Vestnik 1937 02 10

an 51ovanske Pod

Entered as second class mail matter, Januar y 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

CiSLO 6.

WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 10. finora (February) 1937.

ROtNiK (VOL.) XXV. drastawIll.

ji

VNUKNUTi PPO LINCOLNOVU PRVNi PROKLAMACI DitifTVLDANI.

BRAHAME!" zvolal sotva slygitelnY hlas. Mluvei legela na chudieltem la g gena pionYra-za.--ku mirajc.Mlad lesaka, obetovala svaj givot jeho stateenosti.

PionYrova "skokapka" byla bez oken a jeji dvete byly otevteny dokotan sluneenimu svetlu, jeg poskakovala na podlaze z udupane zeme. Obsahovala nekolik stolieek, zhotovenych z hrube osekanYch prken, ale gadne 'g idle, nekolik talita, ale gadne sktirie.

Byl to odkaz Mateiny Lasky a Nadeje.

Venku neklidna ididla lesnich ptaka se kmitala, jak se ttepotali sluncem zaplavenymi stromy. Hoch, tamer postradajici odevu, ktery je byl pozoroval, odpovedel na mateino zavolani.

"Co jest?" tazal se nepokojnYm hlasem spechaje k jejimu boku.

Vtahla jej v laskypine zahyby s yYch mdlych ramen a pravila hlasem slabYm a ttesavYm, avgak stale se zachvivajicim matekskou laskou a nadeji:— "Opustim te, Abe — a, — oh, jak tetiko jest lariat se s tebou! Jak krasne jest venku! Jest krasne, kdekoliv jest Bah a ja se s nim setkam v jasnej gim svete negli jest tento. Naudila jsem se milovati jej ye shroma gdenich stareho tabora a chci; abys se jej naueil milovati teg.

"Nemela jsem mnoho, co by mne ueinilo tt'astnou," pokraeovala, stale volneji a s te g -kYmvzdech,—"nlajsmoh,c by mne ueinilo gt`astnou, — daleko merle neg nekteti slide mei, — ale miij hlas nikdy neopomenul pozdvihnouti se ye chvale, kdykoli na me sestoupil pocit dikilvzdani.

"Abrahame Lincolne, ty mag me srdce Jsem vdeena Bohu, ge nom dal tebe. Miluj kagcleho; nevad' se s nikYm, a sv'et bude rad jednoho dne, ge jsi se zrodil. Toto jest krasnY svet, pro milujici a vetici. Jsem vdeena za givot; za vgechno, ale vice ne g. za vgechno ostatni za to, to mag moje srdce."

"Ale on neumi zpivati, Nancy!"

VysokY pionYr v jelenici stal ye dvetich kabiny. Vidal stin smrti ve sluneenim svetle, ktere dopadalo na podlahu. Ptieinil zachvev smichu ku syYm slovum, nebot' chtel pote giti svou genu, i kdyi od neho odchazela. t ena setrvala v mleeni. Thomas Lincoln se ptibligil k smrtelnemu lagku sve geny. Potoin opakoval sva slova je gte laskaveji:— "Ale on neumi zpivati, jako ty, Nancy!"

"Srdce zpiva mnohYmi zpasoby," odvetila velice slabe. "Nektera srdce vlevaji zpev do jinYch srdci. Abraham snad nem g maj hlas, ale ma moje srdce a snad rozezpiva Dna. Jdu nyni" ChladnY tijnovY vitr gumel mezi velikYna stromy pasobe, ge jejich listy se eerily jako viny matske, vzdouvajice se a klesajice pod gepotajicirn vetrem. Z. ena obratila hlavu ku rozgtipenYm kladam, ktere tvotily jednu stenu kabiny. Jeji prsty nervosne gkubaly pokryvkou; je gte jednou otevtela oei; je gte jed-

nou pravila melee, 6, tak mace! "MI:1j Abrahame!" Je gte jednou se pokusila zdvihnouti se, aby jej spattila; je gte jednou, — se zachvela, — a pak le gela tige.

"Jig odegla, Ab'rame!"

Otec a syn zhotovili rakev s yYma vlastnima rukama a pochovali ji pod stromy. UbohY malt' Abraham nemohl tici nieeho. Byl uvyklY Utrapam, ale toto se zdalo vice ne gli mohl snesti Zdalo se mu, ge jej nee() dusi. Pokusil se pohlednouti v otcovu tvat pro soucit, ale jeho slzami zaml gene oci shledaly ji v nova vykopanem hrobe.

NA CESTU 2IVOTEM. J. Werner.

Co to veera svedlo k zlosti, bolelo neb rmoutilo, ponech klidne minulosti, vgdyt' se to jig ptegilo Co to veera oklamalo, aneb zagtim ranilo, nevzpominej ani mak), nebot' by se vratilo.

Mysli na dnes! — Ptigti jitro dekej s klidnou daverou, viru v aspech zavti v nitro, silou svoji vegkerou.

Nehledej jen chyby cizi sve jste take sam.

Odstrari vlastni — nezdar zmizi.

Slava sve ti na to dam.

Woenot.•■••■•■•.■•••wesiwkao.lemo ■NOwalwranon.loo ■sowasmovol000mptlywo.).

Byl to hrubY hrob, kdy g byl dokonden. Ale od to doby Tide Indiany poctili pamatku na jeho obyvatele. Pomnik se zdviha v mramoroye Most k nebesum a poutnici poklekaji u jeho zakladt s modlitbami dikavzdani. Ale dlouho pied tim, dlouho pied tim ne gli jeji matetstvi se stab() posvatnSrm velikemu narodu, otrhanY hoch, bez Idobouku, sedal na mohyle zelene jako trava a snil, — a naslouchal ye vzpomince zpevilm, ktere ona byla zpivala.

"Jeho vale, ne nage, se stanii!"

Bitva u Gettysburgu byla dobojovana a vyhrana a 4. eervence r. 1863 Abraham Lincoln, president SpojenYch State, vydal proklamaci k lidu, ktera, obsahovala tato parnetihodna. slova: "President si obzvlate gada., aby v ten den, toho, jehog vale, nikoli nage, ma se v gdy stati, bylo vgude vzpominano a uctivan s nejhlubSi vdeenosti."

Srdce jeho matky nadchlo jej je gte jednou.

Velike zastupy ptipravovaly mu zastavenieko v Bilem Dome. Jasajici davy se hein gily pa zelenYch stranich. Stara Slava se vinila vetrem a v dali vitezne del() ottasalo magnolii pokrytYmi vrchy.

Lincoln pohlitel na to mote lidi. Jeho tvat byla zachmutena talem a zbrazdena starosti.

Zvolna se razjastioval svetlem Lasky a teplem

lidske laskavosti. Proe mluviti. Mno gstvi ustalo v jasotu.

"Jsem neskonale vdeeen za tuto pkileLtost."

Nikdo krome neho sameho nesly gel v techto slovech tarry jeho matky, ktera hledela na neho z domova andela. Byl to ty g ton, kterY byl tak easto sly gan ye skotapkove kabine pod pianoucimi javory.

Vidal givot naroda ve svem vlastnim.

Jednoho dne, kdy g sedal ye eve soukrome Afadovne ye Washingtone, minulost se pied nim pohybovala jako panorama. Videl stan sveho otce, daleko se prcstirajici prerii, duby, borovice a javory, je2 obklopovaly jeho doniov za cletstvi; 1112ko, na nernZ jeho matka zerakela.

Mohl slySeti znova jeji umirajici slova. V dlou-7 ho pamatovanYch tonech chlapectyi a jinoestvi, jeZ' k nemu ptichazely jako ozveny vracejicich se choralt, jako mekke, sladke melodic miru, chvejici se hiaholem monutneno zpevu vitezneho — zvy'Sujici svoji mohutnost odporem — ptichazely k nemu s du gi pohanejlei mod matekskeho po2ehnani.

Potom videl zivot. Vidal Zivot naroda ye svem vlastnim. Slysel jrneno . Lincoln zaznivati vgude. Zdalo se mu, 2e srdce jeho matky veSlo do srdci lidu a melodic byly melodierni chvaly.

Mush vydati proklamaci dikavzdani. Bylo to nalehave, proto2e valka byla jit uvedia zablesk osvobozeni. Byla yydana 3. fijna pametihodneho roku viterstvi Gettyshurgskeho, prove ash ye vyroei mateiny smrti. Dala novy vot staremu americkemu zvyku, kterY urail posledni etvrtek v listopadu jako oddech od prace a ma vyjadteni vdeenosti naroda.

Srdce jeho matky bylo v souzvuku se srdcem jeho, kdy' psal onu proklamaci a jeho srdce bylo srdcem lidu.

Rozhlas spoikov37r.

Nage 'tidy v Lavaca ekresu rozliodly se pro vydatnou spolueinnost k uspotaclani clustojne oslavy juhilea, nagi S. P. J. S. T. Rad Karel Havlieek cis. 4. v Halletsville dohodi se pro vlastni okresni juhilejni siamost, k jejimu zdarnemu provedeni ui se cirri rozsahle pkigravy. ftid Slovan Cis. 9. ye Snook oznamuje usneseni posledni tadove schfize, jag vyneslo jecinomysiny souhias pro uspotadani velke osadni oslavy 40. vYrodi zaloierri na gi Jednoty.

Bratti a sestry tadu Pokrok Heustonu oslavi v nedeli 14. anora tieti vyrodi otevteni sveho nadherneho spolkoveho stanku.

Zupa Jigni A. 0. S. chysta nekolik okrFkoykeh podnika, prvni stanoven byl jejim pfeelsednictvem do Ennis v dohe jarni.

Nehkvale drsne, misty degtive podasi znemoinilo pravidelnYch tadovYch schilzi, nasiedovne dfilegita otazka chiedne oslavy jubilea nageho Bratrstva nemohia hYti 'denstvem projednivana. Stane se tak t. mesice.

Pigte, na eem jste se usnesli!

Strana 2.

Oddil dopisovatelsk3'7 41.1i1M■0•11W1•11•1.4■0-07.0.4101.0•1111■0411.04101m■00111..W.11011.0M111.0111.0.111111.104

Dopisy, jel by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, pofadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Dime Box, Texas.

Neni tomu davno, co jsme ztratili nakho spolubratra a nejstareiho osa,dnika v Dime Box, Tom Kocurka, a dne 26. ledna zase odeeel tam, odkud neni vice navratu, rade spolubratr Villie 8patek.

Tento nae bratr vzdor lekatske vede a pobytu pies mesic ye spitale v Cameron, podlehl zaketne nemoci cukrovce, a snad vice podlehl vytvoienim se viedu vzadu na krku, ktery se mu rozlezl po celYch zadech, a ten byl snad ptieinou jeho nahle smrti. Slyeel jsem, ze v nemocnici v Cameron nic podobneho neleMil ani nevideli, a kdo jej tam navetivil, kaidy tak povidal. Ja a mfaj syn John, ktert pro nej pracoval po dva roky, jsme br. Spadka navetivili v jeho domove dne 28. prosince, a jit tehda nemohl hlavou pohybovat a plakal, kdyt si nam stetoval co vytrpi bolesti, a pry jit tti noci nespal. Tent den byl odvezen do epitalu, z ktereho se vice tiv nevratil. Pkatele! Vim, ze katdy z vas ma neb mel dobreho ptitele, kteremu jste se svetili, postelovali si, jako svernu vlastnimu bratru, a tak ja a-br. 8padek jsme si sve svizele jeden druhemu navzajem zdelovali, neb ja v nem mel toho nejlep:siho ptitele a zaroven souseda. Ptatele, hrozne je mne pit psani teto zpravy, a kdybych nebyl ja, a maj soused p. Frank Ovdatik, neptesedeli brzy celou noc, a to posledni noc pro nej a nas tet, jit co ph mrtvole, ani bych tomu nevetil, ze ho neni vice mezi nami. Br. 8pa..eek byl zachvacen nemoci jit delk dobu asi tit rokit, jeliko2 ale pomalu pracoval a byl nucen pracovat, neb nebyl tak bohat, a tak mnohY yam ani neveti, a kdyt si mu chcete postelovat, tak se yam jeAte vysmeje, a tak dokud nemate dui na jazyku, vam tadnY neveti to yam co je. Ba mnohdy se neetitime a takoveho eloveka klepnem: Lenoch.

Br. Spaeek byl pochovan na Narodnim htbitove v novena Dime Box. Pohkebni obkady vykonal jak v dome smutku tak i na htbitove farat Hegar z Temple. 2e byl br. S. obliben mezi Ameridany dokazuje to, ze pro ptilie velmi epatne cesty zneastnilo se mnoho jinonarodovcii, a ph obiadech v kostele smutedni pisne zazpivali vse Americana. Pohtbu se zaeastnili i z daleich mist, jako bratr Frank 8paeek se tenou a synem, jeho zet' i se tenou, p. 8ablatura at z Ganado, p. a pi. Karel 8padek se synem i dcerou z Caldwell, synovec Marvin 8padek z Deanville, pi. Jos. 8padkova z Granger a ditky, a mnoho jinYch, s kterYmi jsem namel pkiletitost se sejiti a se seznamiti.

Br. Villie 8padek narodil se roku 1887 ye Fayetteville. Do okresu Lee se pkistehoval s rodiai roku 1903, kde zakoupili malou farmici a br.

Villie Spadek na ni ptebYval at do sve smrti Zanechava po sobe mantelku Frantieku Spadek, rozenou Valeikovou z Wallis, syna Dalvina, dceru Albertu, provdanou za p. Herbert Baron a jednoho synovce, Billie. Dale zanechava, tti bratry a jednu sestru. Bratti: Frank v Ganado, Rudolf v Deanville, Karel v Caldwell a sestru provdanou za p. Steve Kocurek v Austin.

PozustalYm vyslovuji za celou moji rodinu nejhlubSi soustrast a zemtelemu bratru pteji zemi lehkou.

Jos. Mikulin.

Z CESTY DO KALIFORNIE. (Dokoneenin Zabralo by popisovani o oslave to mnoho mista, a, pero moje neni sto, dokonale vee s tim spojena vysvetliti, to se musi videt, jinak krasu tu nemotno vIkisvetliti a oceniti. Kdyt jsem ale ono NovoroCni rano vstaval, byl jsem zveday, ba skorem jist, ze ona ratova slava bude miti vzhled dosti smutnY, neb matieka zeme byla bila a v sadech oranlovYch topili, byl totit mrazik, a neni ml znamo kde bylo tolik tech

VESTNiX okras ukryto, tolik aut ze samYch hill a kveta a ani znamky nejakeho poekozeni, na vee to byl pohled uchvacujici, na milion lidu bylo pry ptitomno ze iikch state Unie bylo mono videt licensni tabulky na autech. No, bylo to neco zvlaetniho jit i tim, ze mnoho toto phtomneho lidu nemelo abor odpovidajici takoy e slavnosti, °slave novorodni, ale ano, neb mnozi byli zahaleni apine v obleku zimnim, na ulici se strany vYchodni, kde slunce pro vyeku budov nemohlo zablo v nohy, a mnozi si kladli pod nohy blankety. Podotknouti snad dlutno, ze ony Hollywoodske hvezdy, jet kralovaly na onech ralovych vozech must miti krev opravdu horkou, neb byly .odeny jen jako kdy.2 hale kvetou ne ale v Kalifornii, nYl prt tam, kde kvetou v jinem obdobi. No, zvedavost nak byla ukojend, zbYvalo nam jeete pal dne k latehlednuti nejake zajimavosti, rozhodli jsme se, to si zajedeme ptehlednout OeskoslovenskY Pavilon v La Grescenta, cot je vzdaleno jen asi pal hodiny cesty autem od Glendale. Zvedavost naee nebyla ale apine ukojena, budova, byla uzaviena, neb dom•vnik se do toho Casu se slavnosti rutove je gte nevratil. A tak jsme anohli pfehlednout jen z venku onu rozsahlou budovu a zatizeni bezpednostni proti phvalu vody v nadnormalu deet'fi v blizkych horach, cot tam dostali, nemYlim-li se, v rote 1933 a cot zavinilo znaenou ekodu v zaeatcich budovani toho spolkoveho stanku, jeja vlastni tamni 6eskoslovenska Otenatska Beseda. Ani ye snu by se nine neco podobneho nebylo mohlo zdati, to tam v sousedstvi toho Pavilonu najdeme domov krajana, a to znameho vynikajiciho narodniho pracovnika a organisatora Z. O. B. J. p. Jos. Jelinka. A ani jinak nemohlo bYt myslitelno, bychom mantely Jelinkovy nay sttvili, kdyl jsme se s p. J. zde seznamili pit nedaynem za,klaclani tadu zdejk omladiny. Mantale J. maji v blizondkem sousedstvi toho Pavilonu vybudovanY peknY a pohodlnY domov prave dohotovenY, u nich asi nezamestnanosti nebylo ani drive ani pozdeil, ponevadl byli volni pracovat i za cenu die trvajicich pomera, jet ani tam ptilie uteeene nebyly ;domov podobnY se nada vybudovat bez ptieineni. Ovkm pi. 3. se dovede dosti dobie uplatniti takita v kalde praci, i v to dosti vysilujici mutske, za nit se nestydi a kone. ji s ochotou, kdyt vi, to tim usetit. Toto vee nak l;enske vyrozumely, kdyt jim vysvetlovala cos o onom praktickern zatizeni, jel v onom nem, Cistern domove maji. Ne veichni nak lide jsou v Kalifornii na odpoeinku neb zahalce, s dobrou penetni zalohou, ale jsou tam tel Tide, jet pracuji, a malo, velmi Indio je tam lidu pavodu deskoslovenskeho, jent by byl nezamestnan, kdyt pracovat chce. Jinak je to s jinonarodovci, ti nemaji praci nikdy dostatedne placenou a proto tolik na Yee strany tech stavek.

Dne 2. ledna rano rozloudivee se s rodinou nakch hostitela, p. L. W. Holenbecka, nastoupill jsme zase cestu k domovu pies Pasadenu k San Bernardino, k Las Vegas a Boulder Dam and Power Plant. U San Bernardino konei citrusove zahrady a brzy vidime jit jen stale krajinu jednotvarnou, samou pou'et' at po Las Vegas, cot nijak oku nelahodi. Cesta ale pekna, k vederu phjizdime k mestu Las Vegas, ptejadime toto, anit si jej mnoho veimame, spechame, bychom jeke co mono za svetla mchli alespori easteene prohlednout tento druhY, jeke vetei vYtvor nadrozumu lidskeho a rukou eloveka. 0 damyslnem tomto vYtvoru dila tohoto Boulder Damu by snad mohl nekdo lapel vysvetleni podati, nae kratieky piehied je nedostateenY k strudnejeimu vysvetleni. Ptikladam pro strudnejei pfecistavu jakYsi nakres, jen katclY navetevnik, kterY je Maiostiv videti ono zatizeni vntkni, jet s vrchniho hledike nemolno uvideti, se necha spustit elevatorem asi 480 stop ni2eji, tento nakres cbdrti ,a br. poiadatel rozhodne sam o hodnote jeho. Podotknu jen co jsme tam niteji videli.

Kdyt jsme se spotgtedla toho sestoupili, stall jsme v jakesi chodbe asi 250 stop dlouhe a asi 16-20 stop eiroke, na pohled jako ze sameho mramoru vypravene, dale vysoke zabradli, a za timto asi 150 stop niteji eiroke prostranstvi,

Ve stiedu, dne 10. unora 1937. kde jsou urnisteny ohromne turbiny, je2 vyvozuji elektricky proud. Taktel se tam naleze, atadovna s vytvorem tim spojena. PodobnYch zatizeni je tam vice. S povrchniho hlediete se to jevi divaku jen jako malidke slepidaly.

Veechny tamnejk zatizeni, jako k spoueteni vody a mnohe jine, pracuji pouhYm otodenim neb stladeraim knofliku.

Za tou kratkcu dobu tohoto ptehledu na to ohromne dilo rukou lidskYch, se setmelo a my meli v amyslu noclehovat v meste L. V., a tak jsme zase rneli na spech, vyhledat si vhodne misto k odpodinku, je't jsme vyhledali dosti brzy. Opomnei jsem ale jeete dodati, ae navetevnika u onoho B. D. bylo toho dne nekolik set. Ja, mel v'tdy zato, ae v tech mistech statu Nevada bYva, jen mala neb ladna zima; ale chyba lavky! Museli jsme topit ye zlitivacich pa celou noc, a druhelio dne rano po ujeti 25 mil dale, byl*jit na caste easteene snih a °pet o 50 mil dale, stale chladneji a snehu vice, tak to byl s cesty jit dtive odstratiovan. Poloha krajiny stale stoupa, vY5 a tim stale vice snehu a taktel i zimy, kara troeku i klouha, jako bychom jeli po mYdlove caste, jedeme ale et'astne. alma k nimt slunce flair-lute, zamrzaji.

Dobte, 2e nebylo po stranach cesty nic zajimaveho k pczorovani, tak jako skorem veude pies onen stat.

Poblite hranic statu Idaho jsme se dostali at po 7. hodine \Teen a v meste Wells teploukazoval pry 20 stup. toad nulou, to jit nebylo molno okny pozorovati ani je-li ten snih bilY nebo Cerny. 0 100 mil blite k mestu Twin Falls snih tadnY a teplota 8 stupria nad nulou. Jsme doma. Na ukondeni dle stareho pohkadla: "Veude dcbie, ale doma nejlepe"!

Zimu zde nyni mame ale dosti tuhou, jit po dobu 10 dni, a tak aby mne to dernidlo di modtidlo nevymrzlo, tak yam jej usueene posilam!

Pozdrav veem v redakci Vestniku i Oechoslovaka a taktet y eem Ctoucim od J. Pkiludik. kid NovS7 Tibor, Cis. 17., Caldwell, Texas.

Vateni bratti a sestry nakho iadu!

Aekoliv jsem ani neminil oznamovat vYsledek volby atednika pro rok 1937, neb ti co byli ve vYrodni scherzi, ti to yeah a ti co nebyli, tak ty to asi malo zajima, jake atedniky si tad zvoii. to jsou vyjimky. Nekteti jsou hodne vzdaleni, tern nebylo to motile, ale myslim je jich nekolik, jenom kdyby byli chteli ptijet.

VYsledek volby je nasledujici: Pavel J. Trealek, piedseda; Jos. Wondrae, mistopiedseda; Jos. Siptak, tajemnik; Jos. N. Vavra, fieetnik; Fr. G. Mrnuetik, pokladnik; Fr. J. Rychlik, prfty odel; Fr. W. Mara, Jos. H. Siptak, Louis Dubdab, fieetni vybor; Boleslav K. Trealek, strake budovy a knihovnik; Fr. V. Due"ek, praporede nil; Fr. J. Rychlik, Jindi. V. Vavra, Louis DubCab, B. K. Trealek a Jos. Novadek, zabavni yYbor; Jos. V. 8efeik, Emil Haisler a Fr. G. Mrnuetik, resoludni vybor.

Poeasi je tu ut vic jak mesic detive a chladne. V lednu druhou nedeli u naeeho to.du jsme tea nerneli Schazi, ale meli jsme zde Bost ledu onu nedeli. U nakho tadu jsme meli v kratkem Case dvoje titmrti. Dne 28. prosince 1936 zemtel bratr Jos. 8rubak ye stait necelYch 83 mkt a dne 25. ledna 1937 zemiela sestra Teresie Seteik y e state 49 rokft. Piajmete moji hluboce citenou soustrast nad ztratou Vaeich milych.

Byl bych snad jit drive psal do Vestniku, ale jaksi se mne nechtelo. Mel jsem navetevou pani "Flu" a ona si mne drtela doma, ani jsem nemusel nic delat. Ut je tomu mesic, co jsem nic nedelal a ani nikde z domu nebyl. Nyni se ua citim dosti dobie.

Pieji yearn elenfim flak mile Jednoty jen veecko dobre, ptedne staleho zdravi. Jsem s Jos. Siptak, taj. bratrsktm pozdravem, V zapadni civilisaci pozorujeme dim dale tim mane nejenom synovske vernosti, nYbr'l i vernosti manlelske. A apadek mantelske vernosti je jednou z hlavnich pkidin ztroskotani zapadni civilisace. Je svrchovanY eas, aby Japjonsko odvrhlo epinavou fasadu, jit si vypajalio od Zapadu.

"Osaka Asahi, Osaka.

Ve stiedu, 6ne 1

CES111PIONfir Al RICE Nevins Johan • Veeer tehot: dne jsem se setel se Simmonsem a se dvema jinYmi soudruhy v hospode u sklenice dobreho vina.

"Skoda, te Johnny zde s nami nezustal," pravim soudruhfn, "mohl pro /ads i zde vatit."

"Myslil jsem, te se mu do kon.ce testy rotvate jazyk a te nam povi neco zajima yeho o so- be," minil jinY. Jen nas" kapitan Simmons dnes mleel. Pozoroyal jsem na nem, te mu neni nejak do feei, ac jini byli zylatte veseli po tt'astne skoneene ceste. Simmons byl toho yeeera skoupY na slovo a proti svemu zvyku i pil vice, takte mi padalo, to ho 'potkalo nejake nettesti nebo to ho nee° velice mrzi.

• Soudruzi si ho proto dobirali a dotazovali se, neztratil-li jit sve jmeni, ale Simmons jen vrtel hlavou.

• "Tak co se ti stalo, na koho •myslit?" ptarn se, kdyt kamaradi projevovali jit nevolt nad jeho nemluvnosti."Na Johnnyho," koneene ze sebe vypravil a prolomil led sve zamlklosti. Porueil d ye lahve vina a vypravoval nam as toto: "Net jsme se rozloueili na bodi, prave kdyt jsme skoneili hru v karty, motna, to jste -si vtimli, jak ptistoupil ke mne Johnny a tidal, zda by se mnou nemohl promluviti beze svedkin Vytli jsme na palubu. a on mi oznamil, rni chcp nee° tajneho Mei, net se rozlouelme.

Jsem ti diky zavazan, velikYmi diky, ze jsi mne vzal n lad'. Mel jsi ke mne tolik ohledt, ze bych se citil tpatnYm a ne ydeanYm, kdybych ti nepovedel sve. tajemstvi. Jit se nemusim pled tebou s nieim tajit, abych se citil bezpeenejti, jen, prosim te, netikej o tom nikomu, netli vystoupit na bteh. Simmonsi, nejsem hochem, za nehot jste mne pokladali vtichni — jsem tenou!"

"Proboha, jest to rnotne?!" Skoro jednohlasne jsrne vyktikli a teprve nyni po ujitteni Simmonsove se rozvinulo pied narni ytechno poainani Johnnyha, to jemnost, utlechtile zpiaso by, jeho zruenost ye vateni, teprve nyni jsme se zalekli a odsuzovali se ze sveho nevhodneho jednani pied nim atd.

"Nechte mne pokrato yat," pterutil nas Simmons, "to vite, to i me ptekvapeni bylo ohromne, a zadal jsem se ji omlouvat ze sveho a vateho jednani, vite, te tadnY z nas nebyl ohlednejti a zpilsobnejed netli "Nestalo se tak vati vinou, ale mou, ze jsem byla v ptestrojeni, nemohli jste se mnou jednat jinak netli jako s mutem. Kdyt jsem te p?itla proSit o p?ijeti, byla jsem zklamanou, oputtenou tenou, ptipravenou na vtechno i na nejhorti, ale nyni tvou za.sluhou se jit citim lope, jsem skoro jako doma.

Provdala jsem se za mute, jehot jsem velice milovala. Nat domov byl v state Tennessee.

Mne bylo devatenact let, kdyt jsem se provdala, a mUj mantel Gordon byl o etyti beta starei.

Na ja,te roku 1861 zaeal muj mantel projevovat smYtleni proti otroka •ske politice Jitanin aimt si proti sobs pottval cele sve ptibuzenstvo, a brzy jsme byli nuceni uteci, abychom se vyhnuli persekuci. Odjeli jsme do Kalifornie, kde mantel natel zarnestnani i finanene se zileastnil ye zlatYch doIech, aemt vtak ztratil vtechno sve i me jmeni. To jej zkrutilo tak, te se oddal piti a brzy z neho byla hotova, zticenina.

Ptemlouvala jsem mantela, abychom se vratill na VYchod, ale marne. Na jake roku 1866 jsme byli jit v tabote tetatil na svahu hor Sierrskych.

Jedne noel — na to nezapomenu do smrti — maj nat'astnY mantel se v neptieetnem stavu dal do hadky s jinYm hradem v kartach, jent byl v torn mists obliben. Nasledovala strag.na, rvaeka,, v n4 rafij mantel zabil sveho proti,vni-

Etyma 3.

YiE.STNIN ka pesti. Vybehl yen, ale terif byl mu v pataeri s pomocniky, vysttelil za manklem tti rany a Wee jej zranil. Mantel rovnet odpovidal pronasledovatelam sttelbou a jednoho z nich rovnet smrtelne postielil. Nahoda tomu chtela, te se maj mantel piece ztratil ve tine pronasledovatelam a skryl se v blizkem lese.

Nasledovaly pro mne hrozne dny nejistoty, kdyt jsem se dovedela o pkihode; nevedela jsem, zda mantel tije, di zda /lade v lese skonal a divoke, zvet se o nej rozdelila.

At jednou v noci prisel ke mne cizinec, kterY mi oznamoval, 2e mantel leti tetce nemocen kdesi v boucle kterehos zlatokopa vysoko v horach a te ,pottebuje leku a meho oSetteni.

Nevedela jsem, zdali to neni jen leeka zatahnouti nine nekam do hor, ale pies to nemyslila' jsem na motile nebezpeei, jen na nebobeho mantela, a byla jsem rozhodnuta hned jej vyhiedati. Ale cizinec mi to neradil, te bych mohla syYm odchodem vzbudit podezteni gerifa, ktery mne beztoho. hlidal, a uvesti jej tak na stopu, a navrhoval mi, abych se ptestrojila za mute.

Ueinila jsem tak a za tmave noci jsme se vydali na cestu.

Huste prklo a tma byla hluboka, kdyt jsem stoupala v ptestrojeni za postavou neznameho mne mute. Dnes se divim, te jsem mela tolik odvahy vydati se s cizincem do vysokYch hor, bezbranna tena, nemyslic na nit netli na velkou lasku, ktera me hnala po &tope mantelove. Taktka celoti noc jsme byli na tests, snad stokrat jsem klopYtla pies patezy, kameny a kmeny, promokla, a znavend, ale te chvile jsem necitila nieeho. Skuteane dostihia jsem mantela tetce raneneho, zapasicihci v take horeece, te mne ani nepoznal.

Po nekolik dnech pedliveho o gettovani se tak dalece pozdravil, to jsme mohli pomYMeti na Utek z Kalifornie do statu vYchodnich. Abychom nebyli prozrazeni, rozhodli jsme se cestovati ponejvice v noci a i tehdy jsme se vyhYbali hlavnim cestam a osadam. Prochazeli jsme hlubokymi lesy, zlezali skaly, brodili se potoky a spavali v hlubokYch kafionech. Mantel byl jests velmi slabY, vytadoval neustaleho odpodinku, a tak cela tiha starosti o tivobyti spoeivala na mne. Neni divu, ze me mozolne ruce a °Mebane. sneda tvat teny nevzbuzovala nikde podezi'eni.

Tak, jsme se dostali do severni Kalifornie, do Oregano a do statu Washington, pak do Idaho, kde jsme se rozhodli, te po dosateni Montany vykoname dalti cestu na VYchod parnikem.

TrValo to opet straSnYch dlouhYch mesica, netli se dostali k hranicim Montany, a tam, kdyt jit jsme men nejvetSi nadeji na koneene vysvobozeni a lepSi tivot, mantel zadal si kat na vnittni poraneni a za nekolik dna pies vSechno me usiii mi zemiel.

Zastala jsem sama v divoeine, nekolik set mil od nejbiitti osady, kde jen vlci a kojoti za dlouhYch bezesnYch noci vyli, te se mi azko• sti srdce sviralo. Dva dni a d ye nod zastala jsem u bezducheho tela mantelova, at ttetiho due jsem zaslechla dusot koni a rachot vozu..

Byl to poStovni dostavnik a dobti bide, kteti v nem jeli, mi pomohli vykopat hrob a pohtbit mantela. Vzali mne s sebou a prave tak, jako ty, nemeli tuteni, te jsem tenou. Tak jsem jela do Heleny v Montane.

V Helene zustala jsem kratkou dobu, jen co jsem prodala zbyle veci po mantelu, a pak jsem odjela dostavnikem do Fort Benton, kde se na mne usmalo ttesti po prve, kdyt jsem se setkala s tebou a s tvou drutinou. Ostatek je ." ti znam" Toto vypravovani pAsobilo hlubokYrn dojmem na mne a na kamarady, neb jsrne se mohli dobie vtiti v postaveni 'Leto hrdinky ptestrojeni. Nemohli jsme se vynadivit jeji odvaze, s jakou eelila s nami vkmu nebezr..edi, jak dovedla jit mistrne zachazet se zbra-ni a vkchnu svou tenskost tak dokonale maskovat.

Simmons nam je g te tekl, te chtel te di vice vypomoci penezi na dalti cestu, ale ona je odmitla ikouc, te periez nepottebuje, te ma dosti, aby se mohla dostati k svYm ptatelum VYchode.

Dlouho do nod jsem hovotili, nezli jsme bleclat nocleh, a druheho dne a4rn. Sirlmong

zmizei s oei, ac ptivonne hodial v Sioux City zastati nekolik tYdnfi. Patrol jsem po neni, ale marne.

Teprve asi po dvou letech nahodou jsem se octl opet v Helene a to jednoho dne- potkal jsem se nahodou se Simmonsem na ulici. e1 proti mne v prilvodu nejake teny, ktere., jak jsem blize poznal, byla velmi hezke, a zdala se mi povedomou. Srdeene jsme se uvitali se Sim-. monsem, kterY mi pak ptedstavoval s potutel-‘ hYm asmevem svou spoleanici jakotto svoit mantelku.

Tim fisinevem mne pomatl a zylaSte, kdy mi pani Simmonsova mou ruku vesele sevtela v svYch, ale kdyt jests videla, te se tvatirn vane, nemohla se dele zdrteti.

"Franku," pravila, tisknouc mi ruku se srdeenYm smichem, "cot se jit nepamatujet na nevinneho Johnny?"

Ano! Byly to jeho oei.

(Konec.)

Za ziatem, ROCE 1839, kdy stat Kalifornie pattil jeV 'Ste k republics Mexicke, pti§el k tehdejtlmu guvernerovi Alvaradovi mladY mut jrnenem Johann August Sutter s tadosti, aby mu byl dan ptidel zeme ke kolonisaci. Sutter se narodil v Badensku v Nemecku a jelio rodiee pochazeli ze Svycar. Sam sloutil ve S: yYcarske armade, pozdeji vstoupil do obchodu, ale ueinil v nem dpadek. Proto se vystehoval do Ameriky.

Bylo to v roce 1838, kdy po oregonske stezce ptekroeil DivokY Za.pad, zajel at do Honolulu, ale odtud se vratil a zastavil na mistech Yarba Buena (pozdeji San Francisco), odkud se vydal na cestu do Monterey ke guvernerovi. Governer na jeho tadost odpovedel, te, netli se mute stati mexickym obeanem, musi alespon rok v zemi 2iti a teprve po roce aby se ptihlasil, te mu listiny vyda a te se pak mate stati vlastnikem pady, kterou si vybete.

Sutter uposlechl guvernera a skuteene po roce se stab mexickym ptisluS"nikem a majitelem pady, na nit se stab starostoii s moci sou'd covskou. Pozemek, kterY si Sutter vybral, se rozkladal osmdesat mil k severu podel teky Sacramento od mista, kde se tato spojuje s tekou American, a na vYchod od teky na deset, misty at dvanact mil Celkove, rozloha pudy dinila etyticet osm tisic akra. Kdyt se Sutter stal jejim majitelem, zapodal ihned se stavbou pevnosti, ktera by jej chranila proti vpadfun Indiana a motnYch neptatel. Hradby pevnosti vystavel z veptovic, jet na svem pozemku vyrabel, zdi tti stopy silne a osmnact stop vysoke.

Pevnost byla jedno sto stop Siroka a pet set dlouha s malYmi okenky, jimit se mohlo sttilet, a v jihovYchodnim a jihozapadnim rohu s vetemi, kde byla upevnena dela, jet se mohla obracet dokola. V pevnosti bydlil se svYmi lidmi, mel take obchodni dam a dilny. Pevnost samotna byla postavena na vyvYknine na jitnim btehu teky American, asi etvrt mile od •eky. Svou kolonii zapoeal Sutter ye spoleenosti pet belocha, osmi Indiana a dvou Indianek a velkeho buldoka. 2e kapitan Sutter volil misto rozumne, videt z toho, te prave toto misto bylo r. 1854 zvoleno za Kapitol v nove ustavenem state Unie Kalifornii. Nyni na tech mistech leti Sacramento, jet end pies jedno sto tisic obyvatela. Sutter sam pojmenoval to misto "Nova Helvetia" podle rodneho 8qcarska, av*Sak toto jmeno se neujalo a dlouho bylo znamo pode jmenem "Sutterova pevnost". Dodnes se uchovavaji zrestaurovane zbytky tett) pevnosti v meste Sacramento v jednom z mestskYch parka jako historicke, pamatka.

CelYch pet let pied intervenci Kalifornie byl Sutter neomezenYm 'Ahem a majitelem zabranYch pozemka. Ridil se McLaughlinovym zpasobem, jak zachazeti s Indiany, jejicht poeet vzrastal, a ziskal si u nich fictu a poslutnost.

(Pokraeovani.)

Kdyt sve akoly stale odkladame s dne gka na zittek, jedna povinnost nape na paty drub& a vtechny se nom stavaji neptijemnSrm latemenem. -- Faber.

Strana 4.

VESTNi1C

OSMA. Degenerace narodi Dr. K. Vohryzek: "Kniha eivotni moudrosti".

YPERKULTURA ma. na zieteli cely svet a H zapomind na domov, hle.sa svetoobeanstvi a obat'astniti chce veLkerenstvo, aby naiad viastni dostal take nejakY podil. Proto zapird vlastenectvi, tak jak to ueinil v neblahem poblouzneni Tolstoj, a bylo i u nas dosti kterYm jeho matoene ueeni, delajici z lidi slimejae, uearovalo. Toto ueeni mohlo ovaem zapustiti koieny jen tam, kde je skion k pasivnosti a yeenemu ptemitani, ale hlasanim jeho vaecky neblahe vlastnosti toho dobracky slabeho ruskeho lidu zbytnely a zesilily. Tolstojismus je prototypem hyperkultury, piebujenim idealismu, pfekonavajicim yzneaenYrn vaelidstvim zdrave, uLlechtile vlastenectvi. Filosofove zasedli i na trrin-pluh, a posledni stogy jars prate podnikavosti a raznosti ztratily se v mleinach. A stalo se tak v ilai slynouci ptebytkem sit, rirodnou pridou, a prave to. rirodna. Vida, ktera nenutila cloveka vybijeti pine sve sily, zmekeila ho, ueinila ho neschopnYm pojmouti silnou ideu vlastenectvi, a tak se stal tento narod obeti slaboaskeho idealismu, kterY udi ptemahat zpufalstvi trpenim, nikoliv vaak radostnou, posilujici praci.

Prot se neujalo v Rusku spice ueeni Dostojevskeho, kterY jako myslitel i jako spisovatel stoji daleko vYae? Prod neproniki jeho zdravY nacionalismus, kterY se nelekal ani valky narodni? V narodu nebylo prof). pochopeni, ponevade v narodni dui nebylo me pro nej ptipraveno, nebylo to sily pro zdravY narodni egoismus a proto narod nemohl bYti patriotismem usmernen. Jeho laska k vlasti byla vrouci, at sentimentalni, jejim vYrazem byla paleiva bolest. Lasko, k vlasti ovlada i vyhnance v dalne cizine, v bezpeenem rikrytu. Ueila ho zapominati, ba eels to rusks neatesti milovati, nevedla vaak k soustavne praci, leda jen k zoufalYm &num, k vYbuchrim, a tak nemohla dad, narodu cil a smer. Ze by to vaak yezelo v ruskem eloveku? Proe synove vyhnancii a sibitskYch trestnikri vykonali tolik skutkri hrdinstvi, prod u nich vzplanulo vlastenectvi, prod prave deti tech degenerovanYch, psychicky menecenkYch, jsou ozdobou size vla-. sti? Neni-lit to potvrzenim naaich ptedpokladri? Kde zristava, degenerace, kde dediene vlivy? Tento rikaz nam vysvetli vyLai inteligenci znamenanYch a neat'astnYch tech jedincri, ale zapas s ptirodou, pfekonavani odporu, vybijeni energie. V takovem tvrdem prostfedi zachyti se idea na pevne pude a zejmena idea zdravi, idea narodni existence.

Jakmile rarod zienivi, dosahnuv vrcholu moci, podinaji nabYvati vrchu idealists, organisovane prate neni vice ,tfeba, strakove patriotismu ochabnou ve sve bdelosti, a zakratko opanuji 2ivly odstkedive, kultura se zvrhne.

Narodu neakodi ani kultura sebe vyaai, pakud neni zvrhla. Co mu vaak ubird sily, je prave to, po eem nejvice touei, mot a zabezpeeenY klid.

Takove jsou projevy degenerace naroda. Ubytek sily vrile, nestatednost, rozharanost, lenost, nepodnikavost, berstarostpost, draediYost, nevytrvalost, nesvornost. Tedy skoro yesmes symptomy, s kterYmi se setkavame v klnickem obrazu nervosity, a proto take historikove nazYvaji narody positene degeneraci enervovanYmi. S tohoto hlediska musime se take divati na degeneraci narodri. Mute vaak celY narod propadnouti takove chorobe? Vaecky jeho vrstvy, vaichni jeho elenove? Pakli prisobi jedna a tat akodlivina skoro stejne na vAecky, neb zachvati-li v gecky tata.2 duaevni nakaza, pak musime ptipustiti takovou motnost. Tim spiae, to ueenci tvrdi, ze je to vaeobecna choroba kulturnich narodri, vznikla z

(.).sudryc moderni kultury. TakovY nazor vyslovil prvy American Beard, po nem pino ueencri, jako Arndt, Freud, Krafft, Ebing.

Erb, Bomveret, Mueller, Schrenck-Notzing atd.

Co vaak,kdyt dokdeeme, ze prave tato nervosni draedivost, nespokojenost a rozharanost je podminkou katcle kultury, ate jak piae znamenitY psycholog polskY Przybyszewski, kultura ptedpokleda nutne zjemneni, zvYaeni reaktivnosti, citlivosti, a vnimavosti, to to nespokojenost dysnolia, kterou znal ire Plato a Aristoteles, je matkou kaecleho pokroku, kakle reformy spoledenske a narodni? Jaka jest to pak choroba? Sjezd slovanskYch lekatri a pHrodozpytcri, ktery se konal roku 1884 . v Poznani, zahajen byl slovy, to budoucnost katdeho naroda spoeiva v jeho site. nervove. Jak si srovnati tyto odchylne nazory? Bud' zmeniti "syrij risudek o degeneraci nebo o nervosite. Jineho nezbYva. Jaka jest nervoya sila u narodri jarYch, degeneraci nepostieenYch? Nernrieerne zkoumat situ nervovou: kaecleho jednotlivee, ale projevy celeho naroda poskytuji nam dostateeneho materialu, dovedeme-li je spray ne rozebrat a prozkoumat. Lichtenberg, kterY byl velkYm ptitelem Britu, tvrdi, te jsou nanejvya nervosni. Popudlivost a eruptivnost francouzskeho davu jest ptislovedna, horkokrevnost Vlacht jest davno znama.

Nervosita neni chorobou, nYbrt chorobnou reakci na politicks, hospodalkse a rrizne jine vaeobecne akodliviny. Je to sta y latestni, pokud pomery jsou ptiznivy, nebot' yyznaeuje pouze zasobu nervove sily, snadnou yyderpatelncst a ne jests vyeerpanost, draedivost a nikoli jiz ptedraldeni — to vie imponuje nam jako zdravi, jako stay normalni, ale idealni neni, ponevade vyeaduje hlavne netknute a nevyeerpatelne resistence. ZadnY narod se takovou resistenci nemriee pochlubiti, byt' i pracoval do ripadu a dobYval viterstvi za vitezstvim na poll prrimyslovem i valeanem. Jeho zdravi zaleei v jeho potadku. V ohni zkouaeji se zlata smrti, dokud neosvedeil narod situ syYch nerve v take krisi, nemrieeme fici, 'te by nebyl nervosnim.

Co souditi o degeneraci a jejim pomeru k nery osite? Stadi si uvedomiti, te se konstituce naroda (ktera jit nervosni byla) vlastne pH propuknuti nervosy nezmenila, nYbr2 se objevily skryte symptomy, z nevyeerpatelnosti povstane vyeerpanost. TakovY narod ma ovaem teek praci pti sve ressurekci, zvlaate kdye podt'aty jscu drileeite zdroje jehoziti, je-li zasatena jeho kultura. Ale kolobeh eivota (Id mu zaby nahradu, pro narod viterstvim sytY ei zpitY ptichazi degenerace, a narod degenerovanY ma dosti easu k svemu zotaveni. I pro neho ptijde cpet doba moci a slavy. 26.driS7 narod nedovede eels veky spat, ale eadnY nedovede eels veky bdit.

Vznik degenerace, totit zakladni jeji na, neni ochabnuti sily nervove, jest to jen nasledek, symptom, nebot' take sila narodu je pojmem pouze relativnim: narod ptemrite sve scusedy, a ptijde narod jinY a tomu podlehne, pti tom se east° stava, ze si vitez osvoji kuturu porateneho a dobte ji asimiluje. To nutno zylaate zdrirazniti. Mileeme soudit, ee jeden byl vice, druhY pak merle degenerovan? redyt' konec koncri nerozhoduje tento zjev samotnY. Zajimavo, ze narod stihne obyeejne zkaza, kdye je na vrcholu sve mod, ne snad tim, ze draedi sy Ym blahobytem sousedy, ale ee dosahne sveho cite, octl se na mrtvem badu, zapomnel na sve aspirate, ztratil svoji bojovnost, povolil v sebekazni. Klid znamena pro narod vedycky vaene ohroeeni, narod dovede sve sily sousttediti toliko ye valce a v stavu ptedvalednem.

Velka massa pottebuje velkYch popudri, jeji expansivita musi bYti podnezovana a narod bez expansity upada, kiesa i jeho kultura, pokadek, blahobyt. Tcuba 'gait se, nabYt novYch uzerni vYbojem di koloniss.ci, je projevem cti2ddosti a pudu ke vzrustu zdraveho organismu.ChalupniCek tou2i po novYch pozemcich, sedlak po novem statku, velkostatkak po novein panstvi, a tak se to deje se zememi i kmeny i narody. Ta vlastnost koieni hluboce v povaze lidske, myslim, ze je marno u• ekvati se, to bude lope, at bude imperialis-

Ye stkedu, dne 10. imora 1937. inus se svaa ocistranen. Lope snad, ale dobie nebude nikdy. Zastavi-li se valeeni, tteba na dlouhou dobu, neptestane tim hospodatskY boj, vedyt' koneene smlouvy obchodni mezi jednotlivYmi staty jsou vYrazem moci a pohotovosti valeene. Chcea-li mir, chystej se k Yalu, ale mir je piece jen stalYm napetim.

Dokud bude touha po vzrristu, nebude mir nidim jinYm, nee prripravou k bojrim. Vedy budou hladovi vedle nasycenYch, je pravda, ee tide budou miti cirri dal, tim vice rozumu, tak aspori musime doufati, pochybujeme vaak, tim pozbudou syYch vaani.

(Konec.)

Televise, barva a anglickSr film ve Sp. Statech.

AmerickY filmovY trh byl a ie do minuleho roku nasycen. Hollywoodati producenti se nebali, ze jim bude nekdo delat konkurenci. Dovedli zaujmout svYmi vyrobky celou Ameriku, nehlede k Evrope a dalnemu Vychodu, kde meli vedy ptevahu. Cizi filmy, 'ktere Ptialy do Spoj. State, mely spiLe ukazat, jak americkY prrimysl je vyspelY ye srovnani s jinYm. Ale karta se obratila. JeLte pied rokem dovezly se do Ameriky celkem 44 filmy z Evropy.

Tento podet se skladal z vYrobkri nekolika ndrodri: 18 anglickYch, deset francouzskYch, deset italskYch, jeden apanelskY. dva deskoslovenske (fteka a Extase), jeden rakouskY a ostatni byly filmy nemecke. Na ptiati rok se vaak jie dnes hlasi dovoz pinYch 100 film y an;glickYch. To je neptijemne piekvapeni pro americke obchodniky. AnglickY duch se aiti Amerikou; je v mode davat si ait podle anglicke mOdy, mluvit aglicky a 'ne obraty a s ptizvukern americkYm, dist anglicke knihy a ovaem, snad ptedevaim, chodit na anglicke filmy. Proti 'Leto mode se brani Hollywood jak mute. Vybird namety z anglickeho prosttedi, zakazuje hercrim mluvit ameridtinou, zve si anglicke herce, nebo nataei namety z americke historie, o niche se domnive., ze ptilakaji obecenstvo. Prozatim vaak krise trva, a Americans si eadaji anglicke zboei.

JinYm ohroeenim americkeho trhu a soudasne i vYroby je natlak Nemecka. Riaske ministerstvo propagandy si uminilo, ze vtladi nemecke filmy do americkYch kin. Nerncrim to vaak nejde tak snadno jako Anglidanrim. Nemecke filmy se v Americe nelibi. Ale na torn Goebbelsovi nezaleei. Proto nehledi ducha syYch filmy americke vetejnosti, nYbr2 vede bezohlednY boj s americkYmi obchodniky. Do Nemecka se ae dosud velmi silne dovaeely filmy americke produkce. Nyni byl vydan pkikaz•ptisne censurovat americke filmy. Hollywoodske snimky budou v Vet kik zakazovany. Opet pti torn nejde o publikum. Naopak, tento piikaz jde proti srsti nemeckYm divaktim, kteii chodi vice na snimky americke, nee nemecke. Ueelem ptisne censury je ohrozit americkY obchod v Nemecku a donutit tak Amerieany, aby uvadeli nemecke snimky v kinech SpojenYch state. At se to zdaH, budou moci Ameriaane volne do Nemecka dovalet.

-JinYm nebezpedim americkeho filmoveho prrimyslu je televise, ktera byla oficialne zasvecena dne 29. 'derma v Novem Yorku. V ten den konalo se prvni televisni vysilani pod dohledem statu. Obrazy byly vysilany s vrcholku mrakodrapu Empire State Building spolednosti RCA. Stanice, umistend v teto budove, ma situ 10 kilowatri. Prvni ptedstaveni dokazalo tii nevYhody televise: jednak jeviate, s nehoe se vysilaji obrazy, je dosud nedokonale zatizene, za druhe vYsta yba jevi:st' je draha, za tteti kratke viny, na nicht se vysild, jdou smetu teeny k mistu zeme, s nehoe se vysila, eili nemohou byt zachyceny ye Vaal dalce, nee 200 km.

Tyto nedokonalosti poteaily srdce kinematografistri, kteii meli strach z televise. Spolednost 20th Cenutry-Fcx podala dotaz na Akademii filmovYch umeni a ved, jak se ma zachovat film k televisi. Akademie odpovedela, 2.e film nema, sloueit televisi. Na schrizi, jie se zrieastnili zastupci kinematografie a radiofonie, se tail° nekolik zakladnich otazek. VYsledek porad je asi ten: televise ma sloutit jen ridelrim vYchovnYm a rizce zpravodajskYm. Tento program bude tidit stat.

Ve stedu, dne 10. imora 1937.

Finaneni zroriva tiCetnalca Filavniho Ridu.

PRiJEM OD RAW.' ZA MESIC LEDEN 1937. lIad Den D. O. Na fimr. H. E. Za 62.55 1. 18. pros.

707.87 2. 21. leden 39.00 9.90 29.62 3. 15. pros.

1.50 6. 30. leden 207.20 1.30 5.55 7. 20. pros.

154.90 12.75 661.22 9. 28. leden 2.26 1.35 342.10 10. 22. pros.

1.40 1.60 56.04 11. 30. leden .20 12. 12 pros.

31.35 43.10 171.08 15. 4. pros.

3.30 115.27 3.90 16. 27. leden 15.00 390.32 17. 30. leden 3.30 .30 .50 8.05 18. 30. leden 29.40 77.01 19. 22. pros.

86.00 356.08 3.70 20. 23. pros.

37.35 21. 6. leden 42.00 22. 18. leden 11.85 256.97 23. 20. leden 124.95 578.93 26.76 24. 22. pros.

79.10 358.32 25. 14. pros.

20.13 11.95 57.06 26. 3. pros.

295.38 4.65 .40 27. 21. pros.

97.00 348.55 7.32 28. 3. pros.

64.00 239.53 2.80 29. 5. pros.

69.12 22.85 30. 6. pros.

20.80 74.57 31. 21. pros.

21.30 236.44 32. 22. pros.

189.99 6.15 1.70 33. 21. pros.

13.62 .60 34. 21. leden 137.23 36. 20. 2 aleni 2.10 .20 152.09 37. 24. leden 6.00 577.48 39. 21. pros.

3.10 20.10 40. 6. 1 Glen 3.44 285.42 18.15 40. 20. leden 174.19 4.00 41. 27. leden 12.00 40.95 42. 5. Pros.

1.35 41.25 42. 19. leden 73.08 10.30 43. 3. led., pros.

2.74 105.37 1.50 44. 30. pros.

41.85 .80 130.19 45. 3. list.

5.55 .80 136.16 45. 21. pros.

6.75 90.60 46. 2 tiLlist., pros. 19.90 5.38 337.42 47. 21. pros.

552.83 7.65 2.30 49. 20. pros.

1.00 49. 21. certif.

52.88 1.35 .60 50. 6. pros.

258.07 25.00 1.90 51. 12. pros.

78.20 1.00 1.05 52. 8. kijen 12.15 53. 30. leden 349.34 20.70 22.68 54. 25. tijen, list.

107.68 9.50 5.20 56. 12. tij., list.

14.65 57. 8. pros._ 35.40 57. 29. do ptedu plat.

84.55 .30 58. 18. leden 23.70 2.65 59. 6. it., list. pros. 4.20 59. 8. na HI. 8.35 1.50 36.55 62. 21. pros.

334.15 6.60 63. 21. leden 3.40 305.28 25.15 64. 18. pros.

219.46 1.95 65. 11. leden 125.88 31.70 1.57 67. 14. pros.

2.00 376.85 3.60 58. 20. pros.

2.94 328.13 7.95 70. 20. leden 107.14 1.50 1.00 71. 12. leden .20 215.46 3.60 72. 19. elden 78.63 3.60 73. 21. leden 1.00 53.18 12.00 76. 18. pros.

18.05 .75 77. 6. list.

91.57 7.95 77. 28. pros.

2.06 80.85 3.00 78. 21. leden 1.60 109.31 14.95 79. 8. pros. led.

68.31 14.90 .20 80. 15. pros.

2.16 605.23 10.20 81. 21. pros.

27.59 2.30 82. 28. pros.

186.04 12.92 39.10 84. 2. pros. .25 84. 14. pros.

1.35 17.95 230.19 85. 14. leden 77.16 22.35 86. 20. pros.

6.75 1.40 90.86 87. 6. list.

18.40 301.19 1.40 87. 29. pros.

97.45 57.09 549.32 38. 26. pros.

1.30 28.58 90. 19. leden 39.35' 188.82 91. 2. pros.

5.80 10.30 188.82 5.80 91. 12. leden

Straw. 5.

VESTNiK 10.62 92. 19. pros.

1.40 94. 15. leden .40 95. 19. leden 1.80 97. 21. leden 98. 20. pros.

99. 19. leden 100. 14. leden 101.19. leden .60 102. 23. lits. .20 104. 30. leden 105. 21. pros.

106.-18. kij., list., pros. 2.20 21.04 107. 28. leden 5.91 108. 23. pros.

1.40 110. 26. leden 111. 8. leden 6.60 112. 19. leden 113. 13. leden 1.40 116. 15. leden 118. 29. leden 119. 21. leden 120. 26. 2 eleni 1.40 121. 6. leden 122. 25. leden 125. 22. pros.

3.20 126. 30. pros.

1.60 127. 18. list., pros.

1.20 128.15. leden 2.30 129. 5. leden 130. 25. pors.

11.60 133. 19. pros.

134. 18. 2 eleni 25.13 135. 21. leden 136. 19. pros.

4.60 137. 22. leden 138. 11. leden 139. 14. leden 140. 8. 1 Glen .60 140. 30. leden 141. 13. leden 10.26 142. 22;" pros.

5.76 143. 24. leden 144. 21. leden 6.46 145. 5. pros.

40.48 145. 8. leden 4.48 146. 19. leden 147. 14. leden 4.84 148. 21. pros.

149. 21. leden 150. 18. pros.

6.80 151. 27. leden 152. 8. pros.

1.40 153. 20. leden 8.64 154. 26. pros.

155. 12. list., pros.

156. 13. leden 157. 13. 1 glen 157. 18. 1 Glen 157. 20. do ptedu plat. 5.60 158. 21. leden

287.82 81.50 161.80 256.47 59.64 26.90 27.33 77.55 52.12 100.70 29.55 121.20 479.00 158.43 78.58 43.65 218.04 11.49 75.10 384.85 81.45 33.65 51.86 63.78 30.99 102.20 51.35 28.80 68.23 257.30 345.00 32.40 346.49 27.35 815 117.69 116.52 11.09 36.32 92.16 237.19 51.78 15.15 72.82 131.32 110.85 51.97 106.28 98.23 26.27 20.76 16.24 21.54 58.33 22.07 15.86 15.40 38.54 23.93 23.48

447.12 20.866.17

52.55 1.95 2.10 3.00 14.60 .75 .75 2.25 1.35 .45 10.10 18.00 6.75 31.50 4.05 .60 8.85 1.05 1.95 3.75 1.50 1.50 10.30 22.95 8.45 .15 3.15 32.75 16.15 7.35 11.05 .30 1.95 1.35 .60 2.25 30.40 .60 17.40 4.35 10.25 2.25 19.20 1.20 3.75 3.75 1.50 7.30 2.10 2.70

1.50 1,748.60

14tEHLED PitiJMU A VYDANI ZA MESIC LEDEN 1937.

Pfijem $20,866.17 Umrtni 6,689.72 Splatky hypotek 2,397.93 Splatky pujeek certifikatu 2,524.19 Uroky z pfijeek certifikatfi 9,099.36 Uroky z hypotek 1,330.49 Uroky z bona' 1,392.21 Najemne z majetku 364.17 Splaceno za praci v piljekach 1,343.50 Prodej majetku 237.00 Vra.cend pfijdka certifikatu 230.50 Ptijem v bailee 4,261.56 Prodej bondu Celkem Hotovost z minuleho mesice

$50.736.80 43,566.13

ttliRN Vydani timrtni trmrtni nedospelYm &diem tmrtni pd. up. certifikaty thnrtni nrok nedospelYm Hypoteky Maly ,certifikatil ZAlohy jednatellbn

$94,302.93 $10,666.66 397.00 370.00 191.52 48,410.35 17,881.00 350.00

115.50 212.98 203.94 949.91 51.70 6.61 60.40 12.60 1.12 364.17 2.96 354.67 20.00

Lekatske prohlidky Comm. novi dleni Opravy atd., majetku Dan na majetek Pravni na majetek Pravni na hypoteky Cestovne na bondy Cestovne na hypoteky Poji. proti ohni na majetek Splaceno za praci v ptjekach Telegramy, bonda Comm., prodej majetku P •eSly Urok hypotek HOTOVOST V BANKACH PRIJEM NA HL. RAD Od tadfi Hotovost z minuleho mesice

$13,679.84

Celkem Vydani Najemne z Atadovny Telefon PoStovne Potteby v fdadovne Slutne Utednikt Slutne vYpomoc V'estnik, 6,180 odberatell) Vestnik, poS"tovne Cestovne Notel Social security tax Schfize Aktuar

$ 2,341.76

$ 1,748.60 593.16

$

HOTOVOST U POKLADNIKA DETSKY ODBOR. Pfijem Od facia Hotovost z minuleho mesice Celkem Vydani Uspory Hotovost 22 boncifi

30.00 5.05 108.18 122.49 1,051.25 75.00 515.00 .80 38.60 2.00 10.00 264.26 25.00

$ $

94.13 447.12 2,212.30

$2,659.42 $

31.24 2,628.18 13,740.00

MAJETEK IATSKEHO ODBORU $16,368.18 PREMED MAJETKU JEDNOTY $1,315,257.52 Bondy 1,206,413.77 Hypoteky 401,614.20 Pujeky certifikatt 190,670.68 Majetek 13,679.84 Hotovost v bankach 15.00 Uloteno za meters (elektricke) 94.13 U pokladnika 16,368.18 V Detskem Odboru Celkem Dluh nedospelYm dedictun

$3,144,113.32 26,670.01

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,117,443.31 Edward L. Marek.

31. ledna 1937. iLid Karel Jonai, cis. 28., East Bernard, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Le mesic leden byl k 'nam tak neptatelskY, anit nam dovolil pota,dat schtze, spolehneme se, .ge fmor bude k nam vice ptiznivY, a to druhou nedeli o 2 hod. odpol., totit 14. finora.

Bratti a sestry, dostavte se v pinem poetu, neb pro tak mot de'Stive podasi nas byla jen mala hrstka na doprovodu k poslednimu odpodinku nagi mile sestte. Tedy necht' jest nas dilstojnY poeet ye schfizi k povstani na poeest nagim zesnulYm. S bratrskYm pozdravem, John Holeeek, tajemnik. ftid Svaz techoslovanb. 'Cis. 92., Fort Worth.

Mili bratti a sestry!

V nagi posledni schazi, konane dne 17. ledna, bylo projednavano ohledne nemocenske podpory, kterou chce nak Jednota zariditi, proto yam davarn touto cestou vedet, kdo by se o to zajimal a chtel by tuto vec podporovat, at' se dostavi do ptiki schfize dne 14. fmora ve 2 hod. odpol., aneb at' me uvedomi.

Zaroven ta.clam v gechny dleny, by se dostavili do ptigti schfize v nejvettim poetu. S bratrskYm pozdravem, Alb. ilhav,V, taj.

- it tincra 1937.

Strana 6. tie O.

Wallis, Texas. ateni brat? a sestry!

Co Glen nemocenskeho vy: boru, dovollm si 'ocelot niAj nahled, jak by mela bYt tato nemocenska, oodpora zavederia.

Sled.oval jsam pc2.orne jednani ve sjezdu bratry delegaty a z told o jsem shledal, to zavedeni toho ociboru ma bi;:t "dobrovolne", coZ dle meho nahlodu znamcna.. O,. tadnY Olen nemate bYt nucen do nemoocnskeho cdberu vstupovat, v ktereint trade odpada. hlascvani.

Uvedu rnaj nathied die alankt.

Oddaleni v poldu nernoci.

1.) V odc1 6. 1eril tomto nrIte brdt Ueast katdY Men S.P.J.S.T., kdyt tak sobe preje (DetskY odbor vyjima.je).

2.) Ocideleni toto mute bYt- zavedeno, kdyt se prihle.si ne mene jak 3000 (tri tisice 3.) Olen vstupujici do tohoto oddeleni zaplati vStupne 50 centti (predem) a pak elle rozpoetu vedoucim .a.redniktim eastku die potteby ka.tclY7 mesic udanou.

4.) Olen podporu Zadajici poda svemu lekati listinu (k tomuto Ueelu vyoraeovanou)' ku vypineni, dle kteret nodpora bude vyplacena, jak nasleduje: a) 50 centd donne po dobu ne dole 120 dna v obdobi 12 (clvandcti) mesict. b) Jeden dolar donne, kdy Olen jest v nemocnici, arvak ne dOle jak 20 (clyacet) (Intl v obdobi 12 (dvanacti) mesicU. c) Nemocn.i Glen, jehot nemoc nevytaduje 1:41 v nernocnici, a nemel • by kdo by ho (Aettil, nnIte podat tadost d.verna svedky (eleny) potvrzenou, proti kterOO tadosti obcirti na o'Settovatele, ktereho sobe sam zjedna, jeden dolar donne, av,§ak ne dole jak za 20 dud v obdobi 12 mesicti. d) Ku nernocensite podpote jest opravnen elen jen tenkrat, kdyt vydani s nemoci spojene obnati ne mane jak $25.00 (dvacet pet dos neptetrtitou dobou nemoci.

Tento naert by prozatirn stadil, a tedy jeke naznaeim, jak by se mohi tent() oddil vest.

Kdyt se v fade jistY poeet elenu chce podilet na teto odboece, zvoli ze sveho sttedu tajemnika (totit. kde by to fad.ovY tajernnik nemohl zastavat) a ten by poplatky odbiral a na patriane misto odesilal, a vedl seznam v fade. Hlavni T.Ttadovna, kdyt by za nutne uznala, ustanovila by Lena, jet by toto oddeleniridil, ovtem pod dozorem Hl. tradovny.

Obnos, kterY byl elenu vyplacen, by byl vireFejnen katdY mesic v organu, taktet rozpodet by byl udan v organu katdY mesic, by nemoconskY fond byl vtdy dopine.n.

Podal jsem sv0.,1 nahled a nyni je na vas, bratri a sestry, byste nodal! ndhledy sve, lepti, by mohi vas vYbortuto otazku co nejlepe zavest ku spokojenostil vtem.

Mam za to, te bratr predseda H. tiradovny povold vYbor asi na dubnovou schtizi ku porade, a proto jest ta,doucno, byste podali sve nahledy prosttednictvim oradnu.

John Holeeek.

S bratrskYm pozdravem, Houston, Texas.

Statni Svaz Svob. v Texas konal 1. Unora svou mes. schtizi, y e ktere bylo jednano nasledujici. Jeliket nose elenstvo bete potaujici zajem a Ueast na pralci St. VYboru, usne§eno aby Svaz cbstaral agltaeni broturky, ktere mohou bYt elentim pro agitaci rozesilany zdarma.

Dale, jelikot na g "charter" nom dovoluje oddavani usnetena aby Svaz koupil takovcu knihu sdatku, ve ktere budou zaznamenany vtechny sriatky mlad'ch i starSIch, kte7 ti si toho budou prat bit spojeni v pokrokovem duchu.

Jednano v thinei ria.§e,ho pohr. spolku,:kterY jest zajiste chloubou vSech Lent!, nebot' ta posledni pocta na gm milYm se vtdy Medi dle motnosti co nejclustojnej! vykonat.

Svaz tat timto vyslovuje uptimne citenou soustrast natim elentim mantelum J. Gajevsk,m 'V Orchard, nad ztratou jejich milovane

c..-,jezciC, co jsi

p I .

ktera snad v _nevyslovnern utrpeni a bolOstech, vtala tivot sobe 1 svenau 2tydennimu det'atku.

Tel i ty pozUstalY mantel! i s tyYm' syndekern, prijmi.na.S1 hlubokou soustrast.

Zaroveri vsichni elenove pc.)hr. spolku jsou tadani. aby konali sve zavazky a povinnosti, ktere slitili ku spolku oestne a spravne dodrtovat. Rozvirime agitaci, ses. a h:L 7a.tri, vSncle, ziskavejme nova eleny Svazu, eleny dobreho charakteru, pof;vajici dobre pa ✓esti, 'nebot' jen takovi budou schopni bojovat s ostatnimi pro svobodu a voinost ducha lidskeho. Vytkli jsme si ziskat 100 novYch elern tento rok jak do Svazu tak pohi'. spolku; dokateme to, v torn velkero Texaco, kde tije tisioe pokrokovych krajant?

Pill Evropy .zapasi dnes pro demokraticke principy, ktere jsou ohrotovany neptately svobody i zde v America.. Hrdinstvi 'Spanelskeho lidu a jeho vlady dnes, nema snad v dejinach podcbnosti. Proto vtechny pokrokoVe organisace sveta se spojuji na pomcc temto hrdinum.

St. VYbor pianuje v pozdejk dobe zajezdy do vetSich osad s kratS'im programem a ptednagkou. PriniaAky musi bit nejmene 3 tYdny ku predu taj. oznameny.

S pozdravem, Fr. HlavatY, taj.

Upozorneni elentlin fadu Ennis, els. 25.

Bratti a sestry!

Vy, kteti mate plijeky proti svYm certifikatarn, tak dejte o sobe vedet. DoStal jsem fleet od H. U., te firoky musi bYti piaceny. Proto to hled'te nejak urovnat, bud' to zaplatit, nebo zvettit pujeku o ten drok co je pozadu. H. U. chce to miti vyrovnane. Zaroveri ti Oleni, co chti zaplatit na rok ku ptedu, maji do 14. imora eas tak uainiti, net odetleme umrti. Ti Oleni, kteki jsou pozadu a nezaplati, budou zradu vyloueeni. S pozdravem, John Hrabina.

Palacios, Texas.

Ctend redakcp, mill bratri a sestry!

Tak ten rok 1936 mame jit za sabot' a v me, co pro nos udelal dobreho a co zleho, ale jak se rika, te to musime vzit jak to prijde, ale mne se zda, to ne a te by se dal() predejit a napravit dosti mnohe veci, kdybychom ohled i na druheho a ne jencm sami na sebe a potom bychom mohli.rici, te to je ta bratrska laska, ale dues ji mame jenom na papire.

A ti se po nieem neptaji: to se udelalo a dost.

A ti co to udelali, ti tomu lane rczumeli jak ti, ale ja tomu rozumet nechci a tak se na to musim preptat, aby nine to nekdo vysvetlil, tak aby tomu rozumeli i druzi a ne jenom ja.

Milt' bratre redaktore, bud' tak laskav a mej s moji tkrabaninou trpelivost a a sedni si tady vedle me a sdel mne na co se TO budu ptat, neb Ty pito§ ty alanky a jako spolkovy redaktor nom to podavat. V pcslednim aisle Vestniku stalo, to jenom stari budou platit $1.00 na Vestnik. Ja nevim, prof jenom tabulka A a B, a co ti druzi Oleni neodebiraji Vestnik? Ano, Ty 'Davit, to to bylo udelano ye sjezdu a te to delegati odhlasovali aby byl Vestnik vets!, ale ani jeden se neptal kdo a nebo jak se to bude platit. Ano, ja vim., te Ty mne odpOvit. te ti mladi Oleni to maji jit pripoeitane, ale kdo 'credal, to bude restnik vetkdyt byly ty nove tabulky vypracovane.

A nebo kde jdou ty penize, co eleni Vestnik neodbiraji a ani odbirat • nebudou, a tech je par set. Dnes ja mom dva syny sam, co na Vestnik plati, ale ho neetou. A nemohlo se to zaplatit ze zalotniho fondu? Ten tam dali ti Oleni, co dnes plati na restnik. To dostali ti staff •tu dlevu! Rad bych vedel, co se stab s tou nemocenskou podporou? Vtdyt' ut je po novem race a poi-ad nic. Ja myslim, to _ut to melo -bYt- .vypracovane. ZadnY nic nepite, jenom jeden bratr psal, to by to dostavali zase jenom stall. a te by to melo bit rozvrteno podle peplatkti. Ja nevim, ei ten bratr mysli, to on nebude nikdy start'? Neb en neohce ani aby elenove byli sprotteni Otvrtletnich to pry by to tkodilo tem mladYm Ale vSdyt' ti staff dleni si to sami naskladalit

j rnenoval, ja. nevirn, kohk Franckin a psal jsi, to by se dal z' hien zalotit nejakY klub. Mysiel jsem, ;le se n:l.kcio orve, ale Z.idnY nic. Tak bych dal navrh, co by ti Frankove mohli udelat a jak lahko. Redaktora mime Franka, poklaclUf:ko. F anka a nejakeho loredsedu abychom hub; ja dOm prvni dolor a katclY Frank dolor, a jak by um •el, tak mu postavfme pcmnik a dame nan napis: "Tento pomnik byl .postaven kiubem Franke".

S bratrskyrn pezdravern, Frank Domorad.

Pozn. red: — CtenY brati •e! Nasledkem velke zaneprazdnericsti poddm vysvetleni na shora uvedenY dotaz priSte. Pozdrav! art

Krasni. els. 96 Rosenberg, Texas.

Ct. bratri a sestry!

Dne 14. tohoto mtsice nom pripada tadova. schfize. 1-11ed'te se dostavit, neb minulY mesic jsme tadne .schtize neodloYvali. Bude-li Sepatne poCasi jak to bylo minulYch etyricet dni, •tak schrize se odloti asi o tYden pozdeji aneb do bi"-ezna. S bratrskYm pozdravem, John Marek, tajemnik. mad Razkve• vobody els. 140.

Hallettsville, Texas.

Ctend redakce, uverejnete dosvedeeni miMarti pro sestru Franti§ku Michna. Nasledurady prispely obnosy jak nasleduje: Pa 50 centech rady, Cis. 90, 146, 89, 110, 94, 95, 96, 30, 141, 67, 83, 101, 53, 21. Po 35 centech eisla 121, 136, 99. Po 25 centech disla, 3, 147, 153. Rad els. 73 — 450. ois. 97 — 75c. Po $1.00 rady els. 13 a 133. Po $2.00 rady cis. 24, 28.

Add Oh. 17 — $1.50; els. 39 — -1.25. ftdd cis. 68 — 50c a Cis. 62, nevim kolik postal, neb tajemnik neudal sumu v psani, a ja jsem cbnos odevzdal a nyni nevim toho bylo.

Za ra.d Rozkvet Svobody, eis. 140, SPJST.: Jos. Mladenka.

Rad RadeckS7 els. 109.

Granger, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Timto vas tadam, abyste se destavili do ptitti schfize, ktera, se odbYva, pritti nedeli, dne 14. tohoto mesice, a plot() se dostavte katdY, jak bratri tak i sestry. Zaroven mame k uvadeni 10 eekancil do Detskeho Odboru, tak se to bude trochu 'rape vyjimat, kdyt tarn laideme vtichni. Ledncvou schtizi jsme noodbYvali pro tpatne poeasi.

Zaroveri uvedomuji ty eleny, ktef'l jsou s placenim pozadu, at' se destavi jiste, neb jinak, jak kniha ukazuje, bude par Clemu suspendovano pro. neplacenl. Bratri, nespolehejte se, te za vas bude rad platit Umrtni poplatky, neb 112 jsme to doklepali s tou kasou tak dalekou, at z toho poRa a tak musime budovat ji znovu. Tak na shiedanou v 1 hodinu odpoledne. S br. pozdravem, Emil Fojtik, taj. a dOetni.

Slovan 'Oslo 9.

Snook, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Oznamuji yam, te rad Slovan els. 9 ye konane 7. Unora 1937 se usnesl konati slavnost 40-leteho trvani S. P. J. S..T. a vYbor byl, ustanoven. Den a program neni dosud ureen a bude uverejnen pozdeji die dohody slavnostniho vYboru.

S bratrskYm pozdravem, Dr. J. H. Kozar, tat DO TfZETHIO HOKU.

Od desateho anora t. r. poeina treti rok trvani tadove budovy radu Pokrok Houstonu ta.kova udalost, tak vYznamneho razu nesmi zlistati opomenuta, o to se jit postaraji tlenoye a elenky znyinen,;:s ho tadu, jimt je katde - vyroei odevzdani radove budovy svemu ucelu skoro posvatnYm momentem. Jit pritti nedeli, dne 14. Unora porada tad na poeest onoho vS7rodi velkou oslavu, spojenou s peknS7m programem, korunovanY'm divadelni hrou, jejtt ci6j IP 'mat

Ve

stFedu, dne 10. unora 1937.

z clelnitkeho •toVarenskeho tivota. Hra ma nátev: "Hanieka zapasi o sve §testi."

V te hie je obsa.ten kus toho tvrcleho byti tovarenskYch delnika, kteri za tu skyvu ehleba musi snaSeti easto i chikanovani svYch zenSrch, jsoucich easto stvare,mi, ba prima padouchy nejhoreiho kalibru. Zni to oveem k neuveteni a mnohY by cos podobneho, co se v deji teto hry odehrava, povatoval pouze za popugteni azdy autorovy fantasie, ale podobne ptipady se stavaly a snad stavaji jeete nyni a skuteenost nekdy preelei i literarni vYplod.

Autor celY dej uvadi tu na seenu ye strizliVem rouse realismu, nijak neptibarvuje, nebo nadhaneje neco, co by hie dodavalo vets' rafinovanosti, vee je podan.o tak, jak by se to mohlo zcela lehee udati i ve scenach v nicht dochazi ku yYznaenefeim citovYrn vylettim. Jak pravim, cela hra nese raz realistienosti, cot ji eini dramaticky cennou a ponevadt konec deje ma pekne ptiznive zakoneeni, bude se zajiste hra "Hanieka zapasi o sve etesti." libiti nagemu divadla milovnerau obecenstvu. Retie, jak jsem seznal po pfeeteni hry, vlozila vAechny adohy v ruce dobrYch osvedeenYch herein Rozumneho a spravedliveho tovarnika Rosenkrance predvede na'S bratr predseda, tadu Kalousek. DobrackY a vtdy tovialni bratr Joe Katpar ma tentokrate teto povaze nevhodnou, ale jsem jist, te node, alohu bidackeho a padoueskeho teditele Gluecka tak jak to vytaduje, cot bude pron. hraekou. Kulicha, sluhu spattite na jevieti v osobe bratra Adoifa Wally, kterY ty prostorazne fiviriny jit dovede dobte zosobniti. Bratr Tim Kc.)stonilatskY dostal take dobrou alohu, v nit se jiste uplatni. Josefa, sluhu u tovarnika dal reteiser bratru Urbigovi zajiste po dobre frvaze. Mam za to, te bratfi Louis Da,filek a Ben Kolat jsou novaeky na naeem jevieti a tu se zajiste oba vynasnati, aby sve role, Pecha, delnika a Peeara, listonoee dobte sehrali. Hrdinku, hezkoil Hanieku, sehraje sestra Helen Mendlova. jit dobte znamd na nagem jevieti jako portretkyne podobnYch uloh.

Annu 6ernou, term strojnika ma na starosti .sestra A. 1/Vallova, pro nit tato aloha obtitnou jste nebude a Hornikovou, sousedka, preclvede sestra J. Kalouskova, majici rovntt veimi dobre viohy pro herecke umeni. Na nati szene v teto late zazati °pet dve malt hvezeileity v ze dot' a site Andulkou bude H. Dvo:-2,14,ova Frantiekem E. Clexa.Mohl bych tu struena nastiniti dej hry, lee byste byli vice prekvapeni jeho realistienosti, pozdrtim se V.tho.

Ani nepovim, co Irk sentry v kuchyni pro navetevniky na, nati slavnost prichyszaji, vice dobfe, te kuchatky nelibe nesou, kdyt jim mutt nakukuji pod puklieku, je to ptekvapenitko pro hosty a tu to chteji miti zatajeno a ponevadt mam v sobe trochu te elechticke kaValirske krVe, tak to jejich tajemstvi neprozradina. PHpadnY proslov k jubileu pronese nas bratr ptedseda Kalousek a slavnostnim reeolkern bude nag taclovY bratr ptedseda Hlavni. trtadovny nati S.P.J.S.T., soudce C. H. ChernoskY, jent jit dovede svilj dobte znamY -teaniekY talent uplatniti. Aby vavtiny nesklizel jeo o,. sam, o to se postara jeho chot', pani Vlasta ChemoskY, vytribena a talentovana peykyne; jet nam zapeje nejakou hezkou zpevanku dcerueka bratra Felcmana zahraje nee° pekneho, co to bude nevim saris, prijd'te a zvite. to bude opravdu dfistojna a krasna slavnost mute byti katclY jist, nebot' nae zdbavni vYbor ma v oslavach jit znaene zkuSenosti a od te doby, co mame svou vlastni novou tadovou budovu, poueti se vtdy do ptiprav pro oslavy se zveteenou energii. Sluneeko, ktere se po tak dlouho schovavalo za gedivou mrakovou zaclonou, se jit na nas rase usm.iva a suei testy- a cestieky, aby na nati slavnost mohl katdY Kdyt tuhle byla ye Vestniku ona, stat' o et'astne sedmiece, tedy take fled° prinesu do tcho poeetniho mlYnaa Sifn Ci bud.ova ma dole sedm oddelenf, foyer, nalevarna, kuleenikova mistnost, kuchyne, salon pro damy, mistnost pro schtze a di.skretni salonek pro pany a nahote je mistnost sedmeho nebe,, kombhiace divadelni a plesove badly. Budova byla slavnostne, odevzda,na svemu uCelu dne 10. unora, dare 6islice a pet pismenek data otevteni tvori eislo, 7 v souhrnu a rok 1035, ma d ye koncove eislice, 35, delitelne sedmiekou a naleza se v Houstonu,

STN1K Houston ma take 7 pismenek. 8VastriSich Seamieek vice net dost. A na letoenl'OslaVu sedmieka je take dobte zastoupena. Letoei letopOdet konei eislici 7, slavnost bude poradana v nedeli, tedy sedmy den v tydnu, dne 14. unora a 14 je delitelno sedmi. • Jmeno tadu, Pokrok Houstonu. ma zase 14 pismenek, tedy kdo si mysli, te se na ri as nebude Stestena letos usmivat na cele kolo, tedy se brozne mYli. Tedy koneim ptanim, aby se °slava druheho vYroei otevteni nove budovy tadu Pokrok Houstonu vydatila, a mnoho zabavy naeim milym hostam navetevnikam. Tak "Jen kdyt nam Pan Bah zdraviieko des ..." atd. na shiedanou v nag.' tadove budove dne 14. unora v nedeli, abyste to veichni yeah.

S. P. StudnienY. DO HOUSTONU !

TiskatskY gotek zavinil, ze v oznamce zabav tadu Pokrok Houstonu, uvedena je nedele 14. unora dvakrate. Spravne ma byti: zabava 14.

'Mora a nasiedujici 21. unora.

ANGLICKE STAROSTI S PfIELIDNENiM. V Manchester Guardian se doeitame o velke kterou kona vice net 1500 spolupracovniku pod patronanci ministerstva zdravotnictVi, zpiSt'ujicich, jak jsou prelidneny jednotlive kraje v Anglii. Popud k praCi byl (Ian roku 1935 zakonem, zvan377m Housing Act, kterY definuje pojem prolida622.1. • Podle dosavadnich zprav bylo prohlednuto 8,924,523 bytt a z nich jest 34,554 (3.8 . proc.) prelidneno. Velka veteina delnictva bydli dobte a nema prelidnenych bytti ve smyslu Housing Act, vyjma velke rodiny, majici 051T1 nebo vice dospelYcla elenu, ktere bydli vesmes ye stisnenS7ch . pomerech. Za dospeleho se Cites katdy net 10 let, .deti od jednoho roku do deseti se poeitaji jako polovina a deti do jednoho roku se viibec nepoCitaji.

Z rodin, bydlicich v pr'elidnench bytech, pripacia 30 procent na rodiny se etyrmi dospekdetto 27.7 proc. jsou rodiny se sedmi a vice dospeljmi eleriy. Nejvice ze vtech bytil jsou prelidneny byty o dvou at trech mistnostech. Sir Kingsley Wood, Ministr zdravotnictvi, rika o dosavadnich vSisledcich Setreni asi toto: "Vice net 46 procent delnickSTch rodin bydli tak dobre, te by se mohl v katcle rodine zdvojnasobrti poeet elentr a piece by nebyl jejich byt pfelidnen. Vedle toho \Teak bydli 381,000 rodin za takov7",7ch pomert, to SebemenSi zmenou se premeni jejich byt v byt prelidneny.

Pokud se tykes zemepisneho rozdeleni prelidnenYch bytes, jest na for nejhure vSichodni Cast LondSma a severovS7chodni pobreti, kde jest na 40 procent prelidnenS7ch bytti.

JAR BYLY ZADANY C. K. MiSTODRZITELSTVii STANOVY FRAZSKEHO SOKOLA. Je to nu prave 75 let, co byly predloteny stano•.7 "Pralske telocviene jednoty sokolske" aradam k schvaleni. Stanovy podal dr. Jul. Greg: jraenern svych cirnha. dr. Eduarda Gregar a dr. Miroslava Tyree. V tadosti pile: — "Vznaelm sluenou proebu, aby nam veleslavne c. k. m.istodreitelst71 koncessi k zarateni telocviene jednoty pratske udeliti a stanovy prilotene milostive potvrditi raello". Na konci tadosti jscu pak podpisy.

CO KDO R,EKL.

Amerika operfluje zbrojenim dvere, kterYmi k nam vallta neptijde, ale odmita zavrit dokotan otevicene dvere, kterymi yalka brozi yej it. Shot:ince se dcstat nedobytne Oduhy metodami, kterYnai bychom je nedostali ani za normelnich porriera. Skupujeme zlato celeho sveta v takovtm rrerltku, ze hrozi jeho apine znehodnoceni. "namohli" jsme dine zvYeit kunn i sill' jail Stribrhe meny zpflsobern tak kata.strofaln i ni, ze Cina byla nucena opUstiti stribrnS, standard, snatime se o rozSikeni sveho obchodu jeho stabovaaalm a o zvYeeni sveho blahobytu jeho niaenim.

"San Francisco Chronicle".

Novo stanovy rozesila tiskarna na adresy kacicvS,cla tajemnikn, tak rychle, jai> jsou zhotoveny.

Strana T.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni vfibor l'adu Jaromir Cis. 54., vyslovuje upi-irnne eitenou sonstrast nad ztratou nageho spoluClena Jana F. enry,s,nky, kterY-se s nami rozlouelI 19. ledns. 1937 ye stafi 71 .roku.

Vime, portastali, ae zarmutek 1,Td2S jest velikY, ale budit Vam Utechou, ze eel v;7 tod sdili s Vami zarmutek.

Bratr Jan F. Cervenka byl zakladajicim elenem nati Jednoty, radu. MorsvSti Bratti eis. 6 a tadu Jaromir Cis. 4 a tdy layl snatVYm spolko7ym pracc7nika:-.r , dbaltn elenem, proot2 pozustali noti uptimne eitenc-u soustrast a TobC, bratre, budiz zeme lehka.

Za tad Jaromir els. 54.: Jan Gerik, Adolf Popp, A. R. Nerneeck, resolueni vybor..

RESOLD CC SCUSTRASTI. Jelikot se Veemohoucirtra zalibilo povolati z easnosti do veenosti nateho stariekeho spolubratra, JosP.,fa. rirnbr, kterY zemrel 23. prosince 193$ ve svem domoye v Nove:: Tabora. no dionhe a trapne nemoci a na druhy den byl pohtben na katolickem htbitove v Caldwell, Tens. za hojneho stenstvi jak spolkovych broth tak daleiho obCanstva, vzdor epatnernu poCasi.

Proto budit uFne:Seno racier Novi' Tabor C. 17, S.P.J.S.T., te my telime jeho odchodu a vyslovujeme portistaie raianeice a ostatnim jeho ditkam nati annual-1mi soustrast. Zesnuly bratr byl dlouholetYm elenem a pok-ud mu zdravi dovolovalo, rad naveteveval serrate a bral einnY podil no te,do.vYch zaletitostech. Dosahl veku skoro rok.f. Vime, zarmoucena rodino. te VaS Cal jest vellI"T nad ztratou Vaeeho mantela a otce., a.lc bur.3. ,Z; y am to fitechou, te i my spolkovi broth citirne s Vtmi ztratu.

Odpoeivej v pokoji a spe,nelt Tvtij bud' sladkY. Za rad Nov' Tabor Cis. 17, S.P.J.S.T.: Jos. N. Vavra, Jan Masai', resolutni vYbor.

RESOLUCE SOU„:7711,1STI. My, nitepodepsanY vyebor tadu Ceeti Bratti Cis. 44., vyslovujeme nazi uprimne citenou soustrast pozastale rocli-ne nad Vaeeho milovaneho otce, dedeeka a pradedeeka a naeeho spolubratra Jana ai l p i , kter3"7zenarel dne 1. unora 107 ye staff' 81 rokfi.

Vime, pozastali, te Vat zarmutek jest velikSa ale budit Vam atechou, te cely nde rad citi s Vami.

ZminenY bratr byl zaklada.jicia). Cienem tohoto tadu a dbalY s yYch povinnosti. Budit Cest jeho pamatce a odpoeivej v pokoji.

Za tad Ceeti Bratil els. 44.: J. 0. Mareg, Eddie Asmann, Jindfich Marelt, resoluoni vYbor.

RESOLUCE SOUSTaASTI. My, resolueni vYbor i'adu Nov.,;' Tabor Cis. 17.

S.P.J.S.T. v "Caldwell, vyslovujeme upf.imne sitenou soustrast nad ztratou nisi spolusestry Tereziet-efj.;1.kore, ktera se s nami . rozlou6ila 25. ledna 1937 ve stati 49 rokii a 6 mesicill.

Vime, drazi pozfistali,Cezarmutsk Va g jest ce17: tad sdili velikY, ale budit Vam ,atechou, s Vami zarmutek.

Zminena sestra byla C palou a starostlivOu matkou a dbalou Cienkyni, protot Vy, pozastali ptijmeta oft6nou soustrast a Tobe, miles sestro budi:t zeme Iehka.

Za rad NovY Tabor Cis. 17.: Joe V. .8efeik, Emil Kaiser. F. G. TvIrnu.kik. resolueni vYbor.

T

Strana a.

Moulton, Texas.

Ptedne pteji redakci, personalu, v gem atenatum a celemu svetu gtrastnr tento rok!

Ukazka jest tuze dobra, neb co ja pamatuji, kdy2 v zime dobie namokne, pak je obyeejne dobrSr krop.

Nage okoli Moultonu a na g okres ztratil dobreho obdana a spolubratra nazi Jednoty S. P. J. S. T., Johna Mieulku, stareho to pior4.ra, jen ptivandroval do Ameriky r. 1874, kdy ptistal do Galvestonu, Texas, pak bydlel ye Flatonia, Tex, a na to se usadil blizko Prahy v okresu Fayette. V rote 1880 se oaenil vzav si za manielku sleenu Vivialovu, a oddani byli v Praze v katolickem kostele. Na to tito mladi mantiele koupili si malou farmii blizko Moravia, Tex, kde bydlili 10 let, nada tuto farmu prodali a koupili si vetgi farmu asi 4 mili na poledni strane od Moulton, kde gt'astne tiili a2 do r. 1901. Manaelka odebrala se na veenY odpodinek a zanechala truchliciho manaela a osm ditek, 3 syny a 5 deer, nektere jiz dorostle a nektere je g te v ntlem veku, a byly to: Julia, Francis, Carrie, Adolf, Emil, Agnes, Frank a Libby. Ted' jsou vg ichni tienati a vdane a jsou vg ichni valenSmi sousedy, Wally a obeankami, k emu byli udeni od falai° yeku. V roku 1931 tuto dobrou rodinu potkalo druhe neg testi, kdy2 Frank Mienlka se odebral na vednji odpodinek, a byl pohfben v Moulton, Tex na katolickem hititove a zanechal zde truchlici manaelku a 3 nedorostle ditky.

Pak ziistalo pouze sedm ditek na 'ti.ivu. Po iimrti sve manaelky John Mieulka zustal na farme je g te Ctyti roky, a ponavada se vetginou vg ecky ditky poaenily, roku 1914 John Midulka prodal farmu s velikS7m vS7delkem, co2 mu manila aby gel na odpoeinek ku kteremu byl opravnen. Pak se usadil mezi ditkami ye Floresville, sobe vystavil dum u dcery Frances, a pak bydlel kde se mu uzdalo ,a ponevada mu byla dlouha chvile vg ude, naposledy bydlel u R. Filippa, u dcery Carrie.

V roku 1936 Jana Midulku ranila mrtvice, ale zase okfal, av gak pozvolna slabnul az zase byl zasaaen asi po dvakrate mrtvici, ale vady zase povstal a mohl teem vladnout. Dne 2. ledna poznovu byl zasaaen mrtvici, co2 ho uloadlo na lo2e, k tomu dostal zapal plic, cod asi bylo nejvetg i pfieinou jeho smrti. Zemtel dne 14. ledna ye stati 82 rokti, 4 mesicii a 12 dni a pohiten byl dne 15. ledna 1937 za veilkeho fidasti lidi, kteti ho doprovodili k poslednimu odpodinku na S. P. J. S. T. htbitov, asi mile zapadne od Moulton, kde na nej Cekala jeho druaka aivota. Deja jim Pan Mil lehke odpoeinuti. A v gem pozilstalSrm ditkam, snacham a praditkam, ktere jsou zarmutkem sklidene pteji aby tento bol mohli ptetrvat, neb ztratily nenahraditelneho otce, tchana a dededka, kterS7 byl dobrS7m manaelem, otcem a dedeelem, sousedem, bratrem od spolku a ondanem. V kratkem ease po ptichodu do Ameriky zaaadal si o obeanstvi, ale ten das to alo pomalu, tedy zaaadal je gte jednou, 2.2 v maji 24ho 1890 dostal druhSr obeanskST list od p. Ig. Haidugka v LaGrange, kterSr mu pomohl dosahnouti obeanstvi, za coa John Midulka vady mot na p. Haidu gla driel a mnoho si o nem vady myslel. On mel v gecky Tax receipts a Poll Tax uschovane a za nim nemusel Tax assessor jezdit az k hausu aby udal Tax, nSibra on vady gel na ureene misto, ktere Tax assessor neb collector uvetejnil, tie tam sve lidi potka, on tam vady byl v urdenSI das. TakovSr °bean mel by bSrt uznan 100 procentne, coa John Midulka byl.

Wive nei se John Mieulka stehoval do Ameriky, naueil se stolatskemu iemeslu a jeho prate, domaci natadi jim zhotovene jsou jeAte dnes jeho ditkami opatrovane.

Pohtebni obtady byly konany nasledovne: Nag piedeseda P. Beak od tadu Pokrok Moultonu Cis. 27 SPJST., udelal peknou tee v domu smutku. Pak nasledoval Rev. A. H. Faikenberg, lutheranskS7 kazatel, kterS7 pronesi smutedni tea jak v dome smutku tak i na htbitoye. Nosidi rakve byli vnukove, Raymond Tkad, George Mieulka, Viktor Midulka, Vladik Midulka, Rudolf Mieulka a Eddie Mieulka. Na jeho hrob bylo poloteno mnoho krisnYch kve-

VREITNiS tin, ktere zakryly rely jeho hrob i hrob jeho na kterou nebylo zapomenuto. Powerstall truchlici jsou: pi. Julia R. TkaC, pi. Frances Valentine LichnovskSr, pi. Libby L. Barosh z Floresville, Texas, pi. Carrie Rud. Filipp, pi.

Annie Frank J. Midulka z Moulton, Tex., pi.

Agnes James Klazik z Waco, Texas. Pak 19 vnoueat a 5 pravnouCat, pak aive dva bratry a jednu sestru ye stare vlasti.

K pame.tce vgem ditkam a ptatehim Johna Mieulky. ✓ aivote lidskem, kterSi jiz sam o sobe je tak pro nas lidi te210 o na gi existenci, o tu nazi denni skStvu chleba, piece neni na torn dosti, neb ptijdou na dloveka takove take chvile, take dny, kdy an y& klesa pod ranami osudu, kdy srdce i rozum vypovid g. sluabu.

A tu mane ptichazi otazka, prof je osud nekdy tak krutS? , tak nemilosrdnSr a na eloveka dopada 'lady jako ndery teakeho kladiva?

Prod dloveka stiha rana za ranou, pod kterS7mi elovek bezmocen klesa? Takovou hroznou ranou osudu, nezmernSlm bolem postiaeni byli na.gi ptatele, Midulkovi ditky a jejich ditky.

Nea bylo tak souzeno. Zaketna nemoc a smrt jim urvala co jim bylo nejmileig iho, jejich otce a dedeeka. Ce1S7 jeho iivot byl jen v take praci, starosti a utrpeni. Vady s fictou a laskou budete vzpominat, neb on svilj fikol y e svem tiivote, jak ke sve rodine, tak k lidem dobie spinil a svilj pozemskSt boj dobie skoneil Vime, ae teak° je v takovem teakem rmutku tegit, ale jestli mono trochu zrnirnit vas bol, tedy vette, 2e s vami Casto jsme v myelence a vzpominame a litujeme vas a vase utrpeni, vette, ae slzy vtele, zasloutiene na jeho hrob kanou. Led hlas pamatky drahocenne z cialky void na shledanou.

Tuto posthirtni vzpominku k ucteni pamo.tky vag eho otce a dededka John Mieulky a k utese a ditek, venuji — Frank L. a Mary Filipp.

Pto,tele jedna vec jest k pov gimnuti hodna, a to je udavani a placeni dani. Videl jsem v novinach, ae Lavaca County je letos pozadu pet set hlavoire (lane. Pfatele, clan kaadS7 nemute platit kdo nema majetku, ale Poll Tax jest kaidS7 °bean neb obdanka povinni platit.

Kdo chce bSrt 100 procentnim obaanem, ten jest povinen platit tax od 21 do 60 let. Kdo sam se nehlasi k placeni taxu, ten se nemil'ae poditat za 100 proc. °Warm. Jsou lide, co jsou zde narozeni a nejsou 100 proc. obeany. Kandy dim& mute 1:47t ye tticie 102 prod. nasledovne: Ten, kdo se ptistehuje do Ameriky a v pattidnST Cas pc:Ada, o obeanstvi. Po obdraeni prvniho listu za 2 roky dostane pravST obdanskS/ list, pak jest obdanem neb obeankou. Ale aby byl 100 procentnim obeanem nesmi bkt oirala, nesmi loSrt poslan do kaznice na jeden neb vice roku, musi dokazat sousedum a lep gi spolednosti, te je dobrST' obdan a soused, pak ze zaplatil Poll tax spravne kaadSrm rokem od 21 do 60 let, tteba by ten dlovek byl zde rozenSr, tyto paragrafy jest povinen ku sve vlade zachovat. Kandy °bean neb obeanka by meli schovavat Tax Receipts, takta majetkove receipts, neb ptijdou easy, kdy je budeme pottebovat. Ja katidemu radim, aby platil Poll Tax pravidelne, ten kdo to ueini, bud vzpominat na mne.

F. L. Filipp.

Senator Sulak mezi nakmi studenty.

Z Austinu, Texas, se sdeluje, 2e tam dne 4. imora konala se pravidelna schuze klubu 0echie pii Texaske statni universite. Ptedseda, Jindtich Chovanec z Fayetteville, uvitai ptitomne a zazpivana byla narodni hymna "Kde domov muj?" Zapisovatelka, sledna Viola Huserova z Granger, ptedetla deskS7 zapis o posledni schfizi, jen byl beze zmeny schvalen. Nisledoval zabavnSt program, ktery. tidil Albert Vaniura z West. Sledny Elsie a Leona Hejlovy s doprovodem jejich bratra Alvina na plane krasne zazpivaly nekolik deskSrch pisni. Klub je jim zavazan velikSrm dikem, ae ptijely k nam z Taylor a obohatily program.

Potom nag profesor Dr. Ed. Midek ptedstavil senatora Sulaka, jen byl tednikem pro klub. TSTZ ye sve vSrborne fedi zduraznil velikSr pokrok eeskeho lidu v Texasu, Jena je veeobecne uznavin. Dnes mama vynikajici na.§ince ye

Ve stfedu, dne 10. tinora 1937. vSech zamestnanich. V texaske statni vlade je nyni zamdstnano 46 lidi deskeho ptivodu. Je to nasledkem nazi schopnosti, ptidinlivosti i tiaku. Senator Sulak tekl, ze v naeich mlatich lidech-studentech a studentkach vidi nazi vficfce. Ladd. studenty, aby vady a v gude byli na eeskSr piivod a byli dobrSrmi texaskSTmi i americkSmi obeany. ftekl, ae od nazi universitni mladeie se mnoho odekava a 2e maji velikou zodpovednost, proto maji pkileaitost ziskati vzdelani na ptedni universite. Prohlasil, ie nag mladS, alovek mush vady jednati spravne — destne, nejen na universite, ale i v pozdejtim tivote a bSrti vtdcem. Senatorova tee se velice libila a byla odmenena boutlivSrm potleskem. . Sleena Ludmila Kopecka krasne, s doprovodem. na kytate; zazpivala nekolik deskSTch, anglickSrch i mexickSrch pisni. — V dal gim jednani rozhodnuto zakoupiti knihu, do nia budou zapisovany klubovni dejiny. Potom byli ptedstaveni Cetni hoste. Schaze byla velmi detne navgtivena. V nedeli dne 7. imora bude klubovni vjilet. Klub Oechie srdedne dekuje senatoru 8ulakovi, krajantim a easopisiim za zajem, kterSr o klub nagich universitnich studentyi projevuji. Udelem klubu Cechie je pestovati a podporovati studium eeskeho jazyka, literatury a vzdelanosti v'Seobecne, buditi zajem o toto studium, zvla gte mezi studenty a lidem Texasu deskeho i nedeskeho piivodu, sdru2ovati studenty eeskeho i jineho puvodu na Texaske statni universite, ten jejich ptatele, kteii se zajimaji o podobne studium, pro 'freely vzdelanostni, informaeni a spoledenske Je zajimaye, '2e klub Oechie path mezi nejstar gi i nejlepgi kluby na Texaske statni universite. Studenti i krajane v Texasu i jinde jsou na klub hrdi a i mezi jinSrmi studenty te gi se klub nagich studenta nejlep gi povesti. Schilze klubu, ktere se konaji vady prvni a tieti Ctvrtek v mesici, jsou zabavne i poudne a detne nav gtevovany. Heslem klubu Oechie je: Kdo se za svilj jazyk stydi, hoden potupy v gech lidi.

Houston, Texas.

CtenS7 br. redaktore!

Oet1 jsem dopis pi. B. Valeikove z Dallas, v nema vybizi bratra Barto ge, aby zaeal psat, a ja tea ho vybizim, aby u2 ptestal natahovati moldanky a psal, kdyt je tolik mista ve Vestniku. Ja si na tom eteni pochutnam, kdyti tam jsou zpravy z celeho sveta. Jen kdyby bratti psali, co je u nich noveho, ne jako Josef Syptak pi g e jen par tadkfi. a dost a dr.

Kozar take. Proe to nanatahnou jak pi. B. Valeikova? Tady v Houstonu jen stale prgi, potad vzpominam, jak jen to vypada na farmach. Moje dcera Niimanka je na besede v San Antonio u rodiny a pobyde si tam 14 dni.

Vdera jsme byli na besede u Jindficha, ale ptijel neskoro domii, byl v nemocnici, dela) operaci.

S pozdravem vaem zustava, Frank Mares.

Slovanska Lipa els. 66.

Waco, Texas. ✓ lednove schtizi jsme nastolili ittedniky pro rok 1937 a nasledovne jak byli zvoleni v prosincove Piedseda Otto Hanue, mistoptedseda Wm. Milberger, taj. a ileetni John Simaik, pokladnik VaclavLebro Udetni vS7bor br. John Loeak, Frank Chamrad, Richard StranskST. NemocenskSr vSibor: br. Roman Parma, sestra Marie Loeak. ✓ mesici lednu umfela sestra Rosalie Zahrniak, ktera byla elenkyni mnoho rokti. Jeji manael br. Zahrinak ji ptedeeel na veCnost o nekolik rokii. Zanechali za sebou deset deti, ale vgechny jsou dospele. D ye dcery jsou take dlenkynemi naaeho tadu.

Na Sylvestra odloS7val tad veeirek pro eleny u br. Alois Kousala na "Rainbow Lake" a tam jsme oslavili ten ptichod roku 1937. Hral nam br. Alois Slovadek, a bylo to vStorne, jenae vg ichni elenove seedostavili. Br. Kousalovi =dekujeme za propiljdeni vSrletniho domku pro nagi zahavu.

S ptanim t'astneho roku 1937 vaemu elanJohn gimdik, taj, stvu, distavam

Strana 9.

VESTN1K

Ve stPedu, dne 10. nnora 1937. r:k QUIDO MARIA VYSKO6IL:

FICHE BORE ROMAN minulosti Jineltieeine nevedel. A nepatral O take po ni. tkink stin nesmel padnouti na tu, ktera pro neho zatila svetlem tak belostnkm. Jeho srdce planulo ji toutebne vsttic. Jeho rty se veak neodvalovaly pronesti ni slova z toho, co podnitilo tolik krasnkch a uelechtilkch Bylo proto tetko tici, zda ta, jet se stala atm tohoto zbotriovani, o nem vedela.

Dle veech znameni asi sotva. Za to jeji matce neuelo nic z techto ukrkvankch cite, nebot' az ptilie dobte rozumela mluve pohlechu a vkznamu na oko bezvS7znamnkch usluh, ktere Pavel jeji dceti prokazoval.

A stale nachylna vetiti v nejakk blahobytnejei obrat, i z techto pteludil si jiz tkala obraz budoucnosti jasnejei a uspokojivejei, nail byly dny, jimit se prave ubiral jeji tivot.

XXI..

Bylo talc) dohadnouti, co se del° v nitru Jindtieeine od to chvile, kdy i ji se stalo zjevnkm, ze Ryvin se uchazi o ptizeri jejiho srdce. Ac i sama dlouho vymlouvala tuto motnost, v konec musela se ji piece stati az piffle ztetelnou, kdy i matainy poznamky v tom smyslu se stale mnotily.

"Je to sice jen obyeejnk elovek," minila pani Svatoriova, "a ja pro tebe vtdy toutila vybrati mute zcela jineho, ale cot, kdy jinak nelze, musie i ty, ma mile., se uskrovniti v potadavcich sveho budouciho etesti!"

Jindkieka se udivene zadivala na mluvei.

"8testi?" opakovala. "Jake etesti? Davno jsem se jit zrekla ftech naroka na blaho tohoto sveta."

"Jake. po§etilost! Nikdy se neztikame piedem, co jege neni navkly ztraceno."

"2e neni? Co2 je mono pteklenouti i takove propasti, jako — " Nedomluvila, nebot' oei se ji zalily sizami.

"Je nejlepe nemysliti na to, co bylo . ti, ze minulost je mrtva," sna gla se dceru uspokojiti jeji matka.

Avgak ta namitla: "Mrtve, je jen zdanlive Stool, aby se z daleka, tteba sebe slabeji ptihlasily vzpominky a jit znovu ogvuje, co se nara zdalo navkly pohtbeno. A nemysliti o torn, co bylo . . . , tot' tote2 jako vyrvati si srdce a hoditi je tam za tim, Jeho jig nelze vzktisiti."

Pani Svatonova mavla nedbale rukou. "finis vge horg, net je. Co se stalo, je za ndmi a netteba se tim ji2 obirati. Natesti mohlo bYti mnohem horg, kdyby se byl z meste nekdo o nem dozvedel. Ale takto, kdy se nam podatilo utajiti je — povatuji za zbyteeno, abychom se jim znovu obiraly, byt' i jen v mygenkach."

"A co'Z svedomi?" namitla Jindti gka. "I to mono umleeti?"

"Nerna prava, aby nas znasilnovalo, stala-li se nehoda bez nag viny," vykladala dale pani Svatonova. "A tvfij ptipad je z tech, nebot' ty sama ses stala obeti nepoctivce."

"Maminko!"

"Ano . . . Jen mne nech! Jmenuji vkly a v.Se pravYm slovem. Ale na tom koneene dnes nezaleg. Jisto je, ze nelze zatim oddiniti, co se stalo, pokud jde ov'Sem o svildce. Co se .va.k tebe tyre, jsou ptedpoklady zcela jine. Tys vytrpela za neblahY krok vice net zaslou glas. Mag tudi't pine pra y°, aby ses chopila je2 ti dovoluje znovu fetal v Atesti, ktereho ti osud dosud upiral."

Posledni slova zcela tak vtele, a"e i sleena Svatoriova podlehla jejich kouzlu. Obejmula svoji matku a odvetila: "Dekuji ti, mamieko, dekuji ti zpina srdce.

Ale zatim nemohu ptijati, co se mi v t yYch slovech nabizi . . . " "Le nemide0 A prod?"

"Bylo by to ode mne nepoctive!"

"Jake. blahovost!"

"Ne takova„ jak si namlouvae!"

"Kdyby tedy Ryvin ti nabidl .

"Odmitla bych..."

Pani Svatoriova pochopila, te tout° cestou nedoela by k cili. Proto upustila pro tentokrate od katdeho daleiho pokusu ziskati Jincitieku pro svfij plan. V duchu veak se hnevala na svoji dceru pro jeji citlive svedomi, jet dnes ut, kdy ptihoda jejiho mladi tak byla vzdalena, zdalo se ji eimsi nepkirozenkm, pornery neopravnenkm, ba pornertim prim° odporujicim.

Lee znajic az ptilie povahu sveho ditete, yedela, te nedocilila by rispechil, kdyby pokradovala v tomto smeru, jen ji ptivedl na scesti.

Uminila si tedy, 2e pro ptiete nebude vilbec hovotiti o svern podnajemniku a jeho snahach a te zustane zdanilive neteene. ku veemu, co podnikne pro zachranu sveho srdce.

A dle toho se take skutedne zatidila.

Ubylo tim site latky k hovoru, ale cot naplat! Na veci se nedalo jiz nic meniti.

S Ryvinem oveem pani poetmistrove. i male pestovala ptatelskk styk.

"Zvykly jsme tak na omlouvala se, kdy snad se ji zdalo, te Jindkieka s podivem sleduje tyto vztahy. • Net take Ryvin zahy vycitil, te ma v matte sliene divky spojenkyni. Vynasnatil se proto, aby se za veech okoinosti teto ptizne stal hoden. Jsa proziravk a vzdelank, dovedl jak oceniti vliv, kterji mela pani Svatoriova na dceru, jeji Caste zamlklosti si te.driSrm zpiisobem nedovedl vysvetliti.

Jincitieka se k nernu chovala sice- ptatelsky a vlidne, ale piece jen tkvelo cosi dfistojne chladneho v jejim zpilsobu jednani.

Z jakkm pramenti tryskal tento nedostatek vtelosti, Pavel nemohi veak vypatrati. A ptati se neodvaloval.

Snub tudit i naddle v skrytu sve sny, tajne tadaje, aby nejake, et'astna shoda okoinosti u.motnila jejich ztelesneni.

Ale mesic za mesicem vracel minulosti, co mu pkitomnost na kratko zapirjeila, ani se co zmenilo ... ani se v obzorech vyjasnilo.

Nove jaro dokvetlo, Leto dohotela, jeseri si dostkskala a z eedivkch oblakti se opet snetne rune snaeely — pohtebni venec pletouci zemi omdlene.

Zda snad i touham Ryvinovkm, tetko bylo uhadnouti. Ale podobalo se tak...

XXVI. Na statku u Helvichfi ptipravovali se k velike rodinne slavnosti: k zasnoubeni sleeny Ireny, jedine dcery statkatovy, s tovarnikem Robertem Oernkm.

Uddlost tato, soude die veech vykonankch ptiprav, byla pro veechny tak dalekosahleho vS7znamu, ze pohnula i lhostejnosti nevlastni matky Ireniny, pani Vladany Helvichove, jet tenkrate ponejpr y snad projevila trochu vtelejeiho zajmu o ptieti blaho sve dcery.

Dopomohla k tomu asi take znaene rozmluva, kterou mel otec Irenin se svoji choti, kdy se zasnoubeni Oerneho stalo hotovou udalosti.

Trvalo skoro hodinu a poskytla pani Vladane main uteeenou vyhlidku na neradostnk stay Helvichova hospodatstvi.

"Naklad na domacnost roste kattim rokem tak, te zisk z velkostatku temet ce1S7 jej pohlti," vykladal Helvich.

Jeho chot' pohledela na neho udivene.

"Ma to snad bkti vkeitka?" zeptala se pak.

"VSieitka? Nikoli! Upozorneni pouze, te pro ptiete bude nutno nakladne cesty dle motnosti omeziti, jestlite se oveem pomery u nes nezmeni tim, te se Irene vda za Roberta."

Pani Vladana porozumela.

"Slibujee si tedy od tohoto sriatku take pro sebe jistk fispech?" vyzvidala.

Pan Helvich ptisvedeil.

"Pokladam Oerneho za nejbohatelho z kraje•" "ftika se veak, ze jeho tovarna v posledni dobe rovnet upadava," namitla pani Vladana.

"Ach, to jsou jen lidske tlachy. Zavist a tvast!" vyvracel Helvich teniny pochyby.

"Tim lope pro Irenu!" souhlasila statkatka.

"Prosim tudit, aby ses dle toho tidila!"

"Jak to minie?"

"Pokud vim, nevenovalas dosud nastavajicimu zet'ovi valne sve ptizne!" vysvetloval

"Nezajimal mne!" ptiznavala jeho shot'.

"Nyni veak — " "Chci vyhoveti tvernu pfani."

"Tak je to v potedku," pochvaloval si najemce velkostatku a polibil svou term na tvat . jedenkrate °pet po dlouhkch mesicich!

Kdyt odeeel, slienou tvati pani Vladany se zktivil fismeeek.

"Tedy nic vice net vkhodnk obchod, pti nemt jedna strana se snati obelstiti druhou," zateptale sama k sobe, a znovu zktivila rty.

Bylo tomu opravdu tak. Ttebate o torn neptenVelel tak dfikladne, rovnet Robert ferny svym sriatkem doufal hmotne zajistiti svuj podnik, jen skutedne v posledni dobe ponekud kolisal.

Oveem, u neho hmotne vkhody vknosne tenitby byly az v clruhe tad& Nejprve eio mu o srdce Irenino. Miloval slednu Helvichovu celou vtelosti sveho mladi a doufal, ba byl o tom pevne ptesvedOen, 2e take ona splaci jeho oddanost stejnou minci.

Pravda, nehovotila nikdy o sve baste k Robertovi, ale byla patrne zvykla, ukrkvati sve city pkede vL.emi — i sama pied sebou!

Coz jinak — nemilovala-li by ho — mohia by svemu tenichovi jiz nyni ptinesti takove osobni abet?

"Irena vzdava, se -alpine jen tomu, koho miluje" — myslival si Robert a vraceje se na svern "Excelsioru" z plamennYch objeti Ireninych, opakoval si to neseiselnekrate.

Zeptati se veak na potvrzeni svSrch slov, k tomu diouho nemel odvahy.

AZ. jednou . . . tesne pied jich zasnoubenim tak piece udinil — — Byl jeden z prvjich jarnich veeerii, vlahkch a snivS7ch.

Milenci, jako easto pied tim, osameli v divelm pokojiku sleeny Hedvichove. A tu Robert pkistottpil nahle k Irene, ptitiskl ji prudce k sobe a divaje se ji pine do oei, pronesl: "Pte.l bych si neco zvedet, dtive netli se odhodlarn ueiniti rozhodnk krok."

"Co to ma bkti?" zeptala se Irene.

"Pravda!"

"0 dem?"

"0 tvem srdci!"

"Cot vas nekdy pkelhalo?" vyhkbave °d yetila sleena Helvichova.

"Nikdy jsem se ho dosud na nic netazal. Diiveroval jsem mu zpina. Lee dnes chci vedeti eirou pravdu!"

"Prod prave dnes?"

"Ponevadt tento den a tato hodina rozhodnouti maji o celem 2ivote i — tvem!" pronesl Cerny slavnostne.

"I mem?" tvatila se Irena nechapave.

"Ano!" potvrzoval ji. "Oi neni to vYznamne rozhodnuti, jim se maji cesty dvou lidi sloueiti v jedinou?"

Teprve nyni pochopovala.

"Vy tedy chcete?"

"Nebylo by vhodnejel rici — ty tedy chcet?"

Opakovala po nem posluene: "Ty tedy chcee?"

"Prositi te, aby ses stale mou tenou!"

Neodpovedela hned.

Znepokojilo ho to.

"Ty tedy admitae? Ci snad nemie mne ani trochu rada?"

Podavala mu obe ruce.

Strhl ji ve svoji name.

"Ty vie . . . ", zaeeptala pohnute.

"Ma zlata ... sladka ... rozkoena!"

"Tvoje!"

Ta hodina rozhodla o Robertove osudu. Od to chvile vee slo jit cestou, obvyklou pti podobnS7ch zaletitostech.

A dnes, pthve dnes melo se zadost udiniti i obtadne formalite.

Tovarnik byl ohlalen na jedenactou , hodinu dopoledni, ale jit od easneho jitra dam Helviclifiv stab "vzhilru nohama". Chystala se svatebni nob spi,se zasnubni hostina a tuto pilleLtost si °pet pani Vladana nedala ujiti, aby se nepochiubila svym umenim kuchatskYm. (PokraZovO.ni.)

Btrana 10.

f

ye s tedu, dne 10. imora 1937.

1711STNIS

DETSK A BESiDKA

aril

"A neni ji po tech mlacUrch smutno?" ptaji se obe deti zaroveri.

"Ale ona vi, te jsou diperni a te se e svete neztrati," uklidriuje tatinek.

"Veak ti kuiisci jsou jit ted' dosti silni," dodala maminka.

"A te nevybrali take ji a nezanesli na Frantiekov?" vrta v Wave Olince.

"To ona snad ptiela teprve z lovu, kdy ten letohre.clek uz byl rozebran," mini otec. "At postavi novS , \ eak ona si pod nim v zahrade zase vyhrabe sve hnizdo."

Piz te rozmluve se dostali at domil. V kuchyni jim Botka dala truhlik, do truhliku melkou misku, na misku nacrkla mleka, no a k mleku sloti jetka.

Jen ho slot' — hop, hop! — ut am neni v kulidce. U'i se vrti a hned dtepdi jako jiskra.

Kdyt uciti mleko, hned se uvelebi na misce jako selatko — a srk, srk — pije, pije — co by o zavod. Jako duha. Deti jen jen pov3iskaVaji.

A jetieek mlaska, funi, srka — a mak() hned zmizi. Piileji mu — znova vyssaje. Pak ut vypada jako soudeeek. Div div, te se batoli.

Ale nijak nezahali. Suka sem a 'duke. tam; kS cha, dkrabe, prska, slidi, hvizda — inu tadna draha hradka nenadel detem tolik radosti, co zivy jetek.

Te noci veal, na mou veru, te noci div Botka se am nezjetila!

Kuchatinka Botka spava v jizbe vedle kuchyne. Tenkrat mela dvete nejak zvlhle a batne se doviraly. A kdyt mild Botka jako obydejne chrupd znenadani probudi ji divne zvuky: "Tap, t'ap, t'ap t'ap-t'ap-t'ap."

Luskalo to jako kapky deet'ove, kdy pleskaji do oken.

Botka am ekrk s postele a hup-hup do lotnice' pies koupelnu: "Pomoc! pomoc!" zajika se zdeeene. "DobS7vaji se k nam zlocleji."

Tatinek otodi ypinadem, navlekne si trepky a jde na zlodeje. To se vi, te vi, nad Botka zapomnela. Zlodeje ma hned. Lopatka tam u sporaku bac, papir 'dust a dtivi prask!

A z te spousty klidne sobe vykraduje jetieek, eecek zapopelenY7 — no, a na linoleu je t'apka na t'apce. Marninka jen za tatinkem sprdskne ruce: "Panebote, ten tu HAIL Ten tu dela. peknS7 pokadek."

A tak veichni, i ti maii, propukaji v smich; ba i Botka vzadu kucka, jak ji ptestraell ten malt' epreek — nalezenec z parku.

y

7 T

-

SLEC NE UeITELCE. NaS' vrouci dik Vain tlumoeime slovy, jet nedovedou vdeenost naei tici, snad odi svit am naei lasku povi, snad vyetete ji z nachu nadich lici .

Dik za vee Wm! Plyri tivot Vdd jen v etesti a zaplesejte blahem tisickrate!

Let mnoho jeete neustari Vam kvesti, mir s poklidem a zdarem kvety zlate!

My east() budem na Vas vzpominati a e s Srch srdcich Vaee slova miti, by nad nami vlast mohla zaplesati a v katde z rids svou vernou dceru zfiti!

y

y y

Nalezenee.

F. C. 2UPKA. RANTI8KOV je dneska celyzivy. Je tu aF spori pul mladeho Brna. Yo-yo, kaki, palky, mike, sit'ky auta, eritry,,psici no, kdejaka hradka je dnes v kole. Zabav hroma' dy a fedi na ftry. Katda, kapka vzduchu kvete vonnSrm smichem.

"Je, je," vole, udivene Olinka. "Co se to tamhle vrti?" A jak couvd, mini prstem na jakousi hrudku, kterd se kutali v trave.

Vlastik hupky za tim! 112 se rozkroduje nad podivnou hroudkou: "Hurd, tati! to je peknS7 jetieek." Honem se shflaa., aby se ho zmocnil, ale okamtite luska prsty: "Uf, ten picha."

Tatinek jde na pomoc. Nese jit mladeho jetka na la ku, kde vyeiva, maminka.

"Jejda, mami, vezmeme ho donna," prosi ()la. "Dame si ho do bedniely a budeme ho krmit."

"Nalejeme mu kapku mlieka, beztoho ma hiad," doda chlapec. "Ukat, mami, ja ho ponesu."

"No nes! Ale at' se nepopichae."

"Tati," pta, se Olga, "a jak se ten jetidek dostal na Frantiekov? Kde se tady v parku vzal?"

"To je tak," vyklada otec pti chnzi. "U doktorn meli v zahrade start' letohradek. Utut se jim rozsypdval. Zavolali tesate, aby jim altanek rozebral. Tesai odtrhuje dlatku — a co pod ni nenajde? Nadel pod deskami takove tti kupky sam3'rch pichladku a jehel. Byli to tti mladi jetkove. "Podivejme se, jaci pekni ci," hik1 pan doktor. "Jaci jetici?" divil se maliekS7 Slavek doktora . A hned je chtel pohladit. Ale pichl se a zadal moldankovat. "To jsou mladi jetci," poudil ho tatinek. "V tech pichladkach maji silu — je to jejich zbrari. Nu, kdy se jich bojie, tak je Milka ptestehuje na Frantiekov." Dali mile jetky do koeieku, a slutka je vyklopila v parku. Tam se batolili, batolili, at jednoho uvidela na e Olueka."

"Jak to, tatinku," pta se Vlastik, "jak to, te ty pichladky jsou jejich zbrari?"

"Jak to?" smeje se tatinek. "Takto: eim se kdo brani — tot' jeho zbrari."

"Ale kde jsou ti dva brattieci tohoto jetieka?" zvida Olinka.

"Podivej se," ukazuje tatinek, "tamhle tomu chlapci pied nami se ekrabe jeden z batohu.

Nese si ho dome jako my. A ten tteti, ten si motna v parku jeete hoduje."

"A jak se ti mall jetci mohli dostat pod ten letohradek?" rozumuje Viasta.

"Tam se narodili jetci panimame.' Jetkove," vysvetluje maminka.

"A to panimama jetkova tam jeete zustala?" divi se Olga.

"Bote, jak vy chcete 'deck° t eat," smeje se maminka.

"Myslim, ze zustala u doktoril v zahrade," hada tatinek. "Ma tam jiste dosti, potravy."

y

,

y

g

r

y

T

y

y

y

y

Iowa Colony, Texas.

Mild Detska. Besidko!

Toto jest milj prvni dopis do Vestniku. Udim se take dist e Vestniku. Rada chodim do tkoly, chodim do 6. tfidy. Mame dobrou uditelku, jmenuje se Miss Bell Kunce.

Podasi tu mame ut tti tY7dny ekarecle, potad pteprcha, takte nic neschne. Cesty jsou moc ekarede. oetli jsme, te meli velkou zimu ledakde, ale u nas byly doposud mrdzy. Tady lido maji moc poorane. Na zahradky jsme tu men moc dobrou pohodu tento minuly podzim, skoro katO pro svou pottebu udelal dost zeleniny.

Od nas asi mili a dtvrt vyvrtali olej i plyn minub'r tS7den. Ten plyn zapalili a tak nam pekne sviti az na naei galerii. Moji bratti tam chodili se divat skoro katti den, meli na to dost dasu pH tom epatnem podasi. Pravili, jich to tam zajima, te jim tam chtel plyn vyrazit roury do vzduchu. I olej nam donesli ukazat.

Vanoce jsme tu meli pekne. Byli u nas moje sesttieka a evaktidek z Galvestonu, a jak odjitdeli vzali mne sebou. Byla jsem tam t;.rden a mela jsem se tam dobte.

Co delate, moje spolutdeky e Snook? Ut je tomu 5 let, kdy jsme se ztamodtud odstdhovali.

Ja jsem tam od te doby ;late nebyla. Jiste jste uz velike. Ja, uz jsem tolikd jak maminka. Vybizim vas, abyste nee° o Snook napsaly. A taky vybizim devdata tady z Iowa Colony, abv psala. Pozdravuji vdecky etouci, Otilie Macik.

y

•

y

Hubbard, Texas.

Ja mam dvandet rola chodim do ekoly na Cottonwood, jsem v eeste trice. Moje

se jmenuje Mrs. Paula Poter. U nas tu prAI, ja, se nikdy nemohu dostat do ekoly. Nas je veech padesat. Uditelky mime d e a jednoho profesora. Je, jsem seelia dva kvilty a jeden seeiam. V Detske Besidce rada etu o Pepankovi a tech tech krdlech, to jsou dobre pohadky.

Mile deti, pMte do Detske Besidky. Pan redaktor povidal, te e Vestniku mame dost mista..

Ja bych byla rada, kdyby nas bylo vice v Detske Besidce.Pana redaktora prosim, aby opraMary Rypel. vii me chyby. S pozdravem,

y

y

y

LA 31K

Ai.

lesy kova zas mez ka o v uzda U7dy uzly _cta azkS7 evce rada vezou lezou z uvi 7i «: leze a• :da dva zeli. noti mime tizke meze. na nu vc7,--,11 se dem?! zeli. 114 raivi nouzi. kernu se diva 1.77da? on zi,„Ti tuze. kup zas -v5.-; ten df7n-t! maso se yo Lima. Tn7zi. ovce liza ass .ce F,e 1,7o71 na voze. u Huse e ctz33vzi diva. na zada. je ej ja aj jo o uj je ji ej aj ej 7.rije paje, myje •yje jej jel vij9 p j! myj! ryj!

• umyje -e ups je ulije ovije es-je um j upij! LAW OviJQ ese jarna faro uje e yji se rano• myj se tkeij jen vodu! co se neji? je jar3 a ledy taji. jerky je led? jakel je ji ma? tetu a ujce. aasij si saty je muj raja sama! k je y am? u vozu je nova o. co se kuje? sytST neji, co maji, to daji. jam vodu jima. osel posel petok ail lie, polil usel I r .y dim jin-s. dose! ud.im ujim udai nem, I pod gy.? do Gzial• Town! unor nodaf.

Ve sttecu. dile 10. finora 1937.

Hesla Sokolski.

Dr. Miroslav Tyra.

1. Vytrvalost.

NO, vytrvalost! tot' heslo hesel, tot' znameA ni v nerna zvitezit. Ovaem ae vytrvalost ne v zahalce, nea pti einu, ci lepe ph konani ustavienem, ph praci kaadodenni a neustale!

Kdo do Sokola vstoupi, chce ptedevaim silnYm a obratnYm bYt. Docheizit' do c yreeni jeden, dva, tri mesice; piece neni z neho jeate addnY Herakles. Zklaman odejde. Ne brachia! za tak kratkY eas, za tak malo prate je take malt' zisk. Po celY vek svuj si telo hrbil, nevaimave zanedbe.val, nanejvYa na promenadu posilal a doma lenive natahoVal; i matka phroda to snad ponekud spate obdatila; a nyni zapravia ptispevek a zapisne, - obleeea dervenou koaili a sttevice, ykrodia do sine, a koukaa se snad kaadY den na . sebe, jak kostra tVa se vzptimuje, chcea zrovna videt, jak prsa tva se klenou, jak svaly pilne ohrnatane rostou a na paaich a nohou hrde se vypinaji. Ano rostou; a take tobe, jena dle prostonarodni ptedstavy Bacekovi se Podobaa, ubYva tuku, a netitvarne telo tve se alechti; avaak zvolna bratie, zvolna, i Rim za jeden den se nevystavel. Jen setrvej aspori tolik let, kolik mesice nyni jia chodia, a zpozorujea, set' se podobati poenea °nem starYm skostim plecatYm, stehnatYm, paaatYm, s tim telem svalovite rozelankovanYm a jako z kovu ulitym, kteti ph vstoupeni do telocvieny pravem ti irnponovali a ku kterYm napolo s Actou napolo s hrusou si vzhliaei. A.no vidia„ tak vypade, mud, mid pevne v sobe spoeiva.jici, sve sily klidne vedomY, z mista nepoainutelnY, ochrana a zaatita slabaich, sveho pftesvedeeni mocnY obhajce a neohroaenY zastavatel. Citia dcbte, 'ae dosud muaem nejsi, tikej si to, neuhni se nemilemu ale uaiteenemu pocitu tomu! Vytrvej!

Dye th leta pilneho cviku jiz znaane tobe prospejou. vaak na tebe onen prvni vstup do sini naaich dojem hlubfai, odejdi pr y -nimahstrcedomi,pav nezahalen pied zrcadlo a veto . si do pameti celou tu smutnou htianou postavu svou, po to je na dlouho zastti neb obrat'. Za zest za sedm rokri teprve se vrat'. Pakli jsi vytrval, mules se pyane vratit; jinY chlapik to nyni z neho pozdravi a uvita, a ptiznaa se, ae teprve ted' jsi eloveku a muai zcela podoben. Ovaem nesmia , fleinky cviku zas jinak matit, bud' ye vaem stfidmY, nedej se nikYm z testy ptesne svest, music i na ni zustat a setrvat.

Nea nejsi jia sam, jsi ve spolku, chcea s jinYmi zavodit, mss s jinYmi za spoleenYm ci.1em se snatit a prisobit.

Chcea jinYm se vyrovnat, je ptedstihnout.

Chvalna to snaha! Zavodivost, ctiaadost nejsou. ovtem nejvyaai, nejualechtilejai podnety jednani lidskeho, avaak pfec drilehte popudy k pokroku v aloveka vlcaene, bylo by nesmyslem, jelikoa nemoanosti je vykotenit, tteba jen v prave mite a na prave draze je udraet.

Tedy ten bystrY veleskok, to ktepke yzepteni se tobe libi, nechcea ph aermu bYt potad bit, ph zapasu potad jen poraaen. Cvidia se a zkouDosednea za etvrt leta v sedlo, za pia] roku na krk snad ptesne a poctive. Nyni veak vaznea, nejde to dal. Aneb ptijdea sic bradou na hrazdu a jedna pate jia statne yzepte, ale aivou moci to nejde vYa a zcela nahoru.. "Vidim ua, ae to neprijde, nemam vlohy a nadarmo se mohm, ustoupnu a vystoupnu." Ba ne.

Jen nepovol a ptijde ten at'astnY den, to at'astria chvile, kde "najdea ten chlup"; jsi pies kone, jsi na hrazde, sam nevia jak, na vSechno "dteni" a namahani jsi zapomnel;

VESTNIK oko ti sari, srdce radostrieji ti sabuSi, jsi vie nea odmenen. Ba nad to pro celY divot svfij ten zisk si vydobyl, '2e jsi se nation nepopustit, nepovolit — ovaem ne v neeinne svehlavosti — nea v snaaeni snad v poeatku zde.nlive marnem, vaak na konec ptec rispeanem a viteznem.

Avaak jsi tea v jednot y, jsi v druastvu. Kde vice lidi spoleene pusobi, je pravidel tteba, aby jeden druhemu neptekatel, aby einnost bez zastaveni a beze zmatkil se vyvinouti mohla.

K tomu slouti vtude to, co tady nazjivame.

Jsou ye tvilj prospech. Rozutika-li se druastvo, nenastoupi-li kaadY bez prodleni v potadu ur&tem, strati se svolavanim a vybizenim eas, vykona se v dobe pro to neb ono natadi ureene merle cvideni, a deje-li se to pokaade, je strata pro telesny vyvoj a cvidebni pokrok tvilj do roka velika. Tak tedy sobe k vtli nejen sam y e svern druastvu setrvej, a nastup k cvieeni hned a potadem; dbej tea nad tim, aby i jini v nem setrvali a nepotadkem sebe i tebe o nenahradnY eas neolupovali. Cvieitel ma ovaem tea k tomu ptihliaet, avaak kdya pomoc kdya vady vytYka, nemuae zaroveri na vacchny strany se rozhiiaet, zda nikdo se nevzdalil; a pakli vidi, ae druastvo samo na pokadek dos, je sam tea k nemu „vice ptidraen a s vetti chuti, s vetaim fispechem vyueovati bude.

Neb teknea: "To neb ono cvieeni se mi nelibi. prod bych je tedy konal?" Nelibi se ti?. Tim vice setrvej. Rozumem svSrm jsi jedine nad ostatni tvorstvo povzneten, rozumem svS 7m jsi elovekem. Dokaa tedy, ae jsi elovekem rozumnYm. Kdyby se v telocviene jen to konalo, co se vaechnem libi, co by pak zbylo? Kaademu temet se v srdci jen to naskrze libi, co nejspit dovede, nekteremu jen to, co "efekt" spftsobi; p •einnohy jen jedno natadi vfibec miluje. Uhrnem: neni vYkonu, kterSi by vaechnem, .neb aspon vaechnem stejne po chuti byl. 'Mat jen to, co se vaem libi, bylo by tolik, jako telocvienu zavtit. K tomu pak uvaa, ze nebeai jen to, abys se nekolika pkijemnSim nebo okazaljim kouskum naueil, ae cilem natim vtestrannY vYvoj, tekli bychom vteobecne vzdelani a zutlechteni lidskeho tela jest; tcho se music povady dovolavat, chcet-li veci sve vydobYt uznani vtech muau, uznani naroda a rortiteni po narode vetkerem. Ut se rozmard svYch si nevtimat, tie se pkemahat, ue se celku se podkizovat, i tim se odchovavat k prave muanosti, k prave lasce k vlasti a k narodu. -Tak tedy v drutstvu snad ua setrvaa, avaak jak znameni k cvieenim spoleenYm zazni aneb ua pied tim rychle se vytratia. Chodit snad po delti dobu jia a myslit sobe: "To davno umim".

Neumit, bratte, vtechno. Takt jaka snad ty pohyby, ty obraty a postoje prostovciene dovedet; vaak kterak? Odstrari se jednou, vaak jen za tim neelem, aby jsi shfiry na ostatni se dival. Kolik jich vtibec i nejjednodutti ten pohyb dokonale vykona, Useene a Uhledne, jak na praveil° Sokola se sluti. Kun, bradla, hrazda uvadeji to vesmes v polohy neobydejne, v skuteenem aivote nikdy temet se neptihazejici, ph cvieenich spoleenYch vtak stojit na pevne rozene pride sve. V postaveni obyeejnem naueia telo sve dokonale opanovati. Nejlepti ten jednostrannS7 hrazda chodi nekdy se hkbetem vysazenYm, paaema ku pkedu svisl*ma, sve nohy pfepodivne stavi a klopSrtne snad sam pies sebe, pakli se v pfipade, jena v spolednosti lidske nejobyeejnejti jest, obratit ma. Tim neodporuei ani sebe ani vec sokolskcu. oveem jen jeden ohied; druhSr vytti budia, ae zualechteni tveho telesneho eloveka nemene, nea sesileni ti neelem bSrti ma, a na konec nezapomeri, ae vaechno nakadi temet jen na paae a na trup prisobi a ae tedy nolaam tvYm tim vice cviku dopfati music, abys vtestranne se vyvinul a soumerne se zdokonalil.

Jette neco: Jsi tea tomu spolku, tomu celku, kterY ti k tomu ptileaitost do.va, neeim povinen, tim vice povinen, cim dole vSrhod spolkovSich jia poaivat. Nemysli vady jen na sebe. to neb ono jia zdustatek, bud' jinS 7rn vzorem sySTm vzornSr m, bud' mladtim pkikladem a pobudkou; i k vuli jim, k vuli celku zustafi a vytrvej! , Wel pravi kdosi, ae to neb ono jej ba vel-

Strana :;.dos1"; kou vetsinu snad "nebavi . . I , 1 neb ty, jena lepe iikol nas jsi pcchopil, zajiste takto nehiluvia. The neni Sokolstvi pouhou hrou a zabavou! "Etemena" to nebavi, avaak ty via, ze svalstvo, jea trup vzptimuje, bez nich vYdatne nevyc y feie, ae pouhYm cvieenim na natadich toliko svou va,hu - 7 ne vaak vic — se zvedat naucia, a tim co d6 ptibYvani sily easem u mezi se octnea, jea pouhYrn cvikem natadovYm ua neptekroeia. — 0 apihani a zapasu via sice, act' vic net cosi jineho namahaji a ae se jimi kaadou chvili blYskati nelze.

(Pokradovani) SOKOLSKE SLETY. Chceme jimi "fiety sloziti sobe i radujice se z tcho kam jsme dospeli i vidouce co nam schazi, utuaiti se v snaaeni svem. A za druhe dosud neeinne na nas se divajici ziskati pro vec svoji". Tyto dva &wady vskutku shrnuji vie co vede k potadani sokolskYch slavnosti.

K takovemu vystoupeni se zaeiriame. chystati my u nas v Ennis letohho roku pied vetejfast. V patek veder k nam ptijela karavana z Dallas a do natl. Sokolovny a to aupni naaelnik br. Franta Houavieka se svoji. • manaelkou a s nim nekolik cvieentil: Parma, Kebrdle, Kebrdlova, ditky br. Johna Kebrdle, 1.7 71oorneho malifea hudebnika, Cejchan, Fi3ipcova, Valeikova, kteti u nas spoleene s naaimi cvieenci zaeali nacvieovat prostna cvieeni ku bliaicim se zavodiim a take sletu, kterY bude potadan v C'hicagu. Zavody nazi Jiani Zupy budou asi odbSrvany u nas v Ennis a pki tom vekejne cvieeni, ku kterYm se zadind pracovati v sokolskjich jednotach. Loin jsme patadali takoye vetejne vystoupeni u nas na nazi okresni vYstave ye vYstaviati, ktere bylo odbYvano weer ph velikem poetu clivakt, jak naaeho lidu, tak jinonarodovcri, pied kterYmi nazi ovieenci a taneenici nam neudelali hanbu, naopak vzbudili velkY • obdiv co dokaaeme. A vaechno to bylo vykomino z kas•e, ocloty, protoaa ty naae sokolske slavnosti jscu ptedevaim projevem naaeho vlastenectvi, jehca je nam dnes tolik zapottebi, a ktere spoeive, v torn vedomi prate vaech za jedinYm cilem. A nevychovavaji slety sokolske k tomato vedorni sokclstvo samoo Hle, kolik ptedbeane prate je tteba, naafi dojde k uskuteeneni velike sokolske manifestace! Zde my v Americe vystupujeme v poetech takovSich, ktere neodpovidaji naaemu poetu nas Cechoslo yakil zde v teto semi a pte.1 bych sobe, abychom mohli nekdy jen napodobit tu velikou praci, ktere. se kond v nejzapadlejaich dedinkach oeskoslovenske republiky po cele mesice riporne cviei inuai i aeny, divky i hoai a na mysli netane jim nic jineho nea aby skrovnou site ale piece tak podstatnou hfivnou ptispeli ku zdaru spoleene veci. Vidi jen seb, eleny sve jednoty, ale tuti, ae takovYch jsou cele, sta a ae vtechny tyto jednoty maji tyto mesice a tyto dny pino prate s pkipravou ku sletu. TakovSt dobrST venkovan nedovede si ani dobte pkedstaviti kolik tech jednot jest a kolika vznetti a kolika nadteni je zapottebi k tomu, aby slavnost mohla bYti uskuteenena.

Ad kdyt slet se kona, pochopi, co drive pochopiti zdalo se mu nemoanYm. }Ile, to obrovske more pah, jea se zdiha a zase klesa, hle, to naasne pole zvedanYch a zase snimanjich rukou, hle, vtichni tito nespoeteni lido, tot' jeho bratti. Vtechnu ale tuto praci pfedchazi ftporne, a vytrvala prate, ktera bude ptedchazeti take u nas. A proto jak bude podasi dovolovati, kaadSr patek veeer na,te• Sokolovna at' je pinieka pilnYch cvidencu, kteti za bujareho nadaeni a veseli se budou ptipravovati na bliSidi se zavody. Pro cvieence samotneho je yelika slavnost, takove ze yody, velikou v7pruhou, nebot' ten kdo dosud kolisal, dues stoji tu pevnSr, ten kdo vahal dnes se citi rozhodnYm, a ten velikST celek stava se tak jednotlivrm a tak silnYm jako nikdy pied tim.

Vtichni bratti a sestry, add a aakyne, proto at' jsou kaady patek veder cvieeni ptitomni a kamarada, ziskej ho pro vec nazi, aby se mohl podileti na . ptedchazejici praci, ktera na nas pkipada.

Jos. Vytopil.

Strom, 17.

(itedni Organ Slovanske Podporujiei Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A dation of State of Texas.

REDAKTOR—FR ON-TA MOUCICA—EDITOR Vydayatele — Publishers C'ECHOSLOVAK PUBL. CO , ' '`V% est, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do illavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne, oznamky, bud'tei adresovally na Vestnik.. West, Texas restnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

V di sluthich? Zvlag tni zasedani na gi zo,komodarny zavedlo jednoprocentni dan na ve gkere poplatky na aivotni poji gteni, eili bratrske Jednoty by musely statu odvadeti jedno procento z poplatkil od Clem skolektovanYch. VYdeleene poji gt'ovny, platici s yYm ritednikrim vysoke slutne, svYm akcionatrim tuene dividendy jsou ptirozene zdaneny a v gim pravem.

Bratrske . podpitrne organieraze prisobi nevYcleleene, jejich vYnos neni rozdelovan ureitemu poetu pod nYbrt jde do fondu zalohy ye prospech vg eho elenstva, ktere se dobrovolne sdrutilo pro vzajemnou ochranu a pomoc v padu nahodile smrti. Motiv drutstev podpurnYch je eiste idealni, humani. Na ge Bratrstvo ma ye svem gtite g lechetn'a hesla "Podpora, Lidskost, Bratrstvi." A v demokraticke zemi se i tak ztetelne blahodarne, samaritanske ptisobeni — zd.anuje? Za projev netistne lasky k spolublitza nayglevy nernocnYch, fitechuta pomoc sirotam, talem sklieenYm ovdovelYm, mame odvadeti statu, co jeho jest? V ei slutbach pracuji zastupci lidu, tkid delnYch? Stat ovgem potiebuje penize a hodne penez. Jsou tu vaak dobre prameny novYch prijmu, bohate olejatske a fine korporace, velike miliony dosud nezdaneneho majetku. Ptimetene zvY geni dane na zdroje ptirodni vyneslo by dosti na kryti potteb statu, net, politikati dovedou zaonadit sliby dane volidnin a misto rilevy darioveho zatiteni, g iroke vrstvy maleho lidu tdima statni fig kus stale vic a vice ptimo di neptimo. Zdaneni bratrskYch organisaci nevynese tolik penez, na kolik tyto po gkodi. Musime zvednouti mohutnY protest, musime svYm poslancrim dati na jevo, to tuto dan naprosto zamitame a v tomto boji ut mame pomocnika. Senator Shivers z Port Arthur podal ptedlohu, zrugujici dan na, Bratrstva v Texasu. Neme gkejte a odeglete vag emu zastupci dopis, v nemt ho tatlate, by tuto ptedlohu podporoval. Zaletitost nesnese odkladu. Pi gte svemu zakonodarci — ihned!

Nate vetev ztratiia zdarneho syna. Vynikajici ueenec v oboru botaniky (rostlinopis), ptikladnY narodni a kulturni pracovnik a spoluzakladatel Matice Vy ggilso Vzdelani — profesor Bohumil Siinek — skonal v Iowa City, Ia., ve veku 75 let. Pochazel z chude rodiny, vlastni nenmornou pill, nadanosti a houtevnatosti vyginul se na ptedni misto v galerii deskoamericke inteligence, jsa odbornYm svetem povatovan za nejvy ggi autoritu v problemeCh prerijnich, obiastech bez stromovi, nebot' jeho theorie v tomto smeru byla o doposud jest uplatriovana nejen v Soustati, ale v 'celens svete. Ze.'enul sstdy hrd6 hlasil ice sverrin priviodu, rodent Arneriean, proSlY anglickYmi akolami, fed eve rnatieky, de gtinu, ovladal bezvadne. Horliy e studoval historii eeskeho naroda, behem syeto:;e valky sn.:';o.stnil se revOlueniho odboje, kdy pronesl na, sta. ' agitaCnich ptednagek cluletitYch slavnostech, v . hodin'e Svrchovane dUletite stal v giku roduVernYch synri za svobodu biliciho se esl, naroda i jelm zArnotskSTch

VESTNIK

Ve stredu, dne 10. nnors. 1937.

Vede-li se vim gpatne, potka,li vas negtesti, nezoufejte a vzpomerite si na lidi jet neItastnej§i. Vzpomerite na tisice sleperi., kteti jsou odsouzeni k vedne tme a tetce si dolaYvaji yezdej giho chleba, vzpomerite na tisice nevyleditelne nemocnYch, kteti po leta sna geji bolestne choroby s pevnYm vedomim, to jiti vice nevstanou. tlovek stateenY nikdy si nezoufa a dovede se biti s osudem. Vtdy si pamatujte: Divot je boj — a jen elovek eipernY, snativY dovede se vgude dobte uplatniti. Nesmi se spolehati na nic a na nikoho jen na sebe.

Kdyby lido ;naiili se pochopiti jednani druhSch, kdyby snatili se vmyslet se do jejich postaveni, bylo by mend za gti, neptatelstvi a ne snagenlivosti. Dosud se lido nedovedou dive na sveho blitniho jako na elovelta, nYbrt vidi na nem jeho postaveni, povolani, thidni slugnost. Dosud je mak) smyslu pro bratrstvi lidi. Prove bratrstvi sjednocuje lidstvo, je jeho dobrem a gtestim. * * K vYroei smrti A. S. Pugkina. Dne 10. Unora t. r. dovrgilo se 100 let od smrti velikeho rusk& ho basnika Alexandra Sergelevide Pugkina, nejvetgiho uditele sovetskych spisovatelri, nejmilej giho spisovatele vaech etendfu. VYznam celonarodniho kulturniho dosahu vymezil jeho .soudasnik A. Gercen kratkou, pfesnou formulkou: "Petr Velikg vyzval Rusko na souboj a ono odpovedelo Pugkinem." Nebot' presto, Pugkin nezristavil mnoho knih, dal si heslo — "historie naroda patfi basnikovi", cos neni domfglivY po'Zadavek, ale hla geni se k velkemu zodpovednemu poslani, ktere Pu gkin vzal na se a midne pinil, jako jedine aivotni ureeni.

Teto sluabe venoval vaechny sve tvrirei sily, pfemahaje pfekafty na sve aivotni pouti, neopougteje sveho pracovniho stolu do poslednich okam2ikii sveho aivota. Ptedeasna tragicka smrt (zemtel od smrtelneho zraneni pti souboji v 38 letech sveho aivota) nedala mu moanost vypinit vgechen obsahlY aivotni program. Chtel si postaviti "pomnik ne lidskou rukou stvofenY", aby "povest' o nem gla celYm girYm Ruskem", chtel bYti "milt' lidu, to svoji lyrou probouzel dobre city", se "v krute dobe oslavoval svobodu a dovolaval se milosti pro utlaeovane." Jak by tuail osudnY konec sveho aivota, spechal chopiti se ho jak moano nejvice a nahlednouti do nej jak moano nejhloubeji, jako by se byl bed, aby nevynechal neco, eeho byl povinen dotknouti se svoji jemnou, libozvuenou lyrou. Nejen soudasna rusks ternata, basnika se ptimo dot'kajici, na gla svrij pugkinskY v'klad, ale lidskY aivot vribec, lidske vagne,. utrpeni, radosti, pady i vzlety, gtesti a zoufalstvi, to vae se ozyvalo v silnem pugkinskem venal. Prigkin ail v dobe nejvy ggiho rozkvetu absolutisticke monarchie, v dobe diktatury glechty. V easech, kdy vladlo "hrube panstvo bez citu a bez zakona" a pfisvojovalo si "i praci, majetek a eas sedlaka " Na vesnici "mlade divky kvetou pro choutky bezcitneho zlosyna".

Ternito ohnivYmi slovy charakterisoval Putkin postaveni ruskeho sedlaka v basni "Vesnice", ktera konei nasledujicimi ver gi, pinYmi hlubotouhy a bolesti: "Uvidim-li kdy, pfatele, rod sviij neporobenSi, otroctvi zru gene na pokyn cara, a vzjede-li koneene nad at'astnou vlasti ptekrasna zora svobody?" Za 100 let po Pu g -kinovzlastniproleafkutraliteratura. Objevili se novi, docela novi lido, kterf vlastnich nazortl nemohou mit nic spoleeneho s Pu gkinem, pfedstavitelem tfidy drobne alechty. Toto pfesvedeeni panovalo v soueasnem Rusku, takovY vztah k stare kultute se vedome posiloval v dobe tijnove revoluce.

Pugkin a jini vynikajici tvrirci ruske kulturni historie byli zapomenuti, ne vaak na dlouho.

Dnes se nazory zmenily. Sovetske Rusko se horeene ptipravuje na pugkinsise dny. Dela vge moane, aby dokazalo, se jen za sovetskeho retimu velkY basnik dostal koneene pine zadostiudirieni pro sve basnicke reeni: "pove$ o mne aby gla celYm girym Ruskem". — Jsme jisti, dny Pug kinovYch oslav byly v Oeskoslovensku oslaveny celonarodni manifestaci uptimne ricty a hlubokeho skloneni se pled velikosti rueke kultury, vrouci lasky k jejirn lep gim _peedstavitelrim. U Pugkina seali se vtichni. Puakin sjednocuje, on je drahY fgem jako mohutnY projev ducha ruskelso naroda.

tlovek musi se vratit k pfirode, ktere se odcizil. Nezvitezi nad pfirodou ani technickymi vymotenostmi. Ptiroda lidstvo tivi. Bez rostlin a zvitat nemohl by existovat ani elovek — pan tvorstva. Ochrana ptirody a laska k ptirode zjemriuje lidskou povahu a dint tivot radostnej gm. Proto k pfirode

Nejitice detem akodi nerozumna Lasko, maltCu. Z deti, kterYm rodike slouti a otrocky ifyhovuji jejich libustkam, nikdy nebudou de. Jedinaeci — mazlieci mivaji vesele ale apatne stall. Nenauei-li se dite pracovati v upadne pozdeji do bidy, nebot' obye.ejne ani velke jmeni rodieri nestadi na ukajeni jeho choutek.

haluzi. Oeske studenty mei rad, mei o ne — zvla,gte nemajetne tit/ zajern. Profesor prvY poultazal na gim krajanrim, to tak jako fine narodnosti i my oechoslovaci v Americe mri2eme se naletite uplatniti v kulturni soutet s jinYmi narodnostmi po ceste, jet vede vyggim vzdelanim nageho dorostu. AI do to daby Cat rodiee posilali sve deti do prace sotva vy'$1i gkolu obecnou. Na vy ggich gkolach bylo eeskYch takri nepatrne, na kol sejich a universitach vribec tadnYch. A tu zesnulY Bohumil i.mek se syYm drivernYm pkitelem lekarnikem W. F. Severou pti gli na znamenitou myglenku, obratit zietel &skeins lidu na vYhody vyggiho vzdelani. Na vyhody, jet vyggi vzdelani ptinese jednotlivcrim i pro celou rodnou vetev. Oni dali podnet k zalo2eni Matice Vy ggiho Vzdelani, do jejiho2 vinku pologena byla naistna snaha, oprena pfesvedeenim, 2e jest tfeba v gestranne vzdelanych lidi, mail-li Oechoslovaci Ameriky udrteti krok v osvetove souteti s jinYmi. Kdyt nage vetejnost tuto my glenku pochopila a o ni se zajimala, zesnulY po cliouha leta obetave vytizoval spoustu dopist a dotazil rodieri i takri ohledne universit a koleji. Protote universitni a kolejni studie vytaduji mimo nademi, pill, hlavne penize, kterych mnohY nadanY student nerna, W. F. Severa pti gel na pomoc znadnYm naltladem a zaloten byl fond, z nehot byla a jest doposud nemajetn'm, nadanYm esl. studentrim poskytovana penetni pomoc po dobu studii. Tyto eestne prijeky studenti po ease splaci beztroene, aby stejne Pomod mohlo se dostati zase dal gim tadatelrim.

8lechetne snahy prof. B. 8inika setkaly se s rispechem, dnes nag e narodnost zastoupena jest ve vg ech oborech lidskeho snateni, dnes •manse uteg enY poeet lekatri, pravnikii, intenYrri, odbornikri skoro vgech oborri. ZesnulY mel ptani, aby nag e americka vetev se vy ginula na stuperi ji naletejici, pozvedla se v oeich svYch i v oeich jinonarody cri, a to se jeho netistnou snahou podatilo. test, ricta a vdek vzacne pamatce profesora Bohumila 81mka! * Pod svicnem tma Amerieti misionati, vydrtovani dobrovolnYmi ptispevky elenstva rriznYch nabotenskYch sdruteni, katou v Indii proti detskYm sriatkrim, tamte obvyklYch. Poukazuji na stanovisko moralni, socfaini, padnYmi doklady ukazuji, to detske sriatky vedou k degeneraci. Poslani techto misionatri jest zajiste v zajmu lidstva glechetne, net Indio by ptedem bYti uplatriovano doma, ye statu Tennessee a v dalg ich, dovolujicich tenitbu dorostu staff 14 let. Nepozastavi-li se katcla rozumna matka, uvatlivy otec nad sriatkem sveho devitileteho decka s 22 letym, Best stop vysolsYm "klackem", kterY neveste da. co svatebni dar — panenku?

Jak' moralni polidek dostava tu cela americka vetejnost, Aka ostuda, di hanebnost stava se skuteenosti pro zavrtitelnou zaostalost zakonodarcri Tennessee, kteti k nehorazne gvadne celeho civilizovaneho sveta schvalili zakon, zapovidajici ye yetejnYch gkolach vyudovani nauky trYvoje (evoluce) a trpi sriatkovY zakon doby — primitivnich narodri. Indie v drisledku prace svYch g kolenYch vridcn jak snah amer. misionartz provadi reformy sriatkoveho zakona, tennegg ti soloni dodnes — speji. K ostude sveho statu a potatmo celYch Spoj.

Ve sttedu, dne 10. fmora 1937.

TODY teky Ohio opadly, situace v tamnejVticia zaplavench krajinach se zleptila V vyda,tnou pomoci Cerveneho Kti2e. Kahle a tvouci vody postupuji veletokem Mississippi k jihu a do Mexickeho zalivu. Mesto Cairo v bylo nadlidskym usilim tisica delnika, stteticich jeho dye a pal mile 60 stop vysokou hrazi od,zkazy uchraneno. Mississippi se stale zvedala dale na jih k New Orleansu a byla nad stavem povodriovym, net vrchni teditel armadnich ochrannYch praci, general Malin Craig, prohlasil, 2e situace je nadejna a 2e vtechny ochranne hraze drii. Ve etvrtek min. tYdne sbirky pro C. Kti2 ve prospech obyvatelstva zátopou postfteneho dostoupily sumy $16,651,000 a ze vtech konein zeme dochazeji ptispevky a to celY milion denne. * * Louisville, Ky., bude miti nejmene za 100 miliona dolaru tkody, v cele oblasti povodnemi postiiene jsou tkody odhadnuty nejmene na pal bilionu ($500,000,000). Vladni odbornici udavaji, ze povoderi odplavila 300 miliona tun arodne pudy se 127 miliont akra v adoli teky Ohio. Naprava techto tkod pry si vy2ada nejmene etvrt stoleti.

Zapadni Evropa zasa2ena byla boutemi, povodnemi a snehem. Hurikan, vznikly u Gibraltaro ptehnal se ptes Portugalsko, zpasobiv znaene tkody. Oceanske parniky hlasily nejhorti cestu ptes mote v tade poslednich let.

Prudke boute zasahly celou podunajskou Oblast od hranic Rakouska at po 0erne mote, doprava na dolni dash Dunaje pro spousty ledovYch ker byla zastavena. Z Francie, Anglie a Skotska hlateny jsou povodne, pobte2ni doprava zapadni Evsopy byla ochromena.

Hlavni pravnik Hauptman& Ed. Reilly, poslam byl do astavu pro choromyslne v Brooklyne, N. Y. Utrpel nervovou poruchou nasledkem souteni se nad domacimi nesnazemi a nad HaptmannovYm ptipadem. * Dvanact velikYch letadel lod'stva Sp. Stattl vykonalo aspetnou cestu do Honolulu, urazivte vzdalenost 2,553 mile za 21 hodin, 48 minut a nekolik vtetin. Byl to prvni hromadnY let s dacilem, kterY ptes neptiznive poeasi se vydatil, ba ptekonal dosavadni rekord v rychlosti letu na stejnou vzdalenost. * * Resoluce, jejim2 adelem je vysttihati se "zbyteenemu a nebezpeenemu" nahromadeni 47 bilionoveho reservniho fondu pro vYplatu starobnich pensi podle zakona o socialnim zabezpedeni, vyvarovati se zvytovani btemene uvaleneho na zarnestnane i zamestnavatele nejmene po pet let, a urychleni vYplaty podpor osobam sttedniho v'eku a startich, byla podana v senate sen. Vandenbergem, republikanem ze statu Michigan. Podobnou resoluci navrhl v snemovne kongresnik Reed, republikan z New Yorku.

Jell° navrh je vYsledkem obsa2neho studio odbornikt v oboru socialni bezpeenosti a pojitteni a ptedstavuje prvni pokus republikana provadeti svoji oklettenou oposici konstruktivnlm zpasobem.

V Nemecku oblibenY druh uhli, zvanY "kralovske", slibuje dle nejnovejtich vedeckYch NTYzkuma. Hitlerove nisi nejen vtechen pottebnY gasolin k pohonu nemeckYch motora, ale v blizke budoucnosti ma dojiti i k tomu, to se z neho bude vyrabeti i guma. Nejdalentejtim kolem nemecke etytletky jest opattiti pro fiti gasolin. Ale hned po tomto akolu phstupuje problem vyroby umele gumy Tento produkt jest pro nemeckou armadu prave tak jako gasolin, at' se jedna o dobu mirovou nebo valku. Loriskeha roku v lednu sadastnil se Hitler:oteTteni autoronlailove vYstavy a tam s velkcarptchcra,ve. sve keel prohlOsil, 2e se nefinav. nemu. Asia nemecich. lud.lehnika podatilo vyrobiti gumu umele, a site v takovern mno2stvi, to lze poditati s jejim uvedenim do obchodu.

Odbornici tovarny, ktera, se jeji vYrobou zabYva, prohlasili, ze koncem etyklete lhaty nebude muset Neraecko dovaleti temet zadnou z ciziny, wzdar tornu, ji rocne spottelouje celych 65.000 tun,.

VtSTNIK

Zprnvy ye zkratee.

Diktatura Hitlera byla prodlouZena, o dalti etyti roky. Tak rozhodl tisk snem, se vesmes z ptislutnika nazismu. Hitler mluvil po dye hodiny k snemu, v fedi sve obhajoval sv-aj re2im, zdaraznil nemeckY po2adavek navratu ztracenYch kolonii a slavnostne prohlasil, to tkrta, ten clank versailleske mirove smiouvy, kterY mluvi o vine Nemecka za svetoyou valku. Dale prohlasil, 2e Nemecko je phproven° k loyalni spolupraci s ostatnimi narody na problemech miru a hospodatske obrody. Hitler& projev oeividne nikde neuspokojil.

Mimo Italie vtude byl ptijat — se smitenYmi pocity. AnglickY tisk postavil se odmitave vadi Hitlerovu zakuklenemu navrhu o vraceni nekterYch kolonii, ktere byly Angiii sveteny mandatem Svazu naroda. Struene tedeno, Hitlerova tee byla mirno,, postradala vyzyvavosti a bojovnosti jeho mnohYch projevii minulYch. * OkrskovY soudce Gadola vydal ptikaz, dle ktereho stavkujici v zavodech General Motors meli vykliditi dva zavody Fisher Body Co., ktere stavkujici drti ye sve moci od 30. prosince.

Serif Wolcott do min. soboty k nasilnemu vytladeni stay kujicich neptikroeil. Situate sta y -kyptesobnvjdaimezcJ. Lewisem a vYkonnYm mistoptedsedou General Motors, W Knudsenem — je nevyjasnena. * * Nemale pobouteni po cele zemi vyvolala zprava ze statu Tennessee, oznamujici sriatek devitileteho decka Euniky Winsteadove s 221etYm Karlem Johnsem. Sriatek vykonal baptistickY pastor na silnici. Rodiee deveatka byli se sriatkern srozumeni, a die zakona uvedeneho statu tento neslYchanY sriatek 'je pravoplatnY. Rozhoteeni ovalivych lidi je hotovYm faktem opravdove, stat Tennessee zaostalosti.svYch zakona sni2en byl pted celou amer. vetejnosti.

Tennessee jest jedinYm statem Unie, dovolujici sriatek bezohledne na vek snoubencii, ve dvanacti statech vy2aduje se u divky stati 12 let, v jinYch (mezi ne2 path Texas) zakonitY vek nevesty stanoven na 14 let.

Francouzska, snemovna povolila 19 biliont frankii ($874,000,000) na vybudovani nejmocnejti armady sveta. Obnos tento bude poutt no. sesileni Maginotovy linie a jeji prodlou2eni podel belgicke hranice, vybudovani novYch munienich tovaren, zmotorisovani armady, vYcvik zaloh a miade2e, konedne vybudovani strategickYch silnic podal hranic. Zakon povolujici tuto obrovskou sumu penez, zahrnuje vytvoteni spoleeneho vrchniho veleni pro armadu, letectvo a namotnictvo. * * Legislatura statu Alabama ptehlasovala guvernerovo veto, eim2 zakonem zrutena prohibice, ktera byla zavedena ye state pted 22 roky. * V sobotu poloaen byl zakladni Icemen federalni farmy k ledeni narkotika (utivada omamnYch droga), ktera nakladem $4,000,000 ztizena bude nekolik mil od Fort Worth. * * Governer Allred vyda, se 13. imora, na testa do Washingtonu, kde bude nalehati u administratora vetejnYch praci o schvaleni vladniho ptidelu v some 810,000,000 raznYm podnikam 'nest a mestedek Texasu:* Nekolikamesieni stivka lodnika zapadniho pobte21 Soustati byla skondena. Cela kada zakotvenYch parnika Jana limed do slony, náklady zbo2i byly vykladany, derstve k vYvozu n.akladany.

Min. soboty ptipravii president Roosevelt kongresu i cele semi vzrutujici pkekvapeni dalposelstvim, jimt zada dakladnou zmenu u nejvyttiho spolkoveho soudu jak soudu ni2glob. Nejvetti podet deviti alma toho rozhodujiciho soudu ma bYti zvYten na patnact, soudci ph dosa2eni 70 let stall, mohou jiti na odpoeinek. V pcluvodneni sveho navrhu president

Strana 13. uvadi, ze pensiovanim vice net sedmdesatilet.ych soudca, judikadni odbory omladnou mladSI kxvi, stanou se eilejtimi a co daletito reforma tato nedotYka se ustanoveni nati konstitu' ce. Novy krok budovatele leptich, tt'astnejtich dna americkeho naroda vyvolal v kongresu, po cele zemi pochopitelne vzruteni. Vadci v obou domech kongresu se vyslovili, 2e navrhovana reforma bude schvalena.

Senator Nelson podal osnovu zakona, zavadejici jednokomorovou zakonoclarnu po zpasobu statu Nebrasky. Legislatura pozastavala by z 42 poslanca, za ka2cIY kongresni distrikt by voleni byli dva na dobu etyt let s platem $5,000 roan. K schvaleni teto ptedlohy, ktera by musela bYti schvalena voliei ye volbe 1938, jest tteba dvouttetinove vettiny legislatury. A to — nebude. Vezme to dosti easu, ne2 daneplatci zvoli si do zakonoclarny poslance, kteti se zavalou slibem, 2e budou pro easove, veer* finandne veleadouci reformu — jednokomorovou legislaturu — hlasovat. V Nebrasce bylo k uskuteeneni teto prospetne novoty tteba roku eile agitate, ptesvedeovani volicu, potirani protiagitace politikata, jima tlo o vYnosne 21aby.

— Zruteni osobni dame navrhuje senator Westerfeld z Dallas. ada state ji pted lety zrutily a pro kontrolu voila zavedly system registradni (zapis obeana). editel starobni pense 0. Carpenter navrhuje, aby pensistam bylo odriato hlasovaci pray°.

Texas pry ma 300,000 osob stall 65 let a vice, ti osobni dari neplati a proto at' pozbudou nejvytti vYsady °beana demokracie, jim2 jest hlasovaci listek. Co2 aby tento "bajednY" napad byl rortiten na vetkere pensisty, statni a federalni ateclniky?

U2iteenou ptedlohu podal poslanec Weldon, dle nit k dennimu platu $10 jsou opravneni jen ti poslanci, kteti jsou schazim (plenarnim ei vYborovym) ptitomni. Omluvou je toliko nemoc neb nejaka funkce statni. * * V nedeli zemtel Elihu Root, tYclen pted 92. vYroei narozenin. ZesnulY hral sveho easu dale2itou alohu co zakonodarce, Glen kabinetu a diplomat. * * Rebelove Apaneltti dobyli v nedeli v noci phstay Malaga, eim2 ziskali opernY bod na jihu, blfati spojeni s dodavkami zbrani a jinYch potteb od fatista Italie. * V pondeli zahajil tajemnik orby Wallace porady s delnYmi vadci zernedelca ohleane vypracovani noveho, leptiho piano ne2 byl AAA, nejvyttim soudem zruteny. Ptedsedove kongresnich zemedelskYch vYbort, senator E.Smith a kongresnik Marvin Jones z Texasu byli ke schazim pozvani.

Autobus v zajeti smeelty vikii.

Krute mrazy, ktere v poslednich dnech zavladly nad severovYchodni Evropou, vyhnaly neseetna stada vlkfi z pustYch ruskYch plani do obydlenejtich kraja. Estonske zasne2ene roviny se jimi jenom hem& Hladove telmy atoei na vesnice, ptepadavaji staje a hubi dobytek Velke smeeky nebezpeonYch dravca staly se postrachem vteho obyvatelstva. V pondeli veeer byl zastaven obrovskou .smeekou hladovYch vlka auotbus, kterY obstarava pravidelne spojeni mezi Krivadem a Narvou. Zutivi dravci se vrhli pod kola autobusu a zavinili, 2e uvizl v zavejich. Mezi cestujicimi nastala panika. Geny upadly do mdlob a mo2i se chystali k zoufalemu boji.

Pouze jedinY mel s sebou revolver s nekolika ntstboji. Nekolik zvitat se valelo v krvi a bylo v ptittich vtetinach ostatnimi rozsapano na kusy. VelikYmi telezmimi tydemi zabranili fer a mechanik, aby vlci nerozbili okna autobuso a nevnikli dovnitt. Cestujici zastali v tetci toilfale situaci nekolik hodin, at do pOzdni noel, kdy y e meste ji2 vznikly obavy, 2e se autobusu ptihodila vaZna nehoda a idady vyslaly zvla§tni vc,,jenske auto, aby zjistilo, co se stalo. Volaci nalezli obleZenY autobus a ihned zahajili na vlky prudkou palbu. Teprve pak vlka dala na ustup.

Strana 14.

Cryvky z e'eskoslovenskfrch Vzpominka po 40 letech.

DY2 JSEM SE na podzim r. 1893 vratil z K jednorodni vojensky sluthy, pracoval jsem v redakci Narodnich Listfr. Duch tehdej g, redakce byl velmi dobrY a nekladly se mi pfeka2ky, kdy jsem tam di onde chtel prospeti ndrodni veci. Tehdy jsem si uvedomil, k nejvetSi pomoci nagi potiebuje Slersko. Pied 40 lety jsme tem& nideho o nem nevedeli. Tu a tam zalehl k nam hlas ojedineleho vlastence z 0pavy, jako byli na pr. Mama a HrubY, oba soudni iftednici a v pozdejAich dobach poslanci na rade figske, ale vAimali jsme si jen toho, co se deo v nejbli2Aim nakm okoli. Na Opaysku drtilo nas tace nemectvi a na Teginsku nemectvi a popolSt'ovani — a popol gteni bylo pkechodem k ponemdeni. Jal jsem se pro Slersko sbirati knihy. Moje staid vYzva ke dtenattim Narodnich Lista neselhala. Knihy jsme se slerskYmi studenty a byli jsme At'astni, kdy2 mohli jsme o torn denne referovati. Moje slezska, akce mela jeSte dalSi dobre nasledky. 8ef Narodnich Listu dr. Julius Gregr se zalibou sledoval tento Aspech a poslal spisovatele Ignata Hoiicu do Slerska, aby referoval o zasedani zemskeho slerskeho snemu'^v °pave. Hotica to udinil zpilsobem velmi pusobiyYm. To nebyly suche referaty, to byla jadrna, charakteristika pornerft a osob a jeho snemovni referaty fitly se jako zajimaye feuilletony a ovSem take jako 2aloba a volani ku svedomi ykch nas, kteti v Oechach piece ji g 2ili jsme 2ivotem svobodnej§im. Pro dnetni generaci, mo2na, zda se ptimo neuvetitelnYm, k jsme v r. 1894 a 1895 Slersko vlastne pro nas` narod "odkrYvali", i Ratibotska (Hludinska) jsme si tehdy tim,ze jsme tam poslali knihy a trochu penez, vgmali jsme si jejich 2vabachem ti gtenYch primitiynich novin, aby se mohly udr2et a to Hludinsko jsme jig nikdy — jak mirova jednani po svetove valce ukazala — neopustili.

V Praze tehdy 2ila diperna generace mladYch slovenskYch studenta (Vzpominam Vavro 8robara, medika Slabeho, dnes lekake v Kaicich, Minairika, Danera). StYkali jsme se s nimi, veselili jsme se s nimi, debatovali jsme a tak si uvedomovali, k bychom si v Praze m'eli vice v'Simati Slovenska. Politicky nemohlo se delat mnoho, bylo vgak potieba, vyvolati po Slersku take zajem o Slovensko. — Ma generace znala basnika Heyduka, jeho2 srdce davno patkilo Slovensku a Slovak-Om a semi vial jsem, co ye svem u*Slechtilem zapasu, dela /pasnik Pokorny, kterY dfiv u2 organisoval take jakesi deskosloyenske sdrukni, je2 Itak zaniklo.

Vedeli jsme, elm nam byl Sloyka Kollar, Slovak 8afaisik, k jich hrobfun chodili jsme na evangelickY olknskY hibito y, vedeli jsme o tom, kde na Slovensku studoval PalackY, zpivali jsme s nadSenim TomaSikovou slovanskou hymnu, ktera vznikla pied 100 lety v Praze na testa ze Slovenska na studium do Nemecka, jako vYraz slovenske a slovanske due v dobe nejvetgiho ntisku a jako vira, ie ten Utisk pte&Arne, nedame-li se — zpivali jsme "Nad Tatill se blYska, hromy divo pak znali jsme jette nekolik sentimentalnich elanktr v eitankach o trendianskYch dratenidcich a o krase.

Tater. — Ptemital jsem, co mame delat a tak v r. 1896 stab jsem se zakladatelem eskoslovensire jednoty. Piwodne nas spolek jmenoval se Oeskoslovenska Jednota. SlovenSti studenti se trobarem v dele na ptedporade u "Hopfen gtokir branili se tomu. Jedna se o Slovensko, prod pry to net i- d pkimo. ZemskY skolni inspektor, nezapomenutelnY Bi/Y, poukazoval ykk na to, stanovy Oeskoslovenske Jednoty, ze strachu pied Mad'ary, schvaleny nebudou a proto 8robar se s tim navzAjem smitiL Nazev "6eskoslovenska Jednota" byl spolku din a2 rok po pkevratu.

VtSTN K Vypracoval jsem stanovy, Medal jsem vhodne osoby, ktere by ruelly za prospech noveho spolku, kterY jsem hodlal zkiditi. Pak davali jsme hlavy dohromady, koho zvolit za ptedsedu. Nemohli jsme nalezti piedsedu idealnefg -ho,net'byluiv.prfsdPatnek Propagovala se turistika po Slovensku, podporovala se pokud mohlo i finanene skrovna Zurnalistika slovenska. Zkratka a dobte, alai° se vS'echno, co se v to dobe delati dalo a mohlo.

V Praze byl brzy velkY zajem o lidove umeni slovenske a jsem rad, Ze piece jen to slavna stard keramika a pfekrasne vYeivky neztratily se Opine do ciziny a 2e v Praze je mnoho rodin, ke kterYm babky ze Slovenska dochazivaly, take kus stareho Slovenska je i v na gich bytech. Bylo to z velke 'east zasluhou Judity Oechvalov 6, ktera tem vecem rozumela, sympaticke 2eny, ktera ob'easne do Prahy ptijitdivala.

To u2 mela nekolik bezpeanYch abonenta, ptedeveim pi. Brafovou, dceru dr. Riegra. Sam jsem k nim pattival a v Dobtikove, od malovaneho nabytku, v3"7Sivek a2 po obrazy na skle, d2baneeky a talite, vkchno musi elYchati krasou Slovenska.

Slovaky v odboji representoval general Rastislav 8tefanik, kterY byl take kdysi elenem aeskoslovanske jednoty v Praze. Zvitezili jsme a nyni musime dbati, aby nak viterstvi nikYm v budoucnosti nebylo ohrokno. Za budoucnost Slovenska nemaji odpovidat jen Slovaci, za to musime odpovidat take my v Praze. Je pottebi, abychom i tady potad vic a vice o skuteenYch pomerech na Slovensku vedeli, abychom nechteli bYti ve \tem Centralisty a nechali mlade Slovensko se uplatriovat vkde tam, kde to neohro2uje statni jednotu a kde nas to neohro2uje mezinarodne a vojensky.

Kdy2 projiMim dneeni Slovensko, jsem tolik et'asten a to 'St:esti nemak bYti zkaleno, ani kdy vidim chyby a nedorozumeni. Pan Bah za jeden den svet nestvotil a take my neudelame zazrak, aby to, co tolik veka rozdelovalo, za nekolik mica stalo se bezvadnou jednotou, jednotnYm eeskoslovenskYm narodem a statem, jak' pottebujerne, abychom spoleenou silou uhajili sebe, ale take uhajili krasne Slovensko, po kterem htabive ruce sahaji od jihu i od severu.

V. Klofae.

POTOMEK SLAVNEHO JOSEFA DOVROVSKEHO — ALE NEUMi ESKY. Podivne, prapodivne jsou osudy lidi v naSlch sttedoevropskYch krajinach, kde jedna kultura prolind druhou tak, 2e je nikdy nelze od sebe ptesne rozdelit. Hle, potomek nakho slavneho buditele a jednoho ze znovubudovatela nate6i, vynikajici rakouskY maid- — neumi ani slova desky. A neni to piibuzenstvi v§elijake, jig jeho jmeno to napovida. Jmenuje se prave tak, jako jeho slavnY prastrYc, Josef DobrovskY, dnes ovkm po viderisku Dobrowsky. Zprava, 2e dostal rakouskou statni cenu pro malitstvi za rok 1936 pflvedla nas na jeho stopu.

Mu2 prostiedniho vzrustu s charakteristickou vYznamnou hlavou, ktera spik ptipomind herce ne21i malite, sedi proti nam v prostornem atelieru. Na sten& portrety, krajiny, na podstavcich — k ucteni na:§1 na y.Stevy — motivy z 6eskoslovenska. Vek Karlova mostu z perspektivy domu "U tti pStrosfe, Karlovy Vary, slovenska, dedina.

Praded maliie Dobrovskeho byl mlad gi bratr nageho slavneho buditele. V Klatovech, kde se usadil, zatidil si zlatotepeckou dilnu. Ded pokradoval v tom, co praded zaeal, zvelebil nost a odstehoval se do Prahy, ye Spalene ulici otevtel dilnu a pozdeji obchod na Ptikopech. I otec ziistal veren zlatnickemu temeslu, odstehoval se v'Sak z Prahy do KarlovYch Vara, kde Si zatidil zlatnicky obchod. Tam se v roce 1839 narodil malit Josef DobrovskY. Jeho matka byla Nemka, ze selskeho rodu, otec Oech. AvSak piece nechal deti vychovat nernechy. pak se rodina ptestehovala do Vidne, nabyl nemeckY vliv vrcholu. A tak se stalo, Ze pra-prasynovec Josefa Dobrovskeho, buditele deskeho jazyka, dnes neurni eesky. Lituje toho, rad a Casto zajadi do Prahy, k nit ho vaZi umelecke i ptibuzenske styky. "Vite," tika, "my maliii nemame talent na teei. Ale podivejte se na me obrazy. Netikaji vam nic?" Skutedne. Snad by-

Ve stPedu, dne 10. anora 1937. chom ani nebyli potkebovali tohoto vyzvani, abyehoni zjistili, Ze obrazy okolo nas miuvi jinou kedi, ne21i dila nernecko-rakouskYch Dobrowsky site neumi desky, ale jeho umeni nezapte a nemiik zapkiti slovanskY pnvod. Je to na rozdil od jinYch rakouskYch maliru videmekkost a jakasi odukvnela melancholie jeho • obrazu, ktera svedei o torn, 2e desk' podil otcovskY v jeho krvi je silnejSi nein mateino nemectvi. Dobrowsky to chape a ve svem umeni vedome se tim iidi.

Nemecke.oddeleni naAi statni galerie zakoupilo tki, ministerstvo vyndovani dva jeho oleje.

Ma pouze jette jedno ptani. Rad by vystavoval v "Manesu". Jednalo se o tom ji g, ale Yee usnula, ac jde o vynikajiciho rakouskeho expresionistu, jeho2. obrazy mluvi nag fedi, kterou vSAk on, potomek jejiho buditele, neovlada.

Jiki Langstein.

TRENtiN — NEJSLAVNE.T gi HEAD NA SLOVENSKU. Jako u nas, I na Slovensku byly hrady staveny vetSinou at ye stoleti 14. a 15. a prave jak architektury cirkevni byly rovne2 nepochybnYm vYrazem svetoveho a ovkm i umeleckeho nazirani doby goticke. Zato se mezi sebou nejen co do sveho vYznamu, ale i co se jejich fidelu tYde, i kdy byly pkede y'Sim obydlim svYch dr2itelii, jim2 mimo to poskytovaly i bezpednosti proti neptiteli. Podle toho rozliguje dr. Vladimir Wagner ye svem dile "Dejiny vYtvarneho umenia na Slovensku" celkem dtyki typy hradti, a to pohranidni, administrativni, zabayne, stavene pro kratochvili, a kone6n6 loupane. S prvni skupinou se setka yame predeySirn na Pova2i. 0 pova2skYch hradech soudi profesor dr. V. ChalupeckY, 2e vznikly na ochranu proti imperialismu krale Pkemysla II., jen2 chtel ptipojenim nejzapadnejSich Uher chraniti svoje ostatni zeme proti nebezpednYm najezdfun mongolskYch Kurnantl, jich se kralove uherAti nerozpakovali u2ivat k ntokam proti syYm sousedam. K ternto pohranidnim hradfim path/ i vedle mnoha jinYch Trendin.

Dnes je ovSem tento kdysi yelkolepY hrad obrovskou zticeninou. In2. Ivan Houdek vypravuje o nem, k pry stab jiste ji g v XI. stoleti, ale slaynYm 2e se stal 3,2 okolo r. 1300 jako skvele sidlo mocneho oligarchy Matouk taka Trendanskeho, pana Vahu i Tater, majitele vice net 30 hradu na Slovensku. Potom jim vladli krome uherskYch krala Jan Jiskra z BrandYsa, ZapoliAti, Thurzovci, Illeshazovci a jini.

— Marne se o jeho dobyti pokouSel kral Karel Robert, ale roku 1528 se ho zmocnil po tficetidennim oblehani general Katzianer pro krale Ferdinanda I., za to se o hrad nadarmo pokouSell r. 1663 Turd a r. 1705 Frario Reloczy II. Za cisake Karla VI., kdy byli Turci ji2 z Uher vyhnani, byl hrad opraven a zmenen v kasarny, kdy2 pak byl zniden paarem r. 1790, zastal v zficeninach a dnes je majetkem mesta Trendina. A dodnes se na hrade zachovala i studne, vytesand do skaly a 70 m hluboka. S hradniho donionu, jej2 vystavel kdysi sam MatouS TrendanskY, je dalekY rozhled. Zkiceniny Trendina path k nejrozsahlej gim na Slovensku a vedle piaristickeho kostela naleieji k nej yYznadnej gim pamatkam mesta, ad ovkm i celeho Pova2i, ba Slovenska, pies to v gak k nim mane ptichazi jen asi 3500 navgevnikil.

Z tisice lidi jen 50 na zivu. Ze stkedoamericke republiky San Salvadoru dochazeji podrobnejsi o zhoubnYch irdincich straAliveho zemetkeseni, kterYm bylo znideno nejen mesto San Vincente, ale i sousedni San Esteban, kde z jednoho tisice obyvatel zfista/o na 2ivu pouze asi 50 osob. Nedaleko Guadeloupe se utvokily v zenil trhliny, z nich2 prY§ti Ykela voda. Rovnei sopka Tecoloa zahajila dinnost a chrli k 'nebi straSliva mradna derneho dYmu. Krajina kolem sopky je ponotena v hlubokou tmu. Kraj je giroko daleko pokryt silnou vrstvou popele a zmenil se v dernou poug'. Podle poslednich zprav zahynulo pti katastrofalnim zemetteseni hodne pies tisic osob. Jenom v samotnem San Vincente bylo jig nalezeno pies '700 mrtvYch.

Ve sttedu, dne 3. rinora 193?.

NA KRIZOVATKACH 21VOTA ROMAN Napsal Joia Musil.

A NEtKA ovinula sve pate okolo jeho mohut_LA ne eije, rizce se k nemu ptitiskla a zakptala: "Mrij drah'Y — jedinY — milovanY .

Nesl ji znaenY kus za vesnici, kde ji teprve postavil.

"Co s tebou chteli delat?" tazal se.

"Och, neptej se, Viadimire, je to veechno tak nizke a hrozne Neopouetej mne, Viadimire!

Bojim se — tolik se bojim," etkala yeecka vydeeena.

"Neboj se. Jak bych to mohi opustiti, vt'dyt' jsi pro mne smyslem celeho meho tivota. To ja se bojim, te mi to vyrvou," teld Vladimir smutne.

"Nevratim se tam jit. Doved' mne, Vladimire, k Pavle. At se uklidnim, pohovoiime si pak, co budeme dale delati. Jen neveshlavu. Do tivota se musi jiti s hlavou hrde vztyeenou, s virou a nadeji a pak se tapas s nim vyhrava."

Za pril hodiny na to sedela v pokojiku Pavly, jiti vypra.vela, co zatila.

S bolnYm vYrazem ye tvati Pavia naslouchala.

"Neboj se nieeho, Anetko — neopustim te," pravila, kdy Anetka skoneila.

8etilo se jit, kdy divky braly se na lote.

XX. Vederni soumrak dral se do nemocnidniho pokoje, kde letel LevendovskY, kamt byl po one hrtizne udalosti v zameeku pfevezen. Zraneni jeho bylo velmi vatne. Ssutina zdi, ktera, na neho ph vybuchu padla, zprisobila mu tetke vnittni zraneni. Jeho oblieej byl velmi bled' a vpadlYm zrakem bloudil po strope.

Jindra s Ilonkou sedeli mleky u jeho postele.

Bali se promluviti, aby ho nerueili.

Zrak nemocneho svezl se na Jindru.

"Jeete jsem yam ani — pane Habfino, neiekl jak jsem se do toho — zameeku dostal," zaeeptal.

"To mi teknete, at se uzdravite. Zatim pottebujete klidu," del Jindra.

"Budeme-li se jeete kdy videt; hkal jste Yeera, ze odjedete."

"Ana, odjedu. Me poslani, pro net jste mne vzal do sv'ch sluteb, je skoneeno. Svou dceru jste nalezi. Co nejpodivnejeiho na cele veci bylo, je to, te ta, jit jsme hledali, byla v nag spolednosti."

"A prod chcete jiz odjeti?" tazal se znovu Lev endovskY. "Musim si hledati zamestnani."

Ilonka se ph techto slovech rozplakala.

"Ilonko — nech nas chvili s panem Habtinou o samote," pravil po chvili LevendovskY. Ilonka se zvedla, zahledela se smutne na Jindru a pak se obratila k otci se slovy: "Tatieku drahY, nedopust', aby pan Habtina odeeel!"

Pak vyela yen.

Po jejim odchodu trvalo drahnou chvili ticho.

Pterueil je LevendovskY, jemuti draly se slzy do odi.

"Citim, 'te se bliti konec meho tivota. V knize osudu stoji psano, te nebude mi doptano tetit se dlouho se sv'm ditetem s nimt jsem se po tak dlouhem odloudeni setkal. Jeho dalei osud ztetuje mi posledni okamtiky meho tivota. Nebudu moci klidne zavhti odi k poslednimu spanku, nebudu-li ubezpeden, to moje jedine dite je tadne pro tivot opatteno. Nemam na inysli hmotne prosttedky — tech bude miti Ilonka at ptiliS mnoho — to koneene neni veechno — ale dueevni opora jejiho tivota tane mi na mysli. Bote, jak je to pro takove dite hrozne! Otec na smrtelne posteli — matka v kriminale . . . Jste tu jedine vy — pane Habtino - ye vas poznal jsem uelechtileho eloveka — zamiloval Jsem si vas jako vis.stniho syna a —

VASTNix vam jedinemu bych, mohi svetiti sve dite pod ochranu. Pak mohi bych klidne zemtiti. Sveho dasu jste mi sam, pane Habtino, tekl, tie — Ilonka vas ma rada; ja sam musel bych bYti slept, abych toho nepozoroval. Odejdete-li, bude Ilonka, nett'astna, . . . Mam k yam jednu prosbu — pane Habtino — zristarite u me decry a kdyby snad jednou — — vette je to me nejvroucnejei ptani — chtel jste svilj tivot spojiti se tivotem teny, byl bych rad, kdybyste si — vyvolil Ilonku. Zapomerite na to, dim byla ye svem mladi — to nebylo jeji vinou. KOneene vYchovou a vzdelanim 6. se mnoho napravit. Veera dal jsem zavolati notate — udelal jsem posledni vrili. Vtechno sve jmeni odkazal jsem Ilonce a vas — ueinil jsem spravcem tohoto jmeni. Za yak platne slutby pamatoval jsem na vas ptisluthou eastkou. Nu — co mi odpovite na ma slova?" otazal se na konci sve teal LevendovskY a uptel svrij zrak na Jindru.

Jindra byl zmaten. Byl slovy Levandovskeho nesmirne ptekvapen. Marne hiedal slova, jimit by odpovedel. V jeho dui byl naprost' chaos.

Tak ho posledni dobou piepadl jakysi stesk po domove — po rodnYch lanech . . . V jeho duel hotela touha podivati se na Pavlu, co dela a — zdali je et'astna. Zapuzoval tyto touhy, ale pied nim bylo prazdno. A tu ptani Levendovskeho!

Ptani umirajiciho, jemut by bylo htichem nevyhovet. Po deleim rozmYeleni odpovedel: "Jsem hrd na driven', kterou ye nine mate, pane LevendovskY. Rad vyhovim vatemu ni — budu se starati o Ilonku, jako o svou sestru, dokud nebude sama schopna usmernoyati osudy sveho tivota, ale odpoved' na to — zda bych mohi svilj tivot spojiti s jejim — dati nemohu. Rekl jsem vam, 'te mel jsem nade vee rad divku — pro ni odeeel jsem do sveta a — lhal bych, kdybych tekl, ze jsem jit na ni ne zapomnel. Ale jedno yam teknu, 'te kdybych jednou se rozhodl jiti tivotem s nekterou tenou — bude to — Ilonka. Pies to. to ttla v prosttedi pro ni nevhodnem, zachovala si kra,snou a utlechtilou duel a to se mi u ni libi."

LevendovskY stiskl mu ruku a zateptal: "Dekuji — yam — dekuji. Za,volejte Ilonku!"

Kdyt vetla, pokradoval: "Tak, Ilonko, pan HaNina neodejde; az — mne tu nebude, bude on o tebe pedovati." Pak v na,hle rinave umlk/.

Ilonka pohledla na Jindru zaticim zrakem a pak popoela k otci, vzala ho za rude a zateptala: "Ale, tatieku, prod tak mluvite, vtdyt' neodejdete, budete s nami jeete dlouho 'tit. A bude yam tak dobte."

A piece odeeel — — — Toho dne kratce pied prilnoci vydechl naposledy.

Jindra stoje s Ilonkou u umirajiciho, 17 tomto okamtiku zachytil Ilonku, ktera v mdlobach kacela se k zemi.

XXI. Oas letel zrovna eilenYm tempem.

Jindra v udalostech poslednich dnu neve'noval vtak tomu behu pratadne pozornosti a proto se nesmirne podivil, kdy videl, to nastoupila svou vladu zima. ktera se jednoho ra.na piedstavila beloskvoucim rouchem, jimt obalila celou ptirodu.

Jindra staff u okna sveho bytu na bratislavske periferii a hledel ven. V dui betel° mu pasmo myelenek, v nicht zraeilo se Yee, co se v posledni dobe odehralo. Ptemyelel nejvic o situaci, jaka pro neho nastala rimrtim Levendovskeho. \Tee, co slibil Levendovskemu na smrtelne steli, do posledni pismeny pinil, at — na sbliteni s Ilonkou. Tomu se vyhYbal. Kdyt po smrti Levendovskeho ptestehovali se do Bratislavy, vyhledal pro Ilonku zvlaetni byt. Zaopattil jeete pro ni ueitele, aby dopinila, ce ve vzdelani ne vlastni vinou zameekala a sam pak — vyhledal si tichy byt na periferii, kde travil cele dny sam; malokdy eel Ilonku naveti yiti, cot tato tetce nesla. Vitala ho ftcly smutnYm, vyeitavYm pohledem .. .

Jindra dobte rozumel tern smutnYm pohledrim, ale zristaval dale neteenY. Poptal se po jejim zdravi, zdali ji neco nechybi, dohledl, aby Ilk, co pottebovala mela k disposici, a jit zase odchazel. Protel nekolika ulicemi a vracel se domfi. Jindra stale citil, te mu neco schazi.

Mohl nyni vesti spokojen' tivot, ale spokojen

Strana 1.11. nebyl. eastka, kterou mu Levendovsky odkaza,l, byla sluena, z jejich rirokri mohi Jindra sluene 'tit. Mel hodne volneho easu a snad prave to bylo pkidinou jeho rozmrzelosti. Vzpiral se vzpominkarn na domov, ale nemohl se vzeptiti vzpominkam na, Pavlu . . Jeji obraz vyvstal mu pied oeima v cele sve svridnosti a krase. Srdce zatlouklo mu prudeeji v takovYch okamticich, krev v tilach zaproudila a v hrudi rozlevala se touha po demsi velkem, mohutnem, strhuj helm. "Pavlo", pieneslo se vroucn.e pies jeho sevtene rty. Pak uvedomiv si marnost sve touhy, zat'al pesti a zasktipal zuby. Jen jeho odi hotely tarem neukojene touhy.

V torn bylo na dvete prudce zaklepano a kratce na to vela — Ilonka.

"Ilonko, co mi nesete?" obratil se k ptichozi Jindra a dnes po prve jeho zrak jaksi dole utkvel na Ilondine postave.

"Dostala jsem ptedvolani k soudu, specham proto za vami."

"Take jsem je dnes obdrtel. Sednete si u nine!"

Ilonka se posadila a divala se nechapave na Jidru. Jeete nikdy s ni nemluvil takov'm zvla.etnim hiasem a jeete nikdy se na ni tak — nedival. Uptene se zahledela do jeho odi.

Jindra hledel mleky na Ilonku a po chvili jal se choditi po pokoji. Jeho hrud' se zvedala stale v prucleim tempu. Povzdechl a zastavil se u Ilonky. Vzpominka na Pavlu zalomcovala jeho citem a mlade telo zatoutilo po nethem objeti teny. Jeho rozhotenY zrak taktka hltal divei telo, schoulene pied nim na sedadle.

Ilonka na neho hledela sv'ma oeima a eekala, 2e neco promluvi.

Jindra veak mleel, jen vzal Ilonku za ruku a diouze ji stiskl.

Ilonka povstala a stanula tesne u neho. Naklanela se zvolna k nemu, at jeji hlava klesia na jeho hrud'.

Vzal ji netne do syYch rukou, stoeil jeji hlavinku k sobe a vtiskl na jeji male rty dlouhe polibeni. Ptissal se zrovna na jeji rty, jakoby z ni chtel vyssati uklidneni pro sve rozboutene nitro. V tu chvili vyvstal zase v jeho duel obraz Pavly a zdalo se mu, te ji svira ye sve naruei.

Seviel Ilonku pevneji a ptivinul ji riteji k sobe.

"Jak jsem tt'astna," vydechla Ilonka, kdy Jindra uvolnil jeji rty.

"St'astna?" opakoval po ni Jindra a v tu chvili si uvedomil, co vlastne se stalo. Ptelud Pavly dohnal ho k tomu, te do sve naruee sevtel — Ilonku. Sklonil hlavu u vedomi viny podvodu na teto eiste divce, ktera ve sve prostate neznala ani nejmenei Wee. "Prod jste tak smutnY?" tazala se, kdy videla, te Jindra zmlkl a zesmutnel. "Ja bych radosti dnes vYskala. Spinil se mi infij sen ma, jedina, touha, na jeji vypineni dekala jsem toutebne tolik dlouhYch dni. Je to pravda, mne mae rad?"

"Ilonko, neptejte se dnes, ieknu yam to jindy," odvetil Jindra vyhYbave. Citil, ze dostal se nekam, odkud tetko najde vYchodisko.

Svesil smutne hlavu.

"Pojd'te, Ilonko, prijdeme se projit mestem!" del po deltim mleeni Jindra.

Brzy na to vytli.

Kraeeli beze slova ruenYmi bratisla yskYrni ulicemi.

Podala se stmivati. Na ulicich rozhotela se svetla, jejich svetelna, zaplava odratela se od belostneho snehu, kterY se volne sypal.

Ilonka zastavila se peed svetelnou reklamou biografu, hlasajici, te onoho dne dava se rispeenY zyukovY film.

"Pojd'me se podivat!" tadonila Ilonka.

"Kdyt si ptejete, prijdeme," del Jindra a spechal koupiti listky.

Veeli pak do ptedsine biografu.

Hrdive zadrndeni zvonku, ktere se ttikrat za sebou ozvalo, bylo znamenim, ze bude prave zaeatek.

Jindra vedl Ilonku na mista, jet zakoupil.

Ponurou mistnosti dvorany nesla se htmotna, a nejasna hudba, kdy usedli.

Jako yydeeene ptade sedela skreena Ilonka a sledovala betici film. Jeji prosta, vista duge, jit nedostalo se nejmenei kulturni pede, byla jako u vytrteni nad timto divem moderni techniky.

Straw. 16.

Take Jindra hiedel se zajmem na belici film.

Nevidel dosud z yukovy film a proto pozorne vge sledoval, aby mu nic neu.:§1o. V duchu se podivoval pfesnosti, jaka byla na veech detailech filmu videti.

Na platne objevila se p!edni filmova diva a podala pkijemnYm hlaSem zpivati piseti: "Osikelo dite — — " Ilonka se pki Veto rozplakala. Vzpoinnela si, chudera na otce, ktereho kryje jia derma, zeme" a na matku, ktera, ji zavrhla . . . a ktera ted' je v kriminale. SIzieky kanuly ji po tvarich a z hrudi dral se ji vzlykot.

Tak zahledel se na ni Jindra a bylo mu ji • nesmirne lito a v teto chvili hokce litoval toho, ae dal se strhnouti k n.edemu, co mile Ilonce zpusobiti bolest. Vzal ji za ruku.

Stoeila k neinu svilj uslzenY zrak.

Tento okamZik stadil.

Jindra, kterY byl velnii citlivj hoch, nemohl snesti, 2e Ilonka trpi.

"Ilonko, co je s vami?" tazal se ' eptem.

"Pojd'me yen," zaprosila.

Jindra vzal Ilonku pod pa.21 a kraael mleky.

Take Ilonka mleela.

"Ilonko, to nesmite b3iti tak smutna!" pravil po chvili Jindra.

"Jak nemam b3rti smutna, kcly2 nikoho na tomto svete nemam. Ka20 mi jenom ubli2uje — i — vy," tekla s v3"reitkou, jak jen irit2ete takhle ,mluvit!" tekl Jindra a zastavil se.

Stanuli v opuetenem zakouti parku, kde nebylo give duce.

Ilonka se k Jindrovi ptitiskla.

Jindra stal mleky a nehybne. V dui bojoval teak' boj. VSreitka Ilondina se ho twice dotkla, uznaval, ae ji ubli2i1. Ma ji rici, 2e to lige, co se stalo, byl pouh3% rozmar? Ne — to nikdy! To by bylo od nej bidne a epatnel To by bylo prOhr•eeenim se na diiveke, jia mu umirajici LevendovskST venoval. Veru, pekne by pinil to, co mu slibil, 2e bude ochrancem jeho dcery. Upadl do te2Icy'r ch rnyelenek.

Opkena, o jeho mohutnou postavu vzhli2ela Ilonka po oeku do jeho oblieeje..

Zahledel se znovu do jejich oei a pak — ii dlouze polibil.

"Mate me rad?" tazala se. "Main," tekl bezmyelenkovite.

"Vez, 2e dnes je pro mne prv3"7 radostn)"r den v mem 2ivote. Nikdy jsem se necitila jeete tak et'astnou jako dnes. Vedomi, 2e mi patti tva laska, dini ze mne nejet'astnejei bytost na svete."

"Tva laska?" uvazlo v mysli Jindrove. "Mohu rici, 2e je to laska?" Marne hledal na to odpovedi.

Beze slova brali se ulicemi.

Zamyelen kraael Jindra po boku ktera, se na neho obdas zahledela, nechapajic, co se v jeho dui deje.

Stanuli u Ilondina bytu, Jindra vzal Ilonku za ruku a zahIed.el se do jejich oei. Bojoval v nitru teak' boj a po drahne chvili rozhodnut sevkel Ilonku do na.rudi a znovu ji polibil.

Vyvinula se mu z narudi a kynouc mu rukou spechala pryd.

Dival se za ni a pak take odchazel.

• XXII. Proud denniho svetla vnikl do vezefiske cely, kdy2 dozorce otevi •el dveke a vstoupil dovnitk.

V kobce byl uveznen — Sembera. `Co zas chcete?" utrhl se Sembera na dozorce.

"Pkipra yte se! Pkedvedu vas k vS7slechu."

"Jsem hotov — muaeme jiti."

"Tak hybaj!"

Dozorce vedl Semberii po schodech, as do tketiho poschodi, kde stanul u jednech dveki.

Zaklepal a kdy" uvnitk ozvalo se yyzydni ke vstupu, otevkel dveke a vstrdil temberu dovnitt.

Sotva vkroeil Sembera dovnitt — zustal sta.ti jako ohromen' — — — Ve vfeettujicim soudci, sedicim u stolu, posveho sync. znal Nezklamal se. Byl to Dr. Sembera, ktery po odchodu z Bou gie a likvi.daci tanieji sve advokatni kancelake vstoupil do statni sluZby jako soudce. Bylo mu sveteno ptedbetne vye'etko-

VESTN1K vani velezradneho pkipadu, ktert pki svem odhaleni zpfisobil ve vefejnosti takovSr rozruch.

MCI ptipraviti veekerST material pro soudni Byl jia taktka hotov, jen Sembera mu jeete zbkval. Zadival se na neho pozorne, kdy2 ho dozorce pkivedl a neueel mu take 112as vezne. Domnival se veak, ae tento uaas objevil se u vezne pod dojmem blizkosti soudni sine. Vyzval mirnSrm tonem trestance, aby pkistoupil Sembera ueinil nekolik malatnSrch krokil a v zapeti na to stal tvati v tvat — svemu synovi.

"Jak se jmenujete?" tazal se Dr. Sembera.

Sembera skbopil hiavu a zaryte mleel.

"Tazal jsem se vas, jak se jmenujete," ozvalo se ostteji.

Zase 2adna odpoved'. emberovou hlavou bleskla vzpominka na slova Vitoueova: — aby tvoje deti, ktere si dobyly v lidske spoleenosti destneho mista, netrpely za tve bidacke jednani. "Ne — nemohu vypovidat, at' ,se se nmou deje cokoliv," rozhodl se.

"Budete vypovidat nebo ne?" razne ozva/ se soudce.

Sembera mleel — jen hlavou zakroutil na znameni, ae nebude.

"Odved'te ho! Veak vy si to rozmyslite."

Te2ce vlekl se Sembera, kdy2 ho dozorce odvadel.

Kdy2 zarachotil v zamku klic, jim2 dozorce uzamykal dvete, usedl Sembera te2ce na prydnu.

Byl zhroucen.

"Buda se plou2it svetem sam a cam a nikdy se nebudee moci ptihlasiti ke sv'm detem, ponevad2 tim okam2ikem znieil bys jejich atesti," vstoupila mu znovu na mysl slova Vitoueova. "Jsem bidak, ale klesl-li jsem jia tak hluboko, nesmim ptipustiti, aby za me bidacke skutky trpely moje deft Moje deti! Co bych za to dal, kdybych se k nim mohl prihlasiti. Neni to mo2ne. Neni take moane, abych u soudu vypovidal. Prod jen toho musel jsem se do2it, ae vlastni syn me vyeettuje? Jak je to hrozne!

NezbSrva, nic jineho, nee udelati vaemu konec — tak to bude nejlepei — Povstal za okamaik. RozinSrelel se jeete malieko, ale pak v nahlem rozhodnuti svlekl koeili a jab se z ni trhati fake pruhy. Z techto stdeel provaz.

Veeer naeel ho dozorce obeaeneho na klice dveti — Bylo po soudnim pfelideni.

Vaechny, kteti byli zateeni v onen veder a take jeete pozdeji, stihl zaslou2enSr trest.

Demecserova byla odsouzena k smrti, ponevad2 behem vyeettovani se zjistilo, ae ma na svedomi take nekolik lidsk'ch aivotu, jea zmatila proto, aby mohla nerueene pokradovati ye sve velezradne einnosti.

Sedela znidena ye sve cele. Ona, ktere, tolik milcvala divot, ktera, obema rukama nahYbala jeho aby z ni mohla co nejvice vypiti, ma bYti zbavena aivota? A je tak malomocna, ae tomu nemil2e zabraniti. Kde jsou ti, jimi2 slou2ila, prod ji nezachrani? Zapomneli snad, co pro ne udelala? Oh, veechno se proti ni spiklo. I vlastni jeji dcera vypovidala proti ni.

Hlava ji poklesla a v odich — objevily se slzy.

Pozde, ale — pfece.

Slzy draly se ji do °di, kdy2 ji kat vkladal smyeku na krk — znameni konce aivota.

XXIII. Zvolna ubihaly jednotvarne zimni dni. Ilonka stale byla zamestnana ueenim, chtela co nejrychleji dohoniti to, co zameakala.

Veeer pak vychazeli s Jindrou do spolednosti.

Navatevovali divadla, koncerty, spoledenske zabavy.

Jindra vodil \reticle Ilonku, kde schazela se lepei spoleenost. U notate zvedel, 2e Ilonka po otci zdedila ohromne jmeni, jdouci do nekolika Ilonka budila veude pozornost. Nikdo by v ni byl nehledal dtivejei cikanskou divku, ktera svSan tancem obveselovala. Stala se s ni velka zmena. Jeji krasa jaksi znanela, jeji postava nabSrvala nadhernSrch linii a elastickfth pohyba.

ye stil'edu, dne 10. unora 1937.

Mladi panove vaude, kde se objevila, zavodili o jeji pfizen.

Jindra dival se na to feechno lhostejne.

Divry to byl pomer mezi nim a Ilonkou. Mel ji rad, ale citil, ae to prava la.ska neni. asto, kdy2 ji sviral y e sve naruei, vstoupil mu do jeho ptedstav obraz Pavly.

Ilonka milovala Jindru laskou opravdovou — vernou.

Tak plynula jim zima.

Pfielo jaro.

Jednoho dne vyjeli si autem ven, do pkirody.

V polich pilne pracovali bide.

Jindra dbouho stab v zamyaleni a hledel na pracujici deiniky zeme. V duei ozval se mu stesk po rodne hroucle. Smutne svesil hiavu.

"Prod jsi tak smutriS.r? Oh, Ilonko, tomu ty neporozumia. StSrska, se mi po praci na rodne hroucle. Hled', Ilonko, jalc5i to krasnST jarni den.

Slunieko mile hteje, plujic volne v modravrch vVeinach oblohy, pod jejia klenbou zpivaji piseri jara pevci a kteti obveseluji delnika zeme sktivani. Pfida zrovna voni dechem noveho raaeni a said tajemnSrmi silami noveho raeeni a rilstu. Jake to rozkoe, kradeti za parem bujnSrch koni, za pluhem!"

"Tobe se nelibi divot v meste, yid'!" obratila se k nemu Ilonka.

"Mae pravdu, nelibi. PtemSrelel jsem o torn hodne v zime, pozoroval jsem divot v meste a tu jsem ptieel k poznani, ae to vlastne neni divot. Clovek je svazan celou tadou formalit a piedpisu a veechno dohromady je to ptetvatka a komedie. Jak jinak je na vesnici, kde je tak ticho, tak krasne uprostted ptirodnich kras," zatou2i1 Jindra.

"Tak se odstehujeme na venkov. Mfftee koupiti nejakST statek a bude vee v potadku."

"Oh ne, Ilonko! Vzpominam a touaim po rodnSrch lanech, tam u nas v naaich horach.

Tam, kde hospodatil ded a praded — tam jedine bych mohl Wit et'asten a spokojen. Hlas matky — zeme void mne domti„ tekl a odmleel se.

Take Ilonka mleela.

Maly usedli do auta a odjeli.

Veder toho dne byli v divadle a po ptedstaveni seen do kavarny, kde byl koncert.

Usedli v rohu.

Jindra prohli2e1 easopisy.

Iloneinu pozornost upoutala hudba.

Divoka melodic, pina opojeni, nesla se kavarenskou mistnosti.

Ilonka zadivala se tim smerem, odkud nesla se hudba. Melodic, rytmus a veechno to ptipadalo ji tolik zname — — — Mezi cikanskou kapelou, ktera onoho dne v kavarne koncertovala, uvidela Ilonka — Daniela.

Byl pine zaujat hrou na housle, ta.k2e mu ptichod Ilonky ueel. M tu, kdy2 hral svou oblibenou arii — 2alostnou — smutnou touaiciho srdce, jako vady ()bratl se k obecen stvu a — setkal se jeho zrak s IlondinSrm. Lkaye zvuky jeho housli a2 srdcem zachvivaly.

Ilonce vyhrkly slzy do °di. A ty jeho smutne oei! Obratila se znepokojena. Sklopila hiavu a s bolnSrm vSrrazem ye tvati naslouchala tern tomum, v riich2 prochvivala bolestna touha.

Ze zamyaleni vyruail ji cisnik, pkindeejici ji listek.

"Kdy Te mohu a kde uvidet, Daniel," eetla.

"Zitra v mem byte," napsala a pod tuto vetu 'ptipojila svou adresu.

Kdya se po chvili zadivala tim smerem, kde cikani hrali, zachytila jeho pohled, pinSr vdednosti.

Zadivala se na Jindru, kterSr mechanicky, bez zajmu pfevracel listy easopisu. Po chvili vyzval Ilonku k odchodu.

Zaplatil a vyeli.

Ilonka jeete. vrhla letinS7 pohled tarn, kde stab Daniel.

Dva dny Jindra Ilonku nespatkil. HledaI ji dvakrate, ale nezastal ji nikdy doma.

Tketiho dne dostal dopis.

Podle kostrbateho pisma poznal, ae je od Ilonky. Podivil se v duchu, jake dela pokroky, 2e za ten kratIcSr eas na napie dopis.

(PoIrrP,,

ye

-

Ctene verejnosti a krajanilm, kteri prispel na oslavu eESKEHO DNE, V DALLAS, TEXAS, DNE 19. eERVENCE 1936. nodavame zde finaneni zpravu prijmfi a vydd ni, od poeatku as do dne gniho dne, dne 31. led na 1937.

Z prvni schrize v Dallas Ze schrize ve West, Pani Svitak z Ft. Worth, Jos. Wondrash, Caldwell, H. tradoVna. SPJST., SlovanskY Vzaj. Poji gt'ujici Spolek Pan a pi. Lukas, Westhoff Rad San Antonio, els. 133, J. J. KruginskY J. Horriak, J. Holasek Dr. Holub Karel Navratil Aug. J. Morris, Dr. - Krenek Vdp, Klobouk Rad West, els. 36, Slavie, West, Aug. Kacir Rozprodej knofliku, schilze Taylor Rozprodej nalepek, schrize Taylor Rad Rovnost, els. 7, Rad, Corpus Christi, els. 79.

Rad Prapor Magnolia, els. 65 e,echoslovak, za nalepky Jos. Slavik, taj. RVOS., Rad Svornost Jihu, eis. 15, Dr. J. Kopeck Rad Robstown, SPJST., Spolek KJT., eis. 75 C. H.. Chernosky, za nalepky Julius gumbera eechoslovak Pub. Co. Rad Jaro, els. 130, Dallas, Spol. KJT., cis. 9, Rad NovY Tabor, els. 17, Spol. KJT., eis. 41, Rad KomenskY els. 20, Rad Placedo, eis. 97, Rad Bratrske Spojeni els. 128, Spol. RVOS., eis. 51, Rad Hvezda Texasu, els. 47, Jos. Vytopil, Ennis, Spol RVOS., Jos. Slavik, Spol. RVOS. Seaton, els. 5, Pani A. Paclik, Gainesville, Rad Jaromir, els. 54, Jan Ondrrigek Rad Vlastenec, els. 45, Rad Karel Havlieek, eis. 4.

Spol. RVOS., eis. 48, Rad Novohrad, els. 3, Kapt., M. Pazdral, Ze schrize v Houstonu Geo. Kacir, West National Bank F. J. SrnenskY, Taylor, J. A. Holaeka, West, Henry Motal, Pani A. Strouhal Rad Rozkvet, els. 62, Rad Austin, els. 155 Spol. Sv. Josefa, els. 70, Rad Vesel y Osada, els. 147, J. J. Otahal, Rad Ladimir Klacel, els. 129, Rad Pokrok Gainesville, els. 101 Rad eeskY Den, cis. 95, Rad Svatopluk, els, 132, Spol.

Sv. Vaclava, els. 22, J. J. Prilueik, Idaho, Rad Pokrok Jihu, eis. 72, Rad Rozkvet Zapadu, els. 107, Rad Woodrow Wilson, els. 146, Rad Bedrich Smetana, eis. 39, Jan Hrlodeek, Ennis Jos. Bayer, Floresville, Rad Rozkvet Ruie, Os. 81, Rad Liberty, els, 136, Rad Sam Houston, els. 73, Rad Svornost Jihu, 15, Jan Ondrfigek 0. W. Vanieek, Temple J. gt'astnY, West, Ant. Barak, Jourdanton Rad Morav gti Bratri, J. A. Vagina, Jourdanton, E. Valenta. Rosenberg, Toni Pkikryl, Penelope,

Strom 17.

v2STN1K

stted', dne 10. more 1937,

$

25.80 13.00 .50 2.00 100.00 25.00 1.00 15.00 5.00 5.00 5.00 5.00 5.00 5.00 5.00 5.0 5.00 5.00 5.00 58.50 54.45 10.00 5.00 10.00 10.00 10.00 1.00 50.00 2.50 2,00 10.00 3.50 2.75 5.00 1.00 3.50 1.00 15.00 15.77 1.25 3.00 5.00 6.50 22.50 10.00 2.00 5.00 11.75 1.00 1.75 10.00 3.50 5.00 5.00 5.00 5.00 .50 .50 1.00 4.00 3.50 3.50 1.35 2.25 1.00 3.50 2.50 3.50 1.00 3.50 2.50 3.50 3.50 8.50 2.00 1.00 8.25 2.78 5.00 13.50 4.50 2.95 11.80 1.00 1.00 5.00 3.50 3.50 2.50

Faill H. Stanovska, Galveston, J. Neuman, Tuxedo, Rid Morayska. Orlice, NejmenovanV, z West, Rad KomenskSr, 61.s. 65, Had HvezdnatY Prapor, eis. 55, Spol. Sv. Cyrilla, KJT. Fred eerno gek. La Grange, Had Praha, els. 20, Rad Boj za Svobodu, els. 139, Rad Karel Jona g, els. 28, Rad Karel Jonag, els. 28, Rad Bedrich Smetana, els. 39, Rad Slovanske Sdru geni, 'els. 90, Wm. Marek, Elgin, Spol. RVOS., els. 51, Fr. Ventura, Floresville, Rad Jan RosickY, eis. 110, Spol. NovY Domov, RVOS., els. 98 Jednota Sokol 2iika, Dallas, Sokolska Zupa Jigni, Jos. Wondrsh, Caldwell, Rad Elmaton, eis. 148, Joe Plagek, Chas. Hrugka, "Rad Pokrok, Sweet Home, Kapt. M. Pazdral, Osada Corpus Christi, John Smajstrla, Elk, V. A. Luia, Bryan, Jos. Wondrash, Caldwell, Rid Vygehrad, eis. 48, Spol. Sv. Josea, els. 57, KJT., Rad eechoslovank els. 92, A. T. Ermis, Osada Fort Worth, Ant. Kurz, Ennis, had Tyrg, Holland, Rad F. Zdrilbek, eis. 112, Rad Pokrok Moulton, eis, 27, Adolf Mach, Axtell, Dr. Jos. Kozar, Jos. Bartok El Campo, Nejmenovand, pani z Fort Worth, Henry Parma, Ennis, Rad Slovanska Lipa, Waco, Rad Laskavost, Needviile, Osada Fort Worth, Rad Tioga, els. 5, Rad Vitez, els. 98, Rad Dennice, els. 94, Jos. Horriak za Hosp. a Zabavni spolky Osada Corpus Christi, Tom Prikry, Penelope, za nalepky Rad San Antonio, els. 133, Frank Matu g, Temple, W. A. Kleela, Temple Rad Crosby, CBZJ., eis. 305, Rad F. B. Zdrftbek, els. 112, Rad Slovan. els, 95, Rad Nov' Tabor, els. 17, Rad Moravan, 61s. 42, Rad Rozkvet Zapadu, eis. 107, Spol. Krest'anskYch Sester, West Jan Svestka, N. Y. Rad Rozkvet Rfi ge, els. 81, S. P. StudnienY, nalepky Rad Touha, els. 125, Spol. RVOS Seymour, els. 91, Spol. RVOS., East Bernard, eis. 21, Rad Bedrich Smetana, els. 39, Tel. Jed. Sokol, San Antonio, Rad NovY Tabor, RVOS., els. 9, Spol. San Bernard, els. 111, RVOS., John a 'rerezie GajevskY, Rad Vgeslovan, 'els. 123, Spolek Tioga, els. 103, RVOS., Rad F. B. Zdrabek, eis. 112, Henry. F. Kubieek, Flatonia, Rad Port Lavaca. 'els. 41. SPJST., Spol, RVOS., Fren gtat, eis. 54, Spol. RVOS., Seaton, els. 5, Spol. Supak, eis. 36, Rad BorovY Haj, Cis. 74, Rid Hobson, els. 66, RVOS., Rid Pokrok Haskell, eis. 85, Adolf Havran, Joe Michalik, Rad Nova Osada, els. 69, Rogers, Spol. Praha eis. 42, RVOS., Spol. Sv. Josefa 'eis. 42, Holman, Tex. Snol. Meeks, eis. 107, RVOS., Snol. KJT., els. 24, Bl Jana Sul: Rad Novi Doba, els. 122, Spol. eis. 82, RVOS., Halenkov, Spol. Pierce, eis, 26, RVOS., Rad Jan RosickY, 61s. 110, Rad V Boj za Svobodu, els. 139, Jos. Vytopil, Ennis, za odznaky A. M. Potigka, Rad Pokrok Dallas, 616. 84, Ze zabavy paid. spolan6 v Dallas

2.00 3.75 1.00 3.50 10.00 3.50 3.50 2.00 3.50 10.00 8.00 2.25 3.55 1.75 50.00 .25 5.50 4.75 5.00 5.00 12.50 14.00 2.15 1.85 5.00 10.00 50.00 5.00 1.50 5.00 5.00 3.50 4.25 15.00 1.00 10.00 4.10 3.50 .70 1.05 3.50 .50 6.00 5.00 3.75 35.00 3.50 2.25 3.00 25.00 75.00 1.00 25.00 1.00 4.00 1.00 10.00 25.00 25.00 20.00 16.00 3.00 2.20 5.00 2.50 6.65 10.00 3.50 15.00 10.00 10.00 1.00 1.05 2.00 5.00 6.50 .50 1.35 5.00 20.00 5.00 6.00 15.00 5.00 1.00 .50 2.50 2.00 5.00 5.00 5.00 3.00 4.50 5.00 5.00 2.50 4.00 5.00 10.00 75.67

Spolek TWOS., Cis. 10, Corn Hill, Spolek Kneitz, els. 97, RVOS., Rid RilZovS7 Dviir, els. 89, Spol. RVOS., els. 99, Rosenberg, Obec Galveston, ze zabavy, Rad DubovY Haj, els. 126, Spol. Orech, RVOS., els. 63, Holman, Had San Jacinto, eis. 91, SPJST., Jos. Shipula, Crosby, Tex., J. L. Svreek, West, Texas, Pani R. sMikeskova, Guy, Tex., Rad SlovanskY Svaz, els. 86, SPJST., Frank Machart, Callahan, Tex., Rid Robstown, els. 117, SPJST., Spol. Robstown, els. 105, RVOS., Osadni spolek Robstown a okoll Frank Nestrojil, Dallas, Spol. Rozkvet Ruie, eis. 127, RVOS., Spol. East Bernard, eis. 21, RVOS., Spol.. Shiner, els. 84, RVOS., F. A. Bezecnk, Schulenburg, Rid Vlast, eis. 119, RVOS., Rad Cechie, 'els. 32. RVOS., Rad Benview, els. 139, RVOS., Rad Lening, eis. 122, RVOS., NejmenovanY z West, Tex., Rad Primal, els. 143, SPJST., Spol. Thalia, , eis. 137, RVOS., Frank Patik, Louise, Tex., Spol. Rosebud, els. 8, RVOS., Panove Sticha a Svaton, Praha, eSR. NejmenovanY z Dallas, Rad Pokrok Pierce, eis. 50' SPJST., V. Kueera, knoflik, Rad Dennice, eis. 94, SPJST., Wheellock Spol. RVOS., eis. 69, Smithville, Pad Hvezda Texasu, els. 47, SPJST., Rad Naginec, els. 32, SPJST., Rodina Paclikova, Gainesville, Kiub eeskYch Zen, v Dallas, Spolek Bomarton, els. 95, RVOS., Rad Nova Ratolest, eis. 41, Jourdanton Spol, Rock Hill, els. 94. RVOS., Had Cegti Bratri, els. 44, SPJST., Rad Rovnost, eds. 7. SPJST., knofliky Rad Vytrvalost, els. 138, SPJST., Rid Svetlo, els 38, Smithville Osada Elmaton a Midfield, Matagorda Co., Spol. KJT., cis. 68, Weimar, Pani Stefany Zhanelova, Vaclav TupY, Ennis, Pi. M. Paul, Ft. Worth, Posmrt. pamit.

Rid. Fr. PalackY, els. 21, SPJST., Osada Seymour, ze zabavy Rid Pokrok Roweny, eis. 49, SPJST., Spol. RVOS., els. 17, Za knofliky, 10 kusfi, spol. els. 17, Za nalepky, 100 kusfi, spol .eis. 17, Sberaci listina els. 36: Jakub Bindr, St. .50 J. D. Barton, .50 Jerry Ripple .50 Jan Dugek .50 Jan Jansa .50 Rafael Macek .25 Vaclav Kvasnieka .50 Alois Lojka 1.00

10.00 10.00 10.00 2.00 50.00 45.60 10.00 25.00 2.50 1.00 1.00 10.00 10.00 5.00 10.00 5.00 1.00 2.00 12.50 10.00 5.00 3.00 5.00 2.50 2.50 1.00 .50 4.25 5.00 5.00 5.90 1.00 10.00 .25 5.00 5.00 20.00 12.50 5.00 3.00 5.00 7.00 3.00 2.00 .75 2.50 10.00 32.50 2.00 1.25 1.00 1.00 5.00 16,45 5.00 5.00 2.50 1.00

Soueet Spol. Sv. Vaelava, 61s. 40., KJT., Jan Simeik, Waco, E. Bagant, West, Tex., Okres Bell ze 5birky, Julius gumbera .Rad TexasskY Mir, els. 10., Rad Hvezda Miru, eis. 33, Sberaci listina, iris. 17: R. Rozkvet, 6. 116, Caldwell 10.00 Jos. H. Siptak 1.00 Jos. Manas, 1.00 Tom Novosad, .50 F. R. Pgeneik .50 Jno. J. Krenek, 1.00 J. S. Surovik, .50 Ben Prochazka, .50 George Kocurek, .50 J. A. Fuchs, .50

4 25 10.00 3.50 2.00 32.00 12,00 12.00

Soueet Louis Dressler, ze sbir. v S. Antonio Pi. R. Mikeskova, knofliky a znamky A. A. Mikula, vYte gek ees. Dne v San Antonio, dne 30. dubna Spol. Pokrok Danbury els. 114, RVOS. M. Vagek, Dallas, Osada Rosenberg, vSrte. ze slavnosti Jos. a Marie Kostiha, Thurbur, Tex., Simon Nemec, Bryan, nalepky, Rid Hvezda Jihu, els. 30. SPJST., Osada Taylor, ze slavnosti Pani A. A. Mikulova,

16.00 23.75 1.80

Pan E. F. Mikeska, MD,

20.00

46.10 8.00 2.25 50.00 1.00 2.00 5.00 50.00 5.00

Strana 18.

Osady: Cameron, Buckholts, Marak a Rosebud Sberaci listina cis. 11, Felix DlouhY: Miss Albina Parker, Houston, .25 .25 Miss Vlasta G. Haluska, Vine Orsag, Crosby 1.00 Felix DloulVa St., Sheldon. .25 Miss Aneete Dlouh:(7 Houston .25 Miss Ells DlouhY, Houston, .25 John Peters. Sheldon, .50 Mrs. Bessie Peters, Sheldon, .50 Emil Sonka, Sheldon, .25 Soueet Kingsville, eis. 118, F. J. Elgik, Spol. RVOS., els. 11, knof. a nal.

Spol. SVPS., East Bernard, cis. 7, Jarka Luka gtik, Kingsville, Spol. Kingsville, cis. 124, RVOS., Rad Naginec, cis. 32, SPJST., Placedo Sokol Union Hall ze zabavy J. G. Mikeska, dobrovol. pkispeyky J. Sramek a rodina, Dallas Svob. Obec, East Gate, Fr. Dostalik, ceska Sdruieni, Floresville, Ed. Mieulka Rad Spravedlnost, eis. 121, Shiner, Had Jaro, Sberaci lisitna, eis. 4, J ,:Bougka: Jos. Bevan, Ft. Worth, 1.00 Mrs. Elanora Goebel, Dallas 2.00 Miss Evelyn Goebel, 2.00 Josef Goebel, 5.00 Mrs. Aneaka Hemtal 2.00 John Hernial 2.00 John Holotik, 1.00 Mrs. Rena Holotik, 1.00 Adam Jezzik 2.00 Mrs. Lydia Kartous, 1.00 Mrs. Marie Kuhin 2.00 Miss Marie Maca 1.00 Frank Noska, 1.00 Frank Parma, 1.00 Mrs. Marie Rezak, st.

1.00 Jos. Slama 1.00 Walter Spanhel, .75 NejmenovanY .25

25.00

3.50 5.00 3.50 1.00 5.00 5.00 12.50 22.54 22.70 2.00 2.50 5.00 3.50

Soueet 27.00 Rad Jaro, eis. 130 ,ze zabavy 10.00 J. L. Vrgnik, Detroit, Mich.

1.00 SAO. Moravan, eis. 61, RVOS., 1.00 Add Hvezda Texasu, cis. 47 SPJST., 5.00 Had San Antonio. eis. 133, SPJST., knof. 20.95 Rad San Antonio, els. 133, ze zabavy 33.26 Rad Stenanik, eis. 142, SPJST., 10.00 Rad Neodivslost, eis. 76, SPJST., 5.00 Osada West. z oslavy 125.00 M. Jureik, Dallas, 2.00 Ocada Granger, ze zabavy 25.00 Tom Hunka, Holland, 8.50 Osada Temple, Fr. Matug, 100.00 J. Svoboda, Crosby, za znamky, 1.05 John Toupal, Caldwell, za znamky 1.00 Jos. Vytopil, Ennis, za znamky, .83 Rad Pokrok, Dallas, eis. 84, za knofliky 2.50 Alois Sill, Dallas, za knof. .50 Ed. Marek, Fayetteville, 5.00 Sberaci listina Cis. 6, Paul Mayer, Shiner: Ed. Boehm Sons, 20.00 F. W. Hons, 1.00 John Michalec. .50 Paul Mayer, .50 Josef Mikulik, .50 Anton Start, st., .50 Julius Michalec, .25 Boh. Hlogek, .30 Frank Hrneik. .35 Josef Wagner, .25 Frank Krejci, .25 Ernest Gillar, .25 Fr. Machart, .25 Petr Machart, .25 Adolf Varia .25 Frank Kramtbana. .25 Vojtech Brom, .25 R. M. Boehm .25 Martin Fousek, .25 Frank Mara, .25 Mrs. Ed. Boehm, sr., 5.00 Emil Pavelka .25 Anton Stary, ml. .25 Jim Sikora, .25 Alois Zidek .25 Jak. Fousek, .25 Jos. Kubleek, .25 Frank Bujnoch, .25 Frank Kubena, .25 Edw. Datilek, .25 Wm. Mieulka, .25 Jos. Stary, st. .25 R. B. Papaeek 2.50 Soueet,

Ve •tf-eclu, dne 10. finora 1937.

VrSTNiK

$36.90

Nadostava se Obdrgeno

Pitjem

_21,90

J. 0. Strouhal, Miss L. Rubella, Te. Jed. Sokol Taylor Jos. V. Bayer, tad Morayska Orifice els. 145 Rad CeskY Prapor, els. 24.

Leo V. Espon, Cameron Raymond Ptibyla.

Pkijem z divadla na 6esk3"7 Den Pkjem za odznaky na CeskS7 Den, Ptijem z VYstavi gte a programu, Frank Elgik, Frank Doeekal, 4 knof., 50 znamek John Toupal, Pani R. Mikeska, Osada Fayetteville, Klub CesItch 'Len v Dallas, Chas. Jalufka, 8 knofl., 100 apgmek, Jos. Odlogil, Osada Fort Worth, knofl. a znamky, John Toupal za znamky, Ben Ptevratil, Dallas

15.00 .80 3.00 .91 3.65 .75 2.50 5.00 .80 69.50 42.49 459.27 2.26 1.50 6.00 .35 7.00 5.00 3.00 1.00 6.08 1.00 3.20

Celkov3i kvitovaxecr ptijem, $3,467.70 Ptijem od rfiznfch, drobrach a neznarmech pramenfi 30.54 Celkem ptijem

$3,498.24 VYDANI SPOJENE S POktDANIM ESKER() DNE. Sinitic; ifendikarn: Kapt. M. Pazdral, hlay. pted, $ 75.00 Frank Mou gka, hl. taj.

175.00 John Ondrfigek, hl. pokl.

175.00 V. Kueera, organisator 875.00 Ant. Kos, taj dom. lacrboru 150.00 Celkem 81,375.00 Vydini Kapt. M. Pazdral, pied.

4.75 Fr. Mouelta, hl. taj., znamky at. 51.48 John Ondrilgek, hi. pokl.

3.66 Ant. Kos. taj. dom. v;crb 23.94 Celkem, 83.83 Cestovni vrborem ustanoveno na 2c za mili.

Do schiizi v Dallas, iitednikiim i jinYm 108.55 tted. za riaz. vytiz. mimo Dallas149.30 V. Kueera, cestovne organis.

388.18 Uhrada na cestov. Sokolskemu Drug. z Chicaga, na ukaa. cvieen1100.00 Dr. Mieek a studenti z Austinu na sherani divadla 50.00 796.03

Celkem Tiskovi price a oznamovini: 6echoslovak, West, Texas Novelty Co., Dallas Egan Printing Co., Dallas Narodni Katolik, Hospodak, Hlasatel, Chicago, Amerikan, Chicago, Texan, Houston NovY-. Domov, Hallettsville Naginec, Taylor, Svoboda, El Campo Hlas, St. Louis,

312.96 161.95 14.50 20.00 20.00 20.00 20.00 30.00 30.00 25.00 15.00 20.00

Soueet

689.21

Rizne: Kapt. M. Pazdral, agitae price 75.00 Hudba, hudeb. note a jejich 158.01 rozepisovani Najern ze akoly v Dallas, pro 60.00 hrani divadla 68.00 Ubytovani sok. dru g., z Chic.

Banquet pro 'Castile hosty v Dallas 36.00 37.20 Umisteni a rent za dekorace, 8.00 Hotel pro Dr. Soukupa Potkeby pro cvieence na vet. cvie. 9.35 2.50 Telefon DOVOT sokol natadi do a a 7.50 Fair Parku 39.69 Dovozne na cots do Dallas Uklid, v sokolovne a jinde po 27.60 Oeskem dnu Sou6et

528.85

Celkem yydani spojene s poi. C. Dne $3,472.92 Vgechny polo gky yydarie, byly schvalene Usttednim VYborem v pravidelne schfizi CelkovST kvitovank pkijem 33,467.70

rem drob. a

CelkovSi pkijem Celkove vvdani

ncr, pramPru

30.54 $3,498.24 3,472.92

Zby'va, na race a pokladnika na za$ 25.32 placen1 nasl. rievyplacem'ich ata Neyyplacen g tiay: Narodni Pokrok, Omaha, Neb., oznamka$ 20.00 2.00 6echoslovak, West, 15.00 Svoboda Pah. Co., El Cam pa, oznamka 30.00 Naginec, Taylor, Texas, Red Arrow Transfer Co. Dallas.

59.58 dovoz na Cots, 7.70 Cowser Lumber. Co. 2.50 Art Sheet Metal & Model Works 1.00 John Ondra gek, po gtovne $137.78 Soueet nevyplaceiVch usta Na ruce u pokiadnika na zaplaceni tohoto 25.32 $112.46 ZbYva schodek nezaplacenY .

NisRecitajlei krajane od kterYch sberaci nebyly jei:te vraceny: Cis. 12. Henry Donat, Omaha, Neb. 13. Mr. Vrieml, 15. Senator Sulak. 16. Ed Barta, 18.

John Toupal, Caldwell, 19-22 Vac. Kue'era, Corpus Christi, 31-34 Otto Stehiik, Wichita Falls, 35. V. Kvasniaa, Rowena. 37. Mrs. R. Mikeska, Guy, Tex., 39. M. Cuba, Lovelady, 40.

J. Homola, Bryan, 41. J. Wagek, Seymour, 42.

J. F. Mikeska, Bellvile, 43: F. J. Elgila Kingsville, 44. C. N. Srubar, Ganado, 46. F. Melnar, Sublime, 47. J. Sumbera, Skidmore, 48.-51.

A. Stiborik, Taylor, 53.-54 J. J. KruginskY, Corpus Christi, 59.-60 John Holeeek. Wallis.

61-62. F. Janaek, Austin, 63-65 Mrs. Jenny Coeek, Galveston, 76. Jos. ilelaresh, Granger, 80. - 89. Frank Mou6ka, West.

Dodatkem dovolujeme si upozorniti ctenou iieskou verejnost, ge nedostava se k opine solvenci tohoto podplku je gte $112.46, t. j. Sto Dvanact Dollard Ctyricet Best centa. Apelujeme proto na na ge 6eske spoiky i jednotlivce, zvlagte ony, kteri maji sberaci listiny, by die manosti co nejdrive pokusili se sehnat nejakY ten dollar, aby byl pokladnik v stavu zaplatit, zesty dosud nezaplacene. V gecky dary budou. zavereene kvitovany v 6eskem tisku, takte2 dodatana zorava. Laskave za glete dary ony na pokladnika: John Ondru gka, 2110 Allen Street, Dallas, Texas.

Novf7 kalendak'prY od 1. ledna 1939. Stale se zrychlujici tep moderniho, obchodniho a technickeho givota vygadal si jig mnoho zrhen prastarYch radu, ktere vyhovovaiy na gim piedchildctim po dloulea stals.,,ti, ale pro dne geki se nehodi. Nejvetgi potige, zejmena v obchodnim givote, ptsobi dosud nepravidelnosti v easovem rozdeleni kalend.ake. Proto statistickY Ukad Sp. Statti vypracoval novY kalenclat, jeho g zavedee ni doporueuje v g em statfim. Je take dosti nadeje, ae novY kalendar bude pkijat. V novem navrhu je kalendairal rok rozdelen na 13 stejnSrch mesict po ti8 dnech. Ka gdY tYclen se ma Zaeinati nedeli a koneit sobotou. V gechny svatky maji bYt prelogeny na pondelky, aby se docililo prodloug eni nedelniho volna na dva dny.

Aby rok mei 305 dnfi, bude koncem kagcleho mesice pripojen zvla gtni •IT7roeni den, kterSi bude rovneg dnern svateenim. Ka gde etyri roky bude vsunut jeg te jeden svateeni den doprostked roku, him vyhoveno podminkam prestupneho roku, kterY ma 366 dni. Ukady Spoj. stita chteji nyni prosaditi prijeti tohoto novaho kalendare prostrednictvim Spoleenosti naroan Mimo to se ma, svolat zvla gtni mezinarodni konference, ktera by se touto otazkou zab3",vala. Navrh vzbudil ji g nyni v mezinarodnich obchodnich i prflmyslovYch kruzich' Neve aozdeleni kalendarniho roku ma 17)7:-ti uskuteeneno od 1. ledna roku 1939, kdy za6atelz roku pripada na nedeli. Pri gti NovST rok pripada 'na nedeli as za dal gich 11 let. Na reforme kalenclake pracuje take po leta zvlagtni Spoleonosti narodil v Zeneve v dohode s papa g -skoutlid.Crevnhymajzfjem na ustaleni velikon.o?'-nich svatn. pohyblive terminy pusobi mnoho pc.)t : ti i kvim. S reformou kalendEll'e vyslovily 1,1t staty: Velha Britanie, Francie. N6i-nec.•.ko, panelsko, Holandsko, Belgie, Italie a Jagonsko.

Nikdo neni tak chud, aby nemohl pomahe ti a nikdo neni tak bohat, aby pomoci nepotieboval.

eda

nar.ara 1DS7,,

onstia HhIdka Proe" eny nedivap nabidti siita ?

5Y

Tereza de Escoriaza.

ZENY jsme rozho i'eene bojovaly, ba

semerici, ze jsme nasadily s yttj Zivot za to, abychom si dobyly volebniho prava a prava starati se samy o sebe. Ziistava, proto jednou z nejvetkch zahad Zenske dude, ze jsme se doposud neodvakly vyznati muzi lasku a ueiniti mu nabidku k snatku.

Vim, k ted' piijdou mnozi s banalni namitkou,.2e pti uzavirani snatku je to ve skuteeno-• sti 2ena, ktera je vitezem, ona se je ryba,rem, jen2 vyhazuje udici a uboh, nek'a,stny muZ je ten, kdo se neche, svest, jako nevina ryba zabere a spolkne udici i s haekem.

To neni zcela spravne. Netvrdime samoziejme, se dnes zpozoruje Zena muk, a kdy2 ji uvidi on, anebo,ze teprve potom, kdyZ od neho doStala nabidnuti k snatku uvaZuje, zdali by si ho ptala za manZela; k neobjevi as potom, se ho silent miluje, and pied tim o torn mela nejmenk tukni.

Ne, my Zeny netyrdime, ze dovedeme tak litovolne ridit sve city a vaS'ne. Ale moderni, odhodlane deuce, ktere vidi miadc'tho mute, jen se ji libi, a ktere dela use moZne, aby si ho zi• skalo, piece se pro piedsudky neodvaZuje k otevi-enemu vyznani. Je proto nuceno s vynaloZenim veftereho davtipu unit mnoha, ne vkly podatenSrch, va,leench lsti, pti eend mu bud' koiist uklouzne, anebo se mu podaii chytiti ji, ale tak nekkovne, ae tim vaZne utrpi spoleene gtesti obou. Zcela jinak by to ov gem vypadalo, kdyby Sena mohla svobodne a volne dob9vat, prave tak jak to dela muZ, a kdyby mu smela bez okoiku vyznat, ae ho miluje a obdivuje se mu, ae je ochotna prispeti sv3"7rni schopnostmi jako hospodyne ke z ySTkni jeho hmotneho blaha, Ze ho chce svou laskou ueiniti Zt'astnSim atd.

Tak tomu bohu2e1 neni a take se to velmi malo zmenilo od to doby, co Zeny jeke se "manZelstvi se uzaviraji v nebi", a svfij Zivot travily — a vetknou i ztravily v nadeji, ze jim nebe sale nejakeho hodneho mute, nebo se take spokojovaly jenom tim, ae se modlily k svatemu Antonieku, aby jim nadelil Zenicha.

Moderni divka se nanej y,fg odvali dati na jevo svou nallonost, co2 vgak ma malo smyslu, . nebo vtibec ZadnY, protede muk jsou nedo- vtipni.

Co znamena pravo voliti hiavu statu proti pravu smeti si zvolit otce naiich deti! StrZeni zdi, ktere branily Zene dostati se ku piedu, neni jia davno tak dillekte jako odkiizeni Prehrad, ktere nam zabranuji pristup k Ztesti.

Vetkna Zen se chee nejenom vdat, ale take vdat se za muse, kter,V je jejich idealem a ktereho, kdyZ ho koneene naky, si pteji za mantela. Hloupy zvyk jinn v.• ;• ak zabratiuje v tom, aby projevily sve city muk, kter3i by je mohl ueiniti Bylo by jiste vice Zt'astnch maidelstvi a mene rozvodt a rozluk, kdyby Zenam. bylo dovoleno ueiniti prvni kroky, ktere maji vest k uzavieni manZelst yi. Je pro to mnoho dfixodix.

Ptedev2im jsou Zeny v takovS7ch srdeenich zalektostech mnohem moudrej.k. Mimo to je pro 2enu monhem dttlektejk nalezti idealniho mankla, net je pro niuk, nalezti si druZku :podle sveho vkusu,- -ponevadt, vdana, Zena je vdana mnohem silneji, net je mut, "aenat".

Zelije-li mua v manklstvi zklamani, najde mimo manklstvi tisic moZnosti zotaviti se a tisice zpasobu Utechy. Naproti tomu zklamana 2ena musi celou tihu rozdarovani nest sama.

Na druhe strane je aena, ktera miluje sveho mum, jiz Z toho C1D.V2(11,1 t'astna . a spokojen4,

V2E3 TNiE a uspokojena 2ena znarnena radost a S'testi pro cele okoli.

Devadesat procent podriadenYch a zlYch aen, draeic, koket a nevernych, najdeme mezi terni, ktere se z nouze provdaly za prvniho, kterY se jim naskytl, misto aby se vdaly z Lasky a v dobu, kdy si samy pfaly. Svemu nett'astnemu mut davaji pocit'ovat cele sve zklame,ni a cirri ho odpovedna za to, ae neodpovida jejich Jdealu.

Doufejme tedy, ae pfitti krok v emancipaci pfinese aerie osvobozeni od tohoto tabu, ktere mlade divce brani polotiti dtvernou otazku muss, ktereho si pfeje za mantela.

Houston, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Oznamuji,ze tad Pokrok Houstonu Cis. 88. potada velkou oslavu, a site druhe vYrodi nageho stanku, s ptislugnYm programem. Ochotnici fadu sehraji peknY kus pod nazvem "Hanieka zapasi o sve gtesti", a dalgi program uvidite v oznaince. Tato zabava bude celodenni, proto kdo by ptigel dfive, vady najde sin otevfenou. Kuchafky slibuji dobrY obed na 12 hod.

Program zadne o 2:30 hod. odpoledne. Pfatele, jste vtichni zvani, abyste s nami tento den oslavili, jako ty minule. Doufame, ae ptiroda k nam bude trochu laskavej gi, neb na otevfeni Lilo celY den, a loriskY rok tea, a piece nav gteva byla velika. Diky yam vgem a ptijd'te zase.

Tak zase po dlouhem 'ease se na nas sluneeko usmalo, a jak bylo mile, neb nam zde pr gelo od vanoenich svatkil kaZdY den, aa 5. imora se vyjasnilo. Pani "flu" hodne radi, skoro v kaadem dome je nekdo nemocen, coa neni divu v takovern poeasi. Sestry Malinakove. a Cecalkova byly tea upoutany na ltiako, ale ua se jim dati lepe, coa jim ze srdce ptejl. Sestra M. Rucks darovala pokrYvku na postal ye prospech du, a sestra Drabove, krasnY pol gtatek. Diky vain sestry jmenem tadu.

Dne 29. ledna se nas nekolik z Houstonu pohtbu sestry Kristiny Mikeskove. Velice dojemnY byl ten pohteb, neb dva mlade aivoty smrt skosila najednou. Ale jak ta naae piseri zni: "Dokonano, ptigla doba." F'ozustalYm vyslovuji uptimnou soustrast.

Po pohtbu nas zavezl br. Ko gut na farmu manaeln JaneikovYch pti Wharton. Dekujeme, pMtele za pohosteni; Akoda ae nam zbylo jen tak malo easu na mile s vaini pohovoteni, ale snad se sejdem za jinYch okolnosti, pak si to vynahradime.

Srdedne zdravim vtechny etouci. Na shledanou dne 14. imora!

Aneaka Svaeinova. ftici gtefanik, Houston, Texas.

Jia celYch 14 dni chodim zamraeend a rozbrueena jako stare hodiny. Vette, kdyby nebylo to slavne prate, na kterou east:), kdya je ji moe brueime, ae bych se ua zblaznila nad tim degtivYm poeasim. Jia pr gi pries mesic. Prvnich 14 dni jsem si myslela, no aa se vypr gi, bude zase hezky. Nedelala jsem si z toho nic, ale ted' ua zaeina me bYt z toho smutno a Uzko. UbohY lid v tech povodnich, dloveka aa srdce boll, kdya to slygi neb ete. Vette, ae se me ani nic veseleho nechce pse,t, proto mi zajiste odpustite, jestli jsem vge nepopsala z nagi einnosti u kefanikii, tak jak bych mela.

Tak neco velice pekneho yam napigu a site prvni byla "Sweet Sixteen Party". Jemine, ptemY2lejte jak jenom na to, abyste aspon na jeden veeer vyhliaeli a citili se jak "sweet sixteen" a budete vedet, 2e to bylo asi radostne a pekne. Podasi ten veder bylo t'patne, ale v naai tadove budove svitilo slunieko v •podobe mladYch kudrnatYch hlavieek naAich devuaek a mladYch `pant, sin byla vytopena, stoly prostteny etytm.i velkYmi bilYrni ruene vy§ivanymi ubrusy, prate a dar to ses. Klimo ye, ,jak pekne v rohu pokrYvek se skvely napisy "Ste. ni. Srdedny dik. Ve fanik". Byli jsme na to py A vazach na stole kvetiny, bile.narcise a 10 dortt a ka2dY se 16 sviekami. Po proslovu k naaim oslavenciim ptistupovali ke stohlm, by gt'astnY jeden za druhYm a rozsvicovali si svoje svidky a sice sl. H. 8vestkova, sl. H. Bravcova, sl. R. 8ebkova, sl. J. Filipkova, sl. E. 8ebkova, sl. E. Kunetkova, sl. V. Kinclova a sl. tilielova a mladi pani byli V. Maraa a J. Cilny. Kdyt. avidity

Otrana zaplaly, udeIala se v sale tma, aby se to lope vyjimalo, pak se zase svetla rozsvitila, a po jidle. se rozproudila ta opravdovska eeska zaba L -valdorn.Ntebyapk,skvapujici na to 2patne podasi. Vy miadi pods& kujte a melte radi svoje maminky, ae varn katda co bylo v jeji moci udelala. Vatte si sveho miadi, to se yam ua nikdy nevrati. 0 je, co -ja bych za to dala, kdyby me bylo aspori 25 let, ale kdepak, to ja se ua budu te git na tech cedesat, jestli se jich doekam. Bude-li poild paget, tak asi ne. Take jsem si vzpomnela pti torn yeeirku, kdyi jsem to na gi ratolest videla, na vYstavu kvetin, kterou jsem pied vanocemi v mistnim nagem auditorium videla. Opravdu bylo to neco krasneho a fichvatneho, co dovede ruka eloveka ye sklenicich vykouzlit. Byly tam kvetiny aa z Jiani Ameriky, a ty krasne Mae, kamelie, bile, ruaove, eervene, kolikery druhy orchidei, co to da prate neali takovou neanou kvetinu ptivedou do kvetu a pak ji usttihnou pro ozdobu stolu aa uvadne. A tak je to take s tou naafi mlacleai dne gni. Co se rodiee nastaraji, co noel probdi, kdya je to det'atko nemocne, a kdy/ je vychovaji, pak ptijde taky takova moderni ozdoba v podobe kar, valky a vgelijake epidemie a naae deli uvadnou, neb jsou jako ty kvetiny, pfijde mraz a span je. Ale doufejme v neco lep gi, aby kaade to deveatko zatilo stale jako to slunieko.

Ted' yam zase napi gi neco z na gi magkarni zabavy. Navgteva byla pekna a zase pr gelo a k tomu hocIne. Hrali nam hogi Zatopkovi. Opravdu zadinaji se vgem libit, maji nove pisne pti kterYch zpivaji a kdya je sly gite zrovna omladnete, tak pti to hudbe se yam telo zaene kroutit a potad vas pokou gi — jdi taky tancovat — ale to vite, ty stare naae nohy, ale zazpivame si s nimi, vlastne jak zaenou zpivat, tak zpiva s nimi kde kdo a aadnemu se nechce domu. Masek bylo 25. Ceny dostaly prvni nejhezdi (ale ona take byla nejhezei) sl. Hilda Svestkova, co druhou cenu nejkomidtej gi byla pani Bravcova, co cikanka uhadla kaademu co si ptal, jenom penize ne, a hezke poeasi nam slibovala; co je nej gkaredgi byla ustrojena pani Chudejova za earodejnici, opravdu byla dobte maskovand, addnY ji nepoznal, i ko gte mela, byla to tteti cena. Soudcove, kteti udileli ceny, byli neutralni, kteti nepatfi k aadnemu eislu, tak jednali spravne. Zabavni vYbor dekuje br.

Klimovi za masopustni koblihy, ktere daroval a sestram Studniene, Kubinove, Baletkove a Bravcove. Ony vedi, co je dobre pti kafieku.

Tak se me zda, ae se u nas zaeine, ujimat nova by'ti babiekama. Ted' nastoupila viadu babieky pani Studniena. Ptejeme ji, aby z toho robatka mela stale radost, ale aby nas nezanedbavala, neb jsme jeji take deti a ona je naae matka Stefaniku. Celt' mesic nebYt mezi nami! J'a se divim, jak to mohla vydraet. No ale ua na magkarni byla a bylo hned veseleji.

Tak jsem vain toho napsala dost a ted' na shledanou na divadle. S pozdravem na v gechKarla -dtvrtnikova. ny, kid Fort Worth, eislo 154.

Ctene, redakce, bratti a sestry!

Musim varn oznamit, ae tad Cis. 154. bude odbyvat pravidelnou schtzi v nedeli 14. finora ve 3 hodiny odpoledne, tak nezapomerite a dostavte se jiste.

Pfedseda od zabavniho vYboru si pfeje, kteti jste na vYboru, byste vgichni tam byli, aby se mohlo vae dat do potadku, abyste v gichni videli, jak se nam zabava vydatila. Hezke to bylo, ptiroda byla neptijemna, ale lido na to nic nedali, jen se do Sokolovny hrnuli, takae v kratke dobe sin byla napInena. Day vaem navatevnikum, jak okolienim tak i dalsim. Ptijd'te zas, radi vas mezi nami vidime a pfejeme si, abyste byli vgichni spokojeni se v gim i s hudbou. Hudebnici vyhravali kus za kusem, takae kaady byl spokojen, ani se aadnemu dome nechtelo. Musim skoneit, podruhe napi gi vices 1.

S pozdravem na redakci a vtechny etouci stavem vale dopisovatelka, Millie Polagek.

Rozdil mezi ptedsudkem a ptesvedeenim je ten, ae pfesvedeeni miltete vylotit bez rodileni.

"Buffalo Evening News".

Strang 20. !AK JE TO s porotami? Prod se jim tak tako j zjigt'uje skutkova podstata einu? Ptedevtim proto, ze svedkove, kteri pied nimi vypovidaji, jsou gpatnYmi pozorovateli a odporuji si v tvrzenich. Psychologove zjistili tuto skuteenost pokusy s divaky. V poslucharne nastrojili nejakou ptihodu a vyzvali studenty, aby vypsali vge, co videli. yYsledky byly od sebe velmi odligne, ale jegte vice ptekvapuje neapinost lideni a chyby, jich se pki nich dopougtela vetgina pozorovatela.

Pti pokusech, provedenYch se studenty na kansaske universite, bylo na ptiklad mnohem vice chybnYch popist net spravnYch. 0 jedne osobe, jet se zadastnila sehraneho vYjevu, ale nepoeinala si napadne, tikali studenti, to mela pii sobe revolver, namitila jej nekolikrat na jineho mute a ktieela: "Staj nebo strelirn!" Tineho spoluaeinkujiciho, kterY driel v ruce revolver, si za to nikdo nev giml. Pri pokusech na universite northamptonske, kde nekolik adinkujicich rozeilene ktidelo a navzajem se uratielo, kikalo mnoho divan: "Nikdo nic netekl," nebo "Nic jsem nesly gel". Tyto neuvetitelne omyly.pii vYpoveclich svedka jsou typieke.

Svedek pted soudem mate vypovidat trojim zpilsobem. Za prve mate ptednest svou vlastni zpravu, ani ho soudce pteru guje otazkami. Za drulie mate odpovidat na nesugestivni otazky navladniho a za tteti mate vypovidat v ktitovem vYslechu. Pti myth pokusech vypovidali svedkove vgemi ttemi zpasoby.

Sehral jsem pted 18 divaky, vet ginou pravniky, jednoduchY vYjev. MlaclY Texasan vstoupil do pokoje, kde jsem konal ptedna gky, a odevzdal mi glutou obalku. Potom vytahl z kapsy velkY nut se zelenou rukojeti a 6 palca dlouhou Cepeli. Jednou rukou ote-vrel nut a gkrabal si jim na palci rukavice, pii torn hledel na divaky. Mezitim jsem Ceti zpravu, jet se podobala telegramu.

Ani jeden z osmnacti svedka si nev giml Texasanova note! Jejich pozornost byla upoutana domnelYm telegramem. Kdyt jsem se jich zeptal na nat, tvrdili v gichni, ze jej nevideli.

Kdyt se dostali do ktitoveho yYslechu, tvrdili to jests energieteji a vyslYchajiciho podezirali z toho, ze se snati svest je k nepravdivYm vYpovedim. A piece drtel Texasan ten nat v ruce pied zraky v gech dobre tti minuty! Jak by se tedy mohla porota ye vatnem ptipade dovedet od tech 18 svedka, ze obtalovanY mel pii sobe vratednou zbrari?

Pti torn pokuse mohli divaci pozorovati celkern 147 podrobnosti. PramernY svedek si z nich vgiml 41, take jeho vYpoved' byla spolehliva jen na 28 procent. Svedkove uyadeli mem 8 nespravnYch adaja, cot znamend 20 procentni omyl. Nyni at' se etenar vmysli do situate porotce. Jak to udelate, abyste oddelil nespravne odpovedi od spravnYch? Dopusti-li NEJBOHATgi NAROD NA SVETE. Tvrzeni, ze indianska rasa vymird, bylo jig davno vyyraceno statistikami. Poeet Indiana je dnes daleko vet gi net u bileho obyvatelstva.

Nejvice vgak pfekvapuje zprava Indian Office, ze Indian jsou nejbohat gim narodem na svete.

Jejich ahrnne jmeni eini pies 22 miliard dolara, na jednoho tedy ptipada 60,000 dolara.

Neznamena to ovgem, Ze katdY Indian je Croesus. I u nich je velkY poeet chudaka, z y]aAte ye velkYch mestech zije mnoho rudYch proletatt, kteki nemaji nic z bohatstvi svYch soukmenovcii. To vgak nemeni nieeho na torn, ge tadnY narod na zemi se nemate pochlubit tollka milionari v pomeru k poetu obyvatel jako Indiani.

Za toto sve bohatsvi vdeei Indiani vlastne lakote svYch bilYch krajana, kteki je stale vice zatlaeovali do nehostinnYch konein a koneene je uzavteli do reservaci, kde py gni potomci slavnych valednika tivoti tak, Ze jejich vyhynuti bylo jen otazkou easu.

Najednou vgak nastal neeekanY obrat. V Arizone, Novem Mexiku, Oklahome a Kalifornii zaeala vy ystavat ze zeme vrtaci vete. V gude se Medal petrolej. Objevili potom, Ze zdanlive bez-

V g STNiK

Ma porota pravdu.

William Moulton Marston, psycholog. se dva nebo vice svedka tehot omylu, ptijmete jej pravdepodobne za pravdu. Va ge aloha zjistiti skutkovou podstatu einu se na konec ukale neproveditelnou, protote cele d ye ttetiny skuteenosti zustanou pro vas tajemstvim, nebot' tadnY ze svedka je nepozoroval.

Volne vypraveni, omezene na nejmen gi motnou miru, je pted soudem je gte nejspolehlivejgi yYpovedi. VyslYchanim jednim soudcem se zda trochu apinej gi, za to vgak mate obsahovat vice omylt. KtigovY vyslech site pasobi porotcam vet ginou zabavu, ale jako prosttedek ke zjig teni skutkove podstaty je taktka bezcennY. Vagina pravnika pkisveddi, Ze lidske svedectvi je velmi nespolehlive. Zastavaji se v gak parot na zaklade teorie, ze omyly, jich se dopusti jeden svedek, se opravi yYpoved'mi druhYch svedka. Z toho davodu jsou presvedeeni, te yyslech pied porotou je nejapinej gi a nejspolehlivej g i. A piece tomu tak neni. Dal jsem yypovedi 30 svedka, z nicht 24 byli advokati, posoudit 6 porotami, z nich tti se skladaly z muta, tti z ten. Zjig teni porot byla pak srovnana se spolehlivosti svedeckych yYpovedi. Ctyti z techto porot se ukazaly merle apinYmi a merle ptesnYmi ve syYch posudcich net pramernY svedek, jej vyslYcha/y. Dye z porot se ukazaly lepgimi net prfunernY svedek, adkoliv presto nebyly tak spolehlive jako nejlerigi ze svedka. Mogno pramerna porota byla ye syYch zjigtenich prave tak spolehliva jako pramernY svedek ye syYch yYpovedich.

A je-li toto cena gesti vysoce vzdelanYch a inteligentnich porot a yYpovedi svedka s nadpramernou inteligenci, kteti vypovidali pravdu podle sveho nejlep giho vedomi a svedomi, jaje potom cena zji gteni obyeejne poroty, vyslYchajici prfunerne svedky? Mate miti porota za takovYch okolnosti pravdu, mute bYti jeji rozhodnuti spravedlive a logicke?

Pri syYch pokusech s porotami jsem pozval k spolupraci psychology, aby zji till, jakYm zpiisobem vznikaji chyby pit pozorovani a neshody y e vYpovedich. Zjistili, ze alenove poroty, at' mutove nebo teny, ptikladali mnohem vice viry svedkam, kteti se pii odpovedich dlouho rozmYgleli a odpovidali velmi opatrne. Porotci mai postupovat prase opaene. Po prozkoumani vYpovedi se skuteene ukate, kteti pied odpovedi peelive uvatovali a vabec vypovidali co nejopatrneji, podavali nejspolehliveIgi a nejprakaznej gi ficiaje.

Poroty jsou prilis ochotny ptijimat za pra ydive vgechno, co vypovida daveryhodnY svedek, a odsuzuji gmahem vYpovedi nehodnovernYch svedka, nehledice na to, jak sane jsou dakazy, 0.-••"Thr"•...9'

Rozmanitosti. cenna pada indianskYch reservaci skrYve, obrovsko, bohatstvi naftovYch pramena. Vypuditi Indiany z jejich posiednich sidel, toho se neodyatili. NezbYvalo proto nic jineho net a.daati je aeastniky na podniku nebo od nich azemi koupiti za obrovskou sumu. Tak se stalo, ie mnoho kmena, ktere drive tily v nejvagi nouzi, najednou nedekane zbohatlo.

Je jedno ztrpeuje rudokotcam jejich milionove vlastnictvi, ze totit nemohou yolne nakladat se syymi penezi a akciemi, nYbrt jsou pod poruenictvim Indian Office. Ale v poslednich letech vede indianska, inteligence prudkY boj za zrugeni tohoto omezovani. Mezi Indiany jsou nejenom milionari, nYbrt i lekati, intenYti, pre. ynici a statni frkednici. Take indianske princezy mail ye spoledenskem i umeleckem tivote vyznamnou alohu. Drive nebo pozdeji padnou tedy i posledni ptehrady, jet brani modernimu "Bilemu Jelenu" nebo "Oerne Vrane", aby sveho bohatstvi uzivali ptimerene svemu stavu.

Ve sttedu, tine 10. nnora 1937. o net se svedkove opiraji pt svYch fidajich.

Oblibenou teorii pravnika, ktere, byla vyvra,cena pokusy s porotami, bylo tradidni pojeti, porotcam stadi divat se na svedka a poslouchat jeho sloy a, aby zjisti.ii pravou skutkovou podstatu. Poslouchani ustnich yYpovedi je zabavnej gi, pkispiva vgak merle k zji gteni skuteenosti net eteni adajt, napsanYch na stroji za neptitomnosti porotca.

Zjigteni porot, ktere nikdy neviday svedka, se ukazaly co do apinosti a ptesnosti spolehlivej gi net zjigteni porot, ktere svedky vyslYchaly obvyklYm zpiisobem. Porotcove nejsou gkolenYmi psychology. Prod tedy od nich chceme, aby nebyli zaujati pro nejakeho svedka nebo proti nemu, vypovida-li pted nimi za neptirozenYch okolnosti? Ukazalo se, ze yYsledky jejich getkeni jsou mnohem logietej gi, konali-li je se svedky pisemne.

Zenske poroty pteddi obydejne mutske jak co do apInosti zjiSteni, tak i co do jejich piesnosti. 2eny jsou mnohem pedlivel gi net mutove a mnohem trpelivej gi pii vygettovani jednotlivYch podrobnosti. 2en gti porotci si vtdy znovu a znovu proCitli sve zaznamy, aby si byli jisti, 2e jim neu gla tadna, podrobnost. D ye ze tti tr enskYch porot vypracovaly ob girnou zpravu, ✓ktere byly srovnany vYpovedi vgech svedka o katdem spornem bodu. To neudelala ani jedna mutska, porota. Mutove ztraceji pii podrobnostech velmi rychle trpelivost. Chteji bYt s praci hotovi co nejrychleji.

Z /mita ma katdY svaj vlastni nazor na to, "jak to muselo bYt", a ma vetSi zajem na torn, aby uplatnil svaj damysl, ne z aby objektivne prezkougel jednotlive vYpovedi. Zeny v porote byvaji Casto svehlave, vet ginou vgak proto, dobte nepochopily nejakY spornY bod. Jakmile nektera pochopi o dem mluvi jeji kolegyne, stava se ihned objektivni. Muzsti porotci pracuji pravidelne lope, kdy2 jde o logickY rozbor vYpovedi, psanYch na stroji; Zeny naproti tomu nad ne vynikaji pii psychologickem posuzovani svedka pii ustnim vYslechu.

Dnes je prozatim nejlepSim vfSettovatelem soudce. Pit myth pokusech dokazali tti soudcove — dva mu2Sti a jeden 2enskY — svou ptevahu nad porotami. Soudce se nemusi s nikYm dohadovat a proto mute venovat pinou pozornost clukazovemu rnaterialu.

Je talo ubraniti se zaveru, Ze za dnani pravni soustavy porotci soudy nikdy nemohou dospet k nezvratnemu zaveru. Pra y& tak je jisto, Ze jedinYm manYm podkiadem pro spravedlivY rozsudek je dostateene zjifteni skutkove pods.taty. Zakon sam o sobe je bezcennY, dokud nebyly zjiSteny skute,driosti, ktere • urnonuji u2iti ho spravedlive u v gech doteenYch osob. Ponevadt porotami nelze zjistit dfileLtejSi okolnosti, strkali sveho easu vtidce na'Sich vra2ednYch band, jako Al Caponeho, do kaznice ne pro vra2du, nybr2 pro neplaceni dane z ptijma z vYnosu jejich SVETOVA POLITIKA V AMER/CKE-#1

TIUMORU. Zda se, ze evropSti diktatoti maji nesnadnou praci s tim, aby dosahli nedorozumeni s jinYmi staty.

TypickY American je takovY, kterY ktiklave ádá vladu, aby uvedla rozpodet do rovnovahy a pak yypujeiti 5 dolarii, aby mel z deho 'tit do nejbli2:§1 vYplaty.

Dochazeji zpravy, ze dobrYch 95 procent obyvatel Evropy si nepteje valku. Podle toho tedy vysvita, 2e vet§ina nevladne, ale 2e je v podruei. Koho?

Starosti Britu, aby se Sttedozemni more nestalo vYluene itaiskYm jezerem, byly nepochybne zvYgeny rozhodnutim pana Mussoliniho, Ze v nejbli2Sim lets zadne pry padlovat na vlastni canoi. Pane, v rukou takoveho duceho 1 sobe nevinhelgi hraeka zpilsobuje starDAi! Evropa nam sem (nutno se pochlubit posila, kdeco: Zeppcliny, lodni obry, kralovny, filesoficky a jine systemy, boxery take vahy, emigranty a rune ptednaSefici osobnosti (Bith ji to odpust') -7 vgecko motne posila, ochotne a Casto bez yyzydni — jen neposila penize, ktere nam

Strang 21,

Ve stiedu, dne 10. unora 1937.

Po 50

nasle ditem se sios ti le. tif,),. , _31 Brights r 1:'. , 6 r ptistoupil 1. list. DiseasLJednote ,•1.11 vadu. vekem. K 1003. Roinik. Cislo certifik.atu Paid- ptistoupila 6. pros. 1908. eislo certi2485. Jos. grubak od tadu Nov up 359, a die stanov opravnen jest fikatu 10149, a die stanov opravneTabor els. 17., zemiel dne 28. pros. k podpoie v eastee $370.00. na jest k podpoie v eastce $500.00.

1936, star jsa 81 roku, na senost S bratrskyrn pozdravem, Seveik, od tadu No2498.

Terezie vekem. K Jednote ptistoupil 18.

J. R. Kubena, taj. HI. fla.clu. brezna 1906. Rolnik. Cislo certifika- vY Tabor Cis. 17., zemtela dne 25. tu 10159, a die stanov opravnen jest k podpoie v dastee $500.00.

2486. Vielav Beeart od tadu Svaz Ceehosicvant Cis. 92., zemtel dne 2. ledna 1937, star jsa 73 roku, na ggi srdeiMi. vadu. K Jednote ptistoupil NA LODiCH 4. zaki 1910. Na odpoeinku. Oislo certefikAtu 11226, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastee $500.00.

Rychlik eeka v Eremerhavenu u Lodi Bremen a Europa, 2487. Petr J. Faltesek, od kadu ocikud jedete do Prahy bez ptesedani.

Na.einec dig. 32., zemkel due 1. ledNEB CESIIATE NA OBLIBENYCH RYCHLODICH na 1937, star jsa 47 rokri, na HyterCOLUVI U tensive Cardiac Failure. K Jednote pfistoupil 8. list. 1508. Rolnik. Cis. A D 1J 2-2 certifikatu 2330, a die stancv o111 A Di WET II G pravnen jest k podpoie v eastee $1000.00.

VYborne 2eleznieni spojeni z Brem neb Hamburku PomaZeme yam pti obstara.vani navatevnich a vy2488. Anna Siptak, od tadu Hvezsi.ehovalcckYch vis pro VaSe evropske ptibuzne. da Miru Cis. 33., zemfela 11. ledna Informace u vaeeho inistriho agenta neb 1937, ye stati 79 let, na srdeeni vadu.

77Ti e't• K Jednote pfistoupila 7. dubna 1901. eislo certifikatu 3282, a die stanov opravnena jest k podpoie v Castce $1000.00.

51", cotton Exch aouston, Tex. 2489. Jan Mieulka, ad tadu Pok: Moultonu Cis. 27., zemfel dne 14. ledna 1937, star jsa 82 rokri, na zapal plic. K Jednote pfistoupil 10. dubna 1898. Rolnik. eislo certifikatu 321 ,a die stanov opravnen jest k podpofe v eastce $1000.00.

2490. Anna, Valigura od tadu Hvezda Jihu Cis. 30., zemtela dne 31. pros. 193 . ve stall 79 let, na srd-ceni vadu. K Jednote pfistoupila 1.

Chicago, M.-"Uilvtun Trinerovo Bo Elt6 Vino, kdy* trpim ialudeCnimi nesnazemi anebo nezalivnosti, a odpornEnji lei C'ervence 1897. eis. certifikatu 19638, Vicele kaidentu. Mrs. Susanna l'avlus." Neci ite pokusii s jinYmi a die stancv opravnena jest k podprojimadly. Viivejte Trinerovo itoike Vino, ktero po 45 let pore v eastce $250.00. je neicennejn silivka proti vicpe, nad •mani, nechntl k boleni hlavy, nespavosti a jinYm podobnYm nepkijentnostem.

2491 Frant. Parma od fadu Jaro PO§LETE PRO BEZPLATNI YZOBEKm cis. 130., zernkel dne 19. ledna. 1937, Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, M star jsa 60 mkt, na rakovinu. K Tednote pfistoupil 11. listopadu 1906.

Zanete mi bezplatnSt vzorek.

Reznik. 6islo certifikatu 15268, a Ve veech. Jmeno die stanov opravnen jest k podpclekarnach Adresa fe v dastce $1500.00. wassmonsainuano" 2492. Rosalie Zahrniak od kadu Sla y. Lipa els. 66, zemkela dne 8. ledna 1937, ve stall 77 let, na Myrocordities. K Jednote pfistoupila 12. kvetna 1901. eislo certifikatu 6771, a die stanov opravnena jest k podpoie v eastce $1000.00.

2493. Luk Sralla od faciu Rozkvet Zapadu Cis. 107., zemfel dne 17. listopadu 1937, star jsa 64 rokri, na rakovinu. K Jednote pfistoupil 19. kvetna 1912. eislo certifikatu 6037, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1000.00.

2494. Edw. PolinskS, od fadu Hvezda Jihu Cis. 30., zemfel dne 11. ledna 1937, star jsa 44 rokri, na zapal plic. K Jednote ptistoupil 13. srpno, 1911. Rolnik. eislo certifikatu Poskytne rychlou a bezpeenou tilevu od 2021, a die stanov opravnen jest k sipaveho' kaele a nastuzeni. PiAsobivS7 pro pcdpoie v eastce $1000.00. deti i dospele. Dostarite si lahev jeete dnes.

2495. Martin Pavelek od tadu Pokrck Jihu Cis. 72, zemkel dne 24. ledna 1937, star jsa 71 rokri, na nemoc ledvin. K Jednote pfistoupil 11. ledna 1903. Rolnik. 6islo certifikatu 10799, a die stanov opravnen UCHRAMTE jest k podpoie v eastce $500.00. katdodennim vyplachovanim hrdla Seve2496. Emil Staha cd faciu Nova "....:t7;70r;• rovSim Antisepsolem.

Je lahodi-4 a radi si Morava els. 23.. zemfel dne 21. lednan zvyknete. Cena 50c a 35c. na 1937, star jsa 56 mkt, na vodvas lekarnik, pfRe na: natelnost. K Jednote pkistoupil 16. eervna 1904. Rolnik. eislo certifikatu 3422, a die stanov opravnen jest k pcdpoie v eastce $1000.00.

2497. Frant. Bobal, od kadu Ennis Cis. 25., zemfel dne 25. ledna 1937, tr,r1Ti fiqS. 2498, vtermo.

L 0 1111

Pan,. Burrowovii pouiivala Dra. Petra Hoboko k uleveni ialudeCnich nesnazi.

s

eESKOSLOVENSKA

Pani Frances

Burrowova Gr;ggs, Okla.: "Jsem nyni 84 rokti start a pouivala jsem • Dra. Petra Hoboko nepfetriite po minulYch 50 rokii. Citim se dolake.7 Toto jest pouze jedna z mnoha tisic osob y e veech eastech zeme, ktere narn psaly o prospechu ziskanem ir2ivanim Dra. Petra Hoboko.

Casem vyzkou genY lei: pou'ilvanV spegne po vice nei-li 150 roku, Dra. Petra Hoboko pomaha vymitati jedovate neeistoty ze soustavy a tim pomaha pkirode vykoravati jeji pravidelne Cinnosti. Nage leky nejsou nabizeny lekarnikin, ale pouze povekenYrn mistnim jednateliim. Plate dnes aneb za glete nam $1 na zna6nou 14 uncovou zkueebni lahev Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. R81.16, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

117

Veseli, Minn., 1. prosince 1936.

ZAPAL PLIC. Poglete za $2.10 Nonat, ktera mi byia lacinSTm lekatem, nebot' me vyleCila zapal plic. Asi pied 10 roky me mot bolelo v krku, te2 to vyleeiMaminka si zranila patu o ky, krev by ji byla uela, kdyby si nebyla davala Nonat. Ta mast je zazraena. Choi ji mit stale doma pro nahodile patfeby.

Miss Annie Korbei.

Vyteka-li z rally mnoho neOistoty, diva se naplast vicekrat nez dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava "Nra naplast, dokud prvni na tele Prava mast je s timto Trade Mark:

NONA Cena Nonat jest 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se vaeeho lekarnika nebo jednatele, nic fineho neberte, ale pike ptimo na flak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

NOVE POUZITI SUCHEHO LEDU. Obchodni a praktick y. cena pevneho kyslieniku uhlieiteho, eili sucheho ledu, jest dobte znama, ma vaak jeete jine, mene zname nosti pontiti.

Diamanty a perly se daji rozeznati od padelkri tak, ze se ponotl do sucheho ledu. Jsou-li prave, ve styku s tutiSim kyslienikem sktipaji a vrzaji, faleene ani nepipnou. Podoblie se take poznaji ktemenne cocky od eneek z obyeejneho skla.

T6ny kovovy'ch tyei a ladieek, vysoko naladench a ponofiench do sucheho ledu, stanou se snadno slyeitelne a podobne take svrchni tony nizko ladenS7ch ladieek i tyei se stavaji mnohem ztetelnefeimi. To jest jiste prakticky drile2ite pii ladeni kovovSlch tyei ruznYch hudebnich nastrojt.

PevnSr kyslienik uhlicity, prodavanS7 jakotto "Drikold", maze ptivesti tat'ne kovy do takove vibrate, jake se nedocili nikdy kladivem.

Uz roku 1932 bylo pozorovano u koeovneho prodavade, jak mu zaeal zvonek sam od sebe drneet. Tuto energii mu dodal vypaiujici se CO.

BRE 4',..,N0EU

CAN LINE N LLOYD

Rit

LOc

Zaludecni silivka vide odportgovana

PROTI KASLI

Severas Cough Balsam

Cena 50c a 25c ED NACHLAZEN/M SE

Strana 22.

VMEITNilt

RED FRONT teska, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rrizne druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

g

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney OONt LEKAlki BOle spravne ptipravene. as die amluvy.

Telefony: trtadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Dr. H. 0. IIALAMI Eli Zubni Wiley Building TEXAS EL CAMPO, Telefon ritadovny 130. Obydli 309.

GEORGE E. KACM PRAVNIK Vytizuje vegkere soudni a pravni zalegitosti, abstrakty,•posledni vale, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

1 DR. F.Zubni J. KRENEK Leka• V PARKEROVE BUDOVk Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

C. H. CHERNOSK PRAVNIK Vytizuje vegkere soudni zalegitosti.

Utadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

DR. EAR. J. HOLLUB teskY Mimi' a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon Utadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POIlftEBNi SLU2BA. V hodine galu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni astav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWARD PACE Pohkebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. minulYch dobach se uZivalo otrokri — tehdej gi velke armady nezamestnanYch — k stavbe pyramid. Ve sttedoveku se stavely chra,my a sotva koho tehdy napadlo, je to hospodatskY prosttedek k boji proti nezamestnanosti. Mnoho meat tehdy stavelo obdivuhodne chramy, ptevy gujci nakladem mnohokrate majetek vg ech obeant. A v moderni dobe nebyla gacind krise tdena jinak ne2 podnikanim vel/itch vefejnSrch praci.

"The Contemporary Review"

Bolesti Zad? Tisice Na5hizeji R.ychiou, Vitamou Ulevu Pouiivenim DRA PETRA LECIVEHO OLEJE LINIMENTU

Mnohe ieny, unavene praci v domacnosti shledaly, ze Dra. Petra LeeivY Olej Liniment, spolehlivY rodinnY ledivY prostfedek po vice nei-li 50 rokii, pfinaSi jim velice vitanou tilevu od bolesti zad. Take vy iete ziskati Ulevu od bolesti vymknutin a namoienin, svalovanYch a revmatickYch bolesti. Proti-hnilobr/Y. fIspornY. Neni k nalezeni v lekarna.ch, nirbri pouze u opravnenYch mistnich jednatelu.

V Kanade Dodaveno Beze Cla.

ZVLASTNi NABIDKA: Pike dnes pro dye pravidelne 60 centove (31/2 uncove) lahvidky Dra Petra Lediveho Oleje Linimentu za zvlaStni cenu $1.00, poStovne vyplaceno. Adresa: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept.

D81110, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. POSLEDNI PitiLE2ITOST K ZiSKANI SEVEROVA ESKOSLOVENSKEHO KALENDARE. Ohromny naklad hate v nekolika dnech rozebran. V adne rodiny ctenaru t. 1. nemel by schazet Sever& kalendat.

g

"Last Call" k ziskani Severova deskoslovenskeho kalendate na rok 1937! ObrovskY naklad teto popularni publikace bude za kratko opine rozebran a proto kdo ze dtenatri tohoto daspisu kalendat je gte nem& necht' se zepta u sveho lekarnika anebo dopige listkem ptimo na W. F. Severa Co., Cedar Rapis, Iowa.

Kalendat jest imlne zdarma a obsahuje mimo kalendatni east a ptedpovedi podasi mnoho zajimave a poudne detby. 6tenarky mail take velkY zajem o brogurku "Health Hints for Women", jea jest rovnei zdarma na po gadani. Znovu vgak ptipominame, ge tato druha publikace jest pouze v anglicke fedi. Oeske jsou davno rozebrane.

Severriv zavod pilne nyni oznamuje tfi popularni sve ptipravky — Balsam proti kagli — Antisepsol a Tabletky proti nastuzeni a zvlagte z mist postigenYch povodni a epidemiemi chtipky dochazi tyto domaci leky oceneni. Deti jsou zvla gte ndchylne k nachlazeni a Severova firma doporuduje tuto ochranu: 1. Pti prvnich ptiznacich nachlazeni ulehnout; jisti malo anebo prvni den nebo dva nic, zato pit hojne ovocnYch gt'av, zvlaite citrusovYch a vody. Stolici udrgovat volnou.

2. Ttikrate denne vyplachovat si rista SeverovYm Antisepsolem, brat Balsam proti kagli a na noc tabletku proti nachlazeni. Timto jednoduchym zprisobem telo ziska na odolnosti a v kratkosti nachlazeni a kagel pominou.

V ptipadech vainej gich, zvlagte kdyg se dostavi horedka, ma bYti bez prodleni volan Micah Rodiny nagich krajanri vgak neeekaji az nachlazeni a ka gel p •emohou nektere z deti anebo je same. Maji pti ruce vYge zminene pripravky pro okamiitou pottebu a tim si utetti hod-

Ve stredu, dne 10. imora 1937.

ne trapeni i \T, 71oh. Lekarnici jsou tuto dobu dobte zasobeni SeverovYmi ptipravkami a tam, kde lekarny neni anebo je do ni piing daleko, mono objednati ptimo. Zasilky jsou vytizovany obratem pogty.

Tedy nezapomente: dostat si kalendat na rok 1937 a na ochranu proti nachlazeni, ka gli a chtipce mit p11 ruce trojici SeverovYch pravek. Pak se zimy nemusite bat.

0 Problem svetoveho miru je v rizsouvislosti s vyte genim obchodnich a mezinarodnich hospodatskYch problemri. Pokles mezinarodniho obchodu mel v mnoha zemich zle hospodaske nasledky. V techto zemich je mladeg, ktera nemri ge nalezt g adne tivotni povolani a pokojne zamestnani, gkolena masove po vojensku a vychovavana v duchu valedneho zbrojeni.

Amer. Zahr ministr Hull.

Nagimi nejlepg imi ptateli jsou nasi kritikove. Lichotnici v nes udrg uji samolibost a zabrariuji nam v sebezdokonalovani.

"Detroit Free Press." _0— Konec koncri . . . jest lope kraCeti a zmitati se, nei stati a pies to se zmitat. — Charles Dickens.

Moderni panovnik, ktery by will nejnovej gich vymogenosti vedy a techniky, by jiste zvY gil postavu svYch poddanYch o nekolik centimetre a znaene zvet gil jejich odolnost proti nemocem. Ale Tide radeji davaji ptednost tornu, aby 'gili sice nedokonale, zato v§ak podle sve vlastni vole, misto aby se nechali vychovavat k zvfg ene vYkonnosti.

Ze sjezdu "British Association. * * Ti, kteti sedi kolem a dekaji na prosperitu, budou v gdy pracovati pro ty, kteti neeekaji.

Veg kerou praci klempliskou zavedeni vodovodu, plynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a vegkerou klempitskou praci vytidi rychle a za cenu ptimetenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS Mnoholeta zkug enost zaruduje naproste uspokojeni.

(58-dz.)

RO2OVE KErIE VIBER PRVOTRiDNI JAKOSTI, DVA ROKY STARE $4.00 ZA TUCET VYPLACENE Red Radiance Columbia Pink Radiance Betty Uprichard Lord Charlemont Mrs. Chas. Bell Etoil de Holland Pres. H. Hoover Mme. Butterfly E. G. Hill Luxenbourg Briarcliff Gol. Ophelia K. A. Victoria Roslyn Gol. Dawn Talisman Sunburst Mme. Jules Bouche Abol Caledonia CLIMBERS AND SEMI-CLIMBERS Paul's Scarlet Paul Neyron F. K. Druschki Marechal Neil Clg. Red Radiance Clg. Talisman Clg. Claudius Pernet

LONE STAR ROSE BUSH CO. TYLER, TEXAS.

■•■••,••■.o.Nowo.INOO

mw.o.m..••■■■••=r4mINKNI■ovaaq.oll.....amo■•■■,..o...moOMM..M.

RAD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE potad spole6ensiOch zabav, jez od oteffeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se Wi lakavym dostaveniekem krajant a jejich pfatel. a.•••"Thr*".....9 Padova' adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 14. tNORA. — IlLsy's z La Grange. ✓ NEDELI, 14. tNORA. — Syncopators. ✓ NEDELI, 28. "(MORA. — Sablatura z Ganado.

VSTUPNE: PANI 40c

D ►MY 25c

Zabavni VSTbor.

• Ve stredu, dne 10. nnora 1937.

VESTNIK

Dobytek laovezi tak i veprovY, chodil vetejne kam chtel a ploty musely bYti postaveny, aby se do pole nedostal, a aby katdY svtj dobytek poznal, tu se vypalovaly znaeky na ktti, nekdy na 'Zebra a nektere na lopatku, anebo na zadni kytu a jmenovali to "brand" a "mark", take za u ima se znaekovalo a katdY ten "brand" a "mark" si nechali rekordovati na "kurte" v okresnim sidle, a ten platil pro ten okres, a dva stejne "brandy" ani "marky" nesmely by t. Muj otec mel "brand" JW a "mark" pieka praveho ucha utiznuta a ucho rortiznute asi na dva palce na rozdil, a tak kaZdY sva, dobyteata poznal podle "brandu" a prasata podle "marku". Tteba je nevidel nekolik mesict, ale vyskytli se zlodeji, a obzvla t' tam byli Allenovi bratti, co se na ne, hadalo, ze kradou epie, a oni si nechali "mark" rekordovati, obe usi utezane, a tak pied nimi nebylo tadne prase jiste, kdyt ten mark utezali co na uchu byl i s u'aima; a to tak dotralo lid, ze Zadali volbu o Stock Law a vyvolili si, ze veptovY dobytek nemohl vic vetejne choditi a tak si pak musel katdY sve drZeti doma bud'to v pene, anebo v pastru a kradete easteene ptestaly, aspori ne-, kradli cela stada; ale hovezi dobytek chodil etejne dal, i kone a ptsobili tkodu vtude, obzvla'at' v meste kdy2 nechal nekdo neco na voze, tu mu to hned rortrhali, obzvlatt' mouku, a tak vesele ptihody se udaly s tim. Stars' Farek byl v najmu u stareho Hilla, a mel s nim smlouvu, ze bude udrtovati plot v potadku; a prasata potad jim do pole chodila, aekoli plot potad spravoval, at mu to .bylo podeztele, te g

g

g

y

y

Rusko je kasarnami. Ale ptesto neni sovetske Rusko valeenickYm, nebot' Stalinova Ustava odstranila pravo k vypovidani valky. Prava tohoto nema ani rada, ani jeji ptedsada. Rada mute pouze konstatovati, te Rusko bylo napadeno ate musi fitok odraziti. Sovetske Rusko neni tedy fistavne s to, aby spinilo sve zavazky viral Spoleenosti naroda, kdy2 Spoleenost stanovi sankce proti utoeniku, a kdyby na ptiklad Nemecko, ktere bYva pri takovS7ch hloupYch diskusich uvadeno jako S"kolsky ptiklad, napadlo Francii, Rusko by teklo: "Litujeme, na te Ustava nom nedovoluje ptispeti yam na pomoc". — Tento objev ma skuteene nejvySSI vSrznam. Je vejcem KolumbovYm. Cele, evropska otazka je jim vyte§ena.

Josephe Barthelemy, franc. spis. * * AMERICAN PLATI DANE. Dane, dane, dane.

Piji varn krev od rana do vedera.

Jedi z vakho chleba. Sviti vatim svetlem, utivaji va ich ptedmett.

Temet jedna ttetina najemneho, jet platite, ptipadne bernim.

Nemene net 53 dani je uloteno na katdem bochniku chleba, kterY si koupite.

Katda sklenice mleka je zdanena.

Z elektrickYch nebo plynovYch hodin platite mesiene jeden dolar dane.

Po kaide. kdy2 vydate 25 centii na cigarety, 12 centt ptipada na dane.

Mate-1i automobil, platite z neho 27 druht dani a 117 druht platite za jeho provoz a udrtovani. Z katdello dolaru, kterY zaplatite za benzin, jde na dane 40 procent.

Z telefonu platite sedm dola.rt monk.

Kupujete-li si leky, platite za lekarniky a drogisty 78 dani a za vYrobce lekt 71 dani.

Chcete-li tettit a date se pojistit na tivot, musite z toho °pet zaplatiti dari.

A podle plukov. Franka Knoxe je r

g

Vzpomi

Strana 23.

ze staryrch v Texasu.

bytee dlouho nechodilo, neb velice v kratkosti schudlo a jestli e je te i tak pies plot leV.o, tu se jemu obyeejne dala rana z brokovnice nabite posty a byl pokoj. 0 mrchu se postarali supy, jmenovali je bosci, a tolik jich bylo, 2e jak dobytee po lo, tu se sletli ze v ech stran a v kratkosti mr inu se'trali, a byla pokuta $5.00, kdyby nekdo boska svevolne zabil, ale vynagli, to oni ptaci rozna eli nemoce, neb kdyi poglo dobytee na nejakou naka livou nemoc a oni je se rali a do potoka se leteli napiti vody, tu pak zneeistili vodu. Onen zakon byl odvolan legislaturou a tu se dali ony ptaky stfileti bud'to z legrace anebo z nutnosti a dnes u2 je jich a asi v kratkosti vyhynou upine. No, mala. Akoda se stane, kdy2 budou Upine vyhlazeni. Ale oni ptaci jinak byli ne kodni, na nic se nevrhall, jen na mreiny, ktere ut zapachali.

Hovezi dobytek se pestoval jen dlouhorohY a men rohy moc velike, obzvlatt' stati voli at 6 stop od `spice ku Apici a vic, melt ty dlouhe rohy od ptirody na svou obranu, neb bylo moc vlku a jinal zvete. Ted' ten dobytek ut jest temet vyhynul', at' na nekolik kust, ktere se drna pamatku v Oklahome. Byl to dobytek otutilY a tvrdY a tadna nemoc se jej nechytla, jako charbon nebo Texas fever, texaska zimnice, ktera pochazi od kliat'at. Tehda bylo na dobytku moc, ale to jemu moc neAkodilo az na to, ze jak melo dobytee at' ptilia moc kli§t'at na sot:* to bylo hubene. Ted' jest vklijakych nemoci mezi dobytkem dosti.

(Pokradovani.) g

g

g

Podava L. C. Wychoperi z El Campo, Texas. asi si Hill to prasata tam poutti do pole. Jednou se chtel o tom ptesvedeiti, a veeer si lehl do travy pri 111Hove pene a tu videl, ze Hill gel a branku otevtel, a prasata pustil en. Tak milt' Farek zasel k sousedu De tenskemu, ktery ui umel lope anglicky se domluviti, a potadal jeho, aby jemu rano tel k Hillovi zaaPrechovat, a tak all a sotva ve§li do domu, tu Mr. Hill hned pravi: "Mr. Farek, you got to fix that fence." A Farek, aekoli anglicky neumel, ale slytel slovo "fence". Ut neeekal na Deteenskeho, te zari bude mluviti a se rozkroei a povida: "Mr. Hill, ja a — — na tvilj fenc, ten hog leze dvitkami".

A jednou zase Deatenskeho mantelka si zlomila ruku a tu stars' jel pro doktora, ut nevim, to Dr. Shaw, anebo Dr. Matis a prayi jemu: "Pane doktor, majne Frau herumden s galerie, zlamala si ruku. Ich vajs nich, jak se to stalo."

Dobytek, jestli skakal pies plot, tu se majitel onoho dobyteete uvedomil, aby s nim neco udelal, tu prvni dala se mu na eel() deska, phvazala se jemu a jestli to nepomohlo, tu se jemu uvazala hlava k ptedni noze, ale take doy

g

g

g

g

g

g

g

■■■■•■■■ •■•■■ 14.1110.13.0.1111.0.03.0.1110,11111M0•01.0.1111.41■04•1■041■041111.0.1111■0 ■1111.0.011•00.1milm........1111•041.0.1111111110111101.1

na luxus umirani uvaleno nemene net 157 rtznych druht dani.

Opravdu, dane se staly tak nevyhnutelnYmi jako smrt "New York American". * * NEJOSAYIALE4i MESTO SVETA je Hawthorne v piseene pou i americkeho statu Nevada, vzdalene 200 mil od nejblit'ai osady. Hawthorne bYva take nazyvano mestern bez ten, nebo zakazanYm mestem, protote jsou zde hlavni munieni skiady americke armady. Vede sem i teleznieni linka, ktera va'ak neptijicestujicich. V podzemnich vyzdenYch sklepenich jsou uskladneny velke zasoby sttelneho prachu, dynamitu a jinYch ttaskavin, deloe naboje i letecke pumy. Stalou posadkou je nekolik set vojakt, kteti ptisne stketi munieni sklady a dbaji ,aby se nikdo nepovolanY obrovskemu arsenalu * * Slovo "svetovY kongres" je trochu prtlis ctitadostive. Ptipomina malomestske hostince, ktere se pytne nazYvaji "Hotel Mondial." * * "Neue Zuercher Zeitung" Nejpodivnefaim na svetovYch mirevych kongresech jsou jejich 11eastnici. Je jiste mai° lidi, kteti nejsou sami o sobe moudh, smitlivi a mirumilovni. Ale sejde-li se na sto tisic pacifistt, vznikne hned mezi nimi boj. * * "Neue Zuercher Zeitung" Nikdy se je'ate nekonal "Svetovy kongres pro valku". Je to .. koda, protote — jak soudime z vYsledkii mirovYch kongrest — po nekolika valeenYch kongresech by nastal jiste trvalY mir.

OSLAVA DRUHEHO VI(ROti TEVIIENi NOVE, BUDOVY ry

potada

g

ikad Pokrok Houstonu cis. 88, n Studewood, Houston, Texas

v necfeli, dne 14. imora °bed bude podavan o 12. hodin.

Proslov — br. Joe Kalouska, piedsedy tadu.

Hra — dceruSly Felcmanovy Zpev — pi. Chernoske.

Red— bratra Chernoskeho Zpev — pi. Chernoske.

y

DIVADLO pod nazvem

"Haniela zapasi o sve stes (DELNIKOVY LASKY B03 A STRASTI) OSOBY: Rosenkranc, tovarnik br. Joe Kalousek Glueck, teditel tovarny br. Joe Kagpar Frant. Pech, zameenik br. Louis Datilek listono§ br. Ben Kolat br Tim KostomlatskY Jan Ptibyl, delnik Innocenc Kulich, sluha u teditele br. Adolf Walla Josef, sluha u tovarnika br. A. Urbit Anna terna, tem, strojnika ses. A. Wallova, Hanieka, 18 leta ses. Helen Mendlova. jeji deti Andulka, 6 leta, ses. H. Dvotakova Frantisek, 12 lets' br. E. Olexa Hornikova, sousedka ses. J. Kalouskova Dej na men m tovarnim meste. g

Zaeatek piesne ve 2:30 hod. odpoledne

Jednou z nejptitatlivejeich vlastnosti podivuhodneho spisovatelskeho zamestriani je kouzelna moc, dati si v dile §testi, ktere nom tivot odeptel. — A. Maurois. * * Jeden kalifornskY vedec premenil drahou platinu v lacinejti zlato.

Je to zajimave ,ale ne to, co by si I ptalo nacre ministerstvo financi.

"San Francisco Chronicle",

VSTUPNE: PAN 40c — DAMA 25c Hudba

111sy's z La Grange, odpoledne i veier I. a II. jednani v byte pi. Oerne. — III. jednani v kancelati tovarnika Rosekrance.

K hojne na.fAteve zve

Zabavni qbor.

4.0...........11.0004 . 1.0.1,4■00.0.1..000WINliivIel■PONO.}...00 1 4014,0110.04..t.www qm1.0•0•00.00mtAmpo

iliowmow,

•

Strana 24.

vfs

Knediiky z vody.

Poutiveite k oznamovanii Kahirs)0 atm. Fahmy ziam svou kuchyni. Vzne r.a, :;pciednost egyptska si chodi k Fahmy paeovi pochutnat na k.316.eich, buchtach, knedlikach a jinS7ch deslOch jidlech,' ktere Fahmy paei nesou Pravidla V Malem OznamoVateli udtujeme. i sire puvodni Ceske jmeno. Aokoliv 2 centy za slovo za kalde uvefejne- jsou nektera ze slov pro Egypt'ana ni. Nejmenei poplatek za oznamku tell° vyslovitelna, piece je zna dela (do 25 slov) jest 50c Oznamku napi.§te na zvlaknim listku a ptilot- ;poleonost. Zasluhu o deskou kuchyte k objednavce ptislanS, obnos ni v dome egyptskeho aristokrata, bud' poStovni poukazkou (Money nema deskS7 kuchat, ale sama manOrder' nebo ye znamkach (stamps). tleka Fahmy paei, ktera zavedla do Posilate-li osobni Cek, ptidejte 5c domacnosti i Ceske kuchynske nana jeho vYmenu.

Ma-li bSti jmeno oznamovatele zvoslovi a zna, mnoho desk3ich slov.

ManZelka Fahmy pal se narodila zatajeno a nabidky posilany administraci pod naSi znadkou, ifetuje- v Egypte, ale jeji matka pochazi z me za oznamky "Na prodej", "Slut- tech. Dokud byla pani Fahmy paei by a prate" a podobrie 25c zvlait' za znaeku a na poStovne, aby doele do- mal3im deveatkem, jezdivala s matkou k dededkovi do tech. Travivaly pisy mohly bkti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k snat- to let°, ktere je v Egypte velrni Zhaku" neb "Ptijme se hospodyne" ob- ye. Dedeeek se na svou egyptskou ne.§1 doplatek za znaCku a ponovne vnueku v2dy velmi teen. Jen to ho 50 tenth. mrzelo, ze neumi Cesky. Pani Fahmy Doplatek za znaCku buclit ptilo- paei Casto vypravuje, jak to dedeten k obnosu, kter' posilate za odek tegce nesl. Aby u ni podnitil znamku. zajem o deskou tee, slibil ji za gr. NABIDNUTI K SisIATKU. Vdo- de Ceske slava, kteremu se naudi, vec 651etST, zdravY, poctivY, rad by krejcar na bonbony. Vnueka se Snase seznamil s vdovou mezi 55-65 kla jak mohla, a dedeeek platil. let, majici zalibu na farme. Podo- Kdy2 se pak po letech stala, choti benka se vymeni. Ostatni zdelim v Fahmyho, pouhla i babideinS7ch redopisu. Piste: "Spokojenost", c. o. 3eptu na deska jidla. A touto zvlaVestnik, West, Texas.

(6-7-chg) §tni shodou okolnosti se stalo, vedle mezinarodnich jidelnich spe•ce" PRODAME aneb vymenime cialit zna aristokraticka spoleenost naA smieenY obchod s pivnim vYde- egyptska i Ceske buchty a knedliky. pem ye spojeni s domovem a zaKnedliky z egyptske, mouky a vahradou na 'gest lotech v Guy pti tene v nilske vode jsou oveem trodtine a Akole — za dobrou farmu chu tulle. To veak jsou svizele, ktepH cementove ceste, zatizenou, po- re pozna kaZda deska kuchatka, blge mesteeka, aneb i za podobnY kdyZ ma v cizine vatit z tamnejk pozemek nevzdelanY. Piste pfimo mouky. Egypt'annm veak chutnaji. na: L. 0. Hogek, Guy, Texas. (6dz) gkoda, ze Fahmy paea se neptijel letos podivat do tech, odkud MP REZNiK ptal by si zamestnani v keznickem obchode, ma, 15 le- ma svou pani i sve knedliky.

0 tou zkueenost, 2enatY, mluvi til reValka a diamanty. di. Pike: Aeznik, Vestnik, West, TeMnoho let byl diamantovSr xas. (it-pd) mysl v naprostem npadku. Nejvetel tom'! VDOVEC, 65 let start, bydlici diamantove doly v JiZni Africe muna sve farme, ptal by si seznamiti sely bkti zavteny a mezi brusidi dise s vdovou od 50 do 60 let starou. lmantu v Amsterodame a Antverbezdetnou. Pike: Vdovec, c. o. Ve- pach byla velka, nezamestnanost. stnik, West, Texas.

(5-7) Od roku 1933 veak nastal ptekvapujici obrat. Adkoliv hospodatske NABiDNUT1 K SNATKU. pomery byly hark nee kdykoliv jinVdovec prosttedniho veku, zdra- dy, nastala v prnmyslu diamantovY, pracovitY, dobreho srdce, tithe vein neodekavana konjunktura. V povahy, hleda, touto cestou draku nosledni dobe byla v JiZni Africe o2ivota za phainou shatku, ktera by tevtena cela tada velkS7ch zavtemela zalibu na farm& stark divka nS7ch diamantovch dole. neb vdova, jen s dobrYm srdcem, a Co se stalo? Klesla cena diam ktera by nahradila matku odrosttak, ze nyni i merle zamoani J. in ditkam. Nabidky adresujte na: si mohou dovolit nosit diamanDobrY Domov, c. o. Vestnik, West. tcve nahrdelniky? Nic takoveho.

Texas. (chg) Tajemstvi novella rozmachu diaDer TABAK listovSr mam na pro- mantoveho prilmyslu souvisi prima dej. Cena 10c a 20c libra. Pike si o se svetovSrm zbrojenim. Zvlaete ad vzorky na: John Hradek, Portland, zavedeni novella rekmu v Nemecku Tennessee.

(3-bpd) poptavka po diamantech vneihiedd stoupe.. ::01/r) Pkijme se mladik za spoleCnika do Ceske lekarny, kterS7 by ... ∎ ■■■■■■•■••■■■•■■■=1.000............ipaawo.w......• se minil tomuto oboru venovati.

Musi vlo2iti nejakY kapital. Adresu sdeli redakce tohoto listu. (4-dz) A. F. OERN08EK, RIDITEL lor-, TABAK, — pekny, na prodej, 12 — 15 a 20 cent libru. Ne1 vyplacene. Charlie Nesvarba, Franklin, Ky., Rt. 5.

(4-7-pd.)

1 1826 Leeland Ave., ,24F-- Mate nyni penize na ruce HOUSTON, TEXAS neb v bance, ktere vain nic nept1Upina zasoba lekarnickeho nak, neb jen velmi malt arok? ZazboZi. Jedina deska lekarna jimate se o ulogeni techto do hanv Houstone. ky, ktera, plati 4% firoku a jest Navetivte nas. jistou? Zdali ano, pigte pod znaCTelefon: Beacon 32100 "Vklady", % Vestnik, West, kou (4-dz.)

Texas.

Mail

Oznamovatel

VAN PHARMACY

NiK tcho je. v torn: neoby6ej[le ardc,' sl ar.y o ere, kterYch. je potteba na vS7robu valeeneho materralu, se daji bezvadne zpracovavat jen s pomoci nejtvrdeich diamantovVch nastrojfi. Nasledek toho je vzrast poptavky pa primlyslovych diamantech.

0 rozsahu zbrojeni rnnZeme si ttttt

t

Ve sti-edu, dne 10. rinora 1937. uciniti obraz srovnanini dovozu diamantu drive a nyni. Spojene sta.ty naptiklad dovezly v roce 1929 46.949 karate diamanta, v roce 1933 ji2 260.784 karatii, v roce 1934 520.889 a v roce 1935 bezmala jeden milion (945.589 karatil).

Bohutel chybeji pfesna Cisla z ostatnich zemi.

munossun mss

ZVLASTM CENY NA PERMANENTS PO DOER IIIRSiCE (NORA. Vyukjte teto ptilektosti zvlaknich sniZen3ich cen po dobu tohoto mesice. — Graduovana, zlIueo.ne open:ttoiky. — Verechna prate zarueena. — Mame dve 'Ceske operatorky, sleany Lassie Havlik a Betty Krampota Jennings, ktere vas vkly laskave privitaji a vas obslouk.

303 NORTH 2ND ST..

(6-8)

EMPLE, TEXAS

411■0400.0•111■ 01111110.000/1•111.0.11/11.0

.1•11.114/10•■17.1•.)111011. ■■ •=11.,PIIIIII.

NNotpeim ■)••••• ■,111101.(1411111.:1111W,N111,,•01110.

ilyplaci se Oniamovati?

My pravime, ze ano. — Ale pr u n e musite oznamovat v pravem miste. — Vestnik a Oechoslovak jsou logicke Casopisy, neb stale dostavame nove a nove dtkazy. Otete nasledujici, kterY jsme obdr'Zell 1. anora, 1937. —

Ctena. redakce:— Jeliko2 prodejni sezona na papuee jest taktka pfeela, proto prosim. rake moji oznamku ve Vestniku a v techoslovaku ji2 zastavit. S' vS7sledky jsem apine spokojen a budu-li ziv pki§tiho podzimu, zase se pfihlasim. Dekuji yam, neb vYsledek byl uspokojujici. S pozdravem, JOS. HRADIL, Sealy, Tex. Ano, i yam se vyplati oznamovat, neb Vestnik. a Oechosloyak jsou nejorzeirenejeimi deskYmi listy na jihu. Tyto jsou etany se zajmem a proto ptindeeji nejlepeich vS7sledku. Otete pravidla oznamovani "Maleho Oznamovatele". Ceny techoslovaka jsou stejne jako Vestniku. Ceny obchodnikam dame na poiadthiL Pike na: "Se

Cec a *yak Publishing Co. WEST, TEXAS

7..8..111•16...1114.1110.4.1111.0.0•11111111.0.1111.1•11111•0411 ■0411011.0111■0”.110.0.10.111110.1■1411/0041.1.1.110.0.1.0111.■••10!,04