Vestnik 1937 05 05

ACT'

1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

Oslo 18.

Wednesday) 5. kvetna (May) 1937.

WEST, TEXAS. ve stiedu

Enterad as second class mail matter, January 3 X.A.V.

MATKA MATE , DIEN matek, pfipaclajici letos na nedeli 9. kvetna, elenove S. P. J. S. T. mav il nejlepgi pkiletitost leto gniho roku, -a by se zarnyslili nad tim, -dim tato Jednota byla po 40 let eeskym pfistehovalcum v Texasu.

V oervenci bude na gi Matce matek 40 let.

Ctyfi desitky konala velke dobro a dnes, jak to east° bYva, osudern matek, facia ditek od ni utika a nechce se k ni znat. Ona mohla po etyficet let konati cheti, ale kdyt nyni pHchazi a talda, vernost za vernost od svYch deti, je zie. Vgalt znate to staroeeske pkislovi: "Jedna matka utivi deset deti, ale deset deti neuZivi jedmi matku". A tak tomu namnoze jest v pfipade SPJST. Zdkladnt rny glenkou bratrskeho pojigt'ovani byla peee o zachranu rodiny v ptipade finial tivitele. Ni kdo dnes nevi, za jakYch okolnosti bude umir ati. HospodatskY kolobeh bYva velnil vrtogiv Y. Dnes je otec rodiny v nejlepgich poinerech. KatclY mu zavidi, vgeobecne se fikd a "Cot pak ten, tomu je hej!" A najednou dostavi se nekolik ponetnich nailed, ke vgemu ptipoji se • prudka, nemoc, otec rodiny umira, a vdova; rnatka nekolika deli, stoji zde plea zoufalstvi, bezradna nevedouc, jak bude dal.

Kolikrat 'v takovem ptipacle i podobnem jinem nage I3PJST. ukazala se bYti pravou Matkou matek 1 Vyplacena, podpora umrtni zbavila matku E.;tarosti o prvni nejteMi doby, po ukliclneni xi': ysl mateina prcmyslila si cestu, jak dale jiti ti votem, a rodina byla zachranena.

V ptemriohYch ptipadech zesnulY Glen slotil jen nekoli k stovek do fondu Jednoty, stdvaji se ptipady, to zesnulY elan slotil do fondu jen nekolik inOsienich poplatkft, ale Matka matek vyplatila pinou podporu $1.000. Tim nastfacIal se zavazek, ktery musi bYti na ureite zakonite vfvgi. V ob.:ihode pravda je nejlepgi oznamkou.

Solvence (dostojnost) znamend, te kdyt se uchazime . 0 nova eleny a tadame je, aby se pojistili u nes, rniateme jim zarueene iIci, te Jednota bez o btiti bude mod dostati katclemu za.vazku a katclernu vyplati, co jest uvedeno na pojistce a nad si elen plati.

Den Matek hodi se k tomu nejlepe, abychom si vge promyslili a ptinesli nagi Matce matek, na gi BM T., nadhernou kytici, uvitou z kvetti nagi vdeer:osti.

Nage mO,tky mely by uptimne pohovotiti se svyrni ma iZ.!..,eli. Daly by jim Mei, aby zfistali verni Jed:-ate, kterd vtdy tolik znamena, kdyt matka s dettni pottebuji pomoci v nejtetgi , chyili a dl II ji deli, paklite doposud dleny Detskeho Odborti nejsou. Maly by jim ptipornenouti, to nejh.or gi jest gettiti na nepravem iniste.

MnohY z tech, kdo reptaji na mnoho placeni do ; spolku, ma auto, snad vet gina z nich. A na toratO polii. se nijak negetti. Uveclornil si mnohY z tech, kdo vaha, nechat sve deti pojistiti, kolik ho s Coji merle automobil? Co stoji gasolin, raft'', opravy, poji gteni? A kolik ztraci roene znenodnecenim sveho auta, kdyt si chce o'pati”t! n :v '7 '" A z •ovna ten autornobil mt0,e

bez jeho viny, jell= vinou nejakeho divoce jedouciho smelce di cpilce, uciniti jeho mantelku a jooho Ott sirotky, jima pak ohnos, kterY jim vyplati Jedn.ota, ta na ge Matka matek, ptijde nesmirne vhod! A kolik ditek pfijde v automobilovYch nehoddch k Urazu, ba k zabiti! Penize ptirozene yam ztratu milovaneho ditete nenahradi, net V neoeekavanem negtesti jiste pomohou uhraditi nahle vznikle fitraty.

MWZMC .19111.,•13■ ,• 411110. 0.90,1,..91,

4,00

VZPOMINKA NA RODNY DOMOV.

Pfigel jsem opet v sednici nagi v sednici na gi, v rodnY prach se v ni duhovY vznagi do oken drobnYch ke kaninam.

Jedine to je, co tady zbYva z jizby, jak je v me paineti strop je tak nizkY, podlaha kfiva, a ta pec, hnizdo pro deti.

A potom okna! K smichu jsou, ye , IL' Temi ze jednou cletskY zor celY svet boti vidaval v geru, se 'demi rnesty, vend hor?

V sednici to te rozkvetal jednou g testi tak velkY, slunnY kvet, ze mi ho dosud, ae vlasy gednou, nepodal jinde celY svet?

Dueed' ani vetiti nechce, Stesti te, ktere tivot dal, v takovY koutek vejde se lehee kdot by tu, kdoby nePlakal!

Karel V. Rais.

411•11•41111110.040104.0• ■.7•0•00.1,01104,..111.150aVol,4111.1 ■41.[•1.700,,■1026

Katcla rozgafna mantelka a matka starve so o to, aby rodinne paji gteni bylo dostateCne a stale v potadku. Mut v ruchu prace snadno zapomene na placeni poiig teni. Matka rodiny ma ptipominati svemu mantelovi, aby kaZda pojistka byla vtcly v eas zaplacena, plati•li se roene, anebo aby mesidni nmrtni poplatky neztstavaly dva - tri mesice nevyrovndry.

Jednota SPJST. vykonala pro matky k dobreho, ze tyto maji bYti vciedne painetli7y a maji pedovati o to, aby i jejich deti stagy se Many Jednoty a tim ptispely k omlazeni jejimu a k novemu skvelemu rozvoji.

Devateho kvetna vzpomefite si na rodidku vagi dopisem, blahcptanim, telegrafickou zdravici nab kytici ruts. A vzpomente i na Matku matek, nal SPJST., ktere. mimo tohoto

svatku ma letos druhY, je g te yYznamnejgi painatnej gi - jubileum 40. vYrodi sveho Misto kytice kvetin, blahoptani a telegrafickYch zdravici chystejte pro ni dar nejtadoucnej gi, nejvitanej gi -jirat bude co nejvice novYch elenti a hiavne ditek. Tak oslavime historicky pamatne jubileum Slovanske Pocip. Jednoty Statu Texas co nejvhodneji. ba.o.ors......47.geopome.oamspoo•sso.0.2.0.011yoll...sosoespo.emolla•0•11.11.1.1111.1.411

Kalendif.

-2ivY jubilejni ruch v na gich tddech pted oslavami 40. vYrodi zaloteni . nagi S. P. J. S. T. oznamuji zpravy tadovYch tajemnikt-a dopisovatelii. V tomto kalenclalnim potadu nasledujici tady stanovily datum svoji slavnosti: ✓ nedeli, 23. kvetna,. Rad Rozkvet Zapadu 107: vc- Fioresville. Slavnostni vYbor kond rozmerne ptipravy. ✓ neciell, 23. kvetna. Had Vy gehrad Cis. 48. v Eayersville. Oslava 40. vYroei na,g i Jednoty, k nit konaji se ptipravy uz nyni.

V =dell, 30. kvetna. Rad 8tefanik Cis. 142. v Houston, Tex. Program clustojne oslavy uz narYsovan, podroonosti budou uvetejneny co nejdfive. ✓ nediii, 30. kvetna. Addy Ennis Cis. 25, Volna Cechie els. 135. a Cecha Domov cis. 82. pianuji spoleinou oslavu jubilea, k demu2 bude konana 9. kvetna spoleend porada zastuc0 uvedeiVeh tadfi. ✓ nedeli 6. eel-ma. A ad Fort Forth Cis. 154. chysta oslavu jubilea Jednoty - a ttileteho trva,ni fadu. Pillehajici program bude uspotadan, sousedni tady pozvany It deasti. ✓ nedeli, 20. eervna. Rad Hvezda Miru C. 33. v Bleiblerville. ✓ nedeli, 20. eervna. A d Pokrok Houston Cis. 88. V ptiprave mohutna oslava vYroot. zrozeni SPJST., v jejim ramei sehrami nadhernelio dila bratti MrStika - "Maryga". ✓ nedeli, 27. eervna. Spoleena, os l ava facia: Nag inec 'Cis. 32., Nova. Ratolest els. 41., Placedo Cis. 97, Vitez els. 98. a .Ptimofi cis. 143. v sins Sokol Union v Placed°. ViceelennY vYbor pravuje bohatY potad a pfiletitostnY dar Jednote - 40 novYch ✓ fiterY, 29. eervna. - Add Slovan els. 9. ye Snook. ZvolenY vYbor pracuje na ptipravach It rozsdhle slavncsti, It budou pozvany fatly a spoiky celdho okresu. ✓ neclell 4. eervence. Add Praha cis. 29. v Taylor. Oslava jubilea Jednoty, 38. vYroei zaloteni tddu a 4. vYrodi zbudovani modernilio soolkoveho stanku. ✓ _nedeli 4.eervence. MatekskY fad. nageho Bratrstva "Pokrok Texasu" cis. 1. ye Fayetteville. Slavnostni vYbor planuje rozmernott osla, vu jubilea nag.. Jednoty, k niz pozvany budou fady Fayette okresu a sousedni.

■■•■0•01•0•1■111■01■04:110.111111■011111R0,11111■01111011 ■1111,001111/VIIIWftlial-4-

vtsTN1K

Strana

Oddil dopisovatelsk3r7 ARNP

PM

1.0.

.111t

.

11 111

•■••• 4/1/3

.

■111! ••■•

••••■

Popisy, jet by obsahovaiy nevecne, neb zavacine polemiky, potaciatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhocinuti.

Dime Box, Texas.

Muslin tee napsat par tadkil z naseho okoli, nebot' malo kdy vidim dopisy z Dime Box. Tak bratti a sestry, dejte se do toho a pigte dopisy, neb je to zajimave eteni. Ja vim, ze katdY rad ate dopisy, ja tat, ale jde lope disti dopis netli ho napsat. Doufam, ze snad brzy uvidim dopis z tohoto okoli.

Minuly Vden nam pti6e1 kra.say dest', ale musim napted pane podekovat statiekovi Bartogovi za jeho dobrY recept, co nedavno dal do Vestniku. Proto, ze jsem zabila velkeho hada, kdy jsem okopavala zemaky, a tak jsem si v duchu myslela, ze by se sae' degt', tak ja honem hada povesila na fenc a vite co?

Do ran g nam ptikl krasnY ddt', ze lepMho nemohlo bYt. Ted' se vtecko v zahradkach a na poll krasne usmiva a roste. Tak pkatele, jak buclete potkebovat de gt', to to udelejte jako Budu musit ukoneit a nechat mist() pro druhe. Doufam, ze redaktor mi dovoli, kdy dam pisen do Vestniku, neb ntn hodne ptatel tadalo, abych tuto piseri poslala do Vestniku.

Tak se mejte vtichni hezky pti nidem nemejte stesky, za to varn urostou velke gvestky, ze jich bude pine beaky, dosti pro vtecky.

S pozdravem, Sl. Lydia Balcar.

ZVADLA 1. Zvadla ride, zvadla, sama, nejkresnejti z jara kvet, 1:byla leskou okiamana, ride osmnacti let:].

2. Neplakejte, matko mils; mne ut nerna nikdo rad, E: vy jste nine maj divot dala, mutate mne pochovat 3. Na htbitove zakopana, abych mohla klidne spat. [: A ti, co s ni tancovali, neptigli ji s bohem dat kid Krim/. Oslo 96.

Rosenberg, Texas.

Cteni bratti a sestry! ✓ nedeli, dne 9. kvetna ptipada, nam tadoschirze. Ptali bychom sobe, kteti se citite, ze byste ut meli platit, tak ptijd'te neb poglete.

S bratrskYm pozdravem, John Marek, taj.

Houston, Texas.

Ctena, redakce!

Timto zveme v gechny matieky, by se dostavily na Den matek do sine tadu Pokrok Houston, cis. 88, na Studewood, v nedeli, dne 9. kvetna 1937.

Zadatek ve 4 hodiny odpoledne. Ptijd'te vgichni!

Kroutek Omladiny.

Stefanik Cis. 14Z. Houston, Texas.

K MATCINU DNI. ✓ nedeli, dne 9. kvetna slavi se v nati zemi svatek nagich matieek. Snad je to nahoda, snad je to trayslne — kdot vi! — ue v mesici pinem kvetil venuje se tolik pozornosti tenematce, jako stratkyni rodinneho tivota, udr± ; 6vatelce lidsteho rodu — at' je to tak Ci onak, jisto je, to v kvetnu je nejvhOdnejti doba.

Vtechny deti se Vai na tuto ptiletitost, kdy projeviti chteji uznani a lasku svou -c ruel svym matiekam, bez kterYch tivot a svet byl by snad nieim. A nejen deti, ale i dospeli Tide jsou si vedomi velkYch obeti mateinYch a proto snati se tento den potaiti matidek svYch nejakYm dareekem.

Jest jisto, 2e matka jest tim nejar eCSint ckbrodincem a pkitelem svYch deti, nebot' ona ledine dovecie opravdove milovati, ona stale pro deti sve trpi a pracuje, ona jedina pro blaho svYch milaeku jest hotova i divot svfij polotiti. Vim, ze kazdy alovek ma rad svoji maminku a sveho tatinka, ale vim, 2e ty maminky i tatinkove, maji jette radi svoje deti.

Vklycky se mire krajne hnusilo sly get americke deti voIat, "old man", "old lady". Mnozi Tide proste nemaji v povaze s rodiei se laskat, a oslovovat je mekkYmi slovy, ale nazyvat otce a matey starYmi, by mela katda Lena-matka nebo otec sve deti odnaueit aspori no, matcin neb °taw den. Vklyt' je ptivedli na svet, starali se o ne jak nejlepe mohli, maji sve milaeky radi jak jim to tici ani nedovedou, proto deli by mely mit pro ne to nejlaskavejti pojmenovani. V'Sak to slovo mami nebo tati neni tak dlouhe, a je mai° platne aby deti volaly za matkou neb otcem do hrobu — mrij drahy tatinek nebo maminka, — kdy byl jim za tivota jenom starYm a starou.

Mejte, detioky zlate, radi svoje maminky a tatinky, mejte radi svoje babieky a dedeeky, chovejte se ke katdernu slu gne a poctive a tim je nejvice potetite. V dne gni dobe stoji darky mnoho penez, kterych deti, ba snad ani dospeli nemaji, ale nad tim si nelamte hlavieky, ale chytnete svoji mamieku kolern krku, usmejte se na ni a dejte ji hubieku a keknete: "Moje mild maminko, ja vas mem moc rad, a chci yam delat samou radost!" — Udelejte to same tatinkovi a uvidite, jak rodiee vaAi budou gt'astni, a radost v jejich odich udini gt'astnYmi i vas.

Proto, mile maminky, ty nate detielty chteji Vain vg em &inn velkou radost u Steftinika, 9, kvetna na Cottage Grove a sice peknYrn programem, napted proslovem: pak divadelkern o 1 jeclnani, nazev to ma "Kral loutek".

Budou v torn ireinkovat: Karel BeCan (co kral), Lilinka Cikalt (maminka), Irenka Set Mica (Ratenka, Silvinka Kelarka (panenka), Dorothy Sopeakil (Karkulka), Botenka Rachaeri (baletka), dva hoti Baletka, jeden jako Oirianek a druhY co kaparek.

Pak dalg i dislo bude "Mlynat a kominik, (sleCinky Klima); pak "na ge mama" (Richard Baletka) a "Zlate srdce" (G. Sopeaktv a R. Baletkriv);pak nam ptedvedou neco pekneho nagi stati herci, mezi nimi bude i sl. H. 8vestkova. Po programu bude taneeni zabava pH hudbe br. Ike Michalskeho z Grosby. Tak se mate na co te git a nezapomente se ye velkern poetu dostavit.

Tet pfejeme nati sestte B. Bravcove brzkeho se pozdraveni; bude nam v nedeli schazet, neb za ten kratkY das co patti k na gemu tadu, jsme na ni ptivykli, a budeme na ni v gichni vzporninat. Tak na, shledanou v nedeli ye 4:30 na Den matek!

Karla 6tvrtnikova.

PODEKOVANt. Timto vzdavame nejsrdeenei gi diky bratrtm sbolku S. P. J. S. T.. Rev. Jos. Bartoholt rakve, neveckemu sboru, vAecke rodine, v gem pkateltim a zminrirm za v gecko, co pro mile iteinili a jalOmkoliv znilsobem se vvnasnatili .•bv zarmutek mui zmirnili pti umrti meho mantela Franks. Machu.

Mrs. Annie Machu. kid Ptimoti, eislo 143., Inez, Texas. etaliA s'stry a bratti!

Zatiste test yam 7,namo. xie na g fad bude oslq vovat etykieetilete rt7rodi naAl Jeclnoty spoledne s tidy NaAinec di's. 32.. Nova Ratolest dis.

41.. Placedo Cis. 97. a Vitez Ms. 98.

Slavn ost bride odbYvana na Placedo. Texas, v sini Sokol Union. v nedeli dne 27. eervna.

Vgechny sestry i bratti na geho tadu jsou tat-rani. ahv se do nti§ti sehtize dostavili na druhou nedeli v mesici kvetnu o dvou hodinach odp oledne totit 9. kvetna, neb mime duleMte jednani. Tak na shledanou!

S bratrskYm pozdravem, Leo Krause Jr tajemnik.

Ve stredu, dne 5. kvetna, 1937.

NASIM MATKAM. Matt moje mild, kolik's asi vytrpela a hodne jsi se nastarala, take nekdy zaplakala, net jsi nas tolik odchovala.

Draha, miler matt, tteba bude v probe spati, budu to vtdy milovati a vkly na to vzpominati, to jsi byla dobre. mati.

At' ti jasne slunce sviti, tat mnoho krasneho kviti at do konce tveho adne Mute, tichY vanek a po smrti sladlrY spanek.

Tyto tadky matkean k svatku piai z lasky na pamatku.

Stesti, zdravi, mile matky ja ku svatku pieji yam.

Co den vice si vas vatim a vice vas vzpominam.

Frank Bolt.

Floresville, Texas.

Mill etenati, sestry a bratti!

Pfichazim mezi vas, abych sobe trochu ulevil, nebot' toho main hodne na srdci, ale citirn se jako nezvanY host na svatbe, pon es vadi je vas mnoho pravidelnYch dopisovatela a take se v torn mnozi dobte vyznate. Moje velka chyba jest, ze velmi rad eta, ale nerad pisi, Tak ale ted' s tim yen. 0 co se jedna jest to, de budeme oslavovat petadvacetilete zalote:ai nateho fadu R•ozkvet Zapadu Cis. 107., zaroveri s oslavou etyticetileteho vYrodi nati mile ,Tednoty.

Oslava bude na den 23. kvetna, asi tti mile za mestem v Sokol Hall. Program zapoene o jedne hodine odpoledne a bude se skladati z hudby, zpevu a proslovy, tat teenikri Ceske i anglieke. Hned po programu bude velka veecrte, ktere, nahradi i obed. Budeme mit barbecue trojiho druhu, slepice, hovezi a ovce, dale, sality, kejky, kolaee a co v geho jineho ani saws nevim, take obeerstveni, to se samo sebou rozumi a dost. Po veepti volna zabava, veeer tan edni zabava. Tak co na to pravite, ptijedete? Odpust'te, vklyt' jsem vas je gte ani nepozval. Ja myslel, ze jste jako ja, jak nee° podobneho se dozvim, tak mne nic nezadrti, a pak to raeni jen pro zvane, ale pro katdeho na§ince, ktery podporuje dobrou vac.

A ted' tarty stranou! Mill etenati, .sestry a bratti, vgichni dobte vite, ze Jaro a zvlfatte mesic kveten jest nejkrasnej gi doba v roku. Asi znate pisen "Ptijde jaro, ptijde, zase bude maj". Kdy ptiroda se pted nami rozkla dad cele sve nadhete a novY divot nam nastava, vyutijme to ptiletitosti, podivejme se na tit ptirodni krasu, oslavujeme a veselme se, dok:ud /lam toho doptano, neb tadnY nevime, jestli se dru•heho jara neb slavnosti doekame. Jest to dobra ptiletitost, stare ptatelstvi a bratn;tvi otutit a nova na,vazat. Kdo mrifie g , ptijd' na nagi osIavu, budete nam vitani. Te gime se raa celou Hlavni IlItadovnu, na bra.tra redaktora s celYm personalem. Take se teaime,ze doktc,r Mieek s jeho studenty neb Klub Oechie naAehnu ptani vyhovi a k nam zavitaji, ponevadt spolehame na jejich vYpomoc pti programa, nebot' jejich krisnY zpev mne zajima. Take j sem milovnik zpevu a veseli. Mel jsem to je slyAeti a s nimi se seznamiti v San Antonio na oslave a teal mne, ze se radi eesky pohavi. My bychom si jich meli vatiti a kde mc .tno jim pomoci. Tet chci upozorniti ty, co poj eciou pies Austin, ze mohou jet ze San Marcos do Seguin a Stockdale do Floresville. Je prave no a highway dohotovena, to udela asi o dvacet mil blite, net kdybyste jell pies San Antonio. Ale mejte zase uznani, bratti a sestry, abyste se na nes umluvili a ptijeli vgichni, co bychom si s varni poeali. Tak se hled'te dohodnout, abyste aspori katdY desatY ptijeli. Je gte lope kdybyste nam poslali kartku dva, tri alai pted tim, jestli hodlate na oslavu ptijet, salychom se mohli podle toho zatidit. Hlavni jest, kdo mutes ptijed', nebot' se tetime na shledani s vami ye Floresville dne 23. kvetna.

Frank Bolt, p redsecla.

-

Ye st du, (the 5. kvetna 1931,

g

g

MATICCE DCERA.

y

Dost veru lasky e svete, a pfec to mak) zcela, naproti tomu, matieko, Ty tolik jsi ji mela.

y

ag

Pro chude mela's almu2nu, pro smutne potegeni, a pro Ty, kdo ti kfivdili, vkly vlidne odpugteni Peed mnohkch lidi dobrotou ja v udiveni stala, v ak jak Ty, Ty's, ma matieko, jedind milovala.

Eligka Bulifova.

g

Ian zajic vyhral nad slonem a 'Inchon. g

POHADKACH, ktere si derno i veer vypravuji u taboroveho ohne, hraje zajic asi stejnou tlohu jako u nas liska. U nas zname o li ce mnoho peknkch baji, v nich2 ligka, vidy svou chytrosti ostatni zvifata dovede obelstiti. Podobne pane historky vypravuji derno i o zajici.

Jednou vy el si zajic na prochazku do lesa.

Pfernk lel, jak by nektere zvite obelstil. Vtom se mu objevil slon. Hned jej pozdravil: "Jak se ti vede, dobrk pfiteli?"

"Dobrk pfiteli? Hm!", divil se slon a pohrdlive se podival na zajice. "Kde je ten dobr' pfitel?"

"2 e," odvetil zajic. "Copak nejsem tvtj tel?

Sion zvedl rypak a k trim a usmal se velkomyslne: "0 ne. ty malt tvoreaku, ty ne mtte bkti mkm ptitelem. Je zvykem, .e pfatelstvi ujecInavaji jen velci s velkkmi a mali s malkmi. Ja jseni velkk a ty is! malt'. Ne, ne, nejcle to!"

Slon chtel jiti dale, ale zajic itheel za nim hrdla: "Nejsem slab, jak si mysli . Posits, =Mime spoiu sve sily,. Potahneme za provaz. Ty jsi tvor, iijici na suehe zemi, proto zustane zde na kopci. Ja sbehnu do Udall, a potom zkusime, kdo z nas ma vet i silu. Zitra rano o druhe hodine budu zde picipraven."

Sion se tomu jenom usmal. "Blazinku, getfi si sySrch nohou, jedinou svou tlapou to zakryji deleho a pfimadknu k zemi. Chce -li vgak nejakk Bert, jsem ochoten s tebou panit."

"Budii, zitra o druhe hodine!" zvolal zajic a odbehl.

Ete2e1 a pfi el a2 k fece. Tam zadal volat: "MAL hodi!" (tak volaji aerna i, kdy2 chteji na sebe upozorniti, podobne jako my volame halo, halo!) — Vtom se vynotil ohromnk hroch z vody a rozhlilel se, kdo ho void. Nevidel v ak nikoho.

'Cu volal zajic: "Jak se ti vede, dobrk pfiteli?" Hroch vypoulil oei a hloupe se podival na zajice. "Co je novella, stark pfiteli?"

V

g

g

4

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

a z vychodni Afriky, kresiii 0. Fuchs.

g

To bych rad vedel." j'ekl na to dobracky hroch. "Pote.hneme za provaz navrhi zajic.

"Ty jsi obyvatei reky, distane zde dole, a ja pOjdu na kopec nahoru, a potom. uvidime.

Zitra rano o druhe hodine at' jsi ptipraven."

Hroch si pomyslil: "Ten zajic se snad zblaznil. No, prod bych mu nedopfal trochu radosti." Slibil, 2e piljde.

Zajic el darn& sebral pomocniky, kteri pracovali cel' veeer a celou noc, as upletli dva dlouhe provazy.

Pfesne o druhe hodine dostavil se Wic ke slonu. Ji zdaleka volal: "Jolt se ti vede, mttj pfiteli?"

"Dobter pravil slon, "jsem pripraven."

Dovolil zajici, aby mu ptivazal provaz pr -nekolrtusehotla.

"Ztstaii zde stat, ja zatim sebehnu dolt, a uciti zatahnuti, to bude znameni, 2e se zapas poOine.." Usmivaje se, dival se slon, jak zajic bell s kopce dolt.

Zajic pospi il k fete a zavolal hrocha. Ten ji ho vyhlitel z feky. Ochotne dal si na sebe pfivazati provaz. — "Nyni mej je te trochu trpelivosti," nabadal zajic mokreho netvora, "ja vybehnu s provazem na kopec a zapas zadne."

Kdy2 dobehl zajic doprostfed vzdalenosti od feky na kopec, svazal oba provazy a potom trochu zatahl. Slon to ucitil a zadal tahnouti.

Ale, co je to? Opiral se o silne nohy, smekal se, prohkbal se napravo a -nalevo, chytal se rypakem stromu, ale co je to? A tam dole v fete? Jednim kubnuti byl hroch vytalen z vody. V echny kfoviny a stromy na biehu po'Aural a vynaloill ve kerou svou silu, aby se udriel na nohou. Kde ten 'malt' zajic nabral tolik sily?

Uplynula hodina, uplynula druha a jegte stale obe siina zvifata zapasila se zajicem.

Slunce stalo koimo nad nimi. Slon se otadel a kroutil, pot se mu finul ze v ech pent, a ialudek mu K krudel hladem. A je te stale mel zajic tolik sily. A kdy2 se v posledni hodine slunce ji2 klonilo k zapadu, mush si pfiznati, e je pfemo2en. Zvolna unaven sestupoval s kopce do tdoli.

Soudasne v ak uznai i hroch, e je dal i zapas bezteelnk. Hrabal se zvolna do kopce, aby se pfiznal ke sve porake.

Vtom videi pfichazeti siona. "Jak se ti vede stark pfiteli? Prod ma kolem sveho tela uva.zank provaz?"

"Celt' den zkou el jsem svou silu se zajicem,:' fekl znavene a mdle.

"Jd take," tekl hroch,• a to teprve videli, Ze zajic svazal konce obou provazt. Tak poznal slon na vlastni odi, ie nezapasil se zajicem, nkbri s hrochem. ftekl zlostne: "Becla mu!

M je te jednou uvidim zajice, ten mi neuteee, roz lapu ho!"

A hroch prisahal: "AZ pfljde zajic k fete napit se vody, stahnu ho do vody a utopim."

Zajic vaak sedel za palmou, srnal se a stfihal utima.

y. g

TSK A BESiDKA

g

6tra'a3, 3.

ViSTNiK

g

g

:Hroch odpovedel podra2den: "Ja nejsem tvilj pritei, sptatel se s nekkm, komu se vyrovna . Takovk je u nas mrav; silni se Oa eel i se silnkmi a slabi se slabkmi."

g

:flroch chtel se opet ponotiti do vody, ale ,tic volal dale: "Ja! Ja nit= vetei silu nea

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

TftI KOUZELNE KVETY. Podkarpatska pohadka.

Tfi bratfi sloutili u kouzelnika. Po tfech letech je earodej propustil se slovy: "Za vernou slu2bu naueim vas dem kouzelnkm vetam. Ty nejstar i fekm. v2dy: My tfi! Ty prostfedni kikej: Pro hrudku skra! A ty nejmlad i nezapomet.: Tak tfeba!"

g

g

g

Brad' podekovali a ode li. Jak tak jdou, naMi u testy zabiteho chud'asa. Stoji kolem neho. detnici, zaenou se vyptivat: "Kdo ho zabil?"

"My tfi!" di nejstargi.

"A prod?" vyzvidaji eetnici.

"Pro hrudku s'ra!" vece prostfedni. etnici vrti hlavami: "Pro hrudku s'ra jste zabili Oloveka?"

A nejmlad i bratr pfikkvl: "Tak tfeba!" — Co s nimi? Svazali je a zaffell je do vezeni.

Meli co delat, aby se z toho vymotali. Soudce jenom steti jim uvefil, to to jen zkou eli tfi earovne vety, kterYm je naueil kouzelnik.

Josef Spilka.

g

g

SL eistatna.

Jula byla peacovite deice.

Jed iou pomahala sklidati uhli do sklepa. I uipinila se ph torn. Jak to prici inela ualanou, speklata k umyvadlu, aby se umy la. I mydna por,loc. Vgechna lo gpina brzy pust la. Julka se pet= 13 3divala-do zrcadla, je ,a Lost asta. Jii nebylo po ipine an1 pamatky. links nikdy spiny na sobe nesnesla. Vidy se hned umyla. I byla vim to Cistotn:;. dr, Na jahody.

Ivan gel s Jitkou na jahody.

Yeti ireni:',ek a koiik. Jak

jahody a boriwfry. Jahod bylo sice mak), ale boravek bylo wild do tem., nledali

pino. Najedli se jich. I koik jinni naplrilli. A jes uvili likatce kytici jahcd.

Hlad je nejlep gi 'kuchai Hork6",k.,,lezo se nejlepe ku je. viecko skoupi.

Hloupemu napcvez, chytrST se dovtipi sam.

Hody, hody do provody, dejte vaj .;lko niakovan6.

Nedate-li malovanii, dejte azpcth bile, slepieka yarn snese jine.

Kai4r ptak sve hniza chvali. Kam slunce necho Kdo di, tam chodi dba, ten ma. Kdo vybira,

piebere. Kdyi to vyhodim, je to bile, kdyi to spadne, Kde dornov maj? je to Kopyir. ma a neni Hugo a Karlik se chiubili, jakou maji silu. Karlik pra-

vil, ze by unesl stul, Hugc zase, ie by cent uhli zdvihl.

Strana 4.

OSIVA. t ee0 hlas naroda.

ir

nic pomijejiciho net lidskY hias Zazni N a zmizi a nikdy jej jit nelze opakovat a vyvolat. Dojemne lidove pisne zanikaji s tent, kteki je zpivali. Hlasy velkYch herct umikaji se spuatenou oponou a na veky utichaji, kdyt jejich tvilrce zemte. A piece tyto hlasy tvoki valnou east hercovy osobnosti a jsou vYrazem i znakem narodni kultury. Jak radi bychom si poslechli hias Eduardo., Vojana. Jak by to bylo pouene pro badatele a pro mlade herce. Hlas presidenta Masaryka, kterY by zaznel po letech k naaim aim, by nim zpiitomnil jeho osobnost. Byli bychom na chvili znovu s nim. Ale hlas plyne a zanika a nikdy vice se nevraci .. .

2e se nevraci? zanika na veky? Ze jej neIze zachytit? Dnes, ye veku stroja a vynalezil je vaechno mozne. Tak i to, to hias dloveka nemizi s jeho odchodem ze tivota, nYbrt zustava zaklet v jemnYch a zdanlive nezajimavYch stopath, vyrytYch v povrchu gramofonove desky.

Nasadime jehlu, spustime grarnofon a hlas se rozlehne mistnosti, jakoby ten, kterY jej kdysi vydival, stal vedle nas. Z yukovY zaznam na gramofonove desky a hlavne jejich otisk na kovove matrice je jednim .z nejcennejaich vynalezu naaeho veku. Je mnohem cennejai net zaznam na film, protote celuloidovY pas filmovY se po padesati letech rozpadne v prach, kdetto kovova matrice se nemeni.

Neni divu, to narody a staty, ktere maji kulturni vYtvory zvukove, mluvene a hudebni se snati zachovavat tyto pro veenost na gramofonovYch deskach. Tyto desky s hlasy mrtvych se kadi do archivt "diskotek" a tvoki narodni kultumi poklad. Dela se to jit dnes ye vaech kulturnlch statech a deli se to tudit i u nas.

Ceska. Akademie ved a umeni registruje hlasy vynikajicich lidi, zaznamenive. na desky lidoye pisne a pohadky, chyta, hlasove vYkony herzpevakt zveenuje keel politikti, statniku a vedct Ano, to vaeehno se deje u a sice jit od roku 1928.

Nemame vlastni zvukovou aparaturu k nahrivani na desky. Odmitli jsme vYhodne nabidky berlinskeho gramofonoveho archivu.

Pracujeme u nas se znamou francouzskou firmou Pathe a s pakitskYm fonetickYm Ustavem, jehot keditel prof. Pernot dli canto v teskloslovensku. Natadeni a vyber materialu vede deska Akadernie ved a umeni a po zyukove strince je kidi universitni profesor dr. Josef ChlumskY. Dnes ma z yukovY archiv Akademie pies 500 desek, jejicht natoeeni za velmi vYhodnYch podminek a s pomoci Radiojournalu stab na 300 tisic Kc. Natodeni jedne desky stoji 1200 at 1600 Ka. Nejvetai naklady pohlti doprava osob z venkova do Prahy, protote lidove pisne, bajky a pohadky se nataaeji v Praze bud' v atelierech Radiojournalu nebo v atelieru Esta.

Akademie se snati zachytit na gramofonove desky vaechno, co je v naaem narode zyukove zajimave. Ty, kteti promluvi nebo zazpivaji do mikrofonu, vybird podle jejich hlasovYch kvalit, nebo podle jejich vefejneho yYznamu. treelem je zachytit, nebo podle jejich vekejneho yYznamu. Ueelem je zachytit na desku pkirozenY projev v tive jeho barve. Proto proti sedlaci, pastevci a dtevaki z v'chodu republiky, kteti pit edou na pozvani Akademie do Prahy, ,musi mit nejen dokonale hlasy, tkeba neakolene, ale take klid. Musi to bYt lide naprosto zdravi. Nervosni alovek, ktereho zachvati pied mikrofonem trema, neni k potkebe a poale se pry& Vetaina venkovanii vaak treme nepodieha a tak ziskavame do archivu jedineene zaznamy. Tak jednou z nejdokonalejaich desek s lidovYmi pistemi solo Ore, Janko, ore, zazpival prosty sedlak, jeho eisty, silnY a barvitY hias vzbuzuje Utas.

Archiv Akademie ma dve vziene desky, s nimit se mute pravem chlubit. Je to deska s projevem presidenta republiky dr. Beneae, kterY

VESTNiK promluvil (7.1) mikrofonu o na gem narodnim 0svobozeni. President Bend, pochopil obrovskY yyznarn diskotety pro budoucnost a rad promluvil. Dokonce i pkemluvil presidenta Osvoboditele, aby dal svUj hlas zaznamenat na desku. Bohutel, nedoalo k tomu dosud. Hias presidenta Osvoboditele je vaak p ni es to zachovan na desce His Master Voice. Zvuk desky presidenta Benete je dokonalY. Jeho fed je vyrovnani, naprosto pkirozena. Nejsou v ni velke zmeny v sile a vYace. Je to pkikladni tee, jak se ma pronaget do mikrofonu. Druha nejzajimavejai deska Akademie je pasat ze zdramatisovaneho romanu Dostojevskeho Zloein a trest, jit namluvil zemkely herec Bohua Zakopal, kterY hral na Vinohradech v tomto kuse Marmeladova.

Hias Zakopality, jeho pkednes, jeho vYslovnost mela by byt pkikladem vaem natim herctim. Ale poslech teto desky skYta i dokonalY esteticky potitek. Je to samo o sobe umelecke dilo vzacnYch hodnot.

Krome techto desek obsahuje diskoteka Akademie hias Marie Huebnerove, Renaty Tyraoye, Gabriely Preissove, ktera, vypravuje, jak byla za valky na Slovensku zatdena na uclani obyvatel vesnice, kde se zdrtovala, int. kterY, dtykiaosmdesatiletY, se postavil pied mikrofon a pronesl plamennou fed k mladeti o yYznamu podnikavosti a osobnosti pro narod.

Mame v Akademii zajimavou desku s hlasem zernieleho profesora Koliska z Bratisla yske university, vYborneho kednika, kterY zastupuje ye sbirce Slovalty. Opat Zavoral, basnik Toman a, prof. Sylaba promluvili na desky o sv. Viclavu. KatclY se sveho stanoviska. Toman pkedetl vlastni basal, opat Zavoral kekl o vYznarnu sv.

Vaclava s hlediska katolickeho kneze a prof.

Sylaba o nem promluvil jako protestant. Zajimave je, ze smysl vaech th projeva je ternek shodny. Akademie pozvala do sveho atelieru take Jana Herbena. Kdy2 francouzsky intenYr, kterY tidi technickou stranku nataeeni, uslyjak stars pan Herben mluvi, odepkel jej natoeit. Nebude pry na desce nic sly get. Nakonec vaak povolil. Skuteene, hias Herbena, kterY velebi na desce svou zahradku v Hostigove, mei prazdne a hluae. Ale pedlive na.toden, path mezi krisne a hlavne vzacne desky archivu.

Akademie je ochotna desku vydat, paklite se najde padesat ptedplatitelti, kteti sloti po 25 Ke. Chcete-li si poslechnout Hamleta, jak jej ptednati Eduard Kohout na Narodnim, nebo rozmluvu Mefista s takem z Fausta v pkednesu Vydrt staraiho a mladaiho, Zakopalova Lakomce od Moliera, Karen& Smir Tantaluv, pust'te si desky Akademie. Uslyaite na nich rovnet vesele vypraveni "Vo slavne vubce Stropaenske", nebo o torn, "jak se streeek Janek z Hvozdecka bale dacha," "jak stakedek Jendak odbele oficira", nebo "o formanovi, jak dojil skrz dozy rozvoru" a o jednom aernoknetnikovi, cot je pohadka z Moravy. Pust'te si vaak desky 78 otadek za minutu, jinak neuslyaite pkirozenY hlas.

Proste deskovY archiv Akademie ma velke bohatstvi, z nehot ty nejkrasnejai kusy vyclava, na veiejnost. Bude natacet dal, hned letos v kvetnu na Morave a tvokit skutednou pokladnici, v nit budou it nazi statnici, nazi umelci slova a nacre lidove pisne, basne a pohadky na veky.

Jan Kudera.

Yidy vzplimen v sedle.

Emil Ludwig o presidentu Masarykovi.

DRESIDENT OSVOBODITEL T. G. Masaryk dokonale ye sve osobe spojil myslitele s vekem p • ikladne zdatnym fysicky. Mut, kterY mel odvahu postavit se proti Tolstojovu neodpirani zlemu a ztistat ph tom humanistou, dokazal i tadat a podat nejvyaai Ukony duaevni, anit ph tom zanedbal peel o zdravi. — Tak dostal se Masaryk k nejhrdejaimu rytikskemu sportu k jizde na koni, a dokonale k nemu pkilnul.

Bez sedla se Masaryk najezdil dost jako yesnicks, hoch s ctrOinon, ktera se na kaMe: rno-

Ve sttedu, dne 5, kvetna 1937. rayske vsi rada pokouS1 o kozacke tspechy, ale po prve byl v sedle a sportovne se naueil jezdit teprve v 65 letech za sveho vyhnanstvi ve Sv'carech. Ad ho zaletitosti velmi mnoho zamestnavaly, za •idil se tak, aby denne nagel chvili naletiteho osveteni ye sportu katdodenni projitd'kou na koni.

Ale i v ostatnich statech, kde za sveho pobytu po dobu trvani svetove valky tit, naael vtcly pkiletitost k jizde korimo, aby se udrtel v telesne kondici. — V Anglii venoval se jizde korimo velmi intensivne, a to na radu lekaru, po lakestale otrave krve.

Za sveho pobytu v Americe jezdil pan president nejdasteji. Tam take upadl s konem ye svem tivote po prve, a to na pkekatce, kdyt se jeho kiln nedeho lekl. Nebyl to vaak jeho posledni pad. Nejnebezpedneji vypadal jeho pad s Hektorem v Lanech. Ph jedne ranni vyjitd'ce na Hektorovi byl sledovan drutinou — jelo se klusem — kdy znenadani skailo pied kone male deck°. Pan president rychle zarazil, Hektor padl, shodil jezdce a jedno kopytc zadni nohy octlo se na prsou pana presidenta. Nic se vaak nestalo! Hektor zustal v teto posici letet do to doby, at ostatni jezdci pana presidenta z nebezpedne situate vysvobodili.

Hektor byl policejni dOstojnickY kun neznameho puvodu a stall. Soudilo se aspori, ze byl za sve dkivejai ery jetclen chistojnikem, Protote chtel bYti vtdy prvni pked skupinou. Ve skupine jej nikdo neudrtel, byl to hrdY kith a nedal se take nikdy tadnYm jinYm konem ptedbehnout.

Pan president nechtel nikdy tadneho kone pomaleho, a kdyt tu byla snaha, vzhledem k jeho pkibyvajicim lettm, opatkiti kone pomaleho, bez temperamentu, tu energicky protestoval. Vystkidal nekolik koni, ale Hektora, a to zvlaate od nebezpeeneho, ale ph torn at tastneho pidu v Lanech mel nejradeji. Nekdy se na koni zamyslil, nedrtel jej dobte pozorne, a nil pod nim upadl. \Tidy to vaak dopadlo dobke.

V Praze vyjitclival pan president denne do Stromovky a.okoli Prahy a jeho nejvetai chloubou bylo, to yydrti v sedle 4 at 6 hodin, pies to, to na koni vetainou cvalal. Vzpominal ph torn na dobu, kdy jako hoch jezdival na konich doma a tikal, to to pkispelo znadne k tomu, po tak dlouhe dobe — ye gvYcarech — trvalo jeho udeni jizde korimo jen velmi kratkou dobu.

Prohlasil take nekolikrat, to jezdi nej , r proto, to je to krasne, nYbr't take proto, to n,, oktoh tekli, to je to pro cele telo lepai net enodit a ponevadt pohyb na koni je yydatnejai l-- a jde to rychleji.

V •roce 1929 za sveho pobytu v Karl. Varech jezdival pan president do okoli a vemi canto do kde je zavodni draha. Velmi east) se vat s kone na ceste u veky Ohke na dostihy.

Jednou phael v priivodu atolby a jecinoho stajnika na zavodiate, ale neoficielne, vObec bez prtvodu a bezpeenostni slutby. Privitali ho pkedseda karlovarskeho internacionalniho klubu 0. •Westphalen-Fuerstenberg a poptilami pinky jezdez Eb. Mauve. Na destne tribune se pak rozhovokil s potadateli dostihA o naaem turfu.

• V tomto roce navativil take vojenske jezdeeke udiliate v Pardubicich, kde mu ptedvedlo deskosloven. olympijske jezdecke drutstvo svUj program. V roce 1931 navativil pan president Derby v Chuchli.

Napoledn na koni byl pan president 28. tijna 1934, kdy pied nim defilovala armada nil. Va.clayskern 'lamest.

Pan president byl v 84 letech nejstazaith jezdcem Evropy. Aakoliv se zajimal o vaethny sporty, byla jizda korimo jedinou jeho vani — krome price ovaem. Tehdy jsme naposledy videli ctihodneho etykiaosmdesatileteho mute, stale stejne hrde vzpkimeneho, v sedle — illasnY a nezmerne radostnY pohled!

Potom-pan president nejezdil, ale stale ma kone rad jako krasne a rozumne soudruhy dloveka. Mut kter' se staral o presidentovy /cone, yernY atolba Krejeik, zemiel nedavno. Pan president Masaryk poslal na jeho rakev kytic i rueskosloven gti jezdci vzponlina)1 s ostat nirni .sportovei sveho velkeho presidenta-jezdcot

ye Sttedu, due 5. kvetna 1937, LUNCE nemohlo zemi vysouteti at se trava S soma ztratila a zadla rusti kritke, trava, tu slunee meld ptistup k pude a zadalo sucho a voda se tratila a potoky zadaly vysYchati a ziidla vysychala a tu i nastaly prerijni ohne a nekdy vyhotelo statisice akrri jednim ohnem, kdyi val velkY vitr a bylo sucho. Tehda tam se take prohandla stada divokYch norek a prerijnich slipek a pak divokYch vepfri. bylo velke mnotstvi, byly dvoji druh, jedni byli sive barvy a ti byli dosti velici a men srst' drsnou a jak se nedim poplatili, tu se jim no, htbete srst zjetila a stala jak hfebiky a byli velice nebezpedni neb byli by jednoho rortrhali. Obz ylatt' kdy nebylo tam tadnych stromu, tu tadnY lovec nechodil peg, jen na dobrem koni se mohl odvatiti na ona prasata potadati vypravu. DruhY druh byl malY a barvy derveno bile, vlastne strakate, ti dosahovali vahy asi 50 fiber. Bylo jich velke stado, vlastne krdele a jsou tam nejake dosud, jmenovali je Hevelina hogs. StarYin kancrim klece vydnivaly z tlamy yen i na nekolik palm) a ostre jak nut a ti kdy jednoho sekli, tak jak by notem rozfizl. Nejvic byli nebezpedni, kdy2 se po nekterem stfelilo a jej na mists nezabil a ono prase zadalo kvideti, tu se eels stado vrhlo na vetfelce a bylo by jej na mists rortrhalo, kdyby byl peti, ale kdy byl na koni, tu jim vtdycky utekl, neb oni pfec nemohli tak prudce utikati jako kftri.

I3Yvalo a misty jest tam dosud rnnotstvi prerijnich psikft. Prod tern zvitaturn tikaji psici, sam d'as vi, neb oni se podobaji vice veverkam, jen ze maji kratke ocasy. By.yalo jich miliony, az rendati a rolniei zadali je traviti, tak misty jsou ut vyhubeni. Oni psici meli svoje diry do zeme at 15 stop hluboko, motna, i vie a nahote kopede, - 14em one diry a kdy byl nekdo na blizku, nej Atekali ale nebyl to ttekot psa, ale vi. ,tine piskot, tak asi tik-tik-tik, a kdy j:,te prisli blite, to se svezl do diry a mival cela mesta a ytecku travu okolo tech 'dens' anebo der setrali. To zvitatko vody nepottebuje, jemu dostadi vlhkost v kofinkich obsatena.

V zajeti obyeejne brzy hynou. Kdyt jsou v zajeti a krmi se jen zrnim, tu asi jednou za t'den piji vodu, ale kdy maji zelenou pici, to nepiji vodu vribec.

Psici tiji s malYmi sovami a bilYmi zajici v jednech dirach, a kdy jim do jejich diry vleze chtestYt, tu zadnou tikat a sbehnou se z eels kolonie a zadnou tkrabati zem a podavaji ji jeden druhemu, anebo tkrabou ji jeden od druhello a za ypavaji onu diru, at ji maji zasypa'MEND 'MEN() Pavla Gorgulovova, ruskeho emigranjen pfed nekolika lety zavratdil presidenta francouzske republiky Doumera, upada pomalu v zapomenuti. Vzpominky na jeho zlodin otivuje nyni patitskY list Paris Soir. jen uvefejriuje vYriatek z Gorgulo yova deniku.

Gorgulov zil deli das v Praze a vystupoval zde jako doktor lekatstvi, dokonce se honosil d yema doktoraty. Ve svYch pametech pie vzrutene a vychloubadne takove veci, to je zcela zfejmo, ze to byl tilenec. Nektera mista jeho pameti jsou tak surova a sprosti, to se ize divit, to je patitskY list vribec uvefejnil, ttebas to udinil jen pro dokumentarni yYznam techto zapiskri. T:Jryvek, jej Pari Soir otiskuje, zadina se takto: Nejsem blazen .. .

"Ach! Francie! Naslouchej mne, Francie!

Naslouchej mne, Evropo! To jsem ja sam, osobne, kdo zavratdil presidenta republiky Doumera. Sud'te mne. Nejsem Francouz a nejsem lupie. Nejsem blazen. Naopak, moje vzdelini a moje dobre spoledenske postaveni svedei v mrij prospech. Netrpim hladem. Jsem ruskY emigrant, doktor lekafstvi university pratske a pafitske. Marn penize. Jsem basnik a spisovatel. Uvefejnil jsem nekolik knilz v jazyce ru skem I cizieh jazycich. Jsem fipine zdravY a normalni. Nute, prod jsem tedy spachal onen zlodin? Prod jsem zavratdil presidents, Doumera? Udelal jsem to proto, ze Francie je ptitelem Ceskoslovenska. Udelal jsem to proto, to jsem tefem ruskYch demokratickYch fatistri.

Protote nenavidina Francii! Proto se mstirn.

Protote Francie znicila mou narodni Rusko."

V28TN1K

Vzpominky ze starch case v Texasu.

T,nday S L. C. Wychoperi z El Campo, Texas, nou, tu hlinu upechuji nosem a tak hada tam jaksi zapedeti. A kdyt, ma prteti, tu vtdy gkrabou hlinu ku sve dike a vyvytuji svuj kopedek, tak mutate byti jisti, ze bude prteti; oni to vidy poznaji a nezmaili se nikdy.

Za davnYch dob byly prerie hole bez stromovi, az zadali ptihaneti dobytek ze stareho Mexika, kde rostl strom tak zvanY mesquit. Semen() onoho stromu nevzklidi spit net pfejde pies bachor dobyteete a jaksi se rozpusti obal na onom semenu, neb jest velice tvrde a ma lusky. Onen strorri podoba se vice ketu a na nem rostouci lusky jsou velmi vYtivne a dobytek je potirajici v kratkosti velice ztloustne a tak jak to stada pfehnali na ony prerie, tu z lejna po onom dobytku vyrostly meskytove stromy a ty prvni, jak osadnici se pamatuji, byly prvni stromy co tam zadaly rristi. Dnes ut tem& celY severozapad jest porostlY meskytovYmi stromy krome at nekde pti Novem Mexiku jette* je hobich prerii nem a na Plains.

Ty stromy nemaji tactile lusky neboli fazole, kdyt jest mokre jaro, ale dim vetti sucho, tim maji vie lusek nebo fazoli. fteky anebo potoky mivaly hluboke teditte, neb voda bYvala dista po dettich. Kdyt nebylo pozemku rozdelaneho, at zadaly farmy a dette odplavaly ornice do potokri. tu se spodek meal zanateti a ujala se trava bermuda a dratenka, a to bahno zachycovala na dne potokri a fek, takte ted' ut nejsou tak hluboke a dasto se vyleji ze svYch bfehit a prisobi velke tkody na erode, co jest naseta pfi potocich a tekach. A ut tam ted' i vie prtive. jako dfive, nasledkem rozclelani pridy a povrchu rozmelneneho a osazene rozlienou trodou, ktera pfitahuje dett' svou vlhkosti.

V severozapadnim Texasu jsou i ve skalach vytesane jeskyne, kdo je vytesal, nevi se do dnetni dobY, ale nebyl to Indian, neb ten byl na nee° podobneho mot lenivY a nemel ani na to nastrojri. Snad to byli ti praobyvatele Ameriky, co zde byli pfed Indiany. Ale zabehl jsem do zapadniho Texasu a nyni musim se zas vratiti zpet do Fayetteville.

Jednou tam ptitel statidek, jmenoval se Preis a ten prodaval Geringerovy knihy. Byl

or ulov: Unes1 jsem Lind berghovo dite. teehoslovici znidili mou vlast.

Gorgulov dale zaznamenava, ze privodne chtel spachat atentat v Ceskoslovensku. Pita o tom: "V rote 1927 zalotil jsem vteruskou naeionalne fatistickou stranu, jejit risttedi bylo v Prate. Vedle politickeho oddeleni teto strany zfidil jsem oddeleni teroristicke. Do roku 1930 moje strana existovala tajne. A ja sam osobne jsem chystal teror proti natemu -zaptisahlemu nepfiteli, 6eskoslovensku. Btecla yska teleznidni katastrofa z roku 1928 byla, mYm dilem. V imoru 1930 jsem se rozhodl, ze zahajim otevtenY teror." Gorgulov pak popisuje, to chtel spachat atentat na hlavu statu. Sepsal jakousi knihu a tidal o audienci, aby ji mohl osobne odevzdat. Audience nebyla povolena a Gorguloy jette ye syYch zapiscich sprostYmi slovy, jet je nemotno opakovat, ulevuje svernu vzteku. Popisuje pak podrobne, jak po ztrotkota,ni tohoto planu ptipravoval dale provedeni atentatu. V kvetnu 1930 chystalo Narodni divadlo provedeni Borise Godunova, jeho se mela castnit hlava statu. Gorgulov si opatfil vstupenku, ale bezpeanostni opatfeni byla takova, to zlodin nemohl spachat. "2ivouci zed', tfi metry hluboka, utvofila se pfede mnou, a to vtechno byli detektivove a stratnici! Proklate!"

Gorgulov dale pita, ze si uvedomil, ze bezpednostni opatfeni fidi ministr vnitra. Chtel ho tedy potrestat za to, ze zmafil jeho zlo6in. Po-

Btrana to bYvalSt rakouskY vysokY dristajnik, odeAel z akouska do Turecka, tam Turci jej udelali yeneralem ve sve arrnade. Ale chteli, aby se pkidal k moliamedanske cirkvi a aby si zafidil harem, totit aby si sebral nekolik ten, ale on nechtel a tak z Turecka ode.§el a cestoval kolem sveta peSky. Mel pfi sobe velikeho bernardskeho eerneho psa a on nikdy nespal pod stfechou. Mel nebo nosil sebou malt' stan a ton si postavil na not a v onom stanu ptespal. A pak uz jezdil na dvoukolce tahane oslikem. Ponejvice se zdr2oval u stareho Ruska v Schulenburgu a odtamtud odjel do Stareho Mexika, to bude hledet zaloltit spoletnost na spracovani draheho dfeva, co roste v Mexiku, jako mahagony a jine, ale Mexikani ho zabili, natly se u mrtvoiy jeho zapisky s jeho jmenem a tu mexicka vlada upozornila vladu a tak to vytlo navrch, kdo to byl. Pan Rusek byl uvecioRtr:kovo psani, co men o tom, neb u nej si spolu dopisovali. Tak vzal tragicky za sve.

Ta naSe stafenka. — Pisatel techto vzpomi. i stanek nemute opomenouti zminiti se o na S fence (babidee). Nate stafenka narodla se roku 1802 na Vsetine a rodide jeji jmenovali s Holcovi. Jeji otec, Jos. Holec byl zverolekate a dohlititelem nad panslaYmi ovcemi, a by ye Hrade na Vsetine a ona do'.tala dosti d vzdelani s panskYmi detini, takte umela di psati a dist a poditati. Provdala se za Jos INychopne, majitele vodni pily na dolnim me ste, a zaro yen melt. Wychopni nekolik set metic krasneho lesa, o kterY je pak ten majitel tohc Hradu, hrabe Kuhn ptipravil a jim ho krasne ukradl. Soudili se s nim a stani meli at pfec ci-atem ye Vidni, ale Atte marne. 8lechta melt velke pravo, neb bylo to po ptevratu, kde byl; zrutena robota a drobnY lid nemel tadneh prava a zastani od ritadti. Ten les vlastnil ro 1,Vychoprift od nepameti, a pfec jim ho hrab ukradl. Tu otec nat Jan, takto bujnY vYrostek a neobyeejne silnY na svou velikost, se vyslovil, to jak toho hrabete nekde o samote chyti, ze v nem ani jedne kosti eele neostane, a on by to byl take udelal. Tu se nate stafenka. ktera ut byla ovdovela, neb dededek zemfel, obitvala nasledkii a tu ji ptatele radili, aby se radeji vystehovali do Ameriky. Tak ona vyslala sveho nejstartiho, syna Josefa napfed do Ameriky roku 1854. aby to tu okoukl a dal vedeti. jak to tu dopadd. On odejel do Texasu a tak psal domri, jake to tady je, a tak prodall, co jim jests zbylo z majetku, a za penize ktere doyypravila se cela ostatni rodina na testa. pisuje, ze natal ministra vnitra prive ve kdy se svou tenou a ditetem odchazel z fttadu. "Vedle ministra sla jeho hezka mlada tena, drtici deck° na ruce. Dival jsem se na ne...

A jala mne litost. Vypadala jako Madona. Moje srdce neni z kamene. Jsem take dlo yek a basnik. Adkoli Cechoslovaci znidili mou vlast, soucit s mladou matkou zvitezil nad mou touhou po pomste."

Vtechno udelal on.

Tyto podrobnosti potvrzuji dojem, ze eels zapisky Gorgulovovy spodivaji na fantasii tilance, jen proste sepisoval tfesky plesky podle toho, jak ho napadaly. Nasvedeuje tomu i Ai Cast, kde zcela vatne popisuje, ze on organ!. soval rinos Lindberghova ditete. Rozhodl se, to se pomsti Americe, protote stejne jako Franck je ptitelem Ceskoslovenska. "Vymyslil jsem si nejbestialnejti pomstu. Zadal jsem hledat nejoblibenejSiho dloveka v Americe. Natal jsem ho. Je to slavnY letec Lindhberg. Vypracoval jsem plan, prostY, ale stratnY. Rozhodl jsem se uloupit Lindberghovo dite." Pak pite Gorgulov, ze odjel do Havru, kde dal s yYm teroristum rozkaz, aby plan provedli. V Havru pak osobne maleho Lindbergha pfevzal a odvez1 ho na francouzskou Rivieru, kde pry dosud tije.

Gorgulov tvrdi, to ho tam Casto navatevoval.

Weehno to se etc jako zapisky blazna, jimt Gorgulov jiste take byl. Nejtilenejti din vtak ptece provedl, zavratdil skutedne presidenta francouzske republiky. Nelze vyloudit mo2nost, to deskoslovenska bezpednostni opatteni jsou pfece jen dokonalejti net francouzski a to za to mfteme 1#t ,svjim ittadtim vdeeni

Eitdarta

Oznameni innvti a dildwzdarii.

IilubokYin talem sklieeni oznamujeme sim ptibuznYin, ptateliim a znalnYrn, to se Panu Bohu zalibilo povolati k sobe na geho draze miloyan'ao mankla, otce a staTieka Vincenee Jetka, kterS7 nam byl vyrvan z na geho kruhu nenadalou smrti dne 14. dubna a pochovan byl dne 15. dubna na hi-bitove v Pilot Point, Texas. Nag draze rnilovany mardel, otec a statieek zemtel pti Pilot Point, okresu Denton, kde iarmaiii se svoji roclinou.

Nag milt' byl narozen dne 15. iijna 1888 v Elgin, okres Bastrop, Texas. Pak se ptestehoval s rothei k Taylor, Tex., odkud roku 1908 se ptestehoval do Seymour, Tex., okres Baylor, kde se otenil dne 29. prosince roku 1913. Za mantelku pojal Albinu Wagkovu. Pak 6. ledna oku 1914 se ptestehoval do Tioga, okras Grayna rene St'astneho, kde ptelval pa 19 roPak se odstehoval s rodinou do okresu Dendne 29. prosince 1932, kde pfeb-;Tval s jeho au a kde teZ, ukonail tivot svaj. Na g milt' 1 veku 48 roku a bez jednoho dne 5 meoto manteistvi byio potehnano peti ditsynove Benjamin, Jan a Viktor; dcery Elsie David a Ruby; dale Josef David, set' .ve vnueky, atyti bratti: Ignac, Josef, Karel :an; jedna nevlastni sestra, pi. Marie Klima; .evlastan a jedna vlastni sestra jej ptedegly. 'zdavame srdeene dikY' farattim Kostohryz, • yman a Thomas za jejich krasna slova, v dome tak i v kostele i na htbitove, tat zaktim za krasne pisne, v gem vam ptibuza ptatele drazi, take diky pani Kubalove, nova a Drozdove za vYpomoc v dome, take s. eenY dik nosiatim rakve a dik za krasnY yenec brattim tadu S.P.J.S.T. eis. 5. a za kvetiny, kterY'ini hrob byl pokryt. Za v gecko, co jste rokazali nag enau drahemu manteli, otci a atiekovi, odplat' Bah, tat za doprovod k podniniu odpotinku jako od Temple, Fort Jrth, Seymour, Wichita Falls, Gainesville, orchester, Tioga a Aubry.

Odpoeivej v pokoji, drahS7 manteli, °tee a tatioku na g po boji tivotem, ktery pro tebe byl tystlan jen trnim a praci, kterou jsi v gak tak illoval. Zapomel jsi toho ptikoti a utrpeni, ere Ti svet udilel. Jit tedy -s Bohem Tobe v aem hrobe, ye stinu smrti odpoeivej po 9'ch easnYch talostech pokoje tu potivej.

Tolle zeme iehkou. Na g drahY manteli, °tee statiaku, pamatka Tva nas zarmoucene se budeme v lake milovat a na Tebe s lasou vzpominat.

Albina Jetek, mantelka a ditky.

Rad Pokrok Sweet Home, eislo 63.

Timto clavam na vedomost v gem elenam a enkynim: Za.bavni vYbor naporuedl, abych )slal do Vestniku tuto zpravu, aby se streastli co nejvice kvetnove schtize, ktera bude odi vana jak obyeejne druhou nedeli v kvetnu.

•udeme mit velice dtiletite jednani a to jak a ly oslavi na g tad 401ete jubileum na gi S.P.J. .T. Datum na gi slavnosti oznamime pozdeji. ik bratti vezmete svoje tent' a jestli je yam atm, ptijed'te do schtize taky, neb na vas, nugky zaleti nejvice.

Ptijmuli jsme nasledujici do nageho hana Lacina, pojistku 13 na $500; George unalupka, pojistku C na $500, Frank Chalupka, pojistku C na $500, Jim L. Cmakal, pojistku C na $500.

S bratrskYm pozdravem a na zdar!

Joe N. Morris, tajemnik.

Z Klubu es14ch ten v Dallas.

Tak ten eas rychle ubiha, ani jsme se nenadali a mame tu zase maj, mesic v kterem je .nad pkiroda nejkrasnej gi. Ten, kdo ustanovil Den Matek, venoval jim vzpominku, kdy ptiroda hYti na vg echny strany v gemi barvami rozliOnS7 ch kvetti a zeleni. Zajiste v gichni, kteti jeg te mate svou maminku, vzpomenete si na ni v ten den a y ak ptani je, by je gte ranoho to krasy, tech pkijemnYch ma.jovch dn'a protila vami. V jejim givote nebylo vtoly tak jak v to ptirode v mail, Ale 1 v t2koVe

:;ere dny 1:1H . kvete maj raciosti z tech jejich kvitek, ktere tak peelive peatule. Mne Den matek ptipoxriene jen smutek nad ztratou moji matieky, ktera mne tak brzy odegla a ja tu zustala mina na to tivotni caste, na ktere jit nekvetl nikdy tadnai maj. Vy, kteti tu mate je gte svou maminku, ani nedovedete pochopit velikost to ztraty mateina srdce.

Ku pocte v gem maminkam Sokolska, Jednota Zdka a Klub OeskSrch Zen v Dallas uspotadaji spoleane program na Den matek v Sokolovne na Carl St. Na programu budou se podileti Helenka Vriova, Franti gka a Jenik Gebrlovi. Jarmila a Slavek Skotakovi, Katetinka Houp3:7 a Lorine Ptevratil, dale pak sestra Merle Houtvidka a ses. Marie TobernY, proslov br. Fr. Rendl a po ukoneeni programu taneeni veselice. Timto srdeene zveme v gechny maminky, aby ptig ly mezi nas se pobavit a vyslechnout ty ditky, ktere yam zajiste povi neco pekneho, odnesete si domil milou vzpominku a ty deti budou mit z toho radost, kdyt' vas bude pinieka Sokolovna.

Na etvrtou nedeli v kvetnu ptipravuje zase Kroutek Zen program s rozlienSuni vSrstupy a vYstay ku svych ruenich praci a zaroven bazar.

Sestry daruji same pekne \reel, nebude na nieem cena ptehnana, bude to vice jako pro pamatku. Buda tu neco, co to je gte nebylo, o eem yam ptig te vice prozradim. Musim jegte podotknout, to sestra Ondrti gkova nas ptedbehla oznamenim divadla. Musela se nekde pteslechnout, ponevadt se nebude hrat divadlo. Srdeene dekuji jmenem celeho Kroutku pani V. H. Machove za pfani zdaru. Ptijed'te na nag program, budete vitana mezi nas.

S pozdravem na etenate, R. Spanhelova.

2ADOST 0 PODPORU.

RifiovS, Dvfir Cis. 89., Rosebud, Texas.

Vateni bratti a sestry!

Obracime se na vas se tadosti o podporu pro nag i spolusestru Marii Adamovou. Zminena sestra je ranena mrtvici a jit je upoutana na la2ku po osmnacte let, talde musi miti stale obsluhu a jit mnoho vydala na lekate.

Proto vas tadame o sebemen gi podporu, neb jest zde velice pottebna. Na g tad vtdy sve nemocne podporuje, avg ek to vge neni postaditaints.. Katda eastka bude s diky ptijata a ye Vestniku kvitovana. Milodary zasilejte na adresu: Anton Ulienik, piedseda, Rt. 1, Rosebud, Texas.

Fort Worth, Texas.

V nedeli, dne 25. dubna nam zde zahrali divadlo ochotnici z Dallasu od tadu els. 84. A opravdu velice pekne bran, nasmali jsme se at moc. Ja to schvaluji, aby ochotnici si vymenili, pa zahrati divadla ve svoji sini, se sousednim tadem. Divadlo totit kdyt ut to da tolik namahy ,to ueeni, do zkou gek jezdeni, kdyt ut to umi a tolik se tomu venuji, bylo by g koda to namahy jen pro jednou vystoupit.

Tak Dallasg ti nas hezky pobavili, a dnes budou zas Fort-wortheti hrati v Dallasu. Jen bych si ptala, aby se tam dostavila vet gi naveteva jak byla zde. Nevim, Cum to je, to lide tak mama divadla nav gtevuji? Ale jedno je, to nekteti jdou radeji do movie picture. A tteba tomu ani nerczumeji, ale na true. 'Mk to nekdo do u g i donese tadu, to o jejich divadlo nestoji; aspoti nekaho napalit, ma-li zlast na nekoho od toho tadu, kterY • hraje divadlo.

Tern mladYm se nedivim, ti si najdou svoje pobaveni, ale my star gi, bychom se men trochu schazet a se pobavit. Ja, kdyt jsem byla mlad g i take jsem radeji tandila jak jedla, ale jak ptijde ten patY ktitek na zada, to ut mam radg i divadlo, kde katclemu slovu rozumim.

Pak se ra.da slue% a kdyt je divadlo smegne, tak se tcmu smeji i. kdyt si na jen Vzpomenu a jsem sama. No ,tot' se vi, to pekn3im valeikern take nepohrdnu, abyste si mill aerial nemysleli, co to je za jakousi unavenou tenskou to Botikova.

No, a ted' nam plapada tuto nedeli Den matek, a ja zasilam v gem maminkam pdknY pozdrav, aby byly v gecky maminky podarovany od sqch ditek nejakou kytidk0u, tteta

rritiekou, piece bude ten kviteeek mnoi he mamince velice kdyt ho dostane od svYch deer. a synia I ja mam 'daleko moji- dra hou matidku, tam daleko, na to natl. mile Moravence, a ja ji kviti nemohu dat, ale budu na ni jiste vzpominat, a v duchu 1000 pozdrav zasilat. Zde zasilam v gem, kdo jegte maminku luD ji: MAMINKY SI VA2!

Kdo je gte maminku mag, tak si ji velice vat!

PtemYtlej denne dasteji jak by ji bylo lehdeji.

Lasku jeji laskou plat', sve srdce ji cele vrat'!

Co sneseg mamince a dag, pro tivot sobe ukladag. leti eas, ptece i to staln nese tit!

Na hlave ztig tit gediny a vidig vrasky matdiny ?

2e

jeji v acte mej a klid za starost ji ptej! • Vge, Cum vzpomene g si na ni, ptinese Ti potehnani.

At maminku svou nebude g mit, pozde o ni bude g snit, US jen obejmeg jeji ktit, kvetiny na hrob polotig.

Pozdrav na p. Pechadkovi v Dambury a p.

Klausovl z West, a vgecky etenate Vestniku.

4

TELOCVIeNA JEDNOTA SEi) Temple, Texas.

Posledni nedeli v dubnu se konala upni schrize etvrtletni za ptitomnosti severniho okrsku, tett za ka.tdou jednotu v severnim okrsku jscu dva ptisedici a rozmnoti tupni vybor ze sedmi na patnact. Hlavni jednani tYkalo se hlavne tupniho sletu v Ennis, kterY se kone. 13. Cervna, a zajezd do kursu a slet v Chicagu, a nabada jednoty, aby se v pinem poetu zifeastnily zavodu a sletu v Ennis.

Dale bylo Lupou zakoupeno 100 knitek Exposition Tickets a kazda knitka stoji $2.30, pouze do 5. Cervna a distY vktetek bude venovan na kursisty, kteti pojedou do Chicaga.

Nage mimotadna schrize, ktera se konala 29. dubna, byla pteru gena bouti, ktera se ptihnala a zavinila, to ve gkere Clenstvo se rozejelo domu, aby nezamokli, tak se nemohlo nic projednat a zustava to do Ol ga tadne schrize.

V nedeli byla nacvidna, v Taylor, kde byl phtomen Franta Houtvieka, tupni nadelnik a ze Seaton se steastnili: Mary KlinkovskY, Lida KlinkovskY, Anna KlinkovskY, Georgia Paviiea, George Pavlica, Jan Urubek, Fr. Pohl, J. Olenik. Po ndevidne jsme mdli dobrY °bed, kterY pro nas ptipravily sestry z Taylor a za kterY srdeenY dik. Dale nas pozvali, aby se nase jednota zfidastnila savnosti tadu Vygehrad Cis. 48, dne 23. kvetna, na oslavu etyficetiletell° vyrodi, a dale dne. 6. Cervna na vetejne cvideni Sokola; v gecko v tadove sini. Br /upni nadelnik slibil, to pkijede je gte jednou -do sletu na Seaton, nekdy ku konci kvetna.

Dale musim oznamit, to program, kterY se mel konati due 9. kvetna na Den matek, se odvolavo, a to nasledkem toho, Se nam byla na ten den odteknuta sin, a jina nedele se na ten program nehodi. A ti, kteti men Alohy, by je piinesli do cvideni, k uschovani mina na pristi rok.

Dale bych chtel upozornit evidence, aby se dostavili v 830 . do cvideni ptesne. Je to dobre pro vgeeky, neb mrileme aspoti &lye domt Tak nezapomerite..Na zdar!

Franta Pohl, jednatel.

V.c"Tznaeni pozorovatele nevidi tadnou motnost bezprosttedni valky v Evrope. Optimiste ovgem tvrdi, Se nejake vhodne nedorozumeni se Ili najde.

Ve elf edu, doe 3. kvetna, 1937, Granger. Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Dnes tak pekne podasi a jelikol nemam co dhat, posloucham radio, a pti torn $i vzporninam abyste mi zmenily adresu neb ted' bydlirn u sve dcery u p. a pi. emberovS7 ch v Granger, Texas. Sestro Mary a gvagte Frank Macek, jestli tento dopis budete Gist, tak mi pigte. Ja jsem yam psala, je tomu u g davno, ale psani mi ptiglo zpet. Pike, jak se mate a co delate. Ja jsem byla 25. dubna v nedeli nit besede v Temple, Tex., podivat se na rodiee, p. a pi. ftepkovi a byla jsem u syna Frank Janielta a u dcery Antona Hutky a elcery Agnes a Frank Legikara. Ptala jsem si videt i ostatni moje bratry a sestry, ale nestadilo mi na to easu. Videla jsem sestru Milie a gvakra Bill Dukatnika v Rogers, Texas.

Pro dnegek jia ukoneim a necham mist y pro druhe, pozcieji napigi vice, a budu vadat neco noyeho.

Zdravim bratry a sestry na geho tadu.

Albina Reznicek.

Granger, Tex., Box 22, q R. F. ,Sernbera.

Dallas, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Ptehlikim nag Vestnik. Pekne pojednani ma br. Gallia o vYboru tiskovem. U g pied sjezdem y Ennis na to bratti v dopisech poukazova,11, ge tiskovY YYbor ma bYti ustanoven tam, kde jest tisknut Vestnik; u gettilo by se mnoho neptijemnosti redaktorovi i tomu tiskovemu born.

Bratr GajevskY tee pekne pi ge. Ano, dejme za pravdu tteba i na gemu nephtelovi, vime-li jste, 2e eaebro ueinil ne jen pro nos, ale pro celou nagi spolkovou rodinu.

Ta nage nemocenska se jaksi nemilae ujat.

Ti, co ji nepottebuji, vidi v ni vgechno zlo, a ti, co ji pottebuji, jsou zase tak mali, ze nic neznamenaji. Neb i v na gi Jednote jest mnoho krasneho jen na papite. V na gem 'rade mame dva stare 'deny, kteia jsou mnoho let v nagi Jednote, ale nasledkem nemoci, deprese pho domov, nyni teako shani 2ivobyti, rent — a ty mesieni jdou pravide/ne. Jak takovYm elenam pomoci tim, ze jim zadluaime certifikitty dluhem a zaplatime tim jejich celorodni poplatky. Jest toto dobre zatizeni? Neni, nikdy jsem ho nedoporudovala a odsuzuji to i dnes.

Fajeka na cartifikat je dobra, tarn, kde jest Glen jests pramerne mladY, kde jsou stale ptijmy, take je zatruka, ze muse 1:41 dluh takovy znovu. splacen. Ale tam, kde jsou jia hen-ove stati, nemocni, face zivobyti uhajuji, 'tarn ma, tajemnik radej miti alenstvo k tomrt, by si vzali yYplatni certifikat, tim zpasobem jim zachrani to, co si na amrtnim na.skladali.

Nekdy jest toho, ee to zaplati pohteb a i jeate ,neco zbude. Uchrani to stare lidi pied hanbou, litosti, vyhozenim ze spolku a zbavi je starosti, ze kdy2 zemrou nebudou miti ani na pohteb. Jsou-li elenove takovi spolkove einni, tedy ani v torn ptipade, kely2 si vezmou vYplatni listiny, nemusi zrtatit vie, ale mohou si platit do mistniho tadu mesidni pairalky, ktere jsou 10-15 cents neb i vice, a co se ug jaksi lehdeji zaplati. Tim se udflime vice v pameti elenstva faclo yeho. 2e na nos tak honem nezapcmenou a v ptipadu nemoci neb umrti, navgtevou neb i kvitim potegi.

Panove Machovi z Chicaga si znovu pronaj a-Ii mistnost na yYstavigti, a tak zase budeme miti ptilehtost koupit si nee° hezkeho na pamatku.

Byla jsem u2 ttikrat volana z vYstayigte, jest-li se chci ujat prate ph mezinarodnim programu, ktery bude davan ve vYstavitti nekdy v Tete. Dvakrate jsem se vymluvila, ze nejsem rozhodnuta a po fled jsem tekla ne!

Main toho dosti z minuleho roku, ac se nage zastoupeni pti karne yalu dobte zdatilo, alegorickY viz, na kterem byl na ge devy, se yelptece jen nemam vice k tomu odvahy, neb to zavist je velika. Pak potadatele sliboYali, Ark bude prornitane v divadlech, die -riebYlo; -bylo sliberio':cleveattin obderstveni a tea ho nedostaly a tak jen trochu toho ve • ejneho ukazani a jests vice neptijemnosti.

Na eekou ve •ejnost se a‘j.

1L-tos Ince pu-

V e t. N citat neb aaae jaciliota elavi aalate urn a tak kaadY kdo jen trochu bude Moe', saeastni se osiavy na gi a na Poe nezbyde. Ccsky den ma dosud jakesi dozvuky.

V Toni pZi jedne na ygteve ve VystaYiSti, jsme s dcerkou byli v Black Forest a kdyi jsme vychazeli yen uvidela jsem obraz v okne v jedne budove, jdu bli2e, a tam stalo, ae uvnitr se uvidi velmi umelecka peace, postavy V tivotni velikosti, "Posledni veecke Pane". Poyidam dcerce: videli jsme nahou krasu, tedy se goclivame i na toto. A nelitovail jsme. Za suolem seal() 12 ueednikfl Pane se svYrin Mistrem uprostted. Postavy byly jako Zive, Zivotni velikosti, pohybovali ceima, tasty, rakama, hlavami. Pan Kristus mel tak oai uprayene, at' jste se divali na hello s kterekoli strany, v2dy se na vas dival. Nekteki z fieednikfi s mm rozmlouvali a jidaS, kterY ho v tu parnatnou ehvili zradil, met oei vice dole sklopene, jeho pohyb fist se zdal jako palchiasitY. Divaly jsme se a divaly, ySe bylo tak phrozene. Neday no pkijdu do mistnosti, veseli, smith se tarn rozlehalo, me oei se stoei stranou a v duSi zatrne a obraz ye yYstaviSti videnY . mam Zive pied odima. Jen Kristus me, bile viasy, jest tam tee i Pilaf, papir pied sebou "vinen, ruce si myje. F Jidda' jest tarn celY znervosnelY. Rozmlouvarn se sousedkou, ale .nevim ani co, ten obraz tak Eve pked Gahm, skoro ho-„ dine nine to yzalo pkijit domil a stale tent pocit. Rano se vSe chysta na zabavu do Fort Worth, hoSi volaji: "Mann, pkichystej to, ono"! ye Stoke syn dopinuje cbjecmayku stakence na farmu, .neb ji slibil pii naSi posledni navSteve u ni, ze ph zajezdu do Fort Worth ji vSe co potkebuje doveze. acerka. chysta Saty a ma, ph tom velkY strach, ze se nebude ph zabave libit. Tata leei s yirj nachlad, a ja, pti vg i to praci main pted odirria obraz Posledni vedeke Pane.

Na zdar!

Ant. Ondragkovat.

Rid Ennis, eislo 25.

Ctena redakce Vestniku!

Ptedne zadnu o podasi. Toto mama doeti krasne, jen ze nos zde east° naY gteyuji prachoy e boute; do2ene se prachu, 2e je zem eervend.

Posledni driy dostali jsme severak a fouka jegte dnes. Ne gkodilo by trochu de gte na zahradky i na pole, vg echno se alai° v mokru a pak to brzy vysChlo, proto by trochu de gta bylo viOno. V nedeli meli vYboh v Narodni sini schazi, by se dohodli na poaadani spoleeneho programu na oslavu 401eteho trvani naai Jednoty.

Ustanovena nedele dne 30. kvetna. Proto brath a sestry, ptipravte se a ptijedte na tuto slavnost jeden ka gdY. Program bude krasnY. Dne 24. dubna nag krougek sehral divadlo "Nechod' tam, pojd' rada k nom". Kus byl sehran bezvadne a v g ichni ueinkujici se zhostili syYch aloh velice dobte, 2e obecentvo bylo s kusem velice spokojend, ale ae to bylo hrano v sobotu, tak byla, mala navateva. Jinak nail to neukazovalo brati, neb nctlele byla zadana na zabavy, proto divadlo jsme muscli hrati v sobotu. Uainkujici byli: Jiri ;..trunc, kterY hral starosvata, pan Frank Strunc hral sedlaka Koubu, sestra Helena Jare g jeho manaelku, sl.

Emilie Lukg ova jejich dceru, Ludvik Kudrna sedlaka Habru, sledna Adela Landtreldova jeho dceru, pan Joe J. Kudrna. Pepika, Vymetala, sleana Dolt! Ha, gkovcoya chudou gvadlenu a John F. Hrabina mel Voitu Krele ze Vg echny alohy byly dolote sehrane a obecenstvo bylo s divadlem spokojeno.

Zarovear dekuji br. a pani RadoyYin za tu velkou praci, kta.rou nom jejicb. vynomasi ph divadle obetuji, neb je to °bet' velika. a ja, jim jrneriem Shorn alladele ze srdce, na.noholarate dekuji a . preji, by nag Kroutel< zdarne pokradoval ku pfedu.

Posledni eas n9. rodinr Radoci-1 mnoho firazU. Mali flu oba. Bratr Rada pti tom pozbyl hlas, tak hiedal leeeni u doktortl. Pak odjel na leoeni do Houstonu. Pobyl tarn asi 'Lk!. ty'rdny. V ten das zemael pani RadOvaotec, kterY byl 85 roka star. Tedy v poelednich 4 rrieSicich mot veseleho neuaili, ale na gemu kroulku valy byli ochotni vypomoci, kdykoliv toll° by-

Ftrana I. lo tkeba. ?rota) bych si prat, by br. Rada dostal svaj hlas zpatky, to mu ze srdce pteji.

FnItti nedeli nom paipada svatek den Matek.

Prot° byl ptipraven k tomu svatku v Narodni sini krasnY program skladajici se z basni, zpeYU a maleho divadla,. Zvu v gechny matieky, by ten program ptig ly vyslechnout. Zaroven bu dou rozdany d y e pekoe ceny a site matinee nejstarai a matinee nejrnlaciSi. Nezapomente na den 9. kvetna v Narodni sini. Zveme v geahny matinky z okoli Ennis. Piajdte vaechny!

S pozdravem, John Hrabina.

Houston Texa s.

1.4313TEK" U2 ten nazev mh-n. napovida, 2e to bode neco hezkeho, ne. co, Co riLn nose ma. minky nebo bableky vykladaly, kdy2 jsrne, byli detmi.

Tcntokrat ncs.m to sehraji na' e mild ditky, hezky y e skuteenosti aby ease ukazaly maminkarn, cc dovedou. Sastre, etvrtnikova si to vzala s nimi no siaro e t. jeclna pracovita y eelieka, ze je to pra-:da?

Proto zvu y Sechny zn me, z blizka i vzdalen'Ojti. by se priSli pod =: at no tu nah a ve7rmete s ditky, neb je to bude velice rajimat, a je 10 psuene.

Nate pi. Studniana ci•edi-1;,se 1);. sell. jak ndun byla schC17.:.

Michalsk2;, ho orchestr buds adinkovat programs a Yeeer boric veselice.

Posledni divadlo se 1.f: ka2demu libilo, jak jsem jsera nemohla b3it ptitomna ,ale si to vynahrathm!

Tak nezapomente v nedeli na "Mothers Day" se v hojnem p, ctu dostavit. Kuchatinley se postaraji, aby by .:o vthio (last, 2e p1.

Baletkova? tYclen jsme si vyjeli do FaCampo k mojim radia-11 p a pi. Fr. KohutovYm. V gichni tarn volaji o deft'. zela se'ae patent bratra Barto g e uz nepracuje s tim had'skem!

Na shledanou u `..itefanik.a!

S pozdravem Bettie Brovec.

"KR AL

Svaz Ceeh(,, siovarna Os. 92.

Fort Worth, Texas.

Mild sestry a broth!

Ptedne dalteji jmenem na geho radii DallaskYm ochotnikam od eadu eis. 84, za sehrani peaneho divadla, ktere schrdli v rah 'sini dne 25. dubna. Jest na gim peanim, abychoir so mohli cast ii schaeet na yza,a-,,m se dobte pobavit joke my v gichna kteti jsme byli v Dallas v dne 2. k 7,etna se dobre pobavili. Naered byle sehrano divadlo naaani oe chotniky a pak sc v gichni, kteti radi tanoi, dobae vytandili.

Ted' jests coal pom'at vaschny sestry, bratry a krajany i s jejich ptatell na taneeni bavu doe 8. kvetna o 8 hoainach veder, ph htniba br. F. J. Blaaka. 0 obeerstveni, dobre p:baveni a vzorny pohidek se postard zabavni yybor.

Nezapomente, ge v nedeli, 9. kvetna o 2. hod. odpeledne jest pravidelna Sehaze, do ktere se hled'te v gichni dostavit. Na shledanou sini 2615 N. Houston St.!

Pozdrav na ygechny od H. Zicbadkove.

Taylor, Texas.

Ct6na redakce. sestry a bratli!

Jest tomu ji2 dva menace. kdy jsme se ye schazi tadu Praha Ole. 29. SPJST. usnesli, 2e budem.e poradat yelkou :laynost a za.rover 38. vYrcal zalo2sni na g eho ttdu a otyrtY rok postaveni naSeho pekneho spc3kOveho domova a vybrali jsme k tomu parriatnY den 4. dervence, to to oslasame celodenni velkolepon sla,vnosti. Sla7.7.nostni vYbor pracuje na ptipra1 vach It rozeahle slavnosti.

Mne byl elan Ukol toto Y a kejnosti oznamit pozvat It nd.m no na gi slavnost paatele, bratry a sestry od jinYch 1-5.c13, abv se pkiSli It nom a meal nos mile pobayiti. Ujigt'uji vas, 2e bohatir program bude ptipraven. 0 vaecko obderstveni, dobra jidla, hudbu a read pobaveni bude ná, lealte postarano. S pozdravem, Marie 8 vadlenak..

v2sTNiic

Strana S.

ite(ial f

14 5a

1 Aj

1

SOKOLSKA /OKA

Choral: Kdot se bop vyhS,bate, kdo se sveho prava vzdate kdo se matky odlikate?

Zde jsme vladci!

Zhynete, jak zemezradei! Zhyn te !

I)

Sletova prostna mtra

.---IVIeITEL 00S., zku geny zavodnik a trarce krasnYch evident (zejmena devitek pro zamfglene vetejne vystoupeni eoS. v Berlins 1936) bratr Franti gek Pecluidek, glen Sokola I. Smichov zvitezil v souteti na prostna pro X. vgesokolskY slat v r. 1938 a jeho skladba bude c videna.

Co je novinkou nivrhu.

Pfedeveim odvalnY narrtet, aby vystoupilo soudasne 30,000 evidencn Phesne se poeito, s 28,800. Phi posavadnich 14,812 znaekach na strahovskem eviei gti bude pothebi, aby se do mezer mezi terra° znadkami vsunuly jests dalToho se docili posunutim techto znadek o polovinu delky mezi znadkami zpet a o polovinu silky ku sttedu, takte cvieenci stoji v mezerach mezi posavadnimi znadkami, jak co do hloubky, tak i co do Silty cviei gte. Proto takovemu rozstupu kikame mezernY. Druhou novinkou je, ze katdY oddil (jsou tfi) je provazen pisni, a to na motiv eeskY, mora yskY a slovenskY, pak je do prostnYch posunuta i vzpominka na pa.dle za svobodu, provazena recitaci. ny er tvoti choral a zpivanY pochod. Budou tedy v prostnych celkem 3 pisne, 1 recitace, 1 choral a pochod. Tedy slov dost skoro na melodram.

Jak vypacla cela skladba.

Po nastupu (autor si phedstavuje 90stupem, t. j. devadesat cvidencit v fade vedle sebe) a povelu zastavit stoji na evidi gti trojstupove proudy v rozstupu do hloubky. Nasleduji dva takty v rozstupu, jimit se dostanou cvidenci jednak na znaeky, jednak do mezer mezi nimi a fined I. sestava evident v tomto rozstupu na deskou melodii. Na II. sestavu se phechazi do phidnYch ulieek a do zastupu provazi ji melodie morayska. III. sestava se cvidi v hadach, jet se obraty meni v zastupy. Provazi ji nota odzemku. Pak nasleduje vzpominka. Cvidenci v klidu vyslechnou fantasii na motivy: Nad Tatrou sa blYska, Morava, Moravo a Kde domov mfij a y e smuteenim postoji vyslechnou recitaci. Tak je nekolik obrazcovYch zmen v trojhadu, provazenych choralem. To je konec evident. Nasleduje pochod (zpivanY) ke srazu a odchodu.

Jak zni pisne, recitace a choral?

Tu jsou: eeska: Krasna desks zeme vita nos ze sveta. nits vola.

Do hor, mest a vesnic lett hias silneho sokola.

S pisni na rtech a v srdci smith, odi na lukach rozkvetlYch . .

Vlasti sve a ?raze sily dar nesem yam: Morayska: Na morayske hroude verna srdee biji a ye slerskYch gachtach horka proudi krev.

Jako hradba stoji phipraveni k boji — od Beskyd at k 'Bane bratrskY zni zpev.

Sloveriska: Ruky pilne, srdce eiste nesiem medzi vas.

Situ ako nage hory, ako hromu hias!

Od Karpat i od Tatry verne °di k yam patri: dej &tin, Bob, nech ta laska neopusti nits.

Recitace: Strat nits vola, brathi, vztahneme sve page, pevne obejmeme krasnou svoji zern.

Lasku k miru, klidu — v srdci sveho lidu vedne zachovame sami; Prot vAem!

Pochod: Vphed! Jen vpred, semknute lady nepkatel jsou zmar!

Praci, gtesti tyrde pest! nesou vlasti zdar.

Proti mod — na ge sila, proti zrade — nase vira.

Vphed jen vpred a na ge lady houstnou vie a vie.

S virou v srdci, s dravou silou neptitell vsttic!

Zpevy jsou upraveny ttythlasne, slova k nim slotil bratr Jaroslav Hiava, Glen Sokola Kdyne, hudbu bratr Seehak, vtrnY spolupraeovnik Pee/la:env.

Provedeni obavy.

Rozumi se samo sebou, to provedeni tolika zpevfa bude podporovano nejen hadnYm nacvikem, ale i mohutnYm peveckYm sborem, kterY pomoci mistniho rozhlasu provede zpe y cvie anal.

Byly vyslovovany obavy, to cvlei gte normalne pro 14,000 zapInene 28,000 bude phepineno a to to bude phsobit neptiznive na evidence, prudce oddychujici po evident i phi evident, to to ztiti phipadne prvni pomoc omdletYm, stitenYm Utehem a pod.

Autor vyvraci tyto obavy poukazem na pomerne kratkou dobu, po kterou bude takto cvidigte zapineno a poukazem na Tyr govo heslo: "Tutme se!" — zejmena jit ted' pled sletem.

Jeho cvieeni maji charakter brannY a byla do soutete zadana pod heslem "Phisaha republice!"

Bude to vgak nejen plisaha, ale take opravdova slutba republice i narodu — to je ostatne vlastni podstata katcleho sokolskeho sletu.

Sokolove se mill.

1-1ESKOSLOVENSKA obec sokolska provedla v nedeli 18. dubna po eels republice v 50 tupach brannY sraz. Pled giky o podtu 531,000 sokolu bylo rozhlasem slygeno slavne prohlagent e0S., jak je tlumodili nadelnik dr. Klinger a naeelnice Provaznikova.

Nadelnik dr. Klinger kekl: "Chceme silnY mir, a bude-li theba, vynutime ho na tech, kdot smYgleji jinak. Ale k tomu se musime phipravit. Problem yadce v demokracii je obtitnY. Bud'me demokraty i na vudcovskYch mistech.

Dokateme-vgichni vic. Demokracie ma sve obtite, ale nasobi sily. Vale lidu je silnej gi, net rozkaz diktatur. Proto odmitame cizi vzory budovani silneho statu. Stojime verne na teto hroude a budeme dal usilovat o to, aby 6eskoslovenska republika byla pevne., silna, demokraticka a take Yana. A ze tomu tak vpravde bude, to- zde stojice, pfisahame cela sokolska rodina, mladi i stall."

Jrnenem ten a k tenam promluvila nadelnice Marie Provaznikova. "Deny", tak pravila, "nedekaji na phideleni tkolu phi obrane statu; daly si je samy takove, jake vyplYvaji z tivotniho poslani ten: davat a udrgovat tivot.

Slutba ye zbrani je a bude yeti mugd. ze 6SR, nikdy nepoutije ten k nieivemu boji.

Za to chceme armadu zbavit v geeh starosti ostatnich. Chceme se postarat o deti vojakU a celeho naroda, aby vy gly z valky beze gkod na tele i na dugi. Chceme se postarat i dostatednou vytivou vgeho obyvatelstva i za nejteigich okolnosti.

"Budeme bojovat proti nemocem. Postarame se o ranene. V civilni protiletecke obrane nebudeme temi, koho je tteba chranit, ale tem!, kdo chrani majetek a tivoty. Postarame se, aby armada dostala v gechny sve mute, a aby pies to nebyl porugen pravidelnY chod administrativy, dopravy a vYroby v geho, co ma yYznam pro statni obranu."

06 se jednalo phi brannem srazu Sokolstva?

Branny sraz mel pot yrditt hlavnimu sok. sta-

:5trf'odu. tine „ kvrt.a

f,9;37,

nu., jak Yypada jello armada y e skuteenosta, no podle fedi, ne podle odznakii, no e. enS7oh na klopech kabitu, tim mene podle krogr, ktere se schazivaji na slavnostech a pohibech. Sokolska armada mela dokazat, zda v sokolovnach panuje pravit lazeri a oddanost. Hlavni stan musil se ptesveddit, umi-li zdolat tuto obrovskou organisad, ktera nevykonava jinYch phehlidek, neg dobrovolnYch, a postael-li tyto dobrovolne phehlidky pro vgechny phipady. BranrrY sraz byla zkou gka, jak velka je to kazeri v jednotlivcich a jak uptimna je ta dobrovolnost v celku. Nepostadi vykazovati se sliby, nepostadi vehiti v jakost dloyeka jen proto, ze se do giku Je theba phesvedditi se, jak slib pini a podle toho oceniti uphimnost toho, kdo v si rich je. Mut jako Lena, dorostenec jako dorostenka, 'Mk jako gakyne vgichni. BrannY sraz nebyl yYrazem nedtvery k nikomu. Nebyl manifestem proti vnej gim nephatelam, tim merle pak proti nejvernej gim elenfim Sokola.

Proto se zdahil a da podnet k tomu, aby tako\Tato evident byla opakovana pravidelneji, pro posilu jednech druhYm, pro posilu celeho esl. naroda. Ukazati se! V dobrem smyslu se ukazati. Tot' byl pravy fled sok. srazu.

ELEKTRINA V ZARRADNICTVI. Elektrokulturou nazYvali Anglicans praktieke poutiti elektricke energie k betnYm Udelum: elektricke svetlo, elektricke topeni, nejrtiznej gi elektricke stroje a phistroje atd. V posledni dobe utiva se vYhodne elekthiny take pri pestovani rostlin i zvilat.

Phi prvnich pokusech zavesti elekthinu do zahradnictvi provadely se vYboje do vysokeho napeti v tesne blizkosti riiznYch rostlin, aby byl u nich ulnae povzbuzen jeh6 vzriist. Tyto pokusy vychazely z pozorovani, ae velmi dasto v letech, bohatYch na bouhky, lope se datilo vegetaei a utitkove rostlinstvo phina gelo vetti Urodu. Take bylo pozorovano v arktickYch krajinach, ktere mivaji obvykle vyggi potencial v ovzdugi, to behern kratkeho leta roste vegetate mnohem bujnejt net za phiznivej gich tepelnYch podminek v krajich jitnejglch.

Aby tuto zahadu rozhetily, podnikly Siemensovy zavody rozsahle pokusy s obilninami, brambory, kepou, rajskYmi jablieky, jahodami a malinami. Phi pokusech byla vystavena atmosfera, ye ktere rostliny rostly, elektrickym vYbojum, a vlsledkem bylo zlep geni rAstu o dtylicet procent!

JinYm zpOsobem poutiti elektricke energie v zahradnictvi je osvetlovani rostlin. Zjistilo se, ze bujne rostouci rostliny vytaduji denne nejmane etyt hodin sluneeni sale a asi deset hodin obydejneho denniho svetla. Phi pokusech, provadenYch v SiemensovYch thvodech, bylo po 83 dni zit sebou osvetlovano pokusne pole kat& nod po deset hodin. Za to dobu se vytvofilo na kontrolnim neosvetlovanem poll na kaide rostliny prtmerne pa dvou kvetech, kdetto rostliny, elektricky ozahovane, nasazovaly prilmerne ka gda gestnact kvetu! Astry, °tatovane 157 dni kvetly o 23 dni &l ye net obvykle.

Poznalo se, ze dervene a ilute paprsky, jimit je elektricke svetlo bohate, urychluji rust tim, ze podnecuji tvorbu chlorofylu (zeleneho 11stoveho barviva, ktere umothruje rostlinam staved sve tele, z neizstrojnYch latek) a pohlcovani kyslieniku uhliditeho, dilletite to vzdugne tiviny rostlinne.

Ai &lye se osveddily v zahradnictvi elektrieke kabely k ohtivant pOdy. A nakonec jegte podotYkame, ze v Anglii byly se zdarem provedeny pokusy =tele ohhivati a ozahovati elektricky veely, phi nem/ se jim podava rortok cukru i kvety, vyrostle ve skleniku, aby mely pyl. Vdely, elektricky o gettovane, jsou pry vzdornej g proti chorobam a nmohem vice meduji.

Ve Vareave napoeitali deset prod. analfabetii.

Jak scleluje 'IlustrovanY Kurjer Codzienny", bylo mezi obyvateli Var gavy napoditano pies deset procent analfabett star gich desiti let.

Krome toho d ye a pill procenta lidi umi dist, ale neumi psat. Pouze ye sthedu Vargavy je nekolik etvrti, kde analfabeta neni ani pet procent.

ye stfedu, dne 5. kvetna 1937.

y. Polidka Lesni Samoty NAPSAL JAN KLECANDA "A prodejnou," dodala tezavgrn hlasem, jakoby ji pusobilo divou rozko g drasati se ye sve rane. "Ano, prodejnou . . . ale neprodala jsem se za penize ... ne, ne ... tak bidnou piece nejsem!"

"Mtj otec byl panskYm fitednikem," pokraeovala po chvilce, jako ye zpovedi, vyhgbajic se jeho pohledu. "Byl teditelern na druhem panstvi knitete . . . A dopustil se velike zpronevery. Oh, Bote muj, co tu kalu a mravni bidy na nagi rodine! A on . nag jasnk pan kdy otce usvedeili, slibil mu odpu gteni, kdy ja zaplatim mu za. otce! Strach pied otcovou hanbou, pted bidou, jet na nas dekala, na mne pilsobil. Oh, nedivejte se na mne tak!

Poddala jsem se celkem rada . . . otec nenalehal . . . tak bidnYrn piece nebyl . Tot' htich muj! Ptiznavam se, byla jsem zpita my glenkou, to vzne geny pan oblatil mne svou pozornosti ... Oh dayno, davno jsem ztratila matku a ty, kolem nicht jsem vyrostla, byly zvykle videti v kniteti sveho boha a v sobe, v nas vg ech jeho poddangch jen otroky a otrokyne.

Oh, u nas . . . panska ptizeri nezneuct'ovala, nybrt povzna gela . . . A to je ma jedin'a omluva! Ale ptes to jsem bidna, bidna . . . " Domluvila a eekala na jeho odpoved', ale Jaroslav nebyl schopen jedineho slova pronesti, nebyl mocen jedine myglenky. Stal tu, opten bokem o skalu a pohlitel na ni, sna dani neveda, to jit domluvila. A v hlave mu vifilo.

"Nemate pro mne jedineho slova fitechy a odpugteni ... " za geptala pokorne a s jemnou jen ykeitkou.

Vytrhl se z myglenek.

"Jelenko! Rino . . Rino! Ja to tak miloval!" zvolal hlasem tak zoufalgm, takovkm rykern divokeho bolu, to se at ozkvalo v celem Udall . . . Stiskl hlavu do dlani a pohlitel na ni vyttegtengma odima, z nich obe gla ji .za : .

"A nemilujete ut . Nemilte bYti jinak! Ale odpustite mi .. . nebudete proklinati pamatku te, jet milovala i vas . " Neodpovidal . Neslygel ji . Nechapal .

Snad nevidel .. .

"Odpustite?" prosla, upirajic pohledy na jeho rty.

Slygel zvuk hlasu, prosebnY zvuk . . . vyeet1 prosbu v jejich oeich . .kynul hlavou, ale bezday vztahl ruku, jakoby se chtel braniti pied tim pohledem . . .

Sklonila hlavu jako odsouzena a odegla.

Jaroslav bez jedineho slova shroutil se k zemi jako podt'atY strom IX.

Za krasneho letniho jitra zabloudili jsme s ptitelem, nadlesnim Pe g kem na svYch potulkach do vzdalene east jeho reviru, kam jsem byl posud neptigel. Cesta vedla nas rozkognYm pfebohatYm na'krasy ptirodni a malebne partie.

Vfeital jsem bodremu lesniku, ze mi tento utegenY kout sveho hajemstvi ukazuje at posledni den pied mYm odjezdem.

"Eh, vite co," odbyl mne polo tertern, "kaide prod-ma sve proto, a ja take dobte veal, prod to delam. Vy pani od pera, jak spatfite nejaky ktitek nebo boti muka na samote, hned chcete slyg et nejakou historku, abyste to vrazili do nejake knihy. A ja, takove smutne veci nerad vypravuji " Bylo to malo teeeno, ale staeilo, aby napjalo mou zvedavost. Mite' jsem v gak, ponevadt jsem veal, to ptitel Pe gek jiste merle spige bez vybizeni. Beztoho to se asi vydal na tuto potulku se mnou jit s timto urditYm dmyslem.

Kradeli jsme tedy milky podle sebe, stateene dYmajice a dekajice druh na druha, kdy koneene rozvate. .

Peg inka vedla nas kolem potoka pod srazngmi skalnimi stenami, jet misty zvedaly se skorem kolmo k nebi. Ponevadt nebylo tu nic vi(let, pohlitel jsem vice na druhou stranu doll, jet poskytovalo krasne, stale se menici

VitSTNiK Ndhle stanul jsem pfekvapen. Pod skalni stenou, kolem nit jsme kre.deli, zvedaly se dva ktite. Jeden z nich malt, dteveny a vekem jit value scha.traly, druhy . . trochu opodal .. . nadhernY, mramorovy. Oba byly bez opatteny pouze letopoetem, jen behem let stal se tet neeitelnYm. Onen dtevenS 7 ovinut byl uschlYm a setloutlYm vencem z chvoji, mramorovy pak ozdoben byl vencem ze svetich ludnich i zahraclnich'kvetin.

Pohledl jsem na ptitele, jen bystte se strany mne pozoroval.

"Vidite, ptiteli, viditct!" iekl jsem talostne.

"Svemu osudu nikdo neujde a chcete-li tiv a zdraar dostati se z tohoto udoli, musite mi povedeti, co oba ty pomniky znamenaji!"

Nezdrahal se dlouho. Sedl na skalni balvan, jicht tu hojne portznu letelo, a mne kynul, abych se posadil na druhY. — "Nerad vypravuji, ale tuhleto jsem si jit dal/no myslel, to by nemelo upadnouti v zapomenuti. Ten malt' ktitek zde, nu . . . to je takova prosta, v gedni histore. Jako lesni praktikant honil jsem kdysi tam nahote pytlaka.

Zmatl si nejak cestu a ... zde dole na gel smrt.

Bylo mi lito rodiny ate jsem byl trochu thin vinen na jeho smrti, neprozradil jsem, to aby vrchnost spi'Se nee() udelala pro rodinu. Nu, vrchnost pro to nezchudla, rodina podnes bete nepatrnY deputat, ale tim vencem na nebottika katcloroene pamatuji ja. .. . praygedni A to je vgecko! Jak povidam beh . . . " "A cot ten druh ki12?" ptal jsem se dychtive.

"Ah, to je, pane, romanticka historie, v ktere jsem take je. sehral, ac jenom malou filohu . Nu, veru, to bych yam ji nevpravoval, ale to jste projevil yeera tolik soucitu tomu ubohemu blaznu, povim yam ji " A pan lespi yypravoval syYm drsnYm, prostkm zptsobem historii negt'astne lasky Jaroslava Jelena a Reginy, dcery panskeho ieditele.

"No . . . a tak to tedy skoneilo, jak ani jinak nemohlo bYti," zakoneil sve vypravovani. "Rinu nagli druheho dne zde pod skalou. Vzala si tivot. JasnY pan, jen hned na to odjel do ciziny, od tech dob na na gi stranu sem ut nikdy nezajel, ale tento ktit zde dal postaviti a zfidil pro nej i fundaci na yeene easy."

"A Jaroslav Jeden?"

"To je ten blasnivy Jarou gek, jejt jste vdera poznal. — Kdk2 se s ni tehdy roze gel, doplitil se, lath vi jak, domil, ale zde hned ulehl a upadl v prudkou horedku. Starostlive matce podatilo se zachovati ho na tivu, ale rozum zachraniti mu nedovedla. Start' pan uditel se nad tim utrapil a ona ho brzy nasledovala a tak zde ztstal ne gkodnY blazen. Chodi ya po hospodach gumatit, easem zpive. tklivou piseri o negt'astnYch milencich . . . a tu ten nahrobek udrtuje v potadku a zdobi vtdy svetimi kvetinami " "A va'g jasny pan?"

"No, vzal si to i on nejak k srdci a gel brzy za Rinou! Ale Jarou gek neda si vymluviti, ze posud tije, a east° delcava, ho tam nahoie v to lesni samote, aby s nim vypotadal sve Aety. — Casem miva, jasnejai chvilky a tu pak o svem nettesti nemluvi, ale nekdy, kdyt to na neho sedne, vypravuje svou pohadku o lesni vile, nebot' necla si vymluviti, to Jelenka byla skutedne lesni vilou, vilou tohoto potoka. — " (Konec.)

Memel stradaji?

Goebbelsova propaganda hlasala, te nemeckk narod byl oloupen a ochuzen, to proto strada a musi se omezovat v pottebach. teinek teto propagandy gel hloub, net skuteenY nedostatek v nekterYch oborech yktivy a vgroby. NemeckY obtan davi se na nezdolatelnYmi porcemi v Heidelberskem sklepe, ale zkrouaerie yydita, to versaillskY diktat umotuje Nernee hiadem a bidcu. Slechetny mut nemysli na sebe, nYbrt na pracujici lidove vrstvy, jejicht vYdelky na HeidelberskY sklep nestadi. V tom je totit jadro problemu: V straciajicim Nemecku, jak vtcly a vtude na svete, plati pravidlo, to nikdy neni tak zle, aby bylo zle vaem. V drahych podnicich se dostane vaechno.

Stamp, 9.

ova pohonna

latka pro

motory.

DROTOtE Francie produkuje jen jednu stinu pohonnYch latek, pottebnYch pro jeji motorisovanou armadu, stalo se pro ni tivotni otazkou nalezeni nahradni "narodni" pohonne latky dobre jakosti a dostatedneho mnotstvi. X teSeni tohoto problemu se navrhuje poutiti svitiplynu. Prakticke a UspeAne pokusy byly provedeny u Thionville, na btetich Moselly, kde Maginotova obranna linie zdviha svoje neznieitelne zdi z cementu a oceli. Mosellska, dopravni spolednost pohani opravdu svoje vozy svitiplynem.

Protote mesto Thionville leti nahodou 7 uhelnern a telezarskem okrese, hodi se idealne pro provadeni takovych pokust. Plyn je tam yyraben v takovern mnotstvi, to by bylo blasnovstvim nevyutit ho ye velkern metitku pro potteby narodni obrany.

Vozy poulidni drahy, pohanene svitiplynem, jsou znamy ut od roku 1893, ale teprve roku 1917 byly Anglie a Francie donuceny vratit se k teto pohonne latce pro nedostatek benzinu. Roku 1918 pohanela patitska plynarenska spoleenost dva vozy svitiplynem. Delala pokusy s cestovnim a nakladnim vozem, dokazavai, to jeden litr benzinu motno nahradit 1.7 kub. metru svitiplynu.

Francie se nyni pottebuje na prvnini misty zbavit hospodatske zavislosti na cizine a poutiti svitiplynu jako narodni pohonne hmoty ji mute v teto snaze velmi pomoci. Prato tento plyn, vyrabenY v 800 tovarnach a koksovnach, ktere jsou umisteny po cele zemi ye vzdalenosti asi 35 mil od sebe, je ureen stat se narodni pohonnou hmotou Francie.

Avaak svitiplyn neni jedinou pohonnou kou, kterou ma Francie k disposici. Methan, vodni plyn a benzcl davaji skoro stejne vYsledky. Dale, vYroba svitiplynu vytaduje poutiti uhli, spalovano v pecich, yydava tepelnou energii, ktera, je vaeobecne tpatne vyutita, kdeito, je-li paleno v retordach, dava koks, kterY je znamenitou nahradou uhli, svitiplyn, benzol pro motory a chemickY mysl, dehet a tadu vedlej gich zplodin.

Dnes neni tajemstvim, to opattime-li motor misto splynovadem zatizenim, do nehot trubky, ptivadejici svitiplyn a vzduch, motor pobeti docela normalne. Ba, pobeti jette lePe, poutije-li se lehce stladeneho svitiplynu.

Jde tedy jen o to vyteaiti uloteni dostatedne zasoby svitiplynu y e vote. Byl natesnan do ocelovYch bomb pod tlakem 200 atmosfer. Mosellska dopravni spoleenost postavila kondensadni stanici, obsabujici tti rozsahle mistnosti: v prvni je kondensator a pohyblivY pas, hodincva kapacita kondensatoru je 70 kubickYch metru svitiplynu; druha mistnost je reservoy ana pro elektricke zatizeni, skladajici se z motoru a ptistroje, ktery jej automaticky zastavi, jakmile se ptihodi nem neoeekavaneho; a koneene tteti mistnost. nazvana "skladiatem plynu", kde jsou tti velike kruhove bomby, zapuatene do betonove podlahy a obsahujici zaobu svitiplynu, stlaeeneho pod 250 atmosferami.

Plyn pro vozy je pinen do ocelovYch bomb pod tlakem 200 atm., jet jsou umisteny po stranach vozu nebo na stte ge. Plyn je veden ocelovYm potrubim k zatizeni, ktere snituje tlak na normalni stupeti, pottebnY pro nape.jeni motoru.

To je tedy zaklad noveho prtimyslu, kterY mute prokazat velike slutby Francii v miru i ye valce. Jest pouze na vYrobcich, aby konali dalti pokusy a zdokonalili tuto novou pohonncu latku budoucnosti.

Nemecko chce dovezti milion tun obili, aby zabranilo hladu v zemi. Tomu iikame zbytedne vyhazovani oenez na chleba, kdyt — jak znamo nemecka n.emluvfiata se rnolloil ukfie; et Po TePnorech.

Strom 10, lrit se major Pendleton Talbot z Mobile K ye state Alabarne a jeho cieera sleaaa Lydie Talbotoaa pieste'hovala do Washingtonu, ubytovali v pensionu pi. Wardemanove nostanani uliCce. Byla to staromodni eihlova budova s bilYmi piliki. Drar byl zastinen mohutr Vint akaty a jilmy, kady zimostrazovYch ke) vroubily plot a peginky. Byl to dim jitni ho stvlu a to se prave Talbotovym zamlouvalo. zTtaanto utulnem soukromem pensionu' si najali pokoje, poeitaje v to i pracoynu majora Talbota, jen prave dokondoval svou knihu "Anekdoty a vzpominky z alabamske armady soudni sine."

Major Talbot byl typickY kavalir z jitnich state a ze stare doby. Ptitomna doba ho nezajimala a v jeho oeich nie neznamenala. V duchu nil potad jegte v udobi pied obeanskou valkou, kdy Talbotove vlastnili tisiciakrove bavlnene plantate a otroky, kteti na nich praeovali, kdy statek jejich rodiny byl sidlem kniteciho pohostinstvi, kde vitali jako hosty ptislugniky jitni aristokracie. Z to doby pochazela jeho starodavna hrdost a fizkostlivY smysl pro east, uhlazenost a (to byste nekekli) i jeho garderobu. Saty, jako on nosil, se jiste ut 50 let nenosily. Major byl vysoke postavy, ale kdy se po starodavnu a obkadne uklanel, tu gosy jeho fraku se dotYkaly zeme. Ten jeho frak pokttil jeden z obyvatel pensionu "otec Hubbard".

Ale ptes vgechno jeho podivinstvi ho vgichni najemnici pi. Wardemanove men raell. Nektefi mladi Utednici radi zavadeli tee na pkedmet jemu nejdratgi: tradici a histOiii jeho railoiyanebo Jihu, A kdyt se rozpovidal, rad citoval rvvIcy z "Anekdot a vzpominek".

Sleena Lydia byla buelata, mala petatkiceti'rt. & stare, "panna, s hladce pfieesanYmi vlasy, jet ji delaly jegte stare'. Byla take staromOdni, ale ptedvaleena slava z ni tak nevyzatovala jako z majora. Melo, yrozenY smysl pro getrnost, a mela na starosti finaneni rodinne feel, platila doge liety atd.

Najemnici v pensionu pani Wardernanove byli vettinou celY den mimo diim. Ale jeden byl mezi nimi, jen byl doma od rana, do yeara. Byl to ruladY mut jmenem Henry Hargraves, herec z popularniho vaudevilloveho divadla. Byl to oblibenY dialektovy komik a mel na repertoiru celou tadu nemeckYch, irskYch, SvedskYch a derno gskych figurek. Ale p. Hargraves nebyl prost ctitadosti a east() touti po torn, aby mohl ukazat sve umeni v opravdove einohte.

Tento mladY mut velice si oblibil majora ralbota. Kdykoliv tento pan meal se s yYmi reminiscencemi z Jihu nebo se s yYmi anedkotami, byl Hargraves jeho nejvdeenej gim posluchaeem. S poeatku major jaksi se nedovedl spkatelit s tim "komediantem od divadla", jak mu kikal, ale zanedlouho si ho mladY mut syY ml uhlazenYmi zpilsoby a zajmem o jeho historky ziskal opine. Zahy oba byli nejlep gi kamaradi. Vtdycky odpoledne mu major pteddital rukopis sve knihy. Kdyt vypravoval aneddoty, Hargraves se vtdycky zasmal na pravem miste a v pravY Cas. A kdy se hovor ptesunul na stare zlate easy, Hargraves naslouchal mo pobotne. Jako vgichni staki Tide, kteti mluvi o minulosti, major s oblibou se siril o malYeh pOdrobnostech. Kdyt popisoval ty skvele, skoro kralovske easy bYvalYeh plantatnikt, ustal easto v keel, pokud se nerozpomenul na jmeno &mocha, jen mu tenkrat drtel kone, nebo na ptesne datum ureite nepatrne udalosti, nebo na poeet baylnovYch tokia sklizenYch toho roku; ale Hargraves nikdy nedal na jevo netrpelivost nebo nedostatek zajmu. Naopak, sam se vyptaval na v gechno motne, co souviselo se tivotech oneeh vzdalenYch dob.

Hony na lisky, veeete ptipravene z masa vatine virginske, radosti i trampoty dernogskYch otrola hostiny na plantati, ke kterYm se rosesilala na padesat mil dokola, obeasne spory se sousednim panstvem, majorav souboj s Rathonem Culbertsonem k veli Kitty Chalmersove, ktera se pozdeji provdala za jednoho z rodiny Thwaitit z Jitni Carohny, privatni yachtove zavody v zalivu Mobilskem s bajednYmi cenami, podivne povery, zlozvyky a etnosti a loyalita bYvalYch otrokii — to v ge zajimalo a bavilo majora a Hargravera po cele hodiny.

VtSTNIIIE

"livet Magnolie".

0. Henry. asto pozde veder, kdy mlactV mu,, se vracel divadla, objevil se major ye dvetich sve pracovny a etveracky na neho kftl prstern. Kdyi Hargraves vstoupil, spattil tam ma)* stolek s dvema zidlemi, na nem lithev, cuktenku, ovoce a velkS7 svazek derstve zelene may.

"Napadlo me," zaeal major — byl vidycky velmi obtaclnY — "tie budete asi dostateene unaven po absolvovani sqch teikSTch povinnosti v — — rniste sveho povolani, a te budete umet ocenit to, co asi mel na mysli basnik, kdy psal o "sladke vzpruze znaveneho tela" skienici nageho jitniho napoje julepu."

Byla to pro Hargravese rozko g divat se na majora, jak ptipravuje ten obeerstvujici napoj "julep". Jak delikatne rozmaekal a rozrnelnil mate; jak gavabne odmetoval v gechny ostatni ptisady, jak peelive korunoval pak tu smigeninu ovocem, sviticirn rude proti tmavozelenemu sektu bowie! A s jakou hostitelskou graciesnosti to nabizel, vybrav nejdtive nejlepgi steblo a ponotiv je do pine skienice!

Kdyti byli ye Washingtone jii etyti mesice, shiedala sleCna Lydie jednoho krasneho dne, ae jsou temet bez penez. "Anekdoty a vzpominky" byly hotovy, ale nakladatele neskoeili vgema etytma po techto perlach alabamskeho mumoru a vtipu. Najemne z maleho domku, kterST byl dosud jejich majetkem v Mobile, jit po dva mesice neptichazelo. A za tti dny melt sainl platit najemne a stravne ye svem pensionu.

Sleena Lydie se svetila otci.

"Jsme bez penez?" zvolal ptekvapene. "Je to skuteene mrzute, potad myslit na takove malidkosti. Skuteene, ja — "Prohledal kapsy, ale nagel v nich jen dvoudolarovou bankovku, kterou zase zastrdil do kapsy u vesty. "Musim hned sehnat nejake penize, Lydie," tekl, "poslanec kongresu z nageho okresu, general Fulghum, me ubezpeeil pted nekolika dny, ae vynaloti vgechen svilj vliv, aby kniha co nejdkive vygla.

Zajdu ihned k nemu do hotelu a uvidim, co v to veci udelal."

Se smutnYm fismevem divala se sleena jak si major zapina "otce Hubbarda" a odchazi. Vratil se at veder, jiz za tmy. Ukazalo se, te poslanec Fulghum mluvil s nakladatelem, u nehot letel majort y rukopis. Nakladatel pry se vyjadtil, Fe kdyby ty anekdoty byly segkrtAny aspori na polovidku a vypu gteno vge, v dem se nevi regionalni a ttidni ptedsudky, jimit je cela kniha prosakla, mohl by snad uvalovati o jejim vydani.

Major zukil, ale v ptitomnosti sleeny Lydia se ihned uklidnil.

"Musime sehnat nejake penize," telda Lydie.

"Dej mi ty dva dolary a ja zatelegrafuji kovi Ralphovi, aby nam new poslal."

Major vytahl z kapsy u vesty malou obalku a polotil ji na stul. "Snad to bylo ode mne neprortetelne, aby byla to tak nepatrna eastka, tie jsem koupil dye vstupenky do divadla na dnegni veder. Davaji novou Cinohru, dej je z doby obeanske valky, a tu me napadlo, tie ptedstaveni by to mohlo zajimat, Lydie. Sly gel jsem, tie nag Jih je ve hie vyliden velmi sympaticky.

Sam se u2 na to tegim."

Sleena Lytlie zalomila rukama v nemem zoufalstvi. Ale co se dalo delat, listky ua byly koupeny. A veeer jia sedeli v pfizemi v divadle, a i sleena Lydie na tu chvili zapomnela na sve starosti. Major se vyjimal v parteru velmi vybrane a elegantne, v snehobilem pradle a ye svern bizarnim fraku tesne upjatem, s vlasy ponekuci nadeclaranmi. Opona se zvedla a pr y -nijeda nohry"Kvetmagnoli"zCa.N scene objevila se typicka jitini plantat. Major Talbot projevil okarntite vellc* Wein.

"Ach, podivej se!" zvolala sleena Lydie, ukazujic na program. Major si nasadil sktipec a pteded si tadek v seznamu osob, na kterSi ukazovala prstem: Pluk. Webster Calhoun . . . . H. Hopkins Hargraves.

"To je nag p. Hargraves," tekla sleCna Lydia.

"To je asi jeho prvni vystoupeni v "opravdove

Ve sttedu, dne 5. kvetna, 1937, einohte - , jak tomu tika. To mu ale opravdu pfej1."

Plukovnik Webster Calhoun se objevil na scene teprve v druhem jednani. Kdyi vystoiina jevigte, major Talbot si odfrkl, as to bylo slyget. a zdalo se, ze ztuhl na sve aidli. Sle6 na Lydia vydala ze sebe slabe zakviknuti a smitekla v rice program. nebot' plukovnik Calhoun se podobal majoru Talbotovi jako vejce vejel. Dlouhd,' jemne bile vlasy, na, konci troehu zakudrnatele, aristokratickY nos jako orli zobak, giroka rmuchlana naprsenka, ilzka vazanka posunuta skoro az k uchu, objevily se zde jako v novem nezmenenem vyclani. Ale to nebylo vge — Hargraves m g na, sobe frak, jen vypadal tak, jako by vypadi z oka "otci Hubbardovi".

Major a sleena Lydie sedeli tu jako oearovani a videli pfed sebou na jevigti vernY kontrfei hrdeho Talbota, "vlaken,Y?" jak se major pozdeji yyjadtil, "otravnYm kalem skandalni seeny".

Pan Hargraves byl skvely. Dovedi k nerozeznani zachytit fgechny zylagnastky majorovy feel, jeho pkizvuk, intonaci i jeho pompesni uhlazenost a zdvotilost — to v ge ovgem trochu ptehnane pro fieely jevi gte. A kdyt udClal na konci jednoho vYjevu svou famosni poklonu, ozval se v posluchaestvu boutlivY potlesk.

Sleena Lydia sedela bez hnuti a netroufala si pohlednouti na otce. Obeas si zakryla rukou oblieej, jako kdybych chtela zakrYti kterY nernohla pti nejlep gi yell potladiti.

Hargravesova troufala imitace vyvrcholila ye ttetim iednani. To bylo v torn vflevu, kde u plukovnika Calhouna je na nav gteve nekollk plantatnik0 ze sousedstvi. Stal uprostted jevigte. kolem neho byli seskupeni ptatele, a to on ptednes1 onen nenapodobitelnY, rozylienY, charakterovY monolog, zatim co pro celou spoleenost ptipravoval sinlj proslavenY "julep".

Major Talbot ani nedutal, bily jako ktida„ a naslouchal, jak Hargraves opakuje z jevi gte jeho nejlepgi historky a anekdoty, jeho oblibene. fislovi a rozumy, jak podava ducha jeho "Anekdot a vzpominek" ye forme ponekud ptehnane a ptibarvene. Nechazelo ani jeho oblibene vypriveni (o souboji s Rathbonem Culbertsonem), ptedna gene jegte s ohnivei gim zapalem, samolibosti a gustem net kdyby to vypravel on sam. Monolog koneil rortodivnou, rozko gnou a vtipnou ptedni g kou o umeni ptipravovat "julep", ovgem s ptislugnYmi gesty. Zde byl major Talbot napodoben k nerozeznani.

Na konci tohoto vflevu vybuchlo obecenstvo v ohlugujici projevy souhlasu a boutlivY podesk. Postava, kterou Hargrave vytvotil, byla tak ptesna, zdatila a do detailu vypracovana, 'tie ostatni vedouci role se vedle ni ztracely.

Hargraves byl mnohokrat vyvolan, objevil se pted oponou a uklanel se, a na jeho rozzatenem, temet rozveselenem oblieeji bylo videti, Fe si je \T ed= sveho iispechu.

Lydie si koneene dodala odvahy a pohledla na majora. Jeho nozdry pracovaly jako rybi iabry. Polozii obe ruce na operadla sedadla a chtel povstati. "Rajdeme Lydie", iekl pti gkrcenYm hlasem — "je to ohavne znesvecovani".

NeF mohl povstati, zabranila mu v torn Lydie. "Uti to musime vydrtiet," prohlasila. "Chceg snad cleat reklamu kopii tim, Fe ukate g vetejnosti original?" A tak zOstali as do konce ptedstaveni.

Hargraves& itspech toho veeera zdriel jej asi pozde do noci, nebot' neobjevil se ani u snidane ani k obeclu. Asi ye 3 hodiny odpoledne zat'ukal na dvete majorovy pracovny. Major mu otevtel a Hargraves ve gel s naruei pinou novin byl tak opojenY slavou, Fe nepozoroval v chorani majorove nic neobydejneho.

"Vdera jsem to vyhral na cele eate, majore," zaea/ vitezoslavne. "Vyttel jsarn jim v gem zrak!

Poslygte, co o mne pige clnegni "Post"! A 'preCeti majorovi odstavec z kritity, jeti prohla govala postavu plukovnika Calhouna. vytvotenou Hargravesem, za, kabinetni kousek hereckeho dodavajic, 'tie jiz sam kabat Hargraves& byl genialnim napadem• "Co tomu tikate, majore? Na poprve to staci, ne?"

(Pokraeovani)

Ve st â&#x20AC;˘ eclu, dne 5. kvetna 193'7.

Finaeni zprava ucetnika filavniho Radu.

PRITEM OD RADU ZA MESIC DUBEN 1937.

D. 0. Na Umr. H. k Rad Den Za 8.25 194.92 1.00 L 13. btezen 60.50 1. 17.

14.85 2. 13. duben 12.10 59.24 3. 13. finor, btez.

56.50 262.23 4.30 4. 19. btezen 4.10 3.00 5. 17. bkez., dub.

1.50 111.07 1.30 6. 20. duben, 153.13 5.80 7. 14. biezen 35.05 80.33 .80 8. 23. btezen 14.40 233.76 3.46 9. 20. duben 1.35 102.85 1.40 10. 19. btezen 6.10 40.80 .20 11. 13. duben 31.35 12. 13. btezen 2.70 86.90 14. 10. leden, finor 1.35 41.75 14. 14. btezen 7.50 143.81 3.10 15. 6. biezen 3.90 65.97 16. 20. duben 58.65 17. 7. 2 dleni 4.22 17. 12. 2 eleni 15.15 385.01 18.84 17. 21. duben 31.85 92.91 19. 26. biezen 96.20 475.97 4.10 20. 22. btezen 12.25 29.20 21. 19. duben 41.45 22. 17. duben 4.95 157.79 1.82 23. 14. duben 138.25 639.37 16.35 24. 21. btezen 90.70 -22.64 399.36 25. 17. biezen 39.85 13.60 26. 14. biezen 4.65 110.94 .40 27. 21. btezen 100.05 302.99 7.32 28. 6. btezen 72.15 254.28 2.50 29. 15. btezen 2.85 69.97 30. 14. btezen 72.91 24.55 31. 20. biezen 1.65 24.84 32. 17. btezen 6.15 118.31 1.70 33. 21. btezen 13.60 28.42 34. 20. duben 31.50 99.60 1.80 35. 15. btezen 18.30 166.53 36. 9.led., unor 2.10 .20 19.80 37. 21. duben 62.80 22.75 38. 2. btezen 120.92 47.65 3.10 39. 20. biezen 26.57 39. 28. 1 Glen 18.75 345.55 5.24 40. 17. duben 85.04 1.50 41. 14. duben 40.60 1.20 42. 28. duben 11.00 69.00 43. 20. finor, btez., 31.87 44. 14. 1 Glen 2.7438.28 1.50 44. 17. biezen 134.44 6.05 .80 45. 14. biezen 381.13 16.95 4.88 47. 26. btezen 7.20 .75 47. 29. 2 dleni 158.45 7.05 5.10 48. 14. duben 148.99 8.85 2.30 49. 15. duben 55.88 1.35 .60 50. 7. duben 29.25 1.70 63.09.

51. 19. btezen 1.05 33.33 52. 26. final* 2.80 67.04 2.05 55. 20. duben 1.80 52:10 57. 21. duben 38.65 14.05 58. 9. duben 3.25 23.40 59. 8. led., finor, btez. 12.75, 1.80 71.10 61. 7. btez., dub., 50.18 9.40 2.10 62. 26. biezen 93.43 7.20 3.60 63. 22. duben 46.69 4.50 64. 20. btezen 22.95 62.33 .20 65. 7. duben 88.21 15.70 66. 20. btez., dub., 1.57 38.90 117.28 67. 21. btezen 2.40 129.69 3.60 68. 20. biezen 106.90 15.90 .40 69. 20. btez., dub., 8.10 2.94 127.76 70. 15. duben 127.25 20.50 2.00 71. 7. btez., dub. .20 96.09 3.45 72. 20. duben 132.39 16.20 73. 21. btez., dub.

53.33 13.85 1.00 76. 27. btezen 28.63 9.15 77. 29. biezen 2.06 29.96 3.00 78. 21. duben 16.30 83.64 .20 80. 17. btezen 10.85 2.16 134.27 81. 14. btezen 6.45 46.65 1.80 83. 7. prosinec 44.00 11.12 280.31 84. 1. btezen 1.35 20.80 85. 13. duben 24.35 124.76 86. 23. btezen 2.77 6.75 87. 10. finor 58.76 104.65 22.71 534.60 88. 26. biezen

Strarm 11.

V t STNiK 1.30 89. 14. duben 90. 20. duben 5.40 91. 29. duben 11.68 92. 15. biezen 1.20 94. 23. dubii .40 95. 8. duben .20 96. 1. btezen 1.80 97. 16. duben 98. 16. btezen 99. 14. duben 100. 1. btezen 101. 14. duben .60 102. 23. Anor 103. 24. biezen .20 104. 28. duben 105. 15. btezen 106. 16. led., Anon, btez. 2.80 107. 14. duben 5.91 108. 26. btezen 2.50 109. 23. ftnor 1.60 110. 24. duben 111. 19. duben 7.10 112. 20. duben 113. 13. duben 114. 17. duben 2.80 116.24. biez.. dub., 118. 28. duben 119. 23. duben 120. 19. btez., dub.

1.20 121. 10. duben 122. 22. duben 123. 15. btez., dub.

125. 15. btezen 3.20 126. 19. btezen .90 128. 14. duben 1.70 129. 7. duben 130. 28. biezen 132. 17. duben 5.83 133. 19. btezen 4.61 135. 22. duben .60 136. 7. btezen 137. 20. duben 138. 13. duben 139. 15. duben .60 140. 17. duben 141. 20. duben 11.56 142. 19. biezen 1.50 134. 17. duben 144. 23. duben 3.20 145. 5. duben 145. 26 1 glen 2.30 146. 20. duben 1.00 147. 7. duben 2.44 144. 20. biezen 149. 23. biezen, dub.

7.01 151. 24. duben 152. 6. btezen 1.50 153. 10. duben 8.14 154. 1. Unor 155. 26. leden, Unor 156. 28. btez., dub.

157. 24. duben 158. 26. duben

40.20 37.88 199.56 249.33 80.95 45.90 27.95 62.90 63.41 25.60 26.86 54.00 25.12 46.60 20.90 22.83 253.44 181.92 181.79 44.76 75.11 30.59 205.66 11.91 58.89 106.24 5.10 5.90 68.41 48.32 41.28 79.46 20.14 87.65 29.70 34.31 168.32 17.28 123.03 83.00 30.65 9.30 58.50 32.50 15.75 49.70 209.95 41.66 15.15 87.88 22.56 53.12 13.83 160.75 26.55 30.38 25.94 36.26 53.98 25.12 25.12 9.69 5.23

287.00 13,984.28

4 70 1.05 11.10 50.40 2.10 9.20 9.20 3.00 16.90 .75 10.20 2.25 1.35 22.75 .45 11.40 19.50 6.45 34.30 2.85 4.20 .60 9.40 1.05 1.35 16.15 2.85 13.15 1.65 1.50 13.30 11.40 96.40 1.05 3.30 115.00 .30 17.85 7.35 12.25 .30 1.95 1.20 .60 2.25 33.10 .90 4.35 6.90 2.25 21.75 5.10 3.75 3.70 1.50 7.20 2.10 5.10 2.70 1.50 2,115.15

PftEHLED PftiJMU A VYDANI ZA MESIC DUBEN 1937.

Ptijem: $13,984.28 Od rad0 na Umrtni 11.947.64 Splatky hypotek 2.066.17 Splatky pUjeek certifikatft 1.479.47 Uroky z pfijdek certifikatu 3,120.68 yroky z hypotek 9:322.40 Uroky z bona 618.94 Najemne z majetku 165.29 Splaceno za praci v pujekach Celkem Hotovost z minuleho mesice

$42,704.87 15,849.82

661.75 165.00 738.27 172.20 922.20 20.00 43.60 11.27

Wally jednatelit Lekatske prohliclicy Coin. novi aleni, Opravy atd. majetku Dan na majetek Pravni na majetek Pravni na hypoteky Vracene splatky pfijoek cert Ptenos na H R. PojiSteni proti ohni na majetek Splaceno za praci v pfijdkach Pienos na H. R., -JVyrovnani v bance

1,000.00

45.91 336.49 1,000.00 214.67

HOTOVOST V BANKACH PRIJEM NA HL. RAD: Od facia Pienos z timrtniho Pienos z Umrtniho, -J-

$21,703.68

Celkem Schodek z minuleho mesice

$ 4,115.15 827.60

Uhrnem Vydani: Na.jemne z Utadovny Telefon Pottovne Potteby a vydani v fitadovne S1u2ne ittednikti Sink* vYpomoc restnik, 6163 odberatelii Vestni, po:stovne C'estovne Notat S. S. Tag Schilze Aktuar Elektfina VYberei dani za zpravy

$ 3.287.55

$ 2,115.15 1,000.00 1,000.00

$

30.00 9.15 126.17 187.74 1,134.65 75.00 513.58 .27 20.40 1.50 20.85 198.00 50.00 7.05 22.72

HOTOVOST U POKLADNtKA DETSKY ODBOR. Ptijem od tan Urok z piljeek certifikatO Urok z bondu Splatky bondil

$

890.47

$

286.30 .70 175.00 200.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$

662.00 3,806.31

Uhrnem Vydani: tspory Pujeky certifikatt Bondy Hotovost 24 bondfi May certifikatu

$ 4,468 31

MAJETEK

$17,973:03

35.28 14.00 2,847.08 1,571.95 16,387.08 14.00

MAJETEK JEDNOTY. Bondy Hypoteky Macy certifikatO Majetek Hotovost v bankach Uloieno za meters V Detske odboru

$1,281,829.90 1,174,930.50 426,817.54 241,143 66 21,703.68 15.00 17,973.03

Uhrnem Dluh nedospelYm dedicim

$3,164,413.31 29,596.23

MAJETEK S bratrskS7m pozdravem,

$3,134,817.08

Dne 30. dubna 1937.

Edward L. Marek.

raech Slovant na svete 2ije okrouhle 170 mihowl. Z nich je 82 milionn Velkorust, 30 milionfi Ukrajinct, 6 milion0 Belorust, 23 milion0 $58,554.69 Polaku, 11 1/2 mil. Cechoslovaln, 11 1/2 milionfi thrriein Jihoslovan4, 6 milionn Bulharft a 100 tisic LuVydani: $15,706.81 2ickYch Srbfi. Slovane tvoti Uhrnem skoro 10% Umrtni 263.33 vAeho obyvatelstva na zemelcouli.

Umrtni nedospelYm declicOm * 103.80 Umrtni nedospelYm dedictm firok Jedna nemecka domovnice byla internovana 4,979.96 Hypoteky v koncentradnim tabo â&#x20AC;˘e, proto2e vypjala radio, 594.00 Hypoteky -Jkdy2 miuvil Hitler. tlovek dostane hned docela 9,863.25 PUjdlcy certifikatu jiny respekt pied Hitlerem, kdy2 se dovi, 2e do8.50 vede srovnat i takovou clomovuleil Pajdky certifikatt -J-

Strand, 11.

it is S TNI 1

oi• an Slovanske Podporujiel Jednot, -Stan Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDABTOR— FR A.NTA MOUCKA.--EDITOR Vydavatele -- Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO, . West, Texas riedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Hlavni tliadov-ny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznarnky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas

Zmeny adres zasilaji se

Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

NASIM MAMINKAM. Vzpominka, v duei pfiplUla tiva: na vas, vy maminko trpeliva.

Victim vas v duchu v deti kruhu -nad hlavou mate smirnou duhu a v oeich, v srdci weeny jas.

Ja obdivuji vas!

Maminko, vy jste jako hvezcla bits pro veecky jste se rozsvitila..

Co koho boll, dobte vite, jak andel stratnY nad nim bdite, snad neumite ani spat.

Kdo by vas nemel rad?

Ta nage dobra rnatielta nam east° zda se — je jako znama lodieka, praporek na ni tkepeta se a jeho pozdrav v dalky leti: "Kde ja jsem, tam je ptistav tichy, deti.

Na moil sam.S7 boj a vir — v pfistavu ticho je a mir ...

V. Salivar.

Matka. Matka je tena, ktera to porodila. Neni to nit velkeho, ale pfece jen tajemne a zvlaetni. S tetlym srdcem Cekala zdarnost tveho ptichodu a s radosti to vzala na vedomi, kdy jsi se ji v kline probudil. Minulo uC tieba mnoho let a jette je tvou matkou. Jette stale, nejsi-li doma, oeekava, zdarnost tveho piichodu, jette stale to bete na vedomi, kdy jsi ptigel procitnout do jejiho klina. Je krasne, ae easto mytlenka jeji je tvou, a ae nosit, neveda ani, jeji zapomenute cile ye svem srdci. Tieba jsi odstranil vtechny svate obrazky detstvi, neodvatujet se, abys pohodil darky, ktere ti matka pied lety dala. Ptedstav si sebe v nejhortim postaveni, kdy ti tteba nikdo nerozumi. Tva, matka, byt' mela sta namitek a domluv, spjala se oddane s tvou bolesti a promYgli ji, jak putuje jeji krvi. I kdyt se na tebe rozhnevala, ueinila to v slzach. I kdy se od tebe odyratila, tedy jen Velem a proto, abys ji v rozechveni neublitil. A snad jsi se pak zatvrdil, odetel jsi, zapomenuv, ae je pina lasky k tobec a nett -a zpet volan, myslil jsi, 'te tebou pohrdla. Ale potom nektereho dne jsi citil neja.:_vn.Y nedostatek. tral jsi a v tajne ptihradce objevil pi lasku k matte, lasku neukojenou a neprojevenou. Kdybych byl ja takovYm synem, jeho matka dli v aloe, zapomenuta a pojednou vzpomenuta, poeltil bych ulevu z objeveni sve Lasky a dal bych se smerem k mateine svetnici, v nit dojista je ptipraveno lok pro im'ij navrat. Poznal bych, ze je matka fitechon eloveka i tenkrate, kdy jeji laska zdanlive prchla. Nebot' matka je tena, ktera to porodila, a pokud bude g tivota fieasten, budes vzpomin a. ti sveho narozeni.

Matky cesli bT_;c1'te Je jiste, kaklemu z nas je na ge maminka tou nejhe,zei maminkou, a byt' ji lilava L-dinami zkvetala na tvatich jejich byla, starost vraskarni vepsa na, jeji sviti stale dobrotou a 11-Ion

a sypou lasku na CeStu naseho tivota. Neal divu, ze temto maminkam, ktere jsou v katcle domacnosti magnetern veech srdci a hvezdou veech oci, zasvkujeme kvetnovou nedeli, kdy se spojujerne v gichni bez rozdilu stavu a veku, abychom jim podekovali za jejich velikou lasku, za pokornou a beznaroenou peei, za jejich starost, namahu a tvotni dilo. Slavice matky, slavime veechny, ty 'et'astne i nett'astne. Ty et'astne necht' zaroven vzpomenou neet'astnic, jim se mateistvi nevydatilo. Pravo na etesti maji zajiste i matky ubohe, chude, °paten& nemocne vzpometime na ne, ony si toho pine zasloutly.

Milan R. Stefanik oslni-va hvezda. V aterY 4. kvetna bylo tomu osmnact mkt co stall se s oblaenYch vYtin velkY syn slovenskeho ndroda, Milan Rostislav Stefanik, general eeskoslovenske branne moci revolueni a prvni ministr naroclni obrany nove se zrodiv giho statu Ceskoslovenskeho. Tragicka smrt jeho otte,sla celYm narodern, nebot' byl to vzne genY idealista, genius odvahy a ainu. Myslirne-li na M. R. Stefanika, neubranime se pocitu tajepinosti a zahadnosti. .1tefanikova, prudka a skvela tivotni draha, jeho sugestivni mot ve velkem :vete, jeho podmanujici, vYjimeenY duch, Carovne kouzlo osobnosti, jeho tragicka smrt — kde je ptiklad pro tak.oveho mute? Kde je klie, kterY by nem otevtel dviika do due tohoto eloveka, jeho kratkY tivot staCil, aby vytvotil historli, ktera se rovna slavne baji? — — Ve ttefanikovi ua jako studentovi byla obrovska yule a nezkrotna touha po poznatcich a vedomostech. Touha tato ueinila ho, synka ze dvanacti deti chudeho evangelickeho pastora slovenskeho, y e 24 letech ueeficem a spolupracovnikem teditele hvezdarny Jansena v Pah& Tu podina jeho zavratni draha vedecka. PetadvacetiletY 8tefanik vede hvezdatskou vypravu na Mont Blanc, za rok zatizuje hvezdarnu v Turkestan& tti leta potom bads v Altiru a jako tticetiletY mut stavi si hvezdarnu• na australskYch ostrovech tahitskYch, kde chtel zastati navtdy.

Zde ho zastihla svetova valka. Putuje do francoutske armady co prostY vojak-letec. Plany pro bitvu u Arrasu byly vypracovany dle gtefanikovch vYzvednYch zpra y. Po bitve jej Foch piedstavil slovy: "Vzdejte test, panove!" tefanik roku 1915 stava se slavnYm nejen jako vedec, ale i hrdina. Stava se Clenem presidia patitske Csl. narocini rady a nastupuje na pfrdu diplomatickou. I tu je skvelYm zjevem, i tu vynucuje si naprosty obdiv. Sjednocuje politieke hnuti vtech zahranienich Oecht., pkijitdi v roce 1916 do Rumunska jako francouzskY major, v Rumunsku osvobozuje Ceske zajatce pro armadu ye Francii, jedna s carem a pomaha esl. revoluenimu hnuti k viterstvi. Roku 1918 vraci se, do Francie jako general. Na Sibiti k es]. legiim jel pies Ameriku v srpnu 1918 a byl ua tetice nemocen. Mnoho legionatt si tehdy tie fikalo, ae S' tefanika ua asi tiveho do Evropy nedovezou. Ale on byl silnY. Videi pak, k je nezbytno, aby legie byly co nejdfive dopraveny domt a spechal znovu kolem zemekoule, aby o torn nodal v Pelt doklady. LouCil se slovy: "Vtclyt' ja vas inam tak rad, moji ho gi, ani nevite, jestli dYcham, tak to pouze pro vas nebot' stale jen myslim na vas." — 8tefanikilv divot mel svilj sloh, jen se neporutil ani v smrti. Dne 4. kvetna 1919, letel jakotto prvni esl. ministr valky na italskem letadle k osvobozenernu narodu. Sotva mu Osud doVolil s vYte popatiiti na rodny kraj a milou domovinu, padl s vise a zerntel, ani ne devetatticetiletY, hroznou a krasnou smrti, hlubokou as k nepochopeni. VelikY borec dobehl sveho die a na prahu vlasti kJes.:1 pod praporem viterstvi . . .

Osobne narodu neznamy, vynotil se mu na tme.,vem nebi jako tajupina, hvezda. Proto osvcbozenS, narod nikdy nezapomene na jednoho ze, svj%.ch nelvernej gich synt, kterY Clay svYrni a duchsni svy.rr upoutaval na sebe potornest celeho vzdelaneho sveta. gtefanik odetel, ale duch jeho bude ziti v Csl. nexode veene!

Neptitria pocta es/. niirodu projevena byla uznanirn vedecke einnosti nateho krajana dra.

Aleg e Hrdlieky, jemut se dostalo vyznamenani od National Institute of Immigrant Welfare (narodni nstav pro peel o pfistehovalcci, kte1 c ptislugniktm rtznYch, nOrod-

Ve stfedu; dne 5. - kvetna -1937. nostii v ci ane narozenS/ch, jet obohatili ameri,ckY .narod duchovnimi hodnotami. Celou rodnou vetev nesmirne test pocta, ktere, zasloutene byla udelena na gernu vynikajicimu rodeye uvedomelemu krajanovi. Dr. Hrdlielta a daldva vyznamenani obeane (Henry Morgenthau sr., otec nynej giho tajemnika pokladu a dr. Leo H. Baekeland, rodem z Belgie) vysokou poctu pfi slavnostnim shromatdeni v hotelu Biltmore v New Yorku, dne 22. dubna.

Ve sve dekovne keel uvedl dr. Hrdlielta nasledujici yyznamna slova: "Tato zerne pfijala v cizine zrozene lidi bez jakekoliv citlivosti, peee a snad nekdy i s ptimou lhostejnosti a sobectvim. Net dala jim zcela volne drahocennS7 dar, totia vitanY dech duchovni svobody. Zachazela s nimi mnohdy dosti hrube, ale otefrene. Poskytla jim pfiletitost ku vzdelani se a tea pkiletitost ku v Tchove jejich cloth Dala jim ptilettost k pokroku a k tspechu v katdem smeru, jestlite byli ochotni a schopni. NeIze se proto diviti,ze pit vtech pocateenich svizelich takova Cast pristehovalcA stala se hluboce vdeenou teto jejich nove vlasti. Ona srostla s touto vlasti jako eetne vetve na zdra-g em plodnem stromu a pfislu gnici teto easti stall se v dobe necele generate opravdovini, loyalnimi Amerieany. Zvlaetniho uznani a cti si zasluhuji naei amerieti Slovaci, ktefi sem piisli ze tem& ktera at do svetove valky neposkytla jim ani pkiletitost k aivotu. Ptichazeli z prosttedi, o kterem je dnes stydno mluviti.

Pod Mad'ary byli ujatmeni politicky a tebraky hospodatsky. Dnes tito lide vychovali si mladou generaci lekattr, pravnikt, ucitelu a jinYch vzclelanch lidi. Pfieli sem se zdraqmi tely, s dobrYm duchovnim zalotenim, men zdrave zaklady a pevne jadro. Aekoli vzdelani a spoleeenske postaveni techto lidi bylo male, dopracovali se svoji pill na mista, kde si zasloutili uznani." Blahopfejeme vatenemu krajanu k tomuto pine zasloutenemu vyznamenani a pfejeme mu zdar v jeho dale). vY'znadne einnosti, kterou kona, pro dneeni pokrok vedy, k prospechu yeeho lidstva a ku cti nag deskoamericke a vilbec eeskoslovenske narodnosti.

61oveka skuteene moderniho a pokrokoveho poznag podle pracovitosti. Clovek skuteene moMasaryk. derni — tot' pracovnik, delnik.

Jak se skonei zbrojni gilenstvi? Rozpoety Anglie, Francie, Italie a Spoj. Statft vykazuji zvS r gene vSrdaje zbrojni. Take Holansko, Dansko,-' ba dokonce i 8vS7cary konaji pfipravy na obranu. Proti komu? V tom je prave •ragedie Evropy, kterou otfasaji silna, slova Mussoliniho a tajemne odpovedi Hitlerovy, k se nedovedla sjednotiti k obran y ! Zbrojni dobrodrutstvi — i kdy neskont krvave na boji gtich — skonei ptec jen gpatne! Jeho stratne naklady projevi se bud' v bide pti gtich generaci nebo v pustern poru geni slova statem — vefitelem, kterSP: neunese tak vzniklYch btemen. Ale podle Mussoliniho neni to on, neni to Hitler, nSrlart jsou to demokracie, ktere ohrotuji mir. Macchiavelli (slavn3i statnik italskS7, napsal povestr' spis, jimt hlase, statni urneni, kteret, aby dosahlo freelu sveho, ne gtiti se tadneho prostfedku) nenagel aaka, ale mistra!

Vim-li, te ureita myelenka, nazor je spra y glenku, nazor -nST,jemoipvnstuomy jinak bychom se nedostali nikdo dale, neruce k dilu.

Bratrske vefejnosti! V pravidelne mesidni schazi nagi Hlavni ttadovny, konane v poncle11 3. kvetna ye Fayetteville, byla projednavana zaletitost zmeny v fifadu pokladnika. Na telefonickS7 dotaz byl pokadatel organu poveten sdeliti elenstvu na geho Bratrstva, te nastalS7 problem bude snad mime vyiizen. Nasledovne neuvetejnili jsme dopisy teto zaletitosti se tfltajici a dotydni pisatele uznaji, ze by zafazeni techto bylo bezteelnYm. V pti gtim eisle podana bude .zprav:a -o schtzi Hl. tkadovny.

2ijeme jakii . v = rleismitriern moti my glenek -podlehame vlivu techto sit. Zakon shody rnezi duchovnim a hmoti*n pracuje se zazraenou ptesnosti. Velike tajemstvi tivota a sily zaklada se v tom, abychom s nekoneanYm ztidlem se spojili a .ve spojeni setrvali. Las.ka. je klieem k tiivotu a Clc'iai'y jeji hYbial ,svetern.

R W.

lie stfedu, dne 5. kvetna 1937.

D YCHLtM zbrojenim Anglie, dale selhanim ofensivy Francovy ye Spanelsku a Azkou spolupraci tfi velikych zapadnich demokracii — Hitler se rozhodl zanechati vtech zahranienich dobrodrut.stvi pro nejblitti dobu. Nemecko se nepusti do dobrodrutstvi ani proti Rusku, ani na zapade.

Z Prahy se oznamuje, ze zesnuly spisovatel a kritik profesor F. X. t alda, ureil ye sve zaveti vedle mentich odkazii cele sve jrneni, vilu v Dobtichovicich i itspory z profesorskeho platu a literarnich honoratt Jedliekovu fistavu pro zmrzaeene. Lze jen s pohnutim myslet na tento lidsky ein velkeho spisovatele, jen nil skromne, aby jednou mohl svYmi tsporami ptispeti k clobru nett'astnYch. Ad sam byl svobocien, mel rad deli a mytlenka na zlepteni existence tech, flint ptiroda odeptela pine zdravi — se vtelila v krasnSi skutek jeho zaveti.

• Prave uvefejnena, rodenka "Letecke obehodni komory" udava listinu vojenskSrch leteckSrch sil na cele zemelfouli. Anglie ma 4,000 vojenskSrch letadel, Francie je na druhem miste s 3,600 letadel, Rusko ma 3,40, Italie 3,200, 1 ■16mecko 3,000, Spoj. Stay 2,200 a Japonsko 2,000 letadel.

• Z Austinu. Senat zamitl 16 proti 12 hlastim navrh senatora L. J. 8ulaka, aby majetkova da,fi se zrutila a ha jeji misto zavedla dari z prodeje. Dvouprocentni dani prodejovou chtel senator Sulak upottebiti na placeni pense vtem 651etYm, bezohledne na jich majetkove pomery. Jetto byl ptijat dodatek sen. Neala, aby stat mel pray° na tolik majetku z portistalosti pensisty po jeho smrti, kolik pense obdriel — senator 8ttlik s ytij navrh odvolal. Minorita v senatu dosud uspetne pfekati projednavani navrhu na odvolani dame na dostihove sazky, kterSr nitti snemovna schvalila. Poslanci schvaliii dodatek k pkedloze, die nejt se ma pense $15 inesidne vyplaceti toliko tern, kteki mail mane pfijmu net $360 rodne. Jednino o nelidskem zachazeni s chovanei v poleptovne v Gatesville, kde pit jsou chovanci rnrskani dutkami, pomery nezdravotni a nevinni sirotci musi bSrti pohromade s vSrrostky zlotinci.

Snaha presidenta Roosevelta o vyrovnani vladniho rozpodtu v rode 1939 narati na detne potite. President v nedavnem poselstvi ke kongresu vydal vS7zvu, aby se tettilo a doporudil pro podpurnou dinnost nejvkte pOldruhello bilionu dolara. V zaveti ale se tvoti silna skupina kongresniku, ktefi podpOrne fondy hodlaji zvfaiti o celS7 bilion, ba jsou nekteti, kteii obnos ten chteji zdvojnasobiti. Administradni pfedaci vtak soudi, te oba pokusy o zvSrteni podparnSrch fondtt nad sumu presidentem doporudenou budou poraieny.

Velka Britanie je pohotova zifeastniti se memezinarodni hospodafske konference, jejit svolani navrhl neptimo nemeckSr kande' Adolf Hitler presidentu SpojeOch Statt Rooseveltovi, a jednati pfi ni o otazce konedne upravy valediVeh dluhtl. Tuto pohotovost Anglie k takovemu jednani oznamili v minulem tVdnu delni anglieti vladrii tifednici, mezi nimit nachazel se i sam premier Stanley Baldwin. Velka'Britanie klade si za podminku, te svolani konference ptedchazeti mushy by piedporady, na kterych ptipraven byl by program jednani a dotlo k jistYm dohodam k zabezpedeni naletiteho fispechu konference. Washingtonska vlada se ale prozatim chova k na.vrhtm temto zdrtelive.

• • Korunovace anglickeho krale Jitiho VI. a kralovny Altbety bude stati pies dva rniliony dolaru. V rode 1936 vydano bylo na ptedbetne ptipravy $750.0170, na korunovaci vlastni povoleno ptldruheho milionu. Vedle toho admiralita povolila $120.000 a kancelat pro spravu Indie $100.000. * * Dam za.stupcil ve Washington 'Nati v pondeli tohoto tYdne z danoveho zakonika elanek, dle-ktereho slutne nad $15,000 je uvefejnovano.

VtSTNIK.

Co nova°.

Z Londyna se oznamuje, te dne 12. eervna bude miti belgicky premier Van Zeeland ye Washingtonu poradu s presidentem Rcoseveltem, v nit chce projednat celY soubor hospodetskYch otazek.

• • Polsko a Rumunsko podepsalo dohodu, podle nit bude znemoineno, aby Rusko mohlo poslati vojenskou pomoc Francii pies rumunske nebo polske tizemi v ptipade valky. Dohoda dotYka se t eskoslovenska, jehot vojenska obranna smlouva s Ruskem vyvolala proti nemu pobouteni v pronemeckYch statech Evropy.

• • Pied senatni vYbor, vedouci vYslechy stran reformy nej yyttiho soudu, dostavila se minulY etvrtek sl. Cathrine Curtisova jako zastupkyne Vybcru americkych 'ten pro zachovu federalniho soudnictvi v ptitomnem stavu a ptedlotila petici, podepsanou 40,000 tenami, jako protest proti rozmnoteni poetu Menu nej yyttiho soudu, zamYtlenemu presidentem Rooseveltem. Ni vYslechu udala, te yettina, americkych ten je proti tomuto planu.

• • Obavy z velnYch drisledkri pkitomnYch povodni ye vychodnich statech Unie a v Ontario v Kanade se zmirnily ye etvrtek tohoto tYdne, kdy skoro ze vtech zasatenYch mist bylo teno. te rozvodnene teky rychle nyni °padayaji. keka Ohio opadla o nekolik stop a stejne take teka Thames v Ontario v Ka.nade.

Povodnerni v Ontario zprisobeny byly tkody, jet odhadnuty byly ye etvrtek tohoto tYdne na tti miliony dollarri.

Mezi ttemi americkYmi vette', ktere min. tYdne vyznamenal National Institute of Immigrant Welfare, je take Dr. Alet Hrdlieka, rodak z Humpolce, kurator anthropologickeho oddeleni Smithsonova ristavu ve Washington& Dr. Hrdlieka byl yyznamenan za yYznadne badani v oboru anthropologie (nauka o eloveku). Narodil se v eskoslovensku roku 1869, je elenem ueenYch spoleenosti zde i v Evrope, byl vttdcem vedeck3"Ich-vS rprav do eetnYch zemi. Jeho zasluhy o vedu jsou &tile a duletite. Proslu1S7 udenec dr. Hrdlidka je uvedomelYm Oechoameridanem.

• SpolkovS, statni odbor se postavil proti prodeji oceli, ieleznS7 ch soueastek a del, urdenSrch pro novou sovetskou bitevnici, ktera ma bYti vyzbrojena nejmodernejtimi americkYmi dely rate 40.5 centimetrti. Statni sekretal pro zahranidi se vyslovil ptimo proti prodeji tohoto materialu, ponevadt namotni fdady Sp. State musi podie uzavtenYch smluv se zbrojatskYmi koncerny, kontrolovati jakost vtech proclavanSreh a statu dodavanYch del a lodnich pancett a protote Sp. Staty sleduji na trvalo politiku, ktera se stavi proti jakernukoliv vYvozu valeeneho materialu.

• Kongres ma dosud k vytizeni nejmene deset dtletitYch osnov mimo ptedloh rozpoatovYch a to: Reorganisace nejvyttiho soudu, podpOrne fondy, neutralitni zakon, reorganisace vladnich odbort, regulate mezd a pracovnich hodin, bytovni program, rentYti na farmach, pojitteni trody, zakon o &state potravin a lediv, talon proti lynei a rozpoetove ptedlohy. Ma tedy kongres dostateeny zalonodarnY zasyp at do pozdniho 'eta.

• Praha, 16. dubna. K 1. lednu 1937 mela Velka, Praha celkem 945.100 obyvatel. K 1. lednu 1936 mela 927.902 a k 1. lednu 1935 jen 911.290 obyvatel. Za posledni rok ptibylo tedy v Praze 17.198 lidi. V poslednich tiech mesicich letotniho roku, v lednu, tinoru a bteznu jich ptibylo dale asi 5.000. Podle poslednich YYpoetii mestskYch statistikri da se eekat, te Praha dosahne milionu obyvatel ut poeatkem roku 1840.

Strana 13.

Vyclaje na armadu v Nemecku od roku 1932 odhaduji se cifrou 12.600 miliont marek, t. j. asi test biliont dolart. Otazka je, kde bete Hitler tyto zavratne sumy. Vyrabi se vice aeroplant, vice del, vice ktitnikt za cenu pomaleho, ale staleho tipadku tivotni miry obyvatelstva a rostouciho hospoclatskeho vyloudeni z ostatniho sveta.

• * Na otazku: "soudite, te president Roosevelt vyhraje soudni reformu?", vyneslo hlasovani u demokratt 75 proc. ano, u republikant 62 proc. ne a u cele vetejnosti 61 procent ano. * * Podle zprav Cs!. kratkovhineho rozhlasu zemtel v techto dnech v Oechach jeden z ne j -vetichsoudbSTl.atiJosefMk y e veku 63 let. * Praha, 20. dubna. — Dnes dopoledne navttivila y Yprava 18 anglickSrch student y a etyt jejich prrivodcri centrum kulturni, socialni a zdravotni peee o nate studenstvo AkademiCkY dam. Po prohlidce budovy, pti nit zatli take do mistnosti Thttedniho svazu es. studenstva, jehot jsou hosty, konala se menti ptatelska ptesnidavka. Pit te ptiletitosti se narn podafilo ziskat rozhovor s nekolika studenty a studentkami, ptedevtim vtak s vtdeem vypravy E. H. Garnerem Evansem, tefredaktorem ral. listu The New Commonwealth.

Vtichni se shodovali v torn, te Praha ma "earoyne" stare budovy, jak se vyjadkovali a ktere odpovidaji anglickYm zalibam v tradicionalismu. Na druhe strane vtak byli ptekvapeni Masarykovymi domovy v Kral. Ze studentskYch koleji se jim nejvic,libila svYm sverazem Studentska kolonie na Letne, ktera se ma ut v late bourat. Zamlouva se jim tekla jedna z nich "protote je v torn dile vial, pionYrskY duch, kteremu se u nas tolik obdivirjeme." Krome toho mutt= chutna samoztejrne nate pivo, vino a hlavne slivovice. Je to u mnohYch jedine Ceske slovo, kteremu se to naueili. Deveata holduji smetane, Ktorf. jim vtude dostava v nejrriznejtich Upravach.

S eeskoslovenskYm studenstvem si dobte rozumeji. Politicky jsou v delegaci zastoupeny vtechny smery, vladnouci v Anglii: konservativci. ptislutnici ,strany prate a liberalove.

Dnetni anglicka vlada nema vribec tadnou zahranieni politiku, iekl nam s rismevem a otey tene na danou otazku. Ponevadt vtak vefejne mineni anglicke opravdu Yeti ve Spoleenost narodfl, musi se podie toho zaiidit katda tedy i konservativni. Polotme si vtak otazku, pokraeuje najednou: Smi NCmecko napadnout OSR. nebo ne? Za poslednich rnesicta mriteme pozorovat v Anglii stajici odpor proti politice Nernecka. Nemecka kampari pro kolonie byla minena — o torn jsme my, Angliaane. hluboce ptesvedeeni — jen jako zasterka, aby od yratila pozornost a zajem o nebezpedi ye stiedni Evrope. Jente Britanie na takovou "boudu" nesedla, zakonduje kamaradsky.

Pomohia by Anglie eskoslovensku v ptipade utoku sousedni mocnosti?

Mr. Evans se diva litacky a odpovi: Otazka zaleti v torn, ma-li se Anglie vetejne zavazat piedem, te se postavi za Spoleenost narodil.

Kdyby se tak stalo, narod by se rozdelil na dve easti. Vedle pacifistri je u nas skupina lidi, piejicich si "splendide isolation"• stilj co strij.

— Usmiva se yYznamne. Rozumime, co neehce tici risty.

Je zahranieni politika usmernovana dominiemi?

Nikdy. A na konec ptipomerite, te jsem ptekvapen aeskoslovenskYm liberalismem a zanicenim pro socialni spravedlnost.. Obdivuji se vati snatenlivosti, s jakou se chovate k mentinam. eeskonemecka dohoda, to byl velkY kaz odvahy a vnitini sily. Ma-li se dostati stattim opravdu kolektivni bezpeanosti — po.kraeoval po krattl ptestavce — zas jinYm smerem, je tieba, aby armacly byly vyriaty z viivu vlad v jednotliy Ych statech a vytvotena mezinarodni armada pod kontrolou Spolec ilosti narodt.

Strana 14.

VEST 11 K

ti ryvky z e eskoslovenl

l

sVch dejin.

V vali lechtici prodavw sviij majetek v Cechach. r

g

Tz-DYZ po pkevratu opouttela Cast bYvale tlechty na g republiku, zanechavala tady rozsahlY majetek — zamky, statky a lesy. 0putene statky, pokud nebyly zabrany pozemkovou reformou, pustly, protote se o ne jejich majitele nestarali. Ale za krise poslednich let si pani v cizine piece jen zaeali vzpominat na syrij majetek, letici v Ceskoslovensku ladem a mnozi se rozhodli zbavit se ho. Zamky jim nic nevynately, naopak museli dosazovat znaane eastky na jejich udrtovani.

Pokud jde o byvale tlechtice, kteti u nos stall, skoro katdY mel nekolik zamkil, ale bud' na jednorn, anebo vilbec v meste. Bylo jim lito davat penize do zbytednych investic. Mnozi tlechtici hospodatili tak, to na zamky byla uvalena vnucena sprava a na konec se dostaly do drateb. Na trhu,se objevily desitky zamku z majetku nekdejti na g, dnes rakouske, nemecke, mad'arske nebo italske alechty v cenach od 100,000 Ke do 20 miliontl Ke. Nektere zamky koupily obce a ztidily v nich musea, jine koupily socialni korporace a udelaly z nich sanatoria a ozdravovny, jako ku pt. ze zamku Vrat u Pisku. Ana opet koupili romantieti soukromnici, kteti se dali zlakat cimbutim, ve gekami, zameckYmi saly, parky a. pod. Nektere zamky zristaly tlechticrim na krku a nemohli se jich dobte zbavit. Vyprodali tedy aspori bohate zaiizeni zamkil starotitnikrim. Tento osud potkal i zamek Strati nad Netarkou, majetek nag slavne Emy Destinove. Na zamek nemohl bYt dlouho nalezen kupec a mantel zemtele pe ykyne vyprodal v nekolika dratbach aspori vtechno cenne zatizeni. Teate dnes je u nos cela iada zamkri, ktere chteji majitele z nejraznejtich ptiein prodat. Jsou mezi nimi zamky milionovYch hodnot i zameeky nepatrne ceny.

Tak se hledaji kupci pro zamek Kadina u Kutne Hory. Zamek ma vnucenou dratbu a patrne take brzy do dratby pajde. Je to klasicka stavba dratd'anskeho architekta Schuhbrichta. Patti k nemu velkostatek Nova Dvory a pted easem byla jeho cena odhadovana na 10 mili°nil KC. Jeho majitel, bYvalY hrabe, dnes 501ety statni ptisluanik Quido Thun opustil teprve neda yno republiku. Opustil ji pry thud a jak prohlasil, tel do Alma, aby potadal sv.

Otce o misto v jeho telesne garde. Tento yeselY pan tvrdil, tie majetek prohospodatil, ale tvrdi, se o nem, te se dal obehrat faleanymi hraei o dva miliony, ani mrkl okem a jine historky. Zamek byl v letech 1929 dUkladne restaurovan. Je to krasna stavba. Povestna je yedecka knihovna se vzacnYmi unikaty, kterou asi ptevezme stat. Zamek ma krasne empiroye divadlo, sloupovy sal a vtechny naletitosti ptepychoveho tlechtickeho sidla.

Na prodej je tat zamek Lysa nad Labem z 18. stoleti. Kdysi pattil hrabeti Frant. Ant. Sporkovi, dnes patti potomktim lontete Ferdinanda Kinskeho. Prodejni cena bez velkostat-ku je 3 miliony KC. Zamek se sklada z vlastniho zamku se 139 mistnostmi a z budovy klattera s 86 mistnostmi. Byl renovovan tesne pted valkou a moderne zatizen. Patti k nemu park v rozioze 21 hektarti, jeden z nejkrasnejtich parka u nos, kterY je z easti chranen pamatkov3im idadem. V aleji francouzske zahrady ze stkihanYch stromovYch sten je po katde strane test vYklenkil a v nich 12 svetoznamYch soch "mesicil", dila slavneho sochate Matyate Brauna. V zamku je tat jedineena sbirka soch olympijskYch botstev od BraunovYch tadri. V salech jsou detne portrety hrabete Sporka a nastene malby z jeho doby.

Vuucelth, spra\,a je dale nad romanskym zamkem Jettichovice v "deskem Meranu", kterY pted lety pattil proslulemu tehdy pratskemu advokatu dr. Kailkovi. Je to romanticka stavba s yetemi a cimbutim a k pildrutenernu velkostatku path tea renesaneni zameeek Vrchoticich. Zatizeni jettichovickeho zamku — mnotstvi starotitneho nabytku a °brazil, bylo ut pted 10 lety vyprodano v nekolika dratbach.

Za par stotisicri se nabizi neobYvanY zamek Nova zamky u 2atce, ze ktereho je uz pomalu zficenina. Je to men g barokni stavba a bylo by z ni dobre letovitte. Dale je na prodej romanticka zamecka stavba Zelena Hora nad Nepornukem, za kterou jeji majitel chtel jeate piked nekolika lety 5 miliont KC. Mezi velke zamky, pro ktere se hledaji kupci, patti dale zamek Vlaaim, postavenY v sedmdesatYch letech minuleho stoleti. Zamek je peknY palac s velkolepYm ptirodnim parkem s ainskYrni pavilony, poustevnami, nmelou hradni zticeninou a jinymi atrakcemi. Patti tlechticke rodine Auerspergil, jejit ptisluanici iiji v Rakousku a v Nemecku. Rodina byla pted valkou mama svYmi intimnimi styky s bYvalYm videriskYm dvorem.

Mezi zamecka stavby z minulYch stoleti, o kterYch se dnes nevi, co s nimi, patti koneene i zamecka budova bYvaleho cisteriackeho klattera ye Zlate Korune u Krumlova. Je to velka, naprosto oputtent, budova, ze 13. stoleti, chranena. parnatko yYmi ntady. Majitel knife Jan Schwarzenberg nevi, jak by ji vyuzil. Nikdo nem.a zajniu o koupi budovy. Jednalo se o to, aby do klattera ptiali zase cisteriaci, jednani vtak selhalo. U nos tento tad neni zastoupen a proti ptichodu mnichu z ciziny byl odpor.

Zatim bude aspori zamek restaurovan. Vlastnik uhradi naklady ze dvou ttetin a stat z jedne ttetiny.

Ti nova vee na hradv opravnYch pracich na pratskem Hrade byly °pet ueineny zajimave objevy. V mezaninu terezianskeho ktidla se provadi va mistnosti pro veci, nutne pit slavnostech ye Vladislay skem sale nebo pri recepcich v zahrade na Valech. Pti techto apravach se ptiSio podzemi, v tesnem sousedstvi Vladislavskeho salu, na stare zaklady, kdysi yYznamne vete Palacove. Byla vybudovana nekdy v letech 1135, tedy v dobe, kdy panoval knite Sobeslav I. Dodavala pratskemu hradu zvlattniho raze, ale pozdeji pilpotaru byla znieena a neopravena.

Nicmene zachovane zaklady a zdivo jsou dosud v tak dobrem stavu, te po skoneeni aprav tato east hradniho podzemi, bude vet zaroveri s jinymi dosud neznamymi pamatkami ptistupna obecenstvu. — V techto dnech se zadalo pracovat take na apraVe Kralovske zahrady, ktera ma byt jette do konce letotniho roku ptemenena do podoby, jakou mela podle starych nalezenYch planti, v dobe sveho vzniku. V zahrade se plitlo na zaklady vete, ktera byla zvana "vet trubadir. Byl to vlastne pavilon, s jehot cimbuti ohlatovana byla fanfarami doba, kdy Rudolf II. zasedal ke stolu. Po celou dobu obeda vytrubovali tam trubaei vesele kousky. Uvatuje se o tom, aby i tato vet trubaeri, byla v nova zahrade znovuztIzena. V nejblittich dnech se zadne s opravovanim Mieovny, ktera dostane novou omitku a u nit budou nektere pozdejai ptistavky — ktere hyzdi jeji vzhled — odbourany. Podle starYch hradnich plane se zjistilo, te kdysi sta.vala mezi Daliborkou a Bilou yeti jette jina, okrouhla vet, ktera sloutila k ope yneni severni Cast hradu. Nezachovalo se vaak ani jmeno teto zanikle vete, ktera se nyni podle planti hleda. Odekava se, te se na jeji zaklady ptijde pti Uprave severniho vYjezdu do Hradu, kterY bude rovnet letos upraven.

'fie sttedu,

dne

5. kvetna.

1937.

se deskY spisovatel nevyznaval na divadle s tak mocnou osobni vervou a s tak pronikavou ilainnosti ze sve bolesti i viry. Je to politicke drama v krasnem a nejeistkm duchovnim smyslu. Je to horouci oslava demokracie a pronikavY rozbor nectnosti, sobectvi, a dukvni chabosti, ktere dovedou k diktatorskYm retimum a valeenemu nebezpedi. Divadlo stava se zde zase jednou mravnim Ustavern, jakym je kdysi chteli oni velci duchove klasickeho dramatu, na jehot Stit psali sve "Proti tyranum!"

JedinednST dar lidove srozumitelnosti a zative prahlednosti, s nimit dovede Karel Oapek svYm posluchadtm zjednodutiti a zptistupniti i take problemy a mykenky, je zde zasvecen obdanske slutbe, nejkrasnejSimu Akolu, jak dnes spisovatel mute citit a vykonavat. Zajiste bychom nechteli miti z divadla politicks teenike. Ale to je prose to velke na Lapkove politicke hte, te sve tendence, to jest, sveho vgchovneho demokratickeho poslani dosahuje prostted.ky zcela tivotne-urneleckYmi a umelecky-pravdivYmi. Zkidka lids-symboly mluvi s jeviSte tak lidskou feet, ztidka vyplYva tendence a my genka na divadle z postav a OM nikoli ze sloe a tednickeho pathosu. Po Langrove Jizdni hlidce, ktera tak At'astne vyjadtila smysl nak brannosti a -nakho vojenskeho bratrstvi v legiich, stala se eapkova Bila nemoc politickYm vyznanim flak demokraticke statnosti.

Dovede nejprosttimu divakovi vstipiti hluboce lidsky i narodne, prod 4ne a chceme zUstati demokraty a prod se musime demokraticky zatizovati v celern svem tivote. Oboanska slutba a vYchovna lekce, kterou to spisovatel svetoyell° jmena venuje svYm spoluobeanum, bude vtdycky pattiti k nejeastnejSim projevum naSeho pisemnictvi. Duch slavneho valeeneho manifestu Ceskych spisovatehl otil v Capkove dramate a take ozvena ye v gech vrstvach obyvatelstva a ye vSech krajich naSi zerne, kde se Bila nemoc hraje, je obdobna.. NemAte byti vetk cti pro deskoslovenskeho spisovatele netli sloutiti narodnimu a statnimu zajmu, kde je toho zapottebi a spojiti vernost umelecke svobody s vernosti k idealu svobody narodni.

PSI

Bila nemoc — triumf obeanskeho ducha deskeho spisovatele. Nova hra Karla apka byla nejen umeleckou uddlosti, protote se ji nat nejaspetnejti dramatik svetoveho jmena vratil po desetilete ptestavce zase na divadlo. Stala Le take uddlosti. politickou. Snad je gte nikdy

e.:echy, tato dle Bismarcka "Bohem vybudovana pevnost", jsou nejsilnejk sttedoevropskou hrazi proti pangermanske expansi na vYchod a jihovYchod. Padne-li tato hraz, de miti Nemecko voinou cestu nejen do sttedni Evropy, ale i na Balkan, Sttedozemni a Oerne mote. Praha, alespori pro Nemecko, lezi na ceste do Indie. Oeskoslovensko nadto jest UhelnYm kamenem ye struktute soudasne Evropy. Obyeejne se mysli, to cesta Nemecka na Rusko vede ptes baltske staty. Kdyby vtak Oeskoslovensko ztratilo nezavislost, mohla by tato cesta vYhodneji \Testi ptes petrolejova lotiska rumunska a obilni lany u"Spectator". krajinske.

CO JE JEg TE TiZEBA OBJEVIT?

P-rofesor Tyndall Franck z Pennsylvanie uvetejnil neda y no zajimavou studii o problemech, ktere jeSte musi Oda rortait v Stich sto letech. Jsou to tyto: 1. Prodlouteni lidskeho tivota na sto let.

2. Dokonale a rychle vyledeni rakoviny, pohlavnich chorob a dnavYch nemoci.

3. Ovladnuti nebo odstraneni bolesti.

4. Vynalezeni prosttedka, kterYmi by bylo motno vykonati cestu kolem sveta za 24 hodin a to naprosto bezpeCne. 5. Ptenateni elektricke energie bez dratt a beze ztrat.

6. Seriova vYroba vysilacich a ptijimacich radiovYch ptistroja, ne vetk net kapesni hodinky.

7. Cesta na mesic v mezihvezdnYch letadlech.

8. Vytvoteni umeleho sluneeniho svetla.

9. Popularisace chemicke NrYtivy.

10. Zachovani tenske krasy at do pozdniho veku.

11. Zdokonaleni filmu barevneho i plastickeho tak, aby divak mel dokonalou ilusi skuteenosti.

12. Vynalezeni novYch drog, ktere by vyvolavaly ptijemne potitky, anit by mely y e nasledky.

QUIDO MARIA VYSKOČIL:

TICHÉ BOUŘE ROMAN ·r

1·

ŮSOBILO hrůzně na duši mladého člověka, P ale nedonutilo syna, aby odsoudil provini­ lou matku. Za to vyvolal v něm .živou účast pro osudy otcovy, který pro přílišnou lásku prohrál život.

A vášnivá touha najíti ho naplnila náhle celé srdce Adamovo. Nepochybovalť, že Robert je jeho otcem, neboť Irena ani slovem se nezmí­ nila o povinnostech svého milence k Adamovi.

V tomto jediném bodě zůstala neupřímná, snad sama si nejsouc jista otcovstvím Valdenovým, snad v poslední chvíli lačníc napraviti na svém choti, čím se kdysi 11a něm provinila.

Ale nechť bylo tomu jakkoli, jisto, že Adam považoval Roberta za svého otce a dozvěděv se o jeho osudu, umínil sl všemi silami přispě­ ti k jeho zlepšeni.

Ale od úmyslu k činu byla daleká cesta. Ne­ dalo se tak snadno vypátrati, kde černý meš­ ká a trvalo dlouhá léta, než osud svedl otce se synem.

A 1 to se zdálo pouze zásluhou náhody,. na niž Adam neměl vlivu. Působila však tu asi nejvíce vzájemná touha, jež umožnila černé­ mu od starého služebníka u Helvichů dozvěděti se adresu mladého inženýra.

A pak vše šlo již obvyklou cestou.

Dorozuměvšc se písemně, sešli se konečně o­ ba v Praze. ,Také to bylo shledáni!

Obraz, který nosil Ada111 ve svém srdci, zcela byl odlišný od toho, který mu předvedla sku­ tečnost.

Jeho tvář zračila asi velké překvapení, ne­ boť černý předešel rychle každý dotaz, sám se otázav: "Představoval sis mne asi poněkud jinak, že?"

Adam mlčky přisvědčil.

"Ovšem, život mne nezkrášlil, ale což na­ plat! Na věci nelze již nic změniti."

Syn objal otce a řekl soucitně.

"Trpěla asi mnoho, tatínku, ale nyní bude tomu jinak. Chce se sám o tebe postarati." černý stiskl ruku Adamovu.

"Ne tak!" odpovídal. "My společně budeme pracovati. Přemýšlel jsem již o tom, ba i místo pro nás našel."

"Kde?" Robert ukázal Adamovi Inserát Ryvínovy to­ várny: "Zde!" "V tvém bývalém podniku, otče?"

"Právě tam!" · Mladý inženýr se pokusil vyložiti svému ot­ Ci. blahovost -tohoto plánu," ale nepřesvědčil ho.

"Peslechní mne jen, uvidíš, že to bude k našemu dobru,'; přemlouval Adama. · Syn posléze se dal přemluviti.

A tak se vrátili do kraje, z něhož se již dáv­ no odstěhovali HelvichovJ.a který přece zůstal blízkým jejich srdcí. Ba Adamovi bylo, jako by ·. citil ještě nějaké jiné, tajně závazky svého srd. ce k tomi1to okolí, pouta, o nichž nemohl roz­ ho~nouti, v jaké duševní dílně byla zkována ... ... Hodiny prc]:laly za těchto vzpomínek a Vah, ale černému se dosud nechtělo zpět do } města. Teprve zvony připomněly .mu povinnost : k otci i k sobě 'samému. · Zbytek dne ztrávili již společně. K večeru by­ lo již z továrny teleřonovánc, aby přištiho Jitra n.astoupm prácí. Přijali zvěst tu s radostným očekáváním a v určenou hodinu se dostavili 1,:c1ó továmy. · !':,:'!',':'. ' ' ' ' t , ', ' · ·. . Ryvi1i uvítal je srdečně, v.ykázav oběma při­ . 111ěře11é úkoly, zvláště pak mladému inženýro­ ,Vi .Přepustiv značnou část právomocí nad dělníctvem, • Adam se :právě ujímal svých práv, když se kolem něho . mihla slečna Ryvinová, zabraná jsouc v jakýsi vážný hovor se svým otcem.

Inženýr div že nevykřikl.

Ale též oba příchoaí už ho zahlédli. ů­

Továrnik přátelsky na něho kývl.

"Právě jsme vás hledali. Chtěl jsem. vás také představiti své dceři - Evě!"

"Nemýlím-li se, známe se již," podotkla slečna Ryvinová, podávajíc inženýru ruku.

"Jak to?" divil se továrník.

"Povím ti později. tatínku I" "Nu, tím lépe, znáte-li se. Nebude si. pan černý alespoň tady připadati tak eízím," pro­ hlašoval továrník. "Avšak nyní k práci! " Skupinka se rozešla. Adam spěchal do dílny mu vykázané, ·otec s. dcerou do kanceláře.

"Odkud znáš inženýra?" vyzvídal Ryvin na dceři, když vstoupili do pracovny.

"Z Hamburku. Chodíval často mimo okna mé kanceláře."

"A mluvil někdy s tebou?"

"Nikdy!"

"Ani se o to nepokusil?"

"Nikoli....Kteréhosi rána zmizel stejně tajem­ ně, jako se objevil a já nespatříla ho až opět dnes."

"A tomu ty říkáš známost?" žertoval Ryvin.

"Alespoň nevinná známost!" pochopila vtip Eva. · Zabrala se potom do své práce, ale myšlenky její se stále obíraly podivnou shodou osudu, jež tak neočekávaně svedla opět oba mladé li­ di.

O tom, v jakém poměru stojí otec Adamův k její matce, Eva neměla tušení.

Nepřekvapila jí proto zvěst, že také otec in­ ženýrllv a bývalý .majítel továrny, byl zde za­ městnán. Ba chápala i okolnosti, jež starého muže lákaly v místa, kde zůstaly opuštěny hro­ by jeho vzpomínek.

Chovala se k němu proto svrchovaně vlídně, když ji byl představen.

Tak počal pro všechny nový oddíl jejich ži­ vota, uvedený návratem obou černých do pod­ niku Ryvi11ova a vyvrcholený slavností v den plnoletosti Eviny.

Třebaže se konala v mezích rodinného kru­ hu, neobešla se přece bez okázalosti.

Dělníci do poslední chvíle ovšem nevěděli, co je pro ně přichystáno.

Teprve, když byli všichni shromážděni, po­ volal Ryvi11 nejstarší z nich a mistry k sobě do vily.

V největším pokoji obytného domu přítomni byli všichni členové rodiny a deputace dělní­ ků ihned pochopila, že jde o něco svrchovaně důležítého, když byla uvedena.

Mezi těmi, kdož přišli se zástupci zamést­ naneů, nacházel se též Robert Černý. Ne bez jistého uspokojení.zahlédl ho zde továrník Ry­ vín. Těšilo jej, že právě on bude přítomen to­ muto slavnostnímu aktu.

Alespoň uvidí, jak on luští důležlté otázky sociální.

Po krátkém uvítání Ryvin oslovil deputací následovně: "Vážení přátelé! Jsém upřímně potěšen, že plnoletí své dcery a spolumajitelky podniku o­ slaviti mohu způsobem, jenž potěší mé srdce stejně jako· vaše. V úplné dohodě s Evou roz­ hodli jsme se přizvati vás k nejtěsnější spolu­ práci v továrně a sice tím způsobem, že byste jak na námaze, tak na zisku brali přiměřenou účast. Podrobnosti domluvíme později. Proza­ tím považujte moji továrnu za podnik, jenž náleží nám všem stejným dílem! Zisk, o nějž se vy přičiníte, bude také ziskem vaším. Nuže, od zítřka za nových podmínek k 119vé práci!"

Proslov továrníkův uvítán byl hlučnou po­ chvalou.

Nejstarší z mistrů poděkoval pak Ryvínovi nehíedanýrm slovy: "Jsme jen prosti lidé," pravil, "a nedovede­ me vám poděkovati, jak by se slušelo. Ale buď­ te ujištěp., že cítíme hluboce toto vaše velko­ dušné rozhodnuti. Jsme z nejstarších dělníků vaší továrny, stáli jsme tedy při kolébce vaše­ ho podniku. Víme tudíž nejlépe, s jakou horli­ vostí jste se ujal díla, v jehož život už nikdo nevěřil. Jen vaším úsilím a vaši zásluhou se továrna vrátila opět svým účelům. A chcete-li dnes výnos své vlastní píle rozděliti mezi nás, je to víc, než zasluhujeme," pronášel nelstarší mistr upřímně a vroucně továrníkovi. · .

Ten však odmítl pochvalu; řka. bodře: .

··z

vás jsem vyrostl, It vám náležím; Nikdy jsem se necítil výše vás a neni tedy divu, že vám nabízím co ne.itěsnějši spolupráci na pod­ niku, který jste mi pomáhali budovati. Jím spl­ fmjl .icn svúj dávný sen, který jsem snil již v dobách, kdy byl jsem děl11íkem jako vy. · Jii tehdy jsem si sliboval, domohu-li se kdy něja­ kého úspěchu v životě, že se pokusím přesvěd­ čiti svět o jiném názoru na poměr dělníka a pána, než jaký dosud ovládal podřízc11é i 1.a111ěstnavatele.Dnes plním jen, co jsem si před­ sevzal."

"Splúujete také náš sen, náš ideál, vždyť i my jsme fo:to hovoi'ili o tom, zda by nebylo možno upraviti svúj vztah k podnikťim, jež nás zaměstnávají," přiznával první mistr, dodáva­ je: "Věi'te, pane továrniku, cítili jsme i my ne­ jednou, že tu není vše jaksi v pořádku ...."

"A měli jste pravdu,'' pí-ipo.ioval Ryvin.

"Chceme-li býti hodni doby, jíž prožíváme, mu­ síme v prvé fadě upraviti nespravedlivé třídní poměry. Nestačí pouze demokraticky mluviti. svolávati schůze, schvalovati resoluce, jež o­ byčejně zú1. tanou pouze na papíře, nýbrž pro­ jeviti i slrntky svoje odhodláni."

"Jste jistě prvý, kdož se odvážil theorií na­ hraditi praksí. Ale sláva a čest prvým, jak pra­ ví přísloví." podotkl jeden z přítomných.

R.yvín pl'isvědčil: ''Možná. že jsem opravdu prvým. kdo se to­ hoto úkolu podjímá. Ale někdo přece musí po­ čít.i. .Te možno. 7,e se mi mnozí vysmějou, mož­ ná, že se i nezdai'í moje dilo, než buďsi tak neb onn.k sázím celou svou budoucnost na. tuto jedinou kartu. pot.Men, že se mohu při t.omto 1,rolrn opřiti nejen o své uvědomělé děl11.ictvo, nýbrž i o ty, kdož j:mu mémtt srdci nej­ bližší."

"To múžeš. tatínku! O tom bml' přesvědčen," ujišťovala otce Eva. R,yvin poktačoval: "Přál bych si z celé duše, aby se tento krok stal požehnáním všem. kdož se ho účastni.

Toužim, aby pod moji střechou vyspělo nové polmlení, jež rnciálním úkolťtm, lcteré dělni­ ctvo čekají, dalo by nový směr, určilo nové cí­ le. Prodělal jsem sám těžkou školu života a mohu tudíž ze své vlastní zkušenosti potvrditi, ,iak nespravedlivý je dnešni poměr dělníka k pánovi. Nebyli nikdy pí•átelé, ač mají být bra­ tfi. Vyrovnati tuto ti'ídni nespravedlnost, toť právě mravní základ mého rozhodnutí, jež tímt,o svčh1ji vaším rukám."

"OceI\ujeme je plně, pane továrníku a chce­ me se také poctivě zasaditi, aby vaše dťtvěra v nás nebyla zklamána. Ale nyní dovolte, aby­ chom i našim soudruhúm sdělili tuto radostnou novinu."

"Milerád." souhlasil Ryvin.

Stiskl pom každému ,srdečně ruku a propu­ stil je.

Ten den se nepracovalo v továrně a dčlnictvu a úřednictvu vystrojena hostina.

Pro dělnictvo v dílně.

Pro Medníky v jídelně obytného domu.

Tito stolovali přímo s továmíkovými. U hlav­ ního stolu seděl ingenýr Adam, jemuž zatím svěřena technická impekce celého podniku a jehož všichni měli rádi. Pl'i této příležitosti se mu také podařilo, že mohl poprvé promluviti se slečnou Ryvinovou. ·~Jak jsem šťasten, že vás nalézám a že ve všem svém jednání pfodstihujete veškerá mo­ je očekávání," přiznával otevře11ě svoji radost.

"Také já jsem potěšena tímt.o setkáním," od­ větila divka prostě.

• "Zmizel jste tak náhle z Hamburku a já vás · opra':v,du posttádala mezi svými známými."

• "Skittečně?"

"Zvyklá jsem si na váš pozdrav, neboť jsem tušila .- nevím, ovšem, z jakých ditvodft.'- že jste krajanem."

"Také 1ru:iě se dařilo podobně,'' přiznával se inženýr. "A věi'te, že jsem jen s těžkým srd­ cem opouštěl mě,,to! Ale 11ebylo možno jinak.

Docházela, 1111 smlouva. A potom?" odmlčel se.

"Potom?".

"Otec mne potfobov!1;L A to ruzuuum

s;

:i

klidněji. Dnes, v tomto slavnostním ovzduší, a pří prvém setkání, ani by se to nehodno."

Hlas Adamův měl zníti rozmarně, ale selhal.

I světlo v tvái·i mluvčího ph tom pohaslo. Evě

neušlo toto pohnutí.

"Co Je vám?" tázala se s účastí.

"Nic! Nic!" ovládl se rychlo. ''Zdá se, že vás něco tísni."

"Ach, ne ... ." odpíral zmaten. ''Což nemáte, komu byste se svěříl?"

Usmál se teskně. ''Neměl jsem dosud přítele."

Slečna Ryvínová podala mu ruku.

"Chci vám jím býti," pronesla .srdečně.

"Vy?" zvolal radostně.

Přisvědčila: "Kdo jiný, nežli já. Sdružují nás společné zájmy, společná práce."

"Nikdy jsem se neodvážil chtíti tak mnoho," přiznával.

"Skromnost není vždy ozdobou!" zažertovala Eva, čimž hrozící vážnost situace šťastně za­ chráněna.

Bylo po hostině. Sluhové podávali černou kávu, doutníky a cigarety.

Také Adam sáhl po doutníku.

"Smím?" tázal se.

"Toť se rozumí. Sama kouřím, ovšem jen ve svátečních chvílích," odpovídala.

Eva sáhla po papírose.

Modravé obláčky odnášely jejich sny. Ale skutečností neporušily. Co zaseto bylo v této hodině významného dne, mělo vzklíčiti i pro budoucnost. aby vystaveno bylo novým bou­ řím, o nichž nikdo z přítomných neměl tuše­ ni.

Všichni se opojovaíí vzácným darem krásné- , ho dne, slibujíce si od něho nejcennějších ú­ spěchů.

Jediný jen zůstal zde rozsévačem stínu ... , Robert černý! Ve chvíli, kdy Ryvín ohlašo­ val zástupcům dělnictva svůj záměr, bleskl mu v mysli ničemný úmysl. A stará zášť, již obrat­ ně před Adamem skrýval, chtěje i syna využí­ ti k svým plánům, vyšlehla mu z očí plným plamenem. Na štěstí, nikdo toho nepozoroval.

Záře nabízeného blaha zalila všechny, zapla­ šuiic i potměšilý stín, jímž se oděl ďábel zla....

LIII. černý se synem našli si malý byt v Žilínko­ vě. Dva, dosti útulné, zařízené pokoje stačily úplně, aby ukryly jejich starosti, naděje a plá­ ny. A blízký hostinec opatřil jím vše, co mohla dodávati maloměstská kuchyně.

Ostatně, nikdo z obou se zbytečně doma ne­ zdržoval, neboť továrna zaměstnávala oba.

Nové poměry, které tam zavládly, jako by podmínily ještě usílovněfší ruch, ježto všem bylo zřejmo, že pracují pro sebe. Teprve nyní uskutečněna byla úplná soudružnost mezi představenými a dělnictvem, jež neporušila kázně, za to však zpříznlla všechny jako velkou milující se rodinu.

Zvláště Adam s nadšením se zúčastnil tohoto osbobozeného díla a záhy se stal duši továrny, všude jsa oblíben a všude nacházeje přátele.

Také u Ryvínu všichni ho měli rádi, ba záhy se. k němu přiklonila i paní Svatoňová, jež dlouho nedůvěřovala Adamovi a přijeti obou černých do továrny veřejně odsuzovala.

Ale když spatřila na vlastní oči, jak se mla­ dý inženýr stará, aby se stal hoden místa, které mu Ryvín vykázal, i její srdce změklo.

"Věru, někdy se mi zdá, Jako by ani nebyl Robertúv syn," podotkla jedenkráte, když se hovor točil kolem událostí v továrně a. strhl také Adama ve svůj proud.

"Snad není Iím skutečně," souhlasu továr- • nik. "Mám přiležitost porovnávati oba, otce se synem, a mohu tedy pozorovati, jak jsou roz­ dilní."

"Myslím, že se bývalému továrníku asi prá­ ce u nás zajídá," podotkla paní Svatoňová, ale její zeť namítl: "Ani se nezdá. Podřizuje se bez námitek kaž­ dému rozkazu a plní svědomitě své povinnosti jako přednosta barvírny. Dle všeho byla mu školou života." jén, jaJcse bývalý boháč mohl místa jako. chuďas, dožebrávajía:1~1:1už1:1y/' i

vala Eva. "Itaždého srdce táhne v ta místa, kdé žil.''

"Jako tebe, miláčku!" zažertoval továrník.

"Jako .mne ... " "Ale co asi sem vábilo inženýra Aďama?''

Eva se zarůměntla.

"Kdož to může věděti? Snad rovněž touha po domově," odpovídala.

"Touha jistě ... " žertoval Ryvin.

"Tatínku!" prozradila se jeho dcera.

"Co je ... ? Snad ne ty a on ... Toť by by­ lo jako v ráji. Adam a Eva ... '' Slečna Ryvínová už neodpověděla. Vymluvlv­ ši se po chvíli, odešla do továrny.

Za to paní Svatoňovou zarazila tato poz~4m­ ka. Vyčkala, až také Jindřiška se vsdálí, načež se otázala: "Byl to patrně jen žert?"

"Jaký žert?" tvářil se Ryvín nechápavě.

"Nu - ta poznámka o černém a Evě." ''Ach tak! Šlo vskutku jen o žert. Ostatně i kdyby mezi Adamem a mojí dcerou něco kli­ čilo ... " "Pak doufám. že bys to včas udupal!"

Továmík mávl rukou.

"Ale kde?! Nechal bych to jen klidně dozrát."

Stará paní se pohněvala.

Potom skoro tvrdě prohodila: "Zdá se, že nemáš rozum. Nikd,y bych nepři­ volila k něčemu podobnému."

Syn mírně namítl: "Usuzuješ ukvapeně. Za prvé, o čem zde ho­ voříme, je pouhá domněnka a za druhé: pova­ žuji Evu za tak rozumnou, že by se zprotivila každému dobrodružství."

Paní poštmistrovou však neuklidnila tato odpověď.

"Ne! Ne! Tomu se musí předem zabrániti."

A jak?"

"Promluvím sama s Evou."

"K tomu bych ani neradil," odporoval továr­ ník.

Ale stará paní trvala na svém.

"Promluvím s ní, jakmile se dozvím něco určitého."

Ryvin si oddechl.

"Nu - uvidíme!" pronesl uspokojeně.

Paní Svatoňová však se nevzdala svého úmy­ slu, zbystřenou pozornost věnujíc oběma mla­ dým lidem. Ale bez úspěchu. Jako by domluve­ ni, mladý inženýr k dcerušce svého zaměstna­ vatele se choval víc než zdrželivě. Nacházal o­ statně velmi málo přiležitosti, aby s Evou mohl mluviti beze svědků. A potom co ji on mohl i'ici?

Přátelství, které uzavřeli v den převzetí to­ várny do společné správy, neneslo dosud jiné­ ho ovoce, že že vzájemný úřední styk učinilo teplejším. Nebylo tedy důvodů k domněnkám ani podezření z žádné strany.

Matce Jindřiščině se tím opět vrátí klid do srdce. Bála se o vnučku. teskně vzpomínajíc své vlastní zkušenosti z dávné minulosti.

A stojío před starým rodinným zrcadlem v parádním pokoji, v jehož stříbrných hlubinách pochováno bylo tolik obrazu dávných výjevft, podob a tváří, bezděky i svoji mladost si připo­ menula, kdy, jsouc v letech Eviných, rovněž měla tolik růžové důvěry v život.

Ale tentokráte nebylo už svíravé tesknoty při staré písni. Život byl doboíován, S minulo­ stí doúčtováno. Klidná 'zima života rozhasova­ . la kolem své bílé něžné růže - hebký příkrov pro drahé hroby, soucitný obvaz na rány, kdy­ si zasazené.

Lety ubylo na ostrosti i těm příhodám, jež kdysi přiliš jitřily srdce.

A v-konec se vše jevilo jako zahaleno v obla­ ka snění ... . Slečna Ryvínová ovšem neměla zdání o tom, ( že cesta jeji mladosti střežena byla její babi­ čkou. žert otcův upozornil ji sice, že ani ne­ vinným přátelský styk s Adamem neunikl zá­ jmu domácích, ale záhy nepřikládala této epi­ sodě žádné vážnosti. Její vztah k Adamovi ne­ byl opravdu dosud jiný, než přátelský. Tak si alespoň slečna Ryvínová namlouvala . . . Ve skutečností však nemohla sama sobě zapříti, že Jí srdce vždy neklídně zaaušílo, kdykoli se s černým sešla, Cosi něžného, nepojmenovatel­ ného vábilo ji k mladému ínšenžru, cit, zcela

··-

"'

přičný tomu, který ji odp]lzoval o jeho otce.

Ač se všim moci snažila, aby potlačila tuto nechuť k. bývalému továrníku, nepodařilo se jí to. V jeho očích se skrývala potutelnost V jeho slovech lest.

Nevracel se jistě s dobrým úmyslem do to­ várny,. která mu kdysi patřila.

Náhle to bylo Evě jasno.! Dříve, dokud Cer­ ného blíže nepoznala, zdálo se ji. že nějaké krásné vzpomínky přivábily. ho v tato mista ...

Nyní však, kdy měla příležitost pozorovati jej z blízka - nelíbil se jí! · Pátrala po minulosti Adamova otce a sdílná babička pověděla jí, co věděla a~co mohla zú­ myslně zveličujíc, co život sám neučinil dosti velikým a temným.

Paní Sv:atoňová si mohla blahopřáti k úspě­ chu.

Podařilo se jí v Evě vzbuditi pochybnosti a nedťlvěru vftči černým.

Než ukázalo se záhy, že úspěch staré pani byl jen jednostranný. Podryl sice dťivěru •· Rober­ ta, ale posílil sklon Evin k Adamovi, který se v něm lišil od svého otce.

"Zdáte se mi oba tak rozdílní," řekla jeden­ kráte inženýrovi.

"Osud vedl nás každého jinou cestou,'' odpověděl. · "Nyni však se opět naše názory zpřibuznily?" vyzvidala. .

"Ne ve všem!" přiznal Adam přim.o.

Slečnu Ryvinovu potěšila tato upřimnost.

"Zť'lsta11ou vždy jisté rozdíly mezi rodiči dětmi. Názor generaci, které následovaly~ ne­ mťiže býti ani souhlasný?"

"Proč myslite?"

"Jde tu přece o vývoj!" odvětila.

"Pravda!" souhlasil.

Zářil všecek radostí. V jeho nitru se cosi o­ dehrávalo. Ale dosud neměl odvahy, aby vyslo­ vil, co citi. Snažila se mu pomoci a pronesla proto: "V našich názorech však nebude snad odchylek?"

"Nikdy!" prohlašoval slavnostně.

"Jste tedy mým spojencem?"

"Za všech okolností!"

"Neslibujte tak snadno!" varovala ho.

"Proč?"

"Mohli bychom se ocitnouti v poměrech, kdy bych opravdu žádala na vás splnění tohoto•zá­ vazkul" "Kéž by jen nadešly!" zahoroval.

Stiskli si pevně ruku a do oči si vroucně pohleděli. · · "Na shledanou!" loučili se.

Inženýr vrátil se do dílen. Eva do kanceláře.

Na konci. chodby se ohlédla. Adam rovněž. Po­ kynula mu rukou a on opětoval tento pozdrav.

Po celý den tonul v rťi:žové blaženosti. Zvlá­ štní teplý pocit vědomi, že je něčím této mladé krásné ženě, naplřÍÓvalo mu nitro neskonalou . blaženosti. A celý svět připadal mu poházertý2.­ rť'lžemi ... Tepr/a. večer přinesl mu částečné rozčarováni. Adám, vrátiv se d01nů;.nalezl otce na odchodu.

"Kam jdeš?" ptal sei ho.

"Do porady I" odvětil.

"Do jaké porady?''

Starý mávl rukou.

"Eh! Neporozuměl bys. časem se· však do-. zvíš." .

"Kdo tam bude?" znovu • se vyp'tával Adam.

"Několik nás továrny."

"Kdo?'? opakoval syn.

Robert už neodpověděl. Jen ve dveřích hučel: "Co ty bys chtěl všechno vědět!"

A odešel.

Syn hl!;!děl za otcem, pln jsa podivu. A.. aniž věděl !)roč, jeho dosud jasná lie se zachl1'!,tiřlla.

LIV. V úzké a křivlaké uličce se nacházela nialá hospddka '.'..u lázní''., _kdež v nízké a dusné vý­ čepně bylo místa sotva pro dvacet lidí. Každo­ denní hosté uvykli však již tomuto nepohodli a nepřekážel jim ai1i výpar připravených jídel~ ani hrubost šenkýře Vacíka, proslulá po všem kraji.

z

<Pok:raěovin1)

\r 5f tcitt, do

5, kvetna

xTAZORY nejakugenejgich lovcii se rfuni 0 torn, ktere tvite lovit v Africe je nejnebezpednej gi. "zkugenY lovec", neminim tim nekoho, kdo v geho v gudy zasttelil deset kusil africke zvete. Minim tim dloveka, ktery systematicky leta v africke divodine a jen si ucinil lov syYm povolanim. Ztraviv mnoho let v rovnikove Africe jako loveC z povolani, zadinam nem vedet o skuteenem lovu.

A kdykoli si vyjdu na novY loy, poudim se o, neeem novem, ale stale jsem si vedom, to se musim jegte mnoho udit. Nebot' opravdu znat zvyky lovne zvete, k tomu je tteba dlouholete zkugenosti a pozorovani.

Mame v Africe etyti zvitata, ktera lovit, znamena opravdove nebezpedi: Iva, buvola, nosorotce a slona. T:jrnyslne nepoditam do toho pardala, ktery, adkoli je nebezpednY, je-11 poranen a ma na svedomi potrhani mnoha lovet, zabil malo lidi, protote se mu k tomu nedostava velikosti a vahy. Pii lovu vgech ostatnich africkYch zvitat je nebezpedi, hrozici tivotu dloveka, nepatrne.

Ptedevgim mejme na pameti, to neporanene zvite je ztidka kdy nebezpedne. ttikarn ka. kdy, protote jsou vYjimky poru gujici pravidlo, o nicht se zminim pozdeji. Ale vgeobecne vzato, neporanite-li nektere zvite, necha vas na pokoji.

Katde zvite ma instiktivni strach pied vzezfenim, hlasem a pachern dloveka a tento strach je nutka, aby se od dloveka co nejrychleji vzdalilo. Ale opakuji, ae jsou 'Caste vYllinky, ktere potvrzuji pravidlo. Vezmete nejdrive Iva. Ten ma zajiste na svedomi vice tivotfi bilYch love& net kterekoli jine africke zvite. Ale myslim, to ma tuto gpatnou povest hlavne proto, ze je nejvice loven. Zasttelil Iva, "krale zvitat", nebo jak mu chcete iikat, je ctliadostiyou touhou katdeho lovce, ktery vstoupi na pfidu Afriky. V dtivejaich dobach bylo mono Iva snadno najit. Zadne lovecke safari nebylo povatovano za frpine,- dokud nebyl uloven le y, slon a buvol, cot ptispelo k vyhubeni techto zvitat. Dnes je diky ornezenemu podtu, ktery smite zasttelit na zvla gtni povoleni, snad jegte vice lvfi v Africe net dtive, ale musite se za nimi vydat do vzdalenYch kondin, abyste je nagli.

Ve vetgine fatalne skondivgich ptipadil byl lev nejtitiv poranen a je gte dasteji si loved zavinil smrt svou neopatrnosti a nezkugenosti.

Pted ,nekolika lety se na ptiklad v Tanganyice ptihodila nehoda, jet mela za nasledek smrt jednoho znameho americkeho sportsmana.

Provazen lovcem, poranil Iva a sleduje ho, nagel jej leticiho pod stromem na otevtene pianine. Podle yeech pravidel bezpeonosti a lidskosti mel mu vpalit je gte jednu kuli do tela.

Avgak neopatrnY loved se rozhodl natodit nekolik metro filmu umirajiciho Iva. Kameraman se ptiblitil na deset metru ke Ivovi. Loved se postavil stranou s pu gkou pro vSechny ptipady. Jakmile kameraman zadal todit klikou, mua s pu gkou se jai na "umirajiciho Iva" hazet kameny, aby jej ptimel se pohnout. Tu se lev maikem vztydil a podnikl talc. Loved, adkoli vystteiil jednu ranu, nemohl lva zarazit. Byl poraten na zem a tak straglive potrhan, ze za nekolik hodin zemiel.

Tato politovanihodna nehoda byla zavinena pogetilosti a neznalosti. Nebyla by se piihodila, kdyby oba mute byl provazel bilY loved od spolku profesionalnich lovcu z Nairobi. Veichni muti, naletici k tomuto sdruteni, jsou vsrborni zkugeni lovci a pray-odd., kteti dokonale znaji svoji praci.

Selous, jen syYmi zkugenostmi a pozorovacimi zkugenostmi pteddi katdeho africkeho loyce, tadi iva jako prvniho do seznamu nebezpednYch zvitat. I neporanemi lev (a to obou pohlavi), mute zantodit neprovokovan, je-li neodbytne sledovan hougtincu. "Dopali" ho to a vrhne se na vettelce.

V drivej gich dobach, kdy v kolonii Kenya stopovali Ivy lovci na konich, le y dasto se obratil a napadl lovce i kone. Udalo se tak nekolik nettesti, ale zpravidla jen tehdy, kdy se lev octl daleko od ukrytu.

Lvice s mla.d'aty je vadycky nebezpeene pro sveji obavu o mlad'ata a je radno se ji na dal-

172STNIZE

Nebezpeha aver` ku vyhnout. Lrdotravi .1vi jsou dnes vzacni a radim je do zvlagtni tfidy. Zatili jsme jedno z techto yzacnYch setkani pied nekolika mesici v Kenyi. Jeden le y a tit 'vice se zdrtovali hlavni silnice mezi Naivagou a Nairobi a za etyki nedele rortrhali a setrali nekolik domorodeft. Bylo je talk° prono.sledovat, protote se zdrtovali v trnite hou gtine vedle silnice a ustavidne se stehovali. Konedne v gak byli vgichni odstteleni, samec naposled, v noel u nastratene zebry. To potira'teorii, ze lev, ktery okusil lidske maso, nechce trat nic jineho.

RanenST lev, zalezlY do hougtiny, je vadycky nebezpednou gelmou, protote ho nemiltete videt dokud nejste plimo na nem. Je skoro jisto, vas necha ptiblitit as na skok, net se yam ukate. A potom odejdete bud' vy nebo on.

Jestli ho nezabijete jednou ranou, rortrha vas.

Buvol ma take gpatnou povest. Jsou zku geni lovci, kteti jej kladou na prvni misto mezi nebezpee'nYmi zviraty, ale ja tvrdim, ze v torn prehaneji. Je jisto, ae poranenY buvol je v hougtine vadycky nebezpednYm protivnikem, ale je znamo pomerne mai° ptipada, kdy by neporanenY buvol sem na lovce zautocil. Slavny loves W. D. Bell chova, velke opovrteni vuci buvolovi. Zestkelil jich desitky, ale nepamatuje se na jedinY pripad, kdy by byl ohroten.

Buvol je vgak v katdem ptipade cennYm protivnikem a ma na svedomi mnoho tivotu bilYch loyal i domorodcu. Adkoli ja nekiadu buvola na prvni misto v seznamu nebezpednYch africkYch zvitat, vim, to je dostatedne nebezpednY, aby si vynutil mou pattidnou frctu. Utok poraneneho buvola, ktereho v hougtine nemutete videt dokud neni skoro u vas, je ogklivYm a nesmirne rozdilujicim dobrodrutstvim, ktere jsem mel test nekolikrat zaalt. ttodiciho buvola, zrovna jako Iva, neize zahnat. Vyda-li se za vami, aby vas zabil, nezastavi ho nic net dobte mitena kule. Je-li poranen a pronasledovan, ma ve zvyku obejit lovce a nahle jej napadnout zezadu. Buvol vgak nikdy nefitodi "en masse", jak se tvrdi v nekterYch knihach.

Adkoli natal lovci povatuji lov na nosoroace za velmi nebezpednY (jakYm mute opravdu bYt), musim ptiznat, to ja k nemu chovam jiste opovrteni. Je neodbytnY a hloupY, ale jeho neodbytnost a hloupost, spojena s podivuhodnYm eichern a sluchem, cini jej nekdy nebezpednYm. Jednou jsme s pritelem lovcem sledovali stopu velkeho buvola v hougtinach okresu N'Di v kolonii Kenya. Prase kdyt jsme se bliaili ke skupine buvolu, vy gel z hougtiny veliky nosorotec a tvatil se, jako by se chtel rozbehflout ptimo na nas. Pti gel na nekolik metro k nam, ale potom si to rozmyslel, ()brat' se a zmizel zase v hou gti. Oddychli jsme si, protote vYsttel z pu gek by byl jiste zahnal buvoly.

I piizili jsme se zase za nimi.

Za dvacet minut se za nami vynotil tyi nosoroaec, ktery nos bezpochyby sledoval, a podnikl na nas rozhodnY a nevyprovokovanY Utak — aena se hou gtim jako lokomotiva. Tentokrat jsme mu dali na rozmy glenou, zda by se chtel obratit, ale byl rozhodnut nas rozdupat a tak jsme jej museli slotit na vzdalenost tti. metru. VSisttel ovaem buvoly zahnal a ua jsme je nespattili. Aekoli jsme sledovali desitky nosorotct, nikdy jsem se nesetkal se tadnSTm tak rozhodnS7m, jako byl tento. Byla to jedna z "vflimek", o nicht jsem se ua zminil, protote nosoroaec zpravidla jedna rozvane% net se o nem povida.

Schvane jsem si nechal slona az naposled.

Podle meho nazoru je vice nebezpedi ye vytrvalem loveni slona v jell() reviru (ktery je neobydejne zarostlY) net v !ovu kterehokoli jineho africkeho zvitete.

Slon, lord africkeho pralesa, stoji nade vaemi zy itaty diungle jako nejzajimavejai. Nikdy vas neornrzi, ustavidne vas udrtuje v napeti a vadycky podnikne neco neodekavaneho. Jed-

fRi-ana 17. as. z hlavnich vfrkod, ktere slon ma toted pronasledovateli, zaleti v torn, to vadycky "mysli napred", co se asi stave. A proto zpravidla zvitezi. Prato slon ma na svedomi vice tivott profesionalnich lovcu net lev nebo buvol. Ma sloe §patnST zrak, ale slush a &eh ma vyvinutY v Utasne mike. Nejmengi prasknuti suche vetevky pod lovcovou nohou okamtite probudi spiciho siona. jent uciti eloveka na vzdalenost dvou set metru. Lo y slont, jak prozemtely kapitan Stigand, je "kralovsky sport, jemut se na zemi nic nevyrovna."

Je to vgak sport, ktery vytaduje vice namahy net .katclY jinY lov. Nekdy sledujete stopu sierra rozervanYm, horkYm a bezvodnYm krajem, na jehot konci na vas deka zklaxnani.

Avgak slon prave jako vgechna ostatni zvitata zkidka kdy zairtodi, neni-li poranen. Videl jsem jich tisice a mnohokrat mi hrozila smrt, ale pamatuji se jen pouze na etyti nebezpedne tacky neporanenYch slont. A ye vgech techto ptipadech jsme slona pronasledovali tak dlouho a neodbytne, at se rortutil a °bratil na nas. Zachyti-li slon po prve vas vitr, skoro vadycky se obrati na fitek, ale jestlite tY2 slon, jsa vytrvale pronasledovan, uciti vas po druhe, patom se mejte na pozoru.

Raneny slon, je-li nasledovan do hougtiny. skoro vadycky podnikne na lovce Utok, a jeho Utak je nejvyggi zkougkou lovcovy chladnokrevnosti. Podnikne zpravidla frtok v, neproniknutelne trnite hou gtine, kde se loved nemute obratit, ale jit se slon gene jako sttela. A potom zbYva, udinit jen jedine — postavit se mu a zasahnout jej do hlavy tak rychle a tolikrat, jak jen mono. Pra.vdepodobne jej odvratite, a mate-li etesti a chladnou odvahu, pravdepodobne ho i zabijete. Nejjistejei na siona je do mozku nebo srdce. Rana do mozku, je-li spravne umistena, sloti jej na miste, jako by byl bleskern zasaten. Je-li vtak zasaten do srdce, riti se je gte dtungli nekolik set metru, net kiesne. Katda rana zasazena nespra,vne, zvla gte do taludku, jej jeke vice rozzuki a uoini pro lovce nebezpeenejaim. rana u vsi velike zvete — Iva, buvola, nosoroace a siona — je prvni kule. Druha a tketi rana, nejste-li ut rortrhani nebo podupani, kdyt se prvni minula tile, mute vas jegte zachranit. A proto na lovu nebezpednYch zvitat, kdyt ptijde okamtik pro prvni ranu, nespechejte! t NAN SE UCHAZI O MtSTO. 2adost o misto hlidade ve skladi gti Vactium Oil Company, Kanton, Oina: Nejctihodnej gi pane, dovedev se, te ye Vagem oddeleni pottebujete nekolik pomacnikt, dovoluji si yam co nejuctiveji nabidnouti sve slutby. Pokud se meho vzdelani tyre, propadl jsem pit podzimnich zkougkach, dehot dtvod yam ihned vysvetlim.

Propadl jsem, protote moje pismo bylo neditelne, cos bylo zavineno tim, ae jsem pti gel z tepleho do studeneho podnebi a proto jsem mel prsty ztuhle a nepoddajne. Mimo to jsem destal velikou dugevni ranu smrti meho drahello bratra. Mime to dovoluji si Vas upozornit, nejctihodnej gi pane, te se nalezam ye velmi neptijemnem postaveni, jsa jedinYm prosttedkem obtivy s yYch atyt milovanYch bratrfr a jejich sedmi ten, jakot i jsa nucen tivit sve dy e teny a jejich potomstvo, jehot mi Rah tolik doptal. Jestlite podivuhodnou gtestenou se tyto iadky potkaji s Va gi ctihodnou ptizni, ja, ubolay tebrak, budu se vadycky modlit za Vag dlouhY divot a zdar a poctim Va ge posmrtne oslavy olivovYmi ratolestnii.

Va g nejponitenel gi slutebnik 8ala Sing'. tiady v Nemecku nepovoluji kiestni* jmeno Soria. HakenkrajclerskY ketim Tteti Mee zahajil tateni proti cizim ktestnim jmenum. Nameeke deti maji bYti kfteny eiste germanskYmi jmeny. Pro hochy pry se nejlepe hodi Wotan nebo Siegfried. Registradni Utad v jistem provincialnim meste odmitl zapsati do matriky devde, jet se mel ► jmenovat Soria

Strans, 18,

VISTNiK

ODDI DOPISOVATELSlif ..46141,074MMITISIRia lAVW RESOLUCE SOUSTRASTI..

1‘11',) , ni2,cpsanY resolueni vybor tadu Bile. liora Cis. 16, timto projevujeme jrnenem tadu un?irnne citenou soustrast zarmoucene mantelce, ditkam a vtem ptibuznYm, nad ztratou milovaneho maraela, otce a na geho spolubratra Josefa PustejovskYho, kterY zerritel po kratke nemoci dne 16. dubna, na otravu krve, a dne 18. dubna byl pochovan na htbitove Vsetin, za hojne I:least ptatel a znamYch. ZesnulY pattil k Jednote po 36 rokt, byl v2dy dobrym elenem a syYch povinnosti byl v2dy dbalYm. Drazi pozUstali, vime 2 . e vat' zarmutek jest veliky nad ztratou vati mile bytosti, av gak ujigt'ujeme vas, 2e my spolkovi bratti a sestry citime s varni, cot* varn buda eastednou ttechou, a ty. milt bratte, po strastech 2ivota nripodivej v pokoji. nest budit jeho pamatce.

Za tad Ella Hora Cis. 16, S. P. J. S. T.: Vine Melnar, Frank Melnar, Jos. Du gek rerESOLUCE SOUSTRASTIMy, nitepsanY resoradni vYbor tadu Hvezda Praporu eis. 77 v Bomarton, Tex., vyslovujeme nagi uptimne citenou soustrast pozustale man/elce a ditkam nad ztratou man2e1a, otce a bratra Petra Orsaka, kterY zemtel na kreni rakovinu po operaci, star jsa 67 mica. ZesnulY byl dobrY elan na.geho tadvi, byl y/dy dbalY syYch povinnosti.

Zemtel 20. dubna ,a pohtben byl na katolickern htbitove.

Zesnul y' necht' odpodiva v pokoji a 'test buda jeho pamatce.

Dario v Bomarton, dne 25. dubna 1937.

Simon Bartok Raymund Prybyla, Frank Prybyla, resolu6ni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, naepsanY resolueni vYbor tadu Wesley eislo 14. S.P.J.S.T., projevujeme timto pozustalemu man2eli, ditkam a vnukum hluboce citenou soustrast nad ztratou jejich draze milovane mardelky, matky a babieky a nag spolusestry Anny Kamasoye, ktera zemtela dne 7. dubna 1937 ye stall. 79 let a pohtbena byla dne 9. dubna na cirkevnim htbitove ye Wesley, Texas. Zemtela byla do-, brou elenkyni nagi Jednoty a poctivou Ceskou tenou. Buda Cest jeji pamatce! A vy truchlici ptijmete nagi nejhlubti soustrast.

Dan° ye Wesley, Texas, dne 30. dubna 1937.

Jos. Mikeska, Joe F. Baca Jr., Joe Sada Sr. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, naepsanY resoludni vYbor, jrnenem ta,du Morayska Orlice cis. 145. v Penelope, vyslovujeme nagi soustrast nagi spolusestte Marii 8napkove nad iimrtim jeji dcerugky Dolores Marie Snapka, ten i br. pteds. Eduardu 8napka a jeho man2eIce Marii, nad ztratou jejich vnueky, ktera ;late v mladem veku testi let zemtela,. Buda ji zeme lehkou!

Dino v Penelope, Tex., dne 3. kvetna 1937.

Frank Svoboda, Ludvik Vanduch, Frank Hegar, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni/epsanY resolueni vYbor, jmenem tadu KomenskY eisl. 20., v Granger Texas, vyslovucitenou soustrast pozustale rodind nad trirtim matky, man/elky a na gi spolusestry Anna t urek, ktera zemtela dne 25. lotezna 1937 ve stall 69 rokti. Jmenovana sestra byla ranena mrtvici, dva roky byla upoutana na lfako a vytrpela nmoho. Dokud byla zdrava, vtdy te2ko praco, ala a dbala svYch povinnosti.

Buda 'east jeji pamatce!

J. H. Huser, R. F. Holubec, ;11_3 P. Llica

San Antonio, Texas.

Tak jsem nee° zaslechl, h Sokol San Antonio ptipravuje taneexii zabavu pti gti nedeli 9. kvetna na Den matek, v Turner Hall a °pet, neinkuje oblibena San Antonio Czech Orchestra. Nebyl jsem pfitomen posledni schOzi a tak lam nevedel co je na torn pra,vdy, tak jsem se na to pozeptal a skuteene. Uti je vgecko ptipravene, klapky na in gtrumentech naolejovane a gmytce namydlene, tak jests at' si kaldY necha, ptibit extra pode gvy na sttevice, neb pri takovem reji snadno by palce ze sttevict douhaly yen.

Sokol zve vgechny krajany a ptately z blizka i dali k teasti. Ptijd'te se s nami pobaviti.

Na zdar!

Louis Dressler.

RESOLUCE tadu San Antonio eis. 133. v San Antonio, Tex. Rad San Antonio Cis. 133. v pravidelne schttzi, konand v nedeli 2. kvetna 1937, jednohlasne ptij al nasledujici resoluci: Jelikot pri volbe pokladnika H. A. ye XII. sjezdu v East Bernard, Texas, br.

Frank B. Steiner, at vedel tie nebyl obeanern S. S. a tedy nemel pattlene kvalifikace pro tento utad, Jelikoi XII. sjezd, v domeni tie von obCana, omylem a proti vlastnimu usne geni a proti stanovam Jednoty zvolil br. F. B. Steinera, pokladnika H. A., Jeliko/ br. F. B. Steiner, ani kdyi ptitel eas, aby zaujal misto pokladnika v H. R. obeanem jests nebyl, Jeliko2 nesloiil zaruky, jak toho stanovy Hlava IV. Clanek 6. F vy2aduji, Jelikot komisat pojitt'ovani v odpovedi na dotaz dlena H. A. upozornil na to, ze fikad pokladnika H. R. nebyl spravne a zakonite zaujat a naznaeil, ze povinosti H. R. a ptedsedy toho telesa je, ustanoviti za pokladnika nekoho, kdo by vyhovoval potadavkiim stanov a zakont statu Texas.

Jeliko2 pak H. R. zvolil br. A. A. Le gikara do Utadu pokladnika a Jeliko2 ted' nekteti eleni a nektere tidy odsuzuji a sesmetriuji H. A. za rozhodnuti, jeti o veci to Buda usneteno, ze smyslem math() tadu je, 2e br.- F. B. Steiner nebyl zakonite zvolen, tie nebyl obeanem, kdyi pti gla doba, by zaujal misto pokladnika H. A. a ie neslotil zaruku, jak toho stanovy vy2aduji, 2e nevyhovel po/adavVim nag ich stanov a zakor1 statu Texas a tie tedy viibec nikdy pokladnikern H. A. nebyl, tie ptieiny prof se nestal obeanem S. S. a proi neslo2i1 yeas zaruku, jsou jeho osooni zale2itosti, ktere nemeni na ge stanovy, nezajirnaji celek Jednoty a nikterak nezavazuji H. A., ze kdy2 XII. sjezd zvolil neobeana do utadu v H. tak ucinil omylem a proti vlastnimu usnegeni a proti stanovam. e kdy2 H. R. zvolil br. A. A. Legikara do iikadu, kterY a2 do to doby zakonite obsazen nebyl, napravil takto chybu, kterou XII. sjezd omylem ueinil a jednal spravne, jak nate stanovy a statni zakony vy2aduji a vykonal svou povinnost die slibu pted ukondenirn sjezdu udinenym.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, naepsanY resolueni vYbor, jrnenem du KomenskY Cis. 20. v Granger, Texas, projevujeme citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou Vateho milovaneho otce a bratra Henry Schirpik, ktert yam (Adel tak neodekavane, neb jeho nemoc z poeatku se nezdala bYti nebezpeenou.

ZerrIfel 9. dubna 1937 ve stall 46 rola]. v nemocnici po operaci. Jeho man2elka ho ptedegla pied dyema roky. Tfi nedospele ditky a jedna ydana dcera aeli jejich odchodu.

Milo pozustala rodino, budi2 yarn Atechou, ae celY fad citi s vami. Bratr Schirpik byl tadnY mut otec a spolubratr, kterY vidy dbal svYch povinnosti. Buda Cest jeho parnatce!

J110 P. Trlica, J. H. Huser, R. F. Holubec.

Ve sttedu, dne 5. kvans.

1937,

nyntjtim nesniaim br. F. B. Steinera, jako2 i eels tau neblahe situaci, jent ted' Jednotu nagi znepokojuje, by se bylo ptede glo, kdyby byl br. Steiner upozornil sjezd na to, to nebyl tehdy obdanena S. S., ze tedy za v ge nese zodpovednost sam a ne H. R. Ze nos tad schvaluje a ocefiuje rozhodnuti H. ft. v teto zaletitosti a doufa, tie i v budoucnu bude se toto vedouci teleso riditi dle nagich stanov a zakoml a vzdor nespravedlivemu odsuzovani a sesme gnovani, bude takto zabezpeeovati pokrok a blaho natl. Jednoty. to resoluce tato ma bYti zaslana k uvetejneni do Vestniku, jeden opis osobne dorueen Hlavnimu Radii S.P.J.S.T. a jeden opis zanegen do protokolni knihy.

Za tad San Antonio els. 133.

F. Malt, ptedseda.

Louis Dressler, tajemnik.

DO WEST A OKOLI !

Divadelni odbor Slavie sehraje v nedeli 9. kvetna v mestske radnici ve West krasnY dej z nagi minulosti "Propast Macocha." Mezi jedninimi bude teinkovati peveckt sbor Slavic. Zaeittek ptesne o osme hod. veder, vstupne 25 a 10c. Clenstvu jako eels vetejnosti naskyta se pro nedelni vee. er osvetujici pobs veni a mirnoZpravodaj. tidnY potitek.

Sbor Mladeze v Ennis.

Ctbna, redakce a mill ttenatil Opet se pokusim podati zpravu z nageho kroutiku. Divadlo "Nechod' tam, pojd' rad§ k nam" jsme sehrali v sobotu weer, dne 24. dubna. Divadlo se v gem libilo. Ted' zase se einime s ptipravami na ten velkt "barn dance", ktert budeme potadat v Narodni sini v sobotu weer, dne 8. maje. K tanci budou vyhravat d ye bandy muzikant0, a to orchestra od tadu SPJST. cis. 25. a zdej gi "string band". Ptali bychom sobs, abyste se ptigli s nami pobavit. Hogi a mutigti ptijd'te v modtakach a damy v "printovYch" tatech. Vstupne bude 25 centA, stf v modtakach a damy v "printech" 10 centfi. Mutigti, kteti budou ye svateenich gatech, budou platit 35 centii.

Mezi tancem, pro odpoeinuti, mime ptipravenY pant "amateur contest", ph Cernz se nasmejete a pekne pobavite.

Die teei tech, s kterymi jsem se u2 se gel, budeme mit sin nabitou. Ka2dY se na to te gi, a opravdu maji se na co te git, nebot' v ten veder budeme mit "hot times". Tedy nezapomerite na sobotu veeer dne 8. male.

Te2 i na Den matek, 9. maje, mime ptipraveny pekny program. Tak se ptijd'te podivat.

V posiedni schtzi na geho Kroutku ptistoupilo k nam §est novtch elent a sice: Joe, Vlasta, Lillie a Alice Trojaeek, Mildred Nekutia Johnnie Trojaeek. S pozdravern vgem, Geo. 8trune.

041•111.../.041/0iN11111.0.11.1 ■11.0.11111•041111.

ZABAVNi PROGRAM NA "DEN MATER", DNE 9. KVETNA bude odbYvan v sini faclu Jaromir Cis. 54, S. P. J. S. T., o tketi hodine odpoledne.

PROGRAM: 1. Hudba 2. Uvitini: pted. Robert Cervenka 3. Nage Hymny - Smigent Sbor Slavie 4. Hasa., Nagim Matkam, - dcerugka Emilie Troubilova.

5. Hudba.

6. Proslov: "Ty na ge drahe matieky" Capt. Method Pazdral T. t eska pisnieka - Smitent Sbor Slavie 8. Hudba.

Po programu volna, zaha,va. iHudbu obstara proslulY _ 0. K. ORCHESTR (GERIKOVA KAPELA) I Vstup, veiny- a - kaidY . jest srdeene' zilari. ' itiRiti'VNi -iti(BOR.:' ' 1

qtedu

kv6tna 1937-

Vasa bakteriemi. rjr A SVETOVE valky byly stale .§iteny povesti,,ze Nernci utivaji k dosateni svYch valeenkch cilti "bakteriologickYch" zbrarri. Shiazovall pry se svtch letadel bonbony a jine druhy cukrovi, v nicht byly choroplodne bakterie. Nikomu se veak tehdy nepodatilo dekazat bekteriologickYrni experimentalniml Vyzkumy, ze shazovane eukrovinky obsahovaly skutedne bacilove nakazy. .Tit v roce 1918 prohlasil senator Lustig, Ze teinek bakterii jako valeene zbrane je velmi nejisty a pochybnY ate neni mono omezit j ejich Akodlive nasledky jenom na napadene; mohou se pry rozAitit stejne na utoeici, flint tak vznika velke risiko, neinnerne vetai net je pravdepodobnost vyvolani nejake epidemie v urditem miste v neptatelskem Pozdeji se touto ctazkou zabYval znovu Vittorio Puntoni-v elanku "Motnosti bakteriologicite ofensivy ye valce". Shrnuje sve podrobne fivahy do techto zaverti: 1. Je pravdepodobne, to mUteme bakteriemi nekterYch na.katlivYch nemoci vyvolat umele ojedinele ptipady anebo menAi epidemie onemocneni; nesmime vtak zapominat, to u mele dopraveni bakterii do organismu neni jate totoine s infekci-samotnou. Ale podobne ptipady, pokud se nerortiki ptesptilit, ptedstavuji jen nepatrne nebezPedi proti jinYm, modernim UtoenYm prostfecikum a neznamenaji proto citelneho ztiteni samozfejmych sanitnich opatteni.

2. Isolovani, desinfekce, sterilisovani a hromadne odkovani, ptisna kontrola vody a potivatin jsou zarukou, to se umele zgasobene ptipady onemocnent daji snadno isolovat na sve ohnisko, stejne jako nemoci ptirozene.

3. Motnost umeleho vyvolani pandemii a zpftsobeni velkYch t. kod ptes vgechnu hygienicko-sanitarni obranu je velmi pochybni, nebot' pandemie se vyvijeji jedine tehdy, majili ptiznive prosttedi, ptedpokla,dajici zvlagtni a doposud Indio zname biologicke pomery.

4. Vyskytnou-li se tyto okolnosti anebo vytvoti-li se v dusledku valedne bidy a nouze, vypuknou pandemie spontanne, takte je neni nutno vyvolat umele.

5. Nastane-li ptipad, ze plies vkchny dobre °beetle ptedpoklady a plies hygienicko-zdravotnickou ochranu mute byt vyvolana pandemie nejake zname nemoci, pak postihne nevyhnutelne i ty, kdot ji vyvolali.

6. Je velmi nepravdepodobne, to by natera z valeicich stran mela nejakY doposud neznamk a velmi snadno se Aitici virus, jimt by se vytvokila nezvykla situate, v nit by proti naprosto bezpeenemu a zabezpeeenemu fitodnikovi stal bezbranny soupet.

Vedle Puntoniho zasahuji do teto deba.ty jeke jini bakteriologove a epidemiologove, a tem .& vSichni pochybuji o motnosti ubiti bakterii jako zbrane, anit by fitoenik nebyl stejne ohroten jako napadenY. Rochais opakoval jenom to, co tvrdil Juergens a mnozi jini lekati, to totit podminky, za nicht vznikaji a giti se nakazy, jsou daleko komplikovanefSi, net jsme se doposud domnivali, a to jejich dnetni znalo,st je je gte velmi nedokonala. Aby vznikla nakaza, nestadi jen styk mezi ureitou oscbou a nositelem bakterii; jest tteba spineni jate cele tady daHich piedpokladu. Infekdni sila virusu mute bYt zavisla na mnotstvi a zpftsobu, jakYm vnikne do organisInu. od virulentnosti bakterie a podobne. Na druhe strane musi osoba, jet ma bYt nakatena, skuteene take nakateni schopna; to znamena, te musi skYtat pro rust a vktroj virusu vhodnou pOdu.- I v tomto ptipade rozhoduje o uspechu mnoho einitelft, jako na ptiklad stati, podminky-vYtivy, velikost namahy, stay stkevnich pruchodt, ureite povetrnostni podminky, vzruteni mysli, chronicke patholo&Ire zavady a koneene i ureita immunita jednotlivcova.

Umele vyvolani epidemii se setkava s nesnasemi z mnoha chlvodt. Snat§i a *dint/MAI by bylo ubiti bakterii velke infekeni si/y, jako je

vt e Tots rta ptiklad mierococcus rnelitensis, c2 hrivky, mom, tyfu, bacil Whitmortv a jine, 0v'Sem za ptedpokladu, to se neptiteli podafi dopravit naka2livk material mezi vojsko I civilni obyvatelstvo a nakazit soudasne velky podet osob. jinY pffklad zmenene shy nemoci me y e vymizeni malariove nakazy ye Francii, ptestote je zde stale dotatek stojate vody.

Z uvedeneho je patrne, ze nektere nakazy ztraceji svoji fitodnou a 6ifici silu nasledkem nekontrolovanYch vlivt. a jine nakatlive nemod se zase objevuji a MK tak, ze — jak MU, Charles Nicolle -- se stanou nemocemi budoucnosti.

Ztoho vgeho vyplyva, to se nakaza mezi zvitaty I mezi hmyzern da, vyvolat j en velmi talc°.

Rochais vypoditava a tai otazku prosttedkO, ktere 'name zatim k disposici k vyvolavani epidemii. K tomu, to by chtel neptitel rozSitit ✓ urdite krajine velke mnotstvi kultur, musel by k tomu utit nejpravdepodobneji letadla.

UCinek takto sesla,nYch bacilovYch mrakt1 je ovgem zavislY na rozlienkch meteorologickkch dinitelich. Pti slunnem a suchem podasi podlehnou bakterie nieivemu Ueinku ultrafialovYch paprskii. Pti vysokkch teplotach nalezaji vSak vyhodne podminky k svemu uchovani. Chemicke sloteni mute na bacily pusobit ptiznivkm anebo skodlivym zpfisobem. ttodnik by ofSem mohl take. AIM badly explosivnimi sttelami. Trillat tvrdi, to v takovem ptipade explose badly neznidi, nYbrt to naopak podporuje rozprakni nahromadenkch bacilovYch mas. Horko a plyn, ktere se vyvinou pfi explosi, nemaji Cas pilsobit na badly zhoubne.

K vyvolani nakazy mute take Utoenik otravit pramenitou vodu, teky, studne a podobne, kratce vaechny zdroje, vody, jicht obyvatelstvo poutiva. Toto nebezpeei je motne, ale neni rozhodne tak velike, jak se mnozi lido domnivaji. Umele nakateni vody je totit dosti nesnadne. Badly Uplavice S'iki se ye vocle jen velmi pomalu a bacilus btitniho tyfu znedisti vodu jen velmi tetko, zvlatte je-li v diste kulkultute a neni-li promiten s nekterYmi organickYmi latkami, jako na pffklad vYkaly.

NejvetAi vyhlidky na tspech ma v Ptipadne bakteriove valce micrococeus melitensis, ktery se vyznaduje vysokYm stupnem tititelnosti a nakallivosti a drti se nejciele v cizim prostkedi. Tato otravna latka vnika do organismu velmi snadno, a to nikoliv jenom taludkern a sttevy, ale i vdechovanim, ba dokonce i pouhYra stykem.

I kdyt tedy nepfedstavuje bacilova, zbrari ye valce tacink pravidelnY nidivY prosttedek, ptece jen se nevyluCuje motnost bacilove \Talky z planu zbrojeni a ochrany zeme, nebot' v mnohYch ptipadech by se mohlo ptece jenom podakit zmenait poCet bojujiciho vojska, zvysit ner,nocnkch a mrtvkch v tadach civilniho obyvatelstva a vyvolat tak zvlaSte zhoubnY moralni udinek a rozklad. Je tteba, Pike. Rochaix, vykazat bacilove valce spravne misto mezi velednYmi nebezpeeimi budouci doby a uCinit vSechna pottebna opatteni, aby se nemusela 'Alta zbytedna a namnoze pfehna• obava a neopodstatnenk pessimismus.

Senator Lustig uzavird sve ja,sne vYvody na toto tema poukazem, to se ku podivu zapomind ye v§ech debatach o tak zvane bacilove zbrani *pine na okolnost, ze existuje stale jegte tenevskY protokol ze 17. Cervence 1927, ktery zakazuje utivani bacilu v katde priSti valce. ttok v1101 na autobus.

Severn' gecko bylo v posledni dobe zaplaveno stady hladovkch vlk. Na okresni silnici ✓ grevenskem kraji piepadla veera poeetna sn eeka. hlaclovkch vlku autobus. kterk obstariva mistni spojeni. 8ofer, ani cestujici nerneli zbrane. Museli se braniti 2eleznkmi tyeemi a klacky. Zutivi vlci vyskakovali podel sten a jednomu se podatilo dostati se na sedadlo vedle §ofera. Teprve po dlouhem zapase a s pomoci ostatnich lidi se toferu podafilo zutiye zvite ptemoci a teleznym hakem ubiti. Vik ho na pravern rarpeni nebezpeen6 pokousal.

a 19.

love s roj V lloentgenu.

Dr. A. Weiskok,;1.

DYZ v roce 1895 Vilem Konrad z Roentge IN. nu obj evil paprsky po nem nazvane, nebylo jegte moZno ocenit dinelitost tohoto zajimaveho druhu zateni. Od to doby se rortitilo poutivani Roentgenovkch paprskt v lekatstvi do to miry, to si dnes ztetka muteme ptedstaviti medicinu bez roentgenu. I technika pracovala nefinavne a stale vice se snati o dosateni jate dokonalej§ich ptistrojU, a to k ziskani jednak pottebnYch elektrickYch proud& jednak lamp, ktere by vydrtely znadne zatiteni. Ruku v ruce s technickYm vYvojem postupovalo i prohlubovani roentgenologickkch znalosti a leeebnYch motnosti.

Adak teprve mnohem pozdeji se zadina poutivat penetrujicich roentgenovkch paprskA i v technice. Zname, je zavislost propustnosti telesa na jeho atomove vaze. Vime, to Roentgenovy paprsky proniknou na ptiklad dtevem temet Upine, to lehke kovy jsou pro ne snadneji propustne net tetke. Tao vlastnosti se vyutiva, s prospechem v terapii pro filtrovani RoentgenovYch paprskt. V poslednich letech bylo zavedeno systematicke vySettovani Roentgenovkmi paprsky, obzvloAte v kovopramyslu.

Lodni hffdele, dratene, lana, silne zatitene strojni soueasti, na net jsou kladeny obzvli gtni potadayky, se soustavne roentgenuji. Technika se samortejme liti naprosto od roentgenove techniky v lekatstvi. Je ztejme, to zateni, jet ma proniknouti na pffklad oceli mnoho centimetre silnou tak, aby na fotograficke desce byly viditelny detaily, mush mitt jinou charakteristiku net paprsky, jicht se poutiva k prozatovani nebo fotografovani lidskeho organismu. Exposice se pohybuje podle toho mezi mnoha minutami a nekolika hodinami.

Krome pouheho fotografovani kovovYch soueasti byla v poslednich letech zavedena roentgenova stereoskopie, jet dopomaha k ptesnemu lokalisovani hloubeji umistenYch chyb, vzniklYch pti slevani nebo zpracovani. Timto zpusobem lze objeviti chyby v materialu a zayeas je odstraniti nebo po gkozenou soudast nahraditi eastedne bezvadnYm materialem. Touto "profylaxi" byly jiste jit zachraneny detne lidske tivoty, ktere by byly padly za ()bet' na pffklad pfi zlomeni htidele, chybne jit pit vYrobe. U.kotlu, rourovkch vedeni, tyCi a jinYch strojovYch lodnich soudasti jsou veainou jit ptedem daily ptedpisy, to na kovovkch solidestka,ch nesmi bkt nit svateno. Systernaticka kontrola umotriuje zjiAteni takovYch mist, nevyhovujicich ptedpistm.

Motnosti poutiti Roentgenovkch paprskft v technice nejsou dosud zcela vyeerpany. Cenne obrazy jsou jit po leta kontrolovany roentgenem, aby bylo zjiSteno, zda se pod vrchni vrstvou barvy neskYva jate jina malba. Tet dodatedne korektury, ba i padelky lze tak bezpedne odhaliti. V nejnovejSi dobe se zavadi v exportujicich zemich na ptiklad roentgenovani Alechtileho ovoce, aby mohly bYti vytazeny plody zevnitt zkatene a tak zamezena nakaza ostatnich kust.

Soud o umele krase.

Zeny mrzivaji i neodvratne znaky starnuti.

Tim vice mrzely teprve tficetiletou, provdanou jeji ptedeasne ptevisla tvate a Mine chmkii pod nosem. Poradila se s odbor. lekai•kou v Buie, ktera se zabkva plastickkmi 07: peracemi, zda by bylo mono jeji vady oblideje odstranit. Zaplatila dva tisice Ke, ktere lekarka paadovala za provedeni operace obliCeje. Operace se podarila, Lena chodila v obvazech, ale kdy2 se koneene vratila- od lekarky: bez nich, man'tel ztrnul -nad krasou sve-ze-= ny. Mela oblieej rozbrazdenk dervenkmi jizvami. Zklamaly i,nadeje, to po Case jizvy zmizeji a zarostou. Zena, ktera se dala zkraLit, podala nyni na lekafku galobu o nahradu peti tisic KC za zhyzdeni. Lekatka se brani, to zjizvent nezavinila a chce to prokazat vYslechy. znala

Strana 20.

PROSTA LENA NA BRITS/KILDA TRtNI_T. BYvala vevodkyne z Yorku. "smiling" duchess" jak ji nazval lid pro jeji earovny fisniev. stale se pies floc kralovnou. Lid ji s nelidenYm jasotem ptivital, ale proznena "usrnevave vevodkyn6" v prvni pa,ni zeme neni jen tak snadnou. KraloVna-matica Mary, matka dvou kralft, se ji snati zasvetiti do fikolu, kterY sal-6a zastavala po 25 let.

Najednou jsou noviny piny obrazkn. nove kralovny, pite a mluvi se o jejich toaletach, vychazkach, zalibach a zvycich.

Lady Altbeta Bowes-Lyonsova vyrostla jako venkovska hrabenka na skotskem zamku, o nemt legenda vypravi, te na nem stale jette obchazi duch zavratcleneho Mackbetha. Den za dnern, odena v sportovni taty nejprostEho sttihu ze skotskeho tweedu, v silne, tetke boty, v pestrY swetr vinenY a v prostY plstenY kloboueek, prochazela se Altbeta zahradou nebo jezdila na koni, pomahala i pig poll praci — do dnetni role byl to tedy prc mladou term ptechod trochu nahIY.. Ted' musi kralovna Altbeta ureovat mOdu a uclavat ton celemu spoleeenskernu tivotu rOiSahle PrucIke svetlo jevittni rampy ji vetejnost s pood,tku oslepovalo jen s pomoci kralovny lekala, 1". ry troufala si vystoupit konedne v pinern lesku pied celou spolednost.

Dnetni kralovna Altbeta ma velmi malt) podcbneho se svou velkou jmenovkyni minuleho stoleti. Pta,tele ji liei jako tenu prostou a skromnou. milujici hudbu, hospodyriku a starostlivou matku dvou malYch deveatek. Na vYsttednosti a Ptepych si nova kralovna asi nezvykne nikdy. Miluje prostou kuchyri, nekouti, nepije alkohol, nema rada obtadnost a dovede se usmat na nejchudtiho dloveka. Nemo, tacinou zvlattni libustku, ani vateri. SvYmi zpilsoby byla kralovna Altbeta vtcly spite mett'ankou net tlechtienou,. mela vtcly fizkY vztah k lidu a tak jako dtive kralovninu mOdu ptedevtim kopirovaly bohate tlechtieny a mantelky prnmyslovYch magnate, ptejimaji dnes modu kralovninu s nacitenim ptedevtim teny z lidu. Je to snadne, noviny ptinateji cele serie kralovnirrYch obrazku v rAznYch kloboncich a tatech — ktere samortejme okamtite vtechny jsou kopirovary modistkami a tvadlenami v levnejtirn materialu (pokud model neni chranen). Tata plati pro middu rukavic, sttevidkii a kabelek kralovninYch, jet udavaji m6du cele zemi.

Jako katcla vlaclkyne, je i nova anglicka kralovna obklopena spolednosti dvornich dam, ten, ktere si sama urdila. Vybrala si za sve drutly teny proste, milujici jednoduchost, zdrtelive. Vkchny jeji dvorni damy tiji tivotem podobnYm tivotu kralovninu. Vevodkyne z Northumberlandu je vdovou a jmenovana byla "mistress of the robes" — je to nejvytti Aloha u dvora, kterou jen vevodkyne zastavat. Je u kralovny pti 'vech eficialnich jejich funkcich, ji k obtadfim i audiencim, je i ze vSech dvornich dam nejbliZSI "fibaZe sama nebydli v buckinghamskem palaci. Fined za ni jde etf

Vs sttedu, due 5, k,vetna 1931

ITISTNtIL

'lady of the 13:-c"1-

chamber". If.ralovna pro tento lu, az jsi vohnul kanon. Moe me to me ale nevchne g . Tvilj otec Vaclav ureila na nejblitti mesice ety- tfdi, avgak musim Te oznarnit,.

Noha." ri dvorni damy, museji byt ptipraveny ke slutbe kralovske v kteroukoliv dobu, jsou kralovnin.ymi adjuta,ntkami.

Vedle dvornich dam ma kralovna -jeate celou tadu niladYch ten k ciisposici. jet ut nemuseji byt tlechtickeho pnvodu. Ty maji na starosti dvorni zabavy, baly, dobradinne, slavnosti a pod. Co nevidet zude prvni dvorni bal. Kralovna neni tadnou vynikajici taneenici, unai hlavne valeik a skotske tame. Kdy-1 by bylo po jejim, taneily by se nal dvornim pelse zase dtverylky a pot ad spoleeenskYch menuety. Ve dvornich kruzich se zabav, jet od otevteni proslYcha, ze brzy v Anglii pozbude jeho moderne vybudojazzova hudba obliby a do mOdy vaneho stanku uk.azaly ptijdou melodie valeikil a polek. Nese bYti lakavYm dostabot' moderni bude to, co kralovna venidkem krajanU a jema rada. jich ptatel.

SLAVA, MAIVIE MONARCHISTY PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

IMAM! Na doptimi se jest — 20th and North Main, V tichosti a tern neznamosti se u nas zrodila v jedne vrtovicke ho✓ NEDELI, 9. KvETNA.—Sablatura, Ganado. Odpoledne proapt cice nova politicke, strana, ktegram "Den Matek", zdarnia. ra zcela vatne a opravdove dala do ✓ NEDELI, 16. KVETNA.— Syncopator's. sveho programu "ptemenu repu✓ NEDELI, 23. KVETNA. — J. R. Baca Original. bliky na monarchii". ZabYva se i ✓ NEDELI, 30. liVETNA.— Nesvadba z Rosenberg. podrobnostmi sve testy k trunu a ma i kandidata kralovske koruny.

Ut dnes mu byl touto spolednosti uttedten oficialni honosnY titul: "Karel, pretendent koruny svatoPORADATELI. vacia y ske, kral deskY, markrabe mora y ske, knife slerske, slovenske a podkarpatskoruske." Shromatcleni ma tato spoleOnost kat4ch nact dni. Ptistup do dvorniho salu je dovolen jen po sloteni ptisahy.

Sklada, se v ptedsini dvorniho salu.

Ponevacit dvorni sal naleza se ye spclkove mistnosti vrtovickeho hostince, slouti za ptedsiri pro sloteni ptisahy vYdep. Pro PEW, te y e vY6epu je velka, frekvence, mute se otisaha slatit i v jine odlehle mistnosti, kde se bide ptes svou potte,bu nezdrtuji.

Bliti se jeden z nejkrasPfitti kra,1 ma ovtem i sve ptitti nejtich svatkil v rote — ministry. Jeho rninistr kultu je obDEN MATEK! Kytici kvett hajcem rukopisu a ma doktorat. chceme ji dati na jevo, V oblacich koute se to odehrava nezapominame. kralovske drama otyt chudYch hospodskYch sten. Dvorni ditnik naleva krali a ministtrs panem dvornim martalkem se nalevaji. titratu plati kral. Po kralovskem projevu matku vati nevyjimaje, trnasleduje ptijimani novYch dent. pi vtak Casto pOrutenYm NovY Glen sklada, slavnostni slib. zativanim — nechuti k jidze nikdy nevyzradi nic z toho, cc videl a slytel, te y eti v pravost rulu a seslablosti a matka kcpisto Musi ptisahat, te neni ani vain bude vdeena, kdyi pro zednat, ani volnomytlenkat ani Ed, ni dostanete toho nejlepa te nikdy neuveti v "demoliberaSib° ptitele stareich lidi, a lismus". tim jest Nad tim vim je na zdi rozesttena kralovske, vlajka: dervenobild, s modrYm K uprostted. Mohlo by se tici, te je to hrubost, aby se z eeske historie a deskYch kralt delala v hospode tvejkovska legrace a No, psindera, Ale potit je v tom, te tihle lido to s monarchismem i s tim kralem mysli zcela vane, byt' posluhovadica, uklizejici po nich sal, like: "To jsou duriata!" At na krale, je to znamd, osobnost, ale veseid kcpa. vSrborne, ptipravka ptipravend k otiveni dinnosti Delosttelec Vaclav Noha napsal taludku a povzbuzeni chuti k jidlu. Velka Alley otci svemu dopis: jen $1.25. — Nema-li vas lekarnik, objednejte "Drahy °tee! Pottebuju penize, ptimo od: nebot' jsem vohnul kanon. Tvfij syn Ve.clav Noha".

Otec dopis dostal a ihned odpovt synu! TeSi me, 2e :-- 7:(-1:313 -3 ';'-3 itn:42; 1-.'3, 173c-cit 31-

RAD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE

VSTUPNE: PANT 40c

DAMY 25c

0 MA

JEN TO NEJLEPSi

Starii fide

SEVEROVA

(SEVERA'S BITTERS)

Ve sti'eda, dne 5. kvetna 1937.

PROGRAM ROZHLASI Z CESKOSLOVENSK.A. Ctvrtek G. kvetna; 11.84 meg. CST. P. M. Zikelka, 111eni pciadu a zvony '7.00 Popularni koncert (J. fZidkY: Maid suita, Vit. Novak: slovacky). 7:05 Ruikna Naskova: Pohadky. 7:25 Slovenske ludove piesne (Arnold Floegel, clen opery Siov. diyadla) 7:30 CeskosluvcLske zpravodajstvi. 7:45 Vesel y hudba, zpev (orchestr a mug . sbor, 7:55 Ang-licke zpravodajstvi 8:30 Vojciiska hudba ( ppl. 5. "T. G. Masaryka") 8:40 Krajansky koutek. Hki&eni ptikiho poiadu, zvony 9:00 Pointeli 10. kvetna; 11.84 mg. CST. P. M. Znelka, hlageni potadu a zvony 7:00 VojeLska hudba (ppl. 28. "TyrSe a Fuegnera) 7:05 Posl. Fr. 2ilka: Dnegni nak zemedelci 7:25 Narodni pisne (Pevecke sdrui. pralskSrch , 7:30.

Ceskoslovenske zpravodajstvi. 7:45 Radiofilm (orchestr a soliste) 7:55 Anglicke zpravodajstvi 8:30 Licloy* koncert (J. L. Bella: Slay. predohra, A. Dyadic: Husitska pied.)

8:40 KrajanskS' koutek. Hlit&eni pHitiho poiadu, zvony 9:00 Dohoda Jugoslavie s Rimem je veliky Aspech pro Stojadinovide, ktery jako bYvalY president belehradske bursy rad poeita s hotovYm ziskem. ZbYva ov&ern otazka, dim bude musit tento zisk koupit.

Echo de Paris. * Nebylo nahodou, le prave v Buie na4e1 Mendel svoje zakony o cledienosti. Smysi pro spravnY rytmus iivota byl to domovem.

Jifi Mahen. * * Olovek, kterY usiluje o spravedlnost nade v&e, nemfte bYt politikern. — Remarque.

2ALUDEK

starch lidi

nepracuje t a k dobte jako u mladych, zyla§te dlouhe • zimni mesice bez pohybu na slunieku kna derstvem vzduchu oslabuji einnost zagvadel.

Kupte mamince nebo tatinkovi lahev SEVEROVY

VRSTNIK SKiliNKA S TAJEMSTVIAI CI- f SAitOVNY. Spisovatel K. Tschuppik, auto: clUkladneho Zivotopisu cisatovny AlZbety, vzpomina ye videnskein "Morgen", ze se ttz drive vedelo o zapeOetene sktince s papiry cisarovny AlZbety, ulcdene u brnenskeno soudu. Roku 1928 byl posiadan, aby zjistil jeji obsah pro knihu 0 smrti korunniho prince Rudolfa.

Tschuppik se tehdy na vec ta.zai naSeho ministra spravedlnosti dra.

Meissnera. Ten mu potvrdil, sktirika u brnenskeho soudu je, ale le smi bYt otevtena al po uplynuti 50 let od utozeni, pone yadt posiedni yule musi bYti respektovana.

Tschuppik soudi, ze ve sktirice je jiste dopis, kterY print Rudolf tesne pied svou zahadnou smrti napsal sve matte. Ureite je v nem vysvetleni tragedie v Mayerlingu, se odehrala v noci s 29. na 30. ledna 1889.

Tschuppik dle novYch pramen0 soudi, ze slo o spoleonou sebevraZdu, protoie druheho dne mel Rudolf cisati FrantiAku Josefovi hlasit, ze se s baronkou Veeetovou navZdy rozeLel. Stalo se to tak, ze si baronka Vedetova opattila pod rukou pozvani na veeirek k nemeckemu vyslanci a tak se octla v jedne mistnosti s mantielkou korunniho prince 8tepankou. Cisat za to Rudolfa zahrnul vjreitkami a donutil ho, aby se s baronkou rozdel, Rudolf dal destne slovo. ale nemohl je dodr•Zet. Radeji volil spoleenou sebevraklu.

Ve Vidni a v Budapeki se ua ted' staraji, co se stane roku 1950, kdy ma byti sktirika podle zaveti kniZete Liechtensteina odevzdana videriske akademii ved. ftikaji, le na,S stat ji proste nevyda. Odvolava, se prY na zakon o konfiskaci majetku cisatskeho rodu, nebo na zakon, jen zakazuje vYvoz umeleckYch a hiStorickYch pamatek. President videffske akademie ved prof. Oswald na dotazy prohlasil, 2e by pak Akademie ved musela Zalovat u mezinarodniho soudu v Haagu.

0

Pies to, le pomery tvoki eloveka, mule si olovek sve pomery tvotit take sam. Reidy se nam zdava, Ze dva lide, kteti uzili stejnYch prosttedku ke stejnYm cilum, doki nestejneho zdaru; snad se oba vydali na cestu majice zrnko hrachu ve sttevicich, ale jeden byl moudtejAi a zrnko vyndal, druhY toho neueinil a rozbolavel si nohu. — Necht' kaidY, kdo chce prospivat ve svete, zkouma svou zpAsobilost, k eemu se nejlepe hodi. Mnozi neveti v tuto ptirozenou naklonnost a mysli, ze mohou delat ze svYch deti, co se jim Podle toho by mnozi rodidove mohli nafidit svYm-synum, aby vyrostli do &esti stop vYSIty, nebo aby melt timske nosy. — W. Mathews.

medal priei.

ZnamY flink Metodej Kudla se pozastavil u jednoho rolnika, jestli by pro nej nemel nejakou praci.

Rolnik le by mel. Ohtel-li by krmit kravy. Metodej Kudla se pustil do znamenite ialudeeni silivky.

Cena jen $1.25, pokou vyplace- tohoto interviewu: "A jsou ty kravy start'?" ne.

"To jsou".

"A jsou velkY?" ochotne poslou'Zi, jinak pike "To jsou".

"No, a to blbci, je&te neumeji ptimo na kat samy?"

• • k vlastW. F. SEVERA CO. I Pfetvatka je nepoetivost My pravd1y ni dun, jell/ ma bttl CEDAR RAPIDS, IOWA. vá.

EKE

Vas lekarra v4m

&trans K.

Pczniivej irit'astne a neSt'astne. ny, Mom. byii milovani. ZdvoidaLy ses molil onech priclitovati lost je nejvetsim politickyrn kouzmt vyh:c, bati N'etasti je nejvi- lem velikYch. Nejprve naptahneme ye trestem hiouposti a neni nemo- svoji ruku k einu, pak teprve po ci, je2,. by byla stykem naka2livej- peru; od savle k dejinam, nebot' nikdy otevtiti dvete anih dejiny davaji prizen spisovatelt, a se.be mentimu zlu; nebot' za nimi to je nesmrtelna.

Se vloudi tada jinYch, vettich. Nej-, V nejlepkm se s hrou roilue; jemnejk ume'ni ye hte je spravne dekartovani; nejmenSi karta baryy,l tak to delaji vgichni hradi z povoktera je nyni trumfem, je drilehtej- lani: KrasnY Ustup ma prave tak Si net' nejvySSi z tech, jet byla pied velkou cenu jako odvaInY ritok. Utim. Jsi-li na pochybach, pak je ved' v bezpedi svoje tiny, je-li jich nejlepSi, pkidr2g-li se moudrYch a ji2 mnoho a dosti. Dlouho trvajici ,-.)-patrnYch, ponevad2 ti clki ye nebo) S"testi bYva I/21:1y podeztele; pteruS'ene veak bYva jistejSi a jeho sladpozdeji dosahnou sveho Stesti. * * kokyselost dela jeho chut' jate ptiZnej bod zralosti viech vkci, jemnejAi. 6im vice se §-testi hromaabys jich mohl taivat. VSechna di- di, tim vic roste nebezpedi, 2e vyjela ptirody dospivaji k vreholu do-1 deme z drolly a ze vAechno se nakonalosti: az k tomu bodu se zdo-1 jednou zhrouti. Vjrge Stesti bYva eakcnaluji, od halo upadaji. Mezi plo- st° vyvatena kratkYm tr yanim; nedy umeni jsou naproti tomu pouze nektere, jet byly ptivedeny tak da- bot' i gtesti se pronese, ma-li je leko, ae nejsou ji2 schopny zdoko- bez ptestani jeden vleci na svjrch naleni. Je pkednosti dobreho vkusu, bedrech.

2e utiva veci v bode jejich dokona-4 Lidem nechybi sila, ale vale. — V. lost: vtichni si toho ani nemohou Hugo. ptati, a kdyby mohli, nedovedou.!

Dokonce i daevni plody pnchazejil k tomuto bodu zralosti: je drileNte! znati jej, jednak pro oceneni, jed-; nak pro vYcyik.

Wizen lidi.

Je velmi tako dojit Vgeobecneho obdivu; te2S1 vtak v'Seobecne lasky. V mnohem to zavisi na ptizni ptirody, daleko v gak vice na namaze. Prva klade zellad, tato provede' dilo. Znamenite vlastnosti nestadi, zckoliv je ptedpokladaji, nebot'l jakmile jsme ziskali mineni pro sebe, rnUeme snadno ziskati i na-! klonosti. Dale pak nemotno ziskati naklonnosti bez konani dobra; diniti dobro obema rukama, milovati krasna slova a jeSte lep .gi di-

Od.vaiehli jedinifele DRA.

PETRA110B9KO.

ZaludeeniSilivka:' Aneb zailete $1.00za jednu;. . dostateCnou 114 uncovon) $1.20 velikosti zkukbni.lahev na DR,. PETER FAHRNEY& SONS ,CO. zsol Washington Blvd.

Chicago.

NIKDY NEVYSLY NA STAVKU ale vidy piln6 pracovaly a pracuji ku

upine spokojenosti vklady podilnikt ulotene

u Liberty Loan and I3uildialt Association po vice jak deset roku Vase rispory jsou na stivee, neptinak-li yam zisku a pkinaSi-li merle, net-li dividendy jez vyplacela a vyplaci Liberty Loan and Building Association nepteru gene po vice net deset let, tedy nevykonavaji. svou povinnost Uloae si sve rispory u has, kde nikdy nestaykovaly, ale v2,dy svou povinnost verne vykonavaly, ptinatejice vyssi dividendovg zisk, jincje .ulotene a kde podilni listy na ne yydane, Liberty Loan and,Building certifikaty vidy svou 100% hodnotu si uchovaly.

LIBERTY LOAN & Building Association Prvni eeskoslovenske prildovni a stavebni dru2stvo v Texastt.

803 BANKERS MORTGAGE BUILDING

HOUSTON,

-::-

TEXAS.

VS'echny dotazy ochotne zodpovidarne.

Strana 22.

tie steed u, doe 5. kv6tna 1931.

VEsTNtX

2547. Anna Kamas ad radu Vase- prosince 1900. Rolnik. Cislo certiOZNAMENj UMRTI CIS. N35 DO ti Cis. 14, zeintela dne 7. dubna 1937,! fikatu 79, a dle stanov opravnen 2556 VOETAIO. Ye staii 79 let, nasledkem seSlosti' jest k podpoie v eastce $1000.00.

2556. Barbara Vanek od tadu VeSyptak od tadu Dennice 2535.

Fr. a Operate'. eskY Lekai vekein. K JOInote pfistoupila 1. cis. 94., zemrel dne 27. bi.ezna 1937, cervence 1897. 6islo certifikatu lehrad els. 19, zemfela due 23. dub711 Medical Arts Building star jsa 72 roku, na srdeeni vadu. 19565 a dle stanov opravnena jest na 1937, ve stati 75 let, na sealost HOUSTON, TEXAS. velem. K Jednote ptistoupila 14.

K Jednote ptistoupil 21. zati 1902. k podpoie v eastce $250.00.

Telefon utadovny: Preston 2553 Rolnik. Oislo certifikatu 10917, a Telefon residence: Lehigh 9745 2548. Jan Feduch od tadu Karel zaki 1902. Cislo certifikatu 10258, a dle stanov opravnen jest k podpo- JonaS cis. 28, zemfel dne 14. dubna, dle stanov opravnena jest k podpofe v eastce $500.00.

1937, star jsa 70 roku, nasledkem ie v eastce $500.00.

SPRAVNE VYKONANA S bratrskym pozdraveni, od radu Krasna I 2536.

Ond. Zurek POHkEBNI SLI.J2BA. seg losti vekem. K Jednote ptistouJ. R. Kabena, taj.IL Adclu. cis. 96, zemrel dne 31. biezna 1937, till 1. btezna 1914. Rolnik. Cislo cerV hodine 2alu zarmouceni nalez- star jsa 80 rokft, na.sledkein seRoMILE eTENARKY! nou Edward Pace pohicbni t stay sti veku. K Jednote pfistoupil 10. tifikatu 10615, a die stanov opravpohotovY k sympatickemu vytize- prosince 1899. Rolnik. Cislo certi- nen jest k podpote v eastce $500.00.

Choi yam napsati novinu, jak 2549. Jos, PustejovskY od tadu ni nezbytnYch jednotlivosti a k fikatu 6176, a dle stanov opravnen BHA Hora els. 16, zemfel dne 16. jsem si pomoha ku zdravi. Trpela vypraveni dojemneho pohtbu. jest k podpoie v eastce $1000.00. dubna 1937, star jsa 66 rokt, no, o- jsem diouhou dobu riiznYmi potiLevne ceny jsou nasi zasadou.

2537. Vine. Lacina od "radu Pok. travu krve. K Jednote ptistoupil 21. jsem byla cela seslabla Sweet Home els. 63, zemfel dne 1. dervence 1901. Rolnik. Cislo certi- nic mne nete gilo. Trpela jsem yePohrebni dubna 1937., star jsa 67 mkt, na ra- fikatu 2458, a dle stanov opravnen lice, a ted', ad jsem ptes 70 let, praClen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. kovinu. K Jednote ptistoupil 13. jest k podpoie v eastce $1000.00. cuji od 5 rano do 8 veeer a mnoancra 1910. Rolnik. Cislo certifikaTEMPLE, TEXAS. 2550. Jimmie Ktivanek od tadu hou mladici v praci pfedeim. Nejtu 8048, a dle stanov opravnen jest Svaz Oechoslovarra dis. 92, zemfel vice jsem trpela na vole neb srdeck podpoie v eastce $1000.00. dne 17. dubna 1937, star jsa 22 ro- ni zaduch. Asi za mesice uiiva2538. Fr. Stiborek od tadu Dubo- kii, na otravu krve. K Jednote pti- ni radiovYch kornpresii od Mr. BerV Haj cis. 126, zemfel dne 27. btez- stoupil 15. dervence 1935. Oislo cer- nard Sttii, Box 712, San Antonio, na 1937, star jsa 83 rokfi, nasled- tifikatu D-202, a dle stanov oprav- Tex., se objem krku zmengil o 2 a Zubni Lekat kem seSlosti veku. K Jednote pti- nen jest k podpote v eastce $1000.00. 1/2 coule, dech jest ted' normalni a V PARKEROVE BUDOVE stoupil 1. srpna 1904. Rolnik. Oislo 2551. Petr Orsak od tadu Hvezda vaechny potlie zmizely. Mfliete se Telefon 353. certifikatu 11242, a dle stanov o- Praporu cis. 77. zemfel dne 23. dub- osobne pfesvedditi neb i milj zrak BRYAN, TEXAS. oravnen jest k podpoie v eastce na 1937, star jsa 67 roku, na rako- se zlepAil, vidim lane na praci. Stti$500.00.vinu. K Jednote ptistoupil 12. listo- iavy kompresy jsou skuteene zna2539. Jos. F. PlaSek'od radu Hej padu 1899. Rolnik. Oislo certifika- menitYm lekern. Vage Marie ViktoSloN ane cis. 105, zemfel dne 31. tu 5949, a die stanov opravnen jest rin, 13509 8vec Ave., Cleveland, PRAVNIK btezna 1937, star jsa 34 roku, na (Adv.) Ohio.

Vytizuje veAkere soudni zaleiitosti zapal plic. K Jednote ptistoupil 22. k podpoie v eastce $1000.00.

2552. Fr. It. Machu ad "radu Kofltadovna: 821 Bankers Mortgage prosince 1918. Rolnik. Oislo certiKftEtovrrE 2ILY. Building, ptes ulici naproti Kress fikatu 7055, a dle stanov opra.vnen rnerskY els. 20, zemfel dne 23. dub-' Lisle, Ill. na 1937, star jsa 42 rokt, zasttelil budove. takovY neptitel patentnich majest k podpoie v eastce $1000.00. se.

K Jednote ptistoupil 11. eerHOUSTON. TEXAS. 2540. Paul ChrasteckY od tadu 0- vence 1920. Rolnik. Oislo certifika sti a Mai, uptimne doznavam, i e Nonat.jesulpimako sveta els. 52, zemfel dne 4. dubna tu 7955, a die stanov opravnen jest jsem kdy zkusil, nebot' me vyleeila 1937, star jsa 75 mkt., byl ranen k podpoie v eastce $1000.00. kteeovite illy, o kterYch jsem mrtvici. K Jednote pfistoupil dne 2553. W. S. Schiller od radu Ves- ie se do smrti nezahoji. Main a buPRAVNIK 9. zati 1906. Na odpoeinku. Oislo mernost eis. 68, zemfel dne 20. dub- du ji mit pti ruce co budu iiv. NeVytizuje veAkere soudni a pravni certifikatu 10596, a die stanov o- na 1937, star jsa, 86 roku, na zapal pfekonatelna! Neuvefitelne dobra: pravnen jest, k podpoie v eastce zaletitosti, abstrakty, posledni A. A. Rumreich. plic. K Jednote pfistoupil 19. fino$500.00. yule, atd.

Na rozliene at' suche neb oteviera 1904.

Na odpodinku.

Cislo certi2541. W. F. Boelsche od tadu OeWEST, Telefon 146, TEXAS fikatu 19738, a die stanov °pra y ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera sti cis. 44, zemfel dne 1. dubbez operate vytahne dtevene i ace -nejstkpodievastc$250. love tfisky i stiely v tele, ale mug na 1937, star jsa 71 roku, na rhe2554. Aug. Cernota od tadu Te- to bit umatism. K Jednote pfistoupil 9. fijna 1902. Koval.. Oislo certifikatu xasgti Bratti, els. 104, zemfel dne 1274, a dle stanov opravnen jest k 23. dubna 1937, star jsa 42 mkt, na WEST, TEXAS. Chronic Malaria. Ptistoupil k Jedpodpoie v eastce $1000.00.

PozemkovY obchod — Abstrakty.

2542. Eugenie Skalnik od faciu note 11. bkezna 1917. Rolnik. Cislo Notalstvi.

Pujeky Pokrok Houstonu cis. 88, zemfela certifikatu 5843, a dle stanov opravnen jest k podpoie v eastce Cena Nonat jest 50c a $1.00, poMame spojeni v celem state. dne 3. dubna 1937, ye stall 52 let, $1000.00.

Atou 55c a $1.05. Ptejte se va:seho lepncina smrti neudana. K Jednote 2555. Inocenc Motal ad radu No- karnika neb jednatele, ale nit jinepfistoupila dne 27. list. 1915. Oislo ho neberte, radeji piste na naSi adcertifikatu 4548, a die stanov o- vohrad Cis. 3, zemrel dne 23. dub- resu: Ceska Jidelna, Restaurace pravnena jest k podpoie v eastce na 1937, star jsa 73 mica, na srdeeMARIE - LEIBLINGER & Co., a Pivnice ni vadu. K Jednote pfistoupil 2. $1000.00.

Altadena, California.

714 PRESTON AVENUE 2543. Frantfaka Jansa od Hutu VyHOUSTON, TEXAS §ehrad els. 48, zemfela dne 30. btezJos. Kant, majitel. na 1937, ye stall. 79 let, byla raneTelefon: Beacon 31734. na mrtvici. K Jednote pfistoupila Pravidelna jidla a lunee.

NejlepAi soudkove a lahvove pi- 13. kvetna 190 . Oislo certifikatu NA LODICH 10467, a die stanov opravnena jest vo, rfizne druhy vina a doutniky. lr podpoie v adstce $500.00.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

2544. J. W. Marek od "radu 6eskS7 Zvlaltni stoly pro rodiny.

Prapor cis. 24, zemfel dne 3. dubna 7 l v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, 1937, star jsa 45 rokft, byl ranen odkud jedete do Prahy bez ptesedfini. mrtvici. K Jednote ptistoupil dne NEB CESTUJTE NA OBLIBENYCII RYCHLODICH Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 8. ledna 1911. Rolnik. Oislo certiOCNI LEKAA,I fikatu.15047 ,a dle stanov opravnen BrYle spravne ptipravene. jest k podpore v eastce $1500.00.

Cas dle tmluvy.

2545. Jos.:- Mereeka od tadu RazTelefony: fitadov. 3248 — Res. 2639 kvet Zapadu els. 107. zemtel dne 3. erz 513-15 Professional Bldg. dubna 1937, star jsa 44 roku. zaVYborne ieleznidni spojeni z Brem neb Hamburku TEMPLE. TEXAS stfelil se. K Jednote ptistoupil 19.

Pomffieme Vam psi obstaravani naVatevnich a vystehovaleckYch vis pro Vase evropske ptibuzne. kvetna 1912: Cislo certifikatu 6027, Informace u vageho nnstniho agenta neb a die stanov •opravnen jest k podpate v eastce $1000.00.

Oei, UM, Nos a Hrdlo 2546. Jind. Schirpik od tadu KoPIIprava BrYli menSiY cis. 20, zemfel dne 9. dub'Ofedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne na 1937, star jsa 46 mkt, na zapal 515 Cotton Exch.

FIRST NATIONAL BANK BLDG. piic K Jednote ptistoupil.:14: dubBldg., Houston, Tex. Rosenberg, Texas na 1916. Rolnik. Oislo certifikatu 44; HEFNER BLDG A-2801 a B-1758, a die stanov 0El Campo, Texas privnen jest k podpoie v 6astee V nedell rano od 9:00 do 12:00 1 $2000,00.

DR. KAR. J. HOUR

EDWARD PACE

DR. F. J. KRENEK C. H. CHERNM

GEORGE E. KACill

Cervenka & Vaniura

NONAT

RED FRONT

tESKOSLOVENSKA

FRychli:d(eka

BREMEN - EUROPA

COLUMBUS HANSA e--rD DEUTSCHLAND HAMBURG N.EW YORK

DR. C. GREER

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD'

ye stredu, dne 5. kvetna 1937.

Strana 23.

VESTN1la.

AKO dues to vidrin pied odirna. Sesli jsme J se spolu r hospode na kraji silnice, tesne

pied bouikou, ktera ut mavala sivYmi ktidly nad krajem. Dva tulaci u hrubeho duboveho stolu, unaveni, tesknYma odima hledici do oken. Snad proto, to potteboval mluvit, svetil mi svrij ptibeh. Ne, neptal jsem se jej na nic.

Sam od sebe zadal mi vypravet tichYmi slovy: "Ne, pane, nebyl jsem vtdycky tulak . .

Jsem herec .. aspori jsem bYval hercem.

Div ... V poslednich deseti letech jsem nevystoupil na jevitte. 0 tom poslednim vystoupeni yam chci povedet .. .

Myslim, to vas to nevyvede z klidu, teknu-li vam, ze s vami sedi elovek, kterY prosedel gest a pril roku ye vezeni ... pied ttemi lety jsem vytel z vezeni . . . A tak zadinam vypravet sviij ptibeh vlastne od konce . . Ano, iekl jsem, to jsem byl ve vezeni. Byl jsem odsouzen na deset let, ale protote jsem ten das, kterY jsem byl zavien, travil vettinu v samovazbe a protote jsem se vzorne choval, dostal jsem po testi letech a testi mesicich milost a byl jsem proputten. Byl jsem nevinen a nett'astna shoda okolnosti mi ukradla tech test let tivota, ale tomu. nechtel nikdo vetit. Ptedstavte si, jak je to krute, naiknou-li vas z vratdy dloveka, ktereho jste melt radi vice net sebe, pro ktereho byste byli polotili kteroukoli chvili tivot.

Ano, byl jsem obtalovrin z vratdy sve milenky, heredity tete spolednosti. Zasttelila se na jevitti, poslednim aktu Ibsenovy 'Heddy Gablerove. Snad znate tu hru. Hrdinka se sttili v poslednim aktu, kdyt se pied ni ztiti celY svet, kdyt znidila mute, jeji milovala ..

Maria hrala tuto rilohu.

Byla krasna a jeji vYkon toho vedera byl takovY, ae se v lidech zatajoval dech. Pti posledni scene jsem ji podal pistole. Usmala se na mne divne a vytla na jevitte. Za chvili tieskla rana. Vtechno podle hry. Ale kdyt spad-. la opona a Maria nevstavala se-zerne, sklonil jsem se nad ni a videl jsem, to ma prostteleny spanek.

Byla ut v to chvili mrtva.

Jeji bile ruce pomalu stydly. na koberci.

6erne vlasy se rozstfikly na zemi jako potok smoly. Myslil jsem, to se zabiji zoufalstvim .

Tolik jsem ji miloval. Ale deset minut po jeji smrti mne zatkli a obvinili z vratdy. Pit jsem zamenil naboj v hlavni pistole a ostie jsem ji nabil, aby Marii ptivedl se sveta. Svedeili proti mne temet vtichni dlenove spolednosti.

Pfibeh od konee.

Michal Marat. by mne nic takoveho ani nenaVette mi, padlo . Zabit . . . Radeji bych byl zabil sebe net ji. A piece mne prohlasili za jejiho vraha. V ten eas jsem til s Mari! temet rok.

Pied tydnem jsme pti gi do onoho mesta, kde se stala ta nett'astna. vec. To jsme byli s Math jako dva mladi milenci, blouznivi a snivi, adkoli nag spoleenost stihala skoro ustaviene bida a nedostatek. Byli jsme ve meste druhY den, kdyt jsme se po ptedstaveni seznamili s doktorem Jiskrou. Sernamill . . . Vlastne Maria. Obdivoval ji a byl do ni asi zamilovan.

Pronasledoval ji krok za krokem a proto do glo k one neWastne ptihode, pro nit mne obvinili z vratdy. Odpoledne pied osudnYm yederem jsem totit zastihl Jiskru v Marline pokoji, jak ji libal.

Ne, neobviriuji Marii. Doktor mel opravdu uhrandive odi a za ni potad, jak ji poznal, Maria mu nemohla uniknout, jako neunikne ptah hadimu zraku. Ptemohl ji tema ()alma a proto ji mohl libat. Maria milovala mne to jsem veal. Smala se Jiskrovi, ale ja valycky citil na dne toho smichu rachve y strachu. Ptenahlil jsem se tehdy, dneska to vim. Kdyt jsem vstoupil odpoledne do pokoje a videl ji v narudi doktora Jiskry, zatoeil se se mnou .svet. Na okamtik jsem ji krute nenavidel. Vyktikl jsem a Maria se na mne podivala vycle'aenYma oeima. Doktor Jiskra ji pustil z namei a odeAel z pokoje. Nevim, jak se to stalo, ale toho odpoledne jsem se s Mari! krute pohada" Vyeital jsem ji neveru a snad jsem v tomto rozeileni vypustil z fista i cna slova, ktera mne pak tolik usvedeovala pied soudem. Svedkove tvrdili. to jsem iekl Marii: Zabiji to radeji, net bych to ztratil.

Maria byla ticha. Neplakala. Jen se na mne divala svYma velkYma oeima a chvela se jako rate v boutlivem vetru. Vybehl jsem pak jako beze smyslu z pokoje.

Veeer se hrala Hedda Gablerova . . Maria hrala klidne a krasne ... A na konci hry se stala ta vec, o ktere jsem se ut zminil. Maria se zasttelila pistoli, kterou jsem ji podal A svedci prohlasili, to jsem iekl odpoledne, to ji zabiji ... A piece, vette mi, byla Maria ma velika a jedina laska ... Net jsme pti gi do toho neg'astneho mesta, kde je dnes pocho-

jsme spolu temet celY rok po mestech a hrali jsme divadlo, abychom se Men jsme bidu, ale byli jsme tt'astni.

Vite, herecke temeslo je jedno z nejkrasnejtich, ale i nejtragietejtich. Carovat z divadelnich hadrri, S'minky a basnikovYch slov nove svety pied ()alma divakri, odvadet je tivYm slovem od jejich starosti do jinYch sytit je, kdyt jsou hladovi a bYti jim hladem, kdyt jsou syti, pane, to je krasne povola.ni . .

Nebyl bych se vaak nikdy stal hercem, kdyby si to Maria nebyla ptala. Byl jsem jejim takem a ten rok, co jsme spolu tlli, byl vlastile stalYm udenim. Byly to St'astne chvile a ja si ptal, aby nikdy nepominuly . . . Maria se nechtela odtrhnout od divadla, byl to jeji tivot . . . kdyby ji byl nekdo odsoudil k tomu, aby ani jednou nesmela vyjit na jevi ge, byla by umiela steskem. Vim to, vadyt' ja sam ji chtel k tomu ptinutit,. aby nechala divadla a zustala se mnou v mem rodnem meste. Utekl jsem za jeji spoleEMosti v noel, protote jsem nemohl bYt tiy bez Marie a Maria nemohla bYt Ziva bez divadla . . . Ne, nebyl jsem hercem . . . Nacpak, byl jsem tomu povolani vtdy velmi vzdalen . .. To bylo na poeatku na g znamosti. Bylo to v ptedjati a tow: lal jsem se lesem. Potkal jsem na rormokle pasece divku s naruei koeidek ... Ut se stmivalo. Zabloudila to a netrefila do mesta. Byla ustra'Send a musil jsem ji vest. PH tom jsem ji tekl, to ji mam rad. Stra§ne rad. Vetila tomu a dovolila, abych ji polibil. Piemlouval jsem ji, aby nechala divadla a zristala se mnou v naaem meste. Odmitla, protote by bez divadla umiela. Znal jsem ji. Od vderej gho ye Gera. To jsem byl v divadle a videl jSem ji na jeviati. Nikdy jsem nevidel nic tak krasneho jako jeji vYkon. Lide plakali a chveli se hruroil a ja se na ni dival jako na zjeveni ... To se prvne objevila nerapomenutelne v mem' t!vote. Na jevisti, prave tak jako odala re tivota. Toho veeera, kdyt -jsem ji pr yne spattil, hrald Maria Heddu Gablerovou. Sedel jsem v prvni fade ... Ptedetleho dne jsem ptijel z Frahy s rodici, ktei'i netuMli, to za tYden utekti za Marii Bylo to 25. rinora 1925. Toho dne totit jsem byl promovan na doktora pra y .

A to je mrij ptibeh

,.,1,0,••••■ ,..wiwo■reo,,,....1.1m.o.sso-arroosero••••...•■■ 14..o•NO.o.wo.siwo•Nomaawo• ■■••■■••••” ■■■■■■•■•0•■■■■■•■•............,

Avad o v Ta

or

DEN MATEK

OCHOTNICI SEHRAJI V SINI BADU PRAHA etS. 29 S. P. J. S. T.

bude oslaven

DEN MATEK 9. KVETNA

v nedeli, dne 9. kve na

Karla Fotta: Obraz re tivota hodnYch lidi o 3 jednanich

osadou Dallaskou

OSOBY: A. L. BoudnY Toma'S Jaburek, mistr truhlatskY Ruby Holly Tereza, jeho Lena" sl.

Albina Kubidek Rritenka, jejich schovanka Anna Ptikryl Emilie Ctiborova, Stepan Hrria Staria, jeji synovec Reuben Letikar Karel Makut, truhlakskY delnik Mezi 1. a 2. jednanim, sehraji veselou jednoaktovku Dorothy Holly a Jarka Zgarba.

Mezi 2. a 3. jednanim zahraje na housle — Florine Holly.

Napovecla — Jaroslav Chalupa.

V SOKOLOVNE NA 3700 CARL STREET pfilehavm programem Zveme vicchny krajany.

Zaeatek v 6:: hod. odpol.

VEtER PO PROGRAMU

Tanee'ni Zabava HUDBA

ONDRCJ: KOVA

VSTUPNE: 35c OSOBA ZVE PORADAJICI ViBOR.

Srdce rvMat ino

ZAtATEK V 7:30 HOD. VECER Po divadle taneeni thbava ph hudbe

Joe Mikolaj orchestry VSTUPNE: 25c, A HETI: 10c 0 hojnou nav gevu tadaji •••■•■•• ■■ •■1•81,0

f

OCHOTNICI.

0.•11,1.1111.0410, ■■••• ■■■•■•■0 ■1111,0110.,•••■■■ ••■■■••••••.•• ■■ •••• ■■ •••■■ • ■■•• ■■•■ •.•■■■■•..,

V 7 SI

Strana 24.

K

stfedu, doe S. ItVetna 1037.

fir TABAK LISTOVY main na.

Pou2ive, k nann y ni prodej po 10c libra. Kdo by si pral,

Mali Oznamovatel Pravidla V MaIem Oznamovateli idtujeme 2 centy za slovo za katde uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku do 25 sloe) ,jest 50c Oznamku napitte na z ylattnim listku a pillot; e k objednavce ptislutnY obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znaekou, tetujeme za oznamky "Na prodej" "Slutby a prate" a podobne 25c zviiit' za znadku a na pottovne, aby do§le dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k ku" neb "Pkijme se hospodyne" obnag dopiatek za znaeku a pottovne 50 centu.

Doplatek za znadku budit ptilo-. ten k obnosu, kterY posilate za oznamku. .311r. STARgi LENA, dobre povesti hlecla dobrY domov u bezdetnYch lidi neb u samotne staienky. Pike na: Domov, c. o. Vestnik, West, Texas. (lt-chg) Mladik far:Pr HLEDA maiske prate znalY pkijme hned misto na farme na celY rok za pozemek. Ptihlatly zasilejte do redakce.

(17-18-pd) MALA KUrtATKA! Blood-tested Barred Rocks, $6.2f, za 100; Bile Leghornky $6.00; piebytek, michane $5.25, pottovne vyplaceno. Take zadata kutatka. Posilame C. 0. D. Wayside Manor, Fayetteville, Texas.

(15-18-pd.)

Seymour a ()kohl Dunn's One Horse Prune Shop Jeden nejvetti a nejeistti grocern iobchod v meste. Jsme ptidinou leptich cen za farmaiske vYrobky. eustale platime vie za vejce, Smetanu a drithet J. J. Macha jest nag pomocnik, kterY vas laskave obslouti. Zkuste nas jednou a budete spokojeni. Na zdar!

SLIM DUNN

Spolehliva, zarucena kui'a a.

Leghornky bile, hnede a Mute.

RHODE ISLAND REDS BARED ROCKS NrSechny vyzkoniene "Blood Tested" 100 za -- $7.00, — 500 za — $33.50

H. J. Baca

ORANGE GROVE. TEXAS.

Fan laeetill lici pi-i rnaria§i phl- sale. Sam si sestavil potad pisni, sam si roznesl plakatky a sam Si teltun svou nemoc: "Tak mne bylo : patne, jdu k rozprodaval listky. Koncerty vtelycpitte na: John Hradek, Portland, (16-19) doktorovi, on mne prohledl, prede- ky zahajoval arii panacy z "KomeTennessee. psal lek a tekl si o 50 KS. Padesat diantir, jako druhou vec pak tteba Mate nyni penize na ruce KS? povidam. Ja chci take tit! po- zpival "Nad Prahou tandily hvezneb v bance, ktere yam nic nepti- vide. doktor. Zaplatim tedy a jdu dicky" a nikdy neopomnel zazpivat nati, neb jen velmi malt trok? Za- do lekarny. Lekarnik ml de. neja- i "Rude ride main tak rad", Sim jimate se o uloteni techto do ban- kou vcdieku a tekne si za ni dva- pry okouzloval hlavne damy. Jedna ky, ktera, plati imolai a jest cet KS. Dvacet KS? divim se, neni historka se vypravi o nein, jak sejistou? Zdali ano, piste pod znae- t() trochu moe? Ne, povida jo t ar- v jedne vinarne vsadil, ze • vezme kou "Vkle.dy", % Vestnik, West, nik a patom — ja chci take it 1 zlehcunka vysoke ce. "Dejte mi do (4-dz.) Dobai, zaplatim dvacet Kc, vyjdu ruky dve vajieka a uvidite, jak to Texas. ceeko vezmu, 'tie ty vajidka ani neMr" TABAK STARY lehke dru- z lelnarny a hodim lahvidku s vodiekou do tkarpy.

Protote — to piece rozmadknu".

Dobra. Ale piece jen hy na prodej: 15c a 20c lb. nevyj mu to vysoke ce tak zlehka netlo, placene. Piste na Vacl. Kratochvil uznate — ja chci0 take tit!" take vajidka rozmaekl. "Jo, dnes (14-17-pd.)

Portland, Tenn.

Svetova rise vabi do kasaren. nejsem v kondici", omlouval se, Vella Britanie, ktere. dosud ne-1 kdyt mu po rukou stekal tloutek s KUitATKA — KURATKA — zavedla vteobecnou brannou po- bilkem. Rudolf Rosenzweig v techBarred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Au- vinnost, pocit'uje trvalY nedostatek to dnech knife'. Praha ztratila zase stralorps, Black Minorcas, 100 za dobrovolniku pro svou armadu. Jak jednu ze svYch typickYch figurek. $6.50. White, Buff, Black, Brown jsme jiz psali, jednotlive vojenske 'Maly', Caruso" nikdy nikomu neuLeghorns a Anconas $6.25 za 100, Atvary lakaji vtemi obchodnimi blitil, byl to dobrak a spit Ude umichane $5.50 za sto. Pottovne vy- prostiedky mlacie mute, aby vstou- blitovali jemu.

0 placeno, zarueena tiva dodavka. pill do vojenskYch sluteb. V anDo velkeho obchodniho domu sertechna kutatka pochazi z "flock glickYch listech se denne objevuji zastupce jiste tovarny, patrave inseraty a Olanky, ktere chvablood tested" stad. Jsme piipraveni velke li vyhody vojenske sluzby u letec- se rozhledl a pak ptistoupil k tomu odeslilati objednavky hned. Von Mho pluku nebo jin'ch titvaru. nejvzhlednejtimu a nejotumelejtiMinden's Hatchery, Fayetteville, Protote vtechny tyto prostiedky mu panovi, ktereho uvidel a oslo(dz) Texas. zklamaly, byl nyni natoden zvlatt- vil jej "Mam test mluvit s tefern teto ni propagadni film, kterY ukazuje firmy?" v dinnosti vtechny slotly britske ar"Ano," odvetil tazanY ptekvapene, V nejzastaralejtich ptipadech mady. Od pondelka bude po prve "ale jak jste hned poznal, zrovRevmatismu a Neuritis jest rychle promitan v londYnskYch biografech. na ja, jsem tefem firmy?" uleveno poutitiin Alonzo Urban Film ma nazev "Mezera": V obran- "No, to je snadne," tekl tazanY — Rheumatism Treatment. Tisiciim nem kruhu kolem Anglie je meze- "takoveho zame.stnance by si piece jest ulevovano. Prod ne yarn? Na ra, kterou proniknou neptatelska nikdo nepostavil do kramu!" letadla a bombarduji LonOn. prodej ye vtech lekarnach. Neb Zahradka ma bjti fitly jako pekto na Alonzo Urban, Station A., San SLAVNt ZPEVAK BEZ 10 cm. obrizek. Soustavna price v za(15-dz.)

Antonio, Texas.

V Prize byl znam malt dlovidek ' i hradce je nejzdravejtim telocvi:-Dv•-, Piijmou se deska deveata, ' trochu poktivenY, s dlouhYmi vla- !kern. Utlechtilost eloveka pozna se take mantel& k vykonava. ni dome.- sy at na ramena, s tirokou vazan- ' podle toho, chova-li se ke sve zaci prate, slutnY plat. Mrs. Goebel'skou a s umeleckYm tirelem. „Byla hradce srdeene, cot je na ni vtdy Employment Service, 5454 Belmont, to typicka figurka pratski, znama videt.

(18-19) tet pod ptezdivkou "malt' Caruso".

Dallas.

0 Byl to Rudolf Rosenzweig. Byl znam Lord Boodeck travil volnY das na nejen v divadelnich kruzich pratsvern loveckem zameeku v hlubo- skaich, ale i v pratskYch kavar- 1 kern lese. Ke sve ochrane vial s se- nach a bufetech tim, to neustale' bou sluhu Johna, chlapa jako ho- zpival. Rudolf Rosenzweig til v do-1 For Boils- Carbuncles.111ces.BoneFelcms6Old...

IT DRAWS OUT CORE OF WORST BOILS OR cu. Avtak kdy2 veeerni stiny ko- mnence, to je skvelYm tenoristou, CARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS SPREADING -- AT ALL DRUGGISTS 9.5 .em zemedku se ploutily, jimal for - ale ze mu do svetovosti jeho jmena 4 ENV-W.0d.

ANTONIO TEX. :la vtdy strach o divot. Ani zattita chybi — deset centimetrd. Kdyt Johnova nedodavala mu klidu. tel do jednoho bufetu na Vaclav?roto se jednoho dne rozjel do me- skem namesti. vtdycky se tu rozeita, kam pak zajitdel denne, po do- zpival. Ne site operni arii, ale tie-1 Ou dvou meshed, pilne se OA sebe- Oa tuto objednavku: "Jeden eaj s obrane — jiu-jitsu. Nabyv dostatec- citronem bych prosil ." Ti, kdot znalosti pilnYrn treningem, po- ho neznali, ohliteli se, kdo si to Tolal k sobe sluhu Johna a porueil takto zpevem objednaval 'dab ale, nu, aby mu dal facku. UctivY slu- kdo ho znal, veal, de je to tenorim John se vtak neodvatoval vypl- sta Rosenzweig. A potad jen si stY-: panovu tadost. Tu se lord Boo- skal, ze mel bYt o 10 centimetre: deck rozzlobil: "Johne, hned mi vetti a pak 2...e by zpival ne v pratbude ze slut- skYch divadlech, ale v milanske facku.

3y proputten!" A s iismevern Scale nebo v newyorske Metropoli"Neboj se, jen mi ji dej, nic se tan opete. rime nestane, ovladam triky sebeobrany." S tichou resignaci v odich Divadlem se nakazil Rudolf Ro- : John pokrodil vpted. — Bum. senzweig v nemeckem divadle, kde 3yla to krasne. facka a lord se po bYval statistou. A nejen to, tento ni posadil na zem. Kdyt se trochu maltclovidek organisoval uspechy. vzpamatoval a vyplivl dva vyrate- I Stadilo mu dad nejakou odmenu a 508 N. Marable St., ne zuby, trpce si povzdychl: "Ty, zarantoval "klaku" jak se patfi. dokonce ji zarantoval v pravY das.; blupaku, nemoh's mi iict, to West, Texas. znarneni s jevitte. Tteba stall level?"

• • jako rytit v nejlesklejtim brneni al Jest nyni otevien a po 10 dnt v ptilbe s barevnYm chocholem v Stesti nechodi po horach. ma zvlattni ceny vtech Perkruhu statistin ale kdyt pevkynei huV:ypraveli si dva vandraci ye stoodzpivala arii, pohnul nenapadne manents. Zvlattni "wave pro rukou, nebo zavrtel hlavou, ad se jemne vlasy, vtechna price jest "Tak jsem ti dnes mel ttesti: Jdu mu rozvlal chochol a to bylo prof zarueena. — * * kdyt tu kolem mne zaI go fidi auto a ptejede husu. Ja ji zved-lzjednane tleskade na galerii zname$5.00 pokrjrvka na pastel bude nu a Sofer mi jette hodil stokoru- nim k buracejicimu potlesku. i dam ZDARMA 28. kvetna.

• • Rudolf Rosenzweig se vtak mu-1 nu".

0 sel na vetejnost pochlubit svYm Sledny Helen Yeoman a Olivia Fre y a, mira je vtude odznakem "carusovskYm tenorem" a proto si Pearson jsou vedoucimi a jsou rozumu, vzdelanosti a vkusu. — M. potadal obeas koncertni vystoupe-1 gradtiovarie operatorky. ni sam v jednom malem praiske)m Tyrt.

REVIVIA ISM

N..T.ECOPIACA"

The Hollywood Beauty Salon