Vestnik 1937 04 21

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

CFSLO 16.

WEST, TEXAS. y e stiedu (Wednesday) 21. dubna (April) 1937.

ROtNiK (VOL.) XXV.

STAR! PRICHAZI PREDCASNP. ,te

LOVEK je tak star jako jeho cevy. A snadno zjistitelnYm, zlovestnYm 'Akazem, kterY prozrazuje piedeasne starC nuti cev, je vysokY krevni tlak. Midete ovSem leta Ziti s tlakem, kterY nebude pojiAt'ovne branit, aby pitala vak pojistku. Pamatujte vkk na chmurny fakt, to tarn, kde iiMira jeden elovek majici krevni tlak pod 140, umith jich osm s tlakem pies 200. VysokY krevni tlak zabiji vice lidi-StarYch pies 50 let. nee kolik jich posila do hrobu rakovina, smrtelne nisi srdce, mozek nebo ledviny 140,000 lidi mane jen v samotne Americe.

A proti zvlaStni forme vysokeho krevniho tlaku, ktera se nazYva zhoubna - stra§livY naval ptedeasneho stali u lidi starYch sotva 40 let - proti teto zahade ptedeasneho starnuti bylo i nejvyki lekaiske umeni naprosto bezmocno.

Avaak v listopadu 1933 byl na oddeleni mozkoveho a nervoveho chirurga v universitni michiganske nemocnici dopraven mladY, 291etY mid. Domnival se, ze ma mozkovY nador, byl smrtelne nemocen, straAlive, piedeasne zestarlY a tak slab, de nemohl viibec chodit. Tento k smrti odsouzenY mid prolekl v posteli eels etyti mesice s trvalYm, zoufalYm bolenim hlavy, etytikrat ztuhl v bolestnYch Ideeich. Mel ochromen i zrak, nemohl spoeitat prsty na ruce na vzdalenost pill yardu.

Zevrubnou prohlidkou nebyl vkk mozkovY nador zjiSten. Oeni specialists s yYmi ofthalmoskopy spatial straglive, stare cevy, praskle cevy, z nich2 prYStila krev v podobe maliekYch pramenkil. Chemicke zkoufty ukazali nenapravitelne poSkozene ledviny. "Pros neposlat toho chudaka radeji dome?" tekl jeden asistent. "Tam se mu bude lepe umirat." "Nikoliv," odpovedel vedouci chirurg. "Rad bych s nim udelal malt pokus." A ten mid i jeho km., vedouce, ze to je jejich jedina, nadeje, k nemu svolili.

Co mohl na g chirurg zkoukt? Nu2e, krevni tlak stoupd, protok tenounke krevni cevky, rozlokne jako vete yky po celem tele, se tak zidi to srdce ma obrovskou praci, aby jinai protladilo krev. Steny techto cevek jsou ovladany sympatetickym nervovYm systemem, podvedome fungujici nervovou soustavou, ktera pracuje bez yule mozku. Toto sympateticke nervstvo je u nekterYch lidi z neznameho duvodu nemocne, ustavione je podraZdeno a jeho piedratdenost stahuje Ideeovite cevky, take skrze ne nemide prochazet dostatek krve.

NA§ chirurg uvaZoval proste tak, de jestli vyiizne east tohoto lidskeho sympatetickeho nervoveho systemu, zastavi tyto piedraZdene nervove stahy a krev bude snaze probihati uvolnenYmi cevami. Tento nervovY system bYval pro nas dillelitY v temne minulosti, kdy existovat znamenalo bud' bojovat nebo utect. Tehdy sympateticke nervy fungovaly automaticky, aby stahly krevni cevy y na gich utrobach, aby krev mohla rychieji obihati v bojujicich paZich a beticich nohach. Ale nyni se velka Cast Cinnosti teto nervove soustavy stala ptetitkern,

Paul de Kruif.

A tak nag chirurg si prorazil cestu velkYmi svaly na pravem boku toho umirajiciho made, vygtipnuy mu kus jedenacteho Zebra. A piimo v nitru jeho tela., mezi pateti a plicemi odstranil tenke provazce sympatetickeho nervstva.

Kdy2 pacient pielil operaci a zazraene se uzdravil, na y chirurg po sedmi dnech opakoval told operaci na midove levem boku.

1•01.1111■ 0■04111.1.1111.04■01■ 0•1•0,1101■ 0•111111.1•11110.0411.0•011.4101.1.1•••0011111.1•11■ 114111

Jubile'ni Kalendif.

Svoji moralni povinnost, vzpomenouti dustojnou oslavou 40. vYroei zrozeni naiSi mohutne S.P.J.S.T., rozhodli se spiniti a2 dosud nasledujici rady: Nedele 2. kvetna. lkad HvezdnatY Prapor els.

55. v Tours. Zabavni vYbor ptipravuje na tento den oslavu 341eteho trvani tadu a 40. vYroei zrozeni naSi Jednoty. Westske sbrattene fady ileti se budou na teto vyznamne slavnosti.

V nedeli, 23. kvetna. ftáci Rozkvet Zapadu 107. ye Floresville. Slavnostni vYbor kond rozmerne ptipravy. ✓ nedeli, 23. kvetna. Rad Vykhrad Cis. 48. v Bayersville. Oslava 40. vYroei. naSi Jednoty, k. nit konaji se ptipravy u2 nyni. ✓ nedeli, 30. kvetna. ftdd ttefanik els. 142. v Houston, Tex. Program dilstojne oslavy ut na, rYsovan, podrobnosti budou uvetejneny co nej&lye.

V nedeli, 30. kvetna. Addy Ennis Cis. 25, Volna Cechie Cis. 135. a 6echil Domov cis. 82. pia.nuji spoleenou oslavu jubilea, k demut bude konana 9. kvetna spoleena porada zastucil uvedenYch Fade. ✓ nedeli, 20. Cervna. Rad Hvezda Miru C. 33. v Bleiblerville: ✓ nedeli, 20. eervna. Rad Pokrok Houston Cis. 88. V ptiprave mohutna oslava vYroCi zrozeni SPJST., v jejim ramci sehrani nadherneho dila bratii Mr*Stikii - "Maryk". ✓ nedeli, 27. Cervna. Spoleena oslava tadu: Natinec Cis. 32., Nova Ratolest Cis. 41., Placedo Cis. 97, Vitez Cis. 98. a Ptimoti Cis. 143. v sini Sokol Union v Placedo. Viceelenny vYbor ptipravuje bohatY potad a pillaitostnY dar Jednote - 40 novYch olent. ✓ AterY, 29. Cervna. Rad Slovan Cis. 9. ye Snook. ZvolenY vYbor pracuje na pfipravach k rozsahle slavnosti, k nit budou pozvany rady a spolky celeho okresu.

11.0.111111.0•111110.041111111.0•111114.11.1.11.1•11111•0•111100 ■1•11 ■(.110.0.1111,.1101,04■0•11111.1.111/1.0.

Po tiech dnech lekati steli mohli uvetit sy Ym zrakum. OCni lekai mohl jasne videt znamky hojeni na pacientove sitnici. A stejne tomu tak bylo s ledvinami. Bylo to neoeekavane a tajupine.

Jen pacient sam vedel nejlepe, jak se uzdravil. 25. listopadu, 15 dni po zaeatku celeho experimentu, vytel Oily a zdra yY z nemocnice rovnou do prate. Dnes ma krevni tlak docela normalni, nema bolesti, ruce se mu nettesou a zrak I ledviny funguji docela normalne.

A ted' zaeala cela piehlidka nemocnYch, ktere nakmu chirugovi posilali praktieti lekaii. kteti si s nimi nevedeli rady. Jeho druhi operace se take zdatila, ale neulevila krevnimu tlaku a pacient za nekolik mesicti zemtel. AvSak v tijnu 1934 na g chirurg se °pet rozmactil skalpelem proti smrti, ktera se zdala vie net jista. Jedna Lena nekolik let ustavidne chtadla a jeji krevni tlak nikdy neklesl pod 240. Cela dye leta ji pamet vypovidala slutbu a mela valy dugevni pomatenosti. Kdyt mohia souvisle mluvit, stetovala si na stratlive buten' v hlave a Moll se domnivali, de ji mekne mozek. Vaichni Cekali na zachvat mozkove mrtvice, kterY se podle jejich ptesvedeeni musel dostavit.

Tuto tenu na pokraji zoufalstvi dopravili do operaeni sine. Na g chirurg provedl najednou operaci obou vetvi ptisluaneho nervu a Lena po etrnacti dnech docela jasne mluvila, sdelujic, to ji mueive bolesti v hlave pteSly. Za Ctyti nedele chodila a jeji krevni tlak klesl na 150.

Dnes je zdrava a kona svoje domaci price.

Nej yySai nebezpedi pit vysokem krevnim tlaku hrozi srdci. Vypovi-li slutbu srdce, je to nevyhnutelnY konec pro tisice trpicich, jejich ledviny a mozek leta vzdorovaly vysokemu tlaku. PtetitenY srdeeni sval ustaviene nabiha, ai konedne se nafoukne krevnim tlakem jako ohromno, bublina a jeho einnost se zastavi.

V takovem stavu bylo srdce jedne 491ete Dinky, jet mela krevni tlak 250 a stratlive bolesti hiavy. X-paprsky ukazaly rortitene srdce. Podrobila se operaci nervu v srpnu 1935 a v kvetnu 1936 byla zdrava. Bolesti hlavy ustaly a X-paprsky ukazuji, to me, srdce zase v normalnim stavu.

Ale pamatujte, nag chirurg mel i nezdary.

Ale pies to lekati utasli nad jeho nspechem.

"Kdybyste vyleeil jen jedinY ptipad ze sta takovYch pripadu, jake vy operujete, mel byste leps"i vYsledky net my," tekl mu jeden profesor lekatske fakulty. ANT2ak na g chirurg vraci 35 ze sta operova..nYch utitedne praci. Pted ttemi lety lekati nemohli pacienttm stitenYm touto zhoubnou chorobou radit nic jineho, net aby si lehli.

Ale co to bude znamenat pro statisice tech, kteti nemaji tuto chorobu ye zhoubne forme, ale pies to umiraji - ptedeasne - v padesati nebo tedesiti letech, protote vysokY krevni tlak ohrotuje jejich ledviny, mozek a srdce?

Podrobi se i oni teto z ylattni operaci? Zajiste, to nikoliv.

Ale i pro ne je nejaka nadeje. Nebot' prvni vatne symptomy vysokeho krevniho tlaku se velmi east° dostavuji po starostech, jet ptinag napjatY moderni tivot. Sympateticke nervstvo ovlada, Cast mozku zvana mozedek a ptiliSne napinani teto Cast centralniho nervoveho systemu ma za nasledek zideni cev, pdsobenim sympatetickYch nervu. Musite tardy zaeit u sarneho zdroje nesnaze - zaCit chra.nit sympatetickY nervovY system pied napetim a starostmi, ptipravujice tak dobu, kdy stale vice mi„s bude velmi 'pomalu starnout a znstaneme velmi dlouho mladi.

Strana 2.

Oddil dopisovatelskji to,

Dopisy, jet by obsahovaly nevecni, neb zavadne polemiky, potadatel pkedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

RESOLUCE PROTESTU. tictinikaml ay. Richt a viem 'tacit= SPJST. My, Clenove tadu Slovan Jihu Cis. 26, ye Skidmore, Texas, y e schtizi konane dne 11. biezna 1 y37, y e Skole Beyer, jednohlasne protestujeme proti Olanku 30. odstavec d, Hlava VI., y e stanovach, kde stoji nasiedovne: "Olen ttidy A, kterS7 by sobe ptal jeho timrtni poplatky platit ku piedu na rck, muze tak uainiti se sratkou 4 procent. Ra,dy odetiou takove poplatky neodkladne Hiavni Ukadovne."

Jelikot ostatni tkidy dostanou sraiku 5 procent na zaplaceni poplatk y na cely rok, tedy jsme ptesvedOem, ze i dienove ttidy A man mit stejnou vSl hodu, neb jsou pravo vettinou tito cleni, kteki nazi Jednotu vybudovali a jejicn penize maji mit stejnou valuaci co ostatni tridy. Proto tadame opravu tohoto clanku. 'let apelujeme, aby pkitte do stanov byly zanesene taoulky platenni, tak aby kdy se nekdo chce dat k nazi Jednote pojistit, aby kadovi fitednici meli tyto informace po ruce, jinak musi vtdy psat na Hlavni Rad. Dano y e Skidmore, Texas, dne 11. bkezna 1t)37.

P. K. Mikeska, piedseda, Julius Sumbera, tajemnik.

RESOLUCE PROTESTU. tlenove kadu Svornost Jihu cis. 15, v Buckbolts, Tex., y e sve kadne mesieni schtizi dne 11. dubna, rozhodne odsuzuji usneseni tiskoy ell° vSrboru ohledne zaletitosti br. Fr. Steinera, to dal pravo censora Hlavni ttadovne.

A pak aby nam bylo po bratrsku oznameno, te ye Vestniku nebudou uvekejneny tadne dopisy, tS7kajici se neopravnene zrneny v Trade pokiadnika nazi Hlavni tkadovny.

Proto tadame, aby bylo dam pravo katdemu spolubratru dopisovateli dati na jevo sve nahledy.

Opis teto resolute ma laSti zaslan Hlavni tjkadovne a tot k uvetejneni do Vestniku.

Za 'tad Svornost Jihu els. 15: W. E. Kutel, piedseda, L. S. Svetlik, tajemnik.

Alvin, Texas.

Milt bratti a sestry!

Dnes, 11. dubna jsme jell do schfize katlu cis. 112 S. P. J. S. T. na Guy. Vyjeli jsme v hodin rano a v 9 hod. ut jsme byli u WM a Byl s nami, nebo vlastne my s nim, flat syn Mojmir Truksa s mantelkou. Mojmir ma dobrou karu, cesty dobre, tak se to jelo hezky. Z Alvin jsme jeli po cementove ceste at na Guy bez nehody. Zastavili jsme se u mladeho Vrly, kterST opatruje mtij plat, a pak jsme navetivili meho syna J. H. Mikesku a pak jsme jeli k moji deeki Fr. VrlovSun k obedu. Po dobrem obede jsme jeli do schfize, do sine br. Fossa, kde ut byla hojna naystea sester, ba i nedleni byli pkitomni, va i eleni nekteki od kadu Cis. 81, z Needville a od kadu cis. 70. Po zahajeni schilze vyMzeny zkratka nutre zaletitosti a pkikrodeno s hezkj,xn programem, na podest 241eteho trvani nateho kadu Cis. 112, kterS7 byl zaloten se 24 novtni dleny, dne 6. dubna 1913. Br. piedseda Vilem Zeman uvital obecenstvo a br. L. 0.

Hoek iidii dalei program. Zazpivali dye americke hymny s povstanim veech pkitommjch, za doprovodu ses. Hoekove na piano a hocht na housle. Pak zpivali Kde domov milj? tot v postoji ,a pak zpivany i jine Ceske pisne.

Pak br. L. 0. Hoek se svolenim br. pkedsedy, promluvil o fidelu teto slavnostni schtize, a

VESTNIK vsichni br. Hoska znate, ze je dobrym reenikern. Na to br. piedseda odevzdal drahocenny darek stare tajemnici'radu, s pkipadnSrmi slovy, s podekovanim za moji praci a obetavost pro kad, skoro od zalOteni kadu, a 'Le by si pka.bych zase se pkistehovala zpet a tkad tajemnika zastavala. Pkistehovat se na Guy minime, ale Utad bych ut nepkijala, to Id musime ponechat tern mladYm elentim nebo kynim. At' zase oni pracuji, a my staki jim musime bYti napomocni, aspori nav'ttevou schUzi; oni pak budou s laskou a obetavosti niady svoje zastavat. Jak se ti Atednici citi u toho stolu, kdy sin zeje prazdnotou — to citi jen oni a zvlaAte kdyz jsou pkesvedeeni, se tak deje na mnohYch mistech zumysIne. Byla jsem dnes mile dojata za vaSt lasku a uznani ke mne, a srdeene yam bratti a sestry za vS"e dekuji, a budu-li moci co vykonat pro clobro kadu, to vykonam.

Sestkiaky k tomu hezkemu programu pkinesly k svaeine rozmanitYch dobrYch jidel.

Kuchakky vatily i kafieko, a mui-Sti si zase prozpevovali u toho peniveho. Pak br. piedseda ke konci oznamoval oslavu 401eteho jubileum trvani Jednoty. Datum to bude oznameno tajemnikem ye Vestniku.

Minu1S7 tS7 den pkijel k nam organisator Jednoty br. Ig 8enkykik. Byli jsme mile ptekvapeni jeho navetevou, ale nemohli jsme jemu byti napomocni v ziskani noveho dlena, neb v tomto okoli je mak) natinct, a co jsou, ti ut do Jednoty patti. V Truksove rodine je 9 dlenti u zdejtiho tadu.

Onehdy nas poctili kratiekou na yttevou br.

J. J. Mikeska z Placedo, piijeli jeho dcera s mantelem a jeho matka z Houstonu. Mojiho mantela nebylo doma, tak se nechteli zdriet, jen bratr Mikeska slibil, to pkijedou zase s jeho mantelkou. Tetime se na shledani.

Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksa.

Wilson, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Dne 11. dubna se odbSTvala schtize u br.

Jos. 6uby v Anton, Texas. Schtze byla dost navttivena vzdor tpatne pohode. OdbS tvala se volba Otednikt a vS7sledek jest: Jos. tuba, piedseda; Victor H. Macha, mistoptedseda; Fred Kveton pokladnik; pi. V. H. Macha, tajemnice; H. -A. Macha, lidetni; Martin tuba, prOvoddi.

NemocenskSi yjnp or pro osadu Levelland: Louis Bolf, Anton: 0. R. tuba, Wilson: Frank Schneider sr.

Pkitti schtize se bued odbSt vat u br. H. A. Machy, Tahoka, Tex., Rt. 1., druhou nedeli v kvetnu a velmi nas bude teen ,kdyt se vteci bratti a sestry dostavite, neb bude-li jen trochu peknSr den, budeme brat fotogr. snimek vtech alexia zdeltiho kadu, bychom zanechali pamatku nazi pkitti generaci a pro nas krasnou upominku at po letech, nam kterjim to bude doptano, kdy se budeme moci podivati zpet na nate zadatky. Snad tadn3 -7 nema ten pocit jak ti, co zde zakotvili pied 15 at 20 lety, kdy deskou tee. nikde neuslyteli po beta. Wady se mi zda vte pouze jako sen, kdy na vzpominam. Ale ted' nas pkibS7ve., malS7ch deskSrch osad po ce13'7ch South Plains. Neme.me vidy do schilze blizko, jede se dasem i 60 nebo 80 mil, ale jede se s radosti, neb nas deka. vtcly krasne pobaveni, kde jsme opravdu jako bratii a sestry.

Mnoho zdaru ptiju Kroutku deskSrch ten v Dallas! 8' koda, to nejsem Srdeene zdravi, Pi. V. H. Macha, taj.

FINANtNi STAY OKRESU MATAGORDA. Dle zpravy okr. komisakft, ma. okres $1,913,250 dluhu, proti tomu $225,251 v umokovacim fondu, take disteho dluhu jest $1,658,998.30.

Na silnice z toho pkipada. $605,000, cot ted' z 90 procent a pak Opine zaplati stat. Mel by tedy okres vteho dluhu, kterS7 na nej pkipada, $1,053,998.20. To vinou za tii miliony bondu, ktere jste pied dasem na cesty vydali. Loni vydalo se na udrtovani test v okrsu $113,844.94

Ve stiedu, dne 21. dubna 1937. a site takto: prec. 1. (Bay City-Pledger) $26,171.15, prec. 2. (Matagorda-Sargent) $32,288.13; prec. 3. (Palacios-Collegeport) $29,035, a prec. 5. (Markham-Blessing) $26,350.66. Wei Ukednici maji platy nasledujici: soudce $230, navladni $150, klerk $75, distr. klerk $100, 'Serif $83.33, komisa'ti po $187, auditor $250, assistent auditor $75, oSetkovatelka $1-50, farmakska, ueitelka $150, agent $133, domovnik $125, a zdravotni ittednik $90.

Z tech tki milionu boncia zbYvalo 1. ledna t. r. ui jen $150,691.58. Loni se na cesty z tohoto fondu utratilo $48,555.22 na razne opravy a cesty, hlavne pak mosty pies Colorado, po8kozene neb znidene v povodnich.

RESOLUCE PROTESTU. Pkidava.me se k protest0m kada, proti rozhodnuti Hl. Uiadovny v zaleNtosti br. Steinera ;zda-li v onom dotazu fin. vYboru, komisaki pojik'ovani nebyly podany clavody br.

Steinera prod se obeanem nestal v eas, neb kdy se obaanem stane ,tedy onen dotaz jest vice jako sti'Znost, jako zaloba, bez darn ptile2itosti obhajoby; na takovY dopis fin. vYbor vedel piedem jakou odpoved' dostane; nam pkipada, ze byl psan sp ge v nmyslu, aby ti, kteii byli proti br. Steinerovi, mei se na koho odvolavat.

Ge ani vS'ichni od H. A. nebrali rozhodnuti komisake doopravdy, dokazuje dopis taj. H. y e Vestniku 10. bkezna, kde pise, 2e se radili skoro pub dne neali se usnesli na ustanoveni noveho pokladnika.

Dale uznavame, to ne svou vinou se bratr Steiner nestal obeanem o nekolik mesica &five, a bylo jen bratrske, kdy se chtel stat obdanem, mu spite pomoci a ne na nej talovat a tikadu jej zbavit.

Toto rozhodnuti Hl. tkadovny vyvola jen nesvar, nespokojenost v Jednote a nedtveru Clenstva k H. Radii; a proto tadame, aby ftaxi sve rozhodnuti odvolal a ponechal br.

Steinerovi tikad, do ktereho byl sjezdem zvolen.

Za tad Nove Kvety Cis. 35.: Karel Gajdica, piedseda, Adolf Machu, tajemnik.

CO Z TOHO VITE? Vite, ae svet, kde tijete, ma rozlohu 510 milionti dtverednich mil? ge z toho 29.2 proc pkipada na souk a zbytek 70.8 proc. je voda? — Vite, to Slunce je asilOOkrate tak velke jako Zeme a Mesic 6krate menti net Zeme? — Vite, to nejvetti nadmokska vSreka je 26.400 stop a nejvetti mokska hloubka 31.440 stop? — Vite. to je na svete 1 bilion 900 milionti lidi? 2e z toho toliko 623 milionti je bile rasy a zbytek 1 bilion 231 milionti jsou pkisluenici ras barevnjich? — Vite, to je jen 700 milionti kkest'ant, 17 milionti tidt, aveak 1 bilion 143 miliana jinovercii? — Vite, to 400 milionti lidi mluvi Cinsky, 250 milionti hindustansky, to na patem miste je nemeina (80 milionii) a to deetina jest na sedmnactem miste? — Vite, to nejvetti stat rozlohou je Rusko a poetem ovyvatel je to 6ina? 2e Rusko je dvakrat tak velke jako Spojene staty? — Vite, ze krome Ruska je Francie nejvettim statem v Evrope a te po ni ptichazi na kadu co do rozlohy 8' panelsko a ne Nernecko, jak by nekdo myslil? 2e 8panelsko je o celjich 31 tisic dtverednich mil vetti net Nemecko a dvakrat tak velke jako Velka, Britanie se Severnim Irskem? — Vite, ae obyvatele Evropskeho Ruska jsou tak poCetni jako narod nerneckS7 a italskSr dohromady? A to narod francouzskSr, epanelskS7 a anglickS) dohromady m yna se podtem obyvatel obyvatelstvu Ruska, t. j. tedy soudtu obyvatelstva Italie a Nemecka? — Vite, te Anglie je nejlidnatejei z uvedenSrch zemi, protote se rozklacia na nejmentim — Ze v Anglii 2ije dvakrat tolik lidi na 1 'aver. mili net ye Francii, etytikrat tolik co ye Spanelsku a devetkrat tolik co v Rusku?

TM \red budou brzy mezinarodni: Penize, dopravni prostkedky a policie. — Wells.

Ve stfeciu dx. 21. dubna 1937.

CESTI PIONiill V AMERICE V Blizzardu.

Mel jsem pro ni plipravenu jit prostranou paradni svetnici, ovtemte pod zemi a s jednim oknem v st •ete, ale nedaleko mel jsem jit slotenu velkou hromadu drnovYch cihel k postaveni leptiho palace nad zemi. Bylo to asi sedm mil od mestedka Fairbury, kde jsem zabral sto tedesat akru velmi bohate pudy. Nedaleko sveho podzemniho doupete mel jsem menti sYpku a jako staj sloutila mi dosud dira, vydlabana v strani v blizkem fivalu, se sttitkou na nekolik loktu doptedu vystreenou. Pod ni stela cele me jmeni — dva mladi volci a dva kone. Za vtechno ostatnl, dello jsem byl vlastnikem, byl jsem dosud dluten.

V tu velikonoeni nedeli od rana pr gelo, vlastne j en mtilo. Nebe bylo zatatene a liboval jsem si, ze nam vzchazejici prase obili dobte namokne ate brzy se bude mod sazet kukutice.

Odpoledne se vtak jinni vitr otodil k severozapadu, pti demt se znadne ochladilo. Napadlo me, abych ptihnal volky a kone s pastvy a u\rata' je v staji, cot jsem hned ueinil, a netli jsem tel spat, ucpal jsem dobte dvete a okno.

Ptittiho rana mi ptipadalo, to jest dosud silne zamrateno, nejak dlouho se nerozednivalo a proto se mi ani postele nechtelo. Kdyt vtak to trvalo jit dlouho a v obydli se nerozednivalo, vstal jsem a tu jsem teprve seznal, ze okenko bylo zasypano snehem. A to jit jsem vedel, to to divne kvileni vetru ptichazi se snehovou vanici a nikoli s dettem. Jegte jsem nemel ani zdani, jaka zima jest venku, at jsem se pokusil vystoupit ze sveho doupete, abych nakrmil dobytek.

Jakmile jsem uvolnil dvete, navalil se mi do svetnice proud drobneho snehu, jeho kolem staveni byly nakupeny spousty ve vysokYch zavejich. Oblekl jsem se tepleji, vzal s sebou lopatu, abych si vyhazel cestieku k sYpee a od to k staji. Beda! Vzduch byl napinen snehem jako mouka drobn9m, kterY byl hnan velkou prudkosti od severu a bidoval do tvate, ze nebylo mono oei otevtit. Neptipadalo mi jinak, netli to se cele zaveje snehove valeji vzduchem„ a vitr svittel jako motsky prival. Nebylo mottle videt ani na stopu daleko. Poznal jsem, ze se marne namaham dostat se rychle k sYpce, a proto jsem obratil svou pozornost k Avalu, kde byla ste.j. Net hrfizo, cely oval byl napinen drobnYm snehem. Dal jsem se tedy do vyhazovani snehu, abych se dostal k nebohYm zvitatum. Byla to zoufala prate, protote za katdou lopatou vyhozeneho snehu narostla nova.

Kdyt jsem se koneene po nekolikahodinovem fisili dostal pod sttechu staje, shledal jsem, kone syYmi htbety nadzdvihovali sttitku staje. Tolik snehu pod sebou utlapali. Voli na druhe strane taktka fipine zavati, a kdy jsem aspori eastedne s nich snih odhazel, seznal jsem, ze jeden z nich jit da yno dodYchal.

DruhY side jette jevil znamky tivota, ale ptese vtechno usili jsem jej jit na nohy nedostal a brzy se jeho volska, du ge odebrala za dug druhovou.

Venoval jsem vgechnu dalgi namahu konim, abych je ze staje mohl vyvesti, protote jsem vedel, to by je zde stihl stejnY osud, jako me ubohe volky. Byla to desna prate v hlubokem snehu, v nemt jsem stab po pas, v krute time a prudkem vichru, netli jsem dostal jednoho i druheho do sveho obydli. Nohy, ruce, oblieej, cele telo jsem mel zktehle, taty na sobe zmrzle na kost, ba i pod spodnim tatem mel jsem navatY snih. Celt' den jsem nit nejedl, nebot' jsem vygel ptede snidani, a kdy jsem byl s praci hotov, byl jit pozdni weer.

ChM jsem zatopit v kamnech, abych se sy Ymi spolunocletniky olital a nee° si uvatil, ale shledal jsem, ze kamna byla napinena snehem, kteit byl do Well navat kominem.

ViSTNIX isenl proto nejprve ocistrann, s p ill r kamen, nen jsem mohl zatopit a uvaht si trochu polevky.

Bylo jit pozde v noci, kdy jsem ulehal na postel. Jednak starostmi o pfi gti den, jednak, to jsem byl nezvyklY mit spolunocletniky, dlouho jsem nemohl usnouti. A kdy konedne k ranu jsem usnul, zdalo se mi, ze dale zapolim s pfivalem snehu a vytahuji ze zaveji kone, kteti mnou smYkaji. Pravdou z toho bylo jen tolik, ze oba hladovi kone se dobYvali do slamniku, na nemt jsem spal. Odtud to smYkani.

Mnozi jini osadnici zdej gi spali to noci praye tak, jako ja, s dobytkem v jedne svetnici.

Hate vgak bylo s temi, kdo staveli staveni nad zemi, nebot' vitr odnesl namnoze chatrne stfechy a vgemi skulinami mezi tramy neb drnem se snih hrnul dovmtf. Vgechny avaly byly zarovnany zasejerni, a kde dobytek nahodou nebyl uvazan nebo byl ponechan na pastve, byl zahnan vetrem nekoli mil daleko, az nekde v zavejich zahynul.

Lide i dobytek byli nalezeni zmrzli az po nekolika nedelich, protote ten, kdo byl chycen bouti na ceste nebo mel dale od staveni staje, nenagel zpatedni cestu. Nektefi se uvazovali k provaztun, kdy se odvatili yen pro potteby, aby v nejhorgim pfipade mohli byt ptitateni, kdy cestu navratu ztratili.

Jeleni, antilopy a jine, zvet ye velkem podtu zahynuli v teto bouti snehove, ktera trvala dni, a dva dni po ni trval je gte silnY mraz.

Kdyt pak snih zadal tat, bylo v gude tolik Nitta a vody, ze jsem se nemohl vydat ani k sousedu jinak, netli na koni.

Tak vypadal blizzard v Nebrasce roku 1873.

Po nem pfiglo jich jegte nekolik, avgak tento byl povgechne nejhor gi, jetto v pozdej gi dobe se Lilo jit pohodlneji, byla lep gi obydli, zavetti i staje, byly vysazeny stromy.

Nejsmrtonosnej gi vgak blizzard v Nebrasce jest zaznamenan dne 12. ledna roku 1888. Byl zhoubnY proto, ze jako pfedchazejici pti gel ndhle po teplem obdobi a krome toho ye dye hodiny odpoledne vgedniho dne, kdy mnoho lidi dlelo mimo domov a deti byly ye gkole.

Na tento hrozny den vzpomina krajanka Rosa Wagnerova, nyni bydlici v Yanktonu v Dakote.

"Rano toho dne bylo mihavo, ale dosti teplo, na obloze se ploutily svetle mraeky jako na Ake, ze nikoho nenapadlo, jak ten den pro nas skonCi. Ledy na fekach jit odpluly a rortaly, jen daleko na horach svitil snih. My deti jsme se tegily, to pod tarem sluneenich paprska zeme brzy rozmrzne a pfiroda se ozdobi zeleni kvety bohate prerie. Toho osudneho dne nas matka vypravila do Skoly jen lehce obledene v pevnern odekavani nejlepgi pohody v pfedjati. Ali jsme tri, dva mladgi bratti a ja. Do tkoly jsme ptitli e..asne a je gte dlouho jsem si hrali s ostatnimi detmi pfed Akolou, net uditelay zvonek nas zavolal.

Brzy po zapodeti vyuCovani poCalo mtit, pak prtet silneji a k poledni vitr se obratil od severu a de g,' se menu). v snih, kterY se ve velkYch kusech lepil na okna. Men jsme z toho velkou radost a za poledne vybihaly deti chytat snih.

Odpoledne vgak zaealo padat husteji, vitr silil a tim i yetti byla nate radost. Divali jsme se oknem a tetili Se na zpatedni cestu k domovu ye snehu. Ke etvrte hodine byla okna jiz fipine zavata, to ueitel musil vyjit a snih s ramu shodit, abychom mohli videt.

Ueitel vgak ueeni nedokoneil, oblekl se a vyzakazav nam odchazet. Ptines1 do tkoly velkou name dteva a sekeru, co/ nam bylo velmi divne. Zaeali jsme se chechtat, zdali si nemysli, ze nas ve tkole necha pies noc, a ho g se kasali, ze by jich tam neudrtel ani na provaze.

Ale udrtel i bez neho... 'tekl Kdyt se opetne vratil s narudi nam, ze venku tadi velka, snehova boute, nikdo nesmi yen, tie neni mono videt na cestu a ze bychom mohli velmi snadno zabloudit a v snehu zahynout. Delali jsme side ze sebe hrdiny, ale uditel nepovolil, zamkl dvete a rozkazal nam sednouti do lavic. To se nam mac nelibilo, zylatte klukum, a utitil nas teprve, kdy slibil, jakmile ptestane snetit, tie plijdeme domu.

Snetit vgak nepfestavalo, ba prave naopak vitr dizn dale, tim zufiveji lomeoval dveicmi a

VT/MOIMS/aw

okny, ie nam prechazela bojovna nalada a ponend,hlu se dostavoval strach. neb uditel ri es kolikrate pohled1 smerem k chatrne sttek nad nagimi hlavarni. Ve gkole byla dire, tma, nebylo ani lampieky, jen od kamen se linulo blikave svetelko do tmy. Ueitel nam dovolil snisti zbytky od obeda a usaditi se kolem kamen, a aby ustragenej gi uklidnil, zadal vypravovati pohadky a vybizel nas, abychom se hadankami zabavovali. Pak jsme zpivali, ale i zpevu jsme se brzy nabatili, kdy tma houstla kolem nits a boute silila, to nas zpev ptehlu govala. K tomu byla y e svetnici zima, ad se dobte topilo, neb vitr pronikal dovnitf v gemi skulinami.

Nag strach se stuphova1 s nadchazejici noci, ad uditel nas chlacholil, ale easem jsem pozorovala, jak starostlive se dival do kamen a na nektere otazky ani neodpovidal. Kdyt nastala noc a kdy jsme videli, to nadeje na cestu neni, hogi se natahli do lavic, ale my devdata jsme strachu nemohly usnout.

Noc byla k nepfedkani a vitr neptestaval nas stragit. Uditel ten nespal, celou noc prosedel, pfikladaje do kamen, a konej gil nejmengi ditky, ktere strachem a, jak rikaly, hladem plakaly.

Kdyt se zadalo rozednivat, vitr jit ustaval, ale tim citelneji bylo zima uvnitt. Vede11 jsme, ze bychom se nemohli vydati na cestu Uditel vygel, odhrnul snih od oken, aby bylo ye gkole lep gi svetlo, a pak dogel na vedlej gi farmu Hubadkovu, kde pro nos dostal bochnik chleba, kterY celY rozdelil mezi deti, sam si nenechav ani sousta.

Ut nam bylo veseleji, cot teprve asi k desate hodine, kdy zaCali pfichazeti rodidove ditek, hledajice deti, a mezi nimi i na g otec! Jel rids easne rano hledat, neb myslil, to jsme v bouri v zavejich zhynuli, a jiste by se tak bylo stalo, kdyby byl uditel nemel lep gi rozum netli my. Pamatuji se, jak vfele dekoval otec uditeli jakotto na gemu zachranci, cot mi tehdy pfiglo velmi divne, ba skoro smegne.

Otec nas piivezl polozkfehle doma, kde nage mrtvoly odekavala zdrcena matka. Dodnes citim, jak vtele nas objimala, kdy jsme z vozu vyskakali ji do narude. Myslila, chudak, prive jako otec, to se s narni zivymi jit neshleda. Dala nam teplou snidani a Walla nas do postele.

Utkveli mi v pameti dva ho gi, Vaclav a Josef Bouzovi, jiz byli s nami to noci ye gkole. Skotaeili, bran si na hrdiny, netugice, Jake negtesti je doma oeekiva.

Jejich matka, vdova, fidila sama farmu a toho dne vezla do trhu naklad vepta. Vypomii.hal ji jednim potahem jeji bratr Caba. Asi na polovidni ceste od cile je zastihla snehova boute. Pokud to bylo motne, pokradovali v ceste, ale kdy se pfihnal prudkY vitr, potahy nechtely jit proti vetru. Proto vypfahli kone a vedli je smerem k nejblitgi farme. Caba gel napted Bouzovd, s parem koni za nim. Kdyt ode gli makus. Caba se °hied', ale sestry nevidel. Podkal tedy chvili, myslil, to se zpozdila, ale kdy se ji nemohl dookat, vratil se ji vyhledat, neustale volaje. Avgak marne. Dogel at k yozum, ale ani tam ji nena gel. Uvazal kone u vozu a pustil se dale hledati sestru, ale v gechno jeho uslbi bylo marne. PolozmrzlY se °pet vratil k vozum, kde si vlezl mezi vepte a tak se sam zachranil od jiste smrti.

Druheho dne nagli pani Bouzovou asi pet mil daleko od vozu, v snehu zmrzlou, kone daleko od ni. Nikdo nevi, kudy bloudila, kolik trpela, kdy se citila osamocena na pokraji smrti, phi vzpomince na svYch gest drobnSrch deti, jimt byla otcem i matkou. Kdo vypi ge, co vytrpelo zde velke srdce matetske v to posledni hod.ince tivota?"

Toho dne zahynulo v Nebrasce a v Dakote velmi mnoho lidi, zvlatte deti a mnohem vedi poeet dobytka. 2adna historie se neosmeluje dohadovati se, kolik bylo ptipadfi, nebo statistiky, jen sem a tam jsou zaznamenany hrdinne Ciny nekterYmi pametniky.

(Pokradovani) Nouzove prate jsou dvakrat tak drahe jako abydejne. To proto, ze na ILatdY akol je tteba dvou lidi: jednoho, jen stoji s lopatou v ruce a nepracuje, druheho, jent sedi s pererr "The New Yorker" a nepracuje.

Strom 4.

VESTNIK

17-1

OSAVA. Sir Francis Drake.

Zakladatel,britske namoini pievahy.

LETECH 1493 aZ 1520 vyrabela cela Evrov pa 45,000 kg stkibra, z toho pochazelo 35,000 z Nemecka. 0 sto let pozdeji doclavala Amerika ye stejnem obdobi 630,000 kg stribra.

Korunni poklad posledniho cisare Inkft byl odhadovan na 2,500 mil dolarfi. I kdy Portugalci a pozdeji 8panele nevyuhli tohoto noveho bohatstvi nejvhodnefaim zpilsobem, pfece zustal tento kapital v Evrope, zaopatfil praci a nove spotrebni vrstvy. A yytvotil mezi jinym svetovou mot Anglie. SotvaZe Spanelske lodi podaly dovateti zlato, vytahli anglieti namorni loupeZnici, aby je oloupili. A roku 1580 se vratili nejznamejSi z techto piratfi, sir Frances Drake„ s takovou koristi zlata do Anglie, ze kralovna AlZbeta mohla s yYm podilem nejen zaplatiti celY statni dluh, nYbrZ ulokti jeate 320,000 dolarti u levantinske spoleonosti — u firmy, z ktere vyrostla vYchodoindicka spoleenost, pozdeji britska. ride.

Toto tvrzeni by se mohlo zdati fantasticke.

AvSak vYpodet, kterY po prve ueinil John Meynard Keynes, jest velmi prostY: 320,000 dolarfi ulolenYch roku 1850 a zfirokovanYch 3 procenty, de, dnes tamer presne dastku dneSni anglicke kapitalove fidasti v zarnori: 20 biliond dolarfi. 2lute zlato noveho sveta dalo tedy Anglii jmeni k zaloleni jeji svetove moci.

Anglicko-vYchodoindicka spoleenost byla zalotena na podklade kralovskeho vYsadniho stu v roce 1600. Roku 1661 dostala pravo k samostatnemu vedeni valky ye VYchodni Indii.

V 18. stoleti ziskavala stale vice politickeho viivu a byla postavena pod statni dozor. Roku 1833 byly obchodni vYsady spoleenosti zrut;eny a roku 1858 preala vlada nad Indii na britskou korunu.

Sir Francis Drake, anglickY admiral, se narodil kolem roku 1545 u Tavistocku, Devonshire. Jeho otec, prisluSnik selske 'alechty, byl horliyYm katolikem a za viady kralovny AlZbety utekl do Kentu. VYchovy mladeho Drakea se ujal jeho pribuzny John Hawkins, jenZ v nem zahy objevil vlastnosti vynikajiciho namorniko. V dvaceti letech podnikl Drake svou prvni vetai cestu — na Guineu. V dvaadvaceti byl kapitanem "Judith", na niz podnikl za podpory Johna Hawkinse plavbu do Zapadni Indie a s velkou slavou, ale bez pen& se vratil do Anglie. V roce 1570 dostal od kralovny Al2bety licensi na " yYzkumne" plavby, a za dva roky se dal na vYpravu do Zapadni Indie, aby si vyridil stare fiely se s yYm Uhlavnim nepritelem, 8panely. Jeho namorni armada eitala celkem tri lodi. A s touto malou eskadrou dobyl Spanelskeho mesta Nombre de Dios, pronikl Panamou a zpiisobil mezi SpanelskYm lod'stvem pravou spoustu. S vrcholku stromu spatfil tehdy po prve TichY ocean v cele jeho mohutnosti a rozhodl se, ze "v techto vodach popluje anglicka lod'." Na techto vYpravach jej podporovali maroonove, potomci uprchlYch dernaskYch otrokfi. Kdy2 si napinil lodi bohatou koristi, vratil se do Irska, kde se dal do sluZeb earla Waltra. Po jeho smrti se vratil do Anglie, kde jej kralovna AlZbeta pfijala s velkou radosti. Prvni plan, kterY ji navrhl, byla cesta do jianich mofi iihnou Magellanovou, na kterou se doposud neodvahl ZadnY Anglidan. Kralovna mu dala k testa prostredky a jeho vlastni slava k nernu brzy pfivabila narnotniky. Vyplul roku 1577 na peti lodich s posadkou 166 muai.

Dal se kolem zapadni.ho pobrek Maroka a ostrovil KapverdskYch a za necelych pet mesic5 dospel do Brasilie. Asi po etyrech mesicich se vydal na datai cestu, proplul fihnou Magellanovou, pokraeoval podel pobreli Chile a Peru, nezanedbavaje pri torn ani jednu prilettost, kdy mohl oloupit nejakou Spanelskou lod'.

Plul stale k severu podel pobteti Ameriky, hledaje marne cestu do Atlantickeho ocednu. Tuto east . zeme nazval Novou Anglii a zmocnil se

ji jmenent kritlovny Altbety, Roku 1579 dorazil dale k ostrovum MoluckYin, kde byl slavnostne uvitan sultanem. Po to pokradoval v testa na Celebes a zadatkem roku 1580 dospel na Javu, kde se obratil na cestu domfi kolem Mysu Dobre Nadeje a dorazil do Plymouthu koncem zafi 1580. Tato cesta kolem sveta — prvni, kterou vykonal Anglican trvala d ye Leta a asi deset mesica.

Kralovna zprvu vahala uznat jeho vYboje ze strachu z konfliktu se 8panely, konedne se vaak rozhodla v jeho prospech a jmenovala ho v uznani jeho sluteb rytitem.

Roku 1581 se stab Drake starostou mesta Plymouthu. Roku 1585, kdy °pet propuklo neptatelstvi mezi 8panelskem a Anglii, vyplul znovu na more na cestu do Zapadni Indie, kde se zmocnil mast Santiago, San Domingo, Kartagena a St. Augustine. Roku 1587 plul do Lisabonu s 30 lod'mi, kde se dovedel, ze v zatoce Cadiz je shromaZdeno velke lod'stvo, majici tvorit east Spanelske Armady. I vydal se do zatoky a spalil tam pies 10,000 tun lodi — pozdeji tomu rikab, ze Spanelskemu krali yousy.,, Roku 1588, kdy se 'Spanelska armada blizila k anglickemu pobrek, byl jmenovan vice-admiralem. Ale k posledku se osud ()brat]. proti Drakeovi. Mezi veliteli jeho lodi propukla nesvornost, na niZ dalSi yYpravy ztroskotaly. Vetejnost byla zklamana, a kdy se k tomu phdruhly jeate dvorni pletichy, Drake upadl v nemilost. Toto zklamarn bylo hlavni prieinou jeho smrti, je2 , jej zastihla roku 1596 na palube jeho lodi, biizko mesta Nombre de Dios v Zapadni Indii.

PO PRATE V INDII. E. F. Benson v knize "Sir Frances Drake".

EMAME nejmenkho tuSeni o tom, co je nejvlastnejSi podstatou genia. V§e co vime je, ze sebe vetk mnoastvi vloh ho nevyviji a ae je skoro neptistupnY vlivu sveho okoli.

Take Francis Drake byl jeden z tajupinYch lidi, ktere nazYvame genii. Jiste mu hnuti v narodnirn Zivote i vSedni uddlosti jeho detskeho okoli naSeptaly mnohe, vzbudily jeho pozornost a zajem. Byla by vaak velka chyba, kdybychom tvrdili — k demu se tak snadno kloni Drakeovi aivotopisci, — ae uddlosti a okoli z jeho detstvi ureily jeho Zivotni drahu. Jiste, v deviti letech uz poznal, se neptijemni bide, zvani katolici, byli prieinou otcova odchodu z Tavistocku, naprosto se vaak proto nerozhodl stati se dokvotnim nepritelem katolictvi. Pra.ye tak se nesmime domnivati — nechceme-li upadnout do lacineho psychologickeho uvaZovani, — ae Francis, kdy smrtelne znaven, podpiran otcem se vpotacel do mestske brany Plymouthu, s planoucima SedYma ohma, jea nespoutani nadaenci tak radi oznadovali za modre, se zaprisahal, ze nikdy nezapomene na tento fitek. Myslel-li v techto letech vilbec na ptiainu vystehovani, musel jen blahoreeiti okolnosti, ktera jej vysvobodila z jednotvarnYch luk jeho statku a presadila na lod'. Kdyby byla v jeho krvi plala laska k protestantstvi, byl by jiste po jmenovani sveho otce vikarem pribehl domfi, byl by se rovne2 stab predikantem a dotall to pokud moano i na biskupa.

Na druhe strane to vaak nebyl namornickY svet, — aekoliv byl mnohem poutavejai nea selskY statek v Crowdale — s jeho novYm zpilsobem bydleni a kaZdohodinovYm prekvapenimi prilivu a odlivu, co ho pohnulo k namornicke draze. Byl clan nasilim do neradostneho udent na malem pobreZnim plavidle, ponevadi jeho otec nemel dostatek prostfedku tivit dale synka, kterY si ve dtrnacti letech ua mohb vydelavat sam na Zivobyti. Je nepopiratelne, ae tam se rozhodl jeho osud. Jeho genius nalezl na mori jeviSte pro idasna dobrodrutstvi, po nich2 prahl, presto vaak byla rozhodujicim dinitelem otcova chudoba, ne jeho vlastni rozhodnuti.

RovneZ je nespravne domnivati se, ze otcovska kazani, otcova zbotnost nebo horlivost "onoho ohniveho evangelisty" zaZehly v synovi viru v Boha, je2 byla bez vS1 pochyby hlavni vzpruZinou jeho Silene a fispeane hazardni hry, k niz byl vhly ochoten. Ne jednou, nYbrZ stokrat — a to vidy s nejvetk pevnosti a uphill-

Ve stredu, dne 21. dubna 1931 nosti -- se eitil a prohla:_,,oval za nastroj vUle Bo2i a s touto driverou vychazel vitezne a dobrodru2stvi, do nich2 by se nebyl pustil 26,dnY jinY mu2. Ale ani zbotnY otec, ani dteni bible v ztuchlem lodnim trupu mu nenaodkovalo tuto nezkalitelnou j istotu, kdy2 podobne vlivy mail spite prave opadnY ridinek. Vekil-li kdy nejakY dlovek v Boha, ne z pkikazani a dteni bible, ale z jakesi vnitkni potkeby, pak to byl Francis Drake.

Kdyi pak ye dtrnacti letech vyplul po prve v tire mote pod metlou pkisneho patrona, to jej ovtem more poznenahlu podmanilo, a ponevadt on, silnY a obratny chasnik, se cele venoval sve praci a ponevad2 dale osamelY start' mladenec si zamiloval sveho pomocnika, stal se Drake po smrti stareho majitelem male plachetnice. Mel, jak piti Stow a take Fuller, neobydejne dobrou pamet, a za to Leta si osvojil znadne vedomosti o promenlivYch vetrech, zradnYch meldinach a hadovitYch proudech anglickeho kanalu. Chrarime se vaak domnivat, ze u2 v tato dobe u neho vznikly sny o znieeni. Spanelske "armady": jeho nenavist ke 8panelsku se zrodila mnohem pozdeji, a nahodou zname jeji pfivod zcela presne.

Jak vaak asi vypadal, kdy2 po prve jako pan sve male kocabky plul podel anglickeho pobreii nebo prevalel naklad na druhou stranu do Calais? Stoir podava, jeho popis jako zraleho mute. Mezi jinYm v nem stoji: "Byl zavalite postavy, mel silne ruce a nohy, Siroka prsa, ktilatou hiavu, hnede vlasy, vousy, velike kulate oei, k tomu jako vytesanY oblidej a veselou tval." Toto lideni se shoduje s dojmem, kterY mame ph pozorovani podobizny v opatstvi Bucklandskem a miniatury, patrici lordu Derbymu, zvlake vaak, kdya se podivarne na miniaturu, jea je v majetku rodiny Drake-fu. Na tato miniature nosi kidkY knir. Na vaech obrazech jsou napadna humorna fista a Zive, svetYlka v jeho oeich, je2 se mohou kahle chvile vybit prave tak ye veseli jako v hromovani jeho horkokrevneho temperamentu. Na vSech obrazech je videt vysoko klenute obodi: pohled plnY ostraktosti a pfekvapeni, jako by ten &ova byl zatil nee° neobyoejne zajimaveho a komickeho a jako by ho to nyni pudilo jednat podle toho a moZna takove prekvapeni pripravit zase nekomu jinemu. Na podobiznach jsou videt take jeho ruce: velike a s dlouhYmi prsty, jako stvorene k tomu, aby stiskly a nepustily. Vande vaak se setkavame s muZem se Airokou hrudi, rozlohtYm, energickYm a urostlYm. Leta udinila jeho postavu nepoehybne jeate mohutnejk, ale jig v mladiekem veku, kdy velel vlastni lodi, byl jiste silnY a Siroky a mel onu drzost a netinavnou vytrvalost, kterou vhly projevoval ye svYch dobrodruZstvich na zemi i na vode.

"Stale mel nee° na praci, nenavidel zahalku jako d'abla", ujiSt'uje jeden z jeho soueasnYch Zivotopiscfi, a jiste nechybime v domnern, Ze plavdik, ktereho najal pro svou barku, mel co skakat. Drake byl prchlivY, lehko vznetlivY, mel neobydejne ostrY jazyk, a kdy ulevil sve netrpelivosti, rekl vkly na zakoneenou nejakou vtipnou poznamku. VSe kolem neho muselo jit rizne, nebot' rez kaZdeho druhu, at' duSevni nebo opravdova, mu byla nesnesitelna. A kdy2 byl na pevnine, nepotloukal se ani po kremach ani po vykridenYch domech. Nikdy se nespouStel s pochybnYmi Zenatinami nebo vedl necudne redi, aekoliv zase, kdy2 bylo tfeba, umel kliti jako malokdo. 2adnS7 kapitan nebyl phsnejai neZ on a nikdo hned tak netrestal, byl vaak spravedlivY a stale ochoten prave tak uznat i zasluhy a pili, pridinliveho plavdika pochvalit poplacanim na rameno jako nedbalemu dat ranu na poueenou.

(Pokradovani.)

Praiska policie bude mit vetti okrsky.

Dnem 1. dubna byla uvedena v dinnost dve nove ztizend policejni komisakstvi, jedno ye Vrtovicich, ktere je ye vlastni modreni budove a druhe v Braniku. Tim byly i rortikeny i policejni okrsky o okrajoye obce Velke Prahy, kde obeane na policejni stra y u2 davno dekali. Do Vrtovicich, ktere je ye vlastni moderni budove Zabehlice, Prate a Hostivat a do branickeho komisakstvi obce Hodkovidky, Zatisi, Lhotka, Nova Dvory, Horni i Dolni Kre a Jalove Dvory.

Ve stkedth dire 21. dubna 1937.

Pozde Posledni cesta R. F. Scotta.

OLARNI expedici kapitana Roberta FaleoP na Scotta, na nit se vydal v prosinci roku

1910 a ktera se dva roky na to tak krute skonstihalo v samotnem zadatku ne gtesti. Scottova plachetni a groubove. lod' "Terra Nova" byla start brak, do ktereho teklo. Spravili ji pied odjezdem z phstavu, ale ji g v lednu ph prvni bouti byla pina, vody. Pumpy se ucpaly a voda stoupala at do ohni gt'. Vgichno mutstvo pracovalo den a noc a nernelo nadeje na zachranu. Konedne se boute uti gila, voda opadla a pumpy byly opraveny. "Byl to polovidni zrak", napsal si Scott do zapisniku, "te jsmee vyvazli." Po ptijezdu na mys Evansfiv, kde dila v'prava nejvet gi leteni, se ukazalo, jak nevYhodnYm potahem budou ponici, jet si Scott ptivezl spolu se psy a ttemi motorovYmi sanerni, aby tahli naklady. Jedny sane spadly do vody hned ph vylod'ovani, druh y dvoje piestaly pracovat na prvnich vYpravach. Ponici zmizeli jit 2. btezna 1911 a tech nekolik, ktere se podatilo zachranit z utrtene kry, brzy Zbyli psi a Tide, kteti se delili o nejhrubgi prate, tateni sani. Dne 1. listopa,du 1911 vydalo se z tabora pet mutt, na vlastni yYpravu k nimu pOlu, kterY chtel dobYt pro slavu a Best Anglie. Byli to dr. Wilson, dr. Bowers, Oates, porudik Evans a kapitan Scott. Ostatni stali 1,500 km od polu v leteni, ye kterem eekali na pet hrdinu. Nikdy vie je nemeli spattit zive.

Mora.lni i hmotna. poraika.

Dnes je zjigteno, ze Scottova yYprava ztroskotala, protote byla nedostateene organisovana. Scott sam byl vYteenY vudce, vedec i organisator, ale nemel dost zku genosti s ptipravami. Jeho zasoby byly velke, ale neodpovidaly nejhorgim podminkam kraje. Mnoho riskoval tim, ie si vymyslil, jak vYhodni budou ponici a motorove sane. Oba plany ztroskotaly hned na podatku, cot ov gem neptiznive pilsobilo na naladu soupravy. Potom jit dela cesta byla improvisaci a statednou petici hnala jen netistna a paleiva ctitadost, dosici jitniho pelu a byt prvnimi z lidi, kteti na nem stall. a kteti tam vztYdili vlajku sveho naroda. Snaha zvitezit nad v gemi ptekatkami, ktere jim skYtala krajina, nesmirne neptiznive podasi i zdravotni stay jim davala silu a rozehtivala je ve etyficetistupilovYch mrazech. Rozearovani, jet je stihlo na samotnem pOlu, patrne znamenalo jejich konec. Cesta zpet, ktera trvala dva a pill mesice, a neptivedla je k vYchodisku yYpravy, byla jit jen cestou tivYch mrtvol k definitivni smrti.

Zdrenjici roze'arovani na polu.

Tedy 1. listopadu 1911 vyrazilo pet mutil, kteti se domnivali, ie jsou zasveceni viterstvi, ale ye skuteenosti byli zasveceni smrti a zklamani, na ktitovou cestu k jihu. Ztidili tii skladigte a deveta gede c atkrat taborili. Protili nekolik krutYch bouti. Musili ptekrodit pohoh, vysoke 3,200 metal. Tahli sve sane po pude naprosto znirzle. Rvali se s vetrem, jen vetginou val zptedu. Poslednich deset dni bylo snatgich, ponevadt cesta klesala. VY gka polu je 2,900 m nad motem. Dne 16. ledna odpoledne spattil Bowers v dalce Cerny bod. K vederu k tomuto mistu dospeli. Letely tam zbytky po taboteni a vlala tam vlajka. Vlajka norska. Roald Amundsen ptede gel Anglidany na Jitni poi prase o mesic. Dostihl se Ctyimi druhy Jitniho pOlu 14. prosince 1911 a zdrtel se tam do 18. prosince.

Scott tam dorazil 17. ledna 1912 a ode gel 18. ledna. Jeden a pill km od polu zatkl anglickou vlajku. "Pozde", napsal si do deniku. "K eemu vgechny sny. — Sny v gech dni, jimt je ted' konec!" A k tomu dodal: "Mrazi mne pii pomygleni na zpateeni cestu."

0 mesic prisli pozde.

Stateeni mut!. Scottovy expedite nemohli ptinesti svetu sensaeni zpravu, 'te prvni z lidi dospeli k jitnimu polu. Dosahli sveho cile s vetgi namahou, net dobte vyzbrojenY Amundsen, ale dosahli ho o mesic pozdeji. Cala expedice byla mama. Penize, eas, energie a tivoty

VESTNIK

Strana 5,

lidi byly promarneny riazdatbilh. Norove si pospig ili a zatim co Scott spravoval svou rozlimanou lod', rval se se svYmi sptetenimi a s neptiznivYm poeasim, Amundsen se dostal k pelu St'astne a vracel se druhou stranou k zakladne.

Bub nain pomoz.

Telesna smrt peti mutt naslcdovala po smrti jejich nadeji. Na okraj pevniny, jet obklopuje pOl, se dostali gt'astne. Ale od to chvile se jim vedlo zle. Dne 14. unora padla prvni obet': zemtel porueik Evans. Piada byla zmrzla, vitr jim val do tvate. Miha a snih zahalovaly rozhled. Dne 2. btezna ztratili stopy. Denne neurazil vie jak deset, nanejvY ge patnact km.

Mraz neopustil hranici 30 stuprill. Shledali, to maji tivobyti na tYden, hotlavin na 4 dny. Tyto rozpoety kreslily skuteenost o neco horgi, net byla. Uskrovflovali se a potrava jim vystaella dest dni a hotlaviny rovnet dest dni.

V den 5. btezna se po prve vyskytuje ye Scottove deniku znamka zoufalstvi: "Bilh nam pomoz!" pile tam. Zaroven zaznamenave., ze Oates nernute chodit. Tehdy jit Scott vi, to se nedostanou ke svYm druhtm vlastni silou. "Kdybychom postupovali 6 a pill km denne, mohli bychom dosici k prvnimu skladigti. Odtud se budeme moci dostat je gte blite k zakladne, ale k to ji g nedojdeme," eteme v deniku. Jenomte se gest a pitl km nepostupovalo. V mrazu, v nemg ukazuje teplomer 42 stu pne, pie Scott 10. btezna: "Ztracena nadeje."

Ticha smrt hrdind.

Nicmene jdou statedne dale. Tti tahnou sane, a na nich leti jejich ochromenY druh.

Ztraceji vedomi o Case. "Je gestnacteho nebo sedmnacteho?" pta se Scott. Ten den toti g zemtel Oates. Byla to smrt stateeneho muse. S poslednim napetim sil se zvedl, po ga.dal sve kamarady, aby mu dovolili, vyjiti pted stan. Vygel a jig ho nikdy nespattili. Scott pile ty dny vgem znamYm do Anglie. V dopise sve gene si trochu steguje: "Co bych ti toho mohl vypravovat z nagi testy! Kolik zajimavosti bych mel pro sveho syna . . . " Pak 19. btezna posledne napinil valid lihem a dvacateho posledne jedli.

Byl etyticetistupnovy mraz. 0 dva dny pozdeji eteme ptedposledni zapis Scottav: "Konec je blizkY." Den nato v gichni tfi giji. Scott lidi, jak je obklopuje naprosto neproniknutelna stena snehoveho popragku, zmitaneho bouti. Pak nasleduje jig jen jedina vela, neoznadena, datem: "Proboha, starejte se o na ge pozastale!"

Zemteli asi 30. btezna 1912. Pro,ve pied dvaceti pet lety. Kdy g je po osmi mesicich nalezii Wilson a Bowers, legeli ye spacich pytlich, ktere meli zavazany nad hlavou. Smrt pti gla asi ve spanku. Scott- zemtel pozdeji. Le gel s rozepjatYm kabatem. tti svazedky deniku slogeny pod hlavou. Pravou rukou objimal dr: Wilsona.

ti oci. meli clo6ti materialu, any mohli ukazati, jak neCist' tvor se skrYva pod maskou "bogiho mute". Ale v gechny pokusy ztroskotaly na slepe vile hystericke carevny. Za takove situace v rianYch krougcich zrodila se my glenka odstraniti Skildce monarchie vraidou. Nejznainej gi je ptipad ministra vnitra Chvostova, jen pokusil se Rasputina zavra gditi, kdyZ se byl sam jeho vlivem dostal na ministerske kteslo. Nakonec se plan zdatil tern, kdo mravne nestali nikterak vY ge, nei prosty sibikskY sedlak. Knife Felix Jusupov, velkoknide Dimitrij Pavlovio, dernosotenskY poslanec Purigkevid, tti zhYralci, zahrali si na spasitele dynastie. V noci na 30. prosince 1916 vlakali Rasputina do palace Jusupova v Petrohrade. Vnadidiem byl slib, to ho seznami s krasnou genou Jusupovou. Zpilseb, jak byl Rasputin zamordovan, piekonava dramatienosti a drastidnosti nejnemognej gi sceny. Dva vlastrii vrazi — Purigkevie a Jusupov — vypsali hnusnY din sami. Zvlagte podrobne vec vyliail Jusupov.

Zatim co skupina piatel se veselila, zavedi Rasputina do sve pracovny. Ptedlo gil mu otravene zakusky. Bez teinku. Ptedlo gil mu vino s cyankalim. Ob gernY mu gik dostal jen vetsi gizett a navrhoval, aby jeli do barti, k cikaniim. UiaslY Jusupov odbehl k ptatelitm se sdelenim, to jed neneinkoval. Velkoknite Dimitrij vtiskl mu revolver. Vratil se k napilemu hostu a vpalil mu do prsou kulku v okamtiku, kdyt prchlitel umeleckY krucifix. Kdyt se spiklenci po delgi porade, jak mrtvolu odkliditi, vratili k zavratclenemu, domnele mrtvY pokusil se prchnouti "po Ctyiech". Byl na dvote dosti gen Purigkevieem a dobit etytmi ranami.

Mrtvola byla zabalena do sukna, dopravena v automobilu velkoknitete Dimitrije na PetrovskY most a hozena do otvoru v zamrzle Neve. Ve velltem spechu na moste utrougena Rasputinova kalo ge vge prczradila. Na rozkaz carevnin byla teka prohlednuta a Rasputin nalezen. Byl pohtben v ptimem sousedstvi parku Carskeho sela. Ani hanebna smrt neottasla' virou popletene panovnice. Chodila s dcerami na jeho hrob. Kdy g poeatkem btezna 1917 vzplanuly prvni nepokoje, psala carovi do hlavniho stanu, aby nosil ph sobe kti g, darovanY mu Rasputinem. Nezachranil slaboducheho pcsledniho cara. Za nekolik dni byl svrgen.

PetrohradskY lid mrtvolu Rasputinovu vykopal a spalil.

Knige Jusupov, poslanec Puri gkevie, nadelnik petrohradske policie Beleckij a tada jinYch tleastnikil a sveclkti vypsali rasputinskou historii. Ve skuteenosti vydali ptedev gim galostne svedectvi o sobe samYch, o vlastni mravni zkagenosti. Rasputin byl mo gnY jen ye zkagenem prostiedi.

RASPUTINUV KONEC. Ptedposledniho prosince je tomu dvacet let, co byl zavradden Grigorij Rasputin, sibitsky mugik, sehrav gi velkou roll ph padu carismu.

Dnes existuje o nem rozsahla, literatura. betna, dila memoirova., venovand revoluanimu ptevratu roku 1917, nezapominaji nikdy na rasputinskou historii. Ph tern pravda i baj spleta se v jedine klubko. Na Stesti mame historicky pramen, jen s neklamnou jistotou, ponevadg bezdeene, zachoval obraz, co vlastne bylo. Je to podrobna korespondence poslednich carskYch mangelit. Tou je nezvratne prokazano, jak ohromnY vliv mel Gri gka Rasputin na carskou rodinu, zejmena na carevnu. Alexandra Fedeorovna vetila neochvejne, ie je to "bog.i elovek", poslanY Prortetelnosti, aby chranil jeji rodinu cd Ukladit a negtesti.

Z carske korespondence ptedev gim vysvita, jak vliv mel Rasputin na dosazovani a sesazoWaif vysokYch hodnostattl, ministru, generalii, gubernatorri. V dopisech na pt. milteme krok za krokem siedovati, kterak Rasputin ptipravil pad generalisimovi, velkokniZeti Nikclaji Nikolajeviei. Vliv Rasputintiv nebyl tajemstvim.

Kdy2 za svetove valky Rusko utrpelo poralky, hnev vetejnosti obratil se proti nemu. Vznikly povesti, ze je uplacen Nemci. Toto podezteni nebylo riikdy potvrzeno, ale panujici rod tim utrpel nesmirne. Strizlivej gi elenove dynastie pokou geli se carskYm mang eltm otevti-

Na,vrat "na misto &nu."

Pied pety lety pti gli do spotitelny y e Vygkoye maniele a ptedstavili se jako "Pospigilovi ze g vabenic". Pospitil pogadal o piljeku 10.000 KC a dostal ji, kdy .g ptedlogil smenku, zajittenou zapisem v pozemkove knize. Ale za kratko se zjistilo, to glo o podvod. Utednik spotitelny byl dokonce podeziran, ze vec byla smluvena. Pak se v gak prokazala jeho nevina. Veera ptigel do spotitelny gebrak. Prosil o almu g -nu.tJedik,pltynevi podzranY,se na neho bedlive zahledel, vyktikl: "To je on, a zadrgel ho. V muh byl zjigten Jan Klimek z Detkovic. K podvodu pied peti lety se doznal a jeho Lena k spoluileasti take.

Z Chorvatfi Germani. Nemecke ministerstvo propagandy udinilo historicky objev, to Chorvate jsou pry vlastne Germani gotskeho kmene. Tento objev je samortejme vymy glen k tomu, aby byl ocifivodnen nerneckY vYboj do sttedni Evropy a na Balkan. Skupina choryatskYch fagistii tak zvanYch frankistil se pokusila tento nemeckY objev hlasat, ale pohotela.

Obec dlouhovekYch lidi. Na Volarne u Velkelt° Oseka aije u svS7ch ptibuznYch 1021eta Marie Kovatova. Je gte ani ye svYch 102 letech nepottebuje brYle. Zajimave je, to na Volarne se lide dotivaji vet ginou potehnaneho veku.

DevadesatiletY obean neni v obci tadnou vzacosti. Pramerne se tam fide dogivaji 80 let.

Straits 6.

EAd Eimaton erslo 148.

Blessing, TexaS, Cterta redakce, sestry a bratri!

Jelikog v poslednich Vestnicich marne ji g toilk resoluci a protest-a, z nich g nektere vyzkvaji delegaty posledniho sjezdu, by hajili to, co _na sjezdu odhlasovali, snad mne bude dovoleno objasniti prod jsme hlasovali pro br.

Steinera za pokladnika. HI. tit.

Pti zasedani sjezdu, jegte pied" volbou niku HI. fltadovny, byl ueinen dotaz na br.

Steinera, kterk sedel asi 4 nebo 5 mist ode mne na levo, zda-li br. F. B. Steiner je• obettnem Sp. Statt? Br. F. B. Steiner povstal.ra zvuenkm hlasem, ge jej kaidk mohl slyget, odpovedel: "Ja jsem obdanem Spojenkch Statir jfa pies•dva, roky." Hned vedle mne po prave strane sedeli bri Keprta a John Gajevskk od Lis., 28. Kdyg ptigla na iadu volba pokladnika HI. ft adu, bratr Gajevskk navrhl br. Steinera.

Br. Gajevskk byl piedsedou vkboru na stanovy, a tudig veal dobte, ze iftednikem HI. frt. se mtie stati mimo jinkch podminek jen obtan Sp. Statt. Tak br. Steiner die jeho prohlageni pied celkm sjezdem, " ge jest obeanem Sp. Statt jig pies dva roky", byi tedy volitelnk•ei kvalifikovank, tak jsme jej velkou vetginou zvolili, ponevadg jsme jeho prohlageni vetili. Ovgenr dnes jest ka gdk ptesvedden, ge to .pravda nebyla.

V resluci od tadu Cis. 135 eteme, ge skrze osobni po:spineni br. Steiner neobdr gel bond.

Zaruka di bond ma bkti slo gen pted nastoupenim Utadu (die stanov), tedy pied 1. lednem.

Br. Steiner sam udava, ge onen, hanopis (cog opravdu bylo kus gpinave prace), jest datovan 6. ledna. Tedy az tkden po te, kdy mel bond bkti slogen.

Nechci stegovati postaveni br. redaktora, ale doufam, ze uzna, ge je nutno by dienove poznaII pravdu a zbyteene se nerozdilovali. Ted' se necia nic Mat. Napied dame ve stanovach HI. ttadovne instrukce co ma, Mat, a kdyg•to udela podle •stanov, tak ji spilame, ge to neni lidske a bratrske. Na zdar!

Jos. Zemanek.

Damon ,Texas.

S pozdravem redakci Vestniku, zasilam par tadek k.uvetejneni, o to adove besede na po, eest jubileum, uspotadane tadem Fr. B. Zdrilbek Cis: 112 v Guy, Texas, v sini br. R. Fossa.

DWI peknk pada elenstva sridastnil se tadovf schtze, ktera byla tenkrat be gnkm zpilsohern projednana, neb byl ptedem sestaven jakksi program. Br. L. 0. Hogek se vynasnagil, ahy -obecenstvo se pane pobavilo, zabavni vkbtu. s nim spolupracoval. Houslova gkola br.

L. 0. Hogka pokraeuje; zahrali hymnu americkou, na to peveckk sbor zapel ty na ge krasne a dojemne, Kde domov Moravo --Moravo, a mnoho jinkch pisni narodnich, tak • vgichni teinkujici byli hojnkm aplausem odmeneni. Na to et. spolusestry vynasnatily SH s peknou svadinou, hojnkmi zakusky obsluhovaly ptitomne, za Cog se jim vyslovuji trmohonasobne diky, a zabavni vkbor postaral se, svedomite, aby haste netrpeli gizni, pti tom teplouCku, jako to nedele pa,novalo, byla to zkratka dobra nalada.

Pti to ptilegitosti zavital do to nazi spolednosti •p. R. J. (Slim) Barta s jeho mangelkou, a byl nam ptedstaven jako pti gti kandidat, uchazejici se za gerifa v na gem okresu Fort Bend. Nag okres F. B. me, Stesti na velke lidi ten Atad zastavajici, jak v ptitomne dobe me• dobreho gerif a, tak jej bude zastavat na ginee needvilskk obtan, krajan p. R. J. (Slim) Berta. jak bude zvolen, k demug vgichni ptitomni elenove na gich tadO se vyslovili, ge jej huclou podporovat, a tak se rozproudila itenueena. zabava.' Ze - vz(ialenel gich hostt Tiuksovi, nagi spolusestte byl Odivzdari krasnk - darek -za dloulioiete i31.1soben i co tajemnice. SpoluSestra pi."' Rorie Mikeska Truksa *tad svtj spravrie vykonavala; s diky bylo ptijato.

Tak nam to odpoledne pti dobre nalade ubehlo, slunedko zapadlo a s ruznkmi .dojmy jsme se ubirali k domovt'Lm, Fr. Kv6t021.

8 pozdravem,

vtivrNtit dad Rozkvet Ruie cis. 81.

Needville, Texas. ✓ minule schfizi ha geho tadu, odbkvane 11. dubna, bylo jednano ohledne pokladnika Hi. 'Of adovny.

Ponevadg br. Steiner byl tadne zvolenk sjezdein, tedy bylo jednohlasne odhlasovano pofiat tadost, by br. Frank Steiner byl dosazen na svoje misto pokladnika. Br. Horriak, Men fiskoveho vkboru pise, ge ted' nemritie nikdo roillodnout nail HI. T:Ttadovna, nebo soud a zvlagtni sjezd. Soud jest bratti, gpatna reilama pro S. P. J. S. T. Zvlagtni sjezd, zbyteene vydani; pki gel nam sjezd dost draho z East Bernard. Jest-li bratti myslite, ge Hl. ttadovna ma tu moc, tedy necht' uspokoji vetginu ptani delegatt sejzdovkch a dosadi na misto dloveka, ktereho oni si zvolili. Schvalujeme resoluci protestu tadu Stefanik Cis. 142, ze dne 7. dubna.

Za tad Rozkvet _Rt ie Cis. 81.: Ant. Pogak, ptedseda, Aug. Filia mistoptedseda, Aug. Teykl tajemnik, W. J. Woytek, pokladnik, J. F. Stra gnickk teetni. kid Ennis Cis. 25.

Ennis, Texas.

Ctene, redakce Vestniku:-Podavam malou zpravu, jak se mivame pfi Ennis. Poeasi mame posledni tti tkdny dosti ptiznive a ka gdk se ieni, co by hodne prace v poli udelal nebo ge jsme hodne pozadu, kdy hodne prgelo, ale vgechno se dohoni. Korny byly sete misty a ttikrate a jsou je gte hodne chylme. Brambory lezly asi 'gest tkdrit a take jsou hodne chybne a baviny je hodne zaseto, ale jegte gadna neni venku. ✓ nedeli, dne 11. dubna jsme men ?adovou schtzi, ale byla malo nav gtivena. Usnesli jsme se, ge budeme potadati dne 30. kvetna spolednk program s ostatnimi tady ph Ennis, co oslavu 401eteho trvani na gi velke Jednoty S. P. J. S. Proto, kdo by mel nejakk dobrk navrh, tak at' ptijde s nim do schtze, druhou nedeli v kvetnu ;kaidk dobrk navrh je vitan.

Progamy maji na starosti zabavni vkboti, jestli totig druhe tady budou chtiti s nami teinkovati.

Ne nedeli, dne 9. kvetna je piipraven krasnk program na oslavu Dne matek, proto nezapomerite na tuto nedeli ptijiti do Narodni sine. Program bude krasny,ze budete vgichni spokojeni, za to yam maim, le se krasne pobavite. ,Takk bude program, napi gi ptiate.

Na den 24. dubna ptipravuje se na g krougek Sbor mladege sehrati krasne divadlo pod nazvem "Nechod' tam, pojd' rad gi k nam". je to veselohra z venkovskeho givota o ttech jednanich. filohy jsou v dobrkch rukou, proto ptijd'te Nezapomerite na sobotu, dne 24. dubna. Bude to mnohkm asi divne, ge hrajeme v sobotu ,ale na ge nedele jsou temi tancovadkami zaplavene, ze v nedeli se nemtge divadlo hrati. Nag krougek poeital sehrati toto divadlo na 25. dubna, ge ptipadne v Narodni sini, ale vkboki to ptedelali a na ge nedele ptipadla dne 18ho, a to bylo mac brzy, neb jsme jegte na nage divadlo nemeli dost zkougek, abychom mohli hrati na nagi nedeli, a proto jsme se rozhodli hrati dne 24. dubna. Ptijd'te vgichni, neb budete spokojeni. Podpoite nag kroutek, jsou to zadateenici. Kdy g bude, vetgi navgteva, budou miti pro divadlo vet gi chut' a budeme 'easteji divadla brad. ,a stati budou miti vice rozptkleni, neb si pti divadle vzpomenou na sve mladi a mnohk si pti torn bude cititi jako kdyby omladl. Proto bratti ptijd'te vgichni a podpotte vas mladk krougek pod nazvem Sbor mlade ge, a v to je nage budoucnost. Jegte jednou zveme na den 24. dubna vgechny milovniky divadla.

S pozdravem, John Hrabina.

Orchard, Texas.

Jakk teinek mely v rakouskern parlamentu interpelace! Takovk freinek maji v naafi Jednote tadove resoluce!

Kdyg sve doby rakou gti hornici a prtmysloVI delnici zakladall sve odborove organizace,

•e- stredu, dne 21. dubna 1937. tu okresni hejtman na uAtialc villinbatonu priimyslovkchinagnatt, jejich praci a obzvlagt' jejich schuze pronasiedovali. Kdy g nekterk teenik se snail ve sve keel delnictvo poudovat a na rtzne nepravosti poukazovat, tu jej komisat, kterk byl vidy pH kaide vetejne schtzi, v jeho fedi zastavil. Kdyby byl neuposlechl a chtel y e sve keel pokraeovat, pak komisat iednoduge rozpustil. Kdy g bylo new ostfej g iho v delnickem tisku proti kapitalismu napsano, pak to bylo, jak br. S. Janedka pile, jednoduge skonfiskoveno.

Rakouskk zakon ale dovoloval °nem delnickkm buditeltnn aby poslali sti gnost svkm vyslanctm na figskou radu neb parlament. Tarn pak dotyenk vyslanec protestoval a v ge co bylo zakazano mluvit a tisknout, opakoval, a pak jig jeho feel mohly v gecky noviny uvetejnit a vgichni obeane Cist.

Vzpomnel jsem si na to, kdy jsem Ceti ony protestni resoluce ye Vestniku ze dne 7. dubna.

Co zakazoval T. V. jednotlivci psati, to nemute zakezat ,aby to vice bratrt spoledne ye V. mohlo podati. Kdyby nam bylo zakazano ve V. svoje nahledy slu gnkm zptsobem padavat, pak bychom byli na torn tak, jako onen sochat ye stare vlasti, kterk nadelal so gicy ze sadry a gel je na pout' prodavat, av gak 'g adnou neprodal. Kdyg gel z pouti domt, vzal jednu sag ku do ruky a pravil. Tak jsem se s vami nadelal, had main, pen& nemam, a prodat vas nemohu. Texasgti krajane sobe SPJST. zalogili, bratrskk Vestnik sobe zatidili v minuredaktora sobe zvolili, lem sjezdu jej a ted' by do nej nesmeli psat? To se nechce gadnemu vetit. Snad 'ge je jeden elovek na svete, kterk neni chybujici ,ale to nejsme my, zvlargte ye Spoj. Statech, kteti jsme zvlagte vgichni chybujicimi. To dokazuje tech 9 stared ye Washingtone, neb co v loni zavrhli, to letos odporueuji. Snad chybil br. Janovskk, ge ye sjezdu, kdy byi navr gen za pokladnika, neoznamil, ze jegte nema, obeanskk list. Chybili take oni bratti, kteti o torn vedeli, ye sjezdu nic netekli, ale komisati pojig teni v Austinu pogalovali. Zde se zase uplatnilo prislovi, ze kdyby nebylo galobcto nebylo by tteba soudct.

Snad g e take chybil br. ptedseda Hi. ff., 2,e dovolil br. St. vzdor tomu, ze nebyl obeanem, t •ad pokladnika dva mesice zastavat a slu g -nebrati.Dschtanovsejzdbkval, a stare stanovy nebranily, ge neobean nemtge bkt ttednikem H. U. tedy br. S. byl legalne zvolen, a kdyby byl dostal obeanstvi pied 1. lednem, mohl take bkti legalne do onoho fitadu dosazen. 2e nedostal obeanstvi pied 1. lednem, neni tomu vinna H. U., a neni take vinen br. S. Zavinily to rtzne okolostojidnosti, neb okolnosti, jak sam br. S. ye Vestniku psal. Kdybych jo, byi na miste br.

S., ja, bych to do pfi gtiho sjezdu nejak vydrgel, a pak v pti gtim sjezdu delegati vykonaji rozsudek.

Ptiteli JaneCkovi odpovidam, ge nejsou vgichni vygkoleni lide podvodnici, tak jako ge nejsou vgichni ti, kteti nemaji vysoke vzdelani, poctivci!

Bratr ptedseda H. U. ma, ted' trochu trubvgak to neni zadarmo, vgdyt' jsme mu ye sjezdu pkidall par rublt.

Tak fen bratti a sestry, hojne pi gte, br. redaktora se nemusite nic bati, neb on ji g nemtge na zubach sktipati, br. Moueko, ge ano?

Na zdftrek!

John Gajevskk.

464 Jan KosiekY eis. 110., Kaufman, Texas.

'Bratte redaktarel Pfi tomto dopisu pou gitittuntstraitY na geho organu, kde psano je: q3 odpora, Lidskost, Bratrstvi"', a ted' se tatu 111avni tqadovny, zdat Se to srovnava=s ptipa- dein bratra Franka Steinera. Dne 11. - dubna odbYval nag tad Sehuzi, pH nit piipad Franka Steinera probiran a be g jednoho hlasu odhlasovano, ze neprivem byl sveho idadu zbaven, a tudit nit tad si pfeje, by byl na svilj fitad dosazen.

Alois Slav*, Frank Becitich, Frank Novak:

ye sttedn, dne 21. dubna 1937.

scutizE VYKONNEHO VIBORU NARi MILE, JEDNOTY. Po dlouhem ease zase -jednolt, a site pateho tohoto rnesice navativil jsem pravidelnou schuzi Hlavni ttadovny. Podle natich stanov, tajemnik mimo jive povinnosti jak pravi dlanek 14-c, Hlava IV. ma elenstvo informovati o vaech dfiletitYch usnetenich ye- schuzich Hlavni ttadovny. Dosud se vaak - tak nestalo, proto dovolim si podati sam - niertek se sehtze, ktere co pozorovatel byl jsem ptitomen a do ktere take dostavila se deputace- tido z Temple s resoluci protestu. &hum zahajil bratr ptedseda za ptitomnosti vaech dent VYkonneho VYboru, Ye kterem zahrnuti dva pokladnici. Byl ptitomen bratr Lesikar a dostavil se take bratr Steiner, kterY ptedlotiv stanovami potadovanou zaruku pravil. to jest nyni fmlne kvalifikovan, jetto jest tadnYm obeanem SpojenYch Statt, to nastupuje Utad pravoplatne mu naletejici.

Bratr ptedseda se tate po listu obeanskem a odpoved', to ho ma doma neuznava za uspokojivou a jako nejvya gi itednik Jednoty, ze potaduje dilkaz obeanstvi. Sdeleni br. Steinera, to tna ptitomneho sveho pravniho zastupce, kterY to mate dosvedeit, uznano za nedostatedne proto tYt jest ochoten dodati telegraficke potvrzeni od soudce, ktere take obdrtel a ptedlotil.

Bratr ptedseda podotYka, to nevidi co by se nechalo jineho delat v tehle zaletitosti dvou pokladnikii. Bratr Letikar, to zajiste se iitadu nevzda, tu jineho nezbYva, netai aby to rozhodl soudce. Jestlite vaak soudce rozhodne ye prospech bratra Steinera, tu bratr Le gikar, to zajiste poda odvolani a v padu rozhodnuti opaeneho, to odvola se bratr Steiner. Nyni se tazal bratr ptedseda: "Bratte Letikare, jste ochoten vzdati se fitadu pokladnika?". Sarnoztejmo, ze odpoved' znela to nikoliv.

Jednani ye schilzi a take protokoly z minule schilze eteny, jak se zde tika, fifty- fifty, pal desky a pill v anglicke teei. Ze eteneho protokolu jsem vyrozumel, tie schiize minula zahajena byla prvniho btezna, kde bratr kar ptinesl nim vypracovanou resoluci, se kterou pak etyti elenove Hlavni ttadovny jell do Austinu a kdyt prijeli zpet etvrteho btezna, ye schfizi pokraeovano. Pravni radce se ohratuje, to o one schuzi niteho nevedel a lento nebyli vaichni elenove o schtzi uvedomeni, z pravniho stanoviska schfize ona jest neplatna.

Drulaa namitka pravniho radce proti protokolu byla, ze bratr Leaikar ustanoven za pokladnika na ureitY termin, to jest at do 31. prosince 1940, die stanov vaak ale mute bYti dosazen pouze na nevypraenou lhiltu (unexpired term), nebot' ptiati sjezd mite se usnest, aby nove zvoleni iii ednici nastoupili tad svfij ihned.

Bratr misteptedseda namita proti protokolu, ze jednani a hiasovani ye schuzi steastniTh se elenove vYboru finandniho, kteti die stanov nejsou k tomu opravneni, vYkonnY vYbor to pozistava z ptedsedy, mistoptedsedy, tajemnika, fiaetniho a pokladnika.

Bratr ptedseda odpovida, ze stanovy nejsou v tcm dosti jasne, to take to by mel rozhodnouti soudce. Odvolava se na, stanovy z roku 1928 a 1932, kde vYkonnf'vYbdr 4byli vaichni fitednici a on jako nejvy ggi .ritecinik je toho nazorn, to do vYkonnehoixYborn path take vrchni lekat a redaktor.

Bratr mistoptedseda pak namita- proti , protokolu, jestlite jest misto nektereho fitednika tteba vypinit, die stanov ma se tak stet, to jest ustanoven ptedsedou se schvalenim yettiny vykonneho vYboru. Dle protokoll" vtak navrh aby zvolen byl pokladnikera bratr Ledikar, podan bratrem Nesudou a podporovan bratrem Kubenou, nasledkem toho ze jednano _proti stanovam a tudit jest neplatne. Na to odpovide. bratr tajemnik, jedine co se mite udelat, to do protokolu namitko podanou zapi ge, ale jinak zfistane vae jak , bylo jednano.

Sta,novy ale take pravi-Hlava IV. i): Pti zaprace neb objednavek potteb pro. kdykoliv podana jest nabidka neb tadost ptibuznYm ritednika, H. tr,, musi Se tento DOJMY ZE

VASTNitt tednik zdrtieta hlasovani v teto veci. Jak, jsem ale z protokoll', kterY byl eten vyrozumel, vYboru finaneniho hlasoval sam pro sebe na itad pokladnika, tedy bud"to to neni prate anebo die pravnickeho vYkladu neni svYm ptibuznym. Neslyael_ jsem take, to v protokolu by bylo Men째, to tyt podal resignaci z itadu finaeniho vYboru, anit to na upraidnene misto by byl jmenovan jinY. Pfi deseti *minutove ptestavce bratr predseda ke mne pravil: "Neodchazejte, brAtte Suldo, zfistarite na odpoledni jednani". PO4yani jsem ovaem rad ptijal, a proto jsem prAye ptijel, abych zas jednou zvedel, co se deje.

Po ptestavce dostavil se do schfize aktuar, bratr Werkentin a jednani o pojistach a poplatkovYch stupnicich zaujmulo skoro cele dve hodiny, nacea se No k obedu.

Po obede projednany nejdtive dune obchodni zaletitosti Jednoty a pak eteny protestni resolute, ktere se vaak pouze pteeetly, ale jinak o nich jednano nebylo. Proto bratr 8parihel, jeden ze Merril deputace od tadu z Ternle ptipomenul, jako rortrpeeni jest mezi Menstvem Jednoty a tklivYmi slovy prosil Hlavni ttadovnu, aby to ostude udelala konec, to je to velice smutne, jedna-li se takto, z ylaate v rote jubilejnim naai mile Jednoty.

Dale pak bratr Valeik podava dotaz .kdo svolaval schtlzi tiskoveho vYboru. Bratr ptedseda odpovida, to nevi, ale mysli to asi bratr Moueka. TiskovY vYbor to jest teleso ipine samostatne, do ktereho Hla y. ttadovna nema co mluvit a co poroudet. Ale, kdyt ten zatrapenY Steiner vaechno vytt'oura nebot' sahnul do kapsy a podal dopis, kterY katdY si pteeet1 a koneene ho podal mne a znel: "Bratte Moueko, z natizeni Hlavni tkadovny svolavam schfizi tiskoveho vYboru do sine kadu Pokrok v Houstonu. Nemiltete-li se dostavit osobne, poglete vaechny dopisy. S bratrskym pozdravem Jos. Horriak."

Na to bratr tajemnik oznamuje, to telefonoval bratr Morris, ze stale dochazi dopisy ohledne bratra Steinera, a to by tiskovY vYbor mel v tomo nee째 udelat a proto kdyi jeli z Austinu, to se staveli u bratra Horriaka, aby schuzi svolal.

To se povedlo. TiskovY vYbor je teleso ripine samostatne, do ktereho nema Hlavni fitadovna co mluvit, a Hlavni ttadovna natizuje svoschtize, ptedseda o torn nic nevi a druzi se dotazuji, tak kdo je vlastne Hlavni Uiadovna?

Stanovy pravi: TiskovY vYbor bude konati konferenci s redaktorem k viii zlepteni organu. tim se rozumi, to tam, kde je redaktor a kde se organ tiskne. Nikde vaak nestoji, to by mel schuzi svolat kamkoliv a kdykoli a kdokoli delal zbyteena \Tani a zavadel pravidla nova, jinx neNi jsou ye stanovach a ktera na sjezdu odhlasovana nebyla, die vile jednotlivce v duchu diktatorskem. Kdyt Men nebo fad ma stitnost proti Menu nebo Hlavni Ufadovne z ptestupku proti stanovam nebo nekonani povinnosti, ma to poslat na tajemnika Hlavni ttadovny a ta bude zase rozhodovat sama o sobe, zdali jednala spravne nebo ne.

8alamounsk!i rozsudek.

Dalai zajimave jednani bylo, kdyt bratr Steiner dorneil telegraficke dosvedeeni od distriktniho soudce o svem obeanstvi. Bratr ptedseda pravi to je 0. K., ale ja neptijimam vas bond. Z jakeho divodu, tate se bratr Steiner? Ptedne bond je vystaven na Slavonic Benevolent Order of the State of Texas a ne na, Supreme Lodge, pravi bratr ptedseda,, a pak ja, chci mit bondy vaech itedniki od stejne spolednosti.

Schize zaeala bYti at ptilia zajimava, a tu bratr ptedseda pravi: "You, you and you, lets go next door, it's too cold here," ukazav na, bratra Kubeno, br. Marka a br. Letikara a odeali. Konference trvala diouho a kdyt se vratili, pravi bratr ptedseda: "Bratti ja to rad vidim, kdyt tady nekdo ptijde do schilze. ale ja nemam rad natlak a proto odroeime schfizi na zittra v osm hodin rano. Za deset minut nebo pill hodiny budeme s tim hotovi." Proto povidam bratru Hejlovi z Temple: "Ui milteme jit. Ja to rad vidim, kdyt tady nekdo ptijde,

ale 3eW, radm, kdyz odeide". Co se mohlo as deset rninut vytidit nevim, ani jestli schize druhY den trvala pill hodiny, ale jak poznamer nal bratr Kubena, v deset hodin mel ..jiti.kdesi dosti daleko bYt. S bratrskYm pozdravem, Jan SUlda.

RESOLUCE. tad- RatovSr Dvfir cis. 89.

Rosebud, Tex. i;l ad ne.a se usnesl v pravidelne schttzi dubna 1937, po pteteeni mnoha resoluci we Vestniku uvetejnenYch stran br. Steinera, tipine souhlasime aby byl do itadu destne dosazen jak byl pravoplatne zvolen. Aby se to nehnalo do krajnosti k soudu, pak by si meli ptidist soudni vYlohy ti, kteti tento spor vyvolali. Ptemfalejte o torn bratfi.

A pak dale ptipominame tiskovYmu vYboru, aby hajil svobodu tisku a slova, dokud ji mame. Jen tak uplatni svoji povinnost.

Uplatriujme nacre hesla: Podpora, Lidskost, Bratrstvi, a tak se uvarujeme vaech spolkovych neptijemnosti.

S bratrskYm Na zdar!

Resolueni bYbor: V. ,J. Svoboda, Josef 8ebek, Henry Skupin. .Taylor, Texan.

Ctena redakce a mili etenoli!

To nag e jaro jit jest zde, ale .dle kalendate jen o mesic pozdeji, ale to nic, jen kdyt koneene jest konec tomu chladneinu a dative mu poeasi. Nyni, kteN jette nemaji v ge zaseto, tak to tenou o vaecko prye, by dohonili zameg kariSr das.

Velkou chybou bude, jest-1i se nechaji rolnici zlakat vytai cenou baviny, a si ji hodne naseji. To bude pak nalku, jak tu chybu napravit! Bylo by to moc snadnejai napravoya,t, kdyt by rolnik mel organisaci jako ma tesat, holie a jini. Nyni me katdY rolnik ptiletitost do podobne organisace vstoupit, a jest jit na Case, bychom my rolnici, to jednou zkusili doopravdy. Ztratit nemame co, a ziskat mtieme mnotem vice netli si myslime!

Na g divadelni odbor tadu Praha cis. 29, nacvienje zajimavy kus "Srdce mateino", na yeeirek v Den Matek, 9. kvetna. Jest to obras ze tivota hodnYch lidi, ve 3 jedrianich, ktery kaida matka i ty jeji ditky budou s velkYm zajmem sledovat od zaeatku at do konce. Ptijd'te se pfesvedeit co vae dovede srdce mateino, dovolit pro dite.

Na shledanou u nas!

A. L. BoudnY. kid Svaz echosloyanii cis. 92.

Fort Worth, Tex. Mile sestry a bratti!

Dues je tomu prave 6 tYdnii co jsme se rozloudili se sestrou Filomenou Ktivankovou a dues, v pondeli 19. dubna ji nasledoval , jeji syn Jimmie v mladem veku 21 rokil. Byl v nemocnici od 10. btezna at do 17. dubnat'Ady zemtel. Vyslovuji uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztptou milovaneho syna a bratra.

V nedeli, dne 25. dubna ptiledou z ochotnici odtadu 84, nam sehrat pekne divadlo. "Ticho po pe gince, kudy chodival". Jest to pane divadlo, tak hled'te vaichni ptijit a'nebudete litovat. Zaeatek ptesne v 8 hodin` yeter. V nedeli, dne 2. kvetna sehraji ochotnici v tadu cis. 84, vesele divadlo: "Zasnoubeni po tme". Ti, kteti by chteli, mohou ptijet do Dallas, neb mnozi se zde , nedostavili nasledkem apatneho podasi.

Ted' jette jednou vain davam vetdet, ze. v sobotu, dne 24. dubna bude taneeni zAlama, hudba F. J. Blatka, za,eatek v 8 hodiri,:yeeer.

Ptijd'te se vtichni pobavit a ptived'te,syt*'tele. 0 obterstyeni a dobrY potadekse tRostall za,bayni vybor.

Na shledanou v sobotu veeer:-v sini 2615::N. Houston Street!

Se srdeenYm pozdravem na reclakei aLytechny etenate Vestniku, rzistaya, Vase- doplwatelka, Helena ZiChadeX.

VRSTNIK

Strana

SOKOLSKA MINA Pferod v Sokolstvu. a pracuji mimo Sokol, Teiko je tern, kteii pochopit a porozumet sokolske organisaci.

Je — a hlavne byla — docela jina, nei u Vgech jinych Ustiedi a spolkii. pochopit prod a jak, k tomu je tieba zajiti do minulosti.

Trochu historic.

Sokol vznikl pied tiemi etvrtemi stoleti jako jedinST samostatnY spolek — "Pra gska telocvidna, jednota" . Skoro zcela nezavisle jednalo se o podobny spolek i v Brne Podle praiskeho vzoru byly pak zakladany samostatne spolky i v jinYch mestech. Jakekoli sdru govani a spojovan' techto spolka bylo ptisne zakazovano a dusledne maieno rakouskYmi vladami po ce/Yoh 22 let Ani spoleene porady, cvieitelske Lk°ly a pod. nebyly dovolovany. VYjimku tvotila prvni skola, ktera byla uspotadana v pra2ske Sokole, hned v prvnich dobach a jeji opakovani bylo zakazano pod trestem rozputeni jednoty a pak prvni "jubilejni_slavnost" po 20 letech, k ni g se sjely v r. 1882 cvieenci temet ze ftech jednot, tehdy pasobicich. Byly tedy mistni jednoty zcela nezavisle a samostatne.

Kroj, cvieeni, tady, stanovy a pod. vznikaly zprvu napodobovanim, pozdeji podle zprav sopisu "Sokol" (od r. 1871), kterY byl jedinYm pojitkem. Ani pozdeji povolene sdru govani v tupy (od r. 1884) a gup v 60S. (od r. 1889) nevmengilo samostatnost jednot a tyto vyggi svazky byly zkizovany ptedev gim k podpote price jednotlivYch jednot, nikoli, jako Usttedi, ukladajici povinnosti.

Pierod zadal pied valkou.

Rozvitim sokolske organisace a spoleenYmi podniky, slety a sjezdy byla tato organisace vnittne utu govana a vliv vyggich jejich organu zvy§ovan. Ptesto mely jednotlive jednoty rozdilne stanovy, vlastni tady a pod. Pokyny v tomto smeru \ryavane ustkedim, byly vzorem, nikoli piedpisem. Take na ptiklad podpory vyplacene toS. pti Urazech ye cvideni, katastr vAeho dlenstva, piehled vyloudenYch a to vge vznikalo z potteby a touhy po svepomoci, nikoli z natizene povinnosti. Take velka aeast elenstva na sletech a zajezdech byla cti jednot 1 jednotlivca, nikoli spinenYm akolem. To byla vlastni povaha a raz sokolske organisace.

Po valce.

Radikalni zmenou vetejnYch pomera po valce nemohlo zustat Sokolstvo nedoteeno. Jeho organisace i vnittni hodnota ptislu gnika se za valky tak osvedeila, ze vznikly obavy, aby zijmem a poptevratovou oblibou nebyla vec poikozena, nebo jakkyli ohro gena. To byly nejteggi doby vne i uvnitt Sokola. Tu take bylo sahano k prosttedkam az posud neobvyklYm a ukladany povinnosti jednotam i jednotlivcam. Byla tu — nekolikrat po sobe — ulogena mimoto.dna povinnost platebni, povinnost zmenit a upravit stanovy ye vgech jednotach podle tehog vzoru a pod. Jednotlivcam ulo gena cvi&bni. povinnost, jednotne upraveno jejich pHjimani do jednot a pod. To byl rozhodnY prerod organisadni, mocnY zasah asttedi do posavadni nezesislosti jednot. Sveddi jen o velia vtdcovskYch zkugenostech ke vgech, kteti stall v Cele, ze timto mocnym zasahem, tekli bychom centralisaci sokolske dinnosti, zastal nedoteen jeji vnitini, ideovy raz, ona vzacna snaha po vzajemne podpote a pomoci, ktera je jedineene charakteristickou pro deskoslovenske sokolstvi.

A nyni?

Pokoleni, je2 protilo vYvoj pted valkou dospiva hranice vrcholnYch muZnYch let a zvolna odchazi. Nova pokoleni, jet' vstupuje na Jena misto, je ji g zcela vychovano duchem nove-

ho ustrojeni sokolske organisace a tu jde o to, aby toto pokoleni ptes vnittni organisaeni zrneny, jeg Sokolstvo progilo, bylo dal pine proniknuto zak/adnim dubhem sokolska prace a sokolska vYchovy. Ne "musi g — nesmig", ale "pojd' za mnou, nasleduj mne, takhle je to sokontejgi."

V dobe valeene, kdy se deskoslovenskY dlovek musel rozhodovat — "bud' anebo" — se tato sokolska vYchova pomoci, vzorem, radou ptikladem at' ve cvideni, at' jinde, tak osvedeila, ze nebylo mezi nami ani zradca, ani zbabelca.

Pit torn je to cesta na§e, deskoslovenska a v pravde narodni.

Ptikre a ostre "rnusi g — nesmig" je cestou cizi, ktera se u nas jegte nikdy neosveddila.

Oe tedy jde?

0 nic mend', ne2 aby nova, ztuZend sokolska organisace byla dale vAude a v gemi napltiova,na starYm sokolskYm duchem Lasky, bratrske pomoci, a mohou ukazat, jak, kdy, kde a co by bylo Nikdo neni tak gpatnY, aby alespori v nedem nemohl bYt ptikladem jinYm, nikdo neni tak dokonalYm, 'aby mohl bYti ptikladem vgem, ye vgem. I tu je vgdy jista pomernost.

Proto je v Sokole misto pro v gechny a Sokol prodchnutY timto duchem maze bYt a bude zas vadcem v gem. To je take to, co dela, Sokol opravdu nagim nejnarodnej gim spolkem.

Lady Laytonova o Ceskoslovensku.

1Praze, ADY LAYTONOVA, jeti byla nedavno v uvetejnuje nyni v londYnskem liste News Chronicle dlanek o svYch zku genostech z testy. V glanku take uvadi, ze eeskoslovensko ma rozlohu o 5,000 etvereenich mil vetgi neg Anglie (ovgem bez Skotska a Irska).

Podava dale nektere informace o slo geni obyvatelstva a m. j. pie toto: Vice svobody nez jinde.

Nedavno se vztahy eeskoslovenska k Nemecku trochu zlep gily a es. vlada ukazala dobrou van ptispet k tomu jednanim s menginami.

Nemci v eeskoslovensku gadali pinou mistni autonomii, pina kulturni prava, pomerne zastoupeni ye statnich atadech, smikne soudy s jednacim jazykem nemeckSIn a nemeinu jako druhY zemskY jazyk. Ve skuteenosti meli jiste vet gi kulturni svobodu, ne gtieba Nemci v Tyrolich na italske strand' nebo eegi za Rakouska, maji gkoly s nemeinou jako vyuCovacim jazykem, udrguje se 70 nemeckYch gkol, ktere nemaji dostateenY podet Zakti, nemecka pra gska universita dostava bohatY finandni ptidel. Ale zase se stavalo, ov gem jen vYjimedne, ze statni dodavky byly zadany v nemeckYch krajich eeskYm firmam, ktere dovezly Ceske delnictvo a tim ptemenily "nerneckY" okres ye "smgenr, dimti Nemci ztratili sva, jazykova a gkolska prava. Naproti tomu se eegi obavaji, ze by Nemci, mezi nimi g je tolik henleinovca, vyugili pine mistni autonomie a prava jmenovati skolni inspektory k tomu, ze by oviddli §. kolske Utady, propoufteli tieba nejlepM uditele, kteii nejsou straniky Henleina, a udili rasovYm a protidemokratickYm naukam, nesrovnatelnYm s Ceskoslovenskou demokracii.

Neduvera k Henleinovi.

Je pravda, ze statni tiednictvo je skoro ryze Ceske, jako bylo za Rakouska nemecke. — Ale pavodni plan menginovY se ztraci tim rychleji, elm vice pasobi nedavera k Nemecku, hospodatska krise a vzpominky na stara ptikoti.

Krise zasahla zvla gte krute prava nernecke kraje, kde je umistena vet gina vYvozniho pramyslu, a kagda nespravedlnost byla tim trpdeji pocit'ovana. — Otevtena, nezakonna intervence Italie a Nemecka ye 8panelsku jen zvetgila Ceske obavy, ze by Henlein vyu gil sveho dalegiteho postaveni na pomoc nemeckemu pokusu o zabrani dasti republiky. Proto by nedavna, dohoda, rychle provedena, mohla ptispet ke zlepgeni. A piesto, ze Henlein pkijal dohodu s nesmititelnou nenavisti, musi se udinit novY pokus ziskat vgechny Nemce, i v Henleinove strand', a dat jim ptilaitost uplatnit se ye statni sluthe.

Ve stiedu, dne 21. dubna 1937.

Zajern Anglie.

Je mono nalezti prostiedek, aby se zaniestnani Nemcii ve statni sluZbe neobratilo proti svobodnemu ztizeni statu. Anglie by tu mohla piispet deskoslovenske vlade v jeji nesnadne situaci, tim, ze by jasne pohlasila, ze jeji pra y -nizavkyOesolvnkubdoaprst spineny a nevyvolanY Utok se potka s okam2itYmi hospodatskYmi sankcemi, bez ohledu na represalie. Je nyni bezneelne zkoumat styky Henleinovy strany k Nemecku.

Oboustranna nedilvera, zla krev, zgasobend nemeckou propagandou, mute se napravit jen easem a dUverou. My, kteti jsme mimo spor, musime se snalit podle svYch moZnosti, abychom usnadnili smiteni.

Ludevit Pivko zemiel.

Koncem btezna zemtel v Lublani ye veku 56 let, podlehnuv rakovine, s ni g bojoval statedne deli dobu, znarnY slovinskY politik a spisovatel dr. Ludevit Pivko. Pivko byl znam jako jeden z nejpilnej gich prukopnika tesne spoluprace eechoslovakil a Slovincil. Byl velmi einnS/m spolupracovnikem jugosla yskeho Sokola a za svetove valky na italske fronte byi jednim z prvnich vudcu jugosla yskjich dobrovolnickS7ch oddilu. Jeho memoirove dilo o prtlomu u Carzana bylo pteloleno i do ae§tiny.

Po valce by! Pivko po nekolik let elenem jugoslayske skup§tiny. Byl krome jinVeh vyznamenani deskaslovenskS7m vojenskSrm revolueni medaili a tadem'Cho Iva. Pohteb konal se v Mariboru. — Pivkovo Men° zustane spojeno s dalegitou a zajimavou episodou svetove valky na italske fronte. Byla to tak zvane. zrada u Carzana. Carzano je osada v Sugonskem Acton, kde Pivko byl r. 1917 velitelem rakouskeho praporu, hajiciho dobte opevnenou posici. S Pivkem tarn bylo mnoho eecht. Jednoho z nich, gikovatele Karla Mlejnka propagoval Pivko piednimi stra gemi k italskemu velitelstvi ye Vincenze s podrobnYm planem, jak vniknouti do rakouskYch posic u Carzana. Italsky velitel souhlasil, vpad byi smluven na 17. zati, ale celY podnik, kterY mohl =alit chystanou nemecko-rakouskou ofensivu na Soei, selhal pro nedaveru italskYch dastojnika. Pova govali vec za past. Dobyli side posice beze ztrat a zajali 300 rakouskYch vojakii, ale Pivka vzali za rukojmi, neodhodlali se k dalgimu postupu a nevyugili aspechu, kterY jim Pivko ptipravil. ItalskY general, kterY svou liknavosti zavinil, ge Pivkav odvainY din se minul cile, byl poslan potom Cadornou na pensi. Pivkovi ee gti ptatele z 1talskeho zajeti bojovali pak z italske strany proti Rakuganam, pti eem g gikovatel Mlejnek padl na Vall Bella.

Nejstarii muff janiho Slovenska.

Ve Slovenskem Mederu u NovYch Zamkt slavil v techto dnech 96. narozeniny v pinem zdravi a dugevni sveZesti rolnik Josef Jandar.

Statec pies sviij vysokY vek pracuje stale na poll a kona vgesqiny tegke prace. Nebyl jegte nikdy vane nemocen. Dobte se pamatuje na revolueni udalosti v rode 1848. Ma dobrou pamet' a Zive dovede vypravovat o mnoha zajimavYch uddlostech ze sveho dlcuheho Zivota.

S blahopianim do Lond Sum kotimo z Australie. Australan B. M. Reid nese do LondYna krali korunovaci pozdravne adresy australskeho ministerskeho ptedsedy, vlady statu Victoria a svazu bYvalYch bojovnika. Cestu kona korimo. Z Melbournu do Port Darvinu projel naptie Australii, pak ho dopravila lod' do Singapuru a odtud pokradoval zase v testa konmo. Projel gt'astne celou Zadni i Ptedni Indii, ted' se pies Persil biizi k Turecku.

Rozdeleni Palestiny na dve east!? Vy§etiovaci komise v Palestine poda, navrh na odstraneni neustalYch nepokojil tim, ze by Palestina byla rozdelena ye dy e east!. 2ide by byli usidleni na pobtanim pasu, kterY by se staff samostatnou east! britske ti ge. Zbytek i s dnegnim Zajordanskem by utvotil novY neodvislY arabskY stat. Z toho by byl vyriat Jerusalem, ktery s okolim by zilstal pod britskYm mandatem, a pilstav Haifa, konednY ptistav Haifa, konedna stanice petrolejovYch potrub! z Iraku.

Ve stl'edu, dne 21, dulina 1937.

Tipl

ignmmam424:

Polidka Lesni Samoty NAPSAL JAN KLECANDA

derta! Jen se nestavte!" zasmal se myH'slivec skoro mrzute. "Vtak dobte vim, te chodite po cizi stope ... a za vysokou, pane ... za vysokou! Byl bych to tpatny myslivec, abych nevedel, co se deje v mem reviru. Ale co mne zrovna nepali, o to se nerad palim ja, neni-li mi porueeno. Rozumite, pane? Mne je to lhostejno, kdyt tu chodite bez flinty, jdete-li po houbach,di za milostnYmi pletkami, ale jsou zde jini, jimt by asi navttevy nebyly vhod "Nevim, pane, co tim vtim myslite! Nechtel byste mi vysvetliti . . . ."

"Ba nevysvetlim ... " smal se myslivec. "To uz neni mou veci! Ja i tak jsem se do toho hloupe pripletl. Casem je lepe nevideti, aby elovek nemusel chodit pod ptisahu .. . A vy vite sam dobte, s kYm jste tam nahote sedaval a ja take. Muj milk, myslivec ma dobre oei a lehkY krok. A rozumi vie, net kolik prachu jde na dobrou ranu. Neposlouchal jsem, ale piece vim, te jste se spolu nemodlili riftenec. Vim, ale nikomu nepovim! Nebojte se! Pieji vain to . . . A tak s Bohem, odpust'te mne mou sinelost, ale mam rad studenty a ... " Nedopovedel, ale mavnuv rukou a zatoeiv kloboukem, odvratil se.

"Stajte, pane, prosim vas!" zvolal Jaroslav prosebnYm a spolu' velitelskym hlasem.

Ale myslivec jit neposlouchal. LehkYm skokern pienesl se ptes potok a kraeel dale. Jaroslav chtel za nim, ale potok byl tirokY a za nim stal Karl) a tend na neho sve zuby.

"Laska, boti laska! Kde ji lide berou .. zpival si myslivec, vykraeuje bystie, aby Jaroslavu co nejrychleji zmizel s oci "Po cizi stope a za vysokou . . . " opakoval si Jaroslav bezdeky slova myslivcova. Byla tu nova hadanka k onem, z nicht ho jit hlava bolela jako v horeece.

A palil ho na duti zpiisob, jakYm k nemu mluvil onen protivnY elovek, na nehot by se byl tak rad vrhl, kdyby nebylo vycenenYch zuba jeho psa. Patrne tedy chodil tu on bezdeky a jeho laska . . . ne, jeho laska, ne, ponevadt nevedomost htichu neeini, ale Jeleneina laska byla htichem. A meli jiz svedka, ovtem svedka, jehot hovornosti nebylo se jim snad bat, poneva& Jelenka stala patrne prilis vysoko nad nim; net aby se byl odvatil ji pomlouvati.

Ale kam mel jiti nyni pro rorteteni vtech tech zahad, kdyt lesnik odepiel mu vysvetleni?

Jaroslav citil, te dnes jit nesmi mluviti o ni s Byl si vedom, to je tak vzruten, te muselo by mu katcle dite vydisti z tvati a z oei horoucne planoucich, te nepte, se jen tak ze zvedavosti. A jemu tlo piece o to, aby ani Jelenka, ani kdo jinY netutil, ze patra . .

Vratil se domii, dnes poprve jette pied zapadem slunce a ptedstiraje chorobu, aby vyhnul se otazkam, tel spat.

VII. "A tikej si, co chcet, mne se ten hoch nelibi, a mySlim, ze bychom udelali nejlepe, kdybychom zavolali doktora," hartusil rano pan ueitel, kdyt nemohli Jaroslava probuditi.

"A ja ti povidam, te doktofi takovymhle nemodem houby rozumeji," odbYvala ho pani uditelova. "Nespal po tti noci a ani dnes dlouho neusnul. Cot divu tedy, te vyspava? Poznala jsem ja prvni, jaka nemoc ho piepadla a tak mne nech ji vyleeiti. To my teny nejlepe dovedeme samy."

"Eh, veru bych byl nikdy nemyslil, te ten hoch dovede se takhle poblazniti! Jak on bYval v techhle vecech moudrY." "Jak bys nevedel, co dovede laska udelati z nejmoudtejtich lidi! A ba z katdeho, at' moudry, ei potetilec. Ze slabeho eloveka udela ti hrdinu, z hrdiny obratkou ruky mat slabocha.

Lenocha nail& pracovati a ptieinlivemu Cloveku mnohdy jakoby ruce ochromila . . . " "Nu, matko, matko. ! Ut vidim, te tomu opravdu rozumit, jako bys byla na to studovala," zasmal se staiec dobromyslne.

"Let' to piece nahlednet!" odpovedela mu stejne "A rtveti§ snad take. kdvt ti ieknu, te

VtSTNITC ty nernoci a zmeny z lasky nemaji dlouheho trvani. At u nateho hocha pfeZene se tahle horeeka, bude zase cele dni lihat ye syYch kniha.ch. Popadlo ho to nejak silne a dle toho, co vyktikoval ze spani, zapletl se s nejakou vznetenou damou zde v okoli. Ale kde, to vi "Holenku, to ti zas ja teknu neco, ponevadt rozumim psychologii," pochlubil se pan uditel svou udenosti, "te v horeece . . . a tu hoch ma, koleeka v mozkovici vtelijak pteskakuji, takte chud'asu mute se zdat, te je kralem a krali zas pravy opak. Nemame tu v okoli tadnYch mladYch kneten, a kdyby byly, tadna z nich nebude zaptadat milostne pletichy s uditelskym synkem, tteba na neho eekala profesura."

Udenou hadku starchdobrakil pterutil Jaroslav, jent vstal nyni nevolan. Byl bled, ale oei mu trochu horeene svitily.

"Marne se znepokojujete," ujitt'oval rodiee.

"Nebyla to horeeka, nybrt nevyspalost a trochu nachlazeni v chladnem vedernim vzduchu.

Navatte mi, maminko, veder trochu lipoveho the a budu zase zdra.v."

Matka snatila se ho ptemluviti, aby ulotil se a utival ihned zazraeneho dornaciho prost •edku, ale Jaroslav ujitt'oval, te prochazka na parnem slunci pozdniho leta vice prospeje, net leteni v posteli a doma zdrteti se nedal.

Matdiny pokusy vyzvedeti z neho anebo ptimeti ho, aby otevtel sve srdce, selhaly. Pokud einila jen naratky, netroufajic si hned vpadnouti dvehni do staveni, nechapal nebo ani neslytel, kdyt pak na neho udetila ptimou otazkou, odpovedel vyhYbave, nute se pti torn do tertt, pH nicht mu chtelo srdce puknouti.

A hned po obede vydal se na svou pout'.

Tentokrate nespechal k dostavenieku, ponevadt vedel, to ona tarn nebude..Byla to smutna, testa, jet — jak tutu). — nemohla mu ptinest nic dobreho. Ale piece nemohl, nesmel od ni upustiti. Radeji chtel miti krutou jistotu, net mueivou nejistotu a klamne nadeje. Ano, dues jette dues musil miti rozhodnuti!

Spite dovlekl se net dotel do kniteciho reviru a na smrt znaven dopadl na sedatko, na nemt sedaval. Cestou stale doufal, te zde najde Jelenku anebo aspori pozdrav od ni, ale nebylo tu nieeho. Ovtem — potetil se ihned — pozdrav neposlala, ponevadt spolehala, te uposlechne jejiho ptani a neptijde, a sama neptitla, ponevadi se bala, te by se s nim zde piece mohla setkati.

Jak tu bylo dnes pusto a smutno! Jaroslav nemel dnes smyslu pro krasy ptirodni, obklopujici jej se vtech stran, a ono ticho, jet panovalo v cele krajine a po nemt jindy tak toutival, dues ho desilo. Odpoeine a pajde dale. — Zde nedoeka, se jit nieeho, zde nema, co by delal . Ne, nechce se oddavati chorobnemu sneni! Sam na sebe se horti, za sebe se stydi pro svou slabost.

Aby mu tak byl jette pied tYdnem nekdo tekl, to je nec'o podobneho motno! A dnes citi, ze skoro klesa a s hrilzou pomYtli na to, jak dovleee se odtud domil. A pied tim jette . . co na neho 'deka? Chce mezi lidi, chce mezi ne s veselou, nic neprozrazujici tvati, aby nenapadne vyptaval se na Jelenku, ale prvni, s nimt se setka, musi na nem poznati, te je nemocen.

Nasilne zvedl se se sedadla, jakoby chtel sama sebe ptesvedeiti, to je zdra y. Pujde . . . kam ho oei povedou a nohy ponesou. Na jeji stranu, teld si v duchu, zapuzuje vtirajici se mu mytlenku, te by tam nekde mohl se setkati s ni. Toutil po tom a piece se bal teto motnosti.

VolnYm krokem bral se houttinami podel svahu nad kamenitou strani. Petinky zde nebylo, patrne tedy asi neptichazival sem nikdy krome ni . . . a onoho podivneho myslivce. Jaroslavu se as krev vzpenila, kdyt si na neho vzpomenul. Prot s nim ten elovek tak mluvil?

Byla to nenavist di pohrdani? Ci snad tarlivost?

S radosti chopil se nove te mytlenky. Ze Jelenka je dcerou lesnika, to bylo u neho at do veerejtka skoro jako jistota. Tak se do toho vpravil. A nyni na torn smytlenern zaklade budoval dale . . . Ten elovek tarn byl patrne jejiho otce, a nic podivneho, to zadival se do ni, kdyt s ni snad tije nebo tit za tivobyti jejiho otce pod jednou sttechou. A pak by nemohlo V7ti ,fine ptekatky, net nejakY vyhled-

Starna 9. nutY bohatY zenith ... A pak bude rozhodnuti spnoivati v jejich rukou. Dovede-li ona vzdorovati natlaku svych lidi . . . a ona to dovede!

Vtdyt' ho miluje a ne nadarmo vytadala si lhutu jednoho roku.

Posilnen a osveten novou nadeji, jit si sestrojil . . . ac neptiznal se, te na vratkem podkladu .. vykroeil bystteji na bujnY patit, jent prostiral se pied nim uprostted vysokeho lesa.

Bylo to rozkotne, divukrasne misteeko, ze ani jeho' starostmi vzrutene mysli nemohlo nedotknouti se svYmi pilvaby. Nevelka rovinka, pokryta, zelenYm travnikem, v nemt pesttily se kvety vtech barev, obklopena byla se tti stran vysokYm, hustYm lesem, do nehot rozbihaly se dva tiroke priiseky, jimit otviral se pohled jako do nekoneena. Ale etvrta strana koneila znamym jit Jaroslavu skalnim srazem do Udall jeleniho potoku. Skala byla zde ptikra, misty ptimo svisla, tak te se zdalo, jako by se zde zeme byla kdys rortrhla a jedna polovina i s pokradovanim lesa hluboko se propadla.

Jaroslavu zatoeila se hlava, kdyt stanul nad tim srazem, ale piece nemohl se jaksi od neho odtrhnouti. Usedl na pokraj, aby odpoeinul a osvetil se milYm chladem, left toto misto poskytovalo. Pohlitel dolu na potUdek, kolem nehot ona veera tia. Tvotil zde detne zahyby misty ptikte spadal pies rortroutene skalni balvany. Vzpomnel si na yeerejti svou htieku s trtky jejiho listu. Oh, neni motno, aby vtecky ty riitove papirky dopluly tam, kam je byl postal! Zachytily se jiste nektere v oltinach, jine zanesl proud do mrtve vody, kde setli ... A oni dva se jit nesejdou, aby si podali ruce na veky .. Nesejdou, vtdyt' on sam tak byl veera rozhodl.

Zasmal se trpce a skoro se na sebe pohneval.

Hlouposti! Detinstvi! Jak jenom mute on, rozumnY elovek, poddavati se takovYm napadum?

A znovu zadival se do hlubiny. Tam dole pod skalou stal malY kilt Patrne pamatka na nejake nettesti, jet se tu kdysi ptihodilo. Skutedne . . . statil chybnY krok, trochu zavrati a stratnY pad s te vYte nemohl skoneiti net okamtitou smrti.

Nyni , teprve povtiml si Jaroslav zbytkti zabradli, jet bylo tu asi postaveno pied lety, kdyt ono nettesti se stalo. Pak je pomalu ohlodal zub easu, at z neho skoro nic nezbylo, a ponevadt davno jiz nove nettesti se neptihodilo, zapomenuli zabradli obnoviti. Ostatne, kdot by sem do te pustiny zabloudil? Leda pytlak ... A kdo by se sem utekl se svym zarmutkem, aby zde hledal smrt, toho ani zabradli nezadrti .. .

Zachvel se pH te mytlence . . . Co ho to napada . . . ? Prod mysliti na smrt, kdyt se pied nim teprve otevira tivot se vtemi svYmi ptvaby . . . ?

Kdesi v dalce ozval se vYsttel a za nim druhy . . . To je on, ten protiva myslivec, pomyslil si Jaroslav, ale byl mu povderien, ze ho vyrutil z tak smutn'ch mytlenek. Ano tivot se vtemi svYmi ptivaby, opetoval si. Snad eeka je trochu protivenstvi, jet bude jim &five jette ptekonati, ale kdo by se toho lekal? Jaroslav chtel prave povstati, aby pokraeoval ye sve ceste, kdyt na pasece za nim ozval se zoufalY vYktik a dusot cvalem uhanejiciho kone. Vyskoeil a obratil se .. .

Tryskem ptimo proti skalnimu srazu hnal se splatenY ktiri a na nem, zbavena oteti, a patrne bezmocna proti zbesilemu zviteti, tenska, postava. JedinY okamtik a Min i jezdkyne stitili by se do propasti.

Leknuti a hrozne. mytlenka dodaly mu sily.

Jaroslav vrhl se na kone, chytil jej za uzdu a s napjetim vtech sil strhi ho stranou. V ternt okamtiku, kdy se kiln zastavil, jezdkyne ptele-Lela mu pies hlavu a dopadla na travu na samem pokraji propasti.

Pustiv otete zpeneneho zvitete, jet na celern tele se chvelo, skoeil Jaroslav, pojat divnou ptedtuchou. k jezdkyni.

"Jelenko! To vy!" vzkfiki, podavaje ji ruku, aby ji zvedl, lee ona, vzpamatovavti se, povstala jit sama bez jeho pomoci Skala pied nim, pohlitejic na neho smutnY ma oeima a nevidela ani, te ji podava ruku.

"Pro Bilh, nejste zranena? Mluvte Nestab() se varn nic?"

(Pokra4ovini)

Strana le,

DPTSKA BESiDKA E/sit to kakeka ledajaki, panedku, ta je N mazana. Katclou chvilku to nekd y sykne a zabouti jako yzacna kakeka na horke plotne.

Natidil jsem hlasem straglive ptisnS7m: "Se talobarni at' mi sem nikdo nechodi.alobnidek - zvoneeek je mi protivnY." Co je to vSechno platno, kdyi spravedlnost musi bYt a htiAnik musi laSrt jmenovan a jeho din ptikladne potrestan. Sedmileti hok a divky v katidce hoti pro spravedlnost. Bez trestu za provineni proti uznanemu potadku byli by velmi neAt'astni, to by ani nebyla ta pra y& Skola.

A tak jsem musel povolit: "taloby budu poslouchat v ptestivce v deset hodin. Kdo nee째 vi, tekne mi to tie u stolku."

Ta ticha zpoved' ma sve davody. Je nekdy dobte zavesti lideni tajne.

"Prosim, Venda tekl new sprosteho."

Zavo/am talobnika i htiAnika ke stolku.

"Prosim, on tekl hergot".

Musim vykulit odi a vyslat nekolik ptisnYch bleskt: "Pravda, Vendo?"

Vena kioni hlavu a Septa: "Prosim, ano."

Musim ptisne zahubovat, napomenout, ze se kilt nikdy nesmi, a pak teprve talobnidek s htiAnikem odchazeji s blahYm vedomim, pritadek musi bit.

'Tech "sprostYch fedi" bYva denne asi pet a nekdy jsou opravdu zle. Vetknou vSak je to "hergot" nebo vSrldik "Jetit", cot deti povatuji za velikY htich.

Byly by neAt'astne, kdybych mavl rukou a nechtel nic slySet. Musi se denne vyzpovidat ze sprostStch tea aby se jim uleheilo. Bohudiky, dye, tti minuty ptisneho soudu denne postadi.

OvSem, to se denne nee째 stane i bez talob.

OsmiletY Mirek, chudST duchem, naudil se jit dist (opakuje), ale psat nechce, to se krouti jako dery na slunci a samou namahou zakriudi jako Stefiatko, ktere se teprve uci poslouchat. jeho soused MiSa, malt' jako cvodek, zavalitST a neposednY, z nieeho nic vykuli se z lavice na podlahu, zdvihne nohy ke stropu, hned zase tia pie dale, jako by se nic nestalo. ae Tatinek mu tit davno undel. MiSa ma jeSte dva bratry a maminka je tak slab& na praci v chalupe a na tti male kiuky.

Tuhie jsem zpival peknou pisnidku, skoro vgichni ji znali ut z domova MiSa zpivo, vaSniye, je to asi jeho zamilovana pisnidka. SlySim jeho pronikavST hlasek ze vSech nejvice.

"Tak pojd' sem, MiSo, zazpivej sam, ale nestria kfidet."

A Miga spusti jako z not: " - jen at vy mne vychovate. pak se na mne podivate, jak mne bude pane sluSet bilk kabatek a bila depidka."

Nevim, kde to sebral, ale ta bila depidka tam musela bYt i po druhe a po tteti. Smutne se s ni loueil a ut nezpival tak ohnive.

Ali jsme se podivat na zahradku. Liska ma dlouhe jehnedy a nekolik vdelie.:ek na ni spokojene bzudi.

WU, jaro ut je tady. Dnes ut neni aima, je faro, jaro! A tak jsme ten den nekolikrat pti rAznYch ptiletitostech opakovali: Ut neni zima, je jaro, jaro!

Odpoledne ptiletel MiSa do Skoly dervenST, vesel* a - bos. lined za nim ptibehla maminka s botkami v nice: "Prosim vas, pane tidici, natidle mu, aby se obul. Vidis, Miso, vSecky deti maji bot-

vteTN-til ky, a tys mi lhal, le pan kidiei nafidil, 2e neni tadna zima a musite chodit bosi."

MiSa, zavalitST cvodek, diva se na mne, diva se &tem na boty a nem nemtte pochopit.

Kdyi konedne vklouzl do tetkYch botek, nepromluvil, jen tie plakal.

KRUNDIVOUS A JEHO SYN BERDIMEL. Byl jednou jeden stark hrbatY, at k zenn sklonenY pan Krundivous. Podivne to jmeno, vid'te ! Ale pan Krundivous mel syna, jeho jmeno bylo jeSte sme gnejk, protote se jmenoval Berdimel. To byl vysokST vychrtlY mladik, kterSt vedne nosil pero na kiobouku a nohavice jeho kalhot nikdy nesahaly at ke kotnikum.

Krundivous byl nesmirne bohat. Ale vedne bedoval, nikdy nemel dost. Katcleho nenavidel a pomlouval, jestlite nehospodatil s penezi jako on. Pti tom byl skoupY at 'do nemotnosti a smegne lakomS7 . Proto se mu pkihodila nemila taSkatina.

Krundivous mel malt lom. Jednou v noci neznami taSkati vylomili velikY kamen, odstrali jej a pod nim vylomili menk kus. Ten vyjmuli a na misto jeho ulotili velikY start kufr. Byl to kovan3'7, tetkS7 dubov:(7 kufr. TakovYch bYvalo dosti po venkove. BSivaly v nich skrYvany rodinne poklady. VelikY balvan dali zase na sve misto a zahiadili vSechny stopy.

Jako by to taSkati Krundivous lamal ptiStiho dne kamen se synem. Jake bylo jeho pkekvapeni, kdyt objevil kufr.

"Berdimele, nalezli jsme poklad!" vyldikl Krundivous a lakotnYm Stestim se div nezajikal.

"Kdo jej tu asi ulotil?" prohodil Berdimel.

"Co je ti do toho? Hlavni vec, te jsme jej nalezli. Rychle ptikryj vSecko, aby nas nekdo u kufru neuvidel. Dojdu pro kobylu a odvezeme jej ."

Krundivous vSecek rozechven letel domu. Za pul hodiny byl s povozem ye skale. kufr, ptikryli jej kameny, aby nikdo nic nezpozoroval, a jeli domft.

"To je Stesti, to je &testi!" povidala Krundivouska. "MoudrY dloVek zakopal kufr . . . " "A co mu to dalo prate, net jej ulotil do skaly. Jak pane dal vSechno do pilvodniho stavu! Ani jsme nepoznali, to nekdo pied nami otevtel skalku!"

"To vSechno mne nezajima , " skoro mrzute povidal Krundivous. "Nejvice mne zajima, co je asi v kufru, rozumiS?" "To bychom men tedy zjistit," navrhl Berdimel ponekud nesmele.

"Ale jak? Kufr je zamden!"

"Snad jej otevteme!"

"To je znamenit napad," poskodil Krundivous. "Otevteme kufr."

"Ano, podivej se! Tu visi klid!"

"Skuteene! Ani jsem si toho nepovAiml!"

Krundivous vzal kliC, strcil jej do za.mku a dvakrate jim otodil. Pak vytahl klid a pravil: "Berdimele, zvedni viko!"

Berdimel ptistoupil ke kufru, vSecek rosechven nedodkavosti, zvedl viko . . . S hruzou poznali, co bylo v kufru. Ut nechvalili dloveka, kterY ulotil kufr ve skale. Nepteli se, byl-li onen dobrodinec moudrSrm elovekem. Protote z kufru vybehl straSne ohyzdnSr kocour.

Kdyt se Krundivous a Berdimel vzpamatoval z leknuti, jeSte nahledli do kufru a tu na dne spattili tabulku, na nit byl rezavY drat a po obou stranach dratu bylo napsano: "Tak mrka na drat nenasytnST lakomec!"

FRANCOUZSKE NARODNi HADANKY. Pre'. Otto F. Babler.

1. Pliti se kolem domu a Wine za sebou vledku.

2. Hillka nese stfechu.

3. Vyhodi se bile, dopadne Mute.

4. Vtdycky ve svem domku, ale vtdy mokrY. 5. Co pije ocasem?

6. him dole beti, tim kratSi ocas ma.

7. Dokud byl tivY, otce se drtel, kdyt zemtel, sam svetem beha.

8. V utulnS7ch kasarnach vojadci bill - jen dtstojnik je dervenY. 9. Co se vyhodi kulate a dopadne s ocaskem?

10. Povezte, kde jsem vas vial, ad jste tam nebyli?

11. Zpiva, kdyt jde, place, kdyi se vraci.

Ye stfedu. dne 21. dubna 1137.

SLABIK Aft. ch Ch Chladek jest ream v Chocholoui ma chotholku. Chytry se neda oklamati. Chyba se ma napraviti. Chute, dila ci, na pochod! cC ch Ch tech, tei ka Otik mluvi eesky, je tech.

Cilka, jeho sestra, mluvi take eesky, je t eika. Chvalek a Villain souseduv jsou take teiL Vsichx i miuvi eest esky mluvime i my.

Ces^jsme a naie je

tierla nas ji nase matka, je to nase materska fee. eE gG Gustaviav otec se jmenu je eenek, jeho matka Vilema.

Gustav ma take sestru Cilkti a bratra Otu. Cela je-, jich rodina eita 5 osob.

Viichni se maji radi. 0chotne si view pomahaji.

Emil Vivra prisel do skoly bez slabikaie. Ueitel se ho ptal: Vivro, kde mai kiln Emil odpovedel: U doma. Emile, proe jsi jej nechal doma? Eliika nase mi dala krajic chleba a slabikai se mi do brainy neveiel.

Emilka se ueila eisti. Chtela tomu ueiti take svou pan. nu Gustu. Vzala ji a dala ji do rueek Ue se, Gusto, eisti!

12. Deset pawl - v gichni man Cepice na zadech.

13. Co tandi, at kdyt je to mrtve?

14. Ve dne pine, v noel prazdne.

15. Ma sto nohow, ale nen-Cite na, With stat, 16. Vyhodi se rovne, dopadnou zktitene.

17. Neviden pfebehne pre. hranici.

Odpoved': 1. Kodka. 2. a7. tnik. 3. Vejce. 4.

Jazyk. 5. Jezero. 6. Jehla. 7. List a strom. 8. Zuby a jazyk. 9. Klubko. 10. V zrcadle. 11. Konev, kdyt se jde pro vodu. 12. Prsty. 13. ZvadlY list.

14. Boty. 15. Metla. 16. Niltky. 17. Vitr,

'Ve stiedu. d.ne 21. dubna 1937.

Zebthic.tiv pohrcb propil za den.

Pied ttemi roky postonaval statieky tiebrak

Fr. Skopal y e Velke Bystfici na Olomoucku a od to doby si podal sttadat na pohieb. Byl obecni chudy, ptistteSi mel od obce, tebrotu mel v obci dovolenu, ale nechtel mit tak chudY po/deb, jake mivaji Zebraci. Radeji nejedl, jen oby mohl sticadat vykbrane penize. Nakttil si tak ji2 pies poi tteti stovky. Nyni ptibehl s plaeem k starostovi. Zatim, co Zebral po obci, vzal mu nekdo Uspory ze sktine. Zlodeje, kterY okradl tebraka, prozradila opilost. Veera se vratil do obce J. Mader v takovein stavu, mohl jen kYvat, kdyZ se ho ptali, vzal-li starci penize. Co Zebrak nakttil za thi roky, utratil Mader za den. Propil tebrakovi pohteb.

Dite se zadusilo fazoli.

Ve Vysoeanech udal se tento tragickY phipad: Jednorodni dcerka mardelu M. hrala si s fazolemi, phi &mt. jednu dala do pusy a spolkla ji. Zprvu se zdalo, ze se nic nestalo, ale po pul hodine fazole decku v kreku nabotnala a dite se poealo dusit. Rodiee honem ptevaZeli dite do nemocnice, ale kdyi dojeli, bylo jiti deck° mrtve. Zadusilo se.

ZmrzaeenY pes zachrinil pri povodni panovo dile.

Loni v lets ptesekl hospodat Valenta z LabskYch Chreic ve vYchodnich Oechach neSt'astnou nahodou ph koseni obili svemu psu vldakovi, zadni nohu. Od to doby pes beha jen po ttech nohach, etvrta mu chybi, a nic neztratil na ostraktosti ani vernosti. Nedavno ph povodni na Chroicku zmrzadenY vleak zachranil svemu panu jeho tfilete dite plied utonutim.

Evropa musi poditat s teskoslovenskem.

Oeskoslovenska zahranieni politika nikdy se nevyznaeovala pesimismem. Jeji optimismus vyplYva z geograficke polohy Ceskoslovenska, podle ktere vytYdili smernice deskoslovenske zahranidni politice Masaryk s Bene gem. Cizina, jestlite ji opravdu zaleli na uditeni miru, musi poeitati s Oeskoslovenskem. Oeskoslovensla zahranieni politika je proto politikou nejen deskoslovenskou, ale i evropskou. I Nemecko s tim poeita, proto v posledni dobe se snati o bezvadny oficialni pomer k Oeskoslovensku a o hospodatske sbliZeni s nim. Ceskoslovensko neodmita hospodatskou spolupraci s Mineckem phi obnove stkedni Evropy. Vidime tedy, tie Oeskoslovensko je einitelem miru v Podunaji a ze s Jugoslavii a Rumunskem znamena mot, proti jejd vuli nemfde dojiti k tiadne zmene v Podunaji Zmeny v Kralovske oboke.

Kralovska obora, jedinY rozlehlejSi pralskY sad, meni letos svou ustalenou tvatnost. Je to zejmena okoli bohateho ridoveho sadu, kde vSechny ride tak dobte pfezimovaly, 2'e ranohe kete, hlavne popinavYch rfdi, ji g vyrazily listky. RozlehlY travnik byl ptet'at novou, girokou cestou a tvarove upravenYch stromii. Pracuje se na novYch upravach zahont a blizko rntoveho sadu byl vybudovan novY rybnik. Take hlavni promenada se rozSituje a upravuje.

S pracemi se specha, proto2e jaro jiz nastalo.

Dosavadni napovedi itprav slibuji, 2'e krasny pratskY sad jimi ziska a jsou proto vitany.

Slavny trh bandurfi.

V pondeli a lidera navStivilo Trmnice u tisti mnoho lidi. Konal se tam tradieni "BandurskY trh", kterY je pro kraj tim, aim Matejska pout' pro Prahu. Ma ya byla nejen na trhu, ale i ye vSech hostincich, kde se hojne tanailo. 0 vzniku tohoto tradieniho trhu, kterY se konal po stojedne, se vypravi, 2"e po Napoleons poralce na Chlumu u Chabafovic zfistali zde detni francouzSti vojaci. Mezi nimi byl i pekat, ktery pekl pedivo ye tvaru muSli a posypaval je makern. Novinka vzbudila zajem a stala se atrakci na jarnim trhu. Ruch o bandurskYch trzich byval hluenejSi. Zejmena hrndifi, soukenici a barviti oslavovali pry trh po celY tYden.

Poptavka po snifich.

Pies vkchny zakazy a opatheni se na severu tech stale Siti "Modra lotynka". NejmenSi vklad eini site 10 haleft, ale hraeft je takove mno'2.stvi, 2e nekteti banketi vydelavaji tYdne at 10,000 KC. Tahy se konaji dvakrat v tYclnu a sizi se ponejvic podle snatn, ktere zase pfgly ke cti. Proto2e se vSak u nas netisknou, dova2eji se k nem z Rakouska.

VESTNIK

Z (ESKOSLOVENSKA. Vinice padaji do tidoli.

Proslavena vinice na mora yskem Slovacku, zvane Horni Hory u Bzence, jsou v pohybu.

Mnoho snehu a nynejZi velke deSte promoeily vrchni vrstvy pfidy, ktere tvohi tak zvanou sprag . Ta se promenila v tidkou katii, ktera nyni na jilovite podloke zaeala pomalu sjitdet se 'dim co na ni je, smerem ke Bzenci. Tam, kde byly drive neseetne kehe vinne revy, zvane bzenecka lipka a mnotstvi stromii, nesoucich ranne ovoce, je nyni splet' vinnYch keit, a valejicich se stromil. A pod tim vim vyteka spousta vody a Zene se polnimi cestami do udoli. Na pomalY pohyb vinic je fdasnY pohled.

Vzacna zvet na Morave.

V okoli eervene Vody na severni Morave se jiti delai dobu zdrkije hejno velikYch krkavcil, kteti jsou ye sthedni Evrope velikou vzacnosti.

V lesich u Oervene Vody se potuluje velke sta.do muflont, divokYch ovci, u nas rovne2 vzacnYch. Hmoidif nahle vybuchl.

V Libechove na Melnicku ptipravoval delnik Vaclav Fiala na dvohe hmoklit k vysttelu o vzktdeni. Hmadit byl nabit sttelnYm prachem jests od loriskeho roku a kdyZ Fiala prach vybiral, vybuchl mu nahle hmoklit v rukou.

Fiala byl vatine zranen v oblieeji a velmi nebezpeene popalen na oku. Na dvote byly opodal i deti, ktere na Stesti zraneny nebyly.

Divna nemoc skla.

I sklo trpi chorobou stati, seSlosti vekem, ktera se nazYva odskleneni. BYvalemu tediteli musea v CeskYch Budejovicich Janu Wodiczkovi se podahilo najit novY zpfisob omlazovani skla, kterY se velmi dobte osvedeil a me, velkY vYznam pro uchovani starch sklenenYch vYrobkt a sbirek. Odskleriovanim propadaly mnohe stare sklenene vYrobky upine zkaze.

Ztracely prAhlednost a na konec se fipine rozdrobily a rozpadly. Tato zhoubna choroba skla vznika tim, tie se ze skelne hmoty poenou vylueovati krystaly prvkft, z kterYch je sklo slokno. Nastava pouze u skel, ktera nemaji spra y gak neni na vzhledu noveho-neslozni,co2v skla patrne. l editeli Wodiczkovi se podatilo tak skvele dent odskleneni, ze jeho zpfisob omlazovani skla vyvolal velkY zajem i v zahraniei.

Vlakna z na geho skla.

Podle sdeleni SklatskYch rozhledii bude ✓ blizke dobe za.hajena u nas vYroba nelamanYch sklenenYch vlaken a vYrobkii z nich. 0 tento upine novY druh sklatskeho prumyslu se u nas jevi velky zajem. V Americe poealy pied pul rokem vyrabet sklenena vlakna velke sklarny v Corningu a mely takovY fispech, 2e musely k rozSiteni vyroby zbudovat tti nove budovy na rozioze pies pet tisic atvereanYch metro.

Tiem staroug'kum z Pfiboru je dohromady 289 let.

V Ptiboru na Morave ziji thi lido stafti devadesati let. Je jim fihrnem 289 mkt). NejstarSi z nich je Josefa Bruecknerova, 991eta. Pak phijde 961eta Terezie Kuchatova a 941etY FrantiSek Bajer. VSichni jsou nekolikandsobnYmi prarodiei, Bruecknerova je prababiekou. Maji tied, vnukti, pravnukil a prapravnuldi dohromady na 140.

Odbornici hledaji pod zemi phicinu povodni.

V jeskynich Slovenskeho Krasu se konaji neobvykle prate. SlovenSti jeskynni odbornici LutonskY a BenickY provadeji vYzkum podzemniho toku, smetujiciho do Mad'arske propasti, dalSi pak v silicke a liptovske doline u Borzove. Jde ptedevSim o zjdteni souvislosti techto podzemnich tokfi s poslednimi povodnemi ye Slovenskem Krasu. ajovnikovjr sad u Pted pet lety vala gskomezitiaskY dovozce kavy Amok Dadak po eetnYch pokusech s exotickYmi rostlinami se rozhodl zalo2iti u nas sklenikovou kavovnikovou planta2. Dodakovy pokusy se zdatily. Nyni svoji kavovnikovou plantai rozprodava. Pottebuje velky sklenik se zyle,Stnim zavla2nvacim a osvetlovacim zatizenim pro pokusy s pestovanim eajovniku. Pokusy v malem se mu uk zdatily.

Strana 11.

Znamky Iepsich dna v kraji sidatu, Otiiveni se dostavuje nyni i ve sklatskem prtinyslu. Sklati si ptinesli z jarniho veletrhu mnotistvi objednavek a ziskali zajem ciziny.

Mnoho zahranienich nakupovaku ptijitidi nyni na pt. do horsko-kamenickeho kraje navazat prime obchodni spojeni. VelkY hotel v Boru, kde obvykle bYvaji zakaznici z ciziny, je nyni stale pine obsazen, jako bYval v dobe konjunktury. Velky anglickY obrazkovY list ptines1 v techto dnech krasne obrazky aeskeho ulnaeckeho .skla.

Proti znetdivini jmena generala Atefamika. ✓ posledni dobe mno2.1 se stdnosti na zneukvani jmena generala Stefanika, coz plati hlavne pro nektere sportovni kluby a spolky v Praze prave vznikajici. Nelze nic namitati, chce-li nejakY spolek uctiti pamatku jednoho z nejvetAich synd Slovenska, ale je ptimo ostudou, eteme-/i. tie hrad X z klubu SK. telanik byl vyloueen, ei distancovan pro suroyou hru nebo jinY poklesek. Spoleenost Slovenskeho domu v Praze se obratila na ministerstvo vnitra a policejni teditelstvi se iadosti, aby zabranily pro ptAte propiljeovani jmena tefanikova takovYm splkfn, ktere by nedavaly dostaeujici zaruku, k svou einnosti neznehodni jeho jmena. Byl vysloven i nazor, aby jmeno gen. Stefanika bylo chraneno zakonnou normou.

Rozgiteni podzemi v chrame sv. Vita. ✓ letognim velikonodnim tYdnu byly dokoneeny asi dvoumesieni prate, jimi byly dosavadni rozsahle vykopavky pod dlatbou svatovitskeho chramu podstatne roZ§iteny. Jde o Cast jinni apsidy karolinske rotundy z let 926— 929, jejii vzacne zdivo i s mistem hrobu sv.

Vaclava ovjevil architekt Kamil Hilbert pod dlanou svatovacla yske kaple ji2 roku 1912.

Jeho objevy byly tehdy jen ofotografovany a znovu zakryty. V techto dnech vSak byly po osazeni infitiovYch dveti Hilbertovy no.lezy zptipustneny i pohledfim vefejnosti, jejd zajem o svatovitske podzemi vysvita z uhrnneho poetu dosavadnich navatevnikft. Od roku 1935, ad sjezdu katoliktt, sestoupilo ke kralovske hrobce a k vykopavkam pies 85.000 lidi.

Pec v boude u lesa.

Dva kamaradi, synkove chudYch rodiall, byli na vojne, a kdyi dosiouzili, stali to s holYma rukama. Nikdo pro ne nemel praci.

Starym rodidtim take nechteli bYt na obtd.

Meli nekolik korun Uspor a proto2e byli vyudeni pekati, zadali se tedy ohliaet po nejake pekarne. Ale za penize, ktere meli, byla jim k disposici jen stara bouda s peel u lesa na Dobtansku. Tak ji najali. Kdekdo jim to rozmlouval. Nastehovali se do "podniku", ale nejdtive jej museli del do potadku. V.Sechno si .udelali sami. A potom zadali peel, chleb. DobrSr domaci chleb. Roznateli jej zprvu na zadech po vesnicich ted' provozuji iivnost jfa rok a zmohli se dokonce i na auto, na kterem svoje vYrobky rozvatieji Siroko daleko.

Mygi zavinily polar. ✓ minulYch dnech vyhotela na samote Dorotiance v Ostravici Sindelova hajovna„ stara asi 90 let. Fo2ar vznikl nahle, kdyi obyvatele hajovny spali. Domek stoji upine na samote a nebYt St'astne nahody, 2. e se hajnY Decky probudil, byli by vaichni uhoteli. Takto zachromili aspon sve 2ivoty. Phi vySettovani vzniku pcdaru bylo vaera zjiSteno, 2e °heti zavinily mySi, ktere hnizdily ve stare dtevene sta yProhryzaly hlinu v komine. Dirou °heft na pudu, kde chytily dtevene pfepaiky.

V zapeti byl domek v jednom plameni a vyhofel do zakladu. atina, se nechce stat panimamou. eernokosteleck3, tYdenik "Prilbor zaznamenava zjev, kterY se stay & na vesnicich otehavYm problemem. Na venkove je nedostatek nevest pro rolnicke chlapce. Dcery z hospodatstvi se nechteji provdat do zemedelske usedlosti. Hledaji podle Vella fdedniky nebo ztizence ye vetejne nebo jinak pevne slufte a ty bohatSi doktory a in2enYry ye mestech. StejnY zjev — potii s teikou dtinou t'en v zemedelstvi — zjistili u venkovskYch devaat uditele na nekterYch Skolach.

Straria 12.

VE S TNI.K.

Piedra Organ Slovanske Podporulief Jednoty Bahr Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent As oration of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zrneny adres zasllajl se do Hlavni tladovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, oznarnky, bud'tei adresovany na Vestnfk. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

VEtERNi PISNE. Viteslav Halek.

NiC nejsem vie, netli to rate, nic vie net slavik v podleti; me listky s jarem opadaji, ma piseri v jeseri odleti.

Vaak jako slavik ma svou chvili a rune v vfini propudi„., tak duch mtj k sve se chvili hlasi, a co je v nem, to zazvudi.

A to mi dosti, v chvili prave ze vydechnul jsem napevy, v nicht zaplesal jsem beze stesku a dotesknil se tlevy.

Pak necht' i zahrajou si vetry nad hrobu meho travnikem; ja v chvili sve, v myth ruzi kvetu jsem pfec jen bYval slavikem.

KALENDAR JUBILEJNICH OSLAV. Belem nastavajicich mesict budeme slavnostnim zpilsobem vzpominat 40. vYrodi zaloteni sve Jednoty. S opravnenou hrdosti mtteme se ohlednout zpet a pfipomenout si blahodarnon pfisobnost, jfz po celYch etyficet let vykonala naae SPJST. zpOsobem hmotnYm (vj iplaty fimrtni podpory a dary) i kultumim. Co jsme delali pro svtj ujafmenY narod ye stare vlasti za valky i po valce, neni tfeba pfipominat: Konali jsme svoji rodovou povinnost, a kdyi naae nova vlast pfipojila se ye svetove valce po bok Spojenct, spinili jsme svoji obdanskou povinnost vzorne a bez pobizeni.

Ut pfed 40 lety nova zalotena bratrska podptrna orgamizace zila s krajni obetavosti dlent a jen tato obetavost umotnila, to SPJST. rostla, jeji lady mohutnely, odnote zapustila v katcle krajanske osade.

Plnime svedomite odkaz natich zakladatelii a prosti jakekoliv stranicke nenavisti, spojujeme vaechny krajany dobre yule bez rozdilt stran a kabatu a proto nam dobfe rozumeji vaichni, jimt jde upfimne o dark fispechy podpurnYch, demokratickYch a narodnich ideji.

Chceme a musime bYti silnYm Bratrstvem, nikoli jen pro Bratrstvo, nYbrt proto, ze toho potfebuje naae americka rodna haluze.

Odhodlani i po 40 letech k dark praci na poll humanity a Me kulturni, jak jsme to sveclomite ve slutbach naaeho lidu konali po celou dobu trvani S.P.J.S.T., vzpomeneme slavnostnim zpilsobem jubilea Jednoty, ku kterYmt oEslavam zveme i neeleny, spolurodaky spolkt a organisaci jinYch. Proto obraeirne se dries na pfislutniky deskjrch spolkfi, ktere dobrou prier' S.P.J.S.T. uznavaji, aby u pfiletitosti jubilea 40 let poetiye snaky a oddane slutby Csl, lidu v Texasu, pfisli s nami oslavit vYrodi cele spfitinene haluzi tolik ArYznamne.

Pojiatini piedevaim tenske. V posledni dobe zavedly pojiat'ovny novY drub pojiateni: proti f.loustnuti. POliArovati se davaji oVtent 51coro

vyhradne '2eny. AC je premie dosti vysoka, setkal se tento podin s velkyrn uspechem, nebot' katda Lena si tim mate zajistit velkou penetni eastku pro ptipad, ze by ztloustla. Velke vYhody ma toto pojiateni pro hereeky a taneenice, z nicht east° telesna vaha mute zavinit ztratu zamestnani. Katcla pojiatene, osoba musi pravidelne navatevovati zvlaatni lekate a pravidelne konati j imi pfedepsane telesna cvideni, jako i dodriovati pfedepsanou tiivotospravu. Nedodrtuje-li tato ustanoveni, nedostane od pojiat'ovny ani centu, i kdyby jeji telesne rozmery byly sebe irctyhodnejai.

Zlepaeni vynosu prilmyslu. Prave vydana statistika spolkoveho odboru pokladu ukazuje, jak hospodafska krise zmenila postaveni riiznYch prtmyslt v hospodafskem tivote zerne.

Proti roku 1929 vykazuje rok 1936 nitai vYnosnost pribnyslu investienich statku o 23 procent, kdetto u prumyslu spotfebnich statkir je pokles pouze o 16 prod. Ve skupine investieni vYroby (automobily, rafy, hospodalske stroje) vykazuje vyaai zisky proti roku 1929, kdetto nejvkai pokles proti tomuto roku a horai vykazuji strojirny na teleznieni zatizeni, telezarny, doly a vYroba kanceldfskeho zafizeni. U vYroby statkii spotfebnich vetai zisk netli v rode 1929 vykazuje textilni prirmysl, zvlaate vineneho zboti, cukerni, potravinalskY a jateeni prumysl. Tento vYsledek je ovaerb zpusoben otivenim hospodafskeho tivota, vfaclenim nezarnestnanYch do prate, zvyaovanim ktere se projevuje v obnove zteneenYch zasob odevir a ye vyak spotfebe potravin. Naproti tomu horai vYsledky proti roku 1929 vykazuji divadla, zabavni podniky vaeho druhu a tiskafskY pribnysl, cot je nasledek aetfeni na kulturnich pottebach. Statistika ze 940 vedoucich prtmyslovYch podniky vykazuje vyak zisk proti roku 1935 o 51 procent. Zisk za rok 1936 dini celkem 10.1 procenta z kapitalu akcioveho a zaloh. V rode 1935 einil 6.7 procenta.

Viterslav Mick — basnik pfirody. V dubnu pfipadaji narozeniny mistra desire lyriky Viterslava Halka. Narodil se 5. dubna 1835 v Dolniku na Melnicku, jako syn hostinskeho. Studoval na akademickem gymnasiu v Praze v letech 1847 at 1855. Proti vuli otcove, kterY z nej chtel miti bohoslovce, studoval filosofii. Profesorem se vaak nestal, nebot' zajem o literaturu svedl ho na jine koleje. Kdyt pak zakotvil v rodine pratskeho advolcata dra. Horadka, jehot, dcerku Dorotku pojal za mantelku, zikal tak hmotneho zabezpeeeni spoleeenskeho postaveni a hlavne k literarni tvorbe potfebneho klidu. Literarni dilo Halkovo jest velmi rozsahle a zasahuje terrier- do vaech odvetvi pisemnictvi. Vynikl hlavne jako basnik lyrickY Dobte jsou znamy jeho sladke "Vederni pisne", drobne, mfalenkove proste basne, jet zapelo sve Dorotce milujici srdce ye chvilich citoveho vzruaeni a jet dosud nepozbyly sveho prostiekeho pirvabu. TrojdilnY cyklus 172 basni "V pfirode" jest • dosud povatovan za jednu z nejlepaich bamickYch sbirek. Jsou to velmi zdarile z poll, lestit, kvetoucich luk, vonicich zahrad a pasek; zde vyzafuje mistr lyriky nadaeni z pfirodni krasy a nevychazi z nad dokonalosti pkirody. V drobne epice vynika, svYmi zdafilYmi fantastickYmi baladami (pfibehy pochmurneho razu vypravovane feel tseenou). "Pohadky z flak vesnice" patti k nejkrasnejaim vYtvortm HalkovYm, ktere mu zarueuji po vaechny easy oestne misto v eeskem pisemnictvi. Take veraovand povidka "Devee z Tater" patfi k nejpeknejaim jeho skladbam.

Slovenske podpirrne Bratrstvo potadano bylo o pfevzeti protektoratu pti zajezdu Spevackeho Sboru SlovenskYch UCitelov ze Slovenska do Sp. Statt. 2adost tohoto smyslu obdrtel Josef G. Praia, hlavni tajemnik Slovenskeho Kat. Sokola v Americe a prozatimni pfedseda Federace SlovenskYch PodpfirnYch Organisaci. Sbor slovenskYch ueitelt-pevcil hodla navativiti Sp. Staty na konci pfiatiho roku, by podnikli okrutni cestu po Soustati, jak udinila loriska. delegance Matice Slovenske. Na tuto navatevu Ameriky pfipravuji se slovenati uaitele jit od roku 1929, kdy y e Spoj. Statech byl nezapomenutelnY peveckY sbor pratskYch ueitelt. Dirigentem slovenskYch pevcil-uoitelt je mime skladatel proresor MiloC Rupelt,

ye stfedu dne 21. dubna 1937.

Dobii dobre tiny. Kongresnik J. Lanzetta. z New Yorku podal osnovu zakona, Idea znamena opravnenou vYhodu pro osoby v eizine narozene a zvlaate pro ty stark, dale v Unii usazene, kteti pro neznalost anglieiny nemohly vyhoveti dosavadnim pravidltm nynejaiho naturalizaeniho zakona. Lanzettova pfedloha, podana v dome zastupcil, nese oznaeeni H. H. 4634 a ma bYti dodatkem k nynejaimu naturalizaenimu zakonu. Schvalenim teto pfedlohy bylo by timotneno dosahnouti americkeho obeanstvi tern osobam pies 50 roku starYm, ktere do Spoj. Stabe pfijely pied 5. iinorem 1917 a v teto zemi jsou trvale usazeni.

Datum 5. imora 1917 neni nahodile, nYbrt souvisi s emigraenim zakonem tarot dne kongresem pfijatYm, jen klade potadavek, to pfistehovalec musi umeti Gist a psat bud' v fedi anglicke anebo ye sve matefske fedi. Zakon naturalizadni potaduje, ze tadatel o americke obeanstvi musi dostateene ovla.dati fed v zemi panujici a v to feel take zodpovidati kladene mu otazky. Lanzettova pfedloha tedy poskytuje pfistehovalYm stejnou vYhodu, jakou men pled schvalenim zakona ze dne 5. imora 1917.

Lanzetta je liberalni, lidovY poslanec, kterY na rozdil od povestneho "stoprocentniho" kongresnika Diese z Texasu ma srdce a porozumeni pro tisice mutt a ten v cizine narozenYch a do Unie pfialYch ut v pokrodilem \Tau, kteti se anglidine nenaueili„ jicht zde rozene deti vaak prokazaly dobre vlastnosti, ba v nekterych pkedeily a ptedei deti rodiet — stoprocentnich.

Kolik junakt rodiet-pfistehovalct, sloutilo ye svetove valce pod hvezdnatYm praporem? A jejich rodiee zachovavali zakony, platili dame, svoji praci a spofivosti tvofili ureite hodnoty a tudit pfispivali k bohatstvi a blahobytu teto zeme, kterou uptimne miluji. Je spravedlivo, odpirati takovYm lidem vYhody americkeho obeanstvi jen proto, ze pfi stale take dfine nemohli se naueiti plynne anglicky?

Obrazek do pamitniku. Velmi rozaifenY mesienik Podporujicich bratrskYch organisaci ye Spoj. Statech — The Fraternal Age — otiskl v dubnovem aisle fotografii jiste vYznamnou a to: Guverner James Allred podpisuje resoluci, jit se zruauje dari na vybrane poplatky bratrskYch spolkt, zavedena naai legisiaturou loni v listopadu. Pti pamatnem aktu byli pHtomni a na obrazku jsou verne zachyceni • senatal L. J. 8ulak a Joe L. Hill, poslanec W. B. Carsson. Pro zruaeni dane na irmrtni poplatky dlent bratrskYch spolkt hlasovano: nitai dtm jednomyslne, senat 29 proti 1 hlasu.

Do Fort Worth. V poslednim disle organu bylo uvefejneno vysvetleni ohledne prava diemu na volnou a sluanou vYmenu nahledir v otazkach spolkovYch. KatclY elen ma pine pravo projeviti ye sloupcich organu svirj nazor, kritiku o zaletitostech naafi Jednoty. Musi vaak psa.ti vecne, sluane, bez nedoloteneho podezirani, pomlouvani. Kritika je zdrave,, musi ale vtcly smefovat k dobru nateho Bratrstva, nikoli ku akode. Osobni nedorozumeni, vaelike mistni bolesti a kyselosti maji se vykiditi doma a do organu nepatii.

Navatevy v redakci. V patek dojel do West br. Joe Kincl z Taylor. Pfivez1 sehou finandni zpravu faclu Praha Cis. 29., jit naleznete na jinem miste t disla. — V nedeli dopoledne dorazil k nam teetni Hl. Ur. br. Ed. L. Marek za jistou zaletitosti a . nedal se zdrteti k obeclu, sloechal zpet do Temple, kde zanechal v sobotu u stafiekil sve ratolesti k jejich poteae a detem k vyra.tenkNavatevy nas mile poteaily.

Listarna redakte. Br. Al. S. Nekolik vet museli jsme alcrtnout, spadaly pod paragraf o obsahu nedustojnem.

Sestra K. Veda jde stale vpfed, lidskY rozum nezadrtitelne nachitzi nova objevy a co by se zda,lo skoro neuvetttelnS7m, sta y& se skuteenosti. Vaae pochyhy 'o tdinku postfikovani pudy vedecky ptipravenYml preparaty jsou mylne.

Vedci peelivYm studovanim pfirody dospeli ku spravnYm zavertm a prokazanYm vysleciktm.

Dopis uvefejnime DO TAYLOR !

Na finanoni zprave f-adu Praha cis. 29. podepsan jest br. Joe Kincl--pokladnik. K vtitli ptedejiti nedorozumeni uvadime, ze br. Kincl nebyl a neni fadovYm poklaclnikem, n$Thrt pokladpikeM majetkovebo vStorti,

Ve stfedu, dne 21. dubna 1937.

Rozhodnuti nejvySLho soudu,, jimz Wagneruv delnickk zakon uznan Ustavnim, je &aletitYrn krokem k miru v prilmyslu. Wagnerily zakon poskytuje delnictvu pravo, aby tvotilo delnicke odborove organisace, ptipojovalo se k nim a pomahalo pti jejich tvoteni. Takoyym organisacim ptiznava se pra y° ke kolektivnimu vyjednavani stran mezd a pracovnich podminek. Podnikatelrim se zakazuje, aby ptekateli teinto snaham a aby odpirali se za.stupci sveho delnictva jednati v rriznYch potadavcich stran mezd a pracovnich podminek. * Sekretat orby Wallace natidil prozkoumani situate dneSka a to vyneslo: ptitomne jest ye Spoj statech 9,773.000 osob nezamestnanYch anebo pracujicich na nouzovkch projektech.

Oproti roku 1933 je to zlepkni, nebot' tehdy bylo v zemi 13,838.000 lidi na nedobrovolne zahalce. Na podatku r. 1937 bylo v zemi 40,027.000 prace schopnYch lidi fkch odobril, z nicht asi katclk etvrty byl nezamestnan nebo na seznamu lidi podporovanYch. V rode 1929 bylo prace schopnYch lidi 38,023.000 a z tech bez prace asi 1,847.000, cili jeden z katdkch devatenacti. Prrimerna mzda vkdeledne tamestnankch lidi byla v rode 1936 asi $1,180 proti nejnitSi firovni $933 v rode 1933 a nejvyki Urovni $1,388 v rode 1929.

V minulem tkcinu vyskytly se povesti, vlada Spojenkch Statri ma v rimyslu ueiniti jiste kroky, ktere vedly by k sniteni svetove deny zlata, ale president Roosevelt prohlasil minulk patek pti obvykle .sve tYclenni konferenci s novinati, to o tadnem takovem planu nevi mu nic znamo.

• • Rumunsick princ Nicholas, bratr krale Carola, odeptel v minulkch dnech vzdati se sve mantelky z obeanskeho rodu, bYvale Heleny Dimitriscu, s nit ma hOgika, nyni dvouleteho, a vystoupil s potadavkem, aby dastalo se ji uznani dvora. Kralovska rada ale odpovedela na tento potadavek -vknosem, kterkm zbaven byl VSech syYch hodnosti a yksad elenstvi panovnickeho rodu. Stal se prostkm obeanem.

• Naklad na potraviny prrimerne rodiny byl ✓ rode 1936 asi $363 proti $294 v roce 1933 a $463 v rode 1929. Podle vkpoetu zbkvalo z prrimerneho platu vkdeleene zamestnankch lidi na jine potteby, na najemne, §ativo a pod. $025 v rode 1929, $699 v rode 1933 a $817 v rode 1936.

Dum zastupcil ye Washingtone zarnitl etvrtek bez rekordniho hlasovani resoluci, navrhujici vyAetteni vyseclavacich stivek. Stalo se tak po dosti butlive debate, z nit bylo patrno, to vetAina kongresnikii s touto choulostivou zaletitosti nechce nic miti.

• Francouzske ministerstvo financi provedlo ✓ minulem tYclnu ripravu hodnoty franku v pomeru k valutam jinkch zemi, aby frankem co nejlevneji ptilakalo turisty, zejmena ze Spojenkch Statri. Minulou sobotu platilo se za dollar v Patiti 22.96 frankri ,tedy asi 4.2 centu za frank. Francouzske penize jsou nyni nejlevnejS1 v poslednich etytech letech a adekave. se , ze to bude miti v drisledku velkk naval turistri do Francie tohoto leta.

•

•

Lewis zahajil silnou kampari mezi delnictvem v pasmech oleje. Podle peelive vypracovaneho planu bucle olejalske delnictvo rozdeleno na etyti skupiny, Mint ma bYti jeho organisace usnadnena. Jednu tvotiti bude delnictva, zamestnane pit Cabe, druhou tamestnanci rafinerii, dal gi clelnictvo ye velkoobchode a etvrtou delnici v maloobchode. Americka. federace prace nehadla–se vkk vzclati svkch posic. bez boje a jeji Vkkonnk Vkbor konal min. etvrtka poradni schrizi v Oklahoma City o nit" vkk do vetejnosti nebyla ta.dna zprava podana.

Ptedpoved' federalniho zemedelskeho odboru, ze milk se letos skliditi 656,019,000 bnalt )42-nnl Oenice, yedi rnOcieleicf. znalce

VESTN1K

Co novao.

Strana 13, President Roosevelt pies priznive rozhodnuti neivyg-8iho soudu o dilletitkch zakonech Noveho udelu, trva na svem Dlanu na reforinu soudnictvi. V nejbliZ gi dobe president die spolehlivkeh pramenii pry potada kongres, aby schvalil zakon o minirnalnich mzdach a nejvySSi pracovni dobe a rovneZ zakon, kterkm se zakazuje cletska prace v prrimyslu, jehot tovary spadaji pod ustanoveni zakona o mezistatnim pramyslu.

prohla geni, to ameridti farmati mohou letos po prve od roku 1927 skliditi p'Senieni Arodu, jejit hodnota bude pies bilion dolarri. Normalni troda jarni p'Senice 260,000,000 bugri ptivede celkovou produkci veSkere pknice nad 900,000,000 buSlri, cot bude nejvet'Si riroda od roku 1931. V ptitomne dobe prilmerna cena, k je $1.40 za bu§1. Spini-li se adekavani,.3,, pnice Pii mezinaxodni souteti kapel v Cannes ye v hojnost pkniane sklizne kladene, a udrtiFrancii prvni cenu ziskala Kmochova kapela. li se ptitomna jeji cena, byla by celkova, hodeska pochodova hudba je nejlep'Ai na svete; nota sklizne p'Senice v rode '1937 asi $1,350,pina, sviina, jednolita. Tuto krasnou deskou 000,000. Loriskeho roku hodnota sklizenYch 624 hudbu ocenil nyni v Cannes svet. milionu buM pS'enice byla asi 624 miliont do• • kdetto asi stejna produkce v rode 1935 Vlacla po epochalnim rozhodnuti nejvyklmela hodnotu asi 520 miliond dolarri. Od roho soudu ohledne Wagnerova delnickeho zakoku 1920 nemela americka. pkniena. Uroda hodna bude prosttednictvim federalni delnicke notu vetk net $1,250,000,000. Plocha ozimce rady ptisne vynucovat jeho ustanoveni a to loriskeho roku venovana byla 57,187,000 akril. jak proti zamestnavatelrim, tak proti tamestStay pgenice k 1. dubnu tohoto roku byl 73.8 nancrim. Bude tadati skoneeni stavek tak zv. procenta normalu. "vyseclavacich", pH nicht delnici zristavaji v tovarnach a tak se uvazuji v jejich drteni, Vyslanectvi Spojenkch Statt v Addis Abaeimt je ohrotovana hospodatska obroda. * ba v Habe gi bylo zavteno minulk etvrtek a stejneho dne se americkk konsulat stehoval Dum zastupcu marylandske zakonoclarny odo Tripoli v Libyi, jine to east italskYch drdeptel schvaliti dodatek k iistave Spoj. State tav v Africe. Konsul Morris Hughes odevzdal o zakazu detske prace a to 76 hlasy proti 31.

• • klic od budovy americkeho vyslanectvi italskemu ritedniku a odjel do Dtibuti. ItalskY President Bene6 odjel za velkYch ovaci z Jumistokral Rodolfo Graziani zakoupil vetAinu goslavie a v diplomatickYch kruzich se yeti, to nabytku americkeho vyslanectvi na zatizeni mu zdatilo se 0(111ra:tit da gi rozklad Male dohody a dostati uji'ateni prince-regenta Pavla, chlstojnickeho kasina. Odbor statu ve Washingze nebude podniknuto tadne jednani s Mad'artone oznamil jit pied nejakou dobou rozhodskem a pakt podobnY italo-jugosla yskdmu, ktenuti o zavteni vyslanectvi v HabeS1 v souhlark byl nedavno s podeztelkm spechem podese se zvyklosti zakoneiti konsularni sluthy v'Supsan v Belehrade. V fitednim scleleni se pravi, de tam, kde jich americke zajmy dole nevytaze Bene§nva nav§teva znova zdtraznila pevne duji. ptatelstvi mezi oberna slovansickmi narody.

DalS1 drikaz nerozbornosti ptatelstvi obou zemi Z Belehradu v Jugoslavii se oznamuje nadje spattovan v torn, to princ-regent Pavel okne ptivitani presidenta dr. BeneS'e. Ut pied plati csl. presidentovi jeho na y.Stevu zajezdem jeho ptijezdem v tisku otigteny byly vtele prodo Prahy, k eemut dojde v dervnu. jevy elenri vlady, z nicht tuto otiskujeme projev ministra dopravy dra. Mehmeda Spaho, fl INKY HUDBY NA LIDI. vridce jihoslovanskych mohamedant, zyla§te • na rizemi bkvale Bosny a Hercegoviny. Jeho teinek hudby na nervovou soustavu a Wesprojev zni; — Prfikapnik miru. — JihoslovannY stay eloveka byl znam ut za starch dob.

Podle jednoho teckeho filosof a ptine..§1 hra na skY narod pozdravuje v osobe dr. Benek, svefletnu rilevu pri innohYch nemocech. Tak v noho uptimneho ptitele a jednoho z prvnich prrikopnikri miru v Evrope. Spattuje v nem ye dobe poutivaji lekati zylaftniho rieinku hudby na eloveka k leeebnkm pokustm; dovelikeho a skuteeneho pionyra v boji za lidske brYch yksledkri dosateno bylo zejmena roza narodni idealy, prrikopnika mezinarodni eileni, nervose a melancholii. Rrizni badatele spoluprace a svetoveho miru. President dr. metili a zj gt'ovali tyto ifeinky hudby lekatskYBene S s v Valera a gigantickem zapase, kterk mi ptistroji, jet jsou stale zdokonalovany. Tak vyplriuje celY jeho tivot od miadi, neochvejne dr. J. Trachomov dokazal velmi zajimayk fakt, stal na zasadach prava narodil, ktere samy to vesela hudba rozmnotuje vzpernou silu urduji si sviij osud. Jugoslavie pozdravuje v kdetto pomale., smutna melodie ma ifeinky nem sveho davneho ptitele a vtdy mileho hoopaene; sila svalstva pod jejimi rieinky klesa sta. Spattuje v nem ptedstavitele u§lechtileho, a ochabuje. Hudba ma pry rieinek ptedev§im mirumilovneho, pracoviteho a vlasteneckeha na srdce, na srdeeni svalstvo. Jett° je srdce naroda, k nemut jihoslovansky narod je vaza.n sttednim organem lidskeho tela, ma tedy zrynikoli pouze smlouvami a mnohymi spolednYmi chime bukni srdce, zpilsobene Ueinkem hudzajmy, nkbrt take i pouty up •imneho ptatelby, vliv take na jina ristroji telesna. Obecne stvi a bratrstvi, ktere v minulosti prago tetmono rici, ze prodlutuje tep a dech; nicinene kkm utrpenim a dokazalo svoji tivotni a konnesmi to trvati dlouho, jetto pak opet ochabustruktivni silu. Jihoslovanskk narod, kterk ruje. Hudba slouti dnes take, jak dokazuji ku v ruce skutkem i slovem pracoval a bojako uklidriujici prosttedek pri znecitliveni a joval s deskoslovenskkm narodem na dile oosvedeila se take jako prosttedek, uti gujici bosvobozeni a sjednoceni, v asobe dr. Benek polesti.

Na jedne klinice v Berline poutivaji spozdravuje prveho spolupracovnika, ptestavitele leene znecitliveni a hudby. Po omameni uvede aeskoslovenskeho statu Massarykova a mute, se do pohybu fonograf a jeho roury zavedou se kterk sve uptimne pocity k nakmu statu dodo utl nemocneho. treinky jsou brzy patrny: kazal v nespoeetnkch ptiletitostech. Dr. Benemocnk ma klidnk dech a jakekoliv rozeileni ne§ i 6eskoslovensko mohou bYti uji§teni z hned pfejde. nadgeni Jugislavie, ze se ji dava ptiletitost, aby ye svem sttedu pozdravil sveho davneho Zrezavela planeta. ptitele jako hlavu deskoslovenskeho statu. — tate planety Marsu vnukla starYm eervena Dr. Mehmed Spaho. hvezdatiim ptedstavu telcouci krve a proto ji * pojmenovali jmenem boha valky. Dnes vime, Po etrnactiletem ri •adovani dr. Karel Baxa ze cerveny nadech svetla Marsu , je zprisoberi_ vzdal se primatorskeho ktesla nasledkem stacervenou barvou zeminy, ktera pokrkva,:velike'r, ti a protote chtel, aby velkou odpovednost sve• plochy povrchu teta - planetY. ho ritadu mohl svetiti silam rnlaclAim. Baxovo Pravdepodobne -je povrchova vrstva v techjmeno zarueovalo na pratske radnici klid a to mistech prostoupena kyslienikem teleza nepotadek, roz'Safnost, moudrou tivotni zralost bo rudami, obsahujicimi tento kyslienik. Pro a znalost jak lidi, tak veci. Jeho autorita se ovznik kyslieniku muselo bYt spottebovano velpirala o to, to katclk si byl vedom jedne veci: ke mnotstvi kysliku z atmosffery a vkzkumy Baxa ma rad Prahu, tije pro jeji zajmy a praskuteene ukazuji, to vzduch na Marsu cuje z nejlepaich svYch sil pro jeji blabo, krAsu aj jen nepAtr0 mnotstvi Ityslikt.L vellkoat,

Strana 14.

eryvky z Ceskoslo\ enslifth Poddanske pomery v Cechich v 18. stoleti.

Dr. K. Hoch v knize "Cechy na prahu moderniho hospoddistvi."

DODDANSKE pomery v Oechach, nejhorSi v Rakousku, jsou ji2 od XVII. stoleti nejpalaivejSi otazkou tiSe. Vojenske komise provadejici seitani lidu, sestavily roku 1771 material, podavajici straSlivY obraz selskY bidy. A ae referaty neptehaneji, potvrzuji ruzna soueasna svedectvi o poddanskYch pomerech v Cechach a stavu obyvatelstva. Na prvnim rniste je to denik, do nehoZ Josef II. ulo2i1 sve pfeeetne dojmy a poznatky, sebrane na pilne ceste, kterou v druhe polovici r. 1771 podnikl do eeskS7ch zemi, aby co nejvice poznal vlastnima oeima.

Krome toho napsal na zaklade tohoto materialu obSirnou politickou relaci (vlastne tti) sve matte. Ale cisatovna a jeji syn krome toho dostavaji jia pied rokem 1770 podepsane i nepodepsane pametni spisy, jich2 po r. 1770 ptibYva, nebot' Josef II. si je vyaaduje, a v nich se myna lieismutnY stay obyvatelstva a hospodatstvi v Cechach a podavaji navrhy reformni.

SvYm rozhledem, vzdelanim a smelou otevtenosti stoji mezi autory techto memorand na prvnim miste nej yySSi purkrabi, kni2e Egon Fuerstenberk. Zna vYborne pomery a svYm pnsobenim dokazuje, ae je velmi vzdalen stavovskeho sobectvi velke vetSiny eeske Slechty, na druhe strane ma vSak i dosti samostatnosti vuCi sobecke statni politice. Nevaha hajiti prava statu zasahovati do pomern robotnich, as dosud temet nedotknutelnS7ch, ale vytYka statu velmi otevtene jeho htichy, kterYch se dopouSti svou fiskalickou a nedbalou politikou vuci Ceske zemi. VAima si ptedevSim pomerit hospodatskSrch, ale jeho mySleni je proniknuto zasadami osvicenske humanity. "Hlas neAt'astne vetSiny musi bYti svetejSi ne2 hlas nekolika jednotlivcn", zni jako argument pro statni postaveni poddanYch, a doladuje-li se pro Cechy pomoci, nevidi v ni milost, nYbrZ pray ° "teto krasne a velke zeme". Syrchovane liberalne si podinal i jako ptedseda pralske censurni komise, ktera Smahem dovolovala dovaSeti zakazanou jinak francouzskou a anglickou osvicenskou literaturu.

Zatim co eeSti stavove a s nimi i clvorska kancelat vidi pomoc pro zemi jenom v uleheeni statnich btemen a dosti primitivnich pro-. sttedcich merkantilismu — v lakani cizincu a podpote vYvozu platna jsou Fuerstenberkova hlediska mnohem vySSi a postupy, ktere navrhuje, mnohostrannejSi. Chce Ceske zemi nejenom uleheiti, nS7 brt ji take zvelebiti, otevtiti ji nove zdroje. K tomu arci nale2i take zhojeni nejhorSich chorob. A mezi nimi na prvnim miste je stale ochuzovani Cech tim, ae z nich odplYvaji statni i Slechticke duchody. Statu vypodital, 2e ma roene z Cech pied 12 mil. ale v zemi z toho zustane jenom neco pies 5. OeSti velkostatkati, kteti bydli mimo zemi, maji roenich duchodu pies 3 mil., z eeho't ttetina padne na dluhy, d y e ttetiny se utrati za hranicemi. Krome toho pill mil. jde ze zeme cizim najemcilm, loterii a cizim veritelum. f..1hrnem jde tedy ze zeme neptetrZite sedm a pal mil. roan& Proto kralovstvi chudne, Cili — podle merkantilisticke teorie — stale se zmenSuje obeh penez. Z nedostatku penez vSak plyne drahota kapitalu, Cili lichva. Je znamo, ae v Oechach as na dva, tti neni bohatYch obchodnikt a obchod je v rukou kramatil a komisionatil, kteti nejvetSi east zisku vydaji na lichvatske nroky. Obchoduji s penezi, vypiljeeriS7mi na 15-20%, a pak ovSem nemohou dlouho

VSTNIK yydrZeti soutez zahranicnich obehocinikil, kteti maji vlastni kapital nebo fiver 3-4%. Ti vydela.ji 10-20%, kdefto deskS7 obchodnik i pti tomto rozdilu jeSte prodelava. Proto tiskne vS7robce, jen prodava mu z nouze pod cenou, ale dlouho tak nemnle einiti, nebot' nebude si moci opattiti suroviny (tkadlec ptizi a pod.). Pak vymiraji v horach cele rodiny a je marno uvaaovati, jak ziskati cizince do vylidnene zeme, sti2ene v clusledku valek, nenrody a hladu roeni nmrtnosti jedne osminy obyvatelstva. Krome toho jsou i velkostatkati i poddani hrozne zadluZeni. Vrchnosti dluZi statu i jednotlivenm Oechach je mnoho italskeho piljeeneho kapitalu), poddani vrchnostem, vetejnYm pokladnam i soukromnikilm ohromne eastky penez i obili. Cechy jsou dluhly dva a pill mil. dani, poddanske dluhy (vetejne a soukrome) jen pokud jsou ueineny s vedomim vrchnosti, aini pies 22 a 1/4 mil. zlatYch a pies 2 mil. merit Nejprve musi tedy stat ptispeti zemedelstvi: Vytrhnouti velkostatek z rukou levnS-m nverem, aby majitele zvelebiti sve statky, po nekolik let Settili poddane a nemuseli prodavati obili i se sedlaky vAichni najednou ihned po Znich a tak nesr6leli ceny. Koneene musi stat venovati penize na stavbu vetejnYch budov, jicha pottebuje a jimil poskytne proletariatu Zivobyti. Fuerstenberck soudi, ae je k tomu tteba nemene ne2 10 mil. zlatYch a ponevad2 stat techto penez nema, navrhuje ziiditi stavovskou banku — jejil fondy by se ()nattily emisi listu, ktere by mely funkci papirovYch penez. Bylo by to moSno, nebot' by byly zarueeny prvottidnimi hypotekami na deskove statky a platily by se jimi z east dame, vetSi odkazy a fundace, vethi Cinae, vSecka deposita a sirotei penize a konedne koupe pokoud se plati hotove.

Take poddani pottebuji piljeky nejmene 2 mil. zlatYch, v prvni 'fade k tomu, aby si koupili pottebnY dobytek, jmenovite tam, kde hlad a mor ho zniaily, i kde z bidy sedlaci vSe prodali. Na statni stavby by rovne2 bylo zapottebi 2 mil. — na nejnutnejSi komerani silnice, splavneni Vltavy, stavbil a obnovu kasaren a zkizeni vetejnYch sYpek. To by byla nejenom prospeSna, investice, nYbil take obSiva nezamestnanych, jich2 napoeteno 8500 a v takovein stavu, ae — "na potupu lidstva" — prchaji pied smrti hladem za hranice. Pti dennim plate 15 kr. mohli by pracovati kaldY 400 dni, t. j. krome zimy a Zni po tti roky. Je uZ nezbytno, aby se neco stalo, ale neco dtikladneho, nebot' drobne prosttedky znamenaji jenom vyhazova,ni penez. V2dyt' od poeatku 1771 do poloviny 1772 pomtelo nemene ne2 164,591 osob a v peti pohranienich okresich proti Sasku, Slersku a LuZici a vice ne2 30,000 tkalcil, cod znamena takou ztratu pro vYvoz prize a lnu. Krome toho je tteba, aby bohati eeSti Slechtici (nelze-li doufati, ae by panovnik s dvorem na nekolik let nastehoval se do Cech) byli ve statni sluthe vstanovovani v Oechach a ne ye Vidni. To by pra2skYm i krajskYm ntadum vratilo jejich ptedeSlou valnost, zemi pak east dfivejSiho lesku: Dnes bohatSi stehuji se z Prahy do Vidne, a Praha, odmyslime-li si jeji velikost, palace a chramy, podoba se spiSe venkovskemu mestu a budi smutnY dojem. Panovnik by take mohl pusobiti na zahaleive Slechtice, kteti Siji mimo zemi, aby aspori na east roku 2ili v ni, vyznamenati ty, kteti thin chteji sloiditi, a ptevesti do tech Cast posadky z Uher.

Fuerstenberk nehledal ptieiny npadku Cech jen ye statnim fiskalismu. Mluvil v3irazne tea o vinach domacieh, ale ne zase pouze poddanS7ch, nYbrZ i vrchnosti. Piida je napotad vzdelavana Spatne, a to z nevedomosti a zle yule vrchnostenskYch fitednikil a lidu. Dobti utednici jsou velmi vzacni, velika vetSina nema, odborneho vzdelani. PanskST dobytek stale jeSte se pase na pastvinach a uSitkovY temet po celou zimu krmi se jen slamou, nebot' neni dosti sena. Tento nedostatek mel by bYti nahrazen jinYmi picninami, tepou a brambory, ale pies radu Hospodatske spoleenosti se pestuji jen malo. Proto se dobytek v zime krmi jen tezankou, slabne a dava malo mrvy. To je vina SpatnS7ch ntednikil, kteti neznaji prospechu z chovu dobytka, nedbaji o dostateenS7 porn& poli a luk a konservativne hledaji vYnosnost

Ve stredu, dne 21. dubna 1937. hospodai:eni ion ye velikem. osevu, neuvaZujice, ze nehnojene pole casto hradi sotva praci a semeno. Take ve vzdelani pudy, krmern dobytka, chovu ovci a vdel, pestovani ovoce, chmele a konopi na velkostatku jsou eetne zloiady a zaostalosti. Pro poddane nasledkem toho neni dobreho vzoru, jen't' by pilsobil proti jejich ptedsudkum, poveram a zaostalostem, a pomery jsou tudil u nich jeSte horSi. DalSi vYvody Fuerstenberkovy tYkaji se socialniho pOstaveni robotnikil. Je to vecnY vYklad pomern, jich2 citovY reflex podavaji neseetne pisne a ptibehy, lieici srdcelomnou bidu a opuStenost selskYch lidi, na niS dosavadni patenty nic nezmenily.

V prvni fade piisobi tu opet neSt'astnY absenteismus, hospodatsky zhoubnY vSude, kde se vyskYta, ale katastrofalni za pravniho jez poddane dave, opine do rukou vrchnosti, t. j. jejich ittedniku. Mnohe vrchnosti nevidi sve statky celY rok anebo jen o hodech a znaji pouze pokladnika, kterY jim vyplaci penize.

Sve poddane znaji jen jako ponilene prosebniky, kteti jim libaji Saty a bazlive pronaSeji stilnosti a prosby, je2 vrchnost neetene odevzdava k vytizeni prave tem, proti nim2 jsou namiteny. Pani vetSinou nerozumeji hospodatstvi a jsou vydani svYm uiednikum, kteti dbaji zase hlavne o to, aby nebyli vyhnani, je2to neopattuji dosti ,penez, a proto vydiraji poddane jednak pro pana, jednak i pro sebe, aby si neco naSettili. Jsou-li nesvedomiti a lakomi, pti tom nevzdelani a nasilnidti, maji poddani peklo — ale hospodatsky vznika jenom Skoda. Jell pan neSetrnS7, zadluSenY a lehkomyslnY, tim Mite, a hospodati-li sam, je zfidka lepe, proto2e se dill stareho Alendrianu a vzpira se posmeSne vSemu pokroku. Pomery jsou pak zpravidla tim hor gi, dim vetS1 je panstvi, tudil u fideikomisii, jeS nesmeji bYti deleny, nejhorSi. Take ptiliS velke poplu2ni dvory se neosvedeuji.

Fuerstenberk zastava rozhodne mineni, panovnik ma, pravo upravovati robotni pomery, i kdyl tim vrchnosti utrpi ye syYch narocich a prospech bude miti jen sedlak. Pravidlem ostatne bude, ae ziskaji oba. Ale i tam, kde ziskaji pouze sedlaci, musi jim bYti pomoSeno. Vrchnosti netvoti samy kralovstvi a poddani na mnoha mistech maji se mnohem hire neS otroci, vykonavajice site stejnou praci, avSak za horSi stravu. Na zaklade ndajil samYch vrchnosti bylo v 6echach zjiSteno, jsou grunty o 10-12 strySich vYsevu a se ttemi furami sena roeni sklizne, kde poddanY musi vykonavati kaldeho tYdne 5 dvouspteZnYch potalnYch robot a 6 ruenich, vedle toho pak o senoseei a otave jeSte druha osoba musi vykonavati celodenni peSi robotu a jednou tydne v nod hiidku; ae o znich, senech a otavach jeSte d ye osoby krome ni vykonavaji robotu pal; 2e nekde dokonce tti osoby musi jiti na robotu; 2e chalupnik se 5-6 strychy vYsevu musi kaldodenne robotovati od rana do veeera (fikalo se: od slunka do slunka) a °pet o Znich dokonce dvema osobami; ae v teSe vesnici sedlak s guntem o polovinu menSim neS jeho soused musi robotovati jako on; ae kdyby robotni den potaini mel cenu jen 15 krejcaril a rueni jen 5, tu by vrchnosti poddaneho vyWivaly 1-4krat vYS'e nei eini jeho celorodni kontribuce.

Takoto odilvodriuje Fuerstenberk svoji pronikavou kritiku poddanskYch a zemedelskYch pomerii i reformni navrhy, ktere aini. Nevaha ptedpovidati selskou vzpotiru, pti ktere se site bude trestati na vYstrahu smrti, ale "budou umirati nevinni, ponevadS ptirozenost sama, t. j. laska k rodin y, volajici po chlebu, a pud sebezochovani, bude delati zloeince." "Trestati mano jen ty obeany, kteti mohou se take ndastniti vYhod zakonodarstvi: ubohY eeskY sedlak v zalaitostech robotnich byl vSak a2 dosud ponechan libovuli sveho spoluobeana; jak mohlo by bYti toto citlive stvoteni, s nim2 se tak Spatne naklada., oloupeno o divot pro svoji vzpouru proti vinnikum bez vYeitky pro ty, kdo ho nechali v tomto nesnesitelnem stavu nebo provinili se jeho zachrane?"

tie stiedu, tine 21. dubna 1931.

QUID° MARIA VYSKOCIL:

TICHE BOURE ROMAN

mela zahy pilletitost poznati i mista, kde leze1i, natladeni jeden na druhem v dusnem mezipalubi pti apatnem vzduchu a bidne strave, nebot' jidla prvYch ttid se hazela, radeji do mote, net aby se jimi ptilepailo °nem ubotaktim, jeZ' hlad a pochybne, spekulace vyprovodily z viasti.

Tito budouci otroci americkeho pramyslu nic nevedeli o nadhernYch salonech, sportovnich sinich, skvelYch jidelnach a o vaech tech nakladnYch vymotenostech zaoceanskYch parniku, jet se vaemi prosttedky staraly o mocne tohoto sveta, nuzne a chudobne odkazujice at ke, dnu obrovskYch lodi, v sousedstvi dreicich strojil a rozpalenYch kotlii.

Zde vzpominali tito ubotaci zrazerie sve vlat4i, co se nad nimi hraly spoleeenske hry nebo bavilo urozene panstvo v nadhernYch toilletich tancem a koncerty lodni kapely.

Oni v pravde nic nemeli z potitkil motske plavby, zakouaejice pouze horai jeji east.

Kdye bylo more pokojne, sedivali mezi apihavYm natadim a divali se na laakovani yin, nad nimi rackove tandili a v nemt mohutna ptid' ptepravniho parniku zanechavala bilou, dlouhou patrnou jizvu.

V takovYch chvilich jiste hovotili o domovu a svetovali se blahove nadeji, jiz ptedeslali tam do noveho sveta.

Mite vaak bylo, kdy se nepohoda zhoraila.

Vysoke viny bily do lodnich sten, za nimi se choulili k sobe tito ubozi vydedenci .. .

Sledna Ryvinova zvlaat' se zajimala o lodi vystehovalecke. Divala se za nimi vidy tak dlouho, dokud nezmizely ye tme vedera. Teprve pak se °pet rozloudila s ptistavem, jemut vevodila ctbrovska socha Bismarckova, obludne se tyeici nad skupinou zapra.aene zelene.

Kdyt dlela sama, sleena Ryvinova citila cosi I ako stisnenost na techto mistech, kde uchvatitelna mot nalezla tak titerneho sousedstvi v nedalekYch zabavnich podnicich, aantanech, kabaretech a zpevnich sinich.

Ale provazela-li ji sleena Giza, zahy zabavily obe ptistavni bazary, v nicht v2dy bylo mono za ptimetenou cenu obdrieti hojnost umeleckeho a narodniho prilmyslu ze vaech dill sveta. Eva mela jit peknou sbirku techto ptedrpetii Boma, pamatujic hned od poeatku daredkern na katcleho, se vriti do Oech.

At . . .

K tomu jeate dnes bylo daleko.

Zatim na to ani nepomyslila. Zpravy z domova znely uspokojive a rovnet odpovedi, ktere se z Hamburku vracely do 2ilinkova.

Kdetto otec Evin psaval ji obydejne o vecech obchodnich a o postupu price v tovarne, jet se denne rozmahala uteaeneji, pani Jindtiaka opet zpravovala ji o drobny'ch ptihodach dom acich. Jett° pak tet pan Karnet i babidka rovnd east° psavali do Hamburku, vedla Eva stale eilou korespondenci.

Snad proto se ji po domove ani valne nestyskalo, nebot' katdY den choval pro ni nove piekvapeni.

Po ttech mesicich obdrtela take stalY plat — sto marek mesidne! Nebylo toho mnoho, ale radost z prvYch vydelanYch penez byla velmi uptimna.

Sleena Ryvinova se rozhodla oslaviti tento den velkolepYm vyletem do Cuxhavenu, kde se po prve chtela seznamiti s motem, po nem2 tolik toutila, ale k nemut se dosud nemohia vypraviti.

Kdy2 se o svem timyslu zminila pied panem Eadlerem, nibidl se ji: -Pfejete-li si a vezmete-li mne a slednu Gis sebou, doprovodime vas tarn."

Eva zazatila radosti.

"Ant jsem se neodvatila tadati vas o to," odpovidala. "Giza ovaem mi slibila, ale vas jsem si nedovolila obtetovati ."

"A pro es ? Cot vypadam tak nebezpeene?" smal se prokurista.

a

Vt STNtit Dojednali pak podrobnosti vbravy.

"Vyjedeme easne z rana, abychom pokud mono co nejvice provetrali sve plice. Je jim to svrchovane zapottebi," vykladal.

A Eva souhiasila.

Den byl jako stvoten k vyjitd'ce. Dohasinalo leto a z daleka se jit jeseri hlasila, do jemnYch par zatahujic nekoneend vtesoviate, jimit vlak projitdel. Slunce lehce se vyhouplo nad obzor, slibujic krasnY den.

Spolednost, na cestu dobre opattend, byla pina dobre nalady. I pan Radler se rozhovotil, upozorriuje Evu na vYznamne pohledy do krajiny.

Pfijimala vdedne kakle vysvetleni.

Konedne asi k desate dojeli do Cuxhevenu.

Jiz z dalky patrnY byl ptista y, chranenY pobrdnimi hro.zemi a pevnostmi. Ale s more nebylo dosud mnoho videti. Teprve kdy proSli mesteekem, celkem bez veth vabnosti, pied zraky sledny Ryvinove se nahle rozprosttel ocean, "frZasne!" vyktikla v uptimnem obdivu, ptatelic se koneene s zivlem, po jeho modrozelenem pohledu toudila tak dlouho.

NeruSili ji z jejiho obdivu.

Usedla na hraz a blouznivYma ()alma tekala po nepokojne plani, po ni.2 pluly obrovske parniky i drobne rybatske barky, motorove Cluny i sliene plachetnice, podobajici se obrovskYm motYlum, usedlYm na hladinu.

Teprve, kdy se Eva nasytila obrazu, zdanlive stejnY, v pravde se stale me-nil, spoleCnost vyhledala malt' ptistavni hotel, aby se obCerstvila.

Nebylo daleko dvanacte.

Rozbaleny zasoby, ptiobjednana tepla jidla.

Chutnalo vkm jak Po obede clamy si trochu odpoeinuly, co pan Radler se znarnYm rybatem smluvil vyjikl'ku po moti.

Pine tti hodiny se pak fSichni vozili v prostorne barce, gtedfe vyuktkujice krasneho dne i vlidne motske pohody.

Eva se z vYletu vratila vkcka nadkna.

"Nikdy nezapomenu na tento den," ptiznavala se.

"Pak ani •nas nezapomenete," podotkl pan Radler a jeho valna tvat zazatila vnittnim uspokojenim.

XLIX. Po dva roky trvala tato pekna pohoda mladosti Eviny. Nesdilela ji v§ak uz da yno sama, tfebak Giza oddla z domova za s yYm gtestim, nebot' i cestu Evina ‘ivotu sktail ji2 mut, kterY ji zauj al.

Neznala ho site jmenem, ale jeho ptimY, dobrosrdeanY pohled prozrazoval sleene Ryvinoye. ze duke jejiho ctitele je bez kazu. Dvakrate tYdne videla ho, jak da,sne rano specha do prate, zamestnan kdesi u ptistavifte.

Osud sam urcil, aby se jejich oei setkaly a od to chvile jako by si pro v2dy porozumeli tito dva mladi lido. — K biizsimu seznameni nenaskytla se v'Sak ptileditost, takde rozchod jejich idealniho setkani pUsobil na ne je gte hloubeji, ne kdyby provazen byl tisici slovy a slibem noveho setkani.

PtiSlo vie tak neokkavane, tak pfekvapive.

Jak se zjevil, tak zmizel neznamY ptitel Evin a ona se tentokrate opravdu citila zcela opunebot' nemela, komu se svetiti se syYm milostnYm utrpenim.

Mlacla pani Giza ad prilia tonula ye Atesti sveho manklstvi, nez aby mela dosti smyslu pro 2aly sve ptitelkyne, ttebak ji na dobre neschazelo.

A k panu Radlerovi se Eva se svym nepokojern neodvahla; vklyt' bylo vtibec tetko hovoo nedem, co bylo vice skutednosti netli snem.

A tak nezbyla ji nez samota srdce. Stesk po neureite touze a ji bezdeky vzbuzenY hlas domova.

Ano! Ano! Sleene Ryvinove se nahle podalo stYskati po malem pohorskem mesteeku, v nem2 vyrostla a kde dosud tkvela vkmi kofeny sve bytosti.

Pojednou se citila opuatena ye velkem mesa', jeho vzduch prosycoval dech blizkeho mote Nahla tato zmena se stala zahy ztejma i panu Krauzovi:

Strang, ilk "Co je vim?" vyzvidal. "Jste v posledni dobk tak zasmuAla, sotva se usmejete, sotva promluvite."

Eva bez vahani ptiznala ptieinu sveho vnittniho rozkladu.

"StYska se mi po domove!"

"StYska? Co varn pkeka t. i, abyste si tam tedy nezajela?"

Sledna Ryvinova se zamyslila.

"Jdte ne!" odvetila potom.

"A kdy?"

"At budete miti za mne nahradu!"

Pan Krauz polozil ji ruku na rameno.

"Jak jste dinrtipna! Ale zni to, jako byste potom chtela nas opustiti nav'tdycky?"

"Zni to tak!"

"Mate ovkm k tomu pravo, ale pies to pHznavam, ze se nam bude po vas opravdu stYskati!"

"I nine!"

Rozhovor skonail tentokrate bez rozhodnuti.

Pan Krauz nenalehal ji2 na sdilnost Evinu a ona se ji'Z slovem o tom nezminila.

Za to z domova pfichazely pojednou zpravy zneklidhujici. 'Maly se zakiadatele firmy, pana Karneta, kterY ji2 'eta trpel zkornatenim cev. Posledni dobou se jeho choroba povatlive horSila, k se nemohl tak venovati zavodu, jak si ptal.

Vzponmel si tedy na Evu, zda by ona snad nechtala ptcvziti east jeho price, nyni, kdy pobytem v Hamburku jeji zkuknosti se post,lily.

Zprvu nemele, pozdeji v§ak stale ztejmeji se tlaeila z dopisu pane KarmetovYch tato touha po navratu jeho kmottenky do tovarny, at take ona ji poznaia a pochopila.

Jeji citlive srdce snadno vytuailo, tu nejde pouze o obchod, nYbr2 te2 o nejakou tesknou pfedpoved' neblahych Kdy2 pak i pan Krauz se podal strachovati o zdravi sveho ptitele, sleena Ryvinova nevahala ji2 a schystala se k odjezdu.

Nikdo ji nezdrtnval, nebot' byly tu dilvody, ktere omlouvaly i nejkvapnefti odjezd.

Na nadrak se seSla cela rodina Krauzova, ani pani Gizu nevyjimajic.

Rozloudeni bylo die toho uptimne a okazale!

Zahrnuta byySi darky i kvetinami a ujiat'oIrina pi.atelstvim vaech, odjUdela sleena Ryvinova z Hamburku, kde zahla tolik krasnYch, uteSenYch i nepokojnYch chvil.

Viak unatel ji ()pet k Berlinu, ale ona tentokrate nepozorovala jf2 okolni krajinu s takovou zaujatosti, jako tehdy, kdy sem s panem Joachymem dojadeli.

Jeji mysl, poslu§na hnuti duce, obirala se nejvzrukneji onim mladYm mukm, kterY Hamburku chodival dvakrate tYdne kolem jejich oken a jen tak nahle zrnizel z jejiho iivota, nepokusiv se ani sblaiti se s tou, jiz pozdravoval vedy jeho vrouci pohled. Videla ho zive pied sebou, ztepileho jinocha, mirnYch pohybii a uSlechtileho vzezteni, jak specha kolem okna jeji kancelate a mist smerem k pfistavu.

Nikdy se nedozvedela, kdo je a kde je zamestnan, nebot' nebylo ptilezitosti, aby o tom patrala.

A dnes, kdy Eva odjikiela z Hamburku, mizela snad navkly u2 stopa tohoto mladeho mute. kterY prvY rozboutil ji srdce. V pravde nemela dosud na ne Casu. Jine, prakticke zajmy Evota zabiraiy jeji pozornost. Ptezirala tyto vnittni zmatky, jim podleha, kakle mlade srdce, namlouvajic si, ze je z jineho testa, nezli ty ostatni.

Ale osud i ji zahy pfesveddil, ze ani ona nema bYti ukttena techto slabosti.

Take Eva India dnes jiz svilj mladi sen, svoji neupokojenou touhu, sve poktile, blahove fIclostivosti.

Vlak jednotvarne bil do prakil, \ptivideje bezdeene unavu na vieka mlade cestovatelky.

Privrela skuteene oci, aby si odpoCinula od tech rortodivnych myAlenek, jim't se jeAte do nedavna vysmivala. Ale 'Slo to jen velice tetko.

Pause zvoina rozumove teffSte se ptesunovalo k jinYm sttediskilm.

Oktidlena mysl pfedletala v Evin domov, kde na ni jit vSlchni Cekali . . . Vaichni, krome — neho!

Strana 16.

Zase on Sicdria Ryvinova se lehce zaWaredila.

Ne! Nechtela ut mysliti na neho.

A nasilim se ptipoutala k jinYm vecem.

Jiz pied dvema hodinami ptejela hranice a nyni ovival ji ut dlouho ptijemny vanek vlasti.

Jeji neklid se ustaloval. Minulost odstoupila na okameik a vznetlivou dui zalakalo opet to, co ji odekavalo v ptietich dnech.

Byla pina odvahy pedovati o sveho kmottieka a dopomoci opet k pevnosti jeho zdravi. Ve sve prostoduchosti povaeovala nemoc pane Karnetovu pouze za pfechodnou.

Oim vice se blieila Praze, tim se uptimneji fano, na domov, jene v meste Libueine mel ji po prve pozdraviti v osobe jejiho otce, kterY slibil oeekavati tu svoji dcerku.

Koneene vlak dojiedel.

Praeska, ptedmesti sevtela trat'; vzduch velkomesta stiskl hrud'.

V male chvili vlak zastavil.

Praha! Praha!

Sleena Ryvinova diperne vyskodila z vagonu a rozhledla se po perone.

"Evo! Evo!" zaznelo to nahle v jeji blizkosti. °hiedla se.

"Tatinku!" zvolala radostne a klesla na eiji snecleho, elegantne odeneho padesatnika.

"A coe mne nevidie?" kdosi druhY se hlasil o Evinu pozornost.

Byla to pani Ryvinova.

"Take maminka je tady?" jkala Eva, libajic matte ruku.

"Chteli jsme to ptekvapiti!" vysvetloval tovarnik.

"Jak jste dobii! A co babieka? Co pan Karnet?"

Dotazy neustaly.

"Babieka je, diky Bohu, zdrava!"

"A jak se dati kmottidkovi?"

Chvili nikdo z mantelt RyvinovYch neodpovidal.

"Zhoreila se snad jeho choroba?" vyzvidala znovu Eva. "Ano," ptiznaval koneene tovarnik.

"A co lekat?"

"Neclava mnoho nadeje."

Eva zbledla.

"Snad to neni tak zle?"

Pan Ryvin mleel.

"Nevime ," misto neho odvetila pani Jindtieka.

Dosud jasnou tvati Evinou pteletel lehkY soumrak. Tato truchla zvest, potkavajic ji prave na prahu nove periody eivotni, zachvela ji.

Student dotek osudovosti zamrazil ji.

Jsouc ptecitliveld, dlouho se nemohla vybaviti ze sveho pohnuti. Nejradeji byla by ihned odejela domil. Ale Ryvin dobte vedel, ie nekolik hodin, ztravenYch v Praze, osveei opet skleslou mysl deetinou.

Zdreeli se tedy dva dni a opravdu — mesto Libueino vratilo Eve znovu rozvahu a nadeje.

"Snad nebude tak zle. Je moeno, to se pan doktor mYli," uteeovala se.

Otec dal ji za pravdu.

"Nebezpeei skuteene neni akutni," pronesl.

"Jinak ani my bychom tu piece nezastali."

"Mnohdy takova nemoc trva, do devadesati let," ptipojovala se tee pani Jindtieka svym drobtem do mlYnice.

Sleena Ryvinova s radosti naslouchala temto domnenkam. Vedy rada se podrobovala blahoye nadeji, nezkueena k eivotu, nevyziala, k utrpeni.

Upokojena a pina dobreho oeekavani dela do Zilinkova. Stara pani Svatonova ptijela ji v novem kodate zavodu naproti. Aby to bylo slavnostnej Eva zasypala polibky jeji tvat.

"Jak jsi rozkvetla!" podivovala se vdova po poetmistrovi.

Ale sledna Ryvinova jako by pteslechla lichotivY posudek sveho vzezieni, otazala se: "A co kmottidek?"

"Dati se mu velmi dobise. Dokonce byl vdera opet v kancelati."

"Dokonce v kancelati? Tot' opravdu vic net radostna a ptekvapujici zvest," prohodil pan Ryvin, vstupuje s ostatnimi do vozu.

Kodi Mates praskl do koni a zametil z drat/ k rnesteeku.

VESTNiK Jako vady kdy kdyz Llinkovem projiidel nejakY kodar, i tentokrate se veude v oknech objevovaly zvedave hlavy.

Ve vYrazech nekterYch patrnY byl usmeeek a nevraeivost. Na jinych tichy piatelsky pozdrav: Vitej te !

Eva se zvedave rozhlieela z otevteneho povozu.

Mestedko se celkem mnoho nezmenilo. Jen tu a tam se zadervenala nova sttecha, nebo zabelela prave dokoneena stavba. Ale celkem tvatnost Zilinkova Mstala tat jako po leta.

Vee bylo zde tak starosvetsky klidne, pokojne, nevzrueujici.

Vroucim pohledem pozdravila Eva take hory, pod nimit jako obrova hraoka se kreily budovy tovarny.

Jeji domov!

Jak east° vidala jej ve svYch vzpominkach, tak se ji zjevil nahle v pine sve proste, ale jimave krase. Rozradostnena, poslala mu vzduenY polibek. Citila, ee by veechny krasy tohoto sveta nevymenila za tento bilY clurn s ratovou zahradou a rozmernou ovocnici. Zajiste, ie nikde jinde nee prave zde nemohlo sidleti jeji etesti.

S dirk rozvroucnelou letela mu vstisic.

Konedne!

Vile sjel s pohodlne cisatske silnice do aleje vedouci k tovarne.

V minute pote kodar zahrdel na dlaedeni.

Sledna Ryvinova ktepce vyskodila.

Mezi vchodem stal pan Karnet, trochu pobledlY a vyhublY, ale statne se dreici, s kytici Mei v ruce.

"Kmotheku!" vykkikla Eva radostne a podlehajic nejakemu vnittnimu hnuti sveho srdce, padla staremu panu kolem krku.

A jak on ruku s kytici do vYee ph torn zvedl, deft' rtreovych listku zasypal oba sladkou a vonnou kvetnou metelici.

L. Bylo velmi zahy patrno, ie zkueenosti, ktere si Eva ptinesla z Hamburku, prospely znadne i tovarne jejiho otce. Hned po svem piijezdu se ujala prace s takovou opravdovosti a vytrvalosti, ie projevovala ph ni ptimo mueskou houievnatost.

"Vim, ee sis pial syna misto mne," odpovedela otci, kdye ji vetejne pochvalil za jeji horlivost, "chci ti jej tedy alespon z dash nahraditi."

"Nikdo nemohl by se o sve dedictvi starati fidinneji," vracel se Ryvin ke sve pochvale a pohladil dceru po zaridovelYch licich.

Mel z ni opravdu radost.

Ptindeela novy vzruch do tovarny, v nil vee ai ptilif klidn'Ym chodem ku ptedu. "ttialca!" 4 zaeertoval pan Karnet, pozoruje, jak se insednici snail, aby nebyli zahanbeni svoji mlacliekou spolukolegyni.

"Jen aby nam ji nikdo nechytil," podpotil vtip take pan Ryvin.

"Ach, ta se da, talc° lapiti," hajil svoji chranenku start' pan. "Kdye v Hamburku neztratiIa svobodu sveho srdce, zde, na naei samote, o ni jiste neptijde."

"Kdoe vi?" vmisila se do hovoru take ta, ktere se tYkal, a :lee mu dosud pouze naslouchala.

"Co pak? Snad ne nejake raeove tajemstvi?" vyzvidal pan Ryvin.

"A kdyby?" smala se jeho dcerka.

"Jiste bychom je vypatrali."

"Neni to tak snadne, jak si myslite, kmottiaku."

"Tedy piece!" zvolal pan Karnet. "Vida, jak se prozradila!"

"To jsem tekla jen proto, abych yarn udelala radost," namlouvala Eva panu Karnetovi, poteeena, ie ho vidi tak rozjateneho.

Nebylo tomu vedy tak. Zvldete v posledni dobe spoleanik pana Ryvina ztejrne trpel svoji nemoci.

"Dlouho ui tu mezi vami nepobudu," tikal v takovYch chvilich.

Veichni jej "Jaka to tee! Vy a mysleti na podobne veci," vymlouvala mu poetmistrova trYznive jeho domnenky.

"Co bych mela Mei ja, stars baba, jednou nohou ui v hrobu postavena? Ze mne ut bude davno prach a popel a vy tu s rnYm zetem jeete

Ve sttedu, clne 21. dubna 1937. hezky dlouho budete tropiti taeka •iny. Ba teprve potom!" smala se.

I pan Karnet se pousmal.

"Kdybyste jen mluvila pravdu! Odpustil bych yam i toto podezteni," odvetil.

Take Jindfieka podobne s nim hovotivala a eertovala.

"Jste v nejlepeich letech — tenit byste se j ete mohl."

"To bych rad veal, kdo by si mne veal."

"Ja hned, kdybych byla svobodna!" doznavala pani Ryvinova.

"Vas bych si zase ja, nevzal," snaeil se tertovati pan Karnet.

"A prod?"

"Byla byste na mne piilis ostra. Kandy den se o torn mohu piece ptesvedditi," odpovidal pan Karnet, ale usmev vybledl mu na rtech, nebot' se to chvile opet k slovu ptihlasily bolesti.

A v techto hodinach nebylo s panem Karnetern radno ani hovotiti.

Se zat'atYmi rty seal ye svem ktesle, odi do dalek uptene, mysl Buh vi kde rortoulanou.

Domaci chodili kolem neho po Apielach a pouze Eva mela pray° osloviti nemocneho.

Bylat' miladkem pana Karneta a jeho srdce vedy ji bylo otevteno.

"Jsi mjim straenYm andelem!" tikaval a jeho eilnata ruka tiskla hebkou rueku diveinu.

"Chtela bych jim opravdu bYti, aby tyto eeredne bolesti nemely k vain ptistupu," podotkla Eva jemne.

"Sta.& mi frpine, jsi-li ph mne," ptiznaval a mlada clima racia vyhovela tomuto ptani a a-, stala u nemocneho, jak ji jen jeji prace dovolovala.

Na etesti netrvaly dosud nikdy tyto zachvaty ptilis dlouho a s jejim oddalenim se panu Joachymovi vracela zase nadeje v divot.

Jeho diivetiva povaha dopomohla mu vedy znovu k jasnejeim vyhledUm. Povznesla mysl.

Oktidila srdce.

A zase se vracel do sve kancelate, et'asten, maze opet pracovati. Pine tti roky trval tento tichY zapas mezi smrti a elovekem, a stale byl dlovek vitezem.

Tti roky, pine radostne prace, smetujici k novemu rozkvetu tovarniho podniku.

Kdo drive ztel tovarnu za vedeni 6erneho, nyni sotva by ji byl poznal.

6elo hlavni budovy zcela porostlo zelenYmi kuderami divokeho vina a pouze nove ptistavene Midi() oznadovalo jie z dalek sidlo poeehnand prace. Take domaci zahrada znadne rozeitena a polnosti zaokrouhleny.

Pani Jindtieka naela novY akol eivota.

Stala se hospodyni!

A opravdu dobte ji to slueelo prostted slepic a kachen, jet' z daleka jie poznavaly svoji hospodyni. Pani poetmistrova, venovala svou ptizen zvlake perlidkam a krirtam, nebot' ty mela z veekere to haveti nejradeji.

"Ptipadaji mi jako deti. Vyeaduji stale zvlaetni pede," Take stars pani se zabavila Akoly v hospodatstvi tak, er e po svem domku v tilinkove ani nezatoueila. Byl ostatne nyni v dobrYch rukach.

Stall maneele Vondradkovi, nejaci pry velmi vzdaleni ptibuzni nebottika pana '8ebestiana, pkihlasili se neodekavane, potadujice, aby jim byl pronajat domek co vejminek.

Po malem zdrahani ptistoupeno na tento navrh. A veru — nemuseli toho u Ryvint litovati.

Maneele Vondriekovi byli velmi potadni de a o domek v Zilinkove se starali ptimo Azkostlive.

"Panstvo" z tovarny mei° tam v kaeclem phpade swaj pokoj, kdy zdreeti se v mestedku. Jinak veak s novYmi najernei se Ryvinovi tercet nestYkali.

Pouze vdova po panu ebestianovi, "pani domaxi", jak rikali matte Jincitieeine, zachazela se °boas podivat do sveho domedku. Chodila si sem pro vzpominky minulosti a hodinka, ztravena v zahradce, ptenesla ji vedy do et'astnYch i neklidnYch krajt jeji stale se rychleji vzdalujici minulosti.

Tokradovani)

Ye stiedu, cane 21. dubna KOST EGVPTSKEIIO FARAONA STRAgi. Lord Alexander Seton se vratil z Egypta s mantelkou na svuj zamek Preston House v Anglii. Ptivezli si hromadu egyptskYch pamatek. Za nejcennej gi pokladali Ulomek lidske kosti, kterou lady Setonova na gla v ternnem zakouti faraonovy hrobky v "tdoli kralii". Ted' se anglicke listy velmi vaine rozepisuji, jakaa negtesti kost faraonova lordovi a jeho okoli ptinesla.

Sotva do zamku dojeli, vypukl to potar a znicil velkou jeho east. Pheinu potaru se nepodatilo zjistit. Brzy nato onemocnel synovec lord& za zahadnych okolnosti neznamou chorobou, kterou lekati nedovedli rozeznati. Doporueili mu, aby odjel k moil. Sotva opustil zamek sveho stryce, nahle se zotavil a byl zdray. A vabec farao meal v zamku stragit.

Kattlou noc slyseli obyvatele zamku zahadne, tithe krky, lkani a natikani. Ale nikoho nevideli. Jini zase videli prochazet zavtenYmi dvetmi z komnaty do komnaty bilou postavu. V uzameennYch sktinich, v uzavtenYch pokojich bylo na padrt' rozbito v gechno nadobi. Nav gtevy od lorda utikaly je gte za noci: sly gely, jak faraonav duch tadi.

Jen pry otutilY kolonialni chastojnik se nedal duchem vyru govat a spal si po svem. Rano pak tvrdil, to duch jindy za sveho obvykleho zamestnani mluvici staroegyptAtincu, mu v noci pravil distou anglidtinou: "Neptestanu drive stra git, dokud mne neodvedou zpatky na misto, kde nine vzali." Tedy stra gidlo kompletnl. U nas takove \Teel kikaji misto otutilYm kolonialnim brigadnikam detem, aby netrhaly kytielty na hrobech.

V kraji bylo brzy pozdviteni. Do zamku chodily vYhratne dopisy: at' hezky faraona daji zase tam, kde ho vzali. Jen majitele hotela adaji lorda, aby jim kost prodal, nebot' doufall timto zpusobem pkilakat hosty k tacinemu stra gidelnemu nevyspani. Zatim si lord koupil listek na lod' a jegte v tomto tYdnu lady Setonova odjede do Egypta a odveze zlomenY filomek faraonovy kosti na misto, kde ji nalezla: do hrobky v krala". Net odjede, mela by se je gte zeptat zverolekate, neni-li to jeji stragidlo kost z nejake za gle nilske krysy. Je vgak velmi mnoho vatnYch lidi, kteti opravdove yeti, to v hmote tel farana zustava zachovana jejich vale a motnost pasobnosti, ktere se projevuji takovYmto zpusobem.

KAKETA NA MESiC 12. KVETNA. V den britske korunovace 12. kvetna bude y e SpojenYch statech vystkelena raketa na mesic. Profesor Godard pracoval pinYch patnext let na teorickych vypoetech a technickych zkougkach. Poutil v gech poznatka. jicht ziskalo v poslednich letech letectvi a zejmena lety do stratosfery. Nejtet gi ovgem bylo ziskat pro pokus finaneni prostiedky. Ty ziskal od Carneigovy nadace. Poblit mesta Boswell ye state Nove Mexiko ma vlastni astronautickou laboratoi se Stabem spolupracovnika, s nimit konal jeg te posledni ptipravy. Je ptesvedden, to naraz rakety na mesic bude dobte videt dalekohledy, nebot' podle toho vypodital dobu vYstkelu ,naboj rakety a jeji dopad na mesic. Godard je znamy americkY badatel v oboru raket a dosahl ut nekolika Uspecht. Pro let na mesic se mu ptihlasilo ut cele mnotstvi dobrovolnikti, kteti by ochotne nasadili tivot pro slavu, to podnikaji prvni let do hvezdneho prostoru. Godard jejich nabidky odmitl a prvni let jeho rakety bude bez posadky. Zdati-li se a bude-li mit prostiedky na dal gi pokusy, pomYgli i na let s posadkou.

Pruplav Moskva-Volha.

Behem dubna budou dokoneeny prate na stavbe ohromneho pruplavu Moskva—Volha, kterY ma bYt 1. kvetna otevien. Moskva se tim zmeni ve velkY piistav, z nehot budou plout lodi s ponorem at etyti a pal metru po Volze do Kaspickeho mote. At bude dokoneen praplav, jent u Stalingradu spoji Volgu s Donem, a d ye adolni ptehrady ua Volze u Rybinsku a Uglide, bude mit Moskva ptime vodni spojeni s pet S BilYm a BaltskYm na severu, s AzovskYm, Lernym a KaspickYm

Strena 17.

NrEBTNiK

Rozmanitosti. na jihu. Pruplav Moskva—Volha je jednou z nejvetgich vodnich staveb sveta. Umele vybudovane. vodni testa meti 128 km, kdetto panamsky pruplav je jen 81 km dlouhY. Na teto trati bylo ztizeno 11 komor, jedenact hrazi, mnoho mostu pro silnice a teleznice. To vge bylo vykonano v rekordni dobe etyt let. Letos na prvniho maje ma. v Moskve ptistat prvni motorova lod' z Volhy. PrOplavem Moskva — Volha bylo zajigteno i zasobovani Moskvy vodou. Na jednoho obyvatele teto metropole phpadne asi 600 litru vody denne. Zajimave na teto stavbe je, jak se Rusove vraceji i ye svYch prilmyslovYch stavbach k vzorum architektury z "anno dazumal", dimt moderni prabojni architekti nebudou nijak nadgeni. gkola pro dohazovaee.

V Nemecku byl prave vydan ministerskY dekret, podle ktereho musi v gichni zprosttedkovatele snatku navgtevovati zvla gtni Skolni kursy. Odavodneni je tentokrate galamounske: adelem zprosttedkovani snatkil v novem Nernecku nesmi pry bYt provdavani bohatYch nevest, nybrt jenom ptesne podle stanoviska diste rasy sblitovati zdrave mute a teny.

Salva do malomocnfreh.

V odlehlYch krajich stiedni tiny je malo lekatt a proto se tam vSechny nakatlive nemoci nebezpedne rychle giti. V poslednich letech zahajila vlada soustavnY boj proti malomocenstvi, kterym jsou postiteny rozsahle kraje. Ve velkYch mestech byly ziizeny odborne kllniky za vedeni zku genYch lekatt, kteti nemocne prozatimne ogettuji a internuji ye zvlagtnich taborech. Ve vnitrozemi provincie Kwantungu nalezly Utady novY "pasobivY" lek: V samotnem Jenkongu pochytali vojaci asi 60 malomocnYch a proste je Pied dvema tYdny posttileli take nekolik tuctu nemocnYch. Byly mezi nimi tehdy teny.

Rvakka diplomat& ByvalY japonskY velvyslanec v iVioskve ToTanaku uspotadal ye svem dome v Tokiu hostinu, ph ktere doglo mezi byvalYm vyslancem ye Stokholmu Togio 8iratorim a byvalYm japonskYm velvysiancem v Berline Obatou k prudke hadce. 8iratori ulomil pojednou operadio tidle a mr gtil ji vsi silou po Obatovi a nebezpeene ho zranil na hlave. Ptioinou hadky byla ruznost nazora o nemecko-japonske smlouve.

Briati tajni agenti se zajimaji o skuteenST rozsa.h zbrojeni.

V Upine tajnosti ztidili Japonci na jitnim pobteti Formosy u mesta Kogun velikou leteckou zak.ladnu. tirou nahodou ji objevili britkteti v techto mistech ztroskosti tali. Nyni se zda, to troseenici ztroskotali ye slutbach britske vYzvedne slutby. Letecka Ustredna v Ko gunu je namiiena proti britskemu ptistavu v Line Honkongu, kterY se pomalu meni v nejmodernej gi pevnost. V tYdnu pied velikonocemi melo britske valeane lod'stvo na Dalnem vychode u Honkongu manevry za Udasti 25 velkYch valednYch lodi a 25.000 mutt.

Manevry mely zjistit, zda je motno Honkong branit proti ittoku lod'stva a letectva. Lod'stvo podnikalo pokusy o vylodeni vojska a britska posadka, organisovala obranu. VYsledkem manevrt je, ze posadka v Honkongu bude zesilena o nekolik prapora a budou tam umisteny nove oddily letectva. Pro jejich ubytovani a stavbu dal gich pevnosti bylo pro leta§ek ur'eno 30 miliont dolara. — Japonci maji od svYch agenta zpravy, to ruske zbrojeni na nem vychode udinilo nove pokroky. Jen v oblasti Vladivostoku je soustkedeno 300.000 mutt). a 1200 letadel. V ptistavech Dalneho vYchodu je vytrvale sousttedeno 70 ruskYch ponorek a jejich poeet katdYm rokem roste. Snad tyto zpravy plispely k tomu, to Japonsko projevuje ye sve politice vice mirumilovnosti.

Obelisk z Aksumu

clopravovin pa kusech do kima,

Obelisk v babe gskem posvatnem meste Aksumu byl rozbit na gest kusil a je odvaten do Tti kusy ut v Rime jsou, dalAi dva wave dovaZeji. Jeden z nich vali 80, druhy 600 metraka. Podatkem dubna bude ptivezen posledni kus, jen vati 650 metralta. Pak bude obelisk postaven v Rime na Via Triumfalis, kde ut stoji i pomnik Lva Judova z Addis Abeby.

LEKARI DELALI SAMI SORE POILUSNE PACIENTY.

V New Yorku byl v ininulYch dnech nalezen proslulY roentgenolog profesor Coates mrtev vedle sveho roentgenoveho dela. Pracoval v tomto phsroji s elektrickYm proudem o napeti 1,250.000 voltil a provedl pokus ptedevgim na sobe. Zaplatil jej 'tivotem, ale jako mnoho uaencu povatoval vlastni tivot za nepatrnou sazku proti ohromnYm Ukolam vedy. V dejinach vedy bylo takovYch hrdina velmi mnoho.

Zvlagtni misto zaujima mezi nimi Pettenkofer, zakladatel moderni hygieny V (lobe, kdy bakteriologie slavila sve prvni velike triurnfy a odhalovala v bacilech pavodce nakatlivYch nemoci, byl Pettenkofer odparcem nove nauky. Ptekvapil shromatdeni svYch ueenYch odpurca tim, ze spolkl celou lzici tivYch cholerovYch bacilu Nastalo v geobecne zdegeni, ale Pettenkofer, adkoliv nemel pravdy, si tim ani dost malo neublitil.

Docela jina byla vec s chirurgem Kurtzahnem. Vedel, to rakovinu je motno ptenest z jednoho zvitete na druhe. S lidmi takovYch zkugenosti nebylo a proto provedl pokus na sob& Vyoperoval jednomu nemocnemu rakovinovy nador a pak si hned dal rakovinovou tkaii voperovat do stehna. Osud mu pill. Rakovinova titan se site ujala, ale pak pomalu zanikala a za gla upine.

Lekat dr. Forssmann zase provedl jinY pokus. Zalotil si sondu (tenkou trubidku) at do srdce. Chtel zjistit, zda by se timto zpusobem nedala ze srdce odstraniti bublinka vzduchu nebo jina ptekatka, jet vadi pravidelne dinnosti srdce a znamend skoro jistou smrt. Oteviel si na pati zilu, vsunul do ni sondu a vsouval ji stale hloubeji, at byla podle jeho mineni v srdci. Provedl to v operadni sini a pak si to chtel pfezkou get roentgenem. Ode gel tedy se sondou v srdci o poschodi vYS k roentgentgenu, prosvitil se a zjistil, to ma sondu skutedne at v srdci. Teprve potom se aSettil a odvatil se k podobnYm operacim na svYch nemocnYch. TakovYm hrdinou vedy byl Mednikov, jent si dal naoekovat krevni nemoc, povatovanou za nevyleeitelnou, aby dokazal. to jeho zpusobem je motno ji vyleeit. Podobne si dal chirurg Ullmann od Pasteura naodkovat vzteklinu, aby na nem Pasteur dokazal spolehlivost sveho sera.

ZAPOMENUTt

AmerickY Indian je opravdu zapomenutYm mutem, jak tvrdi zprava profesorske koleje pti columbijske universite.

100.000 Indiana pry tije bez pfidy a na 50.000 jich tije v bidnYch brlozich. Indian se stal °bet gpatnYch bytovYch potnera, jake snad nenajdeme v jine zemi.

328.000 Indiana tije v 221 reservacich v 26 statech, hlavne na zapad od Mississippi. Asi 33 procent jejich obydli ma jenom jeden pokoj, cot je na pramernY pneet osob, tijicich v jedne rodine (3.5 at 4.5), trochu malo.

Jejich potrava je nedostateena, pokraduje dale zprava, a mnoho Indiana je odkazano na statni podporu. Tato zavislost je zbavuje socialnich, finanenich a psychologickYch vyhod, jicht paZivaji samostatne vydelavajici Olean& Za posledniha pal stoleti indianska Oda se postupne zmenkla as na 30 procent sveho byvaleho rozsahu. A z tech 30 procent polovina jsou pougte nebo polopou gte, lezici v oblastech, kde neni vody k zavlatovetni.

Strana 18.

I

Ar*

NAS ZAL011

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Oeslt Prapor, Os. 24, projevujeme timto jmenern du nati uptirnne citenou soustrast zarmouceditkam a ostatni rodine;:::nad ne ztratou jejich milovaneho mantela, otce, ptibuzneho a na geho, spolubratra J. W. Marka, jr., ktery tak nahle a neoeekavane od vas odetel tam, odkud neni navratu. Zemtel dne 3. dubna 1937; byl ranen mrtvici. Zemtel jette v mladem veku 45 let a nekolik mesict. ZesnulY byl vkly dobrYm elenem a na svoje povinnosti byl vtdy dbalY. Portstala rodino, vime, 'te to byla pro vas rana velika, kdy't vas milovanY mantel, otec a ptibuznY od vas byl tak neoeekavane odvolan, avtak budit yam ittechou, te my elenove nageho tadu opravdove soucitime s vami vat zarmutek. ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokeji a Best budit jeho pamatce.

Dane NT Cyclone, dne 11. dubna 1937.

P. J. Marek, Chas. Navratil, Ben Babeik, resolu6ni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Slovan els. 9, S. P. J. S. T., timto vyslovujeme naSi hluboce citenou soustrast pozastale mantelce, synu a vSem ptibutiVm nad ztratou mantela, otce a ptibuzneho a naSeho bratra Martina gkarpa, kterST zemtel v Caldwell 1. dubna 1937 a pohtben ye Snook na Narodnim htbitove 2. dubna 1937.

Drazi pozustali, vime te vat zarmutek jest avAak ujitt'ujeme vas, te my, spolkovi brath a sestry citime s vami, cot yam budit eastednou atechou.

A ty, milt' bratte, po strastech tivota odpotivej v pokoji a matieka nine Ti budit lehkou.

Dan째 ye Snook, Tex., 14. dubna. 1937.

Jos. SumSal, Jno. M. gebesta, Dr. H. Kozar, resolueni vSrbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanST resolueni vSrbor tadu Hej Slovane, els. 105 ye C'hriesman, Texas, vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast pozusta13"rm rodietrn, bratram a sestram, nad ztraton milovaneho syna a bratra, a na geho spolubratra, Jos. F. PlaSka, kterST zemtel po kratke nemoci na zapal plic dne 31. btezna 1937 ye start 341et a pochoyan byl dne 1. dubna na katolickem htbitove v Caldwell, Texas, ZenuV7 bratr byl ytely dbalY svS7ch povinnosti, protot Vy, zarmouceni pozastali, vime *te zarmutek vas jest velikSt, avSak budit yarn easteenou atechou, te my upfimne soucitime s vami ye vatem zarmutku. best budit jeho pamatce a at' odpoeiva v pokoji.

Dan째 v Chiesman, Tex., dne 16. dubna 1937.

Pavel Valigura, Jan Dlabaj, Frank Nedbalek, resoludni vStor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Iket1 Pokrok Sweet Home Cis. 63 S. P. J. S. T., projevujeme timto pozastale manaelce a ditkam hluboce citenou soustrast, a nad fad ztratil dobreho Mena a bratra Vince Lacinu, kterST zemtel po dlouho trvajiei nemoci 1. dubna 1937, dosahnuv sluSneho stati 69 let a 27 drii. Zesnulr bratr byl dobry'm Menem nasi mile Jednoty a poctivSim deskYrn vlastencem. best budit jeho pamatce. Hecht' truchlici portstali ptijmou na gi nejhlubgi soustrast.

Demo ye Sweet Home, Tex., dne .14. dubna 1937.

Adolf MattiSek, Frank S. gteffek, Joe N. Morris, resolueni vStor.

TNiK

RESOLUCE SOUSTRASTI My, resolueni vSrbor tadu Rozkvet Zapadu cis. 107, vyslovujeme uptimnou soustrast nad ztratou na geho spolubratra, Josefa Mereeky, kterS7 nas opustil dne 3. dubna 1937.

Zesnulsi byl dobrS7m natim spolubratrem a my aelime jeho odchodu.

Vime, drazi pozustali, ae zarmutek vas jest velikY, ale budit yam atechou, ae my citime s vami va.s zarmutek, a Tolle, zesnulY bratte, budit zachovana pamatka a lehkY odpoeinek.

E. Mieulka, Edwin Barog, Karel 2idek, resolueni vYbor.

Fort Worth, Texas.

Vatena redakce, eteni etenati, bratti a sestry!

Dostala jsem psani z Detroit a Chicaga, jestli se tu ptipravujem na Sokola. Jestli ptijedou ptatele, rada bych jela, mnoho z nas tea, okteje elovelt, kdyt uvidi ty krasne tady tech sokola a ty jejich vYkony. Proto kdo mate ditky, co mohou cvicit, posilejte je do cvieeni, snaate se svni &tem vatipit tu lasku a nauku Fuegner a TyrSovu. Nebudete zldamani, kdyt vase ditko bude videt, ae mu to jde ku zdravi, a tea tak hued nezapomene tu matefskou fed, ten krasnS7 vS7slov te mile fedi, a tea tomu pofadku, ovaem to ditko, ten cvieenee musi poslouchat evieitele a musi mit k nemu daveru a lasku.

Tet i ten evieitel musi umet, aby ho evieenci poslouchali a fidili se, co on jim nakate a tak ueinili. Take v 160 bude v Ennis yetejne vystoupeni tech sokola. Neni to tak daleko, takte tam mate jet katdS7 ten evidenee. V Ennis se ua k tomu ptipravuji a pracuji, aby se vaem libilo a odnesli si krasne dojmy ze sletu. U nas se tea cvidi deti a Vat se na to, as pojedou do Ennis. Proe ne vSechny ty ditky, kdyt tam jede kamarad a ptijede zpet, a vyklada, co tam vie bylo a co tam videl, tomu, co tam nebyl, necvieil, to je lito, pfatele jsme jeden narod, jedna rodina, prod se ttidime? Jak by to bylo krasne, kdyby vaichni eeskoslovenskeho pavodu, bez rozdilu, schazeli se dohromady, jak by to bylo pekne, jinonarodovci by si ten slovensky narod lope vazili, kdyt by videli ae tahneme vaichni za jeden provaz a my tea bychom byli radi. Zajiste ae bychom si pak tekli, prod. ua davno jsem s tou nebo s tim nemluvil, vadyt' se s nim nebo s ni dobte jedna. Divi se pak sam sobe, prod tak jednal. Fuegner vystihnul velice dobte, co mezi naaim narodem je, co nam bude k dobremu, on se drtel pravdy, faleS nemiloval, jednal s katcl.S7m spravne. Proto ptatele drtme se pravdy a lasky jeden k druhemu, nekdy se elovek ptenahli a rani druheho, pak ho to mrzi. Ptatele, ueme se milovat jeden druheho, pak ten nas divot bude lepSi. Kde jsem at zaSla! Timto prosim rodiee, ptivedte Yak ditky do Sokola do evieeni, parkrat je sami pozorujte a budete tomu radi, te jste je ptinesli, a pak to ditko vystoupi vetejne a ukate, co vSe se naudilo, bude i ono rado a vy budete nan hrdi. JeSte mate ted' eas je poslat do evideni, ale neodkladejte.

Budeme oslavovat prvniho maje v Sokolovne a to tuployane, nebot' budou vyhravat d ye orchestry, z Dallas tech Melodiers a tech Revelers, takte to bude opravdu krasne. Nevim, kteta orchestra to vyhraje, obe hraji pekne. 0v.gem na prvniho maje se budou jeate lope dr-. tet, aby se zhostily te alohy dobte, ae ano, hoSi? Proto, komu je to motne zblizka i jste vaichni zvani, nejenom okolo, ale i hodne daleko, phjd'te poslechnout ty muzikanty.

Doufam, ae budete spokojeni. VSe bude jak naleti dobre, jidlo i piti, a budete se mezi nami citit jako doma. TeSim se na vas vaichni etenate myth dopisa. Na zdar!

Mary. Paul.

RESOLUCE PROTESTU. Clenove tadu Tioga Cis. 5, v Tioga, Tex., v posledni schtzi ze dne 11. dubna 1937, se usnesli a sehvaluji resoluci fadu gtefanik 142, uvetejnenou v organu ze dne 7. dubna 1937.

M. Pfihoda, piedseda, Karel HejnY, tajem.

Resoludni v3ibor: Chas. Jaresh, Henry Jureeka.

J. F. Kubala,

Ve

dne 21. dubna 1937.

R.gSOLUCE PROTESTU. My, ClenovO radu PokrOk Sweet Home el.. 63. ye Sweet Home, Tex., ye sve raclove schuzi mesioni dne 11. dubna kenane, usnesli jsrne se na protestu nasledujicim: Zaciame Hlavni tradovnu, t o nam vyhovi a druhYm radam, psani na'Semu.

Jelikot bratr Frank B. Steiner byl ye sjezdu zvolen pokiadnikem na gi S.P.J.S.T. veikou vet, ginou hlas0, H. U. zebere br. Steinera praveho pokladnika'nati S.P.J.S.T. Take sobe p.tejerne, aby byly tadne dopisy a resoluce ohledne te veci svobodne uvetejneny v natem Vestniku.

Joe Haidacker, piedseda; John Student', mi.,stoptedseda; Joe N. Morris, tajemnik; Eml Kutae, teetnik; Anton Hordo ysky, pokiadnik; William Chaiupka, Aska Katparek, Chas. Kahanek, resolueni vYbor.

Oslava tacit' Jaro cis. 130. velikY fispech.

Oslava dvacetileteho trvani a einnosti tadu Jaro Cis. 130. v Dallas, Texas, odiaSi yala se v nedeli dne 11. dubna. Mateme smele tici, ae vSestrannSr Uspech tohoto podniku byl pro nas ptekvapeniin, nee째 podobneho netroufali jsme si a.ni oeekavati. Jsme na to hrdi, te sestry a bratti a jejich pfatele nav gtivili nas v take'velkern poetu, jak snad so nesileastrUl eeskeho podniku zde od minulebo leta., Program byl zabajen kolern 7. bodiny weer spoleenou yeeeti, a .aekoliv se zpryu ponVSlelo, aby vtichni ptitomn.i veeekeli najednou, ukazalo se nutnosti veeeteti na ti-ikrate, tak velikY byl poeet nav gtevnika hued z yeeera Po vedeti br. Will A. Nesuda, piedseda tadu Jaro kratSim proslovem vita hosty a pi.edstavuje ceremoniare br. Frantu Rendla, kterY pro pobaveni ptitomnYch ptipravil- velice zajimavY program, tento pod jeho vedenim ihned nasledoval, a soudic die potlesku v sale a osobnim zdelenim mnohYch, tento byl velmi hluene a nadtene ptijat. Pak nasleduje taneeni zabava pti hudbe oblibeneho Pokladnik-Valeik orchestru. Vedouci a jejich hudebnici jsbu provottidni odbornici. Jejich stare ee;.ke 'arieb americke kousky uspokojily katdehO,-Cetiot nejleptim chlkaz:em jest, ze skoro vtichni navttevnici ztstali at do ?,.once a rozchazeli se teprve o jedne hodine rano.

Ptejeme si touto cestou vzdati dik vtem, kteti jakymkoliv zpUsobern prispeli, aby oslava tohoto dne stala se Uspeehena. Z\7]nte nate diky path elentm a ptateitm ze :ousednich mest a venkova, kterych byl veliky poeet, elentr. tadu Pokrok Dallas. ktetl nejen ae pti gli ye velikem poetu, %ale byli nam i napomocni pti vYprave programu, zvlatte peveckemu kroutobo-a tada, path ku, kterY jest sloten ze nekolika pisni. Nanate diky za krasne ktere staraly se o kuchyni, path aim snad dik vtech ptitomnYeh. Oni skutedne tkol na ne vlotenY pod mistrnym vedenim zname sestry Valeikove zastaly ku uspokojeni katdeho. Tolik ruznYch a ctobrYch pokrmil phpravily, aekoliv navtteva byla neoeekavane tadnY nemusel se omeziti.

V ptiprave pro brzkou budoucnost oslava 40 leteho trvani SPJST. Pro nedostatek ureitYch informaci nemdteme dnes vSak vice yarn tici, net to podnik bude velkalepY, ptedcici vte, co jste . dosud videli a jest pravdepodobno, to bude potadan spoleene obequa tidy SPJST. v Dallas, domova to "Greater Texas a Pan-American Exposition", ktera ote.vte letos dne 12.

Jerry F. Bouska, tajemnik. 'derma.

Telocyiena. Jednota, Sokol Seaton.

Dne 9. dubna se odlava;a. sehaze. UCast byla malt.; mime pied sletem a tadna, price nejde ku ptedu, jak by mela jit, jedna schtze po druhe a v tadne nic, a jelikot je v nedeli dne 25. tupni schaze, kde severni okrsek 'na bYt zastoupen dvema eleny z katde jedn e+ y, pak tupa chce vedet noeet elenst ya na z=3.vody 7 Ennis a zarovett kursist-0 na mesieui kurs Chicago. To musi byti projednano v rrmoi= a( ne schtizi dne 23. dubna. Dale crznarnu.i, :%;e cv, eitelskY odbor bude poradat dne 9. kvana oslavu Dne Matek program odpoledne,, se bude skladat z deklamaci, ptedna. gek a skupin a y eeer zabavu v tadove sini v Seaton.

Franta Pohl, jednatel.

ye

Etrant

VirSTNiK

6

brL, 1 a sestry!

Ten nas zvetienY Vastnik se mne zda,ie nam neptinaii to, co jsme caekavali. Dopisti jest aim dale mane. Br. redaktor jest ye thavern uhli a my do,liscvatele jeSte polinka dame.

Budeme psati jen tenkrat, kdy2 se nee° mezi narni vyskytne mimotadneho? Ci stale pek' ne vecne dopisy i tteba s kritikou, ale tak zaobalenou, ze ji vyciti jen ti, co se citi. Vestnik je nai a Jednota jest te2 naie, 'name na obe dy e strany pravo, ale nezapominejme, ze jsme dali dicieru naiim ptedstaviteltm a oni zase a. t' nezapornenou, ze nam dali slib. Bourit dopisy ,easto dosti .nemistnYrrii, by nas bylo nehodno. Doptat dasu a vSe se urovna, tiSe, klidne a ne-ii, nu.me zde zase sjezd za 4 roky.

Tedy bratti a sestry, tu2ku, knitku do ruky a zapso.t si co se main nyni nelibi a at ptijde Cas, tak jednat. My jsme easern velci ubotaci, nosime na oboe ramenach ,co se na nas samotn;jch vymsti. NaSe stanovy jsou vzdor tomu, ae jsou kaade 4 roky opravovane, v mnohYch mistech nejasn.a a kdyt pkijcle pipad jak mama nyni, nevime si rady. Do sjezdu jsou voleni vyslanci pravi i nepravi. Ti pravi obyeejmalo mluvi a ti nepravi maji stale slovo.

A ti delaji zio, n b jsou easem i dosazeni do Utadu, do ktereho by nepattili, neb nebyli tadne zvoleni delegatem. Tedy naie vina jednoho katdeho, kdo diva svuj hlas delegatu do sjezdu, .kde ma nas neptitomne . zastupovat. Cloy ak, kterY hodne udela pro rodinu, spolek neb vetejnost, jest obyCejne zneuznanY a odkopnutY: Rozhiedneme se kolem nas ,jen tak malieko, uvidime dosti abychom si udelali svilj Usudek. Nejlepe by bylo nechat vseho, nebot' laska a bratrstvi, bate ,netrestej, ale vem palici a bij.

Nage Jednota pro2ini 40Iete jubileum. Z malych pcadtku vzrostla na milionovy podnik, ma dobre tivotni pojistky, pail nas deskY tivel dohromady, bychom se neodnarodnili. la mnoho dcbra v- tisicich a tisicich rodinach, kdyt tivitel neb matka zemieli neb i tetce onemocneli. V2dy se najdou duie dobre, ktere

iii)10JA0',-, a pelliz(:: yypiacene, ;5P,, rnnohy majetek zacnranil, ze nemuseli portstall z neho pryd. Tedy nate Jednota. kona dobro a my ji za to musime byti vdedni, net ac ji davam vie a mam ji rada, piece se mne zcia, ze jest chybou, ze ti jeji ptedstavitele ye vtech tech spolcich by men take brati trochu ohled i na ty, co ptiSii at za nimi a ne vtdy vsady jen my a my ,zakladatele, jsme viechno a ti ostatni nic.

Nelibi se mile nova stanovy. Piece jsem Lela, ba i Cetla, le nate nova stanovy budou miti i vtechny pojistky v sone obsatene a nyni jsou tam jen pokyny a jak si podinat a podobne. Jest to pekne, ale neutitedne. Nyni organisatoki neb i pratele jejich nemaji nic po ruce, CO by mohii dati ku ptehlednuti doveku, ktereho by chteli ziskat do Jednoty; ty stare stanovy se mi iepe libily. Nektera nate pojistky jsou znovu ptepoditavane a jsou dratSi. Totet bude stetovat praci organisatorti.

Nat tad oslavil 20lete trvani a zaloteni tadu.

Mame asi 160 dent', ale se navzajem nezname, tad odbYva-jednou za rok zabavu, na tu by meli viichni pkijit a neb aspon do vYroeni schaze prijit, abychom se navzajem set/16.mill. Zabava se dobte vydatila, nyni jest na programu divadlo v Sokolovne, ktere se bude hrati 'dne 25. dubna. Dne prvniho kvetna pojede hudba br. Vincent OndrOtka hrati do Fort Worth, Sokolovne oplatit hudbu i navitevu, kterou si si zde pujcili bratti sokolici. Zabava, pti • ktere u nas v Sokolovne hrali dve hudby, Merlik a Ondruiek, se velmi libila, kattlY se tolik vytandil, ze si tit deveata stetovala, ze je nohy boll. Tedy kdo mazes jet" na prvniho kvetna veder do Fort Worth do sokolovny na zabavu. Sokolovna jest pekna, velkY sal na peknem miste na ceste k Worth Lake, mistnost jest veCer chladna i kdyt jest teplo, neb jest na kopci a vanek hezky okny profukuje.

Prvni nedeli v kvetnu ze stareho tadu Fort Worth maji ptijet sehrat do sine tadu Pokrok pohostinne divadlo, la se na ne teiime, maji pry dobre sily herecke.

Druhou nedeli v kvetnu ZenskY kroutek ma zabavu s programem a 4. nedeli zase divadlo

...10.161141MtImitsasai.

4111•/.11011,NNOOONI.0■0•111.0■■••■

NIK_II NE-V.1'17SLX A ST 7

ale v dy p l e pracovaly a pracup ku upine spokojenosti ulotene

vklady

erty Lonn. anti Buil ink Association po vice jak deset Vase Uspory jsou na stavcc, varn zisku a mane, ne2-11 dividendy jet" vyplacela a vyplaci Liberty Loan and Building Association nepteruiene po vice net deset let, tedy svou povinnost phie nevykonavaji.

Ulotte si -sve Uspory u rids, kde nikdy nestavkovaly, ale vidy svou povinnost verse vykonavaly, ptindiejice vyssi dividendovY zisk, net-li jinde ulotene a kde podilni listy na -ne vydane, Liberty Loan and Building certifilaty vidy svou 100% hodnotu si uchovaly.

LIB E ITY LOAN & Buildin Association .

6

Prvni deskoslovenske pajdovni a stavebni drutstvo v Texasu.

803 BANKERS MORTGAGE BUILDING

HOUSTON,

TEXAS.

Vgechny dotazy ochotne zodpovidame.

19,

✓ SolcoloVni a pcitou rxetVii Zpevacky kroutek

svnj prvni vedrek ze zpevu v sini Pokrok. A pak koruna vg ech slavnosti, sokolskY sraz v Enniske Sokolovni, nekdy v Cervnu.

MinulY patek bylo v nail Sokolovne tivo. Tolik kar kolem, ze to at pkekvapilo. Jell jsme pro dcerku do cvideni a tu celY houf enniskYch sokoliku u nas v Dallas. Cvidilo se na vie strany. Jednou zase nate Sokolovna cvidicimi byla, zapinena.

Na jeviiti nail meli divadelni zkouiku, vedle ✓ druhe mistnosti Utednici ptehliteli tadove knihy a k tomu v gemu i mladi panove Machove z Chicaga do Sokolovny ptitli, tedy naviteva mimotadna. Jako ye vdelirn ulu, pilno na vie strany. A tak vidite, ie jsme na dva mesice zaclani a na venkovni vylety nezbyva. Casu. Nate omladina by vtak mela vice pestovat spoleene zajezdy, mela by vice se navzajem schazet, a navzajem se podporovat. NaC podporovat cizi hudby a jine podniky a nechat vyvatet nate texaske penize do jinYch state, cot na ge spolky je tu nepotkebuji? Ba ze potkebuji a jsme dosti silni, abychom si navzajem dostadili.

Ant. Ondittkova.

Viem zdar. tefanik cis. 142.

Houston, Texas.

"Podnajemnik pani Berna gkove" je nazev rozkogne veselohry, ktera bude sehrana 25. dubna u gtefaniku ,tedy jiz tuto nedeli, tak pkijd'te, at' se do sytosti zasmejete. Kus je protkan vtipnYm humorem a pki torn je dost potidily pro mlacie. UCinkuji sami dobti herd, tet naie sestra Stuclniena a kdyt to hraje, tak to vite, ze nikoho nezklame. K tanci budou hrat nail Dybalove, tak budete mit dvoji poZitek, jak z divadla, tak z tance. A vy, tam z toho Dambury, nohy na ramena a hajdy k * tefaniktm; jii se na v§ecky te gime. Tez jokejeme sestke Dlouhe brzkeho pozdraveni, aby byla z nemocnice co nejdtive doma. Tei se nam vS'em stYska po br. J. Kelarkovi a teAime se, aby byl ut co nejdtive mezi nami.

Na Den matek ptipravuje tad peknSr program na odpoledne a veeer tanec. Tak zatim dost a na shledanou, 25. dubna! Na zdar!

K. Otvrtnikova.

Rad

g

.10/1/0.111■0■1•111.0•1•000.04010.1111•011111111.041111.0.01 ■0411111■ 041•111.4..

Divadelni krouiek "Hlahol" sehraje

v nedeli, dne 2. kvetna Pokrok Houstonu c. 88, v uclove na Studewood DIVADLO POD NAZVEM

jak ti, chudi o to im6ni Veselohra o 4 jednanich.

OSOBY: Tomas Tak obuvnickY mistr, br. A. liana' Ferenc PrkYnko, jeho vyudenec a pomoc. br. Tim KostornlatskY Augustin Rorejs, profesor-spiritista br. Joe Kalousek Florian Dudek, hokynat, br. Jim Kincl Katetina, jeho chot' pi. M. Rotnovske.

Sl. Eulalie Koblitkova, soukrom. sl. B. Mareshova Anna Orlova, assist. zub. lekate, sl. A. geveikova.'

S. M. 8tepanka, teditelka Charity sl. Naomi Kostomlatske.

Vladimir Nemec, vladni rada br. Joe KaApar Jan Sobotka, listonoi br. R. Vavra Motic HrubY, posluha Misto deje: 1. jednani: v ievcovne Mr. Taka. — 2. jednani: v byte prof. Rorejse, pti spirit. seclance. — 3. jed.: v dekarne zub. lekate. — 4. jednani: v zahrade Charity.

ZACATEK PEESNE VE 3 HODINY OTWOLEDNE, VSTUPNE: PAN 40e. —DAMA:25c 47

Hudha: Ilsy's Orchestra z ZPEVY V mil-mot

range, •

OBED BUDE PRICHYSTAN .V POLEDNE. K hojne naviteve a k srdednemu zasmani vas viechny 'zdaleka i z blizka zve ZABAVNI 44WOOKAMMOWINWOMWMINAM.401000100■M.OWPOW041111,0010,001M.MWO00.

Ilittana 20.

VISTN/K

Jak navglevovati nemocne.

Dr. Vratislav Kudera. mAKOVtCH lidi jest jiste na svete malo, 1 aby za vedomi sve tale nemoci sami zvali k sobs navgteniky. U nas si tak podivuhodne asi pied padesati lety podinal profesor chirurgie dr. Vilem Weis, jeho zasluhy o uspotadani nove r. 1883 zfizene Ceske lekatske fakulty v Praze dosud nebyly dostatedne oceneny. Zval mediky k svemu smrtelnemu lozi, v bolestech je zkoukl a po pfipade po zasluze nechal nektere propadnout. Vedel, ze jako dfivelh, tak i teto posledni jeho prace je na prospech deskeho lekafstvi n.ezbytne zapotfebi, a proto teem se ji obetoval. Pro takove hrdinstvi moudreho dloveka neni u jinS7ch tvorri phrody podobriSrch pfikladri. Je znamo o zvitatech volne iijicich, onemocni-li, 2e zalezou do tako dostupnSrch fikrytri a tam hynou. Nechteji miti svedky sv3-7ch ritrap. Je to tedy jen pfirozenST pud vethny vatne nemocriSich lidi, ze nepfeji si ruchu ye svem okoli a navOtev. Ale dndni spoleeenske zvyky nebo spik zlozvyky zavedly mOdu navAtevovati nemocne tkeba v zastupech. V pokoji nemocneho neb aspori v sousedni mistnosti se schazeji znami a 2ive i vesele ai hludne se tam bavi. S lekafskeho hlediska radno tedy vytknouti nekolik zasadnich pravidel o nav'Stevach: Ka2c1S7 nernocnS7 behem nemoci se stave', dim dale tim nervosnejhm, snadno se unavuje a pro malidkost rozdiluje.

Proto v prve fade potfebuje klid, potom samotu. Ji take ze zdravotnich drivodfi. Prase lehke nemoci jak dospelS7ch, tak deti, jako jsou na pt. rSrmy, zanety v krku, katary prridukk, na.hla zahvadel, horeene vyratky a jine choroby laSTvaji znadne nakatlive. NavOtevnici nemocnSTch mohou sami se infikovati nebo svernu zdravernu okoli pkinesti nakazu. Nej/Ape kratce zakazati vkchny navStevy nepovolanSTh. Vzpomerime dale, 2e nemocni east() maji nenadale potfeby a pfani. NavOtevy mohou jen v torn delati nemile obtik. NemocnSr 0.61 by si zmenit polohu tela, napit se, spat, ale navteva mu v tom pfekah. Proto se lekafsky veobecne 26,dá, dopfejte nemocriSm klidu a nechte je s oktfovateli o samote. Mete navAtivit nemocneho, jen kdy2 lekaf k tomu svoli a sam nemocnST pfeje si vas videt. Potom vSak ani nad tim nenatikejte, ani mu nedavejte neuvefitelne nadeje, ani mu nenabizejte sve nebo jinde osvedeene lekafe ani leky. si kratit chvilu dtenim, pfedem vyzvedte, jak druh detby ma rad a venujte mu knihu. Nikdy vgak nenoste mu 2adnou doma upravenou potravu, ani cukratske v3irobky, ani ovoce, ani za napoj malaga a jine vino, dokud jste se zevrubne nevyptali, co v diets lekafem pfedepsane je nemocnemu v2dy jen v malem mno2stvi dovoleno a co zakazano. Smite-li navOtivit nemocneho, pfedem se zeptejte oktfovatelky na stay toho dne i na dukvni naladu. Av gak i kdy2 je dobra, chystejte se po dtvrt hodine k odchodu. Z nemocnic je znamo, k sta y nemocnSrch po dovolene dobe od dvou do etyf hodin .nebkva zlepOen, naopak i dosti pohorkn.

I kdy2 sam nemocnSt vas zdrhije, omluvte se mu povinnosti nee° obstarkvat a slibte mu, k za par drill znovu pfijdete na neho se podivat.

ITALSKE ZENY.

Mluvime-li o Italce, vzpomeneme si hned na slavne basnifky, filosofky a komponistky italske renesance, na 2eny, ktere se vyznamenaly jak svou telesnou krasou, tak vysokSrm duchem. 2ena starch dob hrala vSiznamnou roli a byla prave tak ctena jako Postaveni 2eny v dndni Italii je docela jine, tak vSihradne na roli v rodine omezene, k skoro mriteme pochybovat, zda rodove schopnosti a sily 2iji i v dndni Italce. V dejinach Italie od renesance jsou jmena slavnSrch kn stale tidgi a v dosud mladSrch dejinach sjednocene Italie najdeme sotva nekolik FenskYch postav, ktere by tak vynikly, aby S'irh vetejnost o nich yedela. Myslime pkedevAim no, slavnou hereeku Duse, na socialni basnikku Adu Negrie, na nositelku Nobelovy ceny Grazia Deledda. Ale tyto

v*Sechny naldeji vice mene minulosti.

Jak to vypadO, nyni s postavenim a roli teny ve fagistieke pritomnosti? Jeji podil na verejnych problemech a rikolech je minima/au, tfebate je ji podle zakona zaruCena ripina volnost v3"ivoje. Nehledime-li k nekolika malo 2enam, ktere jsou Cinny v nejakem vedeckem oboru, je to pfedevAim povolani uditelske na obecnSrch gkolach, ktere fa gismus 2enam ponechal. (Na italskS7ch obecnS7ch Skolach vyuduje pouze 20,000 uditelri, ale vic ne2 80,000 ueitelek.)

2enske hnuti nedovedlo se v Italii nikdy zcela rozvinout. Pokud bylo, stal v poptedi jeho risili boj o volebni pravo kn. Zeny z meSVanstva nepocit'ovaly — hlavne pro sve priznive pravni postaveni — nutnost volebniho prava tak silne.

Typickou italskou 2enou neni 'Zeno vS7deledne einna, nSrbr2 Zeno v domacnosti. Tfebak zakon z roku 1919 ienam dovoluje "prase tak jako muff= vykonavani vkch povolani soukrome i ve vefejnem 2ivote", s vflimkou politiky a soudnictvi, zatladuje fahsmus 'term stale vice a vice do rodiny a vzdaluje ji z vetejneho iivota. ZvIkSte po zavedeni 40hodinoveho tSTdne byly 2eny propongteny a nahrazovany mu2i.

Volebni pray() 2enam fahsmus nedal, volebni pravo do obci, ktereho se jim ze zadatku dostalo, nebylo jim nic platne, ponevad2 obecni volby byly brzy odstraneny. Zeny jsou prave tak jako mu2i organisovany v mistnich "Fasci".

Podet diem). ve "Fasci Femminili" (2enske skupiny) dosahuje jenom 300,000 proti 1,850,000 mute ye "Fasci di Combatimento". Tyto 2enske skupiny strany jsou vedeny ye vkch rozhodujicich otazkach — jak se pfiznava — mutskSimi soube2nSrmi organisacemi. Kruh jejich prace je velmi omezenV', jsou ni28imi odelenimi mistni organisace strany. Moji vykonavat dobrodinnost a socialni peel, ye smernicich pro "Fasci Femmili" se Mica, k tato dobrodinnost 2en je dilleht3.7 m prostfedkem politicks propagandy. obrane proti sankcim tyto 2enske skupiny zvleAte vystupovaly propagandou proti cizozemskS7m vS7robkfim a pod.

POSITlilliOVA EEC. Posurikova tee ptedchazela podle sira Richarda Pageta fedi mluvene. Mnoha, zvifata mluvi hlavne posuriky sveho tela. Pozorujte jen psa, jak z pohybtit jeho tela lze snadno poznati jeho du§evni sta y. Tyto pohyby doprovazi hlaseni, Stekotem, kfmeenim, vreenim, skudenim, vytim, ale to je jenom vedlejSi doprovod. Tak pry bylo take u eloveka. Zvuky zprvu jen provazel posurikovou fee a teprve kdyi podal tvoriti oddelil pro ne zvleitni zvuky. Behem doby mluvend fed se stale vice osvobozovala od posuriktl, nyni se to dokonce ani nepova2uje za fair, doprovazeti fed pfilt 2ivStmi posunky. Ale dosud po celem svete merle vzdelanV a menu spoledensky vybrou genS7 lid utiva p11 mauve posurikove fedi, zvlaOte u sanguinidtejhch narodri, ne2 jsme my a severni Slovane vubec. Mluvene, fee je pohodlnejk ne2 posufikova, ale ma. nevYhodu, Fe se snadno v mnoho jazykri. l3abylonske zmateni jazykii bylo kletbou jejiho viterstvi. Sir Paget dovozuje, Fe by bylo mono posurikovou fed vypestovati na takovou vysi, ze by dovedla vyjadtiti i nejsubtilnejk pojmy. Co to nedovedou hluchonemi? Posurikove fedi se Ize snadno namohla by 13S7ti mezinarodni a odstraniti mnohd z mezinarodnich sportri. A pfedstavte si, jaka by to byla vS7hoda, a2' se zdokonali televise. Pro vkchny divaky by stahla jedna posurikova fee, aby vSemu rozumeli, at' by to ukazoval Patagonec nebo Tibet'an. Misto ti S. tenYch knih by se prodavaly filmy, misto mluven3.7ch pfednakk by se hralo do pfijimaciho phstroje. Herci by mohli b3"7ti i nemi lids. Mluveno, fed by zbyla pro bezruke, pro tmu, v ni2 neni na gestikulujici ruce videti a snad pro zpev, nebot' pantomina je nemi. Jsme vtak pfesveddeni, Fe Sir Paget je si dobfe vedom, ze jeho napad pficha.zi o mnoho tisicileti, snad o statisice let pozde.

Nekdo ti tekne, co nejsi a tys tomu rad. Nejste oba blazni?

ye stPedu, dne 21, dubna 1937.

Leeeni svrbivky.

TE NA STO rozlienYch pfiein svrbeni, prosteho jakkekoliv vyratku nebo provazeneho rozmanitYmi nezanetlivYmi i zanetlivYmi zmenami ktde. Nektera svrbivka se vyvine znenadani a zase v nekolika hodinach nebo dnech se zcela ztraci. Jine pozvolna se stavaji citel nymi, stupriuji se, nekoneene dlouho trvaji, na das vymizeji, ale tvrdohjne znovu a znovu se vraceji. NekterSr druh svrbivky ptedem ohla guje, ze lidske zdravi neni v potadku, jinV druh se dostavi, kdyi tel.() jiz bylo nejakY eas churavo. Z toho samortejme :vysvita, Fe lkeni svrbivek se nenafte provadeti jednim, vkobecne stejnSi m postupem, jednou zazraenou masti, nebo pro vOecky ptipady vhodriStm zasypem, 2e take se nemrite pouhvati jenom zevnich prostfedkri, nVbr2 2e pravidelne, mnohdy hlavne, bS7va pottebi vnittnich leke. Tak je tomu ph svrbeni nasledkem dny, cukrovky, Opatneho zahvani, ptebytku nebo nedostatku nekterSrch hormonfi v krvi atd. Svrbeni by to nepfestalo, kdyby se leeila samotna kfte, ale ptestane, kdy2 lekar zavede ledeni, ktere z krve odstrani kyselinu modovou, cukr, hnilobne latky sttevni a upravi soulad hormonri Nekdy vAak jest i jenom nesnadriSrm rikonem najiti podstatnou pfidinu svrbeni a vydatne ji zmirniti nebo potladiti. Je na pt. znarna tak zv. svrbivka zimni, ktera mane za prvnich chladnS7 ch dni podzimnich a trva bez pfesta yky, az kdy2 nastane teple poeasi jarni. Bezvadna zdravotnicka, Fivotosprava nedocili proti ni Fadneho pfizniveho prisobeni. Zvetkni chladu zvetS'uje svrbeni, stoupnuti teploty ovzduk hned ji zmirni. Pozoruje se easteji u Fen, nez u muki, asi proto, ze podle phkazu mody kny i v zime pomerne lehdeji se oblekaji net' mu2i. Tim lze take vysvetliti, 2e nejvethm svrbenim 13vaji postikny 1S7tka, stehna a boky Fen. Naproti tomu svrbivka koneenikri easteji a silneji postihuje muFe kterehokoli stari, neF Feny. KoFni pfecitlivelost bYva vSak u obou pohlavi vzbuzovana nemirnYm poktkem tabaku a derne kavy, sedavYm zpilsobem kvota, zacpou a ji zavinenYmi hemorroidy. Tim take vysvetleno, prod svrbivka koneeniku pies eastejk koupele velkomeSt'akti jest u nich eastejei chorobou, nei u venkovanti. Aekoli zneklidnuje trpiciho i ve dne, nejsilneji a nejtiporneji se vetSinou dostavuje v noci. Ru gi spanek nemocneho nebo nemocnY i ye spani se nemilosrdne Skrabe, dokud rozdrasanim kilFe nedocili uklidneni. TakovYmi zranenYmi kti2e kite a okoli se zanecuje, zdutuje, jizvami ztluSTuje, v zahybech mokva a zvolna se pokrYva stale svrbicim liSejem, kterY se Mi do okoli. Za takoveho stavu je pak i Micah nesnadno zdolati svrbivku. VSechno opo2dene omS7vani, masti a zasypy jsou malo platne. Proto pfikazuje nemasitou dietu, desinfekdnimi 2lueov3imi a olejovini projimadly ripravu denni fidke stolice, za,kaz papiru hlavne pottteneho k odist'ovani, misto nebo pravidelne =Swami slabSrmi rnSIdlovSrmi desinfekdnimi rortoky. Vedle techto vkobecne doporuditelnSrch pravidel zavadi se nyni ledeni roentgenovS7mi paprsky. Pouhva, se vSak jen tak zv. nejmekdich, hranidnich paprskt, ktere nepronikaji do hloubky Vela a prave jen na kfti prisobi velmi rispegne.

Sedm iivotnich 1. Pfelud, Fe jedinec se tvoti a roste nieenini druhYch. 2. Sklon lamat si hlavu vecmi, je2 nelze zincnit ani napravit.

3. Tvrzeni, ze nejaka vec je neproveditelna jen proto, Fe my sami jsme ji nemohli uskutetnit.

4. Pokottet se ptinutit jine, aby vefili a Fili tak, jako my sami.

5. Zanedbavani vS7voje a zjemriovani mysli tim, ze nedteme krasnou literaturu.

6. Nechtic odlokt bez yYznamne zaliby, aby mohlo loS7 t dosakno drilehtej gich veci.

7. Neschopnost osvojit si zvyk stfadati pravidelne penize.

Nejlacinejk kniha jest do/3177 slovnik.

Strana II.

V2STNIl

Ve stkechE dile 21. dubna 1937.

v iratuicu. FINAINelsit VYKAZ RAM: PRAHA Za ladezt piana, .spravic.0 'MINER OVA AN GELIK A 45.75 JE NEVYROV N ATELN A OSLO 29, V TAILOR, TE2‘..'AS. II,)pp, Mow.. ( . pros. 1930.

4.50 iALUDEtNi SILIVKA. Ptijem a vYdini od 1. dubna 1934 Stojan pro mikrofon Posilam $2.10 na Nonat na rheumatism v kyelich. Muslin napsat, tie Kofliky, zavesy, praSek na do 31. prosince 1936.

-,Jaarel, Tex. - Trinerova Ange32.69 se mi po prvni hodne ulevilo. Nyni, na zametani lika mne pomohla znamenite po vel- Pit em kdyi je po praci, nebudu muset Odmeny, domino, napalky ho chodit, snad se toho zbavim. nii zlem zachvatu influenzy. - Rev. Od SPJST. Os. 29 $ 4,400.00 a mice 62.57 Vaclav Sturma.

Skodek." Toto jest jeden z tisiet do- Splatne noty 12,520.00 Za uhli Strawn, Tex., 11. ledna 1937. Popis*, ktere vdedni utiivatele Trine- Dary 20.00 Za knihy, kvetiny, najem §lete NONAT, to dobrou mast, ktera tovy Angeliky poslali firme Trinero- Oznamky na °pone 30.00 za zidle, Centen. znamky 58.65 . 1551 a je dobra na vtiecko. W. J. C. ve za poslednich 4 let, co se AngeThiel.

22.70 lika vyrabi. Ale neni to bajedna si- Za prodane dtivi vtielijake at' suche neb otevtePojitteni livka pki zotavovani se z choroby, $53,560.97 neNa 119.26 Celkem vydani bolesti se Nonat osveddila, ktera 14,431 7: phiern Tanedni zabavy Trinerova Angelika pusobi stejne $53,913.58 bez operate vytahne dkevene i oce144.61 Vydani dinne i pti nechuti k jidlu, zacpe, po- 8atna 53,560.97 love tkisky i st ely v tele uvazle; ale 3,772.55 citu vtieobeene slabosti, nespavosti, Tydenni trOby musi to b3-Tt boleni hlavy, zpiisobenem tialudeeni Prodej sodovky 2,521.09 ZbYi.Ta. $ 352.61 poruchou, a zaroveri Udinkuje jako Z prodeje piva 13,233.37 Hotovcst na ruce $ 16.00 silivka k pkedejiti uvedenYch prave VYteZek z kuchyne 1,451.08 Hotovost v bance 341.61 potitii. Kdyti pomohla tisictim, prod Z prodeje vstupenek 629.63 by nepomohla i am? Mete ji do- Ptebytek v hotov. ze zabav 53.22 Celkova hotovost $357.61 stat v katide lentil lekarne nebo pro5.01 teOek z baseballu VS $5.00 rozdil na hotovosti se stal v Cena Nonat jest 50e a $1.00, patitou dejne rail, ale kdyi ji nedostanete 236.81 dobe stavby.

55c a $1.05. Ptejte se vatieho lekare svem okoli, potilete $1.35 firme VYtetek z barbecue nika neb jednatele, ale nic jineho 2.10 Ptijem z telefonu Joseph Triner Corp., 1333 S. Ashland Joe Kind, loSival* pokiadnik. neberte, radeji pitite pi'Imo na natii 16.00 Ave., Chicago, Ill., a dostanete vel- Prodej zmrzliny 0 adresu: 15.50 kou 23 uncovou rodinnou lahev po- Falane cheeky Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal, Umele podnebi se zmenenStm 88.40 'tou vyplacene. Z Oink* se pkesved- Spl. noty a interest eite, tie Trinerova Angelika je prave Dary od kandidatO 109.00 vzduchem pokusili se vytvotiti v to, co potkebujete. Chcete-li vzorek Hudebni automat 19.43 Nernecku, aby lide nemusili jezdit zdarma, palete pfipojenY kupon na Najem ze iidli 18.55 do la,zni. Vystaveli komory ze skla tout adresu.

53.56 a ze dteva, e kterSich postupne zteZ Bingo a j. her, vraceno d'ovali vzduch, a2 dosahl takoveho Dept. M. Potilete zdarma vzorek $53,913.58, ztedeni, jako je e vST*Oi 3 al 4 tisic Celkem metrit. Komory v'Sak popraskaly.

Trinerovy Angeliky.

Vydani: PouOilo se tedy ocele a po mnohSrch .$ 9,155.25 pokusech •se podatilo vybudovati Za stavebni material Jmeno 3,476.97 Za praci pti stavb komoru, ktera. se necha natiditi na "Mice Za praci pti vedeni Clubu 4,010.71 libovolne podnebi. Vzduch jest elek- vraci se z da -1S/ehdob,ay 20.00 tricky ionisovan zvla tnim apera,Uloieno v "meters" Mesto, stat 3 15.00, tern, kterY zaroveri nabiji zidli, na pomohla v s em Za podil v tel. linii trpicim na talu2ena ma zapotiebi Lasky - jeji Za pivo 11,271.52 ktere sedi patient, proudem o vysoskutedna ptirozenost si ji vy2aduje! Za oznamky 640.30 ke frekvenci. Vanek v komote ob- dek, nechuti k jidlu, nestravnoKdyi 'Zena miluje, je lidatejai, cito- Za svetlo a telefon 718.15 a pochopitelnejAi. A zvla te je Za cigary, cigarety, cukrov. 2,136.17 starava ventilator, kterS soudasne sti, kyselosti a ene vzduch v komote do ptistroje, plyny, a zvla'Ste krasne,fOi! - ena, jeZ nemiluje, Za sodovku 1,596.62 kde je vzduch zbavovan ptebytedne starAim lidem, postrada one aureoly neZnosti a Za barbecue 274.35 vlhkosti. Doplrikem vaech techto zaAtesti. Castokrate jsem slSchavala as groc. zboOi 573.76 tizeni jsou tidici a metici ptistroje. ptestalYm vedrem seslablYm a tikati Zeny, ktere zanily zklamani: Za hudbu 5,820.56 Zvla'Stnim okenkem lze pozorovati z nemoci se po"Nikdy vice nebudu milovati! ',awe Splacene noty 7,240.00 nejen pacienta, ale take ptistroje zdravujicim! se radeji vyhnu!" Myslim, ae je to SluOne pokla,dnikovi 20.00 teplomer, tlakomer a vlhkorner. lAhev stoji absurdni, a Oe naopak Zeny maji Urok viely vyhledavati lasku; a zklamala- Pojitteni proti ohni a bouti 1,072.31 VhodnYm sestavenim vypinadu a 868.64 pak lze vytvotiti v komote podnebi li je prva, potom necht' vyakavaji Dane a license 476.43 dolniho nebo horniho Egypta, ktere post. vyplacene. jine! Podatilo se mi v2cly rozpozna- Za led 391.90 prospiva zvla.'Ste nemocnYm ledviVA LEKARNIK ti, miluje-li to ci ona Zena nebo ni- Za zmrzlinu 42.96 novrrii chorobami nebo mitOete vy- vas ochotne obslou anebo Hokoliv. 2ena bez lasky je pinieka sar120.60 stoupit aO do N S e 10,000 metro nad jeji oci jsou neptivetive, rty Za lednidku 707.07 motem. Uvnitt komory jest soupra- tkou pro vas dostane. Jinak Za 'Oldie maji zatrpk13'r rys; chybi ji rovno305.49 va lamp ktemikovSrch a horskSrch ponete svoji objednavku ptimo Za $ter.k vaha . . . - Dolores Del Rio. na dolejSi adresu a budete obraZa trubky a spravky osvet. slunci. Kombinaci jejich paprskt tern obslouteni.

182.94 Co maji rodiee vedeti. Otec a zatizeni a vodovodu 298.29 je vytvateno umele slunedni zateni sttecha a barva matka nedavaji detem jen telesnou 25.02 v nejrtznej§i intensite a s rOznSTm schranku, ale maji take vliv na je- Za malbu opony 109.84 mnastvim ultrafialovS ch nebo teji.ch vlohy, inteligenci. Anglicka sta- Zdravotnic. zatizeni 96.65 pelnS7ch paprskti. tistika podavo, zajimavS7 pfehled: Za pumpu 22.50 Z 1030 genialnich lidi za poslednich Za pivove baxny 27.20 patnact stoleti bylo ohromne pro- Za petrolej 50.47 cento detmi duchovnich, Oadmi ji- Schodek ze zabav n ' sta narodu anglickemu nedal Za soitaci stroj 60 00 tolik geniu. Podobne seznali v Ame- Za uhlazeni podlahy 171.00 rice, Oe ka2c1S7 dvacatS7 duchovni ma Zebtiky 10.00 NA LOD1CH dite, ktere svYm vS7znamem se do- Za kamna 109.50 stane do encyklopedie "Who's Who'.' Vracene cheeky 20.50 Teprve kaOdST osmistS7 farmat se Pradelna 7.39 mute pochlubiti OspanSrm ditetem, Vydani pti divadle 148.94 Rychlik deka, v Bremerhavenu u Lodi Bremen a Europa, z delniku jeden ze 1600 a jeden z Za vejlte 150.10 odkud jedete do Prahy bez ptesedani.

43,000 nakolenYch delnikt ma tak Za stoly NEB CESTUJTE NA OBLIBENYCH RYCHLODiCH 15.25 znameniteho syna. Nejen tedy de- Za lucerny 31.80 dienost, ale i rodinne. pace, socialni Za piano 100.00 pornery pomahaji tvotit vynikajici Za pobtovne 23.56 lidi.

70.00 License na pivo a vino 12.50 vydani V Berline Oije na 20,000 Cechoslo- Utedni VYborne Oeleznieni spojeni z Brem neb Hamburku 35.00 Za Laud speaker ...... . • vakil, vetknou temeslnikil a 'OivnostPomilteme Vam pti obstaravani navStevnich a vy13.00 Za vlajky nikft; maji etyki spolky, z nich nejstehovaleckYch vis pro VaSe evropske ptibuzne.

60.00 vetSi Sokol, pak "Havlidek", "Hus" Za komin Informace u vageho mistniho agents neb 45.90 Stapler & Staples atd. a "Zi2ka".

Napovedni budka, zaclony a 18.60 V Polsku Zije na venkove vice ne2 a zastery Sklenice, vosk, ko$Vata a 20 milionu chlopt, z nich2 kolem 9 515 Cotton E_xela, niilionu touZi po Vide, ktera jest v tak dale 326.58 Bldg., Houston, Tex. rukou Mechty a magnate. Agrarni Vstupenky k zabavam 68.00 strana Okla, e svem programu vy21.37 vlastneni velkostatkil bez nahrady Barva a laky 39.99 a o toto pravo vedle pra politi- Dekorace 21.15 ck Vch bojuje.

Za zmrzlinu

'

1

9.03

1

•

y

T

y

y

y

y

y

g

g

7

g

$1.25 g

T7

g

7

.

y

DoI

tESKOSLOVENSKA

REMEN - EUROPA

COLUMBUS HANSA a-ra DEUTSCHLAND HAMBURG eez NEW YORK

•

LA

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

y

.

y

!Mina 22.

vRsTxTic ,

DR. F. J. KRENEK Dra. Petra Hoboko Zubni Lela.

V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

dvakrat den.ne 1 proti "Spring Fever"!

C. H. CHERNOSlif.

PRAVNiK Vytizuje ve gkere soudni zale'Zitosti.

Ui'adovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

GEORGE E. KACifi

PRAVNIK Vytizuje vegkere soudni a pravni zalettosti, abstrakty, posledni yule, atd.

TEXAS Telefon 146, WEST,

Cervenka & Vaithra WEST, TEXAS PozerrikovS7 obchod - Abstrakty.

Piljeky - Notakstvi.

Mame spojeni v celem state.

RED FRONT

Ceska JidelUIL Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. KoAut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, rtizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaAtni stoly pro rodiny.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06Ni LEKAAI Brie spravne ptipravene.

Cas dle innluvy.

Telefony: Citadov. 3248 - Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

DR. C. GORE ER OM, UM, Nos a Hrdlo Ptiprava BrYli tT tedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedell rano od 9:00 do 12:00

DR. KAR. J. HOLLUB tes10 Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon Utadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ristav pohotovST k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naai zasadou.

EDWARD PACE Pohl. ebni ilditel.

Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Moina, Ze vas "spring fever" jest zavinen nedostateenSrm zaiivanim a Tisice lidi behem poslednich 150 let uZivali Dra. Petra Hoboko, easem vyzkouZeny rodinnY lek, pomoci jim vymitati jedovate neeistoty, ktere ucpavaji telesnou soustavu. Opatfte si dnes lahev! Neni k dostimi v lekarnach. nrbri pouze od opravnenYch mistnich jednatelii.

V Kanade Dodivano Beze Cla. ------Zvla§tni Nabidka - Pate Dnes!

Za velkou zlcueebni lahev (14 unci) Dra. Petra Hoboko, poZtovne vyplaceno, palete $1.00 na: Dr. Peter Fahrney & Sons., Dept. D-81118, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

ire stiedu, erne 21. dubna 1937.

jaitiun, aby v dobe, kdy je malo ' eleza a je drat* hazeli misto ruenimi granaty kyselYmi okurkami. O nemeckYch starostech s potravinami jedna L. Stranskeho prave vy'Sla reporta2 "Dela a maslo"

a iictu vsecll l.icU, ponevad pak neni opoxnenuto drahocenne slu§nosti. UdrZuj si proto svobodu miluj vroucne vYber kaZdeho druhu a nikdy neznasilriuj uptirnnost sveho dobreho vkusu.

Znej umeni odmitat.

Jednou z nejvetSich Zivotnich zasad jest, abychom dovedli odmitati; z toho nasleduje, Ze je nejduleiitejk umeti se odlueovat jak od jednani, tak od osob. Mnoho' cizorodYch zamestnani je moly drahocenneho easu. ZabYvati se neeim neptistojnYm je hor gi nez zahalet.

Pro opatrneho nedostaauje, ze neni sam doternY, nYbr2 musi se starat o to, aby se jini nevtirali k nemu. Nesmi ti zaleZet na v'Sem tolik ,abys na konec nenale2e1 ani sam sobe. Prave tak nesmiS se sve strany zneu2ivat svYch ptatel a 2,adati od nich vice, nei ti asi povclili. V§eho mot gkodi, a nejvice ye styku s lidmi. S timto chytrYm omezenim si zachova g naklonnost

Poznej svoji nejlep i viohu, sviij vynikajici talent; vychovavej jej pak a ostatnim pomahej. Kandy by se stal v neeem znamenitYm, kdyby znal svoji hlavni ptednost.

Vypozoruj tedy svoji ptevladajici viohu a vynalot na jeji zdokonaleni v§emoinou pili. U nekterYch je to rozum, u jinYch udatnost, jez viadnou. Mnozi vSak znasilriuji svoje ptirozene viohy a neptivedou to proto nikdy k dokonalosti. Co di . iye lichotilo samolibosti, bylo pozde odhaleno jako omyl a WO.hovost.

0

g

0

- JakY kartaeek na zuby byste si ptal, pane?

- Prosil bych nejakY vetsi. Je nas osm v rodine..

Kucerim Radiovcr Orchestr

Nebrasky v Texas

0

Zipas Nemecka a Ruska o severni cesty a 'Svedskou rudu.

V severskYch zemich Evropy: 8vedsku, orsku, Dansku a Finsku jig po nekolik mesicti se neobyeejne mnoho mluvi o vojenskYch opatienich. Soudi tu, ae pH nemecko-ruske valce bude take Skandinavie zatalena do zmatku. Nemecko potiebuje Svedskou Zeleznou rudu a danske potraviny. Dansku hrozi, ze bude Nemeckem zabaveno jako zasobarna. Danska, vlada va 20 milionu danskYch korun mimo rozpoeet na zmodernisovani armady a na opevneni linie podel hranic s Nemeckem. Norsk ministr valky Monsen Prohlasil, Ze vojen•ske ntady v severnim Norsku zatidily v'S'e tak, aby v ptipade evropske valky se mohl chranit bteh Ledoveho more proti portgeni neutrality. V zimnich mesicich se tam naklada na lodi S'vedska, ruda. Tento bteh oblevanY teplYmi vinami Golfskeho proudu, nezamrza. Svedsko ma asi 40 a2 50 procent celeho dovozu Zelezne rudy do Nernecka.

Tvrdi se, ze Nemecko pomYgi ueiniti z Finska nastupni tizemi proti Rusku, zejmena proti Leningra du. Nemecko se ztetelem na sve skandinayske prameny surovin se musi obavat, ze za valky mu transport pterug ruske lod'stvo a letectvo. Rusko zase podita s tim, ze Nemecko za valky se pokusi odfiznout jeho spojovaci cesty kolem Skandinayskeho poloostrova. Tak i prostor na sever od polarniho kruhu by se stal za nemecko-ruske valky velmi dAlegitYm operaenim fizemim. 0 vojenskou a politickou nadvladu za polarnim kruhem se u2 dnes Misto vajec - ocet. cti gskonemeekST list "Preussische

Zeitung" navrhuje hospodynim tento kuchatskY ptedpis: "V dobe, kdy ie malt) vajec a jsou velmi draha, lze tyto potraviny utettiti, kdy se do testa 'Aida ocet. Kavova 12ieka octa misto jednoho vejce naprosto netakodi." Na oplatku snad daji zas hospodyne radu vo-

bude 171 einkovati v nasledujicich mistech dle udaneho datum p i

TANEC7NiCH ZABAVACH Ptijd'te poslechnout hudebni koncert deskYch hudebnikil a koncertnich harmonikatt, kteti hraji oblibenou deskou i muderni hudbu.

WARNE VSTUPNE. VgUDE SEZNAM MIST, SIN! A DATUM. TAYLOR - V SOBOTU, 24. DUBNA - NOVA S. P. J. S. T. SHINER, - V NEDELI, 25. DUBNA - BLUECHER PARK WEST - V PONDELL 26. DUBNA - S. P. J. S. T. BRYAN - V (TTERt, 27. DUBNA - K. C. HALL. HOUSTON - VE STItEDU, 28. DUBNA - ftAD POKROK. PLACEDO - V SOBOTU, 1. KVETNA - SOKOL UNION HALL. CAMERON - V NEDELI, 2. KVETNA - NATIONAL HALL. GRANGER - V PONDELI, 3. KVET. RADECKI (Possum) SPJST. NEEDVILLE - V UTERY, 4. KVETNA - NEEDVILLE HALL. EAST BERNARD - VE STREDU, 5. KVET. - RIVERSIDE PARK, GANADO VE tTVRTEK, 6. KVETNA, - GANADO PAVILON. YOAKUM - V SOBOTU, 8. KVETNA - TURNER HALL. BUCKHOLTS - V NEDELI, 9. KVETNA - S. P. J. S. T. NADA - V tTERt, 11. KVETNA - K. J. T. HALL. BAYERSVILLE - VE STREDU, 12. KVETNA - S. P. J. S. T. SWEET HOME - VIE tTVRTEK, 13. KVETNA - WAGON WHELL, CALDWELL - V SOBOTU, 15. KVETNA - NOVI TABOR. CALDWELL - V SOBOTU, 16. KVETNA - NEW TABOR. SEATON - V NEDELI, 16. KVETNA - AEFtIK HALL. SCHULENBURG - VE STEEDU, 19. KVET. - WOLTERS PARK DAMON - VE eTVRTEK, 20. KVETNA - OPEN RANGE. EL CAMPO - V SOBOTU, 22. KVETNA - RED HILL NEDET. TOURS - V NEDELI, 23. KVETNA - S. P. J. S. T. KARNES CITY - V SOBOTU, 29. KVETNA - GERMANIA HALL. CORPUS CHRISTI - V NEDELI, 30. KVET. - MORAVAN HALL. ROBSTOWN - V PONDELL 31. KVETNA - BOHEMIAN HALL.

Radio Rozhlas pi-es stanici KTEM Temple, Texas. od 1:30 - 2:30 V NEDELI, - 9. KVETNA ✓ NEDELI, - 25.DUBNA I V NEDELI, - 16. KVETNA ✓ NEDELI, - 2. KVETNA V NEDELI, - 23. KVETNA Zajimate-li se o potadani zabavy ye yak sini, obrat'te se na: CHARLEY KUtERA, 833 PINE STREET, OMAHA, NEBR.

OBSLUHA PIiI ouLDL. Obsluha pti obede vytaduje ureite znalosti i obratnosti. Zakladnim bravidlem jest, ze jidla na taliti se podavaji vt'dy pravou rukou k prave hosta, jidla na mise se podavaji levou rukou s leve strany.

Polevku podavame bud' jit nalitou na taliti nebo ji nalevame z misy na stole, podle poetu stolovnika.

HlubokY talit s nalitou polevkou podavame vtdy na jinem, melkem taeimt odpadne mnohdy nevkusne drteni talite s polevkou. S odklizenim talita se zapoene, at kdyt vtichni stolovnici dojedli a odlotili ptibor. Toto odklizeni vytaduje easto zruenosti jette vetti net ph podavani. Ptibory slotime na jeden talite klademe jeden na druhy, pti eernt musime dbati, abychom nepottisnili ani ubrus, ani hosty. Odklizeni deje se bez hluku.

Kandy chvat je zbyteenY. Klid je nejlepti ochranou proti nehodam.

Pokrmy, podava.ne na mise polotime proste na still a hoste si sami poslouti. Ph vettim poetu hosta podavame katdemu zvlatt' misu s leye strany, aby si sam mohl pohodlne posloutiti. Moueniky podavame Podobne jako peeeni, ph eemt nutno dbati, aby teple moueniky byly podavany na ohtatYch talirich, studene opet na chladnYch. Pted podavanim kavy odklidime se StO1U vtechny zbyle ptibory a talite a still oeistime od drobta. Na still klademe aiste talky s talitkem a ltioku, kavu nalevame hostam s prave strany z kavove konVice. Soueasne ptedkladame v cuktence cukr. o PRAKTICKE RADY. Mosazne ptedmety dostanou krasnY lesk, kdyt je po obvyklem cideni Cisticim prostkedkem jette ptetteme distYm hadtikem s bramboroyou mouelcou.

Pozlacene ramy se lehce vyoisti pomoci maleho mekkeho kartaeku a smesi, sestavajici ze 3 dila bilku a 1 dilu kuchyriske soli.

Pticlame-li do vody, ye ktere se vati zelenina, kousek masla, zabranime ptevateni a zelenina ziska, na chuti i vYtivnosti.

I nejlepti hospodyni se &sem stane, to pradlo ptilis omodti. Da se to snadno napraviti, kdyt pre.dlo machame chvili ye vode, do nit jsme ptidaly octa.

Papirove nalepky se daji pevne ptilepiti na sklenene lahve a sklenice pomoci vodniho skia.

Vyprane baskicke eapky dostanou opet svilj tvar, kdyt je dame uschnout na talit pattiene velikosti.

Rezavou tehlieku vyeistime, kdyt ji natteme za tepla bilYm voskem a vydrhneme obyeejnou soli.

Nasladle brambory, ktere vtak nesmi bYti zmrzle, dejme na dobu 4-5 dna do teple mistnosti a tam je v klidu ponechme. Za to dobu strati brambory nashromatclenY cukr a ize jich opetne dobte poutiti.

2elezne ptedmety zbavime rezu, natteme-li je petrolejem. Potom je tteme dilkladne olejem a dtevenYm popelem.

Retne hedvabi pere se v horke mydlove One a promachne tadne mekkou vodou. Pote se jette vymaeha v eiste vode, do ktere se villa sklenieka lihu.

2inenky musime dostateene yetrati, aby byly hygienicke. Jelikot se v tinenkach usazuje prath, musime je proto easteji kartaeovati.

Zejmena tvy a dillky vytaduji z ylaStrii pede. Mateme je po vykart460-,

Strana 23.

vEsTNix

Ve stf7edu, dne 21. dubna 1937.

2.5 cm z zriarrieria pro udr2e- nS • ch mas. - Koneene, proe byclaorn ni teploty v lesni pude totet, co nemolni mluvit i o tepeine vodivo35 cm pildy nekde na poli. Uvati- sti pady. Voclivejti je samortejme me-li, ze takova, pada meni teplo- pada v poli, les je jaksi neptistuptu prabehem celeho dne, je meteni nY, necha, se tpatne rozehtat. A oteploty v lesni pude nudne: pod vtem i dettiva, voda nasakla do piljehlienatou isolaeni pokryvkou me- dy zy ytuje tepelnou vodivost. dite, ze i fysikalni zkoutky pady doPROGRAMY KRI TKOVLNNE STA- ri se teplota lesni pady stratne ma- vedou tici mnoho zajimaveho lo. Zajimalo by vas, jak se vlastne NICE PRAHA 0 deji tepelne promeny v pude? Mottiriane jsou dobti a poctivi ob(eas je Central Standard Time.) na. to byste tekli • "To je jednodu- chodnici, kteti i velke obchody uzache, proste vodorovne proudicimi Pondeli, 26. dubna 193'7, na vine vetry." A vidite, chyba lavky: v No- viraji pouhYm rukou dal-11m. Jsou 25.34 m. CHI 11. 84 meg.

7:00 p. m. Znelka, hlateni potadu mecku zjistili, ae tinkly teploty v ii§ak zvykli kupovat na Uver. Sve a zvony. pude se deji svislou vYmenou vzdut- aety vyrovnavaji dvakrat do roka. .

7.05 p. m. Zabavni, hudba orchestru F.O.K., midi Otakar Patik.

1. J. Falk: Pod admiralskou vlajkou.

2. 0. Nedbal: Valse triste.

3. Jan'Ktieka: Estadrata poi.

4. Jul. Fueik: Baletky. Valeik.

5. K. Balling: MorayskY tanec.

6. M. Smatek: SlovanskY tanec 7:25 p. m. Sokol Trima: Phpravujejeme VtesokolskY slet.

7:30 p. m. Vesele pisnieky zpivaji Setieti.

7:45. p. m. Ceskoslovenske zpravodaj stvi.

7:55 p. m. Lidovy koncert orchestru p o t a d spoleeenskYch F.O.K., fidi Otakar Patik. zabav, je" od otevteni 1. Ant. Dvotak: Scherzo capjeho moderne vybudoriccioso. vaneho stanku ukazaly 2. 0. Nedbal: Scherzo capricse bYti lakavYm dostacioso. veniekem krajanii a je8:15. p. m. Varhanni koncert. jich ptatel.

Skladby Cesara Francka.

Hraje prof Bed. Wiedermann.

Po§tovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0453.

8:30 p. in. Anglicke zpravodajstvi.

Na doptini se jest - 20th and North Main.

8:40 p. m. Kmochova dech. hudba.

1. east.

V NEDELI, 25. DUBNA. - J. R. Baca Original.

9:00-9:10 p. m. KrajanskY koutek.

VE STEEDU, 28. DUBNA. - Kueerftv orchestr, vyhiaiena hudba z Nebrasky.

Hlateni ptittiho potadu a zvony.

V NEDELL 2. KVETNA. - Ilisy's z La Grange; odpoled. DIVADLO. * ttvrtek, 29. dubna 1937, na vine 25.34 eili 11.84 meg.

7:00 p. m. Znelka, hlateni potadu a zvony.

PORADATELL 7:05 p. m. Kmochova dech. hudba.

7:25 p. m. Kulturni relief podkarpatoruskjr.

7:30 p. m. Narodni pisne. - Zpiva Aimilv peveckY kvartet.

7:45. p. m. Ceskoslovenske zpravodajstvi.

7:55 p. m. Koncert prat. kvinteta.

1. Jos. Haydn: Pochod.

2. W. A. Mozart: DivertimenOchotnici sehraji to, C. 13, F-dur.

3. A. Rejcha: Scherzo.

4. A. Dvotak: Dye humorsky.

5. NeznamY autor: Pochod finpasobivou veselohru o ttech jednanich pod nazvem skYch jezdcil z r. 1630.

8:15 p. tn. Eugon Suchori: Suita pro smyecovS, orchestr. Hraje orchestr F.O.K., tidi Dr. V. Smeod Max Felixe taeek.

OSOBY: 8:30 p. m. Anglicke zpravodajstvi.

Pavia Studniena Kveta Bernatkova, vdova 8:40 p. m. Lidovy koncert orchestru Hilda 'S.vestkova F.O.K., ridi Otakar Patik.

Maria, jeji dcery Anna 8efeikova Dye ptedehry Ant. Dvotaka: Jan Fulda 1. "Vanda" opera.

Kazimir Skytl, profesor, Frank Beean, ml.

2. "J. K. Tyl". Hra J. 8amGeza Kotie, footbalista Frank .8' efaik berk2..

Jarda Moueka, Frank Sedan, st.

Vaclav Rubet, domaci pan 9:00-9:10 p. m. KrajanskY koutek.

Betty Brovcova, st.

Daja Kyseld, stard panna, Hlateni ptittiho potadu a Odehrava se v domacnosti Bernatkove. Mezi prvnim a druhYm zvony. dejstvim uplyne nekolik nedel. Mezi druhYm a ttetim pouze KONSULAT REPUBLIKY CESKOden.

SLOVENSKE. VSTUP: OSOBA 30c Houston, Texas.

ZACATEK o 4:00 HODINACH yarn. eistiti °boas jeS'te benzinem., Ttidilne iinenky jsou proto praktietejti net tinenky v celku, to je milteme snadneji eistiti a obeas je ptekladati, aby se stejnomerne slehly. Rano je rozestavime tak, aby mezi ne mohl vzduch.

I

OZN MUJE

VSTUPNE: PAIN 40c

lo

V

DAINTY 25c

x. 1f!INSt0111111

v sing radn Stefinik e. 142, S.P.J.S.T.

v nedeli, dne 25. dubna

"Podnejemnik pani Berniikove"

Jak se meni teplota pridy.

PO DIVADLE VOLNA ZABAVA V Nemecku byly konany zajimave pokusy s metenim teploty Teplota se meni pasobenim Ku hojne nay tteve uctive zve eetnYch rychle promenlivych meZABAVNi VtBOR. teorologickYch einitelt, jet jette nab zname. Konservativni je puda ax v lese, Netekli byste, ze pokryvka iLtpaaarniatar-,,,,,,,,,==rxxammmarzarazarsanzana=unatart

Dybakiv Orchestr z Ganado, Texas

Strana 24.

VP.STNiK

Poutivejte k oznamovini

Mali Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli trdtujeme 2 centy za slay° za kaZde uvetejneni. NejmenAi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlaetnim listku a ptiloite k objednavce piasluenk obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order s nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, piidejte 5c na jeho vkmenu.

Ma-li bkti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod naei znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvla gr za znaeku a na poetovne, aby doele dopisy mohly bkti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sitatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnaei doplatek za znadku a pottovne 50 centd.

Doplatek za znadku budit priloZen k obnosu, kterk posilate za oznamku.

HLEDAM praci na farms. Jsem prosttedniho veku. Pike neb hlaste se v redakci Vestniku, ye West, Tex. (15-17-pd) MALA KURATKA! Blood-tested Barred Rocks, $6.25 za 100; Bile Leghornky $6.00; ptebytek, michane $5.25, octetovne vyplaceno. Take zadata ku •atka. Posilame C. 0. D. Wayside Manor, Fayetteville, Texas.

(15-18-pd.)

Mr^ Mate nyni penize na ruce neb v bance, ktere yam nic neptinag, neb jen velmi mal) firok? Zajimate se o uloteni techto do hanky, ktera plati 4% Arokt a jest jistou? Zdali ano, pate pod znaekou "Vklady", %© Vestnik, West, (4-dz.)

Texas.

Seymour a okoli!

Dunn's One Horse Prune Shop Jeden nejvetei a nejdistei grocern iobchod v meste. Jsme ptidinou lepeich cen za farmatske vkrobky. eustale platime vic za vejce, Smetanu a drilbeZ. J. J. Macha jest nee pomocnik, kterk vas laskave obslouZi.' Zkuste nas jednou a budete spokojeni. Na zdar!

SLIM DUNN

Spolehliva, zaru6ena

TABAK LISTO‘i Al' 0,1-m na prodej po 10c Libra. hdo by si pral piste na: John Hra,dek, Portland, (16-19) Tennessee.

RHODE ISLAND REDS

H. J. Baia

ORANGE GROVE. TEXAS.

KOMU VER,II, aby toho pak nelitoval? Chci se aby toho pak nelitoval?Chci se ptedtelji syn me ses., spisovatel dp. Jindtich S. Baar z Klende byl v techach vysvecen na kneze zarovefi s jeho ptitelem dp. Marealkem, ted' ye Ford City, Pa. — V myth 69 letech jsem mnoho skusila, pted eest lety takou operaci mela, a od doby jine nesnaze, zlou revmu vittc v prave noze, na ruce uzle se delaly a j. ,tily se kratily, prsty kteee v nohach vabec v noel, takk dech a jine potiZe jeZ vypisovat nebudu. Vetila jsem v odporudovani radiovkch kompres, co prodava p. Stiiz, box 712, San Antonio, Tex., a 13. srpna je objednala.

Dnes se mne moji znami ptaji, uZivam, ze tak dobte vypadam. Jsem pokladnici ye spolku a kdy2 nektere spolkove sestry mne teprve a.2 ye schuzi vidi, to je diveni a vyptavani.

Onehdy jsem se zachladila, ze jsem se as dusila, veeer horkou radiovou vodu pila a radiovY pas ptelbZ.'ila a rano to bylo skorem pry& StfiZovSim kompresam mono vetit, jsem veilce spokojena, pomohly mi, kdy2 u2 doktoti nepomahali. Jiz za 3 tkdny utivani kompres znadne. Uleva. Ted' noha jeete poboliva, ostatni je ji2 0. K. S pozdravem Mrs. Anna Wondrash, 2537 Kenilworth Ave., (Adv.) Berwyn, Ill.

a

REVMATISM

PilIKAZANi 0 SPRAVNEM JIDLE. Jez jen, opravdu hlad. Co telo nepottebuje, jest pro nej jen obtftnYrn balastem. — Nejez nikdy, jsi-li ptiliS unaven a radeji si dtive odpoeiri. Lehni si na pt. na 10 minut na znak a hluboce vdechuj a vydechuj. — Jez v dobre nalade.

Ziost promenuje jidlo v jed. — Jez co moZna v klidu a pokojnem okoli a soustted' sve mySlenky na jidlo.

Kdo pri jidle mnoho mluvi nebo 6te, obyeejne spravne jidlo nerozkousa. — Nejez pokrmy ptiliS horke, nebot' Skodi citlive sliznici. ToteZ plati o pokrmech ptilis studenYch. — Jez nejpozdeji 3 hodiny pted spanim a zajistiS si tim klidnY spanek a zdrave probuzeni.

Na celem svete je celkem 10 millona mil automobilovYch silnic a cest. Na jednu mill techto cest ptipadaji pramerne 2 vozidla. Na prvnim mists jsou Spoj. Staty.

BARED ROCKS Weehny vyzkou§ene "Blood Tested" 100 za — $7.00, — 506 za $33.50

Obliben'y Orchestr z Omahy, nyni v Texas.

Oar! HLEDA SE deska uditelka neb uditel pro ekolu Little Elm, kteti Popularni orchestr Charley Kumaji dobrou zkueenost v ueebi. eery z Omahy, Nebrasky, vydal se Hlaste se na: Joe Pechal, Temple, jiZ minuleho tkdne na cestu do TeTexas, Route 4. (ltpd) xasu, kde se zd0,1 al do poloviny Pfijme se Oeska, neb nemec- dervna. Po dobu tuto bude iteinkor ka Zen t k vykonavani domaci pra- vat v ruznYch oeskYch osadach pti ce a k L,patrovani ditete. Pike na taneanich zabavach a jinych slavMa. Wylie L. Clyde, 519 Citizens nostech. Orchestr tento se teSi velBank Bldg., Tyler, Texas. (16-pd.) ke oblibe vSude, kde Udinkoval, a jest jests lepe znam tisicum v ceNabidka. — Devoe ctnost- le zemi, neb po leta denne hraje ne a poctive ptalo by se seznamit ptes radiovou stanici z Omahy, Nes chlapcem od 20 . do 28 midi. Piste brasky I po dobu pobytu v Texas brzy, at' neztratite "good luck". Pi- bude fieinkovat ptes radiovou staVestnik, West, nici KTEM z Temple, Texas, a site ste na "Nabidka" (16-pd.) po dobu pet nedel, prvni 25. dubna Texas. a postupne ag do 23. kvetna, v2dy HLEDA MISTO v restaurants od 1:30 do 2:30 hodin odpoledne.

Ceske avec, mluvici i anglicky. Pki- Neni pochyby, ze orchestr tento bu hlaeky adresujte pod znadkou "Restaurant", c. o. Vestnik, West, Tex. de se i v Texas libit, neb hoS1 jsou (15-17-pd) jsou dobte sehrani a hraji jak hudbu eeskou, starodavni, take ale TABAK START'' lehke dru- hudbu moderni, popularni. V orhy na prodej: 15c a 20c lb. nevy- chestru tomto uslyeite tti koncertni placene. Piste na \Tad. Kratochvil harmoniky, ktere hudbu znaene zpe(14-17-pd.) stti. Prvni vystoupeni Kueerova RaPortland, Tenn. dioveho Orchestru bude v KJT siKURATKA — KURATKA — ni v Ennis, ve sttedu 21. dubna, a Barred, White Rocks, White, Silver na to budou nasledovat osady dalLaced Wyandottes, Reds, Black Au- di. Jests jest nekolik dni nezadastralorps, Black Minorcas, 100 za nYch a kdo by si pral dostati or0 V Rusku ptizpilsobily se vilely $6.50. White, Buff, Black, Brown chestr do nektere osady, obrat' se Leghorns a Anconas $6.25 za 100, na "Charley Kudera", c/c 6echoslo- chladnemu podnebi. V loni bylo umichane $5.50 za sto. Poetovne vy- y ak Pub. Co., West, Texas. Dopisy sazeno pobliZe Sverlovsku v rayopla.ceno, zarueene, Zive, dodavka. budou pattidne odevzdany. Veimne- nech DZerdin a Nyrob na 2000 'creelVeechna kutatka pochazi z "flock te si oznamky, kde jsou udany mi- stev. Obe mista leli severne u 60. blood tested" stad. Jsme ptipraveni sta a data, ktere orchestr ma do- stupne severni eitky.

0 odeslilati objednavky hned. Von sud zadane.

V Rusku zacinala dosud vojenske, Minden's Hatchery, Fayetteville. povinnost od 21 let, nyni zadina pro Nejrychlejeim Zivoeichem je pry Texas. (dz) — pavouk. elovek, kterk je prilmer- sovetske ptislueniky po dosaZeni 19. ne 1.70 at 1.80 metru vysokk, musil roku. by uraziti tedy za vtetinu trat' 170 Moda je dvakrat za &veil° trvani a2 180 metro, aby docilil tae rych- smeena: kdyZ ptichazi a kdy2 odV nejzastaralejSich ptipadech losti jako pavouk. chazi. — C. Holyneux.

Revmatismu a Neuritis jest rychle O O uleveno pou2titim Alonzo Urban Prvni parnik po Labi jel z Prahv eho pottebuje svet nejviee: poRheumatism Treatment. TisicUm do Drat'd'an pted 96 lety: dne 26. jest ulevovano. Prot ne Vam? Na ctivVch pracovnikil a stateankch obhajm) pravdy. kvetna 1841. Nazkval se "Bohemia' . prodej ye vSech lekarnach. Neb pi2Ste na Alonzo Urban, Station A., San o.•■■■••••■■1411■0•111..11111•041i0111111. ■■••■■■■■••001.1.....1•0 ■011111.0■0■111•04•111■0•1111.1.1100■041111.1•1■04111011.0.011.0.,:, Antonio, Texas.

(15-dz.)

0

Leghornky bile, hnede a Mite.

Ve stieclu, dne 21. dubna 1937.

Ochotnickk soubor Tel. Jed. Sokol v Dallas sehraje

V NEDELI, DNE 25. DUBNA 1937 DIVADELNi PAEDSTAVENI

"Vesnika pod liparni" Veselohra z venkovskeho tivota o 3 jednanich Napsal Jiri Hora.

OSOBY: Dedeeek Tichk Fr. Rendl pi. Marie Ptevratilova Tetka Hovorkova.

Policajt Santala Folda Hamusek Tomas Kasal Mira Jurdik B. Zvolanek Jirka Hronu Francek Dopita Josef 811 Kuba Sidlu Adolf Sykora Anidka ze mlkna sl. Georiga Ondrilekova Tetka z pastueky sl. Evelyn Goebelova Dej na vsi ptitomnou dobu.

ZAiATEK V 5:00 HODIN ODPOLEDNE. VSTUPNE 35e OSOBA.

Teco.,,,,A- pi; r Fol.,ous-CarDisnclesUlcets.wileFelonsGOidgwes IT DRA,.../.5 OJT CORE OF WO <_T ROILS OR CARBUNCLES ONCE AND PREVENTS SFREADJNO — AT ALL DR000IST5 clo UR TT CHEMICAL Co SAN ANTON10 TES 6-7

PO DIVADLE TANECNI ZABAVA PRI HUDBE ONDRfAKOVE Kakik jest uctive zvan PORADAJ1CtM VIBOREM JEDNOTY. till.mquillIK.1111.4110.1111114.11111.11M.1111•04111111.111■0111■11ANWEIR0010.10111.111111.48111.4110.011111.1•10.10■011111100111k

4:4