Vestnik 1937 03 17

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXV.

WEST, TkXAS. ve stiedu (Wednesday) 17. bkezna (March) 1937.

NMPIMI

co.."

VEDA VE S OJEMI-1 STATECII. DO SI BLi2E V8IMNE vedeckeho Zivota ye SpojenYch Statech, zpozoruje K brzy kadu zvlaStnosti. V techto zvlaknostech by nekdo spattoval dukaz pro existenci "narodni vedy". Ale spik bychom mohli z techto zvlattnich zjeva v americke vede souditi, to uraite pkedpoklady vedeckeho rnyLeni, ktere vyp1S7vaj: z vYvoje zeme, jsou siinejk nei narodni zvlattnosti jednotlivYch badatehi.

V Americe east() nachazime jedno reeni anglickeho fysika, lorda Ktivina, ktery se tek v americke vede velke va2nosti. S timto reenim se setkavame velmi easto, a to v nejrtiznejSich oborech badani. Je mottem v mnoha vedeckYch spisech, cituje se pki kalde vhodne pkilaitosti a kritika se na ne rada odvolava, aby nejake dilo prokazala jako nevedecke. Toto reeni zni: "Mfikg-li zmetit' to, o dem mluvi.§, a mideli to vyjadkiti &sly, pak nko vit, ale nemtdeS-li to zmetit a vyjadkit disly, je tve vedeni chatrne a neuspokojujici."

Tento poladavek kvantitativniho meteni skuteenosti ovlade, ye Spoj. Statech nejen yedu matematickou a vedy ptirodni, nYbr2 u:Kva, se ho s oblibou i tam, kde podle nakho pojet je eislo prvkem cizorodYm. Jedine Oslo ma prukaznou silu. Poznani, zakladajici se jenom na nemekitelnYch pozorovanich, zustava problematickYm a spornym. Vedu 'disci ovladaji Ameridane ovkm skuteane mistrne. eislo je ptedpokladem a verne podle zminene vety Kelvinovy je dislo i poslednim cilem vedeckeho zkouxnani. Podle toho take vypracovali matematicke metody statistickeho rozboru, ktere jinam se dostaly pomerne pozde.

V Americe je eiselny obraz vYchodiskem yeAkereho badani. Po dakladnem rozboru eiselneho materialu tvoti se pak za pomoci vy:ti matematiky zavery, ktere nas ptekvapuji svou smelosti. I slabe linie, sotva znatelne v ptIvednim obraze aisel, nabYvaji tak ztetelnYch obrysfi a zasahuji jakoby svYmi chapadly do budoucnosti a taktka celeho Zivota, 'te se EvropanOm z toho skoro todi hlava,. Maly koeficient pravdepodobnosti, kterY je ptesne propoeitan, omezuje site, jak bYva ptiznavano, cenu takevYch pkedpovedi, ale nikomu by nenapadlo namitati, k zde ptestava veda a zaaind spekulace. V knize profesora Columbijske university eteme proste a jednoduk vetu, ze cilem vedy je pkedpovidati budoucnost. Kdo by se v Evrope odva'Zil napsat takovou vetu!

Pkirozene k tato forma matematicko-statistickeho zkoumani budoucnosti ma velky vyznam pro narodohospodatstvi. Kdy2 genialni obchodnik z nekolika mak) tabulek, ktivek a poslednich zaznamil intuitivne vytvoti obraz vyvoje trhu v budoucnosti, milk jeete mene genialni kolega s pomoci zdatneho matematika ve statistickem tirade dojiti k temu2 cili.

Sociologicky z toho vyplyva, Ze risiko podnikani se tim stale zmen guje a take ptild odvaZne kroky a rozhodnuti, ktera mohou miti nedozirne nasledky, jsou znaane omezeny. Dnes se jii nehraje o byti a nebyti, dnes ji't nesazime vk na jednu kartu. Takova reeni take ji2 zmizela z miuvy poctiveho americkeho obchodni-

Helmut Magers. ka a snarl opravdu jiC neni vzdalena doba, ye ktere bude mono vest i nejvetei hospodatske podniky jen eisly. Ale to td sem nepatti.

Jeden ptiklad poslouZi k tomu, abychom videli. jak bude v budoucnosti mono vedecky usmernovati vYvoj v hospodatskem Zivote. Byly-li na ptiklad ceny baviny nekolik let velmi nizko, ma to za nasledek pfi zasade volne hospodatske soustavy (kterd panovala a2 do ptichodu Rooseveltova), Ze se pestuje mene bavlny. Proto se nabidka zmenSuje a ceny °pet stoupaji. Vyeei ceny zase svadeji k veteimu pestovani baviny a kolobeh zaaina znovu me-li pro tento °ben statisticke podklady, milZeme take funkci pohyba cen a osevne plochy vyjadtiti matematickmi formulkou. AvSak yelikost poll, OsazenYch bavinou, vedle pravdepodobneho vYsledku sklizne, je rozhodujicim dinitelem pro budouci poptavku po bavin y. Vime-li, jaka bude poptavka, mtdeme take ptedem ureiti, jaka bude pravdepodobne cena. A tak se ukak, ze takova, matematicka, ptedpoved' je mnohem spclehlivejk neZ utedni odhady sklizne, zakladajici se na tisicich jednotlivYch informaci.

Zde vzbuzuje vedecke badani ptimY zajem obchodniktiv. Proto take ye zminene knize stoji: "Hospodaftska twaha musi objeviti pramen individualniho zisku. Jinak je akademicka, visionatska, a doktrinatska." To je "non plus ultra" utilitaristickeho hospodalstvi. Zakladni rys americkeho hospodakstvi bychom mohli oznaeit takto: delat nko proto, k to prospiva.

J2,kY tedy div, ze Veda je sotva kde jinde na svete tak popularni jako v Americe!

Ze veda je tak silne zamekena na potieby skuteeneho Zivota, toho neni ptieinou jenom jeji utilitaristicke stanovisko, nYbrZ i struktura universit. Jenom malo universit ye Spoj.

Statech je vydrZovano statem. Veteina jich je vydrZovana ze soukromYch dotaci. Ale soukromY kapital chce na prvnim miste, aby jeho in-. vestice pkinakly uktek, cot o vetejnem kapitalu tici nemtderne.

Poladavek, aby \red?, byla uZiteend, je patrnY ye vetkne americkYch vednich °bort. Vedl take k tomu, ze sebe bezvYznamnejei problem praktickeho Zivota je povaZovan za dosti City, aby se ho chopila veda a te§ila jej s vynaloCenim vSech svYch sil.

Takovou vedou, ktera ve svem americkem rouse stoji take ttpine pod vladou eisel, je psychologie. Americana dovedou malt a v dislech vyjadtovati lidskeho ducha. Meti, jak rychle pochopi elovek to nebo ono, jak dalece /tu k s mysleti logicky, jak snadno se da. zmast, a mnoho jineho. Tyto veci jsou znamy i u nas.

Mnohe podniky, i statn.i, zkoueeji podle techto hledisk sve zamestnance a uchazek o misto. . t'astne tiMy vSak temto metodam dosti ne S kame psychotechnika, eim2 chceme dati na jevo, ze to jde jen o techniku a o pomocne metody ke zjiSt'ovani ureitYch psychologickYch zjevu. V Americe na tom vybudovali celou vedu, kterou nazSTvaji v pine tete testy inteligence.

Po fade zkotdek vznikne eiselny obraz lidskeho ducha, kterY se po nekolika ptepoeitavanich cla shrnout v dve eisla: quotient inteligence a dukvni PCed sebou mam test americke armady.

Kdy2 roku 1917 Spojene Staty "polohly most pies ocean", staly celkem mai° ptipraveny pied ukolem zorganisovati v nekolika mak) mesicich milionove vojsko. Podklad k tomu tvotily vedle raznYch odvodnich metod testy inteligence, jimd byli mezi jinymi vybirani 1 Zde je na ptiklad tato veta: "Trava kre krava" a naproti tomu slova "spravne"— "epatne". Kandidat ma nejdtive za ukol vetu v mykenkach spravne sestaviti: Krava Zere travu, a pak podtrhnouti slovo "spravne". Pti vete: "Peti kone maji vSechny", podtrhne slovieko "Spatne", protok i po spravnem uspotadani vety je toto tvrzeni nespravne. TakovYch testa musi udelat 24, a to pomerne rychle. Z vYsledku lze dosti spolehlive usuzovat o jeho dueevnich schopnostech. Anebo musi v kratke dobe rortekti dvacet ukolu, jako na ptiklad tento: Jeden vojak dal osminu sveho Z'oldu na pohlednice a dvakrat tolik na psaci papir, distal mu dolar. Kolik mel ptivodne? Anebo se zkouei zdravY lidskY rozum 16 otazkami. t kaZde otazky jsou nati gteny tti odpovedi a kandidat musi zatrhnout odpoved', ktera se mu zda nejlepti. Na ptiklad: "Prot se ma ZenatY muZ dat pojistit na Zivot?" — "Prato& nevi, kdy maze zemkit" — "Protok pojik'ovny jsou obyeejne spolehlive" — "Protok jeho rodine se nepovede tak zle, a2 zemke " Tento test, vypracovanY v rote 1917, je jeete hodne primitivni ye srovnani s testy nejmodernejAirni, ktere jsou stale jemnejsi a proto spolehlivej gi. VYznam armadnich testa je v tom, ze dodaly material z nemene ne 1.75 miIlona zkoutenca a tim vytvotily podklad pro vypoeitavani "normalnich" cisel. VYsledky techto testa jsou ov§ern z east ptekvapujici.

Tak na ptiklad bylo prumerne dutevni stall vojakil vyjadkeno eislem 13.1, co2 znamena, ze 131ete dite dovede test resit prave tak spraVne a rychle jako pramernY vojak americke armady. I dustojnici dosahli pritmerneho du§evniho staki jen 17.3 let. Tyto kuriosni vYsledky vtak mohly otkasti daverou ve spolehlivost testa ye SpojenYch Statech. Proto byly metody zdokonalovany a dale propracovavany. Take americka pedagogika se zmocnila testovYch zkoutek. Neni ptehnane tvrditi, Ce cela vYchovna, soustava ve Spoj. Statech prodelava dnes velky ptevrat. Dnes je zde i tada §kol, ye kterYch se deti hned po zapisu rozdeli na zaklade testa do tti skupin: tiidy nadanYch, ttidy normalnich a tfidy podpramernYch Caku. Ve ttidach se vyueuje oddelene, maji odliene vyueovaci osnovy a jdou za koneenYm cilem kcoly nestejne rychle. A ponevaca se daji odkliditi s testy dosti snadno byrokraticke pkekaZky, jsou na americkYch universitach nekdy jiZ 13 a 14 leti studenti, kteki dosahli pkedepsaneho pkedbeZneho vzdelami a kteti vykazuji na zaklade testa dukvni staki 19 a2 21 let.

Ne kald'Y problem Vg ak moino resit meto(Pokradovani na strane 18.)

Stream 3.

VESTN1K 0.■

Oddil dopisovatelsky .

■-■,,a1M114.11M0o ■OMM14.1.0.11111 1.1■04■0•=14

NINOMPOWHIIIM04111.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, poiadatel pfedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Sbor Mladete v Ennis.

Ennis, Texas.

Ctena redakce a mili dtenati!

Musim napsati par tadku o naeem krautku. Toto jest maj prvni dopis do Vestniku, tak doufam, to to pan redaktor uvefejni, a i dali dopisy, s kterYmi Vas budu mane. obtetiovat, neb mam podavat zpravy do novin od nageho kroutku, tak se mnou mejte trpelivost. Posledni schazi jsme men 28. finora v Narodni sini a schaze se sadastnil hezky podet dlena. Nejprve se jednalo o raznYch yecich a o programech, ktere budeme pafadati po pastu. Pak br. pfedseda ustanovil etyfi dleny do zabavniho vYboru, a sice sledny, Dolfie Haekovcovou, Olgu Vrlovou, George Trojadka a Arnold Vrlu. Ti hned ptichystali program na pfieti schazi, takte ty se/laze budou zajiste zajimave. Pfieti schtze bude v Narodni sini, v nedeli, 14. biezna, tedy se dostavte v hojnem podtu.

Take musim napsati jak se mi libilo divadlo, "Kdyt 'Cloy& zdedi milion", ktere bylo sehrano v Sokolovne, v nedeli, dne 7. biezna.

Byl to krasnY a smeenY kus -a;herci se vyznamenali jen jak se path. Pied divadlem mely sledny Emily Bobalik, Mary Moudka a Libuge Petr krasne basnidky o tatiokovi Masarykovi, neb v ten den slavil sve 87. narozeniny. V divadle hrali mantele W. LatnovskYch, p. a pi.

Balabanovi, sl. Libuee Petrova a sl. Libuge Latnovskych, jako jejich dcery, Pepda a TonCa, p. Jas. Kost'ak hral p. Zobelea, p. Fr. HejnY jako pan redaktor, Jerry LatnovskY jako mladY intenYr Jirak, Wesley Herzan co mladY pekat Rudla. Sledna Evelyn Pavelkova hrala filohu Mary, co slutka u BalanovYch, p. Jos. Vytopil byl delegatem od pekatske unie, a Jos. Landsfeld hral mladeho tovarnika Drabka. Veichni hrali znamenite. Sbor Mladete gratuluje divadelnimu odboru Sokola, to mate tolik vycvidenYch herct.

Jeke jednou upozornuji, to Sbor Mladete bude miti schtzi v nedeli odpoledne, dne 14. biezna. Ptijd'te, at' jste elenem anebo ne.

Radi vas mezi nami spattime.

Kondim s pozdravem veem, Geo. 8trunc.

1504

West dis. 36.

West, Texas.

V pravidelne mesieni schazi, konane ve stfedu veder v afadovne br. Jiriho Kacife nastoleni byli novi afednici a schvalen rozvrh kulturni prate pro jarni obdobi. Retiser tadoveho kroutku ochotnika br. Aug. J. Morris oznamil, to divadlo "Nevesta s dukaty" hodla sehrati na velikonoeni nedeli v mestskem auditoriu. Vyzvedl, to byl mile potegen ochatou elent i nekolika nedlena, ktefi s 'ekekvapujici pohotovosti vzali pfidelene jim alohy vYborne veselohry, a dostavuji se do zkoueek doeasne. Novinkou pti divadle bude koncertni hudba peed divadlem a v meziakti, kdy eleni dvou osadnich orchestra pod fizenim pisatele pfednesou hudebni disla hodnotna.

Za zaloavni vYber podal zpravu jeho pfedseda br. Jos. F. Holasek. ftadem potadand "Maelearada" pies neptiznive okolnosti (flu a nastuzeni tadily ye meste, v den zabavy konal se polefeb mlade pani z podetne rodiny), se vydafila nad odekavani, masek bylo vice net rely maelearni plesy poslednich let dohromady, finaneni zisk byl dobrY, o cod jistou zasiuhu ma tad Jaromir dis. 54, pronalafte nam svoji prostornou budovu za nepatrnY poplatek. Zprava byla piejata a usneseno, lx)clekovati fadu Jaromir za bratrskou napomoc celemu faclovernu vYboru zabavnimu.

Pti volnYch navrzich pisatel oclOvodnil na-

lehavost uspctadare oelavy jubilea leak Jednoty vtemi mistnimi a okolnimi Lady. Navrh ptijat a zvolen agitadni vYbor -- Aug. Morris, Jos. F. Holasek a Fr. Moudka — jemut uloten° navetiviti schaze westskYch tadt, vysvetlit moralni povinnost olenst ya S. P. J. S. T. pro uspofadani dastojne a rozmerne oslavy zrozeni flak. Jednoty a navrhnouti zvoleni zastupca do osadniho vYboru, kterY vypracuje pattidnY program. Katcly fad zvoli sobe vYbor, tyto vYbory se ustavi v generalni vybor oslavy jubilea, jent ponese zodpovednost za zdar, rozsahleho podniku. Jelikct zde mame osm podetnou osadu, k nati slavnosti dostavi se spolubratti z Ennis, Dallas, Temple atd. — westske jubileum bude nepochybrie jednim z nejveteich. , tdast schaze byla dobra, net nal:elk:6 musi bYti jeete lep gi. kad nastoupil od noveho roku cestu cilevedome prate, na nit se musi podileti veici bez rozdilu. Tot, zanechme vYmluv, zavrhneme nezajem a lhostejnost a podneme novy, plodnY, radostnY tivot spolkovY — pro dobro celeho tadu!

S bratrskYm pozdravem, Fr. Moudka, taj.

Wheelock, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Tedy se pfedstavuji °pet, ale jen s kratiekou zpravou. Ve etvrtek, 4. biezna se nam dostavil silnY lijavec, ktery pii rozumnern rortfideni byl by dost dobrY na celY mesic, led pfiroda east° nam vic pfeje net je tadoucno — at to tkodi. Ten lijavec ptieel jako tetleY polidek na kukutici pied nekolika dny zasetou a panuji obavy. to zrno v zemi zhnije, zylaete kde se poutivalo strojeneho hnojiva. Ut je yydaseno, chiadno neni a tak se uvatuje: vzejde, di ne!? Jako to zrno. Nyni podasi je tak menive, to se neda do budoucnosti, tfeba jen na nekolik dna, vestit jak bude dale.

Minulou sobotu rano mne navetivil krajan Albin Kopecky. Nechapal jsem co mi za zpravu nese a proto jeho naveteva mne pfekvapila, neb se tak 'oast° vidime, to se skoro ani nezname. Pied mnoha mesici mi zminenY krajan slibil, to pilletitostne mne sveze do Bryan (on ma auto, ja, ne) a tak mi piepomnel, to ta pfiletitost je tu, to at' jedu s nim. Ten den byla okresni rolnicka schaze svolana do Bryan to se mi tedy hodilo a tak jsme jeli.

Schtze byla zahajena ye dye hodiny odpoledne na radnici, 6. biezna; volily se pricinktove komise, hodne se i tednilo a byli jsme nabadani k zaloteni rolnicke organisace, ktere', ma bYt rozvetvena pa celern statu. Ja, jsem tak dostal i pfiletitost mluvit s mnohymi bratry od naei mile Jednoty a nabadat je, aby ta oslava 40ti leteho trvani byla na na gimi ttemi tady v okresu spoleene, s dirt souhlasili a tak se dilo podati. U faclu Dennice maji za tim fidelem vYbor zvolenY. Jsou to bratii: Adolf Novosad, Jos. Blatek a Ed. Sdasta. Add Bedtich Smetana ma schazi pfieti nedeli, ale byl jsem uji gten nekterYmi bratry z toho faclu, ze jsou pro spoleeneu oslavu ate navrh, kterY vytel od 'Morn L. Klacel, budou podporovat. Spoleene teto praci zdar a te gim se, ze Yee dobte dopadne.

S bratrskYm pozdravem, Jindfich Blatek, pfedseda tadu Ladimir Klacel, d. 129.

K DEVATENACTEMU BEEZNU. Mezi nejpopularneftimi jrneny, totit kfestnymi, je jrneno Josef ye veech svYch raznYch variacich v naei stare vlasti nejbetnejei a neni snad rodiny, aby v ni jeden dlen nebyl nositelem tohoto biblickeho jmena. Josef, Josifek, Rita, Jotka, Pepi, Pepik, Pepa, Pepidlea, Pepda nalezli tu v Americe ozvenu v Joe, Joseph, Josephine a Josepha.

Zde v Americe neni oveem zvykem oslavovati jmeniny jako ve stare vlasti, led kdo by si neptipomenul na den 19. btezna i tu, to je to den, kdy Josefove a Josefinky maji jmeniny. Nag deskY Josef nezada si tu mnoho po irskem Patrikovi v popularite a netteba se mu blYskati tak jako Irdanam s kvetinkou v knof-

Ve sttedu, dne17. biezna 1937. likove three. Synove a dcery Erinu s tim jetylkern vS'ak dokumentuji svou piislutnost ku sve narodnosti, jet vlastne jit vyhynulou jazykove, neb dnes velmi malo Irdarra zna, neb dovede miuviti s yYm starYin galskYrn jazykem. Byli porobeni a svou matetskou fed pozbyli a i kdyt natikali nad svou porobou, povidali to svetu v fedi sveho podmanitele "the're hanging men and women too for wearing of the green". Nat deskY Va gek, Honza i Pepik yeak dosud mluvi jazykem po praotcich zdedenYm a ty krisne zvyky deskYch pisni take neodumfely a o to maji zasluhu mnozi velci muti na geho naroda, Josefove, viz Josef Jugman, Josef DobrovskY a jini. Tedy vtechna Best Josefum! A nak spisovatele si velice radi vypajdovali Josefy za hodiny a hrdinky ve syYch literarnich pracich — "Pepanek nezdara", poupatko mantela KondelikovYch, hezounka Pepidka, v Hermanove "Otec Kondelik a tienich Vejvara".

Na oslavu serYch jrnenin se teeivali v Prate Pepidkove. i Pepiaky, mohli bYti jistYrni, to jich bude vzpomenuto; blahopfani v novinach, gratuladni listky a neb ustne. Na sv.

Josefa oficielni jaro bylo jit pfede dvetmi, zeme se stapela v teplejei slunedni lazni, tak jak jsme se nemohli tetiti se veemi terni Josefy, Josifkami, Pepieky a Pepielarni?

Vim, to mame hezkou tadu Josefil a Josefek v nasi velke SPJST, tak tedy pronagim srdedne blahopfani ku jejich jmeninam, yeem, od nejmenkch ku nejveteim. Necht' zkratka naei Jednoty, SPJST mini pro ne: "Slavni Pepici Jen Se Tutte v ziskavani novYch aeriu pro naei velkou rodinu SPJST! S. P. StudnidnY. Crosby, Tex. Ctene, redakce Vestniku a dtenati vespolek!

Neminil jsem tak brzy zas psati do Vestniku, ale kdyt jsem ptedet1 v poslednim dike Joky Bartagovic z El Campo dopis, v nemt mne ptekttil ze zkraceneho "8". na 8imona, tak doufam, to mi br. redaktor nezazli, kdy si dnes trochu podebatuji s br. J. Bartatem.

Tak ptedne (jelikot se s br. B. nezname osobne), musim se mu ptedstaviti, jako kdo jsem. Narozen jsem tam kdesi na torn VsackoValagsku, ye vesnici Mikulove na Morave, leta Pane 1869, to pry to bylo tehda, co trefily kondiny na den 6. anora. Pti kftu na druhY den po narozeni, mne dali jrneno: Stepan.

Zde v Americe Ameridani by si asi zlamali jazyk na mojim jmene, tak jsem zmenil si ktestni jmeno: ze 8tepana na Steve Kelarek.

Zkracene tedy jen: S Kelarek. — Tak to asi Te Jotko m'lilo, to jsi mne nazval 8imonem.

To ale nic Ti nezazlivam, a doufam, ze ani Ty se jit na mne nehnevag, za moji poznamku v loni ye Vestniku udinenou, ze jako ty pletky by patiily do 6echoslovaka sie ge nein do Vestniku, kde bylo tehdy pied sjezdem obmezene misto. Ted', kdy je mista dosti ye V. a v O., tak jen pie do obou dasopisa, neb i ja si rad pfedtu Tvoje pletky. A at 'lady nahodou se setkae s Franti gkem Moraskern z Robstown, mojim bYvalYm to pfitelem a sousedem, neb jsme meli zde v Crosby farmy vedle sebe, tak se jej mutes na mne lope pfeptat.

Dale pieee, to vy tam ph El Campo mate jit kornu zelenou i nejakou bavinu zasetou.

To my zde v Croby se nem-Herne pochlubiti, neb mimo jen nekolik mad° farmera, co bydleji jak ja, fikam, pod jinou oblohou, dill na, jinem svete, kde jim tolik neprei, tak my neseli nic. Aeleoliv bylo nekolik dni jiz krasnYch, co ale jest to platne, kdy katclY tYden, at to trochu vyschne, tak zas potadne rYlene, voda v facikach zastane, neb dnes ye otvrtek 11. biezna mame jette patad mokro v poll, my i sousedi. A tak, Joiko, vynajdi na misto tech hada nejakY jinY patent, aby zas tolik neprgelo.

Ted' jit na nejakou dobu musim pfestat psati do Vestniku, a zas nee° do dechoslovaka, neb mimo Jotky Sipulovic, jen pige lantverske piihody v Oechoslovaku, tak by ani dtenati hnedle nevedeli, to nejake Crosby existuj e.

Tak nyni nazdareeek, puntik a dosti.

Stepan Kelarek.

Ve stredu, Cif.A..A 17. btezna 1937.

CESTi V AMERICE V zipase o domovinu.

A PRAVE strane jsem se citil bezpednejN sim, spolehaje, 2e jeji dostihovY nevydrgi dvacet mil rychleho trysku.

"Budete-li mne moci nasledovat na svem krizleti, uke..2i yam cestu do Perry i tech peknych 160 akrri, ktere budou my'm majetkem," utegovala mne hezka sousedka.

Obr po levici zakymacel dtevenou nohou, tehtaje se jejimu napadu, as se za boky popadal. Pak se jal, napiv se zhluboka z galonu, z giroka nam obema vykladat, 2e jim v gem v Perky tekne o na gich zamerech a 2e nam druheho dne piijde s praporem a s procesim naproti, aby nas osadnikam piedstavil. Odpliv si zaklel a znovu se dal do smichu, jako bychom mu vypravovali nejveselejSi. anekdotu. Je gte poznamenal, ae bude synem smrti ten, kdo by se mu na jeho stogedesatku opova2i1 sahnouti.

Po vS7sttelu oznamujicim, ae dostihy poealy, vyjela nage troj ice 'Yank svorne v fade cestou do Perry. Obr po leve kolejnici, kraska po druhe a ja na svem Semiku stfedni vyvYgeninou.

Kakly, z myth sousedii hnal sveho kone nejvetgim tryskem, aby byl v dele davu, enouciho se na velkou vAdalenost za nami,ze nebylo pro prach videt. Brzy jsem poznal, 2e pony nebyl spravne vycviden pro takovou cestu, mimo to reneat jej tYral od prvniho okamEku, take brzy jsme jej nechali v slu gne vzdalenosti v prachu za sebou. Kdya se ozval desnY vYktik vousadriv, ohledl jsem se a zahledel reneate valet se v prachu, rortti gtenY galon po jedne strane, revolver po druhe. Jeho kriri nepochybn'e klopYt1 a tak zmizel tento neWastnik pod kopyty tisice nasledovatelii.

Divka a ja, byli jsme v pfedvoji celeho davu celou prvni mill; ona asi na dohoz. kamenem ptede mnou. Byla sehnuta ke krku sveho vranika, geptajic mu neco do ucha, ale gestnact mil bylo podle meho piedpokladu skuteene mnoho pro dostihoveho kone, trenovaneho jen na kratkou vzdalenost. V druhe mill jsem sousedku dohonil a v dobe, kdy se muj Semik zadal teprve dobte rozjildet, zristaval jia vranik v prachu kopyt meho Semika.

Hlavni pti.6inou, prof jsem volil tuto cestu, bylo, ae prerie, kterou vedla, byla misty porostla travou lest as osm stop vysokou a kone se mohli ji jen velmi pomalu prodirat. Ten pm' les vysoke travy take zavinil, ae mnozi byli prvni den na ceste zaddeni a mista sveho dojell as druheho dne.

Asi na poloviani ceste do Perry jsem uvidel, 2e prerie pfede mnou byla v plamenech, byvge patrne zapalena simery. Sucha, vysold, trava hofela jako ohromna pochoderi a oheri se bli21.1 s idasnou rychlosti proti mne. Nebylo easu se rozmYgleti, dal jsem se na vojnu, jea znamenala bud'to 2ivot a skvele viterstvi nebo smrt, proto jsem se ptitiskl co nejtesneji ke krku sveho Semika, a kdy jsme proleteli plamenem, seznal jsem, to main a'tehnute vlasy, kde nebyly ptikryty Cepici, ba i na rukou i byl jsem citelne popalen. Srst meho Semika byla misty opalena as na kfdi, ale ten, frkaje a kychaje v dYmu, se srdnate hnal dale.

Na dalgi ceste jsem dojel na misto osazene simerem, nedaleko testy. Na jeho vote, ktery stal vedle stanu, vide' jsem sud s vodou, proto jsem zamiiil s Semikem ptimo k 'Leto oase.

Kdy2 vg ak nas majitel zahledl, vybehl ze sta nu, a namitiv proti mne dvema revolvery, vYhrutne mne vyzval k zastaveni, deho2 jsem rad uposlechl.

"Toto jest Infij zabor a ty se hied' odtud vytratit, nechce g -li slo/it sve kosti na pamatku," volal na mne zdaleka.

"Nechci tveho zaboru, jedu do Perry, ale chci, abys mi prodal trochu vody pro mne a meho kone," odpovidal jsem.

Odmital, ale konedne se dal uprosit a prodal

vileTxtvr mi dye pinty vody po dvou dolarech. lilt vody jsem vypil•a zbytkem jsem omyl hlavu sveho vernal° druha a namodenYrn ka,pesniketn jsem mu zvlatil jazyk, nadet jsme jell dale. Muslin poznamenat, ze svou vodu jsem vypotteboval dtive, netli jsme vyjeli.

Netli jsem dojel vytouteneho mista, musil jsem vyboditi z testy a pustiti se necestou k Perry. Na teto ceste jsem ptijel na zmoly, jich v tech kondinach bylo mnoho. Tvoti se to v suchYch letech pukanim pudy a po nisledujicich lijavcich se tak roz gituji, to nektere dostupuji velikosti malYch karionfi. Zmola byla dest stop giroka a asi tak hluboka. Nemohl jsem nikterak objet a proto jsem se rozhodl k horymirskemu skoku na svem Semiku. Semik mi udinil po vtli, skocil, jak nejlepe dovedl, ale padl na protej gi strane prive sttedem tela na okraj zmoly tak ne gt'astne, ze mu zadni nohy ziistaly ye zmole a ptedni navrchu, pti dem/ si ptelomil patet a v nekolika okamticich mi skonal.

Od teto zmoly bylo jiz jen asi tti sta stop k cili, kamt jsem jit dobehl a zabodl svou vlajku na znameni, ze to misto jest mYm vlastnictvim. Me obavy, to misto to bude zabrano nerem, byly zbytedne.

Mfij vernY Semik mi dopomohl k viterstvi a k prvnimu majetku v teto zemi, zvitezil svou vytrvalosti proti tisicum, ale zaplatil to svYm tivotem, a ja se nestydim ptimati, te mel jsem slzy v odich ate, kdyt skonaval, jsem drtel jeho hlavu v naruei.

Ze jsem byl dobte obeznamen se zachazenim s revolverem, napomohlo mi velice k uhajeni domoviny prvniho i druheho dne. Bez revolveru byl bych ztratil vgechno. Jim jsem odehnal jegte tehot dne tti uchazeCe, kteti mne pokladali za stmera. Jeden z nich dokonce si ptivezl s sebou jit prkna, jet na mem zaboru zaCal skladat, a jit jsem trnul v obavach, ae jej budu musit odstteliti, bude-li trvat na torn, to ma stogedesatka path jemu.

Vetim, te devet desetin domoviratt v tizemi terokisu si ziskalo domoviny za pomoci svYch revolvert, a mute se to taktka tici o cele 0klahome, protote ani pit jednom zaboru nebylo ani zdaleka dosti farem a mestskYch stavebnich mist, aby Simi byli podeleni vgichni uchazedi, kteti laCnili po ptde. Kdo byl odvatnej gi a zruenej gi v zachazeni se zbrani, ten vyhral. Kdo se bal zbrane neb o svou ktti, ten sveho zaboru neudrtel, tteba byl na nem prvni. Proto se nedivim, ze nail krajane neziskali mnoho pudy v Oklahome zdarma. Vlastne nevim o tadnem. Teprve pozdeji jsem se setkal v Perry s nekterYmi krajany, jako s Vaclavem Prochazkou, s Fr. SYkorou, s Fr. Ku gem, se Sekavcem, s Ant. Civigem, s Karlem Rendlou a s jinYmi, jit odjitdeli pak z Perry dale, hledajice vyhodna mista k osazeni.

Vim o mnoha ptipadech, kde prvni zabornici byli odstteleni a do zmol zatateni; na jejich mistech pak se objevovali z Cista jasna novi majitele. A nebylo nikoho, kdo by jejich prava chranil, nebylo ochranct zakona, nebylo soudet ani svedkt Dojel jsem do Perry pied druhou hodinou odpoledni a byl jsem svedkem, jak toto 'nest° do gesti hodin veder vzrostlo na 10,000 obyvate10. Pted vederem je gte byly otevteny pod stany herny, hospody, tanCirny, netestne domy, jako by ze zeme vyrostly. Pivo se prodavalo lahev za dolar, led za dvacet pet centu libra, kava za sedmdesat pet cent). galek, sandvid za dolar a vodu nebylo mottle koupit za igalnou cenu.

Skoro jsem byl rad, ze mftj Semik nemusil trpet tizni jako sta jinych, nebot' pivem bych se mu byl jiste nezavdedil.

Povoz, kterY jsem mel objednanY a kterY za mnou vezl dtivi a ruzne potteby, piljel at pozde v noci. Ihned jsem se dal do prate, abych alespofi nejakou sttechu mel nad sebou a mohl si odpodinouti, podlotiv si sedlo pod hlavu.

Nan jsem usnul, zasvi gtela mi kulka nad hlavou a odrazila se od rohu sedla. Pote za malou chvili se ozvala druha roma a nee° tetkeho dopadlo na stranu meho stanu. Opatrne jsem se vypiftil ze stanu s revolverem v ruce a shledal, ae u vchodu meho prozatimniho obydli leti mrtvola mute. Kdo jej zasttelil neb prof, nikdy jsem se nedoved'01,

atrium% 3.

Proti Indianum.

EJVETSIM postrachem domovinatt v dobach osazovani americkeho Zapadu byli kteit se east° vraceli do svYch byvalych domort a snatili se novym osadniktm posunky naznaditi, to jsou to jejich majetky zdedene po ptedcich, to "blede tvate" na ne prava nemaji. Krajane sice jejich posunktm nerozumeli, ale mnoho radosti z tech navgtev nemivali. Nekdy ptichazeli Indiani jen za tim U6elem, aby si s belochy vymenili nektere yea Tehdy byli od osadnikt vlidne ptivitani a Casto obdarovani rriznYmi pottebami, nebot' pobled, zvlagte na teny a &Ai, byl 2alostnY. Jejich ptedkove se zde po mnoha stoleti prohanen svobodne po girem kraji, majice dostatek potravy z &yoke zvete a koti gin na odev, a nyni jejich potomci jsou nuceni tebrat. Jake pocity asi naplriovaly jejich du ge, kdy videli, jak "bile tvate" za pomoci ohne a meCe vytladovaly je s pudy, kterou od pradavna jejich ptedkove drteli. Co z nich bude a co Ceka na jejich deti? Jake. dobrodini jim sem pkinesly "bile tvate"? Ne gtovice, kotalku, prostopagnost, prach a olovo!

Indiani kmene Cherokee ("eeroki") byli tide statnYch postav, povestni svou vychytralosti, smelosti a potmegilosti. Chodili polonazi, jejich tela byla bronzove barvy a ktiklavYmi barvami pomalovana. Byli stale na cestach a zivili se vgim, co jim ptiroda poskytovala. Lov a honba byly jejich stalYm zamestnanirn. Na Jake si ptipravovali tea cukr z javorove gt'avy, sbirali jahody, ostrutiny, divokou rfti, cot vgak bYvalo starosti ten. Jejich man/elky byly pravSYmi otrokynemi; ta gi prate byla pokladana za nedfistojnou mute, proto ji pfenechaval mug gene. Zvlagte na cestach teny at se prohY baly pod bfemeny na zadech nalotenYmi. Nesly mimo deti rtzne potteby tivotni, stany a vie, co mohlo bYt v ruce Indianove nepohodlne. Ano nekteti nechavali tette, obtitene btemeny, nest i ruenici a sami si pohodlne vykradovali daleko pied tenami.

Kdyt bylo nalezeno misto vhodne k taboteni, kde totit bylo dtivi, pitna voda, dobra vyhlidka na lov neb hon, Indiani se zastavili a teny se musily postarat o ziizeni stanu a v geho pohodii muttm, Indiani se starali pouze o maso.

Pravi Indiani pokladali katdou ptikrYvku hlav krome vlast za ponitujici. Jejich odev zale2e1 z jedine vinene pfikrYvky, dive z buvoli ktide. 2ili pod stany neb v boudach zvanYch "tepi", jet staveli z tyei zapichnutS 7ch do zeme a krytYch korou neb 1u4emi. Radi na sebe vegeli rtzne cetky a do VIM se radi balill tak, ge vypadali jako zviie same. Letni dobou chodili tpine nazi. Zbrani jim byly gipy a luky, pozdeji ruenice a male sekerky zvane "tomahawk". Jejich 2ivotni potteby byly skrovne; masa neumYvali, nYbrt krvave, polosyroye a zadouzene trhali zuby. Meli jakYsi odpor proti vode, pouze to ohniva, vodka je ktera z nich Cinila prave divochy a surovce.

Hotel neb nejakY hrnec, koti giny a skalpy pattily mezi jejich nejcennej gi majetek.

Nemocemi sutovani nebyli. At do pfichodu belochri nebyly jim znamy nakalive nemoci, teprve pozdeji mnoho jich skosily ne gtovice, o jejich zagehnani se darodejove marne pokougeli. TelesnYmi vadami, jako hluchotou, nemotou neb slepotou, nebyli vfxbec stiteni. Meli di sve rychle koniky, je‘a mohli utiviti, ale pies zimu jim jich mnoho polo hiady. Na zimu jim totia neshromatd'ovali tadneho krmiva, stall take nemeli a neni divu, ae tech ubohYch zvitat hladem a zimou mnoho zhynulo.

2eny vilbec nemely prava projeviti vlastni van. Zatoutil-li Indian se otenit, vybral sl jednoduge devde od dvanacti do patnacti let staki, dojel k jejimu otci a tomu zaplatil cenu, jakou za ni potadal. Peniz se tidil krasou a silou nevestinou a hmotnYmi pomery napadnikovYmi. Jeden ziska /enu za'kuti neb koti ginu, jiny za kogili a snad katdY by dostal kteroukoli za lahev kotalky.

(FQtraeoy4ni)

Strana 4.

V ia rmIz.

OSVETA. Lekafova Odysea.

(Pokraeovani) LE leta jsme se marne namahali ptimet A Filipince, aby svateli vodu k piti. Moudti Ciriane jsou snad jedinymi Orientalci, kteti netrpi cholerou. Piji horkY daj a jedi horkou rYtii. Ani navrtani pokusnYch arterskYch studni nic nepomohlo. Lide se k nim nechteli ani tikajice: "Kdyby Huh chtel, abychom pill vodu z hlubokYch der, byl by je sam naalai". A pill dale ,z tek a studni, do nichl stekala v gechna nedistota.

Kdyi jsme poslali lekate, aby lidem vyloiili dobre vlastnosti nove vody, zadaly se trouSit klepy: "Jest-li budete- pit tu novou vodu, vypadaji yam vgechny vlasy. Jestli tomu nevetite, podivejte se na vrchniho lekate v Manile. Pije tu vodu a podivejte se na jeho hlavu. Nema ani vlasku!"

Proti tomu jsem se nemohl nijak branit. A Filipinci jsou tak hrdi na svoje bujne kgtice, to by udelali vgechno na svete, aby si je zachranili.

Privedli jsme Filipince k arterskym studnim, ale nechteli z nich pit. A tu jsme uSpotadali malt' zazrak. UnavenY a nemocnY cizinee gel kolem jedne studne a trYznen velkou aizni se z ni napil. Ale sotva polkl prvni dougek, zaeal citit jak jej nemoc opCiu gti. Spechal tici vesnieanrim, co se mu ptihodilo. A ti se hrnuli ke studni. Mlstni knez ji potiehnal a do tYdne ptichazeli lide z velike dalky, aby se napili zazraene vody.

Tak se brzy stab vrtani arterskYch studni vedouci vetejnou otazkou. Poslanec, kterY chtel bYt zvolen, musel lidem slibit nejmene deset arterskYch studni. A kde byly navrtany, rimrtnost do roka poklesla na polovic.

MECHOVCI. Kdyti me roku 1914 Rockefellerova nadace poiadala, abych se ujal vedeni zdravotnicke price na VYchode, videl jsem v tom velikou ptiletiitost posloutiit svetove preventivni medicine. Pan Rockefeler sam &Nal ptednost tomu, aby lide byli spi ge vychovavani, jak se nemoci vyhnout, net jak ji lecit. Naval k sobe skupinu vehlasnYch lekatskYch odbornikfipraktikii. "Rad bych se vas neco zeptal, panoye," uvital je. "Existuje`nemoc, napadajiel velke mnoistvi lid!, o nit byste mohli tici: ja ji dokonale znam a mohu ji vyleeiti nikoliv v 50 nebo 80 procentech, nYbr2 na celYch sto procent? Dale, teto nemoci by muselo bYt snadno zabraneno. Wia by to bYt nemoc, jejiti ptieina by byla viditelna prostYm okem — tiadne tajemstvi mikroskopicke bakterie. Kdybyste mi mohli jmenovat takovou nemoc, men byste neco konkretniho, Cemu masy lidi rozumeji a jii by bylo mono mYmi prostiedky zabranit."

Koneene se maid skupina vedcu obratila na pana Rockefellera. "My jsme na gli tu vagi nemoc," hlasili. "Je to hlist mechovec. Napada miliony lid!. Dokonale jej zname. Lze tu nemoc definitivne vyledit, ize ji zabranit a derva mono videt."

Mechovec se' po prve napadne objevil pti stavbe svatogothardskeho tunelu roku 1880.

Italg ti delnici onemocneli v takovem podtu, to bylo nutno zastavit praci. Nemoc byla ptipisovana hnevu hory nad tim, tie do ni vrtaji diry.

Adak veda mela jine vysvetleni. Tunel byl zneeisten delniky. Horko nutilo delniky pracovat obnatiene, taktie mechovci mohli jim vnikat do tela kriti, a nemoc se rychle gitila. A byla zdolana teprve po zavedeni hygienickYch pomerii.

Mechovec se stal vYznamnYm einitelem v Americe, kdyti Spojene Staty obsadily Porto Rico. VojenskY lekat dr. Ashford si v giml, to jeho lide byli stale unaveni. Meli bezbarvou pokotiku, blede dasne, vlasy suche a neptirozenou chut' k jidlu. Pti pohlidce na gel mechovce.

Tito parasite tiiji v tenkem stkevu. Jeden elovek jich mute hostit as 10,000, aekoli 500 jich

stag vyvolat vaZne symptomy. Zachycuji se rnalmi hacky na strevni stenu a ssaji krev.

Kladou vajleka v ohromnem mnoistvi, a jestline dopadnou s vymety na teplou, vlhkou a zastinenou pildu (slunce a chlad je nisi), vylihnou se a jsou s to zfistat cele tYdny na tivu, odekavajice, at na ne nekdo alapne bosou nohou. Jakmile se mladi dervici octnou v tele, provrtaji se do ill, at se dostanou do tenkeho stkeva.

Ude, postiteni temito dervy, chatraji telesne i dug evne a stanou se nachylnYmi k rfiznYm nemocem.

Pan Rockefeller venoval milion dolarfi na vynalezeni rieinnYch metod k potirani mechovcll. V zamotenych krajich bylo po zavedeni ledby pozorovat znadne zvYSenY prospech deti ye Akole a lepgi vYkonnost a vyggi mzdy delnikri.

Tim byl ueinen prvni rispegnY krok: bylo dokazano, to nemoc lze vyleeit vypuzenim dervri z tela. DruhY, daleko tetiti krok byl ukazat, jak zabranit vniknuti dervil do Vela. Nejvetgi nesnaz je v torn, to bide na jihu chodi na stranu volne do ptirody jako zvitata.

Pan Rockefeller byl nad gen vYsledky. "Ted' u2 vim, co udelam se svYmi penezi," prohlasil radostne. "Vydelavam je po celem svete a tak je tam budu utracet. Zainteresuji lidi o jejich nemoce." A veren svemu slibu, zalotiil Rockefellerovu nadaci ye vSTSi jednoho sta dolarri.

TRASLAVt PRST MALARIE. Ze vgech tropickYch nemoci je malarie nejriPornejAi, nejzhoubnej gi, nejrozgitenej gi a nejti2e leditelna. Mor je straglivY, ale krysy mo2no vyhubit. Cholete a negtovicim ize zabranit.

Dysenterii a tyfus mono vymitit. Aekoli malomocenstvi budi hrtzu, nestalo nikdy v ceste pokroku.

Avgak cele narody, jich se dotkl tfaslavY prst malarie, podlehly postupnemu ripadku.

Slavne Reck° zahynulo pod jejimi horednatYmi napory a jeho slava se nevrati, dokud v jeho horskYch fidkach bude malarie. Nadhera Pima vybledla uti pied staletimi, napadena opetovnymi vinami malarie. V Americe bYvala malarie v samotnem Washingtone tak zla, bylo nutno odrodit zasedani kongresu.

Od nejstargich dob lide spojovali existenci modalri a malarie. Byla z ni vinena "miasmata" vystupujici z moktin a roku 1753 nazval jeden Ital po prve tuto nemoc malarii — "zlym vYparem".

Malarie Casto konei smrtelne. Jeji parasiti se nekdy tak rozmnotii v mozkovYch cevkach, ze je ucpou a zprisobi okam2itou smrt, co2 se stane i tehdy, kdy2 se usadi v ledvinach.

Ale vagina ptipadii je chronicka, parasite postupne zniei tolik dervenYch krevnich tellsek, 2e se dostavi silna. chudokrevnost. Pacientovi neslou2i Atm, ma straSne bolesti hlavy, nemute jist a o nic se nezajima.

Davno pied tim, neti tato nemoc byla pojmenovana, byl znam proti ni lek v Jitini Americe.

Roku 1600 gpanelgti misionati poutiivali v Peru kriry stromu quina quina. Stala se znama po celem svete jako "jesuitskY pra gek", prototie tad Jesuitil mel monopol na prodej chininu.

Knetim jej bohati vyvatiovali zlatem, chudi pak jej dostavali zdarma, ov gem "pokud zasoba stadila". Protote poptavka stale ptevygovala nabidku, byly chininove stromy v Jitini Americe barbarsky zbavovany Miry a temet zniCeny.

A tak roku 1852 byla pfenesena semena chininovYch stromu do botanicke zahrady na kde Holand'any brzy zalotili vYnosne plantate leeivYch stromu. Cena chininu byla vaak tak vysoka, fe tisice lidi umiralo, protote na nej nemeli.

Pki katde sve ceste do Evropy jsem navativil enevu a propagoval tam nitai cenu chininu.

Kampari pokraeovala s pinou silou. Nic v ni nebylo tedeno ptimo, iadnY ritok nebyl podniknut. Avaak Holand'any zaeala bota tlaeit a stali se citlivYmi. Tlak naai kampane vzrostl Casem tak, 2e cena chininu bylo dobrovolne sn 12ena.

Chinin neni profylaktickYm lekem proti malarii. Nebyla dosud nalezena latka, ktera by zabijela zarodky ye vaech vYvojovYch formach.

Ale dokud elovek /Ake chinin, nedostavi se Utok horeeky.

Ve stkedu, dne17. bkezna 1937.

Pokud se tSree vlastniho zdroje nakazy, zjistilo se aZ na sklonku 19. stoleti, Ze pfenageeem nemoci je koznar druhu anopheles. Lze jej snadno poznati podle maliekYch dernYch teeek na ktidlech a podle toho, to se pki bodnuti stavi jakoby na hlavu. Niel jej ohromne mnotstvi neptatel, nesnese vltr ani ptime slunce. 21,je pouze asi mesic, ale denne se dvakrat nebo tkikrat napije krve. Bodnuti je tak nepatme, to nekdy ani nepilsobi svedeni a piece bodnuta osoba dostane malarii, jestlite komar pied tim se napil krve malaricke osoby.

Malarie se da:ki v airokem pruhu po obou stranach rovniku, ale nejzhoubneji zuki v Asti. Odhaduje se, to ji trpi polovina obyvatelstva cele Indie, eitajici 350,000,000 dual, a celS, milion lidi na ni umira.

Prvnim krokem k potirani malarie je pkedevaim zavedeni hygienickYch pomeril a dale potirani moskytil jako nosicu nemoci. K tomu je pkedevaim tkeba intensivne studovat zpusob tivota mistnich moskytil. Na Filipinach, na ptiklad, kde podet onemocneni ma.larii dinil rodne dva miliony pkipadt, byl boj proti malarii bezvYslednY, adkoli guverner mel k disposici pro ten neel celY milion dolart.. Navrhohoval vysuait moealy jako v Panarne, ale ja, znaje tivotni zvle.atnosti moskytii, jsem namital, to malarii mane. nepusobi batiny.

Meli jsme s guvernerem, generalem Woodem, o tom slovni potydku, as na konec se mne tazal: "Co vlastne vite o malarii? Jak by ji zde bylo mono uspeane potirati?"

A tak jsme zadali provadet nejrfiznejai pokusy. Do stromu byly urnisteny zvliatni klicky potatene gazou, ktere sloutily jako pasti pro moskyty, kteki vnikali dovnitt, protote skrze gazu vedl pkistup k lidem, slouticim jak vnadidlo. Asi v jedenact hodin veder pkilitli prvni moskyti. Ve dye hodiny v noci, kdyt se napili, staly se netrpelivYmi, ye tki hledali rozeilene vYchody z pasti, ve etyki podstupovali hromadne sebevratdy, vnikajice nasilim do odek gizy a uratejice si kkidla. Zkejrne je pohanel pud, tenouci je ke vzdalenemu domovu.

Vezni byli postfikani karminem a sborem propuateni, nada zaCal vzruaujici hon. Kameny byly ptevraceny, stebla travy a listi prohliteny, ktra stromu odchlipovina. Toto hledani trvalo leta a stab° statisice, ale koneene byly vypatrany Ukryty moskytil. Na Filipinach jsou btehy kek porostle divokYm bambusem a tam, kde proud podemlel btehy, koteny bambusu utvokily hustou zmet', do nit se moskyti na den skrYvali.

Tak bylo dokazano, ze malarie na Filipinach neni spojena s modaly, nYbrt naopak s prudce tekoucimi horskYmi kiekami. Kdyby byl guverner venoval svoje miliony na vysuaeni byl by ty penize imlne vyhodil.

Tento objev dal docela novY smer boji s moskyty. Do kidek byly nahazeny rftove otruby a zvlagtni pozorovatele je sledovali, jak se chovaji na hladine vod. Tam, kde se utvotily male riplavy, bylo vtiude nalezena nadbytek moskytnich larev.

Potom jsme dali nad tiekami rozsttikovat patitiskou zeleri, smi genou s 99 procenty silnieniho prachu. Tato sines je vysoce teinna pro nideni larev a ma tu vkhodu, tie vody, ktera ji byla posypina, mono poutivati ke koupani, prani, ba i piti, kdetto polevani perolejem vodu kazi.

Zakladem boje proti malarii je pfesne mistni zjiateni tivotnich zpilson moskytu. Kdyby nebylo tohoto prilzkumu, mite se stat, 2e nespravne provedene odvodriovani poskytne moskytilm nove prostkedi k vYvoji.

Rockefellerova nadace ma nyni kadu odbornikt, kteti cestuji z jedne zeme do druhe jen za tim tdelem, aby radili vladam, jak keait malariovY problem. Dokud nebude nalezena nejaki vaeobecne poutitelna metoda, neni madeje, to tato zhoubne. choroba bude ovladnuta.

Dnes lze ilci jen tolik, to venuje-li se dostatek pellet promyalenSun zpilsobem, mono zamokenY kraj ueinit zdravYm. Ale je to dlouhY a tetkk itkol a jen neustivajici pede mute se potkat s Aspechem.

Pfednost umeni a ptednost vedy jest -- netistne sloutiti na prospech lid!. — Ruskin.

Ve stfedu, dne 17. bi'ezna 1937.

ODIAL DOPISOVATELSIii Ctenemu dlenstvu: S velkSon pote genim 'Ceti jsem zpravu nageho noveho finandniho vYboru a jenom doufam, by jejich rozhodnuti bylo nepketrtiite dodrtovano cele pfi gti etyti roky. tinny, diikladnSr, spravnSr a nestrannS7 vSrbor je neocenitelntm katde organisaci a kdyt elenstvo sezna jeho snahy, vtdy ma nemalou daveru nejen v ten vtbor nS7brt i vlastni organisaci. Stanovy jsou zavadeny elenstvem k rozgafnernu vedeni zalettosti na gi Jednoty a maji btti poked mono ptesne vymahany. UCetni vSrbor je k tomu, aby se ptesvedeil, vedeli VSTkonnS7 Vtbor zaletiitosti Jednoty v souhiasu s natizenimi stanov. Na gi delegati posledniho pravidelneho sjezdu nahlitieli na zodpovednost iidetniho vtboru tou merou, ze ho °pra y -nilajtsvenhopdtaekvSrpomcit kontrole vg ech knih, transakci, listin atd. vgech Utednikt, jako ptijmil a vydani vgech Hizntch prament. V gechny vetgi obchodni spolednosti najimaji vetejneho podtate k obdasne prohlidce knih a podilnici maji z techto revisi pro-. spech. Mezi prohlidkou, einenou aktuary departmentu pojigteni a praci vetejneho podtate je veliky rozdil. Stanovy natizuji: alanek 15: — Schuze.

Schtze H. iladu (totiti v;!"Aonneho vSrboru, mimo finaneniho) konaji se prvni pondeli katdello mesice a die potteby kdykoli to pfedseda uzna za nutne. V3"Tbor finandni kond pfehlidku jednou za 6 mesice, tervence a 1. ledna. elanek 16. — Povinnosti ittednika. a) Pfedseda H. ftadu peduje o potadek cele Jednoty a dohlitii k tomu, aby v gem ustanovenim a zavazkum teto od Olenstva zadost udineno bylo. Po dobu sveho 7,:itadovani ma vtdy v padu stejneho poetu blast sam rozhodovati.

Povinnosti jeho dale jest potvrzovati jmenem svSrm vgechny utedni listiny, jako i listiny povolujici nove tady; jakoti i ty, jimit vylueuji se tady pro nepineni stanov, cot diti se ma jen po dukladnem vy getteni. Celkem ma ptedseda H. kadu v rukou s‘tch mot jakotto nejvyggi utednik Jednoty. b) Mistoptedseda vypomaha, ptedsedovi v pineni jeho povinnosti a zastava jej v neptitomnosti jeho. c) Hlavni tajemnik ptijima, vykizuje a zodpovida vegkere dotazy, zpro.vy a tadosti. Vede spravnt seznam v gech dlenti Jednoty, zaznamenave, den jejich ptijmuti a vystavuje vgechny jejich certifikaty. Katideho mesice uvetejni v organu tabulku zerntelSrch dlenti s uclariim jejich jmen, elsel jejich certifikat y , ptiein jejich smrti a delky dlenstvi u Jednoty. Vede zapisky o vegkerem jednani idadovny a informuje elestvo prostfednictvim organu o v gech duletitSTch usnegenich ye schtizich Hlavni titadovny. PHJima poplatky a penize plynouci do pokladny Jednoty, uklada je neprodlene do vice bank k tomu ureentch na jmeno Hlavniho Radu S.P. J.S.T., a podrobne vYkazy vklada odevzdava, hlavnimu aeetnimu a pokladniku. Vystavuje a podepisuje ve gkere poukazky (vouchers) k vyplaceni, ptedlotii je k podpisu hlavnimu pokladniku a ode gle je hlavnimu ptedsedovi k potvrzeni. Vede -410 seznam majetku Jednoty, ma v opatrovani spolkovou peeet' a vilbec vykonava, v ge, co iitad tajemnika od neho vytaduje. Je povinen slotit zaruku a za spravne pineni povinnosti obdrtii slutne, ktere urdi sjezd. d) Hlavni tidetni vede spravne ve gkere ifety rilznSrch fonds Jednoty, uschovava vgechny mesidni zpravy, fifty a dokiady, spolu s hlavnim pokladnikem vede ptesne zaznamy vgech Ptijmil a vydani, a knihy tyto pteklada k prozkoumani tdetnimu vtboru. Ptijima od hlavniho tajemnika vtkaz bankovnich vkladt a vystavene stvrzenky ptijmu odesila puvodnimu zasilateli penez. Knihy a listiny nutne k vykonavani jeho ittadu obstarava si sam se svolenim Hlavni tJiadovny. Katdeho mesice uvetejriuje v organu ucetni zpravu o ve gkerem ptijmu a vydani die formulate schvaleneho Citaclovnou. Rovnet koncem roku vyhotovuje echorodni zpravu a zagle ji statnimu komisati poji-

VESTNIR 8Tovani. KaldY tad, jen do 25. v mesici nema sve poplatky zapraveny, neodkladne upomina.

Chova u sebe na prodej ve gkere potfeby a knihy pro domaci fady. Je povinen slotit zaruku a za sprivne pineni svYch povinnosti obdrti slutne die usne geni sjezdu. e) Hlavni pokladnik ptijima od tajemnika H. ftadu vSrkazy bankovnich vkladA a spolu s tajemnikem a ptedsedou H. ftadu podepisuje poukazky vystavene tajemnikem H. T.T. na yeg kere penize ptinaletejici ruznYm fondam Jednoty. Udrtuje ptesne zaznamy o pajekach na majetky a pujekach na dlenske certifikaty.

Rovnet ma na starosti veasne placeni axon na tyto ptjeky a rozesilani upominek spojenYch s kolekci arokt a splatek na pajeky. Take ma pod dozorem pozemkovY majetek Jednoty. KaZdY music uvefejriuje v organu sta y majetku Jednoty. Dale jest jeho povinnosti spolupracovati s tajemnikem a ileetnim H. U. vgude kdekoliv se toho potfeba ukate. Jest povinen sloziti stanovami ureene rukojemstvi a za spravne pineni povinnosti svYch obdrti slutne jet urei sjezd. h) Finaneni vYbor prohliti knihy afednika. katdYch 6 mesici, aby se pfesvedeil, zdali v gude dobrY po'faclek panuje, podpisuje s yYmi jmeny katdou palletni zpravu a knihy adetnika a pokladnika H. ka.du, pa,kli je za dobre uzna, a take ma se ptesvedditi o movitem majetku Jednoty. Jest opravnen najmouti "Certified Public Accountant" v tom rote, kdyi neni statni prohlidka a vtsledek nalezu poda, H. ftadu a Clenstvu. Finaneni vybor jest pfitomen pfi statni prohlidce a vYsledek a usudek revisora uvefejni bud' ye Vestniku, aneb za gle na tady; zarudi se, te zprava je ptesna.

Die startch stanov tajemnik mel na starosti kolekci iirokt1 vgech piljeek, iischovu not, morkyeu, ptenosy, pojistky proti ohni atd. a pravni radce jen opatrovini abstrakta. Belem poslednich 12 rokil pfi katide pAjdce byl potizen morkyC, v nemt na g tajemnik byl ustanoven davernikem co dal gi jistota k prospechu Hl. tkadovny. Jestlitie dlutnik neplati vzeg1S7 trok, dane, dospele splatky, Ci neodvede certifikat pojigteni proti ohni HI. ttadovne, v torn padu davernik po vyhlageni vefejneho prodeje majetku po dobe 21 dni, prods ho za nejvyggi nabizenou cenu v hotovosti — a zaruka co pravidlo je koupena Hl. titadovnou, protote nikdo nenabidne vyggi cenu net obna gi puleka.

Finaneni vYbor schazel se v minulosti kalde tfi mesice a nepochybne prohlitel vgechny markyde majetkove a znal ptesne kolik roku nebyl placen arok u kat& profile pujelty. Privni radce neme, nideho do eineni s prodejem kterekoliv zaruky net te pkipravi na zadost Hl. trfadovny neb davernika vyhla gku davemikovu a pravidelne dopi ge dlutnikovi, aby se vyrovnal, nee nema, pravo forklosovati majetek bez nafizeni Hl. 'Ur. Pravni radce neprohliti knihy tajemnika, pokladnika, iiCetniho, to Cini finandni vYbor a je jeho povinnosti pouldzati cele Hl. tradovne na profile pajeky. Pra y y pujeek, at-nikemaprostfdky,abznlst kdy2 je nekYm na to upozornen. Forklosoyaci soudni fizeni pled distriktnim soudem nastane pravidelne teprve, kde morkye nema moci k vefejnemu prodeji. Behem poslednich dtyk let pfedseda nynej glho finaneniho vYboru dlueil HI. ttadovne zpravu ohledne stavu vgech pitjdek a sdeluje jeho nalezy teprve nynej gi tiradovne. On forklosuje co dtvernik piijdku, na ktere vazne iirok za poslednich sedm rokil a projevuje zde geni, te ted' nalezl ptipad tak zanedbant. Ja nebyl nikdy zadan ptipraviti vyhlagku davernikovu na tuto pujeku. Na ge Jednota ma vice progltch piijdek, o demt finandni vOor dobte vedel a jsem vskutku rad, 'tie nekdo ptihledne, by nadale kaldk dlutnik platil die sve schopnosti. Kdykoli dlutnik udela iirodu ale nezaplati urok, dane, poji gteni — at' je forklosOvan. Na ge Jednota ma nyni jen jeden pfipad v soudnim forklosovadm fizeni, v nemti celkova 'suma obna gi jenom dvakrat tolik, kolik je progleho Uroku na pa jdce nyni ptedsedou fin. Itboru forklosovane. Pfedseda finandniho vS7boru vedel o tomto soudu delgi dobu a zna obhajobu Jednoty. Nebudu nyni vysvetlovat tento ptlpad, udinim tak, az bude zaletitost ukoneena, protote bych musel pro-

Strana 5. zraditi nage stanovisko, co'i by nam ph soudnim pieliCeni mohlo ubliziti. Mohu a jsem ochoten, budu-li yyzvan, ye Vestniku yysvetlit pfidiny souda, zadanYch proti Jednote ve dvou okresech a take, jak lehce bychom se byli temto soudam vyhnuli.

S bratrskYm pozdravem, August Kacif, pravni radce. itad Praha, 'Cis. 29., Taylor, Texas.

Cteni Pratfi a sestry!

Pfigti schaze bude odbYvana az druhou nedeli v mesici dubnu. Prvni nedeli v dubnu zdej gi katolicke spolky K.J.T. a K.J.t.T. daji spolednou slavnost a jejich zastupce, pan Anton Stibofik, dostavil se do nag i minule schtze a jmenem techto spolka pozval nag tad a vubec v gechny krajany k zaeastneni se jejich slavnosti a veder na krasne divadlo. Z teto pfidiny a aby kaldY mel pfiletitost teto slavnosti se stdastniti, jsme schuzi Kdyt je nejaki zabava nebo divadlo v na gi sini, zdej gi a i vzdalenej gi katolidti krajane ye slugnem poetu k nam dochazi a proto jest jen spravne, abychom i my se jejich zabav a slavnosti sudastnili a vespolek pobavili. Bratfi a sestry! V minule schtzi jsem se dohodli, te budeme pofadat velkou slavnost na den 4. eervence 1937 a take jsme udelali zaeatek k zaloteni diva,delniho kroutku. Co prvni elenove tohoto kroutku zvoleni byli: Jos. Kincl, Ruby Holly a Alois BoudnY. Byli bychom radi, aby okolni fady a spolky, chti-li nejakou slavnost v Cervenci potadat, vzali na vedomi na ge datum 4. Cervence a jejich slavnosti nebo zabavy urcili na jinY den, bychom se netfigtili.

Minula schtze nasledkem gpatnYch test byla slabe navg tivena a proto jste, bratfi a sestry tadani, byste v hojnem poetu pfi gti schaze se saeastnili, nebot' budeme mit hodne jednani a plant ohledne na gi pfigti slavnosti, aby se nam co nejlepe vydafila.

Proto vg ichni do schaze druhou nedeli v dubnu (11. dubna) 1937.

S br. pozdravem, Frank KolenovskY, taj. load Pokrok Sloy ana, eislo 3L, Yoakum, Texas.

V tadove schuzi, konane dne 14. btezna 1937, tadu bylo poukazano na dopis ve Vestniku, pod ohlavenim "Yoakum, Texas, dne 25. *flora 1937." podepsam Emil J. Motis, ohledne demonstrace a oslavy S.P.J.S.T. pfi slavnosti, ktera bude odlatvana v Yoakum, Texas, ptigtiho Cervna, a v kteremt dopisu bylo upottebeno jmeno nag i Jednoty, bez jakehokoliv opravneni od mistniho anebo Hlavniho kadu, a patrne za aeelem ziskani vefejnosti v na gem organu bezplatn'e a za adelem sebechvaly. Zaletitost byla vyg ettena a spolehlive prameny dosvedduji, te obgirnost v dopisu ohledne S.P.J.S.T. byla o sve iijme a bez jakekoliv pravomoci.

JELIK02 tad Pokrok Slovanti, els. 31. S.P.J. S.T. drti vysadu (charter) pro mesto Yoakum, od nagi Jednoty, a jelikot osoba neni Clenem nageho fidu, a jelikot na g fad nevidi nic ctihodneho timto zpasobem oznamovat jakYkoliv obchodni, osobni anebo obeanskou (civic) zaletitost, PROTOt bylo usne geno nagim fadem, te tento zpasob zavrhujeme a to na g fad co celek nebude v teto zaletitosti brat jakYkoliv zajem, a te nag fad protestuje proti upotfebeni jrnena nagi Jednoty za teelem jakehokoliv osobniho anebo obchodniho oznamovani, a dale protestuje proti upottebeni mista v na gem organu bezplatne v jakYkoliv osobni nebo obchodni zisk. Dale nag fad ZAVRHUJE jakYkoliv zpasob oznamek, bud'to placenYch anebo skryte psanYch osobami a pak podepsanYch nepodezfivavYmi lidmi (non-suspecting) k vykofisteni nageho naroda a lidu. t:Tetive pfedloteno, Cteno a pfijato ye schazi fadu Pokrok Slovana, S.P.J.S.T. v Yoakum, Texas, dne 14. bfezna 1937.

John V. Doletal, ptedseda tadu Pokrok Sloeislo 31.

E. E. Bushek, tajemnik tadu Pokrok eislo 31.

Jan Stavarek, Frank Korbel, Chas, Farek, vYbor.

tiara O.

Vy, sestry a bratii, vydele rozsudek.

Dnes, tohoto dne 17. brezna 1937 jest tomu peave otrnact driti, co v naeem Vestniku neve se ocitla ye zprave tieetniho vYboru zprava, ze neni vee v potadku v na g H. U., a zase tines jest tomu tYden co nos bratr pkedseda h. podal cial g vysvetleni taco zaletitosti. lia se velice ztejme ptedpokladati, le naee eienstvo a zvlaete oni bratti. delegati, kteki nine poctili svoji dtiverou a do tiradu pokl. nak H. U. mne zvolili, odekavaji, ze zajiste ja se tee v teto zaletitosti vyslovim.

Ptichazim se svoji zpravou trochu opozdene, a moji jedinou ale tee velmi podstatnou omluvou jest, ze jsem byl ode dne meho vypuzeni z H. U. ye Fayetteville 17. 'Mora, tak zamestnan obranou sve cti a ochranou myth naroku na destne obeanstvi pod Ustavou SpojenYch Statu Americkych, ze jsem nemel ant jeden okamlik nazbyt, abych mohl podani sve zpravy aspon v trochu spotadane forme upraviti a ji do organu S. P. J. S. T. zaslati.

Nyni, kdyt mam clukazy me zpravy veechny pekne upraverie a jsem jist o jejich nezvratitelnosti, s tetkou mysli a se sinutnYm srdcem seznamuji naee sestry a bratry se skuteenYm stavem yea Moje obeanstvi.

Svfij timysl stati se obeanem SpojenYch Statti jsem projevil za rok po ptijezdu do Chicaga, v dervnu 1908. Jelikot ale me zaniestnani a moje touha poznati co. nejvice mast ye SpojenYch Statech a tee naueiti se aspen trochu anglicky, vedly mne z mesta Chicaga, nemohl jsem se prokazati pottebnYmi siredky a nemohl jsem tudil obeanstvi obdrleti.

To trvalo deset rokti.

V roku 1916 jsem ptijel do Dallas, a zany jsem se stal elenem Jednoty Texasske naei S. P. J. S. T. Moje zamestnani ale vytadovalo pravidelne nejmene dvanact hcdin denne prate, velice east° at etrnact a eestnact hodin dent* a le jsem pracoval spravedlive a poctidokazuje, ze jsem moje velice obtitne misto zastaval celYch deset roku a musel jsem se jej vzdati jenom proto, le podkopavalo moje zdravi.

V 1934 jsem potadal znovu o prvni list a v kvetnu 1936 jsem potadal o obeanstvi. Toto melo bYti deleno pavodne v mesici tijnu 1936, le ale minulY rok byly presidentske volby a zakon pravi, ze tticet dni pled Omit° nemaji tadne obeanske listy bYti vydavany, bylo slyeeni pied soudcem odloleno do prosince. Pak bylo znovu odloteno pro naval pre.ce do konce ledna a posleze at do zadatku bkezna. Dne 8. biezna jsem take obeanskY list obdriel. Ale, po jakern zapasu, to yam hnedle sdelim.

Moje zarukae (Bond.)

Kdyl jsem as tak koncem mesice kijna s bratry Chernoskym, Kubenou a Valeikem jet do Cameron okresu, zminil jsem se jim o napsani bondu jako pokiadniku na g Jednoty.

Bratr ChernoskY me teltl to ze obstara bratr tajemnik nag H. U., an le je jednatelem bondove spoleenosti a le pise bond pro veechny Atedniky. Kdyt jsem do H. U. po Vanocich pkijel a zminil jsem se o bondu, batr Kubena iekl, le je easu dost, to ze nespecha. Dne 1. ledna 1937 byla schtize naei H. U. a pti teto jsem oznamil bartru ChernoskYmu, ze jeete obeanem nejsem, ale le mam z Dallas zpravy, ae dostanu obeanskY list koncem mesice ledna. Bratr Ch. pravil, to le jest tedy v pokadku, ze kdyt jsem jist le obeanstvi dostanu, abych jen dale pracoval.

Zatim ale v Houstonu bratr G. zadal boukiti, le mam byt z H. T.J. odstranen, aakoliv se zda, le to delal spiee ha veci tadoet hob podnet; protole on neVedel, te jeete obeanem nejsem: O'ditidne mu to musil nada tici kdo o tom veal. A kdyt ptiela druha schtize prvni pondeli v mesici imoru, dostavil se do ni bratr A. A. Legkar, aekoliv tadne pravo ku jednani v teto schnzi die stanov nemel. Bratr Letikar jako 61en Odetniho vYboru si vyhra-

biezna 1937.

CII pra y °, pociati.

Austin a vv2 zdasi si

jleteni. Jak byla tato zprava :sestavena o se nechci zrnificvati, a dobrazdani z Austin jste Cetli ye zprave vyboru tieetiflho ye Vestniku ze dne 3. bkezna. teetni yYbor svoial schfazi VYkonneho VYborn H. U. dne 17. Mora, na ktere byl dopis z Austin eten, tee dopis do Austin, jet psal bratr Leelkar. Protestoval jsem proti zptisobu, jakYin -byl dopis bratra Leeikara. napsan, potadoval jsem op,s, ktery mne byl sliben at po dosti oetrem argumentu, kde bratr piedseda H. U. rozhodnul v mi).j prospech, a bratrem Leeikarem zo.sidia az na moji upominku a po zaslani adresovane °balky se S esti centy kolku, al zae.iatkara btezna. Ze schfize H. U. 17. Unora jsem se dobrovolne vzdaiil, aby si druzi eleni Vykonneho VYberu mohli bez rozpalca povedeti co o teto zalelitosti mysli. 0 jedne hOdine odpoledne mne bratr ptedseda H. U. oznamil usneeeni VYkonneho VYboru s: "2e bude do to doby, nelli dostanu obeansky liSt a obstaram si zaruku, ustanoven prozatimne nektery glen jinY na moje misto, a al budu miti zaruku a obeanstvi, ze mohu misto pokladnika bez p •ekallty nastoupiti." Jeete pied tout° , schilzi, -rano dne 17. Unora jsem ale dostal dopis z Dallas od meho zastupce, v nemt mne oznamoval, ze se cosi nekaleho deje v Dallas a abych bez odkladu pkijel do Dallas. Tak zatim co se VYkonny VYbor radii o me zaletitosti, narychlo jsem slotil svoje veci, potadal hateliera o vraceni ptedplaceneho za byt a stravu, a po oznameni rozhodnuti schtize VYkonneho VYboru bratrem pkedsedou H. U. ihned odejel do Dallas.

DrUhY den jsem sel obstarat si zaruku k jedne velke spoleenosti, a na udani meho jrnena pravi uiednik, jent s mYm zastupcem mluvil: "Poseekejte jen minutu, my zde v iitadovne mame jiste zaznamy o tomto eloveku, jet ti, jako naeemu zastupci v teto veci musim sdeliti:" A ptinesl dopis, po jeho pteteeni milj zastupce ihned potadal o notaksky pavetenY opis, ktery mu tee byl pozdeji vyclan. Zde nasleduje celY obsah • toho dopisu v anglicke keel a pak v piesnem ptekladu. Laskave si poveimnete datum a tee, ze neni udano odkud tento dopis byl psan, adkoliv to dnes jit dobte vime.

January 6, 1937.

Casualty & Surety Co., Dallas, Texas.

Gentlemen:— You, or some other bonding company, are about to receive between now and February 1, 1937 the application for a $10,003 bond on a Frank Janovsky, to protect the Slavonic Benevolent Order of the State of Texas the S. P. J. S. T. This is not trying to tell you what you should do, as only a hint to the wise is sufficient, neither is it written with any intent of malice, nor ill feeling, but only from a member of the organization that is to be protected by the bond. By a person who does not want the organization to suffer a loss above the amount of the bond, nor is there any necessity of you, or any other bonding company to suffer a loss without being put on notice.

Frank B. Janovsky was elected under the name of Frank B. Steiner, which is only an assumed name not a legal one, to the position of treasurer of the Slavonic Benevolent Order of the State of Texas, S. P. J. S. T., and as such will have access to the cash and all the securities of the association, many times over the amount of his bond. By some oversight of the convention, there is no safeguard provided to prevent him from politely walking off with what he wishes to take along. It is my understanding that he is now a fugitive from justice, having made a very sudden leave from Germany, and there is no guarantee that he will not repeat this again if given a chance.

He is not a citizen of the United States, and knowing that he will be required to become such if elected, he filed his intention only , a

tlie 'United. benefited by all its freedom, liberties and blessings without making any effort on his part to do his share to safeguard these, or carry any of the responsibilities of the burden, not even paying his taxes, and not being entitled to vote, as revealed by the tax records of Dallas County.

He is an undesirable person, a radical in ideas, expression and notions, and of mysterious connections and intrigue, and why he has elected not become a citizen is hard to understand. He dries not have any respeet nor regards for anyone, not even his mother on her deathbed, has very few friends, very little property and very little business ability, all of which you will find out for yottrself, if you make any investigation at all. ' You will of course be furnished with some references. From experience, you should know what they will say, but in addition to those furnished, you should make inquiries from a few others: tUvedeno deset jmen a adres, ktere jsem nucen pro dnes zarnieeti, na tadost meho zaJeden jest udan stupce. Jon toto mohu z Houstorm, jeden z Fayetteville, jeden ze San Antonio, a sedm z Dallas). Dopis pakraduje: Others of course could be furnished, but that will be sufficient for the time beeing, and should you desire other eye openers, your personal investigator in Dallas can get them for you. ( Pozn. Take jsme je do rukou dostall).

Respectfully yours, (Nepodepsano).

Nota.tske oveteni spravnosti tohoto dopisu: I certify that the foregoing is a true copy of an unsigned carbon copy of a typewriten letter to the — Casualty and Surety Company, — Dallas, Texas, under the date of January 6th 1937, and received in their Dallas branch office January 7th 1937, the name of the addressee and the address was in original type; the body of the letter showed that it was a carbon copy from which it can be infered that this anonymous letter had been more or less broadcast.

Dated at Dallas, Texas, this 27. day of February A. D. 1937.

Mary Virginia Kelly, Podepsano: Notary Public in and for Dallas County, Texas.

Pteloten do Ceske keel, tento dopis zni nasledovne: 6. ledna 1937.

Casualty and Surety Company, Dallas, Texas.

Panove:— Vy, nebo nektera jind rueitelska spoleenost, asi dostanete mezi ted' a prvnim iinorem 1937 prihideku o zaruku na $10,000 na jednoho Frank B. Janovskyho k ochrane Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Toto neni pokus kikati yam co vy mate delat, jelikol jen slovo rozumnYm jest posta.eitelne, anit jest toto psano v umyslu nejake zlomyslnosti anit zle vale, ale jenom ad Mena teto organizace, jet ma bYti chranena vaelm bondem. Osobou; jet nechce aby tato organisace utrpela ztratu nad obnos bondu, zaroveri neni tea potkeba vast aneb kterekoliv jine zarukove spoleenosti aby utrpela ztratu bez dostani vYstrahy.

Frank B. Janovsky byl zvolen pod jmenem Frank B. Steiner, jet jest jenom pkijate jmeno, ne zakonite , jmeno, do idadu pokladnika Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, S. P. J. S. T. a jakotto takovy bude miti pFistup k peneztun a jistinam teto Jednoty, mnohokrate vetei obnosu jeho bondu. JaltYmsi nedopatkenim sjezdu neni tadneho zajigeni ustanoveno, pfekalejici jemu, aby ye vsi zdvotilosti neodeeel s eirrikoliv si pteje vziti sebou.

Jest moje vyrozumeni, Fe on jests uPrchlik spravedlnosti, jent velice nahle opustil- Nemecko, a nestava zadne zaruky, 'le on nebude to opakovati zase, bude-li mu dana tost.

On neni obeanem SpojenYch Stall, a veda,

Ve sttedu, dne 17. bkoz-na 1937, to bude na nem potadovano stati se jim, jestzvolen, projevil svrij dmysl (potadal o "prvni list") jenom pied kratkYm easem. 2ije ye SpojenYch Statech mnoho roky, utivaje vgechnu jetich volnost, svobodu a potehnani bez jakekoliv namahy z jeho strany delati svitj dii k ochrane techto aneb nest nektere zocipovednosti tohoto bkemene, nep/ate ani jeho dane a nejsa opravnen k hlasovani jak odhaleno v dariovYch zaznamech okresu Dallas.

On jest netadouci osoba, radikalni v jeho idejich, vyslovnosti a skutoich, a osoba tajeinnYch stykri a dachrt, a prod on si vyvoli1 nestati se obeanem jest teak° k porozumeni.

On nema tadnou tictu ani Cest pro nikoho, ani pro jeho matku na smrtelne posteli, ma velice malo pratel, veirni Indio majetku a velmi malo obchodni schopnosti, jet v ge miltete zjistiti sami, ueinite-li jakeleoliv vyeettovani vtibec.

Vam budou ovSem dodany odporuaeni. Ze zkuSenosti vy by jste meli vecieti, co oni toknon, ale k dopineni tech jet yam budou dotiany, vy byste meli uCiniti pcptavku u troche jinYch. (Jmenovano deset osob a udany Mich adresy. Jedna z Houstonu, jedna a Fayetteville, jedna ze San Antonio, a sedan z Dallas.) Dopis pokraduje: Jini ovSem by yam mohli bYti dodani, ale tito budou dostateeni pro tento eas a kdybyste chteli jine k otev.teni vatich eel, v6.6 osobni vySettovatel v Dallas mute je pro vas dostati. (A take je dostal a nam do rukou odevzdal) S fictou Vag, (Nepodepsano.)

NOtatske oveteni: Ja stvrzuji, to ptedchazejici jest pravdivy opis nepodepsane kopie dopisu psaneho na stroji a adreSavaneho — Casualty & Surety Company — Dallas, Texas, datovane dne steho ledna 1937 a dodane do odboCky Utadu v Dallas dne • 7. ledna 1937. Jmeno adresovanal° a adresa jsou v puvodnim tisku stroje, obsah dopisu nasvedeuje, to to byl karbonovY otisk, z dehot se mute odvcditi, to tento anonymni dopis byl vice-mono rozSiten.

Dana v Dallas, Texas, tohoto 27. doe mesice imora A. D. 1937.

PodepSano: Mary Virgina Kelly, VetejnY Notak ye a pro •okres Dallas, Texas.

2e tento dopis byl hodne rozSiken dosvecieuje, to nam byl jeden otisk dodan at ze San Antonio.

Tento na cti utrhaenY dopis zptsobil, to jsem mel velke potite zaruku za sebe dostati, a byl to, jak se vyslovil jeden Utednik ruaitelske spoleenosti, jet mne na odporuCeni cbchodnikt v Dallas zaruku vystavila, jen skvelY rekord poctiveho a slueneho obc;hociriiho jednani, fiveru a charakteru jaky malo kterY tadatel o zaruku dostane, jent rime koneene umatnil koncem mesice imora, zaruku dostati a kterou jsem due 9. btezna zaroven s hlaSenim, to jsem byl 8. btezna ociprisahnut obdanem SpojenYch Statt, do rukou bratra ptedsedy H. U. slotil a do Fayetteville odejel.

Nebylo mne bratrem pied. v Houstonu teesno, to jsem byl tkadu nepravem zbaven.

Za velice cifiletitou okolnost povatuji, mlmo nanejvYte test osob nikdo jiny nevedel, zaruku budu muset hledat v Dallas a nikdo z techto Sesti se postaral, abych ji nedostal a tak bylo moje odmrkeni zajikeno i v du, kdybych obeanskY list dostal. A jak jsem se jit ptedem zminil, o ten jsem mush svesti velice tuhY boj, protote tento mne hanobici dopis byl zaslan na vystehovalecky Utad nejen v Dallas, ale i v Galvestonu a v San Antonio. Chtel se tim asi kdos rozhodne zajistiti, aby muj navrat do H. U. byl dpirte znemot-, • nen. A nejen, to ten dopis byl na naturatiiaeni fitady zaslan, ale slyeel jsem na sve vlastni uk co o-mne dva mne dcbte znami krajane, bydlic) v Dallas, na tomto ittadu povidali, a na vlastni oei jsem je vidCl. Jel jsem totit v sobotu odpoledne, due 22. dnork do mesta a prave kdyt jsem je-1 kolem poetovni budcvy, jsem zahledl tyto d ye, naeince, ale zde v Texaru jak zacT,Ztzn.

VtSTNiK Pojal jsem hned podezkeni, ze asi nee() proti mne kuti a gel jsem za nimi.

Vyslechnul jsem cele jejich ltive sodeni proti rime, a sly gel jsem, jak se jich Utednik kanceiate ptai, kdyt se jim tolik jedna o to, abych obeanstvi nedostal, aby ptisli ku stani a jejich namitky .proti mne soudci ptedlotili. Odpovedeli, to to oni nemohou, to musi pracovat. '26.dal je tedy ten Utednik, aby po sepsani jim jejich udaju tyto pied notatem odpkisahli a podepsali, to on je soudci ptedloti, cot tito odepteli ueiniti, a tot asi vedeli prod, Tak se jich ten Utednik ptal: "Co tedy chcete?" A oni odpovedeli: "My chceme jen aby byl odioten a obeanskSr list tentokrate nedostal", cot jim bylo slibeno, a take asi H. U. oznameno, protote jeden z nick tikal tredniku Nat. kancelare, ze jede do schtze H. U. v ne Abych sveho cile dosahnul a obeanskY certifikat dostal, musel jsem podati DUKAZY velice ptesvedeujici, to celY ten dopis jest od zadatku at do konce ltivY. Stala mne to mnoho starosti, prate a vydatni, ale konedne se mne podatilo Naturalizaeni fitad pkesvedditi, jest to jen na cti utrhaena, zlomyslna a ltiva kampan proti mile a obeanskY list mne byl vyclan. Na hive udani v dopisu jsem Naturaliza.dnimu Utadu odpovedel na katdou stat' tvlatte a zde nektere odpovedi uvadim.

Subject: Frank B. Steiner Citizenship papers.

In re: Anonymni dopis datovanY 6. ledna 1937.

Tteti paragraf tohoto dopisu zni: Frank B. JanovskY byl zvolen pode jmenem Frank B. Steiner, jet jest jenom ptijate jmeno, ne zakonite jmeno, do ifkadu pokladnika Podperujici jednoty Statu Texas S. P. J. S. T. a jakotto takovY bude miti ptistup k peneziim a jistinam teto jednoty mnohokrate yak obnosu jeho bondu. JakYnisi nedopatrenim sjezdu neni tadneho zaji gteni ustanoveno prekatejici jemu, aby ye vakere zdvorilosti neodeSel s eimkoliv si preje vziti sebou. Jest to moje vyrczumeni, to on jest uprchlik spravedlnosti, jent nahle opustil Nemeoko a nestava tadne za.ruky, to on to nebude opakovati zase, bude-li mu dana priletitost.

Odpoved': Prvni: Pillotene jest soudne potvrzenY a soudcem Claude M. McCallumem podepsanY dokument, dokazujici ztejme, to Frank B. Steiner jest soudne opravnen ku jmenu tomuto, to soudce McCallum po vyslechnuti a vySetteni aplikanta, ptiznal mu pravo timto jrnenern po svem dedeekovi, jent jej vychoval se podepisovati.

Druhe: Odpovidaje na vYrok, to Frank B. Steiner bude anti ptistup ku penezinn a jistinam teto jednoty mnohokrate vetei obnosu jeho bondu atd. Ptikladam nasledujici pravdive dos-vecleeni: Ve sjezdu teto organisace konane v East Bernard ye dnech 3. at 7. srpna 1936, vteleno bylo do stanov teto jedjako dukaz, nasledunoty, jet jsou jici ustanoveni, jet nabylo platnosti dne 1. ledna 1337. Na strdnce 39 anglicke asti stanov jest paragraf oanaCenY K., jet pine vypisuje povinnosti pokladnika, z nicht jest snadno vyrozumeti, to jako pokiadnik upine tadnY ptistup k peneztiza a fondilm Jednoty nema a to udani, to by s nimi mohl odejiti, jest eira let.

Tteti: Odpovidaje na udani: "Jest moje vyrozurnenl. to on jest uprchlik spravedlnosti, jent voi.ice nahle, opustil Nemecko, a nestava tadne zaruky; ze on to nebude opakovati zase bude-li mu dana OcIpovecr: Tonto vYrok jest zlomyslna, svevoina a trestuhodna let, jejit Udel jest zniditi dobrY charakter eloveka, ktery tije v Dallas jit pf. es dvacet mid", kterST se reel upine d> vote spoluebant v Dallas.

Paragtaf 43tvrtjr: On neni obtanem SpojenYch Statu, a veda, tQ bude na nem potadovano stati se jim, kdyt bode zv olen, potaldal o prvni list atd. . . vas tim otravovat).

Ocl.tpoved': Frank B. Steiner potadal o obeanstvi v roku 1934 a v ten Cas rozhodne neincbi vedeti, to bude triad pokladnika teto nynejei rn smvslu ztizen a tot, nee d r oty

Btrana T. mohl ptedpoklaclati, tie bude do tohoto Ukadu povolan, kterat Cest byla na neho vlotena delegaty ye sjezdu v East Bernard 7. srpna 1936.

V odpoved' na Udaj, to Frank B. Steiner neplati dame a to utiva svobodu teto zeme bez jakekoliv namahy s jeho strany delati svilj dil k ochrane techto atd. . . . Ptikladam nasledujici dosveddeni podepsand a potyrzend rozlianYmi verohodnYmi obeany mesta Dallas: Danove stvrzenky i s Ceky, jak na dane okresni tak na dane mestske od roku 1917. Dale pkikladam vYtahy a Ceky na moje ptispevky na CervenY Kria, Armadu Spasy, Y. M. C. A. a jine, za roky 1917 — 18 — 19, jit velice snadno dokazuji, to na elovelta meho posta.veni jsem ptispival skutedne nadprtimerne, a t• eea mnohy bohad tyto institute tak Stedte nepodporoval jako ja. Mnozi nagi obeane neudinili tout co tento pkistehovalec.

Paragraf patY. On jest netadouci osoba atd . .

Odpoveen Podavam listinu s padesati jmeny obchodnikt a profesialnikt, obeanri a Dallas, vlastnoruene podepsanYch, dosveddujici, potivam dobre povesti a cltivery v intij charakter a jejich ptatelstvi. Dale uvadim pomer hlasovani ye sjezdu, kde jsem dostal nasledujici podet hlasii, a pomer me vet giny oproti tem, jit se tot o ittad pokladnika uchazeli, dosveddujici, to mimo nag tad mam jegte mnoho ptatel v Jednoty.

Frank B. Steiner 267 hlasri Will A. Nesuda 116 hlasu a T. H. Skrabanek 50 hlasu J. N. Vavra 38 hlastt Mel tedy Frank B. Steiner nasledujici vetginu: Ptes Will A. Nesudu o 151 hlasri Ptes T. H. Skrabanka o 217 hlasti Ptes J. N. 1,Tavru o 229 hlast Po techto dukazech a jinYch, jet jsem Naturalizadnimu Utadu SpojenSrch Statu AmerickYch, a ktere tento tikad ihned peolive vygettil tento dopis adresovanY na vaechny ruditelske spolednosti a tot zaslanY na Naturaiizadni idady v Dallas, San Antonio a Galveton za zakeknY a laivY utok na Cest a charatter Frank B. Steinera a obeanskY list mu vydal. Mel jsem za svedky bratry na geho CCdu Zastoupila a Nestrojila. Stetoval jsem si bratru Zastoupilovi, to se proti me nedestnYm zpiisobem pracuje a to mom vatne obavy, obeanskY list nedostanu, nadet bratr Z. tikal, to jej dcstanu snadno. Take po octrodeni jednani ke mne ptigel a povida: "Vidi g, co jsem ti kikal! Ani to vribec nevolali k vYslechu, jen kekl GRANTED a IA to bylo." Ted' tedy at si table bratr Zastoupil ptedte, dobte seal* jak zapas jsem musel podstoupiti, abych sve zajmy a Cost chranil.

Z tohoto celeho jednani vysvita nad slunce jasneji, to se nekomu jednalo o to zameziti muj ptistup do titadu pokladnika na gi Jednoty at' jit zpusobem sebe nedestnej gim, zameziti to dvojim zprisobem a tak se dvakrate jistiti, tim to mne pkekazi dati zaruku i dostati obdanstvi.

Kdyt moje zaletitost obeanstvi vypadala v lednove schrizi nagl H. U. pro mne slibne a bylo jiste, to na tom zakladu nebudu z Atadu vyhosten, nebyla mne na gim bratrem tajemnikem napsana zaruka a ti jit o torn vedeli, zaCali ihned po teto schrizi moje oderriovani, cot dosvedeuje datum toho hanliveho dopisu, psaneho gesteho ledna.

Zde mate, sestry a bratti ztejmou ptidinu, prof jsem zaruku nemohl do imorove schrize sehnati, a Ce se mne to do 1. btezna podatilo a to jsem mohl nekale zamery tat nedestnYm zprisobem proti mne fedrovane pfekaziti, mohu dekovati jenom ptatelstvi myth americkych spoluoloCanti, kteti mne na ne zaveas upozornili.

V tento den, y e sttedu 17. bkezna, kdy vy sentry a bratti, tyto kadky etete, odevadavam original a opisy tohotb hanliveho dopisu do rukou ztizencri spravedlnosti SpojenYch Sta.to a Pogtovnich Utadri a jsem si jist, ze vypatrani pachatele neb pachatelri nebude vribee obtitne po informacich, jet mriteme rukou techto utadu odevzdati.

Vy, sestry a bratil, vydejte svCj rozsudek.

7;tank 13. Steiner,.

S br. pozdravem,

etrana C. NAST RODINOU bydlel synovee nagi statenky anebo bratranek na geho otce Josef Holec. On mel dobre vzdelani ze stare vlasti a jeho bratr byl v Rakousku in2inS/rem na Tak onen strtc, jak my deti jsme ho jmenovaly, byl filuta od kosti, mazanS, a do prate jakiiv nemel velice naspech. V gecko rad deal, ale jette rad2i nedelal nic. Prace jemu nevonela a kdyby jeho byli chteli ziviti, tak by nebyl delal docela nic, jen psal a psal a deal si o vtem poznamky, a tak milt strtc si uminil, on na vojnu nepiljde a nael, udelal se hloupS7 a tak aby ptesveddil ty chytaee, ze je ne2kodblazen, smtkal po cestach haluz ze stromu a na ni navazal vklijake pentliely ruzne barvy a sbiral leskle kaminky a s temi si hraval a jak jell ti chytadi podle, volaval na ne t aby si s nim zahrali a skakal a rajtoval na holi a bidem tu htl bil a kkidel "v000" a "gid up", a oni se jemu small a dali jemu pokoj. Co s blaznem na vojne? Ale on mel u gi otevtene a oei take a vge dobte pozoroval a dochazel do Fayetteville, a tam mel umluvene se starYm Kirschem, le jak kterY den oni chytadi vyjedou, aby jemu dal vedet. A v meste to vidy vedeli, kter den vyjedou, a tu mu to start Kirsch vidy zdelil a on u2 to hned donesl druh'm a tak se to hned rozneslo mezi lidi, tieba deti byly poslany, aby zaveas varovaly syny rodiny, aby se skryli. A tak str'c delal aspori to, adkoliv nemeli telefonu, a pracovalo to dobfe. Za tu sluZbu mil' Holec se dostal najist a tak se mel hej. Jak bylo po valce, na g milt strYc byl lined uditelem a vyudoval deti i tech chytadd a oni pravili: "Ten nes ale dostal on ma vic rozumu neZ my vgeci dohromady, ale vytiel nam zrak". A tak mil' strYc ueival deti v ruznYch tkolach a vystavil si svoji tkolu na Rossprairie, nedaleko Kfenkove &tiny. Spisoval dejiny prvnich ptistehovalcu a jak umkel mel toho nekolik kufru, ale dostalo se to ne gt'astnou nahodou do nepovolanYch ruk a tak vge bylo spaleno a celoZivotni prate jeho pfigla nazmar. gkoda, vedna gkoda tech zapiskt, neb ted' by z toho byla kniha a deilny o starch pionyrech by b'valy obohaceny a tak to prig째 nazmar. Zernfel roku 1892 otravou ptomainem a jeho pozustatky jsou uloteny na Narodnim hfbitove v Ellinger.

On byl rortilitY az moc a v ge hned zapomel.

Jednou mel jeti do La Grange skladati uCitelskou zkougku a cesty byly gkarede. Tu se strYcoy! J. Hlavatemu jeho zZelelo a nabidnul jemu konika, aby se tam drive dostal a nemusel jiti pegky. 2eleznice jegte do Lan Grange nejezdila a tu on jel a dojeda uvazal konika pted court house a gel skladati zkou gku. 8t'astne ji slo2il, ale pfi torn na konika zapomel a 2e1 doPkijda k Hlavatkm, strtc se ho pta: "A kde mai2 kobylku?" Tu milt strYc se uhodi do Cela a pravi: "Hrome, ja jsem na ni zapomel."

A tak Martin musel jeti na muli 12 mil pro kobylku a nagel ji uvazanou a hladovou pied court hausem. Ten klel co dost. Statni zakony byly dim dal tim ostkej2i pro uditele a tu mel strtc dim dal tim vet2i potik dostati povoleni, neb on se nenaudil dobte anglickt jazyk ovladati, az jednou jemu pravili, ze to bude posledni co jemu vystavi povoleni, jak se nenaudi lepe anglicky, a tu si vzpomel na pfitele z mladi, kter' byl profesorem v Southwestern universite v Georgetown. Tomuto dopsal a poladal jej o pomoc a on jemu odepsal, aby tam pfijel. On jel a oni jemu tam zas povoleni vystavili na ptimluvu onoho profesora. Koupil si malt flaginet (kolovratek) a ten nosival na zidech a na nem hraval detem a jak si vydelal udenim vice penez, tu si objednal velky flaknet a on byl prvni, kter' deco podobneho mel.

Pak /lam hraval pri svatbach a pofadal muziky ye sve gkole. DruhY si pak obstaral Nemec Schell a pak i jini. To byla jedina muzika, co se uZivala pfi tancich. Muzikanti byli moc drazi a za celonoeni hrani na fla ginet poeital $5.00. On byl velkYm milovnikem Cteni a odbiral vgecky pfedni listy jako Slavii, Duch t asu, Amerikana, Pokrok Zapadu, pak Slovana a Svobodu. Jednou se pamatuji, le cosi Ceti otci a ji jsem volal na matku hlasite. Tu on pHskodi a drap mne za u gi a pahnosty mi sedfel kezi s ugi. Tenkrat ale dostal co proto od matky.

Jak mel penize, tu si van sam a prat pradlo,

VZS TNI

Vzpominky ze starch case v Texasu.

Poclava L. C. Wychopen z El Campo, Texas. ale jak penez nemel, tu dochazel k sousedtm, nejvice ku Ig. Kfenkovi, kam to bylo nejbliie, anebo k Brugkilm nebo Machalkum, anebo zas pobyl u HlavatYch a zas u nas, tieba nekolik dni, ale tu mel vedne pfitky s nagi staienkou, ona ho karala, ale on si z toho nic nedelal, ani ji neodpovedel a jen detl a 'cetl, az kdy volali k jidlu, tu odlo2i1 noviny a 'gel jisti. Nejradeji jidal na vedeti suche zemaky s ky gkou, nemagtene, ale nebyl vybirav', co dostal to snedl.

KaidY ho mel rad.

Odpust'te, dtenati, ze jsem se tak dlouho zdrZel u jednoho bodu, ale on byl tou nejvet gi kuriositou, co tam kdy bYval a myslim az dosud byl. gkoda jeho zapiskii, ze nebyly zachovany pro pfig ti pokoleni. On vekil, ze jen vzdelanY narod maze vyniknouti, a tu se snail co jen mohl vzdelavati ten mora yskY lid. On byl take prvnim svobodafem v Texasu. Mezi tim bida zadala lezti za nehty a obchodnikilm se nedostavalo zbo21. Tu start Jan Reimrshoffer z Alleytonu nabidnul stargim mutum, ae jestli by jemu dovezli bavinu do Corpus Christi, ze jim dobte zaplati. Ti ale zas, ae oni nepojedou, ale le poglou s ni ty vojaky, a tak stall nalogin bavinu a za tekou Colorado vozy pfedali mladYm a oni jell a clobte potidili a asi za 6 tYdnu se vratili zpet a pfivezli hodne tovard pro nej a on jim za to dobte zaplatil a ze jak si voli trochu odpodinou, ze pojedou zas, ale tu pfig la zpriva, ze i pfistav Corpus Christi jest uzavfen. Co ted'? Tu si vzpomeli, 2e bavinu kupuji v Eagle Pass. Tak zase jell tam pies Gonzales a San Antonio, Devine a Uvalde, asi 350 mil, a tu se stab, 2e prave na 8techlr den byli nedaleko Eagle Pass na otevtene prerii a bylo velike horko a dobytek u2 nemohl dale. Tu formani ze zustanou tam u maleho jezirka na pravil jim: "Jd jedu dal a2 co nejhloub do toho chrasti, co je pted nami Jestli vy tu chcete zmrznout, tak si tu zilstafite, ale ja jedu." A tak ti druzi jell a v kratkosti se pkihnal severak a v pul hodine uz mrzlo a zapodalo pftet a omrzat. Tak oni dojedouce k malemu potoku, kde byla voda, dfevo a pastva pro voly, tam zdstali. Bavinu shazeli z vozu a udelali zavetti pro sebe i voly, ale oiler nemohli rozdelati pti bavIne a v noci jim deky pkimrzly k zemi, a tak to trvalo tfi dny a pak se oteplilo a oni jell dal a bavinu prodali, a jell zpet a jak pkijiideli k San Antonio, v2e bylo zelene, ta zima Ala na zapad od Uvalde vrchu. Pak u2 jezdili jen do Brownsville a bavinu prodavali v Matamoros na mexicke strane Rio Grande. Cesta jim trvala obyeejne 6 Odnil tarn a 6 ttdml zpet. Odtamtud si piivezli veci, ktere nemohli koupiti doma, jako kavu, mouku, ale ta byla drat* 24 dolaru sud. Nejvetgi nedostatek doma men se soli a tu slyg eli, ze ph Brownsville jest slane jezirko kus od cesty co po ni jezdili a oni to misto nag li a ta sei temet eista byla na biehu.

Tuto sub si nabrali do mechd pro sebe a sve mile doma a i do prodeje a prodali ji dra2eji ne2 cukr, neb nemeli dim soliti vepkove maso. Pak vozili bavinu vladni. Neb lid, kdy u2 nemel penez, tu za dame platil vlade bavinou. Oni melt plat od 14 do 16c od libry a vSrplatu ye slate, neb oni nevetili t ze Jih valku vyhraje a konfederaeni penize nechteli za dovoz brat, jen zlato anebo stkibro, a tu podle smlouvy jim musili vyplatit ziatem. Tu se ukazalo, 2e s dobrou se potazali, neb kdy2 bylo po valce, oni byli jedini, co men penize, a ti co brali konfederadni papirove penize, ztratili v2e, neb byly bezcenne. Ale abych neptedbihal, musim se brat s yypravoy anim, jak to pokradovalo. Kdy2 jim na ceste vul ochroml, tu ho jednodu ge pustili nekam, kde byla voda a dost pastvy a to misto si poznadili a jak jell zpet, tu vola obydejne nagli nedaleko kde byl pug ten, jestli ho /Aldo zas nezapfahl, a oni jestli pottebovali vola, tu jak nejakeho na gli, co byl k tahu a nekYm zanechitn, tu ho ptipkahli ku svSim, to byla vSimena v nouzi a nepovaiovalo se to za

e trtdu. dne17, b' ezna 1931. krade.Z, a kdyZ, sveho vola na gli jak jell zpet, tu toho co meli piljeeneho pustili a jeli dale, ale jestli ne, tu si ho jednodu ge nechali a basta; as tieba zas jeli podruhe, tu sveho na gli a toho pustili. A takovYch volt le bylo vgude dost, co byli odpodati a vic nekulhali.

Aby nebyli obteZovani hady, to si vZdy vyhledli misto eiste a natahli na zem provaz kolem leZeni, neb had pies provaz nepoleze. Ale byli velice obteloyani vlky, ti jim v ge chteli ukrasti. Jednou otci ukradli kus gpeku, aekoli ho mel pod hlavou co podu gku a tvrde usnul.

Bydlel pti Catspringu elovek zamoZnY jmenem 81apota a ten mel 4 vozy, co na nich vozil bavinu a ty byly velke, talde naloZil i 10 bald na jeden vuz. V kaIdem voze mel zapkaleno od 8 do 10 part volt. Z to formanky delal velke penize. Jednou dostal tolik sttibrnYch penez najednou, ze pravil Konstantinu Chovancovemu, takto vYrostku asi 161etemu, kter' jel s nimi a se syYm otcem, na gim to naPotomnim staidkern, neb jeho sestra se stala Zenou na geho otce a na gi matkou: "Jestli ten pytel unese g, tak ti ho dam!" Ale on ho nemohl ani zdvihnout.

Muselo v torn pytli bYt nekolik tisic dolard. A jednou zas jeli s bavinou a s nimi jel zas onen 81apota a tu potkali formany, kteti se vraceli z Brownsville a ti jim pravili, le Janci, totil uniovi vojaci, ae tahnou na San Antonio, a oni meli vgichni konfederaeni uniformy na sobe, tak nechteli upadnouti do zajeti sevetandm.

Bavinu sloth na prerii a honem zpo.tky. Ale ukazalo se to bYti nepravdive a tak na vesno jell zas s nakladem a jak dojeli k onomu mistu, co tu bavinu zanechali, na gli ji tam jak ji zanechali, a tak tu prvni prodali a vratili se pro tu zanechanou a prodali ji take a onen Slapota ji prodal za s ydj naklad, prodal tam ten voly a vozy a z Mexika utekl do Evropy. Snad vezl sebou kolem 40 tisic dolard. Konfederadni nici psali do one vesnice, co on drive bydlel, jestli tam pfijel, ale on ze podplatil tfedniky na okresnim dtadu, aby odepsali, ae tam neni, a tak ze si tam za ty penize koupil panstvi Otenati se budou diviti, ze onem formandm ty voly neutekli, anebo se nekam nezatoulali pies noc. Nikdy, jenom prvni noc jak vyjeli z domova, museli voli hlidati a pak druhou a vg ecky nasledujici u2 se nemuseli obavati, jim odejdou daleko od vozu, kdy men dost vody a pastvy, a vklycky men s sebou konika nebo dva pod sedlo, na kterem voly rano shaneli, a meli vkly na nekterem zvonek a ten jim udal smer, kde voli se pasou, krome kdy leg eli, tu se nekdy stab, ze je nemohli hned najiti, kdy zvonky nezvonily, ale obydejne nebyli moc daleko od campu vzdaleni, tu je zapfahli a jell vesele dal.

Jednou zas jell a bylo tam v one pustine velsucho, vody se jim nedostavalo, ani pastvy pro voly, a jak jell zpet, sebrali cestu o nee() vase v nadeil, ae tam bude lope, ale bylo jegte hut, tu dva dni a dve noci nemeli vody a ui zmirali zizni, az tu voli zdvihali nosy nahoru, tu oni voli pustili a oni se v geci pustili v jeden smer a formani za nimi, a tu na gli jezirko, ye kterem byla voda, ale u2 hrozne zapachala a bylo v ni nekolik zdechlYch void, ale oni ji pill, neb ua zmirali Zizni a pak honem zapkahli a jeli co nejrychleji mohli k tece Nueces, ktera tekla pies onu krajinu a jak dojeli, tu se vrhli vg eci do vody a pill kotalku, ktere meli s sebou dosti, a v to vode leZeli celY den a pili tu kotalku a ta z nich tu otravu vytahla. Snad by 'byli vg eci zemteli na choleru anebo otravu z to zhnile vody. A tu jak odpoeivali, pfijel k nim chlap a povida, ae by jim prodal ranch a jestli jemu daji hotove, ae jim proda 4440 akrii za 444 dolard a le jim na kaldY akr takto koupenY jeden pkida, tale jim de, 8880 akril za 444 dolard. Otec jemu povida: "Ne, kdybys mi dal celY okres zadarmo, tak ho nechci, v tete, proklete krajine, kde jsme meli namale, ae bychom vgichni zemteli Zizni " Dnes je to okres Jim Wells, krasne zahrady a drodne farmy. Jak' to rozdil! Tehda nebylo doind od San Patricio al po Brownsville, jenom na King rendi nekolik pastevcu a to vet gina jen Mexikani a neseetna stada dobytka v lep gich mistech a ta ostatni mista byla bola pustina porostle, kaktusy, trnim a bodladira a pisek, trolukovani.1,

Ve sttedu, dne 17. btezna 1937.

Pohadka Lesni Samoty NAPSAL JAN KLECANDA ROSIM vas, o 'dem ted' ptemYglite?"

P"0 *em? Nemohu tici, ponevadt `by to zase zavedlo podnet k tedem, jet . . . nevim podle kolikateho z va gich paragraft . . . jsou mezi nami zapovezeny."

"Hle, hle, jak vy umite bYti rortomile zlomyslnYm," zasmala se mu do oei. "Ale snad ptece mete povedeti nem, anit byste se tedy proti tomu paragrafu prohte gil. V nejhorgim ptipade zustanu yam odpoved' dlutna.'

"Nemam rad dluhy . . . " "Ale vidyt' vy budete vetitelem a ja. dluinici! A kdyby vam ten pomer byl obtitnYm a neptijemnYm, mtiete se ho zprostiti, kdy mi odpustite," kekla a dodala vatneji: "Uleheim yam to! PtemYtlel jste o torn, Jake asi tajemstvi mne titi a bal jste se pokusiti se o ukojeni sve zvedavosti."

"Sledno Helenko, vy sama nemyslite, to by to byla pouha zveclavost," teki Jaroslav uratene.

"Nu, tedy trochu ptatelske sympatie, pokud ji mute bYti mezi lidmi, jit se podruhe vidi a jit se posud neznaji . . .

"A kdo tim vinen?"

"Kdo jinY, net eas? Piece snad nic by na yeci nezmenilo, kdybych yam tekla, to se nejmenuji Helena, nYbri Eulalie nebo Emerencie?

Tim byste mne jegte riepoznal ... " "Ale vy mate jakftl zarmutek a same jste kekla, to nemate nikoho, komu byste si postetovala, komu byste srdce otevkela ...

"Ah, dnes nejsem ani v takove nalade, ani nemam easu, abych otvirala srdce," zasmala se rozmarne, ale hned zase zvatnela. "Snad ptijde ta chvile, a bojim se, to nam obema ptinese zarmutek i zklamani. Ale odpust'te, dnes jit musim jiti . . . " "Jakte? Vy chcete jit odejiti? A co ja?"

"Steti jen jsem odskodila, nechtejic vas nechati dekati. Hie, tento listek chtela jsem zde polotiti a odejit .. ." pravila uks.zujic na 11stek, jehot se Jaroslav chvatne zmocnil.

"Odpust'te! Dnes nemoino. Ptijdu pozejtki.

Pamatujte na slib. Vage Jelenka," stalo na listku thlednym, drobnYm pismem. Jaroslav zlibal listek a schoval ho do naprsni kapsy.

"Nute, s Bohem, pane Jaroslave! Na shledanou . . . do pozejtki!"

"Prosim vas, zitra, zitra!" tadonil, spinaje ruce. — "Ne, ne, nemotno! Musim mitt ji rozum, kdy vy ho nemate!" odpovedela rozhodne. "ftekl jste, to musite studovati . . . Aspon tedy ob den ... " "Nevezmu knihy ani do ruky!"

"Omrzely vas studie? Mate pied rozhodnou chvili . . . " "Neomrzely, naopak tim vice mne test, ponevadt nyni vim jit, prod a pro koho pracuji ..."

"Pro sebe . . . pro svou Cestnou budoucnost," kekla vatne.

"A pro tu, ktera spoji osud svuj s mYm osudem," zvolal Jaroslav horouene.

"Na shledanou," smutne odvetila, podavajic mu znovu ruku.

"Cot nesmim vas ani kousek testy doprovoditi?"

Zdesila se jeho navrhu.

"Pro Boha, ne, ne! Ani na krok! Pamatujte si zde jsem vase Jelenka! Ale tam dal . . ."

"Ma Jelenka!" zajasal Jaroslav a v gilenem opojeni lasky pkiskail k ni, objal ji a pkivinul k sobe.

Skoro bezvladne pustil ji z ruky, kdy nahle se mu vyrvala a povstala.

"S Bohem . . . Pozejtti . . . v pate.k na shledanou," vydechla v gecka zchvacena rozdilenim, a net se mohl vzchopiti, zmizela mu v hougti jako placha srna. Teprve po nekolika vtetinach vynoiila se zase jeji postava ze zelene ktovin. Vystoupila nepochybne na kamen na znamem mu jit miste a pohlitela na neho zpet.

Usmivala se tak neodolatelne sladce a piece bolestne, ze po ni vztahl ruce. Poslala mu poll-

V TN tic beni, zahrozila prstem . v torn okaratiku zdalo se mu zase, to pied sebou vidi ono vesele, rozmarne dite . . . a pak ukazala mu rukou k jeho domovu.

IV. V patek po poledni stars pan ueitel, sledovan vernou svou drutkou, vy gel za Jaroslavem at na zahradu a dlouho mleky dival se za nim, at na lesni pe gine ztratil se mu z oei.

Pak pohledli na sebe a hned si porozumeli.

"Nem se deje, neco se deje," prohodil staiec, posunuv si depidku do tyla. "Vsadil bych cele sobotales, co mi za leto gni rok u deti ztstalo, ze se nee° deje."

"Sama se nedeho podobneho domnivam," odvetila pani uditelova, usmivajie se. "A ja bych krk vsadil, to nebude to nic neptijemneho. Sedlo ono to na nageho hocha, jako se tomu nikdo neubrani . . " "A kdet hned . . . " durdil se pan uditel. "To vy tenske myslite, te na svete neni jinYch radosti a starosti, net vy a zase vy! A ten nag hoch zatim na new podobneho ani nepomysli."

"Ale, ale, tatinku! Skoda, to tolik deti ye gkole vychovavag a svernu vlastnimu diteti nerozumig ! Cot myslig, to nag chlapec bude jinY net ostatni? K svetu piece je a tak kdyby sam nem& pro deveata odi, nektera ho svYma oeima k sobe ptitahne . . .

"A ba ne!" honosive odvetil stakedek. "Sam jsem se ho ptal, kdy se vracel z Prahy. Totit neptal, jen tak jsem zaklepal . " "A myslig, to ti hoch honem pravdu vyklopi!" zasmala se mu. "Tak malo povi syn otci, jako dcera matte . . . leda kdy uz je hodne zle . Mladi sveti se nejradeji zase mladYm a ne nam starYm, ponevadt my pry ut lasce nerozumime."

"Nu, jak chceg, ale hoch mi tekl a ja, mu yekim. `Opravdu, tatinku . . . ' povidal a citil jsem, to to je uptimne . . . 'nem& jsem dosud ani chvilky easu ani pkiletitosti, abych si v gimal deveat. Nepki gla mi dosud do testy ta pray& . . . ' Nu, tak to vidi g ! Bude miti asi jine starosti tam v Prate . . . snad se studiemi?"

"A ja kikam, to mu srdce dela starosti. Vzdycha, cele noci se povaluje a i ze spani kid& a to teprve od nekolika dnu. Patrne se mu tedy zde nejaka do testy postavila."

"Ale kdet by se tu na vsi vzalo devde, ktere by se natemu hochu hodilo? Ptecet' studovanY elovek!"

"No, a cot Nebyla jsem take jen selska a ty studovanY dlovek?" branila se pani uditeloStatec se dobromyslne usmal.

"Ma zlate., to ja jsem tech studii tolik potrhal!

Co jsem nepochopil na vojne, tomu naueil jsem se skoro od tech chytkej gich (led. No, pak ovgem jsem se trochu okoukal v knihach, tak to svou povinnost dovedu zastati ne hut net ktery co byl v Praze v preparande, ale proto piece, at piijdou ty nove zakony, povesim kantorovinu na htebik, ponevadt by ty zkou g -kyspitezmohln,ja.TktobYvalo za myth east, ale ted' je zase ut jinak. A pro nageho hocha nevesta zde jiste neroste ..."

"Prod by nemohla Neni tu snad pomalu hodnYch deveat dost?" divila se matka.

"Sam jsi je vgecky vychovaval, a to by zle, to ti jiste nikdo nekekne. A jsou mezi nimi i gvarne diveiny a tatikove mail i nastkadano. Cot by tu bylo divu, aby si toho Jarog povgiml?

Vgak jest ut v letech, kdy maji mlidenci odi otevtene pro podobne veci. A jak povidam, jiste to ut mu nektera do oka padla."

Pan uditel pokreil shovivave rameny.

"Mila ten°, na ge divky zde jsou jiste nejlepgi v celem kraji, a kdo je dostanou, nepochodi 'Spathe. Budou miti dobre teny, pracovite hospodyne. Ale pamatuj si: rovny rovneho si hiedi! Nag Jarog pkijde do Pra.hy, bude profesorem, a to uz je nejakY pan. Pottebufe milostpanidku a ne nejakou panirnamn."

"No, je. tomu ovgem tak nerozumim, jako ty," odpovedela skromne pani ueitelova, jet mela o ueenost sveho mute daleko vet gl mineni, net on sam, "ale tolik vim, to laska, kdy si na eloveka zasedne, na takovehle rozdily se pranic neohliti. Ate matka do sveho ditete vtdycky nejlepe vidi, mohu ti povedet, at to jednou Jarok za srdce poPOne, ze to take

Struts,

O.

pUlde do tuha. To neni hock, kterY by pomiloyal dnes tudy, zitra tamhle . . .

"No, no, to poeestne jsme chlapce vychovali, vim," spokojene pkikyvoval start pan. "A ne-li vic, mag ty na tom stejnou zasluhu jako ja. V Praze se nam take nepokazil, a tak . . . da-li 13th . . . doekame se na nem radosti i cti. Ale kam tak easne vy glapuje a tak pozde se vraci, piece bych rad veal," dodal jit spite pro sebe.

Zatim Jaroslav stateene vykraeoval znamou mu jit cestidkou ke knitecimu reviru. Od pkedvderej gka, kdy Jelenka poprve spoeinula v jeho narudi, zmiral po ni touhou. Chvilemi sam se hrozil to sily sveho citu. Ge po d ye noci, dve horke letni noci nemohl usnouti, nebylo koneene ani jemu povatlivYm zjevem. Ale veera cell den a dnes dopoledne nebyl schopen ani rozumneho hovoru se svYmi roditi, tin merle studia. Na otazky jejich odpovidal MO a zcela nemistne; pii knize seal cele hodiny, anit by byl °brat!. jedinY list. Nebo zas ptedet1 v duchu mechanicky celou stranu a kdyt obracel, poznal, ze nema ani tu geni, o eem Ceti.

"Jelenka .. Helenka . . . " to byla jedina, jasna myglenka, jit byl schopen. Jinak vikilo mu to hlavou, at ho rozbolela. Hned ptedstavoval si, jak ji drti v objeti a ssaje na jejich pinYch rtech, jak diva se mu ona do odi pohledem pinYm lasky, jak srdce jeji bouthe bije na jeho prsou, a hned zase spkadal plany do budoucnosti, pii nicht v gak nikdy nedostal se dale net k vyznani: "Miluji, zbottuji fel Bud' mou, mou, mou .. .

A po okameicich sladke rozko ge a milostneho rortouteni dostavovaly se chvilky mudivYch pochybnosti.

Prod ona tajemnost, jit se obestirala? Byl to snad jen chvilkovY rozmar mladeho deveete?

Bala se prozrazeni pked svYmi domacimi lidmi jen proto, to chtela co nejdele kochati se rozkogi tajne lasky? i snad se Bala, to by on, dosud jen student a chudY "uditelskY synek" byl jejim domacim lidem Indio?

Jaroslav rozpomenul se na jeji pkedveerejgi 'Thor, jen se mu zdal bYti tak nadhernYm. 2ensk9m Saturn nerozumel a upokojila ho tedy. jeji posme gna poznamka, ale ty drahokamy v jejich vlastech? Byla to brougend ka ei opravdove brillanty? A byly-li to skuteene brillanty, pak byly snad ony ptidinou toho hlubokeho zarmutku, jen chvilemi se ji zmocnoval? Shledavala snad pkekatku ye svem bohatstvi?

S ogklivosti rozpominal se, jak ptedeveirem, mysle o ni a o sve budoucnosti, podital jit s jejim venem.

Jak to bylo nizke, jak se nyni sam za sebe hanbil! Nechtel nic net ji, jeji lasku . Ztekne se rad v geho, kdyby snad jeji bohatstvi melo bYti pkekatkou! Napadlo 'ho, to nemaje rodiet, je snad u svYch ptibuznYch, kteti pomygleji s ni hodne vysoko ... A pak bude mu snad dekati, at domilte se postaveni skuteeneho profesora! Nehrozil se ani toho, ad znamenalo to, ze bylo by mu Cekati nekolik let. Ba naplriovalo jej jakousi rozkogi pomygleni, to bude trvati dele ten sladky pomer tu geneho blaha, neukojene touhy .. .

"Oh, oh", vzdychl si nekolikrate, kdy rozpomenul se, to piece jen beti nemoudie a zbyteene, ponevadt ona tam posud nebude. "Jsem zamilovan, hrozne zamilovan! Takove to tedy jest!" — Praze jako v tech romanech a novellath, jimt se tolik smaval. A ted' zakou gi to, eemu nechtel vekiti, eemu se hti gne rouhal, sam na sobe. — Je to jen trest, ale jak sladky trest za jeho provineni .. .

UdYchan, ale pies to cecite tnavy, dorazil Jaroslav ku kazatelne "u jeleni strouhy". Jelenky zde skuteene posud nebylo, ale on byl tomu je rad. Vtdyt' bylo nutno sebrati sve my glenky a pkipraviti se na dnegni setkani pa tom,. co se bylo stalo!

Ted', kdy jednou spodinula v jeho objeti; kdy due jejich slouoily se v torn prvnim polibeni, strkny byly hraze spoleOenslOch zvykfl, jet posud od sebe je Only. Ted' byla ona skuteene jeho, jeho Jelenkou. Piljde to, poleti ji vstkic a ona jemu tikal si v duchu . obejmou se, zlibaji . . . Rekne ji: "Miluji to . . budeg mou . " (Pokradovanl)

Stalin* 10.

DRTSKA BESiDKA Podivne pfatelstvi.

SOUSEDt meli dve kachny. Ta mlad gi vysedela dvanact krasnYch kadatek. Stargi kachna snesla jenom deset vajec. Sedela na nich cele styli nedele. Zahtivala je vlastnim teplem a tegila se, jak bude brzy take vodit po dvoke deset svYch pekne kulat'oudkYch kadatek. Usmivala se radostne, kdy g si pomyslila, jak si je vgechny pisivede k obecnimu rybnieku, jak vgechny na vodu posedaji a budou se vesele prohanet a potapet v chladne vodiece.

Velice se vgak zklamala. Z desiti vajec vylihlo se pouze jedno jedine kaeatko. A to bylo suchoudke a tak nevzhledne, ge stara, kachna se k nemu nechtela ani znat. Cele, rozdilena zvolala: "Toto malieke o gklive stvotenieko nemuge vilbec b'ti inYm. ditetem. Ja mem piece takovou peknou, statnou postavu a takove krasne leskle peki, jake nema gadna kadka z cele na gi dediny. Ne, to neni moje dite! S tim se ja, nemohu na na gem dvoie ani ukazat. Copak by iekla moje mlad gi sestra! Te se narodil celY tucet peknYch det'atek. Ta by se nine posmivala! I ty hloupe slepice by si ze mne tropily gerty, a u rybnidka bych se s timto nedochaddetem nemohia hanbou ani ukazat!"

Tak se zlobila kachna-matidka na sve deVatko-kachnatko. To se tfaslo zimou a strachem a volalo na ni slabouelYm hlaskem:: "Mami, mami!" — Capkalo k ni a chtelo se skrYti pod jeji kkidla, ale stara, kachna se jegte vice rozhnevala, dupla nohou, zlostne na zem, vyttegtila odi na ulekane kadatko a vzktikla na ne: "Klid' se mi odtud, ty nestvtro, ani videt to nechci . , a nepfijde g -li, uklovu OA" A jig se hnala zatnutYm zobakem po negt'astnem kadatku.

Brok lege' nedaleko na hromadce vyhtateho pisku a vgechno to pozoroval. Chvili netikal nic, ale bylo mu kadatka lito. To volalo litostie: "Mami, mami, mami . . . !" Stare, kachna utekla, ani se na ne neohledla. Brok si broukal do vousu: "Kdyby byla po torn svem clet'atku klovla, to bych ji byl prohnal!"

Pak se usmal tak ptivetive. na opugtene kaeatko, ge hned k nemu ptibehlo a sedlo si take do vyhtateho pisku. Brok mel z toho takovou radost, ze jazykem mu olizal cele telieko at se jemne jeho chmYti ve ttpytu sluneenim lesklo jako nejdraggi zlato.

Kdyi potom za chvili vstal, usmal se na kadatko tak ptivetive a ne gne, ge glo za nim jakoby bylo jeho det'atkem. Ponevad g ug se stmivalo, pkines1 Radogek Brokovi k boucle na misce vedeti. Brok okusil a odima pobizel kaeatko, aby take jedlo. Kaeatko melo hiad a nedalo se pobizet. A tak se najedli oba. V tom gel okolo houser. Zavonely mu zemaky a maso z Brokovy misky. Pomyslil si, kdyg Brok hosti takove kaeatko, prod by si nemohl take on na jeho yeCeti pochutnati? Ale jenom co se pkibligil, Brok se na neho tak 'Aisne podival, ge mu ptegla feechna chut' na spolednou vedeti. Kadatku vgak nechaval Brok ty nejlep gi kousky.

Radogek se na to dival s naspu. Zavolal brattioka Lubogka, sestry Mirugku a Daru gku, maminku a tatinka. — Vgichni se divili, ale nic netikali, aby tiseba nepokazili A neznicili toto divne ptatelstvi. Kdy g pisigli do kuchyne, hid Radogek mamince: "Ode' dne gka musime Brokovi davat dvojnasobnou porci." Tomu se maminka usmala a tekla, "aby to mel na pameti."

Pak se deti divaly oknem, co bude dal. Kdyg byla miska prazclna, vlezl Brok do boudy, pkikreil se a kaeatko `sup za nim. Pkitulili se k sobe a bylo jim tak teploueko, ge brzy oba usnuli.• Rano zavedl Brok kadatko k obecnimu rybnieku uprostied naysi. Kadatko si sedlo na vo-

y

Ve stiedu, dne17. biezna 1937. du. Plavalo chvili, hledalo pod vodou eervidky, potapelo se a bylo vesele. Brok sedel na btehu a daval dobrY pozor, aby mu nikdo neubligil.

Kdyg se dosti naprohanelo, zavolal na ne Brok a dovedl je A tak se zase najedli spolu z jedne misy, spolu se vyspali, spolu si take pohrali. A glo to tak den ode dne. Kadatko se melo dobte, tioustlo, sililo a za nekolik nedel bylo nejfettim a nejkrasnej gim kadatkem z cele dediny.

Kdyg si Brok pygne vykradoval po vsi se syYm kadatkem, vybihali deti i lids dospeli z chalup, divili se tomu ptatelstvi a v gichni pochvalovali Broka, jak je hodn' a rozumn'. Brok se jenom dobracky usmival a daval dobrY pozor, aby nekdo jeho kadatku neubligil.

No, ten by byl od neho dostal!

Fr. Merta.

0 PLUKOVNtM KOHOUTKOVI.

Blagena Jetelova.

V dalekem Japonsku, v zemi vychazejiciho slunce, narodil se pied dtvrt stoletim kohoutek. Mel pekn' hned' fradek, pestle zbarven' limedek a ptekrasnou hlavidku s moudryma odkama. — Jeho maminka-slepidka byla na neho velmi pygna. Adkoliv mela vie detidek, vgdycky tomuto svemu kohoutkovi-mailidkovi podstreila lepgi zrnedka. A s jakousi pyg nou radosti pokukovala po kohoutkovi, kdyg si pane po dvoke nebo po zahrade vykradoval na svYch vysok'ch noikach. Brzy se stal kohoutek miladkem vgech deti. Kohoutek vgak nerostl, byl stale maliekY, byl to liliputanek.

Kdyg mu byla dtyti leta, vypukla v Evropy valka. Te velike valce se take tikalo svetova, protote tehdy valcil skoro celY svet. A tehdy deka,' na kohoutka-liliputka novy 'givot. Jednoho dne ptigel do dvora soused-cizinec, rodem z daleke Evropy, a proto ge pry musi daleko domft na vojnu, 'te by si kohoutka koupil domfi na pamatku. A tak milt' kohoutek nastoupil svou dalekou cestu za neznamYm givotem. Se svYm novym panem se dostal do Evropy. Kohoutek pro gival nyni nehezkY givot, pan se o nej nemohl starat a milt' liliputanek chtadl. A v dobe nejvet gi bidy ustrnul se nad kohoutkem jeden poranenY dtstojnik z pluku. Koupil kohoutka od vojaka a daroval jej sve pani. Od to chvile nastal pro kohoutka pravY raj.

Lil u pluku v zazemi. Vojaci jej melt radi a neubligovali mu a protoge byl ptitulnY, rozhodli se jednou, ge ho poktti. A zadali nan volat: "Vatidku!" Nautili ho ruznYm kouskum, dokonce umel i na povel na stole stat delgi dobu v pozoru. Mil' Va gidek byl vdednY a mel vojaky rad. Jen s jednim vojakem, byl to sluha jeho pana, nebyl za dobte. Ten mu nekdy kogt'atkem nabil a Va gidek si to pamatoval. Jak uslygel, ge ptichazi onen vojak (poznal ho po hlase), zalezl Va gidek pod postel, a gadne sliby a misky nepomohly, aby vylezl.

Ale nemyslete, mile deti, spal jako jini kohoutkove v kurniku. Kdepak, na g Vagidek po dennim behani spinkal jako velkY pan: v pokoji na gidli ve svem kotidku. On si to mohl dovolit, byl to piece plukovni kohoutek.

A distal pluku veren. Odegel s nim z Uher do StYrska, a kdyg byl konec \Talky, odjel Vagidek s plukem pies Viden do tech a do Prahy.

A po pkevratu distal tento plukovni Va gidek v rodine sveho vojenskeho pana. 2i1 je'Ste sedm let a zemtel klidne ochrnutim sveho maleho, dobreho srdedka.

Hearstilv tisk, petadvacet metropolitnich denikt a asi sto jinych publikaci, bije znovu do Novell° potadku s jeho povestnon bezohlednosti. Nei zapomina, ge lid se de„ site sensadnimi zpravami, vzrugujicimi vYplody "columnistu", soute gemi vgeho druhu, premiemi a agitaci zlakat ke kupovani a 'dteni. 2Juteho tisku, ale neda si vtlouci ideje, odporujici tomu, co zoveme "common sense", prostY lidsk' rozum, a ge se necla vesti na gMirce. Lid jde za svYm presidentem!

Ceske dejiny ditejte; odtud nejvic a jedine nevlastenectvi pochazi, ge sami doma cizinci zustivame. tech east° nevi sam, co jest a co by mohl bYti. — Jungma,nn.

SLA BIK znime nage pr?,pory. eeske barvy jsou 1;ili a eervena. barvy nail republiky jsou modra a eervena. o slavnostech vlaji tyto nage prapory na gkole. jimi prekazujeme uctu a lisku eeskemu narodu a na g i republice. hide kote jehne de de to to ne ne hide se plazi. kote skate. jehne heel, lane tekaji pc) lese. fine mitme od kone. chute se dej do :mace! pisne &las tesi.

hogi se tea na nedeli. v ten den 1:6 7vali u decleeka. ded se tei teiil na snesl jim hraeky, kone, vojaky a dela ze dieva. take vozik a sine jim udelal, hochum se to vie libilo a nech elo se jim dom6. de to ne chute k jizde na led. na lede se klouzi vesele. kone tihnou sine. ryby se divaji do kid& matka dela z testa nudle, deck() se koupa, ye vane. lame telo sill. nema deva reci nema. otec deli as do fledge. v necla se nedeli nehdo se teiko uei. di dy ti ty ni ny chucIST chudi jelly jedi tyto tito obutST obuti jink jini neni nyni chudk chodi mane ()den. jak se gati bohatr? doma bylo ticho, jen h o d i n y tikaly. po ueenii pustila coati deti ven. knihy jsou tiitene a vizane. a, be, ce, de --

lc oeka piede, kocour mots, pes poeita, kol:k Taal ,10

Ve stiedu, dne 17, bi'ezna 7937'.

Oddil dopisovatels4 1164 San Antonio, eislo 133.

Pro Upinej gi informovani v gech Lulu vYge jmenovaneho tadu podavam dodateene usnegeni ze schilze dne 7. btezna a sice: Slavnostni schtze bude zahajena ptesne ye 2 hod. odpol. v nedeli dne 4. dubna v sini W.O.W. a mimo pravidelneho jednani a uvadeni elenti ptedneseny budou proslovy, baseti a narodni hymny.

Proslovy ptedneseny budou: star gim ptedsedou Dr. J. KopeckYm (ptivitani hostu a struene dejiny zalo2eni a dinnost tadu), ptedsedou H. A. br. C. H. ChernoskYm a prof. Dr. Ed. Miekem.

Po schuzi volna zabava, pti ktere na gi sestfieky chti se pochlubit ptipravou a Apravou vYbornYch zakuskti a jak jsem tak cosi zaslechl, neco se tak jako tentonouc geptlo, obeerstveni nebude schazet a aby hostina byla upina, ani kava schazet nebude. jedna vec, ktera z programu musela byt vy gkrtnuta a co budeme vgichni postradat a site hudba. Puvodne bylo oznameno, 2e odpoledne bude treinkovat San Antonio Czech Orchestra, v gak pro nezname mne ptieiny, zprava budovy, kde jubilejni slavnost bude potadana, nedovoluje hudbu v sobotu a nedeli. Tedy jedno z nejkrasnejgich eisel, ad neradi, museli jsme vynechati.

Veder o 8 hod. uspotadana bude tanedni zabava v Turner Hall na 217 Nacogdoches St., pti ktere ueinkuje San Antonio Czech Orchestra, cot' samo sebou zaruduje vYborne pobaveni. Okolni tatty jsou zvany k odpoledni neasti a na veeerni zabavu jsou zvani v gichni krajane z celeho okoli, at' ji2 jsou eleny Jednoty neb ne. Weer vgichni jsou vitani, kdo mezi nas zavitaji a ujigt'ujeme kadeho, 2e se hezky podle chuti rozveseli a pobavi. Mlstnost, kde veeerni zabava bude potadana, je v okoli dobte znama ca jedna z nejlepgich a nejhezeich a kdo jste v Turner Hall nebyl a me neveti, ma nejlepgi se na sve vlastni oei a na vlastni nohy ptesvedeit, neb podlaha je jako led hladka.

Sestry tadu S. A. jsou upozorneny, by vegly ve styk s eleny vYboru, kterY ma Upravu hostiny na starosti, by v ge bezvadne kiapalo. Na vYboru jsou sestry H. Tobola, 815 N. San Markus, telefori F 3889; S. C. Bundil, 902 Pleasanton, tel. L 22454; M. Mandl, 105 HOward St., So. San Antonio; S. Maly, 2427 So. Brazos, tel. F 8666; br. J. J. Till, 136 Compton a br. A. A. Mikula spolupracuje s vYborem a ma na starosti doplriovani jidla a obeerstveni, tedy je poveten nejhlavnejei funkci.

Znovu apeluji na v gechny *deny tadu S. A., by vice jmen a adres neznamych myth krajanti mi dodali, nebo ptile2itostne organizatoru br. Fr. Kadankovi. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj.

Temple, Texas.

Do Seaton a okoli oznamuji, 2e schfize Narodniho htbitova bude po schtizi R.V.O.S. v sin! tadu Hvezda Texasu Cis. 47.

Bylo by 26,doucno, by byla ifeast co nejvetgi, neb bude volba Utednikil a ter je nutno roz1ugtiti otazku, kde brat penize na eisteni a opravy, kdy2 tak malo se sejde na dobrovolnYch ptispevcich. MinulY rok jsme meli o 10 dol. vetgi vydani nee ptijem. Kde to maji fitednici brat? Nezapominejte na sve mile, kteti je tam mate.

Dale chci se trochu zminiti, jak &el:love Jednoty (aspori mnoho jich), hledi na posledni zpravu Hl. ttadovny. Z cele IT& br. ptedsedy je videt, '2e se nechal uchvatit rozeilenim, tak jako na sjezdu. Nespravne bylo, 2e se br. Steinerovi nechtelo vyplatit jeho slane, kdy2 praci konal. Ge ho Hi. trtadovna neustanovila?

2a.cinST utednik neni ustanoven Hl. titadovnou, ale sjezdem a ma dostat plat, jak' urei sjezd.

Dale, prod se nedal eas br. Steinerovi, kdy2 8. btezna mel obdr2et obeanskY list, a prod 1. btezna byl ustanoven jinY? Pro takove listy nerntge jet kdy chce, musi dekat az ho zavolaji. Dnes bratr Steiner ma obeanstvi i zaruku (tak jsem sly gel), a proto nestava ptieina, jestli svou praci, by byl z Hl. Ur. vyhozen.

Jestli se on nekomu nezamlouva, to neni postaditelne k vyhazovu. 61enstvo si jej zvolilo,

vtsTNIR a kdy2 ,je schopcn tif'acl ten za:Jtat, pijeje si, aby ho mel. Pro dnegek se nebudu vice o tomhle rozepisovat, a jak se to dale vyvine.

Nagi ochotnici mini 14. btezna sehrat diva-. dlo, ktere bylo ji2 ve Vestniku oznamovane, ale muselo byt pro nemoce a gpatne poeasi dvakrat odlo2eno. Bude-li dnes neb zitra prget, tak bude sehrano v nedeli dne 21. btezna.

Fr. Sparihel.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Jednou mne vypraVel start texaskY osadnik, jak za stara zde bYvala ta ptiroda divoeejgi, podasi proti nynejeku hor gi. Za davna kdy2 se ukazal na severozapade mrdeek, zrovna lidi lekal, nebot' tenkrat snad velmi east° z to strany ptigly velke hrfay, vichiice, krupobiti a 2ivelne pohromy, kterych2 ani neni radno vzpominat a o kterych mlad gi generate uz ani nevi.

Pti eteni spra y ye Vestniku jsem si na to vzpomel a tak nejak jsem tomu rad, nebot' jaka ptiroda takovi i lide. Co jmenovali tteba strakou na vrbe, ted' uznavame za holubici miru. Proto s chuti pi gi techto dal gich paru tadek.

Dostali jsme nove stanovy a nova vec se studuje se zajmem.

Ve Hlave III. elanek 7, odstavec e pravi doslova: "Ani Hlavni Rad, ani jeho ttednici atd. nemaji mot a pra y° zavrhovati kterekoliv ustanoveni zakona a stanov." Zatim dost, a pak zase dale, Hlava IV. elanek 15. pravi: "Schaze Hiavnlho Addu (toti2 vYkonneho vYboru, mimo finandniho) konaji se prvni pondeli kadeho mesice a kdykoliv to ptedseda uzno, za nutne. VYbor finandni kona pfehlidku jednou za 6 mesict 1. eervence a 1. ledna." S vfge opsaneho vysvita, 2e finandni vYbor ma co mluvit ye schfizich dvakrat do roka, neboli Hlavni titadovna (VYkonnY VYbor) praci kond sama a to mesiene a vYbor finandni ji ptehlai Take aby neptehlael sam svou praci, nema v jinYch schtzich jednaciho pro.va. stave, tedy ten VYkonnY VYbor z 1.) ptedsedy, 2.) mistoptedsedy, 3.) tajemnika, 4.) neetnika, 5.) pokladnika a 6.) pravniho radce. Celkem 6 elent. V otazce br. pokladnika dva uznali, 2e neni tteba jmenovani trvaleho druheho, kdy2 za 8 dni u2 obeanskY list dostane ten zvolenY. Proto2e ptedseda nehlasuje a pokladnik tea ne, nebot' se jednalo o neho, a tedy 26,den pravoplatnY nebyl, zfrstali k hlasovani etyti, a z tech dva proti trvalemu jmenovani a dva pro nej. Jinak se to poeitat necla a zbylo tedy rozhodnuti na ptedsedovi. Posud eleni jeho rozhodnuti neznaji a on asi zase si pteje slyget hlasy elenfi a pak die toho sve rozhodnuti Br. Steiner v rote 1934 vzal si prvni list a za dva roky mohl teprve 26.clat o druhY, cos ueinil a mel ho v neekavani v tijnu roku 1936. Dist.

Fed. soud ale zasedani odlohl a do btezna a tak br. Steiner ho jiste 8. btezna dostal. Po obdr2eni obeanstvi u.2 ma ter i zajiste svtij bond ptipraven.

A nyni par slov lidskosti. V torn samem Clanku, kterY pravi, 2e elen Hlavni ttadovny musi byt obeanem, tea se pravi: "musi bYt mocen osobne svoji praci konati". Tak kdyby byl nemocen a nemohl ji konati, ale vedelo se, 2e 8. btezna 112 ji konati maze, tee bychom dosadili jineho trvale, nebo se zachovali k nemu lidsky a dodkali tech paru dni.

Nejpeknej gi vlastnost co Jednota ma je, 2e byla v2dy tak vedena, aby se tvrcla litera neprotivila rozumu ani srdci, co2 jsem jist, bude zachovano i male.

Doufaje, ze elenstvo mirnYm tonem poda o veci sve nahledy, jsem pfejic Jednote mnoho John KlinkovskY. zdaru, 1 tad gtefanik, disk) 142., Houston, Texas.

"Z NAttiZENI BYTOVE KOMISE" je dej divadla, ktere bude sehrano na Velikonoce u Stefanikil na Cottage Grove. Tedy nezapomente!

V ptedposlednim eisle Vestniku se pta a natika br. John Lukag, co pry je s nagimi organisatory, ze pry nic nesly gi jak pracuji a organisatorku ma jenom ses. Ondrugkova.

Tak br. Lukag chci yam tici, 2e asi ka2dy pracuje jak je mo2ne. Tech organisatorek je trochu vice nee jedna, tak abyste mel d ye, tak se poslug ne hlasim take ja a doufam, 4 se vim

Strum. jich piihiasi, ze se budete na hlave Sk.r6,bat.

Co se tYka jak pracuji, o torn mate nejlepgi ptehled kaldY mesic ye Vestniku, zpravu podanou br. tieetnim H. ft., nove ptijatYch eislo tadu a kolik. J6, vim, br. Luka gi, 2e byste uz rad videl ty 4 tisice novYch clenu. Zdali nebudou, tak nedavejte vinu organisatortim, ale sami sobe. Co pak'ti org. za to mohou, 2e mate malo deti, a kdy2 nejsou mall, nemohou take byt vela Kdyby v gude byla takova rodina jako ku pkikladu u nas, tak Jednota by taky mela toho Vice. Kdyi nage maminka spoeita jeji syny, dcery, zete, snachy, vnuky a pravnuky, tak je nas v gech akorat 52, a maminka je jako ten Joker v kartach, ttiapadesata. Vette, ono je to nekdy vgelijake, jak pige ses. Ondrtigkova, v ziskavani novYch Menu, nekdy dostanete takovou odpoved', se nevlte jestli se mate dervenat nebo zblednout. Ale ja jsem trochu otrnula a tern 2ivotnim slastem rozumim, tak se zasmeji a vylo2im a je zase dobte. Vetginou kadY me da za pravdu, v2dyt' 2ijeme v dobe automobil0 a v gelijakYch patentti a nevime, co nas ceka, kdy2 vyjdem rano z domu, to neni jako plied 15 neb 20 lety, ted' ty kary litaji jako eerti a kdy2 vy date pozor, jinY do vas vrazi, a pak vgelijakYch epidemick'ch nemoci, obzvlaSte v meste. Nemate-li to poji gteni, kdy2 na vas ta zubata zavoIa, tak aby ti portistali tteli bidu jak dlouho. Ja tikam, nemohu-li zanechat majetek mym milYm, tak aspon jim zanecham pojigteni, budu platit co mohu a as nebudu moct, at' se deti o to staraji, jsou-li hodny, tak se starat budou a nedbaji-li, tak nic nezaslou2i. Na ten pohteb vIdycky je jeden pojigten jako "paid-up". A ted' dost, vid'te! Abyste nevida, je organisatorkou a IA nas zading, strait smrti, ta je mazand; ale ne abyste me zavteli dvete as k yam pujdu. Ale kdepak, mili zlati, ja bych rada, abyste byli hodne dlouho givi a hlavne veseli. Edo pak by potom chodil k nam Stefanikum na divadlo? Kdo by vas vice pohte goval nezli vgichni Stef6,nici a oni vas radi vidi, abyste byli veseli a se small. NevinnY a dobrY smith a Bert jest kolienim 2ivota a jde k duhu mladYm i starym. Nese to tak 2ivot, 2e jedni jsou smutni a druzi veseli. Jen kdy2 mame jistotu, 2e nikdo netruchli na gi vinou, ono je odmeteno kademu — smith i sal, a proto abyste se hodne zasmali, 8tefanici pro vas pliipravili peknY kus na Velikonodni nedeli, nebudete jiste sklamani, a za druhe budou nam hrati hogi Divigkovi az z Temple, Texas, ti co hraji kadou sobotu na radiu plies stanici KTEM v Temple. Tak se na ne vgichni tegime, neb pry pekne hraji a hlavne pry jsou svobodni a mladi hogi. To ja se muslin taky hodit do parg,dy, abych se jim libila, vgak se tika a za to 2adnY nemuse, kdy2 se mu hezke veci lib!, no a ja jsem taky hezka, no ne? Tak nezapomente na to divadlo a oslavu 40. vYroti zalo2eni nagi Jednoty. Oslavovat budeme posledni nedeli v kvetnu s divadlem "B'vali 6echove".

Nate "party" se nam dobte vydatila, veselo bylo dost a dost. Kandy se na to te gil. Nage Beeltigka Brovcova si vrazila htebik do pacieky, strkala ji asi kam nemela, nebo koukala po nakym miladkovi a glapla kam nemela, jedno z toho, a to jste men videt to vzdychani, 2e na "party" nemfae jit, no a pomoci lekatovou dr.

Holubem se ji no2ieka zahojila a na partach byla. Te2 pani Suldova nam nejak postonava, jeden den se citi dobte a pak je zase nemocna, asi pry nam chce umtit. Sestkidko 8uldova, ja bych to nedelala. Vy vite, jake je to na zemi.

Brr, u2 je me z toho zima a potom to nejhorgi, br. 8ulda by s vami nemohl jit, jak vas ma tolik rad. Stefanici by ho nepustili, neb kdo by tidil tady divadlo. Tak si dejte zajit s tou nemoci a koukejte at' jste na Velikonoce na divadle, nebo pro vas pujdu, kdybych vas na trakati mela dovezt. Te2 vgichni 8tefanici pteji mlaclYm novomaraeliim CilnYm mnoho Stesti i spokojenosti v novem &vote. Mlada pan! Cilna je dceru gkou tea elena nas! Jednoty, man2ele Malinak0 Tak na shledanou u gtefanikil na Velikonoce! S pozdravem, Karla tvrtnikova, Kadodenne mel bys sly geti nebo si zazplvati peknou pisnidku, ptedisti si dobrou basal, videti krasnY obraz a promluviti nekolik rozumnYch slov. — Goethe.

Strana 12,

idriiv4a "Ctedni Organ Slovanske Podpornjici Jednoty Statu Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent Alma ciation of State of Texas.

EDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO., est, Texas Ptedplatne $1.00 roans. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. zotemy adres zasilaji se do Hlavni ritadovny, Fayetteville, Texas.

Vedkere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlei adresoyany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

T.Tdalosti, iivot a price v Jednota. V pokednim eisle oznamil tajemnik br. J. R. Kttbena usnedeni pravidelne schrize Hl. trtadovny, konane 1. btezna, pokud se tYkalo nadich bratti organisatorit: tstfedi se rozhodlo, Ze od btezna t. roku nadi org,anisatoti maji misto dosavad vymezenYch okrskit pro svoji pdsobnost nadale pole volne, eili mohou pracovati v kaZde osade celeho Texasu. Je veriejnYm tajemstvim, Ze ten onen organisator old nejvyddim usili nemtde ziskati za teeny nektere osoby pro celou Nadu ptiein, clitvodnYch I malichernYch, ktere hrave ziska organkator z jineho okrsku. HYvale pravidlo vymezene prisobnosti bylo ku dkode organisatordm jak Jednota. Mistni organisator nemohl nektere prospekty ziskati ye svem okrsku a do druheho nesmel zasahovat — kde ustanovenY nad pracovnik mel Zadouci zmena HI. Uta' stejne takosti. Casove dovnou t. btezna ueinena, ptinese uaitek oboustrannY: organisatoti maji moZnost vyzkoudeti svoje schopnosti v cizim a dirdim poll — Jednota ziska dalk eleny, je2 domaci pracovnik dosahnouti nemohl. Nedkodi ptipominka, 'Ze podobna volnost pdsobnosti zavedena je u pojidt'oven uz tadu let a .osvecleila se vYslednou jak agentriin, tak spoleenostem. — Nad novY aktuar pracuje na vypoetech novYch tabulek a hodla svrij dkol skoneiti do 1. dubna. Ihned po to nove tabulky budou deny do tisku a pak rozeslany vdem organisatortm. — Cteme jiste s potedenim zpravy, oznamujici rozhodnuti fadri k uspotadani patidene oslavy 40. vYroei zaloleni nadi S.P.J.S.T. Ptesto, ze nepohoda letodnich mesict znemoZnila eetnYm taddm konani pravidelnYch schtizi a zalelitost tato nemohla bYti projednavana, dosti tacit odhlasovalo riea.st pti ddstojne manifestaci zalcdeni nadeho Bratrstva, at' uZ podnikem domacim, ci spoleene s tad.y okolnimi, ci kOneane soueinnosti s oslaVou vdetadovou, jaka se planuje zaeatkem podzimu v mists pro ni nejvYhodnejdim. Navrhuje se totd, uspotadati ye velke, sttedne pololene krajanske osade, sraz ci sjezd delegatt a vYprav vdech ochotnYch mda, bohatY program, jeho2 nejvYznamnejdi Cast dala by se rozhlasem ptenest po celem eeskem Texasu, by take neptitomni eleni meli poZitek z poslechu a duchovniho sledu Cast historicky pamatne oslavy nadeho jubilea. K tett) sla y -nostibylpzvauc&d,eskyh spolka, mistni smetanka, zkratka, cela osada.

Jsme .jiste schopni, mime organisadni zprisobilost, vypia.novat i uskuteenit podnik rozsah1Y a dristojnY. Jen takovY bude pattienYm holdem zakladateldm nadi Jednoty, cti nas vespolek a V nemale mite — agitaeni, vydatnou reklamou pro debit nejbliNt. • Die oznameni bratra Dresslera na- jinern mists zatadenem, fad San Antonio definitivne stanovil den oslavy 201eteho sveho trvani i vYroei zaloieni nadi adnoty. Stone tak na prvni /lean v dubnu jak pod.robnosti poi'adu nasvedeuji, oslava bude mimotadno-u udalosti krajanske osady ti'etiho nejvetdiho- mesta. Texasit. Neplit' ma y lar naprostY!

VESTNIK Co dela.ji jini. Va,luaeui zprdva Z4pacini • Sko-Brattske Jednoty ze dne 31. prosince 1936 uvadi, Ze solventnost (dostojnost) tohoto Bratrstva dostati zdvazkrim vtlai svYm pojidtenYm elenitm, obnadela 111.6 procenta, s cletskYm odborem je celkoVa solventnost 112.17 proc., proti 110.9 prOc. loni. Z.O.B.J. ziskala v roce 1936 kolem 4,000 novYch eland a koncem roku mela 39,313 eland a ditek, s pojidtenim $30.889,191.

Letos bude take oslavovat 40. vYroei sveho zaloleni, nebot' zahajila sve priscbeni take v roce 1397.

AmerickY lid je pattern, V uteri' 9. btezna veCar roznesl rohlas N. B. C. po dale zerni tee presidenta Roosevelta, jiz obhajoval svtij plan na obrodu soudnictvi. Klidne, bez dramatickeho vypeti slov, za to vdak jako do Zuly tesanYmi vetami, lidovYm slohem a s yYrn vystihYm zprisobem president Roosevelt ptedal svtij navrh eels arnericke vetejnosti. Vznesl Zalobu, .2e nejvyddi soul za posledni etyti roky jednal tak, jako by byl nad kongresem. Zdtiraznil, Ze vykonava svou soudni mot libovolne, Ze ptidal dodatky k • nadi dstave soudnim minenim a Ze stal se tak nezavislym, Ze mtde popirati existenci fakt, jet' jsou vdeobecne uznavana. "Vy kteti mne znate" — obnovil president svilj slib — "ptijrnete moje slavne ujidteni, ze ye svete, v nem2 jsou vedeny ittoky na demokracii, snalim se, abych ueinil americkou demokracii dspednou." Na to udal tti ptieiny, prod se rozhodi Zadati provedeni soudni reformy radeji timto zpilsobem neZ pomoci ttstavniho dodatku. Pravil: "Ptedne, protole vetim, ze mitj plan mide bYti schvalen ji2 v tcmto zaseclani kongresu. Druhe, protole opati6 siine, • soudnictvi, schopne vydavati rychiejdi a liberalnejk spravedlnost od nejnddich k nejyydaim souddm. Tteti, protole opatti celou du spolkovYch soudri, ochotnYch vynucovati dstavu tak, jak je psana a neochotnYm ptisvojovati si zakonodarnou moo vpisovanim do ni aye vlastni politicks a hospodatske nazory. Otcove republiky, kteti napsali dstavu, tak proto, aby "utvotili dokonalejdi sjednoceni pro sebe i budouci". Obvineni nejyyddiho soudu neni moje, pravil president. Je to obvinen', vyslovene ptednimi eleny nejvydaiho soudu. Ptedseda nejv. soudu Hughes pravil ye svem odchylnem mineni o rozhodnuti vetdiny, ktera uznala, Ze zakon o pensiovani Zeleznienich ztizencil je nedstavni: "Je oclklonern od zdravYch zasad a diva obmezeni pro dodatek o obchodu." Tti jini soudci s nim souhlasili. V ptipade AAA soudce Stone prohlasil o mineni vetdiny, kterYrn tento zakon prohlaSen za nedstavni: "Je to zmueena, konstrukce itstavy."

Dva soudci s nim souhlasili. Presidentova tee byla yYzvou k narodu, aby ukoneil vladu, kterou provadi staki soudci, protole moo zakonodarna ma a musi zristati lidu.

Otazku, proc a k eemu lit, musi si vytedit kaZdY elovek, chce-li bYt spokojen a At'asten.

Musi si vytknouti vysokY cil a vysokY ideal, pro kterY chce zit, nebot' vztYeenim vysokeho cile nabYva Zivot vetdi ceny. Zit pouze pro smysloye poZitky nebo pro hromadeni rnajetku je cil • nizkY a nestaei nikdy k Zivotidimu Stesti.

Selfmademan je elovek, kterY se povznesl vlastnim pkieinenim, beZ pomoci druhYch a poctivou vlastni praci dosahl citileliteho mista v lidske spoleenosti.

Je tieha jednati rychle. AmerickY lid naueil se lekei z deprese, nebot' v poslodnich t•ech narodnich volbach pfevaina vetdina /Mu dala mandat kongresu a presidentovy, aby zahajill tilohu opattiti tuto ochranu nikoli pa) dehatach nekolika let, nYhri ihned. tryvek presidentovy teef v rozhlasu. rodkodi bratrske. Jednoty zakon socialniho zabezpee'eni? Tuto otazku dosfavame posledni doby dosti dasto. Tazatele vyslovuji obavy, Ze zavedenim tohoto planu bude citelne ubliZeno bratrskYrn pad.parn3.7rn orgarsi.snolm, pratole se mylne domn.ivaji, triada se soma postara o stare lidi, aby v soumraku jejich tivota nebyli nuceni trpeti nedostatkem a kdyt. by se nedoZlii staff 65 rokti, Ze zbyde z toho fondu v2dycky dosti, aby zaplaceny byly ve,:dkere day, je2 dlouha nemoc a koneene smrt ptinadi. Zdkon socidiniho za..bezpeCeni jest meznikem. v historii Spoj. Statti. Cela tacia evropskYch state zavedla ochranu pra-

Ve stkedu, dne17. latezna 1937. c, , jiciela news pied iluzotou jejich podzimu Zi\.ota LIZ pied mnoha roky a takove starobni invalidni, drazove atd. pojidteni se vande osvecleila. Nat zakon o starobnim zabezpedeni vedel v platnost 1. lednem t. roku. Je tteba, aby kaZdY uvaZlivY atenat pohlizel na tuto novotu velice stkizlive a nenechal se uchvatiti naddenim. Uvadime struene hlavni body viadniho starobnibo pojidteni: za prve yYde podpory po dosaZeni 65 mkt se odhaduje podia delky zamestnani od 1. ledna 1937 ai do dosaZeni 65 let sveho stati. Daldim ddleditYm bodam je vie mzdy. K snakdimu pochopeni uvedeme ptipad delnika 35 mkt stareho, jeho2 mzda obnadi $100 mesione. Tento delnik musi pracovati beze ztraty jednoho dne po ptidtich 30 ran, aby mei naroky na mesidni pensi $42.50. Nebude-li vdak pracoyati pravidelne, jeho mesieni pense bude sndena. NeSkodi podotknouti, Ze stovka mesiene je pro 351eteho delnika mzda maie a pamatujme, die dnedniho'• systemu neni velka ptilettost, aby deinik stall 45 let a vYde mohl vydelati $100 mesiene. Zde vidime nedostatky stavby celeho zdkona, kterY bude nutno opraviti. Neamine zapcminati, Ze ani vela ttetina obyvatelstva Unie neni zahrnuta do tohoto sod.alnillo zabezpedeni, farmati, vetdina Zen, ktere konaji ditlelite prate v domacnostech, jsou z tohoto planu vyjmuti. Nade SPJST. vita radostne zakon socialniho zabezpeeeni, nebot' je pine ptesvedeena, Ze tim bude poslouieno jejimu elenstvu a celemu bratrskemu hnuti Ona se nikterak neobava, ze by lid nad odvracel se od SPJST., ktera po dobe 40 roidd k twine spokojenosti byla ochranou vSem, je2 ochrany vyhledavali, alenstvu odpadne starost jak v stati udrzi si svoje pojistky, na ktere celY Zivot platili, protole mesieni vladni pense tuto starost podstatnt =mai. Pro vSechny ty, je2 vlacla nezahrnuje do socialniho zabezpedeni, chceme upozorniti, ze nade Jednota vydava pojistku, vyplacenou po dosaZeni stall 60 nebo 65 roku. Pojistky tyto jsou zavazek, Ze po dosaZeni udaneho sta 1, Jednota vyplati pojidtenci ureitou Cast katcleho roku, anebo bude-li si tento ptati, cely pojistnY obnos najednou hotove. Samosebru, Clan techto pojistek je pojidten po celSr tivot aZ do splatnosti certifikatu na piny obnos. Nechte si vysvetlit tyto pojistky, ktere pekne doplriuji starobni pojidteni vladni.

Ktera veda je nejdfileiitejdi? Ta, ktera nas jak mama Ziti, jak se 'name starati o sve telo, jak riditi sveho ducha, jak vychovavati rodinu, jak piniti sve obeanske a tadove povinnosti, jak vyuziti dobra, pravdy, krasna a dtesti, ktere si mideme ze sveta yydobYti a jak tditi syYch schopnosti na prospech sobs i syYrn bliZnim. To je nejddlelitejdi vedeni pro kaideho alovelta.

Skonelia se valka? Evropa mita. se zpupnym nafukovanim bYvaleho kaprala rakouske domobrany — Hitlera — nad jicnem zahuby, poeatkem noveho valeeneho besneni.

Pacifists celeho sveta vyvijeji horeenou nost, smetujici k cdvraceni novella, postupem zdokonaieni valeenYch zbrani, jilts hroznejkho dileneho vragcleni a ku sve napomoci pouZivaji vdech pomticek: literatury, pfednadek, rozhlasu a pod. Dostali jsme nahodou do rukou letaaek, ptipominajici uvallivYm lidern, hrdzy a body valky svetove. Nese vyzYvavou hlavieku: Skoneila se valka? A pokraduje: Matko, skoneila se? — Nikoliv, tvilj syn byl zabit. — Maid holdieko s modOma ceima, skonella se? — Ne, tvrij tatinek byl zabit. Vojine, skonaila se? — Nikoliv, toad stale jests odsttelenou nohu. — Delniku s mozolovitYma rukama, skoneila se? Nikoliv, nebot' ty a tve deti, jejich deti a deli techto deti budou plant vymozolenYm penizem splatky a snlatky. — Valka se neskoneila. Jen bojovani ustalo. Ale sycice budou i nadaile bolet, muti budou pracovat a pracovat, platit a pia tit po leta a zase leta .. .

Snautna, zprava z Granger.

V uteri' rano bylo nam telefonem z Granger sdeleno, ze spolubratr Karel Vitek zoufal si n2.',sledkein SPatneho zdravi. Te2ce zarmoucene rodine a ptibuznYm vyslovujeme timto nadi uptimnou

Ve sttedu, dne 17. btezna, 1937.

Co noveho?

Reditel jitni divise administrace novelisovaneho AAA — Gully A. Cobb — vydal tyto dny nasledujici vystrahu, vztahujici se na plantatniky, velkofarmate bavinoveho pasma: "Do teto Utadovny dochazeji detne stitnosti rentYtt, to natal "landlordi" zamYSleji pro tento rok obdelavati vetk rozlohy baviny traktory, vicetadkovYmi sazeekami, oboravaei, kopadkami — 'dint sta rentYtt by ptiko 0 misto, dalSi sta delnika o vYdelek. ttadovna takovYm hospodattna ptipomina natizeni zakona o zachove pady, dle nejt. katcla zmena kontraktu mezi jednotlivcem a odborem orby ohledne pronajmu ptdy nese v zapeti zruSeni vladniho ptispe yku. JinYmi slovy, majitele pozemku musi i pro leto gni rok dodrteti loriskY kontrakt, meli-li takovY, nemohou pronajatou puclu sami obdelavat a okresni vYbory jsou povinny katcle ptekrodeni kontraktu statnimu vYboru a ten pak zpravu take departmentu zemedelstvi do Washingtonu.

VyAettovani pomeru mezi majiteli farem a rentYti, provedene Administraci osazovani venkova, vyneslo tyto dislice: Glues McLennan ma rentYtt 63 procent; Williamson 66 proc.; Hill 67, Ellis 68, Haskell a Jones 70, Navarro 72. Naproti tomu okresy Gillespie, Kerr a Kendall maji rentyft mezi 21 a 27 procenty, pet okrest severne od ,Beaumont 32 at 38 procent. * * tkolem administrace osazovani venkova jsou nasledujici tti hlavni body: ppskytova.ti fiver takovym rentYtam k nakupu potahu, natadi a pottebneho zatizeni, kteti by jinak ptjeku neziskali. Loni administrace gajeila 29.653 texasskYm farmatskYm rodinam celkern sumu $9,010.971. Zavedeni okresnich vs7bort za taelem prosttednika mezi vetiteli a dlutniky, aby forklosovani farem mohlo bYti odyraceno a poeet majiteln farem udrten. Takovy vYbor nema moci ptinutit vetitele k sieve aroku ci dluhu net je ptimluvaim ka v pripadech, kde neuznalY vetitel hrozi forklosovanim majetku. Tteti hlavni ptsobnosti teto administrace je usazovani bezzemkt na vhodne pude vladou zakoupene, odprodej dasti teto ptieinlivYm rentYttm na 401ete umotovani pti ttiprocentnim ztroeenim.

Pled deseti lety byla zavedena ptesoceanska telefonni slutba mezi New Yorkem a LondYnem. Od is doby byla tato slutba rozktovilla a nyni je motrio telefonovati do 68 zemi. Roku 1936 stoupla zamotska telefonni slutba o 80 procent a poplatky byly znaene sniteny. Pavodni poplatek za ttiminutovy rozhovor mezi Newyorkem a LondYnem byl $75.

Nyni je $21 a v noci a celY den v nedeli pouze $15. * * American Telephone a Telegraph Co. vydala zpravu, die nit za minulY rok poeet telefonickYch stanic vzrostl o eislo 881.000. V slut.na konci roku 1936 bylo 14,453.000 Bellovych telefont, celkove jmeni Bellova systemu uclava se na $5,149,000.000, z dehot 34,259,000.000 je uloteno v telefonnich podnicich. Asi ttetina zamestnanct t. systemu je akcionati a tadnY z celeho poetu 641.000 akcionatu nema vice net jedno procento akcii. * K ucteni pamatky a na oslavu 87. narozenin presidenta-Osvoboditele T. G. Masaryka udelil president dr. Bena amnestii etYt stem eechonemam uveznenYch pro politicks pteeiny. V ramci. MasatykovYch oslav byl konan IV. Masaryktv den es. zahraniei, v3 .staya T. MS.Saryk a za.hranieni krajane v es. ptatelske vedery se zahranienirni hosty a rAzne oslavy temet ye fgech yettich mestech cele republice. * Zastupci 15 naroda, mezi nimi Spoj. Staty a Oeskoslovensko, seki se v Geneve, aby zaha.JIB konferenci o rozdeleni zdrojt surovin, "da-

IFEBTNifE ru pirody", kteratto otazka ma velk-ST vliv na mir sveta. Porady podvybor ligy narodn, kterY tak vyhledava testy, jak ptedejiti valkam mezi staty "ktere nemaji" a staty "ktere maji". K poslednim se tadi mocnosti, ktere maji velke kolonialni drtavy a k prvYm staty, ktere natikaji, ae na ne bylo pti vSeobecnem deleni zapomenuto, nebo byli odstreeni. NejhladovejSim po zdroji surovin ov'Sem je Nemecko, ad se na konferenci ptimo nepodili.

Ani Italie, tlaeici se po bok Hitlera, nemini se uchazeti u teto institute o pravo na nova azemi a bohatstvi. Za to jina, zeme, tadici se do teto skupiny, Japonsko, je tastoupena. Vlada Niponu se vtcly dychtive zasazovala o nabyti noYSTch Uzemi pro svou vzrastajid populaci a otevteni dveti jinYch narodn jejimu rostoucimu prnmyslu. Vedle Spoj. Statt a Japonska jin.Ym zastoupenym neelenem ligy je Brazilie JinYmi neastniky jsou Velka Britanie, 8vS7carsko, Rusko, Jihoafricka, unie, Belgie, Francie, Mexiko, Nizozemi, Polsko, Portugaly a Svedsko.

Oznamuje se provedeni nesmrtelneho dila Smetanova — Prodand nevesta — ye Fresno, Cal., v patek 2. dubna. Loni v lets byla davana v Hollywood Bowl pied 18.000 divaky a mela mimotadnY iispech. * * Dle zpravy severnich eeskYch listu, slay.: nostni radiovY program z Ceskoslovenska k oslavam narozenin presidenta — Osvoboditele — byl jasne zachycen a byl pry nadhernY. My ye West jsme toto gtesti nemeli, nekolik nas zkouSelo na pkijimaeich zachytit ylny z osvobozene rodne zemi, MI, bezvYsledne. Bratru Ptikrylovi v 15 mil vzdalenem Penelope se pokus zdatil.

Mussolliniho inspekeni cesta do severni Afriky ptivadi v Anglii vzrtgeni. Velke nal-notni manevry maji dle britskYch autorit ukazati motnost uzavteni Stkedozemskeho more a zastaveni dopravy mezi Gibraltarem a SuezskYm kanalem. Vojenske kruhy povatuji nynejsi italske manevry u severni Afriky za dalSi motnost zaminky k vyvolani svetove valky.

Druhe dtvody k valce jsou spattovany v motnosti neprovokovaneho ttoku na Belgii, Rusko, Oeskoslovensko neb Rakousko. * Nazisticke iftady chystaji brzke vyclani narodniho vyy lastriovaciho zakona, za jehot pomoci chteji opattiti zem pro osazovani malousedlikt, jak dal na jevo Herr Kuester, pra y -nizalecftdovnypraodnimvy.

Jeho nazory se dostaly do vetejnosti jeho élankern, kterY vySel v Berliner Tagblattu. Kuester naznaeil, to stavajici zakony pro statni vyy lastnovani, jicht se poutiva pro osazovaci akci, jsou nedastadujici pro celY narodni postup. Dal na jevo, chysta,ne dekrety ptedstavuji "nejdalekosahlejai vy ylastriovaci opattent kdy znama v nemeckem pravu, ale ze jsou ocinvodnena mirnotadnou dtletitosti osazovani pro celY nemeckY narod." Budou tedy v Nemecku vyvlastriovana panstvi a velke dvory, jet vlastni vetSi podet jednotlivct na tkor celeho nemeckeho naroda. V Oeskoslovensku se tak delo jit od ptevratu a nyni koneene Nemecko uznalo toho nutnost. * * Italie vytaila otazku nedostatku citivi pro pohon svYch generatorovych automobilt zajimavYm zpilsobem. Bude poutivat vinne revy, nebot' pti 100 biliarclach vinnYch kern a roenim ptirnstku 250 gr. dtevene hmoty na 1 ket Ana rodne k disposici 95 mil. metr. cents dteva, ktere rychle schne, nema pryskytice, da se snadno Stipat na vhodne kusy, hall se tedy velmi dobte pro pohon generatort a bylo dosud spalovano naprosto nehospodarne.

• • Nemecko kupuje p'Senici ze vSech zemi Sveta. V Chicagu nemeclza vlada koupila t. tydne 2,000.000 bait' agrentinske pSenice. * * Zmeny v britskem kabinetu se neekavaji kratce po korunovaci. Premier Stanley Baldwin se pry podekuje a jeho misto zaujme do-

Strana 13. savadin kancler Chemberlain. 133% .vaW ministr zahranidi Samuel Hoare je kandiclatern na pokladnicky Mad Velke Britanie.

President Roosevelt uvaauje o ptesazeni raznYch vyslanct. Zmeny maji bYti oznameny po 25. bteznu, kdy se president vrati z prazdnin v Hot Springu, Ga. ProslYche. se, M Robert Bingham, arner. vyslanec v LondYne brzy opusti sve misto. Take se mluvi o ptesazeni W. E, Dodda, vyslance v Berlin& jehot misto ma ptevziti W. Bullitt, kterY byl v 'Rusku pied Daviesem a nyni je vyslancem v Patik.

Vydana zprava Narodni bezpeenostni rady v Chicagu oznamuje, to automobilova naStesti ye Spoj. Statech vytadala si v mesici lednu 3,050 obeti, cot je za prvy mesie t. roku novY smutnY rekord. V lednu r. 1936 zahynulo pti automobiloyYch neAtestich 2,550 lidi. * * Zisk americkeho prtnayslu v race 1936 pievy§oval sumu sedm bilionu dolara a byl nejlepk od roku 1929, kdy eistY vYnos odhadnut byl na $11,654,000,000. * * Dle londYnske depeSe vadci anglickeho delnictva maji v nmyslu vyutitkovati rozsahleho vladniho zbrojniho programu a budou tadati o zavedeni petidenniho pracovniho tYdne a zvfSeni mezd. V rote 1937 bude yydano Anglii na zmodernisovani armady $410,870,000 a na zlepSeni yYzbroje na mori $525,325,000.

Americke organisovane delnictvo rozkepuje se na dva mocne tabory, z nicht jeden znam je jako Americka federate prate a druhY jako Vybor pro industrialni organisaci. Mezi obema temito tabory vy ystava propast, kterou posledni stavky a delnicke zapasy znaene prohloubily. Posledni stavky vyvolany byly uniemi pod Vyborem pro inclustrialni organisaci, kontrolovanYm Lewisem a jejich Uspech zesili jeho prestyt. Delnictvo tento vybor povatuje za odhodlanejk a proto bude novYm uniim davati ptednost pied starYmi, jicht tizeni povatuje za ptilia konservativni. Zapas o kontrolu organisovane prate bude asi dlouhY a bude-li delnictvo jako celku ku prospechu, talc() je dnes V techto dnech bylo sdeleno z Berlina z kruhe dobte informovanYch, to Nemecko udini v brzke dobe novou mirovou nabidku, ktera v§ak dotYkati se bude hlavne zapadni Evropy. Pajde pry o nejakY bezpeenostni pakt a jeho projednavanim poveten bude nemeckY vyslanec v LondYne Joachim von Ribbentrop. Nemecko povatuje pry situaci ve Spanelsku nyni za dostateene uspokojivou a ma za to, ze jit nepovede k tadnemu napeti mezi nim a ze.padnimi sotisedy. JinYmi slovy, soudi, komunism ye Spanelsku bude eventuelne poraten. Soudasne se sdeluje, to i napeti mezi Nemeckem a Oeskoslovenskem se mirni ate jsou nadeje na nejakou dohodu mezi Prahou a Berlinem. Oeskoslovenske vyrovnani s Nemci &inn° pry v Berline velice ptiznivy dojem. * Prace v nak legislatute oeividne vazne a se zdratuje. Jednokomorova za,konodarna, slotena z menkho poetu poslancn pti stalem platu, vykonala by daleko vice legislativni prate a ptika by daneplatcum mnohem levneji. Uteee spousta vody, net obeane zdolaji oposici, stavici se proti zavedeni easo ye nutne, pokrokove, finanene tsporne novince, jit je zakonodarna o jedne komoie, jaka, ut ptsobi v Nebrasce. — V senatu vracena byla vYboru ptedloha zakona o sazkach pti koriskYch dostihaeh, by mohi konati vetejne vYslechy. Senat dostal ptedlohu poslance Mauritze, die nit ma byti okrestm ponechana po pet let claii z majetku. V nitAi snemovne hlaso y ano bylo o presidentern Rooseveltem navrhovane reforms soudnictvi a odevzdano 61 pro a 61 hlasn proti. 8kolskST vYbor schvalil jednomyslne navrh, jimt se zakazuji studentske tajne spolky na Skolach v Texasu. Pro ztizeni y Yzkumne laboratoie k nalezeni novYch zpilsobt zutitkovani, baviny ma bYti povoleno $250,000.

Strana 14.

VtSTNtK

Uryvky z eeskoslovens14ch dejin. f

Na Barikadich.

Alois Jirasek.

UCH vetejneho tivota v r. 1848 neumdleR val, ale den ode dne vzmahal se vie a vice.

Neftiveji ovtem bylo v Praze; z toho srdce nageho rozchazelo se pohnuti, rozechveni do vtech casts deskeho kralovstvi. Nahle, neoeekavane obraty udaly se tem& pies nod, udalosti vtdy nove, domaci i zahranidni, zamestnavaly a rozeilovaly vtechny vrstvy. Vypsanyt' volby do deskeho snemu i do parlamentu frankfurtskeho. nasledoval slavny Palackeho manifest. Pak Ceti a Nemci, dtive svorni, rozriiznili se, v Praze udala se nejedna v3-7trtnost. iltadove pozbyli sve mod a zli lido nadutivali to kratke doby zlate svobody.

Nastal druhST svatek svatodutni, dvanactSr derven, osudnS7, nett'astnST den!

Dne 13. , dervna dotly do Litomytle hrozne zpravy, jet vtechny pobouftly.

"V Praze vypukia revoluce, staroslavne mesto vydano v tanc. V hroznem torn zmatku drancuji a pleni nevazane roty, vtecko je na rub a neni dostatek prosetedkiiv a sil, jimit by potadek a kazeri navraceny byly!"

Podobne zpravy, pine stratriSich podrobnosti, rozletly se bleskem po . celem meste. Na belidle litomytlskem setel se valnSr poet mett'anstva, ptedevtim gardiste a ostrosttelci. Doneseno, k z venkova ptichazi ohrotene Praze pomoc, a po deltim rokovani dohodli se take, to se vydaji ku Praze Pied tim vtak vyslano nekolik piednich mett'ana k nejblit§i stanici teleznidni, vyzvedet, jak se veci maji a jde-li take z jiI-4Th mist Praze pomoc. Z vedera odjeli, zahy zrana se mei navratit.

Zahy zrana, jette bylo tern, vracela se tryskern deputace mett'anska, aby povedela, co na draze videla a slytela.

Nevtimla si ani dvou mladika, kteti chvatne kraeeli tarn, odkud ptijitdela.

NovS7 den zasvitl. Deputace dojitdela mesta, ale tu jit potkavala day gardistilv a ostrosttelcii, kteti, nedoekavte zprav, razem se byli rozhodli vytahnouti Praze na pomoc. U hostince Babky jit staly vozy, na nicht naloteny potrava a vtechny potteby to male mett'anske armady. Zpravami svy'rni, jicht na draze nabyli, nezvratili ji vyslani mett'ane, ano potvrdili, to vtemu tak ate gardy mast eeskSrch tahnou ku Praze. Dali se na pochod.

V noci dne 14. eervna 1848 vytlo vojsko tajne z Prahy a obsadilo Hradeany. Druheho dne knife Windischgraetz vykkl nad Prahou obleknost. Lid podnikl nerovnST boj. Ze Stareho mesta stiileno na Malou stranu, naidet vojsko odpovidalo hrubou sttebou granatovou.

V davu bojujicich byli studenti z Litomytle, Vavtena i Frybort, ale bojovali od sebe vzdaleni. Vaviena stal v houfu studentskem.

"Sem, ptatele, sem!" ozval se za nim mocriSr, htimavS7 hlas. Kdy2 se ohledl, spattil dlouhello mnicha, v hrube kutne, hnede barvy.

Tvat mladeho mnicha, jinak nehezka, byla bleda., jen oko planulo tivou zanicenosti. V levici drtel koutici se jette putku, pravici ukazoval na ohrotene, nebezpeene misto. " S' pino!" vzkrikl Vaviena a ptiskoeiv k I3S7valemu litomytlskernu spolutakovi.

"Vojto! Vitam te! Ale sem, za mnou, sem, sem!"

Hrnuli se tam, kam naznadil nad genSi, bojovny mnich, jent putku poznovu nabijel. Vaviena se postavil vedle neho Putky zarachotily, granaty svittely a ttaskaly, kiik valedriSr se rozlehal kol kolem; tu a tam ozvalo se zastenani i smrtelnSi chrapot. Mnoh3"7 ,mladS7 tivot pohynul. Na Olouhe teei a vyptavani nebylo Casu. Vaviena jen zaslechi Spinuv hlas: "Je tu Frybort take?"

V torn pra,skl nedaleko gran gt, tfisky jeho se rozletely, a kdyt zateh a vSrbuch minus, letelo nekolik mladiku na dlatbe v krvi.

Vaviena vyvaznuv z nebezpedi ohledl se po 8pinovi. Ten 'eel vedle. Piikleknuv ihned k nemu, nadzdvihl jej. Byl na smrt ble0, na prsou zbarvila se kutna teplou krvi.

S pomoci jakehosi studenta odnesl Wee raneneho na misto, jet bylo chraneno pied nepto.telsk3imi koulemi.

Kdyt mlademu mnichovi lekatsky ptispeno a on z mrakoty se probral, promluvil namahaye k Vavtenovi: "Jdi do boje, jdi. Pkijdet-li do Litomy gle, pozravuj — vit" — Pak umlkl. Vaviena neposlechl na slovo, ale jette chvili ziistal a dobie udinil.

Tak aspoir v posledni hodince stal u dokonavajiciho "oputteneho sirotka" znamST, ptitel, jent srdedne nad nett'astnSm zatruchlil. Bylo to smutne posledni shledani!

Kdy2 smrtelnSt chrapot doznel a Vaviena oei ptitelovy zatlacil, kvapil zase za barikady To bylo 15. eervna. Den nato uzaviena destna, kapitulace; ale kdyt potom z m1S7mu na vojsko vystteleno, obnovil Windischgraetz bornbardovani, pti demt staromestske mlSrny i vodarny vyhoiely.

Dne 17. dervna vzdala se Praha. Vojsko vtrhlo do mesta a nastalo houfne zatSrkani. Prve netli se Praha vzdala a nali doglo k tern smutriS7in koncilm, vratila se pomoc litomyglska.

Filosofska historie.

illikula Meg. g

MIROTICICH pod dotkovou sttechou domeeku, kterSr je nyni smutnSim spaleniStem, narodil se dne 18. listopadu 1852 Mikulat AleS. Jeho otec Frantitek byl pisatem na radnici. Matka jmenovala se Veronika. Dva starti bratil, Jan a Frantitek, jette mladi zemteli.

Vtechny mel Aleg uptimne rad a Casto na ne vzpominal.

Mamindinu krasnou podobiznu mel ye sve chudieke pracovne nad posteli.

Katdorodne o Dutiekach vzpominal smutne na drahe nebottiky. Vybiral ze studentskeho kufru pamatky po nich a obiral se jimi. Jednou o Dutielach sedl si Ales do sveho "ktesla" k dubovemu stolu a nakreslil obrazek, aby si mirotickST kostelieek — smuteeni vrbu, pod ni svidiekovST uzlieek, nad vrbou smrt. Do prazdne zdi kolem kostela udelal ktitky se slovy: "To je za maminku, to je za tatinka, to je za strS7ce Tomak, to je za bratra Jana a to za bratra Frantitka." Tak se pomodlil mistr za svoje drahe zesnule.

Jit v nejidlejtim detstvi zatil Ales mnoho bidy a hladu. On si z toho mnoho nedelal. Mel rad vesnieky s tabory cikana za humny, stare vojaky, komedianty, pobudy na mezich nebo v tit& kluky v dlouhS7ch kalhotach po tatinkovi a v botach, ktere sotva pozvedli. Byl gt'astriS, na mirotickem slunidku. Vypravoval sam, k kreslil odjaktiva, od etyt let jiste.

V Miroticich vychodil Mikulat obecnou pak v Pisku nekolik tiid gymnasia a realky. Ze studenta stal se brzy udednik u malite pokojil. Za dva roky vstoupil na malitskou akademii. Tarn zustai sedm let.

Pak cestoval po 6echach a Moray& Ve etykiadvaceti letech vytvoill "Vlast". Je to Best velikrch °brazil: Chodove na strati, Rudohoti, Taborsko, Otava, Jizera a t alov, kterSani vyjadtil Ales svou velikou lasku k vlasti. Byly ureeny k vS7zdobe Narodniho divadla.

"Viasti" po prve upozornil na sebe desky narod. Brzy se vtak vtichni od neho Nikdo mu nerozumel.

Zdal se kostrbatSrm, neumel kresliti — tak fikali jeho razovitosti a nenucenosti. Byl ptili§ svuj; nepodobal se nikomu jinemu a proto ho nemeli radi.

Zil chude v zastreenSich dastech Prahy. 2ii v bide a hladu, v ktivdach a pokotovani, til zneuznavan a osamocen. A dlovek Alet pfekonal vtecko, ptetil vtecko. Cely svuj tivot pracoval. Neg el za tadnou skupinou malitskou.

Byl fidy Mikulatem Altem, to znamena: mi-

Ve stiedu, dne17. btezna 1937. prostm. srdeeriSim, vidy ke zpevu naladenStrn elovekern. Pod jeho pilnou rukou vtecko se merino v kresby. Tutkou, ale jette radeji perem kreslil —rikali o nem, to "psal" — malo earami, lehce, plynne, jako kdyti zpiva ptak.

Skoro nikdy nemaloval. Miloval a kreslil vte, co bylo Ceske: nate krvave dejiny, nati slavnou minulost, nat venkovskST lid, jeho pisne a tikadla, nage deti, nage vesnice a j. Husitske hejtmany a rejtary z tticetilete valky nakreslil nam tak, to si je dnes nedovedeme jinak mysliti. A vtecko kreslil mistr Ales zpameti.

Mnoho znal a diikladne znal.

Nikdo, ba ani sam mistr nedovedl spoditati mnotstvi praci svSrch. "I kdo pak by si to vgecko pamatoval. Kdo vi, kde je tomu v§emu konec. Je toho ut na tisice," tikaval mistr.

Jeho nejvetti price jsou: "Vlast", "tivly", "Praha", "Lvot starSTch Slovanii", "Smysly" a j. Katdou jeho kresbidku rozeznate mezi tisici jinSrmi. Mluvi k yam zvlattni teal — fedi deskou.

A Mikuld§ Ala 211 zastreen jako tebrak a musil na tisice drobnSich praci nakresliti, aby chude utivil svou rodinu. Nikdo nechtel jeho obrazkil ptijimati. A ti, kdo je ptijimali, dosta.vali je za lacing peniz — ne-li zadarmo! "Nejkrasnejti obrazy jsem kreslil", povidal jednou mistr, "kdyi Ala maminka (chot' mistrova) dopoledne pro bochanek chleba."

Az na sklonku sveho ts ivota doekal se mistr uznani a lasky vteho naroda. Vtechny skupiny malitu spojily se v jeden hlas a Alta nazvaly svStm mistrem a ce1Sr narod deskS7 svS7m nejvettim malitem. gkoda, ptetkoda, to mistr Aneutil alespori trochu klidneho stab, ktereho si pinou merou zasloutil. Piisia "zubata s kosou", jak tikaval mistr — a vzala nam jej dne 10. eervence 1913. Umiel tile, umtel krasne.

DOKUMENTY Z KONCE VALKY.

Za valky mezi vedenim nageho odboje v Patiti a v Praze byl stalSt styk. 0 to dovedl se postarati vyborny chemik int. Stanek, jehot pismo ani nejptisnejti censura nedovedla ptedisti. Stejne profesor Rambousek dfiverne zpravy psal na okraji nemeckeho "Zuckermarktu" a odesilal je tak do Amsterodamu. Odtud malii Fila obstaraval dalsi. Tak se francouzskfi gen. stab dovidal o vtem, co se dodo v Rakousku a Nemecku.

Dne 18. tijna 1918 byla v PORI ustanovena prvni vlada obnoveneho deskoslovenskeho statu. V to dobe bylo nutno, aby vadcove odboje domaciho se dohodli osobne s vedenim odboje zahranieniho. Zejmena s dr. Benetem, kterSr byl od 18. tijna spojeneckSrmi vladami uznanS7m zahranienim ministrem deskoslovenskeho statu. Nikdo ze stare monarchie uz si netroufal tomu ptekateti. Veci dozraly tak, to pied touto poradou cisat Karel tidal poslance Klofade, aby rozchod mezi nami a starou monarchii se stal bez krve. K poradam dotlo v eneye. Tehdy, podle francouzsitS7ch informaci, poeitalo se s koncem valky at v kvetnu nebo 'dervnu r. 1919. Ale tenevska porada zastuper NArodniho vS7boru a poslaneckeho sboru se zahrani6nim vedenim jednomyslne se rozhodia sesadit dynastii habsburskou, uznat vladu Masaryk-Benet- gtefanik a za formu budouciho samostatneho deskoslovenskeho statu prohlasila republiku. Delegate se v Leneve usnesla na projevu, kterST ma trvalou historickou cenu.

Pravi se v nem: "Jmena Toma ge G. Masaryka, Milana 8tefanika a Edvarda Bene ge i vgech jejich druhil a pomocnikfi, jet tuto vyjmenovati nelze, pile vdedriST narod ye sva srdce a dejiny kovovSan pismem zaznamenavaji je na nejslavnejtich mistech historie naroda. Podepsana, delegace vyslovuje svuj obdiv hrdinnemu vojsku eeskoslovenskernu, pravS/rn to synum velkS7ch fatal husitskStch a dik neskona4' vgem tern mutfim, kteii fidili osudy naroda za hranicemi a prosi Vas, slovutnST pane ministte, abyste projev ten na ptislutnSTch mistech laskave tlumoeil." Podepsani jsou za Narodni vStor: Karel Kramat a Vaclav Kolofad. Za teskS7 svaz poslaneckST: Pranti gek Stanek, Gustav Habrman a Antonin Kalina. Za "Mafii" dr.

Ptemysl

Ve stredu, dne 17. bfezna 1937.

QUIDO MARIA VYSKOOIL:

ECHE BOU ROMAN EPRVE nyni si uvedomovala, k fake sreIce mohlo dojiti mezi ni a nevestou Robertovou, kdyby velikost pfekvapeni nebyla umleela v gecka slova.

JindtiOka tsedla do mateina kkesla a hlavu na prsa sklonila.

Myelenky dosud se pkedstihovaly, lee piece bylo ji2 mono uspokadati je ureenSim smerem, chytiti alespori jejich smysl.

Opojeni slablo a na jeho misto se dostavovala rozumova stkizlivost.

Sleena Svatonova znovu promyslila vee, co v minule hodine pro2ila.

Jak daleko at dogla?

A zdat mela davod, aby uvekila slovam svadeovS7m?

Jindkiela zopakovala si Vaechny sliby eerneho. Neshledala vak v nich isti ani obojetnosti.

Prostoducha vetila, to prST'Stily ze srdce uptimneho.

Byla by oveem jinak vac posuzovala, kdyby byla mohla zahlednouti Cerneho, jak se svekuje sve diste neveste s dobrodru2stvim, pki nemt byl prave pfistihnut.

S podatku oveem take Robert mei svedomi znepokojene, zda snad Irena uezahrne ho vS7eitkami.

Ale byv pouze zpola 2ertem, zpola volne pokaran, pkiznal se zcela otevrene k tomu, sleena Svatoriova byla jeho prvou laskou.

"A k temto laskam mame vtdy nejake povinnosti — i prava!" podotkl.

"Nesmime veak jich zneuZiti!" pfipomenula Irena.

"Jake2 zneutiti?" branil se.

Sledna Helvichova mavla slunednikem.

"Lepe nevysvetlovat!" odvetila. "Videla jsem dosti!"

"Bylo to po prve ."

"A bude naposled!" pronesla pkisne.

"Bude!" sliboval.

Kraeeli mlelty vedle sebe.

Nalada byla zachmufena.

"Snad se nehnevae?" vyzvidal Cerny, kdy2 ticho trvalo mu jit pkilie dlouho ", odvetila.

"Pro tentokrate nikoli .

Stiskl ji vdeene ruku.

"Jsi tak dobrotiva!" zalichotil ji.

"To se ti jen zda!" odpirala.

"Ba ne! Jsem o torn pfesvedden."

"Aby ses nekdy ... ", varovala ho.

"Vekil bych v to, kdybych tebe neznal Rozegli se jako Ale v nitrech obou vfelo to marne utajovarm neklidem. Cerny byl by se nejradeji vratil do domku Svatonot/rch, aby uklidnil Jindfi g -ku,aleobvs,2eytamzsihljematku, nebo Z'e by snad piieel v nevhodnou chvili.

Zlobil se na Irenu. Zlobil se sam na sebe. A chteje nejakS7m zpitsobem setfasti vinu se sebe, svaloval ji na tu, ktera nejmene byla vinna na Jindfieku!

A zatim sledna Svatoriova protivala muka nevylieitelna.

Citila se tak zahanbena, tak zneuctena.

Posledni setkani s jeji zakaznici tive ji dosud tanulo na mysli. Po vj'iltkiku Irenine zmohl se Cerny na jedinou odpoved': "Ty zde?"

"Ano . . . A jak se mi zda, pfi es la jsem v nevhod," vysvetlovala pfichozi .. .

"Tugim, to vy dva ?"

"Ach ne!" pfertfail ji rychle jeji zenith.

"Pojd' jen se mnou, vysvetlim ti cestou fae", vybizel sleenu Helvichovu k odchodu.

To bylo v'Se! Cerny nena§el ani jedineho slova zastani, ani jedine omluvy pro svoji obojetnou hru.

Cosi sotva vztyeeleho zhroutilo se v nitru trpici divky.

Plak, zoufalS7, beznadejnS7 pled, zalomcoval ii a ona se nijak nebranila tomuto oeist'ujicimu ptivalu .

Tak na§la parr! F_v!a to)"i ov6_ P•19 sven1 nã-

VEEITNtIN vratu.

Postfehla ihned, 'te se zde stalo nee° neobydejneho. A bez rozpaku uhadla "Byi to on?!" pronesla vatne.

Nevyslovila jmena, ale Jindtieka Chapala, ze mini Oerneho.

Sklonila hlavu.

"Tedy on a opet jen on . . . ", temne opakovala. ' A co? Ublitil ti? Ptemlouval to . . . A ty?" vyzvidala stare. pani.

Sledna Svatonova se chvela po celem tele.

"Maminko," tekla pak. "Kdybys vedela!"

"Musim zvedet vee!" rozhodne odvetila pani poetmistrova. "A pak se ut postaram, abych tomu veemu ueinila ptitrt."

Dceti nezbylo, net aby tekla pravdu. Vypre.vela tedy sve matte vee, co se mezi ni a tovarnikem ptihodilo . . . nic pii torn nesmldujic.

"8testi, to Irena pit la!" oddechla si pani Svatonova. "Sam osud ji sem poslal — jindy nevitanou . . . Prave v das, aby zabranila neetesti."

Jincltieka veecka byla udivena 'fedi matdinou.

Nadala se vYditek, natku . . . a zatim .. .

Tvat stare pani zustala kiidna, nevzrueena.

Jen jeji °di nepokojne tekaly po pokoji, jako by cosi hledaly.

Nagy skutedne.

Svatebni at sledny Helvichovy .

"Je zde dosud?" divila se.

"Chtela jsem jej zitra odevzdati!" tike vysvetlovala Jindtieka.

"At zitra?" Nikoli, jeete dnes musi z domu.

Reknu sousedovu devdeti — donese, je tam.

Nebude pokoj, dokud tento prokletY *eat tady zustane," horlila, mezi keel balic do disteho povlaku diatkove roucho Irenino.

Potom, kdyt byla hotova, pfehodila si tatek a rychle s balialem odeela.

Jindtieka hledela za ni feecka udivena....

Bylo ji, jako by byla balvan s jejiho srdce odvalila.

XXXV. Tak se Jindfieka rozloudila podruhe se sySrm snem.

Podruhe a naposledy!

Bylo ji ztejmo, ge tentokrate jeji sen opravdu ztroskotal nadobro, ate se ut nepovznese.

A jsouc starei a na rozum vyspelejti, pocit'ovala dvojnasob teice tragedii sveho srdce.

Tenkrate, pied lety, spike jeji srdce bylo raneno. Nyni veak zasaten byl vice rozum, podraldeneho i svedomi — a to bylo povitlivejJak se dala lehce zlakati! Za nekolik svudnYch slov! Za nekolik planYch sliba uvetila Cernemu, vzdala se mu skoro, podrobila jeho vypoeitavosti.

Novy boj vYditek vzplanul v nitru divan& Zapas, o nemt pani Svatoriova. nemela Podle jejiho nazoru zaletitost tato byla jit nadobro ukondena; to by se ern jeete jednou odvatil prijiti k nim — povatovala za vyloudeno.

Ze ptiela sledna Helvichova, tentokrate v pruvodu sve matky, ji neptekvapilo.

Bylo ji ptijemno jedine to, to Jindfieka to chvile meekala prave mimo dam. Teprve, kdyt vee bylo vykizeno, sdelila zpravu o naveteve take sve dee& "Byly zde Helvichovy!" prohodila.

Jindfieka vytteetila zrak.

"Co chtely?" zeptala se tetce.

"Co jineho? Zaplatiti ptiely," vysvetlovala pani Svatoriova.

Jindfiece se razem ulevilo.

"A Irena?"

"Ptala se take po tobe ... Ale myslim, ze tak jen aby neco fekla . . . " "A ty, maminko?"

"Odvetila jsem, 2e nejsi pfitomna." Usmala se a prohodila: "To je Akoda! Byla bych i s ni rada vyrietovala."

"Nikdy jsem si nemyslila, to je tak "Eh! Co by sis z toho delala. At' si mluvi, co mluvi! Z fedi hlava neotede .. . Nad se tedy tim truditi! Vgak bude °pet zahy *de v pokadku. A nyni dosti jit na torn! Za chvili pkijde Ryvin. Zahledla jsem ho ye meste. to bude dnes pracovati doma a teprve za soumraku se zrieastni delnickeho pruvodu. Je pkedveder maje . . . " "Ani jsem toho nevzpomnela. Kdet pak is

straws 11. pro nas maj!" zatesknila JindkiSka, ale jeji matka Cile namitla: arci ne . . Ale ty pti svem "Pro mne mladi . .

"Mladi . . . " opakovala divka zatrpkle.

Pani Svatonova ji veak nezaslechla. Zahledla prave Ryvina, an jde kolem a to zaujala veekeru jeji pozornost.

"Pavel se vraci!" hlasila. "Rychie pry‘d s Verna smutnYma odima. Otevru okno. Osveti to lahodnY vzduch i ta vyhlidka daleko do kraje, at ke pohranienim horam . . . A — dobrY yeder!" v jednom proudu pronaeela pani Svatonova, odpovidajic na pozdrav sveho podnajemnika.

"DobrY veder!" opakoval. "Promiiite, damy, vyrueuji-li! Nebudu veak dlouho zdrtovati.

Pkines1 jsem zde pouze sledne Jindtiece trochu natl. BilYch rati . . . Myslim, to je mate rada, sledno?"

"Jak jste laskav " pronesla Jindtieka, ptijimajic kvety.

"Za fed to nestoji!" branil se pochvale. "Ale venku je tak krasne. Maj zrovna voni svoji lahodou. Ptal jsem si proto, aby i sem vniklo trochu to vane a radosti!"

"Jste tak dobrY a pozornY!" opakovala.

Ryvin se o krok ptiblitil devdeti. Pak tekl mekce: "Ach to pouze ta jarni zeme eini nas veechny tak dobrYmi. Nevetite, sledno? A piece je tomu tak! Jen kdybyste se take vy chtela trochu zileastniti tohoto jarniho podeleni, pfesveddila byste se o torn. Vyjdete si jen yen," rozohrioval se. "Ucitite, jak se vas zeme zmocni, silu yam de., do srdce radost zaseje. Bude se vain zdati,ze i vy jste jako kvet, jako oblaka, jako motYl. Usmivate se! Nemluvim obydejne tak ... tak basnicky . . . Vid'te? Ale v 'Leto skvele pohode katcla citlivejei duke najde snad v sobe nem z to mimotadne a svatedni poesie."

"Specham proto, abych ji take trochu ziskala," is ertovne se do hovoru vmisila nyni tat pani Svatonova. "U souseda dostali rodinu .. .

Slibila jsem tedy, to se tam zajdu podivati. TakovY zdravY kludina je vlastne tat dokonalou basni, te, pane Ryvine?"

A kdyi Ryvin ptikYvl, pani Svatoliova, piehodivei si eatek, odeela.

"Pani matka je dnes v dobre nalade," prohodil.

Jincltieka souhlasila: "Maminka je skoro vtdy. Ma tak et'astnou povahu. Nikdy neztraci nadeje. Obdivuji se ji, nebot' ani k ni nebyl tivot milosrdnY." "Take vy, sledno, mela byste bYti takova ptipomenul Ryvin.

"Ja? Pochybuji, ge bych to dovedla."

"Jen trochu dobre vale a jiste by to elo," ptemlouval ji. "Neznam ovaem ptieiny staleho vaAeho talu, ale myslim, ge ye vaeem veku neni t Adria rana nezhojitelna. Mladi vyledi i ty smrtelne, ktere by jineho v pozdejeim veku tteba usmrtily."

"Nejsem ut mlada, odpirala.

"Ze nejste? gertujete jiste. Stadi podivati se na vas, abyste byla usveddena z omylu."

"To se varn pouze zda . . " "I nezda — pravda je to! Jen kdybyste trochu toho smutku se sebe settasla, vee by se zmenilo; nebo kdybyste se alespon s nekYm rozdelila o svilj gal, ulevilo by se yam. Vette, kdybych ja byl hoden vaei davery . . . " "Kdo spike by si ji zasloutil ne g 1I vy, pane Ryvine?"

"Prod tedy nejste ke mne uptimnejei?" zataloval.

Odvetila smutne: "Snad pied ttemi . . . dtyimi dny byla bych tak udinila, dnes veak je to nemotno " "Nemotno? A prod?"

Sledna Svatonova neodpovedela .. .

Ryvin pokradoval: "Pravda . . . Snad se piing' vtiram do vaeich dtvernosti. Aveak kdybyste vedela, sledno Jindfieko, jak rad bych yam pomohl! Pohled'te jen kolem sebe! Tam venku maj zaplavil yeekeru piihodu kvetoucimi ratolestmi. Nadchazi potehnana doba, v nit se katcle poupe otevird. A lidske srdce 9 Zdat i ono neni poupetern? Ach jenom chtejte a stane se zazrak!

Nastavte sve srdce one sluneeni milosti a uvi-

Etrana dite, te, tteba mrazem pochyb zkkehle, otevte se, y yda, kvet a potetenim bude yam i rnilujicim °dim!"

"Mluvite tak ptesvedeive, ja vtak pozbyla jit nadeji ye vte, v co vy dosud vetite," odpovidala sleena Svatoriova. "Mladi slunce nejistY pouze zvuk zapovezenych slov."

"Stale . . . stale padate ke dnu. Sily ve vas neni odraziti se a ke svetlu vyplynouti."

"Jako mrtvola?"

"Nikoli! Pouze jako omdlelY elovek, ktereho z mrakot probouzeji teplo a vzduch. Vite, sledno, to takovYm zachranenYm bYVa, jako by se znovu narodili."

"Vetite stale v zazraky!"

Namiti vtele: "Vetim v tivot a v jeho spravedlnost! to dovedl-li zasaditi ranu, umi take pH.nest lek, jent by ji uzavtel. Tato vira — tot' zaklad vtech myth tivotnich natorri, dle nicht i bolest ma svfij utetujici cil . " "Zni to tak nepravdepodobne!"

Ptisvedeil: "Motna! A piece take bolest je pokladem nasi nebot' chova v sobe zarodek kra.sy a dobra. Prohledejte jen svoje zkutenosti, jet piede mnou tajite a date mi za pravdu! Utrpeni, at' telesne, at' duchovni, odist'uje srdce, smituje velika provineni, eini citlivYm a v neposledni mite uei doceriovati male Aspechy."

"Stale nechapu . " ptiznavala se.

Vysvetloval: "Bez bolesti nebylo by vilbec gtesti, ponevadt trvale blaho znechutilo by se nam jednotvarnosti poskytovane Lptijitnane blatenosti. Za to si dvojnasob vatime jeho zasvitu, pkedchazel-li mu mrak, kterY nitro tisnil."

"A udusi-li v nas tento mrak katdou motnost tare?"

"Potom ovtem neotivujeme jit," odpovidal Ryvin. "Ten ptipad vtak u vas neni, sleep() Jindfitko. Jste miada a krasna. Ptemritete-li svou bolest, povznesete se °pet vratite k votu. Budu ptett'asten, svolite-li, abych v to chvili stal blizko vas, pomohl yam vzchopiti se a zaradovati. Dovolite mi to, sledno Jindkitko?"

Cekal dychtive na odpoved'.

Zdalo se mu, to zahledl zvlattni vrouci od lesk v oeich sledny Svatoriove. Odlesk pochopeni. Doufal tudit, to bude vyslyten.

Jinclicitka se opravdu chystala odpovedeti.

Jeji srdce se skutedne oteviralo prosbe Pavlov& Citila dobie, to v tomto mladem muti natla by opory pro celY tivot A piece osud nedal ani nyni k tomu svoleni, nebot' pra y& kdy se sleena Svatoriova chystala odpovedeti — bylo zaklepano!

Rychle nadetlo rozdarovani. U obou!

"Ach, kdosi jde k nam!" trochu rozmrzele pronesl Ryvin. "A prave ted'! Jak nemile! Vratim se zatim do sveho pokoje. Ale pak si pkijdu pro odpoved'" "Ptijd'te!" odvetila teptem Jindkitka. Ale mlady mut ;lit to neslytel. Zmizel ve svem pokoji prave v okamtiku, kdy druhYm vchodem z ulice vchazela — sleena Helvichova!

XXXVII. Jindkitla byla touto neodekavanou navtteyou vtecka ptekvapena.

"Vy — Ireno?" vyktikla skoro.

Pkichozi se utklibla: "Pkekvapuje vas asi mrij ptichod. Byla jste tu patrne v dobre spoleenosti. Zaslechla jsem alespon rozhovor . . . " "Byl tu Ryvin!" ptiznavala se sleena Svatoriova proste.

"Ryvin?! Utekl ptede mnou?"

"Nikoli! Nemohi tutiti, to pkijdete!" hajila Jindtitka neptitoraneho.

"Ale vy snad tutite ptieinu meho pkichodu?"

"Tak trochu," slabe odpovedela sleena Svatoriova, kynouc hostu, by usedl.

"Tim lope . . . Snaze se domluvime . . . pronatela Irena s ostrYm ptiz yukem. "Nute, k veci! Ptichazim, abych slytela Irate ospravedlneni . . . " "Ospravedlneni? Jak to? Tomu naprosto nerozumim."

"Jen se netvatte, jako byste nevedela o ni*dem!"

"Nevim opravdu, z dello bych 'se yam mela omlouvati," s rostouci odvahou k rozhodnetnu

VtEITNIK zapasu namitla Jindiiska.

"Mluvite prilis smele! Vzpomerite jell na etvrteeni veder. Uvedomila jste si piece zloein, kterY jste v nem spachala?"

"Zlodin? Mluvite stale nesrozumitelneji. 0dekavala jsem, to jinak budeme spolu -Ottovati."

"Jak jinak?"

"Doufala jsem, to sama uznate moje pray° na Roberta."

Sledna Helvichova, vypukla v smith.

"Vale pravo na meho tenicha. Proto snad, to s vami zatertoval . . . , to po vas sahl jako po zakazanem ovoci, mela bych se ho zkici navidy?"

"Ne proto, sleeno Ireno, ale ponevadt mne miluje."

Helvichova znovu vybuchla pohrdlivj'un smichem.

"Miluje? Robert, a vas le miluje?"

"Ano! Je tomu tak, jak pravim!" s posledni zoufalou hrdosti tvrdila Jindkitka. "Nemyslete vtak, to tato laska vzplanula v nas teprve onoho vedera. Ne! Ne! Leta jsme ji v sobe nosili."

"Skutedne?" posmivala se navtteva, ale sled"na Svatoriova pokradovala stejne vzrutene: "Wive, netli jste se vy objevila, milovali jsme se s Robertern. Pote ovtem das a osud nas rozvedly. Dnes vtak jsme se natli °pet. Stara oddanost v nas zvitezila. Nerozejdeme se jit;nebot' Robert mne miluje a pfisahal, to budu jeho, ja jedind ... " "Tedy tak to bylo", ponekud pkekvapena pronesla Irena a povstala.

"Ano prave tak!" vitezne tvrdila sledna Svatoriova.

"Jak jste potetild, Jinclicitko! A jak malo znate lidi! Zvlatte mule! Pkisahal yam, aby vas obloudil. A vy jste uvetila ."

"Vetim mu dosud! Je destnY mut a spini svuj slib."

"Myslite?"

"Jsem o tom pevne ptesvedeena."

"Hnevala bych se na vas, kdyby mne vas nebylo tak Tito ."

"Nestojim o vat soucit. Vim co je mym pravem."

"Nepochopujete, jak se ptede mnou sesmetriujete svymi domnelYmi naroky na Robertovu lasku?" namitla navttevnice.

"2e domnelYmi? A co obeti, ktere jsem ji ptinesla?"

"Ma mila! TakovYch marnYch obeli se denne pkinese na sta ," vysvetlovala Irena, net marne.

"Nyni chcete °pet vy mne oblouditi a zmasti, ale nepodati se yam to. Mam slib Roberttl y . Je mrij a neclam si ho vyrvati!" trvala Jindtitka na svem.

"Lehdeji, net si myslite, vydobudu ho zpet.

On sam mi da zbrari proti yam!" prohlatovala Irena vitezne.

"On sam?" zmatena jeji jistotou, tazala se sledna Svatonova.

"Ano! Vypravoval mi Irk a smal se vati detinne dfivetivosti."

"2" e se sma1 9 I Ale to by bylo hanebne od neho. Slibil mi piece?"

"Ach, takovYch slibt se de. . . itekla jsem yam jit!"

"Ne! Ne! Tot' nemotno! Kdyby zde byl, jiste by potvrdil pravdivost myth slov!"

"Myslite?" otazala se Irena zvlattnim tonem, nadet ptistoupivti ke dvetim, otevtela je a zvolala: "Roberte!" lined pote vstoupil ten, jehot jmeno prave bylo proneseno.

Tovarnik Cerny!

XXxVIII. Byla to nova rana do srdce Jindfiteina a to tim bolestnejti, ponevadt pkichazela neeekand.

Cerny vstoupil a jedinY pohled do jeho tvate prozradil sledne Svatoriove, le jeji pte je prohrena.

"On piisei s vami"" zdetene vyrazila Jindfitka ze sebe, kdyt tovarnik zaftel dvete.

"Ano! Ptejte se ho, odpovi vam!" vybizela Irena, ale Cerny ptedetel katclY motnY dotaz, rychle tka: "Slytel jsem vte! Irena ma pravdu. Bylo to chvilkove blouzneni . . . Promirite, ublitil-li jsern vam. tim. I ona mi odpustila "

Ve stredu, dne17. btezna 1937.

Jindkitka byla znieena timto ptiznanim.

"Jaka hanebnost! Jaka podlost!" hovotila.

"A vy, Roberte, se ani trochu nestydite? Kde zUstala yak Cest? Kde vale pkedvderejti odhodlani? Ale ne ne," branila se. "Nezbavite se mne nyni tak snadno. Nikdy neubliti mut tene stratliveji, net kdy2 odmitne jeji lasku.

A vy . . . vy jste byl jette mnohem horti, nebot' jste mne zahanbil a potom odhodil, aby yam neutel zisk, s nimt, vatni zaslepen, ptestal jste-na okamtik poditati."

Slova byla prudka, a ten, jemut pattila, sotva se zmohl na obranu.

Jen namitl: "Sleeno Jindtitko! Uratite mne."

Ale dostalo se mu v odpoved': "Cot vas motno vribec uraziti? Net nemyslete, to se tentokrate vzdam jen tak bez boje. " Jsou jette zakony Posledni slovo, jako by vzpamatovalo eerneho.

"Hrozite skandalem, ale nebojim se vas. Kde svedku neni, neni obtaloby. A slytite, Jindtitko, cot kdybychom si zamenili role? Kdybych prohlasil, to vy jste o mne usilovala, abyste mela ze mne prospech? Nemyslite, le by to bylo pravdepodobnejti? A to by konec konct spoleenost spite mne dala za pravdu, nein yam?"

Jindtitka zrudla rozhorlenim.

"Vmetl jste mne nejpodlejti uratku do tve.re," branila se. "A vy, sleeno Ireno, ani slovem se mne nezastanete."

"Vida! Nyni bych yam byla dobra!" posmivala se sleena Helvichova sve, o test zoufale zapasici drutce.

Ta vtak jen namitla: "Netadam vaSi vlidnosti, pouze spravedliveho zastani. Slitujte se," tebrala temet.

Ale ta, ktera byla protena, zristala tvrda.

"Nevim, co bych mohla pro vas &init. Odpustila jsem yam, ac jste se pokusila o vac, nedfistojnou teny. Nyni jsme vyrovnany. Nejsem tak citliva, abych se proto, co se stalo, ztikala spojeni, jehot je mi pottebi," prohlatovala, nadet obrativti se k svemu tenichovi, vybidla ho: "Pojd', Roberte! Zde jsme ut zrietovali!"

Ale ye chvili, kdy se blitili ke dvetim, sleena Svatoriova zastoupila jim cestu.

"Dosud nikoli!" zvolala rozhodne. "Tak tedy ziskavate prava sv:ym nazortun! Uratkou prosbu oplacite? Veru, jste d'Ustojne. nevesta sveho tenicha! Pohrdam vami i jim, nebot' jste oba nizci, yypoeitavi a podli!"

Slova dopadala prudce jako rany.

Hney a podratdenost zkejme zktivily tvate postitenYch. Pohnevana at k neptieetnosti, vykkikla, "A toho .. toho se odvatujete kid nine vy vy, nevestko?!"

Sleena Svatoriova se zapotacela. Jeji sila byla znieena.

"Nic hroznejtiho nemohla jste mi kid," zaUpela. "Znieila jste moje ttesti ZGroskotala rntri klid a nyni jette ... tato uraika! A ja ja, tu stojim, nemajic sily — bezbranna a bez zastani ... Col opravdu neni tu nikoho, kdo by se mne ujal a kdo by ztrestal toto nasili?" volala tamer.

"Dovolavate se marne," vysmivala se ji Irena. "Vale kletby nepkeleti prahu tohoto pokoje . . . " Chtela snad jette neco dopovedeti, ale slava uvazal ji na rtech, nebot' Mille se rozevtely dvete sousedniho pokoje a jimi vstoupil Ryvin, rychle se stave jako na obranu mezi sleenu Helvichovou a Jindfitku.

"MYlite se," pronatel rozhodne. "Je tu piece jette nekdo, jent se rad zastane toho, komu je ublitovano!"

"Vy?" zvolala Irena, co Cerny, rychle si zjednav dutevni rovnovohy, prohodil pouze zdanlive lhostejne: "Ale — tot' Ryvin z me tovarny. Kde vy se tu betete?"

"Bydlim zde. A dekuji nahode, jet mi dovolila obhajiti test sleeny Svatoriove pied valimi Utoky."

"Vmetujete se do veci, do nicht yam nic neni!" prohlatoval Cerny drsne.

(Pokra4ovani)

Ve streclu, dne 17, bf

V t 8 T N1 K

1937,

ASE main dotazy kdy vIastne byla nage dr-a Jednota zalotena. Jak jsem jit dtive psal, opakuji to znova, aby ti mlad gi elenove men pravY zaznam pied sebou.

Na sjezdu v Cedar Rapids, Iowa, v Oervenci roku 1891, my texasgti zastupci: E. Polach z Caldwell, Josef Peter z Dubiny a I. J. Gallia z Engle — inezi jinYmi opravami stanov jsme, aby byly poplatky rozdeleny podle stall piistupujicich, jak mame dnes u S. P. J. S. T.. Stara jednota 6. S. P. S. vybirala jeden dolar mesione na elena bez rozdilu stati a nestaeil-li jeden dolar, rozepsali poplatky na dva dolary. Dale jsme aby byly 'Zany pkijimany s rovn'mi pravy s mut', pak aby katdY stat ridil sve Umrtni poplatky. Organ aby byl zvet gen a vydavan samostatnYm vYborem, zvolenYm ve sjezdu. — Pak aby vYplata pojistek byla zasilana piimo na tajemniky iadu, kde se Umrti stalo, misto na velkotady, jak v ten Cas einili.

Dale jsme tadali, aby bylo vice druhti pojistek na obnosy dle prani a schopnosti tadatelt. Ale v gecky ' nage navrhy byly bud' porateny aneb "polotene na stul". Byl jsem nad tim velice rozhoteen a pohrozil jsem celemu sjezdu, to nebudou-li ty hlavni body nagich navrhii prijate ani v pti gtim sjezdu, to my z venkovskYch radti budeme nuceni zalotit noyou jednotu, i kdybychom to men sami v Texas udelat, to se o to pokusime.

Hned po moji teal piigli ku mne delegati z Iowa; Nebrasky, Kansas a jini, mezi nimit byl Jan RosickY, vydavatel,Pokroku Zapadu a Hospodate, profesor F. B. imek z university z Iowa City a mnoho jinYch, a rikali mi: "Vy mate prave pochopeni na gich potteb, a at budete zakladat novou jednctu, my pajdeme s vami." Cekali jsme, ale pti gti sjezd eSPS neprijal tadne z-na gich opray. Tedy jsem svolal schtizi vgech 21 radii Texasu do LaGrange v prosinci roku 1896, a tam jsme zalozili nagi S. P. J. S. T. Zvolili jsme hned Utedniky a zadali za "charter" na padesat let. A take jsme udelali smlouvu na vydavani vlastniho organu pro nagi novou Jednotu s F. Lidiakem.

Avgak ponechali jsme na vuli katdemu tadu, aby sobe podtael start tad ASPS., podle jejich mistnich pkani.

Vzalo nam to del gi dobu net na g charter

ENNISKY SOKOL. Nejprve musim vzpomenouti na gi sokolskou ztratu na gi sestry Renaty Tyr gove, ktero, zeintela v Praze ye stall 82 let, vzpomenouti sestru-tenu, ktera stala ph kolebce Sokola, ktereho zalotil jeji otec Jindtich Fuegner a jeji pozdejk mantel Miroslav Tyrg. Poprve jsem ji vide' osobne v Praze ph otvirani noveho Representaeniho domu, kterY sprava mesta Prahy postavila, a kdy duin tento otevirala, poprve jsem uvidel sestru Renatu Tyr govu a dosud me utkvela v mysli jako tena ztepileho vzrilstu, rovneho drteni tela, a pak na sletu sokolskem jsem ji videl naposled. Pro nas ctitele myglenky sokolske byla sestra Renata Tyrgova jako mila pamatka, ktera nam ptipominala nekoho, kterY mel velike za,sluhy o na g Sokol, to nam ptipominala osobu, ktera mela rada Sokola od jeho zrozeni. Pripominala nam, to byla mantelkou zakladatele Sokola, ktera po smrti sveho mantela pokraeovala v jeho zakate praci a vgude kde mohla, Sokola posilila. Buda vgechna Cest jeji pamatce.

Nage Sokolska Jednota oslavila pamatku narozenin na geho prvniho presidenta, zvaneho osvoboditele a otce vlasti Toma g G. Masaryka, kterSr slavil dne 7 biezna 87 let, peknYm divadlem, ktere se libilo a peknYmi basnemi, ktere byly pfedneseny ku cti Masaryka. V divadle udinkovali tri novadci, ktefi se zauduji pravi

di-

°slava etyliceti S. P. J. S. T. i

I. J. Gallia, Houston, Texas. pfigel k schvaleni, a net' kady usnesly se s nami spolupasobiti, tak Ze as od 1. Cervence 1897 podali jsme poplatky platit.

Tak se stalo, Ze na ge stanovy pravi, Ze nage Jednota byla zaloiena v eervenci 1897. Ono to vlastne melo bYti napsano — zalotena v prosinci 1896 a ye skutek uvedena 1. Cervence roku 1897.

Ve spisovani nagich stanov nebrali jsme to podle puntidkatstvi. Hlavni bod, kterY 'jsme brali na vahu byl, to mame Jednotu zalolenou s Z'adanYmi opravami, ktere jsme na sjezdu v Cedar Rapids tadali a nedostali.

Hned po zaloleni na gi Jednoty — RosickY, 8imek a jini, zalotili Jednotu Zapadni, ktera tak zdarne pilsobila — ale koneene pied par lety se spojila se starou 6SPS, a take jine jednoty se s nimi spojily — ale museli povolit opravy skoro ty same, co my jsme na Cedar Rapidskem sjezdu Bratti a sestry, jsem hrdSr na nagi Texasskou samostatnou Jednotu a pevne verim,ze mama skvelou budoucnost pied nami — ate vy mladi, a take oni co ptijdou po vas — budete se stale snaait, aby na ge Jednota byla Cas od Casu zdokonalovana, jak toho ptigti doba bude vytadovat.

Nestava pheiny, prof by ten vice uveclomelY nag lid y e statu Texas, nemel patkiti k nam.

Nag e vYsada "charter" zaruduje svobodu jedve vg ech nabolenskYch a politicktch otazkach, ktere ye schiizich nesmi bYt nikomu vnucovane. Hlavni peel mame brat o udrZeni nagi fedi a spoledne vYpomoci na gim krajanum vgude a ve vgem, dle nagi nejlepgi motnosti, a brat vet gi podil na nagi nova americke vlasti a jejiho pokroku, ye vgech vymolenostech nova doby.

Kandy krajan mel by sobe zaopatfiti pine obeanske pray °, to jest iipinY obeanskt list, aby mohl volit ye vgech volbach a bYti schopen zasedat na porote. Tim nejlepe dokaeme, M sobe vahme nati nova vlasti, a ie jsme vadelni, aby nas jednou nahradili, at nas tu nebude. Oinnost sokolska u nas jest v pilnem proudu, nebot' ye Ctvrtek veder u nas dlel br.

Fr. Hou2vidka z Dallas, nadelnik Zupy ktert pomaha nagemu br. nadelniku L. Mouekovi nage lady cvidencil nacvidovati ku sokolskemu sletu, ktert bude konan v Chicagu, kam od nas z Ennis se pfihlaguji nektefi cvidenci, M do Chicaga pojedou siidastniti se sletu, ktert letos ma bYti nejvet gim, jak' kdy byl za dobu pofaciani na gich americkych sletu, nebot' dle zprav sudastni se sletu letos bratii Jihoslovane, brath Slovaci, brath Rusove, take bude stet' za to sletu se sudastniti. Nejlep gi by bylo, kdyby se sehnaly dva, tii automobily od nas a spoledne udelali sobe vYlet do Chicaga. TakovY spolednY zajezd by se vgem zamlouval a proto getfte sobe na cestu do Chicaga na sokolskY slet.

Nag dramatickY odbor chysta novinku na prvni nedeli v dubnu, dne 4. dubna, nebot' sehraje pekne divadlo se zpevy, ktere se budou obecenstvu libiti, tak jak se v gem libil zazpivant Uryvek z divadla "Romanek z 'Ceske vesniely", ktertt tryvek zazpivali brath Herzan a LaZnovskt, a takove take bude divadlo se Jos. Vytopil. zpevy.

Fort Worth, Texas.

Na zdar, brath a sestry! Zase neco do to Sokolske Hlidky musim napsat, aby trochu ( phy gtivil nas bratr Franta Hou2--la.Vestidunav vioka v Sokolovne. Bylo pfitomno par ditek a ty se uZ nemohly dodkat, az je sefadi a zadne s nimi cvidit. Potom zahajil schfizi. Bylo malo piitomno, nevim prof, vZdyt' je to narodni. F. Hou2vieka mel pant proslov. Mai pravdu, ta mladei chce pokrok, chce tat i nee° noveho, a kdy by se jim dostalo po cvideni i jin gi zabavy, myslim, le by je to vabilo, a rady by pak

Strana schopni byte obeany to nejsvobodnel gi zeme na cele zemekouli.

To vge by melo bkti jasne odporudovino nagimi teeniky na den oslavy na geho etyticetileteho cslavovani.

Die meho nahledu, by mnoho prospelo, kdyby ph kaZdem fadu, kde bude oslava dana — byl pozvan americky uditel s vybrankm patem ditek k zapeni americkYch pisni "Star spangled baner" a "My country this of The sweet land of Liberty", jelika mnoho bude zaleZet pro prigti vyvin nagi Jednoty, jak dovedeme tu mlade2 ptesveddit, M na ge Jednota je hodna, aby se staly nagimi dleny. My starg i, pomalu spechame za otci svYmi, a za par let mak se bude na nas vzpominat. Ale ta mladet a jeji dal g i pokoleni, bude zde, aby po nas nagi praci prbevzali.

Dnes jiz mame desky pravniky, 'Ceske Micafe a mnoho deskYch uditelt po celem statu, take je mnohem lepe vybirat schopne osoby k vedeni nagi dalg i prate. — Take by snad bylo velice prospe gne, aby u kaZdeho fadu kde budou oslavy potadane, byly vyvolana jmena zakladatelti kahleho kadu a jejich dne gni podet, mnoho-li ji'Z elenti zemfelo, mnoho-li bylo v celku vyplaceno na iunrti — a jakou zálohu mela nage Jednota ph zadatku (t. j. gadnou), ale ph stalem vzrustu to mame dnes pies th miliony dolara, ktere se stanou spolednYm majetkem Clenu pkistupujicich.

Posud se driim toho nahledu, to by to vice prospelo, aby se ony slavnosti pofadaly na ritzne dni, a site hned v mesici kvetnu a eer ynu — ty horke mesice Cervenec a srpen nejsou phjemne pro veth zabavy. Kde by nebylo mono ony zabavy potadat v tech prvne jmenovanYch mesicich, mohly by se pota,dat at v mesicich zati a fijnu, kdy v tu dobu maji nag i bavinati vice penez a mohli by se lepe pobavit. Vice penez, vice muziky — davne pokekadlo.

Prapory americkt, texasskY a deskoslovenskt, daly by lep gi vyznani ph katcle oslave. Cesty mohou bYti rozlidne, ale vuli mejme vgichni stejnou, pracovat pro povzne geni celku, bez ohledu na osobni zisk aneb osobni slavu.

To cele Jednota pfeje Vag start sluha, I. J. Gallia. pfigly do cvideni. Pak ten to zaleh na nas stargich, prieirime se i my, pak ta mladet tat rade. ptijde. Kde je Sokolovna, ma bYt i knihovna, a sestry zase maji si zaloht krouZek gici. Doubychom tim ziskali i druhtch. Co mame na tomto svete? Mame se milovat, Sledujme, co byl Tyrg a Fuegner, jak oni pracovali, jak oni ten narod nabadali, jak oni ho poudili, jak chteli aby ten na g slovansky narod byl spravedlivY a silnY. Mill brath a sestry, tea piatele, bud'me jedna rodina, milujme se vespolek, pracujme k dobru na geho naroda, ye spojeni je sila. Kdo gel prvni ve velke valce do boje za osvobozeni nagi stare vlasti? Prvni se prihlasili Sokoli. Oni jsou ut telovtchovou k tomu vycvideni, maji silu, jsou spravne vychovani. Sestry ten se mohou uplatnit, kdy by se nage stara vlast mela branit. Kdyt jsem byla roku 1934 v Detroit, Mich., pofadali Sokoli vefejne cvideni. Jak bylo mile na ne shlednouti!

Nebyli to jen naginci, ale byli zastoupeni Srboye, Polaci, Rusini, Slovaci, a kaide, ta narodnost mela svoji vlajku. (5, jak se to krasne vyjimalo! Nebyly jenom ditky a mladet, ale i stargi, gedovlasti, a ti nezapomeli, ae byli kdysi sokoli. Jak pajdou mezi nas Polaci nebo Rusove neb jini slovan gti narodove, kdyt my mezi sebou mame rozepte? Proto, mili pfatele, spojme se dohromady a bud'me jako jedna rodina 6echoslovakii. Je nas tu hodna. Ten iekne: ja s tYm nebo s tym nemluvim. Pro g? Protote mezi nami je fale g a pokrytectvi. Kdyby se lido vice mezi sebou milovali, tak by ani nebylo tadnYch mrzutosti. Prosim proto zdejgi mlade2 i mlade manZely, ukaZte tem stargim, M jste lepgi, se mate mezi sebou svornost a zaloIte si klub sviij a feknete si: ptjdeme zase jako jsme cvidivali kdy jsme byli mall a mladi. Proto vas tadam, nav gtivte tu Soko-

Eltrana

lovnu, kdy sera pkijede F. Houtvidka, kted teg s vami kdysi cvieil. 'nate yam, jakou ma silu rad vas uvita, bude mu to mile, ze se s vami zase.seg el, a vy tea tomu budete radi, kdy sveho ptitele gkolaka uvidite. Kdyg budeme mit po divadle, nastane pravidelne cvideni jak ditek tak mladete, ba i stali se mohou pkihlasit. Nektere to mamince to neu gkodi, kdyi si trochu vycviei nohy do kroku a zacviei lehel kusy. To se netS7ka jen zdej gim, ale i po farmach je to mladete dosti. Ted', kdy jsou nevezme to tak dlouho dojet do to Sokolovny, stejne ta mladet neni doma; kdy g by se naudila tam chodit, rada by pak chodila.

Main toho hodne, nemohu to tak napsat, jak bych chtela a povedela, kdy kaalY budeme mluvit dohromady. I ty druhe narodnosti si ieknou: piece ti Oedi jsou narod uvedomelY a sj ednocenY. Pkatele, tea vas vyzYvam, jak zblizka ta i zdali, abyste pit eli do Sokolovny na divadlo, ktere se bude hrat dne 21. biezna. Bylo tit kolikrat odloteno, ted' ua koneene se bude hrat.

Ta chkipka hodne herce potYrala, snad ut da nitm pokoj. Tet kdo mate namiieno na NrYstavu, tak si to udelejte na 21. a budete mit dvoji utitek, shlednete vYstavu a veeer na divadlo do Sokolovny. Podasi je idealni. Jestli tak bude potad, tak se v ge krasne vydati. Tak patele na shledanou v Sokolovne dvacateho prvniMary Paul. ho. Na zdar!

VEDA ATE SPOJENiCH STATECH. (Dokoneeni se strany 1.) dou testa. Tak na pkiklad v gechny pokusy, ktere Amerika delala, aby na za,klade testa zjistila rozdily jednotlivYch ras, se uka„zaly bezvYslednYini. NapadnYm je take to, ae pki vgech testech, zjitt'ujicich stupen inteligence rozlienYch skupin povolani, dosahli nejlepgich vYsledka intenYti, zatim co lekaki a ueitele dosahli jen prameru - 100. Na konec: jsou rOzne inteligence, ktere nelze spa yne zmetit jedinS7m testem, at' by byl sebe dokonalej gi? Je jenom jedna inteligence, a rozliene, povolani jsou jen pole piisobnosti tete inteligence. Veda musi zastati vtdy vedou, i kdy jeji tvrzeni jsou trochu nezdvokilan koneene se mohou ueitele utegovati tim, to v jejich povolani jsou daletitej gi povahove vlastnosti net nejvyggi mira inteligence.

Kdyi jit jsme u americkSrch gkol: AmerickYin uditelum bychom mohli zavidet. Bolesti klasifikace jim jsou neznomy. Jednotlive vYkony jsou oznadovany betnYmi eisly a konedna, znamka, vyjadkena, jednomistnYm eislem, je vYsledkem jednoducheho poeetniho akonu.

Kandy gkolak a jeho rodide mohou si sami kdykoliv pkepoditati vYsledek bodovani a stitnost u teditele Akoly je piedem neitspe gna, nemohou-li dokazat, ae se ueitel v poeitani Na americkYch vysvedeenich neni ani slo-va, ktere by trochu zpestkilo jednotvarnY a suchY obraz dislic.

Na konci se jegte zminime o jedne kuriosite.

Je to 800 strankove. kniha jedne americke psychologyne, ktera se zabYva, testovanim genit, a to genit zemfelYch. Na prvnim miste stoji Goethe s quotientem inteligence 200 (normalni je 100). JrZ v nejrannejSim mladi Goetheoye zjistila autorka' quotient 185. Jako hoch a mladik mel anglickY filosof a narodohospodat John Stuart Mill quotient inteligence 190. Mezi 17. a 26. rokem VSak jeho inteligence polevila o 20 bode. Blizko za Goethem jsou Macaulay, Pascal, Hugo, Grotius a Leibnitz, kteti dosfi.hli 180 a 190 boar. Napoleon neme, vice net 140 boa.. Z jednotlivYch narodu dosahly nejvice bode Nemecko, za nim nasleduje Francie a pak Anglie.

Nejhlubk ptieina tohoto kvantitativniho pojeti sveta je snad v torn, 2e Ameridan tolik zdfira,zimje skuteenY hmatatelnSr zivot, 2e americ10 duch nema sklonu k metafysice a rozjimani a skuteenost vidi takovou jaka je.

"MAEENKU SI NEBER!" - Pod timto nazvem sehraje Kroutek Hlahol ,divadlo dne 21. biezna na Studewood. Myslel pan otec Roubal, ae timto zakazem spige nuti 'Jenika, sveho syna, aby si Makenku vzal, ponevadt dle jeho mineni, zapovezene ovoce chutna nejlepe a tie Jenik si postavi hlavu

VittSTNIK Matenku si vezme. Jenik vlak domluven s Matenkou, se kterou se znal ze studii z Prahy, na oko poslechl otce, aekoliv za zady otcovYmi se schazeli. Jake zklamani pro otce Roubala, kdy syn jej poslechl a ze pry Makenku nechce, kdy tatinek si to nepfeje. Dale pan Zach, student filosofie, kterSt prohla goval, ze tena jest na svete zbyteena, tet rortal pod ohnivYmi debatami se sleenou Lidu gkou a na konec music doznati, ze aena jest potkebna zde na svete, i kdy byla stvokena jen z Adamova zebra, na konec pragtil s filosofii a Lidugku si sebral i pies sve pkesvedeeni. Pki prvnich dvou jednanich jsem jist, ae divaci se zasmeji do sytosti, nebot' toto divadlo jest opravdova veselohra, a i pki tketim jednani, kdy se yge vyjasni a rozuzli, kdy pantata Zvelebil, otec Makenein, pkijede na zasnuby.

Osoby yam jmenovat nebudu, to najdete v oznamce na jinem miste. Jste-li ptateli zdraveho zasrnani, pkijd'te se zasmati s nami a jiste litovat nebudete.

Na majoyou slavnost, prvni nedeli v kvetnu jest opet vybrano divadlo, pki kterem se dobte pobavite. Zaeatkem roku jsem sliboval, se tento rok yam budeme podavat divadla zabavna, a timto chci tea slovo dodrtet. Oslava 401eteho zalotieni Jednoty jest ustanovena na 20. dervna. Program bude bohatY, divadlo jest take jit vybrano a s pkipravami bude ihned zapoeato.

Toto oznamuji yeas, aby okolni tady se mohly zueastniti oslavy s nami. Pokad bude oznamen pozdeji. Nezapomerite tedy na tyto data a nechte se vgichni u nits videt a litovat nebudete.

Joe Kagpar, retiser.

Houston, Texas.

OeskoslovenskS7 konsulat, 711 Medical Arts Bldg., Houston, Texas, hleda touto cestou krajanku Marii Novotnou, ktera se asi r. 1888 odstehovala se svou sestkenici Katetinou Cervinkovou do Texasu. Katetina tervinkova se provdala za pana Josefa &lade, ale zemkela v rote 1924. Jeji syn, p. Alois Salad tije v Buckholts, R. No. 2, Texas. I zminena, Marie Novotna se v Americe provdala, ale jeji ptibuzni v Oeskoslovensku neznaji jejiho nyneftiho jmena. Jakakoliv informace o teto bude s vdekem pkij ata.

Dr. Charles J. Hollub, konsul. itad Krasna, eislo 96.

Cteni bratti a sestry!

Schuzi jsme neodbYvali minulou nedeli pro gpatne podasi, tak bude-li hezky pti gti nedeli, totit 21. t. m., tedy schaze bude konana, ale bude-li zase gpatne podasi, tedy schazi nebudeme mit at v dubnu. Bude asi R.V.O.S. schaze, tak muaete si vykidit d ye zaletitosti najednou. Prgi nam to ua zase mnoho. Sly gel jsem mnohe ua nakikat, ze musi korn pteset, ze jim nevzchazi pro chladne podasi a mokro.

S br. pozdravem, John Marek, taj.

Temple, Texas.

Cteni bratki a sestry! Timto zdeluji, ae • schaze kadu 6eskST Prapor Cis. 24. bude odbYvana 4. dubna v 1 hod. odpoledne.

Chas. Navratil, taj.

S br. pozdravem, Kad Moravan, cis. 42., Sunny Side, Texas.

Cteni bratti a sestry zmineneho tadu, jste laskave tadani, abyste se dostavili do schaze ze dne 21. biezna o 1 hodine popoledni. Totfi meli jsme odbYvat schdzi dne 14. biezna, ale pro Spatne podasi nebylo mane. Tak cteni bradi a sestry, hled'te se dostavit na toho 21. biezna. Mame dtvrtletni schazi a tea R.V.O.S., totia d ye schuze. Je hodne vytizovani, tak je pottebi vaech Clenu se zireastnit. Take dlenove R.V.O.S. at' si opatfi certifikaty, kdy2 k nim pfijede odhadei odhadovat, at' maji certifikaty po rude, aby se to hledanim certifikaty nemegkalo a neztratil zbytedne eas. Vtechen majetek musi bYt znovu pojiaten pro pfikich 5 let. Tak den' bratti a sestry hled'te se dostavit toho 21. biezna. S bratrskYm pozdravem, Jan Machae.

Hempstead, Texas. _ Ctend redakce Vestniku! Zadam za uvefejneni techto par kadka.

Na tketi nedeli tohoto mesice bkezna Warn

Ve sti'2edu, dne17. biezna 1937. bratry a sestry spolku R.V.O.S., aby piinesh s sebou certifikaty. Budeme muset pfehlidat petilete certifikaty a nove listy vypsat, kterSrm dochazi petiletY odhad, tak budou muset mit stare certifikaty u sebe, abych mohl pfehlidat eleny, nebot' jsem odhaddim spolku Holik Cis. 18 v Sunny Side Tot nezapomente si je sebrat s sebou at pojedete do schuze v nedeli, totit tketi nedeli v bkeznu, totia dne 21. o 2 hod. odpoledne.

Toto je psi podasi, mokro a zima, ae ktere korny jsou sete zaeatkem biezna, ae asi nevzejdou, ae zmizi v zemi, nebot' je chladno a mokro, brambory to same. Soused mi pravil, ae je ma .skoro v g ecky shnile v zemi. On je sazel dne 13. imora, jakotto pied Valentinem. 2e pry je dobke sazet brambory na Valentina, to pry se urodi i na kameni. Ale letos to nebude pravda, nebot' v ge shnije.

S bratrskYm pozdravem, Paul Fojtasek, odhaal spolku R.V.O.S. liad Viastenee, eislo 45.

Timto se upozorriuji vg ichni bratti a sestry tohoto kadu, kteki nebyli v schazi dne 14. biezna, ae ani vas tad a vas tajemnik osobne nemel a nebude miti nic co diniti s potadanim tak zvaneho Tom Tom v Yoakum, emit se budeme podileti na jakenakoliv paradovani pki tomto, jak bylo y e Vestniku ze dne 3. bkezna oznameno. S bratrskYm pozdravem, John H. Elgik, taj.

Ead Hvezda Texasu, Cis. 47., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam zdeluji, ze schUze dne 14. biezna nebyla odbYvana nasledkem gpatneho podasi a nebude odbYvana as pravidelne prvni nedeli ✓ mesici dubnu, totit 4. dubna v jednu hodinu odpoledne. Tedy se hled'te dostavit do schaze ✓co nejvetgim poetu bude mogno.

Jerry Dana, taj.

S br. pozdravem, kid Pokrok Houstonu, eislo 88.

Ctena redakce, bratti a sestry! ✓ tadove schtzi kadu Pokrok Houstonu, Cis. 88., bylo uloteno zabavnimu vYboru, aby si ureil datum pro slavnost 40Ieteho jubilea nagi Jednoty. V patek, dne 12. biezna odbS7vala se solvate za timto teelem, ye ktere bylo usneseno, aby se tato oslava odbYvala dne 20. 'derma.

Toto usneseni oznamuj erne proto, ponevadt druhe lady tea chystaji podobne oslavy a tedy aby se pkedeglo tomu, aby nahodou nebylo vice oslav na ten samY den, ponevadt vagina kada si jiste bude plat, aby byla zastoupena Hlavni tkadovna. Rad chysta, bohatY program, kterY bude pozdeji uvetejnen. Ochotnici sehraji krasnY kus pod nazvem "Mary ga". 0 tomto kusu byla jiz zminka, ale bylo odloteno pro nedostatek yYpravy jevi gte a easu. Takto zbYva dosti easu k kadnemu nacvieeni, prozatim se marne na co tegit.

Pfigti nedeli, dne 21. biezna Kroutek sehraje kus pod nazvem "Matenku si neber", o nemti jsem se zminila v poslednim dopisu. Abych yam trochu objasnila, od se jedna: Pantata Roubal vybere nevestu pro syna Jana a site Makenku Zvelebilovou. Syn nesmi vedet o otcove rimyslu a ponevadt pa-ntata veki, ae zapovezene ovoce nejlepe chutna. nakidi Jenikovi, ze kteroukoliv si mute vzit, jen ne Makenku.

A co dale pkijde, to musite videt. Jest to rortomila fragka, pki ktere se katc1S, s chuti zasmeje. Zveme vgecky nage pkatele, aby se pti gli s nami pobavit. Zaroveri zveme v gecky Pepiekoyea Pepieky, kde budou miti pkiletitost vit jejich patrona.

Sestram nag eho kadu zdeluji, ae jsme se iisnesly v posledni schazi, aby se na'Se sehtze odbSr valy vtdy prvni etvrtek v mesici a eas jako obydejne. Takto se mate katdd sestra na to pkipravit a nemate se vymluvit, ze to neved A -la.Posednichtzby .avWTm,te rnohlo by nas byt hodne vice.

Na listku nemocnYch se naleza 'Fs. Rosie Dixon, dceru g ka mantela HanusovYeli, ktera se podrobila operaci. Pkejeme sestke Dixonove brzke uzdraveni. A je gte jednu novinku zdeli 1i, Sl. Willie May Kelnarova se stala mladou paniekou minuly tS7 den. Gratuluji. Zdravina Anetka Svaeinova, vgecky etenake,

z.u,

:a.e

,

fah

Ctrs= 19.

VitSTNIZE

inri.

Texas,

Oznamuji t d Slovan cis: 9. S.P.J.S. T. bude konati slavnost 401eteho zalo2eni S.P. J.S.T. dne 29. brezna 1937. 0 dobre reeniky, iidlo a obaerstveni bude postarano. Vkchni jsou zvani, by se dostavili, zbllzka i zdaleka, by se pobavili a seznamili. DalSi program bude uvetejnen, ale jest jisto, to veeer bude taneeni bava. Aad pomalu roste a na druhou schfizi mame 5 novS7ch elenti a 3 v detskem oddeleni a 2 ye staltim. S bratrskSrm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, tajemnik.

Upozorneni elentim radu Pokrok Moulton Z. 27.

Broth a sestry! — Timto vas uvedomujeme, 2e jsme schtizi dnes neodbYvall. pro S'patne poeasi a testy. Schtizi jsme odlazili na pristi nedeli, dne 21. brezna ve 2 hod. odpoledne. Tak se co nejvice hled'te dostavit, neb je to etvrtletni schaze. Maine vOory ustanovovat, knihy prehlikt a ;bile zaleeitosti vykizovat, tedy se dostavte v co nejvetMm poetu. S bratrskS7m pozdravem.

Paul Barak, pkedseda; Jos. ZaveskS7, tajemnik Jan V. Havlik, kid! DubovY Haj, eisio 126.

Nag tad bude potadat svoji pravidelnou schazi ye etvrtek veeer v 7:30 hod., dne 18. btezna. Kdyby preelo, tak se bude schfize odbYvat v inter' veaer v 7:30 hod. dne 23. brezna. tleni jsou 26,dani, by se veichni dostavili, neb mame velice dulezite jednani.

Frank Mrkos, ptedseda.

"Paid mi davaji, co se , lni nelibi . . .

Ti zamilovani jsou nekdy ptimo k maji sve svizele a trampoty. Rady a ponoukani se jim jen hrnou do klina. "Ja nevim, co na to holce vidi," kritisuje takove dobra 'Zenska veeteeka, "ksicht ma site hezkej, ale ta postava, mile, pani " A druha ji ptitakuje: "To vedi, pelnY peti dela hezkYho ptaka, bez toho peti je to straeidlo." Jine. dueinka podrobuje snoubence btitke kritice: "Chudak, ta s nim nebude mit Zadnej raj, tlyZ vidi hezkou Zenskou, tak se mu oei sviti jak staremu kocouru, pije jako holandr, ale prate se boji jako deft Mlle." "Jo, jo, je to lakomec, ta s nim zakusi hiadu vic, jak co jineho, bude ji poeitat hrach do hrnce," ptisoluje KaZdY neco namita, ten to, onen ono, tak kdyby ti zamilovani tomu venovali pozorn brzo by si dali navzajem "kvinde", oni veak obyeejne maji se tim vice radi, elm vice jim je v jejich lasce braneno. Oveem, kdy je toho mot, kdy odporem jsou dohnani k zoufalstvi, nastane nekdy katastrofa, jet' smete z tohoto hamiZneho sveta dva mlade lidi. Suche. novinatska lokalka pod hlaviekou "VraZda a sebevraZda milenca" povi snad vice podrobnosti.

Jindy, kdy rodide se umoudii a od sveho

od-

111111111111111111i111111111i111111111i!; ■ 0111:;

poru ustanou, vyjasni se zachmuiene nebe, 2amilw,,anS7ch, 7vitezili! klasti ptekatity? Maji-li se navzajem radi, tak at' se vezrnou. Ku takovernu radostnemu zakoneeni dojde ye veselohte "Matenku si neber", jii sehraje ochotnicka druZina tadu Pokrok Houstonu, v nedeli, dne 21. bfezna v tadove budove na Studewood. Jsa jinak zamestnan, nernel jsem ptilaitost zvedeti namet, di spite podrobnosti celeho deje teto veselohry, vim jen, to konec dobfe dopadne rozurnnSim rozhodnutim autora, odpor je zlomen a Jenieek uchopi svou zbothovanou Mafenku na jevisti vagnive do naruee a vtisime ji na stove rtiky thouci polibeni, jako peCet' zaveru mlade romance.

PodobnST vflev Cal se v divadle zvlaetni pozornosti slabeiho pokoleni a proto podobne sally pani dramaturgove zvlatte zdarazfruji, efekt je efekt, teny jsou vkly sentimentalnimi. — To make a happy ending, put in the play, please, a soulful kiss and a passionate squeeze, it gives a special fragrance to a love story of romance, stress it as much as you can, don't be `fraid to hike it, it makes the play likeable and the ladies do like it. — Die programu, je to hra o tech jednanich, nav'atevnici divadel jsou zmlsani tim, co jim podavaji "movies" (ti mut§ti ofaem) — the ladies charms do them lure and sway, whether they young, bald-headed or gray — jsme nuceni vyrukovati s hezkSrmi a pfivabnS 7rni i na na'aem jeviW. V torn ohledu jsme "lucky", neb v ochotnicke drutine Hlaholu iadu Pokrok Houstonu nemame o puvabne 'tenske zjevy nouzi, jsou veechny hezkYmi. V teto hte budeme miti tti takova hezka poupatka, sestru Matenku Kalouskovou v roli Matenky Zvelebiloye, Vlasta Vallova jako Lidka Roubalova a Rosie Bile. v Moze mladeinky ve mlYne. Ani o hezke mlade Cohaje neni u nas zle. Johnnie Kaha.nek vystoupi v filoze syna Roubalova, Jana. (To je ten hrdina, co na konec se svou Matenkou v teto veselohte triumfuje, Alvin Hoeek se nam ptedstavi co Josef Zach, kandidat filosofie. Uslutna a ptivetiva sestra A. Svaeinova vzala na se Ulohu panimamy Roubalova. Ma dobre srdce a jiste se bude ptimlouvati za ty zamilovane, nebot' tenske srdce neni tak zatvrzelYm jak mutske.

Dle veeho je pan otec Zvelebil vdovcem, soude die seznamu osob deje. To pyka za htichy spachane v posledni hte "Matenka zapasi o sve gtesti", kdy co feditel byl svhdcem mlaOch devdat. Snad se jit polepsil. Podle tohoto vite, to panem otcem Zvelebilem bude bratr Jos. Ka§par a pro osobu pana otce Roubala jsme si vybrali velmi dobreho representanta v osobe bratra Fr. Olexy st., stale eileho jako rtut'.

Namet deje a seznam fidinkujicich je vice net dostateenou zarukou, to se'pobavite, kdy na tuto veselohru zavitate. Nezapomente v§ak, )0<

0011.4

.•

04111■0.0 0

te to bude v nedeli, dne 21, btezna, kdy die kalendafe se ji2" bohyne Vesna ujala sve Vlady. pohiavi, zvlute to mladkse na jaro take tegi, nova moda, nova gaty, kloboudky, tak tolik atrakci najednou. Jen ptijd'te a' poteeite se, mista dost pro v gechny v nag velke prostorne radove budove!

S. P. Studnierit Oznamerai fimrti a dikiwzdani.

HluboOm ialem sklieeni prejeme si touto cestou vzdati na se vrele diky veem ptateltra a znamYm, kteti nem jakYmkoliv zpftsobern byli napomotni pti Umrti na§eho otce, dededka a pradedeeka, JAN RIPPLE, ktery zemtel ye svem domove Industry, Texas, dne 1. unora po delei nemoci ye staff 81 let, a pohtben byl 3. fmora na evangelickem hfbitove v Industry, za velike irdasti ptibuznjrch a pfatel. Na§e diky path farati Horakovi za jeho krasna slova, jak v dome smutku .a ye chrame i na htbitove, tat zpevaktm za krisne pisne. V§em yam, piatele drazi, srdednfr dik a odplat' vam 'dem Rah. Nag otec se dotil skoro 81 rolch a jeho mantelka ho ptedeSla pted gesti roky. Zanechava 7 ditek: Ludmila, provdana. za Frank Langer, Frantiska provdane. za Arnold Streicke, Bohuslava provdana za Jan Marka, Albina provdaza Albert Franke, Anna, provdana za Otto Hill, Marie Ripple a Hilda Ripple, s kterymi ptebYval at do jeho smrti ;a zanechava jednoho bratra a dve sestry, mnoho vnuka a mnoho pfatel.

Odpotivej v pokoji otce, dededku a pradedeeku rat po boji tivotem, kter* pro tebe byl vystlan jen trnim, v praci vaak, kterou jsi tak miloval.

Jit tedy s Bohem jdi, kdy Pan tak chtel, bet tarn, kam vola to tvhj Spasitel, bet a my cestou tou snad brzy jii, pujdeme, kam ty nos jit pfedchazia.

0411•11.11 KNINII.0011.....

Av'6ak sejdeme tam se zase, andelskSr kde hlahol tiraj, strom ziti vedne zelena se, Pan kde me. svuj zlat y ' trap.

Odpodivej v pokoji, pamatka tva nas zarmoucene ditky to se budeme ye svornosti a lasce milovat, a na tebe, drahSr ()tee, s laskou vzpominat.

Ditky.

ZesnulY senator Huey P. Long z Louisiany zanechal po sobe majetek v hodnote $157,492, zatitenST dluhem $40,521, tak to dista hodnota jeho pozirstalosti jest $116,971, jak vyClo v techto dnech na jevo pti projednavani teto pozastalosti pted pfislukiSTm soudem v New Orleans, La. .11M0■0•1111•0•111WIMINW,..,,emwo.ma,-am, ■■•o ■ nAlip.pwal/KNNO*01.

V

Velikonocni Slavnost V

Nova Crosby Sini Velikonoeni Neal 28. biezna

Vern Josefiim, Josef kam, Diouzinkam, Pepikiirn a Pepiekam,

BREZEN

pronati viele a srdeene blahophini ku jejich jmeninam

Ptivedte sve ditky na "HLEDANOU VAJICEK" ktere poene v l• hodinu odpoledne

LIBERTY LOAN & BUILDING ASSOCIATION

Taneeni Zabava vecer

Prvni eeskoslovenske piij6ovni a stavebni druistvo

Hudbu obstara odpoledne i veCer Ike MichalskSr Orchestr Take VELKA TANEeNt ZABAVA DNE 4. DUBNA

Hudbu obstaro, Mraz Orchestr z Houston mmentiommunmumniumuithainiumumumminuommuumunum

v Texas.

Starite se deny nail velke rodiny spokoje4ch ppdilnik*: ..IMM■1111■••■1111110L

11111■111111•MW

40.0100101114

mezi nimf2 mame tolik va:sich jmenoveh a z nicht mnozi se po mnoho let teei z praviaelne a nikdy nepterug eneho vyplaceni dividendoveho zisku, plynouciho jim z jejich podilt, jen po celou dobu naileho vice net desetileteho pusobeni svou 100% hodnotu vtdy podriely.

N'oni'mlimoommoogillmeem,egiromollwealvoglliKelswoommoometworammonroenka4m4,4404m000muiwompoosopommonowissasitmmikumpwamommoswommummimalimmoup

Ve stiedu, cine17. biezna 1937.

ViSTNIK NASLEDOVANI HODNO. St. Paul, Minnesota Ctena, redakce a mile etenarky!

V minulem race vice etenalek psalo o torn, jak jim pomohly radiove kompresy od p. Stkite z Texasu.

Take ja pied rokem, kdy mi bylo nejhui, jsem si je objednala a ted' vdednost mne nuti, abych vetejne p. Stfitovi podekovala za ne a za tu slutbu, kterou onemi kompresami pro trpici kona.

Nedovedu ani vypsat, kolik mi kompresy pomohly nejen v to nemoci, ve ktere mi lekat nemohl poradit net nemocnici a operaci, ale ze neni jisto, jestli by pomohla.

Po nekolik let jsem mela obtite s travenim, east() jsem zvracela a v poslednim Case jsem ani pedenY chleb a kavu bez obtiti nesnedla.

Po dva tydny jsem den ode dne odkladala cestu do nemocnice, o ktere se mi pored zdalo, ze to bude moje posledni. Byla jsem v poslednich nekolika letech tiikrat v operaeni sini a dvakrat jsem . se znovu chodit. Kdo jednou boleStnou operaci prodelal, dovede si piecistavit, jak mi bylo. Zvlagtnim iizenim Balm, jak vetim, se stalo, te jsem si ony kompresy objednala, a ut pravi den jsem byla zbavena po pkilotieni radiove podugky bolesti v zadech, na ktere lekat jen krdil rameny, a po 14 dnech piti one vody uz jsem mohla vgelicos mist a po tiech mesicich hnedle vgecko. Celt' minulY rok jsem nemusela zvracet, pied tim velice easto.

Pres sedm let jsem stale mela lehkou horedku, pied tiemi lety zdej gi lekai dela' v gecko, ani nevim lit kolik obrazku mi brali ye dvou nemocnicich a kolik na me nemoc hledalo, i na kliniku mne poslali a nepomohlo nic. Jazyk mne palii a bolel, ad nic na nem nebylo videt a rty jsem mela stale jako opaiene, kate od horedky stale praskala. A letos po osmi letech je to vg e prye, a lekat ani nechce o torn mluvit. Kdyt jsem s ony kompresy objednala, tekl mi, ze jsem jen vyhodila penize.

Posledni tri Leta jsem trpela kloubovYm revmatismem a i ten kompresy vyleeily. Minule leto jsem (ae -jsem byla nucena pracovat vie net kdy pfedtim) se citila lepe netII jindy od detskYch let. Byla jsem vkly nemocna pit jizde na elektricke draze, jako mlade device jsem hnedle denne na poulieni draze jezdila a vtcly jsem mela podobnY pocit jako cestujici na dasto, abych jako tito "nekrmila ryby", byla jsem nucena vystoupit.

Letos jsem byla velice piekvapena, kdy jsem jezclila bez obtai. A vice obtai krome toho mne kompresy zbavily. Ono se zdravim je to asi jako s onou lodi, na ktere ten nejmen gi groubek vzpomel, nebude vykonavat povinnost, a nasledek byl, ze i druhe povolovaly, at lod' zahynula.

Jako dp. Svozil east° psal, povatuji i ja, radium a radiove kompresy ad p. Bernarda Stfite, Box 712, San Antonio, Tex., za dar od Pam, Baba. Pfala bych v gem trpicim, aby jim pomohly, proto tento dopis pigi. east), jak pfislovi di, "kdyt je nejllk, Dili je nejblit."

a

Vage etenakka, Marie Simek, Castle Ave. (Adv.)

OZNAMENI eES1-1 vouttim 10. KONGES- bude riditi kampaii p. Sheltona v Ni110 DISTRIKTU: celem distriktu. Pan Henry Brooks, prominentni Texasan, byl ustanoKANDIDATU yen v patek co riditel kampane oZa kongresnika 10. distriktu kresu Travis, a dal gi kiditele v dalPOLK SHELTON Sich deviti okresech, patticich do lOteho distriktu, budou jmenova- PET PRAVIDEL PRO B0.1 PROTI ni v nejblikk dab& CHRIPCE. Polk Shelton jest synem bYvale1. NestYkej se zbyteene s nemocho John E. Sheltona st., kterY slou- nYmi lidmi. Ve velkYch shromoldetill v Made distriktniho navladni- nich bYvaji vtdy kaglavi a kYchaho okresu Williamson roku 1917 a jici lido, kteki kolem sebe SIM nd1918. Narozen byl 3. fijna 1900, a kazu. V prazdnYch chvilich jdi na vzdelani nabyl v obecnYch gkolach prochazku za mesto, na distY v Austinu. Ve staii 17ti let vstoupil vzduch, ye zdrave spoleenosti. k namornikfim a sloMil 17 mesi2. Zachovej stkidmost v jidle a cu U. S. Destroyer 109. Po na- piti. ZkatenY taludek vtdy oslabi vratu ze sluiby vstoupil do South- celY organismus a pripravi pfidu west Texas Teachers College v San infekci.

Marcos, Texas, kterou navStevoval 3. Pri nejmengich znamkach odva roky a pa to vstoupil do Texas nemocneni se porad' s lekatem.

University, kde studoval dalk jeden Chtipka mute miti ogemetnY rok. Na to odebral se do Tennes- beh. elm driv zadne Udelne ledeni, see, kde studoval pravnictvi v tim jisteji se vyledime.

POLK SHELTON Cumberland Universit y, v Lebanon, 4. Lehni si hned s podatku nePolk Shelton, z Austinu, promi- a od r. 1923 provozoval pravnickou moci a vydrt na latku, pokud mag nentni pravnik stiedni dasti statu praksi v Austin, Texas. teploty. "Pfechazeni" chtipky se Texas, oznamuje za kongresnika Jest prominentnim Menem Ame- nevyplaci. Pro jeden ugettenY den z lOteho Kongresniho Distriktu, ricke Legie v Texas, Polk Shelton byl prvnim kandidatem, kterY se sloMil co Post Commander "Postu" na zaeatku nemoci ut mnoho lidi letelo pak dtrnact dni. zastal "Novell° tdelu" a postavil se Travis v Austinu, a co aktivni 5. Pokud jsi nemocen, ugetti jipo bok presidenta s jeho reforrnou "committeeman" statu Texas pro ne lidi a zejrnena deti, sve spoledNejvyggiho Soudu.

DesatY Kongresni Distrikt, co Vice- nosti. Budeg nejen pokladan za Pan Shelton jest yYznamnYm commander Statu Texas a "Judge gentlemana, ale zbavi g se nebezpeClenem Americke Legie a "Disabled Veterans of Texas" a jest prvnim Advocate Departmentu Texas, a byl Ci, ze se chkipka bude v rodine tonejmladkm velitelem Travis Post Cit do kola ate sam znovu onemocvysloutilcem, kterY oznamil do 11radu uprazdneneho nasledkem 11- Cislo 76. On take byl dlenem "Dis- nig. abled Veterens of Texas" a slouDr. A. W. mrti James P. Buchanana.

Zil co "Vice-commander of the Lone 0 Pan Shelton, kterY jest synem Jednoho dne kradela Cervena, pracovitYch farmaffn zna, problem Star Chapter of the Disabled Ve- Rarkulka lesem.. Potkala velkeho terans" v Austinu.

Take bral aktivbudovani tivobyti z Vlk se ji ptal: "Kam jdeg?"

"Jsem hrdYm na svtj pfivod, na ni zajem o Narodni Gardu po dobu vlka.

Cervena Karkulka odpovedela: poslednich deseti let a slouZil od rodide, kteki yydobYvali sve tivo"Jdu hledat svou balaidku." "My byti z pudy a take na to, to zUstali Druheho Lieutananta az do Majora, take, my take," odpovectel vlk. kterou hodnost nyni ma. na pude, ktere se jim dostalo od Z nemeckeho humoru.

(Pol. Adv.-pd.) syYch predku, pionYru a jest jen prirozeno, ze si zachovam zvyky a zUstanu vtdy vernym tradicim sveho lidu."

Sheldon sloutil v tirade vYpomocneho Distriktnino navladniho okresu Travis roku 1930 a 1931, a za tu dobu ztratil pouze etyki ptipady.

V jeho formalnim oznameni pan Shelton pravi: "Jelikot jsem byl sehraje vyzvan nejprednejAimi obeany, rozhodl jsem se uchazeti o tento Mad Desdteho Kongresniho Distriktu, neb se citim pine schopnYm Mad V 'SOKOLOVNE tento zastavati a verim, to me rothodnuti pkijcle k schvaleni."

"Ja, uznavarn, ze otazka Nejvy ggiho Soudu jest nejdf/letitej gi teFrakta o jedne noci ve Ctytech jednanich to karripane, a katclY vi me stanoNapsai FrantiSek HlavatY. visko, ale sam odmitam ziskati skrz tento zpilsob cokoliv ve sve kam0 S 0 B Y: Joe Mrlik, ml. pani, a take neminim bYt zvolen Jan Jezbera, John Kamas na zaklade pkidrteti se gosii presiKarel Stranskr, John Kret akademikove dentskeho kabatu."

Vladimir Jezbera, Stanislav Ktenek "Stojim za Narodni DemokraticJiri Krukna, Rose Vystavil kou Platformou piijatou roku 1936, Johana Vackova, jejich bytna, John Beeka Jan Jezbera, soukromnik, ktera prohld guje, ze zdali jest zaAnie Matocha potiebi dal gi moci federdlni vlady, Marie, jeho dcera, Anton Vystavil ze tyto maji bYti (laxly projevem Vacek, bratr Johanin.

John Bedan Emanuel Zarazil ptibuznY lidu."

Anna Milan Vorkla, jeho Lena "Kdybych byl poslan do WashRosie Ktenek Anna Kralove, ingtonu, stal bych pevne za Anton Bedan vec, nem spravne kontroly povodni, vodMary Paul Jeho term, niho elektrickeho projektu na CoJ. F. Houividka Krejci, lorado a Brazos fekach, neb schvaluji tyto prace, pro na g Desk** DiDej od soumraku do kuropeni. strikt."

Napoveda: Ell Beeka. — Re2iser • A. Tobola.

"Ja, take silne podporuji, aby leVSTUPNE: 35c zAtATEK V 7:68 RODIN VECER. gislatura zbavila jakoukoliv motfast, by privdtni utilitni spoleenosti dostaly kontrolu obecnYch elektraren. 0 dal gich problemech hojnou navStevu tadaji budu pohotove promluviti v nejkratgi dobe."

Pan Elbert Hooper, bYvalY assi=ozrate,. stant Attorney General of Texas,

Divadlo ye Fort Worth

Divadelni krouiek Sokola Ft. Worth

V NEDELI 21. ElfZEZNA BILA MYSKA

Hudba Czech Revels 0

OchotnIci.

OZNAMENI UMRTI M,99 2516 VCET.110.

2499. Wm. Spa.eck od 1:J.du TeL., Orlice cis. 13, zemtel dne 26. ledna 1937, star jsa 49 ran, na cukrovku.

K Jednote ptistoupil 2. srpna 1914. certifikatu 6700 a dle Rolnik. stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1000.00. * * 2500 Kristina Mikeska od tadu K. Jonat Cis. 28, zemtela dne 27. ledna 1937, obesila se. K Jednote ptistoupila 9. Unora 1936. Oislo certifikatu D-259, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastee $250.00. * * 2501. Jan Ripl od tadu Oe'Sti Bratdis. 44, zemtel dne 1. &lora 1937, star jsa 81 roku, na srdeeni vadu.

K Jednote phstoupil 6. aervence 1902. Rolnik. Oislo certifikatu 10029, a dle stanov opravnen jest k podpoke v dastce $500.00. * * 2502. J. F. Cervenka od tadu Jaromir cis. 54, zerntel dne 19. ledna 1937, star jsa 70 roka, na zapal plic. K Jednote ptistoupil 1. dervence 1897. Na odpodinku. Oislo certifikatu 3628, a die stanov opravnen jest k podpoie v dastce $1000.00. * * 2503. Vine. Farek od tadu Kingsville cis. 118, zemtel dne 3. Unora 1937, star jsa 67 roka, na srdeeni vadu. K Jednote phstoupil. 13. pros.

1908. Rolnik. Oislo certifikatu 6742, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00. * * 2504. Jan Kroboth od tadu Prapor Svobody Cis. 8, zemtel 4. linora 1937, star jsa 32 roka, zabit ph sratce automobilt. K Jednote phstoupil 21. list. 1921. Rolnik. Oislo certifikatu 15414, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1500.00. * 2505. Wm. Schirpig od tadu Praha cis. 29, zemtel dne 8. anora 1937, star jsa 77 roka, na srdeani vadu K Jednote ptistoupil 8. zati 1907.

Rolnik. Oislo certefikatu 1978, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastee $500.00.

eislo

arms

V2STNIK

Ve stiedu, dne 17. btezna 1937.

111.

Zviketi je matka matkou tak 1 Nev-mi o ni6ern, cu by z kaaleho tism, K Jecillote pii6Loupil 1 "erucielalo tib zuhveho pacilistu, javenct; 1897. Na oci i)uThlku. Ci 10 cer- 0.1oaho jen, pokud ho tifikatu "paid-up" 352, a die stanov 1; Aoveku sprosternu jen tak dlou-1 ko otetrovani ranenYch ye valce.

Dr. Hyla S. Watersova. opravner, jest k podpore v eastce ho, pokud deny nenajde a matka $775.00. mu zatim a dam peouje; eloveku Nezbytnau a pcdstatnou pod* * 2511. Paul Luka'S od tadu Oecho-1 spravedlivemu vgak je matka po minkou ve'Skereho pramysloveho pokroku jest vedecka. vYchova. slovak cis. 141, zerntel dne 17. imora I celY divot svata., jako Gang.

1937, star jsa 76 roka, na seSlost yeHuxley.

(VYch. moudrost.) kern. K Jednote ptistoupil 10. kijnal 1909. Rolnik. Oislo certefikatu 10431,1 a dle stanov opravnen jest k podpoke v eastce $500.00. * 2512. Rczina Mereeka od tadu Rozkvet Rude cis. 81, zemtela dne 17. anora 1937, ve stair 70 let, byla ranena mrtvici. K Jednote ptistoupila 8. kvetna 1903. Oislo certifikatu 363, a dle stanov opravnena jest k podpote v dastce $1000.00. * * 2513. Frantigka LichnovskY od Rudy Matika veselohra o ttech jednanich pod nazvem du Rozkvet Zapadu cis. 107, zeintela dne 19. Unora 1937, ye stati 55 let, na rakovinu. K Jednote phstcupila 17. ledna 1931. Oislo certi-1 fikatu C-689, a dle stanov opravOSOBY: nena jest k podpote v eastce $500.00.

Jan Sulda Jan Svoboda, legionatskY kapitan * * Anna Svestkova Ema, jeho chot' 2514. Tom Kadieeek od tadu Anton 8vestka JUDr. Eduard Roubal, jeji bratr Hvezda Miru Cis. 33, zemtel dne 17.1 Bedtich Otvrtnik Karel Svoboda, statkat z Chrudimi Unora 1937, star jsa 70 roka, zastteFrank Bedan, st.

Inocenc Pudivitr, rada v minister. financi, lil se. K Jednote ptistoupil 9. tijna Silvie Kelarkova Matylda, jeho chat' 1911. Rolnik. 'Cis. certifikatu 10344, Lui Wallavd-Hamilton Klara, jejich dcera dle stanov opravnen jest k podKarla Otvrtnikova Rezi Fajnova, organisovand slutka pate v eastce $500.00.

Frank Mitcha Alois Petrou:s"ek, jeji milovnik * * 2515. Rosalie Sebesta od tadu Dej v Praze — Daba ptitomna.

Slovan cis. 9, zemiela dne 19. &lora 1937, ye stati 83 let, na seelost y velem. K Jednote ptistoupila 1. aervence 1897. Cis. certifikatu 19555, a dle stanov opravnena jest k podPO DIVADLE VOLNA ZABAVA ZA ZVUKU DIVIgOVA pate v eastce $250.00. * * ORCHESTRU Z TEMPLE, TEXAS. 2516. Karel Tydlaela od kadu Praha Cis. 29, zemtel dne 21. &lora 1937, star jsa 53 roka, na zapal .sttev. K Jednote phstoupil 16. dubna 1917. Tesat. 6islo certifikatu 742, a dle stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1000.00.

S bratrskym pozdravem, J. R. Kubena, taj. H. Addu.

DIVADLO V HOUSTON U Ochotnici sehraji v smni iadu :4,teninik Cis. 142, S. P. J. S. T.

v nedeli, dne 28. biezna

Bytove Kornise

Z

Za&tek e 4 hod.

Vstup, os,

ZaludeCni silivka viele odpord6ovana MINER'S ELIXIR OF BITTER WINE

NONAT JEST NAS LEKAit.

2506. Jos. Grossman od tadu Po-' krok Slovana els. 31, zemtel dne 9. imora 1937, star jsa 62 rola na sr+leen' vadu. K Jednote piistoupii 13. srpna 1905. Rolnik. Oislo certifikatu 9209, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00. * .* 2507. Emil Cervenka od tadu KomenskY cis. 20, zemtel dne 11. Maora 1937, star jsa 45 roka, nasledkem silneho tlaku krve. K Jednote ptistoupil 11. eervence 1909. Obehodnik. tislo certifikatu 1524, a dle stanov opravnen jest k podpoie v dastce $1000.00.

Asi pied 10 roky matka si rortrhla cele lYtko o Zelezo. Nonat to vyleeila za 6 t3'rdnii. Pied nejakm easem si rort'ala nohu sekyrou a (met to Nonat zahojila. Dcera byla operovana na krk. Za 3 tYdny pod samou ranou se ji vyhodil vied. Nonat ho do t7clne vyleeila. Za 20 roka co Nonat pouzivame, uznali jsme ji za lekare, kterY i bolest domacich .zvirat leci. KUn mel bouli nad kopytem, krave opuchlo vemeno po oteleni, ce4r tS7den nemohia z jednoho strusku mleko vat. To fee Nonat vyleeila a mnoho jin3-Tch, co nelze ani vSe vypsat. Mrs. Paul Godiska, R. No. 1, Danielsville, Pennsylvania.

Vytekd-h z rany mnoho neeistoty, dava se ndplast vicekrat ned dvakrate 2508. Martin Slovieek od tadu denne. Na suche bolesti se nedava noPokrok Texasu els. 1, zemtel dne 5. va naplast, dokud prvni na tele dr2i. anora 1937, star jsa 82 mica, na za- Prava mast je s timto Trade Mark: krvaceni mozku. K Jednote ptistoupil 1. dervence 1897. Rolnik. 6islo certefikatu 26, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00 ift4a‘fte.00.

2509. Adolf Svoboda od taclu RozCena Nonat jest 50c a $1.00, pokvet Zapadu els. 107., zemtel dne 13. Stou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho anora 1937, star jsa 22 rola za- lekarnika nebo jednatele, nic jinesttelil se. K Jednote ptistoupil 9. ho neberte, ale piSte primo na naSi pros. 1934. Vojin. Oislo certifikatu adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., C-2396, a dle stanov opravnen jest Altadena, California. k podpote v eastce $1000.00. * * Prilis velke vedeni, pra.ve jako 2510. F. M. gcbesta od tadu Sloprilis mnoho penez, dela vetAinu van Cis. 9, zemtel dne 14. anora lidi omezenYmi. Graham.

1937, star jsa 66 rail, na rheuma-

Nebud'te otrokem nezazivnos

PO§LETR PRO BEZPLATNt VZOREK

Miner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, M. Zakiete mi bezplatnSi vzorek I

Jmeno

Adresa

• Ve va'ech flekirnich ear

Do i ESKOSLOVENSICA NA LODICII

REMEN E

A.

a Ryehiik deka, v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez ptesedani.

NEB CESTUJTE NA OBLIBENYCH RYCHLODICH

S HANSA DEUTSCIILAND HAMBURG exa NEW YO Irt IC COLUM

NONAT

•\/borrie Seleznieni spojeni z Bram neb Hamburku PomUeme yam pri obstaravani navdtevnich a vystehovaleckYch.. vis pro VaSe evropske ptibuzne.

Informace u vageho mistniho agenta neb

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD H

515 Cotton Lxch.

Bldg., Houston, Tex.

LLQYO

etrana 22.

Ve stiedu, dne17. bkezna 1937.

VVITNiK

Cervenka Vaniura WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty.

Pfijeky — Notolstvi.

Mame spojeni v celem state.

RED FRONT

Oeska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kaut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepti soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime &sky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney OONI LEKARI BOle spravne pkipravene. eas dle innluvy.

Telefony: ttadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Dr. IL 0. HALAIIICEK zubni likak Wiley Building TEXAS EL CAMPO, Telefon ntadovny 130. Obydli 309.

GEORGE E. liACik PRAVNIK Vytizuje veAkere soudni a pravni zaletitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. F. J. MUNE Zubni Lekat V PARKEROVk BUDOV2 Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

C. H. CHERNOSIii

PRAVNIK Vytizuje ve§kere soudni Utadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

DR.CeskY KAR. HOLLUB Lekat a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POIlftEBNi SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naAi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni tiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. Automobilovy prinnysl natel chudeho eloveka ptipoutaneho k prahu jeho chaty, odkud nevidel dale net na kraj sve male vesnieky, a ueinil ho vladcern easu a prostoru.

Potrava misto Jednou z nejdulaitej gich otdzek pii vkilve deti je otb.zka, jake jidlo detem? A to vezme pfedevtim, ze hlavnim voditkem pri vYg' ive deti ma bYti: jednoduchost.

Zkutenost ukazuje, ze deti nepostradaji toho, deho nikdy nepoznaly, dello neochutnaly, deho nemely.

Proto misto zbytednYch "delikates a tpeciich" dejte detem mleko, ovoce, zeleniny, obilniny, mdslo, vejce, cukr, med, masa nikoliv v nadbytku, nebo na akar ostatnich 2ivin. med (uhlohydraty) a maso (bilkovina) svou chuti dini pak — jsou-li podavany v pfebytku nebo nevhodne — lahodna jinak jidla pro deti nechutnYmi. 0voce, zeleniny, obilniny pusobi pravidelnou dinnost stfev a tin): i jich vyprazdhovani. Deti ye veku ptedtkolnim a na zadatku tkolniho veku maji stalou ladnost na "neco k snedku", proto mnozi specialists ye vYtiive maji zato, ze by melt' jisti dasteji, ale jest tfeba po to strance opatrnosti a rozumu a podavati detem mezi pravidelnYmi hlavnimi jidly jen takovY pokrm nebo sousta, jei neotupi jejich chut' a hlad na pravidelnou vydatnou stravu. Rozumni matka bude se kiditi heslem: "Potrava misto • * tspeehy pasteurisace.

Na universite ye Filadelfii maji porci rnasove omadky, uvatene pied 75 lety. Tato omadka je dosud pine derstva a potivatelna. Byla uvatena Pasteurem, -vynalezcem zname metody pasteurisovani potravin, t. j. zbavovani potravin choroplodnYch zarodku, uzavtena do zatavene sklenene nadoby a poslana jako vzorek a zkuteni NTYsledek jednomu z PasteurovYch Zabel. Tim je podan skvelY dlikaz, ze organicke latky, zbavene zarodmohou bYti udrieny nesmirne dlouho bez poruteni. * • Proroci Zijeme ye veku proroku, chtejicich hYbati horami. Tema kaldeho dne ptijde nejaky novY, nabizejici se, to pouhYm mavnutim ruky ptenese lidstvo pkes nejvySti hradby nesnazi. Prorokove chteji vyhladiti chudobu, chteji znovu rozdeliti bohatstvi, kris& maji zmizeti se sveta, valky maji bYti zatehnany na vSechny velty — a to vte podle nejakeho War', splacaneho v nekterem teplem misteeku v New Yorku nebo ye Washingtonu a servirovaneho na pr v n i srance turnalil. My ze starYch easu driime nazoru, ze hory nelze tak lehko pkenalet. Mame radi proroka, jen pravi: "Hai, nedovedu zazraky, nepohnu horou. Ale pojd'te za mnou, vystoupime ()dyable ai na jeji vrchol a motile., as tam dorazime, najdeme nejakou stezku, kterou se dostaneme na druhou stranu." — TakovY prorok ziskava jen pomalu nasledovniku, ale ti, ktere ziskal, nebudou tak snadno zklamani. * * Whodn.i. nabidka.

Voltaire kdysi obdriel dopis od jednoho knihkupce, v nemt stalo: "Ziskal jsem tadu skandalnich anekdot o vas. Rad o nich pomleim, po'Slete-li mne nepatrnou eastku jednoho sta louisdoril." Voltaire mu odepsal: "Mohu yam poslati celou serif anekdot o soh& ktere jsou jette skandalnejti. A rad varn je ptenecham za pounSrch 50 louisdor0."

DIVADELNI KROU2EK ‘HLAHOII HOUSTON, TEXAS sehraje

V NEDELI 210BREZNA v sini i adu Pokrok Houston divadlo pod ne.zvem

MAkENKU SI NEBER Veselohra 0 3 jednanich OSOBY: br. F. Olexa, st.

Pan otec Roubal ses. A. Svaeinove.

Panimdmka Roubalova. (Anna) I ses. Vlasta Vallova, Lidka br. John Kahanek jejich Jan br. Alv. Hoek Josef Zach, kandidat filosofie, br. Joe Katpar Pan otec Zvelebil ses. Mary Kalousek Makenka, jeho dcera ses. Rosi Beta, mladginka ye mlYne, Del v soudasne dobe ye mlYne pana otce Roubala.

ZACATEK PEESNE 0 3. HODINE ODPOLEDNE

Vstupne: pin 40c — damy 25c VEER HUDBA R. BAOOVA (NEW DEAL).

Chcete-li se od srdce pobavit a zasmat, tedy prijdle, a za uspokojeni yam rudi ZABAVNt VYBOR. .:01•01.111,0•0•1111111KPIIMIIHIM.041111100•0

100

■ 000

0.1.1.04/■••041111111.0.11N1.04111•0•11110■0411•111•11.0,11M.0

JE VZDY NEBEZPECNY. C um ninioo oz.

SEVERAS

NEOEKEJTE al se vyvine nebezpeena, chiipka a hned p11 prvnich ptiznacich rYmy a nastuzeni — at' j12 se jedna o vase DETI anebo vas same, spolehnete se na

SEVE,ROV ALCOHOL 6:4

to•=e---11

FOR COUGHS DUE TO COLDS AND IRRITATIONS

IP MOAT E BRONCHI POKE U

M PROTI KAgLI (Severa's Cough Balsam) LAHODNY — MIRNY ale FOSOBIVY a pfinese rychle filevu od rYmy, chrapatu, sipaveho kale a nachlazeni. Deti jej maji rady. KUPTE SI LAHEV DNES!

con

Severovy REASANT.EFFICIENT . ,

W F. SEVEHACC6 CECIAFI

PARms.15v4

Lekarnik yam posloula.

Nema-li, objednejte mo u W. F. Severa Co.

Velka lahev 50c Mali lihev 25c

Tabietky proti nastuzeni

(Severa's Cold Tablets) Pkinesou rychlou a bezpeenou ochranu pled fitoky nachlazeni chtipky.

Neberte n.ahratek!

Cena 30c

Vyplachujte hrdlo SeverovYm Antisepsolem a chratte se pled Cena 50c a 35c. nachlazenim.

Ve stfedu, dne 17. bfezna 1937.

Fort Worth, Tex. Ctene redakci a v gem etenatum!

ChaZIM jen s trokou, neb nebo nemam mnoho dasu ku psani. A aekoliv Vestnik je zvetgen, je videt ze je katdY tYden piny, tadne prazdne stranky neztistavaj, tak si myslim, ie mne tam neni treba. Uz i Barton se stehuje do Oechoslovaka, asi chce se take dostati do styku s temi infanteraky a lantvery. No, ale abyste si potom neskodili do padesti hodne hluboko, neb potom bych yam musel pomoci.

Vatene etenatstvo, chci yam trogidku oznamiti, to v nedeli, dne 21. bkezna nagi ochotnici sehraji divadelni predstaveni v sokolovne, pod nazvem: mygka." Je to ira gka o jedne noel a o otytech jednanich, napsal Frantitek Hlavaty. Aekoli hra tato vytaduje 14 osob a bylo tetko najit charaktery, ktere hra tato vytaduje, ale doufame, to nebudete zklamani.

ITtohy jSICRI TOZdelerly v dobrych charakterech dle 'motnosti. Dej se odehrava v Praze ye stravnim dome. Hlavni role hraji etyti studenti z university. Kdo mate nejake studenty na yyttich gkolach, tak se ptijd'te podivat na jejich chovani a ueeni, ale nezapomerite, se budete muset smat pies v gechny etyti. jednani. Jest to site palrriova nedele, ale myslim, kdyt se netanei, tak divadlo neni hfich VyzYvame vgechny ptatele z mista a okoli k hojne aeasti. Nazev hry jest "Bile. my gka", ale to bude velika myg. Nezapomerite 21. bfezna, zadatek v 7 hodin veder, hudba v meziakti Czech Revels orchestry. Kdo z krajana budete zde na vYstaxe, tak vas take vyzYvame na toto divadlo, v Sokolovne, 2831 West, 28th Str. Dalgi oznamku a osoby hry naleznete na jinem miste Vestniku.

Skoro bych byl na nee° zapomnel. V nedeli velikonodni nage orchestra Czech Revels pojede do Sokolovny v Dallas hraji na nejakou zvlagtni zabavu, a totit to, to budou hrat proti orchestfe Ondragkove; budou mit asi dost zabavy. To bude tak zvanY "Battle Dance". Tak dallagti pfijd'te k nam na divadlo a my zas vara to oplatime na Velikonoce.

Kdo budete zde na vYstave ye Fort Worth, tak nezapomerite navgtivit nage Ceske restaurace a pivnice, a deske kuchatky. Dostane se vain znamenite obsluhy. Tito krajane jsou: Frank Kuban, 2201 Min Str., telefon 60051; W. J. Stangel Café, 2460 Main Str., telefon 6-0256; Louis Haba, Luis Place, 2466 N. Main Str. Nezapomente je navgtivit.

Dale pfipominam vgem, to nag fad Ft. Worth dislo 54 bude oslavovat Jubileum 40te vYrodi zaloteni Jednoty S. P. J. S. T., dne 6. dervna 1937. Zaroven ph, to oslavujeme tfeti vYrodi zaloteni nageho radu Ft. Worth, kterY byl zaloten 10. dervna 1934. Tehdy byli rieastni vgichni akednici H. radu, br. Kubbna, tajemnik H. ftadu tehdy na ten den oslavoval sve 661ete narozeniny.

Broth: Kubena, tajemnik a A. A. Legikar, pokladnik Hi. P,O.du byli zde minulY tYden za obchodni zaletitosti Jednoty. Meli jsme letitost se s nimi sejit ye zdejgim Black Stone hotelu.

Pres postni dobu jsme nepofa-

Strana 23.

VESTNI

dali Zadne zabavy, tedy prvni za,NARODY V KOSTCE. bava v Sokolovne bude na velikoJak ritzne jsou nAzory jednotli.: noeni pondeli dne 29. bfezna, tak vYch naroda na tytet veci, ukazu Pani Kasprzak pouiivala Dra si magete po torn paste zas trochu je vtipne francouzsky kornik: Petra Leeiveho Oleje k ulevern poskoeit. Prozatim tedka.

Mir: bolesti nohou.

Pozdrav na etenate, Pro Anglidana znamena, zaruku , A. Tobola. bezpednosti, — pro Itala kompromis, — pro Nemce ptimeti, — pro NEZAMESTNANOSTI MEZI 2ENA- Francouze sen.

MI ustvA. BS/ vojakem: Pro Anglidana znamena, zaji gteV brozurce, yydane pod titulem ne postaveni, — pro Itala krasnou "Gainfully Employed Women in uniformu, — pro Nemce potfebu, 1936", zaznamenava 2enskS7 Mad — pro Francouze zavazek.

Spojenych state pozvolnY sice, ale Smlouva: staly vzestup pottu ten, zamestnaPani Weronika Kasprzak Pro Anglidana znamena vyhovanYch americkYm pramyslem. Vez- du, — pro Itala "kombinaci", — Paterson, N. J.: meme-li za zaklad 100 vYcleleene pro Mince car papiru, — pro Fran"Dra Petra LeCivY Olej jest pro zamestnanYch roku 1923, pak shle- couze omyl. mne tim nejlepSim linimentem. ulevil bolestem myth nohou." dame, ze jich ptipadalo pouze 61 Lanka: KaZdeho dne nam mnozi lide pig)", roku 1932, 68 roku 1933, 70 roku Pro Anglidana je to sport, — pro 1934, 76 roku 1935 a 81 roku 1936. Itala serenada, — pro Nemce cet- jak velice jim Dra Petra LeeivY Olej pomohl. Je ochrancem rodinneMnoho nezamestnanYch ten naglo na pro Francouze zvyk. ho zdravi po poslednich 50 rokii. Je praci na federalnich vefejnych proPo1iticka diskuse znamena: antiseptickY. Uti gujici. Teplotu vzbujektech. V kvetnu pracovalo na Pro Anglidana zvofilou a celkem zujici. UspornY. Neni k dostani v techto projektech vice netli 400.- bezyYznamnou zabavu, — pro I- lekarnach, ale pouze od poveke000 ten, dinice 16 procent ve..tke- tala spiknuti, — pro Nemce v ge- i.enYch mistnich jednatelii. Piste rYch zamestnanct v onom oboru. obecnou pasivitu, — pro Francou- dnes nebo po glete jeden dolar na dve Zeny tvorily takfka jednu tfetinu ze povyk a rany do oblideje. velke lahve (3 1/2 uncove velikosti) vgak ,zamestnanYch na profesiona adresu: Dr. Peter Fahrney & Pied zakonem: Sons Co., Dept. R81110, 2501 Washnalnich a technickYch projektech, Anglidan se skloni bez nuceni, — ington Blvd., Chicago, Ill. avgak necelou gestinu zamestnaItal se nuti, aby se sklonil, — NenYch praci nadenickou. mec se padkidi a posloucha, — Jsou Rusko a Nemecko zbrojeZenskY Mad sestavil nekolik sta- Francouz odporuje a hada se. nim trochu bezpeenej gi net jokedtistickYch pfehleda tenskYch mezd, Pied hlavou tim? Finanene jsou jiste chud gi a z nicht je patrno, to vYdelky 'ten Anglieane se raduji, — Italove jeden se opravdove boji druheho. jsou, zvla gte v nekterYch eastech kfidi do ochrapteni, — Minci poGeneralmajor A. C. Temperley. zeme, velmi ubohe. Tak na pr. do- fadaji manevry, Francouzi se stavalo v Arkansasu 75.4 procenta posmivaji.

Je hloupe a nespravedlive einit vgech belogek zarnestnanYch v "Neue Zuercher Zeitung" Curych. rozdil mezi lidmi milujicimi mil: a myslovYch podnicich mane netli lidmi milujici valku, ponevaa ti $12 za tYdenni praci. V Delaware, lisped'. druzi neexistuji. — Vernon Bartlet. v New Hampshire a v Tnnessee koKonsul jiste mocnosti v angliclisalo procento zamestnanYch ten kern meste dostal zpravu, ie jedna Mantele by se meli debit o dornavydelavajicich maximalne $12 tYd- obdanka, bydlici v Anglii, zdedila ne, od 50 do 62.9. Department pre.- velke jrneni a vykonavatele port- ci praci s mantelkami. Pohrdame ce shledal, to i v New Yorku vice stalosti ji hledaji. Konsul dal do teirti mai, kteti chteji vgechnu jedna ttetina ten, zamestna- novin inserat, ale kdyl se nikdo praci delat sami. — (Z 'redi americnYch balenim zboti v tovarnach, svetil zalelitost jedne ke bojovnice za prava 'ten.) ktere vysilaji do obchodu potravi- velke detektivni kancelati, jet za ny, drogy, kosmeticke a toaletni tiro filkolem povetila sveho nejpkiprayky, dostavala mane schopriejMho zemestnance. Uply30 centil za hodinu. nulo nekolik nedel a majitel kanStasticka data o mzdach jsou celate se otazal toho chlapika, jesbirana vzhledem k zakonu o mini- st-li mel uspech v patrani. "VelikY malnich mzdach ten, kterY je do- aspelch", odpofedel detektiv. "A zavedeni vodovodu, plynovodu, sud platnY v mnoha statech. Roku kde je to dame" — "v mem byte." opravy do tohoto oboru spa1936 utrpel tento zakon znaenou — "Ve vagem byte? Jak to myslidajici a veSkerou klempitskou poraiku, kdyg byl v New Yorku te?" — "Ja jsem si ji vzal!" praci vytidi rychle a za cenu * prohlagen za neastavni nejprve pfixnefenou nejvyggim soudem SpojenYch sta.Zabijet dlouhou chvili je neptiNa druhe strane byl vgak jemne, ale utivat dobfe volneho kon o minimalni mzde schvalen ye easu je ozumne a utiteene.

Washingtone tamnej gim nejvyggim Fioello H. LaGuadia.

TEMPLE, TEXAS * * soudem, a platnost podobneho zaMnoholeta zku genost zaruduje kona v Ohiu byla potvrzena fedeJedinY zpasob, jak jednat se Sonaproste uspokojeni. ralnim okresnIm soudem. 0 obou vetskYm svazem, je zahnat jej do (58-dz.) techto pfipadech bude se v gak je- ledovYch kondin Severu.

Reiji Kuroda, japon. novina.f. gte jednati u Nejvy ggiho soudu SpolenYch state.

V ptehledu Zenskeho iffadu jedna, se tat o pracovnich hodinach a zjigt'ujeme tak, to aspori v nekterych odvetvich pramyslu je tenNabizime k prodeji kusy pozemku o lOti — 20ti neb vice dence k pfili gnemu prodlutovani 1 akrech, velmi arodneho pozemku, opatrne planovaneho v pracovni doby. Tak na pt. v Zasub-divisi bilg e Harlingen, Texas, za zvla gte levne ceny. padni Virginii pracuji sta 'Zen v Nektere pozemky jsou vysazeny gestiletYmi citrusavYmi myslovYch zavodech 54 hodiny tYstromy, z kterYch velke mnotstvi ovoce bylo sklizeno tohoto dile; 20 pfadelen na zpracovani baroku. Mame dostatek vyeisteneho a vzdelaneho pozemku, kteviny v Severr,i Karoline ma 55tirY jest poutivan k pesteni zeleniny a take mame mnoho akra hodinovy pracovni tYden. V jeddosud nevzdelaneho pozemku. nom state pracovalo 16 procent ten o podrobnosti o teto investici, z ktere bude velky zisk, v pfadelnach 54 hodiny tYdne neza velmi levnou cenu a o tridenni prohlidku Rio Grande tdoli bo i dale. Rhode Island je jednien pigte na: ze stata, ktere schvalily nedavno zakon, stanovici meximalni pracovni dobu pro teny na 48 hodin tYdne.

HOUSTON, TEXAS (10-11) MILBY HOTEL Pramerny pracovni tYden ten v osadach). ye vgech (Pfijmou se mistni zastupci tovarnach cele zeme byl minuleho ■•••••■••■•OMMINIIIICIIIMIONPOOk. roku necelYch 40 hodin.

••••■•■•

Oleva Bolesti Nnhou

Veikerou prid klempiiskou

H. L. KABELA

Zizracne udoli nizsi Rio Gran e

Seymour

Strand, 24.

VESTNiK

111AM NA PRODEj 46 akrovou Poutiveitekoznamovani'31F, farmu s clobr3" , mi stavbami 1 mile Y2

31*Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovateli adtujeme 2 centy za slovo za katde uvetejneni. Nejmen poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napi'lte na zvlaStnim listku a pkilotte k objednavce ptisluSnS7 obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order' nebo e znamkach (stamps).

Posilate-li osobni Cek, ptidejte 5c na jeho vS7menu.

Ma-li bjni jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod naSi znaekou, fietujeme za oznamky "Na proder, "Slutby a prate" a podobne 25c zvla'at' za znacku a na poStovne, aby doSle dopisy mohly bjiti ihned odesilany.

Pri oznamka.ch "Nabidnuti k sriatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnaAi doplatek za znadku a ponovne 50 cent& Doplatek za znadku budit pkiloten k obnosu, kterS posilate za oznamku.

g

y

7

aninesatamiSren%lrietx4s:Pviiedial6ejetii 110 pisek. PiS"te na: E. B. Schiller, Sealy, Texas (11-14) NABiDNUTI K SSTATKU. Mut prosttedniho veku hleda touto cestou drutku tivota. Jen spotadana at' se hlasi. Za mleenlivost se ruei.

Piste pod znaekou "ABC", c. o. Vestnik, West, Texas. Podobenka se vymeni hned v prvnim dopisu. (lpd

Div Mam na sklade upottebene i nove formalske natadi, take jistj7 poeet hlav mezka, vSe bylo vymenen° za traktory. Vymenim take vas dobytek a naladi za traktor znameho a osvedeeneho druhu "CASE". Obrat'te se na mne take, kdykoliv pot ebujete grocerni zboti. Mame vtdy apinou zasobu. Aug. Dulak, Cottonwood Store, West. (dz)

•

s

W : TABAK listovS7 marn na prodej, kdo by si ptal. Cena 10 a 15c LiDar- Ki.J2E! MI E! — Poalete si bra. PoStu neplatim. PiSte na: John (9-11) kate k vydelani: PiSte na Val. Ka- Hradek, Portland, Tenn. derka, West, Texas.

(10-12 pd.)

STAR i VDOVEC poctivji, pracovitY, dobre povahy, pti dobrem SAZENICE! Zeli, salat zrak, srdcove kulate 600 za dolor, stalem zdravi a veseleho ducha, sladkST pepf 25 za 25 centa. PoStu pfeje si najit misto a praci u neplatim. Emil Bodo., Fayetteville, ktere vdovy mezi 40 a 55 roky (10-11pd.) dobre povahy, poctivou, uptimnou Rt. 1, Box 16. Texas. a dobreho srdce, za pheinou se seDar- PitIJME SE usedla Lena k vy- znamit a ten sriatku, ktera by si tokonavani domaci prate, majici zku- ho ptala, kdyby se povahy snesly a Senost ph vateni, ktera by byla spo- shodovaly. Sriatek by nebyl vyloueen. Podobenka se vymeni, ostatni leenici starSi tene, musi umet diti automobil, a musi miti dobrou zdelim neb se vyjedna, v dopisu. povahu a ptijemnou disposici. Pis- PiSte ihned na: "Dobrji Domov", c. te na: Mrs. Rozenzweig, Rosenberg. o Vestnik, West, Texas.

(11-12) Texas.

,

g

,

Mate nyni penize na ruce neb v bance, ktere am. nic neptinaSi, neb jen velmi malt' arok? Zajimate se o uloteni techto do banky, ktera plati firoku a jest jistou? Zdali ano, piSte pod znaekou "Vklady", /0 Vestnik, West.

(4-dz.)

Texas.

y

c

DO TEMPLE A OKOLi! Modni, jarni obleky, z dcbre zarueene latky a m6dniho stkihu $19.50 a vfae. Oisteni, tehleni a spravkam venujeme zvlaStni pozornost. Mime ceny, vlidna a rychla obsluha. J. W. JUROSKA, krejei od roku 1898, Temple, Texas. fiesta (10-13) jinni ulice.

Spolehliva, zarueena ktrse'i. k

golavS.T ialudek a vNalkNosrn Z prekyslieeni sliznata nemoc

COLITIS Zkuste zdarma.

"Mrs. Fred Helpert, Route 3, Robstown, Texas pi g e: JeSte jedno

RHODE ISLAND REDS BARED ROCKS Vieeliny vyzkoniene "Blood Tested" 100 za — $7.25, — 500 za — $35.00

H. J. Baia

ORANGE GROVE, TEXAS.

1:zaen- objev roi.opi u. Dvoi-aliov3-ch Dirigent prof. Vaelay spravce opery Net. divadlo, dozvedel se ph svjrch zajezdech do Stockholmu, kde po nekolik sezon tidil koncerty tamniho Filharmonickeho orchestru, to jist,j pensionovanj7 Olen orchestru tamnI dvorni opery, rodak z Prahy a absolvent pratske konservatote, chova jako vzacnou relikvii tadu rukopisu na eho skladatele mistra Ant. Dvotaka. me s radostnjim uspokojenim zaznamenati, ze prof. Talichovi se podahlo tyto pamatky koupi ziskati, a ze nyni jsou jit v Praze. Jde ptedevaim o 21 lista notoveho papiru, na nicht jest pavodni naert "SlovanskSrch tanca" (I. tady), dokazujici zajimave s jakou fitasnou lehkosti toto genialni a po celem svete slavne dilo Ceske hudby vznikalo, dale ce1S naert serenady pro dechoe nastroje, prvni "Slovanske rhapsodie" i east naertu tteti z techto skladeb, pak east nadttil k smyecovjim kvartetam Es a C-dur, k symfonii D-dur, k "Legendam", k "Stabat mater", k opete "Selma sedlak", k hudb pro hru "Jos. K. Tyl" ke klavirnimu triu F-moll a j. Nate,re z techto pamatek, zvlaSte pak ovSem. naert "SlovanskYch tonal", byly dosud v mistrove pozfistalosti citelne postradany a marne se pc nich patrol°. Jejich nalez je proto cennjr pro vedecke hodnoceni Dvotakova dila. Dfiletitjr jest dale rovnet i objev rukopisu pisne "Pripamatovani" z cyklu etyt pisni na slova lid. poesie srbske s pfivodnim textem eeskS7m a vedle toho nekolika dopisfi, kterYmi berlinSti nakladatele po prvem fispechu "Slovanskjich tanct" utocili na Dvotaka, aby take jim napsal tadu podobnjich skladeb etytruenich, tanct bud' eeskS7ch nebo tteba novoteckYch, a slibovali mu za to pekne honorate.

Koneene jest e Avedskem nalezu Talichove hezkSr pamatnikovY list z r. 1897 s podpisy a notovSuni znamy vtech tehdejSich elena eskeho kvarteta (Hoffmanna, Suka, Nedbala a Wihana).

7

g

7

y

y

y

Damy s iniliony jako pisaiky.

A.mericka spoleanost pracujicich len je velmi rozhoteena nad tim, ze nektere 2eny pracuji. Jcie ovsem o damy z milionatske spoleenosti, jet berou pottebnYm chleb. Gloria Vanderbildtova, snacha americkehu miliardate, otevtela si se svou sestrou, rozvedenou tenou britskeho aristokrata, na Pate ulici v New Yorku velkV modni salon. Ji vSak nikdo nic nevyeita, protote tamestnava nekolik desitek deveat, velmi dobte jim plati a je dobrou aefovou. Jind vec je s Annou Douglas-Gouldovou, dediekou legendarnich milionu oceloveho krale, jet pkijala misto manekj nky. Pani Gouldova se brani, to se provdala za filmoveho statistu a byla vyloueena z rodiny ,takte se musi tivit vlastni praci. Spoleenost pracujicich 'len vSak vySettila, ze jeji romanticke mantelstvi trvalo sotva etrnact dni, pak bylo rozvedeno a zbloudila oveeka se kajicne vratila do litho rodinnYch milionu. To pani Gouldovou rozhoteilo a podala na Spoleenost pracujicich ten ie.lobu na pul milionu dolart jako nahradu za vetejne tupeni. Pti tom poukazuje na mnoho ten, jet maji zamestnani, ac toho nepottebuji.

Tak ruska, velkokneina Marie Romanova je teditelkou modniho domu, aekoliv ma velke osobni jmeni.

Dcera britskeho statnika C'hurchilla, vnudka vevochl z Marlborough, vydelava, jako jedna z 24 girls jednoho revualniho divadla v New Yorku. June Morganova. nete znarneho bankete a majitele ohromneho jmeni, vede osobne svaj ob. chod starotitnostmi. A pani Rockeifellerova, blizka, ptibuzna, legendarniho nejvetaiho bohade SpojenSrch je pisatkou v kancelati. Dostava, tYdne 20 dolara, ale teprve nedavno venovala ze soukromeho ,jmeni pa milionu dolart na dobroeinne adely v New Yorku. Spoleenost pracujicich ten tvrdi, Se pani Rockefellerova, by mohla davat takove dary, i kdyby nevydelavala tYdne 20 dolor&

7

•

I

leeeni Entromul a bude ze mne zdrava iena. Ja Vam zde dekuji z hloubj meho srdce za tento Entromul. neb jsem trpela neuveritelne a nyni se citim, le tento mi zachranil livot.

Pan Albert Heiman. Route 3, Halletsville, Texas piSe: Entromul nine rozhodne zachranil iivot a ja vim, ic kdokoli trpi ialudeenim neb vnitinostnim neduhem, dostane filevu poulitim Entromul, pouze kdyi ten pouliji. Ja s radosti tento odporueirn komukoliv, kdo trpi tImto neduhem Kdokoliv si preje psati na tyto lidi, mule tak ueiniti a vSe, co se na nem iada jest priloieni adresovane °balky se znamkou na odpoved', neb tito nemaji rozhodne iadneho spojeni s Entromul Co."

Leghornky bile, hnede a

d,c17 brezna 1937.

Entromul uspokojil tolik nemocnVch, ze radi poSleme zkuSebni balik s knileekou nemociVrin. Entromul je slolen ze soueastek, jen shledany po zkouSkach, le jsou velmi Ueinne v nemoci colitis a jeji priznacich jako: nezitiivnost, plyny, nadouvinf, zeicpa a jine ialudeCni a stievni nesnize, pochazejici z nepraveho jidla a prekyslieeni e vnitrnostech, Entromul srazI prebyteenou kyselinu, chrani jemnou vnitrni slizeri, pomaha neeistote z vnitinosti, niei jedy a plyny vnitrnosti, brani zvyku easteho proeist'ovani. Pollete hned pro vzorek a knileeku zdarma. Pro podrobnosti piSte na Box 123, Dept. 22, Entromul Distributor, Hallettsville, Tex. (8-11

y

HO OZNAMUJE s

po ted spoleeenskSrch zabav, jen od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bVti lakavYm dostaveniekem krajana a jejich ptatel.

Postovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 21. BlftEZNA.— Raymond Saes, "New Deal".

V NEDELI, 28.. BEEZNA.-- Bata's Original. '

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c

Po rv a'daprn ci Vyborem .

•

41■10

/

1 1 •1 1 ■•