Vestnik 1937 04 07

Organ St ovanske Pod of jct ednoty Steltu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ve st•edu (Wednesday), 7. dubna (April) 1937.

ROCNili (VOL.) XXV.

JUBILEJNI OSLAVA itADU SAN .D TONIO NS, 133. PRONIKAVVM tSPECIIEM. A 2ADOST br. F. IVIoueky, pokusim se nastinit prilbeh slavnosti. Slavnostni schtze zahajena po dvou hod. odpol. za Udasti 55 alenu mistniho tadu, iitednika H. A., asi 30 Menu klubu 6echie v prinrodu Dr. Ed. Mieka, asi 30 ele,na jinych tada a pekneho potetu ptatel i jinonarodnich. Br. predseda F. Maly, titer' srdeenYmi a prostYmi slovy oslovil a uvital vgechny ileastniky, ptedal dai gi tizeni schtze startimu ptedsedovi, br. Dr. Kopeckemu. Dceru gka pisatele, Georgie, ptednesla pro tuto slavnost upraveny proslov; kterY byl vdeene vgemi pitat. Na vYz yu st. pied. Dr. Kopeckeho, ee gti studenti pod vedenina Dr. Ed. Mieka, zapeli nekolik oeskYch pisni a na konec zapeli texaskou hymnu, za coZ byli odmeneni bouti potlesku. Betne jednemi melo rychlY spad. Pak uvadeno devet novYch alenA. Ctyti se nemohli pro jiste ptieiny dostavit yeas k lekatske prohlidce a jecina prohlidka doeasne neprogla.

Dr. Jos. Kopeck' nastinil struene zaloleni a dejiny tadu, vyvolany jmena zakladajicich &ernu a vzpomenul tech, kteti ode gli do neznama, celkem sedm, jimZ povstanim venovana eestno. vzpominka.

Dr. Kopeck' zdiiraznil a poukazoval na to, ze tad nag nejenom se staral o to, co stanovy urduji, avgak ze tad vZdy gtedte podpotil vgechny narodni, pokrokove, vzdelavaci a dobroeinne hnuti, co2 dokazuje, ze tad za 20 rokil sveho trvani venoval na jmenovane freely ptes $820.00, coZ zajiste je slugna eastka na tad, kterY vital od 40 do 83 elent.

Po skoneenem proslovu, na poladani ptedseda H. A., br. C. H. ChernoskY ujal se slova bla-

in

RUSMYK mezi Santo Domingo City a SanP tiagem postupuje od jihovYchodu k severozapadu, jsa obklopen mohutnYmi horskYmi g tity, ktere na vYchodni strane dosahuji vfge ptes 3000 stop, kdeZto na zapadni zaCinaji ve vsrm 4000 stop a vystupuji k mohutnemu horskemu htebenu, jeho nejvy ggi vrcholky dosahuji vfge 13,000 stop. Leti-li nekdo mezi obema uvedenYmi mesty, vybete si k tomu prilsmyk Bonao, protole tam jsou ztizena jedina nouzoya ptistavigte a soueasne to je nejkrat gi testa.

Znam tento priismyk lip neZ vlastni gaty.

Desatnik Goldsmith ad namotnictva letel se mnou jako cestujici, kdyz jsme jednoho dervencoveho dne v 11 hodin dopoledne startovali ze Santiago v De Havillandu. Pr gelo, ale chvilemi slunce pronikalo skrze mraky valici se nad udolim. Brzy se pied nami rYsovaly horske atity prilsmyku Bonao.

Letel jsem ye vYgi 6500 stop, prave nad tetelivymi degVovYmi mraky, skrze nez jsem chvilemi videl zelenou tropickou vegetaci hlubokopod sebou. BoutkovYch mraCen bylo v gude nadbytek. Vzduch byl hodne neklidnY, ale zaZil jsem horgi poCasi a doufal jsem, ae pteletim prusmyk dtiv, neZ se mraena srazi k bouti. Ale na vYchode a tesne ptede mnou se uZ chystalo k boutce. Vrchol mraCen sahal a2 k zenitu — prilit vysoko, net aby je bylo =trio pkeletet —

hoptejnym projevem. Chvalne se zminil o dobre vtli a snaze tadu, poukazal na nutnost ziskavani mlade2e, Ceske mladeZe do na gich tad, by nage matetgtina nejen se udrZovala, ale zmohutnela, aby nage narodni vetev zde se gii• ia a rostla. Poukazal na to Ceskou texaskou omladinu na Statni universite, kteranje nagi boudoucnosti, kteti zaberou v budoucnu mista uprazdnend nami a velmi krasne se vyslovil o ptednesu moji dc,eru gky a s ptanim zdaru tadu a cele Jednoty zakoneil svilj proslov.

Poladan br. Dr. Ed. Mieek, by promluvil k pfitomnYm, co2 on s ptisadou humoru ye zkracenem proslovu ueinil. Nastinil prvni poeatky jeho prace na Statni universite a s darazem poukazal, ze jsou to Ceske texaske bratrske spolky, ktere usnadnily zmohutneni eeskeho departmentu, ye kterem dnes se vyueuje lest kursti v poCtu 91 zapsanYch studentii a studentek, cot' je zajiste krasnY pokrok za dobu jeho trvani. S ptanim zdaru v budoucnu, zakoneuje sytj proslov se s yYm ptislovim: "Kdo se za svoji tee stydi, potupy hoden v gech lidi!"

V anglickem jazyku objasnil fieel ne.4 S.P.J. S.T. br. Dr. Kopeck' tern, kdoZ nebyli mocni deskeho jazyka, kde nastinil struene celY postup Jednoty od jejiho zaloleni do dnegniho dne a pti to pkilelitosti tazal se taj. H. R. br. J. R. Kubeny na nektere zakladni body, skoro Uskodne ptinutil taj. H. R. br. Kubenu, by on nastinil sve zaeatky, jakYmi obtiZemd bylo se vedoucim brat pot nejakou dobu po zaloleni Jednoty, coZ on uptimnYini slovy vyliCil. Pak na tadu ptigel fieetni H. R., br. Edw. Marek. Nastinil struene praci v Utadovne a diirazne poukazal na snalivou praci star gich Utednikti, a on

Zipas s v vr Kapitan Hayne Boyden. a vypadaly velmi eerne a hrozive . . . Vystupovaly ptes vYchodni gtity priismyku, zahrazujice mi cestu. A piece jsem byl ptilif vysoko, abych je byl mohl podletnout a zjistit, z mraku ptede mnou.

Leteli jsme okamZik v Cistern ovzdu gi. nted nami a vYchodne od nas hrozila chmurna boute, dole jsem videl caungli a niZ gi kopce zahalend mraky. Na pravo od nas se valely belostne mraky vystupujici vzharu, 2.2 zakrYvaly nejvyggi gtity. Mel jsem na vybranou d ye m&nosti: mohl jsem se spustit dolt dirou v mracich a zkusit, jestli bych proklouzl nizko smykem, dtiv nee deft' zavali celY prusmyk vodni stenou, nebo jsem se mohl obratit ve vyAi 6200 stop a vratit se do Santiaga, proto2e za sebou jsem mel volnou cestu.

Nejdtiv jsem se rozhodl, ae se na to podivam.

Spustil jsem se spiralou dirou ye mracich nad samY prilsmyk a2 do vY ge 2500 stop. Kdy2 jsem zaeal sestupovat, dat' se prase pfeleval pees vYchodni stenu prasmyku, ale ye vYgi 2500 stop jsem nevidel nic net stenu tropickeho dette

jde ve g lepejich techto a prace zdarne se dati. S ptanim zdaru konei proslov.

Ani nejmladgi 'e'en H. T.T. br. Le gikar, novY pokladnik, nebyl ug etten a musel vystoupit a promluvit a ku podivu, ze etvrte zde generate, promluvil krasne Cesky, podekoval za v'zvu a jen icratce se zminil o praci v H. A., na kterou je hrd. Pteje' zdar t6,du a useda.

Dopinuji, ze ptednesy v gech nebyly podavane malebnyn-n, vzletnYmi slovy a frazemi, ale jen prost:;'rni, srdeanYmi, od srdce k srdci, a ka i2dY bez rozdilu odmenen' bouri potlesku.

TJniversitni studentky zapely "Zvadla, a "Cikanko" v trojhlasu, ale pely nadherne.

Byly to sleeny: Henrietta Ripple, Lillian Fojt a Elsie Pokorny s doprovodem p. A. Pokorneho na kytate. Po nich musk kvartet, pozustavajici z pant,: Alex Pokorny, Albert VanZura, Johnny Bartone a Ted Bartone, tieskYch studentu, zapel "Svestkovou alej". Podani bylo rovneft bez ptehaneni bajeene podano, a jak ty hezke studentky, tak i studenti za jejich podani sklizeli potlesk, az v ge htmelo.

Po zakoneen.i programu byli v gichni ptitomni Cleni tadu San Antonio a fitednici H. A. s Dr. Miekem fotografova.ni. Do rozchodu rozproudila se nenucend volna zabava pti spoledne svadine. Veeerni zabava pti svildne hudbe San Antonio Czech Orchestra, ktera lakala do kola ka2cleho 2ivouciho, byla velkolepa. tad San Antonio nift2e s ySTsledkem sveho jubilejniho podniku jak moraine tak hmotne byt spokojen. Vg ak prace vyteena u konce dosud neni, tech dvacet elenu dopinime do jubilejni slavnosti nag i Jednoty. Na zdar!

Louis Dressler, tajemnik.

ze

Pted sebou, tak hustou, ae nebylo skrze ni nic videt. Bylo to marne. MUsel jsem se vratit. 0brativ letadlo, jal jsem se stoupat zpatky k Santiagu. Prtismyk v torn miste nebyl girgi tti etvrti mile. Sotva jsem se obratil, obklopila mne neproniknutelna mraana a teZkY zaCal bubnovat na ktidla letadla. Stoupal jsem vzhfiru, nebot' nejbliZ g i skalni steny po obou stranach dosahovaly vY g e ptes 3000 stop. Dira v mracich, jiz jsem se spustil dolt, se ptevalila stranou a splynula s horami. A tak jsem udr2o val stale surer vzhtru, dal motoru piny plyn a oeekaval, ze se vynotim nad mraky ye vs7k 6000 stop.

Ovzdug i se zatim velmi rozboutilo, z date se stal pravY ptival a svirala me tak husta mradna, ze jsem nevidel ani na konce ktidel Nahle me zasahl tak prudkY zavan protivetru, Ze mi odnal vg echnu rychlost. Byl jsem nucen skloniti nos letadla dole a aadn'm zpusbbem jsem je u.2 nemohi obratit nahoru. Potom me udetil druhST poryv vetru a ja, jsem zoufale zapasil s rididly. Ociti jsern se pptrne, v tropickem uraganu.

Ztitil jsern se do vYvrtky ve vY gi 6000 stnn.

Poidiv vg ech si/ch leteckfth smysla a pucift, 'vyrovnal jsem letadlo. Ale novY poryv vetru me vyhodil do vfg e a znovu jsem se titil dolt, (Dokoneeni na strane 19.)

Strana 2,

Oddil dopisovatels147 Dopisy; je g by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyTiskovemu V'boru k vlastnimu slu rozhodnuti. ita.d Woodrow Wilson Cis. 146.

Galveston, Texds.

Cteni bratti a sestry! itad Woodrow Wilson, 11. dubna bude potadat velkolepou taneeni zabavu tak vas v gechny zveme, byste se pfi gli s nami pobavit a pii Ceske muzice si zatancovat. 0 obeerstveni bude na g im zabavnim vYborem nale gite postareno. Tak nezapometrie na 11. dubna a pkijdte z blizka i z daleka. Zabava bude se odbYvati v Re Men Hall.

Na Velikonoce nam tu ptiletel takovY severdeek, tie ati u g i eervenaly, ale to nic Kiwanis Club potadal velkY Easter Eggs hunt, a asi 4000 deti 'g o hledat, zdali ten zajic jim co nalogil; byla to krasna podivana, jak se v gechny einily, by co nejvice na gly vajieek.

Add Woodrow Wilson bude potadat svou pravidelnou schazi 11. dubna. Cleni jsou tadani, by se co v nejva g im poetu teto saeasnili.

S bratrskYm pozdravem, Jas. Vitovjak, taj.

Marlin, Texas.

Broth a sestry SPJST.!

Letogi rok ptipada mne jaksi jako jubilejnim. Totig tak: 25 let tomu, co jsme si postavili se genou nag domov hned vedle mistnosti tadu Pokrok Houstonu cis. 88., SPJST. 25 let, co jsem zamestnan u firmy Myers & Spalti Furn. Mnfg. Co.. A take 25 let, co jsme se oba stali Cleny tohoto tadu.

Vgechny tyto tti zadatky od roku 1911 at po tento rok 1937, byly pro nas spolednYm zajmem, zamestnanim i pobavenim. A ted', kdy zde v Marlin po koupeli tak o samote sedim, snad po prve za 30 let meho pobytu v Houstone, va gne ptemYglim a tak na vas bti. spravniho vYboru, sestry v kuchyni i na vas vgechny, s kterYmi se tak east° vidivam, vzpominam. Vy, kteti se zname, nepochybuji, ge to minim uptimne. Ano, uptimna, dobra vale, spoluprace, uznani a pak pobaveni. M ted' po tolika letech mam ptile gtost poznat co zde postradam, a take se te gim, to to jig nebude tak dlouho a s vami se uhlidam.

Pokrok, jak' na g tad udelal, zvla gte za posledni etyti roky, mute pravem bYt chloubou nejen clenu tedu Pokrok Houstonu, ale cele nag Jednoty. Pamatuji se, ge pied 25ti roky, kdy jsme se tienou, stali Cleny, poeital tad 42 eleny, s dluhem asi 42 set dolara, tedy 100 dona kagdeho Clena. Z desek sbita budova stala tak vice je gte v lese, tate jsme museli chodit asi 10 bloke k nejbli ggi street kte.

Dnes tad podita, vice na g 500 elenil a necelYch 20,000 dolara dluhu; tedy asi 40 dolara na Clena. A bude-li spravni vYbor s pomoci jinYch tak pokraeovat jak posledni dva roky, tedy majetek tadu v rode 1942 bude mit pHbligne cenu 50,000 dolara. A kdo nechtel se stati Clenem Jednoty u takoveho tadu?

Ja nemyslim; 'tie pfehanim, ale jen trochu dobre vale a vetim, ge do ptiatiho sjezdu bude to nejsilnej g tad v Jednot y. Hlavni veci jest abychom dbali, kdy't se voli novi atednici jak u Jednoty, tak u tan, volit eleny takove, kteti na prvnim miste maji dobrou povest, mail Uctu a uznani pro na ge star gi Cleny i tedn iky.

Vestnik zde nedostavam, tak nevim posledni zpravy o nag i Jednote. Dobre jmeno, povest nag i Jednoty a jejich Clenu je ptanim katdeho dobreho Clena i obeana.

Se srdeenYm pozdravem na vgechny, Frank Tesat.

VESTNiK Hora els. 16.

Sublime, Texas.

CtenYm sbrattenYm tadarn S. P. J. S. T. timto kvituji ptijern podpory mi zaslane pro nagi spolusestru Julii Du gek. Podporu zaslaly nasledujici rady: Add els. 4. — $2.00; Cis. 28. — $2.0b; els. 148.

— 50c; 'Cis. 136 — 35c; Cis. 153. — 25c; cis. 30.

— 50c; Ci. 141 — 50c; Ci. 133. — 50c; Cis. 67. — 50c; els. 88. — 50c; els. 147. — 25c; eis. — 50c; Cis. 21. — 50c; Cis. 62. — 50c; cis. 68. — 50c; Cis. 94. — 50c.

Jmenem spolusestry Julie Du gek, dekuji vgem darcum za zaslanou ji pomoc.

S bratrskYm pozdravem, Frank Melnar, taj.

Rosenberg, Texas.

Ctend redakce!

Pan William Clayton z Houstonu pile v easopisech a ohla guje v radiu, 'tie svetova spotteba baviny je velika a jeji cena tie bude velmi dobra. Byl nedavno s man gelkou v Brazilii a nekolika jinYch republikach, kde se bavina pestuje. Pise, ge ye vgech tech zemich se sklidi mane jen dva a pal miliont bale. Brazilie pit ma hojnost pozemkt hodicich se pro bavinu, ale nema dosti lidu. To v gecko hlasa proto, aby nas navnadil, bychom self co nejvice bavlny. Jakmile ji hodne nasejeme a udelame dobrY "krop", pak bude hlasat, ge je baviny moc a Taliani a Germani delaji platna ze dteva a 'tie ani nagi bavinu nepottebuji, a domluvi se na cenu baviny i semene s jeho kumpany a budou nam davat za bavinu 5 at 7 centa a za semeno od peti do sedmi dolart za tunu, take na dtiinovani budeme muset doplacet nekolik dolart. Pokud neni cena vlakna a semene zarueena vladou, tak na to malovani strak na vrbe se nemt geme spolehat. Sklidime-li 20 miRona bale, tak jak jig nekteti "znaler piedpovidaji, tak to cena bude takova, jak jsem vyse naznaeil. Nemo gne to neni, neb velke procento rolnika pou giva traktory, tak nepottebuji seti tadnou kukutici neb jen ma,lo a skoro gadne jine krmeni. Nekteti rolnici pit budou zdvihat "hauze", aby i pod ne mohli bavinu naseti. Rozhodnuti zale gi jen na nas rolnicich.

Budeme-li kagdY seti tolik baviny co jen no, aneb osev omezime o 25 a 35 procent. Musime volit jedno neb druhe. Poeitejte co je lepg i, sklidit 50 ball) a dostat za ne od $1,250 do $1,500, aneb sklidime-li 25 bah) a dostaneme 12 centa za libru. cog eini prave tolik jako za tech 50 bale. K tomu je gte dostaneme doplatek deset dolara i vice za semeno, kdy bal od ginujeme. Mimo toho dostaneme jeate "rent" od vlady. A hlavni veci v tomto vladnim programu je uchovani arodnosti nag p-ady. 6im vice z ni vezmeme, tim ona stava se chud gi a my zaroveri s ni. — Ceti jsem nedavno uvahu jednoho vedatora; ten ptedpovida., 'tie bude-li se obyvatelstvo Spoj. State mno git jako nyni a nebude-li se nic delat k zachovani arodnosti pady, tak roku 1960 jig nastane hladomor, tak jako bYva. v Cine. Proto aby k tomu nedoglo, musime se tidit vladnim programem. Musime siti merle baviny a siti plodiny, ktere zarodni padu, kdyg jsou zelene zaorane, jako jsou: kray sky bob, sudanka, cukrol a na podzim rozhand jeteliny. Muj soused, takto mlekat (koupil farmu od pp. Jana Spevaka a Jana Holyho), Sid Davis, ma vei ginu rovneho pozemku, nekolikrat sel zimni jetel na rovno, ale nemel g adnY aspech. V loni naoral traktorem vysoke tadky a nasel jetel ze giroka na vrch na tadky (je to sweet clover) a nyni je jiz asi 1 1/2 stopy vysokY a -velmi hustY. Toto jest jaksi ptiklad, kter' mageme vg ichni nasledovat. TakovY jetel kdy jest zelenY zaoran, je vYbornYm hnojivem.

Nagi ptedkove hospodatili gpatne a my je po vetg ine nasledujeme. Takove hospodateni vede k apadku celeho naroda. Pfirodni bohatstvi je pole, lesy, pastviny, louky, jezera, teky a patokY, kamenne uhli, gelezna, ruda, medene doly atd, pak zemni olej, plyn a sira. Jestli z poll potad bereme a nic nevracime, jestli lesy vykacime a nove nezakladame, tak pozvolna upadame.

Nage vlada zamYgli zalog it na venkove i v mestech kooperativni obchody, kde by rolnik

Ve sttedu, dne 7. dubna 1937. dostal ptimetenou cenu za sve plodiny a delnik aby je mohl za pi-imeiTnou cenu koupiti.

0 tomto ptedmetu se jegte na,ptigte rozepigi.

J. L. Brenner.

S bratrskYm pozdravem, kid Fort Worth, 'Oslo 154.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Musirn yam oznamit, ge tadova schaze se bude odbYvat druhou nedeli tohoto mesice, dne 11. dubna v 4 hod. odpoledne.

Popigu yam za,jezd z Fort Worth v nedeli 28. btezna do Dallas na battle dance, kterY potadali v Sokolovne, kde freinkovaly d ye hudby, nagi Czech Revelers z Fort Worth a Czech Melodiers z Dallas. Hrali bez ptestani, take katdY se vytaneil, kolik se mu chtelo. My z Fort Worth jsme se dobte zadr geli, byla rids tam velka hromadka, 30 placenYch osob, 3 gkolaci a sedm hudebnika Na g. Czech Revelers vyhrali prvni cenu v hudbe. Doufam, ge to dallaskYm Czech Melodiers oplatime a g zas budou u nas hrat. Je gte nevime jiste, kdy to bude. Nage sokolska dopisovatelka vam da vedet, ona nam to lope vypi ge, ge Mary? Czech Melodiers z Dallas maji krasnou hudbu, zvla gte takovou, ktera se nynej g mladegi nejvice libi. Na ge za.bavy bYvaji hodne nav gtevovane jinonarodovci, Ameridani, Nemci a Polaky, Cecht velice malo navgtevuje zahavy. Doufame, ge Dallas a Ennis nas hojne nav gtivi ag budeme potadat ten battle dance u nas v Sokolovne. Zvu vgechny ze vgech stran, komu je to motine. Sin mame velkou, o to se nemusite bat, ge nebude mista.

V Dallas byli ag z Temple nav gtevnici. Tedy take pamatujte na nas a ptijed'te, radi vas uvidime. S pozdravem na redakci, rodinu v Temple a celou etenatskou obec zastava'rn vase dopisovatelka, Millie Polagek.

Anton, Texas.

Ctene. redakce!

Druhou nedeli v bteznu odbYvali jsme nage schtze S. V. S. a S. P. J. S. T. a R. V. 0. S. Schfize byly pornerne slabe nav gtiveny, ale vzajemnost byla velmi giva a veseld; do S. V. S. ptijitideji eleni a g dye, tti sta mil vzdaleni a berou velmi zajem.

Do S. P. J. S. T. nam piibyli dva Cleni a 'side bratr Jan Stehlik s ptestupni listinou od tedu Pokrok Roweny, a sestra Mary Wotypka od tadu Pokrok Haskell. Tak nas stale pomalu ptibYva. Na g tad Rozkvet na Plains Cislo 157, SPJST., dita, 30 elenfi. Nezda se yam, sestry a bratti, tie trochu pomalu pokradujeme? Meli bydhom jig miti aspori 50 'diem).

Bratti a sestry, vy kteti jste nebyli ye schtzi, tak vam davam vedet, ge jsme se usnesli, ge se v pti gti schazi nechame "vyblejsknout, a fotografii pogleme bratru redaktorovi do Vestniku pro Cislo u ptile gitosti Ctyticeti leteho vYrodi nageho SPJST. A je gadoucno, abyste se vgichni dostavili do teto schaze. A take mame voliti atedniky pro tento rok. Tedy se hled'te vgichni dostavit. Ptigti schfize se bude odbYvat u nas v dome, druhou nedeli v mesici, dne 11. dubna.

Bratte a sestro F. F. Mikeskovi, ptijed'te do teto schtze. A take tu na Vas deka krasna farma a hranidi zrovna s nagi.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Cuba.

Vyzoviee, Cis. 114., Richmond, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Navedomost yam davam, ge nage schaze bude se odbYvat 11. dubna odpoledne o druhe hodine. V bteznu jsme gadnou schuzi nemeli pro gpatne poeasi, tak se dostavte nyni, neb mame moc dule gite jednani. Letos mame tomu 24 let, co je na g tad zalotien a zaroveri jest tomu 40 let, co je na ge Jednota zalogena. Tak bratti a sestry ptijed'te do schtze, abychom se usnesli, jak bychom to oslavili. Tak na shledanou dne 11. dubna! S bratrskYm pozdravem, Josef Kadera, ptedseda.

Mnoho velkYch basnikt nenapsalo ver ge a mnoho malYch basnikt napsalo jich na tisice. * Skrovne kvitko venovane za giva iniva Casto vetgi cenu, ne gli skvostnY venec, venovanY do hrobu.

UlEktila

(E li PIONIII V AIIPRICE Preriir POir

V

✓

g

7-1

4.7

g

Zastali jsme jeete nejakou dobu leZet, vdechujice vlhkost z blative jamy, v ni2 voda rychle zmizela.

Kdy2 jsme se zdvihli, oheri byl jiz daleko za flak domovinou, minuv flak obydli po obou stranach. Pobliz mesteeka pak se jiti zastavil, neb tam bylo vice pady zorano.

Byli jsme taktka omameni dusivYm dYmem, ktery se jeete dlouho za ohnem valil, a ad" poZar netrval dole netili pal hodiny, ten den se jit nevyjasnilo. Veeer mrtve ticho ovladlo a celou dusivou noc, kdy jsme sedeli po ptestalem strachu s manZelkou na prahu. Deti plaeem a kaelem zmotene usnuly nam na klinech a ustlali jsme jim to noci venku, jeZto obydli bylo pino emoudu a divoke zvete, leckdes po koutech skreene.

Nebylo ji2 slyeeti odnikud ani pipnuti ptadkova ani tialostneho hlasu; snad veechno padlo za. °bet', co se nespasilo rychlosti behu a letu nebo nezapadlo do mista, kam oheri nemohl.

Bylo ticho po bouti, uklidneni po strachu, jsme et'astne s yYmi tivoty vyvazli, ac i ekoda majetkova byla pomerne jen nepatrna.

Te noci hvezdy neqely; az k ranu se jasnilo od vYchodu.

Ptietiho jitra byl ptieernY pohled po okoli.

Spalena prerie, seZehnuta kukutice, opalene stohy sena a slamy ptipominaly nam hrobky na pohtebieti. Kameny sem tam ze zeme vyenivajici jeete dlouho mi pripominaly htbitovni pomniky, smutne se divajici po eirem okoli zhouby. Ty tarn byly lahodne barvy kraje; gusto a smutno, kam oko dohledlo, prerie toho roku jiz nezavonela jemnou vani.

Tri ekolni ditky zhynuly v torn polaru a sta11610 krajan Fr. Polak.

Obydli Polakovo padlo prvni za °bet' zutielm plamenam i s ptistavky pinYmi vymlaceneho obili i s malou staji, v ktere stalo htibe.

MladY hospodat nebyl doma a tieny s detmi mely co delat, aby zachranily sve a ditek tiivoty na zoranem poli. Dedoueek Polaka pas1 dobytek na vedlejeim pozemku, a byv oslepen koutem, marne hledal siner ke zoranemu poli.

Naeli jej druheho rana asi tticet krokti od mista zoraneho, na nem2 by se byl zachranil.

Nejsmutnejei y eak pii teto vei hraze bylo, tie oheri povstal neet'astnou nahodou z rukou krajana Beneee. Onoho ticheho dne vyuzil krajan k v3rpaloyani travy kolem obydli, jak bYvalo zvykem yeech tehdejeich osadnik y , aby je tak uchranil pied moZnYm nebezpeeim prerijniho polaru. V jednom okamZiku zadul prudce vitr a ohen na jednom miste pteskoeil nekolik ochrannYch brazd a ptese veechno dalei cele rodiny se jim nepodatilo oheri uhasit.

Videl jsem neet'astnou rodinu Beneeovu zdrcenu kleeeti u rakve dedouee Polaka, kterY prave pied Lest lety prijel z Kardaeovy fte6ice s velkYmi nadejemi do teto zeme, netuee, tie si sem jede pro tak hroznou smrt.

To byla prvni ma zkueenost s prerijnim ohnem, ale ne posledni. Tehot roku jeete zhynula v okresu Knox pti prerijnim polaru krajanka Marie Dvotakova se etrnactiletYm synem, a rok potom Martin Krajic zahynul vedle jinYch v okresu Cumming. Aveak ze yeech nejsmrtonosnejei polar byl v okresu Saline, kde uhotelo jedenact ekolnich ditek, mimo nekolik stareich osob.

Byl jsem ptitomen tomu jedenactinasobnemu pohrou, dosud mam v tiive pameti ten smutnY pravod, jeho se zaeastnili snad chni obyvatele v okrese i okrestii sousednich, dosud slyeim ten srdcelomny plat rodiea, bratti a sester.

A proto se mi nedivte, ze nemam rad takove tell& parne dny, jako jest sdne4ni,"

ORKt letni dny let sedmdesatYch zastaly nezapomenutelne vpaleny jako neblahe vzpominky pionYra v Nebrasce, kdy slunce po cele tYdny neptetitite lilo proud Zhavych paprskt na trpelivou zemi a na chude na ni se plahoeici, ale snatiive prtiikopniky. Z kaldeho zakouti salaly horke viny, jako by vychazely z rozetihavene peci, 'tie ptedeasne dozrala peenice a jiti"- koncem der yence prahla jinak po vydatnem deeti bohate. prerie.

Ulevilo se domovinafam, kdy peenice byly jiZ sklizeny, ad se sklidilo sotva semeno a to trocha, kterou spottebovali ku praleni jakofto nahraZky za kavu, a kukutice si libovala v tech horkYch dnech, a.ebyla obava, ze ani ona nepteeka nekolikatSrdenniho sucha. Lenive jeji pohyby nasveddovaly imaye stalSrm 'Z'arem.

Vee bylo malatne, prerie zbledla, zaloutla, zeschla. Obloha ztratila svou sytou moth:, jenom jasne, yee pronikajici slunce vrhalo na zemi bez ustani spousty paprska den za dnem. Dusno stravovalo i v§echnu silu lidskou.

I Ovesna se citila zmotena, snad ani ne tak horkem, jako spice vnittnim bolem. S velk3imi nadejemi opustila svou rodnou vesnidku nekde na ValaS'sku a zde, ac jako velka vet§ina byla ptijata se studenou narudi, odhodlane a tri pelive S • la po boku sveho hodneho manZ'ela nejvetgm svizeltm a Utrapam vsttic, s tou jedinou touhou, aby alespori svym detem vybudovala lepei budoucnost. Aveak jeji nadeje se jiZ zadinaji botit. NejmladSi dite, kus jejiho srdce ji pochovali na malem hitita yku ye Wisconsinu, kde drive bydlili. Sem ptijeli v nadeji, tie se na otevtene prerii spice domohou tiiyobyti nezli v lesich wisconsinskych. Jsou zde jiz druhY rok. Prvni nesklidili mnoho, nebylo motine dosti pady yeas ptipravit, a letos? Potrva-li sucho jeete nekolik tydnii, jeete hloubeji zabtednou do dluhti.

Tiseri, spice neblaha ptedtucha, ji sedela v duel a vyzatovala se v oeich, ze neuela pozornosti manZelove. Ad sam trnul v obavach a potteboval povzbuzeni, veemoZne se pokoukl rozptYliti jeji chmurne myelenky. Cast° vyjildeli s detmi z puste a jednotvarne prerie a zajiZeleli nekam do lest, kde je Zivot, kde zpiva ptak, k tece nebo do mesteeka, ei k sousedam, kteti stejne byli na deset mil od nich vzdaleni. 0vesna Wee nesla ztratu ditete, ktera tim ti'±e dolehala v teto samote na nedozirne prerii, kde nebylo blizko lesa, ani stromri, ani ptatel.

Tak i jednoho dervenco yeho rana roku 1876 vzali s sebou oba hochy, jedenactileteho Vaclava a mladeiho Jenika, a odjeli do kostela — bylat' prave nedele. Nejstarei Anna zustala doma s dedou hospodatit. Minili stejne, ze odpoledne pojedou vMehni ke vzdalenejSim souseclam.

Drahnou chvili ztravili po vyjiti z kostela je'ate mezi sousedy, sesli se i s krajany, kteti si stejne stelovali na malou sklizen a na §patne vyhlidky do budoucnosti, zvlaSte v takovS7ch vedrech, je't podle usudkil star§ich osadnikil potrvaji al do konce srpna, kdy pravidelne bSrva ji2 pozde, aby se kukutice vzktisila.

Maio uspokojeni se OvesnSrch pomalu vraceli pted polednem k domovu, kdy:t asi na polovieni ceste podeztelS7 mrak zastinil slunce, se zatmelo jako pted bout'. Krajano v blahe nadeji zdvihli oci k obloze, aby pozdravili pr y -nimrakposledchtS7nu,zo2byskanula k nim nadeje v lepei. Jake yeak bylo jejich zklamani, kdy misto slibneho mralai th)§t'oveho spatitli ohromnS7 mrak kobylek, vZ,i -tremhnaYcsmerkni!

Ac jeAte byly daleko, bylo sly§eti podivn3 .7 hukot jako pted silnym krupobitim, neustale vzrtstal v rachot, podobn3i vlaku. Vzduch byl napinen bilYmi tely kobylek jako tmavYm snehem a ten mrak, hnanY yetrem, se blilil s velkou rychlosti.

Byl to zajimavY pohled, ale nikoli pro chude prakopniky tech dna, kteti nemeli nic jineho netili to, co meli na poli. PionYram v Nebrasce bylo ptestati mnoha nebezpedi zpasobena najezdy Indiant, byli nav gtevovany blizzardy, prerilniml poiary, ale proti tem mohli se Ca-

Pt Lidne ochrany net,y10.

-Pamatuji se," vypravu,lo vzpominkach. Vaclav OvesnY, kterS 7 byi telida malym hochem, "jak mne otec ptisne oktikl, kdy jsem radosti slyee, 'tie jsou to kobylky.

Tesil jsem se na jejich ptichod jako na novY zjev v torn monotonnirn tiivote na pustYch preriich, nemaje ani poneti, jako nasledky I/3 7plynou z jejich navetevy. Ale ztichl jsem jako ryba, kdy se vedle mne ozval desivY vYktik matein a kdy jsem zahledl desnou ptedtuchou rode rozevtene jeji oei. Tu jsem jiti chapal, se blifi nebezpedi. Tak ustra genYch mateinych oei a desiveho vYktiku jsem nikdy pied tim nevial a neslyeel a pouze jednou pote."

OvesnY elehl do koni, jako by chtel svou ptitomnosti uchranit sve pole, sraj majetek, sve veechno, na eem jeete alespon trochu nadeje jeho a rodiny byla slokna. ManZelka celou cestou hotekovala, tie z nich budou ueineni Zebraci, a kone, jako by Weill blizkost nebezpeei, iiprkem ujizdeli k domovu. KdyZ OvesnYch dojell, beteli se skopy a kbeliky do zahrady, aby alespori trochu zeleniny odnesli do sklepa. da a deti s haluzemi a palicemi dekali, aby, bude-li motine, kukutieneho pole od kobylek uchranili. Odnesli jen tri naklady zeleniny, kdy kobylky se snesly na zem, a to byl konec y eem pokustm na zachranu zeleniny.

Mankl odbehl do kukutioniete, matka s nejmladeim hochem odeela do staveni, odkud oknem pozorovala zhoubne dilo ektidca, kteti je ptipravovali o zisk za celoroeni namahu. Bylo moZne videti, jak ptese yeechn.o risili mult a dcery stonek kukutice za stonkem se ztraci, list zeleniny za listkem, ze v kratke dobe vypadalo kukutieniS'te jako na podzim, bez klast, bez sti. Te2 vaechna zeleniny na nevelke zahradce zmizela, z chtestu zbyly jen pahS71y, ze zeli jen chtasty, ba i cibule byla oZrana al ke kotemlm.

SmutnS7 kraj tim vice zesmutnel, vzav na se podobu pozdniho podzimu jiz tohoto eervencoveho dne, neb v gechna zelen s dohledu zmizela.

Kobylky byly tak 2rave, ze o2raly i platene sit'ky na oknech, jiehZ" pionSth pouzivali misto dratenS7 ch proti komartm, ba i cele zaclony, kde je meli a nechali okna otevtena. Tez i kusy odeyu zapomenute venku byly otirany, pradlo vyyeeene bylo znieeno. Vlaky musily zastaviti v tech mistech, kde kobylky klesly, nebot' pod rozmadkanYmi tely se kola todila na ani2 se mohla posunouti ku piedu.

Kdyti kobylky znioily yee, co bylo lze jako na povel v ureitou hodinu, ba taktka minutu, se jako stehovavi ptaci vznesly z hole pady a pustily se dale po vetru, kde bylo pro ne slibnejei okoli.

BeznadejnYmi zraky sledovali jejich odchod otiebradeni pionyti vedouce, ze vetei rana je to chvile stihnouti nemohla.

Po etyki po robe nasledujici seta se objevovaly v Nebrasce kobylky v rriznYch mistech a roky ty jsou zaznamenany v analech toho sta.tu jakotito nejtetiei pro veechny osadniky. VYsledkem techto navetev bylo, ze valne tady ochuzenYch domovinata opouetely mista zhouby dale za cilem — necilem, a za domovinati brzy byli nuceni nasledovati i obchodnici a temeslnici.

Bylo to v mesici srpnu tehoz roku, kdyz rodina. OvesnYch se rozloueila se sousedy v okresu Jefferson v Nebrasce, mezi nimiti pobyla necele dva roky, a vydala se na cestu do Missouri, kdy se dovedeli, tie lze tam dosud zabrati do movinu zdarma. Veekeren sraj skromnY majetck nalozili na dva kryte vozy, do nich byly zaptatieny dva pary dobrYch koni, je't s sebou piivezli jeg te z Wisconsinu, vedle dvou htlbat a kravky. OvesnSr tidil prvni viaz, vedle neho usedla manelka s nejmiaaim Jenikem, a deotec hospodata y, ridil druhy. Kravka byla uvazana k vozu a Vaelav mel na starosti htibata. Marie sedela vedle dedouee, kterY mel patrn?...' nejvetgi radost z nastavajici testy. Sam navrhl synovi Missouri, od botiiho jara, kdy prerie se zazelenala, sedlo to na nej a navadel syna, aby zde nezastaval na tom suchoparu, zde prijde o v gechno, a kdy pozdeji skuteene uderilo sucho a k tomu prisiy kobylky, okamEte bylo rozhodnuto.

(Pok.radovani)

Financm zpriva iiketnilia Hlavniho 116.du.

PRIJEM OD iftADtT ZA MESIC BitEZEN 1937.

Add Den Za 254.82 1. 16. Unor 2. 18. biezen 3.25 259.26 4. 22. Unor 4.30 9.97 5. 3. 1 Glen 6. 23. btezen 53.49 1.30 7. 24. unor 152.79 8. 24. Unor .80 84.90 9. 28. bkezen 2.26 223.99 10. 24. Unor 1.40 _149.00 11. 16. biezen 44.75 .20 12. 16. unor 31.35 15. 16. unor 146.38 3.10 16. 24. btezen 84.32 17. 19. biezen 5.40 388.42 18. 20. biezen 176.04 .50 19. 24. unor 94.66 20. 5. leden 4.10 885.63 20. 29. unor 4,10 347.63 21. 23. biezen 29.20 22. 16. btezen 43.15 23+. 17. biezen 132.89 1.82 24. 23. unor 586.78 16.35 424.57 25. 18. unor 19.73 26. 3. unor 58.57 26. 22. 2 eleni 4.56 .24 27. 22. unor ,o40 110.94 28. 2. leden 14.76 1466.97 28. 13. Unor 8.80 364.09 29. 10. Unor 247.17 2.50 30. 9. Unor 69.27 31.25.•Unor 13.32 23.44 32. 19. Unor 33. 22. unor 1.70 123.11 34. 17. btezen 25.59 1.80 35. 24. Unor 95.88 36. 24. 1 Glen 13.34 36. 10. kij ., list., pros. 1.50 276.05 12.54 36. 18. 1 Glen 36. 20. 1 Glen 5.85 37. 20. btezen .20 18.53 39. 23. unor 129.22 3.10 40. 16. btezen 4.94 257.33 41. 18. btezen 98.04 42. 24. btezen 39.60 44. 24. Unor 2.74 32.58 45. 22. Unor .80 148.16 46. 18. led., Unor, btez. 89.85 47. 3. 2 aleni 34.09 312.35 47. 23. unor 4.88 140.93 48. 16. btezen 5.10 49. 17. Unor 62.95 2.30 50. 17. btezen .60 54.58 51. 20. unor 98.79 1.70 127.44 52. 29. leden 53. 8. Unor 12.15 135.79 55. 29. unor, b •ez., 2.80 56. 16. unor 2.60 54.03 57. 16. unor, brez., 106.95 58. 24. btezen 44.95 60. 18. dub.. kvet.,eerven 74.37 62. 22. unor 1.50 36.55 63. 19. btezen 3.40 118.33 64. 22, unor 43.86 65, 9. btezen 100.63 .20 66. 16. Unor 44.00 67. 20. Unor 1.57 121.71 68. 17. Unor 2.00 210.52 70. 15. biezen 2.94 154.84 72. 16. biezen .20 94.14 49.66 74. 24. biezen 75. 11. led., unor, biez. 75.50 76. 25. unor 1.00 53.33 53.82 77. 20. leden ,Unor 22.37 78. 20. btezen 2.06 125.26 79. 16. Unor. biezen 1.60 72.42 80. 17. Unor .20 137.02 81. 18. Unor 2.16 19.28 82. 14. led.,Unor 1.80 48.30 83. 14. list., 11.52 216.18 84. 6. finer 22.03 85. 10. btezen 92.96 86. 25. Unor 1.20 205.58 87. 11. leden 1541.55 58.51 88. 2. leden 39.65 462.55 88. 27. Unor

8.10 8.00 16.50 27.75 37.55 1.80 73.50 43.60 15.85 13.00 7.50 23.15 108.40 7.05.

1.35 12.00 12.00 11.00 46.70 36.45 22.65 1.35 42.90 19.65 19.65 13.65 23.70 .30 10.75 29.15 .60 4.75 30.40 7.85 6.15 18.15 32.00 13.20 12.50 47.55 21.00 88.45 31.30 45.40 17.35 7.90 1.05 23.10 4.75 20.35 .30 12.35 4.35 40.45 15.75 1.95 .60 1.65 43.35 29.45 30.85 8.75 7.70 1.35 1.80 13.00 17.35 3.30 44.60 4.20 12.45 11.60 2.70 6.75 55.60 35.75

89. 16. unor, brez.

2.60 90. 19. biezen 91. 3. unor 5.80 91. 26. bkezen 5.80 92. 24. Unor 10.62 93. 17. fin., bt., dub. 7.60 94. 25. bkezen, 1.20 95. 19. bkezen .40 97. 22. biezen 1.80 98. 22. Unor 99. 18. biezen 101. 23. bkezen 102. 24. leden .60 103. 10. Unor 105. 18. Unor 107. 23. biezen 2.80 108. 1. leden 5.91 108. 27. unor 5.91 109. 25. leden 110. 23. btezen 1.60 111. 17. btezen 112. 17. btezen 7.10 113. 17. biezen 114. 16. biezen 115. 23.

117. 19. bkezen 118. 25. btezen 119. 23. btezen 121. 16. btezen 1.40 122. 19. btezen 124. 5. leden, Unor 124. 9. btezen 125. 23. unor 126. 28. Unor 126. 6. cert.

126. 6. leden 3.20 127. 25. led., fu or 1.60 128. 23. btezen .90 128. 3. 1 Glen 128. 8. dcplatek 129. 13. btezen 2.30 130. 2. leden 130. 27. unor 105.90 131. 20. led., finor,btez. 132. 13. 1 Glen 132. 20. btezen 133. 20. Unor 6.13 135. 26. btezen 4.61 136. 9. Unor 137. 16. btezen 138. 19. btezen 139. 18. btezen 140. 24. btezen .60 141. 17. btezen 142. 17. unor 10.26 4.62 143. 23. btezen 144. 23. btezen 145. 23. Unor, btez.

6.40 146. 23. btezen 2.30 147. 17. btezen 148. 13. unor 4.84 150. 14. led.. fin., btez. 151. 17. btezen 13.06 153. 13. btezen 1.50 154. 5. leden 8.14 156. 11. unor 157. 17. btezen 157. 19. 1 elen 158. 27. btezen

102.74 28.58

2335 10.05

190.06

10.65

184.11 238.22 124.00 134.59 45.90 61.90 65.71 25.60 39.45 52.12 49.36 22.06 79.37 228.80 161.20 49.68 82.48 33.04 167.60 28.88 60.49 64.85 32.19 44.26 5.90 50.77 41.78 21.20 10.60 30.09 86.15

45.90 22.85 17.50 25.10 15.15 18.50 1.65 8.25 9.50 1.35 .75 1.65 26.95 13.20 13.20 2.85 16.05 11.50 29.75 2.05 16.35

101.53 50.85 26.80 12.87 3.00 34.06 1617.57 155.69 42.60 41.10 15.38 193.20 89.11 31.50 12.20 56.50 32.50 16.30 49.70 161.43 85.53 15.15 136.14 53.37 10.83 260.08 41.71 32.15 50.03 85.91 47.67 22.68 10.14 5.23

502.15 19,875.51

8.80 8.80 4.50 16.00 11.50 4.55 .15 .90 6.35 .25 3.15 .60 9.80 12.50 16.15 13.65 6.25 6.30 6.45 21.60 .60 3.30 19.20 11.20 4.35 14.00 11.95 16.60 6.00 24.70 11.40 4.50 12.90 3.85 3.75 7.00 7.70 2.55 7.95 2.50 2,216.00

PREHLED PrOJMU A VYDANi ZA MEW BREZEN 1937.

Pkijem Odradu, fimrti $19,875.51 Splatky bona 16,000.00 Splatky hypotek 7,160.11 Splatky pfijoky certifikath.

2,566.73 Uroky 2 pajeek certif.

1,695.94 troky z hypotek 3,550.08 trroky z bondu 2,734.27 Najemne z majetku 924.66 Splaceno za praci v pfijekach 233.90 Ptijem v bance 214.67 Celkem Hotovost z minuleho mesice

$54,955.87 16,152.26

Uhrn

$71,108.13

Vydani Umrtni Umrtni nedospelym dedicum Umrtni nedospel. dedictim firok..

Hypoteky Paj eky certifikatu Zalohy jednatelfi Lekatske prohlidky Comm., novi dleni Opravy majetku atd., Dan na majetek Pravni na majetek Pravni na hypoteky Cestovne na bondy VYmena certifikatil Splatka firoku z ptiljoek cert.

Pojisteni proti ohni na majetku Splaceno za praci v pujakach Exchange poukazek -J-

$14,214.29 134.52 53.07 26,784.04 12,310.50 250.00 109.00 167.66 264.83 239.49 345.60 1.25 13.25 20.00 6.48 105.43 233.90 5.00

Hotovost v bankach PRIJEM NA H. Od fan VYmena certifikatil

$15,849.82

Celkem Nedostatek od minuleho mesice..

$ 2,241.00 525.17

Uhrn Vydani Najemne z fdadovny Telefon Pogtovne Pot •eby v Uradovne Shane fitedniku Shane, vkpomoc Vestnik, 6,158 odberatela Vestnik, pogtovne Cestovne Natat Social Security Tax Schtize Aktuar Elekttina Express Bondy Utednikil

$ 1,715.83

NEDOSTAVA SE DETSKY ODBOR. Pi1jem od fadt Urok z piljeek certifikatu Urok z bonda Hotovost z minuleho mesice

$ 827.60

Celkem Vydani Uspory PUjely certifikatu Hotovost 22 bona Pajeky certifikatb.

$ 3,892.14

$ 2,216.00 25.00

$ 30.00 22.21 80.28 134.62 1,320.44 188.33 513.16 .84 62.56 4.00 7.23 81.89 25.00 8.40 2.59 61.88

$ 502.15 1.50 162.50 3,225.99

55.83 30.00 3,806.31 13,740.00 30.00

$17,576.31 Majetek Detskeho Odboru MAJETEK JEDNOTY. $1,280,,829.90 Bondy 1,209,767.78 Hypoteky 420,560.89 Piljeky certifikatu 212,383.34 Majetek 15,849.82 Hotovost v bankach 15.00 Uloeno za meters 17,576.31 V Detskem Odboru Celkem Dluh nedospelSrm dedicam Dluh u pokladnika

$3,156,983.04 27,066.37 827.60

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,129,089.07 Edward L. Marek.

Dne 30. bkezna. 1937.

Pogtovni odbor schvali prodlou'2eni letecke linky spoleenosti Braniff Airways, z Chicaga do Houstonu o dalgich 190 mil do Corpus Christi.

Vgichni bychom meli zajigtenou budoucnost, jen kdyby nekdo na gel zpasob, jak bychom meli Gas od okanaiku, kdy jsme opustili gkolu, do veku, kdy mame narok na starobni pensi. - Judge.

Ve stredu, dne 7. dubna 1937,

ODDIL DONSOVATELS1if Houston, Texas.

V nedeli po dlegi dobe zavital jsem se take podivati na ochotniky tadu Stefanik, kteti si pripravili hru "Z natizeni bytove komise". bral jsem si na yYpomoc prvou ratolistku rodiny me dcery Jindiichy, Marilyn, aby si ptivykla, kdyby si snad chtela zvoliti pozdeji umeni Thaliino za tivotni povolani. Myslim, te ma • jistY zajem pro divadlo, nebot' upjate pozorovala skoro po celou hru fge, co se na jeyigti odehravalo. *lb Veselohra "Z natizeni bytove komise" je take peknYm a poutavYm dramatickYm dilkem, jejit dej odehrava se v Praze v dobe poptevratove. Autor celY dej vypinil razovitymi pratskYmi charaktery a dal tomu hezkY ramec svitne veselohry, yypinene mncha humoristickYmi scenami. Zaklad v geho tvotila nouze o byty v Praze po ptevratu, kdy te geni tohoto paldiveho problemu byla vytvotena zvlagtni bytova komise. Neni mi moano se pou gteti zde do podrobnejkho lieeni a omezim se na scleleni o vYkonech herct, kteki v gichni, jeden jako druhY dealt svYm rolim Best.. Br. Jan Sulda hodil tentokrate na vahu celou svou hereckou talentovanost, ptedstavuje legionatskeho kapitana Jana Svobodu. Bylo mu toho zapottebi, neb musel postoupiti ornlazovaci kuru a vyseknouti opra ydovY vojenskY postoj, jak toho vojenske reglementy yytaduji. Dovedl to vYborne, kdybyelo neznal jeho hlas, hnedle by mne byl "oftloval", to to neni on. nodrogeda uniforma s vysokYmi diknami mu pekne 'pasoyaly'. Jeho chot' Emu ptedstavovala sestra A. 8vestkova., jet take sehrala svou roll velmi ptilehave, jako damu z vy ggich pratskYch kruht. Peknou a ji slu gici toaletu zaokrouhlila kloboukem se girgi sttechou, cot ji cinilo ptivabnou.

Bratr 8vestka vyblejskl se ye hie v osobe JUDra Roubala, bratra Emy. Pro filohy elegantnich gentlemant ma bratr Svestka mimotadnY talent. Bratr tvrtnik mel take prop ptilehayou filohu. Karla Svobody, statkate z Chrudimi. Podobne venkovske typy kresli na jevigti s ptekvapulici imitaci, zrovna tak, jako br, Svestka v druhu tloh elegant. Typy starsich pant jsou ydeenYm polem pro talent bratra Beeana, mel by si zadati o podobne misto do Prahy. V idoze Inocence Pudivitra, rally v ministerstvu financi deal "hit". TO same ize tici o sestie Sylvii Kelarkove, hrajici roll jeho choti Matyldy, delala sve filoze test.

Sestra Louis Wallo ya-Hamilton, podala typ p pratske sleeinky z lep gich rodin velmi yYstiine ye sve time Klary, vulga `bobeeka', jejich dcery. Zde dlutno po zasluze podotknouti, ty nage deti, zde vychovane, ktere vystupuli na houstounskYch jevi gtich, najme damy, jsou vgechny velmi talentovanYmi herd, jak u tadu Pokrok Houstonu; tak i u tadu Stefanik a dovedou velmi dobre ovla.dati deskY jazyk, jak toho bra vytaduje. Neni to jen intij tsudek, ale take tisudek cizich nav gteynikt a je len spravno to po zasluze oceniti a ta pochvala, jet se jim dostane, je jimi opravdu zasloutena.

Sestra ttvrtniko ya, kdyt dostane tlohu energicke pratske deny, at' lit kterekoliv tiidy, tak se octne na jevi gti ye svern tivlu, vi, jak do podrobnosti tu mimiku a vytidilku imitovati, cot osvedeila °pet v idoze Rezi Fajnove, "organisovane" slutay, ktere nic jejim zvedavYm zrakiim neujde a jet dovede vehementne uplatriovati sve naroky. Bratr Frank Mitcha, take legionat, vystoupil v Aline " gamsera" Rezi a pekne nazorne ukazal, co zmilte sila dobreho trunku a baculateho stehYnka, busiho ovgem. aby se ptede glo vgelijakYin nejapny'm naralkam, kdy ukazal, se clo yed?, objimati horoucneli net po yestny Menjou, ei jak sluje ten kinoherni herec. Souhra byla nad oeekavani vYborna, bez ptehaneni a maskovani velmi dobre. Divadlo bylo na ykevniky nabito. VYborna jidla uchystana sestrami v kuchyni lakala nav gteyniky a o pitivo byl ten shon. Po del gi dobe setkal jsem se se sestrou

V2STN1K Valovou, opet zdravou jak rybiekou, pohovokin jsme si pospolu o rilzaena a jejimu mutt Oldtichu sdelil jsem jiste podrobnosti z praktikovani ekonomie o zutitkovani veci, jet mohou sloukti k pote geni lidstva, ktere leckdes ladem lezi. Jako zafne hvezdieky, jet spadly s nebe, zjevili se tam mezi na ygtevniky bratii Holedek z East Bernard a J. J. Kru ginskY z Corpus Christi, oba velmi dobti spolkovi pracovnici, stari harcovnici die delky doby, ale mladi duchem a veselosti. Br. Holedek je star' veteran ze gpanelsko americke \Talky, ale die vzezteni a postoje, hadali byste mu o par desitek mane. 0 humor a Avandu u nej nouze neni. Je jednim z tech na gich starch osadnikt, k nimt chvame fictu, pro gel gkolou tivota a ma dobre nazory i jadrnY tsudek. Poslal jsem p nem ptaoteltm v East Bernard pozdray. Bratr KruginskY se mi velmi hluboko zapsal do srdce, ji g hned, kdy jsem se s nim seznamil na sve prve navgteve v Corpus Christi. Se zvla gtni ochotou nine v gude zavezi a ukazal co v tomoto embryu budouci metropole poriograndi bylo zajimaveho. On a jeho chot' i jeho syn, vykonali tam velmi mnoho pro narodni tivot a jejich domov je proslulY pohostinskosti slovanskou. Ptekvapil mne, sdeliv mi jeho stati, take jsem mu dital o desitku let merle. Je to proto, to je stale vesel a nedovoluje, aby starosti mu tinily 'tivot. Pro mesto Corpus Christi i pro tamni deskou osadu choyam vtely velkou tictu, je to harcovni piedvoj nagi narodnosti daleko na jih posunutY a nak lids tam dokazali vice net markantne, co eeskY elovek dovede a to same plati pro East Bernard a okoli. Poslal jsem po bratru Kruginskem pozdrav jeho rodine i mnoha tamnim naginctim a• cele osade. Vetim, te Cotpus Christi je rychie vzrtstajicim mestem a te gim se, at tam budu mod zase zavitati. Te gilo mne, jsem se na divadle shledal s obema bratry, typem starch inteligentnich texasskYch o• dnikii.

S. P. StudnidnY. Ross, Texas. etena redakce, mile sestry a bratti!

Chci varn strudne naertnout 401ete trvani, ptsobeni a praci Drutstevni delnicke spolednoasti v Mor. Ostrava.

Salo se nas tenkrat 27. mutt, kde jsme dlouho rokovali o torn, jak by bylo motno nejlepe zatidit, aby delnictvo na Ostra ysku nebyla tak hrozne obchodniky odirano. Tam jsme se usnesli zalotit drutstevni podnik, kterY asi do gesti mesict se stal skutkem. Byli tam delnici i z okolnich vesnic; neb to dru gsty° chtelo miti ptisobnost na deb", okres, ale trvalo to dosti dlouho, net delnictvo ckolnich obci pochopilo dobro, ktere by mu z toho podniku kynulo. To teprve asi za pet nebo Best let ptsobeni ztizena byla prvni filialka v ledne sousedni obci, a kdy se osveddila, meal() jich ponenahlu ptibYvat, a tak podnik rostl pomalu ale jiste, as vzrostl na milionove obraty roeni, a s tim take ptibYvalo ritednikii, prodavadt, at ten podnik meal bYti postrachem vgech obchodnikt. Proto se ten schazeli a radili, jak by nam nejlepe mohli konkurovat. Nejdiiv zadali prodavat zboti pod cenu, a kdy to nepomohlo, to zaeali jinak, neb ✓ jednom roku se vyskytlo nekolik defraudaci, cos nam velice u gkodilo a zdalo se, te nam nag druistevni podnik docela zanikne, ale po radikalnim zakrodeni fitadt podnik meal znovu a prave v tu dobu povstala rortrtka mezi delnictvem, jedni byli autonomists, druzi centralist& Prvni byli soc. demokrate, druzi komuniste a katcla z tech stran chtela mit mista fiditelt toho podniku, tim se stalo, se yettina bylo komunistt fitednikt a zvolili si tiditele at kdesi od Prahy, a kdy ten slavnY fiditel zaeial hned zavadet novoty, cloydejn7 • delnik se 'pry nesmi bYti fikednikem ani prodavadem, to za titedniky mohou bYt voleni jen oscby studovane a prodavaei odbornici. A praye v tu dobu my delnici v Zabtehu nad Odrou jsme si chteli zalotit konsumni drutstvo, totia ztidit konsum samostatnY, ale se jsme nemohli sehnat dostatek penez, to jsme se pozdeji usnesli, ae si zkidirne prozatim filialku. No a

Strana nine a jests jednoho a tech kornunistu. nas vyslali s temi pally to vyjednat. To vyjednavani glo hladce, as jsme clan na prodavade.

My jsme si vybrali soudruha Jandu s odpu gtenim gevce, a oni nam chteli vstrdit jakehosi mladeho hejska , ae pry ma obchodni gkoly, to vyjedndvani ustalo. To jsem teditele vyzval, aby navgtivil nasi denskou schtzi, to to tam dojedname. Kdyt na to schtzi nedal jinak, vybidl jsem -deny, aby hlasovali pro odbornika, te ja to pozdeji , lope sprayim, To ted' byla filialka iHzena, zbotim nabita, ua jenom prodavat. A ja jda prave do prate na noon' zmenu, jsem se zastavil v ge obhlednout ; byl tam tiditel i ten slavnY prodavad.

To jsem jim to pochvalil a hned tiditeli tekl, ae jestli neda za prodavade Jandu, to si to zbok mute hned odvezt do Ostravy zpet, dokud tarn nebude ten, ktereho si ptejeme, tadnY ani za halet z dent zbok nekoupi. To pry at' svolam schtzi znovu, to on to chce slyget i od druhYch dent. A na to schtzi zas odhlasovali Jandu, jak jsem si ptal, a tiditeli jsem slibil testnYm slovem, te do to mesict bude tam nakupovat tti sta elent, jestli tam da Jandu. To co mel jineho delat, musel povolit. Ale musim prozradit, to pied tim jsme se se soudruhem Jandou dchodli, ae kdyt ho potadam, musi mi dat prohlednout knihy vgech zaznamil a ten ptijat mou nejstargi dcerku co pomocnici, a ona to musi tYdenni trabu na centralu odvadet. V Jandu jsem mel dtiveru, ale v tiditele ne, a proto jsem byl na strati, aby nam ho nejakYm zptsobem nebo obchodnim trikem neodstranili.

A poznal jsem brzy, te jsem se nemYlil, ale na gtesti piisii jsme na yge, tot se jim jejich triky zhatily a Janda ztistal. Osvedeil se a dent ptibYvalo, takte v druhem roce jsme brali 15 proc. dividendu, a toho slavneho odbornika dali pozdeji do sousedni obce Hrabilvky a z tamodtud jim do roka s peti tisici uplach. Nevim, jestli tam potom dal eleni nakupovali, neb jsem brzy na to odjel do Texasu, ale nage prosperovala dobte at do \Talky, jenom ae kdy jsem odjel, to se tam Janda dlouho neudrtel; dali tam odbornika, ale toho, ktereho si eleni sami piali. Ptes valku pak drutstvo bylo neeinne a po valce delnici nedekali at jim piijde nejakY studovanY kdesi od Prahy poroueet, vyzdvihli si jmeni a otevtell centralu i filialky, zadali agitovat drutstevni spolednost rostla a roste dosud, bez pravnikt i odbornikt a do dnes ma rodni obrat ne miliony, ale miliardy Jen v na gi obci v Zahtebu jest 5 prodejen s asi 3000 dleny dohromady, ale nejenom to, ale koupili si tam krasnY hostinec, za kter' zaplatili osm set tisic korun a ziidili z toho hostince krasnY delnickY cain, tak te s piistavbami a opravou zahrady je ut stoji pies milion korun. A tento ohromnY majetek na Ostra ysku je vgechen v rukou prostYch delnikt. A kdy nekteremu tomu delniku daji praci v torn podniku, nemaji strach, ze jim s penezi utede, jako maji strach zde. • To bratti a sestry, v gimejte si vice nagich rolnickYch spolku a nag i mile Jednoty. To, co ja pig i o tom konsumnim druistvu, neni vylhane, ale je to vyti gteno v knize, kterou vydala jako 40Iete jubileum politicks organisace v Zalotehu n./0., a kterou jsem nechal u br.

Jana Gajevskeho, kdy jsem byl ve sjezdu. A za ty dva roky, co je ta kniha vydana, drutsteynictvi na Ostra ysku ute gene roste, jak mi bratr psal. Tot zatim kondim a pi al bych si, aby nag e mild Jednota rostla a mohutnela.

To je jiste ptani nas vgech. anstavam Va g stark bedlak Simon Janeeka.

Bad RfitovS7 Dvfir, cis. 89., Rosebud, Texas.

Minula schtze v bteznu pro de gtive pciddsi byla malo navkivena, nic jsme nemohli vyjednavat, proto mama v pti gti schuzi toho mnoho, co nemttem odkladati. Proto povinnosti nagi jest, yg ichni se do schtze dostaviti. V zajmu nag eho tadu jest to povinnosti katoleho nageho elena. Mame take d ye sestry vatne nemocne.

Doufam, se budeme v gichni syYch povinnosti dbali. S bratrskYm pozdravem redakci a dentin nagi Jednoty.

Anton Ulionik, pied.

Str.s,..3.1a, .5., UilY v nedeli. ye westske radnici ocnotniay iadu West cis. 36. — ph" y yprocianern hledhti. Cela tada opozden.Ych se db yritt nedo r ,tala, ad toho vedera potadany v osade d y e taneeni zabavy. herci Uspech prveho vystoupeni b371 c,,iovtene scene a cot sklizeli saivy potiesku po shrnu'61 opcny. 1 ,7divitevnici bavili se die toho radostne, htejiva, nalacia, prenesla se v druhem jednani take no, je y itte, cot dale hte pattlenY ,Cad i ktepkost. Reti et 'or. Aug. J. Morris pedal 111:62iiil SV'Li 6.."3"“3Cilli,,it;:. Co stall; ochotnik zna scenicke triky, zviadne dej hry, dovede jednotillecirn herctun vytmaeit karakteristiku pridelene 1.5.1ohy, stiumit dej zde, vyzvednout onde a protote spoludeinkovali Uspech divadia byl zachotnici z nejlepich nokolikastovYm obecenjitten a v nedeli stvem srdeene stvrzen.

V kuLe zprave odpadd podrobna, kritika jednotlivYch roll. Vtici eir ;,i se znamenite, ne.obvykle dlouha, hra vytadala sir unavujicich zkounet" tek, shaneni kostYma a ectrie ka k ochotniCeni, zatjem o vile vytti byl vSem stimulantem. Jmenuji alespon obetave Cleny nedelniho kroutku, skladajiciho se s neelenti natl. Jednoty a sester a broth rdelovYch: S phklaelnou ochotou prevzall dlohy sleeny Josefina Milbergrova, a Tillie Lenartova a pan Cervenka; z elenfi sl. Hotly aoekova.,, ppi. F. oodkove„, R. Hrutkova, Aug. Morrisova, Frank 'Codek, Rud. Troubil, Jo•. F. Holasek, Jart:,sIav HopeckY, A. Demek a H. Urbanovskj'. \item rad West Cis. 36. vyslovuje timto srde.daY di g. V pripraye pro kveten je druha jostt le i lieselohra.

Zpravodaj.

Add Steanik, els7.c 112., Houston Texas.

Tak bratti a sestry, ja se rare n.YeZi vas trochu primadknu s mi1m dopisern, abych s vami zdelila radost, jab jsme clopadti s-natim. divadiem. Velice dobte. Navtteva. byla velka, at pkekvapujici a hra se zajiste libila a ja yekirn, te vtic'nni odchtizeli damn spokojeni. Jako sestra ze zabav r61, 0 vfiboru srde..t'ie dtkuji mlade pani Olince Hamilton, neb co "ministersky bobeeek" byla velice rOztomila. Tat dirk p.

Miteovi a sestre A. Svestlrove a tern tikovnym rukam br. S' vestky, kterY nam to elektricke yedeni na to divadlo zatidil a pant Jindritce Earl za maskovani. ja jseen so Jindkitko ani nepoznala, kdyt jsem se podivala do zrcadla, musila jsem se tti-on.out, jsc:.m-li to skuteene ja.

Tet nas tetila veika navtttva z venkova. Br. KrutinskY z Corpus Christi a br. Holeeek z Wallis byli zde asi u nas poprve a doufarne, te se jim u. nas libilo a to odcha.zeli s peknymi pacity a my se budeme twit no jojich pritti navttevu. Tot pani Janutove, Ut byla jako ciferka a doufam, to uz stonat nebucle. Ses. sSuldova . je taky zdrava a mela asi strach, to pro ni ptijedou s tim trakakem, tab honem pkihopkovala sama, ja ho ale mela vystlanY pekinama, ae ano, pani Lebrova, v podobe V-8. Tet rodine Lebrove dekujeme za doveteni v.";elijakYch rekvisit, hlavne tech pain na jevitte. Tet rodine Klimove a natim mladYm bratram Fr. a Jikim KlimovYm za darovani velikonoani.ho kotiCku, kterY jeho sesttieky obsadily a tt'a.stne eitlo mela sl. Ratenka Lebra. Tet vtem, kteti jakYmkoliv zpilsobem pkispeli do kuchyne, br.

Zaludek, ses. Vajova, Studniena. Bravcova, Dloutia, Baltkova, a Tillie Kubinova. V teto mlade sestre tad ziskavd priainlvou pornocnici a tea i bti. Kubinovi jsou jette neunaveni a hlavne pini chuti ku spolkove praci. Divitkove kapele z Temple jsme si vtiehni pane 8koda, te jsou. od. nas tab daleko, hrdli by u nas easteji, opravdu pekne hraji. Druhe divadlo bude sehrano posledni nedeli v dubnu a pak budeme oslavovat Den match. Tak jsem y am toho napsala dost. Set. Valelkova, jsem rada, te se Vain Svoltodna. akcla libi. Tam jsou opravdu pekne kousky. Podavam vain ku pkeeteni peknou based ze Svobodne Skoly, kterou me opsala Vlastieka, Kinclova a ptednesla jsem ji v loni na Den match u ttefanika. Vy vtechny maminky, vette me, te netli to baseid do-etete te se neubranite slzam, te se yam pohrnou jako hratky Po liekach. Chtela jsem ji uvetejnit as na Den matidek, ale myslim si, te )1 mtlte nektera sestileka zataclit do programu

T neb

IT,-

(ittbila. 1,937.

matak, urnite Mamince k syitku.

Jedenact deli, jsi, maminko, mela, jedenact cleti je nas — — — s katdYm ti hlavidka protedivela a tak mat belouCkY, sttibrnY vlas: Jedenact to same jsou od bdeni vyhasly zrak, neklidnych noci to stratlive. tine, sluniCka potkrovnu, zildka jen tak.

Jedenact deti — ach — co chcete vice Kde pak tve middi je, kde?

Sehnuta raxnena, strhane lice -tetko se tivotem, tetko se jde!

Jedenact sirotka — umtel nam tata, hlavy fit nesehnet nit!

Na slzy neni kdy, divot tak ehvata., vtak ty to, maminko, nejlepe vit.

Maminko, maminko, dneska mat svatek, a vtechny maminky tea jsme po fade do natich vratek — a ty nam naproti pomalu Za ruku. vedem se — slunidko sviti, co mame, co mame Oat. V narnei nesern to voriave kviti, katclY z nas ma te talc velice rad! — Jedenact sirotkii — co je to rukou!

Nesmit mit, maminko, hlad.

Jedenact srcici. — to pro tebe tioukou, pro ne see dovedla upracovat.

Maminko, zasmej se, dneska mat svatek a vtechny maminky tet!

Za ruce vedem se do natich vratek — a mrtvy tatinku ty take jdet!

Ze je to skvostna baseri a pravdiva. Pkeji si, at' ji Ctou vtechny maminky v Texasu a tea jejich dsti. Tet jette pkejeme sl. M. KoneenY z Crwby mnoho ttesti a spokojenosti na nove caste mantelske, aby byla jeji mantelska testa posypand ne ratemi, ale samYmi $.

Na zdar!

Karla 6tvrtnikova.

ZAVEREtNi ZPRAVA ESKEHO DNE. Pkijem.

Rad RatovY Dvfir S. P. J. S. T. $ 3 50 Osada West 25.00 Za knoflity a nalepky 5.04 Rad Jaro S. P. J. S. T., dar 10.00 P. L. Mikeska, Chicago, Ill., dar 2.00 F. L. PustejovskY, tad eis. 93. za knofliky a nalepky 1.50 CelkovY ptijem s timto

$3,513.74

Vyclani.

Natinec Pubi. Co. Narodni Pokrok Svoboda Oechoslovak Pub. Co Pottovne pokladniku Pottovne tajemniku

$15.00 15.00 7.00 1.00 1.00 1.82

Celkove vydani s timto $3,513.74 NItepsani vyridili posledni fifty a zaletitosti Ceskeho Dne pri °slave Stoleti Texasu a podaVaji tuto zpravu zavereonou.

Meth. Pazdral, ptedseda; Fr. Mouelca, taj.; John Ondratek, polcladnik.

Rid F. B. Zdrilbek, eislo 112., Guy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V nati posledni tadove schuzi dne 14. latezna chteli jsme slavnostne uvest sedm novYch elenti, ale ptiroda nom to zkazila, nebot' zaprtelo a bylo velmi chladne podasi, proto to bylo odloteno. Bylo vzpomenuto, te ptitti mesic duben mame 251ete vYroei zaloteni nateho tadu F. B. Zdrilbek Cis. 112. v Guy. Ujednano, by tajernnik v bratrskern Vestniku pozval vtechny bratry a sestry a obzvlatt' vtechny zakladajicl. eleny zde vyjmenovane• Alois Hoták; Paulin Mikeska, Ema Kolat, Aug. Bosak, Josephina. PUltr, Barbora, Pulpari, Jan A. Dubeak, Lydie M.: Mikeska, Lee H. Lovry, Vilem Zeman, Anna Batak, Alois Kocourek, Vilem Marek, Karel Mika, Jan Kolaja, Frant.

POlpan, Jan 1Viazad, Josef Badica, Jos. Mikeska,

f;(1.',.7a..t, JoAI'll:V„Tan Ho:tat, J. H. IViikesim, Fritz Rogge, Gottlieb Batka, Vilem Kolak, Jan Bareak, Lud. Ruhr,. Karel Suchma, Rosie Mikeska, Jan Paidt, :Josef Pultr, Frantika, abrabanek, Julie J. Kolit, Barbera, E.03. ,MM , Anna Zeman, Filomena Kolat, Johanna Kan j, .,k, Libute Pultr, Johanna Palat, bychom jim vzdett test, nebot' tato zvlattni priletitost se nam easto nenaskytne. Proto jest natl. milou povinnosti to projevit zvlattnim .uspofadanYin programem. Na vypraeovae ni prog ramu byl ustanoven vYbor a site bratti: Je.nik StraCik, L. 0. Hotek a Frank Vrla. Mne bylo ulateno, bych vas neptitomne o tom v bratrskein Vesta:Phu uvedomil a easteene nastinil, v jakern siuyslu vte provedeme. .

Tuto schuzi budeme potadat dne 11. dubna, ptesne v 1 hod. odpoiedne, talc abychom zaletitosti tadove co nejcitive vykidili. Pak na.sledovat bude male ucteni vtech pti spoleene svaeine, ku ktere ovtem latkave tadame nate sestry hospodydky, by katcla nedim k tomu spela, lake ty nate 'Ceske kolade neb dorty, no a cokeliv se k svaeine hodi, to katcla, dobte, , vi.

Jestli budou mit tizeri, talc nee° tarn bude, ale nevim co, zdali Saratice nebo pterovshe, mute to tei b T t luhadovicka neb plzeriska, a na blizku blade tee, Hoboko. Mezi tim bude malt' program, kterY zapoene proslovem br. pkedsedy k pfitonmYrn zakladaneim dlerram.

Pak nekolik bratra se pkipravuje zapet nekolik narodnich pisni. Tet nekolik skladeb bude zahrano od hocha nam znamYch pod vedenim br. L. 0. Hotka, z kterych budou umelci, ale jette nevim. kdy. Pak uvedeme ty nove eleny, ktere taddm, by se dostavili. Pak odevzdame da.rek od radu sestre Rozie Mikeskove-Truksoy e. Na konec muteme pohovotit, jak bychom oslavili nate 401ete trvani Jednoty. Jette jedenkrate chci podotknouti, te katdY jest active zvan a Clenstvo by se melo do jednoho dostavit. A nate sestry i neelenkyne by nezapo:mely, co od nich tadano, nob bez jejich ptispeni by to nebylo dokonale, upine. Timto koneim a tetim se na toto shleclani. S bratrskYm pozdravem vat, Petr Litt'ak, taj.

Houston, Texas.

Ctena redakee Vestniku!

Po deiti dobe ptichazim °pet k tobe si trochu postetovat. Jsem ye smutku a pinSr Ztratil jsem tisice , bratra a sester proto, ke jsem byl z Jednoty vyloueen, nemohl jsem zapiatit droky. Jiste i ty mi budet zastaven, proto ptichazim te pozvat, bys mne i nadale pravidelne navttevoval, tab jak jsi to civil po ce. lYch minulYch 33 let. Ptedplatne ti posilam $1.

Pteji yam vteckYm, byste stravili velikonoeni svatky v radosti a veseli. Jest to podatek jara a s nim vtcly ptichazi mnoho krasy na tento svet. Tak te krasy a radosti utij katc1Sr co nejvic. S pozdravem na vtecky, Sirotek.

Pot. red. Redakci je znamo jmeno i adresa pisatele a dinime vYjimku, zatad'ujice tyto 'radky pod pseudonymem. Na vytadane informade ohledne Vateho pkipadu uvadime: Vtichni atednici, jak v Hlavni ttadovne, talc i u mistnich tadd vtdy lituji, kdyt odch4zi anob je vylauCen bratr neb sestra z natl. Jednoty, a zylatte kdyt v jednote je jit talc dlouho; ale mnohokrate neni line vYchoditte, net aby Utednici bratra neb sestru vyloudili.

Bratke Sirotku, my se domnivaine, ae jste prilis pytnY a trochu tvrdohlavY. Prot kdyt tajeninik H. U. vas tadal, byste se nejak postaral zaplatit vase troky, ktere nyni pkevytuji $40.00 na vati pinou piljeku proti vatemu certifikatu, prof jste talc neueinil? Kdyt .utednici vateho mistniho tadu varn nabidli, byste uclelal ptjeku proti certifikatu vati deny, kter3 ma take veikou hodnotu, a s tou piljelcou zaplatil obnos ptetlYch firoku a poplatkii, prof jste tak neueinil? Tim byste byl zaplatil co dlutite mi stnimti tadu a tet vase pketle uroky. Vat mist.: ni tad by netrpel tadne tkody a nate Jednota tea ne.

Jeden bratr, kterS .7 je vatim dobrYrn pfitelem, tet yam nabidnul vYpomoc, ale vy jste to odmitnul. Ten bratr je vat dobrST a upfimnS7 pfitel. Ma vas rad a vas cti a chtel yam prozatim vypomoci. Vzdor tomu, te mate pfes 65 let, mit-

Ve sttedu, dne 7. dubna 1937, to peknou sluSbu; dostavate $60.00 mesicne a moSna, Se v kratke dobe budete dostavat °pet $85.00 mesiene, jak jste dostaval pied depresi, a pak byste to mohl veechno pane zaplatit.

Piece ted' u2 nejste nemocen.

Litujeme, Se se citite sirotkem a Se od nas odchazite, ale byl jste vylouden na vaei vlastni Sadost. H. U. a mistni tad nemohl jinak udelat, net vyhovet yak Sadosti.

Houston, Texas.

Ctena redakce!

Dovoluji sobs objasniti, prod naSe C. 0. & D. Co. posud zOstava neeinna.

Kdyz my atyti, br. Bouska, Huvera, Halamieek a Gallia, jsme onu spoleenost zalohli a vzali statni charter, prvni jsme vzali ka2dY za tisic dolart akcii a podali odhiasovat, co hodlame &lat. Koupili jsme mnoho "lease" petilete lhitty a take pozemky ye ttech mistech, kde velke spolednosti maji pozernky a stale. "lease". lined po nas byly zde zaloSeny etyti jiize Ceske spoleenosti, tee J. Pokorny Bohemian Brick Co. Tim se stalo, to naSe sily byly rozStepeny a spojeni ku spoledne praci nechtely pristoupit.

VSecky ty ostatni Ceske podniky skoneily nezdarem a my jsme uznali za nejlepSi Ye pro-. spech celku, ze zaplatime pozernek, cirl;enS 7 ye jmenu trustees a jejich nastupc 13, a Se budou Cekat na dalSi vYvin, co budou deist velke spoleenosti, ktere drSi pozemky vedle naSeho. V jednom mists mame sto akra vedle krajana Karla Jarmy. Kdyby , se nekdo chtel na nem usadit, udelame s nim dobrou smlouvu. Je to pti Dayton Oilfield v okresu Liberty, kde je slu S . na eeska osada. Ve gkere akcie jsme ptestali prodavat at do to doby, az budou pornery Mam duveru, Se se nam maze naskytnout doba, Se budeme vSichni dobte odmeneni. Jak ml tikal jeden hlavni zkizenec od Texas Co., kdy jsem jim prodal "lease" od Janika a Bohaeika, nabizel jserri jim etyticet akril pozemku meho zdarma, budou-li na moji druhe etyticitce vrtat, a,t dostanou olej - ale on ml pravil, my vlme, co je v tcmto okoli. jsme po celem okoli, ale my kupujeme, pokud je tam ticho. Pro budoucnost my mame moc oleje na vrchu, kterY musime opatrovat, ten olej pod zemi se opatruje sam. AS potteba toho bude vySadovat, budeme vrtat. Nyni hledame velke lany zeme, jak to eini jine spolednosti, aby dela okoli mely v ruce sve - ty menti dilce musi eekat, az toho potteba bude vy2adovat.

Tedy mame nadeji, ze naSe drSeni je mnohoslibne a Se budeme koneane odmeneni zdarem pro v'S'ecky podilniky. Neni to tak, jak jsme sobe ph zaeatku ptali, ale pornery veli jinak, jak je s vrchu udano. Tedy doufejme, ze bude vSe upraveno k lepeimu behem Casu.

Na,'S president Sp. St. se osveddil co nejoilejSi pracovnik Sp. St., kterY kdy pracoval ye prospech utlaeovanYch ttid delnin a rolnikU, ale republikanska, strana a jeji placeni nadhonCl se eini v'SemoSne, aby kaSclou jeho praci themotnili a zleheili jeho dobre smYheni pro dobro celku a nejen ye prospech tc,", bohate kapitalisticke ttidy, jak to dinili republikanai presidenti. Republikanska strana nadelala milionatt a bilonatil a na druhe strand' milicny broty.

Presidentova Sena byla v Houstonu na sve okruSni ceste Sp. St., kde ptedna:Sela ve prospech nutnYch potteb gradujici mladeSe a ye prospech protivaleenYm zamerfun clneSni doby. Mestske auditorium bylo ptepIneno a katdSr, co jsem siysel, pochvaine o jeji praci vil. Je to snad prvni presidentova Sena, ktera se odvaSuje jiti mezi obydejnY lid po dole na.Si republics. Muteme bYt hrdi. Se mame tak Senou a hodnou rodinu pri vlade. Hecht' dlouho tiji mezi nami!

T. J. Gallia.

S br. pozdravem, itid Fr. PalackSr, eislo 21,, Engle, Texas.

Cteni brath! Timto yam da yam na vedomost, Se jsme Sadnou schtzi nec,Ndbfvvali v nedeli, neb se SadnY nedostavil. Tak se dostavte ptisti nedeli, totit na 11. dubna. Tedy nezapomelte a ptijd'te jiste v pcCtu co ne.lvetSi-m.

Zfistavarn v f, ete vas spolubratr, Chas. Jalufka, tajemni',_

Strana 7.

'VESTNig. SEZNAM NOV3'.CE1 CLENt PRIJATiCH V BaEZNU 1937, Stai• Ono lead Vida BCDEFGHI 22 1,000 1 26 1,000 17 500 37 500 16 1,000 43 1,000 15 37 1,000 17 22 1,000 17 26 1,000 17 500 24 20 500 53 20 23 1,000 23 500 25 24 28 500 24 19 1,000 25 500 49 25 26 500 25 33 1,0u3 25 27 1,000 25 16 1,000 • 25 19 500 25 26 1.000 28 31 1,000 28 60 500 28 30 1,000 28 21 1,000 28 27 1,000 32 24 1,000 36 22 1,000 36 21 1,000 36 32 1,000 36 23 1,000 36 47 1,000 40 21 500 40 17 500 40 40 500 40 27 1,000 44 26 1,000 44 29 1,000 44 41 1,000 44 45 500 44 21 500 44 24 1,000 44 16 1,000 70 50 1,000 72 16 1,000 84 16 1,000 84 19 1,000 88 21 1,000 88 16 1,000 91 16 1,000 91 18 1,000 91 24 1,000 92 • 21 2,000 92 22 1,000 110 16 1,000 112 39 1,000 114 20 1,003 114 32 1,000 .114 21 1,000 118 19 1,000 118 43 1,000 121 16 1,000 128 16 500 129 16 500 129 19 1,000 130 19 1,000 130 1 16 1,000 133 28 1,000 133 1 17 500 133 1 27 1,00J 133 23 1,000 142 42 1,000 148 1 41 1,500 1 148 20 1.000 1 154 Pojitteno v thde B - 18 dienft.

Pejleteno v ttide C -39 dent ProjiSt:Mo v thde D- 10 dlenfi I"cji'Steno v thele 5- 2 'he'll.

FojiEterio v thde 0- 2 eleni.

PojiSteno v thde H - 1 Clen.

PojiSterro v thcle I - 3 &ern.

Prtimerne star'', 26 let a 8 mesicti, mend'.

•Prtirnerna. pojistka, $900.00.

Piipoji§teni: 46 1,000 1 1 47 33 500 30 1,000

ftad 7 9 17 25 26 40 44 63

DETSKi COBOIi Do 16 let.

1

Z0-let

91 92 93 110 142 1 154 Poji::,teno v p(Wistce doCasne do 16 let 27 hemu Pc ist;eno v coriist.ce 20-lets dotivotni 6 dleml S bratrskin pozdravem, Edward L. Marek. '.mne 30. ts fezna. 1937.

Z H.du Pokrok Ftcristtr..knu.

V nedelni fadeve schazi br. Frank Aneinec pothival podrobnejM zlp ravu za spravni vYbor, je2 byla, vebmi pote:;iteinou, neb z n.i vy glo na jevo, Se to usili a snaha, raznych tech vYbort, ye ktere jsou pcjaty tet nese velmi krasne “'sledky. To povinnost, jit na • sebe A,,ykona„vaji lope, nehi by se ti dalo oeekavati. Teto snaze a *sill a neSistne praci dSkujeme, se pohledavka na budove radove stale umenSuje a teei se na to dobu,-,a2 budou moci Clenstvu zvestovati, Se YAechny pohleda yky byly umokk--3ny, ze je stanek opravdu nas, ze je cpravdu nwhm viastnim domovern, abychom mohli hrcie Mei jako Anglieane: "My home is my castle". Katd-Y a tech.vSlborfi kona sve povinnosti pealive a nenarodne: zabavni v3;-bor, drarnatickST, damy v kuchyni. Every-one and everybody is doin' his bit. Revise knih tech vyboru je odrazem tC peelivoAi a presnosti.

Katda ta polotka je presne. dolotena doklady, pekne usperadanY .mi a ceislovan,7;Tmi, te revise kni.h .je velmi umofmena. NebS7 ti to ptesnOsti, mei by fieetni v:iocr vetei prace, kdyt se vezme v Uvahu tak velkY poeet dienstva a tak poeot obehodnich transakci za music &hiePisatel techto 1.adku je velmi poteeen, to mute jim vaciati ppchvalne uznani, jako Clen v-;,boru. kontrolhiho Br. KaSpar Josef, veteran naseho ochotnickeho kroutko Hlahol ml nri schAzi zdelil, te pro prvou nedeli v kvetnu budou miti prichystanu peknou veselohru o etyrech jednanich, naavu: "Jak ti chodi o to jmeni p9151i" a upozornil mne eoveasne, Ce tato hra je rozdilnou od one, jet pod timto titulem zde byla jit sehrana. Pro naSi slavnost, konanou dne 20. eeryna ku pocte jubilea etyridetileteho trvani na§i SPJST. je , prinrovovan kus "Maryea", velmi vS7pravne drama. Tak se mame na co taiti.

Pisatel v brzku pcda kratke popsani dejin naSi houstonske osady od doby, kdy do Houstonu zavital a kdy bylo ize adejSi naLrice motno.jak se rika spoditati na prstech rukou. Letos, dne 25. dubna bude tomu 30 roku, kdyt jsem se vysypal a viaku dra.hy Santa Fe do. b3ivaleho Grand Central Depot na Washington avene a zameril sve kicky do restaurace hotelu Brazos, abych sve telesne schrance poskytl obderstveni tekute i hotne a setSel prach se sve obuvi.,To udinil eernoch za pet'ak, pohna mne k tomu pasovanim na kapitana dotazem: "Shine 'em up, cap's?" 1:12.1Y doklad lidske marnivoeti, vk.k znate to abasnenou bajku o vrane a like: "Na vysokem dubs, s;;Tec drtic v hube" . atd. a konCici mravn'm naueenini: "Ne, tvilj bloude bias a peril, ale syr ml libS voni, pochlebniku kdo cos Yeti, vet, Se pozde bycha toto verSovani doceia pi'esne jak ma ‘iVti, vezmete v 5.vaho, Se ta bashieka, byla ye treti Cita:nce a ze 6:tcvs. za rc.:171`.1 nernt'Se do pcdrobncsti pamatcvatt.

S. P. S.tudnienS7. l'ilncho lie si naysil, Cc hromadenirn .-pen.ez si zabezpeduji Civot. penize-vaSi je,-dinou nadeji pro nezavislost, nikdy ji nedosahnete. Jedinou skuteenco jistotou, kterou mute dlove. k. mid 1i, zkog enosti a dovednosti.

Henry Ford.

V k T NIX

Strana 8.

OSVETA. Nt.

Zae dekuji Dickensovi.

Pearl S. Buck.

LEDALA jsem jit dlouho vhodnou priletiH tost, abych se zbavila jisteho dluhu, ktery main jit od sveho sedmeho roku. Dluhy pravidelne dloveka titi; mnj vtak neni katdodennim vtednim dluhem, a mimo to nijak netiti.

Jsem dlutnici Anglidana, kterY kdysi, jit pted mnoha a mnoha lety, prokazal neocenitelne slu2by rnalernu americkemu deveatku v tine.

Deveatkem jsem byla ja, Anglieanem Charles Dickens.

Nejprve si musite ptedstavit toto male del,eatko, tijici zcela osamocene v odlehle koneine tiny, v malem misionatskern dome, stojicim na pahorku, obklopenem kol dokola rYtovYmi poll. Nedaleko odtud tvoril mohutnY ohyb hlubokY, zradnY zlatY tok teky Jangtse. nejhrtizostratnejti a nejsmutnejti, ale take nejbledvejti okamtiky v tivote tohoto ditete odehraly se u teto teky. S oblibou tplhalo po skalnich fitesech na jejim btehu a pobihalo po zvlhlYch pobtetnich pisainach, sledujic se tivYm zajmem zatahovani velkYch rybatskYch siti, v nich se po vytateni hemtila sta stfibrnYch ryb.

Deveatko se potulovalo kolem mnotstvi zakotvenYch Iodic, na nich bydleli rybati a pozorovalo male deti, uvazane na provaze a machajici se ye tpinave vode. Ale east() take videl°, jak byly do teto hluboke vody hazeny rnrtve deti. Male a cizi potulovalo se mezi domky sediaku, leticimi uprostted rytovYch polldek. 6asto k nim ptichazelo v dobe poledniho jidla a dostavalo hrnieek rYte se zelim, usedlo mezi sedlaky na zaprati jejich dveil a jedlo vettinou mleky, poslouchalo pozorne katcle jejich slovo, odpovidalo na jejich pfatelske, bezstarostne otazky a snatelo s dobrosrdednYm smevem jejich proste terty a vYsmetky na jeji Mute tvinene vlasy a nett'astne modre °di, ktere se jim zdaly bYt tak hrozne otklive. Vedelo dobte, ze jsou jim prihs cizi. V ulicich velkeho mesta, kam obeas deveatko prislo, naueilo se znat Casty poktik: "Cizi d'abel". Dobte si uvedomovalo, ze prave ono je onim "cizim blem". Jednou, kdy bylo jette zcela malieke a neznalo smyslu slova, vyiklo samo tuto nadavku, kterou vyslechlo mezi rybati. Bylo to otkliye slovo, ktere ptimo vylekalo chlapce, ktereho nazvalo "cizim d'ablem". Kdyt se pfesvedeilo o stratlivosti tohoto slova, tlo spokojene dale a neutivalo ho jit vice, nebot' veddlo, jak mush bYt otklive; zachovalo si je vtak dobte v pameti, aby ho utilo v ptipade, kdyby to snad nekdy opravdu nalehave pottebovalo.

Z maleho decka se Casem stalo vetti decko, jet si bylo dale vedorno, ze je cizinkou. I kdy se bide k nemu chovali velmi ptivetive, — a vetSinou byli ptivetivi net naopak — piece jen vedelo, ze je pro ne cizincem. PfemYSlelo mnoho o lidech vlastni rasy, kde jsou, jak vypadaji a Ake hry si asi hraji Ale nemelo o tom ani zdani. V misionatskem dome meli jeji rodiee stale pine ruce prate. Proto, jakmile skoneily jeho ranni vyudovaci hodiny, bylo ponechano samo soli& takemu nezbYvalo nic jineho, net' se potulovat kolem domu a videt a uCit se vtemu moinemu. Obeas z toho melo velikou radost. Ale velmi east() si v duchu kladlo otazky: "Kde jsou ostatni deti maw rodu? Jak vypada tem& v nit tiji?"

V tivote tohoto maleho osameleho stvoteni dotlo jednoho dne k neobyeejne udalosti. Bylo totit ptimo nenasytnou etenatkou. Jak rado by bylo Cetlo detske knitky; nemelo vtak bohuiel ani jedinou, a tak eetlo vte, nae pritlo, i kdy tomu vfibec nerozumelo, jako na ptiklad: "Popisy tivota" od Plutarcha, "Mueedniky" od Foxe, "Bibli", cirkevni dejiny a vYriatky z kazani Jonathana Edwardse, dale dialogy ze Shakespeara a male vYriatky z Tennisona a Browninga. Jednoho due se zahledeo uptene na dlou-

hou fadu tmavornodrYch knih, umistenS7ch v jedne z nejvyMich ptihradek knihovny. Byly vtak ptilit vysoko. Pozdeji zjistilo, tomu tak bYlo proto, ze to byly romany. Posleze si ze zoufalstvi dodalo jednoho dne odvahy, ptitahlo ke knihovne stolek, na nej dalo ttinohou bambusovou stolieku, vykalhalo se na ni a detlo titul prvni kniZky v fade: "Oliver Twist" od Charles Dickense. Nezapomerite, deveatku bylo tehdy neco malo pies sedm let. Stalo se tak za jednoho horkeho srpnoveho dne, odpoledne kolem tiseti hodiny, kdy seal celY &Ina, vyjma neunavne rodiee, kteti meli stale pine ruce prate. Vzalo Oliver Twista z ptihradky a sestoupilo opatrne s nebezpeene vYte. Ve spiti si napinilo kapsu ofitky a pak vyhledalo tajemnY koutek na veranda, do nehot se vetlo prave jen male dite a otevtelo huste potittene stranky stareho vydani dila, v nemi objevilo sve vrstevniky.

Nemohu najit opravdu slov, jimit bych vystihla, co znamenal tento objev pro oputtene male dite. V fikrytu nad einskou polni stezkou, po nit putovali pode mnou delnici a obchodnici, protivala jsem konedne to, po Cem jsem tolik toutila. 0 testa hodine bYvala jsem pravidelne ze Cteni vyrutena volanim k vedeti Zmatene jsem procitla ze sveho sneni a zpozorovala, te dlouhe paprsky pozdniho odpoledniho slunce se jit kladly do fidoli. Vzpominam si, jsem dvakrat zaviela knihu a vypukla v plae z litosti nad tim, ze nemohu protivati smutnY osud Olivera Twista, abych ji pak znovu otevfela v horouci touze dovedet se jette vic. Vzpominam si take — a to je ze vteho nejptiznadnejti — ze jsem pro eteni zapomnela vilbec na ofechy, ktere jsem jinak jedla tak rada. K yeeeti jsem tla jakoby ye snu. Potom jsem detla, pokud jsem se toho ovtem mohla odvalit, at do pozdnich hodin v postYlce a usinala jsem s milovanou knihou, ukrytou pod polttatem.

Kdyt jsem pfeeetla celeho "Olivera Twista" a po nem "Take doby", byla jsem dela zoufala nerozhodnosti. Mela jsem pocit, ze musim proeist vte jette jednou, a phi torn jsem byla soueasne ptimo smrtelne hladova po one dlouhe fade TriodrYch knih. Co v nich bylo? Konedne jsem si dodala odvahy, vystoupila znovu na still a bambusovou stolieku, postavila Olivera Twista na zadatek tady a zaeala s daltim svazkem "Davidem Copperfieldem". Rozhodla jsem se pteeisti postupne celou fadu a pak se vratit znovu k prvemu svazku a prodisti ji postupne po druhe.

Tento program jsem dodriovala asi Beset let neobyeejne dusledne. I pozdeji jsem mivala vtdycky po ruce nejakou Dickensovu knitku, abych do ni pohledla a citila se opet jako doma. Dnes znamend pro mne Dickens vice, net kterakoliv jina dute na svete. Otevtel mi °di a naueil mne divat se na lidi; naudil mne milovat vtechny druhy lidi, vznetene i proste, bohate i chude, dospele lidi i male deti. Naudil mne, te za hrubosti a drsnosti mute bYt skryta srdednost a ze srdeenost je nejsladti a nejlepti vac na svete. Naueil mne opovrhovati tilenou laenosti po penezich. Dnes se o nem tika, te byl sentimentalni a ze jeho charakter byl prim° detinskY. Dost motna; a piece jsem nalezla lidi, kteti se s ptekvapujici vernosti podobali tern, o jakYch psal — dobti byli snad o nee° merle dokonali a tpatni jette podstatne horti.

Nelituji nijak jeho naivity, nebot' mela svoji zvlattni silu. Touto silou byla velka radost ze iivota. Vidal-li vte eerne a bile, pak jenom proto, te tivot z neho proudil silnY a jasnY, pinY lasky i nenavisti. Probudil ve nine a ptimo mi vtiskl tuto spokojenost, tuto neobydejnou radost ze 2ivota, z lidi a jejich rozmanitosti.

Vtiskl mi take prvni skutednou ptedstavu dobrotiveho anglickeho boha, na zpfisob otce, k nemut se mohou obratit deti i poniteni. V jeho knihach nebyla nikdy tee o pekle. Zjevil mi skutedne vanoce, vesele anglicke vanoce pine pamisku, sladkosti a radosti. Jak rada jsem se utikala k jeho romanovYm spoleenostem, nebot' jsem tadne jine nemela. Vzpominam si, jak mne "Pickwickovci" umotnili sink se a stat ditetem za jedne stratlive, hladove zimy. tetla jsem je znovu a znovu a smala se, jako se smeji dodnes. Pickwickovi a cele jeho spolednosti. Byli pro mne stejne skutednYmi lidmi jako smutnsi spoleCnost lidi, ktera ptichazela do naeho domu, a tim mne zachranili.

sti•edu, dne 7, dubna 1D37.

Dickens mne naucil milovat Anglii. Nernam v zilach jedine kapky anglicke krve. MS7rni ptedky byli Nemci, Holand'ane a Francouzi, narodila jsem se ve SpojenYch Statech jako Bite americkYch rodien a ztravila jsem svilj tivot v Gine. Ale east me bytosti je anglicka, nebot' miluji Anglii zvlaStni, ptimo pokrevni laskou. Je ye mne skuteene kus Anglie. Kdyi jsem ji po letech navttivila, byl LondYn mYm mestem a Anglie mou zemi, kteroli jsem jit znala do podrobna.

To pro mne tedy udelal Charles Dickens.

Dnes jit neetu jeho knihy tak easto jako tenkrat. Take jich jit tolik nepotrebuji. Jeho vliv koluje jit davno v myth zilach. Stab se na yeane easy easti me bytosti.

MOTIV SMETANOVA "VYSEHRADU" — V OPERETE. Zdalo by se, ze poutiti vznetene hudebni mytlenky Smetanovy pro vyjadteni idey Vytehradu ye vstupnich taktech cyklu "Ma vlasti" jest v operete zasadne nemotne, a ptece to miltete nyni slyteti katdY den ye Velke operete v Prate. Do Frimlovy americke operety "Rose Marie" je tu vlotena komicka episoda s tivou pannou jako radiovym ptijimaeem, sama o sobe jiste vtipna, ttebas trochu frivolni, u nit pti doteku knoflhku na jejich tatech ozvou se z orchestru ptestavkova znameni jednotlivych vysilacich stanic, na prvnim miste pratske, kterou jest prave motiv "Vytehradu", hranY i zde na harfe. V tomto spojeni neni zde arcit' tento mo tiv lee prave znadkou, ale tyto nam vtem posvatne zvuky zde pfece jen ptekvapi a zrejme zpilsobuji dojem nemistnosti a profanace.

Vinu zde nelze hledat v operete a jeji Apraye, nYbr2 spite v rozhlasu samotnem. Kdyt se toto pfestavkove znameni pro pratskou stanici zavadelo, poly se na to dithyramby, ale ve skuteenosti nebyl to poein nijak z ylatte tt'astnY. Jsou site tato znameni i leckde jinde take odvozena ze znamYch a slavnYch narodnich skladeb, na pr. v Polsku ze zadatku Chopinovy polonezy, ale Smetantv motiv Vytehradu je pro nas a jiste i pro tirSi svet nee° pfece jen jineho a s takovYm utitim se dosti nesnati. Ptestavkoye znameni ma v podstate za noel umotniti kontrolu, ze ptijimaa spravne funguje, i kdy se prave z ptislutne stanice nic nevysila, a v druhy fade — nikoli vtak u vtech stanic — ma oznaeiti zemi a stat. Ale zrovna tak, jako se tu nikde neutiva motive statni hymny, ad by to bylo urdeni geograficky jiste nejptiznaenejti, neni zde vhodne utivati hudebni mytlenky tak vysoce umelecke, stejne hymnicke a nad katdodenni vtednost povzfietene, aby tu pak zaznivala mezi jakYmkoliv programem a 'lifted byla snitovana na pouhou technickou pomucku. Dfisledky toho objevuji se jit, jak videti prave z tohoto nateho ptipadu, i mimo rozhlas a nejsou prijemne. Odpomoc by byla jen ta, ze by se znameni s motivem SmetanovYm zatad'ovalo jen do relaci s hudbou umeleckou, do vysilani slavnosti narodniho vYznamu a pod., tedy vYjimedne a slavnostne, pro ostatni potfebu pak by se utivalo znaeky jine, opravdu jen technicke, jako jest na pr. prostY, ale velmi spravne volenY tikot hodin ve stanici videriske. • H. D. Tolstoj je veliky a jedineenY umelec, ale opouAti drahu umeni a prodira, se traktaty — east° hteticimi proti zakontim umeni nebo proti zakontrn vedeckeho mytleni — Wit k pray& a k smyslu tivota. LogickYm, rozumovYm usuzovanim chce dokazat pravdu, ktera mu hoti v srdci, kterou citi katdYm nervem, katdou kapkou krve, ktera se vtak vymyka z tadu rozumu, pattic svetu nadrozumorYch, skuteenosti, nedokazatelnYch a nevyvratitelnYch vedeckYm usuzovanim.

KatdY, kdo se zamysli nad jeho dilem poctive a se snahou proniknouti na dno jeho pravdy, pochopi, elm je monouctit jeho pamatku a vlit tivot do jeho oputtene dilny: Poznat jadro a odlotit at' jedineene krasnY, at' nekdy nemohouci a nedokonalY obal. Jen tak najdete Tolsteho — eloveka, myslitele, apottola noveho lidstvi, mute, kterY po celY tivot dela' jedine: Branil zlemu, kdekoli je mohl zasahnout — ale branil zlernu jinak net' nasilim, ktere rozmnotuje bidu a zlo na zemi,

Ve stredu, dne 7. dubna 1937.

VESTNtK

Polidka Lesni Samoty NAPSAL JAN KLECANDA

• 01

EZDA se varn, ze bych zasloutil za to odmenu?" tertoval Jaroslav, stale jeete doufaje, te podaii se mu vyzvedeti Jelendino tajemstvi.

"Nevdeeniku! Cot neni yam dosti, te mne zde nachazite? A zmenilo by se tim nee°, kdybych ja zrueila sve inkognito? Chtel jste miti jmeno, jimt byste se mohl v myelenkach obirati, flute mate je! A tak hezke, jako pro pohadku stvokene. A jednoho dne pkijdete sem a najdete zde listek: "Jelenka zmizela, musila se opet vratiti do sve pohadkove "rise, a ty, evarnY jinochu, vrat' se do sveho sveta, ku svym kniham, bud' et'asten a vzpomeri si nekdy na tu, jit nebylo souzeno na tomto svete dotal se apineho etesti " Jelenka poeala mluviti v lehkem 2ertovnem tonu, jimt mluvila s nim temet stale, ale nahle opanovalo ji pohnuti tak, ae nemohla dopovedeti. Oci zality se ji slzami. Chtela je pochtela se zasmati, ale popadlo ji to tim vice za srdce. Sklonila hlavu do dlani a propukla v hotky plae.

Piekvapen timto nahlYm obratem, pohlitel na ni Jaroslav, nejsa sam mocen slova. Bylo patrno, te zarmutek jeji je piilis hlubokY, 'te bolest, jet drase. jeji srdce,je grills kruta. Zdalo se mu, te se sviji bolesti, a te prsa jeji se vini, jakoby nemohla odolati bouki, jet uvnitt zukila.

"Jelenko, sleeno Helenko," promluvil k ni netnYm, tklivYm hlasem, ovijeje thine kolem jeji eije. "Prod pladete? Cot nematete se mi svekit?"

Zvedla hlavu a oei majic posud zality slzami, pohledla mu do tvate.

"Jaroslave, prosim vas, prosim vas pro veecko na svete, neptejte se, nenalehejte na mne!"

Pkivinul ji blije k sobe a zlibal ji slzy s Nebranila se mu.

"Reknete tedy aspori, to mne mate rada!"

"Mam, mam," eeptala, usmivajic se a opetujic jeho polibky.

"A jsi ma, ma?"

Klesla mu na prsa a zavfela odi, vzdavajic se mu docela. Libal ji bouflive na del% na rty vatnive pootevfene, na pina ramena . . . kdyi uvolnila se ji spona u tivatku, libal dale . .

Nekladla odporu; tetce oddychujic spoeivala na jeho kline.

"Bud' mou, mou . . . "eeptal Jaroslav v roztouteni. "Mou tenuekou, mou . . . cele mou Vytrhla se mu pki tom slove zdeeene a chtela se mu vyrvati z narudi.

"Jaroslave, prosim te . . . " vyrazila ze sebe bez dechu. — Ale v rozvaeneni sila jeho rostla. Nemohla se mu ubraniti.

"Nemilujee mne? Nemae mne rada?"

"Main, mam . jak Bah nad nami! Jako nikoho pied tebou a nikoho po tobe . ale pust' mne, pust'! Zaklinam te!" prosila zoufale a poutivei okamtiteho ochabnuti jeho sil, sklouzla mu s klina na zem, tak to pied nim polo kled* ela, polo sedela na zemi. — Chtel se k ni skloniti, chtel ji k sobe pozved_ nouti, ale branila mu.

"Ne, nech nine tak! Jsem i tak u tebe," prosila, objavei pevne jeho kolena, "a nepajdu jit k tobe, miladku! Nezkalme si tuto krasnou chvilku, zachovejme distou vzpominku na dneeni veder ... " Jaroslav vyprostil se z jejich rukou a vzchopil se. Pozvedl ruce nad hlavu, pak sevfel hlavu obema rukama a zhluboka oddechl. — Kdyt vratil se pohledern opet k ni, sedela na sedatku jako zlomena, ruce majic slotene v kiln& A kdyt k nernu zvedla sve uslzene oei, detl v nich tolik netne lasky, tolik vdeenosti, te pfekonan citem, klesl ted' on pied ni na kolena.

"Ma duce! Jak ti mam dekovati?" iekl vroucne, libaje jeji ruce. nehnevae se na mne? Nemyslie, te miluji ne2 ty?" te mene, ltdyi mohla jsem

4N

prosila a vyprostivei ruce sve, chopila ho za hlavu a zlibala na vlasy. Jaroslav sklonil hlavu do jejiho klina a dal se libati. Bylo mu tak nevYslovne blaze v torn ochabnuti, jet nasledovalo po sladkern rozdileni, ktere protil v jejim objeti.

"Slunce je eas pomfgeti na domov," vzchopila se koneene Jelenka, zvedajic ho ze tem& "Musime se tedy rozejiti? Due ma, ty ani nevie, jak mi je . . . " vzdychl Jaroslay.

"A myslit, ae mne je leheeji?" odvetila smutne. "Spaseni dune bych dala, kdybych se s tebou nemusila rozejiti nebo . : . kdybych te byla vabec nepoznala . " "Jelenko! Ty litujee natl. lasky?"

"Cot neni slepec od narozeni At'astnefti net ten, kdo zrak ztratil? Ket bych byla nikdy toho S'testi nepoznala!"

"A ty chceS odejiti ode mne a zanechati nine v tech mudivSrch pochybnostech, v te nejistote hadanky, prod tobe na§e laska je nedim tak hroznYm? Cot mute bS7ti rozdil stavu, ci snad chudoba neptekonatelnou piekatkou prase lasce?"

"Mid, miladku mtij! Mid' a netrap sebe i nine temi otazkami! A netrud' se jimi, ani kdyt jsi sam! Je-li 'asks. §testim, cot nestadi ti moje objeti, moje polibeni? A je-li ti i to malo . . . vezmi vee . . . vee. Jsem tva . . . tva jsem, ale jen zde . . . " Jaroslav stal smuten, libaje jeji ruce. Objav ji, polibil ji na del% jet bylo zroseno chladnYm potem, zlibal i rty, jet veak opetovaly jeho polibeni tak klidne a odevzdane, to neroznitily v nem tadostivost lasky. Snad v zarmutku svem ani nepochopil smysl jejich slov, neslyeel, te se mu vzdava, ci nechtel pkijati tett) obeti.

"Je jit pozde . " zakptala. "Bud' s Bohem, drahY! Musim jit odejiti .. .

"Jen chvilku jeete . . .

"Ne, pamatuj na domov, na rodiee, jia te eekaji ... " mluvila chvatne. "Mae tak daleko — a pozejtki zase . . . " "Tedy pozejtki?" prosebne zeptal se Jaroslay.

S asmevem kynula, podavajic mu rty k polibeni. — "Na shledanou, "dune draha. . . . ' "S Bohem," vydechla a nekolika kroky zmizela.

Jaroslav pohlitel za ni. Po chvilce vynoiila se postava jeji zase nad houetinou. Kynula mu, poslala mu rukou polibeni a pak ukazala vzhtru k nebi, kde poealy se jit tipytiti hvezdy.

"Na shledanou!" zvolala pkitlumenYm hlasem a zmizela v temne zeleni.

V. Tentokrate Jaroslav nevydrtel cele dva dny, nYbrt• vypravil se hned nazejtki do kniteciho reviru. Starostlive matiece, jet nemohla odolati, aby nezat'ukala na jeho srdce, jako byl ueinil drive otec, vymluvil se, te nakl jakesi stare historicke pamatky a k tern te nyni obeas putuje.

"Tak'to vidg , vidft'," spokojene a hrde iekl pan uditel, kdyt oba ze zahrady vyhliteli za Jaroslavem. "Potad to laska, laska, a on hoch ma zatim hlavu pinou studii a na tenske pletichy ani nepomysli."

"Bude on v torn asi po tobe," zasmala se pani uditelova, a bylo patrno, te vzpomind mladych let rada. "Take jsi jako mladenec chodil kolem celYch zahont krasnSrch panen jako kvetu a nernel jsi pro ne odi, at jsi si poveiml chude fialky, ktera se tlaeila u sameho plotu zahradky."

"No no, matko! Jen kdybys tak vtdycky nepkidavala a sobe neubirala," dobromyslne odporoval pan ueitel. "Kdyt ja b3,val mladencem u vojanskYch, nesmel jsem si v pannach vybirati v tadne zahradce, leda mezi kuchatinkami u kaeny, a toho se mi oveem nechtelo, protote jsem tehdy srdce nechal doma na vsi.

A kdyt jsem se vratil a jako kapral uchytil se te ueiteloviny, nena gel jsem te veru nikde za plotem a nebyla jsi podobna chude fialce, ale bohaternu rudemu maku nebo stoliste ratiece."

Pani ueitelova se radosti at zapalila.

"Ale tato, tato!" zahrozila muti a rozesmala se. "Aby nas tak nekdo slyeel! Tak se divme detern, maji-li takove napady! Ale vetie-li, te se mi ulevilo, .g e ten chlapec piece jen zde na vsi

Starna 9. se nezamiloval? Tieba te by dostal poestne 1 hodne devde, do jeho stavu by se snad piece jen nehodila . . . " "Ale upaluje, upaluje . . " broukal si pan ueitel, pohliteje za synem, jen mu v te chvili jit zmizel v lese, "te je mi to skoro as zase k neuveteni, aby se elovek do nejakYch tech studii, jak on Mick takhle horlive hnal . . . " Lee Jaroslav se tentokrate k dostavenieku nehnal . : . Uvolnil krok, sotvate do'Sel do stinu lesa. Vitilo mu hlavou tolik otazek nezodpovedench, tolik myelenek radostnYch i mudivYch, te zustaval stati po katdych desiti krocich.

Ono ho miluje a je neet'astna! A patrne je neet'astna proto, te ho milu3e! Vtdyt' tehdy, kdy2 ji spatkil poprve, tedy pied nekolika dny jeete, bylo to vesele, berstarostne decko! Rozpominal se na ten jeji spokojenY, radostnY vzdech, kdyt rozhledla se po okoli, na tu bujnost rozmarneho ditete, kdyt sebehla dole se strane k svernu oblibenemu atulku a setkala se zde s cizim, mladYm mutem Ani stinu talu nebo starosti nepostiehl tehdy na jeji sveti tvati. Teprve pak, kdyt roznitil v ni lasku, poCabo se jeji utrpeni.

Ale v 'dem mohlo to jeji utrpeni spoeivati!

Nemela rodiet, kteti byli by mohli zbrariovati jeji lasce, a pouha vale ptibuznYch, byt' by i na ten eas byla od nich odvislou, nemohla piece bYti velnou pfekatkou tak rozhodne povaze, jak ona se mu jevila. Vtdyt' ona jej milovala a lakes to i y e sve lasce byla tak silnou, te i v okamtiku•nejveteiho zaniceni, kdy on jit jia klesal, dovedla se opanovati.

Jaroslavu, ad od veerejeiho veeera stokrate jit vzpominal na onen okamtik blaha a spolu strazne, zatoeila se hlava rozkoei, kdy2 pkipomenul si nyni opet tu chvilku sladeho opojeni.

To tedy byla laska, ono krasne a hrozne, slastne i bolestive kouzlo, jehot byl posud nepoznal a v jeho mod nevetil. Citil, te vyplriuje celou jeho duel, veecko jeho myeleni tak, to neni schopen jine myelenky net na ni a zase na ni.

Citil, te vedle ni veechno ostatni na svete je mu lhostejno, te dovedl by obetovati veecko, zfici se veeho, jen aby ji dosahl. JedinY pohled jeji, ten pohled nevinneho decka i milujici teny; jedine polibeni tech eistYch rta, jet nikdo pied nim nelibal .. .

2e nikdo? .. .

Jaroslav (Atka se hroznou my glenkou, jet kmitla mu hlavou. Ona byla tenou, tenou jineho mute . . . To byla ta piekalka, jet stavela se mezi ne, to bylo ono tajemstvi, jet nesmel on proniknouti! A jiste asi tenou negt'astnou, nou mute nemilovaneho, snad starce jakehos, k nernut ji bezcitni pfibuzni prikovali? Ale ne, ne . . . piemlouval se hned zase . . . nemohla bYti tenou. Celt' jeji zjev deveete sotva vice net sedmnactileteho, bujneho, ale nedavno teprve rozpudeveiho decka, tomu odporoval. A pak... ano, rozpominal se na to zcela ureite . . . tollkrat libal jeji ruce a nevidel na nich net jedinY nepatrnY prsten s malYm, rudYm kamenkem„ ale ani stopy po one zlate obrouece, jet byla by mohla stati se pkekatkou jejich etesti.

Pkiela mu na mysl i pochybnost, je-li Jelenka skuteene tak neet'astnou, jak se zda. Nepodeziival ji, to by snad koketovala svYm zarmutkern, ale ptipouetel, te mlade, na samote device, jet pteeetlo tolik rytitskYch a milostnYch romant, mohlo by bYti trochu vYstiednim a mohlo by samo sobe namluviti nem, co by jejich milostnemu pomeru dodalo vice zajimavosti a romantiky. Bylo to tak pohadkove krasne z neznama zjevovati se mlademu muti v osamelem lese v ureitou hodinu, mizeti pak zase do neznama a obestirati se ph tom veem kouzlem tajemstvi, upominajiciho na zaklete princezny, o jejicht osudu melo rozhodnouti, dovede-li "milovany jinoch" devet dna a devet noci pfekonati svou zvedavost.

Lee myelenka ta, kdyt o ni dele uvatoval, jevila se mu nelokipustnou. Jelenka pki vsi nachylnosti k romantice jevila tolik praktickeho ducha a krome toho nebylo pki ni ani stopy strojenosti. 'Tee bylo tak opravdove, pkirozene, vg e bylo na ni tak upkimne, te i kdyt nutila se do smichu, vycitil pod nim zatajene slzv. A jeji zarmatek byl tak hlubokY .. .

(PoiaadovAnti)

vtaTNIK

Strana 10.

DRISKA BESIDKA Tfi Intel& Francouzska lidova, povidka.

YLI jednou tii ptatele, kteti cestovali spolu, B totit Ounik, to bylo, s odpu gtenim prase, a dve slepieky, Kvokanda a Pipinka. tunik poprosil ptitelkyne, aby mu pomohly postaviti domeeek, to jim za to take poinfite.

Ale kdy byl domeeek hotov, vlezl dovnitt a tekl jim jen: "Tak libi se mi dorneeek ten, to nikdy ut z neho neptjdu von Tu pravila Kvokanda Pipince: "ounik /las ° gall'. Ale pomoz mi postaviti doineeek, a ja ti za to take pomohu."

Kdyt byl domeeek hcAov, Kvokanda do neho vlezla a tekla jen: "Tak libi se mi domeeek ten, to nikdy ut z neho neptjdu von!"

I zaeala Pipinka bedovati Tu gel kolem krasnY pan a zeptal se ji, co se ji stain.

Odpovedela mu: "Ach! Pomohla jsem 6unikovi a Kvokande, aby si postavili domeeky, a kdy to bylo hotovo, zavteli mi dvete pled nosem!"

"Inu, Pipinko, sneseg-li mi piny kog vajec, postavim ti domeeek z tence kovaneho teleza."

"To bych byla rada," odvetila Pipinka.

Snesla tedy pinY kog vajec, a pan ji postavil peknY domeeek. Kdyt byla vevnitt, tekla jen: "Tak libi se mi domedek ten, to nikdy ua s neho neptjdu ven!"

8e1 tamtudy vik Hltoun. Kdyt gel kolem eunikova domku, zaklepal na dvete a pravil: "Otevti mi, Ouniku!"

"Neotevru! Setral bys mne."

"Vylezu na sttechu."

"Nelez na ni! Porazil bys mi "Tak vyskoeim a narazim, to domedek ti porazim!"

Vyskoeil, narazil a porazil Ouninv domeeek.

Potom Ounika searal. del dale a ptigel ke Kvokandinu domku. Zaklepal na dvele a tekl: "Otevti rni, Kvokando!"

"Neotevru! Setral bys mne."

"Vylezu na sttechu."

"Nelez na ni! Porazil bys mi ji.

"Tak vyskoeim a narazim, to domeeek ti porazim!"

Vyskoeil, narazil a porazil Kvokandin domeeek. Potom Kvokandu searal.

Bel dale a pti gel k Pipineine domku. Zaklepal na dveie a tekl: "Otevti mi, Pipinko!"

"Neotevru! Setral bys mne."

"Vyskoeim na stfechu a narazirn, to domeeek ti porazim!"

"Jen vyskoe, viku Hltoune!" odpovedela Pipinka.

Vlk Hltoun vyskoeil a narazil, ale na sttege bylo tolik ostrich &thin, to se celY popichal a podrapal.

6, Pipinko, to jsem se popichal a podrapal!"

"To nevadi, viku Hltoune."

Pozdeji pti gel vik Hltoun je gte jednou a tekl Pipince: "Pojd' se mnou na trh!"

"Neptjdu! Setral bys mne."

"Neseteru te, slibuji ti to!"

"Inu, dobra! Pajdu, ale at pozdeji. Chceg-li it se mnou, vydame se tam v poledne."

Vlk s tim byl srozumen.

Pipinka vygla fined z rana a gla do mesta, kde koupila trojnotku, 1,eg9lz7 a hrnek. Kdyt se vracela domt, uvidela ak beti Po louce.

Polotila svu nakup na semi a sehovala se pod hrnek. Vlk probehl kolem, a kdyt uz byl daleko, Pipinka vylezla a vratila se domil. ' Brzy nato ptibehl k ni vik a vypravel ji: "Pipinko, betel jsem po louce a to jsem najednou na tests uvidel ptevracenY hrnek."

"A pod tim hrnkem jsem byla schovana ja!"

"Ach", zvolal vik Hltoun, "kdybych to byl byl bych to searal!"

Ale Pipindin domek byl ptece ut take start a proderavelY. Tu vik Hltoun zase jednou phzaklepal na dvete a tekl: "Otevti mi, Pipinko draha."

"Neotevru! Setral bys mne."

"Neseteru — jen otevti!"

"Neotevru!"

"Tak vyskodim a narazim, se domeeek ti porazim!"

"Jen vyskoe, viku Hltoune!" odpovedela Pipinka.

Vlk vyskoeil a narazil a skuteene domeeek porazil. Ale slepieka vyletela na strom, a tak ji vik nemohl setrat. Letela pak s jednoho stromu na druhY, at zmizela, a od to doby po ni nebylo ani vidu ani slechu.

Ptel. 0. F. Babler.

Pupalka, spiel panenka.

J. Brotova-Mal..

EftRNICE chodila mezi bilYmi oblaenmi v postYlkami a volala laskavYrn hlasem milujici maminky: "Vstavejte, deti! Siunce ut se ubira na 'dervankove late a nod si chysta sve temne modre, fialove a Come zavoje. Vstavejte, je eas k pre,ci! Svit'te na cestu osamelemu poutniku, poteSte smutna lidska srdce, naplrite je radosti.

Ukatte cestu lodim, zbloudilYm v nesmirne yelikosti oceanu, zasvit'te noenim ptaktm a zveti, vychazejicim z temnoty lest!"

Ozvalo se nekolikere zivnuti, tisice zlatYch oei se rozevtely a za chvili staly u duhove brany nebe miliony a miliony malYch i velkYch hvezd, ptipravenYch na cestu. Prvni vy gel mesic, zatici ve sttibte sveho t plrikoveho gatu, za nim vedernice, naposled se usmivajici na zastup svYch deti. Net toe rozprosttela po svete vgechny sve zavoje, divaly se na usinajici zem bezpoeetne slate odi malych i velkYch hvezd.

Ty yell* vatnej gi, postaly klidne nad temnYrn lesem. Znaly v gechny paseky, houfy srn a lani, pygne jeleny i srnei varovne hlasy. Znaly tichY let noenich ptakil i ospalY gum potoka, prodirajiciho se travou a kapradim. Male, neposedne hvezdieky koupaly svou tvat na hladine ztracenYch rybnikt, schovavaly se do vetvi stromfi a chytaly do sttibrnYch siti nodni motyly.

"Pospe g.te, testa je dlouha a ptesne vymetena!" napominaly vet gi sestry, ale neposlugne hvezdne deti se radovaly, kdyt () gadfly pastfte a noeniho hlidaee, tidiciho svfij eas podle jejich cesty a postupovani oblohou.

Velke hvezdy talovaly mesici a ten zavtel neposiuchy na jednu not do komory ke starYm, stale hubujicim eernYm rnrakfim. Hvezdieky plakaly a vzpominaly na sestry, ktere to chvile putovaly nad krasnou, tichou zemi, koupaly se v jezerech a stfikaly zlatYmi krtpejemi vod nad dtimajici kete. Kapky se promenily v drobne svitici broueky a hole si povidali, to Udell pod lesem je pine svatojankt. akou dobu si neposlu gne hvezdieky pamatovaly, jak je smutne, bYti zavtenYmi s eernYmi, bouticimi mraky, ale brzo zapominaly, jako zapominaji neposlu gne (Yeti na sve tresty.

"Pospe gte si, pospe gte," volaly na ne veeer :tarsi hvezdy, ale marne. Tu se rozhneval Sirius, chytil male nebeske deti do naruee a svrhl je dolt, k zemi. Padly do hlubokeho t doli, na bteh ieky a patam eernYch skal. Nadarmo volaly a spinaly ruce k obloze, nikdo jim nemohl pomoci. Mesici se stelelo nerozumnYch malYch hvezdieek, poslal katde krtpej rosy z oblaene zahrady a do rana vyrostly na mistech, kam hvezdy dopadly, gtihle, vysoke zelene stvoly se zlatYmi poupaty. o celY den zustala poupata zavtena. Teprve

Ve stedu, dne 7. dubna 1937.

SLABIKAR. v zinae zerne ztuhne. na rnechu se melee nao ma kovar mechy? mesic sviti nad mestem. cviceni vede k vedeni. hoi vedeli o rnns oseni vyrazi ze zem6. paci, pad, paci&y, tita koupil botieky a mamenka metli6ku na plaaivou holaku, paci, paci, pacieky, dal nira pin huh ruei6.,zy, by rucicky ce..aiy a noiiely behaly.

Ala strom pent prst sklergai skli Arlo. i eze sklo a zasadi je do rimu. strom se sklini k plotu. struna zni na houslich. sici stroj je k iiti, pletaci stroj k pleteni.

(Mlnik dostiva mzdu. do -lepa se skladi uhli. list ma dye strany, lam_pa visi na strope. zavieni ruka se jmenuje pest, pootevieni hrst. jidlo se diva do list. z fist piichizi do ialudku. je arch papiru? veely narn divaji med a vosk. nemoc/47 bratr. ma sestra je zdriva, ale bratr nevi zdriv. jest bledST a slabSr*. schne v tole. lekai mu diva ostrk lek. stravu dostivi dobrou a chutnou. matka i sestra maji o nej strach, aby jim neumi el. lkei se brzy uzdravil strach ma velke oei. veeer, ve chvili, kdy se v nebes otvirala hvezdam duhova brana. rozevi-na se i poupata novYch kvetin do zlat-ch kalichu. Deje se tak po dneSni dny.

"To jsou pupalky, spici panen%y!" fekl otec svernu chlapci, s nima o prazdninach gel lidoKdyby se hoch odvat-il v to mista, Slygel by, o dem si hvezdy na temne modre obloze a nate kvety na zemi vypra‘mji,

VESTNIK

Ve stredu. dne 7. dubna 19'37.

(Dokondeni z disla minuleho.) f ZED patnacti lety se na na gich automobiP Lech objevil lak z nitrocelulosy. Nebyla to nahralka za obydejnY lak, nybrt latka, ktera laku dodava vetg iho lesku a yak trvanlivosti.

Rozgiteni techto novYch latek a jejich obliba u zakaznika znamena pro chemii nejvetti triumf a podava, nejpadnej gi dfikaz jejich prakticke hodnoty. Sveddi take o hluboke zmene, ktera nastala v nazorech pramerneho Ameridana na chemicky pramysl a jeho vS lrobky. A co si lide mysli, je nejdalelitejgi.

Vyhody umelStch latek.

Jakou cenu maji tyto nove synteticke latky?

JinYmi slovy, jaka, je jeich funkce v nagem narodnim hospodatstvi a dim pfispely k rozvoji nageho pramyslu?

Jako jine chemicke latky, jsou v pcidstate pramyslovYmi surovinami pfirozenYmi maji urdite vYhody. Na prvnim miste jsou to jejich nizka cena a lep gi jakost. Nadto davaji modernimu prrimyslu latky ureiteho chemickeho vynikajici charakteristickYmi chemickYIni a fysikalnimi vlastnostmi. Na konec prokazaly narodohospodatstvi neocenitelnou sluZbu tim, ze udinily prfflom do pfirozenYch monopolu, ktere nektere zeme dlouho obratne vyuZivaly na atraty ostatniho sveta, pak tim, ze padu a prani, drive venovanou pestovani pkirozenYch pramyslovYch surovin, uvolnily pro pestovani jinYch pottebneigich plodin.

Cena kterekoliv pfirozene suroviny podleha mnoha mocnYm vhvum, nad nimft vYrobcove nemaji nejmen gi moci. Sucha, krupobiti, smrgte, gkolivY hmyz, atd.,:;zprisobuji nearodu a ygeobecne stoupani cen. Ptiznive podasi nebo dobra, konjunktura vedou k roz gifenemu pestovani techto rostlin, co2 ma zase za nasledek pokles cen. Nadto mnoho dalaitYch ptirozenYch surovin k nam pfichazi ze vzdalenYch konca sveta — klovatina z Australie a Arable, oleje z jihomotskYch ostro ya a z Mandiuska, vosky z Mexika a zapadni Afriky, atd. K tomu jegte pfichazeji umele zasahy lidi, kolisani men, valky, 'revoluce a spekulace na trzich. Z toho je patrno, jak nestalou cenu maji pfirozene suroviny a jak nejistY zaklad tvoii pro vYrobni kalkulaci. panelgti konkyistadorove pfinesli s sebou z bYvale rise Inkfi nejenom zlato, nYbr2 i kakaove a vanilkove boby, ktere az dodnes jsou drilelitYmi vYvoznimi artikly Mexika. Vanilka, jig se hojne uZive, jako kofeni, roste na reve, jen dozrava jednou za tH roky a po osmi letech ztraci ve gkerou obchodni cenu. Kaldou sezonu je nutno revu pedliye ogettiti a stale je tfeba pfisazovati nove rostliny, aby nahradily stare, opotfebovane. Mexiko doposud produkuje nejlepgi vanilkove boby, adkoliv zatim se nejdftletiitej gim stiediskem pro obchod vanilkou stal francouzskY ostrov Madagaskar.

V rode 1875 de Laire ve Franciit a Tieman v Nemecku temef soudasne uvefejnili patent na proces, jim2 se umele vyrabi vanilin, chemicky totoZnY s wanilinem, obsalenYm ye vanilce. Za rok po to se ji2' na trhu objevila ,umela, vanilka a prodavala se za cenu 160 dolara kilogram.

Za padesat let klesla tato cena postupne al na 16 dolara.

Hlavni vSthodou stale ceny.

V roce 1924 vypukla v Mexiku revoluce a shodou okolnosti panovalo v jinStch zemich, kde se p er stuje vanilka, tak neptiznive podasi, svetove. firoda povellive poklesla. Madagaskar= Sti pestitele se chopili teto ptilelitosti a cenu vanilky vyhnali s pilvodnich dvou dolaru a do 1.7ST e 18 dolaril za kilogram.

Jejich lidsky pochopitelno. sobeckost India dva nesledky, ktere se pine projevuji teprve nyni, po 12 letech. Whodne ceny vetly k tomu. le se zadala vanilka pestovat vkide, kde se ji jen trochu datilo. Ve spottebitelskS7ch zemich naproti tomu vznikla zvfgene, poptavka po nahralce vanilky. Kolem roku 1927 dosahla svetove, firoda vanilky zhruba dvojnasobne vijrAe proti letum ptedchazejicim a v rode 1932 klesla cena vanilky na jeden dolar za kilogram.

Tato cena byla tak nizka, ze sotva stab() za to, pestovati a sklizeti vanilkove boby, proto pustly a upadaly vanilkove planteIe. Najednou nastal v§ak Toni citelnV nedostatek vanilkovSich bothu a cena jejich zase stoupla na sedm dola-

Chem

ice. cka Re ()d

William Haynes. ra za kilogram. Ale pfesto jiti nedosahla vYSe z roku 1925. Zatim spotteba umeleho vanilinu stale stoupala, take se jeho vYrobefun podatilo za deset let sniliti jeho cenu s 16 dolara za kilogram na pet a pal. Cena vanilky se tak stala takfka funkci ceny vanilinu a cena vanilinu, pies kolisani jeho pfirozeneho konkurenta a proti tendenci ostatnich Zivotnich potteb, stale klesa.

Jednotna jakost.

Krome yynikajicich sluZeb, ktere prokazuji umele latky narodnimu hospodatstvi stabilisovanim a sniZovanim cen pramyslovYch surovin, dodavaji spottebitelam zbo21, jednotne a stale se lepg ici jakosti. Variace, jak pravil jeden velkY biolog, jsou nezmenitelnYm zakonem pfirody a uZiti jakekoliV pfirozene latky ye vysoce zmechanisovanem modernim pramyslu je spojeno s mnoha obtiZemi. Vanilkove boby,.pochazejici z raznYch semi, se list od sebe tak zfetelne vrini, ze kaldY z .jejich druha piedstavuje zcela samostatnou znadku. Nadto i v teZe plantAZni oblasti zpasobuji rok co rok zmeny teploty, podasi, rozliene pestitelske metody a rrizna doba konservo yani znadne rozdily v jakosti vanilky. Cena vanilkovYch boba jako kofeni zavisi tedy na prvnim miste na lidskem smyslu chut'ovem, metitku to velmi nespolehlivem a neobjektivnim. Naproti tomu chut' jednoho kilogramu umeleho vanilinu piedstavuje taktka nemenitelnou hodnotu.

Pied dvaceti peti lety se na americkem trhu po prve objevila vlakna umeleho hedvabi. A 10ni jsme ho jig spottebovali skoro 125,000,000 kilogramt. Tryalo to jen 15 let, od 1911 do 1926, aby se nage spotteba umeleho hedvabi vyrovnala spottebe hedvabi pfirozeneho. A v minulYch deseti letech ji pfeddila o 300 procent.

Umele hedvabi pied 25 lety bylo na omak drsne a svitilo neptirozenym, kovo yYm leskem.

Po prvnim prani ztracelo skoro 80 procent sve vladnosti a dal() se Zehlit jen vlalnou Zehliekou. Jeho trvanlivost byla nepatrna. Neni snadno yyjadfiti disly, jak se od to doby zlepAlio. Je to tim nesnadnejsi,ze dnes zname atyri druhy umeleho hedvabi s odli gnYmi vlastnostmi a vYhodami. Jak vi kazda iena, lze dostat hedvabi, ktere Yydr2i Zehleni horkou Zehlidkou, hedvabi matne nebo hedvabi leskle atd., jak si kdo pfeje. Snad nejspolehliyel gim dakazem pokra.dujiciho jeho zdokonaleni je stale se zvetAujici jemnost jeho ylaken.'Za uplynulYch 15 let se procento jemne prize v celkove vYrobe hedvabi (o jemnosti vlaken 112 deniert a jegte merle) z yYgilo s 15 na 40. Dnes se za pomoci zdokonalenYch vYrobnich procesu vyrabeji umele. hedvabna vlakna, jen jsou o polovinu ten& neZ vlakna bource morugoveho.

Hodnota zylaltnich fysikalnich a chemickYch vlastnosti umelYch latek je patrna take z obrovskeho rozgikeni novYch ochrannYch naterft. Sta'ti Egypt'ane utivali lake, ktere yyrab'eli z pfirozenYch Pryskyfic, rozpu gtenYch v alkoholu. Tyto laky byly tak pevne a tr yanlive, ze po 40 stoleti odolavaly zubu easU. Selaky, po prve uZivane v Indii a zdokonalene ji g pied mnoha stoletimi ye forme dinskYch a japonskYch lake, jsou ptimYmi pfedchridci dnesnich laku na dtevo, jak je nejdokonaleji vyrabi Anglie. Tyto laky pfe yzal automobilovy pramysl od kolata.

Natery pro kaidou pottebu.

Natery pro vneTSi ceny lednidek jsou naprosto, od natera vnitfnich sten, prototie vnitfni steny maji odolavat jinYm vlivam nett vnejAi. Dnes meme specielni natery pro dna lodi, detske hradky, pro beton, pro v'tiechny kovy, gumu, pro vazbu knih, sadly na tabak, hraci stolky, zavesy, gumaky, atd.

Zcela zyligtni misto v fade novYch hmot zaujima celuloid. Tato latka nam dala dokonalou imitaci slonoviny, jet statim nepraska ani nelloutne, imitaci Zelvo ymy, vynikajici zvlagtni pevnosti, lacinou, lehkou a trvanlivou imitaci koralu atd. Pramysl umelYch hmot nam dal latky, vzdorujici ohni, pasobeni kyselin, lira-

Strana 11, yin, morske vociy i alkoholu, latky, vynikajici rtiznYm stupnem tvrdosti, elektricke vodivosti, tatinosti atd. Nektere z nich se daji zpracovavat na`tisicinu centimetru pfesne, jine se daji obrabet jako kovy. Nektere z nich maji zabarveni jako nerosty, jine se daji snadno barvit a barva vetknou z nich je naprosto trvala. Nektere druhy slouk k vYrobe fotograficky pfesnYch imitaci ruznYch (tre y a mramoru. Va'echny tyto latky, spolu s novYmi slitinami, ktere procielavaji podobnY netuSenY rozvoj, poskytuji mnoha odyetvim nageho prilmyslu celou armadu novYch surovin.

V roce 1809 jeden dobrodruZnY badatel, veden Indiany pies vyprahle nahorni roviny And, objevil rozsahla lokska dusienanu sodneho. Tato prirozena lokska dodavala vice ne2 jedno stoleti celemu svetu dusik, potfebnY k vYrobe 4.anelS7 ch hnojiv a vYbuanYch latek. Cena techto ledkovy'ch poll byla pa prve poznana za napoleonskYch valek, kdY znatine stoupajici potreba streliva vyvolala silnou poptavku po chilskem ledku. Je ironii osudu, tie chemikoy e, kteri vybudovali monopol chilskeho ledku, se postarali o jeho zlomeni, kdyti za svetove valky zavedli vYrobu dusiku pfimo ze vzduchu.

V roce 1898 prohlasil sir William Crookes, vynikajici anglickY chemik, ze po vyderpani chilskYch ledkovYch poll, bude lidstvo odsouzeno k smrti hladem, nepodati-li se chemikum najit zpasob vYroby dusiku, tohoto netedneho, vzdoroviteho plynu, ptimo ze vzduchu. Nebudeme se zabYvati tim, jak se chemikam podatilo rozfait tento problem. V kaZdem ptipade mel objev tohoto procesu dalekosahle narodohospodafske i politicke dusledky.

Pridom do monopolu.

Tuto elementarni, ale dulelitou lekci v narodni obrarie, kterou dala v gem narodum svetova valka, si zapamatoval svet tak, ze nyni si kaZda, vlada poklada, za svou narodni povinnost vybudovati si na seem rizemi aspori jednu tovarnu na vyrobu dusiku ze vzduchu. NarodohospodafskYm dusledkem toho ov gem je nadvYroba dusiku, chilskY ledek, kterY si po vice flat 40 let udrZoval sve monopolni postaveni ve svetovem hospodatstvi, pozbyl bYvale daletitosti a zemedelci kupuji dnes umela, hnojiva za neslYchane nizke ceny.

Indigo a morena bYvaly od nepametnYch dob nejuZivanergim modrYm a dervenYm barvivem.

V dfivej gich letech bylo asi pal milionu akrri pady, od jinni Francie pies Stfedozemni mote al do zemi Male Asie, venovano pestovani mofeny a vice neti pub milionu akru, hlavne v Indii, bylo osazeno indigovnikem. Pramerna roda moteny dinila 75,000 tun rodne a indiga 8,500,000 tun. Z tohoto mnoZstvi se ziskab'o prri.merne 750,000 kilogramil alizarinu a 3,666,000 kilograma indiga. Cena ro'dni sklizne mofeny dinila 15 milionu dolara a indiga 42 milionu dolara.

Na sklonku devatenacteho stoleti se podatilo poprve ziskat alizarin a indigotin umele z kamenouhelneho dehtu. Dnes spotfebujeme ne 750,000 kg alizarinu z mokeny, ale 2,250,000 alizarinu umeleho, ne 3,666,000 kg pfirozeneho indiga, nYbr2 7,500,000 kg indiga umeleho, a to za etvrtinu ceny pfirozenYch produkta.

Mimo to bylo uvolneno 2 miliony akru pudy pro pestovani jinYch potfebnej gich plodin.

Vzpomenerne-li si, ze podle odhadu trpi v normalnich dobach jedna tfetina lidstva podyY21y ou, nabyva tato skuteenost Zivotni drileZ'itosti. V Indii site umele indigo ptipravovalo o existenci 1:47 vale majitele planteli, barvite a obchodniky barvami a radikalne zmenilo vet tisica domorodct, ale na konec se ukazalo, ze jeho objev pfines1 zemi jen dobrodini, ponevac12 pfispel znaene k rorte geni stale se vracejiciho problemu hladomoru.

TakovYm zpilsobem chemicky pramysl phspiva viditelne k lep'Simu a bohatejgimu Toto je chemicka, revoluce, ktera v ptiStich padeseti letech zmeni pronikave celou na gi prrimyslovou soustavu. Nove chemicke vYrobky se ukazaly prave tak vlivnYmi narodohospodalskYmi'diniteli jako nove stroje. Objev ohne byl prave tak dalelitYm krokem ye yYvoji lidstva jako objev kola. A jednou z prvnich revoluci v dejinach lidstva byla revoluce chemicka: objev slitiny, meth a cinu, ktera, dala sve jmeno cele velke epode, dobe bronzove,

Strana

Utednf Organ Slovanske Podporujiel Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR-FRANTA MOUCICA-EDITOR Vydayatel6 - Publishers 111.1CHOSLOVAIC PUBL. CO , Ni est, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare viasti $2.50 Subscription $1.00 P year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znigny adres zasilajf se do Hiavni Vradovny, Fayetteville, Texas, Vegkere dopisy, pfedplatne, oznarnky, bud'tet adresovany na Vestnfk. West, Texan Vestufk lies the 1Przest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

--Kalenclar .jubilejnieb oslay . V tete rubrice povedeme seznam tadovYch slavnosti uspotadanYch k narozeninarn naafi Jednoty. Bude sloutit k informaei elenstvu, bude zrcadiem ruchu a ptiprav v osad.ach, verejnou kontrolou i ptipominkou vg em a veude, kde doposud se na nieem k °slave jubilea nerozhocili. Ptibuzni a ptatele mohou si die seznanni fadovYch ptedem vyplanovati zajezd na to enu slavnost, kde maji pfibuzne. a zname, eetne. rodiny podnikaji katdoroeni vYlety a letos mohly by se vypraviti na nekterY velkY podnik v nezname doposud °sad& Eadovi tifednici ci dopisovatele laskave nam podnik sveho radu po schiizi pisemne oznami a ten blade die kalendatriiho postupu do teto rubriky zaraden. Doposud seznam oslav vykazuje: V nedeli, 11. dubna. Rad Jaro cis. 130. v Dallas. Oslava 20. vYroei zaloteni tadu. Blit gi naleznete v oznamce na jine strane t. eisla. ✓ nedeli, 11. dubna. Rad F. B. Zdrfthek Cis. 112. v Guy, Tex. Oslaveni 25. vYroei zaloteni tadu, slavnostni uvedeni nov,Ych elent, hold zakladajieirn elentim t. fadu. Podrobnosti se doetete v dopisu br. P. Li gt'dka v east dopisovatelske. ✓ nedeli, 23. , kvitna. Rad Rozkvet Zapadu 107. ye Floresville. Slavnostni vYber kona rozmerne ptipravy. ✓ nedeli, 23. kvetna. Rad Vygehrad Cis. 48. v Bayersviile. Oslava 40. vYroei naafi Jednoty, k nit konaji se pilpravy uz nyni. ✓ nedeli, 30. kvetna. Rad 8tefanik 'Cis. 142. v Houston„ Tex. Program dtistojne oslavy uz narYsovan, podrobnosti budou uverejneny co nejdrive. ✓ nedeli, 20. eervna. Rad Hvezda Miru C. 33. v Bleiblerville. ✓ nedeli 20. ecryna. Rad Pokrck Houston Cis. 88. V priprave rnohutna oslava v:fe r oei zrozeni SPJST., v jejirn ramci sehrdni naclhorneho dila bratti Mr gtikti - "Maryga". : is. 9. ve ✓ iiterY, 29. eer yna. Rad Slovan C Snook. ZvolenY vYbor praeuje na pripravach k rozsahle slavnosti, k niz budou pozvany tady a spolky celeho okresti.

Nenf - v6teitio Uspechu nee, prove bratrstvi.

Na jinem miste t. eisla shieclate vYkaz nove ziskanYch Menu za mesic bfezen. Uvaasm li nepohodu, jaka neobvykle prevladala od Neveho roku, stMujice objitd'ky na gich orga,nisatort po venkove, vYsiedek naboru je zaji.F.te vie net uspokojivY. Ovgem, ,stan.ovili jsme si sv0j cil, nag jubilejni rok rnusibti pobidkou nejen bratrim organisatertim nYbrt katdemu elenu bee. My chceme dokazat, as pal takove wS7znaanne udalosti, jE.,.kou nesporn,e. je 40. irfroe.i. zalOteni na gi SP.J.ETe ..se derta'eil car k Tetevani a ge pfineeeme jedriete pokey darek k jejim narozeninam. jimt budou etyfi tisice novYch Clem. Abychorn stanoveneho elle dosahmusime bez rozdilu ruce k dilu.

KatdY y e svem okoli, dle danYch motnosti.

Zkuste to u souseda, u pritele, nedivte se, ae posud neni u S.P.J.S.T. -,tazali jste se jej? .(7e7:7-hl* t se. zeptate. nazi l!St?

V E STlsliK Nate Jednota vyclava moderns druhy pojistek se vg emi vyhodami, vYhodne detske pojistky, z nicht kolni pojistka yyplacena hotove v 18 letech sta.ft je dobre ukladani penez soudasne s ochranou. Poplatky na vtechny druhy nagich pojistek jsou ptimetene. Pattiane vysvetleni tivotniho pojigteni ptedem, vYhod pojistek nags S.P.J.S.T., jeji skirelY rekord za dobu etyticeMete ptsobnosti pomohou vydatne k ziskani nov 7ch Clem. Sva nikdy nepottebova,1 vice bratrskeho sebepoznani, jako jej pottebuje prave dues.

Vzporninka jiste easova. 2.;ahajili jsme oslavy zrozeni naaeho Bratrstva a vdeenost pfikazuje,, bychom vzpomneli hrstky krajana, kteti polotili zaklady bratrskYch podpurnYch spolku ania tug ili, ze z maleho sdrugeni vzniknou eeskoamericke podpurne a kulturni organisace, jet budou mite velkY vSrznam pro celou eeskou vetev v Americe. Bylo dne 4. btezna 1854, kdy v hostinci krajana Jakuba Mottla na 9. y St. Louis, mezi Sourlard a Lafayette St., seael se hloueek krajanti, kterY "deskY spolek, jehot hlavnim iteelem byla nemocenska podpora pro eieny a mravni i hmotna podpora pristehovalcti bubec. Zakladatelil bylo toliko 28, posledni z nich bratr Josef StankovskY, zemrel 31. kvetna 1912. Od tohoto pamatneho 4. bfezna poeitame vek eeskYch bratrskYch spolkti, oekoli opravdovY poeatek nastal teprve po tfech mesicich, kdyt si novorozenY spolek odbyl poradnou detskou nemoc, tYkajici se jmena a vnittni povahy spolku. Teprve po provedeni nov)ich tadmich voleb krajan Vaclav Pohl, prvni tacInST ptedseda spolku, po kratke Tirade za velkeho nadeeni vaech ptitomnYch prohlasil: "Ode dneg niho dne tento spolek se nazYva Ceskoslovenska Podporujici Spoleenest." Tak die historickeho zapisu jednota S.P.S. vstoupila do dejin Ceske Ameriky a tato jednota je ptivodcem po letech zalotene nagi S.P.J.S.T., o demt dosti obgirne a nekolikrate behem posledni doby psal br. I. J. Gallia, prvptedseda naaeho Bratrstva. CelSich 16 let zustala 0.S.P.S. obmezena na St. Louis. PoinStleno sice na zakladani novS7ch tada, ale leta desata nebyla ptizniva dalaimu vSwoji a to ze ctvou deska Amerika byla uchvacena nadeenim pro zakladani "SlovanskS7ch Lip", prvni spolek toho jmena zaloten zase v St. Louise dne 1. ledna 1859 a sjezd byl v Chicagu 31. prosince 1865, net hnuti to pak brzy zanilylo, a na to ptiela obeanska valka a!jeji hospodatske rake nasledky. Az dne 8. btezna roku 1872 uveden do C.S.P.S. prvni add mimo rodne mesto, tad Svornost Cis. 3 v Cleveland, 0., a behem nekolika let nasledovaly staty dalai Matetska C.S.P.S. prod'elala svizelnou reorganisaci, neclavno slouaila se s pet menaimi jednotami a sve jmeno zmenila na Ceske Spolky Ameriky. Letoeiho btezna slavila 83. v3'7roei sveho trvani.

Pkikazani "Nepokradee" znamend dnes mnohem vice pro svedomiteho eloveka, net v staras znamend potfebu oprav, reorganisaci spoleenosti na zaklade spravedlnosti. Jde-li o napravu skuteene, pak musi Kristovo "Miluj bUniho jako sebe sameho" state se socialnim skutkem! Vtechno ostatni je vylVbani, vS7m1uva a zastirani panovaanosti duchovni a svetske. To pocit'ovali a chapali nazi buditele, kdy vaecko sve usils obdrodne zakladali na humanite - pravi Masaryk.

Cesta sledovand Rooseveltem je testa osviceneho konservativce. On zapasi o zachovani kapitalistickeho tadu, ma vedomosti o torn, se cd zavrteni NRA, potni dilny, hladove mzdy a prodlutovani pracovni doby se mnoai veude, kde neni delnictvo chraneno odborovou organisaci. Ureiteji net kapitani prtimyslu a Wan Street zna ptiainy, jet tenou delniky do tabora Lewisova a pravem. tento Ukaz povatuje za .17 istratrie zuameni. Copa •i povatuji vzpoury deinietva za dilo agitatorl a nepomysli, ze dilo agitatort se dal'', jelikot je zde zakladni ptieina - nespokojenost. Na kolenou meli by tito zpateenici dekovat osudu za Roosevelta, jehot proziravost je zachranila a jent se vytrvale snag i zachranit jejich tad navzdor jim samYm. NeehrotenY president Roosevelt snati se delnickym a farrnalskYm masdm dati prave jen to Ilk, aby odvratil tim stra g livemu vYbuchu, kte-

Ve staedu. due 7. dubna 1937. d by rozmetl celou v `ystavbu nynej giho kapitalistickeho radu. 2acaS7 rozva,LIST Lovelt si ptat, by k dosateni upravy v hospodatske struktury pracujici vrstvy musely sahnouti k nasili. TakovY vYbuch zpilsobil by v komplikovanem systemu vYrobnim a distribuenim zmatek, jim2 by trpely prave pracujici vrstvy nejvice. Proto je nejvSree nutna reforma soudnictvi, aby probouzejici se lid mel cestu volnou k zavadeni tadoucich zmen systemu, bez uchylovani se k nasili. Delniei rukou i mozku melt by verne stab za svS7rn vildcem a ochrancem, kterST celemu narodu ptedlotil k zodpovedeni otazku: "Budou lido Spoj. State vladnouti si sami prosttednictvim zvolenSrch zastupca, nebo budou ovladani nekolika muti sedicimi na soudni stolici?"

Zlinsky Bat'a, v Dallas. 6eskS7 Ford ei kral obuvi Jan Bat'a zastavil na ceste na ptie Amerikou v Dallas, kde v patek k jeho ucteni uspotadala mistni obchodni komora hostinu v Adolfus hotelu. Jak se da oeekavat, proslulSr esl. priimyslnik byl zahrnut otazkami, jet' ochotne a plynnou anglieinou zodpovedel. Pro bavInate je easove nesmirne dtiletitS7 nazor na budouci situaci vSwozu americke baviny. Je svrchovane nabadavSt jako vystraAnY! Pravil doslova: "Vy Texasane jste v nebezpedi ztre.ty 'idivozu baviny, jestItle nenaleznete cestu, byste mohli konkurovat s rychle rozrustajici produkci ciziny a umelYmi tkanivy, jake ku pt.

Italie vyrabi ve velkem mno2stvi. Vice baviny Po akru eili zavedeni hnojeni a leptiho obcleavani, dinit vetg i Uroda pti stejnem vydani um&-Zni cenovou soutet na cizich trzich. Italie vyrabi umela tkaniva ze slamy peeniene, y e, kornovSrch stonkii a dtevin, jimit nebezpedne souteti dovozu amer. baviny do stkedni Evropy. Bat'ovy zavody nedavno zakoupily 2,000 tun italskYeh umelYch latch a tyto jakosti ptevy§ovaly latky bavinene. Celni hranice pfekati ozdraveni hospodatske deprese, staty postradajici ureite suroviny chteji si tyto vyrobit mele, aby dosahly sobestadnosti. Vynikajici tovarnik na konec vyslovil ptesvedeeni, toliko volnS7 svetovS7 obchod ueini vetitelam dobre zakazniky, dimt diplomaticky dotknul se valednYch dluhri Evropy. Pokud americky pruznysl bude pod ochranou vysoke celni hradby, evropsite tovary nebudou moci do Soustati, dluNci staty a ovS'em i Ceskoslovensko splacet - nebudou.

Spravedlnost zakladcm lidske spoleenosti. Je potaday kem spravedlnosti, aby katdY elovek mel vg e to, co pottebuje k sve existence a k svemu Lvotu: vLchni mame pravo na 2ivobyti, na praci a odmenu za ni, na bydleni, na chleba, na spanek, na odpodinek, na klidne stall a pod. Je nespravedlnosti, neni-li v techto vecech mezi lidem rovnosti, nekdo mnohem vice net pottebuje a jinST nema toho, deho pottebuje. Stejne spravedlnost tada, aby byla rovnost mezi lidmi i v torn, echo pottebuje duge k svemu vlastnimu Lvotu, nebot' ne pouhYm chiebem 2iv je elovek. Proto ma ka..idY Cloy& stejne pra y() na vzdelani v mezich nadani, jake je mu pCirodou clan°, stejna prava na svobodu, stejne pravo na vlastni osobnost. Eat( spravedlnosti veak tada, aby vkchni lido meli nejen stejna prava, ale take stejne povinnosti v'Selidske, bez ohledu na to, jsou-li mezi nimi rozdily v postave, sale, zdravi a pcd. VSichni lido maji stejne povinnosti k tadu pravdy, prava, dobra, krasy a vLchni, kdo tento tad poru S . uji, chybuji a hteProto take spoleenost tresta ty, kteti poruCuji tad prava, na norm je spoleenost zalotena.

Bovorna. Br. R. S. "Wenn se roku 1931, on byl obeanem, ona nikoli. Jsou oba cbeani?" Nikoli. Zena musi o obeanstvi zaadat.

Br. Karel Ch. - Potadatel je na nedeli 23. kvetna zadan do Floresville. Ochotne pti zamYglene oslave v.ypornTae, bude-li datum zmen6no.

Yoakum -- J. P. Tatte se na pogtovnim fade. Vage jmeno je v adresari a chyba yeti jinde.

Rogers - J. S. Importovane hudebni nastroje dodd za primetene ceny firma: Jos. j it'P11, 12'33 W. 18th St., Chicago,

Ve sti.edu , dne '7. dubna 1937.

Dle zpra,vy esl. tisku delegate Ceskoslovenska ke korunovaci krale Jitiho VI. byla vybra.na a budou ji tvotiti: ministerskSz ptedseda dr. Hc.:d2a, generalni inspektor eel. branne moci general S;irovY a Glen esl. vyslanectvi v LondSale Edmund Cernin, ptibuznjr bYvaleho zahranieniho ministra rakouskeho a pisibuznY britskeho ministra zahranidi Anthony Edena.

Obrovske letadlo Pan-American Clipper ukondilo yyzkurrinST let na Nov'S Zealand, urazivk ze San Francisco drahu 7.000 mil. Let byl napinavy a sensaeni a jeho vyznam vzroste teprve behem let, at se ukate, jak vliv mel na rozvoj letecke dopravy. • Stoupenci dr. Fr. E. Townsenda jsou 26.clani, aby pujcili tomuto $5,000,000 na financovani kampane podnikane za tim adelem, aby jeho ponsijni plan stal se zakonem. Townsend National Weekly ptina.A1 26.clost o ptjeku. Dr. Townsend slibil ka2clemu, kdo mu pajei nejapenize, notu nesouci 4 proc. aroku a splatnou y e dvou letech. Jako zaruku, pravi se v oznameni, dr. Townsend nabizi cela aktiva $500 a jeho nezarueenou notu.

Ve dtvrtek minuleho tS7cIne zemtel v Londyne proslulY anglickSr romanopisec a dramatik John Drinkwater, do2iv se 54 let sveho veku. Byl obliben i v Americe, kde byl nekolikrate hostem. Ke s yYm historickym hram valil dasto themata z historie Spojenych Sta.tu. Z tech nejznatriejAich jsou "Abraham Lincoln", a "Robert E. Lee". Posledne navAtivil Spojene Staty v roce 1925, kdy ptednaAel i v Omaze.

President pracuje s kongresnimi vudci na trojdilnem programu k napomoci rentSrtam.

Jeho program mute bYti zahajen ji g letos tadou pokusnS7ch projektil Obsahuje tyto body: Pokradovani rehabilitaenich pajeek rolnika, vetAina z nich2 zije. na pczemcich, o nich2 vlada mysli, 2e se mohou vyplaceti; zakupovani znehodnocenne pudy, jet. bude zmenena na pastviny a majitele si mohou zakoupiti padu lepAi; zakupovani priely vladou ku ztizeni domovin pro rodiny vzate ze ApatnStch pozemkt, jako2 i zakupovani najemnSrch farem, aby se rentYtilm dala ptileaitost vlastniti padu, kterou obdelavaji.

Jak bylo v techto dnech sdeleno z Toronto, budou miti brzy Dionneova paterdata cab', milion majetku. Oiperna tato deveatka, jim2 budou tai roky 28. kvetna, obdr2ela do dneAniho dne pies pul milionu dollart a s tim co mail k pohledavani, dini celkovS7 majetek jejich $861,148.39. Vlacla statu Ontario prave ozna.mila, 2e patereata obdrtela j12 celkem $573,765.05 od 24 filmovYch spoleenosti a ze smluv s ohla.Akoy mi a pramyslovSrmi spolednostmi a z toho $543,174.33 od to doby, co prohlakna byla za schovanky krale Velke Britanie, cot stale se v der ynu 1935. K tomuto obnosu d1u2no ptipojiti jeAte jejich pohleda yky na zaklade ujednanYch smluv, ktere eini $287,383.34. V ptiAtich letech procenta z prodeje raznSlch vjirobkii zvSrAi celkove jejich bohatstvi. NejvetAi eastku a2 doposud obdr2ela deveatka od filmcve spoleenosti, ktera zhotovila etyti obrazy s patereaty v hlavnich alohach. Spoleanest to zaplatila za to $300,000. Jedna spoleenost, ktera vyrabi kalendate a rtzne pamateeni ptedmety, zaplatila patereattm $58,097.17. Vj'rclaje na oktkovani patereat do 31. ledna tohoto roku byly $95,996.53.

• Dnes obrovska. Bat'ova spolednost zahrnuje dest tovaren v Evrope a jednu nedaleko Kalkuty v Indii. Podnik mute vyrabeti 50,000 part obuvi denne a dosud roste. Kalkutska tovarna byla zalatena pied Aesti lety s Amyslem prodavati boty 30,000,000 bosoriohYch India Ale patrne podnik se nepovedl, jetto byl jednim z Bat'ovYch nejvetAich starosti. "Dal bych $25,000,", pravil, "kdyby mi nekdo dal napad, jak ptinutit ony Indy, aby kupoval" moje boty." Odhadaval, 2e pouze jedno procanto domorodYch obyvntel cele India je o-

VESTNTK

Zpravy z qrdne.

San Francisco Chronicle oznamuje: Jan Bat'a, 391ety evropskY "obuvni kral" a jeden z nejbohatAich mua't na svete, ptijel do San Francisco na sve testa kolem sveta, ktera byla zahajena v jeho rodnem eeskoslovensku tamer pied ttemi mesici. Bat'a ptijel na palube parniku Asama. Maru s druainou deviti obchodnich spolupracovnika a pfatel. Do VYdne doufa odletet ve svem letadle, ktere piivezi v bednach parnik "President Hoover" a v kterem u2 proleteli naptid Evropou, Ash a dastedne i Afrikou.

ZemedelskSi vS7bor snemovny kongresu zamitl polo2ku $50,000,000, ktera byla Usti administraoniha programu k napomoci rentytt.

Firma Sears and Roebuck, majici odboeky po cele zemi, mela za lonsky rok eisteho zisku $30,660,190. Na kaIdS7 obyeejnj, dilec piipadla akcionatarh. dividenda $6.27. Spoleenost zamestnava. ptitomne 48,200 lidi a za loriskS r rok odvedla na danich $12,441,707. * * Belehradska depeAe z patku minuleho tYdne oznamila podepsani petilete dohody mezi Jugoslavii a Italii, jet dotYka, se jednak neatoenosti a jednak hospodatskYch a politickYch opatteni a odstranuje napeti, jet panovalo mezi jmenovanSrmi zemerni po nekolik poslednich let. Smlouva tato, v nit' se pravi, as e je vzajemnou tuabou obou zemi 'zabezpediti trvale ptatelske vztahy, byla za .Jugoslavii podepsana premierenn. Milanem Stojadonovieem a za Italii zahranidnim ministrem hrobetem Galeazzo Ciano. Zarueuje vzajemne ptitomny stay hranic a uspotadani na Adriatiku na pet let a zavazuje obe vlady k potladeni jakekoliv propagandy jedne proti 'druhe. vynalez, ktery ma pamet' a nazvanY memnoskop, vynalezen byl B. E. Marshallem a W. Kakalou ye yYzkumnych laboratotich Westinghouse. Jako "oko" pro memnoskop zfidili vynalezci indukeni proud, kterY ptijima tep, jen2 ma bYti pozorovan. "Oko" telegrafuje tento tep k "mozku". Mozek je kulatSr, rychle se otadejici valeeek a tento mozek ma pouze 147 "bunek". Koala se segmentem komutatoru, klinek medi obsahujici kousek aluminoveho obalu, kterY mitze pojati elektrickY naboj. KalcIST naboj je obrazern jednoho tepu. Tento idasnST stroj zachycuje ye /mote z aluminia a medi elektrickSr obraz, kterY mute bSrti reprodukovan ye sve pfivodni podobe. * • VetZina politika soudi, to zaseclani kongresu se protahne pies leto a pravdepodobne a2 do listopadu a prosince. Mezitim, co je veden spor o rozhodnuti otazky nejvySAiho soudu, hromadi se mnoho chile2itYch navrht. Mnoho z novj'Ich a chystaiVch zakont administrace je zavislo na vytekni soudni reformy. Presidentovi stoupenci jsou ptesvedeeni, zvitezili nyni v boji o nejvyS'Ai soud, 2e po to dostane vAe, oc bude 26.dati ,ale prohraje-li, nebude pak ji2 s to miti vliv na zakonodarstvi.

Strana 13.

Na prohlageni W. Greena, pfedsedy Am. lederace prate, v nern2 oznaeil stavky, pH nichz stavkujici ziistavaji v dilnach, za nezakonne a pro delnictvo nebezpeene odpovedel John L. Lewis temito slovy; "jako otrokat minulYch dob Green prodava sve otroky dolt po fete a sklizi za to diky Narodniho sdru2eni tovarnikt."

• Spolkovi statistikove zjistili, 2e podet vepta na farmach v Unii sni2en byl z 62,000.000 na 43,000.000 mezi rokem 1933 a poeatkem 1937.

Hoveziho dobytka bylo v r. 1934 na 74,000.000 khst a letos jest asi 67,000.000. Zasoby korny v pomeru k poetu vepta jsou o 40 procent menAi ne21i po suchem obdobi z r. 1934 a proto yykrmova situate je mnohem yalnejAi nee byla pted dvema roky.

V nemocnici Good Samaritan v Los Angeles, Calif., zemtel minulY patek F. L. Maytag, zakladatel zname spoleCnosti, vyrabejici praci stroje, do2iy se 80 let sveho \Tau. Narodil se v Elgin, Ill., a ptivodne byl farmatem. Pozdeji byl proda y aeem hospodatskeho natadi, nadea stal se spoleanikem v dtevatskern obchode. V roce 1893 zalo2i1 tavarnu na stroje elekttinou pohanene a v roce 1907 poeal yyrabeti praci stroje, ktere nesou jeho jmeno. V poslednich letech 211 na odpodinku. Byl main tee jako lidumil, kterST na mnohe dobre adely pamatoval AtedrYmi dary. Zanechal zde dva syny dye dcery. Pochovan byl ye svem domoyskem meste Newton, Ia. Veyoda z Windsoru, bYvalY anglicky kral Edward, ptesteho yal se podatkem tohoto tYcine z dosavadniho sveho bydliAte na zamku v Enzsfeldu u Vidne do St. Wolfgang v Hornich Rakousich. Bylo oznameno, 2e v miste torn setrva a'a do 2. kvetna, nacea se odstelmje do Francie, kde se usadi v zarneaku nedaleko Pati2e, kterY je jit' pro neho ptipravoyan.

OpravenST zakon Frazier-Lemktv byl prohlaAen nej yySAim soudem ustavnim. Umo2nnje zadlu2enYm farmatam, aby svoje finanani zalaitosti dali do potadku behem tti let, nich2 mohou svoje ztracene rxiajetkY znovu ziskati. V mezidobi torn zustane majetek v kontrole spolkoveho distriktniho soudu.

Konsul Ceskoslovenska v Houstonu dr. Chas.

J. Holiub podal paroplavebnim spoleenostem re,zny protest a zaroveri duvodnou 2adost, aby Ceskoslovensku, jet' je zakaznikem houstonskeho ptistavu po leta, dostalo se pattieneho uznani. Z Houstonu vyvaii se do Ceskoslovenska hlavne bavina a petrolej, vetAina jineho zbo2i jde tarn pies nemecke, italske a polske ptistavy: • Na otazku "kterou evropskou zem mate nejradeji?", hlasovo.ni vetejnosti vyneslo: Anglii 42 procent, Francii 11 proc., Nemecko 8, Finsko 4, Irsko 4, Italii 3, gvycary 3. Belgii 2. — Na otazku: "myslite, 2e vstup Sp. State do svetove valky byl omylem?", hlasovani udalo: mu2i 68 procent ano, deny 72 proc., farmati 66 proc., obyvatele mast 71 proc. omladina 69 procent.

Od roku 1882 ye Sp. Statech bylo provedeno 5.106 lynet a 99 jejich obeti byly deny. Od roku 1919 do 1936 vdetne 25 osob bylo upaleno za 2iva a 20 jich bylo spa.leno, kdy2 byly napfed lyndovany. Dokazalo se, 2e nejakYch 200 doted bylo nevinnYch. V 99 procentech lyndt nikdo z tech, kteii lynd provedli, nebyl *a emu toho usveddeni. Texas, Georgia, Mississippi a Louisiana jsou na prvnim miste, pokud se Ude provadeni lynea, zatim co v New Hampshire, Massachusetts, Rhode Island a Vermont dosud k lyndi nedbalo. Ptitomne vydkava v. kongresu na. projednani Wagner- Van -Nuysova pfedloha proti: lynei, ktera asi bude schvalena.

Austin, 3. dubna. Guverner Allred vetoval ptedlohu na kontrolu povodni v okresu Harris.

Snernovni vS7bor na astavni dodatky zamitl 6 proti 4 hlastm navrh tYkajici se ptepsani flak ustavy. A2 dosud povoleno $10,215,812 a k projednavani zbYva vYclajt v cal. slime $53,053,353. Ptedloha o zostteni zakona proti narkoti/cam schvalena. Senat schvalil vAechna guvernerova jmenovani. Zam9AlenY dodatek ku zdaneni neviditelneho bohatstvi dle tiid prozatim vazne. Zakonodarci chteji dati v srpnu k odhlasovani dodatek astavy, dle neho2 dosavadni diety $10 denne po ,dobu zasedani, brali by sluane $3,000 merle.

Ve Washingtone zesnula u yeku 90 let pi. Robert Todd Lincolnova, snacha presidenta Abrahama Lincolna. Byla dcerou zesnuleho senatera J. Harlana z Iowy a do Washingtonu ptiAla jako mlade devee.

DlouholetY tajemnik HI. trtadovny mohutne Zapadni Cesko-Bratrske Jednoty, br. L. J. KaApar stfaen byl vaanou nemoci a jeho sta y dle zpravy "Cedar-RapidskYch Lista" je velice vary.

Strana 14.

Pryvky z eleskoslovenskfch (Min. Vzpoininka na "r dc7 Krongtat" NES odchazi do trvale vYslu2by zemsky D president Podkarpatske Rusi Antonin Rozsypal. S jeho jmenem je sp,jato kus nejpohnutlivejAi historie z podatkil deskoslovenskeho statu, t. j. pokus o komunistickY puc v prosinci roku 1920. Rozsypal byl tehdy okresnim hejtmanem na Kladne, ktere bylo ohniskem puce.

Zde pasobil znamY a dnes u2 taktka zcela zapomenutY Alois Muna, zde Ant. ZapotockY strhoval davy pro mySlenku posovetSteni Ceskoslovenska a zde desitky 'jinYch komunistickYch agitatora S . tvaly kladenske horniky a hutniky do akci, ktere, kdyby se bYvaly zdatily, znamenaly by nejen take poSkozeni mladeho statu, ale take katastrofu dale jeho pracujici tfidy.

Situace v tehdejSich dnech byla na Kladensku zla. Cele Kladensko a Slansko bylo zachvaceno generalni stavkou. Na dolech ani na hutich se nepracovalo. Od obee k obci tahly shluky seStvanYch mute a 'ten a vyrovnavali si po bolS'evickem zpasobu sve Tay s kaklYm, s kYm za dobre uznaly. — Rekvirovalo se a vy ylastriovalo, podle toho, jak ten kterY "lidovY komisat" doporueil nebo dovolil. Zloba poS"tvaneho lidu byla namitena v prve fade proti statkatam. Ti pak ku podivu projevovali mak) odvahy k odporu. Vydavali davu vSechno, co chtel, ba i to, co nechtel, proto2e o tom nevedel, jako na ptiklad zbrane. Jen tak se mohlo stat, 2e na Kladenskem namesti bylo v kritickYch dnech videt bolSevicke "potadatele" tfeba s dvema selskYmi loveckYmi flintami na rameny. Cte-li 'Cloy& dneS"ni protibolSevickY halas v listech agrarni strany a vzpomene-li si tehdejS'iho jednani kladensko-slanskYch statkatii, nemil2e se ubranit divnemu pocitu. Ono se to dnes u2 lehce mluvi. Ale kolem 10. prosince r. 1920 bylo Tehdy mnohY ten dnani protibolSevickY bijec mel srdce hodne hluboko ve spodni east odevu .. .

Situace se stavala den ze dne hrozivejAi. Kladenske ulice byly od rana do vedera piny jitticiho se lidu, napeti vzrastalo. Dvema okolnostem mo2no snad jen dekovati, 2e na Kladne nedoglo k masakru. To byla ptedevS'im zbabelost komunistickYch vudcu v Lidovem dome, kteti se vylo2ene bali neco sami podniknout a neeemu se postavit v celo. Kdo tehdy videl tu zbabelost vudcu komunistickeho puce na Kladensku, ten se navkly ptestal eeskoslovenskYch bolSevika bat. Ceka ji proste, co bude delat Praha, hornickY sever a 2elezniedtska stkediska, jako C. Tfebova, Plzen, Nymburk, Hradec atd.

Sami nedovedli a nemeli odvahu udelat neco, tteba meli pod okny desetitisice rozveAnenych lidi, eekajicich jen na povel. a ochotnY ke v g emu. Bezradnost Stabu dostoupila vrcholu, kdy "plukovnik" Mleoch, kterY puc mel vziti do ruky vojensky, jests rychleji nee ptijel, zase zmizel. Tedy teto zbabelosti bolS"evickeho vedeni mail kladenske ulice ptedev gim co dekovat, 2e nebyly skropeny delnickou krvi. A v druhe fade k tomu ptispelo chladne a rozva2ne jednani okresniho hejtmana Rozsypala. Ten ztistal po cele etyti dny puce klidnY. Opatteni, ktera mohl pohotovYmi silami statni bezpeenostni moci udelat, staeila tak tak k zajiSteni provozu vetejnYch podniku, elektrarny, vodarny, poSty, telegrafa. Pustit se s nedostateenou pohotovosti do vyklizeni ulic, znamenalo masakr, jak republika nikdy nevidela, a bohda nikdy videt nebude. Kladenske namesti a do neho Ustici ulice jsou totf2 ueinene pasti na lidske shluky. KomunistickY puc byl ye svem vlastnim ohnisku ziomen bez krveproliti. Rozsypal Nry e"....k al ntichodu nekolika rot hanackeho pluku a pod plaatikem noci dal vybrat komunisti-

V if,' STNiK cky illavnt Stan. EtAstvicti gelleralove se an nebranili a fama dokonce pravi, to lecktereho z nich tahali detnici zpod piana, z kralieich chlivkt a holubnika. Zateenim vudcu bylo po puci ... Republika i Kladensko si oddechly.

At' se na tehdejS1 uddlosti divame jakkoli, je jiste: kdyby v prosinci r. 1920 byl bYval na Kladne okresnim hejtmanem elovek mene klidnY a rozvaZnY ne2 Rozsypal, kladenske ulice by byly zdervenaly delnickou krvi. 2e se tak nestalo, o to jiste mela zasluhu pra2ska vlada se 8 vehlou v eele, ale take Rozsypal, kterY neztratil hlavu, jako ji pti podobnYch ptilektostech ztratili okresni hejtmane jinde. Snad Antoninu Rozsypalovi ize vytknout, 2e v poslednich letech sveho iikadovani na Podkarpatske Rusi prilis podlehal ptanim nejvet gi strany ✓ republice. Ale upiit se mu to nada.: 2e s nim na odpoeinek nejdou stiny zabitych lidi, svedenYch cizi frazi a demagogii. To mu mute bYti jasnYm paprskem v nastavajicich letech jeho odpoeinku. A take ptikladem ostatnim odpovednYm statnim einitelam, ze klid a rozvaha je Oast° vie, ne2 nevhodne volena, ,brachialni

mot.

Rozsypal odchazi na odpoeinek v dobe, kdy "rudY KronStat", jak za jeho ittadovani bylo Kladensko zvano, vybledi. Kdovi, zda by se to bylo stab pomerne v tak kratkern Case, kdyby ✓ prosinci r. 1920 byla jeho pi:Wu skropila delnicka krev.

J. Danda.

Prot se rust legie nevradive do-via ti?

DE o znamou vec, o nit se zejmena 6asto J psalo za diskuse o ptieinach aksakovske

tragedie. Plukovnik Ceeek, ' velitel povol2ske fronty, chtel, aby simbirska skupina naSlch a ruskYch oddila plula po Volze na jih, kde ji chtel poukt — a pottAaoval — na nikolajevske fronte. Ale velitel to skupiny kapitan tepanov — pod vlivem alena samarske vlady Lebedeva — se rozhodl tahnout na Kazan, tedy prave opadnYm smerem, a sve rozhodnuti provedl, adkoli dostal od Oeeka vYslovnY a jasnY zakaz.

General Seepichin soudi, 2e bylo spravnerSi zvolit smer jinni, na Saratov a dale ke spojeni s armadou generala Denikina, "a nikoli k severu, k neureite a nejiste fronte archangelske".

Pro srnef severni byli podle neho ptedevgim eseti (socialists revolucionati), kteti rozhodovali v samarske vlade; ptesneji tedeno, byli proti ji2nimu smeru, proto2e se bah, 2e by po spojeni s armadou Denikinovou ptiSli o svou mot (jak se pak take skutedne stab po spojeni se Sibiti!). Autor tohoto elanku sam tento argument pled nekolika lety od bYvaleho elena samarske vlady Lebedeva. Ale ovgem u Lebedeva a jeho ptatel byl velmi silnY motiv positivni: oni pies Kazan nemitili k Archangelsku, nybrt na Ni2nij Novgorod a dale na Moskvu. Vefili v elan vitezne armady v °beanske valve; spolehali na pomoc s yYch spikleneckYch krou2kti na teto tests k srdci Ruska a v nem. Proto Lebedev odsuzoval zastavku v Kazani a chtel se hned hnat dale.

Je asi take spravne, 2e spojenedti zastupci nalehali na Ceeka, aby se rozhodl pro smer severni — ale tu bychom si musili dat otazku, kteti a jaci vlastne spojenedti zastupci byli v Povolk. AvSak velkeho proveteni by pottebovalo Scepichinovo tvrzeni, 2e vrchni es. veleni a Narodni rada (jde ztejrne o jeji odboeku v Rusku) podlehaly spojeneckYm vlivem i v tom smeru a byly pro ta2eni na Kazan. V pameti mi zastalo, 2e prave. naopak kazariska vYprava se ✓Odboace kladla Ceekovi za vinu. kratkY elanek gen. Seepichina ptispevek k vYkladu o rozhodnuti mezi obema smery, sotva v nem najdeme odpoved' na otazku, polo2enou v jeho podtitulu. ekneme, 2e bychom energickYm naporem na jih byli dosahli spojeni s Dobrovolnickou armadou — stejne by byl tideram sovetskYch vojsk vystaven naiS bok od jekaterinburske skupiny tekneme, k Saratovu. A jake by tam byly na-

Ve 8ti'edu, dile 7. dubna 1937.

staly komplikace I Nejen vnitrupoliticke — na Donu byli piece Nemci a ye veimi tesnYch stycich s vojenskou yladou donskeho kozackeho vojska (pile o tom na ptiklad Solochov v Tichem Donu). ' Je talk() hadat, co by, kdyby. Myslim, ze Oeekovi al° tehdy ptedevaim .0 to, aby tak jako vzetim Simbirska se zabezpeeil na pravem ktidle, tak, aby se zajistil i na levem. VYprava na Kazan to znemoZnila; tim zpusobila, to na jihu vzniklo velmi bolave misto naai fronty na Volze (tak zvand nikolajevska fronta), a ptidala k nemu druhe takove bolave misto na severu u Kazane. Odtud vedou ptedevalm testy k Aksakovu. To je nas eeskoslovensky *sirznam YYpravy na Kazan, za nit odpovednost pada, myslim, ptede yaim na samarskou vladu a tehdejaiho velitele simbirske skupiny.

Josef Kudela.

LATKA PODLE ROUCHA KARLA IV. fteditelstvi odborne textilni Skoly pro hed-

ve.bnY prilmysl byly zaslany vzorky hedVabneho roucha, v nem2 odpodival Karel IV. se 2adosti, aby byly ueineny pokusy a aby byla zhotovena tat latka. Pokusy mely dobrY vYsledek. Profesorsky sbor a odbornY mistr Wanaus 'zhotovili latku podle vzorku. Dosud dotextilni Skole v RYmatove etyti objednavky na tuto drahocennou latku. Nyni dohotovuje se ve 2kole kus latky 75 metro dlouhY a 56 cm tirokY. Vypracovava ji tkalcovskY mistr Skoly Upine sam, je2to je nezbytne tteba, aby stladavani hedvabnYch vlaken bylo vSude stejne. e prate neni jednoducha., dokazuji nein tyto eislice: osnova sama ma pies 10 tisic nejjemnejSich hedvabnYch vlaken barvy derve. 2000 tech2e vlaken barvy 2lute. ne a tem & Outek je barvy eervene a ozdoby jsou vetkavany zlatem a sttibrem. Protkava se tedy na jednom etvereenim centimetru 220 vlaken csnovy a 70 vlaken outku. Na tkane latce nesmi bYti ani nejmenSi chybieky. Za dvanact hodin pracovni doby utka mistr jenom neco pies metr latky. Podobnou pravi jsou take zaniestnany textilni gkoly v Liberci a v Usti nad Orlici. Tohoto krasneho dila bude poukto na pravu hrobky Karla I. a na razne dekorace na praiskem .hrade a v Narodnim divadle.

HUDEBNI VtCHOVA DETI. S rozvojem na'Si hudby vyviji se uteS"ene i hudebni pedagogika. Ji2 zasadni otazka, kdy se ma poskytnout diteti hudebni vYchovy, doznala velike zmeny. Dnes dlu2no poeiti s hudbou co nejdfive, nejlepe ji2 u 22.ekti druhe ttidy.

Odkladame-li hudebni vYchovu. az budou deti star'Si, dohjeme se velikeho zklamani, nebot' star21 deti jsou v dneSni dobe p1eti2eny Skolou, studiem feel a sportem, to na hudbu jim proste nezbude easu. I psychologicke dtwody jsou zde pkesvedeive. Hudebni poeltky i pti dobrem ueiteli jsou obtane, je nutno mnoho trpelivosti hlavne 2aka. Tuto trpelivost starAi deti nemaji, postup zda, se jim prilis pomalY, nudny a obyeejne za.nechavaji studia \ Tined. Male dite v§ak se OM i z malYch pokrokii a nevy2aduje na &hell nemo2nosti, ktere by byly , na zdvadu dalaimu studiu. Proto zaenete s hudebni vYchovou co nejdtive. Vlastne ne s hudebni vychovou, nYbr g s hudebni ptedvYchovou, tak jak se dnes provadi na modernich prakkYch hudebnich 2kolach. Zaeek ze druhe ttidy neuei se hned na nastroj, nYbr2* uei se nejdtive kladnim pojmum hudebnim (eisti notove Pismo, rytmus), cviei si sluch, podminka naprosto nutna pro nastavajicibo houslistu i klaviristu. To y ae se deje zpusobem hravY ma zabavnYm, take hudba od prvrch zaeatkil se stava radostnou zabavou. Takto ptipravene dite se stane ve tteti tilde nadaen3im Zdekem na nastroj a bude jiste delat pokroky k radosti sve i rodiet. Vyueovani ptedvicho yy se deje v menaich skupinach, neni tedy naprosto nakladne, coZ ma take v dneani dobe s ynj velkr y Yznam. Proto dopfejme hudbu tem nejmenaim, v pate tilde budou z nich jiz pokrooili hudebnici, kteti si pak najdou i pozdeji vas pro pestovani hudby, nebot' takto vedene deti dovedou nejen hrati, ribrZ dovedou hudbe take rozumeti. A to je pravY Adel hudebni pedagoJar. PtaainskS7. giky.

Ve sttedu, dne 7. clubna 19n

QUID() MARIA VYSKOIL:

BOIT L ROMAN AM Helvichova, vytrhnuv gi nahle balieek z P ruky sveho marAela, s poznamkou: "Co s tim?" hodila dopisy do ohne.

Plameny v okamtiku je stravily.

O nekolik minut pozdeji vracel se tovarnik do sveho domova.

Jel jako zbesilST, cestou, necestou, kone do krvava bieuje .. .

Kdyt dojel, tak jak byl vrhl se do ktesla a porudil si ptinesti vina a cognacu .. .

A one osudne noel, po prve v tivote spil se do nemoty!

XLV. Hned po Novern rode zabajeno bylo fizeni o rozvod. VS7jev o Stedrem vederu se bezdedne utvatil jako posledni setkani mantela CernYch. Od to doby se nevideli at u soudu.

Tehdy ovSem ut kde kdo v Zilingove vedel o tom, co se stale v tovarne. Ptirozene, udalost tive ptettasana a vSelijak posuzovana. Celkem vSak nikdo nevekil v nevinu Ireninu.

0 minulosti tovarnikove se mnoho nevedelo, nebot' protil ji mimo Gilinkov, za to o HelvichovSTch se pojednou vynotila cela rada podrobnosti.

Neschazelo mnoho a byli by najemce velkostatku prohlasili za vraha sve prve teny, kterou sprovodil se sveta jen proto, aby se mohl oteniti s "tou druhou", s nit jit za svobodna mel rodinu . . . syna . . o jeho existenci se nic blitSiho nevedelo. Atd., atd.

Ptirozene, to tyto povesti neobsahovaly v sobe ani zrnko pravdy, ale gimraly ptijemne zvedavost tilinkovskS7ch svetoobeanu, prilis zlenivelou vSednimi, katclodennimi piihodami maleho mesta, v nicht nebylo vzruSujici sily ani pachute sensate.

Rozvod tovarnika, oerneho mohl se vgak poeitati k udalostem velikeho rozsahu a dle v'Sech okolnosti, ktere ho provazely, sliboval hezkS7ch par tSrdnil poskytovati vdednou zabavu k dennirn pteklepum.

Ale take v domech obou postitenSich stran nadchazejici rozvrat nabadal k nejedne fivaze.

Udinen dokonce pokus o smir, ne vnittni, zevni pouze, pro vetejnost vypoditanSr. Sam pan Helvich prisel k Cernemu. Vracel se vAak s nepotizenou. Tovarnik nechtel o Irene ani slySeti, prohlaSuje: "At' jit rozvod dopadne jakkoli, horSi nebude ten tivot, netli . kterST jste mi ptipravili. Netvrdim, to se tim vystitham v gech boja, jet sou mi naptiSte ureeny, ale v katelem ptipade ponesu sam za ne zodpovednost. Mika se obydejne, te: poznani dobra se ocenuje teprve po jeho ztrate. Ale v tomto ptipade nic se ve mne neozSrva. Neztracim tedy odlukou Ireny, nSrbr't ziskavam spiSe . . . PtemSlel jsem o tech yecech mnoho a trpel jeSte vice, ale je jisto, to to byl utiteenSr training, kterYm jsem se naudil divati se do velk.Srch clalek. Minim vilbec, to se o tivote lepe pteinSli, net se tije . . . Alespon ja utopil sve city v zlamani a v praci, a zda se mi, to jinak na tivot nemam ani prava. Byla ovSem doba, a neni tomu tak davno, kdyby jsem se chtel s nekSm spojiti proti celernu svetu, proti jeho fitokilm a nasili. Toutil jsem miti term, ptitelkyni, spolubojovnici. Ale osud jak naleti dukladne mne zviklal v tomto, tekneme omylu, takte dnes je mi jasno, to neni motno duvetovati nikomu na svete, to jistotu mule miti elovek jen sam o sobe, nebot' sam sebe neoklame a sam jediny musi stati na mtstku Lodi sveho divota co kapitan, neochvejny bouti a silnS7 zodpovednosti vlastniho ja.

Trvalo velmi dlouho, net jsem se dobojoval k temto poznatkilm, ale dnes, kdy jsou InSTm nejsvetejSim majetkem, nikdo, pravim, nikdo mi jich ut nevymluvi."

"Nechci tebe ptesveddoovati," mime namitl volkostatkat, "minim pouze, to by se s obou stran ptinesti mely piste obeti."

"Obeti a pre koho?"

11213TNiTi "Cot nechapeg?"

"Nevim, komu by to mohlo bY-ti k ti v itku."

"A co tvilj syn?"

Tovarnik prudce povstal: "Jak se odvatuje g ptipomenouti mi to?"

"Povatoval bych spige za chybu, opominouti toho."

Cerny se zamraeil: "Neni mYm synem!" prohlagoval temne.

"Jake mac pro to clukazy?" namitl pan Helvich.

"Sve srdce . . . citim to! A pak — nenavidim tohoto svedka Irenina htichu. Zabil bych ho jiste jedenkrate, nebot' jiz pouha vzpominka na neho niti ve mne hnev."

"Je tedy marno s tebou hovotiti?" resignoval velkostatkat.

"0 techto zaletitostech ano!"

"Povatuje g tudit smir za vylondenY?" "V katdem ptipade!"

Pan Helvich podaval Cernemu ruku.

Ten vgak se ji sotva dotekl.

Velkostatkat se je gte ye dvetich obratil: "Se tedy konec?"

"Konec!" odvetil Robert.

S tim Helvich odejel.

Tovarnik si oddechl. Byla to pro neho trpka chvile. Musil schraniti vgechnu vYbojnost, aby se neukazal slabochem. Pocit'oval ut dnes, jak tetko ponese ztratu ieny, s nit se hodlal rozdeliti o vechny dary i gtesti celeho tivota!

"Bude nutno co nejdtive najiti si nahradu," pomyslil si, nebot' chapal, to nejlep gim lekem proti nevete milovane teny je oddanost jeji nastupkyne.

Ale kde ji najiti?

Cerny proSel celou galerii s ySTrn znamr'ch.

Jeho srdce se v gak zastavilo pouze u jedne. A ta prave byla pro neho nedostupna .

Jindtigka!

Tovarnik marne se vyhYbal vzpominkam na ni. Vracely se k nemu tim nalehaveji.

Pil tudit, aby zapla gil svoji bezutegnost. Net vystfizliveni ptineslo mu nave rozpory. Neveda ut jinak, rozhodl se vydka.ti v Praze vYsledek rozvodoveho tizeni. Ostatne, mohlo ho tam Prve roky bSrti pottebi Jeho advokat Tak si namlouval.

Ulehaje veder sam v ositele mantelske mel nejbujnejSi fantasii. Ptedstavoval si v ni svilj ptisti tivot piny potitkii a viterstvi. NejkrasnejSi teny, jako si jen dovedl vykouzliti, sloutily mu v techto samotatskS7ch nocich, slibujice mu trvalou blatenost. Ale rano, kdy se probudil, byl Cerny mrzut a znaven. Cele telo ho bolelo a nevysvetlitelne poklesnuti sil pravilo mu, to ut neni daleko mez, kdy poiitky lave zUstanou mu nedostupny.

V techto hodinach byl by se tovarnik nejradeji zasttelil. Divot se mu znechucoval. Plany minuleho vedera oSklivily.

Tato stisnenost se dostavovala pravidelne katcleho jitra. Belem dopoledne ustupovala stale rychleji, at k vederu zmizela lupine. A pak vSe se znovu opakovalo.

Odjezd do Prahy pozmenil trochu na techto zvyklostech. Cerny zahy si tam naSel vesele ptatele a za jich pomoci i — milenku, slednu Sibylu Vernonovou.

Byla tanednici a po dva mesice atrakci Alhambry. Cela rozkoSnicka Praha se pti'Sla podivati na jeji v3isttedni tance, jet tandila s neuratejici nestoudnosti a skoro polonaha.

Jeji Stihle notky v lakovS7ch sttevidkach sdruteny podobaly se stvolou nadherneho exotickeho kvetu, jeho korunku tvotily kratiake suk3inky pavove barvy. Mate tetizky na ktehky. ch ramenech udrtovaly jeji smele vysttitera 7 labor a divati se chveli tajnS7m odekavanim, to tyto tetizky sklouznou nahle a objevi bo gsky fine telieko rozko gne plavovlasky v cele jeho vabive prostate. Led k litosti mnohYch se tak nestalo nikdy.

Take Robert pattil k ctitelam SibylinYm. Jeho rozvod s Irenou spel rychle ku konci a mohl tedy bez valnYch starosti venovati se lovu teto vzacne rajky, jejit katdy pohyb mu rozpaloval krev.

Dosud vgak nemel valneho gtesti u slavne tanednice, o nit se geptalo, to bYvala milenkou kralt. Skoro denne sedaval Cerny v Alhambte, vtdy u tehot stolku, vtdy ptichazeje pted ei-

Strana 1$. slern Sibyliny'm a odchazeje fined po nem, kdy sluha odevzdal sleeve Vernonove kytici, kterou ji jeji tajny zbothavatel denne posilal.

Vgechny taneanice vedely o tomto \ Yemeni uctivateli sve ptitelkyne, jen ona, k nit se vznagela vg echna tato oblaka Robertova zbottiovani, zdala se bYti lhostejna ke v gemu, co se jeho tYkalo.

Snad milovala kohosi?

Ci byla zklamana ve sve oddanosti?

Cerny ptedpokladal ureite jednu z techto okolnosti. Ale co mu to bylo platno?

Vgechny dohady neptivedly ho ani o lack blite k srdci sleeny Vernonove.

Tak nadeg el den, o jehot vederu Sibyla mela vystoupiti naposledy.

Tovarnik byl zoufalY. S jitrem zmizi mu tteba navtdy ta, po nit toutil a jemu misto jedne many zbudou dve . .

Co jen diniti, aby tomu zabranil?

V male, praskrovne nadeji vlotil do kytice drahocennY brilantovY prsten zaroveil s pozvanim k male schazce po ptedstaveni.

Sleena Vernonove se loudila s obecenstvem za okazalYch projevil ptizne a nad geni. Dary vSech motiVch odrfid byla ptimo zaplavena.

Cerny pozoroval vge s trpkosti a smutkem.

Nazejtii melo bYti rozhodnuto o jeho rozvodu. A on chtel zitra zaditi novY tivot — po boku to druhe. Cot to bylo vubec motile?

Skoro bez dfivery stanul u objednaneho automobilu a dekal.

Katda minuta byla feenosti.

Sledna Sibyla neptichazela.

Vtdyt' se musela ptevleknouOmlouval ji ti, prohlednouti dary .. .

Z podzemnich salft Alhambry zaznivala jen vesela hudba. Ale dekajicimu bylo, jako by slygel pochod ,smuteeni.

Novych nekolik minut ptebehlo, snit se co zmenilo.

Cerny pozbyl ut i posledni gpetky nadeje.

Rortesknen chystal se usednouti sam do vozu, kdyt se v giroke chodbe pasate objevila elegantni postavieka sleeny Vernonove.

Spattivgi Roberta, pokynula mu rukou, jako staremu dobremu znamemu.

"Nechala jsem vas chvili dekati, ale promirite . . . to vite . . . ptatele a pak Cerny nevychazel z jste ptigla."

"Jsem tak nesmirne gt'asten, Zatertovala: "Cinim rada sve blitni 'St'astriSrmi."

Tovarnik jmenoval tidiei hotel.

0 nekolik minut pozdeji sedeli jit v reservovanem pokojiku, schystanern co nejpeeliveji k dilvern'e hostine ye dvou.

"JakST vkus!" podivovala se Sibyla. "A co je to kvetin! Marn tak rada kvetiny!"

"Jste jejich sestrou!" pokusil se Cerny o poklonu, pomahaje svemu hostu z drahocenneho plagtel "Ach spiSe jejich motYlek. Tak je to Ape a — veselejSi!" odporovala.

Tovarnik neodpovedel.

Hledel okouzlen, slova neschopen, na toto rozkoSne stvoteni ye sp1S7vavem tboru ze zlatohnecleho hedvabi, jent od odhalene §ije k mal*rxi stteviekiim z brokatu padal jako netny nesouci zemi posledni polibek zapadajiciho slunce.

Sledne Vernonove neuSel Robertilv obdiv.

"Nu — cot, libim se vam?"

"Jste botska!" vyznaval.

"Ale proto piece nemam nic spoleeneho s bohynemi. Ty site take stolovaly . . . ale sotva melt' chut' na sklenku Sampanskeho a na humra s mayonesou."

Cerny porozumel. Zazvonil, a kdyt vegel porueil mu, aby nosil na stub.

Menu bylo vybrane. Tovarnik jedl main .. . nemohl pohnutim za to jeho host se naval dvojnasobne.

Robert pouze pil a rozjatoval se.

"Nikdy bych nebyl uverii, to se s varni seznamim," ptiznaval se.

"Prod?"

"Zdala jste se mi tak nedostupnou . . . ekl bych: zavazanou k jinYm "Uhadl jste. Byla jsem tet vazana . . . " "A nyni?"

"Cot bych zde jinak me gkala! A co vy? enat?"

Strana 16.

Vt'STI\TIK

"Ne!" "Tedy svoboden!"

"Ne!" "Jak tedy?"

Tovarnik povedel.

"Od zittka svoboden!"

Zasmala se: "Jake. nahoda-!"

"8t'astno, nahoda!" opravil ji.

"Mfigeme si tedy piipiti. Oba svobodni!"

Tovarnik nalil do bachratYch digek.

"Na. nage pfatelstvi."

Poharky tinkly.

"Na svobodu a pfatelstvi!"

"Na nova pouta f " Skrigili page .. odhodili eige a polibili so.

Byl to prvi, opojujici polibek. Prvy.

A pfece Cerny prohral jim celY givot!

Ovgem, teto chvile to je gte nevedel.

Pill, hodovali a libali se. Nic vice. Sibyla nedovolila.

"Zname se teprve dve hodiny," fekla.

"Zname se jig' deset let," sna gil se ji pfemluvitt. tanednice se nestala povolnejgi.

"Ag zitra?" domlouval se.

"Snad."

"Prod snad?"

"Kdog vi, co pfinese nem zitfek."

"A pfinese-li mi svobodu — tedy ano?"

"Ano!" Strhl ji do narudi a libal a libal. Siedna Vernonove se mu v gak vymkla.

"Zde! Libej!" zavelela a odhmuv gi sukni, vygvihla malou fitlou noikou k jeho rtUm. Poslechl a libal, jak bylo porudeno, neschopen odporova.ti.

"A nyni — sbohem!"

"Tak brzy?" divil se.

"Prave yeas!" rozhodovala.

"Dovezu vas, smim?"

"Nikoli!"

"A kdy vas opet uvidim?"

"Zahy — nebo nikdy jig — dle okolnosti!"

Zmizela v autu, zanechajic Cerneho polo v gilenstvi.

Obaval se, ge ztratil ji uz nav gdy . . . sotva nalezenou. Vratil se do hotelu, zaplatil fad a uschoval si polosvadlou ru gi, kterou mu Sibyla zanechala.

Potom vygel, aby se poohledl po nejakem povoze. Mice vgak byla zcela opugtend.

"Nevadi! Nevadi!" zahudel sam pro sebe a dal se cestou k hotelu, v nem g bydlil.

Svegi vzduch pfijemne pfisobil na jeho rozpalend &crane. Opojeni pozbYvalo sve va gnive sily.

Ale vzpominka na tanednici v gdy znovu rozplameriovala neukojenou Robertovu krev.

Noc bledla, bli gil se den.

"SoudnY den!" jak jej ironicky Cerny naznadil.

"Ani to nebude stati za to, odstrojovati se," ugklibl se tovarnik, doged sveho hotelu. Ale piece se svekl a ulehl.

V nekolika minutach usnul a spal a g do chvile, kdy ho hezka komorna, pti gla probuditi.

"Pan tovarnik si 1)1'61 . . . nejdele do desate," omlouvala svoji smelost.

Cerny se rychle posadil na.

"Cog ug je tolik hodin?" tazal se.

"Ano . . . Deset v nekolika minutach."

"Malem bych byl zaspal ... ", usmal se.

"Pan tovarnik ma bYti o jedenacte u soudu!"

"Cog vy vite?"

"Jak bych -nevedela! Pan tovarnik sam mi svefil."

"Pravda! Pravda. Dnes o jedenacte!"

Zvolna se strojil. Hlavu mel te gkou, nervy pfepjaty pfetrhany. A opet se mu namanula to myglenka: "Ne! Ne! Tyto boute nejsou ug pro /Alio!"

Nasilim ji zapuzoval: "Prod by nebyly? Cog dvaadtyficet let je nejake stab?" namlouval I. "A pak — Nebudou stale boute, pfijde i krasna pohody , duha, smir a gtesti. A gtesti!"

Myslil "gtesti" a polohlasne vyslovil: "Sibyla".

Vzpominka na taneenici znovu ho vzprugila.

Ale zaroven se jej zmocnii nepokoj.

"Cot neptijde-li vfibec? Stanovila jiste podminky? Bude ize je spiniti?"

Tovarnik pohledl na hodiny. Bylo pul jede-

a

next& Pfejel si dlani vlasy. Za hodinu bude vge rozhodnuto. At' u g tak nebo onak. Na tom koneene nezale gi. Jen kdyg Robertovi tato hodina vrati svobodu. Je to jedna z podminek sleeny Vernonove! Teprve potom slibila se rozhodnouti!

"A rozhodne-li se?"

Co se stane potom?

Tovarnik givYmi barvami rnaloval si budoucnost. Nabidne sledne Sibyle ye svem dome misto representantky domacnosti. Je mu ji tieba, nebot' ion ma svoje spoledenske povinnosti-. Tak zastanou oba svobodni a piece pfipoutani jeden ke druhemu. A pozdeji — osveddi-li se tato kombinace, mohou ji premeniti. Z miji2 si porozurneli, bYvaji nejlep gi manZele. Tot' pr'irozeno! Vi, co mohou jeden od druheho odokavati. Nejde u g o zkougku plamenem, nYbrt o posilu yzajemne viry. Do barev Lasky mid se odstin pfatelstvi . . .

Tovarnik rychle se nasnidal a vygel. Mrzlo.

A peprnY mraz zfejrne prohanel chodce. Ale 6ernemu to nevadilo. Otu gilY sportem netrpel tak ledovosti pohody jako ostatni.

Mel jegte dtvrt hodiny dasu. Nespechal tedy.

Tu a tam se zastavil u vykladni skfine a prohledl si ji. A kdykoii spatfil nee° krasneho, vzpomnel na slednu Vernonovu. Byl by ji nejradeji slozil celY svet k no gkam — kdyby se k nim vegel!

Na Irenu si nevzpomenul. Byla pro neho mrtva. A piece ze stykfi s ni mohl derpati naudeni.

I tehdy to tak mezi nimi zadinalo. Divokou touhou, hrou krve a plarneny. A dnes? Ze vgech tech plamenfi zustalo mrtve ohni gte. Mohlo to ernemu slougiti za vYstrabu, kdyby o tom byl pfemYglel. Ale mysl tovarnikova se brala zcela jinYm smerem.

8t'asten, ge bude inoci setfasti ti gi minulosti, vstoupil do soudni budovy.

Jeho germ tu dosed nebyla.

"Jeho gena". Jak to znelo podivne!

Za to Roberti:iv advokat u g ho oaekaval. MapohyblivY dlovidek se zlatYm sktipcem a nervosnimi pohyby.

Spattiv sveho klienta, spechal mu vstkic.

"Jako vgdy, pr'esnY na minutu."

"Pfesnost jest vlastnost kralfi," zavtipkoval tovarnik.

"Ach ti ... path u g minulosti!"

"Tim spig e mame my pravo zdediti po nich, co bylo v nich dobreho."

"Ach — toho mnoho nebude!" zasmal se advokat.

A vtipkujice, vchazeli oba do budovy.

"Budeme brzy hotovi," vysvetloval. "Jde jen o formality."

"Take si oddechnu, ag to budu miti s krku," priznaval tovarnik.

"A nikdy se ug geny ani nedotknete!" smal se advokat.

"To se rozumi samo sebou!"

Vstoupili do saki. 0 deset minut pozdeji i pani Irena. Cerny se ji naleky ukionil. V jeho srdci nic se nepohnulo. Diky Bohu! Trochu se toho Kradmo pohledl na Irenu. Byla pobledla, jako nevyspala.

"Bfih vi, jak stravila dne gni not! Jiste ne na modlitbach! Leda s doktorem Valdenem!" pomyslil si.

Lideni podalo.

Soudce naposledy vyzval obe strany k smiru.

Mluvil cosi o odpugteni, o chybach, ktere ma kaZdY, o nerozluditelnosti cirkevniho sfiatku, atd.

Nikdo ho neposlouchal.

"Jen kdyby uZ vge bylo skoneeno!"

Ta myg lenka zajimala asi oba: Roberta i Irenu.

Koneene se doekali rozuzieni, tieba ponekud mimotadneho.

Soudce se chystal vynesti rozsudek. Rozvod z viny manZelovy.

Tu vgak vynal Cerny tri dopisy, nejvice usvedoujici z tech, ktere si zchytrale nechal z listu Valdenov:;.7ch.

Situace se razem zmenila. Nikdo netu gil tohoto obratu.

Byl to posledni trumf Roberti:iv.

Irena zbledla a zachvela se. V gecka jeji dosavadni tvrzeni o nevine se rozplynula v nivec.

Jeji vina byla prokazana.

Are stredu, due 7. dubna 1937.

Obratila se na sveho advokata. Marne skrYval zmatek. Navrhoval odrodeni . . . Ale Irena k tomu nesvolila. Take Cerny by byl protestoval proti prodlu govani tohoto trapneho vyjevu.

Soudce nezbylo tedy, ne g vynesti rozsudek.

Rozvod mang elstvi Robertova z viny Ireniny a povinnost teto starati se o hocha at do jeho pinoleti.

Mlada pani vyslechla klidne rozsudek. Nezlomena,.nevenujic svemu bYvalemu choti ani pohledu, opougtela sal. — Pied budovou dekal ji vflz a v nem — doktor Valden.

"8t'astnou cestu!" volal za nimi tovarnik, kdy se tu kdosi dotekl jeho ramene.

Ohlecll se a vykiikl radostne.

Sledna Vernonova!

"I yam je tieba prfivodce do iivota," fekla, podavajic mu ruku.

"A vy . . . vy byste chtela?"

"Chci!" odvetila pevne a zavesila se do ramene tovarnikova.

Bligilo se k polednimu. StfibrnY mrazivY den byl piny sluneeniho zlata a gt'astne givotni svegesti .. .

XLVI. Maid Eva Ryvinova prospivala vfleihlede.

Jig co holdieka v domacnosti i ye gkole projevovala takovou bystrost a zajem o vge, co se kolem ni delo, ge to vzbuzovalo podiv vgech.

Zdedivgi po matte slienost a nehu, po svem otci pfeyzala givou naklonnost k praktickemu.

Snad proto, jakmile ji volna chvile dovolovala, pfichazela do pisarny fy. Karnet a Ryvin, aby tu vypomohla, kde se dalo.

Rozumi se, Ze byla vgdy srdedne vitana. Jeji otec s radosti pozoroval tuto jeji zalibu a pan Joachym, jeji kmotfidek, byl by povago-val den za ztracenY, kdyby Evy nebyl V posledni dobe zdravi mu ponekud neslougilo a jako kagdY nemocnY, staval se i on citlivej gim k pozornostem sveho okoli.

Eva, jeg polodetskYm syYm srdcem vytugila tuto chorobnou vlastnost sveho kmottioka, sama se ujala jejiho ledeni tim, ge nemocnemu, kde jen se ji pille gitost naskytla, prokazovala vgechny mogne fisluhy.

Pan Karnet fikaval: "Ani lekate mi neni tfeba, kdy ty o mne pedujet," a v jeho dobrackYch odich zazifilo to vgdy zvlagtnim, gt'astnYm ptisvitem.

Eva pohladila ho a odpovedela: "Kdybyste byl, kmottidku, opravdu nemocnY, sotva bych yam pomohla. Ale takto . . .

Pan Karnet rad sly gel toto ujigt'ovani. Vedel, ge Eva neumi lhati a sam chorobu svoji podcerioval. Ostatne, nebyl skuteene vane nemocen. Kornateni cev — to piece nebylo nic nebezpedneho?! Mnozi iili s tim do devadesati let a panu Joachymovi bylo sotva pies padesat.

Sledna Ryvinova jako by detla my glenky duvefiveho otcova spolednika. A proto i s y Ymi hovory posilovala v nem tuto domnenku. Ostatne vgichni u Ryvint byli tehog nazoru. Jen stare. pani Svatoriovo. nevaila .. .

"Pfala bych panu Karnetovi dlouheho givota, ale pochybuji, ge se ho dodka. Kornateni cev je pot'ouchla nemoc. tlovek nikdy z ni neni moudrY." Tak soudila a vYvodtim ostatnim odepfela sveho souhlasu.

Ani Eva nemohla ji pfesvedditi.

"Jsi mlada . . . givotu nerozumi g," odbYvala ii.

Eve bylo tehdy dtrnact let. Nav gtevovala praye obchodni gkolu v Hradci, kam doji gdela denne vlakem V to dot* ad jeg te dite, podinala jasne chapati, co se deje kolem ni a z nahodilYch poznamek udinila si celkem spravnY obraz o tom, co se tYkalo jejich rodiet i podniku, jemut tougila venovati sve sily.

Teg jmeno 6erneho bylo ji zu amo. Doma sice skorem nikdy se neproneslo, za to v zavodu o konkurentovi se hovotilo stale dasteji. A veru, ge bylo vgdy dosti lathy k pteklepum.

Jig tehdy, pfed lety, kdyg Cerny dovezl z Prahy slednu Vernonovou, vzbudilo to zajem kde koho v meste i okoli .. .

Stalo se tak asi tfi mesice po rozvodu s Irenou.

(Pokradovani)

\rC sti•edu, due

dubna 1937.

Oddil dopisovatels14 RESOLUCE PROTESTU. lenove tadu 8tefanik, cis. 142, v Houstonu, Texas, ye sve tadne mesidni schfizi dne 4 dubna konane, usnesli se na protestu nasledujicim: 1. Jelikoti bratr Frank B. Steiner byl ye sjezdu kadne zvolen za pokladnika SPJST., velkou veteinou hlasil a jelikoti veichni fitednici dne 7. srpna 1936 zvoleni ten samy den take slotiili oestnY slib a byli tuditi nastoleni, tedy take pokladnik byl tadne uveden, a tupouze zastupci clenu, delegati na sjezdu, mohou usneeeni ono a vuli lidu meniti.

2. Jelikoti na neuprazdnene misto byl jmenovan druhY pokladnik a site Glen vYboru finaneniho, ptidi se • to veekerym pravidlum, nebot' Glen ten bude revidovat svoji vlastni manipulaci v iikadu pokladnika.

3. Jelikoti die stanov, hlava IV, &emelt 15., vyslovne pravi, schilze vYkonneho vYboru mimo finandniho, konaji se katide prvni pondeli v mesici, finaneni vYbor mute schtzi navetivit pouze co hosts jako snad kaidY jinY Glen Jednoty, kteti veak nemaji prava jednaciho a tim mene hlasovaciho.

4. Jeliko/ dle stanov hlava XII, v elanku 63, jsou pravidla a povinnosti tiskoveho vYboru yyznaeena, a jetito stanovy mohou bYti meneny neb doplfiovany pouze ye sjezdu dvoutketinovou veteinou opravnenych hlast, neni tkielenni tiskovY vYbor opravnen nyni davat dcdatky pet elankfi, rovneti jako nikdo jinY. 5. Jelikoti aferou denucianeni jest doteena take vatinost a test veteiny zastupcu tacit, kteti pokladnika zvolili, tuditi i vatinost eels Jednoty, jest snad mravni povinnosti hlavni fitadovny, aby zaletiitost ptisne byla vyeetkena a podano zadostiueineni, a ne to hledet ututlat.

6. Jelikati tiijeme ye statu demokratickem, kde Astavou je svoboda tisku a svoboda slova zarudena, tuditi proti katide diktatuie co se mute a co se nesmi miuvit a psat, protestujeme.

7. Rozhodne protestujeme, aby pouze hlavni fitadovna neb jeji elenove meli jakousi vsrsadu a tern se otisklo vee, tak jak to podano, a tady podcenovany jako Utady bezvYznamne, ktere jsou pouze k tomu, odvadet spravne poplatky, by hlavni fitadovna svolavala hojne zbyteenYch schuzi. Smutne by bylo, by tady do vlastniho organu o sPolkovYch zaletiitostech nemohly psat a svoje usneeeni a resoluce musely nechavat otiskovat v mimospolkovych dasopisech zde nebo dokonce na severu.

8. Protest tento buditi osobne dorueen nem naeeho tadu do schtze Hlavni ttadovny a opis protestu zaslan budi2 k uvetejneni ye spolkovem organu.

Frank Beean t pkedseda.

Frank 2aludek, tajemnik.

Resolueni vYbor: Pavia Studniend, Fred tvrtnik, Joe CilnY, Vojtech 8ebek, Anna Klimova., Jan Sulda, Rad HvezclnatST Prapor cis. 55.

Tours, Texas.

RESOLUCE PROTESTU. My, dleni tadu AvezdnatS7 Prapor Os. 55, v Tours, Texas, shromatideni ye schilzi v dubnu, odhlasovali jsme jednohlasne nasledujici protestni rescluci a podavame kritiku na rozhodnuti tiskoveho vYboru naeeho, neuvetejnovati dopisy tYkajici se neopravnene zmeny v Ufa& pokladnika naei Hl. ttadovny. My vime, a doufame, tie veichni elenove vedi co naee stanovy pravi o dopisech a elancich veech dopisovatelfi a take vime, to vecna kritika bez osobnich naratiek ptipustna jest, kdy/ pisatel dopis podepiee. Vime take, tie kritice podleha veekere spolkove jednani a proto povatiujeme oznarneni redakce, to tiadne dopisy, ktere se tYkaji zmeny v fikadu pokladnika uverejneny nemaji bYti bez svoleni tiskoveho vYboru, za neopravnenou eensuru. Take jsme si vklorni,

VRSTNiK tie Hl. fThadovna nema prava svolat tiskov;c vYbor v teto zaleaitosti, neb eleni si plati Vestnik sami ate nikdo nema prava jakm koli zpfisobem dopisovatele omezovati, a jest to jenom redaktor sam, kterST mute dopis omeziti aneb jestli uzna dopis co zavadnY, poslat tiskovemu vYboru k posouzeni, ale hromadne je zaslat jest proti svobode tisku v Spojen:ych Statech a mezi ten path i nag bratrsky Vestnik. My take starei elenove vime, 2e od zalo2eni flak. mile Jednoty tiadna takova, konfiskace dopisti nestavala a proto take nedopustime, aby nee° takeveho provadelo se v nynejei dot* neb by to bylo podie naeeho obdanskeho prava nedfistojne. Take jsme vgichni byli a i naddle budeme hrdi na spolubratry dopisovatele, to daji si k tomu eas, aby nag milt' Vestnik byl pouenejei a tea zabavnejei, a povatiujeme je za schopne a dilstojne o spolkovYch zalektostech se vyjadtit, k demuti die stanov maji opine pravo. Proto tea cliirazne aadame, by dopis zabavenS7 nageho spolubratra dopisovatele byl uvetejnen, neb ho povaaujeme za schopneho a slu gneho dopisovatele. Zaroven aadarne, aby tato resoluce byla uvetejnena pti gti sttedu, dne 7. dubna 1937.

Za tad Hvezdnaty' Praper Cis. 55, pisatel reSimon solute Anton PustejovskY, pkedseda, Louis Kapavik, mistopkedseda, Louis Svadina, tajemnik, Louis Gerich, fiC•etnik, Joe Krema,, pokladnik, Ed Slovak, John Barton, Josef Pavlieek.

RESOLUCE OD EADU HVZDA MLADEZE. My, nine podepsanS7 resolueni :Obor a 0.tednici tadu Hvezda Mladeae Cis. 102. v Coupland, Texas, ve schuzi odloSrvane v nedeli, dne 4. dubna, v nit jsme po bedlivem a spra yedlivem uvaaeni podanch ptiein br. Steinerem, prod nemohl si v eas obstarati cbeansky list a zaruku pottebnou, aby mohl podie stanov zastavati triad pokladnika Hlavniho ftadu, do nehoti byl pravoplatne zvolen delegaty posledniho sjezdu v East Bernard. Shledali jsme, tie mu nebylo pa bratrsky dano dolt easu si tyto veci obstarat. Ze jsme nenalezli podstatne ptieiny, prod by ten triad nemohl zastavati, kdya si zaruku a obeanskSi list cbstaral.

Proto rozhodne protestujeme proti ustancveni jineho pokladnika, kdya on ten triad mute zastavati.

Proto addame, aby on byl do toho fitadu eestne dosazen. Dale addame v gechny delegaty, a ty, kteti ye sjezdu volili pro br. Steinera za pokladnika, by sva hlasovani hajili a addali dosazeni jeho v fitad ten. Dale schvalujeme a podporujeme rescluci protestu, tak jak napsana jest eleny tadu Pokrok Dallas Cis. 84, a oti gtena ye Vestniku ze dne 31. btezna roku 1936.

Paul L. Machu, Chas. Holubec, A. A. Adamek, Paul Holubec, ptedseda, Joe F. Machu, tajemnik, Raymond M. Machu, Ueetnik.

RESOLUCE Z litADOVE SCIHJZE RADU POKROK HOUSTONU. Houston, Texas.

My, elenove tadu Pokrok Houstonu Cis. 88, v dneeni schuzi jsme se usnesli protestovati proti usneeeni Tiskoveho VYboru, jak uvedeno bylo ye Vestniku v Cis. ,13., a sice: Pova'aujeme na g organ, za eels Jednoty.

Konstituce S. S., a take konstituce stEttu Texas, zabezpeeuje: Svobodu slova a tisku ka2dernu ob6antri. naee Jednota slouti pokrokovou a lidumilnou, tedy addame, aby katdy weeny dopis. pojednavajici o betinYch zaleiitcstech, se Jednoty, bez naralek, neb ura2ek jednotiivce, byl tivetejnen ye Vestniku, tak jak byl psan.

Opis teto resoluce ma bSrti zaslan Hlavni ttadovne, tea pro uvetejneni do Vcstniku.

Za tad Pokrok Houstonu Cis. 88, Joe Kalousek, ptedseda, Frank Olexa, tajemnik.

Resolueni vYbor: Frank Aneinec, 3, J. Gallia, Frank Hanka.

Strana 17.

Danbury, Texas.

Cteria, redakce Vestniku Tak jsem se vratil zase, po dlouhem pobytu v Houston, Texas od mai° syna. Ph torn jsem si zaeel do naei sine k 8tefanikam, kde sehrali krasnY kus pod nazvem "Z natizeni bytove komuse". V dugi main jests pino dojinfi, v gak to byl poaitek, kterS7 nam ti na gi 8tefanici pravili. Byl to krasnY a veselY kus, mnoho jsme se nasmali a pooktali. Videl jsem, to fieinkuji veci nak dolati ochotnici, coti je pravdou a ne pfeceriovanim. Nu ale i tak je dobte, neb alespan je mi moano poukazati na tu naei velkou navetevu, mohlo by se zase rici, byli tam nabiti jako herinci. Ti nagi herd. se jen usmivali, neb je to te gi, kdya nas tam vidi hodne, tu si mysli: aspori mame pro koho hrat. To je v gechno, aim my se jim maaeme odmenit. Tak drazi bratti, sestry a vgichni ptatele, jsem povinen vzdati yam dik za tak velkou nav gtera. Bylo mne milo zase se s vami sejit a mezi vami se pobavit.

Opravdu, nekteti i dalekou cestu k nam jako br. KruginskS7 aa z Corpus Christi, Tex. Spolubr., je mi mot mile, 'tie jsme se po tak dlouhe dobe zase se gli. Nedivte se, v gichni moji mne mili, ae yam vzdavam diky aa z Danbury, neb zde jsem dornovem, ale mezi Stefaniky pattim, as nemohu bkt jinak einnSrm; net nejakS7m tim dopisem, proto i yam vzdavam diky za vagi neimaynou praci. I ty na§e damy v kuchyni, netili byl konec zabavy, i bez toho tance vypadaly dosti unavene.

Tak ted' si vezmu Josifka Barto ge (statieka) na mugku. Vite, Josifku, ten Franti gek Nr. 2 se nechce ozvat, proto mame tak malo zabavi4ch dopisfi. My stargi ua to chceme odkladat a ti mladgi nechti do toho zaeit. Mohli by nam aspori nejakou tu spolkovou kritiku dovolit psat, neb piece kaadS7 ma jine nahledy, ale to ne. Tak se mi zda, ae ty dopisy, ktere jsme tak radi Cetli, za chvili docela vymizi Tak jen Josifku pis easteji, neb elm organ na g je vetgi, tim mene dopisfij Tak agarni take do toho, Frantigku Nr. 1. Ale mne se zda., 'ae se s tim mot mazlig, no jo, laska Nr. 1. Vi g, Josifku, ja si musim agarnout do tech na§ich bratril v to nagi Danbury, neb ja jich dosud v gechny neznam, tak jen dekam, a:(3 udelaji nejakou tu schilzi, co by se jednou vgichni se gli, tea i ty nage sestry, a pak snad bychom men dosti latky k dopisovani. Bratti a sestry, ua doekate aa bude stale podasi, udelate si velkS7 lirlet a pak pozvete si okolni tady, a pak bude zde snad veseleji, a potom zase vy jim to oplatite a pak se poznate navzajem. Ted' jiste dostanu nejakou odpoved', co se vam do toho pletu. Inu, chci vas jednou vgechny poznat, abychom se domluvili o to posledni olejove studni, komu bude asi z nas pattit. Zrovna co toto dopisuji, tak mne navgtivil br. F. Kubin i se synern, a byl ce1Sr rozesmat. Ja se ho taxi, prod je tak veselS7, jestli ua teee olej na jeho po.zemku. On na to: o ne, budu delat svatbu, vdava se mi nejmladgi dcera. Tak kaZdST se na neco te gime a ja, se tegim, aa nagi 8tefanici nam zase nee° hezkeho sehraji, abychom se zase mohli veichni vespolek sejiti, tak jako posledne.

Tak drazi brath a sestry, kteti jste rids zvali, nemohli jsme vas navativit. Aa mne bude moano, zaelu vain soukromY dopis. Pkeji yam vaem pracovnikfun u tadu 8tefanik hodne vytrvalosti k dalei praci. Vas, Jan Schovajsa. ftad Pokrok Jihu, eisio 72., Cameron, Texas.

Ctenemu tadu Pokrok Jihu, dis. 72,!

Cteni bratti a sestry! ' Zde vas uvedomuji, abyste se v gichni dostavili do pti g ti schfize, ktera se bude odlaSrvati ptig ti nedeli dne 11. dubna, neb nam ptedleha dilleaite jednani. Ptitomnost v gech elena je nutna, Zaroven mame jednoho dekatele k uvedeni do na§'eho tadu.

S bratrskYm pozdravem, R. J. Guzner, tajemnik.

RuskYm idealem je povSr g it vaude nejnia§i bez ohledu na to, co z toho vzejde. Je to ideal mezinarodni, ale za nim je skryta sila narodniho nad geni. Tovary g se stava jedinou pravdou: start Rus bude videt v novem Rusovi sveho kamarada, dokud bude sloutt matiCce Rusi, — "The Fortnightly",

Strana 18,

VASTN I K

IMIIIIIIIIIMBEEZZOMMIThE=,!MliPAMIM`

6

RESOLUCE SOUSTRASTI. kid Dubov* Haj, cis. 126., S.P.J.S.T. v Ross, Tex., tell upfimne odchodu sveho nejstargiho Frantigla Stiborka, elena kterST zemtel v sobotu, dne 27. btezna 1937, dosahnuy iretyhodneho staff. 83 let.

Zesnu1S7 bratr dokud mohi, byl einnSrm alenem nagi mile Jednoty a poctiv3im eeskStm vlastencem. Zel, 'te ti stall prilkopnici odchazi jeden za druhSrm. best budit jeho pamatce!

Necht' truchlici portistali pkijmou na gi nejhlubgi soustrast.

Dano v Ross, Texas, dne 5. dubna 1937.

Frank Mrkog, Dr. Jiff. Pazdral, Josef Foit, resoludni vStbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Podepsany resolueni vSibor tadu Pokrok Houstonu, dislo 88, tell hluboce ztratu sve elenkyne, sestry Eugenie Skalnikove, choti nageho bratra Frank W. Skalnika, jet skonala v sobotu rano v League City, a kteret byla ku veenemu odpoeinku ulotena v pondeli ye Weimar. Buditi test jeji,pamatce.

Jmenem elenstva fadu Pokrok Houstonu, 88. vyslovujeme jejimu talem sklidenemu mantell. bratru Frank W. Skalnikovi a ostatnim truchlicim portstalSrm hlubokou soustrast nad jejim fimrtim.

Za fed Pokrok Houstonu, eislo 88. v Houston, Texas, Frank Olexa st., Frank Olexova ml., S. P. StmlnienY, resolueni v3ibor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanS7 resoludni v3ibor tadu Krasna Cis. 96, S. P. J. S. T., timto vyslovujeme nag hluboce citenou soustrast pozustalYm ditkem a pfibuznYm, nad ztratou jejich rodieu, a nagich, bratra a sestry Ondfeje Zurek a Eva Zurek ktefi zemteli ye Wallis, Tex. Sestra Eva Zurek skonala tine pti svem jiz nemocnem manteli 14. bfezna 1937, ye stati 82 let. Pak za 17 dni pozdeji jeji mantel 0nd:eel dokonal svou pozemskou pout', ve stall. 80 let, po nekelika tIctdenni nemoci. Zesnuli, ' bratr a sestra. k Jednoty pfes 35 let, a vtdy byli dbali svSleh povinnosti. Pohtbeni byli na katol. hititove ve Wallis, Texas. Pohtebni obtady vykonal dp.

P. F. Nemec.

Vy portistali, ptijmete je gte jednou na gi upfimnou soustrast. best budit jejich pamatce!

Dano ye Wallis, Tex., dne 2. dubna 1937.

Steve Kanak, John A. Schiller a John Marek, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsami resolueni 147bor kadu Vy gehrad Oslo 48, v Taylor, Texas, timto vyslovujeme nagi uptimne Citenou soustrast nad umrtim vagi milovane sestry, matky, statenky, prastakenky, gvagrove a na gi spolusestry Frantigky Jansove, ktera svoji pozemskou pout' dokoneila dne 30. bkezna ve stall 79 let a pohtbena byla na NAroclnim htbitove v Taylor, dne 31. bkezna 1937.

Va g . e srdce jsou stitena zarmutkem, ale blzdit yam irtechou, ae i my v nagich srdcich s vami zarmutek citime. Cest budit jeji pamatce!

Dano v Taylor, Tex., dne 4. dubna 1937.

K. F. Chalupa, Marie Leshikar, Jain L. tuba, resolueni v'bor.

AGM M1111111111MMItu kid Tioga. eislo 5.

Ctena, redakce, bratfi a sestry!

Timto yam oznamuji, tie budeme odbvat na g schuzi dne 11. dubna v na gi R. V. 0. S. sini, neb eleni se dohodli, ae nam' nechaji odbSrvati ', salute bezplatne. Tak jest-li se o to zajimate, abychom tekoslavovali etykiceti lete zaloteni na gi S. P. J. S. T., tak se dostavte v hojnern poetu, bychom mohli o tom vgichni

podat sve navrhy. A tea, sestry kuchafky, jestli se yam bude chtit a nebude-li vas to obtetiovat„ tak byste mohla katcla donest nejakr zakusek a po schtizi bychom spoleene posvadili; minim pouze pro eleny.

Tet jsme meta miti dne 3. dubna zabavu pro eleny. ale jak se ptiblitila 8. hodina meal° prget, tak z toho nebylo nic, a zabava jest odlotiena na den 10. dubna. Tak vas zvu vgechny, byste to opakovali. Tern, co bydli blizko sine, pozvanky neposilame, tak nemejte nam za zle, neb se tim u getki prate a stejne se o tom dozvite, tedy ptijd'te, ne, abyste si mysleli, te o vas nestojime.

Schuze v paclu gpatneho poeasi, bude se konati o tS7clen pozdeji.

S bratrskSun pozdravem, Chas. HejnST, taj. kad Svaz Cechoslovand ' cis. 92., Fort Worth.

Mile sestry a brat:ft!

V nedeli, dne 11. dubna jest pravidelne, schtze, tak hled'te bYt v gichni pfitomni, neb jest mnoho k projednavani. Posledni schfize nasledkem gpatneho poeasi aneb ruznYch pH:din nebyly mot navgtevovany, tak to hled'te vynahradit. V sobotu, dne 10. dubna na g zabavni vStbor potada pro dlouhe dobe prvni taneeni bavu, ku ktere vas v gechny zve i s vagimi tell. Hudba br. F. J. Blatka. 0 obeerstveni a zdkusky bude tet postarano. Zadatek v 8 hodin veer. Vstupne jak obydejne. Na shledanou v sobotu veer v sini 2615 N. Houston St. S pozdravem na vgechny zustava, Helena Zichadek.

VZPOMINKA. V den 8. dubna roku 1937. - Dne gni den otvira nezacelenou dosud ranu v srdcich nagich, neb jest to vYrodni den umrti na gi drazemilovane matky a babieky Anna Mrrigtik, ktera zeinfela dne 8. dubna r. 1936 a nam vkly odegla, dtime, svuj vednS7 sen na htbitove. Neni vice to glechetne duge a zanechala nas ye velkern talu.

Vzpominame stale na Tebe, matko a babieko, a kdybys jen tu git mohla, jak east° vzpominky nage k Tobe zaletaji, jak hluboce smrti Tvoji telime, a Ty pod zelen3im rovem spig sladce, jen temna, rakev je T yS7m ptikrovem.

Zde na Tvem hrobe kamen tvrcIST, te drahST poklad jest zde skrytSa Spi tam sladce v Tvem hrobe, litost sevte srdce na ge. Ubranit se nemohu, hrob zalevame slzami a sveho srdce se taxi, prod tak na torn svete je, te co komu nejmilejsi, navtdy smrt od nas odejme. Spi svilj liby sen Ty nag drah3i poklade, ma g tam melee ustlano. Pies ten ticht hrob Tvilj chladne yetry vanou a my zde volame: "S Bohem, na shledanou!"

Tvoji drazi portistali Deti.

Wheelock, Texas.

Mile spolusestry a brattil °pet zdeluji zpravu od nageho kadu Dennice Cis. 94., te se s nami navkly rozloudil na g dlouholet3i spolubratr Frank Syptak. Zemkel dne 27. bkezna a na drulV' den byl pochovan ye Wheelock, Tex., na Narodnim htbitove. V dome smutku promluvila moje maliekost. Bratr ptedseda se asi nemohl dostavit, tak jsem byl tadan, bych promluvil na rozloueenou. Byl jsem pfekvapen a neptipravenSa Tet to byl pki takove pkiletitosti miij prvni proslov. Byl bych promluvil vice, kdybych byl na to pkipraven.

Na hititove promluvil za tad bratr pkedseda.

Zesnul3"7 dotil se potehnaneho veku bezmala 83 let. Narozen byl ye stare vlasti na Morava v roce 1854, v kterem miste neni mi znamo. Do teto zaslibene zerne pkijel, co si mohu z jeho vypravovani upamatovat, asi v roce 1882. Jeho mantelka ptecle gla jej na veenost asi pied etykmi roky. Tento statidek dlouho postonaval, ale snagel klidne svoji nemoc a staff, as dokonal.

Byli jsme dlouholetYmi sousedy, take mne nejednou vypravoval o jeho zku genostech. Byl to elovek mirumilovny a zvlag te dbab'r svStcli spolkov3ich povinnosti. Dokud mohl, jezdil do ,kat, de nag i schtize,na koearku asi sedm mil daleko. Tet b3'7val vesele povahy, co snad mu bylo prospegne v jeho staff.

Ve sttedu, dne 7, dubna 1937.

Teti vzpominam, pfed gesti lety mne potkalo negtesti s moji levou rukou. Byl jsem na leeeni v Bryan, Tex. po nekolik tSrdrnl. Sta.: leek Syptak pfichazel dvakrat i tfikrat tYdne k nagirn se zeptat, jak se mne dati. Kdyt mne to prvne mantelka zdelila, ze byl u nas mezi jinSuni i statieek Syptak, ac jia nemohl velice chodit, se na mne zeptat, te mne vzkazoval pozdravovat, velmi mne to poteg ilo, te i tento stakiekS7 soused se o nas zajima a hledi nos pote git v nagem trapeni.

Tet mne bylo vyt3ikano, ae jej aleni mak) navgtevovali a opatrovali. Moje odpoved' byla, za to nemohu, te meli uvedomit nemocenskSY jakST, nevim. vStbor v na gem okoli.

Kdyi kdysi moje maliakost byla na nemoeenskem NeS7bote v nagem okoli, jak jsem se dozvedel, te nekterS7 Men je nemocen, bezodkladne jsem tam zagel nebo zajel ptesvedeit se, zdali je pomoci tteba. Pkarbych si, by se to vice neopakovalo. Dela nam to gpatne vysvedeeni pied jinonarodovci a jinStmi spolky. Ale sbicham, na svete neni nic dokonaleho a asi my tea nikdy nebudeme.

ZesnulSt zanechal dva syny, snachu, dceru a jejich ditky.

V lune matky zeme spate klidne, vice Vas nic rugit nebude. V pokoji odpoeivejte!

S bratrslOrn pozdravem vas` spolubratr, Frank Vytopil.

RESOLUCE, kit.du Volna Cechie cis. 135, v Ennis, Texas, konane dne 4. dubna.

Rozhodne oasuzujeme stanovisko tiskoveho vYboru ohledne zaletitosti br. Fr. Steinera, te pfedal tuto zaletitost Hl. tfadovne Odsuzujeme CM tiskoveho vYboru, te dal pray() diktatora Hlavni tfadovne o uvekejnovani dopisti v teto zaletitosti. TiskovY vYbor je zvolenY y e sjezdu jako pravoplatne tees° a jen ten rozhoduje a tiadnY jinS7. Vestnik je vydavan pro elenstvo - jest to pojitko 'dent, by rfizne nahledy spolkove a jine, smetujici pro dobro vg ech si mohli vymeniti a take vecna kritika rtanS7ch usne geni mute bSrti ptipustna. Obrana br. Fr. Steinera, ts e bond neobdrtel skrze osobni pogpineni, bylo ye Vestniku spravne a navrhujeme, by byla tato zaletitost ohledne br. Steinera jako pokladnika na gi Jednoty nechana odhlasovana v katdem fade.

Prod nekdo podporuje tajnustkatstvi a nedat svetlo tam, kde dosud je tma.

Fr. L. HejnY, ptedseda, Jos. Vytopil, tajemnik.

Vedcove jsou bide, kteti nam prodlutuji vot, abychom meli eas zaplatit za vgechno 'Dayton Journal". USA. to, co vynalezli.

Certificate No. 2956

Company No. 5220.

Board of Insurance Commissioners of the STATE OF TEXAS Austin, Texas, March 24, 1937.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT SLAVONIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION, INC., HOUSTON, TEXAS. has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1938.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

R. L. DANIEL, Chairman of the Board

:5TYP,Ckij, (Me

ttunnR.

sod'.

Na Duna ji cbce Asvanyrare nedaleko Ko mama plula v noel bez svetla rybakska lod'.

Rybati pro silnY vitr hustou tmu .nezpozorovan, to se k nim biizi parnik. Kornildelnik tat nezpozoroval rybate, narazil na rybatskou lod' a v pravem slova smyslu ji rortizl. Rybati spadli do vody a Wall zoufale volat o pomoc.

Byl vSak tak velkY vitr a rachot, to ani tento ktik na palube nezaslechli. At po nekolikaminutove plavbe spattil jeden plavcik, to ve vode zapasi nekdo o tivot; Parnik zastavil a na motorovYch lodich jell plavci na pomoc topicim.

Dva z rybatti se podatilo zachranit, ale 261etY Bedtich Hadik utonul.

• RYina je yyleeitelna za 48 hodin?

V nastavajicim jaru bude jiste zase postteno mnoho lidi nettprosnou rYmou. Z Vidne vSak ptichazi titecha: byly tam konany pokusy s novou ledebnou metodou, jejimi zakladatelem je americky hygienik dr. Harold S. Diehl. Proti prudke, uporne *me ptedpisoval pro,Sky, slotene z kodeinu a papaverinu, v da y -kach0.16grmuNeocnijmuslbrat petkrat denne pa dva dny. Za to dobu se 'Irma lne ztratila.

• • Budeme kulturni stied Evropy?

Vdera se konal v sale sokolskeho stadia v Brne sjezd Svazu deskoslovenske mladete socialisticke tupy senatora Klofade. Na sjezdu promluvil take ministr Skolstvi dr. Franke, ktery .upozornil, to koteny vtech zmatku polltickYch a spoledenskYch v dnekii dobe tkvi ye zmatenem duchovnim nazirani a v rozporu jednotlivYch ideologii -a nazirani svetoveho.

"Neni tteba," kaki, "aby narod a stat procha,zel peklem obdanskych valek a revoluci, kdyt je motno resit vSechny otazky cestou demokratickou, cestou dorozumeni a soudinnosti.

Je zapottebi, aby na g stat jako je zemepisnYm stkedem Evropy, byl jim i ye smyslu kulturnim.

Nechceme roz gitovat svoje hranice na tkor state ostatnich. Co mama, je nam drahe, a to nedame".

Plynaji mzsirtil

Z (EsKosL

11.

Balvan na kolejich.

Strojvadce Adolf 81pr, ktery ridil lokomotivu vraku na trati Kostelec—Cejl—Slavonice na Jihla ysku, zpozoroval na kolejich pied vlakem rozmerne teleso. Zadal prudce brzdit, takte stroj na ne najel jen zcela malou rychlosti.

Ukazalo se, te Slo o balvan. Ueinil oznameni a eetnictvo zatklo pet ciko,n0, kteti jsou podezirani, to chteli zpOsobit nekesti. Snad proto, aby ye zmatku mohli krast.

Mlade praiske uditelee Olg a na svatbu cela Na Letne v chramu sv. Antonina mela v sobotu odpoledne svatbu mlada praiska uditelka. Pied kostelem a v kostele se shromatdilo sta deti, devaat i chlapcii i s roditi, a kdyt nevesta byla oddana, deputace zaktii ji ptinesla verSovane ptani a dala ji krasnou kytici.

Uditelka je tak na Skole oblibena, ise vSechny deti ze Skoly se ptiSly podivat na jeji svatbu.

• Zajeei nemoc v Praze.

Pied dtrnacti dny byl v Praze zjiSten prvni ptipad zajedi nemoci u delnika, kterY se nakazil pti ptena.Seni zajict. Neboc u neho probihala velmi mime. V techto dnec byl v Praze zjiken cb:uhY ptipad zajedi nemoci. Do nemocnice na Bulovce ptiAla 401eta iftednice se zhnisanYmi tlazami. Bakteriologicky se prokazalo, to jde o zajedi nemoc. Postiiena, tvrdi, to neptiSla do styku ani se zajedim masem, ani se zajedi kok. Podle toho by se byla nakazila zajedi nemoci ptenosem ptes druhou osobu. Po tomto zjiSteni bude v prakskSr ch zvea tinalstvich provedena nova prohlidka a uvatuje se o torn, aby na nejakou dobu byl prodej zajicu vabec zakazan. Proto2e jSou obayy;. aby nemoc neprenesla i - do kasaren X postrte, nYch krajich, zakazalo Min isterstvo-narodniobrany ptisluSnikam armady toast na zajedich honech v revirech, kde se tularemia vyskytla.

"Dneprostroj" u nas.

Olen Usttedni teleznidni rady V. F. 8erickij z Podkarpatske Rusi ptedlotil v minulYch dnech ministrestvu Zeleznic smelt' projekt elektrisace teleznic na Podkarpatske Rusi. Uvadi, jak je drahe vozit z tech a Moravy uhli na Podkarpatskou Rus na vzdalenost 500 at 600 kilometre, a jak utiteenejSi by bylo, aby drolly na Podkarpatske Rusi byly zelektrisovany. Horske vodopady podkarpatskYch tek pkedstavuji ohromnou nevyuktou silu. Poukazuje hlayne na d ye teky Tereblu a Rjeku, ktere v kraji u Nitni Bystre jsou vzdaleny od sebe pouhe atyti kilcmetry. Obe teky jsou nad sebou, a Slo by tedy o to, spojit je kanalem a vybudovat ptehradu, kterou by se mohlo vyziskati rodne nejmene 86 milionn. kilowatt'.

Ziskanim tad, energie bylo by dostateene pro Upinou elektrisaci Podkarpatske Rusi.

Obeansky zikon hotov.

Prvni osnova, ktera bude obema snemovnam ptedlotena v jarnim zasedani, bude novY obdanskY zakonik. Podle nave ptijateho snernovniho tadu bude ptedloten ptedevkm spoleenemu zasedani snemovniho a senatniho t"stavne-pravniho vYboru a pak obema shemovnam soudasne. V poslanecke snernovne poda o nem zpravu ministr spravedlnosti dr.

Darer.

Lebka jako vYstraha.

K eastYm nehodam dochazelo na nejnebezpeenejk ktikvatce severnich tech, u kostela v Schoenbornu, kde ptikte stoupajici silnice z Varnsdorfu do Krasne Lipy se ktikje se statni silnici Praha—Rumburk—Dratd'any.

Nyni tam rumburskY autoklub dal na vSech stranach vylepit obrovske plakaty s lebkou, ktera je i v noci dobte viditelna.

ZAPAS S VitVRTKOU. (Pokradovani se strany 1.)

Zase jsem vyrovnal a zadal stoupat. Sklon stoupani jsem odhadoval podle ukazatele rychlosti vzduchu a ukazatele rychlosti za hodinu, protote jsem tehdy nemel k disposici podivuhodne ptistroje dnanich pilotu. Bylo to v rode 1921. Nasledovaly dlouhe okarntiky dakosti, zatim co letadlo se zmitalo a otaeelo v blaznivS7 ch proudech belostne mlhy nad zakrytYmi horskYmi Atity. Byl jsem velmi pfekvapen, to se mi datilo vyrovnane letet a stoupat v to nekoneene, bile, oslepujici hmote, jet me obklopovala ze vSech stran, zatim co jsem se zoufale snail stoupat.

Kompas mi v tech stoupavYch spiralach nebyl nic platen, proto2e se otaael kolem dokola.

Nemel jsem ani zdani, kterYm smerem bych mel letet a uniknout mraentim, jet me obklopovala. Myslel jsem pin obav na vysoke, hroziye hory na zapade, k nimt me boute hnala, a modlil se.

JedinY ptistroj, jemut jsem mohl vetit, byl vfSkomer, ukazoval 5,000 stop. Vyhraval jsem svoji bitvu se tivly. DeSt' slabl. Jiste z toho budu brzy venku. Ale letel jsem dal, vzharu, i zaeinalo mi svitat v hlave, te jsem se ociti v pasti. Sevtel me strach, jak svira dloveka ye zticenem dole. Musim uniknout z tisnive, oslepujici mlhy; ktera odletovala od me vrtule.

Noble me paka udefila do biicha, nos letaddla se nahnul napravo, jako by ktidla nemohla letadlo udftet a fitil jsem se do prave vyvrtky. ZahYbal jsem kormidlem a zastavil vyvrtku. Letadlo se sna gelo rovnou k zemi. Protote rididlo nefungovalo, zahYbal stabilisatOrem, otevtel plyn na pine a narovnal letadlo, ale zadalo stoupat a znovu ztracelo rychlost, dtiv net jsem je mohl nakionit doh'. Opakoval jsem celY manevr, St'astne z toha vyva21, ale hned-jserri se propadl do nove vYvrtky. Prave -kdY2 jsem ji vybiral, spattil jsent tesne.pted sebon hbrsk' stit, vystnpujici z mlhy! Jakmil jsernjej Spattil,-sevtel jsem rididlo trzoufalent usili rpteletnout horu s naklonenYm letadlem, ptidal jsem plyn — a v zapeti jsem pozbyl yedorrd.

1C4F1 lawn pttAel k soN, le s1 js r ve vet-

vlyv1fLcaitac prtplo a kolem pauovalo 'dative ticho. To vSechno jsern matne chapal a pomalu si uvedomoval svoje okoli. Nahle jsem si s velkYm fdasem uvedomil, ze jeSte kji, nebot' to byla posledni vac, kterou jsem oeekaval. Desatnik Goldsmith se sklanel nade mnou. Otazal jsem se ho, jak se citi, a on odpovedel, to docela dobte, jen je trochu ottesen. ZahYbal jsem rukama a nohama a shledal, to jsou nezraneny.

"Musime odtud vylezt a vydat se na cestu", tekl jsem. Let/ strana hiavy me bolela. Mil jsem si na ucho a shledal, to krvaci. "Kolik je hodin?" otazal jsem se.

"Dy e hodiny," odpovedel Goldsmith. Byl jsem paldruhe hodiny bez sebe. Letadlo, calk pkevracene bylo upine rorttiSteno. Po2adal jsem desatnika, aby vytahl kompas, hodinky a poStovni pytel, abychom se mohli dat na cestu.

Prohledli jsme vrak, net jsme ()deka Pouze true s ocasnimi plochami zastal nepoSkozen.

Ktidla a podvozek byla ura'tena narazem na stromy. Motor a ptedni Cast trupu jsme naki ve vzdalenosti dvaceti meter. Vytahnuf ge z vraku pokovni pytel, jali jsme se slezati s hory. Byla tak ptikra, to jsme se museli zachycovat ktovin. Brzy jsme ptiki k bystfine, jet rychle klesala do strk. Museli jsme east° obchazet ostra skaliska a prodirat se hustSim pralesem, pri dem2 ustavidne prgelo.

Slezali jsme padajice a klouzajice, a2 do yeeera. Nikde nebyla Zadna ptevisla, skala, pod nit bychom si mohli lehnout, a tak jsme hledali aspori kousek rovne pady, kterou jsme koneene naSli pod mohutnYm stromem. Za chvili jsme lekli v kaluH vody, chvejice se zimou a vyokavajice rana, ktere yeene neptichazelo. V hlave ml tak busilo, 2e jsem nemohl usnout.

Vstali jsme na asvite tak zesiabli, 2e jsme se ihned zhroutili na zem.

V devet hodin jsme byli stale slabi, ale aspofi jsme se potaceli kuptedu, nesouce poStovni pytel.

Cesta nas vedla lakes teku, ktera ted' byla rozvodnena. Pfechod silneho proudu twine vyderpal naSe sily. Museli jsme se ka2dou chvili zastavovat uprost •ed proudu, protote jinak bychom tam byli zahynuli. Pozde odpoledne, kdy jsme sotva mobil vytahnout nohy z bahna, dogli k chate jednoho inZenS7ra na nove caste, kterou tam budovali ptes prtismyk. Zadinalo se ut stmivat a int'enyr nas ulotil do postele.

Na druhY den se nepamatuji. Posadili me s Goldsmithem na kone a vezli nas do Santiaga vzdaleneho 15 mil. Ztraviv tYden v nemocnici, procitl jsem jednoho dne se zylaStnim pocitem ztuhlosti na lave tvati. Lekat prohlasil, to mean prasklou kost na spanku a v dasledku toho jsem mel roku celou polovinu oblideje ochromenu. Musel jsem spat s jednim okem 0tevtenYm a trvalo mi dlouho, net jsem zvykem ptemohl tuto neptijemnou nesnaz.

Jednou po dvou mesicich jsem spattil vrak rozbiteho letadla na flbodi hory hluboko pod sebou. Byl to zvlaStni pocit, videti toho stareho ptitele, ktereho jsem chtel kdysi zachranit, ale nepovedlo se to. Jeho kosti se ted' belaly y zati tropickeho slunce, hnijice a rozpadajice v ptivalovYch deStich. Dtungle mela brzy zakrYt celou kostru. Obratil jsem svaj pohled a nos noveho letadla vzhtiru a latel lakes prtismyk k Santo Domingo City. mad Vygehrad, eislo 48., Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

M.S tad odbYval svoji pravidelnou schfai dne 4. dubna a v ni bylo usneteno, to hodle, oslaviti 401ete zaloteni na gi S.P.J.S.T. na prigti mesic, dne 23. kvetna. Proto timto davam vedet vSern bratrtm a sestram ostatnich tada, by ptijeli na nak oslavu. Program na slavnost bude pozdeji podan. Nezapomerite a vSichni kdo mutete, ptijed'te na nak oslavu v den 23. kvetna na Bayersville, kde budete nalekte uvitani.

Za tad VySehrad, Cis. 48.

K. F. Chalupa, tadovY dopisovatel. * * Brasilska senatni komise . rozhodlaa to no= vinati a uditele budou osvobozeni od placeni dani, protote obe tato zamestnani ptina Seji vefejnosti nejvetei uittek.

"PrAger Prem."

Strana 20.

K ONSUMENTSKE chuestevni:nrirrti.” postaveno . a zak 1 ade dernokratickem, t. j. spodiva na dlenstvu (zakaznicich druZsteVnich konsuma), jet" rozhoduje o drutstevnim vedeni i organisaci mistnich druZstev na generalnich a okresnich sjezdech. VolenYmi zastupci jsou dlenove, odpovedni za vedeni okresnich i narodnich organisaci, ktere jsou vytvokeny mistnimi druZstvy. Je prirozene, hnuti takoveho charakteru, prospivati, rnusi predevtim planovite pedovati o potf-ebne vzdelani a aroveri elenstva, vOlenYch arednikil a astredni spravy. Jsouc si toho dobre vedomo, konsumentske drOstevnictvi vybudovalo v cele zemi pevnY a a rozsahlY vYchovnY system, kterY se v pine mire stard o vYchovu elenstva, volenYch atednika i zamestnanca.

ITYchova elenstva. .

Nejdrive si vtimlieme zatizeni, jejich2 akolem je vYchova elenstva. Hiavnim vYchovnYm dinitelem je to nesporne druZstevni tisk, za.stoupenY dnes nekolika dasopisy, z nicht tYdenik "Konsumentbladet" je vydavan v 500,000 vYtiscich a je nejrortirenejtim listem v zemi.

Pro narodnejti eleny a firedniky druZstevnihe hnuti ,je vydavana dtrnactidenni revue Kooperatoeren (DruZstevnik), v rift hospodarske a druistevni zaletitosti jsou projednavany podrobneji net v tisku lidovem.

JinYm, velmi clulaZitYrn einitelem v dritstevni vYchove je VydavatelskY odbor K. F. (Velkoprodejni spoleenost), kterY se dnes stal nejvettirn nakladateistvim odborne narodohospodarske literatury ye vedsku. Terrier vtichni yYznadni tvecItti narodohospodari jsou jeho spolupracovniky. Nektere z ,jeho publikaci byly skutedne vydany v ohrornnera mnoZstvi. zoruhodnou je na pr. kniha prolesora Silverstolpe-ho "Nationalekonorni for aila" (Narodni hospodarstvi pro katcleho), ji2 bylo vydano 500,000 vYtiska a ktera se vskutku stala popularni lidovou knihou.

Konsumentske druZstevni hnuti se vtak nespokojilo pouze s tiskem a titenim nestrannYch hospodatskYch informaci, nYbr2 tlo dale. Byly vytvoreny zvlattni skupiny, ktere sleduji vliv a vYsledek tiskcivin a informaci a jsou za to odpovedny. Nejduletitejti z nich je t.. zv. sdruteni, jakYsi driastevni stUdijni krouZek, v nem2 lii--"NiTRNACTIDENNt ethericka dovolend v VA stratosfericke helicopters. Super zpivajici — mluvici — plastickY — pocitovY film.

Se synchronnimi eichovYmi pacity.", Lenina, nejrozkotnejti Zena alfa nadtridy, se snald rnarne yttipiti svemu necivilisovane-_ mu pravocici — divochu z nekolika ridkych, dosud zachovanYch reservaci — nadteni pro pocitovy film. Mister Savage — pan divoch — jak jej nazYva, ebdivuje a hnusi si zaroven tento svet, tento mechanicky vYvoj Zivota, tuto prevyvinutou diktaturu techniky vedy a chladne vednosti. PocitovY film, sledovany se vzrutenim a ladnosti Sesti tisici divaky, jej dra.Zdi k odporu a vyvoldva v nem hruzu. Stejne jako vderejti na ytteva v 1:zstredni stanici lihnuti a vYchovy bytesti. jako potomek matky, ktera zestaria za hranicemi tohoto b.yperrnoderniho sveta, nenavidi tuto hyperhygienickou, chladne vecnou, nelidskou atmosferu.

Aldous Huxley je nesporne jednim z nejpozoruhodnejtich zjeva dnetni doby. Basnik, jeho2 hluboka filosofie je postavena na vedeckem podklade a studiu. Jules Verne, duSe, malujici utopie budoucna v plastick3ich liniich a ostrYch barvaeh. Jeho utopistickY roman, vydaiV pied tkemi lety, neztraei dodnes ani o vlas na aktualnosti. Prase' naopak. Mnohe ptedpovedi, opomijene vedou a vysmivane mnohYmi etenati, se ji g zaeinaji spinovat — alespori v ptipravnSrch etanach. Televise, ktera v dobe napsani bizarniho rcinanu, vlastne jeSte prakticky neexistovala, uainila dnes jig vell0 krok k ciii sve pouLtelnosti. V utcpii Huxleyove popisovan3"7 plasticky film ji g se dostal, — podle zprav z Par.i2e, a 1-1611yrroodu — ze stadia fispechfi prvnich laboratornich pokusfi a vstupuje na, pole praktickeho upottebeni. Dopravni prosttedky velkomesta z r. 2,500, vzdu§ne taxiky, zastavujiei kdekoliv, nebudou jig v nejbli2Sich par letech, dik bojevu de

VESTNIE.

stevni ..4chova ye Svedsku.

Herman Stolpe. se za pomoci odbornYch prirueek a knih debatuje o rozlidnYch hospodarskYch problemech a kterY je ye stalern pisemnem styku s astredim K. F. V rode 1935 bylo usporadano vice net 2800 takovYch kursa s vice nee 38,000 dleny v obvodech mistnich druZstev.

Jinym dalaitYm vYchovnym prostredkem je vyueovani korespondenci ye zvlattni tkole korespondence K. F. Tato tkola, zalolend peed 15 lety, mela nedavno 123,000 zapsanYch Mkt. Ve tkole korespondence je vyudovani vedeni knih, hospodarstvi, tizeni podnika, tvedskemu jazyku, nauce pro zamestnance podnika teoreticky i prakticky, moderni tvedske literature, poetilm, anglietine, mezinarodnim problemam a td. Tato kola druZstevnictvi prim° nepropaguje, nYbrZ pouze poskytuje vteobecne a nestranne znalosti.

We/lova volenych V kaZdem demokratickem hnuti maji organisace elenstva dalelitou aloha. Maji-li bYti tyto organisace adinne, je treba, aby voleni stupci byli radne vzdelani a meli odborne znalosti. Prednim akolern druZstevniho hnuti bylo opatreni odborneho vzdelani druZstevnim Je pravda, to prospech a vYvoj druZstevnictvi jako celku zavisi na radnom vybudovani a vedeni mistnich druZstev, proto bylo nutno postaviti v del° mistnich drutstev odborne vzdelane sily. Dnes je ye Svedsku 730 druZstev se 4,000 spravnimi atedniky a nekolika sty spravnich rad. Z toho je patrno, to hlavnim akolem druZstevnictvi bude prohloubeni obchodnich znalosti drutstevnich zfizenca a arednika.

Toho je docileno raznYmi kursy. Vedle jmenovanYch studijnich krou2kir a tkoly korespondence treba jmenovati tkolu K. F. Var gard. V roce 1935 bylo mimo jine absolvovano 7 kurst pro spravni aredniky. V techto kursech 200

SITU za 500 let Jak si jej ptedstavuje basnik a filosof Aldous Huxley.

Ciervove a Asbothove, 2adnou sensaci. Merle pckroeili nee technikove, jsou ovgem biologove. ivot, vytvokenS7 v ktivuli, zfistava jeSte dodnes snem budoucnosti, k jeho2 blizkemu splneni ehybi zatim i sebe menSi uspokojujici naznaky.

"Za par set let se ale spiral i tento sen modernich badatelt",, prohlatuje Huxley, jeden z nejbadavejtich a nejmyslivejtich spisovatela Anglie, mladY basnik, stavici sve vise z materialu fakt a skutedneho tivota. "Vmyslete se do Zivota v roce 2.500".

Rok 2.500.

Mustapha Mond je panem sveta. (novel z masa a krve, dokonale obleeen3'7, s bujn377m vlasem a bezvadne oholenou tvari. A pri torn produkt laboratorniho procesu. ikeditel londynske stanice pro lihnuti a odchov provadi studenty komorami lihni. Vysvetluje jim: "Vejce, embryo, dlovek. Z jednoho vejce ziskame osm at devadesat test embryi, z vznika. stejne mnotstvi tivota." • Na pasu defiluji zkumavky. KaZda je osm minut roentgenovana; to je totit" . nejdelei doba, jakcu toto vejce snese. Mnohe je pri tom zabito, ranche se rozdeli ye etyri, osm anebo vice dill). Pak jsou dopravovany do komor lihni. Pozdeji se t'72 proces opakuje. Nasleduje :love deleni. Tak vznikaji miliony identickYch dvojeat, etyteat, dvaeatereat. Tak vznikaji stale nova bytosti, ureene k -v rrobe v tova.r.ria,ch, v mechanicke vjirobe jednotnSrch oblekt, jednotn .Vch stroja, jednotnYch domt, jednotnYch pokrma.

ye stfedu, dne 7. dubna 1937. spravnich Utednikti prodiskutovalo s ueitelem :r 1coly v'Sechny problemy rizeni podniki).. Mimo to byly potadany 2 kursy pro eleny okresnich v5'rbora v obvodu mistnich drutistev. Ukolem okresnich vSrbor0 a spravnich rad je navazati a zprosttedkovati cily, ptimST a duvernST styk mezi dlenstvem a asttedirn.

Usneseni a navrhy spravnich rad tvoti hlavni Cast programu studijnich kroutikii. Pro ye. douci techto kroutikt je ztizen etyrtYclenni kurs. Aktivita techto krou2kir v poslednich letech neobyeejlie vzrostla, proto bylo nutno, aby problem jejich vedeni byl znovu dakladne studovan a prodetratovan. Tento vedouci mel bYti natolik vzdelan, aby bez obtili umel vyretit beZne zalelitosti obchodniho podnikani k prospechu celku.

VSi chova zamestnancil.

Nakonec nekolik slov o vSrchove drutistevnich zamestnanc11. Tato .“7chova je zasadne sousttedena ve gkole Var gard. V minulem rode bylo potadano 9 "t3'7dnii mladetie", t. j. Ustnich kursil pro mlade obchodni ptirudi. Snad namitnete, to tento tS7denni kurs nemiltie miti nikterak zvla gte pozoruhodnSTch vS,sledku, tteba podotknouti, to tento Ustni kurs ye Var gard je dopinen vyueovanim korespondenci. Obchodni ptiruei, kteti absolvovali jmenovanST tSrdenni kurs 1 korespondenci, mohou se vratiti a absolvovati etyttSrdenni konversadni kurs, kter3i je ptipravou pro vedouci odbodek. Pro vzdelani obchodnich pkirudich a vedoucich odbodek je ztizeno 30 specialnich kursu.

V tomto strud.nem pfehledu kern chtel uka,zat, ze vYchovna prate tvedskeho konsumentskeho druZstevnictvi je vskutku obsahla. Konsumentske druZstevnictvi se ridi zasadou, to druZstevni dinnost ma bYti financovana vlastnim kapitalem. Adkoli jsou na vYchovu druZstevniku venovany rodne znadne sumy (podle usneseni spolednosti ma laYti k tomuto adelu poskytnuto rodne nejmene 2.5 procent zisku), vladne pevne a vteobecne presveddeni, to tyto yYdaje jsou alpine VyvaZeny uZitkem na druhe strane. NeobydejnY rozvoj konsumentskeho druZstevnictvi po svetove valce a zejmena v dobe posledni hospodarske krise dokazal, Ze toto mineni je spravne.

Huxley prorokuje. Neeerpa sve fantasticke vise z inspiraci slabYch chvilek, snaZi se je biologicky podlait, dokazat. Ziskavali nati predkove pied sto lety kurata v umelYch lihnich? Ne. Dovedli kontrolovat rust bakteriovych kultur, dovedli operovat elektrickYm noZem, udrZet na zivu preddasne narozene deti?

My to vtak dovedeme! Prod by se nemohli nati pravnukove dostat tak daleko, to by umele zhotovili a vychovali lidskou bytost, kdy2 jim budou znamy vtechny nezbytne podminky a ptedpoklady? Prod by nemohli za d ye ste let zdokonalit tento proces do to miry, to jej bude mono apine osamostatnit od normalniho, prapavodniho tivotniho zdroje? A za pet set let? "tide bez vlastniho Zivota budou pinit jenom urdene povinnosti. Nebudou mit tadne pocity, aadne bolesti, budou muset vykonavat to, k demi je bude pobadat instiktivni pud. Jejich dutevni i fysicke schopnosti budou omezeny, ani by si to uvedomovali; byli vytvoreni pro pracovni akol a nemaji proto pocitu ctiiadosti. To bade gamma a delta bytosti. Alfa a beta bytosti, ktere je budou se sice narodi stejnS7 m procesem jako o-1; jenomZe odlitne mnoZstvi ozarovani pri zrodu bude mit odlitnY vliv na vytvoreni jeiich ducha. Budou mit vtechny pocity a budou take moci uplatnit pine vie sily ye sluZbe eelku".

Huxley nepochybuje, to i dlovel rcku 2500 bude nesmrteln3*7 . Tajemstvi veeneho rijadi oclporuje zasadne ptirodnim zakonum a bude i v to dobe stale tajemstvim, i kdyt bude no jig regulovat zpfisob umeleho rustu a ,j"7voje. Veti vS.ak. ae budou znamy prastiiee'<y, jimi2 bude mo2no udrtet starnouciho eloveka sve2im a krasnSrm a2 do chvile jeho smrti. "Zemtit krasnou", je sloganem dnani doby.

Ve stiedu, dne 7. dubna 1937.

RHEUMATISM V R IL- pp, Mont.

pros. 1:136.

Posilam $2.10 na Nonat na rheurnatism v kyelich. Muslin napsat, ze se mi po prvni hodne ulevilo. Nyni, kdyti je po praci, nebudu muset mnoho chodit, snad se toho zbavim. --Vaclav Sturma.

Strawn, Tex., 11. ledna 1937. PoSiete NONAT, tu dobrou mast, ktera Nei a je dobra na v gecko. W. J. C. Thiel.

Na veelijake at' suche neb oteviene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne dfevene i ocelove tfisky i stfely v tele uvatile; ale musi to 14t

TN

,,sNET pring

0

NemeckY zbrojatskY prilmysl dovaiel pot •ebne suroviny ze •vedska, Francie a 8panelska. VYvojem pomeril pkestal dovalet ze 8panelska-, take mu zbyly jen 1.Tedsko a Francie. Mimo to se odekavalo, take dovoz 2elezne rudy z Francie zakratko ptestane, take nemeckY valeonY priimysl se octne v telkem postaveni. — Nedavno vSak vznikly povesti, fie Nemecko a Francie uzavtely dohodu, podle ktere , Francie bude Nemecku doclavat 2elezne rudy za tri miliony marek mesidne. Nemecke politicks kruhy se netaji uspokojenim, ze Francie p •ede vSemi jinYmi pkichazi Nemecku na pomoc v jeho tisni. Je zajimavo, zda-li bude tato povest poptena nebo ne.

"Za Industrialisaciej", Moskva.

, hra, j ea-1Z penize, "tan? od stolu I tekne: "Nejenom ze uz nebudu hrat, Hra tarokt, nejlepAi jakosti, nyale od nynejSka se bude hra povaza $1.35, pattou vyplacene. Obni 2ovat za svrchovane nemravnou. jedn ask y adresujte na: techosloAle, co jsem vyhral, to si necham."

West, Texas. yak. (ds); "Manchester Guardian".

TAROKY!

IllubokS,m ialem sklieeni oznamujeme .nagim pkibuznm, pi-cateltim a znamYni, fie se Panu Bohu zalibilo povolati k subs naafi draze rnilovanou manielko, maminku a staienku

MARIE HURTA

Nevolnosti 2aluelku.

Zlenivelosti Ner vosou Neziiivnosh Zatcpou zavinenS-mi chybnYm vymitinim, mo,2na, DRA. PETRA

0301(0 mute y am ponloci prave tak jako pornohlo. tisicrim jinYch behern postednich 150 let. Mnoho lidi nachazi Dra. Petra Hoboko lehkou a pfijemnou cestou k odstranerii jedovatYch nee'istot, ktere zacpavaji telesnou soustavu a zaviriuji onen "pocit otupelosti". Opatfte si does IShey a mejte je vidy dorna.

Dra. Petra LeeivSr 0/ej

LINIMENT

jest rovneZ napomocnYin p •i revmatickYch a neuralgickYch bolestech, pri bolestech zad a hlavy, ztrnulYch a bolavYch svalech. Jest domacim leC'ivYm prostfedkem po vice ne2-li 50 rokri. Nak vYrobky nejsou k dostani Hra taroku, nejlepAi jakosti, ny- v lekarnach, nYbrZ pouze od op •avni za $1.35, pottou vyplacene. Ob- nenYch mistnich jednatelri.

V Kanade Dodavano Be ze CIa. jednavky adresujte na: 6echosloyak. West, Texas. (dz) ZVLASTNI NABtDKA 0 Dr. Peter Fahrney & Sons Co., KDY2 SE VSE ZDRAZUJE, CENA Dept D81115, 2501 Washington TRINEROVY ANGELIKY Blvd., Chicago, Ill. SE NE1VIENI! Prosim, po g lete mne lek na zkoul'iku Kdyi viechno se zdratiuje, kdyti tak jak nasleduje, patovne vyplaceno. stoupajici ceny veech nezbytnosti ei- El $1.00 za jednu velkou 14 uncovou ni iivot velmi obtitinSim, jest jiste • zkukbni lahev Dra. Petra Hoboko. radostnYm vedorni, fie v piipade ialudeenich obtizi, jejichi zanedbani ri $1.00 za dve praviclelne 60c, 3 by podkopalo vaei energii a ueinilo uncove lahvieky Dra. Petra 'y ak postaveni jests horeim, mutiete Laiveho Oleje Linimentu. jiti k svemu lekarnikovi nebo pro- 11 $2.00 .-za jednu zkukbni lahev Dra. davaei leku a dostati velkou rodinPetra Hoboko a dve lahvie-1 nou Miley , 23 unci Trinerovy Angeky Dra. Petra Leeiveho liky, za stejnou cenu jako loni. TenOleje Linimentu. to lek vain rychle poskytne kfienou Jmeno Pies 40 let teei se Trinerova Angelika povesti nejlepei rodinne Adresa silivky. Je mirna a jemna, velmi jemna k uzivani, deinkuje bez uji-1 PoStovni tfadovna 0 eisti vnitfnosti dilkladne, po-1 Velka Britanie je nyni spokojemaha traveni, obnovuje zdravou chut'i k jidlu a klidny spanek. Budete pfe-I nYm narodem. Nema, vSak prava, kvapeni vSrsledky, zkuste ji, kupte aby byla spokojena. Nechceme nic, si velkou rodinnou lahev ye sve le- protote mame vaechno, ale proto kirne nebo prodejne leku. Nemiiiete- se jests nemusime mravne povySoji dostati y e svem okoli, poglete $1.35 vSt. robcilm, Joseph Triner Corp., vat nad ostatni naSe tolerance 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill, a ria..S demokratickY duch, s a dostanete ji patou vypiacene. Pfe- se tolik chlublme, jsou spojeny s jete-li si vzorek zdarma, potilete blahobytem vice, ne2 si pkejeme, pojenSr kupon na touti adresu. nebot' bohatemu se snadno dela, Dept. M. Poilete zdarma vzorek Trinerovy Angeliky. ctnost.

V minulYch dobach jsme Jmeno velkou kik nazilim a poliraZkou dnes zavrhujeme takove meAdresa tody u jinYch, zavrhujeme je 1 u sebe, ale nemame se k tomu, abyMesto, stet chom se rozdelili o kokist s jinYmi.

TAROKY!

t

TZWEEIREEMEMBEEMENIErir Oznein-rzni firrirti a dikiwzdani.

NONAT hor.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, postou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike na naei adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal.

Strana 21.

ktera dokonala svoji pozemskou pout' iivotem, zemiela 20. biezna a pochovana byla 22. biezna pii Needville, Texas, na v§eobecnem h •bitove, Nage draha manielka, maminka a staien1 ka zenikela Needville, okres Ft. Bend, na svoji farms, kde bydlela s manielem a ditkami od roku 1910.

Byla nemacna na srdeeni nemoc nekolik Oda', ale jests vidycky piechodila, az posledni Odell onemocnela vaine. AZkoliv mela VSechnu opatrnost, piece podlehia. Nage draha manielka, maminka a starenka, byla narozena 2. biezna 1866, ve Vyzovicich na Morave, roz. byla Tichiekova, a asi v deseti rocich stari pri gla s matkou peti sestrami do Ameriky a usadily se ph Nelsonville, v okresu Austin, kde se provdala za p. 'rank Hurtu, tam bydleli 12 let, pak se piestehovali k Shinert, Texas, kde bydleli 14 let a pak zakoupili si farmu v okresu Ft. kde jii skoneila. Dorkila se 71 rokti a 18 dni.

Zlatou svatbu slavili 13. ledna 1935. Toto manielstvi bylo poiehnino 11 ditkami, 3 ji piedegly v titlem mladi a 8 ji ieli, Frank, Josef, Jan, Edward a Henry; dcery, pi. Marie Tejkl, pi. Fannie Balusek a pi. Vlasta Lens; 2 sestry Rose Marek v Chriesman a Karolina Mikeska v Brookshire, Texas, 27 vnukfi a vnueek.

Vzdavame srdeenY dik faraii Rev. J. R. Viltovi za jeho krisna slova jak v dome, tak i v kostele i na hibitove, tez zpe-; vakiira za krasne pisne. Vgem yam, pfibuzni a piatele drazi, srdeenY dik za kvetiny, a v gecko, co jste ji prokizali, odplat' yarn vein Huh. Take diky pribuznYm a piateliim vzdalenejgim za kv'etiny a doprovod k poslednimu odpoeinku, jako od Victorie, Shiner, Nelsonville a Brookshire.

Odpoeivej v pokoji, draha manielko, matieko a starenko naae, po boji iivotem, kterY pro Tebe byl vystlin jen trnim, v praci vgak, kterou jsi tak milovala, zapomnela jsi toho p11ko11 a utrpeni, ktere Ti svet udilel.

Jii telly s Bohem tobe v tichem hrobe, v stinu smrti spoeivej; Po svYch easnYch isiostech, pokoje tu poilvej!

Budii Tobe zeme lehkou, naie draha manielko, matieko a sta •enko, parnatka Tva rias zarmoucene ditky snit, le se budeme ve svornosti a lasce milovat a na Tebe s laskou vzpominat.

FRANK HURTA, maniel a DITKY.

tESKOSLOVENSKA NA LODICH

BV EWEN•EUROPA

Rychlik deka. v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud je dete do Frothy bez presedani.

NEB CESTUJTE NA OBLIBENYCH RYCHLODICH

COLUMBUS liA7SA exD DEUTSCHLAN'D HAMBURG era NEW YORK

Vi:berrie Zeleznieni spojeni z Brem neb Hamburku ' Poinakme Vain ph obstaravani nav gtevnich a vys.6hovalekYch vis pro Va g e evropske ptibuzne.

Inform:Ice u va g eho mistniho agenta neb

HAWLIRG -AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 1-1

A

515 Cotton Exch, Bldg., Houston, Tex.

Strana

V2STNIK

Ve stiedu. due dubna 1931',

OZNAMENI Ua1ltT tAS. 2517 DO, pile Li. pros ace 1010. Cislo venkove". Suite. Hraje orchestr' °sin velikych ctuosti, vernost, sy2534 vtETMO. fikatu 3369, a die stanov opra.vnena! P. 0. K., fidi Dr. V:aclav Srnetieek, novska ciolDr:_qa, laska, pra y est k podpote v eastce $1000.00. j 8:10 p. m.

Kuehnilv detsk3'r sbor zpidivost, poctivost, mir a spravedl 2517. Anna Kallus od fadu Vol2530. Marie Hurta od tadu RozIra 'Ceske narodni pisne. nost, jsou odvekkmi vlastnostrni nost eis. 46, zemtela dne 19. imora kvet Mite eis.

81, zemtela dne 20.

Oirianfi.

ZvlaSte je zdtrazriovana 8:30 p. m.

Anglicke zpravodajstvi.

1937, ve stall. 73 let, na influenzu. btezna 1937, ye stati 71 let, na sr- 8:40 p. m. Lehka hudba orchestru naSim poslednim vitdcem (San YatK Jednote pfistoupila 11. biezna senem) laska synovska. Proto bydeeni vadu. K Jednote pfistoupila F. 0. K., tidi Rud. Pekarek.

1908. Oislo certifikatu 2777, a die 15. zati 1905. Oislo certifikatu 5900, chom men pestovat pfeclevim 0.

Nedbal: Ptedehra k perete 1. stanov opravnena jest k podpote a die stanov opravnena jest k podsku synovskou jako jeden z nejza"Vinobrani". v eastce $1000.00. pote v dastce $1000.00.

2. O. Nedbal: Smes z baletu "Po- kladnejSich prosttedku k znovuvy2518. Armin Schmidt od tadu 2531. J. P. Oliver od fadu Novk ! tankaj6ek. budovani zeme. hadka o Honzovi".

Hvezda Miru eis. 33., zemiel dne 0 Tabor Cis. 17, zemiel dne 21. biez- 9:00-9:10 p. m. Xrajanskk koutek. ', byl 22. ?Mora 1937, star jsa 50 rola' , Proda se zanovni Pkenosn/ na 1937, star jsa 29 roktl, po operaHla§eni ptiAtiho potadu a zvony. lane'? mrtvici. K Jednote pfistoupil Remington psaci stroj s deskkm ci. K Jednote ptistoupil 20. imora 3. eervna 1915. Delnik. Oislo certifiKONSULAT REPUBLIKY CESKO- pismem a pouzdrem. Hlaste se nekatu 10523, a die stanov opravnen 1936. Knihvedouci. Ois10 certifikaSLOVENSKE bo piSte na Oechoslovak, West, Tetu C-2900, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $500.00.

(11-dz.)

Houston, Texas. xas. jest k podpote v eastce $1000.00.

2519. Petr Broi od tadu Nova Mo2532. Jan Peeena od iadu Texaska rava eis. 23., zemtel dne 27. imora 1937, star jsa 65 rokil, na srdeeni Orlice eis. 13., zemiel dne 16. biez- I vadu. K Jednote ptistoupil 14. pro- na 1937, star jsa 76 rokti, na salost since 1910. Rolnik, Oislo certifika- vekem. K Jednote ptistoupil 10. tu 1293, a die stanov °pra line'n_ jest pros. 1905. Rolnik. Oislo certifikatu 351, a die stanov opravnen jest k k podpote v eastce $1000.00.

2520. Fil. H. Bueek, od tadu Nova podpcte v dastce $1000.00.

2533. Anna Zurek od tadu KomenRatolest Cis. 41, zemtel dne 25. iieis. 20; zemtela 25. bkezna 1937, nora 1937 ,star jsa 54 mktt, na sr- skk y e stall. 69 let, byla ranena mrtvici.1 dedni vadu. K Jednote ptistoupil 8. tijna 1905. Obehodnik. Oislo cer- K Jednote pfistoupila 13. prosince tifikatu 2672 ,a die stanov opravnen 1908. Oislo certifikatu 11454, a die jest k podpote v eastce $1000.00. stanov opravnena jest k podpote v 2521. Anna tervenka, od tadu 7astce $500.00.

2534. Vilem Barton od tadu DuKomenskk eis. 20., zemtela dne 26 potad spoleeenskkch Haj cis. 126, zemiel dne 22. finora 1937, ye stall '70 let, na se§lost bovk '3i• ezna 1937, star jsa 45. rola na zabav, jez od otevfeni vekem. K Jednote ptistou-2ila 18 jeho moderne vybudokvetna 1904. Oislo certifikatu 1158 souchcte. K Jednote ptistoupil 9. vaneho stanku ukazaly a die stanov ()pra line= jest k pod- dubna 1916. Rolnik. Oislo certifikase bkti lakavkm dostatu 3640, a die stanov °pralinen jest pore v dastce $1000.00. veniekem krajanii a jek podpote v eastce $1000.00.

2522. Anna Martinets od fadu Kojich ptatel.

S brattrskkm pozdravem, mensky 'Cis. 20, zemtela dne 28. iiJ. R. Kubena, taj.

H. Radu nora. 1937, ye stati 67 let, na,srdecPoitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. ni vadu. K Jednote pfistoupila 1 Na doptani se jest — 20th and North Main. eervence 1897. Oislo certifikatu PROGRAM KRATKOVLNNE STANICE PRAHA. ✓ NEDELI, 11. DUBNA. — Raymond Baca New Deal.

19587, a die stanov opravnena jest has rezhlasu jest minen Central k podpote v eastce $250.00. ✓ NEDELI, 18. DUBNA. — gablatura.

Standard Time.

2523.. A. Urbanec od fadu Xare: ✓ NEDELI, 25. DUBNA. — J. R. Baca Original.

Jonitt eis. 28, zemiel dne 3. biezna Pendell, 12. dubna 1937, na vine 1937, star jsa 69 rola', na srdeeni 25.34 m cili 11. 84 meg. vadu. K Jednote ptistoupil dne 7. 7:00 p. m. Znelka, hlaSeni potadu tijna 1906. Na odpoeinku. Oislo cera zvony. tifikatu 1965, a die stanov opravnen 7:05 p. m. Koncert v lidovem tonu jest k podpote v eastce $1000.00. na gramofonovS■ ch deslach.

POitADATELL 2524. Filcmena Kfivanek od fa- 7:20 p. m. Eva Vrchlicka, elen.ka du Svaz 6echoslovana eis. 98, zeNarodniho divadla v Praze: OI mtela dne 7. biezna 1937, ye stall svem otci.

49 let, na rakovinu. K Jednote pfi- 7:30 p. m. Pcpularni koncert stoupila 11. dubna 1913. eislo certigramolonovkeh deskich: fikatu 6674, a dle stanov opravnena 1. B. Smetana: Scherzo z Triumjest k podpote v eastce $1000.00. f alni symfonie.

2525. Tom Palla od tadu Komen2. Ant. Dvotak: Slovansite tance skk cis. 20, zemiel dne 9. biezna eislo 12, 13, 14.

1937, star jsa 65 rola?, na srdeeni 7:45 p. m. eeskoslov. zpravodajstvi. vadu.K Jednote ptistoupil 12. 'derv- 7:55 p. m. Vesela hudba a zpev. Una 1904. Rolnik. Oislo certifikatu cinkuje hudba 5. ppl. "T. G. Ma3815, a die stanov opravnen jest k saryka" a Kuehn& musk sbor. podpote v eastce $1000.00.

8:25 p. m. F. Heller: teski beseda.

2526. Jindfich Bosak, od tadu 8:30 p. m. Anglicke zpravodajstvi.

Pokrok Bennview eis. 153, 'zemiel 8:40 p. m. Zabavna hudba orchestra dne 13. biezna 1937, star jsa 71 F. 0. K., fidi Rud. Pekarek.

• na nemoc . .'aludku a ledvin. K 1. O. Nedbal: Ptedehra k operete Jednote ptistoupil 14. dubna 1906.

Cudna, Barbora".

Rolnik. Oislo certifikatu 11050, a die stanov opravnen jest k podpote 2. Jul. Falk: Dunajske povidky. ✓ eastce $500.00.

Valeik.

Poskytne rychlou a bezpeenou ulevu od 2527. Karel Vitek od iadu Komensipaveho kale a nastuzeni. Pusobivk pro 3. K. Weis: Kvapik. skk eis. 20, zemiel dne 16. btezna, 9:00-9:10 p. m. Krajansitk koutek. deti i dospele. Dostafite si lahev jeke dnes 1937, star jsa 52 rola", zastfelil se.

Hlageni pfigiho potadu a zvony.

K Jednote ptistoupil 12. eervna 1904. etvrtek, 15. dubna 1937, na vine Obchodnik. certifikatu 1548, 25.34 m eili 11.84 meg. a die stanov opravnen jest k pod- 7:00 p. m. Znelka, hlaeni potadu pore v eastce $1000.00. a zvony.

2528. Eva Zurek od tadu Krasna. 7:05 p. m. Koncert hudby 5. ppl. elslo 96, zemfela dne 14. biezna "T. G. Masaryka", iidi npor. V. kahlodennim vyplachovanim hrdla Seve1937, ye stall 79 letech, na kreni Thier. — II. Cast. rovkm Antisepsolem. Je lahodnk a radi si nemoc. K Jednote pfistoupila 13. 7:25 p. m. J. Linhart: Za valky nan zvyknete. Cena 50c a 35c. ilk 1904. Oislo certifikatu 11103, a 2eneve.

Nemit-li vaa lekarnik, pi gte na: die stanov opravnena jest k podpo- 7:30 p. m. Narodni pisne. Zpiva tete v eastee $500.00. panova, elenka opery Narodniho divadla v Praze, u Itlaviru Frant.

2529. Anna Holik od tadu Bed. Maxian.

Smetana eis. 39, zemtela dne 12. biezna 1937, ye stati 66 let, na ne- 7:45 p. m. teskoslov. zpravodajstvi.

010c bludedni. K Jednot ptlatott- 7;55 p, in, Anatol rrovazailt; "Z

or

RAD POKRO HOUSTONU OZNAMUJE

DAMY 25c

VSTUPNE: PANI 40c

Severiiv

IS

PROTI KASLI

(Severas Cough Balsam

Cena 50c a 25c

PLIED NACHLAZENiNI SE UCHRANiTE

Ve stredu, dne 7. dubna 1937.

VESTNiK

Srileciayam, na sve toveln trim se uplatriuji nejvice ty evropske narody, jet se co nejvice vyhnuly Zubni lekai poktilosti t. zv. "tizeneho hospoWiley Building dakstvi." HospodatskS7 plan — aEL CAMPO, TEXAS no. Ale hospodakstvi kizene? Cim Telefon fitadovny 130. Obydli 309. je kde vice tizeno, tim vice nouze uvnitt a tim merle deasti na svetovem obchodu venku. Jak by tomu ostatne mohlo bSrti jinak, kdyt cele -tizeni" zaleti hlavne v torn,' PRAVNiK svazati skuteane pracujicim a podVytizuje vekcere soudni a pravni nika ySim lidem spoustami pkedpizalektosti, abstrakty, posledni sa ruce i nohy. yule, atd.

Flanovani je neco jineho.

WEST, Telefon 146, TEXAS V mySlenkach mnteme bSiti krali. To nic nestoji. Ale v provadeni realiste, kteki se zakizuji podle behu sveta a nemaji paetilou ctiPRAVNiK tadost, to mohou dokazati, aby tenVytizuje veSkere soudni zale2itosti. to velkS7 svet se tidil jejich ptedttadovna: 821 Bankers Mortgage pisy.

Jan A. Bat'a.

Building, ptes ulici naproti Kress/ 0 budove.

Vyzbrojeni jednoho armadniho HOUSTON. TEXAS. sboru jen trochu hodnotne vytaduje kolem jedne miliardy cs. korun. A ten sbor je pouze 30.000 at Stanislav Yester.

35.000 mutt.

WEST, TEXAS. Zraky cele Evropy jsou obraceny k Ceskoslovensku.

Znamenite viastPozemkovY obchod — Abstrakty. nosti tohoto vynikajiciho naroda Fujeky — Notakstvi. jsou jednou z opor Evropy. Nikdy Mame spojeni v celem state. jeke nebyla moudrost takoveho Masaryka podrobena tak tetke eskoslovensko tuto zkouke.

Oeska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Koaut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelne. jidla a lunde.

Nejlepk soudkove a lahvove pivo, rfane druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sIdade.

Zvlakni stoly pro rodiny.

Dr. Its 0. HALAMICEK

Strana 23.

krisi pkeLt-, naprosto nutne, aby jeho sousede byli jeho 12jeitts:11. 0sud oeskoslovenska je v jeho ru-H kach prave tak, jako je osud Vel-i ke Britanie v rukach Velke Britanie.

"Observer!'

GEORGE E. KACIII

D

KWH{ R. F.Zubni J. Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS. . 01011M11101..■•■■•■••110,01.10.01•■■■•■•■•■1111.111

KONCERT ZDARMA v Riverside Park East Bernard, Texas V NEDELI, 18. DUBNA

C. H. CIIERNOSlif

OD 2:30 DO 5:00 ODPOLEDNE PORADA

BaCova Koncertni Kapela TkINACT HUDEBNiCH UMELCU kteti vyrabi fonografni desky, z Fayetteville, Texas

Cervenka & Vaniura

Taneeni Zibava Ph hudbe BACOVA TANDONiHO ORCHESTRU Vstupne: 25c za Osobu Ka2c1S7 jest uctiv'e zvan.

RED FRONT

BB tIall dlInIVI7 . 1111111X1M lllllllll 1.411.1111 lllllll QM/

cents-- and also

Worth abo

$27,500 Some pegs and strings . . A few ieces of wood worth about 90 cents.

Simple materials available to other violin makers . . . But only the master — Stradivarius — had the skill and the artistry to create a violin that generations later would be bought for such a fortune.

Brewing ingredients, too, — even the finest --- are available to anybody. But today, as in the days of the old masters, only skill can make a product recognized for its connoisseur quality and character.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney GONt LEKARI BrYle spravne ptipravene.

Oas dle iimluvy.

Telefony: ttadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

R. C. GREER 06i, UM, Nos a Hrdlo Ptiprava BrYli tkedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nede/i rano od 9:00 do 12:00

OU Li

DR. KAR. J. liOLLUB

In Cans • In Bottles

OeskY Lekat a Operate/.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon Ukadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

Order a carton for your borne–NO DEPOSIT REQUIRED ANHEUSER-BUSCH ST. LOUIS

SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLU2BA. V hodiny talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni ustav pohotovS7 k sympatickemu vykizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho poi-16u.

Levne ceny jsou na§i. zasadou.

Bu

ill Na's04 efts" -44440. ammo

EVERYWHERE 307-F

EDWARD PACE Pohiebni tiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Look for Brilliance and Clarity in the Beer you drink. "

1

THE TURNER-COFFIELD CO. WACO TEX.

Podivejte k oznamovini

MaIST Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovateli fidtujeme 2 centy za slovo za katde uvetejneni. NejmenSi poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napiSte na zvlaStnim listku a ptilotte k objednavce ptislunST obnos bud' po'Stovni poukazkou (Money Order s nebo ve znamkach (stamps). osobni eek, ptidejte Sc na jeho vSTmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na g znadkou, udtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlagt' za znakku a na po.:§tovne, aby doSle dopisy mohly bY'ti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Pkijme se hospodynd" obne.Si doplatek za znadku a po.itovne 50 centiL Doplatek za znadku budit ptiloten k obnosu, kterS, posilate za oznamku.

,

TABAK STARRY lehke dru. by na prodej: 15c a 20c lb. nevyplacene. Pi8te na Vacl. Kratochvil, Portland, Tenn.

(14-17-pd.)

-Beri ,Hledim praci na farme Jsem prosttedniho veku. Pi8te net hlaste se v redakci Vestniku, ye (12-14pd) West, Tex. HLEDAM HOSPODYNI na ,. malou farmu. Na poli nemusi pracovat. Domluva v dopisu pod znaekou "Vdovec", c. o. Vestnik, West.

(13-14pd) Texas.

r- Pfijme se star8i tena na vYpomoc v domacnosti, na farme; prate v poli nebude tadana. Plat dle dohodnuti. Pi8te: East Bernard, R. F. D. 2, Box 40, Texas. (14-15pd)

SP St al:Si 'Zen :1 as v Exp.& ZAR NA OBLOZE. lidi staciio na:Sirn hvezdaialm, by v donidenosti Hlaste se ti RozbourenY povreh sluneeni se stanovili reztolas a velikost polarni Vacla y Hut-yrs. Rt. 1, West, Texas v poslednich dnech znadne uklidnil. zate.

(13-14pd,) Objevila se ona polovice, kde na Dlouho trvalo, nez se ilkaz poNABIDKA! Ptal bych si vypro- slunci je jen osm skupin drobnych larnieh zati vysvetlil. Bylo zpozosluneenich slum a iada fakuli (bidat dosti dobre zatizeni kovatskerovano, ze se polarni zate objeho naaini za polovieni cenu. Kdo la. 'nista na slunci). Pies to byla z vuji vtdy 36 hodin po nejvet8im Japonska hla8ena nova kometa, ale neb kteii by si to ptali vykoupit, magnetickem rozbouteni a ze 300 necht' se hlasi neb mi pi8e. Na ce- uka.zalo se podrobnYm metenim, ptipadti polamich zati probiha ze to byl omyl, ze jde o kometu ne se dohodneme. J. S. Shiller, Rt. shodne s ktivkou einnosti slunce: 2, Rogers, Texas.

(13-14pd) znamou. Na gi hvezdati neekavali, Toto pozorovo.ni a tecreticke vYze se zaeatkem btezna — nebo MAM NA PRODEJ 46 akrovou behem btezna — objevi nova po- zkumy vedly k 'ptesverldeni, ze pofarmu s dobrYmi stavbami 11/2 mile larni take a ze bude tak dobie vi- larfii zate vznikaji tim, ze elektrood mesta Sealy, Texas, velice laci- ditelna jako ona, ktera se nad na- ny ze slunce boinbarduji atmosft,5ru. no a na mime splatky. 1,)tida je tet- 8imi kraji objevila v Unoru. Zkla- Tim vznika ono k o uzelne zateni a 'KY pisek. PiAte na: E. B. Schiller, mali se: 2. btezna byla site pozo- osvetleni oblak. Ukaz polarni taSealy, Texas.

(11-14) rovana v Praze ze 8tefanikovy te je telly v podstate vysvetlen Chybi v8ak jeke mnoho, net bude.91r. KIALATKA — KUttATKA — hvezdarny silne dervend oblaka, me ygem pochodum, spojenYm ale nedalo se fici, ze to byla polarBarred, White Rocks, White, Silver timto zjevem, rozumet.

Laced Wyandottes, Reds, Black Au- ni take.

Dne8ni mladet roste velmi rychstralorps, Black Minorcas, 100 za V na8ich krajich je polarni ta$6.50. White, Buff, Black, Brown te yzacnYm zjevem a jen ztidka kdy le — rychleji net pied nekolika Leghorns a Anconas $6.25 za 100, se zahledne. Unika ye vyzatovani sty lety. Za to je jeji tivot krat8i. michane $5.50 za sto. Po8tovne vy- svetla z mast, ktere na obloze v K tomuto zaveru do81i ameriati placeno, zarueend tiva dodavka. mracich vytvateji rude tate. Take vedcove, zabYvajici se zkonmanim V8echna kutatka pochazi z "flock v krajich, kde jsou vysoke peci ne- vztaiu mezi riistem a vekem. Poblood tested" stad. Jsme ptipraveni bo tova.rny, je pozorovani nemotne. dle zpravy Vestniku americke leodeslilati objednavky hned. Von PrUmerne se u nas polarni zate ob- katske spolednosti by bylo motno Minden's Hatchery, Fayetteville, jevuje jednou at dvakrat za rok. lidskY vek prodloutiti na 120 let, kdyby bylo motho rust zpomaliti.

Texas. (dz) Ale to jsou po vet8ine jen slabe "New York Times". kazy.

Proto ptekvapuje, ze se neMr Mate nyni penize na ruce obydejna, polarni tate u nas objeneb v bance, ktere varn nic neptiNemiite bYt pochyb, ze mnoho na8i, neb jen velmi malt' firok? Za- vila zaeatkem imora. Vypadalo, ja- zmatkfi a nesnazi dne8niho svOs jimate se o uloteni techto do han- ko by ze mite sr gely chvosty pa- bylo zavineno tim, ze jsme ztraky, ktera plati Aron a jest prskti, ptipcminajici nejake ohnive tili mnoho na8ich nejlepAich mutfi, jistou? Zdali ano, pigte pod znad- zdroje reflektorti. Byly to svetelne kteti by dnes byli vudci. Jsem ptekou "Vklady", Vestnik, West, proudy, misty syte zbarvene a zase svedeen, ze kdyby se mohli mrtvi Texas.

(4-dz.) blednouci.

V Rntmitale pod Ttem8tinem ko- vratit, nedoglo by jit nikdy k Stanley Baldwin. eska. hudba v Galveston& nalo se prave' hasieske cvideni, kdyti DybalUv Orchestr z Ganado ba- to nekdo ptibehl se zpravou, ze Cena svoloody je veend °stratide hrati pies stanici KLUF v GalBylo troubeno na poplach. Jini Minister. pted. Baldwin. vestone v 6:30 veeer v nedeli, 11 myslili, ze je nejake vojenske cvi- tost. dubna, v 6:05 weer v sobotu, 18. deni a ze se misto bilYch svetel OZNAMENt dubna a v 6:05 veeer ye sttedu, 28. zkon8eji svetla rude eervena. Ukaz dubna. Ty vedery bude orchestr ta- tento, jak pi8e v "fzi§i hvezd" dr. ke hrati na zabavach v Galvesto- Slouka. byl pozorovan na mnoha n& ktere budou oznameny na roz- mistech a trval pinou hodinu. Pak Za kongresnika 10. distrikth hlasu. polarni zal'e ubyvalo na svetelnoPOLK SHELTON sti, at zanikla. Pies sto zprav do* * 'CESKE VEREJNOSTI V CORPUS 810 z rtiznYch krajt na 8tefanikoC. N. AVERY CHRISTI A OKOLi! vu hvezdarnu a tam se nyni zpravy * * Telccviend Jednota Sokol Corpus zpracovavaji. Pozorovani prostYch LYNDON JOHNSON Christi potada svoji prvni taneeni zabavu letoMiho roku, dne 11. ..... to. ... ..... nor! dubna v nedeli veeer v "National Club Hall".

Nova zvolenY potadajici vYbor vas uji8tuje, ze budete s hudbou i POtLADA ve8kerou obsluhou vie net spokojeni. Vstupne bude jako obvykle v minulosti — lidove. — Co toto pisi sokolske schtizi a usneAeni tut() zabavu potadat, nevime, bude-li, nrat br. Mikeska a Hnatek z Placedo aneb eeska kapela z Ganado.1 Tancechtivi jsou spokojeni s jednou i s druhou. Vetejnost deskou 3700 Carl Street bude zajimat, ze zabavy tanedni budou pravidelne dvakrat mesiene a dinnost telocviend, zaeata prod meS bohatS7m programem a spolednou veeeti sicem, je pravidelne katdou sttedu!

Zadatek v 6:00 hodin veeer. v 8 hod. veeer, a jsou v8ichni ptiznivel tadatii o fidast v telocviene.; Po vedeti Pravidelne cviei 20 mutt a ten mimo dorostu.

Telocviena vetejna hodina s ye-'. dirkem bude 28. dubna, s peknYm pti hudba telocvienYm programem a sestry slibily pcstarat se o potitky.

Pravidelny dopisovatel za SokoVstupne na program, vedefi a veselici 50c la, br. K. Holasek, vas behem dasu uvedorni o clan' einnosti Sokola.1 Po programu 35c osoba Do to doby nezapomerite na 11., Uctive zve dubna, v nedeli veeer.

Na shlodanou se y8emi ptiznivci Sokola N. Corpus Christi, Alois Sackr, starosta. il,idu Jaro Za, potadajici vYbor: Ed. Reg, Lntipiautip vvvvv mmwein ulamtifibuspasmL _sistejsiinallir"" mund, Fr. 8ijanskST, A. Veselka.

,

ICANDIDATO

Seymour a okoli!

Dunn's One Horse Prune Shop Jeden nejvet8i a nejeist8i grocern iobchod v meste. Jsme ptidinou lep8ich cen za farmatske vYrobky. eustale platime vic za vejce, Smetanu a dribet. J. J. Macha jest n3,8 pomocnik, kterY vas laskave obslouti. Zkuste nas jednou a budete spokojeni. Na zdar!

SLIM DUNN

kid Jar° eislo 130, S. P. J. S. T.

Oslavu 20 leteho trvini radu

Spelehliva, zarucena kuratka.

v nedeli, dne 11. dubna v Sokolovne v Dallas, Texas 11111■• ■•111111.t.1111..1■161,•111.,■••

Taneeni Zabava

Leghornky bile, hnede a flute.

RHODE ISLAND REDS BARED ROCKS Wechny vyzkou gene "Blood Tested" 100 za — $7.25, — 500 za — $35.00

H. J. Ba6a

ORANGE GROVE. TEXAS.

Pokladnik a Vale&

Zabavni Wbor