Vestnik 1937 05 19

Or an Slovanske Podpo 0.Atol

ffOra-,

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROLNIiK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS.

y e stiedu

(Wednesday) 19. kvetna (May) 1937.

tino 20.

Ltratitstvi Zvitezi Sjezdem zvolen'y pokladnik Hlavni O •adovny br. Steiner uraduje. Doslov priivniho radce a prozatirrmiho pokladnika. Dosa-Iena svornost vudeia podnetem k uspechu jubilejnich slavnesti.

Ctenemu dlenstvu!

E TO s nejhlubeim politovanim, ae snad prodlutuji debatu neSt'astneho a nevolaneho nedorozumeni tftajiciho se utadu pokladnika Hi. trtadovny. PIM tento dopis jedine k ujiSteni veech elemd., to sjezd jest nasi nejvy'SM a koneenou autoritou ve volbe tiltednikil jako schvaleni stanov.

Otazka prohlageni uprazdneni utadu pokladnika ptednesena byla prvne ye schilzi bteznoye. Bratr Valdik tadal, aby v ohledu na dilletitost vyvstale otazky bylo dovoleno dilkladne jeji prozkoumani netli bude /*aka akce podniknuta, veteina elerna veak rozhodia jinak a v neptitomnosti pokladnika. Jakmile bylo zaujato takove stanovisko, byl jsem nucen prozkoumati zakony teto otazky se tSrkajici a to ze stanoviska finandni zodpovednosti vb.& bratru Steinerovi ohledne shdneho za ptiSti etyti roky, a svilj nalez jsem ptedlotil elentm VS7konneho Wboru. Podle zakona br. Steiner byl pokladnikem 1. btezna 1937 a nebylo tadneho uprazdneni fitadu pokladnika dne 1. btezna 1937, nasledovne, naee HI. trtadovna dluti bratru Steinerovi cele slutne za etyti roky a jest pravdou, at' ut by sloutil di byl nezakonite z utadu vypuzen. Br. Steiner odmitl tadati shuttle bez vykonavani povinnosti sveho utadu a proto 22. dubna 1937 dal zpravu VS7konnemu Vjrboru, te poda talobu k rah svemu znovudosazeni, jestlite k nemu nedojde cestou smirnou.

Po to bratr LeSikar ptedlotil jim oznadenou "resignaci" bratru ptedsedovi naSi titadovny a nikoli Vyk. VSrboru, ktera byla ptijata br. ptedsedou, ale nebylo o ni hlasovano Vyk. VS7borem.

Protote ye skuteenosti nebylo gadneho uprazdneni v utadu pokladnika, kdy br. Laikar ptevzal •povinnosti tohoto utadu, nemohi nisledovne resignovati a toliko z utadu odstoupit.

Bratr Leeikar mel odstoupiti k prospechu cele Jednoty, dne 9. btezna 1937, cot melo odvratit domahani se dlenil i tacit, by jejich prava a autorita byla Hl. ttadovnou respektovana.

NejlepM oslavou jubilejniho roku bude, kdy na ptipad co nejdtive zapomeneme a venujeme, iitednici i elenove, sviij eas tvotive praci.

S bratrskSun pozdravem, August Kacit.

3

Starost o ditky, budoucnost Jednoty!

Jak se bratrska podpfurta organisace sta o won mlidei, takovou si pieje miti budoucnost. Svou peel o mladei Jednota vehni dfileiitou stranku budouelho osudu tad bebou;

Drazi spoluelenove:— Tuto podavam Vam opis meho dopisu vzdani se utadu pokladnika, napsaneho nagemu presidentu C. H. Chernoskemu: Fayetteville, Texas, 3. kvetna 1937.

Soudce C. H. Chernosky, ptedsedd S. P. J. S. T., Bankers Mtge. Bldg., Houston, Texas.

CtenSr spolubratte Chernosky:Po naletitem uvateni rohodnul jsem se vzdati se utadu pokladnika Hlavniho ftadu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, cog podleha podminkam a Umluve, jak doleji uvedeno. To jest, moje resignace, jestlite podminky, jak vyteene, budou ptijmuty, ma vejiti v platnost dnem 3. kvetna 1937, to jest koncem 3. kvetna 1937. Jestlide podminky budou ptijmuty, ja timto vzdavam se vSech m3ich pra y a narokil na jakoukoliv a veekerou mzdu jako pokladnik, od a po 3. kvetnu roku 1937, na kterou mzdu mel bych pravo tim, de byl jsem ustanoven VS7konnSrm VS7borem do utadu pokladnika.

Tato moje resignace jest vgak podana jen na podmince, ae br. Frank B. Steiner vzda se jakYchkoliv a v gech nexon, ma-li sake, na jakoukoliv a vegkerou mzdu a od gkodne proti Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas a proti jeji fitednikiim. Dale tato resignace jest podana na podmince, ae harmonie, mir a &bra yule zavladne opetne mezi olenstvem, tak i mezi utedniky Hlay.

UjiSt'uji vas, te ptijmul jsem ustanoveni pokladnika v dobre yuii a jedine s ohledem pracovati pro nejlep gi zajmy Jednoty a ponevadt jsem vedel, ze WkonnSr VYbor teto Jednoty jednal s nejlepgi ITU ye snaze zachovavati stanovy a v podvoleni se rozhodnuti ueineneho ptedsedou VYboru Statnich Komisalt pojigt'ovani Statu Texas.

Dale ujigt'uji Vas, ge vagim si spoluprade vg ech iffednikil a ircty, kterou vy a vgichni utednici jste mne poctili a mohu jenrici, ae nechovam gadne zle vole proti komukoliv a ge budu vidy, hledeti pracovati pro nejlepgi zajmy nag i Jednoty a pro soulad jak meal tak i mezi elenstvem. Dale pteji si jegte tici, ze jsem vtdy hotov sloutiti Jedndte v jakemkoliv postaveni, jim g dlenove ptali by si mne povetiti.

Vag s uctou a bratrskYm pozdravem, A. A. Legikar.

Bylo mi nabidnuto nekolik postaveni, tedy po pattienem uva geni koneene rozhodnul jsem se podati moji resignaci, co g einim s ohledem na uklidnenf pomert a s ptedpokladem °pet neho zavladnuti miru a harmonic mezi nagim

dlenstvem. Kdy g ptijmul jsem urad, udinil jsem tak v dobre vuli, citiv se, ae konal jsem jen moji povinnost pro nejlep gi zajmy Jednoty. VYkonnY VYbor mel jiste natizeni stanov, ktere muses sledovati a ktere take i sledoval v mem ustanoveni, ponevad g vgak zda se, ie nekteti elenove nebyli spokojeni s timto einem VYboru a radeji nea zaptieiniti dal gi pobouteni mezi dlenstvem, co g nebylo by pro dobto Jednoty, podal jsem moji resignaci.

Ujigt'uji Vas vgechny, se nechovam gadne ale y ule proti komukoliv a dale ujigt'uji Vas jednoho kagdeho, ae budu se vgdy snagiti pracovati pro nejlep gi zajmy Jednoty, ovgem du valy ptihligeti k tomu, aby na ge stanovy byly vgdy zachovavany neb ptisne dodr govani jak nagich stanov, tak i nagich pravidel, tvoti divot na gi Jednoty.

Ujigt'uji Vas znovu, ae budu v gdy pracovati s Vami se vgemi pro dal gi pokrok nagi Jedrboty bez jakekoliv zle yule proti komukoliv.

S bratrskym pozdravem, A. A. Legikar.

Co srdce poji — rozhlas sblizi. — KratkovinnY rozhlas z Prahy, vysilanY ptitomne kagde pondeli a dtvrtek v 7:45 odpoledne — mono v Texasu zachytit ztetelne, jasne. jsou side nekdy (a v letnim obdobi jich ptibude) atmosfericke poruchy, ktere srozumitelnost vysilaneho programu kazi neg skutednost, ae se naskyta mognost davno gelaneho ptimeho vzduchoveho spojeni se starou vlasti, je tu. Potady jsou znamenite, deska hudba a zpev razi si viteznou cestu do celeho sveta a nam, ptislu gnikfun rodne haluze, zni ptimo rajskou lahodnosti "KrajanskY koutek" hla gen jest phi ka gclem programu a zpravy, vzkazy, jako podekovani v cizine usazenYch krajaml, ,poslouchaji se s pohnutim . . . Roduverni Cechoslovaci posilaji ye svYch dopisech "Kratkovinne stanici" v Praze s/ova radosti, ae maji ptile gitost kochati se znamYmi a drahYmi melodiemi, mo gnost slyget reporta ge o politickYch, hospodatskYch udalostech z prve ruky, ze pozdravuji rodnou osvobozenou domovinu a ze srdce preji ji dalgi mir, hospodatske ozdraveni a nezapominaji take na presidenta Osvoboditele Masaryka ani dr. Benege, jimg za neskonale zasluhy o esl. narod vdedi. Chcete-li miti mimotadnY dugevni pogitek, nalad'te vas ptijimad ka gdeho pondelka a etvrtka v 7:45 veder. Program trva cele dye hodiny, ktere uplynou v radostne nalade.

A pigte kratkovinne stanici do Prahy, sdelte ji, jak ve vagem miste rozhlas byl slygitelnY, jak se yam libi programy a pod. Z deskeho Texasu dostava vysilaci stanice doposud malo

Strana 2.

1$114111004010641WOOMO.M.041111.4404ftwo.11.4411.04400.0.4411..00.11WPOAM.

NASE ZDRAVi 40401.001.0040“Wo4WTOIMP0.0.1111Wo401.040wo4110.11 ■04M1.04M*041MOOMI.04

Masai Cistou vodou zkragluje oblieei ENY" vtech narodt a vtech spoleeenskYch z vrstev vice nebo mane od nepametnych east) venuji zvlattni peei udrteni a z yYteni sve krasy telesne, jmenovite krasy pleti oblideje a ze v torn srneru ne getti nakladem na rtizne kosmeticke procedury.

Proto statistiky, z ylatte z poslednich dob, ukazuji, to telly v celku vydavaji za kosmeticke a zkratlova.ci prostiedky obnosy, jet roene dosahuji sumy desitek miliont korun —ac krasu pleti a tivost ei vitalitu pokotky lze udrteti, dociliti a zyytovati daleko jednoduttimi i ptirozenejtimi metodami. • Je tteba vedeti, to Mite jest organ jako kterYkoli jinY organ nateho te.la ate Mite jest organem (Ostrojim) velice slotitYm s Otasne velikou a slotitou funkci, jet se neomezuje jen na ochranu organismu proti zevnim tkodlivinam a proti zevnimu svetu vubec, nYbrt ze kilte jest soudasne tivYm organem, regulujicim temperaturu telesnou, je •Souborem ruznYch didel ei organii smyslovYch, ba i organem s vnittni sekreci a pod.

Z tohoto dtivodu vytiaduje zvlattni pace zvlattniho otetteni — odpovidajiciho jeji funkci a aplikovaneho zpilsobem co nejpkirozenejtun. Je pochopitelno, to nemnte trvale pleti posloutjti soustava lieeni. pudrovani a barveni (malovani), jet — jako koneene ytedni zkutenost ukazuje — vede drive neho pozdeji k potkozeni. K zhrubnuti. uvadnuti ei ztrate pkirozene tivotnosti pokotky.

Jako v ktti celeho tela, tak i v xtz1 oblideje je spousta jemnYch potnich a mazovYch tlaz, spousta prOducht, jet' chteji dychati a jich einnost nakremovanim oblieeje, nalieenim a zapudrovanim kAte se ztetuje, po ptipade ruti. To je jedna cbaletita okolnost v peel o umotniti jeji ptirozenou funkci, cot se projevi tak pra.ve jejim zdravYm a tivYm vzhledem, ptispivajicim nejvetti merou k jeji krase. Druha otazka tYka se pak vsttebatelnosti di resorpce kite A to je znamo, to normalni zdrava, kite ma schopnost resorpeni malou. Tato okolnost pada v itvahu jak pri aplikaci leCiv kotni, tak i pti aplikaci rtznYch tech t. zv. kremu zkratlovacich. Normalni propoutti jen nektere latky, a ty jette v mike pranepatrne. Z techto ptedpokladt vytel profesor fysiologie na statni universite v Ohio, R. J. Seymour, kterY tvrdi na zaklade detnYch pokusti a ze zkutenosti, to do rukou lze brati jedy rtiznYch druhu, anit by nam to ugkodilo, ze zkratlovaci prosttedky jsou bezyYznamne, jetto jich efekt je dodasnY a naopak kuti tkodlivY. Co ma skuteenou, trvalou a opravdu Odelnou cenu, je podle neho masat ci tteni Mite, jet stimuluje ktti, zpusobuje jeji prokrveni a tim lepti vYtivu a vYmenu latkovou v ni, jet se v celku blahodarne projevi jejim zkratlenim a. zyYtenou tivotnostii. K masati oblieeje pak neni zapottebi tadnYch krernu a rortoku, nSfbrt stab ji jako zkra glovaci prosttedek provadeti rozumne a soustavne eistou vodou, jet zptsobi, ne-li vice jiste tolik dobra jako masat s poutitim rtiznYch specialit. Jest tudit podle profesora Seymoura nejleptim zkratlovacim prosttedkem pro plet' oblideje otettovani tehot ptirozenYm zptsobem, Oistota a masat oblideje eistou vodou.

Letadly yyplateni stada dent) niei domorode vesnice.

Sprava britske kolonie Uganda v Africe vydala natizeni, jimt zakazuje lety nad slony ye ,vYtce meni net 500 metro. Natizeni je na vtech letittich plakatovano. Stavalo se totit, to nizko letici letadla. uz nekolikrat yyplagila stada done. Sloni se dali na inek a utlapali oele domorode vesnice a plantO,N',:

VESTNIK

Pitna voda a piti vody.

DOTftEBA vody pro eloveka je tak nepfekoP natelna, to pti del gim tizneni pfijima se za vdek tou nejhorei vodou, ano i podezfelou.

Jinak v normalnich pornerech varuje lidskS7 pud pied pitim kalne vody. Voda musi by'rti eista a pruhledna. Mluvi-li laik o "diste" vode, nemysli ph torn na tutee tekutinu, kterou pra,ye "eistou" naztva chemik. Jeho &sta voda musi bYti destilovana (pfekapana), ale to neobeerstvuje, nechutna. Take voda z ledovcil zklamala ut mnoho turist0, protoM ji chybi ureite soli, ktere dodavaji eerstve, pramenite vode jeji obeerstvujici vlastnost. Voda vybira si tyto soueastky z ptidy, kterou proteka. Z rtzneho sloteni zeme yysvetluje se rtizna chut' vody.

Vtechny ptednosti vody nejsou bohutel pohromade. Dobra, pitna voda nehodi se k vateni a prani, jetto jeji mineralni soueastky eini ji "tvrdou". Tato vlastnost nisi easteene i teinek mYdla, proto zkutene hospodyne radeji perou ve vode fieni, potbeni nebo dettove, ponevadt je "make. Tvrcla voda se srati v nadobach v pevnou vrstvu "kotelniho kamene" a vati-li se v ni lutteniny, musi se nevyhnutel ne ptidati trochu jedle sody, jinak by se neuvatily. Take k masu a zelenine se pkidava sody, a to hned do vody studene.

Studne, ktere kdysi zaopattovaly vodou i dosti velka, mesta, zmizely. Pouze na venkove jeztistaly, aeltoliv i tam nekdy vytladovany jsou ztizovanYmi vodovody. Ruda, odpadky prosycena, kde nebylo jette kanalisace, stala se obyvateltm nebezpednou, protote voda vyluhovala otravne soudastky ze zeme a nastaly zle epidemie tyfu. Teprve vystavenim vodovodu a ptivadeni zdrave — pitne vody z dalekych konein a rozvadene po domech napravilo zdravotni sta y mast.

Vody se nemusi piti mnoho. Zvyk piti vodu mezi obedem a po nem, neni zvyk dobry. Potraviny obsahuji tolik vody, to neni jiz zapottebi piti vodu. Obsah vody ye strave je vetti net jak se mysli. Tak na ptiklad ve zvetine a mase telecim jest 76-77 proc. vody, v rajskYch jablkach 93 proc. a v jine zelenine neni ji o mnoho merle. Ptiete-li se k tomu jette voda, ye ktere se potrava vati, ptijima dlovelt denne v pokrmech a piti na 2,500 kubickYch centimetru vody a vylouei ji asi d ye ttetiny ledvinami, neco ktiti a zbytek plicemi. Neni proto zapottebi davati na stul vodu, aby se telu nepodavalo vody vie, net pottebuje. Hlavne deti nemaji piti mezi jdlem. Ku ztraveni potravy pottebuje nate telo teplo, ktere dodavaji telu latky, obsatene v potrave. Telo nemusi si je rozkladem, rozmelnenim ptizptsobiti. Jit tvYkanim a pt.sobenim slinnYch 2'162 zadina tento proces. Sliny obsahuji ferment, kterY meni nerozpustne tkroby v jidle obsatene v latky, ktere telo tak pottebuje. V taludku a sttevech meni se potrava jette jinYmi latkami tak, aby z ni telo melo nejvetti utitek. dim sutti je potrava v ustech, tim k vettimu vYkonu jsou povzbuzovany Hazy a tim didcladneji a silneji ptipravuji jit v ustech proces zativani. him merle zfedeny obsah taludku a latky fermentove, tim lepti je traveni a vyutitkovani potravy.

Ale stalo se zvykem, myslime, to Cim vice vody do taludku vpravime, tim to je pro nas lepe. Omezenim piti vody a vilbec tekutiny zabranime rtznYm porucham zativacich ustroju taludednim a sttevnim obtitim. Jsou pokrmy, po nicht se hned dostavi tizeri. Jsou to pokrmy silne kotenene a ryby, o nicht se tika, to museji v taludku plovat. To je nazor nespravnY. Rybi maso obsahuje klihovate latky, ktere povlekaji sliznici v ustech a hrdle klihovitou vrstvou a tim v ustech vysycha a mame pocit tizne. Pitim se chvili citi ptijemnY chlad, ale tizeri dostavi se zase. Je lepe splachnouti lepkavou latku nekolika doutly Caje nebo vy, eimt se tizeri utigi.

Hledame-li -de motile, Cim bychom si zleptivYtivu, hlavne deti, nepodceriujme i tuto vac, lekatsky zjittenou.

Nadbytek ptijimane tekutiny do tela je gkodlivY srdci, co se traveni tYka, shoduji se Micah v torn, ze pri jidle neni pit: zdrave.

Ve stfedu, dne 19. kvetna 1937.

NOVE NAZORY V LECENI MIGRENY. Migraenou se rozumeji zachvaty prudl4ch, obyeejne ne veak v2dycky — jednostrannSrch bolesti hiavy, jet periodicky se vraceji a trvaji ye sve intensit y nekolik hodin, nebo celY den, ziidka dele. Na vrcholu sve intensity bSivaji tyto uporne bolesti hiavy provazeny a sdruieny vidycky s celkovou alteraci nemocneho, jako s nevolnosti, nechutenstvim, zvracenim nebo nutkanim k zvraceni, zmenami nalady a dutevnich stave, ba u nekterS rch nemocnSrch provazeji migraenu i ruzne poruchy zrakove (mihave skotomy nebo proste zakaly zorneho pole), jet neztidka zachvat migraeny zahajuji a nemocneho, jent migraenou trpi, upozorni na opetnY, svizelnY a pochopitelne obavanY podatek zachvatu. Migraena vyviji se zpravidla na podklade dediene ptitele (t. j. matka, tiddeji otec tat migraenou trpeli) a vystupuje zpravidla jit ye veltu detskern, aby provazela nekdy nemocneho po celY tivot, jet mu dovede hodne zneptijemriovat a ztrpeovat. Na ttesti, to ye vettine ptipadt s pozdejsiin alespori se syYch ptiznacich zmirriuje a neztidka kolem 40. — 50. roku 2ivota zanika a vie se neobjevi. V leeeni teto svizelne periodicke zachvatove nemoci doporueuje se varovati se hlavne tkodin, jet zachvat provokuji. Jsou to na pt. ruzna, dutevni ptepeti a nemoci, prudke hnuti mysli, rozdileni, vyderpavajici prate dutevni, ale i nejrozmanitejti excessy, jako nadmerne kouteni, piti lihovin, hrube vYkyvy v diete a pod. V posledni dobe bylo pak odporudeno Schickem leeiti migraenu vnitrotilnimi injekcemi hotke soli Ci siranu hoteenateho (magnesium sulfuricum) v 50% rortoku; leaeni to se v gak vteobecne neosvedeilo a proto dnetni therapeutickY atetel v leeeni migraeny po vYzkumech a pozorovanim profesora Wagner-Jauregga obraci se hlavne k dietni leeebe migraeny. Podle Wagner-JaureggovYch poznatkii, studii a klin. pozorovani nemocnYch migraenou byla prokaza,na v ptedchorobi vettiny nemocnYch totit zvytena spotteba cukru a proto Wagner-Jauregg, jent sve nova nazory a novY zpusob ledeni migraeny publikoval v Casopisu "Mediz. Klin.", byl tim ptiveden na myglenku dieticke therapie migraeny obmezenim cukru a uhlohydro.tt v potrave nemocnYch migraePou. Specielni dieta Wagner-Jaureggova spoeiva tudit v obmezeni uhlohydratu, t. j. cukit a potravin uhlohydraty Ci cukry obsahujicich a dovoluje nich jen ovoce. Dosavadni vYsledky touto dietotherapii migraeny s restrikci uhlohydratti v potrave zaznamenavaji dobrY tspech, zvlatte u nemocnYch otylYch, migraenou trpicich.

Ktere jsou nejhofei nemoci lidstva?

Za nejhorti nemoci lidstva povatuje americkY lekat dr. Malcolm T. Mac Fachern pet nemoci, a site: 1. srdeeni nemoci, na net umira rodne 212 osob z katdYch 100.000 obyvatelt, 2. rakovinu, ktera si vytaluje 96 tivott kaideho roku na katclYch 100.000 obyvatelt.

3. Nemoci ledvinove, ktere vykazuji roeni 11mrtnost 87 osob na 100.000 obyvatelt. 4. kornateni tepen, arterio-sclerosis, s 83 innrtimi na katdYch 100.000 clayvatelti a 5. tuberkulosu, kteratto nemoc ptes ruzna hygienicka zlepgeni vytaduje si katcleho roku 68 obeti ze 100.000 obyvatelt SpojenYch Statt. Podle toho ye SpojenYch Statech SeveroamerickYch umira, nejvice lidi rodne na srdeeni nemoci.

Jak dlouhe zfistivaji jidla v ialudku?

Mimo tekutiny zustanou v taludku jednu at dye hodiny pouze vajleka na mekko. D ye at tri hodiny musi se v taludku zdrteti jit brambory, vakenY kvetak, ttetne derstve i zavatene, vajieka syrova i na tvrdo, omelety a vatene maso. Tti at etyti hodiny dela tada jidel: Cerny chleb, rYte, kedlubny, mrkev, gpenat, okurkOvy salat, tetkev, jablka, vatene ku •e nebo holub, hovezi maso syrove nebo varene, §unka, beefsteak v kaZde forme a teleci pedene. Dole jak etyri at pet hodin nemelo

by Zadne jidlo zustati v taludku. Piece jsou i takova jidla. Je to eodka, hrach, peen holub nebo husa, filet, zajic a slane6ci

vtirrsii

sttedu, dne 18. kvetna 1937.

DRISKA

g

Rak a volavka.

Kreslil J. Olexa.

g

A BlIEHU velikeho rybnika , lila kdysi voN lavka. Nedaleko byl druhY rybnik, neveltkY, v neml v teplYch easech vody ubYvalo. V rybnice iilo mnoho ryb. Volavka je videla a .zachtelo se ji pohodlne hodovati. I vymyslila .si lest.

Usedla na btehu rybnika a sklonila hlavu, jako by ptemY lela. I ptaly se ji ryby: "Prod jsi tak zamy lend, volavko?"

"PtemY lim o va i budoucnosti," odvetila va2ne volavka.

"A co bude, co se stane s vami?" ptaly se zvedave ryby.

"Ptijdou velka parna, rybnik vyschne," pravila volavka. "Nastanou am te2ke easy, budete se v rybnice tisniti. I potravy bude pro vas malo. Proto jsem zamy lena, nevim, co poenete."

"A co bychom my delali, volavko?" ptaly se ryby.

"Sly te mne a poslechnete me rady!" pokraeovala volavka. "Chci am pomoci. Nedaleko ,odtud je velkY rybnik, v nernt je vody hojnost.

Chcete-li, budu vas tam v zobaku jednu po druhe ptenageti."

Ryby v ak ji nevetily.

-"Co svet svetem stoji, nebylo, aby volavka rybam pomohla. Chce nibs dostati do zobaku a snisti."

"Nedivim se, 2e mi nevetite," pokraCovala volavka. "Moji Dtedkove ryby jedli, JO, vgak chci jejich htich napraviti. Ptesveddim vas.

Vy lete jednu rybu ze sveho sttedu, donesu ji k druhemu rybniku a ptinesu ji zpet, ai ji vas budouci byt ukoli. At' am potom sama ci raj vyllei."

I poslaly ryby ze sveho sttedu velikou rybu stinu, o niz verily, 2e by se jai volavce ubranila. "bones ji k rybniku!" pravily.

Volavka chytila rybu do zobaku a vskutku ji donesla do velkeho rybnika. Kdy2 ji v e ukazala, pkinesla ji opet zpet a pustila ji mezi druiky.

"Bobte by nam tam bylo?" ptaly se ryby. A tika tekla: "Dobte, vody i potravy hojnost."

"Nu2e, volavko, svolujeme, abys nibs ptenesla," tekly ostatni.

"Mne nejdfive," volala tika. "Nebojim se pi .s tebou leteti."

Volavka ji uchopila do zobaku a letela s ni pry& Tentokrate v ak s ni neletela do rybnika.

Usedla na pobte2ni strom a rybu do kostieky snedla. Pak letela, opet rybu v zobaku, a snedla ji.

Tak se ji podatilo vyloviti celY rybnik. Zustal tu posleze jedinY rak. Volavka by byla i raka rada snedla, i pravila: "Hled', raku, v ecky ryby jsem pfestehovala do velkeho rybnika, kde iji jako v ran Cheek abych i tebe ptestehovala?"

"A jak bys mne ptena ela?" ptal se rak.

"V zobaku."

"MN krunYt je hladkY," pravil rak. "Bojim se, *te bys mne cestou na zem pustila."

"Jen se nestarej," chlacholila jej volavka.

"V ak jsou ryby take hladke a ani jedine jsem neupustila."

Rak v ak prohledl jeji lest. 2e v ak by se rad byl dostal do velkeho rybnika, utajil neduveru a pravil: "Marne mluvi , volavko, neudr2ela bys mne v zobaku. v§ak, obejmu traj krk klepety a sam se tak udr2im."

Volavka netu ila, co rak zamY li, a svolila.

Rak se ji chytil klepety za krk a zvolal: "Nu e vptect!"

g g

g

y

g

g

y

g

g

g

y

g

g

g

g

g

g g

g

g

g

g

g

g

I zaletela s nim volavka na strom,- na nerd pojidala ryby.

"Ci jsou kosteeky pod stromem?" tazal se rak, nepou teje se jejiho krku.

"To jsou rybi kosteCky," pravila volavka.

"Ryby jsem snedla a tebe, raku, take snim!"

"Tu pravil rak: "Ne tak rychle, volavko! Ryby jsi oklamala, mne Oak neoklame6. Pamatuj: Stisknu ktere objirnaji tvtj krk a bude po tobe I" A jako na zkou ku pods.' klepeta svirati. Volavka otevkela zobak a prosila: "Nech nine, raku! Donesu to do rybnika!"

"Nute, Bones nine!"

Volavka poslu ne vzletla a donesla raka do vody, tu teprve rak pustil jeji krk a zmizel v rybnice.

Pohadka z Indie. Vypravi Fr. Homolka.

g

BESDKA

g

lianas

g

I

Ve starem m1S ne nebyly hodiny panem lidi.

Slunce budilo dedeeka, Barboru i Pavia ze sna, slunce povedelo, kdy je poledne, kdy se zastavilo na vrcholu. Poledni hory, uspavajic garem zemdle0 kraj v tajemnem polednim tichu a poslalo lidi veCer na lo e, padajic samo do rozpjate narude veCernich oblak. Hodiny Maly jaksi samy sebou, nekdy zvolna, 'lady pomaleji, kdy je mlynak zapomnel natahnout.

6ervenec, bujO a vznetlivY mladenec do udoli. BY'l prudkY a naladov Y. Jeho dny tvailly se zrana slibne a nevinne jako majove jitro, slibujice trvalou pohodu. 0 polednach se bahvi prod nebe rozhnevalo, skaly za vodou zdernaly, vitr ienouci pied sebou kupy 6ernS7ch vzpinal se jako divoky kin, bie-ovanS, rudS mi blesky a prudke rally ottasaly podetenou zemi. Nei jsi se naditl, v e utichlo, slunce jako by si bylo jen hralo na schovivanou, vyklouzlo z mraka a rozsvitilo nad krajem oblouk duhy. Ude v polich a po cestach, kteti se pied boat uschovali, kde se dalo, oddychli si spokojene: "Je Cervenec, mesic bouki!" kekli.

Po obede vy el mlynak s Pavlem do zahrady.

Decia se natahl na travu do stinu stareho Stepu. Pavlik proiclouzl tine vratky na louku k fete. V poslednim tichu tandily zlate a zelene musky, cvrect a dmelaci hrali svoji uspavajici klidnou melodii. Vysoke mnohoplamenne svice divizen na protei i strani se pohnuly, duhovS vuz Mab kmitl se vzduchem. Pavel, divajici se na rozpenenou vodu pod jezerem, videi, ge je to vlastne nadechranSt dlouhS zavoj kralovny, houpajlci se na vrbove M c sklonene nad vodou. "Jak se 'na ? zeptala se Mab chlapce a neCekajic odpovecii, dodala: "StS ska se ti po kamaradovi, vid'? Deda je ui start a pohodinSr na detske hry, co ? Po lu ti 'Alcohol" slibila.

Pod jezem se klidne vinila voda, vrba jako by spala, jen ptaci, kteki pitletic poslechnout nejslad i hlas udoli — a tam byl hlas Mab — dali se do zpevu, sna ice se napodobit jeho melodii.

Na louku padl edy stin. Polednice, vlekouci po lukach a lesich svaj vdovi zavoj, ptikryla jeho cipem tvak slunce. V clan zahudelo, bligila se bouke. Pavlik se vratil s dedou do svetnice.

Z dlouhe chvile vylezi na pee a pterovnaval polinka smolneho dkeva, z ktereho mlynak ptipravoval stare Barbote podpalky. Na el mezi nimi kus borovidne kary, s chomadem mechu a kdy chtel meth odtrhnout, ozval se jasny hlasek: "Dej pozor, ne iko, polame mi ktidla !" Ve svetle blesku, kterY prave ozatil svetnici, vide' Pavel rutoveho svetlovlaseho klouCka rozesmate tvate, s parem ktidel na raminkach, loktech a patich.

"Poslala to Mab?" zeptal se radostne a sktitek mu rychle zakryl usta. "Vyslovim-li jmeno sve kralovny, v echno kolem usne!"

"Jen je vyslov. V de ti nemaji na i price, alespoii odpoCinou!" smele tekl Pavlik. Sktitek zabzuCel cosi mugim hlasem a stars Barbora upustila Pavlikovu pundo ku na klin. Hlava ji pomalu klesala na rude a e chvili spala jako Oda nad star3' mi novinarni.

g

g

g

.

g

g

g

y

g

T

r

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

I

g

g

g

g

J. 13rogova-Mali.

r

g

g

g

liamarad.

r

ti mam fikat?" zeptal se hoch sveho kamarada a ten.kratce . odpovedel: "Tteba Zuzek!"

"Co budeme delat? Umi nejakou hru?" ptal se Pavlik dychtive.

"Umim ledaco. Hrajme si tteba na proMe= nY!" ziabidl Zuzek a Pavel souhlasil.

"Nesmi ale vyktiknott, hned by hra slcondt la," napornenul sktitek a opet zazpival jakd mu ka. A hle, podlaha svetnice se zahoupali; vinive prohnula, stall se lidlemi se prornenil v pramici a klidne plul mezi etytmi stenami svetnice. S poliCky seskoeilo babideino hatko a promenilo se v rybku okouna. Za nird se odva il hlinenS7 pekadek, plouchajici se jako tuenS7 kapr vesele v zelench vinach. Huril Dedova hul mihla se pod vodou v podobe We= neho Uhote a hrneeky na kavu plovaly po dine rozva ne, jako male kachniCky. Pavlik se smal, kdy stare hodiny opustily skobku e zdi a jako potapka py ne se pustily za kachnidlca= mi. Kdy se v ak nadzvedl strop svetnice a babieka s dedou v podobe dvou edYch velikych labuti chystali se k odletu, vyktikl udegene: "Ne, vy ne!"

Razem bylo v e na svem miste. "Pkijdu 21tra!" po eptal Zuzek Pavlova a ztratil se mezi podpalky.

y

g

g

g

y

g

g

g

g

g

Venou ek (u nadra ni pokladny): "Prosim, jeden listek do Rokycan." "Ktera ttida?"

-- "Druha megt'anka".

g T

g

"DUI, tu mate ka dS jednu tie ni; vice Act' nepotkebujete. Jedna chutna jako drub')."

SLABIKAL VrabZatko.

Lidula glib ze skoly. U domu videla vrabcatko zimou zkiehl6. Vzala je do ru6ek a dychala na ne. Libilo se 1. Nesla je domii. VrabCatko p I i to brzy k sob& Lidka je dala za okno. Sams je krmila. Chtelo potom ven. Lidka je pustila na svobodu. fF tT Fiala Out& libe voni. Fazole kvetou eervene a bile.

Fiky u nibs nerostou. sena tahnou kon6 Emil a Frantik se preli, kam fouka vitr. Aby to vyietiil, vytahl Frantik kapesnik.

Maval jim nad hlavou a iekl: Tam fouka vitr, kam vlaje gatek. Emil na to, ze vi lep iprostiedek: Naslinim prst a vyzvednu. Tu citim chlad, odkud vitr fou16.

Strana 4.

I Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zivadne polemiky, potadatel piedklada ye smyslu stanov Tiskovemu NrYboru k vlastnimu rozhodnuti.

• Galveston, Texas.

Dnes 11. kvetna, nag Galveston byl pocten vzicnou navgtevou, presidentem Spoj. Statt Franldinem D. Rooseveltem. Vim, to dtenati t. c. jsou zpraveni z dennich dasopisri o teto udalosti, ale ja, pokusim se popsati dojmy, jet ph. takove jedineene slavnostni udalosti vetgina protiva. Neni nam vet gine smrtelnikt poptano sridastniti se vitani vzacnYch osob jako presidenta S. S. a osobne ptitomni, sly geti a vicieti vzacneho teenika a statnika, nageho presidenta R. D. R. Dojem, jet zanechal byl htejivY, jeho milt' vgdy rim& a demokraticke jednani uchvati vgeobecne. Na g mayor mesta mel del gi uvitaci tee, jak nas Galvestoriaky pote gil, to ptijmul pozvani, alespori mestem se projeti a pkijmouti darky od srdce darovane, co milou-upominku na zajezd do texasskYch vod, richvatneho Me/deice/10 zalivu, na jeho odpodinek, jet se zaiibou zarybatenim progiva. Dostal na pamatku drahocennY sttibrem kovanY, s jeho jmenem vyrytY, den a rok nav gtevy v Galvestone, rylaatskY prut dili anglicky "rod And veer, cot radostne a zalibne prohligel a ukazal nad hlaVu aby vgichni videli darek, jehti jak se vyslovil, vysoko ceni, to jest uptimne a z lasky darovan. Dale dostal nadhernou olej ovou malbu oleandrovYch kvetri, a kytici oleandrri odevzdanYch mu kralovnou oleandrovYch kvetri, jeti bude tato slavnost pokadana v Galvestonu dne 21, 22, a 23. kvetna t. r. Letos po prve jest volena kralovna techto kvetin, adkoliv jit po nekolik rokri jsou potadane Oleandrove slavnosti.

I tyto dva dalgi darky ukazal obecenstvu, jet zavinilo rozsahle prostranstvi na vYchodni strane boulevardu a Broadway Po tedi mayora Adrian F. Levy-ho, ptedstavil tento dalgi vzacnou osobu, hlavu Texasu, na geho vgem nam znameho guvernera p. J. V. Allreda, jen sv'm milym, jasnym hlasem prohlasil, to jest mu vzo.cnYm a v'znamn'm pote genim (honor), ze mute uvitati a ptedstaviti na texasske pude nelvyggiho ritednika americkeho naroda, p. presidenta F. D. Roosevelta, cot boutlive bylo aplaudovano. Na to promluvil p. president sam, "jak ho mile ptekvapilo toto ptatelsice uvitani, ze nam jen povi jak si krasne zarybatil, veera i dnes mel gtesti, more nadherr* Texas jedinednY a slibuji Wan, to rok ptijedu sem zase, a srdedne Vam vgem dekuji". Jasot nebral konce, byl boutlive aplaudovan, v gude byl vzorn' potadek, vojsko, "oddil motorcyklovYch policistri, skautil, mesto dist& kvetoucich oleancirt tady podle chodnikri, vlajkami a prapory ozdobene mesto, dojem svatedni ojedinelY. Pry oblidej, zrcadlo eloveka, jest asi pravdive, neb elovek, ktery v gdy ma na mysli dobro a kona dobro, oblieej vyjaciti tu naprostou spokojenost dugevni, rismev, oei, vge vyjadtuje krasu duge!

Nag guverner jest vernY stoupenec nageho velikeho presidenta, at' mu neptatele polltied vytYkaji cokoliv, narod nikdy nezapomene, te v nejhorgi krisi narodni, hospodatske, byl dosazen do tohoto zodpovedneho .tadu, a docilil moudrYm vedenim cilevedomou obrodou, prozatimnich rriznYch v'sad povolenych kongresem, p. president nezklamal. Nouzove prate, zalesriovani pridy, budovani test, yefejnYch budov, sni geni pracovni doby, by rrizne podniky byly nuceny zamestnavati vice 11du, byl drimysl jedineenY z takoveho chaosu.

Kdyg porovname na pkiklad podobu Hitlera nebo Mussoliniho, z prvniho kouka panovaenest a nenavist, druhY \TN:1y nadutY. a oba dva z tech fotografii by si ptali poroueeti celemu svetu. Kde gto um& na geho presidenta takovY mil', demokraticke smY gleni i jedna-

stiedu, dne 19. kvetna 1937. ni, to katidj7 obean teto velike svobodne zeme muse b'ti hrdYm, ze g;ijerne v zemi, kde vladne takovY spravedlivY president. "Pan president se zajima o v gechno, ze nektere otazky jest tegko zodpovedeti", pravil na g mayor p.

A. F. Levy.

Ovgem vojenska hudba doplriovala slavnostni uvitani. Bylo naroda v gude, to ani 'myslim nebyvalo vice, kdyt .se zde odbYvaly slavnosti vyberu krasavis. Toto jest moje druha ptiletiitost videti presidenta S. S. a shodou okolnosti stejneho jmena, ye Phoenix, Arizona, kdyg tamtudy projitdel zemkely expresident Theodor Roosevelt. 8koly zadaly vyueovati ag v 10:30 hod. rano, takte vet gina tied teti si thchova v parried milou upominku, to videli presidenta Spoj. Statt.

Kdy2 jig jsem ph tech slavnostnich dojmech, tak myslim, to i ten den zasveceny matkam jest krasna oslava. Ty radiove programy, vzpominky, nektere keel, byly vzacne. Ptipomenouti jednou za rok odmenu starostlivYm, obetavYm do krajnosti matidkam, to jak dite, si kagcla vychova, takovou mu budouci odmenu, jest at na male vyjimky pravdive. Zaklad karakteru pestuje matka, domov a rodinnY tiivot. Nikdy nemrite cizi dlovek miti na dite vliv, jako matka, a jest milnY nazor: v gak ho kola a tivot riapravi. DobrY zaklad z domova je zakladem narodnim. Rrizne :organisace, jet dnes chapou vychovu mladete pro svrij Ude' a svrij prospech, konaji i jinak dobrou praci, to einnosti mladege v organisacich nemaji ptiletiitost bYti na ulici postrachem okoli ulienictvim, a "genkti", jet tato mladet pestuje, kde rodiee nedbaji, kde deti jsou a jak se bavi.

S uptimnYm na zdar!

H. Stanovska.

New Ulm, Texas.

Ctene. redakce Vestniku!

Mam potad na mysli ty mlade, za gle easy.

Abych je z hlavy vypudil, to jsem si nagel cestu je dat na vetejnost v na gem milem Vestniku. Jest-li budou koho zajimat, mute se je ptedist, koho ale moje gkrabani nezajima, mate to jednoduge ptehlecinout a odlotit, mne to nebude bolet.

Bylo to roku 1879 mesie kijen, kdy2 jsem mel hlidku u brany Franc Josef kasarny v Kra.kove v Polsku. Kdyt tak sedim pod ko gatYm stromem, a hledim na pravou stranu ke kostelu, tu vidim tti lidi vystupovat na tratoar vedle kasarny, a potad maji hlavy obracene na okna kasarny. äa je pozoruji. No, nebezpeeni lide to nejsou, to jsem hned poznal. Nechal jsem je pitjiti bile ku mne, a tu je zaeinam poznavat. Byli to dva junaci- a jedna dcerka. Povidam si, aha, to jsou ti mladi dobraci od Velidky, rolnici. Ja byl u nich se gesti ginisty ye kvartYte, kdyt jsme delali blizko jejich farmy zakopy proti Rustrn v rote 1877 a na jaie roku 1878. Tam odtud jsme tahli do Bosny, proto jsem je dobie znal. Kitt potad radim krokem se ke me Will a na mne nejistYm okern hledi. Ja na ne zavolal: Jo gko, Jagko, tuba' Jose a Jan. Tak jsme si podali pravice, ale dcerka nechtela ani ke mne bliz ptistoupit.

Bratti ji ujigt'ovali, to je to ten g olner co byl u nich, ale ona cela ve tvati zapalend, to mne nemrige poznat, to u nich byl gikovnY ,ale ne takovY gkaredY fousad. Ja je pobizel, by eekali at ptijde druhY tolner, to pak mohou jit se mnou do kasarny. To to ne: maminka zakazala aby mezi golnery chodili. Jak jsme se poznali, tak mne Viktugka dala vedet, to maminka by si ptala, to jest-li zas prildeme na ty gance delat, to ona by si ptala ty tolnery Moravce, ze to jsou moo dobti tolneti. Veil ze maji tri gulany Polaky, a ti to jim vgecko kra-. dou, vejce, seno a na co ptijdou, v gecko to jim seberou. Oni totit mysleli, ze tinisti jsou sami Moravani, ale my byli pomichani kagdY z jineho kraje, ale men jsme v gichni stejnou kazeri.

Je tomu kratce, co od nas ode gel dobry vek W. S. Schiller, dobrY Glen na gi mile Jednoty, otec, kterY vychoval vice tadnych synri a taktet deer, kteti jsou vetlinou aleny nagi mile Jednoty. Znal jsem ho po 46 rokri, co jsme se spolu seznamili. On byl vidycky usmi-

vavy a k tomu tak spravedlivY, tak to 140 ZS, to mel kagdY rad. Dosahl veku 86 rokii. Budi5 mu zeme lehkou.

Dnes, liho stroji se na de gt' a my ho poJan 8incl. trebujeme.

Marietta, Okla. ltad Pokrok Gainesville é. 101, Gainesville Tex. Vedomost davam v gem bratrum a sestram od tadu els. 101, aby se v hojnem poetu dostavili do pti gti schrize, dne 13. eervna, ktera se bude odbYvat u Karla Sykory v Marietta, Okla. Jelikot to bude vYroani schtze nageho taciu, trvajiciho 26 rokii a dtyticetilete Jubileum SPJST., chceme to nejak oslavit, a take jsme se usnesli v kvetnove schrizi, 5,e budeme mit kogiekovy abed, a v padu nesmirneho horka pro uhageni gizne bude nalegite postarano, ov gern dle toho, jak komu kapsa sta.& Tak v gichni ptijed'te a nechte se videt, asoon jednou do roka, neb jest to veselejgi, kdyt jsou schrize pine navgtevovany.

Dale zveme bratry a sestry od tadu Tioga eis. 5, aby se s nami pki gli pobavit. Pkijed'te lined dopoledne.

S pozdravem koneim, a na shledanou! Vag Karel Sykora, ridetni.

OD NAgICH UNIVERSITNICH STUDENTU. Z Austinu, Texas, se scleluje, to pani H. Y. Benedictove, mantelce zesnuleho presidenta Dr. H. Y. Benedicta, jen byl nejdtive studentem, pak dekanem a naposledy presidentem Texaske statni university / zaslana byla tato soustrast klubu 6echie: "Vatend pani Bene:dictova, Dr. Benedict byl vtdy pro svoji u glechtilou povahu ideo.lem klubu Cechie pit Texaske statni universite. Byl na gim upkimnYm ptitelem a nikdy nezapomeneme, to za jeho presidenstvi byl obnoven department slovanskYch jazykri. Pkijmete projev na gi hlubolte soustrasti. S projevem dokonale frety Jindtich Chovanec, pkedseda, Eduard Mieek, poradce."

Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestnikul Tak jit zase uplynul svatek Den matek, kterY byl u nas krasne oslaven ochotniky od t du Praha, kteii sehrali divadlo tak kritsne, tak dojemne, jakeho jsem je gte nemela pkiletitost se sndastnit. Byl to obraz ze tivota, "Srdce mateino", venovano na Den matek. V kuse axiom byla vycitena laska ditete a laska matetska, a divadlo bylo tak dojemne, to phvedlo mnohemu slzu do oka, neb laska je silnej gi netli velke bohatstvi. Obe d ye matky byly k politovani, neb vlastni matka byla donucena se zteknout sveho ditete, jelikot se octla v bide a talu. Poctivi, ale chudi mantel:6 s velkou radosti se ujali uboheho ditete, ale jake pak bylo jejich zklamani, kdyt za dlouha leta matka zaaala vyhledavat sve dite. Dale, kdo jste byli ptitomni, videli jste jak v ge dopadlo, co dokate opravdova laska matekske...

Vetim, tie katclY nav g tevnik bude dlouho vzpominat na katcly svatek matek, na krasne ono divadlo. Jen ze nav gteva byla slaba. Davam phainu; to to zavinilo boutlive podasi, neb zrovna na veder se ptehnala boute a misty krasne i zamoklo. Ja ale nedala jsem se ani bout' odstra git, neb nazev divadla "Srdce mataino mne lakal jej vyposlechnout a skuteene jsem rada,ze mi to bylo doptano.

I mezi jednanimi byl program vypinen hudbou i proslovy a ani ty male cletieky nechtely zustat bez blahoptani a ptednesly aspori par basni k maminkam. Tak se mi zda, ze ul ten givot u nas zaein g, se rozveselovat, cot jest pro mne velkou radosti, neb jsem milovnici krasnYch divadel a zpevu. Tak jen nezristarite stat a zas nam brzo ptichystejte nejakY zabavny vedirek.

Urody jsou zde doposud prochazejici, jentie kde nezamoklo, zaeind v ge trpet suchem.

Rada atu dopisy, proto jsem se take dala do psani.

S pozdravem jsem Julia Chalupa.

P. S. — Ochotnici od tadu Praha jsou ochotni jet toto divadlo zahrat na potadani, kdyby si nektera jednota piala, necht' pi ge na Julia Chalupa, Rt. 1, Box 256, Taylor, Texas.

ye sttedu, dne 19. kvetna 1937.

Placedo Cislo 97.

Placedo ,Texas.

Ctena redakce, sestry a bratii!

Zajiste jste jit v gichni o torn detli a jit vite, 2e vgecky tady v okresech Victoria a Calhoun se spojily a pracuji spoleene za freelem oslaveni 40ti leteho trvani nagi mile Jednoty. Vgak bylo o tom psano jit v nekolika dopisech od sousednich tacit, a take je to oznameno v Jubilejnim kalendati ve Vestniku.

Chci yam oznamit, ae ruzne vYbory pilne pracuji a planuji na ptipravach, a co mne nejvice te gi je, te tadnY se neomlouva a nevyhyba se tacine praci, ale laskave ptijima ukoly na nej vlotene. Jest to skutedne mile, kdyt sestry a bratti tak uptimne a svorne spolupracuji, a budeme-li dale tak ye shode pracovati, (a ja pevrie vetim 2e ano), tak nape spoleena slavnost se jiste setke. s uspechem. A nejenom to, ale my se budeme lope znati, budeme si blitgi a to na ge bratrstvi bude pevnej gi. Tak jenom s chuti do prate.

Nage slavnost zapoene hned rano asi v 10 hodin s volnou zabavou. V jedenact hodin, uvadeni novYch maim jiz pies dvacet novYch zapsanYch, a neco nasvedettje, ae jich bude hodne vice. Ve dvanact hodin obed, bude ptipravene chutne peeene na rotni a hojnost jinYch rozlienYch jidel, za velmi mirnY poplatek. Po obede budou tedniti: ptedseda Hl. kadu br. C. H. Chernosky, Dr. Jos. Kopec10 a jegte nekteti jini, ja je gte nevim kteii to budou, vgak fidicilrYbor to je gte pozdeji oznami. Obaerstveni v geho druhu bude dostatek, a hudby take; tuto obstara, Placedo kapela dvanacti-Glenna, ye dne i veder.

Zveme sestry a bratry a v gecky ptatele ode vgad, pftjed'te na na gi slavnost na Placedo, dne 27. dervna, a pomorte nom oslavit, a my se vynasnatime vam to oplatit a2 vy budete potadati va gi slavnost.

S bratrskYm pozdravem na v gecky etouci, Josef L. Ersik. itid Fr. PalackY Cis. 21.

Engle, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto kvituji ptijem podpory pro bratra Emila Farka, za kterY vain 'dem, co jste poslali podpory srdeenY dik. Tyto rady poslaly pod-. poru jak nasleduje: ft ady: cis. 3 — 25c; Cis. 11 — $1.00; Cis. 13 — 50c; Cis. 17 — $1.50; Cis. 23 — 50e; cis. 24 — $2.00; Cis. 28 — $2.00; Cis. 39 — $1.25; Cis. 58 — 50c; els. 62 — 50c; Cis. 67 — $1.00; cis. 68 — 50c; Cis. 72 — 75c; Cis. 73 — 45c; Os. 83 — 50c; Cis. 89 — 50c; Cis. 90 — 50c; Cis. 92 — 75c; cis.

50c; cis. 97 — 75c; Cis. 121 94 — 50c; Cis. 96 — 35c; Cis. 122 — 50c; Cis. 123 — 35c; Cis. 133 — 50c; Cis. 136 — 35c; cis. 40 — 50c; Cis. 141 — 50c; Cis. 146 — 50c; cis. 147 — 25c; Cis. 150 — 45c; Cis. 153 — 25c.

Toto jest podpora, co jsem dosud dostal, tak yam jmenem na geho tadu vzdavam srdeene diky, neb zminenY bratr jest prate dosud neschopnY a jeg te dojitdi k Vdera, dne 13ho jsme dostali krasnY, toutebne ua odekavanY de'St', tak v ge zas pane poroste. Bylo ho 1 3/4 palce, zrovna kolik jsme si ho ptali; nenadelal akody a tak mame dobrou nadeji na korn, neb pekne roste.

Ziistava.m s bratrskYm pozdravem za tad Frant. PalackY cis. 21, v Engle, Texas.

Chas. Jalufka, tajemnik, Rt. 4, Schulenburg, Texas.

BYVALI CECHOVE!

Tato vlastenecka piseri zajiste mela nemalY vliv na probuzeni v lidu trochu toho narodniho sebevedomi. Ptipomina narodu dtivefgi stateenost a slavu a zajiste ptispela hodne k tomu, 2e dosahl opet svoji svobodu a vatnost celeho sveta.

Divadelni hru tarot nazvu, kterou sehraji ochotnici u tadu Stefanik, pii jubilejni slavnosti, jest take kus opravdu hezkY, kterY zajiste katdeho uspokoji, nebot' namet hry jest duletiteho a hlubokeho vYznamu. Neni to hra tuctova, obyeejna komedie, ale tato hra od Franty La gka je zvla g tni hodnoty. Kalda hra

8trana 5.

9213TNIK se spisovateli take nepovede, ale tato se mu povedla nad obyeejne dobte. Ve hie verne vystiten jest divot a pomery ye stare viasti nagi, na kterou chvastavi svoji kulturou sousedi stale si zuby brousi, chteli by ji pohltit, sobe podrrianit a kuji riane pikle. Kdyt ale sly gi pochodujicimi sokoly zpivat piseri "BYvali 6echoy e", tu husi kate jim naskakuje; piece se ale teg i, 2e Cechove pry bYvali — jsou — ale nebudou. Hrdinkou jest Hanka, proste devee slutebne, ktera plany jim zhati. Hezka tvat a postava jsou ji napomocny a stave se hodne hloupou, prokate narodu slutby neocenitelne.

Hlavni osnovatelkou Ukladt jest chot' vrchniho tiditele statniho veikostatku rady Vavaka, jeho upine ovlada, jetto jest pilvodu z naroda povYgenct, hledi dosadit v gude incedniky z ciziny. Dej znazorriuje Spehounske ` pikle, kterym bodra poctiva aeska povaha, ktera neda se koupit ani penezi, ani povY genim a Usmevem krasne damy. Zaroveri protkan jest zdravYm humorem i take vytknuty jsou chyby nekterYch jednotlivcil, kteti jsou uvykli stale se koiit, ohybat, tak jak Havlidek napsal: "ponitene dirtky jako i napomenuti dana, te jen ye svornosti a poctivosti je sila naroda, ktera neda zahynouti nam, ni budoucim.

V filoze Tomag e Hanzi, vrchniho statniho inspektora jest opet vzor a typ iftednika demokraticke'ho, bete v gi gkrobenosti a nadutosti, jake by bylo ptati si vaechny Utedniky, pak zajiste panoval by vtude vzorny pora.dek a spokojenost lidu a stat zbaven brzy neptatelskYch ptitivnika, kteti pouze na titulech si zakladaji ale pro lid citu nemaji. Je gte dnes jsou mnozi, jet nemeinu za samospasitelnou povatuji a sebe za povY gence, kteii degtinou opovrhuji. Hra jest nejen zabavna, ale i hojne pouend a dej zajimavY, mnozi i se vzdalenYch osad se teal, ze opet protiji v duchu nekolik hodin ye stare viasti a ti mladi a zde rozeni, nabudou novYch vedomosti a informaci o pomerech ve viasti jich matek a otcil. Proto na shledanou 30. kvetna v sini tadu Stefanik. Kandy srdeene vitan.

S bratrskYm pozdravem, Jan Sulda.

POZVANI. Vgem ctenYm clenum oa gi Hlavni ttadovny, vaem virkolnim taddm a vaem na gim ptateliim a ptiznivciim ku zireastneni se slavnosti. 40tileteho jubileum na g Jednoty a 181eteho zaloteni tadu M. R. '8tefanik Cis. 142 s ptedna g -kamihlvnesroud k"BSrvali Oechove". Kus je peknY a velice napinavY. Proto, ptatele drazi, venujte tia ten den nag slavnosti a ptijd'te drive, tak abyste byptedna g kach a zaeatku divadla, abyste li z kusu neco meli, neb vy dobie vaichni vite, 2e u Stefaniku vam zle nebude, neb tam nejsou jenom Cechove na jevisti, tam jsou vaichni uPtimni a citi jeden pro druheho. Videli jste to pfatele na g , na Den matek, kdy to maid, drcbotina hrala divadlo, jak pane pesky procitene mluvila. Jak Eliska Cikalu sehrala procitene vYstup "PocestnY" a Gertruda Sobeakii a Slavek Baletkuv, deti, ktere byly obe schovane v mateinem zlatem srdeeku. 0 ostatnich detiekach psal br.StudnienY a spra y retai radost?-ne,akdopmelzyahonejt Jiste ti maliati a jejich maminky a babieky.

A proto ja vaem maliekYm dekuji i tern jejich maminkam a babiece a dedeekovi RachaaovYm dekuji a ae mne usnadnily praci a &Ali ty svoje ratolesti take doma. Tea vaem na.vatevnikum a p. doktoru Hollubovi a jeho pani, udelali jste tern maliekym radost, ae jste se pfig i podivat na ty jejich vYkony. Tea jako elenka ze zabavniho vYboru, dekuji vaem, kteii jakYrrikoliv zpilsobem do kuchyne, pi. Ungratove, Bravcove, Baletkove, Svecove, Klimove, g ebkove a te2. sl. Hilde SvestkOve, za doprovod hudby pii divadelku. Tea' zvu, nejenom ja, ale celY nad krouaek, br. John Luke.se ze Shiner, aby pi eel, bude-li mu to moan& na naai oslavu 30. kvetna. Ja vefim, ae se mu u nas zalibi hlavne to divadlo, neb jak poznavitm z dopisti, je dobrYm narodovcera a spolkovYm pracovnikem. Ja myslim, bratte

Lukagi, a davam Vam , za pravdu, te by melt organisatoti druhe tady, ty vzdalenejti, navgtiviti a mezi sebou aspori dopisy ye Vestniku se seznamit, ae by se pak rozvinula vetai nost. Ja, bratte, mit tu krabici se etytmi koly, tak bych jezdila vgude, are my patfime jeate mezi ty, ktetl chodi pegky. Zde v meste kart( nepottebujeme, dceru mime vdanou, tak kdya chceme nekam - daleji, zaveze nas zet'. Tak moana, bUde-li mit zet' volno, ae se za Vaini na Vag oslavu podivame.. Dekuji za pozvani.

Tea citime vaichni s rodincu DlouhYch, a pani Kovaldikove vyslovujeme soustrast nad furrirtim jejiho manaela.

Tak pfatele, na shledanou 30. kvetna u tefanika. Br. Schovajsa, vlak pry jede od yes rano a veder a spat pry mate kde. Mam pry to vykidit od vaaich znamYch B. Vemte to na vedomi.

Mam radost, ae je zaloaen v Houstonu Sokol, nova vzpruha mezi mladea a proto volam: "Zdar vaemu. deskemu! Na zdar!

Karla 0tvrtnikovL tad Pokrok Sweet Home cis. 63.

Sweet Home, Tex. "Vzhilru, bratii, na palubu speime, kp se blili hodina!" tak pravi brain a sestry radu Pckrok Sweet Home, cis. 63. Ke piuti se blili hodina, to znaei, ae budeme od'oYr yat 30. kvetna 4011 lete zrozeni flak mile Jednoty. Bude to slavnost, ae jsme Lakovou jeSte v okcli nemeli, program bude pestrY, neb v posledni schtizi, ktera se kcnaia 9. kvetna, men jsme pritomne i nage drahe polovieky. VYbori pracuji o stoaest , a kaadYr Glen' bere v tom' velikY zajem. Schtize byla navativena dfistojne.

Abych nezapomnel pozvat br. BartoSe, at' se necha videt v cele krase a slave, a s ti m hadem prye, neb my chceme na ten den dobrou pohociu. Zveme vaechny okoini kady, aby nas poctily svou navgtevou, vaechny zname Cechosiovaky i nezname, gkarede i pekne; tak myslim, ae by i Aug. Morris mohl pirijet.

Br. Josef Franta, jednatel, byl pkitomen naai schime, pii eem upsal zas nejake nove dlenkyne a eleny, tak klapeme dopiedu pomalu, ale jiste.

Tomaty zaenou kupovat asi 17. tento mesic. troda jest uspokojujici, jenom ae pottebujeme trochu deate, a kdya nepirijde aadna pohroma, firo-cla bude dobra.

Tak vy tam ze severu, ptijed'te na to naai slavnost a jak pojedete zpet, tak vas obdatime nejakYmi tomaty. Zrovna ted' jest mi sdeleno, ae na na g slavnosti vyhravati bude Henry Broschova orchestra z Moulton, ktera nese jmeno daleko airoko, co prvni tfidy hudebnici. Tak vy staii. kteii chcete si z ratiku vyhodit, mate dobrou pfileaitost, neb mam zato, jak uslyaite Brohovu hudbu, tak vam nohy neudr g tadnY. Jsem jist, ae nebudete potirebovat ani Toupalftv liniment. Ptijd'te a zkuste to a teknete pak, ae jsem mei pravdu.

S bratrskYm pozdravem a na zdar, Joe N. Morris, taj.

P. S. — Je gte jsem zapomnel na drahe poloviaky, jim podelcovat, ktere nas poctily na.vatevou, neb byly ptitomny v - minule schfizi, a bude nas tait, kdyt ptijdou zas. Take, aby nezapomnely na tu slavnost, a pkinesly kaada neco k obedu, Co jest ktere moano, neb chceme, aby byl kaadY navatevnik spokojen.

Hranice Ruska z rubinn. ✓ Moskve byla zhotovena obrovska mapa sovetskeho Svazu, sloaena z 10.000 drahokamii a 120.000 mosaikovYch skladeb. Vati asi 6 tun.

ZelenY jaspis oznaeuje roviny a niainy, rizaove-alute polodrahokamy pohori. Tmave modre a svetle modre lazurity znazorriuji feky, mote a oceany. Hranice jsou oznadeny malYmi rubiny, kdeato hlavni mesta velkyrmi rubinovYmi hvezdami, jmena hlavnich most jsou vykladana smaragdem. V rubinove hvezde, ktera oznaduje Moskvu, zati srp a kladivo brilantfi. Bude moano ji videti v Patiti na sveWye vYstave.

Gtrana ("FIZIICETILETE OSLAVE S. P, 'S T. Jednoto ty nage draha, etyticet let jsi lit stars, stale krasna, jsi a mlada.

Otyticet let tepr y jest ti, mss jit tolik tisic 0 vgechny se velmi starag, sirotkam nejvic pomahag; proto si to vatime, tve vYrodi slavime.

Jako ditky matte It svatku ptejeme ti na pamatku mnoho zdaru k tvemu svatku, mnoho tisic novYch elent.

Tobe z lasky za odmenu, ti co tebe zalotili diky sobe zasioutili.

Jmena jejich vzpominany budou dlouho po skonani.

Zdar S. P. J. S. T. pteje, Frank Bolf.

Kid Ladimir Klacel eis. 129.

VIDA bratti a sestry!

Timto vas uvedomuji, ee na g' tti-tadovY Arkbor a sice tadu Bedtich Smetana cis. 39, Dennice els. 94 a Ladimir Klacel cis. 129, bude dne 6. dervna poradat jubileum 40. vYrodi piisobeni nagi mile Jednoty, spoleane u sine Dennice cis.

94 na Wheelock, Texas, pti Highway 0. S. T., mezi Highway 6. a 75. severne od Bryan.

1 Bratr ptedseda soudce Chernosky nati Hlay.

T:Itadovny a Judge Hon. Davis z Bryan ku ptitomnS7m promluvi.

Timto srdeene zveme It ireasti nati slavnosti nejen bratry a sestry, ale cele obecenstvo z blizka i ze vzdalenejtich osad i radu, aby se mezi nas prijeli pobavit, eehot doufam, litovat nebudou.

Veeer bude velka taneeni zabava pti mirnem vstupnem, pri Baeove kapele z Rogers.

Mile sestry sam vyzkvam, aby die moinosti ptinesly nejake sladke zakusky.

Pteje Upineho zdaru tato jubilejni slavnosti, zitstavam Vat Paul Matejka, taj.

KRATKOVLNNA VYSILACI STANICE V PRAZE. My, t echosloVaci, rortrouteni po celem svete, nikdy neocenime, co pro nos nate stars vlast ueinila tim, to pro nas vysila kratkovinne, radiove programy!

Oni tam v to Praze jiste Odell jit davno, co nam zde It to vetti skkve chleba jette schazi, — a ten tivot zde, ad jinak ne neptijemn*, nam zptijemnili.

Programy jsou bajeene a ad jette ne tak sane slytitelne jako dejme tomu stanice berlinska ci lonOnska, potitek je tisickrate protote je to — nate!

Vysilani, jak stale hlasatelem praiskSrm uvadeno, je stale jenom pokusne a at vte tam budou miti hotove, vetim, to poslech bude tak ja.snk, jak stanic silnS7ch.

Rudim za to, to kdyby jste jenom jednou poslechli pratskk program, byli by z vas okamiite nadteni radio-fanoutci. Co ja se jenom s telem Janeem "nadumim" do toho osvetleneho mista v radiu, co se "nasakrujem", kdyt nam to zaene frkat a co se navzdychame: "kdyby jsme tak mohli tomu Berlinu na sue zvuku ubrat a Praze ptidat"!

Ale vysilani je stale jette jenom pokusne a proto na to i dosti dobre, ba nekdy skvele. Jako posledni etvrtek, dne 13. maje.

V nastavene hodine a site v druhe polovine, poslech byl tak jasnV a dokonale zvukove rozenST, (uvatte 5,000 mil), to jsme byli nadteni. Programy jsou velmi pane sestaveny a ptevlada, vice hudba a zpev lidova a riarodni, ae i hudba symfonicka, Aryvky z oper a operet.

Oni tam jiste dobte chapou, to sem za tim chlebiekem riejezdili lide s pratskou -konservatoti, ale vettinou sarni "tlans,nynka-dozelieKati", a ti maji It smrti thdi hudbu lehkou, iidovou a narodni.

Ostatne, "tetkou" hudbou nas .zde s dostatek krmi vtechny taktka americke stanice a kaadS7 symfonicky orchestr vtech americkkch..sboril, musi sahati It Dvotakovi, Beethovenovi i Offenbachovi a jinSrm evropslOra skladateNun, protote one hudby ma nedostatek.

V2I5TNIE Ktlyi "chytate" evropske kratkovIririe ceorelice brzy se podivite potadu i Ianir Chyt'te Berlin a citite se jako v kasarnach. Zaanou s "hajlhitlerovanim" a take s him konei. Kdetto pratska vysilaeka. zaeina Nysilani tak odlitne od jinkch a take i konei, to vam to ptipada jako posel miru a pokoje. prvu se oznvou dva ei tti signaly na kticilovku, jako by It pozoru, pak zvuky zvonu a zda se yam, (byli-li jste tam totit kdy), to stojite na Hradim nadvoti a poslouchate zvuky zvont svatovitskeho chramu!

A cot ten krasnS7 zaver programu. Na miste nejakeho tablonovite napapoutkovaneho "Heil Hitler", hlasatel pratske stanice, (kterk mimochodem teeeno, ma jedineene krasnk a jasx4 hlas), vtem posluchadum da: "dobrou noc krajail& dobrou noc a na shledanou v pondeli anebo ye etvrtek a zase pak se ozve ten velebnk a jedineene krasnk hlas zvon& chramu svatovitskeho.

Perla celeho veeera je "KrajanskSr koutek", kdy pratsky hlasatel si povida se vtemi tem', kdot stanici psali a poslali dojmy z poslechu, na zaklade kterSrchtto informaci patrne se koneene rozhodnou pro nejvkhodnejti vinu a podobne.

Tern, kdot tadali sehrani rtankch pisni, mileradi vyhovi a dokonce ptedposledne i k narozeninam dvema vyhravali jich zamilovane pisne. Vim, to se v Praze jiste podivi, jake pima si zde posluchadi pteji. Vechny skoro pisne, ktere si kdo pral, byly velmi stare, ja je znam taktka vtechny, ale zprava vysilaci stanice v Praze je pfehraje s nejvetti ochotou, ba jette It tomu vyzSrva, protote vi, to ten krajan anebo krajanka odjel v to dobe z vlasti, kdy ona pisen byla popularni, a poslech one pima vyvola v nem vzpominky na ty zatle, krasne easy.

Samo sebou, kdyby dnes nekdo v Praze chtel na nekom, aby mu zahral, dejme tomu "Braddanske hodiny", tak by okamtite poslal pro zeleneho Antona a poslal tadatele do Bohnic s poznamkou: tomu elovrdovi strati v lebi.

Proto, kdo nemate jette radia na kratke vlny, zajdete si ci zajed'te si k znamemu a rueim yam za to, ze vte motne si odteknete a potidite si takovi) "verkl" sami a stanou se z vas tileni radio-fanoutei.

Bezpalec.

Damon, Texas.

Ctena redakce!

"Tak se z malieke ptidiny stala velke mela."

K. Havlieek.

I v natem Hutu Cis. 81. jsme men v minule schuzi debatu o thletitosti pokladnika, kterou vyvolal br. pideseda Petak. A pteji sobe, by Hlavni ittadovna jednala o to \ Ted velmi thine a nedopustila zbyteeneho vydani a dalti tevnivost a nesrovnalosti pterutila. Nebo minulost a dejiny nam vtdy ptipominaji, co nas narod tak rorttepil. (Ut je vte v potadku, br. Steiner ittaduje, po bouti nasleduje slunna pohoda.

Red.) Doufam, to tiskovST vStor neuzna muj dopis za zavadnSr, nebo uznavam jeho stanovisko za velmi choulostive a zodpovedne, chteje jednati nestranne, nebo nekdy, nekdo jak je v rail, tak je Val° se mu ovladati.

Jit nekolikrat jsem yam chtel gratulovati nad zvettenSim organem, nebo se snalite, by "Vestnik" nebyl jen zpravodajem Jednoty, ale take vitanSTm hostem v natich domovech, a ae Vate povolani je /lady odmenovano nevdekern, ptece Vate snaha a dilo budou ziti dlouho, i kdy jit redaktorem ptestanete byti. Kdyt nekdy pfehlitim eisla prveho organu nati Jednoty, "Obzor HospodatskSr", jent skuteene vzbuzuje obdiv, jak bylo prukopnikum Jednoty zapoliti s ptekatkami, net mohutna, jednota dosahla stupne, na jakem se nyni nachazi. Na to br. Fabiana "Obzor", pak "Vestnik" a br. te.Pala "Vestnik", kteti burcovali ku rozkvetu tato velke organisace: A kdyt Vas vidim duchu, br. Moueko, u redakeniho stolku v zaplay e dopist, hald sbornik0 a stoh referendnich knih, z kterSTch vybirate tSidne latku pro nit "Vestnik", tak jiz mohu ptedevtim ptedvidati, to slavnostni dislo, na nemt konate nyni ptipravy, bude dtstojnSrm ku etyticitiletemu jubileu, tak jak bylo sjezdove Maio, a le triaion parnatkou one udalosti.

-ye sttedu, dne 19. kvetna 1931.

Ku daltimu zdar a s bratrsk*m pozdravern Josef Gritzman. a flan, = Poz. red. -- Diky za projev uznani, jet bude pobidkou k dalti mete, stalemu zleptovani obsahu bratrskeho Vestniku. Pozdrav a alart.

Dallas, Texas.

-Mile sestry a bratti!

Dnes ptichazim se smutnkm srdcem -mezi vas. Zajiste jste detli, jak nahle a tragicky od nas ()deka nate spolusestra Antonie Ktupala.

Veers v nati tadove schtzi jsme ji vzdali posledni poctu a nit br. ptedseda jmenem br.

Ktupale dekoval vtem za vtechno, co kdo pro jeho drahou zesnulou ueinil. Jeho jmenem dekuji spolusestram od tadu Jaro cis. 130. za zpev pti pohtbu, neb nebyly ye schfizi natl. Vim, to dlouho nezapomeneme na nati spolusestru, neb byla dbalou a obetavou sestrou spolkovou, a o co kdy byla potadana, to vtdy s ochotou vykonala. Budit Best jeji pamatce! Ty, bratte Ktupalo, ptijmi nas vtech elent a spolubratr& uptimnou soustrast.

A ted' spolkove zaletitosti ze schtze dne 16. kvetna. Pri rilznSrch navrzich a volnkch nahledech byl probiran dopis od tadu Volna techie cis. 135. ye Vestniku ze dne 12. kvetna. My, dlenova tadu cis. 84. podporujeme jejich tadost, aby byly vtechny polotky zvlatt' a podrobneji uvedeny, aby tomu kaidS7 mohl porozumet, ale s tim rozdilem, aby to bylo objasneno ye Vestniku a ne na tajemnika tadu, neb jsme ptesveddeni, to katdk e'en co podilnik rad vidi, jak se obchoduje, kde se plati a me. A pak tim se utetti dopisovani katdemu tadu zvlatt'.

Co se tkka zabav, napiti ptitte. Dnes, dne 17. kvetna potada zabavni vkbor schAzi, aby vypracoval programy na dalti tti mesice.

Baena Jet, dopisov.

S pozdravem, Taneeni zabava eesk*eh student& na universite. ✓ patek veeer, dne 21. kvetna, detti studenti na Texaske statni universite budou miti yell147 tanec. Tento tanec mel laSrti 14. kvetna, ale byl odloten, protote nas universitni president zemtel minu1S, tS7 den. Studenti horlive pracuji, aby tento tanec byl nejlepti, co kdy zde na universite byl. Tento tanec bude ve Texas Union budove, ktera je nejpelmejti a nejvetti na jihu pro tanec. Jimmy Watson a jeho moderni orchestra bude halt pro tuto zabavu.

Studenti poslali nekterY'm ex-studentilm pozvani na tanec, ale nemohli katdemu ex-studentovi poslat listky, protote nevedell nekterkch adresy a na nektere zapomeli. Letos vydani pro tanec bude velike, protote chceme miti velikS, a peknS7 tanec, tak chceme aby ex-studenti a jejich pratele, kteti piljedou, nam s tancem vypomohli. Vstupne na tanec bude jeden dolma* ((limy zdarma). Ti, kteti nemaji listky, mohou je obdrteti u dveti. Doufame, to mnoho ex-studentii a jejich ptittele ptijedou na nas tanec a vime to ti, kteti ptijedou, budou miti ArYborne pobaveni.

F. A. Horak.

S pozdravem, ftid Svaz eechoslovanii, els. 92., Fort Worth.

Mili bratti a sestry!

Posledni nate schaze byla mak) navttivena a mime vyjednivati dtletite veci, o kterYch kaZdY glen ma miti vedomost.

Jest proto nutne, by se kaki* Men i elenkyne do ptitti schaze dostavily, druhou nedeli v mesici dervnu ye 2 hodiny odpoledne.

Zaroven musim oznamiti smutnou zpravu, ze zase jecina na:se spolusestra nam adetla tam, odkud neni navratu, Kristina 331a:telt, ktera nahle v sobotu rano ye 12:30 hod.

Ve etvrtek jela na na yttevu ku sve rodine do Bryan a tam onemocnein a zahy na to zerntePohteb byl vypraven V. Bryan Irvetna ye 2 hodiny ociOleire V - §estie.11aZkove ztal,ciang tech dobrych -elenkyfi a pracovriic,:ktera rads, vtdy natemu tadu vypOznOhla, kdy bylo zapottebi. Zdejti krajane jejiho odchodu, neb byla vtude raft vidana pro jeji tichou a Spoleeenskou povahu. .Mils spolusestro, odpodivej v pokoji a budil Ti ienie lehkoul bratrskym pozdravem, Alb. 81/bavt

ye Stfedu, dne 19. kvetna 1937.

Rad Svaz echoslovanii, Cis. 92, Fort Worth.

Mile sestry a bratfi!

Ve smutne chvili zarmutku se chapu Ora, abych napsala zpravu velice smutnou o ztrate nagi rnilovane spolkove sestry a me drahe pH. telkyne pi. Kristyny Blatkove, rozene ymoloye z Bryan, Texas. Pani K. Blatkove, odjela z Port Worth na navgtevu ye etvrtek dne 13. kvetna rano ve zdravi a vesele nalade ku Ve rodine do Bryan. Dne 14. kvetna 0 3. hod. ranni dostala zachvat srdeeni, kdy hned byla oslvezena do nemocnice, a fires v gechnu lekatskou vedu zemfela v sobotu dne 15. kvetna rano o 12:35 hod. Pohtbena byla v nedeli odpoledne dne 16. kvetna na mestskS7 htbitov v Bryan t za velike freasti pfatel, kteli ji pfi gli doprovodit k poslednimu odpodinku. Pohtebni obfady vykonal vldp. J. B. Gleissner, kterS7 mel dojemnou fed a taky se modlil v eeske fedi. Na g br. pfedseda J. R. Bartek dopinil na ge rozloueeni od nagi drahe sestry.

Odpodivej v pokoji! Br. Blatkovi a v gem pozilstalS7m vyslovuji srdednou soustrast.

Tat' srdeene diky v gem, kteti ptipravili velkk °bed pro vgechny vzdalenej gi. 2e mate v Bryan vS7borne kuchafky, to se ukazalo, nebot' vgem chutnalo znamenite.

Ted' musim jegte oznamit a pozvat jmenem zabavniho v3Thoru vgechny krajany a jejich pfatele na zabavu v sobotu, dne 22. kvetna, proslule hudbe p. Cyrila Pokiadnika z Dallas.

Zadatek v 8 hodin weer. Vstupne pan 40c a (lama 25c. 0 obeerstveni a dobd poradek se postara zabavni vfloor. Tak na shledanou v sini v disle 2615 North Houston Street.

S pozdravem na Vgechny zUstavam, H. Zichadek.

K ()SLAVE TYltICETILETEHO ViROti ZALOtENi S. P. J. S. T. RADEM POKROK HOUSTONU. Pie S. P. Studnienk Houston, Texas.

Ve etvrtek veder minu1S7 tS7clen segli jsme se tfi staff Houstoriane, bratti Anton Bilk, mistr podestneho cechu krejdovskeho a Frank KratIck, feditel prodejt velkopekatske firmy Schott's Baking Company, kde je hezIcSr podet nagich deskS7ch lidi zamestnan, ku porade pro kratai nastin dejin spolkoveho tivota na gi osady deskoslovenske v Houstonu pro uvefejneni jich ye Vestniku. Poradu konali jsme v nagi radove sini, kde jsme zastihli nektere dove bratry, pfedsedu J. Kalouska, Vavru a Frank Dvotaka ml. v pilne praci pro vSTzdobu nageho jevigte pro divadelni hru "Maryga", jet bude predvedena v den oslavy jubilea, 20. dervna. Troufalost techto bratr nezna mezi, docela leterne pfemenili na gi zasedaci sin v umeleckST atelier, kde malovali a davali dohromady divadelni kulisni rekvisity. Bratr Frank Dvoml. je kus umelce, na nehot mute na g rad bkti hrcikm. Ohani se gtetcem a paletou jako nejakS7 malif divadelnich dekoraci a co hlavniho, kona tu praci umelecky, nit diletantskeho. Mel jsem v Prate nekolik kolegii, =lift dekoraci pro tamni divadla a pozoroval jsem je mnohdykrat pH jejich praci, od skizzovani clfevenSrm uhlikem na napnutem platne at ku nanageni barev a proto mohurici, 2e bratr Dvotak snese dobre porovnani s nimi. Krome tett) prate je na g oficielni malit pisma, hotoye ruzna navesti zabav a jinn pro na gi tidoyou sin. Za tuto ochotu si zaslouti uznani. Pracuje jako dekorater pro nabytkovou firmu Stower's Furniture Co., kde mimo nej jsou jegte jini krajane zamestnani. Bratr Kratkk i bratr Anton BUST jsou stati spolkovi veterani nageho spolkoveho tiVota v Houstonu. Tata nagi deskoslovenske osady, vezdy veselSr bratr Vladislav Langer, snad jeden z na gich nejstar gich usedli101 v Houstonu, pristehovav gi se sem, kdy jeSte okoli Houstonu bylo domenou "cowboyil", v roce 1898, je take veterinern na geho eeekoslovenskeho tivota v Houstoriu. Jako zruenk 1E1'0el, zavedl si brzo po svem pfietrodii sernzOkaz. kovk krejdovskk obchod, , lcde vtily rani pfistehovavai se sem krejdi dostali zamesinani. Svtlj zavad mival oproti mestske trtnici v budcive znameho hotelu Tremont. Seznal jsern-Vgak Houstohned v prvSlch dnech meho pobytti nu, diky mernu sherlock-holrnovskehO glideni, 26 sem jit davho -Pred tirn vstatipila nalialednoho Oechadka, snad v dobe, • kdyinejtiadriejLim. argumentem v Solisedske prl byl•COlarli

vit ST NIK povestnk qrobek, pfina gejici obchod koronerovi a pahrobnikenn. Objevil jsem na severni strane mesta, ye dtvrti zvane patou wardou, Chaloupka street. Kdy po nem byla pojmenovana, dalo by se snad zjistiti ye starS7ch radnidnich zapisech.

Peed nejakou dobon sclelil jsem, jak v po zerni oplkvajici mlekem a strdim a po jitniho slunka, rozhodl jsem se PodiVati do Texasu a ponevadt jsem byl vtcly obdivoVOtelein more, vytkl jsem si jako svuj cil ston, jent na mape zdal se b5rti tak blizouekkm moil a byl dle zamepisnSrch statistickkch nejlidnatej gim mestem celeho motskeho pobteti Texasu. Rikali mi site moji amerieti druzi v chicagskem zavode, co budu v Texasu cleat, ze jsou tam jen dobytka •i — What ye .goin' ter do down there, chase the buffaloes? — ale tim mne nezviklali v mem Amyslu, dal jsem Chicagu vale a v necelSich dvou dnech jsem se octl v Houtonu. Bylo to ve etvrtek, dne 25. dubna v pUl osme rano a nepotreboval jsem ani sextantu, abych zjistil, te jsem skoro o dvanacte stupint biizeji k rovniku jak v Chicagu. Povedelo mi to slunieko, stojici kolmeji na obloze„ skoro bezmradne s jeho salavej gimi paprsky. Pustil jsem se na vkzkumnou cestu ku stfedu mesta k jihovSrchodu, po Washington avene a stoeil jsem se na Paton ulici, kde mne skoro gvihl do oka gtit pfigtipkarske dilnieky se jmenem vlastnika, prve jmeno jit nepamatuji, ale druhe vypadalo desky, Radosti, tedy as Radosta. Nechtel jsem se stati doternSlm a proto jsem neve gel do one dilnidky, abych se otazal staraiho jit vyhlitejiciho mute tam, je-li krajanem aneb ne. Snad byl a pozdeji jsem na to Upine zapomenul. Tam, kde je dnes plo gina s kruhovitSrm kvetinovS7m honem, nesouei vetginou jako ATSTzdobu peticipou hvezdu Texasu z kvetin a kteretto namestieko bylo ziskano pfeklenutim flaky Buffalo Bayou a do nehot Usti ulice Franklin, Congress, Louisiana, Smith a PAO., tam pretinaly fidku dva drevene mosty, sloutici pe gi a vozove, pasati a poulieni draze. Radnieni vet', tyeici se k nebi, byla tehdy orientadnim majakem Houstonu a skoro stfedem mesta. Hned pH zabodeni na most seznal jsem, te toto !nest° musi dobrkm byti, nebot' si jeho obeane tu postavili dosti slu gnS7 zavodek, jehot vkrobek byl tirden ku haseni, di ukojeni tizne. Neni to vlastne spravne volene slova, kojeni je v prilis Azkem vztahu se slovem kojenec a dospeli mutove titer piece neukaji tim samS7m zpilsobern a ze stejneho zridla jako kojenci, neni to zvykem (Pokradovani). ani slugnosti.

San Antonio, Texas.

Valeria redakce a rodino S. P. J. S. T.!

Jak posledne jsem slibil, zavedu vas opet do luna nam rodne viasti Moravenky a teto hrdinneho naroda a kraje, v nem2 vynika jako perla severovkchodniho cipu, chude ale na zvyky a krasu bohafe — Valagsko.

Valagi maji sva sidla v severovStchodni east Moravy kolem 'Zlina, Vkzovic, Vsetina, ValagskSrch Kiobouk, Val Mezirici a Rotnova.

Bezkydy mora yske prostupuji celS) ten chudy kterj,7 jest velice malebny. Nejvyggi jejich hora je Smrk (1282 m), jet stoji- osamocen jako horsky velikan. Mrtve ticho vladne jeho temenem. Smrk naleti jelenum a tettevfnn, kterkch ores svetovou valku bylo mnoho vyhubeno.

Hlavni fekou Vala gska jest Beeva, po Dyji nejvetgi a nejdtiletitej gi pritok Moravy. Dolni Bedva (Rotnovska) vznika na severnim upati Hory Vysoke a Bedva Horni (Vsacku) na jihozapadnim Upati Trojadky, katcla ye vkgi nad 800 metru. Mezi obema se rozklada vkbetek Cab, na nemt leti Val. Mezifidi, pod kterS7m se obe teky spojuji.

Podnebi jest na kopcich a krajinach oteNfenkch dosti drsne, v nekterkch tnnohern mirnej g i, ponevadt okolni hory chrami .pfed studen:;,7 mi severov3'7chodnimi vary, (V kvetnu bSrva je gte na . Radhcrgti snih, .ale; v Roknove pod nim se prochazeji haste• lazerigti pri hudbe v jarnim gatu).

Pckud byl nag kraj easti pohranieniho hvozibbhat hojnou zveri. Medvedt a 'snad` i tur a bolor ()Wall v hirstem pralese.

Strana 7.

Divoka, koeka a rys nebyli zde tadnou vzacnoSti, Accletto nyni jen oloeas se sem zatoulaji z lest& uherskYch.. Lastejsimi hosty jsou divoci vepti a hranostaji, jezevec a li gka zle mezi z,' itiradi, tchoti, kuny a vydry mnoho akod natropi. Dravi ptaci -nachazeji v rozsahlj7ch lesich bezpeoneho Ukrytu, ale take velmi Cane' drutiny ptactva. zpevneho obveseluje lesy sqm lahodiVin zpevem.

Jehlienatk, misty bukem promichank les kryje svahy hor at na temeno. Do lesa jsou vklineny pruhy drabnSTch polidek, luein a pastyin, ktere malebnost krajiny zvy guji. Sum krig t'alovkch vod, jet otivuje pstruh, vonnSi, sveti tidkST ptivab itchvatne malebnosti a idylicke prostoty jsou zde domovem. Pole, jet vmi se obilim, &Tira se o les, ludina clatS7ka, se haje. Plida ma nenahlS7 spad, ostrSich svahil je potidku.

Roma*, malo iirodnS, kraj byl arci pozdeji zalidnen neili inodne kraje na rovinach, ale Dot davno pied zalotenim osad byli tu pastkfi (valagi) se study, kteti sem With z uherskeho Slovenska (ted' Slovensko C.S.R.), a snad take odjinud. Mnohe osady vznikly jit ye 13. a 14. stoleti, mnohe teprve za valky 301i lete a po ni ve stoleti 17.

Znadnejti osadni ruch nastal v druhe polovici 18. stoleti, kdy2 z hospodarskYch diwodti pozemky pa.nskYch dvorti byly rotdelovany novym osadnikum, kteri za to byli povinni svym panUm robotovati a clavky odvadeti.

Robotnik dostal kus lesa, aby jej vymitil a pole vzcielal. Jmena "Vyrubana, "KysuCanka", "Kobyli", "Maly Grin", tet "Sance" atd. tomu nasvedeuji. Tak vznikly ad 13. stoleti velmi detne paseky a obce neobyeejne rozlehle.

Pres 10 etvereenS7ch kilometru plochy zaujima ze 14 obci rotnovskeho akresu 11, z 10 na Frengtatsku 7 a z 22 na Vsetinsku (Vsacku) 14., mezi temito 32 obcemi 20 ma rozlohu pies 17 ctver. kilometru a jsou tedy rozlehlejk netli hlavni mesto Moravy Brno.

Take pocet obyvatelstva v 11 obcich rotnovskSrch, 7 fren gtatskSrcio a 10 vsackych presahuje Lisle. Nejrozsainej •gi jsou na Vsacku Navy Hrozenkov, jent zaujima 80 'aver. km s vice net 500 cbyv., Velke Karlovice na Rotnovsku bti aver. km s te2 500 obyv., a 6eladna na Frengtatsku 59 'aver. km se 3 tisici obyvatelt.

Chalupy valaSske jsou drevene (ad dnes jit vice mocterne stavene i s tvrcleho materialu krajem se hojne vyskytuji pod jmenem vily), strechy pokryte gindelem. Kuchyne v chalupe nebkvalo, varilo se vetginou v jizbe (svetnici) v kamnech. Drive bYvalo v jizbe "topeni" totit otevrena pec a vatra (Ohnike). Z pece vyenival girokSr komin, jehot otvor nad delusti visel a kout z pece a vatry odvadel tlem (stropem) na hum (ptidu). Odtud uchazel skulinami strechy yen.

•Nabytku v jizbe je mak), okna byla malinka (snad z obavy pied vpady nentatelskSrmi (zbojky). Nad okay jsou malavane li gty s kvetovanSrmi talitky a dtbany. Na stenach visi na skie neb treadle malovane obrazy, tesne vedle sebe. V pravem rohu u okna stoji stil s vykezavanSlm trnotim, u stolu dve lenogky (tidle) s vykezavankmi operadly a sedadly. Za stolein v rohu je kutnica (almara) v nit se usehovavaji cennej gi veci, kolem sten jsou lavy (lavice). Blite stolu je lotnice (postel), nad ni upevnen z plachty kolebae, kterSi nahratoval kolebku. V sini jsou trna, rani m1STnek. V komote je susek (truhla) na stravu..

Jmeno Valach znamend pastS7f. Spisovatele tvrdi, te jsou poslov. potomky keltickych nektefi ueenci mini, te jsou pitvodu rumunskeho ci valagskeho. Rumuni ve 12.-16. stoleti se stehovali po Karpatech na zapad, phchazeli se svSrmi study ovec na Slovensko a lid tamni chovu ovci od nich se nation, prijav take mnoha slava do sve feet Mora yske Valagska vetgi- easti osazeno slovenskymi 'pastybylo ti "valachy'; zvanSrmi a odtud pte gel nazev ten na obyvatelstvo i krajin y . Die dobrozdani jsou : • Valati• diste slovanskY kmen, kterS7 se poklada Let za. potomky betlemskSrch past 'tit di Vala. nikde nevzniklo tolik vanodnich Morayskem Valagsku.

Lawrence V.

Strana $.

V2STNtX

Jak to kde OZMANITOST v jednote, nebo, chceteR li jednota v rozmanitosti. To je celkovY obraz branneho srazu pies pul milionu sokolskYch duel z minule nedele. A to je take v pine shode se sokolskou vYchovou. Take pH teto dinnosti je obracen zfetel k jednotlivci, od nehot se vychazi a k jehot pinemu rozpeti se smefuje, ale nepoueti se s mysli celek, jednota v kterou se skladaji jednotlivci, tvotice celek, ptsobici svou mohutnosti a zavatnosti i hodnotcu.

Takovy mohutny projev pul milionu lidi pro obranu statu a pro demokracii byl by lieude vyutit propagadne do krajnosti. U nas se dnes, za tYden ji g o nem skoro nevi.

A tak je pottebi alespon jeete jednou se zastavit u sokolskeho branneho srazu a ev. i u nekolika jednotlivosti.

Muii.

Tern bylo hej! Meli to snatei, to mohli vyrazit ven, do poll, ted' v pfedjafi jeete cestou, necestou, za.zpivat si do pochodu,provest nejake to zajieteni, nebo i stfelbu a vratit se zpatky do telocvidny, nebo na cvidiete. Ale ani tady nebylo o napady nouze. Zyldete s tim pfedepsanYm zatitenim. KterYsi bratr dtverne prozradil, to timto zptitscbem a pomoci bratti, shanejicich pritet, roznesl dela, rozbourana kamna. Jinak dostavil se na sraz i chudobnY bratr, kterY si upevnil misto batohu na zada pytel, napinenY piskem a opattenY provazky.

Aby byl clan prtchod pravde, nutno zjistit, le nikde se nezvrhl tento pochod a cvideni v pasmivane manevry pkedvalednYch eorfeict, oblehajicich pivovar, ale to naopak dude bylo cele provedeni pochopeno sokolsky, provedeno dtstojne a valne. Radostne pusobilo zjikeni, k president republiky uznal zavainost sve sokOlske pfisluenosti i povinnosti a yeas se dal tadne omluviti.

Nepfitomni a omluveni.

Vzhledem k tomu, to se srazu zteastnilo kolom 70 procent vtech pfisluenikt Sokola, je jasno, to tech neomluvenYch bude asi velmi mai°. Odpoeitame-li starai elenstvo, na net se povinnost nevztahovala, takyne, jejicht toast byla dobrovolne, a velikY podet tech, kteti byli vane omluveni povolanim, bude neteast a neteenost jiste t yotiti sotva ziomek procenta a to je pro sokolstvo po yznakjici vedomi A jsou zkueenosti. Olm menei jednota, tim — oveem °beetle, ne vkly a dude — vetei procento toast a naopak. Velike, tak zvane "mamuti" jednoty mail procento teasti nitei, a tam, kde jich je vice, snituji i celkove procento tupy. Jiste to ptsobi i to, to prase takove jednoty maji vyki prtmer staff sveho elenstva.

Pfisobi tu i jiste chvalyhodny zvyk, udrtujici i stare elenstvo v jednote.

2eny.

Mely to o to teZei, k mely mono telocvidneho poradu a vice teorie. Nekde to teorie dokonce prevladala, at nepcmerne. Jeji jadro tvorilo v mnohYch pfipadech poudeni o plynove \rake. S radosti nutno zjistiti, to az na nepatrne vYjimky — se temef dude dostaly tyto vYklady z obvykleho "straeeni lidi" k vecnYm vYkynt, zyyeujicicich dtveru v opatteni CPO i kladtm, praktickYm ukazkam a poskytnuti povlastni sebedtveru. Pine se osveddil "nabor novych pracovnic v jednote" a lecktera jednota si takto pomohla k pracovnici, nebo pomocnici, ktere by jinak nemela. Take otazky, tYkajici se vYtivy a opatrovani i ochrany deti, byly na eetnYch mistech feeeny velmi dobfe.

Jak pfispely tyto srazy k nacviku pofadovych a zpevy, nevime, ale zda se, to na ne nebylo zapomenuto snad nikde.

VYsledek srazu.

Podetne v procentech i absolutne je vS rsledek srazu vice net dobrY. Sokolstvo prokazalo svou spolehlivost a neselhavajici organisaeni jistotu. Take to, to byla ptileiitost vSem poveal a ujasnit, jak se sokolstvo diva na svilj brannY tkol a zaujmout elenstvo pro sledovani a podporu teto easti sokolske vYchovy byla pfi srazech pfimo jedinedne. a byla temet 'dude vyntita opravdu naletite.

Tedy " yeeobecna, spokojenost?" Ale kdet!

VednY ruch, vedna. nespokojenost! To Tyreovo hash) je jedinou zarukou daleiho vyvoje a pokroku. Tak tedy, ad by tu byly veechny podminky spokojenosti — sokolove nejsou spokojeni. Chteji po srazu zas dal a vfe. Pfijdou!

Jak dal?

Bude sraz opakovan? V dohledne dobe jiste nikoli. Takova vystoupeni "hromadna a htmotna", jak by to fekl Tyre, jsou na miste jen obeasne a je nutno s nimi spotiti. Do sletu jit asi nebude podobneho podniku cele Obce sokolske a slet je za rok. Jit proto ne, 'le na podzim ma by ti sletovY rozestavenY beh z Prahy na hranice a pak jiz pfijde tuha sletova ptlprava, k nit bude pattiti vyutiti katde chvile. A co bude po sletu?

Kdot to vi? Ted' je hlavnim heslem slet!

Ennis, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Ptipravy u nas jsou v pinem proudu na jubileum naei Jednoty a take na opakovani divadla pekne hry se zpevy, "Romanek z 'Ceske vesnieky", ktere budeme opakovat jiz v nedeli dne 23. kvetna v Sokolovne, na mnoho tadosti od lidi, ktefi divadlo nevideli, nasledkem gloatneho podasi tehdy a take, na tadost lidi, kteti divadlo toto videli. 2e divadlo opakujeme, Jest vinen zpev, kterY se lidu libi a v "Romanku z 'Ceske vesnieky" zpev je peknY, to se vim bude veem libiti. Divadlo zaene trochu dfive, zaeatek o pul osme hodine. Proto kaklY se vypravte trochu &five, abyste divadlo, ktere zaeina se zpevem, videli od zadatku. Po divadle bude taneeni zabava pH hudbe br. Herzana, kterat hudba bude udinkovati take pti sokolskem sletu u nas dne 13. dervna, a proto rname tech ptiprav u nas at at. Ale to nic, nekdo praci tuto musi delat a to chuti neschazi, je videt ze bratrri a sester ochotnikri a cvieencri na zkou g -kyacviden.Vpt rskamihnl karavana sokolskVch cvidencri z Dallas a take jejich maminky a to ppi. Valeikova, Machadova., Kosova, mankle Nesudovi, Ptevratilovi, Jureakovi, bratti Rendl, Hou2vieka se svSrmi evidenci, take nas byla pinieka, Sokolovna.

Nak hospodyriky s pi. J. Zazvorkovou v eele, ptichystaly takovou malou trachtu, totiZ hostinu pro hosty a kafidko take neschazelo, takie zasedali ku dlouhemu stolu na ttikrat. Ta nage mladet se vzajemne navStevuje a jest to dobte, aspon se seznaji a vice mezi sebou mluvi desky. Telocviena ptiprava na slet jde dobte ku ptedu, neb br. Zupni nadelnik Franta Houivieka sobe pteje, aby vS7sledek byl prvottidni.

LetoSi cvideni jest trochu jinaei, uvidite tam nejake novoty, ktere dosud na naach sokolskSrch sletech v Texasu nebyly ptedvadeny a jsem jist, to se yam vkm bude libiti. Proto planujte vSrlet k nam do Ennis a sokolskV slet, potadanS/' Sokolskou JiZni 2upou a podpot svoji teasti sokolskY podnik. Jsem velice jistY, to zde v Texasu je velike procento lidu, kterY sokolsky citi a ma sokoly rad, neb oni toho zasluhuji za snahu a praci, kterou oni konaji. Nekdo tekne: eh, to vSechno zahyne, at se desky u nas piestane mluvit! — Ba ne, neptestane, neb cvideni tela jest prospeSne, jest uzno.vano od lekatri za zdrave, a proto se vSude telocvik zavadi, a proto se cvidit bude i pfi feel anglieke. Proto pamatujte na pfisti near:, z Kaufman, Ennis, Dallas a odjinud na nak opakovane divadlo se zpevy. Na shledanou!

Jos. Vytopil.

PomluvY. Kouknou se na ni, zpiva si, zatim co jeji mu2 je pod zemi.

Aele dou, von uZ je neboZtikem?

— Ne, prrivoddim u tjr podzemni

Ve sttedu, dne 19. kvetna 103'7 PO SOKOLU — SOKOL, PO BRATRU — BRATR. To, 2e primatora hlavniho mesta Prahy dr.

Karla Baxu vystfida dr. Petr Zenkl, vzbudi v kaldem sokolu vzpominky na dinnost obou techto bratti v Sokole. Nejsou to tadni "bratti od veerejSka", jak se tika tem, kteti k nam ptiali ponekud pozde.

Odstupujici primator dr. Baxa je dlenem v Sokole Praha I. uti bezmala 35 let! Vstoupil do Sokola v r. 1903 a my starSi si vSichni jeSte velmi dobte pamatUjeme, jak vodival sokolske pouti na Bilou horu a jak pfi nich teeni/.

Dr. Petr Zenkl vstoupil do jednoty v Karline v r. 1911, tedy pied 26 lety a ad je proti svemu ptedchridci nejen lety, ale i ptisluSnosti k Sokolu opravdu "mladik", piece ma za sebou etvrt stoleti sveho elenstvi. Nejen ovSem elenstvi, ale i prace. 0 tom, jak dovedl uptimne slouZiti Sokolu, mohli by ovSem nejlepe mluviti Karlin gti.

NejvtelejSi styk obou techto pfedstavitelri Prahy se Sokolem byl ovSem vkly pti sletech.

Sokolstvo neuZiva pti svSrch podnicich protektoratu a snarl se vk vykonati vlastnimi silami bez zaStity mocn3"Tch. Jedinou-vflimkou jsou sokolske slety. Od r.

1891, kdy je potade. LSO., tedy od II. veesokolskeho sletu byla vidy jedinou zdetitou sletu Praha. Bylo to v tetkYch dobach za Rakouska, je tomu i po ptevratu, kdy slety i mesto spolu vyrostly do netueenYch rozmert.

A tu primator pratskY, bratr dr. Baxa jako pfedstavitel mesta, majiciho zaStitu nad sletern, a dr. Zenkl, jako zastupce mesta Prahy ye slavnostnim i ve vSrkonnem qboru sletovem, meli vkly ptilaitost ukazati svoje skuteene a uptimne sokolstvi a bratrstvi.

Loueime se s bratrem dr. Baxou, sokolem nejen slovy, ale i skutky, kdy opouSti stolec primatorsk3i, a bratrsky srdeene vzpominame jeho sokolstvi. Se stejnSrmi city mriieme uvitati jeho nastupce.

Pro ieleznici ani rakev bez lichvy.

KromobydejnY ptipad lichvy se udal v fiaeeve. Pted dasem byl zde usmrcen pfi Zeleznienim neStesti Zeleznidat K. Ferenduk. Pohteb vypravoval majitel pohtebniho ristavu M. Lebovie a kdyt se dovedel, ze naklad pohtbu nese tiditelstvi statnich drah v Ko gicich, napOeital si za rakev misto 600 Ke dastku 2400 Kd a za rubal misto 130 Ka. eastku 800 Ke. Soud nyni Leboviee odsoudil pro lichvu k pokute Ke 20.000. — a Sesti mesictm vezeni nepodminedne.

Mysi ohrniuji trat'.

Zaplavy polnich mySi, hraboSri, ohroluji v nekterSTch krajich fit i pevnost naspri Zeleznienich trati. Na mnoha mistech na vVchodnim Slovensku a Podkarpatske Rusi musila sprava ptikrodit k soustavnemu hubeni techto Skridcri a soueasne byly k stejnSim opattenim vyzvany oboe v okoli trati, ohroZovankch hraboSi. Na svetovou vystavu vsazeny miliardy.

Pafizska vYstava bude podle veeho zahajena 2. kvetna, i kdy jeSte nebude vSechno hotovo.

Oficielni zahajeni by pak bylo asi 15. kvetna. Naklady vSTstavy jsou ohromne. Francouzska vlacia na ni sama povolila 1050 miliont frank& S tim, co v'enovaly na stavbu svSrch pavilonri Axle staty, dini naklady 1276 miliont frank& To jsou oveem jen oficielni vydani.

Na pfijmech se oeekava ze vstupneho 180 milionu frankt a asi 55 miliont frankt z najmu prodejnich, zabavnich a podobriStch podniku. Podle toho by tedy byla vYstava pasivnim podnikem, ale odekava se, to cizinci utrati v Pafiti'a ye Francii za vYstavy asi dvacet miliard frankt. Pro automobily se stavi ohromna podzemni garat. Vlada pfisne zakazal spekulaci s potravinami a pfedmety denni potfeby a bude ji trestat i vezenim. Soudy budou takove pfipady urychlene soudit a katdY rozsudek hned uvefejnen. I policie se pHpravuje. Z venkova dostane paritska policie velke posily. Zatim ut eisti patitske podsveti a mnoho podeztelYch tiv10 putuje za ratite pro nepatrne ptestupky, aby v dobe vS tstavy neptekaiely.

Marna 9.

stiedu, dne 19. kvetna 1937

Z MAY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

ALE tomu odporoval. Musil se na cestu pii-

pravit a mimo to nechtel se vydati dfive pied veeerem. I to koneene ji upokojilo a nyni horlive jala se mu snageti veci, o ktere tadal.

Pkinesla mu odev otctiv, jeho dlouhou rudnici a handlar a v gecka byla unesena, kdy jej v narodnim kroji srbskem spattila.

"Jako bys byl, gospodine, na g brat", zvolala a rukama zatleskala, kdy vy gel z pokoje, ye kterem se pfevlekl.

I plukovnik nemohl zatajiti zive teastenstvi na pfipravach porudikovYch, tteba le ye svem nitru stale nedtvekoval v gVastne dokonani jeho vSrpravy.

0 pate hodine vydal se porudik na cestu. Ni kdo si ho ani nevgiml a ani vojaci potkavajici jej netugili v nem sveho dtstojnika. Sede na nizkem, chlupatem koniku bosenskem klusal nedbale z mesta yen, maje dlouho ruenici pfehozenou. Za pasem treely revolvery a haridlar.

Ruce i tvat si zamazal, aby vypadal tmav gi a vlasy nedbale rozhazel. Jen knir mel zakroucen jako pravS7 Bosriak.

Kdyi vyjel z mesta, odboeil od cesty a pustil se Ares strane a pastviska k jihu. Slunce zapadalo a vrhalo posledni paprsky na modrav3"7 pruh horskeho lifbetu, kterY k jihu zvedal se na obzoru. Podival se bystie na celou krajinu, aby si smer i rat krajiny v mysl vtiskl a potom popobidl konika. Chtel bYt do tiny u horskeho pasma, aby marne nekde nebloudil. Ovgem, zbytek cesty mush potom konati pe gky, ale tu jit najde misto, kde by konika schoval.

Krajina, kudy jel, byla pusta. VyliSrbal se schvalne mistinn, kde by se mohl s nelcm' setkati, ne snad te by se bal prozrazeni, ale ponevadt se nechtel zdriovati. Konik stateene cupal se strane dolt i nahoru a poruaiku bylo veselo. Tegil se na svilj podnik, kde mute si poeinati, jak sam chce a kde mu netteba se bati rozkazu vyggich. Jeho smelt', proziravS7 duch stale se obiral v gemi motnYmi ptIpady, ktere se mohou stati, ale pevneho planu necinil, spolehaje, ze ve chvili rozhodne napadne mu samo, co ma delati.

Nekolikrate videl ye znaene vzdalenosti nekolik mutt, kterYrn dozajista neublitil my glenkou, ze jsou to povstalecke hlidky. Vidouce vgak, kterak berstarostne jede smerem ke Kamennemu poli, neznepokojovali jej, ani nap nevolali, aby zastavil.

Soumrak jiz se poeal sna geti. Strane i °samele lesiky se temnily a ticho dosud neru gene poeinalo bYti hlub gim a tajemnel gim. Porudik vjel prave se stria do tilabi, na jeho koryte leskla se voda bystreho potoka. A za potokem tahl se mohutny bukovS7 les, pinS, mladeho, sitne voniciho lupeni. PokrSrval celou stra p, obemykaje horskou plan se flech stran tiv-Srm yencem sveti zeleni.

Rebec znal ten les dle mapy a veal, ze jim mute jeti az na ptl hodiny od tabora neptatelskeho. Napfed vg ak u potoka napojil dobte kone, aby netrpel tizne a potom vjel do lesa.

Ale jit po nekolika krocich obracel kone zpet.

Les byl piny sucheho listi a vetvi, ktere pod nohami praskaly a gustely. Zatoeil konem na pokraji lesa. Stra p byla polotena k vSrchodu a okolo lesa tahl se pruh dosti bujne travy, ktera tu ve stinu nebyla vydana takovemu tpalu, jako nine se tahnouci suchopar.

V make pude zanikal dupot kone tpine a tige jako duch klusal poruelk stinem, kterSr pod korunami stromu menil se v tmavou noc. Obdas se porudik zastavil a stajiv dech naslouchal, neslyg i-li nejakY podezfelS7 zvuk. Ale les jakoby spal. Ani listek se nepohnul. Bylo dusno a zdalo se, te se chysta, k boutce.

Pojednou trhl porueik prudce uzdou. Zdalo se mu, jakoby nekdo ptichazel proti nemu a prozpevoval si. Mtikem pobidl kone na kraj lesa a ptitisknuv jej ke stromu, seskoeil a vyhal revolver. Ano, kdosi se blitil polohlasne

prozpevuje. Citi se tedy tpine bezpeenS7m. Je sam, nebo je jich vice? Kdo to asi je? Nemohl by mu IDS7t prospegnSr? Za techto my glenek pfivazoval kone ke stromu a potom opatrne se na zem vrhnuv jal se lezti dale od lesa. Ut videl, kterak se temna, ponekud nizka postava bete pohodlne proti nemu a rozumel take slovtun pisne. Byla srbska a nodni chadce byl tedy Srb. "Bud' zdrav, brate," iekl porueik pojednou hlasite a vzptimiv se, postoupil ptimo proti neznamemu.

Ten leknutim nazpet uskodil a neodpovidal.

Porudik poznal, Ze jest to mladY asi patnactiletY hoqh. Proto si tedy zpival, aby se nebal.

"Ty se bojig ? PeknY jsi to junak, kdy se lidskeho hlasu bojig. Kam jdeg?"

"Nebojim se," znela jako vzdorna, odpoved% "Ale nevedel jsem, ze tu kdosi jde. Jsi Srb?" "CoZ to nesly gig? Umi take 8vab srbsky?"

"Nevim, ale ted' ut vidim, ze jsi Srb. Do Krstace jdu."

• "K nagim brattm?"

"Motna," odpovedel hoch necluvetive. "Ty jsi take nag'?"

Rebec se rozesmal.

"Prosim te, posveV si na mou tvat, nejsemli vojak, kterY chce sam piepadnout tabor Mechmedtv. Tak mi odpovidag, jakobys Bah vi jak dulezite poselstvi nesl a nadarmo me zdrtujeg. Nevig, odhodlali-li se nagi k neeemu proti prokletYm ITA,buin? My u Metokije nemame chut' dele tekat, at nas Mechmed zaproda."

"Mechmed te by nas zaprodal?" podivil se malY. "Kdyt je na Kamennem poli a chysta se proti Pive? On zradce neni."

"Tieba neni," horlive odporoval Rebec, chteje si zajistiti tpinou dtveru posia, "ale vypada to tak. Vojaci se nas boji, uz kolikatSr den zalezli do svS7ch der a my se jen divame, jak se mezi nami rortahuji. Ut davno mohli bSrt zpatky za Sarajevem, kdyby Mechmed v . eas dal znameni. Nas je u Metokije pul druheho tisice, na Kamennem poll take tolik bratt deka a u Krstace sly gel jsem te jest na tisic junakt.

Ani jedinY z na gich vraht by neunikl, kdybychom v das na Pivu udeiili."

"Vas je u Metokije pub druheho tisice? Burov povidal, te jest jich tam pet set. U Krstace Pravda je jich tisic a na Kamennem pies gal druha tisice. Ale my jsme at dosud nevedeli, jak jest v Five. Az dnes nam to . . . " Zarazil se zase, boje se dale raluviti.

"Povedel varn to dnes Mechmed s Burovem, kdy ptivedli zradce Dragunide," doplrioval jeho sdeleni Rebec. "Bojig se mi to kid, ponevadt mi nedtvetujeg. Inu, jsi dosud velmi mlad a tvoje pugka jegte nehovoiila, proto se boji g s „bratrem mluvit jako brat."

"JA uz bojoval," zvolal hoch hrde. "A vojaka sem zabil u Nevesinje. A zitra nebo pozejtfi jich zabiju vic. Umim stiilet ptaka v letu a smrti se nebojim."

"Odpust', nevedel jsem, te jsi takovSr junak.

Tedy se zitra nebo pozejtil uhlidame. Jdu s vyfizenim od bratrt od Metokije, kdy proti Piye vyrazime a chvatam, abych je gte nazpet dorazil."

Stave' se, jakoby chtel jiti ke koni.

"To tetko, brate, dokate g," prohodil hoch nedtvetive.

"Main kone a dokatu. Za tti etvrte hodiny jsem v tabote a pojedu hned zpet. Maji tam co jisti?"

"Maji. Ptipravuji jidlo na ziffek. Odpust' i ty, ze jsem ti nedtvefoval. Vojvodove porudili, abych s nikSrm nemluvil."

"HodnY jsi a povim vojvoclum, jak stateend jsi si podinal. Snadno by te mohl nekdo oklamat a yyzyedet, jakpu ; zprOvu nese g." _ "Oni vedi, te se : a. nine- mohou spolehnOut," s radostnou pS.T chou, chlubil se hoch." Mechmed chtel, aby zprayu . nes1 nekdo jin.Y. , ale nagi vyvolili me. Zustanu u bratt v Krstaci a rano s nimi k Pive potahnu. K vain do Metokije hned na veder klusal posel, ponevadt je tam dal, s rozkazem, abyste neprodlene proti Five vytahli. Mohl bys se tedy vratit."

"Nennim. Nesu jine zpravy, nad kterYmi se nagi zaraduji. Tedy zitra u Pivy na shledanou.

Ale jeg te nee°. Zdali pak ztrestali ut toho zradce Dragurnee? DOvecrel. jsem se ma cesty

od naAich, pie jej zajali. Ten nezasloutil kulku, ale provaz."

"V§ak ho nemine. Nedali mu dnes nit jist a dobfe svazaneho ke stromu pfivazali, aby si nemohl odpoeinout. Aa zitra rano jej povesi a telo suptm nechaji, aby po druhe nezrazoval braty vrahtm."

"8koda, ze nemohu bkt pfitomen. Na gi budou jasat, az jim povim, jak byl zradce ztrestall. Nu, ted' uz muslin ku pfedu. S Bohem, brate, statnY jsi junak, ale vice nezpivej, aby te nekdo neptepadl."

Zamitil k lesu a odvazav kone, vsedl nan a klusal dale. Po chvili kone zastavil a sleza chvatne se bral zpet, aby se pi' esvedeil, nepozoruje-li jej posel. Ale slykl, jak se stinu na suchopar vykl a mezi kamenim statne se bral dale. Vratil se tedy upokojen a nyni opatrne postupoval ku pfedu.

Po dtvrt hodine kone zastavil a za uzdu jej veda zamifil do lesa. Brzy narazil na hustY podrost a mezi ten kone zavedl. Aby kun Meet nemohl, tlamu mu svazal a potom pdky pustil se ku pfedu.

Ted' musil bYti uz opatrnY. Zahy mel doraziti k pdine, ktera vedla vzhtru na planinu a proto stfdil se katdeho gramotu, kdyby snad na pdine byla stra2.

Ale povstalci netusili, k by se kdo sem k nim pustil, kdy neptitel byl na tfi hodiny vzdalen a pfedni stride jejich may obstoupenou celou Pivu ye vzdalenosti pub hodiny pozorujice vk, co se ve meste deje. Proto lehce kradel doraziv k pegine vzhilru. Dokud byl mezi lesem, gel vzptimen. Ale potom jak dostihl hole strane, na zem lehl a tak se vlekl dale. PuAka mu piekatela, i odlotil ji za kamen.Z dalky zahudel hrom a temna ozvena. lehla se skalami i lesem. Rebec se zaradoval.

Boufka mu bude velkYm spojencem. Obratne lezl od kamene ke kameni, 0 konedne zpozoroval odlesk ohms. Je gte nekolik kroku a ocitl se na planine. Zapach koufe na okaintik ho dusil ✓ hrdle, ale potom pfemoha ka gel, kterY jej dratdil, opatrne lezl dale. Slykl hluenY hovor, videl stere postavy kolem ohms a uvatoval, v kterou stranu se pustili, aby nalezl misto, kde lei Dragunid.

Zatim zatahla se obloha dernYmi mraky; ktere se valily vidy nine, az zakryly Upine obraz. Nastala neproniknutelna tma, kterou chvilemi ozafilo fialove svetlo bleskt. Zeme se tfe,sla a povstalci se ptipravovali k Ukrytu. Koly do zeme zarateli a pies ne proti de gti naviekli i odev, aby pod pfistfe gim byli uchraneni pkivalu vody, a oheti aby neuhasl.

Rebec pozoroval, ze na severnim konci tabo7 ru plapola nejvetgi oheri a le tam nyni se objevilo nejvetgi pfistfeti, jako polovieni stan.

•Napadlo mu, ze asi tam sedi nejvice osob nebo muzove vybrani.

Nazdaf Buh pustil se tim smerem. Musil byti opatrnS7m, ponevadt pti katclem zablesknuti mohl bSti snadno spatten. Proto vtdy vyekal zablesknuti a v nastale tme rychle pobehl le.

Koneene se dostal az na blizko sveho cue. K sve velike radosti videl, te jest tu nekolik zakrslYch borovic, ktere inuzum za nimi sedicim poskytovaly jakS7s takYs fitulek pied nepieXind narazy vetru. Nekolik velkSrch koti natahnuto bylo od stromu nad ohnem a tvotilo bezpednou stfechu.

Taje dech a varuje se nejmen giho Aramotu plazil se bilk, kdy se v torn .zarazil. Jednak spatfil vedle pfistfeSi u osamele stojici borovi• postavu ke stromu ptivazanou, jednak zaslechl hlas, kterY se mu zdal znamY. Oekal na nove zablesknuti a pti podnikavem svetle blesku spatfil Dragunide. On to byl, kterY tu ftal u borovice pevne ptivizan tveli proti vetru, vydan na pospas tivltm.

Neprgelo jegte, ale bouie se vtdy vice blitila, tvala a buracela jak rozpoutana gelma, naplfiujic ceIS7 kraj stra gnYm hukotem. Zdalo se, jakoby nedalekY les se probudil a napinen staletYm natkem a kletbami spojil sva ramena, otfasal jimi a pfi torn kfieel svou divokou piseri.

"Jen aby poslove v eas na misto dorazili," slygel Rebec od ohne hlas, pattici Mechmedovi. "Jinak by bylo vkchno ztraceno."

(Pokradovani,)

Strana 10.

VIOTNIX

META. g

koly v Japonsku.

A2DEHO roku, kdy japonske vzdelavaci K ustavy propou gteji mladet na prvni prazdniny, kondi mnoho japonsktch tat sebevratdou. Desetitisice jsou tech, kteti po pfisntch a easttch zkou gkach byli uznani za neschopne k dal gimu studiu a ktefi museli pohibit vegkere nadeje na vy ggi povolani. Neivetti cast jich pada za °bet neobyeejne tetktm pfekaikam, ktere se stavi v cestu vgem studujicim Japonctm vice net kteremukoliv jinemu kulturnimu narodu na svete.

Japonsko si postavilo velkt tkol. Jeho cilem je vytvotiti duchovni most mezi dvema svety, ktere od mnoha staleti byly od sebe oddeleny hlubokou propasti. Od einske kultury, ye ktere se koteni eels japonske minulost, ma btti nalezena cesta k evropsko-americkernu svetu, s jehot silami Japonsko chce vytvotiti svou pfitomnost i budoucnost. Tiha boje o soudasne ovladnuti ti chto dvou kulturnich 0kruhtt spodiva Wee na bedrech slabe gkolni mlidete. Start i novt duchovni svet potadujici na welch neobydejnou vtkonnost a jenom ti nejhoutevnatej gi, f kdyt ne vtdy nejnadanejgi, se dovedou uplatnit v tomto boji Novi-A. Mnoho obtiti dini Japonctm jit ovladnutt jejich matefgtiny, ptedev gim dteni a psani.

Pfietra, toho je v tom, se jim schazi podpora abecedy. Maji sice take abecedu — kana — ale teto abecedy nelze unit samostatne, ponevadt jeji pisrnena se vyskytuji jen velmi ztidka v souvislem textu. Hlavnim zobrazovacirn prostfeclkem japonske fedi ztstavaji jegte dnes znaky dinske. Jejich zvla gtnost je piedevgim v jejich nemosti, to jest jejich ()bras neni tadntm operntm bodem pro jejich vtslovnost, a pak v torn, te pro katde slovo maji zylattni, pavidelne velmi komplikovant tvar. Kdo by se chtel naudit psat a Gist v gechna slova v dinskem pismu, //nisei by se naOlt asi 48 tisic znakt, nebot' tolik jich ma slovnik, ktert si kla.de narok na tpinost. Sotva se vgak najde dlovek, at' v Line nebo v ,Taponsku, ktert by dokazal nee° takoveho. Vet:sinou se jit poklada, za znameni vy ggiho vzdelani ovladani asi 9.500 znaku. V obydejnem tivote postaduje znalost 3.000 znakt. Obecna gkola vgak nedovede naudit ani tomuto skromnernu podtu znakt. Adkoliv se vyudovani japongtine v'enuje 11 a ptl hodiny ttdne, zna prilmernt talc po vychozeni dtyt tfid °beetle Akoly jen 500 znakt. To nestadi zdaleka k pfedteni nejJednodu ggich text& Ve dtrnacti letech, kdy neivetti Cast takft opou gti vzdelavaci tstavy, ovladaji 'taxi asi 1500 znakt. Tato obtit je ovgem nejvetgi pfekatkou v gifeni vzdelanosti mezi airsimi vrstvami obyvatelstva,.

Tak na pkik-lad bylo zkougkami a srovnavanim zjigteno, to 15-lett Japonec nema vetgi slovni poklad a nedovede lepe dist. net 8-lett Nemec. Dokonce se ukazalo, se slepe japonske ktere se neudi einskemu pismu, ntlart pouze 47 znaktm kana podle systemu Broilleho, si za tout dobu ye vgech oborech ziskaji vice vedomosti net taxi norrnalni. Ve vyggich tkolach nejsou obtite o nic men gi, naopak s razgifovanim udebne lathy je gte rostou. Absolvent stfedni akoly ma podle pfedpist °viadati nejmene 5.000 znakft.

Japonci jit diouho pocit'uji velke bfemeno sveho komplikovaneho pisma. Jit v 9. stoleti po Kr. se vyskytl navrh na Jeho zjednodugeni, ale nemel vtsledku, i kdyt se lc, nemu pfida.lo mnoho vynikajicich osobnosti. Dries je reformni hnuti silnefai 'net' kdykoliv pied tim.

Jede.n smer potaduje vtluene utivani jen abecedy kana, vlastni japonske abecedy, drutadi zavedeni abecedy latinske. Vlada se prozatim spokojila tim, te ponekud snitila podet znakt (na 1.200), kteremu se musi naudit tak obecne gkoly. Nemilte se v gak odhod-

lati k tomu, aby 6inske pismo Opine zrugila.

Cele, japonskit kulturni minulost je ince spjata s dinsktm pismem a studlum dinsktch klasikt se jegte stale pokladit za nezbytnt podklad pro dosatenJ vyggiho vzdelani. 6ina, mistr Japonska, drti sveho podnikaveho taka *Ate potad v pevntch duchovnich poutech.

Ptistup Japonska k evropske kultufe je prave tak nesnadnt jako pfistup k duchovnimu svetu moderniho Zapadu. I zde musi zoufale bojovat s jazykovtmi potitemi, ktere jsou tim vetgi, se neni tadneho blitgiho vztahu japongtiny k evropsktm feeem. Jeji z yligtni a podivna gramaticka i slohova stavba naobydejne ztetuje Japonctm vniknuti do ducha kterehokoliv evropskeho jazyka.

Take vtslovnost jim pftsobi mnoho nesnazi. A piece je znalost modernich fedi, na pr y -nimsteagldy,prokictve tivot Japonska neobydejne dtletita. Anglietina ma v hospodafsktch stycich vtznamnou lohu a take na universitach se kona celo, fada pfednagek jen v anglietine. Pro studium mediciny se zase poklada za nezbytnou znalost nemdiny.

Neni divu, Ce na vyggich gkolich se venuje neobydejna pozornost studiu cizich fedi. Vtsleclky ovgem zdaleka neodpovidaji namaze: absolventi stfedni gkoly jen s velkou nama-, hou slepi dohromady obydejnt obchodni do* pJs v anglidtine nebo pfedtou jednoducht text v novinach. Zfidka kdy se mezi nimi najde nekdo, kdo dovede anglicky take mluvit.

Pies vgechny tyto pfekatky le v Japonsku neobydejne silnt naval na vy ggi gkoly. Jedinou, ale zato velmi tdinnou zbrani gkolnich *facia proti tomuto zjevu je pilsnt vtber, Caste zkougky a vysoke potadayky.

Polovina tech, ktefi se pfihlasili na stfedni gkolu, pti ptijimacich zkou gkach propada. Ke studiu na vyggi stfedni gkole se vkly hlasi tfikilt az desetkrat tolik takt, kolik jich latve, pfijato. A piece i po ptisntch zkou gkach ztstave. tech, kteti se hlasi ke studiu na vysoktch gkolach, etyfikrat as petkrat vice, net kolik jich mtie latt pfijato.

Omezovaci opatteni nedovedla pfizpOsobit poeet nevyhovujicimu gkolnimu systemu.

Pies v gechny pfirozene i umele pfekatky studio, jsou skoro vgechny gkoly pfepineny. Ve tfidach obecntch gkol sedi zpravidla 60 at 70 Mk11. Mnozi gad, stfednich gkol, ktefi s tspechem slotili zkougku, museji pro nedostatek mista ye tfide dekat jeden, nebo dokonce i dva roky, net mohou ye studiu pokradovat.

A toto "dekatelstvi" postihne mnoheho studenta za celou dobu jeho studii ne jednou, ale dvakrat nebo je gte dasteji. Proto je na ednich gkolach mnoho 2.1.1n1, ktefi maji dvacitku jit dayno za sebou, adkoliv teoreticky je moZno absolvovati gumnasium v devatenacti letech. Vetgina studentli opoutti vysoke gkoly v 26 as 30 letech.

Jit v 70. letech 19. stoleti, brzy po torn, co byla zavedena vgeobecna gkolni povinnost, bylo zjigteno, 'te zdravotni sta y telt, zvlagte no vyggich udiligtich, se postupne zhorguje.

Pfidinu toho shledaly gkoly hlavne ve studiu cizich fetich a v pketetovani domacimi pracemi Proti tomuto zlu bojovaly tim, ze pro posileni telesneho zdravi tactva zavedly vyudovani telocviku, hram a hygiene a ustanovily gkolni lekafe. Tak postupne dosahly zlepgeni zdravotniho stavu Mkt. Nevymttily vgak opine tkodlive vlivy tetkeho udiva, tim mene, se velka vettina japonsktch deti trpi podvttivou a ye studentch zimnich mesicich btva nedostatedne odena.

Take universitni studium ptinagi s sebou btemena, ktera, jsou pro mnohe nesnesitelna.

Zde se projevuje nejzfetelnaji dvoji raz japonske kultury: Jeji orientalsko-zapadnicka povaha. Pravnik se udi nejenom dornicimu a fimskemu pravu, ntbrt i pravu anglickemu, francouzskemu a nemeckemu. Filosof studuje nejenom japonskou, dinskou a indickou filosofii evropskou.

A piece tato zeme, ktera na sve taky klade tak vysoke potada y ky, a kde tivot mladete musi btt tak neveselt a beztte gnt, je jegte

Ve stredu, dne 19. kvetna 1937. tines cizim pozorovatelitm "rajem mladege".

A skutedne, kdo nav gtivi Japonsko, nemftte se vynadivit veselemu skotadeni mladtch Japoneikft. Tu pozna, Ce japonske gkoly maji take svetle stranky. Nejenom, se je na nich zaka2ano utivati West-itch trestt, ale zvykove pray() (lava talcum i dalekosahle vtsady peed uditeli. tad se svtm uditelem nespokojeni, stane se snadno, se mu proste zabran1 vstup do gkoly. Take gkolni stavky nejsou ridke a vet ginou kondi spinenim potadavkt tan.

Vgeobecne se mate uditel udrtet jen tehdy, podati-1i se mu ziskat sympatie takt. U gkolnich uradu najde obydejne malt) opory.

Japonskt system easttch a pfisntch zkougek nejen sleduje cil co nejlep giho vtberu, ntbrt chce i zabraniti vzniku inteligentniho proletariatu. Pies v gechnu ptisnost se mu vgak nedaii zmirniti velkt nepomer mezi nabidkou a poptavkou na trhu dutevni prate. Nezarnestnanost je v hektertch vy ggich povolanich procentualne vet gi net u delnikt.

V tomto smeru se Japonsko neli gi od Evropy: konec gkolniho roku pfina gi s sebou rok od roku vet gi problemy.

ANGLIiANE 0 DVORAKOVE NASTUPU K SLAVE. Daily Telegraph pfinesl z majetku videnske Geselscha ft der Musikfreunde s dovolenim Dvotakova syna nezrame listy A. Dvoiaka skladateli Brahmsovi. ,T. Brahms se to jevi jako prvni objevitel Drotakova mdani. V roce 1877 Brahms navrhl A. Dvofaka za jeho Moray ska dueta ke stipencliu, vypsanemu rakousk,Vm ministerstvem vyueovani. Lesky hudebnik pak mu podekoval takto: Prave Jsem dostal donis vaieneho profesora Hanslicka, ie mne na nedavne ministerske rade ministr Strosmayer nadal stipendiem na Vak odporueeni. Av.§ak zatim Vami prokitzane sympatie k memu slabemu talentu a Vage pochvala desktch pisni mi zpusobily radost. Profesor Hanslick mi doporueil opatfit nemeck3'7 pfeklad techto zpevt a naznadil mi, draht mistfe, ze je laskave doporudite nakiadateli. Je to ledina ptizen, o kterou Vas Cadam v teto \Teel. ab y mi bylo pcmokno. Bade to mit neocenitelroi v3iznam, nejen pro mou vlastnj vec, ale i pro mou milovanou vlast oechy, budu-li moci spattit sve pisne uvedeny do hudehniho sveta Vami, jeho dila olagt'astnuji kaaleho.

Praha, 3. prosince 1877.

A. Dvotak.

Brahms doporrtdil deskehO skladatele berlinskemu nnkladateli F. Simrockovi ternito slovy: "Budete-li brat tato dueta, budete jimi 0kouzlen jako ja jsem byl. V katdem ptipade je Dvorak velice nadant -- a nahodou thud — k &mut*, prosim, hled'te."

V liste ze dne 25. ledna 1878 Dvotak nabidl jit Brahmsovi z vdednosti dedikaci kvartetu D-minor. Brahms na to v odpovedi nabizI provest v poslantch partiturach korekce a navrhy na zmeny. Tento nemilosrdnt kriticismus umeleckeho taka, o mado mlad giho, mtte snad vzbudit dtenaltv podiv, mini spravne autor dlanku. Brahms v gak byl puntiekaf a rad korigoval, zatim co Dvotak tvohl pfekotne, nedbaje detailt. oeskt hudebnik ptijal v gak ygecky podnety Brahrnsovy a v liste z 15. prosince 1879 schvaluje v gecky nazna6Pne zmeny v D-minor kvartetu. List kondi A tak trvam v nekonednem olxlivu pro Vakho genia, \lam stale vde6nS7 A. Dvotak.

Objev o tuberk,Ilose.

Ve Spole6nosti 16100 ye Vidni pf•ecInagel docent dr. Kutschera o svN;Tch 7-Jokusr.h v ledeni plicni tuberkulosy. Pozoro vP 1 elov-=. 1ca tetce nemocneho plieni tuberkulosou si naodkoval kotni tuberkulosu. Jeho st v pak Zkougel pak tento zgasob icY,mi ye dvou stech ptipadech a vetAinou na: talc vyleeeni. Dr. Kutschera netvrdi, k nalezl 7azra6nSr zpusob Went tuberkulosy, nebot' v nek.olika ptipadech flexile]. Aspechu.

Ve sttedu, dne 19. kvitna 1937.

'EDNA belovlasa dam ze stareho americkeho rodu mi kdysi tekla ptekvapujici slova: "Kdybych mohia znovu iiti svaj 2ivot, nevzala bych si nikdy Americana, nS7bri cizince. Nikoliv Anglidana, ti jsou hodne podobni nam, brt mute z evropske pevniny." Grim dale pravila mi docela vedne, tim vice byla ptesveddena o vynikajicich vlastnostech evropskych mute jako spolednikt pro nesnadne a fascinujici dobrodru2stvi, manklstvi.

Nedivim se ji, prototie ja, sama jsem si vzala Evropana a nejsem jim ani zdaleka zklamana.

Udrkla jsem si sveho mute sedm let a doufam udriet si jej sedmkrat sedm.

Poznala jsem nekolik veci od doby sveho sriatku Poznala jsem, prod se evropeti man gele osvedduji a prod si udr21 svoje ts ieny. Zadna zeme sveta se nevyrovna Americe rychlosti, s jakou americke tieny vymeriuji svoje mantiele.

Francie ma jen tietinu rozvodu jako my a v jinSIch zemich je pomer v na g neprospech jeete horei.

Mimo to evropske teny, jet tistavaji provdany, nestavaji se °heti neurasthenie ani kandidatkami nervoveho zhrouceni. Americke tieny jsou nejnespokojenejei, nejtekavejel a nejneurotietejei tieny sveta.

Co maji Evropane na prvnim mist& eeho nasi postradaji? Ptedeveim maji jine rasove stanovisko k 2ene. Misto, aby se ji stranili podle tradienich anglosaskYch zasad, ptijimaji ji jako nedilnou east sve psychologie. Pouze Ameridane a Anglidane se zahaluji do sveho mu2skeho ja, venuji se s ykm mutiskjim zabavain a ponechavaji tieny tienske spoleenosti. enske kluby, kterSzch mame takovou spoustu po cele Americe, v Evrope` neexistuji. Ve Francii a jinSrch evropskS7ch zemich tieny se nedotiaduji svS7ch politickSTch pray, protok maji uspokojivS7 pomer k mutn.

V Evrope tvot manklske dvojice ubiha spoleene za spolednkmi zajmy. Mnozi teditele velkSrch podnikil berou svoje tieny s sebou do kancelate, kde maji vlastni stUl a pomahaji jim svou ienskou intuici tett mnoho cifiletiitSrch otazek. Americka 2ena, od ptirozenosti aktivni, by racia sdilela se svSrm mutiem katidodenni praci, kdyby ji k tomu poskytl Americke tieny aiii v nadhernem osamoceni, coti nijak neptispiva k jejich spokojenosti. Za.sada americkeho mantiela, jak zachazeti se tienou — dej ji hodne penez a nech ji o samote postrada cla ytipu. Dokazuje, 2e maji pra ydu americke tieny, kdy nesouhlasi s takovSrm stavem. Ukazuje to, tie mail duei a nemohou bS7t ivy jen chlebem.

Je veeobecne uznavanou schopnosti Evropana to dovede lepe uspokojovati instinktivni potteby 2eniny ne2 American. Le milostnk tivot natich ten je velmi neuspokoji yST , je ptilie znamSr fakt, aby potieboval dtikazu. A piece laska a romantika jsou velmi chilettou slo2kou americke teny. Jsouc vychovavana ustavidnou dietou milostnSl ch romana a povidek, jsouc stalSqn terdem reklamy, zalotiene na sexappealu, neni divu, k se citi oeizena, nedostane-li se ji i v tivote dostatku lasky a romantiky. Je jejim ironickYm osudem, 2e si musi vzit tak napadne epatneho milence, jako je AmeriPro americke ieny je veak daletite i dueevni spoledenstvi. A v torn smeru Evropane stoji vysoko nad Amerieany. Spousta ten ptimo hladovi po uptimne rozmluve s mukm. Uptimna, bezohledna, pronikava mu2ska mysl je vinem pro tieniny smysly. Dueevni energie, jak nas pouduji psychologove, pilsobi na tieny neobyeejne ptiznive. Intelektualni uspokojeni — vzajemne sreleni a doplriovani duel — je stejne dulettkm dueevnim popudem pro mule i tieny. thohu dueevniho a duchovniho pouta nelze v mantielstvi nikdy pteceriovat, proto ge ono trva dale net telesne pouto.

Je tragickjim nedostatkem americkkch mute, ie pineho tiivota neletii ye vyderpavani praci, nStrt v rozeitovani a obohacovani mysli a ducha, jejich chudoba je iivotnim schodkem, kterS7 nelze nieim vyrovnat a jeni ptedstavuje nejsmutnejei chudobu.

Protok Evropan odmita zahrabat se do sve prate na fikor yeech ostatnich hodnot, ma plnejti a vyrovnanejei osobnost. A prototie vede

VZSTNIX

oc si Amerie'anky berou cizince.

Marjorie D. Kernova. girt, lidetejei a civilisovanejel iivot, stava se zajimayejeim a cennejeim druhem. Nezapomnel na hru a nezabil svoji citlovost a citoYost pouh3-7m vydelavanim penez. Diky pomalejeimu 2ivotnimu tempu ma, vice dasu venovat se tienam viibec a sve zene zvlaet'. Ma kdy veimati si sve teny a jejich dennich drobnSrch starosti. I kdy Americana, coti jim nikdo neodpith, se nejlepe ze yeech mutill sveta staraji o sve tieny a domov, jejich ustaviana ptepracovanost je zdrojem detriS7ch mantielskSrch tragedii. Mnoho ken prosi svoje mute, aby jim vali merle sveho majetku a vice sebe.

NapadnSr rozdil v charakteru Amerieanti a Evropanii ukazuje elanek, kteri jsem detla v jednom magazinu. Snake se dokazati, 2e pro tienu iivot konci ye etyiicet,i vychazel z piedpokladu, tie tiadnY mut by se nezajimal o tienu etyticetiletou, kdyby mohl miti petadvacetiletou, di lepe osmnactiletou. Jako hospodyni a kuchatce by snad dal ptednost start °sob& ale pro veechny tieel yradosti, jako vystupo yani ye spoleenosti a po. chtel mladi a nic ne2 Evropanovi by se tohle zdalo UpinSrm nesmyslem. Naopak by tekl, ke tieny se stavaji zajimavSlmi mezi 30. a:t 40. rokem, kdy jejich vyspela osobnost jim dovoluje pine rozvinout svoje 2enske kouzlo.

Je epatne pro Ameridana, je-li pravda, veechna jeho radost z tieny prameni jen z bezhlaveho a bezducheho sexu. Evropske 2eny nepottebuji mladi ani krasy, aby navazovaly krasne a uspokojive styky s mutt. Nebot' 2ena si nemiik osvojit skuteeneho kouzla rychleji, ji znami muti najevo, tie je zajine2 maya, pilvabna, a vSrznamna,. A evropeti mukye konaji tutu sluku s ySun tienam, samortejme a bez ptemahani.

Lee, aby se nektera 2ena neuvrhla pro mne do nejakeho evropskeho dobrodrutistvi, musim vyzdvihnout jednu vSrstrahu: Jestlik evroptti mut nevytiaduji mladi, nestoji take o detinskost. Vykduji dueevni a citovou vyspelost u ten, s nimi chteji ziti. Okkavaji od sve 2eny, ze bude celiti tis ivotnim realitam s jasnS7m okem a otevtenou hlavou a bude mit smysl pro to, co se hodi a co nikoliv. Chce-li si nee() vynutit placem, dtive si to dtikladne rozmysli, nebot' je docela mane, ze jeji mu2 bude vice zklaman net' dojat, a slzy se minou s iidinkem. A to ne proto, to by si nevahl sve"zeny, nStr2 naopak proto, to si ji vat ptilie mnoho a diva se na ni jako na dospelou osobu sobe rovnou, s ni2 tteba tak jednat a nikoliv jako s rozmazlenSrm ditetem.

Aveak zrale psychologie se dostava ienam tiijicim s Evropany proto, tie je vS7sledkem dlouhe civilisace a kultury, kde mezi tienami a mu2i existuji zajimave a vSrznamne vztahy. A neni to vlastnost nat. civilisace, v nit obe pohlavi jdou svou cestou, pkirozene se odcizujice.

Jsme-li zvani narodem deti, je to tim, ke ne/name dosti lidskSich vztahil mezi obema pohlavimi, vzajemneho ktitieni a prolinani ducha i duee, z nichti vyriista hluboke uvedomeni pine vyvinutSrch jedincti. Nebot' my nemilieme poditat, to se flat mladi milionati a mlade milionalky budou druke stSikat s miliony chudakil, kteti se stSrkaji ptirozenSrm, kamaradskSrm zpilsobem.

Toto tkidni odludovani ma neblahe nasledky. 2eny se stavaji po yfeenSmi a rozmarnSrmi, piilig sentimentalnimi a zaujatYmi bezvYznamnSmi malidkostmi. Pottebuji jako protivahy disciplinovane, suche a strohe mu2ske mysli, pottebuji jeho necitoveho reali c mu, jeho neosobnich *me. Mut, stranici se 'gen, stavaji* se drsnSrmi, epatne vycho yanSrmi a nudnSTrni, dim vice se stavaji nesnaeenlivSimi veei ienskemu ylivu a zatladuji 2enu do pozadi, tim se pro ne stave, merle zajimavou, omezenou a jednostrannou. Je to nebezpeenSr kruh.

Bylo by motto namitnouti, k vlastnosti, ktere jsem zde uvedla, jsou bezqznamne proti

Strain U. vecern, na nichti opravdu zaleii. (Aekoli dtletiltost bez ySrznamnkch veci maze nesmirne vzrust, hromadi-li se den po dni, rok po roce, po cele spolutti!) NejvSrznaenejei dobrou vlastnosti Ameridana, Mica se, je jeho vyeei mravnost, vlastnost to, ktera vyvatii veechny jeho nedostatky dohromady.

Aveak podivame-li se pil ytenSuna oeima na propast, delici moralku Evropanti, nebude se nam zdat to propast tak veiikou. Celt' rozdil zaletii vice ve stanovisku, ye skuteenem chovani. Kdyti -se uvatii yeechno dohromady, jsme my Ameridane povakvani za romanticke idealisty, kteti se racieji klamou, neti aby si ptiznali drsnou 2ivotni skuteenost. Tato naee snaha dodava pekne tvatnosti, ale tim neni teeeno veechno.

Neni veru znakem mravnosti, to jsme tak rozhoteeni telesnou nevernosti, ie se utikame pti prvnim podezteni k rozvodovYm soucliim — zpusob poyakvanST za nemravni v Evrope, kde trvalost institute mantelstvi a potiada yky rodiny maji vett vahu ne2 pomijejici citove vzplanuti jedince. Net zbrklY postup ukazuje, ze jsme man2elsky negramotnSuni, tie net mravni zakonik je naivni a prostY, aby mohl bSrt uskuteenitelnSe 2e klademe ptilie velkj'T chlraz na fysickou stranku mantielstvi.

Snad mono namitnout, 2e veechny tyto vady odstrariuje 'na g zakon, umotinujici snadrV rozvod a opetoynSi snatek. Oast°, pravda — aekoli mravni cena takove vYhody se stava pochybnou, kdy padesatiletS7 mu2 rozbije svoje dvacetilete manklstvi, aby se vydal za novim milostriSrm dobrodruttvim. 8koda pro veechny zileastnene je vett, neti kdyby musel "trpet" ye starem manielstvi Ale nechame-li otazku rozvodu stranou, je hodne citikazu pro to, 2e i nati, povinnosti dbajsou jeete prilis daleko od uskuteeli neni sveho idealu jedno2enstvi. Mono jen ukazat na cho yani tienatSrch Ameridand v cizine, jim bkvaji ohromeni i "nemravni" Francouzi, kteri na konci turisticke sezony iikaji: "Zaplat' Bah, 1e ti blaznivi Amerikne uti jsou odtud, ted' uti meieme odstranit nahe 2enetiny z jeviet'!"

Evropane se od nas lisi hlavne svjim realismem. Znaji a uvedomuji si mutiske slabosti, misto, aby pied nimi zavirali odi, a zastavaji merle romanticke, ale praktietejei stanovisko, tie je-li mantel dobreho charakteru a aini svoji 2enu et'astnou, je tato jeho vlastnost nejduletiitejei. Evropska tiena shleclava snatielm phytiti oei pied mukvou nedokonalosti, prototie tiije s nim hlubei a bohatel 2ivot. Vztah americke 2eny k mukvi je zpravidla povrchnejei a nema dostateene hloubky, aby yydrdel vetei ottesy, ona se z neho merle raduje a proto je i merle ochotna odpustit mantielovy poklesky.

Jsou oveem i v Americe mut tak eirokeho vzdelani a zajinti, tie styk s nimi je jako napiti z chladneho pramene za horkeho dne. Kei by byl svet pin takovkch. A tieny techto mutA nejsou nespokojene, bez ztetele na pozemske statky, kterSrmi je obdatili.

Jedna z nejet'astnejeich 2en, ktere znarn, ma pet deli a dela, si sama veechny domaci prate, ale teei se z ustavidne spolednosti sveho mute, prototie ma telesnou vadu, ktera mu znemcdriuje vychazet za praci.

Zdo, se, 2e to nejsou penize, po kterkch veteina americkSrch 2en tout — neni-li jejich 2ivot prost yeech hodnot. A jejich 2i yot nemusi bSrt tak prazdnST, poskytnou-li jim amerieti mut opravdove kamaradstvi, budou-li kit pomalejt, bohatei 2ivot a budou-li jej sdilet se svimi 2enami. Pomohou-li jen trochu americkSm tienam, ueini je nejSt'astrikpimi na svete.

Rotideleni sveta.

Tii etyrtiny obyyatelne pevniny jsou v rukou gest narodt. 0 zbylou et yrtinu se deli asi eelesat malich zemi. Celkem je na zemekouli pouze 57 milionu etv mil pticly, dobre i epatne.

Z toho Britove maji 13 mil. 172,000 dtv. mil , eili ptiblftine celou dtvrtinu. Druhkm nejveteim majitelem pudy je Sovetskj-7 svaz s 8,144,000 etmil — asi jednu sedminu vel svetove ptidy.

Francie je na ttetim miste s 5,000,000 etv. mil a eina na etvrtem se s ySrmi 4,250,000 etv. milemi. Pak je Brasilie a eeste Spoj. Staty s 3,000,000 6tv, mil.

Straiia,12,

Vt8Trfig

- ke Podporajici Jednoty IN•fulni Organ Slovans Stitt' Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MWKA-EDITOR Vydavatele -- Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO.,

R est, Texas Pkedplatne $1.00 roans. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne, oznainky, budlei adresoviny na Vestnik. West, Texas %%talk has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

any

O LASCE TOLIK HOVOttiME Josef Prchal.

0 lasce tolik hovotime, ji mame stale pina. tsta vgak nag e srdce jako skala, vkly bez kvetu, tak pusta, pusta Spig na to skale kvety vzejdou, spig obali se kvetem chlumy,;-net lidska srdce poznaji se, net srdce srdci porozumi .. .

V nejteiti dohe nejtvrdti lids. Jubileum zrozeni nejmohutnel gi Ceske organisace S. P. J. S. T. je tivou krajanskou udalosti dnetka.

Sdrutene tady potadati budou slavnosti, stati kozaci, kteti po 30-35 let brali teast na g iteni se fraternalismu, vystupuji ze sveho tstrani a hovofi k na gi omladine, ktera je dychtive posloucha. ftadove schtze jsou letos eetne nav gtevovany. I ten, kdo k nagim neptinaleti, musi pfiznat to nestranna ryze deska texasska bratrska S. P. J. S. T. udelala ze sveho jubilejniho roku ptiletitost k nastupu mezi krajany, hlavne mezi lidi mlade.

Nati zakladatele proclelali tetke, svizelne poeatky, net se v cizi zemi, v cizim prostfedi a pomerech upornym pfidinenim jako nezdolnou villi dopracovali hospodatskeho fispechu.

V tatkYch dobach a dlouholetem stradani zalotili si svepomocnY spolek, polcaili pevne zaklady drutstva podpilrneho. A jak die zkazek pisemnych vzpominek vime, byly to pti poeatku dnove bolesti a trpkYch zkutenosti a zase dnove nove nadeje a povzbuzeni, kdy nasi odhodlane hledeli tivotu v tvak; Z nepatrnych zadatka SPJST vzrostla v mohutnon, silnou organisaci a z toho vzrastu se vtichni tetime. Proto jest cti a pYchou kaditi se pod kfidla nag eho Bratrstva, pod na ge spolkove prapory,' ktere jsou znamenim dobre my glenky a dobre prate. Jestlite prave dnes fraternalism ziskava u nag eho lidu pine uznani, zavazuje to v g echny Cleny. Na ge SPJST. musi bit osou, ktera soustfed'uje a sjednocuje rodaky vtech tabort. Tato skuteenost musi bit prokazana i zevnejti manifestaci: radostnou, plnou toast vtech dlent a pfatel na tadovYch oslavach. 6inovnici kadt provedou teelne opq ffeni, aby teast na vlastnim jubilejnim podniku dosahla nejyy ggich motnych hranic.

Uz je to v proudu. VYkaz novYch 'Merit za mesic duben pfesveddive dokazuji, ze nage jubilejni kampari je v pinem proudu. Bratti organisatoti konaji energickou praci, protote nelituji nieeho a v katdem poCasi se vydavaji za ziskavanim nevYch elent. Znovu k vtli dosateni co neiVettiho poetu novYch Olent dame, aby katdY vy§eI organisatoram- vStfic-; poradil o moinYch prospektech; naznaeil bydligte techto, motno-li vydal se s orgamisatorem na objad'ku osady Ci mesta Organisator mute nejlepe yysvetlit pojistku, nebot' ma y tern dobre zku genosti. Vyvetlovani .pojistek je mi daletite a proto budtanagim,-,organisato7 pokud lze co nejvyclatOjitrippluocniky..1

Ve sttedu dne 19. kvetna. 1931.

Zdarma to nebude; ztrata dasu bude yam navzajemna pojitt'ovna aut byla zalotena v r. hrazena a mimo teto •odmeny budete miti 1925 a rok po to mela ptijmu $114,000, v roku ioladay kem lifejive vedorni, ze jste men jistY 1928 jit $1,023,000, v roku 1933 ptes $3,000,000 a podil pri ziskani novYch Menu a zvlagte ditek, v roku 1936 vice ne2 $5,000,000. Farmatske kterych musime do Jednoty co nejvice ziskati druistevnictvi postupuje, sill a je take uznaobvilagte letos, v rode jubilejnim. van° za thilditST elanek stroje obchodniho.

Posledni vyzval Jit tuto nedeli 23. kvetna Lids hiedaji bohatstvi. Kdyby jen videli jaszapodnou jubilejni oslavy sbrattenYch ne Ceho se zbavuji bohatstvim, stejne unekterou nedeli, jak vykazuje "jubilejni silovne by se od neho osvobozovali, jak ukalendaf"., ptipathiou i dye slavnosti. silovne se ho nyni domahaji. Zbytedna tloutt'jsme soukromymi dopisy i informacemi u Hl. ka omezuje pohybytela; bohatstvi prekati poittadovny, ze tady vykonaly v gechny ptipravy hybu dute. ke zdatilYm syYm podnikiim peolive a svedomite a lze jit nyni kid - ze jubilejni oslavy dopadnou skvele. Ti, na nicht let'. odpovednost za zdar fadove oslavy, musi ov gem bdit nad ptipravami do posledni chvile: vidyt' nekdy opravdu v poslednim okamtiku lze zavizat ✓ nedeli, 23. kvetna. ftdd Rozkvet Zapadu C. (obzvlag te v meste) eestnym slovem nektere 107. ye Floresville. Slavnostni vYbor kona rozliknave, ze sve spolkove povinnosti uCini piece merne ptipravy. jen zadost a k tadovemu podniku se jiste do✓ nedeli, 23. kvetna. Rid Vytehrad Cis. 48. v stavi. Bez stale agitace neni mono uspotadat Bayersville. Oslava 40. vYroei nati Jednoty, k takovou slavnost, aby budila svou velikosti a nix konaji se ptipravy ut nyni. svym ukaznenym prabehem obecnY obdiv. Bez Stefanik Cis. 142. v ✓ nedeli, 30. kvetna. oddechu a nezmen g enou horlivosti tteba pracoHouston, Tex. Program dtstojne oslavy uz navat at do dne stanovene oslavy. Vezmou-li si rYsovan, podrobnosti budou uvetejneny co nejtato slova v g ichni dinovnici fadovi k srdci, yedtive. time, te nag e jubilejni oslavy budou ze vgech ✓ nedeli, 30. kvetna. ftady Ennis Cis. 25, Volnej krasnejgi.

Cechie eis. 135. a echft Domov Cis. 82. plaNa. vysvetlenou tazateliim, kdo ponese nanuji spoleenou oslavu jubilea, k eemut bude klad spojenY s vydanim jubilejniho disla Vestkonana 9. kvetna spoleena, porada zastucu uniku, jet hodlame uspotadat a vydat zadatkem vedenYch tadt. podzimu - uvadime: Vydani zaplati oznamky V nedeli 30. kvetna. ftáci Pokrok Sweet Home nejen nag ich aeskYch obchodnikt, ale i drucis. 63. V pfiprave mohuina oslava vYrodi zrohych, s nimit na gi alenove delaji obchod. 0zeni S.P.J.S.T., spoleenY obed i veCete dlenstva znamky musi v jednotlivem mists obstarati i nedlena, pestrY program, veer lidova. vesenekterY schopnY Glen, kterY dostane za tuto lice. praci ureite procento "komi gneho". Kdyt se ✓ nedeli 6. Cervna. itady B. Smetana Cis. 39., tato y ea vysvetli obchodniktm, neodteknou Dennice Cis. 94. a Ladimir Klacel Cis. 129. ve a budou radi, kdy jejich obchod bude uveWheelock uspotadaji spolednou oslavu jubilea. den ye zvlag tnim bohate vypravenem aisle ju✓ nedeli 6. eervna. Rad Fort Forth Cis. 154. bilejnim. Toto dislo jiste nebude nikYrn odlochysta, oslavu jubilea Jednoty a ttileteho trvateno druheho dne, jak tomu jest u oznamek ni tadu. Ptilehajici program bude uspotadan, v novinach. Ov g em, jubilejni 'disk) nebude misousedni fitly pozvany k stnim, nezaleti na torn, ze snad jest potizovano y e West ph pfiletitosti 40. vYrodi zaloteni S. ✓ nedeli 13. eervna. Rad Vesmernost els. 68.

P. J. S. T. Toto dislo bude pamatnik pro deskY ✓ Nelsonville chysta oslavu jubilea. PodrobnoTexas, it nernt bude katdY fad miti sve misto, sti budou oznameny pozdeji. svou historii, svoje pamatne obrazky, zaroven ✓ nedeli, 20. eervna. ftad Hvezda Miru C. 33. se svYmi oznamkami svYch obchodnikt. Oz✓ Bleiblerville. namka zajiste pomtte katdemu s kYrn nagi ✓ nedeli, 20. Cervna. ftad Pokrok Houston elenove jsou v obchodnim spojeni.

Cis. 88. V ptipravy mohutna oslava vYrodi zroCo chceme miti v eisle jubilejnim? Ptedne zeni SPJST., v jejim ramci sehrani nadherhistorii katdeho tadu, co vykonal za dobu sveneho dila bratfi Mr gtika - "Maryga". ho trvani, jak pokroCil. Chceme takto ziskati Ve etvrtek 24. Cervna. Rid KomenskY Cis. 20. ptehlidku na gi prate. Chceme v jubilejnim ✓ Granger. Oslava vYroei zaloteni Jednoty a 40 aisle miti obrazek tadovYch 'dent na pamatku leteho trvani tadu. dob minulYch a na pamatku dobam budoucim. Muteme nagi vetejnosti oznamiti, .e ne✓ nedeli, 27. Cervna. Spoleenn, oslava Natinec Cis. 32., Nova Ratolest Cis. 41., Placedo kolik historii tadovYch i obrazka uz do glo, jet Cis. 97, Vitez Cis. 98. a Ptimoti Cis. 143. v sin! peelive ukladame. Potadatel doufa a pevne yeSokol Union v Placedo. ViceelennY vYbor ptiti, ze nebude jedineho tadu, kterY by nepfispel pravuje bohatY potad a ptiletitostnY dar Jednapomoci k uskuteeneni jubilejniho 'eisla, pronote - 40 novYch Men). tote jim chceme dtstojne a trvale oslaviti etyficetilete trvani na gi SPJST., ktera jest vzo✓ iiterY, 29. eervna. Rad Slovan els. 9. ye rem svou pili, svou praci a syYm Clenstvem, Snook. ZvolenY vYbor pracuje na ptipravach ktere vtoly chape sve povinnosti. k rozsahle slavnosti, k nix budou pozvany tady a spolky celeho okresu.

Tvinozi pracuji usilovne po celY tivot, jedni rukama, druzi hlavou a piece ziji v bide; jini ✓ nedeli 4. Cervence. Rad Praha Cis. 29. v pracuji kapitalem, ale bez hlavy a konei smutTaylor. Oslava jubilea Jednoty, 38. vYrodi zalone. Kde vg ak pracovite a dovedne ruce spoji teni tadu a 4. vYrodi zbudovani moderniho spolkoveho stanku. se s kapitalem, kterY ridi rozumna, hlava, tam blahobyt pro vtechny. ✓ nedeli 4. Cervence. MatetskY tad nateho Bratrstva "Pokrok Texasu" cis. 1. ye FayetteSvepomoc rolnicka na postupu. Jedna osmiville. Slavnostni.vYbor planuje rozmernou oslana vydani na zatizeni farem, ktere bylo koupevu jubilea natl. Jednoty, k nit pozvany budou no behem roku 1935, byla zaplacena farmattady Fayette okresu a sousedni. skYmi nakupnimi drutstyy. Tento fidaj pfinesl sbornik Americke akademie pro politicks a so✓ nedeli 12. zati. ftad Karel Jonas Cis. 28. v cialni v riern2 dale se odhaduje obnos naEast Bernard. Oslava jubilea Jednoty za spolukupa farmalskYch kooperativnich spolednosti ptsobeni okolnich fan.

-za rok 1935 na surnu $250,000,000 u srovnani s 1.4.6.wki.opoww.lowoommoompp.p.proso.wo.m.4.........■■0■04.1.40 $135,000,000 pied deseti roky. Pted svetovou Litajeme, ze letngnich jubilejnich slavnosti valkou bylo farmalske drutstevnictvi y detSPJST. nemohou se teastnit vgichni, kteti ji skein veku, protote drutste-vnich nikupen (pitvotili. Malo jich to ztstalo. Poklonime se jim, ce, semeno, uhli, motouz a petrolejove produkaby byli povzbuzenim pro ty, kteti do nageho ty) bylo toliko neco pies sto. V roku 1935 ut jich bylo 1,900, k nimt pattilo na 800,000 farBratrstva pfi gli pozdeji, a pro ty mlade, kteti , matskych rodin. Svepomocne nakupni spolky dnes pod nag prapor zase detne ptichazeji. nakupuji prq .sve eleny auta, rafy, automobilotyficet let mluvi o krasne historii. Take bu-ye soueasticy; gasokin,- mative oleje, bar_vy, doucnost SPJST. musi bYt stejne krasnou, nedia, rolnick0 stroje i grocerii. Farm Bureau bot' marne 8chopne lily meal dleny

Jubile ni Kalendif.

Ve sttedu,' ,dne 19: kvetna 1937.

TE STftEDU minuleho tYdne konala se v V V historickem Westminsterskem opatstvi v LondYne okazala korunovace a nastoleni ho VI., krale Velke Britanie, Irska a britickYch dominii a jeho choti kralovny Altbety, za phtomnosti dvou miliorra lidi, mezi nimit bylo 250,000 ,hosti ze zamoti a 25,000 osob ze Spoj.

Stitt. Slavna korunovace provedena byla podia ritualu cela staleti stareho. Potomci starYch tlechtickYch rode anglickYch meli pti korunovaci vYznadnou alohu. Po korunovadni• slavnosti nasledoval malebnY a okazalY pravod ulicemi LondYna, jemut pestrosti doclava.ly oddily kolonialniho vojska ze vtech kouta britskeho imperia, ktere vita 455,000,000 obyvatel.

•

AmerickY velvyslanec v Nemecku W. E. Dodd zaslal senatoram Glassovi z Virginie a Bulkleymu z Ohio dopis, v nernt tada„ aby vtichni demokrate postavili se za presidentaRoosevelta a tak zabranili diktatufe. V dopisu se mimo jine uvadi: "Jsou jednotlivci velkeho bohatstvi ve Spoj. Statech, kteh dekaji na noveho Huye Longa a hodlaji ho podporovati. Jsou politikove v senate, kteti mysli, to mohou se dostati k moci jako evroptti diktatoti v Moskva, Berline a Aline." Tak jasne dosud nepromluvil tadnY politik ani vetejne einnY mut.

SpolkovY odbor zemedelstvi vydal odhad letotni ftrody ptenice ke dni 1. kvetna. -uroda zimni ptenice je odhadovana na 654,295,000 buproti 656,019,000 pfed mesicem. Loni sklidilo se 519,000,000 butla a primer z let 192832 byl 623,220,000 butla. Otekavana produkce tita udava se na 42,913,000 buthi, pro loriske 25,554 butla. Sta y sena ke dni 1. kvetna udan byl na 73 procent normalu, kdetto loni byl 78.5 proc. Zasoby sena na farmach v ptitomne dobe udavaji se na 6,001,000 tun proti 13,724,000 tunana loni.

•

•

Na leynY automobil, kterY slibuje kanclef Adolf Hitler Nemcam jit po tti posledni roky, bude nutno dekati nejmene jette dva dark roky, jak oznameno bylo v techto dnech Federaci nemeckYch vYrobct automobile. Th modely zahadneho "lidoveho vozu" byly tajne zkouteny pfed zahajenim automobilove vYstavy v Berline v roce 1935, na nit Hitler pytne prohlasil: "Vytetili jsme otazku levneho automobilu. VSTroba noveho tohoto auta, jehot cena nebude vytti net je nyni cena motocyklu, zahajena bude tohoto roku." Ale tento lacing automobil se ph zkoutkach neosveddil a proto zavedeni tohoto lidoveho auta do trhu bylo odloteno az na rok 1938. Pravi se, to v uplynulem roce sestaveno bylo na 12 modelt lacinYch automobila, ale tadnY z nich se neosvedeil. Jezdil site po kratkou dobu dobte, ale pak se podaly vyskytovati poruchy. Na dlouhe jizdy se tyto lacine automobily nehodily. Bude se ted' zkouteti dale.

•

•

Strana

V#113TNt-lt

Co noveho. jest $35 mesidne za najem domu v odhad—nuteto,zdariovaci cene $3,500 radou danovYch assessora. Oznameni zamytleneho postupu proti domacim panfum bylo udineno pomoci placene oznamky v mistnim list& Pravi se tam. to vYbor unie mel dye porady a to jednak s pfedsedou realitni rady v Pontiac, a s okres. fitady, to ale vysledek se rovnal nule.

•

•

Depete z Aima z minule sobotu sdelila, doprava anglickYch eelnYch dasopisfi s vYjimkou th byla do Italie zakizana a soudasne natizeno bylo *dem korespondentam italskYch easopisa v LondYne, aby se vratili domu.

Tato opatteni, ktera, byla polofifednim tiskovYrn bojkotem korunovace krale Jitiho VI., jsou odpovedi na to, co italskY tisk nazval "kampani lti" v anglickYch Casopisech o Italii, zejmena pak o poratkach italskeho vojska ye Spanelsku. Soudasne vydan byl take zakaz uvefejriovani korunovaCnich fotografii v italskych dasopisech.

• New York Times oznamil Pulitzerovy ceny za turnalism a literaturu. "Post Dispatch" obdrtel cenu za svou "nestrannou zaslutnou slutbu vefejnosti" pii odhaleni registradnich podvoda v St. Louisu; za nejlepti praci z amer. dejin cena pfipadla Van Brooksovi za knihu "Flowering of New England"; tisic dolara za nejlepti reportat obdrteli Gobind Lal, John 0' Neill a W. L. Lawrence; jine ceny v east $500 at $1,500 byly udeleny za zahranidni korespondenci, novinatske karikatury a redakeni Avahy.

• • Senator Borah vydal ye sve ohnive fedi vST -strahupoikmn,ejvdastu a ma za Adel nahraditi amer. vladni formu fatismem. Borah odsoudil fatism i komunism a k pozorne ho poslouchajicim kolegam volal: "Nemate bYti kompromisu mezi demokracii a tadnYm z techto dvou vladnich systema. Demokracie stoji za to, aby se pro ni bojovalo — "pochopuji" — pokradoval — "ze jsme si yedomi pokradme propagandy, ktera je vedena v teto zemi obhajci one vladni soustavy."

•

Ameridti letoi Dick Merrill a Jack Lambie pteleteli Atlantik v 21 hodinach. Vydali Se na korunovaci krale Jitiho VI. a vezli do LondYna fotografie katastrofy vzducholodi "Hindenburg". Zpatedni cestu vykonali °pet At'astne a pfivezli sebou film z korunovace OdvatriST podnik byli smlouvou vazani letet za katcle pohody — vynesl °Ham vzduchoplavby sumieku $200,000.

• • Austin, 15. kvetna. Senator t ulak navrhuje legislaturu o jedne komoke po zpusobu statu Nebrasky. Sestavala by ze 62 Mena, dvou za kat:1Y senatorskY obvod a tito zakonodarci sloutili by etyti roky ph roCnim platu $5,000.

Nesmeli by bYti ye slutbach nikoho jineho. Navrh senatora tulaka je easove veletadouci, net k jeho uskutedneni tak brzo nedojde — politidti obroCnici budou ho zuby nehty potirat. — Senat schvalil ptedlohu, povolujici prodavani lihovin na skleniCky 15 ku 12 hlastim. — Od min. Aterka zakonodarci berou jen polovidni plat. — Guverner Allred je pevne rozhodnut pro svolani zvlattniho zasedani zakonodarny — nebude-li zakon pro odvolani sazek na konitky projednan — a v tomto zasedani nebude inimo tohoto zakona projednavano nic jineho.

•

•

V Atlantic City vyhrol °bean James Dodwoth obnos $500 v ktitovkatske souteti a tt'astnYmi spekulacerni a obchody tento obnos za pouhe dva roky zmnohonasobil. Nyni se rozhodl postaviti si vlastni dam, kterY bude nejzajimay ejti stavbou celYch Spoj. State. Fasada domu bude vypadati zrovna tak, jako ktitovka, kterou Dodwoth sveho Casu Aspetne vyfetil. Bude na ni pfesne zaznamenano kattle pismeno a na miste slepYch dtvereeka budou okna. Timto zpasobem chce Dodwoth podekovati osudu za velkou pfizeri.

• • Udalosti posledni doby dokazaly, to Aim si Nemecko ptimo ptedchazi. Italie pottebuje Nemecko proto, to jeji fifty s Anglii nejsou jeSte vyrovnany, potfebuje ho vtak take proto, pottebuje penize pro sve imperium. Italie dovedla sice Habet yydobYt, ale — nemate ji take vybudovat, jak by si ptala a v takovem Case, jak by to mela zapotfebi. Italie se neobejde bez spolupritce jinSTch mocnosti ph vy'stavbe Habe-

•

Staska zamestnanca ocelaren v Pittsburghu, Pa., na nit se podilelo 25,000 delnika, byla urovnana. John Lewis se svYm VYborem pro pramyslovou organisaci dosahl urovnanim stavky pozoruhodneho viterstvi.

• • Odbor vnitra uvefejnil statistickY pfehled tkolstvi z nehot vysvita, to v roce 1933-34 dochazelo do celodennich tkol v Unii vice netli 30,600,000 takfi. V obecnich tkolach bylo 23,262,000 take., ye vyt.t'ich 6,097,000 a 1,055,000 studenta zapsano bylo na vysokYch tkolach.

•

n,

•

Ptedminulou nedeli konala se v Anne okaza14 slavnost prvniho vYrodi zaboru Habete a poloteni zaklada k novemu italskemu imperiu.

Na milion lidi se shromatdilo na fimskYch ulicich, aby spathlo pravod asi 45,000 vojaka, pfehlitenYch premierem Benito Mussolinim a kralem Vittorio Emanuelem. Mussolini pronesl na balkone Benatskeho palace fee, v ktere prohlasil, to Italie ma v Africe civilisadni poslani.

Vzdal ph tom take poctu vojinam, kteti padli v boji ve vitezne africke -crake. Na slavnosti byly zastoupeny svYmi vyslanci jenom Nemecko, Rakousko, Mad'arsko, Albania a Japonsko, tedy jen nejvernejti piatele Italie. Vella Britanie, Francie a Spojene Staty poslaly na slavnost jenom . vojenske pfidelence a Argentina a Brasilia prvni sekretate s yYch vyslanectvi.

Ostatni zeme zastoupeny nebyly.

Druhe, schtze meziparlamentarni konference Male dohody konala se v Belehrade a vyznela ve slavnostni manifestaci jednoty. Vtichni zastupci shodovali se v prohlateni, to Clenove Male dohody budou pokradovati ye spoledne Cinnosti v obrane s ySTch zakonitYch pray a tetce vydobytYch svobod. Velke nadteni vzbudil premier Jugoslavie Milan StojadinoviC, kdyt prohlasil: "Mali, dohoda jest vyjadtenim spoledne vale th naroda. Zaklada se na spoleCne minulosti, ptitomnosti a spolednYch nadejich na spolednou budoucnost. V nynejti boutlive a slotite evropske situaci nate vztahy musi bYti takoveho ram, abychom mohli sPoledne obhajovati nati existenci v kterekoliv chvili.

Nate pfatelstvi neni zaloteno pouze na smlouvach, nYbrt jest zakofeneno v srdcich natich narodt!"

Yovinka — sedaci stavka proti vysokYm jmum bYti provedena v Pontiac, Mich. na zaklacie ultimata, ktere vydala unie automobilovYch delniku (Lewisova), to pakli renty ne- • budou do 1. dervna sniteny, ze dlenove jich unie budou vyseclavati v jejich dornech-a zastavi placeni najemneho. Vybor unie oznaniii, to die spravedliveho metitka najmy by nemely diniti vice net 1 p •oc. Odhadnete ceny' Ma:10kt'

SpolkOvY zahranieni- ,odbor pra,cuje na uzaVfeni 'recipe-be/tiff Obehothii Sthloteey s oeskoSlovenskeni na zallade polotky nej yyttich vyhod. Tato klausule dovoluje presidentu Rooseveltovi snititi pravidelne clo na esl. vYrobky, dovatene do Spoj. statt, at na 50 procent. Dle teto poldtky esl. vlacla sniti take ptimefene.cla na arnerieke, :YSTrobky dbvaterie (tic peskosiq,'

Italska rozhlasova spoleCnost objednala kratkovinnou stanici o vYkonu 100 kw, ktere, bude nejsilnejti vysilaci stanici na svete. Vybudovanim zvlattnich smerovYch anten bude zarudena ApIne spolehliva rozhlasova slutba pro celou zemekouli. Stanice bude postavena v Aime a dana do slutby v roce 1938. Bude poslednim vYvojem v rozhlasova technice, odpovidajice vtem potadavkarn mezinarodni rozhlasove unie.

Cena statniho majetku udana byla kontrolni radou na $123,282,292. Tato suma zahrnuje hodnotu statniho majetku, pozemka, budov zatizeni. Stat Texas vlastni 2,772,446 okra pozemku v cene $25,447,489; budovy v eerie $62,843,726, zatizeni vCetne knih v cene $33,991,077.

VezeriskY system ma 73,133 akra, statni parky zaujimaji 52,383 akry.

•

SmYtleni vetejnosti projevilo se hlasovanim o otazkach: "Ma bYti organisovana prate regulovana vladou?" — 69 procent hlasa odpoveal° kladne: "Mate bYt, problem nezamestnanosti vyteten?" — 65 procent hlasa uznalo, to ano.

• • Sekretitka price Perkinsova sdelila v minalYch dnech, to president Roosevelt nepochybne v kratke dobe navrhne kongresu zakonodarstvi, kterYm zavedeny byly by minimalni mzdy a podminky v hlavnich odborech ameriekeho pramyslu. ZadnYch urditeltich zprav ale prozatim o zaletitosti teto neni.

President Roosevelt vydal rozkaz pravni koTrasi Atadu Spoj. Statft, ze neni phpustno, aby spolkovi Atednici brill na burse. Odekava se nyni, to bude vydan zakaz pro federalni ztize-npe e nonni spekniovat na bursach.

Strana 14.

Ar t STNIK

eryvky z eeskoslovens4ch dejin.

Velka Praha Leta Pane 2037 ICE podepsanSr prorok, sveden klasickSrmi N pfiklady Jana Nerudy a Jindficha Many, jejicht proroctvi vesmes dopadlo tpatne, dovoluje si timto pfednest obeanstvu Prahy stejne nezavazne proroctvi o torn, jak bude vypadat hlavni mesto Oeskoslovenska 1. kvetna roku 2037, cot—stfizlive poditano—znamena: za 100 let. Proti Nerudove i Motnove proroctvi je toto proroctvi tak nevatne, to se nemilie vypinit ani za 1000 let. Ale tim spit mute bSrt Kuzma. pravdive.

Vateni Pratane, jest mi popsati yam natl. krasnou Prahu, jak prave dnes vypada a co v pfittich padesati letech budeme muset udelat, aby byla dokonala.

Dnes, jak znamo, je tetitte hlavniho mesta na rozlehlem namesti Republiky, jet se tahne od Domu novinafii (kdysi Representaeni ten venovalo mesto novinalum proto, to se na vlastni dum nezmohli), kolem starobyleho a dayno nevyhovujiciho palace Klubu za starou Prahu (kdysi 2ivnostenska banka, palic stayen v letech 1933 at 1948) k centralnimu Masarykovu nadrati, jehot otirovska budova je jedna z nejleptich svetovSrch staveb. Vzpomerime s trpkSrm Usinevem na doby, kdy tato obrovska plocha byla barbarsky zastavena blokern jakrchsi antikvarnich budoV finandniho feditelstvi, nemotne umistenSrch kasaren a rozpadavajicich se dome eintovnich. Dnes je tato plocha osvobozena a Usti do ni krasnSr boulevard primatora Baxy, kterSr vznikl na iniste nekdejti Luetzowovy ulice, sbouranim bloku mezi ulici Washingtonovou a Luetzowovou, s plipojenim Vrchlickeho sadti a Havlidkova namesti, na nemt po houtevnatem boji padly palace zbyteenSrch, vi jak se Wive nespravne fikalo zbytkovSrch magnate. Namesti Republiky a boulevard Baxtiv jsou chloubou dnetni Prahy. Cizinec, kterSr vystoupi na Wilsonove nadrati, vstoupi ptimo na .Baxav boulevard, kterSr se tahne od namesti Republiky kolem starobyleho zemskeho musea a soehy sv. Vaclava (obracene nyni Belem k nadrati), dale at nad Karlov. Vznikl nejen Upravou blokti pied Wilsonovm nadratim, ale zrutenim celS rch bloku mezi dvema nekdejtimi ulicemi Sokolskou a Legerovou, jicht stark pametnici jette vzpominaji jako ulic, ktere architekt Brousil nazSrval "tnerovadkou Prahy". Do Baxova boulevarda Asti z vSrznamnSrch ulic pfedevtim ulice Benetova (dtive Bredoviska a Panska, nyni ovgem znaene rortifena), 'ktera tvoti ptimS7 pfichod ke staremu mestu, dale ulice Vaclavova (drive Vaclayske namesti) a Fochova, jet jsou vSrchodozapadni tepnou Prahy, dale 2itna, Jeend, Jugoslayska atd., z nich zejmena Jeena tvoti duletitSr komunikaeni uzel, spojujici rozkvetajici Vinohrady s nemene rozkvetajicim Smichovem.

Vrat'me se vtak na namest Republiky, jehot cele severni prtieeli zabira budova centralniho Masarykova /Akira& To je pra ys' stied Prahy.

Plocha, kde pied sto lety bylo male namestieko, fizka ulice Hybernska, tkarecla ulice Havlidkova a bezbar4 zadatek Pofiei, tam dnes je volnSr, krasnSr prostor, kterSr na cizince, vystoupivtiho z Masarykova nadrati, pusobi obrovskSrm dojmem. Hned na tomto namesti se podatilo sdrutiti d ye nejpamatnejti mista a jrnena natich dejin. Tam, kde je velikS7 pomnik Tyltv s deskou: "Zde byla napsana piseri "Kde domov muj", stavala pied mnoha lety tkarecia kasarna, ktera pfekatela kdedemu. A tam, kde nyni stoji krasnS7 pomnik Havliektv s napisem: "Na tomto miste staval Umrtni durn K. H. Borovskeho", staval jalcsi hotel. Dva pomniky, Havliektv a Tyliiv, doplriuje uprostfed, pied Pratskou yeti, pomnik Tomate Garigua Masaryka, prvniho presidenta.

a

Popisovati dnes tak zvanou Pratskou vet, ktera stoji uprosteed namesti Republiky, pokladam za zbyteeno. Jeji popularita pronikla do celeho sveta a je Praze tim, cim kdysi byla Patiti Eiffelovka. S tim rozdilem, to Prasiska vet je utitednejti. Jak znamo, je to letitte pratskSrch aerogir, ktere vyhnaly z Prahy vtechny autodrotkale, z nich dnes jen asi pet mohyka.nii yytrvale cltepi pied Masarykoqm nadratim na ttaflu a nabizi sve starodavne slutby.

Kdo chce skuteene moderne dopraviti svou telesnou schranku od nadrati do Prahy, vstoupi do Pratske vete, jejit irnposantni vSrtka 99 m (byla postavena tovarnikem Bat'ou r. 1999) kondi se na stkete teto mohutne stavby, kde je mistni letitte pro osobni dopravul eCizinci utivaji Pratske vete samortejme radi, nebot' pii jizde vzhilru se seznamuji s nadhernSrm panoramatem stare i nova Prahy a krome toho vtechny moderni hotely pratske, jet jsou nyni na okraji mesta, hlavne poblite Butovic a Krmaji svoje vlastni autogiry i velkolepe letecite pfistavy na stfechach. Krome toho je Pratska vet ve ttetim poschodi vSlchodittem pro pratskou nadzemni drahu, jejit trat'ova sit' za poslednich dest let zhoustla. Nadzernni drahou se dostane kaidSr pasater lehko do nejblittich i do nejvzdalenejtich konein mesta. Je tu trat' rychlikova i obytejna a sazby na nich jsou zcela stejne, jako kdysi na lidove pralske tramvaji, jet nadelala hlavnimu mostu Praze prave tolik sluteb jako ramusu.

Krome Baxova boulevardu Usti na namesti ,Republiky stara severojitni tepna Na severu je to Revolueni tfida, ktera pokraeuje v Novinaiske etvrti (chive Pfikopy) na Narodni a dal. Tato tepna je spite driletita tim, to nad ni vede hlavni trat' nadzemni pratske drahy, ktera se pak na ureitSrch mistech rozvetvuje do vtech stran. Nekdejti Piikopy byly pratskSrm korsem, yznetenou ulici, jet o sobe tvrdila, bez ni by Praha nebyla nic. Jeji Akol ptevzal nyni nedalekSr boulevard Baxil y, zvanSr lidove "Baxout" Sem se soustfedily vtechny novinatske podniky, ktere jsou tak v centru mesta a v naproste blizkosti nadrati. Za dob Pfikope zde byly palace bank, ktere vesmes zanikly po znamem krachu roku 1968, kdy na jejich ruinach byla zbudovana jedina obrovska Narodni banka. Zanikem Pfikopft zatlo vasalstvi ftech drobriSrch podnikatehl a zmizel Utisk kartela a vteho, pod dim Upel narod pied sto lety vic, net pod jhem rakousko-uherskSun. Obchod ma sve stfedisko v Praze VII. Tam je start palac, kterSr obsadila Narodni banka. Je to palac, kterSr kdysi vystavely Pratske veletrhy a pak se musely se vti slavou vystehovat at za Vltavu do Troje, kde jim obec venovala rozsahle misto. Zde jsou Artechny druhy obchodu, poeinaje prtimyslem sklatskSrm (krasnSr palac na Letne) a konde na druh y strane velikou trtnici zeleninafskou u holetovickeho pfistavu.

1.1fady statni maji sva sidla podel nabfeti na pravem btehu Vltavy. Zde je zvlattni okrutni trat', podinajici se u mostu Hlavkova a koneici se at u noveho mostu Resselova pod Vytehradem. Je to trat', ureena zvlatt' pro venkovske naarttevniky Prahy, ktefi ptijeli, aby obeli ministerstva, tistfedni idady a pod. V pasu statnich Ufadu jsou take vtechna velke. divadla: Prvni Narodni divadlo i druh y Narodni divadlo (cifive filosoficka fakulta), je tu Mestske divadlo (novostavba na Hrobci), velka Smetanova sin (bSryalSr parlament). trfady mestske jsou rozvrstveny podle potfeby ye vtech eastech mesta. Jedine krasn y radnice je palac representativni a je stavena ye forme tvrze na ostrove Stvanici, kterS i byl obci ureen jen a jen pro spravu mesta a jeji centralni Afady.

Take tkoly, ktere drive east() ptekately komunikaci uvnitt mesta, byly s nov3"nni svAimi palaci rozvrstveny tak, to na katclou Cast mesta (t. zv. tkolni etvrt) piipada vtdy jedna at due tkoly sttedni, a tfi az etyfi tkoly narodni.

Kdyby se byl v roce 1939 nekdo jen opovatil vysloviti mineni, to bude v Hloubetine gymnasium a v Bohnicich realka, byl by strtil nelitostr4 posmech. Tehdy ovtem byly tyto easti Prahy tak odlehle, jako dnes Jevany nebo Hostivice. — Tenkrate se jette pohitivalo na 01§anech a pro Pratany to znamenalo celodenni

Ve steedu, dne 19 kvEtna 1931 vSrlet. Dnes, kdy je na Oltanech pfekrasna kolej technicka, sama o sobe male mesto — mame ovtern jine nazory. Prase tak by peed sto lety sotva nati vysokoikolaci byli ochotni bydlit v koleji Devinske. Tehdy musely bYt udebny universit hodne blizko kavaren a nodnich dnes je Davin a Oltany nas Oxford a Cambridge; kde byla diiv pustina nebo toy , jsou dnes tennisove a footballove dvorce studentti. A kdy si pomyslime, jak prave nyni roste na Taboru z Maleticemi novr sportovni stadion, zdaji se nam vtechny ty nekdejti Letne a Bfevnovy neeim piedpotopnim.

Za sto let vyrostla Praha ye velike mast(), vzorne, krasne a moderni. Jetta pied padesati lety se malokomu snilo o skvele ptime strade, jet vychazi od villegiatury u Kunratickeho lesa a mill ke starodavnemu Vytehradu, kde navazuje na nabteti. Dnes je to Nova Praha, velka etvrt', ktera se rozbiha k Vltava i k Bohdalci. Jette pied padesati lety se nikomu nesnilo, ze mezi ChuchelskSrm lesem a Prokopskym bude utlechtila viilova etvrt, kde budou travit odpoeinek stall pracovnici vtech pratsk*ch podnikil uprostked dobreho vzduchu. Kde byly puste plane kolem Hvezdy a Vypichu pod Bilou horou i nemene pusta plan na Homoli u 8terbohol, to je dnes prava. moderni Praha. Zde jit se pit stavb y pamatovalo na budoucnost, zde se budovala velka, okrutni podzemni draha, ktera obiha Prahu od centralniho podzemniho nadrati ye Vysoeanech k branickemu tunelu pod Vltavou a dal na Vidouli, Liboc a Sarku, zpet pak podlabskSrm podfienim tunelem do Ladvi a Stfekciva. Vzpominame mane, to se pied mnoha lety mluvilo o nejakern zelenem pasu kolem Prahy. Dnes, kdy je KunratickS7 les praftskSrm parkem a kdy kyjskSr potok je nejvettim pratskSrm koupalittem, neni tieba zeleneho pasu, nebot' aerogiry nas za pet minut dopravi at na Sazavu.

DVACET LET OD SMRTI SLEZSKEHO BUDITELE DR. F. SLAMT. Je tomu 20 let, co v Brne zemfel dr. Frantitek Slama, rodak z Chabatova. Studoval gumnasium v Nem. Brode a pak v Praze. Mlatehdy stara, jako celr narod, prcti vlacie Beustove a v tajne tiskarne tiskly se protirakouske letaky. Policie odhalila tajnou tiskarnu a mlaciSr Slama prchl z Prahy. Dostudoval gumnasium v tehdejtim Pretpurku — Bratislava — a pak studoval prava v Budapetti.

Ut v Pretpurku naueil se milovat utiskovaiV slovensk3i lid a v Budapetti dal se do buditelske prate mezi nim. Redaktofil v slovensk3'rch novinach a meal vydavat rtizne popularni knitly tvabachem plane, aby byly lidu stupnejti. Sedin let Slama pracoval a dokoneil pravnicka studia v Zahtebe, kde byl jeho pilbuznY universitnim profesorem. Stal se pi-Arnim promovaiVin doktorem na pravnicke fakulte zahtebske a proto jeho promote za tomnosti chorvatskeho bana byla slavnostni.

Do Rakouska se jette vratit nemohl a proto byl soudcem v Petrinji, odkud east() zajliciel do blizke Bosny a Hercegoviny. Teprve pozdeji dal se ptelotiti na Moravu, prisobil v Olomouci, Uher. Hraditti a Tfebiei, ale Slama styva se teprve Slamou, kdy se stal soudcem v Tetine a pozdeji v °pave.

R. 1895 byl Slamovi nabidnut poslaneckSr mandat do videriske rady fitske za volebni okres Hradec Kralove a to 3.rrslavne jako mandat slersk r , jetto nebylo nadeje, to by mohl desk.y kandidat zvitezit ye Slersku. At r. 1907 byl zvolen na radu titskou za Brno. Ani kdy tam byl pteloten, nezapominal na svou starou lasku ke Slersku, na kterou doplacel Caste take hmctne. V roce 1912 odetel na odpoeinek, ale za valky byl zapleten do velezradne historie s rusk-Sr mi letaky. A tak, jak s velezradnSrmi letaky zaeal, tak skoneil. Byl odsouzen vojensk r m soudem na 5 let tetkeho talate a teprve y e druhy instaci byl osvobozen. Jeho zdrad bylo vtak jit podlomeno a tak jsme dne 25. dubna 1917 ztratili eloveka vzacneho charakteru apottolskeho, mute, kte0 kaidSrm sArSrtn einem dokazoval, ze vyrostl v ovzduti kove a na jeho gumnasiu.

sttedu, dne 19. kvetna 1937.

QUIDO MARIA VYSKOtIL:

BOURE ROMAN A SNAD prave tato spoleena obava je gte vice sblftila oba mlade lidi, beztak jit v duchu sva srdce pro Z'ivot si zasnubujici .. .

LVI. Boute vypukla nahle, jako by se blesk z caste oblohy vylomil. V den, kdy tovarnik ptedloM1 zastupctm delnietva tety z minuleho roku, vznitil se tajne a peelive ptipravovanY podkop.

Delnici a mistti, mezi nimit byl take Cerny, bez jedineho projevu vyslechli zpravu sveho pfedstaveneho a teprve potom, kdy se jich Ryvin ptal po tsudku, odpovedel nejstargi z nich: "Neintkme mluviti drive, dokud neptedlo2ime vagi zpravu ostatnim."

V Adamovi, kterY byl rovnet" ptitomen, zamrazilo.

Co mela znamenati tato slova z fist jindy tak rozvaAnYch? Pohledl na otce. Jeho twat byla at piin g klidna, net inenYru se piece zdalo, to se kolem sevtenYch fist marne ukrYva pohrdavST tsxnev.

Take tovarnik byl znepokojen.

"Doufam, to uznate stejne roz gafne dnes jako tenkrate, kdy jsem yam ptedloZil sve Myrhy, dtvody, ktere zavinily, to zisk poCiniku pro letogek neni to kute givY, jako jinn leta."

"Pro svoji osobu kaZdV z nas uznave, tyto dtvody."

"A za ostatni?"

"Ti necht' miuvi za sebe!"

"Cog nejste ji2 jejich dtverniky?"

"Jen nekterYch." "A ostatni?"

"Jdou za svS=m vlastnim ptesvedeenim."

"Doufame, to nebude rozdilne od vageho," dobrosrdeene pronesl tovarnik, propougteje mistry.

Odes kreice rameny.

Po jich odchodu ztstali v kancelati pouze Ryvin s dcerou a Adam.

Na. okamZik vgechny zahalilo m1Ceni. Bylo vgak ztejmo z vYrazu. tvati, to se vgichni zabYvaji touk otazkou.

Konethe, kdy se mldeni stavalo svizelnYm, prolomil je tovarnik dotazem: "Nu tak, co tomu tikate? Myslite,ze z tech mraku bude degt'?"

"Obavam se, to spite bouie," temne pronesl Adam.

"Vidite vge tak Berne," opravil ho chef.

"Minim, to tentokrate ma pan inZ'enYr pra ydu," otevtene na stranu Cerneho se ptihlasila Eva. "Ty take?" zvolal tovarnik.

Misto sleeny Ryvinovy odpovedel Adam: "Chcirrci otevtene, to jsme se mYlili v mnohYch. Nejsou jegte tak zrali, aby dovedli ptinest ()bet' velke a zdrave myglence. Slibovali si lig mnoho od sve soueinnosti a nepoeitali se zvolnYm vYvojem pomert, ktere teprve rnely pojistiti jich prospech."

Tovarnik svragtil eel°. tomu fZdy tak," odvetil. "V prvYch letech . . . " "Mikeli, ponevad2 uzaverky dopadly lope," dodala Eva. "Jsou patrne gtvani," podotkl Adam.

"Co tedy einit'?" radii se Ryvin. "Snad by bylo nejlene, kdybych mezi ne ve gel," navrhoVal, led Eva odporovala: "Ne ty, tatinku, spite ale pan intend r."

'ToVarnik pohledl na mlad.eho .mute.

"ChM byste?"

"Milerad1" ptisvedeil tento.

"NuZe, dobte! Jdete a promluyte s nimi, maji vas radi a vtdy vas poslechli. Pfal bych si, aby ptedeglo kaZde nerozvaZnosti, ja by gkodila nam Veem. Snad by mohl take vas otec — " "Vynasna2im se, abych yam vyhovel," igekl rychie.

A odegel.

Poznamka o otci dotekla se ho trapne. dflve, to v nem roste Ryvinovi neptitel,

atrium IL

ViteTNig vedel to nyni zcela ureite. Dle v gech znaMenl bliiila se chvile utkani.

Kdo asi zilstane vitezem v tomto zapase?

A prod vilbec byl svaden? • jakYch zahadnich podnett?

A ku ktere strane on se ma ptidati?

Na tuto posledni otazku nejsna't gi byla odpo\Ted'. Kam jinam, netli k tern, k nim./ Adama vabilo vedomi prava i srdce?

Cernemu se to zdalo tak samortejme. A ptece? Kam se vytratil cit iicty a lasky synovske, jen uraoval mu misto po boku otcove? Jake pohnuti zatlaeilo tento cit, jen path k nejmocnejgim?

DeAt' otazek preel na uboheho, zmateneho mute, ale chvat pfekotnch udalosti nedovoloval mu, aby je uspokojive zodpovedel. Wren jsa svemu poslani, sebehl chvatne na dvilr, aby promluvil s delniky.

Ale jedinS7 pohled na tovarni dvilr ptesvedeil ho, ze se zde deje neco zcela mimota,dneho. V malYch hlouekach se debatovalo prudce a horlive. Byla patrno, k se nazory dosud nesjednotily, ale to k souhlasu neni daleko.

Jine hlouaky obchazely dilny a zastavovaly praci.

"Stivka!" napadlo Adama a skokem se ocitl mezi hovoficimi.

Zmlkli, jakmile ho "Co se deje?" tazal se.

Zprvu nikdo neodpovedel. Tcprve potom prohodil jeden z ptitomnYch: "Nit z toho, oo byste se mohl vy, pane intenlre, zajimati."

Titul Cerneho byl zUmysIne vYsmeene vyzdvihnut. Portiamka zat'ala patrne do 2iveho, nebot' se z hlonekt ozval smich a vYktiky souhlasu.

"Dobte's mu tekl! Pro neho nejsou takove veci."

Adam se zarazil.

"Jak to se mnou mluvite?" otazal se.

A tSri hlas mu odsekl: "Jak si zaslouEg!" na nic netazal a sam zametil do Cerny se dilen. Prace *dude byla ut zastavena. Ve vgech mistnostech se prudce hovotilo. V hlavni sini stal jeden z delniku na stole a vykfikoval: "Dali jsme se oblouditi! Vetili jsme, to to s nami mysli poctive a zatim Bohatnou z nagich inozolt. Jedi z pinYch mis a nam ponechavaji drobty. Dejme jim citit, 2e se nedame okradati !"

"Nedame!" zahtmelo z davu poslouchajicich.

"Dekuji y am za vas souhlas, picatele!" pokraeoval te6nik. "Zastavte praci a ptijd'te do mesta k porade. PtedloZime sve potada yky a nebudou-li spineny, vymUteme si to."

"Vymfaeme!"

"Ta,,-ba nasilim!"

Adam nemohl ji2 dele poslouchati tyto keti.

Prodral se tedy delnictvem, vyhoupl se na vedle keenika a vykfikl: "Za,dr2te, piltele!"

Objeveni se eerneho zarazilo ptitomne.

"Kcle se tu vzal? Co thee? Prye s nim!"

"Nesud'te kfive!" clodaval.

"Neposlouchejte ho!" vykfikl kdosi.

"Je zradce!" jint "Odpadlik!"

"NehodnY syn sveho otce."

Adam poslouchal veecek udiven.

"Co to mluvite?" zvolal pohnovan.

"Strhujeme yam masku!"

"Cot jsem se kdy pied vami stavel pokrgteckYrn?" "Take ne vgak uptimnYm!" "Z Ceho tak soudite?"

• vaSich skutkil!"

"Ciro j•crn vain uekodil?"

"Ptemlouval jste nas k na gi strode."

• .demu?"

"By • se z naeich mozola rozmnotoval maje-. tek Ftyvinay."

"Take vas!" oclplral Adarrl Pti tech slovech se ozval hluenr smich.

a

"Ne.S? Nk,'?"

Inten::7ra zmoctioval se hnev.

"Nechte mne piece promluviti!" vyktikl. "tit je pozde na slova. Ted' budou hovotiti skutky!" zahrozil nekdo a jinY dodal: "A nechme ho vfitiec! Darmo s nirn matime cat!"

Cerny poehopoval, 2e svoji tlohu v teehto mistech dohral.

Mistnost byla jia pina delnikt. Adam naposledy se po nich rozhledl. Videl mnohe tvate rozplameneny a jine v rozpacich, zfejme. strteny naladou ostatnich.

MladY inienYr chtel se jeg te jednou poktisiti promluviti, kdy v torn vydan povel: "Do mesta!"

A v okamtiku zavinilo se to pohybem. Chvilemi nastala u dveti i tlaeenice.

"Zvolna! Zvolna! Umadkate nas!" znely roz,vatne hlasy.

"Tot si pospee'te! Neni ea.sn nazbyt!"

IntenYr Adam smuten a nekliden se vratil k oknu, jcho2 polovice byla otevtena.

"Co ted'?"

Nezbylo net vyekat, at veichni odejdou.

Koneone zilstal Adam v diln y sam. ke Delnictvo valem odchazelo do mesta, schtzi. Prace veude byla zastavena. OtevfenS T -midvetnkaloprzShsitTmni vanek, odevtak vypuzuje puch lidskYch a dusive teplo.

Take ingenYrovi se chtelo na eerstvY vzduchVytel tedy na drat', to chvile rovnet zcela opuStenY. Rozhlecll se kolem. Vzpomenul, to mezi nespokojenYmi nezahledl sveho otce. Udivilo ho to. Na okamZik se mu uvolnilo u srdce.„Snad, ze otec nesouhiasil s nasilnYm pokusem delnictva?!

Ale rychie zapuclil tuto domnenku, pro nit nebylo tadnYch duvod y . Vtdyt' Cerny po dlouha mesice p •ipravoval tento vYbuch. Nebyl zajiste tedy daleko jeho explosi.

Net — kde se nachazel?

Zle tukni jalo Adama. Znepokojen vstoupil. do domu tovarnikova. Take zde jit byli v gichni vzhilru.

Stara pan! Svatonova hlasite natikala: "Ceho jsem se to jen musela doekati? To je dik za vkchny Ryvinovy laskavosti. Ale to jiste ten Cerny. Varovala jsem pled nim, lee nikdo mne neposlouchal. Nyni, kdy se na nas vanatesti, je teZko proti nemu bojovati."

Jeji dcera. sama zlekana udaloAi, ale piece mnohem rozvatnejSi, marne ji "Je to jen kratkodecha vzpoura. Pfejde, jakchteli jsme mile se mysli uklidni. jejich dobro."

"Ano! Nic jineho, net dobro vSech," souhlasil Ryvin se svoji choti. "A takto to skoneilo."

Bylo zfejmo, to byl pohnut zklamanim, jehot se clotil. ZPrava, kterou mu podal intenYr Cerny, zachVela jim hluboce. Piece se weak dosud nevzdaval.

"PtIjdu a promluvim s nami," rozhodoval se.

"Za hodinu e vratim. SeCkejte zde!"

"Pfijdu s tebou, tatinku!" p •ipojovala se Eva, ale jeji otec odmitl: "Ne! Ne! Chci jiti sam. Nechte mne jen a poseekejte zde!"

Dali se koneene ptemluviti a nechali ho odejiti. Bylo slyseti, jak jeho kroky doznivaji na chodbe, at zmlkly Upine! Lee take mezi zastalYmi zavladlo ticho. Byli dosud shromakleni v pracovnim pokoji tovarnikove. Nebylo tu ptijemne v teto hodine, kdy vzdtich byl prosycen bouti. Veichni to citili a proto s povdeke -m pfijall yYzyu pan! Jindtigky: "Pojd'te do meho pokoje! Zde vkchno na nas jako by padalo !"

IntenYr Adam se poroudel.

"I vy ziistante s nami!" zvala ho pan! Ryvinova.

Uklonil se na znarneni souhlasu a nasledoval mlety ostatni .

Chvile za chvili prchala. Hovor vazl. Mysli vkch dleli patrne ve meste, kdet se odehravalo pokraeovani dne:_nich ptihod.

Nebyly uspokojive. Ryvinovi se site podafilo dostati k slovu v shromakleni delnika, ale jeho vtvody nepadly na padu plodnou.

"2adame, byste pomerj v tovarne upravil tak, jak byly dfive . . . pied rokem ... od poeatku," jmenem ostatnich prohlasil nejstargi mistr, Ryvin se podivil: "A smim vedeti, jake dtvody vas ptimely k tomuto rozhodnuti?"

"Mame-li bYti upfimni," namitl kdc0 "Prosim o to!"

E.

Strana 16.

VISTNÍK

znal ke svému údivu v postavě slídiče - svého otce!

Zlé tušení ho jalo při tomto objevu.

"Co asi vede kroky otcovy v tato místa, prá­ vě v této hodině, kdy všichni ostatní jinak jsou zaměstnáni? Zajisté, že nic dobrého. Jinak ne­ vyhýbal by se plnému světlu."

Podezřeni Adamovo rostlo.

Opatrně přistoupil k oknu, odkud byl větší a spolehlivější rozhled.

Odtud mohl zcela bedlivě sledovati všechny pohyby otcovy. Ne však na dlouho, neboť čer­ ný náhle zmizel, dle všeho stoupaje vzhůru po schodech.

Adam rychle proběhl pokoj, načež opatrně otevřel dvéře, vedoucí na chodbu. Tušení jeho se ukázalo správným. Schodiště opravdu se chvělo ozvěnou kroku, jež se marně snažily, a­ by byly neslyšné. Když se Adam naklonil opa­ trně nad zábradlí, zahlédl též přihrbenou po­ stavu otcovu.

Rychle se vrátil do pracovny svého předsta­ veného. Okolnosti byly přílíš vážné, než aby se mohl nyní vzdáliti. Ostatně, na dlouhou úva­ hu nebylo času. Kroky se ozývaly stále zřetel­ něji.

Konečně se i klika pohnula.

Poté se ještě ozvalo tiché zaklepáni. 'Patrně - výzvědné!

Adam rychle uskočil za portieru. Učinil tak právě ve chvíli, kdy se dvéře opatrně otevřely a v nich objevil Robert, pod tmavým pláštěm cosi pečlivě ukrývaje.

Vstoupiv obezřele, rozhlédl se kolem, načež se spěšně sklonil pod pracovní stolek, cosi tam tajemného připravuje. Adam zaslechl pouze zvuk: podobný natahováni hodinového stroje.

Co chtěl asi jeho otec podniknouti?

To bylo nutno okamžitě zjistiti, neboť nyní už bylo nepochybno, že jde o nějaký úklad.

Neotálel tedy.

Vystoupil a dotekl se ramene otcova. Robert rychle se vztýčil, zřejmě vyděšen.

"Ty .zde?" vykříkl, "Spíše já bych se tak mohl ptáti."

"Není času příti se o tom. Odejdi, nechceš-li se vrhnouti v nebezpečí."

"Co zde zamýšlíte?" tázal se Adam pokojně.

"Vyrovnati své účty! Odejdi, nešťastníče!" přemlouval ho otec. ''Chci vědět, co zde zde zamýšlel," stále stej­ ně cize naléhal inženýr. "Řekl jsem! A více nepovím."

"Dozvím se to tedy sám!" -rozhodoval Adam a naklonil se pod psací stůl, "Nepřibližuj se!' varoval ho otec.

A když syn se stále úporněji domáhal svobo­ dy jednání, odstrčil ho Robert téměř násilím.

"Pryč odtud! V několika minutách přijde sem Ryvín . . . vím to zcela určitě . . . a po­ tom ... " "Potom?"

"Bude souzen! " "Kým?"

"Mnou! Ale nyní, probůh, neptej se už a pojď. Ponech osudu, co má rozhodnout ... !

Nikdo pí-i tom nesmí býti! Ani ty . . . ani já, nechceme-Ii býti ztracení."

"Nepfípustím, aby se zde stal zločin!" černý se ušklíbl: ni. ..

LVU. "Jmenuj to, jak chceš. Nezabráníš tomu! A Mez, pokojem paní Jindl'išky a pracovnou kdybys i chtěl, nemáš práva býti soudcem své­ továrníkovou řadilo se několik obytných kom­ ho otce a já ti nakazuji, abys mi nepřekážel." nat, podřizenělšího významu v domě, Tyto "VY sám mne nutíte, abych porušil svoji ú­ všechny místnosti musel mladý černý projíti, ctu k vám," odvětil Adam prudce, ale hned se nežli se ocitl na schodišti. Odtud vedla ovšem . vzpamatoval a dodal mírněji: "Tatínku, je do­ již přímá cesta do dvora, do něhož se dívala ta­ sud čas, abyste se vzpamatoval avše napravil. ké okna na této straně budovy.

Hleďte ... , ne pan Ryvín, ale vy sám jste byl Adam, odporučiv se dámám, ubíral se rychle příčinou úpadku naši továrny. Vim vše. A dnes, obytnými pokoji, nevšímaje Fi ničeho z těch kdy [eopět vzkřísena a my můžem v ní praco­ věci, jimiž byly naplněny, kd~;ž náhle upoutal vati a bráti poem na: zisku; jež vynáší, chcete jeho -poaornost obraz, · který se inu objevil v zničiti tutu žeň krásné myšlenky dříve ještě, starém rodinném zrcadle, visícím v malém sa­ než přinesla plného užitku." lonku.

"Chci jen vyrovnati staré dluhy," namítl Zrcadlo, zavěšené šikmo proti oknům, poně­ černý starší temně. "Co ty víš; jak jsem trpěl, kud níže položeným, věrně obrazilo. co se ode­ když se ze mne stal žebrák, a když jsem pozo­ hrávalo v jistém úseku na dvoře. A právě ten­ roval, jak ten, jenž u mne pracoval jako děl­ to děj upoutal Inženýra Adama a zastavil jeho ník, mé milosti a nemilosti vydaný, ujímá se kroky. ' · mého majetku a mého postavení. Což myslíš, že bych byl tolik sníží! sebe i tebe a uvedl tě Zpo:wrovaltotiž, že se po dvoře podél zdi plí­ sem, kdybych již od prvého okamžiku nesledo­ ži nějaká postava, jíž zí·ej111ě záleželo na tom, val svíij plán? A víš-U to nyní, snad pochopíš, aby nebyla viděna. Když pak příhlédl blíže, po-

"Necítilne se tedy šťastni v těchto pomě­ rech."

"Rozumím-li tomu dobře, zní to jakobyste neměli ke mně důvěry," ozval se továrník.

"Ne tak!" odporovaly mu hlasy.

"A přece - když .liž moje osoba vám za to neručí ... ?"

"Vám věříme, ale ..

"Ale?" "Ne těm ostatním."

"Jste sami proti sobě, vždyť chci jen vaše nejlepší. Což nechcete vlastního prospěchu?"

"Spatřujeme jej pouze v obnovení starých poměrů. V nich byli jsme nejšt'astnějšíl " "Jste zaslepeni. Přemluveni. A já věru ne­ mám chuti vám vyhověti. Dnes po prvé jsem připraven oslyšeti vás," prohlásil Ryvín, ale ihned se ozvaly výhružné hlasy.

"K tomu bychom vám neradílí."

"Proč?"

"Všichni stojí za námi. Nemůžeme vzíti zodpovědnost za to, co se stane, odmítnete-li nás."

"Chceme své právo."

"Což vám je odpírám?"

Bouře odporu proti továrníkovi vzrůstala, Posléze nezbylo mu, než aby se vzdálil, neboť i jeho osobní bezpečnost byla nejista.

Ti, kdož jej čekali doma, obávali se správně.

A proto nálada všech v pokoji paní Jindl'iš­ ky shromážděných, byla tak sevřená.

Také přesnídávka, na rychlo připravená, ne­ změnila stísněné nálady.

"Tatínek se nějak dlouho nevrací," prohlá­ sila Eva asi po hodině.

"Pťtjdu a podívám se po panu továrníkovi, souhlasíte-li?" nabízel se Adam.

"Jen jděte!" vybízela ho paní Svatoňová.

"Mám takový nějaký strach, jako by se blížilo neštěstí." · "Děsíte se zbytečně, milostivá paní," chlá­ cholil ji. "Pan továrník zná již své dělníky a vi, jak s nimi promluviti."

"Musí tu býti co nevidět!" pi'ipojovala se Eva. Je již skoro poledne."

Adam bezděčně pohlédl směrem k oknu. Za jeho skly plál opravdu slunný zimní den. Do nekonečna se táhly zasněžené nivy, [Iskříce se v dešti neteplých paprsků jemně zamodralým omžením. Také hory v dálce nesly totéž zabar­ veni. Lesy na jich úbočích byly těžce zavěšeny, s vrcholků však větry patrně smetly závěje, neboť se tam černaly lysiny. Božskýklid pano­ val v přírodě a nic nenasvědčovalo, že by se na blízku jejího snu vyřizovaly všední lidské roz­ pory.

Ba bylo až hřišno k této bílé náladě připojiti stín vzpomínky na tyto pošetilé hádky.

Ale jejich ozvěna se násilím drala do zklid­ něné mysli. A tak i Adam nutně si je musel připomenouti.

"Vraťte se brzy!" loučila se s ním slečna Ry­ vínová, když odcházel.

"Přineste utěšivé zprávy!" připojila k tomu paní továrníkova. černý slíbil, o tom bude-li mu v pravdě mož­ no splniti pronesená přání valně ani nepomý­ šleje, neboť i v něm o nadvládu jeho nitra do- · sud bojovaly klidně dřimající venkovská pří­ roda a vzdálené hlasy bouřících lidských váš­

.,

že bys měl býti spíše mým spolupracovníkem než sořem.'' · "Já? Nikdy! Toho přece nemůžete ode mne chtíti! Tatinku, zapřísáhám vás, vzpamatujte se! Sám sebe uvrhujete v katastrofu a dobré <lilo těžce poškozujete."

"Tomu nerozumíš. Půidu tedy sám za svým cílem. Hle! Můj den vychází. Vrchol, poledne života!' Jak radostně mi bije srdce. Dnes se ko­ nečně, pane Ryvíne, vyrovnáme. Dnes já vám vrátím ránu, kterou jste mi kdysi zasadil ... " Tu vstal náhle Robert ve svém rozohnění.

Na schodišti se ozval hluk. Na ráz vystřízlivěl. · "Rychle I Rychle odtud!" naléhal Robert, moci nutě syna svého k odchodu.

Ale ten se nedal zviklati ve svém přesvědče­ ni.

"Nepiijdu!" vykřikl, vytrhl se svému otel a rychle se shýbl pod psací stfil továrnikfiv.

Než bylo již pozdě, neboť se té chvíle ozval prudký výbuch, psací stftl a nářadí v okolí se rozlétlo v tlsic kusů, skla v oknech se roztřišti­ la a kotouč prachu zamlžil vše.

Vteřinu před tím Robert zmizel z komnaty, právě v okamžiku, kdy do ní vstupoval - Ry­ vin!

Na okamžik stanuli si oba sokově tváři v tvář. Ale ten postačil, aby továrník poznal, ja­ kého nepřítele přijal pod svou střechu.

Pozdě, až přiliš pozdě vzpomenul výstrahy své tchýně. · · Obrovský výbuch, jenž jím mrštil na stěnu, ·. přerušU všechny další úvahy. · Ač raněn, Ryvin se však rychle vzpamatoval.

"Neštěstí!" zvolal.

A přes řítící se.trosky kvapil do pokoje.

Pracovní komnata byla plná dýmu a kouře.

Ale vyražená okna umožnila přece tak větru, že spoušť, vzniklá výbuchem pekelného stroje, snadno se dala přehlédnouti.

UprQstřed trosek a nábytku, zraněn střepi­ nami sřitivšiho se lustru, ležel Adam Cerný. V mdlobách. či mrtev?

To se nedalo ihned rozeznati. Ryvín se proto rychle shýbl k svému úřednikovL Roztrhl koši­ li na jeho hrudi a ucho přiložil k prsfim raně­ ného. Potom si teprve spokojeně oddechl.

Srdece Adamovo bilo. Slabě sice, ale bilo přec. · "Žije?" ozval se za ním úzkostlivý hlas. ' Továrník se ohlédl po mluvčím.

Usmál se, když poznal Evu, za níž do pokoje vešly též obě dámy, zlekány výbuchem. "Žije!" odvětil potom. "Rychle přivolej lékaře!" · Místo děvčete vyběhla paní Jindřiška k tele­ fonu. Eva shýbla se k raněnému a potírajíc mu skráně kolinskou vodou, vyzvedla jeho hlavu a polo~ila si ji do klínu. Paní Svatoňová se vzdálila pro služebnictvo.

"Zde ho nemftžeme nechati!" rozhodoval továrník. "Jen kdyby mi někdo pomohl."

"Což tu nejsem já?" nabizela se Eva. -1 "Nemáš tolik sily?." , "Myslíš, tatínku?"

I Tu byl hovor přerušen návratem paní Svato-· · ňové, která vedla služebnictvo. K rozkazu Ry1 vínovu přenesli raněného Adama do komnaty i továrníkovy. Brzy se také dďstavil lékař, který prohlásil stav za vážný, nikoliv však beznaděj­ ný.

"Bude ovšem třeba bdíti nad nemocným,~· podotkl.

"M~ete býti bez starosti, pane doktore," od­ větila Eva, sama se nabi;z;ejíck službě samaritánské. · Nikdo·z příbuzných se neodvážil odporovati jí. Ryvln spěchal na četnickou stanici, ostatní měli dosti pi:áce s úklidem. .

Eva ,a raněným,. osúd se ze mdlob neprobu-· divším'Adamem, osamotněla. . · .., .

Mladý inže11/~chvílemi sebou 1'1epokoj1'1ě ~a­ chv~i. Bylo patrno, že trpí vnitřním zraněním. Ěy~· polÓžná mu proto svoji chladnou dlaň na horké čelo.

A hle! :Nemocný se upokojil, jako by tušil ve svých snech přítomnost andělské ošetřovatel­

.

II I

I

ky.

<PokraěovAnl>

e

sttedu, dne 10. kvatna 1927, .

4.011M,IMN 410.4111

.

111111.111111,11111W 1

.

111W gInvo■Moviwo00.4111111.04111111p11■0

TONICKA. Jan Mikulik. .41"

.

1 ■01111•041■■04111=.4■0•••■0401.14111.1.0104.111111,0111101■00111.0-0/0.0•111111.41111■0.11.0

ROMANTICKE krajine jihozapadni Moravy naleza se mlS7n. Pied nim na malem kopci lesik, kolem louka s pestrobarevnSrm kvitim a kogatYmi stromy. V zahradce kviti, ovocnSrch stromt plriSrch vane z rozvitS ich kvebesidka. V teto sedavala za vedera Tonieka, jedna z deer mlynatovYch, s Jendou, oficiantern u hejtmanstvi. Ona v rozpuku divdiho mladi, blondSma, s blankytnStma nyjicima odima. V hezkem obliteji bylo ziiti bol a stesk duge, jen kdyg mluvila s Jendou, tu zradil se nsmev v tvati.

Seznamill se na kluzigti, kde on, jsa jednatelem bruslatskeho klubu, ucil bruslit. Z prvu ji ucil z povinnosti, pak z jakesi naklonnosti, at z toho vyvinula se laska. Tu dekal v gdy s touhou, ag objevi se Tonidka, aby s ni se mohi rozjet po hladkem lede a tvotit polokruhy. NastalYm gerem doprovazel ji do mlSrna. Laska jejich vzrnstala katdYm dnem; na jaie pak, kdy rortal led, doprovazel ji z mesta od sestienice, u nit gala si pro sebe gaty. Prochazky jejich stavaly se dastej gimi, chodivali spolu do poll, lesa, kde trhali kviti.

Ted' bavili se v besidce o ideach mlo.deho yeku, o lasce.

"Jak se ti libil zpev Lidky, posledniho divadla z opery ye "Studni"? Vid', jeji volani v lese v noci svatojanske po idealu du ge jeji bylo tak vrouci, a co g zakoneeni duetta Vojtecha a Lidky "Mlade, laska, to je raj . . . "?

"Veru hnulo to celou bytosti, byla jsem nadgena a v srdci na gel se ohlas one pisne Ano, ta mlada laska je raj, trva, dokud je kaidSr z nos mlad. Pozdeji trati -se . . . " "Ne, neztraci u takovSrch, kteii miluji tou vzneknou, Cistou, idealni laskou, tato trvi do konce tivotni jejich poute. V povidce najdet ptipada takove lasky dost, ye skutednem tivote pouze ze sta jeden existuje."

"Chceg snad ty jim 13S7t?"

"Aspori doufam v nagi spoleenou . . . Slygig vgak zpivat ptaky naproti v lese? Hied' jak mesic stkibrnYm svitem kra gli vge, co je v dosahu jeho."

"Jak krasne, jak nadherne se v ge jevi."

Ptestali mluvit, stapeje zraky sve jeden v druhem, zapominajice v eiste lasce sve na starosti svetske. Rozez yudely se stromy dvou srdci a duge jejich v harmonickem souladu unagela je v iisi Stesti a bla genosti. TakovS7ch citup1r4ch okam gikil bYva malo.

Sedeli by snad do pfil noci, kdyby sestra ToniCky, 2ofie, nebyla ji zavolala. Je gte nekolik pohledtt a ona gla zvolna dome. U domovnich dveti zustala v gak stat, obratila se a pokynula mu na rozlouCenou. Jan stoje na ceste ku mestu, ziral na Tonieku laskypine, pozvednuv klobouk s ptanim dobre noci ubiral se pomalu Rozptahla ruce a za geptala "Jendo!"

Tento se rychle obratil a spechal k ni, aby ji jegte jednou obejmul. Ona se mu vytrhla a se smichem odbehla. Dival se za ni a g zmizela, pak spechal k domovu.

V srdci jeho stiidaia se radost, gtesti, bol i stesk duge. V duchu ptemital o z ylaStni povaze ktera hned se smala, hned tval jeji vzala na se vVraz bolu di stesku jakehosi. S htejiv9m pocitem v srdci lehl na lo ge a s myglenkou na ni usnul.

Dm/1Sr den pracoval s neobydejnou chuti, prate mu gla hrave; co konal, bylo protknuto myglenkou na ni. ttedni hodiny plynuly rychle, net se nada). bylo 5 hodin, ukondena namahave, prace du gevni. Aby settas1 kancelatsq prach a nadYchal se trochu derstveho vzduchu, gel s kolegou na prochazku do lesu, jichg v okoli mesta je hojnost. V mestskem lese, t. zv. zahradeckem, na jedne vSrgine je krasvyhlidka na sousedni kopce "Babu", "Hradisko" i pohled na mesto Dadice a sousedni vesnice. Zde dlel rad a obdivoval krajinu malebnou, rozkoSne Udoli, jimt protekajici teka Dyje tvoti ruzne zatodiny. Veder do cviCeni Bokola, jeho oba byli eviditeli.

PAM den na veder ie1 kolem ral$na. Tont4Ity,

VINTRIK sedela na louce pod stromem a s hlavou podeptenou divala se na pestte zbarvenY zapad slunce. K zemi sklanejici se slunce ozatilo ji ratovou zati, tvat jeji zmenila se, ozatena jakoby gloriolou, vlasy leskly se jako zlate. Janovi zdala se bYti nadpozemskYm zjevem ve sve krase. Zavolal jemne "Tonidko". Vyskodila a polekina zadivala se na neho. Pfistoupil blite, podavaje ji ruku. Uchopila ji, upozorriujic pokynem ciruhe ruky na zapad slunce. Objal ji kolem pasu, ona stulila svou hlavu na jeho rameno a oba pohliteli neme na tuto krasu ptirody, jet denne se nem jevi ye zcela rozdilnych barvach. Zapadlo slunce za hory. V nastavajielm soumraku ovinul Jan jemne pravou ruku kol hlavy ToniCCiny a zadival se dlouze v zafnk zrak jeji, zageptal: "Tonidko, jak krisne a una gejici divadlo poskytlo nam slunce.

"Tak zapada na noc i laska, ozatena §testim, vroucnosti cite, aby druhY den opet yzetla obeerstvena rosou polibka s vetSi moci i silou piedetleho dne Wks, zati v oku i ye tine, pudic k milovane bytosti."

"Tonieko draha, tve odi dokazuji to zfejme, citim z nich takove teplo, nehu i cit, ge srdce mi v tele skate."

"Dej pozor, at' ti neVyskodi a ja je neuchvatila," odpovedela se smichem.

"Vgdyt' patti ti jig hned od prvniho spatteni a bude pro tebe citit snad do smrti."

"Jen ne'tak zhurta, Jendo, nevi g, co se muse stat. Ty konedne odejde g v zati na vojnu a tam ti kuchatka nejaka osladi sv3imi zamagten9mi usty ten vojenskS7 givot, pinSr prS, strasti i slasti."

"Neposuzuj mne dle druhS7ch vojak0. Ja zustanu -Oren vlasti, Sokolu a vilbec sirS7m zasadam. Nejsem tomu rad, ge musim pod jho vojenske discipliny, lee neni tomu vyhnuti. Ptedsevzal jsem si, to budu navgtevovat cviCeni Sokola, jakmile se mi naskytne volna chvile. Vet mi uptimne, ge chodim rad do cvideni, zvlagte od roku 1907, kdy jsem se sfidastnil V. Sletu v Praze. Dojem, jaky na mne udinil, nelze tak lehko zapomenout. Ta srdednost v gech ridastnikil i porozumeni velke myglence nagich Tyrge a Fuegnera, nes una gely. Za prilvodu po vgech ulicich mesta sam radostnST fisme y a cog bratrska laska! Tuto davali na jevo vitanim nos i volanim nag eho "Na zdar" at to ulicemi htmelo. Matky zvedaly sve deti, aby zapamatovaly si ony okarri giky. Odi nejen techto ten, ale i otu gilSrch mugii zalily se slzami radosti. Pii cviCeni pak odpoledne po ukoneenem nastup, kdy zahtmela ptipa genim rana jako z neko/ika del a obecenstvo po chvilce ticha zaburacelo v nad gene volani slavy, tu vyhrkly mi slzy a zdalo se mi, ge protrhla se hraz srdci a ta velka Sokolska laska hnala se v srdce nas vgech ptitomnSlch."

"Bylo to nem velkolepeho. Lituji, to jsem ne-• mohla sama se siit'astnit Sletu."

"Okamgiky ty jsou pro mne nezapomenutelny, ty zaki a jsou mi posilou k dal gi praci na poli sokolskem. Cvidim rad jak Clenstvo, dorost — " "I Sokolky?"

"Ovgem."

"Jen se mi pak nezamiluj do nektere!"

"Nemogno, vgdyt' jsou to sestry."

"Cog ja nejsem nic?"

"Ty?! Ty's ma, moje draha."

"Lacing nejsem, to snad vi g co stoji do roka gaty, klobouky a ostatni genska parada pro mne." "tertujeg, v takove chvili?"

"Chci to ptivest do lep gi, veselej gi nalady, vytrhnout ze vzpominek k nynej gi dobe." Vtiskla mu na rty polibek a smejic se utikala dobez obvykleho rozloudeni.

Janda ubiral se v rozmrzele nalade domfi.

Tonidka mu tentokrat brzo utekla, nemela to delat; necht', v gak se ji pomsti, neptijde nekolik dni do m1S7na a ji se bude brzo stYskat.

Jak si usmyslil, tak i vykonal. Ne gel nekolik dni ba ani se neukazal kolem m1STria, ad v srdci ozvala se touha, aby se aspori z dali gel podivat, co as Tonieka dela. Touha po jeji netne dugi i po vroucim objeti tahla Jana smerem tim, vtdy vtak se vyhnul. Byl smuten, dlouho viak ne, nebot' Toni a v41014, to 41 no nitid

6trant, udobtit. Poslala mu listek: "Je mi teskno I smutno. Toutim po Tobe. Ptijd' dnes veer co nejdtive mutes. — Tonda."

Pouze nekolik slov od lasky staeilo, aby Jana uvedlo v naladu Listek tiskl na svoje srdce, a hlede na podobenku jakesi hezke damy, za geptal — Tonieko draha, ptijdu.

Veeer spechal do mlYna s rozjatenou mysli, srdcem ptekypujicim laskou a nehou po ni.

Oekala jig na nej v zahradce"u besidky. Nechala jej pfejit, ukryta za stromem. Janfiv zrak nepokojne tekal po zahrade, oknech m1S7na,"ba i na louku za g el. Jda zpet kolem zahrady, otevtel dvikka a ve gel. Dug e jeho citila blizkost Tonidky, tugil, g e se mu schovala. Sedi si ze vzdoru na lavku, zapalil sl doutnik a lhostejne odfukoval. Po travniku sly gel gustot bligicich se kroku, nedal se v gak vyrugovat, na oko se zajmem pozoroyal mizici kout, ad mysi horedne pracovala. Srdce sviralo se mu myglenkou, prod se divka ukryla a ndla jej ptivitat. Vidyt* psala, g e touti po nem. Takova je tedy ta jeji touha! Necha jej tady sedet samotneho! Prod sem vlastne chodil, mohi jit na prochazku s kolegou, kteremu byl svou horlivosti minulYch dna pro vychazku do lesa s nim podeztelYm — kdetto dnes mu odtekl. Neptal se po ptidine, jen tak se strany si jej za hovoru metal. Jan hledel radeji na okoli, upozorriuje piitele na jednotlive hory, lesy, paseky a rovne vysekanou alej strom0. Kdyby jej videl tak sedet ted' samotneho na laude a Tonidka ge si tierty z nej tropi, vysmal by se mu. Beztoho nekdy mu nadhodil jeho idealnost v lasce, ad sam svoji Maim mel teg ze srdce rad.

Ne, takto sedet zde nemA ge, pfijde ze zahrady do poll. Odhodil doutnik, chystaje se odejit.

V tom okamgiku vg ak zakryly mu Cisi ruce obe oCi. Poznal ihned jemne ruce na svoji tvati a ani brvou nepohnul. Tonidka vidouc jeho zarmoucenost, tusila, to je tim sama vinna. Sedia si na lavku, uchopila jeho hlavu a otodila ji k sobe tak, to zraky obou se setkaly. Tytam byly jeho mySlenky i Umysl potrestat ji. Zadival se dlouze zrosenYm s yYm zrakem v latkujici oCi jeji; vymaniv svou hlavu z jejich rukou, obejmul ji kol pasu.

"Tonidko, ty zla! Prod jsi mne nechala tak dlouho na sebe Cekat?"

"Byla jsem u besidky, mel jsi hned jit sem a nechodit jak bludna dug e kol mlSrna. Prod jsi tak smuten?"

"Pocit opugtenosti haral v du gi moil, nernam zde gadne uptimne du ge krome tebe. Vii, to rodide i sestry moje jsou daleko odtud; main je vgechny rad, ov g em jen synovskou Ci bratrskou laskou. Dopisy jejich mne povzbuzuji k dalg i praci, jsou mi fitechou v mladeneckem givote i vzpominkou na leta, detstvi, kdy v gichni jsme byli doma, u rodiCu. Nyni °be sestry jsou vdane, kalda jinde a rodiCe jen sami dva.

Co poznal jsem tebe, jsi mi vgim."

"Mogna dokud jsi zde, az pfijde g na vojnu "— budu vzpominat na tebe. Ty vSak jedna podivne. Nechapu dne gek. Tegil jsem se na yeder, na shledani s tebou a zatim " <, — pan Jenda je nabrueenY jako start zupa.k. To a asi dostava g tu vojenskou krev, ge?"

"Nenavidim vojenskS7 g ivot, nerad myslim na budouci — " "ag budeg chodit s nejakou kuchatkou?"

"Tonidko! Prosim to piestah nebo dejdu. Dobirds si mne neustale. Dnes jsi mi zkazila naladu a misto, aby's poteeila, trapi g a zlobla."

"Mam b3it teg smutna? Chci to rozveselit.

Tak tedy: hlavu vzhilru, prsa ven, fista stahnout k fismevu, del° zjasnit, ruce ptedpatit a ja chci jednu . . . " dodala rychle.

Nechal sebou delat jako bez vlady. Pti poslednich slovech vyskoeil, misto tklane "Jedne" popadl klobouk, pozdravil a odchazel ze zahrady.

Tonieka ziistala v nemem fi gasu seat, divajic se za vrto givSrm milencem. Nahle vyskodila a utikala za nim.

"Jenieku! Odpust', ja to nechtela zlobit. Budu hodne., jen zustan u nine."

Vrhl podivnS7 pohled v jeji odi, zavrtel zaporne hlavou, dal s Bohem a odchatiel.

"Jendo!" vyktikla a podeptev gi se o zahradni plot, Bala se do plade.

(PokradavO411)

araPa IL

P

NAiALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsard resolueni vYbor tadu Columbus, dis. 58, projevujeme timto jmenem tadu nagi uptinme citenou soustrast zarmoucenYm synovi, dceram a ostatni rodine, nad ztratou jejich milovaneho otce, a statedka, a nageho spolubratra Josefa Ondrage, kterY Zemtel v Hungerford ye stati 77 let, 7. kvetna 1937, a pohtben byl na katolickem htbitove dne 8. kvetna se m gi svatou a hojneho fteastenstvi lidi a ptatel.

Drazi pozfistali, vime e vá g zarmutek jest veliky, avgak ujigt'ujeme vas, te my, spolkovi bratti a sestry citime s vami, cot yam budit easteenou fitechou.

Zesnulemu bratru bdit zachovana pamatka a poptan lehkY odpoeinek.

A. L. Matugek, Louis Matugek,, Rud. tu ek, resolueni vYbor.

•

g

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Columbus, els. 58, projevujeme timto jmenem tadu na,gi uptimne citenou soustrast zarmoucenYm dcete, synfun a ostatni rodine, nad ztratou jejich milovaneho otce, stateeka, ptibuzneho a na eho spolubratra Josefa P. Kleeky, kterY zemtel ye stall 75 let v East Bernard, 29. dubna 1937 a pohtben byl v East Bernard na Narodnim htbitove, za hojne Adasti lidi a ptatel, 1. kvetna 1937.

Drazi pozustali, vime e vá g zarmutek lest velkY, avgak ujigt'ujeme vas,e my, spolkovi bratti a sestry, citime s vami, cot yam budit efistednou fitechou. Tobe, zemtelY bratte, ptejeme lehkY odpodinek. best budil jeho pamatce!

A. L. Matu gek, Louis Matugek Ost. Muniza, resolueni vYbor.

g

RESOLUCE SOUSTRASTI od tadu Pokrok Houstonu els. 88.

Zase zasahla netprosna smrt v na ge tady, a to jit no druhe v obdobi jednoho mesice, "vyrvala nem na gi druhou spolusestru z nageho sttedu.

Sestra 2ofie Kelnarova.

• neni ji t mezi narni, a my, nitepodepsanY resolueni vfbor, jmenem tadu, bratru V. Kelnarovi a ygem jeho ditkern a ptibuznYm, ktefi jsou stoprocentne zastoupeni u na geho tadu a Jednoty, projevujeme hluboce citenou soustrast, nad odchodem jeho mantelky, matky spolusestry.

•Zesnula, byla vtdy vzornou tadovou sestrou, dbala syYch povinnosti, jak tadovYch, taktet i rodinnYch, a to budit ttechou v gem port-stalYm, te i my s vami ztracime a odchodu • jejiho elime.

• Budit Best jeji pamatce.

• Frances Olexa, Slava StudnidnY, Frank Olexa st., resolueni vYbor.

Dino v Houstonu, dne 10. kvetna 1937.

RESOLUCE SOUSTRASTI. •My, nitepsanY resoludni vYbor tadu yesmernost els. 68, S. P. J. S. T., vyslovujeme timto uptimnou a hluboce citenou soustrast ditkam, vnuktm a pravnukfun nad zratou jejich drazemilovaneho otce, dedeeka a pradededka W. S. §illera, kterY odegel do neznamYch konein odkud neni nivratu, dne 20. dubna 1937.

• Zesn.ulY byI vzornYm otcem dobrYm, syYch povinnosti dbalYm _elenern, tadu Vesmernost Ms. 68, ktery sve povinnosti vtdy svedomite Ohl' a pro svou dobrou a milou povahu byl ode vgech cten a milovan.

A nyni, drahy spolubratte, po strastech odpoeivej v pokoji.

•Dan° v Nelsonville, Tex., " dne 9 kvetna 1937.

Ve sttedu, dne 19. kvetna 1937.

V III T RIK

Aljagka uzaftena pokladnice.

A LJA8KA je ohromne tzemi, metici. 586,400 Ci dtvereenich mil (tedy asi 21/2krat tolik jako Francie). Ma vgak pouze 55,000 obyvatel, z nicht 3,000 tije v hlavnim meste JUneau.

Byla objevena r. 1741 ruskYmi objeviteli Beringem a birikovern, kteti ji prohlasiIi majetkern carevny Altbety Ruske. V r. 1867 prodalo Rusko Aljagku Spojerdm Stattm za 7 milionft dolarii.

Aljagka je neobyeejne bohate, zeme, nebylo ji vgak dosud ani z nepatrne east vyutito. Bylo by zde mono opattit praci statisicove armade lidi, kteti by ziskali st6.16 zamestnani a jejicht podet by se automaticky stale zvygoval.

Dosud neni toto tzemi ani dokonale mapovano. Je to kraj, letici thorem. Ani tada zlatYch kutigt' nebyla vyeerpana v dobe "zlate horeeky" a mimo nalezi gte, v nicht bylo teteno, je zde jegte mnoho jinYch, dosud neobjevenYch. Krome zlata obsahuje pftda Alja gky ohromne mnoistvi jinYch hledanYch a cennYch nerostt. Rik& se east° pravem, e "Aljatka, je zavtene, pokladnice, od nit se ztratil klie."

"Kdysi" - pravil ml guverner Aljagky Troy "byl kaklY mut zde nahote prospektorem.

Dnes zde nenajdete temet 2adneho. Ve zlatYch dolech se jit dlouho neteti, nebot' price se neyyplacela. Za valky a po valce vylakaly vet ginu lidi z Aljagky vysoke mzdy, placene ye SpojenYch Statech. Potom se sice.mala. east vratila, nebo ptigli novi, ale protote neni mono Wit zlato bez ptime podpory nejakeho yetgiho podniku - neteti se. Tisice dolt je zapsano v nagich pozemkovYch knihich na jmena lidi, kteti z nich nikdy nebudou moci vytetiti jejich bohatstvi, nebot' je nedostatek pen& do zadatku a nedostatek kapitalistt, kteti by je chteli do podolmeho podniku investovati." V Kanade je podobna situace. Ale zde se kanadske vlade podatilo pies krute podnebi a jine teikosti, stavici se v cestu, rorte giti mnoho problemt. V Kanade bylo otevteno mnoho dolt na teleznou rudu, v nich t se tspegne Jsou v nich zamestnany tisice delniku a investovane penize ptino, geji podnikateltm znaene zisky.

Aby nebylo nutno vyekivati a prospektoti proniknou pomalu do nebezpeenYch konein v letnich mesicich na kanoich, v zime na sanich tatenych psy - Kanad'ane si opattili podrobnou mapu sveho izemI z fotografii stereoskopickYch komor zamonto yanYch v letadlech.

Geologove mohou po peelivem prostudovani techto fotografickYch map zjistiti podle zvligtnich ttvart ptdy pravdepodobna nalezigte ruznYch nerostt. Prakse prokazala, te tento vYzkum je skutedne velmi vYhodnY. Tak byly nejprve zjig teny krajiny, ktere jsou pro Weill jalove, a ug ettena tak prospektortrn leta neplodneho hledani. Mista, kde bylo podle fotografickYch map mono odekavati nalezigte ruznYch nerostt, jsou potom diikladneji prozkoumana. Tato metoda mela dokonalY spech, nebot' ternet \tidy byly na, oznadenYch mistech udineny bohate objevy.

Tam mohli bYt potom poslani zku geni delni•

Frank 8ebesta, Jos. efeik, E. J. Mare, resolueni vYbor tadu Vesmernost Cis. 68, SPJST. RESOLUCE SOUSTRASTI. V mutnem veku 46 let, odebral se na feenost nag milY spolubratr, Bedfich kterY zerntel 5. kvetna, 1937, po krat gi nemoci. ZesnulY bratr byl dinnYm elenem nageho tadu a nad g erdm i obetavYm narodnim pracovnikem. jeho pf• edeasneho odchodu teli nejen na g e elenstvo, ale i cele &site vtkoli. best jeho pamatce!

Necht' Vg emohouci zmirni tal truchlici mantelky, ditek a ostatnich ptibuznYch, Za tad DubovY Haj, 126;v Rog , TeX*: Fr.Mrkog , Jos. Fojt, st., A, Pazdral, •reioluCnf wYbor.

• •

ci, tam byly vybudovany specialni a dobte vybavene tetatske tabory a prace byla od sameho zaeatku vedena neobydejne intensivne a ftspeg'ne. Letadla nejen, e pomohia najiti dobra, kutigte, ale dopravila tam i soudasti modernich strojt, take teteni mute bYti nyni provadeno i v nejkrutej gi zime. tomto mem je Aljag ka proti Kanade hotova popelka. Teprve nyni se zaeind vlada SpojenYch Statt o ni blite zajimat a odhlasovala znaene bastky na vybudovani namotni a leteeke zakladny pro civilni i vojenske teely. Letectvo bude take poveteno aero-foto-kartografickou praci. Budou tim zabity d ye mouchy jednou ranou - letci budou konat sva cvieeni a zaroveri budou sloutit geografickemu prtzkumu dosud neznameho Ve Spojeidch Statech by se potom na.glo dost podnikavYch mladYch lidi z dobreho prtkopnickeho dteva, jimit Amerika vtdy oplYvala. Ne snad nezamestnanYch, jicht by se dobrovolne ptihlasilo jiste malo, ale mladYch mutt., kteti sice byli postiteni krisi, jet pro gla Amerikou, ale nebyli dosud demoralisovani nezamestnanosti. Vezme-li stat tuto vec dobte do ruky, najde jich tolik, kolik bude zapottebi.

Hodinu od Juneau je üzemi o rozloze asi 3000 etverednich mil, ktere bylo prohla geno za "narodni park". Dekretem z roku 1925 byly zde zaWally vegkere prace, aby byla krajina zachovane v pftvodnim stavu. Nikdo v gak tento kraj nenavg tevuje, protote same krajina nema nic zvligtniho a ptitatliveho.

Jsou tu vgak ohromna, lotiska telezne rudy, velmi diste a bohate na kov. Je zde dostatek zlata a platiny a vg ech ostatnich kovt, jicht se nyni spottebuji takove spousty. Bylo by ftdein°, aby ladem letici "narodni park" byl zrugen a byla dam motnost vyrvati zemi jeji poklady. Je nutno, aby akce nebyla nejakou obdobou "zlate horeelty", ale aby zde byla podniknuta planovita a dobfe organisovand pro, ce. kterY otefte pokladnici Alja gky, bude leteckY prtzkum a Alja gka se stane jednim z nejbohatgich prament surovin americkeho prumyslu.

JAK SE JINi DiVAJi NA NAS. Tatete se nekdy sami sebe, jestli vas mail fide radi? dat zapornou odpoved' na techto 25 otazek, zalotenYch na psychologickych zkoug kach, miltete bYt jisti svou osobni oblibenosti a schopnosti ziska vat ptatele.

1. Vyjadtujete sve mineni a nazory volne a bez tazani?

2. Citite se povY g enYmi nad svoje nejlepgi ptatele?

3. Jite radi sami?

4. 6tete novindtske 7pravy o vratdach?

5. Zajimaji vas zkougky, jako je tato?

6. Miuvite s oblibou o svYch tutbach, zklainanich a problemech?

7. Vyptjdujete si easto?

8. Jste oddani pit!?

9. Kdyt y yprivite neco, co se ptihodilo, libujete si v lIdeni podrobnosti?

10. Bavite rad lidi, kdy2 to stoji penize?

11. Vychloubate se svou naprostou uptimnosti?

12. Nechate lidi dekat, kdyt mate s nimi schtzku?

M. Mate uptimne radi lidi (nikoliv svoje vlastni)?

14. Tropite si radi z lidi terty?

15. Myslite, e je pog etile, aby se dospeli lide zamilovali?

• 16. Mate uptimne neradi vice net sedm lidi?

17. 2ivite v sobe nenavist Ira& lidem?

18. Utivate east° slov "bajeene", "ohromne", "straglive"?

19. Date se rozeilit telefonem?

20. 'Povatujete za hloupe a nezajimave ty lid!, kteti nesouhlasi s va gimi nazory o knihach, hudbe a sportu?

21. Rugite svoje slovo eastejl, net je dodr2ujete?

22. Kritisujete east() svoji rodinu, svoje ncjlepg i ptatele a svoje zamestnance?

23.L Date se snadno zkru git a zbavit odvahy, ,kdyi:se ve,M neco nedati?

24.Mate: uptimnou radost z aspechu svYch ..4)fatel, kdyt yam gtesti zrovna nepteje?

25. Libujete si v kiepech?

Ye stredu, dne 19. kvetna 1937. primator Zenkel ifistarie keditelkm.: tTSP% _..Podle autentickYch informaci, zustarte,nOVY priniator dr.. Zenkel keditelem .i.Tstk; jiSt'ovny, kde bude Utadovati ye Veceph .ta-Sa-dnich;- dostane se mu Ulevy jen pokud jde dinnost administrativne-teChnickOu, .kterou mohou provadeti ted..namestek di:ptedrieStOve oddeleni; vytizovani agendy nedozna dasove 11jury. -Dr. Zenkel, zvyklY prac.ovati erd--dasneho rang do pozdniho vedera, nechce potiVati-dvojiho aktivniho platu a proto panto' primatoray — 108.000 Ka — bude poutit z poloviny k Uhrade dasti teditelskeho jeho platu Usti. Soc. poj gt'ovne a z polviny na plat osobniho tajemnika primatorova a na Uhradu jinych jeho funkenich yydani, ktere nejsou jinak brazena. Dr. Zenkel yzda. se — ad k tomu neni tadnYmi pkedpisy nucen dlenstvi spravnieh rad Kralod yorske cementarny a fy Phillips — v Praze a zustane -jen ve spravni rade' fy Orbis, vzhledm k jejimu kulturnimu yyznamu , a v nevydeledne Ake. spol. pro stavbu damn s malYmi byty, ktera byla zalotena pled 3 lety 1.1sttedni soc. pojiSt'ovnou. ✓ lete jugoslayske deli do Ceskoslovenska.

OeskoslovenskS7 svaz v Belehrade a Matice tkolska v Zahkebe chystaji letos v lete zajezd §kolnich deti do Oeskoslovenska. Zajezdu se zudastni asi 100 deti deskoslovenskych kraja nn z cele Jugoslavie. V Oeskoslovensku budou deti ubytovany v rodinach.

Nebezpeena, epidemic spaly na Podk. Rusi.

Na Podkarpatske Rusi se gki nebetpeenit epidemie spaly. Nejhute je postiteno okoli Mukodeva. Tam v obci Rjapidu se ye dtrnacti dnech rozmohla spala tak, te na spalu kately devaty °bean oboe. Za poslednich otrnact dni tam zemtelo 18 deti. U dospelYch spala ma 'elle' prnbeh. Take na Rachovsku tadi spala. Ptidinou rychleho titeni spaly je okolnost, '2e tamnejti lido nechapou YYznam solace.

ZdeSeni na namesti.

K vzraujicimu neStesti doSlo vdera dopoledne o 11. hodine v Novem Jicine. Na namesti byla jako obvykle nedelni tiva promenada, kdy pojednou nad hlavami lidi zakroutilo letadlo. Letelo velmi nizko, take na ktidlech bylo mono Zlin 12. Pojednou letadlo zakolisalo a na namesti nastal okamtite Uprle do damn. Lido videli, ze nastava neochrratnY pad Ietce ptimo na namesti. Pilot se pokusil jette letadlo vyrovnat, ale marne, letadlo se rftilo k zemi. Na liduprazdnem namesti ozvala se duniva ran g a praskot ktidel. Kdyi lido vybehli z domil k troskam letadla, naafi v nich 221eteho adetniho z Bat'ovy prodejny v Novem Bohumila Janische. Smrtelne zranenY pilot byl odveten do nemocnice, ale skonal, anti nabyl vedomi. Janisch byl absolventem Bat'ovy letecke Akoly a odjel z N6veho Jidina rano vlakem do Zlina, kde si vypujoil letadlo a priletel s nim nad mesto, kde chtel patrne ukazat hodne nizko sve letecke umeni.

Krakonoifiv prsten.

6etnictvo v KoSicich zadrtelo vojina, kterY prodaval prsten v eerie 15.000 KC. Vojin udal, ze prsten natel piked dvema lety u Hoffmannovy boudy v KrkonoSich. Prsten je .tak ,krasny, te pry ze mu ho sam Krakonot polotil do cesty. Prsten ma velkY brilant, kolem neho dvacet drahckamd a mnoho drobnYch brilantu.

Polykali sousta ze zlata.

Do hodinatskeho cbehodu Josefa Hausmanna, v Kamenickem 8enove, cikan s cikankou a tikali, ze chteji koupit Sperky. Hodinar jim je ptedkladal velmi opatrne, ale nedohlidal se jich. Kdy2 potnal, ze jit nekolik prstent a Sperkt zmizelo, zamkl se s elkany v krame a poslal pro detniky. Ptesto, eikani byli okamtite Podrobeni dukla gin.e,psabni-prohlidce, naSlo se u nich jen -nelmak "thinstii.

Cikani skvosty spolykali. ttolcondatry na ienu.

Na 81uknovsku bylo az dosud v2dy jen velice mai° ondater. Objevovaly se jen ojedinele. Letos jich je tam vAak tolik, te ji2 ohrotuji 1 lidi. ✓ Hantpachu podnikla ondatra utak na ktera prala pradlo v potoce a pokousala line ondatry byly zotteleny.

vtelTlctz

Z rESKOSLOVENSKA. eskoslovensko vYvozcein mouky.

Prave tak, jako v obili, stava, se 6eskosloven4o, Ovozcend mouky.,V posledni dobe podaki10: Se Obilni . sodIednostrinnistiti ..cragorrn pAenidna mouky za pornerne slutte - Ceny v cizine. Kvalita Cs. pkniene mouky je ta.kova, z nekterYch zemi yznaste. poptavka a je nadeje, ze by vYvoz cs. mlYnskYch vYrobkri mohl v nekterYch zemich trvale zakotvit. ZvlaAte projevuje se dobra poptivka po pkniene mouce se strany Danska, Holandska a severskYch statn. Nejvetti potkebu pteniene mouky vribec vykazuje Velka 13ritanie, Irsko a Holandsko. Nejvedi yky ozee pteniene mouky je Fronde a Mad'arsko. Teprve ftak v kampani 193637 zlepgnje se mezindrodni obchod pknienou moukou jako vribec se zlepeuje obchod obilim.

Ovdem stale jeete obchod pSenidnou moukou nedosahuje vYte konjunktury.

Tii svatby za tki roky.

U Domatlic tije v pensi 731ety aided. Kdy2 ut mu tahla osmdesatka, zatoutil po rodinnem krbu a otenil se. Ale za par mesicii ovdovel. Jako vdovec netesknil dlouho, naael si jinou nevestu a otenil se po druhe. Ale i jeho druha, tem. zahy . zemkela a pensista si naSel do tketice novou nevestu. Byla to mlada, krasaviee, ale to stareho ienicha odrnitla. A patrne ji na vzdory nabidl 731etY vdovec ruku jeji mamince a s tou se oienil.

12 milionu nag ich cigaret do anglickYch dominii.

Os. statni tovarna na tabak v Sedlci u Kutne Hory pracuje prase na velke objecinesce exportnich cigaret. Jde o dvanact milionft cigaret "Dagmar", balenYch po deseti kusech, bez tisku. Jsou ureeny pro anglicke dominie v zamoki. Objednivka ma bYt vypravena do tYdne. 6eskoslovensko ziskalo zakazku prosttednictvim Centrokomise. Jestlile zboti vyhovi zahranienim zakaznikrim, lze doufat, 2e budou uzavteny daldi objednavky.

Neprozahaet fulobi z xistupu z krise.

President es. republiky dr. Bend ptijal zastupce Klubu deskych narodohospodatskYch redaktort. V rozhovoru s nimi krome jineho kekl: "Lze odekavat, te dne gni prosperita v hospodatstvi potryi urditou dobu. Teto doby bylo by tteba maximalne vyuait jednak k ptiprave, jednak na odstraneni vSeho, co politicky, hospodakski, socialne, nacionalne, milteme uvnitt statu upravit, abychom byli ptipraveni pro ptipadne doby teMi." Z nadriky auta teklo mleko misto lihobenzinu.

V okoli Prahy se zrodila nova Zivnost — pa§ovani mleka do Prahy. Jeden podnikavY mu/ dal si do stareho osobniho auta pod sedia zamontovat objemnou nadr2 na 200 litr0 a v ni tajne vozil do Prahy mleko. U nadrZe mel kohoutek a stadel mleko jako ze sudu. Diouho se mu to datilo. Ai nedayno neuzavtel tesne kohoutek a mieko po kapkach vytekalo.

Pole min na Podkarpatske Rusi.

Ph vojenskern cvideni u Bororiavy na Chustku na Podkarpatske Rusi nadia jedna vojenska, hlidka na pastvisku Dubrova. d ye neporuSena minova pole. Je to zbytek ze svetove valky, kdy tam vedla, Cara zakopn a kdy cele pruhy pastvisek byly podminovany. Vojaci ihned se dali do price a zanedlouho nebezpeenY pruh vyeistill. Je skuteene velikYm Stestim, ie podminovane pastvisko jig dtive nevybuchlo, nebot' ptistup k nemu je docela volny.

Zavod s lokoxnotivou.

Ve Francii se udala nezvykla ptihoda. Na nadrat' Gray vyjel stroj yttdce s vytopenou lokomotivou z topirny, zabrzdil a odbehl do kancelate. Pojednou se ale lokomotiva rozjela a .bez tidice -uhanela pinou rychlosti po kolejich smerem, gtesti, protij edouci . viak jii piojel, _takte ne,doelo k- sraZce. Strojvildee duchapkitomne vybehl pied nadraZi, vsedl do a.utodrolky a natidil doferovi, aby jel za uPrchlou lokomotivou. Lokomotivu skutedne pfedhonil, ale nemohl na ni vyskoditi, jeliko2 jela _ptilid-rychle. V. nedaleke stanici Oyrieres VS,-hYbku na slepou kolej a uprchla Toktenotiva nvfzla na jejim konci. Strojvritice si pot= radosta ociv gz1 *al ziatt do .fray;,

urns' 311.

Lovili porn era neee Obeane v TYnci nad Labem, zpozorovali, po Labi plove velke mndstvi pomerandri. Nkkteti lido naskakatt do 'oak a pomerande viii. Nachytali jich nekolik desitek kilo. Jak pomerande do Labe dostaly, nikdo nevi. Kdoai tvrdil, ze na moste u Pkeloude ha,varovalo -pomerande --kladni auto a ze se naldad vyklopil do feky.

PovaioVal se jii za, vdovce a rozprodal dedietvi.

Zcela neodekivane podatilo se lekatrim v nemocnici zachranit Zivot Marii R. z Levode na Slovensku. Byla tetce nemocna, ale pkece byla zachranena. Kdyt to bylo oznameno Ondfeji Szilvovi, kterY dkive til se zachrinenou pani, slibil, ie si pro ni pkijede. Marne vAak na neho Cekala. Pkijela pro ni sousedka. Doma vtak dekalo obe smutne ptekvapeni. Zachranena noSla ve-svem byte jen etyki hole stony. Jeji druh se jig povaloval za vdovce a rozprodal dedictvi po ni.

Vzieny rukopis Dvotakriv ziskin.

Dvotakovo museum v Praze ziskalo vzacnY rukopis arie knitete z Dvokakovy opery "gelma sedlak", psanY rukou skladatelovou jako Idavimi vYtah. Tento rukopis byl uchovan v pozfrstalosti Owe dries ui zapomenuteho, Jana rytike Skramlika, kterY byl znamelti jako malik. Ve svem detstvi bYval takem Dvokakovym na klavir v dobach, kdy Si Dvotak musel jeAte pracne shaneti tivobyti hodinami. tlenem Narodniho divadla byl v letech 1889-1892 a audastnil se ta slavneho zajezdu pratske opery do Vidne v roce 1892. Rukopis je zajimavY tim, ie ukazuje, jak si Dvotak pfedstavOval tehdy klavirni doprovod teto arie u srovnini s tim, jak jej vypracoval v klavirnim Otahu "gelmy sedlaka" prof. dr. Josef ZubatY, pozdejAi president Lesko akademie, kterY zpracoVal klavirni vYtah teto opery pro tisk r. 1882 — tedy o etyki leta pozdeji. Dvotakovo museum by bylo vdedno za daidi ptispeyky k rozhojneni sbirek, jai budi zajem v celem svete, v Prvni fade ye svete anglickem.

Slavnostni otevieni Smetanovy myslivny , v Jablkynicich. .

Spoleenost "Dedictvi Bedticha Sinetany" pteklada otevteni Smetanovy myslivny u jablkynicich z 20. Cervna na 13. earns.. Slavnost kond se dopoledne u Smetanova pomniku a v myslivne, odpoledne v obote. Proslov uCini univ. prof. dr. Zdenek NejedlY. Na slavnosti'hudou ptedneseny sbory a skladby hlavne. ze Smetanovyjblkicr.

StoletY neboitik rikedne V. roce 1876, tedy pied 61 lety, oddel, . ze sveho domova v Kojetine tenatY obchodnik Frantitek Tesat. Dnes by mu bylo .bez mala sto rokt, nebot' se naroclil 1. prosince 1837.

Kam oddel, se jeho rodina nikdy nedovedela.

Jeho mantelka je jit take mrtva a zustala -po nem jedine jeho dcera, pani Marie Hejtmarikova, v Ivandicich. Doznaha se dnes, • aby..jeji otec byl fitedne prohla gen za mrtveho " dogel tak alespori nyni ritedniho ldidu. KrajskY soud v Olomouci tedy zahajil ptisluAne fisen•a pro jistotu vyzYva nezvestneho, aby .je-11 ziv — se dostavil k olomouckemu . krajskemu soudu nebo dal o sobe alespori piseranow zpravu. Neudini-li tak, prohlasi ho solid 15. kvetna 1938 za mrtveho, ale o to bude inuset jeho dcera jeSte jednou po2adat.

Zapas s ostiiiem u Broumova.

V polich u Martinkovic na Broumovskii . zahledi Zdk meAt'anske ekoly leteckY boj mezi holubem a ostfaem. Holub, s ktereho' letalo peti, stale dravci unikal, slabl, snesl se jii velmi nizko nad pole a mitil k chlapci, jako by -u neho chtel najit zo.chranu. Hoch se mU-Slinteene rozebehl na pornoc a snatil se dravce •edehnat. °salt se v gak •rievidal-.koifsti.'tionechal chlapci jen nohy je'dne z nich byl krou2ek s oznadenini ny hvezda a disio 36 H: 3 175.

• Horski, obec zamotena tyfem zavleeenym, ,z .Polska.

Horska obec Bystra -pod UtockYrn kern je jit nekolik tYchul nkady--nzOvfena pro styk s okolim: tad! v ni tyf us — jako otriykle

z polbteho 114116e. Zavtena ie t410 *44

•

20,

TA2EN't pane redaktore, je tady jaro a s V V jarem Olga laska. Snad z Vas vyvanuly

(Iste tenat) jakekoli jarni touhy, snad jste ptekonal jarni va gne tar, spolehaje se na tep1° domaciho krbu. ftikam snad, abych nedoratil Vage, dednYmi nagimi zalohami rozstesknele srdce. A Vage srdce je pravem zenebot' v tivote se nevraceji redakeni jako se nevraci prvni laska. Zalohy se ▪ ovgem obnovuji a laska ptichazi v jine forme.

Zalohy zadaste podporuji lasku, a to Vam budit fitechou v mnogaja ljetech.

Na jate je nutne mluviti o lasce, a proto se podivejme na nektere jeji druhy. Laska je zdanlive pojem tak jednoduchY, jako na ptiklad bid. Neni tomu tak.

Co je vlastne laska? — Laska je ptedevgim dugevni cit, prahnouci po trvalem styku s nedim mimo vlastni osobnost. Lide nejmlad gi a starci miluji ptevatne ptedmety povahy duchove, Tide sttedniho veku jsou vice hmotati a jen ztidka bYvaji milovniky oboji podstaty.

Prapuvodni miloyani bylo vysvetlovano jako protiklad nenavisti, dne g ni milovani vyvolava, nenavist. Tim ovg em ma milovani duchovni 1 telesnY vliv na vYvoj dloveka v ureitem prostfedi.

Dalthr projevem lasky je sympatie. Je to souciteni jedne bytosti s druhou. V moderni clot*" je to snaha pomoci sobe z cizi nesnaze.

Sympatie se stala zakladem etiky, jako elementarni vlastnost 'tivota, kterou ma bYt pochopeni stavu druheho dloveka, spoleonosti, statu. Prakticke te geni podava na ptiklad Spo-lednost na,rodu. Sympatie ma dfiletite poslani take v mystice jako v geobeona vlastnost fed, ktera tidi nezname sily a zakony a spojuje je v tajemnou jednotu. Je to sympatie tak tedella kouzelnicka. Sympatie je take souslast (na pt. hostiny) a soustrast (pro nededice).

Zvlagtni sympatie se pestuje mezi pokrevenEKA Kolumbie zavlatuje iizemi velike jaR ko pet Anglii, a jakmile bude Grand Coulee dokondena, bude tento kraj poset ocelovYmi elektrickYmi sloupy.

Vet:slna na gich tek — Mississippi, Hudson, tek a Sy . Vavtince, Colorado a Tennessee — ut byla zaptatena do na gich sluteb. Jegte pied ttemi lety byla Kolumbie nespoutanYm obrem a splavna jen v deice 120 mil od more. Grand Coulee ptedstavuje prvni velkY pokus zuaitkovat silu hlavni teky pacifickeho ptimoti.

Divokost a hloubka teky jsou stavbe velmi na ptekatku, adkoliv v budoucnosti budou hla ynim zdrojem energie. Stetuji neobydejne ptedbetne prate, ktere je nutno vykonat, net bude teka spoutana. Doeasne kesony musi by't veal a trvanlivej gi net mnohe trvale stavby, musi odolavat naporu 550,000 stop vody za vtetinu a k jejich konstrukci se tit spottebovalo na osm lodnich nakladfi dteva. Skoro v ka g -demsrujozinytavbYm rekordem. Cementarna je nejvet gi na svete.

Take splay bude nejvetgim na svete. teka za ptehradou bude tvotit nejdel gi umele jezero na svete, potahne se at ke kanadske hranici do dalky 200 mil a bude hluboke pies 90 stop.

Elektrarna bude nejvet gi na svete — skoro tak dlouha jako dva mestske bloky: ftetezovSr pas, kterY dopravuje vyhrabanY pisek do sousedni rokle, je rovnet nejvet gim na svete, je dlouhY 4,800 stop a nasypal ut hromadu, vysokou jako dvacetiposchod'ovY mrakodrap. Take pumpy budou nejvetg i na svete, budou muset katdou vtetinu zvednout 500 tun vody do Coulee 250 stop vysoko.

Jak bude konednY vYsledek tolika penez a lidske price a dfimyslu? Podati se zavodnit obrovske plochy vyprahle tame a bude miti obrovske mnotstvi elektricke energie blahodarne fidinky na hospodatskY i socalni tivot zeme?

Nebude tech 404,000,000 dolanl, rozpodtenYch na stavbu Grand Coulee Dam, vyhozeno oknem? Abychom si ujasnili velikost a yYznam podnikaneho ukolu, musime se vratit o nekolik desitileti do minulosti.

Pied etyticeti lety, kdy se stavela Severni pacificka teleznice, byli obyvatele ze severu po-

ViliT111 l

Lash.

Ing. Vepe. skYmi svazky, jak zejmena ze ph dedickYch je vgeobecne znamo.

Nebottik Comte, zakladatel tivnosti sociologicke, vymyslil lasku altruistickou, kterou staves proti egoismu, zaletejicimu jen v pedi o sebe sama. Tato nesobecka, v potadaveich &lima laska k blitnimu se individualne neujala. Sime zasete vydava v gak plody v gestakovYch nadacich pro zvla gte pilne studenty a bylo by htichem nezminiti se o extra vonnem kvetu altruismu — Armade spasy.

Nejstargi a zcela vyhynulou je laska platonska. Platon byl tak Sokratilv a ponevadi poznal jeho term Xantipu, rfetenil se. HodnY a jemnY elovek, ale baladickY idealista. Etiku spojoval s politikou (sly gte), vybudoval udeni o idealnim state, ye kterem v gechno musi smetovat k dokonale vYchove. Heslo pracovat a gettit neznal. Stat byl pro neho dlovek en gros, bohabojne sneni mela zarudit censura a deti mel vycho yavat statni &tined.

Obsahem a formou statu byl pro neho jak-Ysi aristokratickY komunism. Myslim, ze hlavni dtivod, prod se idealnI koncepce Platonova statu neujala, byl potadavek, aby vladcove bynemajici tadnY majetek, vyjma li spoledne teny. Dnes je nedasovY i tim, to jeho Eros je zhu gtene zamilovani do dugevnich viastnosti druheho, pOsobici na hlubiny duge a povznagejici delY' tivot. Problemy racionalisace, sex appeal a nemocenske poji gteni mu byly gpanelskou vesnici.

Ktest'anska laska byla pilitem, na kterem se budovaly nejvy ggi tivotni hodnoty.

Zikmund Freud je yyznavaeem vyggi lasky erotismu estetickeho, kterY vyklada, a spoju-

Ne vetgi na svete. vzbuzova,ni, aby se stehovali na zapad. Diky velkoryse propagaci, podatilo se vlade svest do techto kraji mnoho osadnikt. Zprvu se jim vedlo docela dobre. Sklizne nebyly gpatne, • meli dostatek a brzy vyrostly ze zeme • farmy. Nikdo, jak se zdalo, nemyslel na to, ae osm palcu rodnich sratek nestaki, aby se pfida trvale udrtela plodnou. Take za nekolik let se se zeme fipine ztratila vlaha, obili se ptestalo rodit, vyschla i trava a vyhladovelY dobytek marne shanel po vyprahlYch stranich pastvu. Na ne gtesti byla teka Kolumbia 450 stop hluboko, a kterYm vetrnYm mlYnem by bylo motno naderpati tak vysoko vodu? Smutne hledeli osadnici s holYch strani doM na velikou teku, ktera jim byla tak blizka a ptece tak nedostupna.

NezbYvalo jim nic jineho, net odstehovat se jinam a zpustlYch farem se zmocnili vetitele.

Jegte dnes, po vice net jedne generaci, vypravuji polozbrotene stodoly, rozpadavajici se selska staveni a hnijici kulny vYmluvnou historii o nespinenYch nadejich.

Zakladni problem, kterY pusobi ministru vnitra Ickesovi nejvice starosti, je lidske povahy. Toto fizemi ma bYt urdeno, jak prohlasil sam president Roosevelt, pro lidi z vYchodu a sttedniho zapadu, na ktere nejvice doleha tite tiyota.

Jit statisice, ba miliony nedodkavYch lidi, pravil nedavno senator Borah, zira s nadeji k zapadu. Vyjed'te si na nekterou silnici k zapadu a spatfite automobily, nekde cele jejich karavany, prchajici z kraja, posti genYch suchem, a hiedajici spasu v nowYch, dosud neotevtenYch zemich. Vgichni ti vystehovalci jsou obeti toho, to mama u nas pAdu i vodu, ale nedovedeme jich vyutit.

Mnoho z techto kodovniku dostava nyni podporu v nezamestnanosti. V gichni by se vgak znovu radi pustili do farmateni — z ylatte v kraji, kterY by byl navtdy osvobozen od katastrofalnich such.

Ve sttedu, dne 19. kvetna 1937.

Je krisno umeleekeho tvoteni a obe pohlavi vztahem du gevni a telesne lasky odosobnene.

Vznikalo-li takto krasno a umelecke tvoteni, zjistime si vaevedneho Arne Novaka.

Vrcholnou formou lasky je milovani diktittorske, ktere je site odosobnene, ale sympaticky uzemene. TakovYm vyznavadem zemiteho milovani je Benito Mussolini, kterY se zamiloval do Habege. Zvedl s ytij supa hied, hodil rukavici zarostlemu krill kralu, vzal kanony, letadla, tanky, pomlatil polovinu obyvatelstva z pouheho soucitu nad jejich mizernYm tivotnim standardem a s ktest'anske lasky k blitnimu. Jsa dobrY, ponechal kraji krahl tropickou helmu s pelerinkou a korunovadni veteg, za porubane odpurce spravedliveho boje dodal nove vlastniky zeme — hrdinne bojovniky aduyske a sveho i postavou maleho krale udinil velkYm cisatem Habe ge — sve lasky. FilmovY namet, bohutel skuteenY. LyrickY milovnik je Adolf Hitler. Objevil novy druh Nazi lasky, ktera nesna gi nic psaneho, gadne dokumenty, protote littera scripta manet a mimo doleva desane pe giny je fmlne pravY. Miluje 'sport a armadu, jeho pohied je divanim do tmy, jeho vaern je mluvene slovo. remeslo innysine zapomnel a svou lyrickou lasku privedl ne.rod k blahobytu z jednoho hrnce alt margarinu na listky.

Tretim vzadu je genral Franco, milovnik narodni hrdosti. Z lasky k vlasti pozval barevne jinoverce, legii cizineckS'rch bezvercn, novopohanske Germany a krest'anske Italy, aby pod egidou krite osvobodil svou vlast od jejich sync. Tato Franco-laska je nee° noveho a budit zatazena pod nazvem statne-politickokompensadni laska.

Dumasove, starci i mlad gi! byli Vagi Tti mugketYti ye svem laskypinem zapoleni?

JakYm stinem jsi byl, Done Juane. Jak jste mali, vy drobni milovnici, se svSTrni rapiry a kordy. Lasky diktatorfi Vas ulozily k zapomenuti.

Ale naskyta se jina otazka. Budou se moci ()bet ptirodnich pohrom usadit v novem nzemi? Budou si moci koupit potrebnou pudu, naradi a semena, kdyt jejich metce jsou prazdne? Odpoved' zaleti na torn, zda vlada bude moci srazit predbeZne finaneni potadavky tak, aby je mohli spinit ti. pro net vlastne je podnik delan. To je problem, k jeho reeeni bude treba mnoho lidskosti a nekstnosti na jedne strane a mnoho dobre yule i rozhodnosti na strane druh y. Prozatim neize fIci, jak bude vyrden. Pied osmi lety se poeitalo, ke koupi a zutitkovani 60 akrove fanny by bylo treba 10,000 dolart. Takova, suma by ovtem dnes znamenala konec veem nadejim zbidadelSrch vrstev. James Sullivan, tajemnik Komise Kolumbijske po,nve, navrhuje viade, aby zabranila pozemkove spekulaci tim, ae drive jette, net bude prehrada vystavena, vykoupi od majiteln pozemky za nadiktovane ceny.

Plan teto obrovske prehrady neni nikterak noveho data. Ut v rote 1903 prohlasil "trad pro znovuziskani Kolumbijska panev se hodi velmi dobre pro zavodneni. Jind zprava z roku 1911 tvrdi, ze tato oblast je zvlatt' bohata na nerostne prvky, ktere podmiriuji nrodnost pudy. Ale problem znstal problemem daltich sedm let. Roku 1918 se myelenky konedne ujaly noviny Wenatchee Daily World, jet velkSrm tiskem na predni strane prinesly "velkorysSr zavodriovaci projekt". Ale autor elanicu, redaktor Rufus Woods, sklidil jen posmech a nazev barona Praeila. Byl veak z t yrdeho korene. Nedal se a napsal at do Washingtonu. Pro svou mytlenku ziskal i pratele, poradal schtze a pfedniely a za nejakS 7 eas ut rnel tolik ptivrtencil, to zaloaili "Ligu pro vytC .iti reky Kolumbie."

Roku 1922 se mu koneene dostalo uznani.

General Goethals potvrdil, ae tento plan je docela rozumnST, a to 112 v Americe nee° znamena.

Za tti roky prohlasil zvlattni vylaor -mjnist. .nstva vnitra, to "tento plan nutno pokladati za jedno z velkS7ch budoucich aktiv naroda", Tak se myglenka dostala na nejvySei mista.

(Dokoneeni z eisla, minuleho.)

V

,;ttedu, dne 19. kv.etna 193'7.

POSKVMENt PRST. Dale, Minn., 9. ilnora 1937 To co o Nonat napsal p. Rumreich a mnoho jimich dosveck- eni, vge je pravda. Mam jii Nonat clavno vyzkougenou. Na pigu jeden pripad. Mela jsem hodne poskVife0 prst vrouelm sadlem. Nonat uskvarene maso z prstu vytahla a prst se v kritkem Case zahojil bez zanechani znaniky.

Mrs. Mary Musil.

Vyteka-li z rally mnoho ne6istoty, diva se naplast vicekrat nei dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava nova naplast, dokud prvni na tele drPrava mast je s timto Trade Mark:

NONAT far. •• Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte, ale pigte piimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

Jen due lidska je v krisi — nic jineho. Svet ma miliony vzdelanca, ale kde jsou, aby zaktikli vtechny ty, kteti chystaji svetu novou hroznou valku?

VzacnY nalez udinil Jar. Petrbok na Slovensku. Na rniste praveke studanky, v nit se ukladalo vapno, nalezl zkamenelY mozek vedle zkamenele kostry. Staff nalezu se odhaduje asi na 100,000 let..-Nejvzicnejti podobnY nalez je v ptirodnim museu v Novem Yorku, pochazejici z jihoamerickYch Kordiler. Jest to zkamenelY mut obrovske postavy, vedle nehot lei kotend tatka s jidiem. Mut byl zavalen a zemtel v kamenne tachte. Jeho neporutene teld bylo zkamenele zachovano i s vlasy po mnoha tisicileti.

0

PROOt EKAT NA ULEVU, KDYZ TRINEROVA ANGELIKA JI MULE DAT? Jenom potetili lide se neuei od jinYch. Potiebujete-li lek, kterY by y am poskytl bezpednou illevu pt. nechuti k jidlu, zacpe, nespavosti a pod. taludednich potitich, nedekejte a poutijte leku. ktereho jit tisicove utili a dnes uptimne jej doporueuji. Otete na ptiklad: "Hammond, Ind. Trpela jsem osm let is,ludeenimi potitemi a marne jsem vyzkciutela mnoho leku. Posleze mne dal maj lekarnik Trinerovu Angeli ku a dnes jsem zase pine. sily a zdravi. Pani Dagny F." To jest jiste ptesvecidivY dopis. Trinerova Angelika je silivka, ktera pomaha ptirozene telesne obrane, eisti zativaci astroji, navraci zdravou chut' k jidlu a vzprutuje celou soustavu.

Nedela tiadne "zazraky", jeji adinky jsou proste nezbytnYm kern jejich soudastek, kotene angeliky a jinYch ledivYch bylin se starYm kalifornskYm vinem. Ve vtech lekarnach a prodejnach Kdybyste vtak nemohli ji dostati v sousedstvi, potlete $1.35 vYrobcam, Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill., a dostanete rodinnou lahev 23 unci pottou vyplaeerie. Chcete-li vzorek, potlete ptilotenSr kupon na tout adresu.

Straus

17213TNiK SYETELKUliet TELO LOVEKA. Vynikajici naS zoolog profesor dr., J. Komarek a jeho spolupracovnik dr. Wenig zabYvaji se jiZ po nekolik mica otazkou Zivodigneho svetla. Zivoeitne svetlo je samo jiZ zajiinave tim, aekoliv i ono je hotenirn, ze se pii nem spot •ebuje minimalni mnotstvi kysliku. Je to v principu tak zvand studene svetlo.

Kdetto vtechny nate, dobte nam zname zpasoby svieeni, maji podkladem bud' hmoty mineralni, anebo aspori bez projeva tivota, vznika tivoditne sviceni jen v telech tivYch a zmizeji, jakmile tivot ustane. Nate.' ze tivoeicha sviti tak, ze vypoutteji svitivY hlen, jini zase maji zvlattni organy, ktere vyda.vaji svetlo (na pt. svetlutka) a u nekterYch zvitat jsou dokonce svitive aparaty opatteny reflektorickYm zatizenim (hlavonoki). Sviceni tivoditne vznika Cinnosti zvlattnich 2162 nebo organt, ktere vylueuji latku nazvanou luciferin, ktera za urditYch podminek se rozsviti. Profesor Komarek objevil v podkarpatoruskYch lesich zvlattni druh svitici dett'ovky, ktera tam ye velikem mnastvi tije pod kurou stromii. Podobnou deat'ovku natel i v ostra yskYch dolech. Byly tam ceIC skupiny techto dett'ovek, ktere vypadaly jako chumade zlatYch tedek. Obvykle tato dett'ovka nikdy nesviti, ale umelYm zasahem se pHvede ke sviceni. Toto zvite sviti jen r, vale lidske, na ne hem, etherem nebo jinYmi pro bakterie naprosto smrticimi tekutinami. Je dokazano na techto dett'ovkach, ze k sviceni neni zapottebi ivitiVST ch bakterii, riYbrt ze si tela sama vyrabeji svitici latky, ktere !a ureitSrch okolnosti a za ptitomnosti kysliku sviti. Zajimave je, sviceni one zvlattni dett'ovky lze vynutit jit pouhYm zahtatim. Zahtejeme-li dett'ovku v destilovane vocle nad 40 stupria Celsia, rozsviti se eels voda krasnYm zelenavYm svetlem. Jeli vtak teplota vytti net 50 stupria, sviceni ptestave..

Bylo dokazano,ze svitici latky produkuje katde tivoeitne tel.° a je moano za ureitYch podminek ptivest ke sviceni kaide telo. Take v tele lidskem se vytvateji v ruznem mnoistvi tyto svitici latky, ktere site normalne nesviti, ale za ureiteho pasobeni by se mohly rozsvitit. Byly totit pozorovany ptipady u lidi, ze jim pH onemocneni svetelkovala pokotka a vyzatovala slab& ale dobfe viditelne svetlo.

Je to zajimavY objev, ale zatim nema praktickeho poutiti. Jednou v budoucnosti by vtak mohi bYt podkladem studeneho svetla.

Nemci se pfipravuji pro kolonie.

Mezi detnYmi hosty, kteti do LondYna ke korunovaenim slavnostem. je take princ John Ahuma. Jeho otec je kralem dernotskeho kmene v britske kolonii "Zlate pobteti." Ahuma Cil v Berlin& Braval ye filmech dernotske alohy a vyueoval nekolika africkYm jazyKdyt se v nemeckem filmu zadaly uplatriovat rasove teorie, pHtel o praci u filmu. Zato vaak ma nyni nedekanY naval Mica, ktetl se Dept M. Potlete mi zdarma vzorek uoi africke jazyky v nadeji, ze NCmecko ptece jen dostane v Africe Trinerovy Angeliky. nejake kolonie.

Jmeno Drabet, ktera ma ptiletitost poUlice tirat travu a rostlinstvo, ma obzvlaAte krasne klute tloutky.

Meat°, stat

11114

Kdyby dlov6k HI takovYm zpits0 kdy g i jen my:ilenky. Z myglenek robem, ze by jen spal, pracoval a jedl : dily se plany a vyna,lezy, K jell= a Zivot jeho neptines1 by mu Zadne ' provadeni staCil uZ tieba jen stroj. zmeny, dutevni vzpruhy, nadeje ne- Proto jeden myslici elovek prospeje bo touhy — kdyby nemohl dugevne lidstvu vie, ne2 tisic nemyslicich. * it — byl by elovek ubohYm. Cim je Osev papriky na Slovensku ma rosa kvetam, dim je slunce zemi a laska lidem, tim je eloveku jeho du- bYti stanoven asi pro 875 ha pady. tevni tivot. Jeli elovek smrtelnY, Mesto Brno dosahlo jit poetu mytlenka lidska jest nesmrtelna.

Vte to, co vidime kolem sebe, Wily 300,000 obyvatela.

7

DNi DO

--

CESKOSLOVENSKA NA LODICH

i

BREMEN ■ EUROP

Rychlik deka. v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, ocikud jedete do Prahy bez ptesedani.

NEB CESTUJTE NA OBLIBENYCH RYCHLODICH

COLUMBUS HANSA .-r-@ DEUTSCIELAND HAMBURG esrz NEW YORK VYborne teleznieni spojeni z Brem neb Hamburku Pomatenie Vain pti obstaravani navatevnich a vystehovaleckYch vis pro Vate evropske ptibuzne.

Informace u vageho mistniho agenta neb

HAMBURG-AMERICAN LINc. NORTH GERMAN LLOYD ' . -. 1

.•

ri-a4

Cotton Exch.

Houston, Tex.

H P

515 Bldg.,

.0.

li.

0w

. ..i.' ''

;4:41

of

JUBILEJNi OSLAVA V SiNI IRADU gTEFANIK V HOUSTONU! ... ,..•

Ctviiceti lete zalozeni Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas

A 18 LETE ZALOZENi EADU MILAN EAST. STEFANIK CIS. 142%

v nedeli, dne

30. kvetnal937

PROGRAM: 1. 0 3 hodinach uvitani hostu piedsedou br. Beeanem.

2. Zahajeni slavnosti hymnami americkou a deskoslovenskou.

3. 0 vYznamu oslav promluvi slavnostni teenik bratr Frank B. Steiner, pokladnik Hiavniho ft aclu.

4. Divadlo. Sehran bude Franty Latka lidovS7 obraz ze tivota a boju nateho lidu ye stare vlasti o 3 jednanich pod nazvem

By' vali techove aneb Narodil se Honza OSOBY: Ivan Vavak, rada, vrch. fiditel statniho velkostatku....Fr. BeCan, st.

Bohumila Suldova Elvira, jeho mantelka Luis Walla-Hamilton Elisabeth, dcera Oldtich Vala Vilhem, komornik a dilvernik Elisy Adolf Fixler, dobrodruh, tijici na cizi atraty .... Gustav Walla, st.

Anton Svestka Augustin Gruezl, bYvalY rytmistr, nyni v. v.

Anna Svestkova Hanka, slutebne devde na velkostatku Karla Otvrtnikova.

Stoupalova, podruhyne tamtet Krytpiri Rorejs, kotenat a bylinat Jan 8 ulda Adolf Walla Jan Zalud, lesni na velkostatku Anna 8 efelkova, Mina, jeho dcera Frank S efeik Oldtich Lipa, lesni adjunkt Vojtech Hanak, nejstarai obyvatel kraje Bedtich etvrtnik Tomat Honza 'Stepan ValCik DO odehrava se v dobe ptitomne na deskem pohraniai.

PO DIVADLE VOLNA ZABAVA, HUDBA ZATOPKOVA Z BAY TOWN, TEXAS Vstup: osoba 30c.

Ku hojne navtteve uctive zve RAD gTEFANIK CIS. 142. (pd.)

riccatia 22.

V T N lit

Drs. 0. F. Allen a MOS. N. DeLanty OtNi LEKAPJ BrSTle spravne ptipravent.

Rodidtim nagich graduantii.

Oas dle Austin, Texas.

Telefony: Uiadov. 3248 — Res. 2639 CtenST pane, bylo nam tedeno, ze Va g syn (dce513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS. ra) graduoval z vy ggi gkoly. -Je to zajiste velikSr krok, kterS, Vag syn (dcera) ye svem tiivote ucinil. Nepochybne, Ee jii nyni pomS7 gli jiti pfiste podzim na vy ggi udeligte. ProOdi, Ugi, Nos a lirdlo toZ bychom radi Vageho syna (deePtiprava BrSrli ttedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne ru) Va gim vlivem naklonili, aby se :FIRST NATIONAL BANK BLDG. rozhodl a ptigel na podzim na Statni Universitu studovati.

Rosenberg, Texas Nejdtive Vas upozorriujeme, Ze taHEFNER BLDG to universita jest nejvet gi na Jihu. . El Campo, Texas `V nedeli rano od 9:00 do 12:00 Dale, jsou zde mnohe a lep gi v3ihody pro studenty, ne/li na jinS7ch kolejich a normalkach. Tyto vSrhody a ptilelitost, ktere ma ale kaiciSr student, at' jiz bohat', neb chueskS, Lekat a Operater dobriSr, byly Vagemu synu (dcete) 711 Medical Arts Building popsa.ny v dopisu, kterS7 mu ted' zaHOUSTON, TEXAS. Doufame Va geho syna (dee'Telefon iikadovny: Preston 2553 ru) ziskat pro statni Universitu, 'Telefon residence: Lehigh 9745 ponevadZ se nam jedna zde o velmi dulelitou vec.

Jest Vain jiste znamo, Z.e nage SPRAVNE VYKONANA matetske. iced nam byla navracena POTIREBNi SLI1213A. na Statni Universitu. Zda se nam V hodine Zalu zarmouceni nalezto bSr ti nagi povinnosti, abychom nou Edward Pace pohtebni Ustav zvali Vageho syna (dceru) na tuto 1 pohotovS) k sympatickernu vykizeUniversitu, ponevad2 Statni Uni: ni nezbytnkch jednotlivosti a k versita ukazala velkS, zajem o de: vypraveni dojemneho pohtbu. sk' lid v Texasu tim,ze dovolila, Levne ceny jsou nagi zasadou. aby se deske fedi zde udilo. Statni Universita jest jedina uniVersita na Politebni tiditel. celem Jihu, kde se deske tedi vyuClen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. duje. "Ptileiitost tlude na dvete jen jednou", a nevali-li si ji, kdy2 ji TEMPLE, TEXAS. 1 ma, tak 'potom jest jii pozde litovat, aneb naiikati. Upozorriujeme, =Ze za degtinu dostane Va g syn (dcera) stejnSr kredit jako za jen' jazyk.

Upozorriujeme je gte, ze Slovanska Zubni Lekat Podporujici Jednota Statu Texas.

V PARKEROVE BUDOVg Katolicka Jednota Texaska, KatoTelefon 353. licka Jednota Gen TexaskSTch i klub BRYAN, TEXAS. Oechie davaji stipendia pro studenty de gtiny na universite. — Nekteti na gi studenti obddeli mista na vyggich gkolach (High Schools), PRAVNIK kam pied gesti lety desk' jazyk byl Vytizuje ve gkere soudni zalaitosti. zaveden. — Studentrim deskeho uttadovna.: 821 Bankers Mortgage niversitniho kursu nabizi deskosloBuilding, pfes ulici naproti Kress venska vlada ka2dorodne mbgnost budove. bezplatneho studia na slavne uniHOUSTON. TEXAS. versite v Praze. Jiz Best na gich studentu toho stipendium obdrielo a ✓ Praze studovalo, Matice Vyggiho vzdelani v Texasu a v Chicagu poskytuje pilnSrm deskSrm studentrim PRAVNIK Vytizuje vakere soudni a pravni a studentkam prijdky a na g profesor destiny obstarave. jim i mista zaletitosti, abstrakty, posledni • dasto ma vice mist ne2 studentriWile, atd. tadatelii a gadatelek.

TEXAS Telefon 146, 'WEST, Zdtrazriujeme je gte, ze v Americe vtibec a v Texasu zvla gte, je a bude mnoho ptileiitosti uplatniti znalost deske tedi v obchodech, v bankach a rriznSrch povolanich.

WEST, TEXAS. Dobre. znalost destiny bude knezi, Abstrakty. kazateli, lekati i pravnikovi velmi PozemkovY obchod Piljeky — Notatstvi. prospegnou, jak jii mnozi na gi studenti poznali. — Z praktickSrch duMame spojeni v celern state. von /lei se zde de gtine i studenti, kteti nejsou deskeho privodu.

Bude-li desk' lid zde v Texasu teska Jidelna, Restaurace chtiti si uddeti fictu a porozumePivnice a ni lidu anglickeho i jineho privo714 PRESTON AVENUE du, tak bude museti o sobe dati HOUSTON, TEXAS ?.c) vedeti. Co jest lep gi oznamkou Jos. Kogut, majitel.

• deskem lidu, nelli, kdyZ se bude Telefon: Beacon 31734. zde na University vyudovati Ceske Pravidelna jidla a hence.

Nejlepgi soudkove a lahvove pi- fedi, kultute a dejinam? Jiz nyni vo, rrizne druhy vina a doutniky. mnozi oteviraji ode, kdyz uvidi elanek v anglickSrch novinach o deMluvime desky. skSrch dejinach a obdivuji Oechy Hoboko stale na sklade. pro jejich krasnou historii. LoriskS7 Zvligtni stoly pro rodiny. rok Ceske tee' byl velmi prospegnST,

Od mach student&

DR. C. GREER

DR. KAR. J. HOLLUB

EDWARD PACE

DR. F. J. KRENEK

Ve sttedu, dne 19. kvetna 1931.

ale k udr2ani Ceske tedi nadale bude tteba mnoha deslOch studenty, proto Vas uptimne prosime, abyste Vagim vlivem naklonil Vageho syna (dceru), aby pti gel na Statni Universitu a studoval de gtinu co jeden z jeho ptedmetil, zadeZ te2 dostane kredit jako za jin' jazyk.

Upozornete Va geho syna (dceru), aby si co nejdtive podal 2adost o scholarship pro studenty degtiny na zdej gi universite na adresu:Dr. Ed. Midek, University Station, Austin, Texas.

S krajansk'm. pozdravem, KLUB 6ECHIE. Jindtich Chova.nec, ptedseda.

0

Setka.g-li se s nezdarem — jeho ptieinu hledej jen v sob& Nesvadej to na druheho, nehledej.tu cizi vlivy,nehteg na osud. Vgechno, co to potkava, jen svS7m jednanim di zphsobem Zivota jsi zavinil. Pozoruj se bedlive, posuzuj ptesne a pedlive svou CinnOst. Shledag , Ze jsi byl bud' nepozornS7m, nebo jsi si vec dobte nerozvaZil, mel jsi male) odvahy, trpelivosti, lasky k veci, nebo jsi nebyl dosti peelvY, opatrnSr a pod. Takto hledej vZcly ptieinu sv3"rch neUspechri; prospeje ti to.

Ptigte se ji vystilha g. KaldST je strujcem sveho gtesti, tvarcem sireho osudu, tedy take ptidinou vgeho dobreho i zleho, co nas v &vote' potkava. Dospejeg-li k tomu poznani, ziskal jsi nejlepgi radu pro tivot.

Myglenky elektricke viny. Jemnmi meticimi ptistroji bylo zjitt no, ge v lidskem mozku vznikaji elektricke proudy, je2 pronikaji ku21, take nage hiava je stale elektrickSim a magnetickm polem obklopena. Tyto elektricke proudy.-vznikaji v mozkove lade, jeZ je take sidlem lidskSrch myglenek.

Pochvalu Ceche= na Volyrisku v Polsku vzdal Wicezor Warszawskl temito slovy: Hospodatske usedlosti volyriskS7ch echt jsou zatizeny tak vzorne, Ze by se za ne nestydeli 11da s vyggim zemedelskYm •vzdelanim.

Vaiieho,j'e" bat

DRA. PETRA BOSOM 2aludeZni Sijiivka 'Aneb zailete $1.00 'zn- jednu elostate .Enou (14 uncovou) yelikosti zku"Sebni Inhev nac . .'DR. PETER- FAHRNEN & SONS,CO. 2501 Washington Blvd,

é Se Budete Smat radosti a uspokojenim nad tim, jak dobte yam pracuje galudek, jakou vkbornou chut' k jidlu mate — gadne nadS,mani, kyselost a hoikost ad ialudku,

C. H. CHERNOSKf

AG ZKUSITE

GEORGE E. liACM

Cervenka & Vaniura — RED FRONT

Chicago, III;

V Kanadt Dodav

Severovu

vyrabenou podle stare osveddene formule.

Severovu HORKOU muse miti rad ka2dSr, kdo ji jednou pouZije. Staki i mladi, nebot' ptina gi Zaludku a celemu zativacimu systemu vzpruhu a osveteni. Citite-li, vas Zaludek nepracuje, tak, jak by mel, dostarite si Miley Severovy HOAKE jegte dnes!

lekarnik ochotne yam poslougl. Kdyby nemel, zaglete svou objednavku ptimo na dolej gi adresu.

Velka, lahev

$1.25

sEvERAco CEDAROWA

RAPIDS,.

L

•

I

Strana 23.

VESTNiK

Ve sttedu, dne 19. kv6tna 1937.

ENERAL Benito Pablo Juarez, kterY poraG zil a zvitezil nad cisatem Maxmilianem, narodil se dne 21. btezna roku 1806 ye statu Oachaca, a byl distokrevnY Indian a dostalo se jemu dobreho vzdelani od katolickYch duchovnich otcri nebo mnichri a studoval pravo. Pak provozoval pravnickou praksi a roku 1832 byl zvolen do zakonodarny, ve ktere byl od roku 1847 do 1852, kdy byl vypuzen Santa Annou, kterY vladl v Mexiku od roku 1853 do 1855. Ale vratil se tajne . do Mexika a piidal se k generalu Alvarezovi, ktereho pak Santa Anna vypudil. Alvarez ustanovil jej ministrem spravedlnosti. Roku 1861 byl zvolen mexickYm presidentem a roku 1862 svedl Maxmilian s jeho vojskem bitvu, ve ktere byl pora2en a zahnan do severnich kondin Mexika a ovaem presidentsky Mad pozbyl. Juarez se vaak nedal zastrakti a bil se se syYmi povstalci dale s vojskem cisatskYm, a2 ho konedne ptimel se vzdat triinu, vlastne to byl Napoleon, kterY ho k tomu phmel, aby se vzdal trrinu. Cisatske vojsko bylo porakno, cisat zajat a zastielen jeate se tiemi svymi generaly. Juarez zemiel v Mexiko City dne 18. dervence roku 1872, kde byl presidentem mexickYm, a jen jemu dekuje mexickY lid za vysvobozeni z moci cisakske. Take jeho jmeno jest oslavovano lidem mexickYm jako Jitiho Washingtona lidem Spoj. Statil a k jeho pocte byly . postaveny velike pomniky ye vaech vetaich mestech v republice mexicke.

Kdy2 uz jsem v torn, tak udam zde aspori neco z dejin naafi sousedni republiky, o ktere tak malo vime a mad° se o to„starame. Lid SpojenYch Statri jezdi do Evropy, Asie a Afriky za dobrodru2stvim a obdivuje stare parnatky tam, ale co mame zde ptede dveimi, o torn nevedi a ani se o to nestaraji, a piece jest tam tolik zajimaveho a bylo by mnoho o torn co psati.

Za davnYch dob bylo Mexiko obydleno kulturnim narodem, zvaneho Majove nebo Majans, a ti asi ptiali tam z Egypta, neb staveli pyramidy jako v Egypte. Pyramida Oidam Idza jest nejkrasnejai, co jest znama na svete a ma nekolik payladi jednu na druhe, a na okraji tech palvadi sloupy kutelovite a uvniti jsou mistnosti. Jest nekolik set stop vysoka a pokrYvd nekolik alma pridy, kde2to v Egypte pyramidy jsou staveny ze etytech stran, ale ptimo do spice nahoru. TakovYch pyramid jest tarn vice, o kterYch se vi, ale co jeate skrYva prales, o torn se nevi. Jako ku piikladu, kdy jeli jednou v aeroplanu ridastnici americke vYzkumne yYpravy nad pralesem ye statu Yukatan, tu videli pod sebou mesto a piece na

a

ma-

ze starch ease v Texasu.

Vzpominky

Podaya L. C. Wychoperi z El Campo, Texas.

'De nebylo poznadene. Toto bylo oznameno historicke spoleenosti do Washingtonu a Mesta Mexiko, a obe vlady spoleene vyslaly archeology, aby to prozkoumali. Tito zjednali delniky a vysekali stezku onim pralesem a ptiali do mesta velikeho, kde byly domy z kamene postavene, od jednoho a,2 do dtytech poschodi vysoke a ulice yyd16.2dene kamenim a rozsahlY htbitov, kde bylo mno2stvi pomnikri s napisy ✓ fedi Majri, ale datum nebylo na 2adnem, neb onen narod asi neznal letopodet. Nalezeno tarn 2.2 16 silnic 18 stop airokYch a 4 stopy vysoke, postaven y z kamene a cementu, pies potoky klenute mosty a nektere ty silnice se tahnou do delky 60 mil. Take tam byly nalezeny zbytky zavodriovacich kanalt, kterYmi ptivadeli vodu s koperi do ridoli k zavodriovani a jinai pottebe.

V onom meste 2adnY nebydlel, vae bylo opuatene. Prod ti lide toto mesto anebo ten kraj opustili, to se nevi a asi nikdy nebude se to vedeti. Po Majich piisli Inkove a ti byli take kulturni a staveli cesty a zavodriovaci kanaly. UCenci se rozchazi v nahledech o stall onech mist a pyramid, ale byly asi postaveny nekdy ✓ letech mezi 800 a 1200 po Kristu. Po Inkach priali Azteci, kteti pti objeveni Mexika Cortezem meli svou vladu a cisate Montezumu, meii sve penize a po vetaine zlate a sttibrne. Sve trhy a akoly meli take vyspele. Mesto Mexiko ditalo tehdy sto dvacet tisic rodin, asi 600,000 obyvatelt. Byl to mirumilovnY narod a 8panele ptijati byli s velikou poctou a laskou, ale oni ve sve lakote za bohatstvim se jim odmenili apatnostmi, neb tem& celY mirumolo ynY a velice kulturni, pracovitY a poctivY narod vyhubili. Dnes v Mexiku jest usazen narod michanY, totia Spanelove a miaenci a distokrevni Indian!. Jest tam mluveno vicero natedimi, ale ntedni tee jest apanelatina. Mexiko ma ohromne ptirodni bohatstvi a tra by bylo daleko vice ✓ poptedi, kdyby se tam neodehresaly Caste revoluce. U vlady jsou jen bohadi a ti se nestaraji o pokrok sve zeme jak by meli, ale posledne se u2 zadina vice probouzeti pokrok tam, neb stavi dobre cesty.

Minuleho roku bylo oznameno, ze testa z

a

JUBILEJNI OSLAVA !!

VE FLORESVFLLE, TE. AS

ned011i 23. kvetna

V 25ti let iaclu Rozkvit Zipadu cis. 107 4Oti let nail S. P. J. S. T. Zadatek programu v 1 hod. odpoledne. — K obecenstvu promluvi desky i anglicky: Br. Frant. Moueka, red. Vestniku, tifednici Hlay. tradovny, a zaroveri se silda.stni Dr. Mieek s Klubem echie; tito nam obohati program zpevem.

a

La-

redo do Mexika Mesta, v deice 750 mil, byla dohotovena a to 500 mil cementova a 250 mil asfaltova. Cesta z Matamoros do City of Mexico se stavi, taktet i jine cesty. V Tampico jest nejvetai olejove pole at dosud objevene. Ony studne vlastni po vetaine ameridti kapitaliste. Pak jsou tam velike zlate a sttibrne doly, taktet doly na rozliene kovy a uhli. Mexiko ma tti sopky: Popokatepetl, Kohautlan a Ixlan. Ony sopky jsou asi vespod spojene, neb kdy2 zadne jedna pracovati, obyeejne i druhe davaji znamky dinnosti. Mexiko jest v pasmu tropickem a roste tam mnotstvi tropickeho ovoce, a take kava se tam pestuje, taktet bavina, korna a fazole, bez kterYch by se Mexikan neobeael. V lesich jest mnoho zvete a v potocich mnoho ryb. Mexiko ma velice rirodne pozemky, avaak podel hranic Texasu je suchopar, ale dale k jihu jsou krasne kraje. Mexikan je celkern Tiny a kdy2 ma dost co jisti, tu se o vice nestara a nedba o vYvoj a pokrok sve vlasti; jemu postaduje to co ma, o budoucnost svYch potomkri se nestara.

Kdyt apanelati obyvatele s Cortezem v dele zmocnili se Mexika, 26.dali po jejich cisati Montezumovi, aby jim vydal kralovske poklady a klenoty, ale on to odeptel. Tu jej mudili a byly jemu paleny nohy a on v hroznYch bolestech zemtel, avaak neprozradil, kde poklady jsou ulokne, a tak jsou tam do dneaniho dne a addnY nevi kde jsou. Adkoliv se po etyti sta let po techto pokladech patra, dosud se 26.dnemu nepodatilo je najiti a tak katanrim apanelskYm nepadly do rukou. Pro svou lakotu tito 8panelé neukttili 26.dneho, o kterem se domnivali, 2e by o onom poklad y veal, ale oni neprozradili ani za cenu sveho aivota.

V nedesne dobe bylo na Yukatanu z aeroplanu spatteno zase jine dosud nezname mesto Magi a byla utvotena yYprava, aby se pokusila toto prozkoumat, a tak kdo vi co jeate skrYva prales onoho kraje. Nove a nove pamatky da yno zaalYch dob vychazi na povrch o praobyvatelich Mexika.

(Pokradovani.)

Albanky piatroje zbavene.

Ve dtvrtek ptiatiho tYdne vstoupi v Albanii v platnost zakon, jen' zakazuje 2enam nosit zname mohamedanske zavoje. Ale leny ani nedekaly na toto datum a odloNly zavoje ihned, aby se ukazaly co nejrychleji svYm znamYm. Na rozkaz krale Zogu budou nyni ye vaech obcich ztizeny kursy, aby se 2eny nauCily dist a psat. Sestry krale Zogu jim v torn ptedchazi ptikladem.

RAD POKROK HOUSTONII OZNAMUJE pot ad spoledenskYch zabav, jet od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniokem krajant a jejich ptatel.

■■•■••••=1101MIM01111MI

4:30 — Spoleena veceie

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

Chutne barbecue, slepice atd., a obeerstveni.

Veeer — Volni zabava Hudba

ORCHESTR E. MItULKY Vase navateva nam bude mild.

ZABAVN1 VYBOR.

✓ NEDELI, 23. KVETNA. — J. R. Baka Original.

VE STEEDU 26. KVETNA. — Gold Chain Bohemians ✓ NEDELI, 30. KVETNA. — Nesvadba z Rosenberg. a/MC"•••■9

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c PORADATELI.

Strana 24.

Mate nyni penize na ruce neb v bance, ktere am nic neptina i, neb jen vehni malt' firok? Zajimate se o ulokni techto do banr ky, ktera plati firokil a jest jistou? Zdali ano, piste pod znaePravidla kou "Vklady", /0 Vestnik, West, V Malem Oznamovateli fietujeme Texas.

(4-dz.)

2 centy za slovo za kaide uvefejneni. Nejmen i poplatek za oznamku ANIF1 KURATKA KUitATKA — (do 25 sloe) jest 50c Oznamku naBarred, White Rocks, White, Silver pi te na zvla tnim listku a pfilo ny obnos-tekobjdnavceprislu Laced Wyandottes, Reds, Black Aubud' po tovni poukazkou (Money stralorps, Black Minorcas, 100 za Order) nebo ve znamkach (stamps). $6.50. White, Buff, Black, Brown Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c Leghorns a Anconas $6.25 za 100, na jeho vrmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele Jnichane $5.50 za sto. Po tovne vyzatajeno a nabidky posilany admi- placeno, zarudena ive, dodavka. nistraci pod na i znadkou, fietuje- V echna kufatka pochazi z "flock me za oznamky "Na prodej", "Slut- blood tested" stad. Jsme ptipraveni by a prace" a podobne 25c zvla:st' za odeslilati objednivky hned. Von znaeku a na po tovne, aby do e do- Minden's Hatchery, Fayetteville pisy mohly brti ihned odesilany. (dz) Pfi oznamkach "Nabidnuti k silat- Texas. ku" neb "Ptijme se hospodyne" ob,Bor Hledam device schopne venati doplatek za znadku a poitovne 50 centii. deni domacnosti a vafeni. Pi te na: Doplatek za znaeku budit Mrs. Hirsh N. Schwartz, SchulenZen k obnosu, kterY posilate za o- burg, Texas.

(9-21) znamku.

Poutiveite k oznamovini

y

g

Malf Oznamovatel

a

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

.

,

30:- Mime se Ceske neb nemecke device, ne pies 35 let stall, k vykonavani domaci prace a k vrpomod ph opatrovani ditete. Musi byti zku ena, a musi zaditi hned. Pigte v echny podrobnosti na ,,adresu: Mrs. E. C. _Sullivan, 4540 S. Oersailles, Dallas, Texas. Dobrr plat a dobre misto k bydleni.

(20pd)

g

air! TABAK listovY maan na prodej, start' a vyletenY. Cena 10c lb.

PoUu neplatim. — John Hradek, Portland, Tennessee.

(20-22pd) eistokrevna kuiata Barred Rocks, $6.25 za sto, English White Leghornky $6.00 sto, michane $5.40 sto. Mame cenu z kontestu na eistokrevnou drtibe . Zasilame C. 0. D Wayside Manor, Fayetville, Texas.

(19-21-pd)

g

,

111111r Hiedim touto cestou dru jsem 501etr, zdravS farmaf. Jen pofadna, a eistotna at' se hlasi. Za lete podobenku, mleelivost zarueena.

Pi te pod znadkou "Domacnost", C/( Vestnik, West, Tex. (19-20 pd)

7

g

g

REVIVIATISIVI

DULE2ITE VYSVETLENI. Pfitelkyne pani Vitkova uvefejriovala moje jrneno v oznamce kompres. Zcie'etete pravou skuteenost.

Pied 25 lety jsem pfijela z Evropy s ledvinovou nemoci. Zde v zime p•i tetke farmalske praci zachlazeninou jsem si dodala, cele telo bolelo, k ede, zla revma k tomu a ta Molest ledvin. Doktorovala jsem po v echna ta leta i podnebi zmenila, nekdy trochu ulevy, jindy jsem myslela, e budu mrzakem na zada Noise v e vypsat. Pfed tfemi roky isem koupila vychvalene kompresy I co prodava, p. B. Stfi , Box 712, San I Antonio, Tex. Za 2 mesice jakasi za nekolik dalgich v echny nesnaze mizely. Ted' po 3 letech mohu fici, e se easto citim iako za mlada. Pi. Vitkova, jsem ro.da, e Jste moje jmeno uvefejnila i Vam kompresy tolik pomohly.

Tsou skuteene znamenite. Posledni !eta bylo tolik odporueeni kompres. rnnoho i od kneii, take snad ka dr spravedlivr a rozumnr elovek uveff; — te nermlie pfec v echny ty eetne odporueovatele mit za lhafe. Kompresy ov em stoi $35.00, ale co to je, kdy jsou dobre pro celou rodinu, po celr ivot a ',ro ruzne nemoce. Komu zdravi mifj i ne $35.00, kupte si je. Kdo nevefi at' je zkusi. Kdo se chce u mne ofesvedeit, rada v e vysvetlim. Pigi en pravdu, nemohu sve sveclom' v myth letech obtakat. Necht' ehna p. St i ovi, e jeho kompresy brohou z tak te krch a zastaralrch nemoci vyledit. — Va e Katefina Smejsa, 2109 Rundle Ave., Mich.

(Adv.)

•

g

g

g

g

g

g

g

g

g

-".--

wYgeirtr.: ForBoils-Carbundes-Ukers-aoneFeloas‘Old OR

25 4

g

g

i

g

Dunn's One Horse Prune Shop Jeden nejvet i a nejeistgi grocern iobchod v meste. Jsrne ptieinou lep ich cen za farmalske vYrobky. eustole pla.time vic za vejce, Smetanu a drub& J. J. Macha jest nag pomocnik, kterr vas laskave obslou i. Zkuste nas jednou a budete spokojeni. Na zdar!

SLIM DUNN

g

g

g

g

•g

g

g

g

g

g

Seymour a okoll!

g

g g

6

IT DRAWS OUT CORE OF WORST BOILS CARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS AT ALL DRUGGISTS SPREADING D 'Erucektco.

NTONIO TEX.

g

g

V nejzastaralej ich piipadech Revmatismu a Neuritis jest rychle uleveno pou itim Alonzo Urban Rheumatism Treatment. Tisictim jest ulevovano. Prod ne Vam? Na prodej ve I/tech lekarnach. Neb pi Alonzo Urban, Station A., San-tena Antonio, Texas.

(15-dz.)

Nedelejme dluhy: z rueky do rueky a ne adejme nic na Aver, co nemii eme jiste brzy splatit. Na teto poctivosti zalo me ivot. Nikdo nam nic zdarma necla. a nemil e dat. Jen matka a- otec, pokud nejsme schopni k praci. (Za praci mateinu se neplati.) Tak by meli v ichni si slouh, ale nebrat vice ne tfeba: to se naueit a budeme zdravi dugevne, telesne a silni hospodafsky. Ve vgem pravou miru. Pi-es sto hodin tclne pracuje mnoha ena-matka a nenapadne ji,. aby si ste ovala nebo natikala na patnou odmenu. Kolik ma ona platu za svou obetavou praci, na ni nekdy nastavuje i hodiny v noci? A mnohY mu ani nevzpomene, aby ji ulevil — spi e ji pfida, prace. (Medni damy e me-

g

g

g g

g

g g

g

g

g g

g

g

y

g

stech °pet bYvaji pravrm opakem; zase ony nechaji se obsluhovat, umeji poroueet.)

3 50 patenth bylo udeleno v teskoslovensku v r. 1936. Z vlastnika techto patentil bylo 27% z eskoslovenska a '73% z jin'ch state.

Nova jeskyne byla objevena na Litovelsku. Na dne byly nalezeny kosti snad to bylo praveke sidliSte. Jeskyne bude prozkoumana.

VefejnYch obecnich knihoven v = republice je 17,049 v 15,734 obCl. cich. Prumerne ptipadaji na dou eeskou knihovnu 602 svazky, na. nerneckou 566 svazkn, na slovenskou 204.

g

HLEDA HOSPODYNI k vafeni a k vedeni domacnosti. Podrobnosti sdeli: F. J., Box 364, West, Texas.

(20-21-pd)

g

g

Ve st1edu, dne 19. kvetna 1937.

VASTN K

Svet je trti te, kde se v e prodo.va, za ureitou cenu, a cokoli kupujeme svrm dasem, praci, davtipem, pohodli, klid, slavu, bezirhonnost nebo vedeni, mame pfestavati na svern rozhodnuti a nikoli jako deti I shaneti se, koupiv e jednu Yee, po veci jine, kterou jsme nekoupili.

g

Umeni souvisi osudove se samrrni kofeny narodniho zdravi a narodni sily, jest nejen vrsledkem jeho I minulosti, ale i pfejimatelem jeho budoucnosti. — Umeni pfedjima I I doslova a do pismene budoucI vot narodni. — F. X. Aaida.

Ptipravujeme vydavani, v Texasu, vzdelavaciho easopisu pro °eti a potomky SLOVANi.J.

g g

Oasopis je npine nestrannr v ohledu nabo enskem a palitickem a zabYva se vrhradne poueovanim mlade e slovanskeho pilvodu, ueitelu a americke veiejnosti vtibec, o SLOVANSTVU. Nazev dasopisu je

4

SL

9

VAN

Li& vrvin slovanskYch kmenu a narochl, a hlavne, slovanskrch feel Uei deti slovanskYm vrrazilm, a nei Amerieany respektovati lid slovanskeho piivodu.

S ovanstvu patri budoucnost a dasopis SLOVAN ma piniti v Texasu a po jihozapade stejne poslani, jako "Slavic News" v Los Angeles a "Slavic Solidarity" na vYchode. Toto poslani je:

Zachovejme potomstvo Slovanu pro velikST 1)&01 Slovanstva„ jehoi covstvi v civilisaci a svetove kultufe nastava, apacikem starSrch latinskSrch a germansk ,ch narodit Oasopis "Slovan" je stejne pro Polaky, Chcrvaty, atd., jako pro na ince. Proto, a na vyudovani slovanskS m vS7raz am, jednotnSnn v§em slovanskS m na.rodam, easopis je tiAten v jazyku anglickern, v nem2, v teto zemi, je vzdelavana mladeg.

g

g

7

7

Pomcci teto oznarnky hledame vtidei pomohli "SLOVANA vyclavati a roz§ifovati.

.

g

na ince, aby narn

ADRESUJTE:

PROF. ARNOSNI T E. ZIDEK HOTEL LORRAINE, PONTIAC, MICHIGAN, anebo:

FRANK SLAV!K Rt. 1., CAMERON, TEXAS. 401M

•ftworloss...•■■•■