

Timto oznamuji vYsledek volby firednik0 na rok 1937, kterou jsme koneene dne 17. ledna vykonali. Za predsedu zvolen br. Tom Mikeska, mistopredsedu br, F. M. Mikeska, tajemnik John H. Eltik, Yoakum, Rt. 2, deetnik Jos. Oiek, pokladnik Robert Miku6, za radoveho 1 ékale Dr. F. M. Wagner. fjeetni vYbor: Ed. Vthelk, Felix Miku§ a Jan PustejovskY. Resolueni vYbor: Ed. Vincik, Fr.- Schovajsa a Jan Luka.§.

Zabavni vYbor: F. M. Mikeska, Willie Baro g a Jan Pustejo yskY. Schtize budou druhou- nedell ✓ mesiei, v padu Apatneho podasi tteti nedell.

John H. HUM, tajemnik.

S br. pozdravem.

Ve gtf edu, dne 27,- ledna 1937.

Weimar, Texas.

Ctena redakce a mile etenatstvo Vestniku!

Doufam, ze mne zase mezi vas ptijmete, tteba ze jsem jit clavno nic nepsala. Ale stale jako drive dychtive eekam na Vestnik katclY etvrtek a celiekY celY jej vtdy pteeitam. Velmi se nam libi, neb jest v nem mnoho pekneho eteni.

Nejradeji dtu dopisy, zpravy to z rianYch mist o rtznYch krasnYch divadlech, o sokolach a schuzich. Jest to velice krasne, kde jsou tady v dinnosti a stale prieinlive ku prospechu vteho dobreho. Jest to pro eeskou mladet zabavne a take to at'astne udrtuje zajem v techto krasnYch glechetnych vecech a ve vaem, co jest deske.

Jd bych navrhovala, aby Detska Besidka zamenila nadpis na "Besidka Mladete". Jiste bychom men co CIsti i od naaich mlaclaich etendft, neb mnoho jiz od 12 let si mysli, ze piece nejsou deti. Doti ae jsou malieke a ty, co zaelnaji chodit do akoly, pak ut jsou velke. Ja jsem zaeala psat eesky a to do D. B. do Vestniku jak mi bylo 8 rokii. Psala jsem dosti east°. I mnoho jinYch z raznYch mist tam dopisovalo. S mnoha jsme se spolu setkali a poznali. Bylo to tak hezke. M jsme se povdaly a potenili, tak ovtem jit jsme nebyli deti. Jiste mnoho z vas tak jako ja, vzpomind nekdy na tu nazi Detskou Besidku ve Vestniku. Dopisovali jsme si, kvetiny a razne veci ,jsme si vymenili. Proto Besidka Mladete by byla velmi zajimavou pro tuto dneani dobu. Vim, ze by to bavilo katcleho. Slabikat i povidky jsou pouene a zajimave a hez• dopisy Ceske jeate moji sestry, L. 8umberovi se uoi desky Gist a psat ze slabikate a ut umi hodne. Pravili, ze budou vaechny "bitovat". Jsou to velmi bystti hoti. Adolph Joe ma 15 rokii, Emil George 12 roku. Maji take jeate maleho brattieka, Charlie Sump, ma dnes prave dva roky, a ten jest velmi hezounkY a eipernY miladek vaech.

Sestra M. Ktitakovi se odstehovali z Oakland as za Columbus. Maji tam dobre misto a jsou u dobre testy. Martha Lorene ut chodi, vlastne jezdi do akoly po busu. Lydia Ann teprve zaene jezdit do akoly na druhou sezonu. Obe jsou moudra deveata a dobie se uei a rady maluji obrazky. Maji jeate d ye sesttidky. Adela Ruth bude mit 4 roky v dubnu, je takova. "pretty fatty", a Charlene Wilma ma 7 mesicia a ta je zas takovY diblieek nas vaech, vkly se smeje a je tak mot hodna. A take maji brattidka Joe Wilfred Ktitak, ten jest ut 2 1/4 roku star. To je print. Vaech mazlieek, ale vkly jak tata nekam jede, je "daddy's boy". U bratra Emil Krejmaji take zase malou dceruaku. Narodila se akorat na dededkovi 701ete narozeniny 7. tijna.

Jmenuji ji Annie Joe. Je takova hezounka, dernooka, je take hodna a diperna. Dorotha Dee si vtdy ptala miti sestkieku a tak jest na ni velice hrda. A bratii jeji, Clarence Melvin a George Henry maji vaichni svou malou sesttieku mot radi.

Abych psala, jakou jsme meli tady arodu. To mohu psat jen, jak jsme se vaichni nadteli na poll. Kukutice jsme udelali mot mak), adkoliv byla z jara velmi krasna, pak bylo mot mokro.

Bavina byla pekna, kopali jsme v ni "nutgrass" ttikrate. Krasne rostla, hodne kvetla, ale vte shodila, takte jsme udelali jen 240 lb baviny v semene. To je aroda, co?

Piate hodne vaichni vy dobti dopisovatele a statieku Bartoti take ut jste davno nebyl ye Vestniku. Take 6echoslovak mame velice radi.

S pkanim vaeho dobreho vaem dobrYm lidem, s pozdravem, Libute Krejci-Rosenbaum.

Dopisovatelam. Sestry abratti maji nyni mista dostatek. Dopisy jsou vitany, a jak pozorujete, s oblibou i pozornosti eteny. K vali usnadneni prate potadateli jak sazeeam, ticIte se laskave Omit() pravidly: prate toliko po jedne strand papiru menaiho formatu (velikosti), te perem a v nevyhnuti tutkou rn.ekkou. tutky tvrde, pismo se tnatne ete, zrak vysilenim se zbytedne kazi. Piate eitelne, mnohY rukopis je neditelnY, hotovY rebus el aarada.

Na.pravopisne chyby nehled'te, ty potadatel ochotrie opravi, jen kdyt pismo lze pteeist a neni,tteba napinani mozku, co to ono slovo chce oznadit; co ta ona veta ma vyjadtiti. Za laskavou: napomoc v tomto smeru ptedem srdeone diky

STN1E

Vzponunky ze st v Texasu.

Strata t

0"

Podava L. C. Wychopen z El Campo, Texas.

(Pokradovani.)

DIrt SE STALO, to nekteti onemocneli a K nemohli polni praci zastati, tu se sousede seali a jemu arodu obdelali a neptali se po platu, ba kolikrat jemu obdelali celou urodu, ani o torn nevedel. Nabytek byl vaecek doma delanY, jako lote, police, stoly a podobne. Nemeli lotich aadna pera a drahe matrace jako ted'.

Mezi ptistehovalci byli vyueeni v Evrope kovati, aevci, stolati, krejai, koteluzi, a ti delali iidem sttevice a krejei aili mutske obleky, a koteluzi vydelavali domaci kffte a na zimu aili kalhoty a kabaty z jeleni kii2e a ty vydr2ely nekolik let, ale lido v lete chodili po vetaine bosi.

Start Mikula byl kovatem vyudenYm ze stare vlasti a ten ostfil pluhy a dela' brany, totia zuby do bran a domaci oozy a mel &Ile Martina Kocurka, kterY po nem pak kvnost pievzal.

Domy meli naafi chudi ptistehovalci z klad.

Logsaky byly stavene o jedne neb dvou svetnicich 14x16 stop jedna a mezi logsy se mezery vypinily jilem, smichanym s mechem. Stkecha byla ze Sindelt doma StipanYch a tramy, ale 26,dny strop ani aadna podlaha; tu sloukla upechovand zem. Mely ty domky po vetaine jedno male okno a jedny dvete, jak bylo horko, to byla hotova, mueirna, neb vitr dovnitt nemohl.

Tu spavali, kdY2 nepraelo, na venku. Aekoli hadu bylo vaude dosti, ale ani na to nedbali, neb hadi men ptistup do domu tak jako tak a east° se stalo, kdy spali, ze had na ne spadl. NCktere ty domky namely ani komina, a co meli, byly zhotovene ze atipaneho dteva a plastrovane hlinou a uvnitt svetnic ohniate z kamennYch desek a v tom zapravene haky, na ktere se veaely hrnce na vakeni pokrny0. Kamen nebylo, chieba pekli v 2eleznern rendliku a site dalo se testo do rendliku a ptikrylo se' deklem a dal se na tetave uhli a uhli na ten dekl, a tak se chieba pekl, byl daleko chutnejk jak je ted', ale malokdy meli pAenieni mouku, jen kornovici a neco aitne (re2). Masa meli vkly dostatek, jak chybilo, tak se zabilo divoke prase nebo jelen, anebo divokY krocan, kterYch bylo vaude dost a do kleci chytali koroptve, po vetaine to delaly deti. Litavala nesmiina, hejna divokych holuba, ale ne tech hrdlieek jako vidati ted', ale holubove jako domaci holubi a kde sedli na noc v lese, tak se pod nimi vetve lamaly, tolik jich bylo. A tu je pobijeli palicemi v noci a zkazu dodelali, takte od roku 1875 ua neni ye SpojenYch Statech ani jedineho holuba, adkoliv viada Spoj. State nabizi vYsadu $10,000 za par, ale neni ani jednoho vie. gkoda jich. bylo vaude dost a trkavali se s telaty tak, ae jste mohli ho zastieliti z domu. kdy jste chteli; a ryb bylo vaude dosti v potocich a tekach.

Studne meli kopane a nektera byla kamenlm vrclena a v to byla voda v lete velice chladna a nektere byly vySprajcovane doma StipanYmi dtevci namisto prken a tahala se .voda pejly nebo bokety valem, na kterST se uvazal provaz a boket na druhY konee a tak tim rumpalem se voda tahala ze studne, aZ pozdeji nastaly sktipce.

Satstvo se Silo ruene, nemeli sicich stroja, as Singer asi pied 60 lety vymysiel aici stroj.

Zbraii meld bud'to dvojku, po vetaine ptivezenou z Evropy, anebo kver jednuSku a nabijela se z ptedku. nasypal se prach a pak kus papiru a lamatem se to ubilo, pak broky nebo posty a zas papir a kapsle a tak byla zbrati nabita; a vette, ti dobte strileli, jenZe kdy bybo rnokro, tu se musela rana vy'Sroubovati yen, neb prach navlhnul a rana nevySla. Maso bylo hlavni potravou tech starYch pionYr0. Zde uclam zpasob, jak si ptipravovali suacne maso. Nyni se ten zpfisob u2 neu2iva..

Kdyt chybelo derstve maso, tu se zapravily 4 sloupy s rozsochami nahoie do zeme tak asi 10 stop a do tech rozsoch se vlokly dubce asi 4 palce v priimeru, a na ty dubce se natahl hlad14 drat, a pak se z toho sameho dratu nadelaly

RESOLUCE SOUSTRASTL My, elenove resolueniho vYboru a vaichni elenove tadu Jaro Cis. 130., S.P.J.S.T., vyslovujeme timto naai uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou vaaeho milovaneho mantela, otce, dedeeka, bratra a naaeho spolubratra, Frantitim Parmu, kterY zemtel dne 19. ledna po deli dobu trvajici nemoci, v domove svem, ve .stair 62 let. A byl pochovan dne 21. ledna z Weilandova smuteeniho domu, kde pohtebni obtady vykonal Rev. Edward C. Lewis, za S.P.J.S.T. a T.J.S.2., kterych byl zesnu1S7 Menem, promluvil br.

Frank Rendl a mistni peveckY kroutek zapel smutedni pisne, na hibitove Grove Hill. Vime, drazi pozastali, to vaa zarmutek a ztrata jsou velike, budit yam ale aspori easteenou atechou, ze i my a celY naa tad citi tutu ztratu s vami.

ZesnulY br. Frantiaek Parma byl dlouholetYm dlenem S.P.J.S.T. a zakladajicim elenern tohoto tadu, jernu2 po dlouha, beta sloutil co vzornY ptedseda, byl v2dy s yYch povinnosti co Glen i atednik piesne dbaiy, demut svedei, katclY elan jeho rodiny i dalai ptibuzni ye velkern poetu jsou aleny teto Jednoty.

Proto Ty, spolubratte, kterY jsi sve tivotni poslani dokoneil, odpoeivej v pokoji s ujigtenim, ae vzpominka na Tebe nikdy nevymizi z naafi pameti a test budi2 pamatce Tvoji.

Dario'i./ Dallas, Texas, dne 23. ledna 1937.

Will A. Nesuda, Alois Sill st., Jerry J. Rotrekl, Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resoludni vYbor tadu Pokrok Moultonu Cis. 27., vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou nakho spolubratra Jana Mieulky, kterY se s narni rozlouoil dne 14. ledna 1937 ye staff. 82 roku.

Vime, pozftstali, ae zarmutek Vaa jest velikY, ale budit yarn atechou, ae celY tad sdili s Va.mi zarmutek.

ZminenY bratr Jan Mieulka byl spravnY, potadku dbalIKT spoluCien, starostlivY otec a dobrY obdan, protot vy pozastali ptijmete natl. uprimne citenou soustrast a Tobe, bratte, budit zeme lehka..

Za tad cis. 27.: Jan V. Havlik, Joe ZaveskY, Josef R. Datilek, Resolueni vYbor.. haeky asi tak 8 palca zdeli. Zabil se roeek tlustY k yeeeru a nechal se zaveaen pod stromem do rana, aby maso ztuhlo, pak rano se ostilm notem tezaly tizky asi paled tluste a asi 12 pal cu zdeli anebo vie a veaelo se na onen drat a pak pod tim se zapalilo asi pill kordu sucheho lajbokoveho dieva a z vrchu slunce palilo a z dola tar ohne a tak net to dtevo a uhli z nej zhotelo, bylo maso usuaene at chrastilo.

Pak se dalo do saeka a nechalo na krovu viseti v suchu, a kdyt hospodyne chtela miti brzy obed, tak se kus toho masa dalo do vody pies noc a rano dab dusit. To jste meli videt, jak vaem ta pochoutka chutnala, ale vaak to bylo dobre a i kus syroveho, kdyt nekam se alo, tu se sebral kus chieba a kus toho sucheho masa do kapsy a jak byl hlad, ktivakem se po kusu utezal a jedl s chlebem.

Kdyt se zabijela prasata (vepti) a chteli delati klobasy a jaternice, tu se maso roz•ezalo ostrYm notem na male kousky a oeistila se stteva a to maso se ruene cpalo pies ruaky (rohy). Obydejne se utezaly tenke rohy z kravy, co se porazila, apice se od •ezaly a zastala dutina a do to dutiny onoho roku se cpalo masa a na tendim konci bybo nataZene sttivko a tak se nadivaly klobasy a jaternice. Maknek na klobasy nebylo a delal se presvutt a podobne do= broty. Ach jej, kde jsou ty easy! Dnes se vSe 2e=ne jen maknami, rozseka se maso na vSecka St'ava z nej odtece a neni tak chutne.*: To bkvaly ale chutne klobasy, a2 se nad nirni dute smala.

Strana 8. yr tItE si obyeejnSr dim& ziskat M mernou pamet'? Na tuto otazku podavaji psychologove z university ye state Ohio jokekvapujici odpoved'. Z prtimernYch studentil ze stkedni Akoly udelali kouzelniky pameti, pfekvapujici nas prave tak jako zazraeni podtati v cirkusech.

Podnetem k jedinednernu pokusu psycholobyla navkeva Dr. Salo Finkelsteina, polskeho matematika, ktery vstoupil do sluteb jedne americke rozhlasove spoleenosti, aby sedital NIrsledky presidentskYch voleb roku 1932, protole byl rychlejti net poditaci stroj. Jeho pobyt y e state Ohio se prodloutil na jeden a pill roku a teto pkiletitosti vyutili badatele k tomu, aby s nim provedli tadu zajimavYch pokust. Jednim z jejich cilu bylo objeviti tajemstvi jeho zazradne pameti pro disla. JinYm bylo zjistiti, zdali by ho mohli vycviditi jeSte k vettim vYkontim. Oboji se jim podatilo.

Ptedstavte si na pkiklad 25 rriznSrch disel, sekazenSlch vodorovne i svisle v deseti sloupcich dtverce. Zkuste to, za jak dlouho si tato disla zapamatujete tak, abyste je mohli opakovat vodorovne, svisle, sikmo, zpkedu, zezadu atd.

Kdyi Dr. Finkelstein ptitel na universit y, zapamatoval si etverec za 17 a pill vtekiny. Svetovy mel do to doby jeden nernecky matematik, kterY si podobna eisla zapamatoval za 13 vtetin. Kdyt vtak Dr. Finkelstein pobyl na university nejakou dobu, dokazal skoro neuvefitelnS7 vYkon, kdyt si dtverec zapamatoval za merle net devet vtetin.

Badatele si vzali v tomto , ptipade mute, kterS, jit mel vynikajici pamet' a udelali z neho svetoveho rekordmana Podakilo by se jim vtak toter s prilmernYmi lidmi? LePe kedeno, dovedli by zdokonaliti jejich pamet' rimerne jejich dosavadnim schopnostem? Vybrali srnekolik studentil, ze kterYch si uminili udelat genie na objednOvku. "H. W.", jeden ze studentt, dosahl po 74 hodinovem vYcviku vykonil, ktere pkekvapovaly same badatele.

Za jak dlouho si zapamatujete dislo 624706 845986193261832? Dr. Finkelstein si je zapamatoval za 4.43 vtetiny, tedy za dobu, ktera by vim nestadila ani, abyste si je pkeetli. Ale "H. W." to dokazal za 4.37 vtetiny, pfekonav tak nejrychlejtiho "uditele" na svete.

Skoro stejne fitasne byly vYkony ostatnich studentil, kteki prodelali stejnY trening. Hadatele ripine vyvratili staromodni nazor, to kdo ma Apatnou pamet', musi se s tim smitit, ponevade se s ni jit narodil a nemilte proti tomu nic podniknout.

Moderni psychologove se shoduji v nazoru, to skoro vkchni z nas se mohou pameti "nauditi" tak, k s ni dokati vYkony, o kterYch se jim nezdalo.

PrfunernY elovek zapomind jmena, tvake, fakta a eisla proste proto, to ho nikdo nenutil k tomu, aby si je zapamatoval. Vinu na torn ma tedy nedostatek zajmu. V'Simneme si fitasne pameti hercovy pro jeho ulohu, pameti v hotelu, ktera yam bez listku poda pravS7 klobouk a kabat, tivSrch naudnYch slovnikri y e vefejnych informadnich kancelatich, nezapomerite vlak na to, to tito lido si tim vydelavaji na tivobyti. Byli byste pfekvapeni sami, co dovede y ak pamet', kdyby na ni zaletela vase existence.

Edgar J. Smith, psycholog z Washingtonske university, vypravuje o rozvatedi mleka, kterY znal jmena a adresy 3,000 zakaznikil a vedel pfesne, kolik kterY z nich odebira mleka.

Jini lido dosahuji pkekvapujicich vYkonil v pameti ze zajmu pro konieka nebo proste pro vST kon sam. Zname pismaka, kterY se naudil bibli nazpamet' od prvni stranky do posledni. Jeden milovnik klasicke literatury se naudil nazpamet' vSem dilum HorneroyYm. I kdyt utitednost takovYch vYkonti je trochu pochybna, pfece v nekterYch ptipadech pkinesla nedekanY prospech. NerneckY historik Barthold Niebuhr, kdy byl jette zamestnan jako ridetni, ukazal v pravde fitasnou pameti. Jedna z fleetnich knih byla znidena a Niebuhr napsal celou knihu znovu twine zpameti.

Jak tedy budeme postupovat, chceme-li si skutedne zlepkt svou pamet'" Nejprve musime Oda, jak druh pameti chceme. Psychologove nitro tikaji, to pamet' je konveneni hromadne jmeno, ktere zahrnuje velkou tadu zketelne ad-

V2STNiK

Panel' na objednivku, lisnych schopnosti. Nekdo na pfiklad dovede vyjmenovati vkchny obyvatele statu Nevady jrnenem, jak to dovedl jeden z bYvalYch guvernerti tohoto statu, a ph tom pravidelne zapomina, na schtzky. MUteme znat vkchny formulky Einsteinovy teorie relativity, ale nevzpomeneme si, kam jsme polotili pkezuvky.

Patna' pro vSljevy, pro hudbu, hlasy, tvate, to vlak jsou veci od sebe naprosto odliSne. Podivejme se do mechanismu, kterYm nas mozek registruje a uskladriuje do archivu vjemy pro pozdejk utiti, a pochopime, prod tomu tak je. Nate pamet' pracuje zcela pravdepodobne Alpine odlitne od pameti nakho souse da. to se jednotlivci lisi zketelne ye zpilsobu mylleni a pkedstavovani, bylo po prve dokazano velkYm britskYm vedcem Francisem Galtonem. Kdyt se tazal lidi, jak si dovedou vybavovati, co videli, nekteki mu odpovidali, to si dovedou ve sve mysli vytvokiti stejne tivY obraz nektereho ptedmetu, jako by jej skutedne videli. Jini se ptiznavali, to to nedovedou a nechteli vekit, ae by to dovedl nekdo jin9.

Aby vysvetlil sva pozorovani, Galton rortkidil sve lidi na typy visuelni, ktere si pamatovaly jen to, co videly, auditivni, ktere si nejlepe vybavovaly vjemy sluchove, a motoricke, ktere si dobte pamatovaly vjemy pohybove.

Moderni psychologove ponekud pozmenili toto rortkideni v torn smyslu, to kat'dY z nas ma vice merle vyvinuty v gechny tki typy, ale souhlasi s Galtonem v torn, to jedna z techto pameti znaene pkevlada nad ostatnimi. Pkikladem toho je prtimernY dlovek, kterST Si pamatuje ze vSeho trochu. Nekdy se vlak setkame i s lidmi, kteti jsou distYmi visuelnimi, auditivnimi nebo motorickYmi typy.

Tyto rozdily se projevuji velmi zketelne v fade zajimavYch testa, ktere sestavili psychologove. Test spoeiva v torn, to zkoutena osoba se ma nauditi 'fade fipine novYch slov, side dobte vyslovitelnYch, ale nic neznamenajicich, aby byl vyloueen vliv sdrutovani pkedsta y. Lido s visuelni pameti vnimaji tato slova jako obrazy, cot je ztejmo z toho, to je dovedou kikat stejne rychle zptedir i zezadu.

Proto visuelni typy si snadno pletou slova, ktera se piti podobne, zatim co typy auditivni snadno zameriuji slova, ktera podobne zneji.

Auditivni typy jsou znadne rukny hlukem, kte/17 naopak nikterak nevadi typrim visuelnim.

Auditivni typ se udi snaze, jsou-li mu slova ptedditana.

NejeastejSi ze vlech jsou typy, ktere se uei slovtim tak, to si je pkedstavuji nebo skuteene citi v fistech podle pohybil rtu, zubil a jazyka.

Tyto motoricke typy se udi nejlepe nahlas. A brani-li jim nee° v tom, aby se udili nahlas, je lope, neuei-li se vribec.

Je znamo jeke nekolik jinSrch typil pameti.

Nekteti lido si dobte pamatuji chuti, jini zapachy. Ale tyto ptipady jsou kidke.

Praksi lze zdokonaliti jakYkoliv typ pameti, ale prakse v jednom druhu nepkispeje nikterak ke zdokonaleni ostatnich KterY typ je nejlepk?

Visuelni ,typ ma zfejmou vS7hodu v torn, to si dovede zapamatovati oblieeje, obrazy a .vrjevy, auditivni typ ma zase vYhodu pki pamatovani hlasy, keel a hudby, motorickY typ pki rikolech, ye kterYch je tfeba provadeti z pameti ptesne pohyby. Visuelni typ se obyeejne uci pomaleji, vybavuje vtak spolehliveji a verneji net typ auditivni nebo motorickY. Zde je nekolik pokynt, ktere nam davaji psychologove, abychom si zlepsili jak celkovou pamet', tak i praci pH jednotlivSich pametnich fikolech.

Pkedne, ueirne-li se nedemu nazpamet, udme se tomu jako celku a nedelme to na odstavce.

Dejme tomu, to se chceme naudit basni o testi slokach. Myslime si, to bude snadnejSi naueiti se ji po dvou slokach Pokusy vtak bylo zjilteno, to tato metoda je Apatna. Ptedteme si basal od zadatku at do konce tolikrat, kolikrat bude tteba. Naudime se ji tak, jak ji take pottebujeme pkednakt, a lope si ji zapamatujeme.

Totet plati o jakemkoliv jinem textu.

Nepfecpavejme pamet'! V danem pkiklade si /Anti zapamatujeme mnohem verneji, bude-

Ve sttedu, dne

ledna 1931,

me-li si ji po jeden tS7den kaMST veder eisti dvakrat, net kdy si ji pkeeteme za jeden veder etrnactkrat. Takejeenik se nebude pkipravovati teprve veder piked vystoupenim, aby pak nezustal neeekane vezet.

Nenamahejme se pkiliS pH ueeni. Pokusy bylo zjilteno, to duSevni napeti, vyvolane pkiliOnYm namahanim pameti, ztetelne zpomaluje udeni.

Drivekujme sve pameti! "Pokatde, kdy si nekdo postetuje, to ma pamet' jako sito, udela do toho sita dalk dim," pravi Robert H. Thouless, britskY lektor psychologie.

Netadejte od pameti hned ze zaeatku velkYch vykonti! Bet prate nejsou kolade a k dokonalosti dospejeme at po dlouhem usili a neptetrtitem cvieeni.

Nedavejte pameti berle, nepomahejte ji umelYmi prostkedky, jako sdrutovanim barev s eisly. Je to tpatne proto, to tak pameti ukladate zbyteenou praci, kdy musi vybavovati dva vjemy, ktere nemaji k sobe tadneho pkirozeneho vztahu. Je zcela motne naueiti se &slum podle jejich tvaru. V torn je take tajemstvi pozoruhodne pameti Dr. Finkelsteina. Naudil se proste divati se na dlouho dislo jako na tadu tkidlennYch obrazkiI, ktere si pamatoval jako celek.

Z pokusti, provedenYch v rriznYch zemich sveta, zjistil Dr. H. M. Johnson, to nejlepli doba na udeni nazpamet je doba tesne pied spanim. VYsledky jsou v teto dobe o 30 at 40 procent lep'81 net jindy. Dr. Johnson zjistil, to fidinek se ztrati, neusne-li elovek nejpozdeji za dye hodiny pc, udeni.

Nejdfilektejk poznatek, ke kteremu psychologove na zaklade detnYch novejtich pokusri, , je to, to pamet' neni jen vYsadou tak zvanYch nadanYch, riSrlort to katdemu je motno zdokonaliti ji nad prilmer.

Z JEDNOHO HRNCE. Jde-li dnes nemecka hospodyne do biografu nebo nahledne-li do obrazkovYch tkdenika, vidi tam nesdetne obrazky o hladu v Rusku.

To je pro ni signalem, aby sia nakupovat, pokud to lze. Vi totit ze zkuknosti, to obrazky z "hladovejiciho Ruska" vtdy znamenaji, to v Nemecku nektera potravina nebude.

Tentokrate byly zakazany pinotudne sYry, smetana, byla omezena vYroba salamis a kontingentovan vS/sek teleciho masa. tkedne se odhaduje nedostatek potravin — masla, masa a vajec — na 25 procent. Neexistuje ovlem tam, kam se nemecka hospodyrika nedostane, totil v jidelnim voze v rychliku a v hotelu, vyhledavanem cizinci. Nemecka vlada se snati tento nedostatek zakrYvat obratnou distribudni politikou. V bohattich etvrtich Berlina se na pkiklad koupi maslo, skopove i teleci maso, zvekina a drribet, ale tadrit rostlinn3'7 tuk, ani levnejli druhy masa. Ty jsou vyhrazeny etvrtim delnickYm. Tak jedi bohati z jednoho a chudi z druheho -hrnce. Nepochybne vLak pkijde doba, kdy pomery pkinesou hrnec jedinY, s nakomandovanou chuti na jeho obsah.

Zatim se v obchodech vyvinula virtuosni technika mrkani. Naznaduje se jim, to pro znameho zakaznika je to piece jen jakasi "posledni" motnost, aby dostal, prod ptitel, i kdy pro ostatni a merle dilveryhodne plati odmitave "prave dollo". Ale start zakaznik, ktery neuda policii, mute s velkou protekci a za drahe penize dostat sve. Prozrazeni vtak znamend pokutu, vazbu, uzavkeni obchodu nebo podobnS7 trest, vymekovanSr pkisnou policii.

Nemecka, hospodyrika se brani. Odbyt zavakovacich lahvi stoupl netuS'enou merou, nebot' se zavatuje vSe, co zavatovat lze a deho se dostane vie, aby zavakka stala za namahu.

Nedostatek je provazen _obratnou, soustavnou propagandou, jejit hlavni trumfy Asti v uplatneni hesla "Boj proti zkaze"; pise, mluvi a rozhlasem ptesvedenje, kolik potravin se znidi nepozornYm uskladnenim, S'patnou pHpravou a rozdelenim. Denodenne se nemecka hospodyrika dovida, jak nahrazuji uhlodydraty chybejici tuk, ate se ji vObec ptil g jednostranne a hlavne priii y mnoho,

Ve sttedu, dne 27. ledna 1937.

QUIDO MARIA VYSKOeIL:

TICHE BOURE ROMAN ■..

O JE prace Jindiciteina."

‘T "VYteene!" opakoval.

"A cod — jak jste se u nas vyspal? Co se yam zdalo? ftika se, co se nam v cizim byte poprve zda, de se ureite vypini . . .

"Zdalo se mi to nejkrasnejti!"

"Co to bylo?"

"2e jsem byl doma!"

"Tot' ovtem krasnY sen."

"Bohutel, de nespinitelnY." "Prod?"

"Nemam domova."

"Snad alespon dasteenou nahradu zari najdete u nas," pronesla pani Andela vtele.

"Ka by tomu tak bylo!" zatoutil Ryvin a chapal se klobouku.

Kdyt ode gel, pani Svatoriova teprve vstoupila do jeho pokoje, aby zde poklidila. Ale Ryvin ji ptedegel, day sam vte do potadku.

"JakY to vzorn' elovek!" pomyslila si vdova po pogtmistru a rozhledla se po pokoji.

Na prvY pohled nebylo v nem zmen. Jen neco drobnosti stalk) na psacim stole, z nicht pani Andelu zaujala zvlatte podobenka sliene deny v pinem rozpuku mladi.

"Snad jeho nevesta!"-blesklo ji hlavou a u srdce ji bodlo, ani vedela, prod.

A chtic — nechtic, celY den musila myslit na tento obrazek.

A piece — namlouvala si — co by na tom bylo divneho, kdyby mlad' mud, jako Ryvin, sam jsa bez rodiou, zatoutil miti po svem boku mladou, slienou tenu, ptitelkyni . . . nevestu?!

"Co by na tom bylo divneho?" opakovala si polohlasne, ale ani nyni nedovedla tomu ptisvedeiti.

Zdalo se, to podleha nejake utkvele mytlence. A opravdu . . . pani Andela myslila na okamtik, kdy Jindkitka stanula bezdeky vedle Ryvina.

Byla na ne rozkotna, podivand. Oba gtihli, mladi, do tivota sotva vstupujici. "Kdyby tak..." blesklo pani Svatoriove to chvile hlavou. "Kdyby tak . . . v budoucnosti . . . " Marne se snatila, aby zaplatila tuto mytlenku, jiste blahovou.

Ryvin byl ptece pouh' delnik, ttebate lakedak, ale piece jen pouhY delnik. A Jindtigka!

Jeji srdce jako by bylo jit davno mrtvo. Zajiste ani ona nepomyslila na nic podobneho jako jeji matka.

Pani Svatotiova, koneene nahledla blahovost tohoto pteludu, jen se nikdy nemohl stati skuteCnosti.

"Skoda!" vzdychla a od plotny po Jindfigce se ohledla, pracujici na g atech pani purkmistrove.

A jako by dcera citila odi matCiny, take ona pozdvihla to chvile hlavu a zraky obou ten se setkaly.

V jejich vYmene bylo tolik lasky . . tolik vzajemneho porozumeni.

"Jsi ut asi unavena!" hadala pani Andela, "od botiho roma ani ses nezastavila."

"Ach ne!" odpirala divka.

"Musit neco pojisti! Je deset hodin," navrhovala pani pottmistrova.

Ale i tu Jincltitka odporovala: "Nemam hladu. Opravdu, nemam ... " "Nerada bych, abys tak einila ze skromnosti. Vis, to nam netieba ut tettit, t ylatte ted', kdy mame pokoj pronajatY." Hovor pkirozene tak pteplynul na Ryvina.

Pani Svatoriova vychvalovala jeho potadku milovnost, ale o podobence se slovem nezminovala.

"Je to opravdu tadnY a zpOsobnY elovek. s 8koda, to je tak malo ... " vykladala.

Jindtitka na ni tazave pohledla: "Tak malo?" opakovala. "Kandy je tim, na co stab. Cot my d ye . . . ?"

"Ach, to je neco jineho !"

"Prod jineho?"

"Nas nuti okolnosti."

VESTNIK "A kdog vi, zdat Ryvinovi se nedati podobne?"

"Motile to ovtem je," odpovidala, ale jeji hlas nebyl zabarven ptesvedaive.

Jindtigka ut byla opet zabrana ye svoji praci, a k mateinYm sloviim nic ut nedodala.

Nemela zajmu o to ani ono.

Teprve pii obede hovor °pet otivl.

"Co pak me, asi Ryvin k obedu?" prohodila pani Andela a hned si odpovedela: "Dobreho asi nemnoho! Takova tovarnicka kantYna " Jindfitka ptikyvla mleky, myslic pti tom na docela neco jineho. Ale jeji matka ptijala jeji souhlas jako yYzyu k daltimu hovoru.

"Zajimalo by mne jen vedeti, ma-li nas podnajemnik nejaky milostny pomer . . . nejakou lasku . . . ", opravovala se.

"Prod by nas to melo zajimati?"

"Abychom vedely, na dem jsme."

"Co2 na tom zaleti?"

"Zaleti i nezaleti, jak se to vezme . . . ", odpovidala pani Svatoriova a jit jit se chtela zminiti o podobence na stole Ryvinove, jet z mysli ji negla.

Ale Jinclkitka odlotila to chvile ptibor a povstala. Byly po obede.

"Pajdu na chvili do zahrady!" tekla a sahla po starem, slovenskem tatku.

"Ptijdu za tebou!" oznamovala pani Svatonova, "jen co tady trochu poklidim."

Ale neptitla.

Naytteva sousedky, pani kancelistoye noutkove, tabavilo ji tem& at do vedera.

K sedme se vratil Ryvin.

Dle vgeho poveCetel asi 'lade ye meste, nebot' nic si neptal.

Z dalky pozdravil Jindti gku, sedici u okna a druhYm, samostatnym vchodem ve gel do sveho pokoj e.

Pani Svatoriova mela tisic chuti, aby ho oslovila. Ale, kdyt otevtenYm oknem ze zahradky nahledla do pokoje sveho podnajemnika, spattila ho, jak sedi u stolu, sklonen nad objemnou knihou. A tu ji, anit vedela prod, nahle opustila odvaha rukti ho.

XXIII. Robert Cerny, syn tovarnika, povolan byl nahle z ciziny, kdyt smrt piekvapila jeho otce tem & . v pine sile a u pracovniho stolku.

"Pan tovarnik si nikdy na nic nestetoval," vykladal stars' sluha Melich, kterY byl povatovan za dilvernika sveho velitele, "ani v osudn' den nezaslechl jsem od neho stesku. Posluhoval jsem mu rano pii snidani i o jedenacte posnidavce. Byl v dobre nalade, Ceti noviny, piehlitel bursovni zpravy. Nikdo nemohl ptedvidati katastrofu. A ptece piikvapila fiskoene jako rano vrahova. Brzy po poledni byl jsem zvonkeno povolan k milostpanovi. Zadal sklenici vody. Spechal jsem tedy, abych mu posloutil; ale net' jsem se vratil . . . " Melich se odmleel. Teprve po chvili pokradoval: "Telegrafoval jsem ihned pro vas. Lee ani yam nebylo jit motno, abyste doprovodil otce na ceste posledni."

MladY dedic tovarny lehce pokrCil rameny: "Opustil jsem ihned Manchester, kde jsem se prase zdrtoval, ale nestihl vtude spojeni.

Sam toho nejvice lituji . . . " "Byl to osud!" dodaval sluha.

"Byl to osud!" opakoval si Robert jette tenkrate, kdyt se sam ujal otcova podniku, jent se v posledni dobe ponekud zarazil ye svem dosavadnim rozkvetu.

A cosi jako mrak vzpominek tesknYch i laskavYch se vznesl k jeho eelu.

Vzpomnel, jak pied lety odtud odjitdel.

S jakYmi nadejemi! S jakym zoufalstvim!

Tenkrat se mu opravdu zdalo, to nebude moci dole titi. Vtdyt' zanechal v 2ilinkove krvacejici srdce. Ale cizina novymi mohutnYmi dojmy zahy zaplakla, co bylo pteludem krasnYch hodin a teplYch veeerfi.

A kdyt neobdrtel odpovedi na svaj jediny dopis, kterY Jindtigce poslal, a jen ani sveho cue nedotel, mladistva nerozvanost sttemhlav ho vytrhla do novYch dobrodrutstvi.

Chvile, kdy se v nem svedomi probouzelo, byly stale vtacnejtimi. A lety varovnY ten hlas unikl docela.

I jina Lena zaujala jeho srdce

Etrana 9.

Shad pro to vge ani navrat do 2ilinkova neobnovil v Robertovi nic z davnYch °brazil mls.dosti.

Zahrnut praci, ani do mesteeka neptitel, a kdyt i mel tam cestu, nezdrtel se.

Rovnet po SvatoriovYch se netazal. Vedel pouze, to pottmistr zemtel a ptedpokladal, to jeho rodina opustila /nest° ihned, jakmile dosazen novy ptedstavenY fitadu.

Ostatne nemel touhy, aby se seg el s kfrrakoli ze sve minulosti.

Jeho snahy vetkery se nesly za novYmi cili, jeho srdce planulo k novemu slunci, jimt byla tentokrate sleena Irena Helvichova, dcera nftj emce velkostatku, leticiho asi hodinu od Robertovy tovarny.

Vedel o ni jit z dopisti sveho otce, nebot' ona to byla, jit mel tovarnik na mysli, kdyt mluvil o budoucnosti synove.

Bylo tedy seznameni velmi snadne a Robert nelhal, kdyt iekl sleene Helvichova: "Znam vas DI dayno!"

A kdyt ona odvetila: "Ani vy nejste mi neznam."

V pravde se asi libili oba jeden druhemu, nebot' se zahy dal/erne SleCna Helvichova pattila k tenam, jet jsou rozenYmi hereekami tivota, lee pH tom vtem hraji svoji filohu tak ptirozene, to toho nikdo ani nepozoruje.

Vychovana ye velikem meste pienesla odtamtud i do sveho domova mnoho ze sve kultivovane rafinovanosti, jit tajne i vetejne holdovala.

MladY tovarnik nemel ov gem o techto skrytYch sklonech sve nova lasky povedomosti. chvacoval ho v gak jeji tar, jeji utlechtila divokost, jeji pavab 1 smelt' vkus.

StaCilo, aby mu ukazala kousek sve gtihle, pdvabne notky v malem lakovem sttevieku a byl by gel za ni at na konec sveta, nebot' ho vabila za ni jeho chtiva krev, kterou zanecoval katd.Y pohyb sliene teny, katdY tsme y, kaide jeji siovo.

Stal jit tenkrate na okraji propasti, anit toho vedel.

Na Jindfitku zapomnel jit zcela.

Za to k Helvichoy fun jezdil skoro katclY den.

Jeho nadhernY vranik "Excelsior" dovedl i slepe klusati jit cestou, kterou v male pfilhodince probehl lehce a bez fmavy.

Vedel, to ho tam eeka kostiCka cukru s make dlane sleCny Ireny.

Cerny ptijitdel obyeejne k yeeeru a zustal at do prvYch hodin noenich, kdy nadhernY sad jeho hostitela vonel nejsyteji a vte kolem svadelo k milostne vatni.

V tech chvilich, kdy nebe rozkvetlo vtemi hvezdami a krev v tilach horeeneji kolovala, mohla si sleena Helvichova ze sveho napadnika udiniti, co si jen namanula.

Byl by ji slibil modre s nebe.

A Irena take jak naleti dovedla vyutitkovati techto chvil. Jeji yen° tendilo se iumerne jejimi nesmirnYmi potada yky, i bylo tudit tteba pojistiti si mladeho tovarnika, jak se jen dalo.

Mezi vagnivYmi polibky snadno se vyslovilo i to nejchoulostivejti pkani — bez obavy, to by nebylo spineno!

ZamilovanY tovarnik nedovedi sve lasce nic odeptiti. — Bez rozvahy sel za ni, lehkomyslne pteslechnuv varovani svYch ptatel a vYstrahy sveho okoli.

Citil se tak mlad a toutil si nahraditi, od jej tvrdost otcova ptipravila. A proto dychtive sahl po pohdru, jej mu nalevalo mladi a neptemYtleje, zda se v opojnem jeho vine neskrYva jed razem vyprazdnil jej at do dna . . .

Omamiv se jim vtak jednou, byl nadobro ztracen.

Otec Irenin mel piilis starosti, net aby mohl venovati pomeru sve dcery vice pozornosti, nevlastni pak jeji matka neptilnula valne ani k erneniu ani k svemu diteti. Nesla dosti trpce samotatskY divot na velkostatku a kde mohla, unikla z neho do mesta.

Vyrustala tedy sleena Helvichova zcela bez dozoru a svobodne, takte se vtechny jeji schopnosti — dobre i zle mohly rozvijeti opine samostatne, (Pokratovani.)

Strana 10.

DVTSKA BESIDKA Pepinek si vyjedniva "Cog u vas bych slutbu nedostal, strYdku?" zdvihl Pepanek zklaman hlavu. StrYdek se ta.zave poohledl po modrooke tene. "Ja.", pokreil rameny, "nemohu tebe pottebovat k nidemu, leda te by snad panimama?"

"Snad k husam takhle do Martina," piemitala modrooka teta. kousajic do zastery.

Dostala patrne tkytayku.

"Mhm, mhm, a jestli pak jsi, chasniku, tento, take zachovalY? Jde nyni vtelijakY lid tento — po svete, Cloy& nemute 'Oat. Mat knitku? Ukat!"

Pepanek teprve videl, jak se s dobrou potasal, to na knitku pamatoval. Oim by nyni byl bet ni? A nerici si o ni sam, nic by mu ye statku byli nedali. Takovi jsou Tide.

"Tu se poclivej, matko," ukazoval ji strYc knitku. — "Chasnik pry takto nelte, ale kradl — to je smutne."

"To je lei!" prohlasil pevne Pepanek.

"Tu je to napsano," pokreil strSleek rameny.

"Jakubovi ukradl desetnik z ,mitku."

"Protote mi rortlapl mlYnek. Kdyt se na nej fouklo, tancovaly tam d ye deti. Dedeeek dal za nej testak. Jakub mi nechtel testa dat."

"Ach, muj zlatS7 "votesanku", zasmal se strSrc chraplave. "Tomu se prase hid kradet. Tak si nesmi nikdo ke svemu pomithati. To by ho zavfeli!" — — — • "A co mi date slutby?"

"Mh — no — dobre man, chasniku, ge jsi epatrnY,To rad vidim, to path k poradku. Jasne. inluva, snadne flay. No tak, matko, co dame do Martina tomu chasnikovi?"

Tetina tkytavka vzrostla za zasterou tak, to ji bylo Pepankovi lito. Poradil ji, aby se napila studene vody, to te na statku take delali. Teta nemohla ani mluvit. "Dame mu." tkytala, "na Martina taty a dva zlate To, myslim, ze je dost, vice nedavaji."

"To bych rekl," svedeil strYc ,zapaluje sirku Aktnutim po kalhotech a kolebaje se na leve noze.

Pepanka napadlo, te je strYdek sudid a te by s nim easem mohl bSrti o mzdu spar. Litoval, te tu neni svedku mimo tetu.

"Mohl byste mi to pro jistotu napsat?" osmelil se.

Stildek polohlasem zaklel, pohlednuv stranou na tetu, ale tim Pepanek u stareho sudistoupl velice ye vatnosti. "HromskS7 kluk," povidal tete radostne, "z toho bude jednou advokat!"

"Tak pojd', ja ti to tedy napitu." A strSrc pri shasinajicim soumraku napsal eel* akt firednim zpusobem a dal take tete podepsati.

"Jsi nyni, kamarade, spokojen?"

"Jsem."

"Tak pojd', ukati ti, kde budet lihatf a kde si povesit sve hadriky." — U veCere dostaly deti strYcovy k ssedlemu mleku chleb pomazanY maslem.

Pepanek dostav svilj krajic suchS7, obracel jej v ruce, dekaje. "Maminka mi take maze.vala," prohodil na dovtipenou.

"Ano — maminky uz bSrvaji tak blahove a slabe k detem," prohodil stztc lhostejne, "to jim &ova nevymluvi; ale ye slutbe se to nedela. Jo, jo, roily chasniku, mne to take prestalo, jak jsem pritel mezi lidi — a ja piece mel Atesti od panaboha, ge mi zustali rodide dlouho. Nett'astnSr elovek, kterY je brzy ztrati a jejich lasku a dobrotu."

Stranou zahrozil tene, ktera nemohla snesti, aby Pepanek jedl bez pomazanky, ale tvatil se, jakoby nevidel, kdyt deti podstrkavaly bratranci kusy s yYch podiM,

VtEITN1K

Ve sttedu, dne 27. ledna 1937.

Ale chasnik hrde odmitl a snedl zaryte svAj such podil.

"Palice," prohodila teta k strcovi. Ten pokyvl "Po zlem neni s nim nic."

F'epankova price u strSreka.

Sotvate byl den, budil strS7c Pepanka, kteremu se nechtelo dlouho s loge.

"Vatik a Petr taky jette spi!" — otival se. "'Mk jim to take ptejde, at ztrati tatika a matku a pujdou do slugby. Mzda, holeeku, zadarmo se nedava. Tak se het ke studni umYt — to maS hteben — at' jsi v potadku. A to ti povidam, husy dobte hlidej, at' nedelaji ekody, proto jsi u nich!"

Pepanek dostal krajic chleba a gel s metlou za husami. Z dlouhe chvile vystavel si z kameni domeeek a usnul v nem. Za to dostal od stryaka prvni vatne napomenuti, kdyi nalezeny husy v jeemeni zapasene.

Slibil mu rukou danim, te se to jit nestane.

"Na ttesti jette neliet," tekl mu strS7c, "jinak bych se lhatem ani nemluvil."

K vederu prihanel Pepanek husy drive, net bylo na Case, a nes' jednu pod patdim. Hlava ji visela doll Teta spraskla ruce, strYc se mraeil.

"Porad mi trajdala do jeemene tam," vykladal Pepanek. "V jednom kuse jsem ji honil, ale hned zas tam byla, jette na druhe kridela, aby si ze mne nic nedelaly. Tak ja ji kamenem."

"A zrovna do hlavy, ty ukrutnide," bedovala teta.

"Tuhle husu ti darovat nermIteme. Strhnu ti za ni zlatY a padesat krejcart ze slutby, to se rozumi. Ale dale ti strhovat ut nejde. Proto kdybys to provedi jette jednou, propustim te na hodinu."

"Paslouchejte, strYdku, neni to mnoho, co mi strhujete?"

"ZlatY a padesat krejcart? Co fikat matko, zac jsou husy?"

"Husari je plati po zlatem dtyriceti."

"Ale tyhle ut jsou podtkubene," branil se chlapec.

"No, to je pravda. Nesmi rici chasnik, jsme nespravedlivi. Tedy mu ji poditejme po zlatem dvaceti, jsi spokojen?"

"Jsem."

Pepankiiv smir s Jakubem a navrat doni.

Rano druheho dne byl na dvore Jakub. Jel ze mlYna a stavil se tu • s vozem za nejakou za.letitosti. Pepanek se na nej zamradil a gel s metlou za husami.

"Pojd' sem," volal strYc. Pepanek sal nerad.

"Tuhle Jakub uznal svou vinu, zna, se k tomu, te ti mlYnek rortlapl. Arcit' to udelal nerad, ale tkoda je tkoda. 2alovat ut ho nemusit, protote je hotov tkodu ti nahraditi. Tu ti diva deset krejcarii. A ted' mu podej ruku na te se na nej nehnevat. On totit myslil, te mu kradet, a ty zatim, ovtem hloupe, gel jsi pro svoje. Vite, Jakube, on se v takovSich vecech jette nezna".

Jakub podal Pepankovi hrubou ruku a ten mu vlotil do dlane malou svoji pravici.

"Tak ut vite, Jakube, ze jsem nekradl?"

"Vim, hochu, vim, a tuze mne mrzi, to jsem ti krivdil."

Pepanek si utrel ()el. "Tak to reknete take doma, ze jsem nekradl", rekl a uchopil zase metlu. "fteknete," obratil se ji g na odchodu za husami, ze je pozdravuju."

"Tak on stone, chudinka," zaslechl Pepanek strYektiv soustrastnSr hlas k Jakubovi. "Mhm — no — takovY capart je dneska zdrav a zitra ten tam — pod drnem, v hrobeeku."

Pepankovi zaklesla kolena a oei zahorely suchem.

"Kdo to stime?" zeptal se, pristupuje blite.

"I to ti bude asi jedno, chasniku," rekl strS7c lhostejne, "tobe na torn beztoho nezaleti."

Pepanek odbehl a vratil se brzy s raneekem a holi na dvtr.

"Co pak, co se deje?" zasl strSrc. "StrYeku, dejte mi knitku, ja pUjdu ze slutby," 'tidal Pepanek.

StrYc kreil rameny. "Mnoho stalosti ye slutbe nemat, hochu, to je pravda. Reknu to

te-

SLABIKAit.. re er ro or ra ar rii ur mura miry kira vory ruka ruce rano kiry mury piry o orlu u okna u otce na ruka ruku umSrvi, pira pili na ruce. mate nova pero? kira mivi 2 kola. lipa ma kiiru a ISTko. u akna sami ryli a orali na poll, teta koupi octa a soli. komu to nesou miry? mate novou miru? otci koupi syra. mate malo ovsa, co mite na ruce? ge ga as gi si sa se so ig gu us Ely kouge it gero opi ge okouge cosy gaty gait ipy sugl nisi usug i unity ugili o mouse nag e saty vase ;lige male kog e, mil° mygi nage kale nova gala. co vite o moue? Mi ge se nosi. dy tete, te 10 past nebudee, bude mit radoSt. A kam pnidee. do sludby?"

"Dome pnjdu, k mamince a tatinkovi a Vojtiekovi."

"Co? Domil? Cot ty mat jeete rodide, hochu? A tys jim 'utekl? To je pekne. A to myslit, ze na tebe dekaji, de se o te prosi?"

"Jd se na ne aspon podivam —" "Tak jdi s panembcthem! Nahodou je tu prave Jakub s kofani. Svezee se a budet donia hned." Pepanek byl jit na voze.

"A ani nim nedat s bohem?" Pepanek ruce strci i tete. Teta pldee, cpe mu kola do raneeku. Uz je zas takova, jako jindy. Take strydek ho pohladil a polibil. Bratranci svezou se s nim jette kus cesty k lesu. "S bohem!"

Nikdy se tak nezdali kone loudavYmi Pepankovi jako tentokrate. S Jakubem nenadelal fedi, nebot' ten byl dnes nemluva.

Kdyt spatfil zase rodnou yes, zdalo se mu, de tarn Lid nebyl po celY vek. Smala se na nej sy Srmi ovocnYmi sady, lesem na strani a lueinou v udoli. "Tys odtud odeeel, bla.hovY hochu?" volala k nemu. "Nis jsi opustil, jak jsi to mohl? Vtdyt' ud nikdy nikde na svete tak se ti nepovede, nikdo te ut tak nebude mit rad!"

Kakle misteeko hlasilo se k nemu znam3im hlasem dilverne vzpominky. Jeete pied statkern slezl s vozu a eel sam k tydkovemu plotu, jen2 se zahradni strany chradoval dvur. Tu videl na dvore tatinka i i Vojtieka.

Veichni zdravi, hledi na n c,o radostne, jdou mu vstric, Vojtitek trepe ruCkou a ylede za sebou detskY vozik.

Pepankovi nestadilo jiti Pustil uzlidek, klesl u plotu na koler, a a prostrdil obe ruce mezerami vstlic tern, ktere mel, jak nyni tolik, tolik rad.

"Maminko, tatinku, Vojtieku!" Vice pro plad rici nemohl.

Ve sttedu, dne 27. ledna 1937.

IDE si vteobecne mysli, to mrkev je mrkev L a to co do vYtivne hodnoty neni jedna o nic horti net druha. To je vtak omyl; mrkev tteba yypada stejne jako jinx a stejne chut• ptece ji mute chybet prave to Oast nerostnych latek, kterou potiebuje na g organismus a ktera podle tvrzeni vedy je v mrkvi obsatena. Pokusy v laboratotich bylo dokazano, ovoce, zelenina, obili, vejce a dokonce i mleko a maso nejsou dnes jit tim, dim byly jests pied nekolika generacemi.

Spravne sestavend a yYtivna strava se dnes ut nesklada z tolika a tolika kalorii nebo ureitYch vitaminu, rrezaleti ut na ureitem dilu tkrobu, bilkovin a uhlovodaml. Dnes vime, ze mimo ne musi obsahovati jette asi 20 dru/It nerostnych soli.

Jest malo potetitelne, kdyi od natich yedoucich autorit slytime, to 99 procent americMho obyvatelstva trpi nedostatkem techto mineralnich latek a to nedostatek nektere daletite mineralni latky ma za nasledek nemoc. Katde poruteni rovnovahy, kat.dY pozoruhodnejti nedostatek tohoto nebo onoho pr y -ku—at'honelpbujs atrnejti mnotstvi — zptsobuje, to onemocnime, trpime a zkracujeme si tivot.

Dr. Charles Northen, lekat z Alabamy, jent nyni bydli v Orlando ( ye state Floride), dokazal, pokud je znamo, prvni, ze yettina lidskYch potravin je dnes chuda nerostnYmi latkami, ate pokud je obsahuje, je jejich pomer nevyrovnanY. Dotel k zaveru, to potravin, kdyi se ye svem sloteni tak–silne od sebe li gi. nelze vatne utivati pit leeeni nemoci.

Aby natel ptieiny nedostatku nerostnych latek, provedi rozsahle zkoumani pudy. VYsledkem byl jeho potadavek, to chceme-li spravne sestavit svou potravu, musime zaeit ut od pudy. "Je tieba uvatiti," pravi Dr. Northen, "te nerostne latky jsou tivotne dtletite pro latkovou vymenu a zdravi eloveka ate tad= na rostlina a tadnY tivodich nemohou ptijmouti nerostnou latku, ktera neni obsatena ✓ pude, z nit se tivi. Laik si neuvedomuje dosti jasne, to mute bYti znatnY rozdil jak mezi potravinami, tak i mezi jednotlivYmi padami; pro nej zustavaji zelenina, mleko nebo vejce stejne, at' pochazeji z jakehokoli pramene. Take zeme je pro nej jen zeme a mysli si, ze pkidanim trochy umeleho hnojiva ueinil dost, aby mu vyrostla dobra zelenina a dobre ovoce. Ve skuteenosti se nate potraviny znaene od sebe liti co do vYtivne hodnoty. Tak se na ptiklad mate stat, to pti chemickem rozboru najdeme u rostlin ureite oblasti tete zeme v miliarde dila 1100 dilti jodu a u rostlin, pestovanYch v jine oblasti jen 20. U technicky zpracovaneho mleka byly zjitteny rozdily v obsahu jodu i teleza; nektere druhy obsahovaly at 362 dila jodu na milion, jine merle a nektere nic; take obsah teleza kolisal od nuly at do 127 dilt na milion."

Prace Dr. Northena vedly k ptekvapujicim vysledkiim: Zdvojnasobil at zeetytnasobil obsah nerostnych soli v ovoci a zelenine. jakost mleka tim, to z yYtil jeho obsah jodu a teleza. Vypestoval kutata, jet snatela vejce bohatti na latky dilletite pro 'tivot. VedeckYm obohacovanim pfidy se mu podatilo vypestovati lepti sadbove brambory v Maine, lepti hrozny v Kalifornii, lepti pomeranee na Flo ride a lepti polni sklizeri v jinYch statech. (Slovem "lepti" rozumime nejenom yetti vYtivnou hodnotu, nYbrt i lepti jakosti a yak mnotstvi).

Dnes se ut vteobecne uznava, to k normalni vYtive je tteba nejmene 16 nerostnych 16.tek, krome nekolika daltich, obsatenYch v natich telech v malYch mnoistvich, jejicht fysiologickou filohu se doposud nepodatilo ptesne zjistit. Z nezbytnYch jsou snad letitejti vapnik, fosfor a telezo.

Vapnik je duletitY regulator nerve. Vykonava, duletity vliv na tvoteni bun& vtech tiyYch organismii a reguluje einnost nerve. UrCuje statitelnost svalti a rytmickY pubs srdce. Dr. Sherman z Kolumbijske university tvrdi, to dobrYch 10 procent americkeho obyvatelstva doslova prahne po vapniku. Nedavno se objevil v Casopise "Journal of American Medical Association" elanek, v nemt se tvrdi,

Strana

VESTNIX

Zdr vi a zemedelstvi. ze ze 4.000 pacienift v Newyorske nemocnici jen dva netrpeli nedostatkem vapniku.

Co znamena takovY nedostatek? JakY ma vliv na zdravi? Nasledkem jeho mute vzniknouti tolik chorobnYch stave a skuteenych onemocneni, te je skoro nemotne vypoeitati je ytechny. V jejich seznamu jsou take ktivice, deformace kosti, tpatne zuby, nervove poruchy, snadna Unava, maid odolnost proti jinYm chorobam a poruchy v chovani, jako na ptiklad nepoleptitelnost, hadavost, neschopnost pilzpUsobit se atd.

Zde je nad jine jasny ptlklad: Pilda v okoli jisteho mesta americkeho sttedniho zapadu je chuda vapnikem. 300 deti tohoto mista bylo podrobeno lekatske prohlidce. Zjistilo se, to skoro 90 procent jich melo tpatne zuby a 69 procent jich trpelo nosnimi a krenimi chorobami, zdutenim gaz, z yettenim nebo onemocnenim mandli. Vice net jedna ttetina jich mela zeslablY zrak, trpela chudokrevnosti a mela kulata, zada a ktive nohy.

Zda se, to vapnik a fosfor tahnou za jeden provaz. Dite jich pottebuje denne dvakrat tolik co dospely mut, vytettovanim vtak bylo zjitteno, to obou techto latek je v na g potrave vteobecne nedostatek. Dr. McCollum pravil, to by nebylo kateni tun, kdybychom meli v krvi dostatek fosforeerianti.

Zelezo je podstatnou soueasti krevniho barviva, ptenatejiciho kyslik. Vetti nedostatek teleza zpilsobuje chudokrevnost. Zajimave je, to se neda asimilovati, neni-li v potrave raven ptitomna med'. Na Floride hyne mnoho dobytka zylattni chorobou, "solnou nemoci".

Tato choroba yznika, v pude, a tedy i v trave, telezo a med'.

Neni-li v nag potrave jodu, vznikaji poruchy v einnosti ttitne Hazy, cot, se projevi stem volete.

A tak to jde dale, katda, nerostna latka ma ye yYtive zcela ureitou ulohu. Na katdY nedostatek nektere z nich reaguje tel.° celou skupinou ztetelnych ptiznakt, jet jsou prave tak charakteristicke jako symptomy onemocneni z nedostatku vitaminti.

Nyni snad nekdo tekne: "Kdyt jsou tedy nase potraviny tak thuds na nerostne soli, ktere jsou pro ne vlastne nezbytne, prod si neponriiteme tim, to budeme utivati z ylatt,' ptimetenYch daykach?"

To se ovtem ut dela, nebo se o to aspori mnoho lidi pokou g. Ale odbornici.tyrdi, to to nepomilte, ponevadt organismus si ony latky dovede asimilovati nejlepe ye forme potravin.

Ve forme leku jich mute zutitkovati nejlepstm jen malou Cast, a nekteti chemikove a fysiologove dokonce vabec popiraji titeenost takovYch leku. Na priklad tvrdi, to vapnik nelze telu ptivadeti trvale v tadne forme leku.

Ale je jette jeden zavatnY duvod, prod se medicinalni leoeni chorob, vzniklYch z nedostateene vYtivy, doposud malo osvedeilo. Vzpomerime si na tech 16 nezbytnYch prvku, jejicht rieinky ut zname, a na nekolik daltich, ktere v natem tele vykonavaji doposud nam neznahou funkci. Nehledime-li k vapniku a fosforu, pottebuje je elovek jen v nepatrnYch mnotstvich a ileinnost jednoho z nich zavisi na dinnosti jineho. Bylo by marne chtit ziitt'ovat jejich ptesnou pottebu v jednotlivYch ptipadech a pokouteti se odvatit pottebne mnotstvi na lekarnickYch vatkach.

Je to problem velmi nesnadnY, presto vtak ne tak zcela beznadejnST. Mute jej rortetiti ptiroda, a take jej rorteti, dame-li ji k tomu ptiletitost. Nerostne latky v plodech a telenine jsou rozdeleny jako koloidy, to jest jsou suspendovany v rortocich v tak jemne rozdelenYch mnotstvich, to lidsky organismus je inute snadno asimilovat. Zaleti tedy jen na torn, vratiti pude latky, s nimit pracuje.

Musime pildu opet otivit, vratiti ji nerostne latky, ktere jsme ji vzali. Na prvni pohled se zda, jako by se to nedalo uskuteenit. Ale neni to nesnadne a take si to nevytaduje zvlattnich

Zde je nejkratti testa k lepAimu zdravi a deltimu tivotu.

Kdyt Dr. Northen po prve tvrdil, ae v mnoha potra yinach je nedostatek nerostnych tek a to tento nedostatek pochazi jen z nedostatku techto latek v Ode, byla jeho tvrzeni popirana a jeho oznaeovali za blazna. Ale Northen setrval pit svem tvrzeni, le potraviny nemaji to, co mail obsahovat ate proto -ZadnY lekat nemfite piedepsati k odstraneni jakYchkoliv telesnYch chorob ureitou dietu. Ukazal, to na ueebnice se nelze spolehnouti, ponevada mnoho analys, ktere obsahuji, bylo provedeno ut pied mnoha lety, a to s plody z panenske jests zeme, kdetto nate ptida je ut vice merle vyeerpana. Dr. Northen poukazoval na to, to analysa pfidy udava, jen sloteni ureite zeme; provede-li se s pildou z jine oblasti, tteba jen deset mil vzdalene, dopadne zcela jinak.

Obnovenim spravneho sloteni pfidy Dr. Northen vypestoval plody, jet obsahovaly v bohatem mnotstvi pottebne nerostne latky. 8e1 dokonce jests dale a dokazal, to rostliny, \ Typestovane na pude, spravne obohacovane nerostnymi latkami, jsou vets' a lepti, oseni rychleji vzchazi, lope se vyviji a dosahuji yetkho vzrilstu, to stromy na takovYch pildach davaji vice leptiho ovoce atd.

Provadel pokusy s ruznYmi rostlinami; v katdem ptipade byl prilbeh tentYt. Zleptenim pastvin docilil u krav leptiho mleka; tim, to daval kutattm v potrave vice nerostnych latek, docilil leptich vajieek.

"Dobra rostlina," pravil mi Dr. Northen, "jet vyrostla na spravne pude, je take odolna proti vettine gkudcu z kite hmyzu. Jit tato vlastnost ji eini lepti pro lidskou vYtivu. olovek mute na pitklad ye svem tele miti zarodky plicni tuberkulosy, ale je-li jeho organismus dost silnY, nemohou mu utkodit. Prave tak je to i s rostlinami. Silna, zdrava rostlina se dovede v boji proti tkodlivemu hmyzu a drobnYm migroorganismum branit mnohem rieinneji net rostlina slaba, chorobna, a take lidskemu organismu dava to, co pottebuje.

Dr. Northen vratil pilde na pomeraneove plantati, zamotene mot- icemi, pottebne mnotstvi nerostnych latek. Nasledek toho byl, stromy, rostouci na to easti pudy, byly prosty hmyzu, kdetto na ostatnich mice zustaly.

StejnYrn zpilsobem vypestoval zdrave rOove kete mezi tadarni stejnYch k piu, znieenYch hmyzem. Dale vypestoval souaasne zdrave a nemocne okurky a rajska jablieka jejich U.ponky se navzajem propletaly. gkodlivi brouci setrali nemocne rostliny a zdravf ,ch se ani nedotkli.

"Neni ani nesnadne ani drake," pravi Dr. Northen, "vratiti natim pfidam jejich spra y -ra zjistiti presne-nesloti.Nejdrv te chemicke sloteni pudy, kterou cheeme a pak napraviti nedostatek ptidanim, dostateeneho mnotstvi mineralnich latek. • Tak je nejlepe motno utitim nerostnych latek ve forme koloidil piedepsati nemocnYm pudam freinnY lek, aby vyhovovaly svemu nejdfiletitejtimu treelu, ureenemu jim samou pitrodou.

JESTE PitED STO LETY

Jette prod sto lety nebylo ye SpojenYch statech ani jedne vefejne knihovny, skoro vtechen nabytek se dovatel z Anglie, medene doly v Connecticutu sloutily za vezeni, byla jen jedna tovarna na klobouky — ttirohe„ ka2dY gentleman nosil hfildieku a pudroval si vlasy, porculanove talite nikdo nechtel, protote po nich zttacely note ostri, ye Virginii byla petina obyvatel cele zeme, kdo se posmival knezi nebo kritizoval kazani, dostal pokutu, dopravu mezi New Yorkem a Bostonem mely na starosti dva dostavniky, nadenik s denni mzdou dvou silinku byl kralovsky placen, v Bostonii a New Yorlsu stab jests pranYt a kill hanby, knofliku bylo malo a byly drab& kalhoty se plipinaly tkaniCkami nebo sponkami, temeslnici nosili uniformy z kotenYch kalhot, kostkovane koHle, dervene flanelove kazajky a throheho klobouku, hlavni potravou po col rok bylo hovezi, veptove, solene ryby, brambory a kukutiend kate.

&traria I2.

VtST11 f K

Ofedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Stitt!. Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vyda.vatele — Publishers ECHOSLOV.IK PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Vtadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pkedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Ted' je e as! Rozl,odnete se! l

Musime jubileum naSi S.P.J.S.T. oslaviti pattiene, diistojne. Uspech oslavy 40. vYroei na nas. Na nagi na§eho Bratrstva chuti. do .price. Na naSem ptieineni. Na, nagi * vyteerieho tile: odvaze a vytrvalosti k dosaieni

ttyii tisice novych demi, co dar Clenstva k jubileu Jednoty.

Pfijde to! Pfijde to!

DobrY vitr do na gich plachet a muine vpied! *

Rad San Antonio Cis, 133, doposud vede.

Tento oily tad pochopil v'znam na geho jubilea a pfesto, ze v San Antonio neni krajanske. osada poeetnou, ptihlasil se prvni, ze dostoji svoji povinnosti, napne ve gkere sily k ziskani dvaceti noYYch elentl, co svuj darek k oslave 40. vYroei zaloteni dues mohutne S.P.J. S.T. Jest to zajiste zprava radostna, k nasledovani vybizejici!

Zdar yam, sestry a bratti, zdar, zdar! * *

Pormozme povodni pos 1ienS7rn!

President Roosevelt, guverneri state, mayofi mast, einitele Americkeho Cerveneho Kriie pomoci site narodniho rozhlasu vydali v sobotu cliiraznY apel obyvatelstvu cele Unie, v nemi tklivYmi slovy lief bedne postaveni ui 600,000 nagich bratrii, sester a jich ditek, kteii byli straSnou povodni rozbesnenYch fek vyhnini ze sySich domovii, v mrazive pohode piepravovani do ochrannYch stanic, kostelti, sini, prazdnfch obchodnich budov a pod. — a v zijrnu lidskosti, humanity vybizeli gt'astnejSi obeany k rychle pomoci techto zneWastnelYch. Katastrcrfaltii spid v zimnim obdobi projevil se nes/YchanYm zvednutim vody fek, nastale ziplavy dosahly mist a vYkk, skuteene die spray mistnich autorit neuvefitelnYch a nikdy oeekivanVch. Tisice rodin nice poloienYch etvrti desitek mast v rovodi told), bylo zatopeno a obyvatele donuceni stoupanim kalne studene vody ..k titeku. Tisiee rodin farmaiskYch no ze sy Ych pkibytkii, anii men moinost cokoliv pied stragnYm My/ern zachriniti. Mesta odfiznuta byla od dodavky elektrickeho produ, plynu; zasoby pitne vody se tenei, voda musi bYti k vuli pfedejiti enidernicke nakazy pievaiovana. Ku vsi neneekavane hrtize v meste Cincinnati. Ohio, vybuchla obrovska nadri gasolinu,

nastalS7 oheii siiil zde geni a byl heroickim hasied zdolan, zpiisobiv velike akody na okolnich budovach. Statni autority okamiite vzaly bednou situaci do rukou; milice povolana, v nekterYch mistech vladni pechota a iniinYrski sbory; terveny Kiii vyvinul veSkerou nou pomocnou praci, dobrovolne eety utvokeny z fad obetavYch a stateenYch obeanii. Situate osmi state je v pondeli t. tydne bedna Postiieni potrebuji okamiitou pomoc. Cerveny Kra preyzal vedeni k poskytnuti vYiivy, pradla a pkikrSrvek, lekafn, oSetrovatelek a lekti statisidint znekt'astnelYch. Proto voles o pomoc. Proto president Roosevelt a notablove vydali snainou prosbu — jmenem doeasnYch troseenikii!

Ve jmenu lidskosti, kdo mutes, venuj uznaly ptispevek — ihned.

KDO RYCHLE DAVA, DVAKRAT DAVA !

S novou chuti do nova price. Po Aspegnem naboru loriskern eekaji na ge organisatory, te.,dove utedniky a vlastne vgechny deny nova yytadujici prate, pile a vytrvalosti. Nage jubileum musime oslaviti dUstojne, okazale.

Loyalita elenstva zavazuje, elenstvi v nagem Bratrstvu poskytuje prava i ádá jiste povinnosti. Jednou z teohto povinnosti jest napomoc di kooperace katdeho Mena smetujici k stalemu rustu Jednoty, k nepteru genemu ptilivu novYch dent'. Hromadne uvadeni celYch stovek novYch 'Menu bude nejkrasnejSi oslavou 40. vYrodi zrozeni nak S.P.J.S.T. My jsme si stanovili cil: dtyti tisice novYch clenu. Bude dosaten, jiste bude, ptilotime-li katdY z nas ruku pomocnou, ptipomeneme-li si, ze dalk rozmach nagi Jednoty vytaduje drobnou, trvalou praci pro celek, ttebas s vlastni °bal. A price je boj, site nekrvavY, vysilujici, ale potehnanY. Kuptedu tedy, sestry a bratti, pro flak rodnou vetev, pro nag lid a pro nage deti, ktere po nas ptevezmou fizeni nagi S. P. J . S. T. "Povedu americky lid vpred po testa, kterou si zvolil" . . . President Roosevelt zahajil svou druhou nastolovaci tee za ptitomnosti tisicu iidi, nedbajicich husteho de gte, jen neptetrtite padal s tetkYch mraku. Kdyt uvedl ptehled pokroku od sve prvni presidentske ptisahy, pravil, ze je pevne odhodlan uciniti katdeho americkeho °beam, ochranencem zajmu a neasti jeho vlasti. Nov' potadek, zavedenY r. 1933, musi bYti zachovan a co vice, novYch prostted101 socialni spravedlnosti musi bYti poutivano k stavbe na starYch zakladech trvalej gi konstrukce, jit by mohlo bSrti poutivano ptigtimi generacemi. Ptipomel, ze letos znamend 150. vYrodi zakladni' listiny svobod — konstituce, kterou nagi ptedkove nastoupili cestu z povaledneho zmatku. "Pted 150 lety na gi ptedkove ztidili feleralni vladu" — pravil president — "aby bylo zajiSteno ygeobecne dobro a potehnani svobody vgemu americkeinu lidu. Dnes dame tytet moci vlady, abychom sdocilil tYcht cilt. V poslednich etytech letech udinili jsme vykonavani vgech mod demokratietej gim, nebot' jsme zahajili usili ptivesti soukrome autokraticke moci pod kontrolu vetejne vlady. Legenda (bajka), ze jsou neptemotitelne — ze jsou nad a mimo vYvoj demokracie — byla vyvracena. Byly yyzvany k boji a byly porateny.

Podstata demokracie americkeho naroda a bezpeenost nageho lidu nezavisi na neptitomnosti 'moci, nYbrt na propujeeni ji tern, jet lid mate yystfidati pomoci poctive a svobodne soustavy voleb. tistava z r. 1787 neueinila americkou demokracii nemohouci. Mame se nyni zastaviti a obratiti se zady na testa, jet beti pied nami?

Mame nazYvati svou vlast zemi zaslibenou?

Nebo mime pokradovati na sve testa? Je tetgi udrgeti se na sve testa? Je tet gi udrteti se na testa pokroku net ji nastoupiti. Tupe svedomi, nezodpovednost a bezohledne sobecke zajmy zadinaji se znovu objevovat. Takove ptiznaky prosperity mohou vestiti zkazu. Prosperita jit dokazuje vytrvalost na geho tile. Zavazali jsme se fisilim vyhnati z chramu sve stare viry ty, kdo ji zneutivali, skonditi raznYm a nebojacnym zakrodenim nehybnost a zoufalstvi tech dnii. Ale nage zavazky nejsou tim ukondeny.

Pudove uznavarne hlub gi pottebu tegiti pro

Ve sttedu dne 27. ledna 1937.

jednotlivce stale rostouci problemy slotite civilisace. Pokusy rorte giti tyto problemy bez pomoci vlady vkly zklamaly, protote k vytvoteni moralni kontroly nad slutbami vedy je nutno, aby veda byla udinena slutebnici, ne bezohlednou pani lidstva. Kontrola nad slepYmi hospodatskYmi silami a slepe sobeckYmi hospodatskYmi Silami a slepe sobeckYmi muti musila bYti nalezena a proto jsme zamitli myglenku tegiti problemy ygeobecneho hospodatskeho blaha vetry zmen a hurikany zkaz. V tom my Ameridane jsme neobjevili tadne nova pravdy, pigeme jen novou kapitolu ye sve knize sebevlady. Udteti demokracii vytaduje ohromnou davku trpelivosti, rUznYch zptsobt a velkou davku pokory. Ale ye zmatku mnoha hlasu vynika porozumeni pkevladajici vetejne nutnosti. Politicti vudci mohou hlasati spoleene idealy a bYti napomocni k jejich spineni."

Clan S.P.J.S.T. piedsedou Mezinarodniho lekaiskeho sdruieni. Od 25. do 29. t. m. bude se v San Antonio konati vYrodni konvence mezinarodniho lekatskeho sdruteni a ptedsedati bude Cech. Do teto konvence se kaklorodne dostavi od pet do osmi set lekaiii ze Soustati a z Mexika, aby vyslechli ptedna gky vehlasnYch lekatskYch profesora z teto zeme i z Mexika o pokroku lekatske vedy za pro glY rok. Sestavovani programu, jakot i vYber tedniku pro leto g -nikovecmlastr'On,piome vrchni lekat na gi Jednoty, Dr. Josef KopeckY. Pro svou znalost lekatti a lekatskYch pomena nejen v teto zemi ale i v Mexiku, byl pied d yema lety dr. Kopeck zvolen za ptedsedu sdruteni, a ted' po dobu konvence bude ptedsedati ve schinich toho telesa a tiditi rokovani a jine einnosti. Je to poprve v dejinach lekatske vedy v tomto statu — a snad na jihu — co by Oech ptedsedal tak rozsahle a vYznamne organizaci.

Nepiehlednete! V poslednim aisle na strance redakeni zatadili jsme odpoved' na nekolikere dotazy od star gich dent ohledne placeni na organ. Pod hlaviekou "Dotaz" podali jsme yysvetleni a v zapeti nam po gta dorudila dalgi dotazy, nasveddujici, ze mnozi nagemu vysvetleni jegte dobte neporozumeli, adkoliv stalo eerne na bilem: "Stargim &mum ve ttide A vypoditana byla aktuarem nejnit gi zakonite ptipustna sazba a proto na zvet genY organ budou od Noveho roku platit misto 65c jeden dolar rodne". Opakujeme: eleni tfidy A budou nyni na organ platit jeden dolar roene. 61eni ttid B, C atd. nebudou na organ vilbec platit, dostavaji ho zdarma. Poplatek na organ byl tomto ttidam zapoeten do premie. Proto sdelena nam obava nekterYch starch clenu, ze tito budou snad nuceni platiti frvy gek deny cirganu (35c rodne) za 'deny ttid B, C atd. je mylna. Budou platit jen za svuj organ jeden dolar mane a za nikoho dale.

Zajigtete si volebni privo! Zaplat'te svoji osobni (hlavovou) dari, nebot' kdo ji nezaplati do konce ledna t. roku, nemilte volit, nemfite rozhodovat o vetejnYch zalektostech samospro.vy mesta, okresu a hlavne statu. Pondelek 31. ledna jest posledni ptiletitosti k zaplaceni povinnYch dani. Pamatujte na to!

0 nas pro nas. Velmi dobrY navrh pro potadani oslavy nageho jubilea podava nag prvni ptedseda S.P.J.S.T. a pti svem pokrodilem yeku ptikladne spolkove tinny br. I. Gallia. Ph dobre vtili motno uspotadati ptislu gnou slavnost takokka z nieeho. Jen kdyt bude dobra, yule, pevne odhodlani, to vtcly a v katdem tadu najde se schopnST vedouci, kterY si yYpomoc vyhleda, a peknY program k zamY glene ()slave ptipravi. Oeekavame, ze jini bratti budou nasledovat, ze nagi bratrske vetejnosti podaji svuj nahled, co by se dalo z ylagte u malYch tadu neb v men gi osade ptipadneho uspotadati. — Nic net odvahu — je nezapomenutelne heslo slovutneho statnika Gladstona. S odvahou daji se vykonat skoro nemotnosti. Takove znamenite heslo dali sobe bratti sananton gti. Je jich v historicky velepamatnem, ptirodne nadher-nem San Antonio skoro hrstka. Maji Sokola, tad S.P.J.S.T. a spolky jine. A ptesto, ze jich mak), vytknuli si za Ukol: dvacet novYch dent"' k jubileu Jednoty. Slova pry zapaluji a pfiklady tahnou. Ket by se toto zlate reeni znovu projevilo vgude! K jeho uskuteeneni je neivice tteba, odvahy.

Ye stiedu, dne 27. ledna 1937.

E STftEDU minuleho tYdne nastolen byl V V pro druhou lhiltu president Roosevelt. Adkoli od rana padal student dek', desitky lidu pod dekniky kupily se pied tribunou pied budovou narodniho kapitolu, po Pennsylvania ulici. Ptespolnich host bylo rekordni poeet a cela slavnost nastolovaci mela radostnY beh za celkove fieasti dtvrt milionu lidu. President sloZil ptisahu pied nejvySSim sudim Hughesem, naee2 ueinil svuj inauguraeni projev.

ObvyklY priivod byl nasledkem mizerne pohody menkho rozsahu neki v minulYch letech, inauguraeni pies se nekonal z toho cliivodu, Ze za deset dni, t. j. 30. ledna, budou oslaveny presidentovy narozeniny mnoZstvim benefitnich plesa po cele zemi za Udelem sebrani fondii k vydrZovani nemocnice k ledeni detske obrny ye Warm Springs, Ga., a jinYch podobnYch nemocnic jinde. Nastolovaci tee presidentova, pronesend za hlomozu deke, kterY rozhlasovaci system nedovedi ptekonati, byla historickeho yYznamu a byla east° doprovazena boutlivYm potleskem. Na redakeni strance uvadime z ni body nejdfilektejk. Zde ptinakme jeji vex. : "Skladaje piisahu presidenta Spoj. Statfi, ptijimam posvatnY zavazek \Testi americkY lid v pied cestou, kterou vyvolil si k stalemu postupu."

V techto dnech oznameno bylo z lima, ze vice jak $335,000,000 bylo jiz vydano vladou premiera Mussoliniho na pfemenu 500,000,000 abatin v Italii na oblast, hodici se pro zemedelske podnikani. Je to ale jenom uskuteeneni o nem vice jak poloviny relclama,eniho progra-' mu faMsticke vlady, ktera eventuelne hodla zmeniti nejmene 900,000,000 akiu baknatYch krajt na iirodnou ornou pudu. Na vysuS'enYch pozemcich postaveno bylo 64 novYch vesnic a v nich usazeni byli vyslouZilci a zemedelci z pfelidnenYch krajt. * * Videriske easopisy pkinesly v techto dnech zpravy, Ze vevoda z Winsoru, bYvalY to anglickY kral Edward, zditujici se na zamku Enzesfeldu v Rakousku, venuje nekolik hodin skoro katdeho yeeera cvideni hrani rakouskYch valdikt na harmoniku, kterou obditel jako vanoeni darek. Behem dne lyZati a uZiva jinYch radovanek a tak se mu pry po LondYne sotva zasteskne. Casopisy tyto take sdeluji, ze nepochybne za kratko podiva se do Mad'arska, aby byl po nejakY Cas hostem s yYch mad'arskYch pratel na jednom zameeku nedaleko Budapeki. Vezme-li si to harminiku s sebou, bude tam nejspige cvidit zase mad'arske darda8e. * Senat Spoj. Statil odhlasoval prodludeni Zivota Federalni rekonstrukeni finaneni korporace do eervna 1939. Ueinil tak,ptes protest senatora Byrda z Virginie, kterY navrhoval prodlonZeni pravomoci teto korporace jenom na dalkho pfildruheho roku. * * Jak bylo v techto dnech sdeleno federalnim zemedelskYm odborem ve Washingtone, D. C vedla sucha leta 1934 a 1936 k znaenemu sniteni poetu hoveziho dobytka v kukufienem pasmu zeme. Poeet vykrmovaneho dobytka v jedenext statech kukutioneho pasma by ke dni 1. ledna 1937 o 23 procent nizsi nee ke dni 1. ledna 1936, ale piece jenom asi o 10 procent vy'Sk podtu ke dni 1. ledna 1935, kdy jevily se nejvatnej gi thisledky velikeho sucha v roce 1934. * * Ve stfedu min. tYdne zemiel v nemocnici v Detroit, Mich., ndp. Michael J. Gallagher, 701ety fimsko-katolicke diecese detroitske, jen2 znam byl jako vernY pfitel a ochrance Rev. C. E. Coughlina v dot* kde tento "radiovY kazatel" pro sve politicks projevy dostaval se do nesnazi.

ZlinskY Bat'a, vlastne akciova spoleenost Bat'a, je nejvetkm poplatnikem Osl. republiky.

Celkent odvedl Bat'a za rok 1935 statu a Sarnosprave na danich, poplatcich a jinYch sumu 120,864,000 KC, z toho na dane yYdelkove a obratove 64,900,000 KC. Vykazany distY zisk ponechava se celY v podniku k neeltun investiCnim a provoznim. *

*

Valka ye panelsku vstoupila ut do sedmeho inesice sveho trvani. Sest rnesica. vyjednavani

VEBTNiK

Co lloveho. a Usili evropskych mocnosti o omezeni valky na pladu 'g panelskou neptineslo do dnaka naleZite rorte'Seni neutralniho problemu. Prozatim ztejme ani Nemecko ani Italie nehodiaji zastaviti pomocne akce ye prospech spanelskych povstalca a dokonce se prohla guje, te Italie znovu uvatuje o vyslani svYch brannYch do Bacelony. Italii a Nemecku nyni jedna pry se hlavne o to, aby dalk pomoc nebyla vladnim sboriim §panelskYm Ruskem a Francii. Maji za to, te poslali generalu Francovi dostatek "dobroVolnikii", stfeliva, tanku a letadel, aby mohl zviteziti nad nynefk silou vladnich ApanelskYch sboru, nebudou-li od nynejk doby rozmnoZovana ruskou a francouzskou pomoci. * President Roosevelt vydal v sobotu rozkaz, jim velitele namotnictva, vojska, pobtdni strate, zkizenci nouzovYch praci a eleni konservadnich taborti maji do odvolani fitadovad celYch 24 hodin denne, by ptispeli die v gech moZnosti krajiim zatopou postitenYm. Nadelnik generalniho ste.bu brigader Craig svolal ihned poradu podtizenych k vuli zahajeni pomocnYch krokil pro utedence pted povodni. Vojenske zasobarny byly telegraficky vyz yany k odeslani stanu, posteli, ptikrYvek a len do postZenych oblasti. * President Roosevelt odpovedel novemu esl. vyslanci dru. Hurbanovi pti jeho nastupni audienci: "Vetim, Ze trvalY mir mezi narody nemtZe existovat bez uspokojivYch hospodatskYch styku. S radosti zaznamenav6.m, ze Ceskoslovensko chce spolupracovat se SpojenYmi Staty na osvobozeni mezinarodniho obchodu.

Ujik'uji, ze Spojene Staty sleduji se zajmem snahy, ktere Ceskoslovensko vyviji k odstraneni ptekatek volneho obchodu. Slibuji yam srdeonou spolupraci k udrZeni a dalkmu rozvinuti dobrYch stykii SpojenYch State s Ceskoslovenskou republikou." — President Roosevelt poladal pak vyslance Hurbana, aby tlumodil Vresidentu republiky dru BeneSovi jeho srdedne a pratelske pozdravy. V rozhovoru vzpomnel president Roosevelt vtele presidenta Masaryka, kdy2 s nim vyjednaval o repatriaci naru. * Vydatne lijavce min. tydne rozvodnily teky ye statech Ohio, Indiana a Missouri, zptisobivvelike Skody. Kdy2 postiZeni se tesili, Ze plavy polevuji, dalk tentokrate katastrofaini lijaky ptivodily v osmi vYchodnich statech neslYchane povodne, o jejich2 hrftze se domyslime, kdy katdym puldnem ptibyval podet utedencti pted valici se dravou studenou vodou a2 v pondeli t. tYdne radio oznamovalo,ze celkem 300,000 osob muselo uteci a bylo vzato pod ochranu C. Krize, okr. a statnich autorit. Reka Ohio vystoupila do neslychane vyse, hroznY pfival jeji vody zaplavil cele Ctvrti melt, niliny na desitky mil §iroko. Obyvatele postiZenYch krajii museli pted potopou uteci s holYma rukama, zanechavSe stra'Snemu Zivlu veAerY svuj majetek na pospas. Ptesto, Ze C. KtiZ a ptislukie Urady ptispechaly okamkte s napomoci uprchliktim, situate na mnoha mistech byla kriticka, bidna. Telegraf volal do sousedstvi o pomoc a tato take byla neprodlene paskytnuta. Vyslany eel& vlaky s nakladem potravin, 'Sativa, pokrYvek, leku. Narbdni milice povolana k pomoci a ochrane potadku, dobrovolne sbory s napetim sil pomahaly, na nekterYch mistech vyhlkSeno bylo stanne pravo k vuii ptedejiti kalamit a nepoi-adku. * Hlavni Stan 6erveneho KtiZe oznamil, ze po-, det povodni stitenrch obyvatel do qoupil v pandeli eisla 350,000 a nebezpedi rozSiteni se nemoci je, nejvetgim v historii pfisobnosti C. K. OW,vanYrn nebeapedim je nakaza tyfem a zapalem plic. Hlr.vni stan vyslal do postiZenYch states 200 oSetrovatelek a 300 vypomocnych sil, vybaven'ch leky, stany, potravinami a Sativem. Nakupny pro nejnutnejk potteby ztidil C. K. v meste Indianapolis, .5t, I.,oals a Evansville.

Strana 13.

NovY rekord letu naptie Spoj. Staty a to od Pacifiku k Atlantiku vykonal milionak a nadAenec letectvi Howard Hughes, ktery vzdalenost 2,490 mil pfeletel v monoplanu za 7 1/2 hodiny, dill pramerna rychlost letu einila 332 mil za hodinu. * * 61enove nej yyMiho soudu iieastnili se druhe inaugurace presidenta Roosevelta. Veichni byli pritomni krome soudce Brandeisa, kterY se neodvatil ye svYch osmdesati letech do chladneho a deetiveho podasi a soudce Stonea, kterY se zotavuje na jihu po nemoci.

• Nasledkem neastupnosti obou stran v automobilove stavce, sekretatka prate Miss Perkinsoya pouZila zakona z. r. 1933 a cestou atedni vyzvala obe strany, by jeji zastupci dostavili se teto sttedy do jeji kancelate a zahajili vecne vyjednavani sveho sporu.

V Louisville, Ky., etyti sta mud zoufale elektrarnu, ktera dodava. 20,000 kilowatt, postadujici k zasobe pottebneho prolidu policejniho rozhlasovade, paarnich signal-a, telefond a tarovek 60,000 doposud nezaplavenYch residenci. V zatopenYch etvrtich mesta nebylo pane vody ni svetel. * * 2eleznice Missouri—Kansas—Texas vyda na nove zatizeni nejmene $5,000,000 a dalSich $10,000,000 utrati na opravy a uddovani ielezni6niho majetku. Piljem ieleznice byl nejvetii od roku 1931.

BUDOUCNOST PARNIHO PROVOZU. Jeden z vedoucich inzenyru paroplavby Canadian Pacific Railway, J. Johnson prohlasil, ze podle jeho nazoru jako pohonna sila pro lodi ptichazi v avahu jedine parni pohon, ponevad2 jest velmi spolehlivY, hladky a vytrvalY. Pred nekolika roky stoupla nahle obliba DieslovYch motora, ale parni pohon byl zatim zdokonalen, a jak se zda pro budoucnost, nastane °pet zmena nazora ve prospech posledniho.

Jest oySem dulelite a nutne, aby se odstranil nedOkonalY tvar kotlu, celYch parnich strojil i pomocneho zatizeni a byl nahrazen soustavou, kde katda jednotliva soueast jest vhodne upravena, aby mohla dati nejlepk vykon. Kotly, sloukci na starkch lodich, davaji za hodinu asi 70 kilograma pary na tunu vahy pH vykonnosti 80 aZ 82 procent. se pouZije trubkovYch kothi a pfehtivaort, stoupnou uvedend eisla na 400 kilogramt a 90 procent. Johnson podita dale, ie klesnoU naklady s eistenim a opravami kotlu, kdyd se bude uiivati do kotlii vody, zbavene nerostnYch soli, cod zvla'Ste zdtiraznuje, a lepiich mazadel. ZamySleji se stejne teinena, zdokonaleni pro parni turbinu, kandensory a pomania zatizeni.

Pomerne dlouha doba tivota u parnich turbin — radio se opottebuji, nepottebuji spritvek ani vnittniho mazani — byla pkidinou, se jim davala, zprvu ptednost mezi jinymi. Led Johnson se domniva, Ze budcuci parni stroje vyrobi tlak 50 Tiber na etvereeni palec a vYkonnost kothi stoupne na 90 procent, pH demi spotteba paliva nebude ani pub libry na kohskou silu za hodinu. Aby se dosahlo techto pHznivYch vYsledkii, je nutno podle autora, aby ptislu§na, prilmyslova odvetvi navza.jem spolupracovala. To se tykes z ylake priimyslu uhelneho a jednotlivYch tovaren, vyrabejicich stroje pro parni pohon nebo jejich soudisti.

Jest pry to jenom nedostatek takove tesne spoluprace, ktera zavinila, Ze se tak zpozdil vYvoj parniho stroje.

Podle prednakcy J. Johnsona• v Institution of Mechanical Engineers. tprava hrcbu sv. Vejtecha ye svatovitske katedrale.

Jednota pro dostaveni chramu sv. Vita na tirade pratskem pkistoupila k uskutedneni dlouho ptipravovaneho planu vybudovat dustojny nahrobek s oltatem nad hrobem sv. .Vojtecha. K tomu Ueelu je vypisovana souLet s terminem do konce letoeniho kvetna,

strana 14.

VESTNIK

Uryvky z eeskoslovenskfrch (Min. Audience.

Milena Novakova.

Z romanu Ted' nebo nikdy, zobrazujiciho zaeatky csl. odbojoyeho hnuti domaciho a zahranieniho, kterY vySel v nakladatelstvi o nemi byla tee, nesedel za dvetmi, vedoucimi do velke ptijimaci sine mistodrgitelovy, ale v Siroke lenoSce jeho soukrome pracovny.

Naklonil se prave nad zelene potageny a otazal se tichYm, jemne zasttenYm hlasem: — Jasnosti, cot je logicke oeekavat, to by naafi vojaci zapomneli tak rychle sympatickeho dovoleni vlady, aby bylo u nas hojnYmi sbirkami poi/16116mo &bum a Charvatrim za balkanske valky?

Bleda krite podlouhle tvate s licousy se zvlnila ironickYm, nedritklivYm rismevem: — Dnegni dobu piece nelze sorvnavat s dobou, o nit mluvite, pane profesore. Co tehdy bylo pro nas neSkodnYm projevem pochopitelnYch citu, dnes je . . . to je piece jasne velezradou, jako to Irene Ceske rusofilstvi.

— To nepopiram, Jasnosti, piijal Masaryk klidne ptimou YYzyu.

A zvlaStni bale uspokojeni pfeletlo jeho tvel: —Ano, je u nas mnoho rusofilri, ale to jeSte neznamend, to milujeme cara, jeho ztizeni a methody. Jste vzdelanY mu g, Jasnosti (Masarykova tvat opet zvalnela). znate pcmery, vite dobie, co eeskY narod s Rusy sblituje a tie se to nedotYka vojenske oblasti. To to je otazka taktu a na ten ma doufam, deskY narod v tomto state pray°.

Tvat nad zelenYm stolem lehce Wervenala, take rty se jeSte vice protahly. Nej yySSi temsky pan se opiel o vysokY lenoch sidle a chvili hledel ke stropu. Bylo napjate ticho.

Masaryk snesl klidne pohled, pak pootoeil hlavu ye smeru, kterkm se dival mistodrtitel.

Teprve ted' zpozoroval, ge v temnem koutu pokoje jsou jeSte jedny dvefe, zavaene huriatou, tetkou portierou. Pojednou se mu zdalo, ze odtud ptichazeji nejake zvuky, toile sktijako kdyg nekdo rychle pike ostrYm perem.

Pohiedy obou mutii se opet setkaly: patravy, ale i nezaujatY pohled knitete Thuna a ptimY, nebojacnY pohled mluveiho lidu.

—A nad si vlastne natikate? ptal se docela tie pan kancelate a naklonil se k hostu.

Mrigete mi to iici clUverne?

— Tog, to neni nic dilverneho, Jasnosti, je to obecne znarna skutednost, to se naSim vojakrim nedostava ani tadneho oSetteni a leCeul, leky na frontach i v zazemi jsou stare, neridinne a ge se nikdo nestard, aby byly obnoveny. Neni tu ani tam pottebnYch chirurgickYch nastrojii.

Jeho Jasnost projevila zcela uptimnY jem: — Ale to piece nepostihuje jen vas, Cechy, to postihuje stejne i Nemce, Mad'ary.

— OvSem, me zpravy nepochazeji jen od Oechil, ale stejne i od Mad'arri a Nemcri. V tom nelze naprosto delat rozdilii. Mne jde take o napravu v celku. Mel jsem pfile gitost powrovat tato ztizeni v Nemecku i v Holandsku, a tu jsem vide, jak jsme pozadu a jake je v torn nebezpeei pro vSechny. Rozumite mi piece, Jasnosti?

Tvat nad zelenYm stolem se opet zvinila drobnYm, diplomaticky zastkenYm rismevem:

Ve stfedu, dne 27. ledna 1937.

— Svemu velkemu spojenci se ovtiem Rakousko nemrite rovnat, to nemilteme tadat, to snad netadate ani vy, oe g , pane profesore...

Ale risme y nal-az ztrnul, kdy odutievnelou tvati navStevnikovou probehl jemnY zachvev stejne ironicke yYzyy: — Politicky, Jasnosti, by pro nas Cechy by10 ovSem jen tadouci, aby Rakousko nebylo

VYstraha Pak arch slogil a otevtel zasuvku po prave ruce. Vyrial z ni silny svazek listin, rozlotil jej pied sebou. Byl to seznam jmen, ktera Rakousku letela zyla,SV tegce na srdci.

K jednomu z prvnich pripsal Cervenou tu2kou velkY otaznik a obyeejnou tutkou dve drobna slrivka: 8patne svedomi!

tak docela pod kontrolou a vlivem Nemecka.

To vSak je ug jina otazka, pro nas velmi dtlegita, ano, to ptiznexam. Tu pfi vet& nestrannosti a lepSim pochopeni, by men mit ye Vidni z nas Nara spiSe radost. A nejen ye Vidni. I konservativni Alechta kdysi vitala nag e stare protiprustvi. Lid se pak neumi tak rychle obratit, aby se naueil lakes noc volat: "Heil Wilhelm!" To vetim, ge pfijde opet den, kdy Ceske protiprustvi bude vitano.

Kolik feel umite perfektne.

Mug, sedici proti nemu, citil stale bezpedneji, g e piisla vhodna chvile, zvedl pravou ruku do vY6e cal a s jakYmsi tem& otcovskym gestem, ktere nezaptelo profesora, tekl s mirnou rozhodnosti: — Jasnosti, vojenSti i policejni einitele v tomto state se nechovaji spravne vridi CeskYm vojakrim i civilistrim. Jejich poeinani, rozkazy jsou Casto otevtene protieeske, protislovanske. TYrani mut.'stva v poll i v zazemi; natlak na tisk, zabavovani naSich dasopisri, take ye-deckYch ... to neni vhodnY postup v dobach tak takYch pro vSecky, a my to citime jako kfivdu.

Ptedstavitel vlady zvolna vstal.

VysokY, hubenY stal u sveho pracovniho stolu a hledel do aktri na stole. Byl ztejme zaraten, pfekvapen ote ytenYm projevem mute, jehot si vagil i proti nazoru Sve vlady.

Zavathal, ritednicka solidnost ho vSak nutila zaujmout stanovisko k nedekanemu projevu.

Profesor filosofie a lidovY politik vstal take, stal proti kni geti a hledel mu ptimo tvate.

Byl ptipraven na vSe, ale i pocit uspechu v nem vzrristal.

— Pfiznavam otevtene, pravil, 2e s takovYm potadkem, s politikou, ktera nas persekuje, nesouhlasim.

Sahl do naprsni kapsy: Marn doklady, Jasnosti, dovolil jsem si pkinest yam je .. .

Mistodrgitel vztahl mleky ruku po papirech, ktere mu Masaryk, pedlive srovnane, podal: Prohlitel je pozorne, chvilemi si udinil potnalnku na ptipravenY arch.

Nahle se zamradil: — Se Sokolem ua take zadali? 2upa co je to, co udelali? Je Yam o tom new znamo, pane profesore?

— OvSem, Jasnosti. Je to vYchodoaeska tupa. VytYka se jim, ge yydavaji dlentrin-voja• legitimace, ktere jim maji bYt doporuCenim hlavne u Rua. Je to nesmysl, kagdY Sokol ma Clenskou legitimaci. Je to jen minka, je to nmysl mstit se na nepohodlnYch lidech.

Knife se mradil, nahle vypadal unavene.

Podal papiry Masarykovi, bylo jich mnoho.

— Dekuji yam za informaci tekl, vase vsr byly zajimave, dekuji yam, ale . .

-vody Pokroil hubenYmi rameny: — Je to take, ovSem, je to .. .

— Musil jsem yam to tici, Jasnosti, povatoval jsem to za svou povinnost a vykonal jsem ji rad. Domnivam se, ge jste mne pochopil i v tom, co jsem pouze naznadil, pravil Masaryk.

Ruka knitete se opet neklidne pohnula, pozvedla.

— Znam rad veci, jak jsou. Ji g jsem tekl, jsem yam vdeden, pane profesore, nic nemam proti yam osobne, nic ye zle, bud'te ujiSten, tekl mistodrtitel tichYm, ochablYm hlasem.

Pak pokynul jemne, ale rozhodne hlavou.

Masaryk se uklonil a vytiel.

Knife hldeel chviii na dvete, potom vzal Cervenou tutku s kalamate a napsal velkymi pissmeny na arch s poznamkami:

• ...

ROMESITE, ale odvatuji se tvrdit, to ani P jednu. Perfektne znamend dokonale a

snadno bych yam dokazal, to neumite ani dokonale Cesky. Nebot' to neumi nikdo, universitni odborniky nevyjimaje. KterY pak versitni profesor eatiny umi pojmenovat na pt. vSechny soudastky kulometu, nebo koriskeho postroje? A jsou pro kag dy Sroubek a kag -dYteminkobrCsazvy.Petkse diistojnik, jen bezvadne ovlada, jmena techto soudastek, nezna jiste na pt. Ceske nazvy vSech druhri broukti nebo ja nevim Ceho.

A s tim slilykem"perfektne" se u nas zi naramne lehkomyslne. "Nati vrchni umi perfektne etyfi jazyky," tekne pan Sef jakoby nic. Cima mini, 2e onen eiSnik se dorozumi ve etytech tedech. Jiste ten pan vrchni ovlada, vSechny irate a Uslovi, souvisejici s jeho oborem (nekdy taky ne), ale nechtejte cd neho, aby se bavil s Francouzem o gnich, danich, o podasi, literatute nebo o automobilismu. Perfektne francouzsky neumi tadnY Francouz — jen siovni1 francouzskeho jazyka je dtungle, majici asi 200.000 slov, nehlede k fraseologii, gramatice, vYslovnosti atd.

Slovem "perfektne" se rozumi totit v betne mauve "plynne". nekdo cizi jazyk na tolik, ge si mute plynne pohovotit s cizincem o banych vecech, je to jit znalost velmi pekna, yytadujici jisteho taleritu a znadne pile. Takovouto znalost motno si osvojiti v urditern omezenem okruhu yYznamovem pomerne dost rychle. Holici stadi nekolik set sloviCek a frazi, aby mohl bezvadne obsloutiti cizince a vyhovet jeho pkanim, prave tak diSniku, obchodniku, korespondentu a p. NaS student umi nepomerne vice, nema, vSak dosti praxe v kpnversaci a proto je neobratny ye vyjadtovani. Stadi mu vS'ak dva — tti tYdny pobytu mezi Nemo', Francouzi atd., aby nabyl rutiny a dovedl utiti s yYch znalosti.

Proto se nedejte hned omradit tyrzenim, pan ten a ten umi perfektne nemecky a francouzsky. Mogna, ae umite nepomerne vice s vaSi sttedoSkolskou nemeinou a franStinou — chybi yam jen trochu cviku.

MUCENY Litt KATA MYDLAitE

Postava pra g,skeho kata Mydlafe byla od nejstarSich dob zahalena rouakou tajemstvi.

Nikde se o nem nenalezaji podrobne historicke zpravy. Svatek- ye svem dile o pragskem katu Mydlati hal ho jako dloveka ritlocitneho. Pry popravoval sam jen proto, aby obeti netrpely chybami ruky mene obratne net byla jeho. Byl to dobrY vlastenec-luteran a pti torn Selma Selmovska. Nyni byly objeveny historicke prameny, ktere ukazuji, to Svatek skutedne vylidil Mydlate verne. Hroznemu muCeni byl podroben Theobald Hoeck, sekretat posledniho Rogmberka, basnik, ueenee, politik a t yrclY luteran. C' eskYm stavrim prokazal slutby pti vpadu Paso yskYch. Kul pia,ny prcti Rudolfovi II. a za ne musel krute trpet. Byl vsazen do vezeni a krvave muden.

Byl natahovan na aebtik a kat mu svazkem 12 svidek palil bok, ale Hoeck nepromluvil.

Kdyt pak byli direktoti Slavata a Martinic a s nimi i pisat Fabricius vyhozeni s oken a nastoleni jini, natidili Hoeckovi, aby popsal svoje mudeni. Tento spiss byl nalezen v rotmberskem archivu. Hoeck liei, jak cele muCeni byla jen komedie, napinani na gebtik bylo veirni dovedne katern ptedstirano a i paleni bokri bylo divadlem pro pfihlitiejici piny. Kat Mydlat byl skuteene takovY, jak jej lici Sva.tek.

Vs sttcdu, dne 27. iedna 1937,

NA KRIZOVATKACH 2I OVA ROMAN Napsal Joia Musil.

JESTS tehot dne pokradovali v test' do Koj

sic, kde je jit Horvath netrpelive oeekaval.

XVII. Trapne ticho bylo v pokoji Habtinova statku, kam mladeho a stareho Oastku zavedl Habtina.

Habtina sedel zamyken na zidli u okna a za nim stala panimama, majic ruce polotene na lenochu sidle.

Oastka se synem sedeli u stolu, na nemt bylo prosteeno.

Bylo videti na stole hojnost jidla i sklenice vina tam stala.

Ale oba host' se ani nieeho nedotkli. Sedeli oba v zamytleni.

Meli take pros.

Kdyt kratce po svem pt,chodu ta.za,1 se mladastka po Anetce, dovedel se od panimamy, to Anetka neni doma. Pochybnost drala se mu do duk, veal, te ut je vte prohrano.

"A copak je to za namluvy, kdyt nevesta uteee," zvolal star)? 0astka.

"Musite nam odpustit, holka nechce o svatbe ani slykt," ozval se sklesle Habtina.

Po techto slovech nastalo trapne Padlo nekolik formalnich vet o poeasi, erode, o dobytku, ale sotva navazana tee zase uvazla.

Panimama peinesla pohokeni, ale host' odmitali s poukazem, te vy gli prave po °bed& Brzy na to se poroueeli.

Staki Habiinovi osameli.

"Vidik Anna, takhle jsme to dopracovali v nag rodine. Jindra se tlude kdesi svetem a jeho sestra padne do naruee eloveku, jehot hrube ani nezna, jent krome kusu toho hadru, nideb° nema. A jette ke vtemu se mu vzda. Ta hanba! Pan Buh vi, co je to ted' za mladet," postetoval si Habtina.

"Take se Neste cela chveji rozeilenim nad tim, co nam ta holka sdelila. A s jakou troufalosti nam to sdelovala, jako by se jednalo o docela samortejmou vec. Elate — za myth mlaOch let Mei neco takoveho, hanbou bych byla shoiela."

"K eemu bylo nate vtechno deeni a starani?

Hrom aby to rozbil v'Sechno! Co ale ted' delat?

MCI bych tisic chuti toho chlapa rano vyhnat."

"Toho nedelej — kdovi, co by ta zteettena holka provedla."

"Ale co jen podit?"

"Musime si fte dobie uvatit."

Ozvalo se zaklepani na dvete.

"Volno", zvolala panimama.

Dveie se oteviely a dovnite vstoupila Pavia.

Pozdravila a obema podala ruce.

"Tak tit jsi se vratila ze Slovenska?" otazal se Habeina, aby neco tekl.

"Vratila — nemohla jsem tam vydrtet."

"A o Jindrovi jsi niecho nezvedela?" otazal se znovu Habeina a jeho zrak pNmo visel na rtech PavlinYch, co odpovi.

"Nieeho. Prave proto peichazim. Vite vy jit neco o nem?"

"Take nieeho," tekl Habina.

Pavia se rozplakala. "Tim vtim jsem jen vinna", natikala.

"Ted' jit je pozde rozebirat minulost. Nezb3iva, net trpelive eekat," del Habeina.

"Cekat? Katda minuta je pro mne veenosti.

21znim po lasce Jindrove, kterou delve, svedena tim nesvedoinitm dlovekem, kte0 se za meho otce vydaval, jsem zakapavala. A yam jsem jen utrpeni peipravila .. . " natikala a znovu se rozplakala.

"Neplaa, deveeko, neplae. Snad se Jindra vrati a pak bude zase dobee. Nesmime ztracet ' nadeji. 01ovek v tivote, bez viry a nadeje, je vydan virum tivota na pospas, jako dlun na mori za bouie. I tuhle na't tatik ztraci hlavu.

Je tieba Mit," tekla oba panimama Habfinová.

VESTNIK Setrvali jette drahnou chvili v hovoru, kterS7 zadinali ruznS7mi smery, ale vtdy, tieba se tomu i vzpirali, vraceli se vkchni k tomu, co vkm tanulo na mysli, k Jindrovi.

Kdyt se poealo 'Sett, vytel Habtina na aby zalotil konfim, nebot' Vladimir se onoho dne omluvil,ze ke krmeni neptijde. Jel Habeinova, s Pavlou Jisamely.

Habtinova divala se soucitne na Pavlu, ktera co chvili stirala slzy.

Do pokoje vetla Anetka.

Pozdravily se radostne, Anetka s Pavlou, a padly si do naruee.

Habeinova se vytratila.

"Tak ses jit vratila, Pavlo?"

"Vratila, Anetko, jsem nemocna touhou po Jindrovi. Tam uprostted slovenskYch hor bolnY smutek hrozne drasal me srdce a proto spechala jsem domfi v mista, jet mi budou ptipominati Jindru," hovotila smutne Pavla.

"KatdS7 ma na svete sve utrpeni," tekla Anetka a svetila se Pavle se svoji laskou k Vladimirovi a o jejich peekatkach se strain rodiSvefila se ji take, te citi pod srdcem nasledek sve lasky.

"Vidik Aneako, tim jsem take jenom ja vinna. Kdyby mne nebylo, nebyl by Jindra odekl a nemuselo vkchno tohle 13S7t. Ja jen nettesti prinakm vtude, kam peijdu."

"Jak tak mutes hovotiti — Pavlo! I kdyby to pravda bylo, te ty jsi ptieinou, te jsem se s Vladimirem seznamila, pak byla bych ti nesmirne vdeanou. Tahle laska je nejvyMim t'testim mall° tivota. Ate vzchazi novST tivot pod m5im srdcem, to naplriuje mne hrdosti a ttestim. I kdyby rids osud s Vladimirem rozvedl, pak poroste vedle mne kus jeho bytosti a to bude vtdy'pro mne tim nejvettim "V tomhle ma g pravdu, Anetko! Co ja, bych za to dala, kdybych mela takovou pa-matku po Jindrovi! Co mi ted' zbYva? Trpne odekavani chmurnSrch dnfa ktere budou line zapadat jeden za druhYm." "Nezoufej, Pavlo. Ja pevne veiim, te se Jindra vrati."

"To tikate vkchni, ale skuteenou nadeji nemfitete dat nikdo."

"Pavlo, nemluv tak! I my vichni dekame touaebne na navrat Jindra y. — — 0 neco bych te prosila, Pavlo. Rodide budou mi delati vYeitky, ae jsem odmitla vziti si Oastku. Budou se snatiti odlouditi mne od Vladimira. Pavlo, prosim te, pomoz mi chraniti nak lasku!" zaprosila.

"Budu stati verne pit tobe, Anetko. Nieeho se neboj. Vim, jak je to stratne, bYti odloueena od toho, koho mam rada."

"Dekuji ti, Pavlo."

Dlouho jest' si povidaly a utrpeni, ktere obe mely, je poutalo vie a vic.

Bylo jiz tma, kdyt Pavla odchazela.

Anetka ji doprovodila peed vrata a paksla pomoci matte do kuchyne.

Veder, kdyt bylo vse hotovo, odebrala se na zahradu. Oekala na Vladimira, kterY mel peijeti vedernim vlakem.

Neeekala dlouho. Kratce po jejim pfichodu pti§el Vladimir.

Spechala mu radostne vsteic.

"Anetko, ty na mne dekat?" zvolal radostne Vladimir.

"Oekam: mam ti toho mnoho rici. 'C'astkovi zde dnes byli, ale odetli s nepokizenou. Ja jsem utekia a peed tim jsem rodiefim fekla, te si za nic na svete Oastku nevezmu. Svetila jsem se take rodidfim s tim, te se name radi a te nate laska nezfistala bez nasledku."

"A co fikali rodide?" vyhrkl nedoekave Vladimir.

"Je mi tetko o torn tobe vypravet."

"Anetko, ty nine desit. Jiste je vtemu konec.

Vtdyt' j' em si to mohl myslet."

"Vladimire, jak jen mirzek takhle mluvit!

Tak malo mi vetig ? Toho si od tebe nezasloukm," pravila smutne.

Vladimir mleel.

Zahledela se na neho, skoro vyeitave a kdyt mleel, ozvala se znovu: "S tim jsem poditala, ae rodiee nam budou braniti, ale tobe tikam, ae od tebe neupustim za nic na svete! A ty pro mne nemak ani slova . . "

Straits 1110 Vladimir vzal ji za ruce, ptitahl ji k sob', sevfel do naruee a vroucne ji zlibal.

Pak promluvil: "Nediv se, Aneako, ae jsem mleel. To, co jai mi iekla, bylo pro mne ptili g mnoho. Bojirn se, ae mne rano tvfij otec vyaene — a co bude potom? Dnes ziekli se nine rodiee — nemam vice domova — a co bude ze mne, kdya ztratim tvou lasku . . . " Svesil smutne hlavu.

"Rodiee, te se te zrekli? A pros?" tazala se ustratene.

"Proto, ae opustil jsem fitad a ke1 za hlasem sveho nitra, k praci na pude. Pod dojmem ustaleneho mineni lidske spoleenosti v mestech, pohliteji na mne, jako bych sestoupil se stupne lidske dfistojnosti do neeeho nizkeho a sprosteno. "Na co jsem vynakladal tolik penez na tve vzdelani? Proto, aby ses stab eeledinem?"

Bylo mi jich Tiboutil otec. A co matka to — — na veci neda, se vaak nic menit. Bodlo nine u srdce, kdyt mi otec ukazal dveie. Jake bez ducha potacel jsem se ulicerni, v nicht hlueel a viel tivot velkomesta. Kolem mne valily se proudy lidi, jejicha roz gitene zraky hoiely touhou po poaitku. Ovgem, byla nedele — kaac1S7 spechal, aby za urvanS7 peniz v celotS7dennim shonu zachytil neco ze aivota. Zoufala snaha urvat neco. A vkchno to se ptikrSiva zaplatou moderni kuitury a civilisace. Pokrok lidstva — k smichu! Jetta' je citit vaude puch krye straalive valky, kde vraadilo se tak, jak nikdy svet nevidel a v tomto ovzdu gi 2ene se lidstvo za poaitkem a rozko gi. 2adnemu neni nie svateho, aby si mohl opatiiti prostiedky k tomuto 12,iaivotu, kterV ae-ne iidstvo k neodvratnemu konci. Mravnost, tit k blianimu, laska, z toho jsou dries pouhe cozy, po nicht dnes lidstvo gape a plije. A vaechny ty krasne mykenky, hlasa.jici obrozeni lidstva a zmenu spoleaenskVch tadt? Ty staly se majetkem a rejdigtem lidi, kteri jich zneuaivaji k bohatnuti, k nabS7vani moci nad lidem. Hrozne, stratlive hrozne A tam na periferiich v podzemnich sklepenich bydli ti, jejicha zkrvavele ruce maji opatrovat prostiedky teto znemravnele eeladce k jejimu hnusnemu aivotu. Ziji v bide a nouzi, aby na druhe strane mohl bS.Tti piepych a pieairani. PodvSlivou trpici deti vztahuji sve vyzable ruce ke svVm sedienVm rodietim o kousek sucheho chleba. Toho chleba, kterV my, delnici tome, tak levne vyrabime, te na g aivot je Podobrir tern na periferii. A to v'kchno proto, aby nekdo bez prate cpal do bezdnSich kapes. Hanba, ttikrat hanba dne gnimu lidstvu. Oh, jak jsou hnusne vgechny ty omalovane, v gelijakSrmi cetkami oveaene loutky i s tim sv*m zhYralym aivotem! Divame se s pohrdanim na aivot primitivnich lidi, my, bide dvacateho stoleti, ale ten primitivni elovek rval jeden druhemu sousto zpUsobem pkimVm a CestriSm. 61ovek dvacateho stoleti cini tak sic' v rukaviekach, ale zpilsobem tak drastickS7m, ae hnusno o torn hovoiit. Vyssava jeden druheho, po ce1S7 divot soustavne, rafinovane a ti nejslab gi klesaji vyssani ze sve aivotni sily — odumiraji Hnusne a hrozne," mluvil blouznive Vladimir.

Anetka hledela na neho s utajenS7m dechem a kdyt se odmleel, vydechla ustraaene: "Co se s tebou deje, Vladimire?"

"Ach, to jen tak — musel jsem si odleheit, od vaeho toho, co na nine tak teace v meste zapftsobilo. A vet, Anetko, kdyt pak del jsem z nidraZi krajern, z nehoa vane dech podzimu, smireni a ptipravy k odpoeinku, to jsem citil, jak to vkchno se mne pada a v mem nitru rozhostil se pocit blatenosti a miru. Kdyt jsem si pak vzpomnel, ae v prosteed krasne, jimave, pravym tivotem aijici prirody main tebe, byl bych radosti zavVskl. A2 strach, te te ztratim, v'Sechno to mi znovu pripamatoval. Aneako, jsi pro mne tim jeclinVm, co na svete mam; s tebou ztratil bych v ge — — — " "Budu ti vernou navady," aeptala a vinula se k nemu.

Zavoj bile mlhy, podzimni noci, objal milujici se duke.

XVIII. Po dlouhe, neptetrtite jizde dojelo auto, V nema jel Jindra s Ilonkou, do Kokc.

8ofer, kter.V se v Ko gicich dobie vyznal, zajel p imo pied hotel "Slovar.

Jindra vystoupiv z auta, vyzval tea Ilonku.

8oferovi naridil, aby zajel s autem do garaie,

Btrana 16. a vstoupil do vestibule hotelu.

Ptal se, jsou-li je gte volne pokoje. Kdyi mu bylo odpovedeno kladne, najal je k ptenocovani.

Sluthu konajiciho eignika, jen v noeni dobe mel na starosti ubytovani hostu, tazal se, je-li v hotelu ubytoven pan Horvath. nahledl do knihy cestujicich a pak pravil, to pan toho jmena je ubytovan v druhem poschodi v pokoji eislo 26.

Jindra chvili uvatoval, nemel-li by jiti ihned k Horvathovi a sdeliti mu pro neho tak radostnou zvest, to jeho dcera je nalezena. Pohledl na hodiny visici na stene a kdy videl, to do rana neni daleko, rozhodl se, to nebude Horvatha probouzeti ate mu sdeli v ge rano.

Pak odebrali se oba do svYch pokojtii.

Rano, sotva se Jindra probudil, rychle se oblekl a spechal hned k Horvathovi. Zaklepal na dvefe, kdy stanul pled nimi a dekal — — V pokoji vgak bylo naproste ticho — nikdo se neozYval. — — — Zaklepal znovu — razneji.

Zase nic — — — Kolem po chodbe gla posluhovadka.

"Pan z tohoto pokoje jiz odegel?" tam' se ji Jindra.

"Pan zde viibec dne gni noci nespal. Dal si do pokoje, kdy veera pfijel, dopraviti zavazadla.

Pfevlekl se a ode gel do mesta. Od to doby se do hotelu nevratil," sdelovala posluhovadka.

"Podivne," pravil vice mene k sobe Jindra.

RozmYglel se, co podit. Rozhodl se, to zajde nej&five k Ilonce a pak, te.piijde do mesta.

Ilonka byla jit obleeena, kdy zaklepal na dvete jejiho pokoje. Vyzvala ho, aby vstoupil.

Jindra vegel. "Ilonko, piljdu do mesta. Pan Horvath nekam ode gel, musime vydkat as pfijde."

"A co ja?" tazala se.

"Bylo by nejlepgi, kdybyste ztiistala zde," del Jindra.

"Pajdu s vami," tekla Ilonka.

"Ne, Ilonko, se mnou nemtidete. Musite zustati zde; ja si toho pkji," pravil Jindra, ktery se obaval, aby mu Ilondina pfitomnost nebyla na zavadu, kdyby se deco pfihodilo. Dospival k poznani, to s Horvathem se neco stab, kdy v noci neptigel.

"Kdyt si pfejete, abych ziistala — tedy nikam negajdu," tekla. "A kdy meho otce vyhledame?"

"Hned jak pfijde pan Horvath; v ge mu feknu a on ut vgechno pottebne zafidi. Nebude to dlouho trvati a setkate se se svYm otcem."

"Ket by to bylo brzy! A kde najdu svou maminku?"

"Svou maminku?" — — opakoval po ni Jindra.

"Tak rade, bych ji uvidela!"

Jindra vzpomnel si na celou tu hrtiznou skuteenost a do oei draly se mu slzy. Pot19,641 je nasilim a fekl: "Jiste ji taky brzy uvidite."

"Jak je to vgechno divne. Ja hledati budu rodiee a pan Horvath dceru . . . " fekla smutne.

Jindrovi nebylo pti techto slovech dobfe.

Proto se rozhodl, to odejde. "Jdu vyhledati pana Horvitha, ode gel do mesta. Vy, sledno Ilonko, tady na mne tedy poekate," pravil Jindra a vygel.

"Sleeno," opakovala si po jeho odchodu Ilonka.

Jindra dal jegte pottebne disposice goferovi a spechal do mesta.

Patral na promenade, v parcich, v ptednich lokalech, ale Horvatha nikde nevidel. Vratil se pted polednem a ihned se tazal po Horvathovi.

Nikdo ho vg ak v hotelu nespatfil. Jeho pokoj byl take uzameen.

Totet opakovalo se veder, kdy Jindra ptigel unavenY marnYm hledanim z mesta.

Rozvatoval, co poeiti a rozhodl se, to ponce, jegte do rana a jestlite Horvath se nevrati do rana, bude to potvrzenim jeho podezfeni, to se s Horvathem neco stab.

Casne rano, kdy se probudil, spechal ihned k pokoji Horvathovu.

Byl opet uzameeny.

Posluhovadka, jit se °pet ptal, mu sdelila, onen pan dosud vtiibec do hotelu neptigel.

"NezbYva mi nic jineho, net celou tu tree o-

V1STNiK znamiti pollen," fekl si sam k sobe a gel vzbu-

diti gofera, ktery ho za chvili na to yeti na policejni komisafstvi.

Vegel do budovy policejniho komisafstvi a tazal se po komisati.

Brzy na to byl k nemu uveden.

"Pfejete Si?" tazal se komisaf, unavenY vyeerpavajici nodni slutbou.

"Jdu k yam s velmi dtilletitou veci," fekl Jindra a predstavil se komisati.

ZnavenY komisaf razem otivnul, vgechna nava s neho spadla. "Povidejte rychle!" vyzvai Jindru.

Jindra mu podrobne v ge vylotil, nezapomnel ani nejmengich podrobnosti, aby komisaf mel patfienY pfehled o cele situaci.

Komisat pozorne naslouchal, pokyvoval hlayou a deal si poznamky.

Kdyt Jindra skondil, pravil: "Bylo velkou chybou, ae jste o veci neuvedomil policii hned.

Ovgem chapu pana Levendovskeho, jak tedy se pravYm jmenem jmenuje, to nechtel, aby o tragedii jeho mantelstvi zvedela vefejnost. Ale vite sam, jak neco takoveho, patrati na vlastni pest, je spojeno s velkYrn nebezpeeim. Mel jste velke gtesti, k jste vyvazl tivotem; miltete za to, to tijete, dekovati jen nabode. Jina otazka vgak je, co stab se s panem LevendovskYm. Jsou zde dye moinosti: bud' padl to chaste do rukou anebo byl patranim odveden z Ko gic. V tomto ptipade v gak by jist'e dal o sobe OAR. Na katdY zptitsob musime zatidit pottebne kroky. Vezmu s sebou dva stratniky a otevteme jeho pokoj."

Za pul hodiny na to stanul komisaf se dyema stratniky pied pokojem Levendovskeho.

PtitomnY feditel hotelu dal pfinesti klie a policejni komisaf pak otevfel pokoj.

Vegli dovnitt.

Policejni komisaf rozhlecll se pa pokoji.

Postel stojici v rohu pokoje byla netknuta.

Vedle skfine stala zavazadla. Ve skfini visel cestovni oblek.

Policejni komisaf petrel v pokoji, zdali by nepfig el na neco, co by mohlo osvetliti zahadu, kam odeg el LevendovskY. "NezbYva net otevfiti jeho zavazadla, snad tam bude neco, z dello budeme moci usouditi, kde bychom mohli Levendovskeho hledati," pravil po chvili.

Take prohlidka zavazadel neptinesla nic, z eeho by se dalo usouditi, kam ode gel LevendovskY. Zatim se neda nic Mat, musime zafiditi patrani jinYm smerem. Miltete se, pane fediteli, jit vzdaliti," pravil komisaf.

"A co vlastne se zde stab? Nemohu cele to veci porozumeti," podotki feditel hotelu.

"Dosud nelze fici nic podstatneho. Pan, kterY mel tento pokoj pronajmutY, zmizel. Nelze dosud fici, stal-li se zde zlodin anebo je docela moine, to dotydnY pan nekam nepfedvidane odcestoval."

"Byl bych velmi nerad, kdyby se zde v hotelu udalo neco, co by jeho dobrou povest po gkodilo," poznamenal feditel.

"Stab-li se deco, pak stab se to mimo hotel.

V tomto smeru mtidete bYti bez starosti, pane fediteli," del komisat.

"To jsem rad. Moje Acta, panove. Klid od pokoje ratite odevzdati vratnemu," dodal feditel a odegel.

"Co budeme ted' delat?" tazal se po odchodu feditelove Jindra.

"Prave o tom chci s vami hovotiti."

"Jsem pine pfesvedden, 'te s panem Levendovskym se neco stab. Proto nesmime ztraceti ani minuty."

"Jsem taint nahledu a podle meho mineni je zde zatim motno jedno. Ovgem to zavisi na vas. Dovedl byste poznati bYvalou tenu pana Levendovskeho?"

"Zcela ureite." "itekl jste mi, to je zde na Slovensku pod jmenem Demecserova — " "Tak jest." "ftekl jste take, to yam sdelil Levendovsky, 'te Demescerova prenesla sve pusobi gte do Kogic."

"Ano." "Bude tedy nejdfive tfeba nalezti jeji stopu.

Darn si ihned po pfichodu na komisafstvi pfed-

Ve stkedu, dire 27. ledna 1937. seznam cestujicich, eventuelne natidim revisi vgech hotelu."

"A co, kdyt bydli v nekterem hotelu na jine jmeno?"

"Take je to motile. Zjistime v gak jedno: tenske osoby bydlici v Kogicich, ktere pfi gly z Mad'arska. Vam pak jit nebude nesnadnou veci, nalezti mezi nimi tu, kterou hledame."

"To mate pravdu, pane komisati. Vidim, ze mate v techto vecech zkugenosti."

Dosud je tteba velke opatrnosti, abychom se ptedeasne neprozradili. Ptipad mne velmi zajima a jsem pine pfesvedden, ae budeme miti co delati s velmi rafinovanou chaskou. Jdu ted' ihned na komisafstvi, abych zatidil v ge pottebne. Vy Cekejte zde v hotelu — jakmile budu miti pottebne veci zjigteny, budu vas volati telefonem," del komisaf a hned na to vy gel a s nim oba stratnici.

Jindra osamel. Uzamkl pokoj, klie dal vratnemu a odebral se do sveho pokoje, kde ulehl na pohovku.

Mijela hodina za hodinou. Bylo poledne a Jindra segel do restaurantu k obedu, kterY snedl s nevainou chuti, ponevadt jeho vegkerY zajem byl upoutan na to, co stab se s Levendovskym. Toto bylo take pileinou, to zapomnel opine na Ilonku. Povstal, zaplatil a bra' se k Iloneinu pokoji. Na ceste zastavil ho eignik, kterY mu oznamoval, to ma jiti ihned k telefonu.

Spechal ihned s eignikem do mistnosti, kde se nalezal telefon.

Volal ho policejni komisat, aby ihned ptigel na policejni komisatstvi.

Rozhodl se, to tam ihned pujde. tignikovi nafidil, aby Ilonce sdelil, aby z hotelu nevychazela, dokud pro ni neptijde a pak spechal na komisafstvi, kde tally na to stanul v iifadovne policejniho komisate, jemut rano v ge sdelil.

"Tak ut mame v gechno zjigteno. Vec podina mne natolik zajimati, ae pohrdl jsem odpodinkern po nodni sluthe a beru si tu vec za svou, do jejiho skoneeni. Net k veci. Zjistili jsme,ze v Kogicich bydli v pfedmesti v odlehle vile da, ma, ktere, pfed nekolika dny prijela z Budapegti a jmenuje se Margita Tribecka, vdova po husarskem rytmistru," sdeloval komisat Jindrovi.

"Myslite, te by to mohla bYti ona?"

"To nelze tvrdit. Ted' zaleti na vas. Dam yam k disposici tajneho policistu, kterY vas dovede k one vile, kde budete nenapacIne sledovati damy z vily vychazejici, abychom meli jistotu.

Policista bude seat v nedalekem hostinci; tarn ho mutete, kdykoliv budete pottebovati, vyhiedati. Ted' musime jednat. Miltete se ihned odebrati k vile?"

"Ano." "Dobte," fekl komisat a vzal do ruky mluvitko telefonu. "Detektiv Sobko, okamtite ke mne!" zvolal.

V zapeti na to pti gel do idadovny mut, kterY delal dojem etyficetileteho, lhostejneho pana.

"Piljdete s panem Habtinou k vile na pfedmesti. Jde o vec, o nit jsme pfed chvili hovotill. Piljdete, jak jsem jit teki, s panem Habtinou a budete mu k disposici. 0 v gem, co vypatrate, podate mi referat. Budu ye svem byte, musim si trochu odpoeinouti. Bude-li pottebi, mate pinou mot zafiditi, co sam za vhodne uznate. Tak a ted' mtiftete jiti," hovotil komisat.

Jindra s detektivem vygli.

"Piijdeme nejkiat gi cestou," tekl detektiv, kdy se octli na ulici.

"Prosim, abyste ptevzal vedeni; jsem v Ko gicich po prve," zatertoval Jindra.

Sli spegnYm krokem nekolika postrannimi ulicemi a zahy octli se na ptedmesti.

Detektiv se cestou Jindry je gte ptal na podrobnosti.

Jindra v duchu obdivoval bystrost tohoto na pohied tak lhostejneho mute, ve kterem mohl katdY hledati vge, jenom ne policejniho detektiva.

Zaboeili do parku a na jeho konci detektiv Jindru zadrtel.

"Jsme u cile. Vidite tamhle tu tlute nattenou vilu? Tam bydli ona ten gtina, jejiti tototnost mate zjistiti. Vidite onu Cervenou sttechu s tou malou yeti?"

"Vidim."

(Pokradovani)

sttedu, dne 27. ledna 1937.

Zen; statehou kdo nalezne.

AME jiS trochu odstupu od milostneho M ptipadu 1Vvaleho anglickeho krale a ukazuje se stale zietelneji, to nemeli pravdu ti, kteki se na tento peipad divali jako na nejakou skutednou povidku, ye ktere se print zamiluje do chude divky a chce ji udelati kralovnou.

Jsou vSdycky nepravdepodobne ty unyle peibehy o kralovskjich milostny'ch dobrodruSstvich.

Ale stejne jsou nepravdepodobne i konce dobrodruSstvi nakch dandyt s Udajne modrou nebo virbee yzneSenou krvi. Milostne pletky synkti tovarnikt a statkaini obvykle nekoneivaji peed oltatem a nemivaji "happy end": konec je vSdy tragickY bud' pro divku, ktera se musi spokojit nejakS7m potupnSrm odstupnYm a sve dite povaSovat za vydedence, nebo to v peipadu skutedneho charakteru zakondi nejaka ta rana do hlavy mladeho pana tovarnika, ci koneene seete smrt oba hrdiny dramatu do hrozneho soudtu: vralda a sebevrakla ei spoleena sebevraIda. A piece piipady romanii.

V jednom vS7chodoeeskem meste jsou hned dva takove peipady, ktere se zdaji bSrti spiS povidkou z Senskeho dasopisu neS skuteenosti. Je to peipad tovarnikova, a statka •ova syna. V onom meste je velka tovarna, zaloSend muSemselfmademanem, jeho Sivotni osudy byly dokonce vypsany v ptedvaleenj'rch ditankach, jako peiklad mute, kterY se z chudeho zameenika stal tovarnikem. Ten mu g, zakladatel, davno zemeel a zanechal upadajici tovarnu a nejake cukrovary sy S7m teem syntim. Ti si nepoeinali nijak selfmademansky, ponevadS romantika rozkvetu fabrik byla ve psi. Nejmlaclk z nich se ()Senn a vzal si slednu, ktera byla z nafoukane teednicke rodiny, a ta se postarala, aby zahy svirj podil oba jak naleSi utratili. Na konec od mladeho manSela utekia a nechala ho v dluzich, kterjr ch bylo a2 po krk. Nasledoval rozvod, a mladY to yarnik se stal dokonalSrm nezamestnanjim, bez zamestnani i bez penez.

Bratei ho podporovat nemohli, protoSe sami prisli o vOechno. A tehdy nalezi Senu dobrou.

Byla. to dcera hlidate na trati. Mela ho rada.

2ii u nich, v malem stralnim domku, vzali se a zaeali shanet. Dnes tento nekdejk snob ma zase malou zameenickou dilnu, jako jeho otec. V to montuje svoje vynalezy. 0 jednom z nich jsme slyseli nedavno, je to typ letadla. 2ije St'astne a yeti, Se se bude mit zase dobee.

V temSe Trieste Sije nejmladOi syn lovaleho statkake. Jeho otec peiSel o vSechno. Byl na statkate ptiliS dobrj7, nee aby mohl plout s dneSnimi fiSkusy. Proto ztratil statek a je dnes nejaltSrm teditelem agrarniho druSstva. Jeho nejmladk syn nema ovSem take nic. A piece tije. Nalezl Senu dobrou, delnici z fabriky. Nebyla to Sadna romanticka laska z romanu, devde vedelo, Se jeji kavalir je fla tom blede, jako byla ona, protoSe neumel pracovat, pak postoupil a dnes je v torn meste mlado, delnicka rodinka, v nil se maji vkchni tri radi.

Stateena Sena je schopna vyvest mute nejen z nepotadku a lenosti, ale sta.& i na celou dneOni situaci. DneSek dava Senam vic moSnosti net muSUm. Chude, pracovite a statedne Seny mohou proto ziskat vic nee kdysi mohly Ceny ziskavat, pokud musely spolehat na to, Se si ziskaji lasku jen tehdy, kdy2 budou zavisle na vS7delku mute. Tyto pracovite a pilne 'Zany jsou schopny uskuteeriovat do jiste miry i ony romanky, v jejich2 pravdivost se tak mak) veki.

Z nich mute p • ijit obroda. A tern tedy vetme — nikoli Senam, jeS jsou prilis podobny nekdejgim bohatjich tovarnikt a statkatt a ktere deka prave takovST krach, jakeho se doSili oni. Penize nevitezi v milostnem Sivote. Temi se na lasku jen dopiati. Pani Simpsonova nam jednou o tornuneco povi, uvidite!

E s is LOb NEATEST. Anglieanky — zdrave a ()d yable — maji mnohem vice peileSitosti opateit si manSela, net dcery jinSreh zemi. Anglie eas od easu organisuje 1.T 7pravu bilj'Tch nevest do Australie, kde anglieti koloniste nemohou nalezt vhodne bile 'Zany. Zpinomocneny fread zprosti'edkuje vSTmenu dopier., fotografii a informaci australskjim farmatem a evropskou Senou a v peipade dohody zatadi slednu nevestu na lod', plujici k australskSrm beehUm. V peistavu je pino nedodkavYth Senichu. S obrazky nevest v rukou, vyhliSeji: kaS4 tu svou nastavajici hleda a vita a hned v peistavu uzavira s ni sriatek.

Anglieanky nachazeji v Australii zpravidla pozorne a hodne manSely, ale pomerne take Sivotni podminky: zeme je jen eidee obydlena, mest malo, spoledenskj'7 styk skoro Sadn3" 7 , prate na farmach mnoho. ProtoSe pak Lodi nevest ptijadi peevOlna vetSina Sen z most, je pro ne zmena tim kruAnejSi. Bad Fort Worth, eislo 154.

Ctena redakce, mili etenati a vSichni znami!

Musim opet mezi vas. NaS tad mne nadelil dopisovani, tak se musim do toho dat a near dobreho vam zdelit. Jest to dosti teSka prate pro mne, kdyS v torn dopisovani nemam Sadne zkuSenosti a k tomu mai° §koly. Redaktor musi mit trochu strpeni s opravou myth chyb. Tak vam oznamuji, to v posledni tadove schAzi jsme se umluvili, to i'-ad cis. 154. udela tanedni zabavu v nedeli 31. ledna v Sokolovne. Zaeatek bude v 8 hod. veeer pei dobre radiove hudbe "Czech Revels", ktere. nam krasne kaldou nedeli odpoledne vyhrava od 2 do pill 3 hodiny pies stanici KTAT ve Fort Worth.

Tak bratei a sestry, jeke jednou vas tad srdeene zve z dalky i blizka, aby se nas tam co nejvice se§lo jako vSdy v Sokolovne a dobee se pobavili. Mill krajane, naSe Sokolovna jest pro dobre pobaveni, jest to krasna mistnost, kde se lide schazeji a kaldY si udituje svuj dobrST karakter. My si na'ai narodni budovy jest to nejvetai taneeni mistnost v celem meste Fort Worth. Nal vjibor je velmi peisn3"7 pro nepotadek, stara se, abychom se tam kaIdY drSel, jak se na dloveka slusi. JO, myslim, Se laden se nemriZe divit, kdy2 takova mistnost se haji, jest to naSe povinnost. JeSte sestry jsou Sadany, aby peinesly nem dobreho do kuchyne.

Vite, Se v zime katdS7 chce jist, o v'Se ostatni se vSrbor dobee postara a nekolik peknYch cen bude rozdano.

Mary Paul, mej se dobee nekde v Houstonu.

Vzpominej si na nos, jak je nam tu zima. Myslim, to i tarn je to zimy dosti.

Koneim s pozdravem na redakci, celou rodinu v Temple, Texas, vSem znamjim i etenatum, zustavarn vale nova dopisovatelka pro tad cis.

154.

Millie PolaSek. Brookshire, Texas.

Mile sestry a bratti!

Peedne yam pfeji At'astriS7 a veselS7 tento nastavajici rok. Toto je moje prvni psani do novin a k tomu me peimelo, Se chci oznamit nak ptitelkyne Lillie Kalparove, ktera zemtela 13. prosince 1936 v Houstonu, kde byla zamestnana. Vyslovujeme jejim rodietim a bratram uptimnou soustrast. Vime, peatele, Se to byla rana pro vas velika dostat zpravu tak hroznou. Ka2dY, kdo ji znal, ji miloval, nebot' byla tithe povahy, Bud' ji zeme lehka.

Poeasi mame mizerne, moc prk, do pole nemoSno se dostat, tak SadnSr nema, poorane.

S pozdravem, Agnes 8t'asn.

Dallas, Texas.

Ctena redakce, bratei a sestry!

Peedne peeji vSem vespolek St'astnS7 a vese1ST novSr rok, abyste v nem kaldY dostal co si piejete nejvice. Ptichazim s peanim trochu pozde, ale je to mUj prvni dopis v tomto roce, tak doufam, Se mne nezazlite.

Tak jiS mama po volbach a nastolene Utedniky, ov§em ty stare, jen peedseda novr, neb naS start' je ted' ttednikem Hlavni Utadovny a na miste jeho je Vavein Drobil. Ale jak vSichni Yime," neni novadkem, neb peed tim byl asi 20 let ptedsedou a zastaval tead k

Stoma 17. pine spokojenosti nes, cot doufam, bude i dale. Tet noveho Mena jsme pfijali; zas 0 jednoho pracovnika vice, tak jen s chuti do toho a me prani jest, aspori sto mladYch Menu vice. A ted' Vam oznamim novinku! Nig ead Ms: 84, bude poradat ma'Skarni pies pry, ni nedeli v imoru to jest 7. imora. Bude dano 5 cen penetitYch, jak obyeejne, nejhezei, skupina, komicka, ogkliva, a tu patou cham na starosti soudcovske stolici, ktera byva ze Menu sousednich kada. Tak ted' s chuti do toho a pui bude hotovo. Otevtit start kufr, vyvetrat babieky, po piipacle pro.dedy, svatebni saty, nejakS7 ten oblieejieek mrkavST, nu a maska na prvni cenu. Mallarni bYva jen jednou do roka, a tu by se melo jich co nejvice obleci, at' maji soudcove v dem si vybrat, a vy budete miti vice legrace, trochu veseli je nam vS'em tleba, neb tech starosti ten tivot pfina gl stejne dosti.

Tak na poprve si nesmim redakci nazlobiti dlouhYm dopisem, neb ted' me elenove zvolili dopisovatelkou, tak musirn jen pomaloueku dopisy natahovat. Tak s pozdravem a na shledanou na ma:Skarnim plesu.

BoSena Jet. Dallas, Texas.

Omladino, milovnici vesele zabavy, ptipravte se na maSlarni pies do sokolovny, dne 31. ledna veeer, zaeatek o 8. hod. Vstupne, masky 25c, nemaskovani 50 centii. Rozdano bude 6 krasnS7ch can. Ceny budou daily na vYherni listky. KaScla maska pei vstupu do salu dostane 'Oslo, a v piipacle, Se jeji eislo bude vyobdrli krasny darek. Masky mohou loStti jakkoli ustrojene, jen tvate musi bj it zahalene po celST veeer. Razem 10. hodiny bude tah vYhernich listku. Po to scene se mate katclY odmaskovat a hezky dale se baviti. Tuto zmenu jsme ueinili z toho dtvodu, Se katdoroene se nany nespokojene masky. Sal i jevike budou miti maSkarni vzhled. V kuchyni dobra jidla, jest, tarn nova kuchatka, za barem navy hospodsky, hudebnici maji nove taneeni kusy a tak bude na vSe strany veseli.

Na 4. nedeli v mesici ilnoru jest na programu divadlo "Mary'Sa.", drama o 5 jednanich.

Dej smutnY, ale pravdivy, se srdcem talc° hro.t. Miluje kde nema, trpi proto rany i vYeitky, aS se samo zahubi neb jine v nettesti peivede.

Ant. OndruOkova.

Na zdar!

Zachrariovala dceii vYbavu a uhoiela.

V Hornich Pertolticich na Frydlantsku vypukl v noci polar ye stodole chalupnika Josefa Seibta. NeSli byl oheri zpozorovan, ptenesly se plameny jiS i na obytne staveni. Rodina chalupnika se prodirala plameny ze staveni. Chalupnik se zachranil jen skokem z vikj ite. Dye dcery a syn drSeli natikajici matku. Jedna z deer mela peed svatbou. Cela jeji, po leta shromald'ovana vYbava, byla v komote hoticiho staveni. Zdrcena matka se nahle detem vytrhla a s keikem, to jde pro vS7bavu, se vrhla do plamend. Nevratila se. Po uha geni ohne nalli jeji zuhelnatele tel.° na caste ke komote. NeWastna rodina ptiSla o eel* majetek i o starostlivou matku. Vytettuje se, jak polar vznikl.

13,000 KC v puneoge.

V jednom pratskem hotelu zemeela Sedesatileta vdova po freedniku Josef a Ostermayerova.

V puneoSe mrtve 'Zany se naSlo pies 13,000 KC y e stokorund.ch. Zemtela byla majitelkou dvou doma v Praze.

Boty pry budou Peedseda spolku tovarnikt obuvi o. r. Hermann ohlakije v easopise "Kate a usne", to dojde k zdrateni obuvi. Dosavadni ceny pry nutno prizpasobiti zdrateni kati, ktere cirri u surovSr ch kuzi jiS aS 58 procent. PodeSve zdraSill pry proti letu o 35 aS 40 procent. "Veeerni Ceske slovo" na nebezpedi zdraleni obuvi yeas ukazovalo a upozornilo, Se jednou z zdrateni je nemirnST vYvoz kOti do ciziny, zejrnena do Nemecka. Agrarni a teznickY' druSstva na tomto vS7vozu hodne vydelavala, spottebitele budou ted' doplicet.

Strana 18.

ye st.tedu, dne 27. ledna 1937.

Vt8TNIK

Dvanictilett hrdina.

Pohledech ha Nemeckobrodsku, se klouzalo na zamrzlem rybnice pet chlapct. Led se po4:1 nimi prolomil. Dva z chlapct se sami dostall na bieh, ostatni zapasili v ledove vode se smrti. Jejich volani o pomoo zaslechl 121ett Skolak Vaclav JiNk, ktert gel do nedaleke obcena, nakup. Kdyi spatfil tonouci kamarady, vitil se bez rozmy gleni za nimi a zachranil je.

Vytahl z vody postupne Jana Jiraska, Vaclava Radio. a Josefa 81osara, ktefi jsou , stejne startmi jeho spolutaky. Za svuj pfikladnt CM byl malt hrdina vetejne pochvalen starostou obce F. Hortem, pfedsedou mistni gkolni rady K. Novotntm a fidicim uditelem V. Bubnem. Mistni gkolni rada se soueasne usnesla, te de. Jikkovi u git nove gaty. Otec maleho hrdiny je mistnim chudtm, ktert je tiv jen z milodart. Doma je pet deti a matku nemaji.

Hold dilstojnictva presidentu republiky.

Pfedsednictvo Svazu Cs. dtstojnictva zaslalo ye vtroeni den nastoupeni dr. Edwarda Benege na presidentskt Utad pratskt hrad tento pisemnt hold: "Slovutnt pane presidente, pfedsednictvo Svazu Cs. Dtstojnictva vzpomina v dne gni vtroeni den nastoupeni Va geho idadu a vyjadfuje opetne svoje neskonale Steal nad volbou, ktera byla vtrazem jednotne yule celeho naroda. S pohnutim sledujeme zpet rok teto Va gi giganticke prate a vyslovujeme dnes sve vrouci pfani, aby Vain hodne dlouho v trvalem zdravi bylo dopfano vest osudy na gi republiky abyste hodne dlouho ztstal zachovan narodu, ktert Vas nasleduje v hluboke tete a vdeenosti. A take my slibujeme v tento historickt den, jen nam bude vidy symbolisovat rozhodne vitezstvi nagich demokraticktch zasad, fie sveho velikeho presidenta nikdy a za tadritch okolnosti neopustime a le jsme ptipraveni v katdem okamtiku polotiti svoje tivoty za idealy Jeho a na ge, z nicht jsme vznikli a jimit buderne It veene na mistech, jet jsme po tisioiled neopustili. At' tije na g draht president!

At' iije nag vrchni velitel!" Hold podepsali v eastoupeni pfedsedy Svazu mjr. pech. v post. dr. Ivana Markoviee, mjr. v zal. K. Mayer a injr. ggt.. St. Suledr.

Dar presidenta republiky Husovu fondu.

President republiky dr. Edvard - Bend venoval v techto dnech Husovu fondu, spolku pro podporu nemajetnkch posluchaM deskkch vysokkch gkol v Praze, mezi jeho podporovanknkmi Cleny sam kdysi byl, 20,000 KC k podptr-

Z CESKOSLOVENSKA. ntin fieeltm. Tent° vtznamnt a gtedrt dar jest vtmluvntm dokladem vfeleho pomeru pana presidenta ke studenstvu a zaroveri ocenenim prate a snah nageho nejvagiho studentskeho ) podpurneho spolku, ktert podporuje katdorodne na 1.000 na gich nejchudgich studentu.

Vodu ze gtechovic budeme pit ai v race 2000.

V posledni dob6 se uvatovalo o tom, zda by Praha mohla btt zasobovana pitnou vodou z pfehrady u 8techovic. Odbornici jsou proti gtechovicke vode. Mesto Praha ted' hleda spodni vodu na Melnicku a Vruticku a pak v Pojizefi. Pro nejblitgi dobu pada v tvahu nektery uvedentch krajt. Vodu bude dodavat ten kraj, kde budou nejmengi vodopravni potite.

V druhe fade bude dobudovana filtradni stanice v Podoli, ktere je dosud postavena jen polovina. Nebude to v gak dfiv net v roce 1960.

Na 8techovice by do glo nejdfive v roce 2020.

8techovicka voda by byla ovAem take povrchova, a stejne kvality, jako podolski.

President Osvoboditel a president dr. Beni k umrti J. Herbena.

President Osvoboditel T. G. Masaryk zaslal vdove, pani Bronislave Herbenove, tento soustrastnt telegram: "Vam i Vdim uptImnou soustrast. Vde6ne vzpominam naafi dlouholete spoluprice. Lituju, 2e Vain osobne nemohu fici, jak citim Vai svoji ztratu. Vd T. G. Masaryk".

President republiky dr. Edvard Bend projevil soustrast timto telegramem: "Uptimnou soustrast Vam i vfs'em Va gim k umrti pkitele Herbena. Vykonal velkou praci.

Budu v2dy s Vami na ni a na neho vzpominati. Dr. Edvard Bend.

Nova nemocnice na CeskoQnorayske yysoeine.

Kraj Ceskomora yske vysodiny podel teleznieni trati Brno—Nem. Brod velmi postradal nemocnici. Byl o ni svaden boj a tim otazka zkizeni nemocnice se protahovala. Nyni boj skoneil dohodou, ze vefejna nemocnice bude postavena Novem Meste na Morave. Pro jeji stavbu vge je pfipraveno a na jafe pfAtiho roku se zapoene se stavbou, jejit celkovt naklad je rozpoeten eastkou 8 mil. KC. Tato stavba bude pro chudt horsky kraj dobrodinim.

Zlato za cenu mosazi.

Obchodnik se startmi kovy Michal Rybaf z Horniho Kamence koupil pled Casem ve Volov-

%,..■•■■•••0.11.1■111•11.41110.11111111.041■0.11.41■04M1•0•11•0■04.1=roem.a.no...a.Nas.■•••■■••••,14•NO4.111•0■11.0.0111....

Telmvia"na Jed. Sokol POkADA

2iika

ci na Podkarpatske Rusi od rolniku Tokarevice a Schmiedta asi 10 kg starotitntch ptedmett z kovu, ktert v g ichni povatovali za mosaz. Zaplatil za ne jen co stoji zlomkova mosaz. Dal pfedmety prozkoumat museem a tam bylo zjiSteno, ze jsou z ryziho zlata. Jen v hodnote zlata mail cenu 320 tisic KC. Staehanofgtina na pouch.

Velkostatkaf Horak pronajal pled kratktm easem dvtir• Sternberk pod Zelenou Horou u Nepomuku. Dum byl v nucene sprave, pole nebyla zorana a tak novY najemce musil rychle dohanet to, co bylo zanedbano. Vyutil pekneho podasi a najal na Nepomucku 26 korisktch potan k °rani. Platil za hodinu 10 KC a podafilo se mu v nekolika dnech vykonati praci, ktera trva obvykle nekolik Nasledky morove nakazy.

Nyni byla koneene zdolana zhoubna morova nakaza, ktera fadila mezi vepti na Slovensku.

V Nadlicich po potiti masa z nakatentch zvifat zemfeli dva Tide a onemocnelo 21 lidi. Vyhynulo pies pul etvrteho sta vepit v cene pies 100 tisic KC. Skoda by mohla 13:4 men gi, kdyby lide yeas volali zyerolekafe.

Voiak o svateich pfikiadem.

V °belch, kde nejsou posadky, vzbuzuji tanne podiveni eetni yojaci a take mladi eetnici (ze gkol), kteti pfijeli na dovolenou. .Tsou yesmes pekne obleeeni a tiveni, zdrave vyhlitejici a slugi jim to. Chovaji se dobte. Vojna, zkugenost a styk s jinym svetem daly jim dobrou Akolu. Take v posadkach to ukazali. Mkt() Kladno poslalo vojaktm na pfilep genou tisic Ka. Vojaci k temto penezum pfidali i yttetek 200 KC ze sveho yeeirku a poslali to mistnim chudtm. V Komarne dostali vojki penize za velkt strom, ureent k tomu, aby se pod nim vybiralo. Vojaci penize vzali, pfidali k nim jeAte i to, co mezi sebou sebrali a odnesli pod stromeeek jako prvni darek.

Krava 'Ma s hudbou.

Ve Formankove mltne v Koline sta.l vozik, v nemt byla zapfatena krava. Domkaf, jemut vozik s kravkou patfil, gel do mlYnice vyjednavat. Kolem mltna sli taxi kolinske megt'anske gkoly se svoji kapelou. Trubaei tak vesele troubili "Klatovske dragouny", at se okna ve staveni tfasla. Krave, stojici na mlYnskem dvote, se to pisnieka asi velmi zalibila, protote se dala do behu za kapelou. Kdyt pfibehla na zad' prtvodu. zvolnila bell a p6kr16 si podia taktu vykraeovala. Hospodati, ktery za ni ptibehl, dalo mnoho prate, net kravku dostal zpatky na dytr. Historie .jako z " el eSkf7 Ch mltnt", ale Kolingti tvrdi, 2e pravdiva.

4.1••■,....ms.ammoamipao.o.sow ■-■•••o■o••■■■•••■■■•••■•■.•,)

v Dallas

PAD PO NOV

Velki Maskarni Pies Dne 31. ledna 1937. v Sokolovne, 3700 Carl str., Dallas Pfekvapeni pro kaideho. — Zaatek v 8:00 hodin yeeer.

Hudba

sokolskii, br. V. Ondrilika VSTUPNE: MASKA 25c — NEMASKOVAN1 50e

Bude rozdano 6 peknSrch cen kuchyni znamenita jidla pfipravene. a u baru fizne napoje k dostani Pobaveni, jakeho se hned tak nezapomene.

Uctive zve

a7

OZNAMUJE

1

pofad spoledenskkch zabav, jd od otevfehi jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se b'ti lakavkm dostaveniakem krajana a jejich patel.

2.....c".....9 Poitoyni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0 0 -)8.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 31. ledna - Syncopators. z„_...0•ZGV

VSTUPNE; PAIN 40c — DAMY Zabavni VSTbor.

0.41.1.......4.11V}INNW4111•01•111.1.00 ■111011041110.1NWIRWOOIRII.OIROIIMOakoallareaMoa ■olspoalekoaftwoalimAlqootAewilCe

Ve st-feciu, dne 27. ledna

%T/CI,Rg.A.

Petrolejova zildla a radio. Dva amerieti geologove konstatovali, tie ptijem rozhlasu slabne v mistech, kde je, Vida nasycena olejem. Die tohoto poznatku se chteji tldit ph konstrukci zvla.etniho ptistroje, kteOm by se hledaly petrolejove prameny. Tento fikaz zjistili veak jii pied Ameridany geologove italeti a islandeti.

Cyrano z Bergeracu do otelieru.

Robert T. Kane, velky americkY producent, rozhodl, ze bude nata.Cet Cyrana z Bergeracu podle dramatu Rostandova. Prvni snimky se budou filmovat jiZ v polovine ledna v denhamskYch atelierech v Londyne. Nektere easti hry budou miti ptivodni. vereovanY dialog, jine jsou pozmeneny vzhledem k technice kinematograficke. Pted easem se uvaitiovalo o tom, 'tie hlavni roll sehraje Charles Laughton.

Kane veak nepoeita s La,ughtonem a hleda noveho ptedstavitele pro Cyrana. Jette se nevi, bude-li to Francouz, Ameridan nebo Anglitan.

Rok se At'astnou sedmiekou. Jako katdy rok, vyrojilo se i pro nastavajici rok hodne proroctvi, vettinou ptiznivYch. Za nejptiznivejei znameni se poklada, ze na konci znamenajici tento rok, je 'Oslo 7. 8 Vastne. Nekdo mu tike i 2idovske. Skuteenost je ponekud •••••■■■■■••■•■■•■•• 114.1111..IN.i..•••41•0 o-woolnew alma

1

Posvitnost eisla vznikla ye staxoegyptske astrologii, jet shledala, se 7 je eislem tmlnosti svetskSrch veci: sedm planet ovlada nebe, sedm barev ma duha, sedm zdkladnich kovil rodi zeme, sedm dni tvoti tYden (dostaveni sveta) a sedm zakladnich tons, je v huclbe, Proto i v tarotu, z ktereho vznikla karetni hra, je sedma zakladni cifrou a svicen v chramu alamounoye byl sedmiramennST. Sedm let tvori vtidy jeden cyklus a .0 tidu byl sedm' rok zvan milostivYm, nesmela se osivat pole a pozemky ptipadly bYvalSan vlastnikum. I kiest'anstvi zna 7 slov Kristov'ch na 7 svatosti a 7 ctnosti: naproti tomu vSak i sedm hlavnich liticht a sedm Jestlite tedy sedmieka na konci letopoetu je vYznamna, pak nelze mluvit jen o St'astnem aisle, ale o dobrem aisle.

V kabbale ma ostatne katde dislo nejakou posvatnou roll, ne jenom prave sedmieka. Se stanoviska kabbaly lze tici, ze letopoeet 1937 je sloten ze etyr velmi vSiznamnSrch eislic, nebot' jednieka, trojka a zejmena devitka jsou vesmes te prave pokud jde o stavbu sveta.

A je dtidetito i to, ze prave ze ety• elsel je tento letopoeet sloten.

0 Katcly hlupak najde vtdy jeSte vetgho a nevedomost objevi na sobe nejvic obdivuhodneho.

. 0.4se.o...■ pewwwwoano..50...11.0.mmplowo ■oiloo•INI.Aion

Strana 19.

Krajanske •

vereinos

1

v Texasu!

T ERVENCI tohoto roku ptipada 40. Orodi aaloteni dobroV Veinne, narodni, nestranne bratrske organisace

S ovanska Podporujici Jednota Statu Texas ktera jest nejva g im pojitt'ujicim spolkem statu peticipe hvezdy.

.1110.1.1111.11=1.

OSLAVA DRUHEHO VirROti OTEAF,Ni NOVE BUDOVY pota da

f.ad Pokrok Houstonu cis. 88, n Studewood, Houston, Texas.

S.P.J.S.T. ma pies $3,000.000 majetku V POCTU 158 MAU sdruiuje kolem 14.000 demi veetne ditek.

dne 14. anora 1937 Obed bude podavan o 12. hodine.

Proslov — br. Joe Kalouska, ptedsedy tadu.

Hra — dceruAky Felcmanovy.

Zpov — pi. Chernoske. fte — bratra Chernoskeho.

Zpev — pi. Chernoske.

DIVADLO pod na.zvem

"Hanieka zapasi o sve s es (DELNIKOVY LASKY BOJ A STRASTI) OSOBY: br. Joe Kalousek Rosenkranc, tovarnik br. Joe Katpar Glueck, teditel tovarny br. Louis Datilek Frant. Pech, zameenik br. Ben Kolat Peear, listonot br. Tim Kostomlatsk' Jan Ptibyl, delnik br. Adolf Walla Innocenc Kulich, sluha u teditele br. A. Urbis Josef, sluha u tovarnika ses. A. Wallova Anna Oerna., Zena strojnika ses. Helen Mendlov'a Hanieka, 18 leta ses. H. Dvotakova jeji deti Anduika, 6 leta, br. E. Olexa Frantisek, 12 let' ses. J. Kalouskove.

Hornikova, sousedka Dej na meneim tovarnim meste.

Zaeatek piesne ye 2:30 hod. odpoledne VSTUPNE: PAN 40c — DAMA 25c Hudba

Illsy's z La Granges odpoIedne veeer I. a II. jednani v byte pi. 6erne. — III. jednani v kancelati tovarnika Rosekrance.

K hojne navtteve zve

Zabavni rjrbor.

L441111011110(11111■0•11,4111111p040w4Moom+11111.411111,44111,0111111111.4.11111.11111,04.103A114101111,11•011111111.*1111114,1104■4111011411114111111.0.•11,

POJI8tUJE dospele od 16 let do 60 let, ditky od 6 mesicil do 16 let. .*Noe

VYDAVA. moderni, virhodne a zaru6ene pojistky pro mute, ieny a ditky.

NNININNIIII•041■011■0411•111.1•1•1,14111104.111111

JEDNOTA S. P. J. S. T. je vlastnena a Fizena deny ye prospech Clenstva, druistevni podnik naseho lidu v Texas. .11111.141111.14111.1.1111111.41111■0411104,41•1•0•1111.11

Ve spojeni je sila! Ve spojeni po strance hospodatske, zvle.tte veak v ohledu velkeho obchodu tivotniho pojitteni. Pevne, hospodatska zakladna je nejvydatnejti oporou nateho, usili o sebezachovu. My si nat. narodni divot uchovame na dobu nedohlednou, my si nak rodnou tee, rodove tradice a cnosti rozhodne uhajime. Spojeni pod ochrannYmi ktidly mohutne S. P: J. S. T.. nate snahy narodni i osvetove budou vydatne chrineny a podporovany.

0•110.....11•111,0011.1 ■11.1.11•11.41M4■4

Proto heslo "Svaj k svemu" je dnes ptikatem kaideho roduverneho Texasana. Prihlaste se a sve ditky do nejvetSi bratrske pojiSt'ujici organisace Aireho, obsahleho a bohateho Texasu

Strana 20.

VASTNilt

MERRILY WE ROLL ALONG!

sttedu, dne 27. ledna 1937.

Spravni Oliva ikolakii. Pti jidle ma miti dite klid a ma jist ye vhodnS7 eas. Nechejte vstat dite o hodiny dtive, hned jak vstane, nema chuti na jidlo a neji ze strachu, aby neptiSlo pozde do gkoly. Nervy ditete trpi, nektere deti i zvraceji.

Cim vice deti nutite do jidla, tim merle jim chutna. Cukrovi odnima, chut' k jidlu. Na ptesnidavky do Skoly hodi se nejlepe tulle ale zrale ovoce, ktere se neomadka. Kde se dostane mleko, je to jeSle lope, ale ma se jist zvolna s chlebem a ne mnoho, aby nedinilo potiZe. Vychovasejme lidi tak, aby knihu kladli mezi potteby nezbytne, mezi potteby silnej g neZ kabaret, bar a lehtave divadelko. — Emil Svoboda.

Veikerou praci klernpiiskou zavedeni vodovodu, plynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a veSkerou klempitskou 'praci vyfidi rychle a za cenu ptimetenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS Mnoholeta zkuSenost zarueuje naproste uspokojeni.

(58-dz.)

Ommiroalooememwo4ien■wormooen.

•

anecni

abavy Riverside Park Pavilliour East Bernard Texas V NEDELI, 31. LEDNA — Gold Chain Bohemians, od 8 do 12 hod.

Ceny v hotovosti budou davany v 11:00 hodin. Vstupne: 25c osoba, deti vstup volnY. Texas taxpayers have contributed Seven Hundred Million Dollars to enjoy this privilege.

Pohadky o 36 rudych leti gtich v eskoslovensku vymyslili si v Berlins — aby jimi straMli a meli dilvod k povidadkam, 2e ma bS7t Nemecko ptepadeno. kitskS7 ministr Goebbels v Norimberku, aby odfivodnil nemeeke zbrojeni, stra gi, jako kdysi Vilem s vymyglenkm zbrojenim

Francie, aby dosahl z •vrSeni armady. Kdy konedne z mezinarodni politiky zmizi to nebezpeene klamani, ktere ohroluje mir?

V NEDELI, 7. "(NORA. — Rudy Grigar a jeho Orchestra z Wallis, starodivni a moderni hudba, od 8 do 12 hodin Vstupne: pani 40c, damy vstup volny.

11.141.111011

Net Mei pravou vec na pravem mists, je mnohem teZSi nechati nevyMenu 'Spatnou vec v lakavem okamtiku.

ZAJISTTE MU SLUNECNI SVIT NA CELY JEHO ZIVOT PRES LIBERTY VYPOMOCNE A STAVEBNI DRU2STVO

Oznameni umrti a dilthzdani.

Hlubakkm ialem sklieeni, piejeme si touto cestou vzdati nage visele diky viem peatelem a znarakm, kteii nam jakkmkoliv zpilsobem byli napomocni pig timrti nageho maniela, otce a dedeeka

Frantiika Parmy, kterY zemeel ve svem damove v Dallas, Texas, dne 19. ledna . po delgi nemoci, ve stati 62 let a pahiben byl na hibitove Grove Hill (ca velike tleasti peibuznYch a piatel. Nage diky path vlp.

Edward C. Lewis-ovi, za jeho krisnym zpfisobem provedene poheebni °beady, jak we smuteeni kapli, tak i na hibitave, dale bratru Frank Rendlovi za krasna slova fitechy, pronesena, ve smuteenim dome, mistnim eadtim S. P. J. S. T. a T. J. S. dale viem clarctim krasnYch kvetin, a vitbec vgem, kteei po [Haulm dobu, ve ktere byl zesnuly upoutan na Mk°, jej v nemocnici i v domove navgtevovali a pak k poslednimu odpoeinku doprovodili a nas zarmutek hledeli zmirniti. JeSte jednou Viem nag srdeenY d'ik!

Truchlici pazastali: Marie Parma, manielka; Frank, Walter, Emil, Edwin, Albert a Henry, synove; Anastazie Bubak, Marie Bou gka, dcery; John G. Bubak, Jerry F. Bougka, zeti;. Angela, Loretta a Frances, snachy; 2 vnuci a 1 vnueka.

*Atli:MinnieWAIL

Jeden 111aK Ho,Ik, liter .ci se Na Jeho Otce.

OSUD nema- jedine starosti na svete. VSechny mateiny a D otcovy plany, bohael, jsou v tak blizkem spojeni s jejich finaneni prosperitou az jejich dite vyroste. Neni lepSlho zpasobu ptipraviti se k financovani vydani na vzdelani, cestovani a dalSi pottebne v3ilohy k dosateni fondu vy'SSiho vzdelani neZli jest nase spoleenost. Nechte nas sdeliti ptibliZne kolik bude PRIDANO k vkladtm, ktere mii2ete si pravidelne neb obeasne u nas Ukladati do dcby netli Va g e investace vyprE PISte nam o podrohnosti. 2adne zavazky.

Liberty Loan & Building Associatim 803 BANKERS MORTGAGE BUILDING

HOUSTON,

TEXAS

VESTNiK

Ve sti'edu, dne' 27. ledna 193'?.

Trpite Revmatickmi Bolestini?

Strata

Je mym upfimnym pfanim, aby trpicimu lidu bylo pomoteno, tak jako bylo mne a me tene. Bolela mne zada — stra gne bolesti — a cot ty ktede v nohou a zavrat' v hlave!

Po mnoho rokil bolela mne leva ruka, 2e jsem se bez velke bolesti a pomoci nemohl obleknouti. Tel mope tena trpela mnoho let raznYmi tenskYrni potitemi (spadla, matka a pod.) Je ji 71 let. Nemame nazbyt, ale kdyt jsme detli takova krasna doporudeni — zvla gte kneti — pojali jsme nadeji a objednali si komPo celodenni domaci praci, boda- presy od p. Strize. ft idili jsme se ji vas bolestne revmaticke bolesti pfesne jeho radou. VYsledek? Pit v unavenYch kloubech a svalech? mem staii pies 70 let jsem tasl, jak Jsou vase ruce, zada a nohy tak u- v kratke dobe mi kompresy ulevily, navene, 2e byste mohl stenati? a ted' za pul roku se ja a tena citiNYNI SE VAM MtiE DOSTATI me oba skuteene dobte. Take milj ViTANE tLEVY! bratr v Schuyler, Nebr., skutednY lazar, si je nedavno objednal. Radim katclemu trpicimu, kdo si pteje, aby mu bylo pomoteno, at' si napige p. Bernard Stfitovi, P. 0.

Box 712, San Antonio, Texas, jeho doporueuji katdemu trpicimu co nejlepe. — Martin Po gvatt Rt. 2, Box 26, Pender, Nebr.

30( Obdivuhodne vSTkony sovetslOch vojakfi. Na manevrech beloruskeho obvodu za zady neptitele v hloubce 170 km bylo provedeno mohutne Tisictun unavenYch hospodyri do- ptistani vojska ze vzduchu a to se stalo se velice vitane Ulevy jedno- 150 kulomety a 18 dely. Toto pristaduge ttenim Dra. Petra LedivYm Olejem Linimentem. Jeho ulevuji- ni letadel, ktere provedlo 1200 muci, mirnici neinek jest rychle po- tu t trvalo pouze 7.8 minut. Byla to neobydejne komplikovand bitevni often. operate, ktera byla provedena za DRA. PETRA LECIVY OLEJ pomeru zcela novYch, av gak piesne podle ptedem ustanoveneho planu. byl domacim leeivYm prosttedkem Vojini, kteti se sna geli s padaky s tisicu lidi po vice net-li 50 let. Ve- letadel, men s sebou kulomety a liddecky sestaven, ptina gi tlevu od boje a zaroveri byla s letadel spourevmatickYch a neuralgickYch bo- Stena dela. lesti, ran, pohmotdenin. vymknutin, obyeejnYch bolesti hlavy, ztr"Neskladej rukou v klin", pravi nulYch a bolavYch svalu. Dlutite moudrY uditel tivota t "ani nedekej, to sam sobe a va gi rodine miti vidy te ti hotova vec spadne do klina, ale lahvidku po ruce. Neni nalezen v probud' v sobe vy ggi sily a chop se lekarnach, nYbrt mute bYti opatten pouze od opravnenYch mist- prvni prate, ktera se ti naskytne.

Konej jakoukoliv praci, kterou runich jednatelri. ce tve naleznou a konej ji tak, jak V Kanade Doclavano Beze Oa. nejlepe dovedeg . I kdyt to prate to ZYLASTNi NABiDKA pine neuspokojuje, fekni si, vek a odekavej, 2e je ti prosttedkem k neDr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D8114, 2501 Washington Blvd., demu lepgimu. Abys k sobe ptivolal Chicago, Ill. to, po dem toutig a co nejlepgiho Zaglete mne bezodkladne d ye pra- mute ti dati svet, music si to nejvidelne 60c lahvidky Dra. Petra Le- dtive svou obraznosti vytvofiti a v diveho Oleje Linimentu za ktere duchu tomu 2iti.Lij duchem v propilkladam $1.00 sttedi, po nemt touti g a ponenahlu se bude toto prostkedi kolem tebe Jmeno soustfed'ovati. Ziti tak neznamena Adresa hynouti, nuditi se nebo soutiti. Musig-li nyni 2iti v chudobe, povatuj ji Pogtovni tkadovna za stuperi k bohatstvi. To vgak neJa nerad mluvim mnoho s lidmi, znamend naiikati a zavideti lictem, kteti se mnou ustavidne souhlasi. kteti v bohatstvi 2iji. Nalkem a zaChvili je zajimave koketovat s ozvenou, ale dloveka to brzy omrzi. — visti Akodig nejvice sam sob&

IT

7BICIVABOIV

Neuveatelne, ale pravdiv6!

Do i ESICOSLOVENSKA NA LODICH

BREMEN-EU OPA Rychlik aeka v Bremerhavenu u Lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez ptesedani.

NEB CESTUJTE NA OBLIBENYCH RYCHLODiCH

COLUM US HANSA esn DEUTSCHLAND HAMBURG erz NEW YORK VYborne 2eleznieni spojeni z Brem neb Hamburku PomAteme yam pit obstaravani nav gtevnich a vystehovaleckYch vis pro Va ge evropske ptibuzne.

Informace u va:s'eho mistniho agenta neb

HAMBURG - AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exch, Bldg., Houston, Tex.

:,

Afth et Ark

za Slovo ZA OZNAMOVANI V MALEM OZNAMOVATELI -

. ri",,,.

Ir V

LINIMENT

Nebud'te otrokem nezazivnosti TRINER'S ELIXIR OF BITTER WINE PO§LETE PRO BEZPLATNt WORM

Zaludeeni silivka viele Odpordeovana

Diner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, HI. Zaglete mi bezplatn'y vzorek Jmeno Adresa

Ve vhech. lekarnfieh I IMINNINIENNOMMII

Nikde nenaleznete lep gi a levnej gi zprisob oznamovani nein jest v Modem Oznamovateli ve Vestniku. — Kdyt si pomyslitet te Vestnik jest nejroz gitenej gi eeskY easopis v Texas, ktery ma tisice odberatel a jegte dvakrate a tkikrate tolik dtenafti, tedy uznate, te 2 centy za slovo jest lace ktera se neda nikYm duplikovat.

Mame velky podet drikazil, ze oznamky ye Vestniku pHnagi nejlepgich vYsledku. Zde jest dopis, kterY pti gel 11. ledna 1937: Cteni panove:— Laskave zastavte oznamku, kterou jsem zaslal Vagemu o a s op is u , neb tento PRINASI RYCHLE VISLEDKY. — Zaroveri zaglete fleet, by yam mohl zaslati dek.

V tete, H. LANDA, Eagle Lake, Texas.

PodobnYch dosvedeeni mame po ruce na tucty. I Vam vyplati se oznamovati y e Vestniku. Mate-li cokoliv na prodej, neb k vYmene, majetek, stroje, semena, sazenice, drubet, kutata, hledate-li delnika, neb praci. I nabidnuti k sriatku dosahnou nemale pozornosti. Oast() Vag soused si pteje koupiti to, co vy prodavate. Jiste jest, te oznamovani ye Vestniku se vyplaci. Plate na: ....

WEST,

VESTNIK —::—

TEXAS

I

Btrana 22.

VESTNilt

Are st.tedu, dne 27, ledna 1931

diktator. Nedivno oneO na:gi arma,d6 mono i ici — pra- 1 Otec vil deskoslov. ministr narodni obra- , mocnela Musolinimu nejmladti deeny na Slovensku — ze je jednou z ra a nekolik dni potacela se mezi tinejleptich armed sveta. Nateho vo- votem a smrti. Otec ustratene sleManielce pomoieno euze pro- Aka lze postaviti vtude tam, kde je doval nemoc ditete a pravil pry: stfcidnictvim Hoboko. Mnohe tkeba, aby ukazal, jak dovede "Radeji jette jednu africkou valku, leave prostiedky zkouieny. jiti svfij stet a vykonati pfesne vte- net takovou nemoc ditete ... K tachny sve povinnosti. — Nate lete- kovemu utrpeni v rodine schazi eke stihaaky jsou obdivuhodne; vy- mne sila!" — Zdali pak vzpomene si spell rutsti letci nemohli najiti slov Mussolini, kolik lidi bylo usmrceno uznani a obdivu ph hodnoceni je- ye valce, kterou v Habeti vyvolal a kolik sirotku a vdov zAstalo? Kolik jich vSrkonu. Z yYtenY vYkon zname- utrpeni a obeti! * ne„ vzrtistajici spottebu benzinu. Be0 soji pravi vehlasnSr americkSt hem jednoho dne spalily motory 18,Pani Joseph Loykowski, Thornhild, 000 litre benzinu. Pro manevry je lekat dr. Kellogg v oasopisu Good Alta., Can.: poeitano 350,000 litre benzinu a 23,- Health, ze je to nejsilnejti alkalicka "Moje mantelka byla velice ner- 000 kg oleje. Zde jasne db poptedi ptirodni potrava, jet zvytuje zasaditost krve a odstranuje tedy pfeky vosni a mela tpatnou chut' k jidlu.

Koneene zkusila Dra. Petra Hobo- vystupuje yYznam pohonnYch la- seleni, jet pusobi neptiznive na tepko, ktere jeji nervose pomohlo a tek a jejich tine. ny, tkane a srdce. obnovilo. jeji chut' k jidlu." asem-yyzkouSenk prostfedek: Dra. Petra Hoboko jest easemvyzkoutenY leaivY prosttedek, kterY byl behem minulYch 150 let s Uspechem tisici utivan. Obtivovanim taludku a pravidlovanim sttev, pomaha odstraniti jedovate neeistoty ze soustavy a tim pomaha, PO§LETE PRO BEZPLATNi VZOREK ptirode provadeti jeji pravidelne vYkony. Nezapomente: Hoboko neTriner's Bitter Wine Co., n: nabizeno lekarnam, nYbrt pou544 S. Wells St., Chicago, Ill. ze opravnenYm mistnim jednateZa5lete mi bezplatnS7 vzorek Pitte dnes ohledne nati ttedVe v•gech re zkutenbi lahve, Dr. Peter FahrJmeno ney & Sons Co., Dept. R8114 WashAdresa lek6.rnAch • ******* ington Blvd., Chicago, Ill.

DR. KARA HOLLUB Chut' k Jidlu teskSr Lekat a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon iftadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 .Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06NI LEKAAI BrYle spravne ptipravene. as dle funluvy.

Telefony: trtadov 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

Dr. H. 0. HALAMICEK Zubni lekat Wiley Building EL CAMPO, TEXAS Telefon fitadovny 130. Obydli 309.

GEORGE E.

4/1

PRAVNiK Vytizuje veAkere soudni a pravni xaletiitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. F. J. KUM Zubni Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

C. H.

CH711 ,OSKf

PRAVNIK Vytizuje veAkere soudni zaletitosti. ttadovna: 821 Bankers Mor;:zage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ye VaAi lekarne neb objednityky ptimo od vyrabitelt, ktera pointite k vyleeeni mnoha kotnich neduht.

Cena 50c lahev vypiacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

RED FRONT

Ceske Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

Nejlepg soudkove a lahvove pivo, rOzne druhy vina a doutniky.

Mluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni fiditel.

Olen S.P.J.S.T. -- Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Obnovena p

Zaludeeni silivka vide odporueovarta MINER'S ELM OF k ITTER WINE Nebud'te otrokem nezaivnos

g

pivot bez lasky je pou ti bez vody, zemi bez slunce. Nemilovati znamena netiti, nebo ziti mrtev. Jen tivot napinenY laskou ke vtemu tivoucimu, k ptirode i ke vtem lidem je tivotem pinYm a bohatYm, vzrustajicirn ye sve krase a mohutnosti. 2iti v lasce znamena ziti tivotem stale obsahlejtim a obsatnejtim, jehot okruh se stale rortituje a jehot moc a vliv se stale tilt "dim vice ma elovek lasky, tim vice ma ptatel a tim vettim stave se elovekem. A opaene — aim merle ma elovek lasky, tim mentim se stave, a zakrslej8im. lovek velikeho ducha miluje celY svet a tije v souladu se zakony ptirodnimi, elovek fizkoprsY tije bez lasky, utapi se a hyne ye -dem sobectvi.

Lasko., je potehnanim, sobectvi kletbou lidske spoleenosti. ilk Proda se zamovni ptenosn' Remington psaci stroj s deskS7m pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo piste na dechoslovak, West, Texas.

(11-dz.) )o( CO NONAT LEti. Mel jsem bolavou nohu a jedna Nonat ji zahojila. Bolela me ramena, to opet jedna Nonat pomohla. Nyni me boll v krizi, tak posilam pro tteti, vim, ze Nonat opet pomate. — Ant: Luke0k, 37 E. 30 St., Bayonne, N. J. Vyteka-li z rany mnoho neeistoty, dava se naplast' vicekrat net' dvakrate denne,. Na suche bolesti se nedava, nova naplast', dokud pr y ya mast' je s-ni ateldr&Fe timto Trade Mark:

NONAT Cena Nonat jest 50c a $1.00, pottou 55c a $1.05. Ptejte se vateho lekarnika nebo jednatele, nic jinth° neberte ale pitte p •imo na natl. adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

PRYNI PiliZNAK

JE SOUASNE

VAROVAN M. Jakmile pocitite na sobe prvni znamky nachlazeni, z dehot se snadno mute vyvinouti nebezpeene, chtipka ULEHNETE — JEZTE VELMI MALO — hled'te se chranit pied zacpou a mejte po ruce tuto trojici

Severovirch piipravek!

Ptedne ku chraneni hrdla a dennimu kloktani

everfiv ANTISEPSOL Na ulehe'eni dratdiveho pocitu v hrdle katlem zpusobeneho

Severiiv BALSAM proti KASLI Na rychlou a bezpeenou ochranu pied Utoky nachlazeni

Severovy TABLETKY proti NACHLAZENI \fig likarnik yam ochotne poslouii!

Tam, kde nejsou Severovy leky k dostani, potleme ochotne phmo. Antisepsol stoji 50c a 35c. Balsam proti katli 50c a 25c a Tabletky proti nachlazeni 30c.

vE STNIK

Ve stiedu, dne 27. ledna 1937.

Straus

2s.

ru zaseda teti pkedsednictvo VYk. bulou doporueuje nemeckYm kurfitvYboru Amer. Obce Sokolske, br. F. tarn, aby syny sve divan uditi jazyVodak a ses. Marie 8tepankova. ku deskemu "jakotito pottebnemu a Jednotlive odbory budou jeSte po- vatienemu". — Podle Palackeho (III. Svazu Zeskoslovenskeho 93) jazyk eeskY staval se (koncem stupem doby rozSiteny. sokolstva v Americe JakY jest mraviai Udel sletu, vykkl, XIV. a poeatkem XV. stoleti, tedy sam Miroslav TyrS: — "Maji nas tesne pied husitskou tragedii), jiti 13.-20. eervna 1937 vSechny napiniti novou drivrou v netoliko jazykem dvorskYm a Jageposvatnou Yee, mysli naSe mocne loyal (v Polsku), ale i jazykem oSoldier Field, vzpruhti, k nove, vytrvale a oprav- svety u timskeho Slovanstva vabec.

Chicago. du sokolske einnosti nadchnouti."

Slety skutedne rozvinutim sokolske Nova valka by rozpoutala sily, PILES 3,000 SOKOLU A SOKOLIC. DOROSTU A 2ACTVA RUDE ZDRA- vdci v pine neporovnatelne krase, ktere by nebylo mot= ovladnout a VENO JASOTEM Div VE STADIU VOJENSKEIIO POLE V jarosti a sile nabadaji vtcly k vY- skoneila by ripinou zkazou naSi ciCHICAGU, DNE 20. tERVNA 1937. sledkrim stale skvelefkm. Proto vilisace. Valka byla by to nejhlouTietimu Sletu zdar! nejSi a nejhroznefk, co by mohlo Oerven je tradieni mesic sokol- vY. ses. Jos. SYkorova a br. Jarka potkat svet. Jsem ptesvedden, to askYch sletu. Prvni vSesokolskY slet KoSat. V polovici XIV. stoleti je deStina ni jedinY narod neni tak nemoudry, konal se v Praze 18. dervna 1882 Zdravotni odbor je veden br. Dr. jiz tak bohata, ohebna a organicky aby toutil po valce. — Cordell Hull, a byl zcela dilem TyrtovYm. V pted- Ant. Muellerem. Ve sletovem vYbo- vyttibena, to Karel IV. svou zlatou statni taj. Spoj. veder toho dne v Na.rodnim Divadle ptednaSen byl proslov od Svatopluka Cecha, kondici slovy: "Nut, rozepni ktidla Site, vYSe at' v budoucnosti slunnem vrchole to stard deska sila v davne pYSe se zaskvi s tebou, jar Sokole!" he druhernu sletu, kterY se mei konati v Praze ve dnech 24-28. buyna 1867 ehystana prvni yYpra va .americkeho Sckolstva do stare vlasti, a nym je toniu piave paut:sat let, co ptipravy k teto pamatiit byiy v pinem proutiu.

Vypiava stanuia na eeske piiete Pedmoklech dne 17. eervna 1857 1. hod. rano, a odtud a.2 do Frail byla to vcravde triumfaini cesta.

Dnes po 50 letech take jsou Love ptipravy ade v pinem proucat, ale tentokrate pro naS zdejSi areti Slet Svazu Ceskoslcvenskens Sokolstva v Americe.

1,300 zavodnika a zavodnic zaeastni se zavodu cvidleiho olenstva ve dnech 16.-19. eervna, a v nedeli odpoledne 20. cervna ve stadiu Soldier Field v Grantove parku rozvini se nadherne divadlo viastniho sletoveho dne, pti nema jasot vaka pozdravi pres 3,000 sokolt a tail sales will grow smaller and former Any change in existing Texas truck sokolic, dorostenca a dorostenek, empoyees will migrate to the cities to laws which will increase the present to.ka a takyri II. ttidy. A letos poreinforce the ranks of the unemployed 7,000-pound load limit will affect adprve ptipoji se i nejmenk takyne and the bread lines. versely all communities in the state, k teto sokolske druti. Budou to raboth rural and urban. This statement 4. Large cities, at first stimulated by ciostne chvile, sladke a pySne cis proved best by identifying the causes increased trade territories, bought at pojeni z deskeho a slovenskeho rozand effects upon Texas communities. the expense of the country towns, will machu sokolske mykenky v teto be ultimately affected adversely because These are: riak nove vlasti! of the resulting unhealthy condition of 1. Increasing truck loads mean corCelt' sletovY vYbor pustil se jit the rural communities forming these respondingly increasing the distance pinYin nadSenim do prate. Cesttrade territories. which the truck can profitably carry its nYrn ptedsedou je br. Jan Zeman, 5. Because of the consequent shrinkload. starosta Svazu Oeskoslcvenskeho age of the state's tax revenues from Sokolstva v Americe a hlavni sprav2. Increasing the distance of profitcountry towns, taxes from the cities will ce Slovenske T. J. Sokol. Piedseable truck haul means bringing the have to be increased correspondingly. dou sletoveho vYboru je starosta small town wholesale houses and indus6. The lower truck load limit of Texas Americke Obce Sokolske br. Karel trial plants, such as wholesale grocers, now has the effect of acting as a barM. Prchal, mistoptedsedkyni je ses. bottling plants, feed mills, oil mills, rier at Texas borders to the movement Blanche Oihakova., jednatelkou ses. grain elevators, cotton compresses and of the larger truck loads carrying merretail lumber yards, into direct compeEmilie Welelova, aeetnim br. Ant. chandise from the metropolitan and protition with similar establishments in Kutel, pokladnikem br. F. L. Baducing centers of other states. Any large cities. sta. Nadelnik br. Jarka Jelinek a 1 increase in Texas truck load limits will nadelnice ses. Kata Dankova jsou break down that barrier and permit the 3. Such competition will inevitably rev 'Cele technickeho sult in further drying up the small counfree truck movement into the state of JednatelskY odbor: ptedeseda br. try towns by taking from them the many commodities which unquestionably Jan. A. Cervenka, mistoptedseda payrolls, taxes and local purchases repwould be sold directly to the retailers, br. J. L. Oihak, jednatelkou ses. resented by their present establishments. thus destroying, in a large measure, the Blanche eihalova, dale br. Jos. Property values, both residential and business of wholesalers and jobbers now Cipra, Jarka Turek a ses. Betty Precommercial, will decline; volume of relocated in Texas cities. nerova, a Emilie Welelova.

Conditions which affect adversely the well-being of Texas comFinandni. vYbor ma za ptedsedu munities also affect Texas railroads in identical manner and degree. br. Jitiho 8terbu.

ZpravodajskY odbor: pteds. br .

Jar. J. Zmrhal, jednatel br. Jar. E. S. Vojan, dale br. J. V. .Welel, ses.

Emilie Welelova a br. Rud. Janda.

Angelina & Neches River Gulf Colorado & Santa Pi Paris & Mt. Pleasant Burlington . Ronk Island Kansas City Southern Guanah. Acme & Pulite HospodatskY a potadatelskY odChicago, Rock Island and Gulf Southern Pacific. Linos International & Great Northern Cotton Belt Louisiana, Arkansas & Texas & Pacifit bor ma za ptedsedu br. J. Knotka.

Ft. Worth & Denver City Lufkin, Hemphill & Gulf Texas Southeastern Galveston.

Houston & Henderson IN I Wichita Falls & Southern dalk dlenove jsou br. Jan Mre.zek, Gulf Gout Wm Missouri Pull!. Linea Wichita Kaifu TornaS Tovarek, Rud. Miller, Ad. Panhandle & Santa Ft/ Kader, Fr. Starek a J. 2 itriS7.

Ubytovaci vYbor: br. Oenek Jeba-

III. Slet

IN TRUCK LEGISLATION

THE TEXAS RAILROADS Taxis

SSOar 1 - K SIISR5•Texas

Strana 24.

VtSTNiK

Poutiveite k oznamovini Maly Oznamovatel

Udenec v cizine kternen v pisku, udenec ve sve vlasti zla,to v ktemeni, ftekl hladovY ueenec: UzenY jazyk s ktenem by nil byl milejAi nee jazyk hetitskY se sanskrtem!

Pravidla V Malem Oznamovateli iidtujeme jar- TABAK start na prodej: 2 centy za slovo za katcle uvetejneni. NejmenS1 poplatek za oznarnku 10c — 15c libra, bez dopravy. Jerry (do 25 slov) jest 50c Oznamku na- Burygek, Portland, Tenn.

(3-5pdpiste na zvlattnim listku a ptilo2te k objednavce ptisluSny obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Postlate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany , administraci pod natii znadkou, uetujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlaSt' za znadku a na pogtovne, aby doSle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k stiatku" neb "Ptijme se hospodyne" obn6.61 doplatek za znatku a positovne g 50 centri.

Doplatek za znadku budit ptilogen k obnosu, ktery posilate za oznamku. v 8:00 hodin veeer Or, Mime se mladik za spo—ulednika do deske lekarny, kterY by se minil tomuto oboru venovati.

STEFANIKU NA COTTAGE Musi vlotiti nejakY kapital. Adresu GROVE V HOUSTON, TEXAS soleli redakce tohoto listu. (4-dz) 3 ceny maskam.

Sazenice silne --,zeli, cibule Bermuda Creola 900 za $1.00.

Po:slu platim. Emil Bata, FayetteHUDBA ZATOPKOVA ville, Tex., Rt. 1, Box 16. (4-7pd) z Baytown, Texas.

TABAK, peknY, na proVSTUP: 30c. dej, 12 — 15 a 20 centa libru. Nevyplacene. Charlie Nesvarba, Franklin, Ky., Rt. 5.

(4-7-pd.)

Velka

Ma karni Zabava 31. ledna 1937

dne 27. ledna 1937, AnglickY dedeeek.

Jeden profesor narodohospoclotstvi vyvolal v Mad'arske akademii Dededek si vy§el do lesu a dlouho ved a umeni velkou sensaci svYm se nevracel. Bylo uti tma, kdyti jej tvrzenim, tie kdyby byli vtiichni Tijeho vnuk na§el — stat v hou§ti: de na zemi, zamestnani k vYrobe statkil, potkebnYch pro tiivot, ne"Ut je tma, dedo." inusel by nikdo pracovat vice, neti "Ano." deset vtekin denne. JinYmi slovy: "Oas k vedeti, ado." cele lidstvo by °pet zilo ve zlatern "Ano." y eku, prosto starosti o denni chleb "Ma§ hlad?" a strachu z budoucna. To je snad "Ano." vedecky tiertik, fekne nekdo. Ale "Piijdeg dome, declo?" pan profesor to mini zcela vatine.

"Ne." Ma pry cpravdu doklady pro sve "Prod?" tvrzeni, ktere rika, tie • jen mizivy "Nemohu". zlomek lidi pracuje produktivne a "Prod nemilteS'?" ohromna masa pozemk'anti "Stojim v pasti na medvedy". li nebo vyrabi

RO2OVE KEIIE VitBER PRVOTEIDNI JAKOSTI, DVA ROKY STARE $4.00 ZA TUCET VYPLACENE Columbia Red Radiance Pink Radiance Betty Uprichard Lord Charlemont Mrs. Chas. Bell Mme. Butterfly Pres. H. Hoover Etoil de Holland Luxenbourg E. G. Hill Briarcliff Roslyn K. A. Victoria Gol. Ophelia Talisman Gol. Dawn Sunburst Caledonia Mme. Jules Bouche Abol CLIMBERS- AND SEMI-CLIMBERS F. K. Druschki Paul Neyron Paul's Scarlet Marechal Neil Clg. Red Radiance Clg. Talisman Clg. Claudius Pernet

LONE STAR ROSE BUSH CO. TYLER, TEXAS

o•■■■•■•• ■■■■■■■•■■.■.....■■■■■■ •=1,04=1.1•■■■•..1..10..amoso•ww.O104.111.,.■■■■••(.011.•■■,000.4.0..110.1m.oamooaver.o.m.o.g...o......o.•• ■■•easooli.e.•wwo••••■■■•••■■••■■■•0.:.

air Mate nyni penize na ruce

neb v bance, ktere yam nic neptineb jen velmi malt firok? Zajimate se o uloteni techto do hanky, ktera plati troka a jest jistou? Zdali ano, piste pod znaeVestnik, West, kou "Vklady", (4-dz.)

Texas.

Posledni prilez

Hledaji se bezdetni mantel& iena k vateni a domaci praci, rnusi bYti dobra kuchatka; mut k udrtovani dvora a dojeni, na randi, blite Foster, Texas. Pike anglicky: J. J.Settegast, Falls Hotel, Mar(4-pd.) lin, Texas.

doota

TABAK — start, lehke druhy. na prodej — 15c a 20c; cigaretov' svetlY 30c, tmavgi 25c, Havana 35c libra nevypla,cene. Piste na: Vacl.

Kratochvil, Rt. 1, Porland, Tenn.

(3-5pd) OF? TABAK listovY main na prodej. Cena 10c a 20c libra. PiSte si o vzorky na: John Hradek, Portland, (3-6pd) 8 Tennessee.

Mr. NA PRODEJ gasolinovY motor . i s dynamem a vim zatizenim. Uti- i vali jsme ho k osvetleni naSi spol- i kove budovy. Kdo by se o koupi za- ! jimal, at' dopige na John Hrabina, (dz) i Rt. 4. Ennis, Texas.

1 011-- Na prodej d ye (army, na ktere se mute kupee hned stehovat. — eislo 2375. — 105 akru, asi 1. devet mil od mesta West, 70 akril 8 vzdelano, 35 akrti pastevnik a les. I Cena pouze $25.00 za akr.

I

.

echoslovak r7a,-L

Naie nabidka, techoslovak na celY rok pro nove odheratele za dolar, skonei

ye sttedu, dne 3. unora 1937

a

PospeSte si! Za dolar dostanete od osmi do 12 stranek i vice zajimave i pouene eetby tYdne na celY rok. Chcete-li sledovati statni i narodni politiku, statni, narodni i svetove udalosti, chcete-li dist zajimave dopisy, povidky atd.,

POSLETE DOL na

IN D!

Cechoslovak Pub!:

CO.

84* akry dobreho, i michaneho pozemku, nalezajici se I na dobre asfaltove ceste, asi d ye i a mile od mesta West, dObre stavby a I WEST, TEXAS. nevyderpatelna voda. Pouze $45.00 Ea akr. t ERVENKA A VAN2URA .. i 6..„,...,......,,........60.6.6.....,..o...4....,,,.,,..o.....o..o..o...o.....o....,.”o.,,,6.606.6.066.,,....o....,.......,,,.,..;.

Tex.,,,,, West, 6islo 2806. —

$

Tato nabidka rozhodne skonei 3. iinora!