Vestnik 1937 02 03

an Slovanske Fed

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNiK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 3. Unora (February) 1937.

C1SLO 5.

ZORNA ZE OTVA kde najdeme tak utulny a dobte vzdelavanY venkov jako v Dansku. Nic S neni krasnejtiho net beloskvouci selska staveni s dervenou cihlovou sttechou, obklope'id sveti zeleni zahrad a luk. Danske selske statky vypadaji, jako by v nich till jen tt'astni a spokojeni lide. A podivame-li se dovnitt, vidime, ze nos prvni pohied zvenei neklamal.

KatelY zemedelec v Dansku, at' drobnY, sttedni nebo velkY, se tive zajima o vedecke metody zemedelskeho hospodateni a ye vettine pHpadri spolupracuje tesne se svS7mi druhy z blizkeho i dalekeho okoli. Pracuje pro Ptitomnost i budoucnost s vedornim, to jeho dilo jednou zdedi a budou soudit jeho deti.

Z rozmluv s danskYrni sedlaky jsem poznala jejich hlubokY zajem o kulturu. Jsou narutivYmi etenati; neni rodiny, ktera by nemela svou knihovnu, obsahujici motna jen dvanact knih, tato vtak knih velmi hodnotnYch. Narodohospodatske vzdelani by mohlo danskYm rolnikrim zavidet mnoho natich lidi. Vyznaji se ve vtech mezinarodnich obchodnich sinlouvach, sazbach a ustanovenich, jet se jich dotYkaji ptimo nebo nepiim.o. Vettinou dovedou i anglicky, ovtem jen tolik, aby se dorozumeli, a omlouvaji se vam, ze neumeji vice.

DanskST sedlak je zdvotilY hostitel. Je vkly ochoten provesti hosta svYm stavenim a seznamiti ho s vedenim statku. Aby ho ptesvedeil o pravdivosti svYch slov, ukate mu i svou hlavni ridetni knihu, jet je jeho neocenitlmim. pomocnikem. Je ztejme spokojen, kdyt mu host pochvali jeho statek, a ma take pros.

Oi.m je to, to d'anskY sedlak tije tak spokojetie, zatim co jeho druhove v jinYch zemich trpi takovou nouzi.?

Odpoved' na to najdeme v samem narode, kdysi tak bezyYznamnem, chudem a jakoby zaktiknutem, jeji stlechtili vSdcove probudili k novemu tivotu, napinili novou cluverou v sebe a z nehot ueinili narod, jemut mute zavidet lecktera zeme.

Biskup Grundtvig, nazYvanY dnes "prorokern severu", byl velkYm danskYm vudcem devatenacteho stoleti, jerriut zeme nejvice veleei za svrij rozvoj. Byl basnik a filosof, ale ph torn mut velke energie a prribojnosti.

Grundtvig se rozhodl, `ze udela z Danska novou, silnou zemi. Hlavnim prosttedkem, k tomu mela bYt tkola. Odsuzoval stare suchoparne klasicke tkoly sve doby a propagoval novY typ gkol, jet mely sloutit prostemu lidu. "Tyto tkoly", pravil, "musi doplriovati vzdelani mlatich lidi, kteti po vychozeni obecnYch kol tit ztravili nekolik let ye skuteenem tivote na polich a v dilnach. Prose ye veku mezi osmnacti a dvaceti pet lety je mysl mladeho eloveka pina otazek a nerortetenYch problemS. Odpoved' na tyto otazky maji poskytnouti tkoly." Grundtvig. tadal, aby kola vychervavala pro tivot, ne pro misto v 2ivote, aby mladYm lidem pomahala zatadit se dustojne do velkeho vYvoje lidstva a vychovala je ye vite v moc spoluprace.

Grundtvig si zvolil pro sve tkoly tyto ptedmety: dejiny, spisovnY jazyk, literaturu a zpev.

Dejiny ne jako nesrozumitelnou hromadu bez-

Agnes MacPhail. vYznamnYch uddlosti, nybrt jako tivou, hybnou situ civilisace a pokroku. Z dejin rna miadet poznat, to neni jen divakein, nSlart i rieastnikem ve velkem svetovem deni. Cteni danskYch klasikU melo v mladeti probudit Uctu ke skuteenernu tivotu a vzbudit a udrtovat v ni nadteni pro jeho zdokonalovani.

Nejleptim prosttednikem mezi ueitelem a taky melo byti tive slovo.

Po dlouhYch bojich. se Grundtvigovi koneepodatllo uplatniti sve vYchovne metody.

Dnes ut ma Dansko 60 takovYch tkol, znamYch po celem svete jako Vysoke lidove - tkolY. Takoyou tkolu navttevovala aspon jednou v tivote jedna etvrtina at jedna ttetina danskYch rolnikA. • Vysoke lidove tkoly probudily v danskem zemedielci touhu po sebevzdelani a odbornemu zdokonalovani. Jsou take zakladem, z nehot vyrostlo a na nemt se zaklada danske zemedelske drutstevnictvi.

Osmdesat procent danske obdelavane pudy je v rukou drobnYch nebo sttednich Zkutenost ukazala, to idealni vYmerou je 15 hektartl pfidy. St •edni rolnici to byli, kteri v roce 1882 zalotili prvni drutstveni mlekarnu.

Spoleenou praci zdokonalili jeji vyrobky tak, ze jimi dobyli i britskYch trhip Danske maslo ma dobrou povest pa celem svete.

Dnes 'tije- danskY rolnik v slotite soustave vtech motnYch drutstev. Pottebuje-li provozovaci kapital, dostane jej vypiljeit od perietniho drutstva, chce-li prodat sve vYrobky, ucini tak prostkednictvim prodejniho drutstva, 86 procent mleka zpracovavano 1400 drutstevnimi mlekarnami a 80 procent vepit je porateno a zpracovavano v drutstevnich jatkach. Velkou Cast Potteb a umelYch hnojiv z ciziny si opattuje prosttednictvim drutstevnich nakupen a 70 procent vtech potteb pro domacnost si kupuje prosttednictvim konsumnich drutstev.

Take semeno pro osev a krmivo si opattuje z drutstev a semenatskYch a pestitelskYch spolku.

Drutstva zase spolupracuji mezi sebou nakupu nebo vYrobe pottebnYch strojri a zemedelskYch pot •eb. Na ptiklad drutstevni mlekarny maji 22 vYrobnich a nakupnich podnikri, jet jim dodavaji pottebne stroje, zatizeni, material a suroviny, vte vStorne jakosti, bud' ndkupem v cizi tovarne, nebo ptimo z vlastni tovarny.

Neni ptehnane tvrditi, to zemedelske Dansko je drutstevni republikou.

Promytiend spoluprace pomohla danskemu zemedelci, to svST ini vYrobky, maslem, vejci a slaninou, dobyl anglickYeh a menti merou i nemeckYch trhii a udrtuje si je nedostitnou jakosti v;;Trobktr a pravidelnosti a svedomitosti v dodavkach, jakou mu mute zavidet mnoho obchodnikS. Drutstevni system ponechal rolnikum individualitu ye vYrobe, a na druh y strane mu poskytl vYhody velkSr ch drutstevnich mlekaren a jatek, jet se dovedou rychle prizpilsobovat me-

nicim se pornerrim na domacich i zahranidnich trzich.

Pteje-li si Anglican k snidani bile vajieko, da.nskY rolnik mu je dodo, aekoliv to easto zn.amend zmenit plemeno slepic. Preje 7 11 si slaninu se stridajicimi se pruhy tuku a masa, Dan s pomoci svYeh drutstev si pro ni vypestu7 je specia3ni druh vepttsi.

DanskY rolnik se snati vyhovet vtem svYm. zakaznikam. Nemci. maji radi veprove sadlo.

Proto v Dansku vypestovali zvlaUni druh vepill pro nemecke trhy. Nav§tivime-li danskou farmu, vidime east°, to tam pestuji v oddelenYch ohradach ve.pre pro Nemecko. "Anglicke" modely maji "proudovou linii", nemecke jsou zavalite a tluste. A piece tato zvi •ata pochazeji ze stejneho plemene. Tuto prekvapujici zmenu vytvotila v nich rozliena, potrava. Hlavni jeji soueasti u cbou druh y je sbirane mleko. Proto take je mezi chovem vepit. a Mlekatstvim velmi tesna souvislost. Jen ti roinici, kteti chovaji kravy, si mohou dovoliti pestovat vepte pro zahranieni trhy, ponevadt sbiranYm mlekem ize nejiepe dociliti jakosti slaniny, jakou tads cizina., Ve: sprave drutstevnich podnikti ma kadSr. 'Olen jeden hiss, bez zretele na to, jak utiva vYt.' hod poskytovanch mu druZstven-i, kolik chova krav pro rniekarny nebo kolik porazi za rok na jatkach. Tote2 plat i v drutstevnich nakupnach a prodejnach, dedavajicich filialkam vte, co pottebuji. ilispech danskeho drutstevnictvi se zaklacla z veike eo,sti na torn, to jejich elenove se zavazuji pri dodavkach nebo odberu zbozi fined na nekolik let doptedu. To znaene usnadriuje etovani a omezuje spravni v;',71ohy.

Jette vettimi einitelem v danskem drutstevnictvi je naprosta poctivost Dasri. Hdyt jsem se ptala elsinorskeho starosty, zaujimajiciho jedno z eelnYch mist v drutstevnictvi, meli-li kdy nejakou neeestnou aferu, nevedel, co tim chci tici. Kdyt jsem mu vec vysvetlila, zvolal: "To je piece neuvetitelne!"

V nove dobe ustupuje domacke ovzduti drobnCch konsumnich obchodU pied modernimi potadavky zvtene vS7konnosti. Zvlatte velkou pozornost venuji konsumy modernim zasadam reklamy a Upravy vYkladnich sktini. Zde dava. ztejme Dansku ptiklad Svedsko, jet zaujima prvni misto ye slutbe spottebiteltm. Zvlatte tvedske prodejni filmy ptispivaji mnoho k chove estetickeho vkusu u danskeho zemedelce.

Drutstevni velkoobchody, jet zasobuji vim pottebr._y mistni filialky, si samy dovateji ne-. bo vyrabeji, co pottebuji. Tak jit maji vlastni v.Yrobu konfekeniho zboti, mYdia, obuvi, jizdnich kol, vlastni tabakove tovarny a j. Jejich roan' obraty dosahuji pramerne 135,000,000 danskYeh korun.

Diky drutstevnirnu zfizeni dansky zemedelec zvytoval krok za krokem svou finaneni i kulturni trove/. Dnes je dfiletitYm einitelem nejen v hcspodatstvi, n.Ybrt i v socialnim a kulturnim tivote zeme, jit svou nefmavnou einnosti a plikladnou poctivosti udinil vzorem 'celemu svetu.

Strana 2.

dopisovateisk Oddil •••■0411•0490•041anuairocopospr,o...o....aoaosm:•=, .1.10■0•11•11•■■■■■

• Dopisy, jet by obSahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, pokadatel p •ed.klada ve smyslu stanov Tiskovemu VYbdru k vlastnimu rozhodnuti.

El Campo, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Abych vyhbvel nabadacim me v Cechoslo yaku i Vestniku ku psani, povidain si, to mote!

Ceti jsem ve Vestniku dopis sestry Bettie Brovec od 8tefanikt z Houstonu, jako by to znamenalo hnedie nemoc, kdy nepisi. Sestro B., jsem zdrav a ernakuje mi jist, ale jak ptijde odchladek, ty zpropadena kolena zebou! Mama kikaa— to ma e z toho tvojeho za rriladi tance. Ja ji tikam, ze tadneho tance, ale jak jsem za tebou jezdil iejharsky na koni a pkemrzl!

Ted', co pak ta mladet vi, ptestava.ji tancovat pted 1/2 noci, a mnozi ani netancuji, ale ptesedi to v kale, ale my za mladi skakali jak pomateni, skoro do bileho rana, a piepoceni durch and durch, a potom vyfoukl severak, na koni nebo na kobyle rajtovat at 10 mil, to ha vette, ze nebyl spas, kdy ruky ptemrzle, ze nebylo lza ani podpinku u sedla odennout! Posnidat a hybaj do prace! Ted', mladet se uzar •e do Sklenene kary a jede, takte je domo, One cvaj.

Tak zase nee° dale! Byl jsem ye Wharton na porote cell tYden, a seeel se s br. Kleprtou mladym East Bernard. alelo yal mi, te jeho mantelka rada ete me dopisy, a te mu je etc a on ze posloucha. A heied'me se, br. Dtan UrbanovskY z Wharton zdelovad to same, i ze jmu tena ete me dopisy. Br. Urbano yskY ptipominal, ze jsem si y e zveteenern Vestniku jako zamluvil jednu celou stranku, a tak ze bych mel mat.

Ja jsem mu odpoyedel, to ze ja jen tak, abych je tam polekal. Mill brat'ko ye, co je s vami, a nehanbite se troeku za to, ze musite obtetovat mantelky, vite, jako k vuliva neco pteateni. Vite, jak ja jsem to delaval, ale take jsem si na to umel zajit eikovne. Pii urnivani nadobi, byl jako nraj biznis utirani, ale vite ze je to piplava prace pro tetke ruce a vytaduje to velikou opatrnost, kdyt mete sink a Yee v okoli lautr sam ciment, jen upadnout talitek a ut je na cimpr campr, a musite takovou maliekost sbirati na veech stranach. Ale vite,•ja eikovnY a opatrn' elovek, nic takoveho jsem nemusel posberovat, dokud mi to neupadlo. Udelal jsem s mamou jakousi jako dohodu, ze ja ji misto toho dtabu budu radeji eisti a ona provede celY ten program s tim nadobim.

Zdelil bych dej soudu a rozhodnuti -poroty, ale kdyt jsem slyeel na sjezde, tadne zpravy ' pro Vestnik, to ze path do noVin jako Cachoslovak a jine, tot take orajt.

Se.stte Mikeskove-Truksove zdeluji, ze pkani a pkani je rozdilne, kdy g je piano od srdce, jako my jsme ptali s naCi mamou, by melo ale kdyg je piano jen tak ledabylo, to eloyek pozna, a v takovem pade, to se vi, ze je pytel brambor Br. Tonik Tobola si pteje, kdyt je Vestnik zveteen, bych zas podaval nejake ty pletky, ale s hadisky bych se jako ut nemusel dotirat. Br. Toniku, myslim ze uC mogna toho zanecham s tima hadisky, protote mom konkurenty v provadeni prCky, u tadu na Velehrade. Oni, vime, tam kclyt, by pottebovali dent', jak dokazuji, ujednaji hrat divadlo, a to die veeho bituje moje hadisky. Bratte Tobolo, nejsme my jako kapanek v rodine? Jestli tvoji pra-prapkedkove se ptistehovali kdysi do Schulenburgu, tak Cur ze jo, ale to ut je da yno, a tebe asi jeete nosily vrany po lese. Eratru Hiotkovi zdeluji, ze to sa vi, ze jeete kolebu, ale ne potad, ale jen kdyt toho. maluekeho Beninka nemohou utiClt, to sa vi, ze je jako nut-not za yolati takoveho, kdo takovYm maliok •in rozunii, a to sa vi, ze jsem to jai Br. Houdek si steZuje, ze o spolkateni malt zajem oproti kdy:t se jezdilo no, vozu. Er. Houdek, jsem ja, jeden z tech, titer' by mohl vykladat o zajrau a jezdeni do schil2:i veelijakem poeasi, ale tenkrate jsme jeete zpivali pled zahajenim schaze a po schilzi se za-

v2 S TN I K jrnem a s jistotou. Zde z jednoho verse: Rozkveta Jednota a ma zdravY kvet, ze mute potrvat jiste tisic let.

A my jsme tomu tenkrat vetili a v to doufali.

Bylo tenkrat jinaei bratrstvi, nejen na papite, ale vskutku. Ptam se nekterYch naeich velikanil, co mama delat s krasnYma Cerpama, na ktere jsrne vynalotili a nelitovali penez. PHklad: kdyt oslavovali v slavnem Houstone sin numero 88, vybidl jsem nove ptistouple mlade Cleny, meho synovce a jeho tenueku, by jell take pomoct to oslavit. Pravila mi mlada sesttioka, jestli by se tam mohli ukazat se Cerpami, ze eta. by jell, tak na ne byli hrdi, neb by to bylo ponejprv. Ja odpovedel, to se vi, ze na takove slave, ze jo, ale to jsem je jen utekval, ac jsem sam pochyboval, neb ut jsem mel v tom troeku zku'eenbst. Musim se ptiznat, ze i ja jsem mel moji Cerpu narychtovanou, pro ptipad, ale bohutel, veak vite. Po chvily se budeme stydet za hello: Podpora, Lidskost a Bratrstvi! Kolik z nos jeete nosime s odznakem S.P.J.S.T. knofliky, i to zajde.

BratIe Franto z Platonie, dostal jsem dopis cd br. Frantieka z Robstown, a vet na, ze ty mae ptitelieka, kdyt v onom dopisu me na tebe, jak tikame, poetivoval, abych jen do tebe tgarnui, aby jsi se zas musel ozvat. Vie, von FrantiCek nevi, jak jsi me, jak jsem byl ve Flatonii pied krismusem s mladYm Jotkou Dostalikem, pekne pohostil, do restaurace me zavedl, tam za me zaplatil dobrou veeeki. To, mil' Frantieku ptestavaji epasy, do takoveho dobrotiska tgarat. J6 vie, ani nepovim, ze jsme s Jotkou zabogovali ye meste Flatonii, ne na hajvej, ale jak jsme sjeli z hajvej, na hlavni ulici vedouci k bratrankovi Hanovi. Vie, Franto, o torn Moravkovi ani muk, nebo vie, von by se na me zlobil, a ja, si ho chci uclftet, at nekdy letos pojedeme do Corpus, a moth& at do Mexika.

Franto FlatonskY vet km, te ja do tebe nejdiiv netgarnu, ac jsem mel 100 chuti, ale takto, jestli me zas zaenee dobirat s jakousi zajici polivkou s nudlatama, a potom na me jeete new, jak jsrne chodivali na juchtu, of kors, potom se musim branit. Kdyt jsme tak sedeli u bratra Fojtika v jeho domove a se obeerstvovali a poslouchali boheminskou hudbu ze Schulenburgu, br. Fojtik vzpomel, ze jsme tam mohli zajet a si veecky okouknout. lkikame bohemini, ale ze snad jsou jen 2 naeinci Pavlasovy a ostatni ze jsou dajee. Jednako, ze by br. Fojtik rad vedel, jak jsme se dostali doma. Zdeluji, te eoufr Jotka zajel at do Bastrop a pkijel do Flatonie asi po pul nod. Jell jsme v mlze, tak hruba, ze se mohla krajet, a museli jsme jet velmi pomalu a opatrne. Sjedeme z hajvej k naaemu domovu, ouha, zaelo to Cplihat sem a tam, takte jsme se dostali hnedle do dyee.

Jatku, nechme to, zaeli jsme k nom, Eman vzal Dtandi •a a vytahl to na hajvej, a Jotka ut jel, a ten eas ja uz jsem chrapal, neb byly ut 4 hodiny ra,no. jak se asi Francku Steinerojc libi v torn sla y -nemFjtvilu?Aoza,epnt'v velkomeste.

2adne zpravy do naCeho Vestniku, ale ja, se odvag im plies paragrafy. Zde v El Campo byl na ulici vojanskY trok s kanonem, a verboval na vojnu. Slyeel jsem, ze se ktetisi i naeinci bejt mladej svobodnej, hned bych se dal naverbovat, ale to bych si s nima od razu udelal, ze k tem lepeim, ale k tadnYm baekotakiim. Synovec Joe Tobola, jent by posttelen neopatrnYm honcem z Houstonu na lovu kachen, jemut cel' naboj zasahl lYtko, pled sedmi tYdny, pomalu se pozdravuje, ale bude-li miti pozdeji nasledky, je dosud otazka, ale pfejeme mu to nejlepei.

Poslouchame tu hruzu to povodne pies radio, a veru tam je eereenY Kliz na pra,vem miste.

Nag:e sestra tajemnice na,eeho ta.du Cis. 50, chvalila schuzi detne navCtivenou, co g je jako dobre. znamka na zadatek roku. Nae tad ma eleny dbale svYch poplatk y, cot' je hlavni vec pro Utedniky i celY tad.

Neoeekavejte, ze budu brzo psati do Vestniku, neb ted' zas pkijde na forhont Cechoslovak.

Pozdrav, nazdar a puntik.

Statieek Jos. Bartoe.

Ve stiedu, dne 3. Unora 1937, Yoakum, Texas.

Dnes o 10 hodinach byla pochovana pi. Anna Nikl, 73 rokii stars pionYrka, vdova po FrantiAku Niklovi, kter' ji ptedeeel v roku 1934 v hijnu v pokrodilem stall 90 roku. Obtady vykonal vlp. Beck v dome smutku a na Kat. hititoye v Yakum. Pi. Niklova zemtela v fiterS7 rano dne 19. ledna po dlouhe a trapne nemoci.

Pojala za sveho manZela Fr. Nikla pled 59 lety a poslednich 42 mkt zili na Fordtran, asi 30 mil od Yoakum. Tato rodina byla obdaiena 15 ditkami, z kterYch nasledujici Frank, Edda, Henry, Tom, Lee, Emmett phi Fordtran; pi. Francis Midgett z Maryland, pi.

Julia Garrett z Angleton, pi. Agnes Kunetka ze Stratton, pi. Tony Svoboda z Yoakum a sl. Marie Nikl z Fordtram. Pi. Niklova byla rozena Hollubova a zanechava te2 etyki bratry, Vincu Holluba od Moravie, Franka Holluba od Smothers Creeku a sestra pi. Agnes Jalufka, vdova po starem Jaiufkovi, kterS7 mel obchod dlouha Leta na Moravii v Texasu, pi. Josef Michna od Kennedy a pi. Fr. Hrndikova od Moravie. Dale zanechava 26 vnoudat a 5 pravnoudat.

Tato byla typickou starodeskou pionStrkou, texaskou rodinou, a co zabli bohatYch a trpkYch zkuknosti za tech davnYch dob, kdy Texas byl divokS7. MtiZete si pomysliti, ze kdyt kolikrate pi. Niklova byla sama doma s malSr -midetzavnYchobpustie,kdy2j mu2 konal dlouhe testy nap ped s volama s bavinou do Mexika, a pak zapasil s Indiany a zlodeji, a Best dlouhYch test s houfy dobytka po "trailu" do Kansasu.

Tato rodina vala do piatelskSich styku s rodinou meho tchana Jan Vraela pled 50 roky, a to verne platelstvi se udilelo al do smrti meho tchana v roku 1923, a od to doby byla tato rodina se mnou velmi phatelska. Nejednou jsem byl pozvan starSim FrantiAkem Niklem, abych phijel na hon a na besedu na jeho peknou rand na victoria-slOch preriich, a po jeho smrti mne zas zvali jeho statni synove. Poslednich 6 mesicu phisli syni east() mne sdeliti stay jejich nemocne matky a byl jsem Zadan, abych se dostavil. Po smrti Franti§ka Nikla jsem nav§tivil s moji manZelkou jejich domov na Fordtran a stravil s pi. Niklovou cele odpoledne a tam jsem Cerpal bohate zkueenosti starYch techto pionYril a vee se vykladalo jako roman. Theba tato rodina ziia v Texasu skoro thi etvrte stoleti, pkece oba stall ovladali svoji eeskou tee a nikdy se za svoji narodnost nestycleli. Kdyt mne ta eedesatka leze na zada, tak vidim jasneji net kdykoliv pled tim, ze se nekdy musim louciti s ptateli sam, a s takovou pionYrskou ptatelskou rodinou je to nesnesitelnd rana pro mne. Tedy s Bohem bud'te. OdpoEmil J. Motis. divej v pokoji!

Upozomeni!

Brathi a sestry tadu Pokrok Moultonu cis.

24, kteti si platite sve poplatky na rok ku pledu a chcete letos zase abyste dostali sratku, tak mne to doru6te do ptieti schuze, anebo ne pozdeji jak 18. fmora, abych to mohl cdeslat na Hl. Rad v eas; a ti, co si , chcete vziti pujeky proti certifikatu od HI. Utadovny na Umrtni poplatky na tento rok, take se co nejdtiv ke mne nebo do schtze dostavte udelat pokadek. Jinak jsme nuceni deIat podle stanov, neb naee pckladna je velmi slabs.

Tak parnatujte.

S bratrskYm pozdravem, J. V. Havlik, ifeetni. kid Na§inec, 'Oslo 32., Dacosta, Texas.

Nae tad si zvolil v lednove schAzi nasledujici fitedniky: Josef Hnatek, pledseda; Josef Lala, mistopledseda; F. J. Shiller, tajemnik; W. W. Shiller, deetnik; J. J. Hoeek, pokladnik; F. Drozd, pruvoclei. NemocenskS7 vS7bor: F. Drozd, J. A. Shiller, M. Estehak. Organizator J. J. Ho§ek. Schuze konany budou druhou nedeli v mesici. S bratrskYm pozdravem, F. J. Shiller, taj.

Je nesnadne milovati ty, jicht, si nevatime, ale stejne nesnadne je milovati ,ty jicht si vatime mnohem vice net sebe.

La Rochefoucauld.

Ve stfedu, dne 3. unora 193 cL

(Mt PIONUI V AMERICE Nevinn3'T Johnny.

K poledni teho2 dne jsme dostihli parniku Luelly, jen pro odpadnuti vody opustil Fort Benton pied nekolika dny a stal pied Damphinovymi proudy, kam obchodnici po lod'kach doji2deli. Zastavili jsme se u parniku, kde jsme vymenili zvefinu za jine potraviny, a v kratke dobe jsme ji2 byli na ceste.

Kdy2 jsme dopoledne nasledujiciho dne girokou zatoeinou, uvideli jsme na pravein biehu asi pal mile pied sebou ze skalnateho vYbe2ku vychazeti velkeho medveda. Za nim se objevil jin' mengi, nepochybne jeho dru2ka, a za obema je gte jeden velikosti prvniho.

Prolezli hustYm podrostem a bez bazne se pistill po piscine ptimo k vode, aby uhasili 2izeri.

Kdy2 se napili, vraceli se pozvolna do hou gti a zmizeli za vysokYmi topoly. Rychle jsme popojeli k mistu a pfistali.

Dobfe se ozbrojivge, vyskakali jsme na bfeh, utvotili malt polokruh a stopovali jsme dravce na vysokSi bteh, kde asi ye vzdalenosti sta stop jsme spatfili vgechny tai obry ptipravene k To ji2 mi pfechazela clout' na medvedinu.

Nat vudce dal navrh k couvnuti na volnou prostoru z hougtiny, ale ne21i jsme tak ueinili, snad v tem2 okam2iku, nejvet gi medved vyskod11 a hnal se proti memu sousedu Humphreymu, kterY °pet svou odvahu a chladnokrevnost dokazal, zastfeliv medveda jedinou ranou. S ohromnYm kevem se mu zviie svalilo k noham a v nekolika minutach zhynulo. Medvedici, kdyi videla, co se stalo jejimu silnej gimu soudruhu, pteSla bojovna nalada a k na gi radosti vzala do zajedich.

Teti medved v gak jen tak lehce nehodlal se vzdat a hotovil se k pomste. S rozevfenYmi 6elistmi a s odima divoce vytfe gtenyma sledoval kaZdY nag. pohyb. S utajenYm dechem jsme se blizili k nemu a na dank povel vystfelil jsme deset ran, po niche silnY fe y nam zjevoval, 2e jsme se vgichni neminuli cile. Nekolik minut se medved valel, vysoko vyhazuje hlinu a kameni. Pii tom f val, 2e se jeho hlas odralel od skal a hor, jako by tisice medveda mu odpovidalo.

Johnny staff v tom boji vedle Humphreyho s revolverem v ruce a neohro2ene nam pomahal.

Vzali jsme si jen zadek prvniho medveda a tlapy z druheho jsme pribili na bodice, jako na vYstrahu jinYm smelcam, a tak jsme se vydall na dalgi cestu, jsouce spokojeni s vysledkern prvniho dobrodru2stvi.

K vederu teho2 dne jsme zahledli nekolik belocha na levem biehu zamestnanych kacenim stromil. Zastavili jsme se, abychom je Bydlili v malem domku, vlastne ye srubu, a minili zde zastati pies zimu, loviti zvet a delati dtivi pro parniky. Z jara, kdy2 parniky projiidely kolem, hodlali dtivi vYhodne zpene2iti.

Byli mezi nimi dva Mind, s nimi2 jsem se dohovotil, jeden Dan a tai Anglieane. Varovali jsme je pied mo2nYm nebezpedim se strany Indiana, ale taktka se nam vysmali tikajice, jen odva2nemu gtesti pieje, a kdyby pry tak rnluvili vgichni pionYki, to by nebylo Ameriky.

(Jejich odvaha piece jen byla velmi hazardni, nebot' v pozdej gich zapiscich se pisatel zmifiuje, 2e se dovedel, jak ty mute pfepadli kmene Sioux a do jednoho je povra2dili.)

OsrnY den na gi testy byl zvlagte piljemnY. jsme jit za sebou sedm set mil bez jedine nehody, ba naopak ka2dY den byl korunovan not/mi zkugenostmi. Byli jsme vesmes veseli kumpani s dobrou davkou hunioru, take jsme vesele uzivali testy a lehce zapla govali nevSrhody nageho cestovani. Ovg em jsme vedeli, 2e jsme jegte stale v dosahu Indiana, ale nemluvi10 se o nich. vabee. Natal ze spolucestujicich byli jiz v bitkach s nimi a vedeli, co by takova ptihoda znamenala, a proto nechteli ostatni stragit. Az toho osmeho dne se o Indianech MIUVilo jaksi otevtene, snad z toho davodu,

V2STNM byl nadhernfr den letni a ze jsme se ji g citin jaksi bezpednej gi — baize civilisace.

Avgak my o vlku a vlk za dvefmi ! Sotva jsme pfejeli okliku, spatfili jsme na biehu jejich opefene hlavy, napa, bronzova, kkiklavymi barvami omalovana tela Siouxt.

Bylo poledne, kdy2 jsme se pomalu blizili k vetgi tlupe Indiana. Prave v tech mistech byla stfedem feky giroka pisdina, take jsme byli nuceni pfejeti a2inou mezi bfehem, na nem2 byli Indiani, a mezi pisdinou na dostfel Alga.

Opatrne jsme se blizili, a kdy2 nas Indiani spavytratili se at na jednoho, kterY na nas zdaleka kYval, houkaje znamY pozdrav HowHow a volal nas na bfeh, abychom si s nim vymenili zbo2i.

Sotva jsme dojeli ku biehu a uvazali lod'ku, zahledli jsme velkou tlupu Indiana, 2enoucich se s kfikem proti nam s vrchu s luky a s pug gim okam2iku ji2 nam litaly-kami, vnejbli2 gipy kolem hlay. Nage gtesti, 2e v blizkosti byl alomek skalni, jen nam v prvnim okam2iku poslou2i1 za atodi gte, a narychlo zasobiv ge se naboji, ji2 jsme te2 odpovedeli zakeinikam palbou ze svYch opakovadek "Henry" na jejich uvitani. A bugili jsme do nich rychle za sebou, take asi po deseti minutach tlupa Indiana zmizela nam s odi a pouze obdasnY vYktiky saly, 2e se nage steely neminuly cile.

Avgak Indiani byli ye velke pfesile, jak jsme mohli snadno uhodnouti z pohybu kfti, vysoke travy a z vystrkovani opetenYch hlav, a dalo se tugiti, 2e nas deka jegte mnoho ran a to se vgech stran.

Jak lehce jsem snagel nejvetgi parna na iece, piece dne gni postaveni bylo pro mne paleivej gi, ne2li kdykoli v mem 2ivote, zvlagt' kdy2 jsem videi, jak me= soudruhu Humphreymu, nagemu nejlepgimu stfelci, odnesl gip kus Brady 1 se tfemi zuby. Tato rana mu znemotnila dalgi sttelbu, nebot' byla velmi bolestna, a krvava. Brzy za nim byl sttelen druhr kamarad gipem do 1S7tka, cot mu rovnet zpasobilo velkou bolest. Podivil jsem se odvaze tohoto mute, kdyt jsem videl, jak, odhodiv pugku a vytasiv na2 a skakaje o jedne noze, vybehl na otevtene prostranstvi a zutivS7m hlasem vyzSival pet Indiana, aby udinili toter, ze jich v gech pet skalpuje. Salva gipy byla mu odpovedi a snad by svou odvahu zaplatil v tom okamtiku tivotem, kdybych ho nebyl strhl za okraj skaly.

V tom boji jsme se ptesvedeili, oa nebezpednej gi proti nagim stkelam byly gipy, opisujici oblouky nad nagim atoei gtem, take kahle chvile zapadl nekterY k na gim noham. Johnny, ozbrojen' pouze revolverem, se stielby nezadastnil, ale kdy2 jsem se obratil, zahledl jsem, jak zrudne ogettoval rany soudruht, a kdy2 byl hotov, jak je ulo211 za na gimi zady, zdvihl odhozenou pu gku Humphreyho a postavil se na jeho misto vedle mne. Odvaha tohoto miadika dodala nam, starYm kozakilm, vet gi zmu2ilosti a sily.

Boj trval asi pal hodiny a bez nadeje na nage viterstvi proti pfesile, kdy2 Simmons naHdil utiti lsti proti Indiantm. Poznenahlu jsme ustavali v palbe, &nice za to vice povyku, jako by nas bylo stale vice a vice ra.nenYch, az jsme pfestali stHlet Upine. Indiani domnivajice se, 2e jsme ji2 vgichni padli, jeden za druhYm zaCali vystrkovati hlavy z hou gtin, a kdy2 i jini videli, 2e se jim nic nesta'io, vystoupili vgichni ze syYch akryta. A kdy2 ani potom jsme na ne nevypalili, vyglo jich, jak jsem napoeetl, dvacet sedm za svYm vac:teem na bieh a ubirali se smerem k nam, aby si odnesli na ge skalpy.

Na ceste ye vzdalenosti asi tai set yarda od nas se zastavili, aby, jak jsme seznali, oslavili sve viterstvi.

Jejich vadce zapalil dlouhou dYmku, a dotknuv se ji zeme, zdvihl ji proti slunci, naee2 nekolikrate zabafav, vypou gtel nosem Om. Pak pedal dYmku sousedovi po prave ruce, jen ucinil a podal ji dale, a cela, ceremonie byla provedena v gemi mu2i a dYmka pfe gla opet do rukou ndeelnikovYch. Pote byly zapichnuty do zeme barevne, opentlene ttde a Indiani se pustili do valedneho tance kolem nich, zatim co nadelnik kYval spokojene do taktu svou ozdobou per, ja mu splYvala po zadech taktka k semi.

Behern teto pal hodiny ani my jsme nezahabell, ale pl'ipravovall se d4ti jim po ukandeni o-

atrana 3.

slavy dobrou odmenu za pobaveni. Na gich deset revolvers Coltova systemu bylo opatrne nabito, nage pugky byly vtdisteny a znovu napineny a my netrpelive oeekavali skondeni povinriSrch oslay. Obna2eni Indiana vysokS7ch postav s bronzovSrmi tely a vysed1S7mi licnimi kostrni, vtegtice a hulakajice, stfileli do vzduchu a do nagi lodice jako pominuti. Ptizham se, to mt vlasy vstavaly na hlave pti torn tevu, jet snad tadne zvite nemohlo vydati mocneji, a srdce mi silne bugilo nedoekavosti pti gtich okamilket.

Kdyt tanec byl skoneen, vytitili se na dank povel Indiani proti nam s divokS7m jasotem.

Nechali jsme je pribliziti asi na tticet kroka a pak na povel vypalili jsme proti nim nekolik ran za sebou, nadet jsme do nich bu gili neuste.le. K sve radosti jsme shledali, 2e vice net polovidka Indiana padla a ostatni se obratili na atek. Ale tehdy ani my jsme jit nezustali civet v iikrytu, nSrbrt s viteznS7m "hura" jsme se hnali nimi. Tet muj raneny ptltel zapomnel v tom okamtiku na bolest a betel s nam', i Johnny se znamenite uplatnil.

Kolik Indiana padlo pti pronasledovani, nevim, ale jit ani jeden vS7sttel za nami neposlali, at v dalce zanikl jejich rev.

Tep1S7 vederni vettik se chvel nad vodou a prvni dervanky se teteliy na zeetenS7ch vinach.

To zapad plat nade thavSrm odleskem ztraceneho slunce, kdyt jsme se vraceli k sve lodici.

Nejcltive jsme oath)" sve ranene, jich bylo ceikem pet, avgak na gtesti taclnST smrtelne. Jeden byl stkelen gipem do ramene, jinST do stehna, jinST zas za ucho mimo ony dva jiz zminene, jejicht rany byly nejbolestnej gi. Tito raneni si pak vzali na starost ucpavani der v lodici, jet byly zpasobeny sttelami, a my se zdravou koti jsme odrazili rychle od btehu, abychom se vzdalili s mista, kde se dosud ortvaly hlasy bolesti a umirajicich.

Nebylo zahodno ptilig otaleti, neb byly obavy, te, jakmile se o nas dovedi jini Indian', pomsta nas nemine. Chteli jsme se proto co nejdtive dostati do Fort Bufford, mestedka asi sto mil od nas vzdaleneho, pti Asti feky Yellowstone.

Noe byla ticha, vlatna, a ad jsme byli znaveni, neztraceli jsme ani okamtiku. Jell jsme jegte rychleji net dosud a pti gtiho dne jsme neustale poutivali polnich skel, patrajice, nehrozi-li nam na dohled nejake nebezpedi. Na dalgl ceste jsme ptijeli k stadu antilop, z nicht jsme dye zasttelili, a tepry nyni jsme se zastavili, abychom si odpodinuli a pojedli.

Johnny opatroval ranene celou prvni noc a druhS7 den spal, uvoliv se, to pti gti noci bude na strati. Te noel nas nekolikrate vyburcoval, slyge podivne zvuky, ale ukazalo se, to to byl jen hlas nejakeho zvitete. Na Indiany jsme neptigli. Ptigtiho dne jsme zahledli v deice obrysy pevnosti Fort Union. Strach o na gi bezpeanost se promenil v radost, neb rany nagich ranenSrch se jittily a Humphrey byl zmitan horedkou.

Ptistali jsme u Fort Union, ale nenagli jsme tarn lekate, jen by na gim rarienm mohi poskytnouti pomoci, proto jsme hned ujitcleh dile do Fort Bufford, jet se prase dostavovalo.

Zde byla vojenska, posadka, ji2 velel Rankin, kterV nas ochotne vzal pod svou ochranu a zvlagte pedlive se ujal nagich ranenSrch.

Ve Fort Bufford jsme se zdrteli dva qdny, kdyt tam dojel parnik Luella se demi sty cestujicich. Nam jit do to doby za gla dobrodrutnd nalada, a rozloudiv ge se se svou lodici, jit jsme darovali Rankinovi, nasedli jsme na parnik Luella, jedouci smerem k Sioux City.

Tato dalgi cesta se odbyla jit bez jakchkoll dobrodrutstvi a nesnazi; pouze jednou jsme uvizli na meldine.

St'astne jsme dojeli do Sioux City, kde nekteil z nas chteli zustat Jedni hodlali zde atstati na stavbe drahy Northwestern, ktere, se prave stavela, jini chteli si zde odpodinout1, netli se vydaji na dalSi cestu.

Rozloudili jsme se srdedne se soudruhy a zvlagte neradi jsme se loutili s pfitelem Johnnym, jen2 se slzami v ooich nam podaval ruku a jehot dobracke odi dlouho mi zastaly v pameti.

WaraoviniJ

Strana 4.

VESTNiK

SOKOLSKA HLiDKA Velke tispechy sokelh na olympijskc ch hrach. r

AED tYdnem jsme na tomto miste uvefejP nili prvni east stati Franti gka Erbena o so-

kolech, kteki se zireastnili olympijskYch her pked valkou a po valce. Erben naznaeil v ni odmitave stanovisko Sokola k programu Olympiad, kterY je jednostrannY, zaznamenal vYsledky ireasti sokolri na pfedvaleenYch olympijskYch hrach a barvite vylieil skvele vystoupeni sokolskeho drutstva na Olympiade pakitske r. 1924, kde jeden z borcu byl tetce zranen a cislabene drutstvo pies to zvitezilo a strhlo na sebe pozornost celeho sveta. Dnes pfinagime dokoneeni Edbenova elanku. gvkcaki nebezpeenYrni soupeki sokolii.

Posledni zavod olympijskY, ktereho se sokolstvo zrieastnilo, byl zavod v Amsterodame r.

1928. Byl v pokadi 9. a byl opetne zavodem drutstev a jednotlivcri. Sestaval pro jednotlivce ze cvieeni povinnYch i •IolnYCh na etveru hlavnich na •adich a p •eskocich pies kone bez madel. K zavodu drutstev se pflpojovala jegte volna cvideni celeho drutstva. Zvitezili vYcati, docilivge 1718.625 bodri, druhe bylo drutstvo na ge, ktere ziskalo 1713.75 bodt. vYcarsko poslalo na olympijske hry v Amsterodame druistvo nadherne. Bylo zdatnejgi a vyrovnanej gi ye vYcviku net drutstvo paHiske a bylo lep gi net nage, krome kruht, na vgem ostatnim natadt ani ne telocvienou vyspelosti, jako zavodnickou pohotovosti a rutinou.

Narodni pfislugnost mi nebrani, abych pNznal tyto pkednosti odprirce, povinnost objektivniho kritika mi v gak nafizuje, dodati, to AvYcati vynikali hlavne v povinnYch sestavach, ktere nebyly praci svazu holandskeho.

Se.stavy ty vypracoval p •edseda soudcovskeho sboru zavodu amsterodamskychl gvYcarskY pluk. Huguenin, kter' je tvoiil podle turnerske tradice gvYcarske a byl by naivni, aby tak nebyl uoinil. Kdybychom my navrhovali povinne cviky, udelali bychom to zrovna tak a nagi borci by byli ye vyhode, jako byli tenkrate zavodnici gvYcargti. gvYcati neprojevili pkevahu pit sestavach volnYch, zejmena ne na koni na gir s madly. Jejich sestavy byly hodnotou, rozmanitosti a drimyslem nitgi net nage, i net sestavy mnohYch drutstev jinYch. Nage drutstvo bylo tehdy druhe. 0 4 7/8 bcdu! Jen jednou jsme protivali podobnou situaci. R. 1909 v Lucenburku, kde zvitezili Francouzi a my zirstali o 9 bodri za nimi. Tam byla nage poratka ptipravena zavodnim faclem, ale soudcovano bylo objektivne. Zde poratka drutstva byla zavinena pkedev gim stranictvim soudcovskeho sboru a obratnou manipulaci vridce zavodri.

Ut na kruzich povinnYch citili jsme zaujatost mad'arskeho soudce, kterY stlaeil na gi oeividnou pkevahu tak, to jsme se octli mezi drutstvy na druhem miste, dosahnuv ge ze 240 moinYch 205.50 bodri.

Zminim se tu kratce o obratu, kterY umotnil, to nejvetgi a jedinY nag* konkurent, vST -carsko,zvdAmte uairlo.By v tom nejaka vYhoda? Beze v gech pochybnosti.

Sledujte, prosim.

Intrikami proti sokoliim.

Na schfizi soudcri byl vylosovan poiad, podle ktereho mela dratstva nastupovat takto: 1. Holandsko, 2. Finsko, 3. Lucemburk, 4. Francie, 5. 8vYcarsko, 6. Italie, 7. Anglie, 8. Jugoslavie, 9. Mad'arsko, 10. Oeskoslovensko, 11. Spojene

Prvy a druhy den byl v zavodu pokad vylosovanY pfesne dodrten. Tfeti den v gak byl tinenen poMdek nastupu takto: 1. Italie, 2. Anglie, 3. Jugoslavie, 4. Mad'arsko, 5. Oeskoslovensko, 6. Amerika, 7. Holandsko, 8. Finsko, 9. Lucembursko, 10. Francie, 11. SvYcarsko.

Podle tohoto zmeneneho pokadku 8vYcarsko ,uzaviralo zavod. Jejich posledni soudce ph seskoku pies kone na sir bude znati nag vYsledek, bude vedet, kolik jsme dosahli boar na prostnYch, za p •emet a volnY pfeskok na koni na del, ponevadt misto desati skoneime zavod na miste patem a t vYcaki, misto aby nastoupili v potadi patem, jdou do zavoclri jedenacti, tedy posledni. . vS/carskY soudce bude vgak znat i body vgech jednotlivcri pit piemetu jokes kone na Mk a ma motnost pro championat ye skocich vyzdvihnouti borce svoje.

Jsem pkesvedeen, to z tehot drivodu se take znamky na pfemetu docilene neukazovaly.

Vgichni jsme byli zbaveni orientate v nejcitletitej gi dobe zavodu.

Ale jegte jednoho obchvatu se tarn dopustili. Podle privodniho rozvrteni men soudcovat Mad'ar a 6echoslovak provedeni jednotlivci, American a Holand'an skladbu a obtitnost a Fin souhru cvideni prostnYch. Vridce zavodu vgak spojil Mad'ara s Holand'anem a nestranneho Ameridana pfitadil k br. Havlovi, eimt umotnil manipulovani se znamkou za skladbu, cot pH privodnim sloteni nebylo mozne. 0 prefade/1i soudcri nemeli jsme tu geni a dovedeli jsme se o nem teprve tehdy, kdyt br. Havel sdeloval, to soudcove holandskY a mad'arskY ocenili nage prostna 19.375, kdetito prostna ' vycaril 19.75, nejvy ggi znamkou za skladbu vribec udelenou.

Jen tim se stalo, ze 8vYcaram byla skladba ocenena nejvYge, ad podle mineni v gech i podle hiasu nam math nakloneneho tisku stala nice net jihoslovanska, finska a j. Zvedev ge o teto zfejme nespravedlnosti a stranickosti soudcovske, podali jsme pisemny protest proti pfeceneni skladby prostnYch gvYcarskYch, ktery vg ak byl zamitnut bez udani drivodii.

Na druhem miste s jednim mistrovstvim.

Nage drutstvo bylo napineno thavou touhou Amsterodam vyhrati. Vtelyt' pies rok nedeli co nedeli obetovalo nacviku. V Holandsku Lilo jedine tato my glence. Sto kroku vzdaleni od mote, odepteli si na gi borci mokskou koupel, ponevadt se obavali, aby je koupani neoslabilo.

Svou povinnost spinili, tiebas nezvitezili.

Ziskali jsme druhou cenu 1713.75 body proti 1718.625 8vYcarti. To jest vYsledek vysoce destnY. Mimo to br. Vacha dobyl prve ceny na bradlech, tedy mistrovstvi sveta, druhe ceny na kruzich, br. Loefler ziskal druhou cenu ye skocich pies kone na Mk a kone na del a tketi cenu na kruzich. Na ge vlajka byla vytatena na stfedni stotar olympijskYch vitezt za zvukri narodnich hymen, ktere AmsterodamskY stadion slygel po prve.

Jak byl pied 21 lety rozpu g ten Sokol rakouskou vladou.

SokolskY pismak J. B. Zyka uvefejtmje v pratskYch listech nasledujici, vysoce zajimavou vzpcminku: Nezapomene se jiste v Sokolstvu historickY den 21. vYroei rozpu gteni Leske Obce Sokolske, ktere nasledovalo po slavnosti 50. vYrodi irmrti zakladatele Sokolstva Jindficha Fuegnera na htbitovech Ol ganskYch, kde se gli jsme se pied pomnikem Fuegnerovym a TyrgovYm, ku hrobu vence a kytice s hlubokYmi pocity vykladali jsme co se deje a co se asi v brzku stane. Tam slyg eli jsme o take dobe mnohYch persekucich, stihani einnovnikri sokolskYch, o stalYch prohlidkach soukromYch bytri nagich, otevirani pog tovnich dopisti, konfiskace sokolskYch easopisii, zakazovani sokolskYch pisni a Me. Odchazejice od rovu Fuegnerova fekli jsme si, vetime, ze to co tato u glechtila due do deskeho naroda vdechla, a co tento narod k slave a velikosti jmena deskeho pkivedl, to vge to jako tivota schopno bude tits dale po mracich °pane slunko vysoce zasvitne. Zou-

Ve stiedu, dne 3. imora 1937. fani a beznadejnost nebyly nikdy prtwodkyne i'ad sokolskYch, ne, hrcie Celo a drivera v to co v nas jest vsazeno a co nikdo - leda s tivotern - z nas nevypudi, to vtdy glo s fadami nagimi.

Dne 29. listopadu 1915, bratr jednatel Dr. Urban pkijal dekret rakouske statni policie, kterYm bylo provedeno rozpu gteni spolku 6eska. Obec Sokolska, nakizene c. k. ministrem vnitra 24. listopadu 1915. S deputaci c. k. policejniho tiditelstvi pratskeho gel pak Dr. Urban do mistnosti spolku na Phkopech. Tam zjistili panove hotovost v pokladne, br. Waraus mel na ni doklady v kniha,ch do posledniho halefe, ritednictvo s br. J. B. Zychou v eele vstalo od stolu a na dveie byla povegena pedet' s clyouhlavYm orlem. Drivody tohoto pfisneho zakrodeni nfadu opsal si tajemnik G. 0. S. Oeska Obec Sokolska podporovala pied valkou ye svYch kruzich bratrske smfgleni k Rustro a Srbinn. Brzo po vypovezeni valky vystoupily v Severni Americe rrizne 'Ceske spolky a provozuji otevfene nebezpeenou propagandu proti Rakousku. Techto velezradnYch snah se sireastnily zejmena severozapadni Ceske spolky sokolske. Zejmena s jednim z nich byla 6. 0. S. v pisemnim styku prost •ednictvim starosty Dr. Josefa Scheinera. Tedy Oeska Obec Sokolska byla ritvarem statu nebezpeenYm a ze byla ye spojeni s americkYmi velezradci.

Proto musela zmizet se sveta. 61enove ptedsednictva se ovgem schazeli dale potajmu a za pomerri velice tetkYchr Snatili se udrieti obec aspori duchovne pohromade.

Byly to take chvile pro Sokolstvo i pro jeho Cinovniky a vildce. Poznali, co tu stalYch policejnich vYslechri, prohlidek ri •ednich mistnosti 6. 0. S., spisovny, archivu zahranieni korespondence, pokud se Woe stykri eeske Obce Sokolske s Francii, Ruskem, byli tam nagi ueitele telocviku, prave tak v Srbsku a jinde. Sokolstvo vgak neslevilo v nicem, naopak odbojem se pracovalo v gude v tupach, vricicove odchazeli na frontu nebo tala•ovani a stihani, nebo pod policejnim dozorem byli, ale vge neodstragilo nas . . . . Vedeli jsme dobke co se deje, jak zahranieni odboj ma nage nejlepgi lidi a odchovance sokolske v Cele cornpagnie, Na zdar! ye Francii, legionaki v Rusku a podpora Ameriky projevuje se vAude bojovnou silou a laskou. Stali jsme v odboji i na strati doma i v cizine.

Ach, jaka to laska, ket je tato laska i nyni ✓ Sokolstvu domovem. A my zde v Americe mame podil na velike to praci, o ktere J. B. Zyka pige a proto bych byl velice rad, aby sobe americke sokolstvo vzalo k srdci jen east toho nadgeni, ktere panovalo v letech 1915 v kadach Sokolstva ye stare vlasti. A ty, bratte, sestro, kteti dosud stojite v tadach Sokolstva zde v Americe, nemyslig abys co nejvice to lasky dal - a pro tveho Sokola? Zde daleko od kolebky Sokola abys ye svern okoli co nejvice pro Sokola ztratil slovo slovo povzbuzujici, slovo nactgeni a trochu vice sveho prazdneho Casu pro tveho Sokola? Zamysli se nad rychlYm behem Casu a mnoho jest nas zde mezi nami, kteki dosud mato udelali v praci sokolske, a proto vzchop se katclY kdo v sobe sokolem jsi.

• Velice rad bych bYval jel do vYrodni wham Sckolske Zupy Jitni v Dallas tam potadane ✓ nedeli, 24 ledna, ale nasledkem besedy to tety influenzy jsem byl nucen zristati doma a k tomu v posteli. Za na gi Telocvienou Jednotu Karel Havlieek BorovskY, Ennis tam dleli broth: Jar. Zazvorka, na g starosta a W. F. LatnovskY, tajemnik Sokola, a Emilie Zazvorkova.

Asi nasledkem gpatneho podasi (aneb cello?) byla pry schrize slabe nav gtivena, a bylo tam projednano mnoho prate a take ustanoven tupni podnik, vefejne vystoupeni, ktere bude u nas v Ennis ku konci mesice kvetna neb za.eatkem mesice Cervna na pekne prostrannem nadvoii nag i Sokolovny, hned vedle cementove testy Cis. 34, ku kteremu, jak jen po:Casi bude dovolovat, na ge Jednota se bude pkipravovat a na druhYch jednotach jest, aby udinili take tak, zvla g te jednoty, ktere dosud cifimaJI. Jos. Vytopil.

Ve sttedu, dne 3. tinora 1937.

Degenerate naroda, Dr. K. Vohryzek: "Kniha iivotni moudrosti".

EGENERACE naroda! Stare pravidlo, D Yee; co bylo ye svete po sobe, je take vedle sebe, uplatriuje se i v otazce degenerate naroda. Vidime mot a silu u jednech, zmalatnelost, ochablosa rnalomoc a poniZeni u druhYch. Narodove vitezici a vedle nick ptemoieni, staty mohutne'jci a staly se rozpadavajici a klesajici jako kotist zbavend svobody, gayety a blahobytu, i Stesti pozemskeho, vydane, v, plen a mot silnejeich. V 'Cern sila, v e,em slabost? Kde ptidiny zdroje kozkvetu, v eem ptieiny zdroje rozkvetu, v dem ripadku? Pad a apadek mohou bYti zavineny okolnostmi nahodilymi: neetestim na poll nem, nahodilYm nedostatkem dobrYch neetestim, shlukem neptiznivYch udalosti, Spatnou konstelaci politickou, netuSenim rozmachem expansivniho souseda, jak soudi nas znamenitY historik Kybal, ale take, a to jeSte dasteji vlastnim zavinenim, pokud s hlediska determinismu, jeho2 historikove doposud neopustili, o zavineni vabec mtiZe bYti keel. lie-. etesti pronasleduje jen neSt'astne, a kde viedne pota,dek, kde je dobra, organisace, tam nehocia, byt' i nebyla naprosto vyloueena, piece jen nehraje velke Ulohy. Zdravy narod nema bezpodminedne davery v jednu vec, nevesi Yee na jeden htebik, organisace naroda zele2i prove v torn, 2e dobti a spolehlvi mu2ove dostanou se lehko ypted a 2e neschopni yeas jsou eliminovani. Kde se to nedeje, tam je jiZ rozklad v pinern proudu, potadek vy2aduje silne ruky, a je-li rozklad pokroeilY, ani to mnoho neporidi, nedostavi-li se yeas vYsledky, ktere vzbudi viru. Daverou roste pak sila slabych, oveem, 2e k tomu tteba mnoho dasu.

Je starYm zlatYm pravidlem: "Concordia parveaas res. crescent, discordia maximae dillabuntur" — Svornosti male veci rostou, nesvornosti nejvetAi se rozpadavaji. Ale svornost neni vlastnosti same sebou danou, je vychovana, ziskana, dlouhou praci vypestovand..

Hlasejte ji natodu, davejte mu nejflagrantnejptiklady z dejin a ze Zivota, katite o ni ye tkolach, v chramech, na traiStich — a nedoIcaete nideho jineho, net Ze budou nespokojenci, samotnejei myslitele a tteba hlavy nejbystkejei umloovani a prondsledovani. Nee° je k to svornosti nutno, co ji davno musi ptedchazeti, jakasi schopnost a blahovtle k dorozumeni a spolupraci, jakasi zpasobilost k sebeobetovani, podfizovani vlastni individuality.

Schopnost tu nazyvame mravni silou. Kdylo:ya chom se timto vYkladem uspokojili, nahrazovali bychom pouze abstrakta abstrakty a podoball se tomu, kdo se chce vytahnouti do vYee zee vlastni vlasy. Musime si uvedomiti, co se musi v jednotlivem elenu p anda dit a hlavjak musi byt cineevne utvaten, aby se svornost v nem mohla zachytit a upevnit,. co vSe musi ptedchazeti, aby svornosti a veeho toho, co tato vytaduje a co ji podrnariuje, byl schopen.

Jak vetipiti slabemu individuu, jakYrn vskutku jest elovek davovy jedinec naroda, jen2 se svornosti musi dovolavati, silu, at' ji nazveme mravni, ei jakkoliv jinak, to jest ovSem problem. Silou eloveka je jeho due'evni pc •adek, ale pafadek sam jest jiz yyra,zein sily y ule, karaktcru, nerve. Jak k ta p mo2no dospeti, neni-li dam, &aim ziskana,? Psychologie nas uci, to slabost neni nedostatkem, nYbr. 2 dissociaci, rozptylenim sil, Ze je tedy prvni podminkou u y esti je v soulad. Ale napied je musi znat, dueevni 2i y ot jednotlivctiv, jeho skiony i schopnosti mush nom bYti dopodrobna znamy, cela jeho dueevni kcnstituce musi bYti pied nami rozlo2ena, jako otevtena kniha, a z tech jednotlivet addici, substrakci

Vt.'STNiK i multiplikaci ptedstavime a sestavime si narod, kterY by nom jinak byl rovnici s miliony X. Touto metodou pokusime se o rozbor projevii naroda a hlavne projevii organismu vadnouciho a ohroleneho. Nebot' zdravi naroda zeleii ye zdravi jeho alent a stejne jeho choroby, dissociate jednotlivca vedou k dissociaci celkta nebot' vadne dily nedaji se dobte stmelit, schazi-li pkilnavost a resistence.

Patriotismus je produktem dvou puchi. Je to na prvnim miste rozSitenY pud sebezachovani, pak pud svobody, kterY neni, jak se zda., pudem prvotnim, ale spiee yyplYva z vrozene, tradosti, vybit svoji energii podle sve chub, delat, co chci, respektive nedelat, co mi vnucuji. Jsou to pudove ±adosti, ktere, jako yabec vSecky podnety u dra2diveho kulturniho doveka, nadaneho malou silou zabrariujici, tedy malou sebeviadou, lehko nabYvaji vrch, a ktere kultura musi regulovati vychovou a vhodnYmi :zakroky sesmdrriujicimi. Patriotismus, byt' se opiral o pudy vrozene, piece jen by sam o sobe neobstal, nebot' pudy opaene, partikularisticke, touha sebezachovy, svoboda vedly by zahy k.paralysaci. Pud musi bYti doplriovan poznavanim, rozumem, kterY ptesvedeuje, ze sebezachrana vy2aduje praci pro celY narod a pro vlast.. Laska k polcrevenciam, jig eloveku v'Stepuje pud sebezachovani, rozSiti se, jak nas :lei Darwin, na tvory tote druZiny, pak tehot druhu, kmene, naroda, ale, dim se stavasirsi, tim vice vystupuje protimotivt a ptekelek a tim spiSe musi zakroeovati umela vYpomoc.

Net se z rodin staly drutlny a z kmerra rodove, bylo zapotteb mnoho prate uvedomoV3,ei a mnoha telkYch bojri, ktere neinspiroval pouze pud sebezachovani nebo laska druhove, nYbr2 i vySei poznani. Musela se zrodit, jak to zbasnil Ibsen v "Napadnicich tranu", kralovske, myelenka, lope teoeno, kralovna myelenek. Co bylo skoro umele ziskano, musi tot bYti umele udr2ovano a pestovano. Patriotism musi byt hlasen a stte2en, musi rusti ptibiranim novych a novYeh slo2ek, novYch nametti a podneta, i kdy2 tyto, jak nas uei Spencer, jsou pouhYmi pfedsudky. Narod musi byt ohranieen y e smyslu fisickem i moralnim, musi mit new specificky sveho, odlieneho a musi bYti pfesvedeen, 2e je to lepei. (Spencer). Zda, se .mi, Ze takte2 odpovida jakemusi individualisaenimu pudu, soubanemu, ale nikoliv toto2nemu s pudem sebezachovani. Zdarazriovati a zesilovati svoji odlienost, potlaeovati konkretni pud napodobovaci, (Tarde nazkve. jej principem), vyeinouti se, proniknouti, co znamenati, nezeveedneti, jde daleko za hranice sebezachavani a °cite, se east() s timto pudem i v rozporu. Je to pud centrifugalni, odstkedivY, desintegrujici. Kde tyto pudy nejsou ✓ souladu, kde jsou dissociovany, tam musi pomoci kralovska mySlenka, velka jednotici idea, (DostojevskY), ktera veecky ty rozptylene hnaci shly spoji v jedinY moony proud. Koncipovati takovou myelenku, propagovati a stteZiti jest Ukolem, na kterY 2ednY narod, 2acinY da y sam o sobe I:este& a kterY jest s yeten jeho vynikajicim ducham, represententam rode, stavitelam chrema. /Veto musi vSak byt ✓ narcde ji2 ptipraveno, jinak by idea vabec nezakotvila, musi byt cit, aby vyniknouti mohhlo porozumeni a ptesvedoeni. JeLte jedna okolnost musi ptistoupiti: jakasi vodivost, jalcc& si spcjeni duchove mezi individui, schopncst organisace a smysl i ochota pro potadek.

Temito dary mohou se honositi jen ti narodoy e, u nich2 idealism, praktienost a pracovitost jsou v nale2item pomeru. Kde jsou duchove °hello zpasobili nebo kde jsou tikoly spravne rc,zdeleny, tarn "chacum a son metier", tam si veichni rtraurneli a druh druhu nepteke.21, tarn tvtrei einnost s praci organisaeni podavaji si ruku. KaZdY nand ma sve strake patriotismu, mono fici, Ze oficiairzh. Jsou to myslitele, tvarci, pak propagatoti a organisatoti, mohli bychom rici, ze jsou to knell patriotismu. tam mezi ne besniky a Zurnalisty, vedecke pracovniky, ale i stralce a rozmno2ovatele nerodniho jmeni, cbchodniky, pramyslniky a vYrobce, a koneene i vojiny. Ka2clY sta y je zastup-

Strana 5, cem sveho smeru, jsou tu idealist z povolani i praktiokve.

Stesti naroda vy2aduje vedome soudinnosti cbou smeru a potadku. Pfevaha jednoho di druheho smeru vede k rozkladu a degeneraci.

Dejme tomu, Ze maji v narode ptevahu liste. Ze hlasaji spasne nauky, velke myelenky a dejme tomu, 2e veci narodni dObte rozumeji.

Jdou se syYmi ideami mezi lid. Ale, kdo je ten lid, ke kteremu maji pristup, kteremu mohou kazat a ptedneeet? Mysleme si shromaZdeni nekolika tisict a zase nekolika tishcir, mysleme, Ze je po vlastinesC'etne Hyde-Parka, kde mod,. no volne pfecineSet. Ptame se, co znamenaji ty tisice, ktere pkijdou na ptednaeku proti mi-lionarn Clem naroda, kteti na ni neptijdou.

Posluchadi pi• jdou nact§eni z ptednaSky mezi indiferentni lid, ale ten jejich zapal rychle ye vSeobecnem chladu yyprcha. Je tteba knih, je tteba debrYch novin, jak se v'Sak dostanou v ruce lidu? Idealista je napi ge, obetuje se, ale kdo rozeituje knihy, kdo zaklada knihovny, kdo podave lidu drobne pravdy v ptistunne forme, kdo sestavuje denni eetbu, noviny, ktere na lid mohou feinkovati? IdealiSta red vyhledava akaciemie, kdo vSak meni zlato take yedy v drobne berne mince, kdo uvadi do behu vSecky vymo2enosti vedy? Nema-li narod takovYch praeovnika, propagatora, organise,toria zustava kultura vYhradni domenou aristekrata ducha a narod na ni nema podilu ani jako etenat a Zak, tim merle jako spolupracovnik. TakovY narod ma vedce a je nevzdelany, ma vtzdch ideje, ale nemaje k nim pkistupu, nepochcpi jich a nezuZitkuje. Kultura jde pak raimo narod, kterY ji zna, jen potud, pokud se ji mute chlubit, zna vlastne jen slavne, jrnena svych racial:al a vi, jen, 2e ma na .ne bYti hrdYrn, nebot' tomu ho nautili.

Nejen to, veda, ktera nema stykt s narodem, ztrati v •-echny vztahy k eloveku, a takova kultura je plane.. Narod s vrchnimi desiti tisici vzdelanci nob paclesati veleduchy (Le Bon) ma tvtirce, myslitele, ma knihy, ale nema osvety. Narod zdravY musi miti vzdelane yeecky sve ptislwiniky. Plato si ptal, aby na tranech sedeli mudrcove, pak pry vykvete narochim blaho. Nato odpovide, JablonskY: "Mush yeak i na takovem mudrcove seat tranu, na jakem pod nebes krovem Ptemysl eekal na korunu!" (pluh). Nerodove maji akedemie, ale znaji pouze jejich bucle yy, maji musea, jejich2 rieelu ani nechapon, mail umelecke galerie, do kterYch za ce1,7;7 svfaj 2ivot ne ykroei, a naei idealists, tolik si od toho vSeho slibovali!

Neni tomu tak pouze u nas. Bourget to vysvetluje tim, Ze je inteligence negativni. "lovek-inteligentni lne polls k myelence, net aby ji mel ye sve moci. Prove jako se dela jmeni nieenirne. tak ziskave inteligence botenim."

Ka2d.Y chce, aby vlast jeho zgasobem byla spa.sena, egoisticke stare (tekl jsem a zachrenil jsem svou plati dodnes o nael inteligenci. Napiee sve knihy a na soueinnost s jinYmi, inferiornimi ciniteli nepomYeli. Veda musi miti intimni spcjitost s narodem, a to vy2aduje price organisaeni. zde je tteba praktikt, mute einu. Idea patflotismu musi spojeni to uvadet ve skutek, a praktikove jsou prosttedniky mezi trarci a lidem, jsou to &love' osvetove price.

Mel-li jsern na, zteteli ptebuje,ni idealismu, pak jsem tim vlastne minil jen nedostatek organisaenich, pracovnich einitelfa tedy vlastne nepomer. Vedy a pozn.eni nemarae nikdo dost, musi \Teak bYti narodem asinallovanY a 1: tomu je tteba, aby byly ye sluna,ch naroda. Kultura se stane lehko hyperkulturou nebo meta-kulturou, strati-1i tuto osnovu. Vini-li nekdo kulturu, Ze vede k degeneraci, pak je to proye takove, kultura, ktera odnime narodu ty ptedsudky vlastenecke a, nehovi nerodnimu egoismu, nisi podminky jeho 2ivota.

(Pokraeovanin Zda se, 2e kaZdY elovek ma dnes d ye ptani: miti vlastni domov a miti auto:mobil, aby mohl bYti z domova co nejeasteji pryd.

"Los Angeles Times."

Strana 6.

°DIAL I PISOVATEM fled Rozkvet Zapaclu ens. 107.

Floresvill e , Texas. .Ctene sestry a bratti: — Ponevadt byli v gichni stall Utednici zvoleni na tent:, rok, mysiel jsem, Se nebudu nucen oznamovat vYsledek volby, avgak v ledno .ve sohtizi jsem byl upomenut abych tak ucinil. Zvoleni byii: Ptedseda Frank Bolf, mistoptedseda Tomag Novak, tajemnik E. Mieullta, Udetni Emil Svoboda, pokladnik Jan Faviiska ml., prtivodei Ant. Svaboda.

V lednove schtlzi bylo ujednano, abych upozornil eleny nageho tddu, kteti jsou pozadu poplatky za minulY rok, by hiedeli v ge dat do potadku do imorove schaze. Bratti, jak jest varn znamo, minulY rok bylo vyplaceno vice nernocenskYch podpor net se 'obyeejne deje, a nasledek jest, 'Se v na gi pokid.cine jest dira.

Jak jest pozorovat, nose aileta oslava jde v pied, a v Unorove schtizi jest vase pritomnost tiadoucna, aby se mohio dale jednat a dali vYbony ustanovit, tedy jste Saclani, byste dostavili do imorove sch.aze.

Co toto pigu dogla mne sinutrid zprava, ze nag zakladajici Glen a spciubratr Lukas Srala st., nas opustil navtdy. Recline vyslovuji soustrast nad ztratou otce, dedeeka a I-Mu mileho bratra.

V zaverku techto par ta -dkil 'vzda.varn dik nagernu tadu od na gi rodiny za ucteni pamatky nageho draheho otce a de. oleaka Jana Midulky. Ptatele, tato vzpominka nam vtcly zUstane v pameti.

S bratrskYm pozdravem,' E. Mieulka.

Rad Vyzovice Cis. 114.

Richmond, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji, Se na g tad bude odbYvat schtzi druhou nedeli v tinoru odpoledne.

Kdyby bylo gpatrie poeasi, tak tteti nedeli, neb asi katdY vite, Se v lednu nebylo mono sonzi odbYvat pro stale de gte a gpatne testy.

Snad se to podasi polep gi. Tak nezapomente na druhou nedeli v imoru odpoledne a dostavte se v poetu co nejvetgirn.

Br. MouCko, pkiloSene posilam poukazku na $1.00 na Vestnik pro na gi dcerku Christine; ona jest nyni v Houstone zamestnana a -loravila, 2e se citi jak ztracena bez Vestniku, neb ona se naueila eesky Gist z Vestniku a velmi yada jej ete. Take je Clenkou naSi mile Jednoty.

Tak bud'te tak laskavi a po glete ji Vestnik na dole udanou adresu.

Se sesterskYm pozdravem, Marie Kaderova.. ftic1 CeSli Bratti efts. 44.

Cteni bratti a sestry! — C'hci vdm oznamiti, Se v prosincove schtizi byli zvoleni aklamaene vg ichni stati ritednici pro rok 1937 a ti jsou: Jos. Zanek, ptedseda; V. F. Marek, mistoptedseda; F. 3. Langer, tajemnik, J. J. Mareg, tieetni; Jan Marek, pokladnik; Vilem Marek, prtwodei. &haze budeme od'oYvat kainou prvni nedeli v meSici, a v padu gpatneho poeasi druhou nedeli, vtcly dopoledne.

S bratrskYm pozdravem, Frank J. Langer, taj.

R.ad Hvezdnaty Prapor Cis. 55.

Tours, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Hled'te se v g ichni dostaviti do schtize, kterd se odbYva druhou nedeli v Unoru 've 2 hod. odpoledne, neb nam predleha k vyrizerii volba tadovYch iitednikti a uvesti knihy tieetnika pokiadnika do potadk.u, neb jia po civa mesiee jsme schtizi neodbYvali ,tak toho bude na imorovou schuzi macho k vytizeni,. a ti eleni co_ dluZi, at' se hledi s tadem vyrovnati.

S bratrskYm pozdravem, Louis Svaeina. taj.

N

Dallas, Texas.

Koneene po tolika deStivYch tYdnech se nam piece slunieko ukazalo, to jiste si katclY rad vyg el z baraku se vyhtat, i sestry z krouSku by-. ly aetneji zastoupeny ye schitzee, nemuseli jsme topit, slunieko nam htalo zadarmo a jsme jisti, Se nam sveho tepla pteje, Se se na nag etvrtek ukazalo. Nic se tomu nesmejte, motna Se svitilo jen k vuli nam, abychom ugettili plynu, neb za posledni mesic bude velke vydani za teplo.

Co se mne nejvice libi zde v kroutku je uptimnost, s jakou sestry katdeho mezi sebe vitaji a zvou. Neni tadnYch ptedhilzek, Se ten nebo ten je prespolni, nebo Se nepatti do spolku a ja myslim, Se skorem v gichni co se zde schazime, pattime k na gi S.P.J.S.T. a die toho pravidla jsme skoro jako jedna rodina. A jak je to pekne, kdyS mezi nas zavita, neClen a my ho srdeene mezi sebe ptivitame a zveme ho, aby ptig el zase jako nas milk host. TakovY elce vek si odnese dobre mineni o nas, a to je pray e to, o co bychom se meli nejvic snaSit, aby neCleni se mezi nami citili jako doma. Jenne nekdy jsme tak Uzkostlive hospodarni v nagem spolku, Se mame strach, aby na ge svetlo na nekoho nesvitilo zadarmo. To mame potom ten vYsledek. Jako na zajice s bubnem.

Zdravi vas, R. 8parihelova. kid Hvezdnaty Prapor Oslo 55.

Tours. Tex. Cetnf bratti a sestry!

Nasledkem velmi neptizniveho podasi nebylo motno o,dbYvati na gi lednovou schtizi a proto jest nutno, bychom se v gichni dostavili do schtze psisti, ktera bude odbyvana v nededne 7. imora ,a v padu neptiznive pohody, schilze bude odlotena na nedeli, dne 14.

Unora. Ve schtizi teto ptipada, nam volba Atednikt a jine zaletitosti k vytizeni. Jest SAdoucno, by katclY Glen jiste se dostavil.

S bratrskYm pozdravem, Tom PustejovskY, ptedseda, Jos. Pavlidek, pisatel. kid Nova Osada, cis. 69.

Rogers, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Druhou nedeli v lednu jsme schuzi neodbYvali pro g patne poeasi a tteti nedeli nebylo 0 nic lepsi. Timto oznamuji vYsledek volby ta.du ze dne 13. prosince vzdalenYm elentim, jak nasleduj e Za utedniky zvoleni na rok 1937: F. J. Zatopek, ptedseda; John 8enkSif st., mistopiedseda; J. A Dugek ,tajemnik; Adolf 8iller, iidetni; Emil Siller, pokladnik; Alvin 8ffier, yodel. teetni vYbor: Jos. Batla, Nic Harbuz a Fr. D. Dug ek. NemocenskY vYbor: Nic Harbuz, Ed. 8iller a Fr. aenkyi.

Tak se vgichni dostavte do pti gti schtize, kterd nam ptipada na druhou nedeli, dne 14. U. nora o 2 hodinach odpoledne.

S bratrskYm pozdravem, J. A. Du gek, tajemnik.

Dallas, Texas.

Mile sestry a bratti! ✓ posiednim Cisle Vestniku byl dopis z Wichita Falls, Tex., podepsan Otto Stehlik. S velkYm zdjmem jsem si ho ptedetla, a vy, co mne znate, vite, Se na knihu mne chytne jak rybu na udici. Nad tim jsem jit mnoho krate ptemY glela, proe my, zde v Dallas, nemame tet oddeleni v mestske knihovne; maji je snad vg echny narodnosti jen my ne. V sokolovne maji knihovnu, ale cot je to pro tak mnohe, to nejakou, co si pkikoupi pfeetem a zas nemame nic. A jednotlive si knihy koupit? Vim podle sebe a myth sester, koupime, pteetem nekdy i dvakrat, a to je v ge. Jak by to bylo dobte, kdyby rnohl jit, zaplatit za pujeeni, &ten' dosti a vYloer jakY kdo ma rad. 2e netad kdo svoje knihy pujeuje, se ti edivirn, neb vim sama, Se ptijeky chodi domil s plaeky, a neb viibec neptijdou. Jak na to pohlitim, pti dobre vtili by to g lo dosti lehce. Vim, Se katc1S7 skorem ma nejake knihy, poznaeit je svojim jrnenem a darovat, a tak by mel opotitek vice iidu a oni po sobe pamatku. I kdyt ty jejich deft umi dist!, s radosti si je po ease pfeetou zas, a od dru/Vcil t41 a budou /Ira Se ten jejieb

mie :3,Or a 1937, atik neb matka dali poeatek vekeine knihavne.

Pak Se dvakrat do roka nejakou hezkou zabavu ve prospech knih. V Dallas jsou spolky pak poplatky za pfijeky, a nemyslite, Se by to klapalo? Ov gern, to je jen moje mineni, motna., Se nekd y ma jegte lepgi rozhied v tech vecech, neb elm vic hlav, vice rozumu.

Tak nezapomente, Se v nedeli, 7. &lora poPada tad Cis. 84 ma gkarni pies na Cantregal a Floyd ulici. Vstupne jak obyeejne. Maska 25c.

Nemaskovani: pan 35c a dama 25c.

Na shledanou, at' utijeme, to merendy.

Botena Je2.

S pozdravem na v gechny, JAK OSLAVillIE "tTYRICETILETi" V LAVACA OKRESU. Pig e Jos. Franta, Hallettsville, Texas.

Lavaca Co. je jeden clues, ve kterem snad je nejvice oeskeho lidu y e state Texas. Kdyt si ptisvojime kus sousedniho okresu Fayette, muteme smele fici, Se zde je stted eeskeho lilu a kolebky ci mista, kde byly v Sivot uvedene etyti Ceske jednoty, ze kterYch na ge S. 'P. J. S. T. zaujirna. vUdci misto. Jak nektera jinena mistnich csad naznaeuji, na gi bide se zde mohcu opravdu povatovat, ‘"te jsou doma".

Mame zde eilcu osadu Novchrad, (kde bYva. Ferda Mieulka — jet, to je ten, co se od ionska ptipravuje sehrat "Starostovic Barugku"), dale csadu Moravia, Velehrad, Ella Hora, Vsetin, Vyg ehrad, Vlastenec a nedaleko z okresu i matieku Prahu.

Kdyt jsem po prve pti g el do okresniho mesta Hallettsville asi peed 23 roky a poznal jak smele a vetejne se zde na gi matetgtinou vi na ulici, v obchodech i v okresni budove jsem prekvapen a zdalo se rune, Se jsem kdesi ve stare vlasti. Zde musim poznamenat, Se tak smele a verejne se nesmelo miuvit eegtinou ani v Cecliach peed 30 roky, ov gem jen v pohraniei — v ponemeelem rizemi. To byla jedna pfieina, Se jsem se tam odtud vystehoval.

Nyni ale k veci. Nate Jednota eit y asi jednu desetinu sveho elenstva v tomto okresu, ktere jsou rozdelene na 13 'tacit, a to Clsla: 3, 4, 10, 16, 19, 23, 27, 31, 45, 63, 99, 121 a 140. Sestry a bratti techto Mal Zajiste, Se si nedame ujit tuto pkiletitost pattiene a dustojne oslavit etyticetiletetrvani na g i bratrske a lidove Jednay ve stredu deskeho Texasu — v deskem La—vacu!? A jakYm to zpasobem?

Na prvnim miste, Jednota si vyhradila cil: "Ctyki tisice novYch elenti, co dar elenstva 'k jubileu Jednoty v 1937". Jak si budeme poeinati ohledne tohoto vyteeneho tile? Budeme si stetovat na .zle easy? ti budete' Cekat aS co co jich organisator sam seSene? Ovg em 4000 novYch aleml je velkY zakusek pro tento rok.

Ale poslechnete. Dle v geho kvbta na geho okresu je asi 400 elent. Doposud jich ptistupovalo asi 100 roene, ktere jsem ja ptimo neb neptimo ziskal. A ja vim ze zku genosti, te v nag em okresu je mnoho set lidi — ba tisice — kteti nemaji docela tadne poji g teni. Povatime-li, Se mame pies 1200 stavajicich olent v tomto okresu a kdyt by aspori katclY tketi . Glen -ziskal jednoho noveho elena — mame vyhra.no! PAjde to! Musi!

Bratri a sestry! Jednota se spoleha na desk& Lavaco, to jeden katc1Y Olen udela svoji povinnost ohledne na g i kvoty. Proto, jakmile se jaro otevte, povatuj:te se jeden a kaki* za pojig t'ujiciho jednatele pro na gi Jednotu tento rok. Ptedev g im, miuvte o tcm ye vagich schtizich, ye vagich rodinach. Kolik je "jich nepojig tenYch doma? Nezapomerite na deti nag dorost — na g i budoucnost! Mluvte se sousedy o poji g teni. Pcsilejte mne jrnena a : adresy, s kterYmi jste mluvili a jste ujigteriinte mini ptistoupit. Ja k y am obeas zajedu,. a ktere upig em, vyplatim y am $2.00 odineny -za katelY tisic pojistneho, pak-li opravdu pomtiSete.

Dale bych odporueil v g em iadum okresu Lavaca, aby uvadeni novYch clenu, kteti budou od tohoto easu ziskani, bylo odloteno aS do poradani mistni neb okresni jubilejni slavnosti prigti leto. Je oeekavano, Se kaki* tad bude poradat nejakou mistni je-li 1110.21()

Ve sttedu, dne 3. fulcra 1937. slavnost, pti ktere mohou byti novi dlenove houfne a vetejne uvedeni. Toto udela, nejkrasneje: dojem z celeho slavnostniho programu, jak na nave tidy, tak i na vetejnost.

Koneene, tad cis. 4,, v Halletsville jit nyni zve veechny tddy v okresu Lavaca, jakot i jednotlive sestry a bratry z celeho statu. na velkou okresni jubilejni slavnost ye meste Hallettsville. Slavnostni vybor jiz nyni pracuje. V katcle schazi je to hlavni bed, o kterem se jedna. as a program bude oznamen pozdeji.

Chceme sehnat as: 100 novYch &ant k yetejnemu uvadeni, cot bade hlavni bod na dennim potadku. Okoini tady, kterYm neni motno potadat dfistojnou slavnost v jejich okoli, necht' se hrornadne st,':eastni slavnosti okresni.

Dougka: — Ptiletitostne, kdyt je mezi naeim lidem malo dobrYch zpevaltii k zazpivani ame-a ricke na,rodni hymny pri zahajeni slavnosti — jak nag prvni ptedsecia Jednoty, br. I. J. Gallia navrhuje, na misto zpevu meta by bYti provedena cerenomie "pozdraveni americke an Ceske vlajky". Tato je velice krasna a.poutava, kdy je jak se path provedena. Milerad pogu popis tett: ceremonie na, potadani.

Doufaje, t.e tyto tadky nebyly nadarnao psany, jsem Vag, Jos. Franta.

DVE LETA. : Kdo by to byl tekl, te jiz upl.ynuly skoro dva roky, kdy jsme slavnostne a se zanicenim kochali se pohledem na naSi novou spoikovou budovu a prohliteli si se zajmem jeji vnittni moderni zatizeni. Zrovna temtt jako mlacia, maminka na jeji prve bejbinko, mohli jsme na ni odi nechati. Dnes, po dvou letech je jeUe vYzdobnejSi a krasei, zasluhou sestkieek a elenti majetkoveho vYboru a raznYch dared. Kdo dnes budovu z11, jiste ji obdivuje a obdivuje take odvahu elenstva, te se do vybudovani tak imposantni budovy pustilo, budovy, kterit je krasnYm a pa,dnYm dokumentem ria2Seho narodniho tivota zde a take naAeho eeSstvi zde a ktera jeSte po nmoha ',eta, at my zde snad jit nebudem, bude vYznaenYm pamatnikem byti desk :6 osady v Houstonu.

Mnohou °bet' ptinesli a jeete ptina geji bratti a sestry tadu Pokrok Houstonu pro svdj sta.nek, jejich svorna, prate, odvaha a vytrvalost na poeatem dile ptinesly obdivuhodnY vYsledek, budovu spolkovou, dilo, abych tak tekl monumentalni, na nit nejen elenove radu Pokrok Houstonu mohou bYti hrdYmi, ale veichni elenove naei velke SloVanske Podpornjici Jednoty Statu Texas a veechen nat . eeskoslovensk3i lid v Texasu.

Dnes, po dvou letech vidime a se zadostiueinenim konstatujeme, ze jsme vytvotiii nee°, co nas bude vtdy telt& neco, na co matteme byti vtdy hrdYmi a cela naee houstonska osada deskoslovenska, jet je Benjanainem mezi veteirni osadami easkoslovenskYrni ve Spojern: 7ch Statech. A co je nejkrasnejeim a nejchvalyhodnejkm, je fakt, te no dokonden: stavby sine naslotili elenove tadu Pokrok Houstonu race v klin, ale setrvali v te pilne raravendi praci a dilo jiz hotove zlepeovali a i take rozsaille prostranstvi k budove se pojici a jet ten je majetkern .tadu. Ve dvaceti peti letech tad vybudoval dye budovy, prvou, jet byia demolovana, aby udelala misto yetei a krasnejei budove, hned v podatcich falai° pilsobeni a jet byla ten pbmerne vYstavnou a nyliejei. dokondenou pted dvema roky. Neal diva tedy, te katclorodne uchystame oslavu jubilea otevteni naei tadove budovy, je to otiveni tech krasnYch a slastnYch vzpominek na ty okamaiky, kdy tak monumentalni dilo bolo odevzdano v leno dienstva tada, na jehot kite a katde cihly a a katcleho kamene lze vydisti utajene venovani: Pro nas a flak potomky. — Pro katdou to jubilejni oslavu tich7„ 7sta vybor krasnY a dustojr:7 program a to same utinil pro letotni oslavu. Jr pestrY a °Osaka: v:7 , jak vidno z naznadeni v ozndmce v tomto liste.

SpoleenY °bed je u nas jako banket v nekterem prvottidnim hotelu, jidla vybrana a chutna, nebot' no:ea kuchyne, v nit kraluji na ge sestry kuchatinky, slyne nejen rozmanitosti jidel ale i jejich jakosti, o nit se na g' hostO vtdy

VESTNIK

RESOLUCE SOUSTRASTL Opet netiprosna smrt zasahla v na g kruh bratrskY a vytadala si bratra Lukage Srallu st., kterY zemtel dne 1. ledna 1937, po dvouinesidni nemoci. Br. Sralla byl zakla,dajicim alenem naeeho tadu. Hned pti vstupu dal zaklad k dobrodinnosti, jit si tad vzal za ukol, darovanim pozemku pro spolkovou sin.

Protot my, nitepsany resolueni vybor tadu Rozkvet, Zapadu Cis. 107, projevujeme pozastale rodine uptimne minenou soustrast nad ztratou rnantela, otce a dedeeka.

Budit jemu diouha pamet' zachovana.

Dano ye Floresville, Tex., dne 21. ledna 1937.

Jan Svoboda, Frank Boll, E. Mieulka, resoWeal vVbor. velmi pochvalne vyjadtuji a laci, excelent service gratis. Mame vYborne solistky pevkyne ochotne ptispivajici svym nadanim, vYborne teeniky — and the players almost equaling those of the Hollywood fame in talent and in feminine charms, minus the fabulous salaries.

— Nagi herd vtdy hrdli a je gte hraji s ochoty a zdarma a vtdy : pane, ze jsme s nimi byli vtdy spokojeni a proto, kdyt jsme planovali novou budovu, tak jsme se jim i novYm herherefim snatili alespoti trochu za tu jejich namahu odvdeeiti a vybudovali jim takove krasne zakonti6ko Thalie, jevMe a moderneji vypravene, te se na nem citi jak doma a hteji s vetei vervou a s veteim zapaleM. Ani na tu hvezdu divadelniho podsveti, napovedku, jsme nezapomenuli a ten jeji titan pohodlnejeim S reksery jsme meli take vtdy gest:, nab jsme kapli na takove, kteti tomu dobte rozumeli. Pro zpevohry manae velmi talentovaneho sbormistra, ochotne doprovazeeky na piano, divadelni halla je obohacena o sesilovade hlasu a o ventiladni vejite a at snitime dostatedne pohlecla yku na budove, ueinime vam pobyt v ni jeete ptijemnefeim.

Jako obyeejne pro katdou slavnost Cinirne, tak i pro tuto opattime na g elegantni bar mnoha druhy tekutin, veetne aqua artesiana houstonensis. Nat chef de bar a maitre de hotel upozorriuji, te tato posledne jmenovand tekutina postrada one ptijemne a vabive chuti, jit se druhe pitne tekutiny vyznaduji. Na tadost ctitela bohyne Nikotiny ma bar k disposici obetni dYmove tyeinky razne jakosti a snad tam Midou miti i druh, jent je v oblibe u lidi vyznaeujicich se znamou skotskou charakteristikou, obchodni znadky — 2 — 4 5. — (Please, if possible, bring your own igniting wooden sticks for this brand). Sweets for the sweet sixteen and downward of the charming sex a pro kinky taky, budou u barn k dostani, ov§ern ne zadarmo, ponevadt je to proti pravidltim vydamjm naSim ministeriem financi pro bar a jet zni: "No credit and no free samples."

Ani na piStce a jine hudce nezapomenul bavni vybor a mladenci i panny jiste s jejich vYkony spokojeni budou. Vyle§teno, a navoskovana podlaha coda. jejim dolejMm okoneetinam one tadouci ktepkosti pro tanec a proto — kdo rad tancuje, muzice plati, (to placeni si musite obstarati dole u pokladny), ptijmou ho do nebe andele svati. — Prozatim dost, ptiete vice, budu-li ° yearn My a zdrav a urnouciti-li se pan Fiala, ppppp., (prvni pratskY prosiulY prorok povetrnosti), jent snad je jit v nebi a jent doufam, potada svateho Petra, aby utah' elajfern ten vaz deet'oviteho poeasi. Pane Fialo, tak nezapomenou, teknou tam nahote, ze 6e gi v Houstonu by si pkali po cely den a nod na den 14. &lora, to je v nedeli, pekne poeasi a po glou to pf:cdpovedeni sem, s jejich podpisem, bez tech pati no, aby se potom snad nevymlouvali, te tech pet pe znaeilo: "pravde podobne pekne, paraple pottebno."

S. P. StudnienY.

Strana T. FROJEV SOUSTRASTL My, nitepsaiV resolueni vybor tadu Hvezda Miru Cis. 33. v Bleiblerville, Tex., vyslovujerne timto portistalYm ditkam a ostatni rodine nag uptimne citenou soustrast nad timrtim Vagi milovarie matky, babieky a naei milovane spolusestry, Anna Syptak, ktera zemtela dne 11. ledna 1937 ve stall 80 let a dne 14. ledna byla pochovana na Evangelickem htbitpve v Nelsonville, Tex., za hojne tadasti ptatel a znamYch. Zesnula byla dlouholetou elenkyni a vtdy sve povinnosti spravne konala. My, Olenove naeeho tadu soucitime opravdove s Vami ye VaSem zarmutku. Zesnula sestra at' odpodiva v pokoji a 'east budit jeji pamatce.

Dano v Bleibierville, Tex., dne 28. ledna 1937.

Za tad Hvezda Miru Cis. 33.: Thos. Kadleeek, Adolf 8tepan, Karel Syptak, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, resclueni vYbor teldu Ennis cis. 25, vyslovujeme uptimnt citenou soustrast nad ztratou naeeho spolubratra Faantigka Babala, kterY se s nein: ro2:leudil dne 25. ledna 1937, ye staiii 76 roka.

Vilna pozfistali, te zarmutek vas jest velikY, ale budit yarn Utdchou, te celY tad sdili s Vami zarimitek.

Zsninny bratr Fraiik Eobal byl spravny, poradku dbalY spoluelan, starostlivY otec a dobrY °bean, proto, vy pozastali, piajmete uptimne citen:u soustrast, a Tobi"...‘, bratte, budit zerne Za tad Ennis cis. 25, Ennis Texas, dne 29. ledna 1937.

John Hrabina, F. B. Vrla a Edvin Nesuda, resclueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My. nitepsanY resolueni vYbor tadu Karel Jonas Cis. 28, v East Bernard, Texas, vyslovujeme utatimne citeneu soustrast na gemu spolubratra a spolusestte Jan a Terezii GajevskYrn a jai-10 ettne rodine, jejimu manteli Emil Makeskovi a synaekovi Jenikovi,. nad ztratcu jejich nenahraditelne bytosti, mantelky a .saette.ta. starostlive matinky a bratkidka, a lasitave dcery a vnuka, a na g spolusestry Kristiny Mikeska a Albin Mikeska, kteti zeniteli dne 27. ledna 1937, ye stati 261et, 11 mfi a:eti a 22 dni a novorozene 16 dni. Pochovani byli na aiarednim hitiiove v East Bernard, dne 29. ledna 1937, za hojne edasti spolubratra a sp&usester, picdtel a znamYch. Sestra, Mikeskoval bvia jecinou z nakch 100 novSTch Mena. kteti byli ptijati hromadne na naeem S. P. J. S. T. siezdu, takte s nami byia jenom jeden rok.

2alern sklieeny manteli, malY Jeniku, Vy rodidove z oboe stran, a Vy bratti a sestry, netruchlete nad jejjch odchodem, ale bud'te na ne hrdi, a matte se vee to dobro, ktere ona konala, a veechnu svobcdu, jit ctivala, k jeji cti a yam k blahu.

My, elenove nakho tadu, soucitime °pra ydove s Vami ye Vagem zarrnutku, zesnula sestra se synaekem at' odpodivaji v pokoji, a Cost blithe jejich pamatce.

Dano v East Bernard, dne 31. ledna 1937.

John Wageek, John Mayer, F. V. Urbie, resoludni vYbor. rnral 4A Teleessiena .liednota Sokol ve Fort Worth, Tex., potacia Ma.D.T.arni Pies, v nedeli, dne 7. tinora.

Zadatek v 8 hod. veder. Doufame, te bude hodne masek, ale ptistrolte se Ye:chili, aby to byl skuteenY magkern: pies. VYbor se postara o Yee k teto zabave PI:edne clekujem as, navetevu. z nas nevi, kdy mate umtiti. Mejrne proto vkly sve veal v potadku, abychom nezpuscbili syYm nah/Ym odchodem mnoho tetkYch chvil svm nejbliteim tim, te bychom dtilletite veal me7i nevytizeny.

Strana

V2STNIK Z

CESTI Di) ii,ALLF0/1NIE. Podava J. Phlueik.

Buhl, Idaho, 25. led.

Ctent br. poradateli naleho milehO Vestniku a vAictun aloud!

Veem Vam pfeji et'astnY a mnohoslibnY, .a veechny ty sliby a nadeje spleeny tento novY rok 1937!

Nde spolkovY organ jest nyni hezky zveteen ku prospechu veeho elenstva, co2 je i chvaly hodno. V padu, ze by br. potadatel nektere to prieti dislo aim vypinit, 26,dal bych. by tam umistil tuto moji slataninu, motne je, 2. e to mute nekoho i zajimat a pak aby ta moje prace s ni nebyla opine nadarmo! otenaffim V. sdeliti popis a dojmy s sty do statu Californie za easu zimniho, kdy mnczi ti obeane a i my zde, denne jiz mrzneme, a tam pry stale rune ks-etou. Dohodnuvse s nakm p. zetem Jos. Adamem o tech veech vYhodach a vice o nevYhonach s cestovanim nyni spojenYch, za teen rtiznYcia nynejeich povetrnostnich pfevratti zde na zapade obz yldet', a i tam na torn pacific:kern pobtek, ptec jsme se na cestu tu vydali, a to moje polovice, rodina jeho a moje malidkost. Vyjeh jsme z domova 23. prosince autem dosti zatilenYm. Podotknouti dluZno, ae p. zet' ma v Californii usazeny d y e jeho sestry, jejich2 ska rodinna jej tam tahla vice neki sebezajimavejei vidina.

Lo prvniho mesta statu Nevada jsme dorazili v 9 hodin rano, toti2 do Wells, co2 je jen obydejne mestedko, .flestoaci za jakYsi popis, a takte2 i to jina mesteCka na tests Cis. 40, ktera jest teprve pied dvema roky vybudovana. Krajina, jiato protimi cesta tato, jest veteinou rovina v povzdali lemovand horami, ale jako hory ty, tak i ono fidoli je prosto skoro veeho, jet by za letniho obdobi krajine teto dodavalo riejake zajirnavosti, jest to takkka vesmes sama mrtva raSelina, na mists takfka nic neroste, alespori co moZno ze shora naznadene cesty, pozorovat jest tomu tak. MYjime nekolik mesteeek, jeato udaluji hornieti delnici, jet dobYvaji v horach tech nekolik druhti rudy. Krajina se meni a2 nekolik mil peed tim proslavenym mestem civilnich sriatkit1 a rozvodt, Reno, Nevada, kde se objevuji farmakska, zatizeni a stada dcbytka hoveziho. Mesto Reno je dosti ithiedne, ac ne rozsahle, nenaeli jsme nmoha dasu na prohlidku jeho, neb Urnysl nas byl dostihnouti jests teho2 dne mesto Sacramento, Calif. Nepamatuji si uraite mnoho-li mil jsme ujeli z domova, neki jsme dostihli mesta Reno, ale cesta z Dallas al do R. je krasna, aut na teto velmi malo jen, tak bylo dovoleno pustit to hnasi sile vice neZli si mo2no dovclit jinde, take jsme veteinou jell 65 mil v hodine.

Zmena krajiny a tu.di2 i vegetate jako pfed samym mestem R., tak i na druhe strane jest oku daleko ji g pfijemnejei, pahorky porostle jii chrastim a nizkYrn cedrovYm lesem i v zimnim obdobi dokavatd je bilY rubae nepkikryje, stale zelene.

Pfeji2dime Donner St. Mon, nadmokska vYeka 7135 stop, krajina podina bYt vice zajimavou, vysoke hory porostle dosti vysokym lesem, misty hory ty sama skala a z trhlin to skaly vyrustaji kete i jehlierlany, a tak i v torn zimnim Case skaly ty se zelenaji, a jak jedeme dale, tak les je stale vyeei, ad znadna rozloha tohoto neptilie dam) vyhofela. Dale jedeme po hadovite todene tests podel potoka neznameho mi jmena a dvou jezirek s eiste lovou vodou, z nichl se tvori onen potok. To jsme oveem v udoli, nad jezirky temito z riich2 je jedno znaenYch rozmerii, y e vYei asi 1500 stop. Vidime nejaky prkennY tunel, nim Z . jde telezne, draha v deice 40 mil. Tunel tent() je pry ochrannou drahy proti zapadnuti, ci zavati .snehem. Nad drahou touto hory ty jsou znadne vYeky jests. Dale podel cesty to Cis. 40, stale jests lesem videti nekclik novYch obydli, veteinou veechna obydli tato jsou hezky upravend a domnivam se, 2e jsou snad obYvana lesnimi 'hlidadi v zajmu ochrany proti lesnimu po2dru, je2 ji g tolik tech krasnYch znieil. Stmiva se, vyjadime jiz eastedne na prostranstvi, ad ale stale joke sem a tam je-

hlienatY strom pkevlada, i pfed mnohyrn obydlim, vetei i menei, na nekolika mistech videti menei tyto stromky ji ts toho vedera okraslease a osvetlene elektrickYmi Zarovkami. cat na nas a obuldete na ty male caparty, pusobi dojmem cpravdu svatednim a radostnYm. Neco podobneho a krasneho v tomto minulem vanoahim obdobi jsme meli ter pillektst videti v meste Fresno, y eeer toho Vanoeniho hodu, ale v mnohem veteim mno2*. kde v jiste resideneni ulici v deice 1 1/2 mile zdeli po obou stranach ulice to maji vysazene okrasne jehliefiany, (snad k tomuto jet jsou zvYei. 1214 stop a tyto draze okraeleny a rfiznobarevnYyrni elektr. 26.rovkami osvetleny, co2 na mnohe divaly ei.ni dojem nepopsatelnY, a pravod divakti toho veeera s auty byl skorem neptedlouho do noci.

Odboeil jsem easteene •od popisu dark cesty, Po niz jsme se snaCili dospeti mesta Sacramento tcho y eeera a vyhledati si misto k pfenocovani, eeho2 jsme i dosahli ponekud ji g pozdeji. prchlidku mesta toho eas ji.2 nebyl, ani nlno k tomu pfihodna, doba nebyla, dalo se do deete, ob:oha zata2ena, podobno, 2e tak bude no celY den, a my meli na spech, chtelice tohoto druheho dne cestovani naleho dospet i mesta Fresno, kde je domov sestry nakho p. rate, a bylo ter touhou flak prohlednouti si radej ty dalei d y e velkomesta Oakland a San Francisco a pfejeti onen nedavno dostavenY most, jet spojuje tyto jmenovand d y e velkom6sta. Poloha kraliny od Sacramento al po Oakland je krasna, pozemky firodne, misty bylo videti zahrady, nebylo ale moblo irpine rozeznat cdrudu stromti, kdy2" bylo vee mokre.

Misty byly farmy mlekafske a zase drilbanicke. Mesto .Oakland die mojiho pczorovani je, snad rozsahlelei a filllednejei ne San Fran cisco, ad jistotu o torn tvrdit nemohu, neb probledrouti mesta tato dokonale vzalo by herkou dcbu, a bez informace nejake, by elovek je to nic spravneho podati nemohl. K prohlidce 8 miloveho mostu nebylo zapottebi mnoho easu, elovek jiz z povzdali milk videti,ze je to vytvor nadlidskY, ohromujici mysl oby6eineho smrtelnika. Na etylech 700 stop vysckch pyramidach, na nich2 jsou ptepnuta ocelova lava, spoeiva ta ohromna tine celd.

Lana tyto jsou kryta v tieleznYch rourach kde je nemil2e rez kazit. a ph rozdeleni jich jednetlivA, staeily by pry na obtahnuti eels flak ma.t16ky zeme. Na obarveni dila toho bylo upotfebeno 200.000 galontl barvy, a 25.000 gal. aluminium. Cele teleso to je beloudkou a na povrchu huste opattene 21rovkami, tak2e za noeniho osvetleni jest pry pohled na vYtvor ten irchvatny. Sirka prttjezdu je rozdelena pro 6 provorti. Po pfehledu toho co nas nejvice zajimalo, spechame Wine, chtejice dospeti mesta Fresno, ale tech vozidel bylo na caste toho odpoledne a2 k neuvekeni a my byli nuceni jeti ponejvice dasu jen zvolna. Krajina podel cesty cis. 99, po obou stranach polohou pekna, a zajiste i iirodna, ale farmat kalifornskY nema takta uspech nadbyteenY a takta i zahradnik.

Na misto ureene jsme dospeti jf2 za tmy, vyhledali domov manZelil JaksonovYch, tito ale toho dne byli dale v obchode zamestnani neni jindy, doekali jsme se jich ale pomerne dosti brzy. 0 obapolnem srdeenem uvitani netkeba se rozepisovat. Po deleim rozhovoru, hlavne o naei tests, my stafi dosti unaveni hlavne pheinou toho pfepineneho provozu, odebrali jsme se na odpodinek a dobfe spali v torn pohodlne zafizenem novem jejich domove, k mu2 si pomohli svYm vlastnim pheinenim i za doby to deprese, a jsou to take jenom delnici, ale delnici jet pracovat chteji i za odmenu die belnych pomerti a nedomahajice se zkraceni doby pracovni, dim't si zajistili pro dobu nynejei znadne zlepeeni. Ph etykdenni naveteve JacksonovYch prohledli jsme si ponekud i dosti rozsahle mesto F., tamni Park v zahranidi mesta, a ter zvefinec, v nem2 mo2no videti pferozmanite druhy svetovYch zvirat a ptactva. PriStiho dne bylo nutno na,v g tevu u milYch man'Zelt techto ukondit, neb jsme meli v programu na g em jeSte jednu podobnou navttevu v Glendale, Calif., u rodiny p. L. W.

e sti'edu. Sine 3. linora. 193t

HollenbeckovYch (pi. H. jest takte2 sestrou p.

Jos. A.), a tak rozloueivee se s manlely Jackscnov3imi, opustili jsme to pane mesto F. a uhaneli k Bakersfield a pak jizneji k Burbank a Glendale, kde jsme navetevu nak zase protahli na 4 dal g dni, a tak vydkali toho Forty eight Annual Pasadena Tournament of Roses.

(Dokoneeni phete.)

Rad Hvezda Mladeze cis. 102.

Coupland, Texas.

Cteni brat:ri a sestry!

Timto y am oznamuji vYsledek voleb Citednikil pro rok 1937, Paul Holubec, pfedseda. C. V. Ada,mek, mistopkedseda; Jcs. F. Machu, tajemnik; Raymond M. Machu, fidetni; Paul L. Machu, pokladnik. A jests mime volit nasledujici vYbory: finandni a nemocenskY. Take, cteni bratri a sestry, musim vas uvedomit, abyste se veichni dostavili do pheti schtize, ktera pfipada na den 7. finora odpoledne a v padu neptizniveho podasi o tyden pozdeji. Zvlaete ti Cleni, ktefi jsou s poplatky hodne pozadu, neb kterY Clan bude dluhovat vice jak za tfi mesice, tak kaldY bude suspendcvan od umrtni pojistky, neb tadova pokladna uz je prazdna. Tak ti eleni, kteti nemaji penize na pcplatky je platit, at' pfijdou do schtize a udelaji si ptijaky proti certifike.turn, jelikoZ ti Cleni, kteri budou platiti pravidelne svoje pcplatky kaldY mesic, nebudou moci platit za ty druhe dleny, kteki svoje poplatky platit nebudou.

Psal bych nee° novehO, ale neni tu nyni nic, neb tu mame ted' stale ekarede poeasi, uz od vanoc, veteinou jen stale prei, skorem kahlY den a je zima. V poll se neda nic delat. Farzde v okoli Bayersville, tr2 maji veteinou poorano, a nyni jen dekaji jak se udela pane podasi a v polich vyschne, aby mohli zaditi seti kukutici a cukrol, ku konci druheho meshce. — Tak brath a sestry, nezapomefite se dostavit do pfieti schttze v poetu co nejveteim.

S bratrskYm pozdravem, Raymond M. Macht, Rad Novohrad, Oslo 3.

Cteni brath a sestry!

Timto y am zdeluji, 2e pro deetive podasi jsme v prosinci schuzi neodbYvali, az prvni nedeli v lednu se schaze odbYvala a ph teto byli zvoleni tito idednici na tento rok: Pkedseda Eduard KusY, mistoptedseda Fr. J. Kubenka, tajemnik Adolf J. Mika, ireetnik Oldfich Motal, pokladnik Ambro2 Technik, teetni vybor: Emil Havrda, F. J. Kubenka a Frank Barta; nemocenskY vybor Adolf J. Mika, Oldtich Motal a Otto Kubenka. Schuze se budou odbYvat prvni nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne. Taky jsou 'Z'acla,ni bratti, co maji pujeku proti certifikatu na sve poplatky, aby dali co nejdtive Veda, zdali chti zaplatit, aneb zase novou pujoku udinit. S br. pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

DouAka: — Rad bych se dozvedel, zdali br.

C. V. Adamek, jen't byl minuleho roku vyslancem do sjezdu od fadu Cis. 102., je myna krajanem, zdali pochazi z Bila y ska pod Chiumem u Bystrice pod Hostynem. Ja jsem ehodil do Skoly do Bila y ska prvni rok, kdy2 Adamkova rodina se vystehovala do Texasu, i maj stafieek s dcerou. Se mnou do prvni tfidy tehda chodil Ciprian Adamek a do druhe tridy jeho bratr Josef. Taky Rudolfa a Makku jsem dobte znal, neb po pobytu asi rok v Texasu pfijeli zpatky do Bila y ska se svYmi rodidi. Ja pochazim ze Slavkova pod HostYnem. Zdali jsi to Ty, tak prijmi ode mne srdeenY pozdrav a pik zdali jeSte ti ze stare vlasti p g ou; mne u2 dlouho COATIS, nic nepiSe. S pozdravem, Adolf J. Mika, Rt. 1, Moulton, Texas.

Rad Rikiavy

Rosebud, Texas.

Rad RffZovY Dvfir uvedomuje sve dleny, by se dostavili do schtize prvni nedeli v Axiom, ptesne o 1 hodine odpoledne. Snad kaldY vi, 2e. bylo epatne poeasi v lednu, proto se kahlSr dostavte a hled'te se vyrovnat.

S bratrskYm pozdravem, Josef gebek, ttetni.

Ve stibedu, dne 3. Unora 1937.

QUIDO MARIA VYSKOOIL:

TIME BOURE ROMAN A jinSrch okolnosti byl by mohl mug , ovlaZ dajici srdce privabne teto vypestovati i na tomto divokem roubu uglechtile rune, ale Robert nebyl z techto divotvorct.

Sam ptilig podlehal kouzlu sleeny Ireny, jejit polibky zalepily mu odi i rozum.

A osleplY jedenkrate, nemohl jinak, net se upine svetiti tene, kterou miloval, aby ho vedla.

Za jakYm cilem?

0 to mmela rozhodovati teprve budoucnost!

XXIV. Pavel Ryvin zahy ptivykl SvatoriovYm a take obe damy v kratkem ease se sptatelily se svYm podnaj emnikem.

Byl tichY, zvligtnich sluteb nevytadujici, cam ochoten posloutiti katdemu a ye vgem, od byl potadan.

Pani pogtmistrova dasto a rada s nim hovolila a take Jindtigka zahy odlotila svoji poeb.tedni uzavtenost a s Pavlem nejednou rozpre.vela o dennich novinkach. Z ylagte v nedeli odpoledne s oblibou sedavali v gichni v zahradce, pani Svatoriova s dceroii ph praci, Pavel ph. knize.

Svolily-li damy, Ceti jim, nebo vypravel o torn, co zatil a jake melje gte plany do budoucnosti. Studoval pilne odborne knihy a vzdelaval se, zjevne toute vyniknouti ye svem oboru.

"Nahrazuji si, Ceho se mi v mladi nedostalo," tikaval, a kdyt pani poStmistrova tertovala o jeho pill, doznaval uptimne"Citim stale, to nestojim na svem miste. Ptal bych si byti tak zamestnan, abych mohl samostatne pracovati, provadeti pokusy, sve theorie opliti zkougkami. Ale takhle . . . ?"

"Nu, co neni, mute byti!" ute govala ho pani Svatoriova.

Ryvin pokreil rameny: "Mute side, ale mnoho v to nevetim."

"Prod?"

"Ponevadt v na gi tovarne jde vge ph starem. Tak jako pled padesati lety . . . " "Cot po smrti stareho pana nezaval k yam volnej gi, pokroku miloynej gi vzduch? Vag novY gef . . . " Ryvin znatelne zkrivil rty: "Ach, cot ten! Nema pro tovarnu Casu."

Pani Svatoriova chtela se jette na neco tazati, ale yeas jegte potlaeila svoji zvedavost, nebot' ptitomnost Jindti geina varovala ji pled moinYm ukvapenim.

Naskytla se ostatne zahy ptiletitost, aby zvedela podrobnosti.

"Ma pry v okoli nevestu," vysvetloval Ryvin, "a k vuli ni zanedbava v gechno ostatni."

"Tedy nevestul" zahudela pro sebe stara pani a del° se ji zatahlo mraky.

"Proklatec!" ulevovala si, kdyi Pavel odegel.

NenavidelaV nikoho tak v tivote jako Cerneho. A kdyby mohla — jiste by byla davno znicila sve dcery i jeho podnik. Jen proto se na neho vyptavala, jen proto vyzvidala, s radostnYm zadostiueinenim ptijimajic katdou zpravu, ktera v tu stranu, kde Cerny 211, vrhala stin.

Pouze zvest o nastavajicim sriatku Robertoy e poboutila ji merou zcela mimotadnou. Tu gila, to vyhodnYm spojenim upadajici podnik Oerneho mohl by se °pet po yznesti a katastrofa, kterou pani Svatoriova svolavala na hlavu tovarnikovu, oddaliti.

Nebot', ze ji neujde, o tom byla pevne ptesvedeena!

Byla jiste na nebi nebo na zemi nejaka, spravedinost. A v tu bezpeene drivetovala! Tleba ne hned, ale Casem se jiste splati zprisobene zlo a vyrovnaji stare dluhy. A kdot vi, k demu byly nutne tyto kru g ne zapasy, k eemu jizvy, minulosti zasazene a dosud se nehojici.

Ca.sto, at piing easto se v tivote setka.vame s rozpory a udalostmi, kterYch nechapame, a o jicht nutnosti nechceme se ptesvedditi. A hie — po letech dostava se nam zku genosti, to se neinoh/o stati jinak, net prave tak, jak se

VESTNIK sbehlo, aby zachranena byla sila pro dalti vot, nebo uchovan nejakY drahY sen pled znesvecenim.

A snad napadlo ptemitajici pani Svatorioye — snad 1 Ryvin poslan byl osudem prave sem, aby se stal mstitelem starYch tech zloeint, pakou, ktera pomtte odvaliti balvan s testy, po nit by pak mohla Jindti gka kraeeti za syYrn novYm Stestim.

Ovgem, Pavel daleko nesplrioval tech snri, ktere pani patmistrova mela o svem zeti. Ale katcla matka sni o sve &eh to nejkrasnej gi. Chtela by ji rniti princeznou, obdatenou vgemi dary, jet mute u gtedfiti duch, hmota i phroda.

Divot ovgem mnohe ubere z techto dart a odmen, ale milujici matka jen konec konca vtdy spokojena, dostane-li se ji alespori east z tech potitkii, na net pro sve dite Cinila naroky ye svYch snech.

A proto i pani Svatonova bez bolesti slevovala lety ze svYch potadavkfi.

Nebylo motno ani jinak.

Z tilinkovskych napacinikil se nedostavi: ani jedinY, aby se pokusil ziskati Jindfi gku. Smrt pogtmistrova jakoby i je odradita od sriatku s deveetem, jet bylo bez vena.

Snad, s poeatku, v torn neb onom znamem, se srdce pohnulo, kdyt potkal sleenu Svatoriovu.

Ale kdyt obe damy otevtely si modni sin a 'mealy se tiviti stim, ustoupili i ti posledni, nejodvatnej gi.

Pogtmistrovy plestaly byti mistni honoraci; A jetto ani delnicka thda nechtela je ptijmouti mezi sebe, nepattily tern ani onem, odkazany jsouce diste na sebe.

Jindtigka pomerne zahy a bez namitek se s novym osudem, za to vgak jeji matka velnii dlouho se citila v novYch pomerech neuspokojena. A jegte nyni nejednou to v ni zaboutilo, kdyt musela mleky strpeti, jak zakaznice Jindibigeiny okazale ji davaji na jevo svoji povYgenost.

V takovYch chvilich velmi easto do du ge uratena, utikavala se na mestskY hlbitov, aby u hrobu sveho mantela slotila ptikoti techto hodin a postetovala si.

Byvalo zde tak klidne . tak utegene!

Htbitov letel za mestem, skoro jit v polich, na svahu, s nebot se dal ptehleclnouti kraj daleko at k horam, jet jakoby skrYvaly za svymi olesnenYmi temeny nejakY lep gi blahobytnejgi kraj, nebo snad dokonce i rajskou zahradu zapomneni v gech pozemskYch trudfi a nedorozumeni.

Pani Svatoriova easto, pleCasto se k nim zahledela s touhou.

Nejednou pomyslila, to bylo by snad /Ape, kdyby opustila 2ilinkov a odegla tam nekain daleko mezi jine lidi, neptipominajici ji minulost. Ale ihned zaplagila tuto myglenku.

"Ne . ne! Od hrobu pana 8ebestiana nedovedla by se za tadnYch okolnosti odloueiti."

Na okamtik napadla ji take Praha.

"Snad by tam . . . ?"

Ale i toto poku geni path Svatoriova odmitla.

Co by v Praze delala? Tam bylo by jegte nebot' v sadech zlateho mesta nasypany byly hroby jeji mladosti. A k tern se znovu phpoutati bylo toter, jako otevliti ve gkery stare rany. Pro bolest srdce fipine stadil jedinY rov na malomestskem htbitrivku, kryjici srdce pana 8ebestiana.

Pro bolest i ritechu!

A s tou odchazela starnouci vtcly path ze skryge syYch snu . ze tilinkovskeho htbitova! Bylo ji, jako by v gelestu smuteenich vrb slygela i dobrackY hlas sveho chote kterY k ni promlouval svYm vlidnYm, tichYm zprisobem: "MO jen driveru, ma draha! Jsem stale s tebou a nedopustim, aby to tivot pfilis tYral. Ani o Jindfigku se nestrachuj' I ona se doeke„ eeho si zaslouti pro svoje dobre srdce!"

A s tou ritechou vracela se pani SvatotioYa do sveho domku. Posilena a zklidnena na nejakou dobu alespori.

Jeji klid a vira blahodejne prisobily i na nitro Jindti g eino, dosud pro minulost zahotkle, svetu odpirajici.

Ale Casem tu i onde vyprchalo kouzlo vzpominky a nova pochyby se vracely.

Jednotvarny tivot neptina gel value ittechy.

A ptece i staremu srdej se chtelo dosud titi.

Strana 9.

"Jsine tu jako zaklety," stetovala si pani Svatoriova, kdyg ul svrij stesk nemohla v prsou utajiti.

Jindtigka vgak namitla.

"Ne zaklety ... spi ge ukryty ' "Ukryty -- pled dim?"

"Pled celYm svetem!"

Pani pogtmistrova se rozhorlila.

"Dobtes fekla. Ale to je prave, co mne mrzi!"

"Prod?"

"Nemohu takto tit! Je mi ptili g smutno mezi temito stenami."

"I mezi temito kvetinami?" namitla Jindti g -ka.

"I mezi nimi!"

"A po Cem tedy touti g, mami4ko?" vyzvidala dcera.

"Sama nevim. Ale chtela bych miti — krome tebe jegte nekoho, s kYnbi bych mohla promluviti, kdykoli je mne tleba drivernosti."

"Mutes piece?"

"Kde? A s kYm?" "Mame ye meste tolik znamYch!" "Pani Svatoriova pokreila rameny.

"Ach ti Ti ut nam nerozumeji!" prohodila trpce.

K tomu ovgem nemela ani Jindtigka Ceho podotknouti. BYvali platele se jim opravdu zpronevetili nadobro a novYch nebylo.

Teprve plichodem RyvinovYm se pomery ponekud pozmenily. Jit za dobu prvnich mesicu Pavlova pobytu u Svatoriii ptivykly na neho temet jako na sveho. Da yno nezustalo ut pouze pli snidani. Vzajemne male slutbieky vedly k tomu, to pani Andela tu a tarn pozvala sveho podnajemnika take na obed nebo na vedeti.

Ptijimal s rozpaky, ale zibejme poydeden tuto vlidnou Usluhu.

"Nevim, jak si zasloutim teto laskavosti," namital nesmele, ale srdednY zprisob pani postmistrove zbavil ho zahy rozpakri.

"Eh, cot! Pokud mame, nestoji to ani za tee!

A ye dvou bylo by nam smutno . . . " "Stejne jako mne samotnemu !" trochu ukvapene vyhrkl host.

Casem se tyto nedelni obedy staly pravidelnYmi, takte vlastne v gichni tti travili nedele a svatky pohromade. V zimnim obdobi omezili se ovgem pouze na obydli, kdyti vtak jaro rozhodilo svoje privaby, plestehovali se do zahrady, ba pomYgleno i na yYlety.

Led v poslednim nedocileno nikdy souhlasu.

Alespori pokud glo o Jindtigku.

Vzpirala se stale ptislibiti ph prochazkach svoji fieast.

Jeji matka se site snatila, aby podlomila deelinu zatvrzelost, led Ryvin namiti: "Jen nechte sleenu! Vi zajiste, prod se brani . . .

Oei Jindtigeiny vdeene se setkaly s jeho zrakem. Ceti v nich: "Dekuji ti. Main skuteene sve drivody."

Pani Svatoriova se tedy jit nenamahala. 0statue z prochazek tak jako onak se glo ptilivem objednavek, jet znaene omezily das obou dam.

Ale dobra shoda v gech, kdot olaYvali malt' domek se zelenYm revovim po stenach, se tim nezakalila. Stala se naopak jaksi dfivernejgi, zrakfun okoli neptistupnejgi.

Cas plynul tak ov gem bez velkYch udalosti, ale take be novYch talii. I sama Jindti gka se a tu dobu stala klidnej gi a pro dvoteni se Pavlovo ptistupnejgi.

Nyni jit opravdu — dvoteni, nebot' mla.dY delnik, kde mohl, ochotne projevoval oddanost, kterou k sleene Svatonova citil. Ov gem einil tak prisobem co nej getrnej gim, nikdy nic netadaje, sam vgak nabizeje nejeistgi cit, ktery mu pinil srdce.

Ve svem tivote, vypinenem ptili g starostmi a zapasem • o eestne byti, nemel dosud tost, aby se kohl tenam, ad jiste nejednou ye svem nitru zatoutil po drutce, jet by mu byla svetlem na bludnYch cestach, ritechou v hodinach pochyb, ohniekem zktehle dugi.

Domnival se tudit, to osud sam vedl jej pog tmistrovym, aby mu ukazal term nad v gechny ostatni libeznou, dobrou a eistou, jakou pr4ve spattoval v sledne Svatoriove.

(Pokra4ovani.).

Ve sttedu, tine 3. tnora 1937.

VESTN1T.0

Strana 10,

ledna, ale 8. ledna se pkihnala zima a ledu bylo dost, nejvice na stromech. Druha zima tla 21. ledna a to byla je te ehladnej , ale na stromech bylo jen ma,lo ledu. Ale co tento dopis pitu, ut se nam trochu oteplilo a zaealo prSet. Zahradky se pekne zelenaji, nebot' pies ty zimy v zahradkach zelenina nezmrzla. Vle,hy je dost, neb nam tady Casto pr i, tak zelenina v zahradkach pekne roste. Ja bych si pfola, aby se ja vyjasnilo a slunidko pane svitilo.

Mill mladi etenari a etenakky, te im se, le brzy uvidim vase dopisy v na Detske Besidce.

Posilam pozdrav moji ptitelkyni Helen Midulkove e Ploresville, aby take brzo napsala dopis do Detske Besidky.

Zde posilam malou baseri: Sni2ek se nam chumeli, zima je, zimidka.

Pod tim bilYm snetiekem zapadla cestieka.

To vtak neodstrati nikdy, mill brati, my ptjdeme vesele do kolidky nag.

S pozdravem na v eehny etenate a etenatky a ctenou redakei zustavam vase dopisovatelka, Maggie Sassin, Rt. 5, Box 66, Schulenburg, Texas.

g

g

DETSKA BESiDKA

g

SMigEK. Hej, mik, mik! Hej, mik, mik! do mouky spad kominik!

Mel co (eat na komine, propad' stkechou, uz byl v mlYne, — to byl smith a to byl kfik!

Hejsazi! Hejsazi! vtak si kytli nezkazi; toho veru nenadal se!

Nejvic bilY pratek mil se a pad' pki torn do sazi.

J. V. Sladek.

CHYTRt MUD. ArabskY mudrc potkal na ceste tultanovy zbrojnote, kteti pini tzkosti jit druhY den hledall krasneho kone, kterY ze sultanovy konirny Jim prchl. Byl to oblibenY kufi jejich pana a proto byli jit strachem schvaceni, a ho nenaj dou.

Kdyt mudrce spatkili, otazali se ho, nezah14d1-11 nejakeho kone.

"Byl to Mout?" optal se Arab,.

"Ano!" "Mel stkibme podkovy?"

"Mel!" "Byl pet stop a dva palee vysokY?" "Byl!" "Zveda pii chuzi vtdy nohy na jedne strand najednou?"

"To se rozumi, ze ano!" vykkikli zbrojnoti.

"Ale kde jest? Mluvi" "Nevim," kekl mudrc. "Ja ho vubec nevidel!"

"Lies! Tys ho ukradl! Pkiznej se!" volali nyni zbrojnoti jeden pled druheho. A kdyt Arab na svem stal, ze kone viibec nespattil, chopili se ho a odvlekli pied sultana.

Sultan vyslechi zpravu svych vojinu a pak pkisne kazal mudrci, aby se ptiznal, kam se klIfi pada. Ale ten odpovedel, ze kone ani nezahledl.

"Vidyt' tak dobte vi , jaky jest!" zvolal sultan. "To to usvedeuje!"

"Nikoli, pane muj," fekl mudrc. "Kon jsem nevidel, ale vtiml jsem si na ceste stop, a z tech jsem poznal, ze tudy kradel kun, kterY najednou vtdy zvedal obe nohy na tete strane Vela.

Na ceste letel kus derneho bulitniku, a na torn bylo znati, kterak stkibrna podkova otkela se o jeho hladkou plochu. Na trni vedle testy zachytil se chumad bile srsti koriske, a v lesiku e vYke pet stop a dvou palc0 byla s vetvi de setkena rosa. Vteho toho jsem si vtiml, ale kone jsem nespattil."

Sultan utasl nad bystrYm rozumem mudrcot m a udinil jej ihned svYm vezirem.

g

g

y

r

Moulton, Texas.

Mile Detska Besidko!

Osmelila jsem se do vati besidky, kdyt tadnY nic nepite, a take nam ji pan redaktor poskytnul. Zima, jen zima, brr, a ani se slunce chvileeku neukate. MinulY tYden byl blizzard a omrzalo tki dny. Pies svatky jsme meli ttinact dni prazdniny, tak se nam to tkolakfun velice libilo, ale mamince ne, protote jsme &elan moo rarnusu. Hodne jste dostali darn na vanoce?

Letos ten Mikulat nebyl velice AtedrY, ale piece u nas zanechal nejake darky.

Pitte, vy mall etenaki, dokud mate pkiletitost.

S pozdravem zustavam, Willie Mae Fojtova, Rt. 2, Moulton, Tex. Moravia, Texas.

Mila Detska Besidko!

Toto jest nnlj prvni dopis do mile Detske Besidky. Ted', kdyt nam ctena redakce dopfala koutek detske besidky, tedy my mladi etenaki men bychom napsat east° dopis a nejake basne do OW nati mile detske besidky.

Po6asi jsme zde men teple a dative at do 7.

g

g

y

g

g

Blessing, Texas.

Dnes je patek, dne 22. ledna a pkitel do rana severak s vetrem. Nejdeme do tkoly, je zima a za6ina, mrznouti, tak chci napsati do Detske Besidky. Libi se mi pohadky pro nas deti uvetejtiovane, zvla e "Ka parek zubnim Micatem". Ja bych rada videla te2 dopisy, tak pigte devdata. Ja chodim do pate ttidy. Moje uditelka se jmenuje Mrs. Esther Byrd a je hodna.

Moje v ecky uditelky byly hodne. V sobotu rano byly stromy zmrzle a se sttechy visely Na poprve je toho myslim dost.

Srde'the zdravi vtecky besidkake a pana reEstelka Zhanelova. daktora,

g

g

g

PTAtE V ZIME. Na otevteny balkon v zime davam ptadattm potravu. Bydlime e sttedu mesta, proto p ichazeji vrabci obydejne. Na kludina rad se dival, jak se vrabci 2ivi a dovadeji; ale nikdy netekl. 2e by jim sam donesl, a take nevzpomnel, zdali dostali. Nekolikrate jsem ho poslala, aby jim zob schystal, uposlechl, druheho dne vgak na uboMka nevzpomnel. Letos k nam jednoho rana, kdy2 jsme byli pti snidani, ptilet1 kos. I balm k oknu, abych nav tevu ptivitala, volam kludinu i sla2ku. Pepda se nehnul. V torn phiehazel k snidani intij =2. Ja se slu2"ebnou stojim u okna, na malt' od stolu "Tatieku, matinka ma noveho miladka (a s pladem dodava) mne si ani nev ima". Chopila jsem maleho 2arlivee do namei a vysvetlila mu, jak je mu dobie u pineho hrneeku kafidka, v teplem pokoji, a uboha ptadata 2e musi Cekati venku v mrazu, co nam pro ne zbude! — Konec koneu byl: "Matinko, mohla bys mi dat pro ty vrabce a toho "derneho", u2 se na ne nehnevarn, kdy2 vim, 2e mne ma take rada." Od onoho dne ji2 veder ptipravuje ptaektm a rano jim donese. Ti na sebe nedaji Cekat. Kdy2 jdeme ke snidani, jde "Cerny" take. A je te po obede se ptilde podivat, zdali pro neho neco nezbylo.

Nyni toho meho maleho mudrce trapi starost, zdali pti ti zimu piijde "Cerny" (jak naztiTa kosa) °pet.

y

•

g

g

g

g

g

g

g

Beznehy udusil kravy.

Sltdebne, rolnika Vojtecha Steinera v Trokali& u Miro ova zpozorovala veera dasne zra.na, ze z chleva vychazi kouk. Betela tarn a oteviela dveke. Proti ni vy lehly sloupy plament, v jich2 svetle uvidela, 2e v ech 13 kust hoveziho dobytka leai udu eno na zemi. Polar byl uha en. Zjistilo se, 2e oheri zptsobil neopatrnosti pti kouteni rolniktv bratr, kterS7 je mdleho rozumu, mrthkem bez nohow a spal e thieve, Kdy2 videl, ze hoki, odplazil se do nedaleke ktlny, odkud pozoroval, co se v chleve deje.

g

g

g

g

g

y

X. olympijske hry byly v St. Louis r. 1932.

Pro velkS7 finaneni nallad sokolstvo se jich nezteastnilo. Bylo to koda. V to dobe byli nagi ptedni borci, zejmena br. Hudec, tak vyspell, 2e by byli zeela jiste zvitezili.

g

SLABIKAk soya lovi myii. co to hurni? rano mime hero. co lets vSie a vSie? mate kohe a auk? teta suss haty u okna. mate cosy u situ. Sala se csuii. co se susI na louce? du d dada du pu do po de pe od da to do to dy ty duty duty tidy dupa heda sedy Judy pod/ tady udusi (446 dudy decla vody dupa piidu co s_e diva doma na piidu. kudy se dame do sadiii? do vody dame sodv. mime vodu od ledu. fide nosi take Bede haty. cc !eta od Ulu a do tile mite urodu na poli? lid6 pill c omu. teta mi Ala medu. co se dava do sude sudy se vali dolu. co vane od vody?

Id kul od pod el hel os koi ok rck ar dar es les nas d m vas sad ten den pod led nad les ten kos kup nam ten Or! das mi, co mah? mai rad yeti dfim? kam 'eta kos? dal a dal. nas dim ma sad, pes se sape na nas. kam se dava dSrm nas dusi. vis o torn? noc nam dava sen.

ma mak vi vim vil di dam dal

ve ven yes ku kul kus dig nam ten rued? u luk mate les. rok co rok, sam a sam. den cc den. ze si zu su z se za sa ze re za ra. zo ro zeli leze zima mizi zada e e Icazi les za se

IZ DOBU pozoruji ty rrizne htbitovy J houstonske. tide maji nekolik htbitovii, kde pohitivaji jen tidy. Katolici maji sve hititovy, kde pohitivaji jen katoliky. Pak mame zde nekolik hititovt, kde lido ruzneho nabotenskeho vyznani bYvaji pohitivani. Z naeeho deskoslovanskeho lidu jsou rortroueeni po veech htbitovech.

Ptipada mne na mysl, zdali nate tady S.T. take by sobe pialy miti svilj obdanskY hibitov, kde katcla rodina deskoslovenska, mohia sobe zajistit rodinnY dtverec pridy za vice jak ttetinu cen, ktere musi platit za podobne rodinne dilce na jinYch hititovech.

Ku ptikladu — mluvil jsem s jednim agentern, kterY prodava podobne rodinne loty — a on mne tikal, to podle noveho zakona dnes takove rodinne loty jsou prodavany od $65.00 vyse, ate nyni misto pro hititov musi bYti ne merle jak 10 mil od court housu.

Poeita se, to lot 20x20 stop, udela se jedno sto takovYch iota z jednoho akru pridy, — tedy sto lotri po $65 delalo by $6,500.00 za jeden akr pridy. V torn je jit take vypoditana cesta a ulidky mezi temi dilci. Dejme 1/4 na vetti cesty a ulice mezi temi rodinnYmi loty — dostali bychom 75 lotri a ty by pkinesly po $40, tak dostali bychom $3,000.00 za jeden akr.

Pozoruji, to nejvice naeeho Olenstva a take nedlenstva je usazeno v okoli sini Pokrok Houstonu na Studewood a okolo sine 8tefanik na Cottage Grove.

Tedy die meho nahledu, aby s mrtvym nemuseli, jeti pies hlavni Cast mesta, kde bYva vtdy moe jezdcri, nejlepe,by se mi libilo misto pro takovY hititov nekde u cesty na severoz6.pad, kde posud motno koupiti asi 40 akrri od $100 do $250 akr, podle vzdalenosti od mesta.

To by stab° od $6,000 do $10,000 za celYch 40 akrri. Kdyby se do roka prodalo 200 podobnYch lotri, vyplatilo by to snad celYch 40 alai'', a na ostatnich akrech by byl sluenY vYdelek — k disteni a oprave htbitova, menti domek pro opatrovatele a pohtebni potieby.

TakovY domkat mohl by take bYti hrobaiem.

Od kopani hrobu se obydejne veude plati zvlatt'. Domkat by mohl zatidit etepatskou tkolku, kde by pestoval rrizne ozdobne kete, ktere by sobe mohl katdY koupiti die sveho vYberu pro sviij rodinnY lot — na tom by take mohl nem vydelat.

Oveem to podobnych 40 akrri by mohlo bYt koupeno za nitei ceny neco dale net 10 mil od court housu, ale ja, poditam na blizka mista, ktera by byla ptistupna v katclem podasi, aby Gronsko se mini v Evropu.

Danske naroclni museum v Kodani provadi soustavnY vYzkum v Gronsku. Ph torn se ukazuje, to Eskymaci naeich detskSich pkedstav zristavaji jen v knihach a snad nekterYch nejzapadlejeich vesnicich. Piedstavovali jsme si male ieny a mute v odevech z koteSiny bilych medvedri, jak asi v ledove chats na plamenu velrybiho tuku opekaji tudneho tulene. Ve skutednosti jsou jejich osady ut civilisovany jako v Evrope a Eskymaci se pomalu mini v celem svem typu. gist a psat umi katdY, deti chodi do arnacti let do ekoly. V Godthaabu je i uditelskY ristay. Zdravotnictvi je pane•zatizeno, nemocnice a ozdravovny zaruduji pacientfim nejlepei oeetteni. Jednou mesidne vychazeji noviny, nekdy take at za atvrt' roku. Pisi o evropske politice a gronskem rybateni a uvetejriuji vyhlaely. Poeta dodava noviny piedplatiteliim zdarma, protote poetovne v Gronsku neplati ani za dopisy. V Godthaabu jsou hostince s ptekvapujicim jidelnim listkem, pedene ryby, hovezi pedene, lueteniny a moueniky. 0 svatcich tam potadaji zabavy. Hraje se film a v ptstavkach se tandi pii gramofonu. V Godthaabu je i kavarna, kde Eskymaci popijeji dernou kavu a poslouchaji rozhlas.

Maji i knihkupectvi, jea vydava spisy eskymackSr ch spisovateba. Vetknou jsou to ueitele. Knihy se tS7 kaji hlavni cizich zemi a narodu a jejich zvykfi. Mnoho je dcbrodru2nSich historek a zejmena malSrch romankil lasky. Ty 6tou nejvice Eskyma6ky, proto2e deny jsou na celem svete stejne.

Strang 11.

VRSTNiK

Ve stkeclu, dne 3. finora 1937, V

Pik I. J. Gallia, Houston, Texas. byly na suchem mists, kde voila nestoji v mokrem podasi, aneb ktere misto by se dab odvodnit bez velkeho nakladu.

Navrhuji oboum houstonskYm tadam, aby o torn pojednaly v ptieti schuzi a zvolily thelennY vYbor, kteremut bych rad ukazal podobna mista, a take mohli bychom se podivat na frpravu jinYch hrbitovu v torn okoli.

Cast splatky by mohl katdY z techto dvou tadil sehnat, a ostatni by se snad dab ptjeit od Jednoty na deli splatky po 5%.

Domkat a delnici by mohli bYt najati z nezamestnanYch clenu, aneb mohli by elenove 0betovat nedelni aneb pril sobotniho dasu pro spoleenou praci na Upravu hititova.

Poditame, to mame v Houstonu asi 500 neb vice rodin, kdyt by jen polovina chtela spoluprisobit a ptiSti ptirast by milerad zabral ostatni mista.

Ve spojeni je sila a rad bych videl, to svornost eili harmonie panuje mezi nami. Nekdo snad bude namitat, to by to nebyl y vhod Amerikanam, avSak die meth° nahledu Amerika/lam by nemusel bYt ptistup zakazan Zde by take mohlo bYti zatizeni pozdeji: pohtbivani tehem, to jest spalovani mrtvol, ktere zde posud neni.

Kdyby se oddelilo pet akru pro domkate na zahradku a ktoviny a tech petatticet akru rozdelilo na loty, tak bychom dostali 3500 iota, ktere po etyticeti dolarech by ptinesly jednostoetyticettisic dolarn. Kdyby tyto loty byly prodany jen po dvacet dolart lot 20x20 stop, tak by donesly sedmdesat tisic za tech 35 akru.

To by nam dab slu§nY vYdelek na opravy a vybudovani krasneho mista pro nde posledni odpoeinek, a take dost pro posluhovade a tiditele.

Navrhuji tento plan v dobrem Umyslu a doufam, to oba na§e houstonske 'fatly toto vezmou v fivahu v ptigti schnzi.

Jelikot podle znalct vzrastu budoucich mist ve Spoj. Statech, Houston je poloten ye stkedu v'Sech pomacek pro velke svetove mesto, na trillion a vice obyvatelt behem ptiftich 25 let.

Velke tovarny ze severnich velkomest maji zakoupeny tisice akru podle praplavu mezi Houstonem a La Porte, po celYch tticeti milich, kde jit dnes pies sto miliona bylo vynaloteno

Rozmanitosti.

John D. Rockefeller jak opravdu je.

V podkrovnim pokoji sve • vily v Ormand Beach na Floride travi posledni eas sveho zavodu se smrti sedmadevadesatiletY John D. Reckefeller. Jeho fotograf Kurt Englebrecht vydal pied kratkYm dasem dasovou knihu, ktera stareho "Johna D." lief tak, jak skutedne je. Prave proto se setkala s obrovskYm Uspechem. Englebrecht ptedeverin vyvraci darnnenku, to by si petrolejovY kral na pensi zachovaval onu telesncu i dueevni svetest, jak se o nem Mica_ John D. se ut davno nedava zpravovat o obchodnich a svetovYch udalostech: je dokonale lhostejnY. Nehraje ut ani golf, tkebate se stale objevuji jeho fotegrafie s golfovou palkou v ruce. Ty jsou vesmes S-est a2 sedm let stare, stejne jako C - aste promitane filmy. NejstarSi Rockefeller ut neptijim:t ani nav'Stev a cele dny travi nehybrie v lenoece, inkostlive zabalen do eetnYch ptikryvek. Je-li osloven, nijak neprojevi, te by cokoli y vnimal.

Je to lhostejnost nej yy'S-Sino stupne. Podrobnost: nenosi ut ani paruku, nebot' ho pry piili5 Krasne bile Rockefellorovy vlasy, jak se jimi honosil na obrazcich, nebyly totit jeho.

Englebrecht je ptesvedeen, to dnes ut by bYvalY dravec rozhodne neopakoval vyrok, kterY ueinil pii svYch devadesatiletYch narozeninach v rode 1929, to chce, dej se co dej, dotit se rovne stovky. Nejveteiho dobrodruha zanikle dry americkeho bussinesu sa2ka se smrti omrzela.

na mozku, rafinerie, tovarny na delani cementu, tovarny na plechove pily na tezani prken, staveni Lodi a mnohe jine. To vee znarnena, to yeekere pozeinky dvaceti milovem kruhu budou hledany za vySSi ceny. Kde dtive stavaly modaly, ty jsou dries odvodnene a jine po Case odvodneny budou.

Vezmeme-li v Uvahu, co vee natropily ty piskove boute v rnnoha zapa,dnich a sttednich statech a , co ted' jit podruhe letos dela povoden ye v§ech patnacti statech okolo ptitoka obra v'Sech tek, Ilis:Assippi a jeji hlavnich =men, teky Ohio, Missouri a jinYch ptitokt one mohutne teky, kde pies tti sta tisic lidu muselo sve &mow.; opustit, kde je nadelano Skody na majetkd za mnoho milionu dolara, a kde ta lepSi vrchni pUda okolo tech tek je odplavovana k mori katdYm rokem, takte nejen ta Akoda, co je zpasobena zaplavou velkYch povodni na erode a majetku, ona zaplavovand Vida je ochuzovana elm dal tim vice katdou povodni.

Nejen ekoda, kterou zprisobuji ony povodne, ale ta kruta zima pod nulou, ke..2dYm rokem ni ve.§,kere pohodli elow;ka velice neptijemne.

Vezmeme-li to vSe v avahu, innteme jisto odekavat velike stehovani lidu z techto krajin do nag pohodinejei pkimokske krajiny, kde doposud jsme nemeli ledu celou zimu. Co toto pieu, tomaty v zahrade dosud kvetou, anit by byly ehraneny pied zimou, a zahradky jsou v pine a bujne zeleni.

Pakli to yee uvatite, vy mladi a star'Si, uznate to ono misto, ktere katdeho deka, je dnes lacineji k dostani net bude pozdej:ei Leta. Zvolite-li vYbor, ktery by byl poveten, aby ty mista yy'Settil, rnilerad yam vypornohu vyhledat tolik akrii vYhodne polotene pady, co budete uznavat za pottebne pro dne gek a pro budoucnost, pro rids a naSe ditky a jinYch, pro veenY odpoeinek.

Vlada Spoj. State ma koupeno nekolik set akrii pozemku na vychodni strane teky San Jacinto, nedaleko Houstonu, a jine vYhodnejei mista na jih od Houstonu vyeettuji, kde maji bYt usazovani rolnici z tech krajin, ktere byly suchem a zase jinYch, ktere byly povodni znieerie. Dale, obchodni komora chce zakidil velke natladarny na veechny zeleniny, ktere se zde dobke dati. To vee velice pomfite k vybudovani velikeho piistavniho mesta Houstonu ei-m •veti mesto, tim bude vet S- i poptayka po ySem, co rolnik yypestuje.

V dobrem Umyslu pro vSechny znamenam se v Ucte vas slutbovolny, • I. J. Gallia. na eleja-va

KDY KLAIVIE MOZEK. Svetlo leti od svetelneho zdroje k oku a odtamtud nervem k mozku. Mozek zaznamenava tyto svetelne vjemy ye zylaSt,' citlive oast.

Jestlite tuto east podraMime nejakYm jinym prost,tedkem, jako tteba elektrickYm proudem, vpuStenYm do 'dela, vidime i ph zavtenYch odich syetelne zablesky. To nas klame mozek, nikoliv smysby. StejnY vYklad ma zjev, jemut tikame, to se nekomu "v hlave . zablYsklo". Udetime-li se potme do vela, podratdime oeni nerv, kterY podrat-cleni donese k mozku. Podratdenim tohoto citliveho centra lze vysvehit i videni ptizrakti a pod.

Wadi vzal i dal praci.

Pied dasem vyhotel v Galante. na Slovensku velkY parni mlYn. Veichni delnlei ze mlyna o praci. Nyni byly dokondeny plany na sta y -bunovehmlYa,ktrbudjsvein start' a bude zamestnavat vic lidi. Stavba a jeji zakizeni jsou rozpoeteny na osm milionu KC. Se stavbou mlYna, kterY bude pattit drutstvu Hanza, pry bude zapoeato v nejblitS4 dobe.

Vrati se tedy jit brzy prace tem, kteti ji ph pota.ru mlYna ztratili.

Ze sa.zede profesorem.

V jedne pra2ske tiskarne naposledy pracoval sated dr. Balabas. V nejbliteich dnech nastoupi jako profesor na ukrajinskem gymnasiu v Revnicich. Balabas pracoval dlouha beta jako sazed v tiskarne a ph tom studoval. V techto dnech byl promovan na doktora filosofie. Sazeeskou kasu, za kterou sta.). jeSte pied nedesnem, vymenil za profesorskou katedru.

Strana 12.

STNiK

C;76nSioverukePodpiA;;; ■c-ilA

tft;T: 46"

•

giedni Organ Slovanske Podporujiei Jednoty Stitt Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA TAW-JCR-A—EDITOR Vydavatele Publishers CECHOSLOVALK PUBL. West, Texas Picedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance._ Europe $2.50 a year.

Zineny adres zasilaji as do Hlavnl [J adovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedpiatne, oznar yiky, budlet adresovany na Veztnik. West, Texas Peatztik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Zkoutka bratrstvi, lidrkosti — obsta7.a. S nemalYm zadostiuoinenim naai bratrske rodine oznamujeme, to naae yYzva k milodartim pro povodni postitenemute, : teny a tiny — neminula se faeinkem. Rika se, nikciiv na jazyku ale v srdci ma bYti a se projevo 7iati laska, k mu, pranic neznamena. okarieni se byt' nejalechetnejaimi hesly, jestii2e v hod's potreby -skutek utekl. A die skutkt, clotio?eh a pomocnSlch poznavame dobre, soucithe. obeany. Nikde nebyla chvile okamaite porn,Dei nalelravejai v techto dnech, kdy skoro celY milion dupostiten byl tou nejhrozn fej .ranou, jakou je drava, povoderi. Hrozne vYkriky rozlehly se ze zatopench oblasti patnacti vYchodnich staza srdce chytajici vYkfiky znieeneho majetku, tivota. Na tisice farem a desitky most privalily se zatopy, aby ve ave. rvavosti odnaaely obydli, vypudily z pristreei statisice, otebraelly Oeptehledne zastupy, v chladu svern znieily tie voty a byly prieinou epidemickeha aireni • se chripky, zapalu plic a pod. Na, tomto useku "rere nie americkY lid hrozne trpel a doposud trpi, ale na druhe strane americkY lid byl uchranen straane katastrofy a na tento lid, jent byl useteen, vzna.aen byl a jest jeate, dnes rnohutrs;' apel: Pomorte, otevfete svoje srdce! Naai breath a sestry na naSi vo>7zvu v posled-nim eisle organu ochotne odpovedeli. Odevaud hlasi se uteaenY rust sbirek, naei jako v-2-;dy radi prispeli die mptnosti. prllotili svuj peniz radi. Prvni kvota CervenYm Kritern okrskum vypsand byla vesmes slotena, na druhou, nasiedkem nepomyslitelneho rozaireni se kata.strofy jednou tolik zy3-7aenou se v naaich osadach znovu elle pfispiva. Dekujeme yam srdeane jmen.em desitek statisicii trpicich a prosirne opet, prispej jests kdo mutes! Necht' Americana se dovi, Cechoslovaci jako v2dy i tentok.rate konali svoji povinnost!

Pozdrav ze stare vlasti Teaasantun yodu. Potta doruella ne.m a Prahy obalku neobvykleho rozmeru, adre!:rovanou pisraern ruky drahe, ktera, desitky let psala ohnive elanky, polemiky, apely pro tridu delnickou, povzbuzujici ji k tridnimu uvedome p.i, sourueenstvi a zkaznenemu postupu k dosateni lepaich pracovnich odmen, patrieneho respektu, zastoupeni ye sborech zakonodarnYch, zkratka pro ispsi budoucnost a sliebodu vrstey Dr. Frantiaek Soukup prQds. senat e: Narad.

Shromatcleni na sae zreuezesJe. z lonske nava:6vy Texasu nezapomnal. Ftes spoust y povinnosti sveho zodpoved. ura,d.u, neFe..'etne kon.ferance, funkce spoleeenske, neohnai:enf- zastance lidu, jeden z vynikajicich elena Mafie a viastenec zrna cast ho — 7 zpornel tis'Ice. mil vzdalenSrch, poslal ram urnelecky provedene novo-rodni blahopfadni, na, jehoLe strane titulni stoji: JUDr. Frant. Soukup, pre,:lasda senatu Nartdhiho ShromarM6.11 pez,firavy do Noveho:roku 1937. D youlistS- pozd.ra y ma uvnitr dva historicky pan-lathe snirnky a to ze dne 18. prosince 1935 Volta dr. .17,thlarda Bene'g e nastupcem T. G. Masaryka a d.rulTS7m preidentem Ceskoslovenske republiky ve

slayskem sale Pratskeho nradu. DruhY snimek je ze 6. dervence 1936: Skupina vzornYch drutstev hochh a divek ye Svazu D.T.J.e. v Csl. republice na I. Americke Delnicke Olympiads v kruhu hlavnich picedstavitela americkych kraj an6 v Clevelandu, 0. Obrazek byl vzat na dsl. konsulatu v Clevelandu, drahY host jest ye sttedu skupiny. Jsme jisti, to pozdrav slovutneho csl. statnika a zasloutileho tribuna lidu htejive poteti celou nati vetejnost. Za projev tolik milt' jmenern celeho nateho Bratrstva i rodne vetve v Texasu nejsrdeeneji dekujeme. Ket draliST pfedseda csl. senatu je statedne republice na dlouho zachovan! * Stra,ana vyneeni, za hamlinost. VYchod Sp. stata postiten byl nejvetai povodflovou katastrofou v historii. Neni tijiciho pametnika Cehot podobneho, neni zaznamu o zatope tak rozsahle, jaka postihla obyvatele patnacti state v povodi reky Ohio a veletoku Mississippi.

Naskyta, se jiste easova otazka: dim byly zavineny katastrofalni povodne v teto obrovske oblasti? Lidskou ziskuchtivosti, nerozmyslnYm drancovani lesu, bezohlednosti na hospodafskou odvislost budoucich generaci. Potiel Ohio zbaveno bylo kotisteli nejlepai ochrany proti povodnim, kdy z hitavosti penez byly obrovske rozlohy lesa vykaceny. Proziravi hospodari yedi, te kde jsou lesy, hodne deat'ove vody zachyti se na listech. Voda se pak yypari, anit by dopadla na zern. Take na zemi je vrstva listi s, jet udrtuje vlhkost a nepi-ipusti, aby deatem padajici voda ihned sebehla se strani. Prameny pritoky reky Ohio vznikaji na vYainach, za norrnalnich pomerri tato teka mute pojmouti ohromne spousty vody a udrtuje je ye svern koryte a jen v mimoildnYch pripadech voda vystoupi z brehri. Letos mela Oblast mezi Pittsburghem a Cairo, Ill. neobvykle silne deate. PAda byla zmrzla, voda nemohla se do ni vsaknouti a stekala se do nitaich poloh. Obyeejne v tomto roenim obdobi pada snih, net mimorddne teple poda,si zavinilo, te misto snehu se dostavily deate. Snih by letel na zemi jak obyeejne a tai by pozvoina. Cast vody by se vyparila, vet'ainu by pilda vsakla do sebe. Kdyby misto holYch strani tyto pokrYval les, mimoradnY spad deate mohl miti pfekatky, zastavu, desna povoden byla nemotna. * * Purkyrifiv rok. Loni oslavovali v Ceskoslovensku jubileum vynikajiciho umelce-basnika Karla Hynka Machy, letos budou vdeene vzpominati slovutneho vedce Jana Ev. Purkyne, jehot ste a padesate narozeniny budou oslavovati. Tento velikY tadenec ma vyznam svetovY i narodni, malokomu patfi takovYrn pravem 0znadeni genius jako fysiologu (prirodozpytci), kterY zkoumal na novYch cestach tivotni jevy i duaevni einnost a dovedl spojiti pfesno -st pee. zorovani odborneho s fylosofickou hloubkou.

Jeho dilo zakladalo a podnecovalo cela nova vedecka odvetvi, v jeho tivote projevovaio se stejne mravni usili jako horouci vlastenectvi.

Jsme posud mnoho dlutni — 6echoslovarci v osvobozene vlasti jako v zahraniei — zasiuha,m lekare, politika, basnika i myslitele. Pfipravovane oslavy v Csl. Republice zajiste osvetli du celou mohutnost vedeckou, vaeclany zasluhy buditelske a lidske cnosti, jimit vynikal tento rodak libochovickY, vecleckYm svetem stale uctivam'a * Nejaetai vYstava sveta. New York v r. 1939.

Ptipravne kroky k svetove vYstave v New Yorku, jet bude roku 1939, ut byly zahajeny. Die bude to nej vetti a nejbohatti svetove, vYstava, jejit nakiad se odhaduje na $140,000,000.

Asi dye ttetiny techto vYdaju ut zajistiii vystavovatele, prfunyslove a reklamni podniky. Zbytek bude muset dat mesto New York a pokladna Spoj. Statil 17Ystava die nazoru hlavnich dinitehl teto ma ptinesti rozinach celemu ho-. . spode.i'st;71. Odekava-se, to nejrnene 50 milionti navatevniku z celeho sveta a prfunerna denni navateva se odhaduje na 250,000 lidi, o slavnYch dnech se oaekava celY milion! Die toho se cola vYstava planuje, aby pro vaechny bylo misto a aby nebylo potiti v doprave. Pro vYstavu je ureeno bahnite ridoli flaky Flushing. Napfed bude zmeneno ohromnYm nakladexn v ploclnou ptidu. Prace ut byla zahajena

Vs sttedu, dne 3. unora 1937. a nekolik tisic delnikt tam bude miti zaniestnani pine dva roky, aby se vYstava dostala do raince zahrady. Pkijezdni silnice, vchody a testy jsou rozpodteny pro milionove navttevy.

Podle °bora bude vYstava rozdelena na desef velkych okresh. Katcla skupina bude jakYmsi "filmem tisicileti", v nemt budou znazorneny vYvojove stupne od prvnich podatku at do dnetka. Bude tam dokonce jests vice — naznak budoucich vYvojovYch motnosti at do roku 2000. Pro • deti bude ztizeno detske mesto, kde si dad budou moci podle libosti zatadit.

Budou tarn htitte, jizdni konici, domy s panenkami, technicke hraeky, indianske wigwamy, elektricka draha a samortejme cukrarny a ovoce. Pro zabavu startich deti bude podobne postarano, bude tam take vtechno od cukrovi at do panenek. Divadlo bude pod girYm nebern a bude mit misto pro 10,000 divakti. Podle tohoto kuseho narysu newyorske svetove vYstavy v r. 1939, ize ut dnes uvetiti, to ptedei rozsahlosti a uspotadanim patitskou svetovou vYstavu, jet bude v ptittim rote. Zakladni pfedpoklady k provedeni obrovskeho podniku — penize, schopnosti a odvaha — jsou v nati bohate zemi po ruce. * Navtleva v redakci. V pondeli navttivil redakci bratr Tom Elles ze Seaton, by si prohledl tiskarnu Vyd. Spol. eechoslovak. Br. Elles dojel do West za soukromou zaletitosti a byl hostem mantelh Pavel 8krabankovS7ch. Tehot dne busem odjel k domoyu. Navtteva nas tetila.

Prokazali nejkrasnejti rys lidskeho charakteru — obetavost a lasku k bliinimu. Rozhlas naleti mezi nejvetai vynalezy lidskeho hadani, mezi ony, jet usnadriuji eifeni kultury, styk mezi narody, bezpeenost plavby na morich, vYmenu zprav na ohromne vzcialenosti a koneene neocenitelnou slutbu samaritanskou, jakou radiove stanice prokazaly a dosud prokazuji v oblastech desnou povodni postitenYch. Jako napinavY roman dtou se zevrubne zpravy o heroismu personalu rozhlasovYch stanic v Louisville; Paducah, Cairo a jinYch, kde operatoti za mrazive teploty zustali na svYch mistech celYch 24 hodin, aby elektrickou vinou vedli spojeni s jinYmi misty, sloutili policii a zachrannYm detam k vyhledavani a pkevateni rodin vodou ohrotovanYch, vykizovali tisice dotad' ptibuznYch odjinud po svYch dlenech v zaplavenYch mestech bydlicich. Nebyvte teto velike siutby rozhlasnYch stanic, ztrata na lidskych tivotech mela bYti ohromna, utrpeni tisice trosednika nepomyslitelne. Zfizenci rozhiasu prokazali dobre a hrdinne srdce, bezohledne na telesnou dnavu, vyderpanost, zimou trpice a vyhladoveli — zustali na svem mists. Pro pomoc a dlevu trpicim spolublitnim.

Tomu se Mice, heroismus.

Neopatrnost a tilena, jizda vynesly za rok 1936 rekord talostnY. Dle zpravy narodni rady bezpednosti, automobilove sralky zavinily loni smrt 38.500 osob, cot je o 1.500 vice proti r. 1935. Mesta New York a Milwaukee vykazuji stupnici zabiti pti automobilovem neatesti 11.7 procenta ze 100.000 obyvatel, San Francisco ut 15.5 procenta, Los Angeles dokonce 37.2 procenta. Stejna zprava uclava, to tornady, povodnemi, aehem znieeno r. 1936 celkem 111.000 tivotil proti 101.000 roku 1934. Pti nettesti rfizneho druhu 409.000 osob bylo trvale zmrzadeno a dodasne 10,300.000 cscb. * Proti bludcpm. Nynejti pokoleni ueinilo svYrn vladcem hmotu, v bludnem mineni, to penize jsou s tb ueiniti at'astriSan toho, kdo jich dosti. Vaeobecna je touha nabYti co nejvice penez a proto u velke vetainy jedinS7 popud k dinnosti jsou — penize. Zapomina se, te nejcennejai pokiady nemotno za penize ziskati. Nekoupite si: zdravi, test, pravdu, svedomi, svobodu, moudrost, pravou lasku. A co jsou penize nebudete-li miti techto vlastnosti, ke at'astnernu tivotu nutnYch? Zakoupite si snad na Cas prized prodejnYch lidi a lichotnikti — ale ti jen chteji vase penize — skuteenou lasku va.m nedaji. A vase svedomi neziska, timto nic cenneho, vae bude jen pretvarka a blud, jet vedou ke ztroskotani. Uvatujte — a volte spravnou cestu!

Ve stfedu, dne 3. unora 1937.

YN slavneho vynalezce Thomase Edisona.

S Charles Edison, byl jnaenovan tajemnikem sokretate lod'stva.

Z Prahy oznamuje se nastup noveho polskeho vyslance dr. Kazimira Papee, jenz poutiva pine davery polskeho ministra zahraniei plk.

Becka. Novr polskST vyslanec byl pry vyslan, aby udinil konec deskoslovenskSrm-polskSim den ic im. * * Rumunsko a oeskoslov ensko skoneily dohodu na financovani novS7ch transakci, urovnani starch dluha a toast esl. pramyslu v rumunskein zbrojafskem podnikani. Reck() neclavno oznamilo, ze dostane od Nemecka pujeku $22,500,000 na zbrane a munici z nemeckS7ch tovaren.

Generalni poamistr James A. Farley byl presidentem Rooseveltem znovunominovan a senatem potvrzen. Generalni patmistr je jediiVm atednikem kabinetu, kterST slouti Ihttu etyt • let nebo krat'ai a musi bStti znovunominovan nebo na jeho misto jmenovan * Z Polite se oznamuje, ze nemeckSrm vojskam pled Madridem veli nemeckSr general Sperrle, kterSr byl drive velitelem 5. protiletadloveho okrsku v Mnichove. Pfed Madridem je pry cela ,divise mute derne gardy, ktera se jmenuje "divisi Nemecka". Soueasne se oznamuje, ze se v Nemecku sestavuji dve dalM divise dobrovolca, z nich jedna se bude jmenovati divise Adolfa Hitlera, druha. divise Iletmana Goeringa.

• Lida podpisuji east° listiny, anit vedi, co v nich je. Studenti university v Akron, 0., toho poutili k vYchovnemu tertiku. Vyrobili tadost, adresovanou tajemniku vnitra ve Washingtone a za hodinu ziskali na ni pies 200 podpisa nejen studenta, ale i universitnich profesort.

Byla to tadost, v nit nine podepsani tadaji, aby byli do pet dne popraveni na elektrickem kkesle. Druheho dne byla tato tadost v3'7strattie vyvekna na universitnim eernem prkne.

• • Jugoslavie a Bulharsko se dohodly uzaviit srulouvu o "veenem ptatelstvi." a pfatelskem vytizovani vaech sport. S touto smlouvou pine souhlasi spojenci Jugoslavie, z Male i z Balkanske dohody, protote zavazky Jugoslavie vael nim nebudou tim nijak doteeny. Neni vylondeno, to je to podatkem pro dal gi sbliteni Bulharska tat' s Rumunskem a Tureckem.

Sekretatka prate Frances Perkinsova pozvala zastupce General Motors i delnika na konferenci, jet se mela konati v atadovne departmentu prate. Vi dce delnika Lewis s jinSTmi zastupci pozvani ptijali, president korporace Sloan vgak odepkel, tka, ze vyjednavani je marne, dokud stavkujici delnictvo bude drteti ye sve moci tovarny spoleenosti. President Roosevelt se o tomto netaktnim jednani Sloanovern vyslovil, to byl nejen sklarnan odmitnutim p.

Sloana, nSTbrt poklada jeho rozhodnuti za velmi neat'astne.

Prahledna, zastraanjici propaganda z Vet lose je oeividna z prave vydane ki gsko nemecke vojenske rodenky. Roeenka uvadi pozoruhodna eisla o sile nemecke armady v budoucnu a srovnava nemeckou armadu s armadami francouzskou a britskou. Tak uvadi vojenska, roeenka, ze nemecko, armada v rode 1940 bude pry sySim podtem dvakrate pfevy'aovat armadu francouzskou. Nemecko bude s to v rode 1940 vyslati do valky 13 miliona zbrane schopn*th proti 7 mil. Francouza a 9 milionam vojinam Velke Britanie. * * Z_LondSina. — Na jedne slavnostni recepci, 1z:ter& byla uspotadana na sovetskem velvyslanectvi v Lcmdfrne, promluvil take sovetskS7 velvyslanec Maiski nekolik velmi pozoruhodnSrch vet. V podstate pravil: "Neprozrazuji Zadne statni tajemstvi a mohu pievziti pinou odpovednost za to, co tvrdim, kdy2 teknu, ze SovetskST Svaz je nyni ji2 tak dobte vyzbrojen, ze se maze bez ptispeni jedineho spojence ubraniti proti katdemu ittodnikovi, nebo i proti nekoliIca fi f oThiik•Orn najednon Zdtiraztmji v§ak zno-

V g 8TNiK

Co noveho2 vu, ze si SovetskSr svaz pteje, aby zastal zachovan mir mezi narody. Necht' bude vojensko. sila Sovetskeho svazu jakkoliv velika, zustane SovetskS7 svaz ye fronte state, ktere si bezvS7hradne pteji mir."

• FrancouzskST ministerskSi pfedseda Blum se osobne ujal jednani mezi zamestnavateli a stavkujicimi delniky lillskeho kovoprumyslu, aby odstranii jejich spory. Zamestnavatele vubee odmitli zahajiti vyjednivani, dokud delnici nespini hlavni jejich potadavky. Zastupci stavkujicich delnikil prohlasili, to ptijimaji arbitraeni tizeni a podrobi se jeho rozhodnuti.

Kdyt se dovedeli, ze zamestnavatele stale trvaji na svem odporu, oznamili, 2e potadaji ministra narodni obrany Dalacliera, aby kovopramysl v lillske oblasti zabavil a postatnil, jelikot pracuje hlavne pro potfeby narodni obrany. * * Britske korunovaeni klenoty jit byly vyzvednuty z pokiadnice v Toweru a pod ochranou silnSrch strati prohlednuty klenotniky, ktell maji udati, co je potteba opraviti. Kral Jiff. VI. bude korunovan dvema korunami, korunou svatoeduardskou a tia.skou korunou vladce dominii. Kralovna Altbeta dala jit pokyn svemu dvornimu mar'ealovi, vevodovi z Norfolku, aby se tidil podle dvorniho ceremonielu, kterST byl platnST za kralovny Marie, cot znadi, to rozvedene teny nebudou naptitte ke dvoru vabec ptiponateny. S korunovaci spoji mnoho anglickS7ch mast sve vlastni slavnosti a atrakce, aby pfilakala pokud motno velkS7 poeet cizinca, kteti v to dobu budou v Anglii. Starosta mesta Torquay, maleho pfistavu na jihozapadnim pobteti Anglie, chce ze sveho mesta vytvokit svetove stiedisko yachtoveho sportu. V korunovadnim tSrdnu uspotada zavod yachet pies AtlantickY ocean, z Ameriky do Torquaye. Doufa, to se tohoto zavodu zteastni nejlepti yachtaii SpojenS7ch Stitt, Anglie, Nemecka, 8veciska i z ostatnich state, snad asi 400 lodi. :)1

V nedeli rozhlas N.B.C. oznamoval, to celonarodni sbirky pro zne gt'astnele v zatopenem pasmu vS7chodnich state dostoupily sumu osmi milionu dolart.. Mesto New York dodalo k teto sumo jeden milion.

• President republiky Dominica zaslal presidentu Rooseveltovi eek na $20,000 co svaj osobni pinspevek do pomocneho fondu obetem povodne.

Na pet tisic taneenich plesu potadano bylo sobotu 30. ledna na poeest presidentovS7ch narozenin, jicht vYtetek venovan byl fondu k potirani detske obrny, jit pkitomne postiteno je 300,000 mladS7ch Ameridant. * * ft eka Ohio vraci se do svSrch bkeha, zatopena mesta Cincinnati a jina, v teto oblasti otivily horeenSrm distenim, aklidem, zahajenim obchodni einnosti. 8edesat biliona tun vody se tediStem veletoku Mississippi k jihu; tisice delnikt pod dozorem vladnich intinSTra stketi mista chotilostiva, jet sesiluji hradbami piskern napinenSTh pytla. Na nekolika mistech braze byly dynamitovany, aby stra gnST napor vody byl oslaben a v3i gka vody sni2ena. At doposud ohlaS'eno bylo na 400 mrtvSich (vetainou byla smrt zavinena nachladem, vysilenim) a akoda na majetku se uclava, na $400,000,000. * * Generalni poatmistr James A. Farley ptislibil mestu Waco svoji adast pki dedikaci nova paty, zbudovane nakladem pal milionu Slavnoststanovena je na 8. bilezna a bude to prvni osobni Adast Farley-ho pti dedikaci patovni budovy mimo jeho rodn.3"7 stat New York. aina nezapomnela, co v Case pohromy pro ni Amerika u6inila. Oelni ptedaci zahajili tarn hnuti pro sebrani east $60,000 co ptispevku do fondu Amer. Oer. Krite, kterST peeuje o statisieP 7plavou ze sysich dornovt1 vypuzenSrch.

Strana 13.

Ttinact kontrarevolucionatt, odsouzer4ch soudem v Moskva, popraveno bylo v pondeli t. tSidne. Popraveni ucinili pti soudnim lideni obSirne ptiznani, statni talobce Vy'Ainsky tidal ortel smrti, soud teto tadosti na zaklade usveddujiciho svedectvi dal prachod. * * Ve etvrtek min. tSrdne poslal guverner Allred snemovne poselstvi, v nemt se ptimlouva, za novelisaci zakona o prodeji lihovin ye smyslu zostieni techtp, vyaal poplatek za povoleni (licensi), zakaz prodeje na Alouelcy a z ySTSeni platu elentm likerni rady na pet tisic roene. Guyarn& odporuduje dale odvolani zakona o sazkach na dostihy, sloueeni nekterYch odbora.

Senat schvalil resoluci pro ztizeni elektrarny v Huntsvillu, je2 by zasobila proudem kaznici a trestanecke farmy, odhlasoval zbudova,ni utulny pro vysloutile vojiny v Austinu; zavedeni Atadu inspektora parnich kotlt s platem $2,400 rodne, osvobozeni gasolinove dame pro a.kolni busy, vyjmuti lady statnich zfizenca z pravidel o civilni slut)* aby slutne okresnich atednikt bylo stanoveno die ptijmu loriskeho. Mezi navrhy v senatu je jeden, zvytujici slutne dent. nejvy'atiho odvolaciho soudu na $8,000, Unit odvolaci rady na $7,500, &mil civilniho odvolaciho soudu na $7,000 a distriktnim soudcilm na $5,000 mane. * * Nizsi snemovna odhlasovala 84 proti 48 hiasum osnovu zakona, jimt se okresam ponechava, cela statni clan ad valorem ku kryti va"eobecnYch vYdaja. Statni pokladna bude timto zkracena, projde-li osnova i v senatu, o sumu $8,500,000. itad Svaz techoslovant cis. 92.

Ft. Worth, Tex. Mill bratfi a sestry!

Na vedomost davam vaem bratram, sestrain i jejich ptatelam, 2e fad padda v sobotu, dne 6. imora o 8. hodine veder, Valentinskou zabavu, ku ktere vas uctive zve zabavni vYbor. Tet budou nejake ceny podle eisel u vstupenek, tak inatete dostat pekne ceny, budete-li miti 8t'astna eisla. Jest to posledni bava pied pastem, tak toho hled'te vyntit a v,5:;imnete si tat menaiho vstupneho: pani 40c, damy 10c. 0 jidlo a piti tot dobte postarano.

Hudba br. F. J. Blatla. 0 dobre pobaveni a vzornSr potadek se postare, zabavni vSrbor.

Na shledanou v sini 2615 N. Houston St., 6. anora o osmi hodinach veder.

Se srdednYm pozdravem na v gechny krajany, zastava, H. Zichacek. itad Rozkvet cis. 62.

Galveston, Texas.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Timto oznamuji, ze tad Rozkvet Cis. 62 se usnesl potadati maSkarni zabavu v tterS7, dne 9. imora, zacatek v 8:00 hodin veder, v sini Redmen's Hall, 2309 1/2 Ave. C (Mechanic).

Kapela p. Rud. Dybala z Ganado, eleni od tadu eislo 138, nam bude vyhravat. A ted' vaIn oznamim novinku. Kapela p. Rud. Dybala bude hrat pkes radio stanici KLUF v ten samY veeer, od 6:05 do 6:30 hod. Prato vas upozorriuji, abyste si nafidili radio na zminenY eas.

A zaroven zveme jak od faclu Woodrow Wilson Cis. 146, ale tat vtechny bratry a sestry ptespolni a tat v'Sechriy nUaince vtbec, by se s nami piisli pobavit a vytaneit.

Taneeni vYbor je: Frank Vento, piedseda; A. J. Dug ek, Harry Monych, Edward Fojtik, Philip Anderson, Dave Knapp, Leon Knapp a James Foytik.

Mary Crodray, taj.

S pozdravem Italove zavedli bieovani. Italske Utady v severoafricke kolonii Tripolis natidily, ze v sobotu museti-bt v'aechny obchody otevteny a v nedeli zavteny. Nekolik tidovskrch obchodniku se tomu nepodNdilo a byli odsouzeni k vetejnemu bioovani. Sion Barda a Nahis Saul dostali po desiti ranach a to na namesti pled ()alma zastupu zvedaven. Benedikt Maghedese nebyl zbi6cvdn, protole toho nedovolil sta y jeho zdravi, a trest desiti ran mu byl zmenen na tti me$ice vezeni.

Strana 14.

eryvky z eeskoslovensVch JE NEMOZNO NEMILOVAT !

Vlak hfmel ku Praze. Rozkezaval krajinu na ohromne d ye pule, v nich kmitaly se vesniely s eervenYmi chaloupkami a StihlYmi kostelidky, pole a strane, Uvozy, drobne tady stromn, chomaeky dubin, borovin a lesklY pas Labe, jakoby privagan k trati, zjevoval se hned hned dal nehybnk, zachmurenY, uslzenk.

Huste jemne kapky biCovaly sklo teleznidnich oken a zasypavaly celY Omokla pole s holYrni strnisky a dernYmi-oranicemi, pusta, negiva legela pod nizkYm nebem, Avozy byly osamelej gi net jindy a silnice jak derne stuhy smutneho 'gatu betely kamsi v dalku.

U okna leticiho vlaku stoji hock asi patnactiletY. Jede z venkovskeho mesta do Prahy.

Na ni ug mysli leta ye svYch snech. I h, krev mu klokota v tilach, kdy na ni vzpd.dene. Ani nevi, jak to pri glo, ge tolik, tolik ji ge tolik miluje svfij narod.

A ted' konedne jede do Prahy: Zola se ma, 2e jede blit k tomu svemu narodu, zda se mu, te jede primo k velkemu, svatemu jeho ftadu noci nespal rozailenim, deekavanim.

A nyni stoji u okna vlaku uptene diva se v mlhu v to stranu, kde se mu zjevi vete matieky Prahy. Diva se, diva, napnute deka. De gt' ustal ponenahlu.

V torn ktikl kdosi: Praha; Praha: mu prudce zabu gilo, krev vrhnula se ma do hiavy.

Skutedne, tarn v dali, v ptedu, zjevily se Aidnle hradeanske vete. A jak na rat slunce prodralo se smutnkmi mraky, vyjasnily se, zaza,tily vstkic ty vete, — vynotily se jine a jine — -Praha, Praha! Hltal ji oeima i srdeem a ji vroucimi pohledy. Vtelou du gi znela mu hymna: Praho, Praho, mati most, srdce Ceske zerne!

Tobe nage pleme vedne ',Dude vence plest — — — MRAVNi ZAKLAD CESKtCH VALEK: Spisovatel Fr. Langr o povaze deskYch valek

a o eeskem vojakovi.

Autor slavne hry z vojenskeho tivota "Jizdni hlidky", napsal nekolik novYch bystrYch postkehil o eeskem vojenstvi. Citujeme: "Nikde se nedoetete, ge se deskY vojak chopil zbra,ne, aby si g el nekoho podmanit, aby si z cizich narodu udelal otroky a z cizich krajfl sve kolonie.

Cesky mug po dela tisicileti se re:lanai dbrani, jen aby branil svobodu sve vlasti, svobodu sveho svedomi nebo aspon nosledni rodnou hroudu a sve pravo na kus chleba, jedine svobodne dedictvi po otcich. A kdy g ho cizi root hnala do bojil za neco jineho, Sel jako jeji trpny sluha bez touhy po boji a viterstvie oeskY vojak nehlecial nikdy ve valce cil sveho g ivota. Nikdy si honosne neveneil ptilbu dubovYmi listy a nikdy nepsal na vagony napisy, tupici neptitele. Vojna byla pro neho vtdy tvrdou a tetkou praci, jake je tteba k uhajeni tivota, a proto se ji nevyhne nikdo, kdo je skutednYm muaem. Misto viesku pi gral a hluku bubnu vedl ho do boje vatnY zpev k svatemu Vaclavu, piseri botich bojovnikri a hymny Kde domov mrij. Svou mutnou praci kla,c11 jenorn meze potarfn, jejich plameny olizovaly jeho pohranioni lesy, a stave! hraze privalu, kteri se vSech stran Evropy hrozil vtdy zatopit jeho krasnou zemi. A tak, kdykoli se deskY mut cladpal zbrani, konal jimi praci statednou. hodnou destnych mutfl a neposkvrriujici jejich lidskou dristojnost.

Valku, ktera je zlo, jsme nikdy nerozsiVali, jeji polar jsme nikdy nerozdmychcvali. Ale tarn, kde vstoupila do na, gich hranic, poutili jsme jejiho vlastniho umeni, abychona vedli proti ni boj. To byl mravni zakla,d v gech ye,lek, ktere deskY narod kdy vedl. A ani v bu-

7,7-KsTxtrc dodsnu nevynnerne-h se tomu valeenemu po tak tetz1u, nezmoudtel-li dosud svet kYzh zku genostech nebude tomu jinak. Nebagirne po cizim; ale sve si budeme* umet uha.jit, tak jako to dovedlo cele tisicileti pied nami, jak to umely sekery, mete a palcaty v rukou stateenYch a dovednkch mu g& vedoucich, boj -ji za vec spravedlivou. — (Z fivodu ke knize dr. M. Kratochvila "Pamatne bitvy nagich clejin".)

MODA FRED 3000 LETY.

V osa,cle E,e7s.nov u eimic byl neclavno objeyen hrob neboftikem, svazanym do kozelce.

Zasluhou tarnej giho obeana F. Fojtika bylo y eas zoraveno Narodni museum, ktere nalez prostudovalo. Nebottik byl svazan do kozelce, aby Di"; nemohl gkodit (povera pravelYch lidi).

Na posledni cestu mu dali d gbanek a vetgi dvouuchou nadobu a pazourkovY notik. Nejzajimavel gi vgsk byly provrtane zviteci zuby, jicht bylo ne:vice pod krkem kostry, a male kaminky, kter;;Ini byla kostra poseta. Podle rozloteni zvireeich zubfl a studia jejich tvaru se shleclald. jde asi o zvla gtni ozdobu Vybrougene kvsy jantaru, lastur nebo zviteci zuby byly nagity na tmavY Sat. V jitnim Rusku, kde se nosily podobne gaty, poutivali jako ozdob ziatYch kroutkri. Tim je take prokazan vzajemnY vztah mezi kmeny tijicimi v praclavnYeh dobach v jitnim Rusku a u nas. 8aty se zvirechni zuby nosily asi geny.

JAKE \T ALKY BYCHOM MOHLUKDY VEST? Plukovnik Emanuel Moravec proslovil v bra,nnern seminati pisednaSku, z nit east otiskujerne. Uvedi 'talky dnetka vraceji se do doby vaiek . vyhlazovacich. Snesou je jen staty nejkvalitnej gi, nejotutilej gi a nejodhodlanejgi.

Z naroda maji budoucnost jen odva gni a pevni. Podivame-li se na vojenskou minulost nageho naroda, je to velka epopej °d yable a pevne obrany maleho proti silnemu. Je to tisicilety zapas kvality (jakosti) • s mnotstvim. Take situace dovedou ke git jen obratne hlavy a stateend srdce.

Ptigti vaiku bychom neodbyli jen levou rukou. Ale neni tteba se bat. Plukovnik Moravec uvadi tyto diavody: Ceskoslovensko neeini si narok na fizemi tadneho sousedniho statu.

Proto z vlastni vrile k valce nikdy nesahne.

Pouze s dvema staty se mriteme octnout v brannem sporu, ke kteremu sami podnet nedame: s Nemeckem a Mad'arskerri.

Kdyby nam hrozila valka jen s Mad'arskem, mohli by.chom ji sami zkoncovat v nekolika tYdnech. Jsme-je gte nad to dokonale pojigteni vojenskymi smlouvarni Male dohody. Je to na Mad'arsko skoro gesteronasobna, pievaha. Vyvolat valku s nami, to by byla pro Mad'arsko sebevratda.

Kdybychom byli napadeni Nemeckem, se kterYm marne spolednou jednu tketinu statnich hranic, znamenalo by to, te jsouce osamoceni, stojime proti dtytnasobne ptesile. Abychom ji odolali, jsme zaji gteni spojenectvim s Francii a Ruskem. Spoledne sily Francie, Oeskoslovenska a Ruska p i sttizlivem odhadu ptevyguji nemecke nejmene trojnasobne. Ani v roce 1914 Nemecko nebylo v tak neptijemnem postaveni strategickem, v jakem by se ocitlo, kdyby se odvatilo valky proti nem.

Mohli bychom se ocitnouti take ye voice s Nemeckem, Po jeho boku soudasne se postavi i Mad'arsko. NerneckY ritok proti nam mobilisuje dol-•Ddu francouzsko-ruskou a fitok Mad'arska po boku Nemecka i ostatni dleny Male dohody. V takovem ptipade by na ge situace bya jegte lep g i, net pH valce se samotnYm Neme::kern. Nad Nemeckem a Mad'arskem by obe dohody skoro atyknasobnou ptevahu.

Ani tato valka by neposkytla Nemecku tadne ndcleje na fispech."

ZLONNY V PRAVEKU.

V posiedni dobe bylo v Praze udineno nekolik clesiv;7'y ch nalezt z praveku 'Ceske zeme. Byly vykopany hroby ukrutne zohavenYch lidi. Z rozhazenYch a Casto i roz gtipanYch kosti lze tugit tragedie lidi tijicich na Uzemi Prahy pied

Ve stk:edu, dne 3. finora 1937. teem! tisici lety. Pki kopani zakladia k domrim "Na lepgim" nad Jezerkou v Praze-Nuslich nalezli delnici lidske kosti, strepy a bronzovou jehlici. Dik porozumeni vedouciho stavby p. J. Hlucheho bylo o nalezu yeas uvedomeno ptedhistoricke oddeleni Narodniho musea, ktere provedlo dali vkzkum. VYsledek byl pfekvapujici. Byla zde totig objevena t. zv. kulturni jama (zbytek chaty) sahajici 2 m pod nyneigi Uroveil pAdy. Do jamy byly nahazeny lidske mrtvoly, z nichg jedna byla vsunuta hlavou Nyni ovgem byly v miste jen ptehazene lidske kosti mezi kameny s vetgimi kusy tii lebek.

Ostatni obsah jamy vypinily zviteci kosti, stfepy velke nadoby hrube zdobene, miska a malt poharek. PodobnY stra glivk nalez na Azemi Prahy neni osamocenk. Pked lety nalezli delnici v Bubenei d y e kostry dospelkch osob, legici na prsou: obema byly useknuty nohy v pull stehen. Jedne mrtvole chybela hlava. U zohavenkch mrtvol le gely zbytky kostry ditete. Je velmi tegko podati o torn uspokojujici vkklad.

Odbornici se domnivaji,ze v techto nalezech mame desive vkmluvne doklady nelitostneho vragedneho zapasu lidu, kterk zaplavil cele vkchodni a severovkchodni Cechy a ye sttednich Oechach narazil na dogivajici zbytky stargich usedlikt. Mezi obema kmeny doglo ke krutemu boji, pri kterem byly cele rodiny Nyvraid'ovany v chatach. Nalezly se take rozgtipane lidske kosti, smigene s kostmi zvirecimi u ohnigte. Neni vyloueeno, ge jsou to truchlive zbytky kanibalske hostiny. Podle chudkch milodath vedle zohavenkch koster soudime, ze ukrutne ildeni se vybijelo na zchudlkch starousedlicich v zemi.

Take pti Uprave Asttedniho hfbitova pratskeho v Chodove byly nalezeny zajimave hroby. Byly objeveny dye skoro pul metru hlubojamky, ye kterkch vgak jig vIhkk ill strayil ygechny zbytky kostry a znadne po gkodil i milodary. V prvern hrobe dali nebogtikovi na cestu na onen suet etyri nadobky, v druhem zbyla jig jen misa. Avgak podle obdoby s nalezy podobneho kulturniho zabarveni se soudi, ge nebogtik byl pied pohitem svazan do kozelce, aby nemohl podle tehdej gi viry v noci vstavat a lidem gkodit. Lid, kterk na nynej gim chodovskein hrbitove pohrbil sve nebo gtiky, patfil do konce doby kamenne, kdy prvni viny Indoevropanii pronikly ag k nagi Vltave a Labi. Nebottici v Chodove pohiteni pattili snad jig take k nim.

CO S HOCHY, KTEM SE PROSLAVILI.

Je mnoho chudkch hochu, kteri se proslavili.

Mnozi z nich osudove zasahli do dejin a historik vg dycky se zastavi u jejich jmena. Ale je mnoho chudkch hochu, kteri se proslavili a — upadli v zapomenuti. Verejnost se site na chvili dala vzrug iti jejich einem, a pak zapomnela.

Z tech hochu mohlo nee° bit, kdyby jim byl mog nen rust. Mohli z nich bkt skveli vojaci, letci, namornici, politikove, organisatori, dobyvatele a vynalezci, ale zanikli, proto ge hmotnit bida jim nedovolila, aby rozpjali sva kridla, aby rozmno gili sve nadani, aby se uplatnilo jejich stateene a dobre srdce. — Cteme o hrdinskein einu dvanactileteho Vaclava Jirika v P-o-hledu u Nemeckeho Brodu. V den prveho vkroei presidentske volby zachranil pied utonutim tki kamarady- gkolaky . Ten chlapec skodil do rybnika slabe zamrzleho a smrti vyrval tti mlade givoty. Ma stateene a dobre srdce a o to je nouze. Mistni g kolni rada mu za to dala ugit nove g aty, nebot' V. Jitik je syn obecniho chudeho, ma je g te atyri sourozence, ale maminka jim ug umtela. A vgichni jsou givi z dobrodinnosti soucitnkch lidi. — Nekolik dobrkch snad za g le statednemu chlapci nekolik korun na vanoce. Mistni g kolni rada mu de. nove gaty. Ale to je, soudime, malo. 0 tyto chude hochy, kteri projevili dobre a hrdinske srdce, iniciativu a rychlost v rozhodovani, ktefi celemu svetu ukazali, ge maji nejkrasnej gi rys lidskeho charakteru — obetavost a lasku k blignimu — mela by se postarati spoleenost. Men by bkti vyhledavani, vysvobozeni z bidy hmotne a vychovani pro g ivot. Rostli by nam z nich asi veld lide,.kdy g ug v detstvi ukazali, ge maji velikou a krasnou dugi.

Ve ettedu, dne 3. fmora 1937,

NA RIZOVATKACH ZIVOTA ROMAN Napsal Joia Musil.

4TO JE restaurace "U primata." Tam mne

naleznete. Ted' se musime rozejiti."

Stiskli si ruse a rozetli se.

Detektiv bral se k restauraci a Jindra k osamele vile.

Sel voln rm krokem a hledel do novin, jet vyz kapsy a etenim z nich hledel zakrS7ti pravt iieel sveho poslani.

Detektiv, sedici u okna restaurace, spokojene se usmal, kdy videl Jindru kraeeti smerem k vile.

Jindra deal dojem znaveneho 'Ana, kterY po Umorne praci, v dusne kancelati vytel si obeerstviti se na zdravern vzduchu.

Tak dostal se do bezprosttedni blizkosti vily.

Vrhl na ni letmS7 pohled a kraeel dale. V duchu uvatoval, co posit. Choditi stale ulici, zdalo se mu nebezpeene, to mohlo 13 7ti osudne a proto se ohlitel po nejakem miste, kde by se mohi nenapadne skrSrti a pozorovati. Na blizku vtak nebylo nikde ani misteeka. Vily staly ojedinele, kolem nich dokola zahrady. Nemohl nalezti misto, kde by mohi nepozorovan usednouti a sledovati. V tuto chvili vzpomnel rib. Ilonku. Ona jako potulna, tebrava cikanska divka mohia by se dostati do vily a snad vypodobniti onu damu, ktera tam bydli. Zatel do restaurace a svetil se se sv35m planem detektivovi.

"To se mi nezda zrovna takticke — nejlepe by bylo, kdybyste mohi za nejakou zaminkou dostati se do vily, ovtem toho vy se nemutete odvatiti, kdyby vas poznali, bylo by nagemu patrani konec. 8koda, ze nemate jeji fotografii, gel bych tam sam. Vidite, jak je povolani dotektiva take, s elm vim musi poeitati. Ta divka vtak nam nemilte zde tkoditi. Dojdu pro ni," pravil detektiv.

"Vyticrte ji, prosim, aby si oblekla sve cikanske eaty, ze ja si to pteji."

"Vytidim a vy jdete zase na sve misto," pravil detektiv a odetel.

Jindra vratil se k vile a obeas, aby to nebudilo pozornost, ptetel kolem.

Bylo jit k veeeru, kdy ptitel detektiv s Ilonkou do restaurace "U primate". Detektiv marne vyhlitel Jindru a proto poslal Ilonku, aby • se po nem poohledla.

Vederni tern valem houstlo.

Jindra stal ptitisknut k rohu jedne vily a takkka ani nedSrchal.

Pked chvili ptijelo pied vilu, jit stketil, auto, z nehot vystoupila dama, v nit poznal Demecserovou. Wive, net odetla, davala jette nejake disposice toferovi a Jindra z jejich posufikii seznal, ze za chvili odjede.

Jindra rozvatoval, co podit. Povatoval za nutne uvedomiti detektiva, ale bal se opustiti misto.

Tu uvidel ulici kraeeti Ilonku. Spechal k ni a opatrne na ni ktvl. Kdyt ptitla k nemu, sdelil teptem, aby rychle spechala pro pana, kterST ji ptivedl.

Kdy2 Ilonka se vratila s detektivem, sdelil mu Jindra vSrsledek sveho patrani.

Detektiv se zamyslil a zdalo se, te o neeem Usilovne uvatuje.

"Mam za to, te mail dnes °pet schtizku nekde v blizkosti Katie, kam jiste Demecserova, si nyni Tribecka, pojede," podotkl Jindra, jehot" °di plaly horeenS7m svitem a zahledel se k vile, kde v matne zati elektricke lampy zahledl vychazeti Demecserovou. "Ji2 jde!' vyhrkl a zahledel se na detektiva, na nehot mel v tornto okamtiku zlost, ponevadt ho dratdil jeho ptimo ledOvY klid.

Detektiv zachoval naprostS7 klid. Jen vzal Ilonku za ruku a teptal ji: "Jdete rychle k vile a jakmile se bude auto davati do pohybu, vyskodte vzadu na onen cestovni koe. V ptipade, ze bychom za vami nemohli, pOdejte zpravu. Jdete!" tekl nseene.

Jako stroj Ilonka, posleehla. 81a k vile a kdy

vESTNIK ptichazela do jeji blizkosti, zvolnila, krok. Zastavila se dokonce v blizkosti auta, jako by si upravovala tkanidku u sttevicil a tak vyeihala okamtik, kdy Demecserova vstoupila do auta a toto dalo se do pohybu. Jako kodka vyskoeila Ilonka na ureene ji misto a ktedovite drtela se temenfi, jimit byl koe uvazan.

Zfistala nezpozorovana.

Mezitim detektiv s Jindrou beteli k restauraci, kde detektiv vskoeil na jeden tam stojici motocykl a vyzval Jindru, aby si sedl na tandem.

Zahy na to hnali se smerem, kde zmizelo auto a brzy octli se nedaleko neho. Detektiv zvolnil jizdu a drtel se v ureite vzdalenosti, aby nevzbudil podezteni, te sleduji pied nimi jedouci auto, a take, aby jim neuniklo z dohledu.

Auto-jelo jihovS7chodnim smerem od Kotic a po hodinove jizde zastavilo pted jakSrmsi 10veckSrm zameekem, vypinajicim se na mentim navrk, jet bylo kolem dokola obklopeno hustSmi listnatS7m lesem.

Ilonka, jakmile auto zastavilo, tine slezla a zmizela v lese, kde se schovala za silny strom a bedlive sledovala, co se bude diti. Byla vtecka rorttesena, telo ji bolelo, ale pies to davala pozor, aby ji nic neutlo. Take dutevne byla Ilonka rozrutena. Kdyt vyjitdeli z Kotic, jeli kolem kasaren, kde vojaci — Ceei, daleke od svYch matek, zpivali melancholickou piseti: "Maminko, mamo, set bych rad na chvilku k yam si zaplakat, kdybyste, memo, u me byla, hlavieku byste pohladila — Ilonka pti slovech teto pisne zesmutnela.

"Kde je ma maminka," zaeeptala a vzpominka na rodide, ktere neznala, zaujala jeji mysl.

Demecserova vystoupila z auta a zamitila k zameeku.

8ofer zhasil svetla a uzamknuv vilz, eel pak za ni.

Po aleji, ktera, se silnice k zamedku vedla, ye znadne vzdalenosti za autem, jel detektiv s Jindrou. V lesnich serpetinach brzy se jim auto ztratilo z dohledu, ztratila se jim i sat jeho reflektoru, ktera, byla ye tme, jaka onoho vedera byla, jasnYm ukazovatelem.

Kdyt detektiv zaslechl, te auto zastavilo, zastavil tet motor, ukryli motocykl do lesni houetiny a kradeli opatrne lesem podel aleje ku ptedu.

Ilonka, na niz narazili; jim eeptem sdelila, co videla.

"Zilstanete s tou divkou zde, ja pospieim zalarmovati okolni detnicke stanice. Vase dohady, te Demecserova odjitclela na schtizku, ukazuji se pravdepodobnYmi a ponevadt, jak jste tekl, bYva, schtizim ptitomro vine muzu, kteti jsou jiste dobte ozbrojeni, neni ra.dno, abychom sami dva se nedeho odvaziti. Jeete, main k disposici motocykl, za chvilku mohu objeti dye stanice a jejich mutstvo nam staei.

Musime spechati, katda chvilka je draha. Ddvejte dobrY pozor na vee, co se bude diti!" hovo •il tlumene detektiv a v zapeti na to speenYm krokem se vzdaloval.

Jindra s Ilonkou osameli.

Ilonka se skraila k zemi a Jindra bedlive val pozor.

Vidal to, eeho byl svedkem nedaleko TreneanskYch Teplic. Obeas zahueelo auto a zanedlouho na to zamitil jednou s te, po druhe s one strany hloueek mutt'.

Pak vee utichlo.

Jindra, krajne rozeilen, hledel smerem, kde zmizel detektiv. Chvel se strachem, zdali dojde s detniky yeas.

Po dlouhe dobe tra,pneho ticha, kdy Jindrovy nervy napetim vypovidaly elutbu, ozvalo se nedaleko lehke eelesteni a kdy se Jindra ohledl, spattil miriti k vile eetu detnictva, jit vedl detektiv Sobko.

Spechal jim vsttic a nekolika slovy sclelil, co se uddlo.

"Nesmime ztraceti ani minuty — panove, za mnou! Vy s tou divkou poekate venku, budete davat pozor, aby nikdo neunikl. My pfijdeme dovnitt," natizoval detektiv a zamitil v eele eetnika k zameeku, kterY se zdal tak tichY, jako by v nem ani 'L y e duce nebylo.

Kdyt stanuli pied zameekem, obeeel jeden z detniket kolem dokola a zjistil, te zame6ek ma jen jeden vSTchod.

Strana 10, "Tim lepe," zamrueel Sobko.

Ze stinu ktovin vynotil sa pes a zavrdev, ateviral tlamu k zutivemu etekotu, k demut veak jii nernel easu, nebot' byl eraten k zemi patbou pueky jednoho z eetniku.

Sobko vynal svazek klida a jednim z nich otevtel dvete.

Jako . duchove brali se eetnici ku ptedu bez nejmentiho hluku. Pueky s bodly pied sebou ptipraveny k vy'sttelu — — Sobko obeas se zastavil a naslouchal — — ✓ ptizemi nebylo nic, co by nasvedeovalo, by zde v nektere mistnosti bylo sousttedeno vice osob.

Postupoy ali opatrne do druheho poschodi, kde stanuli pied dvetmi, za nimi bylo slyeeti thimenY hovor.

Sobko chvili naslouchal a pak eeptem vyzval eetniky, aby, jakmile otevte dvete, hrnuli se dovnitt. Pak razne otevtel dvete, vrazil dovnitt a zvolal: "Ruce vzhfiru! Kdo se hne, je synem smrti."

Za nim hrnuli se eetnici, s ne.mi •enYmi puskami.

Spoleenost kolem stolu sedici, v jeho Cele sedela Demecserova, ptebehl atas. Ale to jen na okamtik. ✓ zapeti na to ozvalo se zasktipeni a cela. spolednost i se stolem a podlahou pod nim bleskurychle zmizela dole jako v propadigti.

"Rychle k vYchodu," zahkrnel Sobko a jit hrnuli se yen. ✓ tom ozval se straeliyY vYbuch.

Zdi zameeku se zattasly a tally se k zemi. • Dole na chodbe nastal chaos.

Spiklenci, kteti meli pted eetniky jen naskok, hnali se k vYchodu, kterY veak k jejich idasu byl uzavten.

Sembera dr2el se stale po boku Demecserova.

Kdyt videl, to vYchod je uzavten, spechal k nu, jet otevtel, a pomahal Demecserova, aby se mohia spustiti. ✓ tato mista v tomto okarntiku dobehl Jindra s Ilonkou, kterY rozrueen vYbuchem, jen uvnitl' zameeku nastal, behal rozailen kolem zameaku. V tenetine, kter .a se spouatela oknem, poznal Demecserovou a hned ptiskoeil, aby ji zadrtel. ✓ tom y eak se na neho vrhl Sembera, kterS7 skoeil s okna.

Jindrovi priskoaila ku pomoci Ilonka.

Jindra pustil Demecserovou a postavil se proti Ssmberovi, kterY hledal revolver, jeji patrne ye zmatku ztratii. Jindra vyntil tato situate, podrazil mu nohy a padnou ranou do spanku ho omraeil. Pak se ohlecll po Demecserova a vide', jak tapas: s Ilonkou, ktera ji, kdy ji Jindra pustil, zadrtela.

Mlada divka jit urndlevala, nemohla zdolati silnou tenetinu, jakou byla Demecserova.

Jindra prisel v nejvyeei eas.

• Zakratko byla Demecserova, spoutana a hned na to Sembera.

Uy nitt zameeku padaly vYsttely a zukil ktik.

Koneene Yee utichlo a brzy na to vyeel Sobko, yeeeek zkrvacen.

• "Byla to perna chvile," pravil k Jindrovi.

"Jen kdyi jsou pochytani!"

"Nejhorei yeak je, ze Demecserova nam unikla."

"Bohudiky, neunikla. Tu lezi spoutana," pravil Jindra a ukazal smerem, kde na zemi la Demecserova a vedle ni Sembera.

Detektiv pokroeil-k ni a svitil si na ni kapesni elektrickou svitilnou.

Demecserova otoeila oblieej k zemi.

Svetlo elektricke svitilny dopadlo na Sembera, jeho obliaej zkti yen byl straelivYm vztekem.

Jindra, jen ho poznal, zaeeptal: "A — to jste vy? To jste si jiste nepomyslil, ze ja vas budu jeete poutati."

"Bidaku," zasyeel Sembera.

Ze zameaku, jent byl jiz oe yetlen, vysli detnici. dobte spoutani?" tazal se Sob"Jsou ko.

"Veichni," od yetil jeden vrchni stralmistr.

"Js nekdo z naeich lid: rnrtev?" tazal se dale Sobko.

"Nikdo. Jen dva jsou raneni. Nejakou to od • eninu ostatne si odnaei katdY. Ostatne pra, 7,9.(flo nekolik ran, ce nebyla tak taka. K(177

Strana 16. zalezli vaichni jako syslove a dali se pak bete vgeho spoutati," del jeden z detnikta "Panove, kdo z vas dovede fiditi auto?" zal se detnikU Sobko.

"Ja," ozvai se jeden mlacky eetnik.

"Pojedete ihned do Kosi, na policejni tedjtelstvi, aby sem poslalo autokar na pi-evezeni spoutanYch spikleneu," natzoval Sobko.

Zahy na to zahueel motor automobilu a eetnik ujiadel ke Koketim.

"Nea se vrati onen strftmistr z Ko gie, meli bychom se podivati do zameeku, neni-li zde kde uveznen pan Levendovsk," ozval se Jindra, kdy Sobko stanul u neho.

Spoutana. Demecserova pri techto slovech Iflasite zatipela,.

Sobko, kterY vrhl pohled na jeji oblidej, jen byl pokryt priSernou bledosta ktera v rnesianim svetle, jea v tu chvili mesic vy'Sedai z mra• na kraj vrhl, zdala se je.tte hroznejSi, hned uhodl, ze ona nee° o zmizeni Levendovskeho vi a proto na ni uhodil: "Co se stalo s panem LevendovskYm? Mluvte! Rychle!"

"Milost! Milost!" zaapala.

"Budete odpovidat anebo ne?" vzkaikl Sobko.

"Je nahoie v zameeku, uveznen — v pokoji vedle mistnosti — v nia jsme — sedeli," vydralo se ji z hrdla take.

Jindra a Sobko hned spechali nahoru.

Zdalo se jim, jako by zaslechli slabe zastenani.

Dali se tim smerem.

Sobko svitil si svitilnou.

Cele horni patro v zameeku bylo v ssutinach.

"Jen co je pravda, meli vaechno zatizeno, jak Kdybychom se byli nekolik vtc,:airo. zdr• gala leteli bychom vaichni v techto ssutinach," lateril Sobko.

Stenani opakovalo se znovu.

Zastavili se a naslouchali.

"Zda, se mi, to stenani zazniva tarnhle z hromady ssutin," del Sobko.

"Take se mi zda."

"Rychle do prace. Zavolam jeSte nekollo," pravil Sobko a jit se nahnul oknem, jehot sklo bylo vYbuchem vyrateno a volal, aby tam dva detnici Pak se dali do prate. HolYma rukama odhazovali kusy zdiva. etnici, kteki mezitim piisii, dali se tet do praze.

Za malou chvili byla hromada ssutin oclklizena a pod ni naali — Levendovskeho.

Byl jit v bezvedomi.

"Panove, vezmete ho ryahle dole," pravil k eetnikum Sobko, utiraje si od ssutin rozedkene ruce.

6etnici vzali bezvladne telo Levendovskeho a nesli je dolta Jindra, spechal hiedati vodu a kdyt se s ni vyzval Ilonku, aby mu omYvala vodou • oblieej.

Uplynula drahna chvile, •nea LevendovskY otevael oei.

"Dite me, kde je? Piavedte mi me dite — net vydechnu naposledy!" volal horeene.

Jindra pri techto slovech zrovna bolesti Na jedne strane pr:ani umirajiciho, aby se naposledy potail se svYm ditetern, ktera ta,k dlouho nevidel, a na druhe strane Ilonka, toutici po setkani se sy Srm otcem. ho spatiati umirajiciho? Vidal vS"ak, te neni jineho vS7chodiska.

Vzal Ilonku za ruku a vedi ji k Levendovskemu. Kdyt stanul u neho, zaaeptal: "Pane LevendovskY, tu je vase dcera — Ilanka."

"Ilonka?" vyrazil ze sebe LevendovskY. "Ano, Ilonka. Byl jsem dnes svedkem saleni, jet &bail umirajici cikan Palko, to Ilonka neni jeho dcerou, • dala mu ji jista aenatina, ktera nebyia nilaYm jinYrn, net vaai tenou. 0statne vS'e potvrzuji cloklady, ktere rai start Palk° dal," sdeloval Jinda...

Ilonka klekla na kolena., vzala otce za ruce a pohnutim pi.acic, poloaila hlavu na jeho prsa.

"Dite — drahe dite jake jsi mela smutne mladi ... Moja, jedine Bite rostlo mezi cikany . . . Boae, jaka, to hrazar S'tkal Levendovsky*.

"Otte — drahY otee!" volala Lanka.

"Prokleta budit tva krkavdi matka, ktera

VASTNIK Pro pochybnou rozko g tebe odhodila," volal LevendovskY. "Odpust' — Andreji — odpust'!" zastenala Demecserova.

LevendovskY se nadzvedl a zahledel se tim smCrem, kde leaela Demecserova. Oblieej jeho byl svraSten desnou bolesti, jit ve svem nitru pocit'oval. Nedbal vS'ak a teace promluvil: "SpravedlivY soud nad tyYmi einy se Wig! Maio odpuSteni — se marne dovolavaa. I kdybych ti rnohl odpustiti to — co jsi na mne spachala — nemohu ti odpustiti to — co jsi udelala s naaim ditatem . Budu do posledniho dechu proklinati ten okamaik, kdy jsem svtij aivot spojil — s t yYrn. Touha po rozko gi vehnala te do naruei zlodina, jet jako eervena nit vlekou se tyYm tivotem. Klesla jsi tak hluboko, to zaproclala ses tern, ktera by krev ze .til slovenskeho eloveka vyssavali — ty dcera slovenskYc hrodiet! Hanbaa tobe — taiktat hanba!

Budia prokleta!" vyraael ze sebe a pak v mdlobe, ktera ho zachvatila, avratil hlavu nazad.

"Bone, Bose! Dite, aspora ty mi odpust'!" volala Demecserova a vztahla k Ilonce sve spoutane ruce.

Ilonka va'ak na jeji slova vabec neodpovedeIa. Venovala yeakerou pozornost otci; snad jejiho volani ani neslyaela.

Sobko i eetnici stall kolem s hlavami sveaenymi. TQ, co zde videli, bylo piilis silne, net aby to nechalo lhostejnYmi i tak otrle lidi, kterym slutebni povinnost dava az pailia mnoho piaaeaitosti, naehlednouti do raznYch tragedii lidskeho tivota .. .

Mijela hodina za hodinou, a kdyt pooalo se Sethi, piajel nakladni automobil s nekalika policejnimi straaniky.

V. nakladnim automobilu byli umisteni vSichni spoutani spikienci i Demecserova.

LevendovskY byl uloten do osobniho automobilu, s nimt piajel eetnik, jent byl poslan do KoSac. Jindra a Ilonka usedli vedle neho. Vedle gofer-a byl posazen jeden z aetnikt, kterY byl vat"neji ranen a potaeboval lekaaskeho ogetaeni.

Odjeli.

Kdya les probudil se k tivotu, stal zameeek klidnY, jako jindy.

XIX. Do vrat Habrinova statku vjela bryeka.

Vladimir privaael jakousi damu, na nit bylo na prvY pohled videti, to je z velkomesta.

Eyla to chot' praaskeho obchodnika Sttechy, sestra panimamy Habainove.

Paijiadela na varslovne paani Halatinove, ktesi ji steaovala na strasti v jejich rodine a prosila ji, aby paijela.

Habainova dekala jit pied domovnimi dyer-mi, kdyt sestra piajela.

Objaly se.

"Jsem rada, to jsi paijela, Frantiako; smutny tivot je ted' u nas. 0 Jindrovi nemame nejmenSa zpravy — tatik je z toho celY prya — slova z neho za celY den nedostanea A ke vaemu jeSte ta holka nam to takhle provedla," havoiala panimama.

"A kde jsou?" tazala se Stfechova, berouc z bryeky zavazadla.

"Tatik je nada v polich — holka bude myslim ye svetnici. Nech ty kramy, Franti'Sko, Vladimir to odnese. A pojd' dale!"

Vetly dovnitt.

Habianova snesla sestfe, kde co lep giho bylo, aby se po caste obderstvila.

"Tak takove to tedy je!" pravila Staechova, kdyt nee° snedla. Nemela hladu, ale nechtela zestru pohnevati.

"Nada se jit nic cleat," pravila Habainova, kdyt sesti'e se se v. Sim svehla, "Nevin, pros by se nedalo nic delat? Tady se musi neco udelat. Vec je az pailiS" jasna. Jindra se yam domt jiz nevrati. Statek musite dati Anetce, ale piece nemaaete dopustiti toho, aby vzaia aloveka, kterar ma na sate jen ty kalhoty. Na takov' statek mate tenich painest krasne penize. Penize jsou to, ktere jsou dneska prvni veal na svete, a kdo je ma, tomu se kola celY svet. Ut jen k vuli tern penezam se musi neer) udelat."

"Ale co jen?"

"Holce se musi pomoci — — — ".

"Po — mo ci — " vydralo se panimame z hrdla.

Ve stiedu, dne 3. imora 1937.

Nu, ovgernte. Nic jineho se Tied& zde Mat." "To neptipustim."

"Delej, jak vidig ," kekla Habtinova a svesila hlavu.

"To ut je, si vaechno zakidim. Veder holku nikam nepouatej — at madam pkijde, abychom ji nemusely hledat. Koalho na nadrati neposilej, aby to nebylo napadne. Ja piljdu na nddrati sama a madam budu pak pfedstavovati jako svoji pkitelkyni. Ted' jit toho nechame — piljdu se podivat ven."

Anetka se veeer nesmirne divila, kdyt ji matka fekla, to teta chce s ni veaer o samote ho• aby zarstala ye svem pokojiku. "Co by mi jenom chtela?" tazala se v duchu. Bylo ji to nesmirne divne. Aby v gak tetu neurazila, fekla matce, te bude tetu eekati. Veder, kdyt mela po praci, tazala se matky, kde je teta, te je ji k rozmluve k disposici.

"Teta se gla trochu projit. Myslim vgak, piajde brzy. Poakej na ni ye sve svetniece."

Anetka zagla do sveho pokojiku a eekala . .

Oetla, aby si ukratila eas, kterS7 se zdlouhave vlekl.

Bylo jit hodne pozde, kdyt do pokojiku ve'Sla teta a ji — provazela star gi dama, obledena v cestovni plagt'. V ruce nesla objemne zavazadlo.

Stfechova ji odebrala zavazadlo a pak ji pravila: "Raete zatim do druheho pokoje. — Sestra yam poda nejake obeerstveni. Zavolam vas pak. Musim tu holku nejdfive na to pkipravit," dodala geptem a kdyt madam odegla, zavkela za ni dvete.

Anetka divala se nechapave na tetu. Bylo ji vge naramne pcideztele. "Co jen ta cizi pani zde chce?" vrtalo ji hlavou.

"Kdo je ta pani, co s vami, teto, piijela?"

"Moje zname, z Prahy. Net to je vedlej gi. Chci s tebou, Anetko, hovotiti o vatne veci," dela Stfechova a pak po derSi pomldce sdelila Anetce, co s ni zamSigleji.

Anetka hledela na tetu s vytte gtenSrm zrakern. Vyhlitela jako vyde gene ptdee. Jeji vista duge vzpirala se uvetiti tomu, te to, co prive slygela, je pravdou. Vzpiraia se uvetiti tomu, ze neeeho podobneho by se mohla dopustiti je-, ji teta, ke ktere vtdy vzhlitela s uctou. Bylo ji stydno na to vubec odpovedet. Do oei draly se ji slzy .. .

Stkechova povatovala jeji mleeni za tichSi souhlas a proto se vytratila z pokojika.

Anetka ye svem vzru geni toho ani nepozorovala.

Za okamtik pti gla Sttechova s madam, jet ihned podala rozbalovati sve zavazadlo.

Tak ellabtinova, vegla.

Anetka sedela v hlubokem zamygleni, ruce majic bezvladne slotene v kiln& Z toho zamygleni vyburcovala ji slova tety: "Tak pojd', duginko, lehni si; postel jsem ti jit ptipravila."

Anetka vyskodila se tidle, jako kdyby ji nekdo notem bodl a s hruzou zahledela se na madam, ktera stala uprostted pokojiku, obleeena ✓bilem palgti — ptipravena . .

"Ne — ne," volala zoufale divka.

Jeji ruce sevtely silne pate Stfechove, jit ku pomoci ptispechala madam. Silne ruce dvou telnatS7ch tengtin uchvatily title divdi telo — S hrdla divky vydral se zoufaly vSikkik.

Pojednou, jako by spasna my glenka bleskla jeji hlavou, zaktidela zoufale: "Pomoz — Vladimire — pomoz — — Chteji mne zavraadit ... " Sttechova po techto slovech ucpala ji rukou fista.

Na chodbe zaznely spegne kroky.

Wive, net mohla Habfinova zastreiti dvere, tyto se prudce otevaely a do pokojika vpadl — Vladimir, kter3"7 sede na dvote pod lipou uslygel srdcervouci Anetein vS7ktik a anit si uvedomil, • jde, spechal tam, odkud v3"rktik zaznel.

Razem pochopil situaci.

"Okamtite ji pust'te," zahtmel.

Ustragene tengtiny Anetku pustily.

Vladimir vzal ji netne jako dite do naruee vySel s ni yen. Hotkost lomcovala jeho nitrem.

CPokra6ovar1)

'fie sttedr

e 3,

IVIOrA

1937,

Vzpominky ze starch 'emu v Texasu.

Podava L. C. Wychoperi z El Campo, Texas.

(Pokraeovani.)

A ty jaternieky, ty yam byly chutne. KatdY se snail je udelati co by byly dobre a pak at byly hotove, tu se nosily sousedrim perky (vST -slutka),ponizjbelastvri.

Nekdy se stalo, ze ptiala zima a tu vaichni najednou zabijeli a tak si vymeriovali jaternice mezi sebou, jeden druhemu nosil a ti zas j emu vraceli sve. Pak se maso udilo a kdyt toho mel nada moc, co nemohla rodina spottebovati, tu se nic nezkazilo, neb zas tam bylo mac earnochri a dali jim ty uzene kosti a tebirka, takte se pomeli u nich dobte i eernoti, a oni jim byli za to "vdeeni" a co mohli jim ukradli. Ale byla, to takova, "ptatelska" kradet jako slepky a nekdy nee° kornu na korriak (kukuticovY chleba), kdyt dernoai sami ut nemeli. No, na to se zamhouiily odi. Ale dnes ut neni ten lid jak bYval. Ja si namaham mozek, abych si vzpomnel na rozlidne veci, co se udaly, a abych pobavil etenate, aby,ti mladai yeah, jak jejich rodiee tehda till. A oni, kdyt zabijeji, ani si na mne nevzpomenou, aby mi ptinesli nejakou tu jaternidku nebo Idobasu. Ptitel Adolf 8majstrla mi donesl porci jaternic, byly moc dobre, tak jemu srdeene dekuji za ne a doufam, jich bude vie takovStch.

Kdo si ut mohl zakoupiti kus pozemku, tu platili asi $5 za akr a rent byl obyeejne $6 (?) z akru, ale stalo to moc net se pozemek ohradil a postavily domy a studne se vykopala. Kdo si ut mohl dovoliti postaviti dam z desek, tu jezdili pro stavebni dtevo at na Rabb's Creek, kde byla pila a tezali tam na ni cedrove dtevo, neb na Rabb's kryku bylo mac velikYch cedrovSTch stromil. A to dtevo bylo velice trvanliye a nekolik tech domil tam stoji jeate do dnesni doby, aekoliv ut jsou 75 let zpet postavene.

Cesty byly v bidnem stavu a tadne mosty.

Kdyt se muselo jezditi pies potok, tu se useklo nekolik dubcri a nalotily se podle sebe do spodu potoka a mezera se vypinila aterkem, a tak se jezdilo vesele pies potok a kdyt se potok rozvodnil a voda byla moc hluboka, tu se jednoduae doekalo at voda opadla a jelo se dal, ale nejeden nechtel eekati a pustil se pies rozvodnenS7 potok a phi tom se utopil, nejeden svou odvatlivost zaplatil tivotem. Vaude byly na stromech cedule, ukazujici smer testy do mesta a poeet mil do onoho mesta anebo osady, takte nemohl zblouditi a kakIST veal, jak ma jeate daleko do onoho mesta anebo osady.

Jezdivalo se po vetaina na konich a i tenske mely postranni sedla a nahoie na onom sedle byly dva riltky a ttemen, jmenovali to "atajgpigel", a tenska ptehodila jednu nohu plies onen rritek a druhou dala do tiemene a sedela ze strany a meli rajtovaci dlouhe sulme tak zvane "ridefrock", a v meste byl na katclem rihle ulice velkSr a tlustY apalek se dvema schridky, ku kteremu ptivedla kone a vystoupila na onen schod a tak se vyhoupla do sedla, a kdyt byl musk na blizku, tu Nth:1y ael ji kone ptidrtet, byla to mila uslutnost a ochota ze strany mutri k tenam. KrasnY to veru zvyk.

KatdS7 si to povatoval za svou povinnost ku kat& tenske.

Pak zadaly boggy a to ut byl ptepych, kdo si mohl koupiti boggu, a kdy2 byla detna, a zamoinejai rodina, tu si koupili koear se dvema sedadly. Ale ten sal $100.00 do $150.00 a malo kdo si to mohl dovoliti, jen ti zamotnejai, a ti take byli na to hrdi, to mohou si dovoliti jezditi a se voziti v kodate. Ale to se jelo jen kdyt byla dobra pohoda a sucha testa a kdyt ptijeli domri, tu se hned vyptahlo a koeo,r se schoval pod sttechu do aopy, ptikryl se "vozovou plachtou a vozy se nenechavaly na venku, vkly se daly pod sttechu do suche mistnosti nebo Sapy. Taktet s postroji. Ty se peelive zavesily na skobu do mistnosti. A byly masterly aspofi dvakrat do roka bud'to olejem anebo mastnotou neslanou, tak vydrtely dlouhou dobu.

Take polni naoini, jak s nim byli hotovi, vle

V2RTNITT, se dobte oeistilo od hbiny a bud'to se nabarvilo anebo nattelo mastnotou bez soli anebo olejem a dalo se pod stfechu do uta ytene mistnosti anebo aspon do krilny. Oistirny na bavinu byly nejdtiv tahane voly. Byl to takovy tentour, po kerem von chodili a tahali ten stroj.

Oistirna byla vtcly na poschodi, nae, to sam rarach vi, jen asi co by bylo s tou bavinou vice prate, neb se musila v kotich vyndeeti nahoru po schodech a z tech koari se sypala na pilky. Byly jedny nebo dvoje aedesatky a odistily se Za. den 3 i 4 baly a pres nebo lis, co se v nem bavina stlaeovala, byl Slapan, totit bavina se Alapala do onoho presu nohama a pak muli Aroubovala nahoru. Sroub byl dteveny a sebralo to 28krat mulovi obejiti kolem, net byl bal zapresovan. Pak ut byly konriske eistirny a tu se ut oeistilo nee° vic balikri za den, ale ne vie jak 5. Katcly plantatnik mel jednu takovou anebo vic tech eistiren, podle toho jak mei velkou plantat a distil nejdfive svou bavinu a at svoji yeecku odtinovali, tu teprve cistili i tern druhYm, co eistirny nemeli, a tu katdY jak bavinu sbiral, daval ji do pony z ryglri postavene a na voze to pkikryl senem nebo cukrovou • aby jemu bavina nezahnila, kdyt preelo, aby nenamokia. Semeno nemelo cenu tadnou a tu byli radi, kdyt to nekdo odvezi a krmili s nim -voly a kravy. Pak zaely parni eistirny, ale pres se utival ten sam' po mnoho let dale. jak ted', nebylo. Pak se meal utivati tak • zvany "feeder". Byl to dlouhY truhlik a vespod onoho truhliku se otaeel temen, na kterY byly ptibite male kousky dteva, a bavina se s vozu davala do onoho truhliku a ten temen ji vynanahoru a padala na paviad a tam se hrabemi rorttid'ovala na pilky, to delaly po yettine deti. A topilo se jen kordovYm dtevem, ktereho bylo dostatek, neb farmy se rozdelavaly katdYm rokem vie a vice, tak dleva bylo dosti a ten co ptipravoval si farmu z lesa byl rad, to za dtevo aspori neco dostane. Jakou bavinu kdo dovezl, takovou mel, neb jak jserri pravil, Cu nebylo a byla-li tpinava, tak mel epatnY "sample", a byla-li pekna a eista, tak mel peknY. Bavina se nejdtiv prodala, takto byl rozdil ✓ eerie jeden cent, pak ut pub centu, potom etvrt, osmina, testnactka a ted' pointy. Druh baviny byl dosti bidny, neb se muselo dad. at 18 set liber syrove baviny na obyeejnY bal a od cltinovani se platilo dil sto liber, kdyt bal nevatil 600 liber, a kdyt vatil vice, tak at 125 liber a vozila se do Columbus anebo do Brenham, totit po valce, pied obeanskou vaikou Po vettine do Houstonu a za yalky do Corpus Christi, Eagle Pass anebo Brownsville, ale o tom se zminim az ptijdu na dobu obeanske valky. MlYny na mleti kornu men v dtinach a to kamenne a daval se dil od mleti, anebo platilo se hotovYmi, jak kdo chtel. Ta neet'astna moda slavila ut tehda svoje triumfy. . enske, co piijely z Evropy, nosily na hla yach eatky tibetky zvane. Cim mel vic kvitek, tim byl peknejti, a v late bonety, na nedeli mely bonet ze slamy na ptedu a z bileho platna a na yeedni den z obyeejneho platna, anebo mely zapravene do sttechy bonetu deStieky z cedroveho citeva. 2enske ptistehovalcri nosily kratke sukne, ale za to nektera at 10 spodnieek si oblekla, a to naekrobenYch, takte byla eirti jak delei a tivritky nosily. Amerieanky se jim vysmivaly, ale samy byly but obleeene net ony, neb nosily pod sukni obruae, krinoliny. Pak bosle neb honzika vzadu, takte vyhlitela jak velbloud s hrbem vzadu, jak kaniry at 10 na jednYch tatech a to faldovane. Pak tuniky a vie:thy a na hlave zavoj, nad, to myslim samy nevedely, ale myslim, aby je hovadice nepoStipaly. Pak nastaly tenske klobouky. Muti zas nosili boty s vysokymi podpatky. Cim vytei, tim heze..1. Spoleeenska ttida se rozeznavala takto: Razatele neb Utednici nosili dlouhe kabaty a na hlave cylindr, "sove pipe hat" a to hedvabnt kterY stab at $25.00. Ko gle s tvrdou naprsenkou a v ni knofliky nebo tpendliky n'ekdy s drabYrni kameny a obyeejnY lid frak neb two z any ' 0-sa,k, a na hlave turd' klobouk, anebo klobouk kastorovY, delanY z bobtich chlupti, a ten yam ale byl trvanlivy a stab at $15.00, a vydrtel celY tivot, neb oni jej nosili v nemeli a ve svatek.

Nejednou klobouk zdedil syn po tatovi, a nosil jej dale sam.

Strana .;eLLI"ki AFRIKA? Cela Afrika mimo trpasliei stat Liberii je v moot bilYch lidi. Mezi 150 miliony obyvatel oerne pevniny je jette dnes potad jen 2,000,000 belochil — dukaz, jak malo se Afrika, pies pokroky techniky, hodi pro hromadnou kolonisaci evrcpskymi narody. Italie se dobytim Habete stala tteti nejvetei kolonialni mocnosti v Africe. Nyni yladne nad Azemim o rozloze 3,620.000 etv. mil , osidlenern asi 14 miliony obyvatel, zatim co Francie ma na 11,200,000 etv. mil , 38 miliont obyvatel a Anglie na 11,100.000 atv. mil 65 mil .obyvatel. Na etvrtem miste je Daigle s 2,400.000 etv. mil a 18 miliony obyvatel, pak Portugalsko s 2,100,000 etv. mil a 8 mil. cbyvatel a na konec nelsko s 313.000 etv. mil a asi 650.000 obyvatel.

98,704.706 MUCH ZABITO ZA JEDEN DEN. Obyvatele Takla podnikli velkou honbu na mouchy, ktere se stavaji stale vetti metlou mesta a znieili jich za jedinY den 98,704.706.

Doti i dospeli hrnuli se pak se svYmi "rilovky" na policejni stanice, kde byly mouchy, po ptepoeitani, daily do velk'ch pytlri, polity benzinem a hromadne spaleny. Jeden °bean ze shitayskeho okresu ziskal prvni cenu, lapiv sam 220.191 much. JinY obean v okresu Arakawa byl druhY vYkonem 131.995 much.

Tento hon na mouchy se kond z hygienickYch drivodu pravidelne jednou v roce.

ZASLUHA NEMOCI. Nemoc je east() konstruktivni, nikoliv destruktivni. Je potehnanim, nikoliv zlem. Existuje, aby chranila lidsky tivot, nikoliv aby jej nieila.

Nemoc ptichazi do lidskeho tivota ze tti drivodri: 1. Jako yYstraha. 2. Jako trest. 3. Jako lek. I kdyt ptichazi jako trest, jest botskYm Umyslem zachraniti nas spite pied naeimi poSetilostmi, net nas trestat za nate htichy.

NebYti vYstrah, sclelenYch nemoci, lidske pcDkoleni bylo by ut da yno vyhynulo. NebYti jejich trestne einnosti, bide by nedbali vYstrah nemoci. Bez tivotodarne a leeive einnosti nemoci jen velmi Indio civilisovanYch lidi by se clotilo puberty.

KOLIK JAPONSKO INVESTOVALO V MANDZUSKU? Od to doby, co bylo Mandtusko prohlateno za autonomni rizemi pod dozorem Japonska v roce 1931, vlotilo jit Japonsko do OW malo kultivovane zeme 682 milionri dolart, jak zni posledni utedni zprava japonskeho statistickeho ritadu.

Z tohoto obnosu bylo jen 312 miliont dolarri yydano na yydrt,ovani vojska a potirani lupiestvi. Do soukromeho podnikani bylo vloteno jen asi 40 milionii dolarri.

Nyni se mandtuska vlada chysta, zahajiti novou prirmyslovou pe,tiletku, k nit bude tieba daleich 410 milionri dolarri.

SUL 0111,,IWZDORNtM PROSTEEDKEM. Arnericka. spoleenost Protexol Corporation vyrobila dtevo, jet je prakticky nespalitelne.

Dtevene stony a podlahy se napoutteji etnimi ohnivzdornYmi solemi a stavaji se tak zcela nepropustnYmi pro oheri. Takto zpracovane dtevo si podrtuje ohnivzdorne vlastnosti, dokud se samo nezniai; mimo to se da zpracovavati stejne dobte, jako dtevo obyeejne; take nater na nem drti stejne dlouho a pevne, jako v obyeejnern &l ye. DrikladnYm zkoutkami bylo zjiSteno, to pusobenim ohne takto preparovane dtevo pouze zeerna a na povrchu se pokryje zuhelnatelou vrstvou, ale uvnitt je naprosto neporueene a pevne jako ptedtim.

Vlastni epitaf.

At zemru, dejte mne na nahrobek ei co mne tam zasadite, tento "Sttilel jsem si z katdeho vYznaeneho eloveka sve doby a nikdy jsem nepoznal eloveka, ktereho bych nemel rad." Jsem na to hrd. Nemohu se skoro ani doekati at zemru, aby to mohlo bYt vytesano. A at ptijdete k memu hrobu, najdete mne nepochybne, an tam sedim a etu si to. — W. Rogers.

Hezka, tvat je easto jen krasna vazba prazdne knitry.

Strana 18. teinek jetlu z ryb.

V Mukadeve wbudil vellaS7 rozruch ptipad Marie Kubove, pomccnice v domacnosti. Zamestnavatel ji na gel veder ztrnulou v kuchyni. Na jeho otazky neodpovidala. Odvezl tedy divku do nemocnice. Devoe je skoro ochrnute a twine jig osleplo. Lekati zjistili, ze jde o tegkou otravu, jejd ptielnu nelze dosud bezpedne zjistit, ale pravdepodobne jde o pogiti zkagene rybi konservy.

Uspech novelle skia.

SklatskY fistav v Hradci Kralove provedl prive zkoutky s novYm vynalezem deskoslovenskeho skla. Je to vVrobek jiste bilinske sklarny — sklo, propougtejici studene svetlo.

Sklo ma barvu slabs modrozelenavou, propouiti velmi dobie svetlo, ale zadr guje yetginu tepelne energie. Takov31ch skel se nyni zadind pougivat ye stavebnictvi pro nektere vedecke a tovarni podniky. VYroba skel byla zahajena hned po tispe gnYch zkougkach.

Geometrie na dopise.

Na jate vycla, statni po gtovni sprava nove dopisni ptiplatkove znamky. Budou mit podobu trojOhelniku a jejich nalepenim odesilatel si zabezpedi, ge odpis bude dorueen vYhradne do rukou adresatovSrch. Tyto ptiplatkove znamky budou po padesati halefich. Dale se chystaji take znamky s now:7m obrazem presidenta dr. Benege, s obrazy Bogeny Netricove, Charlotty Masarykove a J. E. Purkyne.

Pekusy o vSrrobu umeleho kaueuku z lihu.

Dr. inZ. NebovidskY ptedna gel neolaamo v Zemedelske akademii o otazce vS7roby umeleho kaueuku v deskoslovensku. Nedavno take podali zpravu odbornici, kteii byli vyslani do Ruska, aby se seznamili s ruskymi pokusy o ziskani umeleho kaueuku. U nas bude nyni podniknut vVzkum domaciho rcstlinstva, zda by se mezi nim na gla rostlina, z ktere by bylo mogno ziskat kaueuk. Uva guje se take o vS7ro- _ be kaueuku z lihu.

Vnudita T. G. Masaryka doktorkou.

30. pros. o 1/213 hod. byla v aule pravnicke fakulty prohlagena doktorkou dejin umeni vnueka presidenta Osvoboditele Anna Masarykova. Je to dcera zeinteleho malite Herberta Masaryka a pani Masarykove-Slaviekove. illevy pii opravich prodlotrieny.

Po novem race bylo vydano vladni naiizeni, kterS7m se dinnost dcsavadnilao platneho natizeni o dariovYch ille yach pii opravach domil prodlugnje i na rok 1937. tieva eini 60 a g 100 procent nakladu na opravy, ktere se odeetou od zakladu din govni dame ve dvou berni.ch letech.

Obarvil za iiva kralika, aby dostal emu.

V Kunovicich na Mora ys vystavoval v kralikatske ySTstave jeden cbean peknou stfibrnou kralici. Kra.lice si v gak pied odima mnoha obdivovatelil gkubala chlupy tak dlouho, ag byla Opine ple gata. 'qstavni komise pak zjistila,ze jde o kralika zceia obyeejneho druhu. kterS7 vgak mel srst za giva obarvenou a no.sledkem toho oplegatel.

Dar museu a dilo trpelive price.

Navgtevnici giveho tabora skautskYch loutek, vystaveneho nyni v Praze v "Mysibeku" na Ptikopech, se pamatuji na lonskY "TtebechoviskST betlem". V mestskern museu v Jindi.

Hradci byly ted' vystaveny podobne krasne jeslieky. Museu je daroval a sam v mistnosti sestavil katecheta Jan Kr,Yza. Jsou givotnim dilem zemteleho otce, pundochakskeho mistra.

Jeslieky vyplriuji samy jednu velkou mistnost musea; jsou rozestaveny na etytech terasovit)ich stupnich 11 metro dlouhYch a pokrYvaji plochu 60 dtvereenich metro. Zobrazuji do nejmeng ich podrobnosti orientalni mesto a venkovskou krajinu s hospodatskYrni a lesnimi stavenimi i s pastvinami. Je tu 1756 figurek, zvitat, staveni a stromil. Ka gda figurka je do nejmen gich podrobnosti yypracovana (stromy maji i plody). Pui druheho sta pohybliv31ch figurek je pohaneno motorem, take v jesliekach Held spechaji za sv3/in zarnestnanim, hornici teg i rudu, temesinici pracuji, vojaci pochoduji, zvitata se pasou.

Spavi nemoc u Na Tig riovsku na Morave jsou vepti postZeni podivnou nemoci. Stale spi a skoro vubec nic - negerou a hubnou. Hospodatuni nezbivi

VlaSTNtK

z

LOVFNSIt

neg yenta rychle porazit, proto ge chov takovVch ospalSrch vephl se nevyplati. V okrese nasledkem toho cena ,veptoveho masa klesa.

Prodava, se tam kilo za 9 KC. Nikdo se ani nepokougi zvitata Melt, 'proto ge je vS7hodnelgi vepte zabit yeas, dokud neztratil na vaze.

Otec Si z &RI sestavil gebrayou tlupu.

V Loveidkach u Slavkova dje 501et* Eduard ROLdka, otec nekolika deti, z nich si sestavii gebrackou livnost. Ka gclemu decku padelal a sam napsal vysveddeni rtiznch dad., v nich se starosta pro "uboheho sirotka" dovolaval milosrdenstvi lidi. Auto pry mu piejelo otce a matka je nemocna v bide. Doti bitim vyhanel tebrat o 3. hod. rano. Veeer se deti vracely, eels zkkehle, domO a becla, kdy pkinesly male. Ani jeho gena se deti nezastala. MS, slu g -riS7obchdsezlnu,ktrS7bymohgiv celou rodinu, a k tcmu dostali je gte od obce kus pole, aby nanern mohi pestovati zeleninu.

Rugiekovi vgak nechali pole le get ladem. Doti posilali do mrazu, dasto 'neobute a jen chatrne obledene, aby pokud mogno budily dojem nejstragnej gi bidy. Jedno deck° Ru gidkovo bylo zadrgeno v Brne a tak titady tento ptipad vyulivani deti k gebrote vygettily.

Jubileum cikanske gkoly.

Pied nedavnem bylo tomu deset let, co byla v Ughorode cteviena cikanska gkola. Vysttidalo se na ni pet uditelt. Uditel musi rozumet asi 13 cikansk3im nateeim, sbira pisnieky a ndpevy, zapisuje zvyky, radi detem i dospel;Ym. Prospech cikariat je ceikem dobr3.7. Odnauduji se take krast a gebrat a velmi rychle si zvykaji na eistotu. AZ na dobu, kdy se daji sbirat lesni plodiny, chodi tadne do gkoly. Uditele si cikani va gi tak, ge poslednimu z nich udelil cikanskST kral Kwiek titul cikanskeho barona. tirad gkrti, nezamestnanost.

Neg se nekdo dostane do seznamu pro phdeleni podpory ze statni akce pro nezamestnane musi projiti nekolikerou kontrolou. Musi mit potvrzeni vetejtie .zprosttedkovatelny prace, jeho Odaje ovetuje obecni Mad, eetnictvo a jests zvla gtni komise. Seznam podporavanYch visi na obecnich tabulich a kontroluje tedy 1 cela vetejnost. Na zemskem Made jsou v.gak s tim vim jednoduge hotovi. Nic nedaji na mnohokrat kontrolovane vS7kazy, nic na statistiky a zpravy o hospodatskem stavu krajii, tam raejakr byrokrat nezamestnanost vytizuje proste linealem. Od oka gkrtne ptidel okrestun a okresum ovgem nezbude nic jineho, ne g snigit pkidel obcum. V Mnichove Hradigti na pt. je 121 nezamestnanST, o kterSrch bylo vgemi kontrolami bezpeane zji gteno, ge podporu potiebuji a zasluhuji. Poukazek v gak bylo ptideleno pouze jen pro 86 nezamestnamich.

Na Kolinsku potiebuji jests • pro nejbliggi obdobi 11,500 poukazek, dostali v gak pkideleno jen 2500 poukazek. Uiad je povinen veiejnosti yysvetlit, na el pkikaz se tohle deje. Podobne stignosti ptichazeji tearer ze v gech krajO, take je ztejrne, ze nejde o nahodu, nedopatteni nebo ojedinely pfehmat jednotlivce.

Smrt . geny ve stohu.

Na deskolipsku gebrala 481eta Helena 8ivekoy d. BYvala Zenou delnika, ale pied dasem byla rozvedena a teZko se protloukala givotem. Lida o ni vedeli, ge Ina velkou bidu a ge ptespava ve stozich. Lids, ke kterYm chodivala pravidelne pro aimu gnu, si povgimli, Ze Sivegova po nekolik dni neptigla. Myslelo se, ge snad adagio, z kraje, ale ted' ji nagli v jednom stohu u NoirYich Domkil mrtvoit Pitvou se zjistilo, jak teg kou meal smrt. Sta,131m stradanim patrne zeslable, tak, ze ua nemohla ani vyjit na g ebrotu. Zalezla hloubeji do slimy a snad dekala, , te se odpoeinkem piece jen trochu sebare. Sil v g ak ub;Nalo a zilstal jen straglivSr hlad. Pitva prokazala, ge uboha sera po mnoho dni nemela v Ostech sousta, az ye stoh.0 ze.natela hiadem opu gtena a bezmocna.

Zakopivali v poli kilie.

Ze skladigte tovarny na lade J. Jiru gka v TS7e nigti nad Orlici ztri,cely se v poslediai dobe. vr-

Ve sttedia dne 3. tmora 1937. shove ki4e. Kradeg e byly pachany tak rafinovane, a dlouhou dobu unikaly pozornosti majitele. Jen nahoda je objevila. Cetnici spattill, jak dva midi se snagili nedaleko tovarny pievezt pies teku asi 20 balik y VIE Kdyi spattili detniky, vyhodili baliky na lateh a chtee li prchnout v pramici po proudu. Oetnici vgak byli rychlej gi, pramici ptedbehli a donutili zlocleje k ptistani. Byli v nich zij gteni Jaroslav tepelka a Josef Vrbata ze Zd'aru. Je gte odpoledne byli zateeni dalgi elenove tlupy, Josef Lepelka z Albrechtic, Karel Karasek a jeho rnili Marie Sedladirova z Tyni gte. Vgichni se ptiznali, Ze ktig e v tovarne kradli a kotist, kterou nemohli prodat, zakopavali v polich.

Inspektoraty zbrani v na gi armide.

Ve Vestniku ministerstva narodni obrany je uvetejnen rozkaz presidenta republiky, kterSrm se ztizuji inspektoraty zbrani (o nich budou vydany podrobne ptedpisy) a vymezuje pravomac generalniho inspektora branne mod a nadelnika hlavniho Stabu. Oba jsou ptimo podtizeni ministru narodni obrany a zasedaji v Nejvyggi rade obrany statu. Generalni inspektor iidi dinnost inspektort zbrani a nadelnik hlavniho gtabu uplatrinje vliv na ptipravy statu k obrane a na brannou vYchovu naroda.

Price jako nilezne.

NezamestnanSr zameenik Josef Giestl z Dobtan gel jako obvykle do Plzne hledat nejakou praci, aby mel 'aspen na jidlo. Pojednou uvidel v jizdni draze v Tylove ulici napechovanou tobolku. Zvedl ji a otevtel. Bylo v ni bankovek za 17,500 KC. Ode gel s drahocennVm nalezem pHmo na policejni teditelstvi a tam jej odevzdal.

Kratce na to ptibehl tam celY uctVchanS 7 gofer firmy Fexim a rozru gen vypravel, ge za jizdy vytrousii tobolku se 17,500 Kd. Dostal ji zpet.

Zastupce firmy na mists vyplatil poctivemu nalezci 1750 KC nalezneho a prohlasil, ge Giestlovi opatti zamestnani.

Zirava lizeri na ulici.

V Kog t'anech u Teplic nesl sklat Jan Zavorak v puliitrove lahvi kyselinu na leptani skla.

Nahle citil, ge se lahey prudce zahtiva. Lithey se tak rozpalila a sydela, Ze ji musel odhodit. — Kyselina se potom rozstfikla a zasahla nejen Zavoraka, ale i deset chodcti, kteti byli nabliz ku. Tti z nich i sklai byli kyselinou zraneni, ostatnim byly jen popaleny odevy. Z unikajici kyseliny se utvotila oblaka dusivYch par, ktere se vgak na gteeti rychle rozplynuly vetrem. V lahvi, do ktere si sklat sam nalil kyselinu, bylo trochu vody. iide proti nemeeni.

Zide se chteji odnaudit zbytednemu a pro ne negt'astnemu nemdeni. "Vestnik ligy proti antisemitismu" pise v poslednim aisle: "Nemdeni se g idilm east° pravem vytVka. Mam za to, nauoite-li gidy znat deskou kulturu (a tu dosud po vetg ine neznaji), Ze zanikne take toto nemeeni." Oe'Ati g ide z popudu takovou akci zahajili.

Hejna divokSTch hus.

Na jig nim Slovensku se objevila obrovske, hejna divokSi ch hus. Zapadaji na pole, oseta ozimy a ptisobi velike gkody. Je jich tolik, ge pole, na ktere zapadly, zdalky vypadaji jako pokryte vrstvou ze gedleho snehu. Lovci na ne podnikaji v31 pravy, ale s malYm tispechem, protog e divoke husy jsou velmi opatrne a pH nejmeng im nebezpeei se vznesou do velke .c/Tge. Klepani stragidla.

U Melnika ma na samote jeden profesor z Prahy dtevenou vilu. Ted' v ?dine tam bydli jen domovnik. V min-alS7ch dnech domovnik zaslachl ptig erne klepani. "Ink, t'uk . ", ozY ealy se s ptig ernou pravidelnosti dute zvuky. Vy7 behl a vysttelil na poplach. Zvuky umlkly, ale za chvili se ozvaly zase. Kdy g se i druh3" a ttet1 den klepani oz31valo, utekl zde gen z vily a vratil se at s nekolika stateenYmi obrany. Prohledali vilu, ale strag idlo nenagli. Jen datla, prohlediaral ztrouchnivele tramy stavby. Ted' se o datlu v blizkosti to vily nesmi Novi &ski veselohra se tool. V naivetgim spechu a v tajnosti vypracovali nazi tti nejy znamnej gi kinematografiste 0. Vavra, Hugo Haas, 1VIac Frie scene- k veselohte Mravnost nade vg e, ktera se ji g natadi na Barrandove. V hlavnich rolich vystupuji Vera Ferbasova, Hugo Haas, Svetla Svozilova a Asina Mandlovi.

Natadeni potrva dvanact dni.

Ve Stxeff

t, c'k,

trans. 19,

-3ro'.:a

xTE,TUCENtj gt a nejvehla.snejti nfirotiohpspodatove pozoruji, jak se dnes talostne hrouti jejich pkedpovedi. JedinYm pramenem, kde je jests mono dovedet se objektivni a pfesne fidaje o nynefei hospodafske situaci, se stave americke, organisace "Brookins Institution", sidlici ye Washington& Byla zalotena v roce 1916 Robertem Brookinsem, jent si podnikanim ziskal znaenY majetek, a ten pak venoval pro verejne blaho. Kdyt byl presidentem Taftem jmenovan elenem hospodaitke komise, Brookins byl pfekvapen, jak se nemetodicky spravuji finaneni zaletitosti tem& Aby hospodarske zpravy jakehokoliv druhu soustfedil na jedno misto, zalotil "fTstay pro hospodatske zkoumani", jemut se v race 1922 dostalo podpory z Carneigovy nadace a jent byl definitivne zreorganisovan v roce 1927.

Tento astav v roce 1921 prvni ukazal, to Nemecko nebude nikdy s to zaplatiti sve valeene dluhy, a prokazal cenne slutby Dawesovi.

Mezi utiteenYmi pracemi, jet vykonal pro Spojene Staty, je tfeba uvesti na prvnim mists jeho studii o americkych teleznicich a eetteni o hospodatskem a socialnim postaveni severoamerickYch Indiana. tpini narodollospodaksa studie.

V roce 1932 podjal se Brookins& astav rozsahleho akolu zkoumati nynejel hospodafske pomery sve zeme. Po tfilete praci uvefejnil velke etftsvazkove di.lo s nadpisem "Rozdeleni bohastvi a dachoda v pomeru k hospodafskemu pokroku". Prvni svazek je venovan vyrobni kapacite SpojenYch state, druhY jejich spottebnim motnostem; tfeti se zabYva tvofenim kapitalu a etvrtY koneene pojednava o vztahu mezi rozdelenim clachoda a hospodafskym pokrokem.

Pomaly materielni pokrok.

Po dlouhYch eettenich se mu podafilo zjistiti hlavni &wad, prod je materielni pokrok naroda tak pomalY: Je to proto, to distribudni zpasob nebyl s to, ueiniti spotfebitelfun pfistupnYm dobrodini technickeho pokroku za poslednich 15 let. Pramysl by byl mel, prohlatuje Brookins& fista y, vyrabeti stale vice a za stale nisei ceny.

Tento zaver pkimo odporuje jine narodohospodafske teorii, jet easto vladne v dnetni dobe a snati se zvYeiti cenovou aroveri a omeziti, nebo aspori ustaliti vYrobu.

V kapitalistickem systemu se prhedpoklada, to katdY techniciy pokrok se projevil pro vefejnost neprocilene ye sniteni cen. Ale jit nekolik let systemy, udrtujici ceny umele vysoko, zabrafiuji spottebitelam utiti ye svfij prospech nizkYch cen, jet by byla urdite vyvolala volna soutet.

Vyroba nikdy nebyla vets' nezli skutedna potieba naroda.

V roce 1929, v dobe velke prosperity, se zdalo, to nikdy nebude mono vyrobiti dosti, aby se uspokojila potieba veech americkYch rodin.

Celkova vYroba pkedstavovala v rode 1925 hodnotu 81 miliard dolara proti teoreticke hodnote 96 miliard pfi vyutiti pine vYrobni 'capacity. Tedy rozdil mezi skuteenou a motnou vYrobou dinil 20 procent. Tato Oslo konstatujeme ut takkka katdeho roku od 1900.

To dokazuje, to ptes veechna opaeria tvrzeni naee hospoda.fske obtite neprameni nikterak z nadvYroby. Od roku 1925 do 1935 vYroba neeinila nikdy vice net dve tketiny sve teoricke kapacity a je jisto, ae nikdy nemohla byti vyeel net je tecricka spottebni schopnost naroda.

Rozdeleni narodniho dfichodu.

Brookins se dale zabYva studovanim problernu duchadu a jeho rozdeleni. Shledal, 21 procent veech americkYch rodin melo v rode 1929 rodni dachod menei net 1000 dolart, 71 - procent roeni dachod menei net 2.500 do'art, 8 procent clachod vetei net 5.000 dolara a 2.3 procent melo dachod pies 10.000 dolara.

V rodinach, jicht rooni pfijem byl menei net 2.500 dolart, byl tento ptijem skoro alpine spotfebovan na bane vydaje; aspory si einili pouze ostatni tkidy. Je zfejmo, to rodiny, majici menei roeni pfijem net 1500 dolart, tfebovaly vice, net kolik si z toho ptjmu

Nadvfroba, jez neexistuje. ly opatfit. Pfipojime-li k tomuto pfijmu 1000 dolara, dcstaneme sumu, za kterou by bylo =trio skoupiti veechnu pfebyteenou vYrobu z roku 1929.

Celkovk dfichod naroda je prilis malt'.

Jake by byly nasledky noveho rozdeleni dachodu? Studie Brookinsova usta.vu ukazuji, to kdyby se americkY narodni dachod rozdelil na stejne dily, dostalo by se na katcleho v rode nejvetei prosperity 665 dolart. Kdyby se dale rozdelily rovnYm dilem zisky, plynouci ze veech inve,stovanych kapitala, a platy statnich zamestnanca — cot je oveem nemotne, protote bez fitednika se stat neobejde — pramernY roeni clachod jedne rodiny by se zveteii o 560 dolarri. Tak celkovy rodni dachod naroda — at' je rozdelen jakkoliv — nestadi, aby 'dem lidem poskytl takovou tivotni &oven, jaka by byla v souhlase s pokrokem techniky.

Prciblein ectieni.

Anketa Brookinsova fistavu dale ukazuje, ze dim je chachod to ktere rodiny vyeei, tim jsou take vetei jeji fispory. V roce 1929 celkove aspory americkeho naroda tinily 15 miliard dolart, z nicht 13 miliard patfilo asi 10 procentam obyvatelstva. 60.000 rodin s ptijmem 50.000 dolart nebo vice, toho naeettilo tolik, kolik 20,000,000 rodin s pfijmem meneim net 5000 dolarfr. 59 procent americkYch rodin, jejicht rodni pfijem nepfesahoval 2.000 dolart, ueetfilo jen asi 1.6 procenta celkove sumy.

Od konce svetove valky at do roku 1929 Cast narodniho clachodu, jit si Amerieane &Nali stranou, nepfestavala rasti a nakonec bylo aspor dvakrat vice, net kolik einila poptayka na kapitalovem trhu. Z toho vznikla inflace cen investici. Kdyby tehdy bYvala byla kupni sila nisei spottebitelskYch vrstev vyeei, bYvalo by se ptedeelo mnoha nynejelm nesnazim.

NadvYroba je Veeobecne se mysli, ze technickY pokrok poslednich let mel za nasledek straelivou nadvyrobu ate spasu je nutno hledat ye sniteni poetu pracovnich hodin a v omezeni vYroby.

Ale Brookins& astav dokazuje, to od roku 1922 do 1929 technickY pokrok vedl v naei zemi jen k 18 procentnimu zvyeeni vYroby. I kdyby dneeni vYroba dosahla 100 procent sve kapacity, narodni duchod by neeinil rodne pramerne 3.000 dolara na rodinu. Jak videt, nebezpedi nadvYroby proste neexistuje, a dneeni teorie, jet hlasa nutnost omeziti vYrobu, nema reelniho podkladu.

Pohyb cen.

Jisto je jedno: to totit technickY pokrok se neprojevil v cenach tak, jak by to melo bYt podle teorie v kapitalistickem retimu, ponevadt volna soutet jit nehraje takfica tadnou roll. Tak, zveteila-li se schopnost yYroby od roku 1922 do 1928 pramerne o 18 procent, deny klesly za stejnou dobu pouze o 5 procent: Index velkoobchodnich cen klesi s 96.7 na 95.3. Naproti tomu od roku 1870 do 1890 technickY pokrok byl provazen rapidnim poklesem cen.

volnyen povolam atd. zaje v mesteen, a proto by meli rnalo prospechu ze zvyeeni plata.

Pokud se tYee zemedelskeho obyvatelstvai to by bylo pfimo postiteno z yYtenim mezd ponevadt zvyeeni mezd vede k vyeeim cenam pramyslovYch vyrobka a tim neptimo k amenBeni kupni sily zemedelskYch vrstev.

Nejlepei feeeni.

Nejlepti feeeni by zaletelo v tom, jak prohlaeuje Brookins& astav, ze by se snitily ceny bez zvyeeni mezd, cot by automaticky zvY= silo kupni silu veech vrstev. Rozsah vYroby by se zveteil a veeobecna tivotni &oven by se pozve.dla. Zerne by pak mohla vyutit sire pine vYrobni kapacity, aby dobrodini techniky einila pfistupnYm :dem.

NESPAVOST A POLITIKA. ZemtelY rusk lidovY komisak pro zahraniei podal nejlepei prikla.d tesne souvislosti nespavosti a politiky. Vypravuje se o nem, to nejvetelho vYkonu dosahoval mezi tfeti a etvrtou hodinou rano. V tuto hodinu pfijimal posly, psal depeee a dokonce i konal konference.

Tutet zalibu pro noeni konference mei ptedvalednY nerneckY vyslanec v LondYne. Poskytoval-h na pfiklad rozmiuvu novinakum, pozval si je k sobs na pal dvanactou v noel a phjimal je v posteli. Rozmluva trvala easto do rannich hodin.

Mnozi velci statnici, jak se zdalo, se skoro tpine obeeli beze spanku. VelkY Napoleonav protivnik, general Pichergu, pravil jednou, to za dobu rYnskeho tateni spal celY rok pramerne jednu hodinu denne.

Zakladatel metodismu, John Wesley, rovnet dosahl zvlaetnimi cvidenimi toho, to za dobu spanku omezil na minimum. Jeete v 85 letech sveho veku spal na hole podlaze.

Napoleon nemohl spat, svitilo-li na neho sebe menei svetlo. Jinak veak dovedl usnout kdykoliv a na jak dlouho chtel. Podobne jako Julius Cesar, spal nejlepe ve svem cestovnim voze.

VelkY anglickY liberal Gladstone bojoval cely svfij tivot se spavosti. Ureil si, to denne nesmi spati vice net sedm hodin, aekoliv by byl rad spal nejmene osm 'Minh si pravidlem nikdy nepfemYelet v posteli o politice. Take chodil jednu hodinu pied ulehnutirn pravidelne na prochazku.

Bismarck naproti tomu byl typickYm spadem.

V anglicke historii je mnoho politiku, ktefi se chlubili, to jsou "ze teleza a kale" a spi vtcly spankem spravedlivYch. K teto telezne a kotene brigade patilli Asquith, sir William Harcourt, lord Brougham a jini. Take velkY Pitt a Fox byli zdravYmi spaei, ktere nebylo nikdy motno vzbudit.

Z modernich politica se mute snad nejzdravejeim spankem pochlubiti Lloyd George. Nervosni mutove, jako Disraeli a lord Curzon, trpeli -Woe nespavosti. OblibenYm trikem Disraeliho bylo pfedstirati pH dlouhYch, nudnYch debatach nezajem tim, to si vtladil klobouk do dela, svesil hlavu a deal, ae spi. Ve skuteenosti 17 Sok bdel jako stook Argus. Lord Roseberry, vynikajici anglicky liberalni ministerskY ntedseda na rozhrani na geho stoleti, admit svoji dalei toast ye vlade, protote potorn pry by mohl spat denne jen tri nebo etyN hodiny.

Ani nove (lane, anl zyyeovani mezd.

JakYmi prostfedky bylo by motno zjednati napravu v naeem hospodakstvi? Bylo by marne hledati spasu v novem rozdeleni nynejedho narodniho diichodu. Rozdeleni ye forme dani by nernelo tacianeho adinku, ponevadt takto ziskane penize by nebyly vydany tteby katcleho jednotlivce. to praoe, financovane z darn by byly dani proscy a cele dariove btemeno by se piesunulo na scukrome podnikani, jet by pfirozene jeett, vice omezilo vYrobu.

Metoda, spoeivajici ye zvyeeni mezd, ma vYhodu do to miry, ze nevyvolala veeobecne zvyeeni cen. Na etesti zvyeeni mezd a plate neni nikdy jednotne a tyke, se nejvYee 40 procent delnikt.

20,000.000 obehodnikt, delnikt, ptisluSnikt

novSr "Heavy". Veichni, Basil Rathbone ktefi se zajimaji o film, vedi, to anglicke slovo "heavy" znamena nejen pkidavne jmeno tetkY, ale take hereckY obor intrikana a padoucha. Takovy "tetkY" chlap yydelava, obydejne mnoha penez, nestane se veak nikdy popularni hvezdou, protote obecenstvo se cla prilie ovlivnit nesympatickYmi rolemi, net aby Ohio, ze filmovY nieema je nieemou jen na plain& Basil Rathbone, prutnY elegan, hraje dosud stale jen prominentni nioemy: ye filmu "David Cooperfield", v "Anne Karenine" a v "Romeu a Julii" je svarlivYm sokem Lesliw Howarda.

Byl-li &ly e "heavy" v cowboykach drsnY chlap, je "heavy" dnetniho filmu prutny a elegantni panteek, ktery svou roli dovede take psyehologieky odilvodnit,

Strana 20.

VYROCNi ASOPIS FY. riIHRNE7:: PRIPRAVEN K VYPRAVE. Kolem dne 10. anora, Dr. Peter Fahrney & Sons Co. vypravi svaj vSTrodni osmistrankovSr easopis "Svetlo", jent dostihne vice net 3 a pill milionu dtendit ye Spoj. Sta, tech a Kanade.

Jako v minulSich letech, tento sopis cbsahuje velmi zajimave pcjednani "Prosti Ude", jet uvadi, jak cennS7'm jest zdravi eloveka v katclou dobu. Mimo to, je v nem mnoho cenn3"7ch dosvecideni od lidi, kteti poutivali dobre leky, Dra. Petra Hoboko a Dra. Petra LedivS7 Olej Liniment.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co. nabada katcleho,.kdo necbdrti vS7tisk tohoto zajimaveho dasopisu, aby on napsal ptimo do Chicaga, Illinois, nacet jim bude "Svetlo" obratem• poSly zaslano.

Poptivka po pamatkath.

AnglickSt kral JIM VI. ztravi vanoce v Indii, kde pri to ptiletitosti bude v Delhi slavnostne korunovan na cisare indickeho. — Kdyt se kill Eduard VIII. vzdal nu, vznikly obavy, ze pre mysl utrpi Obrovske .‘Skody. Po pamatkcv)ich pfecimetech je vA• ak yak. poptavka, net se oeekavalo od korunovace.

Poatovni znamky s Eduardov3im obrazem ne.ustale stoupaji v cene.

JistS7 cbchodnik z New Yarku jich objednal telegraficky za 50 tisic do'aril V poslednich 8 dnech bylo dodano do SpojenSrch statti pies 60.000 pivnich dthankii s poprsim valeho krale.

Hrobka ze zlata a dra,hokamii.

Po prve v clejinach Tibetu byla britska atedni misse pozvana k navtteve pckladnice dalajlamti. Nahromadene perky ptekonavaji v'Secky dcsud zname sbirky antickS7ch i soudobS7ch narodii. Ptes d ye, hociiny prochazeli britai ditstojnici rozlehlYmi sinemi a obdivovali obrazy svatSrch a umelecka, dila z dob. kdy Tibet bS7val jeSle kralovstvim. Pokladnice jsou hluboko pod zemi a jen Indio osvetleny. Moderni tibettti umelci se ptidrutuj starch vzorti.

Prave dokondili hrobku poslednibc dalajlamy, kterST zemtel pied dvema lety. Rakev stoji v sini deset metro Yysoke, jejit stony jscu vyzdobeny s1321tou sochatskou pra-. ci. &telly a dvete vedouci k hrobce jsou z disteho zlata. Hrobka ptipomina trochu vSTzdobu starYch egyptskSrch

TAROKY! Hra tarokd, nejlepZi jakosti, nyni za $1.35, potlou vyplacene. Objednityky adresujte na: 6echoslo(dz) ak. West, Texas.

y

Veikerou prici klempliskou zavedeni vodovodu, Wynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a veg kerou klempi•skou praci vytidi rychle a za cenu primerenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS Mnoholeta zkuenost zaruenje naproste uspokojeni.

(58-dz.)

VESTN1K

Ve sttedu, dne 3. imora 1937.

za copy.

Pripravovati radost tern, kdo Ziji kYm myslitelem, katidY v§ak davede ✓ Mapchestru ye Vence Britanii okolo nas, to oblatuje nat Zivot. Ne- milovat. pracovala S'estnactileta Alice Sharp- mtZe bSt katelSr filosofem a hluboMme. Edgar Quintetovit. ova v tovarne. PH praci uvizla sv:;7nai copy ve stroji a oba copy ji byly blizko u hlavy utiznuty. Zalovala o nahradu SIody a tadala, aby eastku nahrady urdil soud sam. Jeji advokat u soudu srovnaval jeji dva moPRVOTtLiDNi JAKOSTI, DVA ROKY STARE, hutne copy s kralovskou kcirunou. $4.00 ZA TUCET VYPLACENE Advokat tovarny namital, to pry Columbia Pink Radiance Red Radiance tim spiS"e takova kraloyska ozdoba Betty Uprichard Mrs. Chas.

Bell Lord Charlemont presto delnici nepatti. Soud byl jiPres. H. Hoover Mine. Butterfly Etoil de Holland neho ndzoru a prirkl delnici nahraLuxenbourg Briarcliff E. G. Hill du tisic fiber K. A. Victoria U Roslyn Gol. Ophelia NemeekS, behak k stare v bide.

Talisman Sunburst Gol. Dawn ✓ Mnichove zerntel Po operaci Mme. Jules Bouche .Abol Caledonia 421etSi bS7valSr velkoprtanyslnik JoCLIMBERS AND SEMI-CLIMBERS sef Schmieger. Pattival k nekolika Paul Neyron F. K. Druschki Paul's Scarlet nejbohataim lidem v zapacinich deCig. Red Radiance Clg. Talisman Marechal Neil chach, kde mel majetek uloten v Clg. Claudius Pernet pramyslovS7ch zavodech. Jako mnoho nemeckS7ch prilmyslnikti z na:Seho pchrauldi, nemel chivery k TYLER, TEXAS. republice, proddval zdejai svtij majetek a spekuloval v Rakousku a' v Nemecku. Tam piTtel o va'echno 1.01MKIIIMI10....04111.1..1.0.100.0.0.111.1.111111.0 ■0■041 41111•04111111.0411...1.0.1*0.11111.,1111111.0011110.411•11.0•1111. jrneni. V mnichovske nemocnici zemtel jako iipin3"7 chudak.

3 Oboe pine jasnovidcd. ✓ prosinci roku 1934 ptiS"la z Karina na teckern ()strove Naxos k ptedsedovi tecke vlady deputace — vedl ji sedlak Christos Manola. Deputace ptinesla, Italie chysta valku proti v-zdalene zemi a te pti;stich dvou letech zemte mnohc OZNAMWE teck3.7ch statnikt. Obe proroctvi se spinila. Starosta oboe vypravuje, te u nich ve vsi skoro vtichni lido obporad spoleZenslOch zabav, je2 od otevfeni jeho moderns vybudodas upadnou do hypnotickeho spanvaneho stanku ukazaly se bSti lakavS7m dostaveniekem krajana ku a pak maji videni ptiatich veci. a jejich pkatel.

Tento zjev bude prczkoum6.n.

vtBER

wE ROZOVE. KER

LONE STAR ROSE BUSH CO.

it

Proti radiave smrti.

Paprsky radia, jet jsou nejUoinnejS'im lekem proti rakovine i ji2.Ym nemocem, jsou take vchni nebezpeene. Mnoho lekatti hrdinsky tivot praci s nimi. Nyni sdeluje Westminster-Hospital, nejlondYnska nemocnice, to ma ptistroj pro bezpednou praci s radiem. Mt. tvar hru'Sky, vOli 35 kg a jsou v nem etyri grainy radia, tedy ohromne mnotstvi. Radium je v platinovem plaW, jent paprsky bezpane zadrtuje. Jen malYin otvorem mohcu paprsky vychazeti a pftsobit na chore rnisto. Pristroj je tizen elektricky a oSetrujici lekat inns! po colon dobu drtet ruku na vypinaCi. Jakmile ji pusti nebo nastane•li porucha v elektrickem vedeni, uzavte se otvor sam.

Lvi na brezieh erneho mote.

Pod velkYm pristavnim mestem Ociescu na pobteti Ocrneho mote se rozkladaji rozlehle a prostorne katakomby. Ve skuteanosti jsou to ptirozene jeskyne, v nicht' v dobach ptedhistorickSrch till lido. Jit ✓ dobach Katetiny Velike podatilc se to nalezti velmi cenne a zajimay e zbytky pravekYch lidi. Na popud ruske akademie ved byly v posledoi dobe zahajeny planovite vykopavky, jet hned na za6atku prinesly velke prekvapeni. Byiy nalezeny dobre zachovale kostry velbloudt, 11.7u a jinYch zvitat a ptaktl, kteti se vyskytuji jenom v tropech. Tim by byla potvrzena domnenka, to peed dcbou ledovou panovala V Rusku tronic.ta vedra.

• to byly nalezeny nastroje pravekYch lidi, jet dokazuji, to tato mista byla obytllena v praveku asijskS7mi rody..

RAD P KROK HOU TONU

Po!tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

7. IJNORA —Ba'ea's Original. ✓ NEDELI, 14. fINORA. — Ilisy's z La Grange.

NEDELI, 14. tNoRA.— Syncopators. ✓ NEDELI, 28. tNORA.— gablatura z Ganado. ✓ NEDELI,

VSTUPNE PANI 40c

DAIVIY 25c

Zibavm When 1.......woass-,soesoss............m.oves.o.m...11.o...o.w.sawo ■ogssoe.m.ost

1411111.

Cs.smod■

anecm Zabavy v Riverside Park Pavilion

East Bern rd, Texas V nedeli, 7. unora. — Rudy Grigar a $ jeho Orchestra z Wallis, starodavna a moderni hudba, od 8 do 12 hodin. Vstupne: Orli 40c, darny vstup o volnST.

VYSTRAHA. Toto jest nejhorii roCni obdobi pro choroboe ialudky a telesnou vysilenost!

Kaidorane touto dobou tisice trpi 2alude6nimi nesnazemi, nezaiivnosti a nespravnYm vymitanim.

DRA. PETRA

HOBOK Casem vyzkouS'enY rodinnY lek byl pouiivan vdednYmi tisici behem rajnillYch 150 let. Bylo ho Uspe gne pouiivano proti nezaiivnosti, zacpe, nervose a oby'dejnYm nastuzenim zavinenYmi §patnYm vymitanim. Opatfte si jeSte dnes lahev a mejte ji v kaidY 'eas po ruce. Neni k dostani v lekarnach, ale pouZe od opravne'nYch mistnich jednatelt. Ochranujte zdravi sve rodiny!

V Kanade Dodivano Beze CIa!

ZVLAATNi NABIDKA • - rigte Dnes!

Na velkou zku gebni lahev (14 uncovou) Dra. Petra Hoboko, po.Atovne vyplaceno, palete dnes $1.00 Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept.

D8119, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. )0( V Holandsku nebudou mit ut pomalu tadnou teleznici. V posledni dobe bylo zase vytazeno z, -pro-1 vozu nekolik teleznienich trati. Zato stale duletiteTS1 misto v dopraye zaujimaji autobusy. V severnim Holandsku se stal autobus hlavnim dopravnim prosttedkem pro vetSinu obyvatelstva. 0 rozSiteni leznioni site, jak si je dal do pro- i gramu katclY potadnY sLat, nevi o- I vS'em v teto zemi ut ant reel. Kdyt bylo vysuSeno Zuiderskt!., jezero, mela byt ziskand zeme spojena s ostatnimi kraji teleznici. Od tohoto projektu bylo vAak upu gteno, ponevedi se shledalo, 2e by se telezniee nevyplatila. Zato ut to vedou dve autobusove linky. Je patrno, to budoucnost path v Ilo :• ndsku automobilu. )o(

TAROKY! Hra tarokt, nejlepti jakosti, nyni za $1.35, pottou vyplacene. Objednavky adresujte na: echoslovak, West, Texas. (dz)

;))1,1

Novy zjiy

%.0b

Pied pet lety zadaly mne z jara bolet nohy, pies zimu to trochu polevilo. PkiSti faro nohy bolely zas a bclesti se stupriovaly kaldym rokern, at vlezly mi do pat a moje chnze byla velice obtitna, zvlaSte kdyt elovek me jit tech par ktitani na zadech. Bylo to hrozne utrpeni.

Nohy otekle a prate pti takovYch bolestech byla tetka. Mnj mut mel obeas bolesti v rameni a jedne pate, a kdyt jsme koupili radiove kompresy, co prodavo. p. Bernard Sti'it, Po 3 mesienim utivani nohy ptestaly bolet, a ja beham jako mladice. Dosud mne nohy nezabolely a i mutovy bolesti v kratinkern Case zmizely. Ness syn si je koupil nedavno proti cukrovce a nyni si pochvaluje, jak mu toto leeent p p -mah.Atseuzdravi,nopmet oznamiti tee vSem trpicim. Kdo trpi nejakou chorobou, necht' se s dnverou ()brat na p. Bernarda Sttite, P. 0. Box 712, San Antonio, Texas. — Mrs. Fred Jinrick, Route 2, David City, Nebraska. .(Adv.) Nejsevernej g pola.rni stanice. — Letos v lete dala ruska vlada vybudovati na Rudolfove zemi v souostrovi FrantiSka Josef a moderni polarni stanici, ktera je nvni nejsevernejSim obydlenYm mistem sveta. Lett severne od 81. rovnobetky, cele 3000 mil od Moskvy. Do ptijezdu ruske vedecke expedite byl ostrov pustY a neobydlenY. Namahaye si razil ledoborec "Russanov" cest• nesmirnym polem obrovskYch ledovYch ker. V tail panovalo na severoruske pevnine jeSte docela pekne letni poeasi, kdetto na Rudolfove zemi byl krutY mraz. ye vypravy musili spechati, aby si co nejrychleji ptipravili ptibytky.

V 16 dnech vyrostlo ze zerne 16 stavent, radiostanice, males elektrarna a skladigte. Kdyt ledoborec opouStel o:strov, stala tam jit cela vesnice.

Na ostrilvku znstalo celkem 20 osob, ktere nyni piezimuji a maji vykonati mnoho vedeckYch praci.

Jejich badani a vYzkumy budou miti velkou cenu pro ptedpoved' poeast. VYprava ma nejen motorove sane, ale i traktory a letadla, pornoci nicht bude moci podnikati dlouhe testy do neznamych konein pola,rnich pustin.

i tESKOSLOVENSKA NA LODICH

BREMEN EUROPA Rychlik deka. v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez ptesedani.

NEB CESTUJTE NA OBLIBENYCH RYCHLODICH

COL U 1,4 EANSA DEUTSCHLAND Viii1VIBURG era NEW YORK VYborne teleznieni spojeni z Brem neb Hamburku Pomnteme Vam pii obstaravani na yStevnich a vystehovaleckYch vis pro VaSe evropske ptibuzne.

Informace u vag eho mistniho agenta neb _

HAMBURG- AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD H

P

Strana 2L

Vf!STNIK

Ve sttedu, dne 3. tnora, 1937,

515 Cotton Exch.

Bldg., Houston, Tex.

Zmina sidla eisate. — v netneeku prave vySel OothajskY aimanach pro rok 1937. Je to znamy podrobnY seznam vSech Slechtickych a panovnickYch rode. Na titulni strane ptinagi podobiznu odstoupivStho anglickeho krale Edvarda VIII. V obsahu je nekolik zajirxiavYch mien.

Titul italskeho krale Emanuela III. je dopinen titulem cisate habeSskeho, kdetto Haile Selassie I. nevi jit uveden. Podobna roaenka, ktera je vydavana v Anglii pod nazvem 'Who is who" (Kdo je kdo?) naproti tomu uvadi Haile Selassie I. stale jeSte jako habetskeho tisane. Maid poznamka udava pouze zmenu jeho bydliSte: Londyn misto Addis Abeby.

— „ "Jak vas mam, prosim, ostkihat?"

"Bez mluveni." "

-

wcry

"A co delate kazdY veeer?"

"No co in.arne detat, karamba! PO \? eeekt se v?dycky trochu osttelujeme se sousedy a potom jdeme spat."

0— Ta cizi slova!

Pan Itousek eet1 v novinach: "HroznY cyklon! Tki sta lidi zao!"

Pant Rouskova mu do toho vpadla: "Ty \Teel by se mely zakazat! Mne veera taky jeden malem ptejel!" ..._____.

Ele-/ Proda se zanovni ptenosn/ Remington praci stroj s oeskYra pismem a pouzdrem. Hlaste se nebo piSte na Oechoslovak, West, Te(11-dz.) xis.

Nebucrte otrokem nezaiivnos 1 • TIMER'S ELIAR F BITTER WINE , -

' LETE PRO BEZPLATNi VZOREK PO A i'.2.rit

siavka

viele odpardeovana stEsessmalassessicsacessza

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, Ill. Zaglete mi bezplatny vzorek

..., Ve vgech lekarnach Newissrommon.

Jrneno Adresa

9

la

n

,

..e.

pred nachlazenim a kastem Doba zimni jest dobou ryohlYch povetrnostilich zmen; od nachlazeni jest nepatrnY krok ke kaSli — od kaSle k vatne chorobe. 8kolni dett i dospeli stejne podlehaji nachlazeni a kaSli. V

ZADN T: KRAJAN-

-7.4,r, ROD1NE Sk

i ✓ ...v....

nemel by v tuto nein dobu schazeti

t

SEVERUV

Flu g g

4

SEVERA'S COUGH BAL('- - v1 s vYge uvedenou ocbrannou znaekott!

PO PADESAT EST ROKIJ DOMOVEM V RODINACH tESKEHO LIDU! VYNIKA LAHODNOU CHUTi (Deleille pro MI) RYCHLIM PUSOBENIM A NAPROSTOU BEZPUNOSTi.

11 KUPTE SI LAHEV DNES Lekarnlk ochotrie poslouti, neb objednejte ptimo od nas.

Cena

50ca25c

Severovy Tabletky proti nastuzeni — (Cold Tablets) poskytuji ochranu pted ntoky nachlazeni, rYrny a chtipky. Mejte krablot pki ruce.

Cena 30c.

Vyplachujte hrdlo denne SeverovYm Antisepsolem a tak chrarite se pied nachlazenim.

50c

etrana 22.

VESTNiK

iyeLa ;ley Drs. 0. F. Allen a 11.e.e,,,, 06Ni LEK ARI BrYle spravne ptipravene.

Oas dle amluvy.

Telefony: tjtadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

aludeeni Choi obe Pomoieno Pan John Ciosek nalezl Dra. Petr Hoboko velice nipomocnfrtn

Ve stiecm, dne 3. 'Mora 1931.

Krajan

Vyfizuje vakere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni vale, atd.

WEST, Telefon 146, TEX AS

_DR. F. J. li t ZubnI Lekat V PARKEROVt BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

C. H. CIIERNOSKY

PRAVNIK Vylizuje vakere soudni zalektosti. fnadovna: 821 Bankers ,Mor:.3age Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

DR. KAR. J. HOLUB 6eskST Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

SPRAVNE VYKONANA POHkEBNi SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni astav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nak zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. MYER'S

- ATHLETE Al FOOT LT/ON Nyni ye Vasi lekarne neb objednftyky prim° od vyrabitela, pomtde k vyleeeni mnoha koklich neduhil.

Cena 50c Miley vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

RED FRONT eska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. KoSut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunae.

Nejlepk soudkove a lahvove pivo, riane druhy vina a doutniky.

Mluvirne eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvliatni stoly pro rodiny.

e•

•• •

•

verejnosti

Zubui likat Wiley Building TEXAS EL CAMPO,

GEORGE E. KACIR PRAVNIK

9

laludeCni nesnazi.

Dr. H. 0. HALAIVIICIK Telefon atadovny 130. Obydli 309.

I,.

-edit Pan John Ciosek, Chicopee, Mass.: "Kdyi jsem trpel po 20 rokii tialudeenimi nesnazemi, zavinenYini chybnYm zatiivanim a vymitanim, poeal jsem utiivati Dra. Petra Hoboko. Nyni jest mi:tj tialudek v dobrem zdravi."

Dra. Petra Hoboko, psem vyzkou genY rodinny lek, byl uspe gne pouZivan tisici lidi behem minulch 150 let.

Posiluje vYkonnost tialudku a pravidiuje streva a talc pomaha odstrario7 Vati gkodlive neeistoty ze- soustavy.

Ceinkuje mime a pkijemne. Mejte ho vidy lahev doma. Nage leky nejsou nabizeny lekarniknm, ale pouze poVei-enY7m mistnim jednateltin, Poliote dnes jeden dolar pro znaenou 14 unccvcu zku gebni lahev. Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. 88115, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. )o( Jak "roste" britska armada: v mesici 449 vojinii. — Podle zprav britskeho ministerstva valky silo se od 15. listopadu do 15. prosince pouze 449 dobrovolnika do britske armady V S I echno agitaeni a propagaeni usili britskYch vojenskych atada tedy beznadejne ztroskotalo. Pouze letectvo se mule pochiubiti lepgim vYsledkem.

Vieeka lest yardii. — Nejyyggi hofmistr britskeho dvora musi nyni na rychlo vypracovat apine novY korunovaeni potad. Pro sbobodneho Eduarda byly obiady jednoduMi, zejmena, Ze sam zadal, aby se jich co nejvice vynechalo.

VI. bude korunovan se svou Zenou, kralovnou Althetou, a to u2 o svem korunovadnim aboru rozhodla. Bude z takeho bileho hedvabi a bude mit vieeku lest yardu dlouhou, vroubenou zlatem a sttibrem. Na to oblekne korunovaeni pla gt' z purporoveho sametu, bohate vykvanY zlatem a zdobenY drahokamy, a k nemu hermelinovY )0( \resell, Minn., 1. prosince 1936.

ZAPAL PLIC. Palete za $2.10 Nonat, ktera mi byla lacinSuri lekatem, nebot' me vyledila zapal plic. Asi pied 10 roky me moc bolelo v krku, te2 to vyledila. Maminka, si zranila patu o ni12ky, krev by ji byla uka, kdyby si nebyla davala Nonat. Ta mast je zazradna. Chci ji mit stale doma pro nahodile potteby.

Miss Annie Korbel.

Vytelca-li z rimy mnoho neeistoty, diva se naplast vicekrat nei dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava nota dokud prvni na tele drtii.

Prava mast je s timto Trade Mark: t=4

NONAT _Ana. 11.1.

fie.

OW

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se vaAeho Ykarnika nebo jednatele, nic ho neberte, ale pike ptimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

v Texa u.

ERVENCI tohoto roku ptipa,da 40. vSTrodi zaloteni dobroeinne, narodni, nestranne bratrske organisace

S ovonska P r4s,1 Jednota State Texas ktera jest nejvetkm pojik'ujicim spolkem statu peticipe hvezdy.

S.P.J.S.T. ma pies $3,000.000 majetku

V POtTU 158 radii sdruiuje kolem 14.000 deniii yeetne ditek.

POJItUJE dospele od 16 let do 60

let, ditky od 6 mesicii do 16 let.

1/..INNIA POW M1=11•0•11•11.•011.<5.0•0 ■MPIYIN

VYDAVA moderni, ykhodne a zarueene pojistky pro mute, zeny a ditky.

•

.041111►0•041111111•04111111.4•17.NIM•0.111.0•01111111

JEDNOTA S. P. J. S. T. je ylastn6na a rizena deny ye prosp6ch clenstva, druiste yni podnik na g eho lidu v Texas. .■•■■•■••.■••......woo.noomamose

Ve spojeni je sila! Ve spojeni po strance hospodatske, zvlag te veak v ohledu velkeho obchodu Zivotniho pojikeni. Pevna hospodatske, zakladna je nej y ydatnejk oporou naleho usili o sebezachovu. My si na g' narodni kvot uchovame na dobu nedohlednou, my si nak rodnou tee, rodove tradice a cnosti rozhodne uhajime. Spojeni pod ochrannYmi kiidly mohutne S. P. J. S. T.. nale snahy narodni i osvetove budou vydatne chraneny a podporovany. oolls......■■■■■•■.■••■■•■■■■•■olow

Proto heslo k svemu" je dnes pkikazem kakleho roduverneho Texasana. Ptihlaste se a sve ditky do nejvetk bratrske pojig t'ujici organisace kreho, obsahleho a bohateho Texasu

ye stkedu, dne 3. rinora 1937.

ADRESAft TAJEMN110.1 Slovanske Podporujiei Jednoty Statu Texas.

Alavni Ukadovna: C. H. Chernosky, p • edseda, Houston, Texas Stepan Valeik, mistoptedseda, Houston, Texas 3. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, iidetni, Fayetteville, Texas.

Frank B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Tex. August Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Finandni vybor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, A. A. LeSikar, Houston.

Dr. Jos. Kopecky, vrchni lekat, San Antonio.

Tiskovy. vYbor: Jcs. Horriak, Bryan, J. J. KruSinskY, Con Christi, John Holedek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrutka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona 1. nedeli v 3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schtze se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4. Karel Havlidek. J. G. Konvielta, Hallettsvile, Tex., P. 0. box 340. Schtze 2. ned. v mesici.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. MorafSti Bratki. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtze druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. DuSek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schtze druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schfize druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Qrlice. Vine., Marek, Dime Box. Schtize druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, P. 0. Box 752, La Grange, Tex. Schtze 2. nedel. v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

16. Bila Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schtze tketi nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schfize druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitla. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trilea, Granger, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtize prvni nedeli v mes.

22. Jiki Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli kaldY tketi mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schtze 2. nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schtze prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel JonaS. John Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Frank Kolenovsky, Rt. 1, Box 2'19, Taylor, Texas. Schtze prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskY, Taiton, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovant E E Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtze 2. nedeli kat'. 3 mesice.

32. Na'Sinec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

34. Slovangti Bratki. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Moueka, West, Tex. 2. stkedu.

37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. SITUlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schtze 3. nedeli v mes., ye 2 hod. odpoledne.

39. Bedfich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovsky, El Campo, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Mrs. Vlasta Tucker, Port Lavaca. Texas. Schtie druhou ned. v m.

42. Moravan. John Machae, R. 1. Brookshire.

Schuze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceti Bratki. Fr. Langer, New Ulm. Star Route. Schtze druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. EBik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354. Sealy, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schilze prvni nedeli v mesici.

48. Vykhrad. Anton Michalik, Box 165 Holland, Tex. Schtize prvni nedeli v mes. odp:

VASTNIK 49. Pokrok Roweny. Vaclav Rowena. Schtze druhou nedeli v 50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, &ix 27, El Campo, Texas. Schtze 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelope, R. 1 Box 55. Schtze 2. mall o 2, hodine odpoledne.

56. Anton J. 0,ermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schtize druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Caek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtize prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. MatuSek, R. 1, Wharton, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

59. Bratki Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Texas.

Schtze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Vaeina, East Bernard. R. 1, B. 86. Schtze 2 ned. katde 3 ni.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207 A. Floresville. Schtize prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q ' Galveston. Schtze prvni sti:cdu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Monis, Sweet Home. Schtize druhou nectell v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, At. 1, La Grange. Schtze prvni nedeli v mesici.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albino. Balcar, Sheldon. S-chuze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanske. Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schtze 3. ned. v mes.

67. Bratki Svobody. Alois Dybala, Scilulenburg, Tex. Schtze 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Beilville.

Schtze druhou nedeli v mesici dopoicdne.

69. Nova Osada. J. A. DuSek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtze prvni nedeli v mesici 71. Novy Raj. Tom Pkikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v 73. Sam Houston. Joe WaSek, R. 3, Seymour.

Schtze druhou nedeli v mesici.

74. BorovY IN. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schtze prvni ned. v mes. katdS7 3. m.

76. Neodvislost. Chas. KkiZan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyld, R. 2.

Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schtze prvni nedeli v mesici.

80. Tyft. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schlize prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rtde. August Teykl, Needville.

Schtze druhou nedeli v mesici.

82. Cecht Domov. Vac lav Strunc, R. 6, Ennis.

Schtize druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf JeZ, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schtze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Wei• nert, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici, 86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str Temple. 2. dtvri v mes. v ur. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schuze 1 ned. v mes.

89. Rt2ovY Dviir. Anton Ulienik, R. 1, B. 101, Rosebud. Schtze druhou nedeli v mesici.

90. Slovanske Sdrukni. Frank Pustejovsk, B. 76, Tuxedo. Schtze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. LoSt'ak, Box 306, Crosby. Schtze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz techoslovant. Albert S'ilhavS7, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. SchUze 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schtue druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Peeena, Wheelock, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

95. CeskS7 Den. Anton Holub, . Seymcur, Texas.

Schtze 2. nedeli v 96. Krisna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schuze druhou nedeli v 97. Placedo. Joe L. Eisik, P. 0. Box 105. Da Costa, Tex. Schtze druhou nedeli v 98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici.

99. Racihoet'. Henry Spanihel. Hallettsville, v Texas. Schtize druhou 100. Pokrok Mlade2e. J. S. Set esta. Lyons, Tex. Star Route. Schtze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. A;nes Gainesville. Schtze druhou nedeli v 102. Hvezda MladeZe. Jos. F Mac:tit, Bcw. 44, Coupland, Texas.

Strana 23.

Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schuze tketi nedeli v mesici.

104. Texaseti Bratki. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schtze prvni nedeli v 105. He,j Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

106. Cecho- Moravan. Fr. Doeekal. LaGrange.

Schtze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville.

S';htze druhou nedeli v mesici.

108. iti PodebradskY. Joe Janc, Richmond, '2ex. Schilze prvni nedeli v mesici.

109. Gen, :',adeckY. Em. Fojtik, R. 4, Granger.

110. Jan .--f.esickY. Steve St'astnY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrchlickS7 . Jacub Vicic, P.O. B. 105, Sugarland, Tex. Schtize 1. nedeli.

112. F. B. Zdrtibek Rozi Mikeska, Guy, Texas.

Schtze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Lukaeik, George West.

114. 'S.Tzovice. Mrs Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. BouSka, Garwood.

Schtize druhou nedeli v mesici.

116 Rozkvet Cookes Point. John Toupal, Caldwel:. Schtize 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Rocown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstor- _ Sehtze druhou nedeli v mesici. geviiie. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 118.

0. Box 13'i.

119. Slovanska Pkilelitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schtize prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balear, R. 1, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedinost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi ner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. Veeslovan. Dom. VydrZal, Flatonia, Rt. 3, Schtze druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Lukae, Box 36, Westhoff.

Schtize druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schuze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtize 1. nedeli v mes.

130. Jaro. J. F. Boueka, 5536 Richard St., Dal las, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schtze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe Koet'a,k, R. 3, Waller, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schtze 1. ned. v m.

134. Brattejov. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil,. Ennis, Texas.

Schuze prvni nedeli v 136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schilze prvni nedeli v mesici.

137. Lille. Anna V. Kubala, Louise. Schtze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubak, Ganado, Texas.

139. 1.? Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtize druhou nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Taeka, R. 1, Sealy, Tex. &Mize prvni nedeli kaIdeho t • etiho mes.

142. Stefanik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Street, Houston. Schtze prvni nedeli v mesici.

143. Pi-imoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

145. Moray slia Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vesely, 3505 Ave. P 1 2 , Galveston, Tex. Schtze katclou druhou nedeli v mesici y e 3 hod. odpoledne.

147. Vesela. Osada. Tom Ventreek, Jourdan-ton, Rt. 2, Box 66. Schtze prvni nedeli.

148. Eimaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

149. TornaS Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidueek. Mrs. Antonie Strouhal, Vic.%cdsburo. Schtze prvni nedeli v mesici.

151. ,':7 liartorl. Henry HcleeovskY, P. 0. Box 505.

Wharton, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton., Rt. 2, Box 116, Alice. Schtze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf ElleS, Bennview, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

151. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hiava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Ste., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas. na Plains. Martin Cuba, Rt. 3, 157.

1_,c,,,,:nand, Texas.

15 8, TexaskY Kvet. F. Kofnovec, Kaufman,' R. 1, rt',..xas. Sclatize prvni nedeli.

v

Strain 24. rr

Pouiivejte k ozaamoviini

lalcr

eznamova,,ei

Pravidla V Malem Oznamovateli netujeme 2 cent), za slovo za katde uveiejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiste na zy lattnim listku a pkilotte k objednavce ptislutnY obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na g znadkou, rietujeme za oznarnky "Na prodej" "Slutby a prate" a podobne 25c , za znaeku a na poatovne, aby do ge dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pit oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnag doplatek za znaeku a pogovne 50 centfi.

Doplatek za znadku budit ten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

'or, VDOVEC, 65 let start', bydlici

na sve farme, pfal by si seznamiti se s vdovou od 50 do 60 let starou. bezdetnou. Pike: Vdovec, c. o. Vestnik, West, Texas.

(5-7)

W''..PRIJME SE usedle, Lena k vykonavani domaci prate, majici zkuAenost pti vateni, ktera, by tyla spolednici stark tene, musi umet tiditi automobil, a musi miti dobrou povahu a piijemnou disposici. Pike na: Mrs. H. Rosenzweig, Rosenberg, Texas. (lt-chg) PRIJME SE iENA ne mane netli 25 let stara, k vykonavani domaxi prace a vateni. Musi miti zkuSenost a musi miti dobre odporudeni. Obrat'te se na: Mrs. A. B. Johnson, Marlin, Texas.

(1t-pd NABIDNUTI K SNATKU. Vdovec prosttedniho veku, zdravY, pracovitY, dobreho srdce, tithe povahy, hleda touto cestou druZku 2ivota za ptidinou sriatku, ktera by mela zalibu na farme, stark divka neb vdova, jen s dobrYm srdcem, a ktera by nahradila matku odrostlym ditkam. Nabidky adresujte na: DobrY Domov, c. o. Vestnik, West, Texas. (chg)

s

BRITSKERO l R A LE .

BritskS7 kral ma dnes jeke tak dalekosahla prava, ae i britsk3'rm pravnikam a panovnikum ptipadaji neuvetit c4na Mohl by poslat celou arrnadu domfi a propustit vkchny dfistojniky a namotniky lod'stva.

Mohi by prodat cele britske lod'stvo. Mohi by komukoliv odstoupit vevodstvi Cornwall, jet je jeho sou.krom3'im vlastnictvim. Mohl by zahajit valku s Francii, aby dobyl pro Anglii Bretagne. Mute kterehokoliv britqkeho °beam, povS7kt dediene do kechtickeho stavu, kaklemu odsouzenci zmenkt nebo prominout trest a natidit propukeni vt'ech vezfifi. K tomu vkmu se nemusi vubec dohadovat se snemovnami.

Kralovo auto nepottebuje disla a neplati pro ne Vaeobecne dopravni ptedpisy. Kraluv 'Soler mute jezdit po nespravne strane silnice a tieba zavodni rychlosti po meste. Kralovy telegramy mail ptednost pied vkmi ostatnimi a jsou dopravove.ny zdarma. Dopist nefrankuje. Mute si koupit drim nebo pozemek, ale nesmi si ZadnY drim najmout, to r TABAK listovY mam na pro- zakon v3"Tslovne zakazuje. dej. Cena 10c a 20c libra. Pike si o Korunni dfichody kralovy nepodvzorky na: John Hradek, Portland, lehaji danim, ale ze soukromeho Tennessee.

(3-6pd) jmeni musi platit stejne dame jako Prijme se mladik za spo- kat(13'7 druhy. Dedick3ich dani vgak leenika do Ceske lekarny, kterY by kral neplati a tak se z jeho zaveti se minil tomuto oboru venovati. dovi vetejnost jen o odkazech, jet Musi vlotiti nejakY kapital. Adresu jsou ureeny pro noveho krale. sdeli redakce tohoto listu. (4-dz) Prava britsk3", ch kralA jsou tedy velmi rozmanita a pfekvapujici. Za . 20 Sazenice silne — zeli, cibu- vlady kralovny Viktorie se o nich le Bermuda Creola 900 za $1.00. rozepiedla vetejna rozprava z poPoStu platim. Emil Bada, Fayette- pudu pravnika, spisovatele a bank& ville, Tex., Rt. 1, Box 16. (4-7pd) te Waltera Bagehota. Kdyt se o tom kralovna dovedela, rozhotaila se: TABAK, — peknY, na pro- "Jak je zlomyslnY, to vypravuje tadej, 12 — 15 a 20 centri libru. Ne- ke veci! Cotpak tomu nekdo uvevyplacene. Charlie Nesvarba, Frank- ti?" lin, Ky., Rt. 5.

(4-7-pd.)

NA PRODEJ gasolinovY motor '1,7V*- Mate nyni penize na ruce i s dynamem a vim zaiizenim. neb v bance, ktere vam nic nepti- vali jsme ho k osvetleni na g spolnag, neb jen velmi.malt' firok? Za- kove budovy. Kdo by se o koupi zajimate se o uloteni techto do han- jimal, at' dopiee na John Hrabina, ky, ktera plati rirokil a jest Rt. 4. Ennis, Texas. (dz) jistou? Zdali ano, pike pod znaeTABAK — stars, lehke druhy, kou "Vklady", % Vestnik, West, (4-dz.) na prodej — 15c a 20c; cigaretovY Texas. svetlY 30c, tmavk 25c, Havana 35c 14117- TABAK start' na prodej: libra nevyplacene. Pike na: Vacl.

10c — 15c libra, bez dopra,vy. Jerry Kratochvil, Rt. 1, Porland, Tenn.

(3-5pd) (3-5pdBurytek, Portland, Tenn.

r,

Za,jimava historka 7,ar.liova1a se o vtipnern filosofu Diogenovi. Kdysi objevil se prS, pii slavnostech a anit by zavodil, sam polotil si venec na hlavu. Kdyt mu jej chteli vziti, branil se, to on silnejti soupete ptemohl net atieti, totit chudobu, hanbu, potupu, hnev, zarmutek, chti-

vost, b seii i zabo.vu a 2e si jej take zaslouti. Ano, to je opravdu zkvele viterstvi, o net ma usilovat kattlr Novel!

Narod, kteill se upik moci, zhloupne, napsal nemeck3i filosof Nietzsche.

VELKA

Maikarrn Zabava bude uspotadana

v nedeli, dne 7. imora 1937

Je vkk stejne nepravdepodobne, to by kral techto svS7ch vS7sad poutil, jako to by lont'inskS7 lordmayor zakazal krali vstup do City, k demut je opravnen. V praksi je samoztejme, to kral podepiee katdou listinu, kterou mu ptedloti odpovedni ministii. Pravnici tvrdi, to by kral musil dokonce podepsat i svfij vlastni rozsudek smrti, kdyby se na nem podle vkch ptedpisfi dohodly obe snemovny. Ve skuteenosti ma kral pravo odeptiti svrij souhias kteremukoliv zakonu, ale tohoto prava nepoutil od dob kralovny Anny, posledni Stuartovny.

V britske risi neni sporu o starem pravu, to "kral se nikdy nemrite dopustit trestneho einu". Kdyby kral urazil nektereho &Deana, nemrite se ten u tadneho soudu domahat dostiueineni. ZnamY britskY znalec statniho prava Dicey to vyjadtil drasticky: "Kdyby kral vlastni rukou zasttelil ministerskeho ptedsedu, nemohl by bYt pro to obtaloy am." Naopak veak mute kral sam podavat taloby a vest procesy proti svjim poddanYm.

Ve stic eclu dne 3. 'inora 1937.

Ni

KornenskST Hall, Rowena Texas Mi.•111.0.11M

3 ceny budou davany maskam.

Hudbu obstara

BALA-RIPPLE ORCHESTRA 110.0•11.1.410.

Vstupne: pani 40c — damy vstup vol0.

KagdS7 jest uctive zvan

romo.miaorn■mwo.m.,•■■■•■

I

.11•0•11/10

,0!0•01111.-0/0,011•11.041111S. 701111••.1111/../00104 ■0•1M.M11.0.1.1■01101001111•IPINMIV

.•

ilyplaci se Oznamovat My pravime, ze ano. — Ale p r v n e musite oznamovat v pravem miste. — Vestnik a echosloyak jsou logicke Casopisy, neb stale dostavo.me nova a nave drikazy. tete nasledujici, kterY jsme obdrtell 1. rinora, 1937. —

Cteno, redakce:— Jelikot prodejni sezona na papude jest taktka pteala., proto prosim. ratite moji oznamku ve Vestniku a v techoslovaltu jit zastavit. S v'sledky jsem alp ine spokojen a budu-li ziv ptikiho podzimu, zase se ptihlasim. Dekuji Vara, neb vS7sledek byl uspokojujici. S pozdravem, JOS. HRADIL, Sealy, Tex. Ano, i Vam se vyplati oznamovat, neb Vestnik a Oechosloy ak jsou nejorzeitenejaimi eeskYmi listy na jihu. Tyto jsou ateny se zajmem a proto ptinateji nejlepkch vS7sledku. Ctete pravidla oznamovani "Maleho Oznamovatele". Ceny eechoslovaka jsou stejne jako Vestniku. Ceny cbchodniktim dame na potadani.

Pike na:

oechoslovik Publishing Co. WEST, TEXAS

ip