Vestnik 1937 03 24

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye sti, eslo (Wednesday) 24. biczna (March) 1937.

ROeNili (VOL.) XXV.

SARA PRO STARCE. 1e

IDIM v

Oklahoma City "Skolu pro starce", ptistupnou pouze mum a Zenarn stareim 70 let. Navetevuje ji pies devet set osob. Nejstartimu "chiapci", ktrSr tam chodi je 111 let, nejstarei "clivce" 92 leta, etyticet je devadesatiletych a 300 osmdesatiletSrch. Neplati Zadne ekolne ani jine poplatky, protole deli. tento zajimav podnik je financova.n soukrome" Ueinil jsem tuto tkolu sySim Zivotnirn dilem, protole staii lide se mi zdaji nejzanedbavanejeimi eleny spolednosti.

Jsem ptesvedeen, Ze prakticky nikdo ze starich lidi neumird ptirozenou smrti, riVbit hynou nezajmem o Zivot, jako2 i chybncu dietou. Je skoro sensaeni pozorovat ledive &inky alkalicke stravy — z ylatte ovoce a zelenin — o eem2 tvrdim, Ze je prvnim krokem na ceste k psychologickemu obrozeni.

Abych odsranil eed' a opuetenost tradlene spojenou se statim, potadam pravidelne ptednneky, podnecuje svoje posluchade, aby se yenovali lehke praci nebo zalibe, aby si doptavali pravidelne zabavy, hrajice nejakou snoledenskou hru, navetevovali divadlo nebo spartovni uddlosti a denne chodili na prochazn nebo si vyjialeli automobilem. Naleham, aby se zajimali o denni novinatske zpravy, ziteastnili se spolkoveho Zivota, — a delali viibec vee, co podporuje osobni zajem o Zivot, lidi a veci.

Mani mezi sv3imi Zaky "chlapce" jedenadevadesatileteho, ktery pravidelne pracuje na verpanku jako evec. Jedna 98-leta matka, je2 vede domacnost svemu 80-letemu "synku Jenikovi", tika: "Ne, jeete nejsem se Zivotem hotova, a ani mne nenapadne, abych jej opustila." Jini moji Zaci plei basne a pisne, pestuji zahradky a vykonavaji riizna temesla..

"Neco na praci pro ka goleho Zaka", je naeim heslem, a veichni myelenim i snatenim se pHdinuji o zdar naeeho "stoleteho standardu."

Existence teto ekoly ptinesla ut tolik nadeje a inspirace svSrm ' .6.ktim, 'Ze jejich rimrtnost znadhe pokiesla pod normal.

Maje bohate zkuknosti z venko-vskSrch mestskSrch ekol jako sttedoekolskS7 i waiversitni profesor, mohu uptimne Nei, Ze kola pro starce je mou nejblaZenejei .1/Tchovnou praci. Prod 'name sve stare lidi nechavat pomalu umirat opuet'enosti, nedostatkem zamesinani, tpatnou dietou a duchovnim hladovenim? Tato otazka mi po prve vyvstala na mysli pied lety, kdyZ jsem byl jeete sttedoekolskSim profesorem v Kansasu. Utvotiv zkuSebni ttidu lidi vesmes stareich 80 let, zjistil .jsem zajimave moZnosti pro ptevchovu a omlazeni starSrch lidi. A nyni ticlim denne svoji ekolu, abych potvrdil svoji virus co lze udinit pro naee obeany dedeeky. Mame celkem deset vyueovacich ptedmetti: 1. Peelivou tipravu diety, je2 by slouNla zvlaAtnim potfebam a podminkam starce. .

2. Nalezani zprisobt, jak vyloueit z Vela potraNinove zbytky bez uchylovani se k umelm prostfedkAm — drogam a projimadlrim.

R

Prof. dr. W. A. McKeever.

3. Vykonavani nejakeho zamestnani nebo ktere jsou vhOdne pro udrZova.ni sebeucty a vedomi vla gtni ceny.

4. Inspiraeni vyuZivani voinSrch chvil pro zabavu a zajimave hry.

5. Denial vychazky v deeti i slunci beze strachu pied nachlazenim nebo 'jinVm onemocnenim.

6. Kaklodenni venovani pozornosti hethim udalostem, pokroku lidske spoleenosti .a sveta.

7. Pestovni ptatelskch stykri s jinS7mi lid0

JARO JE ZDE !

Vesna sve pozdravy posila, skfivanek s vise je Asa; zeme se ztuhlosti zprostila, slunce ji paprsky stfasa.

Bylinek zvedave hlavinky vesele na ten svet hledi, ptaji se vyspale' maminky, kde Me jsou mrazy a ledy?

Matka jim povida, smejic se: "Vesna je zahnala veecky — rada jsem, deti me, velice, Me yam teploueko, hezky."

KeZ i nam rortaje v srdcich led, ke2 nam zfit lidskosti vesnu, ke,2 zlobu pfemil2e lasky vznet, svedomi probudi ze snu. !

R. Durori.

mi a hledani nejlepkch test ke spoleeenskemu soukti mimo rodinnS7 kruh.

8. Odnaueovani se stet. ovat si, nalezat na vkm chyby a natikat nad ztratou gt'astn'ejkch mladSlch emu .9. teast v rriznS7ch vzdelavacich spolcich a cirkvich.

10. Pestovani bodre 2ivotni filosofie detbou, rivahami a '2ivou virou ye veene hodnoty.

Shledal jsem, Me nestaei nalehat na dodrk)vani techto veci abstraktne, riSTbr2, ze je tkeba peelive zkoumat kazdy bod, burcovat volnou debatu, ' adat o navrhy a prakticky je uskuteeriovat: Aekoli nejde o domaci studium a filohy, je to et'astnST popud k Mani nedeho a k srovnavani s tim, co delaji jini. Naleham na sve Zaky, ae divot musi jiti stale vpted a rozvijet se. Je nutno se mu ustaviene ptiZptisobovat, pti eemz sveli a nove zkueenosti slouZi jako nezbytni einitel v udrZovani pomerneho mladi. Jakmile se mi podati vychovati tyto zajimave lidi do to miry, Me budou jisti alkalickou dietu, budou udrZovat spravne -vyludovani bez pouZivani drog, projimadel, klystSTrti, budou se obirat nejakSrm zamestnanim nebo zalibou, pestovat metodicky bodrST a veseli nazor na Zivot, — jsem jist, ze se et'astne doekaji vysokeho stati. kola a nikoliv klub, to je hlavni zasada me pfevSrchovne prace, vykonavane v Oklahomske mestske Akole pro starce. Trochu ra-

dy zde a trochu tam, a celek Novi individual nirnu rieelu. Vyslechnu osobne a soukrome kakleho "Mica", abych upravil jeho "uebu" tak, aby si vkmala specifickS7ch veci, vy2adujicich pozornosti. K povzbuzeni zajmu je vydavo.no pekne "vysvedeeni" tern, ktefi kladne dobte vykonali ulokne rilohy. Dale kdo chce sloidt sla.vnostrn slib, ze bude stale zit tak, aby dosahl nejdeleiho veku, muse se stat Menem nateho "klubu stolet)ich".

Bylo mou zasadou pracovat bez platu nebo jakSrchkoli odmen na tcmto taZeni za lepei divot naeich ptestarlSTch. Soukromou akci, kterou jsem vymyslel a provedl, bylo moano financovati naei ekolu tak, Me jeji naveteva Zaky nic nestala. Ueebny poskytly veteinou mistni cirkve. Nejvetei vSrdaj ptedstavuje automobil a benzin, nezbytne pro obji2deni celeho mesta a osobni doniaci "vyueovani" tech, kteti nemohou navetevovati nati ekolu.

Sta techto ubolakti mi potvrdilo, Me se citi velmi opueteni a unaveni Zivotem. A tak pr ymusi bit obnoveni odvahy k Zivotu a rada, jak it podle potteb a poladavkil vysokeho stati. Cast° nalezam nekterou tuto opuetenou a 'Zivotem omrzelou duel v hadce s mladeim ptibuzn9m, jenZ se ji snaZi protipravne vnutit nejakou vymyelenou a nerozumnou disciplinu.

Tenth nov3"7 a v3ichovn3i pokus o spravne vedeni a omlazovani pfestarbiCh lidi je dlouha historie a nelze ji zde celou vylidit — ale stoji za to praci, jak jsem zjistil, a pfinak s sebou spiritualni odmenu samotnemu vernemu ueiteli. Svolavam kazatele, uditele a jine vybrane obeany, aby mi v ni pomahali. Mame mezi sv3"rmi "2aky" mnoho umelcil a dovedn3"rch femeslnikt, jich2 zajem o vlastni umeni davno vyhasl, proto2e nemel motivu, prod by se dale projevoval. Kakbi, jehot prace je skuteene cenna, musi ziskati vefejne uznani a lasku, je't jsou hlavnim popudem lidskeho ttesti, a ty se prove pokoukme nakm pkestarlSrm poskytnout a zajistit.

Dale je tfeba, aby historic a metody nak 'Skoly byly rozkfeny po cele ,zemi radiem, aby podobna prace mohla Wit zahajena i v jinch statech.

Ano, na konec musim zdtiraznit, ze moje prace neni nijak spojena s pensijni peel o ptestarle. Ta je oveem take nutria, ale penize nikdy nemohou oZiviti ducha starch muZii a Zen, kteti pozbyli zajmu o Zivot vinou duchovniho hladoveni.

REDAKCE OZNAMUJE cele nisi bratrske vefejnosti, ze Hlavni Ufadovna svola co nejdirive sjezdem zvolenY tiskovY vybor, na gi rozhodujici instanci, co do Vestniku maze a nesmi bit zakadeno, a tiskovY vybor vycla rozhodnuti, ktere dopisy, pojednivajici o zmene v tirade pokladnika HL Triadovny maji byti uveiejneny a ktere nikoli. Do to doby nebude nfeeho o teto zalefitosti uveiejneno.

Strana 2.

VESTN1K

4.

Oddil dopisovatelskfT 0 siwo■o■oenowrow.oso.= 0.1100∎ ■■•■•11111114.1.11/41

ti

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zivadne polemiky, potadatel ptedklada, ye smyslu stanov Tiskovernu 11Yboru k vlastnimu rozhodnuti.

Z TEXASU DO NEW YORKU.

(Podava Jos. V. Bayer) Ctena redakce a v gichni etouci Vestnik!

Pokusim se aspori trochu popsat mou cestu z Texasu do New Yorku, a jak' dojem na mne ude,lal New York. Nejsem mot dobrY pisatel, obzvla gte pero nemohu tak dobte ovladat jako psaci stroj, a ten zde nemam, tak doufam, ze mi br. redaktor me nedostatky promine.

Ve sttedu, dne 30. prosince 1936 odpoledne, vyjeli jsme z Floresville, Texas, pp. Eugene a Leo Bohach a moje maliekost na kale pr y giho. Podasi bylo krasne a my za prvniho-nej pal dne dojeli do Hillsboro, Texas, kde jsme stravili noc v tourist parku, aekoliv jsme pavodne planovali jeti at do Tulsa, Oklahoma.

Nato ye dtvrtek, dne 31. pros. jsme se vydali na dalgi Cast nagi cesty a na g cil ten den bylo Kansas City, Missouri. Vyjeli jsme po 7 hoclinach a nabirali to vesele k severu. Las krasny, ygeoko 0. K. a Chevrolet 1936 jen donila, aby ut byla v MiSkuri, z odkud pochazela. ft eku Oervenou jsme ptejeli nekdy k poledni a ocitli jsme se v Oklahoma, uhanejice k mestu Durant. Krajina se razem meni jak kdyby to melo bYt jil ptedem ptedurdena, aby to byly dva rozdilne staty. I raz obyvatelstva je jit PITY, elovek to posttehne dosti brzy. Pada je vice pisedna, a misty at chudobna, jinde zase dobra. Ono je to v gude tak, nevyjimaje na geho Texasu. Poobedvali jsme v McAlester, a uhaneli dale, krajina aim dal tim kopcovitej g , a malebnejgi.

V teto east Oklahomy je hodne pil, a podivil jsem se jak kiddy, z kterYch delali prkna, jsou maleho prameru, nektere tu gim jen asi 6 palcti ,ovgem, ze i nektere bylo hrubgi, ale malo. Prkna maji nalotena ve velkYch hranicich, na povetti, a nektere uz hodne vypadalo stare.

Mijime mestedko za mestedkem, po klikatYch a malebnYch cestach, ted' vet ginou konkretovYch, ale tea potom ku Muskogee se jelo po caste gterkove, nebezpeene a velmi take, klikate, co chvili nejaky ilzkY mustek, a kde se muselo dekat, jestli vas nekdo "bitnul" na most. Pavodne jsme chteli jeti do Tulsa, ale pies Muskogee je do Kansas City blite, a k tomu my se chteli zastaviti v Joplin, Mo. K vederu jsme ptejeli hranice statu Oklahomy do statu Kansas, a jeli smerem severovYchodnirn do Missouri. Oast tato v Kansasu a Oklahoma a Missouri je bohata na rozliene rudy, olovo a zink, tet i uhli. Prave se tam zadinalo eileji pracovati a uvatovano o otevteni dole, ktere jiz nepracovaly 6, 7 a vice let.

Obyvatelstvo jaksi hledelo nadejne vsttic k lepgi budoucnosti, a davalo to take na jevo.

Mesteeka byla vSecka, at na male vyjimky, krasne dekorovand ve vanodnim a novorodnim razu.

Do Joplin jit jsme dojeli za tmy, kde jsme u ptitele p. Bohache po yeeeteli. Pak dale ut jsme jell statem Missouri do Kansas City, tedy krajinu nebylo ize pozorovati. as ale krasnY, ne mot zima snehu nikde, ani pamatky. Mesteeka ov gem okra glena, prave vgecko se ptipravovalo oslavit Sylvestra, a naleptivitat NovY Rok. Do Kansas City jsme ptijeli po jedenacte hodiny, a tu jsme do toho praveho zrovna vjeli. Vypadalo to jak kdyby katdY °bean mesta byl na ulici, katdY mel nejakou trumpetu a troubil, klobouky aneb komicke aapky na gigato na hlave nasazene, a pcchodovalo se v gemi smery po chodnicich, v ulicich a tech kar aft hraza. K posledku kary vabec musely ptestat jezdit. Takoveho davu pry Kansas City je g te nevidelo.

Nu a my ptijell k bytu bratra pp, Bohacho-

v5ich, a on nebyl dorna.-Tak co ted'? Byli jsme unaveni, neb jsme uaeiall ten den pres e00 nin, a la byio pozae, tak jecieme hledat hotel, kue byenom svym knvym kostim a unavenym *aaum aaii trochu OcipocinKu. Ale cnyoa ono to asi oyio osiavovat v Kansas City eery peumbrem Kansas a asi pul Missouri. oedema noteru kae pan iionaen se obyeejne zastavuje, je to retoezoNY hotel ,tarn nit, tak jsme sr. .vzpomneli, le jsme si maji reservovat svetnice, aie ted' bylo pozae. (v) Sak, le pry jsou tu jine! Ony site jsou, ale tekli nam, ze ill museli (ximitnout sta a sta hosta. Nu, a tak jsme jezdili dve hodiny v torn davu, to tiacenici, houlcani atd., az ja vzpomel, ze motile. Y. M. C. A. bychom mohli spat. Tak koneene zjistivge telefonem, ze v gude jinde je pino, talc jedeme tarn, a na gtesti je gte mell, ale museli jsme chvili dekat nelli noeni klerk ptigel z obchazky Za ty dve hodiny hledani hotelu jsme udelali okolo 40 mil, neb mesto j e velice rozsahle. West° toto je jedno z nejkrasnej gich velkomest a bylo v gude krasne odekorovane stromky, zeleni, venci, barevnYmi svetly a lampiony raznYch tvarti. Mestedka maid okraglena, tomu jsem se nedivil, ale takove mesto o nekolika set tisic obyvatel, to je nee° jineho. Jeli jsme pies jinx vet gi mesta, San Antonio, Austin, Waco, Dallas a Muskogee a Joplin a nikde to talc nebylo v takovem metitku.

No, a vyspali jsme se dolote, a tak jsme jeli pa meste k pp. BohachovYch bratru. Ten ptijel dolma al rano o 6. a portYr rikal, le se nemaji vyru govat. Nu, konedne jsme se s nim seali a po poledni pokradovali na dalgi testa do St. Louis, Mo. Sluneeko pane svitilo, ale asi 100 mil za K. C. nas dohnaly mraky od zapadti, a slunko ut jsme vabec nevideli zapadnout. Na gest hodin jsme byli v Jefferson City, tarn ut zadalo poprchat, nu, a potom z odtamtud at do St. Louis jsme jeli chvilemi v silnem degti ,a krajina zde zase hodne kopcovita, cesty dobre ale velice klikate, nedalo se rychle jet. Do St. Louis jsme dojeli v 10 hodin veeer a v de gti, a hned jsme se odebrali do hotelu. Tam jsme se roze gli, oni jell dale do Macon, Missouri a ja jsem vyhledal tam Oeskou Narodi Chtel jsem vyhledat bratranka meho tchana, ktery odegel do St. Louis pied lety z Texasu, lea uz jsem jej nenalezl, ale jeho znameho, a ten mi sclelil, ze p. Frank Svoboda (tak se to.tit jmenuje ten bratilinek), se odstehoval asi 40 mil od St. Louis na farmu. Tak jsem mu vzkazal pozdray.

DalSim mYm cilem bylo vyhledati bratra Fr. Pkihodu, cviditele sokolskeno, ktery u nas y e nekoiikrate byl. Ze pry byl s hochy a bratry sokoly z Cievelandu na ptehlicice musea a potom le pry budou v pivovaru Anheuser-Busch. Tak hned se naskytli dva bratti sokoli, pp. Vaclav Nosek a Anton Kontipek, ze mne tarn zavezou. Vsedli jsme na Hentika model A, p. Noska a jelo se. Bylo 2. ledna, mezi svatky, talc se ani mot nedelalo, take se ani nav gtevy do pivovaru ten den neptijimaly. Ale s br. Ptihodou a clevelandskYmi byl dalgi sokolskY pracovnik a zo.roveil redaktor St. Louiskeho Vestniku, p. Jan Reiner, a takto zamestnan, nenddim-li se, v City excise tax commision. A ten tedy mel ten darovnY klidek, ktery nam otevtel dvete do pivovaru. Tak nas tam eastovali, ja v gak pivo nepiji ,tak jsem musel pit "ginger ale", a pH torn se zpivalo, ov gem ze eesky a ptehlitely obrazy, take i jine zvla gtnosti, a mezi jinYm tat dart krasne odekorovanY, a va.tici 50 liber, ktery byl pied nekolika lety darovan na 50 lete jubileum, aneb narozeniny, nevim uz sam, tak jsem byl tim "ginger ale" pomaten. Potom ptijel sam miadY pan Julius Busch, a ten nam aspen zevrubne ukazal ten to obrovskY podnik, nejvetgi sveho druhu na svete.

Zapomnel jsem podotknout, bratr PMbode, kdyt stal na chodniku se siocimi ptateli

Ve sti-edu, dne 24. bfezna 1937. a my k nim ptichazeli, tak chvili koukal a potorn. zvolai: "Halo, co tu chce Texas?" Nu, a potom nas zastupce firmy p. Stock vtecky zavedl do restaurace a dostali jsme velikY °bed, a pivo ,a zas pivo, ja v g ak mel tentokrate "rootbeer", nevim kolik sklenic, a potom cigary tat rozdavali, mam sam d ye 25 centove na pamatku a jelikol mam ten "zlozvyk", ze zas nekoutim, ale oni ktideli: "Jen ber!" citili se urateni tak trochu "enyvej". Bylo nas tarn 12 "apogtolt" kolem stolu a potom pti gel 13tY, p. Henry M—. (posiedni jmeno jsem v gak zapomel) a je to pravni zastupce firmy A. — B. Pti torn jsme vzpominali nektere na ge pratele, o posilali jsme kartky, kde se katclY podepisoval. Pti torn se zpivalo, p. Reiner ma krasnY tenorovY hlas, desky, anglicky a take i mecky. Byl mezi nami take p. Jos. Zajic z Kansas City, Mi., ktery valycky si zajede do St. Louis na Sylvestrovskou zabavu. Stargi pan, avgak uvedomelY pracovnik narodni, a sdelil s nami jak oni Oe gi tam v Kansas City se sorganizovali a postavili si tabor na yenkove.

V St. Louis jegte existuje to pra y& deska pohostinnost. Nikde jinde mimo Texasu jsem nebyl tak vlidne ptijat, lidmi imlne cizimi, jako tam. Avgak poutala nas vgecky sokolske bratrstvi. A jejich narodni tivot je velice Maji tam ted' bratra Ptihodu za cviditele v jejich tamnej gi jednote sokolske, a veru 'ze se vgichni eini. V sobotu veder se nacvidovala Beseda na vetejne evideni a akademii, hned jich bylo nekolik kolon, pet di gest, dam vgak bylo vice, tak i mne br. Ptlhoda vyrukoval, a tak jsem je gte po torn "ginger ale" a "rootbeer" a doutnikach ueil jednu sestru sokolici ze St. Louis, jak se tanei v Besede "polka nova". A na druhY den pak jsem byl ptitomen jak velkokad O. S. A. statu Missouri uvadel noye einovniky tamnej gich tada a z okoli St. Louis. Bylo tech ptedsedu okolo tuctu, a taktet i ostatnich einnovnika. Potom byli uva&hi novi elenove do dospeleho odboru i do detskeho. Mali to vgecko krasne vyplanovane. Uvadeci obtady byly v keef anglick y, neb byli uvadeni do anglickeho tadu. Potom byla hostina a -pak taneeni zabava, volna pro vgecky. Dobte se katclY bavil, obzvla gte pti plzeriskern, ktere tam maji ye vYeepu. Manater sine p. Eugene Krejdi je dlovek jette mlady a dobry sokol, a tento tet se o kalcieho tam zavitavgiho hosta bedlive stara.

V pondeli, dne 4. ledna jsem se ze St. LouiskYmi rozloudil a vsedl na Greyhound bus do Chicaga. Bylo ted' ale ut zima, neb po torn degti na NovY Rok se vyeasilo a teplomer pa.d1 al na 10 bodt nad nulou. Tedy ze St. Louis a do Chicaga jsem videl hodne ledu, zmrzlY to de gt', a byla citelna zima, aim WM C'hicagu, tim vice.

V Chicago jsem gel do atadovny VYkonneho Whom A. 0. S., potkal jsem se v gak na schodech s br. Jarkou Ko gatem, ktery prase gel do tiskarny s materialem pro lednove dislo Sokola Americkeho, a mel uz na spech. Porozpraveli jsme jen to nejnutnej g za chuze po chodniku az na roh bloku, a pak jsem mazal syYmi 7 1/2kami do redakce Svornosti a Amerikanu, kde jsme s br. J. V. Welclem vzpominali ten na g eeskY den v Dallas na Texas Centennial, obzvlagte to hrozne horko. Potom cba jsme ptirovnavali, jak se to krasne cvieilo v Corpus Christi nasledujici sttedu veder, na krasne osvetlenem Potom odtamtud jsem gel navativiti rodinu p. Antona Nejvara, ktery bydli v Berwyn.

On byl v praci ten den, tak jsem jej nevidel, vzkazal jsem mu pozdrav po jeho pani, a zpet do Chicaga. Jeho pani mi rikala, ae at' pHjdu veeer, le mn br. Nejvara rad uvidi, a br.

Welcl ze pry at' ptijdu veder do sokolovny Havlidek-Tyr g, ale mi nebylo moano jiti nikam. Br. Nejvara je take z Texasu a elenem nageho taclu po dlouha leta.

(Pokradovani ptigte).

Ve stfedu dne 24, hi'ezna 1937,

CEsSTi V AMERVE Proti Indianum.

TNDIANI jsou nesmirne zveclavi a povereivi.

1 Dovedou cele hodiny vystati u okna neb u dveti domovinatovSreh a skoro nehybne pozorovati, co se uvniti deje. Je marne je odhaneti, a i kdyt odejdou, po chvili se vracei, podeprou se opet o ram a jako deti sleduji katcIS7 pohyb uvnitt. — Nemoc pokladaji za eM zleho ducha, jehot se vSemo2nSrm zpasobem snail zbaviti, na ptiklad sicalanim do YSTAe, behanim o zavod a divoicSim tevem. Teprve pfi vatnelAim onemocneni jest volan earodej, kterS7 se snati syS7m darovanim zleho ducha odehnat. Na phkiad pfitomni tvou cele dny a noci, a plivaji na nemocneho dotud, at se citi lope. Nepodatili se asill darodejo yu takto nemocneho vylediti a nemocny zemte, zvedne se ihned eel* tabor a opusti misto, umistiv ptedem mrtvolu na vysoke leseni, aby slunce ji vysuklo. Natal. tog mrtvoly zakopavali, obkladali kameny na zpusob mohyl neb spalovali. Marne by bylo pfemlouvani nebo nabizeni nejakSrch vSrhocl, jsou pfesveddeni, te v tomto miste sidli zly duch a tomu se snati za katdou cenu se vyhnouti. * Rudok byli tedy pa yodnimi majetniky Ameriky, a je-li dnes majitelem beloeh, pak toho bylo dosateno z 'slag east nasilam. Nekteki krnenove, pravda, ustoupili dobrovolne po uzavteni smluv, ktere vSak bohutel vychytralSrm belochem nebyly dodrtovany. Indiani citili, vte zeme jim bude odriata po dobrem nebo po zlem, a proto obyeejne souhlasili se smlouvou vladou jim nabidnutou; ale kdyt pozdeji hladoyen, neni divu, te se bouhli, aby syS7ch pray.

Vlacla site vyplacela obnosy na smlouvu pravidelne, ale ty zustaly v rukou jednatela a dozorca, ktefi je meli rozdelit. Bylo to ptimo hanebne, jak belai vyuti yali negramotnosti Indiana a o penize pro ne urdene je Aidili, jak se to pozdejSim yySettovanim dokazalo. Indiani kupovali pravidelne na aver od bil3"rch obchodnika, a kdyt byly poslany penize pro ne urdene vij7 platdimu, obchodnici pfinesli sem sve fifty, a jet° Indiani neumeli Gist ani psat, byly ty adty naramne pfehnane a ubotakum z vSrplat taktla nic nezbylo.

Mimo to pozdeji byli Indiani belochy osodovani. Kdyt se v okoli udala nejaka kradet, by lo to hned svalovano na Indiany, ad tito jsou znami svou poctivosti. Tak nejeden obchodnik a vychytralec obdrtel od vlady nahradu za zboti neb majetek, kterS7 pit mu byl Indiany odcizen, ac pravdou to nebylo. Tim v gak se jen nenavist proti bilemu plemenu stupriovala.

Vlacia tot slibila, to se postara o vzdelani aby se mohli vyrovnat belochu. Mela nejlepM amysl, poslala mezi ne i ueitele, ale i ti dbali jen o svaj vlastni prospech a svou kapsu; tetili z nich i misionati, aby si sami mohli postavit qstavne residence a kostely, a kdyt bylo poukazovano na to, to bili delnici paSi prostopagnosti mezi tenami a divkami Indiannebylo udineno nic, aby se tomu zabranilo. Tim se rozmnotili miSenci, kteh si osvojill gpatne vlastnosti obou plemen.

Mnohdy byly vSrplaty odklaclany at dlouho do zimy, kdy Indiani trpeli jit hiadem a zimou.

Tak se stalo jeSte i v rode 1877 Indianam kmene Cherokee v Kansasu, co je velmi popudilo.

Tehdy dojel jejich naeelnik s nekolika muti na stanici, kde v zajmu soukmenovca pravil: "6ekame jit dlouho na svou almutnu, mnozi z naMch lidi jit onemocneli hladem a zimou, zatim co vy si hovite u vytoperVth lcamen Maine zemtiti jen proto, ze nas nechcete vyplatit yeas, ei hodlate se nas timto prodlutovanim zbavit?

Prodali jsme svou zem, honitbu i s hroby naBch otct pod natakem bile tve.fe a nyni vy PAM odpira.te I tuto alinutnu, kdy jsme dali

VESTNtX pro vase pohodli v gechno, co bylo nagi you?"

Nadelnik po teto keel byl zateen, cot nevoli Indiana jen zvYgilo, a od to chvile se datuji nepokoje mezi Indiany. Konaly se porady na vgech stranach, sjitidely se tlupy s pevnym rozhodnutim, ge belochy ze zeme vypudi, jejich dobytek schytaji, aby nezhynuli hiady, a pomsti se za v gechna bezpravi na nich spachana.

• • Vgechny nepokoje, boje a masakry mezi Indiany a belochy mely svtj ureitY dtvod — neize vgechnu vinu svalovat na plemeno rude. 2e ph torn bylo postiteno i mnoho mirumilovnYch osadniku, jest na bile dni, cot se na nekolika mistech stalo i nagim krajantm.

Tak tomu bylo i v roce 1878 v mesici zafi, kdyt jedna tlupa Cheyenne Indiant vpadla do jihovYchodniho cipu okresu Comanche v Kansasu a zde se rozdelila na men gi oddily a rozjela se po dobytkatskych rendich v okresich Barbobour, Clark, Meade, Fort a Foote, jet se jala pustogit a mezi osadniky hrtzu Mnoho mutt bylo povratdeno, mnoho na fiteku poranili, negetfice ani ten a dad. Neznali rozdilu, neznali milosrdenstvi. Dobytek bud'to pobili nebo rozehnali, stfilejice za nam, at posledni kus zmizel z dostfelu. Tet teny a deti Indians byly napomocny muitm v pustogeni, stkilejice zpovzdali gipy dobytek. Peknej gi kone schytali a ukradli pro svou potfebu, potraviny a jine potfeby odnesli, a co nemohli °dnest, znieili prave tak, jako gatstvo, ba po zpustogeni zapalili i phbytky.

Kdyg Indiana pfekroeill drahu Kansas Pacific blite stanice Buffalo, vstoupili do okresu Sheridan, Decatur a Rawlins, kde le gela v labsnem ttdoli potoka Beaver Creek nova eeska osada. Bylo tam usazeno sedm eeskych rodin, jet se pied nedavnem pfistehovaly z Nebrasky. Byly to rodiny bratfi Ignace, Petra a Pavla Janougkt, Rudolfa Springlera, Frantigka Spevaeka, Fr. Vocaska a Fr. Boudy.

Brath Janougkove phi eli do Ameriky v roce 1874 z Velke Kygice u Unhogte. Hynek pfijel s mantelkou. V Oechach mel chalupu s kouskem polnosti na Hatich u Kladna, ale majetek prodal, kdyt se rozhodl vystehovat se s bratry do Ameriky. Pavel pfijel s eetnou rodinou a tfeti bratr pro nedostatek penez nechal manielku s pet malYmi ditkami na Hatich, pry se usadi a vydela, 'tie jim pogle na cestu. S bratry JanougkovYmi pfijel i jejich Avagr Springler, pochazejici rovneg z Unhogte, s mangelkou se synem asi desetiletYm. V Cechach mival truhlafskou dilnu v Bugtehrade u Kladna.

Spevadek pochazel z Doubravice v okresu smichovskem. Mel za mantelku Barboru Sochorovou z Unhogte. Pfistehovali se za krajany nasledujiciho roku do Nebrasky. V Nebrasce vgak nage krajany pronasledovaly vgelike nehody mimo netrodu. Proto se smluvili a po thletem pobytu se odstehovali do Kansasu, odkudt pfichazely lakave zpravy o peknYch iirodach.

Pani Speve.ekova, gajiei nyni v Oklahome, vzpomina na tuto cestu trvajici jim sedmnact "Cestu jsme konali petky s parem tainych volt. a zaroveri s sebou jsme vedli par mladYch hfibat. Byla to stra gna testa pro mne, nebot' jsem celou cestu musila hnett dobytek za vozem. Avgak sotva jsme pfijeli na misto, ztratili jsme jednu kravu, ktera se zabila padem se skaly. Druhy den mantel dal sousedu, kte0 prave jel do mista, etyficet dollara, aby pro nas zakoupil v meste tivobyti. Ten vSak ph pfejadeni teky penize ztratil, take jsme zastall apine bez penez. A jig na jate 1. kvetna nam ukradli kofgti zlocleji kone a pote nas stale nejake ne gtesti pronasledovalo. Tak 16. deryna nam zabil blesk par tatr&h volt., cot nam velmi u§kodilo. Ale to bychom brzy a vytrvalosti nahradili, kdyby nebylo dalSich nesnazi.

NejhorM a nejobavanejM ne§testi vAak na nas dolehlo JO 1. fijna, kdy dame rano je gte pied vSr chodem slunce jsme byli pfepadeni Indiany.

Mantel tohoto rana vyjel dasne orat na pole pro ueitele, kterST vyudoval ditky tech nekolika pion341 v tomto okoli. Nemeli jsme ditky kam posilat do gkol, neb tech zde jegte nebylo, a kdyg oven soused se uvolil ditky vyu6ovat, sousede se uslednotill, le mu 24 to budou

Strana 3. vat farrnu. Toho dne jel mu mantel zorat pole.

Poslala jsem dceruAku pro nee° k souseclum Vocaskilm, avgak ta, sotva ugla asi 200 kroka od staveni, zahledla Indiany. Rychle se vrittila a zdelovala, to k nam jedou "honci s copany".

Vygla jsem a k svemu zd'aeni jsem spatfila Indiany, kteh byli takfica nazi a Ichiclaidmi barvami pomalovani. Tehdy bydlili s nami i moji rodiee a melt jsme etyfi deti, deveata.

Jsouc zde gena vratila jsem se do staveni a f ekla otci, ge k nam jedou Indiana, ktefi jsou asi na valeene noze, cell dervenou barvou pomalovani. Otec byl toho nazoru, ge snad nam neukdyt jich krajane nebudou obtetoyat.

Jak stragne se intj drahY otec klamall V tom strachu jsem nevedela nich chytfejaiho, negli to jsem se pustila za mantelem na pole. Ten v§ak zatim odjel k sousedu Boudovi, kam jsem za nam sla. Na ceste me zastavili dva Indians na konich, kteti. byli asi na hlidce.

Jeden mladS7, statnST, vysloutilS7 valednik. MlacIM mi zastoupil cestu a posunky i slovy mi neco daval na srozumenou, demui ja. -Mak nemohla porozumet. Tibesouc se na celem tele, sepjala jsem ruce a chtela jsem se mu vyhnouti. On vgak mne nechtel pustit, at po delgi tahanici stars' Indian mne od mlacieho odtahl a rukou mi naznadil, abych se ukryla, a tak mne zachranil pied nasilnostmi mladMho. Kdyt jsem pfi gla k Boudtm, vedeli ji g o Povstani a mugi, nemajice tadnYch zbrani, nemohli se jim postaviti k obrane svYch rodin a majetku a na prosby nag 'Zen se rozhodli, te se ukryji at do doby, jak se veci vyvinou. Ja vgak jsem si vzpomnela zase na deti a rodiee, kdyt jsem vedela, ge mantel je nagivu, a nemela jsem jit stani. Vratila jsem se k domovu. Ale asi v polovici testy jsem videla proti sobe ptichazet tenu nesouci dite na zadech, druhe vedla za ruku a dal gi dye ji nasledovaly. Kdyi jsem se k nam poznala jsem, ge jest to ma matka, ktera hoice place, a kdy g jsem k ni dobehla, sotva mi mohla vysvetliti, a jeji mantel, mtj otec, byl Indiany zabit, vtechen dobytek postfilen a nag domov tpine zpustogen. Odvedla jsem matku s detmi na farmu k Boudtm, kde nam matka vypravovala, jak otec zahynul.

Brzo po mem odchodu vstoupili dva Indian! do staveni (snad to byli ti, ktere jsem potkala) a tadali posunky o zapalky, ktere jim otec podal. Ale to Indiantm nestaeilo a stale jegte nee° potadovali, a otec si vykladal, ge snad maji hlad, a proto jim nabidl chleb. Indian vzal chi& pod patdi a uchopiv za rameno otce, kterS7 drtel vnuelcu Botenku (pani VajneroYou usazenou nyni v Nebrsce) v naruei, vedi jej ze staveni. Sotva vystoupili na prah, mladM Indian stfelil otce ptimo do hlavy, te se s ditotem na miste skacel. Vnuece se nestalo nic, net to se stragne polekala a byla cela krvi dedeekovou pottisnena. Indianam to nestadilo, otce skalpovali, a zaselmu y§e mu sekeru do hlavy, nechali jej v tratolftti krve na dvote beget. Mezitim phjeli dark Indiani, kteh se dali do drancovani obydli a cele farmy, a g zniolli v§e. Matce a (Velem neudelali nic a nechali je volne s mista ne gtesti odejit.

Milj mantel vylezl ze sveho akrytu na vysoky topol a pozoroval odtud ono hrozne divadlo po celem okoli. Chtela jsem se nekolikrat vratit dorm), ale mantel zahvizdnutim mi daval znameni, abych se neopovatovala, ge dotud jsou tam Indiani. Teprve po zapadu slunce jsme videli, jak z tdoli odjitdeli ye d tlupy Indiant na konich. V jednom hlouelcu jsem jich napoditala 25 a v druhem devet. Mezitim se mi mantel ztratil ze sveho fikrytu na strome a is jsem se po odchodu Indiana odvatila dome.

Bylo to stra gne divadlo, ktere mne odekavalo. MrtyST otec skalpovan na dvofe, vgechen dobytek a drubet pobita a ve staveni nezastalo ani to nejmenSi. Petiny rozparane a pet' z nich vysypane, nadobi rortlueene, okna vytludena, nabytek rozmlacen. Vedela jsem, 'te otce nemohu nechat letet na dvote, ze by jej drava zvet do rana mohla rortrhat a roznest, proto jsem jeho mrtvolu vtahla dovnitt a utekla jsem s mista hrazy zpet k Boudum.

(Pokradov6.n1)

VtSTN1K

Strana 4,

OSMA. Lidske srdce hledi smir. lasky za $500,000.) ( Mincovna". Dr. Tajemstvi Oskar Odstrdil.

OMANTICKA postava plukovnika T. E. R Lawrence, "arabskeho Lawrence", vzbudila po valce east° zajem celeho sveta. Po prye, kdyt vytla jeho kniha "Revoluce na poutti", v nit vypravoval sva, neuvetitelna dobrodruistvi valedna v Arabii, kde organisoval odboj ArabA proti Turkilm a NemcAm. tirti vyliaeni obsahuje druha ttisvazkova, kniha jeho: "Sedm sloupfi moudrosti", ktera vytla r. 1935; tehot roku zabil se pti jizde na motocyklu letee Ros. Pozornost sveta byla poboutena, kdyt zvedela, to prostk letec byl vlastne slavnk plukovnik Lawrence. Dlouho nekttti lids nevetili, tie katastrofa nebyla sehranou hrou, nastrojenou, aby Lawrence mohl se neruten venovati zvlattnimu tajnemu tkolu .. .

Lawrence zanechal knihu, kterou nazval "Mincovna". Pravo vydati ji ma americkk nakladatel Doubleday, Doran a spol., ale je vazin Lawrencovkm ptanim, aby knihu nevydal pied rokem 1950. Tajemstvi knihy budilo velikou zvedavost. Nyni znama americka, literarni revue ptina,ti zpravu o jejim obsahu. Jak se podatilo zvednouti routku s tajemne knihy?

Americke tiskove zakony stakibvi, 'tie autorske pram) zajisti si, kdo odevzda, dva vktisky knihy knihovne kongresu ( ye Washingtone) a krome toho da na knitni trh aspon deset vktisktl. Temto ptedpisAm nakladatel vyhovel.

Ulotil dva vktisky v knihovne kongresu a dal 10 vktisku na trh. Ale, aby nikdo nemohl knihu koupiti, stanovil cenu vktisku destkou 500,000 dolarti. Zakon dovoluje americkemu obeanu Os' knihy ulotene v knihovne kongresu, zakazuje jen z knihy doslovne citovati. Kritik H. S. Canby knihu aet1 a podava, o ni zpravu ve zminene revui. — "Mincovna. Napsal 352087 1-c Ross. Vydani omezene na 12 vktiskti, z nicht deset je na prodej. Novk York: DoUbleday, Doran & Co. 1936. X. 500.000", zni bibliografickk zaznam knihy.

Kniha neobsahuje tadne sensate politicks ani vojenske, ale proste a proto Achvatne drama moderni dute, jeho dokumentarnost zvytuje okonost, ze kniha nebyla Lawrencem k tisku ptipravena, nkbrt ze dvou ttetin obsahuje zaznamy jeho deniku z leteckkch kasaren v Uxbridgi (Uxbridge). Obraz, kterk nam skkta. "tivot Lawrencfic" po detbe "Mincovny", jest jakoby tragickkm dokladem toho, co Masaryk pile o krisi moderniho eloveka. ("Moderni dlovek a nabotienstvi", "Svetova revoluce".) — Lawrence jit jako student byl zvlattni a samotatskk, zustal jim i jako vopak. Vysvobozeni ze subjektivismu hiedal v akci. Horeena, dinnost v Arabii byla pokusem o Atek ne ze stoleti, nkbrt ze sebe sameho. Ale valka se skoneila, dobrodrutstvi minula, opojena dirk vysttizlivela. Ba vratila se do mirovkch dna s novou bolesti: Anglie nespinila Arabilm slibu, ktere jim Asty jeho ueinila. Jeho — puritanska, tradice a svedomi marne snati se zapomenouti tuto zradu. Jizva due se nehoji.

V Anoru 1922 vzdava se plukovnik (a pinomocnk ministr Jeho Velidenstva) vtech hodnosti a odmita, plat. Doufa, ze se utivi ptiletitostnkm spisovanim. Dail se mu hilt a hAte. Ptichazi hlad. Lawrence se ptiznava, ze east° chodil na misto, kde mel nadeji setkati se s bkvalkmi druhy, ktefi by ho pozvali k obedu.

Konedne i jeho odev zpustnul a v kapse zbylo jen 15 grata. Prod oputtenk mut nezjevil svou identitu vetejnosti a nespoeinul na vavtinach slavy a zo,sluh o vlast? Jeho hrde srdce, hledajici vykoupeni, toho nedovoli. Protestantska tradice kale podrobiti se sebekazni a hledati vykoupeni ye sluabe. V srpnu 1922 dava se odvest! jako prostk rekrut k letcum. Je starti o 15 let net jeho druzi v ka,sarnach, musi snateti rivalitu, posmech svkch druhtt. Slabe postavy, tela vyderpaneho stradanim, haji tu v potye-

kach slovnich i bitkach pestnich S'Ve misto. Ziskava pornalu ditveru a lasku svkch druhy.

Stava se vttdcem jejich protestu proti nesmyslne metode tehdejti vkchovy leteckkch novaektera podle zkostnatelkch nazorti vojenskkch simptonti "lamala" rekruty k poslutnosti, misto aby Ostia jejich schopnost samostatne a iicelne jednati, jak toho letectvi vytaduje. Snati hrubost kapralti, jich sproste nadasky, krute pohrdani dAstojnikA, vksmech kasarenskkch inspektora (videli tadu knih nad jeho posteli). Veder slyti kamaradske a easto neuvetitelne oplzle 'fedi vojakti.

Denne pie denik. Verne, fotograficky zachycuje tivot kasarenskk, psychologii dtistojnikti i mutt, absurdnost stare kazne a letecke vkchovy. Tyto zaznamy neobyeejne bystreho pozorovatele a znalce lidi, tesane prudkkmi Adery umelcovy ruky, maji velkou literarni hodnotu. Lawrence doekal se toho, to vkchovna metoda byla modernisovana a ptizpilsobena Aeelu. Dodkal se dtvery vojakti, a v kolektivu spjatem ptatelstvim, kazni a slutbou spolednosti po prve zakouti ttesti. Jeho zaznamy z konce pobytu v kasarnach to napovidaji. Zda se,le trpkost jeho srdce se zmirnila. Davodem, prod jeho kniha nesmi bkti vydana pied 1950, neni kritika vojenskkch veci, nklart vystitind a lapidarni charakteristika nekterkch osobnosti.

Lawrencova jemnost chtela jen utettiti hanbu, kterou by citili, kdyby vetejnost poznala vkborne charakteristice jeho zaznam y jejich identitu. Pfejeme poutniku ttesti a oddech. Ale dote' Lawrence ttesti? Jak mame vylotiti jeho zalibu v tilenkch letech na letadle Boanerges, jak onu tilenou jizdu na motocyklu, jet koneila katastrofou? Byl to radostnk nadbytek energie, anebo ohlas stare bolesti, kterSi jej vedl? Meteor? Snad timto dramatem vtird se vzpominka na slova ktest ianskeho spisovatele 5. stoleti: Facti sumus ad Te et inquietum est Cor nostrum, donee requiscat in Te. (Jsme stvoteni podle Tebe a srdce nate nezna klidu, dokud neodpoeine v Tobe.)

MASARYK V REVOLUCNIM ROMANU.

Deje valek a revoluci poskytuji prameny terarni tvorbe. Valka svetova sotva ukoneena, dava vznik rozsahle romanove literatute. rozsahlosti svetoveho deni valeeneho ptidrutila se u nas dejova, a teritoralni rozsahlost skoslovenske revoluce. Proto s romanem vale& nkm vznikal roman revolueni. Musime rozlitovat mezi revoluci zahranieni a domaci. voj valeenkch uddlosti pri nesamostatnosti Ceskeho politickeho postaveni za valky vysunul tetitte deskoslovenske revolueni akce za hranice, kde byl plan a zaroveri pottebna volnost pohybA. Proto jakekoli politicks rozlikvani akce revoluani podle mista je nespravne a mute bkt pestovano jenom urriele. Tato skuteenost se °brag i v deskoslovenske revolueni tvorbe romanove. TvArei literarni sily se pohnuly smerem k zahranidi, kde nalezly svou revolueni latku. Roman o domacich pomerech za valky se dosud prakticky nevyvinul a pokud se ternito poinery zabkve., nerna charakter v pravem slova smyslu revoludni. Ptikladem mute bkt "Hladovk rok" Hortiv: je romanovkm zachycenim domaciho stradani, ne aktivity, protote ptima aktivita domaci nebyla mo'tina; nebylo pro ni podminek politickkch. Politicky byla doma za valky ptedevtim obecna negativni nalada proti Rakousku, ktera, vytvatela pottebne mravni opravneni vlastni revolueni akce.

Pokud byly sily dinne a einnosti schopne, byly postupne strhovany a zamestnavany akci Masarykovou, v ktere byl rozhodujicim einitelem organisadnim Benet. Je zajimave, a timto 'Stem revoludni aktivity vksvetlitelne, 'tie pokus od politicks rozliteni mezi revolueni akci domadi a zahranieni se neprojevil literarne konfliktem romanove tvorby, kde domaci by bylo postaveno proti zahranienimu — konflikt se ptenesl do romanove tvorby legionatske, a odtud oklikou ptechazel do domaci politicks diskuse.

Jimi se vysvetluje pozdni nabeh k romanove Cinnosti na tomto poli: nabeh, jet nam avantgardne ptedstavuje roman Mileny Novakove "Ted' nebo nikdy", vydank v Cinu. I tento roman milk se opirat jen chude o material domici, a zase jen v souvislosti s Masarykovou

Ve stiedu, due 24. btezna 1937.

Benetovou organisaci revolueni akce v zahraniei. KatdSr autos ` v teto literarni 6innosti je napted handicapovan ye dvojim smyslu: bude -Wee shank podrobnosti tirtiho domaciho ram pro nedostatek konkretnich politickkch fakt, a vtdy bude se pro tuto nesnaz vydavat ut od podatku nekritickemu podezteni z jednostrannosti. Byt' by oboji toto nebezpedi meld k literarni praci ,yybizet, nebot' katdSr ptispevek k nejtirti informaci — a seriosni roman je tu prostkedkem nejvhodnejtim — musi bkt podle zasluhy ocenen.

Roman Mileny Novakove je v nejleptim smyslu slova lidovY i po tu romantiku zachovaneho tifrovani jmen jednajicich osob — s vkjimkou jrnena Masarykova. Zase se ukazuje duletiitost literarni formy romanu: bezprosttedne ptiblitiuje a plasticky podava veci, ktere v prostem reportatnim a historickem vylideni snadno sobi sute. Masaryk, Benet a nekolik poeticky zalotenSlch novinatri, dovedli podat valedna a revolueni fakta zajimave — ale v tirtich kruzich tohoto podani vysycha miza zajimavosti a vznika uz jen such3"7 dokumentarni material.

Proto vatneho romanoveho podani pottebujeme jako soli. Vatnosti myslim poctivS7 pourer k historicky'm pramenrim: jak k jejich hodnovernosti, tak k jejich v-Srznamnosti.

Zvladla Milena Novakova, dobte rikol, kterSr si ulotila? Autorka si ho ptedevtim zritila historicky na literarne dosatitelnejti pole tim, to se omezila na prvni rok revoludni akce, a mohla se v techto mezich vypotadat s hamletovsk3"7m momentem deskoslovenskeho revoludniho rozhodovani. Mohla zasadit konkretni podrobnosti mytleni a rozhodovani Masarykova i Benetova a vystopovat prameny revolueni exekutivy. Tady mohla nejlepe spojit rozpaky, obavy a dutevni i hmotnou tiseri pasivniho domaciho odporu s uvolriujici se revoludni vuli. v synthesi organisovane zahranidni akce.

JAK BtVALI KDYSI PLACENI SPISOVATELE

Honorovani spisovatelri bS7valo dtive, stejne jako nyni, velmi rrizne. Vzormim ptikladem v tomto smeru je Francie v 17. a 18. stoleti. Je ovtem nutno uvatiti, to tehdejti kupni cena penez byla daleko vytti.

Boileau byl udinenm bohadem, nebot' zanechal 286,000 frankri mimo krasne usedlosti; sve jmeni si jednak vypsal, jednak dostal od krale. Chudakem byl bajkat Lafontaine; jests na smrtelnem lot! odpovedel zpovednikovi, tddajicimu almutnu: "Almutnu dat nemohu, nemam nic, dostanu vsak od sveho nakladatele, vydavajiciho znovu me bajky, sto vftiskri; dejte je chudSim, nebo je v jejich prospech prodejte." Klasik Corneille byl by se sotva uzivil z honorara; mel vtak majetek, 40 hektara po zemkri, jet mu roene vynately 1200 frankil. Dale z hotovosti 60,000 frankri brat tehdy obvyk13'7ch 7 procent. Kdyt zemtel, nem& ani sou.

Za venovani svS7ch del dostaval ceny, a to tak velke, to lakotn3i Ludvik XIII. odmitl jeho yenovani Polyuete, aby mu nemusel platit. Ludvik XIV. mu dal rodni pensi 6,500 frankri, jet byla nepravidelne vyplacena, oast° zkracovana, takte Corneille jednou napsal krali: "Necht' vase roky maji patnact musics, jako moje!," Racine zpodatku tivotil jen z pokladniho podilu divadel; po svatbe nemel z dello zakidit domacnost. Pozdeji mu kral vymetil rodni plat 7,000 frankri, ministr Colbert mu dal misto vS r -berihosdcm7,0franki;pojevni historiografem mel plat 14,000 frankt. Pozdeji provazel po 6 let krale do valek a dostal za to 145,000 frankri.

Voltaire mel rodni rentu 350,000 frankri; prijdoval tlechte, samemu vevodovi z Richelieu, princi Conde. Spekuloval a sam podnikal; hlavne dodaval vojsku obili. Jeho penize se ustaviene pohybovaly; kupoval a prodaval. Neutracel a rodne si utettil asi 100,000 frankri. Jako spisovatel byl netistnST. V obchode byl profitista, k nakladatelfun UstupnSr. Rousseau prodaval sva dila co nejdrate; zamital pense a mista a til den ze spisovatelstvi.

Jednotlive divadelni kusy mu vynately tolik, ze z nich mohl po ce13- rok tit. Za "Emila" 20,000, aby "z toho mohl tit at do smrti"; spokojil se vtak se 7000 franky na splatky.

CLENt PATJATICH CNORE 1937.

SEZNAM

ODDI DOPISOVATELSiff Rosenberg, Tex. Nage lesy jsou hrabivosti kapitalista znidene, na gi ptclu odna gi voda a vetry. Velke dasti nagi zeme se jia nehodi k obYvani, neb piskove vetry plodiny zniei. Asi 10 miliaria rolnka na Jihu aije hide nee lid ye stkedoveku, a to proto, tie jejich pada je same hluboke stile a ornice je odaesena vodou. My zde v Texasu jsme take vykaceli dubove a hickoroye lesy a nadelali poll, ktere nam nedaji nyni ani nazne tivobyti. Krasne prerie jsme rotoral: a seli vet ginou bavinu, ktera ted' ye stargich okresech nevyda ani etvrtinu trody co jindy, nasledkem nemoci kotent, a tak misto abychom pokraCovali, jdeme zpet.

6et1 jsem, ae Ford jia zhotovil 25 miliona automobilt. Tento kapitalista je ptvodcem vice smrti, zmrzaeeni a bidy, nee nemeckY kaiser. Lide, protoae "musi" miti automobil a kupovati gasolin, clej a spravky, nemohou si koupiti f army, obydli a tadnou stravu, a mnozi proto i omezuji poet elent rodiny. Nage pkijmy z nagich poll jsou men gi, ale nage \TYdaje za ptepych vet gi. Toto kapitalisticke hospodateni asi diouho trvati nebude a brzy nastane krach. Mesta rostou, s nimi roste bohatstvi a rozmatilost a .na druhe strane chudoba a bida, a to nejen delnikt ale i rolnika.

Aby to tito chudaci tak nepocit'ovali dali jim kapitaliste kotalku, pivo, vino a tabak. Nag president se snaai ze v gech sil aby krachu zamezil, ale kapitaliste mu jeho praci podrYvajiji, takae nemtae se svoji obrozovaci praci pokraeovat. Hlavni ptekaakou v jeho dile je vrchni soud, ve kterem zaseda pet mutt, ovladanYch timskYm diktatorem. Delnici ve velkYch mestech zaeinaji nabYvati maci. ZerntelY vtdce delnika Gompers drael s kapitalisty; on byl pro to, aby katde delnicke odvetvi pracovalo pro sebe; ten samY nazor chova delnickY virdce Green, kdeato Louis pracuje o spojeni vgech delnikt v jeden celek. Nyni jeho nasledovnici provadi tak zvane "sit down strikes", to jest, ae delnici kdya chteji sta y -kovati,nepusovarn,lestouvni,a jejich rodiny jim jidlo ptinagi. Kapitaliste se nepokougi delniky vyhnati nasilim, neb se obavaji , ae by nastala revoluce.

Nag tad Jiti PodebradskY si zvolil skoro vgechny stare atedniky. Na g organizator chce v Richmondu zaloait novY tad; v lednove schtzi ptedlotil k vypineni a podepsani 12 ptestupnich listin. Piked jeho ptichodem mel nag tad 78 elent a nyni jich ma 130. Na g organizator ma, nedorozumeni s na gim tajemnikem; on ptinagi do schaze certifikaty novYch Menu' a chce aby je tajemnik zaslal cnem novYm glen. m; tajemnik namita, kdyt mu nejsou udany adresy 'lent, ae tak nemtie ueinit, on chce aby se dostavili do schtze a zaplatili sve poplatky a certifikaty si vzali. V ptedegle schtzi bylo ujednano, addnY novY dien neobdai certifik'at prve nee sve poplatky zaplati. Na prvnich nekolika elenech nag tad ztratil $64 a to proto, ae jsme za ne poplatky H. T.J. zasilali, v chybnem domneni, as e kdya oni to nezaplatili, ae nam ty penize H. U. vrati, kdeato ve skuteenosti, kdya tam glen nema throeni zalohu, H. U. penize nevrati.

Podoba se, ae na g tad nebude potadat slavnost 40ti leteho vYroei zaloaeni Jednoty. PtedeglY rok nag tad spolu se dvema sousednimi tidy potadal slavnost za adelem ziskani pellet pro oslavu stoleti v Dallas. Po slavnosti byla fed, ze jsme vyziskali asi $250, kdeato pozdeji bylo ye Vestniku oznameno, tie na ten freel bylo zaslano, nemYlim-li se, $75. Tato neshoda v obnosu ziskanem bere eleninn chut' neco podniknout. Je dosti moane, ae v loteznove schtzi vzdor tomu nedorozumeni na g tad se usnese ono vYroei oslavit. Proto je tteba, aby se co nejvice elent dostavilo.

S bratrskYm pozdravem, J. R. Brenner.

Strana 5.

VESTNtK

Ve sttedu, dne 24. brezna 1937.

Itad

Vida D C 1

Staii G

V

Obnos

I

1,000 42 1,000 21 1,000 16 15 500 27 20 1,000 28 20 1,000 31 20 28 1,000 23 1,000 29 23 1,000 21 23 1,000 30, 23 500 54 25 35 1,000 25 1,000 24 28 1,000 22 28 1,000 45 28 1,000 27 28 1,000 50 29 500 34 30 16 500 40 23 1,000 47 1,000 24 47 16 1,000 48 500 50 49 44 1,000 49 500 16 62 1,000 37 63 500 20 63 30 1,000 68 1,000 23 84 16 1,000 84 27 1,000 87 16 2,000 88 20 1,000 88 21 1,000 88 16 500 93 16 500 94 54 500 108 34 500 108 16 1,000 112 17 1,000 130 41 1,000 130 41 500 130 28 500 140 31 1,000 148 40 1,000 148 24 1,000 148 22 1 1,000 148 16 1 1,000 148 Pojig teno v ttide B - 16 elent.

Pojigteno v ttide C - 24 &mt.

Pojigteno v 'aide D- 8 'dent.

Pojig teno v ttide G- 1 glen.

Prinnerne stall., 28 let, 8 mesicia vice.

Pramerna, pojistka, $888.00 mene.

Ptipojigteni 45 1,000 1 20 1 19 1,000 24 DETSKY ODBOR 20-lets Do 16 let iad 6 17 1 2 23 1 28 1 48 4 112 S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 7. btezna 1937.

Snook, Texas Podasi mime krasne, asi tak jak si jej ptejeme. Farmati maji vet ginou kukutici zasetou a nekteti ua snad seli i neco baviny. Ovocne stromy tra moc kvetou, ale 14. t. m. pti gel silnY severak a syeelo celY den. Tak vypada, ae ten kvet s tech stroma v gechen spadnul.

MinulY mesic v imoru jsme zde meli tti pohtloy v nagi 째sad& Dne 15. zemtel br. F. M. Sebesta, 20. stakenka Rosalie Sebesta a 23. ses.

Marie Slovdeek, rnantielka bratra Jos. Slava& ka. Poeasi to bylo pekne, tak na v gech ttech pohtbech bylo ptitomno velke shromatdeni zblika i zdaleka. Zesnuli odpoCivejte v pokoji west budiz pamatce vagi.

Ceti jsem ye Vestniku ze dne 10. btezna dopis od Sheldon, Tex., ye kterem se bratr zmiriuje o vladnim zemedelskem programu, farmati z toho nedostanou nic. Nevim, jak se to vede v jeho okresta ale v na gem Burleson

nevim o aadnem, aby z toho mel uzitek, jen farmaki.

Piee, ae mu zbylo 5,315 lib. skribsA a ae za ne dostal $34.95. Vim zde o rentykich, co dostali pik es $200.00 za skribse. Zde prodavali skribs jeden druhemu za hotove. Ja jsem tea dal asi $240.00 za skribse, a bylo to dobre a je to dobre. Vlada to farmaki nabizi, a jestli to nechteji, nemusi to tak set a brat uaitek. Pti torn je to vYhoda, ae to neni nucene, tak si dela katdY, jak mu ukazuje a jak chce. Aa to ptijde nucene, tak budeme v geci spokojeni. Ted' za loriskY rok zase mnoho malYch farmatt dostanou pies $200.00 neb $300.00. NekterY zase pravi, ae jsme to ua meli dostat davno, ale ony budou dobre jak ptijdou, a kaadY ten vladni Cek jak ptijde, tak je dobrY. No Ira to nejak vydraime. Pti gti sobotu nam zaCne ua masovY spolek na Snook, do ktereho nas Patti 38 elent, takae zase budeme mit dobrY steak a obzvla gt' na velikonoeni svatky budeme mit dobre maso, neb nag' ptitel R. F. Fields ua krmi masaka mletou kukutici, v pene zavteneho ua asi 3 mesice.

Tea se musim zminit, ae na g tad Slovan Cis. 9., S.P.J.S.T., bude oslavovat 401ete jubileum na den 29. Cervna. Na g vYbor jia pracuje na programu.

Bratr Karel Sebesta vykoupil podil v obchode na Snook od bratra Jos. Fojta, kterY koupil farmu na botni a tam farmuje. Bude sousedit s bratrem Eleikem, kterY tea koupil farmu na botni.

Dne 8. t. m. shotela daina na Snook, kterou vlastnil bratr Frank J. Fojt.

MinulY mesic zemtel kongresnik James P. Buchanan z naeeho distriktu. Byl to velmi dobrY elovek a ptitel farmatt. Jeho pohtbu jsme se tea stleastnili, totia moje aena a ja jsme byli s p. a pi. Frank KulhankovYmi. Governer ustanavil na den 10. dubna volbu pro zvoleni nekoho na misto zesnuleho kongresnika Buchanana. Mame asi sedm kandidata. Tak kterY by byl nejlepei, kdo milaete volit, jdete k volbe vaeci a volte takoveho, neb je to daletitY Mad. S br. pozdravem, J. T. 8krabanek.

OPRAVA. Snook ,Texas.

FCad Slovan eislo 9.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, ae tad Slovan Cis. 9. SPJST., bude konati Slavnost 40ti leteho trvani Jednoty 29. eervna 193'7.

Opravuji timto amyl, kterY byl vyti gten ve Vestniku 17. btezna 1937.

S br. pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

Od ado Stefinik Cis. 142., S. P. J. S. T. Vysvetleni k veselohte "Z natizeni bytove komise", jea hrana bude 28. t. m.: Kus tento jest povaleenY a premiera byla roku 1921 v divadle Uranii v Praze, ktera mela ohromny spech a stala se tak popula.rni, ae v kratke dobe docileno pate vydani. Jeato komise bytova y e stare viasti jia nestava, bylo to nutne zatizeni tehdej gi dobou, nyni jia nouze o byty zajiste neni, tudia dej odehrava, se v dobe povaledne a ne ptitomne. Satyricke vtipy a se gmodrchane deje ve late to jest nejen hodne sme gne, ale i zajimave a pouene.

Dallas, Texas.

Telocviena, Jednota Sokol da.vala druhou nedeli v tomto mesici divadlo "Pepi, mluv pra ydu", ktere bylo velice vdeene ptijato a katdemu se libilo. Ovg em, navateva na Dallas byla dosti male, nasledkem apatneho poeasi. Ale v nedeli dne 28, btezna bude v Sokolovne tak zvanY "battle dance", pti kterem budou vyhravati dy e hudby a sice Czech Revels z Fort Worth a na g e hudba sokolska. Kdya jedna ptestane, druha zaene, takae kaadY se bude moci vytaneiti aa' ho budou nohy boleti. Timto vyzYvame- nage krajany v okoli, zvla gte ye Fort Worth, Ennis a Kaufman, tea i West, aby se ptiali povyrazit a zataneit pti dobre Ceske hudbe. 0 obeerstveni bude postarano. Vim, ae tadny toho nebude litovati.

V dubnu potom jednu nedeli, a sice druhou bude miti vYroeni zabavu tad Pokrok Jaro Sokolovne a etvrtou nedeli bude zase pekne divadlo. To je asi pro dne gek dosti, ptigte vice.

Na zdar!

B. A. Zvolanek, dop. Sokola,.

Strana 6, Bra-

edu, fine 24. bkezna 1937. sesify!

V minulem eisle Vestniku bratr Steiner se uz,-al na me vysvetleni, ktere jsem podal pied dverna tYclny. Z tohoto easteene vypada., jakoby Hlavni tradovna byla za to zodpovedna br. Steiner se nemohi stati obeanem SpojenYch Statia pied prvnim lednem tohoto roku. Sam ale piSe, ze hydlel v Dallas ji2 od roku 1916, toti2 pies dvacet let. Po closet let '2e mu jeho zamestnani ale vy2adovalo pravidelne dvanact hodin denne peace, a eastokrate i vice. Po minulYch sedm let, za doby deprese, kdy bylo mnoho nezamestnanch, zajiste mel dosti easu se stati obeanern, jestli se jim chtel stati. H. U. piece mu v torn nebranila a tak dalece, jak mne znamo, ani ZadnY Glen v H. U. Ka2dy trochu uvedomelY elovek vi, jak dlouho to vezme, dostati prvni a druhy oheanskY list, a kaZdY vi, 2e to nevezme Zadnych 20 let, ani 30 let. KaZdY elovek, kterY neni zde narozen a preje si tuto vlast za jeho domov, mel by se stati jejim obeanem; a ac by byl pilne zaniestnan, ma si vzit hodinu nebo d ye easu, nebo i dokonce pul dne i vice, podati patriene 2adosti a podrobiti se poladovanemu yladnimu vYslechu, by dostal obeanstvi. V techto vecech nemame nikdy bYti lhostejnYmi neb nedbalYmi. Dale, anonymni dopis, jehoZ obsah byl uvefejnen ve zprave br. Steinera, byl neWastnYm. Ale H. U. rovnel neni zari zodpovedna, ani '2adnY Glen H. U., tak dalece njak mne znamo.

Osobne dovedu dobre chapati, jak se jeden citi, kdyZ ho druhY napada, urat neb Soucitim s bratrern Steinerem. Za meho Zivota jsem nekolikrate nee° podobnerio zatl i proVim, jak to obyeejne na eloveka freinkuje a jak to s nim pohne; obydejne se staxa, slabYm a citi se, 2e pachatel krivdy si zasluhuje paru dobrYch "facek".

Mirk v Utadech vefejnYch, spolkovYch a ji-nYch maji ale bYti yetaimi a nemaji se nechat hned unesti svymi pohnutYmi city, jen k vtitli nejakym hanopistm, uraAkam a rriznYin jinStm uktivdenim. Mail se hledet opanovat. Pripotatim a pfiznavam se, Ze mnohokrate jest to velice teak& Za doby meho pkedsednictvi nail Jednoty musel jsem spolknouti mnoho velkYch trpkYch davek a horkych pilulek od nekterYch /latch bratrri, kterYm jsem nebyl zrovna vhod.

Bratr Steiner je tea jeden z tech nemilosrdnYch lekaftl, kterY rad dava velke horke da y -ky.Nemlbstazoihnedvlat na elenstvo, kdy2 asi nekterY z jeho pacientri mu posloutl jen malou hokkou davkou.

Mam vyhrriZek, hanopisri, podepsanYch a nepodepsanYch jejich pisatelta i jinYch celou haldu. Oveem, "ja, je main rad" a proto si je schovavam na parnatku a pfilettostne pro pozdej§i potkebu.

Divim se bratru Steinerovi, ae jeden anonymni dopis ho tak rortrpeil. Bratr Steiner mohl vedet, jakmile byl zvolen za pokladnika, ae od to doby se stava slu2ebnikern velkeho telesa a velkeh.o poetu elenstva a 2e bude pozorovan.

Neminil jsem odpovidati na odvolani bratra Steinera, ale vdera jsem zvedel, Ze jak byi pied nekolika dny v me idadovne, Ze za mYmi zady delal asi detektiva a 2e si vyZadal od dvou zamestnanYch na g ich fdadoven nekolik rriznYch archt bileho psaciho papiru. Nezvedel jsem to, as jeden zamestnanY veera kikal, Ze on nevedel, nad pan Steiner ten papir chtel a pros jej tak "examinoval", a Ze ji.2 na to pri2Sel, 2e pan Steiner se asi domniva, 2e anonymni dopis byl pson v naSi fdadovne. Pakli se hr. Steiner tak domniva, tak jej timto uctive zvu a davam mu pray ° osobne i s federalnimi detektivy a se v'Serni federalnimi idedniky prozkoumat celou Atadovnu, psaci stroje, vaechen papir, kterY nalezne v nasi fdadovne, a vyslyaet vS'echny zamestnane, zdali se u nas psal onen anonymni dopis. Bude vitan i se vSemi firedniky. Rad bych, kdyby vtchni pfiali. Rad bych se jim pochvalil a jim ukazal, kolik ja, tech horkYch hanopist mam, podepsanYch i nepodepsanYch a koneane i registrovanYch. S tem" by fdady asi nemely tolik prate. Nemusely by vySettovat, kdo je psal, kdy je psal, kdy je poslal. VSe maji 6erne na bilem i s vlastnimi podpisy.

br. Steiner se neStal natm obeanem pied pr y -nimled toh rku,atyZeH.Uni za to zodpovedna, 2e br. Steiner nemohl nastoupit Urad pokladnika prvniho ledna, protole nebyl obeanem a neslotl po2adovanou zaruku.

NaAe stanovy byly ustanovene a sjezdem schvaleny, jakrnile byly vytisknute a byly, dle narizeni statniho zakona poslany pojiet'ovacimu odbcru "State Department of Insurance" a tam prijaty. Na'Se stanovy, tak dalece jak se statnim zakonfun nepriei, jsou pro naee teleso nejvy ac t zakony. Ty nemf/.2e menit H. 1-Y., naSe zakonodarna, ani aaaSe nej yyl. soudy. Ty mtiZe menit pouze naae teleso v pfiatim sjezdu, a dle nagich nynejSich stanov musi jednat na§e HI. lIfadovna.

Kdy2 misto pokladnika bylo prazdne, proto2"e br. Steiner nevyhovel paadavkrim yeas a statni komisar natidil, by misto pokladnika bylo yypineno, H. U. jineho nezbYvalo, ne2 misto vypinit. Br. LeSikar byi jmenovan a vettnou H. U. schydlen co pokladnik. To vSe bylo udeldno die rozhodnuti naaeho komisate a dle naaich stanov aazakont. To bylo v'Se, co H. U. mohla udelat za tehdy stavajicimi okolnostmi a pomery. S bratrsk3;n pozdravern, C. H. ChernoSkY. Vyiehrad, dish) 48., Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bra,tri a sestry I Na'S rad konal svoji praVidelnou schfai dne 7. bfezna, a jak jsem doslechl, pkiati schtize bude zajimava, neb nas tad chce se dohodnout na oslavu 4101eteho trvani nat S P J S T Tak bratki a sestry, dostavte se v hojnem poetu do priati schrize, ktera bude prvni nedeli .v mesici dubnu, t. j. 4. V padu 'Spatneho podasi o Udell pozdej1.

Houston, Texas.

Jak je etenditm znamo z dopist i z oznarnky, Ze u radu 8teranik bude sehrano pekne divadlo na Velikonoce, to jest 28. bfezna.

Bude se hrati "Z nafizeni bytove komise", aneb "Organizovana, slu2ka". Je to kus pravdivY, veselY a misty dosti dojemnY, kdy2 Jan legionar se vratil z valky domfa co zatirn bytova, komise pronajala Cast jeho rodinneho hnizdeeka, kde stravil libanky se svoji ZenuSlou neti Sel do valky, kterou Boma zanechai a kdy2 se vratil, slySel vSelijake feel, ktere ho utvrdily v domeni, 2e jeho 2ena vzpominala na nej v naruei jineho. Jeji slu2ka ho celeho popiete, kdy2 v rozeilenosti s ni mluvi, rekne ji, nevetim yam, jste 2ena — jste zmije jako vSechny ostatni. Kdo mi za to rudi, Z • e nebudete moji denu pkede mnou varovat? Ah, jsem tak rozeilen, ve spancich mi busi — eitim, ze se nen stane.

Zatim co ja prodelaval fitrapy bojil v Karpatech a hrilzy v zajeti, ma 2ena na mne vzpominala v objeti jineho, a to ji nestaeilo, ona si jeke vzala domaciho ptitele. To je hrozne o deny — 2eny — dim je vam laska, cim vernost — takoveho uvitani se nas Jan nenadal.

— Ale ti2 dost, nesmim yam vice prozradit, musite sami ptijit a ptesvedoit se, jak vSe skondi.

Vidite, ptatele, co valka natropila a natropi zla a kaZde zlo prinat za sebou zkazu, a proto vy valeeni nadgenci meli byste ptijit na naSe divadlo a uvidite, ae pfijdete s jinYmi pocity Kus je hran v dobe povaleene. V oznamce se stala maid chybidka, 2e je hran v dobe ptitomne. Tak tedy nezapomerite vSichni ve velkem poetu se dostavit a tak naSe herce za jejich namahu a obetavost odmenit, neb se jim lope hraje, kdy2 je sin zapinena do posledniho misteeka. Budou hrati vSichni osveddeni herci. Pri divadle bude neinkovat velice znamy Divisuv orchestr z Temple a ja vim, 2e se velice pobavite jak divadlem tak i tancem. 0 dobre zakusky se postaraji kuchatky. Man2ele Schovajsovi: mate jiste ptijit. Br. 2aludek pry yam ptichysta do rialova upedene 2ebirka se zelim. Te2 zveme vSechny naSe ptatele z venkova, aby zase mezi nas ptiSli se pobavit a trochu pooktat, neb jak se kika, vesela mysl zdravi.

SrdeenS7 pozdrav zasila vSem dtoucim a na shledanou v nedeli u 8tefanikt.

Pavia Studnidna.

aa, Texas.

Ctend. redakee Timto oznamuji, ze v dneSni schOzi byli zvoleni vgichni staff Ilfednici pro rok 1937. Jos. P. Jalufka, predseda; Fr. Sembera, ileetnik; Jan Baca, pokladnik; J. J. Michal, prfivodei. Tei byly voleny jine Ukady a yYbory, jak obydejne.

Bratr fleetnik by se rad fdadu vzdal, ale 2e nememo, koho zvolit, tedy se uvolil fikad jeAte padr2et. Jest to podivne, ze aekoliv do jinYch verejnych /dada je kandidatt v2dycky dostatek, ale do spolkoveho C.Cadu je dnes tako koho zvoliti. S bratrskStm pozdravem, Aug. Jalufka, tajemnik.

Crosby, Texas.

V mem dopisu min. tYdne udelal sazee chybu. 11,1610 stati: narozen jsem v obci Mikultivce na Morave, kdeto on vysazei Mikulove. — Zrairiuji se o torn proto, ponevad2 Mikulov jest nekde u Brna. Kdyby nahodou byl zde nekdo v Texas odtamtud usazenST a Ceti to, tak by mohl kici, 2e asi }Au. NaSe osada lek asi mill stare miry od Vsetina a jmenuje se Mikulavka.

S br. Na zdar!

S. Kelarek.

East Bernard, Texas.

Cteni bratfi!

Dosud nebylo tak ueineno, tak se pokusim vam podat radostnou zpravu z naSeho Slovanskeho Vzajemne Pojfat'ujiciho Spolku, te byly zald'eny dye nove odboeky naSeho pojiSteni, a nasledujici jejich Urednici byli zvoleni: Odbodka, zalo2ena v El Campo, Texas, v Toni s 15 eleny a pojiSteni na $20,755.00 obojiho pojijak proti ohni, tak i proti vichfici, a Ukednici jsou zvoleni bratfi, Frank Patik, piedseda; Karel Badak, mistopfedseda; L. C. wychoperi, tajemnik a pokladnik a odhadei; Will Slovak a Jaro Netardus, odhadei Obor. Odbodka krasne pokraeuje. Noveho pojiSteni jest ut dosti hodna eastka upsana od tech case, talde dnes jsou nedaleko $35,000.00 pojiSteneho obnosu.

Odbooka v Placedo-Dacosta, Texas. Zalotena dne 7. brezna 1937 s 10 eleny a poji gteni na $15,225.00 pojistneho proti ohni jen. Proti dosud 'Ed/1y se nepojistil. Oni se neboji vichfice, 2'e jsou na to zvykli. Zvolili si nasledujici iikedniky do pravidelne vS7roeni schtze: J. J. Mikeska, pkedseda; Jos. Hnatek, mistoptedseda; R. W. Brandl, tajemnik a odhaddi; J. P. Mikeska, pokladnik a John A. Schiller a J. P. Mikeska na odhadei vStor.

KrasnY to zaeatek v obou odbodkach, a jsem jistY, 2e v kratke dobe dohoni ty ospale odboCky, ktere se nemohou nejak probudit. Nevim, jestli maji u2 pojigtene v jejich mesteekach, co chteli pojistit, anebo ztratily energii pro dalg ziskavani dlenstva a pojiAteni. Tento rok chceme jiste nejmene pul milionu noveho pojtateni.

Bratfi ufednici a odhadei ye vgech pokulhavajicich odboekach, jestli mate nejake problemy, s ktertmi si nevite rady, nic se neostSrchejte a dopiete mne. Vite, 2e mame organizatora ustanoveneho Utedniky HI. U. do konce mesice dervna 1937, a to jest br. F. A. BezecnS7, ze Schulenburg, a on jest ochoten zajet kamkoliv toho jest potteba, kde si bratil toho pteji, anebo kde taj. HI. U. uzna, aby zajel, a on se s vami poradi, anebo da vam nejake dark pokyny, na ktere mo2na jste asi sami Jest to velikou radosti pro taj. H. U., kdy2 ptichazeji nove pojistky k vystaveni novS7ch mame ka2c1S7m rokem nekolik set certifikatu obnovit. Tak bratti urednici, ktere budou obnovene do konce dervna tohoto roku, tak ty budou vzaty do rozpoetu podle toho, kolik jest, ale jestli obnovite pojikeni po prvninT eervenci yak pojfeteni a v paclu, 2e si sni2ite vase pojistne, tak z toho nedostanete menM asesment. Tak kdo minite sni2it, tak to hled'te udinit pied prvnim Cervencem.

Rozesilam na bratry tajemnikyzpravu otAtenou v Ceske a anglicke reci, tak se: ptihlaste u svS7ch taj. o jednu, abyste videli, ja• kS7 byl ueinen od posledni zpravy pokrok, a po ptipade miltete jej ukazat vatemu nepojittene-. mu sousedu a on si to rozmysli a o poj gteni po:zada. Jsem vas k slu2bam kdykoliv a znamenam se v bratrske fide, F. V. Urbish, taj. Hla,v. Otadovny S. V. P. 5,

Ve sttedu, dile 24. btezna 1937.

F,iriis, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Ptedne podam zpravy, jak pokradujeme. Poeasi mame zde dosti gpatne. V poli se neda nic delat, prate stoji a das utika. Jedni farmati maji korny zasete, ale posavad tadnemu se nechce ven, proto myslim, te ani tadnY nevyleze.

Jestli vzejde, bude dosti chybnY. Zemaky jsou na torn take tak jako ten korn. Bylo hodne zima a k tomu dosti mot vlahy, a to dohromady plodiny, ktere jsou v zemi, nemaji rady, proto radeji zhniji. Napisi, jak pokradujerne u naSeho lade. Nag" organisator ziskal asi 12 Clent ad Nov. roku. Je to na nas tad Indio, ale piece rosteme. divadelni kroutek pod nazvem Sbor Mlidete uspotadal na den 19. veder pekne ptekvapeni pro sve dleny, jmenovce Josefy a Josefky velikou yeeeti. Selo se jich hodne pti dobre vedeti a hrou se krasne bavili, te se jim nechtelo jeti ani domri. Ph tom rozdali Ulohy na krasnY divadelni kus pod naz yem "Nechod' tam, pojd' rad§ k nam!" Je to veselohra z yenkovskeho tivota o 3 jednanich. Jenom kdyby bylo vice pochopeni pro divadlo, ale je mezi nami malo pochopeni. Kdyt se hraje, tak je tak maid navSteva, te v nati velke budove se zda, te tam neni tadnY. Proto yyzYvam, alespan aby kdyt se hraje divadlo, by se ho su6astnili aspori hodne od tadli. Nat tad vita asi 315 &exit, kdyt se jich zridastni jenom polovice a cizi navAtevnici, tak bude budova alespori trochu napinena, a ti ochotnici yam budou za to vdedni a budou se lope na jeviSti cviditi, kdyt uznate jejich namahu. Proto, as tohle budeme hrati, tak ptijd'te vsichni naSe mlade ochotniky poslechnout. Je to krasnY kus. Sehrali jit prvni kus, "Matenku si neber", a byl sehran dosti dobte, jen te byla mala navSteva. Bylo tehdy hodne zima a lidu bylo hodne nemocneho, proto byla mala naySteva. Prato at budeme hilt druhY kus, jit bude tepleji, proto ptijdle ygichni.Rudim za to, te v gichni prijdete domii uspokojeni. Kdy se bude kus hrati, udam pozdeji. Zaro yeri vyzYyam elenstvo na.S.eho tad% by se do ptitti schrize v hojneni podtu dostavilo, neb nam ptipada na tento rok oslava 401eteho prisobeni na gi. velke Jednoty S. P. J. S. T., proto meli bychom se ptipraviti a naSe 401ete pusobeni krasnym programem oslaviti.

Proto ptijdte vtichni a podejte svoje dobre navrhy. JeSte tadam br. Moudku, by mel s tou. moji Akrabaninou trochu strpeni a dal to do Vestniku a zaroveri nas take nekdy navStivil se svoji rodinou. Bude nas to tali, aby nam neco noveho povedel. S pozdravem jsem, John Hrabina.

Pozn. red.: VaiSe osada, majici tti tady S.P.J. S.T., mela by oslaviti jubileum nejvetSi bratrsite podprirne Jednoty Texasu co nejmohutneji. Svornou spolupraci to piljde. TeSim se na brzke shleclani. VaS'im snaham zdar!

Taneeni zabava v sin! S.P.J.S.T. v Dime Box, Tex., na velikonoeni pondeli, due 29. bkezna.

VAichni jste zvani! teiti studenti na universite.

Dne 20. biezna nekolik deskYch studenth jell do Ellinger hrati basketball. Cesta byla t'astna a hra za,jimava. Hra byla asi nejlepSi, kterou deAti studenti (NsIcY klub na universitd) letos meli. Tato hra byla takova, se pies celY das hry tadnY nevedel, kdo vyhraje a take, kdyt ptigel konec hry, obe strany byly rovno, te muselo se hrati dale. Pak klub Cechie yyhill 38-34. CeSti ho§i, kteti hrati, byli: Woodrow Kubena a Henry Chovanec 2 Fayetteville, Alvin Marchak z Rogers, Albert Blaha z Dime Box, Glen Parmely z Houston a F. A. Horak z Caldwell. Po hike studenti jeli k domu pana a pant Petra Cho yance. Tito jsou rodina nateho studenta Henry Chovance. Studenti se meli velmi dobte pti hte, ale nejvice mluvili o torn, jak byli dobte .pohosteni u Chovancte Takovou dobrou deskou vedeti •ut student! clavno nejedli. Ty domaci 'Ceske kolade byly vfloorne.

Vim, to pani Chovancova myslela, te ut jsme asi mesic nejedli, ale kdo by nejedl, kdyt vte bylo tak dobre. Nemohu varn, Ctenari tici, co vge jtme men, ale vte bylo vYborne. Doufame, to zase brzy nekam pojedeme.

Kdy mluvim o hte basketball, musim take rlci, ze chteli, abychorn zase ptijeli l="

ATN,r,sg A. zpet. Take ten jejich tiditel, pan Rudd se me tazal, jestli zde na uni yersite mame deydata, ktere umi hrati basketball. Pravil jsem jemu, te naSe deska deveata zde vyhrala "championship" cele university. KdyZ mi pravil, te proti jejich deydattim tadnY letos nevyhral, pravil jsem jemu, te naSe devdata by ukazala d'evdatrim z Ellinger, jak se hraje basketball, ale heed sl. HrachoVa vyskodila a pravila, to je main dovesti.

KdyZ naZe eeska devaata vyhrala universitni championship, musim neco o nich napsat.

Mona, to ut neco nekdo napsal, ale neco dodam. Vim neco c nich, protole pan Marchak a ja jsme je cvieili a byli jejich tiditeli. Velice pane nas poslouchaly a rady se c yidily. Chtely se nauditi co nejlepSi a take potom ukazaly cele uniVersite, co umi. Katdy kdo je videl, prayil, te kde se tak naueily brat. My, ho gi byani nehrali, protole jsme vedeli, chom s ze bychom prohrali. Deveata, ktere hraly, jsou: sl. Lillian Foit z West, Rosalie Bily z Houston, Henrietta Ripple z Jourdanton, Elsie Pokorny z Granger, Mary MikuSek z Austin, Lucille Bolf z Floresville, Louise Baler z Brenham a Vlasta Chupik z Rosenberg. VZechny hraly dobte, ale kaZff se divil, jak to sl. Foitova umela hazet ten mid pies to kolo. Nevim, kde se to naudila..

Si. Baler a Boll nikdy nevidely basketball dtiye, net sem na universitu ptiZly, ale kdo je videl hrati v posiedni late, myslel, to Ce1:2 tivot hraly, protole byly tak dobre. Druha, deveata, hrala take dobte, ale ut nernam easu vice psati a moZna, ze redakce by tento dopis ani neuvetejnila.

Klub Cechie bucle miti velikY moderni tanec dne 14. kvetna. Pro tanec bude hrati Jimmy Watson a jeho orchestra a bude se potadati v "Texas Federation of Womens Club", 2312 San Gabriel St., od 9:00 do 1:00 hod. yeeer. Doufame, to mnoho laS7valYch oeskY.ch studentt ptiF. A. Horak. jede. S pozdravem, Sbor Alladete z Ennis.

Ctend redakce: Tots je miaj prvni dopis do eeskYch novin, proto se pane redaktore neieknete a podle potteby chyby opravte, a bude jich pina tura.

Chci ten neco napsat o Sboru Mladete, od nas z Ennis.

Nat krouZek b;,7 1 zaloten v listopadu a od doby jsme meli vanceni program, kterY se velice iibii, pak maSkarni by l, v kterem Udastnil° se 11 elenti v maskach, a pak naZe ,prvni "party", ktere bylo odbYvano na Valentina, pii kterem jsme meli malt' program a rozdavany byly "valentiny", provedeny riazne hry a pak nasledovala velik y yeeete. Te't jsme cvidivadlo "Matenku si neber", ktere jsme sehrali 28. Unora. Ten samY den jsme meli odpoledne schtazi, na ktere bylo usneZeno platiti 5 centii mesienich poplatku. KaZda schilze bude odbYvana kaZdYch 14 dni, v necleli cdpoledne. Pti kaZde schtzi bude malt' prog ram, y e kterem budou eleni tieinkovat, cot jsme ten provedli v nedeil odpoledne 21. btezna v naSi pravidebae sclanzi. SeZlo se nas dost Program vO elenil. asi velk:;r peeet, se sklelclal: prvni eisio, George Strunc napodo7 bil hlasy zvitat, pii kterem jsme se velice nasmall. Druhe Oslo. "Cikanka.".. zpivana 01gou Vriovou, Adelcu Lansfeldovou, Johnnie Hrabinou 9. Frank Struncem. Pak provedly malt' trik s kofl t karn D:rothy Kudrnora a Millie Vriova. Joe Kudrna a Arnold Vrla ptednesli nekolik hurnoria a Ernest HaZkovec pisnieku "Ja husarek mal:c7 ". Miles Strunc a Louis Hrabina pisnieku; Delfie Ha gka.:*ec pine!! "Posledni polibek" a jako koneene dislo kentest §nerovani bet, kte.r:c* provedliWesle y Trojaaek, Joe Kudrna a George Trojadek. Vitez byl Joe Kudrna. Pal: nasledovalo hrani "Volley boll".

Tet • jeme provedli malou ptekvapenku pro Joe Kudrna: ml., 1. btezna na svatek v'Sech Joseffi, pii kte.r.Sm jsme or,lanili svatek jeho tatinka a st*eka Rady, - kteti se tea jmenuji Josef. .

Prvni zkoue,ka na divadlo "Nechod' tam, pojd' radZ k nam" bude v patek, a ktere budeme brzy hrati. Budeme radi, kdyi se na nas piljdete podivat.

Y_Tclo bilde re Sboru naladeZe ten psat do Ce-

Strana 7. skch novin? Tali s chuti do psani. Pan redaktor zajiste nam to s radosti ye Vestniku uvetejni, neb jsme vetZinou deti Menu a nebo i Cleny SPJST. eislo 25 v Ennis.

Dolfie HaAkovec.

Poz. red.: Jen piZte, rad varn dopisy opravim.

Pozdrav vSerxil Dallas, Texas.

Mill bratti a sestry!

Olenove kadu Pokrok Dallas ells. 84, urnesli se jednohlasne v tadove schtizi ohledne vypuzeni br. F. B. Steinera z Utadu pokladnika Hlavni Utadovny, naZeho bYvaleho br. p •edsedy, jehoZ jsme pied sjezdem sami odporueovan jako schopneho k vykonavani kterehokoliv Utadu.

Nat bratr F. B. Steiner byl sjezdem latevatnou y etSinou hlast zvolen a tudit dle riaZeho nahledu a stanov jest opravnen, by do Utadu pokladnika byl dosazen.

Daditame se ye Vestniku ad br. ptedsedy Hlavni ttade.vny, te br. Steiner jest k vykonavani uiadu toho neschopnY. Ptele,me si tedy, by br. ptedseda, nam tuto neschopnost spravne odrivodnil.

Ead nas se dale usnesl rozhodne protestovat proti zprisobu jednani oproti F. B. Steinerevi jako nas! Jednoty nedtistojne a zajmfam celku Skodlive.

W. Drobil, Vaclav Zastoupil, Adol f Jet, taj., Robert Duroh, pea, Victor Huff, fieetni, DalZ1 elenovel ocisuzujici jecinani Hlavni f. adovny: Jerry Houpy, F'rank Nestrojil, Frank Vodieka, Mary Brooks, Annie Staglik, Charlie Staglik, Karol Oisowski, Sophie Olsoviski, Josef Kutil, Vaclav Blatn:cr, Vaclav Kartous.

Berta Kartous, Hedvika Duran, Agnes Kutil, Mary Mock, J. J. Mock, Mrs. J. Houpy, M. Va:Sek, Jane Barta, Cnas Barta, W. J. -Vita, Frances Orsag, Margaret Orsag, Botena Jet, Joe J. Marek, Annie Marek, Rose Huff, W. J. OndrtiZek, Willie Prom, Mary Petr.

A PCIECE DEMOKRACIE. Celch devatenact let bylo sovetske Rusko bojittem sttetnu ySich se sil kooperace a statue Vladnouol komuniste zavrhli tradieni pojem socialistickeho statu jako kooperativni republiky a snaZili se uplatnit Lenin& ndzor, to stat je obrovskY syndikat, ptim)i mailtel a spravce vSeho prfimyslu, zemedelstvi a obchodu.

Kooperativnimu systernu nutno vzdati test za to, te *OA komunistickou neptizeri.

V zemedelstvi byla komunistickYm idealem "selska, tovarna", v ktere by bezzemkove pra coyali za mzdu pod statni kontrolou. Ztelesnee nim tohoto idealu byl statni statek. Sedlaci se vAak nedali jen, tak beze *dello vehnat do techto statkfa, proto jako prozatimni "aklimitisaeni" forma byly vytvoteny statky kooperativni, a ty za kratko se osvdeily tak, byly na konec ptijaty jako trvale. Je to vidno i z toho, to letos na podzim stat rozdelii ze sve pildy dalSich 15 milionri akrii ze statnich stated kooperativnim statkrim.

Take v obchode skoneil boj mezi statem a spottebiteli tak, to loni se stat rozhodl svetiti koc:perativnimu . obchodu zasobovani venkoVa, tedy 70 procent vetkereho obyvatelstva, a sam si ponechal jen me,sta. A kooperativy se osvedeily tak, to i zde bylo rozhodnuto ponechat je.

V prrimyslu byiy kooperativy trpeny jen tam, kde ptime statni vlastnictvi nebylo uskutee:nitelne. Take zde se ukazaly rovnocennYm soupetem statu, pokud to 'nobly ukazat na zbytcich surovin a•lidi, ktere jim stat da.e7 val. Lou! 'zam'estnavaly na 1,800.000 delnikft a vyrobily zboti v hodnate 9 miliard Imbibe Tyto 7ku§enosti ukazuji jasne, jak boj-mezi despotismern. a dernokracii v Rusku se ponenahlu rozhcduje y e prospech demokracie. Ka, rnuniste budill ke kocperativam nedriveru, ale behem doby byli nuceni ptiznavati jim stale. vetSi podil na narodnim hospodatstvi sovettI, ponevadt byly ztejnne vYkonnejM net statni podniky, "The Christian Science 7.,Ifeniton"

Strana 6.

OSEF HLAVKA byl jednim z neeetnych eeJ skych milionaru. Byl vlastnikem panstvi Lutany, mnoha dointi ve Vidni i v Prate, a take jinak nova bohatY. Sveho jmeni nezdedil, ani nevyhral. Byl syn prosteho fite.dnika, vtak uz od nejmladtich let zimniene pracovitY. Sve jmeni ziskal vlastni praci, ptieinlivosti a bystrosti, rozmnotil spotivost a osobni skromnosti.

Byl neobyeejnYm mutem prace. Kdyt vystudoval v trudech nezamotneho studenta techniku, citil, to mu chybi prakticka znalost stavebnich tivnosti. Tu student, jeho vysvedeeni se skvela vyznamenanim, bez ostychu se pHza udne zednickeho ye Vidni. I pracoval jako uderi, stal se pomocnikem a mistrem, a do sv'ch pozdnich let vzpominal, jak mnohemu se naueil v take praci vedle soudruhil na vYdelek mozolnYch rukou odkazanYch, a jak mu ta znalost ptitla k duhu, kdy potom sam jal se podnikati vel i ke stavby. Jemu bylo snadno i bez velkYch vlastnich kapitalt se pustit do podnikani, nebot' rozumel vtemu, co tivnost vytadovala. A byl pti torn spolu elovek neobyeejneho umeleckeho nadani a vzdelani.

VelikYmi cestami obohatil svilj nazor na sve vedomosti. Rozumel nej yyttim krasam umeni i nejprosttim pracim •erneslnYm. I byl proto hledan jako umelec, aby zdelal plany pro velke nadherne stavby, i jako podnikatel, aby je postavil. Vte dovedl ridelne zatidit a provesti.

Kdyt mu evetili dle vlastnich jeho planil provedeni velikolepych staveb pro tecko-orientalni biskupstvi, konsistot a seminal' v Cernovicich, sam v zemi jette nepokrodile si postavil cihelny, zakoupil lomy, zridil NTedne drahy a pomoci sil z Oech p •ivedenYch provedl obrovske dilo. Ve Vidni mu svetovali nejvetti stayby bez konkursu. Vedeli, ze neni lacing, ale to je poctivY. Kdyt ho jako etykicatnika uprostted namah a lopot pracovnich nemoc fake, a dlouha zachvatila, zabrariujic dark jeho dinnoAi podnikatelske, byl jit zarnotnYm dlovekem. A tu, v bolestech nemoci a ptedtuchach smrti, i v citine, kam musil jiti se Wit, i na statku lutanskein, jejt si byl v kraji deskern zakoupil a kam uchyloval se k pobytu nejmilejtimu, osnoval plany, jak by jmeni sveho util k dobru celeho ELIKONOCE slytime ztetelne pojem: V velika noc. Velikou noel se tu rozumi a nazYva ona noc, v nit podle Pisma se vzktisil Kristus ze sm.rtelneho spanku. Byla to noc ze soboty na nedeli. Jak face souviseji velikonoce s pohanskYmi jarnimi slavnostmi, je videti z cirkevniho ustanoveni, podle nehot ptipadaji velikonoce na prvni jarni nedeli po prvnim jarnim riplriku — jak ustanovil koneil nicejskY roku 325. pro Kristu. — U vtech Slovanri, a i u jinYch pohanskYch narodt, byl ptichod jara oslavovan hludnYmi slavnostmi — vynatenim smrti z vesnice na smrtnou nedeli a svecenim kvetri a jidel o nedeli kvetne.

Ude si podle stareho zvyku i k temto svatkrim posilaji blahoptani na listcich s kvetinami, s malovanYmi vetviekami jehned, s kutaty, zajidky, ovedkami, beranky i kraslicemi.

Vtecky ty veci jsou symbol noveho probuzeni tivota — a kraslice jsou jeho symbol nejkrasnejti.

Ut ye staroveku held vedeli, 'te vtechno tive pochazi z vejce. Pozorovali jeho jednoduchy, elipsovitY tvar, blizkY nejidealnejtimu tvaru nejvettiho obsahu a nejmentiho povrchu — kouli. Nam se ale, jeho tvar — tento malt zazrak — tak jednoduchou \reel, jako se zdal divakrim okolo Kolumba, kdy jim ukazal, jak je lze postavit na tpieku. Lide v nem tak dobte pochopili ukryte tajemstvi tivota a ueinili je jeho znakem — i darkem, jent ma bYti co nejpeknejti. Proto lide maluji ta vejce, ktera chteji darovat, od pradavna na kraslice. Jmeno kraslice nem Mica, ze jsou krasne a zaroveri, to jsou nejeasteji — a pilvodne byly vedy — deryen& U Rust znamena, dodnes ptidavne jmeno krasnY — dervenY. Ut stall Pertane potadavali velike slavnosti vitani jara, a o nich si divan dervena vajidka.

A zda se, to i oni to obdarovavani pfejall ze

vESTNiK

Josef 'Hada. naroda. Ut tenkrate, okolo roku 1877, kdy mu tane na mysli, ze ztidi z celeho sveho majetku velikou nadaci, jeji vYnosy by sloutily Odeckemu a umeleckemu pokroku naroda eeskeho.

Piece vtak se uzdravil a byl tiv tak proste a skromne, to na sve potteby tivotni pramalo tratil, sttadal jmeni, ne pro sebe, nYbit pro narod svilj, aby mu pomahal k pokroku a povzneseni duchovnimu. Zatim, co s mysli nespoutti planu na velikou nadaci narodni z ceMho jmeni sveho, zaeina ut ttedrou rukou zasahovati tam, kde se mu to zda prave pottebno pro osvetove potteby naroda, pro pokrok jeho vedy a umeni. Ale vteck0 slouti jednomu velikemu, spolednemu cili.

Kdyti byla rozdelenim stare university Ceske "Praze ztizena zvlattni universita deska, dostavil se s kapitalem 44,000 K na stipendiaypro jeji studenty. D ye leta na to slotil na stipendia pro posluchade Ceske vysoke tkoly technieke v Praze 50,000 K, a hned zase zalotil sumou dohromady 70,000 K "Jubilejni fond pro vydavani samostatnYch praci vedeckYch v jazyku eeskem". Vida, ze pro Mince v Rakousku jest bohate podporovana "Cisatska akademie ved ve Vidni," a ze jiz Polaci tot" maji svou akademii, po mnohYch pfekatkach toho dosahl, to bylo ptijato od neho 400,000 K jako zakladni fond ke ztizeni "Ceske akademie pro vedy, slovesnost a umeni" v Praze. Brzo na to r. 1890 obetuje prvni zaklad 30,000 K na postaveni yelikolepeho dila umeleckeho, sochy knitete Vaclava na namesti pled museem deskYm. Po mnohem nerinavnem risili dosahuje venovanim nadace pro vYtvarne umelce, sumou 300,000, to se vlada za obetave pomoci, pratske odhodlava postaviti a od zakladriv fidelne diti akademii vYtvarnYch umeni v Praze.

Co mezitim umelcrim a mladYm vedeckYm pracovniktm obetoval na podpory v pracich a ce:Aach, co chud'm, ale vYbornYm studentrim a j., ani vypoaisti by se nedalo. Brzo vtak znova rozhodl se pro velik' skutek. Zatidil nakladem 300,000 K skvelY stanek pro posluchaae deskYch vysokYch tkol, studentske kolleje, kde Q....0-ThCs-ft-9

Velikonoce. startich dob. Stall Feniaane men tent zvyk.

Obetovali eervena, vajidka bohyni Astarte, kralovne iirody a ohne. Od jejiho jmena se dodnes jmenuji velikonoce v neindine Ostern.

PeknY zvyk maji at doposud Rumunky. Hladivaji si dervenYm velikonodnim vajialem lice a vyslovuji hlasite sve ptani: Bote, dej, at' jsem krasna! At' jsem krasna!

Na sttedni Morave tak jako ye sttednich Oechach se lido spokojuji jednobarevnYmi velikonoenimi vajieky. Tu a tam jednobarevnost zpestti rYsovanim srdidek, monogramil, napisri celYch jmen nebo projevri radosti, uptimnosti a lasky, pozlatkem nebo i tittenYmi obrazky tak, to vajidka jsou potom kropenata, a strakata. — a maji take v Oechach jmeno "straky". — Tisknuti obrazku na jednobarevna vajidka je hraekou pro trochu vetti deti.

Zprisob vYroby strak nebo kraslic je dosti roztitenY zvlatte v Cechach, stejne jako tisknuti voskovYch kvetinek, listku, jmen a venovani na kraslice. Vtechny tyhle zprisoby jsou mnohem snatti, net slotita, vYroba slovackYch kraslic, jiti se zabYva, na Slovacku mnoho lidi kaki* rok uz dlouho pled velikonocemi.

Slovacke m silereeky dovedou rYsovat nebo malovat ptekrasne kraslieky. Jejich poeticke hlavy vymYtleji stale velmi mnoho novYch jemnYch ozdob, kviti, 1112foak, srdedek, vinovek, okruti. Jsou to vettinou ornamenty ze tivota v ptirode. Kraslice zdobene rYsovanim se nazYvaji rejsky. Zdobeni kraslic se jmenuje kraslovani.

VYroba krasnYch mora ysko-slovackYch kraslic je znadne slotita a piplave, prace. Kolik baleni do vosku musi takova kraslice podstoupit, net vyjde z tvrircovYch rukou krasna 4ako

'Ve sti'edu, due 24. bitzna 193t polozdarrna dastava se eb.udS7rn, ale vS7bornSim posluchaerim vysokotkolskYrn bytu a za,opatteni telesneho a spolu i dutevniho. Ale jette roku 1906 znovu 200,000 K obetoval k zaloteni "Narodohospodatskeho ristavu pti Ceske akademii pro vedy, slovesnost a umeni", kterftto Ustav ma podporovati snahy deskeho naroda po jeho povzneseni narodohospodatskem. Citilt' Hlavka, jakou merou ptitti osudy naroda zaviseti budou na jeho hospodatske sile. kekne se tedy: mecenat, 61001, jent z mnohello, co mel, trinoho obetoval. On Oak, maje sam potteby nejskrovnejti, pro sebe netadal nic, nevzal nic narodu daval ftecko. Nekolikamilionove jmeni zristavil jako obrovskou nadad, jeji vYnosy budou sloutiti na osvetove teely naroda.

Zadal jako mut* prace a do posledni chvile mutem prace zuctal. Byl ptikladnY jako student, ptikladnY jako vzdelanec do praxe vstupujici, ptikladnY jako podnikatel, ptikladnY jako obetavY mecenat, ptikladnY jako nerinavnY, nikdy neumdlevajici bojovnik, kdekoliv a kdykoliv tio o vymahani nejakYch prospechri pro narod nat a jeho kulturni pokrok. S takovou tuhosti a houtevnatosti to dovedl, to se ho bide at ball. Dovedl choditi k rozhodnYm diniprosil, upominal, upozornrioval, domlouval a dle potteby i hrozil, to ztidka kdy se minul cilem, at' tlo o cokoliv. A nikdy pro sebe!

Nikdy ani pro vyznamenani vlastni, ani pro jinY osobni prospech.

Netil sobe. Oast° sotva s lote co nemocnY povstav, nerozpakoval se hned vatiti testy a namahy, aby sam zakroeil v nejake veci narodni, kterou pokladal za drilektou, aby dobrY v'sledek zjednal. Netil sobe. Z katideho jeho einu, z kaide mytlenky zarila laska natich stanch vlastencri.

V dejinach nateho zrozeni narodniho jest Josef Hlavka mutem sveho druhu jedinYm. V jedne osobe neobydejne dovednY podnikatel a nejidealnejti, nejobetavejti vlastenec, nerimornY stance osvetovYch prospechri narodnich a starostlivY organisator jeho snah a ristavri kulturnich.

Co velikeho, povznatejiciho ptikladu zahi z to jedine postavy. Ket potehnani toho du zapadne hiuboce do srdci deskYch. Dr. Albin Braf. jarni motYl, tak krasna, jako by ji malereeek vymaloval. Barveni a baleni do voskovYch obalidkri je tolikere, kolik je na kraslici barev.

A nekdy je jich i vice. A piece dnes ut dostaneme koupit krasne kraslice za velmi lacin g penize.

Pomlazka je start velikonoeni zvyk. Hoti Alehaji poutim deveata, ale i muti teny, aby pry nebyly prative. Chodi-li mrskaei o pomla2ce dam od domu, jako o vanocich po kolecie, tika se, ze chodi po mrskute. V tomto mrskini je snad i zbytek pamatky na bierivani Kristovo.

V dnetni dobe jsou pestre kraslice drobnou ozdobou tich'ch zatiti natich domovri, setrvavajici v miskach a kotidcich cell rok, a nekdY Leta, ale nejakY naraz nebo mala katastrofa jim udini konec.

Stanislav HrazeckY. Spoleenost, ktera se zabYva hledanim pokladri na potopen'ch lodich, objevila u severniho africkeho pobteti na motskem dne starou timskou lod', ktere, tu ztroskotala v 86. race pled Kristem. Vezla z Pieru do Italie mramorove sochy. Za bout* byla zahnana na bradla nedaleko nynejtiho tuniskeho ptistavu Madia. Jsou o torn zminky u starch autorri.

V roce 1907 nahodou objevil tuto lod' domorod' potaped, kdy hledal na motskem dne houby. Po nem se vypravilo k Lodi nekolik potapeCS, kteti vyzdvihli nektere velmi cenne pledmay, ulotene pak v tuniskem museu. V roce 1913 byly tyto prace zastaveny a teprve nyni hodla, spoleenost vyzdvihnouti celY trup korabu i s jeho poklady. Naklad na tyto prate se odhaduje na pet miliont frankri.

Francie zrutila zakaz obchodovati zlatem v domacim trhu a stabilisovala frank v pomeru 22 k araerick4mu dolaru.

Ve stiedu, dne 24. btezna 1937.

Pohadka Lesni Samoty NAPSAL JAN KLECANDA TOKRAT opakoval si v duchu eeptem tato S slova, stokrat vybasnil si obraz dneeniho se-

tkani a ona dosud neptichazela. Podital nejcitiye minuty, pak ut etvrthodiny, koneene mijela tit druha hodina a ona neptichazela. Jaroslava zmocriovaly se obavy. Stydi se ei snad se na neho rozhnevala a neptijde . . . Ale pak, pak fekl si v duchu skoro hrozive . . . neni on jit vazan danYm slovem a piijde ji hledat Konedne ozval se praskot suchYch vetvi, ale ne ... To nebylo z one strany, odkud mela phjiti ona. Blitil se patrne nekdo cizi, nekdo, kdo o chvilku pozdeji mohl je tu ptekvapiti spolu. Snad nekdo, kdo je vyslan, aby je epehoval. Sevielo se mu at srdce divokou nenavisti k tomu neznamemu komusi, jen mel jim bYti na piekatku. Lee nemel ani easu doptisti mytlenku o tom, jak i dobrY elovek v rozvaeneni schopen je zleho skutku, kdyt rozhrnulo se ktovi a na peeince objevila se ona.

Byla dnes opet v onech svetlYch rfitovYch eatech, v nicht spatkil ji poprve, s rozpuetenYmi vlasy, s obnatenyma rukama, jet zakrYvaly od dlane at po lokty bile, sit'kovane rukavice, a girokSr, slamenY klobouk, jen svezl se ji s hlavy, tvotil kol ni jakousi svatozah. — Jaroslav piekvapen i rozradovan pokrail ji vsttic.

"Sleeno Jelenko! Vy dnes s teto strany?" zvolal, zapomenuv vee, co si byl tolikrat v duchu opakoval.

Podavala mu z Balky ruku a srdeene tisknouc jeho pravici, drtela ho pevne tak, ne-mohl k ni blite ptikroeiti. Pies to bylo v jejim pozdravu tolik neinoeti a vroucnosti, .te nemohlo ho to zaboleti.

"Ptichazim pozde. Hnevate se na mne?"

"Jakt mohl bych se na vas hnevati?"

"StYskalo se vam? Trapila vas dlouha chvile?"

"Myslil jsem na vas a tak mi das rychle ubihal. Vite, c.9 to je sladkY bol?" ptal se a kdyt mldic ptisvedeila hlavou, pokraeoval: "Bad jsem se, to vy jste se na mne rozhnevala."

"Ja.? Prod bych se mela na vas hnevati?"

"Piedevdirem . . . " nadhodil Jaroslav, nemohla vsi silou vzchopiti se k tomu, co si byl umirioval.

"Ah, nemluvme o torn," zvolala, ucpavajic mu rudkou fista. "Nebo ne, mluvme, mluvme," pokraeovala pak se smichem, sedajic na ku. "Rozvatujme o torn s klidem filosoft! Jsme dnes o dva dny starei a moudiejei . . . Uvatu- jme a zasmejme se prvnimu a poslednimu . "poslednimu htichu sveho s drirazem iekla Jaroslav pohlitel na ni skoro zdeeene. Piekvapovala ho jeji slova a jeji smith skoro jej uratel. Ale pak domyslil se, to chce timto zpilsobem braniti se proti tomu, aby pokradovali tam, kam byli dospeli, a ut bolelo ho to mene.

"Jelenko! Ma Jelenko! Jak to dnes mluvie se mnou?" dodav si odvahy, tekl hlasem, v nemt chvela se prosba i vYditka. — I ona se zachvela a po tvati jeji pieletel stin aalu. Ale jako vtdy, hned se piemohla a vzhledla k nemu vesele s bodrosti dobre piitelkyne.

"Pane Jelene," tekla rozhodne. "Je nutno, abychom se o jiste veci dohodli, vylotili si ji a pak nadobro zapomenuli a piestali o ni mysliti a mluvitil Piefekla jsem se, kdyt jsem yam tekla " yak Jelenka . . . " Nebylo to mineno tak, jak vy jste myslil . . . Ale kdyt potom vy jste tak ... se na mne vrhl a mne . . . mne omamil svYmi polibky . stale se ... my, teny, jsme v takovYch okamticich slabe totit teny, jet mail bujnou krev . . . Opetovala jsem vat polibek, jako bych ho byla v torn okamtiku snad opetovala katclemu jinemu . . . " "Katclemu jinemu?" vzkiikl Jaroslav s vyrazem hrtzy.

"Nu ano .. . tomu se tika: kouzlo okamtiku," smala se nucene. "Totit kaidemu, kdo by mi nebyl ptimo odpornY . . . chapete piece?"

"Ale Jaroslav nechapal, ponevadt v torn oIcamtiku nebyl schopen pi'ernffteni Srar3 jinak

Marna 9.

VESTNiK byl by se domyslil, ze Jelenka inluvi tak jen proto, aby vYznam onoho polibeni stlaeila, aby mohla s nim mluviti zase jako dfive.

"Odpust'te, sleeno," fekl konedne zmatene, ale spolu hnevive. "Pozoruji, ze jsem se ye vas mylil prave tak, jako ye vyznamu onoho polibeni. Myslil jsem o nem, to jest to udalost, kterout poeina nova doba meho tivota ... " Jelenka ph tech slovech zbledla a pohlitela na neho dychtive, dekajic konce vety, kterou \Teak nedopovedel. Nedodkavti se, podala mu vesele ruku a iekla takovYm hlasem, jakoby domlouvala decku: "Jdete, detino! Jak mutete veecko brat hned tak vatne? ftekla jsem yam piece, ze vas budu mit rada jako bratra. Mel byste ma slova respektovati! A onu velikou udalost, ktera nebude v tadnYch dejinach zaznamenana," pokradovala se smichem, "poznamenejte si v kalendati jako ponekud nevhodnY, nerozvatnY studentsky kousek, na nejt nerozvaine device stejne nevhodne odpovedelo."

"A bylo by odpovedelo stejne i jinemu?" ptal se Jaroslav stale jeete zamraden.

"Oh, mluvite se mnou jako inkvisitor," zvolala divka, smejic se jeho vatnemu obliCeji, snad proto jen, aby i jeho strhla do vesele nalady. "Misto co by prosil za odpueteni; slibil to se polepei a hledel, aby vec upadla v zapomenuti, zavadi se mnou vYslech, zda byla bych snad ke katclemu smelci na jeho miste jedna.la stejne shovivave."

Snad bylo v jejich slovech mnoho pravdy, ale Jaroslav byl v teto chvili piing zamestnin sebou samym.

"Sleeno Heleno," tekl vatne, pohliteje na ni,jakoby chtel ji pohledem proniknouti at do duk. "Vy nevite, kolik blaha villa jste do due moji tim jedinym okamtikem, kolik nadeje roznitila jste v srdci mem a jake utrpeni mi 1" ptipravite, znidite-li to veecko Divka chvatne zvedla se se sedatka a vzpiimila se pied nim. Byla na smrt bleda a chvela se na celem tele jako osykov' list. Byla by snad klesla, kdyby se byla pravici neopirala o skalni balvan, jen tvotil4 operadlo seclatka.

Jaroslav vide' jeji pohnuti, zaslechl i slova, jet proklouzla ji skrze stisknute zuby. "Ne, nemotno . . . nemotno . . . " Chvili stall tak oba proti sobe mloky, nemohouce najiti slov, jimit -by projevili, CO v jejich dueich, boutilo.

"Jaroslave!" zvolala koneene Jelenka, spinajic zouf ale ruce. "Pro Boha, cot nevidite utrpeni, jet vy mne ptipravujete? Cot netekla jsem yarn hned ph prvnim nakm setkini, to nemtteme bYti nieim net dobrYmi kamarady? Nikdy, nikdy..."

"Jelenko! Neopakujte toho, neb aspori netikejte nikdy!" pterueil ji mladik vYktikem.

Zdalo se, to po zoufale tvati divky kmitl smev zableskem nadeje.

"Snad je to slabost, ze kterou vas budu kdysi na kolenou prositi za odpueteni," tekla zlomenYm hlasem. "Ale neteknu tedy "nikdy".

Bth vi, co ptinese nam budoucnost . . . Lee nyni . . . prosim, zaklinam vas, nemluvme jit o tom! Hled'te, cot nedovedete se vy, mut, piemoci tak jako ja, slaba divka? Cot' nedovedeme klidne spolu pohovotiti hodinku, d ye, jet mohu zde u vas zastati? 6i mne chcete opravdu zapuditi, abych nevratila se sem jit nikdy?"

Jeji prosba i hrozba neminuly se s teinkem.

Jaroslav podal ji ruku a hlasem klidnefeim tekl: "Nerozumim tomu vtemu, nevim, prod ptsobi yam aalost, co mohlo by nam obema byti zdrojem rozkok, ale nemam prave ptati se vas po vaeem tajemstvi. Snad jednou budouc." nost ptinese mi rozieeeni "Snad . . . " vydechla Jelenka bezezvukYm hlasem.

"A jo, tedy budu mlCeti potud o svYch citech, pokud se mne nesejmete onu hroznou kletbu."

Byla to radost, ze nebezpeCi minulo, di ilsmev vyvolanY pathetickYm, theatralnim tonem, do nehot Jaroslav y e svern rozvaeneni uJelenka rozesmala se .. . padl? .

"Jclete! Vy jste opravdu detina! Hroznou kletbu! A to tekne tak jako tragickY milovnik ve etvrtem nebo v patem jednani, kdyt ma ua nabroueenou dYku nebo nabit' revolver v kapse. Nejsme-lit my oba smeeni? Ale ted', kdyt jste se jit umoudiel, sedneme zase pekne

ne a mluvme rozunind, jako dva zniadi, vzdelani bide, kteil najdou jiste dosti zajimavfth ptedmetti, o nicht by se mohli pobaviti."

"Jelenko, Jelenko!" zvolal Jaroslav smutn'm, vyeitavSim hlasem, jehot se at zalekla.

"Nehrajete vy se mnou krutou hru?"

Zbledla, vzkkikla a popadla se za prsa, jakoby byla nahle ucitila hroznou ranu. Zat'ala v.:by do dolejtiho rtu a chvili nebyla mocna odpovedi.

"Hraji-li tpatne," tekla koneene tak zmenenym hlasem, to byl by se domnival slyteti kohos ttetiho, "pak zapiatim to snad ja tivotem, ale vy . vy ... ale blazni jsme, blazni!" propukla nihle v smith, ph nemt se Jaroslav zachvel.

"Nute, chcete se se mnou jette dnes rozejiti, ei zustaneme kamarady i nadale?" obratila se k nemu po chvilce trapneho mlceni, podavajic mu ruku Smala se na neho opet tim svYin nenucenYm, detsky veselYm smichem, jemut nedovedl odolati.

Sklonil se, polibil ji ruku a divaje se ji do odi, tekl i on vesele: "Nute, budu uz hodnY a rozumn'! A vy? Mate mne zase rada?"

"Mam, Jaroutku, mam," zasmala se a pohledila jej po tvati jako male dite.

Nastalo na chvilku rozpaeite mleeni, jako bYva mezi milenci a cletmi, kdyt pohnevavee se, .zase se smitili a nikdo nevi, o .tem zailiti hovor.

"Nu, takhle tu piece sedet nebudeme?" zvala se konedne se smichem Jelenka. "Vypravujte nem ale ne ze sveho nynejelho pobytu na venkove, nYbrt o Praze. Vite, nejakY vesel' kousek ze studentskeho tivota!"

"Mtj studentsky tivot byl dosud velmi prosty: ze ekoly do knihovny nebo do hodiny, odtud domil ke kniharn ... tak to elo stale."

"A tadna, dobrodrutstvi? Jclete, nevetim varn! Cot pak vy provadite vesele kousky jen o prazdninach?".

Jaroslav zachmutil se ph to naratce, cot o*dem neuelo Jeleneine pozornosti. Uratelo jej, ke mluvila tak lehce o tom, co on nazval nejvatnejeim okamtikem sveho tivota.

"Nu, nu, nemradte se tak hrozne! Piece snad bude mezi kamarady dovoleno zeptati se po takovYch veselYch dfivernostech, jako jsou studentske lasky?"

"Dobte tedy," vnutil se Jaroslav do tertovneho term. "Neprovadel jsem nikdy veselYch kouskt, ponevadt jsem byl vkly piffle pietiten starostmi, nepoznal jsem posud nikdy lasky, krome ke kniham a ke sqm rodieum. Co vy zvete studentskou laskou, je pohravani s cizim a easem i se svYrn srdcem, a na hry nem& jsem nikdy easu."

"Oh, oh, vy niluvite jako kapucin!" horlila Jelenka. "Cot se to sluei na tak mlacieho Cloveka? Kdyt ut ted' tak vane a rnrzute pohlitite na svet, co z vas bude za deset, dvacet let?"

"Nevidim v tom tadneho nebezpeei. Ba spinaopak! Poznal jsem mezi svYmi kollegy, tedy lidmi malo pies dvacet let, omrzelce, jet nic neteeilo, ponevadt jit piin g mnoho sveta OHL" "Ano, kdot vi, co vy hned myslite pod tim slovem: studentska laska? Ja .. . sama jsem posud take nieeho podobneho nezatila ... myslim takove nevinne milkovani, takove vzdychani a touteni z okna do okna, po ptipade i dostavenidka, ph nicht se strachu, aby nepiiela maminka s vakedkou, nic se nemluvi a jen se ruce tisknou. Takove /lane, detinske pomery, na net po 'ease oba radi si vzpomenou: Byli jsme to tehdy deti! A hle! jaka z ni je husidka! Neteei ji nic, net kuchyne! Jake to etesti, to jsme v nejlepeim piestali! Nebo zas: Hu, jak' to z neho pleeatY, protivnY mrzout! Blahoslavend tatinkova hub, ae mne tehdy k rozumu ptivedla! . . . A podaji si vesele ruce a teknou: Byly to tehdy piece jen krasne easy...

A obema se zde„ bth vi jak' krasnY roman protili . . . " Jelenka smala se, tertovala, ale marne snatila se piivesti i Jaroslava do veselejei nalady.

"Nu, o minulosti jit patrne nieeho se od vas nedozvim. Mluvme tedy o tom, co ptijde! VyliCte mi, jak si piedstavujete svtj tivot v budoucnosti! Ale hodne krasne, at' se poteeime!"

(Pob.aeavttrd)

VtSTNIK

Strom 10.

DRTSKA BESIDKA_ Marie Pfileska: JARNI POHADKA. Zat'ukala jako na vratka — nejkrasnej gi sveta pohadka bude se yam nyni vypraveti.

Kde jste deti?

0 potteku volne padajicim, o snehu se rychle traticim, o sne2enkach zvoucich v Adolf.

Kde jste deti? Sly get libo-li?

O ptadcich a o pisniece kosi, jak ji2 pilne na hnizdedko nosi .

• hnizdo, maid holatka — nejkrasnej gi jara pohadka.

Velikonoce. ftED velikonocemi bylo u kmotra Mateje jaP ko v Ale. oekali hosty z loutkoveho divadla, proto pekli, vaiili a smaiili jako o posviceni.

Na Bilou sobotu bylo v komofe pine prkno krasnYch mazanct do zlatova vypeeenYch, at se na ne srdce smalo. Kaeenka je gte otevfela okno u komory, aby tarn byl 6istY vzduch, a zas honem pc) praci. Mazance vonely, a vine se tahla az k potoku, kde se prave probudil hastrmanek Mokraeek. Vystreil zelenou hiavu pod ketem kvetouci jivy a prozpevoval si: "Jar° je tu, slunko sviti, louka bude pina kviti!"

A 2aby mu odpovidaly: "Rath, rach, rach, mame srach! Probudil se vodni pan, hastrinanek, hastrman." Potom se honem skrdily pod bfehy, aby si je hastrman neupekl k obeclu.

Ale ten si jich nevgimal. Ucitil vtni mazancA, zvedal nos a eichal, odkud se to liba vane tahne. Poznal, 2e je to od Mateje z komory, kde bYvalo vtdy nee° dobreho. Protahl se na slunieku, a broukal si: "Brekeke kec, brekeke kec, to je asi mazanec! Veeer se tarn vypravim, co popadnu, vgecko snim!" Je gte si trochu poletel na teplem jarnim slunidku a potom se ponofil do time, aby si udelal doma jarni potadek.

Veeer, jak se setmelo, vyhrabal se na bieh, a pustil se rovnou ke komofe kmotra Mateje.

Opatrne a tichounce velezl do okna, natahl ruku a ji2 dr2el krasnY mazanec. Seskoeil na travnik a be2e1 k potoku. Ochutnal a pochvaloyal si: "Kfehke, sladke, zlate, hladke!" Pomlaskaval pH torn jako euriatko. Aby mu rybieky mazanec nesnedly, schoval si jej do vYmolu pod bfeh. Potom si zazpival je gte s 2ahairy veeerni koncert, a gel do Vine spat. Ale beda! V noci pfi gla velka voda s hor, sebrala mazanec a rozmodila jej na drobeeky. Hastrman se po nem rano marne shanel. Dobfe mu!

UkradenY majetek neni po2ehnanY. Bidoval vodu, al se penila a bublala, ale nic naplat, mazanec byl ten tam Zato deti, ktere pfi gly na louku, kdy2 opadla voda, na gly tam pino zlatYch mazanedkt. M je na louce uvidite, vzpomelte si, ze vyrostly z drobeekt rozmodeneho mazance hastrmanka Mokraeka.

Take Kaeenka se rano shanela po mazanci, a kdy2 si nevedela rady, kde by mohl bit, dogla si pro Kagparka. Ten tomu hned pfi gel na kloub: Okno otevfene — Po steziace velike husi tlapky vmadknute do blata. Hubovali na zlodejidka, kterY neplatil, nepekl a s mazancem utekl. Pro jistotu odnesla Kaeenka zbyle mazance do pokojidku na skfine, ne2 Ka gparek udela do okna mtaku. A mela gtesti. Za poledne se ukazal druhY poberta! S kopyty na nohou, ern a chlupatY, s dlouhYm jazykem, zubatY, rohatY! Z toho poznavate, 2e to byl sam 'deft!

Obchazel staveni a hledal, kde by co popadl pro svaj misnY jazyk. Ka gparek, kterY mel oei vg ude, zahledl ho, jak nakukuje do komory.

Honem tam dobehl, a vide, co se panu 6ertovi libi. Byl tam v koutku kotik vajec na pomlazku. "Podkej, tebe vyplatim," povidal si a vzal kogik do svetnice. Vejce slozil na ogatku, a Mel ke skalam u lesa. Sesbiral tam piny kogik bilYch kfement a dal je do komory misto vajec. Bert nedal na sebe dlouho eekat. Odpoledne vlezl do komory, chytil kogik do pazourt, a letel s nim 9,2 k potoku. Sedl si na travnieek, popadl prvni vejce a kousl do neho, ac jistkrY prgely, ale vejce nepovolilo. "To je nejak na tvrdo," divil se Bert a kousl je gte vice. Vajidko zase ztstalo eel& ale zato praskl eertuv sub.

Dopaleny Bert prattil vajiekem o zemi, prohli 2el ostatni vajieka a poznal, jak se napalil. Ze zlosti nahazel vgecky ktemeny do potoka a ztratil se, aby se mu Ka gparek nevysmal. Vgak mel na ease! Matej s Kagparkem pozorovali Berta oknem a small se, at se prohYbali. Kamenna vajidka ztstala v potoce, a miliete si jich take nasbirat, ale jenom na hrani. Myslim, te by i pro vase zoubky byla trochu tvrda.

J. K. HlineckY: Z Pohadek o loutkach.

A nyni je, deii, i-ada na vas! Ministr gkolstvi a nitrodni osvety dr. Emil Franke napsal do noveil° easopisu sokolskeho 2actva Sokolske jaro IgasnY pozdrav detern a vfele povzbuzeni, aby vyrostly v dobre sokoly. Te gim se, pile ministr, ze z vas vyrostou zdatni sokolici. Vite prod?

Protote si vysoce cenim prate na geho sokolskeho bratrstva, jeho2 jsem take od mladi elenem.

Musite si dobte ujasnit, co znamena slovo "sokol". Bradt Jugoslavci fikaji "sokol" svYm hrdintm narodnim. "Sokol" znamena pro ne dlovka zdraveho teem i duchem. TakovY elovek ma bystrY rozum a glechetne srdce, proto vidycky brani pravo proti nepravosti. Je telesne zdatnY a pohotovY, proto je v2dycky ubrani.

To znamenalo i pro zakladatele sokolstva Jind.

Fuegnera, dr. Mir. Tyre a v gecky jejich spolupracovniky. Pro 'las slovo "sokol" ma znamenat tot& jako "bojovnik bo g ". Ze sokolske kazne vyrostly nage legie, ktere v eele se sokolem Masarykem, sokolem Bene gem, sokolem 8tefanikem vybojovaly narodu opet svobodu. A nyni pfichazi, deti, tada na vas! Musite si svobodu sveho naroda, sveho statu a svou udriet!

Proto je tfeba, abyste byli silni a zdatni teem i duchem! Musi z vas vyrAst opravdovi Sokoli!

To slovo "Sokoli" pi gi s velkYm S, proto2e pro mne znamena dloveka nejen zdraveho, nYbr2 i glechetneho, kterY zasluhuje Acty. A takove vas chci mit, protote takove vas pottebuje narod, nage vlast, nage republika — a vgecko lidstvo! Abyste takovi byli, poslouchejte svYch rodiet, pilne se ve gkole udte, tadne v Sokole cvidte a date jen dobre dasopisy a dobre knihy! Vase "Sokolske jaro" path mezi ne. Potom z vas budou opravdovi sokoli, skutedni bohatYfi. Zdar v dobre snaze!

HADANKY. Neni lod' to, piece lide v2dy vgak jen po vode dolt — nareku se s tim odvati, v2dy vgak jen po vode dolt — nikdy proti vode — sva2i; nazpet eti: tot' jistY stan, jen bohaei i chudemu, hlupci jako ueenemu, po smrti jest uchystan.

•no.r 4.10A) Moravia, Texas.

Milts DetskA Besidko!

Tak jsem si zase uminila napsat par faclkt. do Detske besidky. Dekuji ctene redakci za uvetejneni meho prvniho dopisu.

Poeasi tu mime hodne de gtive, sluneeko nekterY den na chvili sviti, ale pak zajde za mradna a na druhY den zase prgi.

Kukutice jest ji2 vet ginou zaseta, take ji2 je ji hodne vzegle, ale misty pro mokro nemohla vzejit a bude muset bYt na novo seta.

Svatky Velikonoeni se ji2 b1121 a ja, bych si aby byla pekna pohoda.

Srdeeny pozdrav posilam pani B. Valeikove a mnohokrat dekuji za ten pelmY darek, kterY jsem obc1r2ela a kterY me mile pfekvapil.

S pozdravem na v gechny etengle a etenalky a ctenou redakci zAstavam vase dopisovatelka, Maggie Sassin.

\re stf.edu , dne 24. biezna 1937.

SLABIKAik. chudi hosi chudST hoch syti zebraci syty Zebrik 114 mui voditi lini taiti 1 r,ii hrdiny nitenST tisteny kolik dni ma tSTden? chodi yak do divadla? nac se budete tail? honci honili jeleny. kid' d' sit t' bin n d'o t'o no d'u t'u nu d'a lod' budl let'! yin! labut' Zielu, bud' pilen! nelen! eiri se! neva se poi'ad. obrat' se ke mne! chod' jen pomalu! neien se! jine deti nehon! ye skole sed' rovne! nikoho nemar! iacinao neii.d1 °hen pill, dej pozor! na vode je itod'ka, dile plyne labut'. nehori a kofitek! lan vodi kolouchy. chyt' mot?ia do sirky! 'aby veeer pta6ek d'obal na okno. t'opka chodi s t'opanem. doved' dite domti! had'ata jsou v hal ve i peg penice peke na 110. bei, zajleku, bezi pes! nektery'• belounke holub se libi na yea za horkeho dne veterek vane lib& psik behi po pane. poupe z jara vyriii na vetvi, bike se belts ve vode, pet a etyii je devet. zvon snop prah skok zvon zni zvue'ne do dilky. snopy. ienci ve inich tesai deli tram a krov. z luk je slyieti hluk az k !lam. s kym jsi, takovy jsi. kupec mi krim na rine. chodi k vim dratenik? jaki price, takovSr mivi east() hiad. eti nalatas a ne iierL3IT1.

Ve stkedu, dne 21. bi=ezna 1937.

ELEZNA. pest svetoveho bojkotu sevrela Z Nemecko tak pevne, 'le se v ni zoufale sviji. Nek.dy jsou jeho ktede takove, ze satirika svrbi pero v ruce, jinde vSak vychazi Nemecko z hrdinneho zapasu jako vitez, obohaceno o nove poznatky, o kter3)ch se dfive yea' ani nesnilo.

Jit mesice stivaji nemecke hospodyriky ye frontach, dekajice na svaj dil "masla a chleba". Maslo se musi rozdelovat ve etvrtlibernich hrudach. V lete bylo tak malo brambora, jejich vykopavani bylo jako hledani zlateho pokladu. Nemecke dasopisy pfinaSeji denne zpravy o zatdeni teznikn, mlekata nebo sedlaka, protote "sabotovali velky hospodafskST plan zvySovanim cen". Nemecko nechce utratit ut ani jedinY pfenik za cizi maslo z Francie nebo Danska a take nedovoli tadnemu cizimu prasatku pfekrodit nemecke hranice.

Vyhlasilo importu valku na cele care. A k dosateni tohoto adelu zmobilisovalo vS7kvet sve vedy skoro ve valeenem mefitku. Spojenou praci se Nemcam skuteene podakilo vyhrati nekolik bitev ve \lice o hospodatskou sobestadnost.

Jednim z jeho nejvetkch viterstvi je dokoneeni Bergiovy tovarny v Mannheimu, kde se ut vyrabi ye velkem cukr ze &mt. Co zde dokatali nemedti vedcove, yypacla na prvni pohled skoro jako jeden z velkSrch vYtvora slavnYch bratti Grimm).

Procesem Bergiovm, HaegglundovS7m a FaerberovYm budou si v Nemecku napkike moci vyrobit polevu na dorty ze. stromove krmiti vepie St'avnatou potravou z pilin, "kofeniti" si salat pryskyfici, a pohanet automobily suchYmi vetvemi.

Bergiovy "Zazradne zavody", jak se jim tika popularne v jitnim Nemecku, Teti asi 30 km na severozapad od Heidelberku na RYne. Dr. Friedrich Bergius, nositel Nobelovy ceny, zaha.jil sve pokusy se ziskavanim potravy ze dteva uz v roce 1916. Ale po prve dostal subvenci na zfizeni obrovske tovarny teprve loriskeho roku od Hitlerovy vlady. Bojkot Nemecka dal Bergiovi velkou ptiletitost. S pomoci spolupracovnikU, zdokonalivgich vYrobni proces, Fritze Kocha, prof. Erika Haegglunda a E. Faerbera, vybudoval jedno z nejpodivuhodnejalch del moderni techniky.

Po upinem dokondeni v lednu tohoto roku budou Bergiovy zavody vyrabeti'denne 125 tun cukru, 61 tun lignitu a 8 tun jemneho octu.

Pted konednYm vYrobnim stadiem lze vziti z vYroby jakehokoliv mnotstvi cukru a dati je na trh ye forme tmavohnedYch kusti, podobajicich se ponekud cukru javorovemu. Libovolnou east cukru lze take podle potteby zpravovivat dale a alkohol (ze 100 liber cukru se vyrobi 36 litr) stoprocentniho alkoholu).

VYrobni cena noveho cukru bude Cinit podle oficielnich Adajil asi 60 pfenik) za kilogram.

Trini cena cukru je dnes v Nemecku 76 pfenik) za kilogram, proto se zda, ze Bergionvy zavody maji zajiAtenST hospodatskY vS7voj do budoucna. Bergiuv "dtevenY cukr" se svYmi fysivlastnostmi nelik se od cukru obydejneho, take jeho chut' a vYtivna hodnota je stejne, jako u cukru thinoveho a kepneho. Adkoliv je vyroben "umele", nema nic spoledneho s nevYtivnYm, vysoce koncentrovanYm sacharinem, znamYm ze svetove valky.

Pokud se tYka, suroviny, Bergiuv vynalez je skoro tak duletitY jako Boschova "fixate dusiku" se vzduchu, ponevadt surovinu pro novY cukr, alkohol, ocet a krmivo bude mono ziska.vati z taktka nevyderpatelneho zdroje: odpadku ze dieva, tfisek, hoblovaeek, pilin, uschlYch vetvidek atd.

50 procent poratenYch stromu v Nemecku odchazi nezutitkovano ve forme odpadku. Pro. to vYroba cukru ze dteva ma ptimo rovoludni vYznam pro na.rodni hospodatstvi Nemecka.

Hitler& zoufalY boj proti bojkotu ptines1 svetu nejvYznamnejai vynalez v oboru vyroby nahratek. Pokladnice Tketi "rise je dnes oteviena pro vS'echny nemecke vynalezce, ale na sedm zamku zavtena dovozu.

BergiovYm nejvetAim problemem ve vYrobe bylo "drceni" dteva 40 procentnim rortokem kyseliny chlorovodikove. K tomu bylo tteba sestrojit specialni nadrie, oblotene zevnitt gumou, aby odolaly Adinktm mocneho Cinidla.

VkSTN1K

Potrava ze dieva.

Charles E. Hewitt.

Price se alpine zdafila. Procesem v gumovSlch kadich se oddeluji vS7tivne soneasti dkeva — uhlovodany — od ostatnich tkani — lignitu.

Lignit, hnedY vlaknity zbytek, se prohani liso-• vacimi stroji, odkud vychazx ye forme briket, podobnych briketam hnedeho uhli nebo ra geliny.

Dalaim krokem ye vYrobe je redukce rortoku dteva v kyseline solve na polovidni objem, dehot se dosahuje pasobenim obrovskeho tlaku.

Na konec se rortok propira, v oleji. Timto pochodem se kyselina automaticky oddeluje, zanechavajic za sebou 4 procenta disteho octu a temnehnedY syrup obsahujici cukr. Tento syrup se pak filtruje a lisuje do kusil jako cukr kandysovY a dava, na trh jako vYteene krmivo.

V konednem procesu tent syrup prochazi komplikovanYmi suSicim a melnicimi stroji, z nicht vychazi jako snehobilY krystalickY praSek, nerozeznatelny od cukru, jak vidime katdY den v naSich cuktenkach.

Potrava ze dteva je vlak jen jednim z sledka nemecke bitvy o hospodafskou nezavislost na cizine. V gigantickem usili vtisknouti katdemu vSTrobku znaeku Made in Germany doSlo Nemecko k vynalezu, kterST je jit dobu znam. Katdy vi, jak Bergius a Bosch vyrobili z uhli benzin.

Letos se oba vedcove venovali vypracovani procesu na vSrrobu vedlejkch produkt). Tak na pfiklad Mind maji letos motnost koupiti si silky, misky, radiove sktinky, zvetSovaci skla, "jantarove" cigaretove Spiaky, perlieky, ba i nerozbitna okna, vSe vyrobene ze stejneho lacineho druhu uhli (kamenneho). Tak se NCmecku opet podatilo vySkrtnouti znadnou east cizich vSirobka ze sve dovozni listiny.

Jednim z nejnovejSich zdokonaleni umelSrch pryskyfic je tak zvane sklo "plexi". Je velmi ohebne a nettiSti se. Tohoto materialu, prahledneho jako obyeejne sklo a neobsahujiciho vystutujicich ocelovS7ch pruhil, se jit utiva u vSech hypermodernich omnibus) s proudovou linii, jezdicich na novYch nemeckS7ch silnicich.

Toto "umele" sklo, produkt odpadka z kamenneho uhli, se ph teplote 90 st. Celsia snadno ohYba na vSechny strany. Mimo to vSak ma take jednu pozoruhodnou vYhodu jako stavebni hmota: lze je snadno zpracovavati, tezat obydejnYm ocelovYm notem (misto dia mantovYm), ba da, se i pohodlne rortiznout obydejnou rueni pilou na Umele pryskyiice se vyrabeji ve dvou hlavnich druzich. Chemickou kombinaci fenolu s odpadky kamenneho uhli a koncentrovaneho formadehydu se vyrabi tak zvana prysky•ice fenolova. Z fenolove pryskytice jsou vS'echny kuleenikove koule, rukojeti u deftnikti, apidky na cigarety, brejle a nerozbitna okna, ktera se objevila na nemeckYch trzich za poslednich nekolik mesict.

Druhou odrudou je pryskytice aminova. jeji vYrobe se utiva misto fenonu moCoviny. Z teto latky se dnes v Nemecku vyrabeji sttenky non), radiove sktinky, rozvodove desky, ozdobne knofliky, elektricke ptistroje, ba i narozbitne silky a misky.

Aekoliv Nemecko je doposud jeke spoutano svetovS7m bojkotem, nemeeti vynalezci roztinaji jeden po druhem poutajici je provazy.

Nemecko si bude nejenom pripravovat svou snidani z n3ibrt bude si i vyrabet skvosty a okna z uhli.

Ale nemecka snaha po sobestaenosti se nezastavuje ani pied kovy. Med', cin a zinek se dues staly v Nemecku vzacriSrmi kovy. Prvnim krokem v tomto smeru bylo vziti z provozu obrovske medene kotly nemeckS7ch lokomotiv a nahraditi je kotly ocelovYmi. V posledni dobe se dokonce podafilo vyrobiti i kotly z umele pryskylice.

Tak byla vzata ze vlech voza nemeckSrch teleznic med' a nahrazena jinSrmi kovy. Tent osud potkal i bronz, slitinu medi. Dokonce i medene typy a znadky na vozech byly nahrazeny lacinYm druhem aluminia.

Straus. 11.

Take medene drb.ty jsou postupne nahrazovany zvlaSt' zpracovanS)m duralurninem (slitinou hliniku s trochou medi a manganu). Ponevadt omeziti dovoz baviny je zvlaSt' nesnadno, jsou vSechny draty na nemeckS7ch teleznicich isolovany papirem nebo umelSrm hedvabim. Nahrazovaci pokusy na nemeckS 7ch teleznicich se pine osvedeily. A tak roku 1937 bude Nemecko pokradovat i v jinS7ch odvetvich hospodakskeho tivota.

JinY zajimavS7 vYsledek boje o sobestaenost je nahrazeni benzinu propanem. Mestske autobusy v Mnichove prvni jezdily s propanovSrm pohonem a za tfi mesice se osvedeily nad odekavani dobie, dociliv ge 32 procentnich na pohonnS7ch latkach.

Propan, plyn z fady uhlovodika, se vyrabi jako vedlejk zplodina Bergiova a Boschova procesu pti rfrobe benzinu z uhli Velkou vSThodou tohoto plynu pro oSvetlovaci adely je, to neni jedovatST. Vybaveni obydejnYch automobile propanovSuni motory stalo pramerne jen asi 50 dolara na vaz. Pohonna latka byla uschovana ye dvou specialnich nadrtich z tetke oceli po stranach automobilu, dovolujicich neptetrtitou jizdu 100 mil.

Snad nejcharakteristietejlim zjevem tohoto boje proti dovozu je propaganda spokeni ole jem, vedene. pod heslem "Nezahazujte SpinavSt olej !" Bavorska vlada natidila, ze v gechen "opottebovanSi" olej se bude odvadet do tavaren k regeneraci. V katcle obci jsou atedni sberadi oleje a mazadel a vSichni obeane se vybizeji, aby peelive schovavali 1pinavS7 olej z automobill). a stroja v tovarnach. Dokonce bylo zjiSteno, jak tvrdi bavorsk3) tisk, ze spravne regenerovanS7 olej je v mnohem smeru lep gi net pavodni. Podle afedni zpravy nemecke poky i teleznice jit utivaji skoro vesmes jen regenerovanYch olej).

Nemeeti vynalezci byli ode davna prosluli smelosti svS7ch myllenek a velkorysosti svSich plant' a vynaleza. A6koliv je pochybne, ze se Nemecku podafi dosahnouti apine sveho cile, piece jit s vedeckeho stanoviska pFineslo svetu v poslednich letech nekolik nejpozoruhodnejSich vynalezt dvacateho stoleti.

PRAVDA 0 ZEMSKYCH PAPRSCiCH.

NemeckS7 Fisk zdravotni astav uvefejriuje zajimavou zpravu o proutkafstvi a problemu "zemskSrch paprska". Jiz v listopadu roku 1933 uvetejnil vYstrahu, v nit varuje pied koupi stinicich pfistroja a poukazuje na nebezpedi pro obyvatelstvo, jet vznika z falelne propagandy hypothesy "zemsk*ch paprskir. Aby se mohlo delft dalAirnu znepokojovani obyvatelstva, byly provedeny velkYm nakladem pokusy. i gskS7 zdravotni ustav utvofil k tomu ireelu sdruteni, v nemt spolupasobili i proutkati.

VSTsledkem jejich praci je zjistenf, ze pies velkY pokrok, jeft fysikalth veda ucinila v tornto oboru, neni motno fici, ze zemske paprsky existuji, tim merle, ze zpfisobuji nektere choroby, jmenovite rakovinu. Jako dakaz jejich existence se uvadely subjektivni reakce proutkaHi, z nicht velke. Cast se da vysvetlit pfedstavami pfani a ooekavani. Doposud nebyl podan vedeckS7 dakaz pro vS7kyv proutku, nezavis1St na takovSlch vlivech. Dale se ye vYsledku zkoumani uvadi, ze v gechny provedene pokusy vedly k zapornYm vYsledkfun. Nalezy osveddenYch proutkatu se spolu neshodovaly a pro jejich spravnost nebylo motno nalezti vedeckeho dakazu. Ponevadt nebyla dokazana existence zemskYch paprskil, jsou take pokusy o jejich zastiriovani naprosto zbytedne.

Neni na gkodu ptipomenouti ph zaniku "Narodni unie pro socialni spravedlnost", jakYmi slovy prskal odmitnutY radiovY Father Coughlin, po znovuzvolenem presidentu. Prohlasil doslova: "Cesar a Napoleon byli pouhymi "pikers" (cot asi odpovida na gemu piSiav)rek) proti Rooseveltovi, kteremu rozhodnuti diva pinou moc stati se diktatorem, kdykoliv bude chtiti". Byla to politovani hodna slova vYbuchu malomocneho vzteku nad zdrcujilci poralkou.

VESTNIK

Strana 12.

Elledni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Stetu Texas.

Official Organ • of Slavonic Benevolent A dation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOV.A.K PUBL. CO.,

'S est. Texas Pledplatne $1.00 roene. Do stare viasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adree zasilaji se do Hlavnl thadovriy, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, piedplatne, oznfunky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas VOstnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. ( MODLITBA 0 AMR. (K velikonoenimu miru.)

Ty, Bote pokoje, kea svet je bez boje a valek hraznYch! At' zazrak letici nesiouti litici demona rtiznYch! Jestli vsak nutny jsou na zemi valeene einy, bud' s lidmi vg echnemi, kteti se lekaji viny.

Nechat' i nova zbran perutna slouti jen Pravu!

Pravda at' vitezi pro Tvoji vgemirnou slavu!

Kea lasky ze zdroje tlumi se valednY plamen, a Tvoje kralovstvi pokoje ptijde k nam, Amen.

Ohraieni. V poslednim eisle Vestniku br. F. B. Steiner obviriuje mne,te ja byl ptieinou toho, to on v pravY eas svaj bond neobdrtel. rozhodne popiram, to br. Steiner se mnou kdykoliv o jeho bondu mluvil. Prvni zminka o jeho bona. v me neptitomnosti byla at v anorove schazi na,M fitadovny, kdy br. ptedseda Hi. RAdu ueinil na mne dotaz, zdall ja jsem o bond pro bratra Steinera u nektere spoleenosti potadal. Ma odpoved' byla, to br. Steiner,• and kdo jinY mne o to potadal. Ja nic nemohl obtarati, katdY kdo si ho pfeje, musi sam o R. Kubena.

J. nej spoleenost potadati.

Vtiktiseni. Kdo by neznal slavne doby velikonoenich dne, provanutYch jarnimi vYdechy zeme, prozatenYch tichou nadherou slayneho vzktieni ptirody? Vzpomerime si jen na velikou tu chvili probuzeni, kdy jaro rozevira zlate svoje brany dokotan! KaldYm rokem stojime pied jednim z nejvettiich zazraka, kterY jen proto se pomiji, protote ptichazi pravidelne katdY rok. Pevne v'Sak vetime na probouzeni ptirody a jiste s tim poditame, jako katdeho dne s v'chodem slunce, coti je rovneti takovym zazrakem, jenle syYm kaldodennim zjevem dem sevtiednel. Vlechna uknost, ktera nam pohyb slunce na minutu odhalila a aeinky tepla, svetia i vlahy objasnila, piece nam nemak tici, co je tivot, kterY ternito silami se probouzi. Kdo chce poctive videti a slyleti, ten musi doznati, to lidske dilo je a zastane piece jen nedokonalYm. Vdechnouti tivot veci netive, toho elovek nedokatie. Proto dobrY hospodat yeti na vlittiseni ptirody, ptipra yil se nari ptes zimu. Padu ma ptipravenou anebo ptipravuje k seti, rovnet i nejlep§,i sime k tomu vybira. Nevideti vSak, le by v mrtvem zrnu byl ukryt livot, ale je pevne o tom ptesvedeen, to tivot je v katdem tirnku, jent slunko ve. vlhke zemi .votu probudi. On s daverou rozkva obili a svekuje klinu zeme a tteba nevidel, co se tam deje, Yeti a doufa, ze vyroste a ptinese bohatou

Avak on take vi, tie jen dobre sirze ninZe pi-i nest dobrou ten v celem lidskem tivote. Maine dva druhy hospodata: jeden, kterY phi vtiern poeita, co to neb ono vynese, a druhy, kterY v kaide brazde, kterou vyote, etc srozumitelne veci. To jsou ti nej gt'astnej6i lido, kteti svou verou ye vzkilseni s klidnou mysli hledi vstfic kalde budoucnosti, and se boji a poeitaji ztraty molnYm zmrznutim, suchem a pod. Z jara vSechen vzduch je proniknut tutienim toho, ma svet bYti, a nikoliv dim se stal. A tu do srdce vchazi tukni, to tvfirei sila sveta dosud neproxnluvila sve posledni slovo, tak jako po katde rime novY tivot se vraci.

Kdyby vSichni lid., kteti se dnes •nazYvaji Idest'any — je jich asi 640 mil. — pinili poule jedine ptikazani "riezabijer, byla by otazka svetoveho miru vykizena.

AmerickYm farmaiiim kyne dobrY rok. Podie nahledu zemedelskych, trhovYch a obchodnich odbornika a konedne, take federainiho odboru orby, mule se tento rok ukazati jednim z nejvYnosnejlich pro americke rolniky, jestli sklidi dobrou arociu. S ohledem na nedostateene svetove zasoby obili a jinych rostlinnYch potravin a dobre poptavce po nich mohou trtni ceny dosahnouti vfdi z roku 1929, posledniho roku pled hospodatskou krisi. SpolkovY odbor zernedelstvi povatuje povetrnostni , podminky ye vetAi east zemedelskYch pasem Spoj. State za ptiznive. Jarni osev na jihu je v pinem proudu a na severu rolnici ptipravuji svoji padu pro jarni seti a sazeni. Vtiude na vYchod od sttednich rovin je dostatek vlahy, v sttednich oblastech ale skoro Arude je tiebas vydatne vlahy, by pada pro jarni osev byla nalelite pravena. ZITY§eni mezd v mnohYch prfunyslovYch odvetvich bude dtizieaitym einitelem ye vzestupu obchodniho obratu. Ceny v§ech votnich potteb, tedy take zemedelskYch yYrobka, se zvedaji a tyto phi dobre arode poddi si dobre ceny vzhledem k pokiesu zasob potravin po celem svete. Bude-li v tomto rote pknice ye Spoj. Statech pfebytek, nalezne v Evrope pohotovY trh za velmi dobre ceny. Odbornici soudi, to se letos sklidi v Soustati dostateene velka troda plenice, aby pa kryti domaci spotteby zbylo slusne mnotstvi pro vYvoz. Plocha pknici pro letokk v Unii venoyana je jednou z nejvetMch v historii a odbornici soudi, to by se melo skliditi nad 600,000,000 bu§la, col by byla nejvettii sklizeri v poslednich gest letech.

"Kde je zpev, tam je veseli; kde je veseli, tarn je i zdravi", pravi stare ptislovi. Prod dnelni mladel merle zpiva, net &I've? Stare, lidove pisne nezna a moderni (anglicke) pisne se vetejne stydi zpivat, ponevadt (nektere) obsahuji slova, ktera plivaji Po nejlep§ich lidskYch citech.

K vYroei narozenin J. A. Komenskeho. Dne 28. bhezna 1592 narodil se tento velikY ueitel na.roda a posledni biskup Oeskobratrske Jednoty. Tfistapadesat let stars' a bezpeenY navod Komenskeho, jak tetiiti krise, zustava, oslyAen, lido nechteji znati pravdu, jet osvobozuje.

Slygme slova Komenskeho: "Stesti eloveka spodiva: V jasnem svetle rozumoveho poznani, aby spravne prohledl rozdily mezi vecmi; ye zdarnem vYsledku dine, aby vytvotil staid, dila; v berstarostnem utivani veci dobrYch k pravemu nasyceni a ke klidu mysli. Troji je tedy naopak v rozumovem poznani phelud, blud a klama; v jednani nerozhodnost, chybovani a vratkost; v politcich zklamani a stale se obnovujici pocit hiadu a lizne po ptedmetech naM ladosti. Toto . troji (v , my§leni omyly, v jednani chyby, v tulladeh zklamani) potuluje se po celem lidskein pokpleni, Celt' svet je totit velkY labyrint (bluditite), v nerid je jinYch mentilch bez poetu, takte neni nikoliv lidmi smrtelnYmi, aby v nejakern labyrintu nebloudil, spik naopak, jeden kaldY bloudi v nekolika. Kdyby bylo motino nahlednouti do mysli vtiech lidi, olden bychom nejpopletenejli mykenky, fantasticke nejasnosti a neptirozene okliky. Kdyby bylo motno nahlednouti v prace, jimil se v§ichni pod nebem zamestnavaji, videli bychom nekoneene zmatky kruhem se v sebe vracejici vyboeujici nahoru a dole, dophedu i zpet, vpravo vlevo. Celt' svet hitetii proti Varronove rade, kterou daval rozumnemu hospodati nebo komukoli jdoucimu na trh: "Kupuj nikoli to, co jest tadouci, nYbrt to, eeho je nezbytne po-

\re stredu, dne 24, bfezna 1937.

Nenot', ac celY suet je trZiSte pine zboZi rozmaniteho a tech, kteti to zboIi prodavaji, kupuji a prohlikji, ptece velmi Indio lidi mezi temito i druhYmi i temi ttetimi dovede rozeznati veci potfebne od nepotkebnSrch. Vedle sebe bez rozdilu se vykladaji, vychvaluji, prodavaji a kupuji veci dobre i spatne, pottebne zbyteene, uliteene i skodlive, drahocenne i bezcenne. A demu jest se jeate vice diviti a kilo jeae vice litovati, easteji se pkina k s ji, vychvaluji a prodavaji veal zbyteane, net pottebne, Skodlive nett uMteene, S'patne ne2 dobre. Odtud ptislovi: Svet chce bYti klaman. Vskutku take je svet pin na vSech stranach klarnu a sazeni.

Jak spravna jsou slova nejvetMho ueitele narodu, kdy pravi: "Poti'ebriS7ch -creel nemame, protole jsme hledeli shromakliti nepottebne. PotrebnYch veci nedelarne, protote se zabYvame vecrni nepottebnYmi." Telesne a dukvni potleby jsou velmi rozdilno v molnosti jich uspokojovani. Hlad a -lizefi zaleneme jidlem a pitim. I phi nejvet6im hladu mateme jisti jen do jiste miry, phi nucenem ptesycovani by misto uspokojeni nastala nechut' a nevolnost. Touha po duchovnich hodnotach, hlad pc) vedeni, po spravedlnosti, po dobru, krase, nelze pine uti§iti, Mame stale nee° lepsiho, chceme stale vice vedeti. V teto neuhasitelne touze po uskuteefiovani stale dokonalejSich idei je zaklad v geho pokroku.

Krise je prekonana. Obchody °pet otivuji.

VYroba se opet rozproudila a nachazi dostatek odbytiST. Vraci se davera a s ni touha po sPekulacich. Jake jsou ptidiny tohoto podivuhodneho vyledeni? Mohli bychom se domnivati, le to byla Rooseveltova politika. Skutedne, ona umoZnila ptenest se pies nejhorM leta 1932 a 1933 bez revoluci a s phikladnou trpelivoti. Motna ale, le tato politika zotaveni spik zpomalila ne2 urychlila. PlYtvani penezi zmirriuje socialni zla, ale nevyledi jich. Je ptiznaene, ae zotaveni zadalo, kdy2 nejvyki soud New Deal odmitl. Odkud tedy prislo, nezpasobila-li je presidentova politika?

Kiasifikujeme se tint, co delame. Prace je metitkem elo yeka. Kdo by neznal slavnou knilku Alberta Hubbarda: "Poselstvi Garciovi"? Garcia byl vadcem revoluce na Kube a skrYval se kdesi v kubanskem pralese, nikdo v'Sak nevedel, kde. Na jeho hlavu byla vypsana vysoka, odmena. Kdosi v Americe mu chtel poslat dalelitY vzkaz. I zavolal si mlacleho delnika, jenl vynikal spoiehlivosti. "Doneste tento dopis Garciovi", tekl mu. MladY mut se netazal, jak, kdy a kam ma jiti. Phijal dopis, odebral se na Kubu, naSel Garciu a dopis mu odevzdal. A nejenle tim einem zbohatl, nYbrt stal se i jednim ze svetovYch hrdina. Albert Hubbard nesmazatelne vepsal jeho jmeno do knihy slavy. A zaslouzil si toho. A je to duch„ jakeho pottebujeme v obchodnim svete, duch dobrodrutstvi a odvohy. Shiedate-li, to jej mate ve sve ptirozenosti, jen docela malou jisktieku, ueinite dobte, kdy2 ji rozdrnYchate v plamen.

Kdykoliv etete nejakou knihu, polotte si otazku: Co to pro mne znamena? Jak toho mohu poutit ye sve praci a pro sve obchodni problemy? To je jedine spravnY a udinnY zpusob eteni. Sahejte po knize jako pro nastroj a soueasne zabavu. Hied'te, aby sloutila vakmu Vyutivejte zkuknosti a my glenek jinYch lidi. Jen tak pine vyuLjete sveho eteni.

Stati brit;ti obchodniei byli nazkvani obchodnimi dobrodruhy. Byl to velmi dobrY Vysvetluje, prod byli tak fispeAni. Misto aby povatovali obchodni podnikani za otravu, divali se na ne jako na sport a dobrodru2stvi a udinili z Anglie nejvetsi velmoc sveta.

Listarna redakce. Br. F. D. v Palacios: Phillo pozc3.6, upravime do eisla ptititiho. Dopisovateltim: znovu doSla, tada ptispevka. — pozde.

Ty, pojednavajici o raznYch otazkach nespolkov3l:ch, zatadime postupne. Znovu ptipomina,me, to dopisy a zpravy pro beZne eislo organu musime dostati v Uter:7 rano. Pozdeji do ge musi vyekat na eislo — — Zadna mot zevni, Zadna sila hmotna a surova o sobe nezniei narody, tivot narodu, pokud na vYsluni pravdy, dobra a pokroku obecneho se vyvinuje, je v srozumu tomto nezraniteln:cr jako naprsek sleuneeni Dr. Mir. Tyr,

Ve stredu, dne 24, brezna 1937.

Novy dukaz o navratu prosperity podavaji nfadovny vnitrozemskeho drichodu po celYch Spoj. Statech. Pfedbelne zpravy udavaji, to pies 6,000.000 jednotlivet a korporaci zaplatilo svou dari a tato vynese $850,000.000, col bude o $100,000.000 vice nel roku 1935. * * President Federalni reservni rady M. Eccles upozorriuje na nutnost vyvaleni rozpoetu a nebezpeei zvyeovani mezd a cen zboli. Eccles se vyslovil, ze nynejei vzestup mezd a cen zboli na inflaeni vfs- i mute bYti prave tak zhoubne, jako deflaeni klesani. ZvYeeni mezd a zkraceni pracovni doby s obmezenim vYroby nejsou dle jeho nazoru v nynejei dobe v zajmu veiejnosti ani v zajmu samYch delnikt. * * Dle bezpednYch pramenri je nyni v Evrope 25.000 aeroplant v armadach rtznYch zemi.

Z toho Rusko ma 7.500, Nemecko 5.500, Italie 5.000, Francie 4.000 a Anglia 3.500. Nemecka letadla jsou dle yojenskYch odbornikt modernejei nel francouzska, a anglicka. V Nemecku je zamestnano sta.-thou letadel na 60.000 delnikt, vetei italske tovarny pracuji pinou silou.

Konedna dohoda u General Motors korporace byla min. tYdne podepsana ntedniky spoleenosti. TYka, se 235.000 zamestnancii a kryje pracovni dobu, mzdy a jine pomery. Dohoda nemilze bYti zrueena pied 11. eervenem a po nem pouze na yYpoved' 60 dnii, podanou kteroukoliv stranou. * Znama americka vzduchopla ykyne Amelia Earhartove, Putnam-ova vydala se ye sttedu tohoto tYdne z Oakland, Calif., na let kolem sveta a ye etvrtek rano bylo oznameno, to se jil blizi k prvnimu cili sve testy na HavajskYch ostrovech. Ptivodne mela v nmyslu vydati se na cestu v nedeli, ale boutlive poeasi na moil ptimelo ji k odloieni zahajeni letu na sttedu. Amelia Earhartova je manklkou bohateho new-yorskeho vydavatele George P. Putnama a na svoji vzduchoplaveckou vyspelost upozornila svet nekolikrate pied tim, zejmena syYm letem pies AtlantickY ocean.

•

Sovety buduji valeene lod'stvo. Byl ustanoyen komisariat pro ozbrojeni, jemul budou podfizeny hlavni spravy pro stavbu letadel a valeenYch lodi. Sovetske lodenice byly pievedeny do okruhu zbrojniho prtmyslu, bude dosaleno urychleni stavby velkYch bitevnic. SovetskY vyslanec v LondYne Ivan Mojsky varoval v techto dnech Nemecko a Japonsko, le Rusko s nejvetei armadou a leteckou moci sveta je piipraveno rozdrtiti jakYkoliv kombinOvanY vpad neptatel.

Administrator nouzovYch praci H. L. Hopkins usiluje die sdeleni kancelate United Press, aby byla ztizena trvala administrace federalnich nouzovYch praci, jeti by vydavala roene asi $2,500,000.000 na projekty yetejne prospeene. Timto zpilsobem by se dala vyteeiti otazka polotrvale nezamestnanosti dvou az etyt miliont lidi. Naklady na tyto vekejne prospeene nouzove prate nesla by vYhradne vlada a od mistnich spray nebylo by ladnYch spevkii. Byly by staveny hraze, provadeny regulace kek, staveny nebo zlepeovany silnice; ztizovana Mete, zoologicke zahrady a rilzne podniky pro zotaveni a ptipadne i ekoly tam, kde by jevila se toho potteba a mistni prosttedky by nestaeily. * V noci na nedeli rozpoutala se na pobte21 Francie velka boute, ktera trvala 48 hodin a zprisobila velke ekody na majetku. Nejmene tii osoby za boute to zahynuly. Bretorisko byIcr nejtile zasaleno touto bouki, ale take na Riviete zptsobeny byly znaene ekody. Ptibojove viny zprisobily v mnohYch mistech nebezpedne zaplavy. Mnohe menei domky v polo2enYch oblastech pri pobteli byly odplaveny. VYstraha pied bouti, podana radio-Om rozhlasem, vedla veude . k opatrnostnim opattenim a tak ztraty na 2ivotech byly pornerne male.

VESTNtK

Co noveho.

NovY pensijni plan vypracovan byl oboustrannou dohodou pro leleznieni ztizence zavedenim petiprocentni dane z vYplat. Polovice dane bude placena delniky, druha polovice zamestnavateli. V novem tomto pojittovacim planu je ustaveno, ze veichni zamestnanci leznic, kteti byli zapsani na seznamu dne 1. bfezna r. 1937 jsou podrobeni pojiet'ovacimu planu a bude jim vyplacena pense, al budou k ni opravneni, ale ne vice net $120 mesiene.

Jak bylo v minulYch dnech oznameno z hvezdarny v Mt. Wilson, Cal., opattene nejveteim teleskopem na svete, na slunci uznamenany byly velke- skvrny, jet se povaluji za ptedzvest hojnYch deett v nastavajicim letnim obdobi. Tyto skvrny, jak se sdeluje, jsou vetei nez v rode 1929, kdy podle nich take pi-edpovidana byla delei deetiva sezona, ktera, se pak opravdu dostavila. V ptitomne dobe je denne pozorovano asi ' est takovYch velIsYch skvrn. \Tidy v minulosti tyto skvrny mely fieinak na poeasi, aveak pfidiny techto vlivri jsou dosud neprozkoumanou zahadou.

Hvezdati maji ale za to, le jednou zahadu tuto podati se jim rorteeiti a nove pokusy v tom smeru budou ueineny tohoto roku. Skvrny na slunci jsou pozorovany jiz po mnoho let a jsou take zkoumany jejich vlivy na podasi, trodu a jine Osud navrhu presidenta Roosevelta na rozmnoleni pc:frau elent nejvyteiho soudu SpojenYch State zavisi hlavne na 15 nerozhodnych demokratickYch senatorech, kteti urCite stanovisko v teto zalaitosti doposud neprojevili. Senatoti v otazce teto, jak znamo, rozdelili se na dva tabory, ale ladn r z nich neni s to ziskati 49 hlast nadpolovidni veteiny z 96 Merit senatu SpojenYch Statt. V poslednich dnech se mluvi stale vice o torn, to dojde ye veci to k nejakemu kompromisu.

Techto kompromisnich navrht je nekolik, ale 2adnY z nich nevyhovuje presidentu Rooseveltovi a administraenim ptedakrim. Ve vYsleeich v teto zalelitosti pied senatnim pra y se pokraeuje.

-nimvyborem • • Podle znaznamu odboru prate, byl v rote 1936 nejvetei poeet stavek, ktere sotteasne piinesly delnictvu znaene vYhody. Zaznamy od roku 1915 do roku 1937 ukazuji, ze za to dobu bylo ptiblitne 40 tisic stavek, na nichl se podilelo anebo melo prospech pies 20 miliont Od roku 1927, kdy jsou zaznamy ptesnejei, bylo 12,210 stavek, na nichi se podilelo temet 'gest a pill milionu delnikt.

• • Dle nazoru jisteho americkeho korespondenta, Hitler vzdal pry se myelenky na nevyprovokovane frtoky na Rakousko a oeskoslovensko v zajmu pfipojeni Rakouska a easti eskoslovenska k nemecke fiei. Ma pry v tmyslu dojiti k stejnemu cili prosttednictvim t. zv. pudri ci pay stani, provedenYch v techto zemich vlastnimi obeany. Net eskoslovensko neni Spanelsko. Osl. Republika si sve Wince dobte hlida. Do pohranienich mest zavadi statni policii. V armade neni 2adnYch nemeckYch oddilt. Nemci rozdeleni jsou v armade tak, to v katdem fitvaru vojenskem tvoti meneinu. Posadky v znemeenem fizemi maji pievahu aeskoslovenskou. V ptipade nejakeho "povstani" Nemct, ktere je skoro nemolne, nemohi by se k nemu ptipojiti ani jedinY oddil vojska a jednotlivi nemeeti vojaci by si asi dobte rozmyslili pfebehnuti k "poystalcum".

Ostatne je velka east esl. Nemo). (ma dva ministry u vlady) proti jakekoliv "politicks romantice", jakou by takove povstani bylo.

Do Moskvy ptijel nakladni vlak s lOkomotiy ou "SO" 7-635, pojmenovanou po lidovem komisaki telkeho prrimyslu Sergo Ordtonikidzovi. Nova lokomotiva skoneila zkueebni jizdu Moskva-Vladivostok-Moskva. Tato lokomotiva, ktere. je vyzbrojena zvldetni jimkou pro za chycovani a kondensaci poulite pary, urazi-

Strana 13. la 21 tisic km. Podobna jizda byla v dejinach eleznic doud neznama. Jizda byla planovana a provedena tak, aby nova komplikovana lokomotiva byla yeestranne a podrobne yyzkoutena. Bylo tfeba vyzkoueeti, jak lokomotiva pracuje za podminek drsne zimy, s rtznymi druhy uhli, v horach s mnohym ptikryin stoupanim a klesanixn Dale mela dalkova jizda ukazat, jak dalece ovladaji lokomotivni brigady komplovanou techniku novYch strojt.

Nova lokomotiva s kondensaenim zatizenim je SkvelYm fispechem sovetske stavby lokomotiv. Tato lokomotiva maze jeti bez piestay ky se zasobou 10 tun vody 1000 km. Spotteba vody je asi dvacetkrat menei nez u obydejne lokomotivy. Jelikol do kotle je vho.nena horka kondensovand voda, spotiebuje lokomotiva mnohem merle paliva a kotel je tteba jen zfidka eistiti. Lokomotiva s kondensaenim zatizenim ma velkou budoucnost v krajinach, kde je nedostatek vody, jako je sttedni Asie a v krajich se epatnou vodou. Skvela zkueebni jizda byla skoneena. Makarov a sondruzi, tidid lokomotivu, umeli ji fidit za nejtetieich podminek a dokazali, jak skvele ovladaji nejnovejei techniku.

Straene neetesti udalo se min. etvrtka v New London, kde ve 3:05 hod. odpoledne, deset minut pied ukoneenim vyueovani, nastal ohromnY vthuch plynu, pkivodivei shrouceni se zdene budovy a pohtbeni ye zmeti zdiva, prken, kroucenych Usti lelezne konstrukce — pet set ditek se yeemi ueiteli. Desna katastrofa ottasla svym rozsahem city lidu eels zeme, sveta a cot na geho Texasu. Neni ji poItem obeti rovne v historii, ubohe nevinne deti se svYmi uciteli v nekolika vtei4 inach ocitli se v smrtici pasti. Vthuch zavinilo dle prave konaneho vyeetfovani vojenskYm soudem, epatne piynovodi, jel" zprisobilo nahromadeni piynu pod budovou a ye zdich z dutch cihel.

Jakmile byla straena katastrof a oznamena, guverner povolal oddily narodni milice, vyhlasil pro tento obvod stanne pra y°, eervenS7 Kilt zalarmoval zachranne eety, legionati, obeane dostavili se neprodlene k napomoci.

SesutY material horoene odklizen a odva.len truky, zohavena, telieka nebotakt odvaleny do nedaleko zfizene polni nemocnice, bylo tteba pHmo nadlidskeho usili a spechu, odstrariovati zticeniny — protok pod nimi byly v bezvedomi, smrtelne poraneni et'astni z neetastnYch. tytistapadesatpet afrtvol bylo nacitano, mezi nimi etrnact ueitelt — drasajici bolest postiknYch rodiet, ptibuz nych a spoluobeant nede. se vypsati. * * Vybor nati zakonodarny bude vyeettovat ptiainu katastrofy v New London a oba domy zvolily po ttech elenech. — Vybor pro vojenske zaleiitosti schvalil piedlohu, zavadejici na statni universite vojenskY vYcvik. Vybor pro delnicke zaletitosti schvalil piedlohu, dle nil se zapovido, zamestnavateltm propoueteti delniky starei 45 mkt.

• • Druha -obrovska prijeka Francie na narodni obranu v easti 3,000,000.000 (CH biliont) frankt byla okam2ite nikoli upsana ale ptepsana cili, upisovatele chteli zakoupiti vice vladnich obligati neHi jich bylo k odprodeji vydano.

Prvni znamky Male dohody vydany v Rumunsku.

Rumunsko vydalo prvni malodohodove znainky s obrazem krale Carola, svetlemodrou za 10 lei a tmavomodrou za 7.50 lei. Nahote maji obvyklY napis "Romania", na levem okraji "Cehoslovacia", na pravem okraji "Yugoslavia" a. "1920-1936".

Verejnost vyslovila se o reforme soudu die nedelni zpravy American Institute of Public Opinion nasledovne: pro zmenu odevzdano 38 procent, pro easteehou zmenu 23 proc. a pro zavrleni celeho planu 39 procent.

Mesto Dallas sebralo pro Ktit na pomoc obetem povodne $89.763.

VtSTNiK

Strana 14,

Uryvky z eeskoslovenskfrch TABORSKE KRAJE. Piece jsou jen thuds taborske ty kraje, vSak mam je rad at k smrti, neskonale.

Hor mime pasmo ye slunci to hraje a tloutne obili jiz skorem zrale, u silnic v lesich milirserem hoti a path, truchlivSuni jede lesy.

Hajovnou nizke v mladS/ch dubt mori kdes v nakupene deivi lei smesi. — Jsou mesta malt, zapadle. a skryta; pod lesy tmavSrmi, kde soumrak dSrma — cimbuti hradu zbokenSrch to vita, a slava Zitky v katdem koute alma.

Antonin Soya.

Roenik 1896.

Dr. Bibr. mAPADLO mne to onehdy na Novotneho lavce. Stal jsem tarn jako dlovek zapomenut* tam roku 1914, peisluSnik one gardy, do jejihot inventate patella peedvedemi prochazka po nabeeti cisafe Franti gka, s odboakou na Novotneho lavku, na kterou jsme chodili samotafit a vyznavat lasku. DneAni Masarykovo nabteti ztratilo svou funkci v myAleni intelektuAlt a Novotneho lavka pfestala— bSt inventatem milencu. Myslim, to obe ty funkce peevzalo jine nabeetni misto, totit Manes. Peivedlo mne to k vzpominani, lope feeeno k meeeni easu.

Kdyt jsem se pak od pocitu dostal k dishcim, uvedomil jsem si, ae lido, kterSrm je dnes dtyficet let a majici uprosteed sveho tivota valku, protil osmnact let peed valkou a osmnact let po ni. Vypada, to jako podtafska. ka. Ale tito lids s valkou uprostted sveho tivota jsou sveho druhu tim, to je valka zastihla na vysi rozvoje po vstupu do skuteeneho tivota ci na vysokouskolu, zatim co lids znadne starSi vsiupujice do valky men sviij tivot jia utvaisen3•7, hotovy a lids znadne mladSi sviij tivot jeke it nezadali. MCI jsem chaos z vkho toho a ponotil jsem se do kaleidoskopu minulosti.

Vidal jsem v nem svou maminku, ktera pochazela z vlastenecky 'desk& ph torn ftak rakousky byrokraticke, tudit take rakousky vlastenecke rodiny. Ve vzpominkach hofela zipalem pro vkchny narodni besedy a jine projevy narodni i vSeslovanske a pti torn byla uptimne smutna., kdyt u mne videla gramatiku jinou net nemeckou a slovnieky jine net latinsite. Peibuzna rakouskeho admirala, nemohla mne videt ye sqch snech jinak net jako rakouskeho ritednika se zlatSrm limcem, kterST mluvi stejne dobee nemecky jako Cesky. Neznala vySSiho idealu. Tatinek, ten byl z jineho testa. Jsa z rodu, kterST do Umoru pracoval na svem statku pamatujicim robotu, mel v sobs stale klidici seminko svobody, jet v nem rakousky flottenrock neudusil. Byl to osobni peitel meho rakousky zaloteneho teditele gymnasia a citil, ze by nemel vlastne trpet toho Machara a Masaryka v myth rukach, pfesto se vSak netne odvracel od me Cetby, maje patrne sam podobne htichy na svedomi.

Ja sam jsem byl chlapcem s eepici. Do toho ovgem nikomu nic neni, jente ja nechci Reit sebe, r4brt jen typ hocha, kter3i nesmel chodit v depici Prod? Protode to disciplinarni tad na sttednich S . kolach zakazoval, prot(Ae pan feditel nas za to trestal. TuhS7 disciplinarni fad to byla jedina krdtka, ktera se na S'kolach tenkrate rozdavala zdarma. Nic se tam nedovolovalo a vS . echno se zakazovalo a konec koncil se nic neposlouchalo. Dik za to nekolika profesonlm.

NiCt profesor dejepisu vySel jednou z okovh uCebnSlch osnov, a v hodinove fedi nam asi roku 1912 vykladal o modnem navratu Ceske samostatnosti. Jindy to byl zase franeinat, degtinat, nebo telocvikae, zkratka, do utrpeni deskeho studenta peed valkou sem tam padla jisktidka svobody. VAak si Casto myslim, CC merle prazd-

neho kvaneni by bylo v iniadSich generacich, kdyby i ony byly zanily trochu titisku. A tenkrate byl fitisk ye vgem.13ylo zlodinem bSrti socialistou, bylo zlodinem promluvit s divkou, bylo zlodinem chodit do Sokola.

Socialist& dill jak se jim tenkrate fikalo socani, to byla stvura, ktere. mela svoje pfibytky a hospody na periferii a jednou za rok na prvniho kvetna se ozdobila leptim S * atem a rudSr duk nas-mistuhaCkrfiaty,bohrzila mlatich mut-a prrivodem, kterST kradel okolo gymnasia. jeho vrata se zamykala na kilo, zakazovalo se chodit k okninn a akatova alej jindy v hlavni peestavce peistupna zela prazdnotou, ponevadt vkchno tactvo bylo vyhnano na ekolni dvfxr, zaramovanST solidnimi budovami, ktere nam nedovolily nic videt, nic slykt.

Promluvit s divkou, tteba v prase poledne na namesti, byl ptedin ze vSech nejhorSi. Divka byla tabu. BSTt ph torn viden teditelem nebo profesorem, to znamenalo bSrt druh den vyvolan, pokud =trio ze vkch pkedmett a dostat petku. Mtij vlastni otec, kdy mne jednou pfistihl doprovazejiciho v poledne divku ze div na nas nevztahl hui. Chudinka divka byla tak vystrakne., te se betela schovat at do kostela. A kdyt se jednou moje matka dovedela, ae jsem jako septiman jezdil na lede s divkou, docela uptimne a skutedne omdiela.

Dva dny si z toho poletela.

Do Sokola samortejme bylo zakazino chodit.

Stejne samozfejme se tam ovkm chodilo. Nebylo nas mnoho, ale deset, dvacet jiste. — 0vAem jen diky profesoru, kterST tam chodil take, a kterST, adkoliv s nami pochodoval v jedne fade a zpival stejne pisne, dovedl nas nevidet a neslyget. Mel ovSem chudak z toho vojnu, kdy roku 1912 pees vkchny zakazy pfil vyg-Siho gymnasia bylo v Praze na vksokolskem sletu, cast jako divaci, Cast jako borci.

Stejne tetkSr tivot mel t kdyt bylo zavedeno na stfednich Skolach, v nejvytSich dvou tfidach steileni. Ponevadt to bylo na rakouskSrch steelnicich a pod vedenim rakouskS7ch dtistojnikil, nesttilelo se. Ze zemske gkolni rady chodil jeden ferman za druhSrm, pan rektor nas chodil animovat nejlaskavefAim hlasem jakeho byl schopen, leC vk to nadarmo. Nakonec se peihlasil kolega, kter3'7 si docela rozumne fekl, te se musi yeas nejak loyalne projevit, chce-li udelat maturitu. Nikdo z nas mu to nemel za zle.

2ivotnim podinem tehdejSiho vysokoSlolaka bylo, to si potadal o odklad vojny. Ale to bylo prave to, k Cemu se nak rodniky jig nedostaly.

Valka se neptala, valka brala. Nastala take., smutna etyei Leta, ktera kamarady ze studii rozehnala do celeho sveta.

Pak pfigel kra.srni, nadhermi 28. -lien 1918.

Z Narodni teidy, tehdejS1 Ferdinandky, zmizely studentske cylindry, jet peed valkou nosil urcity druh mladete, zato se v'Sak dostaVilo sebevedomi. Nastaly, ovSem take staroFti, jet v3'7teene vyjadfil titulni obrazek kterehosi popeevratoveho Casopisu, na nemt byl znazornen student s bezmocne polorozpatenS7ma rukama a otazkou: "Ted' nevim, mam studovat, abych mohl vydelavat nebo mam vydelavat, abych mohl studovat." Jente: OC lepe na tom byl tento povale6nS7 student, kterSr studoval snadno, ponevadt profesofi meli uznani na stratie jedne, a na strane druhe byl nedostatek sil, net student dneAni, kte0 sice ma k disposici vice net d ye vysoke gkoly, za to vgak jen malo mist. tivot zkrasnel, ale zkomplikoval se. Roenik 1896 se jit nedovede vtit do dospivani rodnikii narozenSrch za valky. Vtije se do neho za nekolik malo let, at je bude moci pozorovat na sv3ich Mech. Dnes vi jen tolik, ae divot dneSniho studenta ma nekonedne kra gnelSi zaklad net divot studenta pfedvaledneho, ae jeho tivotni standard je daleko lepsi, k je daleko lepSi take jeho fysicka vSichova, ale i kdy si odmyslime nevalne vyhlidky do budoucnosti, ktere ma, nemuteme nevidet obtite, ktere peines1 prilisny rozvoj tivota novS7ch desetileti. S nemeinou jig nevyjde. Musi bSrt trochu star'Si net jsme byli my. Pravda je, te smi za to daleko dale zustat mlad gi net by byl srnel Ci mohl peed valkou. Nebot' hry a telocvik se peed valkou smely provozovat nejvS7Se do petadvaceti let. Pak nastupovala solidnost, ktera nesnakla pohyb. Jests tak cestu do vSrletni restaurace.

Ve sti'edu, dne 24. bIezna 1937.

Po valce vsak sport, prirozena to reakce na telesne vybidovani narodU valkou, licistvo omladil. Pfecl valkou se takeka jen lehka atletika vic pestovala. Vge ostatni bylo v plenkach. Politicks demokracie ve spojeni se zminenou reakci na valku dala sport vkm.

Rodnik 1896 nesmi jit denne chodit na Novotneho lavku. Je malo easu na durny a na vzpominky jenom o svatcich. Nebot' je to pritye rodnik 1896, kterST je ye steedu onech, jet jiz pomalu pfebiraji otete statu a vefejneho tivota. Jsou to rodniky, ktere dozraly k tomu, aby vedly , jsou to roeniky, na net dnes se pomalu pfevaluje peee o divot narodni, o jeho kulturu, o jeho umeni, pede o stat i jeho dorost.

MUCHOVA "SLOVANSKA EPOPEJ".

Pied osmi lety, 25. zati 1928, byl vefejnosti odevzdan velkY VeletrZni palac a jeho otevieni se del° ve velkolepem rarrici prvni vYstavy Muchovy "Slovanska epojeje", jet byla umistena v jeho dvorane. Letos je tomu tficet let, kdy zadal Alfons Mucha vyjednavati o finanoni zabezpedeni sveho velkeho dila s chicagskYrn Charlesem R. Cranem. Na MySlenee, vytvotiti "Slovanskou epopej" meal Mucha pracovati jit r. 1900, ale net mohl phstoupit k jeho uskutedneni, trvalo to jests hodne dlcuho. Kdyt pak na StedrSi den roku 1908 se Crane definitivne rozhodl obrazovSr epos Muchriv financovati, dal se autor do dila a po 12 letech prate odevzdal r. 1920 prvni ukazky sve prace nikoliv Ceske vetejnosti, ale na vS7stave v New Yorku a Chicagu.

Na zamku Zbirchu a pozdeji (1926) v telocvidne letenske ekoly "na Studance" rostla Muchova "Slovanska epopej" do dvaceti rozmernYch platen, ktera v zati 1928, prvni v souboru byla Ceske vekejnosti ukazana ph otevteni Veletriniho palace o XVII. pra2skem vzorkovem veletrhu.

Muchova "Slovanska epopej" lidi ye dvaceti Usecich vYvoj Slovanstva a zachycuje velke uddlosti z dejin deskoslovenskYch, ruskYch, jihoslovanskYch, bulharskYch, polskYch i Slovanu pobaltskYch. Je to rozsahle ske dilo, ktere potkebuje znaene velkou plcchu po sve umisteni. Kdy2 ji Alfons Mucha odevzdaval vekejnosti, ucinil z ni dam obci pra2ske v to nadeji, 2e Praha pro ni najde pietni umisteni a rozmnoai tak svoje pametihodnosti o vac, na kterou se se zavisti phjede cizina divat. Dcba feeobecne krise zastinila na osm hubenYch let vYznam tohoto daru. Teprve nyni hleda praAsk dobec stale misto pro Muchovu "Slovanskou epopej". Byl vyhlednut klaeter Hybernilv proti Praene brans, aveak adaptace by si byly vy2adaly milionoveho nakladu. U nas se, bohu2e1, nerodi Cranove, kteti by pomohli obci pralske zbudovat SlovanskY pamatnik, jeho2 jadrem by byla Muchova Epopej. Doufejme veak, 2e nejdele do r. 1938, to je deset let po prvnim peedstaveni Epopeje veeejnosti, bude Muchcva tIvotni prace odevzdana vefejnosti definitivne.

v republice je nadpolovieni vegina!— Nepfatelska propaganda east° tvrdi, to 6ek jsou v Ceskoslovenske republice meneinou, ponevaa ostatni narodnosti je poetem pfevyeuji.

Zname, revue "Novo Oechy" podotSTka, to pH poslednim sditani bylo napodteno 14,479,000 statnich peisluSnikii, z nicht bylo 7,406,000 eclitr, dili 51 proc. obyvatelstva statu. Slovaku bylo napoCteno 2,280,000. Dale jest tfeba tici, ae peisluSnikU deskoslovenske narodnosti kdetto Nemci populadne upadaji. Tato skutednost mute dobee posloutiti naSim krajanum psi potirani nepravd a nepfatelske propagandy.

Presidentova navgleva v jiinich Lsechach. — Podle dosavadnich disposic ma se tato navfteva uskutedniti dne 6. kvetna t. r. a potrvati dva dny. Jedna se v'Sak jests, aby zajezd byl prodlouten o den tfeti. NavReva zapoene v Hradci a odtud se odebere pies Tfebori do NskS7ch Budejovic, kde ma, boS7ti nocovani. Pak povede cesta na OeskS7 Krumlov, Prachatice, Pisek, Domatlice a skonei v Klatovech. Pei to pfiletitosti peijede do jitnich Nch vedle presidentovy suity i eada vS7znadnSrch osobnosti z vladnich kruhti.

VESTNiK

Ve sttedu, due 24. bkezna 1937. `4.....■....Y .,

QULDO MARIA VYSKOIL:

TIC112 B

T t

ROMAN

YSLITE, pane tovarniku? Ve vaaich kruzich motna, ‘te katdY ma dost prace, aby obhajil Best svoji vlastni, ale my, prosti a neueeni, hajime test ka gdeho, kde je ohrogen, dvojnasob pak, jde-li o 'term, kterou vy takohrubYm zpdsobem ura gite . . . " "Opovagujete se ptilie mnoho. Nezapomerite, s kYin mluvite! Jsem vas pan a vy mitj sluha!"

"Ano! Pouze v gak ye vaeich dilnach. Zde ale, pied soudem svedomi, jsme si rovni. Ba ja, kterY mam eiste srdce, citim se vYae netli vy i ta, kterou si odtud odvadite do sveho epinaveho givota."

"Ryvine . . . Tato ura gka ... Ale ne, vy mne nemngete uraziti," ulevovala si zasa gena, Irena.

"Pkijd'te si zitra pro svoji pracovni knitku, propougtim vas," hlasil Cerny.

Pavel se usmal.

"Skoda, to mne nemidete dati popraviti!

Jak by se yam uleheilo! Vam i sleene Helvichove, ktere sice nemohu uraziti, ale ktera, sama o mne pied kratkYm dasem usilovala."

"Lgete!!"

"Nelhu nikdy — tim mene ye chvili tak vane. Vy, Sleeno, dobie vite, to je pravda, co tvrdim. 01 nevzpominate ji g skutedne okamtiku, kdy jste mne vybidla, abych zapomnel na veeany tiidni rozdily a sahl po zlatem jablku, jet nedograva kagcleho dne? Ale pak: oe je dist:61 a belej gi tato uboha, duge, vami poskvmend, ktera zoufa nad pfeeinem, do neho g nasilim byla vlakana, negli vy, kteN zapominate na sve vlastni provineni?" ern jen stet zachoval klid. Pti poslednich slovech PavlovYch naskoeily mu mraene prsty se zat'aly v pest. Zdvihl ji a pronesl hrozive: "Jeete slovo . . . " Ale Ryvin odrazil klidne jeho ntok. k tomu odvahy! Ne"Jen uhod'te, myslete veak, ge strpim ranu bez odvety!"

"Chasniku!" zutil tovarnik. "Bud'te jen bez starosti! Nepo gpinim se s vami, ani va gi mi." lenkou Nyni vgak i soupeti Robertovu doela trpelivost.

"Dost! Ani slova ji g ! Beztoho zbyteene dlouho jsem yam naslouchal. Tam jsou dveie!"

"Vy se opovagujete?!" namitla sledna Helvichova vzdorne.

"Tam ... nebo nerueim za nic!" hrozil Ryvin tak rozhodnYm zpusobem, to se Cerny i se svoji nevestou rychle meli k odchodu.

"Vaak budeme jeate spolu hovotiti," ye dyer` ich jiz sliboval tovarnik.

Ale novY velitelsky pohyb Ryvintiv pi imel ho k nejrychlej gimu nstupu . .

Pochopoval asi, to teto givelni site mladi a eisteho srdce neodolal by on, ani jeho podateni nevesta XXXIX. Po odchodu Ireny s OernYm bylo to, jako by se bouie pkehnala. Napeti povolilo. Ovzdugi, dusne k zalknuti, osve gilo se proudem noveho vzduchu.

Ryvin dosud stal blue dveii, kde gto Jindtig gena dojmy, prave za gitYmi, odpoei--ka,pfemo vala temet bezducha, bleda, a vysilend v ktesle u okna.

Pavel jeete okam gik nerozhodne hledel za odchazejicimi, potom vgak se i jemu vyhladilo Belo a on skoro vesele pronesl It sve ptitelkyni: "Odes koneene! Vzpamatujte se, sleeno, odeal!"

Jincltieka veak jen zanpela.

"Bylo to straelive!"

"Ano! Bylo to hrozne," opakoval Ryvin, "ale byla nutna tato bouie, aby se proaistil vzduch."

Sleena Svatoriova mldky ptikyvla.

Ryvin pokraeoval: "Mlle v dusnu jsme zde dosud dYchali.

ZvlaAte vy, sleeno . . till jste zde jako ye sklenenem vezent, sarna se do neho uzavirajic.

A to bylo 'prove to hrozne. : Kolem vas se jaro •probouzelo, stromy kvetly, ptaci zpivali, slun., ce htalo. Ale It varn nepronikl gadnY z techto zazta.kri. V okoli jaro tattle a se smalo, ale ye vakm srdci letel snih. Divala jste se na kvetouci stromy, necitila v gak vii.ne, jit Ochaly.

Ptadi pisen It vam nedoletla. Slunce vas nezahtalo."

"Slunce mne nezahtalo . ", opakovala 3Mdtiaka blouznive.

"Nyni vaak bude jinak!" prohlaaoval Ryvin slavne, oteviraje okno.

"Cot jest to motrio?" tazala se Jindti gka poloteptem.

Odpovidal vroucne: "Rozbiju vase sklenene vezeni. Na slunce, mezi kvety vas vyvedu jako osvobozenou princeznu."

"Obavam se, to nebudu ua It tomu miti dosti sil," namitla sleena Svatoriova.

"Optete se tedy o inner Jindtiaka se vzchopila.

"Cot vy dosud .. po torn vaem, co se zde ?" ptihodilo a echo jste byl svedkem .

Pterugil ji.

"Ach, nemluvte jit o torn, sleano Jindtiako!"

Ale sleena Svatotiova se nedala umleeti.

"Ne! Ne!" odpirala. "TohO nelze smldeti.

Snad nevite vse. Zhtekla jsem prilis s tim, kteremu jsem slepe drivetovala. Nejen nyni ale jit v minulosti. Jsem hfiana, zlodinna, nedista. A vy se mne nekitite?"

Ryvin p?istoupii o krok bilge It te, jet se tak krute ob galovavala pied nim i pied sebou samou.

Potom pronesl Co nejyroucneji: ...,"Jak se intitete jen tak ptati? Podiehla-li jste kdysi svodrim licomernika; mudila jste se za to vice, net bylo tteba. Byl jsem bezdeenYm svedkem vaai tithe bolesti. A sam jsem trpel, nemoha yam pomoci. Odpirala jste dosud moji treast na syYch osudech a nechtela jste nikdy se mnou rozdeliti svoji bolest. Snad tedy alespoil nyni pochopite, jak ryzi a opravdova je moje laska It vam. Ode dna ke svetlu jste vyplynula jako bilY osvobozenY kvet ... Je nutno jej chraniti. Dovolite mi to?"

"Vy mi tedy odpouatite?"

"Je-li tteba po vaaem soudu tohoto v;Yrazu, tedy yam odpouatim z cele duae. Denne sta ten promiji milovanYm mutilm pteeiny daleko hork, nebot' laska uoi odporiateti a zapominati zla. Bylo by- svrchovane nespravedlivo, kdyby tat laska neueila temut i mute, nebot' i to je znamenim vzajemne rovnocennosti."

"Jak jste ualechtilY!" uptimne .se mu podivovala Jindtigka.

Odmiti vgak skromne jeji pochvalu, ptiznavaje vroucne: "To pouze laska It yam udinila ze nine takovela° dloveka. Miluji vas, JindliSko moje sladka, a netoutim po nieem vroucneji, net abyste. i vy bez obeti ptijala tento chudY darmeho srdce. Snad pozdeji, at se z dneSnich ran vzpamatujete, naueite se i vy miti mne trochu rada."

"Jiste, Pavle!" odpovid.ala teple a podavala mu obe ruce.

Ryvin ptitahl ji lehce k sobe a tekl: "Tak s vami, draha JindtiSko, po boku chci bojovati proti vSern ptikotim tivota. Nestrachujte se, te podlehnete v tomto zapase! Jsem naiad a moje ruce zrudne, takte nikdo . . . nikdo neodepte jim vycleik.u. A jiste pti vzpomince na vas zhojni se jeke moje schopnosti, znanoti moje sily. Nebojte se . . . ne (opravil se) neboj se, dukdko ma netna, nedam ti stradati!"

"Pavle! Pavle mitj!"

Sladk:cr jarni soumrak pinil komnatu, v nit rozkvetalo toto tithe, ale za to tim vetk gest.

Rodin-n.6 zrcadlo zatilo do hebkeho ptitmi jako velike eke tajemneho . stratce, kterST bdel, aby jit nikdy riskok a lest nevnikly dp techto mist, posvecen31-chtakovS7m utrpenim . . . takovYmi nadE"-Jemi .. .

Na horach naskodily ohne. Jako by to daleke lest' tarn na pomezi zakvetly pohadkovYmi kvety.

Planuly v dalkach a piece jejich riltovSr odlesk doletal at sem . . . do objeti techto gt'astkteti sve spoleene kesti hledali talc

Strana 15. dlouho ... to.k. dlouho .

Drahnou chvili hledell tak oba It dalekVin Teprve potom promluvil Ryvin: "Hle — jak na vYainach ohne vzplanuly! Jako by i ony chtely nam ukazati cestu do spoleeneho tivota . . . do spoleene budoucnosti.

Carovne ohne majove . . . Svetla na horach Ona nas povedou ... K vfainam! K cili!

Jindtiako, ma zbottiovaria?"

Ptitulila se jeinne ke svemu snoubenci a septla se: "A cot — az ohne pohasnou?"

Odvetil vroucne, ziraje v jeji hlubokY, holubiei zrak: "Pak zilstanou nam jeate hvezdy!" "lIvezdy a nase laska, Pavle "A laska!" opakoval Ryvin vroucne a jeate titeji k sobe ptitiskl tu, ktera byla mu celym svetem. A jiste take sleena Svatoriova citila te chvile blizkost atesti, tentokrate opravdoveho, skuteeneho blaha, jetto vybudovano bylo na poctivych zakladech, ktere bouie pkekonaly...

Oba snoubenci tak byli ponoteni jeden do druheho,te pteslechli Upine klapnuti dveti, jimit vedla — pani poStmistrova! Ta v gak, spattivei JincltiAu s Pavlem, usmala se pouze neiT7sloviVrri . testim a ti:Se, jak vetia, oddla opet, ponechavajic ty dva zcela jejich smirnemu, ratovernu blatenstvi .. .

XL. 0 mesic pozdeji slavil Pavel Ryvin svrij sriatA se slednou JindtiSkou Svatoriovou. Aekoli se svatba konala jen v nejutkm kruhu a za easti pouze dvou ptatel tenichovS7ch z tovarny — vzbudila piece svrchovanou pozornost v 2dlinkove, a. dosti se o ni v mesteeku hovotilo.

Ptettasaly se rrizne nazory jednotlivcri o vsr -hodnsti raku,levoncdi souhlasu, ze za danYch porn. ert dce •i po pogtmistrovi nezbyid nic nepeiho na vybranou.

Ostatne sen.ace tohoto spojeni zahy zastinena byla velkoleposti sriatku tovarnika Roberta Oerneho s dcerou najemce velkostatku, slednou Irenou Helvichovou, rovnet v temte mesici uskutedneneho.

Tehdy ovSem jit davno Ryvin nebyl zaniestnan v tovarne, v nit drive pracoval.

Tined nasledujiciho jitra po one sratce pana s delnikem, vratnY tovarny odevzdal Pavlovi jeho pracovni knitku.

By' tedy propuken a bez prace.

Ale jako by s ptizni Jindfikina srdce ptiglo i atesti do tivota jejiho ochrance, jeate tehot dne nabidnuto bylo Ryvinovi misto dilovedouciho y e velkem zavode Karnetove, jent ztejrne hodlal co nejdtive soupetiti s vYrobky tovarny Cerneho.

A tak Ryvin pouze ziskal svoji nucenou vYpovecli. Jinak ovaern nic se nezmenilo, alespori pro odi tech, kdot pozorovali tivot v domku SvatoriovYch. I nadale zili veichni tii v domku. Stara pani blatena, te se doekala zaopatieni sve cicery, Pavel at'asten, ze na ge' koneene pravY svrij dornov a Jindtiaka katdYm dnem udici se hloubeji si vatiti sveho chote.

Stesti, opravdove atesti usidlilo se v malem domku.

Rozkvetlo v nem zaroveri s krasnou venkovskou pohodou. ZUstalo tam vaak zahnizdeno i v dobach, kdy se z daleka blitily podzimni bouie a s nimi snad i nove tivotni zapasy tech, jet It Upinemu viterstvi vedla jeate testa tak dlouha, trnita a daleka.

Muj Bote, jak daleka!

XLI. Tovarnicky zalotenY podnik Joachyma Karneta slou gil hiavne v-',;rvozu praktickeho domaclho prrimyslu. do ciziny. Nezajimal se proto pouze o urdit3"7 drub zboti, nYbrt se ridelne snatil ziskati z katdeho odvetvi, jet se mu vS7hod, ne. doporudovalo, co nejvice vrobltri.• nejlepe kvalifikovanSrch.

V dobe, kdy Pavel Ryvin vstoupil do zavodu Karnetova jako dilovedouci a mistr, zvlaae skienene a porcelanove zboti bylo s mnoha strati dotadovano.

Okolnost tato ptika vice net vhod Ryvinovi, nebot' prave v tomto druhu vYroby bylo motplany Oerneho co nejbolestneji. no A debate se v srdci Pavlove nenakp mista

Strana 16. pro nejakou zlornyslnou odvetu anebo pomstu, pfal si piece, aby jeho bYvalY zamestnavatel a soupef ucitil, ae dovede tea bez neho najiti si misto, na nema je platen i nebezpeanY! Majitel firmy, Karnet, bezdetny vdovec a rodak odkudsi z Plzeriska, zahy si oblibil snaaiveho a pracoviteho Pavia, jehoa mu at'astna nahoda pfivedla ku pomoci, prave v eas, kdy se oba navzajem pottebovali.

"Lepe to osud ani nemohi zaiiditi," radoval se majitel zavodu a Ryvin dokladal: "Pro vas i pro mne!"

Byl opravdu at'asten, tak at'asten, ae se nekdy as obaval, aby se nebe nepohnevalo pro toto jeho velike pozemske atesti. Se svoji aenou ovtem vena nedostal; nekolik starch lost, jen rodina SvatoriovYch chovala jia po dtvrtstoleti, nemohlo se tak piece jmenovat. Ale Ryvin ae nemohl obdraeti daru vetaiho, neali o• noho, jeja pfijal se srdcem JindfiadinYm. Obavy, ktere z podatku choval, ae snad bude pfllia malo pro mestskou slednu, rozplaaila mu zahy sama jeho mlada chot'.

I ona rialezla sve opravdove etesti po boku pracoviteho mute, jen; se nikdy ani slovem nedotekl jeji minulosti, co nejeetrneji a s nejnetnejai laskou chovaje se k te, ktere, sve blaho alvotnt vykoupila takovYrn utrpenim.

Rovnea pani Svatoriove prokazoval jeji zet' veakeru rictu.

Nemohio proto ani dosti chvaly o nem vaude rozeifovati.

"Pikela jsem vady, jaky je to elovek," lichotila same sve znalosti osob. "Ale tys stale nechtela . . . " "Bylo nutno eekati, 0 se napini eas," odporovala chot' Pavlova, pokud moan° nejmirneji.

"Ale trvalo to . . . " "Trvalo . . . vaak v konec se piece jen stalo, ." co se stati muselo "A je tak dobie," rozhodovala pani poatmistrove,.

"Je, maminko!" souhlasila Jindflaka, circa svoji matku vady Vdova po poatmistrovi jako vaechny aeny v jejim staid chtela miti vady a ye vaem vrch.

Novomankle radi ji jej pkenechavali a Jin&lake souhlasila dokonce i s tim, kdya si stare. pani trochu zaprorokovala.

Tak se zyleatni oblibou fikavala: "Uvidia, ae z Pavla bude jedenkrate velikY pan!"

"Neni mu toho zapottebi," usmala se mlada pani. se jim stat, proe "Ovaem, ae neni. Ale by nebyl?"

"Pracovite ruce a jasnY rozum k tomu ma," souhlasila chot' Ryvinova.

"A kapital si zaopatfi, nebo mu sam sletne do klina."

"Jak by mohl?"

"Inu — mitaeme tfeba vyhrati."

Jindfiela se uptimne zasmala.

"Na to tedy spolehat, maminko?"

"Prod ne? Jednou to piece pfijit musi!"

"Musi? Ne! Mute pouze! A pak male, vYhra sotva by tu pomohla a velka ... ?"

"Ano. Velka. Hlavni vYhra dokonce! easto se mi o ni zdava."

"Mat krasne sny, maminko! Ale — bohuael jsou to pouze jen sny."

"I ty se vaak neltdy vypini. Mne alespori se tak ua nejednou stalo."

Jindfieka se neodvaaila kaliti matte radost.

Znala jeji ctiaadostivost.

Potaji dokonce poaadala sveho chote, aby se pfeptal, byly-li losy taaeny.

Po tYdnu pfines1 ji odpoved': "Dosud ani jeden!'

Mladou pani nepfekvapila tato zprava.

"Wale jsem to," podotkla pouze.

"Nu, co nebylo. mAae jeate bYti. Kandy los vyhrava. maj ovaem jia v maji byl taaen a dokonce s hlavni v-Sthrou," vesele pronesl Ryvin.

A 0, o losech nikdy nemluvili.

Bylo stale dosti prace v domacnosti, zylette ✓ posledni dobe, kdy pod srdcem mlade pani dfimalo poupe jejiho aivota, jim; blaho Pa ylovy dornacnosti mei° bjYti korunovano.

Zprvu ani uvetiti tomu Ryvin nemohi.

"Je to moire?" tazal se sam sebe. "Je to moan& aby poaehnani nebes spinilo i tento mrij nejvroucnejai sen?"

V 2STIciK. Ale pfesvedeil se o tom zahy, kdya v kterest hvezdnate noci prosincove, tesne pied vanoe nimi svatky, blaiena pani Svatoriove, vlokla mu do naruee rriaovou holdieku — Pavlovu dceru!

Tentokrate opravdu byl at'astnY tatinek skoro bez sebe radosti. Cele noci se od ltiaka mlade matky ani nehnul, dokud sama nebyla mimo nebezpedi.

Teprve kdya se Jindffeka mohla opet po pokojich pohybovati, vratil se Pavel opet ke sve praci.

Tehdy take slaveny byly kftiny die moanosti pouze v kruhu rodinnem, ale piece co nejokazaleji.

Uskrovniti se zde v nedem, nebylo na miste. slot' o prvorozeneho milacka.

O Ryvinovu holdidku.

Vnudku pani Svatonove.

O Jindfikinu — Evu! XLII. O nekolik mesict pozdeji odelavalo Ryvina nove Pfekvapeni.

Jeho dosavadni zamestnavatel, uznavaje neocenitelne sluaby, ktere Pavel pfines1 jeho zavodu do vinku — nabidl mu, aby se stal jeho rovnocennYm spoleenikem.

Ryvin nebyl schopen odpovedi, kdya mu Karnet pfedloail tuto nabidku: "Jak by to jen bylo moane, abych ja, nemajici aadneho kapitalu . . . " namital nesmele.

Ale Karnet s rismevem ho pteruail: "Vete zkueenosti, yak pace a proziravost nahradi mi stokrate tento nedostatek. A jsem pfesvedden, ae vaechny tyto pfednosti ducha i svalt budou jeate risilovneji vyrititkovany, jestlik budete miti ptimou Udast na osudech meho podniku. Ostatne, nejsem jia mlad, dedicri nemam a na manaelstvi nepoinfelim. Komu bych tedy jednou zanechal dilo sveho aivota? Budu-li miti vas, leheeji se rozaehnam s timto svetem."

Karnet hovokil bod ge a upfimne.

"Je to tak velkomyslne, co mi slibujete," pronesl Ryvin, vaecek jeate zmaten touto vybidkou.

"Je to spige srdeene!" namitl Karnet a pHpojil: "Nuae — jste svolnY? Pkijimate mrij nevrh?"

Ryvin podaval mu obe ruce.

Potom kekl: 'Z duke rad!" `Nuae — vae je v potadku! Podrobnosti umluvime as pozdeji. Nyni vrat'te se domri ke sve choti a feknete ji, co se kmotr vaai Evy rozhodl ueiniti. Snad ji to trochu poteei .. .

Pavel uposlechl s radosti.

Vadyt' jeho potekni nebylo by ripine, kdyby ho nemohl rozdeliti s temi, kdoa jeho srdci staly nejblik.

"Nesu yam velikou novinu," hlasil jia ye dyetich.

"Co se stalo? Zafia vaecek."

"Vyhrali jsme?" vyzvidala pani Svatonov'a.

"Nee° mnohem lepaiho," odpovidal Ryvin.

"To jsem veru zvedava," pfizna,vala se stare, pan!, "Ja tea!" dodavala k tomu Jindfiaka.

Pavel koneene upokojil jejich zvedavost.

Pani poatmistrova byla zjevne zklamana.

"To je vae?" pronesla, kdya jeji zet' skoneil.

"Vae a myslim, ae to postadi," odpovidal Ryvin.

"VYhra by byla piece lepai," hajila stark dama svuj sen.

"Ba nebyla, maminko," odpiral Pavel, "takto vyhrali bychom pouze jednou, ale za techto okolnosti vyhravame kaadY rok — pfi uzaverce!"

"Mideme take prohrati," branila se dosud matka Jindfidina.

"Ovaem, ale tea los milk bYti taaen s nejmenai vYhrou a pak je to vlastne akola!"

Jindkieka mleky pfikyvovala svemu dhoti.

Vedela, ae ma pravdu. Jako vady! Net i stare. pani se dale pfemluviti. Vyslfechnuvai jeate jedenkrate vaechny rozklady sveho zete, na konec pfikyvla jeho yypodtrim.

"V ao.dnern ptipade mi z toho spoleeenstvi nemuae vzejiti akoda," koneil Ryvin hovor o -OW zalektosti. "Podnik Karnetriv, dnes vlastne 0 take naa, neni tak velikY a smelt', aby ztroskotal, a piece opet ne tak malt' a neob-

Ve stiedu. dne 24. bfezna 1937. se,hly, aby nenesl zisku, povedou-li ho bystrV rozum a d ye pracovite pate. A o tyto Ukoly se jia se sl.r m spoleenikem lehce dohodneme. Abychom se nepoprali . . . " zaaertoval.

A v nejlepai nalade se vracel do zavodu.

"Nu — co, jak jste potidil?" pfivital ho Karnet.

Pavel povedel.

"Vaak i yak tchYni easem pfesveddime, sliboval jeho spoleenik. 'na polo pfesvedeena!"

"Je "A nyni si pohovofime o podrobnostech," vybizel pan Joachym a odkudsi z kouta lahev stareho burgundskeho vylovil a do dvou bachratYch, starodavnYch eiaek rudeho vina na"Aby to bylo slavnostnejai," zamlouval svoji mimotadnou prostopaanost.

"Vaak to jde na naa spolednY fleet!" zatertoval Ryvin, nacea si oba pfit'ukli.

Sklenky pfijemne zazvonily.

"Na zdar naaemu podniku!" ptipijel Pavel.

"Na bratrstvi!" dodaval pan Joachym.

"Na bratrstvi!" opakoval Ryvin, poteaen timto navrhem.

Sklenky byly vyprazdneny. Objeti uvolneno.

"A nyni vaane k praci!" vybidl Karnet a v malo minutach se oba pohrouaili do svYch budoucich plan& Cele dopoledne stravili spoleenici v kancelafi zavodu v drivernem hovoru.

A kdya se pfiatiho jitra opet seali, vae bylo jia mezi nimi umluveno.

V prve fade al° obema o zdolani nebezpeei, ktere mohlo jim easem vzniknouti z blizkosti tovarny eerneho. Jemu rispeane celiti rozhodli se co nejpevneji.

Na atesti zpravy, kterYch se o tovarn y konkurentove doslechli, znely velmi uspokojive.

Jak se dalo pfedvidati, manaelstvi Robertovo nezlepailo jeho riveru, ani jeho blaho Ukazalo se as prilia zahy, ae obe strany spolehaly pouze jedna na druhou, a ae jrneni, ktere mohl pan Helvich dati sve dcefi venem, nestadilo nikterak na obrozeni zavodu po leta zanedbavaneho. A krome toho: take manaelstvi eerneho hned od poeatku neslo trhliny, coa rovnet k rozkvetu tovarny nepfispivalo.

Mlada pani zahy se poeala nuditi i v novem prostfedi, zvlaate, kdya ji mua nemohi vyhoyeti ye vaem, po dem touaila. Nakladne cesty do Prahy vyaddaly si znaenehodilu RobertovYch rispor a on 0 pfilia brzy poznal, ae prohrel svou hru .. .

Ines to nemel odvahy, aby sve pani zabranil v jejich choutkach nebo je alespori omezil.

Bal se asi zfejmeho skandalu. Jen jedenkrate si dovolil pronesti, kdyt se mlada pani chystala opet na cestu do Prahy: "Je mi vady tak smutno, kdya odjedea."

Ale Irene namitla: "Mne je opet smutno, jsem-li zde. Stale v samote . . . stale v tomto obrovskem dome, jakY to aivot!"

"Chcea-li, vyjedeme si tedy, 0 bude konec sezony," nabidnul ji.

Pfijala milostive tento navrh. Straviii tedy letni obdobi ye francouzskYch laznich, ale pfi navratu jejich pomer byl jeate studenejai.

Pani tovarnikove se piing zalibil spoleeenskY aivot velikYch lazni a jeji mua s hrtzou pozoroval; ae techto nekolik tYdnit pohltilo tisice.

Jeho nalada se tim neuteeene zakalila Budoucnost poeala hroziti. Otevfeni zavodu Karnetova mu jeate dodalo. Tual1, ae tu jde o nebezpeeneho soupefe a kdya se dozvedel, ae se stal Ryvin spoleenikem podniku, bylo mu to jia j asne.

Ifloail se tedy s veakerYm risilim do sveho obchodu, ale vYteaek sotvaae steel' krYti naklad rozmafilehl hospodafstv: Irenina. V svizelne, stale se horkci situaci se Cerny obratil o Pomoc k Hel-v•ichoviim.

Meld vaak pro neho pouze sliby.

Odjiadel od nich svrchovane rozmrzen.

"Slova a jen slova!" hueel si.

"Jak to skonC!?" uvaloval. "Snad se vae obrat k lepaimu, as budeme miti rodinu," ute aoval se.

(Pokraeovani)

Ve et4edu, (tie 24- tili-ema

4i

VtSTNtIC

valky jc t, ic,orporace byly nastoleny na vysoka, mista a korupdm era bude nasledovat. PeneZni moc zeme bude hledet prodloutti svoji vladu, pracujic na ptedsudcich lidu a2 ve'Skere bohatstvi neshromaideno bude v nekolika rukou a Republika je znieena."

Tak asi znela by slova Lincolnova v deskem piekladu a historie se opakuje. President Roosevelt v jeho *fedi ve Philadephii minuleho roku ptirovnavaje organisaci, kterou on vede, s americkou revoluci z roku 1776 mezi jinYm pravil: (Kontrola celeho americkeho obchodu, dopravy, vYmeny, zemedelstvi — vie pkiSlo do rukou maleho hloudku velmi bohatYch. Tato hospodatska •dynastie vladne rukou ieleznou na veSkerem poli obchodni dinnosti.) Pcdam k tomu nektere disiice chlkazu: Dle odhadu, zaloleneho na eislicich dane z ptijmu na zaeatku roku 1930, odhad vkch ne-bankovnich korporaci dosahoval $165,000,000,000. Dye ste velkYch spolednosti kontrolovalo pramerne 49.2 procent veSkereho korpore:6111h° bohatstvi a ostatek 300,000, mengi spoleenosti.

President Roosevelt mel odvahu postaviti se na stranu obecneho lidu, to velice paboutilo finandni zajmy "best minds". Moo podobneho Ze pry existuje pouze v hlavach sokomunistil a jinYch radikalt a reforrnatorskYch nevedomcil. Presidentu Rooseveltovi jeho zakonum a reformam noveho potadku vyhlaAena otevtena valka a pouZito vgech motnych prosttedkU k,balamuceni lidu.

Osmdesat ai 85 procent tisku jest kontrolovane finandnimi zajmy, radia i pohyblive obrazky a vetknou i kostely: PozoruhodnY Clanek redakeni byl v tomoto ohledu dne. 20. srpna minuleho roku ve Springfiled, Mass., "Republican", jenZ znel: (Organisovana, sousttedena moc finandni a prOmyslova — nezahrnujic na ZadnY pad vaechriy obchodniky, poznala, ze nemilte kontrolovati neb oviadati nynejSiho presidenta SpojenYch State v fitadu: a pkiS'la take k poznani nemfde doufat kontrolovat ho kdyby byl znovuzvolen. 2e to jest pravdou, jest potvrzujici dukaz vYvin Rooseveltovy vetejne kariery. Organiscvane finance a prilmysl obydejne ovlo,daly presidenty v torn smyslu, to mely na ne rozhodujici vliv; a tito maji tolik v sazce, k nemohou snesti mySlenku, by pokradovala administrate, ye ktere oni nemohou provadeti hlavni kontrolu.)

Z tohoto detelnY a srozumitelnY jest tapas a boj a dle jich na.zoru novY potadek musi byti likvidovam a podrobiti se musi skuteenYm vladcam. Narodni spolek prUmyslnikt, Liga svobody. a Obchodni komora SpojenYch State co odpiirci novel() potadku od samYch zaCatka vyhlasily valku jakemukoliv systemu socialni reformy. Dle reportu podaneho domu zastupcil minuleho roku American Liberty League za prvnich pet mesicu pouze mela vydani $265,286.27, kdeZto pkijem byl $206,476.80, z toho violet jak blaho lidu ji lezi na srdci.

Pravil kongresman Ramsey z West Virginia, v hovoru s jistym advokatem, pracujicim pro velkou korporaci, se jej tazal co ma byti u&nen° s temi miliony nezamestnaneho lidu, tento odpovedel: Nic! My zde v Americe pottebujeme tolik lidu nezamestnaneho ,abychom drteli delnictvo na jeho mists a zamestnavatel pak mohl jim dati co on chce. 100% Ameridan? Zruknim nekterYch zakona noveho potadku nejvy§§im soudem jsou ruzne nazory v ohledu tom. Konstituce SpojenVch Sta.byla delana pro lid SpojenYch State a ne lid pro konstituci podle nazoru Justice Harlan Stone, kterY obyaejne naleza, se v pokrokove menSine teho2 soudu a pravil:

Historie a dodatky k tistave Spoj. Stahl a Nejvyggi soud.

"We are comming to realize that law is not an end, but a means to an end — the adegnate control and protection of those interests, social and economic, which are the special concern of the Government and hence of law; that end is to be atained through reasonable accomodation of law to changing economic and social needs. Just where the line is to be drawn which marks the boundary

Soudy vrhly pochybnost v motnost lidem zvoleneho kongresu uchraniti nas od katastrofy a fait na'Se moderni socialni a hospodafske pomery.

X

Jan 8ulda. between the appropriate field of individual liberty and right and that of Government action for the larger good is the perpetual question of constutional law. It is necessarily a question of degree which may vary with time and place."

Sudi Stone east° upozornil vefejnost na fakt, to ustava minena byla pro lid t.ijici a ne aby branila pokroku pkitti generace neb hledela vettinu obeanstva drtet v podruti a bide.

Mnoho dobrYch pravniku a take president R-Gosevelt tvrdi, to fistavu eetli ne jednou, ale nekolikrate, ale nic takoveho, to nejvySSi soud by mel prava ru git zakony zastupci lidu odhlasovane, ie tam nestoji, a mod onu scud sobs nepravem osvoji si behem easu.

President v jeho keel pies radio porovnaval soustavu vlady jako spfeteni tfi koni ustanovene konstituci k tomu, by zorana mohla byti pro lid pole. Kona ty to jsou ony tti vledni odvetvi, kongres, president a soud. Dva kone tahnou stejnomerne, ale tfeti ne, ten jankovati.

Ti, kteti vytYkali, te president chce vlastne ten potah hnati, zapomneli, to vlastne on je jeden z tech koni a spfeteni to gene lid SpojenYch State sam. NekterYch jednotlivet nazor vSak jest, to soud postaven jest oddelene od ostatniho lidu, je nedotknutelnY s pre.vem rozhodovacim Jake zakony mohou byti delany a jake ne, a dotYkati se soudu obydejnymi smrtelniky, to jest rouhani a smrtelnY hfich.

Supreme Court nebyl v gak \Tidy zbotriovan tak jako je nyni, kdy postaven mu byl monumentalni mramorovY palac pfepychovY za $2,000,000, podle pronesene tedi dr. Jamesem E. Allen, presidentem Marshall kolleje, Huntington v Kivanis klubu, Charleston, W. Va. "Po mnoho let", pravil on, "soud nestal vysoko, co vladni soudast". A dodal: "6asto byl odstreen administraci a kongresem a byl nucen hledati misto kde by zasedal."

"Kdyt kongres se piestehoval z New Yorku do Philadelphie, soudci korimo jeli za nim, ale kongres jim nedal bytu. LaskavY major dal jim diru v City Hall. Rovnet architekt, jent kresiil Washington tyto opomenul. Vystaven palac pro presidenta, kapitola pro kongres, ale soud byl streen do male diry, jakehosi holubniku v basementu.

"Po vypaleni Washingtonu Brit'any, soud zasedal v domku klerka. Tento byl prodan hostinskemu a soud po nejakY eas zasedal v mistnosti za salonem. Nekdy soud byl odroden, zatim co soudci zatli pro posilneni do hostince, netli rozhodli co je sptavedlnost. Soudci nynejkho soudu povatovano maji it tivot kneti, ale byl eas, kdy soudci dali proklouznout pfedem informaci v dfiletitYch ptipadech:" Dr. Allen piipomenul, te Chief Justice Jay fekl, ze tadnY eestnY pravnik by mohl byti soudem zahanben.

"Kdyby to fekl dnes nekdo, byl by oznaden jako komunist, pravil dr. Allen a dodal sarkasticky: "My jsme udelali velikY pokrok. Soud se obehnal s velikou ozvenou jako specialni ochrance konstituce, s autokratickou moci tici co jest neb neni pro lid dobre."

President Roosevelt ye veerejAi rozhlasove keel. pravil:

Saud mimo spravne poutiti jeho pravni funkce nepravem dosadil se jako tfeti dam kongresu nad-legislatura, etouci v konstituci slova a vtkieni, kter4 tam nikdy nebyla

Strana 17. nikdy nebyla minena byti.

"My chceme nejvytti soud, kterY bude konat spravedlnost pod fistavou — ne nad ni.

V nagich saUdech my chceme vladu zakona a ne mutt. Jsem pro akci (pfetvoteni soudu) skrz iegislaci (radeji neZli dodatkem konstituenim) . . . ponevadt vetim, ze mute to byti pfijato jeSte v tomto zasedani kongresu .. .

Docileno bude pravnictvi vzprutene liberalne-mygenkove, nutne ku rychlej gi a lacinejM spravedlnosti . . . a south). federalnich ochotnYch zachovati konstituci tak jak byla psana, a nechtejice mkt moc legislativni vepsanim v ni jich vlastni politicks a hospodatske sady. Ti, tak zvani "stand patters" jsou proti jakemukoliv dodatku ke konstituci. Penezomenci volaji "counterfeit" a nedotYkejte se nejvyStiho soudu, jsou zasilany listky varovne kongresnikum a jmenovani k soudu maji pry, byti pouze rozeni Ameridane. Dociliti napravu dodatkem jest vSak velice zdlouhave. Vyjma tech dodatkil, jet byly pfijaty na zaeatku, a onech jet vtesnany byly po krvave civilni valce, vytadovalo pramerne pies dvacet rokil dodatek ke konstituci vteliti. V6imneme si historie poslednich dtyt dodatkii.

Osmnacty dodatek prohibieni, tak zvanY "noble experiment" byl prijat roku 1919. Ale p01 stoleti pied tim bylo prop horlive agitovano. Pied kongresem byl nejmene dvacet pet roku. Hned jak byl pfijat, nastal vytrvalY protifitok a za arnacte roku po neustalem bombardovani byl vyraten dodatkem jedenadvacatYm. Dodatek devateno.ctY, Woman Suffrage Amendment, byl pfijat po zapasu trvajicim aspen pul stoleti.

Dodatek dvacatY, menici den presidentova nastoleni a termin fifadovani kongresniho, o tom jednano bylo hned za prvnYch dnil re-. publiky.

DvacatST druhSr dodatek Child Labor Amendment, byl pfedloten sta.tum r. 1924 po zapase dtvrtstoleti trvajicim. S jakYm vtak porozumenim se jests dnes setkava. Dva miliony Mti jest zamestnano — a jedenact milionil lidi hleda, praci. Proti tadnemu dodatku nebylo Aiteno vice 12ive propagandy ja.ko proti omezeni detske prate, k demuZ poutto I kazatelen.

Dodatek ten pry zniei rodiet autoritu a posvatnost domova, zahubi farmate a podobne.

Jest to tvrzeni sme gne hloupe. Priimyslovi magnati pottebuji lacine pracovni shy a maji dosti vlivu moderni otroctvi udrtet. Ovgem, kdyby lid sam mohl rozhodovat a hlasovati ptimo, ne skrze zastupce, talon ten byl by davno pfijat ye v§ech statech. Zajimavo jest, ze stat Kansas, kterY kdysi mel ty nejmodtejzakony, ze nebylo mono si tam koupit balidek cigaret, schvalil dodatek detske price, a Texas? SmutnY to fikaz opravdu. Zajmy penelni zde rozhoduji.

Kdo jsou dne'Sniho dne kriminalnici, kidnapave, lupidi, banditi, zladeji a pod. To nejsou ti, jet dobte Ziveni, kteti vyrostli v atmosfete respektovani zakona a potadku. Jsou to ponejvice vYrostci, kterkm nebylo mono vychodit obecnou Skolu, nebot' z bidy byli nuceni jiti pracovat za skoro takovou ubohost udriet dusi a 'Lel° pohromade, Mei motno. Prod neosvobodit deti z toho moderniho otroctvi, ktere ma jedinY Adel a to jest delati bohat gim jineho. Prod nedat temto pfile gitost gkolu navStevovat, by nabyly vzdelani a staly se fadnYmi obeany?

Neptatele noveho pofadku take tvrdi, to administrace Rooseveltova utraci pNlis mnoho na relief, te nebalancovala rozpoeet ate takfka na mizine, Over narodni ze je zniden.

3:Mat ale jak Over naroda je zniden, byl poclan tim, to kdyt vlada chtela si vyptjeit billion dolart, tak nabizeno ji Sest billiont. Bondy $600,000,000 nesouci 2% procenta, be2ici od 15 do 18 let, ptepsany skoro 7krat, a noty $400,000,000 jeden a tfi osmin procentni pfepsany asi gestkrat.

Kak1S7 priyatni podnik mohl by byti vice nail spokojen byti na takove mizine‘

Strans, 18.

VitSTNig

`v"

NAS MOW 411161WMOMINBABIMBORMEMOMMICEMER â– RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok SIovant els. 31. v Yoakum, Texas, vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast pozustale mantelce a cele pIibuznosti po natem spolubratru, Josef Grossman, kterY vyrvan byl osudem smrti z kruhu rodiny dne 9. imora 1937 ye stati 62 let, a pohtben byl na Evangelickem htbitove v Orange Grove, Texas, za velkeho teastenstvi ptatel a pfibuznYch. Portstala rodina ztraci v nem dobreho a starostliveho mantela a otce, protot timto ji vyslovujem nati srdeenou soustrast a budit ji ritechou, te jak v kruzich rodinn'ch vat milt' bude postradan a telen, ze Vat bol a zarmutek s Vann sdili nas fad.

Dario v Yoakum, Texas, dne 14. btezna 1937.

Jan Stavarek, Chas. Farek, Frank Korbel, resoludni wYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Resoludni vYbor fadu Svaz 6echoslovant.

92. vyslovuje uptimne citenou soustrast nad ztratou nati spolusestry Filomeny Ktivanek, ktera se s nami rozloueila dne 7. btezna 1937 ye stall 52 let. Sestra po dlouho trvajici nemoci zemfela tie v kruhu sveho mantela a ditek.

Zanechava, truchliciho mantela, 5 deti, 2 zete, 7 vnouda.t a 2 bratry ye stare vlasti.

Vime, portstali, ze zarmutek vat jest velikY, ale budit Vam fitechou, ze celY fad sdili s zarmutek. Zesnula, sestra byla dlouholetou elenkyni fadu cis. 92.

Proton, vy pozustali ptijmete nati uptimne citenou soustrast a Tobe, sestro budit zeme /ehka.

Resoluce tato budit uvetejnena ye Vestniku EDNOU zase jeli s bavinou a ptijeli k Fete J Medina a to byla velice rozvodnena, po velikYch dettich a tu museli eekati az voda opadne a tak tam ut odpodivali tti dni a formant ptibYvalo, neb potad jeli a tu tit bylo zastaveno vozy nekolik novYch akrft, a ut se nedostavalo pastvy pro voly. Tu otec pravil: "My musime odsud," a tak 'gel do vody ji zkoumati a jak doplaval do prostfed vide', ze voda proudi velice pomalu. Tak povida: "Ta nam vozy nepfevrati, tak pojedeme," a tu zapfahali a tahali vozy jeden za druhYm a svazovali je tetezi a voly dopted, tak dali asi jedno sto part do lady a "gidap". Tu voli zabrali a vozy se hnuly. Tu piedni voli, jak se dostali do hluboke vody, museli plavati a ti zadni tahli, pak zas ti pfedni byli na meldine, tu zase oni tahli a tak celY naklad, asi 15 vort, dostali na druhou stranu a tu jak videli ti druzi formani, ze se tt'astne dostali pfes teku, hned zapfahali a jeli take tak jak ti prvni, a tak se pak tahl prrivod po nekolik mil zdeli.

Ph Fayetteville bydlel Jan Kubieek, kterY si uminil, ze on take na vojnu nept.jde; tak se oblekl do tenskYch Batt a ptes celou valku v nich chodil. Jemu nerostly to,dne vousy a tvafe mel eervene a hezkY byl, tak nebyl k rozeznani tenske, no, hotova, panenka, a nechal si tikati Marina, a jak bylo po vojne, tu udelal velky bat, zabavu, aby jemu uz nepravili Marina, a oni jemu ptestali pfezdivati Marina, a potom se otenil se sestrou otce Uncle Joe Jana,ka, kterY bydlel y e West. Pak tam leYval staffdek Mikut, jak zemtel, bylo jemu 104 leta, a on met bile vousy az temet po pas jemu dosahovaly. Pak tam bYval Jan 8trbadka, kterY nattipal 99 tide ryglA a pravil, ze jak dodela sto tisic, ze to oslavi, ale oslavil to dfive, neb se v nem chytla, kofalka a on u8paeka v krilne zePak bylo po *Mee, truchohra dohrana. Posledni rozhodna bitva bojovana u Gettysburgu,

a zanesena do protokolni knihy na pamitku opis poslan take jeji rodine.

Za tad Svaz Oechoslo yant els. 92.

J. W. 61hadek, Jos. Juran, Rud. Kodi, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor tacit' Pokrok Bennview els. 153. v Bennview, Tex., timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou milovaneho mantela, bratra a strYdka a nateho spolubratra Henry Bosaka, kterY zemtel dne 13. bfezna 1937 po dlouho trvajici nemoci ye stati 71 let a 10 mesict.

ZesnulY bratr pattil k Jednote ji g skoro 32 let a vtdy byl dbalY syYch povinnosti. Pohfben byl na Narodnim htbitove v Needville, Texas, za velke teasti bratrt, sester a znamych, vzdor neptiznivemu podasi.

Polifebni obtady vykonal rev. J. R. Vilt v kostele i na htbitove. Za tad rozloueil se se zesnulYm pfedseda fadu Pokrok Bennview, A. V. Franek.

Budit Best jeho pamatce a odpodivej v pokoji!

Dano v Bennview, Tex., dne 18. btezna 1937.

A. V. Franek, Adolf Biles, J. R. Barta, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor tadu KomenskY dish 20, v Granger, Texas, vyslovujeme nati hluboce citenou soustrast pozristale rodine nad Umrtim vateho milovaneho mantela, otce a nateho spolubratra, Chades Vitek, kterY tak neodekavane a pteddasne yam a nam odetel.

ZminenY bratr dokonal svoji pozemskou pout' dne 16. bfezna, 1937, ye stall 52 let, 1 mesice a 1 dne. Za velke fidasti ptibuznYch a pfatel byl druheho dne pohtben na htbitove Lesko-MorayskS7ch Bratfi v Granger. Smutedni obfady v dome zesnuleho i na htbitove vykonal Rev. Jos. Barton.

ZminenY spolubratr byl dlohouletYm elenem nateho tadu a pro jeho milou a tichou povahu zanechal zde mnoho pfatel.

VzpomInky ze starfth case V Texasu.

Podava L. C. Wychoperi z El Campo, Texas. kde padlo za tri dni unioveho vojska na 40 tisic a konfederaeniho snad jette vice. Synove se vraceli domfi z bojitte a natal ze zajeti.

Nejeden nate/ s ytj bYvalY domov spalenY a . rodina se mezitim nekam odstehovala a tadnY nevedel kam, neb melt syna za mrtveho a da yno jej oplakali, a on zatim byl ranen anebo v zajeti a nemohl (Rosati dornu svYm milYm. Tu se general Lee vzdal generalu Grantovi a mir podepsan, ale nastaly zle easy vaude, ale v Texas to nebylo tak zle, neb zde nebyla tadna, pozemni bitva bojovana a tadne severni vojsko se do Texasu nedostalo, ale bida byla i zde. Tu otrokati museli otroky pustit a pen& nemeli, neb ty konfederadni pozbyly cenu a tadnY je nechtel a nic za ne nekoupil a uniove penize nemeli. Tu Otrolati nabidli pozemky do prodeje onern ptistehovalctm, neb oni byli jedini, kteti meal zla.to a stfibro, a zaplatili jim za ty pozemky vic net may cenu. Witted se odstehovali dale a penize probili a pak natemu lidu nadavali, ze jim ony pozemky ukradli, ale oni jim je poctive zaplatili, a tim jaksi zaCabo osodovani a nenavist k ptistehovalcrim, neb oni je meli za vettelce, adkoliv sami byli takovi, neb se do Texasu veteli, neb Texas pattil dtive celY Mexiku a bud'to sami anebo otcove jejich prisli z Anglie anebo z Irska a at dosud si mysli, ze jsou vice net* druzi. Co chvili mam s nimi hadku na ulici. Oni nas potad jmenuji cizinci (foreigners). Ptal jsem se jich, jestli jen Ajryti maji patent na amerikanism. V enal rodine u2 vyrasta 6tvrte pokoleni v Texasu zro-

Ve attedu, dne 24. !Aetna 1937.

Vy, mila pozustala rodino, budit yam litechou, ze celY tad a mnozi citi s vami. Ty nzily budit ti zerne lehkou.

Psano v Granger, Texas, dne 22. bfezna, 1937.

Jno P. Trlica, J. H. Huser, R. F. Holubec, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepedepsanY resoludni vYbor tadu Komensky Cis. 20., S.P.J.S.T., v Granger, Texas, timto projevujeme jmenem nateho fadu uptimnou soustrast pozfistale rodine nad fimrtim jejich milovaneho mantela, otce a dededka a nateho bratra Tom Palla, kterY zemtel dne 9. btezna 1937 na srdeeni vadu ye stati 66 let. ZesnulY bratr Palla pattil do Jednoty od 6. pros. 1904 a do nateho fadu KomenskY od 1. listopadu 1926, a vtdy byl uptimnYm elenem nati S.P.J.S.T. Vy, pozustala rodino, jette jednou pfijmete nati uptimnou soustrast. 0 est jeho pamatce!

Resoluce tato budit uvefejnena ye Vestniku a zanesena do protokolni knihy na pamatku, a opis poslan jeho rodine.

Demo v Granger, Tex., dne 15. btezna 1937.

Za fad KomenskY cis. 20.: Jno. P. Trlica, R. F. Holubec, J. H. Huser, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nice psanY resoludni vYbor radu Nova Morava eislo 23., S.P.J.S.T., timto vyslovujeme nati hluboce citenou soustrast portstale mantelce, ditkam a ptibuznYm nad ztratou mantela, otce, pfibuzneho a nateho bratra Petra Brae, kterY zemtel v Giddings dne 27. flora a pohtben byl dne 1. btezna na spolkovem htbitove na Moravii.

Drazi portstali, vime, ze Vat zarmutek jest velkY, avtak ujitt'ujeme vas, ze my, spolkovi bratIi a sestry citime s Vami, cot Vain budit eastedne fitechou.

Dario v Moravia, Texas, dne 14. btezna 1937.

Frank J. OltovskY, W. E. Hajek, Joe Rektotik, resolueni vYbor. mile, ale vtichni mluvime eesky, a oni nas pofad jmenuji Bohemians. Hlupaci, no necht' si, vtak ja jim neztistanu nic dluten a oni to yedi a tak se se mnou do debaty nepusti, vedi dobfe, ze vtdy zvitezim. S natim lidem je to takove, ze oni se potad jaksi krei a nepostavi se jim, aby si obhajili sva prava. Pravil jsem jim, ze my nejsme nic vetti "Foreigners" net oni, neb ze na torn nezaleti, jestli jejich otcove ph Ali sem o 50 neb 100 let dfive net nati otcove, ale ze jak nati tak jejich pfitli z Evropy a nezaleti na torn, jakeho privodu jsme, kdyt jsme se zde narodili, ze jsme Amerikani, a basta!

Tak mi muss dat zapravdu. Jen Indian je pra\TY Ameridan. Krajane, postavte se na svoji obranu, a teknete jim, ze desk) narod mel svoji universitu dtive net Amerika byla objevena Krittofem Kolumbem a ge nas narod dal svetu tolik velikYch mutt, jak kterY jinY narod podle sveho podtu, jako velkY reformator Jan }Ws, Kopernik, Jan 2" i&a atd., az po nynejtiho presidenta-osvoboditele Masaryka a presidenta Eduarda Benete, kterY byl pfedsedou Ligy narodt a &l ye ze byl jejiin tajemnikem od jejiho zaloteni, take nam nemaji nic co vytykati.

A feknete jim, ze jestli oni maji ptieinu se stydeti za svilj irskY ptvod, ze my 6echostovane se za svilj puvod nestydime, ani nername ptieiny se stydeti a ze kdyby nebylo natich phstehovalct, ze co jsou ty krasne osady a mesteeka, ze by tam jette vlci vyli, oni ze pomohli tento nas krasnY Texas zvelebiti a oni ze maji velkou zasluhu na torn. A ze uvedomeli Arnedeane jim tutu zasluhu take davno pieznail, Jen hlupak a elm& vilbec neznalY pemerfi to nechce uznati. Tak proto pravim: Uete se, deti, abyste byly dobrYmi americkYmi obeanY a naueily se spravne 'tea teto nati vlasti, ale za sviij slovansky pfivod at' se nestydi, a tak-jedine se udrti slovanske. fed v Texasu jette na dlouhou dobu.

(Pokradovani.)

Ve stredu, dne

To'kezna 1n7,

IF TO z 1-21c aF:ove,Isieb, vYstav j posledni doby, ktera se pod titulem: Svetova valka v letecke propagande, prase kone, ye Vidni, dasova, proto, ze prave nyni prolivame doby, kdy propaganda organisovana, v olbtimim metitku se stave, v dobe mirove jednou z nejnebezpeenej gich zbrani. A piece jsou saly, kde se vVstava kona, prazdne a vetejnost nema o vS7stavu nejrnen giho zajmu. Snad je to proto, dlovek dne gni doby je kaldodenne touto propagandou tak zpracovan, si nepfeje venovati svuj voInST das nav gteve vSrstavy, ktera v zajimavern priltezu ukazuje rozvratnou propagandu konanou ye svetove valce. Byla to vlastne, to vidime dnes, propaganda v plen'Lath proti standardu, ktereho dosahla v dne g -nichdobach.

Papir, kterST znamenal smrt.

Ve svetove valce stihaly ptisne tresty kahleho, u neho'l byl nalezen letak neptatelske propagandy. Na fronte se to trestalo i smrti. Proto jsou sbirky teto propagandy velmi vzacne.

Existuji ve valednem archivu ve Vidni, ye statnim archivu v Postupimi, statni Imihovne berlinske, valednem museu ye Vincennes a na nekterS7ch americkVch universitach. Videtiska vSrstava ptina, gi nejzajimavej gi dokumenty vgech techto sbirek a ul proto je jedinedna.

Led, jak jsme fekli, zajmu videriske vetejnosti se netegi.

S propagandou se vzduchu zadaly valCici mocnosti metodicky brzo po vypovezeni valky.

Jig na podzim roku 1914 objevilo se nad POIZi nemecke letadlo, tizene porudikem Hindessenem. Letadlo neshazovalo bomby, nStbrt letaky tohoto obsahu: Ii armee Allemande se trouvre aux pontes de Paris. Il ne vous reste qu' a vous rendre. Lieutenant v. Hiddesen.

Ovgem,lane ani nepomV gleli na to, vzdati se.

V Hamburku ka glou na vaku.

Dohodove mocnosti rychie nasledovaly nemeckeho ptikladu a jil v roce 1915 poCala mohutna, ofensiva propaganeni, ktera mela za del, informovati vojaky fisttednich mocnosti o pravStch cilech valky, ale take o torn, jaka nalada panovala v jejich vlastnim zazemi. Tak shodila anglicka, letadla v roce 1915 nad nemeckS7mi zakopy nekolik set tisic letaku, obsahujicich pisnieku, kterou tehda zpivali hamburgti delnici. Zilela: OKOLO KAPESNIKU. Kapesnik ye staroveku, byl tamer neznam.

Staff Indove, Egypt'ane, Per gane a Asytane nemeli o teto nezbytnosti ani poneti. Objevila se po prve teprve u Rimant, ale ulivalo se ji pouze jako osu govatka potu na tvati. Ale v Leto funkci byl kapsnik ptistupnSr tehdy jedine munm. V rukou stare ftimanky nesine bVti nikdy spatten, protote by byla ihned pozbyla sve spoledenske chistojnosti, byla by portracela v gechny ctitele a snadno mohlo dojit proto i k rozvodu manZelstvi. Beda by10 ovgem i muzum, kteti by se byli odvatili dotknout se timto uteradkem potu i nosu.

V Nemecku. Tam nechtel dlouho zdomacnet a proto Erasmus z Rotterdamu nabadal obeanstvo ye svem tvodu k blahobytu, aby se s nim sptatelilo: "V jakem stavu ma bSrti udr2ovan nos a jeho ptislu genstvi? V Cistote; nikdo nedopougtej, aby byl nekdy gpinavV jako neumyte nadobi. Je zdvotile otirat si nos depict nebo kabatem? Nikoliv, nos slu g otirati facilettem (kapesnikem)."

Ve sttedeveku a v rukou rytitskSich pani bylo kapesnik vidat, ale k nosu se ptiblitoval jen ztidka kdy. Byla to vecieka z krajek a honoSila se pestle vetkavanVnii znaky.

Ve Francii nesrnel bVti kapesnik al do osmnacteho stoleti spatten nikdy na jevigti, nesmel napomdhat lad/ler-nu dialogu a nebylo-li vubec vyhnuti, bylo mu dovoleno- vystoupit, ale jen pod jmenem jemna tkanina.

Teprve v roce 1829 si smel troufat zjevit se zraku obecenstva pod pravVm jmenem; bylo to v Shakespearove Othellu. Kapesniku se poulivalo v to dobe vilbec jenom tajne, vefejne se s nim objevila az cisatovna Josefina, ktere pomahat uknit pfi deldim roshovoru spat-

Strata 19,

ViSTNtIC

Papirove bomby a Jed z tiskafske Wir kaempfen nicht fuers Vaterland and auch nicht fuer unsere Ehre, wir kaempfen nur aus Unverstand fuer die grossen Millionaere. till, ve volnem deskem pkekladu: Nebojujeme za vlast, ani za nati tee, ale z nerozumu a za velke milionate. Anglicka letadla neshazovala ale jenom psane letaky, nStrd take litografovane obrazy. Jeden z nich ptedstavuje kostlivce, jak pije ze sklenice napinene nemeckSimi vojaky. Jiny zase ilustruje proslu1S7 34rok nemeckeho cisafe: Ein Platz in der Sonne (Misto na slunci). Ukazuje nekonednou tadu valeenfth hrobt osvetlenjrch sluncem. °pet jiny nemeckeho vojina visiciho na nemeckem zasludnem ktizi. Jiste, de tato propaganda ptsobila zhoubne.

Imitovane easopisy a nemecka protipropaganda.

Zpiisobem ptimo genialnim imitovali Francouzi nemecke deniky a Odeniky, ktere pak shazovali se vzduchu nad nerneckSrmi Zakopy.

Vidirne nemeckSr humoristickST tSrdenik "Die Muskete", ptesne napodobenS7, jeho/ obsah ovgem zesmegiroval vojevildce usttednich mocnosti. Skvele napodobene byly take vSrtisky "Frankfurter Zeitung", ti gtene ovgem v Patili, z nicht' se nemedti vojaci meli dovedeti pra ydu o skutednem stavu veci. Tento padelek byl tak skvele proveden, davno po ukondeni valky vedi jests k boutlive interpelaci v saskem zemskem snemu, kdy nacionalni socialists jednoho takoveho vSnisku chteli pouliti jako dokladu velezradne Cinnosti demokratickeho tisku svetove valce. Nemci ov gem nelenili a s dukladnosti jim vlastni zalotili zvla gtni Casopis pro leteckou propagandu, kte0 vychazel Ctrnactidenne a byl ti gten kdesi v Belgii. Tato novinatska kuriosita mela titul: Le courier de l'air (Vzdu gnS7 ku0r) a pfiznadnSt podtitulek: le Journal hebdomadaire de la verite (Ctrnactidenik venovaiV pravde). List vychazel delgi dobu v roce 1917 a byl zcela pravidelne vzdutnou cestou dorudovan "odberatelum" ve francouzskSrch zakopech. Ale take jinn francouz-

Rozmanitosti. ny chrup. Byv takto uveden na vefejnost, nabyl kapesnik ye francouzske spoleCnosti brzy znadne obliby.

Oifiane a Japonci pestuji odedavna tamer kapesnikovSr kult. V Japonsku se objevily rovnet prvni kapesniky z papiru.

VtZNAM SOLI VE VSTznam soli ve vSrlive se Casto podcenuje a protole jeji nedostatek Ci zvfgend spotteba mivaji za nasledek razne poruchy organismu, je proti soli i dosti znadna necblvera.

Sul je polivatinou, kterou nemohou a nesmeji potivati vgichni lids ye stejnem mnolstvi. Tyto rozdily byly znamy jiz starSlm Jit tehdy. bylo napadne, le narody, vice se ptevalne rostlinnou stravou, spottebuji vice soli net' ty, ktere se livi stravou masitou.

Jine zajimave pozorovani ,udinili Mogi, ptichezejici do horkeho pasu na Sahate a v Sudanu. Na zadatku se divili velke spottebe soli u domorodeho obyvatelstva, ale pozdeji byli ptekvapeni tim, museli delat total. Ptidina toho je v torn, le zvfgenVm vypatovanim se vyluduje z tela MAI mnoistvi soli, a pak v rostlinne .strave. Proto v techto krajinach vznika zvia g tni posit hladu po soli. Sul -je nezbytnou latkou pro na ge telo, je soudasti laludedni et'avy a slouli take k vytvoteni iludovS7ch soli. Mimo to ma sill jests jednu dAlelitou zadriovati totil v natern tele vodu, ktere jsou v naSern tele dye ttetiny,

sky psan&, ale duchem nemecke listy z okupovane Belgie, byly z letadel sha,zovany nad neptatelskSrmi posicemi.

Italove to dovedli nejlepe.

Nervettilio rozmachu dosahla letecka propaganda v letech 1917-18 na italske front& Melo to svou zvlattni ptidinu. Na frontach zapadnich mohlo vzdutnou propagandou v nejptiznivejsim ptipade bVti dosadeno dernoralisaee armad, ale na fronte italske, kde rakouske. vojska byla neipestfejti smesici vtech narodno-. sti, mohlo 1:47ti a bylo docileno ptimeho oslabeni rakouske fronty. Nasledek mistrovske italske propagandy take byl, de se rakoutti vojaci hromadne vzdavali a pfebihali k neptiteli. Jak by ne, kdy ye vgech tedech rakouske monarchie, Cesky, poisky, rusky, siovinsky, mad'arsky, nemecky a dokonce i bulharsky a turecky bylo se vzduchu vojinum sclelovano, konec . Ale rakouske monarchie se neodvratne W.I & nejen to, italtti letci shazovali take fotografie zajateckS7ch tabors v Italii, ukazujici, jak se tito vojaci, pro net' se ud valka skondila, vlastne mail dobte.

Bratki, hodina vageho osvobozeni se Will Pod timto titulem byl nad rakouskSrmi zakopy na italske fronte shazovan letak, podepsanS7 Benegem a 8tefanikem, v nemd oba ye nageho zahranidniho odboje sdeluji, v Pali& pracuji na vybudovani deskoslovenske armady. Nebojujte, vzdavejte se Italiil Tak kondi letak, kterSi jiste spinil svrij fikol. Ale ani Italove sami nezopminali na desks vojaky v rakouske armada. V letaku, sepsanem gpatnou dettinou, upozorriuji, Italove netrapi ptebehlikt. Je to, jak letak ptesne tika "nezbedna leg. Italove netrapi nikoho. Chovaji se takto jen barbarski narodi".

Ale snad nejkrasnejti z tech v gech vzdui nS7ch pozdrava, ptipominek, hrozeb a slibt jos kokarda v italskSrch barvach s riapisem: Evviva la Pace!

At' dije mir! Opou gtime vS7stavu, ptemSrglejice, jak by asi v Evrope bylo, kdyby na misto Merle propagandy rozhlasem a tiskem, ktera dnes otravuje spoluditi evropskS7ch naroda, se jednoho dne vzdutne flotily vtech state zvedly k naletu na sousedni rizemi a na misto bomb di otravm'ich plynt shazovaly kokardy s napisem ve vtech evropskVch tedich: At' dije mir!

Jill Langstein.

Maso, mleko, sVr, vejce, lu gteniny a pod. pottebuji mak) soli. Naproti tomu se neobejdou bez znadne ptisady soli potraviny privodu rostlinneho. Proto modno tici, je zvlatt' dilleditS7m vfdivriS7m prostkedkem pro chude vrstvy obyvatelstva.

0 dilleditosti soli svedei koneene i to, de nase krev je vlastne solnS7 rortok, ye kterem je kuchyriske soli asi sedm grams na jeden litr.

A touto solnou tekutinou jsou proniknuta vdechna nate tkaniva, vtechny nate balky.

Mono rfci, de nate bulky jests dnes zijf v tekutine, ktera se podoba motske vode — ye ktere se pied mnoha miliony lety zrodily prvni dive buriky.

Morayski Orlice, Cis. 145, Penelope, Texas.

Bratti a sestry, zdeluji yam, de jsme neodbSTvali schuzi v Axiom ani bteznu, jen nekteti odevzali rimrtni poplatky br. fidetnikovi, a tak jsme nemohli dati spolkove zaleditosti do potadku. Tak vas v gechny dadam, abyste se v gichni dostavili do schfize, ktera se bude odbSr ye dve hodiny odpo--vatiprn edlivubn, ledne ve gkole Griffin.

Vezmete si to na vedomi a zvlatte ti, co jsou s placepim pozadu, ten i ti vzdaleni, neb muss me jiti dle stanov.

Tak nezapomente na prvni nedeli vdubrig.

S bratrskYm pozdravem, Frank Hegak,„taj;, teska hudba na radio.

Bada-Ripple Orchestra bude hrat pies rozhlagovaci stanici KGKL, na 1370 kilocyklech stanice San Angelo, Tex., dne 27. btezna 1937, ad 3 do 3:30 hod. odpoledne.

Strana 20.

MINISTERS K$ PAEDS E D A BALDWIN. V anglicke krisi poslednich kdy se pfesne nevedelo, co se sta-1 ne v nejblitgim okamtiku, jedno, jmeno ziskavalo na vzdory vgem odparcum rostouci politickou vahu jmeno anglickeho ministerskeho pfedsedy Stanley Bald:wina.

Ve sve duchapine knize "Evropa, jaIca je" (vySla v eeskem ptekladu jit v patem vydani), charakterisuje jej John Gunther jako neimocneftiho ze soudasmich demokratii.

Baldwin jest pfikladem viterstvi charakteru nad okolnostmi. Jette pied 17, lety byl neznamjim kern i ve vlastni strane. Tajemstvi jeho sily je v torn. to mu Ude naprosto dilvefuji. Byl vtdy solidni, zavatn3), stfizlivST. Ac je mu dnes tem& 70 let (narodil se 1867), nikdo ho jate nevidel rozeileneho.

Nikdy h p nit nezmatlo: rriluvi jen tehdy, kdy je to nezbytne a je neottesitelnST ve svem mirnem pfesvedeeni. Ikika se, ze vydrti do posledka. Jeho kariera je zajimava.

Kdyt dospel, vstoupil do telezaren sveho otce a temet dvacet let se nezfreastnil vefejne einnosti. Teprve v 41 letech sveho veku ptichazi do dolni snmovny, kde za pr y -nichdevtlpromuvi.jenpt feel. Po valce venoval anonymne petinu sveho jmeni (bylo to 120 tisic Tiber- ve prospech state. Koupil valeene pujely a znieil je. Jeho pfikladu nasledovalo jen nekolik lidi. V roce 1921 stal se Baldwin m-i nistrem obchodu. Ale byl ye vlade zrovna tak nemj'r jako v politice.

Pfesto jedinou teal dovedi obratit konservativce proti Lloyd Georgeovi a uspigit jeho pad. V konservativni vlade, ktera potom nastoupila, se stal Baldwin kancletem pokladu a kratce nato ministerskSm ptedsedou. Nyni je jim po tfeti. Sve postaveni si ziskaval poctivosti a za.sadovosti. Zfidka sliboval neco, dokud nebyl bezpeene jist, ze slib mute spinit. Nema tadnS7ch naklacInjich koniekt a kupuje si

vtarNix

jen knihy. Proto lide, kdy volili konservativce, volili je jen proto, ze konservativcem je take Baldwin.

Z kruhu jeho nejblittich ma na nej nejvetS1 vliv jeho .shot' Lucy.

Osobne je trcchu romantikem.

Aekoli byl proti osmihodinove dobe pracovni, sam ze sve vlastni kapsy vyplacel mzdy dlniktm, kdyt se po valce nepracovalo. AnglickV novinak W. Steed pfipomina• jeho ptiznaenou .Stedrost a naklonnost prokazovat tajne dobrodini. Jednou na vS7lete Baldwin zaslechl rozhovor dvou starch dam, ktere se dohadovaly, jak by dostaly dohromady dost pellet na udrteni asylu pro slabomyslne divky. — Baldwin zabalil do kusu novin 200 .6pinavjich librovjich bankovek a poslal je tern damam s Umysine tpatne psanSim clopisem jako dar tulaka, kterS7 kolem. Je kutakem dSrrnky, ktera se stala symbolem jeho osobnosti a dnes je prosttedkem jeho propagandy stejne jako jeho zajem o prasatka. Rostouci sila Baldwinova tkvi v jeho zasadovosti.

0 Nazar,. ze Evropa zila pied rokem 1914 ye stavu mezinarodni anarchie, je mS71nST. Od roku 1814 at do roku 1914 tila Evropa bez Spolednosti narodii a bez systemu kolektivni bezpednosti, tila vfadu, zalotenem na pravu, smlouvy byly respektovany a mezinarodni vztahy byly podtizeny psanSTm i nepsarVm za.konurn, proti kterSrm se neodvatil vzeptit tadnS7 stat. Pra y -nict,kerSmbylaovdnEvropa, byl jeSte v roce 1914 dosti aby zalarmoval ce1Si svet pro poru'Aeni neutrality Belgie. Pozvolne mizeni tohoto citu zadinti — jak tragicke a groteskni to je! — teprve od to doby, kdy byl jako triumf pacifistickS7ch idei uzakonen v tenevskj'7ch stanovach.

Guglielmo Ferrero, ital. sociolog.

0 Lekaf: "At' se tim vase pani nikterak netrapi. Dalekozrakost je jen znamkou starnuti."

Mantel: "Nechtel byste ji to kid sam, pane doktore?"

RAD POKR K !MUST MU

Ve sttedu, tine 24. bfezna 1937.

Olovek jest vykladadem ptirOdy Ptiroda nerozhlaAuje svYch taa spravnYm jejim vYkladem jest jemstvi, jenom je naznaduje. veda.

Whewell.

Owen.

..WITH A FORMULA NEVER CHANGED OR CHEAPENED IN 66 YEARS! RY King today. You'll find it rich-tc.-ting as it is friendly . . . because King boasts the identical, fine old-time whisky formula we've followed for 66 years! Yes, genuine Kentucky straight whisky. And it's "pedigreed"!

That's the top value you get at bottom price.

OZNAMUJE

"FIND"

potad spoledenskSrch zabav, jet od otevfeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se 13S7ti lakavS7m dostaveniekem krajant a jejich ptatel.

AT THE

PRICE

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 28. BREZNA.— Bata's Original. ✓ NEDELI, 4. DUBNA. — E. C. Bartak. ✓ NEDELI, 11. DUBNA. — Raymond Baca New Deal. ✓ NEDELI, 18. DUBNA. — Sablatura. ✓ NEDELI, 25. DUBNA. — J. R. Baca Original.

VSTUPNE: PANT 40c — DAIVI - Y 25c PORADATELI.

KENTUCKY GTRAIGHT

aOURBON

BROWN-FORMAN Distillery CO. KENTUCKY

VESTNtIK

Ve stiedu, dne 24. btezna 1937.

Zv

kpenil

Chtic etenatum poradit co je dobre pro cukrovku a revmatismus.

Kdo chce, at' to zkusi. Trpela jsem rok cukrovkou a kdyt loni bylo ut ale, jela jsem do nemocnice. Tam mne naudili brat insulin, ptedepsali dietu a citila jsem znaenou levu, ale stavala jsem se nervosni.

A/10j mua trpel nekolik let revmatismem, neatalYm bolenim hiavy, plyny v aaludku atd. Ted' ci-bte spi a ji, pribYva na vaze, bolesti Wavy jsou pryd, revma jeete troieku badruje, a ja se citirn ja bych ani nemocna nebyla. Vite prod? Bala' jsem se nervpsy, koupili jsme od Mr. Bernard Sttia, Box 712, San Antonio, Tex., radicve kompresy a za 7 tYdnd kompres takove zlepeeni. Insulin neberu, ale diety se draim, kompresy oba uaivame, teeime se na dpine uzdraveni. Podobne trpicim kompresy odporueujeme. Mr & Mrs. Nestor Wolkoff, 615, 9. Ave S. E., Cedar Rapids, Iowa, 1. btezna 1937.

(Adv.) NONAT JEST NAS LEKAit. Asi pied 10 roky matka si rortrhla cele lytko o aelezo. Nonat to vyleeila za 6 tYdwil. Pied nejakYm easem si rort'ala nohu sekyrou a opeE to Nonat zahojila. Dcera byla operovana na krk. Za 3 tYdny pod samou ranou se ji vyhodil vied. Nonat ho do tYdne Za 20 rokll co Nonat pow2ivaime, uznali jsme ji za lekate, kterY i bolest domacich zviiat mel bouli nad kopytem, krave opuchlo vemeno po oteleni, cely t-den nemohla z jednoho strusku mlelto cid„ vat. To v e Nonat vyieeila a mnoho jinYch, co nelze ani v e vypsat. Mrs. Paul Godiska, R. No. 1, Danielsville, Pennsylvania.

Vytelta-li z rany mnoho naistoty, (lava se naplast vicekrat neZ dvakrate denne. Na suche bolesti se neclava nova dokud prvni na tele drii.

Prava mast je s timto Trade Mark:

g

g

NONA e as

tAt fr .

NAT'icAL/SACI,

y

red nachlazeniin a

V ZADNE KRAJANSKE" RODINE „

as em

9,,,,,........-

SEVEROV

ISAPROTI K

EVERA'S COUGH BALSAM s

i

KUPTE SI LAHEV DNES 1

y

50c

VelikonoCni Slavnost

Novi Crosby Sini VelikonoCni Neal' 28. biezna

7

40

Druhe praiske narodni divadlo na Hudbu obstara odpoledne i veder Letne: Ike MichalskS, Orchestr V techto dnech ok uje °pet myelenka stavby druheho Narodniho Take divadla v Praze. Jako v hodne staVELKA TANECNI ZABAVA vebni misto je povaaovan pozemek DNE 4. DUBNA u letenske vodarny. Teprve na Hudbu obstara druhern miste ptichazi v dvahu Mraz Orchestr z Houstonu stavenitte proti 6erninskemu pa-

y

Ilililli1l11111111110011411111=411111WHW11051WIIIII1111IHRILIIIIIIWIMIN1111141111i1111/1i111111/1511.11

r

214

aci na 111-:-IclanecT: St avc bni ivA- Ke. 0 derniitivi-nni pozeraku pro klad na novou divaclelni budovu divadlo ma bYti r:;71-lodnuto v leOd roku 1931 znaene UbYvajici je odhadovan asi na 25 miliond toenim race. immigrace nema naprosto aadneho vlivu na naturalisaci. Naopak, zajem o naturalisaci zda se stale stoupati. Vice "prohlaeeni iimyslu" a vice addosti za obeanstvi bylo podano roku 1936, neali e kteremkoli ptedchozim rode od roku 1929 a vice naturalisadnich lista bylo yyda.no neali v jednotlivYch letech od r.

1931. Letoeni rok slibuje pfekonati i rok 1936. V prvYch etyfech mesicich fiskalniho roku 1937 — t. j. od Doba zimni jest dobou rychlYch popodatku dervence do konce fijna vetrnostnich amen; od nachlazeni jest 1936 — byl podan temet dvojnasobnepatrnY krok ke kaeli — od kaele k vaa:w.„.-• ny podet aadosti za "prvni list" nezne chorobe. 8kolni deti i dospeli stejne ii v tomtea obdobi fiskalniho roku podlehaji nachlazeni a kaeli.

1936; take podet podanYch i vytizenYch addosti za "druhY list" znadne stoupl. Podle nedavno vydaneho rodniho hlaeeni sekretatky prate neni veteina tadateld nove pfibynemel by v tuto rodni dobu schazeti lYmi pfistehovalci, flYbra jsou to ponejvice starousedlici. Ve zprave se doznava, ae "je mnoho ptiein, prod ptistehovalci, aa dosud o obdanstvi se nezajimajici, uchazeji se o ne nyni, ale hlavni z nich je hospodatska tisen a obava pted pfijetim neptiznivych pro neobeany zakona."

Roku 1936 bylo podano 148,118 prohlaeeni dmyslu a 167,127 tadovYie uvedenou ochrannou znaekou! sti za obeansky list. Tehoa roku staPO PADESAT SEST ROKU DOMOVEM V RODINACH eESKEHO lo se 141,265 cizincd naturalisovaCHUTE (Didelite pro deti) RYCHLIDU! VYNIKA LAHODNOU nYm obeany a 3,124 aadosti bylo LYIVI PiJSOBENiM A NAPROSTOU BEZPECNOSTi. zamitnuto (jinYmi slovy skoro 2 procenta). Na aadost federalni vlady zrueil soud platnost daleich 1,016 naturalisadnich certifikatt "z Sevexovy rfiznYch dtvodir, z nicha hlavni byl Tabletky proti nastuzeni — Lekarnik ochotne poslouai, neb ten, ae obeanstvi bylo nabyto pod(Cold Tablets) poskytuji ovodne nebo nelegalne. Nedavne vyobjednejte ptimo od nas. chranu pted fitoky nachlazeSettovani naturalisadnich podvodd ni, rYmy a chtipky. 1VIejte kra✓New Yorku vedlo e fiskalnim robici pti ruce. de 1936 ke zrueeni 25 obeanskych Cena Cena 30e.

'Asti' a o daleich 396 ptipadech se Vyplachujte hrdlo denne Sejeldnalo. Daleimi vYsledky vyeetto7 verovYm Antisepsolem a tak vani bylo 105 pfipadd obaaloby, jea chrarite se pfed nachlazenim. skoneily v deviti ptipadech odsou50c a 35o zenim, v 66 ptipadech ptiznanirn 4r,: viny, v jednom piipade zastavenim vyeettovani a v jednom ptipade osvobozenim. 0 19 ptipadech se dosud jedna. Krome toho 17 zarnest, . ' nancd bylo propueteno, nebo samo se vzdalo fitadu v prubehu vyeettovo.ni. Deportadni tizeni bylo zahajeno proti 210 cizincOm. Z A!.'n

Cana Nonat jest 50c a $1.00, Aou 55c a $1.05. Ptejte se vaS'eho lekarnika nebo jednatele, nic jine0 ho neberte, ale piste primo na nagi Skolni deti mail vybirati na piana. adresu: Liberecka obchodni komora ztiMARIE LEIBLINGER & CO., dila zvlaetni vYbor, jehoa dkolem Altadena, California. je hledati prostfedky, jak zmirniti krisi v dsl. prtmyslu plan. Pro tento vYbor byl mimo jine pfedloaen navrh, aby byla organizovana zvlaetni pfispevkva akce mezi aactvem obecnYch ,obdanskYch a stiednich V ekol vybiranim 20 hal. mes. Tim by se opatfilo mane 5.7 mil KS, tedy dastka, jea by stadila na zakoupeni 960 plan, jicha vS robou by se zamestnalo 480 delnikii. Dalei navrh r,Yka, se mesidniho priplatku 50 hal. k mesienimu poplatku za pouaivaPfivedte sve ditky na ni rozhlasu, aim2 by bylo opatteno "HLEDANOU VAMEK” asi 5 mil. KS. Z techto dastek byl ktere pane v 1 hodinu odpoledne by vytvoten fond, jent by podporoval vyudovani hudbe na ekolach a temto ptispival na opatteni hudebnich nastroju.

Taneeni Zabava veCer

Strana

DIVADLO V HOUSTONU Ochotnici sehrap v sin ' i ridu Stefinik Cis. 142, S. P. J. S. T.

v nederi, dne 28. biezna Rudy Matika veselohra o teeth jednanich pod nazvem

Z Nalizeni Bytove Komise OSOBY: Jan 'Sulda Jan Svoboda, legionafskY kapitan Anna Svestkova Ema, jeho chot' Anton *Svestka • JUDr. Eduard Roubal, jeji bratr Bedtich Otvrtnik Karel Svoboda, statkat z Chrudimi Frank Bedan, st.

Inocenc Pudivitr, rada v minister. financi, Silvie Kelarkova Matylda, jeho chat' Lui Wallova-Hamilton Klara, jejich dcera Karla 6tvrtnikova Rezi Fajnova, organisovana. sluaka Frank Mitcha Alois Petrouaek, jeji milovnik Dej v Praze — Doba pfitomna.

Zaeatek ye 4 hod.

Vstup, osoba 30c

PO DIVADLE VOLNA ZABAVA ZA ZVUKU DIVISOVA ORCHESTRU Z TEMPLE, TEXAS.

Strana 22,

sti edu„ eine 24. biezna 1937.

Vt.STNi`K

-

&MU NE VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohebu.

Levne ceny jsou na i zasadou.

g

EDWARD PACE Pohrehni riditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty.

Piljaky — Notatstvi.

-Maine spojeni v celem state.

a a 117.1Hho obchoctDika , chce tento sm & sledovat podle zesnuleho Buchanana, jent te konec jeho tivota se vyzYval Avery, aby kandidoval jako za 10. distrikt, e zvlakni volbe jeho nahradnik.

Jeho tea prijali posluchaei nad10 dubna, jako nahradnika zesnu- ene, rovna Manor, Kimbro, Elgin, leho J. P. Buchanana z Brenham. McDade, Paige, Giddings, BrenAvery byl eiditelem Buchananovy IlailL, 131.1111CC,to 4 AVIIGQIIV 11040118 V kampane 25 let a mute sledovat sad v okresech Williamson a CaldBuchananovy smery bez odkladu. well. V ude dostalo se mu ujigteni Avery ridi farmy, zna nesnaze a podpory. obti'Ze farmeril a zasadi se o odNemene zavatne je, te p. Avery klizeni jich bez zname Red Tape. je stoupencem ve kere politiky Avery jest proti zdariovani fa- Roosevelta i one vriai federalnimu rem. Brime farrnerfi musi bYt zmir- nejvy imu soudu. nena, a Avery jest ten, kdo Ukol (Pol. Adv.) ;a1 ::ovY je schopen nejrychleji provest. jive pravdy jest zaslutna la _ s a k pravde.

Little. * Jen tidice se podle prirody, muteme si ji podeiditi.

Bacon.

.

kongresu y

g

g

g

gg

,

Ch,ce pardubiek-y kith skaliat?

Mesta Pardubice me, e svem znaku bileho prilkone v dervenern poll. Tento znak je ted' peedmetem prudkeho sporu, v ain't se vykle.daei dohaduji, zda prvni prilka kone ma miti nohy peipraveny ke skoku nebo rovne natateny. ZesnulY historik pardubickeho kraje hajil nazor, 'te kiln ma bYti peipraver ke skoku na pamet' historicke u dalosti, jak pan Je ek, majitel pardub....lieho panstvi jej obdrtel od krdle ph oblehani mesta Milana Ale profesor J. V. Simak tvrdi, i( tento znak mesta prilkone pei el li nom patine z Pracheriska nebc Bechyriska, a to znaene pozdeji nee se soudilo, take ona legenda c dobrodrutstvi "pied Mediolanem' j jen legendou.

y

g

g

e

RED FRONT

eeska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kniut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunee.

Nejlep i soudkove a lahvove pivo, ramie druhy vina a doutniky.

Miuvime eesky„.

Hoboko stale na sklade.

Zvla tni stoly pro rodiny.

pete tvrde, mejte pozItek z jidla r- IINICI'S " 'TER WINE

g

PO§LETE PRO BEZPLATN' VZOREK

,v.

g

Dr. II. O. IIALAIT

GEORGE E. KACIL g y

DR. F. J..

y

C. H. CIIERNOSKY"

y

y

DR. KAR. J. HOLLUB

g

a

Zizran

y

g

'

'rot

I

E 'WV

Y

Ve vgech lekArnich

gummaasur

Ri o Grande

t oi l mi

Nabizime k prodeji kusy pozemku o lOti — 20ti neb vice akrech, velmi firodneho pozemku, opatrne planovaneho v sub-divisi blite Harlingen, Texas, za zvla te levne ceny.

Nektere pozemky jsou vysazeny estiletYmi citrusovYmi stromy, z kterYch velke mnotstvi ovoce bylo sklizeno tohoto roku. Mame dostatek vyeisteneho a vzdelaneho pozemku, kter-Y jest poutivan k pesteni zeleniny a take maine mnoho akril dosud nevzdelaneho pozemku. o podrobnosti o teto investici, z ktere bude velkY zisk, za velmi levnou cenu a o teidenni prohlidku Rio Grande Udoli pike na: aft

g

7

DDoNi

g

nake

,,-

MILBY HOTEL (10-11) (Peijmou se mistni zastupci , ----

E;EK

g

,

a zicpu

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06Ni LEKAEI C. N. AVERY BOle spravne peipravene.

Pan Avery jest presvedeen, as dle rimluvy.

Telefony: teadov. 3248 — Res. 2639 pouze prosperujici farmeri mohou zajistit semi prosperitu — o tom 513-15 Professional Bldg.

Avery jest presvedeen z vlastni TEMPLE. TEXAS zkuSenosti.

Avery se zasadi o okam ite vyplaceni bavinovYch skripta, jet tak diouho musi drZet k vlastni Skode.

Zuhni lekat Ve Washingtonu se o torn jedna, Wiley Building ale Avery bude chtit vyplaceni hoTEXAS EL CAMPO, tovYmi HNED. Avery jest v posici prace Telefon ritadovny 130. Obydli 309. na hrazich pro znemoZneni zaplav farem. On chce zacit, kde p. Buchanan prestal v zachovani pudy a konservaci vody.

PRAVNIK Jeho mnohe zkuknosti nejen v Vytizuje ve kere soudni a pravni 10. distriktu, ale take po boku Buzoletitosti, abstrakty, posledni chanana e Washingtonu, uini jej ule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS dokonale schopnSun. Hias pro AVERY, je hlas pro viteze.

Austin, Texas, 18. beezna.

"Hodne take prace a malo hraZuhni Lekat ni je heslo, na nemt C. N. Avery z V PARKEROV2 BUDOVE Austinu peed tydnem zahajil svou Telefon 353. kampari o zvoleni do kongresu BRYAN, TEXAS. 10. distriktu, aby dokonal program, zapoeatY zesnulYm kongresnikem Buchananem ve prospech Texasu.

1-11asovani v celem 10. distriktu je PRAVNIK natizeno na 10. dubna.

Vytizuje ve kere soudni zaletitosti.

Pan Avery, chvalne znamY tjtadovna: 821 Bankers Mortgage Ste e strednim Texasu, po 25 let Building, pees ulici naproti Kress Loin politicks kampane p. Buchabudove. nana a po to pracoval po jeho boHOUSTON. TEXAS. ku e Washingtonu, zahajil svou kampaii 8. brezna v Cedar Creek, L0 mil od Austinu. Chvili vahal, zahajit kampafi v Taylor, ye pesky Lekak a Operater svem drivejSim domove, nebo v 711 Medical Arts Building Brenham, v domove p. Buchanana, HOUSTON, TEXAS. okolnosti a nahoda rozhodla jinak.

Telefon rieadovny: Preston 2553 Mluvil vYhradne o problemech farTelefon residence: Lehigh 9745 mera a vyslovil politovani, Ze v Veda a mir budou jednou trium- konodarne a v kongresu je priW fovat nad nevedomosti a valkou. =oho 9,dvokatfa, ktefi delaji zakoPasteur. ny e prospech advokatt. * * Je veru vrcholnY das, aby zakoNejlep im vildcem jest peiroda.

Aristoteles. nadarne sbory sly ely take farme-

544 S. Wells St., Chicago, Ill. vzorek.

I J mend , ; Adresa

' Za:ilete mi bezplatn

llezazivilast

g

_ ____

'i Trifler's Bitter Wine Co.,

Ukon'ei

HOUSTON, TEXAS e v ech osadach).

y g

eESKOSLOVENSKA NA LODICh riv gr . .

Br

iii

E

Vallik atm iv

Rychlik eeka. v emerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez peesedani.

NEB - CESTUJTE NA OBLIBENYCH RYCHLODICH

COLUMPUS HANSA sin DEUTSCHLAND narviBu II G exa RiEW YORK VYborne teleznieni spojeni z Brem neb Hamburku PomfiZeme Vain ph obstaravani nav tevnich a vystehovaleckYch vis pro Va e evropske peibuzne.

Informace u vakho mistniho agenta neb '-' A V117 , y - AMERICAN

g

1 pG

1-1 ;A

g

4 LINE NO:,,a'i'd GELIIski LLOYD 515 Cotton loch, Bldg.. Houston. Tex

NNM

_dos/ MO

Ve stiedu, dne 24. biezna 1937.

Strana 23.

VESTNIK "Vzal lehkost listu a pohled koloucha, radost slunedniho paprsku a slzy mlhy; tekavost vetru a plachost zajice, marnivost pava a hebkost peki pod vla g toveim hrdelkem.

Pridal k tomu tvrdost diamantu a lahodnou vani medu, ukrutnost tygra, teplo ohne a chlad snehu.

Pridal g tebetani sojky a yrkani hrdliCky. To VSechno smisil a stvonae&Z ji venoval mull."

111 a Masarykiv ustav na leeeni lupusu.

Masaryktiv ledebnS7 ntav pro ledeni lupusu bude v nejbla g i dobe odevzdan svemu ucelu. Vybudeyani Alchymie ieny. stab g est miliont KC a fistav se V pavodnim Sanskritu je takto naleza v Praze-Motole. Podnet k vyliCeno stvoreni ieny Twasktrie, zalo2eni astavu dal president OsvoVulkanem hindské mythologie: boditel, kterY na ten Udel daroval

Koroptve pro Francii.

V severodeskYch revirech byly, kdyi napadl snih, zahajeny hony na koroptve. Koroptve se ovgem Po pouh3ich trech dnech tdivini nesti'ileji, ale chytaji 2ive do siti a jsou ureeny pro vYvoz do Francie.

Dra Petra Hoboko nagel Site jsou neobydejne jemne, aby je p. Bawiec tilevu. koroptve y eas nezpozorovaly. Za parek koroptvi plati francouzgti dovozci 35 a2. 40 Ka. Z Mostecka bylo jiz letos vyvezeno do ciziny na tisic koroptvi a mnoho set jich bude jeSte vyvezeno. Najemci na vsrvozu koroptvi y ydele.vaji vie net na honech.

Citi se Mnohem Lepe

Pan Joseph Bawiec, Posen, Michigan: "Trpel jsem tialudeenimi nesnazemi a nezaiivnosti. Po uiivani Dra Petra Hoboko pouhe tri dny, citil jsem se mnohem lepe." Moina, ie i vy jste obtaovani nesprtivnm zaiivanim a vymeeovanim. Je-li tomu tak, proe nezkusiti Dra Petra Hoboko, tento easem osvedeenSr rodinnY lek pouilvanY Uspe g ne tisici lidmi v minubich 150 letech? Pravidluje ludek, reguluje stolici a pomaha odstrailovati otravujici soueasky ze systemu. Je UspornY. Mejte ho lahev viely pri ruce. Neni k dostani v lekarnach, ale pouze od na g ich povefemich mistnich jednatelii. PiUe dnes nebo poelete jeden dolar na naei etedrou 14 uncovou lahev. na adresu: Dr. Peter Fahreny & Sons Co., Dept.

R81111, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Jednejte nyni!

3,100,000 Kc a mySlenku pak uskuteenil oeskY zemskY spolek pro plicni choroby. V ambulantnim ledeni mute pry bYt otetteno ai 900 osob.

TAROKY! Hra taroldt, nejlepti jakosti, nyni za $1.35, pogtou vyplacene. Objednivky adresujte na: Cechoslo(ctzt vak. West. Texas.

OZNAMENI

KANDIDATO Za kongresnika 10. distriktu POLK SHELTON * * C. N. AVERY

0_

Nove petikoruny a jubilejni dvacetikoruny.

Poslanecke snemovne byl oredloten navrh, aby petikoruny byly na pti g te rateny z disteho niklu a nikoli postkibrene jako dosud. Jako davod se udava, 2e dosayadni petikoruny se dastej g im utlyanim settou a jsou pak ne y zhledne. Forma a velikost novych mind. bude zachovana, budou jen o gram tag i. Vedle toho ma bYt vlada zmocnena k ra2eni sttibrnYch dvacetikorun pri raznYch slavnostnich laitostech. a 150 °sob postliena zajeei nemotii.

Na porade 300 lekata z cele Moravy, ktera se konala na klinice Masarykovy university v Brne, bylo jednano pkedev g im o zajedi nemoci. Podle idednich zprav bylo touto nemoci postfteno na Moraye ji2 150 osob. Nemoc se roz gitila z Jain Moravy po cele Morave a byla zji g tena jii i na Ostra y sku. Lesnali se vyrobiti serum proti nemoci. Prozatim v g ak nemoc neni vyleditelna. Nepfena g i se s eloveka na dlo yeka, nYbil jen dotykem zajediho masa, ti'eba bylo mesic v lednici. Uvauje se o tom, v posti2enYch okresich vyhubiti vtechnu drobnou zvel.

Vegkerou prici klempiiskou zavedeni vodovodu, plynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a veAkerou klempirskou prati vytidi rychle a za cenu ptimerenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS Mnoholeta zku g enost zaruduje naproste uspokojeni.

(58-dz.)

r

PUBLIC e TERM' ANDS FA/ P Texas now has good state laws for the regulation—in the public interest—of all transportation. These laws are helping to stabilize transportation, and all business and industry that has to use transportation. These laws ore helping to reduce the terrible accident toll on your highways. They are helping to conserve your investment in your highways.

Regulation of transportation in the United States has been developed over a period of fifty years. Reasonable regulation is admitted to be both advisable and necessary in the public interest.

Strict regulation of one form of transportation and the lessening of regulation of any other form is unfair and un-American, and con only result in crippling that part of your transportation facilities which is handicapped—

713

without any resulting benefit to the people of Texas.

Texas railroads obey the rules of the game,—those imposed by the agencies of government and those taken on voluntarily in the interest of public safety.

Texas railroads are spending this year, large sums of money for new and modern equipment—locomotives, freight and passenger cars, improved rail and roadbed facilities, and are expediting freight and passenger schedules to meet ' . All of this is growing public demand s being done in the interest of improved service to the public and at the lowest rates in twenty years.

All the railroads of Texas ore asking—have ever asked—is a FAIR DEAL in a fair field.

THE 111,71AS RAILROA S Angelina & Neches River Burlington-Rock Island Chicago, Rock Island and Gulf ' Cotton Belt Ft. Worth & Denver City Galveston, Houston & Henderson Gulf Coast Lines

Gulf Colorado & Santa Fe Kansas City Southern international & Great Northern Louisiana, Arkansas & Texan Lufkin, Hemahi ll & Gulf Missouri-Kansas•Texas Missouri Pacific Lines Panhandle & Santa Fe

Paris & Mt. Pleasant Quanah, Acme & Pacific Southern Pacific Lines Texas & Pacific Texas Southeastern Wichita Falls & Southern Wichita Valley

Strana 24.

vEsTNIK

Ve sti. edu , dne 24. btezna 1937,

DO :minx A OKOLJI: znym le hasluciky prepraeovani, 3sou. spi- I cluli /iCj iS , nu111ede k MOdni, jarni obleky, z dobre za- se skeptieti. Ziidka kdy mnoho jinYm technickYm zavadam, ktere rudene latky a modniho sttihu prace, at' uti telesne nebo duaevni, ho oinily neptesnYm. DevinskY $19.50 a vYSt. Oisteni, tehleni a make eloveku trvale ublikit. Zpra- purkmistr Otto z Guericke, znamY spravkarn venujeme zvlaatni po- vidla je podkladem cele poruchy autor "devinskY'ch polokouli", sezornost. Mime ceny, vlidna a rydh- lejalca organicka choroba. Genio- strojil na tem& zaklade "PerpetuPravidla la obsluha. J. W. JUROSKA, krejei y e jsou snad prilia nachylni obeto- urn mobile", kde andilek oznamoV Malem Oznamovateli fidtujeme 2 centy za slovo za katicle uvetejne- od roku 1898, Temple, Texas. 8esta . r ati svoje zakonne pra y () na odpo- val ctepleni a ochlazeni. Take (10-13) linek a nervovou soustavu bohu KaSpar Schott, knez tadu Tovani. Nejmen g i poplatek za oznamku jinni ulice. (do 25 slov) ,jest 50c Oznamku nantelektualni einnosti. Byla-li vSak ry'Sstva Jeti§ova, sestrojil teplomer pike na zvlattnim listku a •ptiloi- Aar MAM NA PRODEJ 46 akrovou ptepracovanost ptieinou nejake cho- vzduchovY, kterY se shodoval s ote k objednavce ptisluanY obnos farmu s dobrYmi stavbami 1 1/2 mile bud' pokovni poulcazkou (Money od mesta Sealy, Texas, velice laci- :oby, potom ji dokonalY odpoei- statnimi vynalezci. Teplomery, v Order) nebo y e znamkach (stamps). no a na mime splatky.Ida je ta- aek urCite vyleci.. Jedna-li se vSak nichz teplomernou latkou byla kaPosilate-li osobni dek, ptidejte 5c kY pisek. Piste na: E. B. Schiller, 3 skuteenou nemoc, pokraduje i v palina, zafealy se uNvati v polovina jeho vYmenu.

(11-14) Jobe klidu a zpravidla konei fatal- ne 17. stcleti a teprve pozdeji zaSealy, Texas.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele ne. Je nepochybno, ze taka prace Cala se u'livati rtut' a lih. Prvni iizatajeno a nabidky posilany admi PRIJME SE usedla kena k vy- ?,men'Suje nadeji na zotaveni, ale hovy teplomer sestrojil roku 1641 nistraci pod nag znadkou, ridtujeme za oznainky "Na prodej", "Slu g - konavani domaci prace, majici zku- aeni nikdy zakladni ptidinou ne- velkovevoda toskanskY. Ferdinand by a prate" a podobne 25c z1,715.§V za .§enost pti vateni, ktera by byla spo- moci same.

II. Tento teplomer mel proti pteznadku a na pokovne, aby doale do- leenici starSi lene, musi ulna Goethe byl slab mladik, ale pies deSlYm teplornertm to vYhodu, pisy mohly bYti ihned odesilany. automobil, a musi miti dobrou dlouhe hodiny, yenovane praci, konec trubiely byl zataven. K jedPti oznamkach "Nabidnuti k sriatptikonal tuto ptekalku. Karel We- notnernu zavedeni teplomerne stu p ku" neb "Ptijme se hospodyne" ob- povahu a ptijemnou disposici. nati doplatek za znadku a poitovne to na: Mrs. Rozenzweig, Rosenberg Cer, majici tuberkulosu plic a krkh -niceptsl164anglickSfysi 50 contd.

(11-12) obetoval nadeji na zotaveni pochyb- Boyle, kterY poloZil za zakladni bod Texas.

Dopiatek za znadku buditi nYm vYhodam vSmosne londYnske bod mrazu. Roku 1665, rok nato, ken k obnosu, kterY posilate za o-1 STARAl VDOVEC poctivY, pra- 3ezony a zemtel y e veku 40 let. 2i- zavedi holandskY ueenec Huygens znamku. covitY, dobre povahy, pti dobrem votopisci pideitaji Napoleonovu ten bod varu a navrhl teplomer 2111r Hledim praci na farme. stalem zdravi a veseleho ducha, 3mrt na odlehlern °strove sv. Hertut'ovY. Na zaklade tohoto principfeje si najit misto a praci u neJsem prosttedniho veku.Ate neb leny tilivemu vlivu jeho bezmezne hlaste se v redakci Vestniku, ye ktere vdovy mezi 40 a 55 roky staff energie, ale je dobte znamo, ze ze- pu sestaveny byly pak zname stupWest, Tex. (12-14pd) dobre povahy, poctivou, upiimnou tntel na rakovinu 2aludku. nice Celsiova, Reamurova a Fahrena dobreho srdce, za ptieinou se seA tak bychom mohli uvadeti • a- heitova.

Hleda, se stark tiena na vY- znamit a 02 sriatku, ktera by si todu jinYch ptikladt. Duke a telo jsou pomoc v domacnosti. Hlaste se u ho ptala, kdyby se povahy snesly a DSr chani. Podle vYzkumu americVaclav Hutyra, Rt. 1, Wet, Texas. shodovaly. Sriatek by nebyl vylou- ince spojeny a do jiste miry co paSkozuje jedno, poSkozuje i druhe. keho lekate Rappaporta sniki se n.2-pd.) den. Podobenka se vymeni, ostatni 3ylo by vaak velmi take, nalezti hlubokYm dYchanim krevni tlak. zdelim neb se vyjedna v dopisu.

Pfkime se stark tiena na definitivni dfikaz, ze ptepracovanf Lide, kteti dYchaji malou plochou vypomoc v domacnosti, na farme; Pike ihned na: "DobrY Domov", c. nikdy opravdu zptisobilo smrt nebo plicni, mivaji krevni tlak zvfter4. o Vestnik, West, Texas. prace v poli nebude ti.adana. Plat vane onemocneni, ttebas je ne- Takovito lido mivaji take sklon ke dle dohodnuti. Pike: East Bernard, V Medina drutiku, ktera by Tomo, le mule velmi snadno zti- kornateni cev a mrtvici. Prato taR. F. D. 2, Box 40, Texas. (12-pd). mela malou farmu aneb 2000 dolake lide mnoho sedici a mei° se lit nejruznej'Sich chorob. pohybujici zhusta trpi vysokYm rri a chtela by se obetovat do maPoSiete si tlakem a kornatenim cev. krike k vydelani. Pike na Val. Ka- leho obchodu, od stati 40 do 55 let Od kdy poukivame teplomeru.

0 a byla bezdetna.

Ja jsem vdovec (10-12 pd.) derka, West, Texas.

Ti2 Heron AlexandrijskY, ueenec a main 4 ditky, nejmladai jest 24 3tareho Recka, znal, 'le se vzduch Mr , Pfijme se term stati ko- let. Dopisy zasilejte pod znadkou :;eplem rortahuje. Teto vlastnosti lem 35 let k vykonavani domaci "Sriatek", % eechoslovak, West, Hra tarokri, nejleptii jakosti, ny'c,epla a fzduchu na zaklade Heroprate v rodine dtyt lidi, y e Trieste Texas.

(12-pd.) novYch spisti uzil po sedmnacti ni za $1.35, poMou vyplacene. ObWaco. DobrY domov a dobrY plat 3tech letech slavnY profesor padov- jednavky adresujte na: Cechoslopro pravou tienu. V pfipade se ph- ifor KURATKA KUttATKA — ( dz1 3ke university Galileo Galilei k se- Ira k. West. Texas.

Barred, White Rocks, White, Silver jmou i rnankele a mut by pracoval 3trojeni vzduchoveho thermoskopu. kolem domu. Pike o informace Laced Wyandottes, Reds, Black Au- Tento vzduchovY thermoskop byl pod znaekou "Domaci Prate", oh- stralorps, Black Minorcas, 100 za (12) $7.00. White, Buff, Black, Brown setrojen tak, ze vzduch, rortahujiUSi, Nos a Hrdlo Oechoslovak, West, Texas.

Leghorns a Anconas $6.75 za 100, ci se pti zahtivani, vytlaeoval voP • iprava BrS711 Mate nyni penize na ruce michane $5.50 za sto. Pokovne vy- du, ktera tak ukazovala tepeln t • edni hodiny 2:00-6:00 odpoledne neb v bance, ktere varn nic nepti- placeno, zafudena ziva dodavka. 3ta y . Timto ptistrojem mail pronatii, neb jen velmi malt' firok? Za- VSechna kutatka pochazi z "flock fesor lekatstvi Sanctorius na pa- FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas jimate se o uloteni techto do han- blood tested" stad. Jsme p•ipraveni dovske universite horeoky nemocHEFNER BLDG ky, ktera plati firoku a jest odeslilati objednavky hned. Von nSim. Tento teplomer byl vSak souEl Campo, Texas jistou? Zdali ano, pike pod znad- Minden's Hatchery, Fayetteville, easne tlakomerem. K maeni te(dz) pelnYch stavil byl tento teplomer V nedeli rano od 9:00 do 12:00 Vestnik, West, Texas. kou "Vklady", (4-dz.)

Texas.

Mt2E SE CLOVEK UPRACOVAT 11110.1=.40Er o ow. o•••■ o•■•• o was■o•ams o •••■• u•s.

04••• (Aw. p■ ■••••■ NM. HOMO ■,..)

K SMRTI? Dr. W. Schweisheimer.

Poutivejte k oznamovani

111a15 Oznamovatel

ii";

KU2E! Kt2E: —

TAROKY!

0.■•■••••

C. GREER

spy

Spolehliva, zarueena kuiatka.

RHO'. se o mnohem eloveku, nadanem velkYm intelektem a geniem, tie se udtel k smrti. Av§ak lekatske prozkoumani jeho tiivota Cast() ukatie, ze jeho smrt byla zprisobena nedim docela jinYm. Tak na ptiklad u Kanta, Grillparzera Boecklina, Siendhalla a mnoha iinych bylo dokazano, to kornateni tepen a cev, majici za nasledek snizeni krevni vyzivy mozka, , vyvolalo ptiznaky, jen byly povatiovany za znamky pfepracovani. PtepraLeghornky bile, hnecle a Mute. covani bylo ptipoeteno na vrub mnoha ptipadrim Ailenstvi a jiRHODE ISLAND REDS nYch duaevnich chorob. Na pfi, klad Maupassant pfedvidal svoje BARED ROCKS blitiici se Ailenstvi a pkieital je nesmirnemu napinani mozku. Sam VSechny vyzkouSene "Blood IslavnY Hugo Wolf nepNCital svoji Tested" 100 za — $7.25, — 500 za $35.00 I chronickou finavu nemoci, ktera ji podmiriovala, nYbrti dlouhemu obdobi vyderpavajici prace, ktere tomu ptedchazelo.

ORANGE GROVE, TEXAS. Lekati, kdy se jich otateme na 1

H. J. Baca

Vesele Velikonocn Svatky..

• •

i PREJE VSEM sirkm .

1

PGDILNIKCJM A

c

(

pfzizNivctm

)

4ilit

1 I I

Liberty Loan & Building Assn. j HOUSTON, TEXAS

Necht' nastav g Vesna povzbudi novou nadeji y e Vas a necht' tento rok Vam ptinese zdar a Uspech. nre.0■04/00.0•141■0•11.../.011111111.04111114.11.11.41181.1•11111.4111111.111111.../.....10.111010.11•11.14111111.0111111.41111111/0411111•611=ultii :.1111.